Vinařský obzor 4/2005 by Časopis Vinařský obzor

9 771212 788000

Polyram® WG

Kumulus® WG

Komplexní ošetření vinné révy

Agricultural Products

Ing. Drahomíra Musilová Ovoce, réva, zelenina – celá ČR tel./fax: 543 420 333, mobil: 737 240 534

BASF spol. s r.o., Šafránkova 3, 155 00 Praha 5, tel.: 235 000 111, fax: 235 000 222, www.basf.cz

Vinařský obzor (4/2005)

171

Vážení přátelé, dubnovou paletu témat jsme se pokusili připravit opět pestrou; poněkud větší důraz byl kladen na témata vinohradnická, což je ovšem zejména k nadcházející sezóně. Nejinak tomu bude i v čísle květnovém, kde se zaměříme už konkrétněji, a to na vinohradnické traktory. Ohlédneme se do historie, zrekapitulujeme jejich vývoj, představíme stroje dnešní nabídky na trhu a chybět také nebude zamyšlení nad možnostmi ﬁnancování. 24. února uspořádala společnost Znovín Znojmo mimořádnou ochutnávku starých vín. Firma vlastní na několika místech Znojemska sklepy, kde leží stovky a tisíce lahví určených k lahvovému zrání. Na řízenou degustaci přivezli znovínští více než tři desítky vzorků vín ročníků ze všech poválečných desetiletí. Nechyběl vzorek ze suchého roku 1947, byla zde vína z 60. a 70. let oceněná medailemi z mezinárodních konkurzů, ale Znovín správně pro srovnání představil také kolekci svých „nových“ vín, připravených již s pomocí modernějších postupů a po zavedení vinařské legislativy u nás v roce 1995. Z těchto vín starých do deseti let vynikala zejména vína odrůdy Veltlínské zelené, což potvrzuje její vhodnost do oblasti. Degustaci pro několik stovek hostí komentovali výrobní náměstek A. Zatloukal a ředitel P. Vajčner, který v pauzách mezi jednotlivými vzorky seznamoval přítomné s výtažky z historických spisů o znojemském vinařství, přičemž čerpal od autora vycházejícího z jezuitských pramenů. Největším překvapením z ochutávaných vzorků bylo pro mne víno nejstarší, a to Ryzlink vlašský 1947. Víno extraktivní, plné, harmonické, s příjemným nazrálým oříškem a pitelnou pikantní naleželostí, která v žádném nebyla „za zenitem“. Šlo o víno stále dobře pitelné, víno z dobrého ročníku, kde hrozny měly dle dnešní stupnice cukernatost alespoň 25 °NM. Oproti tomu vína z let osmedesátých a některá 70. odpovídala obtížným podmínkám vinohradnictví a rozhodně neobstálá v konkurenci let padesátých a vína ne staršího, nemluvě o vínech z posledních 10–15 let. Znovín je znám tím, že v mnoha ohledech je pionýrem četných aktivit, které se postupně stanou hnacím motorem pro ostatní vinaře nejenom ve znojemském regionu. Akce toto zpečetila a nutno říci, že znovínským sklepmistrům nynějším i těm, kteří ona stará vína připravovali, patří obdiv, protože obecně obstála, a pokud by nebyl problém v oněch letech například s kvalitou korků (asi u dvou vzorků byla vína evidentně zbytečně pokažena korkem – jiná láhev téhož vína byla výtečná), nebylo by snad ani o čem diskutovat. Richard Stávek

Obsah Richard Stávek: Editorial .............................................................................................................................171 Z redakční pošty .........................................................................................................................................172 Spolkové informace Martin Půček: „Duben – ještě tam budem“ ............................................................................................174 Informace z činnosti SV ČR ........................................................................................................................174 Z valné hromady Svazu vinařů ze dne 3. března 2005........................................................................176 Hodnocení vín Helena Baker: Česká republika získala opět zlato v Paříži ...................................................................175 Česká republika v Evropské unii Jiří Sedlo: Ze zasedání pracovní skupiny Víno při COPA-COGECA v Bruselu ...................................178 Obchod vínem Prodej vína ze sklepa – přímý prodej vína zákazníkům .....................................................................178 Pavel Pavloušek: Terroir nebo Víno originální certiﬁkace – Budoucnost této kategorie vína .......... 209 Petr Procházka: Vinařská agroturistika ...................................................................................................211 Krátké zprávy ...........................................................................................................................................212 Vinohradnictví Alois Tománek: Rulandské šedé – návrat do první ligy .........................................................................179 František Muška: Rojení chroustů a škodlivosti ponrav v roce 2005 v České republice .................. 180 Pavel Pavloušek: Výsledky hodnocení odolnosti podnožových odrůd k révokazu ............................182 Pavel Novák, Patrik Burg: Hodnocení mechanizované sklizně hroznů ............................................... 184 Věra Holleinová, Břetislav Křižan: Činnost technického izolátu révy v Lednici v roce 2004 ..............191 Jan Růžička: Chemická regulace plevelů v révě vinné ..........................................................................193 Vinařská technologie Erich Minárik: Novšie poznatky o význame polyfenolov vína .............................................................195 Václav Švejcar: Kyseliny ve víně a jejich úprava .....................................................................................196 Lis na hrozny pro 21. století ...................................................................................................................197 Technologické zprávy..............................................................................................................................197 Kristýna Macháčková: Možnosti stanovení asimilovatelného dusíku v hroznech révy vinné.......... 202 Rozhovor Petr Posolda: Kdo jen sedí ve sklepě, ten může jít těžko s dobou, říká Pavel Pavloušek ................. 200 Vinařská legislativa Jan Stávek: Ušetřete na povinném zavádění systému HACCP ............................................................ 199 Jan Horešovský: Daňová poradna – dodatečně vyměřená daň ............................................................. 201 Vinařství v zahraničí Veletrh vína PROWEIN patří ke světové špičce .................................................................................. 207 Povídka Oldřich Malík: S Josefem Sukem v bzeneckém sklípku ........................................................................210 Vinařská historie František Mlateček: Vinohrádky na Boskovicku a Blanensku – část 1. ................................................213 Drahomír Míša: Před šedesáti lety se vinaři rozloučili s vynikajícím odborníkem...........................216 Společenská rubrika Pavel Pavloušek: Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc., sedmdesátiletý .....................................................215 Zprávy z domova i ze světa ..........................................................................................................................217

172

Vinařský obzor (4/2005)

Vinařský obzor číslo 4, ročník 98 (2005) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 e-mail: jana.studynkova@svcr.cz Redakční rada: Ing. Václav Švejcar, CSc., (předseda) (svejcar.vaclav@seznam.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. RNDr. Zdeněk Habrovanský, (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (machovec@vinarskyfond.cz) Libor Nazarčuk, (nazarcuk@post.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@svisv.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874 Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Hana Vídenská Obálka a barevné přílohy: Jiří Střelský, tel.: 777 335 865 Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 53 Kč (včetně 5 % DPH). Rozšiřuje: PNS, a.s., MORAVAPRINT, s.r.o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné: V redakci – 1 číslo 38 Kč (včetně 5 % DPH) (celý ročník 454 Kč (včetně 5 % DPH)) Předplatné pro Slovensko: Mediaprint – Kapa Pressegrosso, a.s., P. O. BOX 183, 830 00 Bratislava, tel.: (00421)2/524 44 980, e-mail: predplatne@abompkapa.sk Adresa redakce a vydavatele: SVČR – Vinařský obzor, P.O. BOX 34, Žižkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 30. 3. 2005 Toto číslo vychází 5. 4. 2005 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu.

Vážená redakce, je dobře, že jste reagovali na vydání druhého dílu Doležalova Lexikonu (viz VO č. 3, ročník 98/2005). Jako byste mi mluvili z duše. Autor Lexikonu je opravdový neumětel. Pokaždé, když si beru do ruky podobné italské nebo francouzské lexikony, vkusně a pozorně připravené, vždycky „mistra“ Doležala v duchu proklínám . . . Snad se i Morava jednou dočká skutečného, moderního lexikonu či encyklopedie. s pozdravem Bogdan Trojak Obracím se na Vás se zdvořilou žádostí o radu při zvyšování SO2 ve víně kapalným 40% SO2. a) před lahvováním chci láhve vystříknout půl procentní koncentrací SO2. Při dosazení do vzorečku A.B lomeno C = x mi vychází tisíciny mililitru, což je neměřitelné a zřejmě si počínám špatně (použiji l litr destilované vody) b) prosím také o sdělení, zda zvýšení SO2 o l6 g v padesátilitrovém demijonu 2 ml kapalného SO2 je správně vypočteno. Můžete mně sdělit, v čem jsem udělal chybu? Jsem hobby vinař. S pozdravem Ing. Jaroslav Čagánek, Ph.D., Uherské Hradiště a) Jestli jsem správně pochopil, máte k dispozici 40% roztok SO2 a tento použijete na přípravu roztoku na vyplachování lahví, který má mít výslednou koncentraci 0,5 % SO2. Nejvhodnější je tedy použít k výpočtu směšovací rovnici, či ještě jednodušší směšovací diagram. Směšovací rovnice se používá ve tvaru: (m1 x c1) + (m2 x c2) = m3 x c3, či (m1 x c1) + (m2 x c2) = (m1 + m2) x c3, kdy m1 = množství použité vody, c1 = koncentrace použité vody (tzn. vždy 0), m2 = množství použitého roztoku SO2, c2 = koncentrace tohoto roztoku, m3 = množství výsledného roztoku, c3 = koncentrace výsledného roztoku. Po dosazení hodnot do druhé z uvedených rovnic tedy dostanete (1 x 0) + (m2 x 40) = (1 + m2) x 0,5, z čehož vypočítáte, že m2, tedy množství přidaného 40% roztoku SO2, je 0,012658 litrů, což se rovná cca 12,66 ml. Tato koncentrace je měřitelná, ať už menším odměrným válcem, nebo přesnější pipetou. Zřejmě jste udělal jen chybu v jednotkách, tzn. zaměnil l za ml. b) Přidání 16 g SO2 do padesátilitrového demijonu by bylo trochu moc. Pojďme s výpočtem od začátku. Počítejme s tím, že máte stále k dispozici 40% roztok SO2. Pokud použijete 2 ml tohoto roztoku, zvýšíte hladinu SO2 ve víně o 0,8 g SO2 (což jednoduše zjistíme například výpočtem dle trojčlenky), to je v přepoč-

tu na 50 litrů o 0,016 g, tedy 16 mg na litr více. 1 ml výchozího roztoku totiž obsahuje 0,4 ml SO2 (40 %), logicky 2 ml obsahují dvakrát tolik, tzn. 0,8 ml SO2. Chceme-li zjistit, o kolik jsme zvýšili koncentraci SO2, musíme si uvědomit, že toto množství se přidává na 50 litrů vína. V přepočtu na jeden litr to bude tedy 50 x méně, a to právě 0,016 ml, tedy 16 mg SO2 na jeden litr vína. Počítal jste tedy zřejmě správně, ale zase jste udělal chybu v řádech nebo jednotkách. Jan Stávek, ZF MZLU v Lednici VS Kutná Hora – 18. 2. 2005 Vinné sklepy Kutná Hora uspořádali dne 18. 2. 2005 ochutnávku vín ročníku 2004. Kladem této ochutnávky byl i přehled, kdy proběhla sklizeň a za jaké cukernatosti. Účastníci měli možnost ochutnat 10 vzorků mladých vín. Mezi hlavní odrůdy pěstované v minulosti patří Tramín červený a Svatovavřinecké a ročník 2004 z těchto odrůd bude jistě patřit k zajímavým. Již dnes na mne zapůsobila vína ročníku 2004 Ryzlink rýnský a Rulandské šedé. Zajímavostí byla možnost ochutnávky gruzínské odrůdy Golubok. Obnova vinic a sklepního hospodářství přinese v budoucnosti jistě zájem o vína z této znovuzrozené vinařské oblasti. Vladimír Hrouda Dobrý den! Zajímalo by mě a myslím i další vinaře, jak je to s koncentracemi postřiků při stříkání zádovým motorovým postřikovačem vinice o sponu 90x160 cm, což je asi běžná výsadba u malovinařů. Při koupi mnoha postřiků je uvedeno v návodu, kolik je potřeba (podle vzrůstu letorostů) kg, ev. litrů přípravku na 1 ha vinice, jakou pojezdovou rychlost traktoru, jaký tlak na tryskách apod. Velkoplošné vinice mají v průměru osázeno cca 4 000 ks hlav/ha. Při výše uvedeném sponu vychází cca přes 6 000 ks hlav/ha. Z čeho je tedy nutné vycházet při výpočtu postřikové kapaliny, aby byla koncentrace postřiku aplikovaná na vinici správná. Děkuji Vám předem za zodpovězení mého dotazu a jsem s pozdravem Josef Čermák, Kyjov Koncentrace aplikační kapaliny (c) je dána poměrem plošné dávky, objemově či hmotnostně, přípravku na ochranu rostlin (Vp) k plošné dávce nosné látky, nejčastěji vody, (V k) v níž je daný přípravek rozředěn a připraven tak k vlastní aplikaci. Je udávána v procentech a vychází ze vzorce: Vp (l.ha-1, kg.ha-1) x 100 c (%) = V k (l.ha-1)

Vinařský obzor (4/2005)

Dávku přípravku na jednotku plochy, většinou hektar, stanoví návod k použití každého konkrétního přípravku na ochranu rostlin. U menších balení přípravků se jako jednotka plochy používá často také 100 m2 (ar). Dávkování přípravku je tedy určeno jednoznačně a je nutné ho respektovat. To platí v případě vinic i pro odlišně volené spony výsadby čí způsoby vedení révy. Nezáleží tedy na tom, jestli je 1 ha osázen 4 000 ks keřů či 6 000 ks. Dávka je stanovena vždy na jednotku plochy. Pouze pokud etiketa přípravku stanoví určité rozmezí dávkování např. 0,4–0,6 litrů na hektar, můžeme se, s ohledem na stav konkrétní vinice, pohybovat v tomto rozmezí. Dávka nosné látky (vody) na jednotku plochy je mnohem variabilnější veličinou. I když je opět vztažena k ošetřované ploše, měla by odpovídat především stavu ošetřované kultury, tak, aby množství nosné látky dovolilo nanést přípravek na cílovou plochu v takové kvalitě, jaká umožní maximální biologický účinek aplikovaného přípravku. Především nás tedy

zajímá, jaký objem listové plochy budeme ošetřovat. U velkých sponů, vyšším vedení révy a časnějších aplikacích, kdy vzrůst letorostů je ještě poměrně malý, můžeme objem nosné látky snížit. U aplikací v menších výsadbách a v pozdějších termínech ošetření, kdy na jednom hektaru je objem listové plochy (cílového prostoru) mnohem větší, musíme volit spíše větší objemy aplikačních dávek. V rámci stávajících metodických pokynů je doporučeno využívat při ošetření vinic rosením (traktorové, ale i zádové motorové rosiče, nikoliv postřikovače) dávky aplikační kapaliny v rozmezí 200 až 1000 l.ha-1. Máme-li k dispozici pouze postřikovač (větší kapky bez podpory proudu vzduchu), volí se dávka aplikační kapaliny v rozmezí 800 až 1200 l.ha-1. S ohledem na stav konkrétní vinice volíme dávku kapaliny v tomto rozmezí. Koncentrace aplikační kapaliny se pak úměrně snižuje a nebo zvyšuje tak, aby byla zajištěna dávka přípravku na jednotku plochy. V příkladě máme k dispozici přípravek ve formulaci EC, u něhož je v etiketě stano-

173

veno dávkování 1,0 l.ha-1. Přípravek v první fázi použijeme pro preventivní ošetření vinice se širokým sponem výsadby a vysokým vedením před květem. Zvolená dávka vody bude 300 l.ha-1. Koncentrace aplikační kapaliny vypočtená podle výše uvedeného vzorce je 0,33 %. Stejný přípravek používáme v menší vinici s menším sponem pro kurativní ošetření proti padlí révovému v polovině července. Zvolíme nejvyšší hranici doporučeného rozmezí dávkování aplikační kapaliny, tedy 1000 l.ha-1. Vypočtená koncentrace pak činí 0,1 %. Závěrem lze konstatovat, že v současnosti používané stanovování dávky přípravku na jednotku plochy bez ohledu na stav porostu, který se na této ploše vyskytuje, je sice jednoznačné, kontrolovatelné a v mnoha směrech bezproblémové, ovšem ne vždy vhodné jak z ekonomického, tak z ekologického hlediska a je stále předmětem široké diskuze. Ing. Jan Šamalík, SRS Brno

Řešení problémů s vedením vinařské evidence – počítačový systém Vinařská evidence

Co všechno systém řeší? Program řeší jednotlivé postupy, od sklizně a výkupu hroznů, případný prodej či přeprodej hroznů, přes jejich zpracování na víno, jednotlivá stáčení a úpravy vína, až po ﬁnální prodej hotového výrobku. Samozřejmě nechybí všechny potřebné sestavy pro Vinařský fond, Celní správu, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, včetně kontaktů na jednotlivé instituce. 4 důvody proč použít program Vinařská evidence: 1. Šetří Váš čas V systému je možné evidovat jednotlivé postupy bez složitého přepisování čísel jako u ma-

nuálního vedení. Kdykoliv Vám nabídne jednotlivé přehledy s aktuálními daty. Díky tomu Vám zbude více času na vlastní výrobu a zákazníky! 2. Variabilita systému Systém je postaven jako modulární, to znamená, že je možné zakoupit pouze dané moduly, které Vám v daný okamžik vyhovují. Pokud však porostete nebo rozšíříte činnost, tak není nic jednoduššího, než další moduly dokoupit. 3. Bude vždy legislativně a funkčně aktuální Automatický přísun všech legislativních a funkčních aktualizací Vám naše společnost vždy zajistí.

4. Jednoduché uživatelské rozhraní Každý, kdo umí pracovat se systém Windows se jistě rychle naučí pracovat i se systémem Vinařská evidence. Uživatelské rozhraní je velice jednoduché a doplněné podrobnou nápovědou. Požadujete-li kvalitní systém pro usnadnění vedení vinařské evidence, vždy legislativně aktuální s komfortním ovládáním a profesionálními výstupy, pak je systém Vinařská evidence od společnosti ACTIVEMEDIA, s.r.o., to pravé řešení. Více informací naleznete na Internetové adrese: www.vinarska-evidence.cz Můžete se také informovat na telefonech 603 774 111, 519 361 193 nebo na e-mailu: info@vinarska-evidence.cz.

174

Vinařský obzor (4/2005)

Duben – ještě tam budem „Duben – ještě tam budem“, tak zní staré české přísloví, ale abych byl velmi upřímný, tak já bych tam raději už nebyl. Nevím, jak Vám všem, ale mně se letošní zima zdá nějaká delší. Asi to bude tím množstvím sněhu, kterého letos bylo až požehnaně, a ona bílá sněhová peřina se nechce vlády vzdát. Ostatně, pokud mluvíme o vládě, tak je tomu asi obdobně. Uvidíme sami, jak se naši představitelé domluví ve prospěch lidu českého. Naštěstí však polovina března si dala říci a jaro máme na dosah. Jen aby to takové zůstalo i nadále. Tak jako pomalu přichází očekávané jaro, stejně tak se pomalu rodí řešení problematiky drobných vinařů. Jen mám pocit, že jsme, my vinaři, rozděleni do více skupin a každý hovoří o jiných požadavcích, což v důsledku vede k tomu, že se člověk po přečtení denního tisku někdy až diví. Největší problematikou pravděpodobně budou záležitosti týkající se spotřební daně. Zde máme 2 možnosti. Buďto ponechat stávající systém s tím, že osvobodíme od nulové sazby určitou část vína a toto osvobození se bude týkat také toho vína, u něhož došlo k prodeji, anebo se rozhodneme, resp. rozhodne se stát a u tichého vína ponechá onu „nulovou sazbu“ bez další byrokratické zátěže. Ostatně tak, jak Svaz vinařů zjistil při jednotlivých jednáních, tak jsou obě varianty možné. Pokud byla tato problematika konzultována v Bruselu, tak se jeví jako normální varianta druhá, neboť ji evropská legislativa upravující spotřební daně umožňuje. Na druhou stranu je možná také první varianta, která již byla ve druhém čtení v poslanecké sněmovně, ale světe div se, ti poslanci, kteří jezdí po jižní Moravě a slibují, jak drobným vinařům pomohou, ji nepodpořili. Chtěl bych tímto poděkovat panu poslanci Z. Koudelkovi (ČSSD), který tento návrh podal a který říkal, že je možné vyrobit 2000 litrů vína, toto víno prodat a toto víno by bylo osvobozeno od spotřební daně. Bohužel však poslanecká matematika byla mocnější než zájem veřejnosti, a tak hlasování o tomto návrhu dopadlo tak, že asi polovina poslanců ODS hlasovala proti, polovina poslanců ČSSD hlasovala proti, poslanci za KDU/ČSL byli pro pouze 3, a to pouze 1 z jihomoravského kraje (z toho 1 z jihomoravského kraje se zdržel a 1 byl proti!), v případě US/DEU hlasoval pro pouze 1 poslanec a v případě KSČM se všichni vyslovili pro tento návrh. Uvedl jsem zde tyto počty schválně z toho důvodu, aby si některá skupina nemyslela, že osloví-li jednou někde na nějakém fóru svého zástupce, který by měl hájit zájmy lidí, kterými je volen, tak to zdaleka neznamená, že bude jeho slyšení u konce. Musím říci, že mě takový přístup velmi mrzí a o to více mrzí, pokud k prohlasování takového návrhu chybělo pouhých 7 hlasů. Ovšem jedná se o realitu, se kterou musíme dále bojovat a tvrdě prosazovat naše zájmy. V žádném případě mne neuspokojí tvrzení, že budeme muset zvážit, jestli je vhodné osvobodit od spotřební daně tiché víno ve výši tisíc nebo dva tisíce litrů, neboť si musejí všichni uvědomit, že výnos z této daně pro stát je vždy nulový, tzn. nemá ono složité papírování žádný efekt. Doufejme tedy, že zdravý rozum opět zvítězí a budeme se moci chovat jako normální lidé v okolních státech, členských státech EU, kde v případě nulové sazby spotřební daně je jakékoliv další papírování nepochopitelné. Nedílnou součástí celé problematiky drobných vinařů bude také zavedení tzv. „výčepu pod víchem“. Jedná se o možnost prodeje vína přímo ze sklepa, bez složitých byrokratických a dalších požadavků. Podíváme-li se do okolních států, a ať už je to Maďarsko nebo Rakousko, ale i další, tak tento způsob prodeje zde existuje a je tudíž jednoznačné, že má podporu v evropské legislativě. A pokud evropská legislativa tento způsob nevylučuje, je pouze věcí státu, jak si danou problematiku upraví. Pokud by šlo o to, jak bychom si tuto problematiku představovali my, myšleno Svaz vinařů ČR, tak by šlo o klasickou výrobu vína, samozřejmě při dodržení ustanovení vinařské legislativy, kde by vinař vyrobil zemské víno, v případě zájmu také jakostní, avšak za podmínek stanovených zákonem, a toto víno legálně prodal přímo ze sklepa. Ze sklepa myšleno samozřejmě tak, že by tento sklep otevřel, čekal při slunných letních dnech na turisty brázdící jižní Moravu na kolech, k tomu by jim namazal chleba se sádlem, pokrojil klobásek a kdyby chtěli, tak jim klidně dal dobré moravské škvarky. Z celého tohoto podnikání by uplatnil jednou za rok nějaké paušální náklady a z ostatního by zaplatil klasickou daň z příjmu. Systém samozřejmě předpokládá určité zjednodušení legislativy, zejména v otázkách hygieny, ale věřím, že i zde určité možnosti jsou. Každopádně musejí být, když systém funguje jinde v EU. A nejen v EU. Píšu tento úvodník z Jižní Afriky a zrovna po návštěvě jednoho malého vinařství, kde uvedený systém bez problémů funguje. A že bych měl problémy si zde dát klasický africký „biltong“ nebo-li sušené maso k červenému vínu a z toho měl nějaké hygienické problémy, tak teda zde v žádném případě. V tomto globalizujícím světě si musíme uvědomit, že pokud neumožníme nyní fungování takového drobného podnikání, tak nás celý svět v jednom okamžiku zahltí svým zbožím, totálně změní myšlení lidí cílenou reklamou a my, doma, s našimi klasickými sklepy a Veltlínským zeleným a Svatovavřineckým, které není jinde na světě, si budeme moci pouze vykládat. Martin Půček, tajemník SV ČR

Informace ze SV ČR Dne 21. 2. 2005 proběhlo připomínkové řízení novely vyhlášky č. 323/2004 Sb. v Praze na ministerstvu zemědělství. V rámci novely budou mimo jiné změněny povinnosti při vedení skladové evidence nádob. Novela vyhlášky bude umožňovat vedení této evidence podle čísel šarží stejně tak jako doposud podle jednotlivých nádob. Jednání se účastnili předseda s tajemníkem. V úterý 22. 2. 2005 jednali předseda s tajemníkem se zástupci Sdružení šlechtitelů révy Ing. Tománkem a Ing. Musilovou, Ph.D. Společně projednali problematiku, která tíží v současné době šlechtitele, a dohodnuli následný společný postup. Jednání bylo výsledkem požadavku vzneseného na jednání představenstva SV ČR. 23. 2. se předseda svazu zúčastnil zasedání pracovní skupiny Víno při COPA/COGECA v Bruselu. Podrobnosti jsou uvedeny uvnitř tohoto čísla. Ve čtvrtek 24. 2. 2005 se tajemník účastnil valné hromady Cechu českých vinařů, které proběhlo na škole na Mělníce. Přítomným přiblížil situaci v oboru ve vztahu k celosvětovému a evropskému vinařství. Ve stejný den proběhlo na Úřadu vlády jednání s rakouskými kolegy z ministerstva zemědělství a rakouského svazu vinařů, kde byla probrána problematika drobných vinařů v Rakousku a jejich postavení. Z jednaní vyplynuly poznatky, které bude Svaz vinařů ČR prosazovat do naší národní legislativy. Jednání se za svaz zúčastnil předseda a odpoledne i tajemník. Večer se šéfredaktor VO účastnil v pražském hotelu Ambassador mimořádné ochutnávky archivních vín Znovínu Znojmo od ročníku 1947. Téhož dne jednali v Brně za Svaz vinařů místopředseda Ing. Machovec a Ing. Krška o vinařském klastru se zástupci RRAJM. Dne 1. 3. 2005 proběhlo jednání dozorčí rady SV ČR v sídle ve Velkých Bílovicích. Ing. Otáhal, CSc., (předseda) s Ing. Musilem (člen) zkontrolovali vedení účetnictví a celkové hospodaření svazu. S výsledky byla seznámena valná hromada. Večer stejného dne proběhlo v Brně předání cen Grand Prix Vinex 2005 na slavnostním večeru při příležitosti veletrhu G+H za účasti předsedy, místopředsedy Ing. Machovce a tajemníka. Šéfredaktor VO se 1. až 2. března účastnil na pozvání Messe Stuttgart tiskové konference k veletrhu Intervitis Vienna ve Vídni. Ve čtvrtek 3. 3. 2005 proběhlo jednání valné hromady SV ČR v sále společnosti VINIUM, a.s., ve Velkých Pavlovicích. Podrobnosti z jed-

Vinařský obzor (4/2005)

nání jsou uvedeny uvnitř tohoto čísla Vinařského obzoru. Ve dnech 6. 3. až 8. 3. se předseda, místopředseda, šéfredaktor Vinařského obzoru a Ing. Krška zúčastnili veletrhu ProWein. Další informace k veletrhu jsou uvedeny v tomto čísle. 10. 3. 2005 proběhnul tradiční, ale tentokráte volební sněm Agrární komory ČR. Na

sněmu byl po devítiletém úspěšném působení Ing. Václava Hlaváčka, CSc., zvolen nový prezident Ing. Jan Veleba. Za SV ČR se sněmu účastnil předseda, tajemník, Ing. Palička, CSc., a Ing. Krška. Dopoledne 14. 3. jednal předseda a Ing. Palička, CSc., v Hodoníně s Ing. Kosteleckým, poradcem ministra Škromacha, Ing. Hanáčkem, ředitelem kabinetu 1. místopředsedy vlády,

175

a Ing. Trávníkem o návrhu úprav legislativy pro drobné vinaře. Dne 15. 3. se šéfredaktor účastnil recepce na italském velvyslanectví v Praze, která se konala při příležitosti ukončení kurzů italské gastronomie pořádané pro české restauranty. V pátek 18. 3. se uskutečnilo výjezdní zasedání redakční rady Vinařského obzoru, a to v Mutěnicích ve Vinných sklepech Jarošek.

Česká republika získala opět zlato v Paříži Během čtvrtečního odpoledne 24. února se do hotelu Holiday Inn-République, dějiště letošního konkurzu, slétlo přes 120 degustátorů nejen ze všech končin Evropy, ale i z Kanady, Jižní Afriky, Nového Zélandu, Brazílie apod., aby v následujících dnech přehodnotili 2622 vzorky ze 37 zemí světa. Na konkurzu Vinalies se hodnotí 100bodovým systémem podle pravidel Union des Oenologues de France. Také letos zasedlo u kulatých stolů 16 komisí, každá o 7 členech, aby denně ohodnotily max. 32 vzorků vín na každého degustátora. Předsedou komise je vždy Francouz, francouzské národnosti je i jeden hostující degustátor (ten se může každý den měnit) a ostatních pět degustátorů pochází z různých končin světa. Tak například v komisi P, ve které byl předsedou Xavier Maury z oblasti Loiry a hostujícím enologem Serge Dubois z Languedocu, zasedli degustátoři z Německa, Rakouska, Španělska, Mexika a moje maličkost. Kromě bodování jednotlivých vzorků každá komise o degustovaných vínech debatuje, a to ve francouzštině! Každý degustátor musí slovně popsat vzhled, vůni, chuť a celkový dojem každého degustovaného vína. Všichni degustátoři zároveň při degustaci napíší své komentáře s degustačními poznámkami ke každému vzorku, které na konci každé série odevzdají předsedovi jury. Tyto poznámky slouží ke zpracování jednotlivých údajů pro medailová vína a vína uvedená v publikaci „1000 vín světa“ soutěže Vinalies, kterou každoročně vydává nakladatelství Hachette. Komentáře degustátorů nadále zůstávají v archivu organizátorů Les Oenologues de France, a to pro všechny případy, kdyby později některý výrobce vznesl námitku nebo dotaz týkající se hodnocení vín. Po loňském úspěchu vinařství Baloun, které získalo zlatou medaili za svůj Sauvignon, bylo letos z České republiky do soutěže Vinalies přihlášeno 13 vzorků. Podle pravidel OIV je udě-

Na snímku Jury P – zleva: Edmund Diesler (Německo), Serge Dubois (Francie–Languedoc), Manuel Via Roig (Španělsko – Katalansko), Victor Manuel Torres Alegre (Mexiko), Reinhard Eder (Rakousko), Xavier Maury (Francie – Loira a předseda Jury) – kterou fotí Helena Baker (Česká republika) – prázdné místo u stolu . . . lováno pouze 30 % medailí. Letos si Česká republika odnesla 2 zlaté a 3 stříbrné medaile, což představuje 38,5% úspěch. Zlato si odneslo dvakrát Vinařství Sonberk za slámové víno z odrůdy Tramín červený ročníků 2001 a 2002. Stříbrná medaile byla udělena Prestige Cuvée uskupení Bohemia Sekt a dvě další Znovínu Znojmo za Tramín 2003 a Sauvignon 2004. Slovenská republika si odnesla z konkurzu dvě stříbrné medaile pro Hubert J.E. Brut Sekt

a Sylvánské zelené z vinařství Víno Matyšák, což ze 7 vzorků reprezentuje 28,6 % medailí Největší množství zlatých medailí obdržela Francie – na 1228 vzorků to bylo 93 zlatých a 269 stříbrných medailí. Na druhém místě se umístilo Chile s 23 zlatými a 51 stříbrnými medailemi, dále pak Portugalsko, které obdrželo 19 zlatých a 32 stříbrných medailí a Španělsko se 17 zlatými a 54 stříbrnými medailemi. Helena Baker

176

Vinařský obzor (4/2005)

Dne 3. 3. 2005 proběhla v podniku Vinium Velké Pavlovice valná hromada Svazu vinařů ČR

Po uctění památky zemřelého člena Františka Bízy z Vrbice proběhla volba komisí, zapisovatele a ověřovatelů zápisu. J. Sedlo přednesl zprávu o činnosti za rok 2004, ze které vybíráme: Uplynulý rok byl největším mezníkem v historii organizace kvůli vstupu do EU. Od minulé valné hromady jednalo 4x představenstvo a 3x redakční rada Vinařského obzoru. Dozorčí rada prověřila hospodaření svazu 1. 3. 2005 a její předseda se pravidelně účastnil jednání představenstva. Opět se zvýšil počet členů, členem svazu je 100 právnických osob, 150 fyzických osob a 38 vinařských spolků a svazů. V členských podnicích pracuje v oboru 2 500 přepočtených osob (tj. na plný úvazek) a ve spolcích je 1 660 členů. Plocha vinic členů je přes 10 tisíc ha a uvedli vloni do oběhu 880 tis. hl vína. K základním úkolům svazu patřila jednání s poslanci a senátory, se zástupci MZe, MF, ÚKZÚZ, SZPI, SZIF, s vedením JMK a AK ČR. Pokračovala také velmi dobrá spolupráce se SViŠ Valtice a ZF v Lednici. Výsledkem změn na minulé valné hromadě byla vynikající spolupráce všech zástupců vinařů pod hlavičkou SV ČR. Podařilo se tím odstranit nejednotnost vinařů vůči státu i veřejnosti. Svaz je zastoupen ve Vinařském fondu, komoditním výboru pro víno při SZIF, Agrární komoře, Radě TI v Lednici, Vědecké radě ZF v Lednici, Radě SViŠ ve Valticích. Na přelomu let 2004/2005 posílil svaz vliv v NVC a NSV ve Valticích, probíhá slučování těchto organizací. V nejbližší době by měl být vybrán ředitel sjednocené organizace. Vstup do EU byl vyvrcholením dlouholeté činnosti. Nebyl bezbolestný, nedosáhli jsme všeho, mohu ale konstatovat, že byl zdárný, bez větších problémů a bez rozkolísání trhu s vínem. Nepodařilo se prosadit zařazení ČR do požadované zóny, nedostali jsme zástupce – jako zemědělci – do Evropského parlamentu. Podařilo se uvést do praxe nový vinařský zákon s jen několikadenním zpožděním. Jak se ukázalo, řada drobných vinařů se málo zajímala o aktuální dění a o to, co bude následovat po vstupu. Jinak by nemohla být tak rozčarována z předpisů ES, vinařského zákona a již

dříve platného zákona o spotřebních daních. Přesto hledáme až na hraně evropských předpisů řešení, která by malovinařům život usnadnila. Problémem je i dosud neuskutečněná notiﬁkace Vinařského fondu, ztěžující jeho účelné využití, to by však mělo být do června vyřešeno. Vloni byla čestnému členovi, profesoru Krausovi, jako prvnímu vinaři prezidentem udělena Medaile za zásluhy o stát. Byla mu udělena i pamětní medaile JMK, toto ocenění bylo uděleno poprvé. Ještě jednou mu blahopřeji a děkuji za odvedenou práci, která si skutečně zaslouží ocenění. Polovinu času věnují zaměstnanci svazu Vinařskému obzoru. Za téměř osm let, kdy jsme jeho vydavatelem, vyšlo již přes 3,5 tisíce stran, poslední ročník měl 608 stran a jeho součástí je i prodej literatury. Pozitivně se projevily i výsledky práce projektového manažera. Jde mj. i o organizační činnost při vydání Evidenční knihy, výkupních lístků, mapy vinařských oblastí, knihy o vinařském marketingu, Přehledu odrůd révy a přípravy nového vydání Vinařského slovníku. Organizoval i řadu seminářů pro vinaře, vedl spolupráci na společném projektu s PEF MZLU a přípravu vinařského klastru. Opomenout nemohu ani soutěž GP Vinex. 12. ročník organizoval, stejně jako v posledních letech, tajemník za účasti rekordního počtu soutěžících i vzorků. Stali jsme se plátcem DPH a s tím souvisí i vyšší zatížení při vedení povinné evidence. V mezinárodní oblasti se činnost svazu rovněž rozšířila. Jeho zástupci se zúčastnili zasedání AREV (Porto, Štrasburk, Rumunsko), pracovní

foto Richard Stávek

skupiny Víno při COPA/COGECA, poradní skupiny Víno při Komisi ES. Svaz je oﬁciálním zástupcem ČR v těchto organizacích a dostává na to dotace z MZe. Zápisy z jednání jsou rozesílány členům elektronickou poštou a krácené jsou vytištěny ve Vinařském obzoru. Zástupci svazu i Vinařského obzoru se účastnili řady dalších akcí v zahraničí, např. veletrhu Intervitis ve Stuttgartu, mezinárodního konkursu horských vín, veletrhu bioproduktů a veletrhu pro obchodníky s vínem v Itálii, kongresu OIV ve Vídni, 120. výročí Rakouského svazu vinařů a veletrhu vinařské techniky v Bordeaux. V únoru se předseda s tajemníkem věnovali hostům z Rakouska, kteří byli v Praze na pozvání 1. místopředsedy vlády, aby nám předali zkušenosti s legislativou ES u malých vinařů. Udržujeme velmi dobré kontakty se svazy vinařů Německa, Rakouska a Slovenska. Poté L. Skopal hovořil o vinařském zákonu, a zejména o problematice drobných vinařů. Petice prezentovaná starosty některých obcí byla bohužel doručena až oﬁciálně předsedovi zemědělského výboru. Kdyby byla konzultována dříve, mohly do ní být formulovány prosaditelné požadavky. Hovořil i o limitu produkce pro malé vinaře. Je rád, že se do problému vložil také Z. Škromach a společně se zástupci SV ČR a kolegy z Rakouska o tom diskutovali. Nyní se hledají další možnosti pro prodej vína přímo ze sklepa. M. Půček přednesl zprávu o hospodaření. Svaz hospodaří vyrovnaně a náklady pokrývají příjmy. J. Otáhal přednesl zprávu dozorčí rady a M. Půček navrhl pro rok 2005 opět vyrovnaný rozpočet. J. Sedlo přednesl návrh činnosti pro rok 2005, v němž k hlavním bodům patřilo: V souladu s návrhem pro volební období 2004 – 2008 se zaměřit na: získání a upevnění adekvátního postavení vinařství ČR v EU upevnění spolupráce svazu se státní správou a samosprávou i orgány EU a tím prosazení zájmů vinařů informační podpora případným vznikajícím organizacím VOC rozšíření elektronické komunikace mezi členy a svazem. Řadu informací ani nemůžeme posílat v jiné podobě a v případě zjišťování názoru člena také někdy z časových důvodů není jiná možnost.

