Vinařský obzor 3/2007 by Časopis Vinařský obzor

ãíslo 2, roãník 97/2004

cena 50 Kã (pﬁedplatné 36 Kã)

Vinaﬁsk˘ obzor Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

Mladá vína resp. jejich uvádûní na trh nûkolik t˘dnÛ po sklizni mÛÏe b˘t zajímav˘m marketinkov˘m nástrojem tuzemsk˘ch vinaﬁsk˘ch firem. JiÏ nûkolik let se po vzoru na‰ich francouzsk˘ch kolegÛ objevují etikety s nûkolika znaãkami mlad˘ch vín. Uvnitﬁ ãísla najdete úvahu nad tímto tématem pro zamy‰lení i diskuzi.

Leto‰ní rok bude dal‰ím historick˘m mezníkem âMVVU oslavila 10 let od svého zaloÏení Semináfie Moravínu Jednání Pracovní skupiny „Víno“ pfii COPA/COGECA a Stálé skupiny pro víno pfii Komisi ES

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami na Zahradnické fakultû – Hodnocení odolnosti k plísni ‰edé (Botrytis cinerea) Veletrh Simei v Milánû Zmûny alkalick˘ch kovÛ ve vínû podle pouÏitého bentonitu Sudy v prÛbûhu vûkÛ Hygiena ve sklepû Vznik a prevence korkové pachuti Zajímavosti z vinafiského svûta Kvasinky, teplota a kva‰ení Japonské vinafiství Nové vysvûtlení pfiízniv˘ch úãinkÛ vína Marketing vína

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

(3/2007)

Úèinné propojení technologií KØEMELINOVÉ FILTRY SVÍÈKOVÉ

TANGENCIÁLNÍ FILTRY extrémnì nízká možnost oxidace a ohøátí filtrátu možnost plnì automatického procesu

PLNÌNÍ BEZ PØÍSTUPU VZDUCHU

ØÍZENÁ MIKROFILTRACE zamezení prudkým impulzním zmìnám prùtoku a tlaku v prùbìhu filtrace pøi plnìní v závislosti na aktuálním výkonu plnièe

PERFEKTNÍ SANITACE regulace ohøevu a hydraulického výkonu pro aplikaci u filtraèních zaøízení plnièù a zásobovacích tankù pøedfiltrace sanitaèní a sterilizaèní vody

elektronické øízení a evidence 1 až 3 stupòové vystøikování (sterilizace) vnitøní plochy a atmosféry láhve plnìní bez pøístupu vzduchu inertní plyn pøed uzavíráním výkon 300 až 500 lahví/hod možnost osazení zátkovaèkou Kontakt: Josefov 135, PSÈ 696 21, CZ tel.: +420 518 372 134 fax: +420 518 372 134 e-mail: info@filtrace.com, www.filtrace.com

(3/2007)

Vážení čtenáři, určitě se všichni shodneme v tom, jak potřebná je osvěta pro další zvýšení jakosti našich vín a jejich následná účinná propagace. Tuzemští vinaři udělali a dále konají významný posun nejenom v kvalitě vinohradnictví, ale i sklepního hospodářství a také marketingu vína. Posledně jmenované odvětví nabývá v dnešní době globálního obchodu, kdy konzumenti v regálech našich obchodů nalézají vína ze všech kontinentů světa kromě Antarktidy, a to v různých cenových relacích, na nemalém významu. Na toto téma už proběhlo množství diskuzí nejenom v národním, ale zejména celoevropském měřítku. V mnoha ohledech je jisté, že tlaku levných vín ze zámoří budou muset evropští vinaři čelit semknuti v jednotném šiku a nebude to jednoduchý boj. V historii se bitvy mezi zeměmi a národy odehrávaly na polích bitevních, dnes lidé volí pole ekonomické, a to nejenom u vína. Významnou zbraní těchto „bitev“ je právě marketing. Domnívám se, že nejsilnějším argumentem evropského marketingu vín jsou tradice a historie vinařství nemající v jiných světadílech adekvátní srovnání, a proto mohou být skutečně tím, co naše vína zřetelně odliší od zámořských. Marketing má různé strategie, někdy neprozradí vše nebo něco neřekne úplně či řekne zakulaceně a zaobaleně. Nikdy bychom však neměli, a zejména u nás, používat v marketingu neseriózní tvrzení a argumentaci, která není doložitelná historickými ani současnými fakty. Například projekt tzv. Modrých hor, který se dle tvůrců zrodil ve sdružení FORUM MORAVIUM, uvádí na světlo světa myšlenku založenou na modrých odrůdách, které projekt vyzdvihuje pro jejich osm století trvající vysoké kvality. Mám pochybnosti o doložitelnosti těchto tezí, neboť z historických pramenů a ze svědectví pamětníků mladší historie jasně vyplývá, že i na Velkopavlovicku vždy naprosto zřetelně dominovaly odrůdy bílé. Např. před 100 lety (ale i těsně po válce) zde převažovaly VZ, Nb, Chrupky, SZ nebo Tramín – modré odrůdy byly vysazovány jen sporadicky a pouze do těch nejlepších prudkých jižních svahů. Kde jsou ty časy a rozumní naši dědové! Stavějme zejména na bílých odrůdách, neboť ovocité aroma a štavnatá pitelnost je to, čím v bílých hravě převálcujeme jižní evropské země a zámoří. Ti z našich vinařů, kteří to již dokázali, jsou dobrým příkladem pro ostatní. Richard Stávek

Obsah Richard Stávek: Editorial............................................................................................................................... 83 Z redakční pošty........................................................................................................................................... 84 Spolkové informace Jiří Sedlo: Rozdíl v přístupu k vinařům v Evropské unii a v České republice...................................... 86 Informace z činnosti SV ČR.......................................................................................................................... 86 Informace z Moravínu................................................................................................................................... 87 Vinařská legislativa Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic....................................................................................... 88 Jan Horešovský: Legislativně o pořádání koštů vín............................................................................... 90 Zprávy z O. I. V. XXX. Svetový kongres O. I. V. vinohradníctva a vinárstva 2007 v Budapešti.................................... 91 Vinohradnictví Fungicidní a herbicidní ochrana vinohradů Patrik Burg, Pavel Zemánek: Měření emisí skleníkových plynů a amoniaku při hnojení vinic........... 93 Marta Hubáčková: Chrupka bílá a Chrupka Jalabertova......................................................................... 98 Jana Brabcová, Pavel Pavloušek: Diplomová práce – Vliv odlistění u modrých odrůd révy vinné na intenzitu napadení plísní šedou............................................................................................ 99 Erich Minárik: Friedrich Zweigelt – šľachtiteľ a pedagóg..................................................................... 100 Zprávy ze světa vinohradnictví.............................................................................................................. 100 Pavel Pavloušek: Odrůda měsíce – Ryzlink vlašský.................................................................................103 Nebojte se integrované produkce!..........................................................................................................103 Milan Nestarec: Interpsecifická odrůda Regent...................................................................................... 119 Ekologie Lubomír Nátr: Letošní počasí, globální klima a přírodní katastrofy....................................................101 Vinařská technologie Erich Minárik: Dopad selektovaných prírodných vínnych kvasiniek na štýl a predajnosť vína na trhu................................................................................................................................. 106 Prevence rizika škod kvasinek Brettanomyces....................................................................................107 Barevný potenciál vín z modrých odrůd révy vinné........................................................................... 108 Antonín Konečný: Vliv podmínek uchovávání vín v láhvi na jejich zrání............................................110 Erich Minárik: Najznámejšie kmene kvasiniek pre červené víno........................................................110 Pavel Pavloušek: Pracovní operace ve vinici a vinném sklepě – čiření................................................. 111 Reportáž Jaroslav Hladík: Hrádek Lampelberg je symbolem společnosti EKO Hnízdo..................................... 104 Miroslav Říha: Malovinaři z Čech – Podešva a Říha...............................................................................112 Vinařské aktivity Konference oslavila 100. výročí Vinařského obzoru............................................................................ 113 Staré hory jsou chloubou moravských vinařů....................................................................................... 114 Profesor Kraus předvedl svá vína vínomilcům v Jaroměři...................................................................115 Kalendář vinařských akcí........................................................................................................................ 116 Mezinárodní veletrhy s vinařskou tematikou pro období březen–duben 2007................................ 117 Jaromír Čepička: Na Znojemsku ustanovili nové vinařské sdružení.....................................................130 Obchod vínem Petr Šimeček: O čem viněty (ne)hovoří – I. – Víno pre viechy.............................................................. 122 Jan Horešovský: Domům vín se v Praze nedaří....................................................................................... 123 Petr Hynek: Reklamní kampaň na tuzemská vína vinaři většinou vítají............................................ 124 Salon vín České republiky 2006–2007................................................................................................. 125 Vinařství v zahraničí Aleš Gala: Poznatky moravského technologa z Nového Zélandu..........................................................127 František Mach: Národný salón vín Slovenska v Pezinku..................................................................... 129 Vinařská historie Drahomír Míša: Historické události a osobnosti ve vinařství minulého století – lednová výročí.....130 Společenská kronika Josef Vozdecký: Jaroslav Hlaváč šedesátníkem........................................................................................132 Zprávy z domova i ze světa...........................................................................................................................130

(3/2007)

Vinařský obzor číslo 3, ročník 100 (2007) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 (e-mail: jana.studynkova@svcr.cz) Redakční rada: Ing. Petr Ackermann, CSc., (ackermann@srs.cz) Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) RNDr. Zdeněk Habrovanský, (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Antonín Králíček, (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (machovec@vinarskyfond.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, (kepert@breclav.net) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Mgr. Jana Otevřelová Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 59 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 99 Kč (včetně 5% DPH). Rozšiřuje: PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné: V redakci – 1 číslo 40 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 73 Kč (včetně 5% DPH)/celý ročník 466 Kč (včetně 5% DPH)/ Předplatné pro Slovensko: Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja P. O. BOX 183, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava 3 e-mail: predplatne@abompkapa.sk tel. 02/444 588 21, 16; fax: 02/444 588 19 zelená linka: 0800 188 826 Adresa redakce a vydavatele: SVČR – Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 1. 3. 2007 Toto číslo vychází 8. 3. 2007 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ®

Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpoví dá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu.

ERRATA VO 1–2 Omlouváme se tímto autoru Aleši Galovi, který neměl nedopatřením u svého článku ve VO 1–2/2007 na straně 38 uvedeno jméno. Toto uvádíme na pravou míru: Ing. Aleš Gala, Tanzberg Mikulov.

* ad VO 1–2, str. 75, „Italská vína v pražském hotelu Mariott již počtvrté“ Vážená redakce, chápu, že znalost redakce či redakční rady tematiky severoitalských vín nemůže být všeobjímající, ale jak může expert na Itálii napsat, že vína Amarone se produkují v Soave a ještě s vykřičníkem? Amarone v Soave totiž neprodukují. Autor si Soave zjevně plete s jinou vinařskou oblastí Itálie, konkrétně s oblastí Valpolicella. Helena Baker Roztržitý autor se omlouvá, má tam být: „...si zasloužila ocenění také vína ze Soave a Valpolicelly (Amarone!).“ (Šlo o stánek vystavovatele G. Rizzardi, kde se nabízela vína ze Soave a Valpolicelly dohromady). Redakce

* Vážená redakce! S potěšením jsem zaznamenal, že jste do VO zařadili i seriál s ekologickou tematikou. Zemědělství, vinařství nevyjímaje, výrazným způsobem životní prostředí ovlivňuje, bohužel často negativně. Špatné hospodaření dokáže krajinu zničit, jak se můžeme přesvědčit v celém Středomoří. Který turista si dovede představit, že by tam kdy rostly rozsáhlé pralesy a zurčely prameny vod. Negativní změny v ekosystémech začínají nabírat takovou rychlost, že už i pověstní političtí ignoranti je musí připustit. Počítačové modely možných klimatických změn jsou ve svých pochmurných variantách až děsivé. Klimatologové varují, že již za pouhých 10 let by ty razantní změny mohly začít. A lidé samozřejmě většinou nemají představu, co by mohlo následovat. Informace, že by teplota stoupla o 2 °C nás nechává klidnou. Vždyť v zimě míváme až –20 °C, v létě okolo 30 °C, no tak dva stupně navíc, to přece bude jen příjemné. Pokud se ale někdo vážně zamyslí nad klimatickým zvratem a chtěl by něco zodpovědně udělat, pak většinou neví co. Neví, že ta doporučovaná činnost třídění odpadů, zhasínání světel či nepřetápění bytů je sice chvályhodná, ale tu předpokládanou děsivou budoucnost nijak neovlivní. Asi málokdo má představu, jak by bylo nutno náš život změnit, aby klimatická

hrozba byla spolehlivě odvrácena. Jsem zvědav, co prof. Nátr bude v dalších číslech VO psát, a vaši redakci za tuto iniciativu chválím. Se srdečným pozdravem Jaroslav Pokorný, Mikulov

* Ad VO 1–2/2007, str. 30 Jaké „historické prameny“ má autor na mysli, když uvádí, že tyto prameny hovoří o počátcích zdejšího vinařství ve 2. století? Žadné podobné „historické prameny“ témeř s jistotou neexistují. Pokud nějaká legie na Šobesu vinici založila, pak to určitě nebyla legie Marca Aurelia ve 2. století, ale legie Marca Aurelia Proba ve 3. století. Teprve Probus totiž umožnil a propagoval zakládání vinic v provinciích! Za Velké Moravy sice rozvoj vinařství nastal, ale není šťastné psát, že sazenice dovezl z Uher, což je označení státu Uhrů čili Maďarů, kteří za vlády Svatopluka ve svých pozdějších sídlech v Panonii ještě ani nebyli. Korektní by bylo napsat, že sazenice dovezl z Panonie nebo z území dnešního Maďarska. Bogdan Trojak, Bořetice

* Vážená redakce, před časem jsem se v dotazovně Vinařského obzoru dočetl, že lze doregistrovat vinici, jestliže bude moci být prokázáno, že byla vysazena před rokem 1995. S kamarádem jsme koupili asi 35arový pozemek, kde je na ploše cca 25 arů značně zpustlá vinice (jinak náletové dřeviny) a tuto bychom chtěli doregistrovat. Lze ji registrovat na obě jména, tedy na ideální poloviny celou parcelu, a nebo musíme každý zvlášť registrovat na své jméno určitou část? Lze doregistrovat také plochu oněch cca 10 arů, kde jsou náletové dřeviny, avšak ty chceme pochopitelně vysekat a vinici zrevitalizovat i zde? Děkuji předem za odpovědi na tyto otázky třeba i ve vaší rubrice „Z redakční pošty.“ S pozdravem váš čtenář T. T. Nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem ve svém čl. 2 odst. 1 stanoví, že členské státy EU nemohou vysazovat až do 31. 7. 2010 vinice odrůdami zatříděnými dle čl. 19 odst. 1 jako odrůdy moštové. Dále cit. ustanovení Nařízení Rady (ES) stanoví z tohoto zákazu výjimky, kdy se povoluje výsadba vinic. Z textu Nařízení Rady (ES), jakožto z přímo aplikovatelného předpisu ES tedy vyplývá, že zákaz stanovený ze strany EU se vztahuje na výsadbu, nikoli na registraci vinic již vysázených před vstupem České Republiky do Evropské unie, tedy před 1. 5. 2004. Pokud se tedy jedná o vinice prokaza-

(3/2007)

telně vysázené před 1. 5. 2004, lze je ze strany ÚKZÚZ zaregistrovat. Vždy ovšem jen tu plochu, která byla skutečně vysázená předem vstup ČR do EU. Ostatní plo-

chu lze vysadit a zaregistrovat pouze na základě některé z výjimek uvedených v čl. 2 odst. 1 pod písm. a) až c). K registraci samotné: každá vinice má jen

jednoho pěstitele, takže si musíte vinici rozdělit a každý se zaregistrovat sám. Ing. Pavla Janků a Právní oddělení ÚKZÚZ Brno

(3/2007)

Informace Rozdíl v přístupu k vinařům v Evropské unii a v České republice ze SV ČR V polovině února jsem se zabýval z hlediska vinařství jednou z nejpodstatnějších informací z Evropského parlamentu a stejně tak jednou z nejdůležitějších informací pro vinaře v Česku z Ministerstva zemědělství ČR. V prvním případě šlo o usnesení Evropského parlamentu k reformě společné organizace trhu s vínem v EU a ve druhém případě o zahájení mezirezortního připomínkového řízení k připravovanému nařízení vlády k agroenvironmentálním opatřením pro léta 2007 až 2013. Ze zkušeností minulých let vyplývá, že první případ se týká přibližně celého desetiletí, zhruba od roku 2009, a ten druhý evropské sedmiletky. Tedy v obou případech jde o dost dlouhé období. Společná organizace trhu s vínem se reformuje přibližně každých deset let, poslední reforma se uskutečnila v rámci Agendy 2000 a jejím výsledným produktem bylo nařízení Rady (ES) č. 1493/1999. Evropská komise v polovině minulého roku předložila Evropskému parlamentu a Radě svůj návrh, který byl jako celek naprosto nepřijatelný pro všechny vinařské členské státy. Evropský parlament na to reagoval svým usnesením z 15. 2. 2007, se kterým naprostá většina vinařských členských států souhlasí. Svazu vinařů ČR v tomto materiálu vadí jen formulace vztahující se k rozdělování finančních prostředků členským státům. Mají být totiž zavedeny tzv. národní obálky, s jejichž obsahem si bude hospodařit příslušný členský stát. A nejde o malé prostředky – měla by v nich být celkem nadpoloviční většina financí vyčleněných v EU pro společnou organizaci trhu s vínem. Nyní je ve hře, zda se tyto prostředky budou rozdělovat jako dosud, tj. podle tzv. historického principu, kdy některé členské státy čerpaly několikanásobek prostředků vzhledem k jiným členským státům srovnatelným finanční hodnotou produkovaného vína. Vinař, který dostane 1/3 ceny vína v dotaci, má logicky prostor, aby svou cenu vína v tržním prostředí o tuto 1/3 snížil: Tuto „slevu“ nakonec ovšem stejně zaplatí všichni obyvatelé EU prostřednictvím daní. Za nejspravedlivější proto považujeme dělení finančních prostředků podle plochy vinic daného státu, což nepřímo přiznal i Evropský parlament. Přístup k vinařství, který v posledních letech vykazuje vláda ČR, je ale diskutabilní. Evropský parlament pochopil, že nelze neustále podporovat jenom některé členské státy, protože to vede k narušení konkurenčních cen vína. Připravovaný program pro integrovanou produkci hroznů a vína v ČR pro roky 2007 až 2013 byl Ministerstvem zemědělství ČR podán v minulém roce jako první ze všech členských států ke schválení do Bruselu, následně byl koncem minulého roku stáhnut s tím, že si po jeho dopracování vystačíme s obdobím let 2008 až 2013. Nakonec byl, po velkém nátlaku všech zemědělských organizací, upravený původní návrh „vpuštěn“ do vnějšího připomínkového řízení MZe, tak aby mohl platit ještě v roce 2007 s tím, že náhrady zemědělci obdrží v roce 2008. Tento návrh však neobsahuje ani původně dohodnuté sazby náhrad zvýšených nákladů za péči o krajinu. Dá se říci, že tak diskriminuje vinaře z ČR například oproti rakouským sousedům, které v pozemcích dělí jen pomyslná hraniční čára. MZe navržená sazba náhrad za integrovanou produkci hroznů nedosahuje ani 2/3 sazby v Rakousku (v případech vyšší svažitosti vinic je rozdíl ještě markantnější: sazba náhrad není ani poloviční oproti sazbě rakouské). Považujeme za nepřijatelné a neudržitelné, aby byl tento stav zakonzervován až do roku 2013. Velmi žádoucí by bylo, aby ministerstvo a následně vláda sjednaly okamžitě stejné podmínky tam, kde to je vzhledem k přístupovým dohodám možné. Pokud to z jakýchkoliv důvodů nelze uskutečnit, měli by být vinaři obeznámeni s vizí vlády pro následující léta, tak aby se mohli rozhodnout, zda stojí za to obor tzv. držet i se ztrátou. Bude-li toto oznámení pro vinaře přijatelné a vláda dodrží termíny, asi většina vinařů bude pokračovat. Co se bude dít, budou-li podmínky nepřijatelné, je nasnadě: vinaři budou ukončovat svou činnost a Česká republika přijde o další ze svých kulturně-historických specificik. Nejde nám o dotování vinařství. Jde o jediné: o nastavení spravedlivých podmínek na společném trhu. Česká republika toho téměř dosáhla, když byl v roce 1995 přijat vinařský zákon, ale vstupem do EU v roce 2004 se situace výrazně změnila. ČR se musí vůči svým vinařům chovat stejně, jako se chová sousední stát, jehož vinice přímo navazují na naše, zvláště v případě, kdy jde převážně o prostředky z EU, nikoliv národní. V opačném případě se musí vláda ČR postarat o zrušení dotací na úrovni EU úplně. Nechceme se Evropské unii cítit jako občané druhé kategorie! Jiří Sedlo

n Ve středu 9. 1. 2007 se předseda svazu spolu se senátorem ing. Hajdou, ing. Hlaváčkem a ing. Severinem zúčastnil tiskové konference k agro-envi opatřením (IP) v rámci EAFRD. TK byla v Brně v sídle RAK, kde vyjádřili zásadní nesouhlas s postupem ministerstva (odložením o rok). n V pátek 12. 1. se předseda svazu spolu s místopředsedou zúčastnili semináře Moravínu ve Valticích. Odpoledne se uskutečnila tamtéž valná hromada, které byl přítomen šéfredaktor VO. n 16. 1. předseda s místopředsedou jednali v Praze na MZe s ředitelkou ing. Špalkovou o vztahu k Bruselu při případném odpuštění vratných půjček z VF. S ředitelem SZIF ing. Eckem pak jednali o možnosti zapojení vinařství do marketingových akcí SZIF a s ředitelem AK ČR ing. Fantyšem o IP. n Ve středu 17. 1. předseda svazu řídil jednání Rady Vinařského fondu v Brně. Mimo jiné Rada rozdělila užití finančních prostředků do jednotlivých kapitol pro rok 2007. n 18.–19. 1. 2007 se tajemník účastnil hodnocení vín pro kolekci Salon vín České republiky. n 22. 1. 2007 jednali ředitel VF a tajemník SV ČR se společností Veletrhy Brno o možnostech prezentace moravských a českých vín v rámci veletrhu G+H. n 25. 1. 2007 proběhla odborně-společenská konference při příležitosti výročí 100 let od vydání časopisu Vinařský obzor. n 26. 1. 2007 se předseda s tajemníkem účastnili semináře v Brně o zdrojích financování zemědělství pro následující programovací období 2007–2013 (EAFRD). Zajímavou prezentaci zde přednesl europoslanec Hynek Fajmon. Seminář pořádala Regionální AK JMK. Na tiskové konferenci předseda svazu kritizoval postup MZe ve vztahu k agro-envi (IP) – neochotu MZe spustit program v roce 2007. Tentýž den se také v Brně šéfredaktor účastnil semináře SIPHV s tématy ozelenění vinic v systému šetrného obhospodařování a analýza trhu s biovíny. n Ve dnech 29. 1.–1. 2. 2007 proběhla série tradičních seminářů pořádaných Moravínem. Předseda s tajemníkem zde informovali o reformě SOT s vínem a sklizni v roce 2006 a ředitel Vinařského fondu o jeho aktivitách. n 30. 1. 2007 jednali předseda s tajemníkem, ing. Richterem (SIPHV), zástupci Ovocnářské unie a dalších v Praze o možnostech financování poradenství v následujících letech.

(3/2007)

n 5. 2. se tajemník účastnil jednání oborové rady (nově sektorové rady) pro zemědělství, kde byly odsouhlaseny karty typových pozic kvalifikačních úrovní 1, 1+, 2 a 3 a stanoven další postup pro následující jednání. Stejného dne jednali místopředseda svazu a ing. Hlaváček s ministrem zemědělství ing. Gandalovičem o IP, možnosti odpuštění půjček z VF a dalších problémem. n 7. 2. se tajemník účastnil jednání CEEV v Bruselu, které bylo svoláno za účelem shromažďování celosvětových informací o zdravotních účincích vína. Vzhledem k problematice předání zaplacených dat jednotlivými státy bude

velký problém tato data poskytovat třetím osobám. n 8. 2. objížděl šéfredaktor s ing. Antonovičovou, koordinátorkou projektů Ligy vozíčkářů, některé vinařské provozy v okresech Hodonín a Břeclav. Pro VO bude z toho připraven článek o problematice bezbariérové přístupnosti veřejně přístupných staveb. n V pátek 9. 2. proběhlo zasedání představenstva SV ČR. To mimo jiné projednalo problematiku reformy SOT s vínem v EU, novelu nařízení agroenvironmentálních opatření a stanovilo další úkoly pro příští jednání. Zabývalo se i přípravou valné hromady a jmenovalo nové čest-

Informace z Moravínu MORAVÍN – svaz moravských vinařů, Zámek 1, 691 42 Valtice Na přelomu ledna a února (29. 1.–1. 2. 2007) uspořádal Moravín – svaz moravských vinařů za podpory Vinařského fondu a pod záštitou Svazu vinařů ČR již tradiční vinohradnické a vinařské semináře. Dvou dvoudenních seminářů se v areálu společnosti Patria Kobylí zúčastnilo více než 200 vinařů a vinohradníků nejen z Moravy a Čech, ale i ze Slovenska. Účastníci měli možnost seznámit se s celou řadou přednášek na aktuální témata v bloku k ochraně révy vinné, vinohradnické mechanizaci a vinařské technologii. V neposlední řadě byly předneseny informace zástupci Svazu vinařů ČR, Vinařského fondu, Národního vinařského centra, SZIF Praha, ÚKZÚZ Brno, SZPI Brno a Ministerstva zemědělství ČR. Samozřejmě nechyběly ani vystoupení zahraničních přednášejících a bohatý odborný program doplnily i prezentace řady firem, které po celou dobu seminářů poskytovaly zájemcům cenné informace. Poděkování za úspěšnou akci patří nejen organizátorům ale také partnerským organizacím, firmám a všem účastníkům. Seminář považujeme za úspěšný a předpokládáme, že se uskuteční i v příštích letech. Chtěli bychom proto využít tuto možnost a požádat Vás vinaře, milovníky vín i širokou vinařskou veřejnost o náměty, příspěvky a po-

žadavky jak semináře ještě vylepšit nebo doplnit. Budeme rádi, když nám sdělíte své názory, čímž aktivně podpoříte činnost Moravínu. V pátek 5. února se konala v NVC ve Valticích výborová schůze Moravínu. Vzhledem k tomu, že na lednové valné hromadě, která byla volební, došlo ke změnám v personálním obsazení výboru, byl jedním z hlavních bodů volba předsedy a výkonného místopředsedy. Ve funkci předsedy byl jednomyslně potvrzen Libor Nazarčuk, výkonnou místopředsedkyní byla zvolena paní Vladimíra Seidlová. Dalšími členy výboru jsou ing. Alice Becková, ing. Hynek Holánek, ing. Ladislav Musil, Václav Fiala, Petr Hubačka, Ludvík Osička, Drahomír Míša ml., členy revizní komise jsou Zdeňka Kamená, Antonín Bukovský a Josef Škola. Další jednání vedl předseda svazu, p. Seidlová podala informace o průběhu seminářů v Kobylí, způsobu převzetí materiálu a podkladů od bývalého výkonného místopředsedy Ing. Otáhala, CSc., probíhajících seminářích, přípravě a zajišťování akcí pořádaných Moravínem. Velmi důležitým bodem bylo projednání další činnosti svazu. Bylo dohodnuto, že z technických důvodů nebude stávající kancelář, která je v areálu NVC, běžně přístupná a že původní provozní doba bude zrušena. Veškerá komunikace se

100 let Vinařského obzoru Sborník referátů z odborné konference k příležitosti 100. výročí od vydání prvního čísla časopisu.

né členy SV ČR: ing. Jaromíra Čepičku, CSc., ze Znojma, ing. Františka Kostrhuna z Velkých Pavlovic a ing. Jana Otáhala, CSc., z Valtic. n Ve dnech 15. a 16. 2. se šéfredaktor účastnil veletrhu biopotravin BIOFACH v Norimberku. Jeho součástí byla i soutěž biovín, která je počtem téměř 1 300 vzorků největší svého druhu na světě. n V pondělí 19. 2. projednal předseda SV ČR se senátorem ing. J. Hajdou další postup při novelizaci legislativy, zejména ve věci náhrad při integrované produkci. V Brně šéfredaktor jednal na RO SZIF o redakční spolupráci při informování vinařské veřejnosti. (jmr) členy bude jednak telefonicky (V. Seidlová 602 559 226, L. Nazarčuk 606 202 595), prostřednictvím e-mailu (vseidlova@iol.cz; valtice.moravin@tiscali.cz), nebo po dohodě na kontaktních místech, která budou oznámena dodatečně. Veškeré potřebné informace budou členům předávány obvyklým způsobem, tedy poštou, e-mailem, prostřednictvím webových stránek www. moravinvaltice.cz nebo na www.wineofczechrepublic.cz. Sídlo Moravínu, tedy i korespondenční adresa, zůstává na zámku ve Valticích. Další plánovanou změnou budou tzv. výjezdní zasedání výboru spojená s kratší přednáškou a diskuzí nad aktuálními tématy se zájemci v dané oblasti, možností konzultace a osobního jednání se členy výboru. V nejbližší době budou aktualizovány stávající webové stránky. Návrh plánu odborné činnosti na rok 2007, včetně složenky na úhradu členských příspěvků, byl rozeslán všem stávajícím členům, kteří se nemohli zúčastnit valné hromady. Mimo právě probíhající cyklus seminářů na téma „Výroba vína a kultura pití“ je v plánu řada dalších odborných a vzdělávacích akcí i zájezdů, kterých se mohou zúčastnit nejen členové Moravínu. Nejbližší akcí je odborný vzdělávací zájezd na prestižní veletrh PRO WEIN v Düsseldorfu spojený s exkurzí do vinařských oblastí Německa v termínu od 16. do 19. března. V případě zájmu je nutná závazná přihláška obratem, bližší informace na uvedených kontaktech. Vladimíra Seidlová

59 Kč (vč. 5% DPH)

– Úvodní slovo (J. Sedlo) – Sto let nadějí, zklamání i vítězství (V. Kraus) – Sto let časopisu vinařů – okolnosti vzniku Vinařského obzoru a jeho vývoj do období po druhé světové válce (D. Míša) – Tisk Vinařského obzoru v knihtiskárně Rudolfa Fencla v Hodoníně (J. Fencl) – Obdobie federálneho časopisu Vinohrad (A. Vereš) – Historický pohled na Vinařský obzor v letech 1990–1997 (J. Otáhal) – Počátky tisku Vinařského obzoru v 90. letech z pohledu tiskárny Grafotisk Pálka a jeho současnost (B. Pálka) – Paralely v čase Vinařského obzoru–ročníky 1910 a 2005 (K. Kollárová) – Proměny a vývoj Vinařského Obzoru v letech 1997 až 2007 (E. Postbiegl) – Současnost a blízká budoucnost Vinařského obzoru (R. Stávek) Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(3/2007)

Podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic

Aby mohla být přiznána a následně vyplacena podpora na restrukturalizaci a přeměnu vinic, musí žadatel absolvovat dvě kola podávání žádostí. n V prvním kole podává Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, dále jen „SZIF“, žádost o zařazení do Plánu na restrukturalizaci a přeměnu vinic. V tomto kole SZIF zařazuje žadatelův projekt do Plánu na restrukturalizaci a přeměnu vinic od určitého vinařského roku. n Ve druhém kole žadatel, kterému byl projekt zařazen do Plánu na restrukturalizaci a přeměnu vinic, podává žádost o podporu na restrukturalizaci a přeměnu vinic. V tomto kole SZIF zkontroluje nároky žadatele a podporu buď vyplatí, nebo nevyplatí. Podpora je poskytována na zemědělskou půdu, která je vedena v Evidenci zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (LPIS), dále jen „evidence“, dle zákona č. 252/1997 Sb. Pokud žadatel není v této evidenci veden, musí navštívit příslušnou Zemědělskou agenturu – pozemkový úřad, kde ho pracovníci do evidence zařadí. Dále je nutné nechat tzv. spárovat údaje v evidenci s údaji o příslušné vinici v Registru vinic (ÚKZÚZ), Znojmo-Oblekovice. Podpora v rámci Plánu na restrukturalizaci a přeměnu vinic je poskytována na tato opatření: A – Klučení vinice – vinice musí být vysazena před 1. lednem 1995; – lze žádat pouze v kombinaci s opatřením B, C, D a H; – nevztahuje se na zanedbané vinice; – v případě že žadatel neklučí celou výměru půdního bloku nebo jeho dílu, musí k žádosti přiložit zákres klučené části v mapě půdních bloků v měřítku 1:10 000 nebo podrobnějším. B – Změna odrůdové skladby vinice – vinice musí být vysazena před 1. lednem 1995; – výměra souvislé plochy osázené příslušnou odrůdou nesmí klesnout pod 0,2 ha; – nově vysazovaná vinice musí být osázena jinou odrůdou než odrůdou na vinici původní; – výsadba musí být provedena uznanou sadbou ve viniční trati s meziřadím o šíři nepřesahující 3 m a při počtu keřů min. 3 000 ks/ha; v případě přesunu vinice do svahu při počtu keřů min. 2 500 ks/ha; – pokud nebude restrukturalizována celá výměra půdního bloku nebo jeho dílu, musí být k žádosti přiložen zákres této části v mapě půdních bloků v měřítku max. 1:10 000. C – Zvýšení počtu keřů ve vinici – vinice musí být vysazena před 1. lednem 1995;

– opatření musí být provedeno na celé výměře půdního bloku, případně jeho dílu; – výměra souvislé plochy osázené příslušnou odrůdou nesmí klesnout pod 0,2 ha; – výsadba musí být provedena uznanou sadbou ve viniční trati s meziřadím o šíři nepřesahující 3 m při počtu keřů nejméně 3 000 ks/ha; – dosadba musí činit nejméně 1 000 ks/ha. D – Přesun vinice do svahu – pozemek s novou vinicí nesmí mít průměrnou svažitost nižší než 12,5 stupně a nesmí být orientován na sever, severovýchod nebo severozápad; – výměra souvislé plochy osázené příslušnou odrůdou nesmí klesnout pod 0,2 ha; – výsadba se provede uznanou sadbou ve viniční trati s meziřadím o šíři nepřesahující 3 m při počtu keřů nejméně 2 500 ks/ha; – pokud nebude restrukturalizována celá výměra půdního bloku nebo jeho dílu, musí být k žádosti přiložen zákres restrukturalizované části v mapě půdních bloků v měřítku max. 1:10 000. E – Ochrana vinice před škodami způsobovanými zvěří (individuální/hromadná) – vinice musí být vysazena alespoň z 50 % po 31. prosinci 1994; – opatření musí být provedeno na celé výměře půdního bloku, případně jeho dílu; – podpora je poskytována na individuální ochranu jednotlivých keřů (minimální chráněné množství keřů je 1 000 ks/ha) a/nebo na hromadnou ochranu vinice pomocí oplocení (oplocení musí splňovat podmínku zabránění průniku zvěře na vinici); – podpora je poskytována na celý půdní blok nebo jeho díl jednou za 5 let. F – Ochrana vinice před škodami způsobovanými ptactvem – opatření musí být provedeno na celé výměře půdního bloku, případně jeho dílu; – podpora je poskytována na pasivní nebo aktivní ochranu vinice v období zrání vinných hroznů; – vinice musí být vysázena nejpozději v předchozím kalendářním roce; – za pasivní ochranu jsou považovány sítě ochraňující keře nebo pomůcky, popřípadě přístroje odpuzující ptactvo v období zrání hroznů na principu mechanickém, optickém nebo akustickém, které nezpůsobují utrpení ptactva, a to v množství nejméně 1 ks na každých započatých 5 ha ochraňované vinice;

Ekologické zemûdûlství

280,(vã. 5% DPH)

Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu Ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(3/2007)

– za aktivní ochranu se považuje odpuzování ptactva činorodou přítomností fyzické osoby, a to nejméně v rozsahu 300 hodin v příslušném hospodářském roce u jednoho pěstitele; – podpora na ochranu vinice pomocí pasivní ochrany je poskytována na celý půdní blok nebo jeho díl nejvýše jednou za 5 po sobě následujících kalendářních let; – podpora na ochranu vinice pomocí aktivní ochrany je poskytována na celý půdní blok nebo jeho díl každoročně. G – Výsadba vinice bez práva na opětovnou výsadbu vinice na základě závazku žadatele vyklučit stanoveným způsobem jeho jinou vinici před uplynutím třetího roku od výsadby nové vinice – POZOR – u tohoto opatření musí být před výsadbou nové vinice složena SZIF tzv. jistota neboli záruka požadovaná NK (ES) č. 1227/ /2000, která bude vrácena po vyklučení staré vinice. Ministerstvo zemědělství (MZe) tuto záruku stanovilo na 78 000 Kč/ha; – opatření musí být provedeno na celé výměře půdního bloku, případně jeho dílu; – výsadba musí být provedena uznanou sadbou ve viniční trati s meziřadím o šíři nepřesahující 3 m a při počtu keřů nejméně 2 500 ks/ /ha; – výměra souvislé plochy osázená každou odrůdou nesmí klesnout pod 0,2 ha; – žadatel musí doložit čestným prohlášením, že nevlastní žádná nebo dostatečná práva na výsadbu, která by mohla být použita k osázení celé plochy půdního bloku nebo jeho dílu révou vinnou; – žadatel se SZIF zaváže, že do konce třetího hospodářského roku od provedení výsadby vinice bez práva na opětovnou výsadbu provede vyklučení vinice na ploše odpovídající výměře nově vysazované vinice a že ani v jednom roce nedojde k souběžné sklizni hroznů ze staré i nové vinice. H – Zlepšení techniky obhospodařování vinice – vinice musí být vysazena před 1. lednem 1990 a dle Registru vinic musí mít nejméně 4 500 kusů keřů v přepočtu na 1 ha a meziřadí o maximální šíři 1,8 m; – opatření musí být provedeno na celé výměře půdního bloku, případně jeho dílu; – výměra souvislé plochy nově osázené vinice příslušnou odrůdou nesmí klesnout pod 0,2 ha; – výsadba musí být provedena uznanou sadbou ve viniční trati s meziřadím o minimální šíři 2,0 m a šíři nepřesahující 3,0 m při počtu keřů nejméně 3 000 ks/ha. Podání žádostí Žádost o zařazení do Plánu na restrukturalizaci a přeměnu vinic podává: n Fyzická nebo právnická osoba, která vlastním jménem a na vlastní nebo pronajaté půdě (která je vedena v evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů dle §3a zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů), provozuje vinohradnictví. n pro vinařský rok 2007 do 1. dubna 2007. n Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu na RO SZIF: – v Brně, Kotlářská 53, 602 00 Brno, tel. 541 428 047 (Ing. Jeglová Alexandra), – v Praze, Slezská 7, 120 56 Praha 2, tel. 227 010 411 (Tučková Jana, DiS.), – v Ústí nad Labem, Masarykova 19/275, 403 40, tel. 475 651 237 (Vejdělek Jiří). n na formulářích žádosti (jejíž součástí je i projekt) vydaných Státním zemědělským intervenčním fondem (k vyzvednutí na pobočkách RO SZIF nebo na www.szif.cz, záložka SOT/Komodity, rubrika víno/vinice, odkaz restrukturalizace vinic).

Žádost o poskytnutí podpory podává pěstitel: n jehož projekt byl zařazen do Plánu na restrukturalizaci a přeměnu vinic. n který ukončil provádění opatření uvedeného v projektu (např. pokud žadatel dnes ukončil provádění opatření klučení na všech půdních blocích, které byly zařazeny v jeho projektu, ale ostatní opatření žadatel dokončí v dalších vinařských letech, může žadatel dnes zažádat o vyplacení podpory na klučení). n Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu na jím vydaném formuláři, který si žadatel může vyzvednout na RO SZIF nebo na www.szif. cz (záložka SOT/Komodity, rubrika víno/vinice, odkaz restrukturalizace vinic). n nejpozději do 2 měsíců od data ukončení příslušného opatření uvedeného v projektu nebo do 2 měsíců ode dne, kdy nabyla účinnosti novela nařízení vlády č. 245/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů u projektů, u kterých neuplynula 6měsíční lhůta pro podání žádosti o podporu. n Pokud žadatel zažádá o podporu na opatření Klučení vinice, které již dokončil, a ta mu bude vyplacena, musí dle termínů uvedených v projektu zdárně dokončit i provádění opatření spojených s klučením (tedy výsadbu dle projektu). Pokud žadatel výsadbu nedokončí a již mu byla na klučení vinice podpora vyplacena, bude SZIF vymáhat tuto vyplacenou dotaci zpět s uplatněním sankcí! Výplata podpory na restrukturalizaci a přeměnu vinic Způsob výpočtu podpory: Maximální možná výše podpory na restrukturalizaci a přeměnu vinic je dána sazbami uvedenými v nařízení vlády; pokud bude součet všech maximálních možných částek ze všech podaných žádostí o podporu vyšší než částka přidělená České republice, bude při výpočtu podpory uplatněn přepočítávací koeficient. Tento přepočítávací koeficient bude vypočítán jako podíl částky přidělené pro vinařský rok 2006/2007 – 2 869 670 Eur – a celkového součtu maximálních možných podpor ze všech podaných žádostí o podporu. Pokud bude opatření splněno na 80–99 % celé zařazené plochy, bude podle NR č. 1227/2000 uplatněna sankce ve výši dvojnásobku dodatečné podpory, jež by byla poskytnuta v případě provedení opatření na celé ploše. V případě, že bude opatření splněno na méně než 80 % zařazené plochy, bude žádost o podporu na nesplněné opatření zamítnuta. Pokud bude žadatelům vyplacen celkový balík přidělených prostředků pro daný vinařský rok, může ČR zažádat EU o dodatečnou podporu. V případě, že budou ČR přiděleny dodatečné prostředky, SZIF je přerozdělí mezi žadatele až do maximální možné výše podpory v závislosti na objemu přidělených dodatečných prostředků. Sazby na jednotlivá opatření: A – Klučení vinice: 75 000 Kč na 1 ha vyklučené vinice B – Změna odrůdové skladby: 290 000 Kč na 1 ha vinice C – Zvýšení počtu keřů ve vinici: 75 000 Kč na 1 ha vinice D – Přesun vinice do svahu: 240 000 Kč na 1 ha nově vysázené vinice E/H – Ochrana vinice před škodami způsobovanými zvěří pomocí hromadné ochrany: 90 000 Kč na 1 ha vinice E/I – Ochrana vinice před škodami způsobovanými zvěří pomocí individuální ochrany: 50 000 Kč na 1 ha vinice F/A – Ochrana vinice před škodami způsobovanými ptactvem pomocí aktivní ochrany: 20 000 Kč na 1 ha vinice F/P – Ochrana vinice před škodami způsobovanými ptactvem pomocí pasivní ochrany: 30 000 Kč na 1 ha vinice H – Zlepšení techniky obhospodařování vinice: 250 000 Kč na 1 ha vinice Ing. Kateřina Faitová, Ph.D., referent Oddělení metodiky PP a ostatních opatření, SZIF Praha Kontaktní osoby pro příjem žádostí i konzultace jsou ing. Alexandra Jeglová, tel. 5 41 42 80 47, ing. Tereza Janovská, tel. 5 41 42 80 67 a ing. Jana Malyszová, tel. 5 41 42 80 76, RO Brno.

(3/2007)

Legislativně o pořádání koštů vín Jan Horešovský, Praha

Ostatní to dělají tak, že se nechodí ptát na živnostenský úřad. Nepadl totiž správný dotaz na správném místě. Přišel jste se zeptat, jaké potřebujete povolení, ale živnostenský úřad Vám odpověděl na jinou otázku: co musím splnit, pokud chci podnikat v oblasti pořádání výstav vín s konzumací. Vy jako fyzická osoba potřebujete zvláštní povolení (tzv. živnostenský list) obecně vždy tehdy, pokud hodláte podnikat. Ale co je to vlastně podnikání? O podnikání lze s odkazem na obchodní zákoník a živnostenský zákon hovořit, až když jsou naplněny základní znaky podnikání, tj. soustavnost činnosti, její provádění vlastním jménem na vlastní odpovědnost, a za účelem zisku. Pokud není splněna jedna z těchto tří základních podmínek, nejedná se o podnikání a živnostenského úřadu se to vůbec netýká. Důležité tedy je, proč výstavu pořádáte, zda ji hodláte uspořádat pro zisk, nebo z důvodů propagace vína a jeho kultury. To první je podnikání, to druhé je zájmová činnost. To první je v gesci živnostenských úřadů, to druhé (při splnění určitých podmínek) nikoli. Pojďme si to trochu rozebrat: 1. Pokud jde o motiv zisku, je třeba odlišit pořádání akce „abyste vydělal“ od varianty „abyste to neplatil ze svého“. Je pochopitelné, že i při zájmové činnosti budete věci organizovat tak, že se Vám uhradí náklady s tím spojené. Žádná bohulibá činnost určená veřejnosti se nedá dělat trvale jen z vlastní kapsy (už proto, že cokoli je zadarmo, je obvykle zneváženo). Tohle je ovšem velmi citlivé, nikdy totiž nemůžete zaručit, že na korunu přesně se budou krýt výdaje a příjmy, a musíte počítat s tím, že pokud na tom vyděláte, Vaše skutky budou

nakonec měřeny spíše tím, jak to dopadlo, než z jakého důvodu jste to dělal. Pokud tedy dosáhnete zisku (někdy se tím může myslet dokonce jen příjem!), první podmínka pro podnikání je v zásadě splněna. 2. Pak bude tedy důležité posoudit otázku soustavnosti. Určit, kdy něco je nebo není soustavné, může být docela problém. Jestliže ve Vašem případě jde o tři víkendy, pak zde již jistá soustavnost může být spatřována a vše je otázkou šikovné interpretace skutečné podoby té akce. Jestliže se jedná o jednu akci „na třikrát“, pak to je stále jedna akce a pořádat jednu akci je něco jiného než pořádat akce tři. Na druhou stranu, pokud po tři víkendy výstavu v sobotu vybalíte, v neděli sbalíte, lidi mezi tím odejdou a zase přijdou, třikrát Vám za ochutnávku zaplatí, třikrát najmete personál a mezi jednotlivými částmi takovéto výstavy bude v příslušné tělocvičně probíhat schůze pěstitelů motýlů a cvičení mažoretek, pak jednu akci „na třikrát“ sotva ustojíte. Zde je tedy hodnocení otázkou šikovné argumentace a i přípravy podoby té akce. Podle mne je ale obecně třetí konání něčeho právě tím momentem, kdy se z nahodilého stává opakované nebo soustavné. 3. Podmínka „vlastním jménem na vlastní odpovědnost“ je splněna vždy, když realizujete svůj vlastní nápad a nikdo Vám do toho nemluví. Taková podmínka splněna není, kdybyste např. uspořádání výstavy dostal úkolem od zaměstnavatele (základním znakem této tzv. závislé činnosti je právě závislost – tj. plnění příkazů zaměstnavatele). Takže to vypadá na podnikání? Nezoufejte, je z toho docela snadná cesta ven a odpověď Vám dají právě ti ostatní, na které se ptáte. Důležitá pro konečnou interpretaci je totiž i volba vhodné formy, kterou tomu celému dáte. Všimněte si, že většinou tyto výstavy pořádá nějaký svaz, jednota, sdružení, spolek. Tato uskupení podléhají registraci na Ministerstvu vnit-

ra jako zájmová sdružení založená podle zákona o sdružování občanů č. 83/1990 Sb. Takové sdružení má statut právnické osoby a z povahy věci není zřízeno za účelem podnikání, ale k plnění svých vytčeních cílů. Sdružení má svoje stanovy a podle nich plní ideály svého poslání, přičemž zisk zde není primární. Proto pod hlavičkou sdružení lze provádět činnosti, které by jinak mohly svým charakterem připomínat podnikání nebo jím i být. I když by sdružení z jeho činnosti vyplynul zisk, je to legální (pouze jej musí přiznat a zdanit), ale platí, že se na to nevztahují pravidla pro podnikání, tedy ani Vámi zmíněné kvalifikační předpoklady vyplývající ze živnostenského zákona. Vzhledem k tomu, že zřejmě nebudete chtít zůstat s propagací vín jen u této jedné výstavy, doporučuji Vám založit si tedy sdružení. K tomu potřebujete nejméně ještě dva přátele, kteří sdílí Vaše pohnutky, a podat si žádost o registraci na MVČR. Se sdružením jsou sice spojené nějaké menší administrativní povinnosti (např. sepsání stanov, zřízení účtu v bance, později daňové přiznání atd.), ale kdo chce něčeho dosáhnout, musí pro to i něco obětovat (což Vám jistě nemusím říkat – jste k tomu zjevně připraven). Musím Vás však upozornit, že i když sdružení nepodléhá živnostenským předpisům, vztahují se na něj (podle typu aktivit) nejrůznější předpisy požární, hygienické, stavební atd. Takže pokud byste chtěl např. pořádat výstavu ve svém sklepě, měl byste jej mít zkolaudován na příslušný počet osob z hlediska požárních únikových cest, hygienických limitů pro výměnu vzduchu atd. Pokud tam nedej bože budete chtít podávat jídlo, budete muset splňovat i náročné hygienické předpisy, event. systém kritických bodů apod. Každopádně ale myslím, že je třeba sice tyto předpisy znát, nicméně především používat zdravý rozum. Místo cesty na živnostenský úřad byste ale měl určitě volit cestu spíše na Ministerstvo vnitra.

(3/2007)

XXX. Svetový kongres O. I. V. vinohradníctva a vinárstva 2007 v Budapešti Doc. Ing. Erich Minárik, CSc., Bratislava Mottom kongresu je „svet vína v integrácii“.

Program kongresu: Sekcia I. – Vinohradníctvo 1.1. Vinič do environmentu – Prežívanie a pretrvanie vinohradníctva – Udržanie biodiverzity – Účinok klimatických zmien na vinohradníctvo – Autochtónne, nové (rezistentné) a medzinárodné odrody viniča – Vinohradníctvo – environment – obraz regionálneho rozvoja – turistika 1.2. Integrácia technológií vo vinohradníctve – Integrácia nových technológií vo vinohradníctve – Ochrana pôdy a výživa rastlín – Vodné hospodárstvo a ochrana – Ochrana rastlín a rezíduá ochranných prostriedkov 1.3. Integrácia odvetvia – istota a kvalita výrobkov viniča – Predaj stolových odrôd viniča, hrozienok a muštu (kvalitatívne a zdravotné požiadavky) – Následky zmien klímy na kvalitu vína, hrozna, hrozienok a hroznovej šťavy (biosyntéza fenolov, arómy a zložiek vína) – Výmena množiaceho materiálu – Spätná sledovateľnosť vo vinohradníckom sektore (harmonizácia metód a požiadavky) – Biotechnológia a GMO vo vinohradníctve

Sekcia II. – Enológia 2.1. Nové metódy na charakterizáciu hrozna, muštu a vína a výrobkov viniča – Kvalita – Istota – Spätná sledovateľnosť – Autenticita 2.2. Porovnanie ciest prípravy vína „z hľadiska vývinu trvalého vinohradníctva“ – Vplyv klimatických zmien – Biodiverzita mikroorganizmov – Osobitosť vinárskych špecialít 2.3. Zlepšenie kvality a istoty potravín vinárskych výrobkov z hrozna – analýzou fermentačných spôsobov výroby a analýza rizík HPLC, pričom sa v analýzach odporúčajú preventívne a kvalitatívne opatrenia – Analýza fermentačného procesu – Analýza rizika postupu výroby vína – Prevencia a ošetrovanie chorôb (fyzikálne, chemické a mikrobiologické zmeny) – Aplikácia moderných systémov na zabezpečenia kvality vo výrobe vína Sekcia III. – Hospodárstvo a právo 3.1. Hospodárska integrácia – Koncentrácia výrobných prostriedkov – Veľkosť podnikov a optimálna veľkosť – Harmonizácia modelov vinohradníckeho trhu – Financovanie vinohradníckych prevádzok (kapitál, investícia) 3.2. Zákonná integrácia – Harmonizácia exportu a importnej regulácie – Vzájomné uznávanie alebo harmonizácia produkčných pravidiel – Medzinárodná definícia pre víno a iné fermentované výrobky z hrozna

Vinaﬁem v Africe i leckde jinde

– Štandardizácia ochrany produkčného mena produktov (osobné alebo geografické údaje) 3.3. Sociálna a výchovná integrácia – Protirečiace chovanie predaja a vernosť produktu – Široká ponuka odrôd viniča a špecifická alebo redukcia ponúky trhu na niekoľko odrôd – Integrácia vína do spoločnosti – medzi povzbudením imidžu na trhu vína – Integrácia programov výučby pre povolania vo vinohradníctve. Sekcia IV. – Istoty a zdravie Víno vo výskume zdravia, výživy a prevencia patológií 4.1. Účinok biologických aktivít vína a výrobkov z hrozna na zdravie – Molekuly vína (alebo molekuly výrobkov z hrozna) a zdravie (in vitro a in vivo). Potenciálny vývin a hodnotenie výsledkov výskumu. 4.2. Konzumácia vína a/alebo výrobkov z hrozna – Význam vína a výrobkov z hrozna vo výžive – Víno z biologického pestovania – Pozitívny účinok vína – Diétny účinok vína 4.3. Víno ako prevencia na ľudskú patológiu – História a tradícia požívania vína – Choroby srdca a ciev – Diabetes a obezita – Neoplastické ochorenia – Degeratívne ochorenia Viacero informácií, sekretariát kongresu: Société Hongroise de la Vigne et du Vin, 1124 BUDAPEST, Somorjai ut 21, Tel.: 36 1 214 85 07, Fax: 36 1 319 09 71, alebo Organisation International de la Vigne et du Vin, 18, rue d ´ Aguesseau, Paris 8ε

190,-

Antonín Koneãn˘, ná‰ pfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj (vã. 5% DPH) bohat˘ Ïivot spojen˘ s vinnou révou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie mimo jiné i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, Rok vydání 2004 Poãet stran 202 + 16 stran fotopfiílohy, Formát 12 x 18,8 cm, Vazba váz. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(3/2007)

Fungicidní a herbicidní ochrana vinohradů

Choroby v centru pozornosti Před prvními infekcemi peronospory a v některých ročnících i padlí je třeba vinohrad chránit od fáze 5 až 6 listů. Prověřené a zpravidla plně dostačující jsou kombinace kontaktního fungicidu a síry, případně je možné využít i některého z azolových přípravků. Období před květem až počátkem kvetení je ve znamení intenzivního růstu révy. Vzhledem ke svým vlastnostem se na tomto místě ideálně uplatní v loňském roce nově zaregistrovaný fungicid Verita, obsahující účinné látky Fenomen (fenamidone) a fosetyl Al. Systémovým působením a rychlým nástupem účinku efektivně chrání před peronosporou i rychle narůstající nové listy. Verita spolehlivě působí po dobu 12–14 dnů, za slabšího infekčního tlaku i déle. Vedle jmenované peronospory účinkuje Verita velmi dobře i proti černé skvrnitosti a Penicilliu. Tím, že neobsahuje měď, se stává ideálním nástrojem vinařů pracujících v integrované produkci. Narozdíl od loňského premiérového ročníku bude již letos Verita zařazena na seznam přípravků povolených k použití v rámci integrované produkce v souvislosti s dotačním systémem. Je-li v tomto období nutné ošetření proti padlí, nabízí se kombinace s přípravkem Falcon. Další alternativou při požadavku zabezpečení ochrany proti peronospoře i padlí, bez nutnosti míchání více přípravků, je Hattrick. V neposlední řadě je možné využít léty ověřený přípravek Mikal M, který ochrání vinohrad jak proti peronospoře, tak proti infekcím černé skvrnitosti a červené spály. Tento přípravek ovšem není mísitelný s fungicidy Discus, Falcon, Mythos, tekutými formulacemi síry a kapalnými hnojivy obsahujícími dusík. Nelze také zapomenout na omezené použití mancozebu v integrované produkci. V následujícím vývojovém stadiu konce kvetení je réva velmi vnímavá vůči napadení padlím. Kvalitní a včasné ošetření je proto velmi důležité. Tady se jednoznačně osvědčilo použití přípravku Falcon, ve většině případů kombinovaného s peronosporovým Ali-

ette Bordeaux. Ke spektru účinnosti Aliette Bordeaux je třeba také přičíst černou skvrnitost a Penicillium, vedlejší efekt vykazuje proti botrytidě květů. Trojsložkový Falcon nejen preventivně chrání, ale dokáže zastavit i již vzniklou infekci padlí, ovšem za použití horní hodnoty dávkovacího rozpětí. Jestliže nebyla Verita použita v předcházející aplikaci, je zde také možné aplikovat směs Verita + Falcon. Při současně hrozícím nebezpečí primárních infekcí šedé hniloby, peronospory a padlí může být využita i kombinace Euparen Multi a Falcon. V období po odkvětu najde optimální uplatnění kombinace Falcon + Aliette Bordeaux. Jednak spolehlivě chrání vinohrad před padlím a peronosporou, ale poslouží také jako přerušovač sledu přípravků spadajících do skupiny Qol, kam patří Discus, Zato, Quadris a ač není strobilurin – také Verita. Tyto přípravky mohou být totiž aplikovány v průběhu jednoho ročníku maximálně třikrát, pouze dvakrát bezprostředně po sobě a pak je nutné přerušení látkami z jiné chemické skupiny. Pro vývojové stadium bobulí velikosti hrášku je optimální nasazení přípravků Zato + Aliette Bordeaux. Kontrolu nad padlím v této kombinaci zajišťuje Zato, Aliette Bordeaux zařazujeme v případě silného tlaku peronospory. Jestliže k přípravku Zato doplníme Euparen Multi, můžeme se spolehnout vedle účinku na padlí a peronosporu také na potlačení hálčivců a vlnovníků. Fáze uzavírání hroznů je obdobím pro směs Zato + Euparen Multi. Působí plnohodnotně na padlí i peronosporu, ale zajišťuje také preventivní ochranu před šedou a bílou hnilobou. Euparen Multi použitý v tomto období samostatně při nejvyšší zaregistrované dávce uspoří jednak čas s mícháním, ale bude i ekonomicky příznivější oproti směsi meďnatého fungicidu, specifického botryticidu a akaricidu. Ošetření tímto přípravkem kdykoliv během vegetace po poškození krupobitím nebo hmyzem přinese rychlejší zacelení ran a výrazně omezí následné napadení plísněmi a hnilobami.

V první polovině zaměkání je proti šedé hnilobě k dispozici speciální botryticid Teldor. Obzvláště v loňském velmi vlhkém srpnovém počasí nalezl plného uplatnění. Pro tento přípravek je ovšem nutná výhradně preventivní aplikace. K jeho přednostem vedle velmi dobré účinnosti na šedou hnilobu patří i krátká 14denní ochranná lhůta. Vinohrad bez plevelů Nadměrně zaplevelný vinohrad nejenže neposkytuje příliš estetický pohled, ale navíc svědčí o nepříliš odpovědném hospodáři. Plevele ubírají hlavně velké množství živin, světla a mohou vytvářet nevhodné mikroklima. Neselektivní listový herbicid Basta působí proti všem významným dvouděložným i trávovitým plevelům, včetně nadzemních částí přesličky rolní a turanu kanadského. Nejvyššího efektu se dosahuje při ošetření plevelů velkých 7–15 cm. Basta vykazuje kontaktní a částečně systémové působení, takže při úletu na necílový porost nehrozí jeho totální likvidace. Jedním zásahem je tak možné současně ničit plevele a zároveň provádět čistění kmínků bez rizika výnosové deprese v následujícím roce. Basta je povolena od třetího roku po výsadbě. Pro letošní rok je k dispozici Euparen Multi v nové WG formulaci, což zcela jistě přispěje ke zlepšení manipulovatelnosti, zvýšení přesnosti dávkování a hygieny práce s tímto oblíbeným přípravkem. Stejné výhody můžete očekávat také u Aliette Bordeaux, protože letos bude nově dodáván v 1kg vodorozpustných sáčcích. Podobně jako v loňském roce vám bude distributory nabízen zvýhodněný společný nákup přípravků Zato + Euparen Multi a Zato + Aliette Bordeaux. Jako přílohu tohoto čísla naleznete praktický přehled ochrany révy vinné. Ing. Marian Havliček, Bayer CropScience (komerční prezentace)

(3/2007)

Měření emisí skleníkových plynů a amoniaku při hnojení vinic Ing. Patrik Burg, Ph.D., Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D. Ústav zahradnické techniky, ZF Lednice Možná se některým čtenářům bude zdát tento příspěvek v době, kdy se většina vinohradníků v zemi potýká především s existenčními problémy, postavený mimo realitu. I přesto však bude dříve nebo později nutné věnovat předmětné problematice náležitou pozornost, neboť globální oteplování naší planety není záležitostí regionálního, ale celosvětového významu, která se dotýká nás všech. Na závažnost situace upozorňují nejnovější výzkumné výsledky. Jedná se o modelové výpočty budoucích změn zemského klimatu, které vypovídají o nárůstu průměrné globální teploty v roce 2100 až o několik stupňů. Tyto údaje bývají velmi často doprovázeny variantními scénáři možných změn, které postihnou jednotlivé kontinenty. Jako příklad lze uvést tání arktických ledovců a sním související zvýšení hladiny světových oceánů doprovázené zaplavením rozsáhlých přímořských oblastí, výskyt extrémně vysokých teplot společně s dlouhým obdobím sucha v severních zeměpisných šířkách atd. Lze předpokládat, že změny tohoto rozsahu ovlivní ekosystémy planety a přispějí k nové struktuře jejího osídlení. K jednomu z hlavních činitelů podílejících se na celém procesu patří neoddiskutovatelně člověk. Jedná se velmi často o jeho nešetrné zásahy, které svým charakterem působí nevratné změny zemského povrchu, a přispívají tak ke změně tepelné, vodní a radiační bilance zemského povrchu. Jako příklad lze uvést těžbu nerostných surovin a dřeva, výstavbu pozemních staveb atd. Do atmosféry je stále častěji uvolňováno velké množství tepla, ale především roste koncentrace tzv. radiačně aktivních plynů v atmosféře, nazývaných též skleníkové plyny (angl. greenhouse gases). Jedná se o oxid uhličitý, metan, oxidy dusíku, oxidy síry, halogenové uhlovodíky atd., které buď samy nebo prostřednictvím látek vznikajících jejich chemickou přeměnou zesilují skleníkový efekt atmosféry (ŠPROJCAR, 2006). Vedle průmyslové výroby je paradoxně výrazným producentem skleníkových plynů také zemědělství. Např. podle YIENGERA a LEVYHO (1995) mohou celkové množství emisí uvolňovaných z půdy významným způsobem ovlivnit vyšší dávky organických hnojiv. Jak uvádí ROELLE, ANEJA (2001), závisí hodnoty půdních emisí na řadě faktorů. Jedná se o půdní druh, vlastnosti a dávky aplikovaného hnojiva, teplotu půdy a okolního prostředí, vlhkost půdy atd. Z pohledu nároků na výživu se ani pěstování révy vinné, která patří v současnosti k nejrozšířenějšímu ovocnému druhu, neobejde bez hnojení. To ve vinohradnictví vykazuje několik specifik: – v technologických postupech s uplatněním černého úhoru se provádí hnojení hnojem nebo kompostem v tříletých cyklech v dávkách 4–6 kg.m–2 s požadavkem zapravení hmoty. Provádí se zaoráním pomocí přiorávacích pluhů nebo pomocí talířových podmítačů. – poměr šířky meziřadí a šířky záběru umožňuje ve vinici aplikovat hnojiva jedním průjezdem do více meziřadí (běžně až tří). Závisí to na rovnoměrnosti aplikace.

– hnojení organickými hnojivy je náročné na nakládací techniku i na celkový objem hmoty. Aplikuje se hlavně hnůj (měrná hmotnost 600 až 800 kg.m–3) a komposty (měrná hmotnost 600–850 kg.m–3). Cílem experimentálních měření prováděných Ústavem zahradnické techniky (řešitelský tým – doc. Zemánek, ing. Burg, ing. Svoboda) ve spolupráci s Výzkumným ústavem zemědělské techniky (řešitelský tým – ing. Jelínek, ing. Češpiva) bylo zhodnocení množství emisí (NH3, CO2, CH4) uvolňovaných do atmosféry při různých způsobech aplikace organických hnojiv v meziřadí vinic. V letech 2005–2006 byly experimentální plochy k měření připraveny na pokusných stanovištích v Jihomoravském kraji v k. ú. Valtice (z pedologického hlediska lokalita s písčitohlinitou až hlinitou černozemí), Velké Bílovice (lokalita s černozemí s profilem o mocnosti 0,30–0,60 m) a Žabčice (lokalita s hlinitopísčitou až výrazně písčitou černozemí). Vinice byly hnojeny hovězím chlévským hnojem ve dvou variantách: a) plošně na šířku meziřadí (dávka 5 kg.m–2) s následným zapravením dávky hnoje pomocí talířových bran do hloubky 0,12–0,15 m (obr. 1), b) do předem připraveného dvojhrazdí (dávka 5 kg.m–2). Osová vzdálenost brázd se podle sponu pohybovala v rozpětí 1,5–1,8 (2,0) m. Zaorání hnoje bylo provedeno pomocí rozorávacího pluhu (dvojitá radlice na rámu kultivátoru) do hloubky max. 0,25 m (obr. 2). Na všech stanovištích byly měřeny koncentrace NH3, CO2 a CH4 plynovým analyzátorem INNOVA 1312. Jedná se o přístroj, který provádí analýzu vzduchu zachyceného do měřících komor umístěných na povrchu meziřadí (obr. 3). Naměřené hodnoty přístroj přepočítává na normální stavové podmínky a průběžně automaticky ukládá. Výsledky získané při experimentálních měřeních prokázaly rozdíly mezi hodnocenými variantami. Množství emisí u sledovaných plynů (NH3, CO2, CH4) byly na stanovištích Žabčice, Valtice a Velké Bílovice o 2–32 % nižší při zaorání hnoje ke kořenovému systému než při aplikaci do meziřadí s následným zapravením talířovými bránami (graf 1–3). To je dáno jednak větší hloubkou zapravení při zaorání ke kořenovému systému, jednak menší plochou, na které je hnůj aplikován. Graf 1: Naměřené množství emisí – Žabčice (2letý průměr)

(3/2007)

Graf 2: Naměřené množství emisí – Valtice (2letý průměr)

Pouze na stanovišti Velké Bílovice byly naměřeny o 2 % vyšší hodnoty emisí u CO2 při zaorání hnoje ke kořenovému systému než u aplikace do meziřadí. To bylo způsobeno hrubým povrchem půdy po zapravení pomocí uvedených strojů. Svou roli sehrála i nízká vlhkost půdy v průběhu celého podzimu 2006. Graf 3: Naměřené množství emisí – V. Bílovice (2letý průměr)

kovaně ve stejné stopě, prudce narůstá zhutnění, a to i do větších hloubek. V tomto ohledu má organická hmota v půdě další význam. Působí v kolejové stopě jako tlumič přenosu kontaktních tlaků zvláště do velkých hloubek. Experimentální výsledky potvrzují skutečnost, že při vhodné aplikační technice je možné zajistit výživu rostlin při současném snížení emisní zátěže. Možné řešení budou v budoucnu představovat např. stroje na bázi hloubkových kypřičů s přívodem organic- Obr. 2: Aplikace chlévského hnoje do kých hnojiv nebo kom- dvojbrázdí postu na dno brázdy, využití rýčových pluhů pro zapravení plošně aplikované organické hmoty apod. Nelze však opomenout, že úroveň emisí velmi významně ovlivňuje půdní druh a půdní struktura, stejně jako doba mezi aplikací organického hnojiva, jeho zapravením a hodnocením emisí. Autoři článku si tímto dovolují poděkovat za spolupráci SViŠ Valtice a ŠZP Žabčice. Příspěvek vychází z řešení výzkumného projektu NAZV č. QF 3140 „Omezení skleníkových plynů a amoniaku do ovzduší ze zemědělské činnosti”.

Plocha, na které se aplikuje hnůj do meziřadí, je výrazně větší než plocha, na kterou je aplikován hnůj při zaorání ke kořenům. V tomto případě je šířka brázdy cca 0,30 m z každé strany meziřadí. Plocha meziřadí je tedy minimálně 3,5–4,5násobně větší než plocha, na které se aplikuje hmota zaoráním ke kořenům. Z toho lze odvodit tvrzení, že z hlediska množství emisí zátěžových plynů je jednoznačně výhodnější technologie zaorání hnoje ke kořenovému systému révy vinné než aplikace hnoje do meziřadí s následným zapravením talířovými bránami. Dalším důvodem pro doporučení této varianty je skutečnost, že v trvalých řádkových kulturách, kde se mechanizační prostředky pohybují opa-

Literatura: ROELLE, P. A., ANEJA, V. P.: Nitric oxide emissions from soils amended with municipal waste biosolids, Department of Marine, Earth and Atmospheric Sciences, North Carolina State University, Raleigh, NC 27695–8208, USA, 2001 ŠPROJCAR, J.: Hodnocení organických hnojiv ve vztahu k minimalizaci emisí skleníkových plynů a amoniaku do ovzduší. Diplomová práce. MZLU v Brně – 2006. 68 s. YIENIGER, J. J., LEVY, H.: Empirical model of global soil–biogenic NOx emissions, Journal of Geophysical Research, 100, pp. 11447–11464. 1995

Obr. 1: Aplikace chlévského hnoje naširoko do meziřadí

Obr. 3: Plynový analyzátor INNOVA 1312

(3/2007)

SEGUIN MOREAU – vztah dřeva s vínem BS VINAŘSKÉ POTŘEBY Ing. Miloš Balga

SEGUIN MOREAU je jedno z nejprestižnějších světových bednářství, které se jako první rozhodlo zlepšit po století používaný způsob výroby sudů založený pouze na zkušenostech a pozorování. V roce 1983 vzniklo partnerství mezi SEGUIN MOREAU a Oenologickou fakultou v Bordeaux, které umožnilo zapojit vědu a výzkum při výrobě sudů. Díky této spolupráci bylo vrženo zcela nové světlo na vzájemný vztah dřeva s vínem.

Francie, spadajících do jurisdikce ministerstva lesnictví a je spravován na principu každoroční nové výsadby. Kácené stromy jsou 150 až 200 let staré, s průměrem mezi 50 a 80 cm. Pěstují se na neúrodné, nejlépe písčité půdě, která umožňuje pomalý, rovnoměrný růst, a prospívají jim nadprůměrné dešťové srážky, což vytváří jemnou až středně jemnou strukturu meziročních přírůstků dřeva (1 až 3,5 mm). Duby pocházející z lesů na Kavkaze a z lesů USA (státy Minnesota, Iowa, Missouri, Ohio a Kentucky) umožňují produkovat sudy vhodné pro zvýraznění aromatické komplexnosti bílých i červených vín. Doporučení k použití jednotlivých dřev a jejich přínos pro víno

Vypalování dubových sudů Jde o důsledné sledování a kontrolu dřeva od jeho růstu v lese až po dřevěná prkna, od dřevěných prken až po sud a od sudu až po víno, které bylo ovlivněno zráním v sudech. Tento výzkum můžeme označit jako první svého druhu, který zdůraznil důležitost oenologických kritérií při výběru stromů, kontrole jejich růstu a také význam složek získaných při vypalování sudů a jejich vliv na víno během procesu zrání. Přísný a pečlivý výběr vzrostlých stromů poskytuje: složení čtyřikrát bohatší na aromatické prvky, přiměřený podíl taninu, který zvýrazňuje taniny vlastních hroznů, regulovanou oxidaci vína způsobenou těsnou strukturou dřeva, která usměrňuje výměny s venkovním ovzduším. Organoleptické vlastnosti dřeva Dub zimní (Quercus Petrae, nebo Rouvre) pochází výhradně ze státních lesů

Francouzský dub – vhodný pro plná bílá vína a červená vína s ovocnými vlastnostmi, zachovává aroma vína, dodá vínu harmonii a zvýší jeho komplexnost a celkovou vyzrálost. Americký dub – pro kratší zrání bílých i červených vín, dodává komplexní aromatický charakter se stopami kořenitých tónů. Kavkazský dub – vhodný pro zemitá bílá vína, zvyšuje vůni a celkový aromatický podtext obohacený o jemné taniny. Charakter jednotlivých typů dubů je samozřejmě umocněn různými stupni vypálení dřeva, které mohou být od jemného až po silné vypálení, dle přání zákazníka.

Rýhy pro zvýšení kontaktní plochy dřeva s vínem až o 25 % Sudy SEGUIN MOREAU přináší vašemu vínu komplexní a vyvážený doplněk a jsou opravdu enologickým nástrojem vyrobeným na zakázku, kterému není na trhu rovno. Výsledkem vzájemného působení dřeva s vínem je jeho vznešená, neagresivní struktura, která je jemná, elegantní a zachovává vyzrálost a aroma vína. Další podrobnější informace včetně technických popisů a doporučení sudů pro určitý typ vína Vám rádi poskytneme:

BS VINAŘSKÉ POTŘEBY Žižkovská 1230, Velké Bílovice balga@vinarskepotreby.cz +420 519 346 236

(3/2007)

Agra pojist'ovna Na základě zkušeností nashromážděných za 60 let pojišťování vinné révy v Rakousku Vám nabízíme tato pojištění:

Vinná réva - krupobití - pro případ škod krupobitím na pojistníkem stanovenou pojistnou částku, Vinná réva - výběr - pro případ škod krupobitím. Navíc jsou pojištěny pracovní "vícenáklady" vynaložené na selektivní sběr, Vinná réva - univerzál - pro případ škod krupobitím a mrazem se současným pojištěním pracovních "vícenákladů". Pro nově uzavřené smlouvy poskytujeme "zapůjčený bonus" ve výši 30% pojistného. Stanovení rozsahu škod provádí zkušení vinaři z Moravy ve spolupráci s rakouskými kolegy. Kontaktujte nás: Agra pojišťovna, Střešovická 48, 162 00 Praha 6, tel. 233 312 836, fax 233 312 839, agra@agrapojistovna.cz, www.agrapojistovna.cz

Malotraktor T–204 Výkon 20Hp, vodou chlazený diesel, pohon 4x4, uzávěrka diferenciálu, dvojitá spojka, hydraulický tříbodový závěs, vývod. hřídel 540/1000 ot., šířka 1225 mm, posilovač řízení.

Cena 179 990,– Kč

možnost leasingu, schválen k provozu na veřej. komunikacích – SPZ.

Zahradní technika Grado

filtrace_A5

15.2.2007

11:29

Hlavní 288, 696 21 Prušánky. Tel./fax.: 518 374 375, 187, mobil: 737 936 915 e-mail: obchod@zahradnitechnikagrado.cz www.zahradnitechnikagrado.cz

Page 1

HOBRAFILT hloubkové filtrační desky

SPOLEHLIVÁ FILTRACE

HOBRA

ŠKOLNÍK

HOBRA-ŠKOLNÍK s.r.o. SMETANOVA UL., 550 01 BROUMOV, ČESKÁ REPUBLIKA TEL: +420 491 580 111, FAX: +420 491 580 140 E-MAIL: HOBRA@HOBRA.CZ, WWW.HOBRA.CZ

(3/2007) IVIF_CMVVU_92,5x252.ai

31.10.2006

9:55:37 Uhr

Kdo chce investovat, informuje se zde

Pokud chcete získat rozsáhlý přehled o veškerých součástech moderní výroby vína a šumivého vína, jste na INTERVITIS INTERFRUCTA zcela správně. INTERVITIS INTERFRUCTA je přední veletrh se zaměřením na technologii vína, ovoce a ovocných šťáv a mezinárodní fórum pro hospodářství a vědu. Na 600 vystavovatelů z celého světa zde představí inovace z oblastí • • • • •

techniky pěstování vinné révy a ovoce sklizně a zpracování vinařství lahvování a balení odbytu a organizace

Uvidíme se ve Stuttgartu.

INTERVITIS INTERFRUCTA

Mezinárodní veletrh technologií vína, ovoce a ovocných šťáv

22. – 26.4.2007 Messe Stuttgart

Česko-Nĕmecká Obchodní a Průmyslová Komora Tereza Eliášová Tel.: 0221490325, Fax: 0221490332 messe-stuttgart@dtihk.cz

www.intervitis-interfructa.de

(3/2007)

Chrupka bílá a Jalabertova Mohlo by se totiž stát, že ve sledované kolekci je pod různými názvy vedena jedna odrůda nebo dvě a i více odrůd pod jedním názvem, jako např. dříve Chardonnay a Rulandské bílé. Takovéto chyby mohou kolekci nejen znehodnocovat, ale také její udržování prodražit. V naší státní kolekci máme zařazeny čtyři odrůdy Chrupek. Chrupku bílou, červenou, petrželovou a Jalabertovu. Josef Bláha (1952) v Československé ampelografii a Tomáš Dohnal (1956) připomíná na našem území ještě pěstování Chrupky muškátové. Morfologické znaky listů odrůd Chrupka bílá a červená pěstovaných v naší kolekci vyhodnotili elektronickou cestou podle speciálního programu kolegové ve Výzkumném ústavu vinohradnickém v Geillweilerhofu. Zjistili, že obě odrůdy mají všechny předepsané sledované znaky listů stejné. Obě odrůdy se však liší barvou bobule, čímž je požadavek vzájemné odlišnosti odrůd splněný. Chrupka petrželová se od obou předchozích odrůd liší svými typickými petrželově členitými listy, tolik odlišnými od všech ostatních odrůd révy vinné, takže i zařazení této odrůdy do státní kolekce je plně oprávněné. Otázkou zůstává ještě zařazení odrůdy Chrupka Jalabertova. Protože její odlišnost od Chrupky petrželové a červené je zřejmá (Chrupka Jalabertova má bílou barvu bobule); bylo potřebné porovnaní jejích hlavně morfologických znaků se znaky odrůdy Chrupka bílá. Proto jsme u obou odrůd vyhodnotili 61 morfologických znaků u mladých výhonů, listů, hroznů, bobulí i semen, 4 hospodářské znaky (výnos, obsah cukru, kyselin a pH moštu) a 2 biologické znaky (ranost rašení a dozrávání bobulí). Zjistili jsme, že převážná většina morfologických znaků obou odrůd je stejná, malé rozdíly, většinou v mezích statistické chyby, byly ze sledovaných 61 u 9 znaků, ve všech případech u dospělých listů a většinou u těch znaků, které není možné měřit a je nutné hodnotit je víceméně subjektivně, podle nákresu v deskriptoru. Např. v otevřenosti řapíkového výkroje listu, v délce od řapíkového výkrojku k vrchnímu listovému výkrojku, v intenzitě antokyanového zabarvení hlavních cév na vrchní straně čepele listu apod. Hodnocené biologické znaky byly u obou odrůd stejné a téměř stejné byly také znaky hospodářské. Chrupka Jalabertova měla nepatrně nižší výnos a nižší pH moštu než Chrupka bílá.

Ani jedna z těchto dvou odrůd už není v našich vinicích prakticky zastoupena a pěstují ji zejména zahrádkáři, nicméně jejich udržování v kolekci genetických zdrojů je potřebné. Otázkou je, jestli jen odrůdy Chrupka bílá nebo i Jalabertova, zda se jedná o jednu nebo dvě odrůdy. Větší jasno by do tohoto problému mohl vnést kolektiv spolupracovníků doc. Pidry na Zahradnické fakultě v Lednici na Moravě, který kromě jiného studoval genetické rozdíly mezi některými odrůdami révy vinné pomocí metod molekulární genetiky. Český sortiment révy vinné zahrnuje 4 klony Chrupky bílé a 4 klony Chrupky červené, všechny ze Šlechtitelské stanice vinařské ve Znojmě. Chrupky zřejmě patří mezi nejstarší odrůdy či formy révy vinné. V literatuře se o nich píše, že byly pěstovány už ve starém Egyptě a do Evropy se dostaly prostřednictvím římských vojáků Julia Caesara. Uvádí se (Bláha 1952), že se tam dokonce pěstovala i forma s modrým hroznem. Ještě v nedávné minulosti byly u nás Chrupky nejrozšířenější odrůdou pro přímý konzum hroznů. Dnes je nahrazují zejména nově vyšlechtěné stolní odrůdy ze Šlechtitelské stanice vinařské v Polešovicích nebo introdukované ze zahraničí.

Chrupka bílá

Literatura: Bláha, J., 1952: Československá ampelografia, Oráč, Rolnické vydavatelstvo, Bratislava, 361 s. Dohnal, T., 1956: Pěstování révy vinné v zahrádkách. Ústředí Jednoty zahrádkářů, Praha, 51 s. Hubáčková, M., Fáberová, I., 1999: Klasifikátor – Descriptor List, Genetické zdroje, č. 76, VÚRV Praha, 82 s. Doc. Ing. Marta Hubáčková, DrSc., Praha

Chrupka Jalabertova

(3/2007)

Vliv odlistění u modrých odrůd révy vinné na intenzitu napadení plísní šedou Význam této pracovní operace je jednak ve zvýšení kvality hroznů – aromatické zralosti u bílých odrůd, obsahu barviv, jemnosti taninů a snižování kyselin u modrých odrůd. Velmi významný je i vliv na možnost snížení výskytu houbových chorob a tím vlastně nepřímou ochranu proti houbovým chorobám. Této pozitivní stránce odlistění je mnohdy přikládán malý význam. Pod označením odlistění zóny hroznů je však třeba rozumět odstranění 1–3 listů. Odstranění většího počtu listů, nevhodný termín tohoto zásahu, špatně zvolená odrůda, u které tento zásah provádíme, mohou vést velmi často ke snížení kvality. Je třeba si uvědomit, že odstraněním listů snižujeme asimilační plochu keře, a tím můžeme výrazně ovlivnit kvalitu hroznů. V zahraničí se zkouší rovněž kombinace částečného odlistění zóny hroznů s půlením hroznů, zejména u modrých odrůd révy vinné. Půlení hroznů může být velmi významné z pohledu kvality fenolické zralosti modrých odrůd, a může vést i k volnějšímu uspořádání bobulí v hroznu, a tím nižšímu napadení houbovými chorobami, zejména padlím révy vinné, šedou hnilobou révy vinné a ostatními hnilobami. Předmětem této diplomové práce bylo sledování vlivu odlistění zóny hroznů a regulace násady hroznů na napadení šedou hnilobou révy vinné. Cílem je nalezení uplatnění agrotechnických zásahů v nepřímé ochraně révy vinné. Pro řešení diplomové práce byl vybrán kříženec Mi-5-114, který se při pozorování ve vinici neošetřované fungicidy, v lokalitě „V Mendeleu“, ukázal jako citlivý na napadení šedou hnilobou. Hodnocení bylo prováděno v ročnících 2004 a 2005. Odlistění a regulace násady hroznů byly u tohoto pozdního křížence provedeny v obou ročnících 1. srpna a 16. srpna. Při odlistění byly odstraněny zálistky a 2–3 listy v zóně hroznů na každém letorostu. Regulace násady hroznů byla provedena ponecháním pouze 1 hroznu na letorostu a půlením všech hroznů na letorostu. Označení

Termín

Provedený zásah

kontrola

Varianta bez provedení jakéhokoliv doplňkového zásahu v době vegetace.

Provedeno odstranění zálistků a 2–3 listů v zóně hroznů. A2 1. srpna Provedena regulace násady na 1 hrozen na letorost. Provedeno odstranění zálistků a 2–3 listů v zóně hroznů. A3 1. srpna Provedena regulace násady půlením všech hroznů na keři. Provedeno odstranění zálistků a 2–3 listů v zóně hroznů. B1 16. srpna Provedena regulace násady na 1 hrozen na letorost. Provedeno odstranění zálistků a 2–3 listů v zóně hroznů. B2 16. srpna Provedena regulace násady půlením všech hroznů na keři. Tabulka 1.: Popis a označení jednotlivých variant pokusu

Hlavním cílem diplomové práce bylo zjištění vlivu uvedených agrotechnických zásahů na napadení hroznů šedou hnilobou v % bobulí z celého hroznu v době sklizně hroznů v polovině října. Výsledky hodnocení v jednotlivých ročnících a v průměru ukazuje graf 1.

Graf 1: napadení hroznů šedou hnilobou v % Výsledky tohoto hodnocení zřetelně naznačují, že nejlépe byly hodnoceny varianty A3 a B2. Jedná se u nich o kombinaci odlistění zóny hroznů s regulací způsobem půlení hroznů. Tento pokus potvrdil i zahraniční výsledky, kdy půlení hroznů u modrých odrůd má vliv na napadení houbovými chorobami. Kombinace těchto zásahů může být velmi významným příspěvkem k nepřímé ochraně proti houbovým chorobám. Půlením hroznů u modrých odrůd můžeme i částečně předcházet zavadání spodních částí hroznů u odrůd s dlouhým hroznem, jako je Frankovka, Zweigeltrebe nebo Dornfelder. Diplomovou práci zpracovala: Jana Brabcová Vedoucí diplomové práce: Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Fota k článku jsou na straně 125. Fota P. Pavloušek řádková inzerce l Koupím staré traktory i náhradní díly před r. 1960. Zn. LANZ, EICHER, ZETOR 25, URSUS. Foto mailem: JendaKrojc@seznam.cz l Prodáme vodní lázeň značky MEMMERT. Jedná se o vodní lázeň chlazenou vodou typ WB 10 s obsahem 10 litrů a s teplotním rozpětím 10–95 °C. Stáří lázně 2 roky. Přibližná cena 20 000 Kč. 777 569 623

KUPUJTE U NAŠICH INZERENTŮ – PODPOŘÍTE NÁS!

100

(3/2007)

Friedrich Zweigelt – šľachtiteľ a pedagóg Ako 24ročný sa dostal náhodou na Strednú ovocinársko-vinohranícku školu v Klosterneuburgu. Ako entomológ sa najskôr zaoberal neúmerným rozšírením chrústov. V roku 1921 ako 33ročný bol spoluzakladateľom Štátnej šľachtiteľskej stanice, ktorej vedúcim sa stáva už po jednom roku. Zoznámil sa s vinohradníckymi regiónmi a významnými šľachtiteľmi Nemecka, s ktorými spolupracoval. V Klosterneuburgu zakladal klónové výsadby viniča a zaslúžil sa o zdokonaľovanie selekcie vínnej révy s cieľom zvýšiť úrody v Rakúsku pestovaných odrôd a znížiť precitlivelosť kvetenstva viniča. V oddelení, ktoré viedol, sa zao-

berali aj novošľachtením. Uskutočnili tisíce krížení no len máloktoré krížence splnili očakávania šľachtiteľov, ako sa Zweigelt sám v roku 1964 vyjadril. Zweigelt však bol spokojný s krížencom Frankovky modrej so Svätovavrineckým, ktorý nazval Rotburger; kvalita, odolnosť kvetenstva, rezistencia kríženca voči hnilobe, skorá zrelosť hrozna voči mrazu, teda istota výnosu, boli pozitívne vlastnosti tohoto novošľachtenca. Nebolo to však jediné úspešné šľachtenie. Napríklad kríženec Portugalského modrého s Frankovkou modrou s názvom Blauburger vzbudil nádeje podobne ako kríženec Veltlínskeho ze-

Vědci identifikovali genom Pinot Noir Italští vědci z Instituto San Michele all Adige představili výsledky šestiletého výzkumu a oznámili, že dekódovali sekvenci DNA genomu Pinot Noir. Tento významný vědecký pokrok umožní zavedení nových variet Pinot Noir, odolnějších vůči nemocem a velice kvalitních. Vědci dokázali, že genetická mapa Pinot Noir se skládá ze 12 chromozomů, nesoucích téměř 500 mil. bází DNA. Institut se sídlem v Trentu na severu Itálie spolupracoval s americkou společností Myriad Genetics Inc., která se podílela na dekódování lidského genomu a genomu rýže. Podle vitisphere.com (akm) Argentina: Úroda podobná jako v r. 2005 Úroda r. 2006 v Argentině byla nakonec podobná ročníku 2005. Stoupla o 1,9 %, t. j. na 13,6 mil. hl vína podle údajů dodaných INV (Instituto Nacional de Vitivinicultura). Výroba moštu představuje 6 mil. hl. V provincii Mendoza je koncentrována většina argentinské produkce: 9,87 mil. hl vína a 3,38 mil. hl moštu. Provincie San Juan je na druhém místě s produkcí 2,81 mil. hl vína a 2,51 mil. hl moštu. Průměrný obsah alkoholu ve vínech z této úrody je 13,33 % vol. v provincii Mendoza a 13,22 % vol. v provincii San Juan. Pramen: ArgentineWines. (akm) Nové sklízeče hroznů Aby se zlepšily podmínky amortizace, je nutné stroje využívat delší dobu. Proto jsou nové sklízeče často konstruovány jako multifunkční stroje, které mimo sklízecího modulu mohou nést zařízení pro předřez, pro odlistění, pro hnojení, osečkovač, zařízení pro uvazování letorostů, výkyvné sekce pro kultivaci půdy v řádcích a několikařádkové aplikátory ochranných přípravků. V současnosti je ve Francii prodáváno, podle konkrétního výrobce, 10 až 40 % sklízečů jako nosiče nářadí. Jejich výhodou mimo vyššího výkonu motoru je i pozice řidiče, který má nad řádky přehled o prováděném pracovním postupu. Zpravidla na výměnu modulu postačuje 15 minut práce jednoho řidiče. Aplikátor chemických přípravků je vybaven nádrží přibližně na 2,5 tisíce litrů. Například sklízeč ERO Grapeliner SF 200 je vybaven automatickým řízením pomocí ultrazvuku a automatickým vyrovnáváním polohy na svazích. Dále disponuje mlýnkoodzrňovačem. Zatím se zkouší prototyp, který bílé hrozny i lisuje, takže ze stroje vychází již mošt. Sklízeče dnes už umí poznat opěrný sloupek v řádku a tomu uzpůsobit práci. DDW 13/3/JS Nedostatek bílých vín v JAR Po velkém suchu v loňském roce prožívá Jižní Afrika nedostatek bílých vín. Od nadprodukce před třemi léty země dospěla k nedostatku,

leného s Rizlingom rýnskym a Rizlingom vlašským. Tieto novošľachtence však nedosiahli také úspechy ako Zweigeltrebe. Fritz Zweigelt zomrel v roku 1964. No až po 11 rokoch dostal jeho najúspešnejší novošľachtenec oficiálne označenie Blaue Zweigeltrebe alebo skrátene Zweiglt. Rozsah výsadieb v Burgenlande je t. č. okolo 2 736 hektárov a v regióne Neusiedlersee vyše 1 150 hektárov Zweigeltrebe. Údaj je z roku 2004. Rast výsadieb pokračuje. Spracované podľa: À La Carte 2006, č. 1, príloha s. 4–5. Erich Minárik

vyvolanému suchem. Letošní úroda je mírně vyšší než loňská, ale nepostačí k zásobení vnitřního i zahraničního trhu, nedostatek zásob se ještě zhorší. Jediným řešením ke zmírnění tohoto nedostatku bude pokračování v dovozu bílých vín. (akm) Choroba „Black Dead Arm“ napadá révu během letních prací Tuto úplně novou informaci přinesl Bernard Mollot, vedoucí centra ITV v Nîmes na Vinařsko-vinohradnických dnech oblasti Rhône-Méditerranée. Black Dead Arm (BDA) se dostává do révy poraněním při mechanickém vylamování zálistků a neplodných letorostů a nebo při odstraňování oček. Toto onemocnění dřeva se objevilo ve Francii v r. 1999 a napadá všechny odrůdy. Je ještě málo prozkoumané a často se zaměňuje s Esca. Až doposud se předpokládalo, že tato houba napadá révu ránami po řezu. Vzorky napadené révy, analyzovaného v ITV Nîmes dokazují, že kontaminace nastává ranami po letních pracích. Teď je třeba zjistit, jaké jsou klimatické faktory napomáhající kontaminaci a za jakých podmínek může ošetření proti perenospoře a oidiu účinkovat také proti růstu této houby. 2 400 ha v Champagni poničeno kroupami V noci z úterý 4. na středu 5. července 2006 zasáhla prudká bouře s krupobitím 35 obcí v okruhu asi 50 km západně od Remeše a Epernay, až k údolí Marny. Podle prvních odhadů profesního výboru vín ze Champagne bylo poškozeno 2 400 ha, t. j. 7,5 % celkové rozlohy šampaňských vinic. Tento poměrně výjimečný klimatický jev způsobil nerovnoměrně rozložené škody, na některých parcelách zničil 100 % úrody. V průměru však první hlášení o škodě odhadují, že průměrná ztráta na úrodě je asi 25 % ze zasažených 2 400 ha. V některých obcích, např. v Oeuilly, zaznamenali během několika hodin 99 mm srážek, což je téměř dvojnásobek celoměsíčních srážek, zaznamenaných obvykle za celý červenec. Po krupobití spadly na terén nasáklý vodou ve středu 5. a čtvrtek 6. července prudké deště a způsobily i přes usilovné zatravňování vinic v posledních letech značné škody naplavením bahna, štěrku a réví do vesnic a do vodních koryt pod svahy. Protože ve vinicích už byla přítomná ohniska plísně révové a padlí, díky suchu na konci června a na začátku července, vinaři se obávali, že silné srážky spojené s vysokými teplotami způsobí explozi těchto nemocí. Tím spíš, že mnoho parcel je nepřístupných pro pěší, takže se často muselo pro aplikaci ošetření sáhnout k vrtulníkům.

(3/2007)

101

Letošní počasí, globální klima a přírodní katastrofy Prof. Ing. Lubomír Nátr, DrSc., Katedra fyziologie rostlin PřF UK Praha

Tato rigorózní charakteristika nepochybně velmi dobře odpovídá našim vlastním zkušenostem s hodnocením počasí: každodenně se přesvědčujeme, že je nevypočitatelné, na nepříliš vzdálených místech odlišné, každoročně jiné apod. Naproti tomu podnebí neboli klima podle téhož Meteorologického slovníku je „dlouhodobý charakteristický režim počasí. … Podnebí dané oblasti se vyznačuje určitou stálostí, která spočívá v tom, že statistické charakteristiky souboru klimatických prvků vypočítané za různá delší časová období (desítky let) se poměrně málo liší“. Ráz podnebí je charakteristický pro větší územní celky, takže se rozlišuje například podnebí arktické, aridní, oceánické, kontinentální atd. Jestliže tedy je podnebí daných geografických oblastí relativně stálé, tak stejně tak musíme předpokládat určitou stálost i globálního klimatu charakterizujícího podnebí celé naší planety. Uvedená stálost je ovšem relativní, protože v delších geologických obdobích se klima v dějinách Země mnohokrát měnilo. Připomeňme alespoň střídání dob ledových se zaledněním postihujícím nemalou část Evropy a dob meziledových, z nichž jedno takové období právě prožíváme. Dovedeme tedy pochopit, že i nepochopitelné a neobvyklé výkyvy počasí se mohou v průběhu desítek let zprůměrovat tak, že ono dlouhodobé podnebí zůstává beze změny. A naopak: pozvolný posun klimatu se na místním průběhu počasí nemusí poměrně dlouho vůbec projevit. Nezapomeňme, že změny klimatu souvisejí s časem, jehož délka odpovídá spíše geologickému vývoji planety, tedy například desetitisíce a miliony let. Naproti tomu výkyvy počasí pociťujeme každodenně a hodnotíme během svého krátkého života, jehož doba trvání je z pohledu vývoje planety naprosto zanedbatelná. Kromě toho si dospělý člověk většinou jen mlhavě a často naprosto mylně

srovnává dnešní či letošní „prožitek“ svého počasí s tím, jaké bylo nejen v době jeho mládí ale dokonce i vloni.

hu člověka. Proč tedy onen matoucí pojem „přírodní katastrofy“? Jenže lidstvo si zvyklo posuzovat i přírodu a její projevy jen z pohledu člověka. A katastroPřírodní katastrofy? fy, které lidstvo na tolika místech v přírodě naVšichni máme pořád ještě v živé paměti přípáchalo, dále páchá a nepochybně v tom bude rodní katastrofy posledních let. U nás povodně pokračovat, bere v úvahu jen občas při převážna Moravě v roce 1997 nebo pak hlavně v Čeně vědeckých hodnoceních změn na planetě. chách v roce 2002. Mimořádná vedra u nás i ve Ale nejen to. Přírodní jevy nevyhovující nastřední Evropě v létě roku 2003. Ale také ze zášemu aktuálnímu životnímu stylu prostě moří: ničivý hurikán Katrina ve Spojených stáhodnotíme jako přírodní katastrofy. tech v srpnu roku 2005 nebo tsunami v roce Ale ani při hodnocení nepříznivých zása2004. A při listování novinami a časopisy byhů do našeho života nejsme vůbec systematičchom našli další spoustu přírodních katastrof, tí. Rozhodně nejsem cynik, ale musím připokteré buď proběhly ve vzdálených a aktuálně menout naši lidskou neobvyklost: Smrtelný pád mediálně nezajímavých částech světa nebo relaznámého horolezce nebo tragická dopravní netivně menšího rozsahu u nás i ve světě. Ale byly, hoda v naší vesnici nás silně dojímá. Ale roční jsou a budou to skutečně přírodní katastrodesetitisíce obětí dopravních nehod na Zemi befy? Domnívám se, že jsme zde přijali pohled na reme na vědomí jako jakousi daň tomuto způtuto planetu, který zcela absolutizuje nadřazesobu přepravy. Pád letadla se stem cestujících né a výjimečné postavení člověka. A „chování“ plní články novin dojemným a často bezohlednebo jevy v přírodě hodnotíme jen podle toho, ným líčením. Tisíce dětí umírajících hladem jestli z nich má člověk okamžitý prospěch nebo „tam kdesi v Africe“ nám nebrání pořádat souspíše škodu. Vždyť si připomeňme, že všechboje s rajčaty nebo nesmyslné soutěže v pojídány výše připomenuté katastrofy pro příroní knedlíků nebo párků. Opakovaně připomídu žádnou katastrofu neznamenají. Záplanám, že ani mně není lhostejné, jestli kdokoliv vy nebo sucha, výbuchy sopek nebo požáry leszemře při dopravní nehodě nebo rukou zločinních porostů – to vše k přírodě patřilo. Takové ce. Ale onu lidskou či spíše člověčí nedůslednost jevy sice krátkodobě skutečně naruší aktuální neumím lépe doložit. stav přírody v dané lokalitě, Vím, že tento poslední ale na druhé straně umožňuodstavec už patří do oblas!!! AKČNÍ NABÍDKA !!! jí velmi rychlou obnovu. Tato ti, kterou by kvalifikovaněobnova je dlouhodobě příroji vysvětlili sociologové. Ale dě dokonce prospěšná, protomně teď nejde o vysvětleže například lesní požár do té ní. Jen tyto skutečnosti při25 kg balení míry změní prosvětlení danépomínám proto, abychom si 1 kg = 50 Kč bez DPH občas připomněli, že téměř ho stanoviště, že umožní růst druhů rostlin, jejichž semena všechny takzvané přírodmnožstevní slevy v půdě by při dlouhodobé abní katastrofy nejsou katasenci požárů doslova zmizela strofami přírody, ale škoa s nimi i příslušný druh rostdami, které momentálVinařský dvůr Valtice, lin. Sám si vlastně ani nedoně utrpěl člověk jako náMalá Strana 198, vedu uvědomit, které přírodsledek nepochopení své Marouš Zdeněk, ní jevy bychom byli schopni, sounáležitosti s přírodou. tel. 606 606 077 pokud vůbec, charakterizoJe nás na Zemi už více než mailto: vat jako přírodní katastrofy – 6 a půl miliardy. Kdybyvinarskydvur@valtice.cz pokud bychom nebrali v úvachom tady nebyli, přírod-

KUMULUS WG

102

(3/2007)

ní katastrofy v tom výše uvedeném smyslu by prostě neexistovaly. Co je příčinou změn klimatu? A tak se dostávám k tématu naznačenému v nadpise: je letošní „nepochopitelná“ zima důsledkem tolik zmiňovaných změn globálního klimatu? A může za tyto změny lidstvo samo? Odpověď na tuto poslední otázku má tři možnosti: 1. Lidstvo svými aktivitami umocněnými svou početností vyvolává takové změny globálního klimatu, jejichž projevem je zvyšování teploty. Je to především spalování fosilních paliv, čímž se do atmosféry dostává velké množství oxidu uhličitého zvyšujícího jeho celkovou koncentraci naprosto nebývalou měrou. Zároveň se zvyšují koncentrace i dalších skleníkových plynů, zejména metanu (CH4), oxidu dusného (N2O) i freonů a dochází k zesílení skleníkového efektu na naší planetě (podrobněji v dalším příspěvku). 2. Pozorované zvyšování teploty je přirozeným jevem jejího kolísání, na němž se činnost lidstva nikterak neprojevuje. Zatím neumíme spolehlivě vysvětlit ani příčiny nástupu a následného ústupu relativně nedávných dob ledových a meziledových. I z dřívějších období dějin Země jsou známy velké změny klimatu, aniž bychom dovedli rozpoznat jejich důvody. Proto musíme vzít v úvahu, že i v současné době k takovým změnám dochází, a to nezávisle na lidských aktivitách. 3. Zvyšování teploty je projevem změn nezávislých na činnosti člověka, ale je (a) zesilováno nebo (b) snižováno lidstvem. Není totiž vyloučeno, že přírodní kolísání teploty vede v současnosti k jejímu poklesu, ale lidské aktivity charakterizované v prvním bodu tyto změny zvrátily. To by znamenalo, že ve skutečnosti jsou důsledky naší činnosti mnohem větší, než se zatím domníváme. Ale zatím nelze vyloučit ani opak: aktivity lidstva jen mírně přispívají ke zvyšování teploty, jejíž výsledná hodnota se tak sčítá s přirozeným účinkem. Schematické znázornění těchto tří alternativ je naznačeno na obr. 1. Jsem přesvědčen, že čtenáři Vinařského obzoru jsou natolik spjati s děním v přírodě, že je zajímají poznatky nabízející kvalifikovaný základ pro jejich samostatné posuzování. Často slyšíme otázky typu „Je toto sucho způsobeno změnami globálního klimatu?“, „Mají letošní zvláštní zimu na svědomí skleníkové plyny vypouštěné lidmi do atmosféry?“, „Je rozvoj alternativních zdrojů energie to hlavní, co můžeme udělat proti hrozbě změn klimatu?“, „Jak se zvyšující koncentrace skleníkových plynů promítnou v růstu a produktivitě plodin a ovocných stromů i vinné révy?“ atp. V denním tisku můžeme najít jednoduché odpovědi na tyto otázky, které však vůbec jednoduché nejsou.

Ale považuji za mnohem důležitější, aby kažtýmy doslova těch nejpovolanějších odborníků dý z nás měl reálnou a pravdivou předstaněkolikrát vrátím. vu o (a) podstatě působení skleníkových plyZávěrem bych rád zdůraznil, možná trochu nů, (b) důsledcích zesílení skleníkového efekpřekvapivě, že nepovažuji za důležité to, ktetu na Zemi, (c) projevech změn globálního klirá z naznačených tří možností vztahujících se matu a (d) důsledcích zvyšování teploty a konk „odpovědnosti“ za změny klimatu je skutečcentrace oxidu uhličitého v atmosféře na rostlině pravdivá. Změna klimatu, ať už je nebo ny. Věda ještě zdaleka nezná odpovědi konečné není vyvolána lidstvem, je pouze jedním a vyčerpávající. Ale ví už dost na to, abychom si z důsledků našeho tak početného zastouony otázky mohli jeden každý z nás samostatpení na Zemi a naší tak účinné agresivity. ně a v kontextu s životními zkušenostmi i znaVýsledky našeho počínání jsou pro přírodu tak lostmi o vlastní krajině zodpovídat kvalifikovavšestranně a hluboce škodlivé, že ohrožují exisně a nedogmaticky. Pokusím se takové informatenci vyspělých lidských společností ještě dalšíce nabídnout. mi důsledky. Také tyto souvislosti se pokusím Zvyšování teploty během posledních v následujících příspěvcích popsat a předložit dvou století je obecně přijímáno jako skučtenářům k jejich vlastnímu posouzení. tečnost. Změny teploty dokládají nejen samotná měření, ale také tání ledovců nebo změny Literatura v chování mnoha živočichů i rostlin. Převážná Bednář, J. a kol.: Meteorologický slovník výčást vědců sledujících možné příčiny změn klikladový a terminologický. Academia a Minismatu projevující se zvyšováním teploty se doterstvo životního prostředí ČR. Praha. 1993. mnívá, že hnacím motorem jsou zde aktivity lidí. V tomto smyslu také velmi přesvědčivě působí nejnovější, čtvrtá zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC – Intergovernmental Panel on Climate Change), která byla počátkem února 2007 uveřejněna na konferenci v Paříži. Tento Mezivládní panel pro změnu klimatu byl ustaven Světovou meteorologickou organizací a Agenturou pro životní prostředí Organizace spojených národů v roce 1988. Jeho úkolem bylo soustavně hodnotit změny globálního klimatu a jejich příčiny, následky i možnou ochranu. Na činnosti IPCC se podílejí stovky vědců z celého světa. Jejich náplní však není experimentální nebo monitorovací činnost. Zabývají se zpracováním informací publikovaných ve vědeckých časopisech a zabývajících se doslova všemi možnými aspekty vývoje klimatu v současné době. Vědecké skupiny vyhodnocují získané informace a vypracovávají souhrnné zprávy. Právě 3. zpráva uveřejněná v roce 2001 patří k nejdůležitějším zdrojům souhrnných a kompetentních informacích o tom, co a proč se děje s naším klimatem. První část čtvrté, nejnověj- Obr. 1. – Schematické znázornění možných příčin zvyší zprávy byla uveřejněna na šování teploty charakterizující změny globálního klimakonferenci v Paříži 2. února tu. 1 – Změny vyvolává pouze lidstvo svými aktivitami. 2007. Podrobné informace o IPCC 2 – Změny vyvolává příroda bez vlivu lidstva. 3a – Na najdou zájemci na webové adrese zvyšování teploty se podílí lidstvo i příroda souhlasným směrem, tj. zvyšováním teploty. 3b – Zatímco působehttp://www.ipcc.ch/. V dalších příspěvcích se k in- ní přírody snižuje teplotu, tak účinky lidstva vedoucí ke formacím předkládaným velkými zvýšení teploty jsou podstatně větší, takže se prosadí.

(3/2007)

103

Odrůda měsíce – Ryzlink vlašský Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice Ampelografická charakteristika Vrchol mladého letorostu je žlutozelený, ochlupený. Mladé lístky jsou na okrajích velmi jemně načervenalé. List je středně velký, středně hluboce troj- až pětilaločnatý, s výrazně ostrými zoubky na okraji. Povrch čepele je hladký. Řapíkový výkrojek je otevřený, lyrovitý. Hrozen je středně velký, válcovitý. Je tvořen jedním hlavním vřetenem třapiny s typickým přívěskem malého hustého hroznu u základu třapiny. Uspořádání bobulí v hroznu je husté. Bobule je malá, kulatá, žlutozelená, na osluněné straně s tečkou. Slupka je tenká. Jednoleté dřevo je světlehnědé, čárkované. Pěstitelské vlastnosti Vzhledem k dlouhému vegetačnímu období vyžaduje dobré polohy, aby došlo k dostatečnému vyzrání hroznů. Vhodné jsou teplé svahovité polohy, dostatečně záhřevné. Rovněž dobrá intenzita slunečního záření je velmi významná pro kvalitní vyzrálost hroznů. Jedná se o velmi plastickou odrůdu z pohledu požadavků na půdní podmínky. Dobře se jí daří v písčitých, hlinitých, kamenitých a vápenatých půdách. Na chudších, zejména písčitých půdách je nutné zabezpečit dobrou výživu keřů. Je náchylná na nedostatek hořčíku. Ryzlink vlašský dozrává v průběhu měsíce října. Sklizeň je řízena především požadavky na technologickou kvalitu hroznů. Odolnost k zimním mrazům je dobrá. Ke snížení odolnosti může docházet, jestliže jsou keře přetěžovány odrůdou a dochází k nedokonalé vyzrálosti jednoletého dřeva. Odolnost k plísni

révy je střední. Odolnost k padlí révy je střední až nižší. Ochraně hroznů před padlím révy je třeba věnovat velkou pozornost, protože hrozny jsou citlivé na padlí, dokud nezačne zaměkání bobulí. Velmi husté hrozny bývají za vlhkého a deštivého podzimního počasí často napadeny šedou hnilobou. Ryzlink vlašský bývá napaden fyziologickým vadnutím třapiny. Bobule jsou rovněž citlivé na sluneční úpal. Doporučované zatížení pro produkci jakostních vín je 8–10 oček na m2. Pro produkci přívlastkových by bylo vhodné zvolit nižší zatížení 6–8 oček na m2. Zatížení keřů se reguluje výhradně zimním řezem. Neprovádí se regulace násady hroznů v době vegetace. Přístup k odlisťování zóny hroznů je třeba pečlivě zvážit. Na jedné straně je třeba tímto zásahem podpořit snížení obsahu kyselin v hroznech, na druhé straně však silně osluněné hrozny trpí výrazným zhnědnutím slupky a tvorbou těkavých fenolů, které negativně ovlivňují kvalitu vína. Základem je proto odstranění zálistků v zóně hroznů. Jestliže je po tomto zásahu keř dobře provzdušněný a k hroznům proniká sluneční záření, dále již neodlisťujeme. Jestliže je další odlistění třeba, odstraňujeme pouze jednotlivé listy, které přímo zastiňují hrozny, nikoliv v pásech několik listů. Nejvhodnější podnoží je Kober 5 BB, na všech půdách s obsahem aktivního vápníku do 15 %. Ve vápenatějších a vlhčích půdách se osvědčují podnože SO 4, Teleki 5 C a Kober 125 AA. Při plánování termínu sklizně sledujeme cukernatost a obsah kyselin v moštu. Zároveň velmi pozorně sledujeme vývoj aromatické zralosti bobulí. Kontroluje se nejen zbarvení slupky, ale i chuťové vlastnosti bobule. Jakmile slupky výrazně hnědnou, začínají se v chuti bobule objevovat připálené a hořké chuťové tóny. V počátku hnědnutí bobulí je vhodný termín pro sklizeň.

V opačném případě je kvalita hroznů silně negativně ovlivněna. Enologické vlastnosti Ryzlink vlašský se nejčastěji využívá k výrobě jakostních a kabinetních vín. Při technologii zpracování hroznů je třeba věnovat velkou pozornost odrůdovému aroma. Složení aromatických látek je u Ryzlinku vlašského podobné jako u Ryzlinku rýnského. Aromatické látky jsou však v bobulích obsaženy v podstatně nižším množství. Technologie výroby by proto měla směřovat cestou uvolnění maximálního množství aromatických látek a uchování v hotovém víně. Velmi vhodnou technologií pro lehčí jakostní a kabinetní vína se může zdát způsob výraznějšího odkalení moštů s následným chladným kvašením moštů (13–15 °C). Způsob výroby tohoto typu vína by měl být přísně reduktivní. Výsledný produkt je potom vhodné co nejdříve nalahvovat a uzavírat plastovým uzávěry, k uchování svěžího a aromatického stavu vína. Z Ryzlinku vlašského je možné vyrábět rovněž plná extraktivní vína. Zde je však třeba pozorně sledovat aromatickou kvalitu hroznů. Jestliže jsou slupky hroznů již silně nahnědlé, dojde ve víně k výskytu většího množství hořkých látek, které zastírají ovocné odrůdové aroma. Na našem trhu se můžeme setkat i s víny v pozdním sběru, případně ledovými víny vyrobenými z Ryzlinku vlašského. Využití odrůdy Ryzlink vlašský je určen především pro výrobu jakostních vín. Je však vhodnou odrůdou i pro výrobu ledových vín. Vzhledem k vyššímu obsahu kyselin se často používá rovněž do kupáží určených pro výrobu šumivých vín. Odrůda je vhodná rovněž jako součást cuvée. Fotky k článku jsou na str. 140 (IV. str. obálky)

Nebojte se integrované produkce! Nový systém dotací pro zemědělství bude pro vinaře znamenat možnost čerpat na 1 ha vinic v integrované produkci v letech 2007 až 2013 částku 507 EUR/ha a rok, to znamená asi 14 300 Kč/ha a rok. Pro organicky obhospodařované vinice je navržena částka ještě výrazně vyšší.

Paradoxně ale nastává situace, že se setkáváme s vinaři, kteří mají obavy tuto dotaci čerpat. Vinaři, kteří již dříve neměli zkušenost s integrovanou produkcí, mají z důvodu obav před kontrolami a případným následným vracením části či celé čerpané dotované částky strach z čerpání těchto podpor.

Především pro tyto, v integrované produkci dosud nehospodařící vinaře pořádá Svaz Integrované produkce hroznů a vína ve spolupráci se Svazem vinařů ČR ve dnech 5. a 6. dubna 2007 v prostorách Národního vinařského centra ve Valticích speciální dvoudenní seminář. Na tomto semináři budou účastníci seznámeni s tech-

104

(3/2007)

nologií integrované produkce, poradenstvím, systémem kontrol, agendou podávání žádostí a čerpání dotací a dalšími otázkami spojenými s integrovanou produkcí.

Detailní program a organizační informace naleznou zájemci na www.vino-ip.cz, kde je možno, stejně jako faxem na čísle 548 183 017, se k účasti na semináři přihlásit. V případě mimo-

řádného zájmu vinařů bychom seminář na přelomu dubna a května pro další zájemce opakovali. Ing. Milan Hluchý, Ph.D., předseda Svazu IP

Hrádek Lampelberg je symbolem společnosti EKO Hnízdo Znalci určitě vědí o proslulé unikátní vinici Šóbes ležící na prosluněných svazích nad Dyjí v Národním parku Podyjí, znají vinici Frédy v Horních Dunajovicích, Volné pole u Hostěradic, Weinperky u Miroslavi, U Auerova kříže v Boroticích, Starou vinici u Havraníků, Skalky u Strachotic na Kraví hoře a mnohé další. Mezi nejlepší viniční lokality ve znojemské vinařské podoblasti patří i vinice na Ovčím (Jehněčím) vrchu u Ječmeniště v západní části Jaroslavické pahorkatiny. Jenomže zatímco ostatní vinice byly volně přístupné a mohl je kdokoliv navštívit, vinice u Ječmeniště s výjimkou vojáků pohraniční stráže a zaměstnanců tehdejšího Státního statku nenavštívil téměř nikdo. Ležela totiž v takzvaném pohraničním pásmu v těsné blízkosti státních hranic s Rakouskem, kam byl před rokem 1989 přístup přísně zakázán a smělo se pouze na propustku. Vesnice Ječmeniště byla po roce 1948 vylidněná a zbouraná. V jednom z mála zachovalých objektů byla zřízena pohraniční rota a celá oblast byla přísně střeženým vojenským prostorem. Ječmeniště stejně jako mnohé obce v tehdejším pohraničním pásmu kromě jejich většinou nepočetných místních obyvatel málokdo znal. Byly doslova na konci světa – „socialistického“ – za nimi stála už jen železná opona z ostnatých drátů a „kapitalistický Západ“. Zajímavé jsou některé historické údaje z Vlastivědy moravské, Františka V. Peřinky z roku 1920: „Ječmeniště (německy Gerstenfeld) je samostatná katastrální a politická obec 3 hodiny od Znojma. Má jednotřídní školu přifařenou do Dyjákoviček. Pošta ve Chvalovicích. Rozloha obce k r. 1896 je 135 ha, sama obec měla 10 ha. Osada jest nového založení. Vznikla r. 1787 na pozemcích opuštěného dvora na panství zrušeného kláštera Luckého, při němž usedlo 24 colonist zed Strategic.“ Od roku 1834 se postupně zvyšoval nejen počet domů, ale i obyvatel, takže v roce 1900 už zde žilo 262 lidí. Mnohé by to svádělo považovat původ jména Ječmeniště za pouhý překlad německého Gerstenfeld (Gerste – německy ječ-

men). Ale kupodivu tomu tak není. Ječmeniště nedostalo jméno podle této obilniny, ale podle inženýra jménem von Gersten, který v těchto místech po zrušení Louckého kláštera vyměřoval a dělil pozemky. Ve vesnici byla od roku 1886 místní škola a například v roce 1901 do ní chodilo 43 dětí. Smutný a pro obyvatele nepochybně tragický osud potkal Ječmeniště po odsunu Němců hned po válce a vzniku železné opony, na jejichž hranicích obec ležela. Stejně jako mnoho dalších po celé délce hraničního pásma s Rakouskem či Německem byla ves Ječmeniště odsouzena k zániku… „Ječmeniště je pověstno znamenitým vínem, které se rodí v trati Lampelberku. V čas vinobraní sjíždějí se tam vinaři a obchodníci s vínem ve velikém počtu a platí víno dobře,“ psal pan Peřinka téměř před sto lety. Pro milovníky dobrého vína zůstává Ječmeniště stále pojmem a návštěva tohoto zapomenutého koutu je pro turisty a cyklisty určitě překvapením. Bývalé vojenské asfaltové silničky, využívané hlavně cykloturisty, prochází zvlněnými pahorky s vinicemi, které ústí k hrádku Lampelbergu. Některé z vinohradů zde v roce

1861 zakládal inspektor L. Queiss pro majitele zámku v Jaroslavicích. Vinice jsou na svazích výškově členitého terénu. Je to oblast přiléhající k osadě Hnízdo na druhé straně sníženiny vytvořené jižně od vinařské obce Vrbovce potokem Danížem a Haťským potokem. Malý hrádek Lampelberg (užívá se také český přepis Lampelberk) stojí na nejvyšším kopci s překrásným výhledem z kamenné terasy na okolní zvlněnou krajinu plnou vinohradů na naší i rakouské straně. Byl zbudován v roce 1860 a právě z tohoto místa je nejlepší výhled do krajiny i na mohutné nově vybudované terasy s vinicemi. Nachází se zde kulatá věž, pod níž byla obytná místnost a maštal pro koně. Dnes je tam útulná miniaturní vinárnička s možností ochutnání vína o víkendech v letních měsících, místní produkce z okolních vinohradů. Právě tato kamenná věž se stala symbolem společnosti EKO Hnízdo a od letošního roku i na nových etiketách francouzského střihu. Ochutnali jsme vynikající Pálavu, Rulandské bílé a klasický Rýnský ryzlink 2003 oceněný stříbrnou medailí v Bruselu v roce 2005, o dalším oceněném na XVII. Znojemském koštu 2006 zlatou medailí Rulandském modrém vý-

Malý hrádek Lampelberg stojící na kamenné terase uprostřed vinic

(3/2007)

běru z hroznů stejného ročníku ani nemluvě. Koupili jsme si pár lahviček do vinotéky. Prostě se jim tu daří a vína udělat umí, i když je EKO Hnízdo vyrábí teprve několik let, jak nám řekl majitel vinař František Popp na jedné z prezentací svých vín ve Znojemském vinném sklepě. Na stěně věže je přes 140 let stará kamenná deska s vytesaným německy psaným veršem, který v překladu opěvuje, jak jinak – místní víno: Lampelberské víno – to má úroveň. Jako rytíř silné – něžné zároveň. S ním je mi zde vždycky příjemně a mile, poddávám se něžně a podléhám síle. Ať dál na Lampelberg zlaté slunce svítí, lampelberské pijem a budem píti! Slunce se opírá do malého hlubokého údolí, jakési kapsy ohraničené několika terasami nad sebou, a vytváří tu příznivé mikroklima. Meze jsou provrtané otvory, z některých vylétají ptáci. Nad hlavami nám přelétává hejno pestrých ptáků. No jistě, jsou to vzácné vlhy pestré, které právě vyvádějí desítky mláďat. Na mezích jsou vysoké trsy pelyňku, kvetou chráněné suchomilné rostliny, přelétává plno motýlů a dalšího hmyzu. Je tu ticho, přerušované pouze křičícími vlhami a cvrčky. Nejenom milovníci vín si tu přijdou na své! Opravdu krásná a pohodová krajina. Tak na zdraví! Z geologického hlediska tvoří podloží dnešních vinic prachovité písky až prachy s polohami vápnitých pískovců. Oblast se sníženinami podél Daníže, Haťského a Vrboveckého poto-

Vlevo Ing. Linhart představuje ve Znojemském vinném sklepu pana Poppa a jeho vína

105

Terasovité vinice pod hrádkem jsou domovem vlhy pestré ka je budovaná výhradně sedimentárními formacemi karpatské předhlubně. V nejnižší části jsou břidličnaté šedé vápnité jíly. V areálu terasové vinice pod Ovčím vrchem se nachází pěkné ukázky nejmladší částí profilu s jílovitými závalky odtrženými kdysi z nedalekého pobřeží. Z okolí pochází i nálezy zkamenělin (otisk ježovky, schránky měkkýšů, otisky rostlin a úlomek prokřemenělého dřeva). Z vápnitých jílů jsou známy nálezy nepravidelných i kulovitých pískovcových a také železitých konkrecí. Dnešním majitelem jedněch z nejlepších viničních lokalit na Moravě se po privatizaci části Státního statku Znojmo stala v roce 1993 firma EKO Hnízdo, s. r. o. V současné době obhospodařuje 146 ha vinic. Veškeré vinice jsou zařazeny v integrované produkci a jsou podřízeny biologické ochraně před kadeřavostí, sviluškami, plstnatostí, obaleči a plísní šedou, a proto je vyloučena jakákoliv chemická ochrana. Ve vinicích se pěstuje 20 odrůd révy vinné, z nichž největší zastoupení ještě z dřívějších let mají Müller-Thurgau, Veltlínské zelené, Neuburské, Muškát Moravský, Pálava, Rulandské modré. Před vstupem do EU osázeli nové plochy Sau-

vignonem, Tramínem, Rulandským bílým a šedým a tyto odrůdy zde překvapivě dosahují mimořádné cukernatosti. Nově vybudovaný sklep ve vinné uličce ve Chvalovicích má kapacitu 100 000 litrů. Od roku 2001 se zaměřují převážně na výrobu přívlastkových vín a dobře udělali, protože získávají četná ocenění na našich i zahraničních soutěžích a výstavách. A když náležitě uspokojený cykloturista, lehce posilněný vínem, překrásnými výhledy a prostředím, ale přesto ještě mocný jízdy na kole, sjede nebo raději pěšky s kolem sejde z Lampelbergu kousek dolů do údolí k bývalé budově pohraniční roty, ocitne se v areálu jelení farmy. Zde si může vyfotografovat jelení stádo, občerstvit se v restauraci a dát si třeba jelení guláš či jiné speciality. Od května 2004 tu je totiž otevřen penzion se stylovou vinárnou s víny produkce Znovínu, který také vykupuje hrozny od EKO Hnízda, okolních vinohradů EKO Hnízda či z nedalekého Vrbovce. Dál už se jet nemusí, můžete pokračovat v ochutnávání a potom šup do rozestlané postele v prvním poschodí moderně vybaveného penzionu. Jaroslav Hladík

Mapa vinaﬁsk˘ch oblastí âeské republiky

• standardní rozmûr 960 x 660 mm • schematická mapa vinafisk˘ch oblastí a po- od 75,(vã. 5% DPH) doblastí podle nového vinafiského zákona 321/2004 Sb. a podrobná mapa jednotliv˘ch vinafisk˘ch podoblastí • uvedení ploch vinic s rozdûlením dle kategoriza- Pfii vût‰ím odbûru ce vinic • vyznaãeny jsou velikosti vinafisk˘ch obcí dle plochy, katastrální hranice je moÏnost slev! vinafisk˘ch obcí a vinafiské cyklotrasy • na rubové stranû je popis vinafisk˘ch podoblastí, seznam v‰ech viniãních tratí âR a adresáfi vinafisk˘ch institucí. Mapa bude k dispozici téÏ v laminované verzi k zavû‰ení na zeì a nebo neskládané v roli. Termín distribuce a ceny budou aktuálnû sdûleny ve VO. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

106

(3/2007)

Dopad selektovaných prírodných vínnych kvasiniek na štýl a predajnosť vína na trhu

Účastníkmi diskusie boli o. i. známi manažeri z oblasti Bordeaux, Austrálie (Penfolds Wines), JAR, Argentíny, USA, SRN, väčšinou renomovaní odborníci vinárskeho sveta. Diskusia nastolila v šiestich okruhoch aktuálne témy modernej vinárskej mikrobiológie a technológie. ako „Môžu byť selektované autochtónne vínne kvasinky kľúčom kvality vína?“, „Ohrozujú selektované ASVK uniformovanosť vína?“ atď. Štýl vína a vínne kvasinky Účastníci diskusie sa zhodli v názore, že selektované suché vínne kvasinky ASVK používajú nielen na zabezpečenie rýchleho fermentačného štartu, ale aj na dosiahnutie bezproblémového dokvasenia mladého vína a docielenie požadovaného štýlu vína. Gravès (Francúzsko) vystihol termín „štýl“ pri výrobe červených vín v Bordeaux. Používajú rôzne odrody vína, aby dosiahli požadovaný „štýl“ a „typ“, ktoré požaduje trh vína. Podobný účinok ako zmes odrôd vína majú často aj „zmiešané kultúry“ kmeňov kvasiniek pri nakvášaní rmutu a fermentácii muštu. V bordeaxskej oblasti je bežnou rutinou sceľovanie tankových a sudových červených vín na docielenie konzistentných vín solídnej akosti. Aplikáciou zmesi selektovaných ASVK bývajú výsledky prakticky tie isté. Coupez (Francúzsko) potvrdil, že vínne kvasinky sú nástrojom pre novú výrobu superakostných vín. Ferreira (JAR) má dobré skúsenosti so selektovanými prírodnými kmeňmi kvasiniek pri dodržiavaní štýlu juhoafrických vín. Môžu selektované kvasinky prispieť „terroiru“? Harrop (Veľká Británia) uviedol mnoho aspektov pre typickosť vína – kvasinky každopádne považujú za významné pre expresiu „terroir“. Henschke (Austrália) potvrdil význam selektovaných kvasiniek ako „transformátorov“ prekurzorov na aromatické zlúčeniny vína. Vždy záleží len na ich špecifite. Vínne kvasinky pozitívne vplývajú na expresiu farby červených vín. Delteil (Francúzsko) uviedol, že „terroir“ je široký koncept, ktorý vzťahujú vždy nielen na pôdu a podnebie. Keďže „terroir“ nie je vždy priaznivý na jeho rešpektovanie, často ho môžu účinne nahradiť správne volené ASVK. Gravès (Francúzsko) pripomenul manoproteíny a po-

lysacharidy a ich interakcie s taninmi a zlúčeninami aróm. Vlastnosti manoproteínov závisia od kmeňa kvasiniek, ktoré môžu ovplyvniť štruktúru a stabilitu, sýtu farbu a arómu vína. Môže správny manažment fermentácie zvýšiť kvalitu vína? Mengler (SRN) sa nazdáva, že pre výrobu kvalitných vín, ktoré sa majú na trhu aj dobre predávať, aby si získali trvalých konzumentov; treba mať na pamäti vždy jasný cieľ: vo Francku majú tzv. „pyramídu“, na spodnej strane ktorej sú stolové vína, ktoré majú ovocný charakter, sú svieže s 11,5–12 % alkoholu. Prezentujú sa ako ľahké konzumné vína. Pri fermentácii používajú dostupné ASVK. V strede „pyramídy“ sú vína, ktoré majú dlhšiu životnosť do troch rokov. Na alkoholovú fermentáciu používajú kvasinky z určitého regiónu, ktorý má doplniť štýl vína. Na vrchole „pyramídy“ sú vína určené na vyzrievanie tak, aby sa v chuti odrážala pôda, údolie, „terroir“. Sú to extraktívne vína s koncentrovanou chuťou. Miller (USA) má 16 rôznych selektovaných ASVK pri výrobe prémiových vín v kalifornských vinárskych závodoch. Ferreira (JAR) uviedol, že aká dôležitosť sa kladie na podnebie v JAR, Austrálii a Kalifornii. Vína z týchto zón majú zvyčajne vyšší obsah alkoholu. Na dokvasenie preto používajú zväčša vysokovýkonné kmene kvasiniek, ktoré dokážu odkvasiť aj posledné rezíduá sacharidov. Deiure (Taliansko) zdôraznila, že víno sa musí prispôsobiť konzumentovi vo farbe i chuti, čo by malo byť jediným objektívnym cieľom. McPhearson (JAR) pripomenul, že nové predpisy a zákony o povinnom uvádzaní obsahu oxidu siričitého, biogénnych amínov, ochratoxínu A na etikete, vzbudzuje v niektorých krajinách obavy, nielen výrobcov, ale aj i konzumentov. Nebolo by žiadúce selektovať kmene kvasiniek, ktoré by prispievali zníženiu koncentrácie týchto látok vo víne? Sú selektované vínne kvasinky menej romantické ako spontánne kvasenie? Van Cateran (Holandsko) vrele odporúča selektované kultúry kvasiniek ASVK pred spontánnou fermentáciou o. i. pri prevencii pomalého alebo predčasne zastaveného alkoholového kvasenia. Henschke (Austrália) nechápe, pre-

čo sú ešte mnohí vinári zástancami spontánnej fermentácie muštu. Veď „divé“ kvasinky často v prírode nikdy sa ani nedotkli hrozna. Niektorí vinári tvrdia, že spontánna fermentácia prináša vína s lepším pocitom v ústach (mouthfeel), čo je však ilúzia odhliadnúc od rizika s tým spojeným. Espeillac (Lallemand, Kanada) upozorňuje, že selektované kvasinky sú v podstate najlepšie izolované spontánne kmene z cuvée! Väčšina diskutujúcich sa pripojila k tejto myšlienke a skutočnosti. Vo Francúzsku študovali prínos spontánnej mikroflóry fermentácie s následným kvasením selektovanou kultúrou. Veľmi záleží na čase inokulácie čistou kultúrou kvasiniek (ASVK): rovnováha sa dostavuje už za 48–72 h, pričom výsledky potvrdzujú, že spočiatku by spontánna mikroflóra niesla do muštu a vína istú živnosť, ktorú však vždy treba nahradiť ASVK, čo potvrdil aj Delteil (Francúzsko). Existuje potreba užívať geneticky pozmenených kvasiniek? V otázke geneticky pozmenených organizmov sa rozvinula neobyčajne čulá diskusia, v ktorej takmer prevládal negatívny postoj, najmä preto, načo rozšíriť plejádu umele vytvorených kvasiniek, keď máme dostatočný repertoár ASVK vo svete. Bauer (JAR) obhajoval aplikáciu GMO kvasiniek tvrdením, že mnohí výrobcovia vína sú viac – menej konzervatívni k novým poznatkom vedy a výskumu. Gravès (Francúzsko) chápe odpor nielen profesionálov, ale aj spotrebiteľov voči všetkým zásahom: víno je tým najprirodzenejším produktom, ktorý nám príroda poskytuje. Nevidia dôvod, prečo zavádzať umele vytvárané mikroorganizmy keď máme k dispozícii takú širokú škálu dostupných selektovaných kvasiniek. Steep (Velká Británia) uviedol, že hoci sú ľudia otvorení pre nové technológie, verejnosť je však zjavne proti GMO vo vinárstve, keď víno má imidž prírody a čistoty. Nevidia preto dôvody na používanie kvasiniek GMO. Henschke (Austrália) vidí riešenie v tom, že vo vinárstve možno azda využívať aj prirodzené nesacharomycétové kvasinkové organizmy na začiatku alkoholovej fermentácie, aby do muštu vniesli istú paletu aromatických látok; keďže tieto kvasinky nie sú schopné kvasenie aj ukončiť, treba využívať možnosť sekvenčnej inokulácie

(3/2007)

pomocou Saccharomyces cerevisiae, prípadne S. uvarum či S. bayanus, ktoré zabezpečia riadne dokvasenie mladého vína. Zavádzanie kvasiniek GMO v súčasnosti neprispieva vinárstvu a preto sa neodporúča. Napriek tomu boli v Kalifornii pokusy o aplikáciu kvasiniek GMO, väčšina vinárskych podnikov ich však nepoužíva. Henschke (Austrália) ukončil túto diskusiu vtipne: ak by kvasinky GMO prispeli k zvýšeniu produkcie napríklad resveratrolu, ktorý predlžuje život človeka, pristúpili by sme asi inak k tomuto problému. Podielajú sa producenti vína na tajomstve ich výrobkov? V širokej diskusii väčšina účastníkov uviedla, že používajú širšiu paletu kmeňov selektovaných vínnych kvasiniek. Napríklad najväčšia firma Austrálie Penfolds používa 6 až 7 rôznych kmeňov ASVK na výrobu bielych a 2 až 3 kmene na výrobu červených vín. Bell (USA) v štáte New York používa až 10 rôznych kmeňov kvasiniek na výrobu Bur-

gundského modrého v tankoch; vína sceľuje podľa požiadaviek konzumentov. Sýtosť farby a plnosť vína sú najčastejšie požadované. Ferreira (JAR) je pri výbere kvasiniek obozretný. Maximálne chce výjsť v ústrety požiadavkám trhu vína, najmä v exporte. Coupez (Francúzsko) pripomenul, že používa najviac 4 až 5 kmeňov podľa požadovaných profilov a štýlu vín v závislosti od trhu vína. Madrazo (Španielsko, La Rioja) má k dispozícii päť rôznych kmeňov kvasiniek z oblasti Rioja. V niekoľkých tankoch praktizuje spontánnu fermentáciu na sceľovanie červených vín. Casodamón (Argentína) sa riadi nielen ročníkom pri výbere ASVK, ale aj podľa požiadaviek trhu a v exporte. Väčšina diskutujúcich k tejto téme podčiarkla, že sú k vinárskej verejnosti otvorení a že nie je ani čo zatajovať. Umenie, tradícia a veda Moderátor Joe Wadsack konštatoval na záver diskusie, že hoci mnohé oblasti sú spoje-

107

né skôr s tradíciou výroby vína, iné sú otvorenejšie k výsledkom výskumu a plne podporujú aplikáciu ASVK pri fermentácii muštu; tradíciou sú však nerozlučne späté, čo vidí v tisícročnej histórii výroby vína. Bez toho, že by nadŕžal niektorej strane, najväčší konsenzus zaznamenal geneticky pozmenených kvasinkách, ktoré takmer nik nepodporil. Používanie selektovaných ASVK namiesto spontánnej fermentácie potvrdili skoro všetci účastníci diskusie, pričom sa zhodli v tom, že si v súčasnosti fermentáciu bez nich ani predstaviť nemôžu. ASVK zabezpečujú o. i. trvalú stabilitu odhliadnúc od istoty rýchleho fermentačného štartu a úplného dokvasenia mladého vína, čo potvrdzujú aj najväčší producenti vína na celom svete. Literatúra Les Entretiens Scientifiques Lallemand – Round Table Discussion, La Rioja, April 2005, s. 67–70 Erich Minárik

Prevence rizika škod kvasinek Brettanomyces Z analytického hlediska se změny projevují přítomností dvou sloučenin: etyl-4-fenolu (E4P) a etyl-4-guajakolu (E4G). Hranice vnímání (koncentrace, která mění aroma vína) je 426 μg/l pro směs E4P:E4G 10:1. Při stále větší konkurenci na trhu, vyhledávajícím vína autentická a ovocnatá, je fenolický charakter jako příznak mikrobiálních změn nežádoucí. Mikrobiologický původ etylfenolů byl jasně identifikován: kvasinky patřící ke druhu Brettanomyces bruxellensis jsou vybaveny enzymatickým aparátem, který jim umožňuje vytvářet velká množství E4P a E4G z fenolových kyselin, přirozeně přítomných v hroznu (Chatonnet, 1992). Studie po představení nejnovějších poznatků, týkajících se vývoje kvasinek Brettanomyces, pro-

bírá čtyři případy kontaminace, ke kterým došlo v různých stadiích výrobního procesu, a navrhuje různé strategie prevence, kombinující analytické sledování s racionálním procesem výroby vína. Kvasinky Brettanomyces jsou součástí přirozené mikroflóry hroznu, vinaři se tedy musí naučit řešit neustálou přítomnost této mikrobiální populace v celém výrobním procesu. Změny v předfermentačním stadiu a počas alkoholického kvašení jsou vzácné. V případě obtížného kvašení, alkoholického nebo jablečno-mléčného je riziko rozmnožení Brettanomyces velké. Nejlepším způsobem prevence v tomto stadiu je tedy dokonalé zvládnutí v kvasném stadiu: ekologickou niku by měly obývat mikroorganismy, které se zúčastňují tohoto proce-

Francie: Enologové uvažují o budoucnosti své profese 46. kongres enologů, který se letos konal od 31. května do 3. června v Savojsku, vyzval k reflexi o budoucnosti této profese. „Naše profese se nyní nachází na historické križovatce v období globalizace vína“, tvrdí Thierry Gasco, prezident Svazu francouzských enologů. „Z jedné strany proto, že stále více našich zkušených enologů, doprovázených mladými absolventy, je zlákáno vinicemi v zahraničí, a z druhé strany proto, že naše počínání musí zvýšit hodnotu základu a principu výkonu naší profese směrem ke zlepšení dobrého jména a harmonizace diplomů, které opravňují k výkonu funkce enologa“. Svaz francouzských enologů čítá 1677 členů ze všech francouzských vinařských oblastí, z nichž 300 se zúčastnilo kongresu. (akm)

su. Každé jeho zpomalení by mělo vinaře varovat a vést k rychlému uplatnění vhodné strategie. V tomto smyslu současné analytické nástroje umožňují zvážit enologická opatření a předvídat nezvratnou kontaminaci. Po jablečno-mléčném kvašení obsahuje stabilizované víno slabé populace Brettanomyces, snadno zvládnutelné během procesu zrání vína. Vinař proto musí vynaložit všechno úsilí v dřívějších stadiích, aby zrání začalo s co nejmenší populací Brettanomyces. Ve fázi zrání kromě dokonalé hygieny a respektování elementárních enologických zásad pouze pravidelné analytické sledování pomůže zabránit přemnožení Brettanomyces. Podle Revue des Oenologues č. 121/2006, připravil PhDr. Antonín Konečný

Enologie: Aktivní uhlí používané ve vinařství je účinné proti ochratoxinu Aktivní uhlí používané ve vinařství, které Brusel schválil pro mošty a kvasící červená vína, mají dobrý účinek na snížení obsahu ochratoxinu (OTA). V r. 2005 prováděla Dominique Solanet pokusy na ITV v Nîmes s červeným vínem, získaným termovinifikací s uvýšeným obsahem OTA ku 3,2 µg/l. Přidání aktivního uhlí počas kvašení v dávkách 20 g/ /hl a 40 g/hl vedlo ke snížení hladiny OTA o 67 %, resp. 88 %. Snížení intenzity barvení, způsobené aktivním uhlím bylo o -9,6 % při dávce 20 g/hl a – 21 % při dávce 40 g/hl. Při tomto pokusu nebyl zaznamenán žádný vliv na organoleptickou kvalitu vín. Letos budou provedeny další pokusy, srovnávající účinek různých typů uhlí.

108

(3/2007)

Barevný potenciál vín z odrůd révy vinné pro červená vína Ing. Jan Stávek, Ing. Josef Balík, PhD., Bc. Daniel Šimonovič, Eva Tománková, Ústav posklizňové technologie zahradnických produktů, ZF v Lednici, MZLU v Brně

Parametry barvy vína U barvy červeného vína se v praxi hodnotí především její intenzita (jas) a odstín (sytost). K přesnějšímu popsání barevnosti a k vědeckým účelům je možné dále stanovovat barevné trichromatické charakteristiky označované jako L (luminance neboli světlost, zastoupení bílé – černé barvy), a (zastoupení červené – zelené barvy), b (zastoupení žluté – modré barvy) nebo také obsah antokyanů (sloučeniny zodpovědné za červenou barvu vín). Výše uvedené hodnoty jsou měřeny spektrofotometricky (tzn. na principu absorbance procházejícího světla roztokem-vínem). Další parametry barvy, například měření jednotlivých antokyanů nebo důkaz přídavku syntetických barviv, jsou otázkou vyšší analytiky, nákladných analýz, například pomocí metod HPLC (vysokoúčinná kapalinová chromatografie). Faktory ovlivňující barvu vína Charakter barvy vína ovlivňuje odrůda hroznů, jejich vyzrálost, zpracování (vinifikace) a následné školení a zrání hotového vína. Odrůda hroznů Modré odrůdy poskytují vína s různou barevnou intenzitou. Empiricky vzato, méně barevné jsou například Rulandské modré, Modrý

Portugal, naopak intenzivnější v barvě mohou být Svatovavřinecké, různé Cabernety nebo André. Nejvíce barviv obsahují tzv. barvířky Alibernet, Neronet, Rubinet aj. Vyzrálost hroznů Na modré hrozny působí sluneční záření pozitivně. Čím více slunečního svitu na vinici dopadá, tím více barviv pak hrozny obsahují. Při přezrávání hroznů dochází ovšem k úbytku barevných látek. Degradaci barvy způsobují také plísně a hniloby vyskytující se na hroznech. Zpracování hroznů Sloučeniny, které udávají barvu vína, se vyskytují ve slupkách bobulí. Při zpracování se hrozny drtí a vzniká směs slupek, dužniny a moštu – rmut. Čím déle dochází k vyluhování slupek v moštu po pomletí, k tzv. maceraci, tím více barevných látek se ze slupek do moštu uvolní. Při výrobě vín růžových je macerace omezena maximálně na několik hodin; v případě vín červených je prováděna několikadenní macerace podpořená již probíhajícím kvašením. Při maceraci, potažmo nakvášení, je také důležitým faktorem teplota. Při metodách termovinifikace postačuje, pokud je mošt v kontaktu se slupkami jen několik minut, například při teplotách až 60 °C. Odrůda RM MP Mer Ag Ari Fr CS Dom Sv Zw And CM Dorn Lau Ner Ali Rub Tab. 1

Polyfenoly (mg/l) 1271 1203 1272 1405 1187 1334 1524 1668 1541 1762 1781 1642 1616 1578 2970 2741 2800

Anthokyaniny (mg/l) 232 276 295 296 302 315 382 296 349 356 365 423 508 306 632 752 1448

Školení vína Během školení vína dochází k technologickým operacím, které do značné míry ovlivňují barevnost. Většina po maceraci prováděných kroků vede k částečnému odbarvení vína – snížení intenzity barvy. Jedná se zejména o síření, čiření nebo filtraci vína. Zrání vína Barva hotového vína se při zrání vyvíjí v závislosti na podmínkách, při kterých víno zraje. Důležitými faktory jsou přístup kyslíku, s tím související typ skladovací nádoby a teplota skladu. V dřevěných nádobách zraje víno rychleji, proto se i barva mění intenzivněji k nazrálejšímu mahagonovému odstínu. Čím menší dřevěný sud je použit, tím větší je povrch dřeva pro daný objem vína. Kyslík procházející přes póry dřeva působí na menší objem vína výrazněji, a změny jsou tak rychlejší. V nádobách neprodyšných (plast, sklo, ocel) zůstává barva červeného vína déle mladistvá – rubínová a víno zraje pomaleji. Při vyšší teplotě dochází k uvedeným reakcím rychleji. Experiment Pro porovnání barevných parametrů modrých odrůd byly odebrány vzorky červených vín

Intenzita

Odstín

4.74 4.92 6.74 6.77 7.83 7.93 8.49 8.89 9.16 10.51 11.81 11.86 15.39 20.12 25.34 26.04 31.58

0.746 0.748 0.675 0.673 0.569 0.611 0.664 0.606 0.664 0.579 0.592 0.621 0.645 0.505 0.647 0.582 0.590

30.05 27.77 21.57 20.17 18.9 15.4 15.88 15.76 12.75 8.97 4.45 3.66 1.51 2.91 0.25 0.88 0.43

64.54 63.2 60.39 61.48 61.51 53.68 58.05 58.13 52.56 50.84 36.03 33.89 19.29 37.4 3.3 14.96 7.68

37.44 33.5 35.38 32.57 32.11 25.68 27.2 27.07 21.78 15.44 7.57 6.31 2.61 4.99 0.43 1.49 0.74

(3/2007)

z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Oblekovicích – ÚKZÚZ (a to pouze odrůdy zapsané ve státní odrůdové knize pro výrobu révových vín). Z hlediska studia vlivu odrůdy na barevnost je důležité, že hrozny na výrobu těchto vín byly vypěstovány v jedné trati (Oblekovice, vinice Finsko) a vína z nich

Graf 1

Graf 2

byla vyrobena unifikovanou metodou (teplá cesta, záhřev na 60 °C). Je tak zamezeno vlivu lokality a technologie u jednotlivých odrůdových vín, což dovoluje porovnání barevného potenciálu odrůd. Ve vínech byly měřeny tyto parametry: celkový obsah antokyanů, polyfenolů, intenzita a odstín barvy a hodnoty L, a, b (bližší po-

109

pis viz výše). Tabulka 1 uvádí výsledky jednotlivých měření u vín ročníku 2005. Graf 1 znázorňuje zastoupení antokyanů u jednotlivých odrůd a jejich vliv na intenzitu a světlost barvy vín. Patrná je závislost intenzity barvy na obsahu antokyanů, s čímž souvisí i hodnoty luminance (L), které jsou při vyšším obsahu antokyanů ve víně logicky nižší, a víno je proto tmavší. Je zřejmé, že největší obsah antokyanů, tedy nejvyšší barevný potenciál, který se značně liší od ostatních odrůd (více než pětinásobně), obsahují odrůdy z řad barvířek. Do této skupiny patří odrůdy Alibernet, Neronet a Rubinet. Poslední odrůda (dříve pracovně a příznačně jejím autorem prof. Krausem nazvaná Tintet) vykazovala nejvyšší barevný potenciál jak v ročníku 2005, tak i v ročnících 2001 a 2006, což ukazuje graf 2 a 3. Nejméně barevné v tuzemsku pěstované se ukázaly odrůdy Rulandské modré, Modrý Portugal nebo Merlot. Všechny uvedené grafy poskytují zajímavé srovnání vlivu jednotlivých ročníků na barevnost odrůdových vín. Vína z velmi slabého a slunečně řekněme podprůměrného ročníku 2001 vykazují až třikrát méně barevných látek než vína z ročníku 2005. Mladý ročník 2006 je z hlediska obsahu barevných látek nejbohatší, což se vzhledem k vynikajícímu ročníku a doposud malému počtu školících operací dalo předpokládat. Závěr Barva u červených vín je stále důležitějším ukazatelem kvality vína. Výsledky studie prokazatelně potvrzují doposud obecně platné charakteristiky barevnosti jednotlivých odrůd. Je proto zřejmé, že odrůda révy vinné má zásadní vliv na barevnost růžových a červených vín. Je ovšem vhodné zaměřit pozornost také na použitou technologii, která může barevný potenciál dané odrůdy podpořit nebo naopak potřít. Významným faktorem je také kvalita ročníku, potažmo množství teplot nebo slunečního svitu v době tvorby barviv v hroznech. Se všemi uvedenými faktory, ovlivňujícími barevnost vín, musí správný technolog při výrobě vína počítat. Použitá literatura Stávek, J.: Příručka degustátora anebo jak přijít vínu na jméno STÁVEK, J.: Macerace slupek versus barevnost klaretů, růžových a červených vín, Vinařský obzor, 99, s. 178 STÁVEK, J., BALÍK, J., BEDNÁŘ, P., BARTÁK, P.: Reakce anthokyaninů – stabilizace a změny barvy vína, Vinařský obzor, 99, s. 550 Balík, J.: Vinařství – návody do laboratorních cvičení, skriptum, MZLU 2003 Brno Poděkování: Autoři děkují ÚKZÚZ v Oblekovicích za vynikající spolupráci a poskytnuté vzorky.

Graf 3

110

(3/2007)

Vliv podmínek uchovávání vín v láhvi na jejich zrání Senzorické a fyzikálně-chemické analýzy, provedené v rámci kontroly kvality v záruční době u mnoha uskladněných vín, ukázaly problémy s kvalitou, které mohou souviset s podmínkami uchovávání vín. Technický servis Inter Rhône provedl pokus s víny v láhvi, aby ukázal vliv podmínek uchovávání na rozvoj různých fyzikálně-chemických a senzorických parametrů. Problémy s uchováváním vín se málo vyskytují ve sklepech, naproti tomu jsou mnohem víc přítomny během přepravy láhví a jejich skladování v regálech obchodů. Tento poznatek umožnil vybrat podmínky skladování vhodné na testování v této studii. Tato studie potvrdila, že podmínky skladování vín mají různý vliv na jejich analytické a senzorické parametry. Bez ohledu na podmínky uchovávání a počáteční hodnoty byl zjištěn závažný pokles obsahu volného SO2. Skla-

dování vín ve vhodných podmínkách pokles pouze zpomalilo. U všech způsobů skladování silně poklesla koncentrace volných antokyanů. Tento pokles není doprovázen poklesem barevné intenzity, což vylučuje jejich degradaci i vysrážení. Antokyany reagují s jinými sloučeninami ve vínech a vytvářejí další molekuly. Celkový výsledek těchto reakcí se projevuje zesílením žlutého zbarvení vín, charakterizovaným zesílením žlutého odstínu. Tyto reakce jsou daleko menší při skladování vína v ideálních podmínkách. V případě rychlého komerčního oběhu vín mají podmínky skladování jen malý vliv na jejich hodnocení, i když některé z nich urychlují stárnutí vín. Naproti tomu v případě střední až dlouhé délky komerčního oběhu mohou mít podmínky skladování neblahý vliv na kvalitu vín.

Ideální podmínky (nízká a stálá teplota kolem 14 °C, pološero, láhev je uložena na ležato) vždy vedou k tomu, že vína jsou co nejméně zoxidovaná a nejlépe hodnocená, a to od hranice 18 měsíců skladování. Obsah volného SO2 má důležitou úlohu v hodnocení vín. Během skladování dochází k jeho značnému poklesu. Na základě tohto poznatku by měli vinaři přizpůsobit síření předpokládanému datu konzumace. Teplota hraje velmi důležitou úlohu při skladování vín z hlediska analytického i senzorického. Jen skladovací podmínky, při kterých panují ty nejlepší environmentální faktory (láhev uložená na ležato v pološeru, nízká a stálá teplota), vedou k nejlépe uskladněným vínům z pohledu analytického a nejvíce ceněným z hlediska senzorického. Podle Revue des Oenologues č. XX/2006, strana X, připravil PhDr. Antonín Konečný

Nejznámejšie kmene kvasiniek pre červené víno

Zameranie výskumu a praxe na kvasinky červených vín Niekoľko príkladov vhodných kmeňov kvasiniek pre červené víno (Miltenberger et al. 1997) je zhrnutých v tabuľke 1. Všetky uvedené kmene vínnych kvasiniek sa bežne používajú pri výrobe červených vín v Eu-

Štandartné analytické hodnoty Pri červených vínach existuje úzky vzťah medzi sýtymi charakteristikami farby a senzorickým hodnotením. Vysoká kvalita farby vedie

spravidla k zlepšenej senzorike červeného vína, vyššiemu obsahu antokyánov a k vyššiemu celkovému hodnoteniu vína. Takéto parametre vykazovali kvasinky Uvaferm BDX (Binder 1998), (Miltenberger et al. 1998).

Senzorika

Farba tanin

Vhodnosť pre odrodu vína

Tabuľka 1 – Porovnanie hodnotenie ASVK pre červené vína Intenzita fermentácie

rópe a v zámorí. Pre orientáciu vinárov sa uvádza názov kmeňa, docielená farba a tanin, senzorika, a vhodnosť pre odrodové červené víno. Kmeň Lalvin EC 118 je Saccharomyces bayanus, všetky ostatné Saccharomyces cerevisiae. Treba ešte poznamenať, že polyfenolové hodnoty červených vín testovaných kvasiniek ASVK boli pomerne blízke (1,55–1,73 g/L). V docielenej farbe a senzorike vín boli rozdiely už zjavnejšie. Najrýchlejší fermentačný štart vykazovali kvasinky Lalvin RC 212 a Oenoferm rouge, kým Lalvin E a Fermi rouge až po 40 hodinách; ostatné testované kmene vykazovali takmer rovnaký začiatok fermentácie a celý priebeh nakvášania a dokvasenia vína. Zníženie hladiny kyselín kvasinkami sa pohybovalo medzi 0,5 g/L (Fermi rouge) a 1,5 g/ /L (Siha 8). MLF trvala 19–20 dní. Kmene nemajú teda negatívny vplyv na priebeh a rýchlosť MLF.

Kmeň kvasiniek

Vinárski mikrobiológovia a enológovia sa preto snažia odporúčať najvhodnejšie kvasinky pre tú-ktorú výrobu červeného vína. Hlavný dôraz sa kladie na extrakciu farby a polyfenolov pri nakvasovaní rmutu, aby sa získal optimálny obsah farbiva a primeraný obsah taninu. Nemožno pritom zanedbať ani mikrobiologickú stránku ako je rýchlosť alkoholovej fermentácie a následnej malolaktickej fermentácie. Aj spolahlivý štart kvasiniek pri nakvášaní rmutu sa nemá zanedbať práve tak ako aj dokvasenie mladého vína do sucha. Zaiste dôležitá je aj otázka minimálnej produkcie orchavých kyselín, tolerancia kvasiniek voči alkoholu a docielenie celkovej harmónie mladého vína. K pozitívnemu výberu a ponuke patrí samozrejme aj senzorická stránka červeného vína, ktorej prispievajú vínne kvasinky.

Lalvin E

Sýtočervené vína Burgundské modré

Uvaferm BDX

+++ ++

Sýtočervené vína Portugalské modré

Siha 8

Burgundské modré Dornfelder

Fermi rouge +

Portugalské modré Regent

Oenoferm rouge

Burgundské modré Frankovka modrá Portugalské modré

Lalvin RC 212

+++

+++ +++

Sýtočervené vína Rôzne odrody

Hodnotenie + slabšie, + + priemerné, + + + výborné

(3/2007)

Súhrn V zásade sú všetky testované ASVK pre červené vína osvedčené v jednotlivých ukazovateľoch. Ich aplikácia sa orientuje na štýl vína. Pre odrodu Burgundského modré sú osobitne vhodné kvasinky Oenoferm rouge. Pre farebne veľmi sýte, napríklad Dornfelder, možno odporú-

čať Siha 8 alebo Oenoferm BDX. Pre mladé vína s výraznejším ovocným charakterom možno odporúčať kmeň Fermi rouge. Pre vína z veľmi vyzretého modrého hrozna sa osvedčujú kvasinky Lalvin E a pre oblasť výberov a neskorých zberov Lalvin RC 212.

111

Literatúra G. Binder: Das Deutsche Weinmagazin 1998, č. 16/17, s. 24–30 R. Miltenberger et al.: Rebe und Wein 1997, č. 9, s. 297–301 R. Miltenberger et al.: Rebe und Wein 1998, č. 10, s. 398–401 Erich Minárik

Pracovní operace ve vinném sklepě – čiření Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice Většina čiřicích materiálů disponuje určitým elektrickým nábojem. Při aplikaci do vína potom daný čiřicí materiál přitahuje látky s opačným nábojem. Dochází ke spojování těchto látek do větších celků a jejich sedimentaci na dno nádoby. Při čiření vína můžeme využívat fyzikální způsoby čiření vín. Fyzikální způsoby spočívají v sedimentaci kalových částic na dno nádoby a následným stočením vína z kalů dojde k jejich odstranění. Tyto způsoby se využívají většinou při stáčení mladých vín z kalů, nebo při stáčení vína po ukončení jablečno-mléčné fermentace. Podíváme-li se však do kalendáře a vinného sklepa, je toto období zaměřeno především na chemické čiření a stabilizaci vín. Fyzikální způsoby čiření – sedimentace a odkalení – se mohou v tomto období využívat pouze u vín, která leží doposud na kalových částicích. Jedná se především o bílá vína, která zrají v sudech, nebo o bílá vína vyráběná technologií „sur-lie“. Rovněž červená vína mohou doposud ležet na kalech. Při takovém způsobu zrání červených vín v sudech dochází k takzvané „oxidaci za reduktivních podmínek“, která velmi pozitivně působí na zvýšení plnosti chuti červených vín tvorbou žádoucích chuťových látek. Chemické způsoby čiření vín jsou všeobecně známé všem našim vinařům. Při tomto způsobu čiření dochází k použití následujících látek: kasein, mléko, želatina, vaječný bílek, enologické taniny, bentonit, polyvinylpolypyrrolidon (PVPP). Uvedené preparáty pro čiření vín jsou na trhu k dispozicí pod mnoha různými obchodními názvy. Za nejpoužívanější z těchto čiřicích materiálů je možné považovat želatinu vhodnou k úpravě chuťového projevu červených vín, enologické taniny, jejichž využití je v poslední době velmi rozšířené jako využívání látek ke zjemnění chuti vín a zároveň antioxidantů. Bentonity jsou potom významnými čiřicími látkami pro stabilizaci vín před bílkovinnými zákaly. Jak by mohlo vypadat využívání čiřicích prostředků a čiření vín v letošním roce? Teplé a mís-

ty velmi suché podzimní počasí může napovídat, že bude vyšší výskyt bílkovinných zákalů u bílých vín. Bílkoviny jsou svým způsobem stresové látky, které se vytváří v hroznech révy vinné, jestliže jsou révové keře vystaveny určitému stresu. Dlouhé období sucha od konce srpna do konce října může vypovídat o skutečnosti, že docházelo ke zvýšené tvorbě bílkovin v hroznech. Důkazem toho může být i skutečnost, že se vyskytovaly problémy s kvašením bílých moštů, které mohly být způsobeny nedostatkem asimilovatelného dusíku, a tím vlastně aminokyselin v moštech. Bílkovin bylo naopak mnoho. Je proto možné předpokládat obtížnější stabilizaci bílých vín proti bílkovinným zákalům. Při aplikaci bentonitu je třeba využít jednak analýzu obsahu bílkovin ve vínech ať jednoduchým testem, nebo laboratorním rozborem, a vyzkoušení aplikace bentonitu v malém, abychom správně mohli stanovit dávku, kterou bude třeba aplikovat do vína. Počasí vyvolávající stresové situace u révových keřů koresponduje i s tvorbou hořkých látek v některých bílých vínech. Silnější výskyt

hořkých tónů lze pozorovat u bílých vín s nižším obsahem kyselin nebo u aromatických odrůd. I zde bude třeba zaměřit se na zjemnění chuti takových vín a odstranění hořkých látek. U bílých vín je možné k tomuto účelu využívat látky na bázi kaseinu. V neposlední řadě se ve vínech z ročníku 2006 můžeme setkat s velmi výraznými, často až agresivními taniny. Tyto agresivní taniny mohou být na jedné straně způsobeny technologií zpracování hroznů, která nebyla uzpůsobena fenolické zralosti hroznů a docházelo k dlouhé době macerace hroznů. Na straně druhé se u některých odrůd a v některých lokalitách mohlo skutečně vytvářet větší množství hořkých látek, což je možné v mnoha případech pozorovat. Zjemnění chuti takových červených vín je možné dosáhnout využitím mikrooxidace nejlépe ležením vína v dřevěných sudech. Při příliš vysokém a chuťově agresivním obsahu taninů bude třeba aplikovat čiření s využitím želatiny. Vhodné je rovněž využití enologických taninů v kombinaci s mikrooxidací ke zjemnění chuti červených vín.

řádková inzerce l Prodáme certifikované sazenice révy vinné cv. PR, TČ, PAL, MM, FR, RŠ, SWG, CH, z dovozu Německo, Itálie za výhodnou cenu. Tel.: 774 987 778 l Koupím vřetenový lis s vínozápadkovou hlavicí. I v dezolátním stavu. Tel.: 739 044 977 l Templářské sklepy Čejkovice nabízí k prodeji plnící linku na víno, která obsahuje vystřikovačku lahví, plničku a etiketovací stroj na mokré lepení . Výkon linky je 1800 lahví /hod. Uvedení do provozu v roce 1991. Informace na tel. 602 711 420 nebo 723 452 597 l Prodám lis VASLIM. Čejkovice 450, tel.: 723 961 817 l Koupím výsadbové právo do 1 ha. Tel.: 777 135 395 l Prodáme sazenice révy vinné: SG, RŠ, VZ, PA, MT, ZW, SV, AN, RM, CM, NE, FR. Tel.: 519 343 239, 607 837 272 l Prodám celonerezový pneumatický lis. Objem 500 l. A celonerezový mlýnkoodstopkovač. Tel.: 603 773 525 l Firma Bílek Filtry s.r.o., přijme obchodního zástupce se zaměřením na filtrační technologie v oborech vinařství a potravinářství. Bližší informace najdete na internetové adrese www.filtrace.com

112

(3/2007)

Malovinaři z Čech – Podešva a Říha Jedním z posledních vinohradníků i vinařů Mělníka i jeho okolí je Jiří Podešva z Liběchova a Miroslav Říha z Mělníka-Blat. Jiřího Podešvy si nesmírně vážím nejen jako houževnatého a poctivého vinaře, ale také jako kamaráda a upřímného člověka, který vždy dokáže pomoci ba i pouhou radou. Pan Podešva pochází z valašského Rožnova pod Radhoštěm. Jeho matka je rodačka z Českého Brodu, kde se též Jiří narodil, otec je původem Valach z Frenštátu pod Radhoštěm a přestěhoval svou rodinu do Rožnova pod Radhoštěm, kde Jiří žil společně s rodiči až do základní vojenské služby. Během vojákování se ocitl na Mělnicku, ve vojenské posádce v Horních Počaplech. Tento kraj se mu zalíbil, oženil se zde, založil rodinu, koupil domek v Liběchově a v roce 1958 nastoupil do tehdejšího JZD Liběchov na vinice. Již z domova, kde měli rodiče menší vinici, měl nepatrné zkušenosti s pěstováním révy vinné, i když to byl nevinařský kraj. Liběchovští starousedlíci měli zastaralé pěstební zvyky ve vinohradech a nebrali Jiřího dost vážně. Nemusel je dlouho přesvědčovat a ukázal jim, jak se to má dělat přímo na svém svěřeném úseku vinic a posléze na vinicích svých. V roce 1976 se podařilo panu Podešvovi pronajmout zpustošenou vinici Ferdinanda od Státního statku Mělník. Krátce poté byl jedním z prvních, kdo založil pod záštitou ČZS sekci vinařů z Liběchova, a pustil se s velkým nasazením a láskou do obnovování opuštěných vinic. Na Ferdinandě byl po desetiletí pěstován Ryz-

Jiří Podešva

link rýnský a Tramín, a tyto odrůdy se zde též udržely. Vinice je na jižním svahu a je zahlcena odrazem slunečních paprsků od vodní hladiny Labe. Víno mívalo nádherný buket rozkvetlé lípy, bylo zlatavé barvy a dlouhé plné chutě typické lipovinky starých klonů rýňáku. Během doby vinice Ferdinanda o výměře 17 arů nestačila produkcí při vedení na hlavu a pan Podešva si pronajímá 1,3 ha vinice Na Soudném pár kilometrů za Liběchovem směr Štětí. Tato vinice byla vysazována v letech 1985 až 1990 Státním statkem v Mělníku na základě plánovaného rozšíření sektárny ve vinařství v Rybářích. Na pozemku o necelých 70 ha bylo vysazeno 50 ha vinic v odrůdové skladbě Ryzlink Rýnský, Kerner, Rulandské bílé a šedé, Pálava a Svatovavřinecké. Nastolením nových pořádků a restitučních vyrovnání v letech 1990 až 1995 ve vinici nikdo nepracoval a je zřejmé, jak to asi dopadlo, když mladé kmínky při vedení Vertiko byly uvazovány chmelovým drátem a po pěti letech byla téměř celá vinice zaškrcená, rosné kořeny převzaly funkci kořenů hlavních a o plevelech ani nemluvě. Přesto se Jiří Podešva a ostatní vinaři nevzdali a tu největší vinici v Čechách zachránili. Vína z této vinice jsou s příjemnou vyšší kyselinkou, ovocitým buketem i chutí. Po delším ležení vína mívají zlatavou barvu, v chuti je cítit opukové podloží vinice. Podešvův vinný sklípek je vytesán v opukovém převisu v zahradě jeho domku. Vína vyrábí klasickou metodou, spontánním kvašením, nečíří a nefiltruje, tím je poznán jeho rukopis i mezi jinými víny.

Nyní napíši pár řádek o sobě, nelehko se mi bude psát, ale je mou povinností tímto poděkovat několika lidem za rady či přímo skutečnost, kterou mi poskytli k vidění na svých vinicích či ve vinných sklípcích Čech a jižní Moravy. S vinařením jsem začal v 18 letech, pomalu jsem vytlačoval maminčinu květinovou zahrádku a přemněňoval ji v malý vinohrádek. Postupem let jsem kupoval malé kousky pozemků a vysazoval na nich révu vinnou. K tomu mi radili mí učitélé, mohu jmenovat Josefa Crka, Václava Vaňka z Mělníka, nebo Ludvíka Kunovjánka, rodáka z Blatnice pod sv. Antonínkem, dlouhodobě žijícího v Praze a Jana Gavlíka st. z Petrova u Hodonína. Bohužel nikdo z těchto mých přátel, jímž se s tou největší úctou klaním a upřímně děkuji, není mezi námi. Nyní vinařím na 1,4 ha vlastních vinic stáří do deseti let v odrůdách Muller Thurgau, Ryzlink rýnský, Sylvánské zelené, Tramín, Hibernal, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Rulandské modré, Modrý Portugal, Zweigeltrebe, Svatovavřinecké a Neronet. Hrozno zpracovávám klasickým způsobem, ponechám spontánně kvasit vše ve dřevě, kde se některá vína nechávají zrát i několik let. Nic kromě nezbytného množství síry do vína nepřidávám a nefiltruji. Má vína mají osobitý a zemitý charakter oblasti, kde se pěstují. To také odpovídá geologickému složení půdy, která se nachází na vinicích. Miroslav Říha, Mělník

Miroslav Říha ve svém sklepě

(3/2007)

113

Konference oslavila 100. výročí Vinařského obzoru Právě v tomto vinařském městě, v jehož katastru jsou největší plochy vinic v celé České republice, má své sídlo jak Svaz vinařů ČR, tak i redakce časopisu Vinařský obzor. V sále kulturního domu se setkali vinaři s dopisovateli časopisu, přijeli přední odborníci z vinařského světa, zástupci odborných vinařských institucí, z Ministerstva zemědělství ČR, Parlamentu a Senátu ČR, hosté ze Slovenska. Celkem asi dvě stovky přítomných hostů obdržely při přivítání také faksmilii prvního čísla Vinařského obzoru z 24. ledna 1907 a sborník příspěvků k odborné konferenci. Jiří Sedlo: Lituji, že jsem vyhodil staré výtisky Konferenci zahájil předseda Svazu vinařů ČR ing. Jiří Sedlo. Začal citací z prvního čísla Vinařského obzoru: „Jedno století je v koloběhu světovém nepatrná chvilka času a přec pro život lidský, zejména při hospodaření na hroudě hlíny, znamená kus práce k pokroku, kus práce ku zlepšení blahobytu jedince.“ Na pozadí evoluce dějin připomenul Jiří Sedlo vývoj Vinařského obzoru, který vznikl za Rakousko-uherské monarchie jako odborný měsíčník pro „Slováky moravské“. Ještě během monarchie se však stal jediným vinařským periodikem pro česky mluvící vinaře. V němčině vycházely různé vinařské knihy a časopisy, ale pouze Vinařský obzor přežil v různých formách vývoj společnosti až dosud. Po vzniku Československa vznikl také Ústřední svaz vinařů československých, který po čase převzal vydávání časopisu od Zemského vinařského spolku pro Moravu. „Časopis přežil i doby totality, kdy změny názvů, vydavatelů i šéfredaktorů byly snad častější než dnešní výměny ministrů,“ konstatoval Jiří Sedlo, předseda Svazu vinařů ČR. Ten je současným vydavatelem časopisu, když ještě pod svým původním názvem Českomoravská vinohradnická a vinařská unie (ČMVVU) převzal Vinařský obzor od Moravínu. Jiří Sedlo se přiznal i ke svému osobnímu vztahu k Vinařskému obzoru. „Koncem osmdesátých let minulého století jsem začal občas přispívat do časopisu, který tehdy vycházel pod názvem Vinohrad. Když jsem později dělal doma úklid, zbavil jsem se výtisků od 50. až do 80. let, protože jsem jejich obsah považo-

kde pracovali moji předci, a já nemohu na tuto skutečnost nevzpomenout,“ řekl Jan Fencl. Dodnes si pamatuje, když jeho tatínek, Bohuslav Fencl, syn Rudolfa stojícího u zrodu Vinařského obzoru, připravoval také oslavy významného výročí – 100 let založení firmy. „Měla to být velká sláva, ale toto výročí se bohužel potkalo se znárodněním podniku a jeho následnou likvidací,“ vzpomněl hořce Jan Fencl. Ze slovenských hostů připomeňme ing. Zdenu Šuranskou, která popsaJeden z přednášejících a zároveň oceněných, la období federálního časopisu Vinohrad, Ing. Drahomír Míša, při diskuzi s exministrem ing. Jan Otáhal se věnoval Vinařskému obzemědělství ČR Ing. Janem Fenclem, který byl zoru v letech 1990–1997, majitel tiskárny Blažej Pálka připomněl počátky tisku Vitéž jedním z přednášejících. Foto vaš nařského obzoru v 90. letech z pohledu val za odborně překonaný. Teprve v roce 1997, tiskárny Grafotisk Pálka, kde se časopis tiskne když jsem za ČMVVU přebíral Vinařský obzor i v současnosti. Klára Kollárová měla zajímavý od Moravínu, jsem si uvědomil, jakou hloupost příspěvek na téma „Paralely v čase Vinařského jsem tím úklidem udělal. Proto jsem uvítal, že obzoru: ročníky 1910 a 2005“ a doc. ing. Edunám inženýr Drahomír Míša umožnil zhotovit ard Postbiegl popsal nejmladší historii – proměkopie všech kompletních ročníků Vinařského ny a vývoj Vinařského obzoru v letech 1997 až obzoru od roku 1907. Jejich čtením se lze i dnes 2007. Současností a blízkou budoucností se nahodně poučit, třeba jak které situace řešili naši konec zabýval současný šéfredaktor časopisu předkové, mnohdy šlo totiž o podobné probléVinařský obzor ing. Richard Stávek. „Občas slymy,“ konstatoval Jiří Sedlo. Vinařskému obzošíme, že Vinařský obzor je příliš odborný a že by ru do příštích sto let popřál hodně spokojených měl v tomto směru polevit. Ale nedomnívám se, čtenářů a dodal: „Je nepodstatné, zda bude za že je tomu úplně tak. Vinařský obzor je v prvnějaké desetiletí vycházet ještě na papíru, nebo ní řadě opravdu odborný časopis, přinášející nobude využívat jiných nosičů informací.“ vinky a aktuality – pro účely osvěty a vzdělávání ostatně vznikl a v tomto duchu by měl poRodina exministra Jana Fencla kračovat,“ řekl Richard Stávek. Časopis nicmétiskla první výtisky časopisu ně zařazuje i publicistické články, jako jsou rozDalším z přednášejících na odborné konhovory, reportáže a další. ferenci k výročí časopisu byl známý vinařský odborník prof. ing. Vilém Kraus, který pohoOcenění nejlepším vořil na téma „Sto let nadějí, zklamání a vítězNa závěr konference proběhl slavnostní okaství.“ Již zmíněný ing. Drahomír Míša připomemžik předání ocenění za celoživotní odborný nul okolnosti vzniku Vinařského obzoru a jeho přínos pro vinařskou literaturu a osvětu v obovývoj do období po druhé světové válce. První ru. Ocenění in memoriam převzali rodinní příročníky Vinařského obzoru se rodily v Knihtisslušníci ing. Vojtěcha Pazderky a nedávno zekárně Rudolfa Fencla v Hodoníně. Tuto skutečsnulého ing. Václava Švejcara. Dále si diplomy nost připomenul ve svém příspěvku bývalý mipřevzali ing. Drahomír Míša, prof. Vilém Kraus nistr zemědělství ing. Jan Fencl. „Nechtěl jsem a doc. Eduard Postbiegl. Všichni účastníci konjiž nikde veřejně vystupovat, co jsem měl ve ference si potom připili víny ze Salonu vín 2006 svém oboru předat, to jsem již udělal. Ale tady Národního vinařského centra ve Valticích. Výjsem musel udělat výjimku. Sté výročí časopiběr třiceti druhů vín byl opravdu excelentní. su Vinařský obzor je spojeno s knihtiskárnou, Petr Hynek

114

(3/2007)

Staré hory jsou chloubou moravských vinařů, dočkají se samostatné výstavy v Kraví hoře

Jak vznikla myšlenka uspořádat výstavu vín z moravských „starých hor“? Asi před rokem jsem přemýšlel, jakou tématickou výstavu bych udělal ve svém sklepě a když jsem psal článek do Vinařského obzoru o Staré hoře v Újezdě u Brna, uvědomil jsem si, že by bylo zajímavé soustředit vína ze všech moravských starých hor na jednom místě. Kolik jich asi je? Jejich počet se blíží stovce. Některé jsou však již bez výsadeb, některé jsou osázeny vinohrady jen částečně, takže těch plně funkčních může být kolem čtyřiceti. Jak bude samotná výstava koncipována? Vína budou uložena ve speciálních boxech s podrobným popisem jednotlivých vín a jejich výrobců. Výstavu zahájíme slavnostní vernisáží v sobotu 26. května. Shodou okolností zde v Kraví hoře bude Den otevřených sklepů, takže je to ideální příležitost navštívit obě akce současně. K výstavě vín ze starých hor by měl promluvit profesor Vilém Kraus, součástí akce bude také vernisáž fotografií portrétů nejstarších aktivních vinařů především z těch obcí, odkud budou i vystavená vína. Zajímavou přednáškou

Trojak plánuje uspořádat výstavu vín ze starých hor v nově zrekonstruovaném sklepě ve spolkové republice Kraví hora v Bořeticích a také vydat publikaci o starých horách na Moravě. Foto Petr Hynek doplní zahájení výstavy pan Václav Cílek z Prahy, který se stal známým v poslední době jako „filozofující geolog“ a tady na výstavě pohovoří o géniu loci starých hor. Jak dlouho budou vína k ochutnání pro případné zájemce ve vašem sklepě? Vína ze starých hor zde budou ještě tři následující víkendy po výstavě, poté boxy naplníme víny vinařů z Bořetic a okolních vinařských obcí. Plánuji zde založit takový menší regionální salon vín, stálou expozici pro návštěvníky Kraví hory. Plánujete vytvořit nějaký spolek vinařů z moravských starých hor? Ano, mám to v plánu. Dnes vinaři zakládají nejrůznější spolky a sdružení, často však marně hledají společného jmenovatele pro jejich vína. Mnohdy překotný přechod z tradičního vinohradnictví k moderním postupům často vymazal nebo dokonale zastřel krajová vinařská specifika. Významné vinařské obce na Moravě však mají své „staré hory“ a je zcela přirozené vytvořit určité konsorcium vinařů, kteří obdělávají

vinice v těchto lokalitách. Může to být otázka určité výlučnosti a prestiže, tyto vinohrady totiž byly už podle názvu zakládány v dávné minulosti a většinou na svazích těch nejpříhodnějších poloh v obci. Dodnes tyto vinice dávají velmi kvalitní vína a jsou stále chloubou moravských vinařů. Máte nějaké další plány ohledně starých hor? Ano, po ukončení výstavy vín ze starých hor tady v Bořeticích chceme výstavu spojenou s ochutnávkou vzorků převézt alespoň na jeden víkend do Prahy, konkrétně do Lustermanského sklepa na Malé Straně. Rádi bychom také vydali publikaci, která by zmapovala všechny staré hory na Moravě a podrobněji by je popsala. Vinaři, kteří mají zájem participovat na výstavě vzorky svých vín, mohou kontaktovat organizátory na telefonním čísle 602 483 088 nebo e-mailu trojak@silesnet.cz, kde se dozví podrobnosti. Petr Hynek

(3/2007)

115

Profesor Kraus je pro jaroměřské milovníky vín „vinařským Exupérym“

Čtenáři Vinařského obzoru již měli možnost se seznámit s popisy vín z nových odrůd, kterých je autorem a které ověřuje prof. Kraus a z jejichž hroznů připravil vína, která byla k ochutnávce. Jednalo se tedy o zcela mimořádné vzorky, které není zdaleka jednoduché někde ochutnat. Však posuďte sami – setkáváte se často s takovými názvy jako Běloočko, Mladen, Erilon, Livora či Nestor? Sám jsem měl několikrát možnost u pana profesora nahlédnout do viničky a sklepa a nějaká vína ochutnat a mohu potvrdit, že se jedná o skutečné rarity – partie těchto mikrovzorků dosahují nejvýše pár desítek litrů a často se i jedná o několikalitrové partie, zejména u odrůd zcela nových. Hosté večera měli možnost ochutnat: – Běloočko 2006 – odrůda hunské krve, je ranější, víno je svěží, ovocité, cukernatost byla 18 °NM (bez chaptalizace), alk. 10,6 %, lehčí, pitelné. Hunové měli méně alkoholická vína. Hunské je předkem Chardonnay. – Cuvée Mladen 2005 – jde o směs rezistentů (Merzlink, Mladen, Hibernal...), ve vůni až

rozinky, příjemná nazrálost, víno je pikantí, kyselkavé, vyzývá k dalšímu doušku. – Hibernal (RR x Seibel 7053) – původem německá odrůda, která v hroznech dělá vysoké cukry. Víno bylo ušlechtilé a minerální chuti, plné. Sruktura vůně připomíná Ryzlink rýnský. – Erilon 2005 – příjemné, čisté, pitelné víno. – Livora – živé víno s vyšším zbytkem cukru, vybízí k pití. Jde o křížence Tramínu s Kernerem. Ve vinici udělá v hroznech vyšší cukry, ale ve sklepě pomalu a problematicky kvasí, často nedokváší. – Roučí růžové – rosé z Rulandského modrého – selský typ vín, příjemné, snadno a každodenně pitelné. – Nestor 2005 – hutná kožovitě-kouřová vůně, evokující starou, v komíně měsíce vysící slaninu. V chuti je plné, dřevité, strukturní. Odrůda pochází z barvířek. Víno nebylo nakvášeno, přesto bylo téměř černé jak „vix“! – Karminal 2004 – srovnaný a odleželý typ

Profesor Kraus vedl v povánoční Jaroměři degustaci svých vín z nových šlechtění. Uprostřed fotografie pozorně naslouchá tajemník Cechu českých vinařů a hlavní organizátor celého setkání Stanislav Rudolfský.

hutného červeného vína z poněkud reduktivnějších podmínek vinifikace. – Redinred 2005 – plné, hutné, hladké, lahodné, sametové. – Redinred 2004 – nazrálejší, čisté, pikantní, kyselejší než 2005. V dochuti lehce hrubší, řidší. – Kofranka 2005 – pěkná, čistá, harmonická, ale v dochuti kratší. – Roučí 2005 – červené po starém způsobu: dlouhá macerace, časté ponořování klobouku... staré, nazrálé víno, naleželé, kořenité, živné, masité, až s tóny zauzenosti. – Carmenere 2005 – plné, extraktivní, kamenité – minerální, s animálními podtóny (kůrka pečínky), chaptalizováno, jde o mohutné červené víno. Kromě 14vzorkové série vín prof. Krause pořadatelé zpestřili večer krátkou ochutnávkou vín od pěstitelů z okolí Jaroměře. Jednalo se taktéž o skutečně raritní vzorky, i když amatérský rukopis bylo možno u většiny z těchto mikrovzorků zaznamenat. – Müller Thurgau 2006 Pavla Polze z Jaroměře-Jezbin (právě manželka pana Polze, která seděla naproti u stolu, s euforickým enthuziasmem nazvala profesora Krause „vinařským Exupérym“ – pozn. autora). Výrazné a typické odrůdové aroma vína, jehož cukernatost v hroznech byla 19,5 °NM, usvědčilo dobrou práci vinohradníka. Víno mělo příjemný nástup, ve středu se lámalo, konec byl rozplyzlý a useklý. – Müller Thurgau 2006 JUDr. Milana Jelínka ze Smržova. Vůně byla mírně zastřená, nečistá, přesto výrazná až animální. V chuti zjevné mikrobiální problémy při kvašení. – Ryzlink rýnský 2006 Pavla Polze (cukernatost 22° NM, 24 h naležení rmutu). Typická vůně sušených meruněk předjímala pěkný vzorek. Chuť byla ovocitá, šťavnatá, ve středu ale kratší a dochuť řidší). – Cuvée Modrý Portugal + Alibernet 2006 pana Žabky (cukernatost 19,5 – bez chaptalizace, zrálo ve skle, bylo minimálně sířeno, produkce ze 110 keřů). Pěkné naleželé červené víno s trochu nižší plností, ale čisté a harmonické. Text a foto Richard Stávek

(3/2007)

116

Kalendář vinařských akcí březen – duben – květen 2007 10.3.2007 10.3.2007 10.3.2007 17.3.2007 17.3.2007 17.3.2007 17.3.2007 24.3.2007 24. – 25. 3. 2007 24.3.2007 25.3.2007 31.3.2007 31.3.2007 31.3.2007 1.4.2007 1.4.2007 7.4.2007 7.4.2007 7.4. – 8.4. 2007 7.4.2007 8.4.2007 8.4.2007 8.4.2007 8.4.2007 8.4.2007 8.4.2007 8.4.2007 8.4.2007 8.4.2007 8.4.2007 8.4.2007 8.4.2007 8.4.2007 8.4.2007 8.4.2007 8.4.2007 8.4.2007 8.4.2007 8.4.2007 8.4.2007 8.4.2007 8.4.2007 8.4.2007 8.4.2007 8.4.2007 8.4.2007 8.4.2007 8.4.2007 8.4.2007 8.4.2007 9.4.2007 13.4.– 14.4.2007 13.4.– 14.4.2007 14.4. – 15.4.2007 17.4. – 20.4.2007 21.4.2007 21.4.2007 22.4.2007 25.4.2007 28.4.2007

Hodnocení vín (týká se koštů) 4.3.2007 4.3.2007 – 11.3.2007 10.3.2007 10.3.2007 10.3.2007 18.3.2007 18.3.2007 18.3.2007 – – – 23.3.2007 – 25.3.2007 – – – – – – – – – – – – – – – – – 31.3.2007 – 1.4.2007 – – 30.3.2007 1.4.2007 1.4.2007 25.3.2007 – – 1.4.2007 – – – – – 24.3.2007 – – – – – – – – –

28.4.2007

–

Otevírání archivu

28.4.2007 28.4.2007 28.4.2007 29.4.2007 1.5.2007 1.5.2007 1.5.2007 1.5.2007 3.5. – 4.5.2007 5.5.2007 5.5.2007 5.5.2007 5.5.2007 5. – 6. 5. 2007 8.5.2007 11.5.2007 11.5. – 12.5.2007 12.5.2007 12.5.2007 12.5.2007 12.5.2007 12.5.2007 12.5.2007 15.5. – 17.5.2007 17.5. – 10.6.2007 19.5.2007 19.5.2007 19. – 20. 5. 2007 24.5. – 25.5.2007 25.5. – 27.5.2007 26.5.2007 26.5.2007 26.5.2007 28.5. – 23.9.2007

– – – – 22.4.2007 22.4.2007 – – – – – – – – – – – – 6.5.2007 – 5.5.2007 – – – – – – – – – – – – –

Výstava vína Bohutice Výstava vín Sobůlky 2007 Výstava vín Dobšice Výstava vín Lednice Výstava vín Lovčičky Výstava vín Bzenec Prvomájová výstava vín Den lidových řemesel a ochutnávka vín Cuvée 2007 Ostrava Výstava vín Olbramovice XXXIV. oblastní výstavy vín Jaroslavice Výstava vín Perná Výstava vín Ždánice Výstava vín Sudoměřice Košt vín Brno – Vinohrady Zájezd do Litoměřic, V. Žernosek a Mělníku Valtické vinné trhy Zámecký košt Bučovice Výstava vín Ratíškovice Výstava vín Žádovice Výstava vín Petrov Výstava vín Milovice Výstava vín Popice Mezinárodní veletrh Víno&destiláty 2007 Krajem vinařství a vinařů Výstava vín Dolní Němčí Srovnávací výstava Výstava vín Čejkovice FESTWINE 2007 Víkendový seminář o víně První ročník Galerie rulandských vín Výstava šampiónů Den vína – otevřené sklepy Otevřené vinné sklepy V. Pavlovice 2007

DATUM

VÝSTAVA

MÍSTO

HOD + KONTAKT

Výstava vín Vacenovice Výstava vín Svatobořice – Mistřín Výstava vín Kostelec Výstava vín Vracov Výstava vín Kyjov Výstava vín Skalka Výstava vín M. Žižkov Výstava vín Hovorany Výstava vín Kozojídky Výstava vín Těmice Výstava vín Mutěnice Výstava vín Josefov Vinný košt Bavory Výstava vín Šardice Výstava vín Kunovice Výstava vín Veselí n/Moravou Velikonoční otevřené sklepy Velké Pavlovice Výstava vín s ochutnávkou Kurz degustace vína Výstava vín PAVLOV 2007 Výstava vín Násedlovice XX. Místní výstava vín v Nížkovicích Výstava vín v Šakvicích Výstava vín Starovice Výstava vín Podivín Výstava vín Hlohovec Výstava vín Ivaň Výstava vín Dolní Dunajovice Výstava vín Nový Šaldorf Výstava vín Dolní Věstonice Výstava vín v Drnholci Výstava vín Šitbořice Velikonoční zábava s košem vína Výstava vín Viničné Šumice Výstava vín Bukovany Výstava vín Domanín Výstava vín Čejč Výstava vín Dubňany Výstava vín Násedlovice Výstava vín Rohatec Výstava vín Hroznová Lhota Výstava vín Milotice Výstava vín Archlebov Výstava vín z Podpálaví Výstava vín Boršice Výstava vín Kněžpole Výstava vín Polešovice Výstava vín Uh. Ostroh Výstava vín Vlčnov Výstava vín Bořetice Výstava vín Vnorovy Vinařské Litoměřice Znojemský košt 2007 Kurz degustace vína Kurz SOMMELIER (I. část) Výstava vín Sady Výstava vín Horní Věstonice 28. výstava Podluží Řízená degustace vín Tradiční košt vína

sál u Letochů kulturní dům kulturní dům sokolovna Městské kulturní středisko sklep Skalák KD Žižkov sokolovna Obecní úřad sokolovna kulturní dům kulturní dům společenský sál obecní hala u Orla sál Na pálenici Benátky velkopavlovické sklepy, sokolovna Zaječský vinný sklep Nosräti Brno Kulturní dům v Pavlově kulturní dům Sokolovna Nížkovice kulturní dům sokolovna městská hala kulturní dům Restaurace Ivaňka Ivaň kinokavárna Nový Šaldorf – Sedlešovice kulturní dům Kinosál Drnholec sokolovna Sokolovna Lužice sokolovna sokolovna Dělnický dům sokolovna Sportcentrum Želva kulturní dům kulturní dům kulturní dům kulturní dům Základní škola Zámecký sál Mikulov kulturní dům pohostinství Sokolovna dům zahrádkářů klub kultury a sportu kulturní dům Lidový dům Dům kultury Litoměřice Loucký klášter– štukové sály Praha učebna Vinařské akademie Kulturní dům Sady–Uherské Hradiště

13:00 hod. 14:00 hod. – 13:00 hod. 14:00 hod. 14:00 hod. od 13 hod., hodnocení vín od 17 hod. 14:00 hod. 14:00 hod. 14:00 hod. 9:00 hod., tel: 606 731 042, dubinaf@seznam.cz 10:00 hod. 13:00 hod. 13:00 hod, degustace 17:00 hod 10:00 hod. – tel.: 774 364 012, karber@velke–pavlovice.cz 10:00 hod., Křivánek Zdeněk, 519 351 113 tel.: 602 631 300, info@oeno.cz tel.: 519 515 252, podatelna@obec–pavlov.cz 10:00 hod. 9:00 hod. 10:00 hod. 14:00 hod. 9:00 hod. 10:00 hod. 14:00 hod. 9:00 hod. 10:00 hod. 9:00 hod. 10:00 hod. 10:00 hod. 14:00 hod. 9:00 hod. 13:00 hod. 13:00 hod. 9:00 hod. 13:00 hod. 10:00 hod. 10:00 hod. 13:00 hod. 13:00 hod. 10:00 hod. pavel.mayer@pemag.cz 10:00 hod. 17:00 hod. 9:00 hod. 9:30 hod. 9:30 hod. 9:00 hod.

