Běžec Klasik 05/2013

čas

kla

sportov n ě s p o l e č e n s k ý m a g a z í n p r o v šechny běžce

PUB

LER

O

opis

sik

.eu EDIC

E

Tarahumarové I. díl Jsou opravdu běžci?

Pes něpřítel běžce? ano či ne?

Daniel ORÁLEK

Nohy při stovce bolí, to je normálka www.bezec.eu Časopis Běžec - květen 2013

www.bezec.eu

www.bezec.eu 1 květen 2013

ODHALÍME VÁ Š P OT E N C I Á L

N Á PA D I TÁ Ř E Š E N Í z A R C H I T E K T U R Y A VIzUÁLNÍ KOMUNIK ACE

T 777 629 029

E SPACE212@SEzNAM.Cz

Úvod

máte před sebou další čerstvé číslo našeho magazínu. Musíme přiznat, že nám dalo víc práce, než jsme čekali. Jednak proto, že jsme se ho snažili doslova napěchovat originálními tématy, o které jste si sami psali, ale také proto, že jsme v naší redakci nečekaně zápolili s vodou. Naštěstí nás živel neodřízl od civilizace zcela a my pro vás mohli vaši pravidelnou dávku čtiva připravit, i když s třídenním zpožděním.

.eu Štěpán HORÁK - České běžecké centrum IČ: 69315558, DIČ: CZ6912100008 šéfredaktor, marketing, design a DTP email: stepan.horak@bezec.eu Kateřina Piechowicz zástupce šéfredaktora email: katerina.piechowicz@bezec.eu perioda: měsíčník Foto: fotobanka 123rf.com, zdroje autorů

Hlavním tématem v tomto číslem jsou běžci a psi. Psi, co běhají s námi, a pak ti, co běhají proti nám. Určitě to znáte sami, jaké to je, hlídat si při tréninku lýtka.

Naproti tomu, i když se říká, že největší nepřítel běžce je pes, spousta z nich nějakého má. Třeba Dan Orálek, který pro nás o něm napsal překrásnou glosu. A mimochodem, Dana jsme vyzpovídali i ohledně tréninku. Jeho rady jsou jednoduché, ale kdo se jimi bude řídit, stoprocentně bude líp běhat. Vše najdete v tomto čísle.

V neposlední řadě se v Běžci dozvíte i pár zajímavostí z letošního pražského maratonu, které jste možná nevěděli. Tak se pěkně posaďte nohy na stůl a prima čtení!

Kateřina Piechowicz zástupce šéfredaktora

Úvod květen2013 Akce

08-10

běžecký camp v chorvatskU

Co byste řekli na dovolenou, při které byste kromě opékání se na slunci mohli začít den jógou na pláži, poté bohatě a zdravě posnídat na terase s výhledem na moře, po snídani se proběhnout a potom si užívat plnými doušky zasloužený oddych?

Miloš Škorpil

Rozhovor

14-19

David chrIštoF

Tenhle běh v něčem připomíná počínání Forresta Gumpa. David Chrištof z Prahy se vypravil na tři tisíce kilometrů dlouhou trať z Prahy do Maroka. Od 22. dubna každý den běží a běží a stejně jako Forrest, i on zarůstá vousem.

Kateřina Piechowicz

20-25

Daniel orÁlek

Když má někdo tak dlouhé nohy jako Dan Orálek, byla by škoda, kdyby na nich běhal jen krátké tratě. On to ví a taky je vůbec nešetří. To, co on týdně naběhá, někdo nenajede autem. Náš nejznámější ultramaratonec udělá okolo 170 kilometrů týdně.

32-35

kemboI Už je maratoncem V brejličkách a sáčku s pulovrem vypadal spíš jako bankovní úředník nebo rada z ambasády. Jenže NICHOLAS KEMBOI je především skvělý maratonec. Keňan, který reprezentuje Katar. A bude si navždy pamatovat svůj první maratonský triumf, jehož dosáhl v neděli v Praze. „Opravdu báječný pocit,“ přitakal 29letý běžec.

Kateřina Piechowicz

36-37

Reportáže

26-31 ww w.b e z e c . e u

Tomáš NOHEJL

jarní stovka v belves

Jaro jsem se rozhodl oslavit na ME 100 km v Belves. Sladká Francie byla pro mě celkem lákavá, ale atraktivita této lokality byla trochu oslabena vzdáleností, která z Brna dělala 1700 km.

Daniel Orálek

STŘÍPKY Z PIM ANEB CO JSTE MOŽNÁ NEVĚDĚLI Dva příběhy, dva rozdílné osudy při jednom závodě. Jeden si užil pár minut slávy, druhý je smolař smolaří. Kdo je kdo?

Kateřina Piechowicz

40-47

jsoU tarahUmarovÉ opravDU běžci?

Podle obecných představ jsou

4

www.bezec.eu

Tarahumarové považováni za běžce a to dokonce nejlepší přírodní běžce světa na dlouhé vzdálenosti. Přečtěte si první díl seriálu.

Milan Daněk

50-55

co byste mělI věDět než vyběhnete SE svým psem Běháte sám? A už vás to omrzelo?

Nebo vám vadí, že před během nebo po jeho ukončení musíte venčit svého čtyřnohého přítele? Je možné, že jste si na všechny otázky odpověděl kladně.

Ale co s tím. Jedno řešení se nabízí.

Štěpán Horák

56-59

pes mŮže být plnohoDnotným týmovým kolegoU Říká se, že největší nepřítel běžce je pes. Taková hloupost! A kdo toho běžce na závodě ochotně vytáhne do všech stoupáků a následuje ho klidně sto kilometrů po kamenitých stezkách nebo sněhovými závějemi?

Kateřina Piechowicz Časopis Běžec - květen 2013

www.bezec.eu 60-61

mŮj pes mě vžDycky nechÁ vyhrÁt Napiš glosu. O čem? Třeba o čoklech. Já a glosa? Co nám říká Wiki: „Jedná se o útvar subjektivní, podobně jako fejeton nebo sloupek. Novinářská glosa je krátký polemický komentář s osobním pohledem, obvykle věnovaný jedinému základnímu tématu, naznačenému v titulku nebo na začátku textu.“

www.bezec.eu

archiv článků, akce běžce, aktuální informace

Daniel Orálek

62-65

psI na volno? normÁlní to není Znáte to. Běžíte si svůj trénink v parku a spatříte proti sobě psa. Páníček zůstal někde vzadu a k vám kluše pěkně stavěná argentinská doga. Bez náhubku.

Co asi bude chtít, probleskne vám hlavou. Následující scénář moc neovlivníte.

Stáhnete půlky a při zvýšené tepovce předstíráte klid, dokud se zvíře nepřežene. V horším šijete bundu nebo lýtko na traumatologii. Že je to přinejmenším otravné, na tom se shoduje mnoho z vás.

Kateřina Piechowicz

60-69

neběhejte pŘímo protI psŮm, raDí kynolog

Běžecká škola

36-37

Jak by se měl běžec chovat tam, kde lidé venčí psy na volno, aby předešel nepříjemnému střetu? Zeptali jsme se Pavla Bradáče, který založil Klub pracovní a zábavné kynologie a výcvikem psů se živí od roku 2009. Specializuje se na problémové chování psů a pomáhá jejich majitelům s převýchovou jejich miláčků.

Za svůj největší úspěch považuje skutečnost, že jeho metodika viditelně funguje..

Kateřina Piechowicz

Než začnete BěHAT, PŘeČTěTe SI Časopis Běžec - květen 2013

www.bezec.eu

5

Miloš ŠKORPIL zakladatel a ředitel BĚŽECKÉ ŠKOLY - MILOŠE ŠKORPILA Jedna z našich největších běžeckých osobnosti, běžecký gUrU, učitel a trenér běhu.

Sotva začalo svítit jarní sluníčko a my už vás lákáme na podzimní běžeckou dovolenou. Nebudeme se s vámi ovšem prohánět krásně zabarveným spadaným listím, ale prodloužíme si společně léto na břehu Jadranu. Co byste řekli na dovolenou, při

w ww. b ez e c .e u

které byste kromě opékání se na slunci mohli začít den jógou na pláži, poté bohatě a zdravě posnídat na terase s výhledem na moře, po snídani se proběhnout a potom si užívat plnými doušky zasloužený oddych?

6

Začali jsme dobře? Tak ještě trošku přidáme: po obědě (samozřejmě ne hned:-)) se k nám můžete přidat na trénink běžecké techniky, případě kruhový trénink zaměřený speciálně na rozvoj síly pro běžce a sílu „core“.

Po opravdu zasloužené večeři (která po tolika aktivitách chutná přímo neuvěřitelně) vás pozveme na večerní posezení s diskusí a semináři, kde se dozvíte, jak si určit své cíle (a nejen ty běžecké), jak předcházet zraněním, jak se stát lepším (a www.bezec.eu

také šťastnějším) běžcem nebo také jak se správně stravovat. proč chorvatsko, makarská riviéra?

Možná to někteří z vás mají jako my: Chorvatsko je naší „láskou na první pohled“. Vůně moře smíchaná s vůní borovic, před vámi křišťálově čisté moře, za zády hory, vyrážející dech, do toho romantické (někdy až moc) dalmátské melodie, nekonečné cesty na běhání – a k tomu vynikající jadranská zmrzlina, no nezamilujte se! :-)

pro koho je camp určený?

Pro běžce všech úrovní, bez ohledu na to, zda před sebou máte velký běžecký cíl nebo si chcete jen tak užívat jogging a jste běžecké „miminko“. To mě přivádí na další možnost – a tou je pojmout camp jako rodinnou sportovní dovolenou. Ať běhá jen jeden z vás, nebo oba, můžete přijet i s dítkem/dětmi, při programu se můžete vystřídat, a když bude dětí víc, bude nám opravdovým potěšením připravit program i pro děti!

Časopis Běžec - květen 2013

běžecký camp v chorvatsku Časopis Běžec - květen 2013

www.bezec.eu

7

Katarína Lovrantová Vícenásobná mistryně SR v běhu na 1500m, 3000 m a v přespolním běhu i duatlonu. Do roku 2009 závodila za University of Arkansas v nejvyšší univerzitní divizi a stala se mistryní konference na 1500 m, 300 m překážek a v přespolním běhu. Zúčastnila se několika Mistrovství světa v atletice, duatlonu a v zimním triatlonu. V roce 2012 začala organizovat s Petrou Kindlund (švédskou spoluběžkyní z USA) běžecké a joga kempy v Chorvatsku (www.crorunning.com).

Posledních 8 let působila v Chorvatsku jako delegátka pro cestovní kanceláře.

Kvalifikace Assistance Coach Cross a Track (Univerzita v Arkansasu, USA), Běžecký a yoga trenér CroRunning Lifestyle Fitness Coach Certification (Spencer’s Institute), Personal Trainer Certification (Expert Rating Certified Professionel), Yoga Fitness Instructor Certification (American Fitness Professionals &Associates)

Miloš škorpil

Běhání se věnuje více jak čtyřicet let. Vždy mu šlo a jde o vyváženost těla, mysli a ducha. To se snaží také ordinovat svým svěřencům, kteří se ve většině případů velmi záhy stávají jeho přáteli.

Co se mu povedlo: 3x oběhl Českou republiku (2000, 2006 a 2010), zaběhl si z Prahy do Vídně za tři dny (2000), přeběhl Českou republiku napříč z Hodonína do Aše za 76 hodin (2002), doběhl si na Sněžku z Prahy za 22 hodin a 40 min (2003), přeběhl z Pece pod Čerchovem do Pece pod Sněžkou – přes Sněžku za 4 dny (2007), proběhl se z Drážďan do Prahy (2008), je dvojnásobným mistrem České republiky v běhu na 24 hodin (1991, 1999), obsadil 4. místo na Mistrovství světa v běhu na 24 hodin – 1992 Basilej, byl členem stříbrného družstva z ME v běhu na 24 hodin – 1993 Basilej absolvoval Spartathlon (246 km z Atén do Sparty) za 32 hod 48 min (limit je 36 hodin), doběhlo pouze 89 z 240 startujících závodníků (2002)

Rezervace proveďte zde Místo campu: Tučepi, Makarská riviéra Termín campu: 15. – 22.9. 2013 (neděle - neděle) Cena campu: při rezervaci do 15.6. poté

9 900,- Kč 10 500,- Kč

w ww. b ez e c .e u

Rozpis plateb: platba na účet 2105700280/2700 takto: záloha 2500,- do 30 dnů od objednání, zbytek do 60 dnů od objednání. Od 1.8. už je potřeba zaplatit celou částku najednou.

8

děti do 3 let včetně zdarma děti do 12 let

3 500,- Kč dospělí, kteří se nezúčastní 7 000,- Kč programu (doprovod) při objednání do 15.6.

6 400,- Kč storno poplatky: 25% (při zrušení do 30 dnů od konání kempu) Co všechno je zahrnuto v ceně: Ubytování ve vile 3*** 100 m od moře (ve dvoulůžkovém pokoji), ve vile je možnost vlastního vaření, pokoje nově vybavené, klimatizace, SAT TV, každý pokoj má balkon. Snídaňový buffet. Uvítací večeře. Profesionálně vedené běžecké tréninky. Speciální posilovací tréninky pro běžce. Individuální tréninkové analýzy. Jóga. Semináře. Možnost dokoupení večeře: cena 200 Kč. Příplatek za single osobu v pokoji: 1350 Kč

www.bezec.eu

Nově postavená vila se nachází pouhých 50 metrů od krásné pláže. Všechny pokoje mají velký balkon, klimatizaci a TV s plochou obrazovkou. Plně vybavená kuchyň vám umožní užít dovolenou v naprosté svobodě a nezávislosti. Můžete trávit příjemné večery na velké terase, kde se také podávají snídaně.

Časopis Běžec - květen 2013

LOGOMANUÁL

pro ty, co začínají s během Naučíme Vás běhat a chodit tak, aby to prospělo vašemu zdraví, vaší fyzické kondici, vaší hlavě i vaší duši.

Běžecká škola s.r.o.

