Vinařský obzor 12/2013

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem

12

ročník 106/2013, cena 67 Kč (předplatné 49 Kč) vydává Svaz vinařů České republiky

SOUTĚŽ V ŘEZU RÉVY VINNÉ 2014 Svaz vinařů České republiky ve spolupráci s BS vinařské potřeby s.r.o. pořádá

10. ročník soutěže o zlaté nůžky 7. března 2014 - Popice, Vinařství Sonberk Zahájení soutěže v 8.30 h, prezence soutěžících od 8.00 h.

SOUTĚŽNÍ KATEGORIE: ELITE - ženy a muži starší 21 let JUNIOR - studenti do 21 let (včetně) více informací a přihlášky na: Renata Hlavačková, tel.: 774 576 923, marketing@vinarskepotreby.cz

www.vinarskepotreby.cz www.svcr.cz Pořadatel:

Mediální partner:

600

Generální partner a organizátor:

Partneři:

Vinařský obzor 12/2013

Obsah Editorial 602

Připijme si na nový rok naším sektem!

Spolkové informace

603 603 604 605 605 606 608 610 611 612 655 655 656

Omluva Vážení čtenáři Restrukturalizace vinic v roce 2014 Kurz proškolování degustátorů Předplaťte si Vinařský obzor a vyhrajte chladničku na víno Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA Vinařství roku 2013 – šance pro velká i malá vinařství Martin Chlad: Nepodceňujme sílu soudržnosti Poděkování partnerům Vinaři se ve Francii bavili o evropské vinařské politice Kalendář vinařských akcí na leden 2013 Prodejny a pobočky distribuce Vinařského obzoru Nabídka Vinařského obzoru

Vinohradnictví

614 617

Po stopách vinařů-polárníků: Litva a Lotyšsko Vše pro kvalitní peletování část 3. – stroje pro profesionály

Vinařství

618 Šampaňské, sekt, šumivé i perlivé víno…

622 Josef Švéda: Se zájmem sledujeme produkty všech vinařů…

625 Anketa o šumivých vínech 626 Velký test filtračních desek 630 Traktory Holder: Obratní pomocníci…

632 Nová pomocná látka při zastavení alkoholové fermentace?

636 S Bořkem Svobodou o VOC Pálava 640 Zámecké vinařství Třebívlice

Marketing & ekonomika

Josef Švéda: Se zájmem sledujeme produkty všech vinařů…

622 Nová pomocná látka při zastavení fermentace?

632 Sklepní ulička ve Vítonicích

643 Tomáš Berdych: Víno je pro mě symbol pohody 644 Mezinárodní soutěž odrůd odolnějších…

645 S vínem do Finska? Proč ne!

646 Vinaři dodali na trh více než 2 miliony lahví…

Fenomén víno

647 649 650 652 653 654

Střípky z domova Střípky ze světa Sklepní ulička ve Vítonicích Novoroční chlebíčky / panini Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety…

Rostlinolékaři ocenili Milana Hluchého

650 601

Editorial

Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem číslo 12, ročník 106 (2013) Vydává Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor Ing. Martin Půček e-mail: martin.pucek@svcr.cz Editor Ing. Richard Stávek e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz Sekretariát redakce Barbora Válková (předplatné, inzerce, vinařské publikace) e-mail: barbora.valkova@vinarskyobzor.cz tel.: 773 838 685 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 602 470 345 e-mail: marketa.novakova@svcr.cz Obchodní oddělení a inzerce Martin Chlad e-mail: martin.chlad@svcr.cz tel.: 774 778 817 Redakční rada Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. (pavlous@zfmendelu.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. (petr.ackermann@srs.cz) Doc. Ing. Josef Balík, Ph.D. (balikj@zf.mendelu.cz) RNDr. Zdeněk Habrovanský (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Ing. Petr Ptáček (ptacek@zameckevinarstvi.cz) JUDr. Tibor Nyitray (tibor.nyitray@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Redakce Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Ing. Richard Stávek (richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Ing. Martin Půček (martin.pucek@svcr.cz) PhDr. Martin Chlad (martin.chlad@svcr.cz) Mgr. Filip Cvetler (filip.cvetler@fcpr.cz) Ing. Tomáš Prek (tom@xproduction.cz) Grafická úprava X Production, s. r. o. www.xproduction.cz Jazykový poradce Pavel Tahovský Tisk Grafico, s. r. o., Opava Registrační číslo: MK ČR E 11630 Vychází měsíčně.

Cena jednoho čísla — 67 Kč, dvojčísla 7/8 — 110 Kč (včetně 15% DPH) Rozšiřuje PNS, a. s., Mediaprint & Kappa, soukromí distributoři Předplatné 2013 V redakci: 1 číslo — 49 Kč, dvojčíslo 7/8 — 84 Kč (vč. 15% DPH), celý ročník 569 Kč (vč. 15% DPH) Adresa redakce a vydavatele SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice tel.: 773 838 685 e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Toto číslo vychází 27. 12. 2013 ISSN: 1212-7884 Vinařský obzor® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace.

Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlé do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu.

Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.

Foto na titulní straně © kiva.cz

602

Připijme si na nový rok naším sektem!

L

idé v České republice vypijí v průměru dvě lahve sektu ročně. A jednu z nich určitě na Silvestra. I když většina z nich mluví obecně o šumivém vínu nesprávně jako o šampaňském, stále více moravských a českých vi­ nařů se výrobě sektu věnuje. Proto je téma prosincového čísla jasné, věnujeme se právě našim sektům. Dočtete se o metodách jejich výroby a řadu zajímavých informací se dozvíte i z rozhovoru s vedoucím technologem BOHEMIA SEKT Josefem Švédou. Právě tato společnost ovládá téměř tři čtvrtiny našeho trhu se sektem a v současnosti jej i vyváží do čtrnácti zemí světa.

Ať už je sekt od kohokoliv, bouchnutí jeho lahve a bublinky ve sklenici zna­ menají pro většinu z nás v této době rozloučení se starým rokem a vítání toho nového. Co nás v něm čeká? Jednou z oblastí, na kterou se Svaz vinařů České re­ publiky opět zaměří, je marketing. Novinky vám představí kolega Martin Chlad.

První z nich můžete vidět na titulní straně tohoto čísla. Významné osobnosti přinesou do spolkového života přesah z oblasti kultury, gastronomie, zdravého životního stylu nebo například sportu. Ten bude zastupovat slavný tenista To­ máš Berdych, který se na podporu našich vinařů pro tentokrát převlékl do kroje.

Doufám, že i díky naší práci bude pro vás nastávající rok úspěšný. Pozvedám sklenku našeho vynikajícího sektu a přeji vám hodně zdraví a štěstí v pracovním i osobním životě.

JUDr. Tibor Nyitray prezident Svazu vinařů České republiky

Kroj: Velké Bílovice Šohaj: Tomáš Berdych Photo: kiva.cz

Vinařský obzor 12/2013

Předplatné

Předplatné Vinařského obzoru Předplatné Vinařského obzoru na rok 2014 Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2014 ve volném prodeji Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2014 pro předplatitele Cena letního dvojčísla 2014 ve volném prodeji Cena letního dvojčísla 2014 pro předplatitele Jako předplatitel ušetříte za rok

569 Kč / € 25,00 67 Kč / € 02,70 49 Kč / € 01,98 110 Kč / € 04,27 84 Kč / € 03,85 206 Kč / € 07,62

Mám zájem o předplatné Vinařského obzoru: □ od čísla nejbližšího do čísla □ ročníku 2014 □ od začátku roku 2014 (1/2014) na dva roky – do 12/2015

□ 2000 (20 Kč) □ 2004 (30 Kč) □ 2008 (50 Kč)

□ 2001 (20 Kč) □ 2005 (37 Kč) □ 2009 (50 Kč)

□ 2002 (30 Kč) □ 2006 (39 Kč) □ 2010 (50 Kč)

□ 2001 (333 Kč) □ 2005 (494 Kč) □ 2009 (595 Kč)

□ 2002 (383 Kč) □ 2006 (524 Kč) □ 2010 (595 Kč)

i minulé ročníky v deskové vazbě □ 1999 (292 Kč) □ 2003 (424 Kč) □ 2007 (565 Kč)

□ 2000 (333 Kč) □ 2004 (454 Kč) □ 2008 (595 Kč)

další starší výtisky (pouze jednotlivě) □ 7–8/1998

□ 9–10/1998

□ 11–12/1998 (à 50 Kč)

□ další požadavky □ platit budu složenkou

□ platit budu na fakturu (přes účet)

Objednávka publikací:

ks ks ks ks ks ks

Omluva

V

ážení čtenáři, v listopadovém čísle bo­ hužel v distribuční společnosti nespráv­ ně zařadili složenky na předplatné. Po­ kud jste již provedli úhradu na základě chybné složenky či proforma faktury (tedy v prospěch jiného předplatitelského čísla – variabilního symbolu), prosíme, zavolejte na tel.: 773 838 685 nebo napište na mail info@vinarskyobzor.cz, tak abychom tuto platbu správně zidentifikovali a provedli opravu.

Omlouváme se za způsobené komplikace a věc řešíme, aby se už neopakovala.

i minulé ročníky jednotlivě □ 1999 (20 Kč) □ 2003 (30 Kč) □ 2007 (45 Kč)

Spolkové informace

Vážení čtenáři

K

ompletní abecední a předmětový se­ znam všech článků za rok 2013 najde­ te na našich internetových stránkách www.vinarskyobzor.cz. Umístili jsme je tam v PDF. Budou také součástí vázaného vydání Vinařského obzoru za celý rok. Raději vám na ušetřeném prostoru v tiš­těné verzi posledního letošního čísla přineseme nové zajímavé mate­ riály. Děkujeme za pochopení.

Adresa plátce: Jméno, firma Adresa Místo PSČ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) Telefon, e-mail (není podmínkou) Adresa adresáta: (nevyplňujte v případě, že se jedná o stejnou osobu) Jméno, firma Adresa Místo PSČ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) Telefon, e-mail (není podmínkou)

Předplaťte si Vinařský obzor a vyhrajte chladničku na víno Více na str. 605

603

Spolkové informace

Text: Martin Půček, výkonný ředitel SVČR

Restrukturalizace vinic v roce 2014 P roblematika restrukturalizace vinic je u vinařů stále žhavá a evropské peníze na podporu jsou v tomto ohledu jistě přínosem pro její rozvoj. Koneckonců i celá Evropská unie hodnotí tento program jako jednoznačně úspěšný, neboť zajišťuje přeměnu vinic na nové systémy pěstování, umožňuje výsadbu nových, na trhu žádaných odrůd, čímž přispívá ke konkurenceschopnosti vinohradnictví v celé Evropské unii.

P

ravidla, dle kterých může člen­ ských stát čerpat prostředky na tato opatření (ale i další, jako in­ vestice, podpora prodeje na trzích třetích zemí a nyní již i na vnitřním trhu či zele­ ná sklizeň) jsou dány Nařízením komise a následně schváleným národním pro­ gramem podpor. Česká republika využívá tyto prostředky od svého vstupu do EU, ale podle reformy z roku 2008 pak prá­ vě od tohoto roku dle výše uvedeného postupu. Aby mohly být finanční pro­ středky čerpány, musí mít členský stát přijatu příslušnou legislativu, ve které se stanoví konkrétní pravidla pro vyplácení prostředků platební agenturou. V ČR to je psáno v nařízení vlády č. 245/2004 Sb., v platném znění. Jak již bylo ve VO psáno někdy v dubnu tohoto roku, dočkali jsme se po řadě novel tohoto nařízení vlády znění, které žadatelům velmi zkompliko­ valo práci a v případě složitějších progra­ mů restrukturalizace rozložených do více roků neumožňovalo vyplacení finančních prostředků za již realizovaná opatření v rámci celého projektu v jednotlivých letech. Současně také došlo nesprávným výkladem legislativy EU ke zkrácení vy­ užití výsadbových práv z 8 na 5 let tak, aby tyto mohly být použity pro restruk­ turalizaci s finanční podporou. Nechci zde vyčíslovat škody, které tak pěstitelům v souvislosti s tímto výkladem nastaly.

Myslím, že si je může každý vyčíslit indi­ viduálně a bude jej to hodně bolet.

Na Svazu vinařů ČR jsme tento pro­ blém avizovali již před přijetím dané novely NV, avšak mocná síla úřednictva byla daleko větší než pádné argumenty Svazu. Na základě faktů jsme začali jed­ nat, a sice nejprve jsme se porozhlédli po okolí, konkrétně do Rakouska, odkud jsme nechali přeložit kompletní proble­ matiku vyplácení stejných prostředků tamním vinařům. A ejhle, světe div se, v Ra­kous­ku tyto problémy nemají. Mo­

604

hou podat žádostí kolik chtějí, mohou použit výsadbová práva až 8letá, dokon­ ce pokud vysazují z výsadbového práva, jedná se automaticky o změnu odrůdové skladby. (Pozn. autora: v Rakousku není při restrukturalizaci nutné žádat o výsadbové právo, ale v žádosti lze přímo uvést identifikaci parcely a její plochu a tuto následně restrukturalizovat – tedy vyklučit a vysadit.)

Proto jsme s těmito argumenty vyvola­ li řadu jednání se SZIFem a MZe, kde jsme si postupně vyjasňovali postoje a stano­ viska. Změnou vládního obsazení na MZe se věc posunula daleko pozitivněji a nyní můžeme konstatovat, že 11. 12. 2013 bylo

Nařízení vlády nově jasně definuje vůči čemu je posuzována změna odrůdové skladby. publikováno ve Sbírce zákonů nařízení vlády č. 400/2013 Sb., kterým se mění NV č. 245/2004 Sb., ve znění pozdějších před­ pisů. Jde o podstatnou novelu, jež mění stávající, pro vinaře nepříznivé principy při čerpání finančních prostředků na re­ strukturalizaci vinic z prostředků EU. Novela nařízení vlády obsahuje následující zásadní skutečnosti: � Mění se počet žádostí podávaných ža­ datelem. Nově již žadatel není omezen pouze jednou žádostí, ale může jich po­ dat jakékoliv množství. Po provedení všech opatření je nutné podat ke každé

žádosti oznámení tak, aby mohla být podpora vyplacena. � Aktivují se zpět výsadbová práva starší než 5 let. Hlavním problémem stávající­ ho stavu bylo, že žadatelé mající zájem vysazovat na základě POV starších než 5 let byli SZIFem odmítnuti a nebyla jim vyplacena podpora. Toto se nyní mění a žadatel může využít POV, která byla udělena před platností NK (772/2012), tj. před 4. 9. 2010 a následně všechna POV udělená v souladu s tímto jmenovaným nařízením (tzn. po kontrole před kluče­ ním). � Nařízení vlády nově jasně definuje vůči čemu je posuzována změna odrůdové skladby. Je tak činěno na základě histo­ rie použitého POV, nikoliv skutečnosti co bylo na konkrétním pozemku. � Nařízení vlády nabývá účinnosti od 1. 1.

2014. Všechna řízení zahájená dle stáva­ jícího předpisu tedy budou realizována dle původního znění, ale řízení zahájená od 1. 1. 2014 již podle této novely.

Svaz vinařů ČR tímto také děkuje stávají­ címu ministru Tomanovi za aktivní pod­ poru při projednání legislativního proce­ su a za podporu ve vládě ČR. Tato novela je skutečně jednou z těch, která pomůže prakticky pěstitelům révy.

Podpora v roce 2014 tedy poběží ve znění výše uvedeného nařízení vlády.

Vzhledem k tomu, že ČR již má schvále­ né národní programy podpor na obdo­ bí 2014–2018, proběhne počátkem roku 2014 další novela tohoto nařízení, která zohlední to co nám EK schválila. Národní programy podpor nejsou schváleny tak, jak požadoval Svaz vinařů ČR a podstatně zvýhodňují jednu skupinu pěstitelů a na­ víc neobsahují námi požadované opatření zvýšení počtu keřů ve vinicích oproti Ra­ kousku a Německu, a proto se pravděpo­ dobně budou vést ještě další jednání k vy­ jasnění vzájemných postojů.

Text: VO

Vinařský obzor 12/2013

Spolkové informace

Kurz proškolování degustátorů

V

e středu 20. 11. 2013 byli do Valtic pozváni degustátoři vín na další běh speciálního kurzu, který vy­ vinulo Národní vinařské centrum (NVC) ve spolupráci s garantem doc. Ing. Jose­ fem Balíkem, pod jehož odborným vede­ ním se akce uskutečnila. Proškolování je zaměřeno na procvičení degustátorských schopností, případně na zaškolení degus­ tátorů na hodnocení vín pomocí počíta­ čů a programu ELWIS včetně náročného hodnocení aromaprofilů a profilů struktu­ ry a mohutnosti vín.

Oproti předchozím letům bylo pro­ školování uspořádáno v přednáškovém sále, aby se jej mohl zúčastnit větší počet degustátorů, a získaly se tak co nejrepre­

zentativnější výsledky. Během první čás­ ti si tentokrát každý z 30 zúčastněných degustátorů ohodnotil kolekci pečlivě vybraných 25 vzorků vín. Skladba vín ob­ sahovala různé odrůdy, ročníky a hlavně rozdílné kvalitativní stupně vín, přičemž degustátoři měli za úkol „rozevírat nůžky

hodnocení“ a hodnotit výborná vína vy­ sokými body a podprůměrná vína body nízkými. Ve druhé části byl pak prostor pro společné ohodnocení vzorků, u nichž nepanovala obecná shoda, a pro obsáhlou diskusi, při níž měli degustátoři možnost slovně komentovat, případně si upravit, svá bodová hodnocení. Příležitost nakali­ brovat si své schopnosti a získat současně zpětnou vazbu od kolegů se, stejně jako v předchozích bězích, setkala s příznivým ohlasem zúčastněných.

Kurz byl financován z prostředků NVC v rámci obecně prospěšné činnosti. (Záro­ veň byl před nadcházejícím hodnocením Salonu vín odzkoušen hodnoticí systém ELWIS v plném zatížení 44 počítačů.)

Předplaťte si Vinařský obzor a vyhrajte chladničku na víno

V

ážení čtenáři, držíte v rukou po­ slední číslo Vinařského obzoru v roce 2013. Děkujeme vám, že jste si jako průvodce světem českého a mo­ ravského vinařství a vinohradnictví vybra­ li časopis, vydávaný právě Svazem vinařů České republiky.

V nastávajícím roce nás čeká spousta důležité práce. Už v minulém čísle jste si mohli přečíst seznam hlavních témat, která se pro vás chystají v důkladném rozpracování. Budeme vám samozřejmě zprostředkovávat i aktuální dění. Dozvíte se vše podstatné.

Nejpohodlnější a nejlevnější cestou k Vinařskému obzoru je předplatné. Za rok díky němu ušetříte více než dvě stě korun.

Stačí vyplnit předplatitelský formulář.

Jednoho z předplatitelů navíc čeká mimořádný dárek. Vyhraje chladničku na víno Liebherr s kapacitou přes 200 lah­ ví vína. Řada dalších předplatitelů získá drobné ceny. Stačí uhodnout, v kterém roce vyšlo první číslo našeho časopisu.

Pravidla a podmínky předplatitelské soutěže: Každý předplatitel časopisu Vinařský obzor, jehož je vydavatelem Svaz vinařů České republiky, který si předplatí a také uhradí předplatné na rok 2014 do 31. 1.

2014, a který současně zodpoví správně soutěžní otázku, bude zařazen do slo­ sování. Soutěžní otázka zní: „Ve kterém roce vyšlo první číslo našeho časopisu Vinařský obzor?“ Forma zaslání správné odpovědi: elektronická pošta na adre­ su info@vinarskyobzor.cz zaslaná nejpoz­ ději do 23.59 hod. dne 31. 1. 2014. Slosování bude provedeno 7. 2. 2014 ve 14.00 hodin v sídle Svazu za účasti prezidenta Svazu, výkonného ředitele Svazu a předsedy Re­ dakční rady časopisu, a to prostřednic­ tvím webu www.generatorcisel.zaridi.to.

Rozsah losovaných čísel bude zadán tak, aby zahrnul všechna předplatitelská čísla z databáze předplatitelů Vinařský obzor.

V prvním kroku bude vylosováno náhod­ né číslo z rozsahu předplatitelských čísel.

Toto předplatitelské číslo bude ověřeno v databázi a v případě, že bude mít před­ platitel s tímto vylosovaným číslem uhra­ zeno předplatné do výše uvedeného data a současně bude mít správně zodpově­ zenou soutěžní otázku, získává vinotéku Liebherr na více než 200 lahví vína. V pří­ padě, že vylosovaný nemá uhrazeno před­ platné nebo nemá zodpovězenou nebo správně zodpovězenou soutěžní otázku, pokračuje se dle uvedeného postupu, až do doby, kdy bude vylosován předplati­ tel s uhrazeným předplatným a správnou odpovědí na soutěžní otázku. Následovat bude losování předplatitelů o další drobné věcné ceny v hodnotě 20 000 Kč (v sou­ čtu). Postup vylosování se řídí pravidlem pro hlavní cenu – vinotéku.

Datum zahájení akce: 15. 11. 2013 Datum ukončení akce: 31. 1. 2014 Místo předání výhry: sídlo Svazu vinařů ČR, Velké Bílovice Ceny budou předány nejpozději do 30. 4. 2014.

Děkujeme Vaše redakce

605

Spolkové informace

Text zapsal: Martin Půček, výkonný ředitel SVČR

Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA Dne 5. 12. 2013 proběhlo letošní poslední jednání pracovní skupiny pro víno při COPA/COGECA. Členům pracovní skupiny byl představen nový zástupce Rakouska, nově zvolený prezident rakouského svazu vinařů Johannes Schuckenschlager.

1. Schválení zápisu z minulého jednání Nikdo nevznesl žádné připomínky a zápis byl schválen.

2. Obchodní dohoda mezi EU a USA Předseda pracovní skupiny T. Coste infor­ moval o projednání této dohody. Největší zájem na znění této dohody mají tradič­ ní vinařské státy, které vyvážejí do USA, z nichž zejména pocházejí sporadické názvy oblastí či vín. Probíhají pracovní skupiny k jednotlivým bodům dohody.

Ukončení vyjednávání se předpokládá v roce 2014.

3. Reforma SZP V souvislosti s reformou SZP na roky 2014–2020 (2015–2020) nyní probíhá příprava projednávání prováděcích před­ pisů. Nově, díky lisabonské smlouvě, již nepůjde o klasické nařízení Komise, ale Komise je zplnomocněna vydat tzv. dele­ govaný akt (akt v přenesené pravomoci) k příslušnému společnému nařízení Rady a EP. Komise tak má tímto přenesenou zákonodárnou pravomoc, neboť delego­ vaný akt již nemusí být přijat procedurou spolurozhodování a stejně tak není nut­ ná konzultace s národními experty. Tato konzultace je na Radě a EP, avšak s tím, že tyto instituce nemohou texty nařízení měnit, nýbrž pouze říci své ano, nebo ne.

V pracovní skupině je velmi oprávněná obava, že Komise se bude snažit do těch­ to aktů zakomponovat co nejvíce svých představ, které nejsou v souladu s vinař­ skou veřejností. Zejména jde o regulaci autorizované výsadby od roku 2016, ale také provádění národních programů podpor v případě restrukturalizace. Na­ příklad dle předběžného dotazu Španěl­

606

ska, počítá Komise s podporou výhradně vyklučených vinic, nikoliv s podporou výsadby vinic na základě převedení práv pod autorizovanou výsadbu. Dne 2. 12. proběhlo jednání mezi C/C a Komisí k návrhu delegovaného aktu; výsledky tohoto pracovního jednání budou zaslá­ ny písemně. Pracovní skupina se dohod­ la, že nemá smysl vytvářet v této době ad hoc své návrhy, co by měl text aktů obsahovat, ale počká se na návrhy, které přijdou z Komise a následně velmi rych­ lou a intenzivní prací budou zpracovány připomínky, které se předají Komisi. Po předložení návrhů bude nutná interní diskuse o stanovisku pracovní skupiny, tak aby toto bylo pro Komisi jednotné.

Předpoklad projednání je cca konec léta či podzim na půdě EParlamentu a Radě.

Předpoklad projednání v pracovní skupi­ ně je počátek roku 2014.

daň rovna nule. Také platí, že vína od velké většiny malých producentů nejsou prodávána ve státě určení v různých dis­ tribučních kanálech (markety, vinotéky, …), ale jsou prodávána přímým prodejem u producenta. Problematiku je možné popsat na konkrétních příkladech, kdy člověk na dovolené zakoupí 2 boxy vína, které si s sebou vezme domů, a protože mu víno chutná, následně si na dálku zakoupí víno další. Jsou různé možnosti jak se zachovat:

4. GŘ – daně – přímý prodej vína

a) P roducent vína zahájí daňové řízení a pošle zákazníkovi fakturu navýšenou o jeho cenu. Ta je je pro tak malý objem prodeje velmi vysoká. Např. zaslání 36 lahví vína z Francie (Loire) do Belgie sto­ jí 52 eur za dopravné a 55 eur za daňové řízení. Cena za daňové řízení je stejná v případě 36 nebo 100 lahví. Avšak např. přeprava 12 lahví z Itálie do Německa (kde je sazba SPD 0) je 36 eur za doprav­ né + 100–150 eur za daňové řízení.

Zástupce Itálie představil studii, kte­ rá se zabývá přímým prodejem vína od producentů. Celá problematika se točí kolem prodeje vína konečným spotřebi­ telům v souvislosti se spotřební daní na některých trzích. Problémem je dovoz vín ze států, kde je vyšší spotřební daň do státu, kde je tato nižší nebo nulová.

Obecně platí, že je možné takto dovézt pro vlastní spotřebu 90 litrů tichého vína (resp. 60 l šumivého). Platí, že spo­ třební daň musí být zaplacena v zemi ur­ čení. Na trhu jsou tak případy poměrně velkých daňových úniků ve státech, kde je zavedena spotřební daň. Tento prodej probíhá také na dálku prostřednictvím internetu. Stávající nařízení říká, že je nutné provést daňové řízení v zemi ur­ čení tak, aby bylo zajištěno zaplacení daně, resp. provést daňovou administ­ rativu i v případě, že ve státě určení je

b) N ěmecký konzument si přečte v tisku informaci o bulharském vinaři. Kon­ zument zkontaktuje tohoto vinaře s dotazem, zda je možné zakoupit jeho víno v Německu. V případě, že tomu tak není, konzument poprosí zaslat 2 boxy vína do Německa. Bulharský vi­ nař jde na příslušný celní úřad, aby se zeptal, jak to má provést. Celník mu dá následující odpověď. Vinař musí poslat víno se zjednodušeným průvodním dokladem na místo určení. Jakmile ně­ mecký konzument obdrží tuto zásilku s dokumentem, musí zajít na příslušný celní úřad, kde mu je tento zjednodu­ šený průvodní doklad potvrzen. Ná­ sledně musí kopii tohoto dokumentu zaslat bulharskému vinaři. Ve finále však, jakmile se německý konzument dozví o složitosti administrativy, od nákupu upustí.

Vinařský obzor 12/2013

Komise tak nyní pracuje na zjednodušení těchto procesů tak, aby byl přímý pro­ dej jednoduchý. Tento prodej je rozvo­ jem u mnoha, zejména malých podniků.

Má za důsledek rozvoj cestovního ruchu a dalších aktivit. Současně probíhají jed­ nání na úrovni EU a třetí země ke zjed­ nodušení a snížení tarifních opatření tak, aby se tento drobný prodej mohl dovézt do EU bezcelně. Stávající systém vytváří dodatečné náklady a komplikace, díky kterým je přímý prodej prakticky nemož­ ný. Malí výrobci nemají výhodu ze společ­ ného trhu, i když ekonomicky přispívají k rozvoji svého regionu. Systém jde proti základům EU ve formě volného obchodu.

Pracovní skupina doufá, že bude vytvořen systém, který povede ke zjednodušení a otevření trhu.

5. Ochrana rostlin – BIO Problematika tohoto bodu se točila ko­ lem použití látky kaliumphosphonate.

Jedná se o látku doposud zařazenou do seznamu pomocných látek proti pero­ nospoře, a tedy látek použitelných při BIO produkci. Od dubna 2013 byl tento pomocný přípravek zařazen také mezi látky přílohy I, čím se fakticky stal ochranným prostředkem, a není jej tedy možné použít v BIO produkci. V souvis­ losti se směrnicí Rady 91/414, která tlačí na snížení použití mědi ve vinicích, mají jednotlivé členské státy své programy na snížení obsahu mědi od roku 2016. Od

roku 2016 tak dojde k jeho snížení a tato výše zmíněná látka umožnila poměrně výrazné snížení tohoto těžkého kovu.

V pracovní skupině se zástupci Francie a Španělska postavili za návrh, aby kali­ umphosphonate nebyl zpět přeřazen do přílohy pomocných látek. Naopak pro se vyslovili zástupci Německa Rakouska a Česka, kde se přípravek (Alginure) po­ užívá. Komisi budou zaslány argumenty pro i proti. Určitým kompromisem by mohlo být využití tohoto přípravku do konce květu révy.

6. Propagace vína na vnitřním trhu F. Bignami seznámila pracovní komisi s pravidly vydanými Komisí ve věci roz­ šíření opatření v rámci SOT na podpory propagace vína na vnitřním trhu. Byl ro­ zeslán dotazník členským státům, od­ pověď byla nízká, proto bude rozeslán znovu. V rámci prezentace byly shrnuty základní údaje o možnostech podpor. Pod­ poru je možné čerpat na základě národní­ ho programu podpor schváleného Komisí. � Předmětem podpory jsou vína CHZO/ CHOP nebo odrůdová vína. � Aktivity na podporu jsou PR a propaga­ ce zaměřená na hlavní ukazatele stan­ dardů EU, speciálně údajů o kvalitě či bezpečnost potravin. �M ožná je účast na veletrzích, předvádě­ cích akcích s mezinárodní důležitostí.

Spolkové informace

Informační kampaň zaměřená na vysvět­ lení pojmů CHZO/CHOP a bioprodukce. � Studie nových trhů, důležitých pro roz­ voj obchodu. � Výzkumy zpětné vazby použitých mar­ ketingových nástrojů na propagaci.

Příjemcem podpory mohou být privátní společnosti, profesní organizace, odby­ tové organizace a meziprofesní organi­ zace. Jestliže se pak členský stát roz­ hodne, může být příjemcem také státní organizace, ale nikoliv tak, aby vyčerpala všechny prostředky. Preferenční kritéria budou udělena mikro- a středním podni­ kům, novým příjemcům, kteří nečerpali podpory v minulosti, příjemcům, kteří se zaměřují na nové třetí země, a kteří v minulosti nečerpali tuto podporu. Pro­ jekt podpor nesmí mít delší trvání než 3 roky s tím, že může být podruhé zo­ pakován na dobu max. 2 roků. Podpora z prostředků EU činí 50 % uznatelných nákladů.

