Vinařský obzor 5/2007 by Časopis Vinařský obzor

ãíslo 2, roãník 97/2004

cena 50 Kã (pﬁedplatné 36 Kã)

Vinaﬁsk˘ obzor Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

Mladá vína resp. jejich uvádûní na trh nûkolik t˘dnÛ po sklizni mÛÏe b˘t zajímav˘m marketinkov˘m nástrojem tuzemsk˘ch vinaﬁsk˘ch firem. JiÏ nûkolik let se po vzoru na‰ich francouzsk˘ch kolegÛ objevují etikety s nûkolika znaãkami mlad˘ch vín. Uvnitﬁ ãísla najdete úvahu nad tímto tématem pro zamy‰lení i diskuzi.

Leto‰ní rok bude dal‰ím historick˘m mezníkem âMVVU oslavila 10 let od svého zaloÏení Semináfie Moravínu Jednání Pracovní skupiny „Víno“ pfii COPA/COGECA a Stálé skupiny pro víno pfii Komisi ES

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami na Zahradnické fakultû – Hodnocení odolnosti k plísni ‰edé (Botrytis cinerea) Veletrh Simei v Milánû Zmûny alkalick˘ch kovÛ ve vínû podle pouÏitého bentonitu Sudy v prÛbûhu vûkÛ Hygiena ve sklepû Vznik a prevence korkové pachuti Zajímavosti z vinafiského svûta Kvasinky, teplota a kva‰ení Japonské vinafiství Nové vysvûtlení pfiízniv˘ch úãinkÛ vína Marketing vína

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

198

(5/2007)

STARÉ HORY Projekt Staré hory si klade za cíl soustředit na jednom místě nejzajímavější vzorky vín pocházející z tradičních moravských tratí nesoucích jméno Stará hora či Staré hory. Vinaři nebo zástupci vinařských spolků z dotčených vinařských obcí mohou v případě zájmu o tuto nevšední výstavu kontaktovat organizátory. Přehlídka bude otevřena pro veřejnost po dva víkendy od 10 do 18 hodin. Enotéku Zájezeří najdete v areálu vinných sklepů pod Kraví horou ve sklepní uličce Dolní frejd.

Probíhá sběr vzorků!

STARÉ HORY

Kontaktní osoba: Bogdan Trojak trojak@silesnet.cz 602 48 30 88 Bořetice, Enotéka Zájezeří

26.–27. května 2007 2.–3. června 2007

Vážení čtenáři Vinařského obzoru, nabízíme Vám měsíčník Moravský venkov Nový měsíčník MORAVSKÝ VENKOV je určen pro čtenářskou veřejnost žijící na moravském venkově, v obcích a menších městech. Morava – slovy básníka – země, která je a není. Není na mapách a tabulích u silnic, existuje však v historii, tradicích, a především v srdcích lidí. Jsme přesvědčeni, že Morava je osobitým kusem světa s vlastními potřebami, přáními a zájmy. A Morava je přítomna především na venkově. Nový měsíčník přináší zajímavé čtení o moravském venkově. Vedle pravidelných informací pro obecní úřady i samotné obyvatele venkova týkajících se koncepčních otázek rozvoje venkova, regionálních programů, představování jednotlivých mikroregionů aj. se chceme věnovat i kultuře na venkově, historii, tradicím, cestopisu, folklóru, zájmovým organizacím. Na své si přijdou zahrádkáři, chovatelé a příznivci dalších činností spojených

s přírodou, bydlením a volným časem.

Kupón předplatného Moravského venkova (138,- Kč + DPH)

Jméno a příjmení: ............................................................................................................................................................................. Adresa: ....................................................................................................................................................................................................... IČO:

............................................................................................. DIČ: .................................................................................................

Objednávám ............... ks Moravského Venkova Datum: .................................................

Podpis, razítko:

...............................................

Objednávku zašlete: Vydavatelství Ing. Petr Baštan, Wellnerova 7, Olomouc 779 00 tel./fax: 585 750 810, e–mail: distribuce@agrarniobzor.cz, www.moravskyvenkov.cz

(5/2007)

199

Rukopis starohorský Také jste se domnívali, že fenomén Starých hor se týká pouze vinařské oblasti Morava? Už je to jinak. V průběhu realizace projektu byla tato teze vyvrácena překvapivým objevem: za pomoci několika nezávislých znovuobjevených historických pramenů ověřené pravosti byl doložen tento název i pro viniční trať na území dnes zahrnutém do Hlavního města Prahy. Jak odhalily archeologické vykopávky při zahlubování Motolského potoka pod povrch Plzeňské ulice, réva lesní (Vitis silvestris sp.) zde popínala jilmové háje už před 7 500 lety. Teprve nedávno rozluštěný keltský nápis z plochého kostrového pohřebiště za zdmi nedalekého oppida posunuje počátky vědomého pěstování této plodiny zde až do 2. stol. před naším letopočtem. Dlužno podotknout, že většina moravských historiků pravost tohoto keltského nápisu na keramickém střepu – snad z lokálně patriotských důvodů – zpochybňuje až znevažuje. Další písemnou zmínku nabízí až Kronika česká (1541) Václava Hájka z Libočan. Dle ní Karlu IV. vnukla myšlenku osázení celého okolí Prahy burgundskou révou jedna kratší epizoda, kdy při pronásledování jelena zabloudil a přespal na středověké usedlosti vprostřed vinice zvané Stará hora kotlářská nad kupeckou stezkou do Plzně. Společnost při víně znamenité chuti mu dělala švarná rujná dcera majitele tamního statku. Protože kroniku a jejího autora zesměšnili kvůli z dnešního hlediska malicherným politickým pletichám čeští obrozenci, tímto pro vinařský národ cenným údajem se v dalších stoletích už nikdo nezabýval. Ostatně podobný osud potkal i Rukopis zelenohorský, který ve svém lyrickém úvodu v několika verších ústy Libuše opěvuje sílu kotlářského vína. Václav Hanka však tehdy nechtěl dávat Tomáši Masarykovi, hodonínskému rodákovi, zbytečnou záminku k vyvolání polemiky, a tak tuto část raději neuveřejnil. Jak se později ukázalo, osud rukopisů byl zpečetěn i bez toho. (jpp)

Obsah Rukopis starohorský.................................................................................................................................199 Z redakční pošty......................................................................................................................................... 200 Aktuálně Richard Stávek: O Starých horách, starých vinařích, tahání koštýře nosem a o pravdě (nejen) ve víně............................................................................................................................ 202 Spolkové informace Informace z činnosti SV ČR........................................................................................................................ 202 Valná hromada Svazu vinařů České republiky – Valtice 3. 4. 2007.................................................. 203 Vinařská legislativa Jan Horešovský: Finanční úřad musí uznat i některé výdaje, které nepřinesou žádný konkrétní příjem............................................................................................................. 206 Kontroly burčáků – Proti loňsku se prodejci zlepšili.......................................................................... 206 Obchod vínem Milan Magni: Česká a moravská úspěšná vína: Balounův čtyřnásobný úspěch v Paříži.................. 207 Zdeněk Vrbík: Víno jako investice?.......................................................................................................... 237 Petr Šimeček: O čem viněty (ne)hovoří – (III.) – tzv. Národní podniky ČSSR.................................... 246 Vinohradnictví Pavel Pavloušek: Management kvality ve vinohradnictví začíná již při řezu...................................... 208 Pavel Pavloušek: Odrůda měsíce – Chrupka bílá.....................................................................................210 Drahomír Míša: Černá skvrnitost révy.....................................................................................................214 Jan Růžička: Přípravky na ochranu rostlin registrované pro použití v révě vinné.............................215 Patrik Burg: Hodnocení vlivu odlistění zóny hroznů na kvalitu sklizeného produktu......................218 Petr Ackermann: Výskyt škodlivých organismů, průběh ochrany a mimořádné výskyty chorob révy v roce 2006............................................................................................................ 220 Pavel Pavloušek: Zelené práce ve vinici v měsíci květnu....................................................................... 225 Ekologie Aplikace Evropské konvence o krajině v sektoru vinařství................................................................219 Lubomír Nátr: Koloběh uhlíku na Zemi a jeho změny vyvolané lidmi................................................ 227 Vinařská technologie Erich Minárik: Fermentácia a vyzrievanie vína na kvasniciach........................................................... 229 Cesta za novými vinařskými technologiemi........................................................................................ 230 Petr Kremer: Použití tiaminu při kvašení moštů.................................................................................... 231 Software VinPilot-Profi ve sklepním hospodářství.............................................................................. 233 Koinokulace, přesvědčivá technika studie tří případů použití.......................................................... 235 Technologické zprávy.............................................................................................................................. 235 Erich Minárik: Diacetyl-pôvodca maslovej pachuti po malolaktickej fermentácii............................. 236 Portrét Jaromír Čepička: Z První znojemské vinařské, a. s., je Vinařství LAHOFER, a. s., Dobšice............. 238 Hodnocení vín Francouzští sommelieři pochválili naše bílá vína................................................................................ 240 40. ročník Valtických vinných trhů 2007 má dva šampiony.............................................................. 242 Vinařství v zahraničí Helena a John Baker: Vína chladné Anglie tak trochu jinak.................................................................. 247 Klára Kollárová: Veletrh a soutěž vín Vinitaly 2007 pro naše vína úspěchem.................................... 255 Víno a umění Bogdan Trojak: Básnická enologie aneb Co pít k Nezvalovi a Holanovi.............................................. 249 Vinařské aktivity Petr Hynek: Mešní víno nemusí pít jenom faráři................................................................................... 250 Petr Hynek: Ze sklepa do sklepa putovalo přes 2 000 vínomilců........................................................ 251 Josef Svoboda vystavoval své fotografie z vinic.................................................................................... 252 Nejlépe se fotí hrozny Rýňáku............................................................................................................... 252 Jana Herzánová: Valentýnská degustace archivnívh vín v Čejkovicích............................................... 254 Rozhovor Petr Hynek: Ženy by se měly více věnovat vínu, říká Iva Janžurová – Dáma vína............................. 253 Kalendář vinařských akcí....................................................................................................................... 256

200

(5/2007)

Vinařský obzor číslo 5, ročník 100 (2007) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 (e-mail: jana.studynkova@svcr.cz) Redakční rada: RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda), (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc., (ackermann@srs.cz) Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Antonín Králíček, (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (machovec@vinarskyfond.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, (kepert@breclav.net) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Mgr. Jana Otevřelová Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 59 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 99 Kč (včetně 5% DPH). Rozšiřuje: PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné: V redakci – 1 číslo 40 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 73 Kč (včetně 5% DPH)/celý ročník 466 Kč (včetně 5% DPH)/ Předplatné pro Slovensko: Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja P. O. BOX 183, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava 3 e-mail: predplatne@abompkapa.sk tel. 02/444 588 21, 16; fax: 02/444 588 19 zelená linka: 0800 188 826 Adresa redakce a vydavatele: SVČR – Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 27. 4. 2007 Toto číslo vychází 7. 5. 2007 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ®

Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpoví dá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu.

* Vážení čtenáři, rád bych vás seznámil s našimi již tradičními akcemi a aktivitami, které připravujeme v letošním roce v Prachaticích, tedy ve městě, nacházejícím se na druhém konci republiky od hlavního města vína Valtic. Valtice jsou nedaleko hranic stejně jako Prachatice, jenže Valtice jsou u hranic Rakouska a Slovenska a Prachatice u hranic Rakouska a Německa. Připomínka polohy našeho města je oprávněná, protože mnoho lidí bohužel ani neví, že Prachatice (možná také jednou „hlavní město“) jsou v jižních Čechách. V návaznosti na předchozí úspěšné ročníky budeme v letošním roce opět pořádat dvě gastronomické akce, a to již 4. ročník národní přehlídky Sýry a víno Prachatice (8. až 9. června 2007) a 2. ročník gastronomické přehlídky Ryby a víno Prachatice (21.–22. září 2007). První ročník gastronomické přehlídky Ryby a víno byl velice úspěšný a oslovil velké množství lidí z Prachatic, jižních Čech, ale i celé ČR. Opět se nám potvrdilo, že jsme vykročili po správné cestě. Na úspěchu obou přehlídek se podílela řada institucí, bez kterých by to určitě nešlo. Musíme připomenout plnou podporu prachatické Radnice, Ministerstva zemědělství ČR, Státního zemědělského intervenčního fondu, Vinařského fondu ČR, Rybářského sdružení ČR atd. Záštitu nám již potřetí poskytnul hejtman Jihočeského kraje RNDr. Jan Zahradník. Velké poděkování patří obzvláště všem našim zúčastněným vinařům (více než třicet sklepů), mlékařům, rybářům, kteří jistě cítí stejně jako my, že takto koncipované přehlídky mají smysl a stojí za to v nich pokračovat. Nerad se opakuji a nebudu psát o tom, co je hlavním smyslem a cílem pořádaných přehlídek, to jsem popsal v mnoha článcích, chtěli bychom hlavně pomoci čelit rostoucímu dovozu levných, mnohdy nekvalitních zahraničních vín propagací a podporou našich kvalitních vín z Moravy a Čech. Forma a obsah našich akcí není stejná jako u stovky pořádaných ochutnávek, koštů a degustací vína. Naše přehlídky jsou zaměřeny na jídlo a víno a jejich vzájemnou kombinaci. Myslím si, že toto téma není v našem povědomí přesvědčivě uloženo a je bohužel dosti neznámé. Snažíme se ovšem vyvarovat toho, abychom našim hostům a návštěvníkům vnucovali nějaká pravidla, spíše je vyzýváme k experimentování a k hledání vhodných kombinací. V neposlední řadě si dovoluji připomenout, že přehlídky pořádáme v historickém centru renesančního města Prachatice – radniční sál, radniční sklepy, arkády a další historické

prostory včetně náměstí, kde se snažíme poskytnout účastníkům nejen chuťové, ale i vjemové zážitky. Mohu Vám jen potvrdit, že nepřijedete někam, kde je špatná akustika, kde neuslyšíte vlastního slova nebo kde je takové teplo, že Vám teče pot po zádech, ale přivítáme Vás v prostorách, kde se budete cítit příjemně a zažijete skutečně to, čemu se v moderní řeči říká zážitková gastronomie. Součástí přehlídek je bohatý doprovodný program. Veškeré další informace získáte na našem webu: www.syryrybyavino.cz. Michal Kočan, ředitel přehlídek v Prachaticích * Vážená redakce, jako správný patriot se vždy ohradím, slyším-li nemístné poznámky namířené na moji rodnou hroudu. A nemusí to být vždy o enogastronomii! Vloni se jeden tzv. áčkový britský žurnalista píšící o víně velice divil, jak mohla moravská vína získat medaile v soutěži Decanter Awards; letos to pro změnu bylo na slavnostech svatého Vincenta v burgundském Nuits-Saint-Georges, kde v jednom sklepě obsluhující personál při pohledu na naši českou skupinku jako na exoty uštěpačně prohlásil: „Snad už tam taky nemají digitální techniku?“ Jelikož jsem převážnou část svého dospělého života strávila ve Spojeném království, jehož občanství nosím již přes 30 let, stejně tak na mne působí bludy týkající se této země. Již dávno tam totiž neexistují londýnské mlhy, jídlo se tam dá jíst a místní vína jsou více než pitelná! Proto po přečtení článku „O čem viněty (ne)hovoří – II. – Král Coel a vína chladné Anglie“ (VO č. 4/2007, str. 179), ve kterém je celá řada obsoletních, chybných a matoucích informací, musím reagovat. Pominu-li, že si autor zjevně plete King Cole of Colchester s King Cole of Northern Britain (Coel Hen), dětskou říkanku Old King Cole was a merry old soul, o které se datují první zmínky z r. 1708–9, výraz pipe, který v tomto případě nemusí znamenat „dýmku“ ani „odměrku na víno“, nýbrž s největší pravděpodobností dřevěný dechový hudební nástroj, anglicky „uhlí“ je coal (nikoliv the coal), jelikož se zde jedná o hromadné podstatné jméno (collective noun), které je bez členu (the), značka kanandského čaje je King Cole, celková plocha vinic Velké Británie činí přibližně 850 hektarů (nikoliv 81 ha), vína vyrobená v Anglii a Walesu nejsou English wines (Wales totiž není England) a vůbec, označení English Wine nebo Welsh Wine byla již dávno nahrazena označením „Quality Wine“ (jakostní vína) a „Regional Wine“ (zemská vína), stolní víno je „UK Table Wine“ (víno ze Spojeného

(5/2007)

království), zatímco „British wine“ není vůbec víno, nýbrž vinný nápoj vyrobený z dovezeného hroznového koncentrátu a nikoliv z hroznů dovezených v tancích ze zahraničí. Obsoletní je rovněž tvrzení, že většina anglických vín je vyrobena z hybridů, které EU neuznává. Rovněž „Late Harvest Wine“ se vyrábí ve většině ročnících a ne jednou za dvacet let a ne pouze dvě úrody za desetiletí jsou dobré... (viz článek níže, který najdete na str. 247). Helena Baker * Ad „Domům vína v Praze se nedaří“ (VO 3/2006, str. 123) Pane Horešovský, čtu Vaše články ve Vinařském obzoru a líbí se mi, že se s ničím moc nepářete. Musím ale zareagovat na Váš článek v minulém čísle, kdy jste se příkře vyjádřil k Národnímu domu vín pana Průdka. Schválně jsem se šel po přečtení článku do Mostecké ulice podívat, a je to tam moc pěkné, byli jsme tam s panem Průdkem jediní hosté a tak se nám plně věnoval – má tam opravdu špičková vína. Myslím, že jste nebyl spravedlivý. Znám sice aktivity Vašeho vinného sklepa Lustermannského, a i když se mi u Vás moc líbí, nemyslím si, že jste jediný, kdo se snaží něco dobrého pro vinaře udělat. Přemýšlím, jakým právem takhle vlastně hodnotíte úsilí jiných… Petr Vydra, Praha Vážený pane Vydro, protože jsem sklidil více ohlasů na tento můj článek, pokusím se zde zareagovat. Vy víte, že se ve Spolku přátel vína v míře odpovídající „občanské angažovanosti“ snažíme prosazovat tuzemská vína, aby vešla do obecné známosti. Taktéž se veřejně vyjadřuji k různým s tím spojeným problémům, které mne zajímají, a to způsobem, který považuji za odpovídající. Proto ale také cítím jistou odpovědnost a akceptuji, že kdokoli kdykoli smí vstát a zahřímat i na mou adresu nebo na adresu našeho Spolku, a to proto, že úsilí na poli propagace vín má zkrátka veřejné dopady. To se ale přece týká i NDV. Národní dům vína, jak se představil, byl jak svým názvem, tak hlavně deklarovanými cíli, zaměřen jednoznačně společensky. Činnost NDV měla dopadat veřejně, a to podstatným způsobem. To ostatně byl i základní záměr toho projektu. Zveřejnění mého hodnocení NDV proto necítím jako etický problém, myslím, že co jsem napsal, není nepravdivé, i když to může být jen jeden úhel pohledu. Uznávám ale, že jsem asi měl ve svém textu najít prostor i pro konstatování, že bez ohledu na vyřčené považuji pana Průdka za

skvělého vinaře a odborníka, jehož vína jsou velmi hezká a některá vynikající. Pan Průdek umí o vínech moc hezky mluvit a jeho odborné semináře jsou, jak vím, velmi kvalitní. Na tom reálný osud NDV vůbec nic nemění. I když můj pohled pochopitelně nemusí být jediný správný, cítím se tak trochu povolán k hodnocení situace proto, že jsem na počátku s panem Průdkem trochu spolupracoval. Vedla mne k tomu základní idea, na níž NDV stál a která byla vynikající a blízká mým vizím. Nejen že o NDV teď mluvím, ale snažil jsem se v počátcích pomoci. Aby NDV získal klíčovou počáteční klientelu a vešel do povědomí jako enokulturní podnik, uspořádal jsem tam výstavu vína, odborný seminář o senzorickém hodnocení vín s ing. J. Balíkem, napsal jsem o NDV článek do Vinařského obzoru, který tento podnik podpořil atd. Nebyl tu v té době nikdo jiný, kdo by byl ochoten se za tento projekt veřejně postavit, a můj postoj byl dokonce tehdy některými lidmi kritizován. O to mi však nešlo, šlo mi o ideu NDV. Zapůjčil jsem NDV některá zařízení z vybavení mého sklepa, s panem Průdkem jsme řadu věcí konzultovali a já jsem nabízel zkušenosti z činnosti Spolku přátel vína a své názory, jakož i dokonce osobní účast v NDV. Některé názory p. Průdek akceptoval, jiné ne, tak to bývá, a NDV nakonec zvolil jinou cestu, a bohužel při tom příliš ustoupil od původní deklarované myšlenky. Ekonomicky zřejmě musel, ale pak je tu zkrátka místo pro kritiku. Pokud by se Národní dům vína od počátku deklaroval jako internetový obchod s vínem (podívejte se na současné stránky www.ndv.cz), jistě bychom o tom dnes vůbec nediskutovali. Já prostě kritizuji, že NDV nezvládl odpovědnost za propagaci tuzemských vín tak, jak slíbil. Nekritizuji v žádném případě, že ekonomické důvody dovedly NDV k primárně komerčním aktivitám. Naopak, kdyby jich bylo z počátku více, mohlo být dnes možná vše jinak. Moje současné (již jen glosátorské) angažmá v této věci má však hlubší důvod, který má obecnou platnost. Tuzemská vína si zaslouží propagaci srovnatelnou se špičkovou prezentací vín zahraničních (jen namátkou – italská vína, např. VinoDiVino (www. vinodivino.cz), francouzská vína, např. Le Bouchon (www.lebouchon. cz, atd.). Máme tu sice obrovský problém s tuzemskými víny, máme na

201

to Vinařský fond, Svaz vinařů a Národní vinařské centrum, ale nemáme v žádném případě srovnatelnou prezentaci tuzemských vín. Myslím tím špičkovou, prestižní, účinnou prezentaci v hlavním městě. Vím dobře, že propagace vín, jakou děláme my v našem sklepě, naráží na zásadní kapacitní omezení. To je nesrovnatelné. Naopak, valtický Salon je velmi správný směr, ale řeč je teď o NDV a o Praze, o propagaci tam, kde je z mnoha důvodů nejúčinnější. NDV se pokusil zcela správně tuto mezeru zaplnit, a měl „našlápnuto“, jenže to nezvládl. Když říkáte, že je to tam velmi pěkné, prosím, dojděte se podívat nejdříve na uvedené adresy, a pak mi napište znovu, jestli tu mluvíme o něčem srovnatelném. Já myslím, že ne. Psal jste, že jste byli v NDV jediní hosté, to znamená, že ta skvělá vína, o nichž píšete, skoro nikdo neochutná. A o to tu jde. Já se pokusím někdy v nějakém příspěvku nabídnout svou vizi jak a proč propagovat tuzemská vína v Praze, protože to cítím jako extrémně aktuální téma. Děkuji Vám velmi za Váš názor. Jan Horešovský, Spolek přátel vína * Vážená redakce, Ve dnech 17.–20. 4. 2007 ve Valticích jsme se účastnili I. části kurzu „Sommelier“, který pořádá Vinařská akademie Valtice a je akreditován MŠMT ČR. V učebně, která patří Vinařské akademii se shromáždilo v úterý ráno 20 lidí – byli zde barman, ředitel podniku, učitelka, lékař , student, číšník, pracovník vinotéky apod. z Prahy, Nové Paky , Chomutova, Českého Těšína, Brna, Ostravy. Ing. Jiří Kopeček nás uvítal, seznámil s programem a vzájemně jsme se představili. Důvody, které nás přivedly do Valtic na kurz byly různé , ale cíl společný. Chceme vínu porozumět, mít ho rádi a ve všech částech naší republiky šířit kulturu pití vína. Naše zkušenosti s vínem byly určitě rozdílné, ale všichni jsme se dychtivě zaposlouchali do slov lektorů kurzu. Seznámili jsme se s historií pěstování révy a výroby vína, se základy vinohradnictví, sklepního hospodářství a senzorické analýzy (ochutnali jsme i nedostatky, vady a nemoci vína). Během 4 dnů jsme ještě stihli exkurzi do Rakouska, prohlídku „Salónu vín“ a další aktivity. Kurz se vydařil a už nyní se těšíme na pokračování v září. Děkujeme všem dalším lektorům a také organizátorům kurzu Alena Lacková a Zdeňka Poštulková ze SŠ hotelové a obchodně podnikatelské, Český Těšín (redakčně kráceno)

202

(5/2007)

O Starých horách, starých vinařích, tahání koštýře nosem a o pravdě (nejen) ve víně Starým horám a jejich fenoménu se věnujeme na stránkách Vinařského obzoru již poněkolikáté. Ve dnech, kdy čtete toto vydání, jsou v plných přípravách hlavní fáze projektu „Staré hory“, jehož mediálním partnerem je právě Vinařský obzor. Hlavními fázemi jsou sběr vzorků pro tuto ojedinělou přehlídku vín z těch zpravidla nejlepších viničních tratí a také neméně důležitá část – realizace portrétových fotografií starých vinařů – pamětníků. O samotné přehlídce vín se dočtete v anonci na jiném místě tohoto VO, snad jen pro připomenutí – vína ze Starých hor můžete ochutnat ve sklepní enotéce Zájezeří během posledního květnového a prvního červnového víkendu vždy v sobotu a neděli od 10 do 18 hodin. Ti z vás, kteří by se se svým vínem z tratí Stará hora či Staré hory chtěli pochlubit mezi ostatními, doporučuji v nejbližších dnech od expedice tohoto čísla z tiskárny kontaktovat pořadatele projektu Staré hory. Strávil jsem v posledním dubnovém týdnu jeden podvečer s realizátorem projektu Staré hory Bogdanem Trojakem z Bořetic a fotografem portrétových snímků oslovených „vinařských nestorů“ Janem Hanzlíkem z Prahy a zúčastnil jsem se návštěv dvou vinařů – z Čejkovic a z Němčiček. Z obou navštívených starých pánů čišela životní zkušenost, nadhled a silná osobní integrita. Tip na Josefa Svobodu jsem dostal od mladých čejkovických vinařů na nedávném sezení. „Zkuste strýca Svobodu, to je pořád šohaj a veselá kopa,“ zamyslel se tehdy jeden z vinařů Michal Trávníček. A skutečně. Přivítání okřídlenou větou „Co mňa fotíte, pro krásu sem dvakrát nešel, praskne vám čočka,“ bylo impozantní. Josefa Svobodu jsme navštívili den před jeho 80. narozeninami. Jeho věk se na jeho životní energii nijak nepodepsal, neboť stále jezdí na kole a výlet například z Čejkovic do Mikulova takto udělá za 1,5 hodiny, za což by se nemusel stydět ani kdejaký muž ve věku jeho syna. Zavedl nás do svého sklepa v místní čejkovské části Zlatý kopeček, kde jsme ochutnali jeho vína. Zde se projevil jako skutečný virtuos – no viděli jste někdy někoho natáhnout litrový koštýř nosem? Já tedy prvně. „Zatím ještě brčkuju,“ shrnul při loučení naši návštěvu pan Svoboda. Němčičský František Benda patří mezi opravdové pamětníky. Narodil se ve znamení Berana v roce 1921 a většinu svého života v produktivním věku zasvětil vinařství ve funkci sklepmistra v JZD Němčičky. Také on doposud obdělává vinohrádek a dělá pro sebe a pro pár známých pár beček vína. Jeho Tramín byl skutečně vynikající, zkušeně připravený a jenom potvrdil to, že se této odrůdě na místních půdách mimořádně daří. „Spíše jsem se vždycky klonil k bílým vínům,“ přiznal se vinař a dodal, že to nebylo jen proto, aby po červených neměl modré zuby a červené tváře. Zrovna několik dní před naším příjezdem doléčil několik zlomených žeber po pádu při cestě do sklepa. Inu, je to magnet a někdo to zkontrolovat musí, i kdyby sem tam to žebro mělo zabolet. Kromě těchto dvou zmíněných vinařů se realizační tým zastavil také v Bořeticích, protože Antonín Lůbal (*1913) je skutečnou raritou. „Dnes je to nuda, ti mladí nic nevydržijů,“ posteskl si kmet a dodal, že ten litr a půl denně si musí popíjet sám. Mezi dalšími fotografovanými jsou mimo jiné František Grůza z Hustopečí (*1921), který pracoval u prvorepublikového velkovinaře Frolicha, Antonín Nesvadba z Velkých Pavlovic (*1923), tchán vinaře Miroslava Mikulici a dědeček ředitele vinařské společnosti Kolby, a. s., Martina Nesvadby, a nebo také Jan Vajčner z Hodonic (*1925), otec Pavla Vajčnera, ředitele ZNOVÍNU Šatov. Realizace vinařského fotoalba bude pokračovat ještě v první polovině května, takže mezi výše zmíněná přibudou ještě další jména. O nich a podrobněji se dočtete v některém z dalších čísel VO. Ale o Starých horách a jim blízkých tématech se nemusí hovořit jen vážně. Sloupek „Rukopis starohorský“ na straně 199 je psán lehkým stylem a kurzívou a naznačuje, že téma může být pojato i odlehčenou formou. V textu zmíněný „Rukopis zelenohorský“ byl jeden z velkých podvrhů našich dějin a rozhodně nevrhl dobré světlo na ty, jež se přesto snažili o dobrou věc – zdokladovat historii našeho národa. Nikolik k jejich cti k tomu účelově použili metody podvrhu a literárního padělku, což jim mnozí neodpustili. Jedním z těch, kteří lež odhalili a „Rukopis zelenohorský“ (podle místa údajného nálezu – zámek Zelená hora) vyvraceli, byl náš první prezident T. G. Masaryk, a to už v 80. letech 19. století. Ostatně, Masaryk se vždy a odvážně stavěl nepravdám, předsudkům a zlu. To, že ač rodák jihomoravský, byl přísným abstinentem a bojovníkem proti alkoholu, tu, ve Vinařském obzoru, až tak rozebírat nemusíme. Faktem ovšem je, že hledat pravdu je nutno. Nejen ve víně. Snad ne ani proto, že by šlo píděním se po pravdě něco změnit, ale už z principu je dobré uvádět věci na pravou míru. Je to totiž jedna z mála možností jak omezit množství příštích cílených dezinformací a lží. Nashledanou ve Starých horách, se starými vinaři a s dobrým vyzrálým starým (a zejména pravdivým) vínem! Richard Stávek

Informace ze SV ČR n Dne 20. 3. se tajemník účastnil jednání oborové rady pro zemědělství, které proběhlo tentokráte ve Zlíně. Oborová rada projednala další kvalifikační pozice a projednala kvalifikační a hodnotící standardy kvalifikačních úrovní 1, 1+ a 2. Následné jednání proběhne v Praze. n V úterý 27. 3. proběhla prezentační akce vinařů „To nejlepší pro Vás“ při G+H v Brně. Součástí slavnostního galavečera bylo předání cen vítězným vínům ze soutěže Grand Prix Vinex 2007. Při prezentační akci bylo možno chutnat vína z Grand Prix Vinexu po celou dobu galavečera a stejně tak druhý den mohla tato vína ochutnat veřejnost. n 28. 3. proběhlo jednání dozorčí rady SV ČR. DR zkontrolovala hospodaření Svazu a účetní dokumenty. Zpráva DR byla předána valné hromadě SV ČR konané 3. 4. 2007. Tentýž den proběhlo v sídle SV ČR zasedání redakční rady VO, kde bylo projednáváno hodnocení posledních vydání a diskutovalo se o náplni nejbližších nadcházejících čísel. n Ve čtvrtek 29. 3. se předseda s tajemníkem a delegátem Ing. B. Paličkou, CSc., účastnili jednání Sněmu Agrární komory ČR konaného ve Velké Bystřici u Olomouce. Sněm projednal aktuální problematiku v zemědělství. Nový ministr zemědělství mgr. P. Gandalovič zde informoval o svých záměrech v rámci svého funkčního období. n V pátek 30. 3. proběhlo jednání Správní rady Národního vinařského centra, o. p. s. Vzhledem ke končícímu funkčnímu období dosavadního předsedy Správní rady NVC ing. J. Sedla, CSc., který se na tomto jednání vzdal své funkce, byl zvolen novým předsedou Správní rady ing. Josef Vozdecký. Správní rada odsouhlasila také nutné změny členů ve Správní radě a doporučila změnu zakladatelům v Dozorčí radě. n Odpoledne 3. 4. 2007 proběhla v Národním vinařském centru ve Valticích valná hromada Svazu vinařů ČR. Podrobnosti z jednání jsou uvedeny uvnitř tohoto čísla. n Ve středu 4. 4. 2007 se předseda SV ČR účastnil v Praze pracovního oběda na pozvání předsedy Senátu MUDr. P. Sobotky. Současně se oběda účastnili další představitelé agrárního sektoru. Při obědě projednali aktuální problematiku v zemědělství a potravinářství.

