Bežec Hobby 05/2013 by Running Man

OFIcIÁLN í M PA RT N e R e M J e z N A Č K A c R A F T - www.vavrys .cz

ho PUB

LER

příl

oha

.eu EDIC

PROČ zAČíT BěHAT?

Nejčastější důvody, pro které s během začínáme..

VyBíRÁMe BěžecKé BOTy Recept od Miloše Škorpila.

KDyž Se žeNSKé ROzBěHNOU

Představujeme Dámský běžecký klub.

TUKU I cIgÁRůM JSeM Ve 40TI UTeKL Vždy je čas začít běhat.

Miloš Škorpil

chtěl jsem být jako zátopek Speciální příloha časopisu Běžec a facebook.com/CasopisBezec

květen 2013

n ru www.craft.cz

CRAFT PR Sublimated triko krátký rukáv 950 Kč (pánské) 890 Kč (dámské)

CRAFT Hybrid triko Cena trika: 1250 Kč

Elastické kalhoty Hybrid Cena krátkých kalhot Fitness: 890 Kč

CENA KALHOT Knickers a Capri: 1090 Kč (pánské) 990 Kč (dámské)

CRAFT Hybrid bunda s DWR úpravou CenA: 1250 Kč

O f i c i á l n í m p a r t n e r e m j e z n a čka CRAFT - www.vavrys.cz a Běžecká škola - Miloše Škorpila

Úvod

Milí Běžci, přinášíme vám dlouho slibovanou přílohu Hobby. Je určená hlavně těm z vás, kteří se chystají běžecké botky teprve obout nebo je nosí krátce a ještě je nestihli pořádně ušpinit.

Běžecká škola s.r.o. Komorní Dvůr 47/24, 350 02 Cheb IČ: 248 41 951 | DIČ: CZ24841951

.eu Štěpán HORÁK - České běžecké centrum IČ: 69315558, DIČ: CZ6912100008 šéfredaktor, marketing, design a DTP email: stepan.horak@bezec.eu Kateřina Piechowicz zástupce šéfredaktora email: katerina.piechowicz@bezec.eu perioda: měsíčník Foto: fotobanka 123rf.com, zdroje autorů

Z vlastní zkušenosti vím, jak je důležité, aby vás v začátcích někdo podpořil a poradil vám, co a jak dělat správně. V Hobby vám od příštího čísla nabídneme spoustu užitečných informací, které byste měli vědět, než začnete závodit. Zjistíte, že vaše tělo je lepší než ten nejdokonalejší stroj a odnese vás, kam jen si budete přát. Jen mu to musíte poručit. V historicky první příloze Hobby vám představujeme Miloše Škorpila, a to je panečku „Pan Běžec“. A to nejen proto, že naběhal tisíce kilometrů. Je zkrátka běžecký guru, který umí na ostatní přenést velkou energii. Takovou, že vám začnou nohy samy neposedně těkat, dokud jim nedáte, co chtějí. V rozhovoru vám tohoto sympaťáka, který dnes s laskavou trpělivostí trénuje i naprosté začátečníky, představíme. Vás, milí čtenáři, budou jeho rady provázet v každém Hobby. Dnes nám Miloš poradí, jak si vybrat správné běžecké boty, v příštím čísle si řekneme něco o běžeckém stylu a oblečení. Tak držím palce, a pěkné čtení! Kateřina Piechowicz zástupce šéfredaktora

VYHRaJ CENY SNŮ Natoč Ho VYVĚS Ho SLEDUJ Ho SDÍLEJ Ho VYHRaJ

ten, kdo bude mít na Youtube nejvíce shlédnutí do 23.8.2013, vyhrává níže uvedené ceny v hodnotě 10.000 Kč.

Velké finále k našim prvním narozeninám !!!!

23.8.2013 1) Natočte reklamu na časopis Běžec jako motivační video na běh k jeho prvním narozeninám. 2) Vyvěste ji na Youtube. 3) Pošlete nám její odkaz a sdílejte ji na FB. e-mail stepan.horak@chcibezet.cz

Autor vítězného videa obdrží: Běžecký textil profesionální běžecké značky RONHILL - ponožky - kompresní návleky na lýtka - šortky - tričko - běžeckou bundu - čepici Boty Vivobarefoot ONE Sportester POLAR FT40 Partneři soutěže: Vivobarefoot Mírák RONHILL - babos-sports.cz Fertour travel agency Prague

Natoč to... !

Úvod KVĚTEN2013 Rozhovor

08-15

MILOŠ ŠKORPIL CHTĚL JSEM BÝT JAKO ZÁTOPEK

Známý běžecký guru a popularizátor běhu Miloš Škorpil a časopis Běžec navázali bližší spolupráci. přečtěte si Milošův zásadní velice otevřený rozhovor, kde spoustu věcí pochopíte.

Kateřina Piechowicz

Příběhy psané běžci

16-20

TUKU I CIGÁRŮM JSEM VE 40TI UTEKL

Vážil jsem 116 kg kouřil 20 cigaret každý den, pil litry Coca Coly, a kuřata z KFC jedl jak urvanej ze řetězu. Vyskočily mi 3 bedérní ploténky, byl jsem několik měsíců na morﬁnech. Řekl jsem „dost bylo prášků, jdu zase běhat...“

Štěpán Horák

fa c e b o o k.c o m /C a sop i sB e z e c

Představujeme:

24-27

KDYŽ SE ŽENSKÉ ROZBĚHNOU PŘEDSTAVUJEME DÁMSKÝ BĚŽECKÝ KLUB

Dámský běžecký klub je parta ženských, které nerady běhají samy a společnými tréninky s kamarádkami zahánějí únavu nebo stres. Jsou nepovinné, zábavné a poučné.

Kateřina Piechowicz

28-31

ÚNIK Z BETONOVÉ REALITY NAŠLI ORLOVANÉ V BĚHU

orlová není moc pěkné město, co si budem povídat. paneláky, beton, industrial a smog. patří k těm méně atraktivním místům v ostravskokarvinské aglomeraci. o to víc je pozoruhodné, jaký únik si z této reality našla partička místních lidí. Začali běhat po horách. A chtějí být nejlepší.

Kateřina Piechowicz

32-35 BĚH ZA KUŘE ANEB BĚHÁM ABYCH ŽRAL Kdo si myslí, že běh je jen dřina, pot a krev se hodně plete. Je to i pohoda a ..

Štěpán Horák

O f i c i á l n í m p a r t n e r e m j e z n a čka CRAFT - www.vavrys.cz a Běžecká škola - Miloše Škorpila

WWW.BEZEC.EU Běžecká škola

36-37

NEŽ ZAČNETE BĚHAT, PŘEČTĚTE SI Knihy, které byste si rozhodně měli přečíst, pokud chcete běhat..

Štěpán Horák

38-41

PROČ ZAČÍT BĚHAT ? několik plus pro běh. proč bych měl běhat? Zásadní otázky a pravdivé odpovědi ..

Štěpán Horák

42-46 VLIV BĚHU NA VAŠE ZDRAVÍ Vaše srdce je základem, kardio system je základ všeho a běh ho pozitivně mění. stejně tak i pohybový a svalový aparát. Defekt ploché nohy se výrazně může změnit, stejně jako vaše psychika a duše. přečtěte si jak ...

Štěpán Horák

47-53 BĚŽECKÉ BOTY CO VŠECHNO SI PŘI VÝBĚRU OHLÍDAT? Jaký máte typ nohy a jakou běžeckou botu si koupit? otázka, kterou řešíme všichni. Miloš nám dá odpověď.

Miloš Škorpil

52-53 JAK SI ZAVÁZAT BOTY? Řeklo by se banalita, ale může mít fatální konce. přitom stačí jedna ﬁnta a je po problémech ...

Miloš Škorpil

Časopis Běžec HOBBY - květen 2013

Kateřina piECHoWiCZ 32 let, běhající novinářka a publicistka žijící ve FrýdkuMístku, která nejčastěji utíká do Beskyd.

MILOŠ ŠKORP chtěl jsem být jako zátopek

ROZHOVOR

Známý běžecký guru a popularizátor běhu Miloš Škorpil a časopis Běžec navázali bližší spolupráci. V příloze Hobby, která je určena převážně kondičním a začínajícím běžcům, najdete, milí čtenáři, spoustu Milošových rad, jak si k běhu najít cestu, osvojit si správné návyky a vylepšit si výkon.

Pojďte do toho s námi Miloši, zkus čtenářům představit přílohu Běžce Hobby. Jak často bude vycházet a co v ní najdou? Víš, pravda je taková, že já nikdy dopředu nevím, co budu psát, protože při psaní, tak jako v běžném životě, se nechám vést intuicí, což je smysl, který byl v dobách, kdy byl člověk ještě spjat pevně s přírodou, smyslem, který mu nejvíce pomáhal přežít. Mám dojem, že v době, kdy se navracíme ke svým kořenům, bychom tomuto smyslu měli dát opět více prostoru. Ale abych jen nefilozofoval, tak jak už je z názvu zřejmé, tak v Hobby Běžci čtenáři najdou rady pro začátečníky. To znamená, jak si vybrat běžeckou botu, jak se na běhání oblékat, jak se stravovat, jak využívat různé běžecké doplňky, kdy je dobré se řídit svým tělem, svou intuicí, svým srdcem, kdy tepovou frekvencí. Prostě Hobby Běžec bude určen hlavně těm, kteří s během začínají, nebo je až tak ne-

zajímá sportovní výkon, ale běhají si hlavně pro potěchu těla a ducha. Jak často bude vycházet? Pokud nespadne na redakci Běžce meteorit, tak každý měsíc. Běžecká škola Miloše Škorpila uzavřela s Běžcem úzkou spolupráci. V čem bude spočívat? Nechci toho prozradit na začátek příliš. Každopádně jsem rád, že Běžecká škola a Běžec běží jednou stopou. Těší mě to o to víc, že mám za to, že běh není jen sport, ale spíš životní postoj, životní názor a jako takový se významnou měrou podílí na formování člověka. V Běžci a v lidech, kteří jsou s ním spojeni, cítím velký potenciál, který cílí právě tímto směrem. Takže to řeknu asi takhle: „Spolupráce Běžecké školy a Běžce bude směřovat k tomu, aby si lidi dokázali vychutnávat běh, aby si dokázali vychutnávat život, aby si dokázali vychutnávat života běh.“

O f i c i á l n í m p a r t n e r e m j e z n a čka CRAFT - www.vavrys.cz a Běžecká škola - Miloše Škorpila

PIL

Časopis Běžec HOBBY - květen 2013

BěžecKé VýKONy:

• 800 m • 1500 m • 3000 m • 5000 m • 10000 m • maraton • 100 km • 24 hodin • 48 hodin

2:01 4:05 8:51 15:36 32:51 2:33:18 8:12 230 km 314 km

facebook .com/Cas opisBezec

MILOŠOVy NeJLePŠí

f a c e b o o k . c o m / C a s o p i s B ezec

Jsi nejen běžec, ale popularizátor běhu. Dá se běh vůbec nějak popularizovat? Vždyť se chce skoro říci, že to „umí“ každý, a není třeba to nikoho učit. Tak předně jsou popularizace a učení běhu, tedy učit lidi běhat tak, aby jim to přinášelo prospěch, dvě zcela odlišné disciplíny. A pak, zatím běhají či běhu propadli jen ti, co chtěli, což je nějakých patnáct procent obyvatel, těch pětaosmdesát ještě pořád bere běh jako „španělskou botu“, tedy jako týrání neviňátek, takže je před námi ještě pěkný kus práce.

Patnáct procent běžců je na Česko relativně dost. A zdá se, že běžecký boom teprve přichází. Je to tak, že Češi konečně objevili pohyb? A nebo to tak přijde jen těm, co sami začali běhat a vnímat běžecký svět okolo nich? Spíš bych řekl, že je to to druhé. Nejsme zdaleka na úrovni USA, kde se začala moderní historie běhu psát. Jistě není náhodou, že nejstarší maraton na světě je Bostonský maraton a nejpopulárnější New Yorský maraton. Pak tu máme ještě Forresta Gumpa, což byl také Američan. Ale je fajn, že jsme objevili, nebo spíše objevujeme, že běh je opravdu způsob pohybu, který

člověku může pomoci se vymanit z okovů, kterými jej současný svět svazuje. Dá se s během začít kdykoliv? Povzbuď nás nějakou pěknou historkou, že i lidé, co začnou běhat v padesáti letech, uběhnou maraton za tři hodiny. Běhat se dá začít skutečně kdykoliv. Historkou, že se dá začít běhat v padesáti letech a dát maraton za tři hodiny, vás bavit nebudu, zkrátka proto, že si nemyslím, že by bylo pro padesátníka, nebo spíše pětapadesátníka zdravé. Naopak znám pár příběhů, kdy právě lidé, kteří běhali už jako mladí a i po padesátce se snažili běhat rychle, na to po zdravotní stránce doplatili. Doplatili na to tím, že místo toho, aby během relaxovali a odbourávali stres, další stres si do života přidávali. Já jsem v Bostonu běžel ve dvaapadesáti letech maraton za 3:03 a to jen kvůli tomu, že jsem uvěřil tomu, že ten kopec na 32. km je smrtelný a moc jsem se šetřil a pak už to do cíle nedohnal. Představ nám více svou Běžeckou školu. Jací lidé se do ní hlásí a co přesně s nimi děláš? No zatím je Běžecká škola spíše virtuální prostor, kromě toho, že

pořádáme běžecká soustředění, semináře a běžci nám běhají v Běžeckých kroužcích. V hlavě mám, a vlastně už jsem měl dlouho před tím, než jsem založil Běžeckou školu, postavit skutečnou – zděnou Běžeckou školu. Nebude u ní ale běžecká dráha, ale kilometrová pilinka, aby se dalo na ní běhat celý rok. Ten projekt se v mé hlavě rýsuje čím dál tím více reálně a věřím, že než půjdu do důchodu, což je za tři roky, bude stát. A ti, co mě znají více, vědí, že si dokážu své sny plnit. Jinak s těmi lidmi, co chodí na tréninky, ať už hromadné či individuální, běhám, učím je správnému běžeckému stylu a spoustě dalších běžeckých a pohybových dovedností. Novinkou je Dámský běžecký klub, což je krásná a originální myšlenka, se kterou jsi přišel vloni na podzim. Ukázalo se, že má velký úspěch. Je to proto, že se ženy konečně dočkaly a někdo se jim věnuje? Styděly se snad běhat samy? Dámský běžecký klub je myšlenka, s níž přišla Dana v době, kdy jsme se seznámili. Tehdy jsme neměli název, jen jsme věděli, že chceme, aby to bylo něco, co pomůže ženám orientovat se v současném

O f i c i á l n í m p a r t n e r e m j e z n a čka CRAFT - www.vavrys.cz a Běžecká škola - Miloše Škorpila

světě. Operativně jsme to řešili tím, že na Běžecké škole vznikla hned na jejím začátku rubrika „Ženy v běhu“. Dámský běžecký klub tedy a priori není a nebude jen o běhání, ale bude pomáhat ženám se orientovat v moderních trendech pohybu, seznamovat je s novými knihami pro ženy, s novinkami pro ženy obecně. Tady bych chtěl poznamenat, že to nemá nic společného s emancipací, ale prostě cítíme, že ženy potřebují opečovávat trošku jinak než muži a chceme jim tuto péči poskytnout. Pokud jde o to běhání samotné, není to tak, že by se ženy styděly běhat samy, vždy jsem říkal, že jich běhá i u nás daleko více než mužů, jen to není vidět na závodech, protože nemají potřebu se tolik předvádět. A taky prostředí závodů, alespoň těch místních, je spíše zaměřeno na výkon, což ženy od přírody až tak nejsou. Většina žen bere stejně jako jiné sporty i běh jako společenskou událost, v zahraničí to tak přesně je, proto v zahraničí je možno vidět na závodech více žen než v České nebo i Slovenské republice. Dámský běžecký klub je tedy platformou pro ženy, které se chtějí během bavit a zároveň s jeho pomocí pracovat na svém zdraví, své kondici, své figuře, své váze, své psychice, protože to jsou všechno spojené nádoby a ženy na rozdíl od mužů si toto všechno uvědomují mnohem více. Navíc ženy jsou i těmi, které ovlivňují chod rodin, takže, když naučíme milovat běh a pohyb obecně ženy, naučíme jejich prostřednictvím témuž i muže a jejich děti. Tvá žena Dana ti pomáhá klub vést. Duo Škorpilovo se pěkně doplňuje. Dana mimo jiné také běhá. Jak máte v Běžecké škole rozděleny role?