7. Informace konzumentům – Značení Tento bod byl z časového důvodu odložen na další jednání.

8. Příští jednání Proběhne 13. 2. 2014 a následně 14. 2. 2014 proběhne jednání poradního výboru pro víno při Komisi.

↙ inzerce

.... .. 2 20 0 llet et s V Vámi! ámi!

Děkujeme Vám za projevenou důvěru v roce 2013, přejeme Vám příjemné prožití Vánočních svátků a do nového roku 2014 hodně zdraví, štěstí, osobních i pracovních úspěchů.

607

Spolkové informace

Vinařství roku 2013 Šance pro velká i malá vinařství Rok se s rokem sešel a soutěž o titul nejlepšího vinařství za stálou vynikající kvalitu vín, tuzemské nebo zahraniční úspěchy, za významný počin ve prospěch oboru a za inovativní technologické řešení – Vinařství roku 2013 – je opět zde.

S

outěž o titul Vinařství roku 2013 vyhlašuje Svaz vinařů České re­ publiky ve spolupráci s Národním vinařským centrem, o. p. s., a za podpo­ ry Vinařského fondu. V březnu v roce 2014 bude tento titul udělen již v pořadí páté vinařské společnosti. Tak jako kaž­ dý podobný projekt, tak i Vinařství roku s sebou nese vývoj, a tak jsme na základě reakce odborné i laické veřejnosti v letoš­ ním roce přistoupili k následujícímu kon­ ceptu soutěže.

Soutěž je otevřená fyzickým nebo právnickým osobám podnikajícím ve vi­ nařství v ČR a splňujícím podmínky § 35 zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství. Svaz vinařů České republiky uděluje titul tomu vinařství, které svým podnikáním v oboru nadmíru pozitivně vybočuje z řady ostatních vinařství v Čes­ ké republice. Titul se uděluje za stálou vynikající kvalitu vín daného vinařství, za jeho tuzemské nebo zahraniční úspěchy, za významný počin ve prospěch oboru, za inovativní technologické řešení apod.

Titul je uznáním několikaletého vynikají­ cího odborného výkonu a vztahuje se na rok udělení na základě zhodnocení rozma­ nité činnosti vinařství v roce 2013.

Soutěž o titul Vinařství roku je dle statutu nově rozdělena do 3 kategorií: � kategorie producentů vína dle kategorie s množstvím do 50 000 litrů/rok – malé vinařství � producenty s množstvím vína 50 001– 250 000 litrů/rok – střední vinařství � producenty vyrábějící více než 250 000 litrů vína/rok – velké vinařství Každý takový producent může být pouze fyzická nebo právnická osoba podnikající ve vinohradnicko-vinařském oboru a sou­ časně je plátcem do Vinařského fondu dle

608

§ 35, zákona č. 321/2004 Sb., ve znění poz­ dějších předpisů.

Pro přehlednost bude předložen se­ znam (na www.vinarstviroku.cz) výše uvedených producentů rozdělených dle produkce. Předložený seznam dle kate­ gorií bude rozeslán vinařským spolkům a sdružením na úrovni obecních či regi­ onálních občanských sdružení, která bu­ dou mít možnost do stanoveného data přihlásit do soutěže o titul Vinařství roku 2013 pět vinařství z každé výše uvedené kategorie, a to na příslušném formuláři na adresu sídla Svazu vinařů ČR.

Svaz vinařů ČR vytvoří seznam přihlá­ šených v jednotlivých skupinách a těmto vinařstvím rozešle oznámení o přihlášení do soutěže, které bude doplněno o žádost o poskytnutí dalších základních a kon­ taktních údajů. Pro další účast v soutě­ ži musí takto obeslané vinařství zaslat příslušný formulář zpět do stanovené­ ho data, čímž automaticky získá status účastníka soutěže o titul vinařství roku 2013. V případě, že přihlášené vinařství takto neučiní, dále se již k němu nebude v soutěži přihlížet.

Svaz vinařů ČR stanoví seznam vý­ znamných vinařských osobností ve vino­ hradnicko-vinařském oboru České repub­ liky ve struktuře:

� Vinohradnictví a vinařství � Akademická půda � Sommelieři � Novináři � Horeka � Obchodníci s vínem Každá výše uvedená skupina bude za­ stoupena 3 osobnostmi. Dle předem sta­ noveného termínu bude svoláno setkání těchto osobností, které vyberou ze sezna­ mu přihlášených 9 vinařství (3 z každé skupiny), jež budou v soutěži Vinařství roku 2013 nominována na titul. Kandidáti v soutěži o titul Vinařství roku budou ofi­ ciálně představeni na tiskové konferenci.

Představenstvo Svazu vinařů České republiky následně jmenuje odbornou 7člennou porotu složenou z osob pracu­ jících ve vinohradnictví, vinařství, v ob­ chodu s vínem, ve vinařském školství a vinařském tisku. Porota navštíví všech 9 vinařství a na základě níže uvedených kritérií rozhodne o vítězích jednotlivých kategorií. Při hodnocení daného vinařství porota vždy navštíví namátkově vybranou vinici a prohlédne vinařský provoz.

Současně s odborným hodnocením bude probíhat hlasování veřejnosti o nej­ oblíbenější vinařství z oněch 9 nomino­ vaných – Cena Vindemia publica. Celá soutěž má svá pravidla, která budou pre­ zentována na www.vindemiapublica.cz.

Hlavní cena tedy titul Vinařství roku 2013 pak bude udělena jednomu z vítězů uvedených 3 kategorií vinařství, a to konkrétně tomu, které získá při hlasování veřejnosti největší počet hlasů.

Nově již soutěž o titul Vinařství roku 2013 není omezena neúčastí těch, kteří vítězství získali v předešlých ročnících. Ze soutěže budou také automaticky vylou­

Vinařský obzor 12/2013

Text zapsal: Martin Půček, výkonný ředitel SVČR

čeny ty subjekty, kterým SZPI opakovaně pravomocně prokázala porušení vyjmeno­ vaných právních kvalifikací (geograficita vín, obsah nepovolených látek ve víně a přítomnost vody ve víně). Podrobnosti k tomuto pravidlu jsou uvedeny ve Statu­ tu soutěže.

Při příležitosti udělení titulu Vinařství roku 2013 a předání ceny Vindemia pub­ lica budou oceněny osobnosti v rámci díl­ čích cen, a to konkrétně:

� E nolog roku 2013 – cena mladému vinaři-enologovi s omezením věku do 38 let, která bude udělena vlastní kon­ krétní fyzické osobě nebo zaměstnanci v pozici vedoucího výroby, sklepmistra apod. splňující definici enologa, vychá­ zející z pravidel mezinárodní unie eno­ logů a upravenou rozhodnutím předsta­ venstva Svazu, � Cena Viléma Krause – ocenění Svazu vinařů České republiky významné vinař­

Spolkové informace

ské osobnosti za celoživotní dílo a jeho přínos pro obor vinařství, �V indemia acta – cena za kvalitní no­ vinářskou práci propagující víno. Cena, která se uděluje novináři, fyzické osobě, s cílem podpořit kvalitní novinářskou práci, která zvyšuje informovanost odborné a laické veřejnosti kvalitním poskytováním nezkreslených informa­ cí o vinařství a kultuře vína v České republice.

Přihláška vinařství do soutěže o titul Vinařství roku 2013 Naše vinařské sdružení: IČO: Adresa: Kontaktní osoba (e-mail + telefon): přihlašuje do soutěže o titul Vinařství roku 2013 následující vinařství v jednotlivých kategoriích (seznam vinařství je uveden na www.vinarstviroku.cz): A. Malé vinařství – s produkcí do 50 000 l/rok 1.

IČO

2.

IČO

3.

IČO

4.

IČO

5.

IČO

B. Střední vinařství – s produkcí 50 001–250 000 l/rok 1.

IČO

2.

IČO

3.

IČO

4.

IČO

5.

IČO

C. Velké vinařství – s produkcí nad 250 000 l/rok 1.

IČO

2.

IČO

3.

IČO

4.

IČO

5.

IČO

V Podpis odpovědné osoby:

609

Spolkové informace

Martin Chlad: Nepodceňujme sílu soudržnosti Posílit spolkovou soudržnost, přivést k vinařství nové obchodní partnery, podpořit více akcí našich členů a především pomoci těm malým a středním s marketingem. Ředitel marketingu Svazu vinařů České republiky Martin Chlad už má nachystané konkrétní kroky, jak toho docílit. Něco naznačil už rok 2013, kdy se Svaz premiérově do obchodně marketingových aktivit pustil. V tom příštím dojde navíc k jakémusi průniku tradičních oblastí. Ke spojení oborů. Vína a práci našich členů budeme spojovat například s kulturou, gastronomií, se zdravým životním stylem nebo se sportem. Pomohou nám s tím osoby, které svým umem a tvrdou prací přinášejí veřejnosti nemenší věhlas a potěšení jako práce našich vinařů. „První z těchto osob, která se integrovala do našeho spolku je slavný tenista Tomáš Berdych. Proto je také na titulní straně tohoto čísla Vinařského obzoru,“ vysvětlil Chlad.

Proč jste se rozhodli známé osobnosti k vínu přivést?

Nejde jen o známé osobnosti. Jde o respek­ tované osoby, které ve svém oboru něco dokázaly, a přesto chovají respekt k oboru našemu, k naší činnosti. Jde o vztah a vzá­ jemný respekt. Avšak zpět k otázce. Víno je velmi ušlechtilá komodita, která chtě ne­ chtě souvisí s jinými ušlechtilými oblastmi lidské činnosti, jako je kultura, sport, zdra­ vý životní styl nebo gastronomie. A lidé, o kterých hovoříme tyto oblasti úspěšně zastupují. Společně pak chceme vytvářet konkrétní příležitosti, kde se naše světy potkají. Například koncert vážné hudby, spojený s prezentací tří, čtyř našich vinařů a k tomu vhodná degustační gastronomie.

Malý formát akce. Cíleno k setkávání lidí, kteří se o tyto věci upřímně zajímají.

Jaký je plán tohoto „projektu“?

V roce 2014 vše pozvolna rozjedeme. Od následujícího roku by už charakter spo­ lečných aktivit měl být ucelený. Nyní se domlouváme s osobnostmi, kterým je tato myšlenka blízká a které prezentují výše zmíněné obory. Pracovně zatím ne­ mají označení (úsměv). Určitě však nechci, aby za vinařský svět vystupovali vůči ve­ řejnosti navenek, mají být a někteří již jsou jeho součástí. Součástí Svazu vinařů s přesahem ke své hlavní oblasti působe­ ní. Uvidíme se na některých akcích, budou

610

zapojeni do některé z rubrik Vinařského obzoru atp.

Kdo tedy české a moravské vinaře prostřednictvím SVČR podpoří a jaké poselství by měli nést?

Například prof. Jan Pirk, Marek Eben nebo právě muž z titulní stránky, Tomáš Berdych. Spojujeme v těchto případech s ví­ nem zdraví, kulturu a sport. A poselství? Úctu a hrdost. K řemeslu, k národní tradici, ke spolkovým hodnotám. Měli by společně s námi (SV) inspirovat další vinaře.

Jaké další marketingové aktivity budete rozvíjet?

Budeme pokračovat v tom, co jsme začali už v roce 2013. Podařilo se nám najít dvě desítky obchodních partnerů, kteří s námi spolupracují. Přispěli ať už materiálně, nebo finančně na aktivity Svazu a jeho čle­ nů. Hlavními partnery byly a zůstávají Ford Motor Company a RENOMIA. Ale velmi si vážíme i ostatních partnerů, jejichž řady se v roce 2014 rozrostou. Již v tuto chvíli ve­ deme jednání se dvěma desítkami dalších subjektů z různých oborů. Současně roz­ šiřujeme i počet členských spolků a vinař­ ských sdružení v podoblastech, se kterými na vybraných akcích spolupracujeme.

A kteří vinaři, nebo sdružení, jsou v marketingové spolupráci se SV nejaktivnější?

V letošním roce jednoznačně Sdružení slováckých vinařů, VOC Znojmo, Sdruže­ ní vinařů mikulovské vinařské podoblas­ ti, Čtvrtečníci sdružení vinařů Čejkovice nebo Víno z Velkých Pavlovic.

Jak ona spolupráce vlastně vypadá?

Náš vinařský partner v podoblasti (spolek) vytipuje tři, čtyři nebo pět jím pořádaných akcí. My pro ně nalezneme obchodní part­ nery. S oběma stranami uzavřeme roční kontrakt. V reálu pak zajistíme propagaci obchodního partnera na akci a obráceně do spolku směřuje dohodnutá suma finanč­ ních prostředků, případně plnění v podobě služby či produktu. Tímto způsobem jsme například v premiérovém roce 2013 přeroz­ dělili spolkům a sdružením přes půl milio­ nu korun. V roce 2014 to bude ještě více.

Současně se však nebráníme a naopak po­ čítáme s rozšířením partnerských spolků a sdružení. Ty, mají-li konkrétní plány pro rok 2014 a zajímají-li se o výše uvedenou formu spolupráce, nás mohou kontaktovat na adrese: martin.chlad@svcr.cz.

Chystá Svaz vinařů i nějaká školení, jak tomu bylo v tomto roce?

Ano a budeme klást velký důraz na obchod a marketing. Konkrétně jde o témata: � Rozvoj obchodních dovedností vinaře / 3 termíny; v týdnu 20.–24. 1.

Text zpracoval: VO Zdroj: SZPI

� Rozvoj marketingových dovedností vinaře / 3 termíny; v týdnu 24.–28. 2., � Efektivita a trendy v řízení obchodu a marketingu vinařství / 3 termíny; v týdnu 24.–28. 3.

Jeden den bude vždy na Znojemsku, jeden den na pomezí Velkopavlovicka a Slovác­ ka a jeden den v Čechách. První dvě téma­ ta jsou pro široké spektrum pracovníků ve vinařství s vlivem na obchod a marketing.

Poslední téma je pro vedoucí pracovníky.

Pojetí bude velmi praktické, spíše tedy půjde o jakési workshopy. Co je důležité, pro tuto aktivitu se nám podařilo nalézt

Vinařský obzor 12/2013

dotační podporu a pro vinaře bude účast zdarma. Bližší informace s přihláškami budeme zasílat ještě do konce roku pro­ střednictvím e-mailu a www stránek. Kdo by však chtěl svoji účast avizovat již nyní, může tak učinit na adrese: martin.chlad@svcr.cz.

Je něco, co byste chtěl závěrem vinařům vzkázat?

Pokud si mohu dovolit, tak aby nepodce­ ňovali význam spolkové činnosti a sou­ držnosti jako takové. Je to ohromně silný nástroj, a to nejen v marketingové rovině.

Příkladem budiž naši jižní sousedé. Kdo chce, ten mým slovům rozumí.

Spolkové informace

„Je to ohromně silný nástroj, a to nejen v marketingové rovině. Příkladem budiž naši jižní sousedé. Kdo chce, ten mým slovům rozumí.“

Poděkování partnerům Vážené dámy, vážení pánové, v průběhu roku 2013 Svaz vinařů realizoval celou řadu aktivit, které proběhly za přispění a podpory mnoha obchodních organizací a jiných institucí. Všem těmto níže uvedeným patří naše upřímné poděkování a vyjádření přesvědčení, že i v následujícím roce si naše zájmy budou blízké.

PF 2014 Tým pracovníků Svazu vinařů ČR Partneři:

Mediální partneři:

Za podpory:

Partnerské vinařské subjekty: � VOC Znojmo � Sdružení vinařů mikulovské vinařské podoblasti � Čtvrtečníci sdružení vinařů Čejkovice o.s.

� Sdružení slováckých vinařů o.s. � Víno z Velkých Pavlovic

611

Spolkové informace

Text: Záznam jednání CEPV

Vinaři se ve Francii bavili o evropské vinařské politice

J

ednání Rady evropských vinař­ ských odborníků (CEPV) zahájil 15. 10. 2013 na veletrhu VITEF její prezident Aly Leonardy z Lucemburska.

Za Českou republiku se zúčastnili prezi­ dent Svazu vinařů České republiky Tibor Nyitray a výkonný ředitel svazu Martin Půček. Přítomní diskutovali několik té­ mat evropské vinařské politiky:

1. Změna výsadbových práv na politiku povolování nové výsadby Evropští zástupci se na jednání shodli, že je nutné spolupracovat s evropskými po­ slanci v EP a důkladně sledovat tvorbu prováděcího předpisu při GŘ zemědělství, který bude provádět detailní problematiku povolování nové výsadby. I když má člen­ ský stát možnost stanovit si horní hranici procenta nové výsadby, mělo by být této horní hranice (max. 1 % plochy vinic) po­ užito pouze v případech, kdy je poptávka v daném státě. Tato skutečnost by měla být řádně odůvodněna členským státem.

Existuje také názor, že bude potřeba vyjasnit podmínky, komu se nová výsadba povolí, zejména s ohledem na druh podni­ kání. Existují také členské státy, kde mají vinaři stávající výsadbová práva zastavena u bank jako zástavu k úvěrům, což může být velký problém, neboť tato práva by dle nového předpisu měla být převedena na autorizaci nové výsadby. S ohledem na výše uvedené bude AREV spolupracovat s pracovní meziskupinou pro víno při EP, vedenou poslankyní A. Lullingovou.

2. Členění vín z roku 2008 a odrůdová vína bez geografického označení Po prostudování zprávy Komise z roku 2012, která měla zhodnotit reformu trhu s vínem z roku 2008, odsoudilo grémium dvě skutečnosti, které jsou zcela proti­ chůdné. V rámci své „politiky jakosti“ plánuje Komise otevřít politiku zvyšování kvality, která byla dříve přísně omezena na CHZO/CHOP a TT (tradiční výrazy), také na odrůdová vína, na rozdíl od ja­

612

kéhokoli jiného odvětví. Komise navíc plánuje zpřísnit pravidla kategorie vín označením kvality, ale bez zeměpisného označení tím, že vytvoří novou katego­ rii vína – „odrůdové víno“, jehož definice bude součástí nařízení č. 1234/2007.

Na tomto místě je třeba upozornit, že AREV již v roce 2008 silně upozorňoval svým zásadním nesouhlasem na nové zna­ čení vín bez zeměpisného původu (dříve stolní víno), kde se povolilo označení od­ růdy a ročníku. Tato skutečnost je v roz­ poru s rezolucí OIV, která říká, že vína bez původu tato označení nesmějí nést. Dele­ gáti jsou přesvědčeni, že pravidla znače­ ní a balení této nové základní kategorie, které nemají základní limity, jsou v přímé konkurenci vín s původem (CHOP/CHZO), která jsou značena s označením kvality.

Taktéž v očích spotřebitelů je tato nová kategorie nepřehledná, neboť zákazníka klame. Delegáti se vyslovili proti zavedení této nové kategorie, která je plánována.

Jednomyslně bylo zopakováno, že zlep­ šení konkurenceschopnosti evropského vinařství přispívají nástroje restruktura­ lizace, zvýšení kvality, reklama a ochrana zeměpisného označení pro produkty s vy­ sokou mírou přidané hodnoty.

AREV také zopakoval požadavek na vytvoření Evropského monitorovacího centra pro pěstování hroznů a výrobu vína za účelem sledování objemu produk­ ce, cen, výsadby atd.

Pozice Evropského parlamentu s ohle­ dem na zprávu Evropské komise z roku 2012 byla obsažena v dotazu ze strany zemědělského výboru EP. Jakmile bude odpověď, bude tato dána na vědomí čle­ nům AREV.

3. Dohoda o volném obchodu mezi EU a USA Poté co byly předneseny pozitiva americ­ kého trhu s vínem pro evropské vinařství, delegáti popsali neuspokojivé výsledky dosavadní platné dohody učiněné v roce 2005 a předzvěst problémů při aktuálním jednání o dohodě.

V oblasti značení jde zejména o pro­ blém semi-generických názvů, který je

stále nevyřešen. Dohoda sice umožnu­ je určité změkčení typu „víno ve stylu“ apod. Stále však jde o 17 názvů označení evropského původu: Bourgogne, Chablis, Champagne, Chianti, Claret, Hock, Madei­ ra, Malaga, Marsala, Moselle, Port, Rhine­ -Wine, Sauterne, Haut-Sauterne, Sherry, Tokay a Retsina. Zatímco americká vína s tímto značením mají velmi malou šanci uplatnění na evropském trhu, není tomu tak na ostatních trzích, kde tak získávají konkurenční výhodu a nepřijatelnou for­ mu obchodní soutěže a poškozují pověst původních evropských označení.

Co se týká enologických postupů, tak EU uznává enologické postupy povolené v USA (USA opustila OIV v roce 2000), a to i těch, které nejsou povoleny v EU, nebo povoleny OIV, zatímco EU zvolila pouze postupy OIV povolené.

Na základě těchto negativních sku­ tečností a s ohledem na řadu problémů Evropského vinařského sektoru CEPV na­ značil, že AREV s podporou EP spojí úsilí všech evropských vinařských organizací, aby donutili Komisi k revizi této dohody, která je pro EU nepříznivá.

4. Příspěvek prezidenta AREV Jean-Paul Bachyho Poté co prezident navštívil delegáty CEPV, aby je pozdravil, nastínil svou vizi témat, které by mohl AREV řešit po silné kampa­ ni, která byla vedena v souvislosti s výsad­ bovými právy. Je nutno být ostražitý do budoucna, pokud jde o prováděcí předpis autorizované výsadby, ale také další před­ pisy, které se nás budou přímo dotýkat.

Budoucnost regionů spočívá také ve větších příležitostech rozvoje vinařské turistiky, která pomáhá v rozvoji ekono­ miky cestovního ruchu a vytváří přidanou hodnotu pro jednotlivé regiony. K tomu pomáhá ekologizace zemědělské politiky, ochrana krajiny, správné postupy hospo­ daření a využívaní vedlejších produktů.

Pro další budoucnost bude navrhovat zapojení do výzkumných projektů, jako např. ANAXAGORE (projektová manažer­ ka projektu byla na jednání přítomna a ve stručnosti představila tento projekt.

Vinařský obzor 12/2013

Spolkové informace

KOMPLETNÍ ŘEŠENÍ

PRO MALÉ, STŘEDNÍ I VELKÉ VINAŘE Nabízíme Vám kompletní sortiment vybavení, zařízení i doplňků pro Váš vinohrad, vinný sklep a výrobu vína i dalších nápojů.

Výhodné financování

Vyřízení dotací

Záruční i pozáruční servis

Odborné poradenství

„Spolupráce byla naprosto bezproblémová, přestože jsem měl na spoustu vybavení speciální požadavky.“

„Spolupráce probíhala na velmi profesionální úrovni, je to jeden z nejspolehlivějších partnerů...“

„Jedná se o velmi flexibilní firmu, ve které pracují mladí, pracovití a komunikativní lidé...“

Luděk Kostelanský, Ekovinice Kostelanský

Lubomír Knedlík, LKWine

Karel Průša, Vinařství Na Soutoku

prodejna

fakturační adresa

www.vinarskyraj.cz

www.monostechnology.cz

Vinařský ráj / Farma pod zámkem / 696 15 Čejkovice +420 777 286 654 / obchod@vinarskyraj.cz

Monos technology, s. r. o. / Předbranská 415 / 688 01 Uherský Brod +420 606 663 774 / obchod@monostechnology.cz

613

Vinohradnictví

Po stopách vinařů-polárníků:

Litva a Lotyšsko Nejstarší záznamy o pěstování révy v Lotyšsku pocházejí ze 14. století. Litevci v 16. a 17. století dodávali dubové dřevo francouzským bednářům. První písemný doklad o Vitis vinifera v Litvě je datován r. 1782 (Vitis labrusca je uváděna teprve od r. 1821). Vinice tehdy zakládala šlechta k okrasným účelům. V letech 1931–1937 vysadila botanická zahrada v Kaunasu Isabellu (V. labrusca), Chrupku bílou, růžovou a Vibertovu, Madlenku ranou, Malingrovo rané, Lignan a Früher Leipziger (obojí syn.

Hedvábné žluté), Oberlin 604 (V. riparia × Gamay), Jakubské a Frankovku. S výjimkou posledně zmíněných úspěšně. Dnes je v botanické zahradě ve Vilniusu k vidění kolekce 111 odrůd 10 druhů révy. Odrůdové sbírky vinařů-polárníků jsou ještě obsáhlejší.

P

ro Litvu (53°54‘–56°27‘ s. š.), největ­ ší a nejjižnější z Pobaltských zemí, a Lotyšsko (55°42‘ až 58°05‘ s. š.), jeden z nejřidčeji osídlených států Evro­ py, jsou charakteristické roviny a nízké pahorkatiny (většina území nepřesahu­ je 100 m n. m.), bohatství vodních toků, ale také bažiny a mokřiny (10 % rozlohy Lotyšska a 3 % Litvy). Podnebí spadá do chladnějšího mírného pásma. Průměr­ ná roční teplota dosahuje i přes vzestup v posledním desetiletí pouze 6,2 °C (his­ torické maximum +37,5 °C, minimum -42,9 °C). V lednu činí u břehů Baltského moře průměrná teplota -2 °C, ve vnitro­ zemí -6 °C (noční minima běžně klesají pod -20 °C). Červencové průměry se liší

614

méně: od +16 °C na pobřeží do +18 °C ve vnitrozemí. Roční srážkový úhrn je vyšší naopak na východě země (600 mm) než na západě (900 mm). Nejdeštivější je léto, kdy spadne 50 % srážek. Dalším problé­ mem jsou pravidelné mrazy ještě v první dekádě května. Suma aktivních teplot v Litvě se pohybuje od 2 000 do 2 200 °C na severozápadě po 2 300–2 500 °C na jihovýchodě, v Lotyšsku osciluje okolo 1 800–2 100 °C. Délka vegetačního obdo­ bí dosahuje 130–140 dnů v Litvě a 125–140 dnů v Lotyšsku. Klimaticky nejvhodnější je údolí litevské řeky Němen jihozápadně od Kaunasu. Vinaři-polárníci nahlížejí na možné změny klimatu v 21. století různě.

Optimisté předpovídají oteplení (o 4–8 °C

v zimě, 1,5–3,5 °C v létě), více srážek v zim­ ních a jarních měsících, méně deště a více slunečního svitu v létě a na podzim. Pesi­ misté se obávají nižší sněhové pokrývky a častějšího vpádu mrazivého arktického vzduchu od severovýchodu.

Více vinařů-polárníků působí v Lotyš­ sku. Zkušenosti publikují v časopise Dārzs un Drava, nejstarším odborném periodiku zahrádkářů a včelařů v Pobaltí. Plochu venkovních výsadeb odhadují na 6 ha. Lo­ tyšská asociace vinohradníků a vinařů má přibližně 100 členů. Mnozí se účastní kaž­ doroční soutěžní přehlídky vín v Rize. Nej­ častěji zde představují červená vína Zilga (syn. Dvietes 4-2-108) a Alfa (V. labrusca × V. riparia), spolu s bílými víny lotyšských

Text: MUDr. Martin Křístek pro Vinařský obzor

kultivarů Skujins 675, Supaga a Veldze.

Populární je především Zilga, velmi raná (dozrává koncem srpna), plodná a bujně rostoucí, extrémně mrazuvzdorná (-40 °C), proti plísňovým chorobám středně odolná, interspecifická (V. amurensis, V. labrusca, V. vinifera) modrá odrůda s malým kom­ paktním křídlatým hroznem (90 g) a střed­ ně velkými bobulemi (1,5–3 g). Vína jsou štíhlá, purpurové barvy s vůní brusinek a lehkým tónem liščiny. Vyšlechtěna byla r. 1964 pionýrem lotyšského šlechtitelství Paulsem Sukatnieksem (1913–1989). Jeho kolekce raných a mrazuvzdorných kulti­ varů vznikala v 50.–60. letech 20. století za využití semenáče Vitis labrusca Dvietes Zilā (Dvieteské modré; Sukatnieks pocházel z vesničky Dviete). Vedle výše zmíněné Zilgy [(Smugljanka × Dvietes Zilā) × Jubilejnyj Novgoroda] do ní patří zejmé­ na 5 sesterských kultivarů Guna, Spulga, Sukribe, Supaga a Veldze (všechny Madlenka raná × Dvietes Zilā). Registrovány byly nejen v Lotyšsku, ale např. i ve Švéd­ sku. Další lotyšští šlechtitelé více využívali genů Vitis amurensis. Gunvaldis Vesmins stál u zrodu velmi raných hybridů Maiga (vegetační období 85–90 dní), Cīravas Agrā, Liepājas Agrā, Liepājas Dzintars (vegetační období 90–95 dní). Jako nejslib­ nější pro bílá vína je označován Skujins 675 (syn. Moskovskij ustojčivyj; [(Čabaňská perla × Amurskij) × Alfa], který v 70. le­ tech 20. století vyšlechtil Kaspars Skujins.

Z hlediska šlechtitelských pokusů může být zajímavá Vidzeme Skaistule, nejra­ nější selekce lotyšského básníka a šlechti­ tele Andrashe Fazekashe, která dostatečně vyzrává i v chladné provincii Vidzeme (150 km východně od Rigy). Místní jsou pře­

Vinařský obzor 12/2013

svědčeni, že: „Co dozraje ve Vidzeme, dozraje v Pobaltí kdekoliv.“ Také Litevci stále častěji jako hobby pěstují révu ve skleníku nebo venku na zahrádce (rozdíl dozrávání 3–4 týdny). Ná­ rodní asociace (amatérských) vinařů Litvy byla založena r. 2006, odborná Asociace litevských vinohradníků o rok později.

