Vinařský obzor 1-2/2010 by Časopis Vinařský obzor

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

číslo 1–2, ročník 103/2010 • cena 106 Kč (předplatné 80 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

Praktické poznatky k odrůdě Rubinet Sklizeň moštových hroznů 2009 Extrakce a stabilizace barviv Salon vín České republiky 2010

Vinařský obzor (1–2/2010)

Inzerce

19. únor 2010: přijďte si zařezat!

Foto V. Šálek

V pátek 19. února 2010 se ve vinicích Stanislava Mádla ve Velkých Bílovicích (viz mapka) uskuteční 6. ročník soutěžního klání vinohradníků v řezu révy vinné. Spíše recesistický nápad se v průběhu let proměnil v ryze odborné setkání jak samotných soutěžících a porotců, tak i spousty přihlížejících zájemců z řad vinohradnické veřejnosti.

1 Vítěz posledního ročníku v kategorii ELITE Marek Pšopský z Prušánek

V den viničního setkání nabídne spoluorganizátor BS vinařské potřeby na vybrané vinohradnické nářadí zajímavé slevy. Počet soutěžících v každé kategorii je limitován do 30, takže žádáme vážné zájem-

ce, aby své přihlášky zasílali včas na adresu: VINAŘSKÝ OBZOR, Žižkovská 1230, 691 07 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980 nebo e-mail: info@vinarskyobzor.cz (vo) Foto Geodis, Seznam.cz

Od 8 hod. bude zahájena prezence účastníků soutěže. Jako každý ročník, tak i v roce 2010 se bude zápolit v dvou soutěžních kategoriích JUNIOR (žáci a studenti odborných škol a ostatní mládež do 26 let) a ELITE (ostatní). Soutěžit se bude o hodnotné ceny z oblasti vinohradnického nářadí a vybavení. Soutěžící se s sebou přinesou vlastní řezací nářadí (nůžky, pilka, pákové nůžky popř. brousek). Samotná soutěž jako tradičně bude spočívat v ořezání určitého počtu keřů za určitý časový úsek. Odborná komise bude pak hodnotit jak počet ořezaných keřů, tak i jeho čistotu a kvalitu. V místě se budou též prezentovat partnerské ﬁrmy dodávající potřeby a technologie pro vinohradníky.

2 Místo konání

Praktické poznatky k odrůdě Rubinet

Sklizeň moštových hroznů 2009

Extrakce a stabilizace barviv

strana 10

strana 22

strana 50

Salon vín České republiky 2010

Obsah 1–2/2010

strana 67

Editorial 4 Vinařský obzor v novém kabátě Spolkové informace 6 Jiří Sedlo: Ohlédnutí za minulým rokem 7 Informace z Národního vinařského centra 7 Terroir znojemských vín 2009 OIV 8 Simona Hrabětová: Návštěva generálního ředitele OIV v České republice Vinohradnictví 10 Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Rubinet 12 Radek Sotolář: Vzdálená hybridizace a genetické manipulace u révy 15 Závislost kvality hroznového moštu na síle růstu letorostů 15 Pavel Pavloušek: Proč potřebuje vinohradnictví a vinařství výzkum a vzdělávání? 17 Závislost plodnosti révy vinné na síle růstu jejích letorostů 18 Tomáš Litschmann: Povětrnostní podmínky v roce 2009 ve vinařské oblasti Morava 20 BioFach 2010: Víno z ekologické produkce odolává krizi 22 Jiří Sedlo: Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2009 25 Lubomír Glos: Nově povolená odrůda Fratava 26 Pavel Pavloušek: Rezistence révy vinné – část 1. Objasnění genetické podstaty rezistence 32 Milan Hluchý: Ekologické vinohradnictví v roce 2009 36 Lubomír Lampíř, František Muška: Lalokonosci jako škůdci révy vinné 37 Efektivita zavlažování vinice podle energetických ukazatelů 38 Faktory ovlivňující kvalitu moštu a vína 39 IVIF jako globální fórum inovace Právní předpisy 38 Vinaři, podávejte výkazy elektronicky! Ekonomika 40 Kateřina Faitová, Tomáš Kavan, Hana Křížová, Alexandra Jeglová: SZIF a podpora vyplácená v rámci SOT s vínem

ĕī

ÈFTL¥ S

MJLZ

Ŕ 4WB[

MJLZ

Ŕ 4WB[

Vinařská technologie 43 Posílení a stabilizace barvy červených vín 44 Bronislav Pavelka: Vína ročníku 2009 je možné přikyselit 46 Zdeněk Vrbík: SIMEI a Enovitis 2009 49 Proti Botrytis a jiným ve sklepě 50 Aleš Gala: Extrakce a stabilizace barviv u červených vín 54 Václav Fiala: Síra ve sklepním hospodářství 56 Erich Minárik: Tlakové fermentery pre výrobu červených vín 57 Radek Sotolář: Vinařská architektura – vyhlášené španělské bodegas stavby 58 Tatiana Říhová: Přeměna fenolů odrůdy Cabernet Sauvingon v důsledku karbonické macerace

60 Kde dělám chybu při deskové ﬁltraci? Místopis 64 Richard Kolek: Výzkumná stanice vinařská v Karlštejně – historie a současnost Hodnocení vín 66 Richard Stávek: Veletrhy cestovního ruchu na vinné notě 67 Jan Otáhal: Není salon jako SALON 67 Salon vín v roce 2010 70 Pavel Krška: OIV: nové hodnoticí tabulky stobodového systému Vinařství v zahraničí 72 Martin Bagar, Veronika Křivánková: Studijní cesta po maďarských vinařstvích 76 Radek Sotolář: Turecko: vinařská země známá–neznámá Enogastronomie 75 Jana Vašíčková: Další stupeň pojetí vína – snoubení chutí Vinařská historie 79 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… 79 František Muška: Poškození révy vinné způsobené bleskem na Mělnicku v roce 1925 80 Marta Hubáčková: Náuka o poľnohospodárstve 81 Jan Lužný, Petr Salaš: Vzpomínka na doc. Dr. Ing. Josefa Blahu u příležitosti stodesátého výročí narození

83 83 84 86

Společenská kronika Vzpomínka na pana Jana Leblocha Šedesátiny Jana Pavelky Prezident Svazu vinařů Rakouska oslavil 60 let Milan Hluchý: Petře, na zdraví!

Zprávy 84 Kalendář vinařských akcí

ĕī

ÈFTL¥ S

Vinařský obzor (1–2/2010)

Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem číslo 1–2, ročník 103 (2010) Vydává Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor Ing. Martin Půček e-mail: martin.pucek@svcr.cz Editor Ing. Richard Stávek e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz Sekretariát redakce Barbora Válková (předplatné, inzerce, vinařské publikace) e-mail: barbora.valkova@vinarskyobzor.cz tel./fax: 519 348 980 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 e-mail: marketa.novakova@svcr.cz Redakční rada RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda) (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. (ackerman@rsr.cz) Ing. Josef Balík, Ph.D. (balikj@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Aleš Gala (agala@seznam.cz) Lubomír Glos (glosovi@email.cz) Ing. Tomáš Javůrek (javtom@post.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Mgr. Lukáš Lukáš (lukas@templarske-sklepy.cz) Ing. Bronislav Pavelka (bronislav.pavelka@szpi.gov.cz) Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. (pavlous@zfmendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbigl, CSc. Ing. Martin Půček (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Marek Špalek (mikulov@novevinarstvi.cz) Jana Vašíčková (jana@ujenoura.cz) Sazba a zlom Adam Kepert, tel.: 777 807 874 e-mail: drugin@tiscali.cz Graﬁcká koncepce Bedřich Vémola, studio@vemola.cz Jazykový poradce Mgr. Jana Otevřelová Tisk Tisk Pálka Břeclav, tel.: 519 348 980 Registrační číslo: MK ČR E 11630 Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1/2 a 7/8 106 Kč (včetně 10% DPH) Rozšiřuje PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři Předplatné 2010 V redakci — 1 číslo 46 Kč, dvojčísla 1/2 a 7/8 80 Kč (vč. 10% DPH), celý ročník 528 Kč (vč. 10% DPH) Adresa redakce a vydavatele SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980 e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 25. 1. 2010 Toto číslo vychází 29. 1. 2010 ISSN: 1212-7884 Vinařský obzor® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele. Foto na titulní straně © Jan Halady

Editorial

Vinařský obzor v novém kabátě Když jsme s panem Bedřichem Vémolou, uznávaným brněnským grafikem a typografem, na sklonku roku 2001 tvořili první opravdovou grafickou koncepci novodobého Vinařského obzoru, vůbec by mne tehdy nenapadlo, že nám vydrží bez změny tolik let. Jenže ve všem je vývoj, i v designu našeho odborného časopisu. Vinařský obzor si po dlouhých osmi letech již zasloužil revizi „fasády“. Nejvýraznější jeho změnou je zřejmě plnobarevnost časopisu. Svoji úpravu dostaly zejména veškeré tabulky a grafy, které budou nyní sjednoceny, a to jak barevně, tak graficky. Příchod plnobarevnosti časopis zatraktivní, ujednocení grafických prvků vnese na jeho stránky vyváženost. Otvíráte tedy první číslo v jeho novém kabátě. Kmenoví autoři nám zůstávají i nadále věrní, a tak v tomto zimním dvojčísle naleznete např. další díl ampelografických příspěvků z pera P. Pavlouška, tentokrát na téma zatím relativně málo známé odrůdy Rubinet. Na téma genetiky u révy pohovoří Pavlouškův kolega R. Sotolář. Jako každoročně, shrne T. Litschmann uplynulý rok z hlediska meteorologického. Část vinohradnická je značně rozsáhlá, nicméně zajímavá data přináší statistika sklizně 2009 na straně 22, určitě neopomeňte příspěvek o nové odrůdě Fratava přímo z pera jejího autora a zajímavé shrnutí vnese do VO 1–2 zajisté i příspěvek pod názvem „Ekologické vinohradnictví v roce 2009“. Tým autorů ze SZIFu shrnuje problematiku vyplácení podpor vinařům, a to na straně 40. Z technologických témat patří mezi velice aktuální a důležité upozornění B. Pavelky ze SZPI na možnost přikyselování vín. O extrakci a stabilizaci barviv u červených vín z hlediska enologa-praktika se rozepsal A. Gala. Zajímavé je též shrnutí o síře a jejím používání ve sklepní technologii z pera V. Fialy. Ale abychom nezůstali jen u vinohradnictví a sklepního hospodářství – nosných témat našeho časopisu – pestrost dále dotváří neopomenutelná tematika vinařské historie, vinařského místopisu a nebo též hodnocení vín (s aktuálními a ještě horkými výsledky Salonu vín 2010!). A jako tradičně si jistě se zájmem přečtete i pohled k sousedům, do zahraničí. Na závěr pak společensky důležitá věc – společenská rubrika a vyhledávaný kalendář vinařských akcí. V tomto roce vyjde opět jako tradičně 10 čísel časopisu. Budeme se snažit, abyste v každém z nich našli pestrou směsici čtivých témat, která vás jednak přinutí k zamyšlení, ale také informačně osvítí a napomohou v každodenní vinařské činnosti. A tak otočte list a vzhůru dále k následujícím více než osmdesáti stranám vinařského čtení!

Richard Stávek

Předplatné

Vinařský obzor (1–2/2010) 5

Předplatné Vinařského obzoru na rok 2010 » 528 Kč / 23 €

Vína obohacená tříslovinami – přijatelnost „zdravého vína“ pro spotřebitele

Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2010 ve volném prodeji » 63 Kč / 2,60 € Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2010 pro předplatitele » 46 Kč / 1,95 € Cena zimního/letního dvojčísla 2010 ve volném prodeji » 106 Kč / 4,10 € Cena zimního/letního dvojčísla 2010 pro předplatitele » 80 Kč / 3,70 € Jako předplatitel ušetříte » 188 Kč / 6 € za rok. Mám zájem o předplatné Vinařského obzoru

od čísla nejbližšího do čísla ______________ ročníku 2010 od začátku roku 2010 (1/2010) na dva roky — do 12/2011 i minulé ročníky jednotlivě 1999 (20 Kč) 2005 (37 Kč)

2000 (20 Kč) 2006 (39 Kč)

2001 (20 Kč) 2007 (45 Kč)

2002 (30 Kč) 2008 (50 Kč)

2003 (30 Kč)

2004 (30 Kč)

2001 (333 Kč) 2007 (565 Kč)

2002 (383 Kč) 2008 (595 Kč)

2003 (424 Kč)

2004 (454 Kč)

i minulé ročníky v deskové vazbě 1999 (292 Kč) 2005 (494 Kč)

2000 (333 Kč) 2006 (524 Kč)

další starší výtisky (poze jednotlivě) 7–8/1998

9–10/1998

11–12/1998

další požadavky ____________________________________________________________________________

platit budu složenkou

platit budu na fakturu (přes účet)

Objednávka publikací

______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________

Kardiovaskulární nemoci jsou hlavní příčinou smrti v západních zemích. Francouzský paradox a krétské diety, což jsou diety bohaté na ovoce a zeleninu a/nebo jídla a nápoje z nich vyrobené, podporují blahodárný vliv flavonoidů na zdraví. Ve velké rodině flavonoidů tvoří důležitou součást všech flavonoidů zastoupených v západní stravě proantokyanidiny (PAs), které jsou hlavními flavonoidy v běžně konzumovaném ovoci a v červeném víně. Nedávné práce ukázaly, že třísloviny se neúčastní jen snižování rizika kardiovaskulárních nemocí, ale také prevence některých druhů rakoviny. Nesmíme však zapomenout na podstatné vlastnosti tříslovin v červeném víně. Podílejí se na hořkosti a svíravosti a účastní se mechanimů stabilizace koloidů a barvy. Obohacování vína flavonoidy, a zvlášť tříslovinami, mění jeho senzorické vlastnosti a jeho obraz u spotřebitele. Cílem této práce je ujasnit motivace, překážky přijetí myšlenky „zdravého vína“ spotřebiteli, jakož i senzorické postavení těchto vín obohacených tříslovinami na trhu. Vnímání identity francouzského červeného vína spojeného s pojmem „zdraví“ vyvolává určitou dvojznačnost. Jeho identita osciluje mezi „teroir, tradice, autentičnost“ a „odbornost, vědecká záruka“. „Zdravé víno“ je kvalitní víno, které má stejné organoleptické vlastnosti jako tradiční víno. I když výzkum mezi spotřebiteli ukázal, že „zdravé víno“ má tržní potenciál vzhledem ke svým senzorickým vlastnostem, sociologická studie zřejmě ukazuje, že tato představa v současnosti postrádá jasně identifikovaný marketingový cíl. (ako)

Adresa plátce

Jméno, firma _________________________________________________________________________________ Adresa _______________________________________________________________________________________ Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

Adresa adresáta (nevyplňujte v případě, že se jedná o stejnou osobu)

Pramen: Revue des Oenologues, č. 133, říjen 2009, s. 18–21

Vinařský obzor (1–2/2010)

Spolkové informace

Jiří Sedlo předseda SV ČR

Ohlédnutí za minulým rokem Rok 2009 nebyl pro vinařství jednoduchý. Nebyl katastroﬁcký, jen byl značně komplikovaný, ať to hodnotíme z kterékoliv strany. Ani příroda, ani lidé nám nebyli příliš nakloněni.

V obchodě s vínem se projevila hospodářská krize ve snížení celkového množství prodaného vína, ale to se netýkalo vína tuzemského. Naše i zahraniční víno postihlo snižování cen. Výkyvy počasí způsobily nižší množství sklizených hroznů, i když při vysoké kvalitě. Po dvou letech se sklizní přesahující 800 tisíc hl vína nebylo letos dosaženo ani 600 tisíc hl (spotřeba se blíží 2,0 mil. hl). Nižší výnos byl v posledním desetiletí pouze v roce 2006. Druhou stranou mince byla vynikající cukernatost hroznů. O něco vyšší byla v posledních patnácti letech právě jen v roce 2006. Přesto průměrná cena hroznů zůstala stejná jako v předcházejícím roce, takže výsledkem pro pěstitele révy je ztráta ve výši 6 Kč/kg. Ani reforma SOT s vínem neprobíhala, jak by měla. Poslední důležitá nařízení vyšla až v červenci. Takže není divu, že v roce 2009 nebyly vydány navazující národní předpisy. První jsou už „na cestě“, pokud při vyjití tohoto čísla již nebyly publikovány. Zásadním předpisem je novela vinařského zákona, která přinese podstatné změny. Na ní se právě pracuje. V celku jde dost o čas, protože zpoždění není způsobeno jenom pozdním vydáním předpisů ze strany Komise, ale i naším předsednictvím EU, výměnou vlády a parlamentními „volbami-nevolbami“. Dále pokračují na evropské úrovni práce na předpisech pro biovíno. Ani zde není dohoda snadná. Jižní země, obdobně jako při zvyšování cukernatosti, mají snahu maximálně omezit produkci severních vinařských zemí a exportovat k nim své přebytky neuplatnitelné na domácím trhu. Momentálně se hledá pro většinu schůdný

kompromis. Dospěje se k němu zřejmě až pod vedením nového komisaře během tohoto roku. Koncem roku se opět vynořil problém spotřební daně z vína. I když vláda celý problém chápe ve všech souvislostech, některé zájmové skupiny z obdobných oborů tuto problematiku trvale živí. Pozitivní je, že v ČR bylo schváleno první VOC – VOC Znojmo. Na VOC Morava se však pořád nemůžeme dohodnout, a za to nemůže nikdo jiný než my, vinaři. Nejde o ten název, ale o princip fungování. Jde o to, řešit podstatu, tj. chránit víno z hroznů z území Moravy či z území Čech tak, aby bylo vyloučeno nelegální narůstání objemu o víno z dovozu. Ani na formě řešení podstaty problému však není shoda. Během uplynulého roku se stabilizovala i situace ve Svazu vinařů. Dubnová valná hromada schválila nové stanovy a ke změnám došlo i na sekretariátu. V srpnu nás na vlastní žádost opustila sekretářka/účetní paní Jana Studýnková, která v organizaci pracovala od roku 1997. Na uvolněné místo nastoupila z předčasně ukončené mateřské dovolené paní Markéta Nováková, která byla od roku 2001 v pozici asistentky Vinařského obzoru. Asi největší změnu SV ČR navenek mohou čtenáři Vinařského obzoru pozorovat vydáním tohoto čísla časopisu. Bude vycházet barevně a s novým designem. Poslední rozsahem obdobná změna graﬁky proběhla v roce 2002, tedy před osmi lety. Aby nešlo pouze o změnu „fasády“, proběhly ještě dvě organizační změny. Tou první je červencovým představenstvem zrušená samostatná funkce šéfredaktora časopisu a přidružení této funkce k činnosti tajem-

níka Svazu a současně zavedení nové funkce redaktora. Důvodem bylo zjednodušení obousměrného toku informací uvnitř SV ČR, tedy mezi částí zabývající se hájením zájmů členů a částí zodpovědnou za vydávání tohoto časopisu. Byla pro to zvolena forma dlouhodobě osvědčená u svazů našich sousedů – v Německu a Rakousku. Druhou organizační změnou je rozšíření redakční rady o další odborníky. Zde je cílem dosáhnout širšího záběru příspěvků v rámci vinařství a souvisejících oborů a zvýšení počtu autorů článků. Zapomenout nechci ani nové webové stránky Svazu spuštěné v minulém roce. Zvláště bych chtěl upozornit členy SV ČR na bezplatný přístup do členské sekce. Je nutné se jen zaregistrovat. Uvnitř najdete řadu aktualit, zápisy ze svazových a evropských orgánů, národní a evropskou vinařskou legislativu, různé statistiky atd. Koncem minulého roku SV ČR vyhlásil soutěž „Vinařství roku“. Nominace již proběhly a v březnu tohoto roku budeme znát vítěze prvního ročníku soutěže. Závěrem bych Vám všem chtěl popřát, aby rok 2010 byl lepší než ten minulý, a to ve věcech souvisejících s oborem i osobní spokojeností.

Spolkové informace

Informace z Národního vinařského centra V pátek, 4. 12. 2009 proběhlo čtvrté zasedání Správní rady Národního vinařského centra, o. p. s. (NVC), v roce 2009 ve Valticích. SR vzala na vědomí informaci o přípravě nového ročníku Salonu vín ČR 2010. Na základě nominací z nominačních soutěží a možnosti využít „divoké karty“ do soutěže „Salon vín ČR 2010“ 98 vinařských ﬁrem přihlásilo 535 vzorků, což je rekordní počet v historii soutěže. Již byl zahájen odběr vzorků u vinařů. Hodnocení proběhlo ve dnech 11.–13. 1. (první kolo) a 18.–19. 1. 2010 (druhé kolo). Slavnostní vyhlášení výsledků a vyhlášení nového ročníku je plánováno na 26. února 2010. SR projednala výzvu Svazu vinařů k nominaci vinařských ﬁrem do soutěže „Vinařství roku“ a rozhodla, že výsledná nominace bude sestavena na základě návrhů jednotlivých členů SR zaslaných elektronicky. SR schválila navržený plán činnosti pro rok 2010 a konkrétní projekty pro nejbližší období, např. realizaci pilotního semináře ke vzdělávání a vyhodnocování degustátorů vín, organizaci národního stánku vín z ČR na Danubius Gastro v Bratislavě, účast na veletrhu Region tour v Brně, účast na veletrhu Holiday world v Praze, pokračování seminářů „Úvod do degustace vína“ a „Praktická škola sommeliera“, vydání knihy Cesta ke špičkovému vínu II (překlad z němčiny, autor D. I. R. Steidl) a další. Další informace o činnosti NVC jsou zveřejňovány na webových stránkách www.vinarskecentrum.cz a www.wineofczechrepublic.cz.

Terroir znojemských vín 2009 Zajímavá výstava hroznů, burčáku a vína se uskutečnila v sokolovně Sokol ve Znojmě jako jedna z doprovodných akcí Znojemského historického vinobraní v polovině září. Byl to čtvrtý ročník této soutěže a hlavními organizátory druhého ročníku výstavy bylo Sdružení znojemských vinařů Znojmo, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště ve Znojmě. Jednotliví pěstitelé a producenti soutěží ve třech kategoriích – hrozny, kolekce odrůd hroznů a soutěž Terroir – hrozny, burčák, víno. Soutěž Terroir má základní ﬁlozoﬁi v tom, že producenti předkládají na výstavě návštěvníkovi ukázku hroznů z určených odrůd, burčáku i vlastního hotového vína – z roku 2006 u jedné vystavené odrůdy. Soutěž je vyhlašována u odrůd Irsai Oliver, Muškát moravský, Müller Thurgau, Veltlínské červené rané a Vrboska. Je snaha přiblížit návštěvníkovi vystavenými hrozny, burčákem a hotovým produktem původ vína jednotlivých producentů ze Znojemské vinařské podoblasti a místa původu hroznů z konkrétní viniční tratě a vinařské obce. Návštěvník také může ochutnat hrozny, burčák i hotové víno jedné odrůdy. Výstavy se zúčastnilo 30 pěstitelů s 98 vzorky hroznů a se 7 kolekcemi hroznů, burčáku a vína. V kategorii nejlepší odrůda byly nejlepší hrozny odrůdy Blauburger od Vinařství Matouš–Čeperová z Olbramovic, v kategorii nejlepší kolekce odrůd zvítězila společnost Zea Hostěradice, a. s., a v kategorii Terroir znojemských vín zvítězila společnost Vinařství Waldberg, s. r. o., Vrbovec za hrozny, burčák a víno odrůdy Muškát moravský před Vinařstvím Lahofer, a. s., Dobšice, za kolekci odrůdy Müller Thurgau a společností Znovín Znojmo, a. s., za kolekci odrůdy Muškát moravský. Pro většinu návštěvníků to bylo velice zajímavé a poučné, navíc měli možnost senzoricky porovnávat kvalitu u sedmi burčáků a vín. Ing. Jaromír Čepička, CSc.

Za Národní vinařské centrum Ing. Pavel Krška, ředitel Foto Ing. Jaroslav Tomášek

Správní rada vzala na vědomí informaci o činnosti od posledního zasedání SR, mimo jiné o proběhnuvších školeních v NVC, dokončení zasílání vzorků našich vín na zahraniční soutěže za podpory VF (celkem bylo posláno 1 129 vzorků na 13 zahraničních soutěží vín), o realizaci vzdělávacího projektu „Zkvalitňování služeb v gastronomii v mikroregionu Mikulovsko“, podání projektů pro podporu vinařské turistiky do Regionálního operačního programu NUTS II Jihovýchod a projektu e-learningového sommelierského vzdělávání do Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. SR vzala na vědomí informaci o aktuální ekonomické situaci, kdy průběžný hospodářský výsledek byl ke konci listopadu 2009 cca 700 tis. Kč, a schválila navržené investice k optimalizaci daňového základu, např. vybudování počítačového systému pro počítačové hodnocení vín v NVC, zakoupení 1 ks zařízení k temperaci a chlazení vín v degustační expozici Salonu vín (další budou zakoupeny dle zkušeností s provozem testovacího kusu), nákup regálů pro skladování archivních vzorků a skladového materiálu a další. SR vzala na vědomí informaci o tom, že členům Správní rady Ing. Pavlu Vajčnerovi a Ing. Miroslavu Olbrechtovi vyprší mandát 15. 12. 2009, a zvolila na návrh Svazu vinařů ČR (jednoho ze zakladatelů NVC) za členy Správní rady Ing. Jiřího Sedla, CSc., a Ing. Pavla Mayera. Dále vzala na vědomí informaci o tom, že Ing. P. Vačner a Ing. M. Olbrecht byli zakladateli NVC zvoleni za členy Dozorčí rady.

Vinařský obzor (1–2/2010) 7

Vinařství – návody do laboratorních cvičení J. Balík Publikace primárně určená posluchačům ZF MZLU Brno může také v nespolední řadě výborně sloužit jako rukověť pracovníkům laboratoří, výrobním podnikům a obchodním organizacím zabývajícím se zkoušením a testováním vín a sledováním jejich látkového složení, stability a jakosti. Obsahuje zejména metodické postupy pro praktické provádění základního chemického rozboru moštů a vín a vybrané metody speciálních analýz jejich látkového složení.

157 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Ilustrační foto

Vinařský obzor (1–2/2010)

OIV

Ing. Simona Hrabětová Ministerstvo zemědělství ČR, Odbor rostlinných komodit, Oddělení pro víno

Návštěva generálního ředitele OIV v České republice Na pozvání ministra zemědělství Jakuba Šebesty navštívil ČR ve dnech 17.–20. 11. 2009 pan Federico Castellucci, generální ředitel Mezinárodní organizace pro révu a víno (dále OIV). Jeho návšteva byla zaměřena na setkání a seznámení se s vědeckou a profesní základnou oboru vinohradnictví a vinařství v České republice.

Po reorganizaci OIV v roce 2001, kdy se upravily, nastavily a upevnily vnitřní struktury a vazby vlastní organizace, začíná se OIV otvírat vůči svým členským zemím a nadnárodním organizacím. K této činnosti patří též oficiální návštěvy generálního ředitele OIV v členských zemích, kde se především zajímá o setkání s vědeckou sférou působící v oblasti vinohradnictví a vinařství, stejně tak i s vládními a nevládními organizacemi etablujícími se v tomto oboru. Návštěva generálního ředitele byla naplánována na čtyři dny, ve kterých byl pan Castellucci přijat ministrem zemědělství ČR, navštívil výrobce, akademické pracoviště a Národní vinařské centrum se salonem vín ČR. Setkání s Cechem českých vinařů se uskutečnilo v prostředí pěstitele a výrobce ve Vinných sklepích Kutná Hora, s. r. o. Přijetí se uskutečnilo v sídle firmy v klášteře sv. Voršily vedením firmy, panem Lukášem Rudolfským, a zástupci Cechu českých vinařů, panem Jiřím Čábelkou a panem Stanislavem Rudolfským. Pan Castellucci byl seznámen s historií a rozmístěním vinohradů ve vinařské oblasti Čechy. Rozhovor se dotýkal práce firmy, pěstování bio révy, výroby vín bez užití filtrace a způsobů pěstování původně burgundských rév. Protože se představitelé Cechu zajímali též o problematiku záštity OIV nad soutěžemi vín, rozhovory se dotýkaly i tohoto tématu. Bylo konstatováno, že zástupce OIV dohlíží na přípravu takové soutěže, a pokud soutěž splní kritéria daná rezolucí OIV, pak je pro příští roky záštita takové soutěži přiřčena. Host ocenil nadšení pracovníků rodinné firmy, přičemž zdůraznil, že rodovost může být puncem kvality vín obecně. Osobně se zajímal především o vína z odrůd rulandských a Svatovavřinecké

z produkce firmy, u Rulandského modrého, ročník 2007, ocenil eleganci i plnost vína srovnatelného s podobnými burgundskými víny, u Svatovavřineckého, ročník 2008 (Barborka), ocenil svěžest vína, kterému neuškodil lehký barik, zůstávající v pozadí a nerušící chuť vína. Obě vína ocenil jako velmi příjemná. Po prohlídce prostor firmy si host prohlédl mladou vinici, založenou před 2 a 3 lety v blízkosti chrámu sv. Barbory. Dne 18. listopadu byl pan Castellucci oficiálně přijat a uvítám ministrem zemědělství Jakubem Šebestou. Oba přesdtavitelé spolu setrvali hodinu při soukromém rozhovoru a později pokračovali na pracovním obědě. Ministr uvítal hosta v prostorách ministerstva, přičemž vyjádřil naději, že se host v čase vymezeném pro návštěvu ČR bude moci seznámit se sférou vinohradnictví a vinařství ČR. Krátce seznámil hosta se systémem vinařských oblastí v ČR, způsobech hospodaření ve vinohradnictví a vinařství. Bylo zdůrazněno, že se dnes ve většině případů vinařství jedná o rodové firemní tradice. Ministr naznačil, že i když jsou vinohradnictví a vinařství pouze malým segmentem zemědělského sektoru, jsou svým tradičním, kulturním i finančním přínosem nezanedbatelné. V tom smyslu naznačil, že se obor v ČR bude nadále rozvíjet. Současně s rozvojem oboru roste zájem obyvatelstva o konzumaci vína, a to nejen pod vlivem různých řízených degustací v gastronomii, ale též díky enoturistice, která se začala rozvíjet a každým rokem přivádí do vinařských oblastí více turistů a cykloturistů. Dále si ministr vyměnil s hostem názor na barikování vín, kvalitu vín, mimo jiné i stolních (cena, kvalita, vysledovatelnost původu), na zdraví ve spoji-

tosti s konzumací vín a na prezentaci vín z ČR v OIV. Pan Castellucci poděkoval ministru Šebestovi za pozvání do ČR a za přijetí. Informoval ho o činnosti OIV, přičemž položil důraz na vědecko-technickou základnu působení OIV. To se projevuje i v úzkém vztahu k EU, neboť rezoluce OIV pro metody analýzy jsou napřímo převedeny do legislativy EU. Pan Castellucci potvrdil, že je užitečné zástupce z jednotlivých členských zemí vysílat na zasedání vědeckých a expertních skupin. Zmínil při té příležitosti pozitivně též práci ČR v OIV. Pan Castellucci projevil potěšení z první návštěvy v Kutné Hoře, přičemž potvrdil ministru Šebestovi, že při výrobě vína a jeho marketingu má rodinná tradice ﬁrmy velký význam. Při diskuzi došlo ke shodě, že je třeba se zabývat kvalitou vín, ne nutně jejich kvantitou. S marketingem vína jsou nadále spojeny pracovní příležitosti v kraji, jak v zemědělství, tak v ochraně krajiny, ale i v kulturně doprovodné sféře. Ve vzájemném rozhovoru zaznělo, že vinohradnictví pak tedy podporuje rozvoj venkovského prostoru a napomáhá osídlení krajiny i vztahu k životnímu prostředí. Vinohradnicko-vinařská lobby se tak může stát i solidní voličskou základnou. Dále byla dotčena otázka soutěží vín a možnosti představení vín v prostorách OIV. Možnost prezentace vín v sídle OIV v Paříži byla panem Castelluccim přímo nabídnuta. Během rozhovoru pan Castellucci zmínil též citlivou otázku vstupu EK do OIV, přičemž připustil, že je nezbytné stanovit pro EK podmínky, které by EK umožnily diskuzi ve výkonném výboru, avšak nezaručily by možnost hlasování a v každém případě

Foto archiv NVC

by stanovily nutnost odevzdávání poplatku stejně, jako jím jsou vázány ostatní státy. Při návštěvě vinařské oblasti Morava byl pan Castellucci dne 19. 11. 2009 přijat v Lednici děkanem fakulty, docentem Petrem Kučerou, spolu s vedoucím Ústavu vinohradnictví a vinařství, docentem Pavlem Pavlouškem, a jeho spolupracovníky. V zasedacím sále byl pan Castellucci seznámen s povahou práce ústavu. Poté seznámil představitele fakulty a ústavu s možností stáží v centru OIV v Paříži, publikování vědeckých prací v Bulletinu OIV a získání grantu z OIV na vědeckou práci, která má vztah k problematice popsané ve Strategickém plánu OIV na roky 2009 až 2012. Jeho vystoupení doprovodil výklad paní Hrabětové (MZe) a pana Mikeše (SZPI) ke koordinaci činností ČR pro OIV. Poté si delegace prohlédla nové pracoviště laboratoří ústavu, seznámila se s programem šlechtění nových odrůd a prohlédla si školní vinohrad. Při té příležitosti se pan Castellucci pozastavil nad skutečností, že jsme za posledních několik let zapsali do odrůdové knihy 10 nových odrůd. K tomu mu bylo sděleno, že jsme země, která se, podobně jako Německo a Rakousko či celá střední Evropa, soustředí přednostně na konzumaci odrůdových vín, ne tak na vína z jejich směsí. Proto se šlechtění vždy ubíralo směrem potřeby spotřebitele. Pan Castellucci vyjádřil pochvalu našemu školství v tom, že při univerzitách buduje též zázemí pro studenty – koleje, hřiště. Taková péče není běžná při univerzitách v jižních evropských státech. Odpoledne téhož dne navštívil pan Castellucci Národní vinařské centrum, kde byl přivítán jeho ředitelem Pavlem Krškou a hlavním sommelierem Salonu vín ČR Markem Babiszem. Po prohlídce prostor NVC a degustační místnosti pro tři hodnotitelské komise prezentoval pan Castellucci činnost OIV v hlavním přednáškovém sále.

Ilustrační foto

Jeho zajímavá přednáška podala přehled o organizaci OIV, jejích mezinárodních vazbách a činnosti. Na závěr přednášky uvedl pan Castellucci zajímavé statistiky z mezinárodního vinohradnictví a vinařství. Diskuze se dotýkala mezinárodního obchodu (Čína, USA) a některých otázek k technologii výroby vína. Na tuto návštěvu bezprostředně navazovala prohlídka sklepení Valtického zámku, kde je umístěn Salon vín ČR s přehlídkou sta nejlepších vín ze soutěží roku 2008. V těchto prostorách probíhala řízená degustace, při které host pochválil především bílá vína i některá červená. Příjemným zážitkem byla též místnost s přírodně sladkými víny. Pozdě odpoledne uvítal delegaci ředitel firmy Valtické vinné sklepy, s. r. o., Marek Šťastný. Po krátké prohlídce historického křížového sklepa s diskuzí k používané technologii se host v degustační místnosti seznámil s některými vzorky z produkce firmy. Zajímavá diskuze se odvíjela k obalům vín a cenové politice firmy. Posledního dne byl vážený host uvítán ústředním ředitelem Ústavu kontrolního a zkušebního pro zemědělství Jaroslavem Staňou na pracovišti ústavu v Oblekovicích. Pan Castellucci byl seznámen s prací a povinnostmi ústavu ve vztahu k vinohradnictví a vinařství. Živá diskuze se rozproudila nad problematikou zkoušení novošlechtění, novými odrůdami, registrem vinic, světovým obchodem s vinohradnickými a vinařskými produkty. Degustovala se vína původem z nových odrůd, což bylo pro hosta zpestřením vjemů poznávané produkce ČR. Pan Castellucci si prohlédl aktuální seznam registrovaných odrůd v ČR a přiblížil pracovníkům ústavu práci OIV, především Vědecké komise I, která se plně zabývá vinohradnictvím, pěstováním, ochranou, šlechtěním a genetikou révy vinné.

Vinařský obzor (1–2/2010) 9

Foto archiv NVC

OIV

Federico Castellucci

V poledne uvítal hosta generální ředitel společnosti Znovín Znojmo, a. s., Pavel Vajčner. Po prohlídce reprezentačních prostor ﬁrmy byl pan Castellucci seznámen s historií pěstování vín ve znojemské vinařské podoblasti, byla mu vysvětlena vzájemná podobnost půd Znojemska a Alsaska, která je závislá na stejném geologickém podloží, a dále byla diskuze vedena o historických aspektech pěstování révy v oblasti, představení odrůd, obchodu vínem, cenách vína a marketingu vína. Pan Castellucci byl seznámen s organizací ekoturistiky, která je při této společnosti opravdu rozsáhlá, a s doprovodným výrobním a prodejním programem, jako je použítí loga společnosti na oblečení, svíčky, sportovní potřeby či výroba doprovodných pochutin k vínu – speciální sýr, čokoládové pralinky, event. parfémy s použitím odérů vín, či „Vománkové víno“ jako produkt vztahující se ke zlidovělé kultuře. Veškeré informace byly pro hosta velmi zajímavé a podpora prodeje tímto způsobem ceněna. Dále delegace navštívila vinné sklepení přímo v Louckém kláštěře, kde proběhla krátká degustace z produkce Znovínu Znojmo, a. s., a poté se podívala do provozního sklepa v Přímětcích, kde byly degustovány vzorky z letošní sklizně s důrazem na ne běžně známé odrůdy révy. Na závěr návštěvy ocenil pan Castellucci snahu a touhu ČR prosadit se v nelehké konkurenci světových výrobců vín a připustil, že při vhodně nastaveném marketingu zaměřeném na speciﬁcká kvalitní vína může být ČR velmi úspěšná při odbytu svých vín, která označil za zajímavá.

Vinařský obzor (1–2/2010)

Vinohradnictví

Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně

Praktické poznatky k odrůdě Rubinet Rubinet je modrá odrůda révy vinné – barvířka. Rubinet byl vyšlechtěn v České republice prof. Ing. V. Krausem, CSc. Jedná se o křížení odrůd /(Revolta x Alibernet) x André/. Odrůda byla zapsána do Státní odrůdové knihy v roce 2005. Mezi vinaři v České republice je známá také pod názvem Tintet. Rozšíření odrůdy v našich vinicích je zatím velmi malé.

Ampelograﬁcká charakteristika Vrchol mladého letorostu je velmi málo ochmýřený. Mladé lístky jsou měděně-zelené s načervenalými okraji. List je malý až střední. Tvar listové čepele je pětiúhelníkovitý. List je výrazně pětilaločnatý. Řapíkový výkrojek je otevřený ve tvaru písmene U. Hrozen je středně velký, kuželovitý, rozvětvený v křidélka u základu třapiny. Uspořádání bobulí v hroznu je středně husté. Bobule je malá až střední, slabě oválná, modročerná. Dužnina je šťavnatá a zbarvená.

Foto J. Halady

Pěstitelské vlastnosti Rubinet je vhodný do lokalit typických pěstováním modrých odrůd. Tato kombinace je

vhodná i z důvodu, že je možné Rubinet využívat k přibarvování vín. Je proto vhodná i sklizeň v jedné lokalitě. Odrůda má raději hlubší, výživné a vododržné půdy. Méně vhodné jsou suché lokality. V kombinaci se slaběji rostoucí podnoží by mohla na suchých půdách oslabovat růst, což by negativně ovlivnilo kvalitu hroznů. Odolnost proti padlí révy a plísni révy je střední. Odolnost k šedé hnilobě je střední až vyšší. Je však třeba věnovat pravidelnou pozornost přímé a nepřímé ochraně. Odolnost odrůdy k zimním mrazům je dobrá. Sklizeň hroznů je závislá především na cukernatosti a probíhá ve 2. polovině září až začátkem října. Termín sklizně závisí i na

skutečnosti, zda se bude využívat k přibarvování vín, nebo pro výrobu odrůdových vín. Doporučované zatížení pro tuto odrůdu je 6–8 oček na m2, v dobrých lokalitách i 8–10 oček na m2. Ve většině případů není potřeba doplňkové regulace násady hroznů v době vegetace. Odlistění není v mnoha případech třeba, protože listy bývají velmi často malé. V zóně hroznů postačuje odstranění zálistků a keř je dostatečně vzdušný a hrozny dostatečně exponované. Při větších listech a hustší listové stěně odstraníme 1–2 listy na letorostu v zóně hroznů. Podnože nejsou prozatím vyzkoušené. Enologické vlastnosti Víno z odrůdy Rubinet má spíše neutrální chuť, takže je velmi vhodné k využití jako barvířka, pro přibarvování vín. Víno je možné vyrábět buď technologií lisování celých hroznů nebo vylisování po odstopkování. Vhodná je rovněž i technologie macerace v závislosti na využití vína. Technologie výroby vín s využitím macerace je vhodná zejména tehdy, jestliže se Rubinet ﬁnalizuje jako odrůdové víno. Využití odrůdy a kvalita vína Rubinet můžeme připravovat i jako odrůdové víno s velmi výraznou tmavočervenou barvou, aromatem zralého lesního ovoce s čokoládovýmí tóny a jemnou tříslovinou. Rubinet se rovněž využívá pro přibarvování vín.

Použitá literatura PAVLOUŠEK, P., 2007: Encyklopedie révy vinné. Computer Press Brno, 320 str., ISBN: 978-80-251-1704. 1 Rubinet

Vinařský obzor (1–2/2010) 11

Foto P. Pavloušek

Vinohradnictví

7 Rubinet – vrchol letorostu

Foto P. Pavloušek Foto P. Pavloušek

6 Rubinet – hrozen

Foto P. Pavloušek

5 Rubinet – hrozen

Foto P. Pavloušek

4 Rubinet – skupina hroznů

Foto R. Stávek

3 Rubinet – hrozen

Foto R. Stávek

2 Rubinet – keř

8 Rubinet – pupen

9 Rubinet – list

Vinařský obzor (1–2/2010)

Vinohradnictví

Ing. Radek Sotolář ZF MZLU Lednice

Vzdálená hybridizace a genetické manipulace u révy Nové metody a postupy ve šlechtění rostlin umožňují i křížení dříve nemožná nebo velmi obtížně proveditelná. Jde o tzv. vzdálenou hybridizaci a genetické manipulace (GM rostliny = transgenní rostliny).

Vzdálená hybridizace využívá genové bohatství rozličných druhů (rodů) pro zvýšení užitečnosti kulturních rostlin přenosem prakticky významných znaků a vlastností (odolnost k chorobám, mrazuvzdornost atd.). Stává se tak i evolučním faktorem, vedoucím ke vzniku zcela nových forem (druhů) spontánní i umělou cestou. Podle typů použitých rodičovských komponent lze dělit vzdálenou hybridizaci na mezidruhovou (interspeciﬁckou) a mezirodovou (intergenerickou). Mezi hlavní obtíže vzdáleného křížení patří špatná křížitelnost a sterilita hybridů. Metod k překonání prezygotických (cytologické, morfologické a anatomické rozdíly) i postzygotických (narušení vývinu embria a endospermu vedoucí k somatoplastické sterilitě) překážek je mnoho a vycházejí z odstranění jejich příčin. Např. pro

klíčení pylové láčky a k oplození se využívá dekapitace blizny, potření blizny cukerným roztokem, opylování jen starších blizen, opylování směsí pylu více odrůd aj. Různá ploidita komponent se řeší haploidizací či polyploidizací. Inkompatibilita fyziologická i genetická se odstraňuje pomocí genetického mostu (metoda prostředníka), k novějším metodám patří včasná extirpace a dopěstování zárodku na živném médiu v podmínkách in vitro. Bariéru pohlavní inkompatibility lze obejít i somatickou hybridizací (při mutačním šlechtění), kdy dochází ke splynutí protoplastů různého původu. Potomstvo vzdálených hybridů se vyznačuje větší genetickou proměnlivostí a u mnoha znaků se vyskytuje heteroze. Proces vzniku nových odrůd křížením pomocí vzdálené hybridizace je pracný

Encyklopedie révy vinné Autor: Pavel Pavloušek Nová výpravná encyklopedie vám v ucelené formě předkládá odrůdy vín dlouhodobě pěstované a registrované v České republice, nové odrůdy tuzemské i zahraniční, ale i tradiční odrůdy střední Evropy. Popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotograﬁí. U každé odrůdy naleznete její ampelograﬁckou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. Formát knihy: 225 mm × 297 mm, 320 str. plnobarevných.

828 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

a značně zdlouhavý. I proto vznikají nové odrůdy, či spíše „staronové odrůdy“, pomocí transgrese genů, a to nejenom genů z rostlin rodu Vitis spp. – transgenní rostliny. Jde o to, lokalizovat gen nebo sekvenci genů odpovědných za rezistenci, mrazuvzdornost, tvorbu antokyanů aj. v jedné rostlině a přenést jej do rostliny druhé, tento gen postrádající. Přenos genetické informace a samotný vznik transgenních rostlin byl zprvu umožněn pomocí bakterií rodu Agrobacterium sp., konkrétně A. tumefaciens Smith & Townsend nebo A. rhizogenes Conn., dnes se více využívají tzv. biolistické metody (ostřelování částicemi), mikroinjekce DNA a nově indukovaný laser. Metody transformace rostlin obecně dělíme na přímé a nepřímé. Mezi nepřímé metody patří: • transformace vpichem (jde o počáteční metodu transformace rostlin, principem je vpich bakteriální suspenze do různých částí rostlin a tvorba tumorů, oddělení tumorů a samostatná kultivace in vitro, dochází k autonomii k růstovým látkám); • disková metoda transformace (byla vypracována pro listové disky, dnes se používá v mnoha modiﬁkacích, zajišťuje kombinaci vysoké transformační frekvence se snadnou a rychlou selekcí regenerovaných transformantů, Horsch a kol., 1985); • transformace semen (metoda je zatím použitelná pouze u rodu Arabidopsis thaliana (L.) Heynh., získáme velký počet transgenních rostlin v nesterilních podmínkách, není nutná eliminace bakterií

Vinohradnictví

Ukázky konstrukce genetických map u révy vinné

pomocí antibiotik, nedochází k tvorbě kalusu, je vyloučena somaklonální variabilita, Feldmann a Marks, 1987); • infiltrace (transformace probíhá přes infiltrační médium, ve dvou litrech infiltračního média je možné infiltrovat až 500 rostlin, Bechtold a kol., 2000); • transformace protoplastů (dnes se již nepoužívá, je pracná, nutnost delší regenerace buněčných stěn, tumory získané po transformaci protoplastů jsou homogenní, Marton a kol., 1979). Mezi přímé metody řadíme (přenos genů bez použití Agobacteria): • polyetylenglykol – PEG (metoda umožňuje přenos již libovolných úseků DNA, Rumlová a kol., 2003); • elektroporace (využívá se stejnosměrný proud ke vzniku reverzibilních pórů v membráně protoplastu, Alberts a kol., 2002); • mikroprojektily (provádí se vstřelováním mikroprojektilů – kuličky z inertních kovů /zlato, wolfram/ o průměru okolo 1 µm obalené DNA, Regenass-Klotz, 2005); • lipozomy (proces je uskutečňován pomocí mikroskopické lipidové kapénky s roztokem DNA, struktura lipozomů je podobná struktuře střední lamely plasmalemy, což usnadňuje přenos do buňky); • mikroinjekce (provádí se pomocí mikromanipulátoru, DNA se vnáší přímo do jádra buňky, tím se snižuje nepříznivý vliv

nukleáz a zabraňuje se výskytu zlomů, Knoblauch a kol., 1999). Dnes díky osekvenovaným (známým) částem DNA různých rostlin můžeme již do jiných rostlin vpravit konkrétní gen, kódující žádanou vlastnost. Např. Yamamoto a kol. (2000) získal transgenní muškátovou révu (V. vinifera cv. „NeoMuscut“) odolnou proti padlí révovému (Erysiphe necator Schwein) a částečně i proti antragnóze (Elisinoe ampelina Shear) přenesením genu RCC2 z chitinázy rýže (Jayasankar, 2003; Yamamoto a kol., 2005). Pauquet a kol.(1999) získal také révu rezistentní proti padlí pomocí genu RUN1, získaného z V. rotundifolia Michx. Tuto révu dále křížili s odrůdou ‚Cabernet Sauvignon‘ a nyní sledují projev genu a jeho přesnou lokalizaci u získaného potomstva. Gölles a kol. (2000) získal révu rezistentní k virům Arabis mosaic virus, Grapevine fanleaf virus, Grapevine virus A a B vpravením konstruktu chimérického proteinu do rostliny získaného právě z těchto virů, výsledkem je odpuzující reakce bránící napadení těmito viry. Dále již máme lokalizovány geny pro změnu barvy bobulí (ufgt a dfr geny), proti hnědnutí bobulí (ppo gen), proti sprchávání (sh4 gen), geny zvyšující cukernatost (inv gen) a mrazuvzdornost (gen gfp) atd. Gen „mrazuodolnosti gfp“ byl však získán z mořské ryby druhu Aequorea victoria Murbach a Shearer a nyní je snaha získat jej minimálně z některého rostlinného druhu, nejlépe čeledi Vitaceae, konkr. V. amurensis Rupr. (Bouquet a kol., 2003; Kolektiv CSIRO, 2005). Je tedy zřejmé, že s cílem získat nové, odolnější odrůdy se vedle klasického šlechtění budou stále více a více uplatňovat i metody genových manipulací.

Vinařský obzor (1–2/2010) 13

Otázkou však zůstává použití těchto odrůd v praxi, a to jak po stránce právní, tak i etické. Krásným příkladem tohoto dilema může být např. již také existující Ryzlink rýnský s přidaným genem odolnosti proti padlí. Po stránce fenotypové (vizuální, ampelograﬁcky) rozdíl nepoznáme, ba i vyrobené víno je samozřejmě stále identický Ryzlink rýnský, jen molekulární genetika odhalí ten jeden jediný přidaný gen navíc – a už by to tedy neměl být správně ten klasický Ryzlink… Genetické manipulace mají své odpůrce i zastánce. Jedni se obávají zvrhnutí se v eugeniku, druzí vidí v „transplantaci“ genů týž proces jako v transplantaci orgánů. Tzv. GMO potraviny (geneticky modiﬁkované organismy) vyvolávají mnohé diskuse o etice a případných dlouhodobých následcích. Otázek je mnoho: Mohou poškozovat zdraví lidí? Mohou ohrožovat životní prostředí? Mohou při křížení s planými rostlinami vznikat „superplevele“? aj. Vědci si jsou rizik dobře vědomi, a proto jsou stanovena jasná pravidla v podobě vládních předpisů. Ty zamezují úniku GM organismů z laboratoří, zakazují jasně nebezpečné pokusy (např. přenos rakoviny) nebo přikazují dovozcům jasně označit GM plodiny. To je platné pro celou EU, a tím i pro ČR. Označené musejí být všechny GM potraviny i potraviny, jejichž součástí GMO jsou. Označení zatím nepodléhají produkty ze zvířat krmených GMO plodinami.

Použitá literatura Kolektiv autorů CSIRO (Scientific and Industrial Research Organisation, Australia): Field trial of GM grapevines – Evaluation of berry, colour, sugar composition, flower and fruit development and pollen flow study. In: [on line] URL:< http:// www.csiro.au>, 2005. BOUQUET, A. – TORREGROSA, L. – CHATELET, P.: Grapevine genetic engineering: tool for genome analysis or plant greeding method? Which future for transgenic vines? AgBiotechNet (Vol.5) 2003, s.1–10. ISSN: 1254-7670. GÖLLES, R. – MOSER, R. – PÜHRINGER, H. – KATINGER, H. – MACHADO, M. – MACHADO, A.: Transgenic grapevines expressing coat protein gene sequences of Grapevine fanleaf virus, Arabis mosaic virus, Grapevine virus A and Grapevine virus B. In: Bouquet, A. – Boursiquot, J. M. Proceedings of the VII. International Symposium on Grapevine Genetics and Breeding, Acta Horticulturae (528), 2000, s. 305–309. ISSN: 0567-7572. JAYASANKAR, S. – LI, Z. – GRAY, D. J.: In vitro selection of Vitis vinifera ‚Chardonnay‘ with Elsinoe ampelina culture filtrate is accompanied by fungal resistance and enhanced secretion of chitinase. Planta (211), 2000, s. 200–208. YAMAMOTO, T. – IKETANY, H. – IEKI, H. – NISHIZAWA, Y. – NOTSUKA, K. – HIBI, T. – HAYASHI, T. – MATSUTA, N.: Fungal disease resistance in transgenic grapevine expressing a rice chitinase. Plant and Animal Genome VII. Conference, San Diego 1999, [on line]. URL:<http:// www.intl-pag.org/7/abstracts/> 2005.

inzerce©

V centru obchodu

INTERVITIS INTERFRUCTA Mezinárodní veletrh technologií vína, ovoce, ovocných šťáv a lihovin

Sklízejte úspěchy TECHNOLOGIE PĚSTOVÁNÍ A SKLIZNĚ

TECHNOLOGIE PLNĚNÍ A OBALŮ inzerce©

ZPRACOVÁNÍ A ŘÍZENÍ PROCESŮ

PŘIBLIŽNĚ 600 VYSTAVOVATELŮ Z 30 ZEMÍ

MARKETING A ORGANIZACE

MEZINÁRODNÍ KONGRES

24.-28. BŘEZNA 2010 NOVÉ VÝSTAVIŠTĚ STUTTGART www.intervitis-interfructa.de www.dwv-online.de/kongress Kontakt: Česko-německá obchodní a průmyslová komora Lenka Výborna | Tel.: +420-221 490 345 | vyborna@dtihk.cz

V březnu 2010 se Německo stane

výstavištěm č. 1 pro mezinárodní obchod s vínem.