(5/2007)

Následně se předseda s tajemníkem účastnili jednání Potravinářské komory ČR, kde se hodnotil aktuální stav přípravy koncepce potravinářské politiky. n Ve dnech 10.–13. 4. zpracovával tajemník SV ČR kompletní výsledky soutěže Valtické vinné trhy. Šéfredaktor VO se účastnil v hodnotitelské komisi druhý den hodnocení. n Ve středu 11. 4. se předseda svazu, ředitel Vinařského fondu ing. J. Machovec a předseda RAK JMK ing. V. Hlaváček, CSc. zúčastnili v PS P ČR jednání s předsedou Zemědělského výboru ing. J. Papežem, s místopředsedy Z. Machem

203

a ing. L. Skopalem a senátory ing. J. Vaculíkem a ing. J. Hajdou. Hlavním bodem jednání byla novela vinařského zákona zaměřená na odpuštění vratných podpor z Vinařského fondu na výsadbu vinic před vstupem ČR do EU.

vičem, předsedou ZV PS P ČR ing. J. Papežem a předsedou Senátu P ČR MUDr. P. Sobotkou opět o novele vinařského zákona, která by měla být předložena na schůzi PS P ČR začínající 24. 4. 2007.

n 12. 4. se šéfredaktor VO účastnil hodnocení dalšího kola Československé vinařské ligy, a to v areálu golfového centra u Jinačovic na Kuřimsku.

n V úterý 17. 4. řídil předseda svazu jednání Rady Vinařského fondu v Brně. Byly dohodnuty tematické okruhy k podávání projektů v letním období, podrobnosti jsou uvnitř tohoto čísla.

n Dne 13. 4. byli předseda SV ČR a šéfredaktor Vinařského obzoru přítomni zahájení výstavy vín Vinařské Litoměřice. Předseda svazu zde jednal s ministrem zemědělství mgr. P. Gandalo-

n Ve čtvrtek 19. 4. se šéfredaktor VO zúčastnil jedné z pravidelných degustací mladých čejkovicých vinařů, kteří si dle termínů svých setkávání říkají „čtvrtečníci“. JS, MP, RS

Valná hromada Svazu vinařů České republiky – Valtice 3. 4. 2007 Úvodem předseda SV ČR ing. Jiří Sedlo, CSc., podal informaci o činnosti v roce 2006. V minulém roce klesl průměrný výnos hroznů ještě níže než v roce předcházejícím. Možná i to je jeden z důvodů, proč je prodej našeho vína nyní relativně bezproblémový. Od minulé valné hromady jednalo představenstvo SV ČR celkem 4x a 5x redakční rada Vinařského obzoru. Dozorčí rada provedla kontrolu hospodaření svazu 28. 3. 2007 a předseda dozorčí rady se pravidelně účastnil jednání představenstva. Opět se zvýšil počet členů, nyní je členem svazu 158 právnických osob, 140 fyzických osob a 37 vinařských spolků a svazů. V členských podnicích pracuje ve vinohradnictví a vinařství 2 600 přepočtených osob (tj. na plný úvazek). Ve vinařských spolcích máme dalších 1 700 členů. Celková plocha vinic členů svazu činí 10 tisíc ha a naši členové uvedli do oběhu v minulém roce 800 tis. hl vína. K základním úkolům svazu patřila jednání s poslanci a senátory, se zástupci MZe, ÚKZÚZ, SZPI, SZIF, AK ČR, s vedením Jihomoravského kraje a RAK JMK. Nově jsme od letošního roku členem PK ČR. Pokračovala také velmi dobrá spolupráce se SViŠ Valtice, ZF v Lednici a PEF v Brně. S posledně jmenovanou jsme v minulém roce ukončili tříletý projekt, jehož podstatným výstupem je koncepce rozvoje vinohradnictví do roku 2020. Můžete se na ni podívat na webových stránkách www.wineofczechrepublic.cz nebo přes odkaz ze stránek svazu. SV ČR je zastoupen v Radě Vinařského fondu, která od minulé valné hromady jednala 11x, v komoditním výboru pro víno při SZIF,

který se ale minulý rok nesešel, v představenstvu Okresní agrární komory Břeclav, které zasedalo 7x. Koncem minulého roku vznikla komoditní rada pro víno při AK ČR, dosud zasedala 2x ve Velkých Bílovicích. Dále má svaz své zástupce v Radě TI v Lednici, Vědecké radě ZF v Lednici, Radě SViŠ ve Valticích, Vědecké radě Biosférické rezervace Dolní Morava, o. p. s. a Oborové radě pro zemědělství při MZe. Do konce minulého týdne byl předseda svazu současně předsedou Správní rady NVC Valtice, o. p. s., která jednala celkem 4x. Situace v NVC je již stabilizovaná, mimo provozování Salonu vín ČR provádí i činnosti podle potřeb Vinařského fondu. Svaz je nadále zastoupen ve Správní i Dozorčí radě. V uplynulém období byla činnost svazu mimo běžné agendy zaměřena na: l Řešení nerovnoprávné situace vinařů v ČR v porovnání se sousedy z EU-15. Ve spolupráci s Agrární komorou byl vytvořen tlak na MZe. Během uplynulého roku se tam vystřídali 3 ministři, se všemi jsme jednali. l Upevnění pozic Svazu vinařů a ČR v mezinárodních profesních organizacích – máme zastoupení v představenstvu AREV, v pracovní skupině AREV pro reformu trhu s vínem, v pracovní skupině C/C pro víno, v pracovní podskupině C/C pro enologické postupy a v poradní skupině Komise pro víno. V polovině minulého roku se v Brně uskutečnila 20. Mezinárodní rada AREV, první jednání AREV v ČR. Všichni delegáti se vyjadřova-

li velmi kladně k organizaci jednání. Přijatá rezoluce k reformě trhu s vínem je označována jako „brněnská“ a bude nahrazena až v tomto měsíci po jednání ve Stuttgartu. l Ve spolupráci s JMK a MŽP byly řešeny problémy se špačky, byla přijata příslušná vyhláška. l Ve spolupráci s AK a profesními svazy ovocnářů, chmelařů a zelinářů se podařilo prosadit státní podporu ve výši 50 % na pojištění speciálních kultur proti krupobití a mrazu. l SV ČR se s VF a NVC podílel i na projektu Svatomartinské víno, který je velmi úspěšný, jak vyplývá z meziročního nárůstu prodeje. l Uskutečnila se novela vinařského zákona, ale ve Sněmovně nebyla přijata v podobě, jak jsme si představovali, proto byla Senátem upravena. Významně nám k tomu pomohl senátor Vaculík. Problémy byly především s laboratořemi pro analytický rozbor k zatřídění vína, uvádění ocenění v soutěžích na etiketě vína a ve způsobu výpočtu maximálního výnosu hroznů. Bohužel soutěže se upravit nepodařilo, musíme na tom pracovat dále a využít příštích novelizací vinařského zákona. Ta nejbližší již leží na Úřadu vlády, ale protože hlavním problémem tam je odpuštění splátek podpor na výsadbu vinic z Vinařského fondu, nechceme to rozšiřovat, a tím ohrozit průběh této novelizace. l Ve spolupráci s AK ČR se intenzivně jednalo o podmínkách IP u speciálních kultur a sazbách na hektar pro roky 2007 až 2013. Vypadalo to, že vše bude o jeden rok z rozhodnu-

204

(5/2007)

tí MZe oddáleno. Nakonec se všem zemědělcům podařilo prosadit spuštění programu již letos. Došlo sice k navýšení sazby, ale ne dle našich představ. Nejsou zohledněny svahy a diskriminováni jsme i podmínkou, že musíme mít zelené meziřadí, zatímco ani v ekologickém vinohradnictví v ČR, ani v sousedním Rakousku v IP taková podmínka neplatí, postačuje pokryv půdy nastýláním. Nejde o zásadní věc, spíše o princip. l Dne 27. 3. 2007 bylo zaregistrováno MV Sdružení VOC Morava. Nyní se přijímají přihlášky zájemců o členství ve Sdružení, do konce května proběhne valná hromada s ustavením orgánů. l Vzniklo nové nařízení vlády, podle kterého se jednodušším způsobem upravují podpory v rámci restrukturalizace vinic. l Uzavřel se systém podoblastních soutěží vín, které jsou současně nominačními soutěžemi pro Salon vín ČR. l Svaz vinařů přestěhoval své sídlo o jeden dům dále, vybavení kanceláří by mělo bez výrazných stavebních oprav a výměny nábytku vydržet nejméně 10 let. Výraznou změnou bylo plné fungování Vinařského fondu. V období od března 2006 do března 2007 vložil do oblasti marketingu vína z ČR přibližně 70 milionů Kč a dovolím si tvrdit, že se to také projevilo na trhu s vínem. Dobrou polovinu svého času investují zaměstnanci svazu do našeho časopisu Vinařský obzor. Za téměř deset let, kdy jsme jeho vydavatelem, vyšlo již více než 4 800 stran, poslední ročník měl 644 stran. Součástí Vinařského obzoru je prodej odborné vinařské literatury. Letos začátkem roku oslavil Vinařský obzor již 100 let od svého vzniku s řadou významných hostů. Zapomenout nemohu ani na soutěž vín Grand Prix Vinex. Letošní 14. ročník organizoval stejně jako v posledních letech tajemník svazu vedle své hlavní pracovní náplně. Prezentace vzorků proběhla minulý týden v rámci veletrhu G+H v Brně. V mezinárodní oblasti se činnost svazu rovněž rozšířila. Jeho zástupci se zúčastnili postupně čtyř zasedání AREV (Merano, Brno, Štrasburk a Brusel), v Bruselu 4x jednání pracovní skupiny Víno při C/C a 4x jednání poradní sku-

piny Víno při Komisi ES. Tajemník se zúčastnil jednání pracovní podskupiny C/C pro enologické postupy. Svaz vinařů je oficiálním zástupcem ČR v těchto organizacích a na tuto činnost dostáváme dotace z MZe. Zápisy z jednání jsou rozesílány členům elektronickou poštou a ve zkrácené formě jsou zveřejňovány ve Vinařském obzoru. Dále se zástupci SV ČR v březnu 2006 zúčastnili veletrhu ProWein v Düsseldorfu, kde měla ČR za podpory Vinařského fondu svůj stánek. V dubnu pak v rámci jednání AREV veletrhu VinItaly. V dubnu proběhl v Hustopečích již třetí mezinárodní seminář, jehož byl svaz spolupořadatelem, zaměřený na vinařství 2 roky po vstupu do EU. Přednášeli i zástupci z Rakouska a Slovenska za účasti ministra zemědělství ČR. V červenci byl svaz spolupořadatelem Mezinárodní rady AREV v Brně, která se zabývala reformou trhu s vínem v EU. Svaz udržuje velmi dobré kontakty se svými sousedy, svazy vinařů Německa, Rakouska, Slovenska, Slovinska, Maďarska, ale i Lucemburska a ministerstvy zemědělství Rakouska, Německa a Slovenska. V roce 2007 by se Svaz měl v souladu s návrhem činnosti svazu pro celé volební období 2004–2008 zaměřit na: l Upevnění adekvátního postavení našeho vinařství v rámci EU l Upevnění rovnoprávné spolupráce Svazu vinařů se státní správou a samosprávou v ČR i v rámci orgánů EU, a tím dosažení prosazení oprávněných zájmů našich vinařů l V souvislosti s VOC se musíme zaměřit na praktické zahájení činnosti VOC Morava l Rozšíření vzájemné elektronické komunikace mezi členy a svazem je dalším dlouhodobým cílem. V roce 2004 existovala elektronická komunikace s 55 % členů, v roce 2005 to bylo s 60 %, v roce 2006 už se 70 % a nyní téměř s 80 % členů. Řadu informací nemůžeme už ani posílat v jiné než elektronické podobě a v případě zjišťování názoru člena rovněž někdy z časových důvodů nemáme jinou možnost. V roce 2007 považujeme dále za hlavní priority: l Prosazovat novelou zákona odpuštění návratných podpor na výsadbu vinic z Vinařského fondu l V rámci programu EAFRD pro roky 2007 až 2013 dosáhnout u IP stejných podmínek, jaké mají naši rakouští kolegové l Podílet se na bezproblémovém průběhu podpor v rámci restrukturalizace vinic, organizačně napomáhat k vyčerpání finanční částky z EU určené pro ČR l Prosazovat systém soutěží vín podle vinař-

ských podoblastí, na které bude navazovat Národní salon vín. Prostřednictvím novely vinařského zákona napomáhat redukci státem uznaných soutěží vín. l Vydat nový Přehled odrůd révy ve spolupráci s ÚKZÚZ V rámci diskuze byla otevřena řada témat, kterými by se rádi členové zabývali, ovšem je nutno si uvědomit také pracovní vytíženost a bez rozšíření pracovního kolektivu to není možné. l Ing. Antonín Králíček úvodem omluvil ministra zemědělství, který se z důvodu pracovního vytížení nemohl účastnit tohoto jednání. Následně pozval přítomné na seminář konaný v NVC dne 18. 4. 2007 a týkající se možností využití internetu při podávání povinných vinařských hlášení. Následně informoval, že prostředky přidělené EU na restrukturalizaci vinic v hospodářském roce 2006/2007 budou poprvé plně vyčerpány a stát bude moci požádat o navýšení. l Antonín Zatloukal podal dotaz, proč se SV ČR nezabývá činností a problémy drobných vinařů. Hlavně problematika sdružování a vytváření vinařských družstev by měla být řešena jako aktuální. n Předseda odpověděl, že si nemyslí, že se neberou v úvahu drobní vinaři. Pokud dáme hlavní prioritu tímto směrem, tak výsledek bude velmi nízký. Byla to jedna z priorit v loňském roce, která zabrala řadu pracovního času, ale výsledek není žádný, neboť ze všech stran není vůle. Proběhla i aktivita na Úřadu vlády ČR. Díky tomu se podařilo prosadit některé změny. Není problém rozšířit činnost Svazu tímto směrem, ale na druhou stranu je nutno ubrat činnost na straně druhé. To není možné bez navýšení pracovníků. n Ing. Králíček doplnil, že je možno při dodržení vinařské legislativy prodávat víno, aniž je nutno platit daň z příjmu, pokud celková částka tržby nedosáhne 20 000 Kč. Dále vzpomenul vůli MZe, které připravuje možnost uhrazení elektronického podpisu vinařům, kteří o něj budou mít zájem a zájem podávat elektronické hlášení prostřednictvím internetu. l Doc. Ing. Michlovský, CSc., hovořil o trhu s vínem v ČR. To, že kvalita je nutná, je všem jasné, avšak v poslední době se všichni zaměřili na produkci vysoce přívlastkových vín (pozdní sběr a vyšší). Problém je, že taková vína mají zpravidla vyšší zbytkový cukr, vyšší alkohol. Je nutno si uvědomit, že na trhu se však standardně konzumují vína lehčího typu. Domnívá se, že by zde mělo dojít k výrazné propagaci jakostních a zemských vín, tak aby se tato dostala do povědomí konzumentů.

(5/2007)

n Předseda odpověděl, že je potřeba připravit koncepci, jakou formou tato vína prodávat. Přiklad je třeba si vzít ze Španělska, kde zjistili, že na nějaký produkt jsou podpory, tak takový produkt vyrobit a následně za něj utržit víno. Rozhodně se nebrání rozvinout tuto myšlenku. l Ing. A. Tománek vzpomenul problematiku množení a šlechtění. Již dříve upozorňoval na kampaňovitost (ad výsadba v roce 2000 až 2004). Z produkce sazenic bylo uznáno loni pouze 500 000 sazenic. Nyní oznámené zkrácení finančních prostředků na šlechtění révy je absolutně likvidační. Tento obor není v žádném státě ziskový a každý stát jej dotuje. Je nutno si uvědomit, že odrůda, která nebude udržovaná, automaticky vypadává ze sortimentu. n Předseda odpověděl, že se těžko hledá jakákoliv odpověď. Potvrzuje, že všechny státy EU tento obor podporují. Těžko budeme moci požadovat zachování finančních prostředků pro révu, když stát hodlá zrušit tyto prostředky všem. l L. Glos vzpomenul několik záležitostí. n Problematika šlechtění – jestliže nepůjde požádat o dotace v rámci ČR, tak zkusit žádat cestou JMK. Odrůdy, které nebudou udržovány, skutečně vypadnou ze sortimentu. n VOC – myslí si, že je celá věc nedomyšlená, resp. nepochopená. Původní záměr byl založit jednotlivá VOC dle podoblastí. Nyní se připravuje VOC Morava. Domnívá se, že je třeba rychle tento systém zavést, ale pro výrobu zemských vín. Myslí si, že je to řešení pro drobné vinaře. n Neví, jestli členství v potravinářské komoře je správná cesta. Má informace, že hodně podniků odtud vystupuje. n V rámci dotačních programů na technologie je limit jednoho milionu korun. Proč tam tento limit je. Předseda odpověděl, že to je lobby potravinářské komory. Je to také jeden z důvodů, proč jsme se stali členy komory.

n K zakládání družstev: Lidé by chtěli tato družstva, ale neví jak na to. Bylo by dobré např. do VO napsat článek k založení družstev (stručný návod). Vzhledem k náročnosti administrativy by lidé měli vědět, že to není jednoduché. Předseda odpověděl, že to je samozřejmě možné udělat, ale je potřeba zase někde nějakou práci ubrat. Předseda se domnívá se, že je vhodnější zabývat se tím, jak zajistit z EU finanční prostředky, než shánět informace pro článek, který stěží využije jedna skupina vinařů. A ještě třeba nečlenů SV ČR. l Doc. Ing. M. Michlovský, CSc., hovořil o možnostech výzkumu v ČR. V ČR tato forma koncepce chybí. Domnívá se, že je potřeba znovu tuto záležitost otevřít, dát dohromady širokou skupinu lidí z oboru a pohovořit o možnostech, financování a náplni. Nejde o výzkum vědecký, ale čistě o v praxi použitelné experimenty. Myslí si, že se nesmíme vzdát a upustit od této myšlenky, když se všude ve státě škrtá, ale naopak rozvinout tento systém a hledat možnosti financování granty. Předseda odpověděl, že do závěrů z jednání tento návrh bude zapracován a následně projednán. l Ing. A. Králíček vzpomenul, že na izoláty dává MZe značné finanční prostředky. Faktem je, že problematika šlechtění zde existuje. Z hlediska zakládání družstev již byla vytvořena řada materiálů na MZe. Bohužel nikdo tyto informace nevyužil. U VOC nelze jít na myšlenku, že VOC víno bude v kategorii zemského vína. VOC je kategorie jakostních vín. Pokud jde o zmiňovaný problém dovozu vína jejich prodeje jako vín moravských, tak SZPI již podniká poměrně větší nápravná opatření včetně analýzy NMR. MZe nemůže úkolovat obce a nařizovat jim práci navíc. O problému se ví a je nutno to projednat s MV ČR. Je to však velmi problematické, MV ČR se tomu brání. l L. Glos – se vrátil k problematice prodeje dovozových vín za moravské. Tady se o tom běžně mluví, ale je těžké na někoho konkrét-

Vinaﬁem v Africe i leckde jinde

205

ně ukázat. Mluví se tu o tom, že jsou firmy, kam se inspektor bojí vkročit. Jako příklad uvedl, že když přijde SZPI k němu domů, tak je u něj jeden den. Kolik dní by musel být ve firmě, kde se točí 30 vagonů měsíčně. Jestli MZe chce vidět, tak všechny zavede do Rakouska do řady firem a zde uvidí, jak se dá víno koupit bez jakéhokoliv papíru. Rakušáci, jak mají tvrdé předpisy, tak tuto tvrdost využívají pouze tam, kde to má smysl. Přebytky vína zkrátka řeší tímto způsobem. U nás je tomu naopak. l Ing. A. Králíček odpověděl, že to zcela určitě může být pravdou. Snahou MZe je co nejvíce omezit podvodníky. Nyní již veškerá kontrola bude v Registru vinic. Dále se připravuje komplexnější kontrola Registru, zejména křížově při ploše a množství zatříděného vína. l Ing. Sedlo doplnil dotaz proč MZe prostřednictvím SZPI kontroluje domácí produkci 3x více než dovoz (resp. převoz z EU), když se k nám dováží více než 60 % potřeby vína. Tento poměr by měl být úplně naopak. l Ing. V. Hlaváček, CSc., se domnívá, že tato skutečnost je nespravedlivá a požaduje do usnesení tuto skutečnost požadovat po MZe tak, aby byl poměr otočen. Zejména s ohledem na velké prodejní řetězce. Valná hromada také schválila nový příspěvkový řád platný od roku 2007. Učinila tak na základě toho, že naposledy se členské příspěvky v částkách sazby na hektar vinice i sazby na 100 hektolitrů vína měnily v roce 1996, minimální sazby pro fyzické osoby i spolky pak v roce 1999. Od té doby se výrazně změnila hodnota koruny a výrazně narostla i činnost Svazu, včetně jeho váhy na národní i mezinárodní úrovni. To s sebou nese i vyšší náklady oproti stavu z konce minulého století. Většina nárůstu byla pokryta jinou činností za úplatu a dotacemi. Členské příspěvky se podílely v roce 2006 na veškerých příjmech svazu 7,9 %. Nový příspěvkový řád je vyvěšen na novém webu SV ČR (www.svcr.cz).

190,-

Antonín Koneãn˘, ná‰ pfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj (vã. 5% DPH) bohat˘ Ïivot spojen˘ s vinnou révou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie mimo jiné i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, Rok vydání 2004 Poãet stran 202 + 16 stran fotopfiílohy, Formát 12 x 18,8 cm, Vazba váz. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

206

(5/2007)

Finanční úřad musí uznat i některé výdaje, které nepřinesou žádný konkrétní příjem Jan Horešovský, Praha daňový poradce

Vaše situace je podobná, jako kdybyste si jako podnikatel např. nechal vypracovat odhad ceny nemovitosti, a pak se rozhodl, že ji nekoupíte. Nebo byste si udělal průzkum trhu v určité oblasti, a pak se rozhodl, že budete působit raději v jiné oblasti. To jsou přece všechno výdaje, které podnikatel nevydává jen tak pro nějaké vlastní potěšení, ale v souvislosti se svým podnikáním. Jestliže finanční úřad nezpochybňuje Vaši obecnou potřebu mít po dobu rekonstrukce náhradní prostor, pak vlastně připouští, že charakter Vaší práce mít k dispozici kanceláře předpokládá. Nikde není napsáno,

zda kanceláře máte používat denně, dvakrát za týden nebo jednou za rok. Daňový zákon uznává jako daňové výdaje tehdy, pokud slouží na dosažení, zajištění nebo udržení příjmů. Jestliže jste tedy nepoužil najaté náhradní prostory, pak jste sice uzavřením příslušné nájemní smlouvy nedosáhl žádných příjmů, nicméně jste své příjmy udržel na patřičné úrovni, neboť v případě, že byste v dané době potřeboval během oněch tří měsíců jednat s obchodními partnery na jisté úrovni, neměl byste to kde učinit, a je možné, že byste proto o nějaké příjmy kvůli tomu přišel. Jednací místnost patří mezi běžné podnikatelské potřeby, není důvod zkoumat, zda přinesly nějaké příjmy. Vezměte si např. to, že daňový zákon umožňuje daňově uplatnit výdaje na životní prostředí, a to přesto, že tyto výdaje nikdy nepřinesou evidentně žádné příjmy. Obdobné případy samozřejmě řešily v minulosti i soudy.

Tak např. Ústavní soud ČR k obdobnému případu řekl: „Výklad zákona v souladu s Ústavou je třeba provádět i v kontextu různých druhů společenských zájmů, je nutno při něm hledat cíl a důvod, proč takový zákon a v takovém znění společnost přijala. Jestliže zákon o daních z příjmů umožňuje odečíst si od získaných příjmů z podnikání výdaje, tedy dovoluje zdanit pouze tu část finančního zisku, která výdaj na zajištění příjmu bere na zřetel, činí tak zjevně proto, aby podpořil podnikání, aby docházelo k obnovování techniky, hmotného investičního majetku a dosahovalo se rozvoje podnikání.“ Je tedy zřejmé, že bez náhradních prostor byste nemohl svoje podnikání nejen rozvíjet, ale ani vůbec dostatečně provádět. Není přitom rozhodující, zda jste prostory v konkrétní době nakonec potřeboval, či nikoli.

Kontroly burčáků – Proti loňsku se prodejci zlepšili Šest z celkem 49 vzorků burčáku odebraných u stánkařů i v kamenných obchodech neobstálo.Takový je závěr kontrolní akce Státní zemědělské a potravinářské inspekce zaměřené na obsah exogenní (přidané) vody v tomto nápoji. Uskutečnila se od začátku srpna do konce listopadu, tedy v době, kdy mohou prodejci nabízet tento částečně zkvašený hroznový mošt k prodeji. Inspektoři odebírali vzorky na celém území České republiky. Vytipovávali si podle svých zkušeností z kontrol uskutečněných v minulých letech místa prodeje, kde by mohlo dojít ke snížení kvality burčáku, tedy jeho „křtění“ vodou. Výsledky testů určily, že zmíněných šest neodpovídajících vzorků obsahovalo přídavek vody od 25 do 75 procent. Prodejce čeká správní řízení a SZPI jim bude ukládat citelné pokuty. V porovnání s loňskými výsledky kontrol je to znatelný posun k lepšímu. Laboratorní testy odhalily 15 špatných z celkových 39 vzorků odebraných během loňské burčákové sezony. Pokuty uložené ve správním řízení se v případech zjištění exogenní vody pohybovaly většinou v rozmezí od 75 000 do 280 000 korun. SZPI letos poprvé využila k testům vlastní unikátní laboratorní zařízení, které pracu-

je na principu nukleární magnetické rezonance a izotopové analýzy. V minulostí předávala inspekce odebrané vzorky k analýze a k vyhodnocení i zahraničním laboratořím ve Francii, Německu nebo Rakousku. Těchto unikátních zařízení jsou ve státech Evropské unie pouze dvě desítky. V následujícím přehledu je uvedeno šest kontrolovaných osob (tedy i místo odběru vzorku), které neobstály. V závorce pak dodavatel burčáku, kterého uvedl prodejce, tento údaj je však pouze doplňující. Na posledním místě uvedená hodnota je výsledek rozboru, tedy množství exogenní vody. Jan Nováček, Pražská ulice, stánek u silnice (dodavatel Petr Pelán, sídliště Pražská 2b, Znojmo) – 59 %

WOODEX, s. r.o., prodejní stánek u silnice, Sídliště Vajgar, Jindřichův Hradec (WOODEX spol. s r. o.) – 75 % Marta Miková – GRANIT – vinotéka U Hanačky, Pivovarská 1, Přerov (SKKS s. r. o. Poděbradská 520/24. Praha 9, sklad Luční 1867, Staré Město u Uherského Hradiště) – 25 % Jan Kandl – prodejce burčáku z vozidla, Sídliště Vajgar, Jindřichův Hradec (Petr Pelán, Sídliště Pražská 2b, Znojmo) – 65 % Bohumil Hlaváč – U draka, Ševčíkova 26, Horažďovice (Zdeněk Mezulianik, Blatnice pod sv. Antonínkem 751) – 41 % Oldřich Spiřík, Táborská 18, Brno (Víno Rakvice s. r. o., Příční 6, Rakvice) – 25 % Zdroj: www.szpi.cz (vo)

(5/2007)

207

Česká a moravská úspěšná vína: Balounův čtyřnásobný úspěch v Paříži

O čem že je to řeč? Horká zpráva o letošním úspěchu čtyř bílých moravských vín dorazila do Velkých Pavlovic a udělala radost nejen ve firmě Radomila Balouna, ale potěšila i fanoušky domácích tradičních odrůd: vždyť v Paříži získaly stříbrnou medaili stále populárnější „vlašáček“ a „bílá burgunda“, Sauvignon je už tady také téměř autochtonní a Hibernal? Popravdě, znalce to ani moc nepřekvapilo, je to mj. potvrzení o správné cestě při šlechtění interspecifických odrůd. (Mohu potvrdit ze zkušenosti na nejrůznějších degustacích i doma ve sklepě, že konkrétně Hibernal se svým „ryzlinkovým“ charakterem báječně vyhovuje vkusu i těch nejnáročnějších kosmopolitů.) Ještě že hodnocení v Paříži bylo anonymní, něco interspecifického v enošovinistické Francii by rozhodně nemělo šanci na úspěch. Ti, kdo sledují pozorně dění na tuzemské vinné scéně, jistě registrují firmu R. Balouna se sídlem ve Velkých Pavlovicích již delší dobu. Jeho vína jsou vidět, jeho cesta a filozofie jsou celkem evidentní: v bílých vínech se drží osvědčené moravské tradice, drtivá většina ochutnaných bílých vín v poslední době nese čitelnou stopu svého terroir a nezapře lehkou ruku svého tvůrce (řízené kvašení, reduktivní technologie = primární aromatika, dobrá struktura, později harmonicky komponované ležácké tóny – ale vždy šťavnatá a vstřícně pitelná); v červených vínech sledujme stylotvornou stopu Bordeaux (dokonale odbourané, citlivé barikování, aplikované kupážování). Vůbec stojí za to si s dynamickým R. Balounem popovídat na téma naše bílá vína versus červená a je zajímavé sly-

šet jeho názor na úspěchy těch převážně bílých. Ve zkratce: u bílých je to jasné, odrůdová neodbouraná vína zcela odpovídají současnému trendu, nakonec tzv. selská vína se tady dělala dobře odjakživa. Důvod, proč se naše červená zatím ve světě nijak významněji neprosazují, spočívá podle něj v několika faktorech. Především je to stáří výsadeb – víno se dělá na vinici, jak je známo, a ze starých hlav a při redukované sklizni je pak kvalita, se kterou se dá ve sklepě pracovat, z 5–7letých vinic je to stále trochu „divočina“. Dále je problémem ne vždy zvládnutá technologie, zvláště barik našim vinařům prý dělá potíže a v neposlední řadě je to o přístupu. Tam, kde vinař tlačený hypotékou prodává po roce, nelze čekat velké víno. Ještě styl, shodli jsme se při nedávné návštěvě a neformální degustaci: je nutné mít vzor, je nutné mít něco prochutnáno a také zvolit správnou strategii a nechat víno, které na to má, ve sklepě nazrát. A já dodávám – i zkušenosti je třeba. Kdo tady u nás má v archivu větší partie třeba 10letých červených cuvée, kdo ví, jak se moravské červené po tak dlouhé době na lahvi chová? No, buďme optimisti, máme za sebou několik požehnaných ročníků a kdoví, třeba zrovna u Balouna nějaké červené čeká na svůj čas. Signály zde jsou, po degustaci jeho Frankovky 2005 a Dornfelderu 2003 lze tušit jistý potenciál. Sauvignon 2006 pozdní sběr Víno typicky zelenožlutého šatu, v buketu převládají ovocité a nevtíravé bylinkové tóny. Na patře živé, šťavnaté, upoutá aroma bělomasých broskví a vyzrálého angreštu, po chvíli kandované pomerančové kůry a marcipánu. Dobře strukturované, harmonické a přiměřeně extraktivní, v dochuti sametově hladké. Ryzlink vlašský 2006 pozdní sběr Charakteristicky světle zelenožlutá barva a výrazná odrůdová vůně tohoto vína (luční květena, citrusy) láká a vybízí k napití; prv-

ní vjem na půnebí je ale překvapivě vegetativní (fermentované seno). Osloví svěží kyselinka s aroma tropického ovoce a příjemně extraktivní akcent. Plné a plastické víno, v dochuti nečekaně minerální. Hibernal 2006 výběr z hroznů Víno zelenožluté barvy s pěkným lomem na menisku, ve vůni líbezně jarního charakteru (akát, jasmín, střemcha), v chuti s až provokativně ovocitým vyhrocením (sladkokyselý drops). Na patře jemně harmonické, s příjemnou kyselinkou, extraktivní a plné, viskózní až elasticky tělnaté. Překvapivé a trochu tajemné víno ryzlinkového typu, potěší i ty nejnáročnější znalce. Rulandské bílé 2006 výběr z hroznů Víno světle žlutého roucha s elegantní jiskrou. Kytice bohatě rozvitá do škály jemných květnatých vůní (růže z Jericha, kosatce), vjem je podpořený přiměřeným zbytkovým cukrem a odrůdově příznačným aroma (hrušky máslovky a máslovo-oříškové musli). Atraktivní výraz v kombinaci s pevnou strukturou a razantní kyselinkou je zárukou dobré perspektivy zrání na lahvi. (Vinařství BALOUN, Velké Pavlovice, Nádražní 2/4, www.BALOUN.cz) Text Milan Magni Fota archiv fy Baloun

208

(5/2007)

Management kvality ve vinohradnictví začíná již při řezu Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU Lednice na Moravě

Každý pěstitel hroznů a výrobce vína by si měl již při řezu položit základní otázku. Co představuje kvalitu hroznů a vína? Při znalosti nejnovějších poznatků marketingu vína můžeme na tuto otázku nalézt odpověď. Pod kvalitou si rozhodně nelze představit jakostní stupeň vína. Jakostní stupeň vína je jistě kvalitativním měřítkem pro vinohradníka a vinaře. Úspěšný marketing vína je však postaven na požadavcích a přáních zákazníka. Základním marketingovým postupem, který by si měl každý vinařský podnikatel vyzkoušet, je průzkum obliby jeho vín u zákazníků. Na základě několika takových vlastních průzkumů mohu konstatovat následující. Výrobce vína si často myslí, že výběr z bobulí, ledové víno či slámové víno musí být nejkvalitnější víno, které má ve svém sklepě. Cena takových vín je často 250 Kč a více. Je potom otázka, jestli je zákazník schopen respektovat tuto „kvalitu“ za takovou cenu. Výrobce je často zatlačen trhem k nižším cenám, které nemusí často dosahovat ani vynaložených nákladů. A co se líbí zákazníkovi? Velmi často to bývají kabinetní vína a vína v pozdním sběru. Zákazník v těchto vínech velmi často nachází vynikající kvalitu za optimální cenu. Další poznatek, který jsem při těchto průzkumech udělal, je, že i vzdělanému

spotřebiteli často chutná úplně jiné víno, nežli vzdělanému výrobci, který je většinou přesvědčen, že vyrábí pouze to nejlepší víno. Je třeba si uvědomit, že v současném globalizovaném světě rozhoduje o kvalitě vína vždy zákazník. Zákazník totiž umožní, aby výrobce co nejdříve své víno prodal a mohl dále tyto zdroje investovat. Moderní marketing, i když se to nemusí vůbec líbit, dělají vinařské státy „Nového světa“. Úspěšnost je vidět na obrovském tlaku těchto vín na evropském trhu. Proti tomuto tlaku je třeba bojovat jejich zbraněmi a investovat zdroje na propagaci a marketing našich vín skutečně maximálně efektivním způsobem. Marketingových triků jak prosazovat vína „Nového světa“ na našem trhu je několik a všechny jsou velmi dobře aplikovatelné v našich podmínkách, protože Austrálie, Jižní Afrika, Kanada má v některých oblastech podobné klimatické podmínky a podobné odrůdové složení. Těchto postupů je několik, ale jedním z nich je, že vinař již při řezu révy vinné

má představu, jaké víno chce vyrobit. A to by mělo být základní motto i našich vinařů. V prvé řadě je třeba věnovat velkou pozornost sledování kvalitativních parametrů v době dozrávání a sklízet hrozny v optimální „technologické kvalitě“, tzn. že hrozny jsou vhodné pro určitou technologii výroby. Ale jak to souvisí s řezem révy vinné? Již při pouhém rozdělení na odrůdy pro výrobu bílých a červených vín můžeme vidět první rozdíl. Vypěstování kvalitních hroznů pro výrobu červených vín vyžaduje kromě vynikajícího „terroir“ i optimální zatížení plodnými očky. Cukernatost, obsah kyselin i fenolická zralost, to všechno souvisí s výnosem hroznů. Cílem našich výrobců by mělo být vyrobit kvalitní červené jakostní víno a nebo červené víno v pozdním sběru. Hrozny pro tento účel často vznikají kombinací přiměřeného zatížení s regulací násady hroznů v době vegetace. Řez stanoví základní zatížení, které se u odrůd pro červená vína pohybuje v rozsahu 4 –6 oček na m2 a 6–8 oček na m2. U odrůd s velkým hroznem je vhodné volit spíše nižší zatíže-

Obrázek 1

Obrázek 2

Pěstování révy vinné v zahradách Autor: Pavel Pavloušek; 152 stran, ISBN 80-251-0840-6

249 Kč (vč. 5% DPH)

Pěstování révy vinné je v současnosti stále populárnější, o úspěch v této oblasti se snaží i stále více zahrádkářů. Nejčastěji jsou pěstovány stolní odrůdy s velkými atraktivními hrozny, které jsou určeny pro přímé konzumování. A právě malopěstitelům je určena tato kniha. V publikaci najdete praktický návod jak si vybrat stanoviště pro výsadbu révy vinné, pomůže vám při výběru vhodné odrůdy, odpoví na otázky o výsadbě, zaznamená všechny záludnosti, které vás mohou potkat při jejím pěstování. Často diskutovanou problematikou je také výživa, hnojení i ochrana proti houbovým chorobám a škůdcům. Autor v této publikaci nastiňuje jak pěstovat révu vinnou co nejmodernějším a zároveň co nejvíce praktickým způsobem. Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(5/2007)

ní, které většinou představuje 10–12 oček na keř. Mezi odrůdy s velkým hroznem zařazujeme: Dornfelder, Cabernet Moravia, Cabernet Sauvignon, Merlot, Frankovka, André. Regulací násady v době vegetace potom reagujeme na aktuální průběh počasí v dané vegetaci. Při opoždění vegetace oproti dlouhodobým průměrům můžeme regulací hroznů napomoci kvalitě. Úloha cukernatosti je u odrůd pro výrobu červených vín podstatně významnější než u bílých vín. Neméně významná je i fenolická zralost hroznů. Na základě pokusů s modrými odrůdami mohu konstatovat, že hrozny a vína z regulovaných variant mají podstatně jemnější a harmoničtější složení taninů, než hrozny z variant s nízkým zatížením, ale bez regulace. Kvalita hroznů závisí velmi významně rovněž na poměru mezi hmotností hroznů na letorostu a listovou plochou na letorostu. S kvalitou hroznů si často v posledních letech spojujeme vyvazování vodorovného neboli

plochého tažně. V tomto případě je třeba si uvědomit zásadu „rovnováhy u révy vinné“. Optimální délka vodorovně vyvázaného tažně je potom 8–12 oček jak ukazuje obrázek 1. Obrázek 2 potom ukazuje jak to dopadá, když je vodorovný tažeň příliš dlouhý a neodpovídá rovnováze révového keře. Vodorovný tažeň je velmi významným prvkem managementu kvality ve vinohradnictví, ale je třeba ho správně používat. V úvodu řečená slova o kvalitě jsou velmi významná především u bílých odrůd. Klimatické podmínky a kvalita ošetřování vinic nám často umožňují získávat hrozny ve výběru hroznů, výběru z bobulí a vyšších kvalitách. Může dojít často i k tomu, že vinař může mít plný sklep vín ve výběru. Je potom otázkou, jestli má ve sklepě skutečnou kvalitu. Zatížení u bílých odrůd by proto mělo podstatně více korespondovat s kvalitou, kterou bych si jako výrobce vína představoval. Pak mohu mít například u Ryz-

209

linku rýnského zatížení 4–6, 6–8 i 8–10 oček na m2. A při všech těchto zatíženích mohu sklidit kvalitní hrozny. Při 4–6 dopěstuji výběrové hrozny, při 6–8 hrozny v pozdním sběru a při 8–10 hrozny pro kvalitní jakostní víno, které má mezi zákazníky rovněž svoje přátele. Zatížení aplikované ve vztahu ke kvalitě je velmi významné z pohledu ekonomiky, zejména když mám možnost doplňkové regulace násady hroznů v době vegetace. Moderní marketing vín skrývá minimálně 5 marketingových zbraní pro naše vinohradnictví a vinařství, které jsem zatím neprozradil. Zatím žádný z nich nebyl v našem marketingu využit. Nedávno jsem psal ve Vinařském obzoru, abychom nezahodili „terroir“. Je proto třeba se zamyslet, jestli by nebylo možné finanční zdroje určené pro marketing investovat skutečně na základě nejnovějších marketingových poznatků, a tím pádem docílit maximálního efektu pro naše vinohradnictví a vinařství.

Nová hudba pro Vaše vinice

Výzkumné laboratoře Bayer CropScience neustále pracují na nových a lepších řešeních problémů, které trápí nejen pěstitele révy vinné. Vývoj v oblasti peronosporových fungicidů přinesl objev v podobě nové účinné látky iprovalicarb. Tato účinná látka je prvním reprezentantem nové chemické skupiny CAA-amidy kyseliny karboxylové. Iprovalicarb je specificky účinkující systémová účinná látka zajišťující kontrolu nad chorobami skupiny oomycetes v révě vinné, ale také v bramborách a zelenině. Iprovalicarb je rostlinou přijímán velmi rychle, v pletivech se šíří akropetálně a je rovnoměrně rozváděn do všech rostlinných částí. Absorpce se navíc zřetelně urychluje za teplých a vlhkých podmínek. To je jedna z mimořádných výhod použití iprovalicarbu, protože za těchto klimatických podmínek silně vzrůstá infekční tlak peronospory. Iprovalicarb poskytuje preventivní účinnost po dobu 10–12 dnů. Do 3 dnů dokáže působit kurativně. Velmi významný je navíc jeho eradikativní efekt formou antisporulační účinnosti. Ve výčtu vlastností nelze také opomenout vynikající toxikologický, ekotoxikologický a ekobiologický profil. Mezi iprovalicarbem a ostatními specifickými peronosporovými účinnými látkami, jako jsou např. metalaxyl či cymoxanil, neexistuje křížová rezistence.

Také k přípravkům na bázi účinné látky dimethomorph nebyla rezistence prokázána. Novinka letošního roku, fungicid Melody combi, je optimální kombinací výše popsaného systémového iprovalicarbu a dostatečně známé kontaktní účinné látky folpet. Tento přípravek poskytne vysokou úroveň ochrany zejména proti peronospoře, bílé hnilobě a červené spále. Disponuje také významnou vedlejší účinností vůči černé skvrnitosti a šedé hnilobě (botrytidě), která je deklarovaná v etiketě. Jedná se tedy o fungicid s mimořádně širokým spektrem působení. Registrovaná dávka je v rozpětí 1,8 až 2,5 kg/ha. Konkrétní dávka se aplikuje podle druhu choroby, vývojové fáze révy a infekčního tlaku. To vede nejen k maximálně účelnému využití přípravku podle velikosti listové plochy, ale také k úsporám z hlediska nákladovosti na hektar ošetření. Boj proti peronospoře bude jistě hlavním důvodem použití Melody combi. V tomto případě je možné se spolehnout v obdobích od květu až po uzavírání hroznů na vysokou jistotu zásahu i za silného infekčního tlaku. Melody combi poskytuje preventivní ochranu proti peronospoře po dobu 10–12 dnů, za nižšího infekčního tlaku 14 dnů. Kurativně účinkuje do 72 hodin a má nejsilnější antisporulační působení mezi současnými fungicidy. S Melody combi je tedy možné

Plasmoparaviticola v odůvodněných případech zachraňovat i situace „když nám něco uteče“, ale upřednostňována by měla být preventivní aplikace. Při léčebném použití je na místě volit kratší intervaly mezi ošetřeními do hranice 10 dnů. Vedle dalších významných chorob nabízí Melody combi také velmi dobrý preventivní účinek proti botrytidě. Ideální použití je při dokvétání, ale hlavní pak v době uzavírání až zaměkání hroznů. Jak v peronosporových indikacích, tak i v nasazení proti botrytidě může Melody combi v plném rozsahu nahradit letos nedostupný Euparen Multi, protože výsledný efekt je plně srovnatelný. Při potřebě rozšíření účinnosti proti padlí révy je Melody combi bezproblémově mísitelný s přípravky Zato nebo Falcon. Ochranná lhůta je 28 dnů.

210

(5/2007)

Melody combi je povolen bez omezení v Integrované produkci (neobsahuje mancozeb, měď ani metiram) a již pro letošní rok 2007 je zařazen v seznamu přípravků IP v rámci dotačního systému! Melody combi bude v distribuční síti k dispozici v 5kg balení a doporučené ceně 520 Kč/ /kg. Jsem přesvědčen o tom, že nový Melody combi má všechny předpoklady stát se vysoce spolehlivým nástrojem v boji s peronosporou a dalšími chorobami révy a že skutečně přinese „novou hudbu“ do Vašich vinic. Ing. Marian Havliček, Bayer CropScience

Rozsah registrace a dávkování Melody combi: peronospora

BBCH 16-61

1,8–2 kg/ha

od BBCH 61

2–2,5 kg/ha

bílá hniloba

2,5 kg/ha

červená spála

1,8–2 kg/ha

významná vedlejší účinnost: červená skvrnitost

1,8–2 kg/ha

šedá hniloba (botrytida)

2,5 kg/ha (komerční prezentace)

Odrůda měsíce – Chrupka bílá Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice

Ampelografická charakteristika Vrchol letorostu je velmi jemně ochlupený. Mladé lístečky jsou hnědě červenobronzové. List je středně velký, čepel je pětiúhelníkovitá nebo protáhlého vejčitého tvaru. List je pětilaločnatý. Řapíkový výkrojek je uzavřený, s úzkým průsvitem nebo otevřený, šípovitý. Hrozen je středně velký až velký, válcovitý nebo válcovitě-kuželovitý. Bobule je středně velká, kulatá, pravidelná. Barva je zelenožlutá, na sluneční straně s nahnědlým líčkem. Jednoleté dřevo je tmavohnědé, po celé délce žlábkované a tečkované. Pěstitelské vlastnosti Chrupka bílá raší obvykle ve třetí dekádě dubna. Kvete v polovině června. Zaměkání bobulí začíná okolo 10. srpna. Odrůda zraje v první až druhé dekádě září. Chrupka bílá vyžaduje středně dobré svahovité pozemky. Nejlepší jsou dostatečně osluněné svahy. Polohy by měly být ohraněné proti větru. Nejlepší jsou půdy křemičito-hlinité, nebo skeletové, dostatečně hluboké a dobře zásobené živinami. Vhodná je dostatečná vododržnost půd. Nejsou vhodné půdy suché a půdy vápenaté, na kterých Chrupka bílá trpí chlorózami. Odolnost proti zimním mrazům je dobrá. Chrupku bílou je možné pěstovat i v okrajových

oblastech rozšíření révy vinné. Odrůda je více citlivá na poškození jarními mrazy, které mohou výrazně ovlivnit výnos. Chrupka bílá má vyšší odolnost proti plísni révy než proti padlí révy. Proti poškození šedou hnilobou je tato odrůda poměrně dobře odolná. Při špatném počasí v době kvetení a ve větrných polohách je citlivá na sprchávání květenství. Doporučované zatížení pro tuto odrůdu je 6–8 oček na m 2. Vhodným pěstitelským tvarem je střední nebo vysoké vedení s řezem na dlouhé tažně. Tažně se vyvazují buď vodorovně, nebo se ohýbají pouze do mírného oblouku. Podnože vybíráme na základě půdních podmínek lokality. Ve výživných a dostatečně vlhkých půdách je vhodná podnož Teleki 5 C. V písčitých půdách a při menších tvarech lze doporučit podnož SO 4. Kober 5 BB se používá pouze na chudých půdách. Chrupka bílá většinou nevyžaduje dodatečnou regulaci násady hroznů ve vegetačním období. Odlisťování zóny hroznů provádíme především z důvodu provzdušnění zóny hroznů a snížení napadení houbovými chorobami, zejména hnilobami. U Chrupky bílé je rovněž často popisovaný výskyt slunečního úpalu. V době dozrávání při nadměrném oslunění hroznů se může rovněž vyskytovat zvýšená tvorba prekurzorů těkavých fenolů. Nadměrné odlistění může způsobovat rovněž výrazné snížení obsahu kyselin v hroznech a vína vyrobená z této odrůdy mohou být fádní.

Enologické vlastnosti Chrupka bílá se může využívat na výrobu lehkých, jemně aromatických, bílých vín. Předpokladem kvalitního vína je prvotřídní zdravotní stav hroznů. Postřehy k technologii výroby ze švýcarských odborných časopisů naznačují možnost využití chladného kvašení, ke zvýraznění aroma odrůdy a zachování svěží kyselinky. Předpokladem kvality může být i silnější odkalení moštů. Můžeme se však setkat i s víny výběrové kvality z Chrupky bílé. Využití odrůdy V našich oblastech se používá jako stolní odrůda, pro přímý konzum hroznů. Hrozny jsou šťavnaté, mají příjemnou chuť. Slupka a semena nejsou nepříjemné. Dobře se přepravuje. Chrupka bílá je vhodná rovněž pro výrobu lehkých bílých vín se zajímavou květinovou vůni a svěží kyselinkou. Chrupka červená Chrupka červená patří podobně jako Chrupka bílá mezi velmi staré odrůdy révy vinné. Do Evropy se rozšířila společně s Chrupkou bílou. Ve vinicích však nedoznala takového rozšíření jako Chrupka bílá. Chrupka červená poskytuje velmi pěkné stolní hrozny. Hrozny jsou pěkně vybarvené a mají příjemnou chuť. Lze je dobře přepravovat, případně skladovat. Víno se z této odrůdy většinou v našich podmínkách nevyrábí. fota Pavel Pavloušek

(5/2007)

Chrupka bílá – hrozen

Chrupka bílá – keř

Chrupka bílá – list

Chrupka bílá – pupen

Chrupka červená – hrozen

Chrupka červená – keř

Chrupka bílá – vrchol letorostu

211

(5/2007)

212

Přehled přípravků firmy Agro Aliance S VÁMI, PRO VÁS...

do révy vinné HERBICIDY

LISTOVÁ HNOJIVA

� Agritox 50 SL

� Rosabor

� Kaput Harvest

� Rosasol Even � Wuxal Aminocal � Wuxal Super

FUNGICIDY NOVINKA

� Cuprocaffaro

� Wuxal SUS Kalcium

� Domark 10 EC � Kuprikol 250 SC � Rovral Flo � Sulikol 750 SC

NOVINKA NOVINKA

� Zolone 35 EC

� Wuxal SUS Kombi Mg

HNOJIVA PRO KAPKOVOU ZÁVLAHU � od firmy Rosier

INSEKTICIDY � Alfametrin

� Wuxal SUS Boron

NOVINKA

POMOCNÝ ROSTLINNÝ PŘÍPRAVEK � Eutrofit

Agro Aliance, s.r.o. , 252 26 Třebotov 304, tel.: 257 830 137-8 www.agroaliance.cz

NOVINKA

Quadris splní Vaše přání: Jednoduchý, praktický, geniální.

Quadris® Max díky kombinaci dvou účinných látek řeší celé spektrum hlavních houbových chorob révy vinné bez nutnosti tank-mixů. Odolnost vůči dešti již za hodinu po aplikaci. Univerzální řešení pro ochranu révy vinné.

Není nutný další TM partner Jednoduchý Bezpečný pro včely a dravé roztoče Bez zvláštních nařízení ohledně ochrany vod

filtrace_A5

Dávkování:

2 l/ha

Praktický

Flexibilní termín aplikace Kapalná formulace Odolný proti dešti již po cca 1 hodině

Geniální

Kontrola všech důležitých houbových chorob révy vinné jedním přípravkem Doplňkový užitek proti Botrytis a saprofytickým houbám na révovém dřevu Zelený efekt – pro dlouhodobé udržení zdravých listů

12.4.2007

19:46

Page 1

CANDEFILT – HMV membránové filtrační svíčky ¬

absolutní zádržnost 0,45 m a 0,65 m

délka 10“ a 30“

použitelné ve všech běžných filtračních zařízeních

ideální pro finální mikrobiologicky účinnou filtraci vína před lahvováním

SPOLEHLIVÁ FILTRACE

HOBRA

ŠKOLNÍK

HOBRA-ŠKOLNÍK s.r.o. SMETANOVA UL., 550 01 BROUMOV, ČESKÁ REPUBLIKA TEL: +420 491 580 111, FAX: +420 491 580 140 E-MAIL: HOBRA@HOBRA.CZ, WWW.HOBRA.CZ

214

(5/2007)

Černá skvrnitost révy Ing. Drahomír Míša, Lednice

Černá skvrnitost byla poprvé popsána v r. 1886 ve Francii a pojmenována v r. 1925 názvem Excoriose. Pak byla postupně zjištěna v Německu, Rumunsku, Itálii, Řecku a dalších zemích i mimo Evropu. U nás ji nalezl a popsal Vanek v r. 1971. U nás lze zjistit nejčastěji příznaky napadení během zimy a v začátku vegetace, později k významnějšímu napadení zpravidla nedochází. K jejímu šíření je potřebná větší vlhkost a vyšší teploty v pozdním podzimu a během zimy, vyšší srážky v jarních měsících. Napadení jednoletého dřeva se projevuje podélnými trhlinkami tmavé, po okrajích až černé barvy se středem hnědším, vybělením kůry s velmi malými, černými tečkami plodniček, zvaných pyknidy. Napadené tažně, ramena nebo i celé keře mohou odumírat. Po vyrašení koncem dubna až začátkem května dochází k napadení dolních částí letorostů, kde se vytváří podélné, uprostřed

praskající tmavé skvrny. Silněji napadený letorost může odumírat. Později na listech se může napadení projevit tmavohnědými až černými skvrnkami žlutě obroubenými a též na třapině mohou vzniknout nekrotizující tmavé skvrnky. Vzhledem k pravidelné ochraně proti padlí a peronospoře však tyto výskyty jsou jen občasné. Vzhledem k podobnosti jsou možné záměny zejména s plísní šedou, antraknózou révy i kadeřavostí. Podobné jsou i stopy po krupobití a též příznaky nedostatku hořčíku na třapině. Proto je vhodnější určení choroby ověřit s odborníkem v ochraně révy. Výskyty černé skvrnitosti jsou nejčastější v oblastech a letech s častějšími srážkami, vyšší vzdušnou vlhkostí a teplotně mírném počasí, což je v přímořekých oblastech, poblíž velkých řek (Porýní) a jezer. Vzhledem k deštivému počasí v minulém roce došlo k ekonomicky významnému výskytu v Lednici, zvýrazněnému blízkostí rybníků. V r. 2006 podle údajů meteorologické stanice byly srážky ve všech měsících až do května včetně vyšší než dlouholetý roční průměr (516,6 mm). Koncem května byl převýšen již o 102,7 mm. Autor článku sledoval intenzitu napadení u odrůd, které má ve vinici. Nejvíce napaden byl Vostorg. Méně napadeny byly Nasťa, Prim a Magarač. Ojedinělé výskyty byly na Muller Thurgau, Nitře, Cabernet Moravii. Na ostatních odrůdách byly nálezy zcela vzácné. Vinice nebyly již po několik let hnojeny dusíkatými hnojivy. Je třeba dodat, že napadení je podporováno vysokým dusíkatým hnojením a též vysokým zatížením keřů. Při výskytu černé skvrnitosti je vhodné provést řez révy již po opadu listů, napadené dřevo přednostně ořezat a ihned spálit. Keře nepřetě-

žujeme nadměným počtem ponechaných oček. Preventivně účinné jsou postřiky polysulfidy nebo měďnatými přípravky na bázi hydroxidů. Jimi se nezničí houba v pupenech nebo ve dřevě, ale pouze na povrchu. Proto je nutné při výskytu černé skvrnitosti v minulém roce ihned po vyrašení ošetřit vinici některým z přípravků proti peronospoře nebo padlí, které jsou ve velké většině účinné i proti černé skvrnitosti. Jsou to např. Dithane M-45, Polyram WG, Folpan 80, Hatrick, Aliette Bordeaux a další. Aplikaci je nutné po 10 až 14 dnech opakovat. V minulém roce autor článku až po zjištění choroby po 10. květnu ošetřil jednu vinici směsí Euparen M 1,5 kg/ha a Zato 50 WG 0,15 kg/ha s výborným výsledkem. Lze předpokládat, že účinnost zajistilo lečebně Zato 50 WEG, které má hloubkovou účinnost a podpořil je povrchově Euparen M. Literatura Vanek G., Veneková Z.: Ochrana viniča Hluchý M. a kol.: Obrazový atlas chorob a škůdců ovoc. dřevin a révy vinné Firemní materiály Bayer, BASF, Syngenta fota autor

(5/2007)

215

Přípravky na ochranu rostlin registrované pro použití v révě vinné Jan Růžička, SRS SPOR Brno Při pěstování révy vinné se setkáváme s celou řadou škodlivých organismů, které negativně ovlivňují kvalitu i kvantitu

produkce. Z tohoto důvodu je nutné tyto škodlivé organismy regulovat. Nejčastějším způsobem regulace škodlivých organismů je regulace chemická s využitím přípravků na ochranu rostlin. Následující tabulky obsahují všechny přípravky na ochranu rostlin, které jsou v současné době

Zaplevelení laskavcem

registrovány pro použití ve vinohradech. Členění na tabulky je dle biologické funkce přípravků na ochranu rostlin (zoocidy, fungicidy, herbicidy), přípravky jsou v tabulkách seřazeny podle abecedy.

Plevele lze regulovat v révě i mechanicky

Zoocidy: Přípravek Aliekol Biobit WP

Účinná látka Chlorpyrifos, Olej řepkový - methylester Bacillus thuringiensis ssp. kurstaki

Škodlivý organismus přezimující škůdci obaleči

Biobit XL

Dávka na ha 1 % nebo 10 l/ha 1 000 l vody 1–-1,5 kg

OL dní AT

Působení přípravku kontaktní a požerové požerové

1,5–2 l

Biolaagens - TP

Typhlodromus pyri

roztoči eriophyidní, sviluška chmelová, sviluška ovocná, svilušky červci, molice, mšice, puklice, svilušky, třásněnky

3 000 ks nebo 5 ks/rostlinu – soliterní stromy a keře 5%

Biool Bioton

Olej řepkový

Cascade 5 EC

bioagens – predátor

Flufenoxuron

sviluška ovocná

0,15 %

Confidor 70 WG

Imidacloprid

mšička révokaz

0,016 %

Decis EW 50 Decis Flow 2.5 Decis Mega Decis 15 EW Deltastop EA Deltastop LB Dimilin 48 SC Fury 10 EW

Deltamethrin

obaleči

Dodecyl-acetát, (Z)-dodecen-1-yl-acetát (7E,9Z)-7,9-dodekadien-1-yl-acetát Diflubenzuron Zeta -cypermethrin

obaleč jednopásý obaleč mramorovaný obaleči obaleči

0,2–0,25 l 0,5 l 0,2–0,25 l 0,6–0,75 l

Insegar 25 WP

Fenoxycarb

Integro

kontaktní

kontaktní a požerové, regulátor vývoje a rozmnožování hmyzu systémové, kontaktní, požerové a dýchací kontaktní, požerové a repelentní monitoring, signalizace náletu, usměrnění ochrany požerové kontaktní a požerové

0,2 l nebo 0,02 % 0,02 %

obaleč jednopásý, obaleč mramorovaný

0,6 kg nebo 0,06 %

kontaktní a požerové, regulátor vývoje a rozmnožování hmyzu

Methoxyfenozide

obaleči

kontaktní a požerové

Karate se Zeon technologií 5 CS Karate 2,5 WG*

Lambda -cyhalothrin

obaleči

0,3–0,4 l nebo 0,03–0,04 % 0,15 l

kontaktní a požerové

Lambda -cyhalothrin

obaleči

0,3 l

kontaktní a požerové

Kohinor 70 WG

Imidacloprid

mšička révokaz

0,016 %

systémové, kontaktní, požerové a dýchací

(5/2007)

216

Kumulus WG

Síra

hálčivec révový, vlnovník révový

1,5–2,0 %

Lanirat Micro Magus 200 SC

Bromadiolone Fenazaquin Hexythiazox

5–10 kg 0,05 % 0,05–0,06 % 0,07 %

3/7 35

Nissorun 10 WP

hraboš polní svilušky, vlnovníkovití svilušky

Nomolt 15 SC Oleoekol Omite 30 W Omite 570 EW

Teflubenzuron Chlorpyrifos, Olej řepkový - methylester Propargite Propargite Chlorpyrifos-methyl

1l 1% 0,2 % 0,1 % 0,15 % 0,125 %

Reldan 40 EC Sanmite 20 WP Sulikol K Sulka Sumithion Super

Pyridaben Síra Polysulfidická síra Fenitrothion

obaleči přezimující škůdci svilušky svilušky vlnovníkovití, hálčivci obaleč mramorovaný, obaleč jednopásý vlnovníkovití hálčivec révový, vlnovník révový hálčivec révový, vlnovník révový obaleči

0,075 % 2–3 % 4–5 % 1l

14 AT

Talstar 10 EC Typhlodromus pyri

Bifenthrin Typhlodromus pyri

0,02 % 1 pás / každý 3 keř 1 letorost / keř

Vaztak 10 EC Vaztak 10 SC Warrant 700 WG

Alfa-cypermethrin Alfa-cypermethrin Imidacloprid

obaleči roztoči eriophyidní, sviluška chmelová, sviluška ovocná, svilušky obaleči obaleči mšička révokaz

0,01 % 0,01 % 0,016 %

Zolone 35 EC

Phosalone

obaleči

Přípravek Acrobat MZ

Účinná látka Dimethomorph, Mancozeb

Škodlivý organismus plíseň révová

Dávka na ha 2–2,5 kg

OL (dní) 35

Aliette Bordeaux

Fosetyl-Al, Oxichlorid mědi

plíseň révová

4 kg

Bioan

Lecitin, Albumin mléčný, Kasein

padlí

Bumper 25 EC Captan 50 WP

Propiconazole Captan

padlí plíseň révová

0,5–5 % + 7–12 kapek/ /l smáčedla dle platné registrace 0,2–0,3 l 0,3 %

Champion 50 WP

Hydroxid měďnatý

0,5 %

Cuprocaffaro

Oxichlorid mědi

červená spála révy vinné, plíseň révová plíseň révová

Cuproxat SC

Síran měďnatý zásaditý

plíseň révová

0,5 %

Curzate Gold

Cymoxanil, Mancozeb

plíseň révová

0,2–-0,25%

35 28 stol. 35 mošt. 7 stol. 35 mošt. 7 stol. 35 mošt. 7 stol. 35 mošt. 42

Curzate M

Cymoxanil, Mancozeb

plíseň révová

0,2–-0,25%

Discus Dithane DG Neotec Dithane M 45

Kresoxim-methyl Mancozeb

padlí plíseň révová

0,02 % 0,2–0,3 % 0,2–0,3 %

35 42

systémové, kontaktní systémové, kontaktní systémové kontaktní

Domark 10 EC Euparen Multi Falcon 460 EC

Tetraconazole Tolylfluanid Tebuconazole, Triadimenol, Spiroxamine Folpet

padlí plíseň šedá padlí

0,25 l 3–4 kg 0,3–0,4 l

30 35 14

systémové kontaktní systémové

plíseň révová

0,2–0,3 % 0,125–0,2 %

kontaktní

Hattrick

Tebuconazole, Tolylfluanid

3–4 kg

Ibefungin

Bacillus subtilis spóry kmen IBE 711

padlí révové, plíseň révová, plíseň šedá plíseň šedá

14 stol. 35 se zákvasem 45 bez zákvasu 35

IQ-Crystal Karathane LC Kocide 2000

Quinoxyfen Dinocap Hydroxid měďnatý

padlí padlí plíseň révová

0,15 l 0,025–0,05 % 3,75 kg

Kumulus WG

Síra

padlí

0,3 %

Kuprikol 250 SC

Oxichlorid mědi

plíseň révová

0,6-0,8 %

Kuprikol 50

Oxichlorid mědi

plíseň révová

0,5 %

Merpan 50 WP

Captan

plíseň révová

0,3 %

Merpan 80 WG

Captan

plíseň révová

0,2 %

Mikal M

Fosetyl-Al, Mancozeb

plíseň révová

0,3 %

28 35 7 stol. 35 mošt. 3 stol. 42 mošt. 7 stol. 35 mošt. 7 stol. 35 mošt. 28 stol. 35 mošt. 28 stol. 35 mošt. 42

Mythos 30 SC Novozir MN 80* Polyram WG Punch 10 EW

Pyrimethanil Mancozeb Metiram Flusilazole

plíseň šedá plíseň révová plíseň révová padlí

2,5 l 0,2–0,3 % 0,2–0,3 % 0,03 %

21 42 42 42

28 28 21

kontaktní fungicid s akaricidním účinkem požerové kontaktní a požerové translaminární, požerové a kontaktní požerové kontaktní a požerové kontaktní a požerové kontaktní a požerové kontaktní, požerové, dýchací s fumigačním efektem kontaktní a požerové kontaktní fungicid s akaricidním účinkem kontaktní, požerové, a hloubkový účinek kontaktní a požerové bioagens – predátor kontaktní a požerové kontaktní a požerové systémové, kontaktní, požerové a dýchací kontaktní, požerové a hloubkový účinek

Fungicidy:

Folpan 50 WP Folpan 80 WG

0,4–0,5 %

Působení přípravku systémové, kontaktní systémové, kontaktní kontaktní systémové kontaktní kontaktní kontaktní kontaktní

systémové, kontaktní biopreparát, systémové kontaktní kontaktní kontaktní kontaktní kontaktní kontaktní kontaktní kontaktní systémové, kontaktní kontaktní kontaktní kontaktní systémové

(5/2007)

Quadris

Azoxystrobin

plíseň révová padlí plíseň révová

0,8–1,0 l 0,8 l 0,5–0,8 l 0,25 %

21 21 stol. 21 mošt. 15

Ridomil Gold MZ Pepite

Mancozeb, Metalaxyl-M

Ridomil Gold MZ 68 WP

Mancozeb, Metalaxyl-M

plíseň révová

0,25 %

Ridomil Plus 48 WP*

Metalaxyl, Oxichlorid mědi

plíseň révová

0,25 %

Ridomil Gold Plus 42.5 WP

Oxichlorid mědi, Metalaxyl-M

plíseň révová

0,35–0,4 %

Ronilan WG* Rovral Flo Rubigan 12 EC Solfobenton DC Sulikol K

Vinclozolin Iprodione Fenarimol Oxid siřičitý Síra

plíseň šedá plíseň šedá padlí plíseň šedá padlí

0,1 % 0,2 % 0,2 l 20–30 kg 0,5–1 %

Sulikol 750 SC

Síra

padlí

0,35–0,65 %

Sumilex 50 WP Talent Teldor 500 SC Thiram Granuflo Topas 100 EC Zato 50 WG

Procymidone Myclobutanil Fenhexamid Thiram Penconazole Trifloxystrobin

plíseň šedá padlí plíseň šedá plíseň šedá padlí padlí

0,1 % 0,12–0,18 l 0,75–1 l 0,3–0,4 % 0,025 % 0,125–0,15 kg

14 14 28 10 3 stol. 42 mošt. 3 stol. 42 mošt. 21

Přípravek Agritox 50 SL Aminex Pur Aminex 400 SL * Aminex 500 KMV Aminex 500 SL BASTA 15 Bronco* Casoron G Clinic Dicopur M 750

Účinná látka MCPA MCPA MCPA MCPA MCPA Glufosinate-NH4 Glyphosate-IPA Dichlobenil Glyphosate-IPA MCPA

Škodlivý organismus Svlačec rolní, citlivé dvouděložné plevele

Dávka na ha 2,5 l 5l 3,5–4 l 2,5 l 2,5 l 4–6 l 0,5–6 l 40–100 kg 3–9 l 1,6 l

Dominator Folar 525 FW*

Glyphosate-IPA Glyphosate Terbuthylazine Haloxyfop- methyl Oxyfluorfen Glyphosate-IPA Oxyfluorfen Paraquat Propyzamid MCPA

14 28 35 35

217

systémové systémové, kontaktní systémové, kontaktní systémové, kontaktní systémové, kontaktní kontaktní kontaktní kontaktní kontaktní kontaktní kontaktní kontaktní lokálně systémové lokálně systémové kontaktní systémové kontaktní

Herbicidy:

Gallant Super Galigan 240 EC Glyfogan 480 SL Goal 2 E Gramoxone Kerb 50 W MCPA Stefes 750* Reglone Roundup Biaktiv Roundup Forte Roundup Klasik Roundup Rapid Sting CT* Stomp 330 E Stomp 400 SC Targa Super 5 EC Touchdown Quatro Touchdown U 46 M Fluid

Pozn.: * OL

Plevele Plevele Plevele Plevele Svlačec rolní, citlivé dvouděložné plevele Plevele Plevele Plevele lipnicovité jednoleté Plevele dvouděložné Plevele Plevele dvouděložné Plevele Plevele Svlačec rolní, citlivé dvouděložné plevele Plevele

Diquat Glyphosate-IPA

Pendimethalin

Plevele jednoleté

Quizalofop-P-ethyl Glyphosate Glyphosate-trimesium MCPA

Plevele lipnicovité jednoleté Plevele Svlačec rolní, citlivé dvouděložné plevele

Působení přípravku systémové

kontaktní, částečně systémové systémové systémové systémové systémové

0,5–6 l 6–7 l

systémové systémové

0,5–1,25 l 0,5–4 l 2–6 l 4l 2–2,5 l 4–6 kg 1,6 l

systémové kontaktní systémové kontaktní kontaktní systémové systémové

2–6 l 0,5–8 l 0,25–4 kg 2–5 l 1,5–6 l 4–9 l 5–6 l 4,1–5 l 1–3 l 2–6 l 2,8 l

– do spotřebování zásob – ochranná lhůta znamená nejkratší přípustný interval (ve dnech) mezi posledním ošetřením a sklizní, vyskladněním, respektive uvolněním komodity ke konzumu nebo ke krmení. Není-li ve sloupci OL uveden konkrétní časový údaj, je poznámkou v etiketě přípravku specifikováno časové, popř. fenologické optimum zásahu a nebo se explicitní stanovení OL nevyžaduje buď vzhledem k absenci, nebo povaze reziduálního působení přípravku, popřípadě vzhledem k jednoznačnému technologickému termínu ošetření.

OL (dní)

– OL je dána dobou mezi termínem aplikace a sklizní plodiny. Aplikace se v těchto případech provádí v určité pevně definované fenofázi či agrotechnickém termínu. stol. – platí pro stolní odrůdy mošt. – platí pro moštové odrůdy Bylo by vhodné a určitě účelné, abych se zmínil, že v současné době je k dispozici na internetových stránkách Státní rostlinolékařské správy (www.srs.cz) nový online Seznam registrovaných přípravků na ochranu rostlin. Tento program má mnoho výhod, jedná se o on-line program – což znamená, že jsou v něm k dispozici stále aktuální informace. Takže pokud dojde k novým registracím, rozšíření registra-

kontaktní systémové

systémové systémové systémové

systémové

ce, zrušení registrace apod., tak tyto změny se zde okamžitě po nabytí právní moci objeví. Při vyhledávání můžeme využít až 12 kritérií, která lze navzájem kombinovat. Zvláště jedinečná kombinace kritérií pro vyhledávání je plodina x škodlivý organismus. Na závěr je nutné říci, že při výběru přípravků na ochranu rostlin, které budeme ve vinohradu používat, se vždy řídíme platným Seznamem registrovaných přípravků na ochranu rostlin (vydávaným SRS i v knižní formě pro každý rok) a při vlastním použití pak instrukcemi na etiketě, která je nezbytnou součástí každého balení přípravku. fota autor

(5/2007)

218

Hodnocení vlivu odlistění zóny hroznů na kvalitu sklizeného produktu Ing. Patrik Burg, Ph.D. Ústav zahradnické techniky, ZF Lednice

V roce 2006 byla Ústavem zahradnické techniky prováděna experimentální měření u čtyř bílých (Sauvignon – Sg, Veltlínské zelené – VZ, Ryzlink rýnský – RR, Neuburské – Nb) a dvou modrých (Modrý portugal – MP, Frankovka – Fr) moštových odrůd révy vinné zaměřená na hodnocení defoliace z hlediska několika aspektů, např. výkonnost, rozsah redukce listové plochy aj., mezi nimiž nechyběly ani rozbory zaměřené na vyhodnocení vlivu odlistění na kvalitu sklízených hroznů. Pokusná vinice stará 6 let byla zapěstována na vysoké vedení s jedním tažněm, ve sponu 2,5 x 1,0 m. Řádky s jihozápadní orientací o délce 400 m se nacházely na mírně svažitém pozemku (sklon do 10 %). Ve vinici byl uplatňován technologický postup využívající zatravnění meziřadí ob jeden řádek. Během vegetace byla révová stěna formována standardním způsobem – ruční zastrkování letorostů do dvojdrátí a mechanické osečkování (polovina června a počátek července). V první polovině července byly na řádcích vinice vytyčeny pokusné úseky o délce 30 m. Na těchto úsecích bylo ve třech opakováních provedeno střídavě odlistění zóny hroznů a ponechání révové stěny bez odlistění (kontrola). Odlistění bylo provedeno pomocí soupravy tvořené traktorem ZETOR 5243 s jednostranným, čelně neseným defoliátorem OSTRATICKÝ EF 2000 – ventilátorový typ (Obr. 1). Šířka odlisťované zóny byla 0,60 m (Obr. 2). Sklizeň hroznů hodnocených odrůd probíhala v polovině října (17. 10. 2006), odděleně u odlistěných a neodlistěných úseků. Z podrcených hroznů byl vylisován mošt, u kterého byla v laboratorních podmínkách stanovena cukernatost, množství veškerých titrovatelných kyselin a pH (viz Tab. 1).

