Silverius UKRAJINA 2/2022
UJEP nabízí pomoc Ukrajině
Jak vyučovat češtinu jako cizí jazyk?
Zasadili jsme 1 000 stromků za naše absolventy UJEP
1
Silverius 2/2022 Časopis, který pro vás připravujeme na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem.
Obsah
Adresa redakce: Pasteurova 1 400 96 Ústí nad Labem Jsme registrováni na Ministerstvu kultury ČR pod číslem E 22417.
UJEP + Ukrajina
Redakce Jiří Škoda redaktor
Barbora Slámová redaktorka
Josef Růžička fotograf
Redakční rada
4
UJEP se od samého začátku ruské invaze na Ukrajinu podílí na pomoci Ukrajincům. Těm, co do naší země uprchli, i těm, kteří už tu s námi žili.
Pavel Doulík
36
Jana Kasaničová Ondřej Kounovský
Kontakt e-mail: redakce@ujep.cz telefon: +420 475 286 280 web: www.ujep.cz
10
Skromnost, vděk a pokora. Ivana Tataiová z kolejí UJEP o ubytovávání ukrajinských uprchlíků.
24
Univerzitní festival spojil dvě tradiční
2
Silverius
a oblíbené akce.
Svět na dosah
Slovo prorektora Vážené kolegyně, vážení kolegové, milé studentky, milí studenti, nastává asi nejhezčí část akademického roku, zkouškové období (úspěšně) zvládáme, venku je krásně, blíží se prázdniny, kdy si všichni můžeme odpočinout a nabrat sil do toho, co nás čeká od září. To vše zní velmi pohodově, vypadá to, že i covid se nám na nějakou dobu schoval a nezasahuje tolik do našich životů. Přesto je tu ale něco, co tuto pohodovou atmosféru narušuje a čím žijeme již několik měsíců – ruská agrese a válečný konflikt na Ukrajině. Nikdy se nás válka v 21. století nedotýkala tolik jako ta současná. Přes všechna negativa, která konflikt přináší, je však třeba vnímat i to pozitivní. Tím je obrovská vlna solidarity s ukrajinským lidem, kterou dokážeme projevit. Naše univerzita v tomto nezůstává stranou. Již v minulém čísle jsme Vás informovali, jak se celá akademická obec snaží Ukrajině pomoci. Potěšující je, že se tato pomoc nejen znásobila, ale přetrvává i nadále. Lidé z univerzity prokázali, že jim není osud ukrajinského lidu lhostejný. A co více, nezůstali jen u proklamací a morální podpory, ale dokázali také konkrétně pomoci – jak na fakultách, tak na rektorátu proběhlo několik materiálních i peněžních sbírek, realizován byl charitativní koncert pro Ukrajinu, koleje nabídly své kapacity pro ubytování běženců, rozjely se intenzivní jazykové kurzy češtiny a je toho spousta dalšího, o čem si můžete přečíst v tomto čísle Silveria. A nesmím zapomenout na to, že univerzita nabízí ukrajinským studentům a akademikům možnost pokračovat ve studiu a ve své akademické práci u nás. Máme již několik desítek ukrajinských studentů, kteří na naší univerzitě pokračují ve svém studiu, zatím jako tzv. free movers, a od září se část z nich stane i členy naší akademické obce jako řádní studenti.
festival, který je pokračovatelem tradičního Studentského Majálesu. A povedlo se, kampus se zaplnil tisícovkou návštěvníků, otevřel se široké veřejnosti a ukázali jsme, že naše univerzita je centrem dění v Ústí nad Labem. Lidé se u nás skutečně bavili a jsem přesvědčen, že se k nám budou rádi vracet. Je toho ještě více, co se u nás na univerzitě děje – sázeli jsme stromy za naše absolventy, rozjíždí se další cyklus Univerzity třetího věku, proběhl opět Sportovní den rektora, který nalákal až 700 aktivně sportujících z naší alma mater. O tom všem si můžete přečíst v aktuálním čísle Silveria. Dovolte, abych Vám všem popřál krásné léto bez covidu a s ním souvisejícími opatřeními a abyste přes všechny vnější vlivy nezapomněli na to, že život (a nejen ten na univerzitě) přináší krásné okamžiky.
Pavel Doulík, prorektor pro vnější vztahy
Co nám ale nesmí v této vypjaté době chybět, je pozitivní mysl a úsměv na tváři. I to univerzita umí... Na začátku května proběhl ve zcela novém formátu Univerzitní festival. A zapojili se do něj skutečně všichni. Jak fakulty a další součásti, které široké veřejnosti prezentovaly zábavnou formou své vědecké aktivity, tak i studenti, kteří na odpoledne a večer připravili studentský
Dále:
Ukrajino, jsme s tebou! 12 #PFpomáhá 14 Jak vyučovat češtinu jako cizí jazyk? 15 Ukrajina v literatuře 16 Čeština ve světě 17 O síle dobrých myšlenek 18 Ukrajina ještě nezemřela! 20 Zasadili jsme 1 000 stromků 22
Jan Kresta pískal čtvrtfinále na ME ve futsale 23 Sportovní den rektora 26 Nejlepším ústeckým startupem se letos stal projekt inovativního trenažeru pro veslaře 28 Univerzita třetího věku 30 Kampuska zve nejen na kávu 32 Ve zkratce 34
UJEP + Ukrajina
4
Silverius
foto: Josef Růžička
UJEP
5
24. 2. 2022 Začala invaze Ruska na Ukrajinu
Ukrajina
UJEP zareagovala na nastalou situaci okamžitě. Začíná vznikat první rozcestník s nabídkami pomoci. Rektor univerzity Martin Balej se připojil k prohlášení České konference rektorů.
Sbírka v budově MFC a její předání v Domě národnostních menšin v Praze 28. 2. 2022 Vyhlášena materiální sbírka Univerzita zorganizovala pro studenty a zaměstnance materiální sbírku na pomoc lidem, kteří se stali oběťmi války na Ukrajině. Sbírka byla po jejím uzavření převezena do Domu národnostních menšin v Praze, odkud byla dopravena dále na Ukrajinu. Původně měla sbírka trvat jen deset dní, materiál pomoc však nadále proudila, až se sbírka stala stálou a v současné době nadále probíhá ve studovně na PF UJEP. 1. 3. 2022 Uvolněna první lůžka na kolejích Uvolněno bylo prvních 70 ubytovacích míst na kolejích. První uprchlíci dorazili už v neděli 27. února. Více se dočtete v rozhovoru na straně 10.
6
Silverius
1. 3. 2022 Protest na filozofické fakultě Dne 1. 3. 2022 uspořádali studenti Filozofické fakulty UJEP protestní akci na odsouzení ruské agrese a vyjádření podpory ukrajinským studentům a akademikům. Na místě bylo možné si zakoupit občerstvení, výtěžek byl odeslán neziskovým organizacím.
Studentští ambasadoři
Ukrajina
Na každé fakultě začali fungovat ambasadoři z řad studentů, kteří sloužili jako kontaktní osoby pro Ukrajince k vyřízení všech důležitých záležitostí.
Vyjádření podpory Jasný vzkaz na budově fakulty umění a designu. Peace, please. 16. 3. 2022 Příprava polních lůžek v tělocvičně V očekávání velké uprchlické vlny se připravovalo i nouzové bydlení v tělocvičně na kolejích.
UJEP
7
Ukrajina Další fáze pomoci Na pedagogické i filozofické fakultě začala výuka češtiny pro cizince (více o PF na straně 14).
23. 3. 2022 Přednáška Danuše Nerudové Na fakultě sociálně ekonomické proběhla přednáška na téma „Ekonomické konsekvence války na Ukrajině“. Přednášející byla prof. Ing. Danuše Nerudová, Ph.D., česká ekonomka, profesorka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně.
24. 3. 2022 Charitativní koncert Jsme s tebou, Ukrajino! Benefiční koncert uspořádaný ve světle událostí, které otřásly celým světem – válkou na Ukrajině, podpořil všechny oběti válečného konfliktu na Ukrajině, ať za našimi hranicemi, či přímo u nás v republice. Akci připravila pedagogická fakulta a vysílána byla na YouTube od 18:00 h. Více o koncertu čtěte na straně 12.
8
Silverius
20. 4. 2022 Výstava Ukrajina ještě nezemřela! Výstava v Galerii Rampa v budově fakulty umění a designu představila díla ukrajinských umělců Albiny Yalozy, Antona Logova, Oleksii Revika a Vladislava Ryaboshtana. Všichni umělci ve svých dílech reagují na současnou situaci ruské agrese na ukrajinském území. Více na straně 20.
Zeptali jsme se vás na instagramu Pokud nás ještě nesledujete na Instagramu, měli byste! (@ujepul). Získáte tak, mimo jiné, možnost zapojit se do zveřejněných hlasování. I naše anketa se tentokrát týkala Ukrajiny. Jsou pro vás výsledky překvapivé, nebo nikoli? Dejte nám vědět!
ANO
ne
ZÚčastnili jste se některé z přednášek na téma týkajícího se válečného konfliktu na Ukrajině?
Zajímáte se o válku na Ukrajině?
Zúčastnili
ANO
nezúčastnili
ne
Zapojili jste se nějak do pomoci uprchlíkům?
Ukrajina
Slyšeli jste o sbírkách, které probíhaly na UJEP?
