Vinařský obzor 9/2005 by Časopis Vinařský obzor

9 771212 788000

430

Vinařský obzor (9/2005)

Prípravky na ošetrenie vína Vinárske potreby Drevené sudy Barikové sudy Pálenice Mixér na ovocie – jablká

Royal – Hudec Miroslav, Na hriadkach 13/a, 841 07 Bratislava Tel./Fax: +421 (0)2/6477 4937, Mobil: 0903/829 216, 0903/829 217 E-mail: mhudec@stonline.sk

Vinařský obzor (9/2005)

431

Ad téma „špaček“ Hrozny zazrávají a (nejenom) tuzemským vinohradníkům nastává období, kdy je nutné v četných lokalitách hlídat úrodu nejenom před zloději automobilizovanými, ale také před prastarým postrachem – hejny špačků. V minulém čísle VO jsem na tomto místě shrnul výsledky ankety, která měla zmapovat situaci ohledně řešení „špaččí otázky“. Faktem je, problematika se dotýká plošně všech vinařských podoblastí. Situace bývá také velmi lokální; jsou místa, kde hejna jen proletí (v členitém terénu u lesních porostů, kde hnízdí dravci), ovšem rovinatější území, a zejména výsadby v blízkosti vodních ploch, kde s oblibou přenocovávají, bývají postihována zjevně častěji. Zajímavým faktem také je, že špačci u nás v době vinobraní škodící vůbec nejsou špačci u nás hnízdící, tedy „naši“. Ti naši totiž v té době jsou již na vinicích států jižní Evropy a nebo na svých zimovištích v severní Africe. U nás tedy řádí jejich severní bratři z Polska, Pobaltí či snad až Skandinávie. Do rubriky „Z redakční pošty“ jsme zařadili některé postřehy respondentů zmíněné ankety, které se vyjadřují mimo jiné k legislativě a regulaci špačka. Faktem je, že situace kolem loni místně povoleného odstřelu bude letos komplikovanější. Ministerstvo životního prostředí, které bylo pověřeno ve věci rozhodnout, požádalo Brusel, aby rozhodnutí vyšlo z EU. Zde však není jisté, zda jakékoliv řešení padne v termínu potřebném pro naše vinohradníky. Svaz vinařů zjistil, že v souladu se směrnicí č. 79/ 409/EHS je bez omezení povolen lov špačka v 7 členských státech EU – ve Francii, Kypru, Maďarsku, Maltě, Portugalsku, Řecku a Španělsku. V ostatních státech (včetně ČR) lze lov povolit v případě, že dochází k hospodářským škodám. Takže? Česká republika, konkrétně Ministerstvo životního prostředí, situaci může řešit nyní. Optimální variantou by ovšem bylo přiřazení k oněm sedmi členským státům. Otázka špačka však asi nemá žádné deﬁnitivní řešení. Tito tažní ptáci tu svištěli vzduchem zřejmě dávno před zkulturněním naší krajiny. Bude muset dojít k nějakému kompromisu. Co tak se inspirovat jižně od Alp, kde je v mnoha restaurantech situovaných ve vinicích v menu nabídka zpěvného ptactva? Okusil jsem sice už leccos, špačka ale zatím ne. Tak že by letos?

Richard Stávek

Obsah Richard Stávek: Editorial ............................................................................................................................ 431 Z redakční pošty ........................................................................................................................................ 432 Spolkové informace Jiří Sedlo: Zemědělské pozemky v České republice jsou vhodné pro technoparty.......................... 434 Informace z činnosti SV ČR ....................................................................................................................... 434 Informace z Moravínu ................................................................................................................................ 435 Informace z CČV ....................................................................................................................................... 435 Legislativa Miroslav Račický: Povinnosti vinařů z pohledu novely vyhlášky 323/2004 Sb. ve vztahu k ÚKZÚZ ................................................................................................................ 436 Jan Horešovský: Daňová poradna – daňová kontrola ............................................................................ 462 Vinohradnictví Erich Minárik: Tajomná odroda viniča Zinfandel.................................................................................. 436 Jan Růžička: Svlačec rolní a jeho chemická regulace v révě vinné ..................................................... 437 Petr Ackermann: Chřadnutí a odumírání keřů révy Esca ..................................................................... 444 Vinařská technologie Erich Minárik: Vplyv vinárskych praktík na interakciu kvasiniek a mliečnych baktérií ............... 451 Karel Hejduk: Definice a výroba růžových vín z praktického pohledu .............................................. 452 U slovinských dodavatelů vinařských potřeb ..................................................................................... 453 Václav Švejcar: Ještě k růžovým vínům................................................................................................... 454 Erich Minárik: Brettanomyces bruxellensis – škodlivá súčast kvasinkovej flóry červených vín .... 455 Irena Pavelková: Vliv ASVK na prokvašení moštů a kvalitu vína ........................................................ 456 Erich Minárik: Úloha taninu pri výrobe červených vín ....................................................................... 457 Pavel Pavloušek: Několik postřehů před letošním vinobraním ........................................................... 462 Obchod vínem Petr Procházka: Agroturistika a marketingový mix .............................................................................. 458 Martin Křístek: Ženy – nový cíl obchodníků vínem.............................................................................. 459 Jiří Malůšek: Degustace naslepo je loterie i pro znalce ........................................................................ 460 Vinařské aktivity Pavel Krška: SVATOMARTINSKÉ – Staro–nová národní značka pro mladá moravská a česká vína ............................................................................................................................. 461 Pavel Krška: Nová webová prezentace našeho vinařství spuštěna ..................................................... 461 Znojemský hrozen 2005, chuťovky pro všechny smysly ....................................................................474 Vinařská historie Pavel Zemánek, Patrik Burg: Zahradnická fakulta v Lednici slaví 20. výročí svého založení ............ 468 Drahomír Míša: Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století ........................ 480 Vinařství v zahraničí Nový Zéland nabízí mladým možnost získání praktických zkušeností ve vinařství ..................... 470 Pavel Pavloušek, Petr Procházka, Jaromír Veverka: Za inspirací v jižních Tyrolích .................................... 472 Milan Magni: Valle dÁosta – za horskými víny ................................................................................... 475 Portrét vinaře Jaroslav Pátek připravuje další knihu – bilancující autobiografii ...................................................... 477 Společenská kronika Za Janem Havlíkem ................................................................................................................................. 480 Zprávy z domova i ze světa ......................................................................................................................... 478

432

Vinařský obzor (9/2005)

Vinařský obzor číslo 9, ročník 98 (2005) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 e-mail: jana.studynkova@svcr.cz Redakční rada: Ing. Václav Švejcar, CSc., (předseda) (svejcar.vaclav@seznam.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. RNDr. Zdeněk Habrovanský, (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (machovec@vinarskyfond.cz) Libor Nazarčuk, (nazarcuk@post.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@svisv.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, kepert@breclav.net Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Hana Vídenská Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 53 Kč (včetně 5 % DPH). Rozšiřuje: PNS, a.s., MORAVAPRINT, s.r.o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné: V redakci – 1 číslo 38 Kč (včetně 5 % DPH) (celý ročník 454 Kč (včetně 5 % DPH)) Předplatné pro Slovensko: Mediaprint – Kapa Pressegrosso, a.s., P. O. BOX 183, 830 00 Bratislava, tel.: (00421)2/524 44 980, e-mail: predplatne@abompkapa.sk Adresa redakce a vydavatele: SVČR – Vinařský obzor, P.O. BOX 34, Žižkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 30. 8. 2005 Toto číslo vychází 5. 9. 2005 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu.

ERRATA Ve VO 7–8/2005 je pod fotograﬁí chybně uveden autor. Správně mělo být uvedeno Orig. Minárik, Foto Czeh.

Pavlovští vinaři otevřeli svoje sklepy Bylo jich sice jenom 9, ale až na počasí to byla akce velmi pěkná. Celkem pravidelně jsem se zúčastňoval podobných akcí v Rakousku, a tak bych si dovolil malé srovnání. Například v Golsu je sklepů otevřeno až 10x více. Ve většině případů se prodej uskutečňuje přímo ve sklepech, které jsou v perfektním stavu a jsou vizitkou každého vinaře. Když rakouský vinař prodává barikovaná vína, zákazník se může přesvědčit, že opravdu barikové sudy má. Červená vína jsou na vyšší úrovni. Je to dáno jednak polohou, a především technologií. V bílých vínech mohou pavlovští vinaři směle konkurovat, pokud nejsou lepší. Veltlínské zelené Topolanských, Ryzlink vlašský ledové víno Ing. Kršky nebo Müller Thurgau z Vinařství Pavlov snesou nejvyšší hodnocení. Krásná vína představila ﬁrma Ilias a Věstonické sklepy. Pavlovští a okolní vinaři se mají čím pochlubit. Já osobně budu raději jezdit ochutnávat vína po vlastech moravských. Má to hned několik výhod. Není to tak daleko a s vinařem si mohu o jeho vínech pohovořit. A to jsou zkušenosti k nezaplacení, myslím, pro obě strany. A při zaplacení vstupného vím, že podporuji naše vinaře, kteří podporu potřebují, aby rakouským kolegům mohli konkurovat ve všech směrech. Mgr. Pavel Navrátil, Kyjov

Vážená redakce! Reaguji na dopis p. Matouše, v němž je celá řada nepřesností a zamlčených pravd. Jsem důchodce, malovinař a patřím mezi ty zvrhlíky, kteří většinou marně vysedávají na posedech a snaží se ulovit nějakou zvěř. Takže můj pohled je z druhé strany pomyslné barikády. Pan Matouš vysadil vinohrad v těsné blízkosti lesa. Je to lokalita příhodná jak pro vinnou révu, tak pro zvěř. Původní obyvatelé Olbramovic (odsunutí po roce 1945) byli vinaři. Zůstaly nám po nich pěkné kopané sklepy, ale v této oblasti neměli ani jeden vinohrad. Asi věděli proč. Vinice zde vysadilo až JZD a dokonale je oplotilo. S rozpadem družstva padly i ploty a začaly problémy. První škody měl p. Matouš v roce 2003. Po společném jednání jsme mu podle přání oplotili vinohrad, aby zvěř neměla z lesa do vinice přístup. Nabídli jsme i ﬁnanční úhradu postřiku, ale ten nebyl potřeba. V roce 2004 žádné škody nebyly. Největší škody vznikly letos na jaře a je ironií, že ve vinici, která je ze tří stran oplocená.

Srna s dvěma srnčaty (zjištěno podle stop) přišla do vinice neoplocenou částí, kudy majitel zajíždí. A protože od jarního vyvázání až do poloviny května byla vinice bez kontroly, tak tam nerušeně hodovaly. Přitom k zabránění škod stačilo tak málo. Při začátku poškození přidat asi 30 m plotu, nebo zradidel, případně chemické ošetření. Obojí bylo dodatečně provedeno a další škody nepokračovaly. Myslím, že v místě, kdy vinice jsou od lesa i méně než 10 m, je potřeba důsledná a častá kontrola a ve spolupráci s myslivci dělat potřebná opatření. Pokud se týká přemnožení srnčí zvěře – dělám myslivost přes 40 let a tak nízké stavy nepamatuji. K těm napočítaným 68 kusům panem Matoušem je potřeba dodat, že se jedná o lán pole v závětří, kde byla řepa. Zvěř se tam v zimních měsících soustředila z širokého okolí. Aby nedocházelo k přemnožení, o to se velmi dobře starají motorizovaní pytláci. Snahou myslivců je dělat v rámci zákona taková opatření, aby škody způsobené zvěří byly co nejmenší a s vinaři spolupracovat. Vždyť většina myslivců jsou vinaři. Závěrem bych se chtěl připojit k pozvání pana Matouše. Přijeďte, protože myslivci zadarmo někomu oplotili vinohrad, to se asi jinde neuvidí. Jaromír Gregor, Olbramovice

Ad anketa „Špaček“ – některé názory a zkušenosti respondentů OTÁZKA: Jaký je váš názor na současnou platnou legislativu ve věci boje proti špačkovi? ODPOVĚDI: – pozitivní je, že v určitou dobu je povolen odstřel, jednalo se o buketu v roce 2004. V letošní sezoně bude odstřel problematický (pozn. red.) – povolení odstřelu je jediná učinná metoda u nás, jinak by vinice špačci zcela sežrali, – nebereme na vědomí, střílíme do nich, i když se málokdy zasáhne, – špačka není třeba vůbec chránit, – současná legislativa je naprosto nedostačující, – příliš komplikované, neúčinné, – nedostatečná, – pokud je špaček hájen i v době dozrávání hroznů, je nutná změna! V katastru Pavlova místní špačci sklízí i třešně a višně, – ve vinařských oblastech by měla být povolena likvidace po celý rok a ne pouze 2 měsíce = platná legislativa je nedostatečná, – z důvodu přehnaných ambicí ochranářů se špačci přemnožili natolik, že je těžko s tím cokoli dělat,

Vinařský obzor (9/2005)

– z pohledu vinařů špatná, – je to pro kočku, – neznám „legislativu špačka“, ale pokud není v době září až říjen možná ochrana úrody hroznů i střelbou do hejn, tak je to nenormální a špatně, – v době hlídání vinic povolení střelby z brokovnic do hejn, ale ne v zákoně o myslivosti,

– chrání špačky, ale nechrání několikaleté usílí k zapěstování vinice a každoroční vložené pracovní a materiálové (ﬁnanční) náklady na úrodu – kterou pak špačci „sklízejí“, – velmi špatná, katastroﬁcká pro zemědělce – vinohradníky, – špaček by měl být zařazen mezi zvěř dle zák. o myslivosti. Tím by byla dána

433

zodpovědnost uživatele honitby za škody i špačkem, – legislativa je špatná, špaček je přemnožený, – výsledný produkt lidí neznalých situace (nedotýká se jich), – nejúčinnější osoba – hlídač, nebo utvořit spolek pro hlídání vinic s ﬁnanční spoluúčastí.

434

Vinařský obzor (9/2005)

Zemědělské pozemky v České republice jsou vhodné pro technoparty!

Informace ze SV ČR

Nemám potřebu reagovat na každou politickou událost, ale CzechTek, spíše reakce po něm, mne k tomu vyburcovaly. Celou akci včetně reakce státu se snaží některé politické strany využít ve svůj prospěch. Přitom je jasné, že šlo o zásah proti osobám, které se nechovaly zcela běžně a podle zákonů tohoto, už demokratického státu. Prakticky nikdo nezná podrobnosti, obě dotčené strany vytváří svůj výklad. Pokud byla akce povolena a odehrávala se výhradně na k tomu pronajatém pozemku, účastníci se nedopustili nadměrného zatěžování okolí hlukem a nebránili průjezdu ostatním na veřejných komunikacích, pak bych chápal zásah policie jako neoprávněný a v demokratickém státu nepřípustný. To by pak měly mít příslušné vysoce postavené osoby za to i postih. Obávám se však, že tomu bylo úplně jinak. Povolení snad měli, i smlouvu s nějakým majitelem pozemku. Ale předpokládám, že při své akci neoprávněně používali i jiné pozemky, na které smlouvy neměli. Dokonce si snad z těchto pozemků brali materiál pro svoji potřebu (dřevo na oheň). Pokud je tento předpoklad správný, šlo o využívání majetku jiného, bez jeho souhlasu. To nehovořím ještě o poškozování jeho majetku. Následky těchto akcí z minulosti známe, i když nelze předem tvrdit, že budou stejné. Vniknutí na majetek někoho jiného bez jeho souhlasu považuji za agresivní a nepřijatelné chování. Je jedno, jestli se tak chová nějaký stát vůči jinému státu, více či méně organizovaná skupina nebo soukromá osoba vůči jinému člověku. Podstata je stejná, nemorální. Nerozlišuji mezi druhy majetku, v praxi je jedno, jestli někdo ukradne 1 milion Kč v hotovosti z podnikové banky nebo tento podnik o stejné peníze relativně legálně vytuneluje, či zda ve stejné hodnotě způsobí škodu ve vašem domě nebo na vašich pozemcích. Dům je stavba, pozemek ne. Například vinice je taky stavba, ale jenom tehdy, když se to státu hodí. Třeba pro placení daní, pro ochranu před zloději již je na stejné úrovni jako „ne stavba“, tedy holý pozemek. Nechápu rozdíl mezi tím, když je sad či vinice oplocena a zavřena brankou s visacím zámkem za 20 Kč a mezi neuzamčenou vinicí. Domnívám se, že každý člověk si uvědomuje, že to jemu nepatří, a tudíž to patří někomu jinému a nemá tam bez jeho svolení co pohledávat. Nebo třeba v paneláku, kde je odemčený vchod, si může každý vzít co ho napadne, či se ubytovat na schodišti? Taky tam až s výjimkou jednotlivých bytů nejsou žádné zábrany. Přesto je přístup k této problematice ze strany státu rozdílný. Nechci návrat do středověku, kdy byl každý darebák, byl-li přistižen, náležitě oceněn. To bychom asi potkávali nezvykle mnoho osob bez prstu, ruky nebo nosu. Ale jen princip samotného nesmazatelného označení, bez tělesné újmy, by byl rozhodně účinnější než stávající systém, kdy provinilec si jde třeba až po třech letech od protizákonného jednání na základě konečného právoplatného rozhodnutí soudu odpočinout na nějakou dobu „do chládku“ a pak může v klidu navázat na svoji předcházející činnost. Žádná peněžitá pokuta nemůže fungovat tak, jak by fungovalo označení na zbytek života, přitom by nemuselo jít o fyzické postižení. Jasně že CzechTek proběhl v nevinařské oblasti. Ale chtěl jsem upozornit na problém jako takový, ne na kolik zaplacených a nezaplacených korun a haléřů v tom letošním roce přišel. Například když budu mít pozemek připravený na výsadbu vinice a nepovoleně mi ho „tanečníci“ podupou, tak ten rok se mohu rozloučit s výsadbou. Je jasné, že budu mít objednány sazenice, za které jsem zaplatil zálohu a ty těžko někomu jinému prodám. Jenom tím přijdu o více než 200 tisíc Kč/ha. To samé, pokud někomu podupou louku a tím přijde o dotace, které má smluvně uzavřeny se SZIF při splnění určitých podmínek. Z uvedených důvodů, pokud „tanečníci“ nedoloží, že nikomu žádnou újmu nezpůsobili a že ji způsobil někdo jiný, budu věřit demokratickému státu, a dokonce budu požadovat, aby chránil majetek plátců daní. Tím netvrdím, že by neměli být potrestáni ti účastníci zásahu (na obou stranách), kteří se prohřešili proti zákonům této země. Nemůže mne nechat v klidu když slyším, jak náhodně projíždějící „turista“ se staví autem v sadu, na zelinářském pozemku nebo ve vinici, a protože je tam všeho tolik, tak si relativně trochu z toho, co tam vidí, naloží do svého auta. Stejně tak nelze akceptovat, aby někdo dělal nepořádek na pozemku jiného. Když přijde někdo do domu jiného v zablácených botách, všichni pochopí, že se to nedělá. Když stovky lidí odhodí odpadky na pozemku někoho jiného, tak nikoho z nich vůbec nenapadne, že je to rozsahem větší prohřešek. Přeji vám všem, aby se vám podařilo letos uchránit úrodu nejenom před zvěří, ale i před nezvanými „hosty“! Jiří Sedlo, 10. 8. 2005

Ve středu 29. 6. se uskutečnilo v prostorách Vinařského fondu jednání mezi zástupci Jihomoravského kraje a předsedou, místopředsedou a tajemníkem svazu o možnostech řešení problémů se špačky a o možnostech umožnění výčepu vína pod víchem. Dne 30. 6. 2005 proběhlo jednání představenstva SV ČR, které projednalo zejména problematiku vinařského marketingu. Usnesení z jednání bylo tlumočeno Radě Vinařského fondu. Ve dnech 8. a 9. 7. se konala soutěž VINOFORUM Znojmo 2005. Jako degustátor se za SV ČR účastnil Ing. P. Krška. Tajemník SV ČR pro organizátory zpracovával výsledky. Bližší informace o soutěži jsou uvedeny v tomto čísle Vinařského obzoru. Ve dnech 11.–12. 7. se konalo v Bratislavě hodnocení mezinárodní soutěže vín Vinofest. Za ČR se účastnil projektový manažer SVČR. Moravská vína zde získala 11 medailí. V úterý 12. 7. proběhlo v Brně v budově JMK zasedání Rady Vinařského fondu za účasti předsedy a místopředsedy svazu. Byl dohodnut postup při posuzování žádostí o podpory v době do notifikace Fondu v Bruselu. Ve středu 20. 7. se v budově Úřadu vlády uskutečnila další schůzka k problematice malých vinařů. Za účasti předsedy a tajemníka SV ČR, ředitele Mgr. J. Hanáčka a Ing. J. Kosteleckého a dalších byl dohodnut závěrečný postup při prosazování legislativních změn. Ve dnech 25. až 29. 7. absolvoval šéfredaktor VO Letní intenzivní kurz žurnalistiky na Vyšší odborné škole publicistiky v Praze. V průběhu čtvrtku 28. 7. byla zprovozněna nová verze oficiální webové stránky našich vín www.wineofczechrepublic.cz, jejichž správu převzal Svaz vinařů ČR po firmě Radix. Stránka je zcela nově technicky, obsahově a graficky řešena. Dopoledne 26. 7. se předseda svazu zúčastnil jednání o státní podpoře pojištění plodin v budově AK ČR v Praze. Jednání proběhlo mezi zástupci chmelařů, ovocnářů, zelinářů, vinařů a přítomen byl i tajemník AK ČR. Jde o snahu v případě révy získat úhradu 50 % nákladů na pojištění proti jarním a zimním mrazům a proti krupobití. V pátek 5. 8. se šéfredaktor účastnil hodnocení vín pro mezinárodní soutěž vín GRAND PRIX AUSTERLITZ 2005, které proběhlo v Galerii Hlinky. Ve dnech 8. až 10. srpna se šéfredaktor na pozvání slovenské firmy Royal zúčastnil pracovní cesty po Slovinsku s návštěvami po dodavatelích vinařských potřeb i samotných vybraných vinařích.

Vinařský obzor (9/2005)

9. 8. proběhla na Design Centru v Brně pracovní schůzka k připravovanému logotypu „Svatomartinské“ a graﬁckým značkám moravských a českých vín. Schůzky se účastnili projektový manažer SVČR, ředitel Vinařského fondu, zástupce Design Centra a oslovení graﬁci.

12. 8. 2005 proběhnul ve Valticích seminář na téma možnosti výroby a prezentace „Svatomartinského vína“ v souvislosti s převodem známky do vlastnictví Vinařského fondu. Podrobnosti z jednání a možnosti prezentace jsou uvedeny v tomto čísle Vinařského obzoru.

435

Ve dnech 12. až 14. 8. se šéfredaktor zúčastnil spolu s členy severomoravského spolku KAHAN výjezdu za polskými vinaři v okolí městečka Jaslo v jihovýchodním Polsku.

Informace z Moravínu MORAVÍN – svaz moravských vinařů, Zámek 1, 691 42 Valtice MORAVÍN uspořádal pro malé vinaře odborný aktiv k ochraně révy vinné v pátek, 22. července v zasedačce ŠSV ve Velkých Pavlovicích. Protože peronospora (plíseň révová) i moučnatka (padlí révové)si již vybíraly na vinicích svou daň z neznalosti či dokonce z nedbalosti některých vinohradníků, dal se očekávat velký zájem o to, čím a kdy postříkat vinice a uchránit tak hrozny a listy před chorobami a škůdci. Bohužel, opak byl pravdou a po deváté hodině jsem napočítal jen 12 vinohradníků se zájmem o tuto problematiku. Zůstává mi stále záhadou, kde berou malí vinohradníci aktuální informace o tom, kterým přípravkem kdy a v jaké kombinaci postříkat vinici, aby ochrana byla nejen účinná, ale také ekonomická a v souladu s přísnými požadavky na evidenci. No ale zřejmě každý dělá, jak umí a dokud nebude účinná kontrola, ani se nedovíme, kdo a jak umí.

Tak jsme tedy probrali tradičním způsobem s naším členem Ing. Petrem Ackermannem všechno možné kolem peronospory, moučnatky, obalečů, metlovitosti (tato choroba nenápadně se rozšiřující prakticky na všechny odrůdy přidělává vrásky na čele pěstitelům révy vinné, ale bohužel doteď nemáme ani oﬁciální název ani původce a pochopitelně o ochraně nelze také mluvit....), plísni šedé, roztočích a dalších chorobách. Někteří vinohradníci přinesli také ukázky chorob a škůdců na vinných keřích a tak jsme si ukázali listovou formu révokaze na Bacu, hrozny poškozené silnou koncentrací postřiku a vrcholky letorostů napadené roztoči. Pro aktuální ochranu révy vinné je dobré sledovat prognostické předpovědi pro danou lokalitu, ale nezbytné je také umět korigovat a přizpůsobit svou vinici konkrétním podmínkám srážkovým a teplotním – každý vinohradník se pak musí umět správně rozhodnout na základě znalostí a vědomostí k nákupu a volbě správných ochranných přípravků (dnes již je na trhu dost účinných preventivních i kurativních

přípravků a výrobci je nabízejí někdy až agresivní reklamou), nebo se může zeptat zkušenějšího souseda, čím že on stříká (ale předtím je dobré nahlédnout do sousedovy vinice a zjistit, jestli neblafuje...). Malý vinohradník musí toho vědět opravdu hodně a také účinná ochrana u něj rozhoduje nejen o jakosti a množství sklizených hroznů, ale také o ekonomice výroby. V současnosti je účinná ochrana révy vinné jakousi hrou v šachy, kdy máme k dispozici velkou škálu přípravků, výkonnou mechanizaci, aktuální prognózu, ale stejně každý malý vinohradník se musí snažit sám – na rozdíl od větších ﬁrem, kde může být agronom – specialista, jako tomu bývalo kdysi na Státních statcích a v JZD. Proto bych doporučoval zvláště začínajícím vinohradníkům aspoň jednou v roce účast na odborném školení zaměřeném na ochranu, aby nezaostali třeba při výběru přípravků a nepoužívali stále jen Sulikol a Kuprikol (i když vím, že i tak dokážou někteří staří praktici svou vinici uchránit) . . . Ing. Jan Otáhal, CSc

Kutnohorské Svatováclavské slavnosti 2005 Program: I. část pouze pro odbornou veřejnost 10.00 Slavnostní zahájení – místostarosta Města Kutná Hora p. Václav Vančura a komorní pěvecké sdružení Cantica 10.15 Vinařství v Čechách – Ing. Ludmila Svobodová, Cech českých vinařů 10.30 Význam našeho vinařského regionu v kontextu světové globalizace – prof. Vilém Kraus 10.50 Duchovní rozměr vína – Bohumil Vurm 11.10 Víno a zdraví – MUDr. Jan Wáclav 11.30 Degustace vín II. část pro nejširší veřejnost 14.00 Slavnostní zahájení 14.10 Vinařství a vinohradnictví v českém vinařském regionu – prof. Vilém Kraus 14.30 Ochutnávka vín za účasti vinařů a zkušených sommelierů 18.00 Slosování vstupenek a předání výher

Chutnat se budou vína ze všech významných podniků vinařské oblasti Čechy, včetně vín z Kutné Hory. K dispozici bude i burčák z kutnohorských hroznů. Případní zájemci o první část programu nechť laskavě kontaktují organizátory. Počet míst je omezen. Více informací vám sdělí Stanislav Rudolfský (tel.: 605 265 245, e-mail: rudolfsky@cechcv.cz) a nebo Aleš Svoboda (tel.: 777 722 704, e-mail: vitiskh@tiscali.cz)

436

Vinařský obzor (9/2005)

Povinnosti vinařů z pohledu novely vyhlášky 323/2004 Sb. ve vztahu k ÚKZÚZ

Protože již brzy nastane doba sklizní a zpracování hroznů, připomínáme tuto povinnost vinohradníkům a vinařům. Současně však je potřeba říci, že tato povinnost se každoročně neobnovuje, tak jak si to mnozí výrobci nesprávně vykládají. Čili jestliže jsem vloni nahlásil zahájení výroby, mohu vyrábět dál bez dalšího hlášení až do doby, kdy budu chtít se živností končit. Třeba až za deset let se rozhodnu činnost ukončit, nahlásím ukončení výroby. Pro nahlášení této skutečnosti slouží tiskopis příloha č. 17 k vyhlášce 323/2004 Sb. Další z povinností výrobců vín a obchodníků s vínem, s výjimkou maloobchodníka a konečného spotřebitele, je každoročně hlásit do 10. září stav zásob hroznového moštu, zahuštěného hroznového moštu, rektiﬁkovaného moštového koncentrátu a vína, které skladuje k 31. červenci. Toto prohlášení se podává v písemné formě na tiskopisu příloha č. 22 k vyhlášce 323/ 2004 Sb. Tyto tiskopisy jsou k dispozici výrobcům na pracovišti Registru vinic ve Znojmě-Oblekovicích a ke stažení na webových stránkách: http: //www.ukzuz.cz/. V souvislosti se snahou ulehčit pěstitelům a výrobcům vypisování prohlášení, vznikla nová verze tiskopisů prohlášení o sklizni a prohlá-

šení o produkci. Tyto tiskopisy jsou vytvořeny tak, aby mohly být počítačově zpracovávány. Jsou provedeny barevně, na pevném papíře a mají jasně a přesně ohraničené prostory pro zápis údajů. Tato podoba je proto, aby byly skenovatelné a údaje z nich se daly převést do Registru bez nutnosti přepisovat a kontrolovat. Tentokrát byly tiskopisy vytvořeny tak, aby u nich proběhla automatická kontrola, jež ověří pravdivost údajů. Například propočtem plochy a sklizně dojde k ověření, zda nedošlo k překročení stanoveného hektarového výnosu. Protože předchozí forma tiskopisů byla nejasná a nebyla dostatečně návodná, je tentokrát k tiskopisům podrobný návod na vyplnění. Pro zpracování je nezbytné, aby byly tiskopisy vyplněny pečlivě, hůlkovým písmem a ve všech požadovaných kolonkách. Všechny nejasnosti a nepřesnosti povedou k tomu, že je program vyřadí z dalšího zpracování a producent bude vyzván k novému podání. Tyto tiskopisy nebude možno stahovat z internetu, nelze je kopírovat ani posílat poštou. Jakékoliv prohýbání, mačkání znemožní počítačové zpracování. Distribuce a taky vyzvedávání tiskopisů zabezpečí ÚKZÚZ prostřednictvím svých zaměstnanců v Oblekovicích a terénních inspektorů, se kterými jste se již mohli seznámit. Pro jednotlivé vinařské

podoblasti jsou určena tato pracoviště inspektorů: Zkušební stanice Lednice na Moravě (tel. 519 340 493) pro podoblast Mikulovskou, Velkopavlovickou s inspektory Ing. Štefanem Sasko a Bc. Zdeňkem Pavlů. Pro Slováckou podoblast stanice v Uherském Ostrohu (tel. 572 591 225) s inspektorkou Ing. Kamilou Kostihovou a pro Znojemskou podoblast je inspektorem Ing. Jaromír Čepička, CSc. (tel. 515 224 023). Kontakt na pracoviště registru vinic ve Znojmě-Oblekovicích: Telefon: 515 248 909, Fax: 515 267 124. Distribuce a sběr tiskopisů ve vinařské oblasti Čechy se uskuteční individuálně. Pomocníkem v distribuci jistě budou osvědčení pracovníci na obcích a také inspektoři SZPI. Jak již bylo zmíněno, tiskopisy nelze zasílat poštou. Proto je vinaři budou nechávat na předem domluvených kontaktních místech, kde je naši inspektoři vyzvednou. Nejzazší termín podání prohlášení o sklizni a o produkci je dne 10. prosince 2005. Závěrem chceme vinaře požádat, aby k těmto povinnostem přistupovali nanejvýš odpovědně a současně jim přejeme hodně úspěchů při sklizni a zpracování letošní sklizně hroznů. Ing. Miroslav Račický, ÚKZÚZ Oblekovice, registr vinic

Tajomná odroda viniča Zinfandel

1. Presne zistiť jej pôvod 2. Ako a kedy odroda prišla na východné pobrežie USA 3. Ako a kedy odroda došla do Kalifornie a kedy dosiahla také široké rozšírenie a uplatnenie? Koncom sedemdesiatych rokov minulého storočia na základe metódy použitia isoenzýmu a „ﬁnger priting“ zistili, že Zinfandel je takmer identická s odrodou Primitivo di Gioia zo severovýchodného Talianska. Žiaľ, zo staršieho bádania, dnes už historického, nemožno súdiť, kedy a skadiaľ Primitivo pochádza a kedy sa dostal do Talianska. Podľa neoﬁciálnych informácií sa Primitivo di Gioia našla v Európe až po devastácii viacerých vinhradov fyloxérou, keď sa do Talianska doviezli hybridy a zahraničné odrody Vitis vi-

nifera L., aby ich testovali na rezistenciu proti fyloxére. Uvedené informácie však nie sú podložené výskumom, ktorý by jednoznačne potvrdil tieto údaje. Prof. Olmo uvádza, že pestovatelia v Taliansku príležitostne označili odrodu Primitivo ako zahraničnú, keď diskutovali s výskumníkmi. Zatiaľ zostával pôvod odrody Zinfandel opradený tajomstvom. Z dávnejšej histórie Zinfandel Historik Ch. Sullivan publikoval pomerne podrobne odrodu označovanú Zinﬁndel, keď prišla na východné pobrežie Kalifornie. V roku 1830 zaznamenali vo vtedy známej škôlke W. Princa na Leng Islande v listine hlavných odrôd Európy „Black Zinfandel“ z Maďarska. O niečo

neskôr roku 1834 S. J. Perkins z Bostonu predstavil odrodu „Zinfindal“, ktorá v roku 1839 dostala na výstave vysoké ocenenie. J. Fiske Allan, vedúca autorita selekcie viniča O. Johnsona v New Englad, v svojej práci „Praktická príručka viniča“ v roku 1848 odrodu „Zinfindal“ popísal: Podobala sa dnešnej odrode Zinfandel. Ch. Sullivan opisuje populárnu odrodu viniča „Black St. Peter‘s, ktorá bola veľmi populárna, ktorá má pochádzať ešte z roku 1775, ktorá bola neskôr známa aj ako „Zinfindal“. Prof. M. A. Amerine roku 1982 podrobne opísal odrodu Zinfandel. Napriek tomu ani dnes nemožno s istotou tvrdiť, že pochádzajúce historické označenie „Zinfardel“, „Zinfindal“ či „Black St. Peter‘s“ boli s dnešným Zinfandel identické.