Vinařský obzor (4/2005)

V roce 2005 považujeme dále za hlavní priority: Dořešení možných legislativních úlev pro malé vinaře, legislativní podpoření prodeje vína pod víchem Bezproblémový průběh podpor IP hroznů a vína v rámci programu HRDP Dotvoření systému soutěží podle vinařských podoblastí, na které bude navazovat národní soutěž vín Aktivní účast na procesu reformy společné organizace trhu s vínem EU Některé aktivity, jako je obecná propagace vína z ČR, již převzal Vinařský fond, jiné Národní vinařské centrum. Jde o ulehčení svazu, o profesionalizaci a specializaci práce. SV ČR musí s těmito organizacemi dále spolupracovat a kontrolovat účinnost jejich práce. Následovala diskuse, postupně vystoupili: J. Staňa k párování vinic v registru a LPISu. Je nutné pro získání jakékoliv podpory podniku z EU. M. Michlovský navrhl založení VOC Morava. Tendence je založení VOC na úrovni podoblastí či ještě menších celků, ale důležitější je „prodat“ název Morava. J. Vaculík hovořil o situaci malých vinařů. Interesoval se v pracovní skupině společně se SV ČR a Úřadem vlády. Vinařství není jen otázkou zákona o víně, ale na celou problematiku navazují další zákony. Problém je třeba řešit komplexně a otevřít všechny zákony najednou. M. Půček doplnil senátora ve věci spotřební daně. Že stát vybírá daně je v pořádku, ale že vybírá 0 Kč, je nepochopitelné. Předpisy ES tak přísnou legislativu u nulové sazby nikde nepožadují. Dokonce se již objevil návrh v PS PČR, který by značně zjednodušil evidenci drobných vinařů. Bohužel poslanci, kteří jezdili po jižní Moravě a slibovali pomoc, tento návrh nepodpořili a chybělo pouhých 7 hlasů. Pro představu o slibech a realitě: poslanci ODS hlasovali z 1/2 proti, ČSSD také, z KDU/ČSL se pro vyslovili jen 3 poslanci, a to jen 1 z JMK, v US/DEU byl pouze 1 pro.

V KSČM byli všichni pro. Přitom šlo o návrh poslance ČSSD. A. Bukovský požadoval rozšíření počtu zástupců z Velkopavlovicka a ostatních podoblastí v představenstvu z 1 na 3. Projekt klastrů považuje za návrat do pravěku. Výhrady měl i vůči Vinařskému fondu. J. Machovec: V představenstvu je 15 lidí a jestliže přibude dalších 30, tak se nedomluví. Projekt klastrů není nic nového, ve světě fungují již řadu let. Vinařský fond se snaží podporovat záležitosti, které nejvíce pomohou rozvoji vinařství v ČR. V minulých letech to byla především výsadba vinic. A. Konečný rovněž není přesvědčen o vhodnosti klastrů. J. Pátek se ptá, proč se to musí jmenovat klastr, proč to není třeba uskupení. Dále zda byli při tvorbě vinařského zákona přítomni zástupci svazu a Moravínu, kteří ji mohli ovlivnit a nemuselo se o tom nyní sáhodlouze diskutovat. J. Sedlo k názvu klastru odpověděl, že je to otázka technická, ale tento název tomu dali na MPO v OPPP. Je možný jakýkoliv název. U legislativního procesu vinařského zákona byli všichni jmenovaní, včetně obcí, které se k tomu vůbec nevyjádřily. Připomínek měl SV ČR řadu, z části akceptovaných, ale nikdo není tak chytrý, aby najednou odhalil veškeré souvislosti. Zákonem se zabývalo i představenstvo, ale v zásadě měl každý občan právo se vyjádřit. Bohužel, většina drobných vinařů se o budoucnost nestarala. O tom svědčí i absolutní nezájem o přeloženou legislativu EU. Zákon o spotřebních daních existoval již o rok dříve. J. Knopf zdůraznil, že je připraven lobovat ihned, neboť zde je opravdu legislativní džungle. Zákony je určitě nutno zprůhlednit, zatím to u nás spočívá v tom, že ze 100 paragrafů jich je rázem 150. Státní správa má podnikání zjednodušovat. Tímto apeluje i na SV ČR, aby tlačil na stát s cílem opravdového zjednodušení legislativy. Jednoduchý systém je jednoduchý ke kontrole. Dále má

Jak úspû‰nû prodávat víno Marketing vína v praxi

177

pocit, že když všichni vyrobíme vína od kategorie kabinetu a výše a budeme je chtít prodat za 70 Kč/láhev, tak tato vína neprodáme. Berme v úvahu, že rakouská vína se dají dovézt za 12 Kč/litr. Nelze tedy věřit, že v Rakousku nemají žádné dotační prostředky. Pokud tedy existuje nerovnost v podmínkách, navrhuje se bránit. Otázka klastrů se mu nelíbí vůbec, ale dnes jsou prvotní cíl všech projektů peníze EU. Unie nám pouze vrací, co jsme jí dali. Ale prostřednictvím klastrů se peníze vracejí jen někomu, ale ne těm, kteří je tam dali. Nejlepší formou by bylo snížit daně, ponechat peníze doma a použít je na podnikání. J. Sedlo odpověděl k jednotlivým bodům. Souhlasí, že legislativní džungle existuje. Nikdo nemá šanci znát všechny předpisy, které se ho týkají. Avšak týká se to všech podnikatelů, nikoliv pouze vinařů. Tzn. tuto problematiku nevyřešíme pouze ve svazu. U nízkých cen vín je třeba mít konkrétní důkazy o tom, že někdo nekale podporuje určitou skupinu. Pak můžeme jít na patřičná místa. Že v Rakousku jsou ceny za litr i 12 Kč je pravda, ale v Itálii je to 10 Kč a Španělsku i za 8 Kč. Pokud někdo předloží konkrétní důkazy, můžeme jimi argumentovat. Svaz tyto důkazy nemá. V případě peněz EU se jedná o to, že EU nám je vrátí, když splníme podmínky. Když ne, dostane je jiný stát. Každý má možnost se o tyto peníze přihlásit pouze v rámci vyhlášených programů. A. Šťastný dodal ke slovu klastr, že taková je doba. Dříve to byl „chozrasčot“, dnes je to klastr. Není to podstatné. Podstatné je, že nyní si na peníze EU nemůžeme sáhnout a dostane je někdo jiný. Klastr si musíme založit pouze z vlastních peněz. Pokud jde o VOC, tak se přimlouvá, aby bylo založeno jedno VOC Morava. Měli bychom se držet systému, navrženého doc. Michlovským, snad s jistou obměnou odrůd. J. Machovec předložil návrh usnesení, které bylo jednomyslně přijato. Poděkoval za účast přítomným, popřál jim mnoho úspěchů a jednání ukončil.

290,(vã. 5% DPH)

(Autor prof. Otto Schätzel, pﬁeklad prof. Vilém Kraus, INCOTERMS, 235 stran) Marketing, strategické otázky • Praktick˘ marketing • Marketingov˘ mix •Produkt • Komunikace • Cena • Prodej • Cílové skupiny na poptávkovém trhu • Cílové skupiny • Zákaznick˘ management • Orientace na zákazníka • Management reklamací • Vedení databáze zákazníkÛ • Anal˘za zákazníkÛ • Získávání nov˘ch zákazníkÛ • Strategické plánování • Metoda koncentrace na úzká místa • Návod k exportu vína • V˘stavy a veletrhy • Doplnûk – aplikace knihy na trh vína v âeské republice • NejdÛleÏitûj‰í pravidla mezinárodních obchodních podmínek ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

178

Vinařský obzor (3/2005) (4/2005)

Ze zasedání pracovní skupiny Víno při COPA–COGECA v Bruselu Hlavním bodem zasedání byla zpráva Komise k organizaci trhu s vínem v EU – jde o studii o 700 stranách textu, kterou Komise zadala nezávislým expertům a která je veřejně dostupná, avšak pouze v angličtině (http://europa.eu.int/ comm/agriculture/eval/reports/wine/index_ en.htm). Francouzi, Italové a Španělé se podivovali nad tím, že tak drahá studie nebyla přeložena i do dalších jazyků. (Samozřejmě šlo o problém právě s jejich jazyky.) Z výměny názorů vyplynulo, že zpráva vůbec nehodnotí deﬁnici vína, vínem jako produktem se zabývá pouze z hlediska spotřebitele. Není hodnocen například zákaz řezání vína ze třetích zemí s vínem z EU, ochrana původu vín. Není provedena analýza důvodů, proč roste dovoz vína – může za to clo nebo jsou to jiné

důvody? Konstatuje se, že se produkce musí přizpůsobit spotřebě, ale neříká se jak. Je provedena nedostatečná analýza funkce trhu, zásoby vína nejsou dostatečně hodnoceny. Jednotlivá opatření jsou hodnocena samostatně, nikoliv jako celek a o některých se vůbec nehovoří. Zpracovatelé studie museli brát informace z různých zdrojů, které se pak špatně porovnávaly. Komise se domnívá, že závěry a doporučení nejsou dostatečné. Při hledání stanoviska pracovní skupiny zaznělo, že Komise plánuje začátkem roku 2006 předložení návrhu nové společné organizace trhu s vínem. Panovala shoda, že skupina by měla zprávu připomínkovat. Předseda J. L. Piton shrnul, že v roce 2004 jsme začali pracovat na návrzích, nebyli jsme ve všem jednotní,

ale musíme v tom intenzivně pokračovat a předložit je Komisi. Při projednávání zprávy, která není příliš nakloněna destilaci, se ukázalo, že státy, které toto opatření využívají, kritizují zprávu nejvíce. Naopak severní vinařské státy nejsou v hodnocení zprávy tak kritické. SV ČR nyní zpracovává tuto zprávu a v nejbližší době rozešle český souhrn (cca 100 stran) svým členům e–mailem. Dále byla podána informace o tom, že proběhl seminář pod řízením DG Sanco, COPA/ COGECA se mohla písemně vyjádřit k jedné z přednášek o zdravotních aspektech vína. Stalo se tak prostřednictvím lékaře z Deutsche Weinakademie, dopis byl zaslán DG Sanco. Ing. Jiří Sedlo, CSc., Svaz vinařů ČR

Prodej vína ze sklepa – přímý prodej vína zákazníkům

Ve skutečnosti, kromě výrobků prvotřídní kvality a jména, konkurence vyvolává potřebu změny strategie obchodu, v níž prostory pro přímý prodej tvoří její podstatnou část. Základní úkoly projektantů jsou v určení jejich vzhledu a postavení, které svým výrobkům, předmětům obchodu, dává jejich výrobce. V každém případě musí se zachovat určitá zvyklost a nesmí postrádat citové dojmy. Velká většina investorů žádá, aby jeho nově budované prodejní středisko mělo určitou tvář, estetický vzhled a aby architektura měla i tradiční, ale moderní prvky. Tyto požadavky vyplývají z velmi delikátní pozice tradičního prodeje, z přirozené historie, musí vykazovat dynamický vzhled, inovaci, ale měly by být novinkou, která zaujme nové zákazníky. Určení dlouhodobé obchodní politiky je nezbytné a bude tvořit základ koncepce projektu. Jakmile je projekt zadaný, mimo zvolených prvků estetických, je třeba sestavit funkční určení budoucích prostorů střediska podle těchto kritérií: Počet pracovníků ve středisku Typ prodeje, prodej s obsluhou (degustace, poradenství), samoobslužný nebo kombinace obou Prostory pro děti (stále více požadované), hry, televize atd. Autobusové zájezdy ano – ne, to si vynutí parkovací plochy předepsané, ale dotkne se také zvláštního vybavení: pro zamezení přeplnění prodejních prostorů, vzorky zboží, videopro-

jekce, výstavy uměleckých děl, muzeum historie vína, informace o oblasti, krajině apod. Počet a umístnění toalet: podle praktické potřeby, podle platných předpisů. Jaký bude typ degustace: barový, salonní typ, zákazníci budou sedět, nebo stát ? Zda bude zavedený prodej do vlastních nádob, přepokládá to vhodné nádoby na víno, kapacitně podle potřeby a vhodnost jejich umístnění. Je třeba počítat s bezpečností, tj. umístnění pokladny, samostatný nebo společný vchod a východ. Zda bude zavedený prodej na objednávku atd. Tento zdaleka neúplný seznam představuje jen myšleny k doplnění typu projektu. Při situování nového prodejního střediska je třeba počítat s vytvořením části viditelné procházejícími turisty, kteří se přes den zastaví, a části potřebné pro pohyb existujícího personálu a toku výrobků. Po uvedení do provozu je třeba sledovat prostorové využití, protože základní podmínka investičního záměru vychází z poznatků, že obrat odpovídá rozloze prostorů. Tato podmínka bude velice těžko zjistitelná, i když majitel bude nebo nebude mít předešlé obchodní zkušenosti. Přesto je třeba prodejní prostory budovat tak, aby byly schopny dlouhou dobu odpovídat nárokům na rozvoj činnosti. Jakmile jsou všechny dané podmínky vyhodnocené a architekti se ujmou projektu, je třeba

se zaměřit také na splnění ukazatelů kvality, to je představit správně výrobek, který spotřebitel najde uvnitř. Tu nastupují návrháři na zajištění estetického spojení (a funkčnosti) mezi exteriérem a interiérem. Nábytek, osvětlení a výběr materiálů jsou absolutně nerozlučné s koncepcí celku. Budou tvořit dobře promyšlenou část spolupráce při tvorbě baru, výstavních vitrín, zařízení pro skladování výrobků, stolů, židlí a samozřejmě i svítidel. Nábytek ve sladěné formě s prodejními prostory tvoří skutečnou harmonii prostředí, které bude mít velký vliv na budoucí zákazníky. Estetický vzhled prodejního střediska tvoří nepopíratelný prostředek komunikace se všemi pravidelnými zákazníky a také se zákazníky vzdálenými nebo virtuálními. Charakteristické označení firmy může být často použité na obalech (kartony, balicí papír atd.), na firemní korespondenci, internetových stránkách apod. Závěrem je možné konstatovat, že prodejní prostory musí být vytvořeny tak, aby odpovídaly geografickým oblastem, možnostem, cílům a osobnostem vinařů. Neexistuje ideální prodejní středisko, ale každé dobře přizpůsobené k plnému vytěžení plní stanovené cíle. Tento způsob prodeje se jeví jako prostředek komunikace, který je neustálým nositelem estetického obrazu kvality výrobků a výrobců. Podle Revue des Oenologues N°113 připravil Ing. Antonín Konečný

Vinařský obzor (4/2005)

179

Rulandské šedé – návrat do první ligy Ing. Alois Tománek, Boršice

Koncem 70. let, v době studií na vinařské škole ve Valticích, jsme se, díky dobře vedeného systému praxí, dostali jako studenti do mnoha podniků a mohli porovnávat úroveň různých vinic. V paměti mně z té doby utkvěl velký kontrast mezi starými výsadbami Burgundského šedého /tehdy platný název odrůdy/ a novými výsadbami původem z německých a rakouských selekcí. Staré výsadby byly často vysázeny v pestré směsi rodiny „burgundských odrůd“, hrozny byly nevyrovnané, sprchlé, keře s příznaky virových chorob. Nové výsadby, postavené především na klonech V 2, 49/207 a klonu H 1 německého šlechtitele Hausera, udivovaly výborným zdravotním stavem, velkým počtem menších vyrovnaných, nedělených, válcovitých a velmi hustých hroznů. Po zavedení nových klonů nastala obnova ploch a koncem 90. let se Rulandské šedé zařadilo dokonce mezi nejštěpovanější odrůdy. Naše novější selekce jsou odvozeny z rakouských a německých klonů. Klony PO 49/207 a PO– V–2 dokonce splnily náročná kritéria zkoušek na ekologickou plastičnost a v roce 1986 byly zapsány do tehdejší Listiny povolených odrůd. V novodobé historii se na rozšíření odrůdy podílely i sazenice z dovozu, kde základ pro selekci mimo výše uvedených klonů často poskytly německé klony šlechtitele Rittera z Geisenheimu. K návratu mezi nejvíce štěpované odrůdy přispěla významným způsobem i nová vinařská legislativa a způsob prodeje vína. Vinaři dnes touží každoročně získávat vína v nejvyšších jakostních kategoriích. Rulandské šedé to dokáže i v méně příznivém ročníku a v méně příznivých polohách, kde ostatní odrůdy zklamou. Umí vždy poskytnout víno v kategorii jakostní s přívlastkem. Rulandské šedé svými vlastnostmi přímo nutí technology i pěstitele, aby hrozny nechávali dobře vyzrát, protože mošty s cukernatostí pod 19 ONM dávají víno nevalné jakosti.

Moderní technologie se dokážou lépe vypořádat s tradičními nectnostmi odrůdy. Dobře známým nedostatkem je vyšší obsah barviva. Narůžovělou, později sytější zlatou barvu znalci prominou, ale pro trh s méně poučeným konzumentem jsou taková vína nevhodná. Dobře vyzrálé a tedy růžové hrozny musíme rychle zpracovat bez zbytečného naležení. Část barviva stáhne i použití vhodného bentonitu. Nejlépe je surovinu vůbec nemlet a lisovat celé hrozny. Druhé úskalí při výrobě vína spočívá v nízkém obsahu kyselin. Mladé víno snadno podléhá jablečno-mléčné fermentaci, která nedostatek kyselin ještě prohloubí. Vína vyrobená z moštů s nižší cukernatostí musí být podrobena technologii, která urychlí zrání vína a pokud možno omezí zahájení odbourávání kyseliny jablečné a ponechá vínu ovocné tóny. Tato vína by měla být co nejdříve nabídnuta konzumentům ke spotřebě. Archivace zde nepřináší dobré výsledky. Naopak pozdní sběry s vyšším obsahem alkoholu a zbytkového cukru poskytují v buketu lahodné tóny zralého ovoce, umocněné vůní hrozinek. S postupem zrání pak víno nabývá na jakosti a získáváme chlebnaté tóny připomínající tokajské výběry. Plochy odrůdy vysazené z dobrých klonů mohou nezkušené vinaře zaskočit vysokým výnosem /15 až 20 t/ha/ a pouze průměrnou jakostí. Dnes ale odrůdu sázíme za jiným účelem, než je produkce velkého množství průměrného vína. Pokud překročíme doporučené zatížení 10–12 oček/m2, jistě nedosáhneme dobré výsledky, protože díky dobré diferenciaci květních lat bývají často na každém letorostu 2–3 hrozny. Vinaři dávající přednost kvalitě by měli volit zatížení do 10 oček/m2 šedé. I toto zatížení většinou vyžaduje další redukci násady po odkvětu. Snížení nákladů na ruční práce a očekávanou kvalitu zaručí snížení zatížení na 8 oček/m2, bohužel, toto opatření je spojeno s určitým rizikem. Celá skupina rulandských je náchylná na sprchání květů. U nových klonů je tato vlastnost významně potlačena. Ale přesto může studené počasí, poškození herbicidy, nutnost provedení chemických zákroků během květu, mechanické poškození krupobitím nebo napadení mladých květních lat peronosporou způsobit drastické snížení úrody. Malé hrozny

a malé bobule odrůdy nedokážou kompenzovat ztráty vzniklé sprcháním či jiným poškozením, a proto raději volíme zatížení vyšší a následnou redukci násady podlomem po úspěšném odkvětu. Můžeme také použít vyššího počtu jedinců na plochu a při řezu pak ponecháváme pouze jeden delší tažeň. Dobře provedené zelené práce také pomohou při prevenci napadení plísní šedou, ke které je odrůda poměrně náchylná. Rulandské šedé je velmi citlivé na volbu vhodné podnože. Kombinace málo vzrůstné podnože, chudé půdy s vyšším obsahem skeletu, nedostatek srážek a vyšší výnosy mohou způsobit silný pokles vitality. Podnože jako Teleki 5 C a SO 4 používáme pouze v hlubokých a výživných půdách. V chudších půdách a zatravněných vinicích je vhodné jako podnož použít CR 2, 5 BB nebo 125 AA. Volba silně rostoucí podnože může zavinit bujnější růst mladých vinic. Vinice z této odrůdy však rychle stárnou a růst se časem upraví k normálu. Proto raději volíme podnože vzrůstnější a silnou vitalitu mladých vinic tlumíme snižováním dávek dusíkatých hnojiv. Rulandské šedé má ještě jednu zajímavou vlastnost, která trápí zejména šlechtitele. V každém porostu odrůdy najdeme značný počet mutací. V porostech nacházíme nejčastěji bílé, ale i modré hrozny. Někdy je postižen celý keř, jindy pouze jeden tažen, jeden hrozen nebo dokonce pouze jedna bobule. Někdy najdeme bobule, které přímo hýří barvami. Polovina může být šedá, čtvrtina modrá a čtvrtina bílá. Každý množitelský porost proto musí projít, již při první sklizni, fází klučení mutacemi postižených keřů. V menším rozsahu se taková údržba provádí po celou dobu trvání množitelské výsadby. Rulandské šedé není odrůdou pro vinaře, kteří požadují každoroční vysoké výnosy. Lepší spojení kvality a výnosu jim dají odrůdy jako Chardonnay nebo Ryzlink rýnský. Hlavní devizou odrůdy je jistota, že každoročně dosáhneme špičkovou kvalitu spojenou s možností vyrábět jakostní vína s přívlastkem. Díky existenci kvalitních klonů máme zaručen i dobrý výnos. Proto si Rulandské šedé nachází stále více příznivců v řadách pěstitelů i konzumentů.

180

Vinařský obzor (4/2005)

Rojení chroustů a škodlivosti ponrav v roce 2005 v České republice Ing. František Muška, Ph.D., SRS-OPOR Brno

Po staletí je známo, že rojení chroustů lze předpovědět. Pozorování a záznamy o síle rojení v jednotlivých letech se dělají již dlouhou dobu. Mapy dlouhodobé prognózy v Evropě byly zpracovány ve Švýcarsku (HEER, 1841; DECOPPET, 1920; nově mapu zpracoval SCHNEIDER-ORELLI 1949), Rakousku (ZWEIGELT 1928; FABER 1961), Francii (REGNIER, 1953). V bývalém Československu zpracoval KRATOCHVÍL (1953) oblast Moravy a celé území MUŠKA (1975). V SRN se touto problematikou zabýval KRÄMER (1994). Na území České republiky jsou tři tříleté a čtyři čtyřleté kmeny chrousta obecného. Hranice mezi tříletými a čtyřletými kmeny je vytyčena průměrnou 50letou teplotou vzduchu v době vegetační (duben–září) 14 0C, ve Slovenské republice 13 0C. Rozdíl o 1 0C je způsoben kontinuálním průběhem počasí směrem na východ. Oblasti s uvedenou teplotou nad touto hranicí jsou osídleny kmeny tříletými (jižní Morava), pod touto hranicí čtyřletými. Pojmem chroustí kmen rozumíme populaci chroustů v daném územním celku, která po delší dobu vykazuje pravidelně se opakující roky výskytu brouků. Pro rozlišení chroustích kmenů používáme označení, které doporučil SCHNEIDER-ORELLI (1949). Generace s tříletým vývojem označujeme římskou číslicí III, se čtyřletým – římskou IV. K rozlišení chroustích kmenů podle let výskytu brouků se používá arabské číslo, které se přidá k římské číslici. Arabské číselné označení se zjistí, jestliže letopočet daného roku u čtyřletého pokolení dělíme 4, tříletého 3, zbytek po vydělení letopočtu udává celkové značení kmene (např. 2005 : 4 = 501 a zbytek je kmen 1, jde tedy o kmen IV1; 2005 : 3 = 668 zbytek je 1, jde tedy o kmen III1). Tímto označením zmizely různé dřívější názvy pro rojení jednotlivých chroustích kmenů (např. III1

byl dříve označován jako kmen dolnorakouský v Rakousku a u nás, bernský ve Švýcarsku, bernoiský ve Francii) v daném roce, neboť šlo o stejnou populaci. Pokud jde o bionomii chroustů, brouci se líhnou z kukel koncem léta (srpen, září) a přezimují v půdě. Jakmile teplota půdy v hloubce 5 cm dosáhne asi 10 0C, hromadně vystupují k povrchu. Zde vyčkávají do doby, kdy střední denní teplota vzduchu dosáhne 15 0C, vylézají z půdy a hromadně odlétají (rojení) k listnatým lesům na žíroviště (část lesa, nejčastěji na jeho okraj, popřípadě aleje, sady), kde se shromažďují ve velkém množství. V našich podmínkách spadá rojení do období od poloviny dubna do první dekády května. Průběh rojení může být narušen chladným a deštivým počasím, pokračuje však při dalším oteplení. Na žírovišti prodělávají brouci úživný žír na stromech (potřebují pro dokončení vývoje pohlavních orgánů, rychlý vývoj vajíček po páření) a odlétají klást vajíčka do polí. Koncem června a v červenci se z vajíček líhnou ponravy, které se během svého vývoje dvakrát

svlékají (rozeznáváme tři vývojové stupně ponrav). Rozlišovacím znakem pro jednotlivé stupně ponrav je šířka hlavové schránky (1. stupeň – 2,5 mm, 2. stupeň – 4,0 mm, 3. stupeň - šířka hlavové schránky 6,5 mm). Délka vývoje jednotlivých vývojových stupňů záleží na teplotě. O tom, zda na určitém území je cyklus tříletý nebo čtyřletý, se rozhoduje již na podzim v roce rojení chroustů. Při tříletém vývojovém cyklu se ponravy poprvé svlékají v témže roce po vylíhnutí, a to v srpnu nebo září, takže přezimují larvy 2. vývojového stupně. U čtyřletého vývojového cyklu se ponravy v prvním roce po vylíhnutí nesvlékají a přezimují jako ponravy prvého vývojového stupně. V letošním roce dojde k rojení dvou kmenů chroustů, a to tříletého III1 s periodicitou výskytu 2005, 2008, 2011 . . . a čtyřletého kmene IV1 s periodicitou výskytu 2005, 2009, 2013 . . . Prognóza je zpracována na základě členění České republiky, platné do konce roku 2002. Rojení bude zahrnovat následující oblasti: v Čechách ostrůvky v okolí Jílového (okr. Pra-

Vinařský obzor (4/2005)

ha-západ), Českého Brodu a Kolína zasahujícího do severovýchodní části okr. Kutná Hora. Na Moravě pak velkou oblast zabírající okr. Znojmo (mimo západní části), jižní část okr. Brno-venkov, okr. Vyškov (mimo severní části), západní polovinu okr. Přerov, okr. Kroměříž (mimo východní části), západní část okr. Zlín, okr. Uherské Hradiště (mimo východní části), okr. Hodonín a Břeclav. Na základě 23leté mapové evidence intenzity výskytu z let 1956 až 1978 a sledování v dalších letech SOR ÚKZÚZ očekáváme ve výše jmenovaných oblastech tuto intenzitu rojení: Střední až silný výskyt: v okr. Znojmo, v jihozápadní polovině okr. Břeclav. Slabý až střední výskyt: v jihozápadní části okr. Brno-venkov, zbývající část okr. Břeclav (mimo jihovýchodní části). Ojedinělý až slabý výskyt ve všech zbývajících oblastech rojení. V posledních dvou desetiletích intenzita rojení chroustů nedosahuje silných až kalamitních výskytů, jak tomu bylo dříve. Není vyloučeno, že kromě počasí a vnitřních příčin škůdce samotného měl na jeho početnost vliv i systém obdělávání půdy, zvýšené dávky průmyslových hnojiv v letech minulých, změněná struktura osevních ploch, používání herbicidů aj. Skutečné příčiny tohoto stavu však neznáme. Na intenzitu rojení chroustů ve jmenovaných oblastech bude mít vliv průběh počasí v době výletu chroustů (od poloviny dubna do první dekády května). Je samozřejmé, že chladné a deštivé počasí intenzitu výskytu částečně utlumí. Rovněž tak i teplá a vlhká zima způsobí, že v půdě jsou brouci napadáni entomopatogenními houbami. V 60. až 80. letech minulého století se používaly insekticidy v oblastech středního až kalamitního rojení chroustů na místech žíru (okraje lesů) v době, kdy došlo k vyrovnání pohlaví samic a samců 1 : 1, zásadně však před jejich odletem k první snůšce vajíček do polí. Uskutečněným zásahem v této době byla značně snížena škodlivost ponrav v dalších letech. Tam, kde ne-

bylo možné používat chemickou ochranu (aleje, ovocné sady) se provádělo setřásání a sběr brouků. V oblastech rojení byla velmi účinná i preventivní ochrana proti ponravám dezinsekcí pozemků, kam samičky odlétají klást vajíčka. Tento způsob ochrany se používal pouze tam, kde byly v příštích dvou letech založeny ovocné nebo révové školky, jahodníkové plantáže, provedena výsadba vinic a speciálních plodin. Na takto ošetřených pozemcích bylo zakázáno pěstovat kořenovou zeleninu v roce provedené půdní dezinsekce i v roce příštím. Tento způsob ochrany je totiž nejúčinnějším způsobem ochrany před škodami ponravami, neboť po něm hyne 80 – 90 % líhnoucích se ponrav. Později, jakmile ponravy dosáhnou 2. a 3. vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 4,0 a 6,5 mm), jsou již značně odolné vůči chemickým přípravkům a ošetření se míjí účinkem. Kromě brouků budou vážnými škůdci i ponravy. V roce 2005 od jara do konce července očekáváme škody působené 3. vzrůstovým stupněm ponrav (šířka hlavové schránky 6,5 mm) místy v oblastech: severně od Nymburka, v okolí Mělníka, ve střední části okr. Litoměřice, v okolí Židlochovic, Slavkova a Vyškova. K zabránění škod ponravami na révě vinné ve jmenovaných oblastech doporučujeme, zejména v blízkosti žírovišť chroustů, před jejich výsadbou na jaře, zjistit kontrolními výkopy početnost ponrav v půdě. Do výměry 0,30 ha je nutno kopat 5–10 sond, na větších pozemcích na každých 0,10 ha 2–5 sond o rozměrech 100 x 100 x 60 cm (hloubka). Zjistíme-li více než 0,5 ponravy 3. vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 6,5 mm) nebo 1 ponravu 2. vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 4,0 mm) v průměru na 1 m2, nedoporučujeme zde zakládat révové školky (ovocné školky a jahodníkové plantáže), neboť by došlo k jejich poškození. Rovněž již nedoporučujeme žádný chemický zákrok, neboť ošetření se míjí účinkem. V tomto případě je nutno hledat náhradní parcely se slabším výskytem ponrav.