Vinohradnictví

Vinařský obzor (1–2/2010) 15

Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně, e-mail: pavel.pavlousek@mendelu.cz

Závislost kvality hroznového moštu na síle růstu letorostů

Proč potřebuje vinohradnictví a vinařství výzkum a vzdělávání? Na ústavu vinohradnictví a vinařství se neustále snažíme o vybudování výzkumného a informačního centra, které by bylo k dispozici všem vinohradníkům a vinařům. Bohužel se prozatím nedaří získat vhodné prostředky pro ﬁnancování této aktivity. Ve vyspělých okolních vinařských zemích, jako je Německo nebo Rakousko, takové aktivity fungují a jsou velmi prospěšné pro rozvoj oboru. Nové poznatky ve vinohradnictví a vinařství se objevují ve světových vědeckých i odborných periodikách téměř každý měsíc a vedou často k velmi zásadním novinkám, které by měli vinohradníci a vinaři co nejdříve aplikovat do praxe. Vinohradnictví a vinařství, které neslyší na tyto nové poznatky vědy a výzkumu, se může ve svém vývoji zastavit a stagnovat. To se projeví negativně především na kvalitě vín, která budou mnohem méně konkurenceschopná. Z velmi aktuálních vědeckých poznatků jsem vybral několik nejzajímavějších, které prokáží, že současné představy mnoha vinohradníků a vinařů už často nekorespondují s aktuálními agrotechnickými postupy ve vinohradnictví. Složení a obsah aromatických látek, které se vytváří v průběhu vývoje hroznů, jsou závislé na odrůdě, podmínkách prostředí, agrotechnických zásazích ve vinici, termínu sklizně a zdravotním stavu hroznů. V hroznech a vínech se takových aromatických látek tvoří stovky a jejich konečný projev v hroznu a víně závisí na obsahu a jejich vzájemných poměrech. Výzkum prováděný v Austrálii u odrůdy Cabernet Sauvignon je dobře využitelný také v našich vinicích. BOSS aj. (2008) dospěli k následujícím výsledkům: V pokusech s regulací násady hroznů hodnotili obsah IBMP (3-isobutyl-2-methoxypyrazin). Nejvyšší obsah IBMP byl zjištěn ve vínech vyrobených s keřů s nižším výnosem hroznů. Zjištění je zajímavé z pohledu, že „trávovité“ a „bylinné“ tóny se nejvýrazněji projevují u regulovaných výnosů. Důležité je proto zabývat se především tvorbou methoxypyrazinů v hroznech. Akumulace aromatických látek v hroznech proto závisí na rovnováze mezi tvorbou a zároveň snižováním aromatických látek. Obsah IBMP v hroznech je nejvyšší přibližně týden po za-

čátku vybarvování bobulí a následně pozvolna klesá. Keře, které byly pěstovány v řízených podmínkách, měly prokázat vliv teploty na vývoj methoxypyrazinů. „Teplý“ teplotní režim byl 30 °C ve dne/25 °C v noci a „chladný“ teplotní řežim byl 20 °C/15 °C. Hrozny vypěstované v „chladných“ podmínkách měly výrazně vyšší obsah methoxypyrazinů. Teplota má proto zásadní vliv. Tato informace může být použita k předpovědi, jak podmínky okolního prostředí a ošetřování vinice umožňují dosáhnout určitého aromatického projevu v hroznech a víně. Ve vztahu k růstu vinice a provádění zelených prací se dívá na obsah methoxypyrazinů u Cabernet Sauvignonu studie, kterou prováděli WILKINSON aj. (2008) a získali následující závěry: Ve studii byly porovnávány vinice v teplejších a chladnějších podmínkách oblasti Margaret River v Austrálii. Regulace násady hroznů o 50 % byla provedena před zaměkáním. Intenzita růstu zelené hmoty keře má významný vliv na obsah IBMP. Hrozny z bujně rostoucích keřů mají

Kvalita hroznů závisí na souhrnu různých faktorů. Nejdůležitější z nich jsou odrůdové vlastnosti révy vinné a podmínky jejího pěstování (půdní a mikroklimatické podmínky, agrotechnika). V již vysazené vinici je možné kvalitu hroznů regulovat např. zatížením keřů a následným zakrácením letorostů (tzv. osečkování). V Anapské zóně Krasnodarského kraje proběhly studie, jejichž cílem bylo zjištění závislosti kvality hroznového moštu odrůd Cabernet Sauvignon a Alyj terskyj na síle růstu letorostů. Vědci zkoumali mošt získaný z hroznů letorostů, které byly rozděleny na 3 skupiny s ohledem na jejich sílu růstu (délce a průměru) před zakrácením: slabé (délkou do 80 cm a průměrem do 6 mm), normální (80–150 cm a 6–8 mm) a silné (délka nad 150 cm a průměr nad 8 mm). V moštu byla zjišťována cukernatost, obsah titrovatelných kyselin, pH, celkové množství kyselin (vinné, jablečné, jantarové, citronové, mléčné) a obsah antokyanů a fenolů. Průzkum ukázal, že největší cukernatost a nejmenší koncentrace titrovatelných kyselin u obou odrůd byla v moštu vyrobeného z hroznu z normálních letorostů. Hodnota pH se po skupinách moc nelišila. Akumulace kyselin vinné a jablečné probíhala různě, např. u odrůdy Cabernet Sauvignon byl obsah těchto kyselin nepřímo úměrný síle růstu letorostů. Jinými slovy v hroznech ze slabých letorostů byl jejich obsah nejvyšší. U odrůdy Alyj terskyj se vinná kyselina akumulovala přímo úměrně síle růstu letorostů a maximální obsah jablečné kyseliny byl zaznamenán v moštu z hroznů z normálních letorostů. Výsledky studie akumulace koncentrací fenolů a antokyanů odrůdy Cabernet Sauvignon ukázaly, že obsah fenolických látek v moštu se zmenšuje od slabých letorostů k silným a u akumulace antokyanů platí obrácená úměra. U odrůdy Alyj terskyj nebyla zjištěna žádná závislost na typu letorostu. Pro lepší hodnocení obsahu fenolů a antokyanů je zapotřebí následně prozkoumat také vyrobené víno. Podle uvedeného zdroje zpracovala Ing. Tatiana Říhová »

Pramen: Vinodelie i Vinogradarstvo, 2009, č. 2, s. 10–12

Tabulka 1 Obsah IBMP ve vínech z vinic s vysokou a nízkou intenzitou růstu a s regulací násady hroznů (WILKINSON aj., 2008) Podmínky stanoviště

Varianta pokusu

Obsah IBMP (ng/l)

Vysoká intenzita růstu

Vysoká intenzita růstu s regulací násady

Nízká intenzita růstu

Nízká intenzita růstu s regulací násady

Vysoká intenzita růstu

Vysoká intenzita růstu s regulací násady

Nízká intenzita růstu

Nízká intenzita růstu s regulací násady

Teplejší podmínky stanoviště

Chladnější podmínky stanoviště

Tabulka 2 Hodnocení obsahu organických kyselin na lokalitě Lednice na Moravě 12. 10. 2006 Odrůda

Titrovatelné kyseliny (g.l-1)

Celkové kyseliny na HPLC (g.l-1)

Kyselina vinná (g.l-1)

Kyselina jablečná (g.l-1)

Kyselina citronová (g.l-1)

Rulandské bílé

9,96

13,5

8,37

4,09

0,29

Ryzlink vlašský

9,53

13,3

8,91

3,47

0,23

Merlot

8,11

11,0

8,18

2,20

0,14

Modrý Portugal

6,51

10,3

6,53

2,79

0,20

Frankovka

10,25

13,8

9,68

3,37

0,14

Zweigeltrebe

8,71

12,4

9,59

2,18

0,18

Ryzlink rýnský

12,48

15,7

10,55

4,28

0,19

Malverina

11,79

15,3

7,48

6,49

0,41

Hibernal

10,01

12,8

8,18

3,77

0,20

Erilon

12,48

19,0

10,19

7,18

0,58

Müller Thurgau

6,62

12,6

7,65

3,77

0,26

Laurot

10,38

13,2

9,57

3,08

0,13

Kofranka

12,10

15,6

10,90

3,87

0,18

Nativa

10,38

16,4

10,90

4,65

0,22

Merzling

5,39

7,7

5,48

1,74

0,17

a optimalizace faktorů, které je ovlivňují. Tyto poznatky jsou důležité a svým způsobem jsou neocenitelnou pomůckou každého vinohradníka, který je může aplikovat do agrotechniky ve vinici. DE BOLT aj. (2008) uvádí následující zajímavé poznatky týkající se metabolismu kyseliny vinné v hroznech: Kyselina vinná patří mezi hlavní organické kyseliny, které se nachází v hroznech. Kyselina vinná není

metabolizovaná, a proto významně přispívá k chuti, plnosti a potenciálu zrání vína. Kyselina vinná se akumuluje v počátečních stadiích vývoje bobulí, když jsou zelené a probíhá intenzivní dělení buněk. Ve fenofázi zaměkání a v době zrání zůstává obsah kyseliny vinné v bobuli poměrně stabilní. Prekurzorem kyseliny vinné je kyselina askorbová (vitamin C), jejíž nejvyšší obsah se nachází rovněž v zelených bobulích.

Graf 1 Odrůdy révy vinné seřazené podle obsahu titrovatelných kyselin a obsah kyselin vinné a jablečné u jednotlivých odrůd

14.00 12.00 10.00 8.00 6.00 4.00 2.00

Odrůda Titrovatelné kyseliny

Kyselina vinná

Kyselina jablečná

Ryzlink rýnský

Erilon

Kofranka

Malverina

Laurot

Nativa

Frankovka

Hibernal

Rulandské bílé

Ryzlink vlašský

Zweigeltrebe

Merlot

Modrý Portugal

0.00 Müller Thurgau

vysoký obsah IBMP, a to i při provedení regulace násady hroznů. Keře s nižší intenzitou růstu mají naproti tomu obsah IBMP nižší, jak ukazuje tabulka 1. WILKINSON aj. (2008) dále uvádí, že u keřů s nižším růstem dochází k lepšímu pronikání a příjmu slunečního záření a ovlivnění teploty bobulí. Regulace násady hroznů ve vinici s bujným růstem vede k vysokému obsahu IBMP, což může být důsledek nerovnovážného stavu keře. Získané výsledky nemají tendenci podporovat teorii, že redukce výnosu před zaměkáním zlepšuje kvalitu vína ve vztahu k IBMP a tzv. „zelenému“ charakteru vín. Využití agrotechnických zásahů, které omezují růst révy a hustotu listové stěny, může být prospěšnější. Pro pozorného čtenáře mnoho inspirace k zamyšlení při pěstování odrůd s výraznějším zastoupením methoxypyrazinů. Především je důležité udržovat vyrovnaný vztah mezi růstem zelené hmoty keře a násadou hroznů. Extrémně nízké zatížení (např. 6 oček na keř) nemusí vždy vést k úspěchu. V době tvorby methoxypyrazinů bude vhodnější udržovat vyšší násadu hroznů a případnou regulaci násady provádět až těsně po zaměkání. Zelené práce se musí provádět kvalitně a vždy přizpůsobit na podmínky konkrétní vinice. Od začátku svého intenzivního používání se vyvíjí také pohled na ozelenění ve vinicích. Z tohoto pohledu je velmi zajímavé sezonní ozelenění, přes zimní období. WALG (2009) uvádí k tomuto tématu následující: Podzimní nebo zimní zpracování půdy působí velmi škodlivě. Intenzivní a hluboké zpracování půdy podporuje nejenom erozi, ale také zvyšuje mineralizaci a uvolňování dusíku (N) v době, kdy ho réva nemůže nijak využívat, a dochází často k vymývání dusičnanů. Podzimní a zimní zpracování půdy proto není vhodné. Vhodné je tudíž ozelenění celé vinice, tzn. i meziřadí, které bylo během vegetačního období kultivováno. Nejpozději začátkem srpna můžeme nechat kultivované meziřadí spontánně ozelenit nebo v polovině srpna až začátkem září provést výsev ozimých směsí. Takto ozeleněná zůstane vinice až do jara. Pohled na ozelenění vinic se dynamicky mění. Stále častěji se zdůrazňuje budování přirozeného obsahu organické hmoty v půdě. Díky tomu může za příznivých podmínek docházet k minimalizaci nebo úplnému vyloučení dusíkatého hnojení, jestliže si půda ve spojení s ozeleněním dokáže tvořit a uvolňovat potřebné množství dusíku. Před několika lety, kdy se neustále zmiňovalo UTA (netypické stárnutí vín) a doporučovalo se hnojení i 100 kgN/ha, bylo toto nepravděpodobné. Kvalitní řízení ozelenění i zavádění nových poznatků do praxe však může vést k úspoře nákladů, ale také ke zlepšení výživového stavu půdy. Velmi dynamický výzkum probíhá v oblasti vývoje kvalitativních parametrů hroznů

Vinohradnictví

Merzling

Vinařský obzor (1–2/2010)

Obsah kyselin (g/l)

Vinohradnictví

Obsah kyselin v bobulích je odrůdovou vlastností, což je možné ukázat i na výsledcích rozborů různých odrůd z kolekce genových zdrojů v Lednici (viz tabulku 2). Graf 1 ukazuje odrůdy révy vinné seřazené podle obsahu titrovatelných kyselin jako základního kritéria. Rozdíl mezi odrůdami je patrný. Zároveň je vidět i rozdílnost zastoupení kyseliny vinné a jablečné. Tyto poznatky jsou důležité pro optimalizaci kvality hroznů a stanovení termínu sklizně. Kvalitativní parametry hroznů jsou významně ovlivňované průběhem klimatických faktorů. KELLER (2009) se zabývá vlivem teploty a nepřímo také slunečního záření na tvorbu důležitých parametrů kvality hroznů. Teplota v osluněných bobulích může být až o 17 °C vyšší než teplota okolního prostředí, zatímco zastíněné bobule mají teplotu blízkou okolnímu prostředí. Biosyntéza kyseliny jablečné před zaměkáním bobulí je nejrychlejší při 20–25 °C, zatímco degradace kyseliny jablečné se akceleruje až do maxima 50 °C. Optimální teplota bobule pro tvorbu antokyaninů je okolo 30 °C, ale nad 35 °C se zastavuje nebo může dokonce docházet ke snižování obsahu antokyaninů. Vyšší teploty jsou příznivé pro tvorbu antokyaninů na bázi malvidinu. Zatímco tvorba organických kyselin a taninů v hroznech probíhá většinou v průběhu teplejší části roku (před zaměkáním), proces zrání a tím také akumulace cukrů antonyaninů a většiny aromatických látek a snížení obsahu kyseliny jablečné a methoxypyrazinů se shoduje s postupným ochlazováním na konci vegetačního období. Metabolismem zrání hroznů se zabývají také DAI aj. (2009), kteří uvádí následující: Nízký obsah cukru je škodlivý pro kvalitu hroznů a vína, ale vysoký obsah cukrů vede k vysokému obsahu alkoholu, který může být škodlivý pro zdraví spotřebitele. Výzvou pro vinohradníky je udržovat cukernatost v optimální úrovni pro určitý typ vína. Regulace násady hroznů upravuje poměr mezi zdrojem a příjemcem a v důsledku toho příjem uhlíku, který poskytuje prekurzory pro tvorbu sekundárních metabolitů základních pro kvalitu vína. Akumulace cukrů je závislá rovněž na dostupnosti vody. Vztah mezi cukernatostí a dostupností vody závisí na intenzitě a časování stresu způsobeného nedostatkem vody pro révu vinnou. Odlistění zóny hroznů je používaným agrotechnickým zásahem v našich vinicích. Kvalita provedení tohoto zásahu a vliv na hrozny výrazně závisí na klimatických faktorech, ale také na pěstitelském tvaru a směru řad v konkrétní vinici. DRY (2009) uvádí v této souvislosti následující: Teplota hroznů je určovaná teplotou vzduchu a přijímaným zářením. Míra, o kterou teplota hroznů překročí teplotu vzduchu, závisí na stupni exponovanosti hroznů, slunečním záření, proudění větru, velikosti bobule a hroznu, barvě bobule a kompakt-

nosti hroznu. Tvorba a uchovávání důležitých sekundárních metabolitů (aromatických a fenolických látek) v bobuli jsou řízené výrazněji teplotou než světlem. Jakmile teplota vzduchu překročí 35 °C, je pravděpodobné, že chemické složení dobře exponovaných hroznů může být negativně ovlivněno. Odstranění listů ze zóny hroznů je vhodné provádět na té straně listové stěny, která je osluněná v ranních hodinách. Odstraňují se pouze 2–3 listy na letorost a také příslušné zálistky. Nejvyšší teploty jsou obvykle zaznamenané na západní straně listové stěny u řad ve směru sever–jih, protože maximální zachycení záření se shoduje s maximální teplotou vzduchu v odpoledních hodinách. Uvedené vědecké práce a poznatky získané ve vinicích Zahradnické fakulty představují pouze malou část poznatků o metabolismu hroznu, respektive zrání hroznu. I těchto několika poznatků je možné využít v agrotechnice révy vinné. Je důležité vědět, kde a jak se určité obsahové látky tvoří a jak je možné je pomocí agrotechniky modiﬁkovat. Vhodnou agrotechniku pro dosažení vysoké kvality je třeba určit pro každou vinici jednotlivě v závislosti na odrůdě, podmínkách stanoviště a klimatických podmínkách. Výzkum, vzdělávání a přenos informací jsou velmi důležité ve všech oborech lidské činnosti a také ve vinohradnictví a vinařství. Je ale pouze na vinařích, jestli budou chtít rozvíjet svoje vědomosti a poznatky, nebo se spokojí se současný stavem.

Použitá literatura BOSS, P. K., DUNLEVY, J., COX, A., TOMAS, A., NICHOLSON, E., KRAKE, L., DAVIES, C., 2009: The pathways to a greater understanding of grape flavour development. Proceedings 13 th. Australian Wine Industry Technical Conference 2007, pp. 47–51. DAI, Z. W., VIVIN, P., BARRIEU, F., OLLAT, N., DELROT, S., 2009: Physiological and modeling approaches to understand water and carbon fluxes during berry growth and quality development. A review. Australian Journal of Grape and Wine Research. Doi: 10.1111/j.1755–0238.2009.00071.x. DE BOLT, S., MELINO, V., SWEETMAN, C., SOOLE, K., HAYES, M., FORD, C., 2008: The potential to modify grape berry acidity through an understanding of the metabolism of tartaric and malic acids. Proceedings 13 th. Australian Wine Industry Technical Conference 2007, pp. 165–170. DRY, P., 2009: Bunch exposure management. Grape and Wine Research and Development Corporation. KELLER, M., 2009: Managing grapevines to optimize fruit development in challenging environment: a climate change primer for viticulturist. Australian Journal of Grape and Wine Research. Doi: 10.1111/j.1755–0238.2009.00077.x. WALG, O., 2009: Bodenpflege und Klimaveränderung. Schweizerische Zeitschrift für Obst- und Weinbau, č. 8, str. 5–8. WILKINSON, K. L., KENNEDY, U.J., PIERCE, K. J., GIBBERD, M. R., 2008: Reducing green characters in Cabernet Sauvignon. Proceedings 13 th. Australian Wine Industry Technical Conference 2007, pp. 193–196.

Vinařský obzor (1–2/2010) 17

Závislost plodnosti révy vinné na síle růstu jejích letorostů

Na vinicích v Krasnodarském kraji a Rostovském regionu Ruska proběhly studie s cílem zjištění vlivu síly růstu letorostů na formování plodnosti révy vinné. Výzkumní pracovníci zkoumali odrůdy révy vinné různých geograficko-ekologických skupin dělených podle jejich původu: skupina západní (Cabernet Sauvignon, Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Aligote); skupina černomořská (Alyj terskyj, Saperavi, Rkaciteli); skupina východní (Čauš) a také interspecifické odrůdy (Pervenec Magaryča, Bianka). Letorosty byly rozděleny na tři skupiny s ohledem na jejich délku a průměr: slabé (délka do 100 cm), normální (délka 100–150 cm a s průměrem 6–10 mm) a silné (délka nad 150 cm). Podle vědců lze za normální letorosty označit takové, které mají 12–20 listů a díky tomu mohou zabezpečit produkty asimilace pro vyvíjející se hrozny a pro základ budoucího květenství v očkách. Výzkum ukázal, že podíl letorostů se pohyboval v rozmezí 8,34–44,2 % (slabé), 17,6–50,1 % (normální) a 16,7–82,4 % (silné). Výnosy moštových odrůd západní a černomořské skupiny a také interspecifických odrůd kolísaly v rozmezí 5,4 až 5,8 kg hroznů z keře. Výnos stolní odrůdy východní skupiny byl cca 14,8 kg hroznů z keře. Přitom u moštových odrůd západní skupiny podíly výnosu z hroznů z letorostů činily: ze slabých – 10,6 %, z normálních – 46,6 % a ze silných – 42,8 %; z černomořské skupiny v prakticky stejné úměře 5,4 %, 51,9 % a 42,7 %; u interspecifických odrůd 26,1 %, 24,1 % a 19,8 %; na keřích odrůdy z východní skupiny (Čauš) slabé letorosty chyběly a podíly normálních a silných činily 10,1 % a 89,9 %. Jelikož se většina úrody tvoří na normálních a silných letorostech, další zkoumání proběhlo pouze na nich. Konečné výsledky ukázaly, že pro moštové odrůdy západní a černomořské skupiny a pro interspecifické odrůdy jsou optimální normální letorosty, ale pro východní skupiny byla největší úroda zaznamenána při vývoji na keřích se silnými letorosty. Z výše uvedených faktů vyplývá, že při pěstování odrůd révy vinné je důležitá optimalizace podmínek pro vývoj letorostů určité síly růstu s ohledem na jejich původ. Podle uvedeného zdroje zpracovala Ing. Tatiana Říhová

Pramen: Vinodelie i Vinogradarstvo, 2009, č. 1, s. 32–33

Vinařský obzor (1–2/2010)

Vinohradnictví

RNDr. Tomáš Litschmann AMET Velké Bílovice

Povětrnostní podmínky v roce 2009 ve vinařské oblasti Morava Průběh povětrnosti v roce 2009 lze ve stručnosti charakterizovat následovně: teplotně, jak je již v posledních letech zvykem, mírně nad průměrem, pokud jde o srážky, v celkovém ročním úhrnu srážek byl plán splněn a na většině lokalit i překročen. To však neznamená, že se v uplynulém roce průběh povětrnosti vyvíjel úplně hladce a nevyskytly se žádné výraznější odchylky, které by ohrozily zdárný vývoj révy.

25 Teplota vzduchu (°C)

20 15 10 5 0 -5

45 45

43 43

-10

Týden

Graf 2 Odchylky průměrných týdenních teplot od normálu v roce 2009 (Kuchařovice)

8 6 4 2 0 -2 -4 -6

Týden

-8 3

Teplota vzduchu: Popis vývoje teplot začneme nejdříve pohledem na průměrné týdenní teploty a jejich odchylky od normálu za roky 1961–1990, znázorněné na grafech 1 a 2. V minulých letech jsme mohli použít k tomuto účelu i údaje ze stanice umístěné v areálu Šlechtitelské stanice ve V. Pavlovicích, ta byla bohužel po mnoha desítkách let ke konci předminulého roku zrušena a byla započata nová měření v sousedním Kobylí. Tato nová stanice je však umístěna na dně údolí Trkmanky, mimo tradiční viniční tratě, a ač leží v nižší nadmořské výšce, vykazuje nižší teploty než původní stanice ve V. Pavlovicích, nalézající se na svahu. Použili jsme proto pro znázornění týdeních teplot a jejich odchylek údaje ze stanice v Kuchařovicích na Znojemsku, jejíž údaje poměrně dobře reprezentují širší oblast nejteplejších jihomoravských viničních tratí. Na grafu 1 průměrných týdenních teplot nás nejprve zaujme poměrně chladný začátek roku, kdy se průměrné denní teploty pohybovaly mezi –5 a –10 °C, což je zhruba 4 °C pod dlouhodobým průmě-

Graf 1 Průměrné týdenní teploty v roce 2009 (Kuchařovice)

Odchylka teplot (°C)

To však neznamená, že se v uplynulém roce průběh povětrnosti vyvíjel úplně hladce a nevyskytly se žádné výraznější odchylky, které by ohrozily zdárný vývoj révy. K podrobnějšímu popisu průběhu jednotlivých povětrnostních charakteristik, které jsou uvedeny na následujících obrázcích, použijeme údaje zpracované na základě informací uveřejňovaných každý týden v Zemědělsko-meteorologickém zpravodaji, vydávaném brněnskou pobočkou ČHMÚ. K podrobnějšímu doplnění pak ještě použijeme data naměřená soukromými meteorologickými stanicemi.

Vinohradnictví

Vinařský obzor (1–2/2010) 19

jak výjimečný, vyskytuje se s dobou opakování cca 4 roky. Maximální teploty se pohybovaly v přijatelných mezích, v roce 2009 nebyly naměřeny nijak vysoké hodnoty, které by mohly vyvolávat poškození révy, ani nijak zvlášť dlouhá období horkých vln. Hodnocení teplotních poměrů uplynulého ročníku by nebylo kompletní, kdyby neobsahovalo přehled vývoje teplotních sum, a to jak efektivních, tak i absolutních teplot. Nejvyšší hodnota SET – 1 437 °C, byla dosažena na stanici v Brně-Tuřanech (zde se pravděpodobně nejvýrazněji projevuje absence hodnot ze stanice ve V. Pavlovicích, na níž byly v minulosti dosahovány pravidelně nejvyšší hodnoty teplotních sum), o něco nižší sumy byly na stanicích na Znojemsku a tradičně nejnižší ve Strážnici, kde se projevují vlivy chladnějšího vzduchu stékajícího ze svahů Bílých Karpat, dosáhla hodnota SET 1 314 °C. Při meziročním srovnání v roce 2009 byl oproti roku 2008 poměrně rychlý nástup vysokých teplot v jarním období, po něm následovalo období relativně chladnější, v němž se rozdíly teplotních sum vyrovnaly. Prudký nárůst kladných odchylek však nastal až po 38. týdnu, v němž bylo v roce 2008 prakticky ukončeno zrání révy, avšak v roce 2009 se vyskytovalo příznivé počasí pro její další vývoj. Odchylka SET se rychle zvyšovala a oproti roku 2008 dostala réva k disposici dalších 120–150 °C SET. Podobný závěr lze učinit i ze srovnání vývoje teplotních sum v loňském roce a průměrných hodnot za roky 2001–2008. Na začátku vegetačního období v roce 2009 došlo k mírnému urychlení vývoje. Po něm se teplotní sumy srovnaly s průměrem, popřípadě byly mírně pod ním, avšak v závěru vegetace se projevil příznivý vliv teplejšího počasí, během kterého došlo k výraznějšímu vzestupu odchylek teplotních sum oproti minulým letům. Pro ty, kdo dávají přednost sumám aktivních teplot při hodnocení jednotlivých

Graf 3 Sumy aktivních teplot nad 10 °C k 31. 12. v jednotlivých letech 3700 3500 3300

Suma °C

3100 2900 2700 2500 2300

2007

2009

2005

2001

2003

1997

1999

1995

1991

1993

1989

1987

1985

1983

1981

1977

1979

1975

1971

1973

1967

1969

1965

1961

1963

2100

nech byly mírně pod ním. Z grafu 2 lze rovněž vypozorovat, že v důsledku již výše popsaných skutečností byly nejvyšší kladné odchylky naměřeny právě na počátku léta v 15. týdnu a naopak největší záporné při jeho ukončení ve 42. týdnu. V předešlém roce 2008 jsme byli rovněž svědky poměrně rychlého ukončení letních teplot a přechodu do pozdního podzimu, avšak tehdy taková změna nastala již v 38. týdnu, v loňském roce tudíž měli vinohradníci a hlavně pak réva k dobru celý měsíc, během kterého mohla dozrávat. Rovněž příznivé byly i extrémní teploty, tj. minimální a maximální. Poslední jarní mrazy se vyskytly v 13. týdnu, kdy ještě réva byla ve fenofázi „slzení“ a tyto mrazy jí neublížily. Pod nulu klesly teploty opět až ve 43. týdnu, tj. ve druhé polovině října. Na hodnoty umožňující sběr hroznů pro výrobu ledového vína si museli pěstitelé počkat až na konec 51. týdne. Tento termín není ni-

rem. Tyto chladné dny byly vystřídány obdobím s nadprůměrnými hodnotami na přelomu ledna a února, přičemž odchylka byla opět kolem 4 °C, tentokrát ovšem nad dlouhodobým průměrem. Za povšimnutí, a pro vývoj révy určitě důležitější, však stojí poměrně dosti ostře ohraničená oblast s letními teplotami, kdy v 15. týdnu na začátku dubna nastalo poměrně výrazné oteplení a naopak ve 42. týdnu, v polovině října, prudké ochlazení. Křivka teplot tak v přechodných obdobích ztrácí svůj pozvolný průběh a dochází k poměrně rychlým změnám. Pokud považujeme teplotu 5 °C za ohraničení širšího vegetačního období a teploty nad 15 oC za období vrcholného léta, můžeme konstatovat, že během několika dnů jsme se přesunuli z předjaří do léta a naopak z léta do pozdního podzimu. V takto vymezeném letním období se teploty pohybovaly většinou nad dlouhodobým průměrem, pouze v několika týd-

Graf 4 Počet hodin s relativní vlhkostí nad 90 %

16 14

10 8 6 4 2 15. 8. 2009

13. 8. 2009

14. 8. 2009

11. 8. 2009

12. 8. 2009

9. 8. 2009

10. 8. 2009

7. 8. 2009

8. 8. 2009

5. 8. 2009

6. 8. 2009

3. 8. 2009

4. 8. 2009

1. 8. 2009

2. 8. 2009

31. 7. 2009

29. 7. 2009

30. 7. 2009

27. 7. 2009

28. 7. 2009

25. 7. 2009

26. 7. 2009

23. 7. 2009

24. 7. 2009

21. 7. 2009

22. 7. 2009

20. 7. 2009

19. 7. 2009

17. 7. 2009

18. 7. 2009

16. 7. 2009

15. 7. 2009

13. 7. 2009

14. 7. 2009

11. 7. 2009

12. 7. 2009

10. 7. 2009

9. 7. 2009

8. 7. 2009

7. 7. 2009

5. 7. 2009

6. 7. 2009

3. 7. 2009

4. 7. 2009

1. 7. 2009

2. 7. 2009

30. 6. 2009

29. 6. 2009

28. 6. 2009

27. 6. 2009

25. 6. 2009

26. 6. 2009

23. 6. 2009

24. 6. 2009

22. 6. 2009

21. 6. 2009

19. 6. 2009

20. 6. 2009

17. 6. 2009

18. 6. 2009

15. 6. 2009

0 16. 6. 2009

Hodiny

Vinařský obzor (1–2/2010)

Vinohradnictví

foto archiv autora

BioFach 2010: Víno z ekologické produkce odolává krizi V době od středy 17. února do soboty 20. února 2010 se setká svět BIOvína na mezinárodním oborovém setkání roku na veletrhu BioFach. Z celkového počtu 2700 vystavovatelů veletržního dua BioFach a Vivaness zastoupí segment biovína ve vinařské hale 4A 366 vystavovatelů, kteří zde prezentují plody svého vinařského umění.

Meteorologická stanice, Hrušky

ročníků, můžeme nábídnotu graf 3, dokumentující, že i podle této charakteristiky je možné ročník 2009 zařadit k těm teplejším, jako byly ročníky 2006, 2003 a 2000. Pozornému čtenáři a milovníkovi tance možná neunikne, že od roku 2000 se sumy AT u jednotlivých ročníků střídají v jakémsi „valčíkovém rytmu“, kdy po teplotně nadprůměrném roce následují vždy dva ročníky s nižšími hodnotami sum AT. Zatím však proběhly pouze tři „takty“, takže z toho nelze činit žádné závažnější závěry, a předpokládám, že tomu v budoucnu bude zase jinak, cykly s tříletou periodicitou nejsou v přírodě příliš běžné. Srážky: Jak jsme již konstatovali v úvodu, loňský rok patřil k těm vodnějším, avšak v důsledku poměrně značně nerovnoměrného rozložení srážek v jeho průběhu jsme mohli zaznamenat jak období s nadbytkem srážek, tak i s jejich nedostatkem. V loňském roce se poměrně neobvykle velká část ročního úhrnu srážek se přesunula na začátek roku do mimovegetačního období, zatímco v dubnu a v první polovině června se žádné výraznější srážky nevyskytly. S ohledem na fenologický vývoj révy a s tím související nároky na vláhu v tomto období réva zřejmě suchem netrpěla, škodlivější byla zřejmě nádledující perioda vydatných dešťů, které se vyskytovaly od 25. týdne, tedy v období kvetení a dokvétání hroznů. Povětrnostní situace byla příhodná pro vytváření vysokých vzdušných vlhkostí, přičemž zvýšenou vlhkost bylo možné naměřit po větší část dne. Na grafu 4 je znázorněn počet hodin v průběhu každého dne v tomto ob-

dobí, v nichž relativní vlhkost vzduchu převyšovala hodnotu 90 %. Vidíme, že se jedná o delší řadu po sobě následujících dnů, v nichž se vysoké vlhkosti vyskytovaly deset a více hodin. Po zbývající část vegetačního období, tj. měsíce srpen, září a částečně i říjen, byly srážkové úhrny opět nízké a dosahovaly přibližně poloviny dlouhodobého normálu. Celkově za rok 2009 spadlo od 550 mm v Brně-Tuřanech až po téměř 700 mm v Starém Městě, ale přibližně stejný srážkový úhrn naměřili na nově zřízené stanici v Kobylí. Srážky jsou pouze jedním z členů bilanční rovnice, ovlivňujících vlhkost půdy pod konkrétním porostem. Pokud bychom sledovali tuto charakteristiku v loňském roce, nalezli bychom zde dvě poměrné dlouhá období, v nichž půdní vlhkost klesala hluboce pod hranici bodu snížené dostupnosti, přičemž tato období jsou od sebe oddělena již zmíněným obdobím dešťů ke konci června a v červenci. Dokazuje to známou skutečnost, že i když je celoroční srážkový úhrn nad normálem, přesto to ještě automaticky nemusí znamenat, že rostliny netrpí suchem alespoň část vegetačního období. Rozšířená verze tohoto příspěvku včetně barevných grafů je k dispozici na www. amet.cz/Prehled2009VO.pdf.

Více na www.amet.cz/Prehled2009VO.pdf

Od letošního roku má veletrh BioFach o zlatý hřeb více: společně s MUNDUSvini/Meininger Verlag uděluje poprvé Mezinárodní cenu biovína „MUNDUSvini BioFach“. Do soutěže o tuto prestižní cenu se přihlásilo celkem 622 biovín z 19 zemí světa, nejpočetněji zastoupenou zemí byla se svými 163 přihlášenými vzorky Itálie, poté následovalo se 116 vzorky Německo, dále pak Španělsko a Francie s 115 a 95 dodanými vzorky. Celých 62,7 procent přihlášených vín byla vína červená, zbylých 37,3 % činila vína bílá, růžová a šumivá. Mezinárodní porota složená z 30 odborníků zasedla k degustaci začátkem prosince minulého roku. Slavnostní vyhlášení a udělení medailí se uskuteční v první den veletrhu, tedy ve středu 17. února, na norimberském výstavišti. Nejlépe hodnocená vína získají Velkou zlatou, Zlatou a Stříbrnou medaili. „Máme radost, že máme při realizaci soutěže o Mezinárodní cenu biovína MUNDUSvini Bio-Fach na své straně tak silné a uznávané partnery jako MUNDUSvini a nakladatelství Meininger Verlag. Dlouholetá zkušenost veletržní společnosti NürnbergMesse, skvělá reputace veletrhu BioFach, profesní znalosti MUNDUSvini na poli špičkových degustací a samozřejmě také fundovaná znalost oboru na straně nakladatelství Meininger Verlag se perfektně doplňují! Jsem přesvědčen, že zde vzniká velmi perspektivní společný projekt pro mezinárodní trh s biovínem,“ říká Udo Funke, vedoucí projektu BioFach a Vivaness. Cílem Mezinárodní ceny biovína MUNDUSvini BioFach je podporovat kvalitu a odbyt vín z ekologické produkce. Soutěž má vinařům, dovozcům a spotřebitelům na jedné straně poskytnout fórum, které umožní vzájemné srovnávání vín, a na druhé straně spotřebitelům usnadnit orientaci a rozhodování při nákupu vína. Letošního ročníku veletrhu se poprvé zúčastní český Svaz integrované a ekologické produkce hroznů a vína, o. s., EKOVÍN, který v rámci společné expozice českých vystavovatelů a Ministerstva zemědělství ČR (hala 5, stánek 5–318) představí česká vína z ekologického zemědělství. Pro všechny zájemce, kteří chtějí degustovat nejlepší biovína a informovat se o současných trendech ekologického vinařství, je veletrh Bio-Fach tím správným místem. Zájemcům z České republiky nabízí kancelář oﬁciálního zastoupení norimberské veletržní společnosti zvýhodněné vstupenky na veletrh v předprodeji. Poprvé se zasílají vstupenky elektronickou poštou: rychle, pohodlně a bez dobírky. Ve spolupráci s cestovní kanceláří Fractal je pořádán v pátek 19. 2. jednodenní zájezd, místo odjezdu je Praha. Více informací o veletrhu, vstupenkách či zájezdu získáte u oﬁciálního zastoupení NürnbergMesse v České republice: PROveletrhy, s. r. o., info@proveletrhy.cz, tel.: 220 511 974.

systém ekologické ochrany révy vinné pro integrovanou a ekologickou produkci vysoce účinné cenově výhodné nepoškozuje ekosystém vinic umožňuje čerpání dotací Isonet L plus, LE – proti obalečům Biobit XL – proti obalečům Typhlodromus pyri – proti sviluškám a hálčivcům Kocide 2000 – proti peronospoře Pomocné prostředky zvyšující odolnost rostlin před napadením houbovými chorobami Myco-Sin VIN – proti peronospoře Alginure – proti peronospoře VitiSan – proti padlí révy a plísni šedé HF-Mycol – proti padlí révy a plísni šedé AquaVitrin K – proti padlí révy a plísni šedé Prev B2 – omezuje výskyt padlí révy Deltastop EA, LB – feromonové lapáky k signalizaci obalečů Další informace na www.biocont.cz BIOCONT LABOARTORY, spol. s r. o. , Šmahova 66, 627 00 Brno tel./fax: 545 218 156, objednavky@biocont.cz

inzerce©

BIOCONT LABORATORY

Vinařský obzor (1–2/2010)

Vinohradnictví

Ing. Jiří Sedlo, CSc. Svaz vinařů ČR

Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2009 Svaz vinařů České republiky provedl v roce 2009 již počtrnácté výběrové šetření ke sklizni hroznů, tentokrát v 95 členských podnicích s celkovou plochou 3 667 ha plodných vinic (přes 1/5 plochy plodných vinic ČR), s 16 581 tunami sklizených hroznů, 9 738 t prodaných hroznů a 25 764 t nakoupených hroznů; byly zjištěny následující výsledky sklizně moštových hroznů v ČR v roce 2009.

Graf 1 Výnos hroznů v ČR 8 7 6 Výnos t/ha

5 4 3 2 1

2008

2006

2004

2002

2000

1998

1996

1994

1992

1990

1988

1986

1984

Rok sklizně Výnos

Desetinný průměr

Graf 2 Výnos a cukernatost hroznů

22 8,5 7,5

6,5

19 18

5,5

17 4,5 16 3,5 2,5

15 14 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Výnos

Cukernatost

Cukernatost (°NM)

21 Výnos hroznů (t/ha)

• Průměrný výnos moštových hroznů se pohyboval kolem 4,5 t/ha (o 2,1 t/ha méně než v předcházejícím roce, tj. o 32 % méně a o 1,1 t/ha méně, než činí desetiletý průměr, tj. o 20 %), přičemž průměrné výnosy jednotlivých podniků sledovaného souboru kolísaly od 0,6 t/ha do 11,0 t/ha. Z hroznů sklizených v ČR lze získat asi 570 tisíc hl vína. Výnosem lze ročník 2009 přirovnat k ročníkům 2006, 2005, 1998 a 1995. Nižší výnos v posledních dvaceti letech byl jen v roce 2006, 1997 a 1995. • Průměrná cukernatost se pohybovala kolem 20,7 °NM (o 1,0 °NM více než v předcházejícím roce a o 1,4 °NM více, než je desetiletý průměr), průměry sledovaných podniků se pohybovaly od 17,1 do 25,1 °NM. Cukernatostí lze tento rok přirovnat za posledních patnáct let pouze k ročníku 2006, kdy bylo dosaženo ještě vyšší produkce cukru. • Průměrná cena moštových hroznů se pohybovala kolem 12,00 Kč/kg (shodná s předcházejícím rokem), průměr jednotlivých sledovaných podniků činil 6,00 až 27,50 Kč/kg. V ČR tak byly v roce 2009 sklizeny moštové hrozny v hodnotě 0,9 miliardy Kč (oproti předcházejícímu roku o 0,5 miliardy Kč méně). • Podíl modrých moštových hroznů na celkové sklizni v ČR tvořil téměř 36 %. Více než 2/3 podniků produkujících víno připravuje z modrých hroznů také růžové víno. Celkem takto bylo užito téměř 14 % modrých hroznů čili asi 4,5 % v ČR sklizených moštových hroznů. To je více než dvojnásobný meziroční nárůst. Tím se podíl červeného vína na tuzemské produkci vína ze sklizně 2009 bude blížit jen 31 %. Pro srovnání na Svatomartinské víno byla ze sklizně 2009 užita 2 % moštových hroznů, což je rovněž dvojnásobný nárůst podílu na celkové sklizni.

Vinohradnictví

Ve vinařské oblasti Čechy bylo ve dvou vinařských podoblastech dislokováno osm sledovaných členských podniků s celkovou plochou plodných vinic 200 ha (29 % plochy vinic regionu) a byly zjištěny následující výsledky sklizně moštových hroznů: • Průměrný výnos moštových hroznů se pohyboval kolem 3,4 t/ha, přičemž průměrné výnosy jednotlivých podniků sledovaného souboru kolísaly od 1,8 do 5,0 t/ha (výnos byl o 1,1 t/ha nižší než republikový průměr). • Průměrná cukernatost se pohybovala kolem 20,2 °NM (asi o 0,5 °NM méně než na Moravě), průměry sledovaných podniků se pohybovaly od 19,3 do 21,2 °NM. • Podíl modrých moštových hroznů na celkové sklizni v oblasti tvořil 38 %. • Sledované podniky samy zpracovávaly vypěstované hrozny, téměř je neprodávaly. Nákup hroznů tvořil 33 % vlastní produkce. Hrozny byly kupovány v průměru za 16,90 Kč/kg. Při nákupu se jednalo z 52 % o modré hrozny. Ve vinařské oblasti Morava bylo sledováno 87 členských podniků ve všech vinařských podoblastech s celkovou plochou plodných vinic 3 467 ha (21 % plochy plodných vinic oblasti) a byly zjištěny stejné výsledky sklizně moštových hroznů jako v celé ČR. Uvedený soubor 95 podniků je rozmístěn ve všech vinařských podoblastech ČR. Tyto podniky zahrnují všechny formy vlastnictví (akciové společnosti, zemědělská družstva, společnosti s ručením omezeným a fyzické osoby) a všechny velikostní skupiny. Plocha plodných vinic jednotlivých sledovaných podniků se pohybovala od 0 do 385 ha, sklizeň od 0 do 2 166 tun, prodej hroznů od 0 do 2 166 tun a nákup hroznů od 0 do 6 100 tun.

25 Náklady a příjmy v Kč/kg

Průměrná prodejní cena hroznů

2009

2008

2007

2006

2005

2003

2004

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1995

1996

1994

1993

1992

1991

1990

0 1989

Výše uvedené údaje vychází z výsledků výběrového šetření, kdy: • 85 podniků sklidilo 16 581 t hroznů, z toho 5 914 t modrých (35,6 %), při průměrné cukernatosti 21,0 °NM, • 44 podniků prodalo 9 738 tun hroznů, z toho 3 490 t modrých (35,8 %), při průměrné cukernatosti 20,8 °NM a průměrné prodejní ceně 12,60 Kč/kg, • 41 podnik nakoupil 25 764 t hroznů, z toho 9 467 t modrých (36,7 %), při průměrné cukernatosti 20,5 °NM a průměrné nákupní ceně 11,60 Kč/kg.

Graf 3 Rentabilita vinohradnictví

Průměrné náklady na 1 kg

Graf 4 Podíl modrých a bílých hroznů 100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% 1998 Bílé

1999

2000

Modré

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Modré pro růžové

Graf 5 Průměrná cena moštových hroznů v ČR 18 16 R2 = 0,7912

R2 = 0,3428

14 Cena v Kč/kg

• Výnos modrých hroznů činil 4,6 t/ha a bílých hroznů necelých 4,5 t/ha, tedy byl zanedbatelný rozdíl. Cukernatost byla vyšší o 0,5 °NM u bílých odrůd, průměrná cena modrých a bílých hroznů se lišila přibližně o 1,40 Kč/kg ve prospěch bílých. Rozdíl v ceně bílých a modrých hroznů ve prospěch bílých se meziročně zvýšil více než dvojnásobně.

Vinařský obzor (1–2/2010) 23

R2 = 0,0139

12 10 8 6 4 2 0 2002 Bílé

2003 Modré

2004 Průměr

2005

2006

2007

2008

2009

Vinařský obzor (1–2/2010)

Vinohradnictví

Graf 6 Podíl prodeje a zpracování hroznů

100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% 2000

2001

Zpracováno

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Prodáno

Při ochraně hroznů proti špačkům využilo 28 podniků z 85 podniků s vinicemi vyhlášky o odchylném postupu (ochranná střelba), 67 podniků využilo jiných metod a 13 podniků ochranu vůbec neprovádělo. Naopak kombinaci obou způsobů využilo 23 sledovaných podniků. K ročníku 2009 lze konstatovat, že agresivita špačků byla obdobně jako v roce 2008 o něco nižší. Podíl využití jednotlivých metod na ploše vinic vyplývá z grafu 7: Vyhláška o odchylném postupu byla využita na 56 % plochy vinic, jiné metody na 66 % a bez ochrany zůstaly jen 3 % plochy vinic v ČR u menších pěstitelů. Tím došlo meziročně k výraznému snížení plochy vinohradů bez ochrany. Závěr Z výsledků šetření vyplývá, že v české vinařské oblasti producenti hroznů tyto větši-

nou přímo zpracovávají na víno. V roce 2009 bylo dosaženo v Čechách o 1/4 nižšího výnosu hroznů než na Moravě. V posledních patnácti letech vykazuje průměrný výnos hroznů v ČR víceméně stabilní úroveň s meziročním kolísáním. Naopak průměrná cukernatost moštových hroznů má po celé toto období trvale narůstající trend, během patnácti let se zvýšila o 3,5 °NM. Podle výše uvedené průměrné ceny hroznů a průměrného výnosu hroznů v ČR bylo (po započtení dotací) v roce 2009 ve vinohradnictví ČR dosaženo ztráty ve výši 6 Kč/ /kg hroznů, tedy 27 tisíc Kč/ha. Během posledních deseti let je to v pořadí třetí rok s výraznější ztrátou. Od roku 1999 trvale narůstal podíl modrých hroznů na celkové sklizni až do roku 2007, kdy dosáhl 38 %. V letech 2008 a 2009 to bylo již jen 36 %:

Průměrná cena hroznů zůstala na úrovni roku 2008 při nižším hektarovém výnosu (o 32 %) a při vyšší cukernatosti o 1,0 °NM (5,1 %). Zvýšil se cenový rozdíl mezi bílými a modrými hrozny na 1,40 Kč/kg, kdy byly podruhé za sledované období modré hrozny levnější (11,10 Kč/kg) než hrozny bílé (12,50 Kč/kg). Modré hrozny tak byly od roku 2002 vůbec nejlevnější: Od roku 2002 cena modrých hroznů vykazuje poměrně spolehlivě klesající trend. Během osmi let cena těchto hroznů poklesla o 4,90 Kč/kg, tedy o 0,60 Kč/kg ročně. Cena bílých hroznů, která má na průměrnou cenu hroznů dvakrát větší vliv, značně kolísá a osmiletý trend je velmi mírně klesající (za 8 let o 0,40 Kč/kg). Rozkolísanost průměrné ceny bílých hroznů se přenesla i do průměrné ceny všech moštových hroznů, kde lze pozorovat rovněž klesající trend, a sice o 2 Kč/kg, což činí průměrně 0,25 Kč/kg ročně. Z hlediska určení plochy vinic ČR je necelá 1/2 plochy určena k pěstování hroznů za účelem prodeje zpracovatelským podnikům. Vinice určené záměrně k produkci vína přímo pěstitelem tvoří v ČR asi 2/5 plochy. Zbývající plocha je „volná“, tvoří asi 1/10 výměry vinic ČR a využívá se podle řady faktorů k oběma předcházejícím účelům, pěstitel se rozhoduje podle principu nabídky a poptávky v každém roce, jak s hrozny naloží. V letech 2000 až 2003 bylo pěstitelem zpracováváno přibližně 46 až 51 % sklizených hroznů, od roku 2004 je to jen 40 až 43 %. 80 až 85 % moštových hroznů určených k obchodování je delší dobu předem smluvně sjednáno. Změna ceny hroznů spolu se změnou výnosu hroznů mají minimální vliv na podíl prodaných hroznů, tzn. že cena je stanovována či během sklizně upravována tak, aby v každém roce byla přibližně stejná motivace hrozny prodat.

Graf 7 Využití metod ochrany před špačky v roce 2009 podle plochy vinic

Filosoﬁe vína/Průvodce po Onom světě kombinace obou 25 %

Autor: Béla Hamvás Rozhodl jsem se, že napíšu modlitební knížku pro ateisty. Cítil jsem s těmi, kdo trpí bídou našeho věku, a chtěl jsem jim pomoci. Nesnáze svého úkolu vidím jasně. Vím, že to slovo – Bůh – nesmím ani vyslovit. Chci-li o něm mluvit, musím místo něj užívat jiných slov, jako například polibek, opojení nebo čerstvě vyuzená šunka. Klíčové slovo, pro nějž jsem se rozhodl, je však víno. Proto se tato kniha jmenuje Filosoﬁe vína a proto jsem za její motto zvolil, že nakonec zbudou dva, Bůh a víno. K tomuto kejklířství mě donutily okolnosti. Ateisté jsou totiž, jak je všeobecně známo, politováním způsobem ješitní. Stačí, aby jim v knize padl zrak na jméno boží, a už ji odhazují na zem. Stačí, aby se někdo dotkl jejich utkvělých myšlenek, a začnou zuřit. Budu-li mluvit o jídle, pití, tabáku a lásce, použiji-li tato skrytá boží jména, myslím, že je bude lze ošidit…

bez ochrany 3%

vyhláška 31 %

jiné metody 41 %

222 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinohradnictví

Vinařský obzor (1–2/2010) 25

Lubomír Glos Moravská Nová Ves

Nově povolená odrůda Fratava Na základě zkoušek ve vinici zkušební stanice Znojmo-Oblekovice byla tato odrůda registrována a zapsána do Státní odrůdové knihy ČR. Tím je umožněno od sklizně v roce 2009 z hroznů vyrábět a uvádět do prodeje jakostní víno stanovené oblasti.

Foto L. Glos

1 Fratava – hrozen

8–10, podle způsobu vedení. Při vyšší úrodě je vhodné k dosažení vysoké kvality vína provést redukci hroznů v době zaměkání. K dosažení co nejvyšší kvality vína je důležité provést sklizeň co nejpozději. Z takových hroznů získáme víno vysoké kvality, tmavé barvy, ovocné a kořenité v chuti, svěží a jemně aromatické, připomínající ostružiny. Vína bývají mohutná, plná, extraktivní s velkým množstvím barviv a taninů. Zráním na sudu se podstatně zvyšuje jejich kvalita a příznivě působí na dlouhodobé uchování. Víno je také vhodné do kupáží, kde příjemně doplňuje jiné odrůdy. Odrůda Fratava obohacuje sortiment modrých odrůd vhodných do našich půdních a klimatických podmínek. Vína nachází příznivý ohlas u konzumentů i vinařských odborníků. V kombinaci s jídlem je vhodné je podávat ke zvěřině a těžším masitým pokrmům. Musí však být vyrobena z těch nejkvalitnějších hroznů. Odrůda je udržována, množí ji a sazenice dodává ﬁrma Kraus Mělník.

pozdní, během měsíce října. Dozrává dobře i v české vinařské oblasti. Sklizně jsou pravidelné, v dobrých půdách často i vysoké. Při běžném ošetřování proti houbovým chorobám nebývají keře poškozeny peronosporou, oidiem ani botritidou. Mrazuvzdornost je velmi dobrá, na plodných a vlhkých půdách při vyšších sklizních nižší. Lépe jí vyhovují chudší a sušší půdy, kde dává podstatně kvalitnější vína. Je možné ji pěstovat na středním i vysokém vedení. Roste a plodí dobře na podnožích Kober 5BB, 5C, na dobrých půdách nebo na menších tvarech je vhodnější na SO4. Není vhodné ji pěstovat na příliš úrodných půdách přehnojených draslíkem a dusíkem. V takových podmínkách v některých letech trpí odumíráním třapiny, podobně jak se to projevuje u velké části modrých odrůd. Vzhledem k dobré a pravidelné násadě hroznů je vhodné odrůdu Fratava pěstovat na jeden kmínek a jeden tažeň, a to jak na středním, tak i na vysokém vedení. Optimální počet oček na tažni, která ponecháme, je

2 Fratava – hrozen

Foto P. Pavloušek

Odrůda Fratava vznikla z rodičovského páru Frankovka × Svatovavřinecké. Křížení bylo provedeno v roce 1973, první sklizeň na většině semenáčích byla v roce 1977. Na základě hospodářských výsledků a kvality vína bylo vybráno několik semenáčů na další rozmnožení. Z nich se jako nejperspektivnější ukázal semenáč pod označením 18/73. Došlo pak k jeho rozmnožení na další stanoviště na Moravě, v Čechách i na Slovensku. Za celou dobu pěstování v různých podmínkách jsme získali dostatek výsledků a zkušeností s pěstováním i kvalitou vína této odrůdy. Při šlechtění na rezistenci byla Fratava také jedním z rodičů odrůd Laurot, Cerason a Nativa. Fratava je vzrůstná a vitální odrůda. List je sytě zelený, pětiúhelníkový, středně veliký až větší. Letorosty mají delší internodia a z toho důvodu nejsou keře příliš zahuštěné. Hrozen je středně veliký, nebývá příliš hustý. Bobule jsou menší, kulaté s velkým množstvím barviva ve slupkách. Na letorostech bývají dva až tři hrozny. Zrání je středně

3 Fratava – keř

Vinařský obzor (1–2/2010)

Vinohradnictví

Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Brně

Rezistence révy vinné – část 1. Objasnění genetické podstaty rezistence Molekulární genetika přinesla do šlechtění révy vinné zcela nový rozměr. V posledním desetiletí došlo k objasnění mnoha zákonitostí rezistence k patogenním organismům. Tyto nové poznatky je možné významně využít v klasickém šlechtění révy vinné na odolnost k patogenním organismům.

