PERIFERIE A MĚSTSKÁ NECENTRA
VEDOUCÍ: Ing. arch. Luboš Fratnišák, Ph.D.
A5L VYPRACOVALI: Matěj Ondruch Viktor Schwab
FA VUT v Brně LS 2020
1
7
2
PERIFERIE VELKÉ MĚŘÍTKO
MĚSTO PERIFERIE = ?
5 DRUHY PERIFERIÍ
6
8 PERIFERIE STŘEDNÍ MĚŘÍTKO
METODIKA
3 PERIFERIE x CENTRUM
4 VNÍMÁNÍ PERIFERIE
9 PERIFERIE = HODNOTA
10
CO S PERIFERIÍ ?
v
MĚSTO
Město
Město je zeměpisně vymezený sídelní útvar. Od vesnice se město odlišuje svou velikostí, vysokou hustotou osídlení, koncentrací zástavby, strukturou obyvatel a poskytováním vyšších funkcí. Objektivně lze charakterizovat městský způsob života jako neosobní, anonymní a účelový (obyvatelům měst obvykle osobní vztahy ustupují do pozadí a rostou vztahy profesionální).
ČLOVĚK A ŽIVOT JAKO HLAVNÍ ELEMENTY MĚSTA Město můžeme označovat za „živé“ nebo „neživé“. Zatímco město živé je atraktivní a plné spokojených lidí, neživé město je nezajímavé a v ulicích je málo nebo dokonce žádní lidé. Hlavními aspekty živého města jsou: bezpečnost, udržitelnost a zdraví. Takové město je uzpůsobeno rychlosti chůze člověka (cca 5 km/h). Předpokladem pro město neživé je trvalé zanedbávání města, zrušení chodce coby hlavního městského elementu a tím také narušení městského života a zrušení města jako místa
5 HLAVNÍCH BODŮ MĚSTA Podle urbanisty Petra Hurníka je nám známé středověké evropské město založeno na pěti základních principech - VRSTVENÍ - UŠPINĚNÍ - TĚSNOST - SOUKROMÍ - ATRAKTIVITA
2
1 MĚŘÍTKO MĚSTA Město lze z hlediska jeho tvorby rozlišit na tři velikostní měřítka.
3
1 VELKÉ - MĚSTSKÉ MĚŘÍTKO Celkové zacházení s městem v dimenzích čtvrtí, funkcí a dopravy. Takové měřítko je možno pozorovat z ptačí perspektivy. 2 STŘEDNÍ - STAVEBNÍ MĚŘÍTKO Navrhování jednotlivých segmentů a čtvrtí, uspořádání budov a městských prostorů. Možno pozorovat např. z perspektivy nízko letící helikoptéry nebo z nejvyšších pater městských domů. 3 MALÉ - LIDSKÁ KRAJINA Město tak, jak ho vnímají lidé ze svého zorného pole při užívání města. Jedná se o práci s architekturou v rychlosti a horizontu chodce. Pro vytváření kvalitního urbanismu je poté zapotřebí koordinace všech měřítek dohromady.
PERIFERIE = ?
TYPICKÉ PŘÍKLADY VZNIKU PERIFERIE
Abychom byli schopni definovat termín periferie, podíváme se na různé výklady. V knize Encyklopedie universum je termín formulován následovně: „Periferie: čtvrti na okraji velkoměst, většinou hustě a urbanisticky nesourodě zastavěné činžovními domy, malými rodinnými domky i nouzovými bytovými koloniemi, sklady a továrnami. Periferie vznikaly v období spěšné výstavby měst a soustřeďovaly zejména chudší obyvatelstvo. Bývaly i útočištěm podsvětí. Dnes už jde většinou jen o pozůstatky představující spíše přechod mezi městskou a venkovskou zástavbou. Na okrajích větších měst vyrostla sídliště.“ Další z výkladů nalezneme ve Slovníku cizích slov: „Periferie: okrajová část města, vzdálenější předměstí; přeneseně okrajová část něčeho vůbec.“ Z druhé definice výše vyplývá, že periferie je okraj, okrajová část, přičemž se nemusí jednat pouze o fragmenty města. Periferií můžeme nazvat téměř cokoli, co se jeví jako okraj, a to z hlediska objektivního i subjektivního. Termín nacházíme napříč různými odvětvími (v biologii, zoologii, ekologii, technologii, dokonce i v lingvistice). Nás zajímá periferie urbanistická. Je potřeba zmínit, že periferie nemusí být nutně pouze okrajem něčeho, ale také oblastí, která sama o sobě ve větším měřítku města okraj vytváří. Periferie coby oblasti jsou většinou člověku neprostupná a nevzhledná území, jejichž okraje tvoří ploty průmyslových areálů, městské magistrály, železnice, neupravená a nevyužívaná nábřeží řek, nezastavěné zelené louky, podvyužitá funkce v atraktivním území (rozlehlé zahrádkářské kolonie, parkoviště, nepřiměřeně rozsáhlé veřejné plochy) a nesnadno využitelná území.