Kulturní dům Mikulčice hist. sklepení domu čp.3 nám. ČSA, Jaroměř Sál Radnice Pohořelice Přesunutý děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě Kaple Bohutice Sál v místním hostinci Restaurace Barák Zámecká jízdárna Sklepy pod Sokolovnou Společenský dům Hustopeče náměstí OÚ, Moravská Nová Ves Hotel Atom Ostrava Obecní dům

tel.: 602 441 392 tel.: 515 213 145; 736 614 199 tel.: 602 631 300, info@oeno.cz tel.: 777 743 496, vin.akad@telecom.cz 17:00 hod. 13:00 hod. 10:00 hod. tel.: 605 265 245, rudolfsky@cechcv.cz 10:00 hod. tel.: 476110325, 603383846, info@ceske–vinarstvi.cz 10:00 hod. 14:00 hod. 14:00 hod. 9:30 hod. 10:00 hod., bodování 9:30 hod. 9:00 hod. 10:00 hod. 10:00 hod., tel.: 519 342 202, 777 561 535 tel.: +420 603 240 661, info@cuvee.cz 13:00 hod. 11:00 hod. 13:00 hod.

kulturní dům kulturní dům Starý potok družební výstava 10:00 hod. Nákupní středisko Pálavanka, 10:00 hod. Klub přátel vína v Jaroměři tel.: 605 265 245, rudolfsky@cechcv.cz Váltický zámek tel.: +420776638073, osicka@svisv.cz Zámek Bučovice 16:00 hod. restaurace Sport 14:00 hod. kulturní dům Motorest Plže 14:00 hod. kulturní dům 10:00 hod. kulturní dům 13:00 hod. Praha – Výstaviště – Holešovice tel.: 603 445 026, salabova@vegoprag.cz Synagoga Břeclav Tel.: 519 322 878, 519 371 488, bvmuz@seznam.cz dům zahrádkářů 16:00 hod. Kulturní dům Miroslav 9:30 hod. Zámek Ritterová Marie, tel.: 518 362 701, ou@cejkovice.cz Národní vinařské centrum Valtice tel.: 777999169, festwine@vinnagalerie.cz Vinařská akademie Valtice, Nám. Svobody 2 tel.: 519 352 083, 777 743 496, vin.akad@telecom.cz Dům kultury Kyjov 14:00 hod. Zámek Mikulov 14:00 hod. Vinné sklepy Bořetice Pod Kraví horou tel.: 519 430 103, obec@boretice.cz Vinné sklepy ve Velkých Pavlovicích tel.: 774 066 650, pavel.lacina@forummoravium.cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací.

(3/2007)

117

Mezinárodní veletrhy s vinařskou tematikou pro období březen–duben 2007 NÁZEV VELETRHU

CHARAKTERISTIKA

TERMÍN

MĚSTO, ZEMĚ

WWW., MAIL, TEL.

INTERVINO

Výstava vína

11.–14. 3. 2007

Klagenfurt, Rakousko

www.kaerntnermessen.at

VINIPACK

Kongres a výstava o balení vín

13. 3. 2007

Beziers, Francie

www.atlanpack.com

VIINIEXPO

Vinařský veletrh

15.–17. 3. 2007

Helsinky, Finsko

www.finnexpo.fi

SCHLARAFFIA

Výstava vína a specialit

15.–18. 3. 2007

Weinfelden, Švýcarsko

www.schlaraffia–messe.ch/navi.home.html

EXPOVINA–PRIMAVERA

Výstava vína

15.–22. 3. 2007

Curych, Švýcarsko

www.expovina–primavera.ch

VIN AUSTRIA

Vinařský veletrh

18.–20. 3. 2007

Salcburk, Rakousko

www.reedexpo.at

PROWEIN

Mez. veletrh vín a lihovin

18.–20. 3. 2007

Dusseldorf, Německo

www.prowein.de

IFE

Mez. veletrh potravin a nápojů

18.–21. 3. 2007

Londýn, Velká Británie

www.ife.co.uk

WINE MASTERS CHALLENGE 2007

Celosvětová soutěž vín

23.–25. 3. 2007

Estoril, Portugalsko

www.winemasters.pt

WeinMesse Rheinland–Pfalz in Bremen

Výstava vín

23.–25. 3. 2007

Brémy, Německo

www.weinmesse–rlp.de

SALON DES VINS

Výstava vín

23.–26. 3. 2007

Paříž, Francie

www.salonsdesvins.vigneron–independant.com

Wein am Main

Mezinárodní vinařský veletrh

24.–25. 3. 2007

Frankfurt nad Mohanem, Německo

www.weinammain.de

VINARIA

Mez. výstava pro pěstitele a výrobce vín

28.–31. 3. 2007

Plovdiv, Bulharsko

www.fair–plovdiv.com

SALON DE VINURI

Mez. vinařský veletrh

29. 3.–1. 4. 2007

Bukurešť, Rumunsko

www.romexpo.org

VINITALY

Mez. výstava vín a lihovin

29. 3.–2. 4. 2007

Verona, Itálie

www.vinitaly.com, www.veronafiere.it

ENOLITECH

Mez. výstava pro technologie vinohradnictví

29. 3.–2. 4. 2007

Verona, Itálie

www.veronafiere.it

RendezVino

Svět archivních vín

30. 3.–1. 4. 2007

Hamburg, Německo

www.rendezvino.info

SALON DES VINS

Vinařská výstava

30. 3.–1. 4. 2007

Remeš, Francie

www.reims.cci.fr

BISTRO. BEER. WINES & DRINKS

Mez. výstava piva, vína a lihovin

3.–6. 4. 2007

Minsk, Bělorusko

www.greenexpo.by

WWE – WORLD WINE (CHINA) EXPO

Mez. výstava vín

11.–13. 4. 2007

Peking, Čína

www.goodwill–exh.com.hk/2007wine

VINOVA

Mez. vinařský veletrh

15.–18. 4. 2007

Vídeň, Rakousko

www.messe.at

Vinoélite

Veletrh jakostních vín

18.–20. 4. 2007

Valencie, Španělsko

www.feriavalencia.com

SALON DES VINS DE MÂCON

Mez. vinařská výstava

20.–22. 4. 2007

Macon, Francie

www.leparcmacon.com

WeinAachen

Veletrh vína

21.–22. 4. 2007

Cáchy, Německo

www.webermesse.de

INTERVITIS INTERFRUCTA

Mez. veletrh vína, ovoce a ovocných džusů

22.–26. 4. 2007

Stuttgart, Německo

www.messe–stuttgart.de

TORONTO WINE AND CHEESE SHOW

Výstava vín a sýrů

23.–25. 4. 2007

Toronto, Kanada

www.towineandcheese.com

Wine Card

Mez. výstava vína

25.–29. 4. 2007

Moskva, Rusko

http://eng.crocusexpo.ru

WSWA

Výroční konference Americké asociace velkoobchodníků s vínem a lihovinami spojená s výstavou

28. 4.–2. 5. 2007

Orgando, USA

www.wswa.org/public/meetings/annual.html

ENOLSUD

Národní vinařská výstava

30. 4.–5. 5. 2007

Foggia, Itálie

www.fieradifoggia.it

zpracovala Ing. Marie Macháčková, Zemědělská a potravinářská knihovna při ÚZPI, www.knihovna.uzpi.cz Grand Prix Austerlitz a Svátky jara v Paříži Organizátoři /Moravská banka vín Brno a Davay Communications s.r.o./ již čtvrtého ročníku výstavy vín Grand Prix Austerlitz 2007, která je součástí Projektu Austerlitz, obdrželi od Ministerstva zemědělství „Rozhodnutí o uznání mezinárodní soutěže vín GRAND PRIX AUSTERLITZ 2007“. Tato již tradiční vinařská soutěž se uskuteční již počtvrté ve Slavkově u Brna, letos 11. srpna, a je přístupná široké veřejnosti. GRAND PRIX AUSTERLITZ 2007 se koná v rámci srpnových Napoleonských dnů, kdy si příznivci známého vojevůdce, vždy o nejbližším víkendu, připomínají jeho narozeniny /15. srpna 1769/. Soutěže se mohou zúčastnit vinaři ze zemí, které se zúčastnily bitvy Tří císařů. Hodnocení vín je dvoukolové a v porotě zasedají pravidelně naši nejlepší degustátoři, když patronát převzala Asociace someliérů ČR a přední someliéři z Francie, s jejichž asociací pořadatelé spolupracují. Každý rok se v Paříži hodnotí vzorky našich vinařů a na této tradiční akci se již vystřídalo 5 mistrů světa v someliérském umění a someliéři nejlepších francouzských restaurantů, jakož i zástupci Asociace sommelierů ČR. Letos je termín tradičních „Svátků jara“, tak se totiž pařížská akce jmenuje, 21. 3. 2007. Příznačné je snad i to, že se akce koná na adrese Rue Bonaparte. /m. j. v domě, kde v roce 1916 sídlila i naše ilegální vláda s prezidentem T. G. Masarykem/. Na této akci jsme se již několikrát přesvědčili, že výrobky našich vinařů snesou nejpřísnější srovnání se světem, a takové uznání v tradiční vinařské zemi obzvláště potěší. Již tradičně seznámíme účastníky akce s nejnovějším děním na Moravských vinařských stezkách. V Čekém centru v Paříži bude současně prezentován Projekt Austerlitz s výhledem do roku 2010. Zájemci budou seznámeni s akcemi 200. výročí bitvy u Znojma v roce 2009, které se plánují na Znojemsku, v Mikulově a Rakousku.

Opakované uznání mezinárodního statutu nás těší i zavazuje. Uděláme opět maximum proto, aby byli návštěvníci i účastníci spokojeni a srdečně na tuto akci zveme již nyní. Nad akcí Grand Prix Austerlitz převzal záštitu 1. náměstek hejtmana Jihomoravského kraje, pan Milan Venclík. Nad pařížskou akcí přebírá již tradičně záštitu velvyslanec České republiky ve Francii Pavel Fischer. Informace o minulých ročnících těchto akcí, včetně výsledků a fotografií najdete zde: Grand Prix Austerlitz: www.austerlitz2005.com/cz/gpa Svátky jara: www.austerlitz.org/cz/turismus/gastro/gastroakce/ Ing. Irena Svobodová a Stanislav Šida, Moravská banka vín III. Nominační soutěž vín Slovácké vinařské podoblasti (Nominační soutěž do salonu vín ČR) Počátkem června se ve vinařské obci Prušánky, která je známá svými vinnými sklepy Nechory, uskuteční další ročník výstavy vín Slovácké vinařské podoblasti. Výstava vín se pořádá již třetím rokem od vzniku podoblasti Slovácké s rotačním cyklem mezi vinařskými obcemi a navazuje na nominační výstavu vín bývalé oblasti Podluží. Přehlídka vín se uskuteční v sobotu 9. června 2007 v Kulturním domě Prušánky. Jedná se o soutěž vín, která je otevřena pro všechna révová vína mající původ v České republice, vyrobená ve vinařské podoblasti Slovácké. Vína oceněná medailemi, diplomem a titulem „Champion“ budou nominována do soutěže Salon vín České republiky. Potřebné informace nebo přihlášku se statutem výstavy lze získat na www.nechory.cz nebo napsat na e-mailovou adresu nechory@nechory.cz. (vo)

118

(3/2007)

Víno spojuje lidi, díky RAVIVIN spojuje města Organizace RAVIVIN-France, založená 5. července 1997 je společná síť měst s vinařskou turistikou. Jejím cílem je sdružovat francouzská města, která mají alespoň jedno víno AOC, a rozvíjet v nich trvale oenoturistiku. Francie je největší turistickou destinací na světě s více než 75 mil. návštěvníků ročně. Přesto paradoxně není oenoturistika ve Francii nijak zvlášť rozvinutá. Také Francouzi jsou dědicové civilizace, ve které je už po více než 2500 let víno běžný a každodenní nápoj; proto je zemí s vinařskou kulturou. Kolem vína se rozvíjí umění života po francouzsku, které je dnes známé po celém světě. Podle vitisphere.com (akm) USA: Bojkot francouzských vín stál 95 mil. euro Bojkot francouzských vín v USA v důsledku postoje Francie vůči válce v Iráku způsobil pokles nákupu o 94 mil. Eur, podle nejnovější studie. Larry Chavis a Philipp Leslie, autoři této studie, citované v The New Zealand Herald, odhadují, že v kulminačním bodě bojkotu poklesl prodej francouzských vín o 26 %. Za 6 měsíců trvání této krize poklesl nákup o 13 %. Studie se opírá o nákup v řetězech supermarketů ve 4 amerických městech : Bostonu, Los Angeles, San Diegu a Houstonu. Nejvíce utrpěla touto krizí nejlevnější vína a naopak vína na opačném konci cenového rozpětí. Vína ve střední kategorii (prodávaná mezi 12 a 26 $) byla dotčena méně. (akm) Investiční boom v sektoru vín a lihovin „Světová krize vína stimuluje investory“, oznamuje denník les Echos (9/3/06). S odvoláním na studii Vertumne International et Associés oznamuje ekonomický denník, že „v r. 2005 se ve světě v sektoru vín a lihovin uskutečnilo skoro 250 akvizicí, fúzí nebo partnerství, zatímco před 5 lety jich bylo sotva 70. Finanční objemy v loňském roce překročily 22 miliard dolarů, což je desetinásobek objemů v r. 1998“. Starý kontinent je sice nejvíce zmítaný krizí, ale je stále nejoblíbenějším cílem investorů, „evropské podniky představují 50 % společností, zakoupených v r. 2005“. Počet institucí (bank a pojišťoven) investujících do sektoru vín se od r. 1998 zvýšil o pětinásobek, uvádějí autoři studie, hovořící o kapitalizaci vína. Investovaný kapitál je většinou anglosaský, na čele s trojicí Velká Británie, USA a Austrálie. Francie je na čtvrtém místě. (akm) Tesco rozvíjí v Británii prodej vín vyšší cenové kategorie Britský distributor Tesco hodlá rozvíjet prodej vín vyšší cenové kategorie. Vybral si 50 vín vysoké kvality, která bude prodávat v cenovém rozpětí 14 až 140 €, s většinovým podílem výrobků v rozpětí mezi 20 a 35 €. 200 obchodů bude nabízet tuto novou sérii vín spolu se 750 jinými víny již nabízenými touto anglickou firmou. 90 dalších obchodů bude také vybaveno tak, aby mohlo nabízet těchto 50 nových vín, a stovka dalších obchodů bude nabízet redukovanou sérii 25 vín nejvyšší kvality. Tento výber špičkových vín bude nabízen v lahvích, uložených na ležato, a bude doprovázen detailními informacemi o dějinách té které odrůdy, mezi nimiž jsou Grey Host, Sauvignon blanc 2005 z Jackson Estate (Nový Zéland), Chassage Montrachet od Lamy Pillot (Francie), The Aberfeldy Shiraz 2001 od Tima Adamse (Austrálie), Riserva Michele Chialo, Barolo 1999 (Itálie). Tato orientace je důsledkem úspěchu, s jakým se v posledních letech setkala nabídka několika špičkových vín v Tescu, které se rozhodlo zpřístupnit tento typ vín svým zákazníkům ve větším výběru. (akm)

Jižní Afrika: První vinařský podnik v rukou žen Women in Wine, první vinařská společnost vlastněná, ovládaná a řízená ženami, byla oficiálně uvedena v Kapsku u příležitosti Cap Wine 2006, mezinárodního salonu vína, konaného dvakrát ročně. Women in Wine byla vytvořena skupinou 20 černých žen, vinařek z povolání z různých oblastí jižní Afriky, které sdílely sen dát ženám, zvláště těm, které pracují na vinici, možnost být akcionářkami vinařského podniku. Akcionářkami společnosti je tedy asi 500 žen, pracujících ve vinařství, jakož i zhruba 1 000 majitelek restaurací nebo barů. „Až doposud se ženy významně podílely na rozvoji vinařství v oblasti Kapska, aniž by se jim dostalo nějakého uznání nebo zisku, stěžovala si Beverley Farmer, zakladatelka a generální ředitelka nové společnosti.“ Women in Wines porušila tradiční model vinařského podniku, podle něhož k výrobě dobrého vína je třeba vlastnit vinice, sklep a velkou vývozní společnost, a zakládá svou rozvojovou strategii na kvalitním partnerství různých prvků vinařského průmyslu. Jejich hlavním dodavatelem vína je Boland Kelder, který už vyrobil dvě první cuvée pro Women in Wine pod značkou Eden’s Vineyard. (akm) Výroba vína v Číně roste, dovoz zahraničních vín také V posledních letech se produkce vína v Číně neustále zvyšovala. Podle čínského Státního úřadu pro statistiku, se v r. 2003 vyrobilo 3,43 mil. hl (+13,5 % oproti r.2002); v r. 2004 dosáhla produkce 3,93 mil. hl (+14,7 %). V posledních 10 letech se významně zvýšila výsadba vinic. Postupy a kvalita produkce se přiblížily mezinárodním normám. Plocha vinic je však stále rozdělená mezi drobné hospodáře. V současnosti je z více než 500 výrobců vína v Číně pouze 120 středních a velkých podniků. Kromě toho jejich velikost a počet jsou slabší v poměru k výrobnám jiných alkoholických nápojů. Čínský trh vínem a jeho velký potenciál přitahuje stále víc velkých zahraničních výrobců, hledajících nová odbytiště. V r. 2004 klesly celní poplatky za dovoz lahovových vín do Číny ze 44 % na 14 %. Konkurenceschopnost zahraničních vín se tedy zvýšila, a konkurenční tlak na čínská vína roste. Tato stále více přítomná zahraniční konkurence může v r. 2006 vést k výraznému pohybu ve výrobě a v cenovém systému, aby čínská vína lépe čelila zahraničním výrobkům. Po lepším seznámení s čínským trhem je pravděpodobné, že zahraniční výrobci uvedou na čínský trh i vína nižší a střední kvality. A tím se znovu nastartuje nová soutěž mezi čínskými domácími víny a zahraničními víny všech úrovní kvality! (akm) Novinka: GrapeRadio míří do Evropy GrapeRadio, týdenní podcast věnovaný vínu, který zažil na druhé straně Atlantiku velký úspěch, míří do Evropy. Toto vysílání, produkované Brianem Clarkem a byznysmenem Jayem Selmanem prostřednictvím jeho společnosti Willnick Productions, je vysíláno na internetu a může být přenášeno a posloucháno přes zařízení na přehrávání formátu MP3. Oba autoři tvrdí, že do konce roku dosáhnou 50 000 posluchačů, a plány jejich sponzorů jsou uzavřeny na několik měsíců dopředu. Marc Perrin hodlá uzavřít s tvůrci GrapeRadio dohodu, aby mohl přenést jejich koncepci do Evropy. Prozatím stránky GrapeRadio-europe.com přinášejí dva rozhovory s Xavierem de Volontat, prezidentem Nezávislých vinařů, a s Enricem Bernardem, nejlepším světovým someliérem. Marc Perrin se už proslavil ve světě internetu a vína, když vytvořil Vinternet, webovou agenturu, která bude vlastnit GrapeRadio-Europe, a Wine and Co, prodanou v r. 2000 skupině Bernarda Arnaulta Europ@web. GrapeRadio-Europe nabídne široké veřejnosti vysílání věnovaná francouzskému vínu a vinicím, ale i ostatním vinicím v Evropě. (akm)

(3/2007)

119

Interspecifická odrůda Regent Milan Nestarec, student Sviš Valtice

Původ a rozšíření (Sylvánské zelené x Műller Thurgau) x Chambourcin. Z tohoto křížení vyšlechtil Dr. G. Alleweldt odrůdu Regent. Křížení provedl v roce 1967 ve Spolkovém ústavu pro šlechtění révy vinné v Geilweilerhofu, v Německu. Odrůda je v Německu klasifikována od roku 1994 a od té doby se výrazně rozšířila. V roce 2005 zaujímala v Německu plochu 2 150 ha. Ampelografická charakteristika Odrůda má středně bujný vzrůst, letorosty mírně rozkladité, olistění střední, tvorba fazochů je malá. Vyzrávání dřeva je dobré. Hrozen je středně velký, volný. Bobule je středně velká, tmavě modrá, kulatá, s pevnou slupkou. Pěstitelské vlastnosti Odrůda vyžaduje teplejší a před větrem chráněná stanoviště. Vyhovují ji spíše vododržné a úrodné půdy. Regent často trpí nedostatkem hořčíku, což se projevuje brzkým zbarvením listů do červena. Volbu podnože volíme v závislosti na půdních podmínkách. Pro úrodné a dobře vodou zásobené stanoviště volíme slabší podnože jako SO 4. Pro lehčí, na sucho náchylné půdy se jeví jako velmi vhodná podnož Kober 125 AA. Rašení odrůdy je ve srovnání s odrůdou Műller Thurgau o něco ranější. Doba kvetení je střední. Odrůda má velmi dobrou rezistenci proti houbovým chorobám a umožňuje redukci ochranných látek o 60 až 80 %. Ochranná opatření je možno provádět po delších intervalech. Výsledky z praxe ukazují, že 3 ošetření za vegetaci jsou zcela dostačující. Hlavně je doporučována ochrana před květem, po odkvětu a při uzavírání bobulí. Odolnost vůči oidiu je velmi dobrá. Podle stupnice 1–9 (1 – zcela zdravé hrozny, 9 – totální škody) se odolnost pohybuje na stupni (2). Zvýšená náchylnost vůči oidiu se vyskytuje pouze při vyšší teplotě, v kombinaci s vyšší vlhkostí vzduchu. Odolnost vůči peronospoře je o něco snížená (4). Nebezpečí hrozí při vyšší teplotě a s mokrými listy. Odolnost vůči plísni šedé je opět velmi dobrá (2). Snižuje se při delších deštivých periodách a špatně provedených zelených pracích. Odrůda Regent se dá v otevřených polohách pěstovat vět-

šinou i bez chemické ochrany. Hrozbou je pouze vyšší náchylnost vůči peronospoře, která může při silnějším infekčním tlaku zcela zničit listovou plochu. Doporučené zatížení odrůdy je 8–10 oček na m². Regulace násady hroznů v době vegetace ve většině případů není potřeba. Prospěšnou se však ukazuje defoliace listové stěny. Regent zraje brzy, většinou ještě před Modrým Portugalem. Dosahuje cukernatosti 19–22 °NM, při obsahu kyselin asi 8 g/l. Při regulaci násady plodů nebývá výjimkou cukernatost 24 °NM a někdy i vyšší.

množovat, i když někteří naši vinaři ji již ve svých vinicích mají. Její pěstování umožňuje výrazné omezení použití chemických prostředků k ochraně a současně přináší nové perspektivy dnešního vinohradnictví a vinařství. Literatura 1. Eibach, R.: Pilzresistente Rebsorten, Weinwirtschaft 1, 1991 2. Vogel, R.: Regent – ein neuer Rotweintyp, Der Badischer Winzer 10, 1999 3. Rose, R.: Mit der Rebsorte Regent gegen Pilze, Stuttgarter Zeitung 18. 10. 1994

Enologické vlastnosti Regent poskytuje barevně intenzivní červená vína s plným tělem a charakteristickou strukturou taninů. Především tyto vlastnosti jsou rozhodující pro to, že chuťově Regent často připomíná jižní vína. Jako u všech červených vín je i u Regentu důležitý zdravý a vyzrálý hrozen jako předpoklad pro harmonické a vyzrálé víno. Protože trh v Německu upřednostňuje mladá vína z této odrůdy, je velmi často využívána metoda krátkodobého ohřevu rmutu na cca 70 °C s následným okamžitým lisováním. Tento způsob by měl být volen i při zpracování hroznů napadených plísní šedou. Další alternativou může být krátká macerace. Někteří vinaři po prokvašení 30 % cukru rmut okamžitě lisují. Tyto technologie přinášejí to, že třísloviny nejsou tak dominantní a drsné a vína jsou velmi brzo pitelná. Jestliže má víno přijít na trh později, je vhodné zvolit delší maceraci, trvající 7 až 10 dnů, při teplotě 25–30 °C. Tato vína se pak vyznačují vyšší extraktivností a tříslovinou. Velmi významná v technologii je následná jablečno-mléčná fermentace. Chuťový vjem velmi ovlivňuje mikrooxidace nebo zrání vín v klasických, popřípadě barikových sudech. Využití odrůdy Regent je první interspecifickou odrůdou, která byla v Německu schválena k produkci jakostních vín. V Německu je právně chráněná, proto ji nelze v České Republice doposud rozOdrůda

Rok

Rulandské modré Regent Modrý Portugal

1988

Regent Dornfelder Regent

1989 1990

Výnos (kg/ar) Ø %

Cukernatost Ø %

Kyseliny (g/l) Ø %

101 104 150

20,5 21,7 18,3

9,1 8,3 8,3

100 103 100

100 106 100

100 92 100

115

20,9

114

8,0

168

100

18,0

100

8,2

100

122

19,9

110

8,0

(3/2007)

120

S VÁMI, PRO VÁS...

syntetické Z ÁT K Y

Nová formulace mědi spolehlivější prevence proti plísním

Kuprikol

NOVINKA v sortimentu 2007!

250 SC

První oxychlorid mědi ve formě suspenzního koncentrátu!

Vynikající přilnavost na listech a odolnost vůči dešťovým srážkám

Technologie, která uchovává Vaše vína...

„Jednoduše lepší zátka“

•

Registrace na plíseň révovou, plíseň chmelovou a plíseň bramborovou

Nezanechává pachuť korku

•

Nepouští barvu

Povolen pro aplikaci v integrované produkci

•

Bezproblémové a pohodlné pro obsluhu postřikovačů

Oxidace vín pod kontrolou

Přední

světový výrobce syntetických extrudovaných zátek

Agro Aliance, s.r.o. 252 26 Třebotov 304 tel.: 257 830 137-8 www.agroaliance.cz

spol. s r. o.

Na Pankráci 30, 140 00 Praha 4 tel.: 234 633 280-5, fax: 234 633 290 e-mail: info@compo.cz

PRODEJ A SERVIS ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY

Světový producent technologií sběru hroznů

Na Pískách 5 P. O. BOX 287 695 01 Hodonín +420 518 374 231 hm@hmhodonin.cz www.hmhodonin.cz

(3/2007)

Fota k článku na str. 99, foto Pavel Pavloušek

Celé hrozny v době dozrávání

Kříženec Mi-5-114

Hrozny v termínu půlení NOVINKA v sortimentu 2007!

Nová formulace síry – nová a vyšší kvalita

S VÁMI, PRO VÁS...

Sulikol Půlené hrozny v době dozrávání

DOTACE

Aktuálně: zpracovatelské technologie, vinařské penziony, …

750 SC

Kontaktní fungicid, nyní ve formě suspenzního koncentrátu!

Vynikající přilnavost na listech a odolnost vůči dešťovým srážkám

Registrace na padlí révové a padlí jabloňové

Povolen pro aplikaci v systémech integrované ochrany

Bezproblémové a pohodlné pro obsluhu postřikovačů

www.raven.cz www.edotace.cz RAVEN Consulting, a. s. Jakubské nám. 2, 602 00 Brno tel.: 542 210 111, 736 631 243 e-mail: zemedelstvi@raven.cz

Agro Aliance, s.r.o. 252 26 Třebotov 304 tel.: 257 830 137-8 www.agroaliance.cz

121

122

(3/2007)

O čem viněty (ne)hovoří – I. – Víno pre viechy Petr Šimeček www.ovine.cz

Z desetitisíců obrázků a námětů na nich se občas vynoří něco výjimečného, co vybočuje z řady zažitých zvyklostí, z šablon používaných designů. Podívejme se tedy na některé tyto etikety – zaujmou díky grafikově fantazii, neotřelému nápadu nebo jsou jinak sběratelsky zajímavé. Dnes to bude etiketa s podivným přetiskem „Víno pre viechy“. Stovky let výroby vína v regionu Slovenska daly vzniknout tradici úcty k ušlechtilosti vína, čehož jsou viechy (česky: víchy) jedním z příkladů. Téměř všechny domy v Bratislavě na ulicích Vysoká, Rajská, Valónská aj., bývaly vždy domy vinohradníků. Ti mohli v pořadí podle předem určeného seznamu po dobu dvou týdnů nalévat (prodávat) vlastní víno, tzv. „držet víchu“. Konali tak přímo ve svém domě, nad jehož širokým vchodem („forhaus“) vyvěsili víchu, tedy věchet sena, slámy a chvojí přivázaný na dlouhé holi. To byl symbol otevřené víchy, kdy se členové rodiny stali na čas hostiteli a obsluhovali hosty přímo v domě, na dvorku i na zahradě – sudy s vínem byly ve sklepech přímo pod domem. Příjemné prostředí, domácí jídla, neprostřené stoly nebo popíjení ve stoje a živá hudba („schrammel muzik“) – to vše se za dva

Etiketa pochází z období zhruba kolem roku 1970, víno vyráběly Vinárske závody, oborový podnik, Bratislava, závod Nitra. Možná nás zaujme i „štátna maloobchodná cena“ 13 Kč za litr tohoto vína – nezapomeňme však, že v téže době byla průměrná hrubá mzda někde pod 2 000 Kč. Podle dobových informací z 30. let stál litr takového vína 6 Kčs. týdny přesunulo o kus dál. Pod víchou se vždy zpívalo – ať to byly slovenské a maďarské lidové písničky, nebo vídeňské odrhovačky. Tato setkání u vína byla pověstná svou tolerancí. Pod víchou se nikdo nepohoršoval nad náboženstvím, národností či společenským postavením. Dobré víno a neopakovatelná atmosféra spojovala všechny popíjející návštěvníky – umělce, úředníky, řemeslníky, chudé studenty či bohaté měšťany. Chodili sem diskutovat,

Vinaﬁsk˘ marketing Autor: Franz Gosch • ISBN 80-903201-5-5, cca 126 stran, formát A5

zpívat a bavit se známé osobnosti, jako Kollár, Šafárik, Palacký, Liszt, Glück, Petöfi. Za první republiky jezdili elektrickou dráhou popíjet levné bratislavské víno k dlouhým stolům pod víchy i obyvatelé Vídně – víno nezná národnost… Bratislavské „viechy“ (také „viešky“) dosáhly plného rozkvětu v třicátých letech 20. století, kdy byl na vrcholu také společenský život ve městě – tehdy se staly místem setkání umělecké a politické smetánky. Podobně však se „prodej vína pod víchou“ praktikoval i na Moravě, kde se snopek sena na tyči věšel přímo nad dveře sklípků. Takže až dnes, v době obnovování tradic, někdy při procházce mezi sklípky uvidíte na některém z nich viset víchu, rozhodně to není strašák na odhánění turistů. Naopak – jen vstupte, pozdravte vinaře a ochutnejte z jeho nabídky…

Použitá literatura a inspirace: *volně přístupné informace na internetu, autorův archiv etiket *Imrich Sečanský – Spomienky a vyznanie lekára, Bratislava 1997 *Peter Salner – Bratislavské kaviarne a viechy, Vydavatelstvo PT 2006

199,(vã. 5% DPH)

Pfieklad knihy rakouského autora, která velmi pochopitelnou formou pojednává o vinafiském marketingu, jeho zákonitostech, sloÏitostech a v˘znamu s velk˘m zamûfiením na praxi. „Podle poznatku, Ïe doba od uvedení produktu na trh aÏ po jeho vymizení trvá zhruba tfii roky, by mûla tato kniha b˘t pfiedev‰ím v souvislosti s kulturou stolování velkou realizaãní pomÛckou pfii v‰ech strategick˘ch marketingov˘ch opatfieních pro Ïáky a studenty, ale hlavnû pak pro praktické vinafie. V‰echny oblasti prÛzkumu trhu, reklamy, podpory prodeje a PR jsou zobrazovány s velk˘m zamûfiením na praxi" (z pfiedmluvy autora). ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(3/2007)

123

Proč se domům vín v Praze nedaří? (…a kudy dále v propagaci našich vín) Jan Horešovský Spolek přátel vína (www.misenska.cz)

V prvém případě bylo záměrem prezentovat v Praze pod názvem Národní dům vína vlastnosti moravských vín ve srovnání s víny zahraničními a prostřednictvím obří degustační expozice (až 500 hodnocených vín) prosadit na trhu moravská vína v obrovské konkurenci vín z celého světa. Celá expozice přitom měla být dvakrát do roka obměňována, aby odrážela nejen aktuální situaci na trhu s vínem, ale rovněž i vývoj vín v láhvi. Národní dům vína měl vedle toho poskytovat odborné i popularizační semináře pro veřejnost, srovnávací degustace a kvalifikované informace o víně a jeho producentech, jakož i řadu vzdělávacích enologických programů pro tuzemskou i zahraniční klientelu. Národní dům vína se tak měl stát s troškou nadsázky Mekkou šíření kultury vína v Praze s moravským akcentem. Projektu měla pomoci atraktivita nádherné pětipatrové nemovitosti s krásným historickým interiérem v nejexponovanější části Prahy – doslova pár metrů od Karlova mostu na Malé Straně. Záměr se však k velké škodě moravského vinařství nepovedl. Bohužel se totiž ukázalo, že projekt zásadně podce-

nil pražské prostředí i vyspělost zdejších konzumentů a zároveň přecenil schopnost podpory individuálních moravských vinařů. Venkovský styl prezentace pražské zájemce o víno odradil a způsob prezentace vína i přes svůj obrovský potenciál ve své podobě nepřilákal ani zájemce zahraniční. Projekt fatálně podcenil propagaci a v silách jediného (a bohužel osamoceného) muže nebylo včas zareagovat na vývoj situace. Podnik ani jeho protagonista se nestal (a možná se ani nechtěl stát) součástí místní podnikatelské komunity, izoloval se a nepoučil se z úspěšnější konkurence, založené navíc na podstatně jednodušších ideových principech. Budoucnost Národního domu vína byla chybně postavena na entuziastické podpoře malých vinařů, která ovšem v takovéto podobě – jak se ukázalo – neexistuje. Projekt založený pouze na tomto principu nemohl zřejmě fungovat, neboť cílem každého vinaře je prodej vína a ideály nad tento horizont nelze od vinařů v každodenní praxi příliš očekávat. Tím spíše ne u malých vinařů, kteří se pohybují často na hranici ekonomické existence. Myšlenka projektu tedy fakticky zkrachovala. Národnímu domu vína proto majitel pod tlakem ekonomické reality změnil podobu i cíl. Neatraktivní rustikální styl vybudovaného interiéru bohužel zůstal, navíc z vinného baru v přízemí, který měl původně sloužit primárně ke konzumaci prezentovaných vín, se stal jakýsi bizard-

Jak úspû‰nû prodávat víno Marketing vína v praxi

ní grillbar v podnájmu s neuvěřitelně přemrštěnými cenami a s nabídkou velmi nevalné kvality. Žoviální obsluha baru o víně neví téměř nic. V ostatních patrech se sice ještě nachází torzo původně plánované expozice, kde jsou nabízena vína v degustačních programech, nicméně v důsledku špatně odvětrávaného grilu v přízemí je ve všech ostatních patrech domu cítit přepálený tuk a pach spáleného masa. Z propagátora moravských vín se stal dodavatel především vlastních vín do řetězce pražských restaurací, jejichž součástí je i zmíněný grillbar v přízemí. Podle internetových stránek (www.ndv.cz) sice Národní dům vína stále klade důraz na propagaci a věhlas vín, ale skutečná podoba je zatím zcela jiná. Kvůli moravským vinařům pevně doufám, že se tento stav brzo zlepší. Ten současný vyvolává zklamání a obávám se, že pověsti moravských vín a moravských vinařů poskytl Národní dům vína medvědí službu. Zaznamenal jsem z řady ohlasů, že projekt zklamal očekávání moravských producentů i těch, kteří projevili o moravská vína zájem, neboť ve srovnání různých komerčních atraktivních a více či méně luxusních expozic zahraničních vín tento pokus předvádí nekvalitu a lacinost. Pokud Národní dům vína připravuje ještě nějakou odbornou budoucnost, bude mít obrovský hendikep a získat dosud nenabyté renomé bude myslím stát mnohem větší úsilí než na počátku. Jiný aspekt dosavadní-