Vinařský obzor (9/2005)

Príchod Zinfandel do Kalifornie Arpád Haraszthy, syn známeho priekopníka kalifornského vinohradníctva Ágoston Haraszthyho roku 1886 tvrdil, že jeho otec priviezol odrodu Zinfandel do svojej škôlky v San Franciscu priamo z Maďarska v roku 1882, čo však jeho otec nikdy netvrdil. Hoci pôvod odrody zostal aj naďalej zahmlený, zdá sa, že moderné genetické bádania vyrešia v dohľadnej dobe aj túto vinohradnícku záhadu. Je však známe, že Zinfandel sa do Kalifornie dostal najneskôr v roku 1883. G. Hasmann v práci „Pestovanie hrozna a výroba vína v Kalifornii“ už v tomto čase napísal, že Zinfandel je jednou z najcennejších odrôd na výrobu červených vín v Kalifornii. Draper (1984) tvrdí, že isté vína Zinfandel pripravovali už pred prohibíciou. Mal možnosť senzoricky zhodnotiť vína rôznych ročníkov tridsiatych rokov minulého storočia, ktoré boli perfektné: vykazovali vinikajúci odrodový charakter, pričom ročník 1937 patril dokonca k najlepším odrodovým červeným vínam Kalifornie. Draper podrobne popisuje, v ktorých častiach Kalifornie sa Zinfandel pestuje. Zdôrazňuje, že odroda vykazuje veľa štýlov vín, podčiarku-

je tiež, že výroba vína Zinfandel je náročná, ale akosťou niekedy predstihuje mnohorakosťou iné známe odrody ako Cabernet, ba aj Cabernet Sauvignon. Dnes patrí Zinfandel k vynikajúcim červeným vínam Kalifornie: vyniká bohatosťou chuti, komplexnosťou a eleganciou. Odroda sa zaradila k špičke červených vín vedľa Merlotu, Burgundského modrého či Cabernet Sauvignonu. Enológovia Kalifornie by si sortiment modrých odrôd či červených vín dnes už bez Zinfandlu predstaviť nevedia. Literatúra Ch. L. Sullivan: Zinfandel: a true Vinifera. Vinifera Growers Journal 1982, s. 71 – 86 P. Draper (1984) in: D. Muscatine, M. A. Amerine, B. Thompson (ods.) Book of California Wine, s. 223 – 234, Univerzity of Califor – Press/Sotheby, 1984 Erich Minárik, Bratislava Je tajomnstvo pôvodu odrody Zinfandel vyriešené? Modrá odroda Zinfandel má byť podľa najnovších výsledkov vedeckého bádania vyrie-

437

šená. Má byť potomkom charvátskej odrody Crljenak kaštelonski, od ktorej sa odvíja aj odroda Primitivo a Plavac mali. Zinfandel pestujú hlavne v USA (Kalifornii) na ploche 20 300 ha (údaj z roku 2002), V Mexiku (okolo 4 000 ha) a v menšom rozsahu v Austrálii a Juhoafrickej republike. Ešte pred niekoľkými desaťročiami Zinfandel pripravovali americkí vinári ako ľahké, nenáročné víno, občas nasládle alebo rosé. Posledné nazývali aj ako Blush. V posledných rokoch (1970–1980) vinári zistili vysoký potenciál akosti Zinfandlu. Dlhším nakvasovaním rmutu a barikovým školením pripravujú dnes vysokoakostné, tmavorubínové červené víno s čerešňovou až slivkovou arómou; víno je harmonické, guľaté, hutné a nižším obsahom trieslovín. Zinfandel patrí dnes k typickým americkým akostným červeným vínam vedľa Cabernet Sauvignon a Merlotu. Podle Der Brockhaus – Wein, Mannheim 2005, s. 502 Erich Minárik

Svlačec rolní a jeho chemická regulace v révě vinné Ing. Jan Růžička, SRS SPOR Brno

Rostliny vytvářejí ovíjivé lodyhy dlouhé až dva metry. Lodyhy se plazí po povrchu půdy nebo se ovíjejí po jiných rostlinách. Kvete od května do podzimu. Je velmi široce rozšířený, od nížin až po horské ob-

lasti. Úporně setrvává na stanovišti. Listy jsou střídavé, dlouze řapíkaté, střelovitě vejčité nebo kopinaté, celokrajné. Květy vyrůstají z paždí listů, jsou bílé až narůžovělé s nálevkovými korunami. Kvete od května do podzimu. Rozmnožuje se generativním a vegetativním způsobem. Semena, 3,5–4,0 mm velká, jsou uložena v tobolkách. Klíčivost po dozrání není vysoká. Přezimováním klíčivost stoupá. Semena si v půdě uchovávají klíčivost dlouhou dobu. Klíčí až

Podnikatelské 90,minimum pro vinohradníky a vinaﬁe - Po vstupu do EU

(vã. 5% DPH)

Aktualizovaná verze praktického prÛvodce v‰ech, kdo se jiÏ zab˘vají a nebo teprve chtûjí zab˘vat vinohradnictvím a vinaﬁstvím, po vinaﬁské legislativû, doplnûná ke vstupu do Evropské unie.

z hloubky 6 cm. Svlačec se na orné půdě šíří významně vegetativní cestou kořenovými výběžky, které dosahují do značné hloubky. Jednotlivé úlomky kořenových výběžků mají vysokou regenerační schopnost. Regulace tohoto plevele je velmi obtížná. Základem je pravidelné odstraňování rostlin a zabránění dozrání a vysemenění. U orných půd a obdělávaných záhonů většinou k regulaci postačí pravidelně hluboko zpracovávat půdu

Pestujeme viniã Kniha obsahuje základní informace o anatomii a fyziologii révového keﬁe, doporuãení volby odrÛd a kompletní popis postupu.

419,(vã. 5% DPH)

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

438

Vinařský obzor (9/2005)

(i s vybráním kořenů) a husté porosty plodin. Pro chemickou regulaci v révě vinné lze využít herbicidy v následující tabulce. 1. Přípravky, které obsahují účinnou látku glyphosate, jsou neselektivními listovými herbicidy se systemickým účinkem. Rostliny je přijímají výhradně zelenými částmi, listy a oddenky, a asimilačním prouděním jsou rozvedeny do celé rostliny. Touto translokací se docílí zničení i podzemních kořenových systémů odolných vytrvalých plevelů. Nejsou přijímány kořeny a nepůsobí na semena. Předpokladem úspěšného hubení vytrvalých hlubokokořenících plevelů je vytvoření dostatečné listové plochy v době aplikace, aby se zabezpečil co největší příjem účinné látky do rostlin. Nejúčinnější jsou ošetření prováděná v době od nasazení poupat do odkvětu, kdy jsou rostliny v plném růstu. Příznaky působení jsou postupné vadnutí, žloutnutí, zasychání až zhnědnutí zasažených rostlin během 10–14 dnů. Za chladného a suchého počasí se příznaky mohou projevit později. Účinek se zvětšuje vyšší intenzitou světla a vyšší relativní vlhkostí vzduchu. Déšť do 6 hodin po ošetření účinek snižuje. Všechny kultivační práce se mohou provádět až v době, kdy se plně projevily příznaky účinku. U svlačce rolního je doporučována maximální povolená dávka, použití smáčedla nebo přídavku síranu amonného. Herbicid TOUCHDOWN má obdobné použití i účinnost jako přípravky na bázi glyphosatu. 2. Svlačec je spolehlivě regulován přípravky na bázi účinné látky MCPA, která působí systémově. MCPA proniká do listových pletiv a je rozváděna do meristematických pletiv, kde nepříznivě ovlivňuje proces buněčného dělení a působí deformace listů, stonků a uhynu-

Škodlivý organismus

1. Svlačec rolní, ostatní plevele

2. Svlačec rolní, citlivé dvouděložné plevele

BRONCO

Účinná látka přípravku glyphosate–IPA

Obsah účinné l. 480 g/l

DOMINATOR

glyphosate–IPA

480 g/l

GLYFOGAN 480 SL

glyphosate–IPA

480 g/l

Termín aplikace Název přípravku

Po nasazení poupat svlačce

Od konce července do konce srpna

ROUNDUP BIAKTIV

glyphosate–IPA

480 g/l

ROUNDUP FORTE

glyphosate–IPA

680 g/l

ROUNDUP KLASIK

glyphosate–IPA

480 g/l

ROUNDUP RAPID

glyphosate–IPA

607 g/l

TOUCHDOWN

sulphosate

480 g/l

CLINIC

glyphosate–IPA

480 g/l

DOMINATOR

glyphosate–IPA

480 g/l

ROUNDUP BIAKTIV

glyphosate–IPA

480 g/l

ROUNDUP RAPID

glyphosate–IPA

607 g/l

ROUNDUP FORTE

glyphosate–IPA

680 g/l

AGRITOX 50 SL

MCPA

500 g/l

AMINEX PUR

MCPA

320 g/l

AMINEX 400 SL

MCPA

400 g/l

AMINEX 500 KMV

MCPA

500 g/l

AMINEX 500 SL

MCPA

500 g/l

DICOPUR M 750

MCPA

750 g/l

MCPA STEFES 750

MCPA

750 g/l

U 46 M FLUID

MCPA

500 g/l

tí rostliny. Účinkuje na dvouděložné jednoleté i vytrvalé plevele. Tyto přípravky vhodně doplňují spektrum účinnosti na některé plevele, na které nepůsobí dostatečně přípravky na bázi glyphosatu či sulphosatu. Pro dobrou účinnost je nezbytné, aby plevele měly vytvořenou dostatečnou listovou plochu. Tyto přípravky lze aplikovat pouze od konce července do konce srpna,

a to ve vysokém, výjimečně ve středním vedení, pokud jsou splněny podmínky pro aplikaci (v době ukončení diferenciace květních pupenů). Ošetření se provádí při nízkém tlaku, většími kapkami, při teplotách do 20 oC a za bezvětří. Při aplikaci se nesmí zasáhnout listy révy vinné. Pozor na úlet postřikové kapaliny při provádění ošetření v blízkosti pěstovaných dvouděložných rostlin. Postřikem nesmí být zasaženy sousední porosty. Za vysokých teplot dochází k poškozování růstových vrcholů révy vinné výpary přípravku. Poškození může vést až k odumření révy. Nedoporučuje se aplikovat přípravky v mladých výsadbách, kde nejsou ještě vytvořeny kmínky révy. Při výběru přípravků se vždy řídíme platným Seznamem registrovaných přípravků na ochranu rostlin a při vlastním použití pak instrukcemi na etiketě, která je nezbytnou součástí každého přípravku.

Jan Růžička (*1973), absolvent AF MZLU v Brně, v letech 1997–1999 působil jako Samostatný zkušebník na SRS, OPOR, oddělení herbicidů a regulátorů biologických procesů. Poté zastával pozici vedoucího referátu speciálních plodin tamtéž. V současné době pracuje jako specialista pro přípravky na ochranu rostlin a zástupce vedoucího oddělení postregistrační kontroly. Je činný v publikování v odborných časopisech a odborných přednáškách. Mechanická regulace zaplevelení

Vinařský obzor (9/2005)

Svlačec rolní – počátek kvetení

Svlačec rolní – detail

Svlačec rolní – ideální fáze pro použití glyphosátů

Svlačec rolní

439

440

Vinařský obzor (9/2005)

Traktory CASE IH pro sady a vinice I když se jedná o nejmenší traktory, které značka CASE IH na českém trhu nabízí, v žádném případě to neznamená, že by se jednalo o méněcenné traktory. Právě naopak. Svou výbavou a celkovou koncepcí si zachovávají tradiční znaky traktorů CASE IH – robustní a odolnou konstrukci, vysoký výkon motoru, skvěle odstupňovanou převodovku, komfortní kabinu řidiče, spolehlivost a celkovou ekonomiku provozu. Viniční traktory JXN a JXV CASE IH nabízí viniční traktory ve dvou základních provedeních lišících se šířkou: JXV se šířkou 986 mm a JXN o šířce 1225 mm. Podle výkonu motoru jsou traktory vybavovány tří a čtyřválcovými přeplňovanými motory moderní konstrukce, které splňují emisní limity Tier II. Jednotlivé modely traktorů jak řady JXV, tak i JXN jsou nabízeny s výkony motorů 59, 72, 76 a 92 koní. Tříválcový motor použi-

JX1075N_001_03

JX1095N_001_02

tý ve třech slabších modelech má objem 2,93 l. Čtyřválec v nejsilnějším modelu disponuje objemem 3,9 l. Palivová nádrž u všech typů pojme 52 l paliva. Na motory navazuje jemně odstupňovaná převodovka PowerShift vybavená dvoustupňovým násobičem a reverzací pod zatížením PowerShuttle. Řazení pod zatížením se provádí pohodlně pomocí tlačítek na řadicí páce, reverzace páčkou pod volantem. Počet převodových stupňů dosahuje 32/16, ve verzi s plazivými rychlostmi pak až 44/16. K dispozici je i jednodušší varianta převodovky bez řazení pod zatížením a mechanickou reverzací s 16/ 16 stupni. Pro pohon přídavných zařízení je připraven zadní vývodový hřídel s otáčkami 540/540E nebo 1000 ot./min. a pojezdovou závislostí. Hydraulický systém je standardně vybaven výkonným hydrogenerátorem s průtokem 66 l/min. Na přání lze zvolit čerpadlo s menším průtokem 49 l/min. Navíc je každý model ještě vybaven přídavným hydrogenerátorem pro řízení a mazání převodovky. Tříbodový závěs s nosností až 2440 kg lze volit s mechanickým (MHR) nebo elektronickým ovládáním EHR. Pro ovládání a pohon nářadí je k dispozici až 5 vnějších hydraulických okruhů s možností

Vinařský obzor (9/2005)

středových vývodů pro nářadí umístěné v přední části traktoru. Kabina viničních traktorů je velice komfortní a nabízí maximálně pohodlné ovládání. Veškeré ovládací prvky jsou přehledně umístěny. Přístrojová deska je v digitálním provedení. Klimatizace s přetlakovým větráním a uhlíkovými filtry patří ke standardní výbavě. Přední hnaná náprava 4WD má úhel natočení kol 55°, což zaručuje úhel zatáčení pouhých 3,3 m. Čelně nesené nářadí lze montovat na speciální pomocný rám nebo využít integrovaného tříbodového závěsu s vývodovým hřídelem. Kompaktní traktor do sadů Do sadů a vinic s větší šířkou je určena řada traktorů JXC. Traktory jsou celkově robustnější konstrukce s podstatně větší kabinou. Jejich šířka je 1650 mm. To, co tyto traktory činí výjimečné, je jejich celkové pojetí. Jedná se o lehký, kompaktní traktor s výbornou manévrovatelností, ale s parametry podstatně větších traktorů. K dostání jsou tříválcové modely JXC 60, 70, 75 nebo modely se čtyřválcovým motorem a označením JXC 85 a 95. Palivová nádrž už dosahuje objemu až 90 l. Převodovka je opět s řazením a reverzací pod zatížením. Všechny modely, kromě nejvýkonnějšího JXC 95, nabízí 32/16 převodových stupňů. Nejsilnější model pak variantu 24/12. Elektrohydraulicky spínaný vývodový hřídel má troje otáčky 540/540E/ 1000 ot./min. Kapacita tříbodového závěsu je 2600 kg. Prostornější kabina už nabízí i sezení pro spolujezdce a celkově působí dosti komfortně. Z celkového pojetí je cítit snaha konstruktérů poskytnout obsluze i menších traktorů náležité pracovní prostředí. Výhradním dovozcem celého sortimentů strojů CASE IH do České republiky je firma AGRI CS. I když nejsou sadařské a viniční traktory v dováženém sortimentu dlouhou dobu, těší se značnému zájmu zákazníků. Stejně jako ostatní technika využívají silného zázemí dovozce, kterým jsou moderní školicí a servisní zařízení, centrální sklad náhradních dílů a v neposlední řadě i schopnost nabídnout výhodné financování na nabízenou techniku.

H4XN010R–1024

H3XC081R–1m – menší

AGRI CS a.s. Hybešova 14 693 01 Hustopeče Tel.: 519 402 285, 602 202 855, 724 035 761 e-mail: info@agrics.cz www.agricz.cz H3XC034

441

Vinařský obzor (9/2005)

443

Využití nových produktů pro ošetření moštu v kampani 2005

Enzymatické přípravky Trenolin Mash DF – je to nový vysoce aktivní tekutý pektinázový komplex určený pro ošetření bílých rmutů. Jeho předností je výrazné zkrácení naležení rmutu, posílení odrůdového charakteru a zvýšení podílu samotoku. Neobsahuje nežádoucí depsidázovou aktivitu. Výrazným defektem způsobeným depsidázou je předčasné stárnutí vína, tzv. UTA – netypický stařinový tón. Jedinou možností, aby se zabránilo vzniku UTA, je, aby enzymatický přípravek depsidázu neobsahoval. Jeho další pozitiva jsou: – redukce nežádoucích mikrobiálních pochodů – redukce lisovacích tlaků – štěpení koloidů – podpora samočistícího efektu u moštu – zlepšení pozdější ﬁltrovatelnosti Trenolin Thermo DF – vysoce účinný enzymatický komplex pro optimalizaci termo-viniﬁkace a s dekantačním účinkem na mladá vína. Opět se jedná o tekutý produkt k ošetření rmutů pro výrobu červených vín. Tento produkt kromě klasických pektinázových frakcí a polygalactouronázy obsahuje i nové pektinázové frakce s enzymatickou aktivitou rhamnogalactouronázy, arabanasy/arabinodasy, xyloglucanázy a dalších, které mají zvýšený vliv na zvýraznění regionálního charakteru vína. Taktéž tento enzym, jako ostatně všechny v našem sortimentu, nebsahuje nežádoucí aktivitu depsidázy. Další pozitiva: – zkrácení doby nakvášení – stabilita a zvýšená extrakce barviv a katechinů

– podpora zvýšení obsahu primárních aromat – odbourání koloidů Teplota užití preparátu leží v rozmezí 40–50 °C, čím teplejší, tím je vyšší enzymatická aktivita. Dávkování se pohybuje cca od 1–3 ml/100 kg rmutu. Kvasinky Oenoferm Pino Type – jedná se o kvasinky určené k výrobě vín z Rulandského bílého, šedého, modrého a Svatovavřineckého. Tyto kvasinky jsou významným kamenem v mozaice při viniﬁkaci vín těchto odrůd. Jejich prvotním úkolem je typizace odrůdovosti v aromatu a chuti. Charakteristika: – rychlý start kvašení – dobrý kvasný výkon – prokvašení do čistých tónů – ovocnost u vín – vhodnost k ranějšímu lahvování – vhodné předpoklady pro následnou malolaktickou fermentaci – odolnost fermentace při vyšších teplotách Oenoferm Veltliner – jak už napovídá sám název těchto kvasinek, jedná se o kvasinky určené k výrobě vín z odrůdy Veltlínské zelené. Tyto kvasinky jsou významným stavebním prvkem při viniﬁkaci vín z této odrůdy. Jejich prvotním úkolem je typizace odrůdovosti v aromatu a chuti. Tzn. vytahuje typickou kořenitost a mandlovost ve vínech této odrůdy. Charakteristika: – rychlý start kvašení – dobrý kvasný výkon – prokvašení do čistých tónů – ovocnost u vín – vhodnost k ranějšímu lahvování – vhodné předpoklady pro následnou malolaktickou fermentaci – odolnost fermentace při vyšších teplotách U aplikace kvasinek z celého našeho sortimentu je nutno zdůraznit, že nedoporučujeme jejich společnou aplikaci. Není to z důvodu, že by nám šlo o navyšování ná-

kladů našich zákazníků, ale čistě z praktického hlediska. Jednotlivé kmeny obsahují tzv. killer faktor, který potlačuje aktivitu jiných kmenů, to znamená, že v praxi nelze docílit mícháním kvasinek požadovaného efektu, aby víno mělo od každeho kmene něco charakteristického. To, aby se získalo to pozitivní, lze docílit viniﬁkací – příkl.: rozdělením partie moštu na 3 díly a aplikací do každého dílu jiného kmene a následně po ukončení fermentace a vyčiření vytvořit cuveé z těchto partií. Druhým často diskutovaným názorem je, proč používat výrobcem doporučené dávky. Často zaznívá názor, že tyto dávky jsou stanoveny, aby zatížily rozpočet vinaře. Opak je pravdou. Každá doporučená dávka představuje určitý počet živých kvasných buněk, který je nutný k nastartování fermentace takovým způsobem, aby kvasinky nespotřebovávaly živiny ke svému množení, ale k přeměně cukru na alkohol. Z uvedeného vyplývá, že čím nižší počáteční dávka kvasinek, tím víc času a živin spotřebují na dosažení potřebného počtu, aby mohla nastoupit samotná fermentace. Výživa Vitaferm – přípravek k zajištění optimální výživy kvasinek v průběhu kvasného procesu. Charakteristika: – zvýšení rezervy živin – zvýšení počtu kvasných buněk – zrychlení růstu a množení kvasinek – zlepšení transportu živin – redukce potřeby SO2 – aktivizace enzymatických procesů – zlepšení propustnosti buněčných membrán – absorpce pro kvasinky smrtících mastných kyselin Aplikace se provádí na dvakrát, a sice: – Polovina dávky na začátku kvasného procesu – Druhá polovina dávky v druhé polovině kvašení Celková aplikovaná dávka se pohybuje cca 70 g/hl. Ing. Jan Elšík, technolog

444

Vinařský obzor (9/2005)

Chřadnutí a odumírání keřů révy (Esca) Ing. Petr Ackermann, CSc., SRS Brno

Na základě projevu onemocnění byl pro syndrom Esca včetně Petriho chřadnutí keřů révy zvolen název chřadnutí a odumírání keřů révy. Původci onemocnění Chřadnutí a odumírání keřů révy typu Esca je komplexní onemocnění, které je způsobeno několika patogenními a příležitostně patogenními houbami. V původním pojetí bylo jako Esca označováno odumírání keřů révy způsobené stopkovýtrusými houbami Fomitiporia punctata, syn. Phellinus punctatus (ohňovec skvrnitý) a Stereum hirsutum (pevník chlupatý). V současné době je syndrom Esca zpravidla pojat šířeji a zahrnuje i chřadnutí a odumírání keřů révy způsobené mitosporickými houbami Phaeomoniella chlamydospora, Phaeoacremonium aleophilum, P. angustius a P. inﬂatipes. Tyto houby jsou v užším pojetí považovány za původce Petriho chřadnutí révy (young grapevine decline, brown wood streaking). S přihlednutím k českému názvosloví onemocnění rostlin by bylo nejvhodnější použití názvu chřadnutí mladých keřů révy. Obvykle je k typu onemocnění Esca řazeno i botryosferiové odumírání révy (black dead arm), způsobené vřeckatou polyfágní houbou Botryosphaeria obtusa (anam. Sphaeropsis malorum). Toto přiřazení je odůvodněné vzhledem k podobnosti příznaků onemocnění. Některými autory je k tomuto komplexu řazeno také eutypové odumírání keřů révy, jehož původcem je polyfágní vřeckatá houba Eutypa lata (anam. Libertella blepharis). Vzhledem k tomu, že toto onemocnění má na révě typické a výrazně odlišné příznaky, nemělo by být do komplexu chřadnutí a odumírání keřů typu Esca řazeno. Stejně tak by do komplexu Esca neměly být řazeny houby napadající kořeny révy. Pokud jde o význam jednotlivých původců, je situace zkomplikována tím, že se velmi často vyskytuje na chřadnoucích a odumírajících keřích více původců a je velmi obtížné určit, který byl primární a který sekundární parazit. Za primární parazity jsou nejčastěji považovány houby Phaeomoniella chlamydospora a houby rodu Phaeoacremonium, zejména P. aleophilum. Vý-

sledky novějších výzkumů však prokázaly, že primárním patogenem mohou být i Fomitiporia punctata, Stereum hirsutum i Botryosphaeria obtusa a z dalších původců odumírání keřů révy také Eutypa lata. Původně byly za původce onemocnění Esca považovány bazidiomycety Fomitiporia punctata (zpočátku Phellinus igniarius, později P. punctatus) a Stereum hirsutum. Až Petri (1912) izoloval z keřů s příznaky Esca hyfomycety rodů Cephalosporium a Acremonium. V dalším období byly opakovaně z nemocných keřů izolovány houby rodu Cephalosporium, velmi blízké rodu Phialophora, do kterého náleží řada významných patogenů. Při následné revizi bylo zjištěno, že jde o houby odlišné od rodu Phialophora, ale podobné pigmentované formě rodu Acremonium, což opodstatnilo název rodu Phaeoacremonium. Crous a Gams (2000) později na základě morfologických, kultivačních a molekulárních rozdílů vyčlenili z tohoto rodu Phaeoacremonium rod Phaeomoniella. Rod Phaeomoniella má jeden druh P. chlamydospora, rod Phaeoacremonium několik druhů, z nichž tři byly zjištěny na révě. U P. aleophilum bylo popsáno i teleomorfní (vřeckaté) stadium Togninia minima. Příznaky onemocnění Pokud akceptujeme jako součást komplexu Esca i chřadnutí mladých keřů révy, pak je nezbytné zvlášť popsat příznaky na mladých keřích a odlišit je od typických, běžně známých příznaků ve starších vinicích. Příznaky onemocnění se mohou projevit již u sazenic a v roce výsadby. Nejčastěji se však projeví od třetího roku po výsadbě. Typický je slabý růst sazenic, letorosty jsou slabší a kratší, mají krátká internodia, kmínky jsou slabé a krátké, listy jsou menší a světle zelené, časté jsou mezižilkové a okrajové chlorózy a nekrózy. Na příčném řezu místem štěpování, pod místem štěpování a na bázi kmínku jsou hnědé až černé skvrny, které jsou často ve skupinách nebo v půlkruhu. Na podélném řezu jsou ve dřevě hnědé až černé proužky a pruhy. Při mikroskopickém vyšetření tmavě zbarvených částí lze ve vodivých svazcích zjistit tylózy a tmavou tekutinu charakteru gumy, která vyplňuje vodivé svazky xylému. Projev na starších keřích může být chronický nebo akutní, kdy dochází k náhlému odumření keřů.

Chřadnutí a odumírání keřů typu Esca se projevuje typickými příznaky zejména na listech a na hroznech. Nejdříve vznikají na starších listech žlutozelené (bílé odrůdy) nebo červenofialové (modré odrůdy) různě velké skvrny. Skvrny se zvětšují a spojují, postupně mění barvu celé plochy mezi hlavními nervy a často i okraje listů. Postižená pletiva odumírají, mezi hlavními nervy vznikají široké nekrózy lemované žlutým nebo červenofialovým pletivem (tygrovitost). Současně dochází k nekróze okrajů listů. Silně postižené listy usychají a předčasně opadávají. Na bobulích vznikají nápadné fialověčerné různě velké a formované skvrny (black massles). Hrozny se špatně vyvíjejí, často nedozrávají a zasychají. Letorosty nestejně a špatně vyzrávají. Při akutním projevu dochází k náhlému (apoplektickému) odumírání keřů. K odumírání keřů dochází nejčastěji za suchých teplých letních period. Zcela odlišné příznaky má eutypové odumírání révy (Eutypa lata). Při silnějším onemocnění jsou letorosty krátké, slabé a nápadně metlovité. Listy postižených letorostů jsou menší, nahloučené, často s nekrózami. Květenství, pokud se vyvinou, sprchávají. Hrozny jsou menší, řídké a mají nestejně vyvinuté bobule. Keře postupně chřadnou a hynou. Méně specifické jsou příznaky ve dřevě postižených keřů. Houby Fomitiporia punctata, F. mediterranea i Stereum hirsutum jsou typickými původci bílého rozkladu (trouchnivění, hniloby) jádrového dřeva. Nekróza zpravidla začíná od místa staršího poranění a patogen postupně kolonizuje zdravá pletiva. Poškozená pletiva jsou olemována jednou i více tmavohnědými liniemi. Keře postupně chřadnou až hynou. Všechny tyto příznaky se podařilo vyvolat umělými infekcemi houbami Fomitiporia functata, Phaeomoniella chlamydospora a Pheoacremonium aleophilum. Obdobné poškození dřeva způsobuje i Botryosphaeria obtusa. Na rozdíl od uvedených patogenů Eutypa lata působí hnědou nekrózu dřeva, často v podobě klínu, která vychází z místa poranění. Podle příznaků na příčných řezech napadenými kmínky byly vytvořeny kategorie poškození dřeva, které jsou do jisté míry typické pro jednotlivé původce a současně byla specifikována místa, kde se nejčastěji jednotliví původci nacházejí, resp. odkud je lze izolovat. Houby rodu Fomitiporia byly nejčastěji izolovány z centrální odbar-

Vinařský obzor (9/2005)

vené a měkké části kmínku. Toto jednoznačně potvrdily i naše výsledky. Phaeomoniella chlamydospora a Phaeoacremonium aleophilum byly nejčastěji izolovány z odbarvené zóny obklopující odumřelé dřevo a méně často i z měkkého odumřelého dřeva. Často se vyskytují také i v růžově zbarvených částech obklopujících hnědou zónu. Eutypa lata byla nejčastěji izolována ze sektoriální hnědé zóny a z částí souvisejících s odumřelým dřevem. Stereum hirsutum bylo nejčastěji izolováno z centrální odbarvené části, pokud nebyla osídlena houbou Fomitiporia punctata. Vzhledem k tomu, že často jde o kombinované napadení dvěma i více patogeny, jsou příznaky poškození dřeva značně různorodé a málo speciﬁcké. Při umělých infekcích byly pozorovány konkurenční vztahy mezi Phaeomoniella chlamydospora a Phaeoacremonium aleophilum a inhibice Fomitiporia punctata. Změna zbarvení dřeva vyvolávaná Fomitiporia punctata je omezována houbou Phaeoacremonium aleophilum. Výskyt Syndrom Esca (v širším pojetí) se v současné době vyskytuje ve všech významných vinohradnických oblastech světa. Častější výskyty jsou v teplejších oblastech (např. Austrálie, Kalifornie, v Evropě především Itálie). Naopak slabší výskyty, zejména chřadnutí mladých keřů révy, jsou v chladnějších okrajových oblastech (Německo, ČR). V Evropě byl první epidemický výskyt zaznamenán v Itálii (90. léta minulého století). Za posledních 15 let došlo k významnému nárůstu výskytu ve všech vinohradnických oblastech Evropy. Hostitelé a odrůdová citlivost Houby stopkovýtrusé, které se podílejí na syndromu Esca Fomitiporia punctata a Stereum hirsutum, jsou polyfágní houby, které napadají listnaté dřeviny včetně révy. Fomitiporia mediterranea napadá pouze révu. Phaeomoniella chlamydospora napadá pouze révu. Phaeoacremonium aleophilum bylo zjištěno na kiwi, olivě a na révě. P. angustius na olivě a révě a P. inﬂatipes na kiwi, olivě, révě a dalších dřevinách. Většina těchto hub byla zjištěna také v půdě. Široce polyfágní je i Botryosphaeria obtusa. V našich podmínkách je velice častou příčinou korových nekróz a odumírání větví jabloně i hniloby jablek. V řadě experimentů byla prokázána rozdílná odrůdová náchylnost k původcům komplexu Esca. Při sledování odrůdové náchylnosti v Itálii byla nejvíce vnímavá k infekci odrůda Semillon (63,8 %) a nejméně vnímavé odrůdy Roussanne (8,7 %) a Chardonnay (12,1 %). Také u podnoží byly zjištěny rozdíly v náchylnosti k Phaeomoniella chlamydospora (méně náchylné byly např. podnože 5C, Schwarzman, 110R, St. George)

i k houbám rodu Phaeoacremonium. Výsledky testů však plně nekorespondují se skutečným napadením ve výsadbách. I u nás byly zjištěny určité rozdíly ve výskytu onemocnění u jednotlivých odrůd. Častější výskyty byly zaznamenány např. u odrůd Muškát Moravský a Modrý Portugal a u některých interspecifických odrůd (včetně podezření na šíření množitelským materiálem). Ekologie Výskyt chřadnutí a odumírání keřů révy typu Esca je ovlivňován dostatkem infekčních zdrojů v období zvýšené vnímavosti k napadení a vhodností podmínek pro infekce, dispozičními vlivy i vnímavostí genotypu. Projev onemocnění ovlivňují především stanovištní podmínky, zejména počasí. Chladnější a deštivé letní počasí podporuje chronický projev a teplé a suché letné počasí akutní projev onemocnění. Pomocí systému GIS (geografical information systém) byl v Itálii zjištěn silnější výskyt onemocnění na extrémně suchých stanovištích s chudou výživou (nízká hladina K a P) a fytotoxickým nadbytkem mikroprvků (Fe a Mn). Optimalizace stanovištních podmínek omezuje výskyt onemocnění Esca. Při epidemickém výskytu koncem 90. let minulého století v Itálii byla prokázána úzká korelace mezi poškozením mrazem v roce 1985 a pozdějším silným výskytem onemocnění Esca. Plodnice bazidiomycet Fomitiporia functata, resp. F. mediterranea a Stereum hirsutum jsou víceleté. Bazidiospory se uvolňují především na jaře, v závěru léta a na podzim, zejména za deštivého počasí a při průměrných teplotách nad 5 °C. Infikovaná jsou především starší poranění, odkud houba kolonizuje zdravá pletiva. Phaeomoniella chlamydospora napadá řezné rány a jiná poranění především v období vegetačního klidu. Úspěšnost kontaminace je různá podle termínu řezu a stáří řezných ran a je častější a déle trvá při časném řezu. Četnost infekcí řezných ran je největší, pokud je řez prováděn v prosinci a lednu a průměrné teploty překročí 12 °C. Rány zůstávají při časném řezu citlivé k infekci 9–12 týdnů. Při řezu v březnu jen 2 týdny. Podobně se chová Phaeoacremonium aleophilum. Citlivost ran při časném řezu trvá 7–9 týdnů. Při řezu v době slzení je vnímavost k infekci velmi krátká a trvá 1–2 týdny. U obou druhů bylo zjištěno napadení také u neřezaných keřů. U Eutypa lata, která je typický parazit ran, dochází k masovému uvolňování askospor koncem zimy, kdy je prováděn řez. K infekcím dochází již za velmi nízkých teplot (od 1 °C). Za vyšších teplot se projeví konkurenční působení mikroorganismů a hub. Déšť je nezbytný k uvolňování askospor i k infekci. K infekcím dochází přes čerstvá poranění. Citlivost ran k infekci klesá s odstupem od doby poranění (3–7 týd-

445

nů). Při jarním řezu trvá vnímavost ran k infekci 3–4 týdny. Konidie houby Phaeomoniella chlamydospora se ve výsadbách vyskytují po celý rok (výsledky sledování lapačem spor). Nejpočetnější jsou výskyty v období vegetace (jaro – léto), byly však zjišťovány i v průběhu zimních měsíců. Konidie se tvoří především na odumřelém dřevě. V každém případě rány po řezu jsou významnou možností pronikání patogena do rostliny. Významnou roli pro infekce v období řezu mají dešťové srážky. Patogen byl zjišťován v řezných ranách jeden týden po dešti při teplejším počasí (12 °C). Přítomnost hub Phaeomoniella chlamydospora (byť sporadická) a Phaeoacremonium aleophilum v réví keřů, u nichž nebyl proveden řez, svědčí o tom, že se houba může šířit také množitelským a dále výsadbovým materiálem. Napadení houbou Phaeomoniella chlamydospora a dalšími houbami bylo zjištěno také v mladých výsadbách. V těchto případech přicházejí v úvahu možnost napadení sazenic nebo infekce z půdy přes kořenový systém (zejména u P. chlamydospora, která produkuje chlamydospory a přetrvává v půdě). Při výzkumu uskutečněném v Itálii byly zjištěny u všech sazenic tmavé skvrny a pruhy v místě a pod místem štěpování a na bázi rostlin. Z postižených míst bylo izolováno několik druhů hub. Na bazálních částech byla zjištěna především Phaeomoniella chlamydospora (10,3, resp. 12,5 %) a v horních částech Botryosphaeria obtusa (8,7, resp. 8,0 %). Houby mohou být přítomny již v množitelském materiálu (nemocné, nebo latentně nemocné matečné a podnožové keře) nebo mohou inﬁkovat štěpy přes poranění v průběhu technologických operací při pěstování sazenic. Rozsáhlý výzkum příčin poškození množitelského materiálu a sazenic byl prováděn v Řecku (20 000 vzorků). Sledovány byly podnože, štěpy a sazenice domácí produkce i z dovozu. Největší výskyt „barevných“ změn byl zjištěn u sazenic (15–100 %). Výskyt patogenních hub (P. chlamydospora, Phaeoacremonium ssp., Botryosphaeria obtusa, Cylindrosporium destructans) byl zjištěn jen u 0,2–2 % vzorků. Nízký výskyt patogenních hub naznačuje, že změny zbarvení dřevních pletiv byly způsobeny abiotickýmy vlivy, poškozením v průběhu pěstování sazenic, nevhodným uskladněním nebo při přepravě. Někteří autoři tyto „barevné“ změny v místě srůstu očka a podnože, na podnožové části pod místem štěpování a na bázi podnožové části považují za následek poranění při štěpování (místo srůstu) a převlhčení při namáčení a jsou toho názoru, že tvorba slizu (gumy) i projev tmavých proužků a pruhů je neparazitního původu. Rovněž u nás bylo u všech namátkově kontrolovaných sazenic (včetně dovozů) zjištěno v místě štěpování, a především na podnožové

446

Vinařský obzor (9/2005)

části pod místem štěpování a na bázi podnožové části tmavé zbarvení dřevních pletiv. Na příčném řezu se tato poškození projevují jako světle hnědé, hnědé a výjimečně i černé skvrny, příp. plochy a na podélném řezu jako světle hnědé, hnědé a méně často i černé proužky, pruhy i plochy. Změna zbarvení se vyskytuje i u silných sazenic s velmi dobrým srůstem. Vzhledem k charakteru výskytu (totální výskyt) nelze předpokládat, že jde o změny vyvolané parazitickými houbami. V žádném případě však nelze vyloučit, především u silně postižených sazenic (černé proužky a pruhy), přítomnost parazitických hub (viz výsledky rozborů zdravotního stavu sazenic provedeného v Itálii a v Řecku). Je třeba zjistit, kdy v procesu pěstování sazenic dochází k poškození dřevních pletiv (pravděpodobně namáčení podnožových řízků nebo stratiﬁkace) a realizovat opatření, která by tato poškození minimalizovala. Abiotická poškození především na bázi sazenic mohou být následně vstupní branou pro infekce houbami. Řada autorů prováděla komplexní vyšetření příčin chřadnutí a odumírání keřů révy typu Esca. Výsledky potvrdily rozhodující význam několika hlavních původců a ukazují na určité rozdíly ve výskytu podle podmínek oblastí. V tomto směru umožňují i určité posouzení rizika pro naše území. Obecně lze uvést, že v teplejších oblastech (např. Austrálie, Kalifornie, Itálie), kde se jeví komplex Esca jako nejškodlivější, jsou jako hlavní příčiny onemocnění uváděny Phaeomoniella chlamydospora a houby rodu Phaeoacremonium. V teplých oblastech Evropy je to především P. chlamydospora. Ve Francii, kde byl zkoumán soubor 306 keřů, byly v postižených keřích zjištěny druhy Phaeomoniella chlamydospora (85,3– 100 %), Phaeoacremonium aleophilum (85,5– 93,1 %), Botryosphaeria obtusa (58,9–85,5 %) a Fomitiporia punctata (6,3–83,7 %). Z výsledků je zřejmé, že u většiny keřů jde o společné napadení více patogeny. V Německu bylo zkoumáno 222 keřů a byly zjištěny především houby Fomitiporia mediterranea a Phaeomoniella chlamydospora a podstatně méně i Phaeoacremonium aleophilum. F. mediterranea byla zjištěna především na keřích starších 8 let (90 %), výskyt na mladších keřích byl ojedinělý. Výskyt hub Phaeomoniella chlamydospora a Pheoacremonium aleophilum byl podstatně méně častý (34 %). Phaeomoniella chlamydospora se vyskytovala častěji na mladých keřích (výskyt nad 50 %). Obě houby se vyskytují i na keřích bez vizuálních příznaků. Často byla na chřadnoucích keřích zjištěna také Eutypa lata (32 %). Velmi početné bylo současné onemocnění Fomitiporia mediterranea a Eutypa lata (70 %). Byla vyslovena hypotéza, že Eutypa lata usnadňuje vstup houbě Fomitiporia mediterranea. Namátkové vyšetření keřů s příznaky Esca z našich vinic potvrdilo u všech starších keřů výskyt hub rodu Fomitiporia. Phaeomoniella chla-

mydospora byla zjištěna jen v ojedinělých případech. Z rozdílných nároků patogenů na teplotu vyplývá, že v chladnějších vinohradnických oblastech bude větší zastoupení patogenů Fomitiporia punctata, příp. F mediterranea a Eutypa lata a v teplejších oblastech zastoupení fykomycet Phaeomoniella chlamydospora a hub rodu Phaeoacreminium. Fomitiporia punctata, příp i Stereum hirsutum a Eutypa lata mají v našich podmínkách příznivější podmínky pro šíření (např. infekce u Eutypa lata od 1 °C, u Fomitiporia punctata min. průměrné teploty pro infekce od 5 °C). Tato skutečnost jistě významně ovlivní rozsah infekcí ran při časném řezu v zimním období. Riziko infekce houbami Phaeomoniella chlamydospora a Phaeoacreminium ssp. ve výsadbách je v našich podmínkách významně menší než v teplejších oblastech. Ochrana Z informací o ekologii patogenů vyplývá, že ochrana proti chřadnutí a odumírání keřů révy (syndrom Esca) bude velmi obtížná a musí být postavena především na komplexu preventivních pěstebních opatření. Preventivní opatření mají především zajistit optimální stanovištní podmínky a plnou vitalitu keřů, omezit infekce a omezit šíření onemocnění výsadbovým materiálem a z půdy. Přesto, že jde o komplexní onemocnění vyvolané několika patogeny, kteří mají určité odlišnosti v biologii a epidemiologii, budou ochranná opatření, až na výjimky, uvedena souhrnně v podobě, která by měla omezit riziko šíření všech potenciálních původců onemocnění. Preventivní pěstební opatření v plodných vinicích Opatření snižující riziko napadení zajistit plnou vitalitu keřů. Většinu původců lze zařadit do kategorie dispozičních patogenů, kteří napadají především oslabené keře. Významný je také výběr stanoviště. Rizikové jsou mrazové polohy (již uvedený nárůst syndromu Esca v Itálii po poškození vinic zimním mrazem), uzavřené, vlhčí i extrémně suché lokality. řez pokud možno provádět mimo období zvýšeného a dlouhodobého rizika infekcí (prosinec – únor), pokud v tomto období přijdou teplejší periody, je extrémní riziko infekcí. Řezat co nejpozději a je-li to možné, za teplejšího a suššího počasí. Zejména je třeba řezat co nejpozději porosty, kde dochází k většímu poranění (obnova kmínků, přechod na jeden kmínek apod.). větší poranění, především na starším dřevě, ihned po řezu ošetřit vhodným nátěrovým prostředkem (např. Stromový bal-

zám, Kambilan – balzám apod.). Ošetření postřikem požadovanou ochranu ran nezajistí. Opatření omezující zdroje infekce z vinice je třeba průběžně odstraňovat silně poškozené a odumřelé keře, které představují zdroj infekcí pro okolí. starší dřevo než dvouleté po řezu vynést z vinice a spálit, zásadně drtit jen réví a dvouleté dřevo. neponechávat v okolí vinic skládky dřeva po řezu a klučení vinic. z okolí vinic odstraňovat chřadnoucí a odumřelé listnaté stromy a keře. Přímá pěstební opatření u chřadnoucích keřů včas obměnit kmínky. Úspěch záleží na lokalizaci a stupni destrukce dřeva, často je však jen dočasný. Preventivní opatření v průběhu množení a pěstování výsadbového materiálu Omezení rizika šíření množitelským a výsadbovým materiálem věnovat zvýšenou pozornost zdravotnímu stavu množitelských porostů. okamžitě likvidovat všechny keře s příznaky onemocnění. vyloučit z množení všechny chřadnoucí keře. zpřísnit kritéria pro životnost množitelských porostů (významnější je skutečný zdravotní stav než věk porostu). přesto, že je možný přenos původců syndromu Esca množitelským materiálem, testování výchozích materiálů se neprovádí. Jde o parciální onemocnění, kdy je velmi obtížné patogena zjistit a hodnota výsledků je časově omezená vzhledem k trvalému nebezpečí dalších infekcí (na rozdíl od viróz, fytoplazmóz a některých bakterióz). zkvalitnit fytosanitární opatření v průběhu produkce a uložení sazenic. pravidelně dezinﬁkovat sklady a manipulační prostory, jejich vybavení a nářadí. Pro tento účel by bylo vhodné povolit použití dezinfekčního prostředku Menno Florades (kyselina benzoová + alkoholy), který má velmi dobrou virocidní, baktericidní i fungicidní účinnost. provádět dezinfekci řízků a oček při namáčení před štěpováním. Znovu je třeba prověřit, zda neexistuje možnost obnovy registrace přípravků na bázi hydroxichinolinu (Chinosol W aj.). V zahraničí byla prokázána dobrá účinnost namáčení podnožových řízků před štěpováním do suspenze biopreparátu Trichodex (spory a mycelium houby Trichoderma harzianum) a při namáčení do teplé vody (50 °C/30 min.).

Vinařský obzor (9/2005)

vzhledem k publikovaným dobrým výsledkům ověřit efektivnost namáčení štěpů před uložením do beden a zejména mléčňáků před výsadbou do školky do suspenze přípravku Trichodex (0,4 %/30 min.), případně dalších biopreparátů. Mladé výsadby především je třeba si uvědomit, že příčinou špatného ujmutí a počátečního růstu sazenic může být více příčin, přičemž ve většině případů jde o nepříznivé působení abiotických vlivů souvisejících s vnitřní kvalitou sazenic, kvalitou přípravy pozemku a výsadby a stanovištními vlivy v období po výsadbě. Přitom příznaky fyziologického odumírání sazenic jsou vizuálně obtížně odlišitelné od příznaků vyvolaných houbami Phaeomoniella chlamydospora a Phaeoacremonium aleophilum. Pro důkaz, že jde skutečně o chřadnutí mladých keřů způsobené houbami Phaeomoniella chlamydospora a Phaeoacremo-

nium aleophilum, musí být odebrán a rozborován reprezentativní vzorek. Náhodné zjištění patogena není důkazem o příčině problémů výsadby. Zásadou při šetření by mělo být (pokud je to možné) posouzení identického materiálu u různých pěstitelů. skutečnost, že byl inﬁkován výchozí materiál nebo došlo k infekci v průběhu pěstování sazenic, je prokazatelná pouze při zjištění patogena v dodaném výsadbovém materiálu, příp. krátce po výsadbě. Přitom k odumírání mladých keřů révy dochází nejčastěji od 3. roku po výsadbě. V této době již nelze rozlišit, zda byl inﬁkován výsadbový materiál nebo došlo k infekci na stanovišti, především z půdy. Omezení rizika stanoviště při obnově vinic je třeba zajistit dostatečný časový odstup od likvidace staré výsadby po novou výsadbu. Optimální z hlediska fytosanitárního je období 5 let (nejméně 3 roky). Při zkrácení této doby

447

dochází ke zvýšenému ohrožení mladých keřů patogenními houbami i živočišnými škůdci z půdy. Byla prokázána závislost mezi výskytem mšičky révokaza a napadením houbou Phaeoacremonium aleophilum a dalšími houbami. k plošné dezinfekci před výsadbou, která by zajistila ozdravení půdy, není k dispozici žádný přípravek. Fungicidní ochrana v současné době jsou v systému ochrany vinic proti houbovým chorobám používány převážně široce působící fungicidy (DMI fungicidy, dithiocarbamáty, ftalimidy, strobiluriny aj.), které při použití v průběhu vegetace omezují i původce syndromu Esca. cílené ošetření fungicidy ani v období bezprostředně po řezu nedává uspokojivé výsledky (na rozdíl od nátěrových přípravků). použití benomylu (Benlate, Fundazol 50 WP), který je v některých případech

Eutypové odumírání keřů révy – příznaky na letorostech

Chřadnutí a odumírání keřů révy (Esca) – plodnice ohňovce vyrůstající na příčném řezu napadeným kmínkem po 4týdenní inkubaci

Hnědé až černé proužky a pruhy v místě štěpování a na podnožové části pod místem štěpování

448

Vinařský obzor (9/2005)

v ochraně doporučován, je u nás (i v EU) od loňského roku zakázáno. za perspektivní je možno považovat použití některých biopreparátů. Např. ve Francii bylo s dobrým výsledkem ověřeno proti Eutypa lata použití kvasinek rodu Rhodotorula (kompetitivní působení). Perspektivní výsledky byly dosaženy také při použití biopreparátu Trichodex při ošetření po řezu ve vinicích. Vybraná použitá literatura: Calzarano F., Seghetti L., Carlo M., Cichelli A.: Phytopath. mediterr., 43, 125–135 (2004) Crous P. W., Gams W.: Phytopath. mediterr., 39, 112–118 (2000) Feliciano A. J., Eskalen A., Gubler W. D.: Phytopath. mediterr., 43, 66–69 (2004) Fischer M., Kassemeyer H. H.: Vitis 42, 109– 116 (2003)

Fourie P. H., Halleen F.: Pl. Dis., 88, 1221– 1245 (2004) Larignon P.: Phytoma, 576, 28–31 (2004) Larignon P., Dubos B.: Phytopath. mediterr., 39, 184–189 (2000) Larignon P., Dubos B.: Eur. J. Pl. Path., 103, 147–157 (1997) Larignon P., Dubos B.: Phytoma, 538, 26– 29 (2001) Marchi G.: Phytopath. mediterr., 40, 27–36 (2001) Mungai L., Graniti A., Surico G.: Pl. Dis., 83, 404–418 (1999) Marco Di S., Osti F., Cesari A.: Phytopath. mediterr., 43, 108–115 (2004) Omer A. D., Granett J.: Z. Pﬂ. –Krankh. u. Pﬂ. –Sch., 107, 285–294 (2000) Review of Plant patology, 80–83, 1–12 (2001–2004); 84, 1–4 (2005) Rumbos I. C.: Bulletin OILB, 26, 45–47 (2003)

Surico G., Bandinelli R., Braccini P., Marco Di S., Marchi G.: Phytopath. mediterr., 43, 136– 148 (2004) Tegli S.: Phytopath. mediterr., 39, 289–298 (2000) Vanek G.: Vinohrad, 42, 10–13 (2004) Fotografie na titulní straně: 1. Chřadnutí a odumírání keřů (Esca) – ﬁalově černé skvrny na bobulích 2. Ohňovec – bílý rozklad dřeva ohraničený hnědou zónou na příčném řezu keřem podnožové révy. 3. Chřadnutí a odumírání keřů révy (Esca) – počáteční příznaky na listech. 4. Hnědé až černé proužky a pruhy nad a pod místem srůstu očka a podnože indikují napadení 5. Hnědé proužky a pruhy na bázi podnožové části indikující napadení sazenice

Hnědé proužky a pruhy na bázi podnožové části sazenice

Chřadnutí a odumírání keřů (Esca) – odumřelé letorosty a uschlé hrozny, ﬁalově černé skvrny na bobulích

Chřadnutí a odumírání keřů révy (Esca) – příznaky na listu (detail)

Chřadnutí a odumírání keřů révy (Esca) – typické příznaky na listech révy Fota archiv autora

449

BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK

FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK

ÁL FILTRÒ KR nov˘ model FKSV

• svíã s neo ky lichob meze ûÏník n o u Ïivo ové • vyr t o s elim vnávací t ností ank inací t l ak • tlak ov˘ o ov˘ch ráz dstﬁe l kalÛ Û

nnost i ã ú í ace vy‰‰ • nej linové filtr á e kﬁem obiologick e c r • mik stabiliza oká s y v • lita bi renta FILTRY

Pfiedstavujeme novou fiadu svíãkov˘ch kfiemelinov˘ch filtrÛ FKSV. Díky v˘raznému sníÏení negativního vlivu tlakov˘ch impulzÛ v procesu filtrace prostfiednictvím pouÏit˘ch nedeformujících se ocelov˘ch svíãek s vinut˘m drátem lichobûÏníkového prÛfiezu a vyrovnávacího tanku, zafiazeného pfiímo v kompletu filtru, umoÏÀuje toto zafiízení ‰iroké spektrum selektivit filtrace mo‰tÛ a vín. To znamená, Ïe umí pracovat s hrub˘mi zákaly primárních (odkalen˘ch) mo‰tÛ stejnû v˘znamnû jako s vyzrál˘mi a vy‰kolen˘mi víny pfii mikrobiologické stabilizaci pfied lahvováním, kdy laboratorní rozbory na pfiítomnost kvasinek ve filtrátu ve vût‰inû pfiípadÛ vykazují nulov˘ poãet bunûk. S uplatnûním dávkování definovan˘ch pomûrÛ (kombinací) smûsí jednotliv˘ch typÛ kfiemelin dosahuje FKSV taktéÏ ‰piãkov˘ch prÛtokov˘ch a kapacitních v˘konÛ, které nadstandardnû pfiesahují moÏnosti nûkter˘ch jin˘ch, dosud uÏívan˘ch filtrÛ. Neménû dÛle-

Ïitou skuteãností pfii pouÏití pfiírodních kfiemelin je nejménû agresivní (po‰kozující) úroveÀ tzv. „rozbití" vín pfii filtraci, na rozdíl od nûkter˘ch zauÏívan˘ch metod. Vypl˘vající ekonomick˘ pfiínos v˘raznû upfiednostÀuje jejich aplikace ve v‰ech profesionálních provozech. Filtry FKSV byly velmi úspû‰nû odzkou‰eny v provoznû nároãn˘ch podmínkách s dÛrazem na vysokou kvalitu vína. Jsou vyrábûny s velk˘m rozsahem filtraãní plochy a pfiíslu‰enství s ohledem na poÏadované v˘konové a kvalitativní parametry.

BliÏ‰í technické a cenové informace poskytne obchodní oddûlení firmy Bílek: 696 17 Dolní Bojanovice • Josefov 135 - provoz, CZ tel.: +420-518 372 075, tel./fax: +420 518-372 134 mail@bilek-filtry.cz • www.bilek-filtry.cz • www.filtrace.com

FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK

BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK

Vinařský obzor (9/2005)

451

Vplyv vinárskych praktík na interakciu kvasiniek a mliečnych baktérií

Vplyv SO2 a čírenia na malolaktickú fermentáciu MLF prebieha zväčša bezproblémové, ak je koncentrácia oxidu siričitého v mladom víne do 15–20 mg/l a pH vyššie ako 3,0–3,1 (Krieger 2002). Súčasná inokulácia kvasiniek a MB môže síce úspešne iniciovať MLF, isté riziko však zostáva: oneskorený štart alkoholového kvasenia a možná pavôňa mladého vína. Liu a Gallander (1952) zistili, že tvorba SO2 kvasinkami býva v muštoch s nižším obsahom nerozpustných látok (silnejšie čírených) väčšia ako v muštoch s vyšším obsahom zákalových častíc. Rast MB a priebeh MLF takmer zvyčajne sú dôsledkom inhibície MB oxidom siričitým očividne slabšie ako vo vínach so slabším čírením muštu. Rauhut (1990) to neskôr potvrdila: intenzita čírenia muštu má vplyv na tvorbu SO2 vínnymi kvasinkami a na zníženie rastu MB a MLF. Naopak Edwards (1990) ukázal, že rast Oenococcus oeni a MLF je intenzívnejší a rýchlejší vo vínach zo silne vyčírených muštov. Stupeň intenzity čírenia muštu zníži aj pôvodný obsah koloidov v mušte a spôsobuje 15 až 50% zníženie makromolekúl (Guilloux – Benatier a Feuillat 1993). Vysoká koncentrácia koloidov muštu spôsobuje zníženie uvoľňovania makromolekúl kvasinkami. MLF sa vtedy spravidla oneskoruje (Guilloux – Benatier et al. 1995). Je zaujímavé, poukázali na skutočnosť, že napriek prídavku koloidov muštu a makromolekúl produkovaných kvasinkami sa skrátila lagová fáza rastu MB. Makromolekuly kvasiniek vyvolali tiež zvýšenie biomasy kvasiniek. Podľa Oliviera et al. (1987) koloidy adsorbujú toxické mastné kyseliny, čo prosperuje rastu MB. Zdá sa, intenzita čírenia muštu má naozaj signiﬁkantný dopad na rast MB. Treba však ďalší výskum, aby MLF bolo hodnovernejšie a účinnejšie. Aj predfermentačné techniky ovplyvňujú vzťah kvasiniek k MB. Napríklad pri nakvasení rmutu bieleho hrozna dochádza k väčšej extrakcii draslíka, k zvýšeniu pH, k obohateniu prostredia N – zlúčeninami a k vyššiemu obsahu makromolekúl muštu a vína. To všetko napomáha lepšiemu rastu MB a rýchlejšej degradácii kyseliny L – jablčnej cestou MLF vo víne. Ďalším faktorom je použitý kmeň vínnych kvasiniek k fermentácii muštu. Je to determinu-

júci faktor aj pre MLF vzhľadom na kompatibitu vzťahu kvasinky (MB). Mnohí autori sa zaoberali otázkou načasovania inokulácie štartovacích O. oeni. Ukázalo sa, inokulácia MB je najvhodnejšia do mladého vína pred koncom alebo tesne po ukončení alkoholovej fermentácie. Rýchlosť a intenzita MLF vtedy býva najväčšia. Skúsenosti potvrdili, že vždy záleží na obsahu SO2 a pH vína. Staršie názory o vhodnosti načasovania inokulácie muštu O. oeni sa nepotvrdili. Pred alkoholovou fermentáciou býva hladina SO2 v mušte pomerne vyššia, čo často vedie k oneskoreniu naštartovania MLF. Podľa našich štúdií, najvhodnejším momentom inokulácie O. oeni je práve ukončená alkoholová fermentácia, keď je mladé víno ešte na kvasniciach (Minárik, Jungová 1992). Výhodné sú kultúry O. oeni, ktoré netreba revitalizovať. Iné skúsenosti uvádzajú Nygaard a Prahl (1990), ktorí síce odporúčajú inokuláciou O. oeni počas, no nie na začiatku alkoholovej fermentácie, aby nedošlo k inhibícii mliečnych baktérií pri robustnom rozmnožovaní mladých kvasničných buniek vínnych kvasiniek v logaritmickej fáze množenia. Henick – Kling a Park (1994) podčiarkujú význam nízkej hladiny oxidu siričitého v okamihu inokulácie O. oeni. Zrenia vína na vínnych kvasniciach Vyzrievania mladého vína na vínnych kvasniciach po skončení alkoholovej fermentácie je proces, ktorý sa používa buď ako ochrana pred oxidáciou alebo ako príspevok k aróme a chuti vína, ale aj na povzbudenie MLF. Občas však pritom môže dôjsť k inhibícii MB inhibičnými substanciami uvoľnenými z kvasníc. Väčšinou však zrenie vína na vínnych kvasniciach MLF podporuje uvoľňovaním rastových látok pre MB.

Vplyv bunkových stien kvasiniek na MLF Bunkové steny kvasiniek (BSK) majú stimulačný účinok na aktivitu vínnych kvasiniek, ale aj na mliečne baktérie (Minárik 1983, Lonvaud – Funel et al. 1985). Zastavená alebo vleklá alkoholová fermentácia sa môže oživiť, čo spravidla napomáha aj následnej MLF. Stimulačný účinok BSK na mliečne baktérie sa vysvetľuje schopnosťou BSK eliminovať kyselinu kaprínovú C9H19COOH adsorpciou (Edwrds a Beelman 1987). V každom prípade však BSK stimuluje rast a celkovú aktivitu vrátane alkoholovej fermentácie. Ďalší výskum sa bude zaoberať problémom stimulácie mliečnych baktérií a malolaktickej fermentácie, ako eliminovať niektoré kontroverzné výsledky predchádzajúcich štúdií. Literatúra 1. Edwards, C. G., Beelman, R. B.: American Journal of Enology and Viticulture 38, 1987, s. 239–242 2. Edwards, C. G., Beelman, R. B., Bartley, C. E. McConnell, A. L.: American Journal of Enology and Viticulture 41, 1990, s. 48–56 3. Guilloux – Benatier, M. Guerreau, J., Feuillat, M.: American Journal of Enology and Viticulture 46, 1995, s. 486–492 4. Krieger, S.: Proc. 13th Int. Enol. Symp., Montpellier 2002, s. 77–91 5. Liu, J. WR, Gallander, J. F.: American Journal of Enology and Viticulture 43, 1992, s. 194–197 6. Lonvaud – Funel, A. Dessus, C, Joayeux, C.: Journal of the Science of Food and Agriculture 44, 1988, s. 183 – 191 7. Minárik E.: Die Wein – Wissenschaft 38, 1983, s. 202–209 8. Minárik E., Jungová O.: Vinohrad 32, 1992, s. 82–83 Erich Minárik

řádková inzerce Prodám mlýnkoodzrňovač a samotný mlýnek na hrozny. Tel.: 566 620 023 Prodám velký malotraktor STAGER výkon 40 PS po GO motoru. Dále rosič Piave nesený objem 200 l s ventilátorem, kultivátor záběr 1,1 m až 1,3 m výrobce Ostratický a hydr. okopávačku výrobce Ostratický. Možno vše dohromady nebo i zvlášť. Cena dohodou. Tel.: 775 612 502, Valtice Vinařství Zaječí s. r. o., Prodá: oválné, stojaté nádoby z polypropylénu, objem 90 hl, cena 2,20 Kč/L bez DPH. Nerez. mlýnkoodzrňovač zn. Zickler. Čerpadlo na rmut zn. Zickler, výkon 10–15 t/ hod, 1 rok v provozu, cena dohodou. Tel.: 602 956 677 Koupím pro vlastní potřebu 3-5 q zdravých hroznů odrůd VZ, RV nebo RR jen z oblasti V. Pavlovic, i z neregistrované vinice. tel.: 775 197 443

452

Vinařský obzor (9/2005)

Definice a výroba růžových vín Ing. Karel Hejduk, Mělník

Růžové víno lze vyrobit částečnou macerací modrých hroznů nebo úplnou macerací hroznů růžových či šedých. V některých oblastech je povoleno částečné použití bílých hroznů. Většina růžových vín je vyráběna jako suchá, v některých regionech jsou oblíbená polosladká (moelleux). Obliba růžových vín se přisuzuje jejich atraktivní barvě, příjemnému ovocitému projevu a znamenité kombinovatelnosti s jídlem. Ve špičkové ,top–class‘ kategorii se však růžová vína mezi červenými a bílými víny objevují vzácně. Růžová vína mají svůj limitovaný potenciál kvality, stárnutím se nevyvíjejí příliš dobře. Nové technologie však mohou tyto nedostatky částečně omezit. V zásadě se vína připravují dvěma metodami. Způsobem odvozeným od viniﬁkace bílých vín a metodou částečné macerace. 1. vinifikace jako bílá vína Postup je shodný se zpracováním bílých hroznů. Lisuje se okamžitě, doba ležení rmutu na slupkách je naprosto minimalizována. Používá se obvykle jen první frakce moštu (pro zachování nízké barevnosti). U lisu je vhodné nastavit program s minimem otáček lisovacího koše a pozvolný nástup tlaku s delší dobou výdrže. Jsou-li hrozny zdravé, mošt před kvašením není nutné sedimentovat. Teplota kvašení je stejně jako u bílých vín nízká, mošt je nutné důsledně chránit před oxidací. Následné provedení jablečno-mléčné fermentace není podmínkou, záleží na úvaze technologa.

Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba

roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku

1999 2000 2001 2002 2003 2004

2. vinifikace částečnou macerací Začátek je shodný s výrobou červených vín. Fermentační tank je naplněn rmutem, nadávkuje se síra. Několik hodin po začátku kvašení se odčerpá mošt pro budoucí růžové víno. Z tanku se oddělí jen část moštu (5–20 %). Zbytek fermentuje na červené víno. Vedlejším efektem oddělení moštu je zvýšení barevnosti a struktury červeného vína, které zůstává v tanku. Doba naležení je závislá na cílovém žádoucím barevném odstínu vína. Ta se liší podle odrůd. Při určení momentu odčerpání moštu je nutné počítat s následnou redukcí barviv, která se významně snižují vlivem absorpce kvasinkami, sířením a použitím bentonitu při čiření vína. Optimální teplota kvašení je 20 °C. Po ukončení alkoholové fermentace obvykle následuje biologické odbourání kyseliny jablečné. Důležitá je volba vhodné odrůdy. V našem podniku preferujeme na výrobu růžového vína hrozny odrůdy Rulandské modré. Víno z této odrůdy je jemné a komplexní, nestárne tak rychle. Je velmi zajímavou surovinou pro výrobu klasického sektu. V době první repuliky bylo toto víno oblíbené a známé jako mělnický Labín. V podstatě se tím tedy jen potvrzují zkušenosti našich předchůdců. Rulandské modré jako růžové víno Důležitá je volba termínu sklizně hroznů. Je vhodné udržet v optimu tyto parametry: dobrý zdravotní stav, fyziologickou zralost, cukernatost a obsah kyselin. Rulandské modré tvoří cukry velmi dobře, za optimum pro sklizeň považuji 22 °NM. Vyšší cukernatost znamená neadekvátní obsah alkoholu v budoucím víně. V případě, že budoucí rosé chceme použít pro přípravu sektu, neměla by cukernatost hroznů přesáhnout 20,5 °NM. Při jejím překročení nastane zřejmě problém s nastartováním sekundární fermentace vína.

Kã 290,00

(vã. 5% DPH)

Kã 330,00

(vã. 5% DPH)

Kã 380,00

(vã. 5% DPH)

Kã 420,00

(vã. 5% DPH)

Kã 450,00

(vã. 5% DPH)

Kã 499,00

(vã. 5% DPH)

U kyselin je třeba respektovat, že Rulandské modré má speciﬁcký poměr kyseliny vinné a jablečné. Kyselina vinná se v moštech vyskytuje v poměrně konstantním a menším množství 3– 3,5 g.l–1. Zbytek tvoří kyselina jablečná. Z toho vyplývá, že chemismus moštu je trochu odlišný od dalších odrůd. Má vyšší hodnotu pH, vyšší poměr kyseliny jablečné znamená větší prostor pro biologické odkyselení pomocí jablečnomléčné fermentace. Za optimální považuji hodnotu celkových titrovatelných kyselin v hroznu ke sklizni 7–8 g.l–1. Pro určení sklizňového termínu je také důležité senzorické posouzení chuti bobulí hroznů. Odstopkované, podrcené hrozny jsou okamžitě lisovány za nízkého tlaku do 1 baru. Košem se za celé lisování otočí pouze šestkrát. Mošt není sedimentován, teplota kvašení je 18– 20 °C. Používáme selektované kvasinky určené pro špičková červená vína burgundského typu. Po druhé stáčce ponecháme víno asi tři týdny na kvasinkách za občasného promíchání. Jablečnomléčná fermentace probíhá podle senzorického posouzení vína. Není ovšem podmínkou, obě varianty jsou svým způsobem zajímavé. Odrůdy Zweigeltrebe a Modrý portugal nejsou na základě naší zkušenosti pro výrobu růžového vína příliš vhodné. V místních podmínkách dávají vína jednodušší, s krátkou životností. Několik slov na závěr Růžová vína jsou zajímavým prvkem v nabídce vinařských podniků. Jsou ideálním nápojem v horkém letním dnu, dobře se kombinují s jídlem. Někdo je může vnímat jako pouhého transvestitu, jiný s nadšením odhaluje variace projevů lesních jahod, malin a třešní. Jisté je, že kvalitní růžové víno lze vyrobit jen z kvalitních, zdravých a vyzrálých hroznů. Není tedy v žádném případě odpovědí na otázku, co si počít s nedozrálými a nemocnými hrozny.

(k dispozici od 17.12.)

Vinaﬁsk˘ obzor roãníky 1999 – 2004 v ãerné deskové vazbû se zlat˘m písmem. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (9/2005)

453

U slovinských dodavatelů vinařských potřeb

ZOTTEL – výroba nerezových nádob Majitel českým i slovenským vinařům známé slovinské ﬁrmy ZOTTEL se sídlem v městě Žalec pan Branko Zottel se strojírenskou výrobou zabývá již 30 let. Začínal s produkcí širokého sortimentu zemědělských strojů a před zhruba 15 lety na základě poptávky se začal specializovat na výrobu nerezových nádob na víno.

Pracovníci ﬁrmy ZOTTEL při kompletaci výrobků v podkrovních skladech nad výrobní provozovnou Ve výrobním sortimentu ﬁrmy najdete nádrže různých tvarů a velikostí od 16 do 5000 l. „Většinu našich výrobků prodáme samozřejmě ve Slovinsku, ale ani export nemáme zanedbatelný“, sdělil Branko Zottel a dodal: „Většinu obchodních partnerů máme v zemích bývalé Jugoslávie, v Maďarsku a Rakousku, nyní narůstá i odběr na Slovensku a v České republice“. Firma ZOTTEL dodává kromě klasických nádrží uzavřeného tvaru a nádrží s plovoucím víkem (nafukovací silikonová pryž) také systém plovoucího víka s utěsněním prostory mezi víkem

a hladinou vína vrstvičkou parafínového oleje. Dle výrobce se jedná o značně výhodné řešení, které tenkým filmem naprosto inertního a s vínem se nemísícího potravinářského parafínového oleje dokonale izoluje víno před stykem se vzduchem. Utěsňování či dofukování „duše“ v tomto případě odpadá a vinař se tak již nemusí starat – víno je vždy dobře chráněno. Jakmile je víno vyčerpáno, zbylé malé množství oleje, který je bez vůně a chuti, lze stočit a znovu požít. „Para- Bednář Marko Učakar fínový olej je lehčí než víno, ho akátu zpracováváme dřevo z třešně, kaštatakže je vždy nahoře a s vínem se nikdy nemínu, moruše či modřínu. Používáme dub zimní, sí. Jeho trvanlivost je neomezená – oproti dřía to Slovinského původu. Na požádání zákazve používanému olivovému oleji, který se obníka lakujeme jak obruče, tak i dřevo. Poslední čas kazil, je to jasná výhoda. Samozřejmě, že takovou zakázku jsme dělali do Německa, kde nabízíme plovoucí víka se silikonovou duší, ale měli velmi přísné požadavky na ekologičnost. zejména v Maďarsku je nyní mimořádný záTyto laky jsme si museli zabezpečit až z Franjem o řešení parafínovým olejem“, tvrdí Brancie od jednoho specializovaného výrobce, kteko Zottel. rý obdržel celoevropský certifikát.“ Ve výrobním sortimentu nerezových zařízeBednářství UČAKAR dodává kromě klasicní najdou zákazníci také mlýnkoodstopkovače kých vinných sudů s různým stupněm ožehu různých velikostí a provedení, hydrolisy, mixéuvnitř také sudy na vinné destiláty, pro jejichž ry na ovoce, nádoby na ovocnou šťávu, nádrvýrobu dřevo musí vyzrávat až pět let. Během že na víno je možné též objednávat individuáltéto doby připravené dřevo leží venku vystaně podle konkrétních potřeb zákazníka. Firma vené vlivu povětrnostních podmínek a ztrácí ZOTTEL zaměstnává 20 lidí a před vinobraním, hrubé taninové složky a jiné nežádoucí látky. kdy je největší poptávka po zboží, najímá až 10 Konce dýh jsou voskovány pro ochranu probrigádníků. ti plísňovému napadení. Odpad při zpracování surové kulatiny je značný (až 30 %) a tento je Bednářství UČAKAR využit na otop v provozovně či v domě. Ve výV malebné vesničce Vransko sídlí rodinná robním sortimentu zákazníci najdou také kádě bednářská firma SODARSTVO UČAKAR. Marna rmut, stylové vybavení vinoték či nádoby na ko Učakar začal již jako hoch pomáhat svému květiny imitující sklepní stylizaci. Firma se saotci v jeho bendářském řemesle, které provomozřejmě zabývá i údržbou a opravami starzoval již od roku 1962 soukromě, a nakonec ších sudů. i u něj zůstal, a to i přesto, že je vystudovaným Obě představené firmy na českém a slovendřevařským inženýrem. ském trhu zastupuje firma ROYAL – Miroslav „Jsme schopni vyrobit sudy od 10 do 10 000 Hudec, Na Hriadkach 13/A, 841 07 Bratislava litrů“, chlubí se Marko a dodává: „Dřevo si vy49, tel.: +421 264 774 937; +421 903 829 216, bírám osobně a mám poměrně přísná kritéria. mhudec@stonline.sk Náš zákazník musí dostat jen ten nejlepší vý(vo( robek. Kromě klasického dubu a hojně žádané-

454

Vinařský obzor (9/2005)

Ještě k růžovým vínům Ing. Václav Švejcar, CSc, Mutěnice

Současná výjimečnost růžových vín je dána především vhodnou volbou odrůd a použitou technologií. Kvalitní růžové víno musí odpovídat zejména těmto požadavkům: – atraktivní růžová barva (od cibulové po cihlovou) – jemná a intenzivní vůně – příjemná, harmonická chuť, ale nesmí být těžká Je přirozené, že pro dobré image růžového vína má vliv kvalitní surovina a její zpracování. Mnoho současných zahraničních nejlepších suchých a ovocností oplývajících růžových vín se připravuje z odrůdy Grenache, Cabernet Sauvignon, Merlot či Syrah. Vynikající francouzská růžová vína jsou z oblasti Tavel. Nadstandardní maďarské růžové víno (z Neszmely) se připravuje z jemně voňavého cuvée Cabernet Sauvignon a Merlot, právě tak jako velmi kvalitní růžové polosladké víno z Cabernet Franc. Toto víno je vhodné ke každému jídlu i k desertům. Mimo Francii a vzpomenuté Maďarsko produkuje velmi přitažlivá růžová vína Španělsko, zvláště v oblasti Navarra, kde se k výrobě používá buď jedné odrůdy (Grenache) anebo cuvée. Růžová vína z této oblasti se vyznačují malinovou barvou, svěžestí, vyváženou chutí a příjemnou lehkostí. Rovněž z oblasti La Rioja se produkují lehká svěží růžová vína. Na trhu je také dostatečné množství kvalitních růžových vín portugalské či italské provenience. Zajímavé jsou rovněž bujná, plná, tmavě růžová vína z Austrálie či kalifornská růžová vína z odrůdy Zinfandel. V USA nejsou růžová vína až tak rozšířená, proto skupina kalifornských producentů zakládá novou organizaci na podporu rosé vín. Cílem této organizace je vysvětlit americkým spotřebitelům, kteří si zatím růžového vína moc necení, že se jedná o kvalitní vína, zasluhující si větší pozornost. Velmi zajímavé je štýrské růžové víno, nabízené zejména na rakouském trhu pod označením Schilcher. Vyrábí se ze staré autochtonní odrůdy Blauer Wildbacher. Víno se vyznačuje, vedle příjemné chuti, vyšší hladinou kyselin s razantní dochutí. V současné době se pěstuje asi na 230 ha a na stále se zvyšující kvalitě tohoto vína se projevuje snaha pěstitelů a nižší ha výnosy a pečlivá viniﬁkace, protože to prohlubuje chuťové nuance a zvyšuje kvalitu vína. V naší republice se při přípravě růžových vín nejčastěji a s dobrými výsledky používá odrůda

Zweigeltrebe, méně již Svatovavřinecké či Frankovka anebo Rulandské modré (Mělník). Při použití kterékoliv odrůdy je nutné věnovat pozornost sklizni hroznů, tedy sklízet v jejich technologické zralosti a nepoškozené. Není správné sklízet hrozny v denní době, kdy je dost vysoká teplota. Je vždy výhodné sklízet jen v dopoledních hodinách (max. do 11 hodin) a další hodiny věnovat jen jejich zpracování. Je dobře, že některé podniky (např. ﬁrma Neoklas) i někteří menší vinaři takovýmto způsobem postupují a výsledky jsou znát. Existují tři základní metody výroby růžových vín: – lisování – stočení samotoku – krátké nakvášení Při prvním způsobu výroby růžových vín se lisují hrozny buď odzrněné nebo neodzrněné. Do moštu se přitom vyluhuje potřebné množství barviva a dalších látek. Získaný mošt má světlou barvu a jeho další technologie je stejná jako u bílých vín. Při metodě „stočení samotokem“ se postupuje tak, že se hrozny lisují vlastní vahou. Růžové víno připravované touto metodou se vyznačuje světlou barvou a má mimořádně svěží chuť a vůni. V první polovině minulého století se vyrábělo v Mělníce tímto způsobem tehdy oblíbené růžové víno s hezkým českým názvem Labín. Bylo připravováno z odrůdy Rulandské modré. Při použití metody „krátké nakvášení“ se vlastně jedná o stejný postup jako u výroby červených vín, tzn. že podrcené (nebo nepodrcené) hrozny se nechají krátce kvasit a při dosažení dostatečné barevnosti se mošt oddělí od slupek. Velká náročnost této metody spočívá ve správném odhadnutí barvy částečně nakvašeného moštu. Při příliš intenzivní barvě se v růžovém víně nevhodně projevují třísloviny. V Maďarsku (Korány a spol. 1989), ale i u nás (Švejcar 1992) byly provedeny poměrně rozsáhlé pokusy s výrobou růžových vín nakvášením v atmosféře oxidu uhličitého (CO2) při různých teplotách (14–20 oC). Výsledky, shodné v obou případech, prokázaly, že touto metodou se dá připravit růžové víno, ale pro náročnost a nižší kvalitu, zejména v barvě, metodu nelze praxi doporučit. Síření moštů pro výrobu růžových vín se v prvé řadě řídí zdravotním stavem zpracovávaných hroznů, podle pH a dle místních zvyklostí. Pro moderní technologii růžových vín je nutné používat vysokoaktivní kmeny čistých kultur kvasinek. Vybraným kvasinkovým kmenům je nutné dát co největší možnost k rozmnožování a tím za-

jistit předpokládaný průběh kvašení a kvalitu budoucího vína. Vedle správné reaktivace ASVK je také nutné dbát, aby reaktivované kvasinky neutrpěly při aplikaci do moštu šok. Třebaže o této problematice již bylo v minulosti v našem časopise hodně napsáno, není dosud tento fenomén brán v úvahu, což je škoda. Na zdárný průběh alkoholového kvašení má značný vliv dostatek asimilovatelného dusíku a aminokyselin v kvasném médiu. Kvasinky přijímají aminokyseliny moštu a shromažďují si je pro pozdější syntézu bílkovin. Aminokyseliny tvoří asi 25–30 % celkového dusíku v bobuli hroznu. Pro kvasinky je důležité, aby měly aminokyseliny k dispozici hned na začátku kvašení, protože vznikající alkohol později jejich přijímání inhibuje. Je proto vhodné po rozběhnutí kvašení přidávat do moštu zdroj amoniakálního dusíku ve formě hydrogéndiamonium fosfátu (NH4)2HPO4 (živná sůl). Je známo, že kvasinky upřednostňují využívání amonných solí před aminokyselinami. Protože bentonit váže bílkoviny a aminokyseliny, není vhodné, při přípravě růžových vín (ale i jiných vín), přidávat bentonit do moštu, protože tím by se eliminovaly aminokyseliny, později potřebné pro kvasinky. Je-li ale potřeba bentonit použít, tak až později, před dokončením kvašení. Kvašení moštů při přípravě růžových vín by mělo probíhat při nižších teplotách (14–18 oC). Ošetřování mladých růžových vín je stejné jako ošetřování bílých vín, tzn. je-li nutné použít bentonit, tak jej aplikovat, stejně jako je to v případě snížení polyfenolů, nebát se použít vhodný preparát (kazein či Polyclar apod.), někteří francouzští vinaři také doporučují vína, pokud jsou na kvasnicích, asi jedenkrát týdně promíchat. Po skončení alkoholového kvašení je víno nutné stočit, ale je vhodné v něm ponechat jemné kaly (působí na zrání) a mírně zasířit. Tím se zabrání jablečno-mléčnému kvašení, protože to je pro růžová vína nežádoucí. Zrání a pozdější skladování musí probíhat při nižších teplotách a je nutné sledovat obsah SO2. Většina růžových vín po roce ztrácí svoji svěžest. Tomu je nutné uzpůsobit marketing, který se neobejde bez vhodné adjustáže. Ta musí být stylizována do moderního elegantního pojetí s určitým švihem a musí být nadčasová. Jinak i ta nejlepší a nejoriginálnější vína cestu k zákazníkovi nenajdou. Literatura Korány, K., Körtvély, E., Pásti, Gy., Varga, J.: Rozéborok minöségének összefüggese készítéstechnologiával. Borgazdasád, 37, 1989, č. 3, s.104–108. Švejcar, V.: Přírodní růžová vína. Vinohrad, 1992, č. 10, s.147–148.

Vinařský obzor (9/2005)

455

Brettanomyces bruxellensis – škodlivá súčast kvasinkovej flóry červených vín

Brettanomyces bruxellensis môžu vo víne a v barikových sudoch prežívať aj niekoľko rokov, nakoľko sú pomerne na živiny nenáročné. Najlepšie sa im darí v neošetrených sudoch a na neošetrenom pivničnom zariadení. V krajinách, kde sa vyskytujú častejšie, sú obavy z kontaminácií vína, lebo spôsobujú neodstrániteľné následky znehodnotenia arómy a chuti červených vín. Najčastejšie pavône a pachute sú myšina, potuchlina, „konský pot“ atď. V novšej literatúre sa tieto kvasinky označujú aj ako „Brett“, čo však je skôr familiárne označenie ako odborné (Arvik, Henick – Kling, 2002). Z nomenklatúry Brettanomyces (Dekkera) Dejiny rodu Brettanomyces sú tak staré ako vinárska a pivovarská mikrobiológia (Dittrich 1977). Nomeklatúra týchto kvasiniek prešla metamorfózou od Torula (Clausen 1904) až po dnešné označenie. Podobne sa líšia škody napáchané Brettanomyces sp. na aróme a chuti červených vín (Herderich et al. 1995). Účinok Brettanomyces na arómu a chuť vína Prvotný účinok kontaminácie červeného vína Brettanomyces bruxellensis sa preja-

Brettanomyces bruxellensis nesporulujúca forma Dekkera

vuje najmä stratou časti ovocného charakteru a komplexnosti charakteru vína. Neskôr sa už prejavujú škodlivé substancie metabolizmu, kvasiniek, ktoré veľmi negatívne ovplyvňujú arómu vína (napríklad pavôňa prihorenej gumy, konský pot, pachuť po kreozote, myšina apod.). (Niekedy sa prejavuje aj negatívne kyselina p-kumarová.) Dlhšie skladovanie fľašového červeného vína sa prejavuje úplnou stratou pôvodnej arómy, ktorú nahradí medicinálna či farmaceutická pavôňa. Vždy však záleží na pokročilosti účinku týchto kmeňov, ako aj na vnímavosti osoby. Na nevnímavého či necitlivého človeka môžu účinky kvasiniek pôsobiť menej intenzívne alebo dokonca pozitívne. Ľudia trpiaci neschopnosťou vnímať vôňu (anosmia) nepociťujú niektoré nežiadúce vône tak intenzívne alebo ich nepociťujú takmer vôbec. Nie v poslednom rade majú rôzne pavône aj rôzne prahy vnemu, čo sa potom premietne do rôznej vnímavosti menej citlivých osôb. Napríklad 4-etylfenol má prah vnemu 50 mg/L, etylguajakol 500 mg/L. Myšina je ďalší atribút pripísaný B. bruxellensis. Spôsobujú ju isomery 2-acetyltetrahydropyridín a 2-metyl-1-pyrolín, ktoré sa v ústach človeka oxidujú a pociťujú retronazálne (moč myší alebo oko-

Dekkera sporulujúca kultúra

ralé kukuričné pukance). Prahová koncentrácia vnemu pre obe uvedené zlúčeniny sú 1,6 mg/L. Herderich et al. (1995) dokázali, že 2-acetyl-1pyrolín produkujú prakticky všetky druhy rodu Brettanomyces a Dekkera. Predpokladá sa, že v najbližších 5 rokoch bude vyvinutá molekulárna detekčná metóda, ktorá umožní do 24 hodín kvantitatívne vyhodnotiť všetky produkty metabolizmu Brettanomyces a Dekkera sp. Súhrn Aspórogénna forma kvasiniek Dekkera sp. – Brettanomyces – je známa ako veľmi škodlivá možná súčasť kvasinkovej flóry červených vín a iných nápojov. Výskyt Brettanomyces bruxellensis a ich vplyv na arómu a chuť vyvoláva isté kontroverzie o „dobrých“ a „zlých“ kmeňov tohoto druhu kvasiniek. B. bruxellensis vyvoláva v prevažnej väčšine kontaminovaných vín najrôznejšie nežiadúce pavône a pachute vnímané ako konský pot, spálená guma, myšina, potuchlina atď. Kontroverzné vnímanie týchto vážnych chýb červených vín spôsobované B. bruxellensis bývajú preto príčinou delenia kmeňov týchto kvasinkových mikroorganizmov na „dobré“ a „zlé“. Vyplýva to jednoznačne z rôznej citlivosti vnemu osôb. Dôležitým poznatkom je prevencia vzniku týchto chýb vína ostrou filtráciou, najlepšie membránovou filtráciou a udržovaním hladiny voľného oxidu siričitého počas školenia červeného vína nie ako 40– 45 mg/L. Udržanie dubových sudov je tiež dôležitým kritériom prevencie. Ďalší genetický výskum vlastností Brettanomyces bruxellensis prinesie ďalšie svetlo pre ich objektívne posúdenie. Literatúra 1. T. Arvik, T. Henick – Kling: Practical Winery and Vineyaaerd, 24, 2002, č. 1, s. 48–56 2. N. H. Clausen: Journal of the Institute of Brewing 10, 1904, s. 308–331 3. H. – H. Dittrich: Mikrobiologie des Weines. E. Ulmer Verlag, Stuttgard 1977 4. M. Herderich, P. J. Codtello, P. J. Grbin, P. A. Henschke: Nat. Prod. Let. 7, 1995, s. 129– 132 Foto: autor Doc. Ing. Erich Minárik, VÚVV, Bratislava

456

Vinařský obzor (9/2005)

Vliv různých druhů ASVK na prokvašení moštů a kvalitu vína – výsledky pokusu Irena Pavelková, Mutěnice

V prvé řadě jde o to, že ASVK začnou rychle kvasit i za méně příznivých podmínek a tím potlačí původní mikroﬂóru hroznů, která často bývá původcem těkavých kyselin, v lepším případě vzniku esterů. Neméně důležitá je skutečnost, že správnou aplikací ASVK se zabrání pomalému kvašení nebo v krajních případech i předčasnému zastavení kvašení. V neposlední řadě nelze opomenout, že ASVK jsou schopné dokonalého prokvašení cukrů. V roce 2004 byl založen pokus ohledně vlivu různých druhů ASVK (čisté kultury kvasinek) na prokvašení moštů a kvalitu vína. K pokusu byla použita odrůda Veltlínské zelené. Hrozny byly sbírány v dobrém zdravotním stavu dne 15. 10. 2004 za mírného deště z vinice v katastru obce Mutěnice, trať Přední hora. Sběr se uskutečnil ručně, hrozny byly ukládány do nádob a ihned odevzdány ke zpracování. Poté byly rozemlety, rmut nebyl sířen, pouze odkalen. Druhý den, 16. 10., byla změřena cukernatost a titrovatelné kyseliny. Hodnoty byly následující: cukernatost 20 °NM a titrovatelné kyseliny 8,8 g.l-1. Tentýž den byl mošt rozdělen do čtyř demižonů, každý o objemu 50 l. Navíc byla ke každému demižonu vytvořena nádoba se stejnými ASVK na dolévání. Do moštu byly přidány čisté kultury kvasinek dle následujícího schématu: Demižon č. 1 – spontánní fermentace. Demižon č. 2 – zákvas ASVK FERMIVIN PPM, chladnomilné kvasinky Sacch. cerevisiae (bayanus), jednalo se o chilskou provenienci. Demižon č. 3 – zákvas ASVK OENOFERM

– KLOSTERNEUBURG – Sacch. cerevisiae LW415-58, rakouská provenience. Demižon č. 4 – zákvas ASVK FERMICUR AR2 – Sacch. cerevisiae, jihoafrická provenience. Po inokulaci kvasinkami byl mošt sledován, začátek a konec kvašení je zachycen v přiloženém grafu. Pro úplnost je vhodné zmínit, že mošt v demižonu č. 2 začal kvasit velmi bouřlivě. Z grafu je zřejmé, že mošt v demižonu, do kterého nebyly přidány ASVK, začal kvasit až po čtyřech dnech od uložení do demižonu. Je to dáno tím, že trvá určitou dobu, než pravé vinné kvasinky Saccharomyces cerevisiae potlačí divoké kmeny kvasinek (Hansenula, Pichia, Metschnikowia, Kloeckera), které mají malou kvasnou aktivitu, a zahájí fermentační činnost. V tomto případě se projevilo také to, že hrozny byly sbírány za mírného deště, a tudíž došlo k částečnému smytí kvasinek z bobulí. Průběžně probíhalo sledování moštu. V dubnu 2005 byly provedeny u vín analytické rozbory, jejichž výsledky zobrazuje přiložená tabulka. Z výsledků rozborů a z grafu můžeme uvést několik závěrů pro praxi. Především je potvrzena skutečnost, že kvašení pomocí přirozené mikroﬂóry nám nezajistí rychlé nastartování a spolehlivý průběh kvašení, což mnohdy vede k rozvoji nežádoucích mikroorganismů. Dále, jak je patrné z tabulky, vína kvašená spontánně mají vysoký obsah zbytkového cukru, a tudíž se opět vytvářejí podmínky pro nevhodné mikroorganismy. Můžeme také říci, že při spontánním kvašení vzniká více těkavých kyselin, což někdy může hraničit až s naoctěním vína. Snad jedinou výhodou spontánního kvašení je vyšší tvorba glycerolu. Co se týče popisu průběhu vlastního kvašení, bylo již poznamenáno, že spontánní fermentace probíhala v důsledku nedostatku saccharomycetových kvasinek velice mírně a intenzita kolísala. Kvašení moš-

Demižon číslo

Speciﬁcká hmotnost

Alkohol obj.%

Extrakt veškerý g.l-1

Cukr veškerý g.l-1

Bezcukerný extrakt g.l-1

Titrovatelné kyseliny g.l-1

Těkavé kyseliny g.l-1

Netěkavé kyseliny g.l-1

SO2 volný mg.l-1

SO2 veškerý mg.l-1

Výsledky rozborů vína

0,9984

11,45

35,2

12,90

22,30

7,07

0,52

6,55

3,51

123

0,9936

11,59

23,0

0,41

22,59

7,21

0,40

6,81

3,42

0,9926

11,96

21,7

0,28

21,42

6,49

0,32

6,17

3,48

0,9927

11,70

21,2

0,00

21,02

7,15

0,35

6,80

3,23

110

tů, které byly inokulovány ASVK, probíhalo konstantně. Při komisionálním hodnocení dvacetibodovým systémem byla vína ohodnocena následovně: Demižon č. 1 – víno bylo hodnoceno jako méně výrazné ve vůni, s vysokým obsahem zbytkového cukru, tím pádem zastřené kyseliny, známka 18,2 Demižon č. 2 – vůně lehce zastřená, dá se říct, že o něco kratší víno, dochuť je méně výrazná, spíše řidší víno, ale typické pro odrůdu Veltlínské zelené, známka 18,4 Demižon č. 3 – výrazné ve vůni, vnímatelný zbytek cukru, známka 18,6 Demižon č. 4 – příjemná, typická vůně, výrazná dochuť, perzistentní, známka 18,7 Ukázalo se, že vína kvašená různými druhy ASVK jsou odlišná jak ve vůni, tak v chuti a také rozdíly v barvě jsou znatelné, přestože se jedná o stejnou odrůdu. Je na vinaři, jaký druh ASVK si vybere, řídí se přitom požadavky na výsledný produkt a vlastnostmi jednotlivých kmenů, uváděných výrobci. Pokud chce vinař vyrobit kvalitní víno, začíná proces pochopitelně již ve vinici, ale kvalitu vína lze významně ovlivnit při kvašení, a to výběrem vhodných ASVK. Vybíráme ASVK, které se vyznačují určitými technologickými vlastnostmi, schopností hlubokého prokvašení, tolerancí k vytvořenému alkoholu, nízkou pěnivostí, nízkou tvorbou těkavých kyselin, acetaldehydu a sirovodíku. Důležitá je také správná inokulace ASVK, především je nutné dbát na to, aby nebyl velký rozdíl teplot mezi moštem a přidávanými ASVK, jinak může dojít u kvasinek k teplotnímu šoku, který zpomalí kvašení moštů. Jak je vidět z předloženého textu, používání ASVK má stále velký význam pro vinařskou technologii.

