1 minute read

Pod čarou

Next Article
M názor

M názor

Ve víru KORONAVIRU

Napřed se množil nepovšimnut. Pak ho zaregistrovali lékaři a epidemiologové. A rychle bylo jasné, že nepatrný virus z Wuchanu hodlá změnit svět. Pokud se někdo do té chvíle domníval, že drží svůj život pevně ve svých rukou, mýlil se, nemyl-li si je. Tak málo stačilo, aby se dosavadní hodnoty, nastavené priority, promyšlené strategie a zpupné byznys plány obrátily vniveč.

Advertisement

Po zdravotnících ovládli situaci politici a roztočili vír protivirových opatření. Školáci nastoupili, zprvu radostně, na nejdelší prázdniny, jaké kdy měli. Omezil se pohyb, dovoleno nebylo ani volně dýchat, osobní setkání s rodinou i přáteli se rozplynula ve vzpomínku a zbožné přání. Zavřela se divadla, kina, utichly koncerty. Paměťové instituce a galerie uložil virus ke spánku. Banální přípitek hlavně zdravíse stal mantrou… Naštěstí netrvalo dlouho a začali jsme postupně zjišťovat, že tahle zastávka není konečná, ale že lze přestoupit na jinou linku. A hledali jsme způsoby, jak jet dál, nikoliv ovšem podle starých map. Šily se roušky, vědci tiskli štíty. Jazykovědci objevovali a zařazovali nová slova a originální novotvary, jako haranténa nebo koronáč. Vzedmula se vlna solidarity a nemenší tsunami humoru. Úsměvy sice zůstaly pod ústenkami, ale návod z receptáře, jak ze staré králíkárny, ždímačky a součástek mopedu seskládat plicní ventilátor pro pět lidí, rozdýchal nejednu rodinnou ponorku. Etnografové začali sbírat roušky, které se staly českou spe-

cialitou a vymazaly světové módní značky. Do divadla a na koncerty se začalo chodit v pyžamu. Výstavy a stálé expozice se stáhly do obýváků. Lidé v sobě probudili netušené schopnosti a pouštěli se do věcí, na něž neměli dosud odvahu ani čas. Děti odmítaly být na mobilech, tabletech či počítačích a pofňukávaly steskem po kamarádech… Virus slábl. Vyhráno ale ještě není. Slavit budeme, až „dobu korony“ utřídíme a dostaneme natrvalo do muzea. A budeme tam vodit naše děti i vnoučata a vyprávět jim: Takový malý prevít donutil jít lidi od sebe. Jenže oni od té doby k sobě mají mnohem blíž. (jih)

This article is from: