AREÁL KOCIÁNKA ANALYTICKÁ ČÁST
VEDOUCÍ: Ing. arch. Luboš Fratnišák, Ph.D.
A5L VYPRACOVALI: Matěj Ondruch Viktor Schwab
FA VUT v Brně LS 2020
6
OBLASTI
1
HISTORIE
7
5
MAJETKOPRÁVNÍ VZTAHY
DOPRAVA A VYBAVENOST
8
4
PODROBNÁ ANALÝZA AREÁLU
ŠIRŠÍ VZTAHY
2
SOUČASNOST
9
METODIKA ANALÝZY
HODNOTY, LIMITY, PROBLÉMY
3
11 AXONOMETRIE
10 STÁVAJÍCÍ SITUACE
v
AREÁL KOCIÁNKA
Město
1
Areál se nachází severně od středu města Brna v Králově poli u průmyslového areálu Královopolské strojírny (bývalé Gottwaldovy závody). Historie Kociánky spadá do 1. poloviny 20. století. V roce 1919 byl převeden zámeček (viz historie zámečku, obrázek 1) a areál do majetku Zemského spolku pro léčbu a výchovu mrzáčků na Moravě. Spolek měl za cíl pečovat o tělesně postižené děti a dospělé, kteří by ve svých rodinných a sociálních poměrech zůstali odkázání na pomoc druhých. Účelem spolku bylo poskytnout osobám léčení tělesných vad, zajistit patřičné vzdělání, výchovu a výcvik pro vhodné povolání, které by jim umožnilo samostatnost v životě (obrázek 2). Na Kociánce se od počátku prosazoval rodinný způsob života, vytvářely se skupiny dětí, které žily družným životem s vychovateli. Léčba svěřenců probíhala v nemocničním oddělení a byla velmi důležitou složkou ústavní péče. Kociánka sama organizovala řemeslný výcvik. Učňovské oddělení sestávalo z ústavních dílen oboru košíkář, soustružník, truhlář, zahradník a krejčí. Část svěřenců docházela do večerních kurzů k mistru hodinářskému, elektrikářskému, malířskému aj. V ústavu byla zřízena pokračovací škola pro učně. Celková péče o tělesně postižené postupně začala vyžadovat zásadní rozšíření kapacity ústavu v Králově Poli. Koncem roku 1923 byla zahájena stavba nové budovy pro byty učitelů a mistrů a současně noclehárny chovanců. V dalších letech byla postavena hlavní část budovy pro cvičné dílny pavilon G, byla zřízena kuchyně, prádelna a v ústavním parku bazén. Další výstavba pavilonů proběhla ve 30. letech (viz stavební historie areálu). Během druhé světové války nebyl provoz ústavu přerušen, ale po celou dobu okupace musel ústav svádět boj o zachování statutu českého zařízení.
HISTORIE ZÁMEČKU
2
Nejstarším známým majitelem pozemku zámečku byl král Václav I., který ho daroval brněnskému měšťanu Schwarzovi. Od něho jej dostala v roce 1239 jeho příbuzná Herburga, představená kláštera augustiánek. Klášter vlastnil zámeček až do roku 1578, poté, až do roku 1773, byli majiteli brněnští jezuité. Po zrušení řádu připadl zámeček několikrát do soukromých rukou. V roce 1825 přešel zámeček do vlastnictví rodiny Schaffgotsche, kteří jej obývali do roku 1890. Poté jej pronajali Královopolské strojírně, která objekt využila pro technické kanceláře. Zchudlí Schaffgotschové si ponechali pouze 3 pokoje, kam umístili nábytek. Na počátku 1. světové války prodali svůj statek i zámeček Moravské agrární a průmyslové bance. V roce 1919 (obrázek 1) byl převeden do majetku Zemského spolku pro léčbu a výchovu mrzáčků na Moravě.