Vedle lepšího zdravotního stavu hroznů u odlistěných variant byla příznivým způsobem ovlivněna také jejich cukernatost (Graf 1). U všech hodnocených odrůd byla vyšší cukernatost hroznů sklizených z odlistěných úseků vinice (statisticky průkazný rozdíl byl zaznamenán u odrůd VZ, Sg, Fr a MP). Graf 1: Výsledné hodnoty cukernatosti moštu

U všech hodnocených bílých odrůd byl prokázán vyšší obsah kyselin v hroznech z kontrolních úseků (bez odlistění). Naopak u modrých odrůd byl zjištěn vyšší obsah kyselin u hroznů z odlistěných úseků vinice (Graf 2). Graf 2: Výsledné hodnoty veškerých titrovatelných kyselin v moštu

Tab. 1: Průměrné hodnoty sledovaných parametrů Způsob ošetření révové stěny

Cukernatost [0NM]

Veškeré titrovatelné kyseliny [g.l-1]

Veltlínské zelené (VZ)

bez odlistění

22,9

9,3

3,61

s odlistěním

24,2

8,5

3,62

Sauvignon (Sg)

bez odlistění

24,1

12,8

3,34

s odlistěním

24,8

10,9

3,53

Neuburské (Nb)

bez odlistění

21,8

10,9

3,51

s odlistěním

22,0

9,2

3,56

Ryzlink rýnský (RR)

bez odlistění

22,7

10,7

3,27

s odlistěním

23,5

10,2

3,23

Frankovka (Fr)

bez odlistění

19,9

9,9

3,34

s odlistěním

22,4

12,2

3,40

Modrý Portugal (MP)

bez odlistění

19,6

7,3

3,75

s odlistěním

20,8

8,1

3,74

Hodnocená odrůda

Narozdíl od předchozích parametrů byla odlišná situace při hodnocení pH moštu. Průkazné rozdíly v hodnotách nebyly zaznamenány u žádné ze srovnávaných dvojic kontrolních a odlistěných variant (Graf 3).

(5/2007)

219

Graf 3: Výsledné hodnoty pH moštu

Obr. 1: Souprava Z 5243 + defoliátor OSTRATICKÝ EF 2000 Do kategorie tzv. zelených prací, které jsou prováděny v průběhu vegetace, patří také odlistění listové stěny v zóně hroznů (defoliace). Ze získaných výsledků vyplývá, že se tato pracovní operace může spolupodílet na zvyšování jakosti hroznů. Jak vyplývá z uváděných výsledků, může příznivě ovlivnit cukernatost (rozdíly mezi kontrolou a odlistěnou variantou činily až 2,5 0NM), ale např. také obsah titrovatelných kyselin (rozdíl až 2,3 g.l-1). Při hodnocení naopak nebyl prokázán vliv zásahu na hodnoty pH moštu. Příspěvek vychází z řešení výzkumného projektu NAZV č. 1G46082 „Technologické systémy a ekonomika integrované produkce zeleniny a révy vinné“. Kontakt: Ing. Patrik Burg, Ph.D., Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, Ústav zahradnické techniky, ul. 17. listopadu 1a, 690 00 Břeclav

Obr. 2: Révová stěna po průjezdu soupravy

Aplikace Evropské konvence o krajině v sektoru vinařství

Zároveň je vinorodá krajina základem identifikace povolání, hledajícího nevyhnutné kontakty pro rozvoj společné aktivity, a zvlášť v oblasti ochrany životního prostředí. Poskytnutí nástrojů ke spravování krajiny by mělo spojit profesionály, místní společenství i institucionální struktury v rámci regionální charty, což umožní rozvoj globální vize, přesahující omezené přístupy jednotlivých sektorů. 19. července 2000 přijala Rada Evropy Evropskou konvenci o krajině. Opírá se o kulturní, ekologický, environmentální a sociální význam krajiny a směřuje k posílení nástrojů ochrany a valorizace, zvlášť v zemědělské politice, územním rozvoji a urbanismu. Kromě toho Konvence podporuje proces identifikace a klasifikace krajiny, a zdůrazňuje nutnost rozvoje vnímavosti ke krajině a informovanosti u všech zúčastněných. Tato Konvence je publikována na stránkách Rady Evropy www.coe.int. Krajina se vždy měnila a bude se měnit, jak pod vlivem přirozených procesů, tak pod vlivem lidské činnosti. Při hledání spravedlivé rovnováhy mezi ochranou, spravováním a rozvíjením krajiny je cílem konvence doprovázet budoucí změny uznáním diverzity

a kvality krajiny, zděděné z minulosti, a snažit se ji chránit a obohacovat místo zhoršování. Originalita Konvence spočívá v její aplikaci na obyčejnou i pozoruhodnou krajinu. Toto široké pole působnosti je zdůvodněno následujícími příčinami: každá krajina představuje rámec pro život daného obyvatelstva; mezi venkovskou a městskou krajinou existují složité vzájemné vazby; většina Evropanů žije ve městech (velkých nebo malých), kde má kvalita krajiny velký vliv na jejich existenci; a konečně venkovská krajina má důležité místo v evropském vnímání. Evropská konvence o krajině je dobrou oporou pro formalizaci krajinářských iniciativ. Pokud se týká vinařství, bylo by dobré ve spojení s institucionálními strukturami a územními společenstvími svěřit aplikaci této Konvence každé z geografických a kulturních entit vinorodé krajiny. Aplikace Konvence předpokládá hlubší znalost vlastností krajiny a ovládání celého repertoáru vinařských a krajinářských nástrojů k ochraně nebo obnovení kvalit krajiny. Vinorodá krajina je nosič symbolů, zabarvených historicky, kulturně nebo i umělecky. V globálním přístupu kulturní dědictví zahrnu-

je „celek materiálních i nemateriálních prvků, svědčících o zvláštních vztazích určitého lidského společenství k určitému teritoriu v průběhu dějin“. Kromě svého funkčního aspektu ilustruje vinorodá krajina tento rozměr kulturního dědictví tím, že určitému teritoriu dává smysl. Například opěrná zídka, jejíž prvotní funkcí bylo snížit spád pozemku, získává také chrakter kulturního dědictví, identifikačního znaku valorizace, odevzdané příštím generacím. Ale ochrana tohto kulturního dědictví má také svou cenu, kterou mohou stěží zaplatit vinařské oblasti s nízkou přidanou hodnotou. Pokud chceme uchovat estetické bohatství významné krajiny, bylo by žádoucí, aby vhodná politika podpořila zvýšené náklady výroby, spojené s tradičními vlastnostmi vínorodé krajiny. Zároveň je žádoucí, aby byla podporována vnímavost ke krajině a tato tematika byla začleněna do vzdělávání vinařů, aby se u studentů a profesionálů upevnilo povědomí o krajině, nástroj kulturní identity vinorodé krajiny a také propagace vín. Podle Revue des Oenologues, č. 151/2006, str. 60–62 zpracoval PhDr. Antonín Konečný

220

(5/2007)

Výskyt škodlivých organismů, průběh ochrany a mimořádné výskyty chorob révy v roce 2006 Ing. Petr Ackermann, CSc., SRS Brno

Uveďme příspěvek stručnou charakteristikou počasí v loňském roce. Především byla dlouhá relativně velmi tuhá zima. Teploty v průběhu 4. týdne ledna poklesly opakovaně pod -20 °C (V. Pavlovice 24. 1.: -21,4 °C, Strážnice -24,2 °C). Silné mrazy byly i v 1. dekádě února. Březen byl převážně velmi chladný a se sněhovou pokrývkou. K výraznému oteplení došlo až v posledním týdnu března (V. Pavlovice 29. 3. 19,7 °C). Počátek dubna byl velmi teplý, 2. týden chladný, 3. a 4. týden velmi teplý. Květen byl převážně teplý až velmi teplý, k ochlazení došlo v závěru měsíce. 1. dekáda června byla velmi chladná (průměrné denní teploty převážně pod 13 °C a minimální pod 8 °C), zbývající část zejména poslední dekáda velmi teplá (V. Pavlovice 27. 6. 31,9 °C). Červenec byl velmi teplý (V. Pavlovice – průměrná teplota 3,8 °C nad normálem). Vysoké teploty byly zejména ve 3. dekádě měsíce (V. Pavlovice 22. a 29. 7. 35,8 °C). Srpen mimo počátek a část 3. týdne byl chladný. Září a říjen byly velmi teplé (V. Pavlovice – září průměrná teplota 2,5 °C nad normálem). Duben byl srážkově výrazně nadnormální (především závěr měsíce). Květen byl srážkově mírně nadnormální, srážky byly především ve 3. týdnu a v závěru měsíce. Červen byl srážkově mírně podnormální a červenec výrazně podnormální (V. Pavlovice 28,5 mm/60 mm). Srpen byl naopak srážkově výrazně nadnormální (V. Pavlovice 129,3 mm/52,4 mm) a září a říjen srážkově výrazně podnormální. Réva rašila podle odrůd a lokalit ve 2. dekádě dubna. Další vývoj byl příznivě ovlivněn teplým počasím v průběhu převážné části dubna a května a nepříznivě ovlivněn chladným počasím v 1. dekádě června. Tato chladná a deštivá perioda výrazně zpomalila vývoj révy. Kvetení probíhalo podle odrůd a lokalit od poloviny června. 2. polovina června byla teplotně příznivá, réva odkvetla velmi rychle, všeobecně do konce června. Další vývoj révy byl příznivě ovlivněn teplým počasím v průběhu července. Zapojování hroznů probíhalo ve 2. polovině července. Zaměkání započalo u velmi ranných odrůd ve 2. týdnu srpna a všeobecně probíhalo podle odrůd a lokalit ve 2. polovině srpna. Teplé počasí v průběhu září a října příznivě ovlivnilo průběh dozrávání hroznů. Největší pozornost vyžadovala i v loňském roce plíseň révy (Plasmopara viticola). Teplotní suma (suma efektivních teplot) potřebná pro zralost oospor plísně révové byla splněna v celé moravské vinařské oblasti v průběhu 3. týdne května (22. týden). Od tohoto období mohlo dojít při každém splnění podmínek pro primární infekci (nejčastěji je uváděno 10 mm dešťových srážek v průběhu 24 hod., průměrná denní teplota 13 °C a více a min. teplota 8 °C a více) k prvním primárním infekcím. O termínu zralosti oospor byli pěstitelé informováni včetně doporučení sledovat po každém splnění podmínek primární infekce první výskyty. První výskyty se sledují na rizikových lokalitách (uzavřené polohy, níže položené části vinice) zpravidla 7 až 10 dní po splnění podmínek pro infekci (inkubační doba při teplotě 22–26 °C 3,5–4 dny, 18 °C 6 dní, 14 °C 10 dní). První primární výskyty jsou spolu s vhod-

ným počasím pro šíření základními kritérii pro stanovení potřeby zahájení ošetřování. Ojedinělé 1. primární výskyty plísně révy byly zjištěny ve dnech 15. až 16. 6., tj. těsně před, resp. na počátku kvetení révy. Při trvajících velmi nízkých teplotách to byly infekce z konce května (poslední teplejší dny) nebo ojedinělé infekce z počátku června (inkubační doba přesahovala 10 dní). Používané metody krátkodobé prognózy a signalizace, které hodnotí pouze průběh dešťových srážek, stanovily počátek ošetřování na období konec května–počátek června (mimo některé lokality vyhodnocené metodou HMÚ Bratislava). Tento termín byl předčasný, neboť v této době byly velmi nízké teploty (průměrná teplota pod 13 °C, min. pod 8 °C) nevhodné pro primární infekce a první primární výskyty ještě nebyly zjištěny. Pěstitel, který dokázal posoudit míru vhodnosti podmínek pro primární infekce (chladné počasí), v tomto období neošetřoval. První ošetření bylo zapotřebí provést po zjištění prvních primárních výskytů v oblasti krátce před nebo na počátku kvetení. Pěstitel by měl především využít informaci o zralosti oospor (před tímto termínem nemůže dojít k primární infekci a ošetření je zcela zbytečné) a z hlediska potřeby i intenzity ochrany přihlédnout k času a charakteru dešťových srážek (vztah k trvání zejména nočního ovlhčení) a k vhodnosti teplot pro šíření onemocnění (nevhodné jsou nízké teploty i vysoké teploty nad 30 °C). Vhodnější podmínky pro šíření plísně révy byly v závěru června v období bezprostředně po odkvětu a za vydatných dešťů v srpnu. Za dešťů v 1. dekádě srpna však bylo chladnější počasí, takže k předpokládanému významnému šíření na listech révy nedošlo (narozdíl od předchozího roku, kdy byl srpen také deštivý, ale teplejší). Charakter ohrožení porostů a porovnání s rokem 2005 nejlépe vyjádří vyhodnocení podle prognostického grafu HMÚ Bratislava (graf. 1 a 2). Z hlediska ohrožení plísní révy lze rok 2006 považovat za méně rizikový. Rozhodující pro počet a účelnost ošetření bylo zahájení ochrany a zohlednění průběhu teplot a lokálních srážek. Pokud jde o doporučení pro letošní rok, budou pěstitelé opět informování o termínu zralosti oospor a upozorněni na potřebu sledovat 1. primární výskyty. Po zjištění primárních výskytů za vhodných podmínek pro šíření (vhodnost by měla být objektivizována kteroukoliv metodou krátkodobé prognózy) by mělo být zahájeno ošetřování. Při zjištění prvních primárních výskytů v oblasti je vhodné již před květem použít kombinované fungicidy. Vzhledem k tomu, že v tomto období je vyžadováno dlouhodobé působení přípravku (pokrytí doby kvetení) a trvá období intenzivního růstu, jsou vhodné zejména přípravky na bázi fosetylu-Al (Aliette Bordeaux, Mikal M, Verita). V případě menšího ohrožení postačí použít kontaktně a preventivně působící fungicidy. Usměrnění ochrany po odkvětu (volba přípravku, interval) závisí na průběhu počasí a ohrožení porostů (metody krátkodobé prognózy a signalizace). Při významném ohrožení v období po odkvětu (vysoká citlivost mladých hroznů k infekci) je vhodné použít 1–2x kombinované fungicidy (Acrobat MZ, Aliette Bordeaux, Melody Combi 43,5 WP, Mikal M, Quadris Max, typ Ridomil, Verita, případně Curzate Gold).

(5/2007)

Podstatně menší problémy měli pěstitelé s padlím révy (Erysiphe necator). Nástup výskytu byl podle předpokladů velmi opožděný a výskyt všeobecně slabý. Počátek výskytu byl ovlivněn omezenými primárními výskyty (primární zdroje infekce), v souvislosti s pozdním a slabým výskytem v předcházejícím roce (nemohlo dojít k infekcím oček, která po řezu zůstávají na tažních) a tuhou zimou. Teploty v průběhu ledna i v únoru opakovaně klesly pod -15 °C, při které dochází k poškození až eradikaci přezimujících propagulí patogena v očkách. V průběhu vegetace pak bylo několik období nevhodných pro rozvoj padlí. Především to byl velmi chladný a deštivý počátek června, vysoké teploty (nad 30 °C, resp. 33 °C) v průběhu 2. poloviny července a deštivé a chladnější počasí v 1. pol. srpna (do počátku zaměkání). První výskyty padlí révy byly zjištěny na počátku července. Souhrnně lze uvést, že nástup padlí byl v loňském roce limitován omezenými primárními výskyty a další šíření několika periodami s nepříznivými podmínkami pro patogena. Významnější výskyty byly zjištěny jen ojediněle na mimořádně disponovaných lokalitách, případně tam, kde nebyla provedena ani základní ochranná opatření. Pokud jde o prognózu výskytu onemocnění pro letošní rok, lze opět (přes mírnou zimu) očekávat pozdější a pozvolný nástup onemocnění. Při loňském pozdním a slabém výskytu nemohlo dojít k infekcím spodních oček na letorostech, která zůstávají po řezu na tažních, a budou omezeny primární zdroje infekce. Z těchto důvodů bude možno i u rizikových porostů a za vhodných podmínek zahájit ošetření až těsně před květem (vypustit ošetření ve fázi 6. listu). U ostatních ohrožených porostů bude možno zahájit ošetřování až těsně po odkvětu (počátek období maximální citlivosti hroznů k infekci). Pro ošetření před květem jsou vhodné zejména přípravky na bázi síry (Kumulus WG, Sulikol K, Sulikol 750 SC) nebo DMI fungicidy (Bumper 25 EC, Domark 10 EC, Punch 10 EW, Rubigan 12 EC, Talent, Topas 100 EC). Po odkvětu, zejména u rizikových porostů a za vhodných podmínek pro šíření je vhodné upřednostnit přípravky Falcon 460 EC, IQ-Crystal nebo strobiluriny (Discus, Quadris, Quadris Max, Zato 50 WG). Optimální je použít 2x Falcon 460 EC nebo IQ-Crystal a na závěr 2x Discus nebo Zato 50 WG. Pro případné eradikativní ošetření jsou vhodné přípravky Falcon 460 EC nebo Karathane LC. Další šíření v období od odkvětu do počátku zaměkání bude ovlivněno průběhem počasí a dispozicí porostu. Pokud jde o počasí, jsou rozhodující především teploty. Významné šíření lze očekávat vždy, pokud jsou několik dnů za sebou minimálně 6 hodin teploty v rozmezí 21–30 °C. Šíření omezují velmi teplé nebo chladné periody (max. teplota pod 15 °C) a vydatné deště (smytí konidií, poškození podhoubí, ovlhčení neumožní klíčení konidií). O hospodárnosti ošetření rozhodují především termín zahájení (měl by zohlednit množství primárních zdrojů infekce) a v dalším období usměrnění ochrany podle skutečného ohrožení porostů (diferencované ošetření). Doporučení metod krátkodobé prognózy a signalizace by měly být využity k podpoře rozhodování, vždy je třeba přihlédnout k vhodnosti teplot a k dispozici jednotlivých porostů. Pokud jde o šedou hnilobu květenství a hroznů (Botryotinia fuckeliana) jsou porosty ohroženy zejména za deštivého a teplejšího počasí (masové infekce při ovlhčení, optimální teplota 20–22 °C). Zdroje infekce jsou ve vinicích vždy přítomny (osídlené rostlinné zbytky, napadené části, sklerocia). Významný výskyt infekčního agens (konidií) byl zaznamenán po každém vydatnějším dešti. O napadení rozhoduje vnímavost rostlinných částí a vhodnost počasí. K významnému napadení může dojít v době kvetení a krátce po odkvětu a především od počátku zaměkání (napadení třapiny a bobulí). V této době je narušena vosková vrstvička na povrchu bobulí, ve slupce jsou drobné praskliny a na povrch bobulí se osmózou dostávají cukry a další živné látky, které při ovlhčení vytvářejí vhodné podmínky pro klíčení konidií a infekci.

221

V loňském roce kvetla réva ve 2. polovině června, za teplého a suššího počasí nepříznivého pro plíseň šedou. Za těchto podmínek nebylo zapotřebí ošetření náchylných odrůd s hustým hroznem ve fázi dokvétání (80 % odkvetlých kvítků). Toto ošetření má zabránit napadení květenství v době dokvétání a mladých hroznů po odkvětu a především omezit osídlení odumřelých květních částí, na nichž patogen může přetrvat uvnitř hroznů až do období počátku zrání. V období zapojování bylo teplé a suché počasí nepříznivé pro plíseň šedou. Přesto bylo doporučeno provést preventivní ošetření náchylných odrůd s hustým hroznem. Velmi příznivé počasí pro plíseň šedou bylo v 1. polovině srpna. V tomto období došlo ojediněle k napadení jednotlivých nezralých bobulí (pravděpodobně přes poranění při vytlačování bobulí). Vzhledem k tomu, že nezralé bobule nejsou k infekci vnímavé, nedošlo k významným škodám. Relativně příznivé počasí pro infekce trvalo i v období zaměkání. Přestože byly porosty ošetřeny, došlo lokálně u náchylných odrůd k významnějšímu napadení. Provedená ošetření a především změna počasí od konce srpna další šíření zastavily, k hospodářsky významnému výskytu nedošlo. Lokálně došlo k napadení i zralých hroznů (cukernatost nad 19 °NM), které se projevilo v podobě ušlechtilé hniloby. K ošetření náchylných odrůd s hustým hroznem v době dokvétání, pokud jsou vhodné podmínky pro patogena, by měly být použity přípravky se současnou účinností plíseň révy–šedá hniloba (typ Folpan, Melody Combi 37,5 WP nebo Quadris Max). Obdobně v době zapojování hroznů by měly být použity přípravky se současnou účinností plíseň révy nebo padlí révy–šedá hniloba (typ Folpan, Melody Combi 37,5 WP, Quadris Max, resp. Discus a Zato 50 WG). Výskyt bílé hniloby (Metasphaeria diplodiella) byl ojedinělý a hospodářsky bezvýznamný. Důvodem bylo převážně chladnější počasí v průběhu srpna (optimální teplota pro šíření 25–30 °C) a suché počasí v průběhu září. V loňském roce byl zjištěn zvýšený výskyt odumírání třapiny hroznů. Na třapině hroznů vznikají v období počátku dozrávání žlutohnědé, později hnědočerné až černé oválné skvrny. Skvrny se zvětšují až obepnou třapinu. Části hroznů pod postiženým místem zavadají a bobule scvrkávají. Postižené části hroznů mají nižší cukernatost, méně aromatických látek a více kyselin. Jejich přítomnost výrazně snižuje kvalitu hroznů a následně vína. Významné rozdíly jsou v náchylnosti odrůd. Náchylné jsou např. Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Tramín červený, André, Frankovka a Zweigeltrebe. Tato porucha může být způsobena nedostatkem vápníku nebo draslíku. Podle zkušeností podložených analýzami listů je v našich podmínkách obvyklou příčinou nedostatek vápníku. Vápník je velmi důležitý multifunkční biogenní prvek, který mimo jiné odpovídá také za stabilitu a integritu rostlinných pletiv. Přitom je obtížně přijímán, často vázán, bez možnosti reutilizace. Příjem nepříznivě ovlivňují kationy NH4+, Mg 2+, K+ a další, vyšší vlhkost půdy, nízké teploty i zastínění. Za příčinu zvýšeného výskytu v loňském roce lze považovat především průběh počasí v období krátce před a na počátku zrání (srpen), kdy trvalo deštivé a relativně chladnější počasí nepříznivé pro příjem vápníku. Na lokalitách opakovaných výskytů je vhodné provést v období kvetení (příp. i v období zaměkání) analýzu listů, která vyjádří aktuální stav výživy včetně rizika výskytu odumírání třapiny hroznů. Výsledky doloží, zda jde o deficit vápníku nebo hořčíku, a upozorní na další nedostatky ve výživě. Analýzy listů z lokalit s pravidelným výskytem prokazují zpravidla nedostatek vápníku (optimum 2,5–3,5%, stanovený obsah 1–1,25%). Pokud jsou na lokalitě pravidelné výskyty a především pokud byl prokázán analýzou listů nedostatek vápníku, je třeba provést ošetření na list vápenatým hnojivem. Použít lze speciální listová hnojiva obsahující vápník, např. Wuxal Aminocal nebo i chlorid vápenatý (Kalkosan, Kalkosol aj.). Ošetřuje se v období od velikostí bobulí hrachu až do zaměkání, zpravidla 2–3x v intervalu 7–10 dní. Odumírání třapiny je třeba odlišit od vadnutí třapiny, jehož výskyt v posledních letech také narůstá. U této poruchy zavadají a scvrkávají bo-

222

(5/2007)

bule, ale třapina a stopečky zůstávají zelené. Jako příčiny jsou uváděny především nedostatek draslíku, nadbytek hořčíku a extrémní průběh počasí. V průběhu loňského roku byly zjištěny další významné výskyty bakteriální nádorovitosti révy (Agrobacterium vitis, A. tumefaciens). Druh A. vitis napadá významně především révu, onemocnění je systemické (přenos množitelským materiálem), jeho výskyt je vázán na révu a vinici (okolí keřů), kde přetrvává ve vodivých svazcích nebo na zbytcích napadených keřů a v půdě. Nevyskytuje se na pozemcích, kde nebyla po více let pěstována réva. Druh A. tumefaciens je široký polyfág, onemocnění není systemické (lokální napadení) a není přenosné při množení. Je běžnou součástí půdní mikroflóry, většina kmenů nemá schopnost tvořit nádory. Předpokladem vzniku nádorů je poranění, přítomnost bakterií v rostlině (A. vitis) nebo v blízkosti keře a vhodné podmínky. Nárůst výskytu v posledním období zřejmě souvisí s dovozem, případně i domácí produkcí napadeného materiálu (A. vitis) a s vhodnými podmínkami pro infekci. Rozhodující roli zde sehrály jarní mrazíky v dubnu 2005 a zimní mrazy v lednu a únoru 2006, kdy došlo k poškození pletiv a za přítomnosti nebo při následné infekci agrobakteriemi k tvorbě nádorů. Pokud jde o škodlivost, jsou názory značně rozdílné. Působení je úměrné velikosti nádoru a poškození přilehlých vodivých pletiv. Pokud jsou nádory velké a obepínají převážnou část místa štěpování nebo kmínku, pak je nepříznivě ovlivněn růst i výnos. Podle některých autorů dochází k významnému poškození až tehdy, pokud je zasaženo více než 50 % obvodu kmínku. V mladých výsadbách je vhodné silněji napadené keře vyklučit a provést podsadbu. Ve starších výsadbách by měly být likvidovány jen keře silně postižené v místě štěpování. U keřů s nádory na kmínku je možno zapěstovat nový kmínek (u A. vitis s rizikem, že se při poranění pletiv nádory znovu vytvoří). Pokud jde o další ochranná opatření, je třeba použít zdravý výsadbový materiál (A. vitis), zabránit poranění (včetně mrazových poškození) a dodržovat dostatečný časový odstup při obnově vinic. V posledních letech došlo k významnému rozšíření výskytu fytoplazmového žloutnutí a červenání révy způsobenému fytoplazmou stolburu (Potato stolbur phytoplasma). Jde o patogen se širokým hostitelským okruhem (rostliny z čeledí lilkovité, svlačcovité, miříkovité, hluchavkovité aj.). Z kulturních rostlin napadá především brambor, rajče, papriku, celer, mrkev a révu. Hlavní rezervoárovou rostlinou je svlačec rolní. Listy napadených keřů bílých odrůd se zbarvují žlutozeleně (okolí žilek zlatožlutě), modrých odrůd červenofialově. Často se zbarvují jen jednotlivé listy nebo sektory listů. Napadené listy se svinují. Hrozny se od července nevyvíjejí, buď zasychají nebo mají malé a nestejně vyvinuté bobule, bobule scvrkávají. Letorosty jsou slabší, kratší, černě skvrnité a špatně vyzrávají. Častý je parciální projev (rameno, letorost) a změna intenzity příznaků. Napadené keře chřadnou a mohou i uhynout. Patogen je přenosný při vegetativním množení a křísem žilnatkou vironosnou (Hyalestes obsoletus), vyloučit nelze ani další vektory. Žilnatka vironosná se vyvíjí a přezimuje v půdě (larva), dospělci opouštějí půdu v polovině června (jsou jediným vývojovým stádiem žijícím mimo půdu) a samičky v červenci kladou vajíčka opět do půdy. Larvy sají na kořenech svlačce rolního a dalších hostitelských bylin. Dospělci opouštějí půdu buď již infikovaní, nebo se infikují na hostitelských rostlinách. Přenos je perzistentní. Na révě saje žilnatka vironosná jen výjimečně (pozvolné šíření výskytu). Nejčastěji jsou napadány odrůdy Chardonnay, Rulandské bílé, Sauvignon, André, Zweigeltrebe, Svatovavřinecké, Cabernet Sauvignon, Rulandské modré. Patogen přetrvává v rezervoárových rostlinách a může přetrvat i ve vodivých svazcích révy (sítkovice floemu). Pokud jde o ochranná opatření, je třeba použít zdravý výsadbový materiál, omezit výskyt rezervoárových rostlin, především svlačce rolního (agrotechnické zásahy, herbicidy) a omezit výskyt vektora (charakter porostu v meziřadích, kultivace v řadách, příp. neozeleněných meziřadích). Mladé napadené keře je třeba zlikvidovat a provést podsadbu. U starších

parciálně napadených keřů by měly být včas odstraněny napadené části, silně napadené keře se doporučuje označit a na jaře zmladit a zapěstovat nové kmínky. Při opakovaném projevu příznaků je třeba keře vyklučit. Pokud jde o živočišné škůdce, byly opět i v loňském roce zaznamenány na více lokalitách silné a škodlivé výskyty hálčivce révového (Calepitrimerus vitis). Na většině lokalit došlo k významnému výskytu již v období před květem, které nepříznivě ovlivnilo další vývoj keřů i úrodu. Místně došlo také k silnému letnímu přemnožení škůdce (červenec). Na lokalitách, kde byly v loňském roce významné výskyty škůdce a nebylo provedeno pozdně letní ošetření (2. dekáda srpna), bude třeba zajistit intenzivní jarní ošetření (Sulka a následně specifický akaricid, 2x specifický akaricid /především Omite 570 EW nebo Sanmite 20 WP/), aby se předešlo časnému poškození keřů. Specifické akaricidy jsou dobře účinné až při vyšších teplotách. V systému integrované produkce by měla být ochrana proti hálčivci révovému řešena především introdukcí a stabilizací populace dravého roztoče Typhlodromus pyri. Let motýlů 1. generace obalečů (Eupoecilia ambiguella, Lobesia botrana) započal v posledních dnech dubna. Vrchol letu 1. generace byl ve 3. týdnu května. Let motýlů 2. generace započal v posledních dnech června. Vrchol letu byl ve 2. týdnu července, přičemž významný let pokračoval až do konce července. Podíl jednotlivých druhů i četnost byly velmi rozdílné podle lokalit. Na sledovaných lokalitách v loňském roce převládal obaleč jednopásý. Proti 1. generaci se ošetřovalo jen na lokalitách s pravidelným silnějším výskytem. Proti 2. generaci na všech ohrožených lokalitách, zpravidla 2x. Velmi dobré výsledky byly dosaženy při poloprovozním ověřování systému matení samců (Isonet L plus, Isonet LE).

Graf 1

Graf 2

(5/2007)

223

Doplňte si svou vinařskou knihovničku! Nové šlachtenie viniča na Slovensku

Ampelografia Slovenska

(Ing. Dorota Pospíšilová, Ing. Ondrej Korpás, CSc.)

(Ing. Dorota Pospíšilová a kol.)

– teorie šlechtění révy (historie, biologie, dědičnost, křížení, variabilita a dědičnost, rezistence, uznávání nových odrůd, uplatnění nových odrůd) – popis kříženců (Vajnoranka, Modranka, Vihorlatka, Tatranec, Aromína, Hornád, Bodva, Rimava, Žitava, Negra, Kvarcit, Purpur, Ružín, Opál, Saturn, Topas, Kriváň, Zlatava, Smaragd aj.) 222 stran, desítky barevných fotografií, obrázků, schémat a grafů Cena 339 Kč

– – – – –

systematika čeledě ampelografie ampelografické metody rajonizace révy podnožová réva (odrůdy původní a odrůdy z křížení) – ušlechtilá réva (registrované odrůdy, odrůdy v minulosti pěstované, odrůdy z novošlechtění, odrůdy interspecifického křížení)

368 stran, formát výpravné publikace, desítky barevných fotografií, tabulek Cena 790 Kč

Vinařský obzor je výhradním prodejcem těchto knih v Česku. Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz

syntetické Z ÁT K Y

NEMĚLO BY CHYBĚT VE VAŠÍ KNIHOVNĚ!

Vinařem v Africe i leckde jinde Antonín Konečný (1923–2006), náš přední vinařský odborník, bilancuje ve své první samostatné knížce svůj bohatý život spojený s révou vinnou a s vínem jako ušlechtilým mokem. Seznamuje čtenáře mimo jiné i s tím, proč se stal vinařem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinařil v Etiopii, Alžírsku, Bulharsku, Albánii či Maďarsku, ba i s tím, jak tráví svůj zkušenostmi nabitý život v malé moravské vesnici dnes. Čtivé a poutavé vyprávění doprovází mimořádná fotografická příloha. Kniha je určena pro všechny milovníky čtenářsky vděčných biografií.

Technologie, která uchovává Vaše vína...

„Jednoduše lepší zátka“

•

Nezanechává pachuť korku

•

Nepouští barvu

•

Oxidace vín pod kontrolou

Přední

světový výrobce syntetických extrudovaných zátek

Lze si objednat v redakci Vinařského obzoru spol. s r. o.

Na Pankráci 30, 140 00 Praha 4 tel.: 234 633 280-5, fax: 234 633 290 e-mail: info@compo.cz

224

(5/2007)

KAPSLE či ZÁKLOPKA – opomíjená součást designu láhve? BS VINAŘSKÉ POTŘEBY Robert Vyhoda

Již mnoho toho bylo napsáno o vinařské technologii, strojním vybavení vinařství, přípravcích na ošetření vína, kvalitě korkových uzávěrů a jejich porovnání se syntetickými korky apod. Také o marketingu prodeje vína a různých strategiích jak víno prezentovat, nabízet a prodávat konečnému zákazníku.

a grafického ztvárnění etiket, radili s grafiky a tiskaři, poradili také s odborníky na výrobu kapslí. Druhy kapslí Obecně jsou kapsle děleny do tří skupin dle používaného materiálu: PVC, polylaminátové (kombinace hliník + PVC fólie) a cínové (tenká cínová fólie). Poslední dva jmenované druhy se na hrdlo láhve aplikují zavalením, tzn. mechanickým pohybem válečků zavalovací hlavy, narozdíl od PVC kapslí, které jsou na hrdle láhve smrštěny prouděním horkého vzduchu pomocí horkovzdušného tunelu nebo zatavovací hlavy s tepelnou spirálou. Možnosti potisku a ražby

Téma provedení kapsle, která zdobí hrdlo láhve je pro mnoho vinařů až tou poslední věcí, kterou se zabývají při plánování celkového designu jejich láhve. Dle mého názoru tato problematika velmi úzce souvisí s oblastí obalového marketingu a hlavně s celkovou prezentací láhve. I když tato „umělohmotná“ věc na hrdle láhve není vnímána jako důležitá a mnohým připadá i zbytečná, je součástí celkového designu láhve.

Oblast potisku kapslí můžeme také rozdělit do dvou skupin. Jako první možnost je při výrobě bočního potisku používána technologie Flexo tisku, kdy se pomocí klišé nastříkává požadovaný nápis nebo logo na kapsli. Druhou možností je použití tzv. hot stamp ražby, kdy je pomocí raznice vyraženo logo nebo požadovaný nápis velmi tenkou fólií do fólie kapsle.

Většina renomovaných výrobců kapslí nabízí zákazníkům prostřednictvím vlastního grafického studia předběžný grafický návrh kapsle (3D ztvárnění kapsle včetně náhledu na boční potisk či potisk vršku, viz obrázek), tak aby zákazník měl představu, jak bude kapsle vypadat v reálu. Je mnoho dalších specifikací, které je dobré znát při navrhování kapslí, např. každá láhev má jinou konicitu krčku apod. Proto se poraďte již předem, mnozí z Vás budou ušetřeni mnoha problémů se zatavením, zavalením nebo špatným výsledným efektem při samotné finální aplikaci kapsle.

I kapsle dotváří láhev V dnešní době, kdy kvalita vína a specifický rukopis vinaře už by měly být samozřejmostí, je a bude také stálý tlak na provedení, originalitu a rukopis designu láhve. Nicméně někdy jsou vidět standardní či nestandardní typy láhví se zdařilou etiketou, které opravdu až hyzdí nekvalitně provedené, nekvalitně zatavené a barevně neladící kapsle. A to mnohokrát i u kvalitních a dražších vín. Proto bych vinařům doporučil, aby se, tak jako v případě výroby

ražbu vršku i barevné provedení kapsle, ale je nutno brát v potaz zákonitosti zachování barevného odstínu při kombinaci podkladové a vrchní barvy. Co se týče barvy kapsle, jsou používány tzv. standardní barvy (nejčastěji používané) nebo je barva řešena dle přání zákazníka. Kapsli je možno dobarvovat na základě specifikace grafika (Pantone vzorník) nebo dle barvy etikety.