Jak jsi napsala – duo Škorpilovo se doplňuje, nemáme role nijak striktně rozděleny, i když já mám na starost tu odbornější část a Dana spíš tu organizační a obchodní. Já jsem totiž taková neřízená střela, takže střílím od boku a pak se snažím ten šíp dohnat a někam nasměrovat. Dana je ta, co ty šípy chytá v letu, aby neletěly úplně někam jinam, než jsem zamýšlel. Oba pak píšeme články, a Dana dělá všechny korektury, což je někdy na Nobelovku, zvláště já jí dávám zabrat. Pokud jde o Danin běh, tak to je dosti specifická disciplína, je to takový

Časopis Běžec HOBBY - květen 2013

věčný začátečník, i když už má za sebou i některé celkem slušné výkony. Dana se dlouho věnovala posilování, velmi dobře zná, jak tělo funguje. Pokud jde o mě, tak já než jsem začal běhat, jsem chodil do Sokola, pak na sportovní gymnastiku. Když jsem začal běhat, tak jsem si doma udělal domácí posilovnu a dříve než jsem vyběhl, jsem až dvě hodiny cvičil. Takže ani jeden nejsme po této stránce typičtí běžci, kteří cvičení moc nemusí. Proto na Běžecké škole věnujeme spoustu místa i posilování a různým druhům cvičení, nebo jiným pohybovým aktivitám, jako třeba veslování či v po-

slední době koloběžce. Oba máme za to, že náš život je třeba činit pestrým, a to učíme sebe i lidi kolem nás, ať už na Běžecké škole či v Dámském běžeckém klubu. Co je potřeba udělat, abych se dostala do Běžecké školy nebo stala členkou Dámského běžeckého klubu? A co pánové? Vlastně jen navštěvovat stránky Běžecké školy, když chceš přijet či přiběhnout na akci Běžecké školy nebo Dámského běžeckého klubu. V tomto jsme velmi liberální a benevolentní, nechceme lidi ničím svazovat a omezovat. Snažíme se, aby se naučili jednat a rozhodovat naprosto svobodně. Neříkám, že musíme s každým nutně vždy souznít, jak se říká: „Není na světě člo-

věk ten, aby se zalíbil lidem všem“, ale snažíme se pochopit důvody svoje (teď myslím mě a Danu), i ostatních. Pánové? Tak pro ně chystám Bivoj Běžecký klub, jen pořád nemám jasno o tom, nakolik ho chtějí, protože když jsem nedávno na toto téma uspořádal na FB Běžecké školy anketku, tak se k němu přihlásilo asi třicet lidí, z toho asi pět žen. V čem je jiné trénovat muže a ženy? A jak to jde, když je ženských moc? Trénovat muže je většinou lehčí. Napíšeš jim trénink a oni věří, že víš, co děláš, taky proč jinak by se ti svěřovali, a tak pokud nemají nějaké problémy, odběhají, co jim

člověk napsal. Ženy jsou spíš jako děti, pořád chtějí vědět: „Proč?“. Ale už jsem si zvykl a popravdě řečeno mě ta hra na otázky baví. Pokud je ženských moc? Řeknu to takhle: pokud se do tebe nezamilují, tak je to O.K. (smích) Lidi běhají z různých důvodů. Z jakých důvodů jsi začal běhat ty? Hm, proč jsem začal běhat? Víš, v době, kdy jsem s běháním začal, moc lidí neběhalo. Je fakt, že na tuhle otázku odpovídám tak, že se u nás v Horních Počernicích běžel okresní přebor běhu Mladé fronty a já vyhrál svou kategorii mladších žáků. Ale jestli to byl skutečně ten pravý důvod, nevím. Faktem je, že jsem byl poměrně malej kluk a jako takový jsem měl tak trošku „napoleonský syndrom“. A běhání mi šlo nejlíp, takže jsem každému v okolí natrhl gatě. No a tak jsem si prostě běhání zamiloval, že se stalo mou láskou na celý život. Možná to ale bylo docela jinak, možná jsem byl osudem k běhu předurčen. Sice už budu zabíhat trošku dál, ale pravdou je, že cítím, že hodně lidí mě nevyhledává ani tak kvůli běhání samotnému, ale protože cítí, že jim mohu nějak v životě pomoci. Běh se stal spíš jakýmsi pojítkem mezi mnou a ostatními. Kromě běhání jsem toho stihl poměrně dost. Naštěstí, a to myslím naprosto vážně, jsem se nedostal do Dukly ani do Rudé hvězdy, což byly oddíly, do nichž odcházeli branci, kteří měli nějaké sportovní nadání. U mě to bylo dáno tím, že okresní činovníci svazu ČSTV měli nějak dojem, že jsem o rok mladší a do výběru mě nepřihlásili. Tak jsem narukoval normálně na základní vojenskou službu a tam dva roky odpočíval, zatímco v Dukle nebo Rudé hvězdě by mi nakládali a běh mi natolik otrávili, že bych už dnes neběhal. Tak-

O f i c i á l n í m p a r t n e r e m j e z n a čka CRAFT - www.vavrys.cz a Běžecká škola - Miloše Škorpila

že mohu děkovat Bohu, že ty okresní bafuňáře uvedl v mýlku a já dodnes vesele běhám a učím lidi milovat běh.

Vrátil jsem se do ČKD, nejdřív zase jako zámečník, pak jsem povýšil na mistra, ale protože to nestačilo, manželka byla doma, tak jsem při tom ještě uklízel WC. To mě naučilo si vážit jakékoliv práce. No a pak se bezpečák ve fabrice upil k smrti a mně nabídli jeho místo. Tak jsem to vzal. Ne že bych si finančně moc polepšil, ale byl jsem svým pánem a vlastně to byl další krok k tomu, co dnes dělám v běhání – snažím se eliminovat rizika, která ohrožují běžce. Po roce 1989 jsem se přichomýtl k Světovému běhu míru – dnes Harmony Run, který pořádali žáci Sri Chinmoye. Na pár let jsem se stal také jeho žákem, ale dost neposlušným. Meditovat jsem vlastně začal, až když jsem od něj v roce 1995 odešel. Ale postupně. V roce 1991 se u nás běžel Světový běh míru – štafeta, která se tehdy běžela v osmdesáti zemích světa poprvé a já běžel celé

dvě etapy, a to z Prahy do Benešova (49 km) a pak z Benešova do Jihlavy (90 km). Tak jsem si řekl, že bych mohl běhat ultra a přihlásil se do Plzně na 1. MČR Československa v běhu na 24 hodin. To jsem vyhrál. Pak jsem jel na první MS v běhu na 24 hodin do Basileje ve Švýcarsku, tam jsem skončil 4. Tak jsem si řekl, že jsem našel svou parketu. V letech 1993 a 1995 jsem byl hlavním pořadatelem Světového běhu míru v ČR. V roce 1995 jsem měl dokonce na starost organizaci evropského finále. Byla to dosti tvrdá škola a málem mě to stálo zdraví. Navíc jsem poznal, že moje cesta vede jinudy. Že chci přinášet běh všem lidem bez ohledu na to, jestli meditují či ne a tak jsem odešel. V roce 1999 jsem se stal preziden-

Časopis Běžec HOBBY - květen 2013

tem ČAU – české asociace ultramaratonců a začal s Janem Šourkem vydávat časopis Ultravytrvalost, který se stal za rok přílohou časopisu Běžecký svět. Prostě se nám zdálo málo vydávat časopis jen pro malou hrstku běžců. Tehdy se o ultra zajímalo tak osmdesát lidí a to ještě v Česku a na Slovensku dohromady. V roce 2002 jsem se při svém přeběhu ČR z Hodonína do Aše seznámil s Milošem Čermákem, který tehdy byl v Lidových novinách a v tu chvíli začal vpravdě běžecký boom v České republice.

f a c e b o o k.c o m /C a so p i s B e z e c

Po vojně jsem se vrátil do ČKD, kde jsem se vyučil strojním zámečníkem a svářečem – v tom jsem následoval svého otce. Pak jsem začal večerně studovat strojní průmyslovku a nakonec ještě studoval tři roky na Přírodovědecké fakultě UK obecnou biologii. Zajímala mě hlavně fyziologie člověka, jak to v těle funguje. Bohužel to se mi stalo osudným, neboť profesor, který nás učil právě fyziologii člověka, byl hrdopych a vůbec mu nešlo o to, jestli věci rozumíme či ne a chtěl po nás opakovat doslova vše, co napsal ve své knize. Já zas nechtěl být papouškem a tak jsem z vejšky vylít. Za to ale vím, jak to v lidském těle funguje a hlavně proto jsem tam šel.

Miloš mě totiž oslovil, zda bych s ním nepsal seriál o běhání – vlastně přípravu na maraton v Praze, který by vycházel v Lidových novinách čtyři měsíce.

Zprvu se mi to nepozdávalo, byl jsem také vychován atletickou dráhou a měl za to, že běžet maraton je třeba aspoň za tři hodiny, aby to byl skutečně běh. Pak jsem však odletěl v rámci spolupráce s PIM na maraton do New Yorku, odtud si přivezl pár běžeckých knížek a bylo hotovo. Uvědomil jsem si, že v NY je maraton vypsán na osm hodin, v Praze byl tehdy limit šest. To se při čtyřměsíčním alespoň nějak pravidelném tréninku dá zvládnout. Tak jsme začali s Milošem psát týden co týden čtyři měsíce do Lidovek seriál „Maraton za 4 měsíce“. V Lidovkách to pak vycházelo další dva roky a pak ještě rok Mf Dnes. Pak jsme z těch článků vydali již legendární knihu „Jak uběhnout maraton za 100 dní“, kterou jsme se rozhodli letos v upravené verzi vydat znovu. Pak jsem byl osloven Tučňákem, Tragédem a Lubošem Brabcem, kteří založili stránky behej.com, zda bych s nimi nechtěl spolupracovat. Souhlasil jsem a posléze se stal s Radkem Narovcem jejich spolumajitelem.

f ac e b oo k. c o m/ Ca so p i sB e z e c

Nakonec jsem z behej.com odešel a založil Běžeckou školu, protože mi všechno nějak říkalo, že to je to, co bych měl dělat, a sice učit lidi milovat běh.

Kdy se to zlomilo, a z Běžce se stal trenér? Řekl bych, že takhle náhlé a násilné to nikdy nebylo. Už když jsem byl totiž starší žák, tak jsem se zajímal o různé tréninkové metody, o výživu, o regeneraci a o všechno co s fyzis souvisí. Pak jsem se osobně potkal s Emilem Zátopkem a po setkání si zapsal do tréninkového deníčku: „Chci být jako on, chci ostatní inspirovat k běhu. Bylo mi tehdy sedmnáct let, Emil byl pro mě modlou, a on se k nám choval jak ke kamarádům, prostě jako k sobě rovným, to mě dostalo a drží mě to dodnes. Proto asi jsem, jaký jsem. Po vojně jsem začal trénovat žáčky v atletickém oddílu Sokola Horní Počernice, kde jsem sám vyrostl, přitom jsem sám běhal za Bohemians Praha, kde nás vedl vynikající trenér Petr Bláha, který mě naučil mnoho z toho, co umím. Byl to však hlavně mílař, takže co se týče tréninku vytrvalců, ultravytrvalců, jsem se musel naučit sám. A co se týče hobby běžců, tak tam už vůbec, protože tohle se u nás zatím nestuduje nikde. Ale brzo bude. Už o tom jednáme a čtenáři Hobby Běžce a Běžecké školy budou první z těch, kteří se dozvědí, až tohle dítě bude připravené vyběhnout a spatřit světlo světa.