2
3
Periferie mohou vznikat plánovaně chtěně i nechtěně (např. časem).
1+2 PLÁNOVANÉ PERIFERIE
CHTĚNÉ Plánované periferie jsou důsledkem fragmentace a plánování měst dle Athénské charty – tady se bude bydlet, tady pracovat, tady rekreovat a zde bude všechny tři funkce propojovat doprava. Taková je nám známá výstavba sídlišť (obrázek 1) na okrajích měst z 2. poloviny 20. století.
1
Dalším, modernějším a více devastujícím typem periferií je v posledních dekádách vlivem suburbanizace vznik oddělených satelitních městeček (obrázek 2). Výsledkem je potom rozpínaní okrajových částí měst (a vesnic), budování nadbytečné infrastruktury (což velkou měrou podporuje individuální dopravu), ubývání kvality městského života (nezáživné veřejné a polo veřejné prostory) a především nadbytečné zastavování zemědělské půdy.
3 PLÁNOVANÉ PERIFERIE
NECHTĚNÉ Takové plochy jsou nezastavěné nebo vymezené např. pozůstakty nenaplněných konceptů plánování, brownfieldy, důsledky bombardování, apod. Důkazem těchto periferií je to, že se setkáváme s periferiemi i v centrech měst.
Periferii lze vnímat také v menším měřítku. Z pohledu člověka je možno periferie nebo její fragmenty zaznamenat také v centru města, kdy narážíme na „změnu“, která nám není příjemná. Mohou to být jednotlivé proluky v řadě domů, hranice, kterou tvoří frekventovaná silnice nebo vysoká zeď, která je nejen neprostupná, ale také neprůhledná.
PERIFERIE x CENTRUM
Město
PERIFERIE x CENTRUM
1 BYDLENÍ NA PERIFERII Pozitivní příklad bydlení na periferii v Rakouském městě Graz, čvrť Andritz
Periferie má svá specifika. Srovnáme-li městskou periferii s centrem města, najdeme zde nesčetné množství odlišných prvků. Městské centrum je oblastí, kde je živo a městský ruch, kde se stále něco děje, kde lidé obvykle bydlí rádi a jsou na blízku všemu, co k životu potřebují. Bydlení na periferii může mít své nevýhody, ale také výhody, stejně tak jako bydlení v městském centru nebo na vesnici. Každý tyto klady a zápory zkoumá, pokud se stěhuje z jedné oblasti, do oblasti naprosto odlišné. Jako příklad můžeme uvést stěhování dvou lidí s odlišnými názory z bytového domu v centru města do rodinného řadového domku se zahradou na okraji města, přičemž první tvrdí: „Bude tam větší klid, mám už pokrk městkého hluku, je to tam blíž k přírodě, a zároveň blízko napojení na dálnici, můžeme si pořídit druhé auto, budeme mít zahradu a pěstovat si tam rajčata, kousek je školka a nákupní středisko, navíc je výhodné prodat v tuto dobu byt a koupit menší dům.“ A druhý, v našem případě druhá, zase oroduje za centrum: „Není tam kadeřnice a co teprve trhy. Už se nebudeme procházet centrem, abychom se mohli zastavit koupit čerstvou zeleninu a pečivo. Budeme to mít daleko do divadla a dojíždět autobusem, pokud si budeme chtít dát kdesi v centru dobrou večeři s vínem a stejně autem do centra nepojedeme, to je přece nesmysl, vždyť tam mají zavedené ty parkovací zóny. A co městské večerky nebo kebab? Byt je sice menší, ale zase máme všechno blízko.“ Vše má své pro a proti. V tomto případě se jednalo o městskou periferii v podobě okraje města a tato periferie je pro spoustu lidí příjemná.
2 BYDLENÍ V CENTRU Příklad bydlení v centru GrazU
1
2
VNÍMÁNÍ PERIFERIE Periferie je subjektivně vnímána a hodnocena tak, jak bylo předvedeno na předchozím rozhovoru. Vyjma otázky bydlení existují další příklady rozporuplných pohledů na periferie.