2 REGENT – hrozen

Foto archiv autora

1 BIANCA – hrozen

rakteru dědičnosti obou vlastností (Bouquet, 1986). Mezi nejvýznamnější houbové patogeny patří: Plasmopara viticola (Berk&Curt.) Berl. & De Toni, původce plísně révy, Erysiphe necator Schwein, původce padlí révy, a mšička révokaz, Dactulosphaira vitifoliae (Fitch.). Plíseň révy je houbová choroba, na kterou bylo zaměřeno šlechtění od samého počátku tohoto šlechtitelského směru. Plíseň révy je domácí na jihovýchodě USA, kde se vyskytuje na divokých druzích, Vitis spp. První napadení odrůd Vitis vinifera L. v Evropě bylo pozorováno v oblasti Bordeaux. Jelikož je evropská réva citlivá, došlo k velmi rychlému rozšíření choroby po vinicích v Evropě.

která ovlivnila šlechtění révy vinné na další období. Cílem šlechtitelů bylo spojení rezistentních vlastností amerických divokých druhů Vitis spp. a kvality vína evropské révy vinné, Vitis vinifera L. (Millardet, 1885). Cílem bylo vytvoření „ideální révy“, která by v sobě spojovala vlastnosti rezistence k významným a v té době novým patogenům s kvalitou hroznů a vína evropské révy vinné. Navzdory dosaženému pozoruhodnému úspěchu nebylo dosaženo konečného cíle kombinace komplexní rezistence a kvality vína do jednoho genotypu, na základě franko-amerických hybridů jako zdrojů rezistence. Je to zejména díky polygennímu cha-

Z důvodu rozsáhlosti tématu je článek rozdělen do tří částí, které se zabývají objasněním genetické podstaty rezistence, významem tzv. indukované rezistence a rezistencí k patogenům ve vztahu k vývoji rostliny, která je nejvýznamnější pro praktické vinohradnictví. Ve 2. polovině 19. století se do Evropy rozšířily dva významné houbové patogenní organismy a jeden škůdce, kteří způsobili hospodářsky velmi významné škody na evropských vinicích. Jelikož evropská réva vinná, Vitis vinifera L., neznala tyto patogeny, byly výsadby révy vinné v Evropě významně poničeny. V roce 1878 formuloval francouzský vědec Alexis Millardet základní myšlenku,

3 BORNER – list

Vinohradnictví

Plasmopara viticola se zařazuje mezi Oomycetes a je biotrofním patogenem, který se vyskytuje na hostitelích patřících do rodu Vitis. Plíseň révy napadá všechny zelené části révového keře, zejména listy, květenství a bobule. Napadení listů je velmi nebezpečné, neboť může dojít i k částečné nebo úplné ztrátě listové plochy keře. Ztráta listové plochy ovlivňuje negativně fotosyntézu, snižuje hromadění cukrů v bobulích, zhoršuje vyzrávání jednoletého dřeva a tím snižuje mrazuodolnost. Květenství a malé bobule jsou nejcitlivější na napadení. Při nízkém napadení může dojít k pozitivní regulaci výnosu, při vysokém napadení však k výrazným výnosovým ztrátám. Houba proniká pomocí haustorií do mezibuněčných prostor rostlinných pletiv. V mezibuněčných prostorách se nacházejí hyfy. Haustoria vyrůstají z hyf a pronikají do buněk, kde čerpají živiny. Při nepohlavním rozmnožování, které je důležité pro rychlé šíření choroby, dochází v průběhu vlhkých nocí k tvorbě zoosporangií citronovitého tvaru, které se nachází na rozvětvených sporangioforech. Nepohlavní rozmnožování probíhá intenzivně v průběhu vegetačního období a ovlivňuje intenzitu napadení. Pohlavním rozmnožováním se v létě tvoří silnostěnné oospóry, které přezimují v opadlém listí a na jaře klíčí ve vodě a vytváří primární sporangium. Inkubační doba od infekce po projev prvních příznaků (olejové skvrny) je závislá na teplotě a vlhkosti. Za příznivých podmínek je inkubační doba velmi krátká a ke sporulaci houby může dojít 3–4 dny po infekci. Padlí révy je houbová choroba domácí v Severní Americe. Velmi dobře se rozšiřuje a významné škody způsobuje především v suchém a teplém počasí. První výskyt v Evropě byl zaznamenán v Anglii v roce 1845. Padlí révy způsobuje patogen Erysiphe necator Schwein. Houba napadá listy, květenství, bobule a letorosty. První příznak je možné pozorovat na vrcholcích mladých letorostů ve fázi jejich intenzivního růstu. Častější je však napadení mladých listů, květenství a mladých bobulí, při nichž může dojít k velmi výrazným škodám. Napadení padlím révy na hroznech velmi negativně ovlivňuje kvalitu hroznů a následně vína, tvorbou nežádoucích chuťových a aromatických látek. Pro klíčení spór není potřebná voda, ale pouze vysoká vzdušná vlhkost. Vyšší teploty a noční období s vysokou vzdušnou vlhkostí jsou příznivé pro klíčení konidií. Houba přezimuje dvěma způsoby. V našich pěstitelských podmínkách je běžnější přezimování v zimních očkách. V průběhu vývoje zimních oček se dostává mycelium dovnitř očka a zůstává v něm v dormantním stavu až do začátku dalšího vegetačního období. Houba může přezimovat rovněž ve formě askospor v kleistoteciích. Teploty

Vinařský obzor (1–2/2010) 27

Tabulka 1 Přehled zdrojů rezistence k biotickým a biotickým stresovým faktorům v rámci rodu Vitis (Maul, 2009) Severní Amerika

Evropa

Východní Asie

V. vinifera L.

V. amurensis Ruprecht

Abiotické stresové faktory Tolerance k mrazu V. riparia Michaux Tolerance k suchu V. rupestris Scheele, V. monitocola Buckley, V. acerifolia Raﬁnesque Tolerance k vápnu V. berlandieri Planchon

V. yeashanensi Chen V. vinifera L. V. vinifera L.

Biotické stresové faktory Mšička révokaz (Dactulosphaira vitifoliae) V. riparia Michaux, V. rupestris Scheele, V. berlandieri Planchon, V. cinerea Engelmann, V. champinii Planchon, Muscadinia rotundifolia Michaux. Plíseň révy (Plasmopara viticola) V. riparia Michaux, V. rupestris Scheele, V. labrusca L., V. lincecumii Buckley, Muscadinia rotundifolia Michaux, V. champinii Planchon, V. aestivalis Michaux.

V. ﬁcifolia Bunge, V. yeashanensi Chen, V. davidii (Romanet du Caillaud) Föex, V. davidii var cyanocarpa Gangepain, V. pseudoreticulata Wang

Padlí révy (Erysiphe necator) V. aestivalis Michaux, V. riparia Michaux, V. cinerea Engelmann, V. berlandieri Planchon, Muscadinia rotundifolia Michaux, V. champinii Planchon

V. amurensis Ruprecht, V. ﬁcifolia Bunge, V. romaneti Romanet du Caillaud, V. piasezkii Maximovicz, V. davidii (Romanet du Caillaud) Föex, V. davidii var cyanocarpa Gangepain

Botrytis V. riparia Michaux, V. rupestris Scheele, Muscadinia rotundifolia Michaux.

V. vinifera L.

Agrobacterium/bakteriální nádorovitost V. riparia Michaux

V. amurensis Ruprecht

Pierceho choroba V. arizonica Engelmann

mezi 18 a 28 °C podporují růst mycelia. Deštivé počasí nepříznivě ovlivňuje spóry a dochází k oslabení mycelia. Teploty nad 33 °C nejsou příznivé pro rozvoj padlí révy. Posledním významným patogenem zavlečeným do Evropy z Ameriky je mšička révokaz – Dactulosphaira vitifoliae Fitch. Jedná se o monofágního patogena, působícího na rodu Vitis. Po zavlečení do Evropy provedl devastaci pravokořenných vinic evropské révy vinné, Vitis vinifera L. U evropské révy vinné se velmi zřídka vyskytuje listová forma révokazu, ale dochází k silnému napadení kořenového systému a vytváření nodositů a tuberositů. Uvedené tři patogenní organismy působí největší hospodářské škody u révy vinné a realizuje se cílené šlechtění révy proti těmto organismům. Dalším významným houbovým patogenem, který se vyskytuje u révy vinné, je šedá hniloba hroznů révy (Botrytis cinerea Pers.). K infekcím u révy vinné může docházet na mladých letorostech, listech, květenstvích nebo bobulích a hroznech. Květenství jsou velmi citlivá na napadení šedou hnilobou a mohou být často zdrojem sekundárních infekcí. Osa květenství a později třapina mohou být výrazným zdrojem sekundárních infekcí, které se projeví na hroznu až po zaměkání bobulí, kdy se zvy-

šuje obsah cukru. Architektura hroznu a růst révy vinné mohou ovlivňovat mikroklima révového keře a také infekci šedou hnilobou. Největší hospodářské škody způsobuje šedá hniloba na hroznech, kdy může negativně ovlivňovat také kvalitu vína. Genové zdroje révy a jejich význam pro šlechtění Zapojení světového genofondu kulturních rostlin do šlechtitelského procesu je nezbytnou podmínkou úspěšné realizace šlechtitelských programů vzniku nových odrůd. Rozmanitost genofondu umožňuje spojovat v jednom genotypu vlastnosti, které byly vytvořeny v průběhu evoluce v různých ekologicko-geograﬁckých skupinách (Volynkin, 2009). Maul (2009) uvádí v této souvislosti zajímavý přehled zdrojů rezistence k biotickým a biotickým stresovým faktorům v rámci rodu Vitis. Rozvoj genetických map jako nástrojů pro šlechtění révy vinné byl pomalejší v porovnání s jinými kulturními rostlinami díky vysoké heterozygotnosti révy vinné a inbridní depresi (Welter aj., 2007). První genetická mapa pro révu vinnou byla publikována v roce 1995 (Lodhi aj., 1995). Použití PCR primerů umožňuje porovnávat lineární řady markerů mezi mapami získanými od různých odrůd Vitis vinifera

Vinařský obzor (1–2/2010)

Vinohradnictví

4 Obranná reakce na listu podnože Borner

nebo Vitis spp. To dovoluje hledat shodná umístění důležitých znaků v různých mapovacích studiích s využitím genotypů s různým genetických základem. Tento postup může objasnit hlavní faktory zahrnuté do selekčního procesu u révy vinné. Identiﬁkace genomických oblastí ovlivňujících rezistenci k patogenům pomocí OTL analýzy je první krok k izolaci a charakterizaci rezistentních znaků (Welter aj., 2007). Muscadinia rotundifolia jako významný zdroj rezistence k houbovým chorobám révy Divoký botanický druh Muscadinia rotundifolia je domácí na jihovýchodě USA. Je vysoce rezistentní k mnoha patogenům, které ovlivňují révu vinnou: padlí révy,

mšička révokaz a háďátka (Olmo, 1986). Tento botanický druh byl poprvé klasiﬁkován Planchonem (1887) a zařazený do rodu Vitis, sekce Muscadinia. Branas (1932) potom uvádí zásadní rozdíl v počtu chromozomů u Vitis (2n=38) a Muscadinia (2n=40). Muscadinia rotundifolia je taxonomicky oddělený od druhů Euvitis na základě anatomických a morfologických rozdílů (Planchon, 1887). Programy na přenos genů rezistence od M. rotundifolia do V. vinifera probíhaly již v 19. století (Wylie, 1871). U většiny křížení se však projevovala vysoká sterilita hybridů (Patel a Olmo, 1955, Olmo, 1971). V roce 1919 L. R. Detjen, šlechtitel révy vinné ze Severní Karolíny, vyšlechtil první hybrid mezi Vitis vinifera a Muscadinia ro-

Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické a integrované produkci Více než 900 fotograﬁí 37 autorů ze 7 zemí na 504 stranách. Choroby a škůdci jádrovin a peckovin, drobného a skořápkatého ovoce a révy: stručné popisy jejich škodlivosti a bionomie – prahy škodlivosti, prevence a přímá ochrana – fotograﬁe typických příznaků poškození.

500 Kč (včetně DPH)

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

tundifolia s využitím odrůdy V.vinifera „Malaga“, jako samičího rodiče (Detjen, 1919). Jeden z potomků, NC 6-15, byl využit jako rezistentní rodič v řadě zpětných křížení s odrůdami V. vinifera. Teprve Bouquet (1986) hlouběji proniknul do dědičnosti rezistence k padlí révy u M. rotundifolia. Zjistil, že rezistence je řízená jedním dominantním lokusem. Tento lokus nazval Run1 (Resistence to Uncinula necator 1) a realizoval zpětná křížení s Vitis vinifera, za účelem přenosu tohoto lokusu do genomu V. vinifera. Paquet aj. (2001) hodnotili dědičnost rezistence v hybridech odvozených od M. rotundifolia. Výsledky hodnocení v generacích BC4 a BC5 ukazují genetickou kontrolu rezistence hlavním dominantním lokusem. Ve všech populacích byla prokázána segregace znaků rezistence k padlí révy v poměru 1:1 (citlivé : rezistentní). Run1 byl lokalizován na chromozomu 12 (Barker aj., 2005). Geny v tomto lokusu umožňují epidermálním buňkám rychlé odumření v místě penetrace padlí révy (Pauquet aj., 2001). Tento významný objev vytvořil nové možnosti pro praktické využití tohoto poznatku ve šlechtění na rezistenci a přispívá ke zrychlení procesu šlechtění díky monogenní rezistenci k padlí révy a tím i znalosti štěpného poměru ve vztahu k rezistenci k padlí. Pozdější studie identiﬁkovaly druhý rezistentní lokus u Muscadinia rotundifolia označený Rpv1 (Resistence to Plasmopara viticola1), který se nachází na chromozomu 12 (Barker aj., 2005), a později také Rpv2 (Resistence to Plasmopara viticola 2), který se nachází u Muscadinia rotundifolia na chromozomu 18. Další významné úspěchy v mapování genů rezistence k houbovým chorobám Všechny odrůdy révy vinné ze Středomořské oblasti a Blízkého východu, patřící mezi druh Vitis vinifera, jsou citlivé k významným houbovým chorobám. Protože patogen je dědičně schopný růst na tomto druhu, bylo málo pravděpodobné nalezení rezistence k padlí révy u Vitis vinifera, díky poměrně krátké době, kdy se společně vyskytovali hostitel a nově introdukovaný patogen na jednom místě (Hoffmann aj., 2008). Filipenko a Stin (1977) publikovali rezistenci k padlí révy u odrůdy Vitis vinifera „Dzhandzhal Kara“. Hoffmann aj. (2008) však zjistili přítomnost jednoduché dominatní alely označené REN1 (Resistence to Erysiphe necator 1) u odrůdy Kishmish vatkana. Rezistence odrůdy Kishmish vatkana proti padlí spočívá v omezení vývoje hyfových vláken a poklesu tvorby konidioforů, který je statisticky významný v porovnání s kontrolou v době 72–120 hodin po vstupu houby do rostliny. Konidie Erysiphe necator mohou vytvořit apresorium, ale nejsou schopné růstu hyfových vláken. Objevení

Vinohradnictví

REN1 otevírá nové příležitosti v konvenčním šlechtění, neboť může být během jedné generace zapojen do nového potomstva, bez narušení čistoty genomu V. vinifera. Další významnou houbovou chorobou u révy vinné je plíseň révy, způsobovaná houbou Plasmopara viticola. Severoamerické Vitis spp. vykazují rezistenci k plísni révy, která je realizovaná poté, co haustorium vstoupí do kontaktu s buněčnou membránou buněk mesofylu. Tyto druhy však umožňují úplný životní cyklus Plasmopara viticola (Jürges aj., 2009). Obranná reakce vykazuje významnou genotypovou proměnlivost. Fenotypová proměnlivost může být ovlivněna koncentrací inokula, relativní vlhkostí, teplotně fyziologickým stavem rostliny. Mezi hybridy Seibela a Seyve-Villarda přenáší Seyve-Villard 12 375 (Villard blanc) nejvyšší úroveň rezistence k plísni révy na potomstvo (Cadle-Davidson, 2008). Při mapování u Regentu v populaci Regent × Frankovka byl poprvé identiﬁkován gen rezistence Rpv3 (Resistence to Plasmopara viticola 3) (Fischer aj., 2004). Bellin aj. (2009) zjistili rezistenci k Plasmopara viticola u odrůdy Bianca, za niž je odpovědný jeden dominantní gen. Rezistence odpovídá Rpv3, umístěné na chromozomu 18, podobně jako u odrůdy Regent. Rezistentní alela Rpv3 umožňuje hypersenzitivní reakci do doby 48 hodin po inokulaci listů. Důsledkem reakce je přítomnost nekrotických skvrn jako výsledek rychlé reakce hostitele, což je možné považovat za fenotypový projev alely Rpv3. Pro potřeby šlechtění je základní znalost, jak je možné využívat získané poznatky v praktickém šlechtění. Bellin aj. (2009) uvádí, že Rpv3 umožňuje odrůdě Bianco snižovat počet spirálujících listů a umožňuje rostlině překonat infekci. Börner jako významný zdroj rezistence k révokazu Nová podnožová odrůda Börner (V. riparia × V. cinerea) ukazuje typickou hypersenzitivní reakci na napadení révokazem s lokálními nekrózami (Van Heeswijck aj., 2003), které vedou k vysoké úrovni nebo absolutní rezistenci. Je předpoklad, že tento znak se přenáší od Vitis cinerea (Zhang aj., 2009). Börner disponuje vysokou odolností kořenů ke všem rasám révokazu, které kdy byly testovány (Schmidt a Rühl, 2003, Schmidt aj., 2003). Rovněž tyto závěry mohou být využitelné v praktickém šlechtění. Praktické využití získaných poznatků ve šlechtění na rezistenci Praktické šlechtění využívá genové zdroje ve své šlechtitelské práci. S mnoha genovými zdroji rezistence se v praktickém šlechtění pracovalo v Maďarsku, bývalé Jugoslávii, Rusku, na Ukrajině, v Německu a České republice. V hodnoceních hybridů byla po-

Vinařský obzor (1–2/2010) 29

5 Kříženec s využitím Muscadinia rotundifolia

že rezistence k plísni révy padlí révy se dědí dominantně, ale stupeň rezistence je určen polygenním vlivem. Rezistence a kvalita se dědí nezávisle na sobě. Analýza hybridů ukázala, že rezistence k plísni révy může být u části potomstva lepší než u rodičovských odrůd (Kozma, 2000). Potomstva Vitis amurensis a franko-amerických hybridů jsou cennými donory pro šlechtění na rezistenci, zejména pro vytvoření vysoké rezistence k plísni révy (Kozma, 1997, 2000).

drobně hodnocena také genetická analýza jednotlivých vlastností rezistence, ve vztahu k použitým zdrojům rezistence. Kozma (2000) uvádí, že druh Vitis amurensis má vynikající rezistenci k mrazu, dobrou k plísni révy a šedé hnilobě révy. Hoffmann, Cindric a Kozma (2007) zjistili, že rezistence Vitis amurensis k plísni révy má oligenní charakter. Genetická analýza kombinací Vitis vinifera, franko-amerických hybridů a Vitis amurensis ukázala,

Prodejny a pobočky – distribuce Vinařského obzoru BS vinařské potřeby

Žižkovská 1230

691 02 Velké Bílovice

519 346 236

BS vinařské potřeby

Čejkovská 35

691 02 Velké Bílovice

519 346 238

BS vinařské potřeby

Svitavská 15

614 00 Brno

545 216 311

BS vinařské potřeby

K Vápence 3203/10

692 01 Mikulov

519 500 516

BS vinařské potřeby

Dobšická 2296/4

669 02 Znojmo

515 260 600

Bureš Jaroslav

Ořechová 1

691 06 Velké Pavlovice

519 428 733

Bureš Jaroslav

Na hlavní 276

691 08 Bořetice

519 430 515

Bureš Jaroslav

Krumvíř 14

691 73 Krumvíř

519 419 006

M&Š Vinárske potreby, s. r. o.

Dľhá 2

949 01 Nitra

420 908 800 237

NEREZ Blučina

Návrší 483

664 56 Blučina

547 235 111

ROSENBERG TECHNIC, s. r. o.

Brněnská 10/58

693 01 Hustopeče

608 889 967

Štěpánová Eva

Březí 20

691 81 Březí

519 514 259, 602 734 499

Vinařské potřeby, spol. s r. o.

Nár. hrdinů 22

690 02 Břeclav

519 321 235

Vincoop Mikulov

Brněnská 32

692 01 Mikulov

519 510 691

Zámky a semena, Janíček S.

nám. Míru 21

667 01 Židlochovice

602 506 537

Vinařský obzor (1–2/2010)

Volynkin (2009) v souvislosti se šlechtěním na rezistenci uvádí, že odolnost potomků závisí na odolnosti výchozích forem a jejich kombinační schopnosti a nezávisí na tom, jestli byla odolnější rodičovská odrůda použita jako mateřská, nebo otcovská. Různý stupeň odolnosti jednotlivých odrůd révy vinné k původcům chorob dává předpoklad vzniku odrůd révy vinné, které by v jednom genotypu spojovaly odolnost ke komplexu patogenů s dalšími cennými šlechtitelskými znaky. Pro vytvoření takových odrůd je nezbytná znalost zákonitostí křížitelnosti výchozích forem a dědičnosti znaků, jako je odolnost k patogenům, v první generaci. Muscadinia rotundifolia, jako zdroj rezistence, představuje nový krok v kombinování vysoké úrovně rezistence a kvality plodů díky monogenní rezistenci k padlí révy a oligogenní k plísni révy (Hoffmann, Cindric, Kozma, 2007). Praktické využití Muscadinia rotundifolia ve šlechtění poskytuje zajímavé výsledky v Maďarsku. V roce 1999 byl zahájen nový šlechtitelský program, ve kterém se kombinuje dominantní rezistence k padlí révy a plísni révy získaná od hybridů (Muscadinia rotundifolia × Vitis vinifera) BC4 s rezistencí k padlí a plísni révy od (Vitis amurensis × Vitis vinifera × franko-amerikcké hybridy) (Cindric aj., 2003, Kozma a Dula, 2003). Hybridní rodina 99-1, která pochází z křížení VRH 3082-1-42 a SK 90-2/19, byla předmětem podrobné genetické analýzy. V této hybridní rodině byla rezistence k plísni révy rozdělena takto: vysoce rezistentní (29), rezistentní (59), s nízkou rezistencí (77), citlivé (47), velmi citlivé (123), což odpovídá segregačnímu poměru 1:1. Podobně tomu bylo i u rezistence padlí révy. Poměr rezistentních k citlivým 1:1 představuje dominantní dědičnost Run1 genu. Rezistence Kishmish vatkana (Ren1) je další cenný zdroj pro šlechtění odrůd s vysokou kvalitou a rezistencí (Kozma, aj. 2009). Odrůdy Vitis vinifera, mezi které patří také Kishmish vatkana, jsou většinou citlivé k padlí révy, přesto ale mohou být ve stupni této citlivosti nalezeny významné rozdíly (Pospíšilová, 1978). Rezistence k padlí révy u odrůd Vitis vinifera je kuriozitou nikoliv pouze ze šlechtitelského, ale také z evolučního a patologického pohledu. Tato rezistence není výsledkem koevoluce hostitele a patogena, ale spíše díky adaptaci k biotickým stresům (Hoffmann, Cindric, Kozma, 2007). Všechny tyto informace mohou velmi významně urychlit proces šlechtění nových odrůd s komplexní rezistencí k houbovým chorobám a révokazu.

Vinohradnictví / Zprávy

Zprávy ze světa

Stolní hrozny v Německu s rezidui pesticidů Chemická a veterinární správa ve Stuttgartu každoročně hodnotí obsah reziduí pesticidů na stolních hroznech prodávaných v supermarketech, stáncích, ale i přímo ze dvora od vinařů. Stejně jako v minulosti jsou nalézány na jejich povrchu zbytky po pesticidech. U tří čtvrtin odebraných vzorků byl analyzován fungicid Folpet. Důvodem je asi skutečnost, že pro moštové hrozny je povoleno množství rezidua až ve výši 5 mg/kg, protože během kvašení se z vína úplně vytratí. Pro stolní hrozny je ale ze zdravotních důvodů povoleno jen 0,02 mg/kg. Jak narůstá podíl tuzemských stolních hroznů, narůstají i nálezy reziduí pesticidů, protože vinaři často provádí chemickou ochranu shodně s moštovými odrůdami. Jde pak o uvádění do oběhu zdravotně závadných potravin. Der Deutsche Weinbau 27.11./JS Opožděná sklizeň hroznů kolem Bodamského jezera Krupobití 26. 5. 2009 vedlo v oblasti ke zničení květenství. Příroda se to ale snažila kompenzovat druhým kvetením, ze zálistků. Krásné podzimní počasí pak umožnilo sklizeň zralých hroznů. Podle místních dochází v oblasti ke „druhé sklizni“ jednou za 25 až 30 let, naposledy to bylo v roce 1983. Sklizeň je samozřejmě nízká, dosahuje asi 15 % běžné sklizně, protože hrozny jsou malé. Ale cukernatost je dostatečná, lze z nich získat kabinetní víno. Der Deutsche Weinbau 25.11./JS Závadné víno z Argentiny V Porýní-Falci byla v červeném víně pocházejícím z Argentiny nalezena zakázaná látka Natamycin. V některých třetích zemích je užití tohoto antibiotika ve víně povoleno, v EU je ale tato látka zakázána. Takto ošetřené víno nelze ani do EU dovážet. Natamycin je látka účinkující proti houbám a kvasinkám a je povolena v potravinář-

ství jako konzervační látka (E 235) u sýrů a sušených uzenin. Současně se používá v humánní medicíně. Konkrétně bylo toto antibiotikum nalezeno ve víně Villa Paola San Rafael, Mendoza 2008, Produced and bottled in Argentina. Vína z tohoto vinařství byla v Německu již vícekrát stažena z oběhu. Der Deutsche Weinbau 4.11./JS Zabavené hrozny V Itálii, v Massafra na Sicílii, zabavila policie 1 500 tun stolních hroznů, ze kterých mělo být vyrobeno víno. Zadrženi byli oba jednatelé podniku, který měl v úmyslu „přemalovat“ stolní hrozny na moštové. Obviněni byli pro klamání v oblasti potravin a profanování původu. Hodnota zabaveného zboží se pohybuje kolem 200 tisíc eur. Der Deutsche Weinbau 6.11./JS Vinná kvasinka přežila 113 let! Mikrobiologové ze švýcarského výzkumného ústavu Agroscope Changins–Wädenswil oživili kvasinky z láhve vína ročníku 1895. Na podzim roku 2008, tedy po 113 letech, se probudily ze „zimního spánku“ a začaly „jíst“. Prokázaly vynikající schopnosti množení a získaná vína získala zlaté medaile na uznávaných soutěžích vín. Staronový kmen kvasinek je schopný prokvasit i vína s nežádoucím zbytkem cukru. Své schopnosti tyto kvasinky prokázaly i v roce 2009. Der Winzer 3.11./JS Rakousko opět snížilo odhad sklizně hroznů Rakouský statistický úřad snížil odhad produkce vína v roce 2009 na 2,3 mil. hl. Je to o 22 % méně než v roce 2008. V Dolním Rakousku se očekává pokles o 27 %, přitom v oblasti Weinviertel o 34 %. Ve Štýrsku o 24 % a ve Vídni v důsledku krupobití o 55 %. V oblasti Burgenland má být meziroční pokles produkce jen o 8 %. W 22.10./JS

MAPY VÍ(n) Autoři: Pavel Linhart, Miloš Suk, Vratislav Válek Publikace MAPY VÍ(n) je zcela novou výpravnou vinařskou publikací nebo, chcete-li, vinařským atlasem území České republiky. Kniha obsahuje odborné texty a soubory více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování révy vinné na území České republiky. Jde o dvojjazyčnou (česko-německou) barevnou publikaci soustřeďující mapy historické, aktuální, geologické, geochemické, půdní, hydrologické, klimatické, vegetační a mapy vinařských turistických cest. Atlas je formátu 230 × 300 mm a rozsahu 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře.

696 Kč (včetně DPH) »

Seznam literatury je dispozici u autora: pavlous@zf.mendelu.cz

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinař František Mádl:

„Filtr FKS je nejpoužívanější stroj v našem podniku - šetří nám korunu na každém litru vína“ Úspěšný vinař z Velkých Bílovic, František Mádl, popisuje svůj přístup k vínu a zkušenosti s filtrem Bílek FKS „Začali jsme se zabývat s vinařstvím v roce 1992 jako rodinná firma. Obhospodařujeme 10 ha vinic, 2 ha mladých a 8 plodných. Roční produkce se pohybuje kolem 250 tisíc litrů z toho asi 200 tisíc lahví. Skladba vína vyjádřená v procentech je 60% bílého, 32% červeného, 8% růžové. Největší podíl na naší produkci mají odrůdy Müller Thurgau, Rulandské šedé, Sauvignon, Tramín, Frankovka, Zweigeltrebe. Vize naší firmy je produkovat vína vyšší střední třídy. Myslíme si, že naše vína jsou dostatečně kvalitní a nejsou přitom drahá. Vína se snažíme dodávat především do gastronomie po celé České republice. Co se týká technologie, tak jsem již dostatečně vybavení moderními zařízeními. Technologie výroby vína začíná na pneumatickém lisu. Po fermentaci vína putují na křemelino-

vý filtr FKS 2, se kterým pracujeme od roku 2005. Před tím jsme používali rukávcový křemelinový filtr, protože toho tenkrát na výběr moc nebylo. Bylo to velmi primitivní zařízení, které se nedalo dobře sanitovat a také nás trápili úniky křemeliny do vína. Navíc oproti FKS s lichoběžníkovými svíčkami, tento filtr dokázal pouze hrubé filtrace. Důvod proč jsem se rozhodl pro FKS byl jasný. U všech technologií, které používáme, chceme vždy tu nejlepší. Ve vinohradě i ve sklepě. FKS nám významně zvedl produktivitu i kvalitu práce a je to nejpoužívanější stroj v našem podniku. Máme v plánu pořídit ještě výkonnější a vybavenější model. Deskové filtry už delší dobu nepoužíváme, filtrujeme pouze přes FKS. Po křemelinové filtraci přichází víno přímo na mikrofiltry. Je to rychlé a vína jsou ve výborné kondici. Příprava deskového filtru trvala hodinu a půl, sanitace a následný proplach vodou. To je velká spotřeba vody a energie na jednu filtraci. Problémy byly také s uskladněním desek,

tak aby nezvlhly a nechytily plíseň. Spočítali jsme si, že svíčkový nám ušetří jednu až dvě koruny na každém litru vína. Úspora spočívá také v minimální spotřebě čiřících přípravků a tak zůstává hlavně bentonit, ale i toho dáváme méně, protože máme vína připravená předfiltracemi už v ranném stádiu výroby. Domníváme , že je to dostatečně šetrný způsob. Víno není tolik strhané na barvě a plnosti. Využíváme také mikrobiologickou filtrační sestavu FMS před plnící linkou, spolu s CIP stanicí pro sanitaci. Dnes už také testujeme membrány, abychom měli jistotu. V oblasti filtrace a sanitace spolupracujeme s firmou Bílek Filtry již několik let. Společně jsme vyřešili optimalizaci plnění vína a jeho mikrobiologickou stabilitu. Filtrovat je jednoduché – když víte jak! B í l e k F i l t r y s . r. o . 696 21 Josefov 135 Tel. + 420 518 372 134 www.filtrace.com

Vinařský obzor (1–2/2010)

Vinohradnictví

Ing. Milan Hluchý Svaz Ekovín, o. s.

Ekologické vinohradnictví v roce 2009 Každé podnikání, má-li být úspěšné, vyžaduje mimo jiné i schopnost top manažerů správně analyzovat trendy ve svém oboru a těmto trendům přizpůsobit své podnikání tak, aby se dnešní investice (či neinvestice) během několika let neukázaly být „sázkou na nesprávného koně“. Z tohoto pohledu může být pro naše vinaře zajímavý jak krátký pohled za hranice, tak trochu detailnější pohled na domácí scénu v ekologickém vinohradnictví a vinařství. Ono totiž i v tak tradičním a svým způsobem konzervativním oboru, jakým je vinařství, dnes platí, že „kdo chvíli stál, už stojí opodál“. A pak může snadno dojít k situaci, kdy v důsledku několika předsudků typu „biovinaři – no to sů tí, co stříkajů v noci“ či v důsledku logiky vyjádřené rčením „já to teda nezkůšám, ale vím, že to nefunguje“ skončí loď vedená takto „osvíceným“ lodivodem na mělčině.

Co zajímavého se v oblasti ekologického vinařství a vinohradnictví odehrálo v roce 2009 v zahraničí? Skutečně jde jen o několik střípků, ale i ty, jak věřím, mohou naznačit obecněji platné trendy. Zhruba o třicet procent, celkem na cca 180 000 ha, vzrostla celosvětově plocha vinic chráněných před obaleči feromony. Nejvýznamnější nárůst zaznamenalo Chile, kde vláda objednala feromony na 46 000 ha vinic. Druhý největší nárůst byl zaznamenán ve Španělsku, kde se regionální vláda provincie Murcia rozhodla dotovat aplikaci feromonů na ploše 16 000 ha stolních hroznů. Jedním z důvodů vedoucích lokální vládu provincie Murcia k tomuto

kroku bylo zveřejnění studie analýzy reziduí pesticidů ve 24 vzorcích stolních hroznů odebraných v západoevropských supermarketech aktivisty organizace Greeen Peace. Poté, co analýzy těchto vzorků ve 4 nezávislých laboratořích shodně ukázaly v 21 ze 24 vzorků nadlimitní obsahy antibotritidních fungicidů, rozhodli se španělští pěstitelé stolních hroznů, ve snaze udržet si svou pozici na tomto trhu, posílit preventivní část ochrany hroznů před plísní šedou právě přechodem k ochraně vinic před obaleči feromony. Jen pro přesnost – ve Španělsku škodí v révě vinné pouze obaleč mramorovaný, ale na rozdíl od střední Evropy, kde má 2–3 generace ročně, má ve Španělsku 4–5 generací ročně.

Historie kounického vinohradnictví a vinařství Autor: Stanislav Liškutín a kol. Staré vinařské dokumenty a písemnosti – Názvy polních tratí a vinohradních hor v Dolních Kounicích – Kounické horenské právo, komentář k němu – Počestné Bratrstvo vinařů a kopáčů – Svatogothardská vinařská tradice – Vinařství ve středověku, novověku a současnosti – Vinařství a MO ČZS, 191 stran; v roce 2008 vydalo Město Dolní Kounice. V ceně knihy je přiložené CD s celou knihou v elektronické podobě a množstvím bonusových obrazových materiálů.

262 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Ve Francii byl, jako v první zemi EU, zaregistrován biologický fungicid na bázi D-limoninu, což je látka vyskytující se přirozeně jako součást éterických olejů obsažených v pomerančových slupkách, kde tato látka chrání citrusové plody před patogeny a škůdci. Přípravek na této bázi určený kombinací své ceny a účinnosti jak pro ekologické, tak pro integrované či konvenční vinohradnictví úspěšně prošel několikaletým testováním ve třech francouzských vinařských oblastech – Bordeaux, Burgundy a Provance. Tím se rozšířila dnes nebezpečně úzká paleta účinných látek proti padlí révy o další skupinu látek s odlišným mechanismem účinku a ekologické vinohradnictví má k dispozici další velmi zajímavý, cenově dostupný a účinný produkt k ochraně révy před padlím. V květnu 2009 se v Římě uskutečnilo setkání expertů IFOAM zaměřené na posouzení všech aspektů používání látek na bázi fosfonátů v ekologickém zemědělství. Zástupci pěti států (D, F, I, ES, CH) diskutovali o výsledcích vývoje, účinnosti v různých oblastech ekologického zemědělství (réva vinná, jabloně, chmel, zelenina, polní plodiny), národním přístupu k legislativě používání těchto látek atd. Bylo konstatováno, že látky na bázi fosfonátů (látky na bázi mořské řasy Ascophytum nodosum) mají mimořádný význam v ekologickém zemědělství právě v kontextu tlaků na minimalizaci používání mědi, a tam, kde to národní legislativa umožňuje (D, A, Nl), jsou již dnes v ekologickém zemědělství používány.

V květnu proběhl v Šanghaji třetí ročník veletrhu BioFach China. Pořádání tohoto veletrhu biopotravin a technologií v nejlidnatější části světa je reakcí na prudce narůstající produkci biopotravin v Číně. Zatímco převážná část ekologicky v Číně vyrobené zeleniny směřuje na japonský trh, evropské a severoamerické potravinářské firmy dnes nakupují v Číně hlavně ekologicky vyrobené rostlinné oleje, bylinky a luštěniny. Ačkoliv celková produkce biopotravin v Číně v roce 2005 dosáhla hodnoty pouhých 350 milionů dolarů, významná je především dynamika nárůstu této produkce. (Frescata, C. et al.: Green China, 2007, Palmela, Portugal). V mnoha vinařských zemích EU (Německo, Rakousko, Itálie, Francie, Španělsko) se dále v průměru o cca 10–15 procent/rok zvyšovaly plochy ekologicky obhospodařovaných vinic. V Maďarsku se zvýšil o cca 30 % počet ekologicky hospodařících vinařských firem a v podstatě se zde začíná odehrávat stejný proces, jehož jsme svědky i u nás. To znamená, že po zhruba 15 letech víceméně ustálené výměry na úrovni 0,7 % (cca 600 ha z celkové výměry 86 000 ha vinic) se plocha i zde začíná rapidně zvyšovat. V roce 2009 zkoušelo na části svých ploch (přesně na 63 ha) tuto technologii dalších asi 20 firem špičkových vinařských firem. V roce 2010 se výměra ekologicky obhospodařovaných vinic v těchto 20 firmách zvedá z uvedených 63 ha na cca 250 ha. V prosinci 2009 proběhlo v Bruselu 4. kolo jednání evropské komise složené ze zástupců ministerstev zemědělství všech 27 zemí EU připravující evropskou legislativu k ekologickému vinařství. Účastníci konference Víno Envi 2009, která proběhla v září 2009 v Mikulově, měli možnost slyšet z úst dr. U. Hofmanna část závěrů z připravovaných podkladů pro tuto důležitou evropskou legislativní normu. Vedení Svazu Ekovín spolu se Svazem vinařů ČR se následně skutečně výrazně aktivně podílelo ve spolupráci s oddělením ekologického zemědělství MZe ČR na formulování stanovisek ČR k této normě, která přes všechny složité peripetie doprovázející svůj vznik, bude, jak věřím, výraznou podporou evropského ekologického vinařství. Snad alespoň těchto několik střípků ze scény ekologického vinařství a zemědělství vám dá představu, kam směřuje rozvoj ekologického vinařství za našimi humny. A co významného se v roce 2009 odehrálo v této oblasti u nás? Předně došlo k dalšímu nárůstu ploch ekologicky obhospodařovaných vinic. Jestliže jsme měli v roce 2008 407 ha certifikovaných biovinic, pak v roce 2009 se tato plocha zvýšila na 520 ha, což znamená nárůst o 28 %. Spolu s plochami dalších asi 35 firem, které si celý systém zatím jen na části ploch testují bez certifikace, byla plocha ekologicky obhospodařovaných vinic v ČR

o něco vyšší než 750 ha, což už je asi 4,2 % veškeré plochy našich vinic. K výrazným posunům došlo i v technologické oblasti, především v dalším vývoji systému ochrany révy vinné. Na ploše necelých 1 000 ha vinic jsme u nás hodnotili účinnost podstatně snížených dávek feromonů v ochraně před obalečem jednopásým a mramorovaným. Výsledky předčily naše očekávání a potvrdily informace výrobce (japonská firma ShinEtsu), že při postupném snižování aplikačních dávek feromonových odparníků je na plochách větších než 50 ha (optimálně nad 100 ha) možné, po předchozím snížení množství obalečů k nule (měřeno napadením hroznů), dopracovat se k plné účinnosti feromonové ochrany i při dávkách snížených na 50–40 % „startovací“ dávky 500 odparníků/ha. Tím se při zachování plné účinnosti snižuje cena feromonové ochrany na cca 1 700 Kč/ha, což je cena v kontextu běžných metod ochrany při nesrovnatelně vyšší účinnosti dosahující 100 % plně akceptovatelná i v dnešní ekonomicky značně vypjaté situaci. Předpokladem samozřejmě zůstává, že k tomuto snížení je třeba se dopracovat postupně během zhruba tří let po krocích snižování dávky feromonových odparníků o 15–20 % ročně. Díky tomuto i evropsky významnému úspěchu jsme od výrobce – japonské firmy ShinEtsu – v listopadu 2009 dostali příslib sponzorování dalšího rozšiřování feromonů v našich vinicích i pro ty z vinařů, kteří se zatím z jakýchkoli důvodů pro tuto technologii nerozhodli, a tím pádem nebyli účastni zavádění feromonového matení obalečů v minulých letech za výrazně snížené ceny (rok 2005 – 50 %, 2006 – 30 %, 2007 – 20 %, 2008 – 15 % materiálu zdarma). V březnu proběhl v Mikulově dvoudenní seminář ekologických vinařů, kterého se zúčastnilo asi 35 firem. Cílem semináře bylo seznámit vinaře se strategií ochrany biovinic na rok 2009 založené mj. i na několika nově povolených pomocných látkách (U. Hofmann, M. Hluchý), seznámení vinařů s možnostmi přechodu od IP do EZ včetně všech formálních požadavků potřebných k bezproblémovému získání výrazně vyšších dodací (Ing. A. Vejvodová, MZe), seznámení vinařů s některými prvky připravovaného projektu EKOWIN (W. Hartl, Bioforschung Austria, M. Hluchý) a v neposlední řadě bylo cílem semináře i ochutnat vína zúčastněných vinařů a prodiskutovat jak jejich vlastnosti, tak i vznik. Pro začínající biovinaře proběhl jednodenní seminář – základy ekologického vinohradnictví a systém ochrany révy v ekologické produkci. Autor tohoto příspěvku se zúčastnil třídenního kurzu pro poradce v ekologickém vinohradnictví a pokročilé biovinaře. Kurz pořádala v Altenkirchen u Bonnu Evangelische Landesakademie. Zůčastnilo se jej zhruba 50 odborníků ze 6 zemí (D, A, F,

Vinařský obzor (1–2/2010) 33

Foto archiv autora

Vinohradnictví

1 Osazování půdní sondy na jedné z experimentálních vinic snímači vlhkosti

CH, CZ, NL). Bylo velmi zajímavé srovnat úroveň našich zkušeností a našeho systému pěstování se zahraničními kolegy. Mimo jiné i díky ﬁnanční podpoře Místní akční skupiny (MAS) Mikulovsko, za což zde jejím představitelům vyslovuji veřejně dík, a rovněž díky projektu Česko-Slovenské přeshraniční spolupráce Víno Envi byly na několika lokalitách jižní Moravy testovány další prostředky vhodné do systému ochrany révy vinné před hlavními houbovými chorobami. Konkrétně šlo o analog již v úvodu zmiňovaného preparátu na bázi D-limoninu, který jsme testovali v systému ochrany proti padlí, a o pomocnou látku na bázi fosfonátů určenou k vyvolání obranné reakce révy obecně proti houbovým chorobám. V rámci systému vzdělávání a poradenství biovinařů Mikulovska ﬁnancovaného MAS Mikulov byli vinaři pozváni k přehlídkám pokusů s těmito látkami v Březí a Pavlově. Vinaři měli možnost vidět různé pokusné varianty preparátu na bázi D-limoninu (přípravek sólo, v kombinaci pouze se sírou, v systému s vodním sklem, bikarbonáty a sírou) vedle standardu, kterým byl dnes již osvědčený HF Mycol. Pokusy probíhaly při relativně středně silném infekčním tlaku padlí – odrůda Modrý Portugal na téměř pravidelně vysoce napadané, v podstatě pro tuto odrůdu nevhodné severně exponované lokalitě v blízkosti vodní nádrže Nové Mlýny. Rovněž pokusy s fosfonáty provedené v Březí a Kobylí potvrdily mimořádně pozitivní zahraniční zkušenosti s těmito látkami schopnými vyvolávat výraznou obrannou reakci rostlin vůči houbovým patogenům. Alespoň pro základní vysvětlení – jedná se o látky na bázi mořské řasy Ascophy-

Vinařský obzor (1–2/2010)

tum nodosum, které jsou po postřiku révy částečně vstřebány rostlinou a v rostlině systemicky rozváděny, přičemž vyvolávají několik obranných reakcí (tvorba kyseliny salicylové, peroxidu vodíku, fatoalexinů – resveratrolu, quercetolu a dalších, PR proteinů), v důsledku čehož se rostlina po dobu asi 10 dnů chová, jako by byla vybavena geny rezistence před pravými plísněmi. Po roce 2008, který byl u našich jižních a západních sousedů z hlediska peronospory extrémním, přešli rakouští a němečtí biovinaři masově k používání těchto látek. Při odborné exkurzi do několika ekologických vinařství v okolí Kremže v Dolním Rakousku v červenci 2009 jsme měli možnost vidět řadu fosfonáty ošetřovaných biovinic a zároveň jsme měli možnost diskutovat s vinaři jejich zkušenosti s tímto systémem ochrany. Z těchto zkušeností, stejně jako z našich pokusů, vyplývá vysoká spolehlivost účinku těchto látek – po dvou či třech postřicích před, v průběhu a po květu révy a následné aplikaci 3 dávek po 200 až 300 gramech mědi prakticky nulové napadení jak listů, tak hroznů extrémně citlivé odrůdy Veltlínské zelené. Významné je i výrazné snížení (cca 20 %) ceny tohoto způsobu ochrany. Tyto dva nové prvky v systému ochrany biovinic před plísní révy a padlím révy dál zvýší spolehlivost celého systému ochrany, sníží potřebu počtu ochranných zásahů a především významným způsobem (o cca 20–30 %) zlevní celý systém ekologické ochrany. Pro příští jaro už existuje jak pro biovinice, tak pro vinice v systému IP řešení problémů s výskytem různonožce trnkového, resp. jeho housenek vyžírajících očka révy při rašení. Od poloviny letošního roku je totiž nově registrován přípravek Spintor (ú. l. spinosad), který má relativně široké spektrum účinnosti a bude vhodný právě pro řešení problémů s touto jarní píďalkou. Při časně jarní aplikaci tohoto přípravku, kdy je ještě většina užitečných organismů ve vinicích v klidových stádiích, která navíc bývají dobře ukryta, by nemusela být problémem ani jeho jinak relativně vyšší toxicita i vůči necílovým organismům. Použití tohoto přípravku je mezinárodně v systémech ekologického zemědělství povoleno. Jak již bylo v říjnovém čísle VO sděleno, byl v červnu roku 2009 schválen projekt EKOWIN – ochrana přírody ekologizací vinohradnictví a začala jeho realizace. V rámci realizace projektu byly založeny první pokusné plochy s různými variantami ozelenění, na dvou lokalitách vždy ve dvou vinicích byly zdokumentovány půdní sondy a byly zakopány snímače půdní vlhkosti, byly zpracovány návrhy směsí osiv, navržena optimalizace okolí pokusných ploch a především – s projektem byli seznámeni jeho hlavní potenciální realizátoři – vinaři hospodařící v integrovaném či ekologickém režimu. O účast v projektu projevilo zájem

Vinohradnictví

2 Modrý Portugal – list na kontrolní, neošetřované ploše napadený plísní révy

3 Modrý Portugal, tentýž termín – list na variantě ošetřované preparátem MycoSin VIN. Drobné nekrotické skvrny jsou reakcí rostliny na napadení plísní (analogie reakce „rezistentních” odrůd).

celkem 46 podniků s celkovou plochou 1360,9 ha vinic vstupujících v rámci projektu do realizace. Přestože není možné na tomto místě opakovat cíle projektu, zmíním jen jeho základní strategii – optimálním ozeleněním jak meziřadí, tak i prostoru pod keři (to bude v rámci projektu intenzivně testováno) a náhradou insekticidů dotovanou aplikací feromonů vytvořit podmínky jak k dlouhodobému optimálnímu růstu a vývoji révy vinné, tak také vývoji tisíců organismů (rostlin, hmyzu, půdních členovců aj.) podílejících se na tvorbě zdravé půdy a vysoké přirozené rovnováhy ekosystému vinice. V srpnu proběhla v rámci realizace projektu EKOWIN studijní cesta našich vinařů do

předních vinařských podniků západní poloviny Maďarska. Celkem jsme během tří dnů navštívili osm podniků, z nichž tři jsou nositeli maďarského titulu Nejlepší vinař roku (Atilla Gere – Villany, Takler – Szekszárd, Figula – Tihany). Ve většině podniků jsme navštívili jak vinice, tak sklepní hospodářství, ochutnali vína a vždy byl dostatek času k diskuzi. Takto jsme se setkali jak s certiﬁkovanými biovinaři (Franz Weninger – Balf, Wasmanovi – Villany), tak s vinaři, kteří zatím bioprodukci zkouší na části plochy. 26. listopadu 2009 byly na Ústavu zoologie MZLU v Brně prezentovány formou kolokvia jednotlivých zúčastněných biologů (celkem 17 řešitelů z více než 10 pracovišť) výsledky druhého roku monitoringu bio-

Vinohradnictví

diverzity různě (ekologicky, integrovaně a konvenčně) obhospodařovaných vinic. Na základě zadání formulovaného zadavatelem – MZe ČR – bylo v roce 2009 monitorováno celkem šest skupin organismů. Stejně jako v roce 2008 byly na všech devíti monitorovaných vinicích a třech srovnávacích přírodních plochách monitorovány vyšší rostliny, denní motýli a střevlíci a nově byly pracovníky Ústavu půdní biologie ČAV monitorovány tři složky půdního edafonu – žížaly, pancířníci (půdní roztoči čeledi Oribatidae) a skupina tzv. makroedafonů – stonožky, mnohonožky a stejnonožci. Výsledky stejně jako v roce 2008 ukázaly u některých monitorovaných skupin organismů vysoce průkazné rozdíly v biodiverzitě různě obhospodařovaných vinic a především – tyto výsledky nově umožňují formulovat při současné detailní znalosti vinohradnických technologií optimální management péče o vinice v režimu ekologické a integrované produkce. Výsledky potvrdily již v roce 2008 zjištěný výrazný pozitivní vliv ekologického a zčásti i integrovaného systému hospodaření na některé monitorované složky biodiverzity zemědělské krajiny. Zpracovatelem této studie byla, stejně jako v roce 2008, společnost Biocont Laboratory. Některé z letos zjištěných výsledků jsou natolik zajímavé, že už je s redakcí VO dohodnuto jejich publikování v některém z příštích čísel VO. V této souvislosti je zajímavé srovnat základní strategii projektu EKOWIN s výsledky jedné z částí monitoringu biodiverzity vinic – denními motýli, kteří jako modelová skupina reprezentují k pesticidům a dalším antropogenním tlakům relativně citlivé, volně žijící skupiny hmyzu, potřebující navíc ke svému trvalému výskytu ve vinicích druhově bohaté bylinné společenstvo (živné rostliny pro housenky a zdroj nektaru pro dospělce). Statistickou analýzou dat – letos zjištěných 6 279 kusů denních motýlů náležících k 74 druhům spolu s analýzou podmínek na 12 monitorovaných plochách (9 vinic a 3 stepní plochy) – byla zjištěna s velmi vysokou průkazností (vyšší než 99 %) řada velmi těsných korelací, se kterými pozorovaná rozmanitost či naopak chudost společenstev motýlů souvisí. Vůbec nejtěsnější korelace byla zjištěna mezi roky od posledního použití chemického insekticidu: r = 0,94 **, agrotechnikou aplikovanou v meziřadí (celoplošné ozelenění – ozelenění 50 % meziřadí – celoplošný černý úhor): r = 0,92 **, roky nepřerušené sukcese vegetace v meziřadí r = 0,82** a vzdáleností k nejbližšímu přírodnímu biotopu r = 0,72**. Tyto korelace v podstatě přesně odpovídají základní strategii projektu EKOWIN – etablovat alespoň v některých meziřadích vinice dlouhodobě se vyvíjející druhově bohaté bylinné společenstvo a nahradit chemické insekticidy netoxickými feromony.

Další významnou aktivitou v oblasti ekologického zemědělství, která se poprvé uskutečnila v září 2009, byla namátková kontrola obsahu reziduí pesticidů v hroznech několika náhodně vybraných vinařských podniků hospodařících v režimu ekologického zemědělství. Díky současným možnostem analytické přístrojové techniky, kterými jsou již vybavena i některá pracoviště u nás, je dnes možné jedinou analýzou kvantitativně stanovit obsahy reziduí více než 280 účinných látek pesticidů v rostlinném vzorku – například hroznů. Tuto kontrolu, která by se měla opakovat i v příštích letech, iniciovalo MZe ČR a jejím cílem je jednak vyvinout tlak na ekologicky hospodařící vinaře, aby skutečně používali pouze v EZ povolené prostředky, a tím zároveň i posílit důvěru spotřebitelů v takto kontrolované produkty ekologického zemědělství. Současně je tímto způsobem částečně kontrolována i kvalita práce všech tří kontrolních organizací certifikujících české ekologické zemědělce. Psychologickým efektem těchto kontrol zcela jistě bude odrazení některých „příliš kreativně“ uvažujících vinařů od pokusu přijít cestou přechodu na ekologickou produkci levně k zajímavým dotacím, a rovněž odrazení již ekologicky hospodařících vinařů „sáhnout“ v případě problémů na některý v EZ nepovolený přípravek. Vzhledem ke spektru dnes v systému ekologického vinohradnictví použitelných přípravků a pomocných látek, účinnosti celého systému ochrany i ceně této ochrany je zcela jistě zbytečné se takovým rizikům vystavovat či o použití nepovolených pesticidů vůbec uvažovat. Vzhledem k vývoji v posledních třech letech, kdy na systém certifikovaného ekologického vinařství přešlo více než 20 členských podniků Svazu integrované produkce hroznů a vína a dalších zhruba 25 členských podniků si tuto technologii na části ploch ověřuje, rozhodla valná hromada Svazu IP v březnu r. 2009 o změně stanov a změně názvu Svazu. Předmětem činnosti Svazu již není jen, tak jak to bylo ve stanovách doposud, rozvoj technologie IP, ale i rozvoj jak technologie IP, tak ekologického vinařství, což ostatně bylo schváleno na třech předchozích valných hromadách v letech 2006–2008. A v této souvislosti byl dán do souladu s činností Svazu i jeho název, takže od března 2009 je oficiální název Svazu Ekovín, o. s. Těmto změnám předcházely tři roky jednání a hledání optimální organizační struktury v nově vzniklé situaci. Projednávána a některými členskými podniky dokonce i realizována byla například varianta vstupu do Svazu Probio. Projednávána byla i varianta vzniku úplně nové organizace atd. Výsledkem tohoto tříletého hledání byla nakonec výše zmíněná změna stanov a názvu Svazu.

Vinařský obzor (1–2/2010) 35

Pro rok 2010 plánuje Svaz Ekovín: – účast na české národní expozici evropsky nejvýznamnější výstavy biopotravin Biofach v Norimberku (únor 2010) a na Vinexu v Brně – vydání nových směrnic integrované produkce – první vydání vlastních směrnic ekologického vinohradnictví – stejně jako v roce 2009 připravujeme na únor 2010 dvoudenní setkání biovinařů – na březen je rovněž připravován jednodenní kurz pro začínající biovinaře – v březnu 2010 by rovněž měl vyjít český překlad mimořádně cenné příručky „Kodex ekologického vinohradnictví a vinařství“, jehož originál je jedním z výstupů čtyřletého projektu Orwine realizovaného více než 30 odborníky na ekologické vinohradnictví a vinařství. A pak, dá-li Bůh, přijde jaro a léto dalšího roku plného práce, následované podzimem, kdy, jak alespoň doufám, budeme moci s vděčností sklízet kvalitní a zdravé plody naší práce. Snad alespoň zčásti i tento telegraﬁcký a zdaleka ne vyčerpávající přehled aktivit dá čtenářům představu o dění v této oblasti vinařství. inzerceª

Vinařský obzor (1–2/2010)

Vinohradnictví

Ing. Lubomír Lampíř, Ph.D. Vinařství Sádek, Kojetice na Moravě

Ing. František Muška, Ph.D. Brno

Lalokonosci jako škůdci révy vinné

Brouk je přibližně 1,5 cm dlouhý, zavalitý s krátkým tupým noscem, štíhlými tykadly a široce oválnými krovkami. Nohy jsou černé, lesklé, stehna tlustá, holeně na konci silně rozšířené. Vzhledem k tomu, že má srostlé krovky a zakrnělá blanitá křídla, nemůže létat. Základní zbarvení lalokonosce libečkového je černé, může se ovšem měnit podle zabarvení půdy. Populaci brouků tvoří převážně samice, samci se vyskytují minimálně. Proto se rozmnožují parthenogeneticky. Snůška začíná koncem dubna. Vajíčka jsou kladena ve skupinách na povrch půdy nebo mělce do půdy. Období snůšky trvá až dva měsíce. Po 15–20 dnech se z vajíček líhnou larvy, které se během vývoje 7× svlékají. Kukla je podobná dospělému brouku. V České republice je vývoj zpravidla dva roky dlouhý. V prvním roce přezimuje larva a ve druhém brouci, kteří po ukončení přeměny nevylézají a zůstávají v půdní komůrce až do jara. Vývoj probíhá především v porostech vojtěšky, jetele. Může také probíhat ve chmelnicích. Ovšem zde byl celý vývojový cyklus na území České republiky zjištěn až v roce 1964. Nejvíce brouků můžeme pozorovat koncem dubna a v květnu, zejména na výhřevných půdách. Brouci jsou velmi žraví, a protože se vyskytují hromadně, může být škoda, kterou působí, značná. Na révě vinné vyžírají očka, méně již mladé vrcholky letorostů. Bělavé larvy mohou ožírat kořeny révových keřů zejména u mladých výsadeb v révových školkách. O škodách způsobených lalokonoscem libečkovým na východním Slovensku informuje Ochrana rostlin z roku 1926: „Na vinicích v Bodrogu objevil se letos v dubnu ve značném množství velmi nebezpečný škůdce révy vinné lalokonosec libečkový. Brouk objevil se hlavně na vinicích s písčitou půdou a škodil značně vyžíráním rašících pupenů. Byl však účinně potírán sběrem, který byl prováděn tím způsobem, že kol napadených keřů byly do země nadělány hlubší úzké jamky, v nichž se brouk shromažďoval a mohl býti lehce sbírán.“

Foto M. Hluchý

Lalokonosec libečkový [nosánik ligurčekový] (Otiorrhynchus ligustici) způsobuje hospodářsky významné škody v porostech cukrovky, vojtěšky, chmele atd. Příležitostně způsobuje škody na révě vinné, kde na jaře vyžírá očka.