Dosud jedinou každoroční vinařskou akcí jsou vinné trhy Vyno Dienos (Dny vína) ve Vilniusu. Antanas Gailiūnas (1918–2004) vyšlechtil řadu interspecifických odrůd: Gailiūne, Gailiūno Jadvyga, Gailiūno Šasla, Juodupē, Juodkrante, Juvendana, Liepsna, Palanga, Širvinta, Lietuvos Perlas, Varduva. Všechny mají ve svém genomu Vitis labrusca a vykazují aroma liščiny. Nicméně jsou velmi rané, uspo­ kojivě rezistentní a vhodné jako stolní hrozny. Obecně jsou interspecifické od­ růdy z Ruska, např. Aljošenkin, Vostorg, Timur, Krasa severa, Jubilejnyj Novgoroda, Agat Donskoj, anebo výše zmíněné z Pobaltí, téměř o měsíc ranější než oblí­ bené kultivary vinařů-polárníků ze severu USA (mj. Beta, St. Croix, Joffre, Maréchal Foch). Za sovětské éry byl v pobaltských republikách jako moštová odrůda šířen Ivanausko rastinuke (Ivanauskasův na­ lezenec), pravděpodobný semenáč hybridu Beta (V. riparia × Concord) či Alfa, která je dnes v Litvě asi nejčastěji vinifikovanou odrůdou. Avšak ze suroviny s cukernatostí okolo 14 °NM, obsahem kyselin 15–20 g/l a dominující liščinou v aromatickém spek­ tru nelze vyrobit konzumenty vyhledáva­ né víno, přestože je chuť labrusky v Pobal­ tí notoricky známá (supermarkety nabízejí sladká moldavská vína Lydija a Isabella), podobně jako na severovýchodě USA

Vinohradnictví

(Concord, Niagara, Delaware, Catawba aj.). Sami Litevci přiznávají: „Podaří-li se najít alespoň jednu vhodnou moštovou odrůdu, bude to úspěch.“ Za perspektivní považují Solaris, s otazníkem Siegerrebe, Regent a Rondo (u jeho zrodu stál prof.

Vilém Kraus), rané selekce Elmera Swen­ sona z Wisconsinu a potenciálně i litev­ skou Varduvu. Výroba a konzumace vína bohužel nemá v Pobaltí tradici (na rozdíl od piva a medoviny). Vinařské závody pro­ dukují šumivá vína z importovaných hroz­ nů a vína ovocná (nejoblíbenější jsou čer­ norybízová). Pro vlastní potřebu vinifikují litevské a lotyšské hrozny vinaři-zahrád­ káři, např. Andrius Diliautas v Magunai (li­ tevsko-běloruské pomezí) a Evalds Pupols u Rezekne (jižní Lotyšsko).

Plungė (55°54‘ s. š., 119 m n. m.)

V Žemaitské vysočině na severozápa­ dě Litvy (50 km od Baltského moře) leží městečko Plungė (23 246 obyvatel). Na mírném jihozápadním svahu nad řekou zde r. 2009 vysadil Darius Kuzovas první komerční vinohrad v Pobaltí. Současně největší litevská vinice (1,3 ha) vznikla díky strukturálnímu fondu EU na podporu mladých farmářů. Cílem Dariuse Kuzovase je produkce bio-hroznů pro přímou konzu­ maci a výroba vinného moštu. O vínu za­ tím neuvažuje: „Oficiálně to ani není možné a kvalita suroviny není dost dobrá.“ Plánuje další rozšíření vinice na celkem 8 ha (spon 2 × 1 m). Za pomoci rodičů a přátel dosud vysadil Solaris (2 500 sazenic), Rondo (1 500 sazenic) a jako doplněk sesterská (Millardet et Grasset 101-14 × Ryzlink zlatý)

615

Vinohradnictví

Litva a Lotyšsko

raná modrá interspecifická novošlechtění (V. riparia, V. rupestris, V. vinifera) Euge­ na Kuhlmanna z Alsaska: Maréchal Foch (375 sazenic) a Léon Millot (250 sazenic).

Venkovní vinohrad v Litvě vyžaduje nízké vedení (mj. pro rychlejší nárůst cukerna­ tosti) a důslednou zimní ochranu (vrstvou sena, větvemi vánočních stromků, nejlépe ale přihrnutím kmínků zeminou). Např. v zimě r. 2010 mrazy (−30 °C) výrazně po­ škodily mladé výsadby Ronda na vrcholku kopce (za přispění nižší sněhové pokrývky v horních řádcích vinice). Škody v různých ročních obdobích působí rovněž divočáci, králíci, srny a lidé…

Joniškėlis (56°1’ s. š., 46 m n. m.)

Nedaleko známé Hory křížů v Joniškėlis (1 480 obyvatel) působí největší litevský vínobuditel a člen vedení vinohradnické asociace Algirdas Lungys. Na přelomu tisíciletí vysadil vinohrad (1 ha), ale opa­ kované poškození mrazem a lesní zvě­ ří jej přinutilo plány přehodnotit. Nyní obhospodařuje malou zahradní vinici s odrůdami Solaris (Merzling × Geisenheim 6493), Chasanský sladký (syn. Bal­ tika; Dalnevostočnyj #60 × V. amurensis) a Rondo (Zarja Severa × Svatovavřinecké). Česko-německé novošlechtění (dílo Vilé­ ma Krause završil Helmut Becker v Ge­ isenheimu) je však dle jeho zkušeností málo rezistentní. „Dříve bylo možné révu vinnou v Litvě pěstovat jen ve skleníku, teď už to není nutné, ale plísně jsou zásadní problém,“ říká. Modrý raný mrazuvzdorný hybrid (V. amurensis, V. labrusca, V. riparia a V. vinifera) nesoucí jméno jezera Chasan (pomezí Ruska a KLDR) je naopak jednou z mála moštových odrůd vhod­ ných pro Pobaltí. Bez problémů odolává mrazům −30 °C, dosahuje vysoké cuker­ natosti (bohužel také atraktivity pro ptac­ tvo) a dává karmínově červená lehká ovo­ citá vína s vůní višní, navíc bez evidentní liščiny. Sbírka odrůd ve skleníku Algirdase Lungyse čítá bezmála 200 položek. Patří k nim jednak zástupci Vitis vinifera, např.

Siegerrebe, Auxerrois, Chardonnay, Sylvánské zelené, Tramín červený, Ryzlink rýnský, Cabernet Sauvignon, Pinot Noir, jednak interspecifické hybridy, mj. Lydija, Podarok Zaporožija, Kišmiš, Arkadia, Léon Millot, litevské Liepsna, Varduva (středně raná, ale velmi plodná), Žalsvé (jedna z nejranějších, dozrává na

616

Surovinou pro suchá vína jsou tradičně jablka (z mrazuvzdorné odrůdy Antonovka)… počátku srpna), Kristina, Stela a mnoho dalších. Hrozny slouží v prvé řadě k přímé spotřebě, vína jsou převážně jiného půvo­ du. Surovinou pro suchá vína jsou tradičně jablka (z mrazuvzdorné odrůdy Antonov­ ka), různé druhy rybízu, jeřabiny (jeřabi­ nové víno je ideální digestiv), ale třeba i jarní fazochy révy vinné (výsledkem je svěží víno peprmintové chuti s vůní anýzu, badyánu a muškátového oříšku).

Sladká vína Algirdas Lungys vyrábí např. fermentací černého rybízu, pampelišek, černého bezu nebo červené řepy (jedná se o fortifikované víno s 14 obj. % alk.). Révo­ vá vína v jeho širokém portfoliu zastupují suché jahodové rosé Lydija (odrůda úrod­ ná a bujně rostoucí, ale pozdní, proto ve skleníku), sladké muškátové bílé Varduva (r. 2008 oceněno jako nejlepší víno Litvy) a polosladké červené typická labruska Alfa (venkovní výsadba u plotu zahrady).

Sabile (57°3’ s. š., 115 m n. m.)

V údolí řeky Abavy na severozápadě Lo­ tyšska (dříve Kuronsko) zakládali vinice již členové Řádu německých rytířů ve 14.–16. století. Tzv. Lotyšské Švýcarsko dodávalo vína kuronským vévodům i za jejich krátké koloniální éry (vládli Tobagu a části Gui­

neje). Dle dobových pramenů se jednalo o vína „silná a dosti kyselá“. Za panování Jacoba Kettlera (1639–1682) bylo podhradí Sabile pravidelně svědkem vinařských slav­ ností. Modrý hrozen je od těch dob sou­ částí městského erbu. V 18. století obsadila Kuronsko ruská a švédská vojska a vino­ hrady zpustly. Vinice v Sabile (nyní 1 404 obyvatel) byla obnovena až r. 1936 z inicia­ tivy lotyšského prezidenta Kārlise Ulmani­ se. O 3 roky později byly zdejší hrozny pre­ zentovány veřejnosti na výstavě v Jelgavě (někdejší hlavní město Kuronska). Avšak nedlouho po 2. světové válce vinice znovu zanikla. Strmé úbočí s terasami ožilo zá­ sluhou studentů r. 1989, kteří zde vysadili 650 sazenic révy (1,5 ha). Mezi 15 kultiva­ ry dominují velmi rané (dozrávají v druhé polovině srpna) a zimní ochranu nevyža­ dující (mrazuvzdorné do −30 °C) lotyšské hybridy Zilga (tzn. Tmavomodrá), dále Supaga, Sukribe, Veldze, Meda, Agra (všechny bílé) a Guna (červené hrozny).

Nechybí ruské novošlechtění Novgorodas Jubilejas (syn. Jubilejnyj Novgoroda; Malingrovo rané × Russkij Konkord), které je i v Pobaltí použitelné jako moštová odrůda (vegetační doba 110 dní). Místní víno najde z převážné části uplatnění poslední týden v červenci na každoročních vinařských slavnostech, jejichž tradice byla vzkříšena r. 1999. Zbylé lahve si za cca 500 Kč mo­ hou zakoupit turisté, které do Sabile láká mj. nepravdivé tvrzení Guinessovy knihy rekordů – Sabiles Vīnakalns totiž opravdu není nejsevernější vinicí světa (viz např.

Blaxta u Stockholmu nebo Hallingstad u Osla). Za poplatek si lze vinici také pro­ hlédnout. Přesto příjmy nekryjí náklady a provoz vinice dotuje obecní pokladna.

Degustační poznámky: Algirdas Lungis Varduva 2008 (Litva) – světle zlatožlutá barva, výrazné muškátově-medové aroma, chuť přezrá­ lých hroznů, průměrná plnost, vyšší obsah zbytkového cukru i alkoholu (14 obj. %) ★★★ Sabiles Vīnakalns Zilga 2009 (Lotyšsko) – jiskrná světle rubínová bar­ va, vůně třešňového kompotu, delikátní tóny lesních jahod a makových koláčů, víno lehké, polosuché, ohnivě a čistě do­ znívající ★★★

Text a foto: Green Energy Machine Product, s. r. o.

Vinařský obzor 12/2013

Vinohradnictví

Vše pro kvalitní peletování část 3. – stroje pro profesionály V poslední části seriálu o peletování představíme nejodolnější a nejvýkonnější stroje a jejich příslušenství, které maximálně zjednoduší výrobu pelet.

Green Energy PROFI – pro sériovou výrobu a peletovací linky Peletovací Lis Green Energy Profi je osa­ zen nejkvalitnějšími díly, aby vydržel vel­ ké zatížení. Proces peletování je plynulý a velmi kvalitní. Matrice jsou vyráběny z mimořádně kvalitní oceli a upraveny kalením, které zajišťuje vysokou odolnost proti opotřebování. Pro vysokou kvalitu pelet a kvalitní výkon je nevyhnutelný mi­ mořádně dobrý motor. Proto se používají značkové rakouské motory LENZE s vyni­ kajícím trvalým výkonem i při velmi vy­ sokém zatížení. Vypínače německé značky MOELLER obsahují přepěťový jistič, který zabrání spálení vinutí motoru, pokud do­ jde k přetížení stroje. Podpěťová spoušť zabrání samospuštění stroje v případě vý­ padku elektrického proudu a jeho opětov­ ném zapnutí. Lisy Green Energy jsou velmi kvalitní a procházejí důkladnou kontrolou kvality. Masivní převodovka je vyrobena z velmi kvalitní oceli, která zabezpečuje vynikající přenos síly hnacího ústrojí do lisovací komory. Její konstrukce je plane­ tární a je uložena v olejové lázni. Proces peletování je plynulý a velmi kvalitní. Liti­ nové tělo lisovací komory zajišťuje udržení teploty po celou dobu peletování, což má velký vliv na kvalitu pelet. Rychlé chladnu­ tí lisu jejich kvalitu zhoršuje.

Matrice je vyrobena z mimořádně kva­ litní oceli a upravena kalením, které za­ jišťuje vysokou odolnost proti opotřebení.

Její nové povrchové úpravy zvyšují kva­ litu a také životnost. Nová technologie zpracování matrice přináší její velmi rych­ lé zapracování. Velikost a průměr válců zajišťují velmi snadný proces peletování, a pozitivně tak ovlivňují vydatnost lisu.

Vertikální homogenizér se zvlhčováním Homogenizér s přímým připojením od drtičky 9FQ se používá pro přípravu ma­ teriálu před peletováním. Jeho největší předností je velmi důkladné promíchání materiálů spolu s jeho zvlhčením. Tím lze docílit velmi kvalitní přípravy materiálu před peletováním. To má velký vliv na vy­ datnost peletovacího lisu, kvalitu spojení materiálu do pelety a také na snížení opo­ třebování peletovacích lisů a jejich dílů.

Materiály promísí v poměru až 1 : 10 000.

Doba nutná pro důkladné promíchání je 15 minut. Zvlhčování obsahuje trysky pro kvalitní rozptyl vody, pancéřové hadice, přímé napojení na vodovodní řad, elekt­ romagnetický ventil a mechanický ventil.

Jde o velmi žádaný stroj, který by měl být před každým lisem. Zvyšuje vydatnost pe­ letovacího lisu a u problematických směsí je přímo nevyhnutelný. Zvýšená hodinová vydatnost stroj rychle zaplatí.

ný a připravený materiál zvyšuje vydatnost peletovacího lisu, kvalitu spojení materiálu do pelety a také velmi snižuje opracování peletovacích lisů a jejich dílů. Tento zásob­ ník zajišťuje trvalý chod peletovacího lisu a zabraňuje prostojům, čímž velmi snižuje náklady na obsluhu a významně ovlivňuje výrobní cenu jedné tuny pelet.

Chladnička hotových pelet Bubnová chladnička je určena pro chlaze­ ní pelet, které při opuštění peletovacího lisu dosahují teplot až kolem 100 °C. Pe­ lety jsou v bubnu ochlazovány vzduchem, v chladičce pak dochází k jejich postupné­ mu vychladnutí. Chladnička má dva otvo­ ry pro přívod vzduchu a také dva odvody vzduchu, které připojíte na odsávací zaří­ zení, čímž odstraníte prašnost. Rychlost ochlazování je nastavitelná.

Plnička big bag Plnička slouží jako zásobník vychladlých pelet, ze které plníte hotové pelety do přepravních big bagů, které mají nastavi­ telnou šířku uchycení. (pr) Green Energy Machine Product, s. r. o. info@briketovacilis.eu www.briketovacilis.eu

Zásobník s plynulým regulováním dávkování Zásobník přímo do peletovacího lisu s pří­ mým zapojením na homogenizér slouží k uležení materiálu před peletováním.

Poté, co se materiál smíchá a dovlhčí, je nutné jej nechat odstát po dobu nejméně čtyř hodin, až pak může být peletován.

V zásobníku dojde k důkladnému nasátí vlhkosti a k uležení materiálu. Dobře uleže­

617

Vinařství

Šampaňské, sekt, šumivé i perlivé víno…

Jedno mají společné – bublinky Lahev plná bublinek by určitě neměla chybět při žádné slavnostní nebo výjimečné události. Ale ještě před tím, než z hrdla lahve vyletí špunt, je dobré vědět, že nejsou bublinky jako bublinky a že mezi nimi může být někdy dost zásadní rozdíl.

Perlivé versus šumivé víno Před rokem 2004 se totiž jako perlivá vína označovala ta, která jsou při lahvo­ vání nasycena oxidem uhličitým. Naopak v šumivém víně vzniká oxid uhličitý sa­ movolně pomocí primární či sekundární fermentace. Málokdo například ví, že za­ žité rozdělení šumivých a perlivých vín podle původu oxidu uhličitého již od vstupu České republiky do Evropské unie neplatí. Velká změna v oblasti legislativy a značení vín s obsahem oxidu uhličité­ ho nastala právě po vstupu Česka do EU. Kdo v minulosti charakterizoval perlivá vína jako stolní vína dosycená CO 2, měl by dnes pravdu jen napůl. Ještě podle sta­ rého zákona o vinohradnictví a vinařství z roku 2000 nebylo myslitelné, aby do ka­ tegorie šumivých vín spadala i vína dosy­ covaná oxidem uhličitým, která vládnou spíše samostatné kategorií vín perlivých.

S novým zákonem z roku 2004, jehož sou­ částí jsou i evropské normy, to už možné je – na rozdíl od „klasických“ šumivých vín (vyráběných sekundární fermentací) se tyto produkty vyrábějí pouze ze stol­ ního vína a bez účasti druhotného kvaše­ ní (šumivé víno sycené CO2). Ačkoli jsou odlišnosti mezi oběma druhy markantní, výchozí poznávací charakteristiku musejí mít všechna šumivá vína stejnou: po ote­ vření nádoby při 20 °C vykazuje přetlak způsobený oxidem uhličitým nejméně 3 bary. U perlivých vín to je rozmezí od 1 do 2,5 baru. Hlavní rozdíl mezi šumivým a perlivým vínem není tedy v tom, že jed­ no je kvalitnější než druhé, a ani v tom, jakou technologií bylo vyrobeno. Ten zá­ sadní rozdíl je v přetlaku oxidu uhličitého v lahvi, který je spolu s uzávěrem lahve

618

hlavním ukazatelem toho, jestli víno pod­ léhá či nepodléhá spotřební dani.

Z pohledu zákona 353/2003 Sb., o spo­ třebních daních, tedy rozdělujeme vína s oxidem uhličitým na: � šumivá vína – Šumivým vínem se pro účely tohoto zákona rozumí všechny vý­ robky, které jsou plněny do lahví s hři­ bovitou zátkou pro šumivé víno, která je upevněná zvláštním úchytným zaříze­ ním, nebo které při uzavřeném obsahu při 20 °C mají přetlak 3 bary a více, kte­ rý lze odvodit z přítomnosti rozpuštěné­ ho oxidu uhličitého. � p erlivá vína – Tlak min. 1 – max.

2,5 baru při 20 °C. (Pozor, pokud je la­ hev perlivého vína uzavřena hřibovi­ tou zátkou pro šumivé víno, která je upevněná zvláštním úchytným zaříze­ ním, podléhá toto víno spotřební dani, i když je tlak v lahvi při 20 °C v rozme­ zí 1–2,5 baru.) U perlivých vín se proto používají korunkové zátky či šroubové uzávěry. � tichá vína – Všechna vína do přetlaku 1 baru při 20 °C.

Rozdělení šumivých a perlivých vín (rozdělení dle jakosti a původu oxidu uhličitého) Šumivá vína �P ěstitelský sekt � J akostní šumivé víno stanovené oblasti – sekt s. o. � J akostní šumivé víno – sekt �Š umivé víno

� Šumivé víno sycené CO2 � Aromatické jakostní šumivé víno � Aromatické jakostní šumivé víno sta­ novené oblasti – aromatický sekt s. o.

Perlivá vína � Jakostní perlivé víno � Perlivé víno � Perlivé víno sycené CO2

Doplňující informace k jednotlivým kategoriím šumivých a perlivých vín Pěstitelský sekt Vyrábí se, jsou-li splněny podmínky vý­ roby sektu vinařské oblasti. Označení pěstitelský sekt může být používáno za následujících podmínek: Hrozny byly skli­ zeny a z nich získané víno bylo vyrobe­ no v podniku pěstitele. Kvašení proběhlo tradičním způsobem v lahvi. Doba přípra­ vy sektu a zrání trvala alespoň 9 měsíců v tomtéž podniku. Při sklizni nebyl pře­ kročen nejvyšší stanovený hektarový vý­ nos hroznů. Víno bylo SZPI do této skupi­ ny zatříděno. Celková doba výroby trvala minimálně 6 měsíců v tancích a 9 měsíců v lahvích.

Jakostní šumivé víno stanovené oblasti (sekt stanovené oblasti) Vyrábí se druhotným kvašením kupáže z jakostních odrůdových vín vinařských oblastí, a to jen uvnitř vinařské oblasti, v níž byly hrozny sklizeny pro jeho výro­ bu. Přetlak v lahvi při teplotě 20 °C musí být nejméně 3,5 baru. Celkový obsah al­ koholu kupáže použité k výrobě musí být nejméně 9 % obj. Při použití kupáže s jed­ nou odrůdou nejméně 8,5 % obj. Skutečný

Text a foto: Kamil Prokeš

obsah alkoholu v hotovém výrobku je nej­ méně 10 % obj. Šumivé víno bývá mimo základních údajů označováno názvem vinařské oblasti, ve které byly sklizeny hrozny. Při sklizni nebyl překročen nej­ vyšší stanovený hektarový výnos hroznů.

Víno bylo SZPI do této skupiny zatříděno.

Celková doba výroby trvala minimálně 6 měsíců v tancích a 9 měsíců v lahvích.

Jakostní šumivé víno, sekt Je vyráběno prvotním nebo druhotným kvašením jakostního, obsah alkoholu v kupáži min. 9 % obj.; obsah skutečné­ ho alkoholu v hotovém výrobku musí být min. 10 %; tlak při 20 °C min. 3,5 baru, celková doba výroby minimálně 6 měsíců v tancích a 9 měsíců v lahvích. Šumivé víno Pro šumivá vína bez dalších přívlastků je typický nižší podíl alkoholu, a to jak v ku­ páži (nejméně 8,5 % objemových), tak ve výchozím produktu (nejméně 9,5 % objemových). Vyrobené prvotním nebo druhotným kvašením jakostního nebo stolního vína, původ CO2 pouze z kvašení původní kupáže; přetlak min. 3 bary při 20 °C. Také celková doba výroby obvykle nepřesáhne 3 měsíce. Nesmí být označeno jako sekt. Šumivé víno sycené CO2 Může být vyráběno pouze ze stolního vína, CO2 je zcela nebo částečně dodán, přetlak min. 3 bary při 20 °C. Aromatické šumivé víno Kupáž může být vyrobena pouze z od­ růd, které jsou uvedeny v seznamu povo­ lených odrůd pro výrobu aromatického šumivého vína (např.: Irsai Oliver, Muš­ kát moravský, Muškát Ottonel, Tramín červený nebo Müller-Thurgau). Zároveň musí být splněny další technologické požadavky ukládané zákonem: Při jeho výrobě bylo užito pouze prvotní kvaše­ ní kupáže z uvedených odrůd, kvašení je řízeno pouze chlazením, popř. jinými fyzikálními postupy, nesmí se používat expediční likér, hotový výrobek má min.

6 % skut. alk.; min. 10 % celkového al­ koholu, tlak při 20 °C min. 3 bary, délka výroby min. 1 měsíc. Označování: Aroma­ tický sekt se kromě výše uvedených úda­ jů označuje názvem odrůdy nebo údajem, že víno bylo vyrobeno z hroznů aroma­ tických odrůd.

Vinařský obzor 12/2013

Aromatické jakostní šumivé víno stanovené oblasti – aromatický sekt s. o.

Stejné podmínky jako u aromatického šu­ mivého vína + k výrobě kupáže byly po­ užity hrozny sklizené ve stejné vinařské oblasti z vinic vhodných pro jakostní víno stanovené oblasti, výroba vína proběhla ve vinařské oblasti, v níž byly hrozny skli­ zeny, nebyl překročen nejvyšší hektarový výnos, víno splňuje požadavky na jakost a bylo zatříděno SZPI v této kategorii.

Jakostní perlivé víno Vyrobeno z hroznů sklizených ve stejné vinařské oblasti z vinic vhodných pro jakostní víno stanovené oblasti, výroba vína proběhla ve vinařské oblasti, v níž byly hrozny sklizeny, nebyl překročen nejvyšší hektarový výnos, víno splňuje požadavky na jakost a bylo zatříděno SZPI v této kategorii. Etiketa obsahuje název vinařské oblasti.

Perlivé víno Připravuje se z jakostního nebo stolního vína kvašením, kupáž nejméně 7 % obj. skutečného alkoholu, min. 9 % skutečné­ ho alkoholu, tlak min. 1 až max. 2,5 baru při 20 °C. Perlivé víno sycené CO2 Připravuje se z jakostního nebo stolního vína částečným nebo úplným dodáním CO2, kupáž nejméně 7 % obj. skutečného alkoholu, min. 9 % skutečného alkoholu, tlak min. 1 až max. 2,5 baru při 20 °C. (U označení Perlivé víno nebo Šumivé víno se předpokládá, že obsažený oxid uhličitý v lahvích vznikl přirozeně při sekundární fermentaci. Pokud byl dodán uměle, musí být na lahvi uvedeno – Perli­ vé (Šumivé) víno sycené CO2.)

Vinařství

sická metoda – vynechává se setřásání kalu do hrdla lahve a obsah lahve s v tla­ kovém systému vypouští do tanku, filtruje se a lahvuje) 5. Klasická metoda kvašením v lahvi originální, typická pro Champagne (Mé­ thode Champenoise), druhé kvašení probí­ há v lahvi; nejnáročnější výrobní postup – nejdražší vína u nás je možné označit jako „méthode traditionnelle“, „méthode classique“, „traditional method“ nebo „classic method“.

Klasická metoda kvašením v lahvi Jde o klasickou šampaňskou metodu. (Oz­ načení „Méthode Champenoise“ je povoleno jen pro šumivé víno pocházející z této ob­ lasti.) Přednostmi postupu této metody je intenzivní kontakt s kvasnicemi a omezení působení vzduchu, protože produkt až do konzumace neopustí lahev. Takto lze zpra­ covávat i malé šarže. Protože při odstraňo­ vání kvasinek vzniká vyšší potřeba práce, je tato metoda oproti kvašení v tanku dražší, jde o nejnáročnější výrobní postup. � Asambláž – příprava cuvée � Tirážní likér � Sekundární fermentace � Remuáž – setřásání � Degorsáž � Dosáž � Uzavření korkem a agrafou

Víno pro výrobu šumivého vína

Metody výroby šumivých a perlivých vín

Víno pro výrobu šumivého vína musí ob­ sahovat minimální množství tříslovin, proto je velmi nutné rychlé a šetrné zpra­ cování hroznů. V Champagne existují spe­ ciální předpisy o tom, kolik moštu může být získáno z hroznů, běžné je tam i liso­ vání celých hroznů.

1. Karbonizace – sycením CO2 (sekundární kvašení neprobíhá vůbec, víno je nasyceno CO2 jako sodovka) 2. Dokvašováním (ukončení prvotní fermentace – Aromatic­ ké šumivé víno, Asti) 3. Metoda Charmat (kvašením v tanku – zjednodušená klasic­ ká metoda) 4. Transvazální metoda (přerušovaná metoda – zjednodušená kla­

Požadavky: � obsah alkoholu pod 11 % obj. alkoho­ lu druhotným kvašením se zvýší ještě o 1 až 1,5 % obj., sekty s vysokým obsa­ hem alkoholu jsou neharmonické � extrakt cca 17 až 20 g/l, výjimečně více sekty s nižším extraktem perlí déle, pro­ tože vyšší obsah CO2 se lépe rozpouští � zbytkový cukr pod 1 g/l – je-li vyšší zby­ tek, musí se s ním při druhotném kva­ šení počítat

619

Vinařství

Šampaňské, sekt, šumivé víno…

� kyseliny alespoň 7,5 g/l – toleruje se ra­ ději více než méně � obsah SO2 celkem pod 100 mg/l, volné­ ho maximálně 30 mg/l � obsah polyfenolů: bílé víno 200 mg/l; zvláště flavonoidní fenoly působí ne­ gativně – sekt připravený k prodeji má hrubou chuť, při nižším obsahu SO2 má vysokou barvu, negativně ovlivňující perlení a vůni, hrozí nebezpečí zákalů � obsah těžkých kovů musí být nízký – vyšší koncentrace mohou způsobit potíže při druhotném kvašení a rychlé stárnutí; odstranit lze pomocí modrého čiření � s tabilita bílkovin – již vyčiřená vína jsou pro kupáž vhodnější, než teprve hotovou kupáž čiřit a potýkat se s neo­ čekávanými změnami � stabilita vinného kamene – nejlépe vy­ mražením

Z důvodu mechanického namáhání probíhá kvašení v těžkých lahvích.

Běžná lahev má hmotnost 850–880 g…

Tirážní likér a sekundární fermentace v lahvi Do připraveného vína se dodají kvasinky a cukr pro druhotné kvašení. K tomu se mohou přidat pomocné látky pro setřásá­ ní a živné soli. Naplněné lahve se uzavírají zpravidla korunkovým uzávěrem, výjimeč­ ně přírodním korkem. Tím se odstartuje proces druhotného kvašení, kdy se za po­ moci kvasinek přeměňuje cukr na etanol a oxid uhličitý. Požadavky na sektové kva­ sinky jsou mnohostranné. Musí mít dobrou rychlost množení, úplné prokvašení cukrů, dobré tvoření shluků kvasinek a další. Pří­ davek cukru závisí na tom, jaký produkt očekáváme. Šumivé víno musí vykazovat alespoň 3 bary. K získání přetlaku 1 bar se

620

� Perlení: Kvašením vzniklý oxid uhličitý se v sektu lépe váže. Čím déle je sklado­ ván, tím jemnější a delší je perlení. � Autolýza kvasinek: Částečným rozkla­ dem buněk kvasinek z nich přecházejí aminokyseliny do sektu. Již po měsíci se poměry stabilizují, ale množství je velmi malé. � Zrání: Různými chemickými změnami dojde k zakulacení chuti. Přitom probí­ hají 3 podstatné děje (vytváření esterů, fenolických sloučenin a koloidů).

Aby bylo možné použít označení „kvašeno v lahvi“, musí celková doba výroby činit alespoň 9 měsíců.

Příprava primárního vína Aby byly výše uvedené požadavky splněny, doporučuje se následující postup. Použí­ vat zdravé hrozny, nejvýše o cukernatosti odpovídající kabinetu. Rychle a šetrně je zpracovat, případně lisovat celé hrozny.

Používat jen mošt samotoku a první li­ sování. Šetřit oxidem siřičitým při síření hroznů nebo rmutu. Nesnižovat obsah kyseliny. Kvasit pomocí čistých kultur kvasinek. Brzy stočit víno. Stabilizovat bílkoviny, kovy a co nejdříve vyčiřit. Udr­ žovat nízký obsah volného oxidu siřičité­ ho (20–30 mg/l). Čím lépe je primární víno připraveno a stabilizováno, tím lépe a bez­ problémověji probíhá sekundární kvašení.

perlí ve sklenici. Mimo redukční účinek kvasnic na sekt, a tím i jeho ochranu před nežádoucím stárnutím a oxidací, dochází ještě k zabudování oxidu uhličitého do vína, autolýze kvasinek a zrání.

