BYDLENÍ PRO OSOBY SE SPECIFICKÝMI POTŘEBAMI
VEDOUCÍ: Ing. arch. Luboš Fratnišák, Ph.D.
A5L VYPRACOVALI: Matěj Ondruch Viktor Schwab
FA VUT v Brně LS 2020
8
7
KOMPOZICE PROSTORU, MATERIÁLŮ A BAREV
TYPOLOGIE BOSP OBECNÉ POŽADAVKY
1 ÚVODEM
2
VÝVOJ BOSP
9 6
TYPOLOGIE BOSP BEZBARIÉROVOST
PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ
10
EVROPSKÁ STRATEGIE PRO POMOC OSOBÁM SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM:
3 PŘEHLED PORUCH PSYCHICKÝCH FUNKCÍ
4 DUŠEVNÍ A BEHAVIORÁLNÍ PORUCHY
5 TĚLESNÉ POSTIŽENÍ
11 PŘÍKLADY ZAŘÍZENÍ BOSP
12 HLAVNÍ CÍLE
13 ZÁVĚR
v
ÚVODEM
Město
V diplomové práci se budeme zabývat centrem Kociánka v Brně, přičemž hlavním úkolem bude zajistit možnost lidem, kteří musejí odejít (ukončí zde školu nebo dosáhnou určitého věku), bydlet i nadále v centru Kociánka, tedy navrhnout chráněné bydlení. Mimo hlavní cíl se budeme také zabývat celkovým funkčním uspořádáním areálu a jeho napojení na nejbližší okolí. Rovněž půjde o snahu zvýšit sociální integraci klientů centra Kociánka a širší veřejnosti. K získání obecného povědomí o problematice chráněného bydlení bude sloužit tato brožura, jejímž cílem však není do hloubky poznat jednotlivé druhy mentálního či fyzického postižení, ale získat o nich natolik ucelený přehled, abychom byly schopni takové stavby navrhovat s dostatečnou mírou znalostí. Dále bude sloužit k nabytí schopnosti tyto stavby navrhovat s ohledem na jejich psychologické účinky na obyvatele. Přesto se práce nesnaží být normou, ale nahlédnutím do problematiky, poněvadž u tohoto typu staveb je třeba dbát zvýšené pozornosti na individuální potřeby té které specifické oblasti.
„Každý šestý člověk v Evropské unii má nějaké zdravotní postižení, které může být lehkého nebo těžkého stupně. To je přibližně 80 milionů osob, které se často nemohou plně zapojit do společnosti a ekonomiky, kvůli překážkám v prostředí a v postojích okolí. Míra chudoby je v jejich případě o 70 % vyšší než u průměru populace, což je částečně způsobeno omezeným přístupem k zaměstnání.“
člověk s mentálním postižením
zdravotně postižený, mentálně postižený, mentálně handicapovaný 00.
HISTORICKÝ VÝVOJ POJMU KLIENT ČLOVĚK SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM
20. klient, uživatel
90. pacient
pacient
80.
klient
1900
chovanec
imbecil, debil, idiot
mentálně retardovaný
Pojem „chráněné bydlení“ pro naše účely zaměníme za pojem „bydlení pro obyvatele se specifickými potřebami“. Pod tímto pojmem se totiž ztratí tzv. nálepkování, jež ze slova „chráněné“ v podstatě křičí. Bydlení pro obyvatele se specifickými potřebami (dále pouze BOSP) můžeme definovat jako službu, která zajišťuje lidem se sníženou soběstačností, ať už z důvodu zdravotního postižení, chronického onemocnění (včetně duševního) nebo věku, samostatné a do jisté míry nezávislé bydlení.
zdravotně postižený, mentálně postižený, mentálně handicapovaný
DEFINICE POJMŮ
ČASOVÁ OSA
ČLOVĚK V ZAŘÍZENÍ
VÝVOJ BOSP Vracet se do hluboké minulosti nemá pro naše účely příliš velký smysl, stačí zde zmínit pouze počátky BOSP tak, jak je známe dnes. Poskytovaná služba BOSP je poměrně mladou záležitostí. V České republice došlo k pozvolnému rozvoji služby po roce 1990, kdy začínaly vznikat nestátní neziskové organizace a kdy byl schválen Zákon o sdružování občanů. Od té doby počet bydlení tohoto typu narůstá, přesto je i v současné době propast mezi nabídkou a poptávkou značná, přičemž zaostává právě nabídka.
TYPY BOSP BOSP může mít mnoho forem a typů. Dle uživatelů lze základní rozdělení specifikovat následovně:
1
LIDÉ SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A | lidé s mentálním postižením B | lidé s tělesným postižením C | lidé s mentálním i tělesným postižením
2 SENIOŘI
3 OSOBY V OBTÍŽNÉ ŽIVOTNÍ SITUACI Dle typu služby:
1 INDIVIDUÁLNÍ BYDLENÍ Chráněné byty
2 SKUPINOVÉ BYDLENÍ bydlení komunitního typu 3 STACIONÁŘE denní nebo týdenní stacionáře
PŘEHLED PORUCH PSYCHICKÝCH FUNKCÍ
PORUCHY VĚDOMÍ A POZORNOSTI Kvantitativní poruchy vědomí: - celkový pokles bdělosti a s tím související schopnosti přiměřeně reagovat. Kvalitativní poruchy vědomí: - neschopnost integrovat jednotlivé psychické funkce, adekvátně reagovat a adekvátně vnímat své okolí i sebe sama. Poruchy pozornosti: - může být postižena jak celková schopnost řídit zaměření pozornosti, tak její hloubka či rozsah - neschopnost přiměřené koncentrace na určitý podnět či aktivitu, která by trvala dostatečně dlouho PORUCHY MYŠLENÍ
?