Zjistíme-li ve výkopech pouze ponravy 3. vývojového stupně, lze pozemek použít k výsadbě jahodníkových plantáží již letos na podzim, neboť koncem července se ponravy zakuklí. V případě, že ve výkopech najdeme i ponravy 2. vývojového stupně (při hustotě jedné a více ponrav na 1 m2), nelze pozemek použít k výsadbě těchto kultur ani letošního roku, ani na jaře roku 2006. Vzhledem k tomu, že v současnosti nejsou proti chroustu obecnému povolené žádné přípravky a proti ponravám pouze Dursban 10 G (chlorpyrifos) s možností aplikace v lesních dřevinách, lesních školkách a okrasných rostlinách, je velmi důležité preventivní zjišťování početnosti ponrav pomocí půdních výkopů.

František Muška (*1964) – SZTŠ Brno Bohunice (1980–1984); VŠZ Brno, obor fytotechnický (1985– 1989); MZLU Brno – PDS (1997–2001). – Tři roky praxe v zahradnických podnicích. – V letech 1989–1990 zaměstnán na ÚKSÚP Bratislava na oddělení prognózy a signalizace (zpracování prognózy a signalizace chorob révy vinné, brambor a chmelu). – Od roku 1993 zaměstnán na SRS – SPOR. Do roku 2004 zaměstnán na oddělení Aplikované zoologie. Od roku 2005 na oddělní Postregistrační kontroly. – Od roku 1998 externě vyučuje na MZLU Brno prognózu a signalizaci chorob a škůdců zemědělských plodin. – Přednášková a publikační činnost v České republice i zahraničí (Karlova univerzita, SRN, Rakousko atd.).

Ekologické zemûdûlství

Ekologické vinohradnictví

Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl.

Autor: Jiﬁí Sedlo • réva vinná v historii • popis a funkce jednotliv˘ch ãástí rostliny révy vinné • v˘voj rostliny révy vinné • poÏadavky révy vinné na stanovi‰tû • ampelografie • zpÛsoby mnoÏení révy vinné • produkce sazenic révy vinné • zaloÏení nové vinice • cyklické práce ve vinohradû • sklizeÀ hroznÛ • struãné zásady zpracování biohroznÛ • ekonomika vinohradnického podniku • vinohradnictví v âeské republice • vinohradnictví ve svûtû

280,(vã. 5% DPH)

181

99,-

(vã. 5% DPH)

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

182

Vinařský obzor (4/2005)

Výsledky hodnocení odolnosti podnožových odrůd k révokazu Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě

Výsledk y hodnocení odolnosti

podnožových k révokazu

odrůd

Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě Mšička révokaz (Dactulosphaira vitifoliae) byla poprvé popsaná na amerických botanických druzích Vitis spp. v roce 1855 (Granett a kol.,2001). Podnožové odrůdy používané ve vinohradnictví vznikaly jako důsledek silného napadení révokazem v průběhu 2. poloviny

19. století a jsou jednou z prvních biologických metod boje proti tomuto škůdci. Při hledání nových kombinací mezi podnoží a ušlechtilou odrůdou jsou nově vyšlechtěné podnože velmi významné. Hlavní selekční kritérium pro nové podnožové odrůdy je jejich tolerance k révokazu (Becker, A., a kol., 2003). Podnětem pro šlechtění nových podnoží pro révu vinnou byl nový, intenzivní výskyt révokazu v 90-tých letech 20. století ve vinařských oblastech v Evropě a Americe. Kořenový systém bývá napadán révokazem ve formě nodositů a tuberositů. Nodosity jsou hálky, které se vytváří na mladších kořenech, ale většinou představují minimální poškození kořenového systému. Vysoký počet nodositů na kořenech podnožové révy však může vést, ke snížení růstu listové plochy révového keře a postupnému odumírání révového keře (Porten a kol., 2000). Tuberosity jsou potom

Vajíčka

Juvenilní stádium

Dospělý jedinec

Kober 5 BB Teleki 5 C PO 3/7 SO 4 PO 0/7 Craciunel 2 PO 0/6 Kober 125 AA PO 0/3 Amos K1 x SO 4 Börner Fercal Riparia Portalis Geisenheim 26

Vajíčka

Odrůda

Vajíčka

Laboratorní pokus – výsledky hodnocení

D18 0,20 0,60 1,20 0,20

D24 0,20 0,00 0,20 0,00

D31 0,40 0,20 0,00 0,60

D18 0,40 0,40 3,00 0,40

D24 1,00 0,40 0,40 1,00

D31 0,60 0,20 0,40 0,60

D18 0,20 0,00 0,00 0,20

D24 0,40 0,40 0,20 0,40

D31 0,00 0,00 0,00 0,00

1,00

0,60

4,00

1,40

1,00

0,00

2,60

1,00

3,20 2,40 0,80 1,40 0,00 1,80

3,60 0,40 0,40 0,80 0,60 0,40

4,00 0,80 0,20 1,80 0,40 1,20

2,80 0,40 0,20 1,00 0,60 1,60

3,40 1,80 0,20 2,20 0,40 3,20

4,00 0,80 0,00 2,40 0,20 5,00

0,20 0,60 0,00 0,20 0,00 0,00

1,80 0,20 0,00 1,40 0,20 0,40

3,20 0,80 0,00 2,00 0,00 1,60

Tabulka 1: Výsledky hodnocení podnožových odrůd v laboratorních podmínkách.

Obr. 1: Květenství podnože Borner

hálky, které se vytváří na větších a starších částech kořenového systému a mohou být spojeny s dalším mikrobiálním napadením (houbové choroba) a mohou opět vést až ke konečnému odumírání révového keře (El-Nady, Schröder, 2003). V roce 2004 proběhlo hodnocení podnoží uvedených v tabulce 1 v laboratorních podmínkách a nádobovém pokusu. Pokus v laboratorních podmínkách je rychlá metoda k testování odolnosti ke kořenové formě révokazu, zejména při šlechtění nových podnoží.

Obr. 2: Zdravý kořenový systém podnože Borner

Vinařský obzor (4/2005)

3 4 5

Index 1 = žádné napadení

žádná nízká

3 = nízké napadení

střední vysoká Velmi vysoká

5 = střední napadení

Tabulka 2: Kritéria pro hodnocení listové formy mšičky révokaze (Kozma et al., 1998)

7 = těžké napadení

Obr. 3: Výskyt nodositů u podnože Amos

Odrůda

Příznaky Žádné nodosity a révokaz Málo nových nodositů. Velmi nízká populace révokazu. Pouze málo vajíček. Několik nových nodositů, mnoho starých. Révokaz. Vajíčka. Mnoho nových a starých nodositů. Větší počet révokazu. Mnoho vajíček. Nové a staré nodosity. Velký počet révokazu a vajíček. Obvykle několik dospělců na jednom nodositu.

Pro praktické pěstitele révy vinné je však 9 = extrémní významnější napadení a názornější hodnocení v nádobovém Tabulka 3: Hodnocení kořenového systému v nádobovém pokup o k u s u . su (Porten, Schmidt and Rühl, 2000). Řízkovance p o d n o ž í byly zakořeněny a vysazeny v kontejnerech o objemu 2 l. Infekce Index Příz 1 Žádné h révokazem byla provedena listovou

Pomocí laboratorního hodnocení můžeme v průběhu 31 dnů získat přehled o možném potenciálu podnoží ve vztahu k révokazu. Uvedenou laboratorní metodu je třeba přirozeně doplnit nádobovým pokusem nebo polním hodnocením. Výsledky červeně vyznačených podnoží naznačují vysokou odolnost ke kořenové formě révokazu, protože na kořenech nebyl nalezený prakticky žádný dospělý jedinec révokazu a rovněž počet vajíček byl minimální, tzn. kořeny těchto podnoží nevytváří podmínky pro rozvoj tohoto škůdce.

D31 0,40 0,20 0,00 0,60 0,60

D18 0,40 0,40 3,00 0,40 4,00

D24 1,00 0,40 0,40 1,00 1,40

Juvenilní stádium

Vajíčka

Laboratorní pokus – výsledky hodnocení

D18 D24 Kober 5 BB 0,20 0,20 Teleki 5 C PO 3/7 0,60 0,00 SO 4 PO 0/7 1,20 0,20 Craciunel 2 PO 0/6 0,20 0,00 Kober 125 AA 1,00 0,60 PO 0/3 Amos 3,20 3,60 K1 x SO 4 2,40 0,40 Börner 0,80 0,40 Fercal 1,40 0,80 Riparia Portalis 0,00 0,60 Geisenheim 26 1,80 0,40 Tabulka 1: Výsledky hodnocení podnožových odrůd v laboratorních podmínkách.

D31 0,60 0,20 0,40 0,60 1,00

1,00

2,20

2,40

4 5

Asi 20 v Více než

Kritéria pro hodnocení D18 Tabulka D24 2: D31 0,00 0,20 listové 0,40formy révokazu (Kozma et 0,00 0,00 al., 0,40 1998) 0,00 0,00 0,20 0,00 0,20 0,40 0,00 2,60 1,00

4,004: Nekrotická 2,80 obranná 3,40 reakce 4,00 u pod0,20 Obr. 0,80 0,40 1,80 0,80 0,60 nože 0,20Borner 0,20 0,20 0,00 0,00 1,80

nek Steriln malý Více než

2 Dospělý jedinec

Citlivost

Dospělý jedinec

Příznaky na listech Žádné hálky, občasný výskyt nekrotických skvrn. Sterilní hálky, méně než 15 malých plodných hálek. Více než 15 malých, plodných hálek. Asi 20 velkých plodných hálek. Více než 20 velkých plodných hálek.

Dospělý jedinec

Index

183

0,20

1,80 0,20 0,00 1,40 0,20 0,40

3,20 0,80 0,00 2,00 0,00 1,60

0,40 0,60 0,40 0,20 0,00 formou révokazu na 1,20 1,60 3,20odebranou 5,00 0,00 podnoži Kober 125 AA v červnu 2004. V říjnu 2004 potom proběhlo hodnocení napadení rostlin listovou Obr. 5: Napadení listovou formou u podformou révokazu a zároveň nože SO4 hodnocení n a p a d e n í Odrůda Listová forma Kořenová forma kořenového Kober 5 BB 2,00 3,40 s y s t é m u Teleki 5 C PO 3/7 2,00 4,60 révokazem, SO 4 PO 0/7 2,80 2,20 resp. výskytem Craciunel 2 PO 0/6 1,80 2,60 Kober 125 AA nodositů, vajíček 1,60 4,20 PO 0/3 a případně Amos 1,80 5,00 d o s p ě l c ů K1 x SO 4 1,60 3,80 révokaz u. Börner 1,00 1,00 Hodnocení Fercal 1,60 3,80 p r o b ě h l o Riparia Portalis 1,60 3,00 podle stupnic Geisenheim 26 1,60 4,20 uvedených v tabulkách 2 a Tabulka 4: Výsledky hodnocení výskytu listové a kořenové formy 3. mšičky révokaze a příznaků jejich napadení v nádobovém pokusu.

184

Vinařský obzor (4/2005)

Hodnocení mechanizované sklizně hroznů Bc. Pavel Novák, Ing. Patrik Burg, Ph.D., Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, Ústav zahradnické techniky Právě sklizňové práce tvoří ve vinohradnictví asi 30–40 % celkové potřeby pracovního času (cca 200–250 hodin na 1 ha). V důsledku toho začala už i v našich podmínkách řada převážně větších pěstitelů využívat sklízečů hroznů. I přes tuto skutečnost nejsou pro podmínky ČR k dispozici přesné údaje o kvalitě jejich práce a nákladovosti. Možnost posouzení celkových ztrát při plně mechanizované sklizni hroznů má pro podmínky pěstitelské praxe význam zejména z ekonomického hlediska. Sklizňové stroje předních světových výrobců, které jsou v současnosti na trhu, disponují velmi dobrou technickou úrovní. Zásadní nedostatky spočívající ve ztrátách sklízeného produktu, případně v poškození keřů a opěrné konstrukce, tak v drtivé většině případů vycházejí z nedůsledného dodržování základních agrotechnických opatření a nedostatečném proškolení obsluhujícího personálu. Nelze opomíjet skutečnost, že možnost využití sklízečů hroznů je potřebné zohlednit jak při samotném zakládání vinice, tak v průběhu celé její životnosti. Hlavním cílem sledování prováděných na Ústavu zahradnické techniky bylo ověření sklizňových ztrát u sklízečů hroznů moderní konstrukce. Pokusná měření byla prováděna ve dvou lokalitách: 1) ZEMOS, a.s., Velké Němčice, vinice v obci Nosislav, sledovaná odrůda Müller Thurgau,

cukernatost při sklizni 17 0NM, vysoké vedení na 2 tažně, opěrná konstrukce z betonových sloupků o výšce 1,8 m, svažitost pozemku do 3 %. Na této lokalitě byla hodnocena souprava tvořená návěsným sklízečem ERO LS Traction agregovaným s traktorem Zetor 7341 (Obr. 1). Sklízecí ústrojí sklízeče je tvořeno oboustranně uchycenými setřásacími pruty prodlouženého tzv. banánového tvaru. Záchytné ústrojí

Tab. 1: Odrůda Frankovka, sklizeň sklízečem New Holland Pokusné opakování 1 2 3 Průměr Procento ztrát [%] Vypočtené ztráty na 1 ha [kg] Vypočtené celkové ztráty na 1,0 ha vinice [kg]

Ztráty na vzniklé propadem na zem nesklizením [kg] [kg] 0,260 0,330 0,220 0,160 0,350 0,540 0,277 0,343 1,4 % 1,7 % 92,4 112,2 204,6

Pozn: spon výsadby 3,0 x1,2 m, hektarový výnos 6 600 kg.ha-1, vypočtený výnos na 1 keř 2,37 kg

je tvořeno systémem vzájemně se překrývajících otočných clon (plastových desek) uchycených na výkyvných držácích. Objem zásobníků je 1400 l. 2) ZVOS Hustopeče, a.s., vinice v obci Hustopeče, sledovaná odrůda Frankovka, cukernatost při sklizni 19 0NM, vysoké vedení na 2 tažně, opěrná konstrukce z betonových sloupků o výšce 1,8 m, svažitost pozemku do 7 %.

Tab. 2: Odrůda MT, sklizeň sklízečem ERO Pokusné opakování 1 2 3 Průměr Procento ztrát [%] Vypočtené ztráty na 1 ha [kg] Vypočtené celkové ztráty na 1,0 ha vinice [kg]

Ztráty vzniklé propadem na zem nesklizením [kg] [kg] 0,109 1,091 0,070 0,760 0,150 1,450 0,110 1,100 0,3 % 3,2% 36,7 366,6 403,3

Pozn: spon výsadby 3,0 x1,0 m, hektarový výnos 11 540 kg.ha-1, vypočtený výnos na 1 keř 3,46 kg

Vinařský obzor (4/2005)

Tab. 3: Odrůda Frankovka (cukernatost 190NM), sklizeň sklízečem New Holland Složka Celé hrozny a bobule Mošt Cizí příměsi (listy, úlomky sloupků apod.)

76 22

Hmotnostní podíl z hektarového výnosu [kg] 5016 1452

132

Průměrný podíl ze tří opakování [%]

Pozn: hektarový výnos 6 600 kg.ha-1 Hodnocen byl samojízdný sklízeč New Holland SB-58 (Obr. 2), který poskytuje ﬁrma Agrotec Hustopeče formou služeb. Sklízeč je opatřen vlastním motorem o výkonu 83,3 kW. Sklízecí ústrojí je tvořeno oboustranně uchycenými setřásacími pruty obloukového tvaru, prohnutými směrem k ose řádku. Jednotlivé pruty se mohou nezávisle tvarovat a ideálně se přizpůsobit révové stěně ve vertikálním i horizontálním směru. Záchytné ústrojí tvoří dvojice kapsových dopravníků, které ve vztahu ke sklizenému produktu plní současně i transportní funkci. Objem zásobníků je 2100 l. Na obou pokusných stanovištích bylo měření provedeno ve třech opakováních. Na pokusných řádcích byla na úseku 10,0 m uložena v oblasti příkmenného pásu PE fólie o celkové šířce 2,0 m (Obr. 3). Po průjezdu sledovaného úseku sklízečem se do předem připravených a označených PE sáčků posbíraly odděleně ztráty bobulí vzniklé propadem na zem a nesklizením (hrozny nebo jejich části na tažních, v oblasti sloupků). Následným zvážením a výpočtem pak byly stanoveny celkové ztráty vyjádřené na 1,0 ha vinice (Tab. 1, Tab. 2). Z výsledků je patrno, že výše ztrát způsobených propadem bobulí na zem odpovídají 0,3– 1,4 % z celkového hektarového výnosu. Samostatnou otázkou pak představují hrozny, které po průjezdu sklízeče zůstávají na keřích, a to jak např. na nevhodně zastrčených letorostech, které visí volně do meziřadí, tak také

185

Tab. 4: Odrůda MT (cukernatost 170NM), sklizeň sklízečem ERO Složka Celé hrozny a bobule Mošt Cizí příměsi (listy, úlomky sloupků apod.)

93,5 4,5

Hmotnostní podíl z hektarového výnosu [kg] 10 790 519

231

Průměrný podíl ze tří opakování [%]

Pozn: hektarový výnos 11 540 kg.ha-1 v oblasti sloupků, kde je amplituda sklizňového ústrojí regulována elektronickými a kontrolními systémy. Výše těchto ztrát se pohybuje na úrovni 1,7–3,2 % z celkového hektarového výnosu. Nelze však hovořit o ztrátách v pravém slova smyslu, neboť tuto ztrátu lze eliminovat dodatečnou ruční sklizní, zpravidla pomocí 2 pracovníků. Hodnocen byl rovněž podíl jednotlivých složek ve sklizeném produktu. Vzorky byly odebírány přímo ze zásobníků sklízečů. Hmotnostní podíly jednotlivých složek byly stanoveny vážením. Nejprve byl zcezen mošt (hmotnostní podíl moštu). Následně byl ruční separací stanoven hmotnostní podíl celých hroznů a bobulí, dále pak hmotnostní podíl cizích příměsí (letorostů, řapíků, listů, úlomků z betonových sloupků). Přehled získaných výsledků uvádí Tab. 3 a Tab. 4. Výsledky v obou případech vypovídají o vysoké šetrnosti pracovních ústrojí jak vůči samotným hroznům – podíl celých hroznů a bobulí se pohybuje v rozmezí 76–93,5 % z celkového objemu sklizeného produktu, tak také k rostlinám a opěrné konstrukci – podíl příměsí (listy, části letorostů, úlomky sloupků apod.) se pohybuje na úrovni 2 %. V následující sezóně plánujeme rozšířit hodnocení o další odrůdy, provést měření poutacích sil bobulí u jednotlivých odrůd s ohledem na stupeň zralosti a pokusíme se o stanovení ztrát moštu z poškozených bobulí, který ulpívá na listech.

Na základě získaných výsledků lze s ohledem na minimalizaci sklizňových ztrát formulovat následující závěry: neodmyslitelným předpokladem kvality sklizně je možnost optimálního nastavení požadovaných parametrů funkčních mechanismů sklízeče důsledné dodržování veškerých agrotechnických opatření spojených se zapěstováním mladé vinice (rovné kmínky) a formováním révové stěny v průběhu celé životnosti vinice (řez, zastrkování letorostů, defoliace) z naměřených výsledků vyplývá, že výše sklizňových ztrát je přijatelná. Pro srovnání např. Otáhal, Žufánek (1992) uvádí přípustnou hranici ztrát na úrovni 3,0–12,0 %. Sklizeň hroznů s využitím návěsných i samojízdných sklízečů lze s výhledem do budoucnosti velmi kladně hodnotit a předpokládat její rozšíření na převážnou část pěstitelských ploch v ČR obdobně, jako je tomu ve vyspělých vinohradnických zemích. Autoři článku si tímto dovolují poděkovat za spolupráci spoluzúčastněným podnikům. Seznam obrázků: Obr. 1: Návěsný sklízeč ERO LS Traction agregovaný s traktorem Zetor 7341 Obr. 2: Samojízdný sklízeč New Holland SB-58 Obr. 3: Pokusný úsek připravený k měření

186

Vinařský obzor (4/2005)

Calypso – skvělý insekticid nejen do ovoce

Přípravek Calypso je právem nazýván insekticidem nového milénia. Od svého nedávného zavedení na trh si získal významné postavení mezi insekticidy nejen do ovocných výsadeb. Jeho účinná látka thiacloprid patří do skupiny chloronicotinylů. Tato chemická skupina je relativně nová a je výsledkem vlastní výzkumné činnosti ﬁrmy Bayer CropScience. Thiacloprid účinkuje jako kontaktní a požerový jed, působí larvicidně i ovocidně. Jeho způsob účinku spočívá v narušení přenosu impulsů uvnitř nervového systému hmyzu. Velmi důležité je, že tento princip účinku se zásadně liší od organofosfátů, karbamátů i pyrethroidů, tedy všech ostatních používaných přípravků. K charakteristickým a zároveň důležitým vlastnostem patří především jeho systémová účinnost a neškodnost pro včely. Hlavně druhá jmenovaná vlastnost je vysoce oceňována nejen u ovocných dřevin, ale i v dalších kulturách. Díky tomu je možné ošetřovat i kvetoucí porosty. Široké uplatnění v jádrovinách. První možnost použít přípravku Calypso se naskýtá začátkem vegetace proti květopasu jabloňovému. Ošetření se provádí obvykle ve fázi myšího ouška v dávce 0,2 l/ha. Obzvláště výbornou účinnost vykazuje Calypso na pilatku jablečnou, jejímž typickým projevem je spirálovitá jizva na povrchu plodů zacelená korkovitým pletivem. Výskyt tohoto škůdce má silně vzrůstající tendenci a ošetření proti němu si v poslední době dovolí vynechat jen málokterý sadař. Dáv-

ku 0,2–0,25 l/ha je optimální aplikovat při objevení se prvního centrálního květu až do doby jeho otevírání, případně později na čerstvě se líhnoucí larvy, tzn. těsně po odkvětu. Velmi závažným škůdcem jádrovin je obaleč jablečný, obecně způsobující „červivost“ jablek. Calypso se zde používá v dávce 0,2–0,25 l/ha v době vrcholu letové vlny obaleče, maximálně do stadia „černé hlavičky“ vajíček. Toto období nastává obvykle na začátku až v polovině června, druhá generace nalétává nejčastěji počátkem srpna. Dospělci jsou přípravkem hubeni při kontaktu s postřikovou kapalinou nebo s ošetřeným povrchem listů, výborná účinnost byla prokázána na čerstvě nakladená vajíčka a spolehlivě a rychle účinkuje i na mladé larvy. Proti mšicím na jádrovinách je možné Calypso použít kdykoliv v průběhu vegetace. Nižší z uvedených dávkovacích rozpětí se aplikuje při prvním objevení se kolonií mšic nebo využijeme zároveň ošetření proti jinému škůdci. Jistota pro peckoviny. Pěstitelům třešní a višní způsobuje nemalé starosti vrtule třešňová. Larvy této černožluté lesklé mušky způsobují obecně známou „červivost“ plodů, stejně jako obaleči u jabloní. Proti tomuto škůdci je ideální aplikovat 0,2 l/ha přípravku Calypso v době vrcholu náletu nebo v době maxima vykladených vajíček. Pro signalizaci se využívají žluté lepové lapáky sférického tvaru. Ošetření doporučujeme po 12–14 dnech opakovat, aby byla zajištěna dlouhodobá účinnost za zpravidla rozvleklých náletů.

Speciální mechanizace - mechanizaãní prostﬁedky pro vinohradnictví

Pilatku švestkovou a pilatku žlutou vyskytující se na slivoních je nutné ošetřovat v době květu nebo těsně po odkvětu. Na vrcholu letové vlny, maximálně do stadia „černé hlavičky“ vajíček aplikujeme Calypso proti obaleči švestkovému. Tato doba je ale oproti jabloním posunuta obvykle do poloviny až konce července. Proti těmto třem škůdcům slivoní je spolehlivá dávka 0,2–0,25 l/ha. Také v peckovinách je možné s úspěchem využít Calypso proti mšicím. Calypso se velmi dobře osvědčilo i na celou řadu dalších škůdců ovoce. Jde zejména o zobonosky, mery nebo podkopníčky. Je nutné ovšem dodržovat zásadu maximálně dvou aplikací během jedné sezóny. Drobní pěstitelé a zahrádkáři zcela jistě ocení další možné využití tohoto insekticidu. Již v dávce 0,1 l/ha velmi spolehlivě účinkuje na mandelinku bramborovou. Aplikaci je ideální provádět v době maxima vylíhnutých larev a dle zkušeností je pouze výjimečně nutné ji opakovat. Také na okrasných rostlinách při koncentraci 0,025 % dokáže řešit nejrůznější problémy s housenkami, brouky a mšicemi. Calypso si za velmi krátkou dobu vydobylo postavení vysoce spolehlivého a přitom bezpečného insekticidu s širokou možností použití jak pro profesionální sadaře, tak i pro zahrádkáře. Oceňované je i jeho nízké dávkování. Uživatelům je k dispozici v balení 1 l a 250 ml, ale také v drobnobalení 30 ml a 6 ml. Ing. Marian Havliček Bayer CropScience

90,(vã. 5% DPH)

Autofii: Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph. D., Ing. Patrik Burg; 98 stran, rok vydání 2003, vydání první, MZLU Brno, ISBN 80-7157-739-1 Publikace se zamûfiuje na ve‰kerou mechanizaci potfiebnou v moderním vinohradnictví od pfiedv˘sadbové pfiípravy pÛdy, pfies mechanizované agrotechnické zásahy ve vinici a zpracování pÛdy, aÏ po sklizeÀ hroznÛ. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

188

Vinařský obzor (4/2005)

Veletrh technologie výroby vína

Veletržní centrum ve Vídni 4. – 7. května 2005 Mezinárodní vystavovatelé představí nejnovější stav technologie v oblastech: techniky pěstování sklizně, úpravy a zpracování vinařství plnění, zavírání a balení prodeje a marketingu INTERVITIS VIENNA – veletrh pro všechny: výrobce vína zpracovatele ovoce a výrobce moštů provozovatele vinných sklepů lihovary vinařské školy a instituce Garant: Rakouský vinařský svaz Pořadatelé: Veletrhy Stuttgart Německý vinařský svaz registr. spolek Další informace Vám poskytne: Česko-německá obchodní a průmyslová komora Václavské námesti 40, 11000 Praha 1 Tel.: 221 490 325, e-mail: messe-stuttgart@dtihk.cz

www.intervitis-vienna.at

Vinařský obzor (4/2005)

189

VINIâOVÉ SADENICE MU·TOVÉ A STOLOVÉ ODRODY • vlastná produkcia • uznané UKSUPom • cena 26 Sk mu‰tové odrody a 30 Sk stolové odrody u nás • odber aj vo väã‰ích mnoÏstvách

www.vinohradnictvo.sk

696 696 17 17 Dolní Dolní Bojanovice Bojanovice Josefov 135 provoz, Josefov 135 - provoz, CZ CZ tel.: +420-518-372 075 tel.: +420-518-372 075 tel./fax: tel./fax: +420-518-372 +420-518-372 134 134 e-mail: mail@bilek-filtry.cz e-mail: mail@bilek-filtry.cz http://www.bilek-filtry.cz http://www.bilek-filtry.cz

• • • •

filtry nádrÏe tanky vinifikátory

Jana ëuríková Opatovská Nová Ves 991 07 Slovenské ëarmoty Slovenská republika Tel.: 00421 905 385 007 Fax: 00421 47 4894362 E-mail: vitis@vinohradnictvo.sk

190

Vinařský obzor (4/2005)

= vinohradnická technika Kypfiiãe BRAUN - VARIO – vyrobeno ze silnostûnné oceli – na stroj je moÏno pouÏít velkou ‰kálu kypfiících radlic podle vegetaãního období, druhu pÛdy, apod. • Hloubkov˘ kypfiiã – pracovní hloubka 60 cm – dvû radlice s mûnitelnou ‰ífikou zábûru

OSLAVAN, a.s. Masarykovo nám. 939, 675 71 Námû‰È nad Oslavou tel.: 568 623 403, fax: 568 623 646, e-mail: oslavan@oslavan.cz

Na na‰ich internetov˘ch stránkách najdete cel˘ prodejní program firmy

www.oslavan.cz

TOP KVALITA Z NEREZU Technologie plnění bez přístupu vzduchu! Plnící linky

vystřikování - plnění - uzavírání

Výhradní dovozce pro ČR

Mycí stroje archivních lahví

Kontakt: Zádveřická 426, 763 11 Zlín tel./fax: +420 577 901 148

Etiketovací stroje a nasazovače záklopek

unimarco@unimarco.cz www.unimarco.cz

Vinařský obzor (4/2005)

191

Činnost technického izolátu révy v Lednici v roce 2004 Ing. Věra Holleinová, Ing. Břetislav Křižan Zahradnická fakulta MZLU, ústav Mendeleum, Lednice

Testování rostlin V roce 2004 byla věnována zvýšená pozornost testování a ozdravování podnožových odrůd révy vinné, aby byl získán výchozí množitelský materiál s negativními testy na minimálně šest virů, jejichž testování doporučuje metodika EPPO [1]. Jedná se o roncet – vějířovitost (Grapevine fanleaf virus – GFLV), mozaiku huseníku (Arabis mosaic virus – ArMV), latentní skvrnitost révy (Grapevine ﬂeck virus – GFkV), svinutky typu 1 a 3 (Grapevine leafroll – assoc. virus 1 a 3 – GLRaV-1, GLRaV-3) a virus A (Grapevine virus A – GVA) patřící do skupiny onemocnění dřeva Grapevine rugose wood complex (doslovný překlad – komplex vrásčitosti – krabatosti dřeva na révě). Testovány byly keře, jejichž réví dodali udržovatelé nebo majitelé odrůd. Rovněž byly retestovány kandidátní rostliny z technického izolátu, které vykazovaly nejasné výsledky testů a na kterých se projevovaly za vegetace podezřelé příznaky. V období od konce ledna do dubna bylo testováno réví, od dubna do října byly provádě-

ny především retesty z listů. Testováním prošly kandidátní rostliny, perspektivní mladé rostliny přemnožené z kandidátních rostlin s negativními testy a rostliny ozdravené termoterapií. Metodou ELISA (Enzyme – linked Immunosorbent Assay) bylo v roce 2004 provedeno 3 604 testů na 1–7 virů, což představuje asi 700 rostlin. Dále bylo molekulární metodou RT – PCR (Reverse transcription polymerase chain reaction) testováno 236 vzorků na čtyři viry. Na základě negativních testů na 5–7 virů bylo vybráno 33 perspektivních kandidátních rostlin šestnácti odrůd, které byly řízkováním rozmnoženy na 211 rostlin. Některé mladé rostliny však již po vyrašení vykazovaly vizuální anomálie, např. deformace listů, slabý růst, později předčasné zbarvení listů atd., proto byly a budou dále retestovány jak metodou ELISA, tak na dřevinných indikátorech. U těchto podezřelých rostlin byla většinou potvrzena alespoň jedna z testovaných viróz. Dokazuje to skutečnost, že testy ELISA jsou pouze orientační a ovlivnitelné termínem odběru a stářím rostliny. Podle výsledků retestů a dohody s udržovateli odrůd bude rozhodnuto, zda tyto „potenciálně perspektivní“ rostliny budou ozdravovány termoterapií a poté přemnoženy meristémovou kulturou in vitro [1]. Je třeba však počítat se skutečností, že retestování ozdravených rostlin pomocí ELISA je dle zahraničních zkušeností doporučováno až po šesti měsících po převedení rostlin do nesterilních podmínek a není záruka, že výsledky testů budou negativní. Vzhledem k tomu, že u révy vinné je známo asi 40

Obr. 1. Technický izolát révy v Lednici (foto V. Holleinová) virů, může být naopak nezdravý vzhled rostlin způsoben jinými viry, než které byly testovány s negativním výsledkem. V době vegetačního klidu jsou v roce 2005 testovány další rostliny vybrané šlechtiteli z ploch udržovacího šlechtění s cílem najít relativně zdravé rostliny k množení a vyhnout se zdlouhavé a nákladné metodě ozdravování. Množení révy in vitro Na pracovišti byla úspěšně zvládnuta metodika množení pěti dřevinných indikátorů pro révu: Gamay (V. vinifera), Kober 5 BB (V. berlandieri x V. riparia), LN 33 (Couderc1613 x V. berlandieri), 110 Richter (V. berlandieri x V. rupestris) [2] a St. George (V. rupestris du Lot). Převody do nesterilních podmínek probíhaly v roce 2004 v šesti termínech (27. 1., 29. 1., 18. 3., 25. 3., 2. 4. a 15. 4.) Celkový počet indikátorů vyprodukovaných v roce 2004 metodou in vitro je 420 rostlin.

Vinohradnictví - odrÛdy révy vinné 165

Autor: Ing. Pavel Pavlou‰ek, Ph. D., 122 stran, rok vydání 1999, vydání první, ,(vã. 5% DPH) MZLU Brno, ISBN 80-7157-415-5, cena 165 Kã âtenáfii se dozví o morfologické stavbû révy vinné a botanické charakteristice révovit˘ch rostlin, o nejpouÏívanûj‰ích podnoÏích pro révu vinnou a jejich v˘znamu pro pûstování révy vinné. Podstatná ãást textu je urãena popisu morfologick˘ch a hospodáfisk˘ch vlastností a odolnosti ke stresov˘m faktorÛm u odrÛd registrovan˘ch ve Státní odrÛdové knize. Poslední ãást skript je vûnována novo‰lechtûním domácího pÛvodu a okolních vinohradnick˘ch zemí, které se u nás postupnû roz‰ifiují. V „Pfiíloze“ jsou perokresby nejdÛleÏitûj‰ích poznávacích znakÛ u na‰ich odrÛd, které napomohou pfii studiu praktické ampelografie. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

192

Vinařský obzor (4/2005)

Obr. 2. Explantát růstového vrcholu (foto B. Křižan)

Z kulturních odrůd byly pěstovány v podmínkách in vitro Chardonnay, Modrý Portugal, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Neuburské a Irsai Oliver. Pro tyto odrůdy se osvědčilo jako vhodné kultivační médium Jona, Webb [3] a médium Murashige, Skoog [4]. Jako nevhodné se ukázalo použití média Galzy [5]. Ozdravování rostlin Byla odzkoušena metoda termoterapie zakořenělých rostlin z dřevitých řízků in vivo a metoda termoterapie in vitro [1] rostlin na kultivačním médiu. Termoterapie in vivo proběhla od 11. 10. do 16. 11. 2004. Rostliny zakořeněné v rašelinovém substrátu v kontejnerech 9 x 9 cm byly vystaveny fotoperiodě 12/12 a teplotám 37 oC (světlo) či 35 oC (tma) při 85 % vzdušné vlhkosti. Rostliny úspěšně vegetovaly za těchto podmínek po dobu šesti týdnů, nutné však bylo opakované ošetření fungicidem. V těchto podmínkách měla největší přírůstky podnož Teleki 5 C. Nejdelší průměrná délka výhonů činila (18,6 cm), dále dosáhla nejvyššího průměrného počtu výhonů na rostlinu (3,5). Nejkratší průměrné přírůstky měla podnož Amos (7,2 cm). Nejnižší počet výhonů na rostlinu byl zjištěn u podnože Kober 125 AA (1,7). Termoterapii přežilo 97 % rostlin, ze kterých byly odebrány růstové vrcholy o velikosti 3 – 4 mm a uloženy na kultivační médium. Testování mladých rostlin bude provedeno po jejich převodu do nesterilních podmínek v roce 2005. Za účelem termoterapie in vitro byly nejprve založeny primární kultury podnožových odrůd révy v termínu 4. 5. 2004. Pro zjištění optimálního růstu byly zkoušeny varianty média MS – Murashige, Skoog [4] a C2D [6]. Jako nejvhodnější médium pro růst primárních kultur bylo vyhodnoceno médium MS s přídavkem 0,7 mg.l–1 BA (N6 Benzyladenin) a 0,1 mg.l–1 IAA (Indolyl octová kyselina). Na tomto médiu se nevyskytovaly větší problémy s podnožemi révy a nebyly patrné ani rozdíly v růstu mezi jednotlivými genotypy. Při termoterapii byly rostliny ve zkumavkách vystaveny teplotám 37 oC po dobu 45 dní [1]. Následně z nich byly odebrány růstové vrcholy o velikosti 0,3–0,4 mm, ze kterých byly kultivovány celistvé rostliny (obr. 2–4). Podle výsledků testování může být doba expozice v termokomoře zkrácena až na 25 dní [7]. Virus GFLV

je pravděpodobně k vyšším teplotám vnímavější než ArMV. V případě viru GFLV došlo k ozdravení většího počtu jedinců ve srovnání s rostlinami napadenými ArMV. Testování rostlin po termoterapii bylo provedeno metodou ELISA a je nutné považovat výsledky za orientační. Testování metodou RT – PCR bude provedeno na jaře roku 2005. Do termoterapie bylo zahrnuto 128 rostlin. Výsledky ozdravení budou známy až po otestování rostlin v roce 2005. Perspektivy V letošním roce budou hledány další zdravé rostliny z vinic udržovacího šlechtění a novošlechtění, z kterých bylo odebráno réví k předběžným ELISA testům. Réví z perspektivních keřů bude nařízkováno a mladé rostliny budou retestovány za vegetace z listů. Podle výsledků testů budou buď zlikvidovány, nebo množeny, popř. ozdravovány. V roce 2006 bude snaha doplnit sortiment perspektivních a ozdravených rostlin tak, aby byl v kolekci zastoupen alespoń jeden klon od všech udržovaných odrůd uvedených v Přehledu odrůd révy 2001 vydaném ČMVVU [8]. Úspěšnost záměru bude záviset na finančních možnostech technického izolátu a na spolupráci s udržovateli odrůd a majiteli ochranných práv k odrůdám. Bude pokračovat termoterapie vytypovaných keřů. Zdravé a ozdravené keře budou množeny dle požadavků vinařů v podmínkách in vitro, aby bylo dosaženo co nejrychleji namnožení zdravých jedinců. V případě úspěšného průběhu ozdravovacího procesu zahájeného v roce 2004 mohou být v roce 2007 přihlášeny k uznávacímu řízení ozdravené materiály kandidující na udělení certifikačního stupně VF. Tento certifikovaný materiál bude moci být uveden do oběhu. V současné době je na pracovišti řešen projekt týkající se ozdravování rostlin – NAZV1B44051 – Výzkum a vývoj standardních metod ozdravení pomocí termoterapie a in vitro kultur odrůd ovocných stromů a révy vinné od virů, fytoplazem a karanténních patogenů pro

Obr. 3. Rostliny révy dopěstované z růstového vrcholu v in vitro podmínkách (foto B. Křižan)

Obr. 4. Převod rostlin do nesterilních podmínek (foto V. Holleinová) systém certiﬁkace zdravotního stavu výsadbového materiálu. Laboratoř technického izolátu se stala v r. 2004 servisní autorizovanou diagnostickou laboratoří pověřenou Ministerstvem zemědělství České republiky podle § 71 odst. 1 písm. b) zákona č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči. Laboratoř získala pověření k testování rostlinných virů révy, broskvoní a meruněk metodou ELISA V souvislosti s pověřením proběhla kontrola posouzení vhodnosti pracoviště k manipulaci s vybranými škodlivými organismy. Kontrolu provedla Státní rostlinolékařská správa, odbor karantény. Při kontrole nebyly zjištěny žádné nedostatky. Laboratoř je rovněž pověřena k testování množitelského materiálu ovocných dřevin na přítomnost fytoplazmy (ESFY) metodou PCR. Použitá literatura: [1] EPPO Standards, 1997: Certiﬁcation schemes, Pathogen – tested material of grapevine varieties and rootstocks [2] Kraus, V., 1980: Vinohradnictví – odrůdová agrotechnika, VŠ skriptum, s. 13 [3] Jona R., Webb K. J., 1987: Callus and axillary-bud culture of Vitis vinifera Sylvaner Riesling. Scientia Hort. 9, s. 55–60 [4] Murashige, T., Skoog, F., 1962: A revised medium for rapid growth and boi-assays with tobaco tissue cultures. Physiol. Plant., 15, 473–497 [5] Galzy R. 1964. Technique de thermothérapie des viroses de la vigne. Ann. Epiphyt., 15, 245–256 [6] Chée, R., Pool, R. M., 1987: Improved inorganic media constituents for in vitro shoot multiplication of Vitis. Scientia Horticulturae, 32, s. 85–95 [7] Křižan B., Ondrušiková E., Holleinová V., Laboňová K., Pidra M., 2005: Eliminace virů ArMV a GFLV u zástupců rodu Vitis L. pomocí termoterapie. Konference Virus a buňka, 1. 2.–2. 2. Praha, Sborník abstraktů, s. 12, ISSN 1210–6267 [8] Sedlo, J., Ševčík, J., 2001: Přehled odrůd révy 2001, s. 65–74

Vinařský obzor (4/2005)

193

Chemická regulace plevelů v révě vinné Ing. Jan Růžička, SRS SPOR Brno Herbicidy zaregistrované pro použití ve vinicích Plevel nebo skupina Rámcové období plevelů aplikace

Plevele

Plevele jednoleté

Plevele dvouděložné

V současnosti je do vinic zaregistrováno poměrně široké spektrum herbicidů. Při volbě vhodného herbicidu je nutné brát v úvahu termín aplikace, dávku přípravku, a to ve vztahu na spektrum plevelů, jejich růstovou fázi a také samozřejmě na vývojovou fázi či stáří vinice, a to z důvodu dosáhnutí co nejlepšího účinku a minimalizace rizika poškození révy (fytotoxicity). Výše zmíněné faktory je nutné zvážit i v případě kombinace přípravků nebo pomocných prostředků na ochranu rostlin formou tank mixu. Při výběru přípravků se vždy řídíme platným Seznamem registrovaných přípravků na ochranu rostlin a při vlastním použití pak instrukcemi na etiketě, která je nezbytnou součástí každého přípravku.

Jednoleté a vytrvalé plevele, mléče, pcháče, pýr plazivý

Přípravek

Účinná látka

Obsah

Na jaře před vzejitím plevelů

CASORON G

dichlobenil

6,75 %

Při výšce plevelů 7–12 cm Při výšce plevelů do 15 cm Při výšce plevelů 5–10 cm Při výšce plevelů 5–10 cm Do výšky plevelů 10–15 cm Na jaře před vzejitím plevelů

BASTA 15

glufosinate–NH4

150 g/l

FOLAR 525 FW

glyphosate terbuthylazine

180 g/l 345 g/l

GRAMOXONE

paraquat

200 g/l

REGLONE

diquat

200 g/l

GRAMOXONE

GALIGAN 240 EC

oxyﬂuorfen

240 g/l

GLYFOGAN 480 SL od 3. roku po výsadbě

GESATOP 90 WG

simazin

90 %

STOMP 330 E

pendimethalin

330 g/l

STOMP 400 SC

pendimethalin

400 g/l

GALIGAN 240 EC GOAL 2 E

oxyﬂuorfen oxyﬂuorfen

240 g/l 240 g/l

GRAMOXONE, ROUNDUP KLASIK v případě vzešlých plevelů GRAMOXONE, ROUNDUP KLASIK v případě vzešlých plevelů od 3. roku po výsadbě od 3. roku po výsadbě

BRONCO

glyphosate–IPA

480 g/l

DAM 390, smáčedlo

DOMINATOR GLYFOGAN 480 SL ROUNDUP BIAKTIV ROUNDUP FORTE ROUNDUP KLASIK ROUNDUP RAPID STING CT TOUCHDOWN CLINIC

glyphosate–IPA glyphosate–IPA glyphosate–IPA glyphosate–IPA glyphosate–IPA glyphosate–IPA glyphosate–IPA sulphosate glyphosate–IPA

480 g/l 480 g/l 480 g/l 680 g/l 480 g/l 607 g/l 162 g/l 480 g/l 480 g/l

BRONCO

glyphosate–IPA

480 g/l

Na jaře před vzejitím plevelů

Do výšky plevelů 10–15 cm

V době aktivního růstu plevelů

Svlačec rolní

Po nasazení poupat svlačce

Turanka kanadská

Ve fázi přízemní růžice

Retardace růstu plevelů

Při výšce plevelů 10–15 cm

Svlačec rolní, citlivé dvouděložné plevele

Od konce července do konce srpna

Plevele lipnicovité jednoleté

Od 2 listů do konce odnožování trav Ve fázi 3–5 listů pýru

Hluchavka objímavá

Pýr plazivý

Mák vlčí

Pýr plazivý, jednoděložné a dvouděložné plevele

Pozdě na podzim

DOMINATOR

glyphosate–IPA

480 g/l

GLYFOGAN 480 SL ROUNDUP BIAKTIV ROUNDUP FORTE ROUNDUP KLASIK ROUNDUP RAPID TOUCHDOWN CLINIC BRONCO GLYFOGAN 480 SL ROUNDUP BIAKTIV ROUNDUP FORTE ROUNDUP KLASIK ROUNDUP RAPID TOUCHDOWN CLINIC BRONCO DOMINATOR ROUNDUP BIAKTIV ROUNDUP RAPID ROUNDUP FORTE AGRITOX 50 SL AMINEX PUR AMINEX 400 SL AMINEX 500 KMV AMINEX 500 SL DICOPUR M 750 MCPA STEFES 750 U 46 M FLUID GALLANT SUPER

glyphosate–IPA glyphosate–IPA glyphosate–IPA glyphosate–IPA glyphosate–IPA sulphosate glyphosate–IPA glyphosate–IPA glyphosate–IPA glyphosate–IPA glyphosate–IPA glyphosate–IPA glyphosate–IPA sulphosate glyphosate–IPA glyphosate–IPA glyphosate–IPA glyphosate–IPA glyphosate–IPA glyphosate–IPA MCPA MCPA MCPA MCPA MCPA MCPA MCPA MCPA haloxyfop– methyl

480 g/l 480 g/l 680 g/l 480 g/l 607 g/l 480 g/l 480 g/l 480 g/l 480 g/l 480 g/l 680 g/l 480 g/l 607 g/l 480 g/l 480 g/l 480 g/l 480 g/l 480 g/l 607 g/l 680 g/l 500 g/l 320 g/l 400 g/l 500 g/l 500 g/l 750 g/l 750 g/l 500 g/l 108 g/l

Tank mix, poznámka Před rašením révy, nejdříve 3. rokem po výsadbě Síran amonný, od 3. roku po výsadbě

DAM 390, smáčedlo

TARGA SUPER 5 EC

quizalofop–P–ethyl

50 g/l

GALLANT SUPER TARGA SUPER 5 EC KERB FLO

haloxyfop–methyl quizalofop–P–ethyl propyzamid

108 g/l 50 g/l 500 g/l

Od 3. roku po výsadbě

KERB 50 W

propyzamid

50 %

Od 3. roku po výsadbě

194

Vinařský obzor (4/2005)

Charakteristika jednotlivých herbicidů Termíny aplikací, spektrum účinnosti a stručné poznámky, včetně možných kombinací (tank mixů), jsou uvedeny v tabulce nahoře. Casoron G se po aplikaci při normálním průběhu počasí pozvolna rozkládá a uvolňuje účinnou látku, která v povrchové vrstvě půdy tvoří herbicidní bariéru. Z této vrstvy je pak přijímán kořenovým systémem, působí poškození meristémových částí (růstových vrcholů) a vede k odumření rostlin. Klíčící semena a mladé semenáčky jsou zvláště citlivé. Vzhledem k malé rozpustnosti ve vodě neproniká hluboko do půdy, a proto hlouběji kořenící kulturní rostliny nejsou účinnou látkou poškozeny. Z tohoto důvodu lze přípravek používat pouze ve vinicích starších tří let. Nejvhodnější doba je brzy zjara, nejlépe ihned po roztání sněhu, před vzejitím plevelů a před vyrašením pupenů révy vinné. Casoron G se vyznačuje reziduálním herbicidním účinkem, jeho délka je podmíněna půdním druhem, dávkou a povětrnostními podmínkami. Zhruba se pohybuje v rozmezí 3–4 měsíců. Vysoké teploty během a po aplikaci snižují herbicidní účinnost. Basta 15 je neselektivní listový herbicid především s kontaktním a částečně systémovým účinkem. Účinkuje prakticky proti všem důležitým trávovitým a dvouděložným plevelům. Vytrvalé plevele ovšem jen poškozuje. Rostliny přípravek přijímají zelenými nadzemními částmi. Herbicidy GRAMOXONE a REGLONE účinkují obdobně jako BASTA 15. Gramoxone je kontaktně působící přípravek, který je rostlinami velmi rychle přijímán. Jeho účinnost na nadzemní části plevelů je bezprostřední, první příznaky se projevují již za několik hodin, k úplnému zničení plevelů dojde zpravidla za 2–4 dny po ošetření. Rychlost účinku stoupá s intenzitou světla. Vytrvalé plevele opět jen dočasně poškozuje. Je možné ho kombinovat s půdními herbicidy STOMP 330 E a STOMP 400 SC, a to z důvodu prodloužení účinnosti na klíčící plevele. REGLONE slaběji účinkuje na trávy. Gesatop 90 WG působí nejlépe a dlouhodobě, pokud je použit před vzejitím plevelů. Na plevele již vzešlé působí pomaleji, takže se jeho účinek zpravidla projevuje za 3–4 týdny po postřiku. Proto má být ošetření provedeno před vzejitím plevelů. Gesatop 90 WG proniká do plevelné rostliny jejími kořeny. Aby se účinná látka dostala ke kořenům, má být ošetření provedeno na vlhkou půdu, nejlépe před nebo po dešti. Herbicidy STOMP 330 E a STOMP 400 SC patří také do skupiny půdních herbicidů. Nejlepší účinnosti je dosahováno při preemergentní aplikaci a za vlhka. Přípravky lze použít i po vzejití plevelů, kdy jednoděložné plevele jsou v maximální růstové fázi 1,5 listu a dvoudělož-

Obr. 1 – glyphosate

Obr. 2 – MCPA

né plevele max. ve fázi 1. páru pravých listů. Při aplikaci v pokročilejší růstové fázi výrazně klesá účinnost přípravku. Neúčinkují na vytrvalé plevele. Přípravky GALIGAN 240 EC a GOAL 2E jsou kontaktní herbicidy. Při postemergentním použití vykazují herbicidní účinek na plevele v aktivním růstu a při preemergentní aplikaci vytváří na povrchu půdy herbicidní ﬁlm, který účinkuje reziduálně na později klíčící semena plevelů. Herbicidní účinek podporuje přítomnost světla. Po postřiku je nutné na několik týdnů přerušit jakékoliv kultivační zásahy, protože by vedly ke snížení herbicidní účinnosti. Půdní vlhkost působí příznivě a srážky v průběhu 14 dnů po aplikaci zvyšují jistotu herbicidního účinku. V révě vinné se aplikace provádí postemergentně. Při postřiku nesmí být zasaženy zelené části a listy révy vinné. Nedoporučuje se ošetřovat výsadby mladší 3 let. Při výskytu pýru plazivého, trávovitých plevelů se doporučuje kombinace GALIGAN 240 EC + GLYFOGAN 480 SL. Přípravky, které obsahují účinnou látku glyphosate, jsou neselektivními listovými herbicidy se systemickým účinkem. Rostliny je přijímají výhradně zelenými částmi, listy a oddenky a asimilačním prouděním jsou rozvedeny do celé rostliny. Touto translokací se docílí zničení i podzemních kořenových systémů odolných vytrvalých plevelů. Nejsou přijímány kořeny a nepůsobí na semena. Předpokladem úspěšného hubení vytrvalých hlubokokořenících plevelů je vytvoření dostatečné listové plochy v době aplikace, aby se zabezpečil co největší příjem účinné látky do rostlin. Nejúčinnější jsou ošetření prováděná v době od nasazení poupat do odkvětu, kdy jsou rostliny v plném růstu. Příznaky působení jsou postupné vadnutí, žloutnutí, zasychání až zhnědnutí zasažených rostlin během 10–14 dnů. Za chladného a suchého počasí se příznaky mohou projevit později. Účinek se zvětšuje vyšší intenzitou světla a vyšší relativní vlhkostí vzduchu. Déšť do 6 hodin po ošetření účinek snižuje. Všechny kultivační práce se mohou provádět až v době, kdy se plně projevily příznaky účinku. I přesto, že se jedná o neselektivní herbicidy, je účinnost na některé plevele nedostatečná (přeslička rolní), nebo nižší (svlačec rolní, kopřiva dvoudomá, pampeliš-

ka lékařská). U svlačce rolního je doporučována maximální povolená dávka, použití smáčedla nebo přídavku síranu amonného. Tento plevel je spolehlivě regulován herbicidy na bázi účinné látky MCPA. Herbicid touchdown má obdobné použití i účinnost jako přípravky na bázi glyphosatu. Přípravek Folar 525 FW má delší účinek na klíčící jednoleté plevele, protože mimo glyphosatu ještě obsahuje účinnou látku terbuthylazine, která patří do skupiny triazinů. U výše zmíněných přípravků je nutné postupovat tak, aby nedošlo při aplikaci k zasažení zelených částí révy, ale také i nevyzrálého réví mladých rostlin. Obr. 1 ukazuje poškození révy glyphosatem. Dochází ke krabacení listů, puchrovitosti, následně vznikají hnědé skvrny, u letorostů zasychají konce, ale nekroutí se ani nekrabatí, vznikají žluté postupně hnědé léze. Přípravky na bázi účinné látky MCPA působí systémově. MCPA proniká do listových pletiv a je rozváděna do meristematických pletiv, kde nepříznivě ovlivňuje proces buněčného dělení, a působí deformace listů, stonků a uhynutí rostliny. Účinkuje na dvouděložné jednoleté i vytrvalé plevele. Tyto přípravky vhodně doplňují spektrum účinnosti na některé plevele, na které nepůsobí dostatečně přípravky na bázi glyphosatu či sulphosatu. Pro dobrou účinnost je nezbytné, aby plevele měly vytvořenou dostatečnou listovou plochu. Tyto přípravky lze aplikovat pouze od konce července do konce srpna a to ve vysokém výjimečně ve středním vedení, pokud jsou splněny podmínky pro aplikaci (v době ukončení diferenciace květních pupenů). Ošetření se provádí při nízkém tlaku, většími kapkami, při teplotách do 20 ºC a za bezvětří. Při aplikaci se nesmí zasáhnout listy révy vinné. Pozor na úlet postřikové kapaliny při provádění ošetření v blízkosti pěstovaných dvouděložných rostlin. Postřikem nesmí být zasaženy sousední porosty. Za vysokých teplot dochází k poškozování růstových vrcholů révy vinné výpary přípravku. Poškození může vést až k odumření révy. Nedoporučuje se aplikovat přípravky v mladých výsadbách, kde nejsou ještě vytvořeny kmínky révy. Na obr. 2 vidíme typické poškození révy přípravkem na bázi účinné látky MCPA – deformace růstu, stáčení listů vedle hlavních žilek, kroucení letorostů, zesvět-

Vinařský obzor (4/2005)

lené zavadající listy, zasychání letorostů, vznik hnědých skvrn. Gallant Super a targa super 5 ec účinkují jako systémové herbicidy (graminicidy). Přijímány jsou převážně listovou plochou a pak rozváděny do celé rostliny včetně kořenového systému a podzemních orgánů. Používají se k hubení vzešlých jednoletých i vytrvalých jednoděložných plevelů. Jejich vysoká selektivita umožňuje použití v jakékoliv růstové fázi a stáří révy vinné. Nejlepšího účinku na trávovité plevele se dosáhne v jejich raných růstových fázích (2 pravé listy až konec odnožování) a za příznivých podmínek, tj. za teplého a vlhkého počasí. Na pýr plazivý a další vytrvalé trávovité plevele se aplikují při výšce 10–15 cm za pokud možno pro růst příznivých podmínek, tj. za teplého a vlhkého počasí. Po vlastní aplikaci na vytrvalé trávovité plevele se doporučuje vynechat 2–3

týdny kultivační zásahy, aby mohla být účinná látka rozvedena i do podzemních orgánů. KERB 50 W a KERB FLO působí jako kořenové herbicidy. Účinnost je podporována vlhkým a chladným počasím, při teplotách nad 15 °C je třeba přípravek co nejrychleji zapravit do půdy 4–6 cm hluboko nebo ošetřený pozemek důkladně zalít. Plevele jsou citlivé především ve fázi děložních listů, mají-li více než 2 pravé listy, není účinnost přípravku dostatečně uspokojivá. Nezabraňují klíčení semen plevelů, avšak vzešlé semenáčky citlivých plevelů odumírají za příznaků chlorózy. Na lehkých půdách není účinnost přípravku tak uspokojivá, neboť rychle odeznívá. Působí hlavně na jednoleté plevele, ale silně potlačuje i pýr plazivý a přesličku rolní. Použité materiály: Metodická příručka pro ochranu rostlin, Zelenina, ovocné plodiny, réva,

195

Díl III. Herbicidy, regulátory růstu, desikanty (Ing. Štěpán Kužma et. kol., SRS Agrospoj Praha, 2002) Seznam registrovaných přípravků na ochranu rostlin 2004 (Ing. Štěpán Kužma et. kol., SRS, Agrospoj Praha, 2004) O mechanickém a chemickém ničení plevelů ve vinohradech (Ing. Peter Rágala, Vinohrad 5, 1971) Možnosti hubení plevelů v révě vinné (Ing. Petr Ackermann, CSc., Vinařský obzor 1/2003) Plevele polí a zahrad (Prof. Ing. Václav Kohout, DrSc., Agrospoj Praha, 1997) Praktická příručka pro zacházení s přípravky na ochranu rostlin (Ing. Václav Peterka et. kol., SRS, Agrospoj Praha 2001)

Novšie poznatky o význame polyfenolov vína

Je zaiste zaujímavé, že mladšie listy viniča reagujú väčšinou skôr produkciou ﬂavanolov ako staršie listy. Len pri poranení hubami reagujú staršie listy produkciou väčšieho množstva ﬂavanolov. Pozorovalo sa, že značne neskoro zberané hrozno sprevádzané žltými listami len málokedy sprevádzajú problémy s trieslovinami vo víne. Mnohé funkčné triesloviny majú dôležitú úlohu, priamo či nepriamo, pri reakciách so stresom viniča. Rapp (SRN) uvádza, že neprchavé fenolové kyseliny (kyselina p-kumarová, kyselina ferulová alebo kyselina kávová), poskytujúce najčastejšie trávovo-adstringentné príchute, majú prahy chuti vo víne pri viac ako 100 ppm. Fenolkarbonové kyseliny vo víne Prchavé fenolové zlúčeniny vyvolávajú vo víne medicinálnedymové, korenisté chuťové príchute, ktoré možno postrehnúť už pod 1 ųg/L. V podstate pochádzajú tieto fenolové zlúčeniny z odbúrania glykozidicky viazaných fenolkarbonových kyselín z degradácie lignínu, napríklad pri skladovaní vína v drevených sudoch. Obsah fenolkarbonových kyselín závisí od odrody vína, stupňa zrelosti hroznových bobúľ. Dlhšia výdrž pri nakvášaní rmutu a intenzívnejšia extrakcia muštu zvyšujú hladinu fenolkaronových kyselín v mušte i víne.

Vinylfenoly vo víne K odbúraniu fenolkarbonových kyselín vo víne dochádza hlavne enzymaticky a nie teplom. Dve chuťove relevantné fenolové kyseliny vznikajú dekarboxyláciou, vinylguajakol z kyseliny ferulovej a a vinylfenol z kyseliny kumarovej. Je zaujímavé, že oba vinylfenoly sa vyskytujú iba vo vínach červených bez výdrže alebo s krátkou výdržou pri nakvášaní rmutu, teda skôr pri nakvášaní rmutu bielych odrôd. Súvisí to s inhibičným účinkom taninov na dekarboxylačnú aktivitu kvasiniek a asi aj s malolaktickou fermentáciou. Vinylguajakol je dôležitou zložkou arómy vína, napríklad Tramínu koreneného. Vinylfenoly majú medicínsko – farmaceutický chuťový odtieň. Môžu sa vyskytovať v Burgundskom sivom, Burgundskom bielom a tramínoch zo zrelých a prezretých ročníkoch vína. Prídavok enzýmov môže ešte pri výrobe vína zvýšiť hladinu vinylfenolov. Obsah vinylfenolov možno znížiť hyperoxidáciou muštu. Rapp súdi, že vinylguajakol poskytujúci vínu „elastoplastový“ tón je typický pre vína pochádzajúce z teplého podnebia, napríklad z Juhoafrickej republiky, Austrálie a pod. Chenier (Francúzsko) uvádza, že fenoly brzdia oxidáciu rôznych látok vína. Malý obsah polyfenolov nezaručuje ochranu vína pred optimálnym starnutím. Z dôvodov možného

hnednutia vína však odporúča pokiaľ možno veľmi šetrne spracúvať hrozno. Alternatívou ochrany vína pred hnednutím by mohla byť oxidácia muštu. Pozitívny účinok by mala aj oxidácia pri lisovaní hrozna. Optimalizácia účinkov polyfenolov vo víne Zaujímavý návrh poskytla Konja (Chorvátsko), ktorá pozitívny účinok polyfenolov podporuje už pri nakvasovaní rmutu pri výrobe červeného vína. Poyfenoly zvyšuje prídavkom 50 % už skvaseného červeného vína do neskvaseného muštu. Waterhouse (USA) vyzdvihuje mnohorakosť polyfenolov v červenom víne pre výnimočne účinný antioxidačný účinok v porovnaní s inými poživatinami obsahujúcimi polyfenoly, napríklad čaj, ovocie alebo zelenina. Dietrich (SRN) vyzdvihuje mimoriadne účinné hľadiská pôsobenia polyfenolov červeného vína na ľudský organizmus. Zdravotne významné účinky konfrontuje s prevažne pozitívnymi biologickými účinkami rastlinných fenolov. Ide tu hlavne o istotu a stabilitu vína. Označuje to ako „dilemu fenolov“. Varuje pred nadhodnotením príspevku fenolov v červenom víne. Tento autor a známy vedecký pracovník na prevencíu odporúča, aby sa neskôr nemuseli „opravovať“ vína. Umiernené ošetrovanie má

196

Vinařský obzor (4/2005)

za cieľ nepreháňať zvýšenie obsahu polyfenolov vo víne s nižším obsahom polyfenolov a teda antioxidatívnym účinkom. Stabilita a skladovateľnosť červených vín je rovnaká ako pri vínach s vyšším obsahom polyfenolov. Zdravotne pozitívne účinky polyfenolov vína Pozitívne účinky požívania červeného vína možno zhrnúť takto:

1. Lapače voľných radikálov a agresívnych foriem kyslíka 2. Ochrana ciev, antimutagénne a antikarcinogénne vlastnosti 3. Ochrana pred ionizačným žiarením 4. Antivírusové vlastnosti a antihistamínový účinok 5. Ochrana ciev a artérií pred upchávaním vápnikom a trombózou

Súhrn Fenolové zlúčeniny sú ovplyvnené takmer všetkými opatreniami pri výrobe vína. Ich zloženie závisí od odrody viniča, podnebia od stanovišťa, od ošetrenia muštu a rmutu, od fermentácie, ošetrovania a skladovania vína. Cieľom nie je ani minimalizácia ani maximalizácia fenolov, ale optimalizácia ošetrovania podľa úsilia o individuálny proﬁl červeného vína. Erich Minárik

Kyseliny ve víně a jejich úprava Ing. Václav Švejcar, CSc, Mutěnice Hlavním zdrojem kyselin vína jsou hrozny a jen malý zlomek jich vzniká během kvašení. Z organických kyselin je nejdůležitější kyselina vinná a jablečná. Tyto dvě kyseliny tvoří 85 až 90 % celkového obsahu kyselin. Pro úplnost je třeba připomenout, že v hroznech a později ve vínech je také přítomna kyselina citronová, kyselina jantarová, mléčná, dále oxálová, octová, mravenčí. Z anorganických kyselin bývá někdy přítomná, v nepatrném množství, kyselina fosforečná. Mluví-li se v praxi o kyselinách ve víně, vždy jsou na mysli jen titrovatelné kyseliny, které jsou reprezentovány kyselinou vinnou a kyselinou jablečnou. Množství titrovatelných kyselin ve vínech je ovlivněno odrůdou révy, klimatickými podmínkami, agrotechnikou a vyzrálostí hroznů. V některých méně příznivých ročnících, např. jako byl loňský (2004), je v moštech a později ve vínech značně vysoká hladina titrovatelných kyselin, zvláště pak kyseliny jablečné, a nezbývá tudíž nic jiného, než jejich hladinu snížit na únosnou míru. Vysokou hladinu titrovatelných kyselin lze snížit dvojím způsobem. Chemicky (velmi dobře popsáno ve třetím čísle Vinařského obzoru – str. 130–131) nebo biologicky tak, že dojde k přeměně kyseliny jablečné na kyselinu mléčnou a oxid uhličitý (CO2). Tento proces se nazývá jablečno-mléčná fermentace a hlavními činiteli zde jsou bakterie mléčného kvašení, zvláště pak Oenococcus oeni, o kterém je známo, že jeho největší aktivita je ve vínech s nízkým pH (3,0 až 3,5). Vyšší pH je, bohužel, výhodné pro nežádoucí mléčné bakterie rodu Lactobacillus a Pediococcus (Toid, Pretorius 2000). Používání čistých kultur mléčné bakterie Oenococcus oeni je v současné době v řadě zemích, i přes jisté váhání, dost rozšířené. Lze

říci, že váhavost aplikace řízené jablečno-mléčné fermentace je porovnatelná s váhavostí, která byla před 60 až 70 lety při zavádění čistých kultur kvasinek do vinařské technologie. Při aplikaci čisté kultury Oenococcus oeni do vína je nutné postupovat podle návodu uvedeného na obalu preparátu. Většina dosavadních názorů se shoduje v tom, že řízená jablečno-mléčná fermentace u červených vín je velmi výhodná, protože se vždy docílí větší stabilita a výraznější vůně vína a zvýrazní se charakter odrůdy. Zcela jiná situace je při spontánní jablečno-mléčné fermentaci, která je zatím v převážné míře využívána u menších výrobců vín. V takovýchto případech se jablečno-mléčné fermentace zúčastní nejen Oenococcus oeni, ale i další bakterie mléčného kvašení, Leuconostoc či Pediococcus, které se do vína dostávají z hroznů. Při spontánní jablečno-mléčné fermentaci je třeba vytvořit bakteriím takové podmínky, aby jablečno-mléčná fermentace proběhla pokud možno dobře a rychle, protože dlouhotrvající jablečno-mléčná fermentace má negativní vliv na vůni vína, kterou ovlivňují již vzpomenuté bakterie Pediococcus sp. a Lactobacillus sp. Protože spontánní jablečno-mléčná fermentace začíná před dozníváním alkoholové fermentace, je nutné, aby v té době víno určené k odbourávání kyselin mělo nízkou hladinu SO2 (do 20 mg.l-1) a aby byla také příznivá teplota (16 až 18 0C). V takovémto prostředí jablečno-mléčná fermentace jistě dobře proběhne a víno bude mít požadovaný charakter. Pro úplnost uvedené problematiky je také třeba uvést, že byla studována degradace kyseliny jablečné kvasinkami a bylo zjištěno, že jsou značné rozdíly podle jednotlivých kmenů. Bohužel kvasinky Saccharomyces cerevisiae jsou pro odbourání kyseliny jablečné nejméně vhodné. Mnohem lépe odbourávají kyselinu jablečnou kvasinky Schizosaccharomyces pombe nebo Schizosaccharomyces malidevorans (Švejcar, 1970, 1977). Toid, Pretorius (2000) uvádějí, že i jinak vysloveně nežádoucí kvasinka Zygosaccharomyces bailii je schopná výrazně degradovat kyselinu jablečnou.