Remuáž – setřásání kalů

Lahev šumivého vína se sedimentem odumřelých kvasinek uzavřená korunkovým uzávěrem

přidává cukr v množství 4 až 4,3 g/l. Ob­ sah zbytkového cukru v primárním víně je nutné zohlednit. Má-li vzniknout např. sekt o přetlaku 6 barů je nutné upravit hodnotu zbytkového cukru na hodnotu 24–25 g/l.

Tirážním likérem nesmí být zvýšen celkový obsah alkoholu o více než 1,5 % obj. Z důvo­ du mechanického namáhání probíhá kvaše­ ní v těžkých lahvích. Běžná lahev má hmot­ nost 850–880 g, odlehčená lahev 550–650 g se používá pro sekty plněné z tanku. Kva­ šení probíhá v lahvích o obsahu 0,75 a 1,5 l, výjimečně 3 l. Kvašení je ideální, když mají kvasinky na počátku startovací teplotu mezi 15 až 18 °C. Další kvašení by již mělo probíhat při nižších teplotách, aby se za­ bránilo odbourávání kyselin. Aby se snížily náklady na přemísťování lahví, pracuje se často s vybranými kvasinkami, které začí­ nají kvasit již při nižších teplotách. Protože v lahvi se teplota během kvašení výrazně nezvyšuje, počítá se s delší dobou kvašení asi o 4–5 týdnů.

Zrání na kvasnicích je krok rozhodující pro hodnotu sektu. Čím déle leží šumivé víno na kvasnicích, tím lépe a jemněji

Než se lahve vloží do setřásacího pultu – pupitru, intenzivně se promísí jejich obsah, aby se kvasinky přilnuté na stěně lahve rovnoměrně rozprostřely v celém prostoru.

Lahve se pak ústím dolů ručně vkládají do otvorů v setřásacím pultu. Jejich postavení je zpočátku téměř vodorovné a během pro­ cesu setřásání se stále více naklánějí, až již na konci stojí téměř svisle. Po vložení do pultu zůstanou lahve prvních 6 až 8 dnů v klidu. Předtím promíšené kvasinky se musejí usadit. Před zahájením setřásání se musí zkontrolovat, zda je sekt jiskrný a zda se veškeré kvasinky usadily. Pak může začít setřásání (otáčení a naklánění lahví). Úče­ lem je nejdříve nechat sedimentovat kva­ sinky „v řádku“ na stěně lahve a tento řá­ dek pak – aniž by se rozrušil – šroubovitým pohybem nechat klesnout k uzávěru lahve.

K tomu je nutný impuls a otáčení. Setřásá­ ní je ukončeno tehdy, když jsou kvasnice usazeny na korunkovém uzávěru a sekt má jiskru. Tradiční ruční setřásání na pultu trvá přibližně 3 týdny a představuje nej­ pracnější část produkce. Proto se vyvíjejí takové způsoby, které by umožnily nepohy­ bovat s každou jednotlivou lahví, a tím uše­ třit náklady. Lahve se vloží do mřížkových boxů o kapacitě 500 kusů a strojově se s nimi třese. Pozorování ukázalo, že kvasni­ ce během 15 minut od počátečního impulsu ukončují svůj klouzavý pohyb. V případě dobře připraveného primárního vína a dob­

Vinařský obzor 12/2013

Setřásání kalů do hrdla lahve pomocí gyropalette

Sediment kvasinek v hrdle lahve

Vinařství

zfiltrováno. Na konci fermentace nebo le­ žení na kalech je víno stabilizováno vymra­ žením, čímž jsou vysráženy vinany (soli ky­ seliny vinné). Je nezbytně nutné, aby tyto operace probíhaly v prostředí neustálého podtlaku. Jinak by mohl uniknout oxid uhličitý, nebo by mohl být naopak získán, kdyby byl tlakovacím plynem oxid uhliči­ tý. Cukr a oxid siřičitý jsou přidány přímo před sterilní filtrací a lahvováním. Metoda Charmat je nejrychlejší metodou výroby šumivých vín. Velkou předností je, že je možná trvalá kontrola celé nádoby, cuvée lze kdykoli upravit a během fermentace se dá jednoduše řídit teplota. Obecně se před­ pokládá, že typickou vlastností šumivých vín vyráběných metodou Charmat je slabší perlení s větší velikostí bublin.

Rozdělení šumivých a perlivých vín dle obsahu zbytkového cukru U značení šumivých vín se používá tradič­ ní francouzské označení:

Setřásání kalu do hrdla lahve v pupitru

Zamražené hrdlo lahve před degoržováním

ře sedimentujících kvasinek může být při odpovídajícím programu stroje ukončeno setřásání již po 4–7 dnech.

Uzávěr v lahvi drží drátěný košík (agrafa).

Z bezpečnostních důvodů se u sektových lahví používá zásadně nové sklo. I pouhé rýhy mohou narušit stabilitu lahve.

Degorzáž – odstřelení kalů a dosážní likér

Metoda Charmat

Poté se ústí lahví ponoří do roztoku chladi­ va, aby se zmrazily pouze odumřelé kvasin­ ky a ústí lahve. Teplota roztoku chladiva se pohybuje mezi −20 až −35 °C. Korunkový uzávěr se odstraní a zmrzlá zátka z kvas­ nic se odstřelí. Pak se nastaví požadovaný obsah zbytkového cukru (brut, demi sec aj.) přídavkem dosážního (expedičního) likéru, který zpravidla obsahuje i oxid si­ řičitý k vyvázání vzniklého acetaldehydu.

Na závěr se doplní sektem na požadovaný objem. Samotné zchlazení před odstra­ něním kvasnic (degoržování) má význam v tom, že oxid uhličitý je lépe vázán, ztráty tlaku jsou nižší a podchlazení pak nastává rychleji. Jako uzávěr se nejčastěji používá kombinovaný korek, složený z aglomerát­ ní části a dvou vrstev přírodního korku.

Lahev pak může být skladována i ve stoje.

Dnešní podoba metody kvašení v ocelo­ vých tancích je modifikací původní me­ tody. S výrobou šumivých vín kvašením v tancích se začalo koncem 19. století ve Francii. Vína zde kvasila v dubových ká­ dích uzavřených v ocelových tancích na­ vržených Eugenem Charmatem. Od jeho jména je také odvozen název Charmato­ va metoda. Jakmile je vyrobeno primární víno, následuje přídavek kvasinek a výživ­ ných látek jako je amoniak a vitaminy, po­ případě cukr. Sekundární fermentace pro­ bíhá v silnostěnných nerezových tancích.

Kupáž s tirážním likérem se smísí v tanku a jsou vystaveny tlaku až 6 barů. Směs zra­ je na kvasinkách, které se pomalu usazují na dně tanku 30 až 60 dní. Po maximálně dvou měsících je již šumivé víno stočeno do jiné nádoby pod protitlakem a zároveň

� B rut nature – méně než 3 g na 1 litr, tento údaj lze užít pouze na produkty, kterým po druhotném kvašení nebyl do­ dán žádný cukr v dosáži � Extra brut – 0 až 6 g na 1 litr � Brut – obsah do 12 g na 1 litr � Extra dry (sec) – 12 až 17 g na 1 litr � Sec – 17 až 32 g na 1 litr � Demi-sec – 32 až 50 g na 1 litr � Doux – vyšší než 50 g na 1 litr Perlivá vína se rozdělují z pohledu zbyt­ kového cukru stejně jako vína tichá (aby došlo k jejich odlišení od šumivých vín): � Suchá – max. 4 g zbytkového cukru na litr nebo max. 9 g cukru v litru, pokud rozdíl zbytkového cukru a celkového obsahu kyselin přepočtený na kyselinu vinnou je 2 gramy nebo méně. � Polosuchá – max. 12 g zbytkového cuk­ ru na litr nebo max. 18 g cukru v litru, pokud rozdíl zbytkového cukru a cel­ kového obsahu kyselin přepočtený na kyselinu vinnou je 10 gramů nebo méně. � Polosladká – obsah zbytkového cukru ve víně je větší než nejvyšší hodnota stanovená pro vína polosuchá, ale dosa­ huje nejvýše 45 g na 1 litr. � Sladká – dle legislativních předpisů se jedná o víno se zbytkovým cukrem ve výši nejméně 45 g na litr.

621

Vinařství

Josef Švéda:

Se zájmem sledujeme produkty všech vinařů Sedm z deseti prodaných sektů v České republice je od společnosti BOHEMIA SEKT. V současnosti exportuje do čtrnácti zemí světa. Její představitelé nyní s napětím čekají na závěr roku, který je pro celkové výsledky vždy nejdůležitější. Vedoucí technolog společnosti Josef Švéda je ale už teď spokojený s letošním uvedením Bohemia Sekt Prestige Chardonnay.

Co osobně považujete v posledním roce za největší úspěch?

Za projekt roku 2013 lze považovat úspěš­ ný vstup na trh s Bohemia Sekt Prestige Chardonnay, který si velmi rychle získal své spotřebitele a okamžitě začal přivá­ žet medaile z tuzemských i zahraničních soutěží, například zlatou medaili z mezi­ národní výstavy MUNDUS Vini.

Na zvýraznění odrůdy u šumivého vína sázíte už několik let. Jak to zákazníci přijali?

Bohemia Sekt Chardonnay jsme uvedli na trh v roce 2011 jako výraznou novin­ ku v nabídce značky Bohemia Sekt, která

dnes obsahuje 9 sektů vyráběných meto­ dou Charmat a dalších 8 sektů vyráběných klasickou metodou kvašení a zrání v lah­ vích. Již v prvních měsících po vstupu na trh si Bohemia Sekt Chardonnay získal ob­ libu spotřebitelů a v roce 2012 byl zvolen Novinkou roku. Nyní je tento sekt čtvrtým nejprodávanějším produktem značky.

Posilujete současně řadu Prestige, letos o zmiňované Chardonnay. Kolik už je produktů v této řadě a kterým se daří nejlépe?

Bohemia Sekt Prestige jsou sekty vyrábě­ né tradiční metodou kvašení a zrání v lah­ vi. V nabídce je máme od roku 1999. Tehdy

byly připraveny pro oslavy přechodu milé­ nia. Aktuálně jsou pod značkou Bohemia Sekt Prestige vyráběny čtyři sekty – brut, demi sec, rose brut a Chardonnay. Nejú­ spěšnějším z nich je varianta brut, která je i zajímavým exportním artiklem.

Kdo je pro vás na českém trhu největší konkurencí?

V kategorii sektů máme díky značce Bo­ hemia Sekt a loajálnímu spotřebiteli asi 70procentní tržní podíl, a proto se sou­ střeďujeme zejména na zvyšování celkové spotřeby sektů. Naproti tomu na trhu vín tichých je nabídka velmi široká. Proto se na tomto trhu soustřeďujeme na budo­ vání dobře marketingově profilovaných značek, jako je Víno Mikulov, Habánské sklepy, Chateau Bzenec a Vinařství Pavlov.

Je nějaký rozdíl mezi českým spotřebitelem a zahraničním?

Spotřeba sektů v České republice je dvě lahve na osobu a rok, naproti tomu např. v Německu dosahuje spotřeba bezmála čtyři litry na osobu. Určitý potenciál z po­ hledu objemu spotřeby tedy u nás stále vidíme. V Česku se víc kupují sekty v ka­ tegorii „demi sec“, což je dáno zejména ob­ libou Bohemia Sektu demi sec, který je pro české spotřebitele určitým standardem celé kategorie. Jsme ale svědky nárůstu kategorií „brut“ a také růžových sektů.

V okolních zemích jsou na vzestupu napří­ klad šumivá vína italského typu, zejména Prosecco, určitým trendem jsou také ná­

622

Text: Zbyněk Vičar Foto: Bohemia sekt

Vinařský obzor 12/2013

Vinařství

poje typu „Spritz“ a „Hugo“, jejichž základ vychází také z italských šumivých vín.

V kategorii tichých vín preferují čeští spo­ třebitelé domácí, tedy moravská a česká vína. To umožňuje i zkvalitňování nabíd­ ky tuzemských vín, kdy průměrná cena za lahev moravského vína již překročila cenu vína importovaného.

Kde v zahraničí vidíte pro vaše výrobky největší perspektivu? Česká republika není v zahraničí vnímána jako vinařská země, a to je velký handi­ cap pro prosazení našich sektů a vín na zahraničních trzích. Naše exportní terito­ ria zahrnují jak země nejbližší, kam patří Slovensko a Polsko, tak i další evropské země (např. Belgie), ale i končiny vzdále­ nější, jako jsou např. Čína, Korea a další.

Mohl byste popsat, co se s vínem děje, než se promění v sekt, od přivezení hroznů až po plnou lahev?

Na to bychom potřebovali prostor nej­ méně celého čísla Vinařského obzoru.

Ve stručnosti, sekty se vyrábějí primár­ ním kvašením moštu nebo sekundárním kvašením vína a než konečný spotřebitel ochutná hotový sekt, uplyne také několik let. Pro výrobu se používají různé tech­ nologické postupy, každý výrobce vkládá do sektu svoji osobitost, svůj styl. Nejdů­ ležitější technologický krok je příprava základního cuvée, tam se tvoří základ pro budoucí kvalitu. Například při kla­ sické metodě výroby kvašením v lahvích už toho vinař po jejich zakvašení osob­ ně moc ovlivnit nemůže. Maximálně tak délku ležení sektu na kvasinkách nebo množství přidaného expedičního likéru po odkalení. Výroba základních vín je složitý technologický proces, který končí ve chví­ li, kdy začíná příprava šumivého vína. To vyžaduje velké zkušenosti několika gene­ rací, zodpovědný precizní přístup a někdy také trochu štěstí, to když právě sklizený ročník není zrovna příznivý.

Jaké technologie využíváte?

Technologický postup výroby šumivých vín vychází z tradice a nijak zásadně se v průběhu času nemění. V technologii jsou však postupně modernizovány pou­ žívané stroje a zařízení, které při výrobě šumivých vín jednotlivými výrobními me­ todami především zpřesňují a standardi­ zují jednotlivé technologické kroky. Pro přípravu šumivého vína se používají tři

základní výrobní postupy. V první řadě je to metoda klasická neboli tradiční, při které se šumivé víno kvasí přímo v lahvi.

Je nejstarší metodou výroby šumivého vína a postup výroby je stejný jako při přípravě nejznámějších šumivých vín po­ cházejících z vinařské oblasti Champagne.

Druhou metodou je francouzský postup nazvaný Charmat, při kterém se připra­ vená kupáž kvasí v uzavřených tlakových nádobách a šumivé víno se na závěr v po­ sledním technologickém kroku plní na stáčecích linkách do lahví. Třetí metoda, která je kombinací mezi výše uvedenými metodami, vychází technologicky z klasic­ ké metody výroby a končí stejně jako me­ toda Charmat. Nazývá se transferní neboli Transvals.

Jakou technologii využíváte nejvíc a jaké jsou její přednosti?

Obecně je ve světě nejvíce sektu vyrobeno metodou Charmat; z pohledu vyrobeného množství používáme především tuto me­ todu. Naším úkolem je tímto postupem připravit vzletný sekt s příjemnou svěží a jemně ovocnou aromatickou, velmi dis­ tingovanou a dokonalou harmonií, svěží kyselinkou a příjemnou, nekomplikova­ nou perzistencí. Tyto sekty jsou velmi oblíbené pro svoji svěžest a čistotu, která jim dodává zajímavou atraktivitu.

Kde jste se inspirovali?

Společnost BOHEMIA SEKT patří do skupiny Henkel & Co a její moderní pří­ stup k výrobě šumivého vína je pro nás inspirací. Navštěvujeme také různé vele­

trhy a semináře, kde nabíráme zkušenosti a nové trendy. Za sebe ale mohu říci, že nejdůležitější jsou vždy vlastní zkušenosti z každodenní práce vinaře.

Kolik jste do technologií v poslední době investovali?

Do technologie je potřeba neustále inves­ tovat nejen z pohledu reálné výroby, ale je také z hlediska nových trendů a moderni­ zace výrobních postupů. Významné inves­ tice posledních let směřovaly především na výsadbu vinic a do technologie zpra­ cování hroznů. Pouze z vynikajících vín je možné připravit vynikající cuvée. Největší investicí při výrobě sektů bylo pro nás vy­ budování potřebné kvasné kapacity, kde se jednalo o částku okolo sto padesáti milionů korun. Jednou z podmínek pro označení produktu „Jakostní šumivé víno“ neboli „Sekt“ je totiž definovaná minimál­ ní technologická doba výroby v délce šesti měsíců. Protože všechna naše šumivá vína jsou zařazena výhradně do kategorie vín jakostních, bylo nutné se na splnění této podmínky s předstihem připravit. Rozsáh­ lou modernizací u nás prošla také klasická metoda výroby šumivých vín. Vzhledem k tomu, že ročně připravíme touto meto­ dou téměř půl milionu lahví, investovali jsme nejen do odkalovací linky, která pat­ ří k těm nejmodernějším ve střední Evro­ pě, ale také například do automatických strojů pro setřásání kvasinek, které ulehčí lidskou námahu ve výrobě a zpřesní tento technologický krok. Neustále je také nut­ né investovat do modernizace stáčecích linek. Dnes patří společnost BOHEMIA

623

Vinařství

Se zájmem sledujeme…

SEKT k nejmodernějším výrobcům šumi­ vých vín v Evropě.

Jaké jsou teď trendy ve výrobě šumivých vín ve světě?

Kategorie šumivých vín je relativně kon­ zervativní a v jejich výrobě se žádné převratné trendy neobjevují. Jinak jsou na tom trendy ve spotřebě, kde můžeme např. vysledovat trendy směrem k Pro­ seccu, v minulosti byla na vzestupu špa­ nělská Cava, aromatické sekty z regionu Asti apod.

Jakou technologii výroby šumivého vína nedoporučujete, a proč?

V každém odvětví se vyplatí poctivost a precizní přístup po všech stránkách, to doporučuji. Co nedoporučuji je vše, co má podvodně obejít stanovená pravidla a po­ škodit konečného spotřebitele, někdy ne­ jen finančně. Vážím si všech výrobců, kte­ ří přistupují ke své práci zodpovědně a se zdravou hrdostí i pokorou. I v technologii se dá spousta věcí ošidit. V konečném dů­ sledku se vše projeví na hotovém produk­ tu a zákazník ztrácí v takového výrobce důvěru. Bohužel víme, že tento nepoctivý přístup ovlivňuje i celkový pohled na vi­ naře v České republice.

Kde nakupujete suroviny?

Společnost BOHEMIA SEKT v současné době pěstuje vinnou révu na 400 hekta­ rech vinic. Během příštích let zvýšíme vý­ měru o dalších sto padesát hektarů. Dále máme dlouhodobé obchodní vztahy s vý­ znamnými producenty hroznů na jižní Mo­ ravě, od kterých nakupujeme převážnou část jejich produkce. V letošním roce jsme zpracovali téměř deset milionů kilogramů hroznů. Tato produkce je však převážně určena pro tichá vína a prémiové sekty, tedy sekty vyráběné tradiční francouzskou metodou, kvašením v lahvích. Vzhledem k tomu, že šumivých vín vyrábíme ročně kolem dvanácti milionů lahví, není reálné zajistit výrobu pouze z tuzemských vín.

Vybraná vína pro výrobu sektů máme od dodavatelů z Rakouska, Německa, Francie a hlavně ze severních oblastí Itálie.

Vyhledáváte i vína středních a menších vinařů? Případně kterých, a proč?

Každý vinař rád srovnává svoji práci s ostatními vinaři. To už tak k naší prá­ ci patři. Není tomu jinak ani u nás a je vždy velmi zajímavé, pokud narazíme při

624

Pro slavnostní přípitek volím Bohemia Sekt Prestige brut, se kterým jsem si připíjel už při oslavě příchodu nového milénia…

Hodně kladete důraz i na design. Proč je tak důležitý?

Design výrobků je „první dojem“, a prv­ ní dojem je vždycky nejdůležitější. Ať se konečný spotřebitel rozhoduje u malo­ obchodního regálu, nebo v gastronomii, design výrobku je zcela zásadní. Musí „la­ dit“ s představou spotřebitele o produktu a zároveň být také v linii s celkovou ko­ munikací značky.

S kým na designu spolupracujete a máte za něj nějaká ocenění?

Design výrobků vnímáme jako velmi důle­ žitou součást marketingové komunikace, a proto si vybíráme ty nejlepší designéry.

Autorem aktuální podoby značky Bohemia Sekt je londýnské studio Claessens Inter­ national. Úspěšné projekty redesignu ti­ chých vín jsou z dílny studia Fiala & Šebek, které získalo také ocenění Obal roku 2013 za dárková balení Bohemia Sekt Prestige.

Kde si myslíte, že byste potřebovali ještě zapracovat, abyste pozici značky upevnili?

Značka Bohemia Sekt je zdravá a dobře marketingově vyprofilovaná. Naše snaha se zaměřuje na růst celkového trhu sektů, kde vidíme budoucí potenciál.

degustaci na velmi pěkný vzorek z pro­ dukce místních, tedy moravských vinařů.

Myslím si, že i nabízená kategorie pěsti­ telských sektů výrazně podporuje tento segment. Ne vždy se jedná o vynikající šumivé víno, rozhodně však má kvalita sektů malých producentů zvyšující se ten­ denci. A taková konkurence je dobrá i pro nás, ovlivňuje přístup k naší práci a v pod­ statě i zvyšuje kvalitu našich výrobků.

Podporujete Národní divadlo a soutěž MISS. Jaký je efekt?

Všechny partnerské aktivity musí odpoví­ dat základní marketingové pozici značky Bohemia Sekt a doplňovat mediální spo­ třebitelskou komunikaci stejným směrem.

Pozici značky charakterizujeme jako no­ blesní, elegantní, prémiovou a smyslnou a z tohoto pohledu partnerství typu Ná­ rodní divadlo a Česká Miss velmi dobře komunikaci doplňují.

Využíváte nějaké dotace či jiný typ státní podpory?

Využíváme všech možností k zajištění do­ tací. Považujeme je za nezbytné pro udr­ žení konkurenceschopnosti na trhu EU. Patří mezi ně podpora na výsadbu vinic, tzv. jednotná platba na obdělávanou ze­ mědělskou plochu, dotace na AEO, dotace na EP a dotace na zvyšování konkurence­ schopnosti potravinářského průmyslu, tj. na modernizaci výrobních zařízení a vý­ robních technologií.

Jakým vínem si připijete na silvestra vy?

Pro slavnostní přípitek volím Bohemia Sekt Prestige brut, se kterým jsem si připíjel už při oslavě příchodu nového milénia v roce 2000. Byl to první sekt, na jehož vzniku jsem se osobně podílel.

Tehdy byl představen jako „Bohemia Sekt 2000“. Až později byl přejmeno­ ván na „Bohemia Sekt Prestige“. Je to již tradice, a protože jsem člověk, který si tradic velmi váží, doufám, že tento sekt zůstane v našem sortimentu ještě hodně dlouho.

Vinařský obzor 12/2013

Text: red

Vinařství

Anketa o šumivých vínech 1

2

3

Jak dlouho se vaše firma věnuje výrobě sektu?

Kterým odrůdám dáváte přednost a jak zpracováváte hrozny pro primární víno?

Proč by si lidé měli připít českým a moravským sektem?

Jaroslav Matocha sklepmistr, Vinné sklepy Valtice Naše společnost se věnuje výrobě šumivých vín už asi 15 let. Základní odrůdy pro naše sekty jsou Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Chardonnay a Zweigeltrebe.

Dále zkoušíme i použití jiných odrůd, jako jsou Rulandské modré i bílé a Sauvignon. Hrozny se snažíme sbírat při cukernatosti 19 °NM a v perfektním zdravotním stavu. Pro primární víno použijeme samotok a první podíl lisování.

A pro přípitek českým nebo moravským sektem mám dva důvody. V sortimentu tuzemských výrobců nalezneme spoustu výborných sektů, tak proč toho nevyužít.

Ten druhý důvod spočívá v určitém patriotismu k českým a moravským vínům.

Antonín Zatloukal výrobně-technický náměstek, Znovín Znojmo Znovín Znojmo, a. s., začal s výrobou šumivých vín v roce 1997 z důvodu doplnění sortimentu výroby tichých vín.

Výroba probíhá klasickou metodou kvašením v lahvi.

Při výrobě dáváme přednost odrůdám ne příliš aromatickým s příjemnou kyselinou, jako je Rulandské bílé, Ryzlink vlašský nebo Veltlínské zelené a pro růžové sekty odrůda Zweigeltrebe.

Celý proces výroby primárního vína probíhá reduktivním způsobem.

Jsme Češi a Moraváci, tak bychom si měli připít sektem z české nebo moravské suroviny.

Ondřej Konečný sklepmistr, Spielberg SPIELBERG se věnuje výrobě pěstitelských sektů od roku 2008. Dáváme přednost cuvée s třetinovým podílem Ryzlinku vlašského, Ryzlinku rýnského a Pinotu blanc.

Hrozny pro primární víno jsou pěstovány v biokvalitě s důrazem na zelené práce, tak abychom do sklepa přinesli hrozen ve 100% zdravotním stavu a s dobrým obsahem kyselin, což je u šumivého vína primárním předpokladem. Ve sklepě se snažíme o co nejrychlejší, nejšetrnější a čisté zpracování.

Bobule jsou odděleny od třapin a celé jsou okamžitě lisovány. Poslední fáze lisování je striktně oddělena. Důležitou částí výroby je jistě práce se sírou, které musí být u primárního vína nižší obsah (20–25 mg/l) za předpokladu neporušení aromatického potenciálu. Mošt odkaluji až do jiskrného stavu, co nejdříve zakváším a ohřívám na teplotu vhodnou pro rychlý start kvašení.

Přípitek tuzemským šumivým vínem nabídne nejen aroma, eleganci a mnoho jistě příjemných pocitů, ale z mého pohledu jsou i méně finančně náročné, což z nich dělá ideálního partnera pro jakoukoliv všední i slavnostní příležitost.

Vladimír Hříbal Vino André S tvorbou prvního sektu začal můj tchán Jan Petrák na začátku devadesátých let.

První odborné poznatky si přivezl z Francie roku 1990 a pak následovala dlouhá řada let pokusů a někdy i omylů. My nyní pokračujeme již v druhé generaci, ale stále ve šlépějích zakladatele za spolupráce s francouzskou Champagne.

Přednost dáváme klasickým šampaňským odrůdám – to znamená Rulandskému modrému a Chardonnay, třetí odrůdu, Pinot Meunier, nepěstujeme, ale nahrazujeme ji klasickými odrůdami, jako je Ryzlink rýnský i vlašský, Frankovka nebo Rulandské šedé. Velmi dobrých výsledků dosáhlo i růžové víno z odrůdy Merlot.

Základ dobrého sektu začíná již ve vinici, pokračujeme přes šetrné lisování celých hroznů a řízené kvašení je samozřejmostí.

Při výrobě kvalitního sektu je pak zásadní délka ležení po druhotném kvašení.

Naše sekty jsou vyráběny za použití stejných technologií i přípravků jako věhlasná Champagne, ovšem v našem případě se v nich odráží moravský terroir a láska k tradici. Naše produkce je malá a zaměřená pouze na excelentní kvalitu. Věříme, že právě toto český zákazník ocení.

Oprava: V odpovědi pana Zdeňka Habrovanského do ankety o distribuci vína došlo k několika nepřesnostem. Správné znění bylo toto: Nejvíce vína prodáváme z rampy. Restaurace chtějí mnohdy dodávat víno po bedýnkách po celý rok, a to je někdy problém vzhledem množství odrůd, které pěstujeme. Předtím jsme víno posílali Českou poštou a měli jsme velice špatné zkušenosti. Mnohdy lahve rozbili, i když byly chráněny bublinkovou fólií. Lepší to je s PPL a aktuálně jsme velmi spokojeni s firmou FOFR. Do ciziny nevyvážíme, občas si však u nás koupí víno Poláci, Rusové, byli u nás i Angličané, Švýcaři, Němci, a také zákazníci z Rakouska.

Za zveřejněné nepřesnosti se redakce omlouvá.

625

Vinařství

Velký test filtračních desek Desková filtrace je ve vinařské branži pravděpodobně nejrozšířenějším filtračním systémem. I ve velmi malých provozovnách, dokonce i u hobby vinařů s nízkým objemem výroby lze najít deskový filtr. Johannes Burkert, Hans-Jürgen Köhler a Markus Hartmann z LWG Veitshöchheim (Bavorský zemský ústav pro vinohradnictví, vinařství a zahradnictví, Německo) otestovali filtrační desky různých výrobců a předkládají zde dosažené výsledky.

V

největších vinařských závodech nachází desková filtrace uplat­ nění převážně při sterilní filtra­ ci před stáčením, popřípadě při ochraně membránových svíček před stáčením.

V malých závodech je oblast použití mno­ hem širší, protože je to jediná rentabilní možnost filtrace. Ani naplavovací křeme­ linová filtrace, filtrace na hloubkových filtračních svíčkách, ani cross-flow (tan­ genciální) filtrace nejsou pro malé závody hospodárné. Deskový filtr se může naopak při správném výběru desek použít od hru­ bé separace kvasinek až po sterilní filtraci.

Konstrukce filtračních desek Filtrační desky jsou složené převážně z celulózy a křemeliny. U velmi hrubých filtračních desek je ještě přidáváno určité množství perlitu. Podíl celulózy se pohy­ buje v rozmezí 50 až 100 %. U hrubých filtračních desek leží tento obsah v horní oblasti, čím ostřejší filtrace, tím je podíl

její forma. U prvních generací bezazbesto­ vých desek převzala křemelina separační úlohu, nicméně na úkor objemového vý­ konu filtru. V čiřicích deskách pak rozvol­ ňuje vnitřní strukturu, a čtvereční metr filtrační desky tak může pojmout až čtyři litry kalu!

Filtrační účinek

Obr. 1: Kruhový deskový filtr s filtrační plochou cca 0,06 m2

celulózy menší. Díky svým dlouhým vlák­ nům slouží celulóza jako nosná síť pro zbývající podíl křemeliny. Už dlouhou dobu se používá fibrilovaná, modifikovaná celulóza i ve sterilní oblasti, kde vykazuje též adsorpční vlastnosti.