Lalokonosec libečkový

Ze získaných historických dat je zřejmé, že lalokonosec libečkový je pouze příležitostný škůdce révy vinné. To dokládají data z Přehledů výskytu některých škodlivých organismů a poruch rostlin na území Československa (České republiky), kde jsou pro révu vinnou k dispozici data od roku 1961. Tyto přehledy byly vydávány do roku 1989 ÚKZÚZ Brno a ÚKSÚP Bratislava pro celé území bývalého Československa. Od roku 1990 jsou vydávány SRS Praha (dříve ÚKZÚZ Brno) pouze pro území České republiky. Tyto přehledy mají samozřejmě informativní charakter a nemohou pokrýt všechny výskyty. V letech 1961–2006 se u lalokonosce libečkového uvádí pouze dva záznamy, a to v roce 1972, kdy silně poškodil koncem dubna mladou výsadbu na ploše 10 ha vykusováním pupenů ve Skoronicích (okr. Hodonín). V roce 1976 začátkem května poškodil silně mladé výsadby v Prušánkách (okr. Hodonín), kdy poškodil pupeny. Dříve se hojně jako ochrana používal ochranný příkop kolem vojtěškových polí, která sousedila s chmelnicemi, případně

s vinicemi. Příkopy byly 30 cm hluboké a stejně široké. Na dně těchto příkopů byly díry o průměru 5 cm, do kterých brouci padali a v nichž se pak ničili. Používaly se také návnady z řízků brambor a mrkve. Brouci se do těchto míst slezli a následně vysbírali. Jak je výše uvedeno, vývoj lalokonosce libečkového nejčastěji probíhá v porostech vojtěšky a jetele. Následně odtud může přelézat do vinic. Z toho důvodu je dobré nepěstovat tyto plodiny v blízkosti révy vinné. Lalokonosec libečkový není ovšem jediným z lalokonosců, který může způsobovat škody na révě vinné. V roce 1986 bylo hlášeno ohniskově silné napadení mladých výhonků révy vinné lalokonoscem drsným [nosánik drsný] (Otiorrhynchus raucus) koncem dubna v Pavlově (okres Břeclav). V literatuře se také uvádí jako škůdce révy vinné lalokonosec rýhovaný [nosánik rýhovaný] (Otiorrhynchus sulcatus), a to zejména v révových školkách. V České republice ani na Slovensku není proti uvedenému škodlivému činiteli na révě vinné registrován žádný přípravek.

Efektivita zavlažování vinice podle energetických ukazatelů Zavlažování vinic ve vinařských oblastech Ruska, kde jsou nedostatečné vláhové podmínky (Stavropolský kraj a Rostovská oblast), má velký význam hlavně jako podpora mrazuodolnosti révy vinné. Ve Stavropolském kraji se zavlažuje 60 % veškerých vinic a v Rostovské oblasti až 65 %. S ohledem na tuto statistiku byl proveden průzkum několika způsobů závlahy vinic a následně posouzení jejich ekonomické a energetické efektivity v daných regionech.

V podmínkách Stavropoľja proběhly studie na odrůdě Ryzlink. Vinice byla založena ve sponu 3,0 × 1,5 m a keře byly tvarovány na přízemním vějířovitém vedení se zakrýváním půdou na zimu. V těchto podmínkách proběhl výzkum brázdové závlahy půdy, a to jednorázově na podzim (1 000 m3/ha) a následně po celou dobu vegetace při udržování v metrové vrstvě půdy vlhkosti větší než 80 % MKK (1–2krát 700 m3/h během vegetační periody). Tímto způsobem zavlažování se zvýšil celkový výnos hroznů (z 6,5 t/ha bez zavlažování na 9,6 t/ha) a spotřeba vody révou na vytvoření 1 t hroznů klesla o 17,4 % (v porovnání s pěstováním bez závlahy). V podmínkách Rostovské oblasti průzkum probíhal na dvou výzkumných vinicích. První vinice s odrůdou Aligote byla založena ve sponu 3,0 × 1,0 m a keře byly tvarované na přízemním vějířovitém vedení se zakrýváním půdou na zimu. Vinice byly zavlažovány metodou kapkové závlahy, při které byly hadice rozmístěné na druhém drátě opěrné drátěnky a kapiláry se opakovaly každých 0,7 m, což zabezpečovalo nepřetržité zavlažování viniční řady. Tato metoda zaručovala udržování vlhkosti půdy ve vrstvě kořenového systému keře v rozmezí 100–80 % MKK, což bylo docíleno provedením 4–8 zavlažování během vegetační doby (120 m3/ha na každé zavlažování). Spotřeba vody révou na vytvoření 1 t hroznů klesla o 7,3 % (v porovnání s pěstováním bez závlahy) a výnos hroznů vzrostl o 2,8 t/ha. Druhá výzkumná vinice na Donu byla osazena stolní odrůdou Muroměc, měla spony

3,5 × 1,5 m a keře byly tvarované na vysokém vedení s výškou kmenu 120 cm. Závlahu vinice zajišťoval podpovrchový zavlažovací systém. Spotřeba vody rostlinami při zavlažování klesla o 22 % v porovnání s variantou bez zavlažování. Výnos hroznů se při stejném zatížení keřů zvýšil cca o 5 t/ha. Ve všech variantách vedla závlaha vinic ke zvětšení střední hmotnosti hroznů, ke zlepšování cukernatosti a k vytvoření harmoničtějšího poměru cukru a kyselin v moštu. Studie ekonomických koeficientů prozkoumaných způsobů závlahy vinic ukázala, že návratnost investice na zavlažování je 2–5 roků. Průzkum energetických ukazovatelů (spotřeba energie na pěstování a energetická hodnota úrody) ukázal zjevný narůst koeficientů energetické účinnosti následkem zavlažování vinice. Například ve variantě kapkové závlahy vinice spotřeba energie na pěstování révy bez zavlažování činila 103,9 MJ/ha a energetická hodnota úrody byla 79,9 MJ/ha. Důsledkem je koeficient energetické účinnosti hodnoty 0,77. Zavlažování vinice zvýšilo spotřebu energie na pěstování (144,4 MJ/ha), ale díky vzrůstu výnosu hroznů se zvětšila i energetická hodnota úrody (119,7 MJ/ha). Výsledkem je lepší koeficient energetické účinnosti (0,83). Podle uvedeného zdroje zpracovala Ing. Tatiana Říhová

Pramen: Vinodelie i Vinogradarstvo, 2009, č. 1, s. 28–30

Vinařský obzor (1–2/2010) 37

Němci hodnotí ročník 2009 jako skvělý

Vinařské organizace ve všech třinácti německých vinařských oblastech hodnotí sklizeň ročníku 2009 jako výbornou. Podle slov Norberta Webera, prezidenta německého Svazu vinařů, jde o ročník, který poskytl aromatické, zdravé a skutečně vyzrálé hrozny. Mnoho vinařství sklízelo hrozny běžně v cukernatostech, které přesáhly limity pro produkci vín v kategorii výběr z bobulí či výběr ze suchých bobulí. Množství sklizně bylo v roce 2009 asi o 10–15 % menší než v roce 2008 a zatím je předpokládána hodnota 8,8 mil. hl vína. Některé regiony hlásí propad ve výnosu až o 20 % (Rheingau, Mittelrhein, Nahe). Malé odchylky od pětiletého průměru zaznamenali vinaři v zemi Pfalz a Franken. Propady sklizně jsou přičítány špatnému odkvetení a následnému tzv. sprchnutí a také dlouhotrvajícímu suchému počasí v závěru léta. Ve východní části Německa byly patrny zase škody na úrodě zimními mrazy 2008/2009. Vinaři předpokládají, že propad v úrodě se dobře schází s celkovou situací na trhu, a tak není očekávání neprodaných zásob ze sklizně 2009. Ředitelka Německého vinařského institutu Monika Reule zase vidí v okolnostech sklizně 2009 příležitost pro nadšené milovníky vín, neboť poměr ceny a kvality bude dozajista lákavý: „Všechny vinařské regiony charakterizují ročník 2009 jako vysokou kvalitu za rozumné peníze. Značná část fakticky predikátních vín v rovině pozdních sběrů a výběrů bude prodávána jako jakostní vína bez přívlastku, a to na základě zjištění, že je taková poptávka na trhu.“ Bílá vína budou charakteristická ovocitostí, tělnatostí a vysokou vyrovnaností. Červená vína budou silná, hlubokých barev a sametová. Vyšší množství vinařů, než je obvyklé, nechalo viset hrozny do zmních měsíců na keřích pro produkci ledových vín, takže se dá přepokládat produkční posun i v této rovině. Monika Reule je také přesvědčena, že ač je Německo zatím známo pro své Ryzlinky a Pinoty, po letošní sklizni bude odhalena i kvalita červených vín obecně. (ss)

Foto R. Stávek

Vinohradnictví / Zprávy

Vinařský obzor (1–2/2010)

Faktory ovlivňující kvalitu moštu a vína

Modré odrůdy révy vinné obsahují více než 1 500 látek zodpovědných za jejich chuť, aroma a biologickou hodnotu. K biologicky aktivním látkám patří fenolkarbonové kyseliny, procyanidiny, stilbeny, vitaminy a jiné látky, které působí antimikrobně, antirakovinně, antistresově a napomáhají lidskému organismu zvládat negativní faktory okolního prostředí. Proběhl výzkum vlivu různých faktorů prostředí na obsah a přeměnu kvantitativního a kvalitativního složení biologicky aktivních látek v moštu a víně. Vědci zkoumali vliv meteorologických podmínek (ročník), místa pěstování (vinařské oblasti a podoblasti RF), genotypické faktory (odrůda a její původ) a vliv použité agrotechniky (spony výsadby, vedení a řez révy). Výzkum probíhal na modrých moštových odrůdách západní skupiny (Cabernet Sauvignon, Merlot) a na perspektivních odrůdách révy vinné pro Krasnodarský kraj (Saperavi severnyj, Dostojnyj, Aleškovskýj, Amur a jiné), které byly tvarovány formou dvouramenného kordonu Kazenava, vějířovité jednoramenné, malé vějířovité a dvojitého Guyotového řezu. Biologicky aktivní látky se hypoteticky rozdělily na tři skupiny (fenolické sloučeniny, vitaminy a aminokyseliny). V důsledku analýzy rozptylu byly zjištěny nejvíce významné faktory ovlivňující obsah zkoumaných biologicky aktivních látek, a to odrůda a její původ a poté podoblasti a oblasti pěstování révy vinné. Podíly vlivu zkoumaných faktorů se prokázaly ve větším stupni pro hroznový mošt než pro víno, protože tuto závislost u vína ovlivňuje také komplex biochemických faktorů (činnost kvasinek atd.). Na cukernatost hroznového moštu měla největší vliv odrůda (24 %), spon výsadby (17 %), podoblast pěstování (15 %) a ročník (14 %). Akumulace fenolických látek v hroznovém moštu a víně nejvíce ovlivňovala odrůda (81 a 60 %), její původ (68 a 38 %) a již méně podoblast pěstování, spon výsadby a řez keřů. Vliv limitujících faktorů na akumulaci vitaminů v hroznovém moštu a víně vypadal takto: odrůda (50 a 24 %), podoblast pěstování (40 %) a původ (33 a 23 %). Akumulace aminokyselin ovlivňovala odrůda (21 a 38 %) a ročník (15 %). Nejméně citlivé látky na vliv vnějších limitujících faktorů jsou ze skupiny fenolických kyselin – resveratrol; ze skupiny vitaminů – kyselina askorbová, chlorogenová, nikotinová, gallová a protokatechová; ze skupiny aminokyselin – arginin, lysin, β-fenylalanin, histidin, leucin, valin, threonin, α-alanin a glycin.

Foto R. Stávek

Podle uvedeného zdroje zpracovala Ing. Tatiana Říhová

Pramen: Vinodelie i Vinogradarstvo, 2009, č. 1, s. 18–19

Vinohradnictví / Prání předpisy

Vinaři, podávejte výkazy elektronicky! Blíží se termín pro podání výkazu o produkci vína a ploše vinic pro odvod do Vinařského fondu. Povinnost je stanovena zákonem č. 321/2004 Sb., a to konkrétně ust. § 35 odst. 1. Termín podání je 25. ledna 2010.

Podání lze učinit elektronicky na Portálu farmáře, který je od 7. 1. 2010 začleněn do Portálu eAGRI.cz. Jak konkrétně postupovat? Na stránkách www.eagri.cz zadejte jméno a heslo, klikněte na odkaz „Portál farmáře“, poté na odkaz „Registr vinic“ a dále „Spustit Registr vinic“, kde se vám otevře Registr tak, jak jej znáte. Odkazem „Výkaz pro Vinařský fond“ se dostanete na stránku, kde zadáte období, za které je výkaz podáván, pak objem vína a případně i plochu vinic. Tu vám aplikace dokáže spočítat automaticky ze zaregistrovaných vinic. Pak kliknete na tlačítko „Odeslat“ na první straně výkazu a je hotovo. Elektronický způsob podání např. prohlášení o sklizni a produkci je používán stále větším počtem vinařů a již v době vzniku tohoto článku, několik dní před termínem podání, který je stanoven na 15. 1. 2010, bylo těchto elektronických podání přes 500.

Nemáte-li přístupové jméno a heslo do Portálu www.eagri.cz, můžete si jej nechat bezplatně zřídit na nejbližší Agentuře pro zemědělství a venkov. Přihlašovací údaje jsou shodné s údaji pro přihlášení do Portálu farmáře, není třeba si je nechávat zřídit znovu. (vo)

Degustační zóna na Vinexu Po předchozích úspěšných ročnících bude i v letošním roce součástí veletrhu Vinex Cenová srovnávací degustační zóna tuzemských vín.

Stejně jako v předešlých letech zde bude možné individuálně ochutnat bezmála 300 vín, která budou seřazena dle degustačního pořádku ve třech cenových kategoriích. Vína zde prezentovaná nepodléhají žádnému hodnocení, výběr vín do zóny je čistě na jednotlivých vinařích. Zúčastnit se jí mohou velcí, střední, ale i malí vinaři registrovaní u Vinařského fondu. Představit zde mohou všechny kategorie vín s výjimkou stolních. Prezentovaná vína mohou vinaři současně nabídnout ke koupi návštěvníkům veletrhu v prodejní vinotéce, která letos bude umístěna hned vedle ochutnávkových prostor. Degustační zóna je ﬁnancována Vinařským fondem ČR, organizačně ji zajišťuje Národní vinařské centrum, na jehož webových strán-

kách (www.vinarskecentrum.cz) najdete bližší informace a přihlášku. Ing. Šárka Nádvorníková, NVC Valtice Foto archiv autorky

Degustační zóna VINEX

Vinohradnictví

Vinařský obzor (1–2/2010) 39

IVIF jako globální fórum inovace

pěstování a sklizně vinných hroznů a ovoce, zpracování a řízení procesu výroby vína, ovocných šťáv a likérů, technologie slévání a balení a marketing a organizace. Především v oboru technologie slévání a balení očekává generální sekretář Německého vinařského svazu Dr. Nickenig značný počet inovací. Od lahvových uzávěrů přes nová řešení pro Bag-in-Box až k vínu v PET lahvi. Skoro 100 přednášek mezinárodních expertů je rozděleno do jednotlivých modulů, na které je potřeba se předem zaregistrovat. Přednášky se konají buď dopoledne, nebo odpoledne, a to tak, že každému zájemci zbude dostatek času prohlédnout si veletrh. V rámci veletrhu INTERVITIS INTERFRUCTA 2010 se koná 60. jubileum Německého vinařského kongresu. Mezi důležitá témata, která se budou probírat, patří: Metody pěstování ve změně klimatu, trvalá produkce a zajištění kvality, ekologické pěstování, analýza vín, techniky skladování ovoce, produkce bobulovin, víno a turismus, stejně jako víno a architektura. Na zahájení kongresu dne 24. března se bude hovořit o celosvětových příležitostech vín a ovocnářské branže. Profesor Klaus Töpfer, předseda komise OSN pro trvalý rozvoj, a Yves Bénard, prezident Mezinárodní organizace pro vinnou révu a víno (OIV), budou hovořit o aktuálních tématech, jako je změna klimatu a udržitelný trvalý rozvoj. Jako referent pro oblast produkce a marketingu se zúčastní Miguel Torres, prezident a ředitel vinic Torres ve Španělsku a Chile. Dr. Nickenig: „Už nyní je jasné, že program kongresu IVIF 2010 je opět světově nejdůležitější platfor-

Fota archiv autora

Vedoucí mezinárodní veletrhy ProWein v Düsseldorfu a INTERVITIS INTERFRUCTA ve Stuttgartu vytváří marketingovou spolupráci pod mottem: „Nejlepší výběr obchodu a techniky“. Na jaře 2010 na sebe budou veletrhy poprvé plynule navazovat. Pro mezinárodní výrobce vína to znamená, že se mohou během jednoho týdne prezentovat nejdříve na veletrhu Pro Wein (21.–25. března 2010) – mezinárodní odborný veletrh vína a lihovin, a bezprostředně nato také na veletrhu INTERVITIS INTERFRUCTA (24.–28. března 2010) – přední světová přehlídka nejnovějších technik výroby vína, ovoce, ovocných šťáv a lihovin. V rámci mezinárodní tiskové konference v Brně představí Dr. Rudolf Nickenig, generální sekretář Německého vinařského svazu (DWV), a Thomas Brandl, podnikový mluvčí Messe Stuttgart GmbH, obsah a stěžejní body veletrhu INTERVITIS INTERFRUCTA 2010. Jako globální inovační fórum očekává IVIF ve dnech 24.–28. března kolem 600 vystavujících ﬁrem a zhruba 40 000 odborných návštěvníků z celého světa. Ulrich Kromer: „Přestože není v současné době jednoduchá hospodářská situace a ve velkých státech, jako je Francie, Itálie a Španělsko, stále trvá krize vinařského oboru, vycházíme z toho, že IVIF 2010 dosáhne stejného počtu vystavujících jako v roce 2007, a výstavní plochu budeme moct dokonce rozšířit.“ To je způsobeno stále větší internacionalizací veletrhu, který disponuje satelitními veletrhy ve Vídni, Kapském Městě, Talca (Chile), Nasik (Indie) a Krasnodaru (Rusko). Již v roce 2007 byl IVIF s odstupem nejinternacionálnějším veletrhem svého druhu na světě. Ze zahraničí pocházelo 35 % všech vystavujících a 25 % odborných návštěvníků. Také v roce 2010 bude základnu veletrhu tvořit vysoce oceňovaný mezinárodní kongresový program IVIF. Pod mottem „Kvalita-nepřetržitost-marketing: zdroje pro inovaci“ očekává Německý vinařský svaz a jeho partnerské organizace vinařského a ovocnářského oboru, oboru ovocných šťáv a likérů kolem 1 500 expertů ze všech kontinentů, kteří zde budou mít možnost vyměnit si důležité informace a vědomosti. Kongres je tematicky orientován do čtyř výstavních sekcí veletrhu INTERVITIS INTERFRUCTA 2010: technologie

Fota archiv autora

Stuttgart očekává ve dnech od 24.–28. března 2010 kolem 600 vystavujících ﬁrem a 40 000 odborných návštěvníků z celého světa (v kombinaci s veletrhem ProWein).

mou pro výměnu informací mezi vědci, producenty a poradci. Na žádném jiném veletrhu se nekoná nic srovnatelně velkého a významného.“ K mezinárodnímu renomé INTERVITIS INTERFRUCTA přispívá také inovační ocenění. Každé tři roky je oceněna výjimečná novinka z každé vystavující sekce. Mezi technickými výrobky a službami, které podstatně přispívají k pokroku v oborech vína, ovoce, ovocných šťáv a likérů, budou mezinárodní odbornou komisí vybrány ty nejlepší a prezentovány na přehlídce veletrhu IVIF 2010 v hale č. 7. Aby byla účast na veletrhu IVIF 2010 co nejjednodušší, nabízí vystavujícím a návštěvníkům Messe Stuttgart GmbH spolu se svým smluvním partnerem Travelpoint atraktivní zájezdy, které jsou vytvořeny individuálně pro každého klienta, dle počáteční destinace, hotelové kategorie a délky pobytu. Zvláště zajímavé jsou speciální nabídky v rámci kooperace mezi ProWein a INTERVITIS INTERFRUCTA. Takový zájezd bude obsahovat příjezd ze zahraničí do Düsseldorfu, ubytování v hotelech v Düsseldorfu a Stuttgartu a letenku mezi oběma městy stejně jako cestu domů ze Stuttgartu. Avšak je možné zamluvit si pouze let nebo jízdenku vlakem z Düsseldorfu do Stuttgartu. Více informací o veletrhu získáte na internetové stránce: www.intervitis-interfructa.de nebo přímo emailem na messe@travelpoint.de. Veletrh IVIF 2010 se koná ve dnech 24. až 28. března od 10 do 18 hodin. Denní vstupenka pro odborné návštěvníky stojí 18 eur, při online nákupu 13 eur. (vo)

Vinařský obzor (1–2/2010)

Ing. Kateřina Faitová, Ph.D. Ing. Tomáš Kavan Ing. Milan Rychtr

Ekonomika

Ing. Kamil Šustek Ing. Tomáš Suchomel Státní zemědělský a intervenční fond

SZIF a podpora vyplácená v rámci SOT s vínem Státní zemědělský intervenční fond (dále jen „SZIF“) vyplácí vinařům a vinohradníkům podporu v rámci společné organizace trhu s vínem (SOT) na tři dotační programy: 1) Restrukturalizace a přeměna vinic (RPV) – podpora je administrována od roku 2004 2) Prémie za vyklučení vinice (PVV) – podpora je administrována od roku 2008 3) Podpora na investice (PI) – podpora je administrována od roku 2009

končené nejdéle 12 měsíců před podáním žádosti, tedy nejsou vázáni projektem. b) Podpora je vyplácena na osázenou plochu – V rámci opatření Společné organizace trhu s vínem je legislativou Evropského společenství nově definována osázená plocha, a to v článku 75, odst. 1 Nařízení Komise (ES) č. 555/2008: „Pro účely opatření restrukturalizace a přeměny vinic, zelené sklizně a klučení uvedených v článku 11, 12 a 98 Nařízení (ES) č. 479/2008 je vinice definována vnějším obvodem plochy osázené révovými keři, k níž je přidána nárazníková zóna o šířce odpovídající polovině vzdálenosti mezi řádky. Osázená plocha se stanoví podle čl. 30 odst. 1 prvního pododstavce Nařízení Komise (ES) č. 796/2004.“ V souladu s touto definicí je od roku 2009 prováděno měření plochy způsobilé pro podporu na restrukturalizaci a přeměnu vi-

nic, které je zcela odlišné od způsobu určování plochy vinice v rámci ostatních dotačních programů. Měření plochy vinic pro ostatní dotační programy je prováděno na základě deﬁnice zemědělské kultury vinice uvedené v zákoně o zemědělství: „Vinicí je zemědělsky obhospodařovaná půda, která je souvisle osázena keři vinné révy a opatřena opěrným zařízením, které musí být nainstalováno nejpozději do 2 let od výsadby; do plochy této zemědělsky obhospodařované půdy se započítává související manipulační prostor, který nesmí přesahovat 8 metrů na začátku a na konci řad a šířku jednoho meziřadí, v nejvyšší započitatelné šířce 3 metrů, podél řad po obou stranách vinice.“ Výměra půdního bloku/ dílu vinice v LPIS (Evidence půdy podle uživatelských vztahů) není tedy ekvivalentem osázené plochy tak, jak je deﬁnována pro

Graf 1 Počet žádostí o podporu na RPV

800

742 592

600 458 440 Ks

1) Restrukturalizace a přeměna vinic SZIF vyplácí podporu na Restrukturalizaci a přeměnu vinic od roku 2005 v souladu s Nařízením vlády č. 245/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení“). Do roku 2008 bylo řízení dvoukolové a od roku 2009 podává žadatel jen jednu žádost, a to o podporu. Počet podaných žádostí o podporu se každým rokem zvyšuje (viz graf č. 1). Z původních 42 žádostí v roce 2005 až na 742 v roce 2009. V roce 2009 došlo k výraznému nárůstu zamítnutých žádostí, většinou kvůli nové podmínce (do nařízení vlády byla přidána po reformě SOT s vínem), že žadatelé musí podávat prohlášení o sklizni, produkci a zásobách, pokud měli tuto povinnost danou ze zákona o vinařství a vinohradnictví, konkrétně § 29 zákona č. 321/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V roce 2008 proběhla reforma SOT s vínem, která změnila způsob výplaty podpor. ČR reagovala na tuto změnu legislativy EU další novelou Nařízení vlády č. 245/2004 Sb., která přinesla pro vinaře a vinohradníky řadu změn. K nejdůležitějším změnám patří: a) Podávání žádostí o podporu až po dokončení daného opatření – Do roku 2008 museli žadatelé podávat nejdříve žádost o zařazení do Plánu restrukturalizace a přeměny vinic, a pokud splnili podmínky dané nařízením vlády, byl projekt, který byl součástí žádosti o podporu, zařazen do Plánu restrukturalizace a přeměny vinic. Poté po dokončení opatření schváleného v zařazeném projektu podávali žadatelé druhou žádost, tentokráte o podporu. Poté, co SZIF ověřil splnění všech podmínek daných nařízením vlády, byla žadatelům vyplacena podpora. Od roku 2009 však žadatelé podávají již jen žádost o podporu na opatření do-

400

150143

200 42 40

67 60 2

150 18

0 2005

2006

2007

2008

Rok Přijaté žádosti

Vyplacené žádosti

Zamítnuté a stažené žádosti

2009

Ekonomika

Výše prostředků vyplacená na RPV od roku 2004 do 2009 V roce 2005 a 2006 bylo ČR přiděleno cca 50 mil. Kč na RPV, ale dané prostředky se žadatelům o podporu bohužel nepodařilo vyčerpat. Od roku 2007 došlo ke změně národní legislativy, která umožnila žadatelům prostředky na RPV vyčerpat v plné výši a ČR mohla zažádat EU o navýšení přidělených prostředků. EU nakonec ČR přidělila na RPV dodatečné prostředky, které byly následně přerozděleny žadatelům v doplatku. V roce 2008 žadatelé znovu vyčerpali přidělené prostředky pro tento rok, a proto ČR znovu požádala EU o navýšení těchto prostředků. Dodatečné prostředky byly nakonec ČR přiděleny v plné výši, a následně tak byla žadatelům vyplacena podpora až do výše sazeb daných nařízením vlády v rámci doplatku. V roce 2008 však proběhla reforma SOT s vínem, která od roku 2009 zavedla systém národních finančních obálek pro jednotlivé členské státy. ČR bylo pro rok 2009 přiděleno cca 71,3 mil. Kč, což je o 78 % prostředků méně, než bylo přiděleno v roce 2008 (viz graf č. 2). Od roku 2009 má ČR pevně přidělené finanční prostředky v rámci národní obálky až do roku 2013 (viz graf č. 3). Tyto prostředky jsou rozděleny na Restrukturalizaci a přeměnu vinic a podporu na investice v rámci SOT s vínem (PI). Poměr finančních prostředků určený na jednotlivé dotační tituly je dán schváleným pětiletým plánem podpor pro ČR, který byl schválen EU v roce 2009. Výše sazeb v roce 2009 byla krácena koeficientem a činila 43 % maximální možné částky ze sazeb daných nařízením vlády pro výsadbová opatření a ochranu vinice před zvěří a 1,4 % maximální možné částky ze sazeb daných nařízením vlády na Ochranu vinice před ptactvem (viz tabulku č. 1). Důvodem krácení byla nižší finanční obálka pro rok 2009, která činila 71,3 mil. Kč, kdežto v roce 2008 činila 331 mil. Kč. Na grafu č. 4 je uveden počet žádostí podaných na jednotlivá opatření v roce 2009.

Graf 2 Vyplacené prostředky na RPV od roku 2005 do roku 2009

400

331,6

Milionů Kč

300

200 90,5 100

24,5

24,1

2005

2006

71,3

0 2007

2008

2009

Rok

Graf 3 Prostředky přidělené ČR na RPV a PI pro rok 2009 až 2013

150

Milionů Kč

SOT s vínem, jelikož zahrnuje výše zmíněné manipulační plochy. V souvislosti s výše uvedeným je nutné podotknout, že osázená plocha je tímto způsobem určována až od roku 2009, a proto je výměra vinice zjištěná v letech 2004 až 2008 odlišná od výměry stejné vinice zjištěné v roce 2009. c) Podporu na restrukturalizaci a přeměnu vinic lze poskytnout jen žadateli, který za 3 hospodářské roky předcházející podání žádosti podal prohlášení o sklizni nebo prohlášení o produkci a prohlášení o zásobách podle zákona o vinohradnictví a vinařství, pokud k tomu měl zákonnou povinnost – Tato podmínka, která je kontrolována od roku 2008, měla za následek zamítnutí cca 120 žádostí z celkového počtu 150 zamítnutých žádostí (celkem bylo přijato 742 žádostí o podporu).

Vinařský obzor (1–2/2010) 41

100

59,90

48,50

23,90

31,30

71,30

73,60

69,60

64,90

74,80

2009

2010

2011

2012

2013

Rok Rozpočet na restrukturalizaci a přeměnu vinic (mil. Kč) Rozpočet na podporu na investice (mil. Kč)

Tabulka 1 Porovnání sazeb dle NV č. 245/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se sazbami v roce 2009 Max. sazba dle nařízení vlády vyplácená v roce 2008 (Kč/ha)

Sazba vyplácená (Kč/ha) v roce 2009

Změna odrůdové skladby

365 000

156 556

Snížení produkce révy vinné při zachování prod. potenciálu zvýšením počtu keřů (do roku 2008 zvýšení počtu keřů ve vinici)

150 000

64 338

Přesun vinice do svahu

400 000

171 568

Ochrana vinice před zvěří – hromadná

90 000

38 603

Ochrana vinice před zvěří – individuální

50 000

21 446

Ochrana vinice před ptactvem – pasivní

30 000

422

Ochrana vinice před ptactvem – aktivní

20 000

282

Vinařský obzor (1–2/2010)

Počty žádostí jsou v tomto grafu uvedeny dle jednotlivých opatření a žadatel může opatření na žádosti libovolně kombinovat. Z toho důvodu je součet počtu žádostí dle jednotlivých opatření vyšší než skutečný počet podaných žádostí. Z celkového počtu 742 skutečně podaných formulářů žádostí bylo celých 525 žádostí podáno na opatření Ochrana vinice před ptactvem pomocí pasivní a aktivní ochrany. Na opatření Ochrana vinice před ptactvem bylo podáno největší procento žádostí (71 %), a toto opatření bylo provedeno i na největší ploše (viz graf č. 5). Opět je třeba uvést, že žadatel může na jednotlivých půdních blocích opatření libovoně kombinovat, a proto je celkový počet restrukturalizovaných hektarů nižší než ten uvedený na grafu č. 5. Na tomto grafu je uvedena výměra, na které byla provedena jednotlivá opatření a na kterou byla vyplacena podpora v rámci těchto opatření. Na grafu č. 6 je pak uvedena výše ﬁnančních prostředků vyplacená na jednotlivá opatření. Na opatření ochrana vinice před ptactvem bylo vyplaceno 3,5 mil. Kč. Ačkoliv na toto opatření bylo přijato 525 žádostí. Podíl prostředků daných na toto opatření činil 5 % z národní obálky a tento poměr byl dán nařízením vlády č. 245/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Na ostatní „výsadbová“ opatření bylo celkem vyplaceno 67,7 mil. Kč na 217 podaných žádostí. 2) Prémie za vyklučení vinice SZIF přijímá žádosti o Prémii za vyklučení vinice od roku 2008 a poprvé tuto podporu vyplatil v roce 2009. Podpora ve výši 417 tisíc Kč na výměru 2,35 ha byla vyplacena na 2 žádosti z celkového počtu 8 podaných žádostí. Zbylé žádosti byly zamítnuty buď z důvodu nevyklučení vinice, která měla být dle nařízení vyklučena do 31. 5. 2009, nebo z důvodu nepodání povinných prohlášení o sklizni Registru vinic. V roce 2009 bylo přijato 6 žádostí, které jsou v současné době administrovány a podpora bude žadatelům vyplacena do 15. 10. 2010. Žádosti o podporu na toto opatření mohou žadatelé podávat naposledy do 31. 7. 2010 a tyto žádosti budou vyplaceny do 15. 10. 2011. Dne 1. 8. 2010 bude tento dotační program ukončen.

Ekonomika

Graf 4 Počet vyplacených žádostí o podporu (v ks) na jednotlivá opatření v roce 2009

Změna odrůdové skladby

120

Zvýšení počtu keřů při zachov. prod. potenciálu

216

77 1

Ochrana vinice před zvěří – hromadná Ochrana vinice před zvěří – individuální Ochrana vinice před ptactvem – aktivní

417

Ochrana vinice před ptactvem – pasivní

Graf 5 Výměra (ha), na kterou byly vyplaceny prostředky dle jednotlivých opatření v roce 2009

1,2 305 269

162 337

Změna odrůdové skladby 2 318

Zvýšení počtu keřů při zachov. prod. potenciálu Přesun vinice do svahu Ochrana vinice před zvěří – hromadná Ochrana vinice před zvěří – individuální Ochrana vinice před ptactvem – aktivní

9 180

Ochrana vinice před ptactvem – pasivní

Graf 6 Prostředky vyplacené v roce 2009 (v mil. Kč) v rámci jednotlivých opatření

0,9

2,6

Změna odrůdové skladby

3,5

3) Podpora na investice v rámci SOT s vínem O podporu na investice v rámci SOT s vínem mohli žadatelé poprvé zažádat v roce 2009. Pro vinařský rok 2009/2010 SZIF přijal 254 žádostí, z čehož bylo 127 žádostí na pořízení nového ﬁltru na víno, 68 žádostí na pořízení nového lisu na hrozny a 59 žádostí na pořízení nové speciální kvasné nádoby pro získávání červeného vína s aktivním zařízením k potápění matolinového klobouku. Tyto žádosti procházejí v současné době administrativní kontrolou a podpora bude žadatelům vyplacena do 15. 10. 2010.

Přesun vinice do svahu

Zvýšení počtu keřů při zachov. prod. potenciálu Přesun vinice do svahu

Ochrana vinice před zvěří – hromadná 42,2

Ochrana vinice před zvěří – individuální 0,17

8,9

Ochrana vinice před ptactvem – aktivní Ochrana vinice před ptactvem – pasivní

Vinařská technologie

Vinařský obzor (1–2/2010) 43

Posílení a stabilizace barvy červených vín Barva je základním parametrem pro hodnocení červeného vína. Mimo kvantitativního aspektu (intenzita barvy) je svrchovaně důležitý i kvalitativní aspekt (nuance, stabilita). Povaha pigmentů určuje jejich stabilitu v čase. Během macerace se v tekuté fázi uvolňují pigmenty (antokyany). Rozpouštění je funkcí teploty a koncentrace etanolu. Mechanické působení zesiluje také extrakci těchto sloučenin.

Přidání speciﬁckého enzymatického preparátu prostřednictvím jeho hlavní pektinázové aktivity dovoluje usnadnit rozpouštění barevných sloučenin, tříslovin a aromat. Kromě toho některé kvasinky rodu Saccharomyces cerevisiae svojí schopností pohlcování polyfenolů a svým enzymatickým potenciálem mohou přispět ke kvalitě zbarvení červeného vína. Díky získaným posledním poznatkům z chemie fenolických sloučenin mohl být vypracován nový postup ke zlepšení a stabilizaci barvy červených vín. Spočívá v synergii enzymatického preparátu a enologických kvasinek, kdy každý z nich má určité speciﬁcké a originální vlastnosti. Počas alkoholového kvašení nastávají mezi kyselinami, vinylfenoly a antokyany početné reakce, vedoucí k syntéze složitých a stabilních pigmentů. Sem patří vinylpyranoantokyany (Fulcrand et al., 1996 a Schwartz et al., 2003) a portisiny (Olivera et al., 2007). Vinylpyranoantokyany jsou oranžové pigmenty, vzniklé reakcí mezi antokyanem a vinylfenolem nebo kyselinou skořicovou. Portisiny jsou modré pigmenty, vytvořené z karboxypyranoantokyanu (Fulcrand et al., 1998) a vinylfenolu nebo kyseliny skořicové. Ve světle těchto nových údajů porozumíme, že v případě výroby čer-

veného vína i přes některé převzaté názory jsou kyselina skořicová a vinyly základními prvky tvorby některých zajímavých stabilních pigmentů, které mohou mít pozitivní účinek na výslednou kvalitu vína. Hlavním zdrojem kyseliny skořicové a vinylfenolů je deesterifikace kyseliny kutarové na kyselinu kumarovou prostřednictvím specifické aktivity cinnamylesterázy a její dekarboxylace na vinylfenol, katalyzovaný aktivitou cinnamát dekarboxylázy kvasinek Saccharomyces cerevisiae o charakteru nazvaném pof (Phenolic Off Flavour). Takže synergie těchto dvou enzymatických aktivit, obsažených jednak v enzymatickém preparátu a jednak přítomný v kvasinkách umožňuje posílení tvorby stabilních pigmentů. Cílem této studie je ověření úlohy této cinnamylesterázy a charakteru pof kvasinek, použitých k posílení a stabilizaci barvy. Materiály a metody Experimenty jsme prováděli na Syrahu z oblasti apelace Côtes-du-Rhône. Kvasinky použité v této studii byly vybrány DSM Food Specialities pro jejich schopnost vyjádřit charakter pof (phenolic off flavour): FermiRouge jej vyjadřuje málo (pof–), zatímco Ferrmicru XL jej vyjadřuje víc (pof+). Použi-

Sklepní hospodářství Známá kniha rakouského odborníka dipl. Ing. Roberta Steidla, obsahující kompletní technologii sklepního hospodářství od zpracování hroznů až po marketing vína, je založena na současných technologických poznatcích a moderních přístupech při výrobě vína. Vychází z rakouských zvyklostí a právních předpisů, ovšem text je doplněn poznámkami vysvětlujícími aplikace příslušných témat na naše podmínky.

472 Kč (včetně DPH)

tým enzymem byl Rapidase® Maxifruit. Tento enzymatický preparát na bázi pektinázy vykazuje značnou sekundární aktivitu typu cinnamylesterázy. Parametry enzymu a charakteru pof byly zkříženy tak, aby vytvořily čtyři podmínky; každá z podmínek byla provedena v triplikátu: – kvasinky s kmenem pof–, bez enzymu (referenční podmínka); – kvasinky s kmenem pof+ bez enzymu; – kvasinky s kmenem pof– a 3 g enzymu/ /100 kg hroznů; – kvasinky s kmenem pof+ a 3 g enzymu/ /100 kg hroznů. Závěr Konstatovali jsme zvýšení barevné intenzity po přidání enzymatického preparátu od DSM Food Specialities (+11 % až +18 % oproti referenčnímu souboru) a to beze změny nuance. Tato barva je tvořena pigmenty stabilnějšími vůči SO2, mezi nimi vinylpyranoantokyany (oranžový pigment). Ty však nemohou zcela vysvětlit posílení barvy, protože by měly vliv na nuance. Molární součet ukazuje, že velké množství zreagované kyseliny kutarové nebylo zjištěno. Můžeme tedy předpokládat vytvoření dalších modrých a červených barevných sloučenin, vysvětlující toto zesílení barvy ve všech vlnových délkách. Např. portisiny, modré pigmenty mohly být vytvořeny z karboxypyranoantokyanu a kyseliny kumarové a/nebo vinylfenolů. Anebo existuje ještě jiný způsob, polymerizací vinylfenolů mezi sebou a s antokyany, při kterém se také tvoří modré pigmenty (Hélène Fulcrand, INRA, osobní sdělení, 2008). Analýza těchto sloučenin by mohla potvrdit tuto hypotézu. (ako)

» »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Pramen: Revue des Oenologues, č. 133, říjen 2009, s. 8–10

Vinařský obzor (1–2/2010)

Vinařská technologie

Ing. Bronislav Pavelka Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Brno

Vína ročníku 2009 je možné přikyselit Letos poprvé mohou vinaři při výrobě vína použít kyselinu. Na návrh předložený ministrem zemědělství Ing. Jakubem Šebestou přijala vláda na své schůzi 4. ledna návrh usnesení, kterým se povoluje přikyselování pro vinařský rok 2009/2010.

Legislativa ES povoluje každoročně přikyselovat jen v jižních státech EU, které spadají do vinařské zóny C I, C II, C III. Česká republika však spadá do vinařské zóny A (oblast Čechy) a vinařské zóny B (oblast Morava) a přikyselovat se může, jen pokud je schválena výjimka. Možnost povolit přikyselování samotnými členskými státy je dána novou legislativou, a to nařízením Rady (ES) č. 1234/ /2007 v platném znění (příloha XVa a část C). V minulosti se o výjimku muselo žádat v Bruselu, kde se o jejím povolení či nepovolení také rozhodovalo. Letošní vinobraní bylo povětrnostně velmi příznivé, z pohledu dosažených cukernatostí sklizených hroznů. Kvalita hroznů se však neposuzuje pouze z hlediska dosažené cukernatosti, ale i z pohledu množství a kvality organických kyselin obsažených v hroznech. Přikyselování v ČR je však povoleno v souvislosti s „nepříznivými“ povětrnostními podmínkami, které zapříčinily u některých odrůd (šarží) velmi nízký obsah celkových kyselin, který by mohl velmi nepříznivě ovlivnit kvalitu konečného produktu – vína. Chemické složení vína má přímou souvislost se senzorickými vlastnostmi daného vína. Aby bylo víno svěží a harmonické, je nutné, aby zejména obsah kyselin, alkoholu, zbytkového cukru a taninů byl ve víně zastoupen v příznivém poměru. Každý extrém ubírá na harmonii vín. Obsah kyselin má také zásadní vliv na mikrobiální stabilitu vín a přímo ovlivňuje pH. Je-li pH vysoké (tedy obsah kyselin je nízký), tak je víno mnohem náchylnější ke vzniku chorob. Dále u vín s vyšší kyselinou není nutno při výrobě aplikovat vyšší dáv-

ky oxidu siřičitého jako u vín s nízkým obsahem kyselin. Z výše uvedených důvodů uvádím základní přehled pravidel souvisejících s přikyselováním, která je nutno z pohledu obecně závazných právních předpisů dodržet.

5. 6.

Přikyselovat lze vína s přívlastkem nebo vína, u kterých nebyl při výrobě použit cukr. Přikyselování a odkyselování jednoho produktu se také nepřipouští. Přikyselování vína může proběhnout

Přikyselovat lze L (+) kyselinou vinnou, L (-) kyselinou jablečnou, DL kyselinou jablečnou a kyselinou mléčnou. Kyselina vinná, také nazývaná L(+) vinná, musí být zemědělského původu a získaná zejména z vinařských produktů. Musí splňovat kritéria stanovená ve směrnici 2008/84/ES. Přikyselování čerstvých vinných hroznů (rmutu), hroznového moštu, částečně zkvašeného hroznového moštu a mladého vína v procesu kvašení lze provést až do výše 1,5 gramů na litr (vyjádřeno jako kyselina vinná). Mladé víno v procesu kvašení je deﬁnováno jako víno, u kterého dosud neskončilo alkoholové kvašení a které není odděleno od kalů. Přikyselení vína lze provést až do výše 2,5 gramů na litr (vyjádřeno jako kyselina vinná). Přikyselení a obohacování (slazení moštů nebo rmutů) jednoho produktu se vzájemně vylučují. Nelze přikyselovat produkt, který byl nebo bude vyroben za přídavku cukru.

pouze v podniku vyrábějícím víno a ve vinařské zóně, ve které byly sklizeny hrozny použité k výrobě daného vína. Jestliže tuzemský výrobce zpracovává hrozny z Maďarska (z vinařské zóny C I), tak tuto surovinu nemůže přikyselovat. Přikyselování musí být nahlášeno na SZPI, nejpozději do druhého dne. Postačuje nahlášení prvního přikyselování, ostatní přikyselování se zaznamenávají do evidence. K tomuto účelu lze využít tiskopis „Oznámení o zvyšování/snižování obsahu kyselin“, který lze najít na stránkách SZPI ve spodní části stránky v „souvisejících dokumentech“. http://www.szpi.gov. cz/docDetail.aspx?docid=1006609&docType=ART&nid=11427 Údaje o přikyselování se zaznamenávají do vinařské evidence (datum, množství, použitý druh kyseliny). Přikyselování musí být uvedeno na průvodním dokladu, na jehož základě bylo takto ošetřené víno uvedeno do oběhu.

– nejen pro chlazení při řízeném kvašení, ale i pro vytápění! Zřejmě nemá smysl neustále opakovat, proč je pro vinaře při výrobě vína důležitá technologie umožňující udržení optimální teploty moštu v průběhu kvašení. Vinařské ﬁrmy v dnešní složité době jistě zajímá to, jak snížit své náklady. Je fakt, že ceny energií jsou významnou položkou provozních nákladů a investice do technologie řízeného kvašení je rovněž poměrně vysoká. Ví, jak na to. Jeden agregát na řízené kvašení a vytápění – úspora investičních nákladů Tepelné čerpadlo – šetří Vaše peníze Řídící systém – snadné a přehledné ovládání celého chladícího a topného systému Variabilní technologický rozvod – snadná možnost rozšíření A nyní trochu k samotné technologii: při kvašení zejména bílých a růžových vín je třeba kvasící mošt chladit, aby průběh kvašení byl pozvolný, přívlastková vína neprokvasila do příliš vysokých alkoholů a udržela si svou svěžest a lehkost. Naopak víno je potřeba zahřát, například u červených vín při odbourávání kyseliny jablečné za použití enzymů nebo při čeření bílých a růžových vín. Každý ze střídajících se procesů probíhajících při výrobě vína si žádá jinou teplotu a zároveň zvláštní agregát, který ji dodá.

A - TECHNOLOGY s.r.o.

Existuje ale dostupná technologie, která umí jak chladit, tak ohřívat. Vlastnit dva zdroje z toho jeden pro vinařskou technologii a druhý pro vytápění budovy, je značně neekonomické, zvláště když každý je využíván pouze z několika mála procent svého potenciálu a to pouze několik měsíců v roce. Po zbytek roku je tato technologie nevyužita. Moderním kompaktním řešením termických požadavků vinaře jsou chladící jednotky s tepelným čerpadlem. Tato technologická zařízení lze využít nejen při výrobě vína, ale v kombinaci např. s podlahovým vytápěním nebo klasickými či tichými multifunkčními teplovzdušnými jednotkami (fan-coil). Dále je navíc vhodná i jako zdroj tepla pro vytápění, zdroj chladu pro klimatizaci skladových prostor a kanceláří, obytných prostor nebo v případě instalace tepelného výměníku i pro ohřev bazénů (např. u penzionů), případně skleníků. Zařízení plně nahrazuje funkci klimatizace, kotle na plyn či tuhá paliva, ale jeho využití je mnohem variabilnější v kombinaci s technologií řízeného kvašení. Dodavatel této technologie, společnost A-TECHNOLOGY, tak může zaručit požadovanou stabilní teplotu po celý rok při nízkých provozních nákladech.

Provoz a všechny potřebné měřící, regulační, signalizační a zabezpečovací okruhy využívají nejmodernějších řídících systémů, které optimalizují provozní náklady. Ovládání je možné i přes internet z jakéhokoli osobního počítače. Uživatel má tak naprostý přehled o aktuální činnosti zařízení a průběhu všech procesů. Tato technologie využívá součásti vyrobené v Evropské unii a splňuje ty nejnáročnější požadavky kladené na potravinářské provozy. Břeclavská společnost A-TECHNOLOGY zajišťující její realizaci formou komplexní dodávky na klíč, tj. od projektu přes montáž až po kompletní zprovoznění včetně zaškolení obsluhy. To, že se jedná o opravdové profesionály dokazují uvedené realizace na jižní Moravě, např. MORAVÍNO s.r.o. Valtice, Réva Rakvice nebo Střední odborná škola vinařská ve Valticích. Pro další zájemce z řad vinařů pořádá společnost A-TECHNOLOGY bezplatný odborný informační seminář, který se bude konat 18. února 2010 od 9:00 hod. ve Valtickém zámku v přednáškovém sále Národního vinařského centra. Účastníci semináře zde obdrží nejen bližší technické informace, ale budou rovněž informováni o možnostech získání dotací na pořízení této moderní efektivní technologie chlazení a vytápění. (pr)

inzerce©

Moderní energeticky úsporná technologie pro vinaře

Vinařský obzor (1–2/2010)

Vinařská technologie

Zdeněk Vrbík

SIMEI a Enovitis 2009 V pořadí již 23. bienále veletrhu vinařské a vinohradnické techniky SIMEI a Enovitis se letos poprvé konalo v prostorách nového výstaviště na severozápadním okraji Milána ve čtvrti Rho. V souvislosti s pětidenním veletrhem, který se konal od 24. do 28. listopadu, byly jako každoročně uspořádány mezinárodní odborné konference. Tentokrát se věnovaly tématům Sklo, udržitelnost životního prostředí a kvalita výrobku, Udržitelnost vinohradnictví a vinařství: směry, technologie a perspektivy a Marketingové a technologické perspektivy v sektoru nápojového průmyslu. Čtvrtá konference nesla název Extra panenský olivový olej: nový segment trhu.

ENOVITIS Vinohradnické sloupky Vystavovatelé z východní Evropy byli zastoupeni v technologicky spíše méně náročnějších oblastech, např. výrobci dřevěných sudů z Bulharska nebo vystavovatelé z Maďarska, kteří nabízeli dřevěné sloupky z akátu. V době, kdy se na trhu objevují kvalitní moderní sloupky z lisovaného betonu s robustní vnitřní drátěnou výztuží a sloupky z pozinkovaných ocelových proﬁlů, se obyčejný dřevěný sloupek zdá být archaickou záležitostí. Podle maďarských vystavovatelů ne tak docela, protože vinice s akátovými sloupky, v jejichž prospěch hovoří nižší cena, jsou zrovna tak vhodné pro sběr kombajnem jako vinice se sloupky Foto archiv autora

„Vývoz italských strojů a zařízení pro výrobu a lahvování vína za rok 2009 bude, zdá se, podle průběžných ukazatelů oproti roku 2008 nižší, ale ne o tolik nižší, o kolik procent vykazují meziroční propad jiné italské strojírenské a technologické obory,“ uvedl při zahájení letošního ročníku SIMEI, v úterý 24. listopadu, Mario Dal Cin, prezident italské Asociace výrobců a dodavatelů strojů a zařízení pro enologii Anformape (Associazione nazionale fornitori macchine, attrezzature e produttori per enologia). Při stejné příležitosti Alberto Giorgetti z italského Ministerstva hospodářství a ﬁnancí dodal: „Tento sektor italského průmyslu by mohl být vzorem pro ostatní. Prokázal svoji schopnost přicházet neustále s novými nápady a zajímavými inovacemi a díky kvalitě svých výrobků dominovat na etablovaných trzích a postupně získávat trhy nové. To je charakteristickým znakem pro všechna průmyslová odvětví, u kterých se již pomalu začínají objevovat první signály oživení.“ Oproti předchozímu ročníku 2007 vykázal tento ročník milánského veletrhu, který připadl na období těžké konjunktury světového hospodářství, 10% nárůst počtu vystavovatelů. V absolutním vyjádření je to 850 vystavovatelů z 28 zemí (mezi nimi žádný český ani slovenský vystavovatel) na celkové ploše 100 000 m2. Pomalu tak roste i počet domovských zemí vystavovatelů. SIMEI

a Enovitis je ale mezinárodním veletrhem nejen díky mezinárodnímu složení vystavovatelů, ale také návštěvníků. Zahraničních návštěvníků bylo celkem 9 575. Pomalejší růst počtu zemí, z nichž vystavovatelé pocházejí, bývá u úzce specializovaných veletrhů běžný, třebaže se tematické zaměření veletrhu rozšiřuje – technika a technologie pro pěstování a zpracování oliv a olivového oleje je novinkou z poledních let. Hned první den otevření výstavy byl zaznamenán 7% nárůst počtu návštěvníků oproti počtu návštěvníků po prvním dnu před dvěma lety. Celkový počet platících návštěvníků nakonec činil 51 545, což je číslo srovnatelné s rokem 2007. Organizátoři výstavy to vzhledem k současné hospodářské recesi považují za úspěch.

1 Rycí stroj Gramegna

Vinařská technologie

z lisovaného betonu. Ve Francii to úspěšně vyzkoušeli. V Itálii jsou ale k mechanizované sklizni ve vinicích s dřevěnými sloupky skeptičtí. Dřevěné sloupky nabízeli ale i někteří italští vystavovatelé jako doplněk sortimentu sloupků z lisovaného betonu a pozinkovaných ocelových proﬁlů.

Foto archiv autora

Rycí stroje U nás doposud málo známé rycí stroje v Miláně vystavovala jako jediná firma Gramegna, která je jejich původcem, neboť právě myšlenka zkonstruování takového přídavného zařízení za traktor stála na samém začátku historie této firmy. Ta se začala psát v roce 1960, kdy ji založili tři bratři, jejichž příjmení nese firma dodnes ve svém názvu. První rycí stroj byl oficiálně představen v roce 1965 na 67. Zemědělském veletrhu ve Veroně, kde získal ocenění „inovativní stroj“. V následujících letech byl stroj dále zdokonalován a o jeho úspěchu na trhu svědčí fakt, že začal být hojně kopírován dalšími výrobci. Vedle v Itálii dnes již tra-

Foto archiv autora

2 Postřikovač Bertoni

dičních klasických rycích strojů, které mají rýče zavěšené na příčně uložené klikové hřídeli, představila ﬁrma Gramegna rycí stroj s bočním rytím, který má klikovou hřídel na do boku výsuvné rycí jednotce uloženou souběžně s kardanem. Postřikovač Zajímavý postřikovač s názvem Arcobaleno (duha) představila ﬁrma Bertoni Green Technology, s. r. l. Jedná se o úsporný (sám výrobce jej ve svých propagačních materiálech popisuje doslova jako „tunelový“) postřikovač, který funguje na principu dvou protilehlých stěn, jež obklopí řádek vinice z obou stran. Na obou stěnách jsou proti sobě do kříže uspořádány trysky a sací zařízení. Postřik, který se nezachytí na révě, se tak vrací zpět do zásobníku a dále cirkuluje mezi stěnami dokola. Toto řešení snižuje spotřebu postřiku, protože ten se nedostane volně do ovzduší. Pokud se postřik nezachytil na listech révy, vrací se zpět. Zároveň je toto řešení ohleduplnější ke zdraví řidiče

Vinařský obzor (1–2/2010) 47

traktoru, který nedýchá kapénky jedovatého postřiku ani výpary z jedů. S postřikovačem Arcobaleno je možné provádět postřik i při silném větru a není potřeba projíždět po obou stranách řádku, neboť takto je možné ošetřit postřikem keř z obou stran při jednom projetí. U některých ukazatelů lze dosáhnout až dvojnásobné efektivnosti a úspor nákladů ve srovnání s užitím běžného postřikovače. Při vyhodnocování výsledků provozu postřikovače Arcobaleno značky Bertoni spolupracovala Fakulta ekonomie a zemědělského inženýrství Univerzity v Boloni. Nápad byl patentován a na Mezinárodní výstavě zemědělských strojů EIMA 2005 v Boloni obdržel cenu za technickou inovaci. Podobné ocenění dostala vystavovaná inovovaná verze tohoto postřikovače na mezinárodní odborné výstavě pro vinařství Sitevi ve francouzském Montpellier, která se konala o týden později než vinařský veletrh v Miláně. Ožínače, předřezávačky a mulčovače Zatímco tunelový postřikovač firmy Bertoni je celkem novinkou, tunelové diskové nebo lištové předřezávačky a ožínače, jaké na Enovitis představily např. firmy I.ME.CA a Orizzonti, jsou dnes téměř samozřejmostí. Prvně jmenovaná firma představila také pojízdné mulčovače a sběrače šlahounů (až do délky 1,8 m) se zásobníkem – dva produkty, jejichž použití se navzájem vylučuje. Podle představitelů firmy dnes není trend mulčovat a nechat kousky šlahounů ležet na zemi, protože nemocné kusy dřevin tak zůstávají ležet ve vinici, ale odřezané šlahouny sesbírat, odvézt z vinice a zpracovat třeba na peletky. Společnost I.ME.CA má ve své nabídce také vinohradnický sklízecí kombajn, ovšem nikoliv se samostatným pohonem, ale jako přídavný vlek za traktor. SIMEI Vinifikátor Firma Sirio Alberti, která je součástí skupiny Della Toffola, představila patentovanou novinku v oblasti kvašení červených vín pro dosažení intenzivnější barvy a nižšího obsahu tříslovin pod názvem Follatore sfera. Zařízení využívá kysličníku uhličitého, který se uvolňuje při kvašení vína a stoupá nahoru do prázdného prostoru nad matolinový klobouk. Tento kysličník uhličitý je pak stlačen zvonem dolů pod úroveň hladiny zrajícího vína, kde se (jako zvon) vychýlí na jednu stranu a uvolní kysličník uhličitý, který byl pod ním soustředěn. Tím se víno rozvíří a promíchá, čímž se uvede znovu do kvašení. Tento cyklus se několikrát opakuje. Tyto lisy je možné dodat již od kapacity 100 q výše.