Komorní Dvůr 47/24, 350 02 Cheb IČ: 248 41 951 | DIČ: CZ24841951 dana@bezeckaskola.cz

archiv rozhovoru n

10

www.bezec.eu

Časopis Běžec - květen 2013

na www.bezec.eu

Časopis Běžec - květen 2013

www.bezec.eu

11

Kateřina PIECHOWICZ katerina.piechowicz@bezec.eu 32 let, běhající novinářka a publicistka žijící ve Frýdku-Místku, která utíká do Beskyd.

Český učitel zachraňuje během pitnou vodu

w ww. b ez e c .e u

Tenhle běh v něčem připomíná počínání Forresta Gumpa.

David Chrištof z Prahy se vypravil na tři tisíce kilometrů dlouhou trať z Prahy do Maroka. Od 22. dubna každý den běží a běží a stejně jako Forrest, i on zarůstá vousem. Na rozdíl od filmového hrdiny však má zcela jasno, proč své nohy trápí.

Nese školákům z různých evropských měst cennou myšlenku.

A taky naléhavou prosbu: šetřete pitnou vodou. Je vzácná.

12

Nápad spojit běh s dobročinností dostal David Chrištof už před rokem. Chtěl se pořádně proběhnout a běžet fakt dlouho. Podle hesla „i cesta je cíl“ stále hledal, čím by to své sportovní snažení podtrhl.

Touha vykonat něco prospěšného byla stejně silná jako běžet až do úmoru za obzor země. A tak si vlo-

www.bezec.eu

ni vymyslel, že poběží z Prahy do londýna a v jednotlivých městech po cestě uspořádá osvětové přednášky o pitné vodě.

Cílem bylo vydělat propagací peníze na výstavbu studny a vodovodu v sirotčí škole st. Bonaventura v Ugandě. Vzal si neplacené volno a vyrazil. Projekt měl evidentně

úspěch, protože na něj sponzoři přispěli dvanáct tisíc dolarů. „líbilo se to i mému zaměstnavateli, a tak jsem od něj dostal posvěcení k jeho pokračování,“ vysvětluje třiatřicetiletý učitel angličtiny.

Projekt pořádá a podporuje Německá škola v Praze, kde David Chrištof učí. letošní běh se oficiál-

Časopis Běžec - květen 2013

rozhovor s ..

david chrIštoF Časopis Běžec - květen 2013

www.bezec.eu

13

14

www.bezec.eu

Časopis Běžec - květen 2013

ně jmenuje RUN FOR SAFE DRINKING WATER a měl by přinést prostředky na dokončení vrtu.

w ww. be z e c . e u

David Chrištof střídavě běží a jede na kole. Skládací kolo má schované ve vozíčku spolu s jídlem a náhradním oblečením. Vozíček před sebou tlačí. Běžec má rozvrženo, které úseky urazí po svých a které na kole.

Běžecky zvládá za den pětatřicet až čtyřicet kilometrů, na kole osmdesát až 120. Trasa má sice minimální převýšení, což jeho nohy šetří, avšak asfalt jim dá pro změnu zabrat.

Nohy prý bolí přiměřeně, horší je to občas s psychikou, když záplavu endorfinů přebije náhlá úzkost. „Ještě před příjezdem do Ženevy jsem probíhal čtyři dny oblastí, kde nebyli žádní lidé. Sice jsem měl krásný výhled na Alpy, které až do Marseille de facto obíhám, ale to, že na ně koukám sám, mi tady začalo docháČasopis Běžec - květen 2013

www.bezec.eu

15

www.bezec.eu

zet intenzivněji než bych chtěl.

Tenhle stav naštěstí netrval dlouho. Mám telefon, a tak jsem zavolal přítelkyni a kamarádům. To je nejspolehlivější antidepresivum,“ svěřuje se běžec.

MP3 prý nepoužívá, protože by neslyšel silniční provoz. „Koupil jsem si ale takový malý repráček, který jsem si připevnil před sebe na vozíček. Pouštím si z něj hity osmdesátých a devadesátých let, ty mám rád,“ prozrazuje učitel.

Samotu prý často zažene v hospůdkách, které po cestě navštěvuje. „Obědvám v restauracích, abych neztrácel čas vařením. Když někam doběhnu a řeknu, kdo jsem a co dělám, hned je kolem mě plno lidí.

Jsou udivení, kolik toho naběhám. Někdy mi zaplatí kafe nebo pivo,“ vyjmenovává po-

16

www.bezec.eu

Časopis Běžec - květen 2013

Davidovo dobrodružství je možné sledovat den po dni na facebookových stránkách www.facebook. com/Waterislife.

Podpořit projekt a poslat finanční příspěvek, kterým se díky tomuto Časopis Běžec - květen 2013

charitativního běhu dosáhne částky 10 000 UsD, je možné na otevřený účet http://blueplanetnetwork.org/prague-africa. Všechny příspěvky jdou přímo nadaci Blue Planet Network, neziskové organizaci, která po celém světě financuje projekty zajišťující nezávadnou pitnou vodu.

Přístup k pitné vodě nemá na světě více než miliarda lidí. Další informace k projektu vrtání studny v Ugandě v roce 2012, řízenému nadací Blue Planet Network: http://peerwater.org/en/apps/401st-Bonaventure-school-MulajjiVillage-Uganda-Africa-

školy v Praze David Chrištof (1979) má za sebou přes 20 maratonů a 13 ultramaratonů, včetně dvou 100 mílových (160 km) běhů. roku 2007 se zúčastnil běhu kolem světa Blue Planet run. 20 světových běžců během 95 dní v nepřetržité štafetě přeběhlo 16 zemí, aby upozornili na světový problém s pitnou vodou. Absolvoval také 3800 km dlouhé cyklistické dobrodružství přes 8 evropských zemí za 7 týdnů.

David Chrištof absolvoval magisterské studium na st. Cloud state University v Minnesotě v UsA a pak pracoval 6 let na amerických universitách jako akademický poradce studentů. Nyní je učitelem angličtiny na Německé škole v Praze.

Dálkový běžec a učitel Německé www.bezec.eu

www. b ez e c .e u

zornosti David. V Česku neměl problém hospodu najít. „Jsou na každém rohu i v nejmenší dědině.

Horší je to třeba ve švýcarsku. Tam kolikrát za celý den nenarazíte na žádnou. A tak si jako nouzovku s sebou vozím müsli tyčinky a banány,“ říká. Největší radost mu prý ale udělají kamarádi, kteří se k němu občas přidají a jedou s ním. On pěšky a oni na jeho kole. A taky se těší na svou přítelkyni, která mu přijede už brzy naproti a absolvuje s ním posledních pár dní.

17

Kateřina PIECHOWICZ katerina.piechowicz@bezec.eu 32 let, běhající novinářka a publicistka žijící ve Frýdku-Místku, která utíká do Beskyd.

Nohy při stovce bolí, to je normálka

daniel orÁlek

w ww. b ez e c . e u

Když má někdo tak dlouhé nohy jako Dan Orálek, byla by škoda, kdyby na nich běhal jen krátké tratě. On to ví a taky je vůbec nešetří. To, co on týdně naběhá, někdo nenajede autem. Náš nejznámější ultramaratonec udělá okolo 170 kilometrů týdně, a pokud ne, má pocit, že to není „ono“. Od roku 2005 nevynechal, až na výjimku, ani jedno ME a MS v běhu na sto kilometrů. Hubený a vlasatý programátor s veselýma očima běhá denně, ale jinak je to úplně normální chlap, co má rád knedlíky a pivo. „Život není jen o běhání, i když to tak může vypadat,“ pronese mezi řečí, i když to z jeho úst zní to dost neuvěřitelně.

18

nebolí tě nohy? občas?

Při tréninku ani ne, málokdy si dávám něco, co má víc než šedesát kilometrů jen tak mimo závod.

Zato při závodech znám bolest dost dobře. Vždycky přijde, to je normální. když je člověk v krizi, jde dolů psychika, a co trochu bolí, zawww.bezec.eu

čne najednou bolet ještě víc. co pomůže?

Důležité je umět bolest vnímat jako součást závodu. Přijmout ji a tolik se na ni nesoustředit. Takže třeba pokud tě bolí hodně lýtko a kyčel jen trochu, mysli na tu kyčel. lýtko přestane. V závodě se člověku bolest stěhuje pěkně po těle, každou chvíli ucítí něco jiného. Mě

toho bolí tolik, že si můžu vždycky vybírat! (smích) co ty a léky proti bolesti? Je vůbec vhodné je při závodě užívat?

Jak už jsem řekl. Bolest svalů a kloubů je normální. Bodejť, nejsme stroje. Ale nedoporučuju polykat analgetika ve chvíli, kdy člověka

Časopis Běžec - květen 2013

rozhovor s .. Časopis Běžec - květen 2013

www.bezec.eu

19

bolí nohy z únavy. Dokonce považuju za zhovadilost cpát se jimi preventivně. Použití takových preparátů má velmi specifická pravidla. Nezkušený člověk, co poprvé běží ultra, si může ještě ublížit, když je bezhlavě bude polykat.

Francie byla jeden velký okruh.

To je asi atraktivnější než běhat v desetikilometrových kolečkách jako křeček v kolotoči.

Lépe závod utíká, ne?

Musím přiznat, že jsem byl opravdu unesen scenériemi, které závod nabízel. Bohužel jsem se neměl čas kochat. Stovka je hodně rychlý závod. Výhodou okruhů

jsou občerstvovačky, které jsou pořád na stejném místě. Víš přesně, kde na stole stojí tvoje flaška s pitím a gel. Ve Francii byly stánky co 5 km. Musel jsem dobře zvážit, na kterou si dám pití a kam gel.

Navíc jsem měl strach, abychom si to nepopletli s jinými závodníky.

To by fakt byl chaos. Naštěstí všechno klaplo.

Sníš něco během stovky?

Ne, stovka je na jídlo příliš rychlý závod. Takže jen jonťák a gely.

w ww. b ez e c . e u

Pojďme se ještě vrátit k Mistrovství Evropy v běhu na 100 km ve francouzském Belvez. Byla to klasická trať?

Měla větší převýšení, než většina stovek. Pět set metrů je docela dost. Stovky bývají placaté a sa-

mozřejmě vedou po silnici. Třeba v Holandsku na závodě je převýšení jen tři metry, na jiném deset metrů.

20

www.bezec.eu

Časopis Běžec - květen 2013

Časopis Běžec - květen 2013

kde jsem udělal chybu. Jednou z odpovědí by mohlo být nedostatečné občerstvení. Mám problematický žaludek a ten občas stávkuje. Přestává přijímat jídlo a je zle. Ve Francii jsem do sebe dostal dvakrát méně energie, než bych měl. Přišla krize a bylo vymalováno. Ale jsem rád, že nebylo hůř.

Mohl jsem k tomu všemu dostat ještě škytavku. To už se mi taky stalo.

Zkoušel jsi potíže konzultovat s dietologem?

Ano, určitě by mi prospělo dodržování striktního jídelníčku a taky bych asi musel přestat pít pivo. Ale nejsem žádný profík a některých věcí bych se vzdával nerad.

V poslední době se u nás rozšířil nový běžecký trend. Minimalismus. Ty jsi běžec, který má atletickou průpravu, takže tě jen tak někdo nebo něco neopije rohlí-

www.bezec.eu

www. b ez e c .e u

Ve svém ohlédnutí za Belvez píšeš, že jsi měl krizi. Trvala pětadvacet kilometrů.

Co ji způsobilo?

Jak už jsem říkal, v každém stokilometrovém závodě mám krizi.

Měl jsem krizi i v závodech, kde jsem se dobře umístil. Ale mnohem kratší. Tady to bylo nekonečné. Šinul jsem se tempem 5:20 na km celou čtvrtinu trasy a ne a ne se rozeběhnout. Po závodě vždycky pátrám v myšlenkách zpětně,

21

kem. Je minimalismus opravdu taková revoluční pecka?

Minimalismus je trend, který propaguje kniha Born to run. Ale paradoxně Caballo Blanco, její hlavní hrdina, nikdy velkým propagátorem minimalismu nebyl. Setkal jsem se s ním v Mexiku na závodech a povídali jsme si mimo jiné i o botách. A Caballo mi tehdy řekl toto: ´Běhej v čem chceš, to je úplně jedno. Hlavní je, aby to bylo pro tebe fajn.´ A věřte tomu, že Tarahumarové, když jim dáte normální tenisky, tak je s radostí přijmou. V sandálech běhají jen proto, že si lepší obuv nemohou dovolit. Mimochodem jejich běžecký styl taky není žádný krasoběh.

Když jsou unavení, šoupou nohama, jako všichni ostatní lidi.

w ww. b ez e c . e u

Dneska se ale běžecký styl hodně řeší.

Až moc. Lidi z toho dělají vědu.

Mnozí běhali celý život přes patu, pak si přečetli knížku, koupili si minimusy a najednou začali běhat po špičkách, načež jsou udivení, že je to bolí. Změnit roky zažité stereotypy není tak jednoduché. Chce aspoň základní atletickou průpravu a naučit se běžeckou abecedu. Moc nevěřím tomu, že minimalistické běhání je ideální řešení. Když jsem začínal trénovat jako kluk, tlumené boty nebyly, lítali jsme v obyčejných teniskách a zranění jsme měli stejná jako dneska. Každého druhého bolela achillovka. V botách to nebylo.

Achillovky, kolena, úpony šlach.

Každý běžec tím prošel. Je to normální?

Je, bolest se v průběhu kariéry stěhuje po celém těle a pak třeba z ničeho nic zmizí. Když mi bylo sedmnáct, trpěl jsem zánětem podkolenních šlach. Drželo se mě to dva roky. Doktoři si moc nevěděli rady, co s tím. A ono to nakonec samo odeznělo. Organismus, když si zvyká na zátěž, tak stávkuje, ale pak ho to přestane bavit.

22

www.bezec.eu

Časopis Běžec - květen 2013

Bolest k ultra patří, to už víme. Ale prozraď, jak by měl člověk trénovat, aby stovku a třeba i větší distance uběhl?

V první řadě bych doporučoval navýšit týdenní kilometráž na 1,5 násobek toho, co běhá dnes. Takže pokud někdo běhá padesát, šedesát kilometrů týdně, měl by přidat, takže za dva měsíce se dostane na devadesát. Výkonnost půjde nahoru. Znám to na sobě. A taky se neuvěřitelně zlepší regenerace. Pokud chceš běhat ultra, zařazuj i třicetikilometrové běhy. Já sám jsem si kdysi myslel, že ultra bude sranda a nebyla. Dost jsem se spletl.

Je rozumné běhat denně?

Já osobně běhám denně, ale dovedu si představit, že někdo uběhne stovku natřikrát v týdnu. To by taky mohlo být zajímavé.

jaře jsem začal zařazovat i tréninky na dráze. Dvakrát týdně tři týdny po sobě jsem chodil běhat intervaly.

Jeden trénink jsem běhal 20 x 400 metrů, druhý 10 x 1000 metrů.

Nejsou pro tebe tyhle „nutnosti“ otrava?

Ani ne. Je sice fajn běhat volně v přírodě, ale intervalové tréninky neuvěřitelně zlepšují výkon a hlavně ti přinesou pocit opravdu dobře vykonané práce.

A co regenerace?

Nejlepší regenerace je pomalý běh.

Může být i kolo, ale já preferuju běh.

Pomalounku si dát třeba jen 8 kilometrů je mnohem lepší, než nedělat nic. Tělo rychleji odbourá kyselinu mléčnou.

Dane, díky moc za cenné rady a inspiraci. Ještě jednou gratuluji jménem magazínu Běžec k ultramaratonu v Belvez a těšíme se na další tvé sportovní zážitky!

Kolik běháš týdně ty?

Před Mistrovstvím Evropy jsem byl na 170 kilometrech týdně, pak dva týdny po sobě 200 kilometrů. Na

Časopis Běžec - květen 2013

www.bezec.eu

www.bezec.eu

Takže radíš tyhle věci rozběhat?

No to si tak netroufám říci, ale já jsem to tak udělal.

23

Jarní stovka v belves Daniel ORÁLEK

42 let, ultramaratonec, fotograf.

Je zván na ultrazávody po celém světě, ale stejně tak ho potkáte i na přespoláku místního významu. startuje na tratích od pěti kilometrů, přes maratón, až po závody na 48 hodin.

w ww. b ez e c . e u

Jako obvykle mě všechno bolelo ..

24

Jaro jsem se rozhodl oslavit na ME 100 km v Belves.

Sladká Francie byla pro mě celkem lákavá, ale atraktivita této lokality byla trochu oslabena vzdáleností, která z Brna dělala 1700 km. www.bezec.eu

letadlo do Bordeaux by bylo asi za 6000 Kč a ještě člověk musel urazit nejméně dalších 200 km. Padlo tedy rozhodnutí cestovat autem. Při složení výpravy Otta seitl, radek Brunner a Jarda Bohdal se Otta nabídl, že vezme auto a po cestě z Ostravy nás postupně nabere. Abychom nebyli příliš unavení, rozdělili jsme cestu směrem tam přespáním v Karlsbadu blízko Karlsruhe. Ve čtvrtek kolem 18 večer jsme tedy dorazili do Belves a ubytovací kemp, který byl asi 1,5 km za vesnicí, jsme našli hned na poprvé. Ubytování v mobilním domku bylo perfektní a večeře na zahrádce, kterou jsme dali po výklusu, byla rovněž hodně dobrá: polívka, kachní stehýnko se zeleninou a nakonec zmrzlina. K tomu ještě dvě malá piva na lepší spaní. V pátek byly na pořadu dne obvyklé věci jako technický mítink a pro jednoho člena výpravy - Ottu - výlet po trase závodu. Trať byla totiž vedena jako

jeden okruh po místních pamětihodnostech. V průběhu odpoledne přišla studená fronta s deštěm a prudkým ochlazením z 27°C ve čtvrtek na 15°C v pátek. V sobotu ráno na startu potom bylo asi 6°C, ale už přestalo pršet. před startem Budíček jsem dal ráno na 6 hodin a snídani jako obvykle vynechal. Místo toho jsem si dal banán, guaranu místo kafe a prášek na žaludek pro jistotu. V 6:50 odjížděl autobussměrem do Belves. Zastavil kousek od startu u radnice, kde jsme měli odevzdat osobní občerstvení. V té chvíli začala ta pravá francouzská zábava.

Pán, který měl do auta nabírat naše balíčky, měl v koutku úst cigaretu a nemluvil jinak než Molierovým jazykem. Krabice, které tam stály, nemohly stačit ani náhodou, také na nich bylo napsáno, že jsou pro národní mistrovství. Jednotlivé týmy Časopis Běžec - květen 2013

www. b ez e c .e u Časopis Běžec - květen 2013

www.bezec.eu

25

w ww. b ez e c . e u

panikařily každý po svém, až těsně před půl osmou se najednou objevily sáčky a k nim černý fix. Od Belgičanů, se kterými mám tradičně dobré styky a navíc byli v obraze, protože někteří umí Francouzky, jsem získal fix, pytlíky a návod: „napsat číslo stanice, kód státu a vrazit tam potřebné věci“. Následně všechno dát do auta. Při pohledu na toho pána mezi hromadami sáčků a krabic jsem docela vážně přemýšlel o tom, kolik z mých čtyř gelů a šesti lahviček ještě uvidím a kde.

Ještěže jsem si vzal ledvinku a do ní 4 gely. Záchod, před kterým se vytvořila 50 metrů dlouhá fronta, jsem vyřešil rozklusem do blízkého lesíka. Na start nás potom honili už 10 minut před startem, takže jsem byl vděčný za hustý dav na startu, který poskytoval alespoň trochu toho lidského tepla.

26

kilometr, kde se k místním závodníkům mohl přidat doprovod v osobě cyklisty. Dav cyklistů byl skutečně impozantní a hned se k nám dva přidali. Bohužel tato pomoc pro závodníky ME nebyla povolena – pravidla jsou pravidla. Pravda je, že se dalo půjčit kolo a doprovod mohl závodníkům podávat na občerstvovačkách, ale Otto nebyl ve formě na

100km dlouhý cyklozávod a navíc by asi nemohl stíhat obsluhu nás všech. Na 25 km jsem měl první vlastní občerstvení a s napětím jsem čekal, jestli tam bude. Už jsem byl optimista, protože na těch předchozích jsem viděl lahvičky u cizích vlajek. A skutečně gel spolu s lahvičkou ionťáku na mě čekal u české vlaječky. Podobně tomu bylo i u všech

První část závodu Po startu bylo první dvoukilometrové kolo po městečku a potom následoval kilometrový sešup dolů. Poněkud jsem tápal s tempem. Při cestě na start jsem pustil svého Garmina, aby si chytil signál, a on potvora nahlásil Low Battery. Bezva situace, včera byl ještě plně nabitý.

Horší bylo, že jsem svoje hodinky se stopkami nechal v kempu, takže jsem mohl sice běžet lehčí o hodinky a tepový pás, ale naprosto neorientován v čase. Po 5 kilometrech běhu v různých skupinkách jsem konečně našel takovou, která aspoň pocitově mohla odpovídat plánovanému tempu. Byli v ní dva Noři, dva Francouzi z národního mistrovství a dva Rusové. Skupinka se postupně rozpadala a přeskupovala, až nakonec jsme zůstali s Nory a Francouzi v pětici do nějakého 50 km. Zajímavostí byl devátý www.bezec.eu

Časopis Běžec - květen 2013

dalších. Skutečně pozoruhodný výkon toho pána, který vypadal, že řidičák mu možná dali omylem. Měl auto naložené asi tisícem pytlíků a zvládl to perfektně. Těsně před maratonem jsme začali dobíhat první odpadlíky z vedoucí skupiny. Ukrajince Holovnického a dva Rusy. Dotazem u Nora Strupstada jsem zjistil, že maraton byl na úrovni 2:50. Bo-

Časopis Běžec - květen 2013

hužel jsem neměl ten pocit snadného běhu, co je potřebný k ideálnímu výkonu. Žaludek trochu stávkoval a do mety maratónské jsem do sebe dostal akorát dva gely a vodu. Měl to být dvojnásobek. Čas od času ze mě šla pěna a zvenčí to vypadalo na mírnou vzteklinu. To, co bylo ovšem na relativně členité trati příjemné, bylo okolí. U silnice se objevovaly

hrady, každou chvíli jsme přeběhli řeku Dordogne a stromy se předháněly, který bude kvést v hezčích odstínech růžové a bílé.

Jaro tady bylo nejméně o dva týdny napřed oproti Brnu. Kvetly šeříky, jabloně, vistárie. Na loukách to byla samá barva. Pampelišky už měly bílé chmýří a celou nádheru kazila akorát zamračená

www.bezec.eu

27

w ww. b ez e c . e u

obloha a občasná přeháňka.

Poločas na 50 km, který jsem ale zjistil až cíli, byl 3:22. V městě Sarlat byl zároveň cíl závodu na 50 km, který startoval až půlhodiny po nás. Za půlkou byla trasa ještě více kopcovitá, ale běh do kopce byl celkem v pohodě. Z kopce to bylo horší, protože otlačeniny a puchýř na prstech mi seběhy hodně znepříjemňovaly. Stehna při brždění z kopce už taky nebyla úplně bez bolesti. Mezitím nás doběhl Litevec Grinius, který se začal starat o tempo. Zdálo se mi, že zrychluje, ale bez hodinek to byl jen nepotvrzený dojem.

28

Tradiční krize Obvyklá krize začala kolem šedesátého kilometru, kde jsem potkal Ottu, který se sem dopravil pořadatelským autobusem. Byl jsem na osmém místě, ale už jsem tušil, že to nevydrží.

Na dalších kilometrech tělo vyhlásilo odborářskou stávku a postupně jsem se dostal do pomalého poklusu. Jako obvykle mě všechno bolelo a nebyl jsem schopný ze svých nohou dostat ani o trochu více. Postupně a potupně mě začala předbíhat řada běžců, které už jsem dávno nechal za sebou včetně Rusů, Ukrajince a obou Norů. Na celém trápení bylo jediné pozitivum, že jsem měl více času na pozorování okolí.

Jediné, co mě děsilo, byla rychlost, s jakou mě soupeři míjeli.

Kolem pětasedmdesátého kilometru to byl Radek, který narozdíl ode mě vypadal, že je v pohodě. Mávnul jsem mu na cestu a dál se trápil. Nejzajímavější bylo, že v zeleném dresu před mnou běžel Litevec, který si udělal náskok asi 100 metrů už na 55 kiláku a dalších třicet kopíroval moje zpomalování.

Na kilometru s číslovkou 85 se za mnou objevil další norský www.bezec.eu

dres a rychle se přibližoval. Nevím, proč mě zrovna napadlo, že bych se s ním mohl svést a vyzkoušet, jestli to nebude lepší, ale ono to fungovalo. Nora jsem sice znervózňoval, ale mně se běželo o dost lépe a hlavně tempo se začalo blížit opět 4 min/ km. Během 5 kilometrů jsme předběhli dva Italy, dva Rusy a jednoho Francouze. Nakonec si Nor odskočil

a já běžel sám. Nacpal jsem se dalším gelem a už tu byla zatáčka, kde ráno čekal zástup cyklistů. Na 94 km byla odbočka z hlavní silnice do malého městečka na občerstvení. Ve chvíli, kdy jsem je opouštěl, jsem uviděl Radka, jak pochoduje s kelímkem. Na dotaz odpověděl, že právě zvracel a očividně prodělával docela slušnou krizi. Na poslední Časopis Běžec - květen 2013

tin, zamýšlel jsem se nad tím, o co lidé přicházejí, když ještě neběželi stovku. Výsledný čas 7:21:13 nebyl žádný zázrak, ale vzhledem k tomu, že to moc nešlo, tak jsem byl spokojen i s umístěním. Otta zatím vyhlížel Radka, který nemohl být daleko.

Za půlhodiny, kdy jsem pokryl své základní potřeby vodou, colou, bagetou s polívkou, bagetou s paštikou a regeneračním nápojem, jsme se s Radkem rozhodli nadále nečekat na Jardu a vyrazili na autobus směrem kemp.

Pozávodní bonusy Jarda dorazil asi 15 minut po nás, takže jsme se po sprše a v mém případě zalepení dvou rozedřených puchýřů mohli vydat na vyhlášení, kde po skončení byla v plánu tradiční večeře. Udělal jsem dokumentační fotky včetně vyhlášení a už jsme šli do velkých stanů na večeři. Pořadatelé se opět vytáhli, protože jsme dostali polívku, Foie gras, kachní stehno, sýr a zákusek. Zapíjeli jsme to výborným vínem a dva harmonikáři nám to přišli zpestřit několika písničkami. Dva Francouzi u našeho stolu se tvářili, že to jídlo není nic moc, ale my jsme si to užívali do sytosti.

Časopis Běžec - květen 2013

Přece jenom cíl už byl na dohled a celému trápení se blížil konec. Místním se musí nechat, že na tak malé město měli v cíli řadu diváků, kteří povzbuzovali, co mohli. Doběhl jsem a na nejistých nohách v doprovodu Otty jsem kulhal pro věci a potom do stanu, kde bylo občerstvení. Zatímco jsem se nechal zaplavovat endorfiny při souběžném doplňování teku-

Můj výkon byl poněkud za mým očekáváním. S narůstající formou posledních týdnů jsem doufal v lepší výsledek. Na druhou stranu jsem se nemohl občerstvovat tak, jak bych si přál, a konec závodu už byl opět v docela slušném tempu. Bohužel ta prostřední část nadále zůstává slabinou.

www. b ez e c .e u

dlouhé rovině mě dostihl ještě jeden z Italů, které jsem už před delší dobou míjel. Zezadu ho povzbuzovali dva cyklisté hlasitým „Alé, Alé“. Držel jsem ho na dohled až do cíle. Dokonce jsem ho v posledním 1,5 km dlouhém kopci stahoval, ale bohužel to nestačilo. V tom posledním kopci taky začalo svítit sluníčko, takže mi konečně bylo teplo a hlavně veseleji.