A
Uvádíme za příklad zahrádkářskou kolonii na Úvoze v Brně (obrázek A) z pohledu různých osob. Zahrádkářská kolonie z pohledu městského a územního plánování je plocha městské zeleně a je určena k rekreaci. Skutečnost je taková, že plocha je rozparcelována a vyjma cest slouží k soukromým účelům vlastníků, lze tedy uvažovat nikoli městskou, ale individuální rekreaci. Z developerského úhlu pohledu se jedná o atraktivní plochu u centra určenou k dalšímu rozvoji např. pro residenční či administrativní výstavbu. Z pohledu vlastníka bydlícího na Veveří v blokové či liniové zástavbě je to kladná plocha k rekreaci a snaha o krátkodobý únik z centra města (což neumožní hluk z přilehlé frekventované komunikace).
ÚHEL POHLEDU Periferii můžeme vnímat a vidět při každodenním životě v podstatě kdekoli. Pro cyklistu jedoucího na kole městem může být periferií dlouhý neprostupný pás živého plotu, nepřehledná křižovatka nebo řeka. Pro obyvatele centra města to mohou být ulice, které nevyužívají nebo je dokonce odpuzují (např. turisticky atraktivní ulice nebo esteticky nehodnotné ulice). Periferií pro chodce jsou také hranice silnic, neupravená nábřeží řek nebo jiné neprostupné a nepropustné okraje. Turista může považovat za periferií místo, které pro něj není příliš atraktivní (například obytná čtvrť s nespecifickým nádechem). Pro řidiče automobilu může být periferií město nebo jeho centrum. Periferií tak může být v podstatě všechno, co se nám nehodí nebo naopak místo kde chybí právě to, co by se nám zrovna hodilo. Vždy záleží na úhlu pohledu.
Z pohledu obyvatel (nevlastnící pozemek v kolonii) je to neutrální periferie, kterou mohou považovat za kladnou či zápornou - méně aut na obslužné komunikaci, výhled do zeleně, a naopak záporný neosvětlený prostor, kde se v noci bojí jít kolem apod. Pro nás je to neutrální periferie, protože současně slouží ke svému účelu, rozvoji se nebráníme, ale Brno je „bohaté“ na akutnější periferie, které by měly dostat přednost, viz. následující strany.
DRUHY PERIFERIE
Město
1
Pro hledání periferií v Brně jsme je rozdělili na následující kategorie:
1 PERIFERIE VYŽADUJÍCÍ ZÁSAH Jsou to části města, které nemají žádné využití nebo je jejich využití natolik pochybné a nepřiměřené, že je změna nutná. Do tohoto typu periferií lze řadit např. brownfieldy, nevyužitá území, neprostupná území nebo proluky městských ulic. Tento druh označujeme jako AKUTNÍ PERIFERIE. 2 PERIFERIE, U NÍŽ JE MOŽNÁ DROBNÁ KULTIVACE Takové periferie označujeme jako okrajové části měst a oblasti u kterých není možný hlubší zásah, ale pouze drobná kultivace. Jedná se především o neprostupná území podél liniových dopravních staveb (ochranná pásma dálnic, železnic), území označena jako plocha zeleně apod. 3
PERIFERIE NEMĚNNÁ / STÁLÁ Neměnnou periferií je míněn takový okraj nebo oblast města, jejíž využití je v pořádku, je opodstatněno a především s ním bez námitek souhlasí obyvatelé města a jeho změna není nutná, nárokována nebo možná. Patří zde městské parky, relaxační areály, areály sportovišť apod.
2
Pro naše potřeby a hledání jsou důležité akutní periferie a periferie neměnné.
3
OBVOD A STŘED Budeme-li při určování periferie užívat pojmy kružnice (střed a obvod), můžeme se dostat do měřítkového rozpadu v hledání periferie. Uvedeme to na příkladu Brna. V Jihomoravském kraji je středem Brno a okolí jsou periferie. V Brně uvažujeme za střed centrální část a okrajové části jako periferie. V centrální části je zase středem historické jádro a okolí jsou okraje. Středem historického jádra je náměstí Svobody a zbytek jsou okraje. Na náměstí Svobody je středem orloj a domy jsou okraje.
E
Takovou metodou bychom mohli pokračovat i v zástavbě, v jednotlivých domech, bytech, pokojích atd. dle zvoleného měřítka.