„Určité procento lidí není vybaveno takovými schopnostmi, aby dokázali zvládnout všechny požadavky, které na ně běžný život klade. Reagují jinak, z hlediska jejich okolí nepochopitelně, někdy i rušivě a nepříjemně. Ale i oni jsou součástí společnosti.“
Kvantitativní poruchy myšlení: - zpomalené myšlení – je spojeno s obtižným vybavováním a soustředěním a zvýšenou unavitelností - zrychlené myšlení – rychlost řeči nemusí stačit tempu uvažování - zabíhavé myšlení – narušená plynulost a neustále odbočování k jiným, s hlavním tématem nesouvisejícím oblastem (vyskytuje se u lidí s mentální retardací a demencí) - ulpívavé myšlení – opakování slov či slovních spojení (vyskytuje se u lidí s mentální retardací a demencí) - nutkavé, obsedantní myšlení – přetrvávání určitých myšlenek ve vědomí jedince proti jeho vůli. Např. pod jejich vlivem musí člověk opakovaně konat různé, často nesmyslné činnosti. Kvalitativní poruchy myšlení: - bludné uvažování – mylné přesvědčení. Blud pronásledování, blud megalomanický, mikromanický apod. - inkoherentní myšlení – narušení souvislosti a ztráta logického sledu jednotlivých myšlenek - autistické, dereistické myšlení – je charakteristické odtržením subjektu od reality. Nemocný považuje své fantazijní představy za odraz skutečnosti, i když jím nejsou. Nemusí být primárně patologické, tím se stává teprve tehdy, jestliže nemocný není schopen diferencovat. - magické myšlení – přisuzuje různým jevům určitý symbolický význam. PORUCHY ŘEČI - zahrnují obtíže v oblasti porozumění a postižení schopnosti verbálního vyjadřování
PORUCHY VNÍMÁNÍ
PORUCHY JEDNÁNÍ, MOTIVACE A VŮLE
- prostřednictvím vnímání se člověk orientuje ve svém okolí i v sobě samém a diferencuje známé a neznámé podněty. - Iluze (zkreslený vjem vyvolán skutečným podnětem, ale plně mu neodpovídá), halucinace (klamné vjemy vznikající nezávisle na vnějším podnětu, o jehož reálnosti je subjekt nevývratně přesvědčen), poruchy gnóze (neschopnost rozpoznávat či identifikovat různé situace)
Poruchy jednání: -impulzivní jednání – uskutečňování náhlých, mnohdy i chorobných nápadů zcela bez rozmyslu - raptus – náhle vzniklé, útočné, zuřivé jednání, které vyplývá ze silné úzkosti. - katatonní poruchy – charakteristické nepřiměřenými motorickými projevy. - nutkavé, obsedantní jednání – vyplývá ze vtíravých myšlenek. Člověk je vnitřně nucen konat opakovaně činnost, která je mu nepříjemná, ale nedokáže přestat. Poruchy pudů: - poruchy pudu obživy – bulimie (chorobné zvýšení potřeby jídla) nebo anorexie -poruchy pudu sebezáchovy – tendence sebepoškozování nebo sebevražedné jednání - poruchy pohlavního pudu – snížení či zvýšení potřeby sexuálního uspokojení, změnou zaměření nebo odchylný způsob sexuálního uspokojování Poruchy vůle: - úbytek vůle (např. u depresí) - zvýšení aktivní vůle, především rozhodnost, spojená s nadměrnou aktivitou
PORUCHY PAMĚTI - hypmnomnézie – snížení paměťové výkonnosti, která může být generalizována nebo selektivní - amnézie – představuje ztrátu paměti na určitý časový úsek - hypermnézie – zvýšená schopnosti uchovávat určité informace. PORUCHY EMOCÍ Poruchy afektu: - patický afekt - silný emoční výbuch spojený s krátkodobou poruchou vědomí - fobie - vtíravé, chorobné strachy, jež svou intenzitou neodpovídají vyvolávajícímu podnětu Poruchy nálady: - depresivní nálada – je extrémně smutná, spojená s celkovým útlumem. - manická nálada – je nepřiměřeně optimistická a rozjařená - euforická nálada – je typická povzneseností a blažeností - úzkostná nálada – nepřiměřené obavy z nějakého, přesně neurčeného ohrožení, celkově zvýšené napětí a klon k nepřiměřeným reakcím - apatická nálada – je typická celkovou vyhaslostí a nezájmem o cokoli, obyvkle i sníženou aktivitou a nechutí k jakékoli činnosti.
DUŠEVNÍ A BEHAVIORÁLNÍ PORUCHY
AUTISMUS Dětský autismus je nejčastější pervazivní vývojovou poruchou. Autismus je souhrnný název pro různé varianty s podobnými projevy. Termín charakterizuje stažení do sebe a tendenci k sociální izolaci. Hlavními příznaky jsou: porucha sociální interakce a komunikace, stereotypní chování a zúžení zájmů.
DEMENCE Demence je získaný úbytek kognitivních schopností, který se projeví obtížemi ve všech oblastech života.
MENTÁLNÍ POSTIŽENÍ
HLAVNÍ PŘÍZNAKY AUTISMU
Mentální postižení je souhrnné označení vrozeného postižení rozumových schopností, které se projevuje neschopnosti porozumět svému okolí a v požadované míře se mu přizpůsobit. Lidé s mentálním postižením nutně vyžadují potřebu učit se, potřebu citové jistoty a bezpečí, seberealizace a životní perspektivy.
STUPEŇ MENTÁLNÍ RETARDACE PODLE MKN-10: Slovní označení
Porucha sociálního chování a porozumění: -Deficit v oblasti sociálního porozumění a nápadnost sociální interakce je jedním ze základních symptomů. Je zřejmé, že sociální inteligence autistických dětí je na výrazně nižší úrovni, než by odpovídalo jejich rozumovým schopnostem. -Některé autistické děti nemají zájem o kontakt, aktivně se odtahují nebo se chovají, jako by ostatní lidé ani neexistovaly. Pro jiné děti s autismem je typické nepřiměřené chování, které nebere ohled na běžná pravidla a je spojené s nedostatkem náhledu na nevhodnost vlastních projevů. -Autistické děti nejsou empatické, nedovedou se vcítit do jiných lidí a neumějí odhadnout jejich pocity a ladění. -Autistické děti nenavazují obvykle vztahy s lidmi, dokonce mezi nimi ani standartním způsobem nediferencují.
mluvení stále o jedné věci
opakování slov
nepřiměřený smích
neschopnost odhadnout reálné nebepečí
necitlivost k bolesti
obliba v neobvyklých předmětech
házení věcmi
nevyhledávání očního kontaktu
často abnormální schopnost v některé činnosti
používání ruky druhého
Pásmo IQ
lehká mentální retardace
50-70
středně těžká mentální retardace
35-50
těžká mentální retardace
20-35
hluboká mentální retardace
0-20
7 x 1,865 = 13,055
přílišná aktivita nebo pasivita
odmítavý postoj k mazelní
bizarní pohyby
předstírání hluchoty
netečnost
TĚLESNÉ POSTIŽENÍ
SOICIÁLNÍ VÝZNAM AUTISMU Chování dětí s poruchou autistického spektra bývá pro okolí nepříjemné. Největší problém pramení v neporozumnění takovému chování a jeho obtížná ovlivnitelnost. Takové chování považuje laická veřejnost za pouhou nevychovanost, a proto často bývají ve větší míře stigmatizováni i jejich rodiče. Je jim neoprávněně přisuzována vina nejen za chování dítěte, ale také za vznik postižení. Sociální zařazení lidí s autismem bývá obtížné i v dospělosti. Většina z nich zůstává trvale závislá na péči své rodiny či odpovídající instituce. Jen částečného osamostatnění s podporou a pomocí jsou schopni i ti, kteří nejsou nějak závažněji handicapovaní. Takový lidé potřebují chráněné bydlení. Mohou sice pracovat, ale pouze ve speciálně upravených podmínkách. Značnou zátěž představuje kombinace s mentálním postižením, přičemž obecně platí, že čím nižší inteligence, tím horší prognóza. A i když se lidem s autismem stav zlepší, problémy s komunikací, sociální odtažitosti a podivným chováním přetrvávají.