3 Chladicí zařízení Zudek

Chladicí zařízení Stejně jako postřikovač značky Bertoni, klade důraz na ekologii a nízkou spotřebu ener-

Vinařský obzor (1–2/2010)

Vinařská technologie

Foto archiv autora

Kopulový viniﬁkátor Della Toffola Viniﬁkátor nové koncepce pro jemné nakládání s výlisky. Ponoření zvonu s kysličníkem uhličitým pod úroveň matolinového klobouku se děje bez přímého kontaktu výlisků s ocelovou strukturou a následných problémů s tím spojených. S tímto procesem souvisí následný efekt promíchání způsobený únikem kysličníku uhličitého po skončení každého cyklu.

4 Mobilní lahvovací linka

Po naplnění a započetí kvašení se horní část viniﬁkátoru začne naplňovat kysličníkem uhličitým, který se soustředí pod zvonem. Přebývající kysličník uhličitý unikne mimo.

Pohyb pístů začne jemně stlačovat dolů polštář kysličníku uhličitého soustředěného pod zvonem.

Zvon dokončil pohyb a zastavil se uprostřed nádoby s moštem soustřeďuje pod sebou kysličník uhličitý.

Nakloněním zvonu se kysličník uhličitý uvolní, čímž rozvíří výlisky.

Poté, co zvon uvolnil kysličník uhličitý, se ve vychýlené poloze pomalu opět zvedne nahoru.

Když dosáhne výchozí úrovně (nad úrovní matolinového klobouku), vrátí se z vychýlené do původní polohy a celý cyklus se opakuje.

gie také chladicí zařízení (tzv. chiller) ﬁrmy Zudek. Společnost sice sídlí na italském území, v okolí přístavního města Terst, založili ji ale slovinští majitelé. Chladicí zařízení značky Zudek chladí tichými a energeticky úspornými elektromotory pouze nejnutnější minimální množství amoniaku. Provoz agregátu (zdroje chladu), který je tak nejen ekonomický, ale i ekologický – odpovídá ekologickým normám z Kjóta – je totiž kompletně řízen počítačem. Zátky – všehochuť materiálů Podobně jako u vinohradnických sloupků, kde se dnes vedle klasických dřevěných nabízejí i sloupky z moderních materiálů, byly na milánské výstavě k vidění rovněž zátky z pestré škály materiálů – od klasických korkových přes syntetické zátky z různých umělých materiálů v nejrůznějších přirozených i nepřirozených barvách až po dosud netradiční skleněné zátky zajišťující mnohem větší těsnost něž zátky tradiční. K otevření lahví uzavřených takovýmito skleněnými zátkami navíc není třeba vývrtky.

Pojízdné lahvovací linky Latinské přísloví „Finis coronat opus“ – „Konec korunuje dílo“ platí pro vinaře možná dvojnásob, protože teprve při lahvování vína se zúročí veškerá námaha, která byla vložena do pěstování vinné révy, sběru hroznů, a důmysl a nápaditost vynaložené při výrobě vína. Je-li lahvování provedeno nesprávně, může naopak veškeré vynaložené úsilí vinaře zhatit. Problém kvalitního, rychlého a pohodlného lahvování může snadno vyřešit moderní lahvovací linka, která je ale velkou investicí, již si většina vinařů nemůže dovolit. Existuje jedno řešení, jak ušetřit výdaje za nákup technologicky vyspělé lahvovací linky. Toto řešení je navíc bez nákladů na údržbu a skladování. Stroj vinaři nezabírá místo, pokud je momentálně nepotřebný, a není k němu třeba personálu, který umí linku ovládat. Tím řešením je pronájem pojízdné lahvovací linky. Moderní lahvovací linky (lze lahvovat i šumivá vína, lepit na láhve viněty jako u stacionárních lahvovacích linek) renomovaných značek jako GAI,

Kosme apod. jsou umístěny na nákladních automobilech a firmy vlastnící takovou mobilní lahvovací linku s ní přijedou za vinařem až k jeho sklepu. Firma poskytující takovouto službu, mezi vystavovateli byly např. italské firmy Nuova Enovit a Ca´ Ferro nebo rakouská firma RWA Raiffeisen AG, zajistí odborníka, který na místě vyhodnotí kvalitu vína určeného k lahvování a určí vhodný postup při lahvování. Poskytovatel služby tak přebírá zodpovědnost za případné poškození nebo změnu kvality vína způsobenou lahvováním. V Itálii se myšlenka pojízdných lahvovacích linek začala realizovat na přelomu 70. a 80. let (leč na SIMEI byla tato myšlenka představena poprvé a byla novinkou i pro některé malé italské neprofesionální vinaře) a v posledních dvou desetiletích vykazovala obrovský růst. V 80. letech bylo na takových mobilních linkách lahvováno přibližně 5 milionů lahví ročně, dnes je to již téměř 40 milionů. Tento systém funguje i v jiných zemích jako Rakousko, Švýcarsko, Francie, Jihoafrická republika nebo USA. Lze očekávat, že sektor poskytovatelů služeb pojízdných lahvovacích linek i nadále poroste, neboť se zřejmě bude lahvovat stále více, protože výrobci vín (a to i malovýrobci) budou stále více hledět na přidanou hodnotu a budou upřednostňovat prodej lahvovaných vín před víny sudovými. Většina provozovatelů mobilních lahvovacích linek nabízí své služby již při množství od 6 000 lahví, některé firmy ale již od 2 000 lahví, a vycházejí tak vstříc malovinařům, pro které by bylo naprosto nerentabilní pořizovat si lahvovací linku. Vedle pojízdných lahvovacích linek, které byly asi nejzajímavější a nejviditelnější novinkou na nedávno skončeném bienále veletrhu SIMEI a Enovitis, potvrzuje trend orientace výrobců zařízení pro enologii nejen na velké vinařské podniky, ale stále více i na menší vinaře, rovněž nabídka menších mlýnkoodzrňovačů s kalovými čerpadly o kapacitě 50 nebo 80 q/h firmy Siprem International nebo firmy Zambelli Enotech. Ta se obzvláště specializuje na stroje menších kapacit vhodné pro malé vinaře, kteří se vinařství věnují jen jako krásnému koníčku.

Vinařská technologie

Vinařský obzor (1–2/2010) 49

Proti Botrytis a jiným ve sklepě Po mnohaleté práci o plísňových zemitých příchutích a na žádost mnoha vinařů jsme se orientovali na výzkum řešení v boji proti Brettanomyces od hroznu k vínu, opírajíce se o výzkum ochrany proti botrytidě a realizaci různých enologických postupů.

Výroba kvalitního vína spočívá na dobrém zdravotním stavu hroznu. Ten závisí především na zachování celistvosti pokožky bobulí. Pokožka vytváří účinnou bariéru na ochranu bobulí před infekcí mnoha typy hub, z nichž nejvíce škodlivými jsou Botrytis cinerea a plísně rodu Aspergillus a Penicillium. Při výrobě vína se mikroorganismy pocházející z hroznu střídají podle své tolerance k prostředí. Často pak nacházíme nežádoucí mikroorganismy jako octové bakterie, některé mléčné bakterie a určité kvasinky jiné než rodu Saccharomyces, především Brettanomyces, Kloeckera, Candida… Už dvacet let využívá enologie vybrané mikroorganismy k usnadnění výroby vína. Implantace kvasinek zvolených pro jejich fermentační kvality umožňuje účinně čelit některým nežádoucím domorodým kvasinkám, zvlášť Brettanomyces. Práce také ukazují vztah mezi časem realizace jablečno-mléčného kvašení (FML), včetně doby latence, a kontaminací Brettanomyces. Odtud také zájem o naočkování vína vybranými mléčnými bakteriemi, aby se snížila doba latence mezi alkoholovým kvašením (FA) a FML, a k urychlení kinetiky FML. Kromě toho se zdá, že existuje přímý nebo nepřímý vztah mezi bojem proti Botrytis cinerea aplikací antibotrytických přípravků a snížením přítomnosti Brettanomyces na hroznech. Výsledky Výsledky získané za dva roky pokusů jsou dokonale přiměřené. Sklizeň použitá na pokusy v roce 2008 byla z hlediska sanitárního horší než v roce 2007. Vliv antibotrytických přípravků na mikroorganismy bobulí Sčítání kvasinek a bakterií na bobulích hroznů nevykazuje signiﬁkantní rozdíl mezi kontrolní a ošetřovanou parcelou. Nicméně jsme zaznamenali menší diverzitu na úrovni morfotypu (vizuální aspekt) kolonií kvasinek z ošetřované parcely ve srovnání s kontrolní parcelou. Zaznamenali jsme také menší přítomnost plísní na hroznech, ošetřovaných antibotrytickými přípravky. Pod vlivem těchto fytosanitárních přípravků tedy došlo k určité selekci mikroorganismů.

Vliv antibotrytických přípravků a enologických postupů na bakterie vína Vliv antibotrytických přípravků na bakterie je velmi důležitý. Ať je použit jakýkoliv enologický postup, inhibují téměř všechny domorodé mléčné bakterie na počátku alkoholového kvašení a octové bakterie během celého procesu kvašení. Postup výroby vína má také pozitivní vliv na eliminaci domorodých bakterií. Při kvašení je jich tím méně, čím více je enologický proces zajištěn. U vzorků sířených, ale nenaočkovaných mléčnými bakteriemi se účinek antibotrytických přípravků projevuje zpomalením jablečno-mléčného kvašení u vzorků ošetřených hroznů ve srovnání se vzorky neošetřených hroznů. Tento proces způsobuje nejdelší průběh jablečno-mléčného kvašení. U procesu 0 tento neblahý účinek na jablečno-mléčné kvašení chybí. Na druhou stranu, u jablečno-mléčného kvašení realizovaného domorodými bakteriemi je nezanedbatelné riziko tvorby biogenních aminů, což se neděje u vybraných bakterií. U vzorků naočkovaných vybranými bakteriemi antibotrytické přípravky nemají žádný vliv na průběh jablečno-mléčného kvašení. Závěr a perspektivy U rizikových parcel, kde pravidelně vznikají problémy spojené s rozvojem nežádoucích kvasinek mají zajištěné enologické postupy a antibotrytické přípravky kromě svého prvotního poslání také celkově pozitivní vliv na

výrobu kvalitního vína. Tyto nástroje umožňují omezit kontaminující mikroorganismy od parcely (u antibotrytických přípravků) až po víno. Délka a kvalita kvašení daná působícími mikroorganismy se pak lépe zvládá. To je rozhodující, zvlášť u martinského z Beaujolais, které by mělo být vyrobeno rychle a u něhož spotřebitelé očekávají hodně ovocitosti a čirosti. Na konci těchto dvou let experimentování se zdají být nejzajímavějšími kombinacemi pro výrobu kvalitních vín: aplikace antibotrytických přípravků Switch® a Sekoya®, a použití výrobního procesu MVO nebo MPC podle toho, jakého vína chceme dosáhnout. Tato studie dobře ukazuje účinek antibotrytických přípravků na flóru bobulí. Mohlo by být zajímavé, kdybychom zašli dále v identifikaci mikroorganismů vyselektovaných těmito fytosanitárními produkty. Stejně tak byl demonstrován účinek fytosanitárních a enologických nástrojů na kvasinky jiných rodů než Saccharomyces. Poznání vlivu na Brettanomyces by speciálně umožnilo definovat postupy ošetření viniče a výroby vína tak, aby byly maximálně omezeny problémy způsobené těmito kontaminujícími kvasinkami. Budeme to mít na paměti při dalších pokusech, s použitím technik kvantitativní PCR v reálném čase. (ako) »

Pramen: Revue des Oenologues, č. 133, říjen 2009, s. 28–31

Moderní příprava červeného vína Autor: Robert Steidl; ISBN: 80-903201-7-1, stran: 72, formát A5 Překlad moderní odborné publikace rakouských odborníků R. Steidla a W. Rennera. Obsahuje moderní pohled na výrobu červeného vína, od vinohradnických aspektů přes princip výroby červeného vína, ošetřování rmutu, řízení a kontroly kvašení, zrání vína, čiření, ﬁltrace až ke stáčení do lahví.

176 Kč (včetně DPH)

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (1–2/2010)

Vinařská technologie

Ing. Aleš Gala Kobylí

Extrakce a stabilizace barviv u červených vín Jedněmi ze základních vlastností vína je vůně a barva, a tudíž i jejich získání, tedy extrakce a stabilizace, jsou jedněmi z nejdůležitějších procesů v technologii vína. Obzvláště v našich zeměpisných šířkách je nutno věnovat tomuto tématu více času, a to především v technologii červených vín. Vše začíná už při práci ve vinici k dosažení optimální technologické zralosti hroznů, a tím pádem i zralosti polyfenolických sloučenin, které jsou v tomto aspektu nejdůležitější. My se v tomto článku zaměříme spíše na technologické postupy.

taniny jsou charakterizovány jako rostlinné, trpké a bylinné. Šetrnost při zpracování na příjmu Každý nešetrný zásah při zpracování hroznů se rovná zvýšené extrakci především tvrdých, astirgentních a senzoricky nepřijatelných látek. To znamená, že se preferuje ruční sběr před mechanizovaným, sběr do co nejmenších kontejnerů je výhodou, stejně tak jako rychlost transportu a zpracování, separace různé kvality hroznů a zelených částí keře, odzrnění a nastavení jeho parametrů (rychlost podávání, otáčky, vzdálenost válečků mlýnku), volba transportu hroznů do mlýnkoodzrňovače a bobulí z něj do nádoby.

EXTRAKCE Faktory ovlivňující extrakci: Zralost suroviny Jak už bylo řečeno, na základě zralosti se odvíjí množství a kvalita anthokyaninů a taninů. Enologové říkají, že „dobré“ taniny jsou ty, které vínu dávají hutnou strukturu bez agresivní svíravé chuti, a „špatné“

Viniﬁkace Nejdůležitější část technologie rozhodující o podílu extrahovatelných látek pro kvalitu vína. Nastavení tohoto procesu propojeného s alkoholovou fermentací je již v rukou technologa. Co vše ovlivňuje tento proces? • rozměry a typ viniﬁkační nádoby: Co se rozměru týče, tak nejlepší zkušenosti podložené výzkumy splňuje poměr výšky k šířce 1:1 až 3:2, kde proces extrakce v závislosti na těchto fyzikálních vlastnostech je téměř optimální. Otevřené nádoby s ručním či pístovým ponořováním matolinového klobouku se doporučují spíše pro odrůdy typu Pinot Noir. Uzavřené nádoby se používají především na odrůdy kabernetového typu. Vše v kombinaci s řízením

Foto archiv autora

EXTRAKCE A STABILIZACE OBECNĚ Většina červených odrůd révy vinné, až na některé výjimky, má dužinu bez barviv a veškeré barevné komponenty, jako jsou anthokyaniny a taniny, které přispívají k barevnosti a struktuře vína, jsou situovány ve slupce. Dá se říct, že červené víno se obecně řadí k vínům macerovaným. Extrakce pevných částic hroznu (slupky, dužina, pecičky) je většinou spojena s alkoholovou fermentací moštu, ale existuji i jiné metody, kdy extrakce a macerace jsou rozděleny jako termoviniﬁkace. Správně provedená extrakce barvy a také vůně a chuti je navržení vhodného poměru základních fyzikálních parametrů (čas, teplota), což se dá jednoduše připodobnit k luhováni čaje. Příliš dlouho, intenzivně a se zvyšující se teplotou dochází k nadměrné extrakci nežádoucích látek, a tím znehodnocení především senzoriky vína. Tento jednoduchý příklad má u vína samozřejmě své světlé výjimky v závislosti na typu vína, které chceme vyrobit. Tak zvaná vína Primeur jsou určena k pití jako mladá – jejich aroma a ovocnost jsou zachovány kratší dobou macerace a převažují nad koncentrací polyfenolických sloučenin – na rozdíl od vín zvaných Premium – vína na zrání, která podléhají delší době macerace, jelikož vyžadují dostatečnou koncentraci taninů pro správný vývoj během zrání.

Obrázek 1

dávkování kyslíku ať už přirozeným nebo uměle simulovaným – mikrooxygenací. Od toho se odvíjí i výběr materiálu nádob – dřevo nebo nerez (více v části Stabilizace barviv). Ve všech případech se typ nádob kombinuje s četností, intenzitou a druhem promíchávání. • teplota a doba: Předtím, než budeme mluvit o nastavení teploty v průběhu fermentace, je také důležité zmínit využití teploty pro maceraci i mimo fermentační proces, jak využití nízké teploty při tzv. kryomaceraci, které se spíše vztahuje k extrakci aromatické části z hroznů, tak využití vysokých teplot někdy až k hranici 80 °C – termovinifikace. Volba teploty macerace spojené s alkoholovou fermentací se, jak už bylo výše zmíněno, odvíjí od typu vína, které chceme vyrobit. Vína typu Primeur je nejlépe fermentovat při teplotě kolem 25 °C, a to po dobu většinou jen pěti dnů (potom lisování), kdy dochází sice k menší extrakci polyfenolických látek, ale proces je více soustředěn na extrakci aromatických složek – vína jsou potom lehká, neastirgentní a ovocná. U vín typu Premium se využívá kombinace zvyšující se koncentrace alkoholu a vyšší teploty, a to těsně pod hranicí 30 °C. To je kompromis mezi teplotou, která ještě zaručí bezproblémový průběh fermentace, a dochází tak zároveň k dostatečnému vyluhování anthokyaninů a taninů. Pokud chceme, aby měla vína zaručený dlouhodobý vývoj při zrání v láhvi, užívá se ještě prodloužená postfermentační macerace matolin k extrakci hlavně taninů. • aerace: Viz Stabilizace barviv. Stočení z matolin a lisování Výzkum i praktické zkušenosti doporučují separovat samotok stočený z matolin, první frakci z lisování a poslední frakci lisování, kde jsou znatelné diametrální rozdíly ve složení a kvalitě. Samotok je méně extraktivní, ale bohatý na aromatické složky, kdežto lisované frakce jsou bohaté především na celkové polyfenolické sloučeniny (včetně anthokyaninů a taninů) a s tím spojený extrakt. Následně je možno lépe pracovat s výsledným produktem, který je většinou přesnou směsí a poměrem těchto frakcí, abychom dosáhli vhodných organoleptických vlastností. STABILIZACE BARVIV Je třeba myslet na tři základní důvody, proč by neměla být stabilizace barviv kompletně oddělena od macerace: • činnosti prováděné v průběhu vinifikace s macerací stejně tak jako doba mají stabilizační efekt: dávkování kyslíku, prolévání (délestages), extrakce taninů, eliminace kalů… • „nedá se stabilizovat to, co není extrahováno“. Pořadí různých sloučenin, které přechází do roztoku, se stanovuje v každém okamžiku procesu specifickými che-

Vinařský obzor (1–2/2010) 51

Foto archiv autora

Vinařská technologie

Obrázek 2

mickými metodami v kombinaci s technologickými kroky. Tato kombinace je spojena s různými metodami extrakce: například macerace v přítomnosti SO2, úpravy teploty, krátkodobá macerace v přítomnosti enzymů vedou úplně k jiným poměrům extrahovaných látek. • rozpustnost sloučenin není nekonečná. Nad určitou koncentrací závisející na míře extrakce dochází ke kondenzaci, degradaci – srážení, vyvločkování a krystalizaci barviv. Existují metody kontroly stability barviv v určitých fázích výroby, které jsou hojně využívány moderními vinařskými ﬁrmami ke správnému nastavení procesů. Nedochází tak ke ztrátám barevnosti. Proto je proces stabilizace barviv komplexní krok v technologii červeného vína a není dobré se soustředit pouze na jednu technologickou část. Kontrola je důležitá. Mechanismus: Barva vína je výsledkem přítomnosti velkého množství molekul vykazujících barevnost v UV-VIS oblasti. Vyskytují se v jednoduché formě – monomerech: • pyranoanthokyaniny, • xanthylium, ale hlavně v různě provázaných formách – oligomerech a polymerech – jako jsou: • kombinace anthokyninů s anthokyaniny (A-A), • kombinace anthokyaninů s taniny (A-T, T-A), • ty samé molekuly, ale spojené přes ethylový můstek (A-ethyl-T, A-ethyl-A),

• pyroanthokyaniny s taniny (pyrano A, pyrano A-T), • portisiny. Faktory ovlivňující extrakci: Volné anthocyaniny hrají velkou roli hlavně u mladých vín. Po jednom roce se ve víně vyskytuje již pouze 50 % volných anthokyninů z celkového množství a po 10 letech je jich už jenom méně než 20 %. Také se musí brát v úvahu, že volné anthokyaniny jsou citlivé na pH a přítomnost SO2. Hodnota pH je faktorem ovlivňující barevnost mnoha sloučenin. Mnoho reakcí anthokyninů s taniny je závislých na hodnotě pH: různé druhy anthokyninů mají rozdílnou reaktivitu. Odvozené sloučeniny jsou s časem mnohem více stabilní vůči pH a SO2, i když soudobé výzkumy zatím jednoduše neprokázaly pravidla tohoto vztahu. Např.: • oligomerní spojení A-T, T-A jsou citlivé na pH, • pyranoanthokyaniny, nepolymerické pigmenty, jsou docela stabilní vůči změně pH a hodnotám SO2. Stabilizace barviv je komplexním výsledkem sumy jevů, které je technolog schopen jen částečně ovlivnit. K tomu, abychom získali nejvíce barvy a ta byla stabilní, je rozhodující extrahovat dostatečné množství výše zmíněných sloučenin a maximalizovat tvorbu stabilních kombinací (hlavně extrakce sloučenin náchylných k vazbě s anthokyaniny) s omezením vlivu pH, vypadávání a adsorpci barviv.

Vady vína – rozpoznání – předcházení – odstranění Autor: Reinhard Eder a kol., ISBN 80-903201-6-3, počet stran 263, formát A5 Jelikož je pro vinaře usilujícího o nejvyšší kvalitu nežádoucí výskyt vín postižených nedostatky, vín vadných a nemocných jak osobně, tak i ﬁnančně silnou zátěží, popisují se v této knize příčiny nedostatků, vad a nemocí vína, jejich podrobná charakteristika a možnosti jejich prevence a odstraňování. Publikace je určena nejen pro odbornou vinařskou veřejnost, ale také pro všechny milovníky vína, kteří chtějí prohloubit své znalosti v tomto oboru.

304 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (1–2/2010)

Čím ovlivnit stabilitu barvy? • dobré řízení přídavku kyslíku: Jakmile je možnost první rekombinace sloučenin, jakmile započne alkoholová fermentace a obzvláště mezi alkoholovou a jablečno-mléčnou fermentací, kdy je možnost tvorby ethylových můstků – vše za možného využití mikrooxygenačního zařízení během přečerpávání nebo na místě (další výhody jsou ve vylepšení organoleptických vlastností vína – vyzdvižení ovocných tónů a potlačení bylinných, zvýšení plnosti a zjemnění struktury). Je třeba mít na paměti, že neexistuje jednoznačný paušální návod, jak toto zařízení použít na každé víno. Vše se odvíjí od přítomnosti ethanalu pro vznik stabilních ethylových můstků. Byly vyvinuty čtyři základní modely využití kontrolovaného dávkování kyslíku v závislosti na struktuře a typu vína, odrůdy atd. Dávkovaný kyslík, ať již přirozeně nebo z tohoto zařízení, reaguje s různými „příjemci“ kyslíku. Mezi ně patří také hlavně kaly a kalové částice. Proto je velmi důležité taková vína nejdříve stočit, aby byl vliv kyslíku na víno efektivní. Víno ležící na kalu je schopné spotřebovávat 4krát až 6krát rychleji. Je třeba také myslet na teplotu v závislosti na rozpustnosti kyslíku: při nízkých teplotách je vyšší rozpustnost a spotřeba kyslíku a při vyšších teplotách se rozpustnost zpomaluje a spotřeba je rychlejší. Nejvhodnější teplotní rozmezí je od 16 do 20 °C – přesněji na základě zkoušky. Dávkování je spojeno také s časem, resp. dobou dávkování. To se liší podle stádia vývoje vína, a především v době zrání vína je třeba být opatrný a postupovat ruku v ruce s analytickými kontrolami. • včasné a dostatečné odstranění kalů z vína: Kalové částice (rostlinného původu, membrány kvasinek) na sebe navazují barevné složky. Stočení z kalů v době po alkoholové fermentaci a před začátkem jablečno-mléčné fermentace je důležité, abychom mohli efektivně využít

Vinařská technologie

Foto archiv autora

Obrázek 3

tuto dobu k přísunu kyslíku. Je třeba poznamenat, že takové odkalení nezpomalí jablečno-mléčnou fermentaci (naopak!) a ve víně zbude dostatečné množství kvasinkového materiálu, který autolyzuje a uvolňuje z jejich buněčných stěn polysacharidy, které hrají důležitou roli při stabilizaci aromatických složek a dávají plnost vínu. • použití SO2: Je obtížné pracovat s cílem maximálně využít a stabilizovat barevné složky a následně použít SO2, který tyto složky dělá bezbarvými. Hlavními důvody používaní SO2 je jeho antimikrobiální vlastnost (molekulární SO2) a antioxidační vlastnost (volný SO2): hodnota volného SO2 a jeho dávkování se musí odvíjet od pH hodnoty, s kterou je úzce spjatý. Takže hlavní otázka je následující: Jak nejvíc omezit přídavky SO2, aby se zachovala barevnost vína a zároveň bylo víno

Zrání vína v sudech barrique Autor: Robert Steidl, Georg Leindl • ISBN 80-903201-1-2, cca 72 stran, formát A5 Překlad moderní odborné publikace rakouských odborníků R. Steidla a G. Leindla. Obsahuje popis dřeva pro výrobu sudů barrique, výroby sudů, postupy při zrání, přípravu vína a péči o sudy barrique. Kniha si klade za cíl podpořit vinaře při předcházení vadám vína a při přijímání správných rozhodnutí.

176 Kč (včetně DPH)

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

maximálně chráněno? Existují dva body, jak toho dosáhnout: – maximálně omezit kontaminace: precizní kontrola alkoholové a jablečno-mléčné fermentace, perfektní zdravotní stav a hygiena z vinice (sklizeň) a ve vinařství (stálé odstraňování vinného kamene z nádob, plánované a kontrolované čištění a perfektní sanitace prostor). – přídavek SO2 do čistého vína (kaly, kalové částice, rostlinné zbytky ze zpracování vyvazují SO2 na místo toho, aby chránil před mikroorganismy) s potřebným a přiměřeným množstvím kyslíku. • vnější přídavek enologických taninů: Přídavek enologických přípravků ve formě taninů by se měl provádět na základě zkoušek a analýz, a ne vždy postupovat přímo podle návodu výrobce. Nedá se paušálně nastavit dávkování těchto přípravků, protože zde existuje mnoho aspektů, které to ovlivňují (odrůda, zralost, množství přirozených taninů v závislosti na technologii), ale při správné práci s nimi mohou být určitě přínosem pro kvalitu vína a stabilitu barviv. Použitá literatura 1) P. Ribéreau-Gayon, D. Dubourdieu, B. Doneche, A. Lonvaur; Handbook of Enology Volume1; Red Winemaking, 295–359; WILEY 2) D. Granes, J. Rousseau, L. Blateyron, C. Bonnefond; Stabilizing Color in Red Wine; Institut Coopératif du Vin; La Jasse de Maurin; Montpelier; France 3) Bruce Zoecklein, Associate Professor and Enology Specialist; Red Wine Extraction Primer; Department of Food Science and Technology, Virginia Tech

CO S TAKOVÝM SPODKEM DĚLÁTE VY? ( konec pohnutého vína v lahvích - navždy ) Bílek Filtry už 20 let dodává do vinařství technologie, které zušlechťují víno a snižují náklady na jeho výrobu. Zde je několik užitečných věcí, které jsme se při prevenci před mikrobiologickými zákaly vína naučili.

OTKALI jste se už s vinařem, který by si nepřál mít všechny lahve vína perfektně stabilní?

Stejně tak mějte stále na paměti, že mikrofiltrace bez důkladné hygieny je nošením dříví do lesa.

Podívejte se na ty kvasinky na fotce nahoře znovu. Právě si asi říkáte,

Proto je nutné řádně sanitovat vše, co přijde do styku s vínem

že se to snad může přihodit každému. My říkáme, že to není pravda.

na cestě mezi mikrofiltrem a lahví. Velkou pozornost věnujte hlavně

Stává se to pouze tam, kde chybí znalosti a technologie.

čistotě plničky, vystřikovačky, tankům a hadicím. Nezapomínejte, že

Problém mikrobiologické stability vína lze rozdělit na dvě

i pitná voda z kohoutku je plná mikroorganismů, které vínu škodí.

základní oblasti; první se týká filtrace, druhá dobře zvládnuté

Z těchto důvodů jsme vyvinuli technologie a postupy,

hygieny výrobní technologie. Důležité je si uvědomit, že obě

které řeší problém stability vín komplexně, aby jste dosa-

disciplíny spolu úzce souvisí a jedna bez druhé nikdy nedosáhne

hovali garantovaných výsledků při minimálních nárocích na

očekávaných výsledků.

váš čas a obsluhu.

U filtrace je rozhodující pochopit, že deskové i křemelinové

Když si navíc spočítáte, jaké úspory vám takové řešení

filtry jsou sice mikrobiologicky účinné, ale ne dostatečně, aby

přinese a kolika problémů se zbavíte, jsou pořizovací náklady na

zajistili mikrobiologickou stabilitu vína. Tu dokáže garantovat

námi doporučené mikrofiltry a CIP stanice zanedbatelné.

pouze membránový mikrofiltr. Často se však u něho opomíjí

Nevěříte?

výběr kvalitního filtračního elementu.

Zvednout telefon vyžaduje jen trochu úsilí a za optání přece

Měli byste také dbát na sladění filtračního průtoku s

nic nedáte. Zavolejte na číslo +420 518 372 134 a rezervujte si

rychlostí plnění a eliminaci tlakových nárazů, aby nedocházelo k

konzultaci zdarma, během které zmapujeme vaši dosavadní

přetěžování membrány a následnému snížení účinnosti filtrace.

technologii a navrhneme řešení s garantovanými výsledky!

ˇ a úspornejší ˇ filtrace Šetrnejší

Bílek Filtry s.r.o. 696 21 Josefov 135 Tel. + 420 518 372 134 www.filtrace.com

Vinařský obzor (1–2/2010)

Vinařská technologie

Václav Fiala Velké Němčice

Síra ve sklepním hospodářství (Síření v kostce) Síra a její sloučeniny mají ve vinařské technologii značné upotřebení. Pojmem síření rozumíme přidávání plynného, kapalného nebo tuhého oxidu siřičitého do rmutu, moštu nebo vína. Oxid siřičitý má mohutné účinky na mikroorganismy, tvorbu sekundárních vonných látek (buketů) a na změny v oxidoredukčním potenciálu.

Oxid siřičitý (SO2) je bezbarvý štiplavý plyn. Ve vodním roztoku z něj vzniká kyselina siřičitá (H2SO3). Ta v případě konzumace nepřiměřených dávek může poškodit i zdraví, ale přesto se bez ní ani v moderním sklepním hospodářství neobejdeme. Veškeré pokusy vyloučit síru nevedly k uspokojivému výsledku – bezchybnému vínu. Ostatně síru k ošetřování vína využívali již Řekové a Římané. Analyticky je rozlišován volný a vázaný oxid siřičitý, jejich součet pak udává veškerý SO2. Limity pro obsah SO2 a těkavých kyselin stanovuje nařízení Rady č. 479/2008 a nařízení Komise ES č. 606/2009 ze dne 10. 7. 2009 (příloha IB), platnost od 1. 9. 2009. V tomto nařízení lze najít případné výjimky pro jednotlivé druhy vín. Pro lidské tělo je rozhodující obsah veškerého SO2, proto nesmí víno při uvedení do oběhu přesáhnout uváděné mezní limity. Např. u tichých vín nesmí veškerý obsah SO2 překročit 150 mg/l u červeného vína, 200 mg/l u bílého nebo růžového vína. Pokud je obsah zbytkového cukru vyšší než 5 g/l, pak se hranice zvyšuje na: • 200 mg/l pro červené víno, • 250 mg/l pro bílé nebo růžové víno. Oproti předešlému nařízení Rady č. 1493/1999 se snižuje mezní limit-obsah SO2 u tichých vín o 10 mg/l, následující výjimky pro některá vína zůstávají stejná. Výjimky pro některá vína: • 300 mg/l pro pozdní sběr, • 350 mg/l pro výběr z hroznů, • 400 mg/l pro výběr z bobulí, výběr z cibéb, ledové víno, slámové víno; V šumivých vínech: • 185 mg/l u všech kategorií jakostního šumivého vína, • 235 mg/l u ostatních šumivých vín;

Hranice pro obsah těkavých kyselin je stanovena: • 1,1 g/l pro částečně zkvašený hroznový mošt, bílé nebo růžové víno, • 1,2 g/l pro červené víno; Výjimky pro některá vína: • 1,8 g/l pro výběr z bobulí, ledové víno, • 2,1 g/l pro výběr z cibéb, slámové víno. Sirné přípravky (Jaké přípravky používáme) 1/ Sirné knoty (spalování síry) Obsahují elementární síru, jejich spálením vzniká oxid siřičitý viz rovnici: S + O2 = SO2. Používají se k udržování prázdných sudů a k nepřímému síření vína. Shořením 1 g síry vzniknou 2 g SO2, ovšem absorpce závisí na množství SO2 v nádobě a na způsobu vpouštění vína do nádoby; pohybuje se od 30 % do 70 %. Síření spalováním sirných knotů je proti ostatním přípravkům nejméně přesné. U síření sirnými knoty se v praxi počítá, že shořením 1 g síry ve 100 l sudu se 1 litr vína nasytí asi 10 mg SO2. Spalování sirných knotů se ve sklepě také používá pro suchou konzervaci sudů, síří se asi jedenkrát měsíčně doporučují se následující dávky třígramových sirných knotů podle objemu sudů: do 2 hl – 1 knot, 2–5 hl – 2 knoty, 6–12 hl 3–4 knoty, každý další měsíc by k síření měla být použita poloviční dávka než v předcházejícím měsíci. Sud by se neměl sířit, dokud není suchý – je nebezpečí vzniku kyseliny sírové v mokrém sudu. Ve vlhkém sudě se SO2 okysličí na SO3, který se váže na kyselinu sírovou, ta však nemá konzervační účinky a naopak působí negativně. Sud po kyselině sírové pak musí být vyluhován roztokem 0,2% sody a na týden napuštěn vodou, aby se odstranily negativní reziduální účinky kyseliny ve víně – ostře kyselá a škrablavá chuť.

K síření sklepních místností se používají také sirné knoty, svíce nebo kusová síra nejlépe na kameninových miskách. K zasíření 1 m3 prostoru se počítá asi 1 g síry, sklep druhý den po síření důkladně vyvětráme. Sklepy se doporučují vysířit nejen před sklizní a manipulací s vínem, ale pravidelně asi jedenkrát měsíčně (hlavně malovýrobní sklípky). Moderní vinné sklepy se díky novým materiálům ve sklepě, podlaze, kanalizaci a systému větrání lépe udržují v čistotě, tak se nesíří. Důležitá je čistota a větrání, v poslední době se síření moderního sklepa nedoporučuje z důvodu škodlivosti, sířením také nenahradíme čistotu a dobré a účinné větrání. 2/ Pyrosulﬁt – K 2S2O5 (disiřičitan draselný) nebo Na2S2O5 (sodný) Je to bílý prášek, sůl kyseliny disiřičité, a má poloviční účinnost ve srovnání s SO2. Ve víně reaguje s kyselinou vinnou, přičemž se uvolňuje SO2 a vzniká hydrogenvinan draselný a voda. Může se použít už při sklizni k síření hroznů, pokud jsou napadeny hnilobou, dále se používá hlavně pro síření rmutu.Včasné síření rmutu a moštu je důležité, aby se uchovaly buketní látky a zabránilo se oxidaci moštu. SO2 z pyrosulﬁtu může vznikat jen v kyselém prostředí, ne ve vodním roztoku, proto může být používán jen ve víně nebo moštu, nelze jej bez přídavku kyseliny použít ke konzervaci prázdných dřevěných sudů. Přidáním do vína se také víno částečně odkyseluje a zvyšuje obsah vinného kamene. Rozložením se uvolní 57,6 % SO2; u sodného kolem 65 % SO2, v praxi se počítá s 50 %. Síření je celkem jednoduché a přesné, dávkujeme hmotnostně, tj. vážením, problémem je zachování jeho účinnosti vhodným skladováním (nejlépe láhev se zabroušeným uzávěrem). Proto se hodí k síření drti, rmutu, moštu a mladého vína, pro síření zrajících a starších vín se v praxi nedoporučuje.

Vinařský obzor (1–2/2010) 55

Vinařská technologie

Pyrosulﬁt se také může použít pro mokrou konzervaci sudů vodním roztokem SO2. Pro výrobu 1 hl roztoku se dává 100 g pyrosulﬁtu a 130 g kyseliny vinné. 3/ Kapalný roztok SO2 40% Dodává se většinou v malém balení pro malovýrobu jako 40 % roztok SO2 (bez tlaku). Složení a dávkování podle dodavatele: hydrogensiřičitan amonný (NH4)HSO3, voda doplněk do 100 %, titr v NH4 106 g/l, titr v SO2 400 g/l, dávkování na hrozny 15–35 g/hl, na víno 5–20 g/hl, (obchodně označen např. jako Supersolfosol tekutá síra 40 %). (Poznámka redakce: Jako kapalný SO2 se většinou používá 40% roztok pyrosiřičitanu draselného, což odpovídá 20% čistého SO2. Tento se používá na hotové víno. Pyrosiřičitan amonný se zpravidla používá na síření moštů, a to z toho důvodu, že uvolněné amonné ionty mají zároveň funkci výživy pro následnou fermentaci, proto je na hotová vína nevhodný – i když někteří prodejci ho chybně na síření vína nabízí). Pro používání kapalného roztoku 40% SO2 lze postupovat podle jednoduchého následujícího vzorce: A × B = P(ml) C z toho: A – počet litrů vína, které chceme dosířit; B – o kolik mg/l chceme víno dosířit; C – konstanta 400; tzn. 40% roztok kapalné síry; P – výsledný počet kapalného roztoku 40% SO2 v ml. Příklad: 100 litrů vína chci zasířit o 30 mg/litr; (100 × 30) : 400 = 3000 : 400 = 7,5 ml (lze použít injekční stříkačku – natáhnout výsledný počet 7,5 ml do injekční stříkačky). Výhodou je poměrně jednoduché a přesné síření, nevýhodou je příměs NH3. V obchodní síti je používání přípravku povoleno, postupuje se dle návodu výrobce nebo dodavatele. 4/ Zkapalněný SO2 pod tlakem Dodává se v ocelových lahvích o různé hmotnosti od 5 do 50 kg. Používá se většinou pro velká množství vína – střední a větší vinařství. Je to nejlepší způsob síření vína, poněvadž stlačený SO2 neobsahuje žádné příměsi. Princip použití je následující: Kapalný SO2 se pod tlakem napustí z láhve do odměrného válce ze silnostěnného skla, v němž se určuje potřebná dávka přímo v gramech. Odměřený SO2 se pak z válce pozvolna odpouští kohoutem hadičkou (závaží) přímo hluboko do vína, aby nemohly vzniknout ztráty únikem SO2. V současné době je na trhu zařízení i o menší hmotnosti pro střední vinařství. Pozn.: Před časem

Tabulka 1 Praktické dávky sirných přípravků na 100 l moštu nebo vína Zasíření

Sirné knoty 3 g

Pyrosulﬁt K2S2O5

Kapalný SO2 v g

Roztok SO2 40%

slabé

½ plátku

2,5 g

6,25 ml

střední

12,50

silné

1½

7,5

18,75

Tabulka 2 Srovnání praktických dávek sirných přípravků pro zvýšení obsahu SO2 o 10 mg/l Nádoba (velikost) (litrů)

Pyrosulﬁt K2S2O5 (g)

Roztok SO2 40% (ml)

Sirný knot 18 × 2 cm (cm)

Sirný knot 18 × 4 cm (cm)

Kapalný SO2 pod tlakem (g)

0,50

0,63

1,6

0,4

0,25

1,25

0,9

0,50

100

2,50

6,4

1,7

1,00

200

5,00

12,8

3,5

2,00

500

12,50

8,7

5,00

1000

17.5

10,00

byly na trhu malé lahvičky stlačeného zkapalněného SO2 (podobně jako kosmetické a jiné spraye), ty se však patrně z bezpečnostních či jiných důvodů přestaly do ČR dodávat. Náhradou začali většinou malí vinaři používat beztlakový kapalný roztok SO2 40% hydrogen siřičitanu amonného. Zkapalněný SO2 z ocelových lahví se dá také použít na výrobu konzervačního roztoku pro mokrou konzervaci sudů; na 1 hl vody se přidá 50 g SO2. 5/ Praktické dávky sirných přípravků (jak sířit) Např. zasíření SO2 o 1g na 100 litrů = zasíření na 10 mg/litr, zasířením na 2,5 gramu/100 l = 25 mg/litr atd. Pro výpočet jsou uvažovány průměrné hmotnosti knotů 18 × 2 = cca 3,60 g, 18 × 4 = cca 13,30 g. Ještě poznámka: U malých objemů a dávek se tyto v praxi hůře určují u všech přípravků, závisí na toleranci a přesnosti měření (vážení), což může být problémem zvláště u malých vinařů. Síření hroznů, rmutu, moštu a vína vyžaduje značné praktické zkušenosti. Víno každé odrůdy a každého ročníku může v praxi vyžadovat vždy jiné ošetření. Nesprávné síření může znamenat, že používáme dávky buď v příliš malém množství nebo příliš velkém anebo také v nesprávný čas. Každý vinař vychází většinou ze svých zkušeností a sám si volí dávky volného SO2; u bílého vína se většinou vychází z orientačních hodnot mezi 30–40 mg/l volného SO2, u červeného cca o 10 mg/l méně. Případné způsobené chyby mohou být někdy těžko napravitelné. Dnešním trendem je obsah SO2 snižovat využíváním moderních reduktivních technologií; někteří vinaři zkouší i výrobu červeného vína za mini-

málního použití SO2, což je pro zdraví konzumenta jen dobře. Na druhé straně při plnění vína do lahví pro trh je nutno ovšem udržet minimální obsah SO2, a zabránit tak možné oxidaci vína. V moderním sklepním hospodářství se využívá poměrně přesných metod pro stanovení volné kyseliny siřičité (volného SO2) ve víně. V současné době si již provádějí stanovení obsahu SO2 během výroby vína i preventivně mnozí malí vinaři, lze využívat i služeb laboratoří vinařských potřeb. Dávku pro síření pak jde přesněji stanovit. Je nutné se vyvarovat přesíření vína, při kterém víno dostává drsnou škrablavou chuť, způsobuje rovněž bolení hlavy, pro lidské tělo je rozhodující obsah veškerého SO2 a nesmí přesáhnout ve víně daném do oběhu stanovené limity. Síra je tak prostředkem, který nám umožňuje výrobu zdravých, kvalitních a trvanlivých vín. Účelem tohoto článku bylo shrnout použití síry a srovnání sirných přípravků ve vinařství pro jednoduchý přehled a rychlost ve sklepním hospodářství. Pro praxi je zde jen malý výtah z dostupných odborných informací, které lze čerpat v odborné vinařské literatuře a časopisech.

Použité podklady a doporučená literatura Singer: Problémy síření u malovinařů, VO č. 6, 100/2007 str. 297 Eder a kol.: Vady vína 2006 Steidl: Sklepní hospodářství 2002 Dohnal, Kraus, Pátek: Moderní vinař 1975 Musil, Menšík: Vinařství 1970

Vinařský obzor (1–2/2010)

Vinařská technologie

Tlakové fermentery pre výrobu červených vín Už viac ako 50 rokov prebiehali snahy ako odstrániť ťažkosti pri spracovaní matolinového klobúka pri nakvášaní rmutu postupom so zmenou tlaku. Vždy sa však vyskytli problémy technického rázu. V Neustadte (SRN) vyvinuli výskumníci v 90. rokoch tlakový fermentačný tank, ktorý mal nahradiť obťažné ručné mechanické rozkopávanie matolinového klobúka (Binder 1994).

Autori myšlienky účinnejšieho spracovania matolinového klobúka prišli na to, že najefektívnejšim spôsobom by bolo, aby sa klobúk prevalcoval a premiešal oxidom uhličitým vznikajúcim pri fermentácii zmenou tlaku. Vyluhovací účinok muštu a vytváraný alkohol nasleduje cielene premývaním šupiek bobúľ, pričom takýmto šetrným mechanickým miešaním a periodickou zmenou tlaku dochádza k zníženiu hladiny trislovín a vzniku kalov. Princíp automatického premišania matolinového klobúka vlastným vznikajúcim oxidom uhličitým testovali rôzni výrobcovia tlakových tankov. V roku 1966 sa na trhu objavil Vinomat, neskôr 1976 tank na rýchlu fermentáciu švajciarskej ﬁrmy Mettalwerk Buchs. Od roku 1986 ﬁrma Wickert v Landau (Nemecko) predáva vo veľkom tank Autoferm, ktorý zabezpečuje výkonnejšie a ešte šetrnejšie vyťaženie farby intenzívnejším zaplavovaním matolinového klobúka v uzavretom miešacom tanku. Firma Rieger v SRN vyrába sériove v 90. rokoch tlakové tanky VinoTop pre červené víno, ktoré odstraňujú nedostatky předchádzajúcich modelov tankov zavedením optimalizácie postupu zmien tlaku. Nový tlakový tank VinoTop vyrábali v troch variantoch

pre 0, 8, 2 a 4 bar tlakovej fermentácie s automatickým uvoľňovaným tlaku v ležatých a stojatých vyhotoveniach. Vyprázdňovanie sa rieši vstavaným miešacieho zariadenia. Úplná automatizácia vedenia fermentačného programu sa indiviuálne riadi a kontroluje nastavením parametrov fermentácie. Na Výskumno ústave vinohradníckoma vinárskom v Neustadte testovali možnosti využívania horizontálneho fermentora pracujúceho s pretlakom do 2 bar, ktorý porovnali s inými postupmi: otvorená fermentácia rmutu, záhrev rmutu na 70 °C a lisovanie po 15 minútach výdrže bez spätného ochladenia, čo vedie k rozdielnostiam v chuti, kým analytické hodnoty zostávajú porovnateľné. K pokusom použili kombajnom zberané hrozno odrody Burgundské modré a Dornfelder nakvasované v otvorených plastových nádržiach, čo viedlo k najviac porovnateľným vínam z tlakových tankov. Najviac trieslovín vykazovali vína, ktorých rmut bol zahriaty na 70 °C s výdržou 15 minút a klasické nakvasenie rmutu v uzavretej nádrži, čomu sa priblížili vína z tlakového fermenteru. Najmenší obsah trislovín malo červené víno s nakvasovaním rmutu v otvorenej nádrži. Najvyššiu intenzitu farby mali

Tabuľka 1 Analytické dáta červeného vína Dornfelder pripraveného otvoreným nakvášaním, záhrevom rmutu a tlakovým fermenterom (Binder 1994) Variant

Otvorené nakvášanie

Záhrev rmutu

Tlakový fermenter VinoTop

Cukornatosť muštu °Oe

Kyseliny g/l

7,7

Zvyškový cukor g/l

0,3

0,1

0,5

Bezcukorný extrakt g/l

21,8

22,7

22,3

3,2

3,3

3,2

Kyseliny vína g/l

5,6

5,2

5,4

Voľný SO2 mg/l

Celkový SO2 mg/l

Intenzita farby E 420 E 520

3,14 5,05

6,23 13,72

5,66 10,88

Celkové fenoly mg/l

1,160

1,822

1,680

Alkohol % obj.

9,81

10,42

10,21

vína s predchádzajúcim záhrevom rmutu a z tlakového fermentera. Najnižšiu farebnú intenzitu farby vykazovali nakvášané v otvorenej nádrži. V tabuľke 1 sú porovnané analytické hodnoty odrody Dornfelder QbA otvoreného nakvášania, záhrevu rmutu a použitia tlakového fermentera (Binder 1994). Treba uviesť že tlakový fermenter VinoTop pracuje spoľahlivo, kontinuálne a bez dozoru. Podrobnejšie ho opisuje Binder (1994). Podčiarkuje sa, že náklady pri kúpe fermentera sú pomerne vysoké. Preto fermenter využívajú skôr veľké a stredne veľké vinárske podniky. Treba však podoknúť, že senzorické hodnoty červených vín pripravených v otvorených a zatvorených systémoch nakvášania rmutu alebo záhrevom rmutu podstatnejšie zaostávajú za vínom pripraveným v tlakovom fermenteri, čo sa opätovne potvrdilo v opakovaných degustačných testoch mladých i starších červených vín. Treba tiež uviesť, že v priebehu ďalších rokov strojársky priemysel vyvíjal rôzne nové modely tlakových fermentorov, ktoré zohľadňujú niektoré novšie technické vymoženosti. Súhrn Myšlienkou využívať oxid uhličitý vytváraný pri nakvášaní rmutu modrých odrôd v tlakových tankoch sa technici a vinárski odborníci zaujímajú už dávnejšie. Natrvalo sa však ani jeden postup nemohol presadiť, nakoľko väčšinou sa nedarilo presadiť predpoklad hladkého vyprázdnenia tanku po fermentácii a bezpečné navýšenie a uvoľnenie tlaku. Tlakový fermenter VinoTop spľňal tieto predpoklady a odstránil slabé miesta predchádzajúcich modelov. Vysoké náklady tohoto zariadenia sú však brzdou širšieho zavedenia tohoto náročného vyrobného postupu pri výrobe vysokoakostných červených vín. Je však isté, že ďalší vývoj sa zrejme nezastaví a umožní využívať princípy tlakových fermenterov vo väčšem merítku. Erich Minárik »

Prameň: G. Binder: Das Deutsche Weinmagazin 1994, č. 8, s. 15–16

Vinařská technologie

Vinařský obzor (1–2/2010) 57

Ing. Radek Sotolář ZF MZLU Lednice

Vinařská architektura – vyhlášené španělské bodegas stavby Slovo architektura pochází patrně z řeckého slova architekton, odkud proniklo do latiny a později i do ostatních jazyků. Původní význam tohoto slova byl patrně „tesař“ a až teprve starověký Řím chápal architekta jako autora návrhu stavby. Architektura je dnes v nejobecnějším pojetí synonymem pro stavitelství a zabývá se pohledem na urbanismus či krajinu přes klasické stavitelství budov až po design jednotlivých detailů, jako je zahradní či bytová architektura.

o víně, hovořit o něm a vychutnat jej, patří dnes k dobrému tónu vzdělaného člověka. Milovníci vín dnes již chtějí poznat i autenticitu místa vzniku jejich oblíbeného nápoje a značky a nemalou zásluhu na tom mají i velmi oblíbené vinné cesty. To nutí vinaře vytvářet i zajímavé inspirativně-reprezentativní výrobní a degustační prostory. I pro architekta je budova vinařství výzvou. Jde totiž o vyprojektování symbiózy mezi vinařskou krajinou a účelovou stavbou, o propojení prostoru a technologických zařízení v jeden harmonický celek. Tak jako se slunce zavírá do lahví, tak se fermentace a zrání zavírá do dřeva a betonu. Stále více vinařství tak nabízí mimo degustace svých kvalitních vín i jejich prezentaci, v sice netradičních, ale zato velmi atraktivních prostorách, a vytváří tak novou, velmi osobitou architekturu. Historie ukazuje, že tento vývoj není zdaleka nic nového. Celý svět dnes jezdí např. do regionu Bordeaux obdivovat tamní historická Chateaux či do španělské Rioji s jejími typickými novodobými bodegas stavbami, jako např. budova Marquies de Riscal, Bodega Ysios či Bodega Viňa Real. Právě španělská vinařství (bodegas) se jako jedna z prvních v Evropě u svých staveb odchýlila od jejich tradičního rustikálního

pojetí a vznikají tam až absurdně supermoderní vinařské stavby, reprezentující originalitu daného vinařství. Krásným příkladem je Bodega Viňa Real, z pera francouzského architekta Filipa Mazierese, jehož centrální budova z dálky připomíná zapuštěný vinný sud. Hlavními stavebními materiály jsou cedrové dřevo, ocel a beton. Nádrže pro výrobu vína jsou nerezové, zrání probíhá v barikových sudech. Stavba již získala několik prestižních cen, jako „Best of Wine Tourism 2004/05“ i díky bezbariérově zařízeným sklepním prostorům. Podobně zajímavé vinařství se jmenuje Bodega Baigorri. Je dílem baskického architekta Inaki Aspiazu, který hlavní budovu koncipuje jako čitelnou vitrínu mezi vinicemi, se střechou jako výrazným čelem, kopírujíce tak hřbety okolních hor. Hlavní budova vinařství Baigorri má sedm podzemních poschodí rozděleno tak, že šťáva z hroznů putuje od lisů z horních pater přes kvasící tanky až po sudy, sama gravitací až naspod, kde je láhvovací a expediční linka. Dalším zajímavým příkladem novodobé architektury disponuje i vinařství Ysios. Jde o práci španělského architekta Santiaga Calatravy z roku 2001, který jako hlavní Foto archiv autora

V užším významu slova pak označuje stavbu, která je nositelem nějakého uměleckého pojetí či názoru. Tím vyjadřuje umělecké ztvárnění staveb, jejich styl a způsob, jakým byly postaveny. Architektura je tak chápána jako umělecké dílo, které je zároveň kulturním a politickým symbolem doby. Architektura spojuje estetické a stavební znalosti, a proto lze říci, že se v architektuře výrazně projevují změny společnosti. Díky dlouhému vývoji se ustálila jistá pravidla vyjadřování, která obecně vypovídají o tom, jaké tvary a materiály či jejich kombinace jsou vhodné pro jaký účel. Ačkoli architektura začíná v okamžiku, kdy lidé začali budovat první stavby, tak architektura v užším smyslu se začala projevovat až v období starověkých říší, jako byl Sumer a Egypt. Z Egypta také pochází první historicky doložený architekt, kterým byl Imhotep z doby kolem roku 2650 př. n. l., který měl být stavitelem první tzv. Džoserovy pyramidy. Historicky se v architektuře odráželo mnoho pohledů, přičemž základním pohledem nejen evropské architektury byla její podřízenost harmonii. V 19. století se harmonii staveb nadřadil účel stavby. Tím se architektura oprostila od estetických teorií a začala se zabývat především účelností. To vedlo k tomu, že výběr stavebního materiálu, zvolená forma i rozměry byly podřízeny účelu stavby. Protože se tak hlavní zájem architekta přesunul od vnějšího prostoru stavby směrem k vnitřnímu prostoru, začalo se pracovat s novým termínem architektonický prostor. V průběhu 20. století tak došlo k tomu, že architektura získala nový a od historického pojetí poměrně odlišný pohled. Stejně dlouhá, ne-li delší, je i kultura pití vína. Víno se postupem času stalo opět společenskou událostí širších vrstev a vědět

1 Bodega Viňa Real

2 Bodega Baigorri

Vinařský obzor (1–2/2010)

Vinařská technologie

Foto archiv autora

Přeměny fenolů odrůdy Cabernet Sauvingon v důsledku karbonické macerace

Mladá vína typu Beaujolais nouveau, která se vyrábějí ve všech vyspělých vinařských regionech světa, jsou hodně vyžadovaná v Ruské federaci, ale bohužel se v tomto regionu nevyrábí z důvodu nedostatku vědecky zdůvodněné výrobní technologie.