AREÁL KOCIÁNKA
STAVEBNÍ HISTORIE AREÁLU V roce 1928 byl schválen rozsáhlý plán výstavby nazvaný „Maximální program k celkovému vybudování léčebných, výchovných a zaopatřovacích ústavů pro zmrzačelé v Králově Poli jako celozemského střediska ústavní péče o zmrzačelé.“ Základ budoucího ústavu mělo tvořit několik pavilonů, internátů, škol a pomocných budov, ústavní zahradnictví a hospodářství. Kvůli nejrůznějším překážkám bylo ale nutné původní návrh zredukovat, jeho název se změnil na „Minimální program“ a teprve v roce 1932 se začalo se stavbou prvních pavilonů. Stavba pokračovala velice rychle, protože již v prosinci téhož roku byl zkolaudován pavilon B (od architekta Oskara Pořízky, obrázek 3), v následujících dvou letech pavilony D, E a F (obrázek 4). Největším ústavním podnikem se měla stát stavba tzv. Rooseveltovy nemocnice, ústavní nemocnice pro léčbu dětí postižených obrnou. Podnět k této akci dal americký krajanský spolek České národní sdružení, který stavbu také finančně podpořil. Projekt Rooseveltovy nemocnice však narazil na problém s rozšiřováním tehdejších Gottwaldových závodů (dnes Královopolská strojírna). Ústav přišel o své pozemky a smělý plán na stavbu nemocnice byl zmařen.
3
4
V roce 1954 byla v ústavu, tehdy nazývaném Dětský ústav pro tělesně vadné, zřízena učňovská škola jako základní odborná škola po mládež vyžadující zvláštní péči. Smyslem této akce bylo sjednotit školní docházku chovanců, kteří dosud navštěvovali různé pokračovací školy v Brně. V 70. letech v ústavu pracovala dvoutřídní mateřská škola, deset tříd základní devítileté školy, šest tříd základní odborné školy, osmnáct tříd učňovské školy a Lidová škola umění. Další vzdělání dorostu zajišťovaly brněnské střední školy. V roce 1980 byla na Kociánce realizována psychologická a psychoterapeutická péče a ustanoveni dva ústavní psychologové. Bylo zřízeno střední odborné učiliště s osmi nově koncipovanými učebními obory a byl otevřen první ročník střední ekonomické školy pro tělesně postiženou a zdravotně oslabenou mládež. Poprvé byly vyzkoušeny tři diferencované formy ústavní péče o svěřence, a to celoroční, týdenní a denní. Rok 2004 byl vyhlášen podruhé Rokem Kociánky. Prvé vyhlášení v souvislosti s 80. výročím založení Kociánky tématicky zapadlo do konceptu budování společnosti pro všechny. V roce 85. výročí založení Kociánky probíhaly oslavy souběžně s oslavami 85. výročí založení Masarykovy univerzity v Brně. S Katedrou speciální pedagogiky PedF MU jsme v dělné spolupráci realizovaly projekt Equal, který významnou měrou přispěl ke zkvalitnění procesu začleňování lidí se specifickými potřebami do intaktní společnosti. Vstupem do EU jsme si ještě naléhavěji uvědomili naši spoluzodpovědnost za proces socializace našich dětí a klientů a vytváření rovných podmínek pro seberealizaci občanů znevýhodněných vlivem nemocí, zdravotního postižení a sociálního stavu.
ARCHIVNÍ MAPA Archivní mapa z roku 1871 ukazuje tehdejší stav území. V této době se zde nacházela část dnešní podoby zámečku (vyznačeno) a pár okolních objektů. Pro lepší orientaci je na mapě vyznačena současná hranice areálu.
1
AREÁL KOCIÁNKA
Město
V současné době je Centrum Kociánka státní příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky. Centrum poskytuje prostřednictvím efektivních sociálních a zdravotních služeb podporu pří vzdělávání dětí i dospělých se zdravotním postižením, čímž posiluje jejich začlenění do společnosti. Centrum usiluje o to, aby sociální služby fungovaly dle přání a potřeb těch, kteří je využívají a jeho prioritou je rozvoj sociální práce a multidisciplinární spolupráce. Centrum Kociánka nabízí tyto služby: Domovy pro osoby se zdravotním postižením, denní stacionáře, týdenní stacionáře, odlehčovací služby, sociálně terapeutické dílny, chráněné bydlení, zdravotní služby a stravování. Nedílnou součástí služeb je komplexní zdravotnická péče a léčebná rehabilitace (fyzioterapie, hipoterapie, canisterapie, animoterapie, ergoterapie), aktivizační centra, arteterapie, centrum tvořivé činnosti a dramatická dílna. V současné době je ředitelem Centra Kociánka Mgr. Tomáš Komárek.