„Dřeš“ ještě na sobě, aby sis slušně zazávodil? Kolik toho naběháš týdně s lidmi a kolik sám pro sebe? Osobně sám pro sebe už toho moc nenaběhám. S lidmi však běhám hodně, některý den je to i více než třicet kilometrů, což dá člověku, i s mou kondicí, docela zabrat. Kolik toho naběhám, jsem přestal počítat někdy před 6 lety, v době, kdy jsem se seznámil s Danou, kilometry tehdy nějak pro mě ztratily smysl. Je to obdobné, jako s počty maratonů. Často dostávám otázku: „Kolik jsi uběhl maratonů?“. Opravdu nevím, neboť jsem je po šedesátce přestal počítat. Uvědomil jsem si už tehdy, že běhání není o číslech, ale o prožitku z něj. A že největší zlo spáchané na člověku jsou čísla. Proto ani na Běžecké škole nikdy neuvidíte čísla celkových přístupů na stránky. Jasně, že mě těší, že se zvyšují a hodně, ale víc mě těší, když si přečtu, že jsem tím, co umím, někomu skutečně pomohl. I proto Běžecká škola od začátku podporuje různé charitativní projekty a bude ještě víc, má k tomu totiž skvělý nástroj „Pomáhej během“, který brzy získá daleko větší rozměr a bude mít daleko větší záběr, ideálně takový, aby charity nemusely vydávat peníze na reklamu svých projektů, což mi přijde velmi nemorální! Který terén a jaké distance jsou ti nejmilejší? Nejradši mám les, hluboký les, kam mohu zapadnout a být jen sám se sebou a Matkou Zemí respektive se vším ŽIVOTEM kolem sebe. Ač to tak nevypadá, tak jsem založením introvert a samotu potřebuju. Na druhou stranu však potřebuju i lidí, protože co by mi byla samota, kdybych nemohl druhým předat, čeho jsem v samotě nabyl. Když jsem dostal kdysi od lidí z agentury Dobrý den, která spravuje knihu Českých rekordů, otázku, proč ty rekordy dělám, tak jsem si uvědomil, že ty rekordy nedělám pro sebe, ale abych se zbavil toho „Napoleonského

O f i c i á l n í m p a r t n e r e m j e z n a čka CRAFT - www.vavrys.cz a Běžecká škola - Miloše Škorpila

komplexu“, o němž jsem mluvil na začátku této své zpovědi, že je dělám proto, aby mě vzal svět na vědomí, aby vzal svět a lidé v něm na vědomí, že něco umím, že jsem v něčem skutečně dobrej a že jim můžu pomoci! A jaké distance jsou mi nejmilejší? Všechny. Všechny mají něco do sebe, všechny dají člověku pořádně zabrat, když v nich chce dosáhnout maximálního výkonu, jakého je schopen. A tak by měl člověk přistupovat člověk ke všemu, co v životě dělá, prostě žít na plný pecky, bez ohledu na to, jak ho to může semlít. Lidi a zvláště pak zvířata vždycky vycítí, jestli běžíte životem se srdcem na dlani, nebo si něco schováváte jen pro sebe, a podle toho se k vám také pak chovají. Pes a stejně pak člověk mající pocit, že jste mu nedal vše, co jste měl, si do vás kousne. Ovšem je fakt, že si někdy do vás kousnou, i když jste jim dali všechno. To je na životě to nejkrásnější, že nikdy nevíte, co přijde. Jaké výzvy máš nyní před sebou? Pracovní jsem tak trošku nastínil. Chci postavit Běžeckou školu. Chci si vychovat své nástupce. Pokud jde o sportovní cíle, tak nejbližší je 18. – 21.6. Poutní ultramaraton – což je úžasný běh s úžasnými lidmi po poutní stezce vedoucí z kláštera ve Volkenrodě do Waldsassenu. Po něm hned 22.6. Poutní maraton, jehož prvních 21 km vede ještě po výše zmíněné poutní stezce, kromě toho však po poutních místech Chebska a na německé straně Waldsassenska. A na přelomu září a října (26.9. – 5.10.) běh z Aše do Košic, na jehož konci si pak ještě zaběhnu 90. ročník Košického maratonu. Příští rok si pak chci nadělit běžeckou pouť ze Santiago de Campostela do Prahy, cca 3500 km. Já vím, že ostatní to chodí obráceně, ale já raději vždy běhám domů, do Čech.

Časopis Běžec HOBBY - květen 2013

facebook .com/Cas opisBezec

Co se Milošovi povedlo: • 3x oběhl Českou republiku (2000, 2006 a 2010) • zaběhl si z Prahy do Vídně za tři dny (2000) • přeběhl Českou republiku napříč z Hodonína do Aše za 76 hodin (2002) • doběhl si na Sněžku z Prahy za 22 hodin a 40 min (2003) • přeběhl z Pece pod Čerchovem do Pece pod Sněžkou – přes Sněžku za 4 dny (2007) • proběhl se z Drážďan do Prahy (2008) • jel dvojnásobným mistrem České republiky v běhu na 24 hodin (1991, 1999) • obsadil 4. místo na Mistrovství světa v běhu na 24 hodin – 1992 Basilej • byl členem stříbrného družstva z ME v běhu na 24 hodin – 1993 Basileji • absolvoval Spartathlon (246 km z Atén do Sparty) za 32 hod 48 min (limit je 36 hodin), doběhlo pouze 89 z 240 startujících závodníků (2002) Zapsal se do české knihy rekordů, když dokázal: • ujet 100 km na veslařském trenažéru typ Concept 2 za 8:49:40 (7.6.2002) • ujet za 12 hodin na veslařském trenažéru typ Concept 2 – 125,728 km (13.6.2003) • ujet maraton na veslařském trenažéru typ Concept 2 za 3:12:47 (20.9.2003) • absolvovat 3 x 75 km na trenažérech, tedy celkem 225 km za 22 hod 25 minut 44 vteřin (běžecký pás – 9 hod 6 min 7 s; veslařský trenažér Concept 2 – 8 hod 20 min 33 s; rotoped – 4 hod 44 min 41 s. (18. – 19. 11. 2004) • vyběhnout a seběhnout za 12 hodin po schodech pelhřimovské věže sv. Bartoloměje – 237x nahoru a dolů po 148 schodech. Celkem 35076 schodů a výškové převýšení 7110 m. (6. – 7. 6. 2006) • vystoupat po schodech pelhřimovského kostela sv. Bartoloměje až do výšky 8850 m, tedy o 2 metry výše, než se skví vrchol nejvyšší hory světa Mount Everestu. To se mu zadařilo 31.5. – 1.6.2012, když na to potřeboval 22:21:34 hodiny, přičemž nahoru vyběhl 295x, což představovalo 43660 schodů nahoru a tu samou porci schodů i dolů. • Ujet na koloběžce, společně s Václavem Junem, z Hodonína do Aše (510 km) za 46 hodin a 30 minut (28. – 30. 4. 2013)

Štěpán HoRáK

PŘÍBĚHY PSANÉ BĚŽCI ..

43 let běžec vydavatel propagátor běhu

TUKU I cIgÁRůM JSeM Ve 40TI UTeKL ..

Jsem rodilý Malostraňák a vyrůstal jsem v době, která patřila Rychlým šípům. A stejně jako románoví hrdinové, i my jsme prolezli každý dvůr, sklep i chodby na Petříně, vedli jsme tradiční pouliční války, házeli lidem bouchací kuličky do bytů na staré Kampě a chodili za školu. No hrůza. První pokus zkrotit můj temperament udělali rodiče ve třetí třídě. Zapsali mě do běžeckého kroužku na Julisku, kam jsem chodil se svým spolužákem Jirkou. Pokus to nebyl úspěšný. I po tréninku jsem běhal po ulicích a s kamarády rozbíjel lidem okna. Ve čtvrté třídě jsem si vykoledoval dvojku z chování a zoufalý tatínek, který sám byl v minulosti skvělým běžcem, se se mnou přestal mazlit. Využil náboru sportovní školy Jeseniova, která inzerovala ve Večerní Praze a na testy mě bez výmluv přihlásil. Já je zdárně dal a do páté třídy jsem již nastoupil na Žižkov do Jeseninky, která je dodnes mou srdeční záležitostí. Vzpomínám si na jeden tělocvik v páté třídě a na své první velké zklamání. Byl čtvrtek, měli jsme dvouhodinovku tělocviku a následující hodinou byla ruština. Po rozcvičení nám učitelka řekla, že budeme dělat test vytrvalosti a poběžíme tak dlouho, dokud budeme moct. Já ani spolužák Tom jsme neměli úkol z ruštiny a neuměli zhola nic. Kouli

Oficiálním partnerem je značka CRAFT - www.vavrys.cz a Běžecká škola - Miloše Škorpila

facebook .com/Cas opisBezec Časopis Běžec HOBBY - květen 2013

jsme nechtěli, a proto jsme se shodli, že musíme běžet i přes ruštinu. Za dvě vyučovací hodiny jsme oběhli náš dvousetmetrový škvárový stadion osmdesátkrát. Byli bychom bývali běželi dál, ale učitelé naši snahu ukončili. Dodnes nevím, jestli kvůli té ruštině nebo ze strachu. Běhání mě hrozně bavilo. Bylo mi jedno, jestli běžím krátkou trať, přes překážky nebo kilometr. Závody mi učarovaly a když jsem šel do Příbrami studovat geologii, pořád jsem ještě běhal. Školní orientační běhy a pak za zatraceně dobrý atletický oddíl Baník Příbram. Svůj nejlepší výkon na sto metrů jsem dal sice s větrem v zádech na konci druháku, ale za skvělých 11,02. Výběhových deset kiláků jsme běhali pod pětačtyřicet minut a po doběhu jsme ještě museli zvládnout kilák 3:40. Kdo ho nedal, běhal ten den tak dlouho, dokud se mu to nepodařilo. Pak následovala klasická pyramida. Baník byl hodně tvrdej. Mou běžeckou dráhu přerušila vojna a hlavně po ní to šlo s během z kopce. Našel jsem si manželku. Do vztahu jsem vstupoval jako pohledný atlet, co váží necelých sedmdesát kilo, po rozvodu jsem měl úctyhodných 108 kilo. Důvod? Lenost, gaučing a přežírání. Svou váhu jsem v průběhu dalších let ještě zdokonalil na 116 kg.

2010

f ac e b oo k .c o m /C a so p i sB e z e c

Živil jsem se jako grafik. Měl jsem sedavé zaměstnání, které ze mě spolu s tím vším ostatním udělalo fyzickou trosku. Když jsem šel do schodů, tak jsem funěl. Zavázat si tkaničku bylo pro mě jako kurs potápění. Nadechnout se, ohnout a vydržet. Bolela mě záda, kolena a vlastně všechno. Jednou jsem jel na obchodní schůzku, a když jsem vystupoval z auta, praskly mi kalhoty. Volal jsem obchodnímu partnerovi, že mám nějaký problém s autem a nepřijedu, přitom jsem stál pod okny a schovával se za volantem. Přesto jsem byl se vším tak nějak smířený a žil těžce konzumní život. Stal se ze mě kravaťák. Nosil jsem mega trika velikosti XXXL, která dnes připomínají malý stan. Holdoval jsem dobrým jídlům, vínům, popíjel jsem tvrdej alkohol, kouřil přes dvacet cigaret denně a šlukoval jsem doutníky.

2011

V mozku mi zůstala jen jedna nervová buňka běžce a probudila se vždy, když televize vysílala mistrovství světa v atletice nebo olympiádu. V ten moment na mě přišla depka. Staré vzpomínky jsem ale většinou s pivkem v ruce a uzeným v

facebook .com/Cas opisBezec

puse úspěšně zahnal. Přišel konec roku 2008 a stal se průser. Tehdy jsem začal psát svůj druhý běžecký příběh. Tentokrát mnohem opravdovější a těžší… Jednoho dne jsem se probudil s nesnesitelnou bolestí zad. Po týdenní hře na hrdinu jsem skončil v nemocnici na neurologii. Mými spolupacienty byli osmdesátníci nebo lidé po mrtvici. Psychicky jsem to vydržel jen jednu noc. Pacient vedle mě v noci skonal. Musel jsem si koupit nadstandardní pokoj, kde jsem se na to zoufalství okolo nemusel dívat. Doktoři zjistili, že mám tři vyhřezlé bederní ploténky. Ve špitálech jsem strávil Vánoce i Silvestra. Pozitivní aspoň bylo, že jsem se v nemocnici odnaučil kouřit. Jenže mě čekala operace, a toho jsem se bál. Už jsem byl skoro na sále, když přišlo rozhodnutí vrchního neurologa – neoperovat. Prý jsem ještě mladý a tělo si musí poradit. Vyfasoval jsem morfin, antirevmatika a další chemii. Následující dny jsem byl permanentně sjetej, nemohl jsem artikulovat a vypadalo to, že jsem pořád v lihu. Když jsem chodil po zahradě, zdálo se mi, že jdu vedle sebe. Tento stav trval tři měsíce a zdraví se nelepšilo. Rozhodl jsem se, že začnu bojovat. Takhle to dál nešlo. Rozhodl jsem se, že páteř rozpohybuju. A že rozhýbu celé tělo, aby bylo jako kdysi. A to navzdory přísnému zákazu lékařů, kteří nařídili absolutní klid.

2012

Vyrazil jsem do Gigasportu s tím, že si koupím běžeckou výbavu. Chuděra prodavačka na mě koukala trochu jako na blázna. Když jsem jí řekl, že chci elastické tepláky, funkční tričko, potítka na ruce a hlavně dobrý boty, podívala se na mě a taktně mi naznačila, že na „metráčka“ má jen ty boty. A tak jsem si koupil aspoň tenisky a garderobu jsem sehnal až u Vietnamců. Měla luxusní fialovozelenou barvu a připomínala 80. léta. K letohrádku Hvězda jsem tenkrát chodil venčit psa a vždy jsem tam vídal hodně běžců. Teď byla řada na mně, abych vyběhnul. Nasedl jsem do auta a odvezl se v plné parádě na start svého prvního běhu. Dodnes se směju, když si na to vzpomenu. Stojím tam u té poslední brány směrem k památníku bitvy na Bílé Hoře a koukám na běžce, kteří pobíhají kolem. Najednou jsem se v myšlenkách zase dostal do dob, kdy jsem běhal orienťáky po Tatrách a s větrem závodil na antuce.

2013

Kolikrát tu Hvězdu dneska dám? Dvakrát? Třikrát? Dobře, nebudu to přehánět, půjdu dneska jen jednou na pohodu a zítra si to obkroužím vícekrát. Vyběhl jsem a země se rozduněla. Mé mohutné tělo se rozvlnilo a stejně rychle zkolabovalo. U první lavičky! Měl bych na ni dnes dát měděnou cedulku. Ano, já běžec, co v páté třídě uběhl šestnáct kilometrů, jsem totálně zkolaboval po padesáti metrech u první lavičky v oboře Hvězda. Psal se květen 2009 a já byl v šoku, co to se mnou je. Nemohl jsem dýchat. Potil jsem se jako bych vylezl ze sauny. Srdce volalo SOS. Celý jsem se klepal. Cestou k autu pláč vystřídala naštvanost.

f ac e b oo k .c o m /C a so p i sB e z e c

Řekl jsem si, že to tedy ne. Zítra se vrátím a poběžím k druhé lavičce, i kdybych měl umřít. Stalo se. Doslova jsem se zahltil touhou pokořit další a další lavičku. Byla to pro mě otázka života a smrti, osobní cti a prestiže.