SCHIZOFRENIE Schizofrenie je závažná duševní choroba, která se projevuje narušením vnímání, myšlení, emotivity a osobní integrity. Mění stav nemocného k realitě i k sobě samému, narušuje jeho schopnost přiměřeně jednat. Jde o multisystémové poškození mozkových funkcí. Projevy schizofrenie: Psychotické symptomy, které jsou projevem nadměrného a zkresleného vyjadřování standartních funkcí (halucinace a bludy).
Pro jedince trpící tělesným postižením představuje takové postižení výrazné omezení každodenního života. Pohybové postižení je příčinou omezení samostatnosti a zábranou pro získání některých zkušeností. Hybnost dolních končetin je důležitá pro samostatnou lokomoci, hybnost horních končetin je zase významná pro sebeobsluhu a hybnost mluvidel a mimická pohyblivost jsou důležité pro komunikaci jak verbální, tak neverbální. Jelikož tělo funguje jako důležitá složka sociální prezentace sebe samého, může viditelná tělesná deformace představovat dokonce větší psychickou zátěž než postižení hybnosti. SOCIÁLNÍ VÝZNAM Ať už se tělesné postižení projevuje deformací zevnějšku nebo nápadnosti pohybových projevů, představuje vysoké sociální znevýhodnění. Postoje laické veřejnosti k somaticky nemocným lidem bývají hluboce ovlivněny vnějšími znaky a viditelnými projevy. Je důležité zdůraznit, že postoje, jež převládájí v dané společnosti ovlivní i názory nemocných na vlastní chorobu.Vzhled člověka je první a často rozhodující informací, kterou o něm okolí získává. Na jejím základě může dojít k deformaci představy o závažnosti jeho onemocnění. Nemocný nebývá považován za viníka svého nežádoucího stavu a nepředpokládá se, že by si dokázal sám pomoci. Má jistá privilegia, tj. je zproštěn některých povinností, ale zároveň nebývá považován za rovnocenného zdravým lidem. Společnost si naštěstí uchovala tendenci pomáhat a brát ohled na nemocného jako normu.
Poruchy iniciativy a motivace doprovázené sociálním stažením, které jsou projevem úbytku standartních funkcí. Poruchy poznávání funkcí, které se projeví narušením pozornosti, paměti i uvažování. Afektivní symptomy, které se projeví změnou emočního ladění.
?
„Pokud tělo funguje, člověk si ho nevšímá a vnímá je jako samozřejmou součást sebe samého.“
v
TYPOLOGIE BOSP BEZBARIÉROVOST
Každý druh objektu má své specifické typologické požadavky. Jedním z nejdůležitějších požadavků BOSP je bezbariérovost. Základní požadavky bezbariérových staveb nalezneme ve vyhlášce č. 398/2009 Sb. O obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Pro naše účely provedeme výňatek nejdůležitějších bodů vyhlášky, které se nás týkají: ŘEŠENÍ PRO OSOBY S OMEZENOU SCHOPNOSTÍ POHYBU NEBO ORIENTACE: - Výškové rozdíly pochozích ploch nesmí být vyšší než 20 mm. - Minimální manipulační prostor pro otáčení vozíku do různých směrů v rámci úhlu, který je větší než 180°, je kruh o průměru 1500 mm a nejmenší prostor pro otáčení vozíku o 90° až 180° je obdélník o rozměrech 1200 mm × 1500 mm. - Ovládací prvky, včetně slotu poštovní schránky, musí být ve výšce 600 až 1200 mm nad podlahou a musí být umístěny ve vzdálenosti nejméně 500 mm od pevné překážky. - Ve všech ramenech téhož schodiště musí být stejný počet stupňů. Počet stupňů za sebou může být nejméně 3 a nejvíce 16. - Sklon schodišťového ramene nesmí být větší než 28° a výška schodišťového nebo vyrovnávacího stupně větší než 160 mm; to neplatí pro stavby bytových domů s výtahem. - Stavby se přednostně vybavují výtahy. Šikmé nebo svislé zdvihací plošiny se použijí jen v odůvodněných případech u změn dokončených staveb. Šikmou zdvihací plošinou se rozumí především schodišťový výtah. - Volná plocha před nástupními místy do výtahů musí být nejméně 1500 mm × 1500 mm
- Klec výtahu musí mít šířku nejméně 1100 mm a hloubku nejméně 1400 mm. Šířka vstupu musí být nejméně 900 mm. - Sklon plochy před vstupem do budovy smí být pouze v jednom směru a nejvýše v poměru 1:50 (2,0%). - Vyhrazená stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené a vyhrazená stání pro osoby doprovázející dítě v kočárku musí mít šířku nejméně 3500 mm, která zahrnuje manipulační plochu šířky nejméně 1200 mm. - Vstup do objektu musí mít šířku nejméně 1250 mm. Hlavní křídlo dvoukřídlých dveří musí umožňovat otevření nejméně 900 mm. - Otevíravá dveřní křídla musí být ve výši 800 až 900 mm opatřena vodorovnými madly přes celou jejich šířku, umístěnými na straně opačné než jsou závěsy, s výjimkou dveří automaticky ovládaných. - Dveře smí být zaskleny od výšky 400 mm, nebo musí být chráněny proti mechanickému poškození vozíkem. - Zámek dveří musí být umístěn nejvýše 1000 mm od podlahy, klika nejvýše 1100 mm. - Vstupy musí být snadno vizuálně rozeznatelné vůči okolí. - Prosklené dveře, jejichž zasklení zasahuje níže než 800 mm nad podlahou, musí být ve výšce 800 až 1000 mm a zároveň ve výšce 1400 až 1600 mm kontrastně označeny oproti pozadí; zejména musí mít výrazný pruh šířky nejméně 50 mm nebo pruh ze značek o průměru nejméně 50 mm vzdálenými od sebe nejvíce 150 mm, jasně viditelnými oproti pozadí. - Pro osoby neslyšící musí být elektronický vrátný s akustickou signalizací vybaven také signalizací optickou. - Oboustranný komunikační systém musí umožňovat indukční poslech pro nedoslýchavé osoby. BEZBARIÉROVÉ RAMPY: - Bezbariérové rampy musí mít po obou stranách opatření proti sjetí vozíku, respektive vodicí prvek pro bílou hůl jako je spodní tyč zábradlí ve výšce 100 až 250 mm nebo sokl s výškou nejméně 100 mm. - Bezbariérové rampy musí být široké nejméně 1500 mm a jejich podélný sklon smí být nejvýše v poměru 1:16 (6,25 %) a příčný sklon nejvýše v poměru 1:100 (1,0 %).