6
5
2
3
4
1 | hlavní vstup do areálu (pohled zevnitř) 2 | pojezdová komunikace areálu (vedlejší vjezd) 3 | atmosféra parku severní strany areálu 4 | sportoviště 5 | okolo rybníku s památným platanem 6 | busta zakladatele ústavu Jana Chlupa 7 | prostředí kolem rybníčku
UZEMNÍ PLÁN V platném územním plánu je území areálu zařazeno do plochy funkce veřejné vybavenosti s funkčním typem sociální péče stejně jako v územním plánu připravovaném, který je však doplněn o typ zástavby (areálová) a o výškovou úroveň zástavby, která se zde pohybuje v rozmezí 6 -16 m. V principu nahlížení na plochu areálu se tak při nabytí připravovaného územního plánu v platnost v zásadě nic nemění.
Územní plán města Brna Najít ▼
Měření ▼
Tisk ▼
B
A | platný územní plán B | připravovaný územní plán
Plán využití území (1 : 5 000) – doplňující výkres ▼ Vyhláška 2/2004
METODIKA ANALÝZY, CÍLE
Úvod
Na úvod se objevily základní infomace o historickém vývoji areálu a zde fungující instituci. Dále jsme nastínili současný stav instituce včetně obrazového materiálu. Bylo zmíněno 5 tradičních hodnot centra Kociánka či vstávající a navrhovaný územní plán v okolí areálu a jeho možný vliv na budoucí návrh.
A
7
200 m © SM Brno, KÚ pro JMK, ČÚZK
Vytištěno v mapovém řešení Spinbox společnosti © T-MAPY
5 TRADIČNÍCH HODNOT
5 tradičních hodnot centra Kociánka, kterými si stanovuje nejdůležitejší cíle své práce a poslání. 1 | ÚCTA K FYZICKÉ PRÁCI 2 | JÍT ZA SVÝM CÍLEM A VĚŘIT SI 3 | SCHOPNOST HRÁT SI A BAVIT SE 4 | ODVAHA ČELIT TĚŽKOSTEM A SCHOPNOST PŘIJÍMAT 5 | PŘÍJETÍ ZODPOVĚDNOSTI ZA SEBE A SCHOPNOST BÝT AKTIVNÍ -
Cílem následující analýzy je poznat areál Kociánky, najít pozitivní a negativní stránky, stanovit plochy areálu a nastínit možné rozvojové plochy pro budoucí práci. V první fázi analýzy jsou zobrazeny širší vztahy nebo občanská vybavenost v blízkosti areálu, jednotlivé oblasti a majetkoprávní vztahy. V další fázi dochází na podrobnější analýzu areálu z hlediska funkčního rozdělení budov nebo významných bodů a prvků areálu. Problémový výkres ukazuje prozatimní znalost limitů a hodnot areálu a jeho nejbližšího okolí, která se bude v průběhu dalšího poznávání obsahově navyšovat. Na závěr je vyobrazena stávající situace areálu s diferenciací ploch a axonometrie pro lepší představu o výškové úrovni zástavby či profilaci terénu.
ŠIRŠÍ VZTAHY Na výkrese je znázorněno dopravní napojení na areál Kocíanky. Jsou zde zobrazeny pouze hlavní tahy automobilové a železniční dopravy. Vlaková doprava ukazuje spojení areálu s hlavním nádražím. V případě tramvaje je to hlavní tah směrem do centra města. Pěší doprava je v tomto měřítku ukázána pouze v případě napojení areálu na nejbližší zastávku městské hromadné dopravy v podobě tramvaje. Dále jsou na výkrese znázorněny vodní plochy a vodoteče a pro lepší přehlednost byly přidány orientační body města (cetrum, výstaviště, park Lužánky a park okolo hradu Špilberk).
LEGENDA ŘEŠENÉ ÚZEMÍ
CENTRUM
C
PARK
P
VÝSTAVIŠTĚ
V
VLAKOVÁ STANICE, NÁDRAŽÍ
V
AUTOBUSOVÉ NÁDRAŽÍ
A
AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA - PODZEMÍ VLAKOVÁ DOPRAVA TRAMVAJ PĚŠÍ VODNÍ TOKY VODOTEČE V PODZEMÍ
A
V
T
V
P
V
P C V
A
V
DOPRAVA A VYBAVENOST BLÍŽE AREÁLU Výkres zobrazuje detailnější dopravní napojení na areál, vodní plochy, vodoteče a především občanskou vybavenost (nemocniční zařízení, vzdělávací instituce, obchody a sportoviště).