Kašlal jsem na čas, techniku i to, co si o mně lidi myslí. Tento boj trval zhruba dva měsíce. Teprve pak jsem byl schopen oběhnout Hvězdu. Začal jsem si zase připadat jako běžec a běhal jsem skoro každý den. Už po prvním měsíci, co jsem zase začal sportovat, jsem přestal potřebovat prášky. Bolest ustoupila a postupně jsem dostával cit do části dlaně. Začal jsem číst články o běhání i životním stylu. Přestal jsem pít alkohol a omezil kávu. Knedlíky, grilované věci, smažené pochoutky – to vše jsem škrtnul ze svého jídelníčku a Cola nesměla na můj stůl. Jedl jsem saláty, ovoce, těstoviny a omezil maso. Váha letěla

dolů neskutečným tempem. První měsíce jsem byl schopen shodit skoro 1.5 kg týdně. Čím víc jsem hubnul, tím víc jsem si připadal opět jako člověk. Začal jsem chodit do sauny a fitka. Tam jsem pochopil, jak hluboko jsem klesl. Trenérka po mně chtěla, abych udělal z lehu sed a místo toho se ozval docela mohutný prd. Neposadil jsem se. No není to ostuda - svaly nahradil tukový airbag – musel jsem se ho zbavit postupně. Zhruba po třech měsících intenzivního běhu a tréninku jsem měl malou oslavu. Číslo mé hmotnosti bylo už jen dvoumístné. O to víc jsem dřel. Začal jsem prodlužovat vzdálenost a natahovat čas. Lidi mě nepoznávali. Fyzicky jsem omládl a vrátila se mi chuť do života. Na podzim jsem poprvé uběhl deset kilometrů v kuse. Usmyslel jsem si, že příští rok poběžím svůj první závod. Bylo to koncem února a já se rozběhl ke svému prvnímu dlouhému běhu. Rozhodl jsem se běžet z Úval směrem na Horoušánky, Jirny, Šestajovice, Klánovice, Újezd nad lesy a lesní cestou zpět domů. Bylo to dlouhé, ale dal jsem to. Několik týdnů před tím jsem si koupil svůj první sporttester. Tenkrát jsem na nějakou tepovku nebral vůbec ohled. Propadl jsem kouzlu nabírání kilometrů a chtěl jsem běžet dál a dál. Poprvé po skoro třiceti letech jsem překonal svůj běh z páté třídy a rozhodl se uběhnout půlmaraton. 27. 3. 2010 jsem se postavil na start. K mému velkému překvapení jsem ho uběhl po necelém roce běhaní v čase 1:57:06. Byl jsem v euforii a cítil se jako vítěz. Po dlou-

hé době jsem byl na sebe hrdý. S jídlem roste chuť a já se přihlásil na maraton. Když jsem se svěřil doma, zavládlo ticho a pak zdešení. 42 km? To je šíleně moc. To není dobrý nápad. V květnu 2010 jsem se postavil na svůj historicky první maratonský závod. Bylo to pro mě obrovské zadostiučinění. Vždyť loni touhle dobou jsem kolaboval ve Hvězdě u laviček se 116 kg a teď jsem měl těsně pod devadesát kilo. Když jsem na Florenci vystupoval z auta a spatřil jsem první běžce s číslem na prsou, zmocnila se mě hrozná nervozita spojená s neskutečným vzrušením. Nikdy jsem takovou atmosféru nezažil a do konce života na to nezapomenu. Najednou se dal ten dav do pohybu a já běžel s ním. Energii mi dodávaly tisíce lidí kolem stejně jako při 1/2 maratonu, ale tohle bylo něco jiného. Běžím Malou Stranou, v místech kde jsem vyrůstal, podél Vltavy. Běžím svým tempem a běží se mi skvěle. BOHUŽEL jsem dostal dábělský nápad. Nebudu se občerstvovat a ušetřím drahocenný čas. Vydržel jsem to až k poslednímu přeběhu přes Mánesuv most. Tam jsem se svalil v křeči. Ležel jsem před Rudolfinem na trávníku a neznámí ošetřovatelé mi rovnali nohu. Chtělo se mi zvracet, ale jakmile to noha dovolila, šel jsem dál. Do cíle jsem doběhl těsně pod pět hodin, totálně vyčerpaný a zničený. Po téhle zkušenosti už při dlouhých závodech poctivě jím a piju a maratony běhám dál ...

O f i c i á l n í m p a r t n e r e m j e z n a čka CRAFT - www.vavrys.cz a Běžecká škola - Miloše Škorpila

ODHALÍME VÁ Š P OT E N C I Á L

N Á PA D I TÁ Ř E Š E N Í z A R C H I T E K T U R Y A VIzUÁLNÍ KOMUNIK ACE

T 777 629 029

E SPACE212@SEzNAM.Cz Časopis Běžec HOBBY - květen 2013

f ac e b oo k .c o m /C a so p i sB e z e c

KLIKNĚTE NA IKONU MYŠI A PŘENESTE SE DO ČASOPISU BĚŽEC

.eu

ČLÁNKy, KTeRé VÁS MOHOU zAUJMOUT ROzHOVOR S: MISTReM RePUBLIKy Vítem Pavlištou Vítek Pavlišta v sobotu opět zazářil na Pardubickém půlmaratonu a coby nejrychlejší Čech obhájil titul mistra ČR v půlmaratonu s časem 1:05:34. Posunul se tak do čela letošních běžeckých tabulek. Jak se na takový výkon připravoval a co si dal v sobotu před startem k snídani? Dozvíte se se v následujícím rozhovoru

více na straně 10-13 Běžec 04/2013

ROzHOVOR S: Bárou Soukupovou O BOSTONSKéM MARATONU Devětadvacetiletá manažerka z Prahy Bára Soukupová má za sebou jeden z nejhezčích a zároveň nejsmutnějších závodů. Bostonský maraton, který ukončilo několik výbuchů atentátníka. Média se zaměřila pouze na bolest a krev. Přitom jakoby všem úplně uniklo, jak nádherný tento závod byl. Na jeho startu se setkalo přes třiadvacet tisíc lidí milujících běh.

více na straně 24-29 Běžec 04/2013

ROzHOVOR S PAVLeM zITTOU Otcem závodu Horská výzva je sedmadvacetiletý Pavel Zitta ze Zábřehu na Moravě. Vede agenturu Top race agency, která pořádá sportovní akce jako například Horská výzva, Zimní výzva a Beer treking, Mistrovství světa hasičů v cyklistice či Koutecký bikemaraton v Koutech nad Desnou. Jak tenhle příběh začal a co ví Pavel Zitta o běhání ve sněhu a puchýřích jako pětikoruna? Čtěte následující rozhovor ..

více na straně 22-23 Běžec 04/2013

ROzHOVOR S PeTReM VABROUŠKeM Vítězem závodu dvojic letošního prvního dílu Horské výzvy v Jeseníkách se stal tým SLS3/ADIDAS CZECH AR TEAM ve složení Petr Vabroušek a Zbyněk Cypra. Náročných 64 km v zasněženém terénu zdolali za 11 hodin a 7 minut. Triumfovali i přesto, že na start přiběhli pozdě. O své dojmy se Petr Vabroušek stihl s redakcí Běžce podělit mezi odpočinkem a odletem na Ironmana v JAR.

více na straně 14-17 Běžec 04/2013

ČASOPIS Běžec:

https://cs.publero.com/reader/19647 ČASOPIS Běžec PROFI:

https://cs.publero.com/reader/19866 O f i c i á l n í m p a r t n e r e m j e z n a čka CRAFT - www.vavrys.cz a Běžecká škola - Miloše Škorpila

více na straně 38-45 Běžec 04/2013

Tak se povedlo a v roce 2012 jsem mohl startovat na legendárním Spartathlonu. Teď, když je to minulost, tak mi to nepřijde, ale uprostřed noci, kdy moje tělo odmítalo fungovat, jsem si říkal, že to taková výhra nebyla. Cestu do Athén jsme naplánovali stejně jako loni, tedy se zastávkou v Szegedu a potom těsně před Athénami ..

POzVÁNKA NA zÁVOD: PRAgUe BAReFOOT RUN 2013

více na straně 30-35 Běžec 04/2013

Na Den dětí, tedy 1.6.2013, se část Prahy zahalí pod roušku vlídnosti, náklonnosti a pomoci druhým. A rovnou těm nejmenším, kteří pomoc potřebují nejvíce. Park Ladronka se v tento skotačivý den plný dětského smíchu a dobrůtek doslova vyzuje z podoby. Jak to? Protože tu proběhne historicky první Prague Barefoot Run – nezávodní charitativní běh naboso.

facebook .com/Cas opisBezec

RePORTÁž ze zÁVODU: SPARTATHLON 2012 SLOVy DANIeLA ORÁLKA

RePORTÁž ze zÁVODU: The wenzhau Outdoor challenge 2013

více na straně 8-13 Běžec PROFI 05/2013

Česká parta „adventuráků“ vyrazila v polovině dubna do Číny na závod The Wenzhou Outdoor Challenge 2013. Tři dny se grilovali na slunci, při náročných běžeckých etapách, na kajaku nebo zavěšeni na laně. Dva české týmy ve složení Petreček – Krajník a Paloncý - Válková potvrdili, že Češi mají nejen dobré svaly, ale i vůli. Český lev vyprášil Čínského draka celkem slušně. I když za cenu nevolností, spálenin a dlaní odrovnaných z pádlování.

RePORTÁž ze zÁVODU: PŘíLIŠ BíLý zÁVOD JeSeNIcKÁ HORSKÁ VýzVA

více na straně 14-19 Běžec PROFI 05/2013

Bílá bílá bílá bííííílááá, komu by se nelíbila, bílá vrána bílá noc. Bílé není nikdy moc. Tenhle song ze Včelích medvídků mi zazpíval můj týmový parťák a manžel v jedné osobě před startem jesenické Horské výzvy. Pak už jsme nic jiného, než bílou neviděli. Byla všude. A tenhle popěvek mě terorizoval celou dobu.

POzVÁNKA NA zÁVOD: 70TI KM HON zA TVARůžKeM Nejznámějšího českého ultramaratonce Daniela Orálka asi není třeba běžcům představovat. Představíme vám ale závod, který se rozhodl uspořádat Danův otec Václav. A nic krátkého nečekejte. více na straně 20-23 Běžec PROFI 05/2013 Časopis Běžec HOBBY - květen 2013

Kateřina piECHoWiCZ

Když se žensk rozběhnou

DÁMSÝ BĚŽECKÝ KLUB

32 let, běhající novinářka a publicistka žijící ve FrýdkuMístku, která nejčastěji utíká do Beskyd.

představujeme

dámský běžec 24

O f i c i á l n í m p a r t n e r e m j e z n a čka CRAFT - www.vavrys.cz a Běžecká škola - Miloše Škorpila

ht t ps : / / w w w . f a c e b o o k . com/groups /320109168117225/

ké

Jednou z celé řady běžeckých aktivit Miloše a Dany Škorpilových je Dámský běžecký klub. Ale nečekejte žádné sdružení, kde se podepisuje prezenční listina nebo platí členské příspěvky. Dámský běžecký klub je parta ženských, které nerady běhají samy a společnými tréninky s kamarádkami zahánějí únavu nebo stres. Jsou nepovinné, zábavné a poučné. Kdy a jak se zrodila myšlenka založit Dámský běžecký klub,

cký klub Časopis Běžec HOBBY - květen 2013

„Na počátku byl nápad – jak jinak. Když se motáte čtyři roky kolem tolika žen a jednu velmi aktivní, toužící po tom mít něco svého, rozuměj dělat něco pro ostatní, co by mělo smysl a pomáhalo jim v jejich života běhu, máte doma, tak přemýšlíte, jak to spojit. No a tou spojnicí se stal nápad dát život projektu, který by byl pro ženy a o ženách a který by si samy ženy naplňovaly tím, co je zajímá,“ vypráví Miloš Škorpil. V rámci projektu PIM Women´s Challenge se už dlouho setkával s mnoha ženami. Pomáhal jim plnit jejich běžecké sny s tím, že ony by měly pomoci ukázat ostatním, že jde

odejít od plotny, od žehlicího prkna, utřené dětské prdelky a věnovat si pár minut času. Aby poznaly, že běh není žádná středověká tortura, ale docela příjemný způsob, jak se zapotit, jak si vyčistit hlavu, spálit pár kalorií a přijít na jiné myšlenky. Do projektu PIM Women´s Challenge se každý rok hlásí spousta žen či dívek, z nichž to štěstí, že jsou vybrány mezi finalistky, má jen pár. Těm ostatním jen zbývá doufat, že se na ně dostane za rok, což je však rok od roku těžší, neboť běhajících stále přibývá, stejně tak těch, které projeví touhu být finalistkou PIM Women´s Challenge.

I žeNy MAJí NA FB SV O f i c i á l n í m p a r t n e r e m j e z n a čka CRAFT - www.vavrys.cz a Běžecká škola - Miloše Škorpila

„Odtud pochází pak finální část nápadu, a sice oslovit ty šťastné, zda by se nechtěly připojit a nepomohly projekt rozeběhnout. Vesměs souhlasily a zároveň nás přesvědčily, abychom dali klubu český název. S tím jsme s Danou velmi rádi souhlasili, neboť je nám také bližší vše české. Tak vznikl název Dámský běžecký klub,“ pokračuje Miloš. Náplň klubu prý byla dána dlouho dopředu, Dana si s tou myšlenkou pohrávala dlouho, skoro tak dlouho jak se zná s manželem, což už bude šest let. „Ale nejprve jsme chtěli postavit na silné nohy Běžeckou školu, abychom pak s její pomocí mohli rozjet projekt Dámského běžeckého klubu, tak Běžecká škola měla prioritu. Nyní nastal čas, aby Běžecká škola pomohla své setře, i když klub je vlastně spíše bratr,“ přibližuje běžecký guru.

Po zveřejnění informace, že proběhnou první výběhy Dámského běžeckého klubu v jednotlivých městech, zlí jazykové předpovídali, že to bude určitě marketingová masáž nějaké značky. Miloš Škorpil reagoval, že to tak není. I když samozřejmě Běžecká škola je značka, a v současné době již velmi dobrá značka, když o ní píše i časopis Forbes a má své pevné místo hned na začátku běžeckého magazínu TEMPO na ČT Sport. Holky to dotáhly až na maraton A že to dámy s během myslí opravdu vážně, to dokazují výsledky na letošním pražském maratonu. Mnohé z nich běžely 42 km poprvé a maraton pro ně byla do té doby jen nedostižná meta z říše snů. Díky Milošovi a Daně už vědí, jaké to je proběhnout cílovým obloukem. A tím ta cesta nekončí. Naopak, je to začátek. Jeden maraton na kontě nestačí. Každý se chce zlepšovat, zrychlovat a příště se dostat do cíle nejen dřív, ale s menšími bolestmi. Pod dohledem zkušeného trenéra se to podaří. Ostatně, můžete se o tom přesvědčit i vy. Dámský běžecký klub má své facebookovské stránky, kde si běžkyně domlouvají srazy a tréninky. Skupinky holek vznikají nejen v Praze, ale po celé republice a vzájemně si na internetu sdělují zážitky a radosti z pokroků. Přidat se můžete i vy. Stačí zapnout počítač.