- Bezbariérová rampa delší než 9000 mm musí být přerušena podestou v délce nejméně 1500 mm. Podesty musí mít i kruhová nebo jinak zakřivená bezbariérová rampa. - Podesty bezbariérových ramp smí mít sklon pouze v jednom směru a nejvýše v poměru 1:50(2,0%). - Přechod mezi bezbariérovou rampou a navazující komunikací musí být bez výškových rozdílů. - Bezbariérové rampy musí být po obou stranách opatřeny madly ve výši 900 mm, doporučuje se druhé madlo ve výši 750 mm, která musí přesahovat nejméně o 150 mm začátek a konec šikmé rampy s vyznačením v jejich půdorysném průmětu. Madlo musí být odsazeno od svislé konstrukce ve vzdálenosti nejméně 60 mm. Tvar madla musí umožnit uchopení rukou shora a jeho pevné sevření. DVEŘE: - Dveře musí mít světlou šířku nejméně 800 mm. - Otevíravá dveřní křídla musí být ve výši 800 až 900 mm opatřena vodorovnými madly přes celou jejich šířku, umístěnými na straně opačné než jsou závěsy, s výjimkou dveří automaticky ovládaných. OKNA: - V každé obytné nebo pobytové místnosti musí mít nejméně jedno okno pákové ovládání nejvýše 1100 mm nad podlahou. - Okna s parapetem nižším než 500 mm a prosklené stěny musí mít spodní části do výšky 400 mm nad podlahou opatřeny proti mechanickému poškození. HYGIENICKÁ ZAŘÍZENÍ A ŠATNY: - Stěny hygienických zařízení a šaten musí po konstrukční stránce umožnit kotvení opěrných madel v různých polohách s nosností minimálně 150 kg. Po osazení všech zařizovacích předmětů musí být zachován volný manipulační prostor o průměru nejméně 1500 mm. Podlaha musí být protiskluzná.
BYTOVÉ DOMY OBSAHUJÍCÍ BYT VLÁŠTNÍHO URČENÍ:
úhel otáčení 180 - 360° průměr 1500 mm
úhel otáčení do 180° 1200 x 1500 mm
1500
max. 9000
1:16
1:16 17500 řešení rampy
700
2200
100
600
15 00
- Přístupnost všech prostor domovní vybavenosti, tj. určených sklepních boxů, místností pro kola a kočárky nebo vozíky, dílen, prádelen a sušáren, prostoru pro kontejnery, včetně jeho výškového umístění, případně úkrytu CO musí být řešena z hlediska osob používajících vozík. - Vstupní dveře do bytu, vnitřní průchody a dveřní otvory musí mít šířku nejméně 900 mm. Všechny dveře v bytě, vyjma vstupních, musí být bez prahů. Na obou stranách dveří musí být dostatečný prostor pro manipulaci s vozíkem. - Obytné i pobytové místnosti, předsíně a chodby bytu musí při předpokládaném rozmístění nábytku umožňovat otáčení vozíku o 360°, tomu odpovídá kruhová plocha o průměru 1500 mm. V bytě pro více než jednoho uživatele se musí prokazovat v obytných místnostech základního charakteru, zejména u obývacího pokoje a jedné ložnice, dostatek prostoru pro pohyb dvou vozíků současně. Dále musí být vymezen prostor pro skladování vozíku. - V bytě se třemi a více obytnými místnostmi, musí být zřízena další samostatná záchodová kabina. Její dveře musí být ven otvíravé a musí mít šířku nejméně 800 mm. Další bezbariérové požadavky nejsou na tuto kabinu kladeny. - Lodžie, balkony nebo terasy musí mít hloubku nejméně 1500 mm se sklonem podlahy nejvýše v poměru 1:50 (2,0 %) a musí být přístupny v úrovni podlahy bytu s výškovým rozdílem nejvýše 20 mm. Zábradlí smí mít neprůhlednou část do výšky maximálně 600 mm nad podlahou. - místění všech prvků ovládaných rukou, zejména vypínače, zásuvky, jističe, dveřní Miky a držadla splachovače, musí být ve výšce 600 až 1200 mm a nejméně 500mm od pevné překážky. Zámek dveří musí být umístěn nejvýše 1000 mm od podlahy, klika nejvýše 1100 mm. Ovládání oken musí být nejvýše 1100 mm nad podlahou. - Okna v obytných a pobytových místnostech smí mít parapet nejvýše 600mm nad podlahou.