3 Vinařství Ysios

Foto archiv autora

stavební materiál použil hliník a cedrové dřevo. Hlavním a na první pohled patrným motivem celého komplexu je oblouk. Je jich hned šest s největším z nich uprostřed, z dálky připomínajícím mušli, sloužící jako hlavní průčelí. Sama stavba má respektovat okolní krajinu a připomínat štíty hor v jejím pozadí. Asi nejkontroverznější stavbou je patrně budova vinařského pětihvězdičkového hotelu Marquies de Riscal, jehož autorem je kanadský architekt Frank Owen Gehry (v Česku známý jako jeden z autorů Tančícího domu v Praze). Na první pohled upoutají stříbro-zlatě-růžové titanové vlny, doplňující taktéž velmi zajímavou stavbu z pískovce. Z terasy restaurace je fantastický pohled na okolní vinice.

Všechna uvedená vinařství mají „ve svých útrobách“ i nezbytnou stylovou restauraci se svým vínem, vinotékou, krásnými pohledy na okolí a samo sebou i možnost ubytování. Podobné stavby dnes rostou i jinde ve světě jako houby po dešti. Za všechny jmenujme snad chilské vinařství Casa Lapostolle, australské vinařství Peregrine Wines, rakouské Loisium atd. Dá se říci, že regionalita a původ vína je již úzce propojen s architekturou regionu. Tento „vinný boom“ ve spojení se současným designem a architekturou se začíná i v ČR uplatňovat stále více. Krásným příkladem jsou vinařství Sonberk (navrhl Josef Pleskot) či nové vinařství Gotberg (navrhl Martin Bukolský) nebo i Víno Kyjov – Šebesta, s. r. o., a mnozí další (o nich zase příště).

Tradičně mladá vína se vyrábějí způsobem karbonické macerace, která umožňuje získávat vína vhodná k pití už po měsíci od ukončení jejich výroby. V již proběhlých studiích výroby mladých vín odrůdy Cabernet Sauvingon byla použita metoda karbonické macerace spočívající ve využití experimentálního zařízení, složeného z nádoby pro maceraci, dýchacího ventilu pro odvádění přetlaku a tlakové CO2 láhve. Pro intenzifikaci hydrolytických procesů byl použit enzym Fludaze aplikovaný na neporušené hrozny. Výsledky průzkumu byly srovnány s hodnotami vína vyrobeného kvašením bez karbonické macerace a bez použití čistých kultur kvasinek, a to až po ukončení alkoholického kvašení. Výzkum ukázal, že karbonická macerace má pozitivní vliv na akumulaci hlavních fenolických sloučenin ve víně a tím zvyšuje i jeho určitou kvalitu. Např. polymerizace antokyaninů a polymerních flavonoidů je důležitá pro stabilizaci barvy vína, kde použití způsobu karbonické macerace přispívá ke zjevnému zvýšení jejich obsahu. Karbonická macerace neporušených hroznů napomáhá k vyluhování glykosidů flavonoidů a také přispívá k jejich intenzivní hydrolýze do α-glukanů. Obsah katechinů ve rmutu se zvětšuje lineárně s dobou macerace a je nutné také poznamenat, že tato skupina flavonoidů má vlastnosti vitaminu P. (-) Epikatechingallat, který se málokdy objevuje ve víně vyrobeném tradiční technologií, byl při použití karbonické macerace ve víně také přítomen. Nepatrná koncentrace flavonolů (myricetin-3-glykosid, quercetin-3-glykosid, myricetin a kemferol) byla zjištěma ve 2–3 den macerace. Obsah aromatických kyselin (p-kumarová, gallová) se v porovnání s tradiční technologií zvýšil. Antioxidační a léčebné vlastnosti červených vín závisí také na přítomnosti procyanidinů, stilbenů a trans-resveratrola. Konané studie ukázaly, že karbonická macerace přispívá k lepšímu vyluhování trans-resveratrola, který je soustředěn hlavně ve slupce bobulí. Procyanidiny červeného vína prokazují silný fungicidní efekt hlavně za přítomnosti iontů mědi. Mechanismus jejich působení je spojen se vznikem volného radikálu, který se přeměňuje do chinonu. Karbonická macerace zjevně napomáhá ke zvýšení vyluhování procyanidinů z pevných častí hroznu a používání enzymů (Trenoline Rouge, Fludaze a Exarome) tuto závislost ještě vylepšuje. Používání enzymu při karbonické maceraci také zlepšuje vyluhování antokyanů až o 25–40 % (závisí na typu enzymu). Podle uvedeného zdroje zpracovala Ing. Tatiana Říhová

» 4 Marquies de Riscal

Pramen: Vinodelie i Vinogradarstvo, 2009, č. 1, s. 16–17

Vinařský fond / Zprávy / Inzerce

Vinařský obzor (1–2/2010) 59

Informace z Vinařského fondu S novým rokem přišel i další termín pro podávání žádostí o podporu z Vinařského fondu. Podat žádost můžete až do 15. února včetně, a to na níže uvedené tematické okruhy. 1. Podpora účasti na výstavách Vinex, Vinařské Litoměřice, Víno a destiláty 2010. Na každou výstavu, které se účastníte, je třeba podat samostatnou žádost. Výše podpory je stanovena na max. 50 % nákladů na pronájem výstavních prostor. 2. Podpora konání výstav, soutěží, přehlídek vín. Výše podpory je odstupňována dle typu výstavy (místní, regionální, nominační, celorepublikové) a činí max. 50 % nákladů na pronájem prostor, kde se výstava koná, a její propagaci (letáky, plakáty, pozvánky, inzerce, katalog). 3. Podpora konání seminářů, školení, konferencí. Výše podpory činí max. 80 % nákladů na pronájem prostor, kde se akce koná, mzdy přednášejícím, organizační zajištění akce

(pomocný personál) a výrobu podkladových materiálů (sborník přednášek apod.). 4. Podpora vinařské turistiky (akce typu svěcení vína, „otevřené sklepy“, vinobraní). Výše podpory je stanovena na max. 90 % (svěcení), resp. 50 % (sklepy, vinobraní ad.) nákladů na pronájem prostor, kde se akce koná, odměny účinkujícím (např. hudba) a propagaci akce. Výše podpory je odstupňována dle typu a velikosti akce. 5. Podpora úhrady nákladů na vydání tištěných materiálů vinařských obcí/mikroregionů o místním vinařství, vinařích. Podrobněji k jednotlivým podporám v příloze Podmínek pro poskytnutí podpory Vinařským fondem na www. vinarskyfond.cz – sekce O Vinařském fondu – Podpory. Žádost musí obsahovat: formulář s čestným prohlášením (ke stažení na www.vinarskyfond.cz – sekce O Vinař-

ském fondu – Podpory), vaši identiﬁkaci (např. kopie živnostenského listu), doklad o vedení účtu (např. kopie smlouvy o bankovním účtu) a samotný projekt obsahující: název a cíl žádosti, způsob dosažení cíle (jakým způsobem bude projekt realizován), náklady na dosažení cíle (předpokládané výdaje spojené s realizací projektu rozepsané do jednotlivých položek), výši požadované podpory z Fondu, přínosy z realizované žádosti, předpokládané příjmy (vstupné na akce, dotace atd.), termín realizace (projekt musí být realizován v průběhu 12 měsíců) a výši žádané či obdržené podpory od jiných subjektů na realizaci projektu. U žádostí o podporu účasti na výstavě není třeba předkládat projekt, stačí k uvedeným dokladům připojit stručné údaje o názvu výstavy, cíl a přínosy žádosti (např. „propagace vína na výstavě“) a účel žádosti /odkaz na vyhlášku, tj. § 1 odst. 1 písm. a)/ a předpokládané náklady spojené s účastí (celková odhadovaná částka) a výši podpory od Fondu. Žádosti mohou být podány v jedné z následující forem:

– elektronicky prostřednictvím datové schránky – písemně poštou nebo osobně v kanceláři Fondu (denně mezi 8. a 16. hodinou); samotný projekt musí být navíc předložen i v elektronické podobě (na CD nebo zaslat e-mailem na vecera@vinarskyfond. cz) Připomínáme, že jednou z podmínek poskytnutí podpory je mít vyrovnané závazky vůči Fondu. S dotazy se obracejte na: tel.: 541 652 479 e-mail: vecera@vinarskyfond.cz. Důležitá informace: Výkaz odvodu o produkci a ploše vinic již můžete podávat elektronicky – a to prostřednictvím Portálu farmáře, příp. přes datovou schránku. Samozřejmě zůstávají v platnosti další formy podání, ať již poštou či osobně v kanceláři Fondu. Za Vinařský fond Pavel Večeřa

Zprávy ze světa inzerceª

Škody krupobitím v Rakousku V posledních letech v důsledku změny klimatu enormně narůstají škody způsobené krupobitím. V roce 2009 bylo takto v Rakousku poškozeno 10 tisíc hektarů vinic (20 % celkové plochy). Každý třetí pojištěný vinař měl vinici poškozenu, celkem to bylo 3 160 případů škod ve vinohradnictví. Je to o 12 % více v porovnání s katastroﬁckým rokem 2008 a od roku 2005 se počet hlášení škod krupobitím ve vinohradnictví zšestinásobil. Celkové škody na vinicích dosáhly přes 13 mil. eur. Místy došlo ve Štýrsku a Vídni ke zničení veškeré úrody. V Rakousku je pojištěno 75 % vinařů a jejich počet narůstá. W 9/1/JS Sklárna Riedel uzavřela provozovnu v Německu Jde o dobře známou sklárnu i u nás, která se zabývá také výrobou skleniček na víno. Po snížení počtu pracovníků na polovinu v Horním Rakousku se uzavřela jedna huť v Bavorsku. Z 210 zaměstnanců přišlo 180 o práci. Provoz byl přemístěn do Weidenu, takže v Německu zůstávají ze čtyř tři provozovny. W 9/2/JS Švýcaři snižují spotřebu vína Ve Švýcarsku během posledních deseti let poklesla spotřeba alkoholu o půl litru čistého alkoholu na 8,7 litru. Avšak spotřeba lihovin i piva je konstantní, klesá jen spotřeba vína. Meziročně se snížila o 0,7 l na „pouhých“ 38,6 l (2008) a spotřeba oblíbeného ovocného vína se snížila o 0,1 l na 1,6 l/osoba/rok. W 9/4/JS

Satelitní snímky usnadňují práci vinohradníkům ve Francii Týká se to oblastí Languedoc-Roussilon a Bordeaux. Je k tomu vyvinut celý program, který vyhodnocuje družicové snímky. Získávají se tak údaje o stavu vegetace, počtu listů/ m2 apod. Je tak sledována každá rostlina, včetně stupně zralosti hroznů. Po jejich vyhodnocení obdrží pěstitel konkrétní doporučení k dalším pracovním postupům. Podle ﬁrmy nabízející tyto služby je poradenství levné, cena se pohybuje kolem 25 haléřů na láhev vína. W 12/2/JS Brazílie zdvojnásobila export vína V roce 2008 dosáhl export brazilského vína hodnoty 4,68 mil. USD, což je dvojnásobek roku 2007. Tím se dostala Brazílie na páté místo jižní polokoule – za Argentinu, Austrálii, JAR a Chile. W 9/5/JS Nižší sklizeň hroznů v EU Předpoklad vína získaného v roce 2009 v rámci EU se pohybuje kolem 167 milionů hektolitrů (z toho ČR 0,5 mil. hl). Je to asi o 9 % méně oproti pětiletému průměru a přibližně o 3 % méně ve srovnání s minulým rokem. Meziroční pokles je ve Španělsku o 9 % a v Itálii o 8 %, naopak ve Francii je nárůst o 10 %. Nižší sklizeň hlásí i Německo, Řecko, Rakousko a Rumunsko, vyšší zase Bulharsko, Portugalsko a Slovinsko. DG AGRI/JS

inzerceª

Pro našeho klienta, výrobce a distributora přívlastkových vín, disponujícího vlastními vinicemi ve vinařské oblasti mikulovské, hledáme vhodného kandidáta/kandidátku pro obsazení pozice:

ŘEDITEL VINAŘSTVÍ Ideální kandidát by měl mít prokazatelné manažerské schopnosti a zkušenosti z řízení firmy v segmentu vinohradnictví či nápojového průmyslu (oblast FMCG). Bude mít za úkol společnost standardizovat a dále úspěšně rozvíjet. To zahrnuje zodpovědnost za nové projekty, obchod/odbyt, výrobu a její zefektivňování, finance, motivaci zaměstnanců. Očekáváme velmi dobré komunikační a vyjednávací dovednosti, zralou osobnost schopnou určovat strategii a realizovat nové vize. Nabízíme možnost seberealizace v plném rozsahu, přátelský a zapálený kolektiv, služební automobil, motivující finanční ohodnocení. Pokud Vás tato nabídka oslovila, zašlete, prosím, svůj profesní životopis na emailovou adresu: michaela.otahalova@axial.cz nebo volejte 604 241 487, 542 220 009.

Vinařský obzor (1–2/2010)

Vinařská technologie / Zprávy

Kde dělám chybu při deskové ﬁltraci?

Vážený pane Jozefe, děkuji za Váš dotaz, budu se snažit Vám ukázat cestu ke zlepšení. Z uvedeného popisu Vaší přípravy desek před filtrací vyplývá, že je po namočení v roztoku kyseliny citronové nepřirozeně mechanicky zatěžujete při vkládání do filtru. Takovému namáhání nejsou desky odolné a může dojít k vážnému poškození (potrhání) pevnostních a prostorových vazeb mezi vlákny celulózy a tím i ke snížení filtrační účinnosti. Desky je povoleno proplachovat pouze osazené v tělese filtru (viz návody k obsluze dodavatele). Tento nesprávný postup ovšem nezohledňuje popisovaný defekt desek u zmiňovaného vstupního okénka filtračního rámu. Ten jednoznačně vzniká vlivem příliš velkého průtoku kapaliny přes desky, navíc s přítomností vzduchových bublin. Vytvořená směs kapaliny a vzduchu má schopnost doslova „prostřelit“ původní vzájemnou skladbu celulózových vláken a poškodit nenávratně desku! K nasycení filtrované kapaliny vzduchem a následné nechtěné expanzi vzduchu mezi vlákny může docházet jak při nekontrolovaném proplachování filtru nebo při vlastní filtraci. Proto je třeba dát důraz na zabránění vstupu vzduchu do filtračního okruhu. Ovšem to není vždy úplně možné, ale je nutné takové situace eliminovat na minimum. Pokud se vzduch do systému dostane a my o něm víme, snažíme se průtok filtrem bezprostředně snížit na velmi nízkou úroveň

Foto archiv autora

Potřebuji poradit, kde dělám chybu při filtraci na deskovém filtru. Když po filtraci rozebírám filtr, tak se občas stává, že desky v místě vstupu vína (malé okénko ve vrchní části) bývají natržené. Nevadilo by mi to, kdyby se nejednalo o konečnou sterilní filtraci deskami ST 7, resp. ST 5. Netuším, jestli k tomu natržení dochází při proplachování desek, které nejdřív namočím ve vlažné vodě s kyselinou citronovou (2 lžičky na 5 l vody) a po vložení do filtru a stažení desek nejdřív proplachuji krátce studenou vodou, potom krátce teplou a potom zase studenou. Celková doba proplachu je asi 15 min. Je pravda, že někdy, hlavně ke konci filtrace, při napojení na ventil, který je mírně nade dnem nádrže, dochází ke spadnutí tlaku z 1,9 na 0 a potom znovu při naklonění nádrže k vystoupení na 1,9 a následnému dofiltrování. Děkuji předem za odbornou radu a zůstávám s pozdravem, váš čtenář Jozef.

Ilustrační foto

(cca na 3 až 5 % doporučeného filtračního průtoku daných filtračních desek), aby obsažený vzduch mohl pomalu a s nejnižším rizikem poškození projít přes desku, případně být odveden ještě před ní, umožňuje-li to vybavení filtru. To znamená, pane Žáčku, že i Vámi uvedený postup při filtraci s dodatečným nahýbáním nádrže pro opětovné nasátí čerpadla je evidentně nesprávný. Zde jistě dochází k poškození desek a celkovému znehodnocení vynaložené práce. Je velmi zarytým omylem mnoha vinařů, že deskový filtr si nechá líbit cokoliv. Jinými slovy mají za to, že lze filtraci kdykoli přerušit a pak zase jednoduše spustit jen pomocí elektrického vypínače, nebo přerušovaným

sáním, že nevadí vzduch, vysoký průtok a tlak atd. Desková filtrace je sice velmi zaužívaný způsob, ale je také velmi choulostivou záležitostí s ohledem na její provedení, o čemž se, žel, moc neví. Proto doporučuji všem, kteří ji dokonale neznají, aby si nastudovali patřičné manuály jak k filtračním deskám, tak i k samotnému filtračnímu zařízení. Potom se jim dílo určitě podaří s uspokojivějšími výsledky. Závěrem dodávám, že chceme-li dosáhnout dokonalé mikrobiologické čistoty vína před láhvováním, nemůže nám dostačovat pouze desková filtrace. Musíme použít membránový filtr. František Bílek, Bílek Filtry, s. r. o.

Zprávy ze světa

Podporované klučení vinic v EU V roce 2009/2010 bylo požádáno o dotované vyklučení 108 tisíc ha vinic s náhradou 666 mil. eur. Protože k tomu určený rozpočet je ve výši 334 mil. eur, dochází ke krácení přibližně na 50 % plochy. Celkem tedy bude vyklučeno 54 tisíc hektarů. Většina bude opět vyklučena ve Španělsku (30,4 tis. ha), dále v Itálii (10,8 tis. ha) a ve Francii (7,5 tis. ha). V ČR 9 ha, Bulharsku 20 ha a v Lucembursku 1 ha – v těchto státech bez krácení, protože jde o malou plochu. Dále

v Německu 55 ha, v Řecku 608 ha, na Kypru 449 ha, v Maďarsku 2,1 tis. ha, v Rakousku 321 ha, v Portugalsku 1,3 tis. ha, v Rumunsku 251 ha, ve Slovinsku 70 ha a na Slovensku 232 ha. DG AGRI/JS Barva osvětlení má vliv na senzorické ohodnocení vína Nic nového pod sluncem, ale vědci z univerzity v Mainz na vzorku 500 osob zjistili, že při červeném či modrém světle je víno lépe hodnoceno než při světle zeleném a nebo

bílém. A hodnocení se netýkalo barvy vína, ale jeho chuti. Například při červeném světle chutnalo víno 1,5× sladčeji oproti zelenému osvětlení. Červené světlo mělo pozitivní „vliv“ i na ovocitost. Pokusné osoby byly ochotny za stejnou láhev Ryzlinku rýnského zaplatit o 1 euro více při červeném osvětlení oproti zelenému světlu. Podstata tohoto jevu zatím není jasná, ale jistě vysvětluje osvětlení v barech. Der Deutsche Weinbau 10.12. JS

AREV vítá volbu nového komisaře EU pro zemědělství Prezident AREV (Sdružení evropských vinařských regionů) Jean-Paul Bachy (F) uvítal volbu předsedy Komise J. M. Barrosa pověřit vedením zemědělství rumunského kandidáta Daciana Ciolose. AREV ve svém posledním usnesení z června v Evoře (P) požadovalo, aby nový komisař pro zemědělství pocházel z členského státu, ve kterém má vinařství hospodářský význam. AREV 2.12./JS

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací ODRŮDOVÉ POHLEDNICE Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce 144 Kč

Ostatní nabídka Moderní příprava červeného vína

176 Kč

Vady vína

304 Kč

Vinařem v Africe i leckde jinde

199 Kč

Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína

42 Kč

Vinohradnické stavby na Moravě

618 Kč

Mapa vinařských oblastí České republiky Problémy kvašení vín

79 Kč 168 Kč

(množstevní slevy, slevy prodejcům) ENCYKLOPEDIE RÉVY VINNÉ Nová výpravná encyklopedie popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotograﬁí. U každé odrůdy naleznete její ampelograﬁckou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství, a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 × 297 mm, 320 str. plnobarevných 820 Kč MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS Území ČESKÉ REPUBLIKY autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky. Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy: l historické l aktuální l geologické l geochemické l půdní l hydrologické l klimatické l vegetační l a mapy vinařských turistických cest. Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře. 690 Kč VAZBY ROČNÍKU 1999 VAZBY ROČNÍKU 2000 VAZBY ROČNÍKU 2001 VAZBY ROČNÍKU 2002 VAZBY ROČNÍKU 2003 VAZBY ROČNÍKU 2004 VAZBY ROČNÍKU 2005 VAZBY ROČNÍKU 2006 VAZBY ROČNÍKU 2007 VAZBY ROČNÍKU 2008

292 Kč 333 Kč 333 Kč 383 Kč 424 Kč 454 Kč 494 Kč 524 Kč 565 Kč 595 Kč

(v černé deskové vazbě s raženým písmem)

Ročenka 100 let Vinařského obzoru

62 Kč

Reedice ročníku 1907 faksimile

41 Kč

Velký vinařský slovník

618 Kč

Nové šľachtenie viniča na Slovensku

355 Kč

Výroba vína u malovinařů

130 Kč

Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví Cykloturistická mapa – Moravské vinařské stezky

94 Kč 94 Kč

Vinařství – návody do laboratorních cvičení

157 Kč

Jak úspěšně prodávat víno

304 Kč

Vinařský marketing

209 Kč

Zrání vína v sudech barrique

176 Kč

Sklepní hospodářství

472 Kč

Pěstujeme révu vinnou

103 Kč

Citáty o víně

70 Kč

Přehled odrůd 2007

100 Kč

Filosoﬁe vína – Průvodce po Onom světě

222 Kč

Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci

500 Kč

VINITORIUM HISTORICUM

352 Kč

Historie kounického vinohradnictví a vinařství

262 Kč

Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

150 Kč

Ampelograﬁa Slovenska

828 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH.

Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php

inzerce©

POZVÁNKA Zveme Vás k návštěvě našeho stánku na veletrhu VINEX

2. - 5. března 2010

na brněnském výstavišti v pavilonu A1

Na Pískách 3903/5, 695 01 Hodonín, tel./fax: +420 518 374 231

Vinařský obzor (1–2/2010)

Místopis

Ing. Richard Kolek Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Výzkumná stanice vinařská Karlštejn

Výzkumná stanice vinařská v Karlštejně – historie a současnost Zkoumání v různých oblastech lidských potřeb se datuje již do dob první řemeslné a zemědělské výroby. Nutnost zdokonalovat své pracovní postupy, nástroje a podmínky během výroby zemědělských plodin popostrkávala lidstvo k zakládání společenství, ve kterých by si jednotliví členové mohli sdělovat nové poznatky z praxe.

ce Plešivec a Kněží hora dal Karel IV. nevědomky podnět k založení, v dobách začátku 20. století, Pokusné stanice vinařské. Poloha byla vybrána nejen díky krásným jižním svahům, ale také díky dostatečné odlehlosti od ostatních vinařských oblastí, a tedy i ostatních vinic. Jedním z kritérií opětovného zvolení místa pro vinice byl také fakt rychle se šířícího napadení révokazem a agresivními houbovými chorobami, které v této době měly na svědomí zkázu mnoha vinic a požadavek mnoha vinařů, aby byla zřízena karanténní stanice a odrůdová zkušebna. O založení stanice se zasloužil prof. Karel Votruba. Ministerstvo zemědělství pronajalo pozemky o výměře 4 867 m2 od ing. Čermáka na 20 let. Stanice podléhala Státním výzkumným ústavům zemědělským v Praze-Dejvicích. V roce 1924 bylo již na vinicích stanice vysázeno 80 ušlechtilých odrůd a dalších 60 plodných hybridů. Z následného sledování byly do praxe uváděny ty odrůdy, které Foto archiv autora

Tak vznikaly různé cechy, sdružení a v neposlední řadě i výzkumné stanice. V nich se koncentrovali jedinci, jejichž úkolem bylo zkoumání nad problémy určité výrobní či nevýrobní oblasti. Z tohoto popudu byla také dne 28. listopadu 1919 založena Pokusná stanice vinařská v Budňanech, která měla za úkol testování nových odrůd, dovezených ze zahraničí, selektování nejkvalitnějších rostlin a jejich následné množení pro vinařské oblasti České republiky. V tomto příspěvku krátce zmapujeme zkoumání v českých zemích a nahlédneme do historie a současnosti Výzkumné stanice vinařské v Budňanech, později Karlštejně. Nutnost poznávat zákonitosti mezi přírodními podmínkami a podmínkami v zemědělské kultuře vedlo lidstvo již od nepaměti ke zdokonalování pracovních postupů při práci ve vinohradě a při výrobě vína, zdokonalování nástrojů a metod výroby a prodeje, aby výsledný efekt po zdlouhavé a hlavně namáhavé práci byl náležitě odměněn. První počátky pěstování révy vinné v našich zemích se datují již do dob římských legií na našem území, kdy vojáci do našich oblastí přivezli snad nejstarší odrůdu Vitis vinifera – Chrupku bílou. Z písemných památek je první zmínka v Kosmově kronice. Révu pěstovala podle pověstí již kněžna Ludmila a tomuto řemeslu učila i svého vnuka sv. Václava na nejstarších vinicích české oblasti, které se nacházely mezi obcemi Nedomice a Dřísy u Mělníka. Všeobecně lze říci, že vinařství v dobách raného středověku jen kvetlo a nacházelo podpory u všech vládnoucích panovníků. Důkazem toho je i doba vlády Karla IV., který se významně zasloužil o rozvoj českého a moravského vinařství. Založením některých vinic v blízkosti nově postaveného hradu Karlštejna, kop-

1 Plešivec – propařování půdy

nejvíce splňovaly kvalitativní a kvantitativní parametry svou vhodností pro Českou vinařskou oblast. Jelikož byl pozemek ve velice příkrém svahu 20–30°, bylo zvoleno jeho rozterasování na malá políčka o šíři 7–15 metrů. Od roku 1921 byl správou vinic pověřen vinařský instruktor pro Čechy Jan Dohnal. V této době byla zbudována velká část vinic na Plešivci, které se nacházely v západní části svahu. Materiál na výsadbu této vinice byl dovezen z pokusné vinice v Kyjově, ale většina pocházela z pokusné vinice v Mutěnicích. Na sklonku roku 1923 byl správou vinice pověřen vinařský instruktor Tomáš Dohnal. Ten pokračoval v dalším budování a výsadbě vinic. Keře byly vysazovány ve sponu 100 × 100 cm, vedení bylo nízké na hlavu. Použité sazenice byly jak pravokořenné, tak štěpované na podnožích. Jelikož byla výměra stanice velmi malá pro širší pokusnickou činnost, byla stanice přičleněna ke Státním výzkumným ústavům pro rostlinnou výrobu v Praze. Vinařský pracovník pověřený vedením dojížděl do Budňan podle potřeby. Kromě vedení zdejší stanice měl za úkol odborně koordinovat matečnou a révovou školku v Křešicích na Litoměřicku. Před ukončením pachtovní smlouvy byla existence stanice ohrožena. Proto se uvažovalo o přesunu tohoto výzkumu a celé stanice buď do Výzkumného ústavu včelařského v Dole nebo do Průhonic. Nakonec se roku 1941 podařilo kupní smlouvou zajistit další existenci stanice v obci Budňany. Celková výměra byla v této době rozšířena na 3,5 ha. Součástí této koupě byla i budova. Tím byl zajištěn předpoklad pro širší výzkumnickou činnost. V roce 1943 byl do řad pracovníků stanice přijat budoucí vedoucí Vítězslav Hubáček. Bohužel během druhé světové války neměla stanice možnost většího rozvoje ani

a novou vedoucí stanice byla doc. Ing. Marta Hubáčková, DrSc., která na stanici pracovala po svém přeložení z oddělení fyziologie od roku 1982. Věnovala se mnoha výzkumným záměrům, jejichž závěry byly prospěšné pro další pokračování a navázání nových výzkumů. Kromě těchto výzkumných úkolů fyziologického charakteru se hlavní měrou zasadila o vytvoření Národní kolekce genové sbírky, která je uložena ve třech firmách. Jednou je karlštejnská stanice, která je doposud koordinátorem tohoto programu, další je Zahradnická fakulta v Lednici a třetí firma Ampelos ve Znojmě. V začátcích byla genofondová sbírka vysázena na vinici Plešivec, potom byla přenesena na Vrše I. Za spolupráce svého manžela obnovila tradici Karlštejnského vinobraní, jehož hlavního scénáře se pan Hubáček velmi ochotně ujal. V roce 1998 byl postaven do vedení stanice Ing. Jan Kadlec, taktéž zkušený vinohradník a vinař. Za jeho působení byla zrekonstruována správní a provozní budova stanice. Na vinicích Vrše I a Vrše II bylo zbudováno nové oplocení. Po této mužské mezihře ve vedení stanice byla do čela jmenována opět žena, a to RNDr. Olga Jandurová, CSc. Během svého působení se zasadila o částečnou obnovu teras na Plešivci nad správní budovou. Zavedla do výzkumu stanice používání in vitro kultury, která je předpokladem pro další rozšíření a možnosti ve výzkumu révy vinné. Od 90. let až do současnosti krůček po krůčku se pracuje na obnově vinic na Vrších II a na Plešivci. Z předešlých zkoumání se přistupuje k postupné výsadbě bílých odrůd na vinice Vrše II a přesunu a výsadbě modrých odrůd na Plešivci. Tento přesun odrůd byl zvolen na základě dlouhodobých pozorování výnosu a kvality vína jednotlivých druhů na daných lokalitách. Za panování všech předešlých vedoucích získala stanice za svou práci a hlavně za vína nejedno uznání. Pokud se zmíním alespoň o posledních získaných, je to zlatá a stříbrná medaile z Hradeckého poháru, několikrát získala vína ocenění TOP 77 České republiky, zlatou medaili Mělnické soutěže Winefest 2008 a bronzovou medaili Král vín 2009. Tento výčet historie by nebyl úplný, pokud by nebylo zmíněno o přidružených pracovištích, která až do nedávné doby patřila ke stanici. Už bylo zmíněno o vinici ve Vonoklasech, která bohužel nedobře skončila. Dalším z těchto pracovišť byla Státní matečná vinice a révová školka v Křešicích u Litoměřic. Školka byla založena na pronajatých pozemcích vinařské firmy Herbst v Praze o výměře 8 000 m2. Úkolem pracoviště bylo zkoušení pěstování podnožových rév v okrajových oblastech a množení révových sazenic pravokořenných i roubo-

2 Plešivec a vinařská stanice v r. 1926

vaných. Vlivem okupace v roce 1938 byla působnost matečné vinice a révové školky přenesena do Dolu u Libčic nad Vltavou. Po založení Výzkumného ústavu včelařského přešla vinice do jeho správy, ten na ní hospodaří dodnes. Dalším neméně důležitým pracovištěm byly vinice v Loděnici, které v roce 1949 o výměře několika ha přidělilo ministerstvo k výzkumné stanici. Z této výměry bylo 8 ha vinic ladem na Kněží hoře, které založil už v roce 1873 továrník a majitel zámečku v Loděnici Antonín Cífka. Po jeho smrti však zpustly a zanikly. Vinice byly znovu moderně založeny a byl v nich vysázen velmi cenný biologický materiál – ozdravené bezvirózní klony. Bohužel v roce 1994 se vinice vrátila do rukou restituentů, kteří o udržování a další pěstování révy neměli žádný zájem, a dnes jsou vinice, ale i zámek, opět zpustlé. Dovolte mi závěrem tohoto článku stanici popřát do dalších let hodně úspěchů ve výzkumech, ale i v produkci vína, a věřím, že se šedé mraky, které se v současnosti nad stanicí objevily, brzo rozplynou a Výzkumná stanice vinařská v Karlštejně bude opět v popředí vinařského i vinohradnického výzkumu jako v letech svého vzniku a letech navazujících.

Foto archiv autora

personálního, ani po stránce vybavení. Teprve až po osvobození se začala výsadba vinic rozšiřovat a s touto výsadbou se také zvětšoval sortiment světových odrůd révy vinné. V roce 1949, kdy převážná část vinic byla v plné plodnosti, byl vybudován vinný sklep a následně v roce 1952 byla postavena nová provozní budova. V tomto roce přešla stanice pod Ředitelství šlechtitelských a chovatelských stanic. Hned následující rok byla přeřazena pod Krajský výzkumný ústav zemědělství v Klánovicích. V roce 1956 byla stanice přejmenována na Výzkumnou stanici vinařskou v Karlštejně. Opět byla přeřazena, tentokráte pod Ústřední výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze-Ruzyni, který řídil stanici po stránce hospodářské. Po stránce metodické byla stanice vedena Výzkumným ústavem vinohradnickým a vinařským v Bratislavě. Za další dva roky převzala stanice vinice o rozloze 0,50 ha ve Vonoklasech. Bohužel byly tyto od Karlštejna vzdáleny 18 km na příkrém terasovitém pozemku, kde byla možná pouze ruční práce. Když v tuhé zimě roku 1985 vinice úplně vymrzla, byly pozemky předány místnímu úřadu, aby je rozdělil na stavební parcely. V 60. letech 20. století získala stanice povolení z Ministerstva zemědělství prodávat víno i široké veřejnosti. Na základě tohoto povolení vznikla jedna z prvních nejznámějších značek „Eliška“. V roce 1971 se stal třetím vedoucím stanice Vítězslav Hubáček. Za jeho působnosti nastaly na vinicích velké změny. Jednak bylo v letech 1977–1978 přistoupeno k rekonstrukci vinic na Plešivci – zterasování a vybudování nových panelových cest, odvodnění svahu a novému osázení. Na rychlou obnovu těchto teras byla dovezena ornice (skrývka) ze staveniště v Berouně-střed, čímž bylo dosaženo 60cm mocnosti úrodného horizontu. Stejně tak jako na Plešivci byly obnoveny v roce 1983–1984 vinice v Loděnici, na které byla dovezena ornice ze stavby dálnice D5. V roce 1984 byla postavena fyziologická laboratoř. Tím získala stanice další prostory s laboratorním vybavením pro širší možnost výzkumu na révě vinné. Další změnou ve vybavení stanice bylo pořízení v republice prvních nerezových tanků do sklepa místo dřevěných sudů, výrobcem nerezových tanků byl tehdejší závod Anticoro ﬁrmy Poldi Kladno. Tím sice sklep ztratil na své romantičnosti, ale zato se jeho kapacita mnohonásobně zvýšila, a to z původních 5 000 hl vína na 106 000 hl vína, což byl větší posun stanice k marketingovému prodeji vyrobeného vína. Za vedení pana Hubáčka, ale i předchozích vedoucích, se toho událo velmi mnoho nejen ve změnách stanice, ale i ve výzkumu a v organizaci. První žena do čela stanice byla vybrána a dosazena na pomyslný trůn v únoru 1993. Touto obětavou a zapálenou výzkumnicí

Vinařský obzor (1–2/2010) 65

Foto archiv autora

Místopis

3 Dolévka sudů

Hodnocení vín / Zprávy

Vinařský obzor (1–2/2010)

Veletrhy cestovního ruchu na vinné notě Foto R. Stávek

Tradičně první veletrhy roku na brněnském výstavišti jsou GO+Regiontour – veletrhy cestovního ruchu. Tuzemské vinaře asi ponejvíce z obchodního hlediska zajímá část Regiontour, která propaguje tuzemský turismus.

Foto R. Stávek

A právě v době, kdy tzv. vinařská turistika zažívá rozmach, je určitě zajímavé dát prostřednictvím prezentace na takové akci vědět. Na brněnském výstavišti se ve dnech 14.–17. ledna sešlo 1 085 vystavovatelů z celkem 19 států. Největší nápor návštěvníků byl zaznamenán v prvních dvou dnech – branami jich prošlo celkem 18 tisíc, z toho úplně první den veletrhu se přišlo podívat neuvěřitelných 11 tisíc registrovaných odborníků z odvětví cestovního ruchu.

2 Dolnokounický hotel VINUM COELI reprezentoval Branko Černý (na snímku vpravo), který hostům doporučoval k nalévané dolnokounické Frankovce tradiční speciality jako tlačenku s cibulí a s okurky s kozími rohy

1 Na veletrhu prezentovalo nabídku svých vín také vinařství Koráb z Boleradic. Na snímku je uprostřed Marek Koráb z boleradického rodinného vinařství, které bylo možno najít na společném stánku mikroregionu Hustopeče. Návštěvníky mimořádně zaujalo Starosvětské černé – fortiﬁkované víno z Frankovky z ročníku 2009.

Veletržními dny procházel i bohatý odborný doprovodný program – vrcholná jednání o podpoře cestovního ruchu za účasti institucí a oborových asociací, dále konference a semináře zaměřené na rozvoj venkovské turistiky, propagaci folklorních aktivit a gastronomické turistiky. A jak již bývá mnoho let zvykem, na stáncích jednotlivých vinařských mikroregionů měli své prezentace i samotní vinaři. Našli jste zde vína či propagační materiály ZD Sedlec, mikulovskych hotelů Volarik Hotels and Resorts, hotelu Marcinčák a Víno Marcinčák, Vinařství Valíčkovi a Penzionu u Valíčků z Perné, Vinařství Topolanský z Pavlova, Dolnokounicka, Vinařství Rosa Coeli, Vinařství Jan Plaček, Znojemského vinného sklepa, Vinařské akademie Valtice, Vinařství Karel Válka z Nosislavi, Vinařství Valtické podzemí a dalších. Svoji účast na Region-

touru shrnul boleradický vinař Petr Koráb následujícími slovy: „Poprvé jsme na tomto veletrhu byli již v roce 2009. Srovnání je těžké – loni na nás připadla neděle, a to je den, kdy je vstupné za 10 Kč, a davy žíznivců tak byly hodně náročné. Letos jsme se prezentovali v pátek, kdy je vstup pouze pro odbornou veřejnost, a musím konstatovat, že jsme s naší účastí velmi spokojeni a jistě jsme získali nové zákazníky. Snad nám pomohlo i to, že jsme si na náš den pozvali i cimbálovou muziku.“ Mikroregion Hustopeče takto hostí vždy jeden den jedno vinařství a kromě Korábových zde nalévali svá vína i Samsonovi z Němčic či Žídkovi z Popic. Proběhla zde také prezentace nově rekonstruovaného původního hanácko-slováckého kroje a v neděli pak ukázka dřevořezeb Ing. Josefa Zelinky ze Šitbořic. Richard Stávek

Zprávy ze světa

Odrůda Pinotin Dává víno rubínové barvy s vůní po višních. Hrozny dozrávají asi týden po Regentu. Jde o interspeciﬁckou odrůdu vyšlechtěnou Valentinem Blattnerem ve Švýcarsku, sazenice révy produkuje Volker Freytag v Německu (oba měli přednášku 29. 5. 2009 v Lednici na ZF). Dobře odolává padlí i plísni révové, stejně jako plísni šedé. Je velmi odolná vůči zimním mrazům. Víno se v Německu nyní prodává ze dvora za přibližně 4 euro/láhev. DDW8/2/JS

Pěstování révy za účelem produkce listů Na světě se sklízí ročně přes 5 tisíc tun révových listů. Ty se pak nakládají do slaného nálevu, pasterizují a následně uvádějí do oběhu. K největším jejich producentům patří Turecko, Kalifornie a Řecko, ale pěstují se i ve Vietnamu. Buď jde o rezistentní odrůdy, nebo se do sběru listů (květen) réva nesmí ošetřovat. Hrozny se přitom nesklízí. Listy by měly být kulaté o průměru 14 až 17 cm. DW2/1/JS

Krupobití na jihu Francie Celkem bylo v polovině května postiženo několik tisíc hektarů vinic. Ve vinařské oblasti Medoc činí škody 50 až 80 % předpokládané sklizně, v Saint-Emilion přes 30 % a v Entre-Deux-Mers téměř vše. Až čtyřcentimetrové kroupy pourážely celé letorosty. W18. 5. 2009/JS

Réva v poušti Bývalý manažer koncernu Shell pěstuje révu a vyrábí víno již deset let v oáze v Namibii. Chladný vzduch od moře a stín palem chrání hrozny před úpalem. Ročně produkuje z plochy něco přes jeden hektar asi 3 tisíce lahví vína údajně výborné kvality. Veškeré víno prodává jen přímo „z oázy“, zkrátka kdo chce ochutnat pouštní víno, musí si pro něj přijet W4. 6. 2009/JS

Hodnocení vín

Salon vín v roce 2010

Není salon jako SALON

Foto archiv autora

Když se řekne salon, proběhne lidem jejich myslí celá řada různých salonů. Ženy si pomyslí na kadeřnický salon, mužům se zjeví kovbojský salon a cestovatelé se ponejvíce pohybují v hotelových salonech. Je jenom dobře, že i vinaři mají již několik let svůj salon – Salon vín České republiky.

Snad všichni ctitelé nejušlechtilejšího nápoje vůbec dnes už vědí, že se Salon nachází v podzemí valtického zámku a obsahuje již po 9. ročníků ustálenou kolekci 100 vybraných vín od vinařů z České republiky. Jedná se vlastně o vrcholovou a nejprestižnější vinařskou soutěž na území České republiky, ze které každý rok vzejde sto nejlepších vín. Soutěž pořádá Národní vinařské centrum, o. p. s., ve spolupráci se Svazem vinařů ČR. Statutem stanovenou podmínkou přihlášky vína do Salonu vín ČR je jeho úspěch na některé z nominačních soutěží (to jsou vybrané soutěže jednotlivých vinařských podoblastí ČR a vyjmenované celostátní soutěže vín). Tato vína mohou pak návštěvníci po dobu celého roku ochutnávat v ideálních podmínkách degustační expozice Národního vinařského centra v podzemí valtického zámku. Návštěvnost Salonu každoročně stoupá a přesáhla již 10 000 návštěvníků, kteří mohou do Salonu jen tak bez poplatku nahlédnout, nebo si vyberou z několika degustačních programů. Salon vín ve Valticích neposkytuje jen tak ledajakou možnost degustace vín, ale stává se jakýmsi kultovním prožitkem se svým typickým vinařským duševnem. Staleté sklepní prostředí samo o sobě vyzařuje klid a duševní pohodu, kterou umocňují promyšleně uspořádaná vína. Tak jako má člověk svůj rodný list a životní příběh, tak je tomu i u dobrého vína; návštěvník si může přečíst na velké tabuli, jakých výsledných hodnot víno dosáhlo při analytickém hodnocení, ale také slovní hodnocení samotného výrobce; protože analytika obsahuje jenom suchá čísla, snaží se výmluvní vinaři právě u popisu svého vína předeslat ochutnávači své vlastní postřehy a názory co nejkvětnatější mluvou. Ale je téměř jisté, že mnoho návštěvníků se nenechá ovlivnit ani zveřejněnými číselnými údaji, ani květnatou mluvou, a tvoří si vlastní degustační názor na každé ochutnané víno, o kterém ještě také diskutují se svými společníky. A to je dobře a k tomu také směřují veškeré snahy moravských vinařů v posledních letech, aby všichni, kteří víno ochutnají, uměli o něm také zasvěceně

Vinařský obzor (1–2/2010) 67

Salon vín

promluvit. To pak v Salonu někdy na konci salonního ročníku uslyšíte, že: „Ten vlašák, tá jednička z Pavlova, má jenom pár gramů cukru, ani nemá moc extraktu, ale je ho plná huba…“ Nebo: „Valtický sylván je pořád dobrý a vůbec nestárne, na rozdíl od tebe, Franto…; zato ten muškát už na začátku neměl kyselinu a včil je už fádní… dopadl podobně, jako to jediné růžové, co bylo pořád dobré, ale do cíle nedoběhlo…“ U červených vín bývá mluva návštěvníků také zajímavá, ale protože převládají v Salonu červená vína barikovaná, tak se většinou točí kolem této chuti: „Tento čejkovský Dornfelder má barikovou chuť, ale příjemně do čokolády a barvu jak černé kafé…“ Nebo: „Potrugále jsou tady dva, ale ty loňské nebyly s barikem a ten bílovický – to bylo pití…“ Výrobci vína i jeho konzumenti a vůbec všichni, kteří mají s vínem něco do činění, mají každý rok větší možnosti dovědět se o víně více; zatímco ještě před 15 lety zajišťoval odborné vzdělávání jenom MORAVÍN, v současné době se na tom podílí stále více institucí, které využívají podporu Vinařského fondu. A právě v Salonu vín se nabízí těm, kteří již o víně něco vědí, aby si tady rozšířili své znalosti a ověřili degustační schopnosti. Bylo by jenom dobře, kdyby spojili návštěvu Salonu i s vrcholným duševním prožitkem a cítili se v zámeckém sklepení jako v neděli ve farním kostele.

V Národním vinařském centru ve Valticích bylo v druhé polovině ledna ukončeno vyhodnocení jubilejního desátého ročníku Salonu vín České republiky. Z odrůd nejvíce uspěla vína Rulandské šedé a Ryzlink vlašský a z ročníků rok 2008. Medailí Salonu vín 2010 si může svá vína ozdobit celkem 48 vinařů. Desátý ročník soutěže přinesl určité inovace. Vzorky se tentokrát hodnotily dvoukolově. Do druhého kola postoupilo 200 nejlepších vín. Z nich se následně vybrala stovka vín, která získají titul „Salon vín České republiky 2010“. Hodnotitelé také nově používali speciální počítačový program vyvinutý Národním vinařským centrem. Degustátoři vybírali z rekordních 520 vín z 96 vinařství. Nominovaný vinař mohl přímo do soutěže přihlásit pouze jedno víno, ostatní vína musela nejprve uspět na některé z nominačních soutěží. Další zajímavostí je, že vzorky k hodnocení vybíral sommelier Národního vinařského centra přímo u vinaře ve sklepě namátkovým způsobem z láhví příslušné šarže vína. Z bílých odrůd v letošním ročníku nejvíce uspěly Rulandské šedé a Ryzlink vlašský (po 9 vzorcích), Ryzlink rýnský (8 vzorků) a Rulandské bílé a Chardonnay (po 7 vzorcích). Z červených odrůd pak Zweigeltrebe (4 vzorky) a Rulandské modré, Svatovavřinecké, Cabernet Moravia a Cabernet Sauvignon (po 3 vzorcích). Celkem se do nového ročníku dostalo 30 odrůd révy vinné, dva sekty a 3 vína cuvée. Z hlediska jakostních kategorií převažují pozdní sběry (51 vzorků) a výběry z hroznů (23 vzorků). V letošním roce se do expozice Salonu vín opět probojovala moravská zemská vína (3 vzorky). Nejúspěšnějšími vinařskými ﬁrmami jsou v letošním ročníku Vinselekt Michlovský, a. s. (15 vzorků), Vinné sklepy Valtice, a. s. (8 vzorků), PATRIA Kobylí, a. s., a MORAVÍNO, s. r. o. (po 6 vzorcích); dále Vinařství U Kapličky, s. r. o., Vinařství Kovacs, s. r. o., vinařství Vladimíra Tetura, ZNOVÍN Znojmo, a. s., Moravské vinařské závody Bzenec, s. r. o., a Rodinné vinařství Košut, s. r. o. (po 3 vzorcích). Z ročníků je nejvíce zastoupen ročník 2008 (71 vín) a ročník 2007 (24 vín). Hodnocení letošního ročníku probíhalo v degustačních prostorách Národního vinařského centra. Vína se hodnotila s použitím špičkových degustačních sklenic „Grandezza“. Pomoc při servisu hodnocení tradičně zajišťovali studenti Vinařské školy z Valtic. V loňském roce absolvovalo některý z degustačních programů v degustační expozici Salonu vín ČR ve Valticích přes jedenáct tisíc návštěvníků. Stávající ročník (2009) bude otevřen ještě do konce ledna. Během února se začne připravovat expozice nového ročníku 2010, kterou může veřejnost navštívit od 27. února 2010. (vo)

Ing. Jan Otáhal, CSc., Valtice

Seznam vín Salonu 2010 je na dvoustraně 68–69.

Vinařský obzor (1–2/2010)

Hodnocení vín

Salon vín České republiky 2010 Název vína

jakostní zařazení

ročník

číslo šarže

přihlašovatel/výrobce

Ryzlink vlašský

pozdní sběr

2008

55/08

Baláž Jan

Bohemia Sekt Prestige rosé brut

jakostní šumivé víno

2008

L9015

BOHEMIA SEKT, a. s.

Ryzlink vlašský

pozdní sběr

2008

802

DOBRÁ ADRESA, s. r. o.

Cabernet Moravia

pozdní sběr

2008

Glos Lubomír

Muškát moravský

výběr z cibéb

2006

Glosová Helena

Zweigeltrebe

pozdní sběr

2007

776

Habánské sklepy, spol. s r. o.

Cabernet Moravia

moravské zemské víno

2008

08-4

Jestřáb Vojtěch

Chardonnay

pozdní sběr

2008

28/08

Kosík Pavel MUDr.

Aurelius

pozdní sběr

2008

621

Krist Tomáš

Rulandské šedé

výběr z hroznů

2008

614

Krist Tomáš

Hibernal

výběr z hroznů

2008

08-16-šb

LIVI, spol. s r. o.

Sauvignon

výběr z hroznů

2008

08-15-šc

LIVI. spol. s r. o.

Cabernet Sauvignon

výběr z hroznů

2008

2508

Maňák Štěpán

Ryzlink rýnský

pozdní sběr

2008

1108

Metroﬂora, s. r. o.

Rulandské bílé

pozdní sběr

2008

394

MORAVÍNO, s. r. o.

Grand cuvée bílé

výběr z hroznů

2008

415

MORAVÍNO, s. r. o.

Müller Thurgau

pozdní sběr

2008

390

MORAVÍNO, s. r. o.

Chardonnay

pozdní sběr

2008

389

MORAVÍNO, s. r. o.

Frankovka

pozdní sběr

2008

393

MORAVÍNO, s. r. o.

Ryzlink rýnský

výběr z hroznů

2008

402

MORAVÍNO, s. r. o.

Ryzlink rýnský

pozdní sběr

2007

7030

MORAVSKÉ VINAŘSKÉ ZÁVODY BZENEC, s. r. o.

Ryzlink rýnský EGO No. 81

pozdní sběr

2007

7044

MORAVSKÉ VINAŘSKÉ ZÁVODY BZENEC, s. r. o.

Chardonnay EGO No. 70

pozdní sběr

2008

8050

MORAVSKÉ VINAŘSKÉ ZÁVODY BZENEC, s. r. o.

Rulandské modré

výběr z hroznů

2007

Musil Ladislav Ing.

Rulandské bílé

slámové víno

2008

24/08

Nápravová Ivana

Neronet

jakostní víno odrůdové

2007

24/07

Neoklas, a. s.

Merlot

výběr z hroznů

2006

631

Oulehla Luboš Ing.

Rulandské modré

výběr z hroznů

2007

63 - 07

PATRIA Kobylí, a. s.

Svatovavřinecké

pozdní sběr

2008

115 - 08

PATRIA Kobylí, a. s.

Cabernet Sauvignon

výběr z hroznů

2008

118 - 08

PATRIA Kobylí, a. s.

PATRIA cuvée červené

pozdní sběr

2007

69 - 07

PATRIA Kobylí, a. s.

Modrý Portugal

pozdní sběr

2007

64 - 07

PATRIA Kobylí, a. s.

Zweigeltrebe

jakostní víno odrůdové

2007

23 - 07

PATRIA Kobylí, a. s.

André

pozdní sběr

2008

27/08

Rodinné vinařství Jedlička & Novák, Bořetice, a. s.

Aurelius

výběr z hroznů

2008

11/08

Rodinné vinařství Košut, s. r. o.

Chardonnay

pozdní sběr

2008

06/08

Rodinné vinařství Košut, s. r. o.

Rulandské šedé

výběr z hroznů

2008

05/08

Rodinné vinařství Košut, s. r. o.

Ryzlink vlašský

moravské zemské víno

2008

608

Rosenberg winery

Rulandské šedé

výběr z cibéb

2007

307

SONBERK, a. s.

Tramín

slámové víno

2008

708

SONBERK, a. s.

Pinot blanc

výběr z hroznů

2007

713

SPIELBERG CZ, s. r. o.

Chardonnay

výběr z hroznů

2008

11/08

Střední odborná škola vinařská a SOUZ Valtice

Cuvée

moravské zemské víno

2008

05/08

Střední odborná škola vinařská a SOUZ Valtice

Rulandské šedé

pozdní sběr

2008

5/08

Šebesta Martin

Ryzlink vlašský

pozdní sběr

2008

19/08

Šebesta Martin

Sauvignon

pozdní sběr

2008

Tanzberg Mikulov, a. s.

Zweigeltrebe

jakostní víno odrůdové

2008

16-08

Tetur Tomáš

Neuburské

jakostní víno odrůdové

2008

824

Tetur Vladimír

Chardonnay

pozdní sběr

2008

811

Tetur Vladimír

Irsai Oliver

kabinetní víno

2008

806

Tetur Vladimír

Hodnocení vín

Vinařský obzor (1–2/2010) 69

Salon vín České republiky 2010 Název vína

jakostní zařazení

ročník

číslo šarže

přihlašovatel/výrobce

Pálava

výběr z hroznů

2008

1208

Tichý Richard Ing.

Chardonnay

pozdní sběr

2008

05/08

Uher Josef

Aurelius

výběr z hroznů

2008

08/08

Uher Josef

Rulandské bílé

výběr z hroznů

2008

4008

Vinařství Dufek Josef

Veltlínské červené rané

pozdní sběr

2008

12/08

Vinařství Kovacs, s. r. o.

Muškát moravský

kabinetní víno

2008

50/08

Vinařství Kovacs, s. r. o.

Veltlínské zelené

pozdní sběr

2008

22/08

Vinařství Kovacs, s. r. o.

Neuburské

pozdní sběr

2008

508

Vinařství LAHOFER, a. s.

Rulandské šedé

výběr z hroznů

2008

1508

Vinařství LAHOFER, a. s.