METODIKA HLEDÁNÍ PERIFERIÍ A OKRAJŮ
D
1 VELKÉ MĚŘÍTKO - CELÉ MĚSTO Určíme hranici akčního území, kterou považujeme za semi-centrální část vztaženou k centru města historickému jádru. Uvnitř akčního území určíme a popíšeme 3 akutní periferie, dále vyznačíme nábřeží a okraje (hranice) přilehlých městských částí.
A MĚŘÍTKOVÝ ROZPAD
A
... JMK a Brno
B Brno C Centrum
D Historické jádro E Náměstí Svobody ...
Pro tuto práci jsme si jako modelový příklad zvolili město Brno, na kterém budeme hledat periferie následovně:
2 STŘEDNÍ MĚŘÍTKO - CENTRUM Ve středním měřítku budeme v centru města hledat akutní periferie. Určíme a popíšeme 3 zvolené akutní periferie. Ve středním měřítku také vyznačíme stabilní a neměnné periferie, které mají podvyužitý potenciál.
B C
3 STŘEDNÍ MĚŘÍTKO - KOCIÁNKA Ve středním měřítku se také zaměříme na oblast u areálu Kociánka, kterému se věnujeme v diplomové práci. Cílem není nalézt a popsat všechny periferie, ale získat základní přehled o dané problematice.
v
PERIFERIE | VELKÉ MĚŘÍTKO
1
1
Jižní centrum Nejvýraznější periferie v bezprostřední blízkosti centra města. Oblast je definována železniční dopravou a jejím zdlouhavým plánováním. Území je plné výrobních areálů a skladů, parkovišť a nezastavěných ploch. Pro toto území hraje roli potenciální přesun vlakového hlavního nádraží.
2 Královopolská periferie Periferie složená ze smíšené zástavby různých sportovišť, některá nejsou po dobu dekád k používání (fotbalový stadion a jeho přilehlá sportoviště). V periferii se dále nachází rozsáhlá nezastavěná plocha, silniční dopravní uzel, nevhodně umístěné nákupní středisko a různorodá zástavba.
2
3
Žabovřeská periferie Jedná se o území s podvyužitou funkcí. Nachází se v něm opět silniční dopravní tepna, výrobní a prodejní areály, nevyužitá nábřeží, zahrádkářské kolonie a nezastavěné louky.
LEGENDA HRANICE AKČNÍHO ÚZEMÍ
3
HISTORICKÉ JÁDRO OKRAJE MĚSTA ZNAČENÁ NÁBŘEŽÍ SCHWARZPLAN VODNÍ PLOCHY AKUTNÍ PERIFERIE
SCHWARZPLAN M 1:100 000
2
3
1
1
PERIFERIE | STŘEDNÍ MĚŘÍTKO HISTORICKÉ JÁDRO MĚSTA A OKOLÍ
A1
Husova a Veselá ulice V nejbližší návaznosti na centrum je okrajem malý městský okruh a Husova ulice, na které se nachází z převážné většiny nábřeží, předprostor hotelu v podobě parkoviště a prostup do centra města skrze další parkoviště - dlouhotrvající výstavba koncertního sálu.
A2
Koliště Druhou akutní periferií v centru města vidíme u přechodu z historického centra do postindustriální zóny na ulici Koliště (tato zóna je také akutní periferií).
A3 LEGENDA
A3
Přilehlé prostory Hlavního nádraží Ostudnou částí v centru jsou také prostory v bezprostřední blízkosti hlavního nádraží. Území je složené z výrobních a skladových areálů, parkovišť, nevyužívaných budov, nezastavěných ploch a dále přechází do hlavní akutní periferie na jih od centra.
CENTRUM MĚSTA
A2
SCHWARZPLAN
VODNÍ PLOCHY ZNAČENÁ NÁBŘEŽÍ
A1
AKUTNÍ PERIFERIE Z VELKÉHO MĚŘÍTKA
2
AKUTNÍ PERIFERIE VYBRANÉ A POPSANÉ
A
AKUTNÍ PERIFERIE
B
PERIFERIE STÁLÉ, NEMĚNNÉ
C
B1 B2
SCHWARZPLAN M 1:10 000
B3
C4
B6
B4 B5
C3
B7
C1
C2
B14
A1
B15 A2
B12 B13
B11
A3
2
B10
B8 B9
PERIFERIE | STŘEDNÍ MĚŘÍTKO OKOLÍ AREÁLU KOCIÁNKA
A1
PERIFERIE PŘED HLAVNÍM VSTUPEM DO AREÁLU Před areálem se nachází nestabilizované území, ve kterém je zbytková plocha vzdáleně připomínající park, drobný průmyslový areál, silnice a nevyužívaná železniční trať.