Kvasinka Schizosaccharomyces pombe má tu vlastnost, že na rozdíl od bakterií mléčného kvašení přeměňuje kyselinu jablečnou na alkohol a oxid uhličitý, což se jeví jako výhodné. Opak je ale pravdou. Vína, ve kterých byla kyselina jablečná odbouraná kvasinkami Schizosaccharomyces, ztrácí odrůdový charakter, jsou uniformní (téměř všechna mají stejnou chuť) a dochází u nich k tvorbě pachuti (Švejcar 2003), nehledíc k tomu, že kvasinky Schizosaccharomyces potřebují pro svoji aktivitu vyšší teplotu (25 až 30 0C), což také může negativně ovlivnit organoleptické vlastnosti vína. Vzhledem k tomu, že vlastnost některých kvasinek odbourávat kyselinu mléčnou je nesmírně důležitá, je na genetickém inženýrství, aby vědeckými metodami dosáhli toho, že kvasinky budou schopny degradovat kyselinu jablečnou již během alkoholové fermentace (Taillandier a spol., 1995) Na závěr je třeba ještě uvést, že někdy může dojít při odkyselování červeného vína ke ztrátě barviva. Stává se to při přehnaném odkyselení, kdy drasticky rychle dojde ke zvýšení pH. V takovýchto případech se mění normální, plně červená barva do namodralých odstínů. Literatura: 1. Švejcar, V.: Ausnutzung von Schizosaccharomyces beim biologischen Säurenabbau. Die Wein–Wissenschaft, 25, 1970, s. 1–5. 2. Švejcar, V.: Biologischer Abbau der L– Äpfelsäure mit Hilfe von Hefepilzen der Gattung Schizosaccharomyces. Die Wein–Wissenschaft, 32, 1977, s. 34–47. 3. Švejcar, V. : Kvasinky rodu Schizosaccharomyces. Vinařský obzor, 4, 2003, s. 184. 4. Taillandier, P. , Gilis, M. , Stregauabi, P.: Deacidiﬁcation by Schizosaccharomyces: Interactions with Saccharomyces, Journal of Biotechnologii, 40, 1995, s. 199–205. 5. Toid, M. , Pretorius, I. S. : Microbial Spoilage and Preservation of Wine: Using Weapons from Natures´ Own Arsenal – A Rewiev. South African Journal for Enology and Viticulture, Vol. 21, 2000.

Vinařský obzor (4/2005)

197

Lis na hrozny pro 21. století Kontinuální membránový lis se skládá z nerezového válce umístěného na podélné ose a uloženého na podpěrných nohách. Rmut přichází nepřetržitě do děrovaného zásobníku. Motor umístněný na ose při vstupu rmutu do zásobníku zaručuje jeho správné rozdělení, což umožňuje odtok 50 % moštu. Další část lisu, směrem od vstupu ke konci, je vybavena 7 komorami, v případě typu PCM 400 je každá opatřena přepážkou tvořící diagonálu v polovině válce. Na této polovině válce jsou otvory, kterými odtéká vylisovaný mošt. V každé komoře je vzduchová membrána, která je po nastavení tlaku tlačena na všechny podstatné tlakové stěny. Při rotaci válce vyvolává diagonální postavení přepážek dopřední pohyb drti (systém Archimédova šroubu). V pozici tlaku je drť tlačena proti přepážkám, na kterých jsou otvory pro odtok vylisovaného moštu. Membrány každé komory mohou tedy lisovat drť postupně, jak prochází lisem. Odstraňování výlisků je na úrovni poslední komory, která je vybavena otvorem s pneumatickým uzávěrem. Všechny operace jsou vykonávány kontinuálně. Doba mezi momentem, kdy rmut vchází do lisu a dokončením lisování je jedna hodina. Pro změnu odrůdy a oddělený odtok moštu je třeba zastavit plnění lisu na jednu hodinu. Každá komora vykonává samostatné lisování a vylisovaný mošt může být samostatně a nepřetržitě oddělován, což splňuje požadavky na kvalitu a umožňuje zachování sortimentu.

V komorách lisu PCM 400 je takovýto tlak: Komora 1 : 0,20 bar Komora 2 : 0,50 bar Komora 3 : 0,80 bar Komora 4 : 1,10 bar Komora 5 : 1,30 bar Komora 6 : 1,60 bar Komora 7 : 1,80 bar Výlisky jsou úplně suché, stopky a zrníčka nejsou rozdrcené. Výhody pneumatického kontinuálního lisu ve srovnání s pneumatickým lisem diskontinuálním. Výhody lisu lze demonstrovat na srovnání PCM 400 (40 t/h) a odpovídajícího lisu diskontinuálního (kapacita 40 až 50 t). Na naplnění lisu diskontinuálního je třeba v průměru 1 až 2 hod. Úplný cyklus (plnění, lisování, vyprazdňování) trvá okolo 4–5 hod., čímž se zvyšuje riziko oxidace. Riziko je podstatně nižší u lisu kontinuálního, protože ten zpracuje 40 tun za 1 hodinu. U lisů diskontinuálních je oddělení různých frakcí vylisovaného moštu velmi komplikované, ale u lisu kontinuálního velmi jednoduché. Stačí jen řídit odtok moštu z jednotlivých lisovacích komor podle předem stanovených měřítek. Výkon Pro kontinuální lis PCM 400 se počítá s 10hodinovým denním provozem, plus 3 hod.

Optimální podmínky pro skladování vína: výsledky francouzských pokusů Dřevěné sudy a sudy barrique Maximální teploty vína: 16–20 °C, podle používané technologie a požadovaného vývoje určitého typu vína. V každém případě další skladování vína při teplotě vyšší než 22 °C vyvolává velmi rychlé zrání a zvyšuje ztráty výparem. Minimální teploty vína: Podle používané technologie a žádaného vývoje určitého typu vína. V každém případě vyšší než 0 °C, aby bylo omezeno vysrážení vinného kamene. Relativní vlhkost: 80–95 %. Láhve Maximální teploty vína: 16–20 °C, podle používané technologie a požadovaného vývoje určitého typu vína. V každém případě dlouhodobé skladování při teplotě nad 22 °C vyvolává velmi rychlý vývoj vína, který může být často pro víno nepříznivý. Minimální teploty vína: jsou často závislé na požadovaném typu vína. Při nízkých teplotách (< 7 °C) lze očekávat vysrážení vinného kamene. Relativní vlhkost prostředí: 60–75 % (je třeba se vyvarovat kondenzaci vody při větrání).

potřebné pro změnu 3 odrůd, výkon bude tedy následující: 40 t x 10 = 400 t x 30 dní = 12 000 tun Lis diskontuální o kapacitě 50 tun rmutu bude mít výkon: 55 t x 3 cykly (1 cykl= 4-5 hod.) = 165 t x 30 dní = 4 950 tun Pneumatický kontinuální lis PCM 400 vykoná práci více než dvou lisů diskontinuálních o kapacitě 55 tun. Čištění Systém automatického vymývání znatelně zjednodušuje údržbu. Obsluha Obsluha ve velínu může činnost lisu přepnout na automatiku. Lisování bude probíhat podle hodnot nastavených obsluhou, které zaručí dosažení požadovaných kvalitativních ukazatelů. Závěr Tento postup umožňuje zlepšit výsledky klasických pneumatických lisů díky výhodám kontinuálního lisování, což bude určitě zajímat početné vinařské odborníky. V dnešní době nabízí výrobce dva typy kontinuálních pneumatických lisů, a to PCM 200 (kapacita 17–22 t/h) a PCM 400 (kapacita 35– 40 t/h). Revue des Oenologues N° 113 Ing. Antonín Konečný, Šitbořice

Tanky Maximální teploty vína: 16–20 °C, podle používané technologie a požadovaného vývoje určitého typu vína. V každém případě teploty nad 22 °C vyvolávají velmi rychlé zrání vína s často nepříznivými následky. Minimální teploty vína jsou závislé od typu vína. Při nízkých teplotách (<7 °C) je možno očekávat vysrážení vinného kamene. Relativní vlhkost: na víno má malý vliv, je možná kondenzace vlhkosti na povrchu tanků. Podle Revue des oenologues N° 113/04 (ako)

Kupujte u našich inzerentů!

198

Vinařský obzor (4/2005)

Vinohradníci středoevropského regionu se setkají ve Vídni O 25 procent vystavovatelů více, o 24 procent vetší plocha než u předchozí akce Oenotec 2002 – INTERVITIS VIENNA dalece předčila očekávání již dva mesíce před zahájením. Ve Vídni ve dnech 4. až 7. května 2005 představí své produkty a služby zákazníkum z Rakouska, Madarska, Česka, Slovenska, Slovinska a Chorvatska 135 ﬁrem z jedenácti zemí. Společnost Messe Stuttgart, která INTERVITIS VIENNA 2005 pořádá ve spolupráci s Německým vinařským svazem a Rakouským vinařským svazem jako garantem, počítá až se 7000 návštevníky z řad odborníků. Prezident rakouských vinařů Josef Pleil řekl: „INTERVITIS VIENNA představuje pro rakouské vinaře skvělé fórum, na kterém se lze prakticky „za dveřmi“ informovat o nových technologických vývojích v oblasti vinarství.“ Spektrum produktů a služeb na veletrhu INTERVITIS VIENNA je rozděleno na pět oblastí: techniku pěstování jako největší sektor, sklizeň a zpracování, vinařství, téma plnění, zavírání a balení a dále odbyt a marketing. Cílovou skupinu návštěvníků představují pěstitelé révy vinné a zpracovatelé, dále sdružení vinařů, vinařské školy a instituce, zpracovatelé ovoce, výrobci moštu a palírny. Veletrh INTERVITIS VIENNA 2005 je otevřen 4. až 7. května denně od 9 do 18 hod. Vstupné činí 12 euro (v predprodeji 8 euro), snížené vstupné 5 euro. Další informace najdete na internetu na adrese: www.intervitis-vienna.at. Česko-německá obchodní komora se sídlem v Praze pořádá zájezd na tento veletrh a také je možné u nich zakoupit slevněné vstupenky. Kontakt: Ladislav Baxa, Česko-německá obchodní a průmyslová komora, Václavské nám. 40, 110 00 Praha 1, tel.: 221 490 326, fax: 221 490 332, mobil: 603 167 496, e-mail: messe-stuttgart@dtihk.cz. (vo) Bravissimo bodovalo s vinařským katalogem Agentura Czechtourism letos pořádala 2. ročník soutěže CzechTourism Prize a na pražském veletrhu Holiday World vyhlásila výsledky. První místo a cenu za významný přínos cestovnímu ruchu získala znojemská

agentura Bravissimo, která vydala s podporou Vinařského fondu katalog Za vínem na Znojemsku. Z hlediska tuzemské propagace vinařství a vinařské turistiky se jednalo o průlomový materiál – poprvé byl jednoduchou a přitom atraktivní formou představen jak konkrétní vinařský region, tak místní producenti vína, poskytující další návazné služby. Osou materiálu jsou tři vinařské stezky – západní, jižní a východní – na kterých může turista navštívit jednotlivé vinařské producenty, jejichž činnost je podrobněji popsána ve druhé půlce materiálu. Nechybí představení znojemské vinařské oblasti, samotného Znojma včetně historických památek, mapa vinařských tratí, přehled typických odrůd Znojemska či návod, jak správně degustovat víno. Cílem realizačního týmu bylo vytvořit přitažlivý propagační materiál s množstvím originálních image fotograﬁí, který jednoduchou formou představí znojemský vinařský region a místní producenty vína, kteří zároveň nabízejí služby vinařské turistiky. (vo) Brusel chce po vinařích z Rivesalte vrátit část z jejich podpor Od roku 1996 do 2000 ustavila Francie kvůli silnému poklesu vín z Rivesalte (Roussillon) systém státních podpor, který nyní evropská Komise zrevidovala. Některé podpory pro konverzi vinic byly uznány jako slučitelné s nařízeními evropských společenství, stejně jako podpory na propagaci apelace. Brusel ale rozhodnul proti podporám na hektar, které byly dány vinařům, kteří prodali svá vína jako stolní namísto vín s apelací Rivesaltes nebo Grand Roussillon. Komise žádá vrátit tyto podpory zpět, což přirozeně unie vinařů Roussillonu odmítla. (pk) Jižní Afrika: gigant KWV likviduje svá vína Tato vína, která dodali KWV dva dodavatelé, obsahovala přídavek umělých aromat, což je zakázáno. 67 tis. hl. nelegálně aromatizovaného Sauvignonu bylo zlikvidováno. (pk)

1. Nominační výstava vín slovácké vinařské podoblasti pod záštitou Svazu vinařů ČR Obec Blatnice pod Svatým Antonínkem pořádá v neděli 19. června 2005 první ročník nominační soutěže vín slovácké vinařské podoblasti. Příjem vzorků je 9.,10.,11. května 2005 spolu s přihláškou na sběrných místech: VÍNO BLATEL, a.s., vrátnice, kontaktní osoby Šantavá Iva 777 707 200 nebo Klásek Petr, Zemědělská, a.s., Čejkovice expedice, kontaktní osoba p. Kratochvílová Marie 518 362 713 Vinařství Glosovi, Moravská Nová Ves od 8 do 17 hod. tel.: 519 342 577 GRADELIFE, a.s., Kyjov (Vinné sklepy Kyjov), kontaktní osoba Šimaňok Ivo 605 297 491, od 8 do 14 hod. Hodnocení vín bude probíhat ve dnech 1. června v sále KD Blatnice pod Svatým Antonínkem. Slavnostní zahájení a vyhlášení výsledků soutěže bude v neděli 19. června 2005 ve 14.00 hodin na kopci Svatého Antonína v Blatnici pod Svatým Antonínkem, za nepříznivého počasí na KD Blatnice pod Svatým Antonínkem. Úvodní slovo pronese Ing. Martin Půček a další.

Výstava bude na kopci Svatého Antonína otevřena pro veřejnost od 11.00 hod. do 19.00 hod. Kontakty: Statut a formuláře nominační soutěže na adrese: www.obecblatnice.cz Dále firma VÍNO BLATEL,a.s., Blatnice 855, 696 71, tel: 518 305 837 Informace: Ing. Šantavá Iva 777 707 200, Ing. Klásek Petr 737 310 759

Vinařský obzor (4/2005)

199

Ušetřete na povinném zavádění systému HACCP Jan Stávek, Ústav vinohradnictví a vinařství, ZF MZLU, Lednice

HACCP (Hazard analysis critical control point) je založen na Codexu Alimentarius, který byl vyvinut mezinárodními organizacemi: Organizací pro potraviny a zemědělství Spojených národů – FAO (Food and Agricultural Organization of the United Nations) a Světovou zdravotnickou organizací WHO (World Health Organization). „Kritické body“ ve vinařství byly nejdříve diskutovány ve Francii v roce 1993 v souvislosti s vydáním směrnice EU č. 93/43/ECC. Již čtyři roky nato zde byl vydán zákon, který dokonce nařizoval zavádění tohoto systému. U nás v ČR je situace poněkud odlišná. Povinnost mít zavedené kritické body ve výrobě plyne již ze zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích. Způsob stanovení pak upravuje vyhláška č. 147/1998 Sb. O jejich nutnosti se ovšem začalo hovořit až téměř tři roky poté, a to počátkem jara roku 2001 na seminářích pořádaných Českou zemědělskou a potravinářskou inspekcí. I v dnešní době probíhají semináře pro výrobce vína. Jedním z pořádajících byl například Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., ze Zahradnické fakulty MZLU v Lednici, který od března do června minulého roku organizoval seriál seminářů týkajících se problematiky HACCP ve vinařství. Součástí jeho projektu je také výzkum zavádění systému HACCP v podmínkách vinařství v ČR. Uvedené výsledky z této studie byly prezentovány na Světovém kongresu o révě vinné a víně ve Vídni v červenci roku 2004. Je třeba říci, že do dnešních dnů byli inspektoři SZPI k výrobcům vína shovívaví a leckdy nedokonalost systému nebo jeho úplnou absenci přehlíželi. Podle mých nejnovějších informací se ale situace velmi brzy změní. Už jen proto, že byly v poslední době

do posílení politiky bezpečnosti potravin investovány nemalé prostředky z programu PHARE. Díky této podpoře byly pořádány nejrůznější semináře a školení pro zaměstnance SZPI. Proto doporučuji všem výrobcům vína, kteří o HACCP ví málo nebo vůbec, aby se o danou problematiku začali zajímat, a to nejen kvůli očekávaným přísnějším kontrolám SZPI, ale také proto, že provedený systém HACCP zvyšuje důvěryhodnost u mnoha klientů. V některých případech je zavedení HACCP dokonce jednou z podmínek uzavření smluv z velkými odběrateli v České republice (hlavně s řetězci) a především v Evropské unii. Nedávno jsem na internetových vyhledávačích zjišťoval, kolik u nás existuje firem, zabývajících se zpracováním systému kritických bodů. Zjistil jsem, že jejich počet od doby, kdy byla problematika HACCP ve výrobě vína u nás v počátcích (kolem roku 2000), překvapivě vzrostl. A tak si výrobci potravin mohou dnes vybrat mezi množstvím firem, které provádí certifikační audity v souladu s platnou legislativou, odpovídající evropskému standardu. Mnoho firem se pyšní svými pracovníky, kteří jsou zkušení ve výrobní praxi. Má ale některá z těchto firem ve svých řadách odborníka na technologii vína ? Jiné z nich vám dokonce nabídnou zavedení systému HACCP již od 3500 Kč, což je ale nejnižší hranice, protože běžné ceny pro vinařský podnik střední velikosti se pohybují v desítkách tisíc korun. Je nutné, v případě malého nebo středního vinaře, investovat tak vysoké prostředky do v podstatě jednoduché evidence? Není to nutné. Systém kritických bodů si může každý výrobce lehce sestavit sám. Buď nastudováním příslušné vyhlášky a zpracováním systému podle ní, což je ale poměrně pracné a zdlouhavé, nebo, což je mnohem jednodušší, díky příručce „Pomocník při zavádění systému HACCP ve vinařství“, která jednoduše výrobcům vína vysvětluje způsob vyhotovení a aplikaci na podmínky podniků různých velikostí. Navíc vinař ví sám nejlépe, ve které fázi výroby

může být zdravotní nezávadnost jeho výrobku ohrožena. K tomu nepotřebuje rady zástupce objednané firmy, který provozovnu třeba vůbec neviděl anebo se jednou přijel podívat na sklepní prostory a zrovna neběžící provoz (čerpadla, filtry apod.). Některé z firem, které se zabývají zpracováním HACCP, nabízí svým zákazníkům stále stejnou dokumentaci, podle jednoho svého vzoru, se stejnými kritickými body, pouze s odlišnou hlavičkou výrobce. A tak se může stát, že vinař obdrží bezmála stovku listů, plných zbytečných zavádějících údajů, jejichž obsahu vůbec neporozumí, tzn., že vypracovaný HACCP absolutně nesplňuje svůj účel – výrobce je zmaten, neví co má a musí vyplňovat, proto neeviduje vůbec. Brožurku „Pomocník při zavádění systému HACCP ve vinařství“ lze zakoupit v redakčním obchodě časopisu Vinařský obzor. Literatura k tématu: Stávek, J.: Systém HACCP – nepochopený, proklínaný, Vinařský obzor, 2001 Stávek, J.: Pomocník při zavádění systému HACCP ve vinařství, ČMVVU, 2001 Zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích Vyhláška č. 147/1998 Sb. o způsobu stanovení kritických bodů v technologii výroby Vyhláška č. 161/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č. 147/1998 Vyhláška č. 210/2004 Sb. o podmínkách a požadavcích na provozní a osobní hygienu při výrobě potravin a jejich uvádění do oběhu s výjimkou prodeje, kromě potravin živočišného původu Pavloušek, P.: HACCP (Hazard analysis critical control point) a jejich význam ve vinohradnictví a vinařství, Vinařský obzor, 6, 2003 Škopek, B.: Zavádění systému kritických bodů ve výrobě révového vína, Vinařský obzor, 1999 Černý, L.: Praktický návod ke zpracování plánu systému kritických bodů, Vinařský obzor, 1999

POMOCNÍK Zavádění systému kritických bodů (HACCP) neboli informace, vysvětlení zavádění systému a zjednodušené příklady dokumentů zaměřené na výrobu v malých a středních vinařských firmách. Od 1. ledna roku 2000 platí podle zákona č. 110/ 1997 Sb. povinnost každého výrobce potravin určit ve výrobním procesu technologické úseky (kritické body), ve kterých je největší riziko porušení zdravotní nezávadnosti a učinit tak podle vyhlášky č. 147/1998. Podnětem ke zpracování tohoto „Pomocníka“ byl zcela jednoznačný. Vysoce negativní ohlas z řad výrobců vína na zavádění systému kritických bodů. Spoustu z nich, zejména menších, pobouřilo zavádění nové evidence a ukládání další papírové práce navíc. Malý poctivý výrobce je tak odpoutáván od své rutinní praxe, kterou vykonával léta bez jakýchkoliv závad a problémů a musí se soustředit na nové věci, které ho zdržují od kvalitně prováděné práce. Váhavému vinaři se tak po napomenutí inspektora ČZPI, aby si zavedl kritické kontrolní body, nabízejí dvě možnosti. Buďto celou záležitost zadá ﬁrmě, která systém vypracuje, vinař zaplatí (5 až několik desítek tisíc korun), je bez

starostí a ničemu neporozumí, neví jak s dokumentem dál nakládat. Nebo se o HACCP začne zajímat do hloubky sám. K druhému kroku se ovšem moc výrobců neodváží, ani jim to nedoporučujeme. Teprve teď se ke dvěma předešlým připojila třetí varianta, která se zdá být pro mnohé tou nejschůdnější. Dostává se Vám do rukou „Pomocník“, který bude při ruce těm, jenž se rozhodli neutrácet velké peníze a kritické body si vypracovat sami. Postupně Vás provede celým systémem a předvede Vám na příkladech, jak k vypracování přistupovat. Pomocník je rozdělen do několika souborů (bodů) 1. Úvod 2. Poradce – je zaměřen na způsob zavádění kritických kontrolních bodů (CCP), veškeré informace a vysvětlení k určitým krokům. 3. Příklad 1 – obsahuje příklad systému HACCP pro vinaře, který jen nakupuje hrozny, zpracovává a prodává sudové stolní víno.

4. Příklad 2 – systém ﬁrmy hrozny pěstující, nakupující, a vyrábějící stolní a jakostní vína. 5. Příklad 3 – ﬁrma nakupující hrozny, mošt a sudové víno, které dále zpracovává a distribuuje 6. Příklad 4 – výrobce, který na výrobu vína používá převážně své hrozny, vyrábí vína stolní, jakostní a přívlastková a většinu produkce lahvuje 7. HACCP – článek o systému kritických kontrolních bodů otištěný v časopise Vinařský obzor (3/ 2001) 8. Vyhláška – vyhláška č. 147/1998, podle které má být systém vypracován 9. 93–0043 – směrnice rady evropských společenství o hygieně potravin Kompletní verze (disketa) – CENA: 320 Kč Kontakt: redakce Vinařského obzoru, tel./fax/ zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz

200

Vinařský obzor (4/2005)

Kdo jen sedí ve sklepě, ten může jít těžko s dobou, říká Pavel Pavloušek

Jakým směrem by se měl ústav pod vašim vedením ubírat? Je toho samozřejmě více, jako základní však vidím tři taková širší témata. Prvním z nich je rozšíření spolupráce se všemi výzkumnými pracovišti, mezi jejichž zájmy patří vinařství a vinohradnictví. Neméně důležité je propojení naší práce s vinařstvím a vinohradnictvím v praxi, ať již na úrovni velkých podniků či

jednotlivých vinařů. A třetí směr je zahraničí – zaměřit se ve výuce na nejnovější poznatky zahraničních odborníků a snažit se třeba o mezinárodní spolupráci ve výzkumu nebo o zahraniční exkurze pro studenty. Co z toho se vám již daří naplňovat? Nejširší máme zatím kontakty s výzkumnými pracovišti, která mají kvalitní vybavení a zkušenosti. Letos jsme již navázali spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze, obnovili jsme spolupráci s Celně technickými laboratořemi a od konce loňského roku znovu úžeji spolupracujeme se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí. Teď připravujeme grantové projekty, jejichž cílem bude činnost těchto organizací nějakým způsobem propojit s naší a umožnit využití výsledků této spolupráce v praxi. Od VŠCHT přebíráme například laboratorní metody analýz s využitím moderních plynových chromatografů, tato oblast výzkumu nám dlouho citelně chyběla, i diplomové práce našich studentů se využíváním těchto metod mohou dostat na úplně jinou kvalitativní úroveň. Takže to je teď dominantní oblast vašeho výzkumu? Náš výzkum je vázaný dlouhodobými výzkumnými úkoly, například projekt udržová-

ní genových zdrojů révy (blíže např. viz VO 9/ 2004, str. 307 – poz. red.), kam nyní přidáváme k zastoupeným interspecifickým odrůdám i klasické evropské odrůdy Vitis vinifera a z toho plyne i šlechtění, máme vysazené semenáčky, které by měly během dvou let plodit. Nové odrůdy pak právě těmito metodami analyzujeme, Ing. Jaroslava Pátková, Ph.D., se zabývá zejména analýzou aromatických látek bílých vín a já červenými víny. Zatímco u bílých vín je nezanedbatelné zjišťování autenticity aromatických látek kvůli falšování vína, u červených zase ověřování lokality původu. A co to propojení s praxí? Na určité úrovni samozřejmě už funguje, spolupracujeme s mnoha podniky, které nám poskytují vzorky k analýze, děláme pro firmy pokusy s fungicidy a herbicidy, i některé diplomové práce již zadáváme podle problémů firem v praxi, určitě zde však jsou velké rezervy. Musíme přesvědčit vinaře, že se jim spolupráce s námi vyplatí. Že ti, kteří – obrazně řečeno – jen sedí ve sklepě a spoléhají se na osvědčené postupy, nejdou s dobou a budou v budoucnu v nevýhodě. Někteří se na nás sice obracejí, například v souvislosti s VOC a dalšími otázkami, stále je jich však málo. My se budeme zabývat každým problémem, který se vyskytne, vlastně bychom chtěli fungovat jako informační centrum o nových vědeckých poznatcích pro celé odvětví. Napomoci by tomu mělo i připravované dálkové studium. Co přesně by mohlo zavedení dálkového studia změnit? Už to tak kdysi fungovalo a vinaři o to mají opět zájem. Pokud pracují v oboru, nemají zároveň čas chodit každý den do školy. Dálkové studium by mělo tyto praktiky přilákat. Škola získá z první ruky informace z praxe a oni získají přístup k moderním postupům a novým poznatkům, zkrátka oboustranně výhodná spolupráce. Zároveň by se tím vytvořily vazby s jejich podniky a to by mohlo časem vést až k přesunutí většiny praktického výcviku do firem, samozřejmě za přesně stanovených podmínek. Takže kdy můžeme počítat s otevřením dálkového studia vinařství a vinohradnictví? To by bylo zatím trochu předčasné odhadovat, nejprve musíme získat akreditaci, stej-

ně jako na připravované navazující dvouleté inženýrské studium. Zvyšuje se i zájem o stávající prezenční čtyřleté studium, letos se nám hlásí kolem stovky uchazečů, takže možná budeme moci vzít více zájemců. Ukázalo se totiž, že poměrně dost studentů nezvládne všeobecný první ročník, který se vyučuje v Brně a obsahuje například biologii, chemii, biochemii či botaniku, a k nám do Lednice tak přichází jen asi polovina původně přijatých, což je škoda. Proč je vlastně bakalářské studium u vás čtyřleté? Aby se studentům dostalo více praktického výcviku. Nicméně to prověří ještě čas, pokud se to neosvědčí, můžeme přejít na běžné tříleté. Během druhého až čtvrtého ročníku absolvují studenti praxi ve vinici, školním podniku a vinařských firmách v Čechách a na Moravě. Zkušenosti si doplní na exkurzích, navíc teď připravujeme exkurze i do rakouských firem. I já jsem procestoval mnohé zahraniční firmy a výzkumné ústavy a považuji to za nenahraditelnou zkušenost. Jaké máte další plány do budoucna? Je jich mnoho, uvažujeme třeba o přesunutí ústavu do nové budovy – bývalého učiliště – kde by byly vybavené laboratoře, nové učebny a veškeré zázemí soustředěné na jednom místě, navíc sklep pro mikrovinifikaci, který nám dnes chybí, a zároveň by tam bylo poradenské centrum pro vinaře. Budeme také potřebovat přijmout stálého zaměstnance na pozici laboranta a rozhodně chceme výraznější publikační činnost pracovníků ústavu ve Vinařském obzoru. Budete mít na všechno dostatek prostředků? Jako vedoucí ústavu se musím postarat, aby dostatek prostředků byl. Možnosti tu jsou, zejména z grantů, náš ústav je mezi těmi úspěšnějšími na fakultě v jejich získávání. Já sám jsem grantů podával zatím asi osm, takže to funguje. Pokud jeden grant končí, je potřeba s předstihem shánět dva další, aby na sebe projekty navazovaly, nebo se i chvíli překrývaly. Kdo si stěžuje na nedostatek financí, ten si stěžuje v první řadě na své schopnosti. Děkuji za rozhovor a přeji hodně pracovních úspěchů. Petr Posolda

Vinařský obzor (4/2005)

201

Daňová poradna – dodatečně vyměřená daň Jan Horešovský, daňový poradce, Praha

Zdá se mi, že Vaše pozice je velmi dobrá, i když se Vám to teď tak nezdá. Neuvedl jste, zda se jednalo o daňovou kontrolu nebo vytýkací řízení, ale ať byl závěr finančního úřadu učiněn při jakékoli fázi daňového řízení, bylo zjevně prováděno dokazování, neboť finanční úřad pořizoval a hodnotil důkazy (svědeckou výpověď). V takovém případě udělal finanční úřad velkou chybu a daň Vám nemůže být platně vyměřena, neboť Vy jste měl právo být při dokazování přítomen a k důkazům se vyjádřit. To vyplývá především z Listiny základních práv a svobod a z jejího čl. 38 odst. 2, který říká, že „Každý má právo, aby jeho věc byla projednána bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům.“ Obdobně ustanovení § 16 odst. 4 písm. e) zákona o správě daní a po-

platků říká, že máte právo klást svědkům při ústním jednání otázky. V daném případě tedy měl ﬁnanční úřad postupovat tak, že Vás měl včas informovat o tom, kdy, kde a s kým bude vedeno jednání, abyste se mohl na toto jednání připravit, dostavit se a klást svoje otázky. Otázky a odpovědi se protokolují. Nemáte sice právo při svědecké výpovědi podávat vysvětlení, vyjadřovat svůj názor nebo komentovat jakkoli výpověď, to můžete efektivně udělat jinak a jinde, ale i pokládáním vhodných otázek můžete u svědka buď dosáhnout toho, aby vysvětlované věci vyzněly úplně a uceleně podle pravdy, popř. abyste svědka usvědčil ze lži či z velmi špatné paměti. Máte samozřejmě právo také navrhnout i svoje důkazy, tj. třeba další svědky, kteří potvrdí stejné skutečnosti správně. V tom případě je pak na správci daně, aby se s tou situací řádně vypořádal a zhodnotil důkazy tak, že bude zřejmé, proč se přiklonil k jednomu důkazu a druhý zavrhl. V daném případě jste tedy měl uplatnit námitku nejpozději při jednání, ve kterém Vás seznámili s obsahem svědectví. To jste zřej-

mě udělal, ale nebylo na to řádně reagováno. Není však nic ztraceno. Uplatnil jste odvolání a v něm jste zřejmě rovněž uvedl, že nesouhlasíte s obsahem svědectví. To ale nestačí. Musíte poukázat na porušení zákona, které spočívá v tom, že jste nebyl přítomen u svědecké výpovědi, nemohl klást své otázky, a tudíž tento důkaz nebyl pořízen v souladu se zákonem a je v daňovém řízení zcela nepřípustný. Odvolací orgán na to bude reagovat pravděpodobně tak, že nařídí opakování svědecké výpovědi a přizve Vás k položení otázek. Bude na Vás, abyste dosáhl potřebného výsledku. Protože jste namítal nesprávnosti ještě před podpisem protokolu, se kterým s Vámi projednávali zjištěné skutečnosti, a protože na to nereagovali a daň Vám přesto vyměřili a musel jste ji zaplatit, tak až uspějete v odvolání, uplatněte nárok na přeplatek ve výši zaplacené daně, dále náhradu škody vzniklou nesprávným úředním postupem podle zákona 82/1998 Sb. a taktéž nárok na úrok podle ustanovení § 64 zákona o správě daní a poplatků.