VůJ eXcLUzIVNí KLUB Časopis Běžec HOBBY - květen 2013

Kateřina piECHoWiCZ

PŘEDSTAVUJEME

32 let, běhající novinářka a publicistka žijící ve FrýdkuMístku, která nejčastěji utíká do Beskyd.

Únik z betonové rea našli Orlované v běh 28

O f i c i á l n í m p a r t n e r e m j e z n a čka CRAFT - www.vavrys.cz a Běžecká škola - Miloše Škorpila

X-TRAIL ORLOVÁ je tým amatérských sportovců, který dnes čítá okolo dvaceti členů. Oficiálně působí od roku 2011, kdy jim Ministerstvo vnitra posvětilo stanovy a zaregistrovalo sportovní klub jako občanské sdružení. „Plány na založení vlastního klubu jsme spřádali už dlouho. Na začátku nás bylo asi jen pět a při společném přechodu Tater jsme zjistili, jak jsme neskutečně kreativní a „fajni“, jak se u nás říká,“ popisuje vznik klubu jeden z členů Tomáš Sikora.

facebook .com/Cas opisBezec

Orlová není moc pěkné město, co si budem povídat. Paneláky, beton, industrial a smog. Patří k těm méně atraktivním místům v ostravsko-karvinské aglomeraci. O to víc je pozoruhodné, jaký únik si z této reality našla partička místních lidí. Začali běhat po horách. A chtějí být nejlepší.

X-TRAIL ORLOVÁ je směs profesí ajťáků, studentů, úředníků, učitelů a živnostníků. Kromě lásky k běhu mají společné ještě jedno: zhubli.

ality hu Časopis Běžec HOBBY - květen 2013

V klubu mají Orlováci dokonce i partnerské a manželské dvojice. „Výhodou jsou určitě společné tréninky, vzájemná podpora na závodech, sdílený sportovní zájem, ale aby to nevypadalo tak ideálně, tak přiznávají, že i tady to občas zaskřípe. Občas se s manželkou pohádáme i během závodu. Trošku tak bortíme mýty o tom, že společné běhání harmonizuje vztahy,“ směje se Tomáš Sikora. Vesměs prý ale převládá dobrá nálada. X-trailáci se navzájem hecují, a to je mnohem lepší, než když každý jezdil na závody sám. Za svou případnou ostudu už nejsou zodpovědni jen sami sobě, ale celému klubu. „Třeba když jeden jede na Horskou výzvu, tak ostatní sedí u online přenosu a sledují jeho počínání. Jedni jsou pod drobnohledem ostatních a všichni se chtějí vytáhnout! Podpora spočívá také v reálné spolupráci při závodech. Například na letošní LH24 jsme měli na samotném vrcholku Lysé hory neskutečný catering. Holky neúnavně občerstvovaly naše borce po celých čtyřiadvacet hodin! Anebo na loňském Slezském maratonu jsme měli maminky, přítelkyně a kamarády s bidony na trati,“ líčí Tomův týmový kolega Adam

fa c e bo o k.c o m/C a so p i sB e z e c

Ondruch. Vzájemné sledování a poměřování ale může vyústit i v posedlost. Jsou prý i takoví, co si navzájem kontrolují své tréninkové objemy a běda, když má jeden z nich najeto nebo odběháno víc. „Tom si za tímto účelem nasazuje své Suunta i když jde naházet do sklepa metráky koksu na zimu. Na hodinkách nastaví „jinou aktivitu“ a jde na to,“ vtipkuje Adam. Tým bez dresů je jako hospoda bez piva! Estetické sjednocení je nejdůležitější součástí toho všeho! Jak říká klasik, není důležité zvítězit, ale vypadat u toho dobře. „Na týmových barvách jsme se shodli od začátku. K elegantní černo-bílé kombinaci přibude prvek tyrkysové. Žádné jiné barvy proza-

tím kombinovat nechceme, ať nevypadáme jako papoušci,“ vysvětluje Tom. Na dresech se dobře vyjímá nápadné logo, které symbolizuje orla. Ostatně co jiného, když je nosí Orlované. X-trailáci spolu nejčastěji komunikují prostřednictvím Facebooku a občas si udělají společné soustředění v Beskydech. U žádné porady prý nesmí chybět pivo. Bublinky a chmel prý ještě více stmelují kolektiv. A když náhodou dojde na výměnu názorů, pak vždy důstojně a se vší grácií. „Každý z nás si musí uvědomit, že členství v klubu je dobrovolné a pakliže vstoupí, tak musí dodržovat určitá zavedená pravidla při schůzích, při hlasování, při volbě předsednictva a tak dál. Pokud

O f i c i á l n í m p a r t n e r e m j e z n a čka CRAFT - www.vavrys.cz a Běžecká škola - Miloše Škorpila

většina nějak rozhodne, tak nemůžu něco dělat natruc celému klubu jenom z toho důvodu, že jsem přesvědčený o své pravdě. V zimě jsme jednoho takového řešili. Unavovalo to celý tým, naše hádky se ventilovaly veřejně na internetu a nám to jen škodilo,“ vzpomíná Adam a dodává, že to jsou ty výjimečné případy, kdy někdo musí z kola ven. Ambice si dávají Orlované každým rokem vyšší. Rok 2013 vedou pod heslem „k profesionalizaci klubu“. „Nechceme být Kiliánové či Wyattové, k tomu prozatím nemáme zkušenosti ani naběhané objemy. Profesionalizujeme samotný chod klubu. Připravujeme nové moderní webové stránky, snažíme se více spolupracovat s městem, oslovujeme nové partnery, účastníme se čím dál tím více prestižních závodů v zahraničí. Letos se chystáme třeba na Mistrovství světa v horském maratonu a po takřka dvou letech trošku měníme a přizpůsobujeme naše stanovy, abychom byli co nejefektivnější. Po nemilých zkušenostech jsme také více ostražití s přibíráním nových

Časopis Běžec HOBBY - květen 2013

členů,“ prozrazuje Tomáš. Dresy, startovné, boty a nezbytná výživa sportovce. To všechno stojí spoustu peněz. Řešením je sponzoring, ale zajistit si ho není snadné. V Orlové se do toho ale skoro žádné firmě nechce. „Paradoxně tak máme více sponzorů z jiných měst a dokonce jiných krajů,“ říká Adam. Štědrost sponzorů je přímo úměrná úspěchům týmu. X-trailáci jich už pár mají. Například tři medaile z LH24, juniorské zlato ze švýcarského Swissalpine Marathon na trati ultra, úspěchy týmu na Lysacupu a nespočet bramborových umístění. „Hlavně jsme vytvořili skvělou partu, kterou pojí společné zážitky z těch nejnáročnějších ultra závodů. Takové přátelství vydrží navěky. A taky z toho plyne hlavní výhoda a sice to, že vždycky máš s kým zajít na pivo,“ vyzdvihuje Tom. A co říkají ostatní Orlováci na to, že se jim kolem baráků prohání partička v modrobílých dresech? „Dobrá otázka! Když nás vidí, tak povzbuzují. Ale už jsem se setkal s názorem, že jsme podivná výjimka, protože v Orlové se převážně večírkuje než aby se sportovalo. I ohlasy od horalů z Beskyd jsou pozitivní. Jsme pro ně ale stále zvláštní druh. Dokonce jsem narazil na srovnání Orlováka v Beskydech s Kokosy na sněhu. Není se čemu divit. Když se řekne Orlová, všichni vidíme panelákov. I proto naše motto zní: Boříme mýty betonového města,“ říká Adam Ondruch.

Kateřina piECHoWiCZ

BĚŽECKÁ ŠKOLA

43 let běžec vydavatel propagátor běhu

Fotografie: dvorní fotograf Běžce: tomas Novotny

Běh za kuře aneb běhám, abych žral Kdo si myslí, že běh je jen dřina, pot, bolest a krev, tak se plete. Běh může být i pohoda, radost a ještě se přitom můžete nejenom pořádně najíst, ale i super si popovídat a nasbírat spoustu informací a zkušeností. My v Běžci to víme, a proto grilujeme a bavíme se během .. .

O f i c i á l n í m p a r t n e r e m j e z n a čka CRAFT - www.vavrys.cz a Běžecká škola - Miloše Škorpila

Časopis Běžec HOBBY - květen 2013

Někde jsem četl, jak my Češi na rozdíl od těch na západ od Karlových Varů si běh neumíme užít. Že jsme orientovaní příliš na výkon a neběháme na pohodu a jen tak pro radost z běhu. Proto jsme nakoupili kuřata, okurky, chleba, nakládané papriky. Přibalili spoustu dobré nálady a vyrazili do Stromovky běhat proto, abychom mohli žrát. Prostě jsme se rozhodli vše otočit a řekli jsme si: „všichni běhají, aby

shodili nějaký ten kg. My budeme napřed běhat a pak pořádně jíst.“ Aby to nebylo málo, tak naše pozvání přijal pan běžec - Vítek Pavlišta, který nám prozradil hodně z kuchyně profesionálního běžce. Atmosféra byla skvělá, počasí úžasné, a protože většina z nás byla ještě znavena z pražského maratonu, tak tempo bylo opravdu pohodové. Po zdolaných zhruba 9 km to přišlo

a začala žranice :) ale také povídání a protahování. Prostě jsme se neskutečně dobře bavili. Počasí nám přálo a bylo to fajn. I proto jsme se rozhodli, že podobné akce budeme dělat pravidelně, protože i běžci jsou lidi, co se rádi baví, jí a blbnou. Tak doufám, že si příště zaběháme i s vámi. Tešíme se na Vás a sledujte naše www stránky bezec.eu nebo naši FB stránku, kde termín další akce včas oznámíme.

O f i c i á l n í m p a r t n e r e m j e z n a čka CRAFT - www.vavrys.cz a Běžecká škola - Miloše Škorpila

Časopis Běžec HOBBY - květen 2013

Kateřina piECHoWiCZ

BĚŽECKÁ ŠKOLA

43 let běžec vydavatel propagátor běhu

Než zAČNeTe BěHAT, PŘeČTěTe SI ... 36

O f i c i á l n í m p a r t n e r e m j e z n a čka CRAFT - www.vavrys.cz a Běžecká škola - Miloše Škorpila

facebook .com/Cas opisBezec

BoRn To RUn ZRoZEni K BĚHU

Autor knihy se jako miliony jiných amatérských běžců nejméně jednou ročně vážně zranil. Po cyklech bolestí, injekcí a střídání nejmodernějších běžeckých bot chtěl na doporučení lékařů s běháním skoncovat. Místo toho se však vydal do rozpálených kaňonů v Mexiku, kde žijí Tarahumarové – nejtajemnější, nejzdravější a nejšťastnější běžci na planetě. Běhání v extrémních podmínkách jen v sandálech je pro ně stejně přirozené a snadné jako dýchání. Čtivý příběh o běžcích na stokilometrové trati autor doplňuje o nejnovější vědecké poznatky a současně nám přibližuje portréty osobností, které se vydávají na trasy ultramaratonů, aby odhalili tajemství šťastného života. Zrozeni k běhu změní život každému čtenáři!.

Běhání s Keňany

Čtyřicet procent vítězů na dlouhé trati pochází z jediného keňského kmene… Vášnivý běžec Adharanand Finn se vydává do Afriky, aby našel odpověď na otázku: Proč se v žádné jiné zemi nerodí takoví běžci jako právě v Keni? Finn se setkává se světovými šampiony, ale i kluky z chudinských čtvrtí, kteří musí denně běhat deset kilometrů do školy. Účastní se běžeckých soustředění, kde trénují profesionální běžci z celého světa, a sám se připravuje na maraton.

BĚHánÍ – oD JoGGinGU po MARATon

Nejobsáhlejší kniha o běhání na českém trhu, v níž se dozvíte o tom jak běhat, jak se na to oblékat, čím se živit, co pít, jaké doplňky při běhu používat. To vše nejen v písemné formě, ale i na instruktážním DVD.

BĚHáME po pRAZE A oKolÍ

První a zatím jediný běžecký průvodce přibližuje běžecké trasy v Praze a jejím okolí. Zavede vás nejen do různých pražských parků, provede po nábřeží Vltavy, ale zavede vás až třeba na Závist, do Sázavy nad Sázavou nebo do Křivokládských lesů. Knížka je plná krásných fotografií, zachycených okem běžce a určitě stojí za to mít ji ve svém běžeckém báglu.

Časopis Běžec HOBBY - květen 2013

BĚŽECKá čÍTAnKA MiloŠE ŠKoRpilA

Bylo nebylo, dávno tomu, Miloš Škorpil si jednoho dne řekl, že založí Běžeckou školu. A jak řekl, tak udělal. od té chvíle nám denně přináší nějaká svá moudra o tom, jak co dělat, když chceme vyběhnout poprvé, podesáté, ponepočítaně, co obléknout, co sníst, co na nohy, a aby toho nebylo málo, trousí i různá moudra o životě. Jenže jak šel čas, článků je tolik, že když pak přijde takový prvňáček do školy, tak vlastně neví, co přečíst hned a co pak, a co stačí až za rok. A tak sepsal svou vlastní Běžeckou čítanku. Zkušeností k takovému psaní má dostatek, vždyť trasa, kterou urazil v běžeckých botách, třikrát obkroužila zeměkouli! na své cestě navíc Miloš jakoby mimochodem naočkoval svým zaujetím pro běh desítky a možná stovky podobných nadšenců Miloš dobře ví, že nikoho nenaučí běhat od nuly. Prvním běžeckým krůčkům nás naučí maminka, sourozenci a naše genetická výbava po předcích. Běžecká čítanka nás však může vhodně nasměrovat na další běžecké cestě, pokud se po první lekci chceme odrazit k dalším krůčkům. Autor ve své čítance postupuje systematicky. Krok za krokem provádí své žáky možnými úskalími. Zná běžecké začátečníky jako své boty a dobře ví, kam směřují jejich dotazy. Dokáže tedy předvídat a včas hledat potřebné odpovědi na otázky, které ještě nebyly položeny. Postupně prochází od výběru obuvi a oblečení k držení těla a běžeckému stylu, zájemcům nabídne letmou informaci o běžecké abecedě a stručně vysvětlí základy běžeckého tréninku. Pro ty začínající běžce, kteří se rozhodnou absolvovat svůj první závod a k prvnímu sešitu běžeckého deníku přidávat další svazky, poskytne dostatek výchozích informací. Nevynechá ani úskalí nejatraktivnější amatérské vytrvalecké trati, maratonu. Mnohým adeptům odhalí, že ani maratonská trať nemusí být konečnou metou. Na závěr si čítanka jako správná učebnice otestuje nabyté znalosti a poskytne jasný a srozumitelný tréninkový plán na celý rok. Chceme-li rychle získat základní informace a pokyny, poskytne nám čítanka velice slušný základ. Knížka je plná fotografií, vtipných komentářů a ilustrací a rozhodně by neměla chybět ve vaší běžecké knihovničce.