Provedení vršku kapsle, tzv. Top Discu, je možné vyrobit také v několika variantách. Vršek může být buď hladký a logo v provedení flexo tisku nebo ražbě. Speciálně se používá tzv. embosing, kdy je logo vršku vyraženo pomocí raznice a je velmi plastické. Všeobecně je možno použít celou existující barevnou škálu na boční potisk,

(5/2007)

225

Zelené práce ve vinici Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě

Kvalita provedení zelených prací a oslunění hroznů rozhoduje potom o aromatické a fenolické zralosti hroznů. Na druhé straně bývá olistění révových keřů velmi často napadeno škůdci a houbovými chorobami. V rámci prováděných zelených prací proto musíme myslet i na možnosti nepřímé ochrany proti houbovým chorobám. Cílem každého pěstitele révy vinné proto musí být zabezpečit listovou plochu o dostatečné velikosti, ale zároveň s minimálním podílem nevyužité listové plochy a především dostatečnou vzdušností. To všechno je obvykle úkolem zelených prací, které provádíme na začátku vegetačního období, kdy formujeme listovou stěnu. Réva vinná prochází v průběhu května fází intenzivního růstu zelené hmoty keře. Je proto v tomto období náročná na ruční práci. Některé z operací, které se v tomto období provádí, můžeme mechanizovat, ale větší podíl představuje ruční práce. Jednou z prvních zelených operací, kterou provádíme ve vinici, je čištění kmínků. Odstranění rašícího obrostu v zeleném stavu je velmi významné. Je třeba vyhnout se jakýmkoliv řezným ranám na kmínku. Toto pravidlo je aktuální zejména v poslední době, kdy se v našich vinicích objevuje stále více bakteriální nádorovitosti a dřevokazných hub, které na vinice ničivě působí. Operaci čištění kmínků můžeme rovněž velmi dobře mechanizovat s využitím ometačů kmínků. Při použití ometače kmínků je třeba věnovat velkou pozornost nastave-

ní stroje, aby nedošlo k ometání zeleného obrostu na částech keře, kde si to už nepřejeme. Zároveň je třeba věnovat velkou pozornost použitému ometacímu zařízení. Naším hlavním cílem musí být odstranit zelený obrost, ale nikoliv mechanicky poškodit kmínek. Takto poškozené kmínky mohou být opět vstupní branou mnoha infekcí. Odstranění obrostu na kmíncích je možné provádět rovněž s využitím kontaktních herbicidů, které jsou k tomuto účelu určeny. S jedním z nich jsme prováděli pokus ve vinicích a vykazoval velmi dobrou účinnost. Ve vinohradnické praxi se stává stále více aktuální obnova kmínků po 10–15 letech stáří vinice. Jestliže se rozhodneme obnovovat kmínek, je třeba s tím začít již brzy po vyrašení révy vinné. Vybíráme nejlépe letorost, který je co nejníže postavený, a ten potom vyvazujeme k původnímu kmínku. V následující zimě potom provedeme odstranění starého kmínku a nahrazení novým. Včasné provedení čištění kmínků může být velmi významné rovněž jako nepřímá ochrana proti houbovým chorobám. Významné může být především rozšíření plísně révy vinné, která přezimuje v opadlém listí a může se na mladou listovou plochu obrostu velmi rychle rozšiřovat. Další pracovní operací, kterou provádíme v období měsíce května, je podlom. Podlom je agrotechnický zásah, kterým již můžeme významně spolurozhodovat o kvalitě hroznů. Po zimním řezu révy vinné je to další operace,

Detailní pohled na vinici s jednoduchou záclonou

v rámci které můžeme regulovat násadu hroznů na keřích. V příznivých ročnících, kdy nedošlo k poškození oček zimními mrazy, suchem nebo škůdci, nám mohou z jednoho očka vyrašit až tři letorosty. Ponechání všech letorostů by vedlo k nadměrnému zahuštění révového keře. V rámci podlomu proto nejdříve odstraníme příliš zahušťující letorosty. Operaci je vhodné provádět po polovině května, kdy ustupuje nebezpečí výskytu pozdních mrazíků a zároveň můžeme rozeznávat na letorostech počet květenství. Potom můžeme již velmi dobře odhadnout násadu květenství na keřích. Velký význam má kvalitně provedený podlom rovněž u odrůd s kratšími internodiemi, a tím i poměrně hustou listovou plochou keře. Nejtypičtějšími zástupci mohou být Tramín nebo Sauvignon. U těchto odrůd můžeme v rámci podlomu ponechat každý druhý letorost na tažni, a tím docílit významného provzdušnění révového keře. S tímto zásahem je však třeba dopředu počítat, abychom mohli při zimním řezu ponechat delší tažeň a zachovali přibližný plánovaný počet letorostů na tažeň i po podlomu. Významný je rovněž podlom na tvaru jednoduché záclony, případně na kordonových tvarech. Tyto tvary silně zahušťují listovou plochu keřů. Musíme proto věnovat velkou pozornost provedení těchto operací. U obou kordonových tvarů proto v rámci podlomu čistíme zelený obrost na spodní straně kordonového ramena. Operace se provádí především ručně a existují prozatím malé možnosti mechanizace. Jeli-

Kordónový tvar po podlomu

226

(5/2007)

Kovové sloupky s posuvným dvojdrátím

Tažeň po provedeném podlomu

kož je provedení kvalitního podlomu poměrně časově náročné, musíme při této operaci upřednostňovat plochy, z nichž zamýšlíme vyrábět vína nejvyšší kvality, a nakonec se věnovat plochám pro produkci jakostních vín. Je významné, aby tímto způsobem proniklo do této operace ekonomické myšlení a rentabilita uvedeného zásahu. Kvalitně provedený podlom je znovu velmi významným prvkem nepřímé ochrany proti houbovým chorobám. Další velmi významnou pracovní operací je zastrkování letorostů do dvojdrátí. Při této činnosti rozhodujeme o architektuře listové stěny. Je proto vhodné, aby po zastrčení letorostů měl každý letorost svoje místo a nedocházelo k nadměrnému a negativnímu zahuštění listové stěny. Operaci můžeme provádět mechanizovaně – vyvazovači letorostů. Velmi významné je opět dokonalé nastavování vyvazovače a kontrola kvality při provádění této mechanizované práce. Postupně se uvedené stroje objevují v našich vinicích. Zastrkování letorostů může významně zjednodušit i využití posuvného dvojdrátí, které je nejtypičtější na kovových sloupcích, ale objevu-

je se i na sloupcích plastových a lze si je vyrobit rovněž na sloupcích dřevěných nebo betonových. Dvojdrátí posunujeme současně s růstem letorostů a klesá nám tím potřeba ruční práce. Zejména u prvního zastrčení je toto posuvné dvojdrátí významné, protože může dobře upevnit listovou hmotu, a letorosty budou později méně vypadávat z drátěnky. Včasné provedení této operace je velmi důležité, protože můžeme minimalizovat poškození letorostů větrem a jejich vylamování. V květnu obvykle neprovádíme osečkování. V rámci pokusů s regulací násady hroznů, nebo spíše získání hroznů s volněji uspořádanými bobulemi existují však pokusy s osečkováním krátce před kvetením. Důsledkem takto provedeného osečkování by mělo být získání částečně sprchlých hroznů, které budou mít volněji uspořádané bobule, a mohou být potom odolnější k napadení houbovými chorobami. Většinou se tento způsob aplikuje u modrých moštových odrůd, kde může být napadení hnilobami velmi významné z pohledu kvality hroznů a způsobu vinifikace. Z našich odrůd by bylo možné tento zásah aplikovat u Rulandského modrého a nebo Svatovavřineckého. Fota autor

Hnojiva pro kapkové závlahy

Jedním z prvků dosažení této rovnováhy, dle mého názoru, je kapková závlaha. Na celém světě je v hojné míře využíváno její neopomenutelné místo jak v zavlažování, tak ve výživě nejen ovocných sadů, révy vinné, zeleniny a citrusových plantáží, ale i chmele, květin, lesních dřevin, školek a skleníkových kultur. Taktéž rostoucí nedostatek zdrojů vody si vynutil tento systém závlah. Dodávaná voda je maximálně využita rostlinou, která ji dokáže spotřebovat. Při nízkých dávkách omezujeme neproduktivní výpar a průsak závlahové vody do mimokořenové zóny. S pozvolnou dodávkou závlahové vody rostlinám je ideální přidávat rozpuštěné hnojivo. Přihnojování pomocí kapkové závlahy je dnes již ověřená metoda, kterou lze dodávat prakticky všechny důležité prvky v požadované koncentraci, a co je hlavní, v menším množství a častých intervalech. Živiny plně rozpuštěné ve vodě se ihned stávají součástí půdního roztoku, čímž jsou okamžitě přístupné pro rostliny, a ty na ně dokáži velmi citlivě a rychle reagovat.

Kapková závlaha u révy vinné U révy vinné je dokázáno, že závlaha může zlepšit i kvalitu následného produktu, jímž je víno. Pokud se podíváme na významnější vinice nejen v Kalifornii, Chile a Austrálii, ale i ve Španělsku, Portugalsku a Itálii, jsou „pod kapkovou závlahou“. Tento systém umožňuje révě mít stále k dispozici potřebné množství nejen vody, ale i jednotlivých živin. Podle mezinárodních zkušeností dává ve vinicích nejlepší výsledky ze všech způsobů zkoušených závlah kapková závlaha. Působí hlavně na zvýšení počtu založených květenství, hmotnosti hroznů a jejich cukernatosti. Menší vliv má na zvýšení růstu a vyzrálosti dřeva. U kořene révy se v horní vrstvě půdy vytvoří soustava jemných vlásečnic, které maximálně využívají dodávanou vodu a v ní rozpuštěné živiny, přičemž není omezena tvorba kořenů v hlubších vrstvách, jež zabezpečují přežití révy v nepříznivých klimatických podmínkách. Je samozřejmostí, že rostliny si zvyknou na pravidelný přísun vody a živin, což je možné ideálně využít v určitých fázích vývoje révy

k regulaci růstu (stimulaci, popř. k retardaci). Praktickým příkladem ze zahraničí je využití kapkové závlahy na vyrovnání růstu letorostů a hroznů. Tím, že stálý přísun vody pozitivně působí na růst pletiv a fotosyntézu (tvorbu cukru), je hlavním faktorem udržení stálé optimální vlhkosti půdy v kořenové zóně. Nejkritičtější období z hlediska potřeby vody u révy je fenofáze od 29 Eich. (bobule velikost broku) do 35 Eich. (počátek zaměkání). Od začátku zaměkání je potřeba vodu omezovat, neboť vyšší množství vody zvyšuje příjem dusíku do révy, což má za následek omezení tvorby cukrů a aromatických látek. Pokud máte zájem o podrobnější informace o hnojivech firmy Rosiér určených pro kapkovou závlahu a o plány hnojení, neváhejte a kontaktujte přímo naše regionální zástupce firmy Agro Aliance, s. r. o. Jednotlivé kontakty jsou uvedeny na adrese www.agroaliance.cz Ing. Vladimír Pacík, Ph.D., Agro Aliance, s. r. o. (komerční prezentace)

(5/2007)

227

Koloběh uhlíku na Zemi a jeho změny vyvolané lidmi Prof. Ing. Lubomír Nátr, DrSc., Katedra fyziologie rostlin PřF UK Praha

Vyšší rostliny na pevninách pohlcují značné množství CO2 z atmosféry a ukládají jej ve své biomase, a to i v půdě. Většina uhlíku, ale nikoliv všechen, je zase dýcháním převedena na CO2 a uvolněna do atmosféry, a to jak přímo z rostlin, tak i ze všech organismů žijících na pevninách i v půdě. Obdobně je tomu také v mořích, kde fotosyntetickou fixaci zajišťují především sinice a řasy (obr. 1). Takto se během milionů let ustavila jistá rovnováha, při níž se přebytky neprodýchané biomasy hromadily a přeměňovaly v současná fosilní paliva – uhlí, ropu a zemní plyn. S rozvojem průmyslové výroby i zemědělství a zvyšováním počtu obyvatel na Zemi od počátku 19. století se však do tohoto koloběhu začala „vkládat“ nová množství CO2, a to 1) vznikající při spalování fosilních paliv a 2) uvolňovaná při postupujících změnách povrchu pevnin vytvářením sídlišť, komunikací, zemědělských monokultur, rekreačních oblastí atp. Například při likvidaci amazonských pralesů dochází k bezprostřednímu uvolnění CO2 z pálené biomasy a v dalších letech pak z rozkládajících se (oxidovaných) půdních organických látek. Část z tohoto „dodatečného“ a vysloveně antropogenního CO2 se sice pohltila v oceánech a s velkou pravděpodobností i v suchozemských rostlinách, ale nemalý podíl zůstává v atmosféře (obr. 2). Tím se tedy soustavně v uplynulých necelých 200 letech atmosférická koncentrace CO2 zvyšuje. Poznámka V koloběhu uhlíku se tento prvek (C) vyskytuje v různých sloučeninách. Ve vzduchu je to oxid uhličitý (CO2), ale v rostlinách jsou to tisíce nejrůznějších organických sloučenin. A konečně je C obsažen také v nerostných látkách. Aby bylo možno sledovat a kvantitativně toky uhlíku vyjadřovat, převádějí se tyto nejčastěji se vyskytující skupiny lá-

tek obsahujících C, tedy CO2 a organická hmota rostlin, na množství samotného uhlíku. Podle základních pouček chemie je přepočet jednoduchý: 1 mol C (tedy 12 g) odpovídá 1 molu CO2 (44 g). Takže například 1 tuna C odpovídá asi 3,7 t CO2 . Pokud jde o biomasu rostlin, tak z analýzy sušiny rostlin se ví, že tato obsahuje kolem 44 % C. Ale i zde lze použít výše naznačený přepočet. V organických látkách sušiny rostlin převládají sacharidy, které lze chemicky vyjádřit jako CH2O. Takže 1 mol C (12 g) odpovídá 1 molu CH2O (30 g). Neboli 1 tuna C je obsažena v 2,5 tunách sušiny rostlin. A ještě jeden doslova veledůležitý údaj, který vyjadřuje množství uhlíku odpovídající koncentraci 1 ppm CO2 v atmosféře. Obsah C ve vzduchu se musí zvýšit o 2,123 Pg, aby se následně naše atmosférická koncentrace CO2 zvýšila o 1 ppm. Tento vztah umožňuje určit z dané koncentrace plynného CO2 celkové množství uhlíku (nebo také váhové množství CO2) množství C obsažené v atmosféře Země. A nakonec ještě připomenutí předpon pro vyjadřování velkých čísel: Giga (G) značí 109 neboli 1 miliardu Tera (T): 1012 neboli 1 bilion Peta (P): 1015 neboli 1 biliarda Exa (E): 1018 neboli 1 trilion Tyto předpony mohou zpočátku působit odtažitě, ale jsou nesmírně prospěšné právě pro vyjadřování množství vztahujících se k údajům celé planety apod. Takže ještě příklad: 1 Pg C odpovídá 1 Gt C neboli 1 miliardě tun C. Uvolňování CO2 z půdy všech světových vinic Podle údajů Organizace pro zemědělství a výživu OSN (FAO) z roku 2005 je na naší Zemi asi 6 155 450 hektarů vinic. Přehled zemí s výměrou vinic větší než 10 000 hektarů je na obr. 3. Autoři Burg a Zemánek (2007) ve 3. čísle Vinařského obzoru uvádějí svoje výsledky měření emisí skleníkových plynů při hnojení vinic. Tito autoři hodnotí vliv různého způsobu hnojení na emise skleníkových plynů, protože s ohledem na změny globálního klimatu je omezování všech zdrojů těchto emisí na-

Obr. 1. – Schéma hlavních toků uhlíku. Popis je v textu. Čísla udávají množství uhlíku v Gt neboli miliardách tun. Použity údaje G. Marland, T. Boden, and R. J. Andres, 2001. http://cdiac.esd.ornl.gov. nejvýš potřebné. Pro tento článek však z uvedené práce přebírám jen průměrný údaj, podle něhož emise CO2 dosahují asi 1 g m-3. Pro přepočet na množství uvolněného CO2 z jednotky plochy půdy za jeden den jsem použil informaci autorů Burga a Zemánka (osobní sdělení), podle něhož se vynásobením údaje z jejich práce koeficientem 0,108 získá hodnota odpovídající emisím

Obr. 2. – Schéma hlavních antropogenních zdrojů uhlíku a jeho pohlcovačů (sinků). Čísla (Pg) udávají množství za celé období uplynulých 200 let. Použity údaje House et al. (2002).

228

(5/2007)

v g na 1 m2 půdy za 1 hodinu. Tedy 1 g (CO2) m3 odpovídá 0,108 g (CO2) m-2 (půdy) hodina-1. To pak odpovídá emisím 25 kg CO2 na 1 hektaru za den neboli 9 tun CO2 za vegetační období (6 měsíců). Pro výše uvedený rozsah vinic na Zemi to činí asi 25 milionů tun CO2. Jsem si dobře vědom, že proti takovému způsobu výpočtu vznese pozorný čtenář řadu námitek. Například: emise CO2 z půdy, označované někdy jako „půdní dýchání“, závisejí na teplotě a vlhkosti půdy, množství organických látek atp. Na různých lokalitách Země jsou charakteristiky hnojení a růstu vinic velmi rozdílné včetně délky vegetace apod. A tak dále. Snad se mi podaří k většině opodstatněných námitek podat základní vysvětlení v následujících bodech: 1) Roční úhrn produkce CO2 pocházející ze změny v užívání pevnin je odhadován na 1,6 Gt C neboli téměř 6 Gt CO2 (podrobnosti uvádí například Nátr, 2006). Uvedené množství uvolněného CO2 půdami vinic tak odpovídá asi čtyřem tisícinám veškerého množství CO2 uvolněného z půdy na pevninách. Není to tedy vůbec zanedbatelné množství a plně to zdůvodňuje potřebu věnovat této otázce pozornost výzkumu i praxe. 2) Z obr. 1 a 2 vyplývá, že porosty na pevninách pohlcují velká množství CO2 svou fotosyntetickou činností. Přitom většina vytvořených uhlíkatých sloučenin je postupně zase prodýchána, tedy „spálena“ (oxidována) na CO2. Jeho zdrojem je jak dýchání samotných rostlin, tak i ono „půdní dýchání“. Je dobře známo, že porosty polních plodin v průběhu dne vykazují tak velkou rychlost fotosyntézy, že při ní spotřebují nejen veškerý CO2 uvolňovaný z půdy, který se tak do vzduchu vůbec nedostane, ale ještě další CO2 z atmosféry. Proto je moje uvedená kalkulace příliš zjednodušující: nebere v úvahu skutečné procesy fixace CO2 probíhající v rostlinách. 3) Ve zdánlivém rozporu k tvrzení v předchozím bodu je třeba konstatovat, že naopak v noci, kdy fotosyntéza rostlin neprobíhá, je do vzduchu uvolňován nejen veškerý CO2 z půdního dýchání, ale také CO2 vytvářený dýcháním samotných rostlin. Tedy omezení vstupu CO2 uvolňovaného z půdy během dne je adekvátně kompenzováno v průběhu noci. 4) Mnou uvedený příklad je skutečně velmi zjednodušující, protože bych měl vzít v úvahu také údaje jiných autorů, z jiných lokalit a hlavně postihující nejen celou vegetaci, ale také další z naznačených procesů podílejících se na pohlcování a výdeji CO2 na vinicích. Přesto si myslím, že pro určité uvedení do této problematiky je vybraný příklad postačují-

Literatura. cí. Jeho značná nepřesnost totiž odráží i mnohé Burg, P., Zemánek, P.: Měření emisí sklenínepřesnosti v tocích uhlíku vztahovaných na kových plynů a amoniaku při hnojení vinic. Viúroveň celé planety. Ale ani to nemůže být arnařský obzor 3: 93–94, 2007. gument znevažující obecné obavy vědců o dalNátr, L.: Země jako skleník. Proč se bát CO2. ší vývoj klimatu na Zemi. Například údaje Academia. Praha. 2006. o koncentraci CO2 v atmosféře (viz příspěvek v minulém číslo VO) jsou velmi přesné a celosvětově reprezentativní. Stejně vědecky korektní je tvrzení o skleníkovém efektu CO2 a dalších plynů. Prakticky nejméně přesná jsou právě stanovení jednotlivých toků uhlíku mezi rostlinami, půdou nebo oceány a atmosférou v jednotlivých konkrétních podmínkách a lokalitách. Největším problémem je právě ono vztažení nemnoha přesných experimentálních poznatků na měřítko celé planety. Ale i zde poskytují podrobnější rozbor takové informace, které jsou mimořádně závažné. Ostatně většina čtenářů tohoto časoObr. 4. – Znázornění vlivu zvyšující se pisu nepochybně sama zaznamenala celosvětokoncentrace CO2 na klima a rostliny i jevě velký ohlas konferencí věnovaných jak aktujich vzájemné interakce. álním vědeckým poznatkům, tak i potřebným ekonomickým a jiným opatřením. Prosím tedy čtenáře, aby uváděný příklad vzali jako silně zjednodušující odvození množství CO2, jednoho ze skleníkových plynů, které souvisí s pěstováním vinné révy. V příštím příspěvku se pokusím trochu konkrétněji ilustrovat 1) základní funkce rostliny vztahující se k CO2, 2) mnohostranné důsledky nezpochybnitelného vlivu zvyšování koncentrace CO2 na rostliny i 3) vzájemné interakce rostlin a klimatu z hlediska změny koncentrace oxidu uhličitého tak, jak je znázorněno na obr. 4. Přitom trvalým záměrem těchto příspěvků je to, aby si čtenář mohl osvojit pochopení základních principů úlohy člověka v ovlivňování růstu rostlin i klimatu a z toho pak sám odvozovat potřebné závěry: pro svůj vlastní život a práci i pro ovlivňování Obr. 3. – Přehled rozlohy vinic ve státech, kde jejich velikost přesahuje 10 000 hektarů. Podle údajů FAO. politiky.

(5/2007)

229

Fermentácia a vyzrievanie vína na kvasniciach Doc. Ing. Erich Minárik, DrSc., Bratislava

V Burgundsku využívali „Levures de cru“ dobre adaptované kmene špecifikejšie na arómy miestnych odrodových vín. Tieto snahy neboli, žiaľ, doteraz nikdy vedecky podložené, že by takéto kmene vínam dodávali špecifický štýl a komplexnosť. Ak je známa aróma odrody viniča a vína, ako napríklad Sauvignonu, je pomerne ľahké vyselektovať špecifický kmeň kvasiniek, ktorý by uvoľňoval ich prekurzory (Masneuf et al., 1999). Ak však odrodovú arómu hrozna či vína nepoznáme, ako to napríklad je pri Chardonnay a Burgundskom modrom, je už ťažšie vyselektovať špecifický kmeň kvasiniek. V rokoch 1987 až 1993 uskutočnili na Université de Bourgogne selekciu kvasiniek. Táto však zaberá viacero rokov výskumu a pokusov než by sa objektívne podarilo overiť, či má kmeň kvasiniek senzorický dopad na víno. Takéto pokusy musia prebiehať v laboratórnych podmienkach a až skúšky vo vinárskych prevádzkach ukážu po niekoľkých rokoch skutočný vplyv kmeňa kvasiniek na arómu vína. Selektovaný kmeň CY 3079 bol vhodný vždy pre víno Chardonnay pre typickosť vína po alkoholovej a malolaktickej fermentácii. Konečný výsledok závisí vždy od podmienok výroby, najmä či víno vyzrievalo na kvasniciach (metóda „sur lies“). Feuillat (1997) dokázal možnosť odrodové arómy vína Burgundské modré podstatnejšie zvýšiť, keď rmut predmaceroval 3 až 5 dní pri nízkej teplote 8–10 °C. Vína majú výraznú odrodovú arómu, ktorá pripomína čierne ríbezle, jahody alebo maliny. Tento úkaz možno pripísať buď mechanizmu enzýmov alebo výsledkom rastu kryotolerantných kvasiniek Saccharomyces uvarum, čo sú typické chladnomilné kvasinky v porovnaní so S. cerevisiae, ktoré sú mezofilné. Pri fermentácii muštu Burgundského modrého kvasinkami S. uvarum pri 10 °C je produkcia glycerolu nižšia, a pri 25 °C v porovnaní so S. cerevisiae nižšia alebo rovnaká (pozri tabuľku 1). Tabuľka 1 Produkcia rôznych zlúčenín pri 10 a 25 °C mezofilnými Saccharomyces cerevisiae a kryofilnými S. uvarum počas fermentácie muštu Burgundského modrého (Feuillat 2005) Druh kvasiniek S. cerevisiae 25 °C 10 °C S. uvarum 25 °C 10 °C

Etanol % obj.

Glycerol g/L

Isoamylalkohol

2–fenyletyletanol mg/L

12,8 8,7

7,4 5,1

146 179

45 47

11,8 10,8

8,2 6,3

280 285

216 225

Vidieť, že najväčšie rozdiely medzi S. uvarum a S. cerevisiae zaznamenali pri 2-fenyletyletanole a izoamylalkohole: v prvom prípade je pri S. uvarum štvornásobne viac, v druhom prípade takmer dvojnásobne viac v porovnaní so S. cerevisiae.

Uveďme, že prah vnemu 2-fenyletyletanolu je 34 mg/L: vykazuje príjemnú ruži podobnú vôňu. Vyššie koncentrácie okolo 150 mg/L a viac zastierajú pôvodnú ovocnú arómu Burgundského modrého. Selekcia kvasiniek a uvoľňovanie koloidov – vplyv glykolyzovaných proteínov kvasiniek na polyfenoly Kvasničné glukány a glykolyzované proteíny v bunkových stenách kvasiniek sa uvoľňujú: – sčasti počas alkoholovej fermentácie pri pučaní živých buniek kvasiniek – sčasti po fermentácii počas autolýzy mŕtvych buniek Makromolekuly kvasiniek, najmä glykolyzovaných proteínov, majú viacero enologických úloh, ktoré t. č. veľmi dobre poznáme: – aktivujú mliečne baktérie malolaktickej fermentácie, – zlepšujú stabilitu vína (glykolyzované proteíny zabraňujú tvorbe zákalov a kryštalizácii vínneho kameňa – hydrogénvínanu draselného), – podporujú interakcie so zlúčeninami arómy, – zlepšujú kvalitu peny pri čampanizácii, atď. V Burgundsku vyzrievajú vína Burgundského modrého na kvasniciach, príležitostne s prídavkom enzýmu glukanázy za účelom zjemnenia a zníženia adstringencie taninov (Feuillat et al.: 2000). Vplyv glykolyzovaných proteínov na taniny záleží na kmeni kvasiniek: na glykolyzovaných proteínoch uvoľnených počas alkoholovej fermentácie (Escot et al., 2001). Taniny chutia menej adstringentne po pridaní glykolyzovaných proteínov, o čom sa možno presvedčiť indexom želatiny. Polymerizácia taninov a ich asociáciu s polysacharidmi možno dokázať indexom PVPP (polyvinylpolypyrolidon). Niektoré kmene vínnych kvasiniek, napríklad kmeň BM 45, produkujú počas alkoholovej fermentácie veľa makromolekúl, napríklad glykolyzované proteíny – manoproteíny a glukoproteíny. Novšie Charpentier et al. (2004) študovali vplyv glykolyzovaných proteínov kvasiniek na zhlukovanie (agregáciu) taninov. Zistili, že počas alkoholovej fermentácie je zhlukovanie taninov glykolyzovanými proteínmi kvasiniek závislé od použitého kmeňa kvasiniek: kmeň BM 45 uvoľňuje podstatne viac glykolyzovaných proteínov ako kmeň BC 212 a tým prispieva k stabilite taninov, keď inhibuje zrážanie taninov a prispieva tak stabilite farby červeného vína a zníženiu pocitu adstringencie taninu v ústach. Selekcia kvasiniek a uvoľňovanie peptidov počas autolýzy Autolýzu mŕtvych vínnych kvasiniek riadia dva hlavné mechanizmy enzýmov: 1. Degradáciu bunkovej steny β – glukanázami a uvoľňovanie glukánov a glykolyzovaných proteínov 2. Degradáciu extracelulárnych proteínov proteázami a uvoľnenie aminokyselín a peptidov. Lurton et al. (1989) dokázali, že kľúčovú úlohu pri autolýze hrá proteáza A, ktorá pôsobí ako endoproteáza, keď asi 60 % uvoľneného N tvoria peptidy s nízkou molekulovou hmotnosťou.

(5/2007)

230

Vína sú 10 až 15krát bohatšie na peptidy ako odpovedajúce mušty (Carneviliere et al., 1999). Peptidy sa uvoľňujú ku koncu alkoholovej fermentácie, keď kvasinky vstupujú do stacionárnej fázy rastu a keď životnosť (viabilita) sa zníži 50 až 80 %. Produkcia peptidov sa drasticky zníži, keď vo víne nie sú živé kvasničné bunky. Vyššia teplota autolýzu ešte urýchľuje. Zloženie aminokyselín a peptidov v priebehu alkoholovej fermentácie a počas autolýzy študovali Alexandre et al., (2001). Výsledky výskumu ukázali, že počas dľžky času zrenia vína na kvasniciach (sur lies) sa zloženie peptidov mení: ich príspevok chuťovému postrehu môže byť od sladkej po horkú chuť. Obohatenie vína peptidmi možno uskutočniť aj vhodným autolyzátom kvasiniek. Najvhodnejší je autolyzát s vysokou degradáciou proteínov s odstránenými bunkovými stenami kvasiniek. Prídavok autolyzátu do vína v množstve 30 – 50 g/hl vyúsťuje do guľatejších a extraktívnejších vín (tabuľka 2). Treba upozorniť, že vlastnosti autolyzátu ovplyvňuje fyziologický stav kvasiniek.

ktoré boli ešte málo známe alebo neznáme pre určité odrody hrozna a vína, vyústili do špecifických vinifikačných procesov, napríklad do predfermentačnej macerácie hrozna za nízkej teploty, čo viedlo aj k novým metódam selekcie vínnych kvasiniek. Teraz sa selekcia kvasiniek sústreďuje na metabolity uvoľňovaných kvasinkami, buď počas alkoholovej fermentácie alebo počas autolýzy, keď mladé víno vyzrieva na kvasniciach (metóda „sur lies“). Uvoľňovanie glykolyzovaných proteínov kvasinkami je značne rozdielne. Závisí od jedného kmeňa k druhému. Úloha enológov nie je jednoduchá ani ľahká, je však zaujímavá a užitočná. V súčasnosti sa zameriavajú a študujú také metabolity vínnych kvasiniek ako sú peptidy a nukleotidy, ktoré sa považujú za činiteľov chuti vína. Zatiaľ sú tieto metabolity vína ešte väčšinou pod ich prahom chuťového postrehu či vnemu. Výskum sa preto veľmi intenzívne zaoberá otázkami možnosti aplikácie aditívov z kvasníc bohatých na tieto zlúčeniny.

Tabuľka 2 Vplyv prídavku autolyzátu kvasiniek (50 g/hl) na senzorické vlastnosti šumivého vína po 24 h zrení

Literatúra H. Alexandre et al.: Journal de l ´ Industrie Microbiologique et Biotechnologique 26, 2001, s. 335–340 V. C. Carnevillier et al.: Oenologie, Bordeaux, s. 217–289 S. Escot et al.: Australian Journal of Grape and Wine 7, 2001, s. 153 až 156 M. Feuillat: Revue des Oenologues 85, 1997, s. 18–21 M. Feuillat et al.: Revue des Oenologues 28, 2000, s. 17–18 M. Feuillat: Proceeding of XVIIes Entretiens Scientifiques Lallemand, La Rioja 2005, s. 27–32 C. Charpentier et al.: Journal International des Sciences de la Vigne et du Vin 38, 2004, s. 209–218 L. Lourton et al.: Science des Aliments 9, 1989, s. 111–124 I. Masneuf et al.: Oenologie, Bordeaux, 1999, s. 325–335

Víno

Preferencie

Opis chuti

Kontrola Víno s autolyzátom

4 A 10

Kyslejšie Zrelšie

Kontrola Víno s autolyzátom

11 B4

Kyslejšie Ľahko oxidované

Autolyzát A sa získal z kvasiniek ku koncu alkoholovej fermentácie; autolyzát B bol získaný zo suchých lyofilizovaných kvasiniek. Záver V súčasnosti existuje na trhu viac ako 200 renomovaných kmeňov ASVK. Nové moderné metódy identifikovaných aróm a ich prekurzorov,

Cesta za novými vinařskými technologiemi

„Jak u větších a středních zpracovatelů, tak i u menších pěstitelů. V posledních letech se markantně projevuje snaha o nákupy moderních technologií. Jednoznačný příklon je k šetrnému zpracování hroznů. S tím je nezbytně spojen zájem o ohleduplný transport hroznů a rmutu, ale i o minimalizaci manipulací s hrozny,“ říká ing. Hnidák. „Naše firma má zjednodušenou situaci při nabídkách šetrných technologií. V České a Slovenské republice jsme výhradními zástupci dlouholetého výrobce vinařských zařízení a strojů firmy Wottle. Tento výrobce je nejen zkušený, ale hlavní je, že chápe potřeby vinařů. Firma Wottle má progresivní vývoj, dobré know-how a potřeby vinařů zcela respektuje.“ Ing. Hnidák k této problematice dodává a doporučuje: „Nejlepší je zeptat se přímo uživatelů našich strojů a podělit se s nimi o poznatky

z vlastního provozu.“ Zároveň předkládá dlouhý seznam uživatelů strojů a zařízení Wottle a komentuje situace, které nás zajímají. Na zkušenosti se chceme zeptat jak vinařů, kteří své zpracovatelské linky pouze o nové stroje doplňovali, tak i těch, kteří je koncipovali a budovali pro úplně nové provozy. Za některými z nich jsme se zajeli podívat. Velmi častým způsobem realizace nových technologií (v uplynulých letech) bylo doplnění stávajících zařízení. Nejen pro investiční náročnost, ale jistě i pro získání zkušeností při hledání optimálního řešení. Na tyto zkušenosti jsme se zeptali pana Pavla Michaloviče, vedoucího vinařského provozu Vinných sklepů Lechovice, který nám řekl: „Naší prioritou je výroba kvalitních vín, a proto byla modernizace našeho provozu nezbytná. Provoz byl vybaven násypkou

Příjem hroznů ve firmě Vinařství Lahofer se šnekem, mlýnkoodzrňovačem s kovovým odzrňovacím košem a starým hydraulickým lisem. Při zpracování hroznů jsme jako mezizásobník využívali i stojatých tanků. Rozhod-

(5/2007)

li jsme se ponechat násypku i tanky a postupnou modernizaci řešit v první etapě nákupem nového mlýnkoodzrňovače, rmutového čerpadla a pneumatického uzavřeného lisu.“ Jak jste tedy postupovali? „Nechali jsme si předložit několik nabídek od dodavatelů. U firmy HM a Wottle nelenili a přijeli na náš provoz zjistit stávající stav a navrhnout optimální řešení. Výsledkem byl konstrukční návrh, včetně doplnění násypky o vynášecí nerezový dopravník s plastovým hrabičkovým pásem a připojení na mezizásobníky. Navíc nám ve své nabídce firma HM vyšla vstříc a vyhověla požadovanému financování.“ A výsledek. Jste spokojeni s řešením? „Výsledek naprosto splnil naše očekávání. Odzrňování hroznů je velmi šetrné a bez jakýchkoli problémů, rovněž tak doprava hroznů i rmutu. Technické parametry a veškeré dimenze odpovídají požadovaným výkonům. Vína vyrobená touto technologií jsou zbavena nežádoucích látek, které se do vína dostávaly zastaralým způsobem zpracování. Získali jsme již ocenění Champion Štika Fórum, 2. místo na Grand Prix Vinex, zlatou, stříbrnou i bronzovou medaili na Valtických vinných trzích.“ Jako druhý příklad byl vybrán provoz Vinařství Lahofer (dříve První znojemská vinařská) v Dobšicích. Zde byla situace zásadně jiná. Jde o vinařství vybudované na zelené louce. O to více nás zajímalo, jaké řešení ve prospěch šetrného zpracování bylo zvoleno. S konečným řešením nás seznámil technolog firmy ing. Jiří Lancman: „Vždy jsme u nás ve firmě byli přesvědčeni, že ideálním řešením jsou příjmové linky (s využitím terénního převýšení) a s navržením co nejkratších dopravních cest. Naopak jsme si byli také vědomi, že efektivně vede-

ný a přístupný provoz musí být na rovném místě. Tento náš rozpor vyřešili pracovníci firmy HM a Wottle. A dokázali nám pro získání dotace přizpůsobit i platební kalendář.“ Co je nakonec na realizovaném řešení originální? „Nejzajímavějším prvkem celého příjmu hroznů je násypka, která se po naplnění hydraulicky zvedne o více než 150 cm a výpust z násypky se přitom posune přímo nad mlýnkoodzrňovač. Regulovaný pohon dopravního šneku umožňuje řízené dávkování hroznů do mlýnkoodzrňovače a výsledná kvalita odzrnění je výborná. Navíc tím ušetříme jedno čerpadlo pro odtah šťávy. Od mlýnku je pak rmut čerpán (do pneumatického lisu nebo k vinifikaci) na velmi krátkou vzdálenost pomaluběžným olivovým čerpadlem. Pneumatický lis od firmy Wottle byl rovněž vynikající volbou. Jeho kvalita, spolehlivost, bezproblémová úroveň lisovacího procesu, snadné čistění a sanitace je spolu s dobrou surovinou a šetrným odzrněním prvním předpokladem výroby kvalitního vína. Navíc náš uzavřený lis velmi často využíváme i k nakvášení rmutu a lze říci, že díky snížení množství polyfenolů se kvalita našeho vína po zavedení nové technologie posunula až o dvě třídy výše.“ Na závěr jsme navštívili vinařství Střední vinařsko-ovocnářské školy v Modre. Jedná se o menší, nově vybudovaný provoz, který se snaží navázat na dřívější tradici a úroveň. Díky pochopení pana župana Bajana z Bratislavského samosprávného kraje, vybudovala v místě starého zdevastovaného provozu novou, kvalitně vybavenou kapacitu. Na podrobnosti jsme se zeptali ředitele školy mgr. Slavomíra Zocha. „Máte pravdu, že náš provoz je v podstatě nový. Slouží hlavně k výchově a přípravě no-

231

vých odborníků, kteří si mají do praxe odnést kvalitní vědomosti a znalost moderních technologií. To byl i jeden z důvodů, proč jsme se pro stroje firmy Wottle od HM rozhodli.“ A výsledek. Splnil vaše očekávání? „Věděli jsme již před rozhodováním, že technologie nabízená firmou HM Hodonín patří k velmi kvalitním. Věděli jsme také o spolehlivém 24hodinovém servisu, plně vybaveném náhradními díly. Přesto jsme velmi zvažovali, zda se nehodí pouze pro velké mnohavagonové provozy. Byli jsme však příjemně překvapeni. I když zpracováváme najednou relativně malá množství hroznů a přivážíme je v přepravních bedýnkách, i tak jsme naprosto spokojeni s výsledkem. Proto můžeme tyto stroje doporučit i malým vinařům. Dokážeme ocenit nejen samotné stroje, ale i péči, kterou pracovníci HM Hodonín věnovali a stále věnují našim problémům. Dobře si uvědomují, že zpracování hroznů je záležitostí krátkého časového intervalu a je organizačně velmi náročné. Udělají vždy vše pro to, aby celé vinobraní mělo bezproblémový průběh. I výsledky se již dostavily. Na jedné z nejvýznamnějších výstav „Pezinské vinné trhy“ díky nové technologii škola získala stříbrnou medaili za pozdní sběr Ryzlinku rýnského (2006) a dvě bronzové medaile za Rulandské šedé a Chardonnay.“ Naši exkurzi jsme ukončili s přesvědčením, že nové technologie si rychle nachází cestu k českým a slovenským vinařům a zcela jistě výrazně zlepší jejich konkurenceschopnost na trhu. A pokud se vinařům podaří využít možnosti dotačních titulů, tak se dostupnost získání nových zařízení jistě zvýší. (jt) Komerční prezentace

Použití tiaminu při kvašení moštů Ing. Petr Kremer, doktorand ústavu vinohradnictví a vinařství, ZF MZLU Lednice

Nejv ýznamnější umělou konzervační látkou přidávanou do vína je oxid siřičitý, který má nejen konzervační a antioxidační účinky, ale také se o víno takzvaně „stará“. Jeho nadměrné používání může vést ke změně barvy, buketu, ale i celkového charakteru vína, nehledě na účinky na lidský organismus, jejichž

asi nejtypičtějším projevem je většině konzumentů velmi dobře známá ranní bolest hlavy. Je tudíž žádoucí, aby přidávání oxidu siřičitého do vína bylo postupným nahrazováním jinými vhodnějšími látkami omezeno na minimum. Jedním z faktorů, které mají jistě nezanedbatelný vliv na potřebu síření vína, je nepochybně obsah tiaminu, tedy vitamínu B1, v hroznovém moštu. Je-li jeho obsah v moštu dostačující, pak kvasinky, v důsledku zlepšení výživy, produkují méně látek spotřebovávajících zbytečně mnoho oxidu siřičitého.