UJEP
9
ptala se: Barbora Slámová
foto: Michaela Černá
Skromnost, vděk a pokora Ivana Tataiová z kolejí UJEP o ubytovávání ukrajinských uprchlíků Ivana Tataiová na kolejích UJEP pracuje už od roku 2006. Před třemi lety se stala vedoucí ubytování a má tedy na starosti vše, co s ním souvisí. Ještě před pár měsíci šlo o ubytování studentů, zaměstnanců či hostů při dlouhodobých i krátkodobých pobytech. Od února ale její práce získala nový rozměr, když na Ukrajině vypukla válka a koleje UJEP začaly poskytovat ubytování pro ukrajinské uprchlíky. Pojďme to vzít od začátku. Jak probíhalo ubytování prvních uprchlíků?
koleje
Na kolejích jsme měli ubytovaných několik mužů z Ukrajiny už před začátkem války, protože tu pracovali. Jakmile jsem si ve čtvrtek (24. 2., pozn. redakce) přečetla první zprávy o tom, co se stalo, bylo mi jasné, že se to nějak dotkne i těchto lidí, ale nečekala jsem, že to bude tak rychlé. Vlastně už v neděli jsem měla první telefonáty, jestli bychom mohli ubytovat nějaké matky s dětmi a už ten večer jsme tam měli první dvě rodiny. A od pondělí už jsme se nezastavili. Jaké byly vaše první pocity? Bylo to náročné, hlavně psychicky náročné. My žijeme v míru a neumíme si takovou situaci vůbec představit… Přišly děti, přišly matky. Bylo to zvláštní a na jednu stranu takové zmatené. Snažila jsem se jim to u nás co nejvíc zpříjemnit, aby se tu hlavně cítili bezpečně. Ale ty emoce byly obrovské. Muselo to být psychicky opravdu náročné… To bylo. Zhruba po týdnu už se člověk trochu obrnil, hlavně tedy proto, že jsme měli hodně práce. Ale do teď je to pořád ve mně. Co jste na kolejích zařizovali jako první? 10 Silverius
Uprchlíky jsme ubytovali na tzv. covidovém patře, které během pandemie sloužilo pro studenty v karanténě. Proto ty pokoje byly i trochu nadstandardně vybavené – byla tam rychlovarná konvice, mikrovlnka, protože někdy tam museli studenti trávit i 14 dní. Takže jsme i díky tomu byli připraveni a v Ústí jsme byli první, kdo uprchlíky přijal. Na tomto patře je i společenská místnost. První, co mě napadlo, bylo udělat tam
hernu. Dala jsem tam koberec, lidé nám přinesli hračky, aby děti měly nějaké místo, kde si mohou chvíli hrát a zapomenout na stres z cesty a ze všeho. Kolik míst jste mohli na začátku nabídnout? Těch míst bylo kolem sedmdesáti. Ale řekněte někomu, že ho nevezmete, že
zůstane stát venku na ulici… Takže muži z Ukrajiny, kteří u nás bydleli už předtím, se různě sestěhovávali a uvolňovali pokoje nebo celé buňky, aby mohly být rodiny spolu. Pak se nám kapacita tedy trochu zvětšila, nakonec jsme měli ubytovaných přes sto lidí. Jak to vypadá nyní? Zůstaly některé rodiny z té první vlny? Více než polovina už si našla bydlení, začlenili se, našli práci, děti začaly chodit do školy… Někteří ubytování dál hledají, přece jen je jich teď hodně, a tak je méně možností. Ale některým se u nás vyloženě líbí a chtějí zůstat. Měla jsem tu paní, která se měla stěhovat na Hoření, město jí tam nabídlo bydlení, ona ale řekla, že chce zůstat tam, kde jsem já. To je hezké, takže zároveň tam působíte i trochu terapeuticky… Víceméně ano, já jsem se opravdu snažila udělat pro ně maximum. Některé ženy mi říkaly maminečka Ivanka (smích). Jak jste se s maminkami a dětmi dorozumívala?
Jak staré děti k vám přišly? Nejmladšímu byly dva měsíce, prostě malinké miminko, pak školkové děti, školáci i středoškoláci, vlastně celá škála až do dospělosti. Poskytují koleje i nějaké další služby pro uprchlíky kromě ubytování? Momentálně jen ubytování, ale oslovily mě různé organizace ohledně překladů, začleňování, hledání práce a další pomoci. Takže spíš různě předávám kontakty a informace.
Zmiňovala jste, že vám ze začátku lidé nosili třeba hračky pro děti. Jak to s pomocí vypadá teď? Pořád lidé nosí materiální dary, nebo už to opadlo? Ze začátku ta pomoc byla obrovská, vyčlenili jsme na materiální dary jednu místnost a během chvilky byla plná. Pak jsme i museli lidem říkat, ať už nic nenosí. Teď mám kontakty na lidi, kteří mi řekli, že rádi cokoliv dovezou, kdyby byla potřeba. Před pár dny nám ještě paní přivezla nějaké džusy a jídlo. Ale tím, že máme na kolejích aktuálně rodiny mužů, kteří v Česku dlouho pracují, tak jsou vlastně schopni se o sebe postarat, začlenily už se i ženy,
takže ta potřeba teď není tak velká jako byla na začátku. Jak lidé z Ukrajiny na tuto pomoc reagovali? Byli strašně skromní! Pořád se snažili, aby se na všechny dostalo. Bylo jich tam kolem té stovky a opravdu mysleli jeden na druhého. Když třeba někdo přinesl oblečení pro děti, tak si to maminky rozdělovaly podle potřeby, nikdo nemyslel jen na sebe. Možná by tohle měli vidět lidé, kteří si na internetu právě na ukrajinské uprchlíky stěžují… UJEP
11
koleje
Většinou to probíhalo bez problémů. Celkem jsem jim rozuměla, případně jsem používala překladač v telefonu. Ale i oni celkem rozumí. Ve výsledku to byl asi nejmenší problém.
To mě právě rozčiluje, když lidé říkají, že jsou Ukrajinci nevděční a podobně. Za sebe můžu říct, že jsem jich tady u nás poznala přes sto a všichni byli tak hodní, tak pokorní, vděční. Nemůžu ani na jednoho ukázat, že by se mu něco nelíbilo, nebyl spokojený, vůbec. Opravdu nemůžu říct nic negativního a myslím si, že zkušenost se sto lidmi už je zkušenost. A když pak někdo vykládá, že tu Ukrajinci jezdí v nových autech a chodí ve značkovém oblečení… Možná by se měli zamyslet nad tím, co těm lidem zbylo – jen to auto, oblečení a špatné vzpomínky.
Z našeho rozhovoru je jasné, že to pro vás bylo náročné období. Je něco, co vám pomáhá? Jak si čistíte hlavu? Mně hodně pomáhá sluníčko – když je venku hezky a můžu se cestou z práce jen tak projít a vím, že v práci je všechno v pořádku a o ty lidi je postaráno. Počasí mi teď dodává energii. A taky mě moc těší, když se ti lidé začleňují a daří se jim. S některými lidmi jsem pořád v kontaktu. Třeba nedávno za mnou přišla paní, která odešla bydlet na Hoření, aby se mi pochlubila, že sehnala práci v archivu v Děčíně. Ředitel toho archivu ji totiž slyšel v rozhovoru v rádiu, tak tam zavolal a nabídl
jí práci. Hned za mnou běžela, aby mi to řekla, měla opravdu radost. I tohle je takové zadostiučinění, že se jim daří a že se tu mohou realizovat, tak i to mi pomáhá a naplňuje mě. Chtěla byste něco dodat na závěr? Z celého srdce bych chtěla poděkovat všem, kteří se podíleli na pomoci. Zaměstnancům univerzity, městským i státním policistům, firmám z Ústí i okolních měst, všem Ústečanům, kteří moc pomohli, a že jich nebylo málo! V neposlední řadě všem zaměstnancům SKM a mé drahé kolegyni Bohumile Jelínek, která všechny ty emoce prožívala se mnou. Děkuji!
Ukrajino, jsme s tebou! Jak probíhala příprava charitativního koncertu? koncert
Ve čtvrtek 24. 3. bylo možné online sledovat premiéru charitativního koncertu Ukrajino, jsme s tebou! Program připravili současní i bývalí studenti a pedagogové katedry hudební výchovy PF UJEP a za celým nápadem, organizací a realizací stál doktorand této katedry – Pavel Zmátlo. Koncert můžete zhlédnout i nyní, a to na univerzitním YouTube kanále. Jak se zrodil nápad na koncert? Bavil jsem se s kamarádkou Lenkou Portovou, která toho času pomáhala při organizaci materiální sbírky v Lounech, a při všem tom povídání padla zásadní otázka: „Co kdybychom udělali charitativní koncert?“ Chvíli jsem nad tím dumal – respektive mě tahle myšlenka celou noc budila – a ráno jsem si řekl, že se do toho pustím. Kolik času uplynulo od prvotního nápadu do samotné realizace? Byly to zhruba tři týdny, během kterých jsem si nechal tento počin posvětit, 12 Silverius
absolvoval několik schůzek, domluvil interprety a prostory, realizoval propagační materiály, absolvoval dva natáčecí dny a pak to ještě celé dával dohromady. Původně jsem si říkal, ještě s horkou hlavou, že to dáme za týden, ale to bych se asi složil (smích). Podle čeho jste interprety vybíral? Oslovil jsem všechny, kteří jsou nějakým způsobem spjati s naší katedrou. Všechno to jsou studenti, absolventi, pedagogové a jejich přátelé. Snažil jsem se o to, aby v každém tělese byla nějaká spojující linka právě s katedrou hudební výchovy. Měl jste nějakou předchozí zkušenost s pořádáním takové akce? S organizací koncertů jako takových mám zkušeností poměrně dost, nicméně projekt takového rozsahu, kam jsem zval i známější osobnosti, jsem dělal prvně.