Závody v Belves jsou tradiční závod v nádherném prostředí. Jsou výborně organizovány a až na drobné zmatky jsme byli naprosto spokojeni. Pokud se sem vydám někdy znovu, tak určitě se stanem, protože tahle krajina stojí za prozkoumání.

www.bezec.eu

29

kemboI už Je maratoncem Tomáš NOHEJL

46 let, sportovní novinář, běžec, triatlonista a lyžař, který je rád u všeho nového

w ww. b e z e c .e u

A ze zlaté Prahy běží na podium do Moskvy V brejličkách a sáčku s pulovrem vypadal spíš jako bankovní úředník nebo rada z ambasády. Jenže NICHOLAS KEMBOI je především skvělý maratonec. Keňan, který reprezentuje Katar. A bude si navždy pamatovat svůj první maratonský triumf, jehož dosáhl v neděli v Praze. „Opravdu báječný pocit,“ přitakal 29letý běžec.

Jak jste prožíval závod?

Od začátku jsem toužil po vítězství a měl obrovskou motivaci. Chtěl jsem zůstat co nejdéle čerstvý, abych na něj mohl zaútočit. Na desátém kilometru jsem jen sledoval soupeře, na dvacátém začal trochu přidávat, protože pacemaker byl pomalý. Zbyli jsme čtyři a já začal doufat, že bych mohl být na pódiu. Ale na třicátém jsem se lehce podklouzl na dlažbě a cítil problém se svalem na levé noze. ale to vás neomezilo?

Zpomalil jsem, ale později naštěstí mohl znovu přidat. Po útoku Keňanů

30

www.bezec.eu

Časopis Běžec - květen 2013

foto: Tomáš Novotný, Běžec Časopis Běžec - květen 2013

www.bezec.eu

31

w ww. b ez e c . e u

jsem zůstal najednou sám. A viděl, že mohu vyhrát.

32

Je pro vás lepší běžet dlouho ve skupině a pak bojovat v závěru, anebo se již někde oddělit a běžet sám?

Lepší je běžet ve dvou ve třech a pomáhat si navzájem. Ale pak už někde okolo čtyřicátého je dobré zůstat sám. Abyste věděl, zda můžete vyhrát nebo ne.

Stihl jste poznat pražskou atmosféru nebo jste se jen koncentroval na vlastní výkon?

Ne, ne, ne, užíval jsem si nádhernou atmosféru. Podél celé trati mi lidé fandili a já cítil podporu. Když vidím, jak se baví, dodává mi to sílu.

www.bezec.eu

Už jste se zúčastnil světového šampionátu na dráze, mistrovství světa v krosu i v půlmaratonu. A teď se z vás stal maratonec. Je to pro běžce skutečně nejvybranější společnost?

Ano. Maraton je nejkrásnější a nejtěžší, potřebujete opravdu nejlepší přípravu, abyste mohl podat špičkový výkon. Strávil jsem roky běháním na dráze, ale tohle je vážně něco jiného. Na dráze potřebujete rychlost. Při maratonu vytrvalost a pak ještě rychlost také.

Máte za sebou teprve tři maratony – předloni jste doběhl druhý ve Valencii za 2:08:01 a loni pátý v Istanbulu za 2:20:40. Chystáte se na start v maratonu na mistrovství světa v Moskvě?

Je to nyní můj cíl.

A plán?

Zkusím to… dostat se na pódium.

Myslím, že to mohu dokázat. Částečně vám k těmto nadějím pomohla i změna občanství v roce 2005, v keňském týmu byste měl velmi těžké se vůbec kvalifikovat. Bylo to obtížné rozhodnutí?

Nejprve musím říct, že jsem se tak rozhodl jen a jen sám, nikdo na mě netlačil. A zároveň ani poté, co jsem tak učinil, se nikdo nevyptával, nikdo nepodivoval, nikdo nezpochybňoval. Nebylo to lehké, ale nyní jsem velmi šťastný, že jsem tak učinil.

Mohu se soustředit jen na běhání.

Časopis Běžec - květen 2013

foto: PIM

Radil jste se tehdy s jinými keňskými běžci, kteří už změnili občanství?

Bavili jsme se o tom, potkáváme se na závodech, nebo při tréninku.

Rozšíříš si obzory, když poznáš život v jiné zemi, povídali mi. To se potvrdilo.

Rodina to také přijala? Řekl jsem jim to a nechal čas na rozmyšlenou, zda s tím budou souhlasit. Plně mě podporují, protože vědí, Časopis Běžec - květen 2013

že je to dobré pro moji kariéru, že mohu takhle co nejlépe využít svůj potenciál.

Nezměnil jste ani jméno jako třeba Stephen Cherono, který se stal Saifem Saídem Šahínem, ani náboženské vyznání, že?

Se svým jménem jsem už něco dokázal nechtěl jsem, aby si lidé museli převykat nebo mě brali jako nového běžce. A zůstal jsem křesťanem, žádný problém s tím není, nejsem muslim. Kdybych se jím chtěl stát, mohl bych, ale nechali to na mně.

Na 10 000 metrů dodnes držíte čtvrtý nejrychlejší čas všech dob 26:30:03 z Bruselu 2003 za legendami Gebrselassiem, Bekelem a Tergatem. Jak rychle můžete bě-

žet maraton?

Věřím ve 2:06. Letos už se zaměřím spíš na světový šampionát, ale v začátku příštího roku bych se o tenhle čas mohl pokusit. Později třeba i 2:05, to bych chtěl.

Jak dlouho vydržíte takhle běhat?

Rád bych do olympiády v Riu 2016.

Pak se uvidí, co mi tělo dovolí.

Takže se jistě ještě vrátíte do Prahy, nebo na jiný závod RunCzech?

Moc rád bych znovu přijel, protože se mi tady opravdu líbilo. Navíc jsem vyhrál, takže nikdy nezapomenu na ten nádherný pocit, který budu mít spojený s Prahou. Je tu dobrá trať pro rychlé časy, doufám, že se na ni vrátím. Ať už na půlmaraton, nebo znovu maraton.

www. b ez e c .e u

Zůstal jste ale žít v Keni, v Eldoretu, že?

Ano, trávím tam většinu času. V Kataru se objevím jen občas, ale díky tamější federaci mám perfektní podmínky pro přípravu. To je důležité pro moji kariéru.

www.bezec.eu

33

Kateřina PIECHOWICZ katerina.piechowicz@bezec.eu 32 let, běhající novinářka a publicistka žijící ve Frýdku-Místku, která utíká do Beskyd.

střípky z Jste mož

www.bezec.eu

Pár minut slávy s černochy za zády Běžecká komunita se po pražském maratonu dost bavila fotkou, na které běží bílý závodník s jedničkou na dresu jako o život a nechává za sebou i ty nejrychlejší černošské běžce. Ten klučina se jmenuje Jakub Zemaník, pochází z Ostravice u Frýdku-Místku a je juniorským mistrem republiky na 1500 a 3000 metrů.

Vypadá to jako pěkná frajeřina. Protože podobnou fotku má Kuba už z loňska a chce se skoro věřit, že si jezdí do Prahy zablbnout jen kvůli ní.

Ale nenechte se zmást. Kuba totiž závodil ve štafetách, a tak si mohl tenhle raketový start dovolit. „Udržet tempo pod tři minuty na kilometr moc dlouho udržet nejde, já běžel narozdíl od těch černých borců jen čtyři kilometry, pak jsem předal štafetový kolík dál,“ popisuje Kuba.

V týmu jich bylo deset. Jedničku na dresu si vysloužil tím, že vloni s ostatními vybojoval ve štafetách první místo. letos formu potvrdil. štafetový běžecký závod běhají desetičlenná družstva složená ze studentů středních škol, kteří zdolávají celou trať klasického maratonu.

Zajímavostí je, že bráchou mistra Kuby je taky mistr. O pět let starší Honza se stal mistrem Čr v extrémním zimním horském maratonu 24 hodin na lysé hoře.

Kluci spolu prý moc netrénují. „Občas si vyběhnem na lysou anebo na smrk, jinak se naše tréninky dost liší.

O víkendech býváme oba na závodech. společný běh je spíš společenská událost,“ uzavírá Kuba.

34

www.bezec.eu

Časopis Běžec - květen 2013

z pIm aneb co žnÁ nevědělI Smolař smolařů Pavlišta Na „kdyby“ se ve sportu nehraje a historie se neptá. Moc dobře to ví běžec a mistr ČR v půlmaratonu Vít Pavlišta. Na PIMu měl sen. Vyhrát. Bohužel ho pár minut po startu zhatilo zranění. „lýtko mě začalo bolet týden před startem v Praze na závodech v Domažlicích. Doufal jsem, že je to jen nějak lehce namožené a za pár dní budu v pohodě.

ww w. b e z e c. e u

V týdnu před závodem jsem moc neběhal a risknul jsem to v podstatě rovnou do závodu. Bohužel už na druhém kilometru jsem zjistil, že to není dobré a musel jsem odstoupit. Doteď mě to hodně mrzí,“ neskrývá zklamání běžec.

Věřil si na čas pod 2:20. „Jsem na tom určitě líp než jsem byl loni při maratonu a myslím, že bych neběžel zle,“ lituje.

Teď se prý snaží hodně cvičit a uvolňovat záda, která zřejmě mohou za všechny problémy s lýtkem. Co ho čeká pak?

foto: Tomáš Novotný, Běžec

Chtěl by se dát co nejrychleji do kupy a zúčastnit se letní světové univerziády v Kazani, kde by měl běžet půlmaraton. „Další můj letošní cíl bude zaběhnout na podzim nějak slušně maraton, když ta Praha nevyšla.

Dráhu asi letos vynechám,“ dodává.

Časopis Běžec - květen 2013

www.bezec.eu

35

.eu

člÁnky, které vÁs mohou zauJmout rozhovor s: mIstrem republIky vítem pavlištou

více na straně 10-13 Běžec 04/2013

Vítek Pavlišta v sobotu opět zazářil na Pardubickém půlmaratonu a coby nejrychlejší Čech obhájil titul mistra Čr v půlmaratonu s časem 1:05:34. Posunul se tak do čela letošních běžeckých tabulek. Jak se na takový výkon připravoval a co si dal v sobotu před startem k snídani? Dozvíte se se v následujícím rozhovoru.

rozhovor s: bárou soukupovou o bostonském maratonu

více na straně 24-29 Běžec 04/2013

Devětadvacetiletá manažerka z Prahy Bára soukupová má za sebou jeden z nejhezčích a zároveň nejsmutnějších závodů. Bostonský maraton, který ukončilo několik výbuchů atentátníka. Média se zaměřila pouze na bolest a krev. Přitom jakoby všem úplně uniklo, jak nádherný tento závod byl. Na jeho startu se setkalo přes třiadvacet tisíc lidí milujících běh.

rozhovor s pavlem zIttou

více na straně 22-23 Běžec 04/2013

Otcem závodu Horská výzva je sedmadvacetiletý Pavel Zitta ze Zábřehu na Moravě. Vede agenturu Top race agency, která pořádá sportovní akce jako například Horská výzva, Zimní výzva a Beer treking, Mistrovství světa hasičů v cyklistice či Koutecký bikemaraton v Koutech nad Desnou. Jak tenhle příběh začal a co ví Pavel Zitta o běhání ve sněhu a puchýřích jako pětikoruna? Čtěte následující rozhovor.

w ww. b ez e c . e u

rozhovor s petrem vabrouškem

36

více na straně 14-17 Běžec 04/2013

Vítězem závodu dvojic letošního prvního dílu Horské výzvy v Jeseníkách se stal tým sls3/ADiDAs CZeCH Ar TeAM ve složení Petr Vabroušek a Zbyněk Cypra. Náročných 64 km v zasněženém terénu zdolali za 11 hodin a 7 minut. Triumfovali i přesto, že na start přiběhli pozdě. O své dojmy se Petr Vabroušek stihl s redakcí Běžce podělit mezi odpočinkem a odletem na ironmana v JAr.

po klIknutí na FotograFII upoutÁvky nebo časopIsu budete automatIcky přesměrovÁnI na vybraný časopIs www.bezec.eu

Časopis Běžec - květen 2013

rozhovor s: mIlošem škorpIlem českým běžeckým guru

více na straně 8-15 Hobby 05/2013

Přečtěte si jeden z nejotevřenějších rozhovorů, jaké kdy Miloš škorpil dal. Dočtete se věci, o kterých jste neměli ani tušení, stejně tak o Milošových snech, přáních a jeho životě. Pozornému čtenáři jistě neunikne fakt, že v brzké budoucnosti nemusí být Běžecké škola jen virtuální, ale skutečná, kamenná.. Dámy jistě ocení nový společný projekt Miloše a Dany - Dámský Běžecký Klub - DBK ...

www.bezec.eu

.eu

www.bez e c . e u

zpověď štěpÁna horÁka tuku I cIgÁrům Jsem ve 40tI utekl

více na straně 30-35 Hobby 05/2013

skutečný příběh o tom, jak se můžete prožrat, propít a prokouřit ke 116 kg a o tom, jak se dostat zpět na startovní čáru. V roce 2009 jsem nedoběhl k první lavičce v oboře Hvězda.. 1. června 2013 jsem dokončil svůj první ultramaraton na 103 km.

reportÁž ze zÁvodu: the wenzhau outdoor challenge 2013

více na straně 8-13 Běžec PrOFi 05/2013

Česká parta „adventuráků“ vyrazila v polovině dubna do Číny na závod The Wenzhou Outdoor Challenge 2013. Tři dny se grilovali na slunci, při náročných běžeckých etapách, na kajaku nebo zavěšeni na laně. Dva české týmy ve složení Petreček – Krajník a Paloncý - Válková potvrdili, že Češi mají nejen dobré svaly, ale i vůli. Český lev vyprášil Čínského draka celkem slušně. i když za cenu nevolností, spálenin a dlaní odrovnaných z pádlování.

reportÁž ze zÁvodu: spartathlon 2012 slovy danIela orÁlka

více na straně 14-19 Běžec PrOFi 05/2013

Časopis Běžec - květen 2013

Tak se povedlo a v roce 2012 jsem mohl startovat na legendárním spartathlonu. Teď, když je to minulost, tak mi to nepřijde, ale uprostřed noci, kdy moje tělo odmítalo fungovat, jsem si říkal, že to taková výhra nebyla. Cestu do Athén jsme naplánovali stejně jako loni, tedy se zastávkou v szegedu a potom těsně před Athénami ..

www.bezec.eu

37

Jsou tarahum opravdu běžc milan daněk

Autor byl vloni s nadváhou 99 kg zřejmě nejtěžším účastníkem 80 km závodu rozpálenými Měděnými kaňony a v cíli si vysloužil indiánské jméno el segundo Oso – Druhý medvěd.

styl běhu Tarahumarů je od pohledu jiný než jaký známe od trénovaných závodních atletů.