Cílem diplomové práce na téma tiaminu autora tohoto příspěvku bylo zorientovat se v problematice použití tiaminu při kvašení moštů, tedy prostudovat literaturu pojednávající o dané problematice, a u odrůdy révy vinné provést kvašení moštu v několika variantách přídavku tiaminu. Po vykvašení takto upravených variant hroznového moštu měla být aplikována u všech variant různá dávka SO2 a popřípadě i kyselina askorbová. Poté měla být sledována změna obsahu volného a veškerého SO2 při skladování vína po dobu přibližně pěti měsíců.

(5/2007)

232

Práce měla prokázat vliv přídavku tiaminu na snížení vázaného SO2, a tedy i jeho potřebného množství. Získané výsledky měly být zpracovány vhodnou statistickou metodou a vyhodnoceny. Výsledky vinařského výzkumu posledních let mimo jiné ukazují, že použití tiaminu při kvašení má nesporně pozitivní vliv na kvalitu a stabilitu výsledného produktu – vína. Mošt byl staticky odkalen a poté stažen z kalů. První varianta byla bez přídavku tiaminu, druhá v dávce 2,5 mg.l-1 a do třetí bylo dávkováno 5 mg.l-1. Takto upravené varianty moštu byly zakvašeny aktivovanými kvasinkami Saccharomyces cerevisiae v množství 1 g kvasinek na 1 litr moštu. Po skončení kvašení bylo vzniklé víno stočeno z kvasnic a každá ze tří variant byla rozdělena do dalších čtyř s různými přídavky SO2, příp. i kys. L-askorbové. Výsledky této práce mají především prokázat zásadní vliv přídavku tiaminu do moštu před kvašením na snížení vázaného SO2 ve víně. Tento jev by měl být důležitý pro kýžené postupné snižování použití SO2 při výrobě vína. Tab.3: Výsledky stanovení V pokusu byly stanoveny následné hodnoty: termín

tiamin [mg.l-1]

dávka SO2*

volný SO2 [mg.l-1]

29.6.2005 29.6.2005 29.6.2005 29.6.2005 29.6.2005 29.6.2005 29.6.2005 29.6.2005 29.6.2005 29.6.2005 29.6.2005 29.6.2005 12.1.2006 12.1.2006 12.1.2006 12.1.2006 12.1.2006 12.1.2006 12.1.2006 12.1.2006 12.1.2006 12.1.2006 12.1.2006 12.1.2006

0 0 0 0 2,5 2,5 2,5 2,5 5 5 5 5 0 0 0 0 2,5 2,5 2,5 2,5 5 5 5 5

1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4

1,3 16,8 21,9 7,7 3,9 20,6 24,5 3,9 1,3 20,6 14,2 3,9 1,3 14,2 11,6 2,6 1,3 15,5 16,8 3,9 1,9 12,9 15,5 2,6

veškerý SO2 [mg. l-1] 25,8 59,4 67,1 38,7 27,1 58,1 67,1 27,1 27,1 62 50,3 24,5 20,6 55,5 52,9 25,8 23,2 55,5 54,2 25,8 21,9 46,5 50,3 19,3

*) 1) 50 mg.l-1 SO2 2) 100 mg.l-1 SO2 3) 50 mg.l-1 SO2 + 50 mg.l-1 SO2 po 10 dnech 4) 50 mg.l-1 SO2 + 100 mg.l-1 kys. L-askorbové Při vyhodnocení obsahu volného SO2 v pokusu se testem homogenity prokázalo, že rozptyly získaných hodnot jsou homogenní podle termínu stanovení, dávky tiaminu a dávky SO2 (příp. kys. L-askorbové). Obsah volného SO2 je statisticky závislý na termínu stanovení, kde v prvním případě (29. 6.

2005) byl průměrný obsah 11,72 mg.l-1 a v druhém (12. 1. 2006) byl 8,3 mg.l-1. Výsledky obsahu veškerého SO2 jsou homogenní vzhledem k termínu stanovení, dávce tiaminu a dávce SO2 (příp. kys. L-askorbové). Výsledky obsahu vázaného SO2 byly homogenní. Analýzou rozptylu vyšel statisticky prokazatelný vliv vzhledem k termínu stanovení, dávce tiaminu a dávce SO2 (příp. kys. L-askorbové) na obsah vázaného SO2. Mnohonásobným porovnáváním vyšel nejvyšší obsah vázaného SO2 (33,55 mg.l-1) při nulovém přídavku tiaminu, což se shodovalo s předpokládaným výsledkem této diplomové práce. Nejnižší obsah vázaného SO2 vyšel 28,62 mg.l-1 při přídavku 5 mg.l-1 tiaminu do moštu. Mezi těmito hodnotami je statisticky průkazný rozdíl. Analýzou rozptylu se zjistilo, že je statisticky průkazný vliv dávky SO2 a termínu stanovení na obsah reduktonů. Dávka tiaminu nemá na reduktony prokazatelný vliv. Mnohonásobným porovnáním vyšel obsah reduktonů v termínu 29. 6. 2005 v hodnotě 30,76 mg.l-1, což je statisticky průkazný rozdíl vzhledem k termínu 12. 1. 2006 s hodnotou 21,85 mg.l-1. Mnohonásobným porovnáváním vyšel nejvyšší obsah vázaného SO2 vázaný Reduktony SO2 (33,55 mg.l-1) při nulovém -1 ] [mg.l [mg.l-1] přídavku tiaminu, což se 24,5 21,3 shoduje s předpokláda42,6 21,3 45,2 17,7 ným výsledkem této di31 67,4 plomové práce. Nejnižší 23,2 21,3 obsah vázaného SO2 vyšel 37,5 21,3 42,6 17,7 28,62 mg.l-1 při přídavku 23,2 46 5 mg.l-1 tiaminu do moštu. 25,8 25 Jak uvádí ŠVEJCAR: 41,4 17,7 36,1 25 V současné době se v na20,6 67,4 ší vinařské praxi tiamin 19,3 14,2 používá v množství 0,5 41,3 10,6 41,3 10,6 až 0,6 g.hl-1 (5 až 6 mg.l-1). 23,2 46 V Maďarsku, na zákla21,9 14,2 dě nejnovějších výzku40 10,6 mů, tamní enologové do37,4 10,6 21,9 53,2 poručují dávky značně 20 7,1 vyšší. Tvrdí, že optimální 33,6 10,6 dávka tiaminu do moštu 34,8 14,2 16,7 60,3 před kvašením je 3 g.hl-1 (30 mg.l-1). MINÁRIK uvádí, že: Při úplném nedostatku tiaminu ve fermentačním prostředí je alkoholová fermentace značně omezená. Přídavek 250 mg.l-1 tiaminu do moštu před začátkem kvašení anebo při zpomalení fermentace má většinou pozitivní účinek na průběh celé fermentace. Z uvedeného vyplývá, že aplikované dávky použité v pokusu k této diplomové práci (t.j. 2,5 a 5 mg.l-1) se přiklánějí spíše k hodnotám uváděným V. Švejcarem. Může to být způsobeno odlišným úhlem pohledu. E. Minárik totiž uvá-

dí úplný nedostatek tiaminu v moštu, kdežto V. Švejcar mluví o obvyklých dávkách. Důležitým výsledkem této práce ovšem na každý pád zůstává, že přídavek tiaminu ve výše uvedeném množství byl nesporně dostatečně učinný vzhledem ke snížení obsahu látek vážících oxid siřičitý. Tato práce měla za úkol prokázat účinek přidávání tiaminu do moštu na zlepšení kvality kvašení, a tedy i na snížení potřeby síření vína. Tato závislost byla jednoznačně prokázána. V dnešní době lze považovat síření vína za nejzákladnější a nejstarší metodu ošetřování vína. Díky své jednoduchosti, všestrannosti a finanční nenáročnosti nemá v současné době žádné adekvátní náhrady. Použití tiaminu při kvašení moštů má v úpravě před kvašením jistě důležité místo a je potřeba se touto otázkou dále zabývat a prohlubovat znalosti této problematiky a získávat další výsledky z nových sledování, jež budou jistě velkým přínosem pro vinařskou praxi. Práce prokázala vliv přídavku tiaminu na snížení vázaného SO2, a tedy i jeho potřebného množství. LITERATURA: BALÍK, J.: Vinařství (návody do laboratorních cvičení). 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická universita, 1998. FARKAŠ, J.: Biotechnológia vína. 2. vyd. Bratislava: ALFA, Vydavatelstvo technickej a ekonomickej literatúry, n. p., 1983. S. 474, 521. MINÁRIK, E.: Význam tiaminu v alkoholovej fermentácii. Vinařský obzor. Břeclav: Českomoravská vinařská a vinohradnická unie, 2005, roč. 98, č. 11, s. 563. ŠVEJCAR, V.: Úprava moštů před kvašením. Vinařský obzor. Břeclav: Českomoravská vinařská a vinohradnická unie, 2000, r. 93, č. 311.

SUMMARY These graduation theses are about using of thiamine in must fermentation. For this reason was established experiment and with breed of vine was made fermentation of the must in three varieties of thiamine dosing. After the fermentation end, it was aplicated various dosing of sulphur dioxide and in one case the citric acid too. Than came the watching of concentrtions of sulphur dioxide and reducing compounds during the wine storaging. This experiment is proof of good effect of the thiamine using on lower need of sulphur dioxide. The issues of this experiment were proceeded and evalueted by suitable statistic method. Keywords: thiamine, sulphur dioxide, fermentation, wine.

(5/2007)

233

Software VinPilot-Profi ve sklepním hospodářství Večeřa Ladislav – NEREZ Blučina Svoboda Pavel – SPIELBERG Archlebov Vinařství SPIELBERG Archlebov v roce 2006 investovalo prostředky do vytvoření systému řízené fermentace, jehož realizací se zabývala a konstrukčně ji uskutečnila firma NEREZ Blučina. Záměrem investora bylo účelně vynaložit vložené prostředky do technologie, pokud možno do technologie 21. století. Po několika jednáních vedoucí k podrobnému seznámení s požadavky investora a z návrhů na řešení předložených realizátorem, byly vypracovány podklady pro projekt. Projekt respektoval požadavek investora na řešení do budoucnosti. Stávající realizace umožňuje současně provoz několika samostatných okruhů pracujících při různých teplotách, napojených na centrální řád. Tyto okruhy jsou rozděleny na okruh pro vymrazování vína nebo pro rychlou změnu teplot moštů ve sklizni při odkalování v termonádobách (chlazení probíhá v záporných teplotách), ohřevový okruh, okruh k chlazení tanků při teplotách pro fermentaci bílého vína a poslední okruh s teplotami pro kontrolovanou vinifikaci vína červeného. Jednotlivě nastavené teploty chladicích okruhů jsou průběžně přenastavitelné a kontrolované automaticky. Provoz celého systému je koncipován tak, aby jednotlivé teplotní spády nebyly šokovými pro víno již při jeho výrobě. Při realizaci tohoto rozvodového systému nebyla opomenuta příprava pro budoucí rozvody určené nejen pro vnitřní klimatizaci výrobních prostor, ale i ke klimatizaci prostor pro skladování hotových výrobků. Pro realizaci je použita chladicí jednotka firmy DOMNICK HUNTER s rekuperací s rozsahem i pro vymrazování vína v tancích. Tepelný výkon rekuperace je doplněn o výměník napojený na ústřední vytápění. Výměník na straně jedné kryje zvýšenou momentální potřebu tepla pro ohřev (rmutu, moštu, vína), na straně druhé je teplo z rekuperace transformováno do systému ústředního vytápění. Potrubní rozvody jsou plastové, uložené společně s kabeláží v drátěných koších, zavěšených na stropě. Samotnou kontrolu a řízení kvasného procesu zajišťuje software VinPilot-Profi, nejmodernější BUS technologie prokvašení podle CO2. Bus řízení představuje další vývoj v kvašení prostřednictvím počítače. Zabudovaný software umožňuje na počítači zadat tepelné křivky průběhu kvasného procesu, sestavené kupříkladu na základě empirických zkušeností, zvlášť pro každou nádobu s jednotlivými partiemi vín. VinPilot-Profi dokumentuje průběh kvasného procesu a všechny kroky zadané obsluhou. Samozřejmostí je možnost kontroly systému přes internetové připojení. Přehledně uschovaná data teplot a křivky teplot kvašení umožňují zdokonalovat enologické znalosti a zkušenosti. Dotyková obrazovka s PC umístěná ve sklepním hospodářství umožňuje pohodlnou kontrolu teplot v jednotlivých nádržích, dodržování teplotních hodnot, kroků obsluhy a programování nebo teplotních křivek. Software VinPilot-Profi je poprvé provozován kompletně v České republice a prokázal přednosti v řízení prokvašení podle CO2. Zabudovaný software disponuje více vstupy a výstupy, kterými můžeme dodatečně řídit proces kvašení červeného vína (sprchování, přečerpávání, ponořování), mikrooxidaci – jsou-li tanky osazeny jednotlivě, regulování sklepního klima (teplota, vlhkost vzduchu), kontinuálně měřit obsah nádrží nebo v budoucnosti řídit naprosto nový technologický proces. Kompletní dodávky systému řízení fermentace, včetně software VinPilot-Profi Vám provede firma:

NEREZ Blučina, s. r. o. Kontakt: tel./fax. 547 235 111, 547 235 213 www.nerezblucina.cz; e-mail: nerez@volny.cz, nerez@nerezblucina.cz

Obr. 1 „Strojovna“ několik samostatných okruhů

Obr. 2 Potrubní rozvody v koších a měření CO2

Obr. 3: Dotyková obrazovka – záznam kvašení

(5/2007)

234

vin_obzor92,5x123,5 13.4.2007 12:14 Stránka 1

841 114 114 | www.cpoj.cz

Chci

jistotu

Každý dobrý hospodář ocení velký výběr pojištění u České pojišťovny: pojištění vinné révy a dalších plodin pro případ škod způsobených krupobitím a požárem, dále pro případ škod způsobených dalšími živelními událostmi, vyzimováním a jarním mrazem pojištění zvířat pro případ nákaz a dalších hromadných škod pojištění zvířat pro případ jednotlivých škod pojištění lesů pojištění okrasných rostlin a rostlin ve sklenících a fóliovnících pojištění strojů a motorových vozidel pojištění ostatního majetku pojištění odpovědnosti za škodu

Pohodlné a rychlé hlášení škod na lince Klientského servisu ČP 841 114 114.

(5/2007)

235

Výhody koinokulace – aplikace kvasinek a bakterií současně

Koinokulace spočívá v současném naočkování moštu kvasinkami a vybranými mléčnými bakteriemi. Tím je zajištěna aklimatizace mléčných bakterií a také dobrý průběh FML. Koinokulace, praktikovaná s ohledem na určité podmínky, se dodnes osvědčila ve Francii i jinde. Pro určité typy výroby vína představuje velice zajímavou metodu. V r. 2001 započala firma Martin Vialatte Oenologie laboratorní pokusy, a od sklizně r. 2002 také na větších objemech ve sklepě, aby vyhodnotila tuto techniku v rámci výroby martinského vína. Od té doby se kromě prováděných pokusů tato nová technika rozšířila samozřejmě do Beaujolais, ale i do údolí Loiry, LanguedokuRoussillonu a do jiných vinařských oblastí svě-

ta. Už pátým rokem provádějí početné pokusy v laboratořích i v terénu, které umožňují tuto techniku lépe propagovat a rozšířit ji i na jiné aplikace, kde zajišťuje lepší řízení procesu MLF při současné optimalizaci kvality vín. Jak bylo možno prokázat při pokusech prováděných v různých regionech a v různých podmínkách výroby vína, koinokulace je zajímavá a bezpečná technika, pokud se provádí s ohledem k uvedeným podmínkám (analytické parametry moštu, teplota, zvládnutí alkoholového kvašení, správný výběr dvojice kvasinky-mléčné bakterie). Pokud je takto zvládnutá, provádí se stále častěji a prokazuje své kvality nejen na čistě technické úrovni (rychlý a řízený průběh MLF), ale i na úrovni svého pozitivního dopa-

Vplyv imobilizácie kvasničných buniek a teploty na obsah glycerolu pri alkoholovej fermentácii Uvádzajú sa výsledky výskumu tvorby glycerolu Saccharomyces cerevisiae imobilizáciou kvasničných buniek. Bunky sa imobilizovali na gluténových peletkách s delignifikovanou celulózou. Imobilizáciou buniek sa dosiahlo zvýšenie glycerolu vo víne z 10–12 g/L na 12–15 g/L. Proces Biochemistry 39, č. 4, s. 499–506 (em) V USA byly povoleny pro volný trh genově manipulované kvasinky Pod názvem ML01 jsou aplikovatelné od sklizně 2006 a podle tamních předpisů spotřebitel z označení vína nepozná, že byly použity. Jejich předností je, že umí přeměnit nejenom cukr na alkohol, ale současně i kyselinu jablečnou na mléčnou. Tím se ušetří jedna pracovní operace, víno je dříve připravené. W 10/1/JS Imobilizované kvasinky sektu – fyziologicko-biochemické zvláštnosti v šampanizačnom procese Študovali spôsoby imobilizácie kvasiniek a osobitnosti ich fyziologických a chemických vlastností resp. ich chovania. Aplikáciou biokatalyzátorov kvasinky produkujú vynikajúce sekty klasickou fermentáciou vo fľaši alebo v tankoch metódou Charmat. Prikladnaja Biokimija i Mikrobiologija 39, č. 5, s. 501–508 (em) V Německu nebude možné používat dubové čipsy pro víno s přívlastkem Od sklizně 2007 zakazuje příslušná německá vyhláška udělit číslo státní zkoušky vínu s přívlastkem, které bylo ošetřeno dubovými čipsy. Nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 sice užití čipsů umožňuje, ale ponechává to

du na kvalitu vín ve světě. Abychom mohli stále lépe propagovat tuto techniku a mohli pro ni najít i další použití v enologii, pokračujeme v naší výzkumné práci: l Na jedné straně je to popis kompatibility dvojice kvasinky-mléčné bakterie, hlavně studiem nových kmenů vybraných mikroorganismů; l Na druhé straně experimenty v terénu s cílem přizpůsobit techniku nejmodernějším enologickým postupům (např. studené předfermentační maceraci) a reagovat na aktuální enologické problémy (např. prevence rizika kontaminace kvasinkami Brettanomyces). Revue des Oenologues, č. 120, červenec 2006, str. 38–42 Zpracoval A. Konečný

na národní legislativě. Přívlastkové víno ze sklizně 2006 je tak jediným ročníkem v Německu, který mohl být ošetřen pomocí dubových čipsů. DDW 1/1/JS Zvýšenie obsahu farbív Testovali aplikáciu nového preparátu ExGrape Tanin pri výrobe červených hroznových vín. Preparát vykazuje tieto vlastnosti: Pri adícii 20 g/L do červeného vína na začiatku alkoholovej fermentácie vína vykazujú solídnu stabilitu farby a rezistenciu proti hnednutiu počas zrecieho procesu vína. Vína majú aj veľmi dobrú senzorickú vlastnosť a výborný pocit v ústach („mouthfeel“). Preparát preto odporúčajú na výrobu akostných červených vín. Revue des Oenologues 29, č. 105, s. 11–14. (em) Objektivní stanovení kvality hroznů Pomocí přístroje FT-MIR lze stanovit zdravotní stav moštu, stejně jako jeho jiné vlastnosti. Umí změřit i obsah kvasinek a bakterií, dále obsah glycerinu, kyseliny glukonové, ethanolu a těkavých kyselin. Na základě těchto hodnot a cukernatosti hroznů lze objektivně stanovit jejich cenu. DDW 13/4/JS Prchavé zlúčeniny v španielských, francúzskych a amerických korkoch. Vplyv sušenia a toastovania Pre kvalitu korku dubového dreva má veľký význam spôsob a trvanie sušenia a toastovania korku. Veľký význam má aj pôvod a odroda korkového duba. (Quercus robur, Quercus petrasa, Quercus alba). Najkvalitnejší korok sa pripravuje z Quercus petrasa z lesov Limousinu a Allier vo Francúzsku. Španielsky korkový dub Quercus pyrenaica a Quercus fagines má prednosti pred americkým, ktorý má vyšší obsah aledehydov, furánov a fenyllaktónov v kôre dreva. Journal of Agriculture and Food Chemistry 51, č. 20, s. 5923–5932 (em)

236

(5/2007)

Diacetyl – pôvodca maslovej pachuti po malolaktickej fermentácii Metabolizmus diacetylu Diketon diacetyl (2,3-butandiol) sa spája s „maslovým“ charakterom vína, ktorý sa môže vytvárať ako medziprodukt metabolitu pri redukčnej dekarboxylácii kyseliny pyrouhličitej na 2,3-butandiol počas malolaktickej fermentácii (MLF). Kyselina pyrouhličitá (pyruvát), ktorý sa odvodzuje od metabolizmu sacharidov a kyseliny citrónovej, stimuluje tvorbu 2,3-butandiolu – diacetylu. Aj kvasinky prispievajú mierne obsahu diacetylu vo víne; jeho množstvo však nepresahuje prah chuťového postrehu vo víne. Tvorba a degradácia diacetylu sú úzko spojené s rastom mliečnych baktérií (MB) a s metabolizmom kyseliny jablčnej a citrónovej. Produkujú ho počas rastu a aktivity Oenococcus oeni, Lactobacillus sp. a ďalšie MB v priebehu MLF. Najviac diacetlu sa tvorí vo víne, keď asi 25 % kyseliny citrónovej a 95 % kyseliny jablčnej je odbúraných na kyselinu mliečnu. Diacetyl a senzorika vína Keď je vo víne 5–9 mg/L diacetylu, je senzorický postreh vo víne všeobecne vnímaný ako chuťove nepríjemný, naopak, pri hladine 1 až 4 mg/ /L sa postreh považuje skôr ako príjemná maslová príchuť (Davis et al. 1985). Prahom senzorického postrehu je 0,2–0,9 mg/L v závislosti od typu a odrody vína. Záleží aj na prítomnosti iných zlúčenín vína. Senzorický vnem sa značne ovplyvňujú chemickými zložkami vína. Bartowsky a Henschke (2004) to demonšrovali v rokoch 1992–1999 na tamer 400 vínach Chardonnay a 30 vín Shiraz v Austrálii. Rozdiely v postrehu boli nielen vo vínach rôznych ročníkov, ale aj pri rovnakej odrode. V každom prípade sa však prejavovala korelácia medzi chuťovým postrehom a koncentráciou diacetylu vo víne. V červených vínach bol vnem diacetylu ako maslová pachuť prechodný alebo sa stratil, najmä prítomnosťou SO2, ktorý znižuje nepríjemný vnem diacetylu. Dopad diacetylu na vnem ovplyvňujú aj vlastnosti vína. Faktory výroby vína ovplyvňujúce obsah diacetylu vo víne V tabuľke 1 vidieť vplyv rôznych faktorov výroby vína na obsah diacetylu (Bartowsky, Henschke 2004): Faktory výroby vína Kmeň MB pri MLF Typ vína Množstvo inokula MB

Účinok na obsah diacetylu a senzorický vnem O. oeni sa líšia v produkcii diacetylu Červené vína sú menej citlivé ako biele Nižšie inokulum 104/ml zvyšuje tvorbu diacetylu

Kontakt vína s kvasnicmi Hladina SO2 počas MLF Hladina kys. citrónovej Teplota počas MLF pH vína počas MLF Hladina sacharidov Kontakt vína s kyslíkom počas MLF

Znižuje obsah diacetylu vo víne SO2 viaže diacetyl, zníži senzorický vnem Podporuje vznik diacetylu 18–25 °C môže podporiť vznik diacetylu Nižšie pH podporuje vznik diacetylu Zvyškový sacharid môže znížiť obsah diacetylu Podporuje vznik diacetylu

Kmeň baktérií MLF Aktivita, rast a metabolizmus kmeňa Oenococcus oeni záležia na chemickom zložení vína. Štúdium rôznych kmeňov ukázalo za rôznych podmienok a vinohradníckych regiónov, že kmene MB sa líšia v produkcii diacetylu. Ukázalo sa, že tvorba diacetylu býva všeobecne o niečo vyššia v červenom víne ako v bielom víne. Množstvo vytvoreného diacetylu je vždy závislý aj od kmeňa O. oeni. Množstvo inokula mliečnych baktérií Množstvo inokula MB výrazne ovplyvňuje čas indukcie (začiatku) a kompletizácie MLF. V súčasnosti obchodné preparáty kultúr Oenococcus oeni poskytujú 0,5–5 x 106 buniek/ml, pri dodržaní pokynov výrobu MB. Určité zníženie počtu živých MB pri inokulácii sa môže prejaviť predĺžením adaptácie MB dôsledkom nepriaznivých chemických podmienok vína (vysoká koncentrácia oxidu siričitého, alkoholu a pH). Naopak, za priaznivých podmienok môže rast MB docieliť až 108 buniek/ ml vína. Viditeľná MLF začína pri koncentrácii buniek MB 106/ml. Vyššia degradácia kyseliny jablčnej je spojená s rýchle rastúcou kultúrou o. oeni (Gosowiak, Henschke 2003), čo predtým potvrdil Nielsen a Richelieu (1999). Nižšie koncentrácie MB pri inokulácii vyvolávajú podstatne vyššie hladiny diacetylu vo víne. Býva to asi dôsledok dlhšieho času na rozmnožovanie i priebeh MLF. Kontakt kvasníc s vínom má veľmi priaznivý vplyv nielen na intenzitu a odbúranie kyseliny jablčnej na kyselinu mliečnu, ako aj na zníženie hladiny diacetylu (Minárik, Jungová 1992). Vplyv kyslíka na tvorbu diacetylu Štúdie o priebehu a tvorbe nežiadúcich produktov počas MLF ukázali, že aerácia (vzdušnenie) nemá síce ani tak nepriaznivé dôsledky na MLF ako na produkciu diacetylu mliečnymi byktériami. Za anaeróbnych podmienok MLF sa vytvára zväčša len 2 mg/L diacetylu, za aerób-

nych podmienok až 12 mg/L. Proces MLF je totiž vyslovene anaeróbny. Obsah kyseliny citrónovej vo víne Mliečne baktérie Oenococcus oeni metabolizujú okrem kyseliny jablčnej aj kyselinu citrónovú. Jej obsah vo víne sa pohybuje od 0,1–0,2 g/ /L. Kyselinu citrónovú MB metabolizujú až po vyčerpaní kyseliny jablčnej. Prídavok kyseliny citrónovej do vína môže byť v spojení so zvýšenou tvorbou diacetylu, kyseliny octovej aj iných nežiadúcich vôňu a chuť vína nepriaznivo ovplyvňujúcich látok (Nenick – Kling, Park 1994). Teplota počas procesu MLF I keď MB všeobecne uprednostňujú teplotu okolo 27 °C, pre svoj rast v praxi sa teplota počas MLF pohybuje medzi 20–22 °C. Pri teplote 18 °C a menej trvá MLF dlhšie a tvorba diacetylu je vyššia. Oxid siričitý a tvorba diacetylu SO2 má antioxidačný a antimikrobiálny účinok. Za prítomnosti oxidu siričitého sa tvorba diacetylu znižuje. Počas úbytku SO2 pri zrení vína sa opäť zvyšuje (Nielsen, Richelieu 1999). Trvanie procesu MLF Dĺžka procesu MLF závisí na mnohých faktoroch vrátane používaného kmeňa MB, chemického zloženia a teploty vína. Vína určené na MLF majú tendenciu zvyšovať obsah diacetylu. Vína s rýchlejšou MLF zvyčajne vykazujú vyššiu hladinu diacetylu, čo potvrdili aj Bartowsky et al. (2002). Literatúra E. J. Bartowsky et al.: Australian and New Zealand Grapegrower and Winemaker 2002, č. 461, s. 7–12 E. J. Bartowsky et al.: Wine Quality and Malolactic Fermentation In: Les Entretiens Scientifiques Lallemand 12, 2004, S. 11–17 C. R. Davis et al.: American Journal of Enology and Viticulture 36, 1985, s. 290–301 H. Guskowiak, P. A. Henschke: Australian Journal of Grape and Wine Research 9, 2003, s. 186–193 T. Henick-Kling, Y. N. Park: American Journal of Enology and Viticulture 45, 1994, s. 464–469 E. C. Nielsen, M. Richelieu: Applied Environmental Microbiology 65, 1999, s. 740–795 E. minárik, O. Jungová: Vinohrad 32, 1992, s. 82–83Doc. Ing. Erich Minárik, DrSc., Bratislava

(5/2007)

237

Víno jako investice? Investování je z psychologického i ekonomického hlediska pravým opakem spoření. Investování může sice na jedné straně přinést vysoké zisky (někdy dokonce rychle), na straně druhé je neoddělitelně spjato s rizikem možné ztráty. Ovšem správně provedené investice dokáží bez pochyb zajistit významné bohatství nejen investorovi samému, ale mohou přinést užitek i dalším – např. zaměstnancům nově vzniklé firmy nebo zákazníkům. Principy rozumného investování jsou jednoduché a snadno srozumitelné naprosto každému: veškeré peníze uložené v bance nebo použité na nákup akcií na burze jsou investicí. Někdo jiný tyto peníze vezme a použije je na výstavbu nových závodů, domů pro bydlení či otevření nových obchodů. Což znamená nová pracovní místa, a to znamená nové mzdy pro tyto nové pracovníky. Pokud tito noví zaměstnanci ušetří část ze svých mezd a investují je, celý proces se rozeběhne nanovo. Investovat lze do akcií, podílových listů, vkladových certifikátů, dluhopisů atd., ale také třeba do komodit. Toto slovo možná bude potřeba vysvětlit: Komodita – termín obchodního slovníku (ne vždy správně užívaný) znamenající hmotný předmět obchodu; jde o předměty vzájemně zastupitelné, tj. především suroviny a potraviny, ale i některé hotové výrobky, s nimiž se obchoduje na světových trzích. Mezinárodní dohody o zboží se v praxi mezinárodního obchodu někdy nazývají komoditními dohodami. Termín komodita se dále používá v různých odvozeninách, jako například komoditní plán, komoditní průzkum a podobně. Jinými slovy: komodita je (zpravidla) surovina základní potřeby, tedy něco, bez čeho se svět dnes nedokáže obejít, např. ropa, plyn (tedy energie, paliva), nebo potraviny – pšenice, káva, cukr, kukuřice (tj., zrniny), dále vepřové a hovězí maso nebo třeba kovy jako zlato, stříbro, platina, měď; ale také hlavní světové měny: americký, australský či kanadský dolar, švýcarský frank, japonský jen nebo euro. Tato kritéria víno ne zcela splňuje, ale vzhledem k tomu, že uloženo ve sklepech (dlouho) zraje a v průběhu času se mění jeho cena – zpravidla stoupá (lidově řečeno – čím starší, tím lepší, ale nemusí to být vždycky pravda!), je nebo mohlo by být jako investiční artikl vhodné. Investice se realizují buď prostřednictvím banky (to v případě akcií, vkladových certifiká-

tů apod.) nebo v případě komodit prostřednictvím specializovaných brokerských domů, které jsou prostředníkem mezi investorem a burzou. V komoditním obchodování se na burzách obchodují tzv. „budoucí kontrakty“ (future contracts) – což by se dalo volně vyložit jako smlouva o budoucím obchodě (nikoliv však ve smyslu smlouvy o budoucí smlouvě, která je běžná u nemovitostí, i když jakási podobnost by se tu najít dala). Převedeno na víno by to mohlo fungovat takto: Investor si koupí u specializované vinotéky (nebo po dohodě přímo u vinaře a později víno uloží ve specializované vinotéce) určité předem dané tzv. „minimální kontraktní množství“ (spíše lahvového než sudového) přívlastkového vína určeného k dlouhodobému archivování. A protože byla řeč o budoucím obchodě, lze tento závazný kontrakt s fixně danou cenou a množstvím uzavřít předem – třeba v době, kdy ještě ani nezačalo vinobraní. Vinař má tak jistotu, komu a za kolik víno prodá, odběratel má jistotu od koho a za jakou pořizovací cenu víno koupí. Zároveň se ale zavazuje, že předem sjednanou cenu zaplatí i v případě, že v době faktické realizace obchodu bude nabídková cena obecně nižší. Dodavatel se na druhé straně zavazuje požadovat platbu ve sjednané výši i v případě, že cena na volném trhu bude vyšší a v případě neúrody na vlastních vinicích zajistit svému smluvně vázanému odběrateli dodávku z jiných zdrojů a její prodej za předem stanovenou smluvní cenu. Investor, který takový investiční kontrakt uzavřel se tímto stává majitelem vína, které svěří specializované vinotéce do úschovy. Tato, nazvěme ji třeba „investiční nebo depozitní vinotéka“, inkasuje komisní poplatek a úhradu nákladů za uložení vína, dává ale investorovi záruku, že víno bude kvalitně uloženo a skladováno a že v případě, kdy se investor rozhodne uložené víno prodat a vinotéce, která je jakýmsi správcem jeho investice, toto oznámí, bude jí stanovená prodejní cena novým kupcem akceptována, neboť ji stanovila uznávaná vinotéka, a to nejen na základě znalosti situace a vývoje pohybu cen na světovém trhu, na základě znalosti aktuálního stavu nabídky a poptávky, ale také s přihlédnutím k trendu momentální obliby dané značky, chuti, odrůdy či vinařské oblasti, odkud víno pochází, případně na posudcích renomovaných someliérů a jiných uznávaných vinařských odborníků a vyhlášených znalců.