Vliv asimilovatelného dusíku na kvašení a možnosti jeho stanovení Ing. Kateřina Macháčková

Hlavní zdroj dusíku pro výživu a růst kvasinky představuje révový mošt. Dostupnost dusíku má vliv na průběh fermentace. Dusík se v moštu vyskytuje v mnoha chemických formách, ale z vinařského hlediska má největší význam obsah amonného iontu (NH4+) a volných aminokyselin s výjimkou prolinu (sekundární aminokyselina, která není metabolizována vinnými kvasinkami). Tyto dvě složky dohromady tvoří asimilovatelný dusík, který podporuje tvorbu různých bílkovin nepostradatelných pro činnost kvasinek. Toto platí zvláště pro enzymy, urychlovače metabolických reakcí. Dusík je také používán během růstové fáze kvasinek pro tvorbu buněčných stěn.

Když je v moštu nedostatek aminokyselin, kvasinky použijí pro jejich syntézu amonný ion. Pokud je nedostatek i amonného dusíku, tvorba aminokyselin a následně bílkovin bude narušena. Dojde k selhání metabolismu kvasinek, k poruchám kvašení a také to může vést k tvorbě nežádoucích pachů po H2S – sirka. Mohou se objevit i jiné sloučeniny síry, jako jsou merkaptany, některé síru obsahující estery kyseliny octové a vyšší alkoholy, které jsou stálejší, a tudíž nepříjemné v delším časovém období. Dusík tedy hraje podstatnou roli v konečné organoleptické kvalitě vína. V moštech by měla být zabezpečena optimální hranice koncentrace dusíku, a to od 200 do

400 mg.1–1. Protože dusík je přítomný v mnoha chemicky složitých formách, jako např. aminokyseliny, aminy, puriny, pyrimidiny, peptidy a proteiny, chemická analýza je poněkud problematická a v posledních letech bylo zkoušeno množství chemických a biologických metod k jejich zjištění Používají se tři publikované metody na stanovení asimilovatelného dusíku v hroznech. 1. Formaldehydová titrace pro zjištění zkvasitelného dusíku Formaldehydová titrace je jednoduchá a rychlá metoda pro stanovení kvantitativního množ-

202

Vinařský obzor (4/2005)

ství dusíku v moštu nebo ve víně. Nutností je mít vhodný pH–metr, viz obr. č. 1 Princip: je založen na upraveném moštu nebo vína na určené pH, přidáváním upraveného formaldehydu, a následnou titrací do konečného pH. Formaldehyd reaguje s volnými aminoskupinami alfa–amynokyselin a způsobí, že aminokyselina ztratí proton, který pak může být titrován. Obr. č. 1: pH–metr

2. Enzymatické stanovení utilizovatelného dusíku testovací soupravou Erbslöh – EasyLab Ferm N Tento test umožní stanovení volného amonného iontu, po enzymatické konverzi také sumu volného amonného iontu a kvasinkami asimilovatelného dusíku z aminokyselin. V alkalickém prostředí se ze vzorku obsahující amonný iont uvolní čpavek a ten reaguje s reagenciemi na zkušební zóně testu, kde se tvoří žlutohnědá sloučenina, jejíž koncentraci stanovíme reflectometricky. Na stanovení se použivá systém Reflectoquant, který umožňuje rychle, jednoduše a spolehlivě sledovat jednotlivé parametry. Je to kombinace testovacích proužků s přesným vyhodnocením pomocí přístroje Rqflex. Je založen na principu remisní fotometrie (reflektometrie), měření světla odraženého od reakční vybarvené zóny analytického proužku. 3. OPA/NAC – Spektrofotometrickém stanovení asimilovatelného dusíku Touto metodou se stanovuje odděleně amonný iont (NH4+) a volné aminokyseliny.

Obr. 2: Testovací soupravou Erbslöh – EasyLab Ferm N

Obr č. 4: Set Unitech Scientiﬁc Ammonia Reagent

a) Stanovení aminokyselin (NAC) – pro stanovení sloužil set 1°AMINO NITROGEN–BL(OPA/NAC UV– fast Sample Blanking Method) Princip: Toto metoda je založená na derivatizaci primárních aminoskupin s ophthaldialdehyde/ N–acetyl–L–cysteine (OPA/NAC) reagencie. Výsledné isoindole sloučeniny se tvoří rychle a jsou stabilní při pokojové teplotě ve vlnové délce 340 nm. b) Stanovení amonného iontu (NH4+) „amonia“ –pro stanovení sloužil set Unitech Scientiﬁc Ammonia Reagent Princip: Toto amonium metoda je založená na metodě vyvinuté Talke a Schubert. Reakční sekvence je následující: GlDH NH+ ak–G + NADH + H+ ––––> Glutamate + NAD++ H2O Glutamate dehydrogenáza (GlDH) katalyzuje kondenzaci čpavku a alfa–ketoglutarátu (ak G) s doprovodnou oxidací redukovaného nikotinamidu adenin dinucleotide (NADH). Tabulka 1 Oxidace NADH způsobuje snížení absorbance v 340 nm, které je úměrné množství čpavku ve vzorku. Pro každou s těchto metod je nutné mít vhodné přístrojové vybavení, ať už je to spektofotometr, pH–metr, reﬂektometr. Všechny metody jsou velmi jednoduché, snadno použitelné. U enzymatického stanovení je nutné za-

Obr č. 3: Přístroje Rqﬂex na vyhodnocení množství asimilovatelného dusíku

Obr č. 5: Set 1°AMINO NITROGEN–BL (OPA/NAC)

koupit testovací soupravou Erbslöh – EasyLab Ferm N a u spektrofotometrickém měření set OPA/NAC. Formaldehydová metoda by měla sloužit jen jako orientační, ne příliš přesná metoda, neboť se s ní stanoví veškerý dusík. Tedy kromě asimilovatelného dusíku stanovíme i aminokyselinu prolin, která není metabolizována vinnými kvasinkami. Naměřené hodnoty testovací soupravou Erbslöh – EasyLab Ferm N a spektrofotometrickým měření (OPA/NAC) se od sebe významně nelišily, jak ukazuje graf č. 1. Obě metody jsou velice přesné a záleží jen na přístrojovém vybavení laboratoře, kterou z metod využít. Metodika Nejvyšší nárůst obsahu dusíku je v posledních 6–8 týdnů zrání hroznů, kdy probíhá syntéza aminokyselin, peptidů a proteinů. Proto byly odebírány vzorky hroznů odrůd Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Ryzlink Rýnský a Chardonnay od začátku září až do sklizně.

Vzorky byly odebírány z různých míst našich vinařských oblastí, a to ve Valticích, Lednici, Mikulově, Velkých Pavlovicích, Blatnici a Čejkovicích. Po vymačkaní moštu z hroznů bylo stanoveno množství asimilovatelného dusíku uvedenými metodami. Závěr Optimální hranice koncentrace dusíku je od 200 do 400 mg.1–1. Hodnota menší než 150 mg.l –1 je spojována s větším výskytem problémů při kvašení. Níže položená tab. č. 1 ukazuje hodnoty naměřené při posledním odběru, a to spektrofotometrickým měřením (OPA/NAC). Do moštů vyrobených z hroznů ve vinicích Valtice, Lednice, kde byla naměřená hodnota nižší než je kritická mez 150 mg.l–1, je nutné

Vinařský obzor (4/2005)

před kvašením dodat vhodnou výživu pro kvasinky, kterých je dnes na trhu celá řada. Průběh zvyšování obsahu dusíku během zrání v hroznech je znázorněn v následujících

grafech č. 2, 3, 4, 5. Dosažené hodnoty byly naměřeny formaldehydovou metodou. Při hodnocení jednotlivých odběrových míst byly nejvyšší hodnoty asimilovatelného dusíku

203

naměřeny ve Velkých Pavlovicích, kde byl průměr obsahu dusíku ze všech sledovaných odrůd 344,9 mg.l–1. Nejnižší pak v Lednici, kde byl průměr pouze 173,8 mg.l–1, jak ukazuje graf č.6.

Graf č. 1: Srovnání metod dle naměřených průměrných hodnot

Graf č. 2: Množství asimilovatelného dusíku v průběhu zrání u odrůdy Ryzlink rýnský

Graf č. 3: Množství asimilovatelného dusíku v průběhu zrání u odrůdy Chardonnay

Graf č. 4: Množství asimilovatelného dusíku v průběhu zrání u odrůdy Veltlínské zelené

Graf č. 5: Množství asimilovatelného dusíku v průběhu zrání u odrůdy Müller Thurgau

Graf č. 6: Průměrný obsah asimilovatelného dusíku v hroznech z různých míst ČR

Graf č.7: Průměrný obsah asimilovatelného. dusíku u jednotlivých odrůd ze všech sledovaných míst

Malotraktor MKS – JM – 204 Výkon 20HP, vodou chlazený diesel, pohon 4x4, uzávěrka diferenciálu, dvojitá spojka, hydraulický tříbodový závěs, vývod. hřídel 540/1000 ot., šířka 1225 mm, posilovač řízení.

Cena 199 000,– Kč bez DPH možnost leasingu, schválen k provozu na veřej. komunikacích – SPZ.

Zahradní technika Grado

Hlavní 288, 696 21 Prušánky. Tel./fax.: 518 374 375, 187, mobil: 737 936 915 e-mail: obchod@zahradnitechnikagrado.cz www.zahradnitechnikagrado.cz

204

Vinařský obzor (4/2005)

VINAŘSKÝ DŮM BACCHUS Přístavní 1282, 276 01 MĚLNÍK tel: + 420 315 670 062, fax: + 420 315 671 814 e-mail: vilemkraus@quick.cz

Nabízíme štěpované sazenice révy vinné běžného sortimentu a pěstovaných odrůd na různých podnožích z našich školek a i od zahraničních školkařů. Dodáme též sazenice nově registrovaných odrůd: Dornfelder, Hibernal, Domina a Rubinet. Děkujeme za vaši a přízeň a důvěru.

Vinařský obzor (4/2005)

205

Ochrana a výživa révy vinné – zaměřeno na kvalitu Zatím se ukazuje, že obavy o osud našeho vinohradnictví a vinařství po připojení České republiky k EU byly asi přehnané. Ještě však není zdaleka vše zažehnáno. Do plodnosti teprve přijdou naše nové výsadby a produkce skokem naroste. Zpracovatelé si pak budou moci vybírat, které hrozny nakoupí, aby byla jejich produkce uplatnitelná na stále těsnějším trhu s vínem. Dosavadní zkušenosti jim už dostatečně naznačily, že je třeba jít cestou kvality a budou ji vyžadovat v první řadě od svých dodavatelů. Důležitým předpokladem kvalitní produkce hroznů je perfektní zdravotní a výživový stav vinice. Společnost Arysta Agro Czech nabízí pěstitelům pomoc k jeho zajištění, přičemž staví na stále širší nabídce, kterou má v této oblasti. V boji proti hálčivcům a vlnovníkovcům mohou vinohradníci využít moderního akaricidu Sanmite 20 WP. Přípravek nepoškozuje dravé roztoče Typhlodromus pyri ani řadu dalších užitečných organismů, je také klasiﬁkován jako relativně neškodný pro včely. Pro použití ve vinicích je registrován v koncentraci 0,75 % (0,75 kg/ha). K ošetření je možné zvolit jarní i letní termín. Na jaře se přípravkem Sanmite 20 WP ošetřuje po vyrašení, v případě velmi silného výskytu hálčivců se ošetření opakuje po 10– 14 dnech. Rozbory na obsah živin v řapících listů, které už po dva roky společnost Arysta zajišťuje svým klientům, ukázaly, že nejčastějším deﬁcitním prvkem ve vinicích na jižní Moravě byl zinek, po něm hořčík a mangan. V našem doporu-

čení je proto zařazena aplikace koncentrovaného zinečnatého hnojiva Zinran v dávce 1–2 kg/ha ještě před květem. Proti nejdůležitějším chorobám révy – padlí a peronospoře nabízíme řešení s možností úspory ﬁnancí: balíček přípravků Punch 10 EW 1 litr + Captan 50 WP 10 kg. Tento balíček vystačí na ošetření plochy 3,3 ha. Přípravek Punch 10 EW účinkuje systémově proti padlí révovému a vyniká velmi rychlým a dokonalým rozvodem v rostlině. Lze jej použít před květem i po odkvětu. Měl by být aplikován hlavně preventivně, je však možná i kurativní aplikace do 72 hodin po vzniku infekce. Captan 50 WP je kontaktním přípravkem ze skupiny ftalimidů. V révě se používá proti peronospoře, má také dobrý vedlejší účinek na botrytidu. Výhodou Captanu 50 WP je vícesměrný mechanismus účinku, který brání vzniku rezistence patogena. Zejména pro závěrečná ošetření proti peronospoře révy vinné se doporučují měďnaté sloučeniny. Osvědčeným měďnatým přípravkem s velmi dobrou cenou za ošetřený hektar je Champion 50 WP. Plně dostačující je zde postřik koncentrací 0,4 %. Vzhledem k velké listové ploše je u révy vysoce efektivní listová výživa. Pro doplnění celé škály potřebných živin, zejména mikroelementů, doporučujeme komplexní hnojivo Samppi v dávce 1 l/1000 l postřikové kapaliny. Je to hnojivo zcela nové koncepce, které už obsahuje fosfor a vápník spolu v tekuté formě, příjmu živin zde napomáhá podpůrný systém cukrů a organických kyselin, obsahuje výborné smáčedlo

a jeho dávkování je přibližně 4x nižší než u jiných komplexních listových hnojiv. Samppi má kladný vliv na tvorbu cukrů a zásobních látek. Zvyšuje cukernatost moštu a výlisnost. Proti předčasnému zasychání třapiny, které znemožňuje další nárůst obsahu cukrů v bobulích, je určeno vápenato-dusíkaté hnojivo Fruton Kombi. Pro tento účel se v révě aplikuje v dávce 3 kg/ha celkem 3krát: po odkvětu, před zaměkáním a na počátku zaměkání bobulí. Hnojivo obsahuje také hořčík a mangan. Vysoké teploty a nadměrný sluneční svit v letních měsících jsou v posledních letech nejčastější příčinou stresování vinic. Projevy stresů jsou zřetelné zejména tam, kde není možnost doplňkové závlahy. K potlačení stresu lze účinně využít rostlinný stimulátor Atonik Pro, který je možno aplikovat v kombinaci s pesticidy nebo s listovými hnojivy. Atonik Pro v dávce 0,2 l/ ha pomáhá stresové vlivy mnohem lépe snášet. Rostlina je schopna díky urychlení pohybu buněčné plasmy asimilovat a opatřovat si z půdy živiny i za zhoršených podmínek. Častým plevelem zejména v nových výsadbách jsou trávy. Především pýr a ježatka kuří noha. Proti těmto plevelům je určen herbicid Targa Super 5 EC. Je vysoce selektivní k révě, takže lze postřikem zasáhnout i listy mladých révových sazenic. Účinkuje systémově – je rozváděn až do kořenů trav a oddenků pýru a hubí je proto velmi spolehlivě. Ing. Zdeněk Peza, Arysta Agro Czech

206

Vinařský obzor (4/2005)

207

Vinařský veletrh PROWEIN patří ke světové špičce vinařskými firmami je to, co by mohlo do budoucna šířeji představit naše vinařství světu, respektive zejména nejbližším západním sousedům. Východ jde na Západ Dle organizátorů byli mnozí odborní návštěvníci z řad obchodníků vínem a profesionálů z gastronomie příjemně překvapeni nově nastupujícím a před pár lety prakticky neznámým vinařstvím zemí bývalého východního bloku. Zaujalo je zejména množství původních odrůd a jejich rozmanitost, Na stánku Německého vinařského institutu (orga- velkým plusem jsou také pokračující nizace, která „utrácí“ prostředky německého Vi- rozsáhlé investice do restrukturalizanařského fondu), který poutal návštěvníky sloga- ce vinařského odvětví v těchto zemích, nem „VIZE NĚMECKÝCH VÍN 2020“ a kde bylo a zejména velmi příznivé ceny. Ze zemí možno ochutnat vína moderního německého sty- bývalého Sovětského svazu budila vellu v několika kategoriích (kabinety a pozdní sběry kou pozornost Gruzie, na téma jejichž – suché, polosuché až sladké; výběry až výběry ze vín se pořádalo několik komentovasuchých bobulí a vína ledová) ných ochutnávek a přítomní gruzínští vinaři mohli už na místě směle předávat obchodníkům své kontakty na své zástupce a importéry v Evropské unii. Zaujala Kromě 13 vinařských zemí, které exportupředevším jemná červená vína odrůd Saperavi jí značnou část produkce (Itálie, Francie, Špaa Rkatsiteli a výtečné gruzínské „koňaky“. nělsko, Austrálie, Chile, USA, Německo, JAR, Portugalsko, Moldávie, Maďarsko, Chorvatsko Doprovodný program byl pestrý a Argentina), se zde představilo několik „exoa nabitý, tů“, mezi které patří samozřejmě i Česká recož potvrzovala ta skutečnost, že často nešlo publika a dále potom také například Belgie, spístihnout dvě akce, protože se jich i několik přecí obr Čína, kolébka vinařství Gruzie, Anglie, krývalo. Přes to všechno však se v danou hodiJordánsko, Libanon, Lucembursko, Ukrajina nu na daném místě vždy shromáždil slušný poa další. Největším vystavovatelem bylo domácí čet zvědavých zájemců. Mezi tématy nechyběly Německo se 764 vystavovateli, následovala Itásemináře „Víno a kulinářství“, „Šumivá vína lie (630), Francie (431), Španělsko (263) a Rapěstitele – alternativa vínům Champagne“,“kousko (226). Země „Nového světa“, jako jsou Víno a vhodné skleničky“, rakouští vinaři naArgentina, Austrálie, Brazílie, Chile, Nový Zébídli „Šarmantní muškáty, sauvignony a traland, JAR či USA, byly reprezentovány 156 vymíny“ nebo „Vídeňská vína – vína z hlavního stavovateli a opět potrvdily, že Evropě šlapou města“, sdružení mladých německých vinařů na paty. zase nový úspěšný koncept odrůdy Sylvánské Česká republika měla i zde, jako již ponězelené, ochutnávala se i raritní thajská vína (dekolikáté, své zástupce. Stánek firem Bohemia tail viněty viz dolní smímek na titulní straně), sekt, Reisten a Tanzberg organizačně zaštiťo„Vína z ekologické produkce“, „Procházka s Pivalo Národní vinařské centrum Valtice (hlavní not noir“ a další. snímek titulní strany). Reprezentanti jednotlivých firem byli po celou dobu veletrhu přítomCentrální degustační zóna ni na společném stánku a byli k dispozici často pavilonu 6 byla destinací snad každého nápříjemně překvapeným zájemcům o naše vína. vštěvníka veletrhu v každý návštěvní den. MaFaktem ovšem je, že lepší pozice na viditelnějgazín Weinwirtschaft, německý časopis o víším místě, a zejména větší zastoupení dalšími

ně, představoval 800 vín ročníků 2003 a 2004 u bílých vín a 2002–2004 u červených z mnoha různých zemí světa. Vína byla na rozsáhlé ploše a formou samoobsluhy nabízena rozdělena v segmentech podle maloobchodní prodejní ceny – do 2 EUR, do 5 EUR a 5–10 EUR.

A právě díky tomu, že se netvořily zástupy a fronty, bylo možné pohodlně a systematicky ochutnávat a srovnávat vína, jejichž láhve byly každá umístěna v chladiči (viz snímek) a u každého vzorku byl „rodný list“ vína s nejdůležitejšími analytickými údaji, uvedením prodejní maloobchodní ceny a kontaktem na obchodníka. Bylo tak možné srovnat vína z různých končin světa dle cenového rozmezí, odrůd nebo ročníku. Inovace v obalech, adjustáži a servisu vína patřily neodmyslitelně k široké paletě témat, která se netýkala přímo konkrétně vína jako produktu. Zájemci o nabídku a novinky v odvětví sommeliérských pomůcek, degustačního skla, dárkových obalů na víno, chladících skříní či dalších vybavení vinoték si opravdu přišli na své. Zajímavou novinkou přišla jedna australská ﬁrma. O víně v plechovkách z hliníkového materiálu jsme již psali (VO 97/2004, č. 4, str. 174), jednalo se o však o klasické tvary, jako u ostatních nápojů plněných do plechovek, například nealko a pivo. Tentokrát však šlo o tvar láhve, tedy z hliníku.

208

Vinařský obzor (4/2005)

Jak prezentuje výrobce, „Chytrá hliníková láhev“ je tažena z jednoho kusu hliníku, neobsahuje tedy žádné sváry apod. Její hmotnost při objemu 750 ml je 100 g (klasická Bordó láhev asi 540 g). Tedy tato láhev v momentu naplnění vínem je o 66 % lehčí než skleněná klasika, což bude vítáno zejména z hlediska přepravy a transportu. Láhev je opatřena normovaným hliníkovým šroubovacím uzávěrem. Díky hliníkovému materiálu je doba jejího vychlazení na teplotu podávání asi 20% oproti sklu. Vyniká vysokou

odolností a nerozbitelností (na střepy skla), což může být velkou výhodou pro místa, kde je manipulace se sklem zakázána (některá restaurační zařízení pod otevřeným nebem, při cestování ve vzduchu a na moři). Láhev je absolutně nepropustná proti UV záření a díky šroubovacímu uzávěru vylučuje možnost pachuti po korku. Vnitřní povrch láhve je speciálně upraven pro potravinářské použití s odpovídajícími normami EU. Na letošním veletrhu PROWEIN bylo možné u mnoha stánků a degustací slyšet jazyk čes-

VINAŘSKÝ OBZOR V KVĚTNU – TÉMA MĚSÍCE: Vinohradnické traktory a mechanizace • historie, vývoj a současnost viničních traktorů • agregovatelnost a porovnání • ekonomika provozu, financování a leasing • rosiče a postřikovače • a další zajímavosti

ký. Je zřejmé, že tuzemští milovníci vín se již nenechají uspokojit dvouletým brněnským Vinexem či jeho každoročním pražským konkurentem VÍNO A DESTILÁTY, ale vycestuje ven, srovnává a poznává. Na první pohled vysoká cena 20 EUR za jednodenní vstupenku (37 EUR za permanentku na 3 dny) je však výbornou investicí do vinné osvěty a sledování současných trendů. Text a fota Richard Stávek

Právo na opětovnou výsadbu vinic odkoupí Stapleton–Springer, s.r.o.

Jaroslav Springer

606 710 485, 606 705 067

Cena dohodou.

Vinařské akce v období 1.–30 . 5. 2005 Sklepy pod Sokolovnou, od 9.00, hodnocení 17.4. Kulturní dům, od 9.00, hodnocení 24.4. Společenský dům, od 10.00, hodnocení 17.4. od 13.00 Uherské Hradiště - Mařatice (zimní stadion)

1. 5. 2005

Místní výstava vín Bzenec

1. 5. 2005

Místní výstava vín Starý Poddvorov

1. 5. 2005

Místní výstava vín Hustopeče

1. 5. 2005

Oblastní výstava vín Mařatice

6. 5. 2005

XXXVIII. Valtické vinné trhy 2005

6. 5. 2005

Přehlídka českých vín, Karlštejn

Karlštejn

7. 5. 2005

XXXVIII. Valtické vinné trhy 2005

Zámecký areál Valtice

7. 5. 2005

Přehlídka českých vín, Karlštejn

Karlštejn

7. 5. 2005

Výstava vín v Perné

7. 5. 2005

Místní výstava vín Perná

7. 5. 2005

Místní výstava vín Petrov

Kulturní dům v Perné, 13.00 hodin kontakt: Vlastimil Čermák, jednatel vinařského spolku v Perné tel:519 517 888 Kulturní dům, od 13.00, hodnocení 1.5. Český zahrádkářský svaz Břeclav, tel. 519 373 060 a místní obecní úřad. od 10.00 Plže, od 14.00, hodnocení 1.5. Územní rada ČZS Hodonín, tel. 518 353 861 a místní obecní úřad.

Zámecký areál Valtice

Sokolovna v 10:00 h Hotel ATOM Ostrava, Zkrácená 2703, Ostrava-Zábřeh 12.-13. května 2005 Hotel ATOM Ostrava, Zkrácená 2703, Ostrava-Zábřeh 12.-13. května 2005 Státní zámek Bučovice, začátek od 12.00 Kulturní dům, od 13.00, hodnocení 8.5. od 13.00

Územní rada ČZS Hodonín, tel. 518 353 861 a místní obecní úřad. Územní rada ČZS Hodonín, tel. 518 353 861 a místní obecní úřad. Český zahrádkářský svaz Břeclav, tel. 519 373 060 a místní obecní úřad. Vinaři Mařatice (602 55 29 03 p. Jež) Propagace 519352855 - Ing. Otáhal; administrativa 519361315 Ing. Drozdová; www.vinnetrhy.cz info: dr. Olga Jandurová, 311 681 131, www.cechcv.cz Propagace 519352855 - Ing. Otáhal; administrativa 519361315 Ing. Drozdová; www.vinnetrhy.cz info: dr. Olga Jandurová, 311 681 131, www.cechcv.cz

7. 5. 2005

Výstava vín Bošovice

12. 5. 2005

Cuvée 2005 Ostrava

13. 5. 2005

Cuvée 2005 Ostrava

14. 5. 2005

VI. Zámecký košt vín v Bučovicích

14. 5. 2005

Místní výstava vín Popice

19. 5. 2005

Víno&destiláty 2005

20. 5. 2005

Víkendový seminář o víně

20. 5. 2005

Víno&destiláty 2005

Určeno všem milovníkům vína. Termín: VA Valtice, 519 352 083, 777 743 496, www.vinarska-akademie.cz 20. - 22. 5. 2005 Výstaviště Praha Holešovice www.vegoprag.cz

21. 5. 2005

Víno&destiláty 2005

Výstaviště Praha Holešovice

www.vegoprag.cz

21. 5. 2005

Vinné trhy Čejkovice

Zámek, od 12.00 hod.

www.cejkovice.cz

22. 5. 2005

Vinné trhy Čejkovice

Zámek, od 9.00 hod.

25. 5. 2005

Ochutnávka vín v Moravském sklípku v Šatově

Výstaviště Praha Holešovice

kontakt:KLUB VINAŘŮ BOŠOVICE tel. 544 240 546 MUDr. Martin Křístek, +420 603 240 661, martinkristek@tiscali.cz MUDr. Martin Křístek, +420 603 240 661, martinkristek@tiscali.cz tel.: 775 214 309, www.bucovice.cz ČZS Břeclav, tel. 519 373 060 a místní OU. VEGOPRAG s.r.o. Jeseniova 77, Praha 3 vegoprag@vegoprag.cz, 603 445 026, 271 770 953

www.cejkovice.cz www.znovin.cz

Kráceno. Kompletní přehled vinařských akcí je na internetové adrese www.svcr.cz/vinarskeakce, kde lze i přidávat upozornění na nové akce. Anonci na vinařskou akci lze poslat i e-mailem na svcr@svcr.cz. Akce dubnové byly již prezentovány ve VO3. Údaje jsou bez záruky.

Vinařský obzor (4/2005)

209

Terroir nebo Víno originální certifikace – Budoucnost této kategorie vína? Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě. Obchod s vínem, marketing vína a inovace vinohradnických a vinařských technologií pohybují celým vinařským světem. Zatímco u nás je stále stoupající poptávka po vínu, kterou domácí produkce zatím nestačí uspokojit, například v Austrálii je situace opačná a export vín se stává dominantním. Spojil jsem se již před vánocemi s Prof. I. S. Pretoriem z Austrálie, světovou kapacitou v oblasti vinařského výzkumu, abych od něj získal několik zajímavých publikací. Obdržel jsem velký počet knih, které se zabývají skutečně velkým rozsahem témat zajímavých pro vinohradnické a vinařské technologie, a mimo jiné i marketingem vín. Rád bych zde proto ocitoval alespoň dva postřehy, které ukazují, jak jsou obchod s vínem a inovace výrobních technologií důležité pro celý vinařský svět. V současné ekonomicky velmi soutěživé společnosti stále roste důležitost výroby vína určité speciﬁkace a stylu (JONES a kol., 2004). Kvality je dosaženo, pouze pokud výrobek uspokojuje očekávání zákazníka. Řečeno trochu jinak, kvalita se rovná uspokojení a udržení zákazníka. Očekávání zákazníka se však neustále mění s rozvojem společnosti a trhu (HOJ a PRETORIUS, 2004). Každého, kdo bude VOC sdružení zakládat, čeká poměrně náročná procedura zřízení sdružení a zejména následující kontroly vín, ucházejících se o označení VOC. „Zatřídění“ těchto vín, aby splňovala podmínky VOC, by totiž nemělo probíhat způsobem, že se výrobci uvedených vín sejdou a vzájemně si vína zatřídí. Vlastní senzorické zařazení by měla provádět skutečně skupina nezávislých odborníků, majitelů vinoték, majitelů restaurací a hotelů, someliérů a novinářů, kteří se vínem zabývají. Zde vyvstává první bod k zamyšlení. Pokud bude mít každá druhá vinařská obec na Moravě vlastní certiﬁkát, bude vůbec schopna tento základní bod VOC vždy a bezezbytku splnit? Mnohdy není jednoduché sehnat dostatek nezávislých osob ve stejný čas na stejné místo.

V našem vinařství je zakořeněný tzv. německý systém klasiﬁkace vín. Charakter vín VOC je však bližší spíše francouzské klasiﬁkaci vín. Další otázkou je, zda naše VOC mají skutečně odpovídat charakteru francouzských AOC s velkým důrazem na terroir. Víno s označením terroir by mělo skutečně zcela charakterizovat lokalitu. Převedeno do praktické roviny, by se skutečný charakter terroir mohl projevit ve víně přibližně takto. Jako pěstitel mám vinice v různých viničních tratích, osázené stejnou odrůdou a tyto hrozny sklidím v identické kvalitě, tzn. např. jako pozdní sběr. Identickou technologií potom vyrobím z těchto hroznů víno. Po následném senzorickém hodnocení se však mohou tato vína jevit odlišně v aromatickém a chuťovém projevu. Tento stav se musí přirozeně opakovat pravidelně. Mohu potom uvažovat, že tento různý charakter vín může být způsoben terroir – tzn. lokalitou, půdními podmínkami, klimatickými podmínkami (rozdílným osluněním lokality, srážkovými poměry), případně i ošetřováním vinice. Pokud budu vlastnit takovou lokalitu a vyrábět typická vína, budu pro ně přirozeně hledat uplatnění na trhu. Budu zakládat vlastní VOC? Odpověď zní nebudu. Čekalo by mě vyřizování všech nezbytných formalit, dále bych musel hledat podobný charakter vína s ostatními členy sdružení. Jak je však mohu dát dohromady, když lokalita, kterou jsem vybral, ukazuje rozdílnost i v mém vlastním podniku. A dále – sklízím pravidelně hrozny v kvalitativní kategorii pozdního sběru? Pro takový druh vín je vhodné soustředit se ve vlastní reklamě na propagaci této odlišnosti, terroir vlastního vína, což umožní zlepšit prodejnost a především cenu vína. Popsaná situace není na Moravě nic neobvyklého a existuje již mnoho vinařských podniků, které projevu terroir svých vín obchodně využívají. Zbývá položit si otázku. Proč bych měl tedy vstupovat s takovým vínem do VOC, když jeho

kvalita je způsobena charakterem vlastní lokality, který se jinde nemusí opakovat? Víno originální certifikace by měl být tudíž typický produkt moravského a českého vinohradnictví a vinařství, vyrobený v jakostním stupni. Dovedu si představit, že takové víno bude vyráběno v rozmezí dřívějších vinařských oblastí, aby však měla každá vinařská obec vlastní VOC, nepovažuji za využití potenciálu tohoto nástroje trhu. VOC by mohlo sloužit k tomu, že některé z nejrozšířenějších odrůd pěstovaných na Moravě, ze kterých vyrábím jako výrobce stejně pouze jakostní víno, budu finalizovat ve formě kupáže a pokusím o její zařazení jako vína VOC. Čím větší skupina vinařů bude v určitém VOC zapojena, tím bude moci věnovat více prostředků na propagaci prodeje těchto vín, nebo se snažit pro prodej takového vína získat dotaci z fondů EU. Naše produkce vín je příliš malá na velký počet VOC, jejich propagaci a prodej těchto vín. Je však velmi vhodná pro produkci vysoce kvalitních přívlastkových vín, u kterých je třeba zdůraznit charakter terroir a působit tímto způsobem na konzumenta a přesvědčit ho o vysoké jakosti výrobku. Využijme tudíž kategorie VOC tak, aby sloužila co největšímu počtu pěstitelů hroznů a výrobců vína a nestala se nepřehledným chaosem např. 30 VOC v jedné vinařské oblasti. Použitá literatura: Jones, P. R., Kwiatkowski, M. J., Skouromounis, G. K., Francis, I. L., Lattey, K. A., Waters, E. J., Pretorius, I. S., Hoj, P. B., 2004: Exposure of red wine to oxygen post-fermentation-If you can´t avoid it, why not control it? Wine Industry Journal, 19, č. 3., str. 17–24. Hoj, P. B., Pretorius, I. S., 2004: Growing markets and delivering benefit to wine producers and consumers throught research and innovation. Wine Industry Journal, 19, č. 5, str. 51–57.