2150
- Záchodová kabina musí mít šířku nejméně 1800 mm a hloubku nejméně 2150 mm. U změn dokončených staveb lze rozměry této kabiny snížit až na 1600 mm × 1600 mm. Záchodová kabina s využitím asistence musí mít šířku nejméně 2200 mm a hloubku nejméně 2150 mm. - V kabině musí být záchodová mísa, umyvadlo, háček na oděvy a prostor pro odpadkový koš. - Šířka vstupu musí být nejméně 800 mm, u bytů a obytných částí staveb nejméně 900 mm. Dveře se musí otevírat směrem ven a musí být opatřeny z vnitřní strany vodorovným madlem ve výšce 800 až 900 mm. Zámek dveří musí být odjistitelný zvenku. - Záchodová mísa musí být osazena v osové vzdálenosti 450 mm od boční stěny. Mezi čelem záchodové mísy a zadní stěnou kabiny musí být nejméně 700 mm. Prostor okolo záchodové mísy musí umožnit čelní, diagonální nebo boční nástup. U kabin minimálních rozměrů musí být manipulační prostor umístěný proti dveřím. Kabiny s využitím asistence musí mít záchodovou mísu osazenou v ose stěny, která je na proti vstupu. - Horní hrana sedátka záchodové mísy musí být ve výši 460 mm nad podlahou. - Umyvadlo musí umožnit podjezd osoby na vozíku, jeho horní hrana musí být ve výšce 800 mm. V záchodových kabinách minimálních rozměrů je nutno použít pouze malé umývátko. - Po obou stranách záchodové mísy musí být madla ve vzájemné vzdálenosti 600 mm a ve výši 800 mm nad podlahou. - Sprchové kouty a sprchové boxy musí mít nejmenší půdorysné rozměry 900 mm × 900 mm. Vedle sprchového prostoru musí být volné místo pro odložení vozíku, které musí být oddělitelné od vodního paprsku zástěnou nebo závěsem. Pokud jsou použity posuvné dveře, musí být zasouvací s možností snadného ovládání zvenku i zevnitř s šířkou vstupu nejméně 800 mm. - Sprchové kouty i sprchové boxy musí být vybaveny sklopným sedátkem o rozměrech nejméně 450 mm × 450 mm ve výši 460 mm nad podlahou a v osové vzdálenosti 600 mm od rohu sprchového koutu
900 (800)
standartní řešení záchodové kabiny
TYPOLOGIE BOSP
1250
350
1500
2300
1200
900
1500
BEZBARIÉROVOST
1500
1500
1500 Schodiště pro osoby s omezenou schopností pohybu
5000
Vstup do objektu
350
500
Značení vstupních a výstupních schodišťových stupňů
2300
Umístění domovních schránek pro osoby s omezenou schopností pohybu 1200
28°
1200
300 160
2300
850
3500 Vyhrazené parkovací stání s pruhem pro pohyb osob
3000 1:8
Manipulační prostor nevidomé osoby
Rampa při změně dokončené stavby
1500
1800
2000
5000
Rozměry a tvar stupnice a podstupnice
5800 Vyhrazená parkovací stání se sdruženým pruhem pro pohyb osob
Komunikace pro chodce - minimální šířka
Komunikace pro chodce - minimální šířka (např. u domu zvláštního určení)
Komunikace pro chodce vedle jízdního pruhu
1400
3200
Bezbariérový výtah v novostavbách
15 00
2000
15 00
2000
500
1500
900
1100
3200
1500
1400
900
900
příklad řešení bezbariérové koupelny s vanou
3080
1500
300
3600
650-700
1100 500
750
1500
(min. 1400)
400
madlo v=750
sedátko v=500
(min. 1400) 1500
2100
základní rozměry řešení bezbariérové vany
00 15
Bezbariérový výtah v nemocnicích
750
1000 1500
2300
1400
830 750
1500
1100 500 Bezbariérový výtah v domovech pro osoby s těžkým pohybovým postižením
300
800 (min.710) 80
2000
1700 (min.1500)
příklad řešení bezbariérové koupelny se sprchou
základní rozměry řešení bezbariérového sprchovacího koutu
min. 900 řešení prostoru se sprchovacím lehátkem
TYPOLOGIE BOSP OBECNÉ POŽADAVKY A DOPORUČENÍ
OSVĚTLENÍ Je nutné snažit se navrhovat prostory prosvětlené v co největší míře přirozeným denním světlem. Tmavé a stinné prostory navozují nepříjemné pocity a jejich využitelnost klesá. V případě umělého osvětlení je třeba volit světlo o neutrální intenzitě. Pro orientaci objektů bydlení pro osoby se specifickými potřebami vůči světovým stranám platí totéž, co při navrhování rodinných či bytových domů. ROZHRANÍ INTERIÉR x EXTERIÉR Hranice mezi interiérem a exteriérem by měla být v našem případě co nejmenší. Sblížení s přírodou uvnitř objektu, byť se jedná pouze o vizuální kontakt, má příznivé účinky na psychiku člověka. Návrh by měl tedy respektovat stávající vegetaci a využít ji ve prospěch budoucích obyvatel. SOUKROMÍ x SPOLEČNOST Společnost je žádoucí pro osoby tělesně a psychicky postižené (mimo lidi trpící autismem). Nabízí se vytvoření komunity kombinací sdílených a samostatných bytů. Například propojení atriem apod. Soukromí bez rušivých elementů potřebují lidé s poruchou autistického spektra. „Izolace“ jednotek je v tomto případě na správném místě.
VELIKOST Velikost jednotek musí respektovat potřebu jednotlivých obyvatel. V případě tělesně postižených jedinců je třeba navrhovat vyhovující prostory pro snadný provoz a manipulaci, nejlépe dle doporučení vycházejících z vyhlášky či normy. Předpisy pro zajištění bezbariérovosti však neberou v potaz úplně vše. Například u kvadruplegiků bude hygienické zařízení nepoměrně větší, je zde totiž potřeba druhé pomáhající osoby, případně možnost využití sprchovacího lehátka. Velikost jednotlivých bytů je závislá na typu bydlení: Klienti se zdravotním postižením bez mentální retardace – sdílený byt nebo vlastní byt, případně garsonka. Klienti se zdravotním postižení i mentální retardací – sdílený byt (tzv. domácnost) pro zhruba 6 osob. Klienti s poruchou autistického spektra – zde je nutno počítat s místností navíc v případě záchvatu. Byt obsahuje málo vybavení. BEZPEČNOSTNÍ OPATŘENÍ Bydlení pro osoby se specifickými potřebami musí být tzv. chytré, ať už se jedná o lidi s mentální retardací, tělesně postižené jedince nebo seniory. Příklady bezpečnostních opatření: - Domovní zvonek s kamerou - Sporák s bezpečnostní pojistkou, která spotřebič vypne v případě přetečení vody z hrnce apod. - Napojení bytu na centrální bezpečnostní pult (např. městské policie nebo záchranné složky) - Hlásič požáru či světelné označení cest - Možnost vypnutí všech elektrických spotřebičů jedním vypínačem - Instalace tlačítek pro přivolání pomoci apod.
WC
Pro účely stavebního programu v areálu Kociánka zde uvádíme 3 příklady dispozičního uspořádání a procentuální počet jednotlivých řešení.
Společná místnost obytná kuchyně
vstup hala
A.