„Investiční vinotéka“ by v pravidelných intervalech (například půlročních nebo ročních) průběžně informovala majitele-investora o aktuální hodnotě jeho investice, případně by tyto orientační informace poskytovala kdykoliv na jeho vyžádání. Pokud by investor projevil zájem svoji investici zpeněžit, vinotéka by zprostředkovala prodej. (Vede si totiž evidenci zájemců o investování do vína, tedy o jeho koupi nebo prodej.) Takto realizované investování s sebou nese riziko, že náklady na koupi vína a poplatky za správu investice spolu s dalšími komisními poplatky budou vyšší než konečná prodejní cena. S tímto rizikem je třeba počítat. Existují ale vína (značky, odrůdy), která budou odborníky vždy doporučována a vždy budou figurovat na nápojových lístcích vyhlášených luxusních restaurací. Taková vína jsou příslibem dobré investice. Platí to především pro ušlechtilá francouzská a italská červená vína. Kdyby něco podobného mohlo fungovat i u nás s našimi víny, přilákalo by to řadu spekulantů, kteří stejně jako spekulanti na futures trzích nemají zájem o fyzické dodání komodity a její faktický odběr, účastní se obchodní futures transakce výhradně za účelem získání profitu z pohybu cen. Tento model převedený na víno by ovšem měl jednu výhodu oproti „klasickým komoditám“: v případě, že by se investice nepovedla a prodej vína byl již velmi ztrátový a investor-spekulant nechce dále čekat na nepravděpodobný obrat ve vývoji ceny jeho komodity, může si víno odvézt (je přece jeho majitelem) a vypít jej doma s přáteli (tedy alespoň nějaká útěcha). U obchodování „klasických komodit“ na světových burzách to chodí ještě trochu jinak (fungování světových komoditních burz bylo pouze letmou inspirací), ale role spekulantů, kteří přináší kapitál v očekávání jeho zhodnocení a zároveň na sebe berou riziko případné ztráty, by byla stejná. Archivní víno uložené ve specializované vinotéce by tedy mohlo být investicí podobně jako zlato uložené v bance nebo peníze investované do nemovitostí, akcií či komodit. V Německu již takové pokusy s vinnými fondy a specializovanými vinotékami začaly a některé investice tam vykázaly až 12 % zhodnocení za rok! (v textu článku byly použity informace z www.komodity.cz) Zdeněk Vrbík

238

(5/2007)

Z První znojemské vinařská, a. s., je Vinařství LAHOFER, a. s., Dobšice

Dobšice patřily v regionu k nejvýznamnějším vinařským obcím. V roce 1678 26 „luckých poddaných“ obdělávalo 236 čtvrtí vinic a v roce 1897 v seznamu největších vinařských obcí jsou na 8. místě jmenovány Dobšice s 63 hektary vinic. Obec Dobšice se může pochlubit dvěma sklepními uličkami s asi 100 vinnými sklepy. Cestu po vinných sklepech a vinicích Dobšic je možné obohatit o vycházku po naučné stezce Po stopách Napoleonova působení na Znojemsku, která mapuje události bitvy u Znojma, v níž se roku 1809 utkala francouzská vojska císaře Napoleona I. s armádou rakouského císaře Františka I. Bezesporu nejvýznačnější osobností obce Dobšice je Johan Lahofer, truhlář a řezbář, který v 18. století zhotovil pro nedaleký Loucký klášter vyřezávanou knihovnu z ořechového dřeva, bohatě zdobenou a situovanou do dvou pater s ochozem, která je po zrušení kláštera ve Znojmě instalována v sálech Strahovského kláštera v Praze. Počátečním záměrem nové společnosti byla produkce vysoce kvalitních hroznů. První vinice společnost vysázela na jaře 2001 s plochou 6,5 ha ve viniční trati „U hájku“. S výsadbou se pokračovalo i v roce 2002 na ploše 10,1 ha vinic a v roce 2003 12,9 ha vinic. Byly vysázeny kvalitní odrůdy vhodné pro znojemskou vinařskou oblast, jako jsou Ryzlink rýnský, Sauvignon, Rulandské šedé, Rulandské modré, Tramín červený a Neuburské. Výsadbový materiál byl jak z domácích révových školek, tak i z dovozu ze zahraničí, ujatelnost i roční přírustky byly dobré, nicméně určitý problémem je příměs cizích odrůd ve výsadbě. Byl zvolen spon 3 m x 1 m a 2,8 m x 0,8 m s polovysokým vedením. Při předvýsadbové přípravě byl kladen velký důraz na doplnění minerálních živin v půdě, především fosforu, vápníku a hořčíku, dávky dle půdních rozborů byly určeny na 6–10 t minerálních živin na 1 ha, zapravených hlubokou rigolací do spodních vrstev půdy. Na podzim byl půdní profil obohacen o 120–150 t chlévské mrvy na 1 ha, zapravené hlubokou orbou. Vlastní výsadba byla provedena na jaře hydrovrtem po úpravě povrchu půdy a vytyčení pozemku. Opěrnou konstrukci s jedním silným drátem ve výši 80 cm, třemi dvojdrátími, s ocelovými středovými a dře-

Ing. Bodanský kontroluje řez vinice věnými koncovými sloupky si postavili také vlastními silami. V roce 2003 společnost převzala 29 ha starších vinic – výsadby z let 1981–85 – od společnosti RCM Dobšice, s. r. o., ve viničních tratích U hájku a Babičák, která je v sousedním katastru obce Dyje. Odrůdová skladba ve starých vinicích byla odpovídající pro Znojemsko – Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský, Svatovavřinecké, Frankovka a Zweigeltrebe. Tímto převzetím starších vinic dosáhla celková plocha všech vinic výše 57 ha, což ještě nepovažují za konečnou plochu. Viniční trať U hájku v katastru obce Dobšice se nachází na jihovýchodních a jižních svazích nad Znojmem v nadmořské výšce 250–290 m se svažitostí 3–10 %. Půdy jsou písčito-hlinité středního až lehčího typu. Matečné podloží tvoří horniny Dýjského masivu – žuly a granitoidy místně vystupující na povrch z nehlubokých nánosů štěrkopísků říčních teras smíšených se spraší. Poloha je chráněná od severozápadu lesním masivem, výskyt jarních a zimních mrazů je ojedinělý. Průměrná roční teplota je 8,8 °C, suma aktivních teplot 2 780 °C a příkon energetické bilance stanoviště 173 KJ.cm2 při 480 mm ročních vodních srážek. Celková plocha viniční trati je 82 ha, z toho je asi 42 ha vysázeno vinicemi. Nejlepší kvality zde dosahují odrůdy Sauvignon, Müller Thurgau, Neuburské a Rulandské modré.

Viniční trať Babičák v katastru obce Dyje leží na jižních a jihovýchodních svazích v bezprostřední blízkosti řeky Dyje v nadmořské výšce 200–247 m se svažitostí 5–15%. Půdy jsou písčito-hlinité se skeletem. Matečné podloží tvoří horniny Dyjského masivu – žuly a granitoidy místně vystupující na povrch z nehlubokých nánosů štěrkopísků říčních teras smíšených se spraší. Poloha je částečně otevřená, četnost jarních mrazíků je minimální, u zimních mrazů je četnost malá. Průměrná roční teplota je 8,8 °C, suma aktivních teplot 2 820 °C a příkon energetické bilance stanoviště 177 KJ.cm2 při 480 mm ročních vodních srážek. Celková plocha viniční trati je 40,4 ha, z toho je asi 21,5 ha vinic, část ploch je zterasována. Vynikajicí kvality zde dosahují odrůdy Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené a Svatovavřinecké. Bioekologicky patří obě obce do bioregionu lechovického, který je velmi teplý a se srážkovým stínem z Českomoravské vysočiny. Celý pěstitelský rajon je vystaven západnímu proudění vzduchu s občasnými vpády chladného vzduchu, který retarduje vegetaci. Pomalé zrání hroznů zvyšuje obsah aromatických látek primárního typu, a pomáhá tak vytvářet charakteristiku znojemských bílých vín, především u odrůd Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Sauvignon, Ryzlink rýnský, Pálava a Muškát moravský. Pěstitelská filozofie je založena na ponechání malého počtu plodných oček po řezu, vyvázáním jednoho nebo dvou krátkých tažňů na keři do vodorovné polohy z důvodů provedení některých letních ošetření mechanizačními prostředky a především v provedení kvalitních letních prací při ošetřování révových keřů. Odlisťování zóny hroznů provádí umírněně, především u modrých hroznů. Od roku 2005 provádí chemickou ochranu proti chorobám a škůdcům systémem integrované produkce hroznů. V dalším období se chtějí soustředit na optimální výživu révových keřů s využitím listové analýzy a aplikaci listových hnojiv. Za další významný faktor považují ruční sklizeň hroznů a minimální prodlevu mezi sklizní a zpracováním hroznů. Pro další období počítají s postupnou restrukturalizací starých vinic, v první fázi ve viniční trati Babičák, později i ve viniční trati U hájku.

(5/2007)

Veškeré ruční i mechanizační práce včetně chemické ochrany révy vinné proti chorobám a škůdcům si zajišťují se svými pracovníky a vlastními mechanizačními prostředky. Na tuto činnost se společnost dostatečně vybavila mechanizačními prostředky – dvěma traktory Zetor, typ 5245 a 6445, jedním postřikovačem T Vinar s obsahem nádrže 1 000 l, osečkovačem, plečkou a ometačem kmínků od firmy Ostratický. Společnost zakoupila i hydraulickou výkyvnou sekci pro likvidaci plevele pod keři, ale v důsledku vysoké skeletovosti půd je jen velmi málo využívaná. Ve starších vinicích používají na likvidaci plevelů pod révovými keři aplikaci listových herbicidů – Basta či Roundup. Touto pěstitelskou filozofií dosáhli v roce 2004 průměrné cukernatosti 20,4 °NM, v roce 2005 21 °NM a v roce 2006 22,3 °NM v hroznovém moštu, z části nově vysázených ploch dopěstovavají panenskou produkci hroznů, jež skýtá neobvyklé bukety i chutě v těchto vínech. Počátek výroby vína byl v roce 2003 ve vinném sklepě v Tasovicích. V tomto roce společnost začala měnit svoji původní filozofii firmy v tom směru, že začne produkovat vlastní vína ze svých vinic. V roce 2005 dospěla společnost k rozhodnutí o vybudování nové provozovny na zpracování hroznů a výrobu vína. Tento provoz s názvem Vinařský dvůr Lahofer, Dobšice, byl uveden do provozu těsně před vinařskou sezónou v roce 2006. Byla zakoupena celá nová komplexní technologie na zpracování hroznů – nerezová příjmová vana, odrzňovač s „olivovým“ čerpadlem, pneumatický lis značky Wotlle, zajišťující co nejšetrnější zpracování ručně sklizených hroznů. Při zpracování červeného rmutu používají klasickou metodu nakvašování. Byla také pořízena výkonná stáčecí a plnicí linka GAI. Tanková hala je prozatím vybavena z části nerezovými dvojplášťovými tanky od firmy Kovo Prudík s kapacitou 140 000 l. Odbyt vína postavila společnost na základní filozofii produkce velmi kvalitních vín s prodejem do speciálních obchodů, vinoték, hotelů a vináren. V propagačních materiálech o spo-

239

lečnosti používají svůj slogan „Vína z vlastních vinic“. Svoji propagační a marketingovou činnost započala po vinařské sezoně 2006 v lednu a únoru šesti předváděcími degustacemi vín pro své zákazníky. Současně se společnost na počátku roku přejmenovala na Vinařství Lahofer, a.s., Dobšice, v kontexu se slavným dobšickým rodákem. Velmi aktivně se společnost také zapojila do společných aktivit ve znojemské vinař- Nové sudy „barrique“ od firmy Vicard ské podoblasti. Je zakládajícím členem nově vytvořeného sdružení – l Veltlínské zelené 2004, jakostní, viniční MAS Znojemské vinařství, občanské sdružetrať Babičák, typický buket, jemně kořenitý ní. Spolu s Obecním úřadem Dobšice a Sdruv chuti. žením dobšických vinařů uspořádala v sobotu l Ryzlink rýnský 2005, pozdní sběr, panenská 17. 2. 2007 v rámci masopustních veselic Den sklizeň, viniční trať U hájku, jemný odrůdootevřených sklepů, kterého se účastnilo na 500 vý buket po lipovém květu, plná extraktivní návštěvníků. chuť. První úspěchy nedaly na sebe dlouho čekat. l Rulandské šedé 2005, výběr z hroznů, paNa Vinoforu 2005 ve Znojmě získalo víno vynenská sklizeň, viniční trať U hájku, 5,6 g robené z hroznů při panenské sklizni z viničzbytkového cukru, vysoce extraktivní víno ní tratě U hájku zlatou medaili na víno odrůdy s jemně medovým buketem. Sauvignon, ročník 2005, pozdní sběr. Na Vall Sauvignon 2006, výběr z hroznů, viniční trať tických vinných trzích 2006 získala společnost U hájku, krásný typický charakter jak v bukezlatou medaili na víno odrůdy Neuburské, ročtu tak i v chuti, typ po broskvích a květu černík 2004, pozdní sběr z viniční trati U hájku. ného bezu, jemný cukerný zbytek. Na výstavě Terroir znojemských vín 2006 zísl Tramín červený 2005, výběr z hroznů, 10 g kala společnost druhé místo za kolekci hroznů, zbytkového cukru, viniční trať U hájku, burčáku a vína u odrůdy Müller Thurgau. krásný jemně buketní s vůni po růžích, koNa zimních degustacích pro své zákazníky řenitý, velmi přijemný. společnost představila tato vína: l Zweigeltrebe 2005, pozdní sběr, 2,2 g zbytl Müller Thurgau 2006, pozdní sběr, viničkového cukru, viniční trať Babičák, krásný ní trať U hájku, výrazný odrůdový buket, typ plného červeného vína tmavší barvy. s mírným cukerným zbytkem. l Frankovka 2005, pozdní sběr, zrání v sudu, l Neuburské 2006, pozdní sběr, viniční trať viniční trať Babičák, krásná barva, typický U hájku, jemný odrůdový buket, plný s výbuket i plná chuť, zralé víno s jemnou třísloraznou a dlouhou chutí připomínající chuť vinkou. Ing. Jaromír Čepička, CSc., grapefruitu, s mírným cukerným zbytkem. Ing. Zdeněk Bodanský

Ampelograa Slovenska Ing. Dorota Pospíšilová a kol.

790 Kč (vč. 5% DPH)

– systematika čeledě – ampelografie – ampelografické metody – rajonizace révy – podnožová réva (odrůdy původní a odrůdy z křížení) – ušlechtilá réva (registrované odrůdy, odrůdy v minulosti pěstované, odrůdy z novošlechtění, odrůdy interspecifického křížení) 368 stran, formát výpravné publikace, desítky barevných fotografií, tabulek

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

240

(5/2007)

Francouzští sommelieři pochválili naše bílá vína

Účastníci soutěže Soutěže, jejíž porotě předsedal již po čtvrté znalec českých vín mistr somelier Jean-Michel Deluc, se zúčastnilo celkem 8 vinařů z ČR (Znovín Znojmo, a. s., se sídlem v Šatově, Soare sekt, a. s., Víno Zaječí – součást uskupení Soare sekt, a. s., Rodinné vinařství Jedlička&Novák, Lahofer vinařství – Znojmo, Víno Marcinčák, Vinařství Stapleton & Springer, Vinařství Michlovský). Porota posuzovala 35 vzorků vín naslepo.

mi dobrá šumivá podle toho, co jsme zde tentokrát ochutnali, s těmi třemi, jež byla prezentována. Sladká vína jsou vyvážená a jemná, byť mají tu a tam příliš velké množství cukru. Pro mě je vaše země rovněž významným regionem, ale těžký ročník z hlediska klimatu je hodně cítit, neboť klima je u vás výrazně tvrdší než u nás. Ale myslím, že v budoucnu tu budou vína stále dobře udělaná. Zbývá najít styl, protože podle vinařů jsou tu zcela odlišné styly.

Hodnocení vín dle porotců Jean Michel Deluc, předseda poroty l V jaké kategorii vín mohou podle vás česká vína dosáhnout mezinárodní úrovně? Podle mě již mají vaše vína mezinárodní úroveň, tedy pokud jde o bílá a přírodně sladká vína. Skutečně si myslím, že co jsem tu ochutnal, je dobré. Myslím, že mezi červenými víny je nutný jistý pokrok. Vína jsou na úrovni, nezklamou. Jaký vliv má podnebí? Je to otázka odrůd, jež jsou vhodné vzhledem k vinařským oblastem v Česku? Těžko říct, ale bílá vína byla téměř dokonalá. l Jste zde letos již po čtvrté, takže jste mohl sledovat vývoj těchto vín a ročníků… Každý ročník jsme měli nějaké překvapení, jsou tu věci, jež se stále potvrzují. Bílá vína suchá a přírodně sladká mají vyrovnanou kvalitu, byť letos je v těchto vínech trochu rozdílnosti. Mezi červenými jsou dobrá i špatná. Vloni jsme například měli příjemná překvapení mezi červenými, letos je jich mnohem méně. Byli zde věci, jež jsou dobré, ale ve srovnání s loňským rokem je jich mnohem méně, možná tedy změna ročníku. Naproti tomu příjemným překvapením pro mě dnes byla šumivá vína. Jiskřivá vína hodnotím jako velmi dobře vyvážená, jemné bublinky, mnoho elegance, to je opravdu příjemné překvapení...

Tony Moinnereau, člen poroty l Jste zde poprvé , jaké máte dojmy ohledně těchto tří kategorií vín, jež jste dnes večer mohl ochutnat? Jsem příjemně překvapen. Obě šumivá, jež jsem ochutnal, jsou na dost dobré úrovni. Srovnám-li vaše vína na celé škále, myslím, že mohou skvěle přispět pařížské i naší národní gastronomii. Bílá vína jsou velmi kvalitní a vyrovnaná. Červená jsou trochu rozdílnější, s poněkud nevyrovnanými překvapeními, ale celkově myslím, že tu je krásná harmonie, pěkný výběr vín. l Jako spotřebitel byste si tedy naše vína koupil? Jistě, 60 % toho, co jsme dnes ochutnali, jistě. Myslím, že různorodost je součástí kulturního dědictví Francie i světa. Pokud jde o vaše vína, myslím, že tu lze nalézt kulinářský soulad při jejich postavení na stůl... Protože tu jsou bílá vína, jež jsou dosti květnatá a ovocitá, jsou tu nuance lehce muškátové, tak proč nemít krásnou různorodost v kulinářském souladu. l A kdybyste mohl poslat českým a moravským vinařům nějaký vzkaz, co byste jim řekl? Neznám tolik české a moravské podnebí, ale doporučil bych více ověřovat zralost. Možná se také víc držet vlastností každého klimatu a každé oblasti. Je zbytečné kopírovat Evropu, a lze-li to tak říci, snažit se příliš o demonstraci vína, protože jsme dnes ochutnali červená vína, jež byla poněkud přetechnologizovaná – byly příliš moc cítit dodatečné úpravy. Je třeba myslet na to, že děláme vína ke konzumaci, k potěše-

Dominuque Laporte, člen poroty l Vy jste tedy „ stará vojna“ této soutěže českých vín v Paříži... Takže můžete posoudit nějaký vývoj těchto vín. Jak to vidíte? Je zřejmé, že je zde snaha o pokrok – je vidět u některých vín, ale současně je těžké vidět vliv ročníku, protože jsme ochutnávali naslepo. Já jsem byl zvláště překvapen úrovní kvality, kde pro mě byla ta tři prezentovaná vína nedostižná, to byla vítězná vína, ovšem mimo červených. Mezi bílými byli dost různé úrovně. Ne všechna pocházejí ze stejně kvalitního ročníku. U červených vnímám tento rok jisté zhoršení. Zatímco loni tu byly věci velmi slibné, jsme asi v ročníku, který přinesl mnoho problémů kvalitě červených vín, jež těžko dozrají. Jste ostatně země, kde se historicky více daří bílým vínům než červeným, a zejména také sladkým, zvlášť dobře udělaným tento rok. Podle mě je máte mezi nejlepšími sladkými víny světa. l Můžeme tedy doufat, že jednoho dne se česká a moravská vína stanou mezinárodně konkurenceschopnými? Podle mě ano, ale samozřejmě s výjimkou červených, která to u vás mají těžké. Podívejte se ale do Německa, červená vína tam také nejsou mimořádné kvality, ale jsou známí svými bílými víny. Vy jste s to dělat vel-

(5/2007)

ní u stolu, a ne jen uhlazené barvy, abychom dostali soutěžní vína, tedy nadpřirozeného charakteru. Dalšími členy poroty byli Dominique Laporte (hlavní somelier restaurace Alain Senderens v Paříži, nejlepší somelier Francie, nejlepší pracovník somelierství Francie), Georges Lepré (ředitel kvality Savour Clubu, mistr somelier USDF), Catherine Agelasto (somelier poradce, členka výboru Asociace pařížských somelierů), Tony Moinnereau (generální tajemník Asociace pařížských somelierů), Martin Pastyřík (prezident Asociace somelierů ČR) a Zlatko Míčka (člen Asociace somelierů ČR). Prezentace českých a moravských vín v Nancy V pátek 30. 3. 2007 se ve Francii v městečku Nancy (Lotrinsko) pod záštitou paní Lea Hansch–Šabršula z Association Franco–Tchequie v Nancy uskutečnila prezentace českých a moravských vín, na kterou poskytli vzorky vín České vinařství Chrámce, Vinné sklepy Kutná Hora, Vinařství Židek Popice, Pavel Binder – Rodinné vinařství Rakvice, Vinařství Stanislav Málek Popice, Vinařství Košut Prušánky a Střední vinařská škola Valtice. Součástí prezentace byla přednáška ing. Pokorného ze Zemědělského muzea v Mikulově, která byla zaměřena na historický vývoj vinařství u nás. Zemědělské muzeum poskytlo pro tuto příležitost panely, na kterých byla celá historie přehledně znázorněna. Většina zúčastněných neměla tušení o tom, jak vysoce kvalitní vína dokáží naši vinaři vyrobit a prezentovanými víny českých a moravských vinařů byly příjemně překvapeni. Alena Týmová–Malcová Úspěšný ProWein 2007 14. ročník Mezinárodního veletrhu vín a lihovin ProWein´07 Düsseldorf zaznamenal rekordní účast 3 041 vystavovatelů ze 43 zemí. Navštívilo ho 32 000 odborných návštěvníků z celého světa. „S takovým výsledkem si ProWein dále buduje pozici vedoucího světového veletrhu pro globální obchod s vínem a lihovinami,“ zhodnotil letošní ročník veletrhu Wilhelm Niedergöker, obchodní ředitel Messe Düsseldorf, a pokračoval: „ProWein je jediný veletrh na světě, který poskytuje komplexní přehled o celosvětové nabídce vín.“ Také Markus Eser, výkonný ředitel ICON Wines, ME Costellation Europe potvrdil vedoucí pozici veletrhu ProWein na mezinárodní scéně vín: „Pokud jde o naši firmu, význam veletrhu byl potvrzen především svým obchodním charakterem.“ Zájem o veletrh dokresluje i přítomnost cca 800 novinářů ze 34 zemí. Veletrh naznačil trendy ve spotřebě vín – prosazují se růžová, lehká letní vína a biovína. Ústředním tématem veletrhu byly ryzlinky – odborníci zde mohli ochutnat přes 400 druhů ryzlinků ze 17 zemí. Druhým tématem ochutnávek byla červená cuvée – zde se představilo 580 vín z 20 zemí. Součástí veletrhu byl premiérový sektor nazvaný „FIZZZ Spirits & Cocktail Lounge“, kde byly denně pořádány live-shows s nejrůznějšími míchanými nápoji. Tato novinka potvrdila důležitou roli, kterou v konceptu veletrhu zaujímají lihoviny. Příští ročník veletrhu ProWein se bude konat od neděle 16. března do úterý 18. března 2008. (vo)

Československá vinárska liga – III. ročník Jarní kolo mezinárodní soutěže vín Československá vinárska liga se ve svém III. Ročníku uskutečnilo 12. dubna 2007 v Golfovém areálu Kaskáda u brněnských Jinačovic. V mezinárodní česko-slovenské komisi, které předsedali doc. ing. Miloš Michlovský, DrSc. a prof. ing. Fedor Malík, DrSc., zasedli: Za Českou republiku – ing. Richard Stávek, ing. Bronislav Pavelka, Miroslav Majer, Libor Nazarčuk, RNDr. Aleš Macek. Za Slovensko – ing. Jozef Kováč, CSc., ing. Zdeňka Šuranská, ing. Robert Müller, ing. Marek Závracký, ing. Tibor Ruman, Ph.D.

241

Vítězná vína Sekty: Soare Sekt, demi, společnost Soare sekt, a. s. Bílá vína: Veltlínské zelené, výběr z hroznů, 2002, Vinselekt Michlovský Červená vína: Dornfelder, pozdní sběr, 2006, Jedlička & Novák Sladká vína: Ryzlink vlašský, slámové víno, 2004, Víno Marcinčák (absolutním vítězem soutěže) (vo) Zpracováno podle podkladů Moravské banky vín Brno

Zde uvádíme výsledky: Bílá suchá: Chardonnay, výběr z hroznů, r. 2006, Víno Mrva & Stanko, spol. s r. o., Trnava, 92,375 bodů Růžová: Svatovavřinecké, jakostní, r. 2006, Vinné sklepy Valtice, 89,375 bodů Červená: Merlot, pozdní sběr, r. 2004, Josef Valihrach, Krumvíř, 91,000 bodů Bílá ostatní: Veltlínské zelené, ledové víno, 2005, Karpatská perla, spol. s r. o., Šenkvice, 91,750 bodů (rs) Kanadská vína na poštovních známkách Canada Post uctila světový věhlas kanadských ledových vín, jakož i méně známý fakt, že Kanaďané patří k největším producentům a konzumentům sýra na světě, vydáním série poštovních známek s motivy sýra a vína. Tři čtvrtiny z celkového nákladu pěti milionů výtisků bylo vyprodáno během tří měsíců. Podle údajů Canada Post přitom obvykle trvá rok, než se nová edice známek vyprodá. Design známek, které tvarem připomínají vinnou etiketu či trojúhelník sýra, vytvořil Derwyn Goodall podle fotografií Roberta Wigingtona. Podle Canadapost.ca Martin Křístek

Chladicí zařízení pro zvýšení kvality vína NOVATERM CHOCEŇ, s.r.o. je firma s dlouholetou praxí především v oboru chladicích zařízení pro potravinářský průmysl. Dovolujeme si Vám nabídnout chladicí zařízení a další komponenty pro výrobu a uchovávání vína, které Vám zajistí dosažení vysoké kvality vína za předpokladu optimálního poměru mezi investičními náklady a výkonem zařízení, což ovlivní především návratnost Vámi vynaložených prostředků. Důležité faktory ovlivňující kvalitu vína jsou především rychlé zchlazení moštů po vylisování, řízení teploty v průběhu kvašení moštů, udržování konstantních skladovacích teplot a také odstranění vinného kamene. Pro realizaci Vašich potřeb zajistíme: n chladicí jednotky – kompaktní pro malé výkony a dělené pro větší výkony n chladicí skříně na víno a chladicí nerezové desky do tanků n výměníky pro průtokové chlazení moštu a rmutu n nerezové žebrované trubky, nerezová čerpadla vína, moštu a rmutu, nerezové propojovací hadice n regulační systém pro řízené kvašení a fermentaci vína n automatiku pro řízení teplot v jednotlivých tancích ve variantách s mechanickými termostaty n automatiku pro řízení teplot v jednotlivých tancích ve variantách s elektronickými termostaty n komponenty pro okruh chladicí kapaliny ( čerpadla, armatury, nádrže, izolace a pod. ) n nemrznoucí teplonosné látky ( pro okruhy s nízkými teplotami ) n úprava teplotních podmínek vinných sklepů, depozitářů a skladovacích prostorů n projekční zpracování chladicích okruhů n leasingovou společnost pro financování dodávky n technickou a cenovou nabídku V případě zájmu Vám naši technici ochotně zpracují technickou a cenovou nabídku podle Vašich konkrétních požadavků. Na vyžádání Vás případně také navštívíme. NOVATERM CHOCEŇ, s.r.o., Husova 86, 565 01 Choceň tel./fax: 465 471 727, mobil: 602 448 971, e-mail: novaterm.ch@wo.cz http: //www.novaterm.cz

242

(5/2007)

40. ročník Valtických vinných trhů 2007 má dva šampiony Vinaři i konzumenti začínají diskutovat o tom, že na všech vinařských výstavách a degustacích stále více převládají vína přívlastková a přitom na našem trhu s vínem převládají jakostní vína bez přívlastku, takže vlastně naše výstavnictví nedává úplně objektivní obraz naší tržní produkce. Také tento jev je podnětem k zamyšlení pro organizátory výstav a soutěží vín. Na letošní VVT přihlásilo svá vína celkem 133 vinařských firem a společností, což je zatím nejvyšší počet v novodobé historii VVT. Z toho 15 zúčastněných vystavuje ve Valticích poprvé. Počet všech vystavených vín je celkem 835 – z toho z České republiky je celkem 709 vín, z jiných vinařských zemí je celkem 126 vín (nejvíce je z Rakouska – 64 vín a ze Slovenska – 46 vín). Zastoupena jsou taktéž vína z Argentiny, Maďarska, Nového Zélandu, Rumunska, Jihoafrické republiky a USA. Podle ročníků je nejvíce vín – celkem 555 – ročníku 2006, dále ročník 2005 reprezentuje 202 vín, ročník 2004 má 30 vín, 29 vín je ročníku 2003 a 11 vín je starších roku 2003. Podle jednotlivých kategorií je následující zastoupení vín: 1.. Bílá vína tichá odrůdová se zbytkovým cukrem do 12 g/l............. 335 2.. Bílá vína tichá známková se zbytkovým cukrem do 12g/l.................5 3.. Růžová tichá vína a klarety se zbytkovým cukrem do 12 g/l............25 4.. Červená vína tichá odrůdová se zbytkovým cukrem do 12 g/l.......241 5.. Červená vína tichá známková se zbytkovým cukrem do 12 g/l.........9 6.. Vína tichá odrůdová a známková se zbytkovým cukrem od 12 g/l do 45g/l......................................................................................141 7.. Ledová, slámová, tokaj. výběry, výběry z bob. nad 45 g/l................57 8.. Šumivá vína – sekty (extra brut, brut, sec)......................................15 9.. Šumivá vína – sekty (demi sec, doux)...............................................7 10.. Aromatizovaná a likérová vína.........................................................0 Největší zastoupení mají vína přívlastková – celkem 650 vín, což činí 78 % všech vín, z toho kabinetní vína 21, pozdní sběry 326, výběry z hroznů 226, výběry z bobulí 41, výběry z cibéb 18, ledová vína 11, slámová vína 7 a Tokajská 2 vína. Odrůdových vín bílých je 519, známkových bílých 5, cuveé a méně známých odrůd 19. Nejvíce zastoupené odrůdy bílé: l Ryzlink rýnský 60 vín l Chardonnay 59 vín l Veltlínské zelené 51 vín l Sauvignon 48 vín l Ryzlink vlašský 45 vín l Rulandské bílé 43 vín l Rulandské šedé 38 vín l Tramín červený 35 vín l Muller Thurgau 21 vín Odrůdových vín červených je 266, známkových červených 9, cuveé a méně známých odrůd 23. Nejvíce zastoupené odrůdy červené: l Zweigeltrebe 38 vín l Rulandské modré 37 vín l Frankovka 33 vín l Cabernet Sauvignon 33 vín

l Svatovavřinecké 24 vín l Modrý Portugal 18 vín l Cabernet Moravia 18 vín Růžových vín a klaretů je celkem 25. Hodnocení vín na XXXIX. Valtických vinných trzích se uskutečnilo ve dnech 10.–13. dubna v degustační místnosti NVC na valtickém zámku. Ocenění „CHAMPION 40. VVT 2007“ pro bílá vína získal Sauvignon, výběr z hroznů, r. 2006 z ČEBAV, s. r. o., Tvrdonice. Ocenění „CHAMPION 40. VVT 2007“ pro červená vína získal Cabernet Sauvignon, výběr z hroznů, r. 2006 z Vinařství Libor Veverka z Čejkovic. Pohár ministra zemědělství ČR za nejúspěšnější kolekci vín byl udělen Vinným sklepům Valtice, a. s. Pohár hejtmana Jihomoravského kraje za nejvýše ohodnocené víno Jihomoravského kraje získal Tramín červený, slá- Šampioni 40. Valtických vinných trhů – mový, r. 2003 od ing. Jiří- vzorky č. 577 a č. 288. Foto VAŠ ho Kopečka z Valtic. Pohár Českomoravského svazu vinařských podniků za nejvýše ohodnocené víno člena svazu získal Ryzlink rýnský, ledové, r. 2005 ze ZNOVÍN Znojmo. Pohár Agrární komory za nejvýše ohodnocené známkové víno získalo červené víno pod označením CRX2–131, Qualitatswein, r. 2004 z firmy Exklusive Weine Woditschka z Rakouska. Pohár starosty města Valtic za nejvýše ohodnocené přírodně sladké víno získalo Rulandské bílé, výběr z cibéb, r. 2006 z Vinných sklepů Valtice, a. s. Pohár starosty města Břeclavi za nejvýše ohodnocené šumivé víno získal Cuveé speciál brut, r. 2003 od ing. Christiana Madla z Rakouska. Pohár rektora MZLU za nejvýše ohodnocené víno ročníku 2005 získala Pálava, výběr z hroznů, r. 2006 z Vinařství u Kapličky, s. r. o., Zaječí. Společnost Valtické vinné trhy zve odborníky i vinařskou veřejnost k návštěvě 40. ročníku Valtických vinných trhů 2007, které se budou konat ve dnech 11. a 12. května 2007 ve vinařském městě Valtice. Zpracováno podle tiskových podkladů VVT (vo)