V tradičním závodě mužů, který se jmenuje rarajípari (španělsky la Carerra de Bola), soupeří dvě družstva (nebo u více družstev, nejčastěji zástupců některé z rodin nebo vesnic). Každý tým před sebou kope dřevěnou kouli na předem dohodnuté trase. Usměrnit a přidržet dřevěný míček před dalším vy-

38

www.bezec.eu

Podle obecných představ jsou Tarahumarové považovaní za běžce a to dokonce nejlepší přírodní běžce světa na dlouhé vzdálenosti.

Poněkud zavádějící by však bylo tvrzení, že běh či dokonce závodění v běhu je jejich tradičním sportem. Je snad jako běžec označován třeba Pavel Nedvěd? Běhat určitě umět musí, stejně jako každý fotbalista. Stejně tak musí dobře a vytrvale běhat každý Tarahumara, který se chce účastnit Rarajípari. kopnutím si běžec šikovně dokáže pomocí hole. svůj závod mají také ženy. Jmenuje se ariweta jeho podstata je stejná, jen namísto dřevěné koule, žene družstvo žen před sebou kroužek uvázaný z proutí, který hází s pomocí zahnuté hole. Na závodě jsou pozoruhodné zejména vzdálenosti, které musí

tým v členitém terénu překonat.

Délka tratě je různá, ale ty důležitější závody se běhají běžně na 100 km ženy a 200 muži. Závod začíná a končí vždy ve vesnici, někdy se běží po okruzích, aby měli možnost jeho průběh sledovat diváci. Běh s míčkem je tak hluboce zakořeněn do kultury Tarahumarů, Časopis Běžec - květen 2013

www. b ez e c .e u

marové cI?

Časopis Běžec - květen 2013

www.bezec.eu

39

w ww. b ez e c . e u

že bez něj nevidí pro klasický běh smysl.

40

O mimořádných běžeckých schopnostech Tarahumarů se po staletí tradovaly těžce uvěřitelné zprávy. Legendy paradoxně podporovala skutečnost, že se dlouho nechtěli nechat přemluvit k účasti na běžeckých závodech našeho stylu. Jednu z prvních výjimek udělali v roce 1968, kdy je Mexiko postavilo na start olympijského maratónu. Jenže indiánští běžci nechápali, proč by měli s někým závodit a žádného úspěchu nedosáhli. Popravdě i vzdálenost pouhých 42 km jim nedávala v konkurenci speciálně na rychlost trénovaných sportovců moc velwww.bezec.eu

kou šanci. Pozornost vzbudila až jejich účast na věhlasném ultramaratónu v americkém Leadville, kde velice obtížná trať dlouhá 100 mil vysoko v horách dala příležitost důkazu jejich vytvalosti. Podařilo se je přesvědčit v roce 1992 za odměnu pytlů kukuřice. Tehdy zvítězil Tarahumara Victoriano Churro a druhý skončil jeho druh Cerrildo Chacarito. O dva roky později se je podařilo přesvědčit ještě jednou a k cíli doběhl první Juan Herrera. Jenže nikdy předtím nezávodil a nevěděl, co má udělat s cílovou páskou. Po chvíli rozvažování ji podlezl a jeho traťový rekord zůstal nepřekonán deset let.

Časopis Běžec - květen 2013

Legendy podporující jednu z evolučních teorii vývoje lidstva, že člověk moderního typu přežil díky běhu, můžeme zaznamenat po celé planetě. Podle této teorie podrobně popsané mj. v běžeckém bestselleru Born to Run, nikdy nebyl Homo sapiens nejrychlejší, ale stal se nejvytrvalejším běžcem na dlouhé tratě. Způsob lovu našich předků, kteří ještě neměli k zabíjení na dálku luky a šípy, byl jednoduchý. Svou kořist dokázali uštvat.

Dávné příběhy o takovém lovu se vyprávějí dodnes v Americe, Austrálci i Africe. Hrdiny těchto příběhů jsou však praotcové, kteří už

dávno nežijí. Člověk na své evoluční cestě již dávno ztratil takové schopnosti. Doloženě existují pouze dvě místa, kdy se podařilo tento prazpůsob lovu uvidět a zaznamenat. Jednalo se o Křováky v pouštích Kalahari a právě o naše Tarahumary – strážce ztracené minulosti. „Žiješ, protože tvůj otec dokázal uštvat srnu. On žije, protože jeho děd dokázal utéct Apačům na koních. Žijeme, protože jsme rychlí a vytrvalí“, říkají Tarahumarové. Sami sebe označují slovem „Raramuri“, což jde úplně jednoduše přeložit

www.bezec.eu

Miguela: „Donesou se nějaké ceny, třeba koza, uzavřou se sázky, někdy takový závod trvá hodně dlouho“ , vypráví o rarajípari Miquel Lara. Ve své vesnici Porochi nad kaňonem Urique se rarajípari účastní téměř každou neděli. S novou možností finančního zisku se však běhání věnuje už také i na klasických tratích. V roce 2012 podruhé zvítězil v závodě Caballo Blanco ultramarathon a nechal za sebou našeho Daniela Orálka i Germana Silvu (Mexiko, dvojnásobný vítěz slavného maratónu v New Yorku). Letos skončil druhý.

Sedící Tarahumarové: baseballové kšiltovky a sandále vyrobené ze starých pneumatik se staly nedílnou součástí jinak tradičního kroje Tarahumarů. Časopis Běžec - květen 2013

www.bezec.eu

41

w ww. b ez e c . e u

Takhle vypadá pomyslné hřiště pro běžecké hry Tarahumarů - název rozlehlého území Barrancas del Cobre (Měděné kaňony) na severozápadě Mexika se vztahuje ke kaňonu řeky Urique a k více než dvaceti blízkým kaňonům, vyhloubeným koryty šesti dalších řek do hor Sierra Tarahumara. jako „běžci“. Pojmenování Tarahumara se jim dostalo od španělských conquistadorů a je vlastně zkomolením jejich vlastního pojmenování. Stali se jedním z prvních indiánských kmenů, který přijal katolickou víru, ale ukazuje se, že obrácení nebylo tak zcela úspěšné. Současné náboženství je popisováno jako synkretismus křesťanství a původních tradičních

42

www.bezec.eu

představ. Také způsob jejich života zůstal do současnosti nejvíce původní při srovnání domorodé populace celé Severní Ameriky.

Vlivem činnosti misionářů se jejich způsob obživy a životní styl začal měnit. Dochází k odklonu od sběračství a lovu, který byl založen na schopnosti uštvat kořist vytrvalým během. Misionáři naučili domorodce primitivnímu zemědělství,

které se stává jejich převažujícím zdrojem obživy. Jenže zdejší krajina plná skalnatých kaňonů a strží je však nehostinná i pro takové zemědělství a pastevectví. Tarahumarové musí proto žít daleko od sebe, těžce se hledá místo pro políčka kukuřice a fazole. Někteří z nich mají i dvě usedlosti, které střídají. Zatímco nahoře ve výšce dvou tisíc metrů je zima (v zimním Časopis Běžec - květen 2013

Nezbytnou součástí a vlastně hlavní motivací závodů rarajípari i ariweta je sázení. Je nemyslitelné, že by se nějaký závod konal bez něj. Důležitou roli v každém závodě hraje tzv. chokéame. Je váženou a všudypřítomnou osobností, která má ve všem rozhodující slovo. Závody organizuje a současně je i hlavním rozhodčím. Sestavuje tým, stanoví trať, vyhlašuje informace o události, řeší případné spory a trestá. Z pohledu

w w w . bezec.eu

období občas padá i sníh), je na dně kaňonů stále teplé subtropické klima. Při absenci sjízdných cest nutnost překonávat pešky velké vzdálenosti stále udržují běžecké schopnosti. Už jako děti musí putovat někdy i hodiny do školy. Když chtějí dobu cesty zkrátit, běží...

www.bezec.eu

43

Arnulfo Qouimaré, král Měděných kaňonů, vítěz legendárního závodu v roce 2006

Časopis Běžec - květen 2013

w ww. b ez e c . e u

Několik málo rodin skutečně dodnes obývá jeskyně, tak jak je popisováno v knize Born to Run.

společenského postavení má chokéame mnohem významnější postavení než sportovní rozhodčí našeho západního stylu. Zatímco někteří mladí Tarahumarové chtějí získat postavení jako člen běžeckého týmu, jiní si snaží získat a prokázat dovednosti pro tento status, který vyžaduje poctivost i velké komunikační a organizační dovednosti. Obvykle jsou během

44

www.bezec.eu

závodů chokéames dva, jeden pro každý tým. Podle důležitosti akce jsou určováni chokéames dle uznávané hierarchie, často mají pomocníky odpovědné za shromažďování a správu sázky.

Rarajípari jsou součástí starých tradic. Dalo by se říci, že hrají jednu z ústředních rolí při vytváření sounáležitosti rodin i celých ko-

munit. O vítězství nerozhoduje pouze běžecká zdatnost, vedle fyzické klade důraz i na duševní vytrvalost, týmovou spolupráci a k vítězství je nezbytné i štěstí. Běží se v tak členitém terénu, že koule se může snadno zakutálet do nedostupné rokle, ženský kroužek zachytit v keřích, kaktusech nebo na ostnatých drátech ohraničujících pozemky. Rozhoduje samoČasopis Běžec - květen 2013

indiány snad stejně tradiční jako běh. A jakoby nesnižovala schopnost dlouhého běhu. Při naší první cestě k Tarahumarům jsme se snažili setkat s legendou Arnulfem Quimaré - králem Měděných kaňonů, skromným indiánem, který dokázal roku 2006 ve strhujícím závodě porazit špičkového ultramaratonce Scotta Jurka. Nepodařilo se.

Nechali jsme se odradit informací, že bydlí jednak opravdu moc daleko, ale hlavně, že se namísto běhání už věnuje pouze alkoholu. O několik měsíců později k setkání došlo. Armulfo nastoupil na start Caballo Blanco Ultramarathonu 2012 a v konkurenci stovek daleko mladších indiánů i desítek ultramaratonců z celého světa, doběhl (navzdory svému věku) na neuvěřitelném desátém místě!

Styl běhu Tarahumarů je od pohledu jiný než jaký známe od trénovaných závodních atletů.

V sandálech vyrobených z gumy starých pneumatik běží lehce, ale jejich krok je krátký, trochu připomínající dětský běh, kdy našlapují nejdříve na přední části chodidla a udržují rovný postoj těla. Často mají v ruce hůl. V běhu bez míčku jim v ničem nepomáhá. Jsou tak prostě jen zvyklí ze svých tradičních rarajípari.

Příště: Neobyčejný závod v kaňonu Urique

Časopis Běžec - květen 2013

ně příležitostí ke společenskému kontaktu jinak všeobecně nesmělých příslušníků tohoto kmene. Neobvyklá nesmělost až plachost je typická pro chování všech Tarahumarů. Při podání ruky se vám žádný z nich ani nepodívá do obličeje. Jejich společenská sebedůvěra narůstá až s dávkou požitého piva.

www. b ez e c .e u

zřejmě i taktika, každý z členů družstva má specifickou roli. Někteří jsou hlavní popoháněči koule, další sehrávají podpůrné role, odstraňují překážky, nesou louče (běží se často i potmě), nebo jen křikem povzbuzují. Někdy dokonce běží se soupeřícím týmem, aby mohli sledovat možné podvádění. Při ariwetě zase spolu s děvčaty běží mladí muži. Takové povzbuzování je pro

Konzumace alkoholu je pro zdejší www.bezec.eu

45

psI, co běží s nÁmI vs. psI, co běží protI nÁm

46

www.bezec.eu

Časopis Běžec - květen 2013

Časopis Běžec - květen 2013

www.bezec.eu

www.bezec.eu

Milí Běžci, jak jsme již před měsícem avizovali, připravili jsme si pro vás téma, které je už jakýmsi evergreenem všech možných běžeckých webů. Běžci a psi. Jsou psi, co běhají s námi a jsou to naši parťáci, a pak jsou psiska, co běhají proti nám s vyceněnými zuby a zježenými chlupy. A protože se mnoho z vás naší redakci svěřilo, že trénuje s pepřovým sprejem v ruce, rozhodli jsme se zjistit, jak to tedy těmi našimi vyhláškami vlastně je a co se v nich píše o volném pohybu psů v místech, kde rádi sportujete.

47

co byste mělI vědět něž vyběh svým psem Štěpán HORÁK

stepan.horak@bezec.eu 43 let, běžec

Jde o harmonii pohybu dvou bytostí - běžce a jeho psa.

Běháte sám? A už vás to omrzelo? Nebo vám vadí, že před během nebo po jeho ukončení musíte venčit svého čtyřnohého přítele? Je možné, že jste si na všechny otázky odpověděl kladně. Ale co s tím. Jedno řešení se nabízí.

48

www.bezec.eu

Pokud jste výkonnostní běžec a tréninkový plán vám to dovolí, vezměte svého chlupáče s sebou. Pokud běháte jen pro radost, berte ho na trénink vždycky. Bude vám vděčný. A třeba u toho oba zhubnete, což je vlastně někdy taky dost dobrý účel běhu.

Pokud se rozhodnete trénovat se psem, mějte na paměti několik zásad.

Tak jako člověk, tak i pes má určité limity. Nemusí být na tom fyzicky tak dobře jako vy. Nakládejte mu proto zátěž postupně. Pokud máte štěně, trénujte s ním zprvu jen pár minut a dobu tréninku prodlužujte postupně. štěňata mají sice energie hodně, ale nezapomínejme, že stále rostou a jsou ve vývinu a takovýto zátěžový stres by se nemusel vyČasopis Běžec - květen 2013

platit. stačí, když je budete venčit, házet jim míček nebo s nimi kousek popoběhnete, ale žádné dálky ani větší rychlost.

