Vinařský obzor 10/2012 by Časopis Vinařský obzor

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

číslo 10, ročník 105/2012 • cena 67 Kč (předplatné 49 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

Odrůda Noria Lahvovací linky Obchod vínem 2011/2012 UVNITŘ: Hobra v novém rozměru + 3D brýle

NA LETOŠNÍ MRAZY VINAŘI NEZAPOMENOU Letošní rok nebyl opět pro vinaře optimální, na některých místech břeclavského, hodonínského, brněnského a znojemského regionu pomrzla až polovina vinic. Podzimní sucho a zimní mrazy zanechaly ničivé stopy na úrodě vinné révy. Pozdní jarní mrazy v polovině května pak dokonaly zimní dílo zkázy. Oprávněně patří mráz vedle krupobití k nejobávanějším rizikům. Vinobraní poznamenaná zimními nebo jarními mrazy si vinaři bolestně dlouho pamatují. Nízké teploty mohou na vinohradech napáchat velké škody nejen v zimě, ale především v době rašení.

k poškození rašících letorostů, což byl právě letošní případ. Některá poškozená očka vyrašila, ale se zpožděním. Tím došlo k nerovnoměrnému dozrávání, které způsobilo vinařům četné komplikace.

se v dnešní době mezi účinnou a vhodnou ochranu řadí pojištění, které alespoň eliminuje riziko ztráty úrody a vynaložených finančních prostředků. Zkušení vinaři to vědí a proto se proti těmto škodám pojišťují.

Odolnost révy proti mrazu závisí hlavně na vhodnosti stanoviště a pěstovaných odrůd, míře vyzrání letorostů, správné agrotechnice, harmonickém hnojení, úměrném zatížení úrodou či termínu sklizně. Tyto faktory však nemusí být dostačující.

Nejhorší situace nastala na jihu Moravy po pátečním nočním mrazu s datem 18. května. Nízké teploty, které klesly až k mínus pěti stupňům Celsia, poničily vinice od Moravského Slovácka až po Mikulovsko a Znojemsko. Jen na vinohradech způsobil ranní mráz největší škody za posledních deset let. Zlikvidoval jich téměř čtvrtinu. A to je po dlouhodobém suchu, jaké jihomoravské vinice nepamatují posledních padesát let, další citelná rána. Noční mráz se přitom nevyhnul žádné vinařské podoblasti.

Vinohrady sice nebyly poškozené definitivně, letošní úroda ze spálených vinic se však nenahradí. Přesvědčili jste se na vlastní kůži, co mráz všechno dokáže? Nečekejte proto na další sezónu s rukama v klíně. Zavolejte nebo nám napište – rádi Vám připravíme zajímavou nabídku.

Dlouhodobé zimní mrazy mohou poškodit především slabě vyvinutá očka a nevyzrálé letorosty na vinicích. I když vinná réva přežije zpravidla bez problémů teploty až 15 stupňů pod nulou, další pokles o pár stupňů již může způsobit vážnější problémy. V dubnu a květnu dochází při poklesu teplot na -0,5 °C a více

Nahradit chybějící část úrody je velice těžké a finančně náročné. Počasí je nevyzpytatelné, a proto

Agra pojišťovna, organizační složka Střešovická 748/48, 162 00 Praha 6 tel.: 233 312 836, agra@agrapojistovna.cz, www.agrapojistovna.cz

Termín pro uzavření pojištění pro případ mrazu končí

30. listopadu! Kontakt: Ing. Pavel Bíza,

oblastní vedoucí pro jižní Moravu

tel.: 739 455 394 e-mail: biza@agrapojistovna.cz

... a sklízíte jistotu

Vývoj odrůdové skladby vinic v ČR

Po stopách vinařů-polárníků: Finsko

Johann Wolfgang von Goethe – velký milovník vín

strana 484

strana 489

strana 520

strana 524

Obsah 10/2012

Jak to vidí Martin Chlad

479 Obsah Editorial 480 Richard Stávek: Ročník 2012 z pohledu vinic Spolkové informace 482 Martin Půček: Jak dál s podporami z EU? 483 Martin Půček: Informace z činnosti Svazu vinařů České republiky 484 Richard Stávek: Jak to vidí Martin Chlad Informace z Vinařského fondu 486 Informace z Vinařského fondu 505 Zpravodaj Vinařského fondu

489 493 496 502

Vinohradnictví Jiří Sedlo, Pavel Tomšík: Vývoj odrůdové skladby vinic v České republice Zdeněk Habrovanský: Špačci letos odletěli brzy Pavel Jelen: Pinot noir, cesta k velikosti – I. Zdeněk Habrovanský: Nové klony Zweigeltrebe z Polešovic

Sklepní hospodářství 504 Pavel Pavloušek: Co potřebují kvasinky 508 Patrik Burg, Pavel Zemánek: Lahvovací linky ve vinařských provozech

515 518 519 519

Vinařské aktivity Ludmila Vacek: Vinice, víno a zdravotní turistika Martin Chlad: VOC Znojmo na Znojemském vinobraní Petr Gondáš: Kalendář vinařských akcí 2013 Petr Gondáš: Kontrola vinařských databází

Obchod vínem 512 Jiří Sedlo: Zahraniční obchod České republiky s vínem ve vinařském roce 2011/2012 Vinařství v zahraničí 520 Martin Křístek: Po stopách vinařů-polárníků: Finsko Enogastronomie 523 Milan Magni: Zvěřina a víno – posvátná kombinace všech vinařů 523 Pavla Burešová: Bobule na talíři – jak využít plody révy vinné v gastronomii Vinařská historie 524 Petr Šimeček: Johann Wolfgang von Goethe – velký milovník vín 525 Drahomír Míša: Historické události a vinařské osobnosti – říijnová výročí 526 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… Vinařská povídka 527 Václav Fiala: Na Vinově Hodnocení vín 516 Zbyněk Kopeček: Srovnávací hodnocení vín – Ryzlinky rýnské ze Slovácka

ĕī

ÈFTL¥ S

MJLZ

Ŕ 4WB[

MJLZ

Ŕ 4WB[

Společenská kronika 528 Jiří Sedlo: Václav Hlaváček oslavil šedesátiny

Zprávy 481 Program mezinárodní konference VINOENVI 2012 500 Kalendář vinařských akcí 528 Helena Baker: Akce otevřených vinných sklepů aneb „Ze sklepa do sklepa“ v obci Čejč

ĕī

ÈFTL¥ S

480

Vinařský obzor (10/2012)

Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem číslo 10, ročník 105 (2012) Vydává Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor Ing. Martin Půček e-mail: martin.pucek@svcr.cz Editor Ing. Richard Stávek e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz Sekretariát redakce Barbora Válková (předplatné, inzerce, vinařské publikace) e-mail: barbora.valkova@vinarskyobzor.cz tel.: 773 838 685 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 602 470 345 e-mail: marketa.novakova@svcr.cz Redakční rada RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda) (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. Doc. Ing. Josef Balík, Ph.D. (balikj@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Lubomír Glos (glosovi@email.cz) Ing. Tomáš Javůrek (javtom@post.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Mgr. Lukáš Lukáš (lukas@templarske-sklepy.cz) JUDr. Tibor Nyitray (tibor.nyitray@svcr.cz) Ing. Bronislav Pavelka (bronislav.pavelka@szpi.gov.cz) Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. (pavlous@zfmendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček (martin.pucek@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Ing. Richard Stávek (richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Ing. Marek Špalek (fantomme@seznam.cz) Sazba a zlom Adam Kepert, tel.: 777 807 874 e-mail: kepe@seznam.cz Graﬁcká koncepce Bedřich Vémola, studio@vemola.cz Jazykový poradce Mgr. Jana Otevřelová Tisk Tisk Pálka Břeclav, tel.: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630 Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 67 Kč, dvojčísla 7/8 110 Kč (včetně 14% DPH) Rozšiřuje PNS, a. s., MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři Předplatné 2012 V redakci — 1 číslo 49 Kč, dvojčíslo 7/8 84 Kč (vč. 14% DPH), celý ročník 569 Kč (vč. 14% DPH) Adresa redakce a vydavatele SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice tel.: 773 838 685 e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 24. 10. 2012 Toto číslo vychází 29. 10. 2012 ISSN: 1212-7884 Vinařský obzor® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlé do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele. Foto na titulní straně © Pavel Pavloušek

Editorial

Ročník 2012 z pohledu vinic Nebudu se na tomto místě vyjadřovat ke kvalitě ročníku po stránce sklepní, ačkoliv se to v médiích vedle stesků ohledně množství opět hemží superlativy. Na takové soudy je velmi brzy a stejně se domnívám, že nejenom, jak říkávali naši předkové, „húsata sa počítajú až na podzim“, ale že kvalitu ročníků lze komplexně zhodnotit až s odstupem roku dvou, zejména až poté, co je jasné, co udělá víno při zrání v láhvi. Zamyslím se z hlediska své skromné praxe vinohradnické a z hlediska toho, o čem člověk celou sezonu hovoří se zkušenějšími kolegy. Sucho naše vinice trápí již od loňského léta. Podzim 2011 byl relativně teplý a dohromady nenapršelo a sněhu taky mnoho nebylo. Když člověk zkusil před prvními mrazy rýčem kdekoliv odrýt, nemohl si nevšimnout, že nahoře, tak jak se říká, na píď bylo trošku vláhy, ale níž už bylo nekompromisní sucho. A do toho přišly nejprve zimní holomrazy, kdy révové keře namrzly v kořenech a zejména v kořenových kmenech (hlavně u vinic přetížených sklizní roku 2011 anebo špatně vyživovaných), a nakonec ještě přišly jarní mrazíky, které dílo zkázy dokonaly. Po stránce vláhové šlo o vegetační sezonu podprůměrnou. Pozitivem byl obecně nízký tlak infekčních chorob. Už na jaře bylo zjevné, že přírůstky jsou pomalejší, než by bylo možné očekávat s ohledem na teploty. Révě chyběla voda. Již první odhady sklizně při uzavírání střapců říkaly, že pokles sklizně bude oproti loňsku o 20–30 %. Hroznů je o něco méně, ale zejména jsou lehčí kvůli nedostatečně vyvinutým bobulím. Je jisté, že může být teplo, spousta slunečního svitu a také živiny mohou být k dispozici, ale když není voda, nepomůže nic. Pro kvalitní vinohradnickou produkci kapková závlaha asi řešením nebude. Již nyní se ozývají skeptické hlasy, že těžké časy teprve nastanou, a to pokud přijde tvrdá zima. Očka na letorostech pro příští rok sice mohou být i přes vodní stres díky dostatku slunečního záření dostatečně vyvinuta, ale hodně bude záležet na množství zimních a jarních srážek. V celém půdním proﬁlu je totiž i nyní, před vegetačním klidem, velký vláhový nedostatek, který může být základem pro snadnější kompletní vymrznutí rostlin i hluboko pod zem a pro omezený transport zásobních látek z kořenů směrem do oček na tažních, jež jsou odpovědné za mrazuvzdornost. Bylo možné pozorovat vinice, a kupodivu i ty mladší, kde přírůstky téměř nedosahovaly přes vrchní dvojdrátí, a to evidentně kvůli vodnímu stresu. Opět to ukazuje, že jedním z faktorů mohla být nedostatečná příprava pozemku před výsadbou vinice. A nejedná se jen o tolik diskutovanou rigolaci (zda převracet, nebo jen prokypřit), ale celkově o jednostranné vyčerpání a únavu půdy po několikanásobném využívání pozemku intenzivním vinohradnictvím. A s tím souvisí dlouhodobé aplikace pesticidů, po mikrobní a humusové stránce téměř mrtvá půda, utužené podorničí atd. Asi nemá smysl zmiňovat, že mnoho vinic je přestárlých a zasloužilo by si obnovu. Je to tedy několik faktorů, po jejichž sečtení se ukáže, že rentabilita současné vinohradnické produkce bude v nadcházejícím období v průměru nejspíše klesající. Rozhodující bude tedy srážkový průběh následujícího zbytku podzimu a zima, ale i hloubka mrazů, které přijdou. Vinice obecně nejsou v optimální kondici, a jak při naší debatě před uzávěrkou tohoto čísla podotkl Lubomír Glos, moravské vinice čeká brzy zásadní a zjevně nutná obnova.

Richard Stávek

Předplatné / Zprávy

Vinařský obzor (10/2012) 481

Předplatné Vinařského obzoru na rok 2012 » 569 Kč / 25 €

Program mezinárodní konference VINOENVI 3.–4. 11. 2012 v Mikulově

Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2012 ve volném prodeji » 67 Kč / 2,70 € Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2012 pro předplatitele » 49 Kč / 1,98 € Cena letního dvojčísla 2012 ve volném prodeji » 110 Kč / 4,27 € Cena letního dvojčísla 2012 pro předplatitele » 84 Kč / 3,85 € Jako předplatitel ušetříte » 206 Kč / 7,62 € za rok. Mám zájem o předplatné Vinařského obzoru

 od čísla nejbližšího do čísla ______________  ročníku 2012  od začátku roku 2012 (1/2012) na dva roky — do 12/2013 i minulé ročníky jednotlivě  1999 (20 Kč)  2005 (37 Kč)

 2000 (20 Kč)  2006 (39 Kč)

 2001 (20 Kč)  2007 (45 Kč)

 2002 (30 Kč)  2008 (50 Kč)

 2003 (30 Kč)  2009 (50 Kč)

 2004 (30 Kč)  2010 (50 Kč)

i minulé ročníky v deskové vazbě  1999 (292 Kč)  2000 (333 Kč)  2001 (333 Kč)  2002 (383 Kč)  2003 (424 Kč)  2004 (454 Kč)  2005 (494 Kč)  2006 (524 Kč)  2007 (565 Kč)  2008 (595 Kč)  2009 (595 Kč)  2010 (595 Kč) další starší výtisky (pouze jednotlivě)  7–8/1998

 9–10/1998

 11–12/1998

(à 50 Kč)

 další požadavky ____________________________________________________________________________

 platit budu složenkou

 platit budu na fakturu (přes účet)

Objednávka publikací

______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________

Adresa plátce

Jméno, firma _________________________________________________________________________________ Adresa _______________________________________________________________________________________ Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

Adresa adresáta (nevyplňujte v případě, že se jedná o stejnou osobu)

Čtvrtek 1. 11. 2012 9:00 Oﬁciální zahájení, Ing. Milan Hluchý, Ph.D., Dr. Bernhard Kromp, JUDr. Tibor Nyitray, předseda SVČR – 9:15 Dr. Bernhard Kromp, Bioforschung Austria, Vídeň, Ing. Milan Hluchý, Ph.D., Ekovín, Brno: Přehled aktivit realizovaných v rámci projektu ECOWIN AT–CZ 2009 – 2012 – 09:35 Dr. Wilfried Hartl, Bioforschung Austria, Vídeň: Management dusíku v konvenčním a ekologickém vinohradnictví – 10:35 Přestávka – 10:55 Ing. Štěpán Hluchý, Biocont Laboratory, Brno, Ing. Gašpar Vanek, CSc., Bratislava: Management dalších makroelementů (Ca, P, K…) v konvenčním a ekologickém vinohradnictví – 11:20 Dr. Wilfried Hartl, Bioforschung Austria, Vídeň, Ing. Milan Hluchý, Ph.D., Ekovín, Brno: Péče o půdu a ozelenění: Syntéza výsledků projektu – 12:20 Dr. Wilfried Hartl, Dr. Bernhard Kromp, Bioforschung Austria, Vídeň, Ing. Milan Hluchý, Ph.D., Ekovín, Brno: Kurzy „Ochrana přírody ekologizací vinohradnictví“ – významný výsledek projektu ECOWIN – 12:40 Oběd – 14:00 Ing. Milan Hluchý, Ph.D., Ekovín, Brno, Ing. Petr Marcinčák, Víno Marcinčák, Ing. Stanislav Málek, Vinařství Gotberg: Průběh půdní vlhkosti v půdách experimentálních vinic v extrémních letech 2010–2012 – 14:20 Ing. Stanislav Málek, Vinařství Gotberg: Vliv ozelenění příkmenného pásu na výnos a kvalitu hroznů v extrémně suchém roce 2012 – 14:40 doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Bc. Zdeňka Ambrožová, Bc. Ondrej Morávek, ZF Lednice: Kvalita moštu z různých variant ozelenění v extrémním roce 2012 – 15:00 Mgr. Rudi Schmid: Botanické hodnocení pokusu s ozeleněním vinice – Vídeň Falkenberg – 15:20 Mgr. Martina Sojneková: Botanické hodnocení pokusů s ozeleněním jihomoravských vinic 2012 – 15:40 Dr. Eszter Illyes: Botanické hodnocení pokusů s ozeleněním vinic v Maďarsku – 2012 – 16:00 ukončení odborné části programu 1. dne – 18:00 Zahájení společenského večera. Pátek 2. 11. 2012 8:00 Ing. Jan Gallas, vedoucí oddělení ekologického zemědělství, MZe Praha: Výhled podpor ekologického vinohradnictví ČR v letech 2014– 2020 – 8:20 Ing. Milan Hluchý, Ph.D., Ekovín, Brno, Ing. Štěpán Hluchý, Biocont Laboratory, Brno: Vliv managementu vinic na biodiverzitu denních motýlů pokusných vinic. Výsledky 2010–2012, CZ, At – 8:40 Dr. Bernhard Kromp, Dr. Baerbel Pachinger, Bioforschung Austria, Vídeň: Diverzita střevlíků a samotářských včel pokusné vinice Vídeň – Falkenberg – 9:00 Ing. Milan Hluchý, Ph.D., Ing. Markéta Broklová, Ekovín, Brno: Výsledky zavádění ochrany vinic metodou feromonového matení na jižní Moravě: ECOWIN 2010–2012 – 9:20 Dr. Patrik Hann, Mgr. Claus Trska, Bioforschung Austria, Vídeň: Výsledky analýz půdy pokusných variant na lokalitě Vídeň – Falkenberg – 9:40 RNDr. Jiří Matuška, Správa CHKO Pálava, Mikulov: Význam ekologického a integrovaného vinohradnictví pro ochranu přírody jižní Moravy – 10:00 Přestávka – 10:20 Dr. Wolfgang Tiefenbrunner, Dr. Helmut Gangl, dipl. Ing. Gerhard Leitner, BAWB/Eisenstadt: Křísi a fytoplazmy ve vinohradnictví – pokus s ozeleněním, Falkenberg, Vídeň – 10:40 Ing. Štěpán Hluchý, Biocont Laboratory, Brno: Srovnání účinnosti a nákladů ochrany proti houbovým chorobám v systému IO a ekologickém vinohradnictví, 2010–2012 – 11:00 Ing. Erhard Kührer, WBS Krems: Opatření k ochraně révy před vadnutím třapiny – 12:00 Oběd – 13:30 Praktická ukázka funkce strojů k obdělávání ozeleněných vinic – 15:00 Ukončení konference (vo)

Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________ »

Více informací na www.vinoenvi.cz

482

Vinařský obzor (10/2012)

Spolkové informace

Martin Půček tajemník Svazu vinařů České republiky

Jak dál s podporami z EU? S blížícím se posledním rokem aktuálního programovacího období Evropské unie, tedy rokem 2013, zcela jistě a oprávněně zaznívá otázka, jak dále s podporami v zemědělství, potažmo v našem oboru, vinařství. Podívejme se tedy, o čem se aktuálně vede řeč a co nás pravděpodobně čeká.

Nejjednodušší situace je v tuto chvíli ve vinařském rozpočtu, tedy v tzv. vinařské obálce, kde má ČR stanoveny finanční prostředky až do příštího hospodářského roku 2013/2014 s tím, že finanční prostředky jsou nastaveny i od roku 2014 a neměla by se jich dotknout aktuální reforma společné zemědělské politiky. Vše je samozřejmě o dostupných financích v rozpočtu celé EU, a tak tyto peníze budou moct být od roku 2014 vypláceny v plné výši jen v případě výrazného nekrácení zemědělského rozpočtu pro roky 2014–2020. Tak či onak, je jasné, že tyto programy poběží dále, za což můžeme být rádi, neboť se ukázaly jako silný nástroj pro zkvalitnění pěstování révy v celé EU. Čerpání prostředků na restrukturalizace vinic je nejmohutnějším finančním nástrojem, a do této oblasti směřuje celých 41 % prostředků vinařského rozpočtu EU. I zde nás však čekají určité změny. Od dalšího hospodářského roku, tedy 2013/2014, budou nová pravidla, která budou přijata novelou nařízení Komise (ES) 555/2008. Zásadní změnou, kterou Komise navrhuje, je další nemožnost financování ochran vinic před zvěří, ptactvem, kroupami a větrem. S touto skutečností jako Svaz zásadně nesouhlasíme a zasíláme své stanovisko jak na ministerstvo zemědělství, tak v rámci celé EU prostřednictvím organizace COPA/COGECA na Komisi. Tato nemožnost financování jednoznačně ohrožuje ostatní investice plynoucí do restrukturalizace, neboť zvěř může významným způsobem poškodit nově vysazenou vinici. Důležité jsou zde také termíny. Do 1. 3. 2013 bude mít členský stát povinnost zaslat na Komisi návrhy programů podpor daného členského státu a Komise bude mít dva měsíce na jejich schválení, případně vyžádání si doplnění. Zde bude namístě aktuální dis-

kuse na půdě Svazu, kde si musíme říct, co financovat dále. Zda využít stávající model, tedy rozdělení národní obálky na polovinu mezi restrukturalizaci vinic a investice do technologií, anebo nastavit nový model k financování pouze restrukturalizace vinic. Po různých odborných diskusích se osobně začínám přiklánět k financování pouze restrukturalizace vinic a vedou mě k tomu dva faktory. Jedním je jednoznačné a nezpochybnitelné stárnutí vinic, kdy v současné době je jejich průměrné stáří přes 20 let (53 % vinic je ve věku 10–30 let), a za druhé jde o zachování investic. Budeme-li investovat do vinic, máme vcelku vysokou jistotu, že tyto vinice zde zůstanou a po dalších třicet let budou součástí naší krajiny a alespoň z části zachovají určitý podíl zaměstnanosti v našem regionu. Pohledů však může být více, a proto budeme velmi rádi za jakýkoliv postřeh vás vinařů, který nám třeba i e-mailem na Svaz zašlete. Další podporou, o kterou se v současné době hraje, je podpora agro-envi opatření, tedy integrované produkce hroznů. V současné době je v tomto režimu asi 11 300 ha vinic z celkových 17 500 ha, což odpovídá ploše asi 64 %. Novým faktem pro možnost této podpory je nová pesticidová směrnice Evropské unie 2009/128/ES, která byla transformována do našeho zákona o SRS č. 326/2004 Sb. a následně do prováděcího předpisu č. 205/2012 Sb., o integrované ochraně zemědělské produkce (pozor, neplést s integrovanou produkcí hroznů). Tato legislativa nastavuje nové základní podmínky osmi opatření, která bude muset každý zemědělec od roku 2014 dodržovat, a vlastně posunuje hranici obecného zemědělství na vyšší úroveň. Tato hranice je však důležitá pro stanovení podpor integrované produkce hroznů, neboť v tomto režimu

může být dotován pouze určitý management, který je nadstandardním vůči obecné integrované ochraně rostlin. V současné době běží příprava těchto programů a konzultace s dotčenými institucemi jako MZe, ÚZEI a SRS. Jasno by mělo být do konce roku 2012. Poslední podporou, kterou budou moct zemědělci čerpat, je obdoba dnešní přímé platby, která bude transformována do tzv. jednotné platby na podnik. Tato platba bude mít určitá omezení a v plné výši bude vyplacena pouze při dodržení řady podmínek, z nichž nejdůležitější je tzv. „greening“, tedy „zezelenání“. Aktuální návrh říká, že 7 % plochy příslušného podniku bude muset být ozeleněno, tedy uvedeno do „zeleného stavu“, kde nebude produkce. Tento návrh však nezohledňuje trvalé kultury, což by byl obrovský problém. Členské státy proti tomu protestují, a tak je připraven pozměňující návrh, který by vinice z tohoto „zezelenaní“ vyloučil. Druhou častí je tzv. zastropování, což je problém u větších podniků. Zde bude moct být vyplacena na podnik maximální částka na farmu ve výši 300 tisíc eur a v případě překročení tohoto nároku dojde ke krácení. Zde se diskutuje o možnosti započtení mzdových nákladů do výpočtu celkové nárokové platby, což by ve výsledku umožnilo navýšení celkové částky dotace.

Spolkové informace

Vinařský obzor (10/2012) 483

Informace z činnosti Svazu vinařů České republiky

 Dne 13. 9. jednal tajemník Svazu společně se zástupci Ovocnářské unie a Zelinářské unie na MZe o možnostech podpor integrované produkce hroznů od roku 2014. Ukazuje se, že nastavení podpor tak, aby byly dotovatelné, bude oříškem. Svaz však na této úrovni pracuje a snaží se této problematice maximálně věnovat.  Ve stejný den proběhla také schůzka zástupců společnosti ERNST & YOUNG a Svazu vinařů ČR na ministerstvu ﬁnancí, kde náměstek ministra L. Minčič představil návrhy MF ČR na zavedení spotřební daně na tiché víno. Návrh je koncipován jako nejhorší možná varianta a v případě, že by byl v této podobě schválen, bude jednoznačně likvidační pro celý sektor vinařství. Návrh má být rozeslán do vnějšího připomínkového řízení koncem října 2012.  Následně se předseda s tajemníkem setkali s prezidentem Potravinářské komory ČR M. Tomanem, s nímž projednali aktuální problematiku celého oboru a domluvili vzájemné kroky, zejména v oblasti aktuální problematiky „metanolové aféry“.  Dne 17. 9. projednali předseda s tajemníkem se zástupci Veletrhů Brno, a. s., rámce inovovaného veletrhu Vinex pro rok 2013. Ten by měl být organizován koncem května 2013 a koncipován jako dvoudenní prezentační a prodejní akce ve spojení s oslavami 85. výročí založení výstaviště.  Dne 25. 9. jednali zástupci společnosti ERNST & YOUNG a Svazu vinařů ČR na Generálním ředitelství cel s ředitelkou odboru spotřebních daní Ing. Jitkou Danielovou o dopadech zavedení SPD na tiché víno pro celní správu.  Dne 26. 9. přijeli zástupci ERNST & YOUNG na Moravu, kde nejprve vyslechli pohled SZPI na dopady zavedení SPD na tiché víno a následně navštívili podniky Víno Mikulov, Vinařství Spěvák Velké Bílovice a Vinařství Glosovi v Moravské Nové Vsi, kde měli možnost získat praktické poznatky o aktuálním daňovém režimu a vyslechnout argumenty o nesmyslnosti zavedení SPD na tiché víno. Podnikům, které tyto exkurze umožnily, patří významné poděkování.

 Dne 4. 10. proběhlo technické jednání se společností LOCOMOTION, která bude v roce 2013 organizovat 4. ročník soutěže o titul Vinařství roku 2012, jehož vyhlášení proběhne v Lucerně dne 28. 3. 2013.  Odpoledne se setkali zástupci ERNST & YOUNG a předseda s tajemníkem s celním ředitelem CŘ Brno O. Knechtem. Řešen byl konkrétní dopad zavedení SPD na tiché víno pro pracovníky v našem regionu. Dalšími jednáními se dopívá k názoru, že technické detaily novely zákona a vůbec dopady na obor nemá MF ČR absolutně vyřešeno a již nyní je jasné, že dopad na obor bude daleko větší, než je obecný předpoklad.  Dne 5. 10. proběhlo jednání komise pro enologické postupy při představenstvu SV ČR. Komise projednala aktuální dotazy SZPI k podnětům pro novelu zákona o vinohradnictví a vinařství.  8. 10. se tajemník zúčastnil jednání na MZe o problematice minoritních registrací chemických přípravků v rámci možností zákona o SRS v případech veřejného zájmu. Obor vinohradnictví tato problematika až tak netrápí, neboť na tuto kulturu je dostatek povolených přípravků, ale například v oboru ovocnářském tomu tak není. Na jednání byla podána informace ze strany SRS o počtech a způsobu tohoto typu registrace přípravků.  Dne 9. 10. proběhla Správní rada NVC, která jako hlavní bod projednala statut Salonu vín – Národní soutěže vín ČR pro rok 2013.  Od 10. 10 do 16. 10. se předseda Svazu účastnil vinařského veletrhu v Jižní Koreji, kde byli zástupci čtyř českých vinařských ﬁrem. Více informací o veletrhu v některém z dalších čísel VO.  Dne 10. 10. proběhlo také jednání komise pro integrovanou produkci při IP. Členové zde byli seznámeni s aktuálními informacemi v problematice IP.  Dne 11. 10. proběhly tiskové konference k Svatomartinskému vínu, a to nejprve v 11.00 hodin v Brně a následně v 18.00 hodin v Praze. Tajemník Svazu zde veřejnosti podal informaci o aktuální kvalitě a množství hroznů ročníku 2012.  Kvalita sklízených hroznů je na vynikající úrovni. Vlivem bezproblémového léta

je zdravotní stav hroznů výborný. Stejně tak můžeme hovořit o cukernatostech. První mladá vína po prokvašení slibují velice zajímavý ročník. Velmi pěkná mohou být letos také červená vína. Hrozny modrých odrůd dosahují vysoké cukernatosti a vynikají barevností.  Množství sklízených hroznů je v letošním roce relativně nízké, snížené asi o 30 % oproti desetiletému průměru (5,6 t/ha). Tento fakt je způsoben právě zimními, ale následně i jarními mrazy. Určitou míru redukce hroznů způsobilo také dlouhotrvající sucho v některých částech viničních ploch. Svaz vinařů ČR očekává výnos na úrovni kolem čtyř tun z hektaru, což odpovídá sklizni 450–490 tisíc hl vína. V roce 2011 sklidili vinaři hrozny odpovídající 670 tisícům hl vína.  Ceny hroznů prakticky kopírují loňský ročník. Průměrná cena se loni pohybovala na úrovni 17,3 za kilogram. Můžeme konstatovat, že také v letošním roce bude cena atakovat sedmnáctikorunovou hranici. Většina pěstitelů prodává své hrozny v rámci dlouhodobější smluvní spolupráce s odběrateli.  Podíváme-li se do Evropy, tak i zde je napříč vinařskými státy očekávána nízká sklizeň. Celkově je nutné počítat s historicky nejnižší sklizní od vstupu Španělska a Portugalska do EU v roce 1986. Zatímco v minulých pěti letech se sklizeň v EU pohybovala v průměru kolem 168 milionů hektolitrů za rok, současné prognózy pro rok 2012 ukazují na čísla mezi 148 a 152 miliony hektolitrů vína.  Dne 15. 10. proběhlo jednání k Integrované produkci pro roky 2014–2020 na MZe za účasti zástupců vinařů, ovocnářů i zelinářů a představitelů ÚZEI, SRS a dalších dotčených pracovníků. Na poradě byl všem vysvětlen výklad pesticidové směrnice EU a její dopady na možnosti podpor od roku 2014. Na základě tohoto jednání vyvstaly aktuální úkoly pro jednotlivé svazy, v rámci kterých je třeba připravit případné managementy podpory. Martin Půček

484

Vinařský obzor (10/2012)

Spolkové informace

Jak to vidí Martin Chlad Po letním představení nového předsedy Svazu vinařů Tibora Nyitraye si dovoluji našim čtenářům nabídnout rozhovor s dalším novým člověkem, který již pracuje pro Svaz, a to manažerem pro PR a marketing Martinem Chladem z Brna.

Foto archiv autora

Pane Chlade, v úvodu se vás zeptám zcela prozaicky – jak jste se dostal k našemu oboru? Nebo jinak – proč zrovna práce pro vinařský Svaz? Co vás motivovalo si říct: ano, jdu do toho? Jak bych to řekl – když jsem kdysi přišel na chuť alkoholu, aspoň v nějakém přiměřeném, výjimečně nepřiměřeném množství (smích), zjistil jsem, že největší kouzlo vůní, barev a chutí mi přináší víno, konkrétně bílé víno, a to nejlépe ještě tuzemské. Vše se završilo ve chvíli, kdy moje ﬁrma, která působí v oblasti vzdělávání a poradenství, začala pracovat pro jedno vinařské uskupení a následně několik vinařských ﬁrem. Až při této spolupráci jsem si začal uvědomovat, jaké penzum aktivit vinařství obnáší, kolik je okolo vína práce a především jací jsou lidé pracující s vínem. Tímto se mi svět vinařství ještě přiblížil, tedy více než pouhou konzumací vína, a k pozdější spolupráci byl již jen krůček.

Martin Chlad

A ten krůček, to už bylo asi spíše díky osobním vazbám s vinaři, ne? Ano. Jednou z prvních aktivit mé ﬁrmy pro vinaře byla spolupráce se skupinou V8, dále s ﬁrmami Sonberk, Víno Hort nebo Vinařství Lahofer. Měl jsem v tu dobu možnost vinařinu poznat z trochu širšího úhlu pohledu a vinaři zase mě a moji práci. Odtud se tedy odvíjely profesní a některé osobní vazby a v létě letošního roku došlo k tomu zásadnímu – nabídce předsedy Svazu vinařů Tibora Nyitraye podílet se na práci ve Svazu. Byl jsem osloven, abych se ve Svazu vinařů ujmul projektu PR a marketingu. Které věci v této oblasti změn ve Svazu vinařů jsou prioritní, mohl byste je popsat? Komunikace a zájem. A to oboustranně. Svaz musí mezi lidi, do podoblastí, k vinařům. Informovat je, naslouchat jim a zajímat se. Členové pak musí sdílet zkušenosti, nápady, aktivity a nejen jimi podporovat a spo-

Nové logo Svazu vinařů ve své barevné variantě

luvytvářet spolkový, v tomto případě svazový život. Pak se rozhýbe i to ostatní. A tím ostatním máte na mysli co? Víno a vinařství je komodita, která je atraktivní. Je to fenomén. Potenciál toho, co tento vinařský svět může ještě nabídnout, však není vyčerpán. Nicméně je nezbytné nemít hlavu strčenou v zemi. Zájem veřejnosti bude trvat do té doby, dokud budou vinaři přinášet kvalitu, zážitek a novinky. A to se stane jedině tehdy, budou-li se naši členové rozvíjet, vzdělávat, inspirovat vinařsky vyspělejšími zeměmi, inovovat a kooperovat. Bude-li progres vinařů, bude zájem veřejnosti a bude i podpora ﬁrem, partnerů a projektů směrem do tohoto oboru. To je jednoduchá rovnice. Svaz má rozhodně na to, aby v tom sehrával důležitou roli a nestál pasivně opodál. Zmiňujete důležitou roli, dokážete být konkrétní? Jistě. I když to mnozí nevidí či nechtějí vidět, základem je úředničina, nikdy nekončící byrokratická práce, různé legislativní záležitosti apod. V této rovině odvádí kolegové a Svaz jako takový kus práce. A další role? Jsou jednoznačně obchodní a marketingové. Například přivádět partnery k našim soutěžím, výstavám nebo aktivitám našich členů. Podporovat nováčky a nové záměry. Iniciovat zahraniční stáže a vzdělávací projekty, ideálně v synergii s NVC. Vytvářet nové akce postihující širší řady veřejnosti, ale myslet i na akce specializované – akce snoubící víno, turistiku, kulturu, sport atd. S nějakými nápady již pracujeme, ale hovořit o nich prozatím nebudu. Během vašeho relativně krátkého období působení ve Svazu se již některé aktivity a změny odehrály. Můžete je popsat? Aby platilo to, co říkám, tak se musí Svaz zaktualizovat; musí se přizpůsobit tempu, době a okolnostem. Jako základ, i když nejsou k dispozici bůhvíjaké ﬁnance pro realizaci velkých kampaní, vnímám samot-

Nové logo bylo již prezentováno na Znojemském vinobraní v rámci expozice VOC Znojmo, kde byl Svaz vinařů partnerem

nou značku – silnou značku, která je vidět, je slyšet, umí působit. A právě začátek, od kterého jsme se chtěli odrazit, je i změna vnější podoby, v tomto případě loga a následně všech komunikačních nástrojů Svazu. Dobře, pojďme nyní k samotnému logu Svazu, které je uvedeno na této dvoustraně – jak byste jej čtenářům vysvětlil? Samozřejmě máme k logu zpracovaný kompletní logomanuál, kde je vše dopodrobna popsáno – na tomto místě snad shrňme to nejpodstatnější: pozadí této části změn bylo takové, abychom vytvořili logo, které bude jednoduché, čisté, čitelné, s jasnou výpovědní hodnotou. Na základě toho byly zpracovány tři různé návrhy od různých společností a představenstvo se následně rozhodlo pro jednu z nich tak, aby byly naplněny ty požadavky, které jsem již zmínil dříve. Základem je tedy hrozen, možná pro někoho triviální symbol, je to však základní symbol naší oblasti a oboru. Počet jeho bobulí vyobrazuje počet jednotlivých podoblastí zastoupených na Moravě a v Čechách. Aby byla vystižena národní hrdost, chcete-li, patriotismus, nechali jsme se inspirovat národními barvami – trikolórou, jejíž barvy jsou v bobulích hroznu. Také použití fontu čili typu písma lze nazvat moderním, čtivým a srozumitelným. Který z dalších významných kroků k modernizaci Svazu považujete za stěžejní? Vytvořit ze Svazu a členské základny relativně homogenní skupinu. Komunikující, aktivní. Vycházím z předpokladu, že pokud budeme takto fungovat, tak Svaz,

jako zastřešující organizace, může říct, že pracuje s relativně unikátní cílovou skupinou, která má tržní, marketingovou či kupní sílu. A to už je dobrý základ pro to, abychom se dnes nebáli oslovit celou řadu partnerů, které můžeme přivést do Svazu, např. s jejich službami, jež nabízí, nebo formou sponzorství. Uvedu příklad – pokud si jde koupit boty Pepa Novák, dostane je za ceníkovou cenu. Pokud odebereme párů bot sto, pro sto našich členů, bude cena významně upravena k lepšímu. Vedou se již v dnešní době nějaká konkrétní jednání s budoucími partnery? Ano, v několika rovinách. V první rovině jde o podporu našich produktů – Vinařství roku, Nominační podoblastní soutěže nebo např. Sauvignon fora, kde jsme s panem Michlovským našli vůli a shodu tuto jedinečnou akci dostat v následujících letech pod svazová křídla. Druhou rovinu jsem naznačil výše. Finalizujeme jednání s vybranými partnery o unikátních nabídkách služeb a produktů pro naše členy. Je pozitivní, že existuje celá řada takových ﬁrem. A ta třetí rovina? Třetí oblastí jsou podpůrné nástroje – tj. webové stránky, časopis Vinařský obzor, jiné oborové tiskoviny a publikace, ve kterých dokážeme nabídnout prostor našim partnerům pro oslovení jejich cílové skupiny. Můžete říct něco konkrétního o partnerech, s kterými se jedná nebo už je vyjednáno? Máme rozjeto jednání s několika partnery, kteří nám mohou exkluzivně pokrývat právě oblast své specializace. Jedná se prozatím asi o šest řekněme velkých společ-

Vinařský obzor (10/2012) 485

ností. Mohu říct jména dvou, FORD a RENOMIA, a řekněme, že jsme hodně daleko. Oba tyto partnery považujeme za velmi kvalitní, seriózní a za záruku dobrých služeb pro naše členy. Stejně je tomu i u ostatních, nicméně tady je to ve fázi vyjasňování si stanovisek, požadavků a očekávání. Předpokládám, že již do konce roku bude i v jiných oblastech zřejmé, kdo se zařadí mezi významné partnery Svazu vinařů. Vraťme se nyní zpět k práci uvnitř Svazu. Co dalšího považujete za důležité pro renesanci naší organizace? Je zde celá řada drobnějších věcí, které by nás měly nejenom přiblížit našim členům a veřejnosti odborné, ale i té spřízněné širší. Připravujeme graﬁckou změnu Vinařského obzoru, také doplnění některých rubrik, rozšíření řad dopisovatelů, respektive autorů, atd. Naznačil jsem změnu v designu, obsahu i funkcionalitě webových stránek, přípravu jiných tištěných, podpůrných materiálů. Chystáme se proměnit ve skutečnost některé nápady v oblasti reklamních dárků pro naše partnery a členy atd. A zapomenout nesmíme na odborné články prezentované za hranice svazových materiálů, doprovodné tiskové konference nebo spolupráci s regionálními médii. Děkuji za rozhovor.

Otázky pokládal Richard Stávek

PhDr. Martin Chlad Foto archiv autora

Foto archiv autora

Spolkové informace

*1977 v Moravském Krumlově – žije v Brně – vystudoval Pedagogickou fakultu v Brně, následně Fakultu sportovních studií – mimo řízení PR a marketingu pro SV ČR (od 1. 8. 2012) je osm let majitelem poradenské a vzdělávací ﬁrmy – projekty namátkou pro ﬁrmy Raab Karcher, Baťa, Hypoteční banka nebo Vertex, realizoval v ČR, ale i v Rakousku nebo ve Slovinsku – je rozvedený, má dvě děti Matěje (9) a Eminku (3) – má rád sport, čerstvý vzduch, vaření, bílé víno, saunování a Lucii (pořadí je čistě náhodné) – mluví německy a anglicky

486

Vinařský obzor (10/2012)

Švýcarské vinařství strádá kvůli vysokému kurzu franku Spotřeba vína ve Švýcarsku je tradičně vysoká a není o moc nižší než ve Francii, v Portugalsku či v Itálii. Ale stále klesá: zatímco v roce 1992 činila v průměru 46 litrů na hlavu, v roce 2011 to bylo „jen“ 37 litrů. Silný frank ničí domácí vinařství, které se ještě nedávno podílelo na trhu 42 % a nyní jen 37 %, zatímco dovoz vína je konstantní. Řada vinařů by ráda omezila dovoz vína. Důvodem je především dovoz levného vína, které pak likviduje ceny švýcarského vína, zvláště v důsledku již vzpomenuté vysoké hodnoty švýcarského franku. V parlamentu je proto návrh na snížení celní kvóty pro dovoz vína na 170 milionů litrů za rok. To by zdražilo dovážené víno a dovoz by se podílel na spotřebě jen přibližně 50 %. Ochránilo by to domácí producenty. Philipp Hunzinker, vedoucí kontroly vína, má na to jiný názor, považuje to za krok zpět. Místo ochranných opatření proti zahraniční konkurenci by si měli vinaři uvědomit, že trh je nutné nasytit alespoň co do množství. Švýcarské vinařství není určeno k levné masové produkci, kvůli vysokým nákladům může uspět jen s hodnotnými kvalitními víny. Za úspěch všech aktivit považují švýcarští vinaři medaile z mezinárodních soutěží vín. Ale jak říká Johannes Rösti ze zemědělského výzkumného ústavu, „u nás se pracuje především na produktu a málo na marketingu“. Zvláště důležité je podřídit se zákazníkovi – on chce nějaký příběh, image, něco, co víno odlišuje od jiných vín, chce se s produktem identiﬁkovat. Pokud má být vinař úspěšný, musí samozřejmě nabízet kvalitu. Ale k úspěšnosti potřebuje i propagaci. Z Der Winzer 3. 10. 2012 vybral Jiří Sedlo

Errata V minulém čísle Vinařského obzoru jsme nesprávně uvedli názvy některých klonů. Správný název klonu Muškátu moravského je BO 1/73 a pochází z Boršic z dílny šlechtitele Ing. Aloise Tománka, stejně jako další množitelský materiál odrůd Neronet klon BO 10/3, Sauvignonu, Pálavy a výkonné klony odrůdy Svatovavřinecké. Tyto a většina klasických odrůd našeho sortimentu původem z Boršic jsou udržovány v Technickém izolátě v Lednici na Moravě a Prostorovém izolátě v Boršicích v nejvyšší možné množitelské kategorii SE1 VT (Super elitní materiál testovaný na výskyt virových chorob). Ing. Tománkovi se za zkomolení názvu boršických klonů omlouváme.

Zprávy / Informace z Vinařského fondu

Informace z Vinařského fondu Informace z jednání Rady VF 12. 9. 2012 Dne 12.9. 2012 proběhlo poslední jednání Rady Vinařského fondu ve stávajícím složení. Hlavním bodem bylo projednání žádostí o poskytnutí podpory podaných v termínu 1. 7.–15. 8. 2012. Z 80 podaných žádostí Rada podpořila 66 – přehled všech žádostí je zveřejněn na webu Fondu, v části pro registrované uživatele. Z dalších projednávaných záležitostí: – zařazení soutěže Terravino do seznamu podporovaných soutěží vín v letošním roce; – navýšení rozpočtu Fondu o šest milionů korun, a to konkrétně kapitoly Projekty dle vyhlášky na pokrytí výdajů spojených s vyúčtováním realizovaných projektů. Jedním z bodů zasedání bylo i jednání se zástupci Vinařské asociace, jejíž představitelé byli pozváni s tím, aby členy Rady seznámili se svými názory na fungování Fondu, které prezentovali v médiích. Mandát stávajícím členům Rady vypršel dne 6. 10.; o složení nové Rady vás budeme informovat po jejím jmenování ministrem zemědělství. Aktuální informace k výběrovému řízení V minulém čísle zpravodaje jsme vás informovali o probíhajícím výběrovém řízení na komunikační agenturu Fondu, přesněji řečeno o soutěži o návrh Komunikační strategie značky Vína z Moravy, vína z Čech pro období let 2013–2015. Ve stanovené lhůtě předložili své nabídky čtyři uchazeči. Následně zasedla ve dnech 5. a 10. září tříčlenná komise, která posoudila kvaliﬁkační předpoklady uchazečů dané podmínkami

soutěže a zákonem o zadávání veřejných zakázek. Komise konstatovala, že všichni čtyři zájemci všechny formality splnili, tzn. že soutěžní porota bude posuzovat návrhy komunikační kampaně od všech čtyř zájemců o zakázku. První zasedání soutěžní poroty proběhlo ve středu 19. září, další by mělo následovat v měsíci říjnu. Svatomartinské 2012 V minulém měsíci byly vinařům rozeslány informace k letošnímu ročníku Svatomartinského. Veškeré informace najdete na www.wineofczechrepublic.cz/a2758-svatomartinske-2012-kompletni-informace-a-podklady-pro-vinare-cz.html. Podmínky účasti pro vinaře zůstávají stejné jako v loňském roce, jedinou změnou je, že vinař předloží spolu s přihláškou tři zapečetěné vzorky, z nichž jeden bude sloužit pro případnou kontrolu. Stejně jako v předchozích ročnících přijímá přihlášky a vzorky Národní vinařské centrum ve Valticích – kontaktní e-mail: narodni@vinarskecentrum.cz, tel. 519 352 072. POS materiály pro vinaře jsou k dispozici tamtéž, a to od pondělí 22. 10. Dne 11. 10. proběhly tiskové konference v Brně a Praze, ve stejném termínu byla spuštěna plná verze aktualizovaných oﬁciálních webových stránek www.svatomartinskevino.cz. Vinařský fond bude opět zajišťovat Svatomartinské košty v Brně a Bratislavě – informace k těmto aktivitám s možností přihlášení budou rozeslány opět mailingem z webu vinazmoravy.cz a Svazu vinařů, a to po ukončení hodnocení svatomartinských vín (letos proběhne hodnocení 25.10. a 1. 11.).

Vinařem v Africe i leckde jinde Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, rok vydání 2004 Antonín Konečný, náš přední vinařský odborník, bilancuje ve své první samostatné knížce svůj bohatý život spojený s vinnou révou a s vínem jako ušlechtilým mokem. Seznamuje čtenáře mimo jiné i s tím, proč se stal vinařem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinařil v Etiopii, Alžírsku, Bulharsku, Albánii či Maďarsku, ba i s tím, jak tráví svůj zkušenostmi nabitý život v malé moravské vesnici dnes. Čtivé a poutavé vyprávění doprovází mimořádná fotograﬁcká příloha. Kniha je určena pro všechny milovníky čtenářsky vděčných biograﬁí.

Dále nebyl v obsahu článků v minulém čísle zařazen článek Z. Habrovanského z druhé strany obálky. Tímto se autorovi omlouváme a článek bude již správně zařazen v posledním letošním vydání v ročníkovém seznamu.

206 Kč (včetně DPH)

redakce »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

488

Vinařský obzor (10/2012)

Vinohradnictví – komerční prezentace

Ergit Mach 4 – pomocník do vinic a lesů

Foto archiv autora

Tradiční známý italský výrobce traktorů Antonio Carraro má ve svém portfoliu kromě kolových traktorů pro široké použití a komunálních nosičů také velmi zajímavý traktor vhodný pro vinice a lesní práce s názvem MACH 4. Kromě nadčasového a do detailů dotaženého designu, ochranných mřížek světlometů a aerodynamické masky je traktor vybaven, jak už je u tohoto výrobce zvykem, otočným řízením s kloubovým rámem. S multipneumatikami projedete Unikátním je u tohoto stroje pohon tzv. multipneumatikami. Nejedná se proto o klasický pásový traktor. MACH 4 vyniká výbornou svahovou dostupností a větší tahovou sílou při jízdě do svahu díky tomu, že má čtyři nezávislé pryžové pásy. Ty umožňují minimální prokluz, nižší náklady, menší spotřebu paliva a zejména se minimalizují případné škody na půdě a na poli. MACH 4 dosahuje maximální rychlosti jízdy 40 km/h, a proto jeho obsluha nemá žádné problémy ani při jízdě v běžném silničním provozu, kde je traktor maximálně ovladatelný a bezpečný. Pryžové pásy umožňují traktoru práci v různých ročních obdobích, na různých půdách i při zhoršených povětrnostních podmínkách. Například mu nečiní žádné problémy rozbahněný terén břehů řek či polí, kde nezapadne. Stroj má nízké těžiště, vynikající boční přilnavost pryžových pásů k půdě, to vše díky konstrukci spojení kladek pásů, a obsluha se může cítit mnohem bezpečněji než u strojů podobné konstrukce s běžnými pneumatikami.

Ergit Mach 4

K velkým přednostem traktoru patří vynikající stabilita během práce na nerovném povrchu půdy a lepší výkonnost s více nářadími (například s ořezávačem větví, vázacím strojem apod.). Výrobce nezapomněl ani na pohodlí obsluhy. Velký komfort zabezpečuje kabina s klimatizací a ﬁltrem s aktivním uhlíkem na přání. Obsluha má pro ovládání k dispozici proporcionální multifunkční joystick JPM™, reverzibilní systém řízení RGS™ (velká všestrannost při provozu), v kabině je nízká hlučnost a tím se snižuje také stres obsluhy. Mgr. Mirko Drkal

 reverzibilita pomocí rotačního centra  uzávěr zadního diferenciálu nebo u obou náprav, elektrohydraulicky ovládaný  hydraulická souprava se dvěma samostatnými hydraulickými čerpadly  seřiditelný volant  seřiditelná zdvihací táhla s bočně posunovatelnými rychlospojkami  odpružené a seřiditelné sedadlo  bezpečnostní pásy  bezpečnostní oblouk  3 pákové pomocné hydraulické okruhy

Foto archiv autora

Stabilně a pohodlně Systém řízení sestává z již zmíněných čtyř nezávislých pryžových pásů, které jsou upevněny na kloubovém rámu. Traktor MACH 4 má lepší poloměr otáčení v této třídě traktorů, a tak nedochází k poškozování půdy, práci zvládá v kratších manévrovacích časech a nevyžaduje žádné náklady na údržbu systému řízení.

Standardní výbava

 výškově seřiditelný tažný hák  přední tažný hák  analogické multifunkční zařízení  akumulátorová baterie  zásuvka  bezpečnostní spínač pro reverzor a vývodový hřídel

» Ergit Mach 4 ve vinici

Ergit Mach 4

Více informací na: jaroslav.mai@pekass.eu, www.pekass.eu

Vinohradnictví

Vinařský obzor (10/2012) 489

Vývoj odrůdové skladby vinic v České republice Během let se mění hospodářský význam jednotlivých odvětví, ale i struktura konkrétního oboru. Těmto změnám je nutno přizpůsobovat i strategii zkoumaného odvětví. Odvětví vinohradnické a vinařské je odvětvím strategického, tedy dlouhodobého významu a rozhodování. Ve vinohradnictví došlo po roce 1989 k výrazným změnám, které se ve strategickém, dlouhodobém rozhodnutí o odrůdovém složení vinic v České republice nejvíce projevily v letech 2000 až 2004. Změny byly započaty ekonomickými změnami v roce 1989, které umožnily vznik vinařského zákona v roce 1995, a následoval vstup ČR do EU v roce 2004. Vývoj potom dospěl k nutnosti přijetí nového zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění. Nutno přiznat, že legislativní změny v odvětví vinohradnictví a vinařství přinesly výrazné pozitivní změny pro české producenty. Protržní reformy a ziskovost podniků v zemích, které se rozvíjejí a přešly na tržní ekonomiku, upozorňují na určité potřeby změn v takových zemích. Je nutno stále posuzovat vlivy společné organizace trhu s vínem (SOT). Samozřejmě se do těchto změn promítly i světové trendy oblíbenosti jednotlivých odrůd a většího či menšího zájmu konzumentů o červené nebo bílé víno. Atraktivita zkoumaného odvětví vyvolala zájem o jeho zkoumání nejenom z tradičního technologického pohledu, ale i z hledisek manažersko-ekonomických – TOMŠÍK, ŽUFAN, SEDLO (2006). Je nutno vyhodnocovat substituty k vínu komparací odvětví chmelařství a vinohradnictví, jak uvedl ŽUFAN (2004). Ze zahraničních autorů zkoumajících problematiku substitutů má zajímavé poznatky ANDERSON (2009). Cílem bylo zjistit, jak se měnila strategická rozhodnutí o odrůdové skladbě vinic od roku 1960, ale především v posledních dvaceti letech do roku 2010. Současně bylo cílem predikovat nejbližší vývoj zastoupení u nejčastějších odrůd ve vinicích České republiky. K dosažení cíle bylo nutné posoudit zásadní změny, které ve vinařství proběhly v posledních 25 letech, tedy zásadní změny politické a následně legislativní – zda uvedené dvě změny vyvolaly změny ostatních faktorů vnějšího prostředí ve vinařství. Pro vývoj odrůd byly posouzeny historické údaje o zastoupení odrůd révy vinné na dnešním území České republiky, dřívější údaje z výběrových šetření Českomoravské vinohradnické a vinařské unie (ČMVVU) provedených v členských podnicích v letech 1994 až 1996 a pro pozdější roky byla použita data z registru vinic při Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zeměděl-

ském (ÚKZÚZ). Registr vznikl podle zákona č. 115/1995 Sb. (vinařský zákon) s účinností od 1. 9. 1995 a následně podle nového zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, kde obsažená data bylo možné věrohodně použít od roku 1997. Přitom bylo přihlédnuto k ploše plodných vinic v České republice podle dat Českého stati-

stického úřadu. Zkoumání se zaměřilo na období od roku 1960 do roku 2010. Při hodnocení příčin změn odrůdové skladby vinic v posledních dvaceti letech (1990 až 2010) byla využita data o sklizeném podílu modrých a bílých hroznů a jejich průměrných cenách získaných při výběrových šetřeních ČMVVU a později Svazem vinařů ČR

Graf 1 Vývoj plochy plodných vinic v ČR (ha); (Zdroj: vlastní výpočty, ČSÚ) 18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 1960

1965

1970

1975

1980

1985

1990

1995

2000

2005

2010

Graf 2 Podíl modrých a bílých hroznů v produkci vína (Zdroj: SV ČR, vlastní výpočty) 100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Bílé

Modré

Modré pro růžové

2011

Vinařský obzor (10/2012)

(SV ČR) u jejich členů. K odhadu budoucího vývoje odrůdové skladby vinic v ČR – SEDLO, LUDVÍKOVÁ, JANDUROVÁ (2011) – bylo použito zhodnocení dosavadního vývoje odrůd a průměrného stáří nynějších porostů (2010), které bylo získáno z dat registru vinic ÚKZÚZ. Příspěvek vychází také z metodiky výzkumného záměru č. MSM 6215648904 řešeného na Provozně ekonomické fakultě a použité metodiky výzkumného projektu MZe ČR QF 3276. Privatizace a restituce kolektivizovaných vinic po roce 1990 znamenala mimo jiné i změnu názoru na odrůdovou skladbu části kultivovaných vinic. Vinařský zákon představoval v roce 1995 kvalitativní změnu pro víno a tomu se následně musela podřídit i odrůdová skladba. Před ním se preferoval výnos, od jeho zavedení i cukernatost hroznů. Současně v té době docházelo k postupnému uvolňování zahraničního obchodu, konzument měl možnost srovnávat různá odrůdová vína ze všech zemí světa. To vedlo k postupné změně odrůdové skladby vinic. Po roce 1995 začaly být dotovány výsadby nových vinic, a když se během vyjednávání před vstupem do EU ukázalo, že nám nebude umožněna výjimka pro rozšíření plochy vinic na stav z roku 1989, byl přijat vládní program na výsadbu nových vinic. Ten se realizoval až do 30. 4. 2004. Dnem 1. 5. 2004 Česká republika vstoupila do Evropské unie. Tím se významně zvýšila plocha vinic v ČR i oproti stavu k roku 1989 (viz graf 1). Umožnilo to poměrně rychlou změnu odrůdové skladby, která jinak běžně trvá desetiletí. Došlo tak k výrazné změně ploch vinic, kterou posuzujeme jako strategické rozhodnutí, neboť tímto plánem se rozhodlo o vývoji odvětví nejméně na dobu životnosti trvalého porostu, jakým vinice jsou. Dopady ekonomické a ekologické působí na jednotlivé podnikatelské subjekty, ale i specializované regiony. Vývoj plochy vinic je odrazem náhlých změn, ať už extrémů počasí, výskytu škůdců, nebo i změn ekonomicko-politických a následných strategických rozhodnutí producentů hroznů. V grafu 1 je zaznamenána plocha plodných vinic, tedy s tříletým zpožděním od výsadby. V minulých stoletích byla plocha vinic vyšší než nyní, ale křivka grafu začíná od roku 1960, tedy asi 50 let po révokazové kalamitě, dvou světových válkách a nástupu netržní ekonomiky. Koncem 50. let 20. století byly vinice kolektivizovány do vznikajících JZD a teprve po jejich stabilizaci nastal růst plochy. Zlom nastal zase až v roce 1985, kdy silný zimní mráz zničil nejenom úrodu toho roku, ale i podstatnou část produkce v následném roce i výměru mnoha celých vinic. Než se situace stabilizovala, došlo v roce 1989 k přechodu na tržní ekonomiku a k následným změnám vlastnických vztahů. Teprve po roce 1995 se nastartoval správnými strategickými rozhodnutími v tomto odvětví a ﬁ-

Vinohradnictví

Graf 3 Průměrná cena moštových hroznů v ČR (Zdroj: SV ČR, vlastní výpočty) 18 16 14 12

Cena v Kč/kg

490

10 8 6 4 2 0 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Rok Bílé

Modré

Průměr

Graf 4 Vývoj zastoupení nejčastějších bílých odrůd (%); (Zdroj: Vlastní výpočty) 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 1994

1996

1998

2000

RŠ

2002

2004

2006

2008

2010

2008

2010

Graf 5 Vývoj zastoupení nejčastějších modrých odrůd (%); (Zdroj: vlastní výpočty) 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 1994

1996

1998 Zw

2000 RM

2002

2004

2006

Vinohradnictví

nančními podporami ze strany státu zatím poslední růst plochy vinic. V roce vstupu do Evropské unie bylo na podporu restrukturalizace a přeměnu vinic poskytnuto žadatelům 25 423 tisíc Kč a v roce 2009/2010 78 662 tisíc Kč. Současný produkční potenciál (2010) v České republice představuje 19 633,45 ha vinic, přičemž z toho potenciálu je osázeno 17 337,81 ha. Rozdíl je tvořen vyklučenými vinicemi, právy na opětovnou výsadbu a státní rezervou. Za posledních 50 let se plocha vinic téměř ztrojnásobila a to dávalo možnost k rychlým změnám odrůdové skladby oproti obdobím se stabilní plochou vinic. Vedle růstu ploch vinic jako základních ekonomických zdrojů půdy, kapitálu, se tento proces týká růstu počtu producentů hroznů i vína a vytváření možnosti růstu počtu lidských zdrojů zaměstnaných v odvětví nebo odvětvích na ně navazujících. Ve stu největších vinařských obcí je vykazováno 15 363 pěstitelů. Před posouzením vývoje odrůd se nejdříve ještě podívejme na velmi obecný vztah produkce červeného versus bílého vína. Zásadní vliv na tento podíl obou barev vína určuje spotřebitel a vinaři se mu podřizují. Zpracovatelé podle toho upravují nákupní cenu hroznů (viz graf 2) a následně pěstitelé skladbu svých vinic. Ale celý proces trvá roky, než se změní struktura dle stanoveného cíle, a mezitím se dynamicky mění vkus spotřebitele, takže je to trvalý proces s určitými výkyvy spotřeby (viz graf 3). V letech 2008 až 2010 se dařilo kompenzovat přebytek červeného vína taktickými rozhodnutími o použití stále větší části produkce modrých hroznů na produkci růžového vína, které je v České republice marketingově podporováno Vinařským fondem a do určité míry reaguje na požadavky trhu českého, resp. evropského, a jeho diverziﬁkaci (viz graf 2). Poznatky k vývoji jednotlivých odrůd V dlouhé historii vinohradnictví na našem území bychom začínali názvy vína, nikoliv odrůdami. Ještě před sto lety převažovaly vinice se směsí různých odrůd. Vinařským zákonem z roku 1995 byla postupně zavedena evidence všech vinic v ČR. Předtím, než byl registr vinic funkční, prováděla Českomoravská vinohradnická a vinařská unie (předchůdce Svazu vinařů České republiky) šetření u svých členů. Z těchto všech dat vychází následující zjištění:  V roce 1994 tvořily čtyři nejrozšířenější odrůdy – Müller Thurgau (MT), Veltlínské zelené (VZ), Ryzlink vlašský (RV) a Svatovavřinecké (Sv) – přes 60 % plochy vinic v České republice, přičemž modré odrůdy se na ploše vinic podílely 20 % a zájem o ně se začínal zvyšovat;  V roce 2010 tvořilo jen o něco menší podíl vinic již osm nejrozšířenějších odrůd – Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský (RR), Sauvi-

gnon (Sg), Svatovavřinecké, Frankovka (Fr) a Zweigeltrebe (Zw), z toho modré odrůdy se na ploše vinic podílely 31 % a zájem o ně již asi pět let klesal. V polovině 30. let minulého století tvořilo pět bílých odrůd – Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Sylvánské zelené, Neuburské a Tramín – 63 % plochy vinic a Modrý Portugal s Frankovkou 13 % plochy vinic České republiky. Samotné Veltlínské zelené se tehdy podílelo 30 % na veškeré ploše vinic, Ryzlink rýnský 13 %, Sylvánské zelené 12 procenty a Modrý Portugal (MP) 9 %. V posledních sledovaných letech mimo výše uvedené rychleji přibývají i nové odrůdy, které se zatím výrazněji nerozšířily, ale při své kvalitě vína a vyšší odolnosti vůči nejčastějším houbovým chorobám mají před sebou strategickou budoucnost. Srovnání významu zastoupení odrůd révy vinné v České republice podle kategorií (bílé, modré odrůdy) a po téměř dvaceti letech vypadá následovně (tab. 1) V těch nejrozšířenějších kategoriích se zvedl jejich počet ze 7 na 12. V 30. letech 20. století byly považovány za velmi jakostní bílé odrůdy Ryzlink rýnský, Tramín, Pinot blanc (Rulandské bílé – RB) a Pinot gris (Rulandské šedé – RŠ). Za odrůdy pro jakostní vína mimo jiné Sylvánské zelené, Sylvánské červené, Neuburské, Veltlínské zelené a Sauvignon. Odrůdy vhodné pro bílá stolní vína tehdy byly mimo jiné Portugalské šedé, Müller-Thurgaova réva, Veltlínské červené, Veltlínské červenobílé, Ryzlink vlašský a Červenošpičák. Pro červená vína byly vhodné odrůdy Pinot noir (Rulandské modré – RM), Frankovka, Svatovavřinecké, Cabernet Sauvignon (CS), Cabernet Franc, Kadarka a Modrý Portugal (MP). Z tohoto třídění se později vyvinula československá státní norma jakosti vína (ČSN 56 7741), která rozdělila odrůdy pro získávání vína do jakostních tříd I.a, I.b a II. Až vinařský zákon v roce 1995 zásadně změnil třídění vína – ne podle odrůdy, ale podle dosažené cukernatosti moštu

Vinařský obzor (10/2012) 491

pro dané víno konkrétního ročníku. V podstatě se v posledních dvaceti letech snížilo zastoupení nejvýznamnějších odrůd. Jestliže odrůdy Müller Thurgau a Veltlínské zelené v roce 1994 zaujímaly každá přibližně 19 % plochy vinic v ČR a Ryzlink vlašský 13 %, v roce 2010 se první dvě odrůdy dostaly pod 10 % a Ryzlink vlašský téměř na polovinu svého rozsahu pěstování (graf 4). Naopak podíl dalších odrůd se postupně zvýšil. Výrazně se tak smazal rozdíl mezi skupinami odrůd Müller Thurgau, Veltlínské zelené a Ryzlink vlašský oproti dalším odrůdám, které jsou dnes ve svém rozšíření srovnatelné s těmito odrůdami – Ryzlink rýnský, Svatovavřinecké, Frankovka, Rulandské bílé, Sauvignon, Chardonnay, Rulandské šedé a Rulandské modré a Modrý Portugal (graf 5). Zajímavé je, že mezi nejrozšířenějšími bílými odrůdami není žádné moravské novošlechtění z minulého století, pouze německý Müller Thurgau. U modrých odrůd se prosadila moravská novošlechtění André a Cabernet Moravia, dále rakouská odrůda Zweigeltrebe. Pomalu nabývají většího významu odrůdy Cabernet Sauvignon a Cabernet Moravia (CM), které se tak dostávají plochou na stejnou úroveň jako André (An). Odrůda André má v posledních dvaceti letech stabilní podíl na výsadbách. Na nejbližší trend vývoje dalších odrůd můžeme usuzovat i z průměrného stáří porostů našich vinic osázených jednotlivými odrůdami (graf 6). Zde je nutné porovnat průměrné stáří s obdobím, kdy se začala daná odrůda u nás vysazovat, a s její plochou pěstování. V nejbližší době bude u středně rozšířených odrůd narůstat podíl odrůdy Pálava, Sylvánské zelené a Tramín. Současný stav se bude udržovat u odrůd Muškát moravský a Irsai Oliver. Naopak bude snižováno zastoupení odrůd Veltlínské červené rané a Neuburské. Odrůdové zastoupení v našich vinicích v roce 2010 můžeme pozorovat na grafu 7.

Tab. 1 Zastoupení kategorií odrůd révy vinné ve vinicích ČR (Zdroj: vlastní výpočty) Kategorie (% plochy vinic ČR)

Odrůdy

ROK 1993 9 až 20

Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Svatovavřinecké

7 až 8,9

–

4 až 6,9

Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Frankovka

ROK 2011 9 až 20

Müller Thurgau, Veltlínské zelené

7 až 8,9

Svatovavřinecké, Frankovka, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský

4 až 6,9

Sauvignon, , Rulandské bílé, Chardonnay a Rulandské šedé, Rulandské modré, Zweigeltrebe

492

Vinařský obzor (10/2012)

Strategický vývoj současných nejvýznamnějších odrůd révy vinné Veltlínské zelené – před sto lety bylo na Moravě nejčastější odrůdou BABO – MACH (1909) – v roce 1935 se svým 30% podílem rovněž tak. V první polovině 90. let minulého století to bylo 19 %, v roce 2002 13 % a v roce 2010 necelých 10 %, ale stejně je to nejrozšířenější odrůda spolu s odrůdou Müller Thurgau. V nejbližších letech očekáváme další pokles zastoupení Veltlínského zeleného v našich vinicích. V současnosti se ve světě pěstuje asi na 18 000 ha, nejvíce v Rakousku. Müller Thurgau – odrůda vyšlechtěná v roce 1882, před osmdesáti lety se u nás začínala pěstovat, před dvaceti lety zaujímala téměř 20 % plochy vinic a byla tak tehdy nejrozšířenější odrůdou. V roce 2002 to bylo již jenom 13 % a v současnosti necelých 10 %, stále je ale spolu s Veltlínským zeleným nejrozšířenější odrůdou. Do budoucna předpokládáme další pokles. Na světě se pěstuje přibližně na 45 000 ha, nejvíce v Německu. Je to vůbec nejrozšířenější novošlechtění révy vinné na světě. Ryzlink vlašský – tato odrůda se začala na Moravě pěstovat kolem roku 1900, v roce 1935 ještě neměla většího rozšíření, v první polovině 90. let tvořila téměř 14 % našich vinic, v roce 2002 jen 9 % a nyní pouze 7 %. Očekáváme další pokles plochy na Moravě. Celkem se na světě pěstuje na 35 000 ha, převážně v zemích bývalého Rakousko-Uherska. Ryzlink rýnský – k nám se na rozdíl od předcházejících odrůd dostal již v 17. století. Kolem roku 1935 tvořil na našem dnešním území přibližně 13 % vinic, v první polovině 90. let minulého století 6 % a od roku 2002 kolem 7 %. Do budoucna lze předpokládat mírný nárůst plochy. Na světě se celkem pěstuje na 60 000 ha, nejvíce v Německu. Je 18. nejrozšířenější odrůdou révy vinné na světě. Svatovavřinecké – v ČR se tato odrůda začala pěstovat po roce 1900, v roce 1935 zaujímala již 1 %, v první polovině 90. let minulého století přibližně 10 %. V roce 2002 se plocha snížila na 9,5 % a v roce 2010 jen na 8 %. Přesto je u nás nejčastější modrou odrůdou. V nejbližší budoucnosti očekáváme další pokles jejího podílu. Celkem jsou ve světě asi 3 000 ha; ČR je největším pěstitelem této odrůdy na světě. Frankovka – v Rakousku se pěstuje od 18. století, na našem území to byla v 19. století nejčastější modrá odrůda, kterou pak nahradil Modrý Portugal a následně Svatovavřinecké. Před sedmdesáti lety až do roku 2000 tvořila necelých 5 % plochy vinic ČR, od roku 2002 je to 7 %. Předpokládáme další růst podílu a záměnu se Svatovavřineckým na první pozici mezi modrými odrůdami. Na světě se pěstuje asi na 10 000 ha, největší plochy se nacházejí v Rakousku a Maďarsku.

Vinohradnictví

Graf 6 Průměrné stáří odrůd ve výsadbách vinic 2010 (Zdroj: Registr vinic ÚKZÚZ) Děvín Alibernet Cabernet Sauvignon Rulandské modré Rulandské šedé Chardonnay Sauvignon Pálava Neronet Aurelius Sylvánské zelené Tramín Zweigeltrebe Muškát moravský Ryzlink rýnský Frankovka Irsai Oliver průměr všech odrůd Modrý Portugal André Rulandské bílé Muškát Ottonel Svatovavřinecké Müller Thurgau Veltlínské zelené Neuburské Ryzlink vlašský Veltlínské červené rané 0

Graf 7 Odrůdová skladba vinic v ČR v roce 2010 (Zdroj: Registr vinic ÚKZÚZ)

Müller Thurgau 10 % ostatní 24 %

Veltlínské zelené 10 %

Ryzlink rýnský 7% Rulandské modré 4% Ryzlink vlašský 7%

Zweigeltrebe 5%

Sauvignon 5%

Frankovka 7% Svatovavřinecké 8%

Rulandské šedé 4%

Závěr V roce 1935 tvořilo pět bílých odrůd 63 % a dvě modré 13 % plochy vinic České republiky (Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Sylvánské zelené, Neuburské, Tramín, Modrý Portugal, Frankovka). Jinými slovy sedm odrůd utvářelo ze 75 % odrůdovou sklad-

Rulandské bílé 5% Chardonnay 4%

bu. V letech 1989/1990 byly vinice v České republice osázeny z 60 % čtyřmi odrůdami – Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský a Svatovavřinecké. V současnosti zaujímá nepatrně menší podíl celkem osm odrůd – Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Sauvignon,

Vinohradnictví

Jiří Sedlo, Velké Bílovice Pavel Tomšík, Mendelova univerzita v Brně

Literatura ANDERSON, K.: (2009) Drinking Beer in consonant and dissonant Environments: an experimental Investigation of Consumers‘ guessing Abilities Terroir rising? Varietal and Quality Distinctiveness of Australia’s Wine Regions. Dostupné z: www.vdqs.net/search/chrono.asp?refer=recherche, 9. 9. 2011. SEDLO, J., LUDVÍKOVÁ, I., JANDUROVÁ, O.: (2011) Přehled odrůd révy 2011. Svaz vinařů ČR Velké Bílovice., 123 s., ISBN 978-80-903534-6-6. TOMŠÍK, P. – ŽUFAN, P. – SEDLO, J.: Atraktivita odvětví vinohradnictví a vinařství v České republice ve fázi adaptace na jednotný trh Evropské unie. (Attractiveness of Czech winegrowing and wine-production in the stage of adaptation to the united market of the European Union). Acta Universitatis agriculturae et silviculturae Mendelianae. 2006. sv. LIV, č. 3, s. 101–113, ISSN 1211-8516. ŽUFAN, P.: Komparace pivovarnictví a vinařství z pohledu odvětvové analýzy. (Comparison of brewing and wine-production from the viewpoint of industry analysis). In Sborník prací z mezinárodní vědecké konference Agrární perspektivy – Trvale udržitelný rozvoj agrárního sektoru – výzvy a rizika. 1. vyd. Praha: ČZU v Praze, Provozně ekonomická fakulta, 2004, s. 370–376., ISBN 80-213-1190-8.

Zdeněk Habrovanský Šlechtitelská stanice vinařská, s. r. o., Polešovice

Špačci letos odletěli brzy Snad nejkrásnějším okamžikem pro vinaře je odlet špačků do teplých krajin. Dlouhodobě sleduji jejich odlet z Polešovic. Bývá to kolem 11.–12. října. Vše bedlivě zaznamenávám do kalendáře mnoho let nazpět. Jejich seřadištěm je stohektarová trať na rovince pod obcí Polešovice zvaná Josefínka. Na tuto plochu se každoročně slétají všechna hejna špačků z širokého okolí. Nejlépe je pro ně, když byl toho roku pozemek oset pšenicí nebo kukuřicí. Letošní odlet byl již 8. října v 8:10 ráno. Jejich letošní brzký odlet uspíšila nízká teplota v noci z neděle na pondělí, kdy se nad ránem pohybovala jen kolem 3 °C ,a v neděli 7. října celý den pršelo a spadlo kolem třiceti milimetrů srážek. Obrovská hejna špačků dostala v neděli dávku vody na peří, špačci silně prochladli a jejich nedělní let se podobal propadům letadel. Vždy před odletem se špačci potřebují pořádně posilnit na dalekou cestu. Nejlepší potravou je pro ně bobule révy. Pátek a zvláště sobota 6. října byly pro pěstitele révy v Polešovicích tragické. Hustá černá mračna ptáků napadala v chuchvalcích porosty révy. Jezdil jsem autem po vinici a střílel poplašnou pistolí naprázdno do vzduchu s malou šancí zachránit úrodu hroznů. Horor jak z Hitchcockova díla Ptáci. Beznaděj. Černé mraky pokrývaly porosty révy. Každý pták měl bobuli v zobáku a někteří se hrabali v hroznech, shazovali

bobule pro své kamarády na zem a zůstala jen holá vřetena. Odlet do teplých krajin je přece daleký. Pro vinaře drsné podívání po celoroční práci se snahou vypěstovat pěknou a kvalitní úrodu. A nejkrásnější bylo pondělní ráno 8. října, kdy milci bobulek révy odletěli. Před osmou hodinou ranní k nám přijel docent Pavel Pavloušek hodnotit pokus z Hycolem K v Ryzlinku rýnském a Rulandském modrém. Byli jsme v polovině svahu trati Újezdy a já mu říkám: „Podívej se, snad už odlétají.“ Z trati Josefínka se řadila černá tečka, za níž se zvedali k obloze a vytvořili pás snad padesát metrů široký, který sahal až za horizont směrem na jihozápad. Vinaři, vypněte děla a poplašňáky, už deﬁnitivně odlétli. Zůstala jenom modrá obloha a s ní slunce a pohoda ve vinicích. Jenom ti domácí osiřeli na drátech vysokého napětí v malém hejnu. Ti už neublíží. Jsou to ti, kteří zjara chodí po vinicích, hledají obyčejnou žoužel, vypadají jak chudáci a tváří se jako pomocníci vinařů. Jsme to přece my, špačci obecní, vaši pomocníci, a patříme do skupiny obecně chráněných druhů ptáků. Foto archiv autora

Svatovavřinecké, Frankovka a Zweigeltrebe. Mimo tyto přibyla řada nových odrůd, které se zatím pozvolna prosazují a jejich obliba roste. Obecný trend je ke zvyšování počtu odrůd a snižování podílu těch nejrozšířenějších, čili k menším rozdílům v zastoupení jednotlivých odrůd (mimo začínající). Očekává se další pokles podílu u odrůd Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský a Svatovavřinecké a naopak pokračující růst u odrůd Ryzlink rýnský, Sauvignon, Frankovka a Zweigeltrebe. U středně rozšířených odrůd je pravděpodobné zvyšování podílu odrůd Pálava, Sylvánské zelené, Tramín, Cabernet Sauvignon a Cabernet Moravia. Rulandské bílé, Muškát moravský, Irsai Oliver a André si udrží stávající zastoupení. Snižovat se bude podíl Veltlínského červeného raného a Neuburského. Strategická rozhodnutí, která směřují do restrukturalizací vinic z pohledu zastoupení jednotlivých odrůd a zvýšení jejich ploch, tak mají významný vliv na všechny zdroje z hlediska ekonomického – půdu, kapitál, technologie a lidské zdroje. Plocha vinic v roce 2010 byla vlivem těchto strategických rozhodnutí trojnásobná oproti roku 1960. Takový rozvoj dal prostor k rozvinutí podnikatelských aktivit zpracovatelů hroznů, ale i v dalších návazných odvětvích, která své produkty do odvětví dodávají nebo je z odvětví nakupují. Atraktivita odvětví se tak zvyšuje jak v odvětví samém, tak i pro odvětví navazující.

Vinařský obzor (10/2012) 493

Dílo špačků

494

Vinařský obzor (10/2012)

Vinohradnictví

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

Praktické poznatky k odrůdě Noria

Foto P. Pavloušek

Noria je nová slovenská odrůda révy vinné určená pro výrobu bílých vín. Byla vyšlechtěna jako kříženec odrůd Ryzlink rýnský × Semillon. S touto odrůdou je možné se setkat také ve výsadbách révy vinné v České republice.

Ampelograﬁcká charakteristika Vrchol mladého letorostu je velmi silně bělavě ochlupený, podobně jako horní tři listy. Následující listy jsou zelené. List je středně velký, pětilaločnatý, s výraznějšími horními výkrojky. Vrchní strana listové čepele je slabě puchýřovitá. Spodní strana listové čepele je ochlupená. Řapíkový výkrojek je mírně otevřený, ve tvaru písmene V. Hrozen je malý až středně velký. Tvar hroznu je válcovitě-kuželovitý. U základu je třapina rozvětvená v křidélka. Uspořádání bobulí v hroznu je středně husté až hustší. Bobule je středně velká, slabě elipsovitá. Barva slupky je zelenožlutá.

Foto P. Pavloušek

Pěstitelské vlastnosti I díky svému genetickému původu patří Noria mezi odrůdy náročné na stanoviště. Ve vinařských oblastech v České republice je vhodná do podobných terroir jako Ryzlink rýnský. Optimální jsou svahovitá stanoviště s nejlepší expozicí ke slunečnímu záření. Ideální jsou jižní nebo jihozápadní expozice, dostatečně záhřevné. Požadavky na půdní podmínky je možné označit jako střední. Velmi vhodné jsou půdy výživné, vododržné, hlinitopísčité. Méně vhodné pro pěstování jsou suché a méně kvalitní půdy. Kvalitní terroir je nezbytné pro optimální vyzrálost cukrů, kyselin a aromatických látek. Noria je pozdní odrůda révy vinné a dozrává ve druhé polovině října. Odolnost k zimním mrazům je dobrá. Noria je odrů-

Noria – keř

Noria – hrozen

Foto P. Pavloušek

Noria – list

vlastností vína. Vhodné je použití kvasinek podobných jako u Ryzlinku rýnského nebo Rulandského bílého a kvašení při podmínkách optimálních pro výrobu bílých vín. Zajímavé by mohlo být vyzkoušení krátkodobého zrání vína na kvasničných kalech, které by se mohlo pozitivně podílet na harmonizaci chuti vína.

hroznů. Také odlistění zóny hroznů je možné provádět krátce po nasazování bobulí, kdy může docházet k zesílení slupky bobule. Z pohledu podnoží se mohou jako ideální ukazovat na vododržnějších půdách podnože SO4, Teleki 5C nebo Binova. Na sušších půdách je vhodná Kober 125 AA. Hrozny je vhodné sklízet v enologické zralosti na základě kombinace cukernatosti, titrovatelných kyselin, hodnoty pH a aromatické zralosti bobulí. Během zrání je možné chuťově dobře vnímat změnu kyselin a aromatických látek v bobulích.

Využití odrůdy a kvalita vína Noria se hodí pouze do nejlepších lokalit na Moravě, kde se také u malovinařů občas vyskytuje. Je vhodná především pro výrobu odrůdových vín. Vína jsou harmonická, svěží, s výrazným odrůdovým charakterem. Ve vůni připomínají odrůdu Semillon. Vhodná je především pro přívlastková vína.

Enologické vlastnosti Technologie výroby vína bude podobná jako u Ryzlinku rýnského. Základem technologie musí být snaha o výrobu vína s příjemným ovocným aroma a harmonizaci chuťových Foto P. Pavloušek

da evropské révy vinné, a proto je citlivá na houbové choroby. Má střední až nižší odolnost k plísni révy. Odolnost k padlí révy je střední. Odolnost proti šedé hnilobě je rovněž střední. Netrpí fyziologickým vadnutím třapiny. U odrůdy Noria je vhodné volit nízké (4–6 oček na m2) nebo střední (6–8 oček na m2) zatížení v závislosti na terroir a požadované kvalitě hroznů. Ideálním pěstitelským tvarem je střední nebo vysoké vedení s řezem na tažně. Při vyšší aktuální násadě hroznů a v horších ročnících je vhodná regulace násady hroznů během vegetace. Práce s listovou plochou je velmi významná pro optimalizaci obsahu kyselin a aromatických látek v bobulích. Důležité je včasné vylamování zálistků v zóně hroznů, které zabezpečí základní prosvětlení a provzdušnění zóny

Noria – hrozen

Noria – keř

Foto P. Pavloušek

Noria – hrozen

Vinařský obzor (10/2012) 495

Foto P. Pavloušek

Vinohradnictví

Noria – vrchol letorostu

496

Vinařský obzor (10/2012)

Vinohradnictví

Pinot noir, cesta k velikosti (1) – úvod

Jenomže od prvního ročníku byly výsledky velmi často tragické, doprovázené zkřivenými obličeji nad zcela rozpadlými víny, a ani poměrně prestižní a drahé značky nedokázaly udržet kvalitu konzistentně, nemluvě o tom, že na „králi pinotů“ se těžko hledala všeobecná shoda. A už vůbec se nezdálo, že by se snad rýsovalo nějaké nesporné pinotové terroir. Podmínky, podrobné výsledky a shrnutí tohoto pětiletého archivačního pokusu si můžete přečíst v souhrnném článku „Akce Pinot 2007, Part B a shrnutí“, který vyšel na www.ovine.cz 23. 10. 2012 v sekci O věcech okolo. Když se pokusím o určitou generalizaci, byť jsem si vědom jejích limitů a nedostatků, dospívám k následujícímu. Původně, když jsem pokus zakládal, hýčkal jsem si ideu, že na konci cyklu bude nějaký seznam těch nejlepších zdejších tratí, které dokáží poskytovat z principu ty nejlepší pinoty. Ačkoliv bych dokázal sestavit seznam potenciálně nejlepších pinotových poloh, teď ještě nejsme ve stadiu, kdy by to bylo relevantní, nyní jsme v tom stadiu, kdy je přístup vinaře mnohem silnější než terroir. Jako nejvlivnější se ukazuje zejména doba sběru versus ročník a použitá technologie. Terroir se odsouvá až na třetí místo. Kombinací těchto tří vlivů lze vysledovat následující typy zdejších pinotů, byť ne všechny lze do těchto škatulek zařadit a existuje mnoho výjimek a přechodných subtypů: Typ „řepa“: Jakmile příroda nedopřeje sezónu téměř bez plísní a vinař si sérií opatření a zákroků nedokáže vybojovat zdravé hrozny, měla by následovat selekce hroznů. Pokud se i jen poměrně malá část plísní postižených hroznů dostane do viniﬁkačního procesu, výsledkem jsou (zejména po několika letech archivace) dost podivné až hrůzostrašně rozpadlé trosky páchnoucí po čerstvě vyorané řepě, zatuchlém sklepě či lékárně.

Foto P. Jelen

Když jsem v roce 2008 pozval k sobě užší okruh pražských vínomilců na prochutnání mnou nashromážděných a na pět let zaarchivovaných českých a moravských pinotů ročníku 2003, přičemž každý ještě donesl něco ze svých zásob, zrodil se mi v hlavě plán na každoroční skupinové hodnocení pinotů naslepo, z kterého na konci vzejde maximálně objektivní, dlouhodobě zprůměrovaný výsledek. Objevíme národu nejlepší zdejší viniční trať na pinoty a místní krále pinotů, usnadníme jim výběr. Nebude už potřeba vyhazovat peníze za předražené Burgundsko. To byla asi má prvotní motivace.

U Miloše Michlovského v Rakvicích

Typ nedozrálá surovina: Do určité míry mám raději hrozny mírně nedozrálé než silně přezrálé, ale zcela nedozrálé hrozny (byť toto je v posledních letech u nás spíše rarita) samozřejmě nedovolí vínu dát úplnou hloubku, skončí to bylinnými, travnatými a poměrně málo propracovanými skromnými víny. Podle Miloše Michlovského značí zelenost, křenový list, pelargonie buď mladý vinohrad, nebo příliš velkou sklizeň, nebo i příliš okrajovou oblast s méně příznivými podmínkami pro dozrávání. I onu řepovitost a zemitost (viz typ výše) pokládá rovněž za pyraziny z mladých výsadeb, čemuž prý nahrává také příliš řídká výsadba a příliš prohnojená půda. Typ „divnej“: Prostě tam něco nesedí. Barva jde do ﬁalova, naslepo byste hádali něco ze Španělska, jediné, co to má společné s pinotem, je červenost a nápis na etiketě. A možná bych sem zařadil také vína, která nasle-

po posbírala i docela dost hvězdiček a bodů, objektivně jim nemáte moc co vyčíst, strukturu to má, ani nelze úplně vyloučit, že to je pinot, ale pak, když se pídíte po podrobnostech viniﬁkace, zjistíte, že to tříslo, co vám na tom přijde nejzajímavější, pochází z drahého enologického taninového preparátu. Je to dobře? Jak by to víno vypadalo bez něj? Byli bychom z něj nadšenější? V kolika pinotech, kterými jsme byli uneseni, tenhle make-up byl a nikdy to nezjistíme? Typ „jedna odrůda z mnoha“: Nejčastější důvod meziročníkové nevyrovnanosti. Prostě pinot je jen jedna z dvaceti a více odrůd a sklizena je, až na ni přijde řada, viniﬁkace se v mnohém neliší od vavřinců, frankovek, zweiglů, dornfelderů, cabernetů… Dokonce se může něčím z toho i vesele dolévat. Výsledkem bývá obecné moravské červené. Typ úzkostlivě čistý: Tak trochu stržený v obavách, aby náhodou nějaký nekontro-

Foto P. Jelen

lovaný živel něco nezvrhl, vyvedené solidní víno podle všech pouček ze školy a učebnic, často ani ne moc pinot, v nejlepším případě pěkné červené nebo očesaný, zjednodušený pinot podle deﬁnic pro soutěže. Typ seversky sevřený, strohý: To může být opravdu jak okrajovým terroir, tak i sadbou určitého typu germánských klonů nebo neodbouranými kyselinami (třeba z důvodu příliš chladného sklepa). Do určité míry tento typ pinotu respektuji a některé svérázné vzorky se mi opravdu líbí. Typ ovocitý, hladký, líbivý: V zásadě téměř všechny pinoty renomovanějších značek vykazují nedlouho po nalahvování onu prvoplánovitou nekomplikovanou povahu, obzvláště když nakvášení není moc dlouhé, v podloží není vápník, ročník je teplejší a kyseliny se odbourají. Typ přezrálý, koncentrovaný: V našich krajích v poslední době relativně častý a asi i dost oblíbený a ceněný. Někdy také podezřele nasládlý. Archivace tohoto typu je možná v rámci zhruba pěti let, diskutabilní je přínos, asi nejimpresivněji ta vína působí rok dva po sklizni. A jak tedy své pinoty tvoří doc. Miloš Michlovský, jehož pinoty během archivačního pokusu vykázaly konzistentně nejlepší výsledky? Všechno zřejmě začíná v jeho hlavě, kombinací jeho zkušeností s jeho ideálem pinotu. Počítá při tom i s retoolfaktorickým vjemem. Miloš Michlovský věří hluboké rigolaci, potřebnému prohnojení do zásoby a odpočinku půdy před výsadbou. Hustota výsadby je na naše poměry vysoká, až 10,3 tisíce/ha. Podle něj se velká vína nedají dělat z mladých vinic: při sponu deset tisíc sazenic na hektar je minimem deset let, u dvoumetrového meziřadí dvacet let, u třímetrového třicet let. Pro potřebnou hloubku vín je sice potřeba regulovat výnos na určitou mez, ovšem koncentrovanost nesmí jít do extrému. Například v příliš horkém ročníku 2003, kdy teploty zastavily fenolické vyzrávání hroznů, on jako jeden z mála čekal se skliz-

Detail burgundského hroznu

ní dlouho, dokud nepřišla vláha a díky ní se poměry všech komponent v hroznech zase neposunuly blíže k harmoničtějším poměrům. Bez toho hluboká, vrstevnatá vína získat nelze. Jeho pinoty pocházejí z různých podoblastí, z různých stanovišť i půd. Z hlubokých rakvických půd je pinot po několik prvních let až nepitelný, potřebuje čas. Pak ovšem dokáže předvést ušlechtilé sekundární tóny dýmu, dřeva, rybízových listů, kakaa, tabáku. Nejvíce dřevem ovlivněný pinot Miloše Michlovského je právě Premier 2005 z Trkmanska. Na delší běh jsou dělána i vína řady Château Dowina (z různých vinic), sud zakulatí ovocitost do marmeládovějších tónů a sušeného ovoce, přidá perník, animalitu, tóny krvavého steaku, masové vody. Pinoty z Perné (Věstonicko) jsou víc expresivní, ovocité. Jakubské ranné bral M. Michlovský v ročníku 2007 z Hustopečí – Růžen (mírný svah JZ, Z sklonu až náhorní rovina). Taktéž dlouhodobě nakupuje hrozny od paní Kasparové z Novosedel (trať Růžová hora). Jeho vlastní nejstarší výsadby pocházejí z roku 1996–97, má klony francouzské 113, 115, ty německé a švýcarské osobně nepokládá za to pravé. Optimální dobu pro sběr stanovuje především podle toho, co mu detekuje jeho jazyk a praví letitá zkušenost, spoléhá se více na chuť než na chemické analýzy. V tu dobu si už také definitivně ujasní, jaké víno chce z této suroviny vyrobit. Je to záležitost neustálého tréninku smyslů, Miloš Michlovský si myslí, že právě nejlépe vycvičené je mají šlechtitelé, protože právě ti musí umět postihnout i velmi jemné rozdíly mezi mnoha desítkami navzájem podobných vzorků. Hrozny pinotů Miloše Michlovského se vždy odstopkovávají. Nerezové vinifikátory, které používá, slouží díky regulaci teploty napřed k chladné předfermentační maceraci (až deset dní). Ta vínu dodá pestřejší aromatiku. Poté se může teplota zvýšit, lze přidat selektované kvasinky, a ve vhodném poměru dávku kyslíku a taninový preparát (desky, dřívka, jehličky). Samotná macerace spojená s fermentací a její délka a teplota jsou silně individuální a závislé na ročníku, kvalitě a původu hroznů a samozřejmě na požadovaném typu vína. Vnitřní děrovaný koš vinifikátoru, který si lze představit jako vnitřek obrovské automatické pračky, rmut šetrně promíchává, aniž by narušil pecičky a vyextrahoval z nich hrubší taniny. Koš zároveň umožní v samém závěru nakvášecího procesu rmut jen scedit, oddělit od samotoku bez lisování. To málo mladého vína, které zůstane mezi pevnými částmi rmutu, Miloš Michlovský obětuje, lisováním by se ho získalo jen nemnoho a dost problematické kvality, která by vyžadovala příliš zásahů, aby se tento podíl mohl použít. Kvašení v obrovských dubových, mírně kónických tancích se zatím pro pinot nepoužívá, ale do budoucna vyloučeno není. Po scezení se mladé víno dostane do nerezových tanků, kde leží, čeká na malolaktické

Vinařský obzor (10/2012) 497

Foto P. Jelen

Vinohradnictví

Volnay-EnVerseuil, Clos d´Audignac, TaillePieds-levá

odbourání kyselin – zpravidla na jaře. Dá se říct, že spíše než na vliv autochtonních kvasinek spoléhá Miloš Michlovský na to, že do jedné nádoby stáčí pokud možno vždy tutéž odrůdu. Velká magie, a to nejen u Miloše Michlovského (podle mého je to rovněž jedna z největších zbraní francouzských vinařů a enologů), spočívá v umění mistrné kupáže. Samozřejmě se varuje vylepšovat pinoty přídavkem nějaké barvířky, jejíž charakter je pinotu cizí, ale proč neobohatit víno o vrstvu z příbuzné odrůdy, jakou je třeba ono zmíněné Jakubské nebo Schwarzriesling (Mlynářku) z Věstonicka, který tomu dodá moruši, čokoládu, miňonky, proč nepoužít přídavek vína z jiné polohy nebo i z jiného ročníku, který svými vlastnostmi základní víno vhodně doplní? Miloš Michlovský má takových „zlatých rezerv“, vymazlených špičkových menších šarží, jejichž cena by po samostatném nalahvování byla pro normálního smrtelníka nezaplatitelná, v zásobě vždy dostatek. A těmi vylepšuje, v zákonem povoleném množství (zákon povoluje 15 %, Miloš Michlovský se obyčejně vejde do pěti až deseti), podle potřeby poněkud méně příznivě obdařený základ. Na druhou stranu přídavek cukru nebo kyselin je u něj naprosto výjimečný, u vín z jeho vlastních vinic ho zpravidla není třeba, jen snad někdy u problematické nakoupené suroviny, kterou „z politických důvodů“ nelze vyreklamovat a odmítnout. Ty ovšem používá spíše na vína na kratší horizont spotřeby. Co se filtrace týče, má Miloš Michlovský zkušenosti se všemi druhy, volí tedy z celé škály možností tu pro daný účel nejvhodnější, obecně pro velká vína volí pouze velmi hrubou filtraci do 2μm, kterou ani nepokládá za filtraci, spíše za ochranu čerpadel před vniknutím nějakého zapomenutého dubového dřívka. V sudu zraje jen řada Dowina (a Premier) – a to jen část šarže – a sudy nejsou úplně nové. Sudoviny různého původu (jak dřeva, tak bednářských firem) má Miloš Michlovský dostatek, obecně si ale myslí, že na naše vína nejsou vhodné duby s příliš jemným zrnem jako Allier (Tronçais), protože tato vína neunesou tak mohutný vliv těchto dřev. Reverzní osmózy, kterou lze odstranit přebytečnou vodu, nebo frakční speciální vakuové odparky typu „spinning cone“ se využívá jen výjimečně u speciálních menších šarží. Sní-

498

Vinařský obzor (10/2012)

žení lze použít jen v řádu 10–15 % celkového obsahu, jinak se harmonie vína příliš poruší. Než jde víno do lahve, je přechutnáno v různých stadiích 35–120×. Pěkně jsem si pohovořil o pinotech i s Vilémem Krausem nejmladším – zejména samozřejmě o klonech. Myslí si, že mělnické opuky a vápenité pískovce jsou terroir srovnatelným s Burgundskem. Jestli naše pinoty nedosahují těchto vrcholů, pak je to podle něj hlavně tím, že málokdo vidí tuto odrůdu jako něčím mimořádnou, většina ji bere jako jednu z mnoha, nezamýšlí se nad jejími speciﬁckými požadavky ve vztahu k půdě, podnoži, poloze, nezajímá se o rozdíly mezi klony. A s tím souvisí i druhé dva hlavní důvody: ledabyle či náhodně volený termín sklizně – dříve příliš časný (podle něj i poměrně malý podíl nevyzrálých hroznů dodá vínu nepříjemně travnaté tóny), dnes často v honbě za výběry z hroznů příliš pozdní, který dává vzniknout příliš fádním marmeládovitým, málo vystrukturovaným vínům, která se rozpadají rychle, do dvou až pěti let. Ten řepovito-zemitý rozpad ale připisuje Vilém spíš nedozrálosti hroznů, která vygeneruje až ledově-bonbonový dojem. Sazenice rulandy modré pro velkou část českých a moravských vinařů vybírá a štěpu-

Vinohradnictví / Inzerce

je právě on. Sám má z celé škály nabízených klonů nejraději geisenheimský klon 2013 (volnější hrozen, malé bobule, ne úplně typický projev vína), WEM 242 (podobný) a pak vysoce kvalitní francouzské 777, 828. Rmuty z odzrněných hroznů nakváší v otevřených menších kádích jen lehce překrytých fólií, rmut je ponořován z větší části ručně. Z nakvášecích kádí se scedí samotok asi po 2–3 týdnech, rmut se lisuje jen velmi lehce. Víno pak zraje v použitých baricích, větších sudech (1 250 a 2 400 litrů) i nerezu, a nádoby se i různě kombinují. Víno bývá lahvováno po roce až roce a půl, i na lahvi si chvíli poleží, než je dáno do prodeje (aktuálně v půli roku 2012 byl prodáván ročník 2009). Zatímco dosud byla vína značena všechna jako zemská bez udání trati, od tohoto roku budou dvě řady, přičemž ta prestižní naopak bude mít největším písmem psánu viniční polohu. Pokusím se v dalších pokračováních nastínit důvody, proč zdejším pinotům archivace neprospívá, a jaké klíčové momenty jsou pro Pinot noir nejdůležitější v zemích, kde se produkují nejšpičkovější vína této odrůdy. Nejde o to, předepisovat někomu něco, být chytřejší než vinař, nejde o to, že tak, jak to popíšu, je to jediné možné. Jde o názoro-

vou pestrost, v které si musí najít svou cestu každý vinař sám. Zdejší školství a odborné články jsou více ovlivněny germánským náhledem věci a kladou důraz na vyvarování se rizik, volí spolehlivou a ekonomicky výhodnou cestu. Jejím výsledkem mají být prodejná vína bez technologických vad. Text následujících článků popisuje spíše klíčové body pro to, aby mohl být Pinot Noir výsledkem srovnatelný se světovou špičkou. Někteří vinaři, kteří si předsevzali stejný cíl, však přiznávají, že odrůda Pinot Noir nepřipouští žádné kompromisy, a pokud má být výsledkem víno srovnatelné alespoň s burgundskými Premier Cru, pak si to vyžádá takové vícenáklady a snížení výnosu, že i výsledná cena se dost blíží cenám burgundským. Nejeden z vinařů pak volil jistější cestu s odrůdami, které dají špičkové víno při násobně vyšších výnosech (třeba Cabernet Sauvignon nebo Riesling). To je na zvážení každého, samozřejmě dostat se na špičku téměř v jakékoliv oblasti je víc o nadšení, obětech a jistém druhu absurdního bláznovství, ovšem bez toho by nevzniklo mnoho památných věcí hodných obdivu a svět by byl daleko chudší. Pavel Jelen www.ovine.cz