Vinařský obzor (9/2005)

457

Úloha taninu pri výrobe červených vín

Aké výhody poskytujú posledne menované taniny? Je to predovšetkým stabilizujúca aktivita červenej farby a zlepšenie štruktúry vína. Taniny prispievajú aj ochrane vína pred oxidáciou, čo v praxi znamená úsporu oxidu siričitého (Leindl 2003). V tabuľke 1 sa uvádza obsah antokyánov niektorých odrôd viniča. Tabuľka 1

Odroda

Antokyány mg/kg Stredná hodnota

Rozsah

Neuburské

962

599 – 1.340

Zweigelt

815

344 – 1.344

Portugalské modré

782

654 – 1.001

Svätovavrické

735

568 – 912

Cabernet Sauvignon

680

445 – 906

Frankovka modrá

585

303 – 980

Burgundské modré

237

121 – 347

Obsah antokyánov v zahraničných odrodách viniča (Leindl 2003) Stabilizácia farby Kondenzované taniny (proantokyanidíny) sú vhodné na stabilizáciu farby červených vín. Získavajú sa zo šupiek a semien hroznových bobúľ. Proantokyanidíny tvoria s antokyánmi bobúľ farebné komplexy. V tabuľke 2 sú uvedené rôzne skupiny taninov vyskytujúciach sa v červených vínach. Tabuľka 2

Hydrolyzovateľné taniny

Gallotaniny s antioxidatávnym účinkom Ellagotaniny poskytujú lepšiu štruktúru vína (katechíny)

Kondenzované taniny

Proantokyanidíny (katechíny) stabilizujú farbu vína

Rôzne skupiny taninov (Leindl 2003)

Pri nakvášaní rmutu dochádza k extrakcii antokyánov už po 3–4 dňoch, kým extrakcia taninov trvá podstatne dlhšie ako časový prídavok taninu už do rmutu. Antokyány reagujú s proantokyanidínmi, pričom vytvárajú komplexy tanín – farbivo v optimálnom pomere asi 1:4. Pri studenom nakvášaní rmutu (5 °C) trvá čas macerácie až jeden týždeň: čas extrakcie sa predlžuje, pretože vyluhovanie farebných a aromatických substancií, najmä taninov, je pri tejto teplote pomerne nízke. Výšku obsahu taninov však netreba preháňať, inak môže dôjsť k negatívnym vplyvom a prejavom chuti budúceho vína (vysoká adstringencia v chuti), prípadne k hnednutiu. V praxi sa preto osvedčujú dávky okolo 5–15 g/hl taninu. Zlepšenie štruktúry červeného vína V praxi sa osvedčujú hydrolyzovateľné taniny: rozdeľujú sa na gallotaniny a ellagotaniny. Iba posledné sú vhodné pre červené vína: vyluhujú sa vodou z dubového dreva, napríklad francúzskeho z Limousin. Aplikáciou ellagotaninu možno vylepšiť štruktúru a pocit v ústach. Dôležité sú pritom polymerizačné pochody, keď dochádza k spojeniu molekúl trieslovín a farbív. Polymerizáciou vznikajú chuťove mäkšie zlúčeniny, ktoré zjemňujú sťahujúcu (adstringentnú) chuť, čo vedie k väčšej plnosti vína. Veľmi dôležitá je kvalita vína a čas potrebný na zrenie (polymerizáciu) taninu, vplyv kyslíka a množstvo a druh pridaného taninu. Najlepšie výsledky sa dosahujú, ak sa taniny vyrovnajú v chuti vína so strednou štruktúrou a extraktom a sa opulentné vína „zaguľacujú“. Významnú úlohu tu hraje čas prídavku taninu a tým aj čas na jeho vyzretie. Vhodným časom pre prídavok taninu je po ukončení bakteriálnej degradácie kyseliny jablčnej vína.

Výhodou včasnej adície taninu je, že sa využíva celý čas ležania vína v sude, pričom sa využíva vplyv kyslíka na polymerizáciu. S časom aplikácie taninu do vína je úzko spätý vplyv kyslíka: prídavkom kyslíka sa urýchli vyzrievanie taninu. Pritom sa vytvárajú menšie množstvá acetaldehydu, ktoré sa ihneď využívajú na vytvorenie stabilných komplexov. Prídavok kyslíka možno uskutočniť veľmi presne odpovedajúcimi prístrojmi, ale aj konvečne prevzdušnením pretáčaním vína. Čas skladovania vína tak možno prídavkom kyslíka skrátiť. Počas oxidácie sa treba senzoricky presvedčiť počas celého procesu, aby nedošlo k superoxidácii, či kyslík skutočne reaguje na polymerizáciu taninu. Skúška je jednoduchá: jednu fľašu naplníme úplne, druhú do polovice. Obe vína zhodnotíme senzoricky. Ak sa prejaví oxidačný tón alebo hnednutie, prídavok kyslíka ihneď prerušíme a víno mierne zasírime. Všeobecne majú neskoršie a slabšie zasírenie mladého vína pozitívny vplyv na vývin farby. Odporúča sa maximálne 35 mg voľného SO2/L. Vyššie hodnoty oxidu siričitého sa nadväzujú na acetaldehyd. Pri dózovaní kyslíka hrá úlohu aj teplota. Ak je príliš vysoká, vytvára sa rýchle acetaldehyd, čo môže viesť k oxidačným zjavom. Optimálna teplota ja 12 až 15 °C. Vlastnosti a množstvo pridávaného taninu Zásadne platí, že pri dlhšom skladovaní vína (6–12 mesiacov) majú dávky taninu 6–12 g/hl pozitívny vplyv. Tanin možno dávkovať aj postupne, čo je aj výhodné, nakoľko víno možno senzoricky hodnotiť počas vyzrievania. Kvalitu taninu možno posudzovať predbežnými skúškami s vyšším podielom ellagotaninu, ktoré v červenom víne vykazujú dobré or-

458

Vinařský obzor (9/2005)

ganoleptické vlastnosti. Skúsenosti ukázali aj neskoré dávkovanie 1–2 týždne pred fľašovaním, pričom sa zvažuje 2 až 3 g/hl. Niektoré fľašové červené vína potom vyžadujú na vyzrievanie 3–6 mesiacov. Čo dokážu pridané taniny vo víne Taniny pôsobia špeciﬁcky ako ochrana červeného vína pred oxidáciou. Tým možno, ako sa už uviedlo, znížiť SO2. Síru obsahujúce substancie sa zredukujú, čím sa zníži nebezpečie vzniku sirky. Ellagotaníny chránia víno pred vznikom sirky účinnejšie ako proantokyanidíny. Taníny inhibujú enzým lakázu botrytických muštov a vín. Pri vyšších dávkach taninu (25 g/ hl) pôsobia proantokyanidíny negatívne na akti-

vitu lakázy. Treba ešte spomenúť dve prednosti taninu: 1. stabilizujú proteíny a 2. komplexujú železo. Tieto účinky majú však pre červené víno len podradný význam. Mnohé na trhu ponúkané taninové produkty sú v podstate zmesné, t. j. pozostávajú z ellagotaninov a proantokyanidínov. Podľa toho, ktorá zložka prevažuje, prídavok do vína riadiť buď do rmutu alebo do vína. Odporúča sa tanin za dobrého premiešania rozpustiť najprv vo vode, aby vo víne nevznikli lepkavé klky. Praktické skúsenosti s aplikáciou taninu Skúsenosti s používaním taninu ukazujú, že vína s prísadou taninu sú hodnotené vyššie pri degustácii pri nižších dávkach. Pri neskor-

šom senzorickom hodnotení pôsobili červené vína lepšie pri vyšších dávkach taninu. Pri tzv. malých a tenkých červených vínach sa taninom kvalita vína nezvýši. Pri vínach strednej kvality sa však dosiahne zlepšenie štruktúry niektorých červených vín: do popredia vstupuje ovocný charakter a strácajú „zelené“ prvky. Výborné taniny dodávajú v strednej Európe ﬁrmy ERBSLÖH, ESSECO, LAFFERT. Ceny taninov pre rmut sa v pohybujú od 30 do 40 Eúr, taniny určené pre víno od 100 do 200 Eúr/kg. Zmiešané ellagotaniny s proantokyanidínmi sú lacnejšie (1,1 až 2,3 centov/L). Literatúra G. Leindl: Der Winzer 2003, č. 8, s. 6–10 Erich Minárik

Agroturistika a marketingový mix Ing. Petr Procházka, CSc., Provozně-ekonomická fakulta MZLU Brno

Rozvoj turistiky obecně a agroturistiky obzvlášť začal ve druhé polovině minulého století a na konci tisíciletí se turistika stala jednou z nejvýznamnějších forem podnikání, která turisticky vyspělým zemím přinášela a stále ještě přináší obrovské zisky. Vzhledem k tomu, že tento masový rozvoj vedl k uniformitě a jednotvárnosti, došlo během posledního desetile-

tí k tomu, že mnozí turisté ztratili o tuto formu cestování zájem a že začali vyhledávat nové, zajímavější způsoby jak trávit svůj volný čas. Přelidněné hotely a pláže, přelidněná střediska zimních sportů a dlouhé a složité cestování patří k hlavním důvodům toho, že klienti usilují o to, aby svou dovolenou trávili v klidném a příjemném prostředí, daleko od davů a od hluku měst a velkoměst. Zkušenosti posledních let a výsledky četných marketingových výzkumů naznačují, že velký počet lidí žijících ve městech a průmyslových oblastech touží po návratu k přírodě, po pobytu na venkově a po odpočinku v příjem-

Jak úspû‰nû prodávat víno Marketing vína v praxi

ném a klidném prostředí. Tito lidé se podvědomě chtějí vymanit ze shonu a zmatku dnešního světa a žít alespoň chvíli tak, jak žili kdysi dávno, když ještě byli dětmi. Mnozí rodiče navíc usilují o to, aby jejich děti prožily alespoň část prázdnin v přírodě, na venkově, v kontaktu se zvířaty a venkovskou krajinou a jsou ochotni pro dosažení tohoto cíle mnohé udělat a také mnohé obětovat. Dnešní návštěvníci venkova a uživatelé agroturistických služeb požadují individuální nabídku a během svého volného času se chtějí setkat s tím, co ve svém domácím prostředí zažít nemohou. K jejich typickým požadavkům pat-

290,(vã. 5% DPH)

(Autor Prof. Otto Schätzel, pﬁeklad Prof. Vilém Kraus, INCOTERMS, 235 stran) Marketing, strategické otázky • Praktick˘ marketing • Marketingov˘ mix •Produkt • Komunikace • Cena • Prodej • Cílové skupiny na poptávkovém trhu • Cílové skupiny • Zákaznick˘ management • Orientace na zákazníka • Management reklamací • Vedení databáze zákazníkÛ • Anal˘za zákazníkÛ • Získávání nov˘ch zákazníkÛ • Strategické plánování • Metoda koncentrace na úzká místa • Návod k exportu vína • V˘stavy a veletrhy • Doplnûk – aplikace knihy na trh vína v âeské republice • NejdÛleÏitûj‰í pravidla mezinárodních obchodních podmínek ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (9/2005)

ří snaha o ubytování na selských usedlostech nebo v malých venkovských penzionech, možnost přímého kontaktu se zvířaty, s přírodou a s původním venkovským prostředím, možnost konzumu čerstvých a zdravých potravin, snaha o ohleduplnost k přírodě a někdy dokonce i touha po spoluúčasti při polních pracích či jiných zemědělských činnostech. Při venkovské turistice se můžeme setkat s velmi různorodými skupinami hostů, a proto je třeba při kontaktech s nimi dbát o to, abychom si svoji klientelu správně vybírali a abychom svůj trh správně segmentovali, neboť je více než nebezpečné ubytovávat v jednom malokapacitním zařízení tak odlišné skupiny hostů, jako jsou např. staří manželé, skupiny mladých lidí a rodiny s malými dětmi, a to proto, že jejich styl života i osobní zájmy se od sebe diametrálně liší. V marketingu se obvykle hovoří o tzv. marketingovém mixu, který je tvořen čtyřmi základními faktory, o nichž podnikatel plně rozhoduje sám a jež má zcela pod kontrolou. Těmito faktory jsou „produkt“, „prodejní cena“, „prodejní místo“ a „propagace“. V oblasti služeb je marketingový mix rozšířen ještě o další tři faktory, a to o „procesy“, „pracovníky“ a „přírodní prostředí“, které již plně kontrolovatelné nejsou, ale i přesto mají na úspěch podnikání velmi významný vliv. Pokud se týká nabízeného produktu, tj. agroturistických služeb samotných, je třeba dbát na to, aby návštěvníci byli naprosto spokojeni a aby obdrželi více než sami očekávají. Vybavení pokojů má být jednoduché, pohodlné a vkusné, kvalita případně poskytovaných jídel vysoká, doplňkový inventář nepoškozený a čistý, standard koupelen či toalet vysoký a postoj hostitelů vůči klientům přátelský, ochotný a vstřícný. Nedílnou součástí interiéru pronajímaných pokojů dnes musí být chladnička, vařič a žehlička. Pokud je to možné, měli by návštěvníci, kteří agroturistické služby používají po delší čas, mít také možnost praní a sušení prádla a svršků. Je-li v rámci agroturistiky hostům nabízeno i stravování, je vhodné pamatovat na to, aby hostům byly nabízeny místní či krajové speciality a tzv. „kvalitní domácí kuchyně“. Samozřej-

mostí by měl být dostatek ovoce a zeleniny a ve vinařských podnicích také nabídka kvalitního domácího vína za přijatelné ceny. Nejvhodnějšími formami agroturistického ubytování a stravování jsou služby zvané nocleh se snídaní (bed and breakfast) a tzv. polopenze, která se skládá ze snídaně a večeře. Snídaně lze poskytovat samoobslužným způsobem, večeře by měly být s obsluhou. Další možností je nabídka vlastního vaření, při níž jsou hostinské pokoje vybaveny miniaturní kuchyňkou. Nabízíme-li svým hostům i celodenní balíčky, je třeba je vydávat současně se snídaní nebo hned po ní. Podobně jako v hotelích a penzionech, i na agroturistických farmách by však pro denní podávání jídel měla být vyhrazena určitá doba, např. od 7.30 do 9.00 a od 18.00 do 19.00. Návštěvníci proti tomuto systému většinou nemají mít námitky a obslužný personál může pracovat rychle a efektivně. Z předchozího textu vyplývá, že za základ produktu „agroturistika“ lze považovat ubytování a stravování. Tento základní produkt však lze doplnit ještě celou řadou doplňkových atributů a rozšiřujících faktorů, např. možností sportování, houbaření, rybaření, letních a zimních sportů apod., které podstatnou měrou přispívají ke zvýšení spokojenosti zákazníků. Pokud podnik nabízí své služby rodinám s malými dětmi, nesmí se zapomenout na dostatek hřišť a hraček použitelných jak za pěkného, tak také škaredého počasí. Druhou složkou marketingového mixu je cena. Z marketignového hlediska je cena vyjádřením hodnoty produktu a pro návštěvníka plní dvojí funkci: jednak ho svojí výší „informuje“ o předpokládané kvalitě kupované služby a jednak mu určuje, jak má své ﬁnanční prostředky „alokovat“, tj. na co je může a na co nemůže vynaložit. Stanovit cenu agroturistických služeb je přirozeně značně obtížné, neboť promítnout do ní hodnotu investic, které byly vynaloženy v minulosti, je nanejvýš obtížné. Cenu totiž lze stanovit především dvěma způsoby, a to buď na základě vlastních nákladů anebo podle cen konkurentů. Cena nákladově orientovaná se skládá z nákladů ﬁxních a nákladů

459

variabilních, k nimž se ještě připočítává určitá marže, která podniku zaručuje zisk, cena podle konkurence zase zajišťuje, že nebude-li se podnik příliš odlišovat od svých konkurentů, má poměrně značnou jistotu, že určitý počet klientů získá. Oba tyto způsoby mají své výhody a nevýhody, vzhledem k rozsahu tohoto článku se však o nich nelze podrobněji zmiňovat. K dalším typům cen, které jsou pro oblast agroturistiky vhodné, patří ceny rozlišovací (sezónní, geografická a demografická), které se mění v závislosti na roční době, segmentu trhu a geografické oblasti, ceny diskontní, ceny akční atd. Třetí složkou marketingového mixu pak je prodejní místo. Tento termín označuje distribuční prostor, v němž jsou agroturistické služby nabízeny a způsob, jímž jsou tyto služby zákazníkům nabízeny. Místem poskytování služby je samotný statek, distribuční cestu pak tvoří aktivity všech subjektů, které se na náboru klientů a komunikaci s nimi podílejí (farmy, cestovní kanceláře a další agentury). Tato distribuce může být buď přímá (tj. přímý kontakt klientů s poskytovateli) anebo nepřímá (tj. zprostředkovaná cestovními kancelářemi). Prodejní místo přitom ještě úzce souvisí i s faktorem „přírodního prostředí“, neboť právě jeho kvalita a estetická hodnota mají na vnímanou hodnotu produktu velmi významný vliv. Poslední složkou klasického marketingového mixu je tzv. propagace, tj. způsob komunikace se zákazníky. V této souvislosti se obvykle hovoří o tzv. „komunikačním mixu“, který je kombinací čtyř dílčích faktorů, a to reklamy, publicity, osobního prodeje a podpory prodeje. Propagačnímu mixu je třeba vždy věnovat maximální pozornost, dbát o jeho kvalitu a nešetřit prostředky na jeho správné a účinné provádění. Zcela zjednodušeně lze ale konstatovat, že správně stanovená cena je ta, kterou zákazník považuje za přiměřenou a kterou je ochoten zaplatit. O dalších složkách marketingového mixu, o specifických vlastnostech služeb a o některých ekonomických a administrativních aspektech agroturistiky se zmíníme v některém z dalších čísel VO.

Ženy – nový cíl obchodníků s vínem Francouzky rády rozhodují samy Ve Francii je prostřednictvím super- a hypermarketů realizováno 70 % prodeje vína. Z tohoto objemu 80 % nakupují ženy, které nejenže reprezentují většinového klienta, ale stále častěji vína vybírají dle vlastních kritérií, a niko-

liv dle názorů partnera. Mnohem více než muži se např. zajímají o cenu a vzhled láhve. V síti hypermarketů Leclerc jsou dnes speciálně pro ženy vína řazena dle jídel, která mají doprovázet, a dle příležitosti, k níž mají být zakoupena. Některé obchodní řetězce dokonce zakládají vlastní striktně dámské Kluby přátel vín. Nic-

méně nakoupit ještě neznamená vypít: průměrná roční spotřeba francouzských mužů činí 96 litrů vína, ženy ročně vypijí pouze 29 litrů. Na celkové spotřebě se tedy podílejí pouhou čtvrtinou. Navíc potvrzují nepříznivý trend francouzského trhu: pokles pravidelné konzumace ve prospěch příležitostného pití. Jestliže se za

460

Vinařský obzor (9/2005)

období 1980–2000 snížil počet žen, které pijí víno denně z 34 na 15 %, počet svátečních pijáků mezi ženami stoupl z 35 na 40 %. Bridget Jonesová by kupovala Chardonnay Dle britské marketingové studie zveřejněné v lednu 2005 tvoří ženy více než 60 % z celkového počtu konzumentů vína. Typickou milovnicí vína na britských ostrovech je pak představitelka tzv. generace Bridget Jonesové: „aktivní žena se čtyřicítkou na krku, která miluje Chardonnay a akční slevy.“ Ve Spojených státech nakupují ženy asi 70 % a vypijí přibližně 60 % vína na trhu. Poněkud překvapivě se tento fenomén nedotýká pouze supermarketů a levných vín obřích producentů. Ženy jsou zodpovědné také za 53 % prodeje vín kategorie premium v cenové hladině nad 15 US$. Symbolem těchto změn je zcela nový a ženám určený časopis Wine Ad-

venture, který byl nedávno uveden na americký trh. Po stopách ženské chuti Mnoho odborníků si pod pojmem „víno pro ženy“ představí ovocitý svěží produkt s nízkým obsahem alkoholu. Tendence produkovat vína s obsahem alkoholu 10 obj. % je evidentní v případě bílých vín. Marie-Noelle Guérin (Sopexo) soudí, že zákazníci vyhledávají bledá bílá vína v domnění, že jsou méně alkoholická. Avšak nebylo by správné zdůvodňovat výše zmíněný trend pouze snahou o vstřícnost tzv. ženské chuti. Nárůst popularity lehkých ovocitých vín lze spíše připsat na vrub všeobecné tendenci k příležitostné konzumaci vína. Kromě toho se i chuťové preference žen časem vyvíjejí. „Ženy se stále častěji zajímají o komplexní vína s vyšším obsahem alkoholu,“ tvrdí Jean-Pierre Corbeau, sociolog a spoluzakladatel Institut Français du Goût.

Produkty šité ženám na míru V posledních letech se cestou květinových „ženských“ etiket krále Beaujolais Georgese Duboeufa vydala řada více či méně známých producentů. Např. šampaňské Pommery, nízkoalkoholové (9.8 obj. %) Chardonnay vinařství Beringer nebo Mini série australského Lindemans v 0.187 l lahvích se šroubovacím uzávěrem. Vignerons Catalans představili na Vinexpo kolekci Fruité Catalan (0.75 a 0.25 l láhve), která má přilákat pozornost žen-konzumentů prostým a nekomplikovaným vzhledem. Majitel Rainier Wines ze Seattlu, které před nedávnem na trh uvedlo vína nazvaná Grand Embrace (Velké objetí) a Mad Housewife (Šílená hospodyňka), je přesvědčen, že: „Víno nemá budit hrůzu, být příliš složité nebo příliš drahé. Víno má být zdrojem zábavy, požitku a odpočinku.“ Podle zahr. zdrojů zpracoval MUDr. M. Křístek

Degustace naslepo je loterie i pro znalce Jiří Malůšek, Brno

Degustace se uskutečnila v Chateau Prieuré-Lichine. Při nahlédnutí do internetových obchodů uvidíme, že první víno z tohoto chateau stojí tak kolem 50 EUR. Druhé víno je víno pěstované na tomtéž katastru, ale na sousedních vinicích. Že má systém klasiﬁkovaných cru cosi do sebe, prozrazuje i to, že druhá vína mají podobný styl, ale celkově nižší intenzitu.

Ale zpět k degustaci. Byla to záležitost spíše v pracovním oděvu. Bylo zajímavé hodnotit vývoj vín po třetím roce mezi odborníky z praxe. Je to vždy dobrá příležitost konzultovat s kolegy práci, technologie, zkušenosti, vlivy počasí, ale také povědět si něco o rodině a tak. Bylo tam 15 zakrytých lahví. Byl tam jistý Gonzague Lurton s bratrem z Chateau Brane-Cantenac a chutnali jen velmi střídmě, aby se udrželi svěží a nebavili se spolu kvůli nežádoucímu ovlivňování. V tom čase byli bratři zaměstnáni jako manažér a sklepmistr v Chateau Marqis de Terme. Gonzague svoje víno nepoznal. Nutno dodat, že všechna vína měla velkou kvalitu. Pak si myslel, že našel druhé víno z Chateau Rau-

zan-Segla, které má rád. Ale ani tam se netreﬁl. V degustacích naslepo si prostě člověk nemůže být jist ničím. Vítězem byl vzorek č. 10, ale víc neprozradili. Teď něco z vlastní zkušenosti. V prosinci jsme ve vinařském klubu přechutnávali velkou sadu grand cru classé z Bordeaux. Všechna vína byla zajímavá, ale čím vyšší třída klasiﬁkace, tím bohatší projev vína ve smyslu ovocnosti. Jinými slovy, náznaky nových druhů ovoce při zachování jemnosti, to znamená bez zvýšení kyselin a jemnějším taninem. A to jsme pili nejvýš třetí třídu. A nejlepší bylo stejně druhé víno z Chateau Margaux „Le Papillon“. To mluví za vše.

Sklepy – opravy a rekonstrukce

Pûstujeme révu vinnou

Publikace popisuje typy suterénÛ, jejich orientaci vÛãi nadzemním ãástem stavby z hlediska konstrukce a dispozice. Zab˘vá se zejména jejich závadami z hlediska stavebního statického a vlhkostního a navrhuje konkrétní moÏnosti oprav. Kniha zahrnuje základní typy sklepÛ, vãetnû samostatn˘ch a poskytuje in,formace i o provozování sklepÛ. (vã. 5% DPH)

Kniha obsahuje základní informace o anatomii a fyziologii révového keﬁe, doporuãení volby odrÛd a kompletní popis postupu.

98,(vã. 5% DPH)

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (9/2005)

461

SVATOMARTINSKÉ – (Staro)nová národní značka pro mladá moravská a česká vína V srpnu tohoto roku byla podepsána smlouva mezi majitelem značek Svatomartinské a Martinské Ing. Jiřím Kopečkem a Vinařským fondem ČR o převodu těchto značek na Vinařský fond ČR a tím i možnosti využití této značky daleko větším počtem našich vinařů. Předpokládá se, že značka „Svatomartinské“ se stane alespoň v naší republice podobným fenoménem jako francouzské „Beaujolais“. Značka bude využitelná pro všechny registrované vinaře v ČR; samozřejmě za splnění podmínek daných Vinařským fondem. Pod značkou „Svatomartinské“ by se měly prodávat tyto druhy a odrůdy vín: bílé víno, odrůdy Müller Thurgau a Veltlínské červené ranné; typová charakteristika: příjemné, vyrovnané, svěží ovocité víno růžové víno, odrůdy Modrý Portugal + Svatovavřinecké; typová charakteristika: příjemné, dobře pitelné ovocité růžové víno červené víno, odrůdy Modrý Portugal + Svatovavřinecké; typová charakteristika: hladké sametové víno, odbourané kyseliny, případně karbonická macerace.

Každý typ může být vyráběn z uvedených odrůd – buď samostatné odrůdy, nebo cuvée těchto odrůd. Budou definovány standardy charakteru vína a technologie a rozmezí pro analytické hodnoty (max. alkohol, suché víno). Před uvedením na trh bude každé víno posouzeno nezávislou komisí, která zhodnotí, zda senzorické parametry vína odpovídají požadované charakteristice. Pokud ano, bude vinař moci využívat společnou grafickou známku Svatomartinského. Předpokládá se, že vinaři budou moci použít grafickou známku na své etiketě (za předpokladu zachování grafického manuálu známky), nebo také využít společnou vzorovou etiketu. Dalším spojujícím kritériem bude používání společných smršťovacích záklopek s grafickou značkou Svatomartinského. Předpokládá se samozřejmě, že vinaři budou platit poplatek za přihlášku vína k hodnocení a také poplatek za každou vyrobenou láhev (tento poplatek bude spojen se společnými záklopkami na láhvích). Tyto poplatky budou využity pouze na náklady spojené s hodnocením vín a administrativou. Přesná kalkulace bude včas oznámena podle

počtu předběžných zájemců a objemu vína. Vinařský fond bude vkládat prostředky Fondu na společnou a efektivní propagaci této značky. Propagace bude spočívat jednak ve výrobě společných reklamních materiálů (nabídkové lístky na stoly, letáčky, postery do restaurací a vinoték), v propagační kampani v médiích a samozřejmě také na oﬁciální webové stránce našeho vinařství www.wineofczechrepublic.cz První otevírání láhví nového „Svatomartinského“ bude probíhat každý rok 11. 11. v 11 hod. na slavnostních akcích v Brně a v Praze a samozřejmě ve vybraných vinotékách a restauracích po celé zemi. V současné době probíhá konkretizace podmínek a podrobností pro využití této značky. Podrobné podmínky pro využití této značky budou určeny do konce září 2005, do kdy se přepokládá i uzávěrka přihlášek. Žádáme všechny vinaře, kteří mají předběžný zájem o participaci na této značce, aby se ozvali na e-mail svcr@svcr.cz, nebo telefon 519 515 495, abychom je mohli přímo konkrétněji informovat. P. Krška

Nová webová prezentace našeho vinařství spuštěna

Tato stránka je určena především pro širokou veřejnost. Návštěvník stránky zde nalezne všechny podstatné informace o našich vínech a dozví se přednosti moravských a českých vín. Stránka je přehledně rozdělena do několika bloků: „Oblasti a vinaři“ (popis jednotlivých vinařských oblastí a podoblastí ČR, adresář vinařů a vinoték), „Historie a fakta“ (historický vývoj, přírodní podmínky, legislativa, statistiky, odrůdy...), „O víně“ (rozdělení a výroba vína, ochutnávání a hodnocení vína, víno a jídlo, literatura o víně, přehled kurzů o víně), „Víno a zdraví“ (vše o vlivu vína na zdraví člověka), „Instituce a odkazy“ (přehled důležitých institucí ve vinařství, vinařských časopisů a zajímavých odkazů) a rubrika „Výstavy, soutěže, akce“ (přehled významných soutěží vín u nás a v zahraničí, přehled úspěchů našich vín a kalendář vinařských akcí). Hlavní stránka obsahuje kromě základního menu rubriku „aktuálně“, kde zveřejňujeme aktuální informace pro vinaře a veřejnost; kalendář vinařských akcí (v současnosti nejkomplexnější kalendář vinařských akcí u nás), vinařský slov-

ník a přímý vstup do jednotlivých vinařských oblastí a podoblastí. Dále je zde rubrika „fotogalerie“ a možnost přihlášení k zasílání aktualit e-mailem. Důležitou součástí stránky je adresář vinařů, kde je již nyní několik stovek vinařských firem. Údaje vychází z dotazníků, které na začátku tohoto roku rozesílal Vinařský fond. U každého vinaře je podrobná informace o kontaktních údajích, sortimentu, nabídce a doplňkových službách; včetně loga firmy a fotografií. Kromě zaměření na veřejnost jsou druhou cílovou skupinou, na kterou je stránka zaměřena, odborníci z řad vinařů, sommelierů a obchodníků, pro které publikujeme důležité informace, termíny a dokumenty týkající se výstav a soutěží vín, obchodu vínem atd. Třetí cílovou skupinou jsou novináři, kteří mají možnost mimo jiné využít plné verze fotografií ve fotogalerii. Stávající podoba stránek se neustále dopracovává a doplňuje. V září by měla být dokončena anglická a německá verze a nejpozději do konce roku verze polská. Počítá se také s úpravou grafiky, která naváže na grafický manuál grafické znač-

ky (značek) moravských a českých vín poté, co bude dokončen. Tato oficiální webová stránka našeho vinařství je velkou příležitostí pro všechny registrované vinaře k bezplatné prezentaci na této stránce. Vzhledem k tomu, že seznam vinařů na této stránce je prezentován jako oficiální adresář výrobců vína pro náš i zahraniční trh, je důležité, aby byly tyto údaje aktuální a co nejkomplexnější. Žádáme proto všechny registrované vinaře, kteří mají zájem o prezentaci na této stránce, aby si prověřili, zda jsou v tomto adresáři zapsáni a případně jestli jsou údaje správné a aktuální. Pokud vinař v adresáři není, může se bezplatně registrovat na formuláři přístupném z rubriky adresáře. Pokud vinař již v adresáři je a požaduje opravu údajů, může poslat popis změn na e-mail info@wineofczechrepublic.cz. Stejným způsobem může zaslat logo své firmy a několik fotografií charakterizující vinařství (vinice, sklep, sortiment, foto vinaře atd.). Pokud vinař nemá přístup k internetu, může si formulář telefonicky vyžádat na tel. 519 346 495. Pavel Krška

462

Vinařský obzor (9/2005)

Daňová poradna: daňová kontrola

Váš obrat „vinařství je napadeno daňovou kontrolou“ ve mně vzbuzuje úsměv, resp. paralelu s historicky zakořeněnými enologickými obavami z napadení plísňovými chorobami. Nicméně proti jakémukoli napadení se lze bránit, otázka jak účinně. Ve Vašem případě tedy úsměv zajisté není na místě. Jakmile se v daních začne operovat pojmem „pomůcky“, hrozí poměrně vážný problém. Správce daně je skutečně oprávněn za jistých okolností stanovit daň podle pomůcek. To znamená, že přestane hodnotit důkazy, které je jinak povinen vzít v úvahu, což znamená, že je přestane posuzovat, zda by mohly mít vliv na výši daně, a daň určí podle něčeho jiného. Takovou pomůckou či pomůckami může být leccos. Zákon říká, že to mohou být zejména listinné doklady, výpisy z veřejných záznamů, daňové spisy jiných daňových subjektů, znalecké posudky a výpovědi svědků v jiných daňových

věcech a osob přezvědných, zprávy a vyjádření jiných správců daně, státních orgánů a orgánů obcí, zájmových sdružení a vlastní poznatky správce daně, a to jak z průběhu zdaňování u dotčeného daňového subjektu, tak i u daňových subjektů obdobných. Jinými slovy, správce daně vezme údaje např. obdobného vinařství, promítne je přiměřeně do Vašich podmínek a daň stanoví tímto způsobem. Nebezpečí tkví v tom, že pomůcky jsou nepřezkoumatelné, resp. nemůžete se bránit proti použití konkrétních pomůcek, jen proti podmínkám, které tu pro použití pomůcek v době rozhodování byly. V zásadě lze říci, že tato metoda nemá nic společného s pravdou či se správným stanovením daně. Jde o metodu náhradní, použitelnou přísně jen v případě, kdy nejprve nesplníte některou ze svých zákonných povinností, vede-li to zároveň k tomu, že daň nelze stanovit dokazováním. Např. když ztratíte účetnictví, nebo správce daně dojde ke zjištění, že účetnictví je neprůkazné, vedené v rozporu se zákonem atd. I tak však je nutné před použitím pomůcek nejprve prokazatelně vyloučit možnost dokazování jinými prostředky, např. svědecky, jinými listinami získanými od obchodních partnerů apod.