LEGENDA ŘEŠENÉ ÚZEMÍ NEMOCNIČNÍ ZAŘÍZENÍ
H
VZDĚLÁVACÍ INSTITUCE
V
OBCHODY, NÁKUPNÍ CENTRA
O
SPORTOVIŠTĚ
S
VLAKOVÉ STANICE, NÁDRAŽÍ
V
AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA - PODZEMÍ VLAKOVÁ DOPRAVA PĚŠÍ VODNÍ TOKY VODOTEČE V PODZEMÍ VODNÍ PLOCHY
O O
V S O V
S
H
H A
H
V
V
T
V
A
V
V
H
V O S O S
V S
O O S S S
V
OBLASTI Typizace oblastí v okolí areálu Kociánka. Areál byl zahrnut pod jednu oblast přesto, že i zde lze jednotlivé oblasti dále rozdělit. Detailnější situace uvnitř areálu však bude zkoumána na následujících stranách.
LEGENDA ŘEŠENÉ ÚZEMÍ OBLAST ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ OBLAST BLOKOVÉ ZÁSTAVBY DOPRAVNÍ KORIDOR VZROSTLÁ ZELEŇ, LES AREÁL DOMOVA PRO SENIORY OBLAST SMÍŠENÉ ZÁSTAVBY OBLAST PRŮMYSLU VLAKOVÁ DOPRAVA PĚŠÍ AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA VJEZD DO AREÁLU HLAVNÍ / VEDLEJŠÍ ZASTÁVKA AUTOBUSU
A
PARKOVIŠTĚ
P
A
P A P P
MAJETKOPRÁVNÍ VZTAHY Oblasti majetkoprávních vztahů byly rozděleny do tří základních kategorií. V aktuální fázi analýzy není potřeba majetkoprávní vztahy zjišťovat detailněji, proto došlo k rozdělenení na plochy v majetku města, kraje nebo státu; pozemky v soukromém vlastnictví (právnické i fyzické osoby); pozemky vyhrazeny areálu Kociánky i přesto, že vlastnické právo zde náleží České republice. Centrum Kociánka nakládá s územím skrze příslušnost hospodaření s majetkem státu.
LEGENDA AREÁL KOCIÁNKA POZEMKY V MAJETKU STÁTU, KRAJE, MĚSTA SOUKROMÉ VLASTNICTVÍ
PODROBNÁ ANALÝZA AREÁLU V podrobnější analýze areálu jsou vyznačeny funkce jednotlivých objektů, významné body (památné stromy a sochy), vodní plochy nebo hlavní a vedlejší vjezdy do areálu.
LEGENDA ŘEŠENÉ ÚZEMÍ LOGISTIKA, ZABEZPEČENÍ STACIONÁŘE ZDRAVOTNICTVÍ VZDĚLÁVÁNÍ
TERAPIE SPORTOVIŠTĚ RYBNÍK PAMÁTNÝ STROM SOCHA AUTOMOBILOVÁ DOPRAVA VJEZD DO AREÁLU HLAVNÍ / VEDLEJŠÍ
+
HODNOTY, PROBLÉMY (LIMITY)
HODNOTY
V rámci problémového výkresu nejsou řešeny budovy areálu. Analýza budov, jejich náplně a funkčního využití bude součástí řešení v budoucnu. Výkres však zahrnuje problémy a hodnoty v rámci areálu i jeho okolí, ať už se jedná například o rybník, blízké koupaliště nebo nepříznivý stav přes ulici v rámci Královopolských strojíren.
ROZVOJOVÉ PLOCHY
Prozatím jsou vytipovány tři oblasti možného budoucího rozvoje, je však pravděpodobné, že při možnosti hlubšího poznání areálu (dalších návštěv) se tyto plochy změní, popřípadě doplní o další.