Křemelina (vyčištěné, pomleté a vyží­ hané schránky fosilních křemelinových řas – rozsivek) byla vždy rozhodujícím činitelem ostrosti filtrace, a to především

V důsledku sítového efektu jsou na po­ vrchu filtrační desky zadrženy velké čás­ tice kalů, a to především kvasinky a jiné větší částice. Díky hloubkovému účinku („trojrozměrné síto“) jsou potom zachy­ ceny převážně malé částice, jako jsou bakterie. Adsorpční schopnost filtračních desek podporuje i jejich hloubkové filt­ rační účinky. I z tohoto důvodu je potřeba dodržovat údaje výrobců desek, např. po­ kud jde o proudění, max. tlakový rozdíl, provoz bez tlakových rázů atd. Výkonnost deskové filtrace značně závisí na druhu zákalu. Měkké, formovatelné částice, jako jsou kvasinky a bílkovinné precipitáty

Tabulka 1

Porovnání filtrační ostrosti (zádržnosti) filtračních desek Porovnání desek podle průtočnosti (Oblast filtrace)

Výrobková řada Eaton Begerow (BECO)

Hrubá předfiltrace

K3

Čiřící filtrace Jemná čiřící filtrace Filtrace před plněním Sterilní filtrace Sterilní (sérum) filtrace

626

KD 7

Pall SeitzSchenk K800 K300

Sartorius

C3

K250

C7

HOBRA

Výrobková řada Eaton Begerow (BECOPAD)

S100N

PAD 580

S60N

PAD 550

S40N

PAD 450

K200

C9

S15N

PAD 350

KDS 12

K100

F4

S10N

PAD 270

SD 30

KS50

F7

ST7N

PAD 220

EK

S3

EK1

S5

EKS

S7

Steril 60 Steril S

STN5 ST3N

PAD 170 PAD 120 PAD 115C

Vinařský obzor 12/2013

Zdroj: Das Deutsche Weinmagazin 4/16, únor 2013

Obrázek 2

Filtrační výkon v závislosti na specifickém přefiltrovaném množství vína (kvasinkami zakalené víno) 2,5

Filtrační výkon v l/min

standardní deska, výrobce A standardní deska, výrobce B

2

celulózová deska

1,5

1

0,5

0 100 200 300 400 500 600 700 800 Filtrát v litrech/m2

Obrázek 3

Filtrační výkon v závislosti na specifickém přefiltrovaném množství vína (předfiltrované víno s 1 g/hl bakterií mléčného kvašení Oenococcus oeni) 2 1,8 Filtrační výkon v l/min

(sraženiny), velmi rychle ucpávají póry, popř. vytvářejí na povrchu povlak. Na­ opak pevné, neformovatelné kalové látky, např. vinný kámen, lze snadno odfiltrovat a téměř nezatěžují filtrační desku. Mnoho dodavatelů filtračních desek často vinaře nebo sklepmistry trochu mate, protože označení desek, které specifikuje filtrační ostrost, neumožňuje žádné srovnání. Tabulka 1 udává hrubé podkladové hodnoty, pro jakou filtrační ostrost (zádržnost) je vhodné použít tu či onu desku přísluš­ ných výrobců. Jako podklad byly použity výrobcem udané standardizované průtoč­ nosti. Průtočnost může sloužit jako odkaz na propustnost filtrační desky a nepřímo naznačit ostrost filtrace.

V jedné zkušební sérii v LWG Veit­ shöchheim (Bavorský zemský ústav pro vinohradnictví, vinařství a zahradnictví, Německo) byly zkoušeny filtrační desky od různých výrobců. Zkoušely se desky od firem HOBRA – Školník®, Broumov, Čes­ ká Republika (desky HOBRAFILT®), Pall SeitzSchenk a výrobní řada firmy Eaton Begerow* (BECO* a BECOPAD*). Vedle tradičních filtračních desek byla do testu zahrnuta také čistě celulózová deska. Tes­ ty všech srovnávaných desek proběhly za stejných podmínek. Pro filtraci byl použit kruhový deskový filtr s filtrační plochou cca 0,06 m2 s integrovaným odstředivým čerpadlem (viz obrázek 1). Ve filtru byly usazeny bezprostředně za sebou dvě fil­ trační desky s odstupňovanou ostrostí filtrace. Výkon čerpadla nebyl redukován, max. tlakový rozdíl činil 2,5 až 2,7 baru (0,25 až 0,27 MPa) a byl rozdělen na dvě dobře založené filtrační desky.

Pravděpodobně nejdůležitějším kritéri­ em filtrační desky je její průtočnost, tj. ko­ lik litrů vína lze odfiltrovat do okamžiku, kdy filtrační schopnost desky je již plně vyčerpána. Pro toto zjištění bylo prove­ deno více pokusných sérií s různými víny.

Během jedné pokusné série bylo vždy po­ užito stejné víno. Pomocí měření zákalu se u každé varianty ověřovalo, zda se výstup­ ní účinnosti shodují. Za účelem testování výkonu jak jemně čiřicích, tak i sterilních desek byla jejich kombinace použita ve fil­ tru zároveň. Na obrázku 2 jsou například použity kombinace desek BECO KD/Steril, Hobra S10N/ST5N a BECOPAD 350/170.

Pro filtraci bylo použito bílé víno zakalené kvasinkami s výchozím zákalem 180 NTU (Nephelometric Turbidity Unit = nefelome­ trická jednotka kalnosti). Výsledky ukazu­

Vinařství

1,6 1,4 1,2 1 0,8 0,6

kombi A

0,4

kombi B kombi C

0,2

kombi D

0 0

100 200 300 400 500 600 700 800 Filtrát v litrech/m2

jí, že zde není žádný podstatný rozdíl mezi kombinací desek jednotlivých výrobců a že výběr a sladění obou stupňů filtrace je pro toto víno vhodné. Malé rozdíly se daly oče­ kávat a souvisejí s reálnou, ne absolutně identickou zádržností použitých desek.

Za účelem ověření výkonnosti sterilní (sérum) desky, jakož i požadované ostros­ ti předfiltrace bylo použito předfiltrova­ né víno s bakteriemi mléčného kvašení (1 g/hl Oenococcus oeni). Výchozí zákal

vína činil cca 10 NTU. Použity byly násle­ dující kombinace: � A) sterilní deska / sterilní (sérum) deska (výrobce A) � B) deska pro filtraci před plněním / sterilní deska � C) sterilní deska / sterilní (sérum) deska (výrobce B) � D) jemně čiřicí deska / sterilní (sérum) deska

627

Vinařství

Velký test filtračních desek

Tabulka 2

Výsledky filtrace při použití rozdílných filtračních desek u stejného vína Nefiltrováno

Filtrát

NTU

NTU

l/m /min

l/m2

Celulózová deska

73,8

10,8

26

1 000

Standard, výrobce A

74,5

15,6

29

1 083

Oblast filtrace

Filtrační deska

Redukce bakterií – filtrace před plněním Sterilní filtrace

Propustnost filtru 2

Standard, výrobce B

71,8

0,21

19

733

Standard, výrobce A

71,0

0,14

23

833

Všechny kombinace desek byly schopny víno čistě vyfiltrovat, zákal jak prvních li­ trů, tak i celkového množství byl pod 0,01 NTU. Křivky A a C v grafu na obrázku 3, které znázorňují srovnatelné kombinace desek, jsou téměř identické. Průběh kři­ vek B a D je rovněž velmi podobný a liší se pouze ve filtračním výkonu, což se dá vysvětlit danou kombinací desek (viz výše). Výška jednotlivých křivek grafu zde odráží relativně přesně vztah mezi ost­ rostí filtrace a filtračním výkonem. Čím je kombinace desek vhodnější pro ostřejší filtraci, tím je nižší filtrační výkon. Je pa­ trné, že omezujícím faktorem je zde první deska, neboť kombinace A, C a D mají jako druhý filtrační stupeň sterilní (sérum) des­ ku. Silná a pozitivní odchylka kombinace desek D tedy souvisí s prvním filtračním stupněm, kterým je jemně čiřicí deska. Vy­ počtené trendové linie ukazují, že u příliš ostré předfiltrační desky se na jejím povr­ chu vytváří povlak z bakterií a kalu. Vzhle­ dem k vyšší průtočnosti byla otevřenější

(hrubší) deska schopna plně využít svůj hloubkový účinek a zároveň snížit zatíže­ ní sterilní (sérum) desky. Tím byla naleze­ na ideální kombinace desek pro toto víno, pro jiné víno ale nemusí být tato kombina­ ce tak vhodná. To opět dokazuje, že správ­ né odstupňování jednotlivých filtračních kroků je pro filtrační výkon rozhodující.

Smysluplným odstupňováním lze při fil­ traci ušetřit mnoho času.

Vedle filtračního výkonu a ostrosti fil­ trace (bakteriální zádržnosti) hraje svoji roli při deskové filtraci i zpětný proplach, adsorpční chování (ztráta barvy vína) a úkap. Dále jsou uvedeny výsledky při po­ užití standardních a celulózových desek od různých výrobců. Průtok filtrační deskou je dán zaprvé samotným vínem, zadruhé zvolenou ostrostí filtrace. Čím otevřenější (hrubší) filtrační deska byla zvolena, tím delší byla životnost filtru a tím více vína bylo přefiltrováno. Zároveň ale klesá filt­ rační účinnost, které lze u této desky do­ sáhnout, a snižuje se výkon při následné,

ostřejší filtraci. Za účelem posouzení celu­ lózových filtračních desek bylo testováno jejich filtrační chování u vína se zvýšeným stupněm zákalu (viz tabulka 2). Proteklé množství je tak nepřímo úměrné dosa­ ženému stupni čiření. Filtrační index byl u filtrátů stanoven dvakrát opakovanou filtrací na membráně (0,45 µm). Víno před­ filtrované přes bakterie redukující desky se ukázalo jako membránou nefiltrovatelné, zatímco po filtraci přes sterilní desky byla membránová filtrace snadno proveditelná.

Celulózová deska, ležící v oblasti filtrace před plněním, by měla podle výrobce vy­ kazovat vysokou mikrobiologickou retenč­ ní schopnost. Ukázalo se však, že ostrosti filtrace tradičních sterilních desek nedo­ sahuje. Následující testy s druhým před­ filtrovaným vínem (přibližně 8 NTU) byly provedeny s ostřeji filtrující celulózovou deskou. Ukázalo se, že v kombinaci dvou celulózových desek lze dosáhnout poněkud vyššího výkonu než u standardních desek (kombinace jemná filtrace / sterilní filtra­

Tabulka 3

Dosažený stupeň čiření po použití rozdílných filtračních desek u stejného vína Oblast filtrace Sterilní filtrace (kombinace jemné čiření/ steril)

Filtrační deska Standardní deska, výrobce A

Nefiltrováno NTU

Filtrát I. NTU

Filtrát II. NTU

17,5

0,05

0,2

Standardní deska, výrobce B

16,6

0,60

0,3

Celulózová deska

16,4

0,40

1,2

I.) nová deska, II.) propláchnutá deska

Tabulka 4

Potřebná doba pro filtraci 70 l u nové a propláchnuté filtrační desky Oblast filtrace

Sterilní filtrace

Nefiltr.

NTU

Doba filtrace I. (min)

Doba filtrace II. (min)

Standardní deska, výrobce A

17,5

31:55

45:15

Standardní deska, výrobce B

16,6

29:20

49:41

Celulózová deska

16,4

26:16

31:55

Filtrační deska

I.) nová deska, II.) propláchnutá deska

628

Vinařský obzor 12/2013

ce) s podobně vysokým čiřicím stupněm (pod 0,6 NTU). Nicméně zjištěný filtrační index vykazoval lehce lepší hodnotu ve prospěch tradiční desky.

Chování po proplachu Výše zmíněné víno bylo použito při zkouš­ ce filtračního chování po zpětném propla­ chu desek. Po filtraci 70 l vína byly desky propláchnuty za stejných podmínek a ná­ sledně znovu použity (viz tabulka 3). Po zpětném proplachu nebylo u kombinace celulózových desek již dosaženo optimální účinnosti jako před proplachem, na druhé straně průtok zůstal téměř na stejné úrov­ ni jako před proplachem (viz tabulka 4).

V každém případě by se z ekonomických důvodů měl stát jednorázový nebo opa­ kovaný zpětný proplach filtračních desek běžnou praxí. Ve sterilní oblasti se před­ pokládá ještě opětovné propaření.

užit malý deskový filtr se dvěma deskami 20 × 20 cm, jehož konstrukce nevyžaduje žádné těsnění (viz obrázek 4). Systém šroubového spojení umožnil díky použití momentového klíče rovnoměrný přítlak filtračních desek po zavodnění. Zkouška probíhala s deskami pro filtraci před plně­ ním. Podle doporučení výrobce desek byly standardní desky stlačeny o 1,5 mm a celu­ lózové o 0,9 mm. Toho bylo dosaženo při hodnotách krouticího momentu 30 Nm, resp. 25 Nm. Ve filtru byl ustaven statický tlak 0,2 baru. Po 24 hodinách činily ztráty úkapem u standardních desek 980 až 1 100 ml, u celulózových desek 580 ml. Není však jasné, zda by se podobné rozdíly vyskytly i u desek s jinou ostrostí filtrace. V každém případě však tato zkouška potvrdila údaje o menší ztrátě úkapem u celulózových de­ sek. Jak velkou váhu lze tomuto argumen­ tu přičítat, necháváme jen na vás.

Výhodou uzavřených filtračních systémů je jejich bezúkapový provoz.

Shrnutí

Adsorpční chování Obr. 4: Deskový filtr pro dvě desky 20 × 20 cm

Při filtraci červeného vína je žádoucí, aby filtrační deska ovlivňovala jeho barvu co nejméně. Změna barvy červeného vína byla zjišťována v jednotlivých krocích po 20 l, což odpovídá specifickému proteklému množství 320 1/m2. Přitom se ukázaly pou­ ze velmi malé rozdíly adsorpčního chování, a to jak u nových, tak i u propláchnutých filtračních desek. Obecná výhoda ve pro­ spěch jedné nebo druhé kombinace filtrač­ ních desek se nedala z výsledků odvodit (viz tabulka 5). Při další filtraci byla pou­ žita kombinace jemně čiřicí a sterilní des­ ky. Z celkového pohledu byly ztráty barvy v důsledku adsorpce menší, než se očeká­ valo. Je však třeba poznamenat, že k vymý­ vání barvy při zpětném proplachu celuló­ zových desek docházelo poněkud rychleji.

Vinařství

Ztráty úkapem Výhodou uzavřených filtračních systémů je jejich bezúkapový provoz. Nicméně i mo­ derní celulózové filtrační desky jsou ozna­ čovány jako desky s velmi nízkým úkapem.

První generace bezazbestových filtračních desek s vysokým podílem hnědé křemeliny vykazovala v této souvislosti ještě značné nedostatky; tyto neelastické desky vykazo­ valy značný úkap i při silném stažení filtru.

Na druhé straně je u filtračních desek stě­ ží možné dosáhnout reprodukovatelných výsledků měření úkapu, protože místní podmínky jsou značně variabilní. Nicmé­ ně by zkouška měla podat alespoň kvali­ tativní výpověď. Za tímto účelem byl po­

Filtrační desky různých výrobců, jež jsou na trhu dostupné, se z hlediska kvality výrobku neliší. Při správném výběru filt­ račních desek, popřípadě správných kom­ binací desek, nebyl zjištěn žádný podstat­ ný rozdíl ve filtračním výkonu. Účinnost sterilní filtrace závisí především na před­ filtraci vína. Z toho vyplývá, že je velmi dů­ ležité správné odstupňování jednotlivých filtračních kroků. Po zpětném proplachu se u celulózových desek projevila lehká vý­ hoda z hlediska celkového přefiltrovaného množství, současně se ale zhoršila kvalita filtrace. Změna barvy v důsledku adsorpč­ ních účinků filtračních desek byla malá, rozdíl mezi deskami jednotlivých výrobců nebyl ani zde zjištěn. Ztráty úkapem bylo možné snížit použitím čistě celulózových desek, což potvrzují četné údaje z praxe.

Tabulka 5

Celková barva (E420 +E520 +E620) po filtraci červeného vína přes různé filtrační desky Tradiční deska, výrobce A

Tradiční deska, výrobce B

nová

propláchnutá

nová

propláchnutá

nová

propláchnutá

po 20 litrech

10,18

10,22

10,32

10,38

11,13

10,84

po 40 litrech

10,92

11,01

10,84

10,84

11,12

10,65

po 60 litrech

10,53

11,10

11,26

10,92

11,20

11,13

po 80 litrech

11,25

10,97

10,83

11,29

11,32

11,33

po 100 litrech

11,09

11,04

10,91

11,73

10,95

11,15

Střední hodnota

10,79

10,87

10,83

11,03

11,14

11,02

Proteklé množství

Celulózová deska

629

Text zpracoval: Roman Dvořák Zdroj: GARDEN Studio, s. r. o.

Vinařství

Traktory Holder: Obratní pomocníci i v extrémních podmínkách Navštívili jsme Jižní Štýrsko, kde má jen kousek od slovinských hranic sídlo rodinné vinařství Sabathi s tradicí od roku 1638. Firma hospodaří na šestatřiceti hektarech vinic převážně na svazích se sklonem 25–35 stupňů, šířka řádků 2,2–2,4 metru, vinice celozatravněné, srážkový úhrn 1 100 mm/rok. Zajímaly nás vinohradnické postupy ve vinicích, a to především technika, s kterou se na prudkých svazích pracuje.

V

Holder s hloubkovým kypřičem, při otáčení na omezeném prostoru na konci řádků

inice obhospodařují tři traktory HOLDER L780 s širokými koly o celkové šířce 155 cm. Kladív­ kovým mulčovačem, který agregují do­ zadu, pracují jedenkrát ročně při drcení révy. Zbylé tři až čtyři pokosy provádějí rotačními mulčovači s předním zavěšením v kombinaci s dalším nářadím vzadu. „Čas jsou peníze, proto pracujeme s Holdery. Současně s nimi děláme che­ mickou ochranu s mulčováním a osečko­ vání s mulčováním. Máme vyzkoušené, že tak na šestatřiceti hektarech ušetříme 710 hodin práce ročně,“ pochvaluje si stroje Holder Erwin Sabathi.

V oblasti hodně prší a vinohrady potře­ bují rychlou chemickou ochranu. Traktory vybavené nesenými rosiči 3001 zvládnou šestatřicet hektarů prudkých svahů ošet­ řit do dvou dnů.

Vypořádají se i s malým prostorem pro otáčení na konci řádků. Holder s nářadím zvládne díky aktivnímu kloubu otočení na pěti metrech. Příkmenný pás je udržován kombinací: herbicidy, kypření, sečení.

Pracovníci sbírají hrozny ručně do 25ki­ lových beden. Sváží je Holder s nosičem umístěným na zadním tříbodovém závěsu.

Závěr Nízké těžiště, aktivní kloub, čtyři stej­ ně velké kola s rovnoměrným zatížením a nízká pohotovostní hmotnost, to jsou hlavní předpoklady pro vynikající výkony stroje v extrémních podmínkách. (pr) Kontakt: GARDEN Studio, s. r. o.

U Zoo 2, 635 00 Brno, tel.: 602 526 748 www. holder.cz, www.max-holder.com Holder L 780 s dvojí agregací nářadí

630

Bezpečnost obsluhy zajištují svahové brzdy

Vinařský obzor 12/2013

a

Vinařství

pořádají

v rámci 6. ročníku festivalu Prague Wine Week

MASTERCLASS Vína z tradičních vinařských regionů úterý 28. ledna 2014 od 14 do 17 hodin hotel Crowne Plaza Prague, Koulova 15, Praha 5 MASTERCLASS představí typické, charakteristické styly světových vín z tradičních vinařských regionů i vín z jedinečných moravských terroirů MASTERCLASS povedou Willi Balanjuk, President Club der Weinakademiker Jan Rokyta AIWS, Weinakademiker Vstupné - členové Svazu vinařů ČR 750 Kč, ostatní 1250 Kč Registrace - admin@praguewineacademy.cz Více informací na www.pww.cz S podporou

Ještě nikdy nebyla naše vína

tak blízko ANDROID APP ON

Využijte svůj chytrý telefon pro získání přehledu o vínech z Moravy a Čech. S aplikací VÍNO NA DOTEK získáte informace, kde naše vína koupit, případně k jakému pokrmu je to či ono víno vhodné. Dozvíte se, jaký je význam vybraných vinařských pojmů nebo kde se nachází viniční trať, ze které pochází réva pro vaše oblíbené víno.

A jakmile najdete to své oblíbené víno, můžete se o dojem z něj prostřednictvím aplikace VÍNO NA DOTEK podělit s přáteli. Dotkněte se moravských a českých vín.

631

Vinařství

Nová pomocná látka při zastavení alkoholové fermentace?

Možná…

Ročník 2013 byl vzhledem k vyššímu obsahu kyselin, nízkému pH a dostatečnému množství dusíkatých látek v hroznech předpovídán jako technologicky bezproblémový. Realita ovšem nebyla tak růžová, jak si vinaři mysleli.

J

eden z častých problémů, který lze v těchto měsících slyšet, je mi­ krobiální nestabilita mladých vín a s tím spojený rychlý pokles volného SO2, dále problémy při zastavení alkoholové fermentace či tendence vín k refermenta­ ci. Takové problémy vedou k vyšší prac­ nosti čili ceně produktu a často nižší kva­ litě vlivem mnoha operací navíc a vyšší koncentrace SO2. Důvod je zřejmý, a sice právě výše zmíněné ideální podmínky, které se prostě kvasinkám příliš líbí, a ony by tak chtěly svou práci provést do konce, tzn. do stavu suchého vína. Kvasinky se v moštech díky dostatečnému množství dusíkatých látek obrnily a namnožily na vysokou koncentraci a v případě vín se zbytkovým cukrem se ne a ne nechat (do­ slova) otrávit. Samozřejmě se najdou me­ tody, jak si s tímto problémem bezpečně poradit, např. cross-flow filtrem, nicméně i v těchto případech je sterilní víno v krát­ ké době reinfikováno a nelze ho v provo­ zu udržet sterilní až po jeho finalizaci.

V posledním dílu tohoto seriálu je možné představit metodu, která je pro Českou republiku ve fázi testování.

Nasycené vyšší mastné kyseliny Některé vyšší mastné kyseliny (VMK), především s dlouhým řetězcem (C16 a C18), aktivují alkoholovou fermentaci. Naopak další mastné kyseliny s kratším řetězcem, zejména kyseliny C6, C8 a C10, mají fungi­ cidní vlastnosti, vyskytují se přirozeně například v ořechu či mateřském mléce.

V enologii byly studovány z důvodu jejich inhibičního vlivu na alkoholovou fermen­ taci a malolaktickou fermentaci již před řadou let (Bardi et al., 1999). Jsou tvořeny samotnými kvasinkami během alkoholo­ vé fermentace a mohou přispět k jejímu obtížnému dokončení či průběhu vůbec.

Jejich zvýšené koncentrace velice často doprovází problémový průběh alkoholo­ vé fermentace (Cabral et al., 2001; Pina

et al., 2004; Sajbidor et al., 1992; Torija et al., 2003). Tato vlastnost, v kombinaci s jejich kompletní zdravotní nezávadností vedla k myšlence, že by mohly sloužit jako náhrada či spíše doplněk použití oxidu si­ řičitého za účelem zastavení alkoholové fermentace a stabilizace vín.

Této metodě byla v Ústavu vinohrad­ nictví a vinařství Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně věnována od roku 2007 značná výzkumná pozornost.

V roce 2012 bylo na základě získaných výsledků uděleno povolení k testovacímu programu pro ČR v provozních podmín­ kách. V rámci tohoto programu bylo oslo­ veno několik podniků od těch největších na trhu až po malá vinařství.

Využití vyšších mastných kyselin pro zastavení alkoholové fermentace Pro srovnání účinnosti směsi vyšších mast­n ých kyselin bylo vybráno 10 fer­

Tabulka 1

Životaschopné kvasinky v 1 ml vína Vzorek vína

Aplikace VMK

Objem [l]

Volný SO2 [mg/l]

Počet kvasinek [1/ml]

1

ANO

350

107,6

60,7

102

2

ANO

350

113,9

45,6

102

3

ANO

350

91,1

51,9

100

4

ANO

5 000

184,7

65,8

101

5

ANO

5 000

165,8

32,9

102

6

NE

50

170,8

84,8

> 104

7

NE

50

130,3

45,6

> 104

8

NE

150

120,2

50,6

103

9

NE

100

79,7

17,7

> 104

10

NE

100

73,4

24,0

101

Pozn.: Hodnoty SO2 jsou měřeny jodometrickým stanovením bez odpočtu kyseliny askorbové a reduktorů, populace počítány po namnožení na agaru

632

Veškerý SO2 [mg/l]

Text: Mojmír Baroň Zahradnická fakulta, Lednice na Moravě

■ VMK 0

100

■ VMK 5 ■ VMK 10

procento mrtvých kvasinek

90

■ VMK 40

80 70 60 50 40 30 20 10 0 1

3

7

dny po aplikaci

odolával několikanásobně déle. Přídavek VMK rapidně snižuje potřebu SO2 u skla­ dovaných či lahvovaných vín se zbytko­ vým cukrem.

Vliv vyšších mastných kyselin na malolaktickou fermentaci V případě přezrálého materiálu při tech­ nologii vína, především bílého, velmi často hrozí nežádoucí a spontánní malolaktic­ ká fermentace. Z toho důvodu byly VMK

testovány také na aktivitu proti mléčným bakteriím. Experimenty malolaktické fer­ mentace potvrdily, že přídavek SO2 rapid­ ně inhibuje aktivitu mléčných bakterií.

Rozběhlá MLF je dle testu nezastavitelná DMDC ani VMK, které sice vykázaly in­ hibiční aktivitu, ale nakonec ji bakterie překonaly. Sledovaná kyselina jablečná se v průběhu testu odbourávala během šesti dnů a na konci experimentu varioval její obsah ve víně mezi 0,16 až 0,22 g/l, jedi­ nou výjimkou byla varianta s SO2 (1,57 g/l, viz obrázek 3).

Obrázek 2

◆ 25. 6. 2010

Vliv přídavku vyšších mastných kyselin na opoždění refermentace 90 80 70

50

0 1.

2.

◆ 11. 3. 2010

10

◆ 3. 3. 2010

20

◆ 25. 2. 2010

30

3.

◆ 15. 4. 2010

40

◆ 4. 5. 2010

60

◆ 11. 2. 2010 ◆ 15. 2. 2010

Do devíti variant po dvou lahvích byla při­dána směs VMK v koncentracích 1, 2, 3, 4, 5, 6, 16, 30 a 80 mg/l, jedna varianta sloužila jako kontrola. Lahve byly uza­ vřeny pouze provizorní plastovou zátkou a skladovány při pokojové teplotě za účelem podpoření kvasinek zahajujících refermentaci. Jako detekce počátku re­ fermentace v lahvi sloužila detekce oxidu uhličitého a změna váhy. Datum rozkva­ su (počátku refermentace) je průměrem ze dvou lahví, zaokrouhleným na celý den. Získané výsledky (viz obrázek 2) demonstrují inhibiční vliv směsi VMK na kvasinky zahajující refermentaci. Zatím­ co kontrolní vzorek podlehl re-fermentaci již po deseti dnech, vzorek s reálným pří­ davkem vyšších mastných kyselin 6 mg/l

Monitoring odumřelých kvasinek po aplikaci VMK

◆ 28. 1. 2010 ◆ 4. 2. 2010

Vliv vyšších mastných kyselin na refermentaci vín se zbytkovým cukrem

Obrázek 1

koncentrace VMK (mg/l)

mentujících moštů révy vinné v objemech 50 až 5 000 litrů. Aplikace vyšších mast­ ných kyselin byla uskutečněna ve fázi 10–15 g/l zbytkového cukru. Za 24 hodin byl přidán SO 2 do všech variant. Odběr vzorků na agar byl uskutečněn po sedmi dnech. Výsledky měření jsou k dispozici v tabulce 1. Výsledky potvrzují účinnější snížení životaschopné populace kvasinek ve variantách kombinovaného použití vyšších mastných kyselin a SO2.

Pro potvrzení hypotézy inhibičního efektu vyšších mastných kyselin na kva­ sinky byl proveden mikrobiologický test.

Kvasící mošt s 50 g/l zkvasitelných cukrů byl ošetřen směsí VMK o různé dávce (0, 5, 10 a 40 mg/l). Poměr vyšších mastných kyselin byl vyvozen na bázi předchozích experimentů (viz obrázek 1).

Z obrázku 1 lze vypozorovat téměř dvojnásobné množství mrtvých těl 1 den po aplikaci VMK bez SO2. I ve variantě s VMK 0 byl pozorován rostoucí trend v počtu odumřelých kvasinek, což kore­ luje s předpokladem vyššího obsahu eta­ nolu v prostředí, a tudíž s vyšším odumí­ ráním kvasinek. Nejvyšší procento bylo naměřeno sedm dnů po aplikaci u varian­ ty VMK 40, kde bylo bez přídavku oxidu siřičitého více než 90 % těl odumřelých.

Je nezbytné také uvést, že metabolismus cukrů je značně pozastaven již od aplika­ ce VMK, čili doběh zbytkového cukru je velmi zpomalen.

Vinařství

Vinařský obzor 12/2013

4.

5.

6.

7.

časová osa – měsíce r. 2010

633

Vinařství

Nová pomocná látka…

Obrázek 3

Monitoring obsahu kyseliny jablečné ve sledovaných variantách

koncentrace kyseliny jablečné (g/l)

3 ■ kontrola

■ 2 g/l VMK

■ 4 g/l VMK

■ 10 g/l VMK

■ 20 g/l VMK

■ 40 g/l VMK

■ 10 g/l C12

■ 60 g/l SO2

■ 50 g/l DMDC

■ 200 g/l DMDC

2

1

0 28. 11.

29. 11.

30. 11.

1. 12.

3. 12.

dny

Kvasinky rodu Brettanomyces jsou zod­ povědny za živočišné tóny v červených vínech. VMK v podstatě není pro výrobu suchých červených vín potřeba. Nicméně živočišné tóny představují celosvětově enologické téma číslo jedna. Obrázek 4 ukazuje vliv VMK na růst populace kvasi­ nek Brettanomyces. VMK prokázaly zasta­ vení růstu kvasinek rodu Brettanomyces.

Využití vyšších mastných kyselin v praxi Na základě uděleného patentu a schvále­ ní mezinárodní organizací pro révu a víno (OIV) a státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) se v České republice roz­ běhl tříletý testovací provozní program pro metodu použití vyšších mastných ky­ selin v technologii vína na možné testova­ né množství – 1 milion litrů vína. V roce 2012 bylo otestováno přibližně 50 000 litrů, v roce 2013 cca 100 000 litrů vína v malých, středních i velkých vinařských podnicích. Cílem testovacího programu je získání komplexního náhledu na cho­ vání těchto látek při aplikaci ve vinařské technologii, otestování metody v reálných podmínkách vinařských podniků, získání širších znalostí a souvislostí o účinnosti vyšších mastných kyselin v různých sta­ diích výroby vína a jejich dopadu na finál­

634

ní produkt. Nedílnou součástí cíle je také snaha o zavedení metody s vyššími mast­ nými kyselinami jako povolené enologic­ ké praktiky a možnost komerčního využi­ tí po případném prodeji licenčních práv.