Taktéž bych rád zdůraznil, že nelze kombinovat dokazování a pomůcky. Stanovení daně dle pomůcek je zcela jiný režim než stanovení dokazováním. Z Vašich slov není zřejmé, zda daňová kontrola byla ukončena či zda ještě projednáváte zprávu z ní. Jste-li v daňové kontrole, máte ještě možnost předkládat důkazy, což Vám vřele doporučuji. Pokud to nepomůže, je pak rozhodující, zda se Vám podaří následně ustát argumentaci, že správce daně nebyl oprávněn pomůcky použít, tzn. že bylo možné příslušné operace ověřovat za použití důkazů, ať jsou jakékoli (je něco zcela jiného operaci neprokázat z důvodů zlé kvality důkazů a nebo neprokazovat vůbec a použít pomůcky). Jestliže správce daně uvedl, že vyhodnocoval nějaké důkazy a na základě nich pak došel k tomu, že použil pomůcky, tak tato formulace je mi podezřelá a evokuje obavu, že mohlo dojít ke kombinaci důkazů a pomůcek, což by bylo nezákonné. Doporučuji tuto kauzu okamžitě konzultovat s odborníkem – daňovým poradcem, neboť jste ve fázi řízení, kdy se rozhoduje o úspěchu celé budoucí obrany proti zamýšlenému stanovení daně dle pomůcek. Jan Horešovský, daňový poradce

Několik postřehů před letošním vinobraním Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě

Za velmi pozitivní lze považovat, že se stále více v našich vinicích objevují moderní prvky agrotechniky révy vinné, tzn. odlistění zóny hroznů a regulace násady ve vegetačním období.

Zejména však odlisťování zóny hroznů není vždy provedeno úplně tím nejšťastnějším způsobem, aby napomáhalo zvýšit kvalitu hroznů. Odlistění zóny hroznů nám nebude příliš ovlivňovat cukernatost, nebo ji někdy může dokonce snižovat. Hlavní cíl odlisťování je především dosažení vynikající fenolické a aromatické zralosti. Odlistění zároveň napomáhá snižování obsahu kyseliny jablečné v hroznech.

Cílem odlistění nesmí být hrozen zcela obnažit, tzn. odtrhnout listy až po první dvojdrátí, jak ukazují obrázky 1 a 2. Jaké mohou být negativní důsledky takto provedeného odlistění? Pokud bude provedeno v nesprávnou dobu, pak je velké nebezpečí slunečního úpalu. Hrozny mohou být silně poškozené při případném výskytu krupobití. A nakonec jsme se připravili o velký počet listů, aniž bychom si mohli uvědomit, že listy potřebujeme jako zdroj tvorby cukrů v hroznech.

Vinařský obzor (9/2005)

Musíme si uvědomit, že na středním vedení je potřebné, aby samotná listová stěna měla výšku přibližně 130 cm. Potom je na keři alespoň trochu dostatečný počet listů, který umožňuje rovnoměrnou tvorbu cukrů v bobulích. Obrázek 3 potom ukazuje sice velmi dobře tvarovanou listovou stěnu a provedenou agrotechniku ve vinici, avšak na první pohled je příliš nízká, což jde opět na úkor tvorby cukrů v bobulích. Obrázek 4 potom ukazuje optimální variantu kvalitně ošetřené vinice při zohlednění všech dříve uvedených momentů. Listová stěna zde je dostatečně vysoká, listy jsou velmi dobře exponované ke slunečnímu záření, a zóna hroznů je prosvětlená odstraněním 1–2 listů. Tento zásah umožní, aby sluneční záření přímo dopadalo na hrozny a přispívalo k dobré fenolické a aromatické zralosti. Nedochází však k nebezpečí vzniku slunečního úpalu, nežádoucího aromatického projevu ani nadměrnému snížení kyselin a cukernatosti. Častokrát je v souvislosti s odlistěním slyšet, že tak jsme to viděli ve Švýcarsku, a proto to tak děláme. Neuvědomujeme si však velmi důležitý moment. Ve Švýcarských podmínkách, kde je vyšší množství srážek a podstatně vyšší tlak houbových chorob, přispívají takto silně odlistěné keře k nepřímé ochraně proti houbovým chorobám. Na každý agrotechnický zásah ve vinici je třeba pohlížet ve všech souvislostech dříve než ho provedeme. Potom můžeme skutečně očekávat zkvalitnění naší sklizně. V souvislosti s kvalitou sklizně hroznů je třeba si znovu uvědomit, že cukernatost hroz-

Obrázek 1 – Příliš intenzivní odlistění zóny hroznů

Obrázek 2 – Detail na příliš silně odlistěnou zónu hroznů

463

nů není všemocný kvalitativní parametr. Jako rozhodující parametr, z těch, které je možné poměrně jednoduše změřit, lze považovat pH, obsah kyselin, ale i obsah jednotlivých organických kyselin – kyseliny vinné a jablečné. V letošním roce, kdy nám počasí příliš nepřeje, bude důležitá rovněž fenolická zralost, sledovaná jako změna zbarvení semen v bobulích. Rovněž houbová onemocnění a další choroby a škůdci, které se vyskytují ve vinicích, ovlivňují velmi výrazně barvu a aromatický projev vyrobeného vína. Ve víně mohou způsobovat cizí chuťové tóny, které je možné považovat až za vady vína. Hrozny napadené padlím révovým mají většinou větší mikrobiální aktivitu a výskyt kvasinek, mléčných a octových baktérií. Plíseň šedá je naproti tomu velmi často spojena s růstem dalších plísní, jako jsou – Aspergillus niger, Penicillium sp., a Cladosporium sp. Tyto mohou způsobovat hořké chutě ve víně a vůni těkavých fenolických látek. Jak již bylo uvedeno v článcích o ochratoxinu, mohou být rovněž zdraví škodlivé. Rovněž zralé a zdravé hrozny ve vinici jsou pokryté velkým množstvím mikroorganismů, které představují především různé druhy kvasinek, mléčné a octové bakterie. Kvasinky se ve vinici nenachází výhradně na hroznech, ale i v půdě, vzduchu, případně i na jiných rostlinách ve vinici. Přenášené jsou potom nejčastěji hmyzem. Výskyt a růst mikroorganismů na slupkách bobulí je ovlivňovaný klimatickými faktory – srážky a teplota, ale i odrůdou a použitými fungicidy. Poškození bobulí révy vinné může být způsobované zvýšením objemu bobule díky rychlému příjmu vody po vydatných srážkách, poškození bobulí krupobitím v době dozrávání nebo napadení bobulí hmyzem a ptactvem. Z pohledu zajištění dobrého zdravotního stavu hroznů je kromě udržení zdravých hroznů ve vinici a rychlý transport po sklizni ke zpracování. Transport z vinice do sklepa musí být co nejrychlejší a v horkých dnech je vhodné doporučit i zchlazení hroznů.

Kvalitě modrých hroznů bude třeba v letošním roce věnovat větší pozornost. Technologii zpracování hroznů bude třeba přizpůsobit fenolické vyzrálosti hroznů, nikoliv cukernatosti hroznů. Kvalita hroznů u modrých odrůd přímo ovlivňuje kvalitu macerace slupek při výrobě vína a tím přímo i kvalitu červených vín. Enologové musí rozeznávat „dobré taniny“, které poskytují plná vína bez agresivních tónů, a „špatné taniny“, které jsou charakterizované trpkými a bylinnými, nevyzrálými tóny. Macerace při výrobě červených vín je zodpovědná za vzhledové, aromatické a chuťové vlastnosti červených vín. Při maceraci jsou obsahové látky uvolňované ze slupek, semen a někdy i třapin. Prvotřídní červená vína vyžadují hrozny absolutně nejvyšší kvality a z vynikajících „terroir“ pro produkci červených vín. Lehká, ovocná červená vína je možné vyrábět i z hroznů nižší kvality a v horších klimatických podmínkách ročníku. V závislosti na fenolické zralosti hroznů – změně barvy semen je potom třeba určit délku macerace. U méně vyzrálých hroznů bude kratší, aby nedošlo k vymacerování agresivních taninů, u dobře fenolicky vyzrálých hroznů bude potom delší, úměrně ke kvalitě vyzrálosti semen. I když je tento článek psán v polovině srpna, lze doufat, že se počasí konečně umoudří a pěstitelé se dočkají dobré kvality hroznů pro produkci vín, která obstojí v konkurenci vín na tuzemském trhu.

Obrázek 3 – Velmi dobře upravená, ale příliš krátká listová stěna

Obrázek 5 – Napadení hroznů padlím révovým

Obrázek 4 – Dobře prosvětlená zóna hroznů

G R O U P

ST 4

ZÁTKY PRO NEJNÁROâNùJ·Í

COMPO spol. s r.o, Na Pankráci 30, 140 00 Praha 4 tel.: 234 633 280-5, fax: 234 633 290, e-mail: info@compo.cz

Vinařský obzor (9/2005)

TOP KVALITA Z NEREZU Technologie plnění bez přístupu vzduchu! Plnící linky

vystřikování - plnění - uzavírání

Výhradní dovozce pro ČR

Mycí stroje archivních lahví

Kontakt: Zádveřická 426, 763 11 Zlín tel./fax: +420 577 901 148

Etiketovací stroje a nasazovače záklopek

unimarco@unimarco.cz www.unimarco.cz

465

466

Vinařský obzor (9/2005)

Malotraktor MKS – JM – 204 Výkon 20Hp, vodou chlazený diesel, pohon 4x4, uzávěrka diferenciálu, dvojitá spojka, hydraulický tříbodový závěs, vývod. hřídel 540/1000 ot., šířka 1225 mm, posilovač řízení.

Cena 199 000,– Kč bez DPH možnost leasingu, schválen k provozu na veřej. komunikacích – SPZ.

Zahradní technika Grado

Hlavní 288, 696 21 Prušánky. Tel./fax.: 518 374 375, 187, mobil: 737 936 915 e-mail: obchod@zahradnitechnikagrado.cz www.zahradnitechnikagrado.cz

Kdo se jako první dovolá po vydání tohoto čísla VO na číslo 602 582 589, obdrží plochu této inzerce se slevou 50 %.

Vinařský obzor (9/2005)

467

Dřevěné vinohradnické a sadařské sloupky rozměry: 70 x 70 x 2 200–2 600 mm jiné rozměry možné dle dohody materiál: DUB, JASAN a jiné vyrábí a dodává ﬁrma: TEMATSERVIS, spol. s r.o. Cihlářská 1153, 686 04 Kunovice tel.: 604 526242 tel / fax: 572 548 306

Prodám: 1x nádrž nerez 1 200 l, kulatá 38 000,– Kč, 2x nádrž nerez 5 000 l, otevřená (kádě) 18 000,– Kč, 1x vystřikovačka 12 000,– Kč, 1x plnička 6 14 000,– Kč, 1x ﬁltr 20 desek 16 000,– Kč 1x monoblok – etiketovačka – uzavíračka 400 000,– Kč Cena dohodou. Tel.: 603 858 577

DRAŽBA OCHRANNÝCH ZNÁMEK MOVITÉHO MAJETKU A AUTOMOBILŮ Společnost PROKONZULTA realizuje dražbu části vozového parku společnosti Družstevní vinné sklepy Hodonín, ochranných známek vín a movitého majetku – vybavení závodu Hodonín. Jedná se většinou o osobní automobily, vysokozdvižné vozíky, sedm kusů ochranných známek vín, nerezové tanky, ocelové tanky, nádoby, stáčecí techniku, obalový materiál, kancelářskou techniku, kancelářské vybavení, nábytek atd. Dražby se konají 27. 9. 2005 v Modřicích u Brna. Prohlídky proběhnou dne 12. 9. 2005 od 13 hod. a 16. 9. 2005 od 10 hod. Sraz na prohlídku je před vrátnicí DVS, Zámecké nám. 1, Hodonín. Informace na www.centralni-adresa.cz a www.prokonzulta.cz, tel./fax: 543 255 515, mobil: 777 817 853.

Stefan WIESINGER A-2244 Spannberg D. Rakousko Tel.+fax: +43-2538-85208 Tel.: +420-606 578 347

SUDY OD 5 l do 15 000 l BARRIQUE SUDY DŘEVOŘEZBA ČEL SUDŮ

468

Vinařský obzor (9/2005)

Zahradnická fakulta v Lednici slaví 20. výročí svého založení Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D., Ing. Patrik Burg, Ph.D., Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, Ústav zahradnické techniky, Břeclav

Tradice výchovy zahradnických profesionálů zde ale sahají až do 19. století a navazují na velmi známou Vyšší zahradnicko-ovocnickou školu, založenou v roce 1895.

Vysoká škola zemědělská v Brně, která byla založena v roce 1919, vybudovala v Lednici již v roce 1922 své první pracoviště – Biologickou stanici a učinila tak první krok směřující k otevření samostatného zahradnického vysokoškolského studia v Lednici.

V roce 1947 byl výnosem Ministerstva školství a osvěty na VŠZ v Brně ustaven zahradnický směr „Vinařsko-zahradnický“ a v roce 1952 byla v Brně založena katedra zahradnictví s návaznými specializovanými ústavy a expoziturami. Ta byla vzápětí přestěhována do Lednice do uvolněné budovy po Vyšší zahradnicko-ovocnické škole. Na výuce se vedle zahradnické katedry, která zajišťovala výuku odborných zahradnických předmětů, podílely i další katedry brněnských fakult VŠZ. Významným mezníkem ve vývoji a rozvoji zahradnického vysokoškolského vzdělávání byla ve školním roce 1960–1961 transformace zahradnické katedry na Zahradnický obor, který byl začleněn do organizační struktury Agronomické fakulty VŠZ v Brně. Zvýšený zájem uchazečů o vysokoškolské zahradnické studium z Čech, Moravy a zejména ze Slovenska, si rychle vyžádalo nová strukturální i organizační opatření, vznikly nové katedry a nové disciplíny. V roce 1965 bylo do struktury VŠZ začleněno také vědecko-výzkumné pracoviště Mendeleum, založené v roce 1912. Od poloviny sedmdesátých let došlo k dalšímu zvýšení počtu posluchačů, v roce 1974–1977 byly v Lednici vybudovány nové studentské koleje Petra Bezruče. Od roku 1977 byli studenti přijímáni již na dva samostatné obory, a to na obor Zahradnická výroba a na obor Sadovnictví a krajinářství. V roce 1985 byly dovršeny snahy o zřízení Zahradnické fakulty. Stalo se tak s účinností od 1. září 1985, dle rozhodnutí vlády ČSSR pod číslem 69/1985 Sb. ze dne 22. 8. 1985. Fakulta byla zřízena jako ZAHRADNICKÁ FAKULTA VŠZ V BRNĚ SE SÍDLEM V LEDNICI NA MORAVĚ, s federální působností. V letech 1986– 1989 byly také pořízeny insignie Zahradnické fakulty. Prvním děkanem byl Prof. Ing. Vlastimil Fic, DrSc.

Po roce 1989 došlo postupně k významným změnám také na Zahradnické fakultě, z nichž nejvýznamnější se týkaly zrušení výuky v Jihlavě a postupného přesunu 1. a 2. ročníků do Brna. Současná struktura a organizace fakulty včetně pedagogického programu a dalších návazných činností odpovídá standardům evropského školství, součástí fakulty je i vědecko-výzkumné pracoviště Mendeleum. V oblasti výzkumu je fakulta známá snahou o komplexní postižení problematiky a o provázanost výstupů z výzkumu na praktické využití. V posledních letech to bylo zejména studium biodiverzity zahradnických rostlin, které představuje hlavně zlepšování kvalitativních znaků výsadbového materiálu, výzkum kvality zelenin, léčivých rostlin a révy vinné, tvorbu ekologicky šetrných výrobních postupů a optimalizaci posklizňových úprav vína a ovoce. Praktické výstupy se uplatňují zejména v oblasti nových odrůd a zdravého rostlinného materiálu, koncentrace genových zdrojů, při tvorbě nových genotypů meruněk a broskvoní, v integrované produkci v zelinářství a ve vinohradnictví, při zlepšování ekonomiky výroby zahradnických produktů apod. V oblasti zahradní architektury byly výzkumné projekty orientovány na obnovu památek krajinářského umění, která zahrnuje hlavně tvorbu východisek zahradního umění a vypracování metodik pro obnovu vegetačních prvků v památkách krajinářské architektury a zahradního umění. Svým umístěním v Lednici a návazností na jedinečné zázemí demonstračních ploch a zámeckého parku, splňuje Zahradnická fakulta ná-

Vinařský obzor (9/2005)

ročné podmínky spojení teorie a praxe při výuce ve všech svých oborech. Posluchači mají možnost studovat sortimenty mnoha druhů zahradnických rostlin nebo čerpat poznatky z vývoje kulturní krajiny přímo v centru Lednicko-Valtického areálu. Současným děkanem Zahradnické fakulty je Doc. Ing. Petr Kučera, Ph.D. Fakulta má v současné době 43 akademických pracovníků a 950 studentů ve všech formách studia, z nichž 650 studuje v Lednici. V současné době na fakultě studují posluchači ve třech bakalářských, dvou navazujících magisterských a dvou doktorských studijních programech v prezenční i kombinované formě. Studijní obor Zahradnictví má proﬁlové disciplíny vinohradnictví, květinářství, ovocnictví a zelinářství. Absolventi musí zvládnout nejen pěstební technologie zahradnických plodin, ale vytvářejí si předpoklady k práci v oblasti marketingu, managementu či obchodu se zahradnickými komoditami. Uplatňují se ale i ve státní správě, školství či výzkumu. U oboru Zpracování zahradnických produktů, který se v současné době transformuje do oboru Jakost rostlinných potravinových zdrojů, se výuka více zaměřuje na kvalitologii, sledování autenticity potravin, nápojů apod., což jsou oblasti, ve kterých po vstupu ČR do EU najdou vysoce kvaliﬁkovaní odborníci široké uplatnění. Nově byl na Zahradnické fakultě od roku 2003 otevřen moderně koncipovaný obor Vinohradnictví a vinařství. Jedná se o bakalářské čtyřleté prezenční studium, jehož hlavním

cílem je příprava odborníků v oblasti pěstování révy vinné, zpracování hroznů a souvisejících činnostech. Nosnou částí studijního oboru jsou disciplíny Vinohradnictví a Vinařství. Výuka je zaměřena na problematiku pěstování révy vinné a technologických postupů výroby vín bílých, červených i šumivých klasickými metodami i moderními technologiemi. Posluchači jsou seznámeni se základní surovinou, s nároky na její kvalitu, ale také s látkovými složkami moštů a vín a s technologiemi jejich stanovování. Významnou součástí studia je charakteristika výroby kvalitních vín, jejich školení, stabilizace a finalizace, stejně jako identifikace vad a chorob vín a způsoby, jak těmto nedostatkům předcházet. V rámci studia posluchači získávají přehled o bohaté světové a domácí historii pěstování révy vinné i výroby vín, o kulturním použití vín (jejich podávání) a jejich pozitivních účincích na lidský organismus. V průběhu odborných praxí se seznamují se všemi činnostmi ve vinohradnických a vinařských provozech tak, aby byli schopni samostatné práce ihned po absolvování studia. Absolventi jsou připravováni na úkoly vyplývající ze všech pracovních operací při pěstování révy vinné. Ty vycházejí ze znalosti agrotechnických opatření a související problematiky směřující k řešení základního cíle, kterým je dosažení nejvyšší kvality výsledného produktu – ať už hroznů či vyrobeného vína. Studium má absolventy tohoto oboru připravit k řízení celého pěstebního procesu, od založení vinice až po sklizeň hroznů. Studium předpokládá také získání a prohloubení znalosti různých vinařských technologií s využitím širokého spektra strojů a technických zařízení pro vinohradnictví a vinařství. Neméně významnou část studia představuje senzorické hodnocení, marketing a oborová ekonomika. Tyto znalosti a dovednosti by měli absolventi využívat ve svých pozicích v obchodních firmách a marketingově orientovaných společnostech. Absolventi bakalářského studijního programu mohou pokračovat dále v navazujícím magisterském dvouletém studiu k získání titulu inženýr. Již tradičně vyhledávaným a zajímavým, i když velmi náročným oborem, je Zahradní a krajinářská architektura, která se zaměřuje na projektování zahradních a krajinářských úprav. Uchazeči zde musí projít talentovými zkouškami zaměřenými na

469

výtvarný projev a všeobecné znalosti z architektury a výtvarného umění. Uplatnění absolventů tohoto oboru je velmi široké, např. v projekčních ﬁrmách, jako svobodný architekt nebo v oblasti veřejné správy při rozvoji zeleně. Tomuto oboru je ve svých výchozích principech velmi blízký obor Management zahradních a krajinářských úprav. Studium tohoto oboru je zaměřeno na práci s projektovou dokumentací a na zpracování realizačních a ekonomicko-manažerských postupů. Absolventi řídí zakládání a realizaci sadovnických a krajinářských projektů a usměrňují rozvoj vegetace v sídlech i v krajině. Skutečnost, že dnes na fakultu přichází studovat mnohdy již třetí generace našich prvních absolventů, je jistě svědectvím poctivé práce pedagogů. O dobrém jménu fakulty v zahraničí svědčí dlouhodobé přátelské a kolegiální kontakty s více než třemi desítkami zahraničních univerzit a ústavů. Jména současných profesorů působících či stále spolupracujících se Zahradnickou fakultou, jako jsou zejména Prof. J. Damec, Prof. Vl. Fic, Prof. J. Goliáš, Prof. K. Kopec, Prof. Fr. Kobza, Prof. V. Kraus, Prof. J. Lužný, Prof. J. Machovec, Prof. I. Otruba, Prof. V. Řezníček a Prof. Z. Vachůn, představují ve svém oboru výraznou autoritu či osobnost. Dlouholetá tradice, erudice pedagogů i pro studium mimořádné prostředí kulturní krajiny vytvořilo v „zahradnickém světě“ z Lednice velmi známé místo vyznačující se tím, co bývá označováno jako „genius loci“. Také zřízení vinohradnicko-vinařského oboru na Zahradnické fakultě v Lednici, v srdci vinohradnické oblasti Morava, má své opodstatnění. Přejme Zahradnické fakultě, všem akademickým pracovníkům, zaměstnancům i studentům, aby se jim i nadále dařilo úspěšně rozvíjet zahradnický obor nejen v regionu.

470

Vinařský obzor (9/2005)

Nový Zéland nabízí mladým možnost získání praktických zkušeností ve vinařství

Jak na to Pracovala jsem u agentury, která prodávala letenky – všichni tedy někam cestovali, a tak i já jsem dostala chuť podívat se na cestování z té „druhé“ praktické strany. Na Novém Zélandu jsem měla kamarádku, která mě tam již několikrát zvala, takže i proto jsem se rozhodla právě sem. Po příjezdu do země jsem pomalu začala hledat práci a také jsem kontaktovala známého, který zde již nějakou dobu pracoval ve vinicích. Měl pro mě dobrou zprávu: práce byla. Na Novém Zélandu dostanete na sezónní práce tzv. Work permit. Je to pracovní povolení na určitou dobu, na konkrétního zaměstnavatele (vinařskou společnost apod.) a nebo tzv. kontraktora a na určitou oblast. Poplatky za povolení stojí zhruba 100 NZ dolarů (přepočet zhruba 1 NZ dolar = 18 Kč) a celá procedura je jednoduchá, a hlavně: pracujete legálně! Vinařský „boom“ Na Novém Zélandě jsou tři velké vinařské oblasti. Malborough se nachází kolem města Blenheim, Central Otago je na jihu jižního ostrova a třetí je na severním ostrově v oblasti Hastings. Svou vinohradnickou praxi jsem začala řezem, a to v oblasti Malborough, která je situovaná na severu jižního ostrova, kde je ještě hodně teplo. Krajina je kopcovitá, vinice rodí kvalitní hrozny, které dávají výtečné víno. V této oblasti je hodně starých vinic, velkopěstitelů a velkozpracovatelů hroznů a vín, například firma Montana, u které jsem působila. V oblasti Central Otago je vinohradnictví v prudkém rozvoji. Budují se rozsáhlé nové vinice (regulace ploch vinic jako v Evropě zde není – pozn. red.). Jedná se zpravidla o vinohradníky, kteří zde začali před 10 až 15 lety a teď firmy stále zvětšují a skupují pozemky. Na Novém Zélandě není půda téměř nikde státní, většinou je soukromá. Existují zde také firmy, které se přímo specializujíc na vinohradnickou realizaci – skoupí pozemky, vysadí vinice, zbudují drátěnku a plodící vinice pak prodávají. Většina firem je jen pěstitelská, větší firmy potom provozují i sklepní hospodářství a lahvují. Například klasické sklepy, jako jsou u nás, jsem tam vůbec neviděla – vše je řešeno v povrchových a polopovrchových provozech. Mají mnoho druhů různých vinoték a samozřejmě

organizují pro turisty výlety po vinohradech a ochutnávky. Někteří producenti mají i ochutnávky zdarma, čehož turisté hojně využívají. Ve vinici Vysazovali jsme nejvíce odrůdy Pinot blanc (Rulandské bílé) a Sauvignon. V případě strojové výsadby byly řádky zaměřovány přes laser a systémem GPS. V oblasti Central Otago, kde jsou nepřístupné terény, jsme vysazovali ručně, a to od září, kdy zde začíná jaro, až do poloviny prosince. Půdy oblasti Central Otago jsou hodně kamenité, takže někdy jsme jamku s keřem zasypali pouze kamením. Do některých půd, které byly špatné, se přidávala rašelina a teprve na ni pak sazenice. Sazenice byly novozélandské provenience. Vinohradníci zpravidla vysazují na své vlastní pozemky. Většinou jde o velké ﬁrmy. Ale jsou i malí pěstitelé, kteří mají 1ha a nezpracovávají hrozny, ale jen je prodávají. Všechny mladé vinice, v kterých jsem pracovala či je viděla, jsou pod závlahou. Vinice bylo také nutno objíždět a kontrolovat, zda se sazenice ujaly a případně pak podsazovat. Ihned po výsadbě se aplikuje závlaha, drátěnka se vlastně buduje souběžně s výsadbou a s ní i kapková závlaha. Aplikace ochranných krytů z plastu a nebo papírových je potřeba kvůli králíkům, kteří v zemi nejsou původní. Byli introdukováni a vše ožírají, hlavně mladé keře. Pěstitelé proti nim bojují ochrannými plastovými síťkami, menší vinaři používají například i krabice od mléka. Proti ptákům používají sítě, které natahují traktorem. A to buď nad řádkem a nebo se na začátku řádku obrovská síť přiváže ke sloupku a pak traktor popojíždí na řádku a odvíjí síť a pracovník ji natahuje na řádek a upevňuje. Dalším způsobem boje proti ptactvu je akustické plašení a střelba, která se provádí ostrými. Z toho důvodu je zde v období zrání hroznů velká poptávka po odstřelovačích. Ve vinicích se v období plodnosti občas ručně opravuje drátěnka – sloupky, opravy drátů apod. Zimní teploty bývají maximálně –1 až –2 °C. Teplotní výkyvy bývají časté a hodně fouká vítr. Zimní řez jsme prováděli na jeden kmínek a jeden tažeň. Ale někteří vinohradníci vyvazují i mnohem více tažňů – viděla jsem 2, 3, 4, 6 i 8. Zpravidla jsme vázali na 4 nebo 6. Ke kaž-

dému keři se přistupuje individuálně, a tak pokud není vhodný tažeň, řeže se na čípky. Zimní práce ve vinici jsou rozdělené. Někde používají stroje na předřez, muži pak řezají či dočišťují, traktor pak réví mulčuje a nebo vyhrnuje z vinic. Vyvazují převážně ženy. Co za to Někteří zaměstnavatelé zařídí ubytování, jiní však nikoli. Pracovali jsme pro kontraktora, který nám ubytování zajišťoval. Vlastně tento člověk zprostředkovával práci nejen na vinici, ale i v ovocných sadech – například při sklizni, protrhávání jablek, meruněk apod. Bylo to velmi výhodné pro cestování, protože jsme se za prací vydávali po celém Novém Zélandu. Přes jižní ostrov v zimě, což je květen až září (řez révy) a léto, což byl říjen až leden (výsadba a sklizeň) a nebo na severním ostrovu v období leden až květen sklizeň jablek. Je dobré najít správného kontraktora, protože i v placení bývají často rozdíly. I zde musí být člověk průbojný a nedat se. Na Novém Zélandu jako legální pracovník máte stejná práva jako Novozélanďan a je dobré se o nich informovat. To většinou v případě nějakých problémů stačí. Pracuje se buď hodinově – většinou výsadba a zelené práce (plat 11 až 13 NZ dolarů na hodinu) – nebo úkolově – kontrakt „kolik uděláš, tolik dostaneš“ – to byla obrovská dřina, nicméně se dalo vydělat i 200 NZ dolarů denně. Úkolově se dělal řez, vázání, ruční sklizeň hroznů i ovoce. Ubytování stojí průměrně 60 NZ dolarů týdně na osobu a není problém jej sehnat. Je potřeba mít na místě bezpodmínečně auto, jinak se nikam nehnete. Některé ﬁrmy sice zajišťovaly dopravu na místo práce, ale je to nešikovné, časově neefektivní. Vzdálenosti jsou tam velké. Jednou jsme dojížděli i 40 km do práce. Pár střípků Přes léto bývá na Zélandu kolem 25 °C, ale na severním ostrově je ještě tepleji. Je tam i jiná vlhkost vzduchu, což je díky blízkosti moře. Proto tam také stále fouká silný vítr, což je ošemetné, protože vám není horko a zdá se, že slunce nepálí. Opak je ale pravdou. Je tam jedna z největších ozónových dír na světě. Na slunce se tudíž musí dávat pozor. Novozélandské západy a východy slunce jsou opravdu nádher-

Vinařský obzor (9/2005)

né, zvlášť ty pozorované ve vinici. Kromě révy se hodně pěstují olivy, ale také jabloně, třešně, meruňky, broskvoně nebo hojné dýně. Pak jsou jiné oblasti, kde se daří avokádu a nebo kiwi. Ovocnáři používají hormonální přípravky, ale to snad jen u jablek. Když potřebují, aby rychle

zčervenalo nebo naopak, když potřebují pozdržet dozrávání, tak to ošetří. Našim vínomilcům by se asi nelíbilo, že ledové víno se často připravuje tak, že sklizené hrozny nechávají uměle zmrznout, což je v Evropě zakázáno. Kromě lahvového vína Nový Zéland produkuje i vína