Podívejte se na záznam koncertu: bit.ly/jsme-s-tebou Má pořádání charitativní akce nějaká specifika? Myslím, že je to jednodušší ze stran ochoty. Pokud narazíte na správné lidi a oni vědí, že akce má dobrý záměr, tak ji rádi podpoří. Jak nakonec celý koncert probíhal? Během dvou natáčecích dnů k nám postupně přijížděli všichni pozvaní umělci a nahrávali jsme jednotlivé dílčí výstupy. Ty jsme pak s kolegou Lukášem Bockem dávali dohromady po stránce vizuální a zvukové. Proč jste nezvolil třeba formu živého vysílání? Já osobně ty online koncerty formou živého vysílání v online prostoru nemám moc rád, protože výsledky ne vždy stojí za to. Během živého přenosu nemusíte vše podchytit. Navíc pokud chcete, aby ten živý přenos vypadal dobře, jsou personální nároky mnohem vyšší. Takhle jsme to zvládli ve dvou lidech.
foto: Josef Růžička, archiv Pavla Zmátla
Narazil jste během natáčení na nějaký problém?
Přišly i nějaké nenávistné reakce přímo na tento koncert?
Myslím, že příprava byla dobrá a důsledná, takže to proběhlo úplně bez problémů. Technika nás nezradila. Samozřejmě vždy člověk vidí, co vše by se dalo udělat jinak a třeba i trochu lépe, ale myslím, že jsme za daných podmínek odvedli nejlepší možný výkon. Člověk musí vždy pracovat s tím, co má.
Na tento konkrétně ne, minimálně o nich nevím. Nicméně ve stejnou dobu jsem ještě pořádal i charitativní koncert na pomoc Ukrajině v Chomutově. Tam se bohužel nějaké nemístné komentáře k jeho konání na sociálních sítích objevily. Každopádně samotný koncert dopadl velmi dobře a naplnili jsme celý kostel.
Takže se nenašlo nic, co by vás zaskočilo?
Dostal jste nějaké ohlasy na celou akci? Jaké případně byly?
Jediné, co mě obecně v této době překvapuje, je rozdělení společnosti. Ty komentáře na sociálních sítích člověk opravdu číst nemůže. Dělat nepřítele společnosti z člověka, který je prokazatelně v tísni, je ve válce, přišel o domov a svoje blízké… mi prostě a jednoduše přijde nízké a vůbec tohle jednání nechápu.
Všechny ohlasy, které jsem zaznamenal, byly pozitivní. Pro mě asi nejvíc znamená ocenění od kolegů a lidí, kteří se na natáčení koncertu přímo podíleli. Nemenší radost ale mám i z pozitivních reakcí diváků, kterým kromě možnosti podpory dobré věci přinesl i potěchu.
Které z vystoupeních vás nejvíce oslovilo? Nejvíc mě dostalo klavírní vystoupení dr. Krahulíka, který působí na naší katedře. Když jsem seděl za kamerou, tak jsem pomalu ani nedýchal. On je navíc skromný člověk, který však hraje jako bůh. Ale všechna vystoupení byla perfektní a jsem hrozně vděčný za to, že se natáčení všichni zúčastnili. Chcete ještě něco dodat závěrem? Chtěl bych ještě jednou poslat velké DÍKY všem, kteří se na akci podíleli. Nejde jen o umělce, ale také o vedení univerzity, fakulty a naší katedry – bez jejich podpory a hlavně důvěry by se mi akce pořádala těžko. Velké díky patří také Domu umění, který nám poskytl prostory pro natáčení. Moc si vší té pomoci vážím a ještě jednou děkuji! UJEP
13
koncert
ptala se: Barbora Slámová
#PFpomáhá Do pomoci Ukrajině se zapojila celá univerzita a výjimkou nebyla ani pedagogická fakulta. Program s již známým heslem #PFPOMÁHÁ Ukrajinu podporuje od začátku března. Pod tímto heslem fakulta pomáhala i v době pandemie šitím roušek pro zdravotníky nebo doučováním žáků během uzavření škol. První vlaštovkou byla katedra bohemistiky, která už 27. 2. 2022, tedy pouhé tři dny po vypuknutí války, vyhlásila materiálovou sbírku ve své studovně. K její iniciativě se okamžitě připojila studovna pedagogické fakulty a několik dní na to celou pomoc zaštítilo i vedení PF.
pomoc
Podpora studentů Pedagogická fakulta podporuje české i ukrajinské studenty. Pokud máte chuť nabídnout svůj čas a energii, jste tu na správném místě. Dobrovolníci z řad studentů jsou stále potřeba a vedení fakulty je za činnost rádo odmění formou stipendií. „Všem našim studentům a studentkám, kteří se zapojí do humanitární pomoci, nabízíme mimořádné stipendium ve výši 200 korun za odpracovanou hodinu. Fakulta na tato stipendia vyčlenila dva miliony korun. Někteří dobrovolníci zvládli odpracovat i více než 130 hodin za měsíc, což je skvělé!“ uvádí proděkan PF pro studium a pedagogické praxe Martin Černý. Pomoc studentů byla 14 Silverius
potřeba nejprve v hotelu Vladimír, kam většina uprchlíků po příjezdu do Ústí nad Labem putovala. „Aktuálně dobrovolníci pomáhají na Hoření, kde se nachází Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině,“ vysvětluje Černý. Stipendia jsou dostupná i pro ty studenty, kteří se v souvislosti s válkou na Ukrajině dostali do tíživé sociální situace. Této pomoci prozatím využily dvě studentky. Fakulta formou stipendií podporuje ale i tři další, které využívají studijní mobility. Materiální dary Nejen v průběhu března a dubna byla potřeba materiální pomoc. Sběrných míst bylo hned několik, tím hlavním však byla a nadále zůstává studovna PF na České mládeži. Věci, které lidé na sběrná místa přinesli, putovaly i přímo do Lvova. Jednomu ze studentů se dokonce podařilo sehnat poptávanou třífázovou elektrocentrálu, která byla odeslána tamtéž. Materiální dary se dále posílaly do nejrůznějších center a organizací, zkrátka tam, kde jich bylo potřeba. I tato pomoc je podle proděkana PF stále aktuální: „Studovny pedagogické fakulty a katedry bohemistiky vytvořily tým studentů, který pravidelně komunikuje s různými neziskovými organizacemi,
a aktualizuje tak poptávku potřebných věcí. Pokud by tedy někdo chtěl přispět, stále je tu možnost.“ Jazykové kurzy Pedagogická fakulta se podle proděkana Černého v současné době soustředí především na konkrétní pomoc: „Prioritou je nyní jazyk. Jde nám o to, aby se uprchlíci naučili česky alespoň a úrovni A2, a my jim tak mohli nabídnout studium na naší univerzitě.“ Vzdělávání v oblasti češtiny pro cizince zaštiťuje katedra bohemistiky. V letních měsících bude probíhat také intenzivní kurz češtiny, jehož organizačním garantem je Centrum celoživotního vzdělávání PF UJEP. I zde je velmi přínosná pomoc studentů a studentek, zejména těch, kteří hovoří ukrajinsky nebo rusky. Našli se i studenti, kteří vzali pomoc do svých rukou a přišli s vlastními nápady. Třeba doktoranda z katedry hudební výchovy Pavla Zmátla napadlo uspořádat charitativní koncert pro Ukrajinu a fakulta i univerzita ho s nadšením podpořily (více na str. 12). „Jsem naprosto nadšený z pomoci konkrétních studentek a studentů. Jejich nasazení ve volném čase v rámci studia je opravdu veliké a příkladné,“ dodává Černý závěrem.
Jak vyučovat češtinu jako cizí jazyk? Mnoho dobrovolníku se v současnosti zapojuje do výuky českého jazyka pro ukrajinské běžence. Pokud jste někdy sami vyučovali češtinu jako cizí jazyk, zajisté víte, že to není věc jednoduchá a že se velmi odlišuje od výuky rodilých mluvčích. Toho jsou si vědomi i vyučující z katedry bohemistiky, a proto 13. dubna 2022 uspořádali dvouhodinový seminář, který měl alespoň trochu pomoci všem, kteří se do výuky zapojili nebo se plánují zapojit v budoucnu. Vedení semináře se chopili dr. Hasil společně s dr. Kulichem. Oba dva mají již několikaletou praxi s výukou cizinců, převážně Ukrajinců a ruskojazyčných studentů. Dr. Hasil v úvodu popsal současný stav výuky Ukrajinců a okomentoval nově dostupné výukové materiály a publikace. Řeč byla také o historii Ukrajiny a zejména o lingvohistorickém pozadí tohoto státu, jehož pochopení je pro výuku dozajista podstatné.
azbuku. Poté můžete využívat další zdroje, např. internetové slovníky, a hledat shody v jazycích, což může být pro výuku dobrým startem – budete stavět na něčem, co už vaši studenti znají ze svého rodného jazyka. Vyučující se shodli na tom, že je potřeba se v první řadě soustředit na slovní zásobu a fráze, které jsou potřebné pro každodenní život. Pokud se ale budeme pokoušet o konverzaci, narazíme zde na další problém. Přestože témata jako rodina, můj domov, oblíbené hračky aj. patří mezi běžná konverzační témata pro začátečníky, která najdeme v každé učebnici, musíme nyní myslet na to, že jsou pro ukrajinské běžence v aktuální situaci velmi nepříjemná, a proto bychom se jim měli jako učitelé vyhnout. Problematické může být i hledání vhodných učebních materiálů. Dr. Hasil v současné situaci doporučil opřít se o vše,
foto: FF UJEP
co je „po ruce“. Na trhu jsou nyní sice nové publikace zaměřené právě na výuku Ukrajinců, ale ne všechny jsou kvalitně zpracovány. Některé se soustředí převážně na pravopis, ten ale není pro cizince podstatný, naopak je potřeba vše co nejvíce zjednodušit, od pravopisu můžeme v začátcích úplně odhlédnout. Pro cizince bude nejpřínosnější, když autentickou češtinu co nejvíce naposlouchají, ať už ve škole, v televizi, rádiu či během volnočasových aktivit. Během výuky bychom měli dbát na správnou výslovnost, ale zároveň stále působit autenticky. Není tedy vhodné přehánět, stačí, když bude výslovnost pečlivá. Závěrem semináře oba vyučující děkovali nejen za hojnou účast z řad studentů, ale především za zapojení se do výuky češtiny jako cizího jazyka v této nelehké situaci. Taktéž nabídli pomoc a konzultace v případě potřeby.