Nenašli jste zde 3D brýle? Napište si o ně na: info@hobra.cz

500

Vinařský obzor (10/2012)

Zprávy

Kalendář vinařských akcí DATUM

AKCE

MÍSTO

KONTAKT

1. 11.–15. 12. 2012

Svatomartinská vína a husí menu

Sedlec

Ježová Monika – 777 719 116, 777 719 117, ochutnavky@sedleckavina.cz

2.–4. 11. 2012

Vinařská akademie I – Kadet

učebna Vinařské akademie Valtice, nám. Svobody 13

Ing. Martina Bartošová – 774 145 437

3. 11. 2012

Mladá vína Moravská Nová Ves

sklepní uličky Výmol, Zátiší, U Nádraží

Vinařský spolek Moravská Nová Ves – info@vinarimnves.cz

9.–18. 11. 2012

Svatomartinská Husa na Kapličce

Zaječí

David Hladký – 606 766 147, recepce@vinarstiukaplicky.cz

9.–11. 11. 2012

Svatomartinské posvícení na Skaláku

Skalka

Ing. Leona Šebestová – 777 740 143, sebestova@sklepskalak.cz

9.–18. 11. 2012

Svatomartinský Mikulov

Náměstí, zámek, místní restaurace a vinotéky

Mikulovská rozvojová, s. r. o. –721 054 559, kultura@mikulov.cz

10. 11. 2012

Mladé víno – putování po vinných sklepech

Bořetice

Jan Hempl –721 375 999, info@republikakravihora.cz

10.–17. 11. 2012

Svatomartinská husa a mladá vína

Velké Bílovice

Bc. Petr Skoupil –725 392 212,515 552 911, penzion@skoupil.com

10. 11. 2012

Svatomartinská husa I

Hotel Pavlov, Klentnická 174

Jana Reiterová –733 534 088, recepce@hotelpavlov.cz

10. 11. 2012

Svatomartinské otevřené sklepy

Velké Pavlovice

Lucie Prokešová, Ing. Pavel Lacina, ml. – 605 886 640, 774 066 650, info@vinozvelkychpavlovic.cz

10. 11. 2012

Svěcení vína, ochutnávka mladých vín a svatomartinské speciality

Šardice

Mendelův vinařský spolek Šardice / František Foretník – 602 146 935, 603 332 416, nesporova@sardice.cz

11. 11. 2012

Oslava Svatomartinských vín a husí

Hustopeče

Ing. Jiří Teplý – 602 706 803, 724 916 004, vinarstvi@hustopece-city.cz

11. 11. 2012

Otevírání Svatomartinských vín

Kyjov

Pavel Navrátil – 602 937 871, navratil@kyjovskavinoteka.cz

11. 11. 2012

Slavnost Svatomartinských vín

Karlštejn

Karlštejnské kulturní sdružení – 311 681 167, 776 633 143, info@karlstejnskevinobrani.cz

11. 11. 2012

Svatomartinská ochutnávka mladých vín

Hovorany

Stanislav Šimeček – 605 870 249, vino.simecek@seznam.cz

11. 11. 2012

Svatomartinská ochutnávka ve vinotéce Antika

Znojmo

Tereza Weingruberová –739 672 522, antika@eika.cz

11. 11. 2012

Svatomartinská vína

nádvoří Hotelu Zámek v Čejkovicích

Sdružení vinařů Čtvrtečníci – 774 867 406, info@vinozcejkovic.cz

11. 11. 2012

Svatomartinská vína 2012 ve Svatováclavské vinici

Svatováclavská vinice – Pražský hrad

Rubikon, spol. s r. o. – 257 219 079, info@villarichter.cz

11. 11. 2012

Svatomartinská vína Dolní Moravy

Hodonín (okr. Hodonín)

Ing. Josef Smetana –777 328 052, info@mas-dolnimorava.cz

11. 11. 2012

Svatomartinské hody

Klimkovický zámek

Zámecký vinný sklep Klimkovice –737 939 481, moravcikova@rceia.cz

11. 11. 2012

Svatomartinské slavnosti a pečená husa 2012

Náměstí Jiřího z Poděbrad, Praha 3

Archetyp, o. s. –774 453 153, jirka@farmarsketrziste.cz

11. 11. 2012

Svatomartinské víno U Kulaté

Želešice

Ivan Riedl – 608 911 991, info@ukulate.cz

11. 11. 2012

SVATOMARTINSKÝ KOŠT V BRNĚ

Náměstí Svobody

Vinařský fond – 541 652 479, info@vinarskyfond.cz

11. 11. 2012

Svatomartinský přípitek

Vinařství Sedlecká vína

Ježová Monika – 777 719 116, 777 719 117, ochutnavky@sedleckavina.cz

11. 11. 2012

Svěcení vína ročníku 2012

Mikulov

Ing. Vojtěch Pazderka – 519 510 005, info@moravinmikulov.eu

11. 11. 2012

Valtické Svatomartinské slavnosti a husí hody ve Valtickém Podzemí

Valtické Podzemí, Vinařská 34

Valtické Podzemí, s. r. o. – 723 600 423, 724 331 563, info@valtickepodzemi.cz

11. 11. 2012

Žehnání Svatomartinského vína

Uherské Hradiště

Deta Vaculíková – 572 525 526, 572 525 525, mic@uherske-hradiste.cz

17.–18. 11. 2012

FESTIVAL OTEVŘENÝCH SKLEPŮ

Hustopeče, Rakvice, Zaječí, Kurdějov, Starovičky

Martin Gillár – 775 958 907, 515 903 122, martin.gillar@nap.cz

17. 11. 2012

Kateřinská přehlídka ročníkových a přívlastkových vín 2012

Tuřany, Sokolovna, Hanácká ulice

Růžena Jobová – 777 573 057, vinoteka.turany@seznam.cz

17.–18. 11. 2012

Letenská husa a Košt Svatomartinského vína 2012 – VI. ročník

Národní zemědělské muzeum Praha, Kostelní 44

Mgr. Lubomír Maršík, PR/marketing – 602 932 578, 601 391 686, lubomir. marsik@nzm.cz

17. 11. 2012

Martinské Šidleny

Milotice

Zbyněk Polášek –608 619 108, tlunga@seznam.cz

17. 11. 2012

Ochutnávka mladých vín z Nosislavi a okolí

kulturní centrum

Michal Vala – 724 316 520, czsnosislav@seznam.cz

17. 11. 2012

Svatomartinská husa II

Hotel Pavlov, Klentnická 174

Jana Reiterová – 733 534 088, recepce@hotelpavlov.cz

17. 11. 2012

Svatý Martin v Modrých sklepech

Nový Šaldorf – Sedlešovice

saldorf@modre-sklepy.cz

19.–23. 11. 2012

Základní senzorické zkoušky

Střední odborná škola vinařská a střední odborné učiliště zahradnické Valtice

Martina Šálková –731 468 382, salkova@seznam.cz

21. 11. 2012

Konference Člověk, víno, společnost

Aula Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, Joštova 10, Brno

Ing. Bc. Barbora Hašková – 549 494 336, haskova@rect.muni.cz

23. 11. 2012

Degustace vína – věda i umění

Národní vinařské centrum, Zámek 1, Valtice

sl. Iveta Brachtlová – 519 352 072, seminare@vinarskecentrum.cz

23. 11. 2012

Kateřinská výstava mladých vín

Reprezentační sklep společnosti Víno Rakvice, s. r. o.

Víno Rakvice, s. r. o. – 519 350 835, info@vinorakvice.cz

23.–25. 11. 2012

Vinařská akademie II – Vinařství ČR

učebna Vinařské akademie Valtice, nám. Svobody 13

Ing. Martina Bartošová – 774 145 437, vin.akad@telecom.cz

24. 11. 2012

Den otevřených sklepů v Pavlově

Pavlovské vinné sklepy

Spolek Vinitores Palavienis – pavel@krska.com

24. 11. 2012

Husa na víně

Sudoměřice

Jiří Uřičář – 774 116 599

24. 11. 2012

Košt mladých vín a svatomartinských hus

Němčičky (okr. Břeclav)

Lukáš Stávek – 603 534 595, info@slovackysklep.cz

24. 11. 2012

Svatokateřinské slavnosti mladého vína

Mutěnice

Josef Vagunda–Drgáč – 605 443 839, 728 974 666, info@vinozmutenic.cz

25. 11. 2012

Svěcení mladých vín

Velké Pavlovice

ČZS ZO Velké Pavlovice, Jan Havránek – 602 812 825, jenga@atlas.cz

28. 11. 2012

Veřejná degustace vín v Moravském sklípku v Šatově

Šatov 337

Chudoba Antonín – 732 641 437, info@moravskysklipesatov.cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven podle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji online například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz

Vinohradnictví / Inzerce

Vinařský obzor (10/2012) 501

Vinohradnické a sadařské traktory Case IH Quantum Americká společnost Case IH je celosvětovým producentem traktorů a sklízecích mlátiček. Součástí výrobního programu je i modelová řada CASE IH Quantum určená pro použití ve vinicích, sadech, chmelnicích i pro komunální použití. konstrukce a vyznačují se efektivnějším spalovacím procesem a optimální tepelnou bilancí. Výsledkem těchto opatření je zvýšení výkonu, snížení spotřeby paliva a zlepšení pružnosti motoru, Krouticí moment motoru začíná na 1 250 ot/min. Vysoká záloha krouticího momentu motoru je důležitá pro práci s vývodovou hřídelí. Do traktorů se montuje standardní mechanická převodovka 16 × 16 s mechanickou reverzací. Na přání lze převodovku vybavit elektricky ovládaným násobičem, reverzací pod zatížením a elektricky ovládanou spojkou. Traktory se vyznačují vnikajícími tahovými vlastnostmi a stabilitou. Modelová řada traktorů Case IH Quantum je vybavena komfortní ECO kabinou. Vyso-

ký výkon ventilace kabiny se zvětšenou účinností ﬁltrace pamatuje na zdraví a pohodlí řidiče i při dlouhých pracovních směnách. Traktor je vybaven výkonnou hydraulikou zahrnující dvě hydraulická čerpadla, na přání s továrními bočními vývody hydrauliky s elektrohydraulickým ovládáním, s okruhem pro pohon hydromotorů. Závěrem je nutno konstatovat, že traktory Case IH Quantum jsou jednoduché, výkonné, spolehlivé a univerzální. Důraz je přitom kladen na agregaci kvalitního nářadí, které vám společnost HM, s. r. o., Hodonín odborně navrhne a dodá přesně podle vašich požadavků. Michal Čechovský, HM, s. r. o., Hodonín inzerce

Prodejcem těchto traktorů v regionu jižní Moravy je společnost HM, s. r. o., v Hodoníně, která se zabývá také prodejem strojů pro ošetřování vinic a sadů. Kromě zmíněných traktorů nabízíme kompletní sortiment strojů pro pěstování révy vinné a sadů, jako např. chemickou ochranu, kultivaci půdy, mulčování, zelené práce a sklizeň révy vinné. Traktory Case IH Quantum se vyrábí ve čtyřech provedeních V, N, F a C a liší se od sebe šířkou a výbavou a použitím v různých sponech řádkových kultur, pro které jsou určeny. Do traktorů jsou montovány čtyři válcové motory vlastní konstrukce ve dvou objemových velikostech 3,2 l a 4,5 l s výkony 65– 105 k. Motory v těchto traktorech jsou nové

STROJE PRO PRECIZNÍ PRÁCI

ve vašich vinohradech Navigace do vinohradů

Vinescout

Postřikovače

Ožínací lišty

Stroje pro zpracování půdy v meziřadí, příkmenném pásu

Mulčovače a velkoplošné sekačky s příslušenstvím

Zpracování příkmenného pásu

Stroje pro zpracování půdy v meziřadí, příkmenném pásu

Předřezávače

Odlistovače

HM, s.r.o., Na Pískách 3903/5, 695 01 Hodonín, +420 518 374 231, hm@hmhodonin.cz, www.hmhodonin.cz

502

Vinařský obzor (10/2012)

Vinohradnictví

Zdeněk Habrovanský Šlechtitelská stanice vinařská, s. r. o., Polešovice

Nové klony Zweigeltrebe z Polešovic

Foto archiv autora

Nové klony však vznikaly postupně dál a po rozpadu federální republiky neprošly „plasticitou“ a množily se bez jakékoliv registrace na ÚKZÚZ. Začátkem března 2006 byli všichni tvůrci klonů vybídnuti pracovníky ÚKZÚZ ke zlegalizování klonů. Týkalo se to starých i nových klonů. Každý, kdo chce přihlásit klon do Státní odrůdové knihy, musí být zároveň jeho udržovatelem. Přihlášení klonů je bezplatné. Kdo chce zlegalizovat a zapsat starý i nový klon do SOK, musel a musí podat přihlášku a dodat minimálně pět otestovaných rostlin od klonu na ÚKZÚZ Oblekovice. Velmi jsem si oblíbil odrůdu Zweigeltrebe, která dosahuje každoročně stabilních výnosů, je velmi odolná vůči zimním mrazům a v průměru i proti houbovým chorobám. V literatuře se dočteme, že je citlivější k jarním mrazům, protože brzy raší, ale za 23 roků působení v Polešovicích to nepotvrzuji. Navíc je výhodou dobrá regenerační schopnost podoček, která jsou plodná a naroste z nich nová úroda. Snad jedinou negativní vlastností Je náchylnost k abiotickému vadnutí hroznů révy, které se vyskytuje především v suchých ročnících a je zapříčiněno především nedostatečným příjmem draslíku (nevhodné podmínky pro příjem, nedostatek v půdě) a nevhodným poměrem draslíku a horčíku, jak říká ing. Petr Ackermann. Odrůdu Zweigeltrebe vyšlechtil v roce 1922 první ředitel vinařské školy v Kloste-

Zweigeltrebe

nenburgu dr. Fritz Zweigelt křížením odrůd Svatovavřinecké × Frankovka, což je opačné křížení než André od Ing. Horáka z Velkých Pavlovic. Odrůda je stejně stará jako polešovská šlechtitelská stanice. O rozšíření odrůdy se postaral po druhé světové válce dr. Lenz Moser. V Rakousku je dneska odrůda Zweigeltrebe nejrozšířenější modrou moštovou odrůdou. Šíří se i do Maďarska. V 60. letech byla přivezena i do Československé republiky. Do státní odrůdové knihy ČR byla zapsána v roce 1980. Podle Mze ČR 2011 je k 31. 10. 2010 rozšířena v České republice celkem na 843 ha, z toho v Čechách je na 29 ha a na Moravě na 814 ha. Největší plochu zaujímá podoblast Velkopavlovická s 264 ha a na druhém místě je podoblast Slovácká s 247 ha. V současné době plochy moc nepřibývají a odrůda se málo množí. Přitom praktické využití má při výrobě svěžích červených vín s výraznou ovocitostí a ještě příjemnější chutí v růžovém provedení rosé. Dá se úspěšně konzumovat i jako stolní odrůda pro dobrou chuť bobulí. A jaká byla geneze odrůdy, než se dostala do vinic moravských a českých pěstitelů? V roce 1965 bylo do Polešovic dovezeno a tam vysazeno sto keřů Zweigeltrebe z Rakouska. V této výsadbě byl proveden negativní výběr v roce 1972. Hromadný výběr provedený vážením úrody každého keře byl proveden v letech 1972, 1973 a 1974. Průměrná váha sklizně na keř byla za uvedená léta 4,28 kg. V letech 1975, 1976 a 1977 byla provedena individuální selekce a bylo vybráno čtrnáct nejlepších keřů. Od roku 1982 do roku 1984 proběhla klonová selekce, kdy bylo z individuální selekce vybráno osm konkrétních keřů, které byly vysázeny ve sponu 3 × 1,2 m ve stupni SE-1 na I. záhon v trati Újezdy. Na základě klonového výběru v klonové výsadbě Zweigeltrebe bylo vybráno pět

Foto J. Halady

Ke dni 11. 1. letošního roku bylo do Státní odrůdové knihy zapsáno pět klonů odrůdy Zweigeltrebe ze Šlechtitelské stanice vinařské v Polešovicích. Ta podala 31. 5. 2006 na Národní odrůdový úřad ÚKZÚZ Brno žádost o zápis pěti klonů odrůdy Zweigeltrebe. Na základě výsledků zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti v letech 2010–2011 a protokolů o kontrole udržovacího šlechtění ze dne 26. 9. 2011 byly tyto klony zapsány v souladu se zákonem č. 219/2003 Sb. do Státní odrůdové knihy. Na vysvětlenou uvádím, že když byly šlechtitelské stanice Vrbovec, Perná, Velké Pavlovice a Polešovice pod hlavičkou státního podniku OSEVA Brno a byly vyselektovány nové klony, prošly tyto klony zkouškou plastičnosti na třech různých lokalitách v ČR a pak byly zapsány do Státní odrůdové knihy. Klony získaly doklad o uznání a povolení.

Zweigeltrebe – list a hrozen

klonů, a to 36/32, 36/46, 37/33, 36/41 a 37/42 ve stupni SE-2. Výnosově nadprůměrné keře, vizuálně zdravé a vitální, z každého uznaného klonu byly namnoženy na počet dvaceti keřů a vysázeny jako podklony v trati Grejty v roce 1987. Klony byly zkoušeny v roce 1992 v Polešovicích a na Slovensku v Mužle. Rozpadem federativní republiky zkoušení skončilo. V roce 2002 jsme s Ing. Křivánkem důkladně hodnotili klonovou selekci na Grejtech, kdy jsme vybrali nejlepší keře. V dalších letech jsem pokračoval s výběrem nejlepších keřů, které jsem nechal otestovat na předepsané virové choroby u Ing. Holleinové na Mendeleu v Lednici. Otestované keře byly vysázeny u nás v Polešovicích v prostorovém izolátu na Újezdech. Jsou k dispozici zdravá, otestovaná očka pro další množení v praxi. Je škoda, že se odrůda Zweigeltrebe málo množí. Letos v lednu dostaly klony připojenu zkratku původu a byly úspěšně zapsány do Státní odrůdové knihy pod názvy Zweigeltrebe, klon PO-36/32, klon PO-36/46, klon PO37/33, klon PO-36/41 a klon PO-37/42. Skvělá odrůda Zweigeltrebe se skvělými pěstitelskými vlastnostmi a skvělými víny se pro mě a okolní vinaře stala nejvděčnější modrou moštovou odrůdou s nejmenšími nároky na pěstování bez chorob se stabilními výnosy.

504

Vinařský obzor (10/2012)

Sklepní hospodářství

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

Co potřebují kvasinky Kvasinky vyžadují pro svoji aktivitu látky obsažené v moštu, které nejenom napomáhají úplnému prokvašení cukrů na etanol, ale zajistí také kvalitní tvorbu sekundárních metabolitů. Vinohradníci a vinaři již postupně doceňují význam asimilovatelného dusíku pro zajištění aktivity kvasinek. Asimilovatelný dusík je ale pouze jednou, nikoliv jedinou skupinou sloučenin, které potřebují kvasinky pro svoji aktivitu. Kvasinky však využívají také minerální látky a vitamíny. Asimilovatelný dusík je představován amonnými ionty a aminokyselinami, kromě prolinu. Prolin, i když má v moštu významné zastoupení, nemohou kvasinky asimilovat v anaerobních podmínkách kvašení. Tyto dusíkaté látky jsou využívány pro rozmnožování kvasinek, tvorbu enzymů potřebných pro přeměnu cukrů na etanol a pro podporu přežití kvasinek. Organická forma dusíku (tzn. aminokyseliny) je nejvýznamnějším zdrojem dusíku pro kvasinky v porovnání s anorganickou formou (diamoniumfosfát-živná sůl). Organický zdroj dusíku totiž podporuje stavbu buněčných stěn kvasinek a lépe se adaptuje na podmínky zvyšujícího se obsahu alkoholu. Steroly a lipidy jsou potom důležitými „faktory přežití“, které zabezpečí kvalitní kvasný proces. Obsah asimilovatelného dusíku vychází z vinice. V tomto směru je důležité vědět, že obsah asimilovatelného dusíku bývá problematičtější především u bílých odrůd. U modrých odrůd se většinou deﬁcit nevyskytuje. Tato skutečnost vychází z rozložení dusíkatých látek v jednotlivých částech bobule a z technologie výroby vína. Macerace, ať u bílých nebo modrých odrůd, představuje Tabulka Rozložení dusíkatých látek v jednotlivých částech bobule podle STINES aj. (2000) Část bobule

Slupka

Skupina dusíkatých látek

Obsah v%

Celkové volné aminokyseliny

15–23 %

Aminokyselina prolin

12–16 %

Celkový asimilovatelný dusík 19–29 %

Dužnina

Celkové volné aminokyseliny

66–77 %

Aminokyselina prolin

79–87 %

Celkový asimilovatelný dusík 61–66 % Celkové volné aminokyseliny 8,5–11 % Semena

Aminokyselina prolin

1–5 %

Celkový asimilovatelný dusík 10–15 %

Kvalitní zralost a vynikající zdravotní stav jsou předpokladem dostatečného množství asimilovatelného dusíku

možnost extrakce vyššího množství dusíkatých látek z bobulí. Tabulka ukazuje rozložení dusíkatých látek v bobulích podle STINES aj. (2000). Problémy s nedostatkem asimilovatelného dusíku je třeba hledat v závislosti na aktuálním vývoji počasí, ale také přímo ve vinici v půdních podmínkách a ošetřování půdy. Nejnovější studie ukazují, že není vhodné dodávat výživu pouze v anorganické formě, před začátkem kvašení. Kvasinky tento dusík velmi rychle využívají pro svoje rozmnožování, dojde tím k vytvoření velké biomasy kvasinek, ohřívání kvasícího média a často k tvorbě nežádoucích aromatických látek. Velké biomase kvasinek ale budou po čase chybět faktory pro přežití. Jako vhodné se proto ukazuje u moštů s obsahem asimilovatelného dusíku vyšším než 200 mg/l ponechat kvasinky na počátku využívat vlastní zdroje v moštu a následně přibližně v 1/3 kvašení dodávat pouze výživu v organické formě. U moštů s obsahem asimilovatelného dusíku nižším než 200 mg/l je vhodné dodávat komplexní organickou výživu + anorganický diamoniumfosfát, pro rozmnožování kvasinek. Vhodné je tuto kombinovanou výživu dodat před začátkem kvašení a v 1/3 kvas-

ného procesu (když je prokvašená 1/3 cukrů). Dávka diamoniumfosfátu by ani u silně deﬁcitních moštů, s obsahem pod 100 mg/l asimilovatelného dusíku, neměla překročit 20 g/hl. Extrémně vysoká dávka diamoniumfosfátu může vést k vyšší tvorbě sirnatých sloučenin, těkavých kyselin a k projevu slané chuti ve víně. Slanost pak často může připomínat senzorický dojem minerality ve víně. Pro činnost kvasinek je důležitý také kyslík. Na začátku kvašení mohou kvasinky využívat kyslík pro tvorbu sterolů, které představují faktory pro přežití kvasinek. Při ztrátě dynamiky kvašení je možné provzdušnění kvasícího média i během kvašení. Velmi důležitou skupinou sloučenin, které mají zásadní význam pro optimální růst kvasinek a schopnost odolávat stresovým faktorů, jsou vitamíny. Největší význam mají tyto vitamíny: – Thiamin (vitamin B1) – nedostatek může způsobit poruchy kvašení. Při aplikaci vysoké dávky SO2 před kvašením se může thiamin vyvázat právě s SO2. Koncentrace thiaminu ovlivňuje kinetiku kvašení. – Biotin – podporuje tvorbu esterů, tzn. že ovlivňuje aromatiku vína. Podporuje životaschopnost kvasinek. – Kyselina pantotenová (vitamin B5) má pozitivní vliv na senzorické vlastnosti vína. Snižuje riziko tvorby H2S. Také minerální látky mají významný vliv na fyziologii a vlastnosti kvasinek během procesu kvašení. Mezi nejvýznamnější minerální látky patří: – Mg (hořčík) – je velmi významný pro růst a metabolismus kvasinek. Podílí se na udržování životaschopnosti kvasinek za stresových podmínek. Ovlivňuje tvorbu alkoholu během kvašení. – Ca (vápník) – je základní pro výživu kvasinek. Ve vysokých koncentracích však může výrazně omezovat kvašení. – K (draslík) – je významným „faktorem přežití“ pro růst kvasinek a kvašení. Pro výrobu kvalitních vín je proto velmi dobré zamyslet se nad použitou výživou a volit cesty komplexní výživy složené z organických i anorganických látek.

7/2012 Obsah Informace z jednání Rady VF 12. 9. 2012

Aktuální informace k výběrovému řízení

Svatomartinské 2012

Pozvánky na akce konané s podporou Fondu v říjnu 2012

Info z akcí podpořených VF v letošním roce

… a na závěr něco málo z historie Vinařského fondu – tentokrát rok 2008

Napsali o víně – srpen 2012

Informace z jednání Rady VF 12. 9. 2012 Dne 12. 9. 2012 proběhlo poslední jednání Rady Vinařského fondu ve stávajícím složení. Hlavním bodem bylo projednání žádostí o poskytnutí podpory podaných v termínu 1. 7.–15. 8. 2012. Z 80 podaných žádostí Rada podpořila 66 z nich – přehled všech žádostí je zveřejněn na webu Fondu, v části pro registrované uživatele. Z dalších projednávaných záležitostí: Zařazení soutěže Terravino do seznamu podporovaných soutěží vín v letošním roce Navýšení rozpočtu Fondu o 6 miliónů korun, a to konkrétně kapitoly Projekty dle vyhlášky na pokrytí výdajů spojených s vyúčtováním realizovaných projektů Jedním z bodu zasedání bylo i jednání se zástupci Vinařské asociace, jejíž představitelé byli pozváni s tím, aby členy Rady seznámili se svými názory na fungování Fondu, které prezentovali v médiích. Mandát stávajícím členům Rady vyprší dne 6. 10.; o složení nové Rady vás budeme informovat po jejím jmenování ministrem zemědělství..

Aktuální informace k výběrovému řízení V minulém čísle zpravodaje jsme vás informovali o probíhajícím výběrovém řízení na komunikační agenturu Fondu, přesněji řečeno o soutěži o návrh Komunikační strategie značky Vína z Moravy, vína z Čech pro období let 2013–15. Ve lhůtě předložení nabídek tyto předložili čtyři uchazeči. Následně zasedla ve dnech 5. a 10. září tříčlenná komise, která posoudila kvalifikační předpoklady uchazečů dané podmínkami soutěže a zákonem o zadávání veřejných zakázek. Komise konstatovala, že všichni čtyři zájemci všechny formality splnili. Tzn., že soutěžní porota bude posuzovat návrhy komunikační kampaně od všech čtyř zájemců o zakázku. První zasedání soutěžní poroty proběhlo ve středu 19. září, další bude následovat v polovině měsíce října.

Svatomartinské 2012 V minulých dnech byly rozeslány vinařům informace k letošnímu ročníku Svatomartinského. Veškeré informace najdete na http://www.wineofczechrepublic.cz/a2758-svatomartinske-2012-kompletni-informace-a-podklady-pro-vinare-cz.html. Podmínky účasti pro vinaře zůstávají stejné jako v loňském roce, jedinou změnou je to, že vinař předloží spolu s přihláškou tři zapečetěné vzorky, z nichž jeden bude sloužit pro případnou kontrolu. Stejně jako v předchozích ročnících přijímá přihlášky a vzorky Národní vinařské centrum ve Valticích – kontaktní e-mail narodni@vinarskecentrum.cz, tel. 519 352 072. POS materiály pro vinaře budou k dispozici tamtéž, a to od pondělí 22. 10. Dne 11. 10. proběhnou tiskové konference v Brně a Praze, ve stejném termínu bude spuštěna plná verze aktualizovaných oficiálních webových stránek www.svatomartinskevino.cz. Vinařský fond bude opět zajišťovat Svatomartinské košty v Brně a Bratislavě – informace k těmto aktivitám s možností přihlášení budou rozeslány opět mailingem z webu vinazmoravy.cz a Svazu vinařů, a to po ukončení hodnocení svatomartinských vín (letos proběhne hodnocení 25. 10. a 1. 11.). Další informace v osmém čísle zpravodaje.

Pozvánky na akce konané s podporou Fondu v říjnu 2012 4.–6. 10.

Hustopeče

Burčákové slavnosti

Valtice

Valtické vinobraní

Uh. Hradiště

Na kole vinohrady Uherskohradišťska

11.–14. 10.

Olomouc

Dny moravských vín

12.–15. 10.

Daejeon (Korea)

prezentace vinařů z České republiky na potravinářském veletrhu

Bořetice

Běh za bořetickým burčákem

Praha

Královský košt

18. 10.

Č. Budějovice

Královský košt

20. 10.

Hustopeče

Královský košt

23. 10.

Ostrava

Královský košt

Valtice

Sommelier 2013/B

6. 10.

13. 10.

23.–26. 10.

Info z akcí podpořených VF v letošním roce V této části vás budeme stručně informovat o vyhodnocení akcí podpořených VF, tak jak nám je zasílají průběžně jejich organizátoři spolu s vyúčtováním. Název (typ) akce

Termín

Místo

2., 15. 3.

Šardice

Lektor Ing. Josef Balík, velký zájem ze strany účastníků

5 000 Kč

Po kobylských uličkách za vínem

28. 4.

Kobylí

2. ročník, 20 sklepů, 211 návštěvníků

40 000 Kč

Výstava vín

5. 5.

Ždánice

20. ročník, 600 vzorků, 19 komisí

8 000 Kč

Růžový máj – Májové slavnosti růžového vína

12. 5.

Praha

1. ročník akce, 19 vinařů, cca 5 000 návštěvníků, paralelně farmářské trhy

50 000 Kč

Přehlídka šampiónů výstav Mikroregionu Hustopečsko

26. 5.

Starovičky

2.ročník, nárůst návštěvníků oproti prvnímu ročníku, pozitivní spolupráce vin. spolků

15 000 Kč

Mikulovské vinné trhy

26. 5.

Mikulov

1 500 návštěvníků, nebodovaná přehlídka

20 000 Kč

1.–2. 6.

Znojemsko

Návštěva vinařů a prohlídka vinic v obcích na Znojemsku (Nový Šaldorf, Tasovice, Vrbovec, Hostěradice a další) pro milovníky vín, novináře

50 000 Kč

Den otevřených sklepů

9. 6.

Brumovice

12 sklepů, přes nepřízeň počasí na 100 návštěvníků (i ze Slovenska)

16 000 Kč

Otevřené sklepy

7. 7.

Přítluky

1. ročník, 12 otevřených sklepů, 400 návštěvníků

40 000 Kč

Senzorické hodnocení vín – školení degustátorů

Putování za znojemským veltlínem

Info k akci

Podpora

… a na závěr něco málo z historie Vinařského fondu – tentokrát rok 2008 Tématem komunikační kampaně bylospojenívínas národnímitradicemi, pojatými moderním způsobem. Vizuál dokresloval slogan„To nejlepší z našich tradic střežíme pro vás“ Fond zajistil první společnou expozici ČR na veletrhu Danubius Gastro v Bratislavě – prezentovalo se celkem 12 vinařských firem Film Bobule, jehož partnerem byl Fond, potažmo značka Vína z Moravy… se stal třetím nejnavštěvovanějším filmem roku Rada Fondu v průběhu roku řešila otázku návratných částí podpor, které byly poskytnuty vinařům na výsadbu

nebo obnovu vinice v letech 2003–4. Protože z politických a ekonomických důvodů nebylo realizovatelné odpuštění těchto částek, hledala Rada jiné možnosti, jak vinařům situaci ulehčit – nakonec se podařilo zajistit posunutí splátek podpor o další čtyři roky, což znamená, že vinaři, kteří vysadili v roce 2003, budou první splátku platit až v roce 2013 (původně 2009) a vinaři s výsadbou v roce 2004 pak začnou své závazky splácet od roku 2014. Prostředky návratné části podpory Vinařský fond vrací Ministerstvu zemědělství Na základě novely vinařského zákona se navýšil počet členů Rady Vinařského fondu z 9 na 11. Novým předsedou Rady se pak na další čtyři roky stal pan Ing. Milan Venclík. … a příště rok 2009

© Vinařský fond, 2012. Jakékoliv náměty k obsahu Elektronického zpravodaje VF zasílejte na adresu zpravodaj@vinarskyfond.cz. Připomínky k činnosti Vinařského fondu můžete zasílat na info@vinarskyfond.cz. Pokud si přejete nadále odebírat Elektronický zpravodaj VF, registrujte se na stránkách www.vinarskyfond.cz. Na těchto stránkách naleznete také další informace o struktuře a činnosti Vinařského fondu.