Vinice Bendigo v oblasti Central Otago byla ihned po výsadbě realizátorem prodána pěstitelské ﬁrmě. Nový majitel změnil název vinice na Clearview

471

do krabic. Při práci vám kolegové budou Brazilci, Argentinci, Francouzi, Američané, Kanaďané, je tam hodně Číňanů a lidí z Asie. Česká komunita je tam docela taky početná. zaznamenal Richard Stávek Fota archiv Jitky Štolpové

Plodné vinice v městě Blenheim oblasti Marlborough

Pracovní oběd ve vinici

Jitka Štolpová

Jitka Štolpová se svým nadřízeným panem Caleb, který dohlížel na všechny pracovníky a kontroloval kvalitu práce

Ruční výsadba vinic v oblasti Central Otago u městečka Cromwell

Pohled do krajiny v okolí města Blenheim, na obzoru je vidět již oceán

Jitka Štolpová a její spolupracovnice Lenka Zemanová ve vinici, kde vyvazovaly keře po zimním řezu

472

Vinařský obzor (9/2005)

Za inspirací, poznáním a spoluprací do Jižního Tyrolska Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ing. Petr Procházka, Ing. Jaromír Veverka, Mendelova zemědělská a lesnická universita v Brně

Svou cestu jsme rozdělili na dvě části. První den pobytu jsme se rozhodli věnovat návštěvě jihotyrolských výzkumných institucí a druhý den jsme navštívili dvě ﬁrmy s vinohradnickým a vinařským provozem, kde jsme se snažili získat inspiraci a informace využitelné v marketingu našich vín. První navštívenou institucí bylo Zemědělské a lesnické výzkumné centrum (Land– und Forstwirtschaftliches Versuchszentrum) v měs-

plná a extraktivní červená vína, jež jsou idePři víně jsme vedli velmi živou diskusi o odální pro ležení v dřevěných sudech. Zajímavé růdě Zweigeltrebe, která se i pro tuto pěstitelbyly i některé klonové selekce této výzkumné skou oblast zdá být velmi perspektivní. Se zainstituce. jímavým agrotechnickým pokusem jsme se Ve vinicích jsme si prohlédli především traseznámili u odrůdy Rulandské modré. V dodiční a dobře známou jihotyrolskou pergolu, bě sklizně hroznů této odrůdy totiž byla část která však je podle slov našich průvodců v pohroznů ponechána dále na keřích, u nichž však slední době v produkčních vinicích stále častěji byl tažeň přestřižen a hrozny dozrávaly dalších nahrazována středním vedením s řezem na ta10–14 dnů bez přísunu asimilátů. S touto varižeň. Významným důvodem této změny jsou stáantou sklizňové technologie jsme se setkali již le více se zdokonalující pěstební dříve u Rulandského modrého a jejím důvodem mechanizační zásahy ve vinici, je příznivé působení na fenolické látky přítompro které je střední vedení poné v bobulích. Víno vyrobené tímto způsobem chopitelně podstatně vhodnější. je totiž chuťově podstatně plnější než víno vySortiment odrůd se v Laimráběné z hroznů sklízených přímo. V tomto výburgu značně podobá sortimenzkumném ústavu jsme jednali také o možnostu našemu a běžně zahrnuje tech spolupráce v oblasti obohacování kolekcí Chardonnay, Sauvignon, Ryzgenových zdrojů a společných aktivit v oblasti link Rýnský, Rulandské Modré, vinohradnického i vinařského výzkumu. Zweigeltrebe, Cabernet SauviOdpoledne jsme navštívili vinařské městečgnon a Merlot. Vinice se nacháko Kaltern, které je velmi dobře známo i mnozí buď na rovinách v údolích ha moravským vinařům z jejich exkurzí, a přes alpských řek anebo na horských krásné jezero Kalternsee jsme zamířili do výsvazích, mnohdy až do značzkumného zemědělského ústavu Instituto Agných nadmořských výšek. Vína rario Di San Michele AllÁdige (Také zde sídlí vyráběná z těchto diametrálně vinařská škola, která patří stejně jako SViŠ Valtice ke čtyřem nejstarším školám v bývalé moK agrotechnickým zásahům se diskutovalo přímo ve vini- odlišných lokalit proto mají dost rozdílný charakter a jsou svým narchii – pozn. red.), kde nás očekával Dr. Duici foto P. Pavloušek způsobem základem „terroiru“ lio Porro, specialista na výživu a hnojení révy a „autenticity“, jimž je na této vinné. tečku Laimburg u Bolzana (Současně zde sídvýzkumné instituci rovněž vělí i vinařská škola – pozn. red.). Na tomto nována značná pozornost. Pro výzkumném centru jsme diskutovali o severoprodej a prezentaci vín jsou přiitalském vinohradnictví a vinařství s výzkumtom ideální specifické kupáže níky vinařského oddělení Dr. Barbarou Raifevín pocházejících z různých lorovou, Dr. Güntherem Pertollem a s vedoucím kalit, která finální produkty děsklepního hospodářství Ulrichem Pedrim. lají komplexnějšími a pro spoZajímaly nás přirozeně i odrůdy pro obotřebitele zajímavějšími. Roviny hacení kolekce genových zdrojů révy vintotiž dodávají místním vínům né na Zahradnické fakultě MZLU. Jako vhodjemné aroma a extrakt, příkré ná se ukázala modrá moštová krajová odrůda svahy pak svěží kyselinku a za„Lagrein“, která v Jižním Tyrolsku poskytuje jímavou chuť. Mladá výsadba v Kalternu foto P. Pavloušek

Vinařský obzor (9/2005)

Zakladatelem tohoto institutu byl Dr. Edmund Mach, který je známou osobností i u nás a který do Itálie přešel z Výzkumného ústavu v Klosterneuburgu. Naše návštěva začala ve vinicích, kde jsme si prohlédli různé pěstitelské tvary, jež jsou na tomto institutu testovány. Dr. Porro nás také seznámil s výsledy svého výzkumu, který je věnován dusíkaté výživě révy vinné a jejímu vlivu na konečnou kvalitu vína. Také toto téma bylo velmi zajímavé a je aktuální nejen v italských. ale i našich podmínkách, především v suchých letech. Ve vinotéce jsme potom měli možnost ochutnat několik odrůdových vín a několik cuvée. Ochutnali jsme například typický a odrůdově výrazný Tramín, stejně jako velmi zajímavé Trolínské. Zajímavou inspirací pro naše vinaře by však měly být tamní směsky, které jsou vyráběny přímo podle chuti a požadavků spotřebitelů. V bílém cuvée, jež jsme ochutnali, jsme našli velmi výrazné a příjemné ovocné aroma, které bylo doplněno příjemným obsahem zbytkového cukru a jemnou kyselinkou, což je z pohledu moderního spotřebitele typ vína velmi žádaný. Druhý den svého pobytu v Jižním Tyrolsku jsme potom věnovali návštěvě dvou špičkových vinařských podniků. Naší první zastávkou byl v rodinném vinařství Castelfeder v obci Kurtinig an der Weinstrasse, kde jsme si nejdříve prohlédli vinice v okolí obce. Pak následovala prohlídka podniku a jeho výrobních zařízení spojená s degustací vysoce kvalitních, jemných a velmi zajímavých vín: Tramín 2004 – bylo víno s výrazným odrůdovým arómatem a jemnou kyselinkou. Toto víno bylo vyrobeno krátkým naležením hroznů v podmínkách řízené (nižší) teploty, což přispělo velmi pozitivně k uvolnění vázaných aromatických látek a dodalo vínu komplexní charakter.

Pergola – tradiční tvar v Jižním Tyrolsku

473

Druhým vynikajícím vzorkem byl Sauvignon 2004; toto víno bylo vyrobeno z hroznů pocházejících ze dvou odlišných lokalit. Vinice na rovině v údolí dodala vínu plnou ovocnost a nižší obsah kyselin, vinice položená na horských na svazích ve vyšší nadmořské výšce zase krásný „kopřivový“ charakter a výraznou kyselinku. Výsledkem pak byl ideální typ Sauvignonu, který by mohl být oceněn i našimi spotřebiteli a milovníky vína. V další části této návštěvy jsme ochutnávali červená vína Vinice v San Michele all´Adige vyrobená v barikových sudech různého původu, která nám Cílem naší cesty bylo navázání spolupráce hostitelé prezentovali v kombinaci s typickými v oblasti výzkumu a také poznání vinařských severoitalskými sýry, bílým chlebem a jemně provozů v této oblasti a bez jakéhokoli přeháněnakrájenou šunkou zvanou pršuto. Při hodnoní lze říci, tento účel byl bohatě naplněn. cení těchto vín jsme hovořili i o tvorbě různých typů kupáží, což je metoda, kterou je třeba používat při zrání červených vín v dubových barikových sudech nezbytné i v našich podmínkách. Odpoledne potom vedla naše cesta do obce Tramin a tamního družstevního podniku Kellerei Tramin, který je vlastně marketingovou vinařskou kooperací. Toto sdružení má cca 280 členů, kteří většinu své sklizně zpracovávají společně. Během návštěvy jsme si prohlédli moderně zařízené vinařství, seznámili se s organizací a systémem řízení tohoto družstva a ochutnali samozřejmě Tramín a také některé další odrůdy. Zařízení vinařství v Laimburgu

foto P. Pavloušek

Tramin – zde možná vznikla odrůda Tramín

Foto P. Pavloušek

474

Vinařský obzor (9/2005)

Znojemský hrozen 2005, chuťovky pro všechny smysly

Z historie festivalu Prvopočátky Znojemského hroznu sahají do roku 1999, kdy však festival trpěl podle jeho ředitele Ladislava Jíši tradičními dětskými neduhy, jako jsou nedostatek ﬁnancí a malý počet přihlášených pořadů. V dalších letech se však festival postupně rozšiřoval a využil vstřícnost města Znojma, na jehož Masarykově náměstí byla soustředěna část doprovodných akcí. Další spolupráci se podařilo pořadatelům navázat se Zemědělským výborem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Ministerstvem zemědělství. Tyto instituce se pak podílely na konání mezinárodních seminářů věnovaných zejména problematice vinařství a vinohradnictví. V roce 2002 byla za přispění Českého rozhlasu do festivalu včleněna Sekce rozhlasové tvorby o gastronomii otevřená domácím i zahraničním studiím. Do skutečně mezinárodních rozměrů se Znojemskému hroznu podařilo rozrůst zvláště v posledních ročnících, kdy se mohl pochlubit více než stovkou soutěžních pořadů z celé-

ho světa v televizní sekci a mezinárodní účastí v sekci rozhlasové. Znojemský hrozen dnes Letošní ročník Znojemského hroznu můžete navštívit od 4. do 8. září a rozhodně bude na co se těšit. Soutěžní sekce televizní tvorby čítá na půl druhé stovky přihlášených účastníků z celého světa. Zastoupeny jsou například pořady z produkce JAR, Kanady, Austrálie, USA, Francie nebo Rakouska, ale i třeba méně tradičních zemí jako Argentiny. Ta se zde představí rovnou pěti pořady, které přiblíží tradiční kulinářské speciality místní kuchyně nebo vinařství jednotlivých regionů. Veřejné projekce soutěžních pořadů bude možné sledovat v sále kina Svět. Festival má značnou část svého programu vyčleněnou i na prezentaci Českého a Moravského vinařství. K nejzajímavějším akcím bude jistě patřit Mezinárodní sommeliérská soutěž Grand Prix Znojemský hrozen konaná ve velkém sálu hotelu Prestige. Zde se utkají mladí sommeliéři kategorie junior do 21 let v degus-

taci a podávání Moravských vín. Dále se můžeme těšit na degustaci a prezentace domácích vín nebo gastronomickou show Milana Magniho, která představí a současně vyvrátí některá tabu konzumace některých pochutin ve spojení s vínem. Mezi nejzajímavější doprovodné akce Znojemského hroznu patří bezesporu soutěž mateřských, základních a středních škol Plný talíř malování nebo výstava s názvem „Gastronomické grotesky VI“, která je v Galerii slepičí trh otevřena již od počátku srpna. Správní kulinářští fajnšmekři si také zajisté nenechají ujít každodenní Národní dny Mongolska, Slovenska, Vietnamu a dalších států ve stanech a stáncích na znojemském Masarykově náměstí. Podle Ladislava Jíši se festivalu za dobu jeho konání začíná zdárně naplňovat svoji základní ideu, a to podporu kulturního vyžití, ale i posílení prestiže a propagaci České republiky, Jihomoravského regionu a města Znojma. Více na www.znojemsky-hrozen.cz. Zpracoval Jakub Hájek

Mezinárodní výstava Grand Prix Austerlitz 2005

Zástupce Moravského zemského archivu a Vilém Kraus konferenci otevřeli historickými tématy, která vhodně doplnila všude kolem probíhající oslavy Napoleonova výročí. Miloš Suk začal také dějinami, po chvíli však přešel ke srovnávání terroir našich vinařských oblastí se zahraničními. „Kromě terroir jsou rozdíly i v přístupu vinařů, můžeme se chlubit mnohem větší odrůdovou pestrostí, naopak se mi zdá, že naši vinaři věnují ve srovnání se zahraničními kolegy menší pozornost kvasinkám a méně spolupracují,“ řekl. Odborný výklad o šlechtění révy vinné přednesla Ivana Musilová z Vinselekt Perná, moderátor pořadu Putování za vínem Jan Vala přednesl něko-

lik svých vizí, jak dále popularizovat víno prostřednictvím televize. „Zástupci Vinařského fondu přislíbenou účast odřekli krátkou textovou zprávou těsně před akcí,“ řekl Stanislav Šida z pořádající společnosti. Po skončení konference bylo jasné, že titul championa si ze Slavkova odveze rakouské vinařství Erwin a Sigrid Lehner za bobulový výběr Chardonnay 2003. Nejúspěšnější kolekci vín představil Vinselekt Michlovský, který například v kategorii bílých tichých vín od 4 do 45 g/l zbytkového cukru posbíral všechny tři medaile. Návštěvníci zvolili v hlasování nejlepším vínem Rulandské šedé 2003 výběr z hroznů z vinařství Jiří Šilinek v Pavlově.

Podrobné výsledky viz http:// www.austerlitz2005.com/cz/clanek/1007. Text a foto Petr Posolda

Vinařský obzor (9/2005)

475

Valle d´Aosta – za horskými víny Milan Magni

XIV. ročník Mezinárodní soutěže horských vín se konal ve dnech 28. 6.–2. 7. 2005 v horském městečku Courmayer (1224 m n. m.) a tuto již tradiční akci pořádala organizace CERVIM – Centrum pro výzkum, studium a rozvoj vinařství v horských oblastech Evropy pod patronací OIV. Kdo se chce zúčastnit, musí splnit několik podmínek, z nichž nejdůležitější a základní je původ vína (z oblastí min. 500 m n. m., ze svahů se sklonem min. 30 %, ev. z teras). CERVIM s centrem v nedalekém městě Aosta si klade za cíl mj. také uchovávat a propagovat vinařství v horských oblastech s obtížnými pěstitelskými podmínkami, které jsou ohroženy kvůli specifickému charakteru lokality (obtížné obdělávání apod.) a vysokým produkčním nákladům. Letos se zde sešlo 560 vzorků vín z Itálie, Francie, Německa, Portugalska, Španělska, Řecka a Švýcarska, mírnou převahu měla vína z údolí Aosty, a právě na tato vína z unikátních prastarých odrůd odnepaměti pěstovaných v odlehlých alpských údolích jsem se těšil nejvíc. Vinařské tradice v údolí Aosty Z hlediska vinařského a vinohradnického je tento region velice zajímavý. Nachází se zde více než 500 ha vinic v průměrné nadmořské výšce 1200 m, sklízí se kolem 3000 tun hroznů a vyrobí se více než 2 mil. lahví. Základem vinařství v Aostě jsou drobné a střední firmy, dost obvyklá je pouze produkce hroznů, které se prodávají do kooperativ na zpracování. Velká většina lahví se prodává přímo v regionu, jenom nepatrná část se dostává za jeho hranice. Od roku 1995 získal autonomní region Valle dÁosta oprávnění používat označení DOC a vinařství je zde opravdu v posledních letech hodně podporováno – finančně, marketingově i v rovině odborné. Je vidět, že Italové si své regionální kultury, jejíž nedílnou součástí vinařství je, váží. Není divu, vždyť málokde jinde v Evropě (snad s výjimkou sousedního Švýcar-

ska) najdeme takové množství původních prastarých odrůd, z nichž některé zcela jistě znali již staří Římané. Jak jsem měl možnost přímo v terénu zjistit, mezi nejrozšířenější modré patří Petit rouge, Torrette, Donnas, Nus a Enfer D´Arvier; ty bílé, možná za hranicemi regionu o něco známější, jsou Blanc de Morgex et de la Salle, Nus Malvoisie a Petit Arvine. (Omlouvám se místním vinařům za úzký výčet, vím, že v údolí Aosty registrují a pěstují kolem 200 autochtonních odrůd.) Na zdejších vinicích se nacházejí také „světové“ odrůdy, jako jsou Chardonnay, Gamay, Pinot gris, Müller Thurgau a Muscat. Fenomén horských vín by si zcela jistě zasloužil samostatný článek, my jsme se v průběhu třídenních degustací seznámili nejen s bílými a červenými víny z údolí Aosty, ale zajímavé bylo setkání i s víny Sicílie, Ligurie, Lombardie, Alto Adige, z údolí Rhôny, Mosely, od řeky Douro, ze španělské Galicie a z Řecka. XIV. concorso internacionale dei vini di montagna Hned druhý den po příjezdu do městečka Courmayer, které bylo z velké části vybudováno jako centrum zimních horských sportů v 2. polovině 60. let, jsme začali. Od 9 do 13 hodin jsme ochutnali v kongresovém sále hotelu Pavillon, kde jsme byli ubytováni, kolem 30 vzorků a tak to šlo po celé tři dny. Hodnotilo se upravenou stobodovou stupnicí, ve které je víc prostoru pro nuance – nejenom já jsem uvítal možnost vyjádřit se k případným nedostatkům, ev. vadám. Vína, která dosáhla 80–84 bodů, byla oceněna diplomem, 85– 89 bodů stříbrnou medailí, výše byla zlatá. Všichni degustátoři byli rozděleni do několika skupin po pěti členech, každé předsedal jeden „prezident“. Přestože hodnocení bylo individuální – každý bodoval sám za sebe, tento systém umožňoval jistou komunikaci a ve sporných případech měl předsedající možnost korekce. Také seděl čelem ke svým pěti ovečkám

a záleželo jenom na něm, do jaké míry nastolí formální nebo neformální ráz bodování. Podle mého názoru byl tento systém rozhodně otevřenější, vylučoval případné excesy nezkušených hodnotitelů a hlavně byl pro degustátory zajímavější než obvykle ve světě praktikované bodování u izolovaných stolečků seřazených v řadě za sebou, kdy vše probíhá za hrobového ticha a ve smrtelně vážné atmosféře. Degustátoři byli každý den znovu rozděleni do skupin, zajímavé bylo sledovat odlišný přístup předsedů – mě zaujal profesionální nadhled Maďara Petera Sarkanyho, stejně jako humor a jiskřivý esprit Portugalky Beatriz Soto Gonzalez. Přestože jsme všichni přistupovali k hodnocení odpovědně a samozřejmě jsme si byli vědomi závažnosti celé akce, o humorné okamžiky nebyla nouze a byly vítaným zpestřením jinak poměrně náročné degustace. Tak poslední den vzbudil aplaus pád německého kolegy, pod kterým se zničehonic rozložila skládací židle a velké oživení v sále vzbuzovaly také emotivní výkřiky italských kolegů, když se setkali se vzorkem, který zjevně přesahoval jejich míru tolerance. Já jsem měl to štěstí, že jsem degustoval tichá bílá i červená vína právě z údolí Aosty, která jsem mohl konfrontovat s moselskými ryzlinky a s velice zajímavými víny z italské Alto Adige. Jestliže bílé autochtonní odrůdy z Aosty zaujaly svým někdy až „divokým“ charakterem, originální ovocitostí a celkovou svěžestí, červená vína byla bohužel trochu zklamáním, většinou se mi zdála být příliš neharmonicky kyselá, chyběla jim plnost a třísloviny. Moselská vína byla bohužel příliš mladá (2003–4), na můj vkus poněkud zatížená razantním zasířením, s hrubými kyselinami a i zbytkového cukru bylo víc, než bych očekával. Ano, byla to vína určená k lahvovému zrání a jejich čas jistě přijde až za pár let, ale hodnotí se aktuální stav, na čemž jsme se v neformálních kuloárových diskusích o pauzách kolektivně shodli. Zato bílá vína z Alto Adige mě doslova nadchla – Pi-

476

Vinařský obzor (9/2005)

not blanc i gris, Chardonnay a hlavně tramíny byly báječně provoněné, plné, s pevnou strukturou a typickou kořenitou dochutí. Pokud si mohu dovolit krátké shrnutí, v mých skupinách se vyskytlo minimum vín s nějakým nedostatkem, ve velké většině jsme měli vzorky perfektně technologicky zpracované. To konstatoval i delegát OIV pan Ignacio Sánchez Recarte, který na celý průběh soutěže dohlížel společně s představiteli místního vinařského spolku. Organizačně vše bezchybně zajišťovala paní Sara Colombera se svou sekretářkou Simonettou Padalino – také díky nim šlo vše hladce a myslím, že všichni jsme ocenili pohodovou, někdy až rodinnou atmosféru. Hlavní výsledky XIV. ročníku mezinárodní soutěže horských vín Zlaté medaile – bílá tichá vína: Toscana, Podere Scurtarola di L. Pierpaolo, Toscana Vermentino, 2003 Sicilia, Cantine Calatrasi, Sicilia Viognier, 2004 Mosella, Weingut R. Heindrich, Riesling Spatlese Mittelrhein Jakob 1505, 2002 Mosella, Weingut J. Bauer, Riesling Spatlese Brauenerberger Juffer, 2004 Mosella, Weingut T. Loosen, Klotten Burg Coraidelstein, 2004 Mosella, Weingut Schloss Ortenberg, Ortenau cuvee Muskateller, 2004 – červená tichá vína: Vallese, Cave Le Rhyton dÓr, Valais aoc Tradicion, 2002 Ticino, Cantina Vitivinicola, M. Umberto, Ticino doc Merlot, 2003 Lombardia, Casa Vinicola P. Nera, Valtellina Superiore docg Grumello Riserva, 1999 Alto Adige, Tenuta A. Pfitscher, Alto Adige doc cortazo Mitterberg 2003 Alto Adige, Tenuta A. Pfitscher, Alto Adige Pinot nero Matan 2002 – speciální vína: Douro, Adega coop. De Alijo, Vinho do Porto doc Tawny Dály Job Douro, Gran Cruz Porto Soc., Porto, Gran Cruz age 10 anos Douro, Quinta do Estanho, Vinho do Porto doc Vintage, 1991 Douro, Gran Cruz Porto Soc., Vinho do Porto doc Cruz Spec. Res. Douro, Soc. Agricola Quinta Seara, Vinho do Porto doc Ruby Quinta Seara dÓrdens Banyuls, Cellier des Templiers, Banyuls aoc Cuvée Président Vidal, 1994 Nejlepší vinařství: Gran Cruz Porto Soc. (Douro Portugalsko)

všichni vášniví lovci a tomu také odpovídala výzdoba několika sálů – jejich zdi i stropy pokrývaly ornamenty vytvořené z paroží a rohů muflonů, kozorohů, jelenů a kamzíků v nevídaném množství. Milovníci přírody a ekologové by jistě kroutili hlavou, nicméně nelze než přiznat této instalaci jisté estetické kvality.

Vysokohorská příroda, regionální gastronomie a kultura ve městě Aosta Každé odpoledne jsme vyráželi autobusem do okolí, které bylo tak krásné, jak jen může vysokohorská příroda být. Obědvali jsme v horských chatách, už cesta k nim po úzkých serpentýnách s vyhlídkou na štíty hor byla zážitkem. Místní speciality a místní vína byly samozřejmostí, na bresaolu z kozoroha, klobásky ochucené a obarvené šťávou z červené řepy, zvěřinové a houbové ragout a nejrůznější podoby sýrových a polentových fondue nelze zapomenout. A vyhlášené horské sýry? Lepší Fontinu, než jakou jsem ochutnal ve stylové chatě La Grolla, jsem v Itálii ještě nejedl. (Aby nám náležitě chutnala, patron nám k tomu zahrál na svou sbírku kravských zvonců.) Co na mě ovšem nejvíc zapůsobilo, byl raut na louce pokryté lučními květy cca 1500 m n. m.; s pohárkem jiskrného Torrette jsem fascinovaně pozoroval vrchol Mont Blanku, který byl bohužel to odpoledne cudně zahalen v mracích. Mimořádně impresivní scenérie jistě přispěla k tomu, že i horská červená vína působila zcela jinak než v kongresovém sále courmayerského hotelu. Předposlední den, snad abychom unikli ponorkové nemoci, jsme organizovaně navštívili konečně město Aosta, které má anticé kořeny (Augusta Praetoria, 25 př. Kr.) a bohatou a dramatickou minulost. Mimo jiné jsem zde objevil v krásně restaurovaném románském kostele San Lorenzo výstavu fotograﬁí dokumentujících proměny historických památek v okolí za posledních sto let. Bylo fascinující sledovat obnovu, někdy spíš záchranu středověkých kostelů a hradů, i zde bylo vidět, kolik peněz do tohoto horského regionu proudí ze státní kasy, z fondů UNESCO a EU. Důkazem opravdu velkorysého přístupu k architektonickým památkám bylo Chateau de Sarre, které jsme navštívili už ve značně prořídlé sestavě, neboť ten den bylo opravdu horko. Zámek se tyčí na ostrožně nedaleko Aosty a ve svých zdech skrývá expozici dokumentující tisíciletou rodinnou historii savojských vévodů, později králů Itálie. Byli to

Víno jako součást kulturního bohatství Snad po celou dobu trvání „concorso“ byla nejfrekventovanějším tématem horská vína a jejich místo v současné Evropě. Velice poučné bylo zjištění, jak velké péči se v údolí Aosty těší a jak se zde starají o jejich image. O tom jsme se mohli mj. přesvědčit při návštěvě v Institut agricole régional v Aostě. Ochutnali jsme několik vzorků z jejich produkce, prohlédli sklepní hospodářství a technologické zázemí (vše na solidní úrovni, ale nic překvapivého). Na závěr ex-

kurze přišla na řadu diskuse o místních vínech a vinařství, tentokrát především z hlediska marketingu. Mají to dobře propracované, jejich prioritou je pokrytí celého regionu a statistiky ukazují vzestupnou tendenci prodeje zdejších vín, o kterých se pomalu začíná mluvit i za jeho hranicemi v sousedním Savojsku, Švýcarsku a Rakousku. Že vykazovaná čísla nejsou jenom pouhou teorií, mohu potvrdit: ve všech pohostinských zařízeních, která jsme navštívili, byla samozřejmě nabízena vína z místních odrůd, personál a především sommeliéři byli schopni podat informace na vysoké úrovni a byli mimořádně milí a vstřícní. Pochvalu si zaslouží také design zdejších etiket, graﬁka tiskových materiálů i adjustáž; moderní, elegantní a stylové výtvarné řešení je v dnešní Evropě samozřejmostí. To v Aostě dobře vědí a jejich přístup ke kulturnímu bohatství, ve kterém zdejší autochtonní odrůdy hrají nemalou roli, je hodný obdivu a následování. * V době odevzdání článku jsem ještě neměl k dispozici celkové výsledky, až mi budou z Itálie doručeny, pošlu je do redakce VO.