První hodina semináře byla věnovaná převážně vztahům mezi češtinou, ruštinou a ukrajinštinou. Pro učitele i studenty je velkou výhodou, že všechny zmíněné jazyky jsou slovanské a patří do skupiny flexivních jazyků. Mají stejné gramatické kategorie (např. pády jmen nebo časy sloves), pouze se liší jejich realizace. Problém naopak způsobují rozdíly jako odlišný grafický systém, pohyblivý přízvuk (RJ, UJ), délka samohlásek (ČJ). Pokud umíte alespoň základy ruštiny nebo ukrajinštiny, bude pro vás výuka samozřejmě o něco jednodušší. Vyučovat se dá ale i bez těchto znalostí. V takovém případě je však vhodné se naučit minimálně
Výuka českého jazyka pro Ukrajince probíhá například také na Filozofické fakultě UJEP UJEP
15
čeština
text: Barbora Slámová
text: Markéta Trochtová
foto: Vědecká knihovna UJEP
Ukrajina v literatuře
knihovna
Válka na Ukrajině s sebou mimo jiné přinesla naše zesílené povědomí o této veliké zemi a s tím také nárůst zájmu o Ukrajinu jako takovou. Ukrajinci patří již dlouho mezi největší národnostní skupiny na území ČR. Současná nelehká situace jen posílila naše vzájemné vztahy. V naší knihovně jsme pro Vás vybrali několik zajímavých knih, které se tématu Ukrajiny různou měrou věnují. První z nich jsou pohádky.
ukrajinskou tvorbu. Zároveň autoři vybrali texty, které u nás ještě nebyly publikovány a jsou na Ukrajině stále živé. Máme zde tak možnost seznámit se blíže s ukrajinskými pohádkami, mýty či vyprávěními o zbojnících.
V pohádkách, pověstech a mýtech bývá ukryta místní moudrost a tradice. Někdy jsou záznamem skutečných událostí, které si mezi sebou předávaly celé generace. Jako v zrcadle se v nich odráží identita a povaha národa. Některé si vysloužily literární zpracování, jejich překlad pak může být překladatelskou výzvou. A takové výzvy se zhostilo 11 mladých ukrajinistů z Prahy, Brna a Olomouce. Vznikla tím rozsáhlá sbírka ukrajinských pohádek, pověstí a lidových vyprávění. Při výběru textů pro překlad byla snaha, aby byly zastoupeny všechny oblasti Ukrajiny s důrazem na původní
Další knihou je publikace, kterou v roce 2019 vydalo Velvyslanectví Ukrajiny v České republice. Cílem bylo představit významné „české“ Ukrajince – lidi, kteří duchovně, intelektuálně i materiálně obohacují Česko. Najdete mezi nimi vědce, advokáty, podnikatele, lékaře a další významné osobnosti.
LYONS KINDLEROVÁ, Rita, ed. Pomsta Oleksy Dovbuše: ukrajinské mýty, pohádky a pověsti
LAŇ, Olena a Jana ŠPAKOVÁ. Mezi vámi: Ukrajinci jak je neznáte Máme pro vás také tip na knihu spíše odbornou, která zdůrazňuje historickou
spolupráci ukrajinského a českého národa a především vývoj česko-ukrajinských vztahů. Sborník mladých ukrajinistů, ve kterém šest autorů předkládá výsledky svého bádání zaměřeného na slovansko-ukrajinské, zejména česko-ukrajinské vztahy. Autoři jednotlivých příspěvků zkoumají dějiny a vývoj ukrajinsko-českých vztahů, Ukrajinskou svobodnou univerzitu a její důležité osobnosti, a také se věnují vzniku Ukrajinsko-českého slovníku. České vědomí Ukrajiny – Budoucnost v tradici Pokud chceme poznat některý národ trochu blíže, je dobré se seznámit také s jeho poezií, a ještě lépe s jeho lidovými písněmi. V tomto směru jsme našli ve fondu Vědecké knihovny dvě knihy: MARČANOVÁ, Marie, Jan VLADISLAV a František TOVÁREK. Ukrajina zpívá: výbor z ukrajinských lidových písní Vítězit a žít: anthologie z ukrajinské poesie Posledním tipem z fondu Vědecké knihovny UJEP je kniha, která sice není „z pera“ ukrajinského spisovatele, věnuje se však velké ukrajinské tragédii, havárii v Černobylské jaderné elektrárně. Kniha laureátky Nobelovy ceny je sestavena z rozhovorů s lidmi, jejichž životy černobylské neštěstí zásadně ovlivnilo, s vdovami po hasičích, kteří byli jako první bez jakékoliv ochrany posláni hasit hořící elektrárnu, s vojáky,
Ukrajinská a česká kultura se vzájemně prolínají a obohacují už po staletí 16 Silverius
text: Barbora Slámová s vysídlenými rolníky, s vědci, kteří měli zakázáno informovat veřejnost, a dalšími aktéry této hrůzné události.
Ukrajinská a česká kultura se vzájemně prolínají a obohacují už staletí. Tato vzájemná náklonnost se znovu vyjevila v nebývalé síle v podobě obrovské vlny solidarity s ukrajinskými válečnými uprchlíky. Snad je to dáno jazykovou příbuzností nebo podobností hrozeb, kterým oba národy v minulosti čelily. Ukrajinci jsou a budou významnou součástí naší společnosti.
Čeština „na pohodu“
Čeština ve světě
cestina_na_pohodu
Téma výuky češtiny jako cizího jazyka je v současné situaci velmi aktuální, o tom se, ostatně, můžete přesvědčit sami ve článku na str. 9. Přemýšleli jste ale někdy nad tím, jestli se čeština vyučuje i v zahraničí? Se studenty, studentkami a vyučujícími z naší katedry bohemistiky jsme na začátku května vyrazili na vědeckou exkurzi do Vídně. Akce proběhla v rámci programu Aktion Česká republika – Rakousko, konkrétně jde o Projekt tří univerzit. Ve Vídni jsme se setkali nejen s tamějšími studenty slavistiky/bohemistiky, ale také s kolegyněmi z Ostravské univerzity. V rámci připraveného programu jsme měli možnost seznámit se se Školským spolkem Komenský. Školský spolek Komenský byl založen v roce 1872. Jeho cílem je zachovat ve Vídni, potažmo v Rakousku, český jazyka a českou kulturu. Sloganem spolku je „Dvojjazyčně od školy až po maturitu“, je totiž zřizovatelem mateřské školy, obecné školy a reálného gymnázia. Právě na osmileté gymnázium jsme se v rámci exkurze mohli podívat. Přestože v den naší návštěvy probíhaly státní maturity, měli jsme možnost setkat se s ředitelkou gymnázia Mgr. Helenou Huber a nahlédnout do výuky v nižších ročnících. Gymnázium v současnosti navštěvuje zhruba 250 studentů. Většina z nich pochází ze smíšených česko-rakouských rodin a díky tomu ovládají jak češtinu, tak němčinu. Není to ale pravidlem – některé děti jdou na školu bez znalosti německého jazyka, třeba proto, že se jejich rodiče přestěhovali do Vídně kvůli práci. Ani to však není problém, výuka totiž ve všech předmětech probíhá dvojjazyčně. Buď v jedné třídě učí jeden předmět dva učitelé zároveň (každý v jednom jazyce), nebo vyučuje pouze jeden učitel, který ovládá oba jazyky. Nahlédli jsme například do hodiny zeměpisu, kde jak paní učitelka, tak studenti plynule přecházeli z češtiny do němčiny a z němčiny do češtiny, přičemž se zdálo, že oba jazyky všichni ovládají opravdu skvěle. Nedělalo jim problém větu začít česky a dokončit německy. Ve Vídni se navíc nachází nejstarší slavistika na světě – Institut für slawistik na Vídeňské univerzitě. Zároveň byla univerzita ve Vídni první univerzitou, na které se vyučoval český jazyk, a to už v roce 1775. Na Karlově univerzitě v Praze se čeština zavedla až o 18 let později. Až vám bude někdo tvrdit, že čeština je zbytečná, protože brzy zanikne, můžete mu oponovat třeba tím, že se ji v Rakousku na různých úrovních učí zhruba 40 000 lidí (k r. 2019). A Vídeň není zdaleka jediným zahraničním městem, kde na studenty bohemistiky narazíte! UJEP
17
knihovna
ALEKSIJEVIČOVÁ, Světlana. Modlitba za Černobyl: kronika budoucnosti
#příběhujep 18 Silverius
foto: Josef Růžička
#PŘÍBĚHUJEP
O síle dobrých myšlenek PhDr. Otakar Fleischmann, Ph.D. Představte si, že byste se zítra probudili do světa bez lidí…
Ve své profesi psychologa pomáhá Otakar studentům a zaměstnancům UJEP, ale také zdravotníkům a záchranářům ústecké Masarykovy nemocnice, aby se v tom svém jedinečném pletivu myšlenek, citů a mezilidských vztahů vyznali. Snaží se je vést k tomu, aby se stávali aktivními tvůrci svých osudů a dokázali v nich vidět smysl. Se vší vážností, kterou to někdy vyžaduje, ale také s pořádnou dávkou legrace, která je na prázdnotu tím vůbec nejlepším lékem.