-
LIMITY 1 | profilace terénu v těchto místech má za následek složité řešení ramp, které jsou v současnosti velmi prudké a nelze je označit za bezbariérové. Přejezd z horní úrovně na dolní je velmi složitý a klienti na vozíčku musejí k tomuto účelu využívat výtahy okolních budov. 2 | stejně jako mohou být tyto místa hodnotou, mohou být také limitem. Z důvodu prudkého svahu je zde složité budovat objekty. 3 | Královopolské strojírny považujeme spíše za problém. Nejedná se o obytnou ulici a pro zapojení arálu do veřejnosti tak představuje jistý limit. Nicméně zaměstnanci strojíren si zde před nebo po práci mohou např. nakoupit, budou-li na hraně areálu vybudovány prodejny. 4 | místo s nedostatečně širokým chodníkem. V tomto případě nelze hovořit o přátelském nakládání s veřejným prostorem vůči handicapovaným osobám. 5 | parkoviště před areálem považujeme za negativní. Právě v těchto místech by totiž mohl vzniknout např. předprostor areálu s prodejnami pro návštěvníky. 6 | železniční trať na severní hraně areálu vymezuje neprostupnou hranici a je zdrojem hluku. Areál se tímto směrem nemůže dále rozvíjet.
A | památné stromy v areálu jsou považovány jako hodnotné. V těchto místech tedy naní žádoucí v budoucnu stavět B | umělecké počiny. V areálu se nachází 4 umělecká díla ve formě soch. C | rybník a jeho okolí nabízí výraznou hodnotu areálu jako místo klidu a odpočinku. D | sportoviště E | profilace terénu nabízí možnost využití výhledů do okolí nebo nastolení klidné atmosféry v “údolí“. F | hipoterapie je jedna z mnoha hodnot areálu co se terapií týče. Mimo to jsou v areálu další terapie (např. terapie prací), které se budeme snažit návrhem posílit či přidat nové. G | možnost propojení areálu s okolním světem. Například skrze obchůdky s prodejem lokálního zboží, čili zboží vypěstovaného nebo vyrobeného v areálu. H | zastávka autobusu. Zastávka zde byla vybudována především kvůli pracantům Královoplských strojíren, nicméně představuje hodnotu také pro areál (návštěvy, dopravní napojení apod.) I | koupaliště. Zde bývá pravidelně vyčleněn čas pro klienty Kociánky J | střední škola pro tělesně postižené. I přesto, že škola leží mimo hranici areálu, je možné ji využívat téměř jako součást areálového komplexu.
LEGENDA HODNOTY V AREÁLU HODNOTY V OKOLÍ LIMITY V AREÁLU LIMITY V OKOLÍ ROZVOJOVÉ PLOCHY
rx
6 6
6
2 1
6
E A
B
r1
B
D A
B
C
4
6
F
A
B
2 G 3
E
r2
r3
G
J
G 3
G 5
H
3 3
H
I
STÁVAJÍCÍ SITUACE
Město
Stávající situace areálu bude sloužit jako podklad k dalším pracím. Jsou zde detailněji znázorněny zpevněné a nezpevněné plochy, včetně ploch určených k zemědělství. Dále vzrostlá zeleň, typy řešení střech, vjezdy do areálu, hřiště apod.
POMĚR JEDNOTLIVÝCH PLOCH AREÁLU: CELKOVÁ PLOCHA AREÁLU
95 772,9 m2 . . . . 100 %
ZPEVNĚNÉ PLOCHY
19 258,9 m2 . . . . 20,1 %
NEZPEVNĚNÉ PLOCHY (VYJÍMAJE ZEMĚDĚLSKÉ)
54 519,3 m2 . . . . 56,9 %
PLOCHY URČENÉ K ZEMĚDĚLSTVÍ
11 476,1 m2 . . . . . 12,0 %
ZASTAVĚNOST
10 518,6 m2 . . . . 11,0 %
LEGENDA ŘEŠENÉ ÚZEMÍ ZPEVNĚNÉ PLOCHY NEZPEVNĚNÉ PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ PLOCHY VODNÍ PLOCHY (RYBNÍK)
HŘIŠTĚ VZORSTLÁ ZELEŇ VJEZDY / VSTUPY DO AREÁLU
AXONOMETRIE JIHOZÁPADNÍ POHLED
AXONOMETRIE JIHOVÝCHODNÍ POHLED
ZDROJE: Centrum Kociánka [online]. [cit. 2020-05-07]. Dostupné z: http://www. centrumkocianka.cz/ ČÚZK: Geoportál [online]. [cit. 2020-05-07]. Dostupné z: https:// geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/ JÁ, KOCIÁNKA: 1919-2019 [online]. [cit. 2020-05-07]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=Ka-ZwwHINws