Máte-li staršího psa, musíte si uvědomit, že může trpět podobnými nemocemi jako lidé. Artróza není u psů nic výjimečného a poČasopis Běžec - květen 2013

stihuje zejména robustnější plemena.

Každodenní běh navíc není vhodný pro všechny psí rasy. Já třeba se svým hafanem běhám jen jednou dvakrát týdně, protože to je psí obr – německá doga, to samé platí i pro rotvajlera, irského vlko-

dava, barzoje, anglického mastifa nebo bernardýna. U takto přerostlých plemen se pravidelný běh nedoporučuje, protože může mít negativní dopad na jejich klouby kvůli zátěžovému stresu, který podstoupí. stejně tak i psi s krátkou tlamou jako jsou mopsíci, buldočci, boxeři nebo jim podobní

www. b ez e c .e u

t hnete se

www.bezec.eu

49

mÁme rÁdI běh

IRSKÝ SETR

nejsou adepti na běh, protože kvůli krátkému čumáku nemůžou ideálně dýchat a mají tendenci se přehřívat.

dit správně na vodítku. Není rozdíl mezi chůzi u nohy a během u nohy. Vy musíte venčit psa a nikoliv on vás.

Ostatně při vysokých teplotách jsou všechna plemena vystavena riziku přehřátí, ke kterému dochází velice snadno.

Vodítko nemá být napnuté a on jde buď klidně vedle vaší levé nohy nebo (pokud mu to dovolíte), mírně před vámi, aniž by vodítko napnul.

Pokud ještě psa nemáte a hodláte si ho pořídit právě proto, aby s vámi běhal, ideální je třeba dalmatin, rhodeský ridgeback, irský setr, ohaři, dobrman a jeden z nejlepších běžeckých psů je luisianský leopardí pes.

Pokud je vodítko napnuté a pes určuje rychlost a směr chůze, něco není v pořádku.

Pes také musí zůstat v klidu, pokud před sebou spatří jiného psa nebo kočku. Většina psů středních a především velkých plemen jen rychleji jde, když vy běžíte.

Pokud se psem běháte už delší dobu, zajděte někdy za svým veterinářem na preventivní prohlídku. stejně jako lidi, tak i někteří psi mohou mít problémy s kyčlemi nebo jiné související zdravotní potíže.

VÝMARSKÝ OHAŘ

ww w.b e z e c . e u

DALMATIN

50

RHODÉSKÝ RIDGEBACK

www.bezec.eu

začínáme se psím parťákem Posílali jste nám spoustu dotazů, zda je potřeba speciálního výcviku pro běh se psem.

Odpovím rovnou. Není. Základem je, aby váš pes měl za sebou výcvik základní poslušnosti. Aby uměl základní pokyny jako je „k noze“, „u nohy“, „ke mně“, „čekej“ nebo „zůstaň“ a zvládal je na jedničku. Také ho musíte naučit cho-

LUISIANSKÝ LEOPARDÍ PES

ideální je mít psa jako vodiče, který běží před vámi. Jakmile ucítí odpor nataženého vodítka a současně dostane pokyn „běž“, může vám pomoci do kopce a to se při závodech vítá. Pakliže mu tento pokyn nedáte, měl by automaticky zpomalit. V opačném případě to pro vás bude spíš trápení a hrozí, že vás pes strhne někam, kam nechcete.

Když běžíte se psem, nesmíte být sobec, ale myslet především na to, jak je vašemu čtyřnohému parťákovi a upřednostnit jeho potřeby před tréninkovým plánem. sledujte

DOBRMAN

Časopis Běžec - květen 2013

Pokud běháte každý den třeba pět kilometrů, neměli byste předpokládat, že to samé zvládne váš pes. Pokud jste běžec hobík, co běhá km tempem 5 až 6 min na km, zvládne se vás držet i průměrně trénovaný pes. Pokud ovšem běháte tempem od 3:40 na km, zvažte, zda je to pro vašeho psa vhodná zátěž.

Nezapomínejte na výbavu.

Tak, jako vezmete vodu sobě, byste ji měli nést i psovi. Případně naplánujte trasu tak, aby na ní byla často dostupná voda.

Pokud běžíte bez vody, riskujete přehřátí svého psa s možným fatálním koncem. My lidé si to neuvědomujeme, protože jejich vlastnosti jsou nám leckdy cizí, ale pes je věrný a oddaný a poběží až na hranici života vedle nás klidně až do úplného padnutí. A to jistě nikdo z vás nechce.

IRSKÝ VLKODAV

Časopis Běžec - květen 2013

Pamatujte na to, že člověk jako jediný živočich na světě může běhat de facto neomezeně dlouho, protože jinak dýchá a jinak se ochlazuje.

běh nÁm škodí

Pes se nepotí jako člověk a ochlazuje se dýcháním. Jakmile jeho vnitřní teplota přestoupí určitou hranici, musí se zastavit a odpočinout si, „vychladnout“. Proto by měl dostat šanci se napít a odpočinout si po každém uběhnutém km.

Pokud chcete běhat se svým psem v letních měsících, zařaďte běh do ranních nebo večerních hodin.

Jistě máte za sebou zkušenost, kdy jste šli v rozpáleném letním horku bosky po rozpálené dlažbě nebo asfaltu.

Vzpomínáte si, jak to bylo nepříjemné, jak to pálilo vaše chodidla? stejně to cítí pes, když ho vyženete na letní rozpálený asfalt. Psi mají citlivá bříška tlapek, která jsou náchylná na puchýře a popraskání. Proto pokud to s během oba myslíte vážně a vy chcete nebo nemáte jinou možnost než pevné asfaltové cesty, kupte mu psí sportovní boty. Dají se pořídit od několika set korun až po

BOXER NĚMECKÝ

SVATOBERNARDSKÝ PES

ANGLICKÝ MASTIF

RUSKÝ BARZOJ

IRSKÝ VLKODAV

www.bezec.eu

www. b ez e c .e u

svého psa a všímejte si signálů, které vám pes dává. Pokud začne zpomalovat, zaostávat, lapat po dechu a ztěžka začne dýchat, začne se mu v tlamě dělat pěna, okamžitě zvolněte a přejděte do plynulé chůze a následně zastavte a dejte psovi čas, aby se zklidnil.

51

pár tisíc. Velice tím psovi usnadníte společný běh. Pokud ne, tak mu aspoň mazejte bříška tlapek vazelínou. Naprosto ideální terén pro běh vašeho psa je lesní cesta, tráva nebo lesní terén, který jednak šetří tlapky a zároveň snižuje dopad stresu na jejich klouby.

ww w.b e z e c .e u

Ideální věk pro běhání je u psa dva až osm let. Avšak záleží na plemenu. V tomto věku můžete se psem trénovat a postupně běhat i delší souvislé úseky až do 10 kilometrů i při svižnějším tempu.

Jsou psi, kteří bez problému zvládají i trojnásobnou vzdálenost.

Ale vše musí přijít s citem a postupně.

52

Pokud neběháte se svým psem v lese nebo někde venku v přírodě, ale vaší tratí jsou městská zástavba nebo parky, tak se nevyhnete tomu, že po svém psovi budete muset „uklidit“, když si zajde ulevit. Je to naprosto přirozené. Stejně jako u lidí, tak i u psa dochází během běhu k „natřásání“ střev a tím i urychlení trávení a vylučování (mimochodem tomuto tématu, tentokráte u lidí, se budeme věnovat v jednom z dalších časopisů Běžec). Abyste se tomu vyhnuli, zkuste jednoduché řešení.

Každý pes má rád svůj přesný denní režim. Využijte toho a nastavte krmení a venčení tak, aby to vyhovovalo vašemu běhu. Pokud ho budete krmit každý den přesně ve stejný čas, pes se zase ve stejný čas bude potřebovat vyprázdnit. Pokud toto vychytáte, nic vám běh nebude rušit.

Psi se stejně jako lidé nudí a jsou neskutečně společenští, to je o nich známo. Tak jak my vnímáme barvy, oni vnímají vůně. Tak jak my čteme noviny, oni očichávají patníky a podle pachu zjistí, kdo tam byl před ním. Zda pes nebo fena, zda byl malý nebo velký, zda je agresivní atd. Buďme velwww.bezec.eu

korysí a zastavme občas, když si pes chce „přečíst svůj patník“ nám to nic neudělá a váš pes bude vděčný.

Nezačínejte běhat se psem hned z ostra, ale začínejte s chůzí přecházející do rychlé chůze, klusu a běhu. I pro vás je to lepší. Dejte šanci psovi přečíst vaši chůzi a běh a přizpůsobit se mu. Jakmile porozumí vašim přechodům z chůze do běhu, automaticky se

tomu bude přizpůsobovat, aniž by vás v budoucnu brzdil nebo blokoval.

Běhání s klasickým vodítkem je problém a snad to ani nejde.

Kupte si speciální vodítko na běh, které upnete kolem pasu a svému psovi kupte postroj. Pár korun to sice stojí, ale požitek z běhu bude daleko větší pro oba.

Nikdy neběhejte se psem na volČasopis Běžec - květen 2013

Nikdy nepouštějte psa v lese, může Časopis Běžec - květen 2013

se stát, že vám ho myslivec zastřelí, má na to v honitbě právo a nepomůže vám ani reflexní vesta.

Takže milí běžci, vzhůru na běžecké stezky a nechť vám to s vaším parťákem klape. Věřte, že pokud se budete těmito radami řídit, váš miláček se vám odvděčí takovou věrností a oddaností, které je schopen pouze pes. A taky zjistíte, že se stane vyrovnanější, klidnější a poslušnější. Je to dáno tím, že veš-

kerou volnou energii, co měl, spálí venku při běhu. Doma bude odpočívat místo toho, aby zlobil. Přijde, napije se, vše co má v misce sní, lehne, padne a budete o něm vědět zase až večer nebo ráno, to záleží, kdy jdete znovu běhat.

Pokud máte zkušenosti a veselé příhody spojené se svým psem a během, velice rádi je zveřejníme.

www. b ez e c .e u

no – tedy bez vodítka. I sebeposlušnější pes je pes a pokud ucítí háravou fenu nebo divočáka v lese, je problém na světě. V těchto situacích se pak může chovat instrinktivně - prostě uteče.. Proto by každý pes měl mít na obojku kapsičku s kontakty na vás a současně identifikační čip. Pokud se ztratí a někdo ho najde máte ještě šanci, že se s ním setkáte.

www.bezec.eu

53

pes může být plnohotn týmovým koleg

Kateřina PIECHOWICZ

katerina.piechowicz@bezec.eu 32 let, běhající novinářka a publicistka žijící ve Frýdku-Místku, která utíká do Beskyd.

w ww .b e z e c . e u

Začala jsem s kratšími závody, ale touha po překonávání sama sebe mě hnala do náročnějších podniků.

54

Říká se, že největší nepřítel běžce je pes. Taková hloupost! A kdo toho běžce na závodě ochotně vytáhne do všech stoupáků a následuje ho klidně sto kilometrů po kamenitých stezkách nebo sněhovými závějemi? Běžci, kteří se svými psy provozují canicross a dogtrekking, by vám řekli, že si lepšího parťáka nedovedou představit.

www.bezec.eu

Canicross a dogtrekking jsou čím dál populárnějšími sportovními disciplínami. U obou tvoří pán a pes jeden tým. spojuje je jedno lano a jedna představa -zvítězit. Pes je uvázán na postroji, vodítko má jeho pán připnuté na polstrovaném bederním pásu. Pes by měl svého pána lehce táhnout, pomáhat mu zejména do kopců.

Obě disciplíny patří mezi takzvané individuální musherské disciplíny. Zatímco canicross je rychlý sprint na krátké vzdálenosti a nalehko, dogtrekking je jakýmsi ultra a často mívá charakter orientačního závodu. Účastníci jsou při dogtrekkingu odkázáni sami na sebe a podepisují prohlášení, jímž ztvrzují, že vstupují do akce výhradně na vlastní nebezpečí a že jsou si vědomí úplné vlastní zodpovědnosti za sebe a svého psa.

Časopis Běžec - květen 2013

Časopis Běžec - květen 2013

Jako povinnou výbavu nesou svému psovi předepsané množství vody, žrádla a někdy taky psí botky. Ano, čtete dobře. Ve sportovních prodejnách se už zcela běžně prodávají psí boty, některé mají dokonce vibriovou podrážku. stojí „jen“ tolik, jako dobré běžecké obutí pro člověka. Máte-li hlouběji do kapsy, můžete zkusit levnější variantu – speciální psí ponožky. stojí „jen“ pár stovek.

www. b ez e c .e u

notným gou

www.bezec.eu

55

Co se týká psích podešví, tak například společnst Ruff Wear (obr.) partnersky spolupracuje se společností Vibram. Z této spolupráce vznikla technologie Grip Trex, vyznačující se univerzální podrážkou a trakčními zónami přizpůsobenými vzrůstajícím nárokům aktivních psů. Podrážka vytváří nepravidelnou mřížku, vyznačuje se tažností, trvanlivostí a pevností. Společně pak tyto dvě technologie dávají vznik zcela revoluční psí obuvi. Jakmile svému psovi navléknete botičky Bark‘n Boots Grip Trex a probudíte v něm psího atleta, stanete se svému čtyřnohému příteli rovnocenným partnerem a užijete si sním spoustu legrace.

Více info: http://outdoor.online-sport.cz/

ww w.b e z e c . e u

Dogtrekking je u nás známější než canicross. Do rodiny dogtrekkařů přibývá čím dál víc nováčků. Většina z nich nemá ambice stát se poloprofesionálním ultramaratoncem. Hledají spíš nové zážitky, kamarády. Řada z nich vám řekne, že teprve na těch dlouhých závodech se se svým psem opravdu sblížili. To, zda tým dojde do cíle nebo ne, často ovlivní psychika víc než fyzický stav. A pokud spolu pán a pes krizi v závodě zvládnou, čeká je euforický zážitek na konci.

56

„Začala jsem s kratšími závody, ale touha po překonávání sama sebe mě hnala do náročnějších podniků. Zjistila jsem, že opravdový dogtrekking je až long.