508

Vinařský obzor (10/2012)

Sklepní hospodářství

Patrik Burg Pavel Zemánek Ústav zahradnické techniky, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

Lahvovací linky ve vinařských provozech

Foto P. Burg

Lahvování vína představuje z pohledu vinařské praxe významný technologický proces vedoucí ke konečné ﬁnalizaci vína, která přispívá k jeho lepší prodejnosti na trhu. Přestože se na trhu objevují stále častěji nové druhy obalů, např. PET láhve, obaly TETRA Pack, hliníkové plechovky a další, zaujímají i nadále výsadní postavení tradiční skleněné láhve. Důležitým momentem před lahvováním je správná příprava vína. Ta spočívá v jeho chemicko-fyzikální a mikrobiologické stabilizaci, tak aby nedošlo v průběhu dalšího vývoje vína v láhvi k negativním změnám, např. vypadávání vinného kamene, vzniku bílkovinných zákalů, sekundární fermentaci. Všechny tyto změny mohou být totiž příčinami nežádoucích chuťových i vizuálních změn. Veškeré nedostatky zjištěné až po samotném lahvování vína nelze navíc vůbec nebo jen s velkými obtížemi napravit. Lahvovací linky jsou využívány při ﬁnalizaci vína a tvoří nedílnou součást technologického vybavení u středních a velkých vinařských provozů. Pouze ty jsou schopny zabezpečit jejich efektivní provoz, protože tyto linky představují investičně a provozně velmi nákladná zařízení. Z hlediska konstrukčního uspořádání jsou moderní linky tvořeny vykladačem lahví (depaletizátorem), systémem dopravníků, které jednotlivé funkční části linky vzájemně propojují, rinserem nebo myčkou lahví, plnicí jednotkou, zátkovacím a etiketovacím zařízením. K dalším součástem patří zařízení pro detekci čistoty lahví, plnosti a kompletnosti adjustáže, zařízení pro skupinové balení lahví a jejich paletizaci, příp. dopravník palet a další příslušenství, jak naznačuje obr. 1. Lahvovací linky se rozdělují na mobilní a stacionární. Obě skupiny zařízení musí Foto P. Burg

Foto prospekt výrobce

1 Schéma stacionární linky pro plnění a lahvování vína

2a Schéma činnosti gravitačního plnění lahví 1 – rám plničky, 2 – odkapávací žlab, 3 – plněná láhev, 4 – přívod vína z tanku, 5 – víno v zásobníku plničky, 6 – plovákový uzávěr, 7 – plnicí jehla, 8 – pružina, 9 – pryžové těsnění

2b Gravitační plnička lahví

splňovat nejvyšší hygienické normy a musí umožňovat snadnou údržbu a sanaci. Pro zajištění správné funkčnosti a dostatečné výkonnosti musí také umožňovat snadnou obsluhu a vzájemnou synchronizaci všech funkčních částí. Z hlediska materiálového provedení jsou linky vyráběny z nerezové oceli v kombinaci s dalšími chemicky odolnými a snadno sanovatelnými materiály, jako je plast, pryž a sklo. Kvalitní materiálové řešení je jedním ze základních předpokladů jejich dlouhé životnosti. Mobilní lahvovací linky jsou v podmínkách ČR využívány poměrně krátkou dobu. Systém těchto linek je ve větší míře rozšířený zejména ve vyspělých vinařských státech (Itálie, Rakousko, Německo), kde jsou tato zařízení běžně provozována formou

Vinařský obzor (10/2012) 509

Foto P. Burg

Foto prospekt výrobce

Sklepní hospodářství

3b Vakuová plnička lahví

3a Schéma činnosti vakuového plnění lahví 1 – zásobník vína, 2 – přívod vína s ﬁltrem, 3 – plněná láhev, 4 – těsnění, 5 – plnicí ventil, 6 – pružina se stavitelným dorazem, 7 – mechanismus ovládání ventilu, 8 – odvod vzduchu a nadbytečného vína, 9 – zásobník plničky, 10 – vývěva

služby. Pro uživatele tak odpadají vysoké investice do potřebného technologického vybavení (hala, stroje a zařízení). Mobilita linek vychází z jejich progresivního konstrukčního uspořádání, díky němuž jsou jednotlivé technologické části linky umístněny společně na dopravním prostředku (návěs, nákladní automobil). Potřebná půdorysná plocha u cílového uživatele má délku 8–12 m a šířku 2–2,5 m. Podmínkou není uzavřený nebo zastřešený prostor, vyhovuje dostatečně velká zpevněná plocha, která umožní bezproblémový příjezd dopravního prostředku i pomocné manipulační techniky (paletovací a vysokozdvižný vozík). Jednotlivé části linky tvoří především ﬁltrační zařízení, zařízení pro sterilizaci, plnění, zátkování a etiketování lahví. Pořizovací cena se u těchto linek pohybuje kolem 3–5 milionů korun. Linka umožňuje plnění lahví o velikosti 0,25–2,0 l. Denní výkonnost linky činí 25 000–40 000 lahví, tj. asi 3 000–5 000 lahví o objemu 0,75 litru za hodinu. Cena za plnění závisí zpravidla na poptávce na trhu a je vztažena na počet naplněných lahví (běžně 0,1–0,4 eura). Stacionární plnicí linky převládají a představují v porovnání s linkami mobilními investičně mnohanásobně nákladnější zařízení. Vedle konstrukční a technické náročnosti těchto zařízení navyšují jejich cenu další investice spojené s výstavbou a údržbou stáčíren. Investiční náklady se tak běžně pohybují v řádech několika milionů až desítek milionů korun. Výkonnost těchto zařízení se pohybuje v rozmezí 3 000 až 100 000 naplněných lahví za hodinu. Směnová výkonnost linky pak činí 25 000 až 800 000 lahví. V expedičních špičkách (Ve-

likonoce, Vánoce) není výjimkou ani vícesměnný provoz linek. Monoblok Ze schématu na obr. 1 je patrné, že větev přísunu lahví je sestavena z depaletizátoru, může zahrnovat vyplachovačku lahví, kontrolní zařízení čistoty lahví a příslušné dopravníky. Větev přísunu plněného vína sestává ze zásobní nádrže a ﬁtru, přes který je víno vedeno do zásobníku plničky. Obdobně větev skupinového balení, které se provádí zpravidla do kartonů nebo do přepravek, je sestavena ze standardních částí, zejména z manipulátorů, vkladačů, stohovačů, paletizátorů a dalších. U všech těchto zařízení se v různé míře využívá automatizačních a kontrolních prvků, především elektromagnetických a tlakových ventilů, popř. optoelektronických snímačů aj. Vlastní plnicí část linky musí zajistit naplnění láhve na nastavenou a přesnou výšku hladiny, uzavření láhve potřebným typem uzávěru s provedením záklopky a nalepení etiket. Tyto operace jsou výrobci běžně slučovány do propracovaných automatizovaných systémů, označovaných jako monobloky (obr. 1). Uživatelé mohou běžně kombinovat použití plnicího monobloku s ručním přísunem a odběrem lahví, nebo sestavit kompletní lahvovací linku s využitím manipuátorů, paletizátorů a dalších zařízení. Určující je vždy množství produkce. Plnicí zařízení Za nejdůležitější součást lahvovacích linek je považováno plnicí zařízení, které umož-

ňuje přesné nadávkování vína do láhví. Podle principu činnosti se plnicí zařízení rozdělují na hladinová (výšková) a objemová (průtoková). Hladinové plničky představují z pohledu vinařské praxe nejzastoupenější skupinu zařízení, která mohou pracovat při standardním tlaku, podtlaku nebo přetlaku. Plnění za atmosférického tlaku (beztlakové, gravitační plnění) využívají konstrukčně nejjednodušší typy plniček, které staví na principu gravitace a vyrovnání tlaku mezi zásobníkem vína a plněnou láhví (princip spojených nádob). Kapalina je ze zásobníku dopravována do láhve samospádem pomocí plnicí jehly (obr. 2, obr. 3). Jehla je k plnicí jednotce uchycena pohyblivě a je udržována ve výchozí poloze pomocí pružiny. Zahnutý opačný konec plnicí jehly, který je opatřen pryžovým těsněním, tak dosedá na stěnu zásobní nádrže a uzavírá průtok vína. Hlavním nedostatkem těchto plniček je obtížné dodržení stálé hladiny vína v plněných lahvích a požadavek na zaplnění jehly vínem při zahájení plnění (přisávání). Konstrukčně náročnější skupinu představují plnicí zařízení využívající princip podtlaku, tzv. vakuové plnění. Ve vinařské praxi jsou nejčastěji využívány plničky jednokomorové nebo tříkomorové. Součástí těchto zařízení je vývěva vytvářející potřebný podtlak, jehož hodnota je o 0,03–0,05 baru menší než hodnota atmosférického tlaku. Potřebný podtlak je vytvářen jednak v zásobníku vína, ale také v plněné láhvi po jejím přitlačení k plnicímu ventilu. Díky podtlaku je z láhve odsán vzduch a v zásobníku i v láhvi vzniká stejný podtlak. Víno je ze zásobníku plněno podtlakem do láhve a jeho hladina stoupá až k jehle na odvod vzduchu. Úroveň hladiny se nastavuje pomocí stavitelného dorazu pružiny. Jakmile se láhev od ventilu oddálí, plnicí ventil se uzavře a víno, které zůstane v odvzdušňovací trubce je pomocí podtlaku odsáto do zásobníku. Při vakuovém plnění nelze plnit prasklou láhev, protože nemůže být vytvořen potřebný podtlak (obr. 3a, obr. 3b). Na obr. 4 je schéma jednokomorového vakuového plnění. Komoru propojenou na

Vinařský obzor (10/2012)

Sklepní hospodářství

Foto P. Burg

510

Foto P. Burg

4 Schéma činnosti jednokomorového vakuového plnění lahví 1 – zásobní nádrž, 2 – plněné víno, 3 – regulační ventil vývěvy, 4 – plněná láhev, 5 - plnicí hlava pro odvod plynu, 9 – plnicí ventil, 10 – podtlakový kanál s přepadem, 11 – mechanismus ovládání ventilu, 12 – vývěva

5 Schéma činnosti tříkomorového vakuového plnění lahví 1 – zásobní nádrž, 2 – plněné víno, 3 – prostor nad hladinou vyplněný inertním plynem (přetlak), 4 – plněná láhev, 5 - plnicí hlava s těsnícím kroužkem, 6 – středicí ústrojí, 7 – čelisti unašeče láhví, 8 – trubice pro odvod plynu, 9 – plnicí ventil, 10 – jehlový ventil, 11 – mechanismus ovládání ventilu, 12 – komora CO2 s regulačním ventilem, 13 – podtlaková komora s regulačním ventilem, 14 – komora inertního plynu s regulačním ventilem

vývěvu s kanálem ovládaným regulačním ventilem zde znázorňuje přepadové potrubí uvnitř zásobní nádrže. Vlastní komora bývá provedena v tělese plničky. Při plnění je láhev přesně ustavena pomocí středicího a těsnicího kroužku v hlavě plničky. Ventil otevírá podtlakové potrubí a přes jehlu odsává vzduch z láhve. Bezprostředně se otevírá plnicí ventil a víno je podtlakem přisáváno do láhve. Po dosažení hladiny nastavené koncem jehly je pomocí vývěvy přebytečné víno odsáváno a přepadem odchází do zásobní nádrže plničky. V této fázi je již plnicí ventil uzavřen. Systém tříkomorového plnění (obr. 5) zajišťují v současnosti konstrukčně nejnáročnější skupiny plnicích zařízení. Při plnění je z láhve nejprve odsát vzduch, následuje její oplach pomocí inertního plynu (CO2 nebo N2). V další fázi se provádí odsávání plynu a vyrovnání tlaku. Následuje plnění láhve vínem přes plnicí ventil. Vytlačený plyn uniká do samostatné, oddělené nádoby. Plnění je ukončeno přívodem inertního plynu nad hladinu vína v láhvi. Plnění přetlakové (obr. 6) využívá předplnění láhví plynem (zejména CO2) o stejném nebo vyšším tlaku, než který je v zásobníku plničky nad hladinou vína. Tento princip plnění je využíván např. při výrobě perlivých vín. Hlavní částí plničky je plnicí ventil, který je ovládán mechanickým nebo pneumatickým ventilem vytvářejícím tři dopravní cesty. Nejprve se přivádí tlakový plyn ze zásobníku do láhve. Po vyrovnání tlaků přitéká do láhve víno, které vytlačuje plyn zpět do zásobníku a současně se sytí. Po naplnění je tlak plynu v láhvi vyrovnán s tlakem atmosférickým. Průtokové (objemové) plničky využívají měření průtoku vína pro přesné dávkování plněného objemu. Průtok se určuje na základě magneticko-induktivního principu, který využívá změny vodivosti proudící kapaliny s její rychlostí (Faradayův zákon). V magnetickém poli, které je vytvářeno cívkou, se pohybují elektricky nabité částice, tedy ionty a elektrony obsažené ve víně. Vznikající indukované napětí je detekováno dvojicí izolovaných měřicích elektrod a jeho hodnota proporcionálně odpovídá průtokové rychlosti. Při známém průřezu dávkovací jehly je pak možné přesně stanovit průtočné množství. Dávkovací ventily jsou ovládány na základě časového úseku potřebného k naplnění daného objemu v láhvi. Předností tohoto zařízení je vysoká přesnost dávkování, která nezávisí na objemových odchylkách plněných láhví. Zařízení je tvořeno měřicím potrubím s elektricky nevodivou povrchovou plochou, na potrubí je upevněna cívka a elektrody, které jsou v přímém kontaktu s protékající kapalinou (obr. 7). Napětí indukované při průtoku je převáděno snímačem na impulzy (např. 5 impulzů = 1 ml).

Vinařský obzor (10/2012) 511

Foto P. Burg

Sklepní hospodářství

7 Schéma činnosti magneticko-induktivního snímače 1 – potrubí, 2 – izolační (nevodivá) vrstva, 3 – cívka, 4 – elektrody, v – měřená rychlost protékajícího vína, D – průměr potrubí, U – měřené napětí

6 Schéma činnosti přetlakového plnění lahví 1 – plněná láhev, 2 – ochranný kryt, 3 – středicí hlava s těsnicím kroužkem, 5 – plnicí ventil, 6 – tlaková nádržka, 7 – tlaková hadice, 8 – tlaková láhev

Na obr. 8 je znázorněno schéma činnosti průtokového (objemového) plnění lahví. Víno je plněno ze zásobní nádrže přes plnicí ventil ovládaný procesorem. Zahájení a ukončení plnění je řízeno na základě informace o okamžitém průtoku vína přes magneticko-indukční snímač. Přísun lahví v plnicích linkách Z provozního hlediska lze plnicí linky odlišit také podle způsobu přísunu lahví. Ten je zabezpečován přímým (lineárním) nebo oběžným (kruhovým) způsobem.

Linky s lineárním přísunem lahví jsou zpravidla řazeny do skupiny linek s nízkou výkonností, která se běžně pohybuje na úrovni 3000–12 000 (30 000) lahví za hodinu. Při plnění jsou seřazené láhve přiváděny pomocí pásového dopravníku k plničce, odkud jsou po naplnění v lineárním směru opět odváděny. Pohyb dopravníku je zpravidla krokový s ohledem na počet plnicích ventilů plničky (4–12). Láhve na dopravníku jsou pak seřazeny do stejného rozestupu např. pomocí synchronizačního šneku. Pro zvýšení výkonnosti mohou být tyto linky řešeny také jako dvojité. V tom případě jsou láhve střídavě plněny na levé a pravé straně plničky a střídavě odváděny. Linky s oběžným přísunem lahví (obr. 9) jsou charakteristické výrazně vyšší výkonností, která dosahuje 36 000–80 000 lahví za hodinu. Láhve jsou pomocí dopravníku přisouvány k zaváděcímu kolu opatřenému polokruhovými výřezy, pomocí kterých jsou postupně naváděny, vystředěny a uchy-

ceny pod plnicí ventil pomocí unašečů. Plnicí hlavy plničky vykonávají rotační pohyb společně se zaváděcím kolem. Během otáčky tak dojde k odsávání vzduchu, naplnění lahve inertním plynem, naplnění vínem a podle konstrukční úrovně i k vyplnění prostoru nad hladinou inertním plynem. Naplněné láhve jsou přivedeny k zátkovaččce a etiketovačce, odkud jsou pak uvolněny, uloženy na dopravník a posouvány k expedici. Plnění vína do obalů představuje technologický proces, který slučuje současně několik pracovních operací. Jedná se o přísun, dávkování a plnění vína stejně jako o přísun obalů (lahví). Lahvovací linky jsou charakteristické kontinuálním způsobem provozu, podle konstrukční úrovně a investiční náročnosti jsou sestavovány do různých celků, jejichž základem je vždy plnicí monoblok. Ten může být doplněn řadou dalších zařízení, která potom určují stupeň automatizace celé linky. Z tohoto pohledu rozlišujeme plnicí linky manuální, poloautomatické nebo plně automatické.

Foto prospekt výrobce

Foto P. Burg

Kontaktní adresa: doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, Ústav zahradnické techniky, Valtická 337, 691 44 Lednice

8 Schéma činnosti průtokového (objemového) plnění lahví

9 Linka s oběžným přísunem lahví

512

Vinařský obzor (10/2012)

Obchod vínem

Jiří Sedlo Velké Bílovice

Zahraniční obchod České republiky s vínem ve vinařském roce 2011/2012 Dovoz vína do ČR trvale narůstá. Zatímco u sudového vína jde spíše o množství podle situace na trhu, plně to platí od vstupu ČR do EU pro víno lahvové. U sudového vína jsou sice menší výkyvy v dováženém objemu, ale nekopírují přímo množství u nás sklizených hroznů. V případě lahvového vína jsou meziroční odchylky minimální a trend je stále narůstající podle polynomické rovnice uvedené v grafu. Znamená to, že dynamika nárůstu dovozu lahvového vína se zvyšuje. V roce 2004/2005 bylo dovezeno 1,26 mil. hl vína, v roce 2011/2012 to již bylo 1,48 mil. hl. Zatímco lahvové víno se v roce 2004/2005 podílelo na celkovém objemu dovozu 36,5 %, v roce 2011/2012 to již bylo 57 %. Poměr dovozu sudového a lahvového vína se tak během posledních osmi let téměř obrátil.

Graf 1 Dovoz vína do ČR y = 4,381x2 + 19,952x + 435,5 R2 = 0,9471

900 800

Množství (tis. hl)

700 600 500 400 300 200 100 0 2004/05

2005/06

2006/07

2007/08

2008/09

2009/10

2010/11

2011/12

2009/10

2010/11

2011/12

Vinařský rok Sudové

Lahvové

Graf 2 Vývoz vína z ČR 180 160 140 Množství (tis. hl)

Roste ale i vývoz vína z ČR, a to jak lahvového, tak sudového, i když v případě sudového se vrátil o dva roky zpět. Nárůst vývozu lahvového vína je dynamický, ale méně než v případě dovozu. Vzhledem k tomu, že v posledních letech vyvážíme asi 1/3 objemu naší produkce jako sudové víno na Slovensko, odkud přibližně stejné množství sudového vína dovážíme, je to trošku podezřelé. U lahvového vína je menší pravděpodobnost pančování v dovážejícím státě a tím znehodnocení značky vín z ČR. Pro trvalý růst exportu je pro nás tedy důležitější růst vývozu lahvového vína, a to i proto, že nemáme dostatek hroznů pro pokrytí tuzemské spotřeby vína. Za posledních 5 let po vstupu ČR do EU se zvýšil náš export lahvového vína na dvojnásobek, v minulém vinařském roce poklesl a nyní dosáhl 2,5násobku roku 2004/2005. V relativním vyjádření poměru dovozu a vývozu tvořil náš objem exportu lahvového vína v roce 2004/2005 jen 8,5 % dovozu stejné komodity a za sedm let se tento poměr zvýšil na 11,5 %. U sudového vína je situace úplně jiná, ale jde o extenzivní směr expanze. Prakticky z nuly se po sedmi letech vyvezlo 130 tis. hl sudového vína, tj. přibližně 1/5 veškeré naší produkce nebo 22 % toho, co jako sudové víno dovezeme. Vzhledem k průměrným cenám našich hroznů (2011: 17,30 Kč/kg) a vyváženého sudového vína (2011/2012: 13 Kč/l) je zřejmé, že exportované sudové víno nepochází z ČR, jde o reexport, jsou-li transakce „čisté“ a statistika odpovídá skutečnosti. V posledních sedmi letech se zvýšil náš export vína ze 40 tis. hl na 230 tis. hl, avšak právě v důsledku enormního nárůstu vývozu polotovaru – sudového vína. V roce 2011/2012 jsme vyvezli víno v objemu při-

120 100 80 60

y = 0,7107x2 + 1,5202x + 35,461 R2 = 0,9032

40 20 0 2004/05

2005/06

2006/07

2007/08

2008/09

Vinařský rok Sudové

Lahvové

Obchod vínem

Rok

Dovoz

Vývoz

Rozdíl

2004/2005

−2603

144

−2459

2005/2006

−2379

156

−2223

2006/2007

−2498

233

−2265

2007/2008

−3273

367

−2906

2008/2009

−3150

392

−2758

2009/2010

−3175

453

−2722

2010/2011

−3525

506

−3019

2011/2012

−3616

559

−3057

Graf 3 Dovoz vína do ČR 700 600 500 Množství (tis. hl)

bližně 1/3 tuzemské produkce vína. V roce 2004/2005 jsme byli čistým dovozcem (dovoz – vývoz) 1,22 mil. hl vína a v roce 2011/2012 tento rozdíl činil přibližně stejný objem (1,253 mil. hl). Mezitím narostla i naše produkce a taky spotřeba vína. Vývoj obchodní bilance s vínem v ČR byl v posledních letech následující (v milionech Kč):

400 300 200 100 0 2004/05

Itálie

Záporné saldo zahraničního obchodu ČR tedy již podruhé přesáhlo tři miliardy korun ročně a nadále roste. Hodnota ročně spotřebovaného vína na našem trhu (spolu s tuzemskou produkcí a s přidanou hodnotou dovezeného sudového vína) se pak blíží šesti miliardám korun. Objem dovozu vína podle zemí se příliš nemění, značný nárůst je ale patrný v prvních letech po vstupu ČR do EU v případě Itálie a Slovenska. Naopak druhou pozici na našem trhu vyklidilo Rakousko, které v minulosti dodávalo především levné sudové víno. Na této pozici se v posledních letech střídá Španělsko a Maďarsko. Na třetí je pak Slovensko. Zdvojnásobil se i dovoz vína z Chile, ale později zase klesl na počáteční úroveň. Během sedmi let se zvýšil o 96 % dovoz z Německa a z Francie o 85 %, ve všech těchto případech se dováží především lahvové víno. Nejvíce ﬁnančních prostředků za dovezené víno v roce 2011/2012 skončilo opět v Itálii (téměř miliarda korun) a pak následuje tradičně Francie (přibližně 0,6 miliarGraf 4 Dovoz vína do ČR v roce 2011/2012 celkem (1,483 mil. hl) Srbsko 8%

Ostatní 10 %

Německo 4%

Itálie 30 %

Makedonie 5%

2006/07

Španělsko

Slovensko 11 % Maďarsko 8%

2007/08

Slovensko

dy korun). Přitom z Francie se dováží 17 % objemu vína v porovnání s Itálií. Podíl jednotlivých států na objemu celkem dovezeného vína je následující (graf 4). Celkem 79 % objemu vína dovezeného do ČR bylo dodáno z členských zemí EU. Třicet procent objemu dovezeného vína pochází z Itálie, odkud se tak dovezlo menší množství vína než v předcházejícím roce a taky než kolik jsme v roce 2011 sami sklidili. Výrazně se zvýšil objem vína ze Srbska, taky Španělsko zvýšilo svůj podíl, zatímco podíl Maďarska poklesl. Při pohledu z více zorných úhlů nemusí být neoprávněná domněnka, že Maďarsko a především Slovensko se stávají postupně prostředníky v obchodu se sudovým vínem mezi ČR a Itálií. Sudového vína bylo dovezeno 587 tis. hl za 796 mil. Kč. Značně se zvýšil dovoz z Makedonie a snížil import ze Španělska, Rakouska a Chile. Podíl jednotlivých států můžeme pozorovat na grafu 5. Lahvového vína bylo dovezeno přibližně jako v předcházejícím roce, tedy 841 tis. hl za cenu vyšší o 256 milionů Kč, tzn. v hodnotě 2,487 miliardy Kč. Z uvedené ﬁnanční Graf 5 Dovoz sudového vína do ČR v roce 2011/2012 (587 tis. hl)

JAR 2% Srbsko 3%

Maďarsko 11 %

2008/09

2009/10

Maďarsko

2010/11

Francie

2011/12

Chile

Německo

Ostatní 8%

Itálie 40 %

hodnoty putovalo 0,60 miliardy Kč do Itálie a 0,44 miliardy Kč do Francie. Francie nám tak dodávala lahvové víno při průměrné ceně 68 Kč/l. Španělsko spolu s Itálií nám dodalo 48 % objemu dováženého lahvového vína, na nečlenské státy EU zbývá 21 % a 0,5 miliardy Kč. Víno vyvážíme prakticky jen na Slovensko. Z 230 tis. hl exportovaného vína za 559 mil. Kč tam skončilo 211 tis. hl za 442 mil. Kč. Na druhém místě je Polsko s 8,2 tis. hl za 53 mil. Kč. Do Nizozemska jsme vyvezli 21 hl za 1,0 mil. Kč. Na třetím místě bylo Rumunsko s 3,1 tis. hl za 14 mil. Kč Sudového vína bylo vyvezeno 130 tis. hl za 169 mil. Kč, téměř vše na Slovensko za 167 mil. Kč. Lahvové víno v množství 97 tis. hl za 363 mil. Kč bylo exportováno především na Slovensko (80 tis. hl za 264 mil. Kč = 33 Kč/l) a do Polska (7,8 tis. hl za 48 mil. Kč = 61,50 Kč/l). Do Nizozemska se vyvezlo 11 hl za 159 tis. Kč = 145 Kč/l. Do budoucna by mohla být zajímavá Čína se současným odběrem 1,3 tis. hl za 9,7 mil. Kč (75 Kč/l). Vzájemné obchodní vztahy se Slovenskem v komoditě víno trvale narůstají, po Graf 6 Dovoz lahvového vína do ČR v roce 2011/2012 (841 tis. hl)

Bulharsko 3% Moldavsko 3%

Srbsko 11 %

Ostatní 5% Itálie 23 %

Chile 3% Německo 5%

Španělsko 6%

Francie 5% Španělsko 17 %

2005/06

Rakousko

Makedonie 13 %

Moldavsko 2%

Vinařský obzor (10/2012) 513

Slovensko 7% Slovensko 17 %

Maďarsko 6%

Španělsko 26 % Francie 8%

514

Vinařský obzor (10/2012)

Obchod vínem

Graf 7 Obchod vínem se Slovenskem 250

Množství (tis. hl)

200 y = –5,5952x2 + 65,857x – 8,9286 R2 = 0,8914 150

100 y = –2,6369x2 + 56,482x – 50,054 R2 = 0,9414 50

0 2004/05

2005/06

2006/07

2007/08

2008/09

2009/10

2010/11

2011/12

Vývoz

Dovoz

Graf 8 Vývoz vína do Polska 50 40 30

y = 1,1006x1,8301 R2 = 0,9263

20 y = 0,245x1,82 R2 = 0,944

10 0 2004/05

2005/06

Mil. Kč

2006/07

2007/08

2008/09

2009/10

2010/11

2011/12

Tis. hl

Graf 9 Obchod s vínem s Nizozemskem 100 0

2008/2009

2009/2010

2010/2011

2011/2012

–100 –200 –300 –400 –500 –600 –700 –800 –900 Vývoz (v hl)

Vývoz (v 10 000 Kč)

vstupu do EU jsme první čtyři roky více vína dováželi, nežli vyváželi. A narůstající dovoz byl kopírován růstem exportu.

Dovoz (v hl)

Dovoz (v 10 000 Kč)

V roce 2008/2009 poprvé přesáhl vývoz dovoz, ve vinařském roce 2009/2010 byla obchodní bilance měřená objemem vína

vyrovnaná. Přibližně v tom roce se z hlediska dovozu vína ze Slovenska do Česka změnil růstový trend na klesající. V roce 2010/2011 jsme poprvé dosáhli výrazného obchodního přebytku ve výši 63 tis. hl. Ve finančním vyjádření jsme dovezli víno za 262 mil. Kč a vyvezli za 434 mil. Kč, tedy při pozitivní obchodní bilanci ve výši 172 mil. Kč. Ve vinařském roce 2011/2012 činil náš obchodní přebytek obdobnou částku, 181 mil. Kč. Přesto se zde projevuje jeden dlouhodobější problém v obchodu se sudovým vínem: Na obou stranách je obchodováno víno, které buď nepochází z daného státu, nebo se jedná jenom o obchod „papírový“ pro získání původu vína, případně o obě varianty. Stačí si porovnat ceny hroznů v obou státech a ceny obchodovaného sudového vína. Celý problém začal v roce 2007 a vyvrcholil v roce 2010, od té doby množství takto obchodovaného sudového vína vzájemně vyměňovaného mezi Slovenskem a Českem klesá. Asi je nyní vhodná doba k tomu, aby se jednotlivými obchodními případy mezi Českem a Slovenskem ve věci sudového vína začaly zpětně zabývat příslušné kontrolní orgány. Podrobnější údaje o vývoji vývozu sudového vína z ČR (prakticky jen na Slovensko) viz graf 2. Obdobně se vyvíjel dovoz tohoto vína ze Slovenska. Zajímavým obchodním partnerem je pro nás také Polsko. Vývoz trvale exponenciálně roste v hodnotovém i objemovém vyjádření. Ale ve vinařském roce 2008/2009 jsme vyvezli jen 1/10 lahvového vína, zbytek tvořilo víno sudové. Takže i když se zvýšil objem vývozu, množství získaných finančních prostředků se snížilo. V roce 2009/2010 bylo vyvezeno z 90 % lahvové víno a tak, i když objem poklesl, hodnota se zvýšila. V roce 2010/2011 narostl objem i hodnota, podíl lahvového vína činil již 97 %. Nárůst pokračoval i v roce 2011/2012, kdy podíl lahvového vína dosáhl 95 %. Do Nizozemska bylo v roce 2011/2012 vyvezeno 21 hl vína za 1,0 mil. Kč, v roce 2010/2011 to bylo celkem 47 hl vína za 784 tis. Kč a v roce 2009/2010 jen 8,0 hl za 91 tis. Kč. Vývoj obchodu s vínem mezi Českem a Nizozemskem uvádí graf 9. Z grafu je patrné, že ani po několika letech investování do nizozemského trhu jsme prakticky nic nezískali. Před zahájením podpory jsme vyváželi větší objem vína než nyní. Ve finančním vyjádření činil vývoz vína před zahájením podpory 620 tis. Kč, v prvním roce 350 tis. Kč, ve druhém 550 tis. Kč a v roce 2011/2012 1 mil. Kč. Bez podpory by byl vývoj zřejmě obdobný. Vzhledem k výši podpory jsme dodávali víno do Nizozemska prakticky zdarma. Dopadli jsme podobně jako rakouští vinaři na našem trhu, z kterého nakonec asi po pěti letech vycouvali. Zde by bylo vhodné obdobné řešení, čím dříve, tím lépe.

Vinařské aktivity

Vinařský obzor (10/2012) 515

Vinice, víno a zdravotní turistika Při pohledu na krásu a pohodu obklopující stovky hektarů moravských a českých vinic člověka napadne příjemné posezení u skleničky dobrého vína s dobrou náladou. Málokdo si však uvědomuje, že víno přináší radost a pohodu duši, ale dokaže potěšit i tělo, a dokonce povzbudit zdraví. Je sice pravda, že nejvíce proslavenou složku vína – resveratrol – dnes najdete v regálech většiny prodejen potravinových doplňků, ale využití mnohých dalších vlastností vinných hroznů pro zdraví, vzhed a celkovou pohodu – tedy WELLNESS na sebe mnohde stále nechává čekat. Pro mnohé je wellness stále cizokrajnou novinkou a jedním z trendů, který rychle přichází a opět odchází. Nicméně si myslím, že některé z novinek tohoto nového oboru nejsou bez zajímavosti a stojí vinařům za zamyšlení. Jako každý rok v různých koutech světa se letos v červnu konala konference GSWS (Global Spa and Wellness Summit) v coloradském Aspenu. Pro ty, kterým tento název nic neříká: GSW summit je každoroční setkání těch, kteří globálně hýbou dnes 120miliardovým wellness průmyslem (a hotely) pro zdraví, krásu a samozřejmě i turismem s novým trendem spojeným. Než uvedu některé z dnes všeobecně známých a historií a výzkumem potvrzených vlastností vinných hroznů na lidské tělo, duši a zdraví, dovolím si uvést některé z informací, které nabízejí nový pohled na lepší využití potenciálu a produktu moravských a českých vinic. Studiem a průzkumem obrovského a stále narůstajícího wellness trhu se v loňském roce zabývala celá řada renomovaných agentur, které se shodují na tom, že přes stále neuspokojivou globální ekonomickou situaci i v minulém roce došlo nejen k nárůstu počtu těchto zařízení, ale zvyšil se i počet lidí, které zaměstnávají a došlo rovněž k malému (2,3%) nárůstu průměrných zisků. Z mnoha údajů si dovolím uvést výsledky agentury Euromonitor International, která studovala wellness trhy nejen v Severní Americe a v Asii, ale především v Evropě, jmenovitě u našich nejbližších sousedů – v Maďarsku a Rakousku. Za nejdůležitější s potenciálním významem pro wellness a spa trh České republiky pokládám: – významný posun od „pampering“ tedy zkrášlování a mazlení, k wellness procedurám a programům, které nabízejí pozitivní změny životního stylu, prevenci onemocnění pomocí „4R“ regenerace, relaxace, rekondice a rejuvenace (omlazení). – zájem o zdraví a prevenci se odráží i ve zvýšeném prodeji zdravých potravin a potravinových doplňků (globální trh v roce 2011 představoval 628 miliard).