Kerner

pozdní sběr

2008

VINAŘSTVÍ MIKROSVÍN MIKULOV, a. s.

Ryzlink vlašský

pozdní sběr

2008

VINAŘSTVÍ MIKROSVÍN MIKULOV, a. s.

Tramín červený

pozdní sběr

2007

8324

Vinařství Pavlov, spol. s r. o.

Frankovka

pozdní sběr

2008

33/08

Vinařství U Kapličky, s. r. o.

Ryzlink rýnský

pozdní sběr

2008

29/08

Vinařství U Kapličky, s. r. o.

Pálava

výběr z hroznů

2008

12/08

Vinařství U Kapličky, s. r. o.

Cabernet Moravia

pozdní sběr

2007

714

Vinařství Válka Karel

Zweigeltrebe rosé

jakostní víno odrůdové

2008

13/08

Vinařství Zámečník

Cuvée Barborka

pozdní sběr

2007

15/07

Vinné sklepy Kutná Hora, s. r. o.

Cabernet Sauvignon

ledové víno

2007

7059

Vinné sklepy Lechovice, spol. s r. o.

Ryzlink vlašský

výběr z bobulí

2007

357/07

Vinné sklepy Valtice, a. s.

Veltlínské zelené

výběr z cibéb

2007

358/07

Vinné sklepy Valtice, a. s.

Ryzlink vlašský

ledové víno

2007

355/07

Vinné sklepy Valtice, a. s.

Veltlínské zelené

ledové víno

2007

356/07

Vinné sklepy Valtice, a. s.

Rulandské bílé

výběr z bobulí

2007

213/07

Vinné sklepy Valtice, a. s.

Svatovavřinecké

pozdní sběr

2008

503/08

Vinné sklepy Valtice, a. s.

Modrý Portugal

pozdní sběr

2008

543/08

Vinné sklepy Valtice, a. s.

Sylvánské zelené

pozdní sběr

2008

462/08

Vinné sklepy Valtice, a. s.

Dornfelder

pozdní sběr

2008

10-08

Vinné sklepy Zapletal

Tramín červený

pozdní sběr

2008

33/08

Víno Rakvice, s. r. o.

Sauvignon

pozdní sběr

2008

1571

VINSELEKT MICHLOVSKÝ, a. s.

Rulandské šedé

pozdní sběr

2008

1545

VINSELEKT MICHLOVSKÝ, a. s.

Rulandské šedé

výběr z hroznů

2006

1149

VINSELEKT MICHLOVSKÝ, a. s.

Laurot

pozdní sběr

2007

1267

VINSELEKT MICHLOVSKÝ, a. s.

Rulandské šedé

pozdní sběr

2008

1546

VINSELEKT MICHLOVSKÝ, a. s.

Veltlínské zelené

kabinetní víno

2008

1595

VINSELEKT MICHLOVSKÝ, a. s.

Sauvignon

pozdní sběr

2008

1567

VINSELEKT MICHLOVSKÝ, a. s.

Sauvignon

pozdní sběr

2008

1568

VINSELEKT MICHLOVSKÝ, a. s.

Pálava

výběr z hroznů

2008

1527

VINSELEKT MICHLOVSKÝ, a. s.

Rulandské bílé

pozdní sběr

2007

1325

VINSELEKT MICHLOVSKÝ, a. s.

Rulandské bílé

výběr z hroznů

2006

1152

VINSELEKT MICHLOVSKÝ, a. s.

Ryzlink rýnský

jakostní víno odrůdové

2008

1558

VINSELEKT MICHLOVSKÝ, a. s.

Hibernal BIO

pozdní sběr

2008

1481

VINSELEKT MICHLOVSKÝ, a. s.

Ryzlink rýnský

výběr z hroznů

2008

1559

VINSELEKT MICHLOVSKÝ, a. s.

Merlot

pozdní sběr

2006

1100

VINSELEKT MICHLOVSKÝ, a. s.

Ryzlink vlašský

pozdní sběr

2008

2608

Vinum Moravicum, a. s.

Rulandské modré klaret

pozdní sběr

2008

1108

Vinum Moravicum, a. s.

Ryzlink vlašský

pozdní sběr

2008

23/08

Volařík Miroslav Ing.

Ryzlink rýnský

ledové víno

2008

8106

ZNOVÍN ZNOJMO, a. s.

Rulandské šedé

ledové víno

2007

7080

ZNOVÍN ZNOJMO, a. s.

Znovín de Lux Demi sec

jakostní šumivé víno

2007

7101

ZNOVÍN ZNOJMO, a. s.

Vinařský obzor (1–2/2010)

Hodnocení vín

Ing. Pavel Krška Národní vinařské centrum, o.p.s., Valtice

OIV: nové hodnoticí tabulky stobodového systému V červenci roku 2009 přijala OIV (Mezinárodní organizace pro révu a víno se sídlem v Paříži) svou rezolucí č. 332A/ /2009 nový standard pro mezinárodní soutěže vín a alkoholických nápojů s vinným původem. Tento standard nahradil dřívější standard OIV pro mezinárodní soutěže vín, přijatý v roce 1994, a standard OIV pro mezinárodní soutěže alkoholických nápojů s vinným původem, přijatý v roce 1999. Tento standard se týká soutěží pořádaných pod záštitou OIV, ale přináší některé zajímavé prvky aplikovatelné i pro soutěže vín u nás. Čtenářům Vinařského obzoru a pořadatelům soutěží vín přinášíme asi nejzajímavější změnu – nové hodnoticí tabulky OIV a UEOE (Mezinárodní unie enologů), které mají oproti současně používaným tabulkám modiﬁkované pořadí a názvy senzorických parametrů a zejména obsahují podrobné vysvětlení jednotlivých senzorických parametrů. Většina degustátorů u nás se s podrobným vysvětlením jednotlivých hodnoticích parametrů zatím nesetkala a tento popis bude jistě jedním z faktorů pro zlepšování úrovně degustátorů u nás. POPIS JEDNOTLIVÝCH SENZORICKÝCH ATRIBUTŮ 1. VZHLED (vizualita)/oko Rozlišení vnějších rozdílů senzorickým dojmem z viditelných paprsků světla. 2. VŮNĚ/nos Vjem získaný čichovým orgánem, když je stimulován určitými těkavými látkami. 3. CHUŤ/ústa Plné spektrum vjemů, které dává víno v ústech.

HODNOTICÍ TABULKA Komise

ČIROST

SW*

SB*

Excelentně čiré

Čiré

Problematicky čiré

Středně zakalené

Velmi zakalené

* TW = Tichá vína; SW = Šumivá a perlivá vína; SB = Alkoholické nápoje vinného původu

Vzorek

č.

Kategorie

Vůně

č. Nedostatečné –

Čirost

(5)

(4)

(3)

(2)

(1)

Vzhled mimo čirost

(10)

(8)

(6)

(4)

(2)

Čistota

(6)

(5)

(4)

(3)

(2)

Pozitivní intenzita

(8)

(7)

(6)

(4)

(2)

Kvalita

(16)

(14)

(12)

(10)

(8)

Čistota

(6)

(5)

(4)

(3)

(2)

Pozitivní intenzita

(8)

(7)

(6)

(4)

(2)

Harmonická perzistence

(8)

(7)

(6)

(5)

(4)

Kvalita

(22)

(19)

(16)

(13)

(10)

(11)

(10)

(9)

(8)

(7)

Vzhled

Chuť

Harmonie – celkový dojem Celkem

Poznámky

Eliminováno kvůli závažným defektům

Podpis hodnotitele

Podpis předsedy komise

1 Hodnoticí tabulka pro tichá vína

HODNOTICÍ TABULKA Komise

ŠUMIVÁ A PERLIVÁ VÍNA

č.

Vzorek

č.

Kategorie

Vynikající +

Vůně

DESKRIPTOR NA HODNOTICÍM ARCHU TW*

č.

Vynikající +

Vzhled

Čirost (Limpidity) Deﬁnice: měření zakalení Tento deskriptor umožňuje měření intenzity zakalení vína

TICHÁ VÍNA

č. Nedostatečné –

Čirost

(5)

(4)

(3)

(2)

(1)

Vzhled mimo čirost

(10)

(8)

(6)

(4)

(2)

Perlivost

(10)

(8)

(6)

(4)

(2)

Čistota

(7)

(6)

(5)

(4)

(3)

Pozitivní intenzita

(7)

(6)

(5)

(4)

(3)

Kvalita

(14)

(12)

(10)

(8)

(6)

Čistota

(7)

(6)

(5)

(4)

(3)

Pozitivní intenzita

(7)

(6)

(5)

(4)

(3)

Harmonická perzistence

(7)

(6)

(5)

(4)

(3)

Kvalita

(14)

(12)

(10)

(8)

(6)

(12)

(11)

(10)

(9)

(8)

Chuť

Harmonie – celkový dojem Celkem

Poznámky

Eliminováno kvůli závažným defektům Podpis hodnotitele

2 Hodnoticí tabulka šumivých a perlivých vín

0 Podpis předsedy komise

Vinařský obzor (1–2/2010) 71

Hodnocení vín

Vzhled (Aspect) Deﬁnice: určení širokého spektra viditelných charakteristik produktu Tento deskriptor hodnotí intenzitu, hlavní barvu produktu, jeho nuance (sekundární barvy), jeho viskozitu… nebere v úvahu čirost. VZHLED (MIMO ČIROST)

DESKRIPTOR NA HODNOTICÍM ARCHU TW

Excelentní vzhled

SB 5

Velmi dobrý vzhled

Dobrý vzhled

Dostatečný vzhled

Špatný vzhled

Čistota (genuineness) Deﬁnice: měření stupně vjemu vnímaného (velikostně) nosem nebo chutí vinohradnického či enologického defektu produktu. Tento preskriptor umožňuje degustátorovi ohodnotit původnost nebo čistotu vína. Při penalizování čistoty by degustátor měl být schopen identiﬁkovat základní vinohradnické či enologické defekty nebo vínu cizí tóny, které degustátor získá nosem nebo chutí. Rostlinné, zvířecí (animální) tóny atd. u odrůd vína, navíc k tónům dřeva, jsou hodnoceny v sekci kvality. ČISTOTA

DESKRIPTOR NA HODNOTICÍM ARCHU TW

Úplná absence defektů

Velmi nízká intenzita defektů

Nízká intenzita defektů

Průměrná intenzita defektů

Silná intenzita defektů

Pozitivní intenzita (Positive intensity) Deﬁnice: stupeň (velikost) plného spektra kvalitativních vůní vnímaných nosem a chutí. DESKRIPTOR NA HODNOTICÍM ARCHU TW Velmi silná kvalitativní intenzita

SW 7

Kvalita (Quality) Deﬁnice: spektrum vlastností a charakteristik vína, které dávají nosem a chutí šíři uspokojení implicitních nebo vyjádřených požadavků. Tento deskriptor umožňuje celkové ohodnocení produktu na čichové a chuťové úrovni. Degustátor může vyjádřit smysluplným způsobem jeho osobní a kulturní mínění. Nos (vůně) – tento deskriptor bere v úvahu prioritně komplexitu, která koresponduje s plností aromatické palety vnímáním několika různých a měnících se vůní, spojených s noblesou vůní. KVALITA VŮNĚ

Excelentní dojem kvality

Velmi dobrý dojem kvality

Dobrý dojem kvality

Dostatečný dojem kvality

Špatný dojem kvality

Obecný dojem a celkové hodnocení Deﬁnice: koresponduje s celkovým hodnocením produktu. Tento deskriptor umožňuje degustátorovi vyjádřit dojem, který produkt zanechává celkově. To dává možnost hodnocení vyššího či nižšího. V závislosti na typu soutěže a informace dané degustátorovi umožňuje tento deskriptor analýzu těžké otázky typičnosti a ohodnocení potenciálu vín při vývoji v čase. CELKOVÉ HODNOCENÍ

DESKRIPTOR NA HODNOTICÍM ARCHU TW

Excelentní dojem kvality

Velmi dobrý dojem kvality

Dobrý dojem kvality

Dostatečný dojem kvality

Špatný dojem kvality

Excelentní celkové hodnocení

Velmi dobré celkové hodnocení

Dobré celkové hodnocení

Dostatečné celkové hodnocení

Špatné celkové hodnocení

Perlení Deﬁnice: bublání tvořené, když plyn uniká z kapaliny. Co se týče vhledu a chuti, jsou užívány tři popisy týkající se hodnocení bublinek: • Jemnost bublinek (=velikost bublinek) • Množství bublinek (=kvalita bublinek) • Perzistence bublinek (=délka času, kdy jsou bublinky zřetelné) Jemné bublinky, ne příliš prudké, pravidelné a perzistentní jsou hodnoceny pozitivně. Naopak velké bublinky, agresivní, nepravidelné a nepříliš perzistentní jsou hodnoceny negativně. U vizuálního ocenění je hodnocen kroužek z pěny, který se tvoří na povrhu vína. Pozitivně hodnoceno je, když je pěnový kroužek tvořen 3–4 úrovněmi bublinek. Bublinky musí být jemné, malé a kroužek musí trvat dlouhou dobu. PERLIVOST

Perzistence Deﬁnice: míra délky zbytkového čichově-chuťového vjemu, korespondující s vjemem, kdy je produkt v ústech, a měřená délka času. Tento deskriptor odpovídá měření času. Je počítán v sekundách (kaudáliích) a začíná, když produkt opustil ústa. Počítání je děláno žvýkáním a diskrétním otevřením rtů a provedením malého stisknutí úst k umožnění vstupu vzduchu. Pomalé žvýkaní odpovídá přibližně 1 sekundě. HARMONICKÁ PERZISTENCE

DESKRIPTOR NA HODNOTICÍM ARCHU

Chuť – tento deskriptor bere v úvahu prioritně plnost, která koresponduje s celkovým vnímáním v ústech integrujícím aroma (komplexnost), strukturu (kyseliny, taniny, alkohol), viskózní prvky (hutnost), zbytkové cukry, svíravost.

DESKRIPTOR NA HODNOTICÍM ARCHU TW

Excelentní perzistence > 6“

20 18

SB 9

DESKRIPTOR NA HODNOTICÍM ARCHU TW

KVALITA CHUTĚ

Původ defektů: Surovina: hrozny: shnilé, zmrzlé, zkažené… Kontaminace: těkavá rozpouštědla, těkavé fenoly, plast, papír, TCA-plesnivina, prach, negativní vliv nádob (betonové nádoby, ocel, polyester, plast, dřevěná nádoba, sudy). Mikrobiální: těkavé fenoly (chlév, kvaš, inkoust), těkavé kyseliny, estery těkavých kyselin, aceton. Oxido-redukční: SO2, všechny thioly a sulﬁdy (guma, zelí, zkažená vejce, česnek, pot, kaly, pivo, mýdlo, hniloba), nedostatek čistoty, etanol, oxidace.

POZITIVNÍ INTENZITA

Tento deskriptor hodnotí vliv spektra čichových (olfaktorických) a chuťových (gustatorních) vjemů, které přispívají ke zvýšení kvalitativních vjemů vnímaných nosem a chutí.

Silná intenzita

Velmi dobrá perzistence 5“ až 6“

Průměrná intenzita

Dobrá perzistence 3“ až 4“

Slabá intenzita

Dostatečná perzistence 2“

Velmi slabá intenzita

Špatná perzistence 1“

DESKRIPTOR NA HODNOTICÍM ARCHU TW

Excelentní

Velmi dobrá

Dobrá

Dostatečná

Nedostatečná

Poznámky: • Nový standard OIV obsahuje hodnoticí tabulku také pro alkoholické nápoje s vinným původem, kterou v tomto článku nepřetiskujeme. • Pokud soutěž není konána pod garancí OIV, není povoleno užívání loga či zkratky OIV na materiálech soutěže. • Kompletní znění rezoluce 332A/2009 je k dispozici na webové stránce www. oiv.org – např. u anglické jazykové verze v sekci Resolutions – Economy. »

Více na www.oiv.org

Vinařství v zahraničí

Vinařský obzor (1–2/2010)

Ing. Martin Bagar, Ph.D. Ing. Veronika Křivánková

Studijní cesta po maďarských vinařstvích Na základě práce Svazu integrované a ekologické produkce hroznů a vína o. s. EKOVÍN se ve dnech 10. až 12. srpna 2009 uskutečnila studijní cesta po předních maďarských vinařstvích. Zúčastnilo se jí na padesát vinařů z členských podniků svazu EKOVÍN, kteří měli zájem nejen ochutnat jiná a mimořádná vína, ale i vyměnit si zkušenosti se svými maďarskými kolegy.

Tato studijní cesta se uskutečnila díky započatému projektu s názvem „Ochrana přírody ekologizací vinohradnictví“, jehož cílem je podpora multifunkčnosti vinohradnictví a tím také ochrany přírody. Projekt byl schválen a je realizován v rámci programu „Evropské územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007–2013“. Také díky tomuto programu, který je ﬁnancován Evropským fondem pro regionální rozvoj, jsme se mohli této cesty zúčastnit. Během pobytu jsme navštívili čtyři zajímavé a atraktivní vinařské oblasti – Sopron, Somló, Villany a Szekszárd. Sopron je jedna z nejstarších vinařských oblastí v zemi, ležící u rakouských hranic. Převažuje zde pěstování červených odrůd, známá je Soproni Kékfrankos – víno silné, bohaté na třísloviny, s tvrdšími kyselinami.

Foto Martin Bagar

Weninger – Chceme dělat speciﬁcká vína – naše vína Jako první jsme navštívili známé vinařství Weninger v obci Balf u města Sopron. Franz Weninger mladší pochází z rakouské vinařské rodiny, která sídlí v Burgenlandu,

jen pár kilometrů odtud. Jeho otec začal první aktivity v Maďarsku asi před 20 lety s Atillou Gére, o kterém bude zmínka později. Dnes je tu samostatné vinařství, o které se stará Weninger junior. Hospodaří na 24 ha vinohradů, které jsou položeny nad Neziderským jezerem. Z nich je 14 ha vysázeno nově v hustotě 5 600 keřů na hektar. Hlavní odrůdou je Frankovka (Kékfrankos) na 60 % plochy, dále Merlot, Syrah, Pinot noir, Cabernet Sauvignon, Pinot blanc. Výnosy se pohybují mezi 3–4 t/ha ve starých a 5–6 t/ha v nových vinicích. Sklepní technologie je moderně vystavěná, založená na gravitačním systému. Hrozny neodzrňují, velkou péči věnují třídění, zejména odstranění zelených částí. Franz Weninger řekl, že přestali dělat přílišné řízení, nedodávají kvasinky. „Je to příliš uniﬁkované. Chceme dělat speciﬁcká vína – naše vína.“ Rakouská část vinařství přešla v roce 2006 na biopěstování a nyní pracují biodynamicky. Franz Weninger následuje tuto strategii i v Maďarsku a v bio režimu pracuje od roku 2006. Řeč přišla samozřejmě i na ochranu. Franz říká, že v běžném roce

1 Franz Weninger obhospodařuje 24 ha v systému BIO

2 Tamás Koros, náš průvodce z ﬁrmy Biocont Magyarország, a Andrea Gere, obchodní ředitelka vinařství Atilla Gere

ji zvládá dobře. Ale loňský rok byl na choroby mimořádně náročný. I když to nakonec zvládl a kvalita vín byla dobrá, už by to nechtěl opakovat. Ani náklady, ani nervy. Samozřejmě následovala otázka, zda za biovína dostává lepší cenu. Odpověď byla pro některé překvapivá, zněla: „Ne. Bio nemá vliv na cenu. Ale díky biovinařství děláme lepší kvalitu vín a za lepší kvalitu dostáváme lepší cenu. To je naše ﬁlozoﬁe.“ Následná ochutnávka ukázala, že je to správná cesta. Více o tomto vinařství najdete v článku ve VO č. 1–2/2009 str. 55. Následně jsme navštívili malou vinařskou oblast severozápadně od Balatonu – Somló. Tato oblast s pouhými 832 ha vinic se rozkládá na úpatí vyhaslé sopky, která vznikla v době před 4–5 miliony let v místě původního jezera. Chuť místních vín je proto ovlivněna kombinací bazických hornin a sedimentů. Pro tuto oblast jsou typická bílá vína, nejvýznamnější je Ryzlink vlašský, Furmint, Lipovina a místní typická odrůda Juhfark, což znamená ovčí ocas, podle zvláštního tvaru hroznu. Vinařství Kreinbacher je taktéž moderní vinařství založené v roce 2002. V současné době obhospodařuje 32 ha vinic s produkcí 60 000 lahví. Pěstují typické bílé odrůdy Furmint, Ryzlink vlašský, Juhfart, Tramín, Rulandské šedé, zkoušejí i červené (Syrah). Hlavní výsadba proběhla v roce 2003. Asi polovina vinic je na terasách, které vybudovali jako ochranu proti erozi. Zde probíhají všechny práce ručně, včetně kultivace a ochrany. Proto tu trvale pracuje 20 lidí a dalších 20–25 najímají v případě potřeby. Ve vinohradech je přirozené ozelenění, které sežínají. Výnos omezují na jeden hrozen na letorost, tj. 0,5–1 kg na keř. Celkově je výnos 4–5 t/ha. Většina vín zraje v 500 l dřevěných sudech, ve kterých můžou mošt

Vinařský obzor (1–2/2010) 73

Vyhlášené vinařství Atilla Gere Následovala návštěva velmi známého vinařství Atilla Gere. Jelikož zakladatel ﬁrmy se nám nemohl věnovat, provázela nás jeho dcera Andrea Gere, která zastává funkci obchodní ředitelky. Atilla Gere, původní profesí lesní inženýr, se začal věnovat vinohradnictví od roku 1978, v té době na ploše 0,5 ha. Po převratu se mu otevřely nové možnosti v podnikání. Dnes má ﬁrma Gere 67 ha vinic a dalších 8 ha vlastní od roku 1990 společně s Weningerem starším, otcem Franze Weningera, kterého jsme navštívili předešlý den. Z uvedených ploch se většinou jedná o nově založené vinice, kterými se vrací na kvalitní polohy na svazích. V roce 2002 potřebovali

3 Vinohrady na terasách na úpatí sobky Somló

Foto Martin Bagar

i chladit. Ty nakupují jak od maďarských, tak rakouských a francouzských výrobců. Zaměřují se na vína na dlouhé zrání. Od roku 2008 přešli na bio pěstování. Cena jejich vín, která jsou výborná, se pohybuje od 8 do 30 eur. Následně nám představil svá vína malý místní vinař Gyorgykovacz Imre (0,9 ha), který dělá tradiční typy vín. Dále jsme pokračovali do oblasti Villany, která je nejjižnější a nejteplejší maďarskou oblastí, ležící na úpatí pohoří Villanyi. Rozkládá se na ploše 2 500 ha. Je zde submediteránní klima s horkými léty a mírnými zimami. Je to oblast červených vín a nalezneme zde řadu renomovaných výrobců, kteří tvoří špičku maďarských vinařů. Typickou odrůdou je zde Modrý Portugal (Kékoporto), dále Frankovka, Kadarka, Cabernet Franc, Cabernet Sauvignon, Merlot, Pinot noir. Před čtyřmi lety vzniklo VOC Villany. Podobné hnutí probíhá i v jiných maďarských oblastech (Somló, Szeksard, Eger – na značku Bikavér, Tokay). Vinařství Vylyan je podnik se 120 ha vinohradů založený před dvaceti lety díky investici majitele, který pracuje v jiném oboru. Zpočátku byli zaměřeni na tělnatá červená vína, ale jelikož jde o malý segment trhu, museli rozšířit sortiment o lehčí, pitelná vína. Z 90 % jsou v sortimentu modré odrůdy, bílé (RV, RR, Ch) se užívají hlavně do kupáží. Spon keřů je většinou 1,8 × 0,8 m, ale nově přechází na 2 × 0,8 m, neboť tento spon je praktičtější. Výšku zóny hroznů původně plánovali na 40 cm, ale přešli na 60–70 cm, neboť docházelo k jejich poškozování při aplikaci pesticidů. Výnosy se pohybují od 20 do 70 hl/ha, průměrně 24 hl/ha (3,5 t/ha). Při produkci bílých a růžových vín dodávají kvasinky vždy, neboť je pro ně důležitá primární aromatika. U červených vín zhruba v polovině případů, pokud je problémová sklizeň. U červených vín provádějí studenou maceraci k dosažení ovocných tónů a krátkou fermentaci po dobu dvou týdnů. U bordeaux odrůd probíhá fermentace na slupkách při vyšších teplotách po dobu 2–6 týdnů. Při degustaci jsme ocenili zejména červená cuvée ze sklizně 2007.

Foto Martin Bagar

Vinařství v zahraničí

4 Vinařská oblast Viláň se rozkládá na úpatí pohoří Villanyi

rozšířit kapacity a vybudovali nové budovy. Základem pro dobrá vína je kvalita ve vinohradě, protože, jak říká paní Gere, 80 % dělá vinohrad, 10 % technologie a 10 % sklepmistr. Velká pozornost se proto věnuje zeleným pracem a o tom, jak dbají na kvalitu suroviny, svědčí i trojstupňová selekce hroznů: 1. zelená sklizeň, 2. negativní výběr špatných hroznů a 3. třídění při přijetí do sklepa. K tomu účelu si nově zakoupili třídicí stůl. Část hroznů nakupují, většinou u menších vinařů. U svých dodavatelů se snaží ovlivňovat technologii ve vinohradě podle vlastních představ. Průměrný výnos se pohybuje okolo 1,7 kg na keř (asi 25–30 hl/ha). Pro nejvyšší čer-

vená vína nepoužívají ﬁltraci. Zrání v sudech trvá 14–18 měsíců. Požívají sudy 225 l, většinou maďarské výroby, se kterými jsou velmi spokojeni a cena oproti francouzským je poloviční. V lahvích tato vína leží minimálně šest měsíců před tím, než jdou do prodeje. Tato vína jsou schopna vyzrávat v lahvích až 10–15 let. 90 % odbytu je v Maďarsku. V oblasti Viláně byl Atilla Gere první, kdo začal používat dravého roztoče T. pyri a feromony pro matení samců obalečů. V současné době si na části plochy zkouší využití biologického systému ochrany proti houbovým chorobám. V uplynulém roce byl silný tlak peronospory – provedli devět ošetření

Vinařský obzor (1–2/2010)

Foto Martin Bagar

jak na chemicky, tak na biosystémem ošetřovaných plochách. Výsledky jsou velmi dobré. Následovalo vinařství Josef Bock. Ten začal v roce 1992 na dvou hektarech. Dnes má firma 60 ha, z toho je 90 % modrých odrůd (Fr, MP, CS, Syrah) a 10 % bílých (RV, RR, Lipovina). Zde se také od roku 2009 zkouší biosystém ochrany. Používají se přípravky MycoSin VIN, VitiSan, Oicomb a také maďarský olejový přípravek Vektafid S (s doplňkem síry). Jako poslední v tomto dni jsme navštívili vinařství Sauska. Jak náš průvodce Tamáš Koros poznamenal: „Mladý podnik s mladým personálem.“ Majitel, pan Sauska, odešel v sedmdesátých letech do Spojených států, kde úspěšně podnikal ve výrobě lamp do solárií. Po návratu investoval do vinařství. Nejdříve se společníkem na Tokaji a před třemi lety založil firmu pod vlastním jménem na Viláni. Dnes má firma 65 ha vinic. 90 % jsou červené odrůdy, zejména typu bordeaux. Hustota výsadby 5–6,5 tisíce keřů na hektar, obvykle ve sponu 2 × 0,7 m. Sklizeň redukují na 4–5 t/ha (÷1 kg/keř), u jednodušších vín může být výnos vyšší. Příjem a třídění hroznů je náročná operace, proto ji provádí 20 lidí při kapacitě 2 tuny za hodinu. Plnění tanků je gravitační tak, že nad tanky je jeřáb, jenž přenáší kontejnery, ze kterých jsou tanky plněny. V tancích probíhá studená macerace po dobu 4–6 týdnů, pak se lisuje. Kvašení probíhá při 24–25 °C. Některé tanky mají odnímatelné víko k ručnímu promíchávání. K ležení se používají výhradně francouzské sudy (cena 700 eur, majitel chce jen nejlepší kvalitu). Po nalahvování vína leží ještě 3–6 měsíců, než jdou do prodeje. Produkce podniku je 200 000 lahví, průměrná cena 5 000 F (asi 500 Kč). Součásti ochutnávky vín z tohoto vinařství byla také prezentace dvou menších, avšak velmi zajímavých vinařů. Oba jsou původem právníci, kteří odešli z Německa do Maďarska, aby se věnovali vinařství.

5 Maďarští vinaři si oblíbili sudy od domácích výrobců, které mají dobrou kvalitu a příznivou cenu

Vinařství v zahraničí

Foto Martin Bagar

6 Ve vinařství Sauska nás provázel ředitel Gyula Kucs (uprostřed). Na fotograﬁi zleva jsou také biovinaři Horst Hummel, Sussan Hannah a Ralf Wassmann.

Ralf Wassmann přišel z Německa před deseti lety a v této chvíli má jediný certiﬁkovaný biosklep v této oblasti. Je to malý podnik se dvěma hektary vinic a tradičním sklepem. Odrůdy Ch, RV, červené MP, Fr, Me, CS, CF. Bílá vína produkují v nerezových nádobách, červená vína v otevřených dřevěných kádích. Polovinu své produkce odbytují v Německu a polovinu v Maďarsku. V současné době se se svou ženou Sussan Hannah zabývá také poradenstvím pro začínající biovinaře. Horst Hummel pochází z Berlína, vinaří od roku 1998. Dnes má 7,5 ha, všechno modré odrůdy (Fr, MP, CS, CF, Me). Od roku 2008 je v přechodném období. Všechna vína exportuje do Německa. Třetí den jsme navštívili vinařství Takler v oblasti Szekszárd. Tato stará vinařská oblast s 2 250 ha vinohradů leží jihovýchodně od jezera Balaton. Vinohrady jsou situovány v uzavřených údolích se submediterránním mikroklimatem. Opět je to oblast červených vín, která se zde pěstují z 80 % (Frankovka, Merlot, Cabernet Franc, Cabernet Sauvignon a Kadarka). Vína ze Szekszárkdu se vyznačují ovocitostí a kořenitostí. Ferenc Takler vinaří od roku 1967, do převratu však na tehdy povolené výměře 1 ha. Dnes hospodaří na 58 ha vinic. O vinařství se stará společně se svými dvěma syny, kteří jsou již devátou generací rodinné vinařské tradice, sahající do 16. století. Pracuje konvenčně, ale již dva roky si zkouší biologickou ochranu, letos na výměře 2 ha. Vychází to dobře a v budoucnu bude tento systém dále rozšiřovat. Hlavním způsobem

vedení je kordon. U některých odrůd zkouší také Guyotův řez, protože zajišťuje stabilnější výnosy, nepodporuje bujný růst a umožňuje dřívější start vegetace. Přesto však dává přednost kordonu, který díky menším hroznům umožňuje vyšší kvalitu a je vhodný pro mechanický předřez, což snižuje náklady na ruční práci. Trvale zaměstnávají 30 lidí a vyhýbají se sezonním pracovníkům, které najímají pouze na sklizeň. Sklepní provoz má kapacitu 500 000 lahví. Technologie je orientována na červená vína. Nerezové tanky umožňují chlazení a zahřívání, které lze řídit počítačem. Stejně tak u tanků pro nakvášení se dá naprogramovat namáčení klobouku. Ponořování považují za lepší než zkrápění. Využívají speciální kmeny kvasinek a plánují nákup zařízení pro mikrooxidaci. Zákazníci chtějí ovocná elegantní vína, proto snižují teplotu při fermentaci. Zrání probíhá v 5 000 l sudech, pro robustnější vína používají sudy 225 l, středně vypalované, aby barik nepřekrýval místní aromatiku. Doba zrání je 12–20 měsíců. Sklep má klenuté stropy, což je typické pro tuto oblast. Na zpáteční cestě jsme se ještě krátce zastavili ve vinařství Figula na severozápadním břehu Balatonu. Vinařství má 25 ha a převážně se pěstují bílé odrůdy. Maďarské vinařství prošlo v minulých dvaceti letech významným technologickým a kvalitativním posunem, což konec konců dokumentovala i řada výborných vín, která jsme ochutnali. Přes klimatické rozdílnosti má naše a maďarské vinařství řadu společných rysů. I z toho důvodu byla tato cesta velmi poučná.

Enogastronomie

Vinařský obzor (1–2/2010) 75

Jana Vašíčková sommelier

Další stupeň pojetí vína – snoubení chutí

Foto archiv redakce

I když v našich zemích není nouze o výtečná vína (ať už tuzemská či zahraniční), stále v povědomí běžných konzumentů a milovníků vín nezní pojmy jako kombinace, snoubení či harmonie vín a pokrmů zcela jasně. Víno bývá použito jako konverzační a společenský doplněk, ne však samozřejmě jako nezbytná součást gastronomického zážitku. Proto s pokorou uznávám, že v našich krajích platí spíše jíme, abychom žili než světoznámé žijeme, abychom jedli.

Ilustrační foto

Správná kombinace vín s pokrmy vyžaduje dávku soustředění, znalosti chutí a vůní, ale také využití fantazie a vlastní předvídavosti. Neboť i v případě, že se nejedná o vybranou specialitu ze špičkových surovin, ale třeba o klasický, vámi zažitý a osvědčený recept, sladěná harmonie chutí vína s pokrmem je opravdovým zážitkem. Kdo tuto harmonii zažil, dá mi za pravdu, že víno dokáže chuť pokrmu povznést, rozpoutat a obohatit. Abychom nezůstali pouze u teorie, nabízím několik důležitých poznatků: • Při kombinaci vín a pokrmů je zřejmé, že si musí být rovnocennými partnery. Ani jedna strana by neměla dominovat, převyšovat svojí vahou a intenzitou chuti (např. velmi tučné jídlo si rozumí s velmi kyselým či velmi taninovým vínem, ani jeden partner není silnější). • K dosažení nejlepšího výsledku je nutné najít nejsilnější části chutí obou stran – pokrmu a vína. U pokrmů se jedná o druh masa, styl jeho přípravy, často také chuť omáčky. U vín je důležitý obsah zbytkového cukru, podíl kyselin či tříslovin, síla extraktu a mimo jiné jeho barva. • Ve vinařských regionech je víno původní součástí místní kuchyně. Vhodného partnera pro krajovou specialitu často naleznete ve vínech dané oblasti.

• Každý, kdo podlehne kouzlu rozvíjení další dimenze pojetí vína a jídla, se neubrání vlastním experimentům. Je proto lepší řídit se vlastní chuťovou intuicí než odbornými proklamovanými příručkami. Dovolte si zkombinovat vše, co spolu chutná (není proto podmínkou, že k tmavému masu budeme podávat pouze červená vína). • Skutečná hodnota a váha chuti obou stran – vína a pokrmu – je zásadní (pozor na krátkozrakou líbivost některých vín). • Při skladbě vícechodového menu je nutné dbát na posloupnost a vývoj celé hostiny – stejně jako menu má svůj úvod, hlavní část, vrchol a závěr, i výběr vín je veden podobnou linií. Za zmínku stojí i způsob a styl podávání vína, neboť stav a kondice dané láhve při servírování je velice zásadní. Potřeba kontroly bezvadnosti láhve, vydýchání vína buď v láhvi či při dekantaci, jeho správné temperování při servisu, volba vhodného, naprosto čistého skla a v neposlední řadě samotný servis vína totiž pomáhá tomu, abychom si víno vychutnali v plné, ničím neochuzené podobě. Prožitek z delikátního jídla může být narušen či úplně zničen tím, že se jídlo ke strávníkovi dostane nedostatečně teplé – neřku-li studené. Stejně tak i podávání vína má své zásady, kdy teplota vína hraje důležitou roli. Servírovací teplota může mnohé u daného vína prozradit, pozvednout či naopak zastínit (typickým příkladem je rosé víno nebo klaret, kdy při podchlazení se víno jeví jako svěží aperitiv s plnou kyselinou a vůní letního ovoce, na rozdíl od podávání stejného vína při teplotě vyšší, kdy z vína vystupují tóny vyzrálého ovoce, pecek a často i náznaky jemných tříslovin – potom lze takové víno použít jako náhradu za lehké červené víno). Pro snadnější orientaci uvádím přibližné servírovací teploty vín – sekty podáváme při 5–7 °C, bílá vína při 7–10 °C, lehká červená

vína servírujeme při 10–12 °C a plná červená při 14–18 °C. Nezapomeňte na fakt, že ve vytápěné místnosti víno ve sklenicích zvyšuje svoji teplotu poměrně rychle (dle velikosti a typu sklenic až plus 2 °C za 10minut!), proto dolévejte (zchlazujte a tím osvěžujte) s razancí jakékoliv víno do skleniček vašich hostů. Pozor ovšem, přetékajícím pohárkům, tzv. koštovačkám, už odzvonilo. Platí, že čím je sklenička větší, tím méně vína do ní naléváme. O zajímavých kombinacích a dost možná i konkrétních ukázkách snoubení vín a pokrmů si přečtete v příštích vydáních VO, já všem upřímně přeji, abychom si časem mohli s gustem říci: jíme, abychom dobře pili. inzerceª

Řádková inzerce Vinohradnická společnost hospodařící na 195 ha obsadí místo vinohradníka-vedoucího střediska s těmito podmínkami: bezúhonnost, vzdělání min. SO, praxe vítána, nezbytné organizační a řídící schopnosti, ŘP skup. B a T vítán, znalost PC, Word, Excel.Nabízíme nadprůměrné ohodnocení, INFO: 602 664 463 Koupím osečkovací lištu i ve špatném stavu. Tel.: 776 623 099 Kdo daruje nebo levně prodá starou vinařskou literaturu a časopisy. Tel.: 775 197 443 MORAVÍN MIKULOV POŘÁDÁ EXKURZI NA VELETRH INTERVITIS INTERFRUCTA – STUTTGART, ODJEZD 25. 3. 2010 ODPOLEDNE, PŘÍJEZD 28. 3. 2010 RÁNO. INF. NA TEL.: 602 567 640 Ing. PAZDERKA WWW.MORAVINMIKULOV.EU Prodám traktor Same Golden 85, r. v. 1998, cena 349 000 Kč bez DPH. Mulčovač Maschio Vita 140, pracovní záběr 140 cm, cena 59 000,– Kč bez DPH. Tažený rosič Tifone 1 000 l, po GO, cena 57 440 Kč bez DPH Tel.: 731 542 034 Koupím zachovalé kameninové (keramické) nádoby na víno. Tel.: 775 197 443

Vinařský obzor (1–2/2010)

Vinařství v zahraničí

Ing. Radek Sotolář Ústav vinohradnictví a vinařství, ZF MZLU Lednice

Turecko: vinařská země známá–neznámá Před dvěma lety jsem navštívil Turecko a zdejším vinařstvím jsem byl příjemně překvapen. O množství historických památek na každém kroku ani nemluvě. Také turecké vinařství má totiž dlouhou a zajímavou historii, vždyť první vinici údajně založil již samotný Noe na svahu hory Ararat… vatizací, existuje v Turecku mnoho soukromých vinných sklepů, z nichž větší hospodářský význam má necelá desítka. Turecké území je i dnes poměrně rozlehlé a velmi členité. Značně nápadný je klimatický rozdíl mezi oblastmi se zemědělsky příznivými podmínkami s dostatkem srážek v okrajových částech země a suchým vnitrozemím. Na severu tvoří hranici Pontské pohoří, na jehož severních svazích často prší a společně se zdejšími mírnými teplotami jsou tu ideální podmínky pro růst bujných, vlhkých listnatých lesů. Jih tvoří pohoří Taurus, do jehož údolí mohou pronikat mírné větry od moře. Na horských úbočích směřujících ke Středozemnímu moři se vyskytuje vegetace subtropického charakteru. V Thrákii, v oblasti Marmarského moře a na pobřeží Egejského moře panuje mírné středomořské podnebí. V Turecku se dnes podle odhadů pěstuje mezi 500 a 1 000 různých odrůd révy vinné, z nichž je podle tureckého enologa Altaye Yavuzesera blíže popsáno jen asi 130 druhů. Z těchto odrůd je zhruba 60 určeno pro další zpracování na víno, na hrozinky nebo se prodávají jako hrozny ke konzumaci. Odrůd hospodářsky významných pro výrobu vína jsou jen asi tři desítky. Především v Thrákii a v oblastech kolem Marmarského a Egejského moře se zpracovávají mezinárodní odrůdy, jejichž podíl na celkové ploše vinic je však velice nízký. Jako základ svébytných vín hrají v tureckém vinařství hlavní roli stejně jako dříve staré domácí odrůdy.

Turecko, jako islámský stát, se i nadále snaží držet podniky, v nichž se vyrábí alkohol, pod kontrolou státu. Největším výrobcem je statní ﬁrma TEKEL, mimo vína hlavní výrobce vinné brendy raki (vyrábí se dvojí destilací zkvašených suchých bobulí, do nichž se při druhé destilaci přidává anýz) neboli lví mléko – čirá anýzová pálenka se zbarví bíle, jakmile je zředěna vodou, odtud pramení i její název. Nicméně vína lepších kvalit dodávají většinou soukromé podniky. Nejstaršími soukromými vinnými sklepy v Turecku jsou DOLUCA, které založil v roce 1926 v Mürefte u Marmarského moře Nihat Kutman. Doluca dnes produkuje okolo dvanácti milionů litrů vína ročně. Z tohoto množství se asi 20 % vyváží do evropských zemí, do Japonska a USA. Cenap And založil roku 1929 v Askaře podnik KAVAKLIDERE („Topolové údolí“), který produkuje 14 milionů litrů vína ročně, podíl exportu činí rovněž asi 20 %. Na třetím a čtvrtém místě jsou vinařské podniky SEVILEN v Izmiru (4 mil. l vína ročně) a KUTMAN v Istanbulu (2 mil. l vína ročně). Nejvíce prodávaným vínem v Turecku je Çankaya z Kavaklidere (bílé cuvée z odrůd Emir, Narince, Sémillon a Sultaniny). Turecká bílá vína nejsou určena pro delší archivaci, avšak ve vyšších kategoriích najdeme kupáže z nejlepších hroznů Anatolie, Thrákie a oblasti kolem Egejského moře, které uskladnit jde. Taková vína s větší komplexností mají většinou označení özel (zvláštní). Do kategorie běžných bílých vín patří také Villa Doluca Fota archiv autora

V dějinách Turecka přežívá dále dědictví kultur a civilizací odlišných tradic a oblastí, což je patrné na každém kroku. Díky islámu zde nalezneme řadu zajímavých stolních odrůd (pro přímý konzum i na výrobu rozinek, jako Sultanina). Nicméně díky etnikům z předturecké doby se dochovala i hezká řádka moštových odrůd, zejména modrých (Ökűzgözű, Horoz Karasi, Seregi Karasi). Moderní Turecko se nebrání ani introdukci „novějších“ světových odrůd (Cabernet Sauvignon, Chardonnay, Colombard aj.). Výrobu vína na území dnešního Turecka dokládají nálezy vykopávek již z chetitských dob, nálezy odhalené při vykopávkách města Çatal Hüyük (7. tis. př. n. l.) nás dokonce přivádějí k domněnce, že lidé vyráběli víno již v této době zřejmě z bobulí břestovce (Celtis australis). Tradice výroby vína, v níž pokračovali Řekové a Byzantinci, byla přerušena za Seldžucké a Osmanské říše kvůli islámskému zákazu požívání alkoholu, avšak etnické menšiny (především řecké) ji pěstovaly i nadále. Období moderního tureckého vinařství začíná v roce 1925. Za vlády Kemala Atatürka vznikl v tomto roce první technicky vyspělý vinařský podnik. Co do plochy vinic zaujímá dnešní Turecko se zhruba 581 tisíci hektarů čtvrté místo na světě. Z průměrného ročního výnosu 3,7 milionu tun hroznů se pouze 2 až 2,5 % dále zpracovávají na víno. Okolo tří procent se používá na pekmezu, hroznové šťávy zahuštěné na sirup a asi 20 % na výrobu hrozinek (po Kalifornii je Turecko druhým největším producentem hrozinek na světě). Zhruba 75 % sklizně putuje na trhy jako stolní hrozny. V produkci hroznů určených ke konzumaci zaujímá Turecko v celosvětovém měřítku první místo. První statistické rozbory produkce vína pocházejí z roku 1928, kdy bylo podle úředních údajů vyrobeno 2 682 090 litrů vína. Dnes se lisuje v průměru okolo šedesáti milionů litrů vína a asi čtvrtina tohoto množství plyne na výrobu alkoholu a anýzové pálenky raki. Kromě státní monopolní společnosti Tekel, produkující alkohol a tabákové výrobky, jež vyrobí 45 % všech vín a u níž se počítá s pri-

Ilustrační foto

Vinařský obzor (1–2/2010) 77

Vinařství v zahraničí

beyaz (cuvée odrůd Sémillon a Sultanina), Villa Doluca kirmizi (Ökűzgözű, Cinsault, Alicante) či Saraﬁn (Chardonnay a Sauvignon) z Doluce a Trakya z Tekelu (odrůdový Sémillon). Mezi další vyhlášená vína, patří muškátová vína z Kavaklidere a Sevilenu (cuvée z Narince a Sultaniny), Nevsah z Doluce (Emir) a ovocný Kimiz (18 g/l zbyt. cukru) či sladká Sultaniye (34 g/l zbyt. cukru) z Kavaklidere. K nejoblíbenějším středně drahým červeným vínům Turecka patří Yakut z Kavaklidere (směs Ökűzgözű, Boğazkere, Carignan a Alicante Bouschet) patřící i k exportním tahákům tohoto podniku nebo Majestik (odrůdový Carignan) ze Sevilenu či Buztag z Tekelu známý opět i mimo Turecko (kupáž odrůd Ökűzgözű a Boğazkere). Mezi dražší vína už patří třeba Sehrazat (směs Carignanu a Merlotu) ze Sevilenu, Özel Kav a Antik Red z Doluce (zrání v dubových sudech), Özel Kirmisi z Kavaklidere (Alicante Bouschet a Carignan) či řada Selection od stejného výrobce (Ökűzgözű a Boğazkere, opět zrání v sudech, navíc distribuce probíhá zhruba po sedmi až deseti letech uložení v lahvích). Další výborné víno z Kavaklidere je Kalecik Karasi, čistě odrůdové víno z centrální Anatolie, vyráběné jen v malém množství. Turečtí spotřebitelé dávají přednost sladkým vínům, která poznáme podle toho, že mají na etiketách označení tatli. Z vyšší kategorie stojí mezi sladkými víny za zmínku zejména Tatli Sert (červené a bílé) z Kavaklidere nebo Harmandali ze Sevilenu (z muškátových hroznů), která lze pít jako aperitiv i k dezertům. Menší producenti jdou i cestou ekologického vinohradnictví a vinařství, jako např. Pamukkale şarapçilik z Güney (u Denizli). Toto vinařství vylo založeno již roku 1962 (renovace vybavení 1972) a produkuje cca 35 000 hl biovína ročně. Jde většinou o směsná vína jako Zeybek sek beyaz şarap (směs místních bílých odrůd jako Emir, Narince a Sultanina), Anfora beyaz (směs odrůd Narince a Chardonnay), Zeybek sek kirmizi şarap (směs místních modrých odrůd jako Kalecik karasi a Çalkarasi), Senfoni sek roze (růžové víno), Anfora kirmizi (směs odrůd Shiraz, Cabernet Sauvignon, Ökűzgözű a Boğazkere). Naopak některá další vinařství jdou cestou supermodernizace svého provozu a širší odrůdovou skladbou svého sortimentu. Za takové vinařství lze považovat např. Biricik z Bekilli, jež mimo turecké odrůdy (Emir, Narince, Sultanina, Rumi, Misket, Kalecik karasi, Horoz karasi, Papaz karasi, Çalkarasi a nezbytné Ökűzgözű a Boğazkere) vsadilo i na odrůdy světového sortimentu jako Semillon, Sauvignon, Chardonnay, Ryzlink rýnský, Muscadella, Rulandské bílé, Rulandské modré, Cabernet Sauvignon, Cabernet Franc, Merlot, Syrah (Shiraz) a Carignane. Odrůdovou skladbu bližší evropským jazýčkům (především turistům) rozšiřují i velcí producenti jako ﬁrma Doluca. V jejich vinicích najdeme

Vinařské oblasti Turecka

1. Thrákie a Marmarská oblast

2. Černomořská oblast

3. Střední Anatolie

4. Východní Anatolie

Cinsault (M) Gamay (M) Papaz Karasi (M)

Narince (B) Ökűzgözű (M) Bogazkere (M)

Hasandede (B) Emir (B) Papaz Karasi (M) Dimrit (M)

Ökűzgözű (M) Bogazkere (M)

5. Jihovýchodní Anatolie

6. Středomoří

7. Egejská oblast

Dökűlgen (B) Rumi (B) Kabarčik (B) Ökűzgözű (M) Bogazkere (M) Horoz Karasi (M) Seregi Karasi (M)

Dökűlgen (B) Sultanina (BS) Seregi Karasi (M) Budrdur Dimrit (M) stolní hrozny

Semillon (B) Colombard (B) Chardonnay (B) Bornova Misketi (B) Muškát žlutý (B) Sultanina (BS)

Čalkarasi (M) Cab. Sauvignon (M) Carignan (M) Grenache (M) Merlot (M) Alicante Bouschet (M)

1. Thrákie a Marmarská oblast – tato oblast je známá svým červeným vínem z klasických odrůd Cinsault, Gamay a pak domácí odrůdy Papaz Karasi, pro výrobu bílého vína se využívá zejména odrůda Sémillon. Thrákie a Marmarská oblast zaujímají se zhruba 40 % produkce vína v Turecku přední místo, těsně je následují střední Anatolie a oblast kolem Egejského moře. Ze 70 výrobních podniků je šest řízeno státem. 2. Černomořská oblast – klimatické podmínky vykazují vinařství do úzkých oblastí s vymezenými hranicemi. Nejpěstovanější je zde bílá moštová odrůda Narince, rozšířená zejména v provinciích Tokat, Çorum a Amasya, dosahuje velkých výnosů a tvoří základ bílých scelovaných vín. V malém množství se zde pěstují také další domácí odrůdy jako Ökűzgözű a Boğazkere pro výrobu většinou směsných červených vín. 3. Střední Anatolie – zde nalezneme především domácí odrůdy, mezi bílými moštovými převládají odrůdy Hasandede (můžeme ji najít zejména v provincii Ankara) a Emir (v oblasti Nevsehir–Kayseri–Nigde v Kapadocii). Z modrých moštových odrůd jde pak o Papaz Karasi a Dimrit. 4. Východní Anatolie – vzhledem k chladnému horskému podnebí se zde víno vyrábí málo. Dálná východní Anatolie je však hlavní vinohradnickou oblastí významných domácích odrůd Ökűzgözű a Boğazkere určených pro výrobu červených vín. 5. Jihovýchodní Anatolie – ačkoliv tato oblast zaujímá v Turecku první místo co do rozlohy vinic i množství vypěstovaných hroznů, ve výrobě vína je až na čtvrtém místě. I zde se nejvíce používají tradiční modré odrůdy jako Ökűzgözű, Boğazkere (hlavně regiony Gaziantep a Kilis), Horoz Karasi a Seregi Karasi, z bílých odrůd jsou to Dökülgen, Rumi a Kabarçik. 6. Středomoří – oblast je známá svými stolními odrůdami, velký podíl na trhu mají časně dozrávající stolní hrozny, které jsou v prodeji již od poloviny června. Vinařství zde hraje podřadnou roli. Rozšířené jsou odrůdy jako Sultanina a Dökűlgen (bílé), Seregi Karasi a Budrdur Dimrit (modré). 7. Egejská oblast – opět zde dominují odrůdy pěstované jako stolní hrozny pro přímý konzum a na sušení. Z této oblasti kolem Izmiru pochází pouhých 20 % produkce vína. Pěstují se zde však klasické evropské odrůdy jako Sémillon, Colombard či v malém množství Chardonnay a domácí Bornova Misketi, dále Muškát žlutý a Sultanina (vše bílé odrůdy). Mezi modrými odrůdami najdeme domácí odůdu Çalkarasi, pak Cabernet Sauvignon, Carignan, Grenache, Merlot a Alicante Bouschet. Z 20 výrobních podniků jsou tři v rukou státu.

mimo výše jmenovaných klasických odrůd i další jako Rulandské šedé, Colombard, Mlynářku (Pinot Meunier), Tempranillo či Alicante Bouschet, a začínají se tak i více objevovat vína odrůdová (např. pod značkou Saraﬁn) oproti tradičním směsným vínům. Velmi známá jsou i vína ovocná, vyráběná většinou z višní (vigne şarabi), granátových jablek (nar şarabi), ostružin (karadut şarabi) a meruněk (şeftali şarabi).