Výsledky tohoto programu budou zpra­ covány ve formě reportu a předneseny ko­ misi expertů OIV v Bruselu. V roce 2013 byl národní patent rozšířen na patent ev­ ropský a byl také přihlášen do Jižní Afriky.

Zpětná vazba z firem je zatím nadějně pozitivní. Známý vinař z Valtic, jenž nám umožnil testovat metodu v provozu, se vyjádřil následovně: „Po aplikaci VMK došlo k útlumu fermentace o 50 % a po

přidání cca 35 mg/l SO2 o dalších 40–50 %, čímž se fermentace prakticky zasta­ vila.“ Jinde se nám podařila zastavit fer­ mentace pomocí této metody v kombinaci s 20 mg/l SO2 na 18 g/l zbytkového cukru s doběhem kolem dvou gramů. Vše bez nutnosti snížit teplotu kvasícího média.

Naopak čím vyšší teplota, tím lépe. Pak je již nutné pouze vyrovnat volný SO 2.

Tímto bych chtěl mnohokráte poděkovat všem dotčeným podnikům a jejich zástup­ cům, že nám umožnili lepší propojení aka­ demické sféry s praxí a spolupodíleli se na jednom z největších projektů v oblasti vi­ nohradnictví a vinařství v Evropě.

Obrázek 4

Citlivost Brettanomyces bruxellensis k DMDC a HFA 1,20E+05 životaschopné populace (CFU ml-1)

Vliv vyšších mastných kyselin proti kvasinkám Brettanomyces

■ kontrola ■ DMDC ■ 10 HFA

1,00E+05

■ 40 HFA

8,00E+04 6,00E+04 4,00E+04 2,00E+04 0,00E+00 1

4 počet dnů od přidání inhibičních látek

7

Crossflow filtr FCW5 Vinařský obzor 12/2013

Vinařství

Konečně crossflow filtr i pro malá vinařství >

Ideální filtr na filtraci moštů, vína, zastavení fermentace i ošetření chorob vína >

PP membrána s 5 m2 filtrační plochy >

Hodinový průtok až 700 l/h >

Elektronické bezpečnostní prvky proti zničení membrány >

Nejlevnější crossflow filtr na trhu >

Mobilní zařízení vhodné i pro práci v malých sklepech

bez DPH

199 990,-

Předvánoční sleva 17% platná do konce roku

Nabízíme filtrační zkoušky přímo ve sklepě u zákazníka Rádi vám poskytneme detailní informace na telefonu +420 518 372 134

635

Vinařství

S Bořkem Svobodou o VOC Pálava

V O C PÁ L AVA V ÍNO OR IGINÁL N Í C E RT IF IKAC E

V dalším příspěvku k tematice VOC se zaměříme na jedno z těch mladších, každopádně však nejvyhraněnějších VOC: Pálava. Oslovili jsme ředitele společnosti Zámecké vinařství Bzenec, která je vlastníkem vinařství Mikrosvín Mikulov, a. s., jednoho ze tří zakládajících a dosavadních členů.

Co bylo impulsem pro založení VOC Pálava?

Prvotním impulsem k vytvoření VOC Pála­ va byl dotaz od Miloše Michlovského – co my na Mikrosu říkáme na založení VOC Pálava s jednou odrůdou, a to Ryzlinkem vlašským? Nám se tato myšlenka velmi lí­ bila, již jenom z toho důvodu, že Mikros, co do kvality Ryzlinků vlašských patřil vždy k průkopníkům kvality. Souvisí to zejména s prací pana Josefa Peřiny, který viděl po­ tenciál v kvalitě a nezaměnitelné charakte­ ristice této odrůdy z tohoto mikroregionu a který naformoval spotřebitele k čitelnosti této odrůdy po stránce charakteru a proje­ vu. Bylo pro nás výzvou a zároveň i přiro­ zenou povinností se spolupodílet na vzniku skutečného vína originální certifikace, co do principu a podstaty terroirového.

Které vinařské obce/tratě jsou součástí VOC Pálava Obce, které leží pod hřebeny pálavských vrchů a tratě jim náležící. Jsou to obce Perná, Dolní Věstonice, Pavlov, Klentni­ ce, Mikulov a Bavory. Území, na kterém budou sklízeny hrozny, ze kterých bude víno originální certifikace členy Sdružení vyráběno, tvoří hřeben Pálavských vrchů.

Hranici Území vymezují části pozemních komunikací takto: od křižovatky Spálená hospoda po silnici č. 420 do Dolních Věs­ tonic, dále po silnici č. 42117 do Pavlova a dále přes Klentnici po silnici č. 42120 do Mikulova, zde hranice Území vede ulicí Dukelská a dále ulicí Žižkovskou a ulicí Bezručovou k Mariánskému mlýnu, odtud vede hranice Území po polní cestě pod vi­ ničními záhumenky na ulici Zlámalovu, dále po ní až po křižovatku s ulicí Vídeň­

636

skou, dále hranice pokračuje silnicí č. 0525 a navazuje na ulici Brněnskou a dále ústí na silnici č. 52, po ní vede hranice po od­ bočku do Bavor a dále po silnici č. 0521 do Bavor, hranice Území pokračuje po místní komunikaci, která vede souběžně se silnicí č. 52 do Perné, kde ústí u domu č. p. 3, po této místní komunikaci vede cyklostezka č. 5236, z Perné vede hrani­ ce Území po silnici č. 42122 ke křižovatce Spálená hospoda.

Jaká jsou aktuální kritéria pro výběr tratě do VOC? Kritérium byl geologický původ daného mikroregionu ohraničený cestou z Perné přes Horní Věstonice, Pavlov, Klentnici, Mikulov a Bavory, tzn. vše nad touto ces­ tou a tedy ne pod ní. Proč ne pod ní, je dáno zejména tím, že půdy v úpatí Pálavy jsou mnohem bohatší, a tím i míra stre­ su, která je zde menší ubírá z nezaměni­ telné charakteristiky a směruje výsledná vína k větší líbivosti, nikoli k výraznější nezaměnitelnosti. Tento mikroregion je relativně malý a zpočátku jsme si kladli také otázky, zda by neměl být větší a jed­ noznačně po diskusích se tato cesta od­ mítla. Tím je dána i v budoucnu úžasná možnost vzniku dalších VOC v regionu okolí Pálavy na podobném principu, kte­ rý je svým vápenitým podložím podobný, ale má jinou svrchní část půdy a zároveň i jiné svažité podmínky, vláhové poměry, jiné proudění vzduchu, které vyformují mírně jiné typy Ryzlinku vlašského odliš­ né v jemných detailech.

Můžete nám vína VOC Pálava blíže charakterizovat?

Samozřejmě si nemůžeme myslet, že všech­na vína budou podobná, cit a um vinohradníka a vinaře bude vždy dělat rozdíl ve výsledném víně, nicméně se do­ mnívám, že základní charakteristika bude hodně podobná, jen nadstavba bude dána právě citem a zkušenostmi lidí a bude dělat rozdíly ve vínech. Víno typicky ze­ lenožluté až sytě žluté barvy s nádechem pálavské květeny, výraznou ovocitou vůní kompotovaných renklodů a meru­ něk přecházející až do medově kořenitých tónů. Odrůdově charakteristické, dobře strukturované, plné a nazrálé, s buke­ tem kandovaných citrusů, nedosušených teplomilných peckovin, živou kyselinou a vrstvenou mineralitou typického pálav­ ského terroir.

Jaké jsou dosavadní aktivity a počiny vašeho sdružení? Činnost a aktivity se postupně rozvíjejí, což je dáno stářím, resp. mládím tohoto VOC. Křest VOC proběhl v Praze 11. dubna tohoto roku. My můžeme za naši společ­ nost říci, že jsme prodej zahájili až v dru­ hé polovině roku 2013, nejsou to tedy vína, na která bychom chtěli pospíchat a hlavně možnost nazrávání na lahvi dává vyniknout takovému typu vína jako je VOC Pálava s Ryzlinkem vlašským.

Prosím, sdělte našim čtenářům váš pohled na VOC systém u nás jako takový, popř. názor na ostatní VOC… Samozřejmě tento typ VOC nás nutí pře­ mýšlet o tom, jak jsou nastavena kritéria některých VOC a zda skutečně pojem Víno originální certifikace (VOC) charakterizuje některá VOC správně. Toto není konstato­

Otázky pokládal a text redigoval: Richard Stávek Foto: archiv VOC Pálava

Vinařský obzor 12/2013

vání negativní, ve smyslu kritiky, nicméně některá VOC jsou jak svou rozlohou (geo­ logická různorodost, rozdílné mikroklima, jiné proudění vzdušných mas atd.), tak i množstvím odrůd, která mají schvále­ ny, někdy co do skutečného a nezaměni­ telného originálu daného vína a odrůdy z daného VOC hodně těžko uchopitelná.

U těchto VOC já vnímám podstatu hlavně v tom, že jde o vína garantované kvality s některými prvky dané podstatou VOC. Je dobře, že taková VOC vznikla, protože došlo k stabilní vysoké kvalitě vín z těch­ to apelačních systémů. Je jen otázkou, zda jsou vína dostatečně originální.

Na druhou stranu je zde protipól, který svou strohostí, jednoduchostí, jednoodrů­ dovostí a velikostí míří k podstatě VOC. A to je ten zásadní impuls k intenzivní diskusi mezi vinaři, jak dál se systémem VOC, jak jej rozvíjet. Věřím, že z toho vzniknou další kroky, které zásadně po­ mohou se v apelačnímu systému rozvíjet a donutí vinaře více poznávat a přemýš­ let o vlivu terroir na jednotlivé odrůdy.

Věřím, že započneme diskusi o tom, jak

na kterou odrůdu působí lokalita a zda je výsledný produkt svým charakterem nezaměnitelný se stejnými odrůdami z ji­ ných regionů a zároveň i svým projevem atraktivní pro spotřebitele. Ovšem když přemýšlím o geologii a charakteristice půd včetně již vzniklých VOC v rámci Mo­ ravy, tak se jednotlivé regiony budou mu­ set asi štěpit na mikroregiony, vytvářet si osobitou a rozpoznatelnou tvář svých vín, a snažit se tak oslovit své zákazníky a mi­ lovníky vína.

Domnívám se, že u velkých VOC bude docházet k vývoji směrem k většímu roz­ větvování směrem dolů a omezenějšímu množství odrůd pro takto vzniklé malé mikroregiony. Je jen otázkou, v jakém horizontu to nastane. U skutečných ape­ lací charakteru VOC Pálava se nesklízejí plody ihned a je to pro vinaře investice do budoucna.

Při výběru odrůd a lokalit není kam pospíchat. Musíme se dívat do historie, tam najdeme odpovědi na mnohé otázky a zároveň zkusit predikovat i možný bu­ doucí zájem konzumentů.

Vinařství

V jedné z rozsáhlých debat na téma VOC vín zaznělo i to, že ideální ter­roir­ové víno by se mělo co nejvíce blížit přírodě, mělo by být podle některých názorů pocházet z hroznů vypěstovaných v biokvalitě. Diskutovali jste ve vašem sdružení už i tuto věc?

V současné době musejí být hrozny mini­ málně z integrované produkce, dle mého názoru BIO v současném i střednědobém výhledu není reálné, jistě by to narazilo na technické možnosti vinařů, a tím by byl i rozvoj tohoto VOC velmi omezený.

Předpokládám, že v archivu vín společnosti Mikrosvín či snad ještě ZOD Mikulov by šlo najít i starší ročníky RV, na nichž by se dal zkoumat potenciál zrání vín RV z konkrétních tratí, dnes zařazených ve VOC. Máte z takto popsaného průzkumu už nějaké relevantní výsledky?

Vzhledem k tomu, že pracujeme s RV ze všech našich tratí včetně Pálavy, máme potenciál tratí samozřejmě zpracovaný, nicméně je potřeba brát na zřetel, že do ↙ inzerce

SPOLEČNOST VALTICKÉ VINNÉ TRHY ve Valticích děkuje všem vinařům – podnikatelům, vinařským obchodním společnostem, Vinařskému fondu, NVC a všem partnerům za aktivní účast na 46. Valtických vinných trzích 2013 ve Valticích přeje všem vinařům v Čechách a na Moravě dobrý vstup do nového vinařského roku 2014 a zve aktivní vinaře - podnikatele a vinařské obchodní společnosti do Valtic k účasti na 47. ročníku Valtických vinných trhů ve dnech 9. a 10. května 2014 Informace o 47. ročníku Valtických vinných trhů v roce 2014 Výkonný výbor Společnosti Valtické vinné trhy rozhodl o termínech 47. ročníku Valtických vinných trhů takto: Přihlášky k účasti na 47. VVT 2014 i ostatní potřebné informace bude možno získat na: www.vvtvaltice.cz – přihlášení vín bude možné jen on-line systémem NVC. Odběr vzorků vín se uskuteční ve dnech 17., 18. a 19. března 2014 ve Španělské konírně valtického zámku.

Odborná degustace vín pro 47. ročník Valtických vinných trhů bude na specializovaném pracovišti NVC na zámku ve Valticích; odborné komise zasednou ve dnech 8., 9., a 10. dubna 2014, v pátek 11. dubna speciální komise vyberou CHAMPIONY. Výstavní dny pro veřejnost budou v pátek, 9. května a v sobotu 10. května 2014 ve výstavním areálu valtického zámku.

637

Vinařství

VOC Pálava

toho vstupuje i stáří vinic v rámci obno­ vy. Nicméně právě na Pálavě pracujeme s těmi relativně hodně starými vinicemi, tudíž srovnání máme. Obhospodařujeme vinice v tratích Železná, Goldhamer, Pur­ mice, Levá Klentnická.

Jaké jsou plány sdružení VOC Pálava do budoucna?

Plány na nejbližší období jsou zaměřeny na propagování VOC Pálava, přijímání no­ vých členů a diskusi o možném budoucím víceúrovňovém systému, který by nás, díky vlivům čím dál různorodějšího po­ časí, donutil uvažovat nad vlivem let do výsledného produktu.

Můžete konkretizovat, co by si mohl čtenář představit pod pojmem „víceúrovňový systém“?

VOC základní, zahrnující zpravidla pod­ oblast, což je asi vhodná varianta, nava­ zuje to na vinařský zákon a současnou známost podoblastí – víceméně systém garance kvality s určitými pravidly co do charakteru vín, pak menší mikroregio­ ny, končící u obcí a tratí. Čím níže, tím striktněji a omezeněji co do množství od­ růd. Toto však vychází z velmi dobrých znalostí historie, geologie, svrchní části půdy a podloží, samozřejmě mikrokli­ ma daného mikroregionu a jeho vlivu na víno. To je však vývoj na roky a shromaž­ ďování poznatků a neustálou diskusi. Zde bych měl obavy, zda při zakládání těch­ to mikroregionů bude ochota vycházet z historie a z faktů a zda nedojde k ví­ tězství komerce a převažovaní krátkodo­ bých cílů nad dlouhodobými. Myslím, že zde není co uspěchat a čím více času, tím i více poznání.

Vybraná odrůda a podmínky pro výrobu vína (Článek II. čeho/pryč?)

1. O značení VOC PÁLAVA bude možné přiznávat pouze vínům vyrobeným čle­ ny Sdružení z hroznů vypěstovaných na Území, a to odrůdy Ryzlink vlašský.

2. V ína, u kterých bude členy Sdružení žádáno o přiznání označení VOC PÁLA­ VA, musejí být vyrobena za následují­ cích podmínek tak, aby se odlišovala od běžných odrůdových vín:

638

a) Vína musejí být vyráběna pouze z hroznů vypěstovaných na regis­ trovaných vinicích na Územích, ob­ hospodařovaných dle zásad přírodě blízké produkce. V produkčních vinicích není povolena závlaha.

Kontrola vinohradu bude provádě­ na na základě principu 2 sousedů, tedy samokontrolou, a minimálně jednou ročně (nejlépe před sklizní) výkonným výborem Sdružení (dále jen „výkonný výbor“). Kontrolováno bude zatížení, agrotechnika a počet keřů pro udělení kontrolních zná­ mek. Nová výsadba Ryzlinku vlaš­ ského na Území se doporučuje s po­ čtem keřů min. 4 500 ks/ha. b) Víno by mělo být ve větší míře for­ mované vinohradníkem (terroir), přičemž hektarový výnos nesmí překročit 5 000 l/ha vinice, ve které byly hrozny sklizeny. c) Vína lze vyrábět pouze z hroznů révy vinné odpovídající charakteru přívlastkových vín pozdní sběr a vý­ běr z hroznů. Mošt pro výrobu vína musí mít 21–27 ° cukernatosti podle normalizovaného moštoměru. d) Hrozny musejí být zdravé, bobule s ušlechtilou plísní jsou vítány. Po­ volena je pouze ruční sklizeň. e) Hrozny musejí být zpracovány bez exogenních enzymů a jiných mace­ račních přídavných látek. Důležitá je minimalizace síření před kvaše­ ním, do moštu je povoleno přidávat max. 50 mg SO2/l moštu. Není povo­ len přídavek kyseliny askorbové. f) Doporučuje se minimálně 4hodino­ vá macerace (včetně lisování) pro zvýraznění projevu terroir. g) Vína musejí zrát na kvasnicích min.

60 dní od konce fermentace nebo 90 dní od sklizně. h) Využití sudů pro školení vína je po­ voleno, ale pouze do té míry, aby nepřekrylo projevy terroir a odrůdy.

Doporučuje se využití nových sudů maximálně do 10 % objemu vína, u jednou použitých sudů maximál­ ně do 20 % objemu vína (druhé víno). Větší procentuální podíl vína v sudu je povolen u tzv. třetího vína. i) Vína mohou mít maximálně 12 g/l cukrů (vína suchá a polosuchá). j) Vína by měla být plná, extraktiv­ ní s min. bezcukerným extraktem 19 g/l.

k) Vína musí vykazovat typické sen­ zorické vlastnosti popsané ve ých požadavcích na jakost Ryzlinku vlašského VOC PÁLAVA, které tvoří přílohu č. 7 Jednacího řádu. l) Vína budou plněna pouze do skleně­ ných lahví o obsahu 0,5 a 0,75 litru. m) Lahve mohou být uzavřeny pouze celokorkovými zátkami. n) Lahve budou opatřeny speciální páskou s logem VOC PÁLAVA a čí­ selným kódem, která bude umístěna na hrdle lahve a bude zakrývat část záklopky. o) Vína, pro která je žádáno označení VOC PÁLAVA, bude hodnotit Komi­ se VOC PÁLAVA (dále jen „Komise“), která se řídí Jednacím řádem. p) Vína určená pro přiznání označení VOC PÁLAVA musejí odpovídat po­ žadavkům dle ustanovení § 23 zá­ kona. q) Při prodeji vína označeného VOC PÁLAVA doporučuje výkonný vý­ bor minimální spotřebitelskou cenu 199 Kč vč. DPH za lahev o objemu 0,75 litru a 149 Kč vč. DPH za lahev o objemu 0,5 litru. r) Cena speciální pásky s označením VOC PÁLAVA a s číselným kódem bude závislá na počtu objednaných kusů a hradí si ji každý člen Sdruže­ ní sám. s) Číselný kód vždy obsahuje: číselný kód výrobce, číslo jednací hodnoce­ ného vína a celkový počet zatřídě­ ných lahví. t) Výrobu a prodej pásek s označením VOC PÁLAVA zprostředkuje pro jednotlivé členy Sdružení. u) Příspěvek Sdružení za označené víno VOC PÁLAVA je 2 Kč za kaž­ dou lahev o obsahu 0,75 litru a 2 Kč za každou lahev o obsahu 0,5 litru, pro kterou bylo přiznáno označení VOC PÁLAVA. v) Ročník 2011 je prvním ročníkem pro přiznání označení vína VOC PÁLA­ VA. w) Postup pro přiznání označení vín VOC PÁLAVA bude probíhat v sou­ ladu s Jednacím řádem.

Hrozny révy vinné pro výrobu vína VOC PÁLAVA, tj. odrůda, původ, cukernatost a hmotnost musejí být ověřeny Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (dále jen „SZPI“).

Vinařský obzor 12/2013

Výroba ® bag-in-boxů a obalů na vína Nabízíme:

Vinařství

Vinohradnický sortiment, sazenice, ovocné stromy, technika a mechanizace

Od roku 1994 se společnost C.R. INTERNATIONALE zabývá s velkou vášní vinohradnictvím. Díky neustálému výzkumu a inovacím se stala předním poskytovatelem systémů vinic a certifikovaných sazenic vinné révy s absencí phytoplasmy.

Nabízí širokou škálu příslušenství pro pěstování a výrobu vína včetně technologie a mechanizace.

To vše doplňují vynikající služby a neustálý zákaznický servis. Celý náš sortiment je vyráběn výhradně v Evropské unii s použitím nejlepších odborných znalostí z oboru vinařství.

Výroba

• vytvoření vzorku k odzkoušení • kompletní výrobu ofsetový tisk, kašírování, výsek a lepení • termín dodání - 3 týdny

Naše školka

Přijímáme objednávky na sazenice vinné révy pro jaro 2014

OBAL PRINT, s.r.o.

Kvapilova 440 763 16 Fryšták

info@obalprint.cz tel/fax: 577 912 349 mob.: 605 158 747

www.obalprint.cz

C.R.INTERNATIONALE, s.r.o., Valtická 1710/33, 692 01 Mikulov IČO: 60703580, DIČ: CZ60703580 GSM: +420 602 873 258, tel.: +420 519 322 901, fax: +420 519 322 941 e-mail: crinternationale@gmail.com, web: www.crinternationale.cz

639

Vinařství

Zámecké vinařství Třebívlice

Nová hvězda na vinařské obloze Čech Jedna z největších investic do vinařství se na tuzemské poměry odehrála v posledních zhruba deseti letech nečekaně také v Čechách.

N

edaleko od věhlasného Hazmbur­ ku už několik let hospodaří na několika vinicích mladá vinařská společnost nesoucí název podle svého síd­ la: Zámecké vinařství Třebívlice. Hlavním investorem, kterého ale zatím není v po­ předí projektu příliš vidět, je předseda představenstva společnosti Elektrárna Chvaletice, a. s., Jan Dienstl.

příběh, který se odehrál mezi ní, jako sedmnáctiletým děvčetem, a Johannem Wolfgangem Goethem, tehdy již dvaase­ dmdesátiletým mužem. Básník Goethe (kromě poezie vynikal též v přírodních vědách i se vyznal ve vínu) tehdy vyjádřil své hluboké city k Ulrice v jedné ze svých nejkrásnějších básní – Elegie z Mariánských lázní. Ulrika von Levetzow pak žila

viniční. Má pro tuto práci dobré předpo­ klady – stál u zrodu vinařství Tanzberg v Bavorech anebo léta působil jako ředitel společnosti Kolby v Pouzdřanech. „V tomto novém provozu v současné době zpracováváme úrodu z 34 hektarů vinic,“ přiblížil problematiku provozu v úvodu na­ šeho setkání Martin Nesvadba a pokračo­ val: „Za velkou výhodu v naší firmě považuji

Třebívlice historicky

na třebívlickém zámku, a to v letech 1824 až 1899 a na místním hřbitově je též po­ chována. Zámecké vinařství Třebívlice na její památku umístilo její podobiznu na viněty svých vín.

to, že je úroda z vinice ve sklepě nejpozději za 10 až 15 minut. Začal jsem zde působit až v téměř hotovém, již jsem zde jen dolaďoval drobnosti a zajišťoval některé chybějící technologie. Provoz je po stránce technologické velmi moderní a dostatečně naddimenzován i na více než jednu úrodu ze současné výměry vinic. První sklizeň je v tomto provozu datována 2012.“ Samozřejmostí technologie příjmu hroznů je vedle setřásacího a třídi­ cího pultu také průtokové chlazení rmutu, který jde v případě teplého počasí do lisu již dostatečně zchlazený. Nerezové vinifi­ kátory s řízenou teplotou zajišťují správný průběh nakvášení rmutů pro červená vína; zhruba v polovině fermentace jsou již při­ dávány bakterie pro včasný a zdárný prů­ běh jablečno-mléčného kvašení. V druhé polovině listopadu či v prosinci jsou již pak červená vína v sudech, kde zrají nejméně rok, než jsou lahvována.

Vinařství má v regionu skutečně bohatou tradici a historii: jak je uvedeno na webu Zámeckého vinařství Třebívlice, byly první vinice v regionu založeny darovací listinou Spytihněva II. již v roce 1057. Po jistém ob­ dobí úpadku opět jejich slávu oprášil Karel IV. Region Litoměřicka byl ve středověku, ale i v pozdějších dobách, po Praze největ­ ším a nejvýznamnějším centrem vinařství v Čechách i na Moravě. V období vrchol­ ného rozkvětu se zde nacházelo až 400 ha vinic. Jen v 19. století se réva v Třebívlicích a okolí pěstovala na výměře zhruba 100 hektarů. Jejich postupný úpadek završila kalamita révokazu.

K vinařské historii Třebívlic patří jis­ tě osoba hraběnky Ulriky von Levetzow.

Nejen historikům je znám dojemný mi­ lostný – avšak vrcholně nenaplněný –

640

Historie novodobá Společnost Zámecké vinařství Třebívlice funguje v regionu od roku 2004, kdy byly založeny první vinice. Prvních několik úrod bylo zčásti prodáno a zčásti zpra­ cováváno u smluvních partnerů. Zcela nový sklepní provoz s nejmodernějšími technologiemi a zejména se zázemím pro vinařskou turistiku začal vznikat tepr­ ve nedávno, před pěti lety. Sešli jsme se v Třebívlicích s velkopavlovickým rodá­ kem Ing. Martinem Nesvadbou, který zde momentálně řídí a zaběhává nový provoz, a to nejenom po stránce sklepní, ale též

Text: Richard Stávek Foto: Richard Stávek a Zámecké vinařství Třebívlice

A jak do lahví? Také to při naší návště­ vě pro čtenáře Vinařského obzoru zodpo­ věděl Martin Nesvadba: „Müller-Thurgau či Muškáty připravujeme tak, aby mohly v únoru či březnu do lahve. Vína rodinyRulandských jdou zase k lahvování až na sklonku léta či před vinobraním. V současné době nám bude instalována vlastní lahvovací linka od předního italského výrobce GAI. Problémy kvůli rozptýlení vinařů po Čechách a absenci nějakého vinařského centra se týkají i tak praktické věci, jako jsou obyčejné základní provozní rozbory vín – na Moravě, ať se vydáte odkudkoliv, vždy jste do 10 minut autem v nějaké laboratoři, kde dělají rozbory, nebo alespoň na sběrném místě. Proto jsme do vinařství pořídili vlastní provozní spektrometrální analyzátor pro potřeby ve sklepě. Nejbližší sousedy-vinaře tu máme v Mostě, pak jsou nedaleko Žernoseky a Chomutov.“

Vinařský obzor 12/2013

Třebívlické vinice Počáteční fází projektu byl nákup pozem­ ků a výsadba vinic. Zdejšímu unikátnímu terroir vévodí půdy vzniklé na vápenco­ vém masivu a čedičové vyvřelině pochá­ zející z období před 25 miliony let na základě sopečných erupcí. Třebívličtí se soustřeďují na čtyři viniční tratě: Koskov, Pod Šepetelským vrchem, Pod Skršínským vrchem a Pod Hazmburkem. � Trať Koskov: 15,5 ha a 45 235 keřů, od­ růdové složení: Muškát moravský, Müller-Thurgau, Rulandské bílé, Ryzlink rýnský, Rulandské šedé, Muškát Ottonel, Irsai Oliver, Modrý Portugal, Rulandské modré, Dornfelder �T rať Pod Šepetelským vrchem: 3,5 ha a 7 910 keřů, odrůdové složení: Modrý

Vinařství

Portugal, Rulandské modré, Svatovavři­ necké � T rať Pod Skršínským vrchem: 11 ha a 28 500 keřů, odrůdové složení: Modrý Portugal, Svatovavřinecké, Müller-Thur­ gau, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Muškát moravský � Trať Pod Hazmburkem: 4 ha a 16 700 keřů, odrůdové složení: Sylvánské zele­ né, Tramín červený, Rulandské bílé, Ryz­ link rýnský „Na můj vkus je tu vysázeno možná až příliš odrůd, ale to se dá v dlouhodobém horizontu upravit,“ zamýšlí se ve vini­ cích Martin Nesvadba a dodává: „Pokud srovnám třebívlické vinice s mými zkušenostmi z Mikulovska a Velkopavlovicka, řekl bych, že na Moravě je o něco snazší

641

Vinařství

Zámecké vinařství Třebívlice

dopěstovat hrozen určité kvality, tady jsme přece jen o něco více na severu a musíme si s tím ve vinicích více vyhrát. Začíná to už vegetací, ta je vždy o týden i o dva opožděná oproti Moravě. Půdy zde vznikají zejména na čedičovém podloží, vína mají silnější minerální nádech a zajímavou a jedinečnou aromatiku.“ Ve sklepě pracují celoročně dva lidé, ve vinicích celkem 12. Všechny vinice jsou obdělávány v režimu integrované produk­ ce; herbicidní postřik se provádí přibližně 2× ročně. O ekologickém režimu podle Ne­ svadbových slov neuvažují. V některých polohách bývá při prudkých bouřkách problémem vodní eroze. Tu chtějí řešit osevem meziřadí vhodnými bylinami a ze­ leným hnojením.

Pro turisty Areál Zámeckého vinařství Třebívlice se­ stává v podstatě ze dvou budov; ta smě­ rem západním, při pohledu od obce vlevo, sestává z technického a administrativního zázemí, parkuje zde např. viniční technika atd. Ta hlavní, na druhé straně křižovatky nad Třebívlicemi, v sobě spojuje zpracova­

642

Půdy zde vznikají zejména na čedičovém podloží, vína mají silnější minerální nádech a zajímavou a jedinečnou aromatiku.

telské a sklepní zázemí, které je rozsáhlým suterénem zahloubeno do mírného svahu, a umožňuje tak veškerou výrobu vína re­ alizovat v jedné rovině. V nadzemní části, vlastně prvním patře, je pak zázemí pro po­ třeby vinařské agroturistiky – degustační místnost, restaurant Ulrika von Levetzow, taneční sál, firemní vinotéka, velká terasa a také prodejna místních, tedy nejenom fi­ remních, zemědělských produktů. Na ven­ kovním nádvoří je vybudován přírodní am­ fiteátr s kapacitou cca 500 míst pro různá kulturní představení. Třebívlice leží neda­ leko od hlavního dálničního spoje z Prahy do Drážďan, a tak firma začíná vyjednávat možnosti spolupráce s touroperátory, kteří budou Třebívlickým dodávat klienty pro zážitkovou vinařskou turistiku. V rám­ ci prodejny zemědělských produktů mají vyjednánu spolupráci s dodavateli farmář­ ských sýrů, masa, mléka, bylinek, ovoce, zeleniny i pečiva, zejména od biovýrobců. „Domnívám se, že pokud tu turistům nabídneme dobrý produkt, ať už tady ze sklepa anebo v restauraci, a oni budou spokojeni, není nic lepšího, a ekonomicky ten náš provoz musí fungovat,“ uvažuje nahlas v závěru naší návštěvy Martin Nesvadba.