DISPOZIČNÍ USPOŘÁDÁNÍ
pokoj
koupelna
A. klienti se zdravotním postižení bez mentální retardace. Jsou v podstatě soběstační, jen potřebují výpomoc. Bydlí sami a dochází něco jako pečovatelská služba. Typy: 1+kk, 1+1 a třeba 3 (4) +1 jako sdílený byt. 15-20 %
pokoj sklad
WC pokoj
koupelna
WC
B. klienti se zdravotním postižením i mentální retardací. Nejlépe společný sdílený byt tzv. „domácnost“. Nejekonomičtější je to pro 6 osob. Stálý dohled (ve dne 1 až 2 asistenti, v noci 1). Samostatné pokoje na spaní, společně kuchyně a obývací pokoj. Dvě koupelny, dva záchody (uspořádání variabilně jedna sprcha standardní, druhá pro imobilní). Šatna, sklad (kola, vozíky). Malá místnost nebo koutek pro personál. 45-60 %
kuchyně vstup hala
A.
obytný pokoj
sklad
pokoj
sklad
C. klienti s poruchou autistického spektra. Podobné jako typ B, přidaná místnost navíc pro případ záchvatu (málo vybavení). Autisti potřebují stabilitu, soukromí a méně rušivých podnětů. 25-35 %
WC pokoj
koupelna Společná místnost obytná kuchyně
vstup hala
B.
pokoj
pokoj
pokoj
personál WC
pokoj koupelna
sklad
pokoj
WC pokoj
koupelna Společná místnost obytná kuchyně
vstup hala
C.
pokoj
pokoj personál
WC
pokoj koupelna
rezervní pokoj
pokoj
KOMPOZICE PROSTORU, MATERIÁLŮ A BAREV Princip tvaru, prostoru, materiálů i barev má při návrhu jakékoli budovy významný vliv na citový aparát každého jedince. V případě BOSP však může být tento vliv několikanásobně vyšší, poněvadž se nejedná o zobecněné použití principů, ale o individuální a specifický přístup ke každému jedinci nebo specifické skupině. PROSTOR A TVAR Prostor a tvar může výrazně ovlivnit nejen vzhled objektu, ale také komfort při jeho využívání. Při navrhování BOSP je nutno se individuálně zaměřit na každou specifickou potřebu jedince či skupiny jedinců s týmiž potřebami. Například při navrhování bydlení pro osoby s tělesným postižením je tvarování a prostorová tvorba jedním ze základních parametrů pro splnění veškerých potřeb s tímto typem postižení spojených (překonávání výškových rozdílů, schopnost překonávat „překážky“ bez pomoci ostatních apod.) Kompozice prostoru může usnadnit orientaci. Má schopnost navodit příznivé pocity v kontaktu s exteriérem, může sbližovat nebo naopak diferencovat společnost či její část. Za pomocí správné volby tvaru a prostoru jsme schopni dosáhnout vysoké míry usnadnění užívání objektu a zajistit oblibu prostoru coby domova.
MATERIÁL A BARVY Materiál, stejně jako barvy mají na člověka ohromný vliv. Lze jimi navodit pozitivní či negativní pocity nebo vyšší schopnost orientace ať už je to v exteriéru nebo v interiéru. Mohou vést dokonce ke zlepšení snášení prostoru, v němž pobýváme z jakéhokoli důvodu neradi. Jde nám především o materiály a barvy přímo působící na člověka, tedy materiály viditelné.
Dřevo Dřevo je materiálem odkazujícím mysl člověka do dávné minulosti, při správném použití je možno tímto materiálem navodit pocit útulnosti i bezpečí a poněvadž se jedná o materiál „živý“, má k němu duše lidské bytosti nejblíže. Kámen Kámen může působit pevným dojmem navozujícím neprostupnost a ochranu, zároveň je však těžký a chladný. Je otázkou, zda je žádoucí v případě BOSP používat kámen, a je-li lepší volbou kámen opracovaný, nebo ten, jež je od přírody vzdálen poněkud méně, tedy kámen neopracovaný. Ocel Ocel je materiálem, který je z estetického hlediska hojně používaný. Má však jistá negativa při použití pro BOSP. Ocel navozuje vjem odtažitosti a chladného prostředí. Dostaneme-li možnost volit si mezi pobytem v uzavřeném boxu bez oken z oceli nebo dřeva, vybereme si jistojistě dřevo, které nám dává možnost alespoň vytušit jeho tloušťku a pocit neúplné izolace. Chceme-li naopak něco do boxu uzavřít, budeme volit spíše ocel. Sklo Jednoznačnou výhodou skla je jeho transparentnost. Ta nám nabízí vysokou integraci prostoru vnitřního a vnějšího.
„Každá barva působí na člověka osobitým způsobem a tím zjevuje svou podstatu jak oku, tak citu. Z toho přímo vyplývá, že se barev dá používat k jistým účelům smyslovým, morálním, estetickým.“ J. W. Goethe
Barvy aktivní: Žlutá Žlutá je barvou nejbližší světlu a má v sobě povahu jasu. Žlutá na nás působí vesele, povzbudivě, teple a přívětivě. Oranžová Platí zde totéž, co o barvě žluté, jen ve větší míře. Červená Červená je barva násilí a vysoké energie. Barvy pasivní: Modrá V modři je vždy přítomno cosi temného. Při pohledu na ni cítíme dráždivost a klid. Modrá barva nás táhne za sebou, přitahuje nás, působí však chladně. Zelená Barva zelená je barvou klidu a jednoduchosti. Naše oko v ní nachází reálné uspokojení. Zelená barva bývá přidělována naději. Fialová Fialová je pro nás obvykle nesnesitelná a dráždivá.
červená
BARVY V PROSTORU Jak již bylo řečeno, barvy vysoce působí na pocity člověka a při tvorbě prostoru je mnohdy výhodné s nimi pracovat. Barvy mohou být tmavé, světlé, lehké a těžké (viz. následující obrázky). Pomocí jednotlivých barev můžeme prostor zvyšovat, rozšiřovat, zužovat a podobně. Impulzivní síla barev lze dělit na barvy impulzivně slabé (modrá, zelenomodrá a fialová) – studené a pasivní barvy a na impulzivně silné (oranžová, žlutá, červená, zelená a purpurová) – barvy teplé i aktivní.
fialová (modročervená)
Studené a světlé barvy Shora zesvětlují, uvolňují, ze strany odvádějí stranou, zespoda působí hladce, podněcují k běhu. Studené a tmavé barvy Působí shora hrozivě, ze strany studeně a smutně, zespoda těžce a stahují dolů.
žlutá
modrá
Teplé a světlé barvy Ve směru shora duchovně podněcují, ze strany oteplují, přibližují, zespoda odlehčují, zvedají. Teplé a tmavé barvy Prostor shora uzavírají a jsou důstojné, ze strany obklopují, zespoda působí bezpečně při chůzi i uchopení.
oranžová (žlutočervená)
zelená PŘIROZENÝ BAREVNÝ KRUH (J.W. GOETHE)
PROSTOR PŮSOBÍ JAKO NIŽŠÍ POKUD JE STROP BAREVNĚ ZDŮRAZNĚN - TMAVÉ BARVY ZATĚŽUJÍ
aktivní červená
vznešenost
oranž.