Kateřina piECHoWiCZ

BĚŽECKÁ ŠKOLA

43 let běžec vydavatel propagátor běhu

PROČ zAČíT BěHAT ?

O f i c i á l n í m p a r t n e r e m j e z n a čka CRAFT - www.vavrys.cz a Běžecká škola - Miloše Škorpila

Několik plus pro běh + Běh je zdravý.

+ Běhání je snadné.

+ Běhat lze kdekoli a kdykoli.

+ Běh je nejlepší prášek na stres a problém nespavosti. + Běh je nejlepší cesta k hubnutí a je to ZADARMO. + Běh vám zvedne sebevědomí.

+ Běh posiluje sexuální apetit a prodlužuje vaše milování. + Běhat můžete začít v 8 letech stejně jako v 60ti.

+ Běhání způsobí, že v šedesáti budete mít fyzičku čtyřicátníka. + Běhání vám najde cestu k sobě samým - poznáte se. + Běh vám dá spoustu přátel.

+ Běh vám dodá sílu překonat další nepříjemý den.

Miloš Škorpil - zakladatel a ředitel Běžecké školy - Miloše Škorpila Jedna z našich největších běžeckých osobnosti, běžecký GURU, učitel a trenér běhu. Jsme hrdí na skutečnost, že prostřednictvím našeho časopisu k Vám bude promlouvat Miloš Škorpil a že právě on a jeho Běžecká škola se stanou patrony a rádci přílohy Hobby.

+ Běh je skvělý.

Časopis Běžec HOBBY - květen 2013

Hledám atraktivní, sportovně založenou blondýnku, která má smysl pro humor, je trpělivá, rodinný typ. Děti nejsou překážkou. Já mladý, perspektivní, sám. Rodinný typ. Věk 39 let, 180 cm výška, mírná nadváha. Zájmy: rád čtu, poslouchám vážnou hudbu, rád sleduji filmy na DVD, miluji sportovní přenosy. Mám dobře placené sedavé zaměstnání. Rád provozuji gaučink a podobné aktivity. Tak na mě klikni, čekám, čekám již řadu let a věřím, že jsi to právě ty, kdo chce někoho jako jsem já ....

f ac e b oo k .c o m /C a so p i sB e z e c

Je to vtip? nebo skutečnot ... Zatím vtip, ale do skutečnosti nemá daleko ... Ano, podobný životní styl preferuje čím dál tím víc Čechů. Jen snad nejsou tak „echt“ jako muž na snímku.

ROzHODNěTe Se zMěNIT SVůJ žIVOT K LePŠíMU. zAČNěTe BěHAT A NAPIŠTe NÁM SVůJ PŘíBěH. STAŇTe Se MOTIVÁTOReM A VzOReM I Vy .. ODPOVězTe SI NA OTÁzKU:

PROČ BycH TeDy MěL BěHAT? Než začnete uvažovat o tom, že začnete běhat, odpovězte si na otázku PROČ. Možná to netušíte, ale právě správná odpověď je základní kámen, betonová deska, pevný základ vašeho úspěchu. Existuje tisíc a jedna odpověd, stejné množství motivací a důvo-

du. Ale jedinou správnou odpovědí a jediný důvod, proč chcete začít běhat, musíte být VY. Uvědomte si, že v životě každé rozhodnutí záleží jen na Vás. A to není sobectví. Je to fakt a pokud ho přijmete, dokážete vše. VY

chcete být šťastný, zdravý, spokojený. VY si chcete při běhu srovnat myšlenky, chcete zhubnout, snížit si cholesterol, zpevnit tělo. Děláte to kvůli sobě a svému zdraví, případně kvůli lepšímu vzhledu. Když se budete cítit skvěle Vy, budete pohodu šířit ko-

O f i c i á l n í m p a r t n e r e m j e z n a čka CRAFT - www.vavrys.cz a Běžecká škola - Miloše Škorpila

Nemůžete to dělat ani kvůli Evě ani kvůli Karlovi, kteří Vám řekli, že jste tlustí. Ten pocit musí jít z Vás. Časem odhalíte jedno tajemství běhání je především o vaší hlavě. Jak si to dokážete poskládat, srovnat. Hlava rozhodne, když Vás píchá v boku, že to nezabalíte, ale poběžíte dál. Hlava vám pomůže překonat krizi, když se budete chtít zastavit.. Hlava se může stejně dobře proměnit ve vašeho nepřítele a donutí vás skončit.

ho začátku máte srovnané. Jaký důvod jste si dali a proč to vše podstupujete. Je-li důvodem partner či štiplavé poznámky okolí, nestačí to a při první krizi to zabalíte, protože zjistíte, že Vám to za tu námahu nestojí. Pouze pokud máte od samého počátku v hlavě jasno a víte, že to děláte pro sebe a své pocity. Dáte si realistický cíl a půjdete za ním Tak se Vám to podaří a stanete se Běžcem. Pokud se budete řídit radami a pokyny Milošem Škorpila a jeho Běžecké školy, bude Vám běh činit jen radost a potěšení.

profesor Gerhard Uhlenbruck „Pot, který se z nás řine při běhu, může vymazat část našeho zdravotního trestního rejstříku“.

facebook .com/Cas opisBezec

lem sebe. Vaše okolí to pozná a ocení.

Vše záleží na tom, jak to od samé-

• Zapamatujte si jedno. Každý metr, který uběhnete a každý úder Vašeho srdce nutný k překonání toho metru se počítá. • Když se vám hroutí svět, vše vám padá na hlavu. Stíhá vás jedna katastrofa za druhou nebo máte partnerskou krizi. Nedělejte žádné rozhodnutí, odložte ho a běžte ven, jděte běhat. Běháním získáte odstup od konfliktních situací, partnerů nebo nadřízených v práci, kde se nemůžete pohnout z místa. Po běhu se vrátíte uvolněnejší a v pohodě a v naprosté většině případů si urovnáte myšlenky v hlavě a přijdete ke správnému rozhodnutí.

Heinrich Blümchen maratonec „Když něco chces, vezmi si to. Nikdy nečekej, že to přijde samo“.

Emil Zátopek nejlepší běžec všech dob „Když chceš něco vyhrát, běhej sto metrů. Když chceš něco zažít, běhej maraton“.

Časopis Běžec HOBBY - květen 2013

f ac e b oo k .c o m /C a so p i sB e z e c

Nikdy není pozdě pomoci svému tělo a začít cvičit. Pokud člověk s nadváhou jde do toho a učiní pokus změnit svůj život, zaslouží náš RESPEKT, že našel odvahu, a naši ÚCTU, když vydrží ....

Vliv běhu na vaše zdraví Jak již bylo řečeno, běh je věcí hlavy, věcí vůle a především tréninkem vůle. Pokud tento trenink zvládnete, budete běhat a stane se z Vás běžec. Doběhnete ke své první lavičcce, pak druhé, třetí .. nakonec dáte svůj první kilometr, pak pět a najednou budete chtít ještě dál ... Před Vámi bude štreka jako hrom celých 10 km, což už je dlouhý běh, dáte ho a zjistíte, že to jde a získáváte respekt okolí, které se na vás ve vašich začátcích dívalo trochu s odstupem. A můžete jít dál. Vše je ve vaší hlavě a ve vaší vůli. Chcete poznat to vzrušení s tisícihlavého hada běžců při 1/2 maratonu? Že je to šílená představa? Není! Vše máte na dosah, jen chtít. A další benefity? To pro vás mít bude. Najednou zjistíte, že v práci dotahujete věci do konce, za situace, kdy byste s tím již v minulosti sekli. Když Vás zlobí dítě nebo pes, nevybouchnete, ale jste trpělívý a pracuje te s ním, protože běh vám dal vůli věci prosadit, dál vám schopnost doběhnout do vašeho cíle. Začnete uvažovat v delších časových intervalech, zjistíte, že není rozhodující rychlý úspěch, ale dlouhodobý cíl. Pochopíte a vyhrajete. Zvítězíte nad sebou samým.

O f i c i á l n í m p a r t n e r e m j e z n a čka CRAFT - www.vavrys.cz a Běžecká škola - Miloše Škorpila

Vaše srdce je nejdůležitějším orgánem vašeho těla. Je to pumpa, kterou máte uloženou uprostřed Vašeho hrudního koše. Srdce je správný běžec, neboť pokud je zdravé a v pohodě, celý váš život běží bez přestávky a v jednom kuse. Jestliže mu jeho běh ztížíte, kouříte, pijete, máte nadváhu, Vaše srdce dostává neskutečně zabrat. Pokud k tomu u všemu se ještě nepohybujete a vysedáváte na gauči místo ttoho, abyste šli ven, Vaše srdce slábne a zmenšuje se. Tělo to má tak zařízené. Orgány a svalové skupiny, které zatěžujeme pravidelnou zátěží, posilují a rostou a naopak. To samé platí pro Vaše srdce. Pokud mu dáváte svým nevhodným životním stylem zabrat, jednoho dne může selhat a vy v nejhorším případě zemřete. Abyste jste měli nad svou pumpou jakousi kontrolu, tak k vám srdce promlouvá. Ono doslova na vás buší tepe. Jak již bylo zmíněno, srdce je sval. Svým pravidelným stahováním

pumpuje krev do celého těla a právě jednotlivý tep představuje stažení srdce. Už víme, kde srdce leží, ale jjak je velké. Zkuste zatnout ruku v pěst a podívejte se na své klouby. Vaše srdce je přibližně velké jako vaše pěst. Pokud jste statisticky průměrná žena, váží vaše srdce zhruba 260g, pokud jste průměrný muž, tak má těch gramů 320. Když jstev klidu, ležíte a nic neděláte, jste ve stavu, kdy srdce tepe tzv. klidovou tepovou frekvencí, která u netrénovaného jedince je zhruba 70 až 80 úderů za minutu. Pokud budete pravidelně a dlouhodobě běhat, můžete ušetřit srdci práci a svoji tepovou frekvenci snížit až o 20 tepů za minutu, tedy skoro o více jak 1/4. Srdce vytrvalostního běžce je motor sportovního auta. Je velké, je silné a pracuje efektivně. Gaučingové srdce je taková 1,1 Fabie. Když chcete jet rychleji, musíte pořádně šlápnout na plyn. Výsledkem je rychlé opotřebení a kratší životnost, tím i kratší život ..

Pravidelným během snížíte tepovou frekvenci až o 20 tepů za minutu, což je pro srdce obrovská úspora. Jen za jeden rok ušetříte srdci práci na 10.000.000 tepů.

Srdce trénovaného běžce roste spolu s rostoucím výkonem. U dlouhodobě trénujícího běžce může se může jeho objem zvýšit až o 100%. Tento inteligentní sval se přizpůsobuje vaší záteži, kterou na něj kladete. Pokud vaše požadavky poleví a vy začnete běhat méně, srdce se vrátí do své původní velikosti.

facebook .com/Cas opisBezec

vaše srdce je základem všeho

Pokud budete trénovat 10 hodin týdně, tak po několika měsících se začne zvětšovat objem a výkon Vašeho srdce .. Pokud budete běhat tak, že při běhu můžete souvisle mluvit, nezadýcháváte se. Běžíte tak, že spalujete tuk. Každý uběhnutý km tímto tempem přibližně spálíte tolik kalorií, kolik právě vážíte. Běhu podle Vašeho srdce se budeme věnovat v jednom z dalších čísel časopisu Běžec ..

vliv běhu na váš kardio system • Pravidelným během se Vaše srdce zvětšuje. • Srdce začne pracovat ekonomičtěji, jeho regenerace probíhá rychleji, váš klidový puls a tepová frekvence klesá. • Zvyšuje se hladina testosteronu, zároveň stoupá počet Vašich červených krvinek, které představují jakésy kontajnery, jejichž pomocí se transportuje kyslík v lidském těle, vaše tělo se daleko lépe prokrvuje, cévy se stávají pružnější. • Čím více srdce správně zatěžujete, tím víc vám houstne v těle sít těch nejjemnějších cév - kapilár. Vaše svaly potřebují pohonné hmoty a vaše tělo si staví novou dálniční síť. • Daleko lépe spalujete tuk a efektivně začnete hubnout. • Pravidelným běháním se srdce zvětší, následně na jeden stah přepraví více krve, což vede k úspoře činnosti srdce. Ročně ušetříte 10.000.000 tepů.

Časopis Běžec HOBBY - květen 2013

vliv běhu na váš pohybový a svalový aparát Na běhu je krásná jedna věc. Je to nejlepší a nejlevnější plastický chirurg na světě, který s Vaším tělem pracuje komplexně, svědomitě a hlavně výsledky jsou relativně brzo nejenom cítit, ale především vidět. Toto jistě ocení ženy, kterým zformované boky, pevný zadeček a stehna jistě zdvihnou sebevědomí, ale spolu s jejich přirozenou jiskrou v oku i jejich sexappeal a následný zájem nás mužů .. Myslím, že každý chce být hezký, cítit se dobře, být v pohodě a líbit se druhým. Stačí tak málo a vše toto máte na dosah. Stač do svého života zařadit pohyb. Začněte pomalinku, postupně. Tam, kde můžete jít pěšky, jděte a zkuste jít svižně, žádné flákání. Do schodů místo výtahu použijte nohy a hezky si je vyšlápněte. Pravidelným chozením do schodů posilujete stehna a zadek, kdo by to byl řekl, že? Nenechte se odradit tím, že se vám třeba hůře dýchá, když zdoláváte schody. Zastavte se a tento okamžik si zapamatujte. Pokud to budete dělat pravidelně, zanedlouho je vyjdete na jeden zátah.

f ac e b oo k .c o m /C a so p i sB e z e c

Jakmile začnete běhat, vaše tělo bude vyrábět více krve. Více krve představuje více červených krvinek, která na sebe vážou kyslík. Tělo běžce je lépe prokrvené a okysličené než tělo normálního člověka, a to až o 40% a to je už řádná dávka, nemyslíte?