Teprve na té dlouhé vzdálenosti si člověk uvědomí své možnosti, síly, pouto se svým čtyřnohým přítelem,“ popisuje Miluše Nováková, která na závody vyráží se svými belgickými ovčáky Jalym a rapem.

Míša Pallová zase chtěla se svým psem zkusit agility, ale kamarád ji přesvědčil, že na dogtrekkových závodech si užije víc legrace. „Jsem teprve nováček. O dogtrekkingu jsem se dozvěděla od kamaráda, který dělá canicross. www.bezec.eu

Na sprinty fyzicky nemám, a tak jsem se rozhodla začít delšími, ale pomalejšími závody. První jsem absolvovala v Beskydech. Byl to choďák. Chtěla bych se časem zrychlovat a víc úseků běhat,“ říká Michaela, která je partnerkou známého lezce Pepeho Piechowicze. Běh ji „chytil“ víc než lezení. „Doufám, že se v něm dostanu trochu dál, protože jako lezec jsem notorický začátečník,“ směje se Míša.

Parťákem v závodech je její čokoládo-

vá labradorka Marronka. „Potíž je v tom, že labrador není na tento sport moc vhodný. Je to takový medvěd, co se mu nechce běhat. Do kopce táhnu já ji a z kopce běží tak rychle, že mám co dělat, abych nejela po břiše za ní.

Myslím, že mnohem ideálnější jsou ohaři a nebo louisianští leopardí psi,“ říká. snad nejznámějšími chovateli „leopardů“ jsou skvělí běžci roman Baláž a jeho partnerka Adéla esentierová. Časopis Běžec - květen 2013

Na Severní Moravě pořádají závody běžců se psy na různé distance. Kdo by chtěl vědět víc, může se podívat na jejich týmové stránky: http://www.balazextremeteam.estranky.cz/ Závoděníchtiví majitelé psů mohou kromě dogtrekkingu a canicrossu vyzkoušet třeba scootering – jízdu na koloběžce se psem, dále bikejöring a skijöring, což je obdoba scooteringu s kolem a nebo na lyžích. Časopis Běžec - květen 2013

www.bezec.eu

57

Daniel ORÁLEK 42 let, ultramaratonec, fotograf.

Je zván na ultrazávody po celém světě, ale stejně tak ho potkáte i na přespoláku místního významu. startuje na tratích od pěti kilometrů, přes maratón, až po závody na 48 hodin.

Dnes je našemu psovi přes jedenáct let.

Když ho vezmu na závody, lidi se ho často ptají: „Čipe, kde máš pána“

www. be z e c. e u

Asi už nějaké zkušenosti se psy mám.

Běhám třicet let a psů jsem potkal celou řadu. Principiálně mám psy rád a předem musím napsat, že za mou běžeckou karieru se jenom dva čokli (pes, který kouše běžce je čokl) pokusili ochutnat moje zatvrdlé nohy.

58

Jeden zkusil stehno zepředu a normálně se odrazil bez šance mě škrábnout, ten druhý byl těsně nadkotníkový voříšek a jen tak trochu líznul moje lýtko.

Klasická byla reakce majitelek: „On vás kousnul. To není možný…“. No asi jsem si to vymyslel, abych pošpinil jejich pejska. Naštěstí naprostá většina psů, kteří se o mě už zajímali, neměli

www.bezec.eu

můJ pes mě vždyck nechÁ vy Napiš glosu. O čem? Třeba o čoklech. Já a glosa? Co nám říká Wiki: „Jedná se o útvar subjektivní, podobně jako fejeton nebo sloupek. Novinářská glosa je krátký polemický komentář s osobním pohledem, obvykle věnovaný jedinému základnímu tématu, naznačenému v titulku nebo na začátku textu. ani náhodou na to, aby mě ulovili.

Většinou pobíhali a štěkali okolo, aniž by se odhodlali na nějakou „větší akci“. Tady se musím přiznat libůstce, kterou umožňuji majitelům psů si užít trochu toho sportování. Pokud vidím psa ochotného k mému pronásledování, tak ho začnu radostně povzbuzovat k dalšímu výkonu. K mé radosti se často některý z nich chytne a to potom běháme po lese i ve třech. Já, štěkající pes a za námi supící a hulákající majitel. Jenže i zatvrzelí psí lovci bohužel po několika kilometrech zvadnou, a tak nám zábava rychle končí. Ale i za tu relativně krátkou cestu jsme vlastně všichni spokojeni. Pes si užil běhu, jeho pán také a přesto, že

zatím nadává, dostalo jeho tělo dávku zdravého pohybu. No a já mám z té taškařice dětinskou radost.

Jiné zábavy si užívám se svým vlastním psem, který se do naší rodiny připojil v brněnském, tehdy zánovním útulku. Z kotce vypustili menšího bílého psa, který se okamžitě tvářil, že k nám patří. Mělo nás varovat, že ihned začal hlídat volný prostor kotců. Jo, náš pes prostě štěkat umí. Ale nikdo nejsme bez chyby. Mnohem důležitější je, že umí dobře běhat a taky většinou běhá rád. skvělé je, že jsem ho nikdy nemusel hlídat – to on si hlídá mě, abych mu neutekl. žádná fena ani zvěř ho nikdy nezajímala víc než to, že si hlídá pána.

Časopis Běžec - květen 2013

ky yhrÁt Nápad, že bych se zúčastnil nějakého závodu typu Canicrross nebo dogtrekking padnul ve chvíli, kdy jsem zjistil, že povinou výbavou je vodítko. Ano i náš pes má vodítko, většinou mu ho nosím, a když jde domů, tak ho nese on. On běh na vodítku považuje za potupu a odmítá něco takového dělat. Takže náš pes sice závodil, ale jen na Brněnském letním běžeckém poháru. Jako jeden z nemnoha účastníků mě porazil. Počkal mě ale před cílem, aby mě pustil a nechal vyhrát.

Jemu na tom tolik nezáleželo.

Dnes je našemu psovi přes jedenáct let.

Když ho vezmu na závody, lidi se ho často ptají: „Čipe, kde máš pána“. Na Brněnsku se zdá být můj pes známější než já. Bohužel jeho věk a dědkovatění má i negativní stránky. situace: běžím po ulici a potkám jiného běžce. Po vyslovení „ahoj“ náš drsný pes startuje a s hlasitým štěkotem poskakuje okolo tak dlouho dokud „napadený“ nepochopí, že ho musí podrbat a pohladit. Navíc, když běžíme směrem od bydliště, tak se táhne jako smrad z kanálu a každý roh je středem jeho zájmu. Změna nastane až při otočce, to se dostane do čela naší dvoučlenné smečky a radostně kluše směrem k domovu a misce s žrádlem. No nezabili byste ho?

Časopis Běžec - květen 2013

www.bezec.eu

59

Kateřina PIECHOWICZ katerina.piechowicz@bezec.eu 32 let, běhající novinářka a publicistka žijící ve Frýdku-Místku, která utíká do Beskyd.

Znáte to. Běžíte si svůj trénink v parku a spatříte proti sobě psa. Páníček zůstal někde vzadu a k vám kluše pěkně stavěná argentinská doga. Bez náhubku. Co asi bude chtít, probleskne vám hlavou.

Následující scénář moc neovlivníte. Stáhnete půlky a při zvýšené tepovce předstíráte klid, dokud se zvíře nepřežene. V horším šijete bundu nebo lýtko na traumatologii. Že je to přinejmenším otravné, na tom se shoduje mnoho z vás.

psI na volno?

ww w .b e z e c .e u

Jednou z možností je začít problém zviditelňovat a apelovat na radní ve vašem městě.

Zjišťovali jsme, jak v různých městech předcházejí takovým střetům a zda je vůbec v pořádku, aby psi volně pobíhali v místech, kam chodí lidi sportovat a odpočívat. Jak se vůbec střetu s agresivním psem vyvarovat, nebo jak jeho následky zmírnit, poradí majitel kynologické školy Pavel Bradáč. Kdy je šance na odškodnění za úlek, jsme se zeptali právníka Tomáše Mikulíka Hamele.

V první řadě je nasnadě říci, že situace, která nastává dnes, je diametrálně odlišná od dob před deseti, dvaceti lety. Tudíž tvrzení, že vždycky se spolu sportovci a pejskaři na jeden chodník „vešli“, by už měli leckde přehodnotit. Chovatelů psů obecně vzato přibylo, avšak mnohem rychleji přibývá sportovců, kteří ve městech přirozeně sdílejí stejný prostor. Českem teď cloumá běžecký boom, a tak se v jednom parku potkávají dva tábory lidí s úplně odlišným pohledem na věc: Barevné dresy volající po bezpečnosti a právu na nerušený trénink a majitelé psů ohánějící se právy zvířat na vlastní prostor.

Třeba brněnská radnice moc dobře ví, že volně pobíhající psi mezi sportující lidi a rodinky s dětmi nepatří a vyřešila pohyb psů ve měs-

60

www.bezec.eu

Časopis Běžec - květen 2013

tě vyhláškou zcela jednoznačně. „V Brně se může pohybovat pes buď na vodítku nebo s košíkem.

Nikdy ne úplně navolno bez ničeho. V některých lokalitách je třeba pohyb psů zakázaný úplně.

Například v části lužánek, kde se nachází dopravní hřiště. Naproti tomu jsou tu psí louky, kam Časopis Běžec - květen 2013

psi mohou. samozřejmě s košíkem, jak už jsem řekl,“ líčí mluvčí brněnského magistrátu Pavel žára a dodává, že například ve zmíněných lužánkách pravidelně několikrát denně prochází policie a na dodržování vyhlášky dohlíží.

Zatímco v moravské metropoli problémům předcházejí jasnými pravidly, například v Ostravě nebo ve Frýdku-Místku vyhláška úplně postrádá logiku. Psi se v historických částech města mohou pohybovat jen na vodítku a s košíkem, ale v rekreačních zónách, které mnohdy těsně sou-

www. b ez e c .e u

normÁlní to není

www.bezec.eu

61

sedí s dětskými hřišti, parky či sportovištěmi, smějí běhat zcela volně. Psa sice jeho majitel musí mít „pod kontrolou“ a kdykoliv ho zvládnout přivolat, ale uznejte sami – kolik takových případů znáte.

Podle Tomáše Zapletala z frýdecko-místecké městské policie prý napadení člověka psem nebývá příliš časté, a tak radní nemají potřebu vyhlášku měnit.

Zdejší běžci a bruslaři tak mají smůlu. i když jsou opačného názoru. roman Miták je sám majitel dvou psů a zkušený chovatel.

On sám by se však za svá zvířata nikdy nezaručil na sto procent. „Psovi do hlavy nevidíte.

Ani já, ani nikdo jiný. A chápu, že se běžcům nelíbí, že musí pokaždé, co se s cizím zvířetem míjejí, zažívat pocity nejistoty a úzkosti. Magistrát by měl jednoduchým nařízením zařídit, aby se lidé cítili dobře,“ tvrdí.

w ww. b ez e c . e u

Obzvláště pak večer, kdy běžec není vidět, riziko útoku psa na běžce stoupá. silueta, která se z ničeho nic vyřítí ze tmy, zvíře vyleká a přímo si koleduje o trest. Autorka článku ví, o čem mluví. Nedávno takto setřepávala kolii.

Do běžce se nemusí tlapami nutně opřít jen zvíře, co chce kousat. Často jsou to nevycválaná psiska, co v řeči těla běžce spatřují pobídku ke hře. „To je jen velké štěně, nic vám neudělá,“ volá zdálky majitel. že nechcete mít bláto až na krku, protože z bílého běžeckého trička to nejde vyprat, mu nevysvětlíte. Musíte mít přece uznání, že to „štěně“ je roztomilé a chce si jen zadovádět. i tady se pejskař dopouští přestupku.

Jenže tím konstatování končí.

62

www.bezec.eu

co dělat, kdy

Jednou z možností je začít problém zviditelňovat a apelo lečnosti a každý z nás má právo na to, aby se cítil bez jejich chování přečíst. Vlastním chováním totiž můžeme hovoru zkušený kynolog Pavel Bradáč.

Pokud byste se chtěli domáhat náhrady za špinavé oblečení a nebo za strachy počůrané trenky, museli byste se s dotyčným buď na férovku domluvit a nebo mít svědka. „Pokud ho nemáte, ztrácíte čas.

A pokud by vás pes jen, jak se říká, poštěkal, tak je porušení předpisů skoro neprůkazné,“ míní právník Tomáš Mikulík Hamele. Připouští, že existují krajní případy, kdy napadený u soudu uspěje, ale cesta je to přinejmenším složitá. „Představme si tento scénář. Vyběhne na vás sousedovic pes a vyděsí vás k smrti.

Majitel ho neměl pod kontrolou.

Možná jste ho už v minulosti upozorňovali, aby si ho hlídal, ale marně. Zase je puštěný. V takovém případě opět platí – musíte mít svědka. Dejme tomu, že ho máte a potvrdí vám před policií, že jste utrpěli psychický šok. Je pak na místě navštívit lékaře. Ten vám pravděpodobně předepíše něco na uklidnění. Po nějaké době si vás pozve na kontrolu. Vy se mu ale svěříte, že se váš stav nelepší a pocity úzkosti se prohlubují. Bojíte se chodit do míst, kde pobíhají psi, setkání se psem vás paralyzuje. Prostě hrůza. Nejspíš budete posláni za psycholo-

gem, ke kterému nastoupíte do léčebného programu. V takovém případě si umím představit, že u soudu vybojujete nějakou náhradu za popisované peripetie. Viděl bych to ale maximálně na dvanáct tisíc,“ říká právník.

Většina z nás ale své přirozené obavy do bizarních extrémů hrotit nechce. spokojí se s příslibem systémového řešení.

Časopis Běžec - květen 2013

yž se vÁm to nelíbí?

ovat na radní ve vašem městě, aby si vzali příklad z Brna. žijeme v demokratické spozpečně. Můžete se také „ozbrojit,“ avšak přiměřeně. Dobré taky je něco si o psech a e nepříjemnostem výrazně předcházet. Jak konkrétně? To prozradí v následujícím roz-

Časopis Běžec - květen 2013

www.bezec.eu

63

neběheJte Kateřina PIECHOWICZ katerina.piechowicz@bezec.eu 32 let, běhající novinářka a publicistka žijící ve Frýdku-Místku, která utíká do Beskyd.

přímo

protI psům,

radí kynolog www . b e ze c .e u

A ze zlaté Prahy běží na podium do Moskvy

64

Jak by se měl běžec chovat tam, kde lidé venčí psy na volno, aby předešel nepříjemnému střetu? Zeptali jsme se Pavla Bradáče, který založil Klub pracovní a zábavné kynologie a výcvikem psů se živí od roku 2009.