Literatura Literatura: Víno – André Dominé, Nakladatelství Slovart, 2005 Průvodci vinařstvími: www.pamukkalesarap. com, www.biriciksarap.com.tr, www.doluca.com

Vinařský obzor (1–2/2010)

Inzerce / Zprávy

inzerce©

Zprávy ze světa

PROWEIN 2010: ochutnejte vína podle odbytových kanálů Letošní ročník mezinárodního veletrhu PROWEIN nabídne zajímavou novinku – centrální degustační zóna bude rozdělena podle odbytových kanálů vín. Je totiž faktem, že např. běžná potravinářská maloobchodní síť, specializované obchody vínem či sommelieři ve špičkových restauracích nabízejí každý jiný sortiment vín. A to si zavčasu uvědomili organizátoři PROWEIN, kteří pod heslem WINE IN BUSINESS budou bílá a červená vína ve značné šíři prezentovat odborným návštěvníkům veletrhu. Každý vinařský profesionál tak bude mít možnost si vytvořit představu o aktuální mezinárodní nabídce vín přesně podle svého zaměření. Samozřejmě, že degustační zóna bude mít jen orientační charakter, protože podrobnější informace o vínech a výrobcích obdrží návštěvníci na jednotlivých stáncích, kterých lze letos předpokládat více než 3 100. Tematika biovín je velmi aktuální a reagovali na to i organizátoři – od-

borný časopis Weinvirtschaft z nakladatelství Meininger rozšířil nabídku centrální ochutnávkové zóny a představí špičková biovína ze své aktuální ochutnávky vín. A dá se předpokládat, že ochutnávková zóna jako minulé ročníky, tak i letos ukáže také nové trendy ve vinařství. V tomto ohledu je PROWEIN bezkonkurenční, protože tak rozsáhlá srovnávací ochutnávka není na žádném jiném veletrhu. Možnost se v klidu při ochutnávání informovat o podrobnostech okolo vín patří mezi další přednosti PROWEIN. PROWEIN se koná od 21. do 23. března 2010 v Dusseldorfu. Další informace a předregistrace na www.prowein.de. (ss) Sklizeň v Itálii Sklizeň 2009 v Itálii je hodnocena jako vcelku dobrá. Jak kvalita, která byla předpokládána již v září, v průběhu vinobraní, tak i množství, které zajistilo Itálii celkem druhé místo v produkci vína na světě, hned za Francií. Předpokládané množství sklizně (moštu a ví-

na) je odhadováno na 46,5 mil. hektolitrů, což odpovídá předsklizňovému odhadu Italské vinařské unie. Čísla sklizně jsou též ovlivněna tím, že pokračuje klučení vinic, kterých se loni v Itálii vyklučilo přibližně 11 tis. ha, a bezesporu také vývojem agrotechnických zásahů směrem k redukci a tím snížení výnosů z jednotky plochy. Situace byla obdobná ve většině vinařských oblastí, snad jen v Marche, Molise, Abruzzii a Puglii je propad vyšší než jinde, naopak nejvyšší nárůst oproti roku 2008 byl ve Valle d´Aosta a v Umbrii. (ss) Asijské „sluníčko“ v Evropě V Rakousku se začal tento brouk (Harmonia axyridis) šířit od roku 2006. Do Evropy byl ale tento hmyz záměrně introdukován již v roce 1982 pro ochranu před mšicemi ve sklenících. Původně pochází z Číny. Jeho problémové působení ve vinohradnictví spočívá v tom, že pobývá na hroznech, zajímá se především o mechanicky poškozené bobule. Při zpra-

cování hroznů dochází k jeho rozdrcení a dodávají tím budoucímu vínu pachuť. Tělo brouka obsahuje 100× větší množství látky způsobující tuto pachuť než sluníčko sedmitečné. Podle studie z USA je pachuť ve vínu patrná již při množství 10 brouků na 5 kg hroznů. Riziko je vyšší u mechanizované sklizně. Der Winzer 28. 8. 2009/JS Sklizeň v Rakousku V Rakousku se očekává o přibližně 13 % nižší výnos hroznů než v roce 2008. Vyplývá to z prvního šetření jejich statistického úřadu. Příčinou je především krupobití a chladno během kvetení révy (sprchnutí hroznů). V sousedním Dolním Rakousku se předpokládá pokles výnosu o 16 % a ve vinařské oblasti Weinviertel dokonce o 26 %. Ve vinařské oblasti Vídeň se v důsledku krupobití obávají meziročního snížení výnosu hroznů o 54 %. V ČR může být výnos hroznů meziročně rovněž až o 30 % nižší. Der Winzer 24. 8. 2009/JS

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… / Vinařská historie

Vinařský obzor (1–2/2010) 79

O úrodě a cenách vína Vzpomínajíce podobných příspěvků, uložených jednak prof. K. Hlavinkou v Selském srčivě (VII. 2.) z čejkovského urbáře z let 1704–1744 a pak p. J. Karáském, tajemníkem města Bzence, ve Vin. obzoru (III. 9.) pro léta 1796–1908 dle soukromých poznámek na deskách jedné gruntovní knihy tam zachovaných*), domníváme se, že nechybíme, doplníme-li, lépe řečeno rozmnožíme-li tyto údaje také zprávami z Hustopečska. Nepochybujeme, že i z jiných stran naší milé Moravy dostane se ct. redakci hojných doplňků. Vždyť netajíme pramenů, z nichž čerpáme. První takový pramenový spis jest nám »Consignace hustopečská«, opis to Bočkových »Denkwürdigkeiten der Stadt Auspitz 1836«, do něhož vtroušeny jsou záznamy některých hustopečských měšťanů: Jiříka Lauba (od 1617), Jiříka Grose, primátora města, Šimona Berichta (od 1662) a Václava Fausta (1705–35). *) Též novější záznamy rolníka vinaře Jos. Svobody z Bohutic u Krumlova v I. ročn. „Vin. obzoru“ str. 138 a 139. P. r. K r. 1623 připomíná se tam všeobecná drahota. Bečka vína prý stála 200 zl. a máz v nálevu 36 kr. R. 1662 v den Nanebevstoupení Páně silným mrazem zničeno bylo na míle kolem města všechno víno a obilí. R. 1696 byl máz vína za 17 kr. Výpomocná vojska, táhnoucí do Uher proti Turkům, všecko víno v Hustopečí vypila, a proto občané hustopečtí hory své viničné, od dlouhých let pusté, v krátké době zase na vinice zdělali. R. 1704 urodila se vína dobrá – přišla bečka až na 150 zl. R. 1706 vína nebyl nedostatek; R. 1707 víno velmi špatné, ana před vinobraním taková zima byla nastala, že sběračům přidány byly hrnce »s ohněm« k zahřátí. R. 1708 bylo velmi dobré a líbezné víno v celém okolí. R. 1709 od 27./12. 1708 do 19./3. 1709 panovala nepřetržitě ukrutná zima; víno

vozilo se jen na saních. Ještě 16. května mrzlo, a proto sklizeň byla pravý kyselák. R. 1710 dal v celém okolí velmi dobré víno. R. 1711 byl též velice dobrý rok na víno. R. 1712 ale na víno nad míru bohatý vzdor dvojímu krupobití, z prva platilo se za bečku 10, nejvýš 12 zl. a máz v nálevu stál 2 kr., místy jen 2 grešle. Pozděj však prodávala se bečka 140 zlatými. R. 1713 sklidilo se víno špatné a tak kyselé, že ani na ocet se nehodilo. R. 1716 bylo pro veliký mráz před sv. Michalem víno velmi kyselé a mizerné – v celém okolí však i málo. R. 1717 byl na víno rok prostřední, ale: – 1718 víno velmi dobré, – 1719 dobré, – 1720 velmi dobré a moc vína, – 1721 sice velmi kyselé, ale přece prodejné; bečka platila 20 zl. a máz 3 kr. R. 1722 byl rok na víno prostřední a: – 1723 vína málo a špatné – pomrzlo, – 1724 dal velmi dobrého vína dost; sebráno při městě 2 107 beček pravého to »Hauptwein«. R. 1725 urodilo se víno velmi špatné, ale k pití přece zdravé, tak na 1 491 beček a 6½ vědra. R. 1726 sklidilo se při městě 997 beček 2½ vědra vína velmi tvrdého, ale přes to nezadalo nijak uherskému. R. 1727 byla nadpřirozená úroda vína; nedostávalo se nádob. Stará skoro již nepotřebná nádoba stála 5 zl., nová 6–7 zl. 30 kr. Sklidilo se při městě 4 512 beček a 7¾ vědra vína velmi dobrého a zdravého. R. 1728 měli jsme opět nadpřirozené požehnání Boží. Nouze o nádoby byla tak veliká, že městská rada bednářům na trhu

předepsala, že nesměli 10věderní nádobu prodávati přes 4 zl., 18 kr. Úroda počítala se při městě na 3 836 beček a 8 věder vína velmi dobrého a k pití zdravého. R. 1729 od sv. Martina 1728 až do 21. dubna 1729 trvala velmi tuhá zima s množstvím sněhu. Vína prostředně sklizeno na 3 182 beček a 2 vědra, ale velmi dobrého a zdravého. R. 1730 před sv. Havlem napadlo mnoho sněhu a zima trvala po celé vinobraní až do konce roku. Hrozny dávaly se na výsluní, aby rozmrzly; sklidilo se 1 673 beček 1 vědro vína špatného a tak kyselého, že skorem nebylo k pití. R. 1731 měli dlouhou a tuhou zimu; trvala od sv. Havla 1730 do konce dubna 1731. Též mnoho sněhu napadlo. Dne 2. července nastalo krupobití a veliká povodeň. Při městě sklidili jen 107 beček 2½ vědra vína, zato však vína velmi dobrého a zdravého. R. 1732 netrvala tuhá zima dlouho; v únoru se pracovalo již na vinicích. Vína bylo při městě i v okolí málo, ale velmi dobrého. R. 1733 nastala velmi tuhá zima bez sněhu, tak že vinohrady pomrzly, z jara mnohé uschly. V křížové dny zničil veliký mráz vinohrady. Vína bylo pak jen 288 beček 4½ vědra, a to ještě velmi kyselého. V nálevu máz platil se 4 kr. R. 1734 bylo víno dobré. R. 1735 po obstojné zimě pracovalo se již v únoru ve vinohradech a urodilo se v ten rok tak dobrého a ušlechtilého vína, že na mnohá léta nebylo pamětníka. R. 1736 byla dlouhá opět a tuhá zima a: – 1737 velmi dobré a silné víno platilo 28–29 zl. beček a 4 kr. máz, – 1738 při městě i okolí sklizeno dobré a ušlechtilé víno. Ročník 1910, č. 1, str. 9–11

Poškození révy vinné způsobené bleskem na Mělnicku v roce 1925 V časopise Ochrana rostlin se v roce 1925 uvádí velmi zajímavá informace o poškození révy vinné bleskem. Takto poškozená réva vinná byla zjištěna v červenci výše uvedeného roku v pšovecké vinici pod Mělníkem. Uvádí se, že toto poškození souvisí s pokrokem moderní doby. „Dnešní radiová mánie způsobila, že si také majetník vinice zařídil radiový aparát a zapustil anténu do studně, která je postavena přímo u samé vinice. Od studny má vinice zcela mírný sklon. Při jedné bouřce uhodilo do tohoto vedení a výboj elektrický ubíral se ze studně pod zemí vi-

nicí pravděpodobně dvěma směry ne daleko od sebe vzdálenými. Bylo tak možno souditi podle poškozených keřů révových. Symptomy choroby, která najednou propukla, majetníka vinice polekaly. Zelené části révy rychle vadly a řapíky listů se snadno oddělovaly od osy a celé listy zvadlé a poněkud zčernalé opadávaly. Také články osní se snadno od sebe oddělovaly. Kořeny takto onemocnělých keřů byly úplně odumřelé, všecka pletiva mrtvá, jakoby spařená. Infekční původ tohoto náhlého onemocnění byl zde vyloučen. Bylo možno tvrditi po mikroskopování keřů v laboratoři a po zevrubné prohlídce na vinici.

Kromě toho tvrdili lidé v sousedství vinice bydlící, že skutečně někde u vinice uhodilo. Řada keřů poškozených rychle odumírala a jen některé slabě poškozené se zotavovaly. Jinak onemocnění se dále nešířilo a zůstalo lokalizováno. Že réva vinná patří k dřevinám poškozovaným elektrickými výboji je známo již z publikace Stahlovy: Blitzgefaehrdung der verschiedenen Baumarten z roku 1912. Než ve vinorodých krajích přichází se zřídka, aby symptomy těchto bleskových poruch byly tak zřejmé a tak zajímavé, jako právě popsané.“ Ing. František Muška, Ph. D., Brno

Vinařský obzor (1–2/2010)

Vinařská historie

Náuka o poľnohospodárstve

Rada by som sa o osudoch tejto knihy a knihe samej podelila s našimi čitateľmi. Rukopis napísal zakladateľ slovenského spisovného jazyka katolícky kňaz Anton Bernolák, nie v slovenčine, ale ešte v jazyku latinskom, niekedy medzi rokmi 1787 až 1813. Z neznámych dôvodov rukopis po napísaní nevyšiel tlačou a bol objavený až v roku 1961 na povale kostola v Nových Zámkoch na Južnom Slovensku. Tam v poslednom období svojho života Anton Bernolák pôsobil jako obvodný dekan a riaditeľ školy. K farnosti patril aj rozsiahly hospodársky dvor s pozemkami, na ktorých Anton Bernolák hospodáril. Originálny rukopis vzápätí po objavení získalo Poľnohospodárske múzeum Ústavu vedecko-technických informací v poľnohospodárstve v Nitre, ktoré ho dalo preložiť do slovenčiny Vševladovi Gajdošovi a verejnosť ho v skutočne peknom preklade obdržala v roku 1964. Prekľadateľ, pokiaľ to bolo možné, používal staršie archaické výrazy, pretože aj odborné názvy vecí a dejov boli pred 200 rokmi iné, ako sú dnešné. Je pekné čítať vety „o dobrote“ vína, namiesto o dnešnej kvalite, o „zrnkách“ namiesto bobuliach apod. Ďalšou zaujímavosťou vydania knihy z roku 1964 je, že má uvedeného ako prvého autora nie Antona Bernoláka, ale Mateja Pánkla a Anton Bernolák, který rukopis napísal, je uvedený až ako druhý autor. Prečo? V roku 1787, keď Bernolák študoval piaty ročník Generálného seminára (bohosloveckého) v Bratislave, predmety z poľnohospodárstva tam prednášal profesor Matúš Pánkl. Bernolák sa v rukopise zmieňuje o tom, že pri písaní vychádzal z Pánklových prednášok prispôsobených na hospodárske podmienky slovenského územia. A za druhé, Bernolákov rukopis má podobnú štruktúru ako Pánklovo „Compedium oeconomia ruralis“ vydané v Budíne v roku 1790, čo potvrdzuje, že vychádza z Pánklovho diela. Obaja autori predkladali nové poznatky polemicky keď sa snažili vyvrátiť námietky konzervatívcov, ktorí sa nechcú vzdať tradičných spôsobov hospodárenia. Bernolák i iní osvietenci svojej doby sa často obracali na oblasť poľnohospodárstva, hlavný zdroj výživy obyvateľstva. Prvá polovica 18. stor. bola po predchádzajúcich tureckých vpádoch dobou obnovy tohoto odvetvia. V druhej polovici storočia sa rozvoj osvietenstva ešte zosiluje. K tejto dobe sa ešte vrátim v závere príspevku.

Foto archiv autorky

V štvrtom čísle tohoročného Vinařského obzoru informoval R. Stávek o najstaršej česky písanej odbornej vinárskej knihe z r. 1558. Ja mám zasa v osobnej knihovničke už viac jako 30 rokov knihu, ktorej rukopis vznikol pred viac jako 200 rokmi na Slovensku „Náuka o poľnohospodárstve“, ktorá v samostatnej kapitole pojednáva o vinohradníctve a vinárstve.

Anton Bernolák

Rukopis knihy je rozdelený na rastlinnú a živočišnú ríšu. Rastlinná ríša, ktorá je predmetom nášho záujmu, je rozdelená do 6 následujúcich kapitol: vlastné poľnohospodárstvo, ošetrovanie lúk, záhradníctvo, ovocinárstvo, vinohradníctvo a lesníctvo. Hneď v úvode kapitoly „Vinohradníctvo“ Bernolák vyslovuje názor, ktorý platí iste i dnes, že „vinohradník dosiahne viac vína z vlastnej nepatrnej viničky, kterú si však sám obrába, než pán často z velkej vinice, ktorú mu iní obrábajú… Ak predsa si niekdo dáva vlastnú vinicu iným obrábať, nech je vo vinici prítomný aspoň počas kopačky a nech sa prizerá, ako sa kopačka robí. „Dnes by sme povedali, že aspoň pri reze. Už pred 200 rokmi doporučuje vysadzovať vinič na svahoch a najlepšie na tých, ktoré sú obrátené na juh. Na druhé miesto radí svahy juhovýchodné. Roviny pre vinice nedoporučuje, lebo je presvedčený o tom, že vinič vysadený na nich nie je dosť vystavený slnku. Ďalej rozoberá vhodné pôdy pre vinič „nie mastné a vlhké, ale suché, sypké a teplé, v ktorých sú primiešané roztlčené kúsky skal“. Nazdáva sa, že vinič vyžaduje iba nepatrnú výživu a nie je potrebné ho hnojiť. Pred výsadbou zdôrazňuje „dôkladné prekopanie pôdy aspoň na tri stopy do hľbky.“ Doporučuje vysadzovať koreňáče (zakorenené odrezky), slepé odrezky (bez koreňov) považuje za menej vhodné. Zaoberá sa aj výberom odrôd a v jednej vinici navrhuje vysadiť čo najviac odrôd. Takéto vinice si zo svojich mladých rokov na Slovensku dobre pamätám. Vysvetluje to tým, že keď sa pod vlyvom počasia úroda jednej až dvoch

odrôd zničí, ostatné môžu zostať ušetrené. Za ďalší dôvod považuje to, že víno z jednej odrody nie je také dobré ako z odrôd viacerých. Napr. že „keby sme urobili víno len zo samých muškátových odrôd malo by takú voňu, ktorú mnohí nemôžu zniesť“. Bernolák nazabúda ani na rez, zatľkanie kolíkov, okopávku, letné vyväzovanie prútov viniča ku kolíkom, odstraňovanie prebytočných výhonov, strhanie vrší (osečkovanie). Popisuje spôsob náhrady zničených krov kořenovými odrezkami a potápaním a zakrývanie krov na zimu. Všíma si nehôd, ktoré spôsobujú viniču „živly“ – zimné mrazy, jarné mrazíky, letné búrky a ľadovec, ako aj dlhotrvajúce najmä jesenné dažde. Tiež škody spôsobované škorcami a nosatcami. Vinohradnická časť končí oberačkou a následuje výroba vína. Začína ručným odzrnením bobúľ od strapcov, pokračuje lisovánaním (3 lisovky – tretia pre žencov a robotníkov). Za príčinu kvasenia považuje „vlahu, tj. vodu utajenú v mušte“. Mušt, podľa neho tvoria „olejnaté čiastočky obsažené vo výdatnejšej vode. Olej pozostáva z ﬂogistonu (vlahy a nejakých solí)“. Vo „výpare“, čo vychádza z kvasiaceho muštu už poznáva kysličník uhličitý. S ním sú podľa Bernoláka zmiešané ﬂogistonové čiastočky. Potom sa už venuje uskladneniu vína, sudom a výrobe absintu. Je nutno podotknúť, že názory na spôsob pestovania viniča a dokazovanie aké zásahy treba urobiť a prečo, sú z hľadiska dnešných poznatkov na vyššej úrovni v tej časti práce, ktorá sa týka pestovania viniča, než tej, ktorá pojednáva o výrobe vína. V druhej polovici 18. storočia na Slovensku uverejnil svoje štúdijné vedomosti a v praxi na vlastnom hospodárstve získané poznatky ešte iný, známejší autor a to Juraj Fándly v knihe „Pilný a domajší hospodár“. Toto dielo, na rozdiel od Bernolákovho spisu, ktorý bol vtedy ešte dlho v rukopise, iste ovplvnilo slovenských roľníkov okamžite. Či sa zaoberá aj vinohradníctvom neviem, nemala som dosiaľ možnosť zoznámiť sa s ním. Marta Hubáčková, Praha Spracované podľa M. Pánkl a A. Bernolák: Náuka o poľmohospodárstve 1964. Poľnohospodárske múzeum Ústavu vedecko-technických informacií MZLVH, vydavateľstvo Osveta, n. p. Bratislava. 224 s.

Vinařská historie

Vinařský obzor (1–2/2010) 81

Vzpomínka na doc. Dr. Ing. Josefa Blahu u příležitosti stodesátého výročí narození

Nejen, že mnohé vybudoval a vypracoval perspektivy pro rozvoj vinohradnictví a vinařství, ale vychoval také vynikající vinařské odborníky a šlechtitele, jakými byli Ing. Josef Veverka z Perné a Velkých Pavlovic, Ing. Jaroslav Horák z Velkých Pavlovic nebo Ing. Václav Křivánek z Polešovic. K jeho žákům patří i bývalí vysokoškolští pedagogové a přední vinařští odborníci, např. profesor Ing. Vilém Kraus, CSc., nebo profesor Ing. Vlastimil Fic, DrSc. Je mnoho toho, co vykonal pro rozvoj našeho nejen moravského a českého, ale také slovenského vinohradnictví a vinařství. Z nejdůležitějších akcí, které vykonal, možno vzpomenout: • Zasloužil se o významnou událost pro naše vinařství – již roku 1933 dosáhl toho, že tehdejší Československá republika byla přijata za řádného člena Mezinárodního úřadu pro víno se sídlem v Paříži (Ofﬁce international du vin Paris). Podařilo se mu to především tím, že jako enolog byl ve francouzské vinařské sféře znám, byl dokonce dekorován francouzským řádem Pour le Merite Agricol. Stal se pak oﬁciálním československým delegátem, což mu umožňovalo zúčastňovat se všech významnějších akcí ve světě. Tímto členstvím se zařadilo tehdejší Československo mezi vinařsky známé země. Uvedenou funkci zastával až do obsazení Československa fašistickým Německem. • V době tzv. „předmnichovské republiky“ v letech 1918–1939 se naše jihomoravské vinařské oblasti členily na část takzvanou Hodonínskou (to byli čeští vinaři) a na část Znojemsko-Mikulovskou, která byla především reprezentovaná německými vinohradníky. Blaha byl tehdy, ještě jako vědecko-výzkumný pracovník Vinařsko-ovocnické sekce tehdejších Zemských výzkumných ústavů zemědělských v Brně

Foto archiv autorů

Stále nedoceněnou osobností našeho vinohradnictví a vinařství zůstává mezinárodně uznávaný vědec, vysokoškolský pedagog a osvětový průkopník, enolog docent Dr. Ing. Josef Blaha.

val naši moravskou modiﬁkaci klonové selekce. Vypracovaná a již i využívaná metodika byla později zdokonalována jeho žákem, Ing. V. Křivánkem z Polešovic. • V poválečném období po roce 1945, po odsunu původních německých vinařů, se spolu s našim špičkovým vinohradnickým a vinařským praktikem Cyrilem Míšou zasloužil o konsolidaci vinohradnictví na jižní Moravě, zejména v části Znojemsko-Mikulovské. Blaha po důkladné rekognoskaci vinohradnických oblastí a rajonů zpracoval též fundamentální práci – spis s názvem „Katastr viničních tratí na Moravě a v Čechách“, který byl předložen vyšším odborným instancím v roce 1948. Materiál byl hodnotný a užitečně posloužil i později jako významný podklad pro rozvoj vinařské produkce.

Doc. Blaha

a také jako dlouholetý jednatel Zemského vinařského spolku pro Moravu i jako sekretář Ústředního svazu vinařů československých, v častém kontaktu s představiteli německých vinařů (s inspektorem A. Stummerem, též ředitelem tehdejší Rolnicko-vinařské a ovocnické školy v Mikulově a ředitelem Mendelea v Lednici na Moravě s profesorem Dr. F. Frimmelem-Traisenau). Snažil se ve spolupráci s nimi rozpracovat mj. metody v udržovacím šlechtění révy vinné. Navázal tak na práci svého tehdejšího představeného v ústavu v Brně, docenta Dr. K. Neorala. Byl to především problém klonové selekce. Bylo vycházeno z poznatků a zkušeností německého šlechtitele a výzkumníka Dr. Otty Satoriuse. Blaha koncipoval a konkretizo-

• Blaha má i velkou zásluhu na tom, že na jižních svazích Pavlovských vrchů (v Perné) vznikla po roce 1945 vinařská šlechtitelská stanice. Zainteresoval totiž tehdejšího ředitele Zemských výzkumných ústavů zemědělských v Brně doc. Dr. Ing. Karla Kočnara k jejímu vybudování. Blaha zkoncipoval šlechtitelský záměr pro nově budovanou šlechtitelskou stanici. To byl mimořádně dobrý počin. Zásluhou jeho žáka, špičkového moravského šlechtitele Josefa Veverky, získalo pracoviště renomé nejen u nás, ale i v zahraničí. V současnosti stanici vlastní významný vinařský odborník doc. Ing. Miloš Michlovský, CSc., který se prostřednictvím svých aktivit v podniku VINSELEKT stal mj. i průkopníkem uvádění a rozšiřování moderních rezistentních, interspeciﬁckých odrůd révy vinné. • Neopomenutelná byla činnost Blahy při přípravě vysokého učení zahradnicko-

Vinařský obzor (1–2/2010)

-vinařského na brněnské Vysoké škole zemědělské, dnes Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně. Připravil koncepci připravované výuky předmětu vinohradnictví a vinařství. Podrobněji tento záměr publikoval v časopise Vinařský obzor (1947). Jeho zásluhou byly vybudovány a potřebnými přístroji, pomůckami a materiálem vybaveny nově zřizované vinařské cvičebny a laboratoře v Brně. Později, když byla zahradnická specializace přemístěna do Lednice na Moravě, opět zařizoval a vybavoval potřebné cvičebny a laboratoře. Díky kontaktům docenta Blahy se našlo několik ochotných organizací, které pomohly mnohé ﬁnancovat. Blaha rovněž připravil operativně několik učebních textů (skript) pro posluchače. Bylo to nutné, v tomto směru totiž naše vysokoškolská literatura v pravém slova smyslu neexistovala. Zpracoval také naši první Ampelograﬁi (1953). • Nelze opomenout ani jeho mimořádně bohatou a pestrou literární činnost. Nejen, že výzkumně a vědecky pracoval a publikoval, ale napsal nespočet odborných a odborně-populárních článků, přednášel, vyučoval a napsal naše první, již zmíněné vinohradnicko-vinařské vysokoškolské učební texty. Byl i dlouholetým redaktorem časopisu Vinařský obzor, a to od roku 1930 až do roku 1950 (20 let). Za jeho záslužnou osvětovou činnost se mu dostalo i mimořádného ocenění v listopadu 1968 na slavnostním zasedání Ústředního zemědělského a potravinářského výzkumu. Slavnostní zasedání se konalo u příležitosti dvousetletého výročí založení tehdejší (jako vůbec první u nás) „C. K. vlastenecko-hospodářské společnosti“, což tehdy znamenalo počátek rozvoje zemědělských věd a nauk, výzkumnictví, osvěty a vůbec možnosti dalšího zemědělského pokroku. Docentu Dr. Ing. J. Blahovi byla předána cenná Pamětní medaile za jeho mimořádné zásluhy a dlouholetou osvětovou úspěšnou publikační, pedagogickou i výzkumnou a šlechtitelskou činnost v oboru vinohradnictví a vinařství v bývalém Československu. • Blaha měl, v rámci svých četných studijních pobytů, cest a účastí na mezinárodních odborných vinohradnických a vinařských zasedáních, jedinečnou možnost seznámit se se stavem těchto oborů ve všech evropských vinařských zemích. Těchto poznatků pak dovedl umně využívat jak pro výuku na vysoké škole, tak také pro další vzdělávání odborné praxe. Míval všude velmi mnoho známých a odborných přátel. Dovedl poutavě a přitom fundovaně vyprávět nejen o vinohradnictví a vinařství, ale také o biologii, botanice, zahradnictví a zemědělství vůbec.

Vinařská historie

Hodně pozornosti věnoval problematice šlechtění a jeho zkvalitnění i v našich podmínkách. Posluchači vysoké školy jej proto velmi uznávali a také s ním rádi jezdili na praktická cvičení do terénu nebo na „polní kázání“. Učil je správně se vyjadřovat o víně a hodnotit jej. Naučil je poznávat vlastnosti i jakost vín, znát i jeho vady a správně oceňovat jakost odrůdových vín. Zdůrazňoval nutnost vysoké péče o víno, které se pak svojí kvalitou odměňuje nejen producentům, ale, a to zejména, konzumentům. Jeho ampelograﬁcké znalosti o rajonizaci a ekologii byly mimořádné a pro posluchače zajímavé a poučné. I když odešel do důchodu, zůstával stále v kontaktu se svými žáky i bývalými spolupracovníky. Jeho zájem se neomezoval jen na vinohradnictví a vinařství, ale také na ovocnictví, se kterým měl, díky své dlouholeté praktické činnosti, možnost se dokonale obeznámit. Díky jeho početným známostem s odborníky v zahraničí se podařilo např. zásluhou polského profesora Dr. S. A. Pieniázeka, ještě v době totality, vyslat některé naše odborníky na stáže do zahraničí, dokonce i do USA. Snad ani netřeba nějak zvlášť zdůrazňovat, že mnoho jeho vědeckých prací vyšlo i v zahraničí, zejména prostřednictvím ústavu v Klosterneuburgu, kde byl ředitelem Dr. Fritz Zweigelt (jeho jméno nese známá modrá odrůda révy vinné), ale i jinde (v Německu i Francii), což s ohledem na jeho známosti v cizině bylo zcela samozřejmé. Již od roku 1934 byl řádným členem Československé akademie zemědělské v Praze a také členem mnoha zahraničních i domácích vědeckých institucí. Blaha se mimořádně zasloužil o naše vinohradnictví a vinařství, jak osvětovou činností, tiskem i slovem, tak svým pedagogickým působením a výchovou, svým nadšením a zaváděním moderních technologií ve vinohradnictví. Kus práce, na niž jeho následovníci navazovali, vykonal i ve

šlechtění, které se snažil nasměrovat k rozvoji jakostního moravského vinařství. Úzce spolupracoval i se zahraničím, zvláště se školou v Klosterneuburgu. Je velkou škodou, že se nesetkával vždy s pochopením a že byl postihován i politickými represáliemi. Doc. Dr. Ing. Josef Blaha se narodil 13. února 1900 v hanácké obci Velká Bystřice u Olomouce. Pocházel z rodiny s devíti dětmi. Po středoškolských studiích absolvoval v roce 1925 VŠZ Brno. V roce 1929 získal titul doktor technických věd (RTDr.). V roce 1934 byl již členem tehdejší nejvyšší naší zemědělské vědecké instituce, Československé akademie zemědělské v Praze. V roce 1935 byl zvolen za člena významné americké vědecké zahradnické společnosti (American Society for Horticult. Science). V roce 1947 habilitoval na docenta pro obor vinohradnictví a vinařství. V roce 1968 byl vyznamenán Ústředím zemědělského a potravinářského výzkumu za mimořádné zásluhy ve výzkumu, osvětě, pedagogické činnosti a rozvoji vinohradnictví a vinařství v (bývalém) Československu. Doc. Ing. Josef Blaha zemřel 30. srpna 1994. Odešel, ale jeho započaté dílo pokračuje. Zanechal nám toho mnoho a my, a snad i další generace vinohradníků a vinařů, mu budeme velice vděčni. Jméno Blaha zůstane vždy spojené s rozkvětem našeho vinohradnictví a vinařství. Jeho písemná pozůstalost je, a věříme, že ještě dlouho bude, aktuální a užitečná. Adresa autorů Doc. Dr. Ing. Petr Salaš Prof. Ing. Jan Lužný, CSc., emeritní profesor Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta Lednice Valtická 337, 691 44, Lednice e-mail: salasp@zf. mendelu. cz

Soubor tří publikací o historii vinařství na Moravě Prameny k dějinám vinařství na Moravě Autor: Kateřina Smutná a kol.; 235 stran, černobílá, brožovaná, 210 × 300 mm, rok vydání 2004 (Prodejné pouze jako soubor tří publikací spolu s „Bibliografie k dějinám a současnosti moravského vinařství“ a „Historie vinařství na Moravě – pohled do archivních pramenů“.) Bibliografie k dějinám a současnosti moravského vinařství (Výběrová bibliografie z knižních fondů jihomoravských archivů) Autor: Kateřina Smutná a kol., 134 stran, černobílá, brožovaná, 148 × 210 mm, rok vydání 2004 (Prodejné pouze jako soubor tří publikací spolu s „Prameny k dějinám vinařství na Moravě“ a „Historie vinařství na Moravě – pohled do archivních pramenů“.) Historie vinařství na Moravě – Pohled do archivních pramenů Autor: Ivan Štarha; 30 stran, celobarevná, vazba V1, 210 × 300 mm, Rok vydání 2004 (Prodejné pouze jako soubor tří publikací spolu s „Prameny k dějinám vinařství na Moravě“ a „Bibliografie k dějinám a současnosti moravského vinařství“.)

461 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (1–2/2010) 83

Společenská kronika

Narodil se v rolnické rodině dne 4. května 1931. Od svého mládí se s otcem věnoval ovocnářství a vinohradnictví, ve své době na vysoké odborné úrovni. Vzdělání v oboru získával hlavně v zimních školách pro zemědělské pracovníky. K získání profese obchodního příručího absolvoval školu s výučním listem v Podivíně. Vojenskou službu z důvodu živnosti rodičů vykonával „za odměnu“ u pracovně technických praporů (PTP). Po návratu z vojenské služby byl zaměstnán ve STS. V 60. letech po zrušení střediska STS přešel do tehdy už většinového JZD ve Velkých Bílovicích nejdříve jako traktorista, později jako brigadýr–mechanizátor, kdy organizoval a přiděloval práci pro více než 80 osádek traktorů. V této činnosti byl aktivní, věnoval se jí i na úkor vlastního volna, ale i své vlastní rodiny, ve které vychoval dvě dcery a syna. Ve funkci mechanizátora setrval až do důchodového věku. Jan Lebloch se vedle svého zaměstnání také velmi aktivně zapojoval i do různých spolků, ať už to byl Sokol či Vlastivědný kroužek. Nejvíce úsilí věnoval činnosti v ČZS, který byl v té době silnou organizací. Byl několikrát opakovaně zvolen předsedou ZO, a pokud nezastával funkci předsedy, vždy byl členem výboru. 30 let se zpojoval do pořádání výstav vín od místních oblastních, okresních, krajských až po celosvazovou výstavu v roce 1982, na které bylo vystaveno téměř 3 000 vzorků. Díky výnosům z těchto výstav a díky jeho organizační aktivitě bylo členy ZO-ČZS vybudováno mnoho investičních staveb. Mezi nejvýznamnější akce patřila výstavba haly pro výkup ovoce a zeleniny, zavedení skupinového vodovodu do oblasti vinných sklepů na Belegradech, generální oprava elektrického osvětlení sklepů a v neposlední řadě také zpevnění sklepních uliček živičným povrchem. Jenin Lebloch (tak jsme mu všichni říkali) byl také vynikajícím vinařem – jeho Tramíny či Ryzlinky byly vždy výborné, což jistě potvrdí i jeho kamarádi či náhodní návštěvníci, kterých měl vždy dostatek.

Foto archiv autora

Dne 21. listopadu jsme doprovodili na poslední cestě vzácného a pracovitého člověka a propagátora a milovníka vinařství pana Jana Leblocha z Velkých Bílovic.

Jan Lebloch

Při změně politického systému a nastávající krizi v zemědělství a hlavně vinařství se spolupodílel na založení profesní organizace, která měla být spojnicí mezi státem a jeho legislativou a výrobci hroznů a vína. Proto byl svolán na jeho návrh v roce 1993 aktiv vinařských pracovníků ze všech vinařských oblastí republiky do Velkých Bílovic. Na tomto aktivu byla založena Českomoravská vinařská a vinohradnická unie (ČMVVÚ), dnes pod názvem Svaz vinařů České republiky. Hned po založení této organizace se stal členem předsednictva, později členem revizní komise. Také díky jeho úsilí se vinohradnictví a vinařství vypracovalo až na dnešní vysokou úroveň. Na valné hromadě Svazu vinařů, při desetiletém výročí trvání profesní organizace, mu bylo uděleno vyznamenání a byl jmenován „čestným členem“. Při pohárku jeho oblíbeného Tramínu budeme všichni, kteří jsme ho znali a měli rádi, vzpomínat. K. L.

Dne 22. prosince 2009 se v plném zdraví dožívá významného životního jubilea známý moravský vinař Jan Pavelka. Celý život prožil v malebné vinařské obci Milovice u Mikulova. Odborné vzdělání získal na Střední vinařské škole ve Valticích, kde maturoval v roce 1969. Do odborné praxe vstoupil ještě před nástupem na základní vojenskou službu v Moravských vinařských závodech na závodě v Mikulově. Poté na tomto pracovišti během jedenácti let prošel různými funkcemi od mistra na sektárně až po zástupce vedoucího školicího sklepa. Nabyté odborné i životní zkušenosti později zúročil na svém novém pracovišti v Jednotném zemědělském družstvu „Pálava“ v Pavlově, kde ve funkci sklepmistra prožil jedenáct let. Jeho bohatý odborný i společenský život byl završen v roce 1989, kdy za vystavený Sauvignon, který dozrál na pálavských svazích, získal na Valtických vinných trzích nejvyšší hodnocení „Champion“. V roce 1992 skončil členství v družstvu a odešel pracovat do soukromé firmy. Aby plně využil své odborné i životní zkušenosti, založil spolu se synem Milanem rodinnou vinařskou firmu pod patentovaným názvem „Moravský sklepmistr“. Po mnoha letech usilovného podnikání hospodaří dnes tato firma na 11 ha převážně vlastních vinic a všechny dopěstované hrozny zpracovávají ve vlastním moderním sklepním hospodářství. Díky vhodnému sortimentu, dlouholetým zkušenostem a výrobě kvalitního odrůdového vína každoročně vyprodají celou produkci převážně do moravských vináren a vinoték. Jan Pavelka byl dlouholetým členem komise expertů pro oceňování a zatřiďování vín a zúčastnil se hodnocení vín na stovkách různých vinařských výstav. Byl a zůstává vždy velmi náročný ke svým podřízeným, ale také vůči sobě. Díky své přátelské povaze a vysoké odbornosti je oblíbeným společníkem a můžeme říci, že z něj vyrostl „Pan vinař“. Po celý život si dovedl udělat čas i na své záliby, zejména na kopanou, kterou mnoho let aktivně hrával a později trénoval žáky v Milovicích. Velmi rád lyžuje s partou kamarádů, zahraje si i kulečník při pivečku, ale vždy upřednostňuje zásadně pití vína. Prožívá také poklidný rodinný život a velkou radost mu dělají dvě vnučky a vnouček. Připijme našemu jubilantovi „Pálavským vlašákem“ s přáním hodně zdraví a osobní pohody do dalších let. Ing. Jan Otáhal a Ing. Miroslav Zajíček Foto archiv autorů

Vzpomínka na pana Jana Leblocha

Šedesátiny Jana Pavelky

Jan Pavelka

Vinařský obzor (1–2/2010)

Společenská kronika / Zprávy

Kalendář vinařských akcí

Prezident Svazu vinařů Rakouska oslavil 60 let

28. listopadu 2009 se dožil Josef Pleil šedesátky. Je nejdéle sloužícím prezidentem Svazu, do funkce nastoupil v roce 1990. V roce 1980 učil vinohradnictví na střední zemědělské škole v Mistelbachu. V roce 1986 se stal viceprezidentem Agrární komory Dolního Rakouska a v roce 1990 byl poprvé zvolen prezidentem Svazu vinařů Rakouska. Postupně zaujal vedoucí postavení ve všech vinařských institucích Rakouska. Mimo jiné je předsedou Národního vinařského výboru (DAC) a předsedou Rady rakouského vinařského marketingu. Jeho velkým úkolem bylo řešit následky skandálu s dietylenglykolem v roce 1985. Podílel se od roku 1985 na třech vinařských zákonech a více než dvaceti jejich novelizacích. Od vstupu Rakouska do EU v roce 1995 se věnoval především začlenění Rakouska do společné organizace trhu s vínem EU. Správnou reakcí na vstup bylo zavedení DAC v Rakousku. Prezident Pleil je známý i vinařům v ČR. Přednášel od roku 1994 na seminářích v Brně, Praze a Hustopečích a účastnil se i dalších akcí u nás. Rakouský svaz vinařů pod jeho vedením nám byl nápomocen při tvorbě vinařského zákona a při přípravě na vstup do EU. Od roku 2004 spolupracujeme v evropských vinařských organizacích a při vytváření různých stanovisek vůči Evropské komisi. Osobně jsem se s Josefem Pleilem seznámil v roce 1994, při oslavách 110 let Svazu vinařů Rakousko-Uherska, na které byli pozváni zástupci všech národních svazů bývalé monarchie. Od té doby se potkáváme poměrně často v Bruselu, ale i na dalších místech Evropy. Posledně to bylo na semináři ve škole v Modre 25. listopadu 2009, kde jsem mu poblahopřál k jeho životnímu jubileu. Toto blahopřání ještě jednou opakuji jménem vinařů z Čech a Moravy.

Foto archiv autora

Jiří Sedlo, předseda SV ČR

DATUM

Hodnocení vín (týká se koštů)

AKCE

13. 2. 2010

Valentýnská výstava vín

14. 2. 2010

50. ročník výstavy vín Velké Němčice

15.–19. 2. 2010

Kurz Sommelier

19. 2. 2010

Povídání o víně: Merlot, Veritas a Vrboska

20. 2. 2010

Místní výstava vín

20. 2. 2010

Tour de sklep Popice

20. 2. 2010

Při víně o víně

24. 2. 2010 27. 2. 2010

Vinum Juvenale Praesentatio 20. 2. 2010

46. tradiční výstava vín

27. 2. 2010

3. koštování vína v Jalubí

27. 2. 2010

33. jihomoravská regionální výstava vín

27. 2. 2010

Putování po dobšických sklípcích

27. 2. 2010 27. 2. 2010

Výstava vín Tvrdonice 19. 2. 2010

Výstava vín Žeravice

2.–5. 3. 2010

VINEX 2010

6. 3. 2010

41. tasovická výstava vín

6. 3. 2010 6. 3. 2010

Místní výstava vín Týnec u Břeclavi 28. 2. 2010

6. 3. 2010

Místní výstava vín

6. 3. 2010 7. 3. 2010

Výstava vín Nosislav 2010

Valtický košt 1. 3. 2010

Výstava vín Vacenovice

9.–12. 3. 2010

Kurz Sommelier

12.–27. 3. 2010

Táborský Festival Vína 2010

13. 3. 2010

Výstava vína mikulovské vinařské podoblasti

13. 3. 2010

Těšetický košt 2010

13. 3. 2010

Blatnická výstava vín

13. 3. 2010

7. 3. 2010

Místní výstava Vacenovice

13. 3. 2010

6. 3. 2010

Místní výstava vín Vranovice

13. 3. 2010

Místní výstava vín Lanžhot

13. 3. 2010

6. 3. 2010

Místní výstava vín Čejč

13. 3. 2010

7. 3. 2010

Tradiční výstava vín v Židlochovicích

13. 3. 2010 13. 3. 2010

13. výstava vín v Kostelci 7. 3. 2010

Josefský košt – Výstava vín

19. 3. 2010

Povídání o víně: Sauvignon a Domina

19.–21. 3. 2010

Vinařská akademie I – Kadet

20. 3. 2010

Tradiční ochutnávka vín Pasohlávky

20. 3. 2010

Týnecký košt 2010

20. 3. 2010

Tradiční Josefský košt vín

20. 3. 2010

12. 3. 2010

Výstava vín Kyjov

20. 3. 2010

13. 3. 2010

39. výstava vín Syrovice

20. 3. 2010

14. 3. 2010

41. Místní výstava vín Březí u Mikulova

20. 3. 2010

Mistní výstava vin Horní Bojanovice

20. 3. 2010

Tradiční josefovská výstava vín

20. 3. 2010

Znojemský košt 2010

20. 3. 2010 20. 3. 2010

Výstava vína Dolní Kounice 14. 3. 2010

20. 3. 2010 20. 3. 2010

Výstava vín Vracov Výstava vín Hovorany

14. 3. 2010

Výstava vín Hýsly

20. 3. 2010

13. 3. 2010

Výstava vín Moravský Žižkov

20.–21. 3. 2010

14. 3. 2010

Výstava vín Kozojídky

20. 3. 2010

Výstava vín Strážnice

22.–26. 3. 2010

Kurz Sommelier

26. 3. 2010

Vádemécum vína potřetí – 9. večer

27. 3. 2010 27. 3. 2010

Ples vinařů a přátel vína 21. 3. 2010

27. 3. 2010

Putování za vínem, ze sklepa do sklepa

27. 3. 2010 27. 3. 2010

Josefský košt

IX. přehlídka vín a sýrů Hrušky 2010 21. 3. 2010

28. 3. 2010

Josef Pleil Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací.

Výstava vín Těmice Otevírání sklepů Kyjov

Zprávy

MÍSTO

KONTAKT

sál kulturního domu, Kudlovice

Hruška Michal 732 675 924, vinohruska@seznam.cz

Kulturní dům Velké Němčice

Jaromír Richter ml., vystavavin@seznam.cz

učebna Vinařské akademie Valtice, nám. Svobody 2

Ing. Martina Bartošová 774 145 437, vin.akad@telecom.cz

Regionální TIC a Vinotéka, Masarykova 100, Židlochovice

Tomáš Šenkyřík, senkyrik@zidlochovice.cz

Patria Kobylí a.s.

Pokorný Miroslav 736 436 470, pokorny.kobyli@seznam.cz

Popice u Hustopečí

Zahrádkářský svaz Popice 602 737 841

Zasedací místnost Městského úřadu Velké Pavlovice

Luboš Zborovský 602 966 611, info@vinozvelkychpavlovic.cz

Kongresová hala IH Voroněž Brno

Ing. Miroslav Karbula 545 234 507, info@mika.cz

Lidový dům, Žabčice

Kelbl Vladimír 720 612 308, zk.zab@selfnet.cz

Místní kulturní zařízení, Jalubí

Dušan Ondráš 603 545 742

Kongresové centrum BVV, Výstaviště 1, Brno

603 717 777, 774 250 777, transvin@volny.cz

Dobšice u Znojma

Ing. Jaroslav Jenšovský 724 173 680, dobsice.starosta@tiscali.cz

Dělnický dům

723 970 557, 732 860 705, jarohe@seznam.cz

Sokolovna

zač. 14.00 hod.

Výstaviště, Veletrhy Brno

Dušan Pelikán 541 152 745, dpelikan@bvv.cz

Kulturní dům, Hodonice

zač. v 10.00 hod., Josef Vyšinka 605 786 866, vysinkaj@email.cz

Kulturní dům

Savara Petr 602 356 080, savac@seznam.cz

Víceúčelový sál

zač. ve 13.00 hod., 602 770 065, info@elektro-hlavacek.cz

Břeclav-Charvátská Nová Ves

zač. v 10.00 hod., Slovácký krůžek Charvatčané 728 563 252

Víceúčelová hala Vinařské školy na Střelecké ul.

Martin Štěpánek 777 618 783, stepanek.valtice@centrum.cz

Kulturní dům

zač. ve 13.00 hod.

učebna VAV, nám. Svobody 2

Ing. Martina Bartošová 774 145 437, vin.akad@telecom.cz

Hotel Dvořák, vinotéka U Černého kocoura a Milénium

Jiří Blafka 777 836 699, info@festival-vina.cz

zámecký sál, Mikulov

zač. v 10.00 hod., 519 510 005, info@moravinmikulov.eu

Hostinec u Vlků, Těšetice, okr. Znojmo

zač. v 18.00 hod., 602 549 766, leos.musil@seznam.cz

kulturní dům, Blatnice pod Sv. Antonínkem

zač. ve 14.00 hod., 608 861 146, s.vyskocil@seznam.cz

Hospoda u Letochů

zač, ve 13.00 hod., 518 376 365, ingrblazej@quick.cz

Sportovní hala

zač. ve 14.00 hod., 739 051 137, d.dofek@seznam.cz

Sál restaurace Podlužan

zač. ve 14.00 hod., Josef Bartoš 519 336 205, bartos@lanzhot.cz

Sokolovna

zač. ve 12.00 hod., 606 823 135, zahradkari.cejc@seznam.cz

Masarykův kulturní dům (Sokolovna)

zač. v 9.00 hod., 547 234 024, senkyrik@zidlochovice.cz

KD Kostelec

zač. ve 14.00 hod., 737 149 482, junasek@seznam.cz

kulturní dům Krumvíř

zač. ve 13.00 hod., Rozsypal Karel 724 570 771, rozsypal@polyplast.cz

Regionální TIC a Vinotéka, Masarykova 100, Židlochovice

Tomáš Šenkyřík – senkyrik@zidlochovice.cz

učebna VAV, nám. Svobody 2

Ing. Martina Bartošová 774 145 437, vin.akad@telecom.cz

Kulturní dům

zač. ve 12.00 hod., tel.: 519 427 642

Společenský dům, Velký Týnec u Olomouce

František Novák 777 202 610, vinoano@seznam.cz

Sokolovna Vracov

zač. ve 13.00 hod., Petr Šmíd 603 905 335

Dům kultury

zač. ve 14.00 hod., tel.: 608 238 427, pa.navratil@mukyjov.cz

sokolovna

zač. v 9.00 hod., Ing. Oldřich Spáčil – o.spacil@volny.cz

Sál obecního úřadu

zač. ve 13.00 hod., 731 187 012, jindra.kadrnka@seznam.cz

Kulturní dům

zač. ve 13.00 hod., 724 107 113, PROKESZDENEKHB@seznam.cz

sál v kulturním domě – Popovice u Uh. Hradiště

zač. ve 14.00 hod., 725 247 010, czs-popovice@seznam.cz

Loucký klášter – štukové sály

zač. v 9.00 hod., 721 520 199, 515 226 032, jaromir.cepicka@centrum.cz

Kulturní dům

zač. ve 14.00 hod., 546 421 661, kic@dolnikounice.cz

Sokolovna

zač. ve 13.00 hod., tel.: 603 905 335

sokolovna

zač. ve 14.00 hod.

Obecní dům

zač. ve 13.00 hod.

Kulturní dům

zač. ve 13.00 hod.

Kulturní dům

zač. ve 13.00 hod.

Obecní úřad

zač. ve 14.00 hod.

učebna VAV, nám. Svobody 2

Ing. Martina Bartošová 774 145 437, vin.akad@telecom.cz

Znojemský vinný sklep, Horní náměstí 265/19

Linhart 602 708 778, j.linhart@quick.cz

Sokolovna – Hovorany

Stanislav Šimeček 605 870 249, vino.simecek@tiscali.cz

Kulturní dům – Bošovice, okr. Vyškov

zač. v 10.00 hod., 604 150 952, vidlakr@seznam.cz

Sklepní tratě Belegrady, Pod Předníma, Půrynky, Velké Bílovice

Velkobílovičtí vinaři o.s. 723 121 123, info@velkebilovice.com

tělocvična ZŠ

zač. v 10.00 hod., 603 932 443, richard.tichy@bonuseventus.cz

Sokolovna

zač. ve 14.00 hod.

U Šištótu

Jiří Petrů 777 841 344, optika.petru@iol.cz

Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji on-line například na webové adrese http://www.wineofczechrepublic.cz

Vinařský obzor (1–2/2010) 85

Vinařský obzor (1–2/2010)

Společenská kronika

Petře, na zdraví!

Foto archiv autora

Není to tak dávno, co jsme mohli na stránkách Vinařského obzoru číst překvapivou zprávu, že náš kolega, kamarád a velký znalec vína Ing. Petr Ackermann, CSc., oslavil šedesátiny. Naprosto neuvěřitelně nám pak zní zpráva, že v létě roku 2009 oslavil kolega Petr Ackermann sedmdesátiny. Chci se, byť poněkud opožděně, za sebe, a jak věřím, i za mnohé čtenáře Vinařského obzoru připojit k dlouhé řadě gratulantů.

Ing. Petr Ackermann, CSc.

Základy Petrova neutuchajícího zájmu o vinařství a další zahradnické obory byly dány již prostředím, které jej formovalo v dětství a mládí. Narodil se 4. srpna 1939 do významné brněnské zahradnické rodiny. Odtud pramení jak jeho zájem o vše, co je spojeno s přírodou, botanikou, zahradnictvím a později i ochranou rostlin, tak pozdější životní nasměrování na profesionální rostlinolékařskou dráhu. V roce 1963 nastoupil na ÚKZÚZ, Odbor karantény a ochrany rostlin. Zpočátku pracoval na úsecích karantény, později diagnostiky a fytopatologie. Po vzniku SRS byl vedoucím oddělení fytopatologie a zástupcem vedoucího odboru. V posledních letech pracoval na úseku registrace přípravků na ochranu rostlin. Od založení v roce 1964 byl členem a později i předsedou virologické komise ČR, která metodicky a organizačně usměrňovala mimo jiné i testování révy na virová a příbuzná onemocnění. Od roku 1971 dodnes působí jako soudní znalec v odvětví ovocnářství a zahradnictví a rostlinné výroby se specializací pro ochranu rostlin. Mimo jiné i odtud pramení Petrův moudrý a vyvážený pohled na řešení mnoha sporných otázek. Významná je i Petrova činnost redakční a literární. Je členem redakční rady odborných časopisů Vinařský obzor a Rostlinolékař. V období let 1997–2005 byl členem redakční rady vědeckého časopisu Plant Protection Science. Byl vedoucím autorského kolektivu Metodiky ochrany zahradních plodin (4 vydání). Je

spoluautorem knižních publikací Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné, Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v integrované a ekologické produkci, trilogie Vinič, Rukověti vinaře a Vinařského slovníku. Jako spoluautor se podílel na všech vydáních Metodické příručky pro ochranu rostlin vydávaných Mze a později Mze ve spolupráci se SRS. Významná a čtenářům Vinařského obzoru velmi dobře známá je i publikační činnost v mnoha časopisech. Neméně významná je Petrova činnost vědecká a pedagogická. Byl členem několika vědeckých rad výzkumných a dalších pracovišť, včetně KVUVV Bratislava. Dlouhá léta přednášel studentům VŠZ, později MZLU v Brně. Předmětem jeho přednášek byly především vybrané kapitoly integrované ochrany rostlin pro specialisty oboru Ochrana rostlin. Určitě všichni jej známe z jeho poutavých přednášek pro odbornou i zahrádkářskou veřejnost. Počátkem devadesátých let jsme spolu připravovali podklady pro založení Svazu integrované vinohradnické produkce. Petr Ackermann byl pak po mnoho let předsedou tohoto Svazu a dodnes se účastní práce předsednictva Svazu. Osobně se domnívám, že významnou měrou i díky Petrovu dlouholetému profesionálnímu působení v mnoha oblastech vinohradnictví je dnes české a moravské vinohradnictví na relativně dobré úrovni. Aniž bychom v ČR měli jediný specializovaný výzkumný vinohradnický ústav, umožňuje mimo jiné i tato úroveň znalostí v oblasti ochrany révy našim vinařů v dnešní

velmi tvrdé mezinárodní konkurenci, možná jako jednomu z nemnoha zemědělských oborů, obstát. A nakonec bych rád přidal alespoň jednu osobní, relativně čerstvou zkušenost. Na podzim loňského roku jsme se v rámci řešení projektu EKOWIN – ochrana přírody ekologizací vinohradnictví sešli s několika našimi a rakouskými kolegy – vinaři, botaniky, zoology, entomology a ekology – k terénní pochůzce katastry několika jihomoravských vinařských obcí, při níž jsme se v rámci zmíněného projektu měli pokusit o návrh optimalizace dnes značně zanedbaného okolí vinic. Petrovy zahradnické, botanické a vinohradnické zkušenosti v kombinaci s jeho zájmem, či spíš nadšením pro řešení tohoto problému byly pro nás ostatní nezapomenutelným zážitkem a znamenají zásadní přínos k úspěšnému řešení této části projektu EKOWIN. Osobně si velmi vážím ještě jedné skutečnosti. Ačkoli Petr patří ke generaci, která byla po desetiletí charakterově lámána pokušením usnadnit si cestu vzhůru ke kariéře vstupem do „Velké rodné strany“, nikdy tomuto pokušení nepodlehl. Tím cennější jsou všechny úspěchy, kterých v životě dosáhl. Petře, děkuji Ti jménem svým, a jak věřím, i jménem stovek přátel – vinařů a rostlinolékařů – za Tvoje rady, pomoc a především za příjemné chvíle strávené s Tebou ať u vína, nebo při práci. Bylo, je a věřím, že ještě dlouho nám s Tebou bude vždy dobře. Přejeme Ti pevné zdraví, radostnou mysl a nakonec i mnoho radosti z nádherných moravských vín, kterým tak dobře rozumíš. Milan Hluchý

Vinařský marketing Autor: Franz Gosch • ISBN 80-903201-5-5, cca 126 stran, formát A5 Překlad knihy rakouského autora, která velmi pochopitelnou formou pojednává o vinařském marketingu, jeho zákonitostech, složitostech a významu s velkým zaměřením na praxi. „Podle poznatku, že doba od uvedení produktu na trh až po jeho vymizení trvá zhruba tři roky, by měla tato kniha být především v souvislosti s kulturou stolování velkou realizační pomůckou při všech strategických marketingových opatřeních pro žáky a studenty, ale hlavně pak pro praktické vinaře. Všechny oblasti průzkumu trhu, reklamy, podpory prodeje a PR jsou zobrazovány s velkým zaměřením na praxi.“ (z předmluvy autora).

209 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

15. mezinárodní vinařský veletrh

27. mezinárodní potravinářský veletrh

5. mezinárodní veletrh mlynářství, pekařství a cukrářství

24. mezinárodní veletrh zařízení pro obchod, hotely a veřejné stravování

26. mezinárodní veletrh obalů a obalových technologií

BIOPOTRAVINY

TRENDY 2010 – přehlídka trendových potravinářských výrobků se zaměřením na zdravý životní styl

2.-5. 3. 2010 Brno – Výstaviště www.salima.cz

Õäëäóñçø Áñíî« àò Õ òóàõè óo ° µ³¶ ¯¯ Áñíî Óäë¹ ª³±¯ ´³° °´± ¸·´ Åà÷¹ ª³±¯ ´³° °´² ¯µ¶ òàëèìà¿áõõâù öööòàëèìàâù