Když pomocí houstnoucí sítě kapilár dopravíme do svalů více krve a více kyslíku, svaly se nám odvděčí. Protože mají nadbytek „pohonných hmot“, jako správný hospodář je uloží do svých pomalu se smršťujících červených svalových vláken a zvýší jejich průměr. Tím se zlepší vaše schopnost běhat dále a déle, neboť tato svalová vlákna jsou právě zdrojem vytrvalostního výkonu. Zároveň se zvětšuje množství mitochondrií. Jednou z jejich funkcí je přetvářet kyslík na palivo, které svalové buňky potřebují pro svoji činnost. Vlastně fungují jako jakási elektrárna lidského těla. Spolu s rostoucí svalovou hmotou dochází k tomu, že si tělo přirozeným způsobem vytváří ve svalech zjednodušeně řečeno zásobníky kyslíku a cukrů. Na druhou stranu více svalů potřebuje ke svému provozu více energie. Pokud budete běhat dobře a správným tempem se

správným tepem srdce, budou Vaše svaly spalovat a energii vytvářet z vašich zásob tuku, čímž se dostáváte do fáze efektivního hubnutí a zpevňování těla. Kdo by nechtěl přetvořit vlnící se skákající tuk v pevné svaly Jen si představte, jak velká hromada je 1 kg tuku a oproti tomu jak malá flákota masa váží 1 kg. Pravidelným během dochází k zefektivnění celého vašeho pohybového aparátu. Nejen, že zpevníte a vytvoříte si novou svalovou hmotu, ale zvýšíte pevnost a zároveň pružnost vašich šlach a vazů, čímž prodloužíte jejich životnost a pohybové problémy narozdíl od Vašich vrstevníků odsunete o mnoho dlouhých let. Díky běhu na vás bude hezký pohled i při chůzi a celkově se váš pohybový projev sladí a stane se harmonický. Přestanete sebou různě škubat a pohyb bude plynulý a pravidelný. Toto je další důsledek běhání - výrazně se vylepší Vaše svalová koordinace. Vaše tělo budete držet rovně a postupně, když k běhu přidáte doplňková cvičení, odstraníte svalovou disbalanci. Výsledkem bude, že vás najednou přestane bolet hlava, krk, záda a bedra, protože budete různé svalové

O f i c i á l n í m p a r t n e r e m j e z n a čka CRAFT - www.vavrys.cz a Běžecká škola - Miloše Škorpila

Už jste pochopili, že běh je skrytý lékař? Takový nenápadný čaroděj, který je každému dostupný, ale tím to zdaleka nekončí. Právě naopak. Všichni víme, že čím jsme starší, tím jsme „křehčí“. Po 40. roku věku dochází k přirozenému úbytku vápníku z kostí a jsme náchylnější ke zlomeninám. Věřte tomu nebo ne, ale i zde běh rázně zasáhne. Je mnoha výzkumy prokázáno, že pravidelným a dlouhodobým během neposilují jen vaše svaly ale i Vaše kosti. Tělo se stává daleko odolnějším a běhající senioři jsou daleko méně náchylní k různým zlomeninám, které mohou jinak pro ně mít fatální důsledky. Běh a slunce prostě léčía my jsme k běhu stvořeni..

Plochá noha To, co vidíte, opravdu není fotomontáž, ale skutečný extrémní případ ploché nohy. Myslíte, že je to konec? Že už nemůžete běhat? Omyl! Právě pomalý a dlouhodobý běh naboso nebo v barefoot botách Vám pomůže. A jak je to možné? Jednoduše běháním naboso zatěžujete svaly chodidla, které jinak spí. Jejich pravidelným zatěžováním dojde k nečekané věci. Vaše nohy začnou vidět a číst terén, díky druhé největší koncentraci nervových zakončení začnete předávat mozku informace, na které čeká a které když běžíte v botě nedostává.

facebook .com/Cas opisBezec

skupiny a tím pádem i kostru svého těla zatěžovat rovnoměrně.

Častý regenerační bosý běh má za následek, že vaše svaly a šlachy zpevní a samy provedou výraznou korekci vaší klenby a váš problém se výrazně zlepší, někdy i skoro zmizí. Toto žádná vložka do bot nedokáže. Ještě si myslíte, že běhat je hloupost?

Závislost na běhání je neškodná. Jen nepatrné procento lidí onemocní, protože běhá. Mnoho lidí ovšem onemocní, protože neběhá vůbec.

Časopis Běžec HOBBY - květen 2013

Deprese, stres, obavy a úzkost jsou moderními metlami dnešní doby. Zamyslete se, kolik lidí ve svém okolí jimi trpí. Kolik z nich hltá prášky na zklidnění nebo utlumení - a to jenom proto, aby mohli spát nebo aby se mohli milovat. Samé prášky. Je to skvělý business mít v dnešní době lékárnu, klientů je dost. Spočítejte si, kolik ročně utratíte a porovnejte to s tím, kolik stojí kvalitní běžecké boty, triko, trenky ... Víc nepotřebujete. Že to spolu nesouvisí? Právě naopak. Jestliže Vám něco dá běh okamžitě, pak je to právě odstranění Vašich duševních problémů. Běh je totiž nejlepší psycholog a psychiatr v jednom ...

f ac e b oo k .c o m /C a so p i sB e z e c

vliv běhu na vaši duši

Díky běhu budete duševně vyrovnaní. Ptáte se, jak je to možné? Při běhu se vylučuje tzv. hormon štěstí - endorfin. Proto můžete vidět na běžcích, co Vás míjejí, úsměv na tváři. Jakoby i přes veškerou námahu spojenou s během z nich vyzařovala lehkost a radost.

než u mužů. Možná to je dobrá inspirace na běžecké rande ...

A právě tento hormon má na svědomí to, že se po doběhu většina z nás cítí být spokojený, štastný, vyrovnaný, volný, svobodný, prostě free, a to i když z nás stříká pot a bolí nás nohy z naběhaných km :)

Někdo nemyslí na nic. Má prostě zavřeno. Kouká kolem sebe. To se týká naprosté většiny okamžiků, kdy běžci běží v lese. Poslouchají, jak zpívají ptáci, jak šumí větve stromů. Vnímají vůni lesa a dřeva. Běh lesem je pastva pro oči, které jsou zahlceny uklidňující zelení, stejně jako pro mozek, který dostává kyslíkový šok.

Muži na tom jsou hůř. Vědecké výzkumy z posledních let prokázaly, že právě u žen se tyto projevy vyskytují v daleko intenzivnější míře

Hodně lidí si klade otázku, nad čím běžec přemýšlí, když běží dlouhý běh nebo maraton? Vždyť to musí být nuda několik hodin běhat v kuse.

Běhání Vám pomůže ve všech oblastech a směrech. Uklidní mysl a srovná duši. Budete vyrovnaný sám se sebou. Časem se naučíte dělat závažná rozhodnutí po běhu, a věta“jdu si zaběhat a pak ti řeknu“ vůbec nebude vzácností. Jak je to možné? Jakým kouzlem se při běhu hnete z místa? Vysvětlení je prosté. Při běhu rozpohybujete tělo, dodáte mu kyslík a rozproudíte krev. A právě tento fakt způsobí, že mozek dostane o 25% kyslíku víc než když sedíte doma na pohovce a dodaný přísun „paliva“ mu umožní pracovat na plný plyn.

O f i c i á l n í m p a r t n e r e m j e z n a čka CRAFT - www.vavrys.cz a Běžecká škola - Miloše Škorpila

LOGOMANUÁL

pro ty, co začínají s během V Běžecké škole vás naučíme běhat a chodit tak, aby to prospělo vašemu zdraví, vaší fyzické kondici, vaší hlavě i vaší duši.

Běžecká škola s.r.o. Komorní Dvůr 47/24, 350 02 Cheb IČ: 248 41 951 | DIČ: CZ24841951 dana@bezeckaskola.cz

Miloš ŠKoRpil

BĚŽECKÁ ŠKOLA MILOŠE ŠKORPILA

Jedna z našich největších běžeckých osobnosti, běžecký GURU, učitel a trenér běhu.

BěžecKé BOT cO VŠecHNO SI PŘI VýBěRU OHLíDAT?

Dotaz, na nějž jsem odpovídal snad nejčastěji ve svém životě. Oč jednodušší to bylo v době, kdy nebyl žádný výběr a běhali jsme ve všem, co nám umožnilo neběhat bos :). Jsem si však jistý, že brzo dostanu podobný dotaz znovu. Problém je v tom, že naše nohy jsou tak specifické jako otisky našich prstů. Prostě co člověk, to originál. Aby se to ještě zkomplikovalo, přidají se k tomu specifika našeho běžeckého stylu, naše váha, různé dysfunkce nohy – chodidla, jestli máte nohy do O nebo do X, či rovné jak dobře vystružená násada. Je to takový „malý“ oříšek pro 12Honzade či 34Honzaběží, aby nám spočítal, kolik možností se tu nabízí. Ale dobře, jdu se pokusit o nemožné.

co ovlivňuje naše rozhodnutí při výběru běžecké boty? - velikost nohy – délka a šířka, vysoký či nízký nárt – velikost boty, - tvar nohy, - naše váha, - povrch na němž běháme (silnice a zpevněné cesty, dráha, terén), - počet naběhaných kilometrů za týden, - technika běhu (přes patu, přes špičku, kolíbka, supinace, pronace), - naše preference směrem k intenzitě běhu – tréninková, závodní, tretry, - máme-li nohy ploché podélně, příčně či bez dysfunkce

to ještě pomíjím barvu, nepromokavost, prodyšnost, snadnost údržby… Modré prsty a slézající nehty – jak správně vybrat velikost běžecké boty? Častým zraněním začínajícího běžce nebo běžkyně jsou modré, sraženou krví podlité nehty. I ti nebo ty nejmarnivější z nás, kteří mají prsty zbarvené jak papoušek, tenhle módní doplněk nemusí. Jak se mu vyhnout? Jednoduše, koupit si běžeckou obuv o číslo větší než je číslo naší běžné – denní obuvi. Většinou se doporučuje měřit vůli mezi špičkou boty a palcem, to ale platí jen pro případ, kdy máte:

O f i c i á l n í m p a r t n e r e m j e z n a čka CRAFT - www.vavrys.cz a Běžecká škola - Miloše Škorpila

http://www.bezeck askola.cz/

typ nohy egyptské U egyptského typu záleží také na tom, o kolik je palec delší než ostatní prsty, protože pokud je obzvláště dlouhý, pak má jeho majitel problém se šířkou boty, ta se totiž s velikostí (číslem) obuvi také zvětšuje – rozšiřuje.

Řecký typ nohy U tohoto typu nohy byste měli měřit vzdálenost mezi okrajem boty a nejdelšího prstu, kterým je obvykle ukazovák.

Časopis Běžec HOBBY - květen 2013

Kvadratický typ nohy Ten, kdo vlastní tento typ nohy, má většinou problémy se šířkou boty – většina bot se mu zdá úzká, neboť po stranách se boty zužují a malíček s palcem nemají dostatečný prostor. I v případě egyptské a kvadratické nohy doporučuji kupovat si běžeckou botu o číslo větší než si kupujete běžnou obuv. Nemusíte mít strach, že se vám noha bude v botě šoupat, jde o to, si ji pořádně – správně uvázat.

JAKé BOTy VyBRAT?

O f i c i á l n í m p a r t n e r e m j e z n a čka CRAFT - www.vavrys.cz a Běžecká škola - Miloše Škorpila

A nyní zpět k těm botám. Lidem s vyšší váhou bych jednoznačně doporučil, aby nejdříve zašli do prodejny, kde jim provedou analýzu nohy a na základě toho doporučí pro ně vhodnou obuv. Pokud bydlíte v místech, kde takováto prodejna není, nebo nemáte možnost si do ní dojet, vždy začínejte svůj výběr u obuvi označené control – znamená to, že tato obuv je technicky uzpůsobena tomu, aby více kontrolovala váš pohyb a pokud možno, co nejvíce snížila riziko možnosti vzniku úrazu, plynoucího z přetížení vašeho pohybového aparátu. POVRcH V tomto směru je rada nejjednodušší. V podstatě se dá říci, že pokud jde o běh a povrch na němž se běhá, tak máte na výběr z těchto typů: silniční terénní – trailová speciální – závodní tretry speciální zimní návleky – nesmeky Čím se liší, jaké jsou jejich přednosti, dá se běhat v trailové botě na silnici a v silniční botě v terénu, k čemu jsou dobré hřebíkové tretry? Je lepší v zimě běhat v tretrách nebo nesmekách? To vybírám namátkou z nejčastějších otázek, které jsem dostával, nebo dostávám do poradny. Nedivím se, že se pak lidé, kteří začínají běhat, ptají znovu a znovu, takže se tentokrát pokusím zodpovědět tyto otázky v jednom textu, abych měl ulehčenou pozici, až budu na něj odkazovat :).

Časopis Běžec HOBBY - květen 2013

Silniční běžecká obuv Jak sám název říká, je to bota určená k běhání po silnicích a zpevněných terénech. Neznamená to ale, že s ní nemůžete vběhnout do lesa. Pouze musíte počítat s tím, že pokud poběžíte lesem cestou necestou, můžete si botu více zašpinit, roztrhnout svršek, případně sklouznout po různých nerovnostech. Silniční bota – tréninková je nejčastěji vyráběnou botou u většiny výrobců. Na silniční botě nás nejvíce zajímá jak: ztlumí náš dopad na tvrdý podklad – ochrání náš pohybový a oporný aparát před možnými problémy (bolesti kloubů, poškození vazů a šlach, záněty z přetížení – achilovka, bérce, bolest zad) povede náš krok – kontrola pohybu – důležitá funkční vlastnost i s ohledem na náš běžecký styl (pata, špička, celá noha, kolíbka) jak se z ní odrazíme – odrazové schopnosti zmírní následky dysbalance nohy (pronace, supinace), dysfunkce nohy (příčná či podélná plochost nohy) jak se do ní naše noha vejde – velikost a šířka boty jak se v botě budeme cítit – polstrování jak se v ní budou naše nohy potit – odvod potu vně boty – jaký má svršek upevnění svršku a mezipodrážky – švy – aby nás zevnitř netlačily a nezvyšovaly riziko vzniku puchýřů

http://www.bezeck askola.cz/

Běžci a běžkyně s vyšší váhou a vhodná obuv pro běh je trošku větší problém. Ne proto, že by výrobci bot na ně nemysleli a nevyráběli obuv pro ně vhodnou, ale problém je v té váze. Osobně všem těmto lidem doporučuji nejdříve začít s chůzí – střídáním rychlé a pomalé chůze v intervalu 2 minut. S tím, že doporučuji začít na 26 minutách a každý týden přidávat 2 min pomalé, 2 min rychlé chůze a to buď obden nebo 3x týdně, až se dostanou na hodinu. Přitom vždy začínat a končit pomalou chůzí. Pak se vrátit zpět zase na 26 minut s tím, že 2 min rychle půjdou a 2 minuty pomalu poběží. A zase přidávat každý týden, tentokrát 2 minuty rychlé chůze a 2 minuty běhu. Až se dostanou na hodinu tréninku, mohou začít zase od píky, tedy od 26 minut pomalého běhu a pak si přidávat 4 minuty pomalého běhu týdně. Než takto uběhnou 1 hodinu v kuse, uplyne 30 měsíců, za tu dobu už by ta jejich váha měla dosti značně klesnout, svaly, úpony a klouby by se měly zpevnit a posílit natolik, že už jim nebude hrozit téměř žádné riziko plynoucí z toho, že budou běhat. Navíc za těch 30 měsíců se jim pohyb stane natolik vlastní, že už si bez něj svůj život nebudou umět ani představit.