– zvyšování průměrného věku populace se obrazí v klientské základně wellness center a spa a nabízí nové příležitosti v nabídce napomáhající zpomalení procesu stárnutí a jeho fyzických důsledků. Potenciál těchto klientů není v marketingových kampaních (historicky zaměřených na mladou krásu) dostačně využíván. Další informace ze zajímavých rozsáhlých výsledků agentury Euromonitor International se vymykají rozsahu tohoto článku a lze je najít na jejich webových stránkách (www.euromonitor.com). Z dalších globálních studií (Smith Travel Research) pro Českou republiku není bez zajímavosti, že narůstá trh prodeje luxusních hotelových pokojů spojených s dokonalou nabídkou spa a wellness služeb. Celá řada studií a komentářů se shoduje v tom, že reklama a propagace wellness a spa a s tím souvisejícího turismu není dostatečně podporována vládami a příslušnými agenturami. Faktem zůstává, že nové informace o vývoji v tomto oboru pronikají pomalu, často jsou zastaralé a neodrážejí současnou situaci. Jak tedy to vše souvisí s vinaři, vinicemi, vinnými hrozny a vínem v České republice? Myslím si, že velice, právě teď, v době, kdy historicky fungující systém lázeňských zařízení prodělává těžkou krizi v rámci nemilostrdně postupujícího omezování zdravotní pojišťovnou hrazených lázeňských služeb. Dnes narůstá a bude neustále narůstat skupina zákazníků/klientů, kteří spa, wellness centra, ale i klasické lázně navštěvují za své vlastní peníze a vyhledávají krátkodobé pobyty, které jim napomohou ke zlepšení zdraví a celkově lepšímu pocitu sebe samého – tedy ve své podstatě hledají wellness. A zde samozřejmě přichází do hry vinné hrozny a víno. Dnes se pochopitelně všichni shodují v tom, že resveratrol, významná součást vinných hroznů, patří k nejvýznamnějším antioxidantům a často je nazýván „faktor dlouhověkosti“. Stovky publikovaných prací dokazují jeho antibakteriální, antiseptické, protirakovinné, paměť povzbuzující a další účinky. Objevují se i práce popisující význam pterostilbenu (látky spojené s produkcí resveratrolu) pro rozvoj nejrůznějších chorob včetně diabetes, arterosklerózy a dalších zánětlivých onemocnění spojených především s procesem stárnutí. Soﬁstikované studie se zabývají významem resveratrolu pro stárnutí kůže a mnozí tento poklad ukrytý ve vinných hroznech pokládají za nejúčinnější látku zpomalující stárnutí.

Není proto divu, že wellness procedury a programy, které využívají víno, vinné hrozny či přímo resveratrol, patří k jedněm z nejnabízenějších a nejoblíbenějších wellness služeb. Nabídku s vínem spojených procedur samozřejmě vždy najdete ve vinařských oblastech v Kalifornii, ve Španělsku, Jižní Africe, Itálii a jinde – pochopitelně ve Francii, která je pokládána za kolébku vinoterapie a za největšího výrobce vinných přípravků pro ošetření těla a obličeje (již od devadesátých let minulého století firma Caudalie tyto přípravky vyrábí a prodává). V posledních deseti letech však vznikly desítky dalších velkých i malých firem, které nejrůznější přípravky z vinných hroznů prodávají – oleje z vinných semen, peelingové přípravky, které jsou kombinací olejů a mletých zrníček, zábalové přípravky krémy a mléka pro ošetření těla a obličeje slibující zpomalení stárnutí a zlepšení zánětlivých procesů. Ve většině spa a wellness center ve vinařkých oblastech najdete nejen širokou nabídku procedur využívajích čerstvé hrozny, ale i produkty přebývající při výrobě vína, vše čerstvé, „natural“ a se specifickými názvy podle druhu použitých hroznů. Chardonnay, Pinot Noir, Kabernet či Merlot najdete v nabídce masáží, koupelí, pedikur a manikur, zábalů, v široké nabídce komplexních anti-aging programů a další nabídce. Samozřejmě nesmí chybět ani sklenička vína či šampaňského. Mnohá wellness centra vznikají přímo v blízkosti vinic. Většina center samozřejmě nabízí i programy pro následné domácí ošetření včetně resveratrolu jako potravinového doplňku. Podobné programy se samozřejmě vyskytují i mimo vinařské oblasti, některá centra uzavírají s producenty vína dlouhodobé smlouvy, zaručující výjimečná práva na víno a vinné produkty určitého jména z vybrané lokality. To vše nabývá na významu právě v době, kdy došlo k významnému posunu nabídky spa a wellness center a měnícímu se složení klientely, tak jak vyplývá z uvedených údajů GSWS. Klíčem k obchodnímu úspěchu není samozřejmě jenom krása vinařských oblastí, víno, vinné hrozny a přípravky vyrobené z těchto podkladů, ale i dokonalý marketing, který dokáže vyhledat správnou klientelu a současně potenciální zákazníky vhodně informovat s využitím veškerých vědeckých informací dokazujících významné účinky těchto produktů na zdraví, lidské tělo a wellness. L. Vacková, Vancouver, Kanada

516

Vinařský obzor (10/2012)

Hodnocení vín

Zbyněk Kopeček Dubňany

Srovnávací hodnocení vín – Ryzlinky rýnské ze Slovácka V minulém čísle časopisu Vinařský obzor jsem psal o práci degustátora. O jeho vědomostech a o srovnání s oborem sommelier. Odezvu jsem samozřejmě čekal, takže to, co se rozpoutalo na různých internetových stránkách a blozích o víně a vinařích, mě nepřekvapilo. Potrefené husy kejhaly a snažily se zesměšnit nejen mě, ale i celou oﬁciální degustátorskou ekipu.

Na to jsem byl připraven. Snad jen jedna reakce debatérům, kteří asi ani můj názor ve VO nečetli: nikde v článku jsem netvrdil, že běžný milovník vína nemůže mok hodnotit a debatovat o něm. Tím by se smysl pití vína a jeho kulturní poslání zhroutilo. Napsal jsem, a za tím si pevně stojím, že neproškolený člověk nemá hodnotit důležité soutěže, ve kterých se prakticky rozhoduje o budoucí ceně hodnoceného vína. Stále

konzumentem a milovníkem vín a který má projetý vinařský svět s cestovními kancelářemi, stejně plnohodnotný jako názor člena komise s platnými zkouškami. Ano, snad na takovém názoru opravdu něco je. Vůbec si nedovolím tvrdit, že profesionální degustátor je vševědoucí a nemůže se splést nebo že se jeho hodnocení vždy liší od názoru běžného konzumenta. Pravdou je, že v mnoha případech, zejména u prů-

mě také mrzí přístup ke vzdělání degustátorů a podceňování jejich kvaliﬁkace. Zazněly názory zpochybňující kvalitu zkoušek, jejich získání či komisi zkoušejících. Ale nikdo z kritiků nenapsal, že si takové zkoušky sám udělá. Že je ochoten riskovat několikatisícový poplatek do (pro něj) nejistého výsledku. Zazněly také názory, že (s prominutím) huby máme všichni stejné, a tak může být názor laika, jenž je příležitostným

Tabulka Ryzlinků rýnských Číslo vzorku

Výrobce

ročník

jakost

cukr

Body NVC

Body W+D

NVC

2011

83,86

Neúčast.

Vinařství Krist Milotice

2011

82,86

Neúčast.

Rodinné vinařství Grmolec Hovorany

2011

80,29

78,88

Víno Škrobák Čejkovice

2011

82,86

78,50

Spielberg, s. r. o., Archlebov

2010

84,00

78,75

Spielberg, s. r. o., Archlebov

2001

84,10

76,63

Vinný sklep Velehrad

2002

82,00

59,63

Abart, s. r. o., Velehrad

1995

84,43

65,88

Vinařství Krist Milotice

2009

84,14

Neúčast.

Rodinné vinařství Košut Prušánky

2011

VzH

84,10

76,75

Vinařství Bunža Bzenec

2010

82,25

76,75

Spielberg, s. r. o., Archlebov

2009

81,92

76,13

Vinařství Štěpán Maňák Žádovice

2011

87,29

Neúčast.

Vinařství Vojtěch Jestřáb Dubňany

2010

84,71

Neúčast.

Spielberg, s. r. o., Archlebov

2007

VzH

81,00

79,50

LIVI, s. r. o., Dubňany

2009

83,00

78,75

Vinařství Krist Milotice

2011

VzH

85,43

Neúčast.

Vinařství Bunža Bzenec

2009

VZH

79,43

74,00

Členové komise porovnávají své výsledky

měrných vín, jsou výsledky hodně podobné. Zkušený degustátor s platným osvědčením je ale hlavně školený na krajní případy. To znamená, aby našel na jedné straně vynikající vína, sebevědomě a jistě je ocenil vysokým hodnocením, anebo na straně druhé našel ve víně vadu či chorobu, a tím pádem bez předsudků toto víno třeba i vyřadil. Ovšem s nutným komentářem a důvodem tohoto vyřazení. Že není jen kritikem za každou cenu, ale i pozitivně naladěným člověkem. Dalším problémem u méně zkušených degustátorů jsou kupříkladu vína ročníková. Porozumět starým vínům, zejména bílým a zejména moravským, potřebuje už opravdu mnoho zkušeností. Někdy na ně není třeba dost času nebo je u degustátorů příliš mnoho předsudků (jinak si hodnocení Ryzlinků rýnských ze Slovácké podoblasti v časopise Wine & Degustation /dále jen W&D/ neumím vysvětlit). Pak jsou výsledky takové, jak ukazuje přiložená tabulka. Právě hodnocení vín komisí údajně nejlepších degustátorů u nás, které proběhlo v tomto celorepublikovém časopise o víně letos na jaře, mě přinutilo zamyslet se nad kvalitou moravských ryzlinků. Zda jsou opravdu tak špatné, že nejlepší z testu dostal bídných 79,5 a údajně nejhorší 59,63 (!) bodů, a to bez jakéhokoliv zdůvodnění?! Hodnocení této komise pravděpodobně probíhalo „u kulatého stolu“ čili skupinově. Tam by se také dala hledat příčina tak nízkého hodnocení. Možná se některý dominantnější člen komise špatně vyspal a negativně ovlivňoval okolí svými zásadními a jistě neomylnými názory. I to se může u takového druhu degustace stát a také se stává. Dal jsem si proto práci a převážnou většinu vín ohodnocených v testu časopisu W&D (některá byla již bohužel vyprodaná) jsem od vinařů z jejich souhlasem získal. Přidal jsem několik vzorků Ryzlinku rýnského i od jiných producentů, aby byla objektivita co největší. V prostorách Národního vinařského centra ve Valticích jsme se sešli ve složení výhradně degustátorů zkušených, s platným osvědčením, znalých dobře technologie výroby vína, charakteristiky moravských ryzlinků s jejich klady i neřestmi. Snažili jsme se být maximálně objektivní. Členové komise byli z širokého okolí, absolutně nezávislí a až na jeden vzorek, který ovšem nebyl na hodnocení W&D, nebyli výrobci těchto vín. Hodnocení proběhlo v de-

gustačním sále, bodovali jsme samostatně v kójích, pomocí počítačového systému NVC, s krajní eliminací. Vína byla nachlazena na předepsanou teplotu a podávána inkognito do odpovídajících sklenic. O tom, že vše bylo naprosto objektivní, svědčí třeba i fakt, že některá hodnocená vína, která se letos zúčastnila soutěží podobných formátů, tam dostala téměř stejný počet bodů jako od nás. Navíc jsme se u některých vzorků s hodnotiteli z W&D téměř shodli. Jenže „téměř“ je velmi relativní. Jako aktivní vinař, účastnící se se svými víny mnoha soutěží, vím, jak zásadní (sice bodově zanedbatelný, avšak velmi důležitý) je pro vinaře rozdíl dvou bodů, a to 79 a 81. Je to právě rozdíl mezi oceněním a pádem do průměru. Většinou jsme tento „rozdíl“, který byl určitě záměrný, dobře zaznamenali. Největší rozpor, jak je patrné i z tabulky, nastal u starších vín. Hodnotitelé z W&D je nemilosrdně zařízli. Nám se zdálo zejména víno ročníku 1995 naprosto úchvatné, svou barvou, tělem, vůní i typickým ryzlinkovým „štychem“, a na tom jsme se zcela nezávisle shodli. A že jsme hodnotili opravdu nezávisle a u některých vín jsme se v hodnocení rozešli, vám potvrdí i přiložená tabulka. Věřím, že nešlo o zlý úmysl komise z časopisu W&D, i že slova, že „snad se vinaři na Moravě konečně naučí dělat víno“, která jsem zaslechl na nedávné degustaci v Pardubicích od jednoho „světa znalého“ sommeliera, byla míněna jako nadsázka. Také zlehčování významu a úrovně degustátorských zkoušek či osvědčení, zpravidla od lidí, kteří je nevlastní, není na místě. Je mnoho lidí, kteří umí slušně ovládat volant svého auta. Ale to přece neznamená, že by mohli sednout klidně za volant autobusu. Tady o zkouškách a zkušenostech nikdo nediskutuje a nikdo je nezpochybňuje. Avšak naopak kritiků jízdy takového řidiče může být mnoho i z řad cyklistů nebo chodců. Takže do nás, ale nesedejte nám za volant! Komise degustátorů RR 28. 8. 2012 NVC Valtice: Štěpán Maňák – Vinařství Maňák, Žádovice – předseda komise Zuzana Prátová – Vinařství Prátová, Josefov Helena Baker – nezávislá publicistka a degustátorka na místních a zahraničních soutěžích vín Zbyněk Kopeček – Vinařský dům Dubňany Vít Esterka – Esterka Winery, Čejkovice Luboš Tichý – sklepmistr, Vinařská škola Valtice Karel Novotný – sklepmistr, Vinařství Maňák, Žádovice John Baker – nezávislý publicista a degustátor na místních a zahraničních soutěžích vín Marek Babisch – ředitel Salonu vín ČR, Valtice

Vinařský obzor (10/2012) 517

Dobročinná aukce vín Nadace VIA a JMKN

V letošním roce se ukuteční již šestý ročník jedné z nejvýznamnějších tuzemských akcí, které propojují víno a ﬁlantropii. Pražská Nadace VIA ve spolupráci s Jihomoravskou komunitní nadací se sídlem v Moravské Nové Vsi pořádají v pondělí 19. 11. 2012 v pražském hotelu Prague Marriott další ročník této společensky významné události, kde se setkají milovníci dobrých vín, uměleckých děl a skvělých zážitků, aby podpořili dobročinné aktivity zejména v rámci neziskového sektoru, kterými se obě výše zmíněné nadace zabývají. Foto archiv autora

Foto archiv autora

Hodnocení vín / Vinařské aktivity

PROGRAM 18:00 příchod hostů, prohlídka dražených vín a položek tiché aukce, ochutnávka vín / hraje Muzika Slováckého krúžku pod vedením primáše Martina Sochora 18:30 zahájení večera, otevření bufetu s večeří, zahájení tiché aukce 19:15 zahájení veřejné aukce 21:30 ukončení veřejné aukce 22:00 ukončení tiché aukce 22:15 vyhlášení výsledků tiché aukce 23:00 závěr večera – hraje Muzika Slováckého krúžku pod vedením primáše Martina Sochora Výtěžek aukce podpoří činnost Nadace VIA a Jihomoravské komunitní nadace a pomůže dlouhodobě ﬁnancovat komunitní projekty. Platbu za vydražené položky mohou dražitelé provést v průběhu i po skončení aukce v hotovosti nebo platební kartou. Vinaři, kteří podpořili svými víny Dobročinnou aukci a jejichž vína se budou dražit: Vinařství Baloun, Velké Pavlovice – Vinařství Dvořáček LT M, Mikulčice – Vinařství Gotberg, Popice – Vinařství Košut, Prušánky – Vinařství Líbal, Horní Dunajovice – LIVI Dubňany – Vinařství Maděřič, Moravský Žižkov – František Mádl, Velké Bílovice – Vinařství Stapleton & Springer, Bořetice – Vinařství Richard Tichý, Hrušky – Vinařství Tetur, Velké Bílovice – Vinařství U Kostela, Polešovice – Vinařství Valihrach, Krumvíř – Velkobílovická vína, Velké Bílovice – Vinařství Volařík, Mikulov – Znovín Znojmo. Dále se bude v tiché aukci vín dražit několik položek zážitků spojených s vínem. (vo) »

Více informací na www.nadacevia.cz nebo www.dobrocinnaaukce.cz

518

Vinařský obzor (10/2012)

Vinařské aktivity

VOC Znojmo na Znojemském vinobraní Foto M. Chlad

Je již tradiční a zároveň typická, proměna Znojma každoročně v první polovině září. Historická část města a přilehlá prostranství otevřou své brány desetitisícům turistů a návštěvníků ze všech koutů naší republiky, ale i zahraničí.

Vína VOC Znojmo ochutnal i jihomoravský hejtman Michal Hašek

nat své oblíbené vzorky, tak učinili velmi jednoduše. Po zaplacení poplatku obdrželi skleničku, přehled vín, bločky, za které následně směnili požadované degustační vzorky. Akce tak nabrala opravdu velkého rozměru. Enormní zájem byl patrný na první pohled, ale vše proběhlo hladce a na všechny se dostalo. Několik šťastlivců nakonec odjelo ještě bohatších. Kromě stylové cimbálové muziky, vína samotného, připravili totiž vinaři pro návštěvníky několik vložených soutěží ve stylu „poznej vinaře VOC“. Vítězové tak získali degustaci ve sklepě dotyčného vinaře pro dvě osoby včetně ubytování. Samozřejmě za účasti samotného vinaře. Svaz vinařů těší, že mohl být účasten tohoto povedeného projektu, a to po boku svých obchodních partnerů. Právě za garance Svazu vinařů tak došlo k historicky Foto M. Chlad

Foto M. Chlad

Ulice a domy naberou osobitou patinu časů dřívějších. A místní dobrovolníci opráší dobové kostýmy, aby ve slavnostních průvodech celou atmosféru slavností ještě umocnili. Ano, řeč je o Znojemském historickém vinobraní, které tentokráte probíhalo 14. a 15. září a přilákalo více než 77 tisíc příznivců vína a burčáku především. Ptáte se, jak jsme přišli na příznivce vína? Když právě burčák se v tyto dny a v tomto místě stává středobodem světa? Odpověď je nasnadě. Tedy pokud uvážíme, že za celým tajemstvím stojí VOC Znojmo. Jiřího Horta, jednoho ze zakladatelů znojemského VOC, a Františka Koudely, stávajícího předsedy sdružení, patrně napadla řada možností, které nabídlo a nabízí zavedení tohoto prvního apelačního systému v ČR, ale rozhodně je také napadlo, jak přispět k vzestupné úrovni znojemského vinobraní a současně k lepší prezentaci patnácti znojemských vinařství ve VOC sdružených. V prostorách znojemského hradu, v prostředí s krásnou scenérií a výhledem na meandry Dyje, na hranici národního parku a na vinařské obce jihovýchodně od Znojma, získalo své útočiště právě VOC. Ve stanu o rozloze 250 m2 nabídli vinaři premiérově v loňském roce a letos již podruhé zájemcům jedinečnou příležitost seznámit se s chloubou produkce všech patnácti sdružených VOC vinařství. A zájemců bylo opravdu požehnaně – již předběžné odhady ukázaly, že asi o 40 % více než v prvním roce. Prezentovalo se 44 vzorků zatříděných VOC. Celkem se ochutnalo 35 000 degustačních porcí, a tedy vypilo 2 300 lahví. Branami hradní VOC zóny prošlo tedy odhadem osm tisíc návštěvníků. Ti z nich, kteří se rozhodli seznámit se s prezentovanou nabídkou nebo jen ochut-

František Koudela, předseda VOC Znojmo – u mikrofonu – spolu s Petrem Ilgnerem z Vinařství Špalek

prvnímu propojení a vyjádření podpory mezi naším členem a hlavními svazovými partnery. Dík v tomto ohledu patří společnostem RENOMIA a FORD, které spojily s touto úspěšnou akcí svá jména. Obě společnosti mají k našemu oboru velmi blízko, ať již zajištěním rizik formou těch nejkvalitnějších pojištění nabízených na našem trhu a zastřešených právě RENOMIA, nebo širokým spektrem tradicí osvědčených osobních či užitkových automobilů FORD. Jedná se o komodity, které jsou nezbytné pro každého, kdo své poslání a podnikání bere vážně. Proto je nasnadě, že se společnostmi RENOMIA a FORD budeme realizovat i celou řadu dalších aktivit a společných projektů. Všem stoupencům a příznivcům Dionýsova oboru patří dík za velmi příjemné zářijové dny a těšme se na další zážitky. Třeba při některé z podzimních degustací a návštěv znojemských VOC vinařství. Martin Chlad, Svaz vinařů

Degustační stan VOC Znojmo navštívily tisíce milovníků vín

Vinařské aktivity

Kalendář vinařských akcí 2013 Zadavatelům informací o vinařských akcích nabízíme opět možnost bezplatné prezentace vinařských akcí v oﬁciálním kalendáři vinařských akcí na www.vinazmoravy.cz – www.vinazcech.cz (www.wineofczechrepublic. cz). V kalendáři je možné informovat o výstavách a ochutnávkách vín, vinařských slavnostech i jiných vinařsko-kulturních akcích, pokud je u nich významným způsobem propagováno moravské a české víno. Akce je možné zadávat průběžně během celého roku (nezapomeňte na nadcházející období Svatomartinských vín), akce pořádané v roce 2013 a zadané do 4. 11. 2012 budou publikovány v tištěných průvodcích z edice KRAJEM VÍNA 2013.

Postup pro zadání akce do Kalendáře vinařských akcí: 1) Nejprve v on-line kalendáři zkontrolujte, jestli akci již nezadal někdo jiný, aby se záznamy nezdvojovaly. 2) Pokud ne, zadejte pečlivě svou akci přes webový formulář (odkaz „Přidej vlastní akci“ v kalendáři). Dále se řiďte uvedenými informacemi. Pokud akci zadáte správně, obdržíte obratem na e-mail zadavatele potvrzení a přehled zadaných údajů. Pro zatraktivnění záznamu je možné vložit dvě fotograﬁe z dané akce (např. z minulých ročníků), které mohou být použity v tištěném kalendáři. Fotograﬁe pouze ve formátech jpg, png nebo gif, velikost do 0,5 MB. Dále je možné zadat zobrazení místa akce na interaktivní mapě (pouze pro webovou verzi). Nezapomeňte využít této příležitosti velmi účinně a navíc bezplatně informovat o vaší vinařské akci. Termín uzávěrky pro tištěnou verzi kalendáře pro rok 2013 je 4. 11. 2012. Pokud sami nejste pořadateli vinařské akce, předejte prosím tuto informaci obecnímu úřadu, svazu vinařů či zahrádkářů atd. ve vaší obci. Několik rad, tipů a doporučení pro zadávání akcí 1. Respektujte prosím strukturu a nastavení kalendáře: a) Název akce – S výjimkou počátečních písmen a vlastních názvů nepoužívejte kapitálky. (Ty jsou vyhrazeny jen nejvýznamnějším akcím, u ostatních jsou administrátorem odstraněny.) Vyhněte se

zbytečnému používání letopočtu a míst konání v názvu, např. Výstava vín 2013, Degustace Svatomartinských vín Praha. (Pro tyto údaje jsou vyhrazena pole „Datum“ a „Město/obec“.) b) Místo – Toto pole využijte k bližšímu určení místa konání akce (např. název vinotéky, ulice, kulturní dům, sklepní ulička…), nevpisujte město nebo obec a PSČ. c) Stručný popis – Toto pole bude sloužit jako popis akce v tištěném kalendáři. Využijte jej ke stručnému a výstižnému popisu akce a vyhněte se „převyprávění“ informací, které čtenář získá z ostatních polí, např. „Dne toho a toho proběhne tam a tam…“ d) WWW stránka a kontaktní e-mail – Nezadávejte dvě webové adresy či dva e-maily – internetová stránka pozbude interaktivnosti a internetový prohlížeč pak hlásí chybu. e) Kontaktní údaje zadávejte kompletní. 2. Před odesláním si záznam přečtěte a opravte případné chyby! Věříme, že se budete rádi podílet na přípravě propagačních materiálů o vinařské turistice na jižní Moravě a v Čechách a že vydané materiály budou dobře sloužit vaší propagaci. V případě jakýchkoliv nejasností nebo připomínek na úpravu či doplnění materiálů této edice nás neváhejte kontaktovat.

Petr Gondáš, Národní vinařské centrum, www.vinarskecentrum.cz

Vinařský obzor (10/2012) 519

Kontrola vinařských databází V souvislosti s přípravou dalšího ročníku oblíbených turistických materiálů z edice KRAJEM VÍNA bychom chtěli provozovatele vinařských zařízení požádat o spolupráci na jeho přípravě, zejména při aktualizaci zde publikovaných dat. Další ročník této edice bude poprvé představen v lednu 2013 na veletrzích cestovního ruchu GO a REGIONTOUR v Brně. Edice KRAJEM VÍNA obsahuje turistické průvodce a mapy a je připravována Národním vinařským centrem, agenturou Bravissimo a vydávána i ﬁnancována Vinařským fondem ČR v rámci projektu Podpora a propagace vinařské turistiky na Moravě a v Čechách. Stěžejním materiálem jsou turistické průvodce „To nejlepší z vinařské turistiky na jižní Moravě“ a „To nejlepší z vinařské turistiky v Čechách“ (v české a anglické verzi), které mimo jiné obsahují adresáře vinařských zařízení a kalendář vinařských akcí. Všechny materiály jsou následně distribuovány zdarma na vinařských akcích, na kterých se podílí Národní vinařské centrum a Vinařský fond ČR (veletrhy cestovního ruchu, vinařské a potravinářské veletrhy, soutěže, výstavy, prezentační večery atd.), dále také v turistických informačních centrech ve vinařských regionech, v e-shopu Národního vinařského centra a v neposlední řadě samotnými provozovateli vinařských zařízení. Žádáme tímto vinaře o kontrolu, popř. doplnění jejich záznamů v Adresáři vinařů, vinoték a vinných sklepů na webových stránkách www.vinazmoravy.cz – www.vinazcech. cz (www.wineofczechrepublic.cz), odkud jsou data do tištěných průvodců přebírána. Postup pro kontrolu záznamu vašeho zařízení v Adresáři vinařů, vinných sklepů a vinoték: 1. Pomocí pole Hledej najděte své zařízení na stránkách. 2. Zkontrolujte aktuálnost nebo úplnost dat. V případě, že budete chtít záznam opravit nebo doplnit, postupujte prosím takto: V levé dolní části stránky klikněte na tlačítko Editovat tento objekt. V zobrazeném formuláři opravte či doplňte údaje, popř. nahrajte logo nebo fotky a vyplňte údaje o zadavateli. Po odeslání úprav se zobrazí kontrolní náhled, jehož správnost potvrďte pomocí tlačítka Odeslat na schválení! O úspěšném zadání budete informováni přímo na webu, současně Vám na adresu zadavatele bude doručen potvrzující e-mail. Tip: Využijte všech možností adresáře, abyste co nejlépe oslovili své potenciální zákazníky – nezapomínejte na informace o přesné otevírací době, možnostech občerstvení, ubytování, sortimentu a nabízených programech. Pro účely zveřejnění na www.seznam.cz nezapomeňte také vyplnit svoje aktuální IČ. Novým zařízením doporučujeme záznam na stránkách moravských a českých vín vytvořit. V sekci „Oblasti a vinaři“ přejít na „Adresář vinařů“ a zde na pole „Přidat objekt do katalogu“.

Petr Gondáš Národní vinařské centrum, petr.gondas@vinarskecentrum.cz

520

Vinařský obzor (10/2012)

Vinařství v zahraničí

Martin Křístek

Po stopách vinařů-polárníků: Finsko

Foto P. Křístková

Do r. 2008 se produkce vín týkala ve Skandinávii tradičních vín ovocných. Např. v Turku vyráběl od r. 1886 obchodník A. B. Nordfors ovocné šumivé víno Mont de Bryére, které bylo oceněno na Světové výstavě v Chicagu a poté úspěšně exportováno mj. do Francie. Výroba ovocných vín kulminovala jednak po zrušení prohibice (ve Finsku od r. 1919 do r. 1932), jednak po zrušení státního monopolu na výrobu fermentovaných alkoholických nápojů (r. 1995). Na konci tisíciletí byl zaveden klasifikační systém garantující kvalitu vín senzorickou analýzou a na základě udělených licencí vzniklo přes 40 vinařských farem (současný stav: 35). Návštěvníkům nabízejí prohlídky výrobních prostor, degustace, prodej vín i dalších lokálních produktů, snoubení vín a jídel, ubytování, saunu, turistiku, rybaření, jezdectví, golf apod. Prodej ex cellar není limitován objemem produkce, nýbrž obsahem alkoholu v nápoji (13 obj. %). Distribuce a prodej mimo vinařské farmy je vyhrazen státnímu monopolnímu prodejci Alko. Oproti Dánsku či Švédsku nebylo Finsko dosud uznáno za oficiální vinařskou zemi Evropské unie. Pěstitelské podmínky na jihozápadě Finska se přitom výrazněji neliší. Délka vegetačního období dosahuje 180 dnů a suma aktivních teplot činí 1 600 až 1 800 °C. Uvedení pojmu „víno“ na etiketě by však bylo v rozporu s právními normami Evropské unie. Vinařské farmy proto víno z finských hroznů označují jako „nízkoalko-

Krycí stříšky k ochraně proti zimním mrazům (JBS Broderna Slotte)

Foto P. Křístková

První révu přivezl do Finska ze studijní cesty po Severní Americe (oblast Velkých jezer) Pietari Kalm, žák Carla Linného a zakladatel botanické zahrady v Turku (r. 1751). Písemné záznamy dokumentují pěstování hroznů ve sklenících u panských sídel na jihozápadě Finska (od r. 1786) a nákupy sazenic z Ruska, Estonska i střední Evropy (počátek 19. století). Po anexi Finska Ruskem (r. 1809) ustal švédský vliv i rozvoj vinohradnictví. Venkovní výsadby přímoplodných hybridů, o které se pokoušela Univerzita Turku (od r. 1930) v zahradnickém institutu Piikkiö (60 ° 25´ s. š.), zpustly za druhé světové války.

Nízké vedení na dva tažně ve vinici Kyttala

holický nápoj vyrobený fermentací hroznů“. Paradoxně mohou vinifikovat i hrozny přímoplodných hybridů, aniž by žádali Evropskou unii o povolení. Podnebí je vzhledem k zeměpisné šířce relativně mírné, zejména u pobřeží Baltského moře. Převažují teplé jihozápadní větry a norské Skandinávské pohoří zadržuje vlhkost přicházející od Atlantského oceánu. Geografický profil je blízký rovinám evropské části Ruska. Průměrná roční teplota v oblasti Helsinek činí 6–7 °C a srážkový úhrn 660 mm (Turku: 5 °C, 700 mm; Tampere: 4 °C, 650 mm). Průměrný počet letních dnů (min. 25 °C) je 10–15. Teplotně nadprůměrné byly roky 2004, 2005 a 2006, kdy počet letních dnů dosáhl 26–37. Oproti střední Evropě je vegetace přibližně o dva týdny opožděná. Jižní Finsko je chladnější zejména na počátku (duben) a na konci (září–říjen) vegetačního období. Problémem je deštivé a větrné počasí v dubnu a rychlý pokles teplot na konci října. Riziko poškození mra-

zem trvá od září do počátku června (ještě v březnu nejsou výjimkou teploty –20 °C). Nejdéle kultivovanou plodinou ve Finsku je žito, známé na jihozápadním pobřeží od pozdní doby kamenné (min. 3 600 let). Dnes je důležitější ječmen, surovina žádaná pivovary a skotskými palírnami whisky (žito se dováží z Polska). Řada dalších plodin (řepka olejná, kukuřice, cukrová řepa, jahody) se objevila teprve v průběhu 20. století. Pro révu vinnou je denní teplota v letních měsících suboptimální (18–19 °C). Nad 10° C trvale vystoupí jen od poloviny května do poloviny září. Doba slunečního svitu je však v tomto období vysoká (1200–1300 h). Krátké vegetační období kompenzují bílé noci (červen–červenec) a výrazné kolísání denních a nočních teplot (na jaře až 30 °C). Významnou roli hraje mikroklima (nejsevernější výsadba 62 ° s. š.), přesto cukernatost nepřesahuje 20 °NM. Pouze jediný vinohrad je větší než 1 ha (Lepaa, odrůda Zilga, r. 2011 sklizeno 130 kg). Celkem bylo v loň-

Foto P. Křístková

Vinařství v zahraničí

jezera činí průměrná roční teplota 8,5° C. Výška sněhové pokrývky (0,5–1 m; prosinec–duben) je dostatečnou ochranou vůči zimním mrazům (při –20 °C je teplota u povrchu země 0 °C). Juha Karvonen vysadil několik desítek keřů Rondo a Nordica (Vitis labrusca × Vitis vinifera), které doplnil v Pobaltí populárním modrým moštovým kultivarem Zilga /(Dvietes 4–2–108) (Smugljanka × Dvietes Zila) × Jubilejnaja Novgoroda/ a nově i perspektivním Solaris. Houbové choroby ve vinici nepozoroval a příliš škod nepůsobí ani králíci. Za největší problém považuje nedostatek víry, že lze révu vinnou ve Finsku vůbec pěstovat. V letech 2002–2007, kdy sbíral data pro diplomovou práci, zaznamenal probouzení révy (slzení) nejdříve 24. 4., rašení oček 1. 5., kvetení révy 16. 6. (trvalo asi dva týdny) a sklizeň hroznů 14. 9. Od počátku kvetení do sklizně uplynulo 75–92 dnů. Zpoždění oproti střední Evropě dosahovalo dvou měsíců v době slzení révy, nejvýše měsíce při nástupu kvetení a 2–3 týdnů při začátku sklizně. Rychlejší průběh vegetačního cyklu vysvětluje Juha Karvonen abundantním přísunem světla v období červen–červenec.