purpur
těžká fialová
tmavé barvy
světlé barvy
žlutá
lehká
žluto-
modrá studená
teplá
zelená
zelená
odevzdanost
pasivní PŮSOBENÍ TMAVÝCH A SVĚTLÝCH BAREV
BAREVNĚ VÝRAZNÉ STĚNY OPROTI STROPU PROSTOR PŮSOBÍ JAKO VYŠŠÍ - SVĚTLÉ BARVY ZVYŠUJÍ
červená
„Není možné zaměňovat navzájem jednotlivé barevný dojmy, ty působí vždy specifickým způsobem a nutně vyvolávají v živém orgánu specifické stavy. Jednotlivé barvy poskytují zvláštní citová naladění.“ – J. W. Goethe
purpurová
oranžová
žlutá
fialová
modrá
žlutozelená zelená LEHKÉ A TĚŽKÉ BARVY
DLOUHÁ MÍSTNOST SE JEVÍ KRATŠÍ PŘI BAREVNĚ KONTRASTUJÍCÍ PŘÍČNÉ STĚNĚ
PRACOVNÍ UPLATNĚNÍ OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM Lidé s mentálním postižením mají obvykle velký problém najít uplatnění na otevřeném trhu práce. Proto jsou zřizovány tzv. chráněná pracoviště, která mohou mít různou podobu. Hlavním smyslem těchto pracovišť není produktivita, ale pomoc klientům najít smysluplnou činnost, umožnit určitou formu seberealizace, rozvíjet jeho schopnosti a dovednosti nebo umožnit víyšší míru sociálního kontaktu. Tyto prostředky mají fungovat jako pomoc s řešením zdravotních a psychických problémů. DRUHY PRACOVIŠŤ:
„Hlavním a nejcennějším darem práce není odměna finanční, ale odměna v podobě seberealizace, poznávání a osobního rozvoje. Po světě se toulá mnoho lidí, kteří vykonávají svou práci s jistou mírou nelibosti, zároveň je zde však stejné množství lidí, kteří by stejnou práci vykonávali, byť s menším výkonem, s radostí a sebeuspokojením. Často jim však toto privilegium není dopřáno.“
Chráněná dílna Jedná se o pracoviště, které je přizpůsobeno pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V chráněných dílnách bývá zaměstnáváno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Do chráněných pracovišť jsou zařazování převážně občané se změnou pracovní schopnosti, s těžším zdravotním postižením nebo lidé s mentálním postižením. Chráněné pracovní místo Chráněné pracovní místo je vytvořeno zaměstnavatelem z pravidla pro jednu osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Úřad práce na takové místo poskytuje zaměstnavateli příspěvek v celkové maximální výši osminásobku (pro osobu s těžším zdravotním postižením dvanáctinásobku) průměrné mzdy v národním hospodářství. Podporované zaměstnávání K nalezení a udržení práce na otevřeném trhu za rovných pracovních podmínek slouží tzv. podporované zaměstnávání, které poskytuje lidem podporu, jež jim takovou činnost umožňuje vykonávat. Podpora je poskytována podle individuálních schopností a potřeb konkrétního člověka. Podporované zaměstnání se liší oproti tradičním službám v oblasti zaměstnanosti v pořadí rekvalifikace a nástupu na pracoviště. U podporovaného zaměstnání se vždy vychází z možností zájemce o práci, na jejichž základě se hledá vhodné pracovní místo. K tréninku dovedností pak dochází až po nástupu do práce. Pracovník s postižením dostává za stejnou práci obdobnou odměnu jako člověk bez postižení a pracovní doba odpovídá běžnému pracovnímu úvazku, včetně možnosti pracovat na zkrácenou pracovní dobu.
Centrum kociánka v minulosti nabízelo spoustu pracovního uplatnění v oblasti zemědělství či průmyslu. Jednalo se o truhláře, kováře, zemědělce, košíkáře apod. V dnešní době jsou možnosti práce na Kociánce v ústupu, proto se budeme snažit navrhnout vhodné principy k navrácení trendu práce (pracovní terapie) do areálu.
EVROPSKÁ STRATEGIE PRO POMOC OSOBÁM SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM:
„Více než polovina Evropanů se domnívá, že diskriminace na základě zdravotního postižení nebo věku je v EU široce rozšířená.“
Hlavním cílem této strategie je posílit postavení osob se zdravotním postižením tak, aby mohly zcela využívat svých práv a mít úplný prospěch ze zapojení do společnosti a evropské ekonomiky, konkrétně prostřednictvím jednotného trhu.
4 ZAMĚSTNÁNÍ
Tato strategie se zaměřuje na odstranění překážek, přičemž určila osm hlavních oblastí, kde je třeba podniknout následující kroky.
Umožnit mnohem více lidem se zdravotním postižením samostatně si vydělávat na živobytí na otevřeném trhu práce.
1
5
PŘÍSTUPNOST Zajistit přístupnost zboží, služeb (včetně veřejných) a pomůcek pro osoby se zdravotním postižením.
VZDĚLÁVÁNÍ A ODBORNÁ PŘÍPRAVA
3
Podporovat inkluzívní vzdělávání a celoživotní učení žáků a studujících se zdravotním postižením.
ROVNOST
6
Odstranit diskriminaci na základě zdravotního postižení v celé EU.
2 ZAPOJENÍ DO SPOLEČNOSTI Dosáhnout plného zapojení osob se zdravotním postižením do společnosti.
SOCIÁLNÍ OCHRANA Prosazovat důstojné životní podmínky pro osoby se zdravotním postižením.
7 ZDRAVÍ Podporovat rovný přístup ke zdravotnickým službám a souvisejícím zařízením pro osoby se zdravotním postižením.
8 (VNĚJŠÍ ČINNOST) (Podporovat práva osob se zdravotním postižením v rámci vnější činnosti EU.)
PŘÍKLADY ZAŘÍZENÍ BOSP DĚTSKÉ PSYCHIATRICKÉ REHABILITAČNÍ CENTRUM SOU FUJIMOTO | JAPONSKO
Léčebné středisko pro děti s mentálním postižením, kde společně žijí, aby opět nabyly duševního zdraví. Místo je nejasné, nepředvídatelné, naplněné nepravděpodobností. Mnoha prostorů bylo dosaženo právě díky dvojznačnosti nebýt úmyslný. Mezi nahodile rozmístěnými boxy vznikla místa s nepravidelnými nikami. Jedná se o místa malých rozměrů, kam se děti mohou schovat a současně být stále spojeni s obytnou částí. I když jde o podivně tvarované místo bez funkce, kterému by se dalo vyhnout, tak si děti s tímto místem hrají podobně jako primitivní člověk, který si daleko volněji vykládal krajinu a žil s ní v souladu. Ukrývají se za něčím, ukazují se, odpočívají a různě pobíhají. Lze být oddělený a zároveň spojený, lze společně vést svobodný a obtížný život. Je zde dosažená hojnost různých míst pro žití. Lze tvrdit, že uprostřed nic není ale také lze říci, že místo má nespočet středů. Jde o “relativní centra“, která se mezi sebou neustále střídají a vědomě mění podle toho, kdo tu právě je nebo podle světelných podmínek. Pro zaměstnance představuje centrum sborovna. Pro děti tvoří centrum společný obývací pokoj, samostatné pokoje nebo jednotlivé výklenky. Nahodilost středu je zajišťována plynutím prostoru.
