M panorama

Leoš Janáček s Káťou Kabanovou opět v New Yorku

Leoš Janáček je ve světě nejhranější český operní skladatel a Janáčkovo Brno vzbuzuje pozornost po celém světě. New York není výjimkou. Brno se v roce 2017 stalo městem hudby UNESCO a TIC BRNO se odkazu skladatele systematicky věnuje od roku 2016. A zatímco letos ve čtvrtek 12. března v Česku vyhlásila vláda nouzový stav, v 19 hodin newyorského času zahájili v Českém centru New York formou live

streamu spolu s Moravským zemským muzeem a Metropolitní operou v Bohemian National Hall Czech Center New York Janáčkovi výstavu. Po dobu koronavirové pandemie zůstávala sice uzavřená, ale návštěvníkům bude zpřístupněna hned po znovuotevření galerie. Výstava byla připravena u příležitosti plánovaného uvedení Janáčkovy opery Káťa Kabanová v Metropolitní opeře a právě okolnosti vzniku tohoto Janáčkova díla a jeho světové premiéry v roce 1921 v Brně tvoří její hlavní téma. Další části výstavy mapují historii inscenací Janáčkových oper na scéně Metropolitní opery v New Yorku a aktuální janáčkovské dění v Brně. Vedle Mezinárodního operního a hudebního festivalu Janáček Brno, který se vypracoval na jednu z nejprestižnějších hudebních událostí v Evropě, představují i další témata, např. janáčkovskou stezku Po stopách Leoše Janáčka nebo zařazení Archivu Leoše Janáčka MZM do registru Paměť světa UNESCO. Součástí výstavy je i kolekce výtvarných koláží brněnské umělkyně Venduly Chalánkové s motivy portrétů Leoše Janáčka, jeho blízkých a postav z jeho oper. Vendula Chalánková spolupracovala také na sérii animovaných videí „Leoš Janáček ve třech minutách“, která jsou rovněž na výstavě ke zhlédnutí. (šz)

Foto: Archív MZM

Z. Burian – malíř pravěku v holandském Haarlemu

V Teylers muzeu v Haarlemu byla 31. ledna 2020 otevřena výstava Dinomakers – dvě století paleo artu, která prezentuje, jak se v průběhu dvou století měnil obraz zaniklých tvorů prostřednictvím paleontologických rekonstrukcí. Od dinosaurů se šupinami po dinosaury s peřím, od těžkopádných tvorů po rychle pohybující se běžce. Na výstavě je až do 23. srpna letošního roku k vidění společně s dalšími světoznámými autory i jedenáct obrazů Zdeňka Buriana ze sbírek Geologicko-paleontologického oddělení a Ústavu Anthropos MZM. Moravské zemské muzeum spravuje více než 200 děl Zdeňka Buriana, z nichž mnohá najdeme ve slavné knize Velká kniha o pravěku, a která ukazují v paleontologické rekonstrukci nejplodnější a nejzdařilejší etapu umělcovy dráhy. Na výstavě Dinomakers mohou návštěvníci zhlédnout Burianovy slavné obrazy ptakoještěrů dimorfodona, pteranodona, dinosaurů triceratopse, diplodoka, slavného iguanodona, ale i člověka kromaňonského, neandrtálce nebo pitekantropa. Tento umělec se neodmyslitelně zapsal do historie paleontologické rekonstrukce. Mnozí významní paleontologové z celého světa vděčí své kariéře právě Zdeňku Burianovi a jejich vyznání jsou podobná, jako to Dr. Gillese Cunyho z lyonské univerzity: Když mi bylo sedm let, tatínek mi koupil knihu s Burianovými obrázky. Jmenovala se francouzsky „L´encyclopédie de la

préhistoire“ (Encyklopedie pravěku). Tato kniha zapříčinila, že jsem se rozhodl, že se chci stát paleontologem. Myslím, že tu knihu stále mám.

Růžena Gregorová

Foto: Archív MZM Druhým školním rokem je pod vedením kastelána Jiřího Černého v Jevišovicích činný Vlastivědný kroužek, určený pro žáky základních škol. V minulém školním roce 2018-19 se přihlásilo 7 žáků, v současnosti jej navštěvuje 9 žáků ve věku 10-14 let. Kroužek se zaměřuje především na poznávání památek a přírody v regionu; součástí jsou i exkurze, kreslení a fotografování a časté návštěvy Starého zámku v Jevišovicích, a to ve spolupráci MZM - Starý zámek Jevišovice, ZŠ Jevišovice a SVČ Znojmo. Schází se jednou týdně v rozsahu dvou hodin.