#příběhujep
Psychopata napadne, že by spolu s lidmi zmizely i všechny problémy. Psycholog namítne, že odstraněním všech zrcadel se člověk problému nezbaví. Lidé a naše vztahy s nimi nám především ukazují něco o nás samých. Ano, někdy to bývá těžké. Chyby, které v druhých vídáme, jsou často podobné našim vlastním slabostem. Lidem je nutné se přizpůsobovat, tolerovat jejich jinakost, hledat spolu s nimi kompromisy. To vše nám ale zároveň pomáhá kultivovat a rozvíjet naši lidskost.
Přestože jsme si za poslední dva roky jakžtakž zvykli nahrazovat mnohá lidská setkání virtuální realitou, svět bez skutečných lidí by byl strašlivě prázdný. A prázdnota je nebezpečná v tom, že se v ní mohou začít usazovat démoni. Intelektuální prázdnota, citová vyprázdněnost, bezduchá kultura, vykořeněnost… to vše jsou problémy, které náš kraj až moc dobře zná. Možná souvisejí i s tou prázdnotou, která tu kdysi vyvstala násilím. Nejlepším lékem na ni je snaha zaplňovat ji dobrými lidmi. Proč? Protože mezi lidmi vznikají vztahy. Pletivo citů a myšlenek vedoucí k plnosti lidského společenství.
Celý příběh včetně odkazů na podcast i video najdete na
pribeh.ujep.cz/people/otakar-fleischmann/
#Příběhujep na festivalu Naše unikátní série dokumentárních portrétů z akademického prostředí se představila i na 5. mezinárodním filmovém festivalu ELBE DOCK. Projekce tří příběhů proběhla v unikátním prostoru bývalého bunkru. Více o akci čtěte na elbedock.cz. UJEP
19
Ukrajina ještě nezemřela! Výstava Ukrajina ještě nezemřela! představila díla ukrajinských umělců reagujících na současnou situaci ohledně ruské agrese na ukrajinském území. Galerie Rampa přiblížila díla ukrajinských malířů Albiny Yalozy, Antona Logova, Oleksii Revika a Vladislava Ryaboshtana. Když 24. února 2022 vpadla vojska Ruské federace na území Ukrajiny, celá Evropa se probudila do zcela nové a nečekané situace. Překvapení a úděs nad děním, které nemá v Evropě 21. století obdobu, je patrné v dílech všech vystavených autorů.
Albina Yaloza vypráví o světě a člověku uprostřed přelomového dění prostřednictvím čitelných symbolických atributů a zástupných útržků rozbitého reálného světa umístěných do nekonkrétního prostoru, doplněných textovými vzkazy. Její výpověď nese poselství odvážného národa rozhodnutého bránit svobodu, svůj národ a vlast navzdory silnému soupeři.
galerie Albina Yaloza
Albina Yaloza Kdysi mé ruce uměly psát, nyní je učím střílet
Vladislav Ryaboshtan série Bayraktar Černobílé kresby Vladislava Ryaboshtana sledují válku skrze moment zaměření a následný zásah cíle. Zmrazují v obraze existenci a neexistenci stávajícího a rychlost a lehkost nevratné změny. Jeho nebarevná výpověď je jasně zacílená na popis destrukce a odsudek hrůzného činu.
20 Silverius
Umím nejen nakrmit děti, ale také řídit Bayraktar
Anton Logov reflektuje současnou válku na Ukrajině prostřednictvím vyprávění osudu země, lidí a jejich příběhů, které zprostředkovaně sleduje celý svět stylizovanou formou popisu děje. Jeho výpovědi hrůzy a trpící lidskosti vycházejí z kořenů ruské avantgardy začátku minulého století (podání postav venkovanů Kazimira Maleviče).
Anton Logov
Mrtví ukrajinci leží v ulicích Buči
Ruská žena přišla do supermarketu pro čerstvé maso
galerie
Anton Logov
Oleksii Revika – Red line série Bezbranné schoulené postavy a výseky těla Oleski Revika, zaměřené rudým akcentem a červenou linkou na zraňující bod, jsou psychologickou výpovědí pocitu zoufalé, zraňované lidské bytosti. Zřetelný apel k obraně lidských hodnot je hlavním momentem u všech vystavujících umělců. UJEP
21
foto: Josef Růžička
Zasadili jsme 1 000 stromků za naše absolventy teambuilding
V úterý 12. dubna 2022 u nás proběhl netradiční teambulding. Společnými silami jsme utvářeli krásnější budoucnost. A protože víme, že naše budoucnost závisí na lidech, kteří projdou pod našima rukama, vysadili jsme strom za absolventy předchozího akademického roku. Žádná ruka nezůstala čistá a kopáči málem vypustili duši, ale v konečném důsledku TO STÁLO ZA TO! Děkujeme všem zúčastněným a také společnosti Lesy České republiky za možnost vysázení našich zelených absolventů. Tradice bude pokračovat, už teď se těšíme na příští ročník!
Zaměstnanci UJEP a studenti přírodovědecké a strojírenské fakulty při práci
22 Silverius
foto: archiv Jana Kresty a www.uefa.com
Jan Kresta pískal čtvrtfinále na Mistrovství Evropy ve futsale Jan Kresta na katedře tělesné výchovy a sportu PF UJEP působí už 15 let. Kromě toho je také futsalovým rozhodčím jak v českých ligových soutěžích, tak na mezinárodní scéně. Na přelomu ledna a února roku 2022 se mu podařilo dostat se až na mistrovství Evropy, které se koná pouze jednou za čtyři roky. V Nizozemsku, kde akce proběhla, pískal mimo jiné i čtvrtfinálové utkání mezi Gruzií a Ruskem.
Z letošního ME je Kresta nadšený a celou událost hodnotí velmi pozitivně, přestože jeho účast zkomplikoval covid-19. „Měl jsem víceméně štěstí v neštěstí. Většina rozhodčích včetně mě byla v průběhu mistrovství v karanténě. Já měl štěstí v tom, že jsem si sedmidenní karanténu odseděl na pokoji hned po prvním odpískaném zápase. Zpátky jsem se tak vrátil, právě když začínala čtvrtfinálová utkání.“ I díky tomu Kresta dostal šanci rozhodovat čtvrtfinále se svým kolegou Ondřejem Černým. Covidová opatření ovlivnila také atmosféru v samotné hale. „Některé zápasy se hrály úplně bez diváků, v hale byli rozesazeni pouze dřevění panáci, kteří je měli připomínat,“ vypráví Kresta. Prázdné prostory měly ale částečně pozitivní dopad: „Hráči si najednou uvědomili, že je v prázdné hale vše vidět a slyšet a že by za to mohli být potrestáni. Takže svým způsobem byli vlastně hodnější.“ Nejbližší velkou futsalovou akcí je mistrovství světa, tam ale Kresta s nominací
futsal
Kresta už v minulosti rozhodoval na ME hráčů do 19 a 21 let, tentokrát měl příležitost řídit soutěž dospělých. „Je to velký rozdíl – jak z hlediska organizace celé akce, tak z hlediska kvality hry. Hra dospělých je rychlejší, taktičtější, i výkon rozhodčího proto musí být na vyšší úrovni, aby korespondoval s výkonem hráčů,“ vysvětluje.
nepočítá. „Byl by to sice sen, ale objektivně musím říct, že po sportovní stránce je v Evropě mnoho lepších rozhodčí a kvóty
jsou omezené. Obecně jsou v Evropě asi nejlepší rozhodčí na světě – to už mohu ze zkušenosti srovnat,“ uzavírá.
Mgr. Jan Kresta, Ph.D. Odborný asistent KTVS Koordinátor Vysokoškolského sportovního centra na UJEP Futsalový rozhodčí
UJEP
23
foto: Josef Růžička
festival
Univerzitní festival
Univerzita pozvala začátkem května na tradiční, a přesto nový Univerzitní festival. Nový formát přinesl již osvědčenou univerzitní popularizační aktivitu, kterou byl v minulých letech Den vědy a umění na UJEP. Tentokráte ho ale rozšířil o další již zavedenou akci – Studentský Majáles. Festival propojil aktivity, personální kapacity i energii a nabídl poučení a zábavu na celý den pro nejširší veřejnost.
Novinkou Univerzitního festivalu bylo jeho umístění. V předchozích ročnících univerzita svoji vědu a umění „vyvážela“ ze svých budov a laboratoří do města. V době, kdy je univerzitní kampus dokončen, zvolila opačnou cestu a pozvala veřejnost do ústeckého univerzitního městečka 24 Silverius
První část Univerzitního festivalu – Festival vědy a umění – proběhla na náměstí před budovou Centra přírodovědných a technických oborů. Každá fakulta představila vlastní vědecké či umělecké aktivity ve stáncích rozmístěných po celém náměstíčku. Cenné či objemné přístroje v akci si bylo možné prohlédnout přímo v laboratořích
festival
Nestihli jste akci naživo? Prohlédněte si video z akce: bit.ly/univerzitni-festival-2022
Po 14. hodině se celý prostor proměnil na druhou část Univerzitního festivalu (hudební) – Studentský festival (dříve Studentský Majáles), který připravila Studentská unie UJEP. Klasický „fesťák“ rozezněl kampus až do 22 hodin. Na stage vystoupila řada skvělých kapel a interpretů UJEP
25
Sportovní den rektora
Sportovní den rektora je akce pro všechny studenty a zaměstnance UJEP i partnery univerzity, kteří rádi využijí možnosti si zasportovat. Cílem je si společně užít radost z pohybu, proto je pravidelně velká část aktivit nesoutěžní. Každý si tak mohl bez obav vyzkoušet nové aktivity, něco se naučit a užít si pohyb s přáteli. Letos sportovní den proběhl dne 6. dubna.