210

Vinařský obzor (4/2005)

S Josefem Sukem v bzeneckém sklípku

Za svých studií v Praze jsem bydlel v Žitné ulici v domě, v němž bydlel také Antonín Dvořák. Dvořák neměl nejmenší tušení, že má nad sebou vděčného posluchače, neboť já totiž, jak začali „pode mnou“ koncertovat, se zatajeným dechem naslouchal. K Dvořákovi chodil často Josef Suk, ne však jen kvůli hudbě, ale také kvůli Dvořákově dceři Otilii. Zamiloval se do ní a ona jeho lásku opětovala. Vzali se, bylo to manželství šťastné. Dvořáka jsem často potkal a uctivě pozdravil. Chodil do kavárny „U Karla IV“, která byla dole na rohu Žitné ulice. Já do ní také chodil, často jen kvůli tomu, abych tam Dvořáka uviděl a mohl ho svým kolegům ukázat. Větší štěstí jsem měl s Josefem Sukem. Do osobního styku s ním jsem přišel na Moravě ve sklepě u Leopolda Skály ve Bzenci. Suk byl ctitelem dobré kapky vína a příjemným společníkem. Skála byl známý vinařský odborník. Často k němu přicházel na ten „boží truňk“ také František Kretz, žurnalista z Uh. Hradiště. Byl to znamenitý muzikant, zejména na varhany, a velký šprýmař. Josef Suk býval častým hostem Vinařského družstva v Bzenci. Jednou odehrála se ve sklepě družstva podařená scéna, které byl aranžérem František Kretz. Povídá Sukovi: „Mistře, dnes přijde pan děkan. Je to moc veselý člověk, ale hluchý jak poleno. Musíte na něho moc křičet.“ Totéž řekl Kretz tomu děkanovi, když ho vzal na besedu do sklepa Vinařského družstva: „Eminence, přijďte do sklepa, uvidíte mistra Josefa Suka. Je to velký hudební skladatel, veselý pán, ale musíte na něho moc křičet je hluchý jako Bedřich Smetana.“ Suk i Kretz popíjeli vínečko a vtom se objevil pan děkan. Následoval srdečný stisk rukou, pořádné štrngnutí pohárků „nazdraví“ a hned to začalo: Suk i p. děkan na sebe řvali jako paviáni. Když to trvalo už skoro hodinu, Kretz zčistajasna zmizel a poslouchal za dveřmi, jak to dopadne. Suk i děkan byli jako vyjeveni. Suk dopálen dí: „Eminence, co tak na mě křičíte, copak jsem hluchý?“ Děkan na to: „A proč Vy, Mistře, tak na mne hulákáte, já přece nejsem hluchý!“ To si jistě ten šibal Kretz udělal z nás blázny a my mu oba nalítli . . . Zavolali Kretze, pořádně mu vynadali, ale na konec se smáli všichni, a sedělo se u vínečka v nejlepší náladě až téměř do svítání. A já, Rudolf Malík ze Žarošic s nimi.

Ve vsi Halbturn jsem bydlel při totálním nasazení v roce 1944. Zde opět na místě, tentokrát v roce 1987. Kolik by tak asi bylo zapotřebí takových lisů? Foto archiv autora (Tuto historku píši sám na stroji, mám 85 let a jsem syn Rudolfa Malíka. Otec byl od roku

1920 předsedou čsl. Vinařů po celou dobu trvání Československa až do roku 1948). Oldřich Malík, Brušperk

řádková inzerce Sazenice révy vinné: Sauvignon, Svatovavřinecké, Ryzling vlašský, André, Müller Thurgau, Portugal modrý, Rulandské modré, Irsaj Oliver, Tramín červený. Cena 32 Kč + DPH. Tel:. 515 230 320, 737 721 765. Koupím použitý dřevěný sud na víno i nefunkční cca 1 500–2 000 l. Tel. 603 140 311, 603 140 112. Prodám mulčovač Palladino TSL 115 + malotraktor RT 8050. Tel.: 607 642 562. Prodám Plastové nádoby na víno 2x 260 l, stojaté, výrobce VINOPOL Čejč, cca 1 400 Kč. Filtr na víno deskový 13x13, 2 300 Kč. Křovinořez M 330 AV á 4900. Tel.: 518 387 309. Prodám etiketovací poloautomatický stroj na lepidlo na 1 etiketu pro kulaté lah-

ve. Možnost dokoupení příslušenství na smršťování termokapslí. Výkon max. 700 lahví/hod. Stroj se zárukou včetně servisu. Vynikající stav. Cena Kč 60 000 bez DPH. Tel./fax: 547 231 758. Prodám plnicí a zátkovací automatický monoblok na plnění vína v ochranné atmosféře (CO2 nebo N), použitý, repasovaný pro lahve 0,7 a 1 l. Výkon 1 000–1 200 ks/ hod. Vynikající stav, se zárukou vč. servisu. Cena Kč 535 000 bez DPH. Tel./fax: 547 231 758. Koupím staré vinařské knihy i časopisy, nejlépe první republika nebo starší. Nabídněte na tel.: 775 197 443. Roxsor k sazenicím, průměr 5, větší množství, 4,40 + DPH. Tel.: 777 599 779.

Vinařský obzor (4/2005)

211

Venkovská turistika Ing. Petr Procházka, PEF MZLU Brno

Chceme-li pojem turistika deﬁnovat, musíme si především uvědomit, že tento obor lidské činnosti patří do toho typu podnikání, který mnozí autoři označují termínem obor pohostinství a cestovního ruchu. Deﬁnic turistiky existuje poměrně velké množství, za nejvýstižnější z nich však lze považovat tu, která říká, že se jedná o odvětví, které poskytuje hmatatelné i nehmatatelné produkty těm lidem, kteří se dočasně nacházejí mimo svůj domov, mimo své běžné prostředí. Tito lidé– cestovatelé obvykle využívají ubytovací, stravovací, rekreační, zábavní, kulturní, sportovní a další služby, o jejichž nabídku a poskytování se starají jak specializované agentury a podniky, tak také jednotlivci. Znamená to tedy, že se jedná o činnost, která se týká zajišťování různých forem cestování, poskytování ubytovacích kapacit, organizování rekreace a využívání volného času. Obecně lze tedy říci, že toto odvětví poskytuje služby ubytovací, stravovací a dopravní a že tyto služby na sebe úzce navazují a jsou navzájem více či méně propojeny. Turistický ruch se tedy týká jak návštěv měst a kulturních památek, tak také organizování pobytů v horských oblastech, u moře a na venkově, a dokonce i ve volné přírodě.

Venkovská turistika, které je tento seriál věnován, tedy představuje tu speciální formu turistického ruchu, která se uskutečňuje ve venkovském prostředí a která umožňuje městským obyvatelům „návrat do přírody“ a pobyt v relativně čistém a tichém venkovském prostředí. Turistický ruch ve venkovské krajině má přirozeně více forem, běžně však lze rozlišit čtyři hlavní typy venkovské turistiky: agroturistiku, ekoturistiku, adrenalinové sporty a pobyty ve volné přírodě. Zatímco ekologickou turistiku a adrenalinové sporty obvykle zajišťují pro své zákazníky specializované agentury, pobyty ve volné přírodě si lidé většinou organizují sami, bez cizí pomoci. Tyto formy venkovské turistiky zemědělci obvykle neprovozují, mohou se ale na jejich zajišťování určitou měrou podílet. Zcela speciﬁckou formu pobytů na venkově pak představuje chalupaření, které se zejména u nás (ale i v mnoha dalších zemích) rozšířilo zejména ve druhé polovině 20. století a které významně přispívá jak k obnově a údržbě venkovských usedlostí, tak také poskytování ubytovacích služeb. Pro malé a střední rodinné farmy představuje agroturistika jednu z možností, jak vylepšit své hospodářské výsledky a jak zvýšit své celkové příjmy. Problémem však je, že v naší zemi tento typ podnikání zatím není příliš rozvinut a že tedy v porovnání s našimi jižními a západními sousedy máme ještě dost co dohánět, protože například v horských a podhorských oblastech Rakouska, Slovinska či Německa existují tisíce a tisíce drobných i středních zemědělských podniků, které se agroturistice vě-

nují již po léta a které se více podobají malým pensionům než zemědělským usedlostem. Před rokem 1989 byl u nás tento typ pohostinství a cestovního ruchu prakticky neznámý a nezavedený. Evropské centrum pro eko agroturistiku (ECAT) vzniklo v Brně teprve v roce 1992. Hlavním cílem této neziskové organizace je podporovat cestovní ruch na venkově a přispívat tak k jeho setrvalému rozvoji prostřednictvím tzv. šetrné turistiky. Kromě toho poskytuje toto centrum také odborné informace a konzultace venkovským ubytovatelům a organizátorům agroturistiky, a to především těm, kteří s touto činností teprve začínají. Jeho pracovníci přitom připravují takové turistické produkty, které jednak plně respektují místní kulturu a lidové zvyky a jednak jsou i přátelské k životnímu prostředí. Propagace agroturistických farem (jichž je kolem 500) se uskutečňuje především na internetu a v tištěné formě jsou tyto materiály vydávány se zaměřením na jednotlivá teritoria (Česko, Holandsko, Německo, Rakousko atd.). Průvodce venkovskou turistikou v České republice uvádí stručné charakteristiky a adresy asi 300 poskytovatelů těchto služeb a informuje také o programech, jež se nazývají Prázdniny na venkově a Stezky dědictví. Prázdniny na venkově jsou oﬁciálním turistickým produktem České republiky a jsou podporovány Českou centrálou cestovního ruchu. Prostřednictvím tohoto programu navštěvuje v poslední době ČR kolem 4 000 hostů ročně. Tento program realizuje ECEAT ve spolupráci

Mapa vinafisk˘ch oblastí âeské republiky • standardní rozmûr 960x660 mm • schematická mapa vinafisk˘ch oblastí a pod- od 75,(vã. 5% DPH) oblastí podle nového vinafiského zákona 321/2004 Sb. a podrobná mapa jednotliv˘ch vinafisk˘ch podoblastí • uvedení ploch vinic s rozdûlením dle kategoriza- Pfii vût‰ím odbûru ce vinic • vyznaãeny jsou velikosti vinafisk˘ch obcí dle plochy, katastrální hranice je moÏnost slev! vinafisk˘ch obcí a vinafiské cyklotrasy • na rubové stranû je popis vinafisk˘ch podoblastí, seznam v‰ech viniãních tratí âR a adresáfi vinafisk˘ch institucí. Mapa bude k dispozici téÏ v laminované verzi k zavû‰ení na zeì a nebo neskládané v roli. Termín distribuce a ceny budou aktuálnû sdûleny ve VO. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

212

Vinařský obzor (4/2005)

se Svazem podnikatelů ČR ve venkovské turistice a agroturistice. Hosté si mohou z nabízených pobytů vybírat podle toho, jak jsou zvyklí svou dovolenou trávit a mohou se přitom rozhodovat pro pobyt v malých kempech na rodinných farmách, na pronajímaných chalupách či v letních bytech s možností vlastního vaření, v rodinných pensionech se snídaněmi a případně i dalším stravováním (s kapacitou do 20 lůžek), v hotelech a ve speciálních ubytovacích zařízeních typu turistických ubytoven, horských chat apod.). Programů Stezky dědictví je zatím celkem pět a jsou určeny pro zahraniční návštěvníky, jimž umožňují cestovat po ČR a navštívit oblast Labských pískovců, Jeseníky, Jihlavsko a Telečsko, Šumavu a jižní Moravu. ECEAT CZ je členem Svazu podnikatelů ČR ve venkovské turistice a agroturistice a organizace ECEAT International, které je organizací sdružující dnes 9 evropských zemí a jejímž cílem je kromě již zmíněných aktivit také podpora ekologického zemědělství, uchovávání kulturního dědictví, obnova tradičních řemesel, ochrana přírody a rozvoj venkovské krajiny. Další informace o této neziskové organizaci lze najít na internetu na adrese http:// www.eceat.cz anebo získat pomocí elektronické pošty na adrese info@eceat.cz. Pro lidi, kteří žijí na českém a moravském venkově, je pořád ještě dost obtížné s tímto typem podnikání začít. Důvodů je hned několik a všem je třeba věnovat pečlivou pozornost. Podle výsledků jednoho marketingového výzkumu, který byl před časem proveden v jednom moravském regionu mezi představiteli místních samospráv na straně jedné a soukromými zemědělci na straně druhé, bylo zjištěno, že zájem naší venkovské populace o tento typ podnikání je poměrně malý. Jediným respondentem, který měl k rozvoji agroturistiky zcela pozitivní vztah

a který plně doceňoval význam tohoto typu podnikání pro místní rozvoj, byl okresní úřad. Starostové obcí sice o tom, že něco jako agroturistika existuje informováni byli, jejich vztah k ní však byl spíše platonický anebo vágní. I když souhlasili s tím, že by agroturistika mohla podstatně přispět k vytváření nových pracovních míst a ke zvyšování životní úrovně obyvatelstva, uváděli jako hlavní námitku to, že v rámci svých pravomocí nemají možnost agroturistické farmy podporovat jinak než morálně a že k získání ﬁnančních prostředků (dotací, půjček, hypoték apod.) jim přímo pomoci nemohou. Soukromí zemědělci sice byli podle získaných odpovědí o možnostech poskytování tohoto typu služeb dostatečně informováni, jejich postoj byl ale poměrně rezervovaný, a to především proto, že se obávali přímého kontaktu s „cizími“ lidmi a že se necítili (zejména příslušníci starší generace) dostatečně připraveni na to, aby mohli svým návštěvníkům poskytovat kvalitní služby a aby s nimi mohli komunikovat na odpovídající úrovni; dalšími důvody byl strach ze ztráty soukromí a pocit, že by jim takováto činnost mohla komplikovat jejich normální život. Prakticky nikdo však nebyl informován o právních aspektech této činnosti a téměř všichni se také shodli v tom, že o zahájení tohoto typu podnikání v dohledné době neuvažují. I když se v posledních letech situace již poněkud změnila, existuje stále ještě celá řada větších i menších problémů. K nejzávažnějším pochopitelně patří nedostatek ﬁnančních prostředků a nemožnost získat výhodné dlouhodobé úvěry nebo dotace; značnou brzdou však jsou také legislativní a daňové předpisy (například pro malé vinaře, kteří jsou – v porovnání se svými rakouskými kolegy – povinni vést poměrně složitou účetní evidenci a kteří považují některá ustanovení zákona č. 321/2004 Sb. o vinohradnictví a vinařství za příliš přísná)

Zákaz používania označenia „Reserve“ na etiktách nemeckých vín V Nemecku nie je prípustné označenie „Réserve“ alebo „Grand Réserve“ ako sa to používa v Španielsku, pre akostné vína Nemecka. Takisto je neprípustné označenie „Private Reserve“, ktoré sa používa napríklad v Grécku, Taliansku a Portugalsku. Ani označenie „Domäne“ nie je povolené. Nemá to pomýliť nemeckého spotrebiteľa. Rozhodol o tom krajinský súd v Rheinland – Pfalz. Der Deutsche Weinbau 2004, č. 21, s. 5 Erich Minárik Vytvoření smíšené zóny v Beaujolais Inter Beaujolais zvažuje zahrnutí výroby lokálních vín navíc k výrobě známkových vín regionu. Vytvoření smíšené zóny, předpokládající koexistenci vín AOC s lokálními víny, je jedním z opatření akčního plánu „Beaujolais zítřka“. Vedle expandujícího trhu s beaujolais by podle Inter Beaujolais pomohla výroba lokálních vín uvést do rovnováhy poptávku a nabídku. Toto řešení předpokládá otevření druhého trhu s víny, nekonkurujícího beaujolais. Podle Inter Beaujolais by tento nový druh vína lépe odpovídal poptávce na trhu, usnadňoval by inovaci a experimentová-

a také nedostatečné znalosti o způsobech poskytování ubytovacích služeb, o pohostinství a o gastronomii. I když tato slova znějí poněkud pesimisticky, rozhodně nelze zaujmout poraženecký postoj a složit ruce do klína. Stav a rozvoj agroturistiky v mnoha evropských zemích názorně svědčí o tom, že i když cesta k úspěchu může být zdlouhavá, rozhodně není neuskutečnitelná. K základním předpokladům určitě patří elán, odhodlání a také odvaha přiměřeně riskovat. Předpokladem úspěchu jsou dobré odborné znalosti (v oboru pohostinství, gastronomie, komunikace se zákazníky atd.), znalost jazyků a péče o kvalitní a estetické prostředí, v němž budou tyto služby poskytovány. Rekonstrukce starých objektů, nabídka nekonvenčních produktů, návrat starých řemesel, obnova starých tradic a lidových zvyků a péče o venkovskou krajinu patří k nejúčinnějším nástrojům rozvoje agroturistiky. Podnikat v oblasti venkovské turistiky může prakticky kdokoli – soukromí zemědělci, venkovští obyvatelé nepracující v zemědělství, drobní podnikatelé, chalupáři a mnozí další – stačí jen najít odvahu a chuť. Přitom je ale třeba si uvědomit, že agroturistika není prostředkem k rychlému a snadnému zbohatnutí. Tato činnost je náročná a mnohdy i obtížná, vyžaduje si určité základní investice, omezuje soukromí a zabírá poměrně hodně času. Co však je na ní velmi pozitivní, je to, že přispívá k obnově starých a zchátralých budov, zkrášluje naše vesnice, zvyšuje příjmy a vytváří nové pracovní příležitosti. Nezanedbatelné není ani uspokojení, které pociťujeme podaří-li se nám svůj záměr uskutečnit a dokázat si, že jsme schopni o své okolí pečovat a zlepšovat je. K tomu, aby bylo možno s provozováním agroturistiky začít, je však třeba si uvědomit některé věci, učinit některá opatření a vytvořit určité předpoklady; o tom všem bude řeč příště.

ní a doplňoval by rozsah nabídky u obchodníků. Zdá se to být lepší řešení, než snížit roční výnos každého známkového vína na úroveň jejich prodeje. Podle Vitisphere.com zpracoval A. Konečný ml. Slamové vína nie sú v Nemecku povolené Sušenie hrozna na slame za účelom zvýšenia cukornatosti a výroba slamových vín nie je v SRN povolená. Krajinský súd potvrdil prvostupňový súd v Trieri, že sa slamové vína teda nemôžu ani exportovať. „Strohwein“ sa nesmie ani objaviť na etiketách ﬂiaš určených na export. Erich Minárik Vinařský spolek a Obec Moravská Nová Ves srdečně zvou na PŘEHLÍDKU NOVOVESKÝCH VÍN ke DNI LIDOVÝCH ŘEMESEL. Hostem akce je Město SKALICA a „VINNÁ CESTA ZÁHORIE“. Celodenní lidový jarmark, regionální speciality a bohatý folklórní program vyvrcholí vystoupením skupiny FLERET s Jarmilou Šulákovou a špičkovým folklórním souborem SĽUK z Bratislavy. To vše 1. května v Moravské Nové Vsi od 10.00 do 22.00 hod. (rl)

Vinařský obzor (4/2005)

213

Vinohrádky na Boskovicku a Blanensku Ing. František Mlateček, Státní okresní archiv Blansko

V přirozeném stavu tvoří porosty popínavých keřů liánovitého charakteru, přichycujících se úponky k jakémukoliv podkladu, do stejné čeledi patří také z literatury velmi známý loubinec pětilistý (Parthenocissus quinquefolia), jehož husté keře, obepínající altány – dříve tajemně nazývané Lusthausy – byly nedílnou součástí a kulisou mnoha romantických milostných příběhů, zvláště mezi ženami dříve velmi oblíbené červené i modré knihovny. Nutno podotknout, že zmiňovanou čeleď révovitých tvoří u nás pouze tyto dva druhy – réva vinná a loubinec pětilistý. Nejdůležitější a největší skupinu z druhu révy vinné tvoří ušlechtilá réva vinná hroznorodá – Vitis vinifera ssp. sativa. Je to teplomilná rostlina a můžeme ji na větších plochách pěstovat jen ve vinařských oblastech, neboť potřebuje dostatek tepla na vegetaci a vyzrání. Hovořit tedy o pěstování révy vinné na Boskovicku se ve výše zmiňovaných souvislostech jeví vysloveně jako hazard s vlastním životem. Vždyť Boskovicko bylo vždy bráno jako více méně „horská“ poloha, což např. výstižně dokumentuje jeden z nápisů dodnes umístěných na budově bývalého Okresního úřadu v Boskovicích z let 1931 – 1932: „... věnováno našemu horskému okresu ...“ Ale Boskovicko – to je také území Boskovické brázdy, v části severně od Boskovic lidově nazý vané „Malá Haná“, teplé a úrodné sníženiny mezi chladnými systémy Drahanské a Českomoravské vrchoviny, jsou to také teplé a půdně příznivé svahy i mimo území Boskovické brázdy. A právě tyto teplé svahy podmínily vznik četných vinohradů a vinohrádků i v těchto – pro révu vinnou zdánlivě nehostinných – lokalitách. Historické zprávy nás však ubezpečují, že ve středověku sahaly vinice až na střední Moravu, na jižní část Českomoravské vrchoviny, byly na Drahanské vrchovině a zabíhaly dokonce až do jesenického podhůří. Tuto situaci poznal např. již známý topograf Moravy Řehoř Wolny, který ve své topograﬁi (Die Markgraftschaft Mähren – topographisch, statistisch und historisch geschildert von Gregor Wolny, Band 2, Brünner Kreis, Brünn 1837) popsal ve třicá-

tých letech 19. století stopy tehdejších viničních lokalit a zaznamenal tak vinice, o kterých dnes již není v krajině ani památky, a Komenského mapa Moravy má zakresleny vi nice da leko severněji, než jsou dnes. Podobně uvádí rozšíření vinic do severnějších lokalit Moravy i brněnský archivář Christian d´Elvert ve své obsáhlé studii o historii moravského vi nařství (uveřejněné v časopise Císařsko–královské Moravskoslezské hospodářské společnosti – Mitteilungen der k. k. Mährisch-Schlesien Gesselschaft zur Beförderung des Ackerbauers, Landes- und Naturkunde). Co se týká konkrétně okresu Blansko, jeden z nestorů jihomoravské vlastivědy, PhDr. Rostislav Vermouzek, uvádí ve své práci „Vinice na Blanensku“, sepsané v roce 1971, celkem 16 loka lit bý valých vinohradů na území tohoto okresu. Vyhodnocení a případné doplnění soupisu těchto lokalit je ovšem jiná kapitola, zasluhující si zvláštní studie. Zabýval jsem se některými viničními lokalitami na Boskovicku a Bla nensku především z hlediska současného vegetačního krytu, jak byl zachycen při různých terénních průzkumech. Vycházím přitom z předpokladu, že pokud se na lokalitě pěstovala teplomilná réva vinná, musí tam být podmínky i pro výskyt ji ných teplomil ných rostlin a právě vegetační kryt skutečné teplotní poměry průkazně dokumentuje. Borotín: předně Borotín, jako nejsevernější známá viniční lokalita na Boskovicku, rozložený svým katastrem na východním úpatí posledních lesnatých výběžků Českomoravské vrchoviny, spadajících do úrodné nížiny Boskovické brázdy. Od roku 1613 se v Borotíně připomínají ovocné, viniční a posléze chmelní zahrady. Názvem „Vinohrádek“ byl označován kopec, ležící západně od obce nad kostelem, s rozpětím nadmořských výšek cca 420 – 470 m nad mořem. Půda je zde hlinitopísčitá, jižní a východní svahy kopce mají příznivé teplotní podmínky. Na svazích kopce se také nedrží mlhy, které v obci na úpatí bývají poměrně časté. Zde se tedy původně rozkládaly vinice, po zrušení vinic využili hospodáři příznivých klimatických podmínek a nasázeli místo révy vinné chmel. Část plochy těchto chmel nic byla posléze roku 1753 přeměněna na velké užitkové hospodářské zahrady, část plochy, označená jako jinak nevyužitelná, byla zalesněna, v polovině 19. století byl na části za kostelem upraven

přírodní park, na ji ném místě původních vi nic byl roku 1885 zřízen borotínský hřbitov. Celkovou proměnu vi nice do současného stavu zakončilo zbudování arboreta Quido Riedlem na místě původních hospodářských zahrad v roce 1918 a rozšíření hřbitova na celou východní část svahu v letech 1956 – 1957. Jméno „Vinohrádek“ sice z povědomí oby vatel Borotína vymizelo, ale název „Chmelí nek“ se udržel dodnes jako pojmenování jedné části obce. Teplé – původně viniční a chmelové polohy – dnes využívá s výhodou arboretum pro pěstování teplomilných druhů domácích i exotických rostlin, které zde výborně prosperují. Je to sice důkaz dobrých teplotních poměrů lokality, odpovídající vinohradu, celkově je však vegetační kryt plochy natolik změněný, že nemá praktickou hodnotu jej zde prezentovat. Zmínil jsem chmelnici v Borotíně, rád bych v této souvislosti připomenul ještě další lokality pěstování chmele na Boskovicku. Především při prodeji hradu v Kunštátu roku 1558 se výslovně uvádí dvůr, mlýn, pivovar, štěpnice a chmelnice. Jako chmelnice se dále zmiňují jihozápadní svahy parku u zámku v Letovicích, kde se k roku 1658 uvádí: „… pod hradem byla chmelnice, na níž za příznivého léta načesalo se na 300 měřic chmele …“ Na svazích u zámku se pak chmel pěstoval až do roku 1830. Než vraťme se zpět k vinohrádkům. Rozsíčka: pokud o situaci vinohrádku v Borotíně víme poměrně málo, o viniční lokalitě „Vinohrádky“ na katastrálním území Rozsíčka víme ještě méně. Už samotný popis je poměrně nejasný: „... parcela Vinohrádky ... se nachází na okraji katastru ve směru Rozseč – Crhov. Je to povlovná stráň, obrácená na severovýchod, její výměra je jeden hektar, nadmořská výška cca 590 m. Půda bývalé viničky je písčitohlinitá. Nad Vinohrádky je dnes borový les ...“ V místech potenciální lokalizace tohoto vinohrádku je dnes orná půda bez možnosti zjištění přirozeného bylinného krytu. Kunštát: Kunštát jsme zmínili již v souvislosti s chmelnicemi, vinice zde ovšem byla také. Rozkládala se přímo na jihovýchodním svahu zámeckého kopce. Zámecký kopec tvoří vý razný pahorek, který je budován rulami, fylity a z malé části i krystalickými vápenci. Směrem na východ, do bývalé panské zahrady a k vinohrádku, přechá zejí svahy pa horku do sníženiny s geologickým podkladem rul, na

214

Vinařský obzor (4/2005)

nichž spočívají sedimenty svrchní křídy. Jako půdní typ zde převládají středně bohaté hnědé půdy. Pozemek bývalého vi nohradu lze lehce nalézt i na současných mapách podle názvu místní trati „Vinohrádek“. Leží v nadmořské výšce 400–460 m nad mořem, má lehkou, propustnou a rozsýpavou půdu. Hradní kopec pak chránil vinohrad před studenými severními a severozápadními větry. V současné době je plocha bývalého vinohrádku užívána jako orná půda bez možnosti zjištění při rozeného bylinného pokryvu, také stopy terasovitých úprav – Dr. Vermouzkem zmiňované – zmizely beze stopy. Charakter této lokality však můžeme posoudit alespoň zprostředkovaně. V souvislosti s vyhlášením lesních porostů v okolí zámku jako zvláště chráněných území (pří rodní pa mátka), tedy v bezprostředním území vinohrádku, byl totiž prováděn botanicko–dendrologický průzkum, který prokázal přítom nost teplomil ných druhů stromů (m.j. např. též výše zmiňovaný loubinec pětilistý (Parthenocissus quinquefolia) i teplomilných botanických taxonů. Sychotín: více přímých údajů máme o vinici, která ležela nad dříve samostatnou obcí Sychotín, dnes součástí města Kunštát. Zde se vypíná kopec s příznačným jménem „Vinný vrch“, dodnes tak na mapách uváděný. Pata kopce leží v údolí vodoteče Petrůvky (cca 400 metrů nad mořem), vrchol je ve výšce 520 metrů. Vinohrady bývaly na jeho jižních, jihovýchodních a jihozápadních svazích, které jsou chrá něny před studenými větry a mají dostatek světla. Podobně jako v Borotíně i zde časté mlhy leží spíše v údolí a horních částí svahu nedosahují. Na pěstování révy vinné upomíná nejen název tratě, ale i terasovité úpravy půdy, na něž na razíme v lesním porostu, dnes pokrývajícím převážnou část kopce. Půda lokality je lehká, propustná a rozsýpavá. Při terénním průzkumu bylo v textové části zprávy konstatováno: „... v porostu je mnoho teplomilných rostlin, které jinak v okolí chybí ...“. A skutečně je tomu tak, ve stromovém i bylinném patře se vyskytují zajímavé teplomilné druhy. Sebranice: také zde bývala vinice, kterou dokladují listiny: podle zápisu v zemských deskách brněnských z roku 1366 prodal Bernard, syn Henzlina Eberharda, kdysi magistra brněnského, Oldřichovi, astronomovi z Westfálska, svou část Sebranic s poli, vinicemi, pastvinami, rybolovy a dalším příslušenstvím za 55 hřiven grošů. Je to jediný přímý záznam o vinicích na Boskovicku z tak staré doby. Problém je ovšem v tom, že na katastru Sebranice není žádné pomístní jméno, které by pěstování vinic dosvědčovalo a také Dr. Vermouzek tento vinohrádek nijak nelokalizuje. Podle znalostí krajiny katastru se domnívám, že se jedná o východní a jihovýchodní

svahy kopce Podsedky (někdy nazývaného též Padělky, výška vrcholu 422 m nad mořem), ležícího severně od obce. Lokalita je obrácená k jihovýchodu až k jihu, svah je rozčleněn starými agrár ními terasami. Na mezích nalézáme dřevinné patro složené z teplomilných stromů a keřů, meze jsou porostlé lučními lady subxerotermního charakteru, také zoologický průzkum potvrzuje teplý charakter lokality. Pro předkládanou hypotézu mluví i to, že v rámci biogeograﬁcké diferenciace krajiny a skupin typů geobiocénů je lokalita Podsedky řazena do velmi teplého 2. bu kodubového vegetačního stupně. Boskovice – Vinohrádky: jak byly zprávy o předchozích lokalitách kusé a neúplné, o to bohatější a výmluvnější údaje máme o lokalitě „Vinohrádky“, ležící cca 0,5 km západně od západního okraje města Boskovice. Jedná se o strmější svahy jihovýchodní až jižní expozice v nadmořské výšce 350 – 420 metrů, které jsou podélně zvlněny svahovými hřbety a úpady. Místy jsou zřetelné zbytky mezí, zřejmě památky na terasování svahů pro pěstování révy vinné v minulosti. Převládajícím půdním typem jsou hnědozemě na spraších, slabě vápnité, ve vegetačním období vysýchavé. Jedná se o relativně velmi teplou polohu. Vinohrádky lze charakterizovat jako ovocné sady, lada a lesní porosty včetně jejich okrajů s dru hově bohatými ekotonovými společenstvy (= společenstva lesních okrajů) s výskytem teplomilných druhů – xerotermofytů (= suchoa teplomilných rostlin) a subxerotermofytů (= podobné předchozím, ale méně náročné). Vegetační kryt lokality popsal jako první významný botanik doc. Jan Šmarda již v roce 1934, opakovaně pak v roce 1951 a považoval ji za jednu z nejvýznamnějších stanovišť teplomil ných rostlin v severní části Boskovické brázdy. Zahrnoval do ní ovšem i sousední lesní pozemky, nazý vané „Habří“. Při dalším podrobném průzkumu v roce 1999 se některé vzácné, Šmardou uváděné xerotermofyty, nepodařilo nalézt, přesto si však lokalita zachovala neobyčejnou druhovou bohatost ta xonů a co do počtu zde rostoucích xerotermofytů a subxerotermofytů se stále jedná o velmi významné území v severní části boskovické brázdy. Při terénním průzkumu bylo zaznamenáno několik zvláště chráněných druhů rostlin, řada dalších patří mezi regionálně vzácné a ohrožené, průzkum konstatoval i neobyčejné množství hájových a teplomilných druhů rostlin. Vskutku pozoruhodná galerie ... Směrem k západu a severozápadu navazuje na Vinohrádky les Habří. V lesním porostu jsou zřetelné stupně starých mezí, svědčící o zemědělském využívání, zcela pravděpodobně jako vi nice. Přes zřejmý úbytek druhů si Habří ve svých nejkvalitnějších částech dosud zachovalo cha rakter významné lokality vzácnějších

teplomil ných rostlin, z nichž některé zde rostou v izolova ných populacích na severní hranici svého rozšíření v Boskovické brázdě. Floristicky nejcen nější je vrcholový hřbet a přiléhající části slunných svahů, kde roste celá řada teplomilných hájových druhů. Počet nou populaci zde má i zvláště chráněná lilie zlatohlávek (Lilium martagon). Teplý ráz celého území podtrhuje i výskyt vzácného hájového ptáka žluvy hajní (Oriolus oriolus), která zde byla pozorována v hnízdním období v polovině května. Boskovice – U Otylky: v okolí Boskovic bych rád upozornil na lokalitu, která sice nemá název pochá zející od vína a také Dr. Vermouzek ji ve svém přehledu neuvádí, svou polohou a především vegetačním krytem se však pro tuto činnost přímo nabízí. Jedná se o lokalitu U Otylky, ležící cca 1,5 km severně od Boskovic kolem kapličky sv. Otýlie, významné refugium druhové biodiverzity uprostřed rozlehlé převážně zorněné krajiny Boskovické brázdy v rozmezí nadmořských výšek 380–418 metrů nad mořem. Údolí U Otylky má výrazný mísovitý uzávěr s konkávně prohnutými, místy strmějšími svahy, zčásti přeměněnými na pole. Horní část údolí má vzhled i ráz tzv. svahového úpadu, t.j. údolí, které bylo vytvořeno v hlavních rysech působením svahových procesů, ronu a soliﬂukce již v období chladných let pleistocénu. Převládajícím půdním typem jsou hnědozemě na spraších, území patří do mírně teplé klimatické oblasti s poněkud chladnějším údolním dnem a dobře osluněnými teplejšími svahy a hřbety. Uprostřed rozlehlé polní krajiny je v relativně členitějším reliéfu zachována mozaika trvalých vegetačních formací – travinobylinných lad, polokulturních luk, vysokokmenných sadů, dřevinných linií a drobných lesíků. Z regionálně vzácných a ohrožených druhů rostlin zde rostou teplomilné druhy bylin, velmi pozoruhodný je výskyt izolované populace podražce křovištního (Aristolochia clematis), teplomilného druhu, který u nás zpravidla provází vi nice. Právě výskyt tohoto druhu mne přivedl na myšlenku, že zde někdy dávno mohl být vinohrádek. Také tato lokalita je v rámci biogeograﬁcké diferenciace krajiny a skupin typů geobiocénů řazena do velmi teplého 2. dubobukového vegetačního stupně. Doubravice: na katastru Doubravice se připomíná starý vinohrádek na levém břehu vodního toku Nešůrka v trati Padělky nad žlebem. Pozemek leží – podle Vermouzka – v nadmořské výšce cca 375 m nad mořem, je obrácen k jihozápadu, půda na něm je hlinitopísčitá, lehce propustná. V místech pravděpodobné lokalizace tohoto vinohrádku je dnes les (zalesněná stráň), na části je chatová kolonie, lokalita je tedy bez možnosti zjištění přirozeného bylinného krytu. (dokončení příště)

Vinařský obzor (4/2005)

215

Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc., sedmdesátiletý 1965 byl přijat jako odborný asistent na Vysokou školu zemědělskou v Brně, kde působil až do svého odchodu do důchodu. Zde jsem i já poznal Eduarda Postbiegla, když mě na Zahradnické fakultě MZLU v Lednici učil vinohradnictví a byl i vedoucím mé diplomové práce. V průběhu působení na Vysoké škole zemědělské a později Mendlově zemědělské a lesnické univerzitě vyučoval ochranu rostlin, ovocnictví, ale zejména vinohradnictví a vinařství. Po celou dobu svého pedagogického působení i v současnosti se jubilant věnuje propagaci oboru mezi širokou odbornou i laickou veřejností. Nelze nepřipomenout, že Eduard Postbiegl byl zakládajícím členem Českomoravské vinohradnické a vinařské unie, dnešního Svazu vi-

Eduard Postbiegl V březnu letošního roku se doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc., významný pedagog a propagátor vinohradnictví a vinařství, dožil 70 let. Eduard Postbiegl se narodil 14. března 1935 v Bratislavě, zájem o zahradnictví u něj podnítil jeho děd, zahradník z Dúbravky u Bratislavy. Středoškolská studia absolvoval na Střední polnohospodársko-technické škole v Modre, kde studoval obor vinohradník a maturoval v roce 1954 s vyznamenáním. Po roční praxi jako agronom na Strojně traktorové stanici v Bratislavě-Rači byl přijat ke studiu na Vysokou školu zemědělskou v Brně, kterou v roce 1960 úspěšně dokončil. Po absolvování vysoké školy nastoupil jako technik hospodářství Rajhrad, Státního statku Židlochovice, kde pracoval na úseku vinic pět let. V roce

E. Postbiegl navštěvuje vinařské provozy svých bývalých studentů nařů ČR. Velmi se zasloužil rovněž o obnovení vydávání Vinařského obzoru a byl dlouholetým předsedou redakční rady. Také díky jeho přispění se dostal Vinařský obzor z několikastránkového dvouměsíčníku až do dnešní podoby. Velmi významná je jeho činnost ve „vinařské komisi“ Českého zahrádkářského svazu, ať už v oblasti organizování výstav nebo spolupráce se zahraničními, zejména rakouskými vinaři. Působí ve sdružení „Vinařů brněnské oblasti“, kde organizuje odbornou přednáškovou a zájezdovou činnost pro členy a je odborným garantem každoročně pořádané výstavy vín.