Hlavním cílem je naučit děti, aby si všímaly prostředí, v němž žijí, vést je k vědomí, že lidstvo má své dějiny, že se příroda dle regionů různí, že dějiny lze vnímat v terénu i na příkladu památek apod. Vlastivědné poznávání je soustředěno především na oblast Znojemska a jeho specifika. Za příznivého počasí jsou podnikány pěší vycházky do nejbližšího okolí (Černín, Střelice) i výjezdy autobusem (Hluboké Mašůvky). Členové kroužku jsou mimo jiné i hrdí na to, že mohou navštěvovat i jinak veřejnosti ne vždy přístupné památkové objekty a získávají i blízký vztah ke Starému zámku v Jevišovicích, jenž je ve správě Moravského zemského muzea. Vlastivědný kroužek v Jevišovicích již vešel do povědomí rodičů a žáků a má do budoucna potenciál dále se rozvíjet. Bohužel, z důvodu ochrany před virovou nákazou musel být kroužek ke dni 10. března 2020 souběžně se školou přerušen, ale těšíme se, že se zase bude moci scházet a má před sebou ještě mnoho radostných chvil. (J.Č.)

Děti v Jevišovicích láká vlastivědný kroužek

Foto: Archív MZM

Archeologové zachraňují památky před stavbaři

Pracovníci Archeologického ústavu vyráželi do terénu i v době nouzového stavu vyhlášeného kvůli pandemii koronaviru, samozřejmě vybaveni patřičnými ochrannými pomůckami. Museli, protože stavební práce se v drtivé většině případů nezastavily a nadále tak ohrožují archeologické památky.

Jeden z posledních výzkumů tohoto charakteru se uskutečnil mezi obcemi Rosice a Zastávka nedaleko Brna. (Na obrázku A. Čerevková a J. Hajná z Archeologického ústavu při exkavaci jedné z pravěkých jam na této lokalitě mezi Rosicemi a Zastávkou). Při kultivaci plochy pro výstavbu výrobně-skladovacího areálu bylo objeveno několik rozměrných jam staroneolitické kultury s lineární keramikou. Její nositelé se na našem území pohybovali zhruba před 7500 lety a jsou

považováni za „průkopníky“ zemědělství. V prostoru nově objevené archeologické lokality po sobě zanechali především značné množství fragmentů keramických nádob a kamenných nástrojů. Získaný materiál bude laboratorně ošetřen na příslušném pracovišti Archeologického ústavu MZM v Rebešovicích, aby byl připraven pro odborné archeologické zpracování a případné analýzy.

Od začátku letošního roku šlo již o třetí akci s pozitivním archeologickým zjištěním. Předchozí dva výzkumy proběhly na Ivančicku a rovněž přinesly zajímavé a cenné informace o zdejším pravěkém osídlení.

Alžběta Čerevková

Foto: K. Čerňavová Nobelista Paul Nurse navštívil Mendelianum Dělí je od sebe staletí, ale svým způsobem jsou kolegové… Poslední lednový den si Mendelianum Moravského zemského muzea přišel prohlédnout držitel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství z roku 2001 Paul Nurse. Centrem ho provedl ve

doucí Oddělení pro historii biologických věd MZM Jiří Sekerák. „Byl jsem na skvělé návštěvě tohoto nádherného muzea, jakési pocty Mendelovi a jeho myšlenkám. Naučil jsem se zde hodně, což mi pomůže a ovlivní to, jak budu mluvit o Mendelovi v budoucnosti. Bravo!!“ zaznamenal po prohlídce do pamětní knihy Paul Nurse, který považuje Mendela za jednoho z největších vědců. „V průběhu návštěvy se mi svěřil, že nyní bude muset při nejbližším novém vydání jeho učebnice genetiky přepsat kapitolu o Mendelovi. A také, že se mu po půlhodince u nás změnil celoživotní pohled na Mendela. To mě velmi potěšilo, asi bych si dlouho vzpomínal, co bych k takovému ocenění přirovnal,“ podotkl Jiří Sekerák. Paul Maxime Nurse (nar. 25. ledna 1949) je významný anglický genetik. V letech 2010–15 byl prezidentem Královské společnosti, v současnosti je ředitelem Ústavu Francise Cricka a prezidentem Rockefellerovy univerzity v New Yorku. Nobelovu cenu získal za objevy v oblasti buněčného cyklu. Během své návštěvy v Brně letos v lednu převzal čestný doktorát na Mendelově univerzitě. (jih)

Foto: Filip Fojtík