PŘÍKLADY ZAŘÍZENÍ BOSP PSYCHIATRICKÁ KLINIKA PLOT | DÁNSKO
Jedná se o přístavbu psychiatrické kliniky k nemocničnímu areálu. Vlastnímu návrhu předcházela důkladná analýza založena na řadě rozhovorů se zaměstnanci, pacienty a jejich rodinnými příslušníky, což napomohlo lepšímu a jasnějšímu porozumění základních potřeb budoucích uživatelů kliniky. Výsledný koncept se chce co nejvíce vyvarovat nemocničním stereotypům jako jsou například chodby bez denního osvětlení nebo sterilní barevnost a umělé povrchy. V tomto případě architekti usilovali, aby každá místnost měla přirozené osvětlení a materiály své vlastní přírodní povrchy. Největší výzvou však bylo vyřešení provozního schématu, kdy se pokusili při efektivním centrální uspořádání zachovat autonomii, intimitu a decentralizaci celého nemocničního komplexu. Na jedné straně je potřeba mít dokonalý přehled o veškerém dění v areálu, ale zároveň potřebují mít pocit uvolněné a svobodné atmosféry. Výsledné hvězdicovité schéma tak má ambice být po logistické stránce dokonalou nemocnicí, ale každodenním pobytu se zde necítit jako v nemocnici.
PŘÍKLADY ZAŘÍZENÍ BOSP MAGGIE’S CENTRE RICHARD ROGERS | VELKÁ BRITÁNIE
Budova, která je centrem mentální podpory a pomoci lidem trpícím onkologickým onemocněním. Poskytuje prostor a podporu lidem s onkologickým onemocněním, jejich přátelům a rodinným příslušníkům. Prostor je vybaven knihovnou, kuchyní a provozní kanceláří. V přízemí se nachází mobilní stěny, které je možné modifikovat dle přání návštěvníků. Nechybí zde ani exteriérové terasy.
PŘÍKLADY ZAŘÍZENÍ BOSP WZOCO’S APARTMENTS FOR ELDERLY PEOPLE MVRDV | NIZOZEMSKO
Bytový dům se skládá ze 100 jednotek určených pro osoby starší 50 let. Princip domu spočívá v nabídce větší nezávislosti bytů, než je obvyklé v domovech pro seniory.
v 3
HLAVNÍ CÍLE
PSYCHIKA
5
?
INTERAKCE A KOMUNITA ?
2
Dbát na psychické rozpoložení klientů
BEZBARIÉROVOST
Zajistit princip sociální interakce a komunity pro klienty, kteří to vyžadují
1 PRACOVNÍ PŘÍLEŽITOSTI
4 PROSTŘEDÍ
Dbát na bezbariérovost ve všech stupních návrhu Zajištění klientům pracovní příležitosti v areálu (terapie prací) Vytvořit kultivované a příjemné prostředí (domov)
demence
autismus
schizofrenie
mentální postižení
poruchy jednání, motivace a vůle
poruchy vědomí a pozornosti
poruchy paměti
poruchy vnímání
poruchy myšlení
poruchy emocí
poruchy řeči
Každý člověk vnímá osoby trpící nějakým druhem postižení jinak. Většinou jsou to zkušenosti s touto problematikou nebo čistý rozum, které dávají možnost chovat se k takovým lidem s respektem a pochopením. „Čím víc toho o druhém víme, tím schopněji, upřímněji a vstřícněji s ním jednáme.“
6
ZÁVĚR
SOCIÁLNÍ INTEGRACE Snaha o zapojení veřejnosti do dění v areálu
7 IZOLACE A INTIMITA
MINULOST
Zajistit princip sociální izolace a intimity pro klienty, kteří to potřebují
Tato práce obsahuje základní náhled na problematiku bydlení pro osoby se specifickými potřebami. Mimo blíže znázorněné příklady se zde řadí také například domovy s pečovatelskou službou pro starší občany nebo bydlení pro osoby ze sociálně slabších sfér. Ty jsme však pominuli, poněvadž nejsou předmětem diplomové práce. Součástí této analytické části měla být i návštěva a rozbor pracovišť a zařízení v Brně, která se z důvodu současné pandemie nemohla uskutečnit. Pro bližší vymezení cílů bude potřeba opět navštívit centrum Kociánka a poznat fungování a život klientů v centru. Práce je tedy podkladem základních znalostí, který bude v budoucnu nabývat jak na obsahu, tak na specifičtějším zaměřením požadovaných oblastí.
ZDROJE: VÁGNEROVÁ, Marie. Současná psychopatologie pro pomáhající profese. Praha: Portál, 2014. ISBN 978-80-262-0696-5.
8 DALŠÍ CÍLE SOUČASNOST
? Hledání dalších cílů v průběhu analytické části a návrhu
BUDOUCNOST
RADA, Marek. Chráněné bydlení pro lidi s mentálním postižením: praktický průvodce. Blansko: Hnutí humanitární pomoci, 2006. ISBN 80-239-9547-2. Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010-2020: Obnovený závazek pro bezbariérovou Evropu {SEK(2010) 1323} {SEK(2010) 1324} VALENTA, Milan, Jan MICHALÍK a Martin LEČBYCH. Mentální postižení: v pedagogickém, psychologickém a sociálně-právním kontextu. Praha: Grada, 2012. Psyché (Grada). ISBN 978-80-247-3829-1. GOETHE, Johann Wolfgang von. Smyslově-morální účinek barev. Přeložil Jan DOSTAL. Hranice: Fabula, 2004. ISBN 80-86600-13-0. NEUFERT, Ernst, NEUFERT, Peter, ed. Navrhování staveb: zásady, normy, předpisy o zařízeních, stavbě, vybavení, nárocích na prostor, prostorových vztazích, rozměrech budov, prostorech, vybavení, přístrojích z hlediska člověka jako měřítka a cíle. 2. české vyd., (35. německé vyd.). Praha: Consultinvest, 2000. ISBN 8090148662. HABARTOVÁ, Pavlína. Chráněné bydlení a jeho vliv na kvalitu života klientů [online]. Brno, 2009 [cit. 2020-05-01]. Dostupné z: <https://theses.cz/id/q8eeiy/>. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Mgr. Lenka Gulová, Ph.D. Archiweb [online]. [cit. 2020-05-01]. Dostupné z: www.archiweb.cz