Text: Zbyněk Vičar Foto: kiva.cz

Vinařský obzor 12/2013

Marketing & ekonomika

Tomáš Berdych: Víno je pro mě symbol pohody Slavný tenista je první z osobností, které se pustily do nového projektu Svazu vinařů České republiky. Pomáhá najít průnik mezi světem vína a sportu. Vyfotografovat v kroji se sice nechal exkluzivně pro Vinařský obzor, ale prostřednictvím sociálních sítí si jeho slavnostní oděv na titulní straně nejstaršího vinařského magazínu vychutnaly miliony fanoušků na celém světě.

Jaké jste měl s fotkou v kroji ohlasy?

Obrovské. Viděly mě v něm miliony lidí na celém světě, především díky sociálním sítím. Jen v Číně můj profil navštěvuje řá­ dově milion lidí. Spousta fanoušků si přá­ lo, abych v kroji nastoupil i na kurt. Tam mě ale uvidí jen v tričku a šortkách.

Svoji práci dělají velmi poctivě a srdcem.

Je to navíc každodenní starost, aby víno bylo perfektní. V tom mi připomínají vr­ cholové sportovce, kteří také nesmí nic „vypustit“, aby se udrželi na špici. Takové lidi mám rád. Když můžu, tak je podpořím.

Měl jste na sobě kroj poprvé?

Jsem rodák z Valašského Meziříčí, takže jsem na sobě měl v dětství valašský kroj.

Co říkáte na projekt Svazu vinařů, který chce do spolkového života vtáhnout význačné osoby z jiných oblastí?

Vynikající nápad.

Co pro vás víno znamená?

Při dodržování sportovní životosprávy se k němu dostanu, jen když si to jako hráč můžu dovolit. To znamená většinou u ně­ jaké příjemné záležitosti, jako jsou chvíle odpočinku, nějaká oslava nebo v restaura­ ci k dobrému jídlu. Proto mám víno jedno­ duše rád jako symbol pohody.

Jste poměrně vytížený, většinu roku trávíte na cestách. Jak se tedy konkrétně do spolkových aktivit zapojíte Vy? Ano, je jen málo dnů v roce, které trávím opravdu doma. A i tak některý z nich mám v plánu spojit s vybranou aktivitou Svazu vinařů. Nabízí se jisté možnosti, ne­ chci to v tuto chvíli zakřiknout.

Jaké víno máte nejraději?

Kromě moravských a českých mám rád vína italská. Protože jsem devadesát pro­ cent na cestách a jsou nejdostupnější.

A něco dalšího?

V kontaktu jsme s Martinem a pány z X­ -production (pozn. redakce: firma zajišťu­ jíci produkci Vinařského obzoru) již té­ měř půl roku. Za tu dobu jsem se alespoň trochu zorientoval, pravidelně procházím Vinařský obzor, i když mé vinařsko-stu­ dijní ambice končí u reportáží z oblastí a novinkách o vínech. Dohodli jsme se, že do jedné z připravovaných rubrik se svými skromnými postřehy přispěju i já.

A samozřejmě nejužitečnějí, alespoň pro­ zatím, našemu spolku a členům mohu být v zahraničí.

Váš nejpříjemnější zážitek s vínem?

Oslava vítězství v Davis Cupu.

Jaký máte vztah k moravským a českým vínům?

Vychutnávám si je na doporučení svých kamarádů, kteří mají větší přehled než já.

A zatím jsem byl vždycky spokojen. Jsem hrozně rád, když naši vinaři jdou poctivou a třeba i odvážnou cestou. Ať už jsou to vekoproducenti nebo malá rodinná vi­ nařství. V tomto ohledu podpory jsou mi právě aktivity Svazu vinařů velmi blízké.

Proč si myslíte, že potřebují podpořit?

Právě kvůli tomu, co jsem řekl před chvílí.

Co byste popřál při přípitku vinařům do dalšího roku?

Aby pokračovali v tradici a aby se snažili držet kvalitu co nejvýš.

Jaké máte další plány na zimu?

Poletím na turnaj v katarském Dauhá, pak mě čeká exhibice v Melbourne jako příprava na první Grand Slam roku. A tím bude Australian Open.

643

Marketing & ekonomika

Z výsledků soutěže vybral: Jiří Sedlo

Mezinárodní soutěž odrůd odolnějších vůči houbovým chorobám PIWI 2013 v Bad Dürkheim Na již třetí mezinárodní soutěži PIWI (pilzwiderstandsfähige) odrůd hodnotila 16členná komise vína všech typů od tradičních až po vysoce ovocitá. Podle tiskové zprávy organizátorů byl patrný značný vzestup kvality a překvapila vína z České republiky.

S

outěže se zúčastnilo přes 200 vín od 90 vinařů z Česka, Dánska, Fran­ cie, Holandska, Itálie, Německa, Ra­ kouska, Španělska a Švýcarska. Bylo udě­ leno 9 velkých zlatých medailí a 66 zlatých medailí. Vína z interspecifických odrůd opět prokázala, že se vyrovnají klasickým odrů­ dám a k tomu rozšiřují škálu aromat vín.

Mezi víny získanými z jediné odrůdy bylo 15 bílých a 15 modrých odrůd:

Bílé odrůdy: Bronner (AT, D, IT; 6×), Cabernet blanc (D 18×), Cal 6-04 (D, FR; 2×), Johanniter (CZ, D, CH, NL; 23×), Helios (D; 2×), Hiber­ nal (CZ; 2×), Malverina (CZ; 1×), Merzling (D; 1×), Muscaris (D; 5×), Rinot (CZ; 1×), Sa­ phira (D; 1×), Savilon (CZ; 1×), Seyval blanc (CH; 2×), Solaris (CZ, D, DK, CH, IT; 15×), Souvignier gris (D; 3×).

Modré odrůdy: Baron (D; 1×), Cabernet Carol (D, 2×), Ca­ bernet Carbon (D; 5×), Cabernet Cortis (D, CZ, CH; 12×), Cabernet Jura (D, F, CH; 4×), Cabertin (D; 2×), Chambourcin (IT, 2×), Laurot (CZ, 1×), Léon Millot (D; 1×), Maréchal Foch (CH; 1×), Pinotin (D; 1×), Prior (D; 1×), Regent (D, CH; 25×), Roesler (AT; 1×), Rondo (D; 1×), VB 91-26-29 (D; 1×).

Z výše uvedeného lze zjednodušeně usuzo­ vat, že se v Evropě mezi bílými interspe­ cifickými odrůdami momentálně nejvíce pěstuje Johanniter, Cabernet blanc a Sola­ ris, z modrých odrůd pak Regent a Caber­ net Cortis. Samozřejmě, že zde bude další

644

vývoj a přispět k tomu může i tato meziná­ rodní soutěž vín z PIWI odrůd.

Vína z České republiky měla vysokou kvalitu, dvě obdržela velkou zlatou medai­ li, Laurot (98 bodů) a Hibernal (96 bodů), obě z Vinselektu Michlovský, a. s. Vína Laurot 2011, pozdní sběr spolu s němec­ kým Cabernetem Cortis 2011, výběr z hroz­ nů, byla oceněna největším počtem bodů (98 b.) v celé soutěži. Hibernal 2007 (96 b), pozdní sběr se umístil jako druhý v pořa­ dí mezi bílými víny. Dále vzorky Cabernet Cortis, Solaris a Hibernal, pozdní sběr, všechny ročníku 2012 a z firmy VERITAS Bošovice, s. r. o., získaly zlatou medaili.

Zlatou medaili obdrželo i Cuvée 2013, zem­ ské víno, ze Sádku. Průměrné hodnocení našich vín získalo přes 89 bodů (odpovídá předělu mezi zlatou a stříbrnou medailí).

V kategorii červených vín získala dále velkou zlatou medaili následující vína: Ca­ bernet Cortis, výběr hroznů 2011, Hofgut Sonnenschein, Markus Bürgin, Bádensko (98 bodů), Maréchal Foch Barrique 2012, Bio-Weinbau Geiger, Švýcarsko (97 bodů), Regent Barrique 2011, Weinbau Festiguet, Švýcarsko (97 bodů) a Cabernet Jura 2012, Weingut Wedekind, Německo (96 bodů) – novošlechtění Švýcara Valentina Blattnera.

V kategorii Cuvée získalo velkou zla­ tou medaili červené „Crescendo“ z odrůd Rondo, Cabertin a VB 91-26-29 (97 bodů).

V bílých vínech exceloval Muscaris Edition 2012, Weingut Andreas Stutz, Německo (97 bodů) a v desertních ví­ nech Cabernet blanc, výběr bobulí 2012, Weingut Werner Anselmann, Německo (97 bodů).

Marketing & ekonomika

Vinařský obzor 12/2013

Text: Richard Stávek

S vínem do Finska?

Proč ne!

V

e dnech 11. až 14. dubna 2014 se ve finském Tampere uskuteční dal­ ší ročník VIINI – Tampere Wine Fair – mezinárodního veletrhu vín. Konzu­ mace vína ve Skandinávii roste a tematika vín je zejména ve Finsku velmi aktuální a populární. Z tuzemských vinařství má s obchodem s finskými odběrateli již jis­ té zkušenosti drnholecké Nové Vinařství.

Veletrh, který je určen jak pro obchodní­ ky, tak i pro nejširší veřejnost této země, se tak může stát budoucím odbytištěm i pro další tuzemské vinařské společnosti.

Organizátoři slibují, že program veletrhu bude klást důraz na témata jako degu­ stování vína, víno a oslavy, enogastro­ nomie a snoubení vín a pokrmů, naku­ pování vín a jejich skladování, cesty za vínem, biovína, vinařská terminologie a odborná literatura – knihy a časopisy. Čím dál více lidí ve Finsku uznává víno za jeden ze svých koníčků, kterému podři­ zuje mnohé. A s tím souvisí rozvoj eko­ nomiky celého segmentu. Víno Finům dělá partnera nejen při stolování, ale i při chvilkách relaxace uprostřed každoden­

ního života. Finové doslova prahnou po nových informacích spojených s vínem.

Vinařský veletrh VIINI tak chce svět vína Finům ještě více přiblížit. V tomto ohle­ du se naskýtá potenciálním exportérům jedinečná příležitost, jak přímo a osobně oslovit místní konzumenty a potenciální obchodní partnery svými produkty – ať už víny, anebo produkty či službami s vínem přímo či nepřímo spojenými. Jarní období pro konání veletrhu nebylo zvoleno ná­ hodně – organizátoři se domnívají, že je vhodnou dobou pro navázání a utužení vztahů se zákazníkem, přičemž pak léto je vrcholná sezona pro představení nových vín. Veletrh je součástí tzv. Supervíkendu, o němž se pořadatelé domnívají, že do prostor výstaviště přiláká více než 26 000 návštěvníků. Spolu s VIINI se zde totiž také odehrají veletrhy Zahrada a hob­by, Cestování ve Finsku a dále knižní či cykli­ stický veletrh.

Více informací a případnou registraci (ná­ vštěvník i vystavovatel) získáte na webu www.tampereenviinimesut.fi.

Přímý kontakt pro zájemce o vystavování: Hanna Hautamäki, tel.: +358 504 147 275 hanna.hautamaki@tampereenmessut.fi Pauliina Lindgren, tel.: +358 505 164 004 pauliina.lindgren@tampereenmessut.fi

Věděli jste, že…? � v roce 2009 činila spotřeba vína ve Finsku 14 litrů na osobu � v současnosti tvoří víno 19 % z celkové spotřeby alkoholických nápojů ve Finsku a toto číslo má tendenci růst � značnou oblibu a nárůst spotřeby zaznamenávají vína z ekologické produkce � první dva dny veletrhu je otevřeno od 12 do 20 hod., třetí den (sobota) pak v 10 až 17 hod. � veletrh VIINI se odehraje v hale D, vstupné bude činit 12 eur, trojdenní lístek pak 16 eur

↙ inzerce

INTRIS, s.r.o.

Prusinky 1260, 763 61 Napajedla tel/fax: +420 577 941 546 GSM: +420 602 529 298, +420 603 892 442 e-mail: intris@intris.cz www.vazacimaterial-vinohrad.cz, www.intris.cz

vytlačování plastů, výroba vázacího materiálu pro vinohrady a sady

Vázací bužírky INTRISFLEX

Typ PRAKTIK - pro běžné vázání Typ ROBUST - pro vázání se zvýšenými nároky na pevnost úvazku Náviny v síťce 0,75 kg a 1 kg a v kotouči 1 kg a 2 kg

Vázací plastové pásky s drátkem 0,43 mm VitisMatic

do ovazovačů Pellenc AP 25 a Fixion kotoučky pásky jsou rozměrově uzpůsobeny podávacímu zařízení a zásobníkům ovazovačů Pellenc

Od 2. ledna 2014 zahájíme a na našich webových stránkách zveřejnímu cenovou akci na vázací materiál Jaro na vinici 2014

Speciální odvíjecí cívky do vázacích kleští BELI a uvazovačů INFACO A3M

pozinkovaný měkký vázací drát i plastové cívky jsou shodné s originálním výrobkem dodáváme cívky s drátkem 0,40 mm, 0,45 mm a 0,50 mm

Cívky s náhradním drátkem do vázacích kleští BELI a INFACO A3M

pro možnost opakovaného naplnění již vyprázdněných cívek dodáváme drátky i na cívkách o hmotnosti 6 kg

645

Marketing & ekonomika

Text: Daniel Kříž, Omnimedia

Vinaři dodali na trh více než 2 miliony lahví Svatomartinských vín Vinaři mají letos opět důvod k radosti. Podle informací Vinařského fondu dodali na trh celkem 2 019 225 lahví mladých Svatomartinských vín. I přes klimaticky náročnější rok tak lze letošní svatomartinskou sezonu považovat za velmi úspěšnou.

M

áme radost, že jsou první vína roční­ku 2013 na trhu v tak hojném počtu. Le­tošní ne vždy přející počasí bylo pro vinaře a správné načasování všech jejich aktivit velmi náročné.

Přesto si objednali 1 617 375 záklopek na korkové a plastové závěry a 401 850 šroubových závěrů. Konečný počet Svatomartinských vín na trhu tedy opět překonal hranici dvou milionů,“ komentoval koneč­ ná čísla Pavel Večeřa z Vinařského fondu.

Zákazníci již skoro všechna Svatomar­ tinská vína vykoupili a předzásobili se na dlouhé zimní večery. „Svatomartinské víno není víno jen na jeden dva listopadové týdny, ale bude zpříjemňovat atmosféru v domácnostech, restauracích i vinárnách až do konce zimy,“ dodal k dalšímu osudu letoš­ ních Svatomartinských vín Pavel Večeřa.

Výrobci záklopek mají povoleno vydat jednotlivým výrobcům Svatomartinských vín pouze tolik záklopek, kolik odpovídá množství vyrobeného Svatomartinského vína. Vinařský fond jako vlastník znač­

646

ky Svatomartinské víno tak má přesnou evidenci, kdo, kolik a jakých Svatomartin­ ských vín prodává a jaký je případně ještě další výhled dodávek na trh.

Svatomartinská vína ročníku 2013 jsou hravá, lehká se šťavnatou kyselinkou.

U bílých vín, obzvláště u Mülleru-Thur­ gau převládají tóny po broskvích s jem­ ným muškátovým nádechem. U růžových Svatomartinských vín dominuje nádech přezrálých třešní, višní, červeného ry­ bízu, lesního ovoce a smetany. Červená vína vynikají lehkou dochutí. U Modrého Portugalu převládají třešně, višně a bílý rybíz. Svatovavřinecké místy připomíná višňovou marmeládu doplněnou o tóny lesního ovoce.

Značka „Svatomartinské“ byla registro­ vána v roce 1995 a od roku 2005 je jejím vlastníkem Vinařský fond. Ten v letošním roce již podeváté společně s Národním vinařským centrem organizuje propagaci těchto vín pod jednotným logem. Značku „Svatomartinské“ mohou využít všichni

vinaři registrovaní v České republice, kteří splní všechna náročná kritéria.

Více informací o Svatomartinském vínu a vinařských akcích naleznete na webových stránkách www.svatomartinskevino.cz.

Svatomartinská NEJ 2013 � NEJmenší šarže: 150 lahví � NEJvětší šarže: 61 500 lahví (průměrně: 6 000 lahví) � NEJvíce druhů od jedné firmy: 10 (průměrně: 3) � NEJvíce vín: podoblast velkopavlovická – 175 � NEJvíce vinařů: podoblast velkopavlovická – 62 � NEJvíce vinařů v obcích: Čejkovice 18, Velké Bílovice 11

Text: Richard Stávek

Vinařský obzor 12/2013

Fenomén víno

Střípky z domova Biozemědělci odmítají povinné členství v AK ČR

E

kologičtí zemědělci jsou velmi znepokojeni posledním návrhem šéfa Agrární komory Jana Veleby.

Ten prohlásil, že by mělo být uzákoněno povinné členství zemědělců v Agrární komoře. „Velká část zemědělců rozhodně nechce být členy Agrární komory. Ele­ mentárním projevem demokracie je mož­ nost výběru profesní organizace a návrh na povinné členství v komoře je v tomto ohledu jednoznačným krokem zpět,“ řekla Kateřina Nesrstová, manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců.

Povinné členství by se podle Veleby mělo týkat nejen zemědělců, ale i potra­ vinářů, rybářů a podnikatelů v lesnictví. Členství by podle jeho představy mělo být povinné, jako je tomu například u lé­ kařů nebo advokátů. Podle Nesrstové ale nelze advokáty, stomatology a lékaře se

zemědělci a potravináři vůbec srovnávat.

Jak jejich zaměřením, tak i charakterem podnikatelské odpovědnosti. Veleba svou myšlenku obhajuje tvrzením, že je třeba zemědělce „sjednotit“, aby „zesílil“ je­ jich hlas. O takovou záštitu ale ekolo­ gičtí zemědělci nestojí a obávají se, že ve skutečnosti jde spíše o manévr, jak monopolizovat pozici Agrární komory a umlčet konkurenční profesní sdružení zemědělců. „Pod jedinou značkou Agrární komory o takové ‚zesílení‘ a lepší ‚obhajobu‘ našich zájmů nestojíme. Agrární komora doposud byla ekologickým zemědělcům spíše než partnerem protivníkem, kterému jsou čisté biofarmy trnem v oku. Naposledy to dokázala snahami o snížení podpory agroenvironmentálních opatření. Nemluvě o tom, že hlas ekologických zemědělců,

kteří už v Agrární komoře jsou, její vedení vůbec neposlouchá,“ podotkla Nesrstová.

Agrární komora je sice největší zeměděl­ skou organizací v ČR, její zájmy však podle Svazu ekologických zemědělců prostřednic­ tvím politického lobbingu sledují hlavně prospěch velkých intenzivních farem. „Kdyby Agrární komora skutečně dbala zájmů všech zemědělců, neměla by v naší zemi tolik konkurenčních profesních sdružení. Náš svaz je přitom jen jedním z mnoha. Nám menším sdružením nyní nejspíš nezbude nic jiného, než se spojit, abychom snahy Agrární komory o naši likvidaci uzákoněním povinného členství v Agrární komoře zabránili,“ vyzývá Nesrstová ze­ mědělce k mobilizaci. Členy PRO-BIO Svazu ekologických ze­ mědělců je také několik tuzemských vina­ řů a svaz Ekovín.

Nové víno pod značkou „A“

P

od značkou Cuvée A byla 7. listo­ padu na český trh uvedeno víno, které kromě toho, že skvěle chut­ ná, pomůže i v náročném boji s Alzhei­ merovou chorobou. Jakkoli jsou pozitivní přínosy pití vína na lidské zdraví dobře zmapovány, Cuvée A bude pomáhat ji­ nak. Výtěžek z jeho prodeje totiž poputu­ je na konto Alzheimer nadačního fondu, jehož smyslem je pomáhat při výzkumu, diagnostice a léčbě Alzheimerovy choro­ by. Na tvorbě vína se podílel Jan Hřebejk a další významné osobnosti.

Před Vánoci se na českém trhu objeví Cuvée A, nové víno, které bylo vytvořeno z vín Nového Vinařství pro Alzheimer na­ dační fond. Cílem celého projektu je pro­ střednictvím Alzheimer nadačního fondu přispět k financování diagnostiky a léčby Alzheimerovy choroby, tedy neurodegene­ rativního onemocnění mozku, které posti­ huje v současnosti zhruba 15 % české popu­

lace nad 80 let. Hlavní iniciátorkou projektu je šéfredaktorka časopisu Víno Revue Šárka Dušková. Projekt zaštítili a dlouhodobě mu pomáhají i režisér Jan Hřebejk nebo Roman Novotný, hlavní sommelier restaurace La Degustation. Stylovou etiketu navrhl desig­ nér Jindřich Dušek.

Ve spolupráci odborníků a nadšených milovníků vína vzniklo unikátní cuvée, je­ hož charakteristiky z něj dělají ideální vá­ noční dárek. Víno vzniklo harmonickým spojením dvou odrůd, Ryzlinku vlašské­ ho a Chardonnay. „Chtěli jsme připravit víno, které si člověk vychutná minimálně třikrát. Poprvé, když se podívá na etike­ tu, kterou považuji za velmi zdařilou. Po­ druhé, když se tohoto pěkného a krásně pitelného suchého vína napije. A potřetí, když si uvědomí, že právě přispěl na dů­ ležitou věc.“ říká Jan Hřebejk. „Prostě si musíme pomáhat.“ Šárka Kovandová, ředitelka Alzheimer nadačního fondu k tomu dodává: „Ne­ zbývá mi než poděkovat všem, kdo se do projektu zapojili a pomohli nám. Pevně věřím, že si Cuvée A najde před Váno­ ci na trhu svoje místo. Myslím, že třeba pro firmy je to skvělý vánoční dárek pro jejich klienty. Je potřeba si uvědomit, že

647

Fenomén víno

Střípky z domova

na tomto víně je krásná jedna zásadní věc: čím víc lidí z něj bude mít radost jako z dárku, tím více se sejde peněz, které bu­ dou pomáhat ostatním.“ Cuvée A v lahvích 0,75 l s originální a elegantní skleněnou zátkou Vinolok z dílny jablonecké Preciosy si firmy a jed­ notlivci mohou objednat prostřednictvím internetového obchodu www.novevinar­ stvi.cz/eshop.php za cenu 300 Kč. Cuvée A bude také k dostání ve vybraných vi­ notékách. Výtěžek ve výši 150 Kč z každé lahve bude připsán na konto Alzheimer nadačního fondu.

Alzheimer nadační fond byl založen v roce 2011 na podporu výzkumu Alzhei­ merovy choroby a dalších neurodegene­ rativních nebo cévních onemocnění moz­ ku, které vedou k poruchám kognitivních funkcí a demenci. Dalším cílem nadační­ ho fondu je zlepšení kvality péče o pa­

cienty, rozšiřování rámce poskytované péče a zlepšování podmínek, za kterých je poskytována.

Více informací o Cuvée A naleznete na www.alzheimernf.cz/aktuality či na Facebooku.

M

648

➊ = zlatá medaile ➋ = stříbrná medaile Habánské sklepy: Chardonnay, ps, 2011 ➋ Ryzlink rýnský, ps, 2011 ➋ Krist Tomáš: Muškát moravský, kab., 2012 ➋ Pálava, vzb, 2012 ➋ Rulandské bílé, vzb, 2012 ➊ Sauvignon, vzb, 2012 ➋ Jedlička & Novák: André, slám. 2010 ➋ Svatovavřinecké, Modrý Portugal, mvz, 2012 ➋ Spielberg: Ryzlink rýnský, ps, 2011 ➋

1000 Vins du Monde 2014 oravská a česká vína pravidelně dokazují, že patří mezi světo­ vou elitu. Potvrzují to jednak opakované úspěchy na mezinárodních soutěžích, jednak také profesionální de­ gustátoři, kteří každoročně vybírají tisí­

Výsledky 1000 Vins du Monde 2014:

covku nejlepších vín celého světa do pres­ tižní publikace 1000 Vins du Monde (1 000 vín světa). I letos se tam probojovalo celkem 28 vín z České republiky. Milovní­ kům kvalitního vína slouží publikace jako průvodce těmi nejlepšími světovými víny, podobně jako si gurmáni listují michelin­ ským průvodcem.

Cenné kovy z četných návštěv zahra­ ničních soutěží už se staly mezi morav­ skými a českými vinaři téměř samozřej­ mostí. Vedle medailí na lahvích je tak publikace 1000 Vins du Monde dalším vodítkem, jak se zorientovat v široké na ­­bídce moravské a české vinařské produk­ ce. „Zařazení do publikace 1000 Vins du Mon­de vnímají moravští a čeští vinaři samozřejmě velmi pozitivně. Díky pres­ tižnímu vinařskému průvodci mohou oče­ kávat zvýšený zájem o svá vinařství, a to jak v podobě lepších prodejů zmíněných vín, tak jako o turistické cíle,“ komento­ val mezinárodní úspěch našeho vinařství Ing. Pavel Krška, ředitel Národního vinař­ ského centra.

1000 Vins du Monde vychází v návaz­ nosti na 19. ročník prestižní mezinárodní soutěže vín Vinalies Internationales, kte­ ré se v Paříži pravidelně účastní moravská a česká vína za finanční podpory Vinař­ ského fondu a organizačního zajištění Ná­ rodního vinařského centra.

Vinařství Baloun: Rulandské bílé, ps, 2012 ➋ Vinařství Čech: Rulandské šedé, ps, 2012 ➊ Leoš Horák: Rosé Horák, ps, 2012 ➋ Rulandské šedé, vzb, 2012 ➋ Veltlínské zelené, kab., 2012 ➋ Josef Dufek: Neuburské, ps, 2012 ➋ Rulandské bílé, vzb, 2012 ➋ Mikrosvín Mikulov: Chardonnay, ps, 2011 ➊ Štěpán Maňák: Sauvignon, slám., 2011 ➋ Vinařství U Kapličky: Pálava, ps, 2011 ➋ Vinařství Volařík: Chardonnay, vzb, 2011 ➋ Ryzlink rýnský, ps, 2011 ➋ Víno Hort: Ryzlink rýnský, VOC Znojmo, 2011 ➋ Vinařství Kovacs: Cuvée Amálie, ps, 2012 ➋ Vinselekt Michlovský: Sylvánské zelené, ps, 2011 ➋ Zámecké Vinařství Bzenec: Rulandské bílé, vzb, 2011 ➋ Ryzlink rýnský, ps, 2011 ➊ Znovín Znojmo: Rulandské šedé, led., 2009 ➊ Tramín červený, led., 2010 ➋

Vinařský obzor 12/2013

Připravil: Richard Stávek

Fenomén víno

Střípky ze světa Bude z Číny světová vinařská velmoc?

P

odle vývoje vinohradnictví v po­ sledních letech vše nasvědčuje tomu, že se z Číny pravděpodobně během několika let stane vedoucí světová vinařská velmoc. Dnes je na pátém místě v produkci vína, a následuje tedy tradiční vinařské země jako je Francie, Itálie či Špa­ nělsko. To se ale i do pěti let může změ­ nit. Francouzský výzkumný institut CNRS ústy jednoho ze svých vedoucích pracovní­ ků předpovídá, že Čína, kde se v současné době réva pěstuje na půl milionu hektarů, do pěti let tuto plochu zdvojnásobí. Španěl­ sko má kolem milionu hektarů, ve Francii je pak asi 800 tisíc ha vinic. V porovnání s čísly z roku 2011 Čína tuto výměru zdvoj­

násobila. Je ovšem třeba říci, že nezanedba­ telnou část tvoří produkce stolních odrůd na konzum. Prognóza také uvádí, že tento vývoj není až tak způsoben vývojem trhu, tedy národní náklonností k vínu, ale poli­ ticko-ekonomickými rozhodnutími, která jsou postavena na pomoci chudším regio­ nům. Vinice mají totiž omezit desertifikaci rozsáhlých území sousedících s pouštěmi a polopouštěmi, které bývají častokrát do roka ohrožovány písečnými bouřemi.

V těchto regionech se také využívá závlahy vinic díky bohatým zdrojům vody ze Žlu­ té řeky. Dalším faktorem, který motivuje vládní činitele podporovat rozvoj vinařství je boj proti alkoholismu, který v zemi Mao

Ochutnat víno bez odkorkování? Ano!

B

ývá to problém; pokud jednou lahev otevřete, byť kvů­ li jedné sklence, zbytek vína v lahvi, když ubylo velmi málo, začne zvětrávat, až zoxiduje. Gumová zátka s va­ kuovým odsátím vzduchu proces jen lehce zpomalí, ale nezastaví. Greg Lambrecht, výrobce chirurgických potřeb, nabídl so­ mmelierům na tomto poli zajímavou ino­ vaci. Coravin Wine Access Systém, jak se zařízení jmenuje, vypadá jako speciální vý­ vrtka s argonovou kapslí: uchopí láhev za hrdlo, stiskem páky do korku zajede spe­ ciální jehla, která jedním směrem do lahve tlačí malé množství argonu, netečného plynu, a opačným směrem pak vychází ven víno. Po vysunutí jehly nezůstane v korku ani stopy po průniku, díky vlastní elastici­ tě se opět uzavře. Inovátor odzkoušel za­ řízení slepou porovnávací ochutnávkou za účasti sommelierů, a ti rozdíly mezi lahvemi již takto nějakou dobu nača­ tými a netknutými nezjistili. Kapsle argonu vydrží 15 odběrů, cena zařízení je 299 amerických dolarů. Více infor­ mací na: www.coravin.com Zdroj: Popular Science

Ce-tunga nekontrolovatelně narůstá do obřích rozměrů, zejména díky regionální a podomácku připravované lihovině baijiu.