290,(vã. 5% DPH)

(Autor Prof. Otto Schätzel, pﬁeklad Prof. Vilém Kraus, INCOTERMS, 235 stran) Marketing, strategické otázky • Praktick˘ marketing • Marketingov˘ mix •Produkt • Komunikace • Cena • Prodej • Cílové skupiny na poptávkovém trhu • Cílové skupiny • Zákaznick˘ management • Orientace na zákazníka • Management reklamací • Vedení databáze zákazníkÛ • Anal˘za zákazníkÛ • Získávání nov˘ch zákazníkÛ • Strategické plánování • Metoda koncentrace na úzká místa • Návod k exportu vína • V˘stavy a veletrhy • Doplnûk – aplikace knihy na trh vína v âeské republice • NejdÛleÏitûj‰í pravidla mezinárodních obchodních podmínek ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

124

(3/2007)

ho neúspěchu je ale podle mne ještě horší: tento příklad totiž ukázal všem potenciálním následovníkům, že cesta z Moravy do Prahy může být krutá a na dlouhou dobu může toto trauma potlačit podobné snahy či záměry. A to je dle mého mínění obrovská škoda. V druhém případě bylo cílem jisté společnosti finančníků zprovoznit v Praze pod názvem Dům vín České republiky veliký několikapatrový a exkluzivní obchod s vínem, jehož podstatou byly degustační programy. Tato instituce měla sice výhradně komerční cíl, avšak její význam pro propagaci tuzemského vinařství mohl být i tak značný. Dům byl na jednom z nejatraktivnějších míst v Praze, v Ungeltu u Staroměstského náměstí, a byl zaměřen na příliv turistů – zájemců o české víno. Cílem bylo pořádat pro návštěvníky ochutnávky cca 400 tuzemských vín. Prostory, ve kterých byla tato trvalá expozice umístěna, byly mimořádně krásné, situované v citlivě a draze rekonstruovaném historickém domě. Bohužel, projekt byl ukončen po půl roce, v listopadu minulého roku rozhodnutím společníků, protože investice do tohoto provozu se ukázala jako ztrátová. Dnes se dům přestavuje na hotel (ovšem internetová stránka tohoto projektu www.dumvin.cz dosud nabízí degustační programy). Podle mého názoru bylo rozhodnutí ukončit tento projekt poněkud netrpělivé a strategie orientovaná pouze na zahraniční klientelu poněkud krátkozraká. Cestov-

ní agentury, které měly zájemce o víno ze zahraničí dodávat, potřebují k zavedení této služby rozhodně nějaký čas, a ten projektu dán nebyl (Dům vín České republiky se prostě nestačil etablovat). Vedle toho byl ovšem faktickým vyloučením české klientely (cenou, výběrem vín i způsobem prezentace) projekt připraven o nepostradatelnou podporu domácího trhu. Podle mne totiž nemůže nikdo bez následků ignorovat komunitu našich milovníků vín. V každém případě ovšem protagonisté tohoto projektu viděli cíl pouze v rychlém zisku a navíc chybovali, když podcenili otázku výběru vína, u kterého evidentně zohlednili pouze obchodní podmínky namísto dalších kritérií, jako je kvalita, struktura výběru a také – a bez toho se nelze obejít – znalost prostředí, ze kterého producenti vína jako klíčoví obchodní partneři pocházejí. Nabízí se tedy otázka, zda a jak lze v Praze organizovaně a na komerčním základě propagovat moravská vína. Z osudu obou projektů je zřejmé, že problém není triviální a má svá velká úskalí. Myslím, že potřeba efektivní pražské prezentace moravských vín s účastí samotných Moraváků je evidentní a její řešení je nanejvýš potřebné. Vždyť pražský trh představuje až 80 % obratu moravských producentů vína. Bohužel však s rostoucí kvalifikovaností konzumentů a jejich mírou poznání pozoruji pozvolný odklon jejich zájmu od moravských vín. Jestliže tento trend moravští producenti zatím výrazně

necítí, je to jen proto, že význam vína a zájem o něj všeobecně stoupá. Citelnější propad moravských vín zatím kompenzuje celkový zvýšený zájem o víno jako takové a problémy mohou nastat, až tento zájem ztratí tempo. Je nevyšší čas, aby se Morava v Praze více prosadila – čím dříve, tím lépe. Mám za to, že myšlenka podpory tuzemských vín v hlavním městě prostřednictvím silného centra je dobrá. Jak se ale ukazuje, naplňování takového záměru má rozměry obchodní, osobní, taktéž mentální (moravsko-pražské, technokraticko-idealistické atd.), ekonomické a zcela jistě i v širokém slova smyslu morální. Usuzuji, že pokud se záměru chopí schopný subjekt (podnikatel) s dobrou znalostí pražského podnikatelského prostředí i moravské mentality, který bude mít podporu a důvěru oficiálních moravských vinařských struktur (Svaz vinařů, Národní vinařské centrum, Vinařský fond) a který bude schopen nabídnout vína nejen ekonomicky úspěšně, ale též formou atraktivní pro širokou škálu zájemců (tedy nikoli víno jen jako kultovní fenomén, a též nikoli jen jako zboží), prospěje tím našemu vinařství kýženým způsobem. Dle mého názoru je to cesta, která je schůdná a může být velmi úspěšná. Je nyní věcí vinařů především na Moravě, aby zvážili, zda takovou cestou není např. plnohodnotná stálá expozice Salonu vín České republiky v Praze s vhodným komerčním doprovodným programem.

Reklamní kampaň na tuzemská vína vinaři většinou vítají

Vinaři jsou většinou spokojeni Stěžejní součástí kampaně se stala právě značka „Vína z Moravy, vína z Čech“. Podoba národní značky má symbolizovat historickou náklonnost Čechů a Moravanů ke svým vínům, národní hrdost a především ryze domácí původ na úrodných vinicích Moravy a Čech. Vinařům jsou k dispozici i visačky se značkou Vína z Moravy, vína z Čech, jimiž mohou označit pouze jakostní lahvové víno (či víno jakostní s přívlastkem) s původem ve vinařské oblasti Morava nebo Čechy. Kupujícímu takové označení napoví, že se jedná o skutečně kvalitní moravské či české víno. Propagace moravských a českých vín zahrnuje masovou komunikační kampaň zaměřenou na podporu povědomí o kvalitě moravských a českých vín. „Výsledky

se samozřejmě nedostaví hned, je to dlouhodobá cílená záležitost. Podpora našich vín vůči dovozu je tady určitě třeba. V zahraničí obdobné instituce také podporují své výrobce vín, a tak by bylo určitě na škodu, kdyby se u nás nic nedělo. Co mne trochu mrzí, je to, že se visačky s logem Vína z Čech a Vína z Moravy objevují v supermarketech i na těch nejlacinějších vínech. To není zrovna dobrá propagace kvality našich vín,“ je přesvědčen sommelier a vinař Libor Nazarčuk ze Staré Břeclavi. Vinaři poukazují i na první konkrétní výsledky, které se již po kampani dostavily. „Pokud bych měl ukázat na konkrétní výsledky, prokazatelné jsou určitě u Svatomartinských vín, o která byl letos mimořádný zájem, a to právě díky plošné podpoře ze strany Vinařského fon-

du. Jinak to bude samozřejmě běh na dlouhou trať, ale osobně se domnívám, že prostředky, které do fondu vkládáme, jsou vynaložené účelně,” říká Ctirad Králík, sklepmistr ZD Sedlec. Obecně se dá říci, že vinaři podporu v jakékoliv formě vítají, poukazují však na nutnost kontroly. „Pánbůh zaplať aspoň za nějakou podporu. Od převratu se tu pořádně pro vinaře nic neudělalo, tak aspoň něco. Nevím, jestli je to ideální, nejsem odborník na mediální kampaně, ale určitě to pomůže těm připraveným. Plošná podpora odbytu tuzemských vín je určitě důležitá, ale po kroku A by měl logicky následovat krok B, a tím je důsledná kontrola. Nemělo by se stávat, že se pod tuzemskými víny budou ukrývat třeba vína dovezená ze zahraničí a jen nalahvovaná u nás,” upozorňuje Petr Marcinčák z firmy

(3/2007)

Víno Marcinčák Mikulov. Všichni vinaři však kampaň nevidí tak pozitivně. „Nejvíc na tom vydělá asi reklamní agentura, která kampaň realizuje. Nám pomůže hlavně podpora na různých veletrzích a výstavách, ale nějaké billboardy určitě ně,“ říká za drobné vinaře Vojtěch Kurial z Poštorné. Oficiální výsledky dotazníkové akce mezi konzumenty V průběhu listopadu 2006 prováděla výzkum mezi obyvateli ČR agentura FOCUS Social&Marketing Research z Brna. Dotazníkovou akcí byla získána data celkem od 1 026 respondentů ve věku nad 18 let různých sociálních a ekonomických vrstev. Za alespoň občasné konzumenty vína se označilo 85 % dotázaných, kladný vztah k vínu deklarovala více než polovina a velmi pozitivní vztah 22 % respondentů. V posledních třech měsících před dotazníkovou akcí nějakou reklamu na víno zaznamenala asi třetina dotázaných (32 %). Ze spontánních odpovědí na obsah či motiv sledované reklamy vyplynulo, že nejvíce pozornosti si získala reklama se sloganem: „Vína z Moravy, vína z Čech“ (19 %), kterou dále charakterizovali dotázaní i dle dalších atributů, jako je obrázek sklenice s českou vlajkou (11 %), stojící muž se sklenicí bílého vína (9 %) a také sloganem: „Objevte kouzlo našich vín“ (celkem 40 % dotázaných, kteří viděli reklamu). Po předložení obrázku této reklamní kampaně si ji vybavilo až 40 % respondentů, kteří se s ní setkali nejčastěji v televizi (70 % z těch, kteří reklamu viděli), na billboardech (38 %), v časopise (32 %) nebo prodejnách s potravinami (15 %). V rozhlase či ve vinotékách reklamu zaznamenalo pouze 7 % dotázaných. Motivaci k nákupu tuzemského vína na základě reklamy „Vína z Moravy, vína z Čech“ přiznalo 39 % respondentů, což je jednoznačně pozitivní výsledek. (Zdroj: podklady z post-testu realizovaného pro Vinařský fond)

Konzumenti by uvítali označení regálů tuzemských vín v obchodech A jak masivní mediální kampaň ovlivnila veřejnost? Je možno se však setkat i s odlišnými názory, než vyplývá z výše uvedené analýzy trhu. Náhodně jsme oslovili 6 zástupců veřejnosti z řad konzumentů. Mnozí kampaň zaznamenali a vnímají ji pozitivně, našlo se však i několik těch, kteří nejsou o účelnosti tak zcela přesvědčeni. „Kampaně podobného druhu často registruji, nicméně záměr zadavatele má na mne opačný efekt. Bez ohledu na to, zda se propaguje značka Czech Made, Klasa, operační programy EU nebo Víno z Moravy, efekt je vždy stejný: tatíček stát vám nejprve tisícikorunu vezme, aby následně pětistovku vrátil, s velkým zpožděním a hlavně způsobem, o který vůbec nestojíte. Spojit síly českých a moravských vinařů proti dovozu zahraničních vín? Jednoznačně ano, ale ne s „pomocí“ státu, a rozhodně ne direktivně,“ vnímá kampaň překladatel Jiří Synek z Plzně. Živnostník Pavel Jedlička z Brna to vidí opačně. „Souhlasím, že je potřeba podporovat domácí výrobce. Kampaň jsem zaregistroval, působí na mne celkem pozitivně. Uvítal bych však, kdyby byla vína z Čech a z Moravy viditelně označena přímo v tržní síti, aby se zákazník lépe orientoval. Líbily by se mi třeba regály s logem kampaně,“ nabádá Pavel Jedlička. Někteří ale kampaň ani nezaznamenali. „Nevím, neslyšela jsem o tom,“ říká Renata Dlouhá z Břeclavi. „Pokud bych se o víno trochu nezajímal, tak bych si taky asi ničeho nevšimnul,“ potvrzuje prodavač Václav Ježek z Břeclavi. „Podle mne tahle kampaň nám drobným vinařům nepomůže. Do obchodních řetězců se za současných podmínek těžko dostaneme,“ dodává zahrádkář důchodce Karel Tlustý z Hustopečska. Na druhé straně jsou i pozitivní ohlasy. „Zaznamenal jsem tuto kampaň, a protože dávám jednoznačně přednost domácím produktům, vína s označením

125

Vína z Čech a Moravy v regálech cíleně vyhledávám,“ konstatuje například projektant Karel Frýdek z Prahy. Připojuje se však k názoru, že by měla být tato vína lépe označena. „Kampaň je dobře udělaná, ale chce to čas, než se dostane do podvědomí,“ dodává grafik Marek Novotný. Vinařský fond ČR podporuje i další aktivity Kampaň na podporu propagace a prodeje moravských a českých vín je součástí dlouhodobé koncepce činnosti Vinařského fondu ČR. Jedním z cílů bylo vytvoření koncepce marketingové strategie. V této oblasti již proběhl rozsáhlý marketingový průzkum trhu s vínem v ČR, vytvoření servisní organizace Vinařského fondu, jejíž funkci vykonává Národní vinařské centrum ve Valticích, a dosud probíhá uvedená reklamní kampaň ve spolupráci s komunikační agenturou Comtech, spol. s r. o. Za pomoci Vinařského fondu byla vydána řada propagačních materiálů včetně souboru map jednotlivých vinařských podoblastí, proběhla rozsáhlá kampaň na podporu Svatomartinských vín, rozsáhlá aktualizace internetových stránek www. wineofczechrepublic.cz a podporovány jsou i nejrůznější výstavy vín a další vinařské aktivity. Kampaň na podporu propagace a prodeje moravských a českých vín dosud stála asi 31 milionů korun. „Vím, že je to hodně peněz. Já si dovedu představit, že bychom do podpory prodeje našich vín nedávali ani korunu. Ale dovedu si to představit jedině v tom případě, že by obdobné podpory nefungovaly ve všech okolních státech Evropské unie,“ konstatoval na nedávném vinařském semináři v Kobylí ing. Jaroslav Machovec, ředitel Vinařského fondu České republiky se sídlem v Brně. (O Vinařském fondu více na www.vinarskyfond.cz). Petr Hynek

Salon vín České republiky 2006/2007 V poměrovém zastoupení bylo do kolekce vybráno 63 vín bílých, 35 vín červených a 2 vína šumivá. Odrůdová skladba čítá 29 odrůd révy vinné a 3 vína cuvée. Nejúspěšnějšími odrůdami letošního ročníku se staly Sauvignon s 8 zastoupeními, dále Chardonnay se 7 zastoupeními, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský a Frankovka s 6 zastoupeními. Dle jakostního zařazení je 44 vín v pozdním sběru, 22 vín ve výběru

z hroznů, 16 vín jakostních, 6 vín slámových a výběrů z bobulí, 5 vín ledových a 1 víno výběr z cibéb. Nejzastoupenějším ročníkem je ročník 2005 s 62 víny, dále ročník 2003 s 22 víny a ročník 2004 s 11 víny. Nejúspěšnější vinařskou podoblastí byla podoblast mikulovská se 47 víny, dále podoblast velkopavlovická s 22, podoblast slovácká s 15 a znojemská s 12 víny. Jedno víno

bylo také z vinařské oblasti Čechy – podoblasti litoměřické. V letošním roce byly nejúspěšnější tyto firmy: Vinselekt Michlovský, a. s., s 15 víny, dále Vinné sklepy Valtice, a. s., s 10 a Znovín Znojmo, a. s., s 6 víny. Celkem dodá vína do expozice Salonu vín 45 vinařských firem. (vo)

(3/2007)

126

Odrůda nebo název vína Modrý Portugal Svatovavřinecké barrique Cabernet Sauvignon barrique Müller Thurgau Rulandské modré barrique Svatovavřinecké Ryzlink vlašský Rulandské bílé Svatovavřinecké barrique Ryzlink rýnský Ryzlink rýnský Rulandské šedé Cygnus Chardonnay Chardonnay Rulandské šedé Ryzlink vlašský Chardonnay Ryzlink vlašský Ryzlink vlašský Frankovka Müller Thurgau Veltlínské červené rané Frankovka Frankovka Rulandské bílé André Frankovka Malverina Pálava Cabernet Sauvignon Chardonnay Rulandské bílé Sauvignon Ryzlink rýnský Sauvignon Veltlínské zelené Neuburské Sauvignon Hibernal Aurelius Chardonnay Merlot Sauvignon Ryzlink vlašský Grand cuvée bílé Irsai Oliver Modrý Portugal Ryzlink vlašský Merlot Rulandské bílé

Ročník 2003 2003 2003 2005 2003 2003 2005 2005 2003 2005 2003 2004 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2003 2004 2005 2004 2005 2005 2003 2003 2002 2005 2004 2005 2005 2005 2005 2004 2004 2005 2004 2005 2003 2005 2003 2005 2005 2005 2005 2003 2005 2005 2005

Přívlastek pozdní sběr jakostní víno pozdní sběr pozdní sběr výběr z hroznů pozdní sběr pozdní sběr výběr z hroznů pozdní sběr výběr z bobulí slámové víno slámové víno jakostní víno výběr z bobulí ledové víno výběr z hroznů pozdní sběr pozdní sběr pozdní sběr pozdní sběr pozdní sběr pozdní sběr pozdní sběr pozdní sběr pozdní sběr výběr z hroznů pozdní sběr pozdní sběr výběr z hroznů výběr z hroznů pozdní sběr výběr z hroznů pozdní sběr výběr z hroznů výběr z hroznů pozdní sběr pozdní sběr pozdní sběr slámové víno jakostní víno pozdní sběr výběr z hroznů pozdní sběr výběr z hroznů výběr z hroznů pozdní sběr jakostní víno jakostní víno pozdní sběr výběr z hroznů výběr z hroznů

Vin. podoblast Brněnská Litoměřická Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Velkopavlovická Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Mikulovská Slovácká Slovácká

Chardonnay

2005

slámové víno

Slovácká

Rulandské bílé Zweigeltrebe Neuburské Muškát moravský Malverina Cabernet Moravia Aurelius Ryzlink rýnský Ryzlink rýnský Hibernal Pálava Muškát Ottonel Rulandské modré barrique Muškát Moravský Zweigeltrebe Cabernet Sauvignon barrique Sylvánské zelené Merlot Chateau Čejkovice Svatovavřinecké Modrý Portugal Sauvignon barrique Cabernet Moravia Rulandské šedé Tramín červený Chardonnay André Cabernet Sauvignon Rulandské modré Frankovka Svatovavřinecké Sauvignon Neronet Cabernet Sauvignon André Tramín červený Sauvignon Gryllus červený barrique Ryzlink rýnský Zweigeltrebe Veltlínské zelené Tramín červený Frankovka Pálava Sauvignon Müller Thurgau Veltlínské zelené Chateâu Radyně brut

2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2004 2005 2003 1997 2003 2002 2005 2003 2003 2003 2005 2003 2005 2005 2005 2005 2003 2005 2004 2005 2000 2005 2005 2004 2003 2005 2005 2004 2005 2005 2001 2005 2005 2005 2005 2005 2005 2003

výběr z hroznů pozdní sběr výběr z hroznů výběr z cibéb jakostní víno pozdní sběr pozdní sběr ledové víno pozdní sběr slámové víno ledové víno jakostní víno pozdní sběr pozdní sběr pozdní sběr jakostní víno pozdní sběr pozdní sběr jakostní šumivé víno pozdní sběr pozdní sběr výběr z bobulí pozdní sběr výběr z bobulí ledové víno výběr z hroznů pozdní sběr pozdní sběr slámové víno pozdní sběr pozdní sběr pozdní sběr jakostní víno pozdní sběr jakostní víno výběr z hroznů výběr z hroznů jakos. známkové víno výběr z bobulí jakostní víno ledové víno výběr z hroznů jakostní víno výběr z bobulí výběr z hroznů jakostní víno výběr z hroznů jakostní šumivé víno

Slovácká Slovácká Slovácká Slovácká Slovácká Slovácká Slovácká Slovácká Slovácká Slovácká Slovácká Slovácká Strážnická Velkopavlovická Velkopavlovická Velkopavlovická Velkopavlovická Velkopavlovická Velkopavlovická Velkopavlovická Velkopavlovická Velkopavlovická Velkopavlovická Velkopavlovická Velkopavlovická Velkopavlovická Velkopavlovická Velkopavlovická Mikulovská Velkopavlovická Velkopavlovická Velkopavlovická Slovácká Velkopavlovická Velkopavlovická Znojemská Znojemská Znojemská Znojemská Znojemská Znojemská Znojemská Znojemská Znojemská Znojemská Znojemská Znojemská

Vinařská obec Dolní Kounice Hoštka Brod nad Dyjí Dolní Dunajovice Brod nad Dyjí Dolní Dunajovice Perná Novosedly Valtice Sedlec u Mikulova Sedlec u Mikulova Žabčice Nový Přerov Březí Březí Brod nad Dyjí Březí Mikulov Mikulov Pavlov Valtice Valtice Valtice Dolní Dunajovice Mikulov Mikulov Perná Perná Perná Perná Hustopeče Pavlov Pavlov Pavlov Popice Popice Valtice Novosedly Novosedly Perná Perná Perná Perná Perná Dolní Dunajovice Mikulov

Viniční trať Nová Hora Labské vinice Dunajovský kopec Dunajovský kopec Dunajovský kopec Dunajovský kopec Goldhamer Kamenný vrch Knížecí vyhlídka Kotel Kotel Kovalov Langewarte Liščí vrch Liščí vrch Lusy Ořechová hora Pod Mušlovem Pod Mušlovem Pod Pálavou Pod Raisnou Pod Raisnou Pod Sluneční horou Pod Slunným vrchem Pod Sv. Kopečkem Pod Sv. Kopečkem Přední Purmice Přední Purmice Přední Purmice Purmice Růženy Sahara Sahara Sahara Sonberk Sonberk Soneberg Stará hora Stará hora U spálené hospody Věstoňsko Věstoňsko Věstoňsko Věstoňsko Zimní Vrch

Milovice Šardice Kyjov Blatnice pod Sv. Antonínkem Josefov Josefov Tvrdonice Tvrdonice Břeclav Moravská Nová Ves Polešovice Milotice Polešovice Mutěnice Moravská Nová Ves Hovorany Uherský Ostroh Kobylí Velké Bílovice Čejkovice Čejkovice Rakvice Čejkovice Vrbice Čejkovice Klobouky u Brna Hustopeče Rakvice Hustopeče Moravský Žižkov Kobylí Čejkovice Strachotín Bořetice Rakvice Přítluky Mutěnice Perná

Dubový-Červenice Choboty

Slup Tasovice Nový Šaldorf Nový Šaldorf Nový Šaldorf Krhovice Božice Havraníky Borotice Dobšice Vrbovec Miroslav

Kacperky Kamenný vrch Kraví hora Kraví hora Kraví hora Skalka Stará hora Staré vinice U Auerovského kříže U Hájku Waldberg Weinperky

Č. šarže 5 T 10 519/04 08/05 514/04 495/04 23 27/05 492/04 03/06 46/04 104 006 12/05 14/05 823/06 08 300 09 1105 507/04 04/04 293 685/05 314 5221 609 621 523 953 734 5206 5220 5232 1705 604 268 10/05 732/05 924 610 929 635 842/06 1030 316 859/06 3012 1033 24/05 62

Firma Vinařství Musilovi Lobkowiczké zámecké vinařství Roudnice n. L. s.r.o. Vinné sklepy Valtice, a.s. Vinařství Kovacs s.r.o. Vinné sklepy Valtice, a.s. Vinné sklepy Valtice, a.s. VINAŘSTVÍ MIKROSVÍN MIKULOV a.s. Vinařství Kovacs s.r.o. Vinné sklepy Valtice, a.s. ZD Sedlec ZD Sedlec Drápal Oldřich st. Nové Vinařství, a.s. Šebesta Martin Šebesta Martin Vinné sklepy Valtice, a.s. VINAŘSTVÍ MIKROSVÍN MIKULOV a.s. Moravíno s.r.o. Dobrá adresa, s.r.o. - Vinařství Galant Mikulov REISTEN s.r.o. Vinné sklepy Valtice, a.s. SOŠ vinařská a SOU zahradnické Valtice Moravíno s.r.o. Vinné sklepy Valtice, a.s. Moravíno s.r.o. Bohemia Sekt a.s., Závod Víno Mikulov Vinselekt Michlovský, a.s. Vinselekt Michlovský, a.s. Vinselekt Michlovský, a.s. Vinselekt Michlovský, a.s. Vinselekt Michlovský, a.s. Bohemia Sekt a.s., Závod Víno Mikulov Bohemia Sekt a.s., Závod Víno Mikulov Bohemia Sekt a.s., Závod Víno Mikulov SONBERK, a.s. SONBERK, a.s. Moravíno s.r.o. Vinařství Kovacs s.r.o. Vinné sklepy Valtice, a.s. Vinselekt Michlovský, a.s. Vinselekt Michlovský, a.s. Vinselekt Michlovský, a.s. Vinselekt Michlovský, a.s. Vinné sklepy Valtice, a.s. Moravské vinařské závody s.r.o. Moravíno s.r.o. Vinné sklepy Valtice, a.s. Bohemia Sekt a.s., Závod Víno Mikulov Moravské vinařské závody s.r.o. NEOKLAS a.s. Vinařství Krist Tomáš

Kamenice

Vinařství rodiny Cíchovy, Ing. Václav Cícha

Krátká Kukvička Kuklická Nové vinohrady Padělky Prostřední čtvrtky Stará Hora Staré Hory Šidleny Újezdy Úlehle Vinohrady Zadní díly Plachty Čtvrtě za dvorcama Haňby Helezný díl Helezný díl Krefty Lůčkový díl Nivy Odměra Ostrá Růženy Růženy Růženy Slovenské Sovinky Stará Hora Šusfeldy Terasy Trkmansko U majáku Úlehle Věstoňsko

05-05 7 91/05 93/05 933 48 02/05 77 28/05 M 05/29 56 950 332 14-02 104 213 72 634 171 364 89 344-03 60142-5 5276 5247 5420 39 573 204 10 333 988 02/05 733 322 411 472 224 195 305 125 5106 488 8322 471 0503 425 3144

Vašíček Milan Sůkal Milan - Bonus Eventus Čebav s.r.o. Čebav s.r.o. Vinselekt Michlovský, a.s. Glosová Helena - Collegium Vinitorum VINUM MORAVICUM a.s. Vinařství Krist Tomáš VINUM MORAVICUM a.s. LIVI, spol s r.o. Rajský Jan - Collegium Vinitorum Vinselekt Michlovský, a.s. VÍNO BLATEL a.s. PATRIA Kobylí, a.s. Tetur Vladimír Templářské sklepy Čejkovice Vinařství Krist Tomáš Vinselekt Michlovský, a.s. Zemědělská a.s. Čejkovice Habánské sklepy, spol. s r. o. Bíza Petr Pavlovín, spol. s r.o. Ravis vinné sklepy Rakvice s.r.o. RÉVA Rakvice s.r.o. RÉVA Rakvice s.r.o. Maděřič Ludvík PATRIA Kobylí, a.s. Habánské sklepy, spol. s r. o. Drápal Oldřich st. Rodinné vinařství Jedlička & Novák Vinselekt Michlovský, a.s. Vinselekt Michlovský, a.s. Vinařství Zaječí s.r.o. Vinselekt Michlovský, a.s. Habánské sklepy, spol. s r. o. Znovín Znojmo, a.s. Znovín Znojmo, a.s. Vinařství rodiny Špalkovy s.r.o. Vinařství rodiny Špalkovy s.r.o. Vinařství rodiny Špalkovy s.r.o. Znovín Znojmo, a.s. Vinné sklepy Lechovice, spol. s r.o. Znovín Znojmo, a.s. Vinné sklepy Lechovice, spol. s r.o. Znovín Znojmo, a.s. Vinařství Waldberg Vrbovec Znovín Znojmo, a.s. Bohemia Sekt, Českomoravská vinařská a.s.

(3/2007)

127

Poznatky moravského technologa z Nového Zélandu Ing. Aleš Gala, technolog vinařství Tanzberg Mikulov

Vždycky mě lákalo, a pořád láká, poznávat nové věci, které se týkají vinné révy, jak jejího pěstování, tak především jejího zpracování, což je mně jako vinařskému technologovi nejbližší. Velký zážitek je takové věci vidět, ale mnohem větší zážitek je vše na vlastní kůži vyzkoušet, ohmatat a prožít se vším kolem toho. Nový Zéland není má první a ani poslední taková zkušenost, co se týče putování a práce ve vinařském světě. Již v roce 2002, záhy po mých studiích, jsem měl tu možnost pracovat pro jedno z největších vinařství Kalifornie – Kendall-Jackson Ltd., kde jsem strávil téměř půl roku. Ale zpět k Novému Zélandu. Jak jsem již uvedl, Nový Zéland mě oslovil především kvůli odrůdě Savignon Blanc a její technologii. Sauvignon má také své místo v oblasti, kde pracuji, tedy na Mikulovsku v okolí Pálavských vrchů. V porovnání klimatických podmínek obou oblastí dospějeme k podobným výsledkům, což potvrdila i Angela Muir, věhlasná britská kritička vín. Při její návštěvě u nás to komentovala způsobem, že podmínky a suroviny na Moravě jsou velmi podobné, ale výsledné produkty se liší, což znamená, že je zde třeba pracovat na technologii. Moje první zastávka byla v oblasti Marlborough v Blenheimu, v oblasti Sauvignonu zaslí-

Obrázek 1

bené, kde jsem přistál 19. března 2006 v 7:30 ráno tamního času a v 8:00 jsem již nastupoval do zaměstnání. Pracoval jsem zde pro jednoho z nejlépe ceněných výrobců Sauvignonů na NZ – vinařskou firmu Lawson‘s Dry Hills. Tato firma je též zastoupena na českém trhu firmou Merlot d‘Or, na jejichž doporučení jsem se sem také dostal. Pracoval jsem zde necelých 6 týdnů v kuse, denně 10–16 hodin s noční směnou, kdy jsme zpracovávali někdy až 100 tun za den, a to v největším náporu Sauvignonu. Toho jsme samozřejmě zpracovali nejvíce, odhaduji tak 70–80 % z celkové produkce. Takže to byla poměrně intenzivní práce nejenom na výkon, ale pro mě hlavně na získané zkušenosti. Využití nejnovější technologie, poznání trochu jiného, především moderního přístupu k výrobě vína mě posunulo zase o něco dál. Co se samotného Sauvignonu týká, tak musím říct, že je to precizní, promyšlená práce od řezu ve vinici přes práci s keřem v době dozrávání hroznu, metodu sběru až po finální technologické zákroky. Každý z těchto kroků má velkou váhu a nepřipustí sebemenší zaváhání, pochybení či zanedbání čehokoliv. Tohle vše v kombinaci s perfektní hygienou nese ovoce. Moje náplň práce byla v podobě asistenta technologa, kterým je u Lawsonů perfektní člověk, skvělý vinař Marcus Wright. Kromě manuální práce jsem řídil příjem a zpracování hroznů (viz obrázek 1), spolu s technologem jsme každodenně kontrolovali získaný materiál v laboratoři jak po stránce analytické, tak po stránce senzorické. Senzorické hodnocení jsme provádě-

li ve třech ještě spolu s druhým technologem Deanem Boycem, ale občas i s majitelem vinařství Rossem Lawsonem. Následovala také senzorická analýza již fermentujících vzorků vína. Tato práce byla velice zajímavá a poučná, kdy jsme sledovali vývoj vín v závislosti na použité technologii. Byly použity hrozny odrůdy Sauvignon Blanc ze tří různých poloh a ve výsledné fázi vzniklo kolem dvanácti různých vín. Ta se míchají až po ukončení veškerých technologických zásahů, tedy někdy v zimních měsících, kdy se chystá výsledný produkt k lahvování. Mimo jiné se u Lawsonů vyrábí vína odrůd Gewurztraminer, Chardonnay, Riesling a Pinot Noir. Také každá z těchto odrůd má svůj charakteristický způsob výroby, který dává vínům jejich typičnost. Po ukončení sklizně u Lawsonů jsem se po šesti týdnech práce vydal poznat krásy vín Jižního ostrova i od jiných výrobců. Jako první se naskytla vinařství v oblasti Marlborough, která se koncentrují hlavně kolem měst Blenheim a Renwick. Chutnal jsem především vína odrůd Sauvignon Blanc a Gewurtztraminer a ve většině připadů jsem měl i možnost nahlédnout do technologie a vyslechnout si komentář technologa. Takže jsem navštívil vinařství Cloudy Bay, Villa Maria, Wither Hills, Fromm, Te Whare Ra, Cellier La Brun, Allan Scott, Saint Clair, Huia a další. Všeobecně při ochutnávkách dominoval Sauvignon, ale objevili i se vynikající Gewurtztraminery a někde i výborná šumivá vína. Červená vína mě moc neoslovila. Po projetí oblasti Marlborough má cesta směřovala po východním pobřeží ostrova na jih. První věc, která mě na této cestě zaujala, bylo okolí městečka Seddon, kde vzniká nová vinařská oblast s obrovskou plochou výsadeb. Dále po projetí oblastí s překrásnou přírodní scenérií, jako jsou Cape Campbell, Opau Point Seal Colony a velrybí Kaikoura, jsem se dostal do další z vinařských oblastí, a tou byla Waipara. Prvním vinařstvím, ve kterém jsem si sjednal schůzku, bylo vinařství českého emigranta, perfektního vinaře, které se jmenuje Daniel Schuster Wines. „Dany“, jak ho zde všichni nazývají, vyrábí vynikající vína a řadí se mezi průkopníky vinařství na Novém Zélandu (viz obrázek 2). Ochutnávka jeho Pinot Noir, který se vyrábí ve třech různých verzích, byla obrovským zážitkem. A nejen to. Jeho výklad kolem vína, ze

128

(3/2007)

Sklizeň u firmy Daniel Schuster Wines kterého jsou cítit především jeho celosvětové vinařské zkušenosti jak z Francie, tak i Německa, Itálie, Kalifornie a JAR, byl tak poutavý, že jsem v jeho společnosti strávil celý den. Za ten den mi stačil osvětlit jeho filozofii výroby, která vychází již z půdního profilu vinic, který se metr po metru mění a na základě toho rozseparovává sklizeň a následně ji v podobě vína v určitých poměrech sceluje. Vše probíhalo za pochodu při prohlídce vinic, technologie a samotné ochutnávce vín. Mimo jiné je pan Schuster také univerzitním lektorem a působí jako technologický konzultant ve věhlasných vinařstvích, jako jsou Antinori, Mondavi a Opus One. Jeho filozofie výroby a názor na víno mi byly velice blízké. Ve Waipaře jsem navštívil i jiná vinařství, z nichž můžu jmenovat Pegasus Bay Winery, Waipara Springs a Mountford Vineyards, kde jsem byl mile překvapen Chardonnay z francouzského sudu a Pinot Noir. Další oblastí, která mi byla doporučena panem Schusterem, měla být Central Otago. Cestu mi však přerušil pětidenní liják, po kterém tam nastoupily povodně. To mě velice mrzí, protože tato oblast se řadí mezi nejkrásnější na celém Novém Zélandu. Byl jsem tedy nucen na cestě na jih v Christchurch změnit kurz a projet přes hornatý Arthur‘s Pass na západní pobřeží. Po několikadenních cestách po tomto pobřeží, kde jsem měl možnost poznat rozmanitost a krásu novozélandské přírody, jsem mířil severně do poslední vinařské oblasti, kterou jsem navštívil – Nelson. Nelson je severní oblast Jižního ostrova a není to jen vinařská oblast, ale také spolu se sou-

sední Motuekou jedna z největších oblastí ovocnářských. Zde je odrůdová skladba vinic téměř na chlup stejná jako v nedalekém Marlborough. Mezi navštívené vinařské firmy patřily mně již dříve známé Seifried Nelson a Kahurangi Estate. Seifried Nelson je rodinné vinařství se širokou škálou vín. Je zde cítit germánský původ, protože v jejich nabídce dominuje Riesling, ale také Zweigelt, který je absolutně atypický pro Nový Zéland. V Kahurangi Estate jsem si potvrdil kvalitu jejich Sauvignonu Blanc, který vždy bývá velice příjemný na pití. Další vinařství, která jsem stihl navštívit a která byla v neděli vůbec otevřena, byla Stafford Lane a Neudorf Vineyards. To bylo vše z mé návštěvy NZ, jelikož další den, v pondělí 1. 5., jsem z Nelsonu odlétal do Wellingtonu a odtud do České republiky. Další věcí, která už je neodmyslitelně spjata s novozélandským vinařstvím, je fenomén zvaný „screwcaps“, tedy šroubovací uzávěry. Tato země se považuje za průkopníky v používání tohoto typu uzávěrů a jsou na to patřičně pyšní. Po procestování všech zmíněných vinařství na Jižním ostrově jsem se jen výjimečně setkal s vínem s klasickým korkem. Pokud se tak stalo, okamžitě z mé strany následovala otázka, zda v tomto vinařství používají i korkové zátky, ale všude jsem se dočkal téměř stejné odpovědi: „Od toho a toho roku již korkové zátky nepoužíváme a všechna vína od toho ročníku lahvujeme pod šroubovací uzávěr.“ Ano, všechna vína kolem ročníků 2002, 2003 nebo 2004 začala tyto uzávěry používat. Troufám si odhad-