Vinařský obzor (9/2005)

477

Jaroslav Pátek připravuje další knihu – bilancující autobiografii

Na to vzpomíná jako na svá nejlepší léta, protože byl svobodný a měl „v kapse“ klíče od největšího vinného sklepa v zemi. Poté pracoval jako technolog na ředitelství podniku v Mikulově. V květnu 1950 se oženil a usadil v Brně. Po nucené půlroční uhelné brigádě, kam se dostal kvůli neshodám s vedením, nastoupil jako sklepmistr v Dolních Dunajovicích. Tam působil zároveň jako patron vinařství tehdejšího JZD v Perné u Mikulova a věnoval se i přednáškám pro vinaře, po roce byl přeložen do Brodu nad Dyjí jako vedoucí statku. Jako osoba nevhodná pro pohraničí byl znovu přeložen, a to do Brna. Počátkem šedesátých let se do Mikulova vrátil a stal se hlavním technologem Vinařských zá-

Vinařská abeceda (s F. Daškem, 1972) Moravská vína (1975) Moderní vinař (s F. Dohnalem a V. Krausem, 1975) Vína odrůdová a značková (1979) Nová vinařská abeceda (1995) Zrození vína (1998) Víno je věčné (2002) Víno v lidské podobě (2005) (Podle knihy Víno v lidské podobě – kapitola Život vinaře a jeho dílo)

Víno v lidské podobě – trocha poučení v mnoha metaforách Podle Jaroslava Pátka je knih o vínu na trhu mnoho, většina je však příliš neosobní. Proto se prý rozhodl napsat tuto knihu, v níž vína popisuje lidskými vlastnostmi. Raději hned v úvodu upozorňuje, že se nejedná o knihu odbornou, ale spíše beletrii. Vlastně jde o téměř experiment, ale vzhledem k až těžko pochopitelnému úspěchu jeho minulých knih (z nichž ta poslední už byla psána v podobném duchu), není divu, že na něj vydavatel přistoupil. Volné fantazie – spíše než charakteristiky – různých odrůdových i známkových vín, z nichž mnohá se ani už nevyrábějí, však naštěstí Jaroslav Pátek kontroluje zdravotní stav na své viničce nejsou jediným obsahem stopadev Brně–Maloměřicích sáti stran knihy. Příjemná je mírná nostalgie vodů a také tajemníkem celostátní oceňovací v kapitole Cestujeme vinařským krajem, i když komise. Po roce 1968 se stal výrobním náměstklíč výběru doporučovaných vinařství zůstává kem v Moravských vinařských závodech a pozpřed čtenářem pečlivě utajený a některé inforději i náměstkem technickým. Tyto funkce mu mace, například že v Mikulově se lze po celý vydržely až do důchodu. Je autorem okolo dvou rok občerstvit v celé řadě bufetů a restaurací, set odborných textů, které vyšly v časopisech nejsou příliš přínosné. Vtipy na téma víno a ciVinohrad, Kvasný průmysl, Vinařský obzor táty o vínu se do knihy hodí znamenitě. Povídáa dalších. Byl členem redakční rady Vinařského ní o vinárnách také potěší, jen by to chtělo kvaobzoru a je čestným členem Svazu vinařů ČR, litnější editorskou kontrolu, například vinárna který mu v roce 2003 udělil medaili za zásluhy U královny Elišky nepatří Jednotě od roku 1992 o vinařství a vinohradnictví. a podobných chybiček je v celé knize mnohem více. Na stati o cizincích a vínu je uznáBibliografie: ní hodná jen neskrývaná láska k českým a moJihomoravská vína (1968) ravským vínům a víra v jejich srovnatelnost se Choroby, chyby a nedostatky hroznového zahraničními, ostatní informace jsou spíše auvína (s V. Švejcarem, 1969)

torovy dojmy ze setkání s jednotlivými zahraničními spotřebiteli, podané však jakoby to byla téměř pravidla. Čtenáře z vinařských obcí potěší osmnáct krátkých povídek nejen o vínech, ale třeba o vaření povidel, strašidlech nebo zabíjačce, tady se nabízí srovnání s nedávno představenou knihou Václava Litavanského Smrt vinařského krále – povídky jsou podobné tématy i vyprávěcím stylem. Poslední část knihy se až na několik kapitol od předchozích částí liší, autor se zde přeci jen vrací k naučnému stylu, vhodnému však nejvýše jako první uvedení do problematiky vinařství pro nadšené konzumenty. V jiných případech nelze než doporučit spíše odbornější literaturu, včetně některých dřívějších jeho publikací. Knihu plnou lásky k vínu a poetických vyznání tedy čtenářům Vinařského obzoru doporučit lze, i když jen jako oddechové počtení nebo dárek pro přátele, kteří se vínu nevěnují, aby se něco málo dozvěděli a hlavně pochopili, co tento nápoj pro vinaře a vinohradníky znamená. Nad pohárkem s autorem Vypravili jsme se za Jaroslavem Pátkem na kus řeči. Mile nás on i jeho dcera přivítali v jednom brněnském domě v Maloměřicích a u pohárku Svatovavřineckého jsme se jednoho z na-

Celoživotní zálibou Jaroslava Pátka je malování, a to motivů s vinařskou tématikou. Většina z doma instalovaných obrazů je jeho vlastních

478

Vinařský obzor (9/2005)

šich nejzkušenějších vinařských odborníků poptávali na to i ono. Ačkoliv nedokázal skrýt smutek z nedávného úmrtí své ženy, výstižné postřehy i zajímavé vzpomínky dával k dobru rychle a nadšeně, jak je jeho zvykem. Než jsme se dostali k jeho životní dráze, povyprávěl o petici, kterou v jeho ulici sepsali, protože jim poblíž domu projede čtyřicet tisíc aut denně, o potížích vinohradu v brněnském sídlišti Vinohrady, který bedlivě sleduje, a přidal i své zkušenosti se špačky, inspirován nedávnou anketou Vinařského obzoru. Jaroslav Pátek se celý život věnoval vinařství, stál i u vzniku Moravského vinařského družstva, které se pak přeměnilo v Moravské vinařské závody. Ačkoliv byl uznávaným odborníkem, také díky tomu procestoval celou Evropu v době, která cestování nepřála, zpočátku i „narazil“. „Přeložili mě z Mikulova do Brna, protože jsem hrával pravidelně karty a pil víno s místním farářem,“ směje se Jaroslav Pátek. Na

doby minulé vzpomíná s kapkou nostalgie. „Ty kapacity teď nejsou využité,“ říká o velkoobjemových nádržích na víno, zvenku plech – zevnitř lakovaný beton, které poprvé viděl kdysi na návštěvě v Paříži. Betonových nádrží na 3500 hl vína vystavěl jeho podnik na Moravě přes čtyřicet. „Používali jsme je ke školení i zcelování vín,“ říká vinař a přidává proslulou historku s koupalištěm. „V Ostravě už neměli kam dávat hrozny, nemohli tedy vykupovat. Říkám, tady je prázdné koupaliště – vyčistíme, nalakujeme a použijeme, vždyť to je 80 vagónů. Nejdřív na mě koukali jak na blázna, potom si ale improvizovanou nádrž pochvalovali,“ vzpomíná Jaroslav Pátek s úsměvem na dobu, kdy přání plánovací komise vykoupit všechny dostupné hrozny bylo rozkazem. Ačkoliv byl několikrát vyhlášen nejlepším pracovníkem závodu i odvětví, více zábavy si užil na cestách za vínem, například jako zahraniční nákupčí. „Z Bulharska jsme hlavně čer-

Vinobraní v Moravské Tradiční Vinobraní a ochutnávku odrůdy Cabernet Moravia se uskuteční 10. září ve vinařské obci v srdci Podluží v Moravské Nové Vsi a to ve sklepních uličkách Výmol a Zátiší. Akce začíná v 15 hod ochutnávkou a krojovým průvodem obcí. Bohatý kulturní program a občerstvení budou zajištěny pro všechny věkové skupiny. Více informací získáte na tel. 777 561 535 nebo na www.mnves.cz Kvalitní vína v SVE lákají stále více návštěvníků Stálá vinařská expozice, jako součást Městského muzea a galerie v Hustopečích, si za dva roky své existence získala dobré jméno nejen mezi vinařskými odborníky, ale i u těch, kteří rádi ochutnají kvalitní jihomoravská vína. Ta, které se nacházejí ve sklepních prostorách domu U Synků na hustopečském náměstí, nabízí průřez produkcí vín Velkopavlovické vinařské oblasti. Součástí je i expozice věnovaná historii a současnosti pěstování vinné révy i výrobou vína v tomto regionu. Jednou z posledních novinek v SVE je šest nových kójí určených pro vítěze soutěže „O hustopečskou pečeť“ Tato soutěžní přehlídka vín se koná vždy na přelomu dubna a května, jako součást Mezinárodní vinařské konference

vené odrůdy Glamza a Mavrut vozili,“ říká vinař. Ze Soči zase přivezl vtip ze života (Co mají společného český návštěvník, gruzínská laborantka, arménský sklepmistr a abchazští vinohradníci, když mají popito? Všichni nadávají na Rusy.) Navštívil i Itálii, Francii, Španělsko či Alžír, často cestoval také po republice. „Dvacet let jsem byl tajemníkem oceňovací komise, ochutnával jsem vína od Mělníka po Košice.“ Tolik zkušeností přímo vyzývalo k zúročení v knihách, i když sám na otázku, jak se dostal k psaní, odpovídá skromně: „Z dlouhé chvíle, vždyť jsem už 25 let v důchodu.“ Několik knih a mnoho článků však publikoval ještě před odchodem do důchodu, ne náhodou byl i členem redakční rady časopisu Vinohrad a stál i u zrodu Moravínu. „Ještě jednu knížečku bych rád vydal, něco jako autobiograﬁi. Bylo by to takové bilancování moravského vinaře, jen pár stránek,“ říká Jaroslav Pátek. Text a fota Petr Posolda

v Hustopečích. Tři nejlepší vzorky bílých a červených vín jsou poté nabízeny po celý rok v těchto prestižních kójích. Dnes v prostorách expozice najdete na 167 vzorků od 35 vinařů a vinařských ﬁrem Velkopavlovické vinařské oblasti. A zájem o vystavování v SVE stále roste. Bohužel prostory expozice jsou omezené, a tak se počítá už pouze s menšími úpravami, jež umožní čtyřem dalším vystavovatelům představit svou produkci. Také na návštěvníky z řad turistů a milovníků našich vín si nemohou v Hustopečích naříkat. Za loňský rok jich Stálou vinařskou expozici navštívilo 3 056, což je jenom pro srovnání stejně, jako Salón vín ve Valticích. Tradičně nejsilnějšími měsíci jsou vždy červenec až září, kdy najde cestu do hustopečských sklepů více jak čtyři stovky návštěvníků měsíčně. I v letošním roce zájem o zdejší kvalitní vína neutuchá a návštěvnost je stále více jak uspokojivá. Stálá vinařské expozice však neslouží pouze jako výstavní prostor, ale má za úkol i osvětovou a propagační činnost. Během roku se zde uskutečňuje řada prezentací vinařů, oblíbené jsou listopadové ochutnávky mladých vín i prázdninové ochutnávky sýrů a vína při cimbálu. Zájemci pak mohou vinařskou expozici využít i k večernímu společenskému posezení s degustací. Stálou vinařskou expozici najdete v Hustopečích na Dukelském nám. 23, ve sklepních prostorách domu U Synků. Otevřeno je pondělí až pátek od 10.00 do 17.00 hod. (had) Burčák–Víno–Jazz Je název akce, která se uskuteční 30. září 2005 v Moravské Nové Vsi ve sklepní uličce Výmol. Začátek bude v 16 hod. ochutnávkou burčáku a vín, od 18. hod. následuje hudební program. Hlavním hřebem večera je ve 20 hod. koncert Laco Deczi a Cellula New York (USA). Občerstvení pořadatelé zajišťují. Více informací získáte na telefonech 603 237 919 nebo 777 561 535 a nebo na www.mnves.cz.

foto: Dagmar Humpolíková

Moravská vína získala na Slovensku 11 medailí Ve dnech 10.–12. 7. 2005 proběhl pod vedením prof. Fedora Malíka v hotelu Carlton Radisson SAS v Bratislavě již 6. ročník mezinárodní soutěže vín VINOFEST 2005 Bratislava, který pořádala společnost TRUNK Bratislava. Letošního ročníku se zúčastnilo 218 vín z 18 zemí světa a vína hodnotily 3 komise složené z renomovaných domácích i zahraničních degustátorů. Českou republiku zastupovali O. Bujnoch a P. Krška. Tituly „champion“ získala vína Chardonnay–Yarden, 2002, Golan Heights z Iz-

Vinařský obzor (9/2005)

raele (kategorie bílých suchých vín), Ortega trockenbeerenauslese, 1999, Weingut Anselmann z Německa (kategorie bílých ostatních vín) a Cabernet Sauvignon, 2002, Segu z Chile. Potěšitelné je výborné umístění moravských vín, která se účastnila 30 vzorky a získala celkem 3 zlaté a 8 stříbrných medailí. Zlaté medaile získal Ryzlink vlašský v. h., 2002 z Mikros–vínu Mikulov; Rulandské bílé p. s., 2003 z Vína Blatel a Veltlínské zelené ledové, 2003 ze Znovínu Znojmo. (pk) Na Vinoforu uspěli Znovín a Michlovský Vinoforum, mezinárodní soutěž vín, která se letos konala v Louckém klášteře ve Znojmě, zná své vítěze. Porota složená z domácích i zahraničních odborníků na ní hodnotila víc než pět set vín z dvaadvaceti zemí. Nejdramatičtější byl souboj mezi suchými bílými víny. Tato kategorie měla nakonec dva vítěze, kteří získali shodný počet bodů. V obou případech šlo o Sauvignon 2004. Ten první byl moravský, z šatovského Znovínu Znojmo. Ten druhý, novozélandský, byl z vyhlášeného vinařství Stafford Lodge. Kategorii polosladkých a sladkých vín vyhrála Pálava 2002 výběr z hroznů z Vinselektu Michlovský v Rakvicích. Mezi červenými víny skončil první argentinský Merlot 2003 barrique z vinařství Pascual Toso v Mendose. Mezi šumivými se na první příčce umístil brazilský Espumante Armando Peterlongo Brut z vinařství Bebidas da Serra Ltda., Garibaldi. V kategorii růžových, podobně jako mezi likérovými víny, porota šampiona neudělila. Oﬁciální předání cen vítězům proběhne po prázdninách, 9. září, společně s konferencí na téma Přednosti moravských vín. O den později můžete od 10 do 22 hodin ochutnat v Louckém klášteře ve Znojmě šampióny jednotlivých kategorií. Ale také další zajímavá vína, která na Vinofóru soutěžila. Podrobnější výsledky najdete na www.vinoforum.cz. (pk)

BURČÁKOVÉ SLAVNOSTI – XI. ročník, 29. 9.–1. 10. 2005 Město Hustopeče zve všechny na první říjnový víkend, kdy se koná XI. ročník Burčákových slavností. Ty jsou zasvěceny typickému moku tohoto času – sladkému a lahodnému burčáku. Přitom se oživují vinařské zvyky, tradiční řemesla i sláva pověstných hustopečských trhů. Podnětem k pořádání Burčákových slavností je vinařská tradice města. Vždyť Hustopeče měly svůj vlastní a pověstný horenský soud, od jehož rozhodnutí nebylo odvolání. V čele horenského soudu stál perkmistr, který byl pověřen dozorem nad vinicemi. Horenské právo (artikule) bylo souhrnem předpisů, pravidel a zvyklostí o vinicích. Ustanovení zdejšího horenského řádu proslula svou drastičností. Jediný výkon hrdelního trestu podle horenského práva u nás, a to za pouhou krádež hroznů, se uskutečnil roku 1610 právě v Hustopečích. A s těmito horenskými artikulemi jsou seznamováni ti, kteří se přijdou první říjnový víkend podívat na „Burčákové slavnosti“. Čtvrtek 29. 9. – Dukelské náměstí 17.00 hodin Hustopeče se baví – vystoupení občanů města a nejbližšího okolí Pátek 30. 9. – Dukelské náměstí a přilehlé ulice 17.00 hodin Don Quiote de la mAncha – klaunikyáda v podání herců divadla Klauniky z Brna, pod uměleckým dohledem Boleslava Polívky 18.30 hodin Slavnostní otevření vinařských mázhausů – k náladě a dobrému pití budou hrát cimbálové muziky a country kapely. Rozloučíme se až s kohoutím kokrháním Sobota 1. 10. – Dukelské náměstí 9.00 hodin Tradiční burčákové zvaní 10.00 hodin Středověký jarmark – historické tržiště s celodenním programem a ukázkami tradičních řemesel, mučírnou, věštírnou, zvěřincem, dobové ležení, střelba z luku, střelba z obléhacího praku, burčák, zabijačka

479

13.00 hodin 14.00 hodin 14.30 hodin

Posezení u cimbálu Velký historický průvod městem Burčáková unie – nově založený státní útvar se rozšiřuje do zahraničí Udílení cechovních práv a zarážení hory – představení o tom, jak se udělovala práva městských cechů a jaké byly vinařské zvyky ve středověku 15.30 hodin Folklorní pásmo 16.30 – 22.00 hod. Vystoupení dechových souborů Další program v přilehlých ulicích Společenský dům, Herbenova 4 19.30 hodin Burčáková zábava Kam kráčí trh s vínem? Na VINEX 2006 Světový trh s vínem a lihovinami s výhledem do roku 2008 (dle IWSR Londýn) se bude vyvíjet zajímavým směrem. V roce 2004 se ve světě vypilo 30 miliard lahví vína, v roce 2008 je předpokládaná spotřeba už 31,7 miliard lahví vína. Dojde k významným změnám i v první desítce zemí podle spotřeby vína (v hodnotovém i objemovém vyjádření). Francie bude i nadále ztrácet své pozice, ve spotřebě bude předstižena nejen USA, ale i Velkou Británií. V těchto zemích se předpokládá růst spotřeby až o 20 %. Francie bude nadále zaujímat pozici největšího vývozce vín a vinných produktů, ač jejich vývoz bude i nadále klesat. Naopak na evropské trhy budou stále více útočit producenti z Austrálie, JAR, Chile, Argentiny a Portugalska. Po vstupu do EU u nás významně vzrostlo množství dováženého vína, a to o 42 % (z 0,91 mil. hl na 1,29 mil. hl). Po zkušenostech z Rakouska se předpokládal i mnohem razantnější nástup dovozu vín. Místo toho se jedná o pozvolný růst, ale tím se i prodlouží doba, kdy se naši konzumenti budou opět navracet ke svým oblíbeným moravským vínům. Přesto všechno nedopadá srovnání s vyspělými vinařskými velmocemi pro Českou republiku vůbec zle. Neustále se zvyšuje jak spotřeba, tak i kultura pití vína a moravští a čeští vinaři produkují více kvalitních a ušlechtilých vín. Spotřebitelé si tyto produkty stále více vybírají a jsou ochotni za ně zaplatit i odpovídající cenu. Obavy o osud našich vinařů na evropském trhu nejsou tedy v tuto chvíli oprávněné. Je ovšem třeba stále budovat orientaci spotřebitele na tuzemské značky a odrůdy, rozvíjet pozitivní postoje k moravským vínům s ohledem k internacionalizaci prostředí a mnohdy i uniformitě těchto vín. Můžeme čerpat ze zkušeností vyspělých vinařských států a přitáhnout klientelu spojením krajiny s vínem, turistikou, poučením i zábavou. Přesvědčivě se o propagaci kvalitních moravských a českých vín, vinařských technologií a vinohradnictví stará Mezinárodní vinařský veletrh – VINEX, jehož už 12. ročník proběhne na brněnském výstavišti 7.–10. 3. 2006. Od dob, kdy se akce tohoto typu měnily v národní pouť s touhou návštěvníka „jít se napít“, se mnoho změnilo. Veletrh klade důraz na vysokou profesionalitu a pořadatelům se vyplácí přivádět vinařským ﬁrmám správné návštěvníky. Svojí kvalitou si veletrh VINEX získal pevnou pozici nejen mezi vinaři z České republiky, ale stává se místem setkání producentů z celého světa. Vždyť minulý ročník představil početně zastoupená rakouská, slovenská vinařství, francouzská, portugalská a italská vína, ale zaznamenal i razantní nástup výrobců tzv. „nového světa“ – Austrálie, Chile, Argentiny a mnoha dalších. Veletrh VINEX – to jsou také soutěže a aukce pořádané v rámci doprovodného programu. K nejvýznamnějším patří GRAND PRIX VINEX, kde odborníci hodnotí každoročně stovky vín nejen z ČR. Víno je samo o sobě ušlechtilým nápojem, ale je-li degustováno v příjemném prostředí, které pro Vás Veletrhy Brno každoročně připravují; vytváří se atmosféra, na kterou přetrvávají jen ty nejlepší vzpomínky. Pro návštěvníky je to kvalitní víno a servis, pro vystavovatele pak radost z úspěšných obchodních kontaktů a kvalitní prezentace své práce. Je tedy zřejmé, ať už se trh s vínem bude ubírat rozličnými směry, v březnu příštího roku se tyto cesty setkají na veletrhu VINEX v Brně! (komerční prezentace)

480

Vinařský obzor (9/2005)

FESTWINE ocenil slámové víno z Lechovic V rámci mezinárodního ﬁlmového festivalu se uskutečnil první ročník mezinárodní soutěžě vín FESTWINE. Vedle klasických tříd pro bílá, růžová i červená vína byla na FESTWINE 2005 samostatně hodnocena kategorie likérových, sladkých vín. 266 vzorků vín od šedesáti vystavovatelů z 13 zemí hodnotila dvaatřicetičlenná komise degustátorů s osvědčením v Národním vinařském centru ve Státním zámku ve Valticích 30. května. Medaile vítězným vínům byly předány 2. 6. v rámci zlínského galavečera za přítomnosti mnoha desítek předních osobností světa ﬁlmu a kultury. Pořadatelé FESTWINE 2005 k soutěži také mimo jiné uvedli: „Už od samého počátku jsme chtěli vytvořit tradici velmi profesionální soutěže, skutečně mezinárodní, kde by docházelo ke srovnávání těch nejlepších moravských, respektive českých vín s vybranou světovou špičkou,“ vysvětluje Ing. Tomáš Vican, MBA, ze spolupořádající Vinné galerie Brno a dále dodává: „Myslíme si, že právem můžeme být hrdí na kvalitu vín našich, ale také nesmíme strkat hlavu do písku před víny zahraničními.“ Hlavní výsledky Champion: Veltlínské zelené, slámové, 2003, Vinné sklepy Lechovice Cenu Pohár Primátora města Zlín (nejúspěšnější zahraniční víno): Cabernet Sauvignon 2004, Tapiz, Mendoza,Argentina

Pohár hejtmana zlínského kraje (nejvýše oceněné tuzemské víno): Tramín červený, 2003, výběr z hroznů, Znovín Znojmo (vo) Víno na Ukrajině V únoru se scházejí vinaři z Ukrajiny v Oděsse. Poprvé se tak stalo v roce 1903, kdy se konal první všeruský sjezd vinařů. V roce 2005 se obdobně jako v předcházejících letech jednalo o veletrh za účasti vinařů z Ruska, Moldávie, Běloruska a Ukrajiny. Z článku vyplývá, že na Ukrajině prodává víno známka, pokud možno znějící západoevropsky. Mezi novinkami byla pod značkou „Francouzský bulvár“ z ﬁrmy Odessavinprom představena řada vín a mezi nimi šumivé víno „Rosenfeld“. Principem je, že toto šumivé víno není vyráběno v Oděsse, ale blízko sběru hroznů, i když to nemusí být přímo na zámku. Další nově představenou řadou je „Viva Wine“ pro lehká, živá, tichá vína vyráběná jak tradičními, tak moderními metodami. Těch zajímavostí tam bylo více – vítězem soutěže vín se stalo „šampaňské“ Francouzský bulvár, zlatou medaili získalo zase „šampaňské“ Hrabě Voroncov, stříbrnou pak sladké „šampaňské“ Gold. A bronzovou medaili získalo tiché víno odrůdy Isabella. 1/2005/JS

Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – výročí v září 29. 9. 1915 slaví František Nosek 75. narozeniny. Narozen v Pohořelicích 29. 9. 1840. Po studiu na gymnáziu v Hustopečích a na vyšší hospodářské škole v Libverdě zastával různé funkce na statcích, až jako správce velkostatku ve Velkých Pavlovicích. Od roku 1876 na selské usedlosti v Šakvicích. Byl 12 let zemským poslancem. Byl literárně velmi činný a m.j. uveřejňoval ve Vinařském obzoru vinařské dějiny, práva horenská atd. VO 9, 1915, č. 8, str. 83.

1. září 1935 odchází Jakub Košťál z valtické vinařské školy jako správce zahradnické školy do Chrudimi. Byl znám svou velmi širokou odbornou a spolkovou činností po celé vinařské Moravě. VO 29, 1935, č. 9, str. 178. V Litoměřicích bylo oslaveno výročí 50. let od založení zdejší vinařské školy ve dnech 27.– 29. 9. 1935. Ředitelem v tu dobu byl na Moravě velmi známý vinařský odborník Bedřich Pštross. VO 29, 1935, č. 11, str. 218.

Doc. Ing. Vlastimil Fic, CSc. oslavil svých 50 let. Narozen 11. 9. 1925. Již při studiu na VŠZ v Brně měl velký zájem o ochranu a mechanizaci ve vinicích. Byl vedoucím VSV v Mutěnicích, kde zpracoval velký počet výzkumných úkolů. Vinohrad, 68, 1975, č. 9, str. 214. Podle uvedených zdrojů zpracoval Ing. Drahomír Míša.

Za Janem Havlíkem Svoji činnost na ŠS započal v roce 1959, kdy po studiu Vyšší zahradnické školy ve Znojmě nastoupil do zdejšího šlechtitelského kolektivu a podílel se na plnění náročných úkolů na úseku udržovacího šlechtění a novošlechtění, které se zde provádělo a stále se provádí. Ohromné úsilí vynaložil při hromadné a individuální selekci klonů a jejich ozdravovacím procesům, což znamenalo ohromný přínos pro celé vinohradnictví a vinařství Československa a později České republiky. Vzhledem ke skutečnosti, že ŠSV Velké Pavlovice byla instituciována jako vedoucí šlechtitelská stanice a byly zde

soustředěny mezistaniční zkoušky všech novošlechtěnců révy z celé ČSSR a tyto měl zesnulý výhradně na starosti, spolupracoval při jejich vyhodnocování úzce z ÚKZUZ v Brně, přičemž se stal zároveň členem šlechtitelské rady pro révu vinnou v rámci ČR a členem hodnotitelské komise ÚKZUZ. Byl spoluautorem úspěšné červené odrůdy André a rovněž nové červené odrůdy Agni, stejně jako dalších sedmi novošlechtěnců ve státních odrůdových zkouškách. Po privatizaci šlechtitelské stanice v roce 1995 dále pokračoval ve šlechtitelské činnosti s cílem klonové selekce nejvýznamnějších odrůd a vytvoření nové bílé a červené odrůdy s výrazným aromatem. V celé své činnosti rovněž využíval poznatky z pozorování a měření meteorologie, které je na ŠSV nepřetržitě od roku 1925 a které zesnulý prováděl více než 40 let. Mimo práce pro ŠSV

spolupracoval i s MěÚ Velké Pavlovice a s řadou zemědělských a vinařských podniků v celé ČR, ale i na Slovensku a všechny své zkušenosti ochotně předával těm, kteří o ně projevili zájem. Pro svou veselou, kamarádskou a upřímnou povahu byl nejen v kolektivu ŠSV, ale i ve vinařské a vinohradnické obci velmi oblíben. O to větší ztrátu nyní všichni pociťujeme. Několik dnů před jeho úmrtím jsme spolu hodnotili nové výsadby, předpokládanou úrodu a kvalitu vína, na což se velmi těšil. Věříme, milý Honzo, že hrozny i víno budou výborné kvality, což bude i Tvá zásluha. Děkujeme Ti za vše, co jsi pro činnost a jméno Šlechtitelské stanice Velké Pavlovice, vinohradnictví a vinařství za svůj život udělal a loučíme se s tebou skleničkou André, na jehož tvorbě jsi se výrazně podílel. Čest Tvojí památce! Miroslav Hrabal a Josef Sůkal

Nabídka Vinaﬁského obzoru Zásilkov˘ obchod vinaﬁsk˘ch publikací Sklepy - opravy a rekonstrukce Publikace popisuje typy suterénÛ, jejich orientaci vÛãi nadzemním ãástem stavby z hlediska konstrukce a dispozice. Zab˘vá se zejména jejich závadami z hlediska stavebního statického a vlhkostního a navrhuje konkrétní moÏnosti oprav. Kniha zahrnuje základní typy sklepÛ, vãetnû samostatn˘ch, a poskytuje informace i o provozování sklepÛ. Kã 99,00

Pûstujeme révu vinnou

VÍNO - pomocník pfii poznávání ãeského a moravského vína 8stránková skládaãka se základními kapitolami souhrnnû, pfiitaÏlivû a srozumitelnû orientující zejména úplné zaãáteãníky v oblasti vína. Vhodné pro osvûtu zákazníkÛm. Pfiíjemn˘ pfiíruãní formát (‰ = 16 cm, v = 24 cm), pevn˘ kfiídov˘ papír v lesklé laminaci umoÏÀuje kaÏdodenní pouÏití. Kã 40,00 pfii vût‰ím odbûru sleva

Praktick˘ souhrn biologick˘ch, odrÛdov˘ch a pûstitelsk˘ch poznatkÛ, které jsou vhodné pro pfiírodní podmínky âeské republiky. Je vhodná pro zahrádkáfie, malovinafie i profesionály. Autofii: V. a V. Krausovi. Kã 98,00

Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba

Vinaﬁem v Africe i leckde jinde

Vinaﬁsk˘ obzor roãníky 1999 – 2004 v ãerné deskové vazbû se zlat˘m písmem.

Antonín Koneãn˘, ná‰ pfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj bohat˘ Ïivot spojen˘ s révou vinnou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie, mimo jiné, i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Kã 190,00

Pfiehled odrÛd révy • anal˘za stavu vinohradnictví v âR • popis jednotliv˘ch odrÛd s uvedením pÛvodu odrÛdy, odrÛdov˘ch znakÛ, odolnosti chorobám, vhodnosti poloh a podnoÏe, vedením a fiezu, udrÏovatelÛ odrÛdy, charakteristiky vína • odrÛdy podnoÏové, mo‰tové i stolní, seznam odrÛd a klonÛ vãetnû jejich udrÏovatelÛ Na témûfi stovce stran najdete 50 barevn˘ch vyobrazení hroznÛ odrÛd znám˘ch i nedávno novû registrovan˘ch (Dornfelder, Auxerrois, Hibernal, Vrboska, Domina, Dornfelder, Laurot, Rubinet) (Pfii vût‰ím odbûru je moÏnost slev.) Kã 60,00

roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku

1999 2000 2001 2002 2003 2004

Kã Kã Kã Kã Kã Kã

290,00 330,00 380,00 420,00 450,00 490,00

Ekologické zemûdûlství Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl. Kã 280,00

Pít, ãi nepít Îe mÛÏe b˘t moderátní konzumace vína zdraví prospû‰ná, o tom pojednává pﬁesvûdãivû podan˘ v˘klad na‰eho pﬁedního kardiologa prof. MUDr. Milana ·amánka, DrSc., a jeho spolupracovnice doc. MUDr. Zuzany Urbanové, CSc. Odpovídají v nûm fundovanû na ve‰keré dotazy t˘kající se správného pojetí konzumace vína. Kã 75,00

Speciální mechanizace mechanizaãní prostfiedky pro vinohradnictví Autofii: Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph. D., Ing. Patrik Burg, 2003, MZLU Brno Publikace se zamûfiuje na ve‰kerou mechanizaci potfiebnou v moderním vinohradnictví od pfiedv˘sadbové pfiípravy pÛdy, pfies mechanizované agrotechnické zásahy ve vinici a zpracování pÛdy, aÏ po sklizeÀ hroznÛ. Kã 90,00

Mapa vinafisk˘ch oblastí âeské republiky • standardní rozmûr 960x660 mm • schematická mapa vinafisk˘ch oblastí a podoblastí podle nového vinafiského zákona 321/2004 Sb. a podrobná mapa jednotliv˘ch vinafisk˘ch podoblastí • uvedení ploch vinic s rozdûlením dle kategorizace vinic • vyznaãeny jsou velikosti vinafisk˘ch obcí dle plochy, katastrální hranice vinafisk˘ch obcí a vinafiské cyklotrasy • na rubové stranû je popis vinafisk˘ch podoblastí, seznam v‰ech viniãních tratí âR a adresáfi vinafisk˘ch institucí. Cena standardní skládané mapy Kã 75,00 Cena v neskládané roli Kã 75,00 Lamino Kã 300,00 (Pfii vût‰ím odbûru je moÏnost slev.)

Vinohradnictví odrÛdy révy vinné

Ostatní nabídka: Kapesní prÛvodce po vinafisk˘ch oblastech a vínech âeské republiky Helena Baker, 2004 Kã 160,00 Cykloturistická mapa – Moravské a vinafiské stezky – vyznaãené trasy, ityneráfi, kontakty

Kã 90,00

Podnikatelské minimum pro vinohradníky a vinaﬁe - Po vstupu do EU Jan Otáhal Kã 90,00 Jak a proã postavit vinn˘ sklep

Kã 199,00

Obrazov˘ atlas chorob a ‰kÛdcÛ ovocn˘ch dﬁevin a révy vinné

Kã 330,00

Vinaﬁsk˘ slovník + CD-ROM – kolektiv autorÛ; stovky hesel, cizojazyãn˘ rejtﬁík (A, N, F), sommeliérsk˘ slovníãek

Kã 490,00

Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováfiÛ, 2004 Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na jiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu. Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek. Kã 590,00

S˘r je bratr vína I

Kã 120,00

Pestujeme viniã

Kã 419,00

Portské a ostatní fortifikovaná vína Jan Stávek, 2004

Kã 299,00

Historie vinaﬁství na Moravû (komplet 3 publikací)

Kã 450,00

Smrt vinaﬁského krále

Víno z nebe na zem Autor Nicolas Joly popisuje principy biodynamiky ve vinohradnictví a sklepním hospodáﬁství

Autor: Ing. Pavel Pavlou‰ek, Ph. D., 1999 Morfologie a funkce jednotliv˘ch ãástí révy vinné • PÛvod a klasifikace ãeledi Vitaceae • Ampelografie révy vinné • PodnoÏe pro odrÛdy révy vinné • Mo‰tové odrÛdy révy vinné • Stolní odrÛdy révy vinné • ·lechtûní révy vinné na Moravû • Slovenské novo‰lechtûní odrÛd révy vinné • Literatura • Obrazová pﬁíloha Kã 165,00

Vinohradnické stavby na Moravû

Témûfi padesát historek a povûstí zaznamenal v moravsk˘ch vinafisk˘ch obcích Václav Litavansk˘, dlouhá léta pracující jako novináfi se zamûfiením na venkov a zemûdûlství. âasto pouãné, veselé i váÏné pfiíbûhy doplÀují vinafiská pfiísloví, citáty a kapitolky z historie vinafiství. Kã 139,00

Oskeru‰e – Vít Hrdou‰ek

Podrobnûji na www.vinarskyobzor.cz

V cenách není zahrnuto po‰tovné a balné. Ceny jsou uvedeny vãetnû DPH. Vinaﬁsk˘ obzor, P.O.BOX 34, ÎiÏkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, http://www.vinarskyobzor.cz/

Kã 70,00

Kã 299,00

SALIMA Mezinárodní potravináŐské veletrhy

7. - 10. 3. 2006 Brno - VýstavištĚ

www.bvv.cz/salima

25. mezinárodní potravináŐský veletrh JUBILEJNÍ ROýNÍK 3. mezinárodní veletrh mlynáŐství, pekaŐství a cukráŐství 22. mezinárodní veletrh zaŐízení pro obchod, hotely a veŐejné stravování 12. mezinárodní vinaŐský veletrh Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště 1 / 647 00 Brno Czech Republic

UzávĚrka pŐihlášek: 30. 9. 2005

tel.: +420 541 152 985 fax: +420 541 153 067 e-mail: salima@bvv.cz www.bvv.cz/salima