Zakladatel Finské vinohradnické asociace Juha Karvonen

ském roce vyrobeno asi tisíc lahví vína (průměrná cena 20 €/0,7 l), z nichž téměř 1/3 zakoupil ﬁnský premiér k reprezentativním účelům. Spotřeba vína na obyvatele ve Finsku dosahuje 10 l/rok.

Lepaan Viini – Ja Puutarhatila, Lepaa (61 ° 05´ s. š., 90 m n. m.) Vinařství a zahradnictví Lepaa (Lepaan Viini – Ja Puutarhatila) při Hämeské univerzitě aplikovaných věd (Hämeen ammattikorkeakoulu) sídlí u jezera Vanajavesi (119 km²) na půli cesty z Helsinek do Tampere (15 km od Hämeenlinny). V univerzitním parku u někdejšího panského sídla z 19. století se vedle budovy posluchárny nachází mj. trojice plně licencovaných restaurací, prostory pro pořádání konferencí, sauna a golfové hřiště. V zemědělském stavení z počátku 20. století vzniklo po r. 1995 první ﬁnské vinařské školicí centrum. Studenti se pod vedením Pauly Vanhatalo podílejí na produkci 15 000 l ovocných vín ročně (kapacita 30 000 l/rok). Surovinou jsou jablka, bílý a červený rybíz, dále černý rybíz, černý jeřáb (Aronia melanocarpa), višně, borůvky, angrešt, jahody, maliny a morušky (Rubus chamaemorus). V rámci výzkumného projektu zde po dobu tří let hodnotili vliv odrůd jabloní (16) a rybízů (21) na kvalitu ovocných vín. Jedním z výsledků bylo zjištění, že jablečná vína zráním na lahvi ztrácejí aroma, zatímco černorybízovým delší zrání prospívá. Při zpracování ovoFoto P. Křístková

Foto P. Křístková

Vinice Juhy Karvonena, Rusutjärvi (60 ° 25´ s. š., 50 m n. m.) Juha Karvonen, povoláním sportovní lékař (osobně znal Emila Zátopka), navázal po odchodu do důchodu na rodinnou farmářskou tradici trvající 400 let. Studoval vinohradnictví a vinařský marketing v Rakousku, absolvoval řadu stáží (mj. Velké Žernoseky) a na fakultě zemědělství a lesnictví Univerzity Helsinky (Helsingin Yliopisto) obhájil titul M. Sc. Cílem jeho diplomové práce „Teplota půdy a pěstování révy vinné ve Finsku“ bylo porovnat teplotu půdy v několika lokalitách Finska a střední Evropy a stanovit optimální hloubku pro výsadbu sazenic. Nejnižší teplotu půdy zaznamenal v březnu v Tuusula (–0,7 °C v hloubce 20 cm, +2,0 °C v hloubce 60 cm), potvrdil závislost teplot vzduchu, půdy a výšky sněhové pokrývky a pro výsadby na jihu Finska doporučil hloubku 40–60 cm. Pokusná vinice Juhy Karvonena v Rusutjärvi u Tuusula se nachází 30 km severně od Helsinek (700 km od polárního kruhu) V malé zahradě obklopené lesy nedaleko

První vinici založili bratři Slotteovi na zahradě rodičů

Geotextilie zvyšují teplotu povrchu o 3–4 ° C (JBS Broderna Slotte)

Vinařský obzor (10/2012) 521

Odrůdy vhodné pro Finsko Bianca, Siegerrebe a Rondo jsou podle Juhy Karvonena, prvního předsedy Finské vinohradnické asociace (Suomen Viininkasvattajat; založeno r. 2009, 70 členů), využitelné jako moštové odrůdy. Beta, Frankenthaler (Trolínské) a Foch (Marechal Foch) jsou desítky let zdrojem finských stolních hroznů z nevyhřívaných skleníků i venkovních výsadeb. Přímoplodný hybrid Beta (Vitis labrusca × Vitis vinifera) byl vysazen u Turku již okolo r. 1930. Ve vinařských zemích Evropské unie je jeho užití k výrobě vína zakázáno, stejně jako odrůdy Foch (/Vitis riparia × Vitis rupestris/ × Ryzlink zlatý). Maďarská interspecifická Bianca (Eger 2 × Bouvierův hrozen) je raná odrůda, vhodná pro venkovní výsadby i ve Finsku, kde dozrává v první polovině září. Je dostatečně mrazuvzdorná, rezistentní k houbovým chorobám i révokazu (není nutné štěpování). Německé Siegerrebe (Madlenka raná × Tramín) je relativně citlivé k zimním mrazům, ale raší dostatečně pozdě, aby se vyhnulo jarním mrazíkům, a patří k nejrychleji dozrávajícím odrůdám. Nejrozšířenější kultivar Švédska a Dánska Rondo (Zarja Severa × Svatovavřinecké), u jehož zrodu (r. 1964) byl prof. Vilém Kraus, odolává zimním mrazům díky genům Vitis amurensis velice dobře (–33 °C). Citlivější je na pozdní jarní mrazíky a dozrává na přelomu srpna a září. Dalším novošlechtěním s amurskou révou, které se mj. osvědčilo v Norsku, je středně raný Solaris (Merzling × /Severnyj × Muškát Ottonel/). Dozrává na konci září a ve finských podmínkách vyžaduje zimní ochranu (mrazuvzdornost do –18 °C). Úspěšné byly v experimentech rovněž Madlenka raná (francouzská stolní Vitis vinifera, vhodná do skleníků), Summer Sweet a Swenson White (novošlechtění E. Swensona, guru vinařů-polárníků z Wisconsinu), Albo Varheaja (mrazuvzdorný modrý kultivar z Estonska), Guna, Sukribe, Supaga a Zilga (lotyšská novošlechtění P. Sukatniekse, např. Zilga odolává mrazům až –40 °C), Zarja Severa, Hasanský sladký, Jubilejnaja Novgoroda, Skujins 675 (ruské mrazuvzdorné odrůdy; Jubilejnaja Novgoroda šlechtitele A. Kuzmina a Hasanský sladký A. K. Bouse dozrávají již na počátku září).

ce (až na jablka i mraženého) používají horizontální lis, dávku cukru a vody určují podle laboratorní analýzy (sledují cukry, kyseliny, alkohol a oxid siřičitý), vína školí v nerezových tancích, černorybízová nechávají zrát několik let v barikových sudech. Šumivá vína z bílého a červeného rybízu vyrábějí klasickou metodou (12 měsíců na kvasinkách; 600 lahví/rok) anebo dosycením oxidem uhličitým. Celou produkci vyprodají ex cellar (tichá vína 10–12 €/lahev, šumivá vína 20 €/lahev). Vyrábějí také odrůdové jablečné cidery (kultivary Lepaan liereä a Punakaneli) a v rámci výuky od r. 2006 vína z ﬁnských hroznů (zakázka vinohradníka ze západu Finska). Rose Marjakuohuviini (sekt z červeného rybízu) *** – lososově růžová barva, jemné perlení, aroma lesních plodů, chuť harmonická, zakulacená zbytkovým cukrem, dochuť čistá a svěží (alk. 11 obj. %) Tiina Tuovinen Zilga 2011 ** – rubínová barva, vůně zahradních jahod a čerstvě posečené trávy, štíhlejší tělo, tvrdší kyselinka, perzistentní dochuť (alk. 11 obj. %; kys. 11 g/l; pozn. studentský vzorek)

Vinařský obzor (10/2012)

Vinařství v zahraničí

Foto P. Křístková

522

ny les. Půda je hlinitá s drobnými oblázky. Majitel Mariusz Swietalski pochází z polské Gdyně, r. 2005 přesídlil do Finska, kde pracuje jako překladatel. V letech 2009–2010 vysadil 350 sazenic 40 kultivarů (import z Německa, podnož SO4) a snaží se vyselektovat 5–10 nejvhodnějších moštových odrůd. Spon zvolil široký (2 × 1,2–1,8 m), vedení nízké (40 cm u Siegerrebe, max. 50 cm u ostatních odrůd) na dva tažně. Meziřadí je zatravněné. Počasí považuje za nestálé, stěžuje si na zářijové deště a zimní mrazy (až –28° C). Sněhová pokrývka dosahuje 30–60 cm (více na úpatí vinice). Některé odrůdy (např. Solaris a Rondo) vyžadují zimní ochranu (přihrnutí zeminou či větvičkami), jiné jsou dostatečně mrazuvzdorné (zejména Sukribe a Zilga). Plísně dosud nezaznamenal, což připisuje mj. nízkým teplotám v období dešťů. Nejlépe se osvědčují Solaris a Rondo, které ve vinici převažují, dále Siegerrebe a Frühburgunder (Jakubské, syn. Pinot noir précoce). Bianca vzhledem k poškození mrazem očekávání nesplnila. Dva roky po výsadbě sklidil Mariusz Swietalski 90 kg hroznů (v budoucnu očekává 400–600 kg). Cukernatost u většiny odrůd kolísala mezi 12 a 16 °NM, výjimkou byl Solaris s 18–19 °NM. Cuvée Rondo 2011 ** – rubínová barva, mírně zadušená třešňově-višňová vůně, štíhlé tělo, vyšší kyselinka, kratší dochuť (pozn. vinař použil 50 % max. dávky SO2, což zpětně považuje za chybu, druhý vzorek Frühburgunder 2011 z degustace vyřadil pro vyšší obsah těkavých kyselin)

Vinařství Teiskon uvedlo na trh první víno z ﬁnských hroznů

Kyttälä Viinitila, Kokemäki (61 ° 20´, 40 m n. m.) Vinařství Kyttälä (Kyttälä Viinitila) stojí u řeky Kokemäki 40 km od pobřeží Baltského moře. Malý vinohrad (0,1 ha) na mírném jihojihozápadním svahu chrání ze severní stra-

JBS Bröderna Slotte, Önningeby (60 ° 05´, 30 m n. m.) Rodinné vinařství bratrů Slotteových (JBS Bröderna Slotte) na Ålandech (švédskojazyčné autonomní souostroví na jihozápad od Finska) je splněným snem Fredrika Slotte, který již ve věku 18 let vypěstoval u jižní zdi zahradního domku hrozny odrůdy Frühburgunder. Dnes pracuje ve Švédsku jako kardiolog a zodpovídá za sklepní hospodářství. Jeho bratr Niklas je právník a na starosti má vinohrad. První vinici (0,04 ha) společně založili na zahradě rodičů v r. 2002. Vzdálenost jednotlivých sazenic Rondo a Skujins zvolili 1,8 m (vedení na dva tažně). V r. 2010 dosadili Solaris, Rondo (na jeden tažeň) a jako pokus novošlechtění Ortega (Müller Thurgau × Siegerrebe). Vzdálenost mezi keři Foto P. Křístková

Teiskon Viini, Kämmenniemi (61 ° 40´ s. š., 100 m n. m.) Víno Teiskon (Teiskon Viini) je jediné vinařství, které uvádí na trh víno z finských hroznů (od r. 2008; 800 lahví/rok; 20 €/láhev). Rodinná vinařská farma (založena r. 1998) sídlí 30 km severně od Tampere u malé osady na východním břehu jezera Näsijärvi (257 km²; ledová pokrývka prosinec–květen). Tichá i šumivá ovocná vína zde vyrábějí z rakytníku řešetlákového (Teiskon Eloisa je oblíbený sekt finského premiéra), borůvek, jahod, malin i rajčat. Objem produkce činí 10 000–15 000 lahví/rok (kapacita 30 000 lahví/rok). Součástí nabídky je organizace seminářů a rodinných sešlostí. Na jižním svahu u jezera plánují výsadbu (uvažují o Solaris a Rondo) potenciálně největší vinice ve Finsku (2 ha). Zatím surovinu nakupují od vinohradníků z okolí přístavu Turku (60 ° 25´ s. š., jihozápad Finska). Po transportu, příp. po krátké maceraci (3–4 dny), hrozny vylisují, dodají cukr a vodu (ke snížení obsahu kyselin) a po pomalé fermentaci (3–4 měsíce) víno přefiltrují a lahvují. Teiskon Aino (Rondo/Nordica/Zilga) 2011 ** – jiskrná meruňková barva, výrazná vůně jahodového kompotu, chuť středně plná s nervní kyselinkou a živočišnou dochutí (alk. 11,5 obj. %) Pinot noir (précoce) 2011 ** – barva mědi, zemité aroma, tóny jablkového dropsu, plnější chuť, agresivní kyselinka, chlorofylová dochuť (alk. 12 obj. %; pozn. experimentální vzorek, 60 lahví)

Alandské vinné želé (JBS Broderna Slotte)

klesla na 0,9 m. Vloni vybudovali podél vinice ochrannou kamennou zídku proti větru. Další vinohrad (0,06 ha; 500 keřů) vysadili v r. 2009 na nedalekém jihozápadním svahu, kde jej ze tří stran cloní okolní lesy. Půda je sprašová s vysokým obsahem vápníku, podloží tvoří žula. Odrůdové skladbě dominují z Německa dovezené sazenice (podnož SO4) Rondo a Solaris. Doplňkem je ruský kultivar Skujins, jehož hrozny v současnosti slouží pouze k výrobě vinného želé. Vedení zvolili extrémně nízké (zóna hroznů 10 cm nad zemí), velmi krátký Guyot, spon 2 × 1 m. S výškou vedení experimentovali ve vedlejší pokusné vinici, jejíž součástí je mj. řádek odrůdy Zilga (stolní hrozny pro děti). Vinice oplotili proti jelenům (více škodí na konci léta ptáci) a proti mrazu používají trojici opatření: Geotextilie, které vedle tepelné izolace (zvýšení teploty povrchu o 3–4° C) zadržují vláhu a omezují růst plevele, krycí stříšky z materiálu na zateplování domů a na jaře vodní postřikovače samočinně spouštěné při poklesu teploty. Nejvíce škod působí mrazy v únoru (např. r. 2004 bylo v lednu +10° C, v únoru –25° C). Výška sněhové pokrývky je velmi variabilní (max. 1 m v zimě 2010/2011). Sníh, který napadne v prosinci, roztaje, lednový sníh vydrží do dubna. Réva raší v polovině května. Letní měsíce (červenec–srpen) jsou suché, podzimní měsíce (září–říjen) deštivé. Srážky přinášejí větry ze západu a peronospora i plíseň šedá se objevují u obou hlavních kultivarů. Výnos panenské sklizně r. 2011 činil v průměru 1,5 kg/keř. Solaris dosáhl (5. 10.) cukernatosti 22 °NM (9,4 g/l kyselin), Rondo jen 16 °NM. Fredrik a Niklas Slotteovi zpracovávají hrozny na vinné želé pro restaurace i trajekty a na víno pro vlastní potřebu. O vína červená se nepokoušejí a soustředí se na výrobu sektů. V loňském roce se obešli bez chaptalizace i malolaktické fermentace (v horších letech je potřeba obojího). Za použití čistých kultur kvasinek (ASVK aplikují po pěti dnech divokého kvašení) a řízené teploty (15,5 °C) po dobu čtyř týdnů odděleně fermentovali Solaris a Rondo v nerezových tancích. K číření použili bentonit. Základní cuvée (70 : 30) pro růžový sekt (alk. 11,4 obj. %, kys. 9,3 g/l) se při degustaci v červnu 2012 prezentovalo lososovou barvou, výraznou jahodovou vůní s tóny třešní i ostružin, lehkostí a juvenilní kyselinkou (***). Solaris 2011 **** – bledá zelenožlutá barva, mnohovrstevné ovocité aroma (meruňka, zelené jablko i bělomasá broskev), chuť harmonická, šťavnatá, přiměřeně plná, dochuť svěží a perzistentní Sekt Extra Brut 2009 (60 % Rondo / 40 % Skujins) **** – světle slámově žlutá barva, řízné perlení, biskvitová vůně, střední tělo, pikantní kyselinka, dochuť čistá a dlouhá (pozn. velmi chladný ročník, Rondo před MLF 14 g/l kys.; 24 měsíců na kvasinkách; degustace bezprostředně po degoržování).

Enogastronomie

Zvěřina a víno – posvátná kombinace všech vinařů

Již ve starověké Indii naši vzdálení árijští příbuzní připravovali posvátnou krmi (prasátam), jejímž pojídáním holdovali svým božstvům. Tuto inspirativní tradici najdeme snad ve všech evropských i mimoevropských kulturách, samo křesťanství povýšilo víno, v antice běžný nápoj nejširších lidových vrstev mediteránní oblasti, na nejvyšší místo ve své liturgii a dodnes se onen ušlechtilý nápoj, výsledek božského procesu fermentace, považuje za něco noblesního, exkluzivního, někdy až elitního (je to ideální, nemělo by konečně sestoupit „z nebe na zem“?). Rozhodně je ale víno vnímáno obecně jako něco, co si zaslouží nejvyšší úctu, a pokud se vhodně druží s pečlivě vybranými pokrmy, ve výsledku jde často o nečekané a překvapující harmonie, které jej opravdu mohou katapultovat do nadpozemských výšin. To zvlášť platí tam, kde se pokrmy s vínem přímo připravují, tam, kde se vínem podlévá, kde se ve víně vaří, do vína nakládá a kde se jím aromatizuje. Abychom se ale vrátili k úvodní tezi: zvěřina, díky svému speciálnímu složení (typické aroma, hutná struktura, potenciál dlouhého vyzrávání apod.), je v enogastronomii tradičně velkou výzvou a není divu, že nejen naši vinaři si jí nejvíce považují. Pokud to totiž někdo se zvěřinou a vínem v kuchyni umí, dokáže připravit Bakchovi opravdový hold a ty nejlepší kreace lze jistě považovat za posvátnou obětinu. Tož, dobrou chuť! Kančí kotlík po vinařsku Variace na tradiční recepty, upravil M. Magni Suroviny (pro 4–6 osob): 1 kg kančího masa z kýty (nejlepší je z tzv. lončáka), 30 dkg uzeného bůčku, 1 dl oleje, 4 velké cibule, 4 stroužky česneku, 2 velká rajčata, lžíce povidel, 3 dl červeného vína (dop. barikovaného), 1 dl vody, sůl, malá lžička černého pe-

Foto archiv autora

Od té doby, co máme v rodině sociologa, jsem zcela propadl amatérským výzkumům, dotazníkům a anketám – samozřejmě tematicky zaměřeným na širokou oblast vína a gastronomie; kam přijedu, tam se ptám, a lidé většinou velice ochotně odpovídají. Enokultura, jak známo, vytváří velice komunikativní situaci (jak by podotkl sociolog-profesionál), víno „rozvazuje jazyk“ a člověk se někdy nestačí divit, co takhle lidé jí a pijí. Mě ale samozřejmě především zajímá, jaký pokrm oblibují vinaři a milovníci vína nejvíce a co považují v celém širokém spektru enogastronomie vůbec za nejlepší. A jednoznačně z toho vychází, že je to zvěřina!

pře, 10 kuliček jalovce, větvička oregana (dobromysli), větvička rozmarýnu, 3 bobkové listy, špetka mouky, špetka cukru Postup: V tlakovém hrnci osmažíme na oleji na kolečka nakrájenou cibuli s menšími kostičkami bůčku (asi 2 cm), přidáme kančí nakrájené na hrubé kostky a dobře promícháme, aby se maso ze všech stran „zatáhlo“. Potom vložíme na třetiny dělené rajče, nasekaný česnek, všechny bylinky a koření, osolíme a zalijeme vínem s horkou vodou. Hrnec uzavřeme poklicí a necháme na mírném ohni probublávat 45 minut. Po otevření zkusíme, zda je maso dostatečně měkké, vyndáme svazky bylinek, vmícháme povidla, lehce zaprášíme moukou a ještě krátce povaříme, aby omáčka trochu zhoustla. Ochutnáme, pokud bude moc nakyslá, ještě dochutíme cukrem, popřípadě dosolíme, a horké podáváme na hlubokých talířích nebo v miskách. Ideální přílohou je kukuřičná kaše (polenta), o dobrou svatbu se postará to nejlepší červené víno z archivu, nejlépe barrique, osvědčila se cuvée odrůd Cabernet Sauvignon, Syrah, Merlot, Svatovavřinecké apod. Milan Magni

Vinařský obzor (10/2012) 523

Bobule na talíři – jak využít plody révy vinné v gastronomii? Ráda tvořím a nechávám se inspirovat na gastronomických cestách. Nabízím čtenářům k vyzkoušení upravené jednoduché, zdravé a velmi chutné receptury, jež se hodí jako doprovod k vínu, ale zároveň využívají sezonu čerstvých plodů révy vinné, která je pro lidský organismus tolik prospěšná zejména přirozeným obsahem vody, cukru, kyselin, vitaminů a minerálních látek. Roquefortová sousta s hrozny a ořechy Suroviny: 1 bageta nebo celozrnné pečivo, 100 g Roquefortu (nebo Nivy), 50 g vlašských ořechů, 50 g másla, hrozen, zelený pepř Příprava: Máslo necháme spolu se sýrem změknout (½ hodiny předem vyjmeme z chladničky). Nasekáme nahrubo vlašské ořechy. Nakrájíme na plátky pečivo. Omyjeme hrozny. Hrozny rozřízneme na poloviny a vyjmeme pecičky, rajče omyjeme a vyjmeme střed. Do mísy vložíme nastrouhaný modrý sýr, máslo a polovinu vlašských ořechů, rozmixujeme, přidáme trošku rozdrceného zeleného pepře a opět promícháme. Směs můžeme natírat nebo promačkávat přes sáček na kousky pečiva či chleba a každý ozdobíme kuličkou hroznu, případně ořechem. Poté udržujeme v chladu. Tento předkrm bude velmi dobře doplňovat polosladké víno z bílých odrůd, fortiﬁkované víno, ale také víno z aromatických odrůd. Vinařovy kuřecí kousky Vitis vinifera Suroviny: 4 porce kuřecího masa (prsíčka nebo stehna), 1 cibule, 1 lžíce oleje, 150 ml bílého vína, sůl a pepř, 150 g hroznového vína, jedno nakrájené jablko, 1 citron Příprava: Kuřecí porce osolíme, opepříme, vložíme do hrnce a lehce orestujeme na oleji, přidáme jemně nasekanou cibuli a nakonec nakrájené jablko. Poté přidáme víno a vaříme na mírném ohni asi 20 minut. Omyté hrozny přidáme do kastrolu spolu s citronovou šťávou. Dusíme na mírném ohni 10 minut. Pokrm podáváme horký s brambory nebo také s těstovinami, rýží i pečivem. Párujeme se stejným vínem, které je součástí pokrmu – velmi chutný je v kombinaci s Veltlínským zeleným nebo s ovocným růžovým vínem. Džem z hroznů – vinné želé Suroviny: 1,5 kg hroznů, 300 g třtinového cukru nebo medu, šťáva z jednoho citronu. Příprava: Hrozny omyjeme, necháme pořádně okapat a zbavíme peciček. Takto připravené hrozny vložíme do většího kastrolu a spolu s cukrem vaříme 45 minut, hustotu vyzkoušíme kápnutím ovocné hmoty na talíř. Nakonec přidáme šťávu z citronu a horkou hmotu plníme do řádně omytých menších sklenic. Ihned uzavřeme víkem a necháme vychladnout. Vychladlý džem uchováváme v chladničce. Je vynikajícím doplňkem k sýrům s modrou plísní, k tvrdým sýrům, také k domácím paštikám a například k pečeným drůbežím játrům, k šunce a pikantním pokrmům. Rovněž jej můžeme použít spolu s bílým jogurtem nebo jen tak k pečivu a na koláče. Pavla Burešová

524

Vinařský obzor (10/2012)

Vinařská historie

Johann Wolfgang von Goethe – velký milovník vín

Franfurkt nad Mohanem, jak jej známe z dobových rytin, byl tehdy městem s okolními pahorky pokrytými vinicemi. Díky rodinnému majetku (byly to vinice před Friedberskou branou) vyrostl Goethe ve vinařském ovzduší a v době, která obdivovala stará vína (zejména se vzpomíná na ročník 1706 z vlastního růstu – podobně my dnes vzpomínáme na ročník 1997). Goethe byl zcela určitě velkým ctitelem vína a kromě toho vínu také rozuměl. Zachovaly se nám jeho ručně psané objednávky vína z výmarského dvorního sklepa. O rozsahu jeho vášně svědčí např. to, že si pro svůj měsíční „lázeňský pobyt“ v Karlových Varech v březnu 1820 objednal 60 litrů svinibrodského stolního franckého vína). (V okolí Karlových Varů také Goethe sbíral minerály a svou roky utvářenou sbírku pak věnoval pražskému Národnímu muzeu, kde je dodnes.) Malá odbočka – Svinibrod je staročeský název německého okresního města Schweinfurt, doslova „Sviní brod“ – tzn., že voda ve zdejší řece Mohan bývala tak mělká, že ji šlo přebrodit i se stádem prasat. Kromě pojmu „svinibrodská zeleň“ – tedy velmi jedovaté syntetické barvy, obsahující měď a arzén a užívané zejména v olejomalbě – je nám, Schweinfurt znám především tím, že podle Kosmovy kroniky české unesl (no, spíše ukradl) roku 1021 z kláštera ve Svinibrodu český kníže Břetislav I. za dramatických okolností svou nastávající manželku Jitku, protože potřeboval k sobě družku z ušlechtilého rodu. O tom, že Goethe měl pověst milovníka vína, svědčí i záznam jeho setkání s pruským princem Ludvigem Ferdinandem, kdy „…oba popíjeli po celou noc, ohromně o závod, a Goethe si nijak nezadal, neb dovedl hrozně pít…“. V pamětech malíře Ludwiga Grimma z roku 1815 se o Goethovi jako hostu na obědě dočítáme: „Jeho tvář byla všecka zarudlá od oběda, kde si notně přihýbal johannisberské jedenáctky…“ (rozuměj-

Foto archiv autora

Významný německý spisovatel a dramatik, biolog a ředitel stavby silnic, od svých 31 let také aktivní svobodný zednář působící ve výmarské lóži „Amalia zu den drei Rosen“ (Amálie u třech růží), a dokonce člen řádu iluminátů se podle vypravování své matky narodil jednoho srpnového dne ve Frankfurtu léta Páně 1749 „…nejevě známek života…“. Položili jej proto do pánvice s teplým vínem, až nakonec zaznělo babiččino volání: „Radová, on žije!“ (otec malého Janíčka byl císařským radou). Tak tedy byl Goethe vínem zachován nám, umění a celému světu…

Goethe – portrét

me vína ročníku 1811, a protože bylo z Johannisbergu, šlo nejspíš o odtam pocházející Ryzlink rýnský). Jaká vína měl Goethe rád? Přehled odrůd a značek by jistě vyžadoval dlouhý seznam. Bylo to např. červené (!) šumivé šampaňské, ale především vína tichá – jagerské (tedy silná maďarská vína z okolí města Eger – z nichž je nám dnes znám např. Egri Bikáver, Jagerská býčí krev), würzburgský Kamenáč (Steinwein), červené alsaské, dále budínské, víno z oblasti Languedoc atd. K francouzským vínům Goethe podotýká, že „kdo ryzí Němec je, má pifku na Francouze, leč jejich vína pije rád“. Každé mísení vína Goethe odmítal. Když v září 1827 hostil malíře Wilhelma Zahna a viděl, jak si jeho host do vína nalévá vodu, obořil se na něj: „Kde jste se naučil tomu nešvaru?“ Goethe v komentáři k jedné své básni sám tvrdí: „Ve víně jsou ovšem velmi značné síly podněcující tvořivost… napsal jsem v jediné schůzce při ﬂašce dobrého burgundského celý ten kousek, jak tu nyní běží a leží.“

Se zmínkami o víně se setkáváme i přímo v jeho poezii i jiných dílech. Např.: „Jen o révě můžeš si s jistotou říci – že dar ti přinese lahodící…“. V díle Krotké Xenie si povzdechne: „Zbýváť i starci přec – vždy víno i ten měšec…“ V pamětech Z mého života píše: „Inu, vždyť jest zcela nepochybno, že jako víno samo dává krajům, kde roste a se pije, povahu volnější – taktéž dny vinobraní šíří neuvěřitelné veselí…“. Jeho asi nejznámější dílo, kde se zmiňuje o vínu, je balada Pěvec: „Však smím-li prosit, prosím slyš – Mně nejlepší dej vína číš ve skle čistém přinést. Číš vyprázdnil, jak dal ji k rtům – Ó, sladkost neskonalá! Ó, zdráv buď přešťastný ten dům – kde tato mzda je malá! Vzpomeňte na mne v blahu svém – Jak za doušek vám vděčen jsem, tak vděčni buďte Bohu!“ V básni Gewohnt čteme: „Já píval a pil – a teď dvojnásob rád! Vždyť víno nás vznáší, až pán jsme a řád – a odpoutá z řetězu slova. Ba, nehledě zbývá-li na zítřek lok – neb mizí-li ze sudu nejstarší mok – už stárnou nám vínka zas nová!“ Nešťastně lákavým návodem na cestu do horoucích pekel opilství mohou i dnes být tyto Goethovy verše: „Však jest-li přece hodláš pít, musí to nejlepší víno být! Zpiti musíme všichni být! Být mlád, toť bez vína být zpit. Aby stáří se zpilo do mladosti, to by byl zázrak největší ctnosti. Chceš starostem ujít? Uč se pít! Neboť, přátelé, pijeme-li, dřímají naše starosti…“ Naopak odlehčeně a poměrně trefně zní jeho postřeh: „Vy, jimž se pranic nechce žen – váš duch buď vínem pozdvižen – vždy výš a výše. Sic vínko hlavu zatíží, leč desetkrát víc potíží – hňup z manželské má číše!“ Pro ty, kdo vládnou němčinou a chtějí se citátem pokochat v krásném originále: „Ihr, die ihr Misogyne heißt, Der Wein heb euern großen Geist Beständig höher. Zwar Wein beschwöret oft den Kopf, Doch der tut manchem Ehetropf Wohl zehnmal weher!“

Foto archiv autora

Vinařská historie

Vinařský obzor (10/2012) 525

Historické události a osobnosti ve vinařství – říjnová výročí Popsán přehled vinobraní 1922 v jednotlivých státních a zemských révových školkách na Moravě v množství, obsahu cukru a kyselin u jednotlivých odrůd. 1922, Vinařský obzor roč. 16, č. 17, str. 177

Goethova objednávka 60 litrů svinibrodského vína pro jeho lázeňský pobyt v Karlových Varech v roce 1820

Za zmínku jistě stojí i skutečnost, že velmi kladný vztah k vínu měl i Goethův blízký přítel, další významný německý spisovatel a básník, Friedrich Johann Christoph von Schiller (mimochodem také aktivní svobodný zednář). Oba byli významnými představiteli německého literárního hnutí „Sturm und Drang“ (Bouře a vzdor), prosazujícího návrat k emocím. Schiller se stal profesorem na univerzitě v Jeně a mimo jiná uznání byl povýšen do šlechtického stavu. Jeho přátelství s Goethem však trvalo jen šest let – Schiller zemřel v pouhých 46 letech, Goethe jej přežil o celých 26 let! (Známý je např. Schillerův citát „Srdce máme k tomu, aby pochopilo to, co nepochopila hlava“.) Friedrich Schiller dával přednost těžkým jižním vínům a podle dobových záznamů jeho sklep ke dni 30. června 1804 choval: • 61 Bouteillen vína typu Malaga • 35 Bouteillen burgundského • šampaňského 22 a bílého Muškátu pak čtyři Bouteillen, tedy nejméně 122 evidovaných lahví. Schillerova spotřeba vína byla asi značná, neboť k uvedené zásobě bylo již za týden, 7. července, dále objednáno vědro burgundského (= asi 65 litrů), dále 17. července pak půl vědra burgundského a v září téhož roku další vědro burgundského. A to byl Schiller ﬁnančně závislý pouze na příjmech ze své básnické a dramatické činnosti – na rozdíl od Goetha, jehož otec byl císařským radou. Ještě poznámka k používání francouzského slova „Bouteillen“: do roku 1850 se v Německu ponejvíce psávalo Bouteille místo Flasche, protože vinná láhev přišla do Německa až se stáčením vína koncem 18. století z Francie – do té doby se stáčelo ze sudů přímo do džbánů, nebo pohárů. Avšak zpět ke Goethovi. Jeho porozumění pro víno se zračí i ve znamenitých, asi již i v Goethově době starých pohárech římského typu (Römergläser), které používal a jež jsou uloženy v Goethově muzeu ve Výmaru. O nich lze říct, že jde o „ächte Becher des Rheinweins“, jež – jak je uvedeno ve Faustově 4. dějství – „…vína chutnost sílí“. Historik W. Bode dospívá v roce 1917 k závěru, že „…Goethe používal víno ke

Další objednávka, tentokrát na čtyři láhve vína Kamenáč z dvorního sklepa ve Výmaru, rok 1808

stupňování životního prožitku a jako koření při jídle, nikdy se však nestal jeho otrokem…“ (mimochodem, Goethe sám se dožil věku 83 let). Pravdou ale zůstává, že např. Goethův tchán Vulpius se upil k smrti, všichni Goethovi sourozenci zemřeli mladí, jeho manželka Christiana skonala již deset let po svatbě a také úmrtnost Goethových dětí, které s ní měl, byla velká. Soudit však, že důvodem bylo jeho nadměrné pití vína, je prý nesprávné, protože: „Jak by to pak dopadlo s potomky vinařů v německých vinných krajích, kteří například v Porýnské Falci (oblast Rheinpfalz) dostávají podle smlouvy po třech litrech vína denně a pijí i nad to – nejeví však co do potomstva žádných zrůdností…“ Tolik slova historika. Goethe sám o svém životě a vínu říká: „Mohl bych být mnohem šťastnější – jen kdyby nebylo vína – a ženských slzí.“ A v tom mu dávám za pravdu. Podle očitého svědka, výmarského vrchního stavebního ředitele Coudraye, jenž byl 22. března 1832 přítomen Goethově smrti, nebyla poslední slova světově proslulého básníka „Více světla!“, ale prý: „Je mi zle – snad jsi mi nedala cukru do vína?“ Tak tedy vinařství a víno provázely Goetha celým životem a smíme věřit, že od jeho první hodiny až po tu poslední lze vínu děkovat za mnohé z jeho tvorby i životního optimismu.