Specializuje se na problémové chování psů a pomáhá jejich majitelům s převýchovou jejich miláčků. Za svůj největší úspěch považuje skutečnost, že jeho metodika viditelně funguje.

www.bezec.eu

v některých městech takovým kolizím sportovců a psů předcházejí. psi se mohou pohybovat buď na vodítku nebo s košíkem. ale někde mohou být psi na volno úplně, to znamená i bez koše. k jakému z těchto dvou „režimů“ byste se přikláněl vy?

Já osobně z pohledu někoho, kdo se dvacet let zabývá chováním psů, vidím tato pravidla jednoznačně. Psi, kteří se nemohou potkávat na volno s ostatními psy, ztrácejí po určité době něco, čemu říkám „sebevědomí v sociálním kontaktu“. Tedy jistotu, že svými signály jsou schopni odrazit útok jiného psa. To je velmi častý důvod psího agresivního chování zeČasopis Běžec - květen 2013

Časopis Běžec - květen 2013

předpokládejme, že jste běžec a běžíte podél řeky. v protisměru se blíží pán se psem na volno. Jak se zachováte?

Tato situace může mít desítky různých scénářů a je těžké na ni odpovědět. V naprosté většině případů by se nemělo nic stát, většina psů takový podnět ignoruje. Jsou ale jedinci, bez ohledu na plemeno, kteří se mohou v podobné situaci cítit ohrožení, případně může podobná situace navodit nějaké standardní ochranitelské chování. Pojďme si to rozebrat trošku do hloubky. Jaké mohou být nejčastější důvody toho, že se pes zachová agresivně?

Může to být teritoriální chování. Pes chrání teritorium před vetřelci, vyhá-

ní vetřelce obvykle hlasitým štěkotem a takzvaným vyjížděním. Tito psi mají obvykle zkušenost, že vetřelce zaženou a tím „získají situaci pod kontrolu“. Další důvod může být pocit ohrožení. Pes se může cítit ohrožen v případě, že proti němu běží člověk a navíc má „imponující chování“, tedy dává takové signály jako pes, který chce dominovat. Je to hlavně rychlý přímý pohyb směrem ke druhému psovi a upřený pohled do očí psa. To je také častý důvod napadení dítěte psem. Dítě ještě přidává další signály, jakými jsou natažená ruka a vytřeštěné kulaté oči. Zatímco dítě se směje a volá „jééé, hele pejsek“, pes vidí jen vyceněné zuby. Tyto signály pes vy-

www .b e ze c . e u

jména vůči ostatním psům. s košíky souhlasím, u nás na akcích musí mít psi při pohybu na volno košík mimo výcvik vždy. Je to proto, že kdyby došlo k nějaké problémové situaci, nedojde ke zraněním a také je možnost situaci případně řešit bez ublížení lidem. Na mých výchovných a výcvikových akcích máme ale naopak možnost mít na volno i velmi problémové psy. Vše je ale spíše problémem v lidské rovině, jde sice o výjimky, ale problémem jsou spíše někteří nezodpovědní majitelé než psi. Majitelé, kteří mají opakovaně problémy, a přesto své psy nezajistí a nemají je pod kontrolou. To pak po nějaké době často skončí velkým a mediálně propíraným průšvihem.

www.bezec.eu

65

hodnocuje jako ohrožení, ve většině případů sice reaguje pokud možno útěkem nebo komunikací, ale méně sebejistý nebo špatně socializovaný pes se může začít bránit a bohužel pes to vidí tak, že bojuje o život.

w ww. b ez e c . e u

Někteří také útočí proto, že jsou k tomu buď vychováni a cvičeni, nebo jsou k ochraně svých majitelů předurčeni geneticky. Obvykle reagují na nějaký signál, povel či na zkrácení vzdálenosti.

66

Posledním důvodem může být špatná zkušenost s lidmi. Někteří psi, často týraní či z útulků reagují na nějaký podnět, který jim připomene nějakou bolestivou situaci. Obvykle nějaký pohyb ruky, nohy ale může to být skoro cokoli. Majitel to obvykle ví, hladit či dělat cokoli s cizím psem je vždy riziko.

Liší se chování psů vůči lidem, tedy běžcům, podle rasy? www.bezec.eu

Až na výjimky asi ne, jen možná podle velikosti psa. Malý pes nadělá malou škodu, velký může vážně ublížit. Rozdíly mezi jedinci stejného plemene jsou často daleko větší než mezi jedinci různých plemen. Jsou ale plemena, u kterých je pravděpodobnost problému vyšší, v altasu plemen je to často uváděno jako „výborný ochránce rodiny a majetku“, „miluje rodinu a je nedůvěřivý k cizím“ a podobně.

nedejte na to, jestli má pes ocas nahoru. To vyjadřuje pouze vzrušení, ale neříká jaké, zda jde o radost nebo stres. Pokud pes ocasem přestává mávat, případně vrčí, cení zuby a přesouvá váhu na přední část těla, může už jít do tuhého. V tomto případě je vhodné se podívat bokem, olíznout se, otočit se a klidně odejít.

Co by rozhodně běžec dělat neměl a čím ještě zvyšuje riziko střetu?

Psi zejména reagují na přímé rychlé přiblížení zejména spojené s pohledem do očí. K cizímu psovi se vždy přibližuji tak, že si ho navenek nevšímám, jdu obloučkem, nikoli přímo a pokud možno pomalu.

Jde-li o teritoriální problém, vypadá vše jinak. Pes běží se štěkotem, někdy s vrčením a hraje takové hlučné divadlo. Pokud se k tomu ještě bojí, což je časté, běží opakovaně k vetřelci a zpět. V tomto případě by měl pomoci také klidný ústup. Otočení se ke psovi zády je obvykle nejlepší řešení.

Pes se nebude cítit ohrožen a tak se sníží riziko vyhrocení situace.

Jaké jsou varovné signály psa, že se chystá zaútočit? A co dělat, když se ke mně cizí pes řítí a já nevím s jakým úmyslem?

Varovné signály mohou být různé podle toho, o jakou agresi jde. Určitě

Samozřejmě ale každá situace má svůj jedinečný scénář a nejde dát zcela univerzální řešení. To je mimochodem problém psích poraden na internetu, kde dávají univerzální rady, které mohou vše zhoršit stejně jako Časopis Běžec - květen 2013

Jaký prostředek sebeobrany byste běžcům doporučil? píše se o pepřových sprejích, avšak nemůže se stát, že sprej psa ještě více rozdráždí?

Nejlepší sebeobrana je samozřejmě vyhnutí se problémům. A až pokud to nejde, použijte cokoli. Pokud někdo ale použije nějaký bolestivý prostředek sebeobrany, obvykle způsobí spojení běžce či jiného podnětu s bolestí a tím mohou příště psí agresi vystupňovat. Pepřový sprej je doporučován, osobní zkušenost nemám, ale podle zkušeností lidí by měl být schopen problém vyřešit. máte nějaké doporučení pro maji-

tele psů, jak by se měli chovat oni, pokud sdílejí se sportovci jedno území?

Konkrétní doporučení asi nemám.

Díky tomu, že děláme mimo desítek dalších kurzů několikrát ročně i antilovící a protiútěkový speciální kurz, kterými projde ročně okolo stovky psů, tak vidím situace v mnoha scénářích.

V těchto kurzech učíme majitele, jak mají učit své psy ovladatelnosti při

jitelé vycházku spíše „přežijí“ než „prožijí“ a pak si psi najdou zábavu sami. Moje pravidlo je, že neodnaučujeme špatné chování, ale učíme psy chování správné, tedy například pokud pes uvidí běžce, tak by měl sedět, to se mu vyplatí nejvíc. U nás děláme ročně skoro dvě stě různých víkendových a týdenních kurzů zaměřených zejména na posílení

www.bezec.eu

zlepšit. Tyto rady ke mně jako ke „psímu psychologovi“ přivedly mnoho původně „jenom“ neposlušných psů, kteří následně měli vážné problémy a byli mnohdy kandidáty na utracení.

seznam akcí najdete na http://skola.kynolog.cz/index.php/terminyakci . Začali jsme také s denními nebo hodinovými kurzy v Brně, Blansku a Hradci Králové. Uvažujeme nad Olomoucí a Zlínem. Těšíme se na vás. „běžícím“ podnětu a také je učíme, jak mají situaci případně předcházet. Velmi často se ale ukáže, že je problém hlavně v tom, že majitelé nedělají dostatečně zajímavé vycházky, že ma-

vzájemného vztahu člověka a psa, vzájemné přirozené důvěry, autority a správné vzájemné komunikace. A může přijet kdokoli s jakýmkoli psem.

letní psí tÁbory

aktivní dovolená se psem týden pro rodiny • týden pro seniory (55+) • Filmová psí škola • tábor pro začátečníky • týden pro problémové psy • týden pro retrívry • stopa a poslušnost (s možností zkoušky ZOP/ZPU1) • záchranářský psí týden (sutiny – p•ochy – poslušnost) • pestrý psí týden (záchranařina, heroparkur, obedience, treibbal •, trickdogging, vodní práce, poslušnost a da•ší) • Týden psích sportů (agi•ity, dogfrisbee, obedience, dogdancing, treibba••, záchranařina, vodní práce, pos•ušnost...) • vodní práce a záchranařina • lovecký výcvik (marking – handling. – barva – vlečky – dohledávky – slídění) • dogdancing • agility • socializační týden (denně socializační a zábavné výlety) a další.

Veškerý výcvik a psí aktivity probíhají pozitivními metodami, hravou formou, bez křiku či násilí a směřují ke zlepšení vztahu člověka se psem. Můžete se těšit na týden v rodinné atmosféře, nabitý celodenním programem nejen pro psy, teorií, praxí i zábavou. Naše akce mají více než desetiletou tradici, výcvik vedou profesionálové a počet psů na jednoho trenéra je omezen. Většina výcviku a výchovy probíhá individuálním způsobem. V některých termínech je zajištěno hlídání dětí s programem. Tábory jsou určeny pro všechna plemena psů i křížence bez omezení věku nebo velikosti.

Podrobnosti najdete na www.skola.kynolog.cz kontakt: skola@kynolog.cz, 721 647 970 Časopis Běžec - květen 2013

www.bezec.eu

67

kLIkNĚte NA IkoNU MYŠI A PŘeNeSte Se Do ČASoPISU BĚžec

.eu

člÁnky, které vÁs mohou zauJmout

více na straně 38-45 Běžec 04/2013

tarahumarové strÁžcI ztracené mInulostI Kniha Born to run mění životy svých čtenářů. Nebývá zvykem, aby podtitul knihy sám sebe neskromně označil za světový knižní bestseller. Ale nutno říci, že pravdivě. Text autora Christophera McDougala lze označit za nakažlivě čtivou kombinaci běžeckého westernu o strhujícím závodě skupinky bílých ultramaratónců s přesilou domorodých indiánů.

recenze

w ww. be z e c . e u

polar rcX5

68

více na straně 32 - 43 Běžec Profi 05/2013

Hodně jsem si od nich sliboval a hodně jsem s nimi naběhal. Abych byl přesný, tak hodně přes 1 000 km. Ve spoustě ohledů mne zklamaly, ale v lecčems nadchly.

Jak to všechno dopadlo? Jaká jsou plus a jaká mínus? V podrobné recenzi se to dozvíte..

po klIknutí na FotograFII upoutÁvky nebo časopIsu budete automatIcky přesměrovÁnI na vybraný časopIs www.bezec.eu

Časopis Běžec - květen 2013

teorie běhu proFI:

chcete být rychleJší a sIlněJší?

A chcete, aby vám to vydrželo po celou sezónu? Zkuste zařadit do svého týdenního tréninkového plánu 10-ti sekundové sprinty do kopce. Jestliže se připravujete na závod, můžete vyzkoušet delší úseky nebo tempový běh do kopce. více na straně 54 - 55 Běžec Profi 05/2013

www.bezec.eu

.eu

www.bez e c . e u

teorie běhu proFI:

traIl - vyběhněte do terénu

více na straně 44 - 49 Běžec Profi 05/2013

Asi jste na tohle slovo už někdy narazili a možná jste se ptali, co přesně znamená, protože je z angličtiny a do češtiny se v běžecké literatuře prakticky nikdy nepřekládá. Ve většině slovníků zjistíte, že jedním z několika významů podstatného jména trail je stezka, pěšina nebo podobná, spíše menší a úzká cesta vedoucí lesem nebo jiným druhem nezpevněného terénu, např. přes pole nebo po trávě v parku.

teorie běhu hobby: proč začít běhat?

více na straně 39-46 Hobby 05/2013

Co vše ovlivňuje běh? Co nám běhání dá? Jaký má vliv na naše zdraví?

A především, kdo všechno může běhat. Na tyto a další otázky nalezete odpověď v článku Proč začít běhat? Víte, že když po dobu několika měsíců budete tréninku věnovat 10 hodin týdně, výrazně se zvětší vaše srdce, sníží váš klidový tep ... Nevíte? A má běh vliv na lidskou sexualitu?

Vše se dozvíte v časopise Běžec Hobby na stránkách 39 - 46.

teorie běhu hobby: běžecké boty: co všechno přI výběru ohlídat

více na straně 48-53 Běžec 04/2013

Časopis Běžec - květen 2013

Může se to zdát být banalita. Prostě jdu a koupím. Nazuju a běžím. A pak ouvej toto bolí. Jak si správně vybrat boty na běh vám poradí ten nejpovolanější guru českého běhu Miloš škorpil. Ono to není jen tak, záleží na typu nohy, vaší váze, terénu, kde budete chtít běhat .. Ale to už bych prozradil moc ..

www.bezec.eu

69

70

www.bezec.eu

Časopis Běžec - květen 2013