Podívejte se na video z akce: bit.ly/sportovni-den-2022
sport 26 Silverius
sport
foto: Josef Růžička
UJEP
27
text a foto: Inovační centrum Ústeckého kraje
Nejlepším ústeckým startupem je projekt inovativního trenažeru pro veslaře A třetí místo získala Veronika Čížková za neziskový projekt Psychomat, který se snaží podporovat veřejnost v tom, aby otevřeně mluvila o psychologii a duševním zdraví, svobodně se v tomto oboru realizovala a sdílela své příběhy.
V dubnu se v prostorech ICUK SPACE HRADEBNÍ představily startupy z podnikatelského inkubátoru od Inovačního centra Ústeckého kraje během události Startup Go Grill – veřejného grilování startupů před investory a širokou veřejností. Mezi 12 startupy porotu oslnil ojedinělý veslařský trenažer pro vrcholové sportovce – ROWINGO. Událost Startup Go Grill je závěrečná prezentace projektů, které prošly podnikatelským inkubátorem od ICUK. Cílem této události je ukázat široké veřejnosti zajímavé nápady z našeho kraje a také propojit právě tyto projekty s investory. Porota, která má rozhodující slovo o výherci, byla složena z řad investorů.
ICUK
První místo a s ním 25 000 Kč na služby od ICUK si odnesl startup Rowingo zakladatelů Matouše Kostomlatského, Jana Psoty a Davida Kučery. Rowingo se zabývá vývojem a výrobou veslařského simulátoru, který věrně kopíruje pohyb veslařské lodi. Porotu Rowingo zaujal především tím, že kombinuje technologii, know-how a přidanou hodnotu se zajímavým, a hlavně přímo zaměřeným segmentem. Navíc zakladatelé startupu už mají vyrobený prototyp a ví, jak budou postupovat 28 Silverius
dále.„Kluci z Rowingo mě nadchli už při úvodní konzultaci do inkubátoru. A to především svou znalostí problematiky a hardwarovým řešením. Navíc takových projektů v našem kraji není mnoho. Věřím, že o nich ještě hodně uslyšíme,“ komentoval Jan Wedlich, manažer podnikatelského inkubátoru ICUK. Druhé místo si odnesl projekt Bridge Academy zaměřující se na technologické vzdělávání dětí a mládeže. Ten rozvíjí dětské IT dovednosti pomocí hry Minecraft např. i organizováním příměstských táborů.
„Na této události mě nejvíce baví, že člověk tu nasaje energii mladých lidí, kteří chtějí tvořit a mít nějaký dopad na společnost. Dávají tomu všechno a v některých neziskových případech ani nechtějí moc zpět. Je to skvělá atmosféra, která vás ovlivní, a jsem rád, že je v jejich projektech umíme nasměrovat a podpořit,“ dodal ředitel Inovačního centra Ústeckého kraje, Martin Mata. Co je to podnikatelský inkubátor? Podnikatelský inkubátor StartUp Go od Inovačního centra pomáhá začínajícím podnikatelům s jejich projekty. Pomocí konzultací, workshopů a mentorů jsou tak schopni své podnikání během krátké chvíle posunout mílovými kroky dále. Celý tento několikaměsíční program končí veřejnou prezentací Startup Go Grillem. Spolupráce s absolventy mnohdy ale pokračuje dále v dalších službách ICUK.
20. října 2022, 9.00 ICUK Space Hradební
Velká Hradební 2800/54, Ústí nad Labem
Jediný festival startupů, podnikání i moderních technologií v Ústeckém kraji pro studenty SŠ, VŠ, začínající podnikatele, firmy i veřejnost. • příběhy podnikatelů • konzultace s experty • rychlé pracovní rande • workshopy • soutěže, robotka Rubby …
Zajímá tě podnikání, marketing, nové technologie, startupy … Chceš sám podnikat? Registruj se! Sám nebo se svými spolužáky:
Vstup zdarma po registraci na www.festup.cz
UJEP
29
text: Jana Kasaničová
foto: Josef Růžička, Michaela Černá
Univerzita třetího věku Celoživotní vzdělávání, jako proces získávání a rozvoje vědomostí, schopností i praktických dovedností od narození do zralého věku, je již nyní považováno za samozřejmou formu aktivního přístupu jedince k učení. Příležitost takto se vzdělávat je navíc v současné době dostupná všem. Jednou z forem celoživotního učení jsou Univerzity třetího věku (U3V). Univerzita třetího věku je na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem realizována již od akademického roku 1994/1995. Za téměř 30 let své existence se obrovsky proměnila jak nabídkou kurzů, tak počtem svých účastníků. Nejmarkantnější změna proběhla s přestěhováním Univerzity třetího věku do univerzitního kampusu na podzim roku 2012, tehdy narostl počet posluchačů o více než čtvrtinu. „Na univerzitě organizujeme tuto formu výuky v tzv. dvouletých cyklech. K zásadnímu rozšíření nabídky kurzů U3V u nás došlo právě počínaje cyklem 2013–2015,“ uvádí prorektorka pro studium RNDr. Alena Chvátalová, Ph.D.
Zájem o kurzy Univerzity třetího věku UJEP od té doby markantně stoupá. Ve dvouletém cyklu 2017–2019 měla U3V přes 1 000 posluchačů a nabízela kurzy nejen v Ústí nad Labem, ale i v Žatci, Kadani a Roudnici nad Labem. „V letech 2019–2021 vstoupil do výuky covid19, ale i přesto kurzy neustaly a probíhaly on-line. Z té doby mě velice pozitivně překvapila nejen potřeba našich seniorů nezůstat v izolaci, ale také jejich zájem naučit se něco nového prostřednictvím distanční výuky,“ upozorňuje vedoucí Oddělení celoživotního vzdělávání Bc. Dana Masopustová. Od zimního semestru 2021/2022 se vrátili posluchači do školních lavic a výuka kurzů opět probíhá klasickou prezenční formou.
u3v
Kdo může navštěvovat U3V Podmínkou pro možnost navštěvovat kurzy U3V je dosažení věku 50 let, pak již stačí včas podat přihlášku a zaplatit poplatek za kurz. Každý posluchač U3V si z nabídky kurzů sestavuje svůj individuální vzdělávací program, a to podle vlastního zájmu a časových možností. Může si zvolit neomezený počet kurzů, které jsou pro daný semestr vypsány. 30 Silverius
„Máme zde seniory, kteří se k nám vrací opakovaně, s napětím čekají na nově vypsaná témata kurzů a studují prakticky bez přestání. Lektoři, kteří na U3V UJEP přednášejí, se shodují, že atmosféra při výuce, nadšení posluchačů a jejich zájem jsou zcela výjimečné a neznají vděčnější a pozornější publikum,“ doplňuje Masopustová. Cíl a podpora Cílem pořádání kurzů U3V na ústecké univerzitě je dát lidem v poproduktivním věku, na univerzitní úrovni, příležitost seznamovat s nejnovějšími poznatky, ať již v oblasti vědy, historie, kultury, zdravotnictví, či dalších, a současně pečovat o jejich neustálý rozvoj, umožnit jim praktické využití získaných vědomostí, a tím stále aktivní přístup k životu, potažmo udržení pocitu užitečnosti. Tento přístup podporuje i psychologická teorie aktivního stárnutí, kdy se předpokládá zachování potřeb středního a dospělého věku i ve stáří. Mezi tyto potřeby se právě řadí vůle být aktivní a užitečný. „Mám velkou radost, že se u nás na univerzitě mohu potkávat s lidmi různého věku, kteří mají všichni společnou motivaci – a tou
je dozvídat se nové informace, diskutovat, poznávat nové lidi, učit se nové věci a získávat nové dovednosti a zkušenosti. Stejnou radost mi dělá vědomí, že v rámci programu Spravedlivá transformace naše univerzita připravuje projekt RUR – Region univerzitě, univerzita regionu, který právě cílí na téma celoživotního vzdělávání a v budoucích letech nám umožní tuto oblast ještě významným způsobem rozšířit,“ zdůrazňuje rektor UJEP doc. Martin Balej. Program výuky Výuka U3V probíhá na UJEP formou přednášek nebo seminářů, na nichž se podílejí nejen akademičtí pracovníci z osmi fakult UJEP a rektorátu, ale i externí vyučující. „Pro posluchače U3V jsou také pořádány celodenní exkurze s odborným výkladem
našich lektorů, navštěvujeme koncerty a další akce, které jsou pořádány UJEP v Ústí nad Labem. Posluchači mají možnost navštěvovat knihovnu UJEP s množstvím knih a časopisů, využívají také wifi připojení,“ dodává Dana Masopustová.
z oblastí umění a kultury, českého jazyka a literatury, cvičení a sportu, informačních technologií, digitální fotografie, historie, přírodovědy, psychologie, zdravotnictví a cizích jazyků. Místa výuky jsou v současné době v Ústí nad Labem a v Kadani.
S pracemi posluchačů umělecky zaměřených kurzů U3V se veřejnost může setkat na výstavách v lobby Multifunkčního informačního a vzdělávacího centra v kampusu, v prostorách Informačního centra na Mírovém náměstí v Ústí nad Labem, dále v Teplicích, Děčíně, Mostě i Litoměřicích.
Přihlášku ke kurzům U3V si budou moci zájemci podat od 3. 6. do 31. 8. 2022.