Petr Šimeček, Brno

Čerpáno ze: Studie dr. Friedricha von Bassermann-Jordana, vydané pro členy biblioﬁlské společnosti Mannheimské v roce 1932, kdy uplynulo sto let od Goethovy smrti (verše přeložil dr. Pavel Eisner), kterou vydal pražský velkoobchodník vínem F. Čebiš pro své přátele a obchodní partnery + zdroje veřejně dostupné na internetu.

Jan Bednář, jeden z prvních členů Zemského vinařského spolku pro MM, řídící učitel a starosta v Žadovicích u Kyjova, zemřel 3. října. 1922, Vinařský obzor roč. 16, č. 18, str. 178

V článku dr. Jindřicha Schmidta je popsána možnost výroby révového oleje z peciček. Tato výroba je běžná v jižních státech a olej je vynikající jakosti zejména na výrobu salátů. Ze 100 kg semen lze vyrobit 11–14 kg oleje. 1942, Vinařský obzor roč. 36, č. 10, str. 148

Ing. Josef Lízler, ředitel valtické vinařské školy ve výslužbě, se 22. října 1972 dožil 80 let. Po studiích, která ukončil na VUT v Praze, byl krátce na Slovensku a v roce 1923 přešel jako učitel na Státní rolnickou a ovocnicko-vinařskou školu do Valtic. Po roce 1938 učil ve Velkém Meziříčí a Židlochovicích. V roce 1945 se vrátil do Valtic, kde byl jmenován ředitelem školy, kteroužto funkci úspěšně zastával až do důchodu. Současně byl činný jako člen rady ONV v Mikulově, předseda OZK a další. Za jeho činnost mu byl v roce 1956 udělen titul Zasloužilý učitel. V roce 1960 odešel do důchodu. 1972, Vinohrad roč. 10 (65), č. 12, str. 284

Ing. Oldřich Sýkora se dne 15. října 1982 dožil 60 let. Po studiu na škole v Mělníku nastoupil do výkupny ovoce a zeleniny v Mšeně, po roce 1945 pracoval dva roky ve velkoobchodu s vínem a pak nastoupil do Zámeckého vinařství v Mělníku, kde byl pak až do svých 60 let jeho vedoucím. Vinařství úspěšně modernizoval. V letech 1955 až 1960 dálkově vystudoval VŠZ v Praze, byl členem komise jakosti a zakládajícím členem Cechu českých vinařů. 1982, Vinohrad roč. 20 (75), č. 11, str. 262

Karel Fořt se narodil 29. října 1852. Absolvoval Vyšší ovocnicko-vinařskou školu v Klosterneuburgu. Od roku 1882 byl ředitelem Vinařsko-ovocnické školy v Mělníku, kde působil až do důchodu, a měl velkou zásluhu na jejím rozvoji. Působil ve Vinařském spolku pro Království české, byl členem révokazové komise, sepsal několik odborných knih. Byl vyznamenán Zlatým křížem s korunou. Zemřel 12. června 1927. 2002, Vinařský obzor roč. 95, č. 9, str. 428

Ing. Vlastimil Pospíšil oslavil 2. října 2002 60 let. Po studiu na vinařských školách ve Valticích a v Modre vystudoval Zahradnickou fakultu VŠZ v Lednici. Pak byl zaměstnán v Osevě KSP Brno, kde se věnoval rozmnožování révy vinné. V roce 1993 založil vlastní ﬁrmu Revoca, s. r. o., ve spolupráci s ŠSV ve Znojmě. Později založil ﬁrmu Veritas, která má širší působnost – mimo množení révy zajišťuje též mechanizované služby. 2002, Vinařský obzor roč. 95, č. 11, str. 535 Podle uvedených pramenů zpracoval Ing. Drahomír Míša

526

Vinařský obzor (10/2012)

Vinařská historie

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… O účelu zemského vinařského spolku pro Markrabství moravské Byl již svrchovaný čas, že spolek vinařský pro Moravu se zřídil. Nutnost podniku toho byla nejvyšší, a proto lze s velikým povděkem a uspokojením vítati tento nový krok ku předu. Zájmy, které jest nám vinařům hájiti, nemohou nikdy nalézti opory u korporací a spolků se směrem jiným, neboť vědecký i technický rozmach ve vinařství jest tak ohromný, že jest se diviti na jedné straně přesným a odborným znalostem a zase na druhé straně dosud stávající strnulosti, ba úpadku. Vinohradnictví musí míti své zvláštní sdružení již proto, že snahy vinařů nelze srovnati se snahami jiných zemědělců, neboť snahy ty se křižují. Zájmy vinařů dosud nebyly nikde hájeny, by v mnohých spolcích se pracovalo proti zájmům vinařů, proto také se u nás dostavil takový mravní a ﬁnanční neúspěch. Abychom o nutnosti vinařského spolku se přesvědčili, podáváme zde některé přesné údaje statistické z r. 1902. V Markrabství moravském pěstovalo se na 11 512 hektarů vinic, z nichž je 4 950 hektarů v rukou Němců, 6 561 hektarů v rukou Čechů. Je-li průměrná výměra vinic 2–6 měřic na jednoho, možno čítati, že jest na Moravě 7 000 českých vinařů, kteří dosud neměli žádné organisace. Dle množství vína v Rakousku jest Morava na šestém místě. Přihlížíme-li k nejmenší ceně 1 ha vinohradu 5000–8000 K, representuje jen české vinařství na Moravě obnos 32–44 milionů korun. Ohromný tento obnos je však bohužel tak přetížen povinnostmi vůči sám sobě, vůči daňovým povinnostem k státu, zemi a obcím, že má moravské vinohradnictví co děkovati jen veliké zálibě a obětavosti vinařů našich na zachování jeho v takovém stavu až po dnešní dobu a naprosto nikoliv starostem a ochraně činitelů druhých. Většina vinohradů našich zakládána jest na místech, která dříve kultuře jiných rostlin pro nepříhodnost věnována nebyla, nebo na pozemcích, jež bonitou zařaditi možno sotva do 7. třídy. Cena 1 ha takových pozemků jest 1400–1600 K, a připadá tudíž na upravení jeho do 1. třídy normální úrody náklad 2000–4000 K. Tyto přímo ohromné ﬁnanční oběti, neskytající žádných zvláštních záruk zisku, nejsou nikterak oceněny na příslušných místech a místo náležitě organisované podpory tohoto odvětví hospodářství, jež v budoucnosti slušných příjmů státu dávati bude moci, jest rozvoj jeho ihned v začátcích nezměrnou daní vyšších tříd bonitních ochromován.

Stává sice několik zákonů, z nichž poslední z r. 1890 uvádí, že ony vinohrady, které buď peronosporou neb révokazem zničeny byvše, znovu zakládány jsou v nejmenší výměře ¼ ha, na žádost sproštěny jsou placení daní po dobu desíti let. Avšak zákon tento se zřetelem na vinohrady peronosporou stížené a zničené se u nás neprovádí a moravští vinaři z něho prospěchu nemají. Má-li platně a skutečně rozvoj našeho vinařství býti podporován, tu třeba, aby celková daň vinohradů moravských, jež obnáší bez přirážek asi 280 000 K, byla dle uskutečněného stavu snížena a ony vinohrady, které s evropskými révami zakládány jsou, aspoň do 6. roku, a ty jež americkými révami osazeny jsou bez vyjímky, ať se vyskytne révokaz čili nic, na dobu 10 let osvobozeny byly. Tento velký důležitý úkol nemůže jednotlivec zmoci, a proto má účel a cíl Zemský vinařský spolek, jako v této věci kompetentní, tento bod v řádně projednané a vypracované formě na příslušných místech předložiti a positivního výsledku dosáhnouti. Další snahou spolku bude platně působiti k odstranění tak zvané italské vinné klausule, pomocí které uvádějí se lehká, bezcenná vína na trh a znemožňuje se intensivní obchod s naším domácím vínem. Prvotní celní sazby na vína mimorakouská byly dosti vysoké a možno říci, že původní celní tarif z r. 1818, kde každý zlatý zdaňován byl při dovozu 35 krejcary, ustavičně stoupal, až později přenecháno bylo formálně zdanění každému metrickému centu dovezeného vína. Tarifem ze dne 25. května 1882, který doposud je v platnosti, platí se z každých 100 kg brutto dovezených vín jak v láhvích, tak v sudech 40 K ve zlatě. Clo na hrozny a mošt stanoveno jest na 100 K, kteréž později zmírněno bylo na 80 K. Na uherská vína určeno bylo různé clo od 50 h až do 60 K. S Italií byla uzavřena zvláštní smlouva celní, platící taktéž pro Srbsko, jež krátce trvala a nahrazena byla vinnou celní klausulí, následkem které od r. 1892, kdy dolnorakouské a uherské vinohrady byly révokazem zničeny, nedostatek vína se jevil, dováží se vína italská se smíšeným clem. Podobná smlouva byla uzavřena sice již r. 1818 a 1836 s italskými krajinami Parmou, Piemontem a Piacencou a ustanoveno bylo clo z centu na 7 zl. 30 kr. a na celní linii Lombardsko a Benátsko stanoveno clo na 3 zl. Podobných úmluv celních s Italií bylo několik a poslední z nich r. 1892 stanoveno clo na přívoz vína z Italie na 6 K 40 h za 100 kg, kdežto Italie uvalila na dovoz vín do Italie 5 lir 77 cent. Celní tarify vývozní do jiných států zvýšeny jako na př.

do Francie v sudech 20 franků, v lahvích 60 fr. Tím stalo se, že Italie majíc nadprodukci mohla k nám dodávati ve velké míře daleko levněji vína, jaká nám je možno za méně příznivých podmínek vypěstiti, a stoupal proto dovoz italských vín od r. 1881, kdy přívoz do Rakouska činil 2 670 mtc. takže r. 1897 dostoupil závratné výše 1 397 851 metr. centů, jehož cena se páčí na 36 mil. korun. Za uherská vína bylo vydáno asi 20 milionů korun, bylo tudíž roku 1897 vydáno za vína v Cislajtanii 56 mil. korun. – Vývoz náš činil 9 400 000 K. Jelikož takovou ohromnou spotřebu rakouské země vinařské nejsou s to krýti, musíme bohužel zlo tohoto přívozu trpěti, avšak jen na škodu vlastních našich zájmů. Následkem dosti nízkých sazeb po dopravních drahách a parnících italských a následkem nízkého cla konkurují s námi Italové velmi nebezpečně. Výrobní cena 1 litru našeho vína jest asi 24 h při celkové úrodě 40 až 45 hl po 1 ha, kdežto čistá, obchodu schopná vína italská již se ziskem nabízí se z Terstu a ze Rjeky za 16–24 h litr. Vinařství naše není dosud na tom stupni, aby mohlo soutěžiti v ceně s vínem italským, následkem toho není po našich vínech žádné poptávky a nelze docíliti výnosnějšího zpeněžení, což jest hlavní příčinou ochabnutí našeho vinařství. Má-li naše vinařství vzkvétati, musí klausule vinná vzíti za své a vinařský spolek náš, dnes k životu se hlásící, platně bude hleděti i v tuto záležitost zasáhnouti. Velké úkoly musí náš spolek řešiti. On musí organisovati školství, Dolní Rakousy mají šest škol vinařských kromě škol zahradnických, takže připadá jedna škola na 6.188 ha vinohradu. V Čechách na 802 ha vinic dvě školy, tedy jedna škola na 401 ha. Na Moravě mají Němci na 4 950 ha dvě školy, čili jednu školu na 2 475 ha, my na 6 561 ha jednu školu. Abychom tedy vinařství pozvedli, musí náš spolek s vinařským inspektorátem, o jehož ustanovení se jedná, a s výborem zemským i zemědělskou radou intensivně pracovati na pronikavé organisaci, tvořením družstev, získáním subvencí a podpor, zřizováním kursů, družstev prodejních a vůbec všemi prostředky pracovati na zvelebení našeho vinařství.

Ladislav Čech, ředitel ovocnické školy ve Vizovicích (Předneseno na ustavující valné schůzi v Bzenci 11. září 1902) Vinařský obzor, č. 9/1912, str. 165–167

Vinařská povídka

Vinařský obzor (10/2012) 527

Na Vinově Každoročně konané odborné gastronomické a vinařské veletrhy se vyvíjí do absolutní odbornosti, mohou přinášet optimální přehled, nabízí enormní internacionální náplň. Od vstupu našich vín do světa v devadesátých letech i v současné době mají naše vína a vinařství dokonce nevídané úspěchy na mezinárodních soutěžích v silné konkurenci celého světa nejen v Evropě, ale i za mořem, jak to dokumentuje průběžně Vinařský obzor a naše media.

Po sametové revoluci se dveře se zájezdy k vinařským sousedům na podobné akce, jak se říká, netrhly. Nespočet vinařů z moravských dědin a spolků absolvovalo návštěvy k našim vinařským kolegům v Evropě. Využili tak i hlavně geograﬁcké polohy a jezdili načerpat zkušenosti k našim nejbližším sousedům. A že se jim to daří, dokazují úspěchy našich vín. A nejblíže je to do Rakouska, mnozí naši předkové chodili pěšky na práci do Vídně, vždyť např. v horňácké písničce Odchod ze Lhótek se v jedné sloce zpívá: Do nebe puójdem bosky a „cu fús“, jak sem chodjéval do žna do Rakús. Ale buďme spolu v naší povídce svědky zájezdu začátkem devadesátých let. V nedělním červencovém odpoledni si strýc Domin pomalu kráčí kolem řady sklípků, zabočí a už rachotí mohutný klíč v zámku dubových dveří. Tu pojednou za rohem se objeví znenadání soused Vávra s Karlem. Tak přidéte do kroku, sósedi, a pote vochutnat ten můj Veltlín, mosíme to porovnat, esli to može aji konkurovat tem rakóském Veltlínům, co sme pili na zájezdě na tej Vinově ve Vídni, a honem chystá koštovačky, pomalu natahuje do koštýře svého obíbeného Veltlínu a nedělně svátečně rozlévá do koštovaček. No, já si myslím, že be mezi ně skoro zapadl, deť je to skoro jeden malé evropské region, deť to néni zas tak dávno, co sme patřili pod to falkštejnský horenský právo. Říkajó, že mikulovský právo belo vopsaný z falklštejnskýho a belo vzorem aji mnohém moravském vinařském vobcím. To máš pravdu, šak po cestě zpátky z Vinovy sme se stavovali v téj dědině u teho Falklštejnu ve sklepě, vzpomínám na to, jak ten rakóské vinař nám tam dal vochunat ale štyry vzorky bílýho, hlavně Veltlín, Vlašák, Milerku a tak pořád dokola, až ten náš po Vinově už rozjařené starosta začal volat: Červený, červený, a dožadoval se červenýho vína, tak ten vinař šél nekam dozadu a donesl archivního Portugalu, jiný červený nemňél, přidal se Vávra. No, vono je to těžký, tam ten, jak se říká, vývoj nic nenabóralo a Veltlín, ten je tam všady névíc, taky ta architektúra tej jejich dědiny navazuje na tu historiju, ne jak u nás, samá moderna. A proto my máme tolik odrůd, jak říkajó, pestrost, protože každý JZD a aji předseda chceli dobře reprezentovat, tak sme sázeli nekdy aji to, co se u nás neho-

dilo a nedívali sme se na to, esli je to staletá vyzkóšená odrůda. To u nás nandeš v malým sklípku nekdy aji dvacet vodrůd navopak vod nich. No, mladí si z teho snaď vyberó jen to lepší, možó to teď srovnávat a možeme z tej pestrosti nakonec aji možná těžit, povídá strýc Karel. Ale ešče k temu zájezdu, už víte, jak to dopadlo s tem Jenikem Fojtem ze sósední dědiny, jak sme ho při vodjezdu z téj Vinovy hledali v Prátru a nakonec sme vodjeli bez něho. Až v nedělu dopoledňa sem jél s Mirkem k němu, esli už je doma. Votevřél nám jeho kluk a povídá: Otec je nekde na zájezdu s vinařama, ve mně hrklo, a co teď. Povídám, nojo, von jél s nama a my už sme dvanást hodin doma. No tak nic, ta vodpovědnost na nás aji trochu bela, i když už každé měl svůj pas a říkali, že pude pré ke své rodině ve Vídni, to už néni, jak to bévalo před revolucó, teď tam možeš bét tak dlóho, jak chceš. Jak to říkal náš vedócí zájezdu: kdebe se nekdo ztratil, tak běžte na Brünerstrasse a mávéte pasem, nélepši u semafóru, snaď vám nekdo zastaví, ale mosíte jet na sever, ne na jih! Dyť Jura Jankůj bél před tédněm na zájezdu ve Vídni ze školó a voni vodjeli taky bez něho celí neščasní, dojeli dom a von už na ně čekál dvě hodiny v hospodě, pré kde ste, stejně be ste mě nenašli. Jura jede s nama, šak se ho zeptéte! Ale ztracené Jenik nám nedál, tak sem šél na policajty a tam mně řekli: No jo, je tu problém. Von k nám nepatří, sósední dědina je z jinýho vokresu, mosíte jet na jejich vokres. Ale deť je to náš kamarád, náš člověk. To nerozhoduje, óředně to není možný a pátrání nelze zahájit. Až můj syn mně povídá: Tatíku, nech to ešče chvílu naležet, co budeš zbytečně lítat po vokresách, normální chodec unde za hodinu štyry kilometry, debes počítal z Vídně skoro sto kilometrů, tak je to akorát celé deň, tak vodpoledňa vo štyrech be měl bét doma. To ani nevíte, jak mně spadl kameň ze srdca, dež se vozvál vo půlštvrté telefon, že už došél, a potvrdily se tak naše vépočty. A v tédňu sem ho potkal, tak se ptám, jak se to vlastně zeběhlo? Jeník povídá, šel sem se trochu projít po té vochutnávce tak pěknéch vín až dozadu Prátru, sedl sem na lavečku, belo tak krásně aji mně, pobrukoval sem si ty slovácké pěsničky, za mnó to velký kolo, červnový sluníčko svítilo a udělalo svý a já sem usnul. No jó,

povídám, me sme tě hledali a nic, deť tam belo z Česka tolik autobusů, tos mněl nekeho stopnót. To nešlo, probudím se, už bela tma a všecky autobuse pryč! Tak sem šel na stopa po téj Brünerstrasse a jak na potvoru mně nikdo nezastavil, to víš, potmě je to těžký. Tak sem pomali šel, bél sem jen v košili, ešče že v červnu nésó tak chladný noce. Aji sem si na chvílu k ránu po takové cestě pod širákem znovu zdříml, až dopoledňa sem došél k Mikulovu. A vod hranic sem pak chytl stopa a su tu. Doma je doma, je to přeci lepši, ale nélepši je chodit aspoň s jedném kamarádem pohromadě, pak sem mohl mít ty kilometry ušetřený. A co, je to taky dobrý, aspoň sem si vyzkóšel, jak spíš chodili vod nás ešče za Franc Jozefa pěšky až do Vídně! Tak vidíte, ešče že to tak dobře všecko skončilo, povídá Domin, když doléval poslední skleničku. Ale stejně majó ti naši rakóští sósedi s tem Veltlínem pravdu, že ho majó névíc. A ty naše se jim podobajó, deť v našéch podmínkách je to srovnatelný aji ze Šardoném, abe sme ty Veltlíny jednó u nás nehledali. Vysvětlivky k povídce: Falkenštejnské horenské právo – horenské právo (Bergrecht) bylo jako vlastnictví a soudní moc ve věcech viničních a z toho plynuly výnosy majiteli práva. R. 1309 prodal Seifried von Plank toto právo klášteru sv. Kláry ve Vídni. Falkenštejn, ruina hradu a rakouské městečko na cestě z Mikulova do Poysdorfu, kousek za hranicemi. Mikulovské horenské právo z r. 1586, v jeho starší části jsou některé věty opsány přímo z práva falkenštejnského, to dokládá, že bylo vzorem i pro některé blízké moravské vinařské obce. Brünerstrasse – (Brněnská) ulice ve Vídni, směr na Brno. Obdobně ulice z Brna, která směřuje na Vídeň, se jmenuje Vídeňská. „cu fús“ – hovorově z němčiny „zu Fuss“ = pěšky Václav Fiala Prameny a literatura Kraus Vilém, Praha 2009: Vinitorium historicum Holý Dušan, ČR Brno 2011: Horňácká píseň Odchod ze Lhótek

528

Vinařský obzor (10/2012)

Akce otevřených vinných sklepů aneb „Ze sklepa do sklepa“ v obci Čejč

Foto archiv autorky

V sobotu 11. srpna proběhl v malebné čejčské sklepní uličce „Den otevřených vinných sklepů“, který již sedmým rokem pořádá ZO ČZS (zahradkari.cejc@seznam.cz) a vinaři z Čejče za podpory Vinařského fondu ČR. Akce tradičně začíná v 11 hodin dopoledne, ale již od desáté hodiny se ke sklepnímu areálu „Pod Búdama“ začaly trousit skupinky návštěvníků (ti, kteří přijížděli autem, byli organizátory promptně navigováni na vyhrazené místo k zaparkování po dobu celého dne). Při vstu-

Ze sklepa manželů Stejskalových na Čejči pu návštěvníci za 400 Kč obdrželi celodenní vstupenku k ochutnávkám ze všech (celkem 25) zúčastněných sklepů, a to od 11 do 18 hodin, degustační skleničku s logem, tzv. „selskou svačinku“ v podobě krajíce chleba namazaného škvarkovou pomazánkou, program, seznam prezentovaných vinných sklepů a další propagační materiály. Počasí toho dne přálo: během dne bylo chladněji, což samozřejmě prospělo degustovaným vínům, později se vyjasnilo i oteplilo, takže program „Besedy u cimbálu“, na kterém již tradičně hrála čejčská skupina Mládí a vystoupily různé pěvecké sbory, probíhal až do ranního kuropění za vlahé srpnové noci... Na dotaz majitelů jednoho ze zúčastněných vinných sklepů, zda byl letošní ročník jiný než ty předešlé, mi Ing. Jaroslav Stejskal (sklep č. 6 – Vinařství na Čejči) sdělil jak je potěšující vidět, že lidé vínu čím dál více rozumějí. Návštěvníci přijeli nejen z celé České republiky – od Plzeňska až po Ostravsko – ale i ze sousedního Rakouska a Slovenska. Každý ze zúčastněných sklepů nabízel minimálně šest vzorků vín k degustaci. U Stejskalů jich měli závratných 14 a navíc bohaté občerstvení jako doprovod k vínu. A to je zaručeně výborný recept na spoustu věrných zákazníků, kteří se vracejí rok co rok ke všeobecné spokojenosti. Statistika „Dne otevřených vinných sklepů v Čejči“: Počet otevřených sklepů 25 Počet nabízených vzorků vín 222 Počet návštěvníků 921 Skladba nabízených vín Vína bílá 118 vzorků Vína červená 81 vzorků Vína rosé 17 vzorků Vína klaret 5 vzorků Vína ostatní 1 vzorek Helena Baker, AIWS

Zprávy / Společenská kronika

Václav Hlaváček oslavil šedesátiny Ing. Václav Hlaváček, CSc., se narodil 22. 9. 1952 v rodině malého zemědělce v obci Nikolčice. Jeho rodina si prožila všechny strasti kolektivizace zemědělství v padesátých letech. Václavova životní dráha byla tudíž jasná – zemědělství. V roce 1968 nastoupil na zemědělské učiliště ve Valticích, obor vinohradník. Po absolvování učiliště v roce 1970 mu bylo za dobrý prospěch a píli umožněno pokračovat ve vzdělávání na SZTŠ ve Valticích, ve vinohradnickém oboru. V roce 1973 nastoupil jako řádný student na VŠZ v Brně, na agronomickou fakultu, zahradnický obor v Lednici, kterou absolvoval v roce 1978. Během studia získal stipendium od budoucího zaměstnavatele, JZD Hustopeče, kam také v roce 1978 nastoupil jako agronom specialista pro vinice, sady a zeleninu. V této funkci pracoval až do roku 1985, kdy byl pro svoji pracovitost a přímost při jednání s podřízenými jmenován do funkce hlavního agronoma družstva. Ani v této funkci neustal ve svém dalším vzdělávání a v roce 1988 obhájil dizertační práci a získal titul kandidáta věd. V období 1990–1991 byl Václav místopředsedou a byl pověřen řízením ZD Hustopeče. V letech 1991–1993 byl uvolněn pro výkon funkce tajemníka Agrárně potravinářské komory Břeclav. V této funkci získal celostátní přehled o stavu a situaci v zemědělství a potravinářství v celé ČR. Odtud se v roce 1993 vrátil do svého mateřského podniku, družstva Hustopeče, kde pracoval jako ředitel podniku i po jeho transformaci na akciovou společnost v roce 1995. Na úseku agrární politiky okresu pracoval i nadále a v roce 1997 byl zvolen do funkce prezidenta Agrární komory ČR. Tuto náročnou práci vykonával až do roku 2005, hlavně na úkor svého volného času a mnohdy i zdraví. Jako prezident Agrární komory ČR nekompromisně bojoval za rovné a odpovídající podmínky českých zemědělců. Nebál se jít až na hranu, do stávky zemědělců. Toto jeho úsilí však bylo ztěžováno jak roztříštěností názorů zemědělců – prvovýrobců, tak i různými zájmy zpracovatelského odvětví, prodejců a dovozců potravin. Podařilo se mu prosadit odškodnění zemědělců postižených záplavami, ale také v jiných letech suchem, „zelenou naftu“ a určitě jsem na mnohé další zapomněl. Zkrátka byl velmi úspěšným prezidentem Agrární komory ČR a zaslouží si za to poděkování. Václav jako prezident Agrární komory ČR výrazně pomohl i vinařům. Od počátku pro-

sazoval rovnoprávné postavení vinařství, zelinářství a ovocnářství v rámci zemědělství ČR. Pomáhal nám například při získávání dotací na výsadbu vinic, při vzniku Vinařského fondu, při prosazování vyhlášky na ochranu vinic před špačky, při jednáních o zavedení podpory na integrovanou produkci vinic atd. Jako bývalý předseda Svazu vinařů ČR Ti, Vašku, za to děkuji! V dalším období, v letech 2005–2008 pracoval oslavenec jako předseda představenstva a ředitel ZVOS Hustopeče, a. s., v letech 2010 a 2011 jako jediný člen představenstva pivovaru Vyškov, a. s. Současně je od roku 2006 předsedou Regionální agrární komory Jihomoravského kraje, kde se podílí například na organizování krajských dožínek, farmářských trhů, ale především na přenášení podnětů z kraje do republikové komory a na spolupráci zemědělců s vedením kraje. Stále je členem představenstva Agrární komory ČR a OAK Břeclav. K jubileu Ti, Vašku, přeji především hodně zdraví, více spokojenosti a klidu a méně tvrdošíjných oponentů při jednáních. A samozřejmě taky co největší uspokojení při práci na Tvém novém vinohradu. Jiří Sedlo

Vinařský obzor (10/2012) 529

Sluncem slazené, nocí kořeněné.

Webová stránka moravských a českých vín

. informace pro vinaře (akce VF, přihlášky na soutěže…) . monitoring tisku . komplexní kalendář vinařských akcí . interaktivní vinařská mapa

. adresář vinařů, vinoték . historie a fakta . víno a turistika . víno a zdraví

inzerce

Inzerce

Prodejny a pobočky – distribuce Vinařského obzoru

Řádková inzerce

AGROKOMP, s. r. o.

Štefánikova 14

900 01 Modra

421 336 475 502

BS vinařské potřeby

Žižkovská 1230

691 02 Velké Bílovice

519 346 236

BS vinařské potřeby

Svitavská 15

614 00 Brno

545 216 311

BS vinařské potřeby

K Vápence 3203/10

692 01 Mikulov

519 500 516

BS vinařské potřeby

Dobšická 2296/4

669 02 Znojmo

515 260 600

Bureš Jaroslav

Ořechová 1

691 06 Velké Pavlovice

519 428 733

Bureš Jaroslav

Na Hlavní 276

691 08 Bořetice

519 430 515

Bureš Jaroslav

Krumvíř 14

691 73 Krumvíř

519 419 006

M&Š Vinárske potreby, s. r. o.

Dľhá 2

949 01 Nitra

421 908 800 237

NEREZ Blučina

Návrší 483

664 56 Blučina

547 235 111

Štěpánová Eva

Březí 20

691 81 Březí

519 514 206, 734 409 224

Vinařský dům KOBERN, s. r. o.

Hodonínská 306

696 03 Dubňany

777 901 761

Vincoop Mikulov

Brněnská 32

692 01 Mikulov

519 510 691

Templářské sklepy Čejkovice oznamují výrobcům vína, že jejich laboratoř byla akreditována pro analitické rozbory za účelem hodnocení a zatřídění vín. Bližší informace a ceník rozborů najdete na www.templarske-sklepy.cz

Prodám ruční zemní vrták na vrtání děr pro kolíky, ploty, sazenice, atd. Průměr: 10, 19, 22, 27 cm, hloubka: 1 m. Tel.: 737 680 231

Kdo daruje nebo levně prodá starou vinařskou literaturu nebo časopisy? Děkuji za nabídky. Tel.: 775 197 443

inzerce

www.vinazmoravy.cz www.vinazcech.cz

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací ODRŮDOVÉ POHLEDNICE Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

(množstevní slevy, slevy prodejcům)

Ostatní nabídka Moderní příprava červeného vína

182 Kč

Vady vína

315 Kč

Vinařem v Africe i leckde jinde

206 Kč

Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína Mapa vinařských oblastí České republiky (na stěnu, v roli)

43 Kč 81 Kč

Ročenka 100 let Vinařského obzoru

64 Kč

Reedice ročníku 1907 faksimile

42 Kč

VÍNO NA ZDRAVÍ O alkoholu, jak se vstřebává, tráví a vylučuje – Počátky alkoholu a pití vína – Víno v lékařství – Vliv střídmého pití alkoholu na vznik a průběh různých nemocí – Celková úmrtnost a délka života u konzumentů alkoholu – Souhrn příznivých účinků alkoholu na zdravotní stav – Malá dávka alkoholu a jak často pít – Který alkoholický nápoj je pro zdravé srdce a cévy nejlepší – Mechanismus příznivého působení alkoholu – Snížení výskytu a úmrtnosti na srdeční a cévní choroby – Alkohol je buněčný jed – Pití vína a tělesná hmotnost – Nejvhodnější doba pro pití vína – Pití vína a ostatních alkoholických nápojů v české republice v Evropě – Závěrečná kapitola 248 Kč

Velký vinařský slovník

Filosoﬁe vína – Průvodce po Onom světě

230 Kč

MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS území ČESKÉ REPUBLIKY autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky. Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy: • historické • aktuální • geologické • geochemické • půdní • hydrologické • klimatické • vegetační • a mapy vinařských turistických cest. Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře. 500 Kč

Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci

518 Kč

VINITORIUM HISTORICUM

365 Kč

Historie kounického vinohradnictví a vinařství

272 Kč

Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

159 Kč

Trpké býti zdá se?

249 Kč

Výroba vína u malovinařů – 2. aktualizované a rozšířené vydání

159 Kč

Sklepní hospodářství – 2. aktualizované vydání

466 Kč

VAZBA ROČNÍKU 1999 VAZBA ROČNÍKU 2000 VAZBA ROČNÍKU 2001 VAZBA ROČNÍKU 2002 VAZBA ROČNÍKU 2003 VAZBA ROČNÍKU 2004 VAZBA ROČNÍKU 2005 VAZBA ROČNÍKU 2006 VAZBA ROČNÍKU 2007 VAZBA ROČNÍKU 2008 VAZBA ROČNÍKU 2009 VAZBA ROČNÍKU 2010 VAZBA ROČNÍKU 2011 (v černé deskové vazbě s raženým písmem)

292 Kč 292 Kč 333 Kč 333 Kč 383 Kč 424 Kč 454 Kč 494 Kč 524 Kč 565 Kč 565 Kč 595 Kč 645 Kč

Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví Cykloturistická mapa – Moravské vinařské stezky

641 Kč 98 Kč 98 Kč

Vinařský marketing

216 Kč

Zrání vína v sudech barrique

182 Kč

Pěstujeme révu vinnou

129 Kč

Citáty o víně

Vinohradnická mechanizace – Zemánek P., Burg P.

72 Kč

90 Kč

Víno a vinařství v dějinách islámu

352 Kč

Po cestách ke špičkovému vínu

154 Kč

Vinohradnická mechanizace – Stroje pro chemickou ochranu révy vinné

156 Kč

Pěstování révy vinné – Moderní vinohradnictví

499 Kč

Setkání s vínem

219 Kč

Sklepy, búdy, presúzy

140 Kč

Z historie a současnosti vinařství v Moravské Nové Vsi

165 Kč

Zákon o vinohradnictví a vinařství – Komentář

360 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH.

Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel. 773 838 685, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/e-shop/knihy

Pinot noir – hrozen a list, k článku P. Jelena uvnitř čísla. Foto J. Halady.