Silniční bota tréninková má za úkol nás co nejvíce ochránit před možností vzniku zranění v důsledku toho, že běháme po tvrdém povrchu. Z toho důvodu je hlavní vlastností této boty dobré ztlumení síly, kterou dopadáme na tento povrch. Síla našeho dopadajícího těla – její hodnota – se odvíjí od naší váhy, našeho běžeckého stylu a naší neohrabanosti (ladnosti pohybu). Proto nemůžeme chtít od této boty, abychom se z ní dobře odrazili. Tyto dvě vlastnit jdou zákonitě proti sobě. Je sice pravda, že materiál na zadní části boty je z více tlumícího materiálu, než materiál na špičce, ale nikdy nedosáhneme u této boty toho, aby odraz z ní byl dynamický. Pokud preferujeme dynamiku odrazu, musíme si koupit botu silniční – závodní. Na krosové (trailové) botě nás bude nejvíce zajímat: podrážka – způsob provedení – abychom se v měkkém terénu mohli dobře odrazit a neklouzalo nám to. Z toho důvodu není u těchto bot možné v mezipodrážce použít takové materiály, aby bota zároveň dobře tlumila, protože tím bychom snižovali celkovou kompaktnost, kterou krosová bota musí mít, abychom v ní v terénu neklouzali a mohli se odrazit i z měkkého podkladu.

svršek u trailové boty musí být z pevnějšího materiálu, abyste si jej při běhání v terénu hned neroztrhali. Pavučinkový svršek silničních bot by tu brzy vzal za své. Z toho důvodu jsou trailové boty často o něco těžší a vypadají robustněji než boty určené na běh po silnici, ale třeba Salomony či Scotty určené pro běh v terénu vás překvapí po této stránce i docela nízkou váhou, což nejvíce oceníte, když proběhnete bahnem a budete cítit každé deko. Mizuno a adidas však mají pro tento typ běhání také velmi dobré a kvalitní boty odolnost proti vlhku a vodě – goretex a nano technologie – přeci jenom když běžíme po orosené louce nebo v lesní trávě po nebo v dešti, je dobré mít alespoň nohy v suchu, obzvláště, když máme před sebou třeba celodenní výběh.

f ac e b oo k .c o m /C a so p i sB e z e c

Závodní běžecké boty Závodní běžecké boty vás k sobě přitáhnou tím, že vypadají velmi spanile, jsou na první pohled jiné.

Jsou subtilní, mají švih, mají krásné barvy a už tím ve vás vyvolávají pocit, že tohle jsou ty nejlepší boty na běhání. Přímo z nich cítíte tu dynamiku, s níž se odrazíte do krásného, dlouhého, ladného, levhartího kroku. Ano, tohle všechno tyhle boty dokonce i umí. Jen je potřeba si uvědomit, že vše to, co vás na nich přitahuje v sobě skrývá jeden fígl – tohle nejsou boty na běžný, každodenní trénink. Tyhle botičky jsou určené pro závody a na trénink ve vyšších intenzitách, trénink speciálního tempa a trénink rychlosti. Pokud to nejsou typy tréninku, které máte zařazeny ve svém tréninkovém plánu, tak si je zatím nekupujte, neboť případně i váš první maraton v pohodě absolvujete v silničních tréninkových botách. Pokud jsou vaše závodní ambice vyšší, tak bych vám rozhodně doporučil si jeden pár závodních bot koupit. Závodní bota vám může pomoci zlepšit váš čas při závodě, jste-li dobře trénovaní, o 10 i více vteřin na kilometr a to už stojí za to.

Tretry Tretry ocení závodníci, pro hobby a občas na nějaký závod zavítajícího běžce či běžkyni nemá smysl si je kupovat. Tretry jsou ty boty, které mají v podrážce hřebíky, aby se s jejích pomocí mohl člověk dobře odrazit. Dobře je využijete na dráze nebo v terénu. Dysfunkce nohy příčně plochá noha podélně plochá noha vnitřní nášlap – pronace vnější nášlap – supinace vysoký či nízký nárt Běžecký krok Lehká supinace je zcela běžný – normální jev, neboť běžecký krok většiny běžkyň a běžců by měl vypadat tak, že při dopadu je noha velmi, ale opravdu velmi lehce vytočena vně. Pak jak se pomalu noha po podkladu odvíjí, provádí jakousi kolíbku, takže chvíli před tím, než se odrážíte, by se vaše noha měla lehce opřít o bříško

Jak si zavázat boty? Rozvázaná tkanička stála na začátku konce nejednoho běžce běžícího ½maraton či maraton. Pokud nevěříte, prověřte si to sami, ale já bych raději věřil těm, co už tu zkušenost udělali za vás.

zavázali. Uděláte, co jste potřebovali, a ve snaze co nejrychleji se opět rozeběhnout se prudce postavíte. V příští vteřině už ležíte na zemi a v další se divíte, kde jste se tam vzali a co tam vůbec děláte.

Většinou se tkanička rozváže těsně před koncem závodu, vy se sehnete, abyste si ji znovu

K čemu došlo? K prosté věci. V důsledku zvýšené námahy a částečné dehydratace se vám

zvýšil tlak, ve chvíli, kdy jste se prudce zvedli, se vám odkrvil mozek a vy jste se svalili jak špalek. Proto než vyběhnete, zavažte si tkaničky tak, že uděláte normální kličku, pak vezměte ty dvě kličky a udělejte z nich uzel. Že se vám to pak bude špatně rozvazovat? To neřešte, po závodě

O f i c i á l n í m p a r t n e r e m j e z n a čka CRAFT - www.vavrys.cz a Běžecká škola - Miloše Škorpila

Pronace Pokud našlapujete dovnitř, což dělají většinou ženy, u nich je to dáno anatomií (širší pánev), ale to při mírnějším provedení řeší dámská běžecká bota už v základu, a pak lidé s vyšší váhou, máte dvě možnosti. První je, že budete chtít po prodavači běžeckou obuv, která má toto ošetřeno a výrobci jí označují jako control nebo support – značí kontrolu resp. podporu pohybu, nebo si necháte vyrobit pro sebe, své nohy, speciální vložky do bot, které vaši dysfunkci vezmou na vědomí – prostě ji zruší.

na to budete mít času dost nebo vám s tím někdo pomůže. Dobré je také naučit se vázat tkaničky novým způsobem, a to tak, že využijete i ty dvě zadní dírky na běžeckých botách, o nichž dodnes nevíte, k čemu tam vlastně jsou. Jsou tam proto, abyste si nestahovali nárt a přitom měli nohu v botě dobře fixovánu. Udělejte to jak vidíte na vložených fotografiích K vázání znázorněném na těchto obrázcích

Ploché nohy Máte-li ploché nohy, zase tímto problémem většinou trpí větší váhy, případně do větší výšky narostlé či narostlí, tak bych jim doporučil řešit to speciálními vložkami do bot, a to nejenom běžeckých. Ostatně to platí i pro pronátory, že vložky, které si nechají u podiatra udělat – tak se jmenuje totiž ten specialista, který se stará o nohy, pak nosí do všech bot, co mají. Kromě tedy lodiček a bot na vysokých kramflecích, do těch se bohužel nevecpou. Pokud máte problémy se zády, tak bych vám také doporučil navštívit podiatra, protože tyhle problémy většinou vznikají už dole na noze – chodidle. Samozřejmě problémy se zády mohou být způsobeny i jinými dysbalancemi vašeho svalového korzetu, ale začít u nohy bych stejně doporučil i v případě, že jste naposledy cvičili či běhali někdy v osmé třídě základní školy a od té doby nic, tudíž už držíte pohromadě jen silou vůle.

Dámská běžecká obuv I když výrobci v podstatě všech značek dlouhá léta inzerovali, že vyrábí obuv speciálně pro ženy, až v letošním roce to skutečně udělali a začali ctít specifičnost ženského těla i specifičnost běžeckého kroku ženy. Co tato specifičnost obnáší z hlediska konstrukce dámské běžecké obuvi? Obnáší toto: bota je celkově užší a nižší – prostě šitá na Popelku bota zohledňuje vrozený sklon k pronaci – vyšší kontrolu pohybu bota zohledňuje nižší váhu ženy – to je důležité z hlediska tlumení, aby boty nebyly příliš měkké při došlapu

http://www.bezeck askola.cz/

palce a hned v tom okamžiku už by se měla zase stáčet směrem vně, s tím, že odraz je veden přes palec, prsteníček a prostředníček, přesně v tomto pořadí. Tedy pokud máte tvar nohy egyptské, u řecké z toho nejspíš bude vyřazen prostředníček a u kvadratické se v podstatě zapojí všechny tyto tři prsty do odrazu najednou.

jak jste zvyklí tak, že je překřížíte a protáhnete předposledními dírkami, ale po překřížení je protáhněte až dírkami posledními. Pak pokračujte tak, že tkaničky zastrčíte z vnějšku do předposledních dírek a dále už pokračujete jak jste zvyklí, prostě uděláte kličku a utáhnete. Čeho tímto komplikovaným manévrem docílíte?

jen chci dodat, že já vypouštím tu závěrečnou smyčku, kterou vytvoříte tím, že jdete vnějškem z poslední dírky do předposlední. Když protáhnete tkaničky třetími dírkami od konce, nepokračujte

Časopis Běžec HOBBY - květen 2013

Docílíte toho, že po utažení zachová vaše bota nahoře svou šířku, ale hlavně vám utažená tkanička nebude tlačit na nárt a nezpůsobí zhoršení proudění krve. Navíc takto fixovaná tkanička se méně často rozvazuje, i když neuděláte druhý uzel.

KLIKNĚTE NA IKONU MYŠI A PŘENESTE SE DO ČASOPISU BĚŽEC

.eu

ČLÁNKy, KTeRé VÁS MOHOU zAUJMOUT

více na straně 38-45 Běžec 04/2013

TARAHUMAROVé STRÁžcI zTRAceNé MINULOSTI

f ac e b oo k .c o m /C a so p i sB e z e c

Kniha Born to Run mění životy svých čtenářů. Nebývá zvykem, aby podtitul knihy sám sebe neskromně označil za světový knižní bestseller. Ale nutno říci, že pravdivě. Text autora Christophera McDougala lze označit za nakažlivě čtivou kombinací běžeckého westernu o strhujícím závodě skupinky bílých ultramaratónců s přesilou domorodých indiánů.

Recenze

POLAR RcX5 Hodně jsem si od nich sliboval a hodně jsem s nimi naběhal. Abych byl přesný, tak hodně přes 1 000 km. Ve spoustě ohledů mne zklamaly, ale v lecčems nadchly. Jak to všechno dopadlo? Jaká jsou plus a jaká mínus? V podrobné recenzi se to dozvíte..

více na straně 32 - 43 Běžec Profi 05/2013

ČASOPIS Běžec:

https://cs.publero.com/reader/19647 ČASOPIS Běžec PROFI:

https://cs.publero.com/reader/19866 O f i c i á l n í m p a r t n e r e m j e z n a čka CRAFT - www.vavrys.cz a Běžecká škola - Miloše Škorpila

cHceTe BýT RycHLeJŠí A SILNěJŠí?

A chcete, aby vám to vydrželo po celou sezónu? Zkuste zařadit do svého týdenního tréninkového plánu 10-ti sekundové sprinty do kopce. Jestliže se připravujete na závod, můžete vyzkoušet delší úseky nebo tempový běh do kopce. více na straně 54 - 55 Běžec Profi 05/2013

Teorie běhu:

TRAIL - VyBěHNěTe DO TeRéNU

více na straně 44 - 49 Běžec Profi 05/2013

Asi jste na tohle slovo už někdy narazili a možná jste se ptali, co přesně znamená, protože je z angličtiny a do češtiny se v běžecké literatuře prakticky nikdy nepřekládá. Ve většině slovníků zjistíte, že jedním z několika významů podstatného jména trail je stezka, pěšina nebo podobná, spíše menší a úzká cesta vedoucí lesem nebo jiným druhem nezpevněného terénu, např. přes pole nebo po trávě v parku.

facebook .com/Cas opisBezec

Teorie běhu:

Posilování: cHceŠ SíLU? VSTÁVeJ TURecKýM STyLeM!

více na straně 70-73 Běžec 04/2013

„Kdybych si měl vybrat jeden jediný cvik, byl by to turecký vztyk!“ – Gray Cook, přední světový fyzioterapeut. Gladiátorské sandály, trenýrky (případně kilt), leopardí tílko a knírek – to všechno patří k poznávacím znamením siláků ze staré školy, jako byl Arthur Saxon nebo Eugene Sandow. Neméně nápadnou je postava antické sochy s širokými rameny, železnými pažemi, pouhým náznakem prsních svalů, středem a ocelovými zádovými svaly.

Recenze k ﬁlmu + TRAILeR - RUN FRee - POSeLSTVí BíLéHO KONě

více na straně 64-65 Běžec 04/2013 Časopis Běžec HOBBY - květen 2013

Už jste viděli film RunFree – příběh Bílého Koně. ? Váháte? přečtěte si zajímavou recenzi od Pavlíny Duškové. Pro nezasvěcené je to nicneříkající název a nejspíš by ani náznakem neprojevili zájem o jeho koupi a shlédnutí. Naopak těm zasvěceným nebo tušícím muselo srdce zaplesat - a ani na okamžik by neváhali s koupí a následným domácím bijákem. O to víc se jejich srdce zatetelí blahem, až uvidí srdečný a upřímný úsměv Bílého koně, i jeho vrásčitý obličej, který pohladí na duši. Ano, toto DVD je o legendě Caballo Blanco, a běžeckém závodě, nesoucím hrdě již několik let,

O f i c i á l n í m p a r t n e r e m j e z n a čka CRAFT - www.vavrys.cz a Běžecká škola - Miloše Škorpila