Od června je možné se přihlásit Na začátku června 2022 zveřejnila U3V UJEP nabídku kurzů pro další dvouletý cyklus 2022–2024 a zájemci si mohou vybrat
„Pokud se teprve rozhodujete, zda krok za dalším poznáním k nám do univerzitního kampusu učiníte, pak nad ničím neváhejte, protože se vším vám ochotně pomůže skvělý tým zajišťující chod univerzity třetího věku a také celá řada už zkušených studentů a kolegů,“ uzavírá rektor Balej. Více informací včetně přihlášky na u3v.ujep.cz. UJEP
31
u3v
Posluchači kurzu UK14 O hudbě s průvodcem Michalem Maškem – letní semestr 2021/2022
kampuska 32 Silverius
ptal se: Jiří Škoda
Kampuska
foto: Michaela Černá
O nové kavárně v srdci kampusu s ředitelem SKM Martinem Pecinou
Můžete nám Kampusku představit? Kampuska běží od konce září loňského roku. Vzhledem k situaci s covidem se ale naplno rozjela až letos na jaře. Cílem bylo vrátit do kampusu po ukončení provozu Literární kavárny podnik podobného druhu, což bylo pro mnoho lidí od nás něco nového. Celý koncept včetně interiéru a nabídky si vzala na starost kolegyně Erika Kusovská, která má na starosti i menzu v budově CPTO. Pod jedna křídla se tak schovalo veškeré stravování a podařil se splnit ten prvotní cíl, který jsme měli. Kavárna funguje a je otevřená nejen studentům a zaměstnancům univerzity, ale také veřejnosti. Jak je to s otevírací dobou? Původně jsme měli otevřeno každý všední den od 8 do 17 hodin, otvírací dobu jsme ale začátkem května prodloužili, a kavárna tak nyní zavírá až ve 20 hodin. Je to proto, abychom oslovili i rezidenty z okolí. Kromě propagace na sociálních sítích zavádíme také nové akce, které Kampusce jistě přivedou další zákazníky. Přímo vedle v amfiteátru probíhaly během mistrovství světa projekce přenosů hokejových zápasů naší reprezentace. K tomu kavarnakampuska
jsme v kavárně točili pivo, grilovali klobásy, aby si diváci promítání užili se vším všudy. Na nadcházející měsíce plánujeme Filmové léto, pravidelné projekce vždy ve čtvrtek od 17:30 h. Některé večery budou tematicky pojaté, například spojíme degustaci vína s filmem se stejnou tematikou. S Ústeckou pražírnou, od které odebíráme kávu, máme domluvené povídání o kávě. Opět ho propojíme s promítáním. Výhoda je, že v bezprostředním okolí nikdo nebydlí, takže při akcích neobtěžujeme místní hlukem. Neuniverzitní veřejnost už si sem cestu našla? Spousta lidí ví, kde je univerzita, a někteří vědí i o existenci kavárny, ale už nevědí, v jaké části kampusu se přesně nachází, nebo dokonce zda vůbec mohou do kampusu přijít. Ačkoliv kampus není nijak výrazně oplocen, může působit jako uzavřená oblast, kam se ne každý vydá. Univerzita si přeje opak, kampus si rozhodně nechce nechávat jen pro sebe. Kampusku je tak možné využít například i pro rodinnou oslavu. Navíc máme menzu, která umí zajistit profesionální catering či rauty. Jakým způsobem se Kampuska doplňuje s menzou po stravovací stránce? Podnik, který Kampuska nahradila, fungoval více jako bistro. Kampuska by měla být opravdu kavárna, kde jsou káva a nápoje na prvním místě, a k tomu slouží jako doplňkový prodej občerstvení. Výhledově chceme dělat vlastní zákusky, teď nabízíme obložené bagely a donuty, které tu – kromě pečiva – připravujeme sami. @kavarnakampuska
50bar (pajdabar) spadá také pod SKM? Je to tak, v současné době je ale kvůli rekonstrukci budovy pedagogické fakulty zavřený. Plány máme, jen to není na pořadu dne, rekonstrukce bude hotová až za rok, možná za dva. Pod SKM patří i koleje. Bydlí ještě studenti na kolejích? Odhlédneme-li od současné situace, kdy se velká část kapacit uvolnila uprchlíkům. Obsazenost máme dobrou, kolem 90 %. Na kolejích nicméně nebydlí jen studenti, ale i někteří učitelé, část kapacit se nabízí i na krátkodobé turistické pobyty. Celkem máme přibližně tisíc lůžek. Jeden čas bylo trendem sehnat si jako skupinka studentů podnájem, ale časem se i tito studenti vrátili ke studentštějšímu životu, ke kterému kolej nějakým způsobem patří. Menza kapacitně stačí? Určitě, je dimenzovaná až na nějakých tisíc jídel denně. My se dnes pohybujeme kolem čtyř set a chtěli bychom se dostat zhruba na šest set. Menzu může využívat i veřejnost, ale je potřeba si k tomu zřídit přístupovou kartičku a jídlo se den dopředu objednává. Od září bychom chtěli zavést nějaký limit na to, aby se v menze najedli i ti, kteří si předem neobjednali, nejde to tak ale dělat hromadně. Nabízíme ale také minutkovou kuchyni, takže i bez kartičky, nebo když si nevyberete ze čtyř nabízených jídel, si můžete dát kdykoliv pizzu, tortillu nebo hamburger. Otevřeno je od 7:30 do 15:00, obědy se vydávají vždy od 11:00 do 14:00. Můžete zajít i na snídani. www.ujep.cz/cs/filmove-leto UJEP
33
kampuska
V samém srdci kampusu naší univerzity v budově univerzitní knihovny se nedávno otevřela nová kavárna příznačně nazvaná Kampuska. Klidné místo pro odpočinek nabízí širokou škálu výtečného občerstvení. O kavárně, ale nejen o ní, jsme si povídali s novým ředitelem Správy kolejí a menz Martinem Pecinou, pod kterou Kampuska spadá.
Posádka ujep vybojovala v závodech dračích lodí skvělé 3. místo ve firemní sekci
UJEP PŘESTŘIHla POSLEDNÍ PÁSKU V KAMPUSU
ve zkratce
Dne 23. března 2022 byla slavnostně otevřena nová budova v Kampusu UJEP, objekt Fakulty strojního inženýrství UJEP – CEMMTECH (Centrum materiálů a technologií). Sídlí zde převážná část fakultního Ústavu strojů a energetiky, která je se stávající budovou H, zbytkem fakulty, propojena průhledným mostkem. „Základní výstavba Kampusu UJEP tak, jak je dlouhodobě plánována, se tímto posledním přírůstkem uzavírá a do budoucna v univerzitním městečku plánujeme již jen změny drobnějšího charakteru. Chceme se soustředit na přechod od betonu k lidským zdrojům,“ uvádí rektor doc. Martin Balej. V budově CEMMTECH jsou k dispozici kanceláře pro 76 akademických a 10 technickohospodářských pracovníků, dvanáct nových laboratoří, 5 učeben, z toho jedna počítačová, aula pro 80 posluchačů a 3 odpočinkové zóny pro studenty, z toho jedna s terasou.
NA STUPNĚ VÍTĚZŮ VYSTUPUJÍ I SBORMISTŘI Vynikající úspěch zaznamenala katedra hudební výchovy Pedagogické fakulty UJEP. Její studentka Helena Popperová obsadila 2. místo na soutěži pedagogických fakult České republiky s mezinárodní účastí. Katedra hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze pořádala ve dnech 19.–21. 5. 2022 Interpretační soutěž pedagogických fakult ČR. Studijní obory, které rozdělily účastníky do soutěžních kategorií, byly hra na klavír, hra na smyčcové nástroje, hra na varhany, sólový zpěv a sbormistrovství. „V kategorii sbormistrovství obsadila Helena Popperová, studentka 3. ročníku bakalářského studia na katedře hudební výchovy PF UJEP, skvělé 2. místo,“ říká vyučující oboru sbormistrovství PF UJEP a dlouholetý dirigent Dívčího komorního sboru Kuželky doc. PaedDr. Vladimír Kuželka.
34 Silverius
BYLA USTANOVENA MEZIREGIONÁLNÍ UNIVERZITNÍ RADA Dne 26. 5. 2022 se v Luhačovicích sešlo celkem 9 rektorů, aby projednali statut dokumentu, který v budoucnu umožní zejména univerzitám v regionech nalézat synergie při rozvoji vysokých škol i naplňování potřeb a strategií regionů. Vrcholní zástupci, rektoři univerzit z Hradce Králové, Ústí nad Labem, Opavy, Českých Budějovic, Plzně, Liberce a Zlína a také dvou vysokých škol z Ostravy a Jihlavy podepsali Prohlášení o ustanovení Meziregionální univerzitní rady (MUR). Prvním předsedou MUR se stal prof. Ing. Vladimír Sedlařík, Ph.D., rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
GERMANISTKA Z UJEP OCENĚNA ZA INTERKULTURNÍ LITERÁRNÍ VĚDU Ústecká germanistka doc. Renata Cornejo obdržela Cenu Společnosti pro interkulturní germanistiku (GiG) za vynikající vědeckou práci v oblasti interkulturní literární vědy.
Předání Cen rektora za rok 2021 Nepříznivá epidemická situace nedovolila v prosinci loňského roku předat Ceny rektora za rok 2021 na tradičním ceremoniálu udílení Cen. Ceny byly předány v polovině května v rámci osobních setkání, kdy měl rektor UJEP, doc. Martin Balej, příležitost soukromě pohovořit s laureáty Ceny a poděkovat jim za vynikající práci a propagaci, kterou dělají ústecké univerzitě čest.