V Číně ale neinvestují jen státní či tamní soukromé podniky, ale i nadnárodní korpo­ race – například již léta jsou zde etablováni LVMH nebo Pernod Ricard. Nicméně na­ opak velké čínské vinařské či potravinář­ ské firmy zase skupují vinařství ve vyhlá­ šených regionech po celém světě, zejména však v Evropě, kde mají v oblibě hlavně Bordeaux. Přesto, že víno je v Číně považo­ váno za luxusní zboží, jeho spotřeba stále prudce roste. A trh je obrovský.

Zdroj: wine-searcher.com

V Britské Kolumbii zahájili sklizeň na ledové víno

M

razivé počasí v polovině listopadu uspíšilo skli­ zeň hroznů pro výrobu ledových vín v západ­ ní části Kanady v provincii Britská Kolumbie.

Pro vinařskou oblast v okolí jezera Okanagan jsou ledová vína doslova tekutým zlatem. Připravují jej v téměř kaž­ dém vinařství a jsou celosvětově známa. Odhad sklizně pro letošní ledové je přibližně 1 000 tun. Prvně se díky mrazu sklízelo ve vinařství Little Straw Vineyards v noci z 19. na 20. listopadu. Od sedmé ranní si dali pauzu a pokračovali zase od 22. hodiny, kdy teploty opět poklesly pod -10 °C. Do sklepa už přišly zmrzlé hrozny odrůd Lemberger a Au­ xerrois. V ostatních vinařstvích se připravují na sklizeň Chardonnay, Zweigelt, Riesling, Vidal nebo také Pinot noir.

Vinaři v Britské Kolumbii jsou zaštítěni organizací BCWI (British Columbia Wine Institute), která na kvalitu vín produkovaných v regionu dohlíží a zajišťuje hlavní dění na poli vinařské turistiky a společného marketingu. Kon­ zumenti tak mají záruku, že vína všech 137 zainteresova­ ných vinařství jsou připravena z hroznů, které stoprocent­ ně pocházejí z Britské Kolumbie. BCWI též funguje jako vyjednávací orgán vinařů ve styku se státními orgány.

Zdroj: Wine Business

649

Fenomén víno

Sklepní ulička ve Vítonicích Zájem o víno roste a díky tomu ožívají i zapomenuté sklepní uličky.

Tentokrát se vypravíme do sklepní uličky ve Vítonicích. Její obnova začala v roce 2004 a v současnosti dokážou místní vinaři na den otevřených dveří přilákat stovky návštěvníků.

N

a Znojemsku jsou sklepní ulič­ ky velké, malebné a lidem dobře známé, jako jsou v Hnanicích, Novém Šaldorfu, Šatově, Chvalovicích nebo třeba ve Vrbovci. Některé se však skrývají v ústraní vesnic, na jejich okrajích nebo dokonce daleko za nimi a znají je jen místní. Platí to například o uličkách v Bo­ roticích, Božicích, Želeticích a Žeroticích.

Do nedávné doby byly tyto uličky vět­ šinou velice zanedbané, zarostlé různými keři či akáty, některé i polorozbořené. Ov­ šem v posledních letech stoupající zájem o víno, vinohradnictví a především o vi­ nařskou turistiku způsobil, že představi­

650

telé řady obcí usilují o jejich opravu s po­ mocí různých dotací a projektů. Podobný případ je sklepní ulička ve Vítonicích.

Obec Vítonice (www.vitonice.info) leží asi patnáct kilometrů od Znojma na silni­ ci směrem na Moravský Krumlov. Sklep­ ní ulička není přímo v obci, ale jedeme-li z Vítonic směrem na Hostěradice (a dál na Moravský Krumlov), přibližně po necelém kilometru odbočuje po pravé straně za kapličkou asfaltová, částečně polní cesta přímo k vítonické sklepní uličce. Řada sklepů je vybudována v nízké stráni s převýšením asi dvacet metrů, kte­ rou pokrývá akátový lesík. Nad strání po­

tom pokračuje rozsáhlé pole. Souběžně se silnicí, ze které jsme odbočili, vede podél sklepů polní cesta.

Je docela možné, že tu v minulosti ved­ la původní cesta a pozdější silnice spoju­ jící Znojmo s Moravským Krumlovem.

V šedesátých a sedmdesátých letech se tu totiž rekonstruovala a v mnoha místech i překládala silnice do dnešní podoby.

Tuto domněnku dokládá i kaplička, posta­ vená k dnešní silnici zadní stěnou.

Po levé straně odděluje sklepní uličku od pole pěkná třešňová alej, která na jaře nádherně kvete. Sklepní ulička má asi še­ desát sklepů. Na jednom z nich je uvede­

Text: Jaroslav Hladík, pro Vinařský obzor Foto: archiv autora

ný letopočet 1926. Je ale zřejmé, že stavby jsou mnohem starší. Bohužel přesné dato­ vání se zatím nepodařilo zjistit. Ale ve sta­ rých listinách z roku 1775 až 1777 se uvádí, že ve Vítonicích je jedenatřicet hospodářů obhospodařujících asi dvacet hektarů vi­ nic. Údaj z roku 1897 uvádí už jen šestnáct hektarů. Vinice postupně ničil révokaz.

Kolem roku 1925 bylo v obci celkem de­ set hektarů vinic, ale vysazovaly se nové.

Z toho vyplývá, že víno, které vinaři udě­ lali, museli samozřejmě dávat do sklepů, které postupně kopali. Tak vznikla sklepní ulička. V dobách JZD Mír Práče se kon­ cem sedmdesátých let 20. století vinice ve Vítonicích rušily, aby ustoupily tehdy výnosnějším plodinám. V současné době pěstují místní révu v malém měřítku na dvorcích a zahrádkách. Nedostatek hroz­ nů řeší drobní vinaři nákupem od velkých pěstitelů. V celé sklepní uličce není žádné profesionální vinařství, ale pouze malovi­ naři dělající víno pro svoje potěšení, po­ třebu a také pro své přátele.

Ještě před deseti lety byla sklepní ulič­ ka zapomenutá, svému účelu sloužilo jen několik sklepů. Přibližně v roce 2004 se někteří občané a skupina místních vinařů domluvili s obcí a začali uličku se skle­ py čistit a opravovat. Zavedli tam také elektřinu. Získali nějaké finanční dotace a v roce 2005 uspořádali první ročník ote­ vřených sklepů. Vznikla tak tradice, která úspěšně pokračuje do dneška.

Vinařský obzor 12/2013

V současnosti je už řada sklepů opra­ vená, další majitelé je spravují. Dobrá zpráva je, že většinou do původní podo­ by. Některé sklepy mají zajímavé vstupní portály typické pro lidovou architekturu přelomu 19. století. Nejsou velké či dlouhé, většina je vyzděná, nově zrestaurované často starými kolkovanými cihlami, což je v posledních letech velký hit. Stále se tu něco opravuje a buduje, dokládají to hro­ mady starých cihel…

Je tu ale také několik nově přistave­ ných „předsklepí“, které bohužel trochu berou uličce původní ráz a celkovou at­ mosféru. To je ale u nás problém mnoha sklepních uliček.

Před některými sklepy jsou lavičky se stolky k posezení a je příjemné navštívit a prohlédnout si tuto uličku v letní podve­ čer. A pokud bude nějaký vinař ve sklípku, jistě rád nabídne i nějakou tu skleničku vína k ochutnání.

V červenci 2013 uspořádali v této ulič­ ce místní vinařští nadšenci již sedmý roč­ ník vinařské slavnosti nazvané „Otevřené sklepy ve Vítonicích“. Celkem šestnáct opravených a pěkných sklepů přivítalo tři nebo čtyři stovky návštěvníků nejenom z blízkého okolí.

Na začátku vstupu k prvním sklepům stojí nadživotní dřevěné skulptury, které vyřezala z kmenů místní řezbářka paní Brzobohatá. Pěkně zapadají do celého areálu. Je potěšitelné zjištění, že sklepní

Fenomén víno

ulička ve Vítonicích jednou v roce ožije nebývalým ruchem a zpříjemní návštěv­ níkům většinou první červencovou nedě­ li. A tak se přátelé ochutnávání vín přímo ve sklepích mohou těšit na příští rok na návštěvu „červencové“ sklepní uličky ve Vítonicích. Jistě budou opět nějaké změ­ ny v úpravě sklepní uličky, další sklepy opravené a otevřené.

Poznámka Díky Fondu malých projektů jižní Morava – Dolní Rakousko uzavřelo SZV Znojmo v květnu 2013 společnou smlouvu s kolegy v Retzu.

V rámci tohoto přeshraničního projektu Sdružení znojemských vinařů a vinařů z Retzu – Weinbauverein Retz (Am Anger 3 A 2070 Retz), nazvaného Sklepní uličky a cestovní ruch Znojemska a Dolního Rakouska, uspořádali pro širokou veřejnost dvě odborné vinařské exkurze. Projekt je časově omezený od 1. 7. 2013 do 31. 7. 2014.

První exkurze byla 1. 8. 2013 pro naše zájemce do Rakouska. Druhá exkurze byla 29. 8. 2013 a byla naopak určená pro rakouské vinaře a zájemce k nám na Moravu.

Více informací o zajímavém projektu a dalších akcích jsou na webu Sdružení znojemských vinařů www.szv.estranky.cz.

651

Text: Milan Magni pro Vinařský obzor

Fenomén víno

Novoroční chlebíčky / panini Nejrůznější obložené chlebíčky, sendviče, panini, tramezzini a jiná drobná potěšení jsou konstanty našeho evropského gastronomického stylu, které se překvapivě drží na špičce pomyslného žebříčku tuzemské studené kuchyně a úspěšně vzdorují expanzivním hamburgerům, cheesburgerům a jiným podivným fastfoodovým kreacím.

L

etos v létě jsem při procházce v centru Brna (jak vzácné v po­ slední době!) narazil překvapeně na obchod, kde se za výlohou skvěly tácy tradičních českých chlebíčků – aranžová­ ny v dokonale vyrovnaných řadách hýřily pastelově sladěnými barvami a vzbuzo­ valy dojem spíš nějakých popartových artefaktů než výtvorů mistrů studené ku­ chyně určených k prozaickému potěšení labužníků. Ano, typický český obložený chlebíček je doslova pastvou pro oči, již pohled na něj láká a vyvolává silný efekt ne nepodobný Pavlovovu reflexu. Zasta­ vil jsem se dojat na chvíli před oním ob­ chůdkem; dveře se tam nezavřely, u pultů a stolečků bylo stále živo, zákazníci byli věkově různí, a co mě zaujalo, mírně pře­ vládala mládež.

I já jsem vešel a ochutnal a pak v krát­ kém usebrání vzpomněl na dávná devade­ sátá, když se v jednom vánočním týdnu u nás vystřídaly návštěvy z Francie a Itá­ lie a my jsme pro ně přichystali výchov­ ně-vzdělávací gastronomický program „zdobení chlebíčků“. Francouzi se moc nechytali, vytvářeli na plátku veky s po­ mocí jehel podivné útvary z vajec, vršili

šunkové pyramidy, z okurčiček a sterilo­ vaných červených kapií vytvářeli obličeje klaunů apod. Zato Italové se zorientovali velice rychle. K mému velkému překvape­ ní okamžitě roztřídili suroviny na něko­ lik skupin (tematicky, chuťově i barevně) a za chvíli na stole leželo několik střídmě, v porovnání s tradičním českým chlebíč­ kem až asketicky působících, ale o to chu­ ťově výraznějších kreací. Tehdy jsem se poprvé setkal s pojmem panini a trame­ zzini, což jsou tradiční benátské obkláda­ né plátky bílého pečiva, někdy dekorativ­ ně přikrojené do tvaru trojúhelníků, jindy v přirozené podlouhlé a oválné formě, ale vždy zdobené s velkým smyslem pro ba­ revnou, chuťovou a tvarovou harmonii.

Přiznám se, že u mě italské chlebíčky ve srovnání s těmi českými o prsa vítězí – tam, kde se u nás na bílé pečivo (obligátní veku) klade vrstva bramborovo-majonézo­ vého salátu, na to kornoutek šunky, vej­ ce + nezbytná sladkokyselá okurka nebo kapie, Ital pracuje s ustálenými kombi­ nacemi: osvědčené jsou např. mozzarella a sušená rajčata, plátek uzeného lososa na plátku másla a klínek citronu, skvělé jsou variace zauzeného tučnějšího prosci­

utta z Alto Adige v kombinaci se sýrem Assiago a pažitkou, doslova úžasné jsou tramezzini s tuňákem, natvrdo vařenými vejci a zelenými olivami nebo špenátem s hoblinkami sýra Gran padano a pokra­ čovat by se dalo ještě dlouho.

Tím nejdůležitějším argumentem, kte­ rý převážil na pomyslných miskách vah ve prospěch italských chlebíčků, je u mě ale především enogastronomická vazba – s těmi českými se víno, na rozdíl od těch italských, moc kombinovat nedá.

Ale milovníci českých chlebíčků nezou­ fejte! Není jenom víno, jsou i jiné ušlech­ tilé nápoje a já jsem pod vlivem slasti zakoušené v nostalgické retro atmosféře v té úžasné brněnské chlebíčkárně za­ přemýšlel a po několika experimentech došel k výsledku – k opulentním českým chlebíčkům na bázi veky, majonézovo­ -bramborového salátu, s šunkou, vejcem, okurčičkou, petrželkou atd. se báječně hodí suchý cidre nebo mírně alkoholizo­ vané a perlivé ovocné šťávy. A také sek­ ty, samozřejmě, těmi se nic nezkazí. Už se těším, až to na Nový rok s přáteli ve společnosti českých i italských chlebíčků pořádně rozjedeme.

Variace na tradiční benátské panini Kombinace 1 toust z bílého pečiva (veka, banketka…); pomazánka ze sýru s modrou plísní (Niva, Roquefort, Modřenín…), tvarohu a másla; proužky červeného paprikového lusku; čerstvá pažitka Doporučená vína: bílá polosuchá z aromatických odrůd a sekty demi sec

Kombinace 2 plátek bílého pečiva; máslo; sýr s bílou plísní (Hermelín, Brie…); list čerstvého

652

ledového salátu, polníčku nebo čekanky; sušená rajčata; černé olivy Doporučená vína: suchá růžová a rosé sekty sec

Kombinace 3 plátek venkovského pečiva (žitný chléb, celozrnný…); zauzená sušená šunka (vestfálská, tyrolská…); sladkokyselé okurčičky; kapary; zelené olivy Doporučená vína: suchá bílá a sekty sec

Kombinace 4 plátek bílého pečiva; máslo; tvrdý sýr typu parmezán; cherry rajčátka; čerstvá chilli paprička (feferonka); čerstvá kadeřavá petrželka Doporučená vína: polosladká bílá a sekty demi sec

Kombinace 5 toust z bílého pečiva; tuňák v oleji; vejce na tvrdo; zelené olivy; citron; černý mletý pepř Doporučená vína: suchá bílá s vyšší kyselinkou

Zdroj: Vinařský obzor, str. 149–151, č. 10, ročník 1913 Vybral a sestavil: Richard Stávek

Vinařský obzor 12/2013

Fenomén víno

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety…

Stáčení vína Antonín Markant, státní sklepní inspektor, Praha

V

šeobecně jest v rolnictvu zako­ řeněn názor, že mladé víno na kvasnicích sílí a stočí-li se, že zeslábne. Z toho důvodu ponechávají vi­ naři i dva roky vína na kvasnicích. Vína, na kvasnicích ležící, mají ovšem jistou svěžest, poněvadž se stále vyvinuje ne­ patrné množství kyseliny uhličité, avšak sílu vínu kvasnice již dodávati nemohou, neboť kvasinky po úplném vykvašení odumírají a po delší době ve víně hnijí. Vína dlouho na kvasnicích ležící (1–2 roky) jsou vystavena vždy různým chorobám, zejména když se pak stočí.

Výjimku činí vína bohatá na kyselinu, chovaná ve chladných sklepích (Dol. Bojanovice), avšak i zde slabší ročníky dlouho na kvasnicích ležící, se zkazí.

V době, kdy pisatel byl přidělen službou jako stát. vinařský komisař v Hodoníně, přicházeli rolníci z kraje na poradu s cho­ robnými víny. Většina těchto vín ležela přes rok i dva na kvasnicích, které svým rozkladem víno zkazily. Vína tato měla zá­ pach po starých vejcích a jen s velikou ná­ mahou se zlepšila tak, že byla k požívání schopna. Víno, stočené z kvasnic, chutná mdle, jelikož veškerá kyselina uhličitá vy­ prchala a zdá se slabším nežli totéž víno, na kvasnicích ležící; vinař nemá tudíž po stočení hned víno ochutnávati, nýbrž až za 4–8 týdnů, kdy víno přišlo opět do normálního stavu. Přetáčením nasytí se víno vzduchem, zakalí se a chuť jeho je přirozeně docela jiná nežli chuť téhož vína po 4–8 týdnech od doby stáčení.

Ponechávání vína na kvasnicích po delší dobu jest zejména též bezpečné u ta­ kových ročníků, kdy mnoho nahnilých hroznů bylo společně se zdravými lisová­ no, a tím různé zárodky plísní do moštu se dostaly. Kaly takového vína obsahují pak nejen kvasnice, nýbrž i zárodky kří­ su a bakterie, které často se mohou státi mladému vínu nebezpečnými tím, že víno zvláčkovatí čili zhoustne jako olej.

Naproti tomu mají kvasnice po ukon­ čení kvašení další důležitost, která se jeví v tom, že na jejich útraty vyvinuje se jistý druh bakterií (dle prof. Seiferta lactacitasa pojmenované), který rozkládá kyselinu mléčnou a uhličitou, čímž vína kyselá stávají se jemnějšími. Tento objev má nemalý význam pro vína bohatá na kyselinu, např. pro Ryzlink, neboť z uve­ deného následuje, že Ryzlink může se ponechati na kvasnicích do konce ledna, za zvláštních okolností i do konce února za tím účelem, aby část kyseliny ztratil a stal se jasnějším. Ponechávati však vína silně kyselá na kvasnicích i přes celé jarní počasí, aneb ještě déle, snad i celý rok, jak často u vinařů se děje, je naprosto pochybeným ošetřováním, jelikož v době letní zvýšenou teplotou sklepní mrtvé již kvasnice se zvednou, víno zakalí a ve víně mohou způsobiti takové poruchy, že toto již v mnohých případech nelze více vyškoliti pro spotřebu (konsum). Výjimku činí jen sklepy mající po celý rok stejnou nízkou teplotu.

Pokusy Seifertovy mají další význam pro vína na kyselinu chudší, jako je např.

Sylvánské zelené a Chrupka bílá (Ušlechti­ lé, Časlador, Auslendr), neboť mladá vína těchto odrůd nutno již v prosinci stáčeti z kvasnic, aby přílišná ztráta kyseliny, povstalá dlouhým ležením na kvasnicích, se brzkým stočením zamezila.

Pro vinaře má tudíž praktický význam následující pravidlo při stáčení vína z kvasnic: 1. Vína lehčího rázu chudší na kyselinu nutno stočiti již v prosinci.

2. V ína vykvašená z moštu, do něhož lisovaly se současně nahnilé hrozny, nutno rovněž dříve stočiti, nejlépe již začátkem prosince.

3. Vína prostřední jakosti (zelený Muš­ katel) dlužno stáčeti v lednu, nejdéle v únoru.

4. Vína výborné jakosti, avšak na kyse­ linu bohatá, jako např. Ryzlink r., stočí se v únoru nebo během měsíce března.

Stáčení vína z kvasnic má tudíž hlavně ten účel, aby kaly, v nichž mrtvé kvasinky se nalézají, z vína se odstranily, jakož aby mladé víno se nasytilo vzduchem, který okysličí různé látky ve víně a toto pak lépe se čistí a zraje. Při stáčení vína z kvasnic zůstávají na dně kaly, jichž bývá v pětince 10–12 l, v 10věderním sudě 23–30 l; u červeného vína jest o 1/3–½ méně. Při druhém stáčení mladého vína připadá na 1 hl vína přibližně 1 l kalů.

Při stáčení jest prospěšným sudy, do nichž víno stočiti se má, vysířiti, aby fer­ menty, snad nahodile do vína vniklé, se potlačily a učištění vína dříve nastalo. Na desítivěderní sud bere se ½–3/4 plátku sirného. Síření musí býti čerstvé, tj. těs­ ně před stáčením provedené. U vín kyse­ lých obmezíme síření na nejmenší míru, jelikož silnějším zasíření ubývání kyselin (jehož si v těchto případech přejeme) bylo by znemožněno. Vína lehká, na kyselinu chudá aneb z nahnilých hroznů pocháze­ jící nutno více sířiti, ovšem že i zde nutno zachovati jistou míru, jak o tom v článku »síření« bude příště pojednáno.

Ku konci jara nebo v době letní mladá vína se zakalí, poněvadž poslední stopy cukru dokvašují, přičemž obsah sudu se zvětší tvořením se kysličníku uhličitého a víno přetéká. Jsou-li zátky pevně zara­ žené, nastane i roztržení sudu, a musí tu­ díž vinař v této době zátky jen volně do zátkovnice vložiti, nikoliv zatloukati.

Za několik týdnů neb i měsíců víno se uklidní, zčistí a veškerá kalná tělíska kles­ nou na dno nádoby. I tento kal se musí z vína odstraniti a z toho důvodu jest vinař nucen mladé víno stáčeti na podzim podruhé.

Další školení vína spočívá v tom, že se nejméně jednou ročně stočí a sice buď na jaře, nebo na podzim a každý týden do­ leje. Ponechati víno v sudech i po 2 roky, aniž by se stáčelo (což se děje ponejvíce za účelem úspory), jest pochybné a pro víno nebezpečné, jelikož tato vína na po­ hled úplně čistá, jakmile se stočí, zakalí se neb zčernají, a jsou pak skutečnou metlou jak pro vinaře, tak zejména pro hostinské a vinárníky.

653

Fenomén víno

Text: Ing. Tomáš Richter, tajemník svazu EKOVÍN, o. s.

Rostlinolékaři ocenili Milana Hluchého Česká společnost rostlinolékařská udělila dne 6. listopadu 2013 Ing. Milanu Hluchému, Ph.D., předsedovi Svazu integrované a ekologické produkce hroznů a vína o. s. EKOVÍN, pamětní medaili Ctibora Blattného za významný přínos k rozvoji rostlinolékařství. Toto prestižní ocenění převzal Dr. M. Hluchý v rámci XVI. ročníku konference Rostlinolékařské dny v Pardubicích.

Ing. Milan Hluchý, Ph.D., se narodil ve Valticích roku 1957. Studoval na VŠZ v Brně, nynější Mendelově univer­ zitě. Od roku 1982 do roku 1993 pracoval na odboru karantény a ochrany rostlin ÚKZÚZ v Brně, kde založil a vedl biologic­ kou laboratoř. Roku 1997 obhájil doktor­

654

skou disertační práci na téma „Dravý roz­ toč Typhlodromus pyri jako prostředek biologické regulace fytofágních roztočů na révě vinné“.

Dr. Milan Hluchý je autorem více než 50 knih a odborných publikací zabývají­ cích se otázkami biologické ochrany rost­ lin publikovaných v českém i zahraničním odborném tisku. Je rovněž autorem dvou patentů: „Metoda směru dravého roztoče Typhlodromus pyri“ a „Způsob, zařízení a směs k letecké aplikaci parazitoidů rodu Trichogramma v ochraně rostlin“.

Externě přednáší ekologickou ochranu rostlin na Mendelově univerzitě v Brně a na Weinbauschule Krems/Donau v ra­ kouské Kremži.

V současné době se věnuje práci pro společnosti Biocont Laboratory, s. r. o., se sídlem v Brně, kterou založil v roce 1991, dále vedení společností Biocont Magya­ rország Kft, Biocont Polska Spo. Biocont SK a Biocont Vietnam AS se sídlem v Ho Či Minově Městě. V roce 1992 se podílel na zpracování prvních Směrnic Integrované produkce révy vinné v ČSFR a na založení Svazu EKOVÍN, o. s. Od roku 2005 je před­ sedou této organizace. Je členem České entomologické společnosti a Evropské lepidopterologické společnosti Societas Europea Lepidopterologica.

Společnosti vedené dr. M. Hluchým jsou specializovány na vývoj, výrobu a aplikace prostředků a systémů ekologické ochrany rostlin v zemědělství a lesnictví a vydávání odborných publikací. Tyto společnosti dnes zaměstnávají desítky špičkových odborní­ ků v oboru ochrany rostlin a ekologického zemědělství a zásadním způsobem přispí­

vají k přechodu zemědělství a lesnictví ne­ jen v České republice, ale i na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a nově i ve Vietnamu, v Jižní Africe a některých dalších státech.

Roku 2013 byl oceněn Českou rostli­ nolékařskou společností Pamětní medai­ lí Ctibora Blattného za významný přínos k rozvoji rostlinolékařství.

Akademik prof. Dr. h. c.

Dr. Ing. Ctibor Blattný, DrSc. (1897–1978) Významný český mezinárodně uznávaný fytopatolog, zakladatel rostlinné virologie, zakladatel československého zemědělského výzkumu a státní rostlinolékařské služby, autor četných vědeckých prací a řady odborných knih, první předseda Svazu rostlinolékařů (1967–1968), jehož pokračovatelem je Česká společnost rostlinolékařská.

Spolkové informace

Vinařský obzor 12/2013

Kalendář vinařských akcí na leden 2014 Datum

Akce

Místo

Kontakt

3.–5. 1. 2014

Víkend s mladými víny

Vinný sklep U Konšelů, Bezručova ul., Mikulov

Mgr. Jana Pirogovová – 607 537 784, info@ukonselu.cz

4. 1. 2014

Rytířská srovnávací laická ochutnávka vín

zámeček La Veneria – sklep Grand Veneur, Valtice

Roman Zapletal – 603 497 426, vinarstvi.zapletal@seznam.cz

14. 1. 2014

Úvod do degustace vína

Národní vinařské centrum, Zámek 1, Valtice

Šárka Nádvorníková, Iveta Brachtlová – 519 352 072, 602 769 743, seminare@vinarskecentrum.cz

16.–19. 1. 2014

GO/REGIONTOUR/RegFoodFest

Brno-výstaviště

Veletrh – 541 153 029, nlekovski@bvv.cz

16.–17. 1. 2014

Základy sommelierství

Mendelova univerzita v Brně, Salon vín ČR, Valtice, Brno

Institut celoživotního vzdělávání, Mendelu v Brně – 545 135 218, sobova@mendelu.cz

18. 1. 2014

Degustace vín pro veřejnost

Bukovanský mlýn

Bukovanský mlýn – 518 618 011, 775 700 114, info@bukovansky-mlyn.cz

18. 1. 2014

Ochutnávka mladých vín

Kulturní dům Miroslav

Karel Benesch – 602 758 499, 515 333 538, mkic.miroslav@volny.cz

18. 1. 2014

Zimní otevřené sklepy a kopání písku

Nový Šaldorf – Sedlešovice

Modré sklepy, občanské sdružení – saldorf@modre-sklepy.cz

24. 1. 2014

Degustace vína – věda i umění

Národní vinařské centrum, Zámek 1, Valtice

Šárka Nádvorníková, Iveta Brachtlová – 519 352 072, 602 769 743, seminare@vinarskecentrum.cz

30. 1. – 2. 2. 2014

Danubius Gastro

Výstaviště Incheba Expo, hala D, Bratislava

Ing. Petr Gondáš – 602 470 261, petr.gondas@vinarskecentrum.cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací.

Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji on-line, například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz

Prodejny a pobočky distribuce Vinařského obzoru Název

Adresa

Kontakt

Agrokomp, s. r. o.

Štefánikova 14

900 01 Modra

421 336 475 502

BS vinařské potřeby

Žižkovská 1230

691 02 Velké Bílovice

519 346 236

BS vinařské potřeby

Svitavská 15

614 00 Brno

545 216 311

BS vinařské potřeby

K Vápence 3203/10

692 01 Mikulov

519 500 516

BS vinařské potřeby

Dobšická 2296/4

669 02 Znojmo

515 260 600

Bureš Jaroslav

Ořechová 1

691 06 Velké Pavlovice

519 428 733

Bureš Jaroslav

Krumvíř 14

691 73 Krumvíř

519 419 006

M & Š Vinárske potreby, s. r. o.

Dľhá 2

949 01 Nitra

421 908 800 237

NEREZ Blučina

Návrší 483

664 56 Blučina

547 235 111

Štěpánová Eva

Březí 20

691 81 Březí

519 514 206, 734 409 224

Vinařský dům Kobern, s. r. o.

Hodonínská 306

696 03 Dubňany

777 901 761

655

Inzerce

Nabídka Vinařského obzoru

Zásilkový obchod vinařských publikací. Více na www.vinarskyobzor.cz/e-shop Vazba ročníku – komplet 1999

294 Kč

2000

294 Kč

2001

336 Kč

2002

336 Kč

2003

386 Kč

2004

427 Kč

2005

458 Kč

2006

498 Kč

2007

528 Kč

2008

570 Kč

2009

570 Kč

2010

600 Kč

2011

650 Kč

2012

650 Kč

(v černé deskové vazbě s raženým písmem)

Encyklopedie degustace vína Vázaná plnobarevná kniha formátu B5 „Encyklopedie degustace vína“ našeho předního vinařského odborníka doc. Ing. Miloše Michlovského, DrSc., je určena pro­ ducentům, somelierům, degustátorům, ale i milovníkům vína. Kniha je zpracována na vysoké profesní úrovni a podává ucelený přehled o podstatě a metodách degustace ve vícero souvislostech. Vysvětluje mimo jiné i podstatu vzniku jednotlivých aro­ matických látek, dále obsahuje podrobný slovní popis možného charakteru vín a pří­ klady vhodných kombinací vín s pokrmy.

Autor: Miloš Michlovský Vydavatel: Vinselekt Michlovský, a. s.

Vydání první, 2013. 179 stran, 24 obr., 23 tab. ISBN 978-80-905319-1-8

499 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel.: 773 838 685, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, www.vinarskyobzor.cz

↙ inzerce

656

Plníme všechna vaše přání osobní přístup 24 hodin denně individuální zákaznický servis kompletní vinařský sortiment financování vašich potřeb profesionální laboratorní služby enologické poradenství doprava zboží zdarma

www.vinarskepotreby.cz

HOBRAFILT® hloubkové filtrační desky

Spolehlivou filtraci v roce 2014 přeje HOBRA

Hobra - Školník s.r.o.

Smetanova ulice 550 01 Broumov Česká republika

658

T: +420 491 580 111 F: +420 491 580 140 E: hobra@hobra.cz W: www.hobra.cz hobra.skolnik

SPOLEHLIVÁ FILTRACE HLAVNÍ PARTNER SALONU VÍN ČR 2013