Daniel Schuster se svým asistentem ponořují matolinový klobouk

Příjem hroznů

nout, že již tak 70 % lahvových vín jsou pod „twist“ uzávěrem. Potkal jsem pouze jednoho vinaře, který s touto myšlenkou nesouhlasil, a tím byl pan Schuster. Ten měl ale úplně odlišnou filozofii technologie vína, jelikož dělal vína s dlouhodobým potenciálem archivace a distancoval se od striktně reduktivního způsobu výroby. Ostatní vinaři, jelikož vyrábí především Sauvignon a vína pro rychlou spotřebu, uzavírají tato vína šroubovacím uzávěrem. Co se týče vlastností tohoto typu uzávěru, je z technologického hlediska na tento druh vín téměř ideální. Reduktivní technologie vína se zcela slučuje s tímto typem uzávěru, který zabraňuje přístupu kyslíku k vínu, a udrží tak toto víno téměř beze změny po delší dobu od jeho nalahvování. Téměř ideální, když připočteme jeho chuťovou neutralitu. Ano, jak již bylo řečeno, pouze ale na vína pro rychlou spotřebu. Při ochutnávkách vína překvapovala svou ovocností a svěžestí, ale vína tři a více let v láhvi vykazovala již reduktivní tóny. Nejvíce se takto projevovala starší červená vína. Technologie těchto uzávěrů jde ale dále a na trh se dostávají uzávěry s vložkou z materiálu, který mikrodávkuje kyslík, a tím simuluje vlastnosti přírodního korku. To bude vhodné především pro červená vína. V roce 2001 byla založena organizace s názvem „New Zealand Screwcap Wine Seal Initiative“, organizace, která udává směr v použití uzávěrů na Novém Zélandu, ale nejen tam. Sdružuje 34 špičkových výrobců vín z Aucklandu, Hawkes Bay, Martinborough, Nelsonu, Marlborough, Cantebury a Central Otaga, mezi které se řadí i vinařství, ve kterém jsem pracoval. Základní cíl této organizace je rozšířit používání těchto uzávěrů. Tato skupina získala inspiraci a podporu v Austrálii u výrobců Rieslingu v Claire Valley. Zlomový bod byl tedy rok 2001, kdy vinařství z NZSWSI nalahvovala svá nejlepší vína, včetně červených, pod šroubovací uzávěry. To mělo obrovský vliv na ostatní, a tak v dnešní době spousta vinařství nepoužívá již jiné uzávěry. Tedy, jak jsem viděl na tričkách některých vinařů „STOP VÝVRTKÁM“. Fota archiv autora

(3/2007)

129

Národný salón vín Slovenska v Pezinku Zväz výrobcov hrozna a vína v spolupráci so Združením Malokarpatská vínna cesta. Prišli s myšlienkou realizovať po vzore susedov v Rakúsku a ČR projekt „Národný salón vín SR“. Cieľom činnosti salónu je na jednom mieste ponúknuť stálu expozíciu o slovenskom vinohradníctve a vinárstve, jeho histórii, tradícii a zároveň vytvoriť prezentáciu tých najlepších slovenských vín s možnosťou ich degustácie a zakúpenia. Projekt sa podarilo umiestniť do historických priestorov pezinského zámku, kde sa dorábalo víno už pred mnohými stáročiami. Projekt je realizovaný v dvoch častiach. V prvej umelecko-historickej má návštevník možnosť pútavou formou zoznámiť sa s históriou vinohradníctva a vinárstva na Slovensku. Návštevníci majú možnosť získať informácie o pestovaní viniča, o jednotlivých vinohradníckych oblastiach, o odrodách, pôdach, princípoch a kritériách hodnotenia vína. Druhá dominantná časť je venovaná kolekcii 100 najlepších vín SR. Vína sa vyberali na základe štatútu vypracovaného v spolupráci Zväzu výrobcov hrozna a vína na Slovensku a Združenia Malokarpatská vínna cesta a systémov 14. nominačných súťaží, do ktorých sa prihlásilo viac ako 5000 vín z celého Slovenska. Záverečný výber vín sa uskutočnil v šiestich komisiách podľa systému OIV pod vedením profesora vína Fedora Malíka. Najviac ocenených vín má v salóne výrobca Mrva - Stanko, Víno Matyšák, Karpatská perla, Vinkova a firma Víno Masaryk. Záštitu nad degustáciou prevzal prezident Ivan Gašparovič. Kolekciu ročníka 2006 predstavuje 26 vín bielych suchých, 19 vín bielych polosuchých, 2 ružové vína, 43 červených tichých suchých, 1 červené tiché sladké, 7 tokajských a 2 sekty. Vína sú sprevádzané komentárom o výrobcovi, pôvode, lokalite a fyzikálno – chemických parametroch. Najvyššie ocenené vína: v kategórii tiché biele suché sa Šampiónom SR stal Savignon, výber z hrozna 2005 od Vino Mrva & Stanko s. r. o., v kategórii vína tiché biele ostatné Šampión SR sa stal Devin, bobuľový výber r. 2004 od Vino Mrva & Stanko s. r. o. Víťazom kategórie vína tiché ružové sa stal Cabernet Savignon rosé, akostné od Vinkova s. r. o., v kategórii vína tiché červené suché sa Šampiónom SR stal Alibernet, akostné

V pivniciach pezinského zámku sústredili organizátori 100 najlepších vín SR. Foto autor r. 2004 od ing. Michala Beňa, v kategórii vína tokajské sa Šampónom SR stal Tokajský výber 5putňový r. 1996 od Galafruit & Co s. r. o. a víťazom kategórie vína šumivé sa stal Hubert sekt demi sec od Hubert J. E., s. r. o. V kategórii vína tiché červené ostatné cenu neudelili. Projekt bol realizovaný nákladom vo výške 8 mil. Sk., financovaný z fondov Európskej únie v rámci programu Iniciatívy spoločenstva Intereg III. Rakúsko – Slovenská republika. Projektovou manažérkou je PhDr. Valéria Kaplánová, ktorá sa postarala o technickú a finančnú realizáciu projektu. Autorom architektonického návrhu je Ing. Arch. Tibor Majlath. Priestory v zámku poskytla spoločnosť Vitis Pezinok s. r. o. Partnermi Národného salónu vín SR sú mesto Pezinok, Turisticko – informačná agentúra rakúskeho mesta Poyzdorf a Národný salón vín ČR vo Valticiach. Ako nám povedal Ing. Ľubomír Vítek, prezident Zväzu výrobcov hrozna a vína. Zámerom organizátorov je úzko spolupracovať s partnermi v Rakúsku a ČR a posilniť tak európske kultúrne tradície vinohradníctva a napomôcť i vytváraniu nadnárodných vinárskych zoskupení, ktoré budú kultivovať vinársku kultúru Európy.

Manažérom Národného salónu vína SR je MVDr. Roman Pavúk z Modry. Salón bude otvorený celoročne utorok – nedeľa od 11.00 hod. do 18.00 hod.. Základný degustačný balík v ktorom môžu zákazníci ochutnať v priebehu 1,5 hod. bez obmedzenia prezentované vína je poplatok 490 Sk. Salón ponúka aj špeciálne degustačné balíky, ako 5 bielych a 5 červených vín s odborným výkladom za 290 Sk. a kolekciu 3. bielych a 3. červených vín, je v ponuke za 190 Sk. Môžeme očakávať, že otvorenie Národného salónu vín SR v Pezinku výrazne podporí rozvoj cestovného ruchu nielen v Pezinku, ale v celom malokarpatskom regióne. Popri zámku Červený kameň, rozhľadni na Veľkej Homoly v Modre, či husacina v Slovenskom Grobe, stane sa i Národný salón vín SR vyhľadávaným miestom domácich, ale i zahraničných turistov. Mesto Pezinok cieľavedome rozvíja podmienky cestovného ruchu a popri Kulinárskom chodníku, Vinohradníckom, či Banskom náučnom chodníku bude mať turista takto možnosť zavítať i do chrámu slovenského vína. Ing. František Mach CSc., Modra

130

(3/2007)

Na Znojemsku ustanovili nové vinařské sdružení

Z právnických a fyzických osob jsou v nově vzniklém sdružení Znovín Znojmo, a. s., se sídlem v Šatově, Eko Hnízdo, a. s., Vinařství Lahofer, a. s., Dobšice (dříve První znojemská vinařská, a. s., Znojmo), Honosy, s. r. o., Znojmo, Rodinné vinařství Matouš–Čeperová, Olbramovice a Irmann CS, s. r. o., Miroslav. Nově vzniklé sdružení Znojemské vinařství má ve své základní strategii rozvoj znojemského regionu, všeobecnou podporu vinařství, diverzifikaci zemědělství, rozvoj cestovního a turistického ruchu a udržitelný rozvoj zemědělství a venkova. Hlavním posláním sdružení je vytvářet aktivity v zemědělství a na venkově, založené na budování partnerství mezi podnikateli, veřejnou

správou a neziskovými organizacemi. Vytváří si místní akční skupinu – MAS – pro rozvoj místních podnikatelských a veřejných aktivit v rámci regionu. Vypracovává společnou strategii pro udržitelný a vyvážený rozvoj celého zájmového území a zajišťuje pro činnost sdružení technické a materiální vybavení. Tato MAS zajišťuje zpracování projektů sdružení, obcí i jednotlivých členů, provádí jejich výběr, ověření přijatelnosti žadatele, a kontroluje průběh realizace projektu. Organizuje semináře za účelem rozšiřování znalostí svých členů. Vytváří si vlastní monitorovací, programovou, finanční a kontrolní komisi. K nejdůležitějším činnostem patří vyhledávání dotačních titulů z prostředků strukturál-

ních fondů EU či národních zdrojů. Tyto existují jako granty a dotace Ministerstva zemědělství, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva životního prostředí, Krajského úřadu JmK a Vinařského fondu. Investiční prostředky bude získávat Znojemské vinařství, o. s., především z grantu MZe ČR – Leader. V oblasti vinařství bude sdružení vytvářet podmínky pro zlepšení nabídky a úrovně prodeje vín, pro společnou účast producentů na významných výstavách vín a bude maximálně podporovat všeobecnou propagaci znojemských vín. V oblasti turistiky bude zajišťovat společnou účast na veletrzích cestovního ruchu u nás i v zahraničí. Jaromír Čepička

Historické události a osobnosti ve vinařství minulého století – lednová výročí Pro naše vinohradnictví a vinařství je určitě největší událostí založení časopisu vinařů – Vinařského obzoru, jehož první číslo prvního ročníku vyšlo dne 24. ledna 1907. 1907, Vinařský obzor, ročník 1, str. 1. Ve věku 48. let zemřel František Suchý, zemědělský rada, inspektor ovocnictví a vinařství ZRM v Brně, autor mnoha knih, z nichž nejznámější je Moravské ovoce. 1937, Vinařský obzor, ročník 31, str. 14 Zemský vinařský spolek na Moravě byl v lednu poprvé řízen nově zvoleným předsedou, poslancem Františkem Štambachrem, který byl znám prosazováním práv vinařů, budováním vinařského družstva Vinopa ve Velkých Pavlovicích. Na tomto zasedání byl jmenován čestným členem Rudolf Malík, dlouholetý předseda Zemského vinařského spolku pro Moravu

i Ústředního svazu československých vinařů. 1947, Vinařský obzor, ročník 40, str. 18 a 29. V r. 1877 se narodil v Praze první redaktor Vinařského obzoru Antonín Markant. Absolvoval Vinařsko-ovocnickou školu na Mělníce, následně Vyšší vinařsko-ovocnický ústav v Klosterneuburgu. Po praxi ve vinařských firmách v Praze a na Kavkaze byl v r. 1899 povolán k technické správě vinařské ve Znojmě. V roce 1900 byl přeložen do Brna, kde složil na Čs. technice v Praze zkoušky z ovocnictví a vinařství a byl přidělen jako inspektor vinařství do Hodonína. V roce 1908 byl jmenován vinařským komisařem, avšak hned 1. srpna odchází do Prahy, kde byl jako vinařský inspektor až do odchodu do důchodu. Byl znám a oblíben mezi vinaři nejen jako první redaktor Vinařského obzoru v r. 1907, ale též pro odborný do-

Historie révy Do střední Evropy se réva dostala asi před 7 500 lety z oblasti dnešního Černého moře. Šlo o révu lesní, popínala se po stromech do výšky až 20 metrů a žila stejně dlouho jako tyto stromy, tedy 80 až 300 let. Byla to dvoudomá rostlina s modrými hrozny, hodně vzdálenými internodii s dlouhými funkčními úponky. K nejstarším současným odrůdám patří Tramín a rodina Pinot, asi budou starší než tisíc let. Domestikace začala před 8 tisíci lety na jihu Kavkazu. Odtud se pak vinohradnictví šířilo na západ (Anatolie, Středomoří, Balkán a Podunají), jih (Mezopotámie, Jordánsko, Egypt) a východ (Irán, Afghánistán, Čína). Pak se rozvinulo vi-

hled nad státními a zemskými révovými školkami a vzornými vinohrady, dále velkou aktivitou přednáškovou a literární. Zemřel v Praze 19. července 1958 ve stáří 81 let. 1967, Vinohrad, ročník 60, str. 18. 19. ledna 1987 zemřel Ferdinand Kučera, velký propagátor vinařství mezi zahrádkáři v Napajedlích. Býval členem vinařské komise ÚV ČZS a členem Moravínu. Svůj vztah k vinařství, získaný v rodišti Moravské Nové Vsi, uplatňoval zejména v zahrádkářské osadě Radovany v Napajedlích, kde založil vinohrad a získal pro vinohradnictví mnoho přátel. Organizoval přednášky, výstavy vín, spolupracoval se šlechtitelskými stanicemi, školami a výzkumnými ústavy. 1987, Vinohrad, ročník 25 (80), str. 94. Podle uvedených zdrojů zpracoval Ing. Drahomír Míša

nohradnictví jako obor v Egyptě, Asírii, Babylonii, Persii a u Sumerů. Alexandr veliký (356–323 př. n. l.) dovezl antické odrůdy na jih Evropy, kde se jejich pěstování ujali Řekové, Féničané a Římané. Je pravděpodobné, že indoevropské národy, jako Keltové v Galii a na Balkáně, pěstovaly révu již dlouho před vznikem Římského impéria. Selekcí se z dvoudomé lesní révy stala postupně rostlina samosprašná s pravidelnou úrodou, dnes označovaná za druh Vitis vinifera subsp. sativa. Klasické záměrné křížení (opylování jinou odrůdou) je dokumentováno od poloviny 19. století, nejdříve v Anglii a Francii. (Tolik z článku, ve skutečnosti se křížením révy na Moravě zabýval již J. Sedláček počátkem 19. století.) W 7/2/JS

(3/2007)

Vitis Aurea Modra 2007 Vincúr – spolek vinohradníků, vinařů a přátel vín, MKS Modra, SVOŠ Modra a Město Modra pořádají 7. ročník výstavy vín Vitis Aurea Modra 2007. Akce se uskuteční v KD L. Štúra 24. března 2007 v 13 hod. Od 16 hod. bude vyhlášení oceněných vín, od 17 hod. potom dražba nejvýše oceněných vín. (vo) Informace z Vinařského fondu Dne 15. února skončil termín pro podávání žádostí o podporu z Vinařského fondu. Celkem se jich sešlo 176 (jmenný seznam najdete na stránkách Fondu v sekci pro registrované), z nichž většina se týká oblasti výstavnictví – ať už účasti na některé z výstav či pořádání místních přehlídek vín. Žádosti budou projednány Radou Vinařského fondu 13. března, následně budou všichni žadatelé písemně vyrozuměni. (vo) Svátek vína – Vinitaly 2007 Patříte k milovníkům vína? Pak si nesmíte nechat ujít 41. ročník mezinárodního veletrhu Vinitaly v italské Veroně ve dnech 29. 3.–2. 4. 2007. Na výstavě Tasting Ex...Press můžete vyzkoušet „na vlastní jazyk“ ta nejlahodnější vína současnosti. V salonu Taste & Dream se spojí historie s pozoruhodnými chutěmi. Expozice Food & Wine Pairing představí vína v kombinaci s vybranými evropskými pokrmy. Chybět nebude ani 15. ročník Mezinárodní soutěže vín. Pro ty, kteří chtějí v ochutnávání vína pokračovat i ve večerních hodinách, je připraveno Vinitaly for You, exkluzivní vinný bar v historické budově v srdci Verony. Více informací na www.vinitaly.com. Kyjovští vinaři se školí Dne 10. února zorganizoval Spolek vinařů při ČZS v Kyjově školení vinařů na stobodové hodnocení vín. Tento systém je používán při výstavách většího významu u nás i v zahraničí, ale poslední dobou i v některých okolních obcích při místních výstavách vína a také v Kyjově při tradičním Josefském koštu. Jeho předností je přesnější posouzení vína, ale vyžaduje od hodnotitele větší soustředění a také znalosti. Více než 30 převážně zkušených degustátorů, využilo možnosti seznámit se a vyzkoušet si stobodový systém hodnocení vín. Na praktických ukázkách nejdříve společně a pak i jednotlivě hodnotili připravené vzorky. Poděkování patří organizátorům, Mgr. Pavlu Navrátilovi, který školení vedl, ale i Klvaňovu gymnáziu za poskytnutí prostor pro uskutečnění tohoto školení. Kyjovští vinaři předpokládají, že školení degustátorů se pozitivně projeví při hodnocení vín na Josefském koštu, který se uskuteční v Kyjově 17. 3. (degustace 10. 3.). (pn) 33. výstava vín Újezd u Brna Újezdští vinaři si dovolují pozvat všechny příznivce vína, cimbálové muziky a dobré pohody na třiatřicátou tradiční výstavu vína, která se uskuteční v hale újezdské základní školy v sobotu 24. března 2007 ve 13.00. Připraven bude velký výběr vín ze širokého okolí a také prezentace vín ze zahraničí. K dobré pohodě zahraje od 17.00 cimbálová muzika. Občerstvení bude zajištěno přímo na místě a k dispozici bude studená i teplá kuchyně. Dopravit se k nám můžete integrovanou dopravou, která vyjíždí z Brna v 11.07 nebo 13.07. Bodování vystavovaných vzorků proběhne v neděli 18. března 2007 v 9.30 v jídelně základní školy. Představit svoje víno může každý, kdo doručí od každého jednoho vzorku dvě „sedmičky“ v týdnu před bodováním do klubovny u fotbalového hřiště. Případné dotazy Vám budou zodpovězeny na telefonu 731 219 993 anebo e-mailové adrese rvasa@seznam.cz. Radoslav Váša WINEFEST Mělník: 2006 a 2007 Mělník, vinice a víno k sobě patří od nepaměti. S tradicí vinařství je například spjat Karel IV., jehož socha shlíží do kraje od mělnického zámku. Ostatně čtyřverší na jejím podstavci hovoří o českém a německém

131

králi a římskoněmeckém císaři dostatečně výstižně! Pokud zamíříme do historie hlouběji, nemůžeme opomenout postavu knížete Václava, pozdějšího patrona českých vinařů, ale také jeho babičky, svaté Ludmily, jejímž jménem byla pojmenována nejznámější mělnická vinice. Přenesme se ale o několik století dopředu na Mělník dnešních dnů. Dnešním výrobcům vín mohou ti středověcí zdárně konkurovat výměrou vinic nebo objemem vyrobené produkce, ale nikoliv kvalitou. A právě jedinečná kvalita a punc neopakovatelnosti je to, čím se správně vyrobená a ošetřovaná mělnická a česká vína odlišují od révových vín z jižních vinohradnických oblastí. Běžný konzument, milovník vína nebo i znalec nemá příliš možností se seznámit s ucelenějším souborem vín vyrobených ve vinařské oblasti Čechy. (Ta jen namátkově zahrnuje nejen Mělník, ale i Litoměřice, Roudnici nad Labem, nebo Velké Žernoseky.) A tak se 1. 4. 2006 v Regionálním muzeu Mělník sešli příznivci tohoto lahodného moku na 6. soutěžní výstavě vín a sektů. Zájem návštěvníků příjemně předčil očekávání a v závěru dne musel dokonce organizátor dojet pro rezervní zásobu pohárků. Představilo se zde 166 vzorků od 66 producentů v předem vypsaných kategoriích, které 21. 3. 2006 vyhodnotilo 22 degustátorů v 5 komisích. Hodnocení se konalo v sále Hotelu Ludmila na Mělníku a bylo uděleno 45 medailí, z toho 12 zlatých a 33 stříbrných. Vítězi jednotlivých odrůd se stali: Vítěz mladých vín: Rulandské bílé 2005 pozdní sběr; Lobkowiczké zámecké vinařství, Roudnice nad Labem, s. r. o. Vítěz červených vín: Rulandské modré 2003 výběr z hroznů; Lobkowiczké zámecké vinařství Roudnice nad Labem, s. r. o. Vítěz rosé vín: Zweigeltrebe klaret 2005 výběr z hroznů; Víno Marcinčák Mikulov. Vítěz „psv“ vín: Rulandské šedé 2004 slámové; Hruška Pavel, Blatnice pod sv. Ant.

Laboratoř firmy VINSELEKT MICHLOVSKÝ a.s. Vám nabízí rychlé orientační stanovení na přístroji WineScan FT 120. Na přístroji WineScan FT 120 nabízíme tyto analýzy: základní rozbor: organické kyseliny: l alkohol l celkové kyseliny l redukující cukry l kyselina jablečná l pH l kyselina mléčná l celkové kyseliny l kyselina vinná l těkavé kyseliny l kyselina citrónová l relativní hustota Kontakt: Ing. Radoslava Loučková – vedoucí laboratoře Tel.: +420 519 360 870 Fax.: +420 519 360 889 GSM.: +420 777 569 623 email: louckovar@michlovsky.com

Po předchozí domluvě je možné provést rozbory i na počkání! Ceník rozborů najdete na www.michlovsky.com

132

(3/2007)

Vítěz sektů: Mucha sekt Chardonnay; Soare sekt, a. s., Jablonec nad Nisou. Pohár za nejlepší kolekci velkoproducenta získal Školní statek Mělník. Pohár za nejlepší kolekci maloproducenta získal Miloš Pálek, Úvaly u Prahy. Championem výstavy se stal: Ryzlink rýnský 2000 pozdní sběr; Školní statek Mělník. Tato akce je především přehlídkou českých vín, která jsou typická svou osobitostí. Dále jsou zde ale prezentována i moravská vína v kategoriích sektů, módních vín růžových a jako bonbonek vín přírodně sladkých (ledové, slámové, výběr z bobulí). I letos připravujeme již 7. ročník této prestižní regionální výstavy vín. Uskuteční se 21. 4. 2007 opět v Regionálním muzeu Mělník. O akci budeme informovat, příp. více informací vč. výsledků a fotogalerie naleznete na www.winefest.cz. David Chocholatý

Ostravská premiéra moravských novošlechtění Dne 2. února 2007 byla u příležitosti XXXI. setkání degustační skupiny ostravských kardiologů předložena k posouzení „laickou“ veřejností dosud obecně málo známá moravská novošlechtění. Zklamal neharmonický Veritas 2005 p. s. (Agrolip) a Agni 2004 (Vinselekt Michlovský) s nízkou barvou a atypickou vůní. Mezi bílými zaujala příjemně aromatická „letní“ Lena 2005 (Vinselekt Michlovský) i plnější až ohnivá Malverina 2005 p. s. (Vinselekt Michlovský). Nejlépe hodnocenými červenými byly Fratava 2004 barrique (L. Glos) a Kofranka 2004 (prof. V. Kraus), které však mnozí vyčítali nelibozvučný název. Příznivě byla přijata Ariana 2004 (Vinselekt Michlovský), plnější víno s vůní švestek, zatímco Laurot 2005 (Vinselekt Michlovský), ostružinové aroma a svěží kyselinka, nepřesvědčil. Za vhodnou alternativu Modrého Portugalu označili hodnotitelé Modravu 2005 (L. Glos). (mk)

Jaroslav Hlaváč šedesátníkem Předurčení vinařské kariéry pana Hlaváče dalo již samotné místo narození, kolébka moravského vinařství, město Mikulov. Pro odborné vzdělání se vydal do Pardubic na Vysokou školu chemicko-technologickou. K milovanému vínu jej to neustále přitahovalo, proto si v průběhu svých studentských let každoročně přivydělával jako brigádník při výrobě červeného vína v Moravských vinařských závodech v Mikulově na středisku Lazaret. Po ukončení vojenské služby nastoupil v roce 1972 do Kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského v Liberci jako vedoucí specializovaných laboratoří. Poté pracoval jako vedoucí laboratoře ve Viničním a sklepním hospodářství Státního statku Valtice. Své znalosti získané při studiu chemie aplikoval do své každodenní práce a v touze po profesní prestiži publikoval své první odborné výsledky v časopise Vinohrad. O jeho kvalitní poznatky projevily zájem i Univerzita Perrugia a Vinařský ústav v Kanadském Ontariu. Od roku 1979 působil po dobu 12 let ve funkci obchodně-výrobního náměstka Moravských vinařských závodů v Mikulově. V té době rovněž vedl technologickou sekci ve sdružení Moravín. Poté přišla osmdesátá léta, skončil národní podnik, vznikl podnik státní a došlo k de-

limitaci moravského státního podniku. V roce 1997 BOHEMIA SEKT nabídla zkušenému odborníkovi Jaroslavu Hlaváčovi funkci ředitele akciové společnosti VÍNO MIKULOV, v níž společnost BOHEMIA SEKT akvizicí převzala majoritní podíl. Musel de facto postavit úplně nový management, provést restrukturalizaci výroby. Podmínkou úspěchu bylo uzavření několika výrobních středisek, změna logistiky výroby. Nyní je v Mikulově moderní vinařský provoz, ve kterém se mimo vín vyrábí a plní i lihoviny a destiláty. I v nových podmínkách náročných na podnikatelské přemýšlení, kreativnost myšlení a časovou náročnost v řízení závodu s nejvyšší produkcí vín a lihovin v České republice si vytvořil prostor, aby mohl jako uznávaná vinařská osobnost přijmout novou výzvu a stal se předsedou představenstva Sdružení vinařů Mikulovské vinařské podoblasti. Pan Jaroslav Hlaváč je nesmírně společenský člověk a díky hudebnímu talentu dokáže vytvořit skvělou atmosféru a rozveselit každou společnost a oslavu. Již od svého raného dětství hraje na housle, na kytaru, klarinet i saxofon a je skvělým zpěvákem. Vždyť po mnoho let jako houslista hrál v jednom z nejlepších folklorních národních souborů Břeclavan. Máme

co do činění i se sportovně založeným mužem, který hrál v mládí aktivně fotbal, jezdí rád na kole a hraje „bravurně“ tenis. Pan Hlaváč je nejenom šťastným dědečkem, manželem, ale i úspěšným manažerem, mužem, který prokázal ve své profesní cestě vytrvalost, píli, sebekázeň a inteligenci. K tomuto významnému životnímu jubileu mu srdečně přeji jako jeho dlouholetý spolupracovník, kolega i jménem společnosti Bohemia Sekt, jeho blízkých přátel, vinařů, kamarádů a kolegů, hodně zdraví a štěstí v osobním i profesním životě. Josef Vozdecký foto Bravissimo

Nabídka Vinaﬁského obzoru Zásilkov˘ obchod vinaﬁsk˘ch publikací Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba

roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Kã Kã Kã Kã Kã Kã Kã Kã

290,00 330,00 380,00 420,00 450,00 490,00 520,00 560,00

Vinaﬁsk˘ obzor roãníky 1999 – 2006 v ãerné deskové vazbû s raÏen˘m písmem.

Ekologické zemûdûlství

Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl. Kã 280,00

Moderní pﬁíprava ãerveného vína

Pﬁeklad moderní publikace rakousk˘ch odborníkÛ R. Steidla a W. Rennera. Obsahuje moderní pohled na v˘robu ãerveného vína, od vinohradnick˘ch aspektÛ aÏ ke stáãení do láhví. Kã 168,00

Dûjiny vinaﬁství na Moravû

(Sborník pfiíspûvkÛ z konference uspofiádané ve dnech 16. aÏ 17. záfií 2004 ve Slavkovû u Brna) • Pûstování révy vinné (Historie, autentiãnost, kvalita a mezinárodní v˘znam moravsk˘ch vín – Réva v geologii – Historická klimatologie a réva – Vinafiství brnûnsk˘ch mû‰ÈanÛ do Bílé hory – Vinice na klobouckém statku v 17. století aj.) • Vinafiské spolky a organizace • Obchod vínem a konzumace (Víno v Jihlavû v pfiedbûlohorské dobû – Spor o vinn˘ desátek – Dovoz cizích vín do Mikulova koncem 17. stol. aj.) • Vinafiské ‰kolství (V˘voj vinafiského ‰kolství v âechách a na Moravû – V˘uka vinafiství na V·Z v Brnû – Vinafiské ‰kolství na okrese Bfieclav) • Znaky, peãetû a stavební památky (Vinafiské motivy v komunální heraldice – Réva vinná ve znacích a peãetích ãeského Slezska aj.) Kã 400,00

Ampelografia Slovenska

(Ing. Dorota Pospí‰ilová a kol.) • systematika ãeledû • ampelografie • ampelografické metody • rajonizace révy • podnoÏová réva (odrÛdy pÛvodní a odrÛdy z kfiíÏení) • u‰lechtilá réva (registrované odrÛdy, odrÛdy v minulosti pûstované, odrÛdy z novo‰lechtûní, odrÛdy interspecifického kfiíÏení). 368 stran, formát v˘pravné publikace, desítky barevn˘ch fotografií, tabulek. Vinafisk˘ obzor je v˘hradním prodejcem této knihy v âesku. Kã 790,00

Vady vína (rozpoznání, pﬁedcházení, odstranûní)

Autor: Reinhard Eder a kol. JelikoÏ je pro vinafie usilujícího o nejvy‰‰í kvalitu neÏádoucí v˘skyt vín postiÏen˘ch nedostatky, vín vadn˘ch a nemocn˘ch jak osobnû, tak i finanãnû silnou zátûÏí, popisují se v této knize pfiíãiny nedostatkÛ, vad a nemocí vína, jejich podrobná charakteristika a moÏnosti jejich prevence a odstraÀování. Publikace je urãena nejen pro odbornou vinafiskou vefiejnost, ale také pro v‰echny milovníky vína, ktefií chtûjí prohloubit své znalosti v tomto oboru. Vína ze zavadl˘ch hroznÛ • Mrazová pfiíchuÈ • Hnilobn˘ tón • Vady související s tfiíslovinami • Vady kva‰ení • Nedostateãná barva ãerveného vína • Pelargóniov˘ tón • Cizí tóny • PachuÈ po SO2 • Sirka • Netypické tóny stárnutí • Tón po aldehydu, kfiís, oxidáza • Octovatûní • Tón po kyselinû mléãné • Biogenní aminy – Vláãkovatûní – My‰ina • Brettanomyces • Vady pfii ãifiení • PachuÈ po plísni • Zbarvení bíl˘ch vín do rÛÏova - „pink effect" • PachuÈ po korku • Krystalické sraÏeniny • Kovová pfiíchuÈ • Biologické pfiíãiny zákalÛ • Bílkovinné zákaly Kã 290,00

Vinaﬁem v Africe i leckde jinde

Antonín Koneãn˘, ná‰ pfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj bohat˘ Ïivot spojen˘ s révou vinnou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie, mimo jiné, i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Kã 190,00

Cesta ke ‰piãkovému vínu

Autor: Robert Steidl, Georg Leindl PÛvodním impulsem ke vzniku této knihy byla dlouholetá poradenská a pracovní praxe a vlastní zku‰enost, Ïe pro neúspûch pfii v˘robû vína jsou velmi ãasto jen nepatrné dÛvody. Jak pfii získávání potenciálu hroznÛ, tak pfii zamezení ztrát dochází ãasto k chybám, které se bohuÏel stále opakují. JestliÏe se jich vyvarujeme, udûláme tak velk˘ krok vpfied k v˘robû ‰piãkového vína, nebo budeme minimálnû na dobré cestû k jeho získání. Kã 160,00

VÍNO - pomocník pﬁi poznávání ãeského a moravského vína

8stránková skládaãka se základními kapitolami souhrnnû, pfiitaÏlivû a srozumitelnû orientující zejména úplné zaãáteãníky v oblasti vína. Vhodné pro osvûtu zákazníkÛm. Pfiíjemn˘ pfiíruãní formát (‰ = 16 cm, v = 24 cm), pevn˘ kfiídov˘ papír v lesklé laminaci umoÏÀuje kaÏdodenní pouÏití. Kã 40,00 pfii vût‰ím odbûru sleva

Vinohradnické stavby na Moravû Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováfiÛ, 2004 Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na jiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu. Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek. Kã 590,00

Mapa vinaﬁsk˘ch oblastí âeské republiky

• standardní rozmûr 960x660 mm • schematická mapa vinafisk˘ch oblastí a podoblastí podle nového vinafiského zákona 321/2004 Sb. a podrobná mapa jednotliv˘ch vinafisk˘ch podoblastí • uvedení ploch vinic s rozdûlením dle kategorizace vinic • vyznaãeny jsou velikosti vinafisk˘ch obcí dle plochy, katastrální hranice vinafisk˘ch obcí a vinafiské cyklotrasy • na rubové stranû je popis vinafisk˘ch podoblastí, seznam v‰ech viniãních tratí âR a adresáfi vinafisk˘ch institucí. Cena standardní skládané mapy Kã 75,00 Cena v neskládané roli Kã 75,00 (Pfii vût‰ím odbûru je moÏnost slev.)

Problémy kva‰ení vín Autor: Robert Steidl Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi fie‰ení problémÛ pfii kva‰ení, jejich pfiíãinách, moÏnostmi pfiedcházení a pfiípadn˘m odstraÀování následkÛ neÏádoucího kva‰ení. Díky kvalitnímu pfiekladu bude jistû nezbytnou pomÛckou ãesk˘ch a moravsk˘ch vinafiÛ. Kã 160,00

Ostatní nabídka: Roãenka 100 let Vinafiského obzoru Kã 59,00 Reedice roãníku 1907 faksimile Kã 39,00 Nové sºachtenie viniãa na Slovensku Ing. Dorota Pospí‰ilová, Ing. Ondrej Korpás, Csc. Kã 339,00 Víno z nebe na zem – Nicolas Joly Kã 199,00 Pûstování révy vinné v zahradách Ing. Pavel Pavlou‰ek, Ph. D. Kã 249,00 V˘roba vína u malovinafiÛ Ing. Pavel Pavlou‰ek, Ph. D. Kã 119,00 Sklepy - opravy a rekonstrukce Michael Balík, Jifií Star˘ Kã 99,00 Speciální mechanizace - mechanizaãní prostfiedky pro vinohradnictví Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph. D., Ing. Patrik Burg, 2003 Kã 90,00 Cykloturistická mapa – Moravské a vinafiské stezky Kã 90,00 – vyznaãené trasy, itineráfi, kontakty Jak a proã postavit vinn˘ sklep Richard M. Gold Kã 199,00 Obrazov˘ atlas chorob a ‰kÛdcÛ ovocn˘ch dfievin a révy vinné – M. Hluch˘, P. Ackermann, M. Zachara, M. Bagar, E. Jetmarová, G. Vanek Kã 330,00 Vinafisk˘ slovník + CD-ROM – kolektiv autorÛ; stovky hesel, cizojazyãn˘ rejstfiík (A, N, F), sommeliérsk˘ slovníãek Kã 490,00 Vinafiství – návody do laboratorních cviãení Ing. Josef Balík Kã 150,00 S˘r je bratr vína III – Milan Magni Kã 150,00 Pestujeme viniã – Ján Braun a Ga‰par Vanek Kã 419,00 Historie vinafiství na Moravû (komplet 3 publikací) Katefiina Smutná a kol., Ivan ·tarha Kã 450,00 Pít ãi nepít – prof. MUDr. Milana ·amánek, DrSc., doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc. Kã 75,00 Jak úspû‰nû prodávat víno Otto Schätzel, Frank Doka, Klaudia Mahlendorf-Schäfer Kã 290,00 Vinafisk˘ marketing – Franz Gosch Kã 199,00 Zrání vína v sudech barrique dipl. Ing. Robert Steidl, Georg Leindl Kã 168,00 Sklepní hospodáfiství dipl. Ing. Robert Steidl Kã 450,00 Pûstujeme révu vinnou“ V. a V. Krausovi Kã 98,00 Podrobnûji na www.vinarskyobzor.cz

V cenách není zahrnuto po‰tovné a balné. Ceny jsou uvedeny vãetnû DPH. Vinaﬁsk˘ obzor, P.O.BOX 34, ÎiÏkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, http://www.vinarskyobzor.cz/

Fotografie k článku na str. 103 – Odrůda měsíce – Ryzlink vlašský (foto P. Pavloušek)

Ryzlink vlašský – hrozen

Ryzlink vlašský – keř

Kvalitní aromatická zralost bobulí

Silné těkavé fenoly

Ryzlink vlašský – list

Ryzlink vlašský – zimní očko

Ryzlink vlašský – vrchol letorostu