Dne 21. dubna 2022 proběhlo v rámci programu celosvětové konference Společnosti pro interkulturní germanistiku, kterou v online formě pořádala Univerzita v Zadaru, slavnostní předávání Cen GiG akademickým pracovníkům za mimořádně významnou vědeckou práci na poli interkulturní germanistiky. Cenu za rok 2020 převzala symbolicky „z rukou“ prezidentky společnosti prof. Gesine Lenore Schiewer docentka katedry germanistiky Filozofické fakulty UJEP doc. Mgr. Renata Cornejo, Ph.D. Společnost pro interkulturní germanistiku (GiG) se sídlem v Bayreuthu uděluje Cenu GiG germanistům a germanistkám z celého světa za vynikající vědeckovýzkumnou práci v oblasti interkulturní germanistiky od r. 2018. Docentka Cornejo obdržela tuto cenu za svůj badatelský přínos v oblasti interkulturní literární vědy za rok 2020 až v letošním roce, neboť konference GiG, na které se cena slavnostně předává, byla z důvodu pandemie přesunuta.
ujep.cz Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (UJEP)
@ujepul
ujep.official Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem UJEP
35
ve zkratce
Zakládající členové ustavili Meziregionální univerzitní radu jako skupinu představitelů českých veřejných škol, kteří sdílejí společnou vizi zásadní role vysokých škol v rozvoji regionů s důrazem na vyvážený rozvoj území České republiky se zřetelem na kvalitu života a ve snaze přispívat ke snižování regionálních rozdílů a zvyšování jejich soudržnosti a konkurenceschopnosti.
text: Pavla Růžičková foto: Levandule pod Řípem, Pixabay, Wikimedia Commons
výlety
Svět na dosah Hledáte nápady, kam se vydat na výlet? Za krásnými a zajímavými místy často nemusíte cestovat daleko za hranice, stačí zůstat v Česku. Nevěříte? Svět máte doslova na dosah… Provence pod Řípem Zapadající slunce, mírně zvlněná krajina, opojná vůně levandule nad poli plnými fialově kvetoucích trsů. Krásná Provence? Nebo také Levandulová farma pod Řípem v obci Židovice. Své brány otevírá v rámci různých akcí. Nejbližší dny levandulových otevřených dveří jsou 2. a 3. července 2022, tedy na vrcholu sezóny, kdy jsou políčka v plném květu. Můžete si prohlédnout různé levandulové kultivary, nakoupit levandulové výrobky a relaxovat, třeba s drobným občerstvením. Odpočívat můžete i ve stínu višňového sadu, pozorovat motýly, včely a čmeláky nebo si rozbalit piknik. www.levandulepodripem.cz 36 Silverius
Oregon na Kamenici V americkém Oregonu u řeky Columbia jsou soutěsky Oneonta s unikátní faunou a florou. Přestože neleží ve vysoké nadmořské výšce, rostou zde chladnomilné druhy kapradin, mechů a lišejníků a žijí bezobratlí živočichové nacházející se obvykle jenom v horských polohách. Důvodem je hromadění studeného vzduchu na dně soutěsek vlivem klimatické inverze. Soutěsky navíc svou drsnou krásou přitahují davy turistů. Po požáru v roce 2017 je jejich část ještě stále uzavřená jednak z důvodů nebezpečí pádu stromů
Tajemně krásné soutěsky v Hřensku
www.hrensko.cz
Kousek Skotska pod Ještědem Betonový železniční viadukt s 21 oblouky v západním Skotsku tyčící se nad zeleným údolím jste jistě někdy viděli ve filmu. Jmenuje se Glenfinnan, leží v hrabství Inverness poblíž stejnojmenné osady a jezera Loch Shiel. Objevil se například ve filmech o Harry Potterovi a díky tomu je v posledních letech přímo obsypaný turisty. Stejně úchvatná stavba vyrostla v letech 1898 až
1900 na trati z Liberce do České Lípy. Nad vsí jménem Novina, která je součástí obce Kryštofovo Údolí, se hrdě tyčí 14 oblouků až do bezmála třiceti metrů nad zem. Je postaven z lomového kamene dioritu a obložen známou libereckou žulou. Za návštěvu stojí i samotné Kryštofovo Údolí na řece Rokytce, které bylo pro množství zachovalých dřevěných a hrázděných staveb vyhlášeno vesnickou památkovou zónou. Kromě krásné architektury a viaduktu zde naleznete i Muzeum lidových betlémů a první český vesnický orloj v bývalé trafostanici (dokončený 2008). A aby toho nebylo málo, mají tu i kuriozní kašnu Čůrajícího voříška, jejíž inspirací byl slavný bruselský Manneken Pis. www.liberecky-kraj.cz/dr-cs/1127-viadukty-u-obce-novina.html Portugalsko na Labi Vinařská oblast Alto Douro na severu Portugalska je jednou z nejstarších na světě. Nápoje z hroznů zde vyráběli již lidé v době bronzové a klasické umění pěstování a výroby vína sem přinesli Římané. Není
Železniční viadukt nad vsí jménem Novina na trati z Liberce do České Lípy UJEP
37
výlety
a kamenů, jednak aby si příroda mohla odpočinout od návalů turistů. Zoufat si ovšem nemusíte. Velmi podobné soutěsky jsou ve Hřensku v Českém Švýcarsku, Tichá a Divoká soutěska na řece Kamenici. Na tato nejromantičtější a zároveň nejcennější a nejzachovalejší místa národního parku se jindy než v hlavní sezoně nepodíváte, protože nejdou projít celé pěšky, část je splavná pouze na lodičkách, které vyplouvají denně od dubna do října. Cesta k soutěskám začíná v Hřensku, po žlutě značené cestě podél Kamenice k Edmundově soutěsce. Je pojmenovaná po knížeti Edmundu Clary-Aldringenovi (1813–1894), majiteli teplického panství, který se postaral o pohodlí prvních výletníků: v soutěskách nechal zřídit chodníčky, můstky a lávky. Tam, kde se do cesty postavily skály, dal vystřílet tunely a průchody. V květnu 1890 byla slavnostně otevřena první soutěska, Tichá zvaná též Edmundova. Od přístaviště Edmundova soutěska vede dál cesta po břehu Kamenice, od Mezního můstku se dá ze soutěsek vyjít po zelené značce buď do Mezné nebo do Růžové, nebo pokračovat dál do přístaviště Divoká soutěska a absolvovat plavbu Divokou soutěskou.
výlety
divu, že tato oblast byla roku 2001 vyhlášena součástí světového dědictví UNESCO a každoročně láká miliony turistů. To po krásných vinicích u Velkých Žernosek se můžete procházet úplně sami a kochat se výhledy na vinice, na malebné údolí řeky Labe a vyhaslé sopky Českého Středohoří. Ne nadarmo se této oblasti říká Porta Bohemica, tedy brána do Čech. Letní západ slunce můžete sledovat se sklenkou dobrého vína v jedné z místních vinárniček.
většině se vybaví Holandsko, nížiny, tulipány a větné mlýny poklidně otáčející lopatkami. Přitom stejné unikátní stavby lze nalézt i u nás. Třeba takový větrný mlýn v moravské obci Jalubí je se svými lopatkami impozantní, ovšem byl vystavěn teprve v roce 2007 jako turistická atrakce. Třípodlažní větrný mlýn holandského typu v Janově dnes již bohužel lopatky nemá, ovšem pochází z roku 1844
a byl v provozu do 20. let 20. století. Dnes slouží jako rekreační objekt a je jedním z trojice větrných mlýnů v okolí, které zde zbyly po původním sudetoněmeckém obyvatelstvu. Další stojí v Růžové, je pokrytý břečťanem a vybaven maketou pětilistého větrného kola, a třetí se nachází v Arnolticích. www.povetrnik.cz
www.velke-zernoseky.cz Island v Práchni Asi nejznámější islandská pláž s temně černým pískem a impozantními kulisami čedičových sloupů se jmenuje Reynisfjara. Podle některých žebříčků je dokonce nejkrásnější pláží na světě, ovšem i nejnebezpečnější. Objevují se zde totiž tzv. plíživé vlny, které mohou vystoupit na břeh a doslova odnést půdu pod nohama. To vám na Panské skále v Práchni u Kamenického Šenova rozhodně nehrozí, zdejší jezírko je zcela poklidné a na jeho hladině se zrcadlí čedičové sloupy, které stejně jako ty islandské připomínají píšťaly varhan. Jen dnes již legendární dráhu, po které svištěla na kmenu do údolí Pyšná princezna Krasomila s králem Miroslavem, byste tu hledali marně. Ta patří jen do pohádky. www.luzicke-hory.cz/mista/index. php?pg=zmpansc
Panská skála je učebnicovým příkladem sloupcové odlučnosti čediče. Není v okolí jediná
Holandsko nad Labem Co si vybavíte, když se řekne větrný mlýn? Někdo si vzpomene na Dona Quijota, 38 Silverius
Krásný mlýn v Janově na Děčínsku. Chybí mu dnes jediné – otáčející se lopatky
é v o Film lét P E J U s
o
k e t r v t č ý n d e p Kaž r s n e v čer od 17:300 od 17:3
Vstup zdarmaVstup
zdarma
AMFITEÁTR V KAMPUSU UJEP (PASTEUROVA 1)
@UJEP.CZ
@UJEP_UL
VÍCE INFORMACÍ NA: WWW.UJEP.CZ
Anton Logov – Svatá Ukrajina Jedno z děl, které bylo k vidění na výstavě Ukrajina ještě nezemřela! v Galerii Rampa. Více o ní čtěte na stranách 20–21.
www.myjsmeujep.cz
#myjsmeujep
ww.ujep.cz