A2
PERIFERIE U AREÁLU Jako další akutní periferii můžeme označit veřejnou parkovací plochu u areálu Kociánky. Plocha funguje jako okraj areálu s potenciální návazností na veřejný prostor.
A3
A3
PERIFERIE U HALASOVA NÁMĚSTÍ Tato periferie je od areálu vzdálenější. Jedná se o nájezdy na třídu Generála Píky, kolem které je území znatelně podvyužito a je zde přemíra zbytkových ploch.
LEGENDA AREÁL KOCIÁNKA
A2
SCHWARZPLAN
VODNÍ PLOCHY ZNAČENÁ NÁBŘEŽÍ
A1
AKUTNÍ PERIFERIE Z VELKÉHO MĚŘÍTKA
2
AKUTNÍ PERIFERIE VYBRANÉ A POPSANÉ
A
AKUTNÍ PERIFERIE
B
PERIFERIE STÁLÉ, NEMĚNNÉ
C
B1
SCHWARZPLAN M 1:10 000
A1
A2
A3
3 B2
B3 C1
B4
v
PERIFERIE = HODNOTA
1
Na předchozích stranách byly periferie vyobrazeny převážně v negativním světle. Pro důkaz, že i bydlení na periferii (na okraji města) může být kladné, přikládáme na závěr 3 hodnotné příklady obytných souborů.
1 OBYTNÝ KOMPLEX V ANDRITZ | GRAZ, RAKOUSKO Komplex je ukázkovým příkladem vhodného řešení bydlení na okraji Grazu ve čtvrti Andritz s dostupnou městskou dopravou do centra města. Obytný komplex je složený z různé typologie domů a bytů pro mnohé kategorie obyvatel. Soubor je obsloužený po okrajích, také se parkuje na okrajích a v podzemí. Pohyb a život mezi jednotlivými budovami je zajišťovaný chůzí a na kole, hierarchizace a využití prostoru je úměrná k potřebám obyvatel. Komplex je příkladný pro porovnání jeho atraktivity, kapacity a využití se satelitní zástavbou v okolí. 2 OBYTNÝ KOMPLEX CANNAREGIO | BENÁTKY, ITÁLIE Uvádíme příklad řešení akutní periferie (bývalý průmyslový areál) v Benátské čtvrti Cannaregio. Periferie byla přeměněna integrací obytného komplexu (projekt složený z 6 obytných budov o 192 bytových jednotkách). Čtvrť je v bezprostřední blízkosti centra města a vlakového nádraží, automobilová doprava zde nehraje roli.
3
3 OBYTNÝ SOUBOR V MARIATROST | GRAZ, RAKOUSKO Posledním příkladem uvádíme obytný soubor v Grazu v okrajové části Mariatrost. Lokalita je složena z drobných obytných souborů a individuálních staveb. Oblast je vhodně obsloužena městskou dopravou. Vybraný soubor se skládá z 10 rodinných domů uspořádaných kolem rybníku. Pozoruhodná je hierarchizace a gradace prostorů (poloveřejný - soukromý - polosoukromý).
2
CO S PERIFERIÍ ? V této práci zvolené a popsané akutní periferie mají převážně záporný charakter, pro jejich vhodné řešení navrhujeme následující:
rozvoj směřovat do akutních periferií a k centru, pořizovat efektivní plánovací dokumentaci a hlavně podle ní realizovat, dotáhnout dopravní koncepci města (dotvořit radiálně okružní systém a nezatěžovat transitní dopravou vnitřní prostory města).
ZDROJE [1] In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2020-0428]. [2] GEHL, Jan. Život mezi budovami: užívání veřejných prostranství. Boskovice: Albert, 2000. ISBN 80-85834-79-0. [3] GEHL, Jan a Lars GEMZØE. Nové městské prostory. Šlapanice: ERA, 2002. ISBN 80-86517-09-8. [4] HURNÍK, Petr. 10 - Berlin, Brno, Praha, Bratislava, Paris, Wien, Jihlava, Vsetín, Zlín, Roma. Brno: Město Brno, 2007. [5] obrazová dokumentace složena z vlastních fotografií a ortofotomap z google maps
ZÁVĚREM Podařilo se nám nahlédnout do problematiky periferií. Téma je to však příliš rozsáhlé pro jednu brožuru. Je pravděpodobné, že se v průběhu diplomové práce a následné profesní kariéry budou naše názory na danou problematiku měnit a tato brožura formovat a rozvíjet na základě dalších informací, především v oblasti areálu Kociánka.