Eduard Postbiegl je velmi známou osobností mezi odborníky v zahraničí. Díky jeho mezinárodním kontaktům měli studenti možnost poznat vinohradnický a vinařský výzkum v zahraničí, za což mu patří poděkování nejenom ode mne. Je vždy srdečně vítán v Rakousku u Josefa Pleila, prof. Barny a dr. Wunderera, ale i v Geisenheimu u ředitele institutu prof. Schallera. Společně jsme se zúčastnili mnoha mezinárodních konferenci a světových kongresů. Mezi nejvýznamnější patří účast na VIII. Mezinárodní konferenci ke genetice a šlechtění révy vinné v roce 2002 v Kecskemétu a na Světových vinařských kongresech OIV v Bratislavě a ve Vídni. Na všech těchto akcích presentoval výsledky výzkumu v České republice a na posledním kongresu ve Vídni přednesl přednášku na téma „Pěstitelské vlastnosti nových interspeciﬁckých odrůd révy vinné“. Hlavním úkolem jubilanta však byla výuka vinohradnictví na naší universitě a výchova mladých a úspěšných pěstitelů révy vinné a výrobců vína. Byl vedoucím velkého množství diplomových prací a jeho studenti dnes pracují ve vinohradnictví a vinařství v prakticky celém bývalém Československu. Eduard Postbiegl stál rovněž u zrodu veletrhu Vinex, soutěže Grand Prix Vinex a soutěže o královnu vín, kterým se po dlouhá léta věnoval. Je jen málo lidí, kteří vykonali pro rozvoj oboru tolik práce jako dnešní jubilant. Chtěl bych mu proto jménem všech českých, moravských a slovenských vinohradníků a vinařů popřát hodně zdraví a spokojenosti v dalších letech a vyslovit přání, aby jeho činnost pro rozvoj oboru byla stejně plodná jako doposud. Do dalších let mu proto připijme „Na zdraví“ . Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. foto: archiv E. Postbiegla

Národní vinařské centrum s vinaři na veletrhu Holiday World 2005 Ve dnech 17.–20. února 2005 se na pražském Výstavišti uskutečnil již 14. ročník Středoevropského veletrhu cestovního ruchu HOLIDAY WORLD 2005. Své zastoupení zde mělo na 700 vystavovatelů z 50 zemí světa a novinkou na letošním ročníku byly prezentace také neziskových organizací, které se mohly tohoto veletrhu zúčastnit hlavně díky ﬁnanční dotaci Ministerstva pro místní rozvoj ČR. Této příležitosti využilo i Národní vinařské centrum, o. p. s., které nabídlo možnost prezentace na stánku v Křižíkově pavilonu E i vinařům a vinařským podnikům. Návštěvníci pak mohli nejen ochutnat různé druhy vín, ale také seznámit se s dalšími aktivitami vinařů, které pro turisty připravují. Spolu s Národním vinařským centrem, o. p. s., se veletrhu účastnili: AGROTOS, spol. s r. o., Hodonín; Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž, s. r. o.; Ing. Vlastimil Bunža, Bzenec; Vinařství Hřiba, Čejkovice; Zámek Mělník & vinné sklepy J. Lobkowicze s. r. o.; Zemědělská a. s. Čejkovice; ZNOVÍN ZNOJMO, a. s., Šatov; Žerotín, a. s., Strážnice. Národní vinařské centrum, o. p. s., zde prezentovalo mimo jiné také část nové kolekce vín s titulem „Salon vín České republiky 2004/2005“. Vína oceněná tímto titulem budou mít návštěvníci možnost ochutnat při návštěvě degustační expozice Salonu vín, která se nachází v podzemních sklepních prostorách valtického zámku a bude opět otevřena od 1. dubna 2005. Olga Rajnochová

216

Vinařský obzor (4/2005)

Před šedesáti lety se vinaři rozloučili s vynikajícím odborníkem

Dr. Karel Neoral se narodil 3. listopadu 1889 v Poličkách u Kojetína. Po všestranném vzdělání na prostějovské reálce studoval na zemědělském odboru Vysoké školy technické v Praze, kterou ukončil v r. 1912. Po krátké praxi nastoupil v r. 1913 vojenskou službu. Zde ho zastihla válka, ale již koncem roku 1914 se dostal do zajetí, byl nasazen na práce v Tjumeni na Sibiři. V říjnu 1915 však odchází s několika přáteli – dobrovolníky na ruskou frontu a zde se přihlásili do čs. legií. S nimi se vrátil do vlasti až v r. 1920 a ihned nastoupil službu ve šlechtitelské sekci Zemských výzkumných ústavů zemědělských, kde v roce 1925 byl prohlášen doktorem technických věd a následně byl jmenován přednostou sekce vinařsko-ovocnické. V této

funkci byl až do zatčení gestapem v r. 1939. Krátce před zatčením byl ještě jmenován ředitelem Zemských výzkumných ústavů v Brně. Během války byl vězněn v koncentračních táborech, až těsně před jejím koncem byl již těžce nemocný propuštěn z koncentračního tábora Oranienburg. Při své odborné činnosti poznal prakticky všechny šlechtitelské, vinařské a ovocnické podniky v Československu. Z konce třicátých let si jej též pamatuji jako velmi hodného a příjemného pána, který často přijel do toho času státní a zemské révové a ovocné školky ve Velkých Pavlovicích. Byl též na studijních cestách v Bulharsku, Maďarsku, Německu, Rakousku, Rumunsku, Švédsku, Švýcarsku a Rusku. Zde byl i na krátkých studijních pobytech ve výzkumných ústavech. Od roku 1930 byl řádným členem Československé akademie zemědělské v Praze a Masarykovy akademie práce. Od roku 1935 byl jako honorovaný docent pověřen přednáškami v předmětech ovocnictví, vinařství a zpracování zahrad. produktů na Vysoké škole zemědělské v Brně, kde se také habilitoval v r. 1938 z vinařství. V témže roce byl rozhodnutím prezidenta republiky jmenován odborně-technickým členem patentního soudu. Výsledky své odborné práce aktivně prezentoval na řadě mezinárodních kongresů v Budapešti, Praze, Bukurešti, ve Vídni, Curychu, Barceloně, Paříži, Haagu a Berlíně. Styk Dr. Neorala s praxí byl všestranný a velmi živý. Byl členem

mnoha ovocnických a vinařských spolků, velmi aktivní literárně jako autor mnoha odborných článků, ale též publikací. Dominantní stále zůstávala genetika a šlechtění. Ve vinařství pracoval na organizaci šlechtění révy a zde se též habilitoval prací: „Studie o použití kříženců Vitis vinifera s některými jinými druhy rodu Euvitis.“ Zde podal i mnoho praktických zjištění. Zajímavá je dále jeho práce „O biologickém rozpoznávání vín ovocných ve vínech révových.“ V této práci popisuje jako první použití serologie v kontrolní práci. Zpracovává též široce složení a jakost moravských vín. Dr. Neoral byl důležitým článkem tria špičkových vinařských odborníků první republiky: Votruba – Pštross – Neoral. Tato trojice má velkou zásluhu na rozvoji moravského, ale i československého vinařství. Osobně byl člověkem spravedlivým, s poctivým srdcem přijímající každou nabízenou spolupráci. Rád však uznal rozdílný úsudek jiného, a proto spolupráce s ním byla opravdovou radostí každého. V kruzích vinařů byl velmi oblíben a jeho odchod byl pro naše vinařství velkou ztrátou. Také my bychom neměli zapomínat na naše předchůdce a měli bychom se snažit uplatnit jejich zásluhy nejen v historii, ale též při současné propagaci našeho vinařství. Podle článků ve Vinařském obzoru ročníků XIX, XXXIII a XXXIX zpracoval Ing. Drahomír Míša, Lednice fotomateriály: archiv autora

Vinařský obzor (4/2005)

Oskarový film ovlivnil prodej vína Dva Zlaté glóby a Oskara za nejlepší scénář získala vinařská road–movie Bokovka (Sideways). Příběh bývalých spolužáků, rozvedeného znalce vína Milese a promiskuitního herce Jacka, kteří se týden před Jackovou svatbou vypraví na pánskou jízdu vinicemi kalifornské Santa Barbary, překvapivě ovlivnil trh s vínem. V USA vzrostl za poslední tři měsíce prodej Pinotu Noir o 16 % a dosud velmi vyhledávaný Merlot zaznamenal 2% pokles zájmu. Britové nakoupili během čtyř týdnů od uvedení ﬁlmu do kin o 22 % více Pinotu Noir nežli ve stejném období loňského roku. A právě Pinot Noir je oblíbenou odrůdou hlavního hrdiny, zatímco Merlot je ve ﬁlmu zdrojem jízlivých poznámek. Britský on–line žurnál Telegraph vysvětluje rostoucí popularitu vína také fenoménem Bridget Jonesové. Přepracované svobodné třicátnice považují víno za moderní alkoholický nápoj, který je neperlivý a méně kalorický nežli pivo. Konzumaci vína přiznává 69 % Britek (oproti 62 % mužů). V restauracích preferuje 36 % žen bílé víno (21 % mužů), 31 % žen červené víno (24 % mužů). Nejoblíbenějším nápojem mužů je točené (34 %) či lahvové pivo (31 %). U žen nedosahuje pivo ani poloviny oblíbenosti vína (točené i lahvové pivo 14 %). Prodej vína na britských ostrovech stoupl za posledních pět let o 30 %. Martin Křístek Výstava vín Podluží 2005 V Dolních Bojanovicích vrcholí příprava výstavy vín Podluží 2005, jejímž pořadatelem je Vinařský spolek, ČZS, Kratina, a.s., a Obecní úřad Dolní Bojanovice. Výstava se uskuteční 23.–24. dubna 2005 v sále Obecního domu v Dolních Bojanovicích. Degustace se bude konat v neděli 17. dubna 2005. Výstava vín „Podluží“ je pokračováním tradiční „Oblastní výstavy vín Podluží“. Tento název již neodpovídal skutečnosti, protože vinařská oblast Podluží po přijetí nového vinařského zákona zanikla a stala se součástí Slovácké vinařské podoblasti. Současně s touto výstavou bude probíhat i Nominační výstava pro Salón vín ČR. Výstava vín „Podluží 2005“ je také jednou ze součástí oslavy stého výročí založení Rolnicko-vinařského družstva „Zádruha“ v Dolních Bojanovicích. Bylo to první rolnicko-vinařské družstvo na území Čech a Moravy. Pořadatelé této výstavy zvou všechny z řad laické i odborné veřejností, a to nejen na výstavu, ale i na degustaci. Pořadatelé VV

217

Brna Richard Svoboda a předseda SV ČR Jiří Sedlo. Smích vyvolal Jiří Škrla, který podotkl, že sklepy na Moravě si nevybírá podle diplomů, a přesto tam diplomy vidí často, a potlesk Ladislav Skopal, když řekl: „Když jsem začal pracovat v Praze, i v lepších podnicích mi na otázku jaké mají víno odpovídali bílé a červené, někdy dodali – sudové z Moravy. Dnes se situace lepší a věřím, že se bude lepšit stále více.“ Zástupce sdružení Bonus Eventus při přebírání ceny upozornil, že možná nastal čas „promítnout ceny do cen“, tedy prodejních cen, které jsou prý stále nízké a neodpovídající kvalitě našich vín. Večer doprovodila cimbálovka, kromě vítězných vín byl k dispozici i koktejl bar a pohoštění. Petr Posolda Export bílých burgundských vín stoupá Přestože bývá Burgundsko spojováno v prvé řadě s víny červenými, podíl bílých vín na exportu dosáhl 70 %. Před 30 lety byla situace zcela opačná. Dnešní úspěch bílých vín jde na vrub každoročnímu nárustu popularity generických vín Chablis a Mâconnais, zatímco prestižní apelace Côte de Beaune hlásí stagnaci. Mezinárodní image regionu sice nadále obstarávají klasická Grand Cru, avšak ekonomická recese prospívá více vínům optimálního poměru cena vs. kvalita. Úspěch na francouzském trhu zaznamenává rovněž Bourgogne Aligoté. Podle „Bourgognes News International 4“ (mk) Festival Svatomartinského vína, pečených husí a husích jater v Dunajské Stredě V regionálním vysíláni Slovenské televize v maďarském jazyce jsem zachytil informaci, že v Dunajské Stredě kulturní spolek slovenských Maďarů už po několik let pořádá v listopadu Festival spojený s ochutnávkou Svatomartinských vín, soutěž o nejlépe upečenou husu a nejlépe upravená husí játra. Při tom vzpomenuli, že v minulosti se husy z oblasti Dunajské Stredy hnávaly na trh až do Brna. To potvrzuje vyprávění mého dědečka. Velká hejna husí skutečně hnali „až z Uher husárci“ tak aby byly v Brně ke konci listopadu, kdy byl o husy největší zájem. ako Kupážování Mistelle de Muscat jako společenská událost

Ceny GP Vinex byly předány na slavnostním večeru Výsledky Grand Prix Vinex jsme přinesli v minulém čísle. Ceny byly předány na slavnostním večeru, kde vystoupili i hejtman JMK Stanislav Juránek, předseda zemědělského výboru PS PČR Ladislav Skopal, ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec, ředitel BVV Jiří Škrla, primátor

V Němčičkách se 25. února konalo Kupážování Mistely 2005. Večer měl v režii Jan Stávek, producent Mistelle de Muscat, s cílem zjistit od hostů vhodný poměr odrůd pro letošní výrobu své mistely. Tato vína jsou vyráběna z cuvée, jejichž základ tvoří muškátové odrůdy. Poměr mezi odrůdami má respektovat aroma muškátů a zároveň být svěží díky veltlínskému zelenému. Fortiﬁkováno jemným alkoholem, víno zraje na kvasnicích v soudcích. Standardní vína vznikají kupáží starších roč-

218

Vinařský obzor (4/2005)

níků s mladšími víny a právě to bylo náplní večera. „Pozval jsem zejména majitele vinoték, protože mají k chutí zákazníků nejblíže,“ vysvětluje Jan Stávek. Tvorbu kupáže doplnil program, sestávající ze specialit, typických pro masopustní období a projekce fotograﬁí z cest Jana Stávka za portskými víny. Po škvarkové pomazánce proběhla řízená degustace čtyř kupážovaných vín (Veltlínské zelené 2004 a Muškát Moravský 2004 z Němčiček, tentýž z Moravské Nové Vsi a starší ročník Mistelle de Muscat) po níž hosté dostali odměrné válce a dostatek vín k přechutnání různých kombinací a volbě té, která jim vyhovuje. Vzorky hostů byly ponechány stranou pro zcelení a na řadu přišly zabíjačkové speciality a destilát z hrušek. „Zároveň jsme k jednotlivým jídlům vybrali vhodná místní vína,“ připomíná Jan Stávek. Nakonec došlo na masopustní koblížky s vinným želé, likér z rakytníku a vína hostů. Výsledky anonymního přehodnocení překvapily – ukázaly dva názorové proudy. S odstupem zvítězily dvě kupáže, jedna s 50% poměrem veltlínského zeleného, bohatá kyselinami a svěží, naopak druhá zdůrazňující typické vlastnosti Mistelle de Muscat, charakteristické aromatické chuti muškátových odrůd, jen s náznakem kyselinky, navazující na předchozí ročníky. Petr Posolda Šroubovací uzávěry poprvé v Burgundsku Négociant Moillard představil aktuální kolekci vín apelace Nuits– Saint–Georges. Pod názvem „Les 12 S“ přichází poprvé na trh bílé a červené víno z Burgundska v lahvích se šroubouvacími uzávěry. Je to jednoduché a bezproblémové, vysvětluje mluvčí ﬁrmy Denis Thomas. Cílovou skupinou nového produktu jsou mladší konzumenti vín, určen je domácím i zahraničním supermarketům. Francouzské obchodní řetězce již zájem projevily. Podle „Bourgognes News International 4“ (mk) 28. jihomoravská výstava vín v Brně Dne 24. 2. 2005 se konala v prostředí Kongresového centra v Brně na Výstavišti 28. jihomoravská výstava vín. Byla zde vína od profesionálních výrobců, ale také vína od drobných vinařů z celé Moravy. Bylo možné srovnávat vína vyrobená nejmodernější technologií a na druhé straně vína vyráběna tradičními postupy v malém množství. Lze konstatovat, že kvalita vystavených vín v posledních letech má neustále stoupající úroveň. Předsednictvo a výstavní management sdružení vinařů „VINAŘI BRNĚNSKÉ OBLASTI“ děkují všem příznivcům, kteří i ve složitých legislativních podmínkách svými vzorky přispěli ke zdaru výstavy. Hodnocení vzorků se uskutečnilo 19. února 2004 v menze kolejí J. A. Komenského, MZLU v Brně. Bylo hodnoceno 920 vzorků vín (620 bílých a 299 červených ). Bodovalo 82 vinařů–odborníků z řady obcí, vinařských producentů a institucí jižní Moravy. Vzorky 45 odrůd vín dodalo 381 vystavovatelů. Šampióni 28. jihomoravské výstavy vín: – Bílá vína mladá: SAUVIGNON, Vajbar Bronislav, Rakvice, zemské **, 2004 – Bílá vína starší: RYZLINK RÝNSKÝ, Žerotín, a.s., Strážnice, výběr, 2003 – Červená vína mladá: MODRÝ PORTUGAL, Mádl Stanislav, Velké Bílovice, zemské, 2004 – Červená vína starší: ZWEIGELTREBE, Výzkumná stanice vinařská, Mutěnice, 2003 Největší kolekci 20 vzorků vín dodal pan Zdeněk Hustý z Brna. (vo) Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století 18. 4. 1915 se konala výroční členská schůze Zemského vinařského spolku pro Markrabství moravské. Vzhledem k válce byla menší účast.

Na schůzi byli voleni funkcionáři na 3 roky. VO 9, 1915, č. 3 (duben), str. 33. Členy Československé akademie zemědělské v Praze byli jmenováni Dr. Karel Neoral, Ing. Antonín Fiala, Ing Stanislav Kopal a Bohumil Jermář. VO 29, 1935, č. 4, str. 75. Podle uvedených zdrojů zpracoval Ing. Drahomír Míša Tradiční přehlídka představila přes 200 vín z celého světa Moravská banka vín uspořádala 8. března tradiční Nákupní přehlídku vín ve vinném sklepě Partner centrum v Brně. Akce se koná dvakrát ročně a majitelé firmy – Stanislav Šida a Ing. Irena Svobodová – na ni zvou obchodní partnery, znalce a milovníky vína. Od 11 do 18 hodin mohli návštěvníci ochutnat více než 200 vzorků, připraven byl i chléb a sýr na zakousnutí. U většiny stolků byli k dispozici přímo obchodní zástupci vinařských firem, několik zastoupili ochotní učni. „Dopoledne se tu střídali převážně sommelieři, odpoledne nastal nával obchodníků,“ prozradila Ing. Svobodová. Ona i Stanislav Šida vítali osobně návštěvníky a zodpovídali dotazy. Její slova nebyla přehnaná, kolem čtvrté hodiny se dalo davem prodrat jen stěží. K ochutnání a případnému objednání byla vína nejen mnoha našich producentů, ale i australská, jihoafrická, chilská, argentinská, španělská a další vína, pro některé novinkou byla vína moldavská. Bez nároku na úplnost lze říci, že výborný dojem zanechal botrytický sběr Rulandského bílého 1999 z vinařství Marcinčák či Pálava, výběr z hroznů 2003 Znovínu Znojmo. Náhodně dotázaní návštěvníci byli navíc potěšeni španělským sektem Freixenet Carta Nevada Semi seco, dováženým firmou Soare, a z červených vín je zaujal například Modrý Portugal v pozdním sběru 2003 v expozici Moravína Valtice. Petr Posolda

Obchodní zástupkyně ﬁrmy Soare Šárka Hlaváčová nalévá jeden z vystavených sektů. Výstava vín v Syrovicích Téměř tři sta vzorků mohli ochutnat návštěvníci výstavy vín, která se konala 19. března v Syrovicích. Svá vína do soutěže přihlásilo na sto padesát vinařů nejen z blízkého okolí, ale i třeba z Mikulova a pět vín reprezentovalo Rakousko. Výstava probíhala od rána a tak večer, kdy ji doplnila živá hudba k tanci, nebyla už všechna vína k dispozici – hosté vypili například veškeré Chardonnay, pryč byli i vítězové – Sauvignon 1998 Martina Hanzlíčka z Ořechova, Frankovka 2002 Miloše Soukala rovněž z Ořechova a Müller Thurgau Jaromíra Ondrouška z Vranovic. I ze zbývajících vzorků se však rozhodně nezklamalo Veltlínské zelené 1998 ze Školního zemědělského podniku Žabčice, Rulandské bílé domácího Jiřího Černého, Ryzlink Vlašský 2003 Františka Culky ze Želešic a mnohá další vína.

Vinařský obzor (4/2005)

Sazenice révy vinné

Chcete doopravdy kvalitní korky . . . ?

Rulandské modré, Modrý Portugal, Tramín červený, Zweigeltrebe, Svatovavřinecké, Alibernet, Müller Thurgau, Sauvignon minimální odběr 50 ks Cena 33 Kč bez DPH Martin Hicl Dlouhá 49, 691 06 Velké Pavlovice Tel./fax: 519 429 316, mobil: 608 821 343

219

Vilém Kraus – Mělnické vinařství Kraus Přístavní 1282, 276 01 Mělník tel.: +420 315 67 00 62, fax: +420 315 67 18 14 E-mail: krausvilem@seznam.cz T-mobile: +420 603 89 48 05

220

Vinařský obzor (4/2005)

Nabídka Vinafiského obzoru Zásilkov˘ obchod vinafisk˘ch publikací Víno z nebe na zem „âím více se budeme vzdalovat zákonÛm Ïivota, tím více budeme závislí na umûl˘ch náhraÏkách, které jsme pÛvodnû nepotfiebovali ani k o‰etfiování vinice ani k zvelebování vína“ (Nicolas Joly, autor). Autor v knize odhaluje nûkteré aspekty biodynamie vinohradnictví a vinafiství, které sám úspû‰nû praktikuje ve své vinafiské firmû. Kã 299,00

Pít, ãi nepít Îe mÛÏe b˘t moderátní konzumace vína zdraví prospû‰ná, o tom pojednává pﬁesvûdãivû podan˘ v˘klad na‰eho pﬁedního kardiologa prof. MUDr. Milana ·amánka, DrSc., a jeho spolupracovnice doc. MUDr. Zuzany Urbanové, CSc. Odpovídají v nûm fundovanû na ve‰keré dotazy t˘kající se správného pojetí konzumace vína. Kã 75,00

Vinafiem v Africe i leckde jinde Antonín Koneãn˘, ná‰ pfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj bohat˘ Ïivot spojen˘ s révou vinnou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie, mimo jiné, i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Kã 190,00

Portské a ostatní fortifikovaná vína • Portské (historie v˘roby, krajiny údolí ﬁeky Douro, vinohradnictví v Douru, tradice a souãasnost v technologii portsk˘ch vín, tﬁídûní portsk˘ch vín, portské a stolování...) • Sherry (historie, pÛda a podnebí, vinohradnictví, postup v˘rby, typy...) • Madeira • Malaga • Ostatní fortifikovaná vína (Marsala, Moscatel de Setúbal, Mistelle, Pineau des Charentes, Macvin du Jura, Jerepiga...) • Fortifikovaná vína âeské republiky 144 stran, vázaná, formát 148 x 210 mm Kã 299,00

VÍNO - pomocník pfii poznávání ãeského a moravského vína 8stránková skládaãka se základními kapitolami souhrnnû, pfiitaÏlivû a srozumitelnû orientující zejména úplné zaãáteãníky v oblasti vína. Vhodné pro osvûtu zákazníkÛm. Pfiíjemn˘ pfiíruãní formát (‰ = 16 cm, v = 24 cm), pevn˘ kfiídov˘ papír v lesklé laminaci umoÏÀuje kaÏdodenní pouÏití. Kã 40,00 pfii vût‰ím odbûru sleva

Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba

roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku

1999 2000 2001 2002 2003 2004

Kã Kã Kã Kã Kã Kã

290,00 330,00 380,00 420,00 450,00 490,00

Vinaﬁsk˘ obzor roãníky 1999 – 2004 v ãerné deskové vazbû se zlat˘m písmem.

Sklepy - opravy a rekonstrukce Publikace popisuje typy suterénÛ, jejich orientaci vÛãi nadzemním ãástem stavby z hlediska konstrukce a dispozice. Zab˘vá se zejména jejich závadami z hlediska stavebního statického a vlhkostního a navrhuje konkrétní moÏnosti oprav. Kniha zahrnuje základní typy sklepÛ, vãetnû samostatn˘ch, a poskytuje informace i o provozování sklepÛ. Kã 99,00

Pûstujeme révu vinnou Praktick˘ souhrn biologick˘ch, odrÛdov˘ch a pûstitelsk˘ch poznatkÛ, které jsou vhodné pro pfiírodní podmínky âeské republiky. Je vhodná pro zahrádkáfie, malovinafie i profesionály. Autofii: V. a V. Krausovi. Kã 98,00

Speciální mechanizace mechanizaãní prostfiedky pro vinohradnictví Autofii: Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph. D., Ing. Patrik Burg, 2003, MZLU Brno Publikace se zamûfiuje na ve‰kerou mechanizaci potfiebnou v moderním vinohradnictví od pfiedv˘sadbové pfiípravy pÛdy, pfies mechanizované agrotechnické zásahy ve vinici a zpracování pÛdy, aÏ po sklizeÀ hroznÛ. Kã 90,00

Vinaﬁství - návody do laboratorních cviãení

Ostatní nabídka:

Autor: Ing. Josef Balík, 2004, MZLU Brno. Publikace mÛÏe v˘bornû slouÏit jako rukovûÈ pracovníkÛm laboratoﬁí, v˘robním podnikÛm a obchodním organizacím zab˘vajícím se zkou‰ením a testováním vín a sledováním jejich látkového sloÏení, stability a jakosti. Obsahuje zejména metodické postupy pro praktické provádûní základního uvologického rozboru hroznÛ a chemického rozboru mo‰tÛ a vín a vybrané metody speciálních anal˘z jejich látkového sloÏení. Kã 70,00

Zrání vína v sudech barrique R. Steidl a W. Rener

Vinohradnictví - odrÛdy révy vinné Autor: Ing. Pavel Pavlou‰ek, Ph. D., 1999 Morfologie a funkce jednotliv˘ch ãástí révy vinné • PÛvod a klasifikace ãeledi Vitaceae • Ampelografie révy vinné • PodnoÏe pro odrÛdy révy vinné • Mo‰tové odrÛdy révy vinné • Stolní odrÛdy révy vinné • ·lechtûní révy vinné na Moravû • Slovenské novo‰lechtûní odrÛd révy vinné • Literatura • Obrazová pﬁíloha Kã 165,00

Vinohradnické stavby na Moravû Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováfiÛ, 2004 Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na jiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu. Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek. Kã 590,00

Smrt vinafiského krále Témûfi padesát historek a povûstí zaznamenal v moravsk˘ch vinafisk˘ch obcích Václav Litavansk˘, dlouhá léta pracující jako novináfi se zamûfiením na venkov a zemûdûlství. âasto pouãné, veselé i váÏné pfiíbûhy doplÀují vinafiská pfiísloví, citáty a kapitolky z historie vinafiství. Kã 139,00

Kã 160,00

Kapesní prÛvodce po vinaﬁsk˘ch oblastech a vínech âeské republiky Helena Baker, 2004 Kã 160,00 Oskeru‰e – Vít Hrdou‰ek

Kã 70,00

Sommelier, povolání budoucnosti

Kã 150,00

Setkání s vínem – Vilém Kraus, Jiﬁí Kopeãek

Kã 349,00

Cykloturistická mapa – Moravské a vinaﬁské stezky

Kã 90,00

Ekologické vinohradnictví – Jiﬁí Sedlo

Kã 99,00

Podnikatelské minimum pro vinohradníky a vinaﬁe - Po vstupu do EU Kã 90,00 Mapa jiÏní Morava vinohrady a vinné sklepy

Kã 60,00

Jak a proã postavit vinn˘ sklep

Kã 199,00

Velk˘ atlas odrÛd ovoce a révy

Kã 399,00

Obrazov˘ atlas chorob a ‰kÛdcÛ ovocn˘ch dﬁevin a révy vinné

Kã 330,00

Vinaﬁsk˘ slovník + CD-ROM

Kã 490,00

Nevûsty z Moravy – Jan Kostrhun

Kã 600,00

S˘r je bratr vína I a II

Kã 120,00 / 130,00

KdyÏ se ﬁekne víno

Kã 350,00

Pestujeme viniã

Kã 419,00

Ekologické zemûdûlství

Kã 280,00

Mapa vinafisk˘ch oblastí âeské republiky - standardní skládaná mapa Kã 75,00 - neskládaná role Kã 75,00 - laminovaná Kã 300,00 Pfiehled odrÛd révy Historie vinafiství na Moravû (komplet 3 publikací)

V cenách není zahrnuto po‰tovné a balné. Ceny jsou uvedeny vãetnû DPH. Vinaﬁsk˘ obzor, P.O.BOX 34, ÎiÏkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, http://www.vinarskyobzor.cz/

Kã 60,00 Kã 450,00

Vinařský obzor (4/2005)

SPOLEHLIVÁ FILTRACE Přejete si, aby Vaše víno bylo spolehlivě a hospodárně filtrováno, my se o to umíme postarat. Tradiční výrobce a dodavatel filtračních materiálů a zařízení. HOBRAFILT hloubkové filtrační desky řady N pro spolehlivou filtraci nejen v nápojovém průmysl ORBIFILT filtrační modul, efekt deskové hloubkové filtrace, tradiční filtrační medium pro technologii filtrace bez přístupu vzduchu a úkapů CANDEFILT/CLAROX filtrační svíčky, membrány pro filtraci nápojů před lahvováním HOBRACOL deskové a naplavovací filtrační zařízení celonerezové konstrukce s plastovými nebo nerezovými opěrnými deskami ORBICOL modulové filtrační zařízení, kompaktní uzavřený systém, celonerezové provedení CANDECOL svíčkové-membránové filtrační zařízení, uzavřený filtrační systém v různých variantách velikostí svíček i provedení

HOBRA

Š KOLN Í K VÁŠ SP O LE H LIVÝ PARTN E R

FILTRAČNÍ MÉDIA A ZAŘÍZENÍ

HOBRA-ŠKOLNÍK s.r.o. SMETANOVA UL., 550 01 BROUMOV, ČESKÁ REPUBLIKA TEL: +420 491 580 111, FAX: +420 491 580 140 E-MAIL: HOBRA@HOBRA.CZ, WWW.HOBRA.CZ

223