(5/2007)

Vinohradnické stavby na Moravû Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováﬁÛ, 2004

243

590,(vã. 5% DPH)

Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na jiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu. Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Účinok spracovania hrozna na antioxidatívne fenolové látky červeného vína Víno je významným zdrojom fenolových látok. Tieto substancie vykazujú antioxidačné chovanie, ktoré majú blahodárny účinok pre zdravie človeka. Sledovali rôzne techniky výroby vína a ich vplyv na obsah polyfenolov a na aktivitu antooxidantov. Použili odrodové vína Burgundské modré, Frankovku modrú a Cabernet franc. Testovali tri rôzne technologické postupy: 1) nakvasovanie na šupkách, 2) záhrev rmutu na 65 °C, 3) kombináciu záhrevu a nakvášania na šupkách. Zameralo sa na antioxidatívnu kapacitu a zloženie fenolových látok červených vín. Najvyššie hladiny antokyanínov, flavonolov, stilbenov a flavanolov vína zo záhrevov rmutu vykazovali práve tieto vína. Journal of Fodd Engineering 56, č. 2–3, s. 223–226 (em) Ochrana proti oxidácii bieleho hrozna aplikáciou kyseliny askorbovej Kombajnový zber bielych odrôd hrozna skrýva riziko enzýmovej oxidácie poškodených bobúľ spojené s čiastočnou stratou aromatických látok pri Sauvignone, Muškáte a pod. Prídavok oxidu siričitého v kombinácii s kyselinou askorbovou k hroznu pred pomletím alebo lisovaním, prípadne do muštu, chráni pred oxidáciou a hnednutím mladých vín. Odporúčajú 5 g SO2 a 10 g kyseliny askorbovej na 100 kg hrozna a 1–3g/L muštu. Ošetrené vína majú vyšší obsah kyseliny hydroxyškoricovej. Obe oxidačné činidla chránia mladé víno pred oxidáciou aj počas ďalších pivničných operácií. Progres Agricole et Viticole 120, č. 12, s. 280–283 (em) Membránové postupy pri koncentrovaní hroznového muštu Testovali možnosť odstránenia časti vody z muštu membránovou destiláciou (MD) alebo osmotickou destiláciou (OD). MD je moderný proces, pri ktorom sa z dvoch vodných roztokov oddelí časť vody mikropórovou hydrofóbnou membránou. OD je postup na selektovanú extrakciu vody z vodných roztokov za atmosferického tlaku a teploty miestnosti. Zabráni sa tým

tepelnej extrakcii spojenej s destiláciou roztoku. Cieľom je získať vysoko cukornatý hroznový mušt: oba postupy sa podrobne opisujú. Poukazuje sa na prednosti oboch postupov oproti zahusťovaniu muštu tradične vákuovým odparením vody pri nízkej teplote. Desalinate 2006, č. 191, s. 446–453 (em) Kvalitatívne faktory zrenia vína v barikoch Sumarizuje sa vplyv zrenia vína v barikoch. Zameralo sa 1) na vplyv zloženia vína extrakciou prchavých zlúčenín z dubového dreva barikov, 2) na vplyv zloženia a pôvodu duba na kvalitu vína, 3) na účinok trvania zrenia vína na obsah prchavých zlúčenín, 4) na tvorbu etylfenolov v závislosti od zrenia vína v barikoch, 5) na sorpcii prchavých zlúčenín dubovým drevom a kvasnicami a 6) na účinky zrenia vína v bariku na celkový charakter vína. Obšírny prehľad prináša nový prístup k problematike vyzrievania vína v bariku z pohľadu pôvodu a zloženia dubového dreva. Diskutujú sa aj otázky aplikácie dubových dúh a čipov namiesto nákladných barikov a problém mikrooxygenácie červených vín. Trends in Food Science and Technology 17, 2006, č. 8, s. 438–447 (em) Osobitosť zloženia kvasinkovej flóry slovenských a maďarských vín Pomocou genetických postupov prehodnotili a reklasifikovali kvasinky Saccharomyces carlsbergensis a S. pastorianus tvoriace dominantný podiel kvasinkovej flóry tokajských vín. Skvasujú rafinózu do 3/3 resp. 2/3, čo je pre vínne kvasinky neobvyklé. Ruskí genetici (Naumov, Naumova) na základe hybridizácie a analýzy jadra kvasiniek označujú tokajské kvasinky ako Saccharomyces bayanus var. uvarum. Potvrdilo sa, na čo sme poukazovali pred viac ako 30 rokmi, že kvasinková flóra hrozna a vín v tokajskej vinohradníckej oblasti je špecifická a neporovnateľná s kvasinkovou flórou iných oblasti býv. ČSR. Technologické dôsledky sa diskutujú. Applied Microbiology Biotechnology 59, č. 6, s. 727–730 (em)

Malotraktor T–204 Výkon 20Hp, vodou chlazený diesel, pohon 4x4, uzávěrka diferenciálu, dvojitá spojka, hydraulický tříbodový závěs, vývod. hřídel 540/1000 ot., šířka 1225 mm, posilovač řízení.

Cena 179 990,– Kč

možnost leasingu, schválen k provozu na veřej. komunikacích – SPZ.

Zahradní technika Grado

Hlavní 288, 696 21 Prušánky. Tel./fax.: 518 374 375, 187, mobil: 737 936 915 e-mail: obchod@zahradnitechnikagrado.cz www.zahradnitechnikagrado.cz

244

(5/2007)

Dlouhodobé působení • nové balení ve vodorozpustných sáčcích • systémový účinek • stimuluje přirozenou obranyschopnost • použitelný po celou vegetaci • vhodný pro tank mixy

www.bayercropscience.cz

(5/2007)

245

PRODEJ A SERVIS ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY

DOPLŇTE SI SVÉ TECHNOLOGIE O KVALITNÍ STROJE A ZAŘÍZENÍ FIRMY WOTTLE

Na Pískách 5 P. O. BOX 287 695 01 Hodonín +420 518 374 231 hm@hmhodonin.cz www.hmhodonin.cz

246

(5/2007)

O čem viněty (ne)hovoří – (III.) – tzv. Národní podniky ČSSR

Časový úsek mezi roky 1948 až 1989 většinou označují sběratelé etiket jako „národní podniky“. Etikety z tohoto období mají svůj specifický design, zvláštní atmosféru. Nevím ale, nakolik lze hovořit o jejich výtvarné či estetické hodnotě. Existují tisíce krásných a litograficky dokonalých etiket z období před 2. světovou válkou. Po zřízení „národních podniků“ však drtivá většina zavedených zvyků a hodnot padá a nastupuje strohost socialistického realismu (přičemž byly i výjimky, bohudíky). Mám dojem, že pokud ještě v 50. letech pracovali ve státních tiskárnách staří grafici a litografové, můžeme na jejich etiketách vidět ozvěny předválečných časů. Nové generace výtvarníků však etikety zaplavily schématy, obrysy, strohými montážemi grafických obrazců a jinými vymyšlenostmi. To se projevilo zejména v 70. letech – viz obr. 1. Argument, že taková byla holt v té době móda, neobstojí – stačí si ke srovnání vzít etikety zemí svobodného světa. O čem tedy vypovídají etikety „národních podniků“? V poválečném desetiletí se na nich ještě uváděl ročník sklizně, cena naopak většinou ne. Je to logické. Díky proměnlivému podnebí je v našich končinách vhodné vědět, z kterého roku víno pochází. Naopak pultová cena se neuváděla, záleží přece na rozhodnutí majitele prodejny. Postupně se však tento vztah změnil. Centrální řízení obchodu a průmyslu se stále více ujímalo moci nad lidem a princip množství brzy zvítězil nad požadavkem kvality. Někdy po roce 1965 se na etiketách vín přestává uvádět rok sklizně – zjevně na tom už nezáleželo. Zato se zde začaly objevovat napevno natištěné spotřební ceny. Stát je určil a všechny státní prodejny (jiné nebyly) je dodržovaly. Pokud bylo

víno průběžně zdražováno a starých etiket byly ještě na skladě hromady, původní cena se víceméně úspěšně přetiskla (viz příklad z obr. 2). Oficiálně šlo o „inovaci výrobku“, ale lidé věděli, že lehká obměna názvu nebo obalu je především „i NOVÁ Cena“. I tehdy před padesáti lety se vyráběla vína „pro každý den“ – levná (tj. litr do 15 Kčs) a také vína v ceně přes 40 Kčs. Chci připomenout, že hrubý plat středoškolsky vzdělaného člověka byl v roce 1960 méně než 1000 Kčs. Láhev stolního vína v ceně 45 Kčs tehdy představovala plná 4,5 % z jeho platu. Jak by se nám asi líbilo dnes, kdyby litrovka vína běžné kvality stála 900 Kč? Není tedy divu, že se hojně konzumovalo pivo – vždyť desítka byla za 0,70 Kčs (mimochodem – i to ale odpovídá ceně 14 Kč dnes). Lidé si často doma sami pálili buď slivovici, nebo žitnou a na demi- Obr. 2 žony a velké láhve od okurek s různými rýžovými a rybízovými víny za oknem si snad ještě řada z nás pamatuje dodnes. Přesto se však hrozny nebo i hotové víno dováželo z řady zemí. Kromě vín původem z „bratrského“ Maďarska, Rumunska, Bulharska, Jugoslávie, Gruzie ad. bylo možno koupit (tehdy spíše: sehnat) vína z marockých nebo francouzských hroznů. Musely to ve své době být docela exotické cesty jet domlouvat dodávky hroznů např. za soudruhy do Maroka. Víno se vyrábělo dokonce ze (západo-)německých, jistě imperialistických hroznů. To bylo pouhých 15 let po válce docela neobvyklé (viz obr. 3).

Obr. 1

Obr. 3

Během let docházelo k různým reorganizacím vinařských podniků, přejmenovávání provozoven, jejich zařazování do různých celků. Vznikaly pitoreskní nebo sáhodlouhé názvy výrobců, jako např. „Ministerstvo potravinářského průmyslu, Vinařský trust, národní podnik, Praha – České vinařské závody nár. podnik, Praha, provozovna 09 Starý Plzenec“ (přepis z etikety). Při pohledu na mapku republiky, posetou značkami vinařských provozoven člověka napadne – jak to, že se vína vyráběla i v tak netradičních místech jako Ostrava, Jindřichův Hradec, Příbram, Bruntál atd.? Proč stát zakládal stáčírny a likérky v místech, kam se mošt nebo hrozny musely dovážet? Odpověď je nasnadě. Stát tam nic nezakládal, on prostě po roce 1948 tyto fungující provozovny sebral soukromým majitelům, nebo je donutil založit společná družstva a pokračoval v jejich provozování prostřednictvím stranicky spolehlivých ředitelů. Kam to stát takovým řízením dopracoval, cítíme všichni dodnes na vlastní kůži např. při nákupech eura na dovolenou…

(5/2007)

247

Vína chladné Anglie tak trochu jinak

Středověké kláštery a opatství v Anglii a Walesu rovněž produkovaly svá vlastní vína a jiné, zdraví prospěšné nápoje. Když Vilém Dobyvatel nařídil v roce 1086 soupis veškerého majetku (Domesday Book), aby měl přehled o finančních a lidských zdrojích svého nového království, bylo v něm zapsáno celkem 38 vinic – stěží dostatečný zdroj na uhašení žízně normandské aristokracie holdující vínu, přestože milion místních obyvatel pil převážně pivo. Zlatý věk anglického vinařství přišel v období mezi 12. a 14. stoletím, během dlouhého období tepla. Problémy nastaly v době, kdy mořské proudy náhle změnily směr a teplá anglická léta se stala vlhkými a studenými. Dalším hřebíkem do rakve pro místní vinařství byl sňatek Jindřicha II. s Eleanorou Akvitánskou, což znamenalo, že se oblasti Touraine, Gaskoňsko a Akvitánie (včetně Bordeaux) staly součástí Jindřichova osobního impéria. To přineslo s sebou jisté úlevy včetně snížení daní tamním obyvatelům, aby si panovník získal jejich náklonnost, avšak výsledkem bylo, že se vína z těchto oblastí na anglickém trhu prodávala mnohem levněji něž vína místní. Tento stav trval až do konce Stoleté války v roce 1453 a během této doby bylo vyklučeno na 1 300 plodících vinohradů, které později nahradily ovocné sady. Ačkoliv produkce vína z místních hroznů byla nadále ojedinělá, pěstování stolních a okrasných hroznů pokračovalo. Není bez zajímavosti, že nejstarší keř révy vinné na světě se nachází právě v Anglii. Říká se mu the Great Vine of Hampton Court, byl vysazen v tomto královském paláci poblíž Richmondu jihozápadně od Londýna v roce 1768 a dodnes dává cca 250 kg hroznů odrůdy Muškát hamburský. Moderní vinařství Velké Británie se datuje od roku 1951, kdy důstojník britské armády ve výslužbě, Sir Guy Salisbury-Jones, vysadil vinohrad v Hambledonu, v hrabství Hampshire. Po dvě desetiletí bylo anglické vinohradnictví považováno za výstřelek excentriků, kteří chtěli vyhodit své peníze v tak riskantním podnikání. Až koncem 70. let minulého století se vinařství zprofesionalizovalo a nastal aktivní výzkum odrůd vhodných pro pěstování révy vin-

né v těchto okrajových klimatických podmínkách. Stejně jako nyní v České republice i ve Velké Británii hrály významnou roli v nově se etablujícím vinohradnictví a vinařství s těmito obtížnými přírodními podmínkami následující faktory: pečlivý výběr stanovišť, klonová selekce, vhodné odrůdy a podnože, technologické povědomí a zrání či fermentace v dubových sudech. A tak se britští vinaři naučili produkovat vína osobitého charakteru a stylu. Nejlepší tichá vína jsou vyrobena z poměrně aromatických odrůd, jako jsou např. Bacchus, Reichensteiner a Müller-Thurgau. Avšak i výsadba modrých odrůd je na vzestupu, zejména Rondo, Regent a Dornfelder. V roce 1994 Velká Británie zavedla apelační systém pro tichá vína, a ta nejlepší se uvádějí na trh pod názvem „Quality Wine“ (jakostní vína) nebo „Regional Wine“ (zemská vína); vyhněte se obyčejnému označení „UK Table Wine“ (stolní víno ze Spojeného království) a pozor na „British Wine“ (britské víno). Víno z Británie totiž neexistuje – oblasti produkce vína jsou pouze Anglie a Wales – a nejedná se zde o víno, nýbrž o podřadný nápoj vyrobený z dovezeného hroznového koncentrátu. Celkem je ve Velké Británii registrováno okolo 400 vinohradníků a vinařů a réva vinná se pěstuje kromě šesti ve všech anglických hrabstvích, včetně hrabství Durham, které leží na 55. rovnoběžce (tento vinohrad je považován za

jednu z nejseverněji položených vinic na světě). Avšak převážná většina vinic je koncentrována na jihu, především v hrabstvích Kent a Sussex, v tzv. zahradě Anglie. Výnosy v dobrých ročnících dosahují 50 hl/ha, přesto je roční produkce velmi variabilní (teplý ročník 1996 vyprodukoval 26 000 hl vína, zatímco v roce 2002 se vyrobilo pouze 9 385 hl z důvodů jarních mrazů). Export je téměř nulový a další problém je, že britští obchodníci anglické víno poněkud ignorují, jelikož není zrovna levné. Průměrná rozloha jednotlivých vinic je přibližně 2 ha a mnoho majitelů prodává vína přímo na místě návštěvníkům a turistům. Z některých vinařství, jako např. Three Choirs v hrabství Gloucestershire, se však staly úspěšné vinařské podniky. Vinařství Denbies v Surrey, kde konzultuje Australan John Worontschak, je možná nejúspěšnější vůbec se svými cuvées Surrey Gold a Special Late-Harvest z odrůd Ortega a Optima. Camel Valley v Cornwallu s nejmodernějšími technologiemi produkuje vína špičkové kvality. The English Wines Group je největší vinařské uskupení v zemi sdružující několik vinařských firem, zatímco Nyetimber, vinařství založené na historickém místě datující se k normandské invazi a specializující se na šumivá vína, které vlastní dva Američané, je důkazem toho, že šampaňské časy jsou na dosah ruky. V poslední době byla většina původní výsadby německých novošlechtěnců a francouzsko-amerických hybridů v Anglii, jako např. Seyval

248

(5/2007)

Blanc, skutečně nahrazena šampaňskými odrůdami a šumivá vína z odrůdy Chardonnay a Pinot jsou opravdu srovnatelná se světovou špičkou. Na celkové ploše 850 ha ve Velké Británii představují odrůdy Chardonnay, Pinot Noir a Pinot Meunier téměř 20 % výsadby a některé šampaňské firmy v současné době provádějí na druhé straně kanálu La Manche důkladné průzkumy. Jižní Anglie se totiž vyznačuje stejným půdním složením a podložím jako oblast Champagne, kde se v poslední době začíná šeptat o potřebě zvýšit kyseliny v základních vínech. Globální oteplování a jak si s ním poradit začí-

ná být nyní stále více předmětem diskuzí v regionu, který byl odjakživa vnímán jako chladný a kde se vinaři nemuseli vysokých kyselin, tolik potřebných pro výrobu šampaňských vín, nikdy obávat. Kyseliny prostě existovaly, stejně jako daně a smrt. V poslední době, kdy jsou ročníky stále teplejší, některé šampaňské domy obracejí svoji pozornost na sever, k břehům jižní Anglie, aby zde investovaly a založily vinohrady se šampaňskými odrůdami. Jedním příkladem za všechny může být současná slavná šampaňská vdova Carole Duval-Leroy a majitelka největší rozlohy vinic v oblasti Champagne,

Zomrel najväčší výrobca vína Ernest Gallo Vo veku 97 rokov zomrel v Sonome (Kalifornia) v marci 2007 najväčší producent vína a podnikateľ sveta Ernest Gallo, predsedal Spoločnosti E. a J. Gallo. Spoločnosť založil spolu s bratom Juliom po skončení Prohibície v roku 1933. Z amlej vinárskej firmy sa postupne zrodil najväčší vinársky podnik vo svete, ktorý dnes produkuje viac vína ako celá Austrália a Nový Zéland dohromady. Bratia Ernest a Julio Gallo, ktorým sa neoficiálne pripisuje aj spojenie s americkou mafiou Al Caponeho, v súčasnosti ovládali celý severoamerický kontinent vrátane Kanady. Ich Chardonnay a Cabernet Sauvignon sú známe nielen v USA, ale aj na iných kontinentoch, najmä v Európe. Gigantický rozvoj vinárskeho priemyslu vďačia vynikajúcemu manažmentu a podporu moderných technologických postupov. Rozvoj exportu zaznamenala spoločnosť až v 70. rokoch minulého storočia, kde ovládli najmä Veľkú Britániu a mnohé nevinárske krajiny európskeho kontinentu. Pojem E. a J. Gallo sa zapísal do histórie a súčasnosti veľkovýroby vína nielen v Spojených štátoch amerických, ale prakticky na celom svete. Podľa „The Daily Telegraph“ (em) Ruské etikety varují před škodlivostí alkoholu Etikety všech alkoholických nápojů, které byly na ruský trh uvedeny po 1. únoru 2007, musí obsahovat následující upozornění: „Alkohol je zakázáno konzumovat dětem a mladistvým do 18 let, těhotným ženám a kojícím matkám, osobám s chorobami nervového systému, ledvin, jater nebo jiných zažívacích orgánů.“ Veškeré nesprávně označené láhve budou staženy z trhu. Podle BKwine Brief nr 43 (mk) Den otevřených sklepů – III. ročník Spolek vinařů v Novém Poddvorově vás zve na den otevřených sklepů ve vyhlášené slovácké vinařské obci Nový Poddvorov dne 23. června 2007 od 10.00 hodin. Již potřetí vám místní vinaři umožní ochutnat kvalitní vína přímo ve svých sklepích, kde tato vína vznikla. Například bude otevřeno 8 sklepů (Sdružení vinařů Bonus Eventus – Milan Sůkal, Vinařské sdružení Císařův vinohrad – Vladimír Kašík – Václav Mrkva – Pavel Veselský, vinařství Tomáš Bařina, vinařství Jaromír Hnidák, vinařství Vašíček). Po celou dobu bude zajištěno občerstvení v Penzionu u Lipy s vinotékou. K poslechu hraje cimbálová muzika. Možnost projížďky po obci a okolí koňským spřežením. Den otevřených sklepů se bude konat za každého počasí. Přijďte i vy mezi nás, ochutnat naše vína, příjemně strávit sobotu se skleničkou v ruce a s písní na rtech. (vo) XXIV. setkání přátel vín v Ostravě Dne 16. března nominovali členové a hosté sdružení K.A.H.A.N. k anonymnímu hodnocení v restaurantu Koras 18 vín odrůdy Chardonnay. Nejnižší medián trestných bodů dle Vedela a diplom za stříbrnou me-

která spolu se Stevenem Spurrierem (časopis Decanter) založila vinici v hrabství Dorset, jejíž první vína budou uvedena na trh právě včas u příležitosti olympijských her v Londýně v roce 2012. Text a foto: Helena a John Baker Bibliografie: Robinson J., The Oxford Companion to Wine (Oxford University Press 2006) Johnson H., Pocket Wine Book 2007 (Mitchell Beazley 2006) Decanter, březen 2007

daili obdrželo Chardonnay 2005 v. z b. (Martin Šebesta, Březí) (15 tr. b.). Na bronzových postech se umístilo Chardonnay 2005 p. s. (Moravíno, Valtice) (16 tr. b.), Chardonnay 2005 p. s. (Vinařství Sonberk) (17 tr. b.), Chardonnay 2005 p. s. (Vinařství Trpělka & Oulehla) a Chardonnay 2002 v. z h. (Vinařství Springer, Bořetice) (18 tr. b.), Chardonnay 2002 v. z h. (Josef Valihrach, Krumvíř) (18,5 tr. b.). Pod medailovou hranicí zůstala mnohá favorizovaná (R. Baloun, H. Glosová, Vinařství Kovacs, L. Maděřič, Tanzberg Mikulov) i zahraniční vína (Chile, Jižní Afrika), další vzorky vyřadila pachuť po korku (ZD Sedlec, Habánské sklepy). Příkladem konzumenty matoucí a přitažlivé etikety u méně než průměrného produktu bylo Chardonnay 2005 v. z h. (Vinařství Černý, Valtice) (33 tr. b.). MUDr. Martin Křístek Vinařství Jižní Afriky zasáhla světová nadprodukce Na výrobu vína se v Jižní Africe zaměřuje 581 hospodářství s roční produkcí 630 milionů litrů. Dle statistických údajů je však 80 % jihoafrických vín předmětem prodeje v supermarketech a zákazníkem jsou spotřebována do 12 hodin od chvíle nákupu. Místní producenti se před lety zaměřili na vývoz levných vín, ignorovali domácí trh i kvalitu. Z důvodů světové nadprodukce nyní export i ceny klesají a mnozí si hledají nové zaměstnání. Jen v proslulé oblasti Stellenbosch je na prodej 30 vinařství. Podle BKwine Brief nr 43 (mk) řádková inzerce l Prodáme certifikované sazenice révy vinné cv. PR, TČ, PAL, MM, FR, RŠ, SWG, CH, z dovozu Německo, Itálie za výhodnou cenu. Tel.: 774 987 778 l Prodám rosič HARDI 1000 l, hubicový rozvod, stáří 10 let, elektrické ovládání, cena 60 000 Kč, kontakt tel.: 731 542 030 l Prodám vinohrad v Hrušovanech nad Jevišovkou, 3,8 ha, registrovaná vinice v Oblekovicích, Müller a Vlašský Ryzlink. Spěchá. Tel.: 603 875 369 l Zavedená firma hledá pracovníka obch. oddělení pro prodej enologických přípravků pro oblast Břeclav, Mikulov, Znojmo. Praxe v oboru vítána. Vzdělání: SŠ, VŠ, vinařství, chem. technologie. K dispozici auto, telefon. Výhodné plat. podmínky. Informace na tel.: 724 334 888 l Prodáme nerezový tank na víno obsah 10 000 l. Tel.: 602 702 861 l Prodám železné košíky proti okusu zvěře do vinohradu. Tel.: 603 770 777 l Prodám deskový filtr na víno 40x40, počet desek 12 ks, na kolečkách, pojízdný, velmi dobrý technický stav. Cena 15 000 Kč. Tel.: 608 889 649 l Kdo daruje nebo levně prodá (i starší) vinařskou literaturu a časopisy, např. i z pozůstalosti? Tel.: 775 197 443 l Prodám horizontální lis na hrozny Vaslin obsah koše 300l a nerezový mlýnkoodzrňovač. Tel.: 602 550 729

(5/2007)

249

Básnická enologie aneb Co pít k Nezvalovi a Holanovi

Víno k Nezvalovi Je takřka jisté, že mnohé Nezvalovy básně vznikaly ve vinárnách, některé z nich dokonce přímo v sudech, které prý svým velkolepým tělem s oblibou rozbedňoval. Jakým vínem bychom dnes měli jeho verše zapíjet? Nabízejí se dva odlišné přístupy: 1. buď budeme vycházet z principu jednoduchého souladu, nebo 2. z pravidla jitřivého kontrastu. Ad 1) Nezvalova formální virtuozita, rozmach, s jakým tvořil a zároveň ona přetékavost jeho díla, neutišitelná plodnost živená rozhořelým temperamentem a ovšem přímo vulkanická obrazotvornost žádají si vína vpravdě velkého a nevšedního. Naléváme si tedy mok oděný do temně rubínového roucha – když s ním zatočíme, problesknou sklenicí fazety českého granátu. Nepřestáváme zálibně zkoumat barvu a vybaví se nám holubí krev. Přivoníme – do nosu stoupá vůně povidel vařených v měděném hrnci na ohni z meruňkových polínek. Nasajeme znovu – zdálky k nám dolétá vůně skořice. Vše objímá vůně dřevěného sudu, v němž toto víno dostatečně dlouho zrálo. Přichází čas ušlechtilý mok ochutnat. Vezmeme hlt do úst, poválíme ho po jazyku, přitiskneme jej k půnebí. Víno je tělnaté, plné sladkých tříslovin, zakulacené – dalo by se pít skrze barokní lunetu. Polykáme. Víno je pevné, ale bez jakékoli hrubosti. Opojně rozpaluje. Napijeme se znova. Švestková nasládlost, navinulá zralá kyselina, jež nás jemně odrazí k ušlechtilé dřevité páteři vína – jako by v tom moku byla louhovaná vyřezávaná madona oděná do dubového zřaseného šatu. Podléháme. Dlouhá široširá velebná dochuť se v nás rozvíjí. Máme před sebou velké, kometové víno – mok tak vzácných jakostí, jak vzácně se objevuje na obloze kometa. Pijeme nevšední frankovku, starosvětské černé, požehnaný karmazín. S nezvalovským vínem se však neodmyslitelně snoubí vybraná, opuletní krmě. Toto víno bychom neměli popíjet jen tak. Básník rád dobře pojedl. Nechal jsem se strhnout a nabízím tento veršovaný recepis:

Recept na kančí ragout Tak jako Adonis toužím kňoura uštvat a hned nato v háji bourat! Už tady visí. Kvikot utich a vzduchem sviští širočina! Je konec říje, konec chrutí, zde nový život nepočíná, však mocní naše životy, když šťávy nové proudí do vén! Z rud lesních spěchej ihned nakout nožů, jimiž se krájí ragout. Pak rozpal kotlík, maso opeč a tvář se jako bůžek sopečný. Vždyť božskou krmí lze nazvat tu, jíž vůně strmí k výšinám, kde končí duby, kterými se Zeus chlubí! Teď do nádoby rujně vchrstni rudého vína a pak hrstmi přidávej jalovec a různé pepře, abys měl voňavého vepře. Již maso měkne a čas nadešel přisypat mrkev, petržel a čekat, až var povyklene bubliny skvostně vypoulené, jimiž hned kotlík klokotá. Ještě pár chvil a jí se, flákota… Ad 2) Tak jako se slaná a pikantní gorgonzola skvěle doplňuje s přírodně sladkými víny, stejně dobře můžeme podpořit požitek z Nezvalových veršů svěžím, suchým, mladistvým bílým vínem. Musí to však být nápoj vervní a plný života, s pikantní dochutí, která vybízí k dalšímu doušku. Nikoli víno kostnaté o hubeném těle! Představuji si moravský veltlín z hroznů dozlatova uzrálých, který pijáka povznáší k jiskřivé nadzemské blaženosti. Srkal bych ho tubusem Galileova dalekohledu z varhanní píšťaly! Je to víno povahy zdvižové, na řetízcích jeho jemného perlení nepřestáváme stoupat. Najednou jsme nezvalovsky imaginativní, naše smysly jsou šťastně zjitřené. Ve skleni-

ci je tento zelenožlutý veltlín neposedný, ještě si pamatuje jemné kvasnice, z nichž načerpal svoji rozněcující živelnost. Je nezmarný a nezničitelně vitální jako sám Nezval. Voní muškatelově, je šťavnatý a v dochuti lascivně štípne čerstvě stlučenou kuličkou pepře. Nyní si můžeme nalistovat Nezvalova Kouzelníka a nožem zakrojit do pikantního čerstvého kozího sýra. Vladimír Holan Jen málokterý znalec vína a poezie ví, že v názvu sbírky „Kameni, přicházíš“ zvěčnil Holan hořce prožívanou chvíli, kdy v jeho láhvi docházelo víno, což krutě signalizoval vinný kámen na dně skleničky. Vladimír Holan pil víno hojně, dá se říci, že alespoň jedna lahev denně byla pro něj po většinu života normou. Pokud bychom chtěli zkoumat, jakým odrůdám či typům vín dával přednost, asi bychom došli k závěru, že žádným vyhraněným koštérem nebyl. Začasté pil jistě moky nevalné, neboť na nic lepšího nezbývaly prostředky. I proto vínem nikdy nemrhal. Známá je historka s dopitou lahví, kterou Holan pokládal naležato na stůl, chvíli čekal a pak z ní nechal vytéci ještě pár kapek. Zpravidla jich bývalo pět. Pět kapek Vladimíra Holana se tomu říkalo. A jakým vínem bychom tedy měli Holana zapíjet? U tohoto autora se zdráhám použít principu kontrastu, který svědčil Nezvalovi. Holana, a mám na mysli především Holana pozdnějšího, lze podle mého soudu umocňovat pouze vínem o podobné drásavé tragičnosti, jakou byl v nitru obtížen on sám. Proti složitosti a neproniknutelnosti jeho nočních slok není možno postavit souměrné, ušlechtilé bílé víno, byť by bylo obdařeno nevšední osobitostí. Do poháru si proto nyní nalijeme granátový mok. Prosvítíme ho svící – má takřka černý lesk, jaký mívá peří černých slepic, v jejichž nitru svítí bělostné vejce. Pozvedneme pohárek k nosu. Vyvane temná, zemitá vůně, aroma tlejícího hřbitovního kvítí, jež se na hromadě rozpadá v trouch. Takto často zavoní svatovavřinecké. Napijeme se. Ne, toto není žádný řídký portugal – v ústech převalujeme tvrdý temný Nokturnál. Polkneme. Je to jako křupnutí holubího krčku v chlapských dlaních. Tvrdé, kyseliny a svíravé

250

(5/2007)

třísloviny nás spoutají. Víno není lahodné, je sršivé a jakoby mučivé. Přesto se napijeme znovu. Cosi opravdového si nás podmaňuje. Tak chutnala vína našich upracovaných předků, nebyly to moky krášlené, podobaly se svým těžce zkoušeným tvůrcům. Takových sukovitých soudků je potřeba za život vyprázdnit aspoň padesát. Jen

tak je to k přežití. Jen tak se dá vzpřímeněji mířit k smrti, ovíněnou hlavičkou semtam zavadit o ztupený vinařský nůž Měsíce. A možná tu Zubatou někdy i vyplašit, když v nočním humně mezi zuby zaskřípe se vinným kamenem… Podobné svatovavřinecké jistě pijával svérázný němčičský hrobník. Jmenoval se Pokor-

ný, místní mu říkali Pokora, a když něměl co dělat, sedával na hřbitovní zdi uprostřed obce, držel baňatý koštýř upatlaný od hlíny a nutil kolemjdoucím pohárek. Kdyby šel kolem Holan, jistě by neodmítl. Bogdan Trojak

Mešní víno nemusí pít jenom faráři První degustace mešních vín „Vždycky mne zajímalo, jaké víno se při obřadu pije. Proto jsem oslovil místní faráře a výrobce mešních vín, abychom měli možnost porovnat mešní vína s našimi,” vysvětlil vznik nové tradice Karel Hlavenka ze Sdružení vinařů Poštorná. U zrodu první ochutnávky mešních vín stáli také členové místního slováckého krúžku Koňaré Karel Grandič a Milan Studený, myšlenku podpořil i poštorenský farář Vladimír Langer. Na přípravě akce se ochotně podílel poštorenský farář mgr. Vladimír Langer, přijel i farář z Valtic Jiří Grmolec, jehož bratr Jaroslav Grmolec z Hovoran byl donedávna výrobcem mešního vína. Mezi vzorky bylo například i mešní víno z Rakouska nebo ze Sicílie, k jehož výrobě se používá destilát grapa. Toto víno samozřejmě obsahuje více alkoholu, jinak jsou mešní vína spíše méně alkoholická a jak se shodli vinaři a pozvaní hosté první přehlídky mešních vín v Poštorné, jsou to vína spíše „prázdnější”. „Teď už farářům tolik nezávidíme,” shodli se s úsměvem vinaři z Poštorné. Na degustaci bylo celkem devět vzorků mešních vín, místní vinaři pak doplnili přehlídku vzorky svých neslazených vín. „Ohlasy z této akce byly jednoznačně pozitivní, a tak jsem se rozhodl udělat příští ročník pro širší veřejnost,” prozradil organizátor degustace Karel Hlavenka, který je mimochodem členem komise expertů Ministerstva zemědělství ČR pro hodnocení a zatřiďování vín a degustátorem s certifikátem Evropské unie. Netají se ani plány na výrobu mešního vína. „Například letos mám všechna vína naprosto bez cukru a s církví se snad také dohodnu,” věří vinař. Co je mešní víno Mešní víno je víno vyrobené pro liturgické potřeby. Platný vinařský zákon výrobu mešního vína nijak neupravuje, pouze konstatuje, že na etiketě vína lze uvést, že „splňuje požadavky pro účely církví a náboženských společností, například, že jde o mešní víno, košer víno apod.“ Výrobce mešního vína však musí mít písemný souhlas příslušné církve nebo náboženské společnosti s uváděním takto označeného vína do oběhu. Před účinností vinařského zákona (1995) drobní vinaři neoficiálně nazývali mešním vínem

to víno, které bylo vyrobeno bez přídavku sacharózy – dnes jde o jakostní víno s přívlastkem. Mešní vína se smí vyrábět pouze pomocí klasických technologií a bez přidávání cukru nebo jakýchkoli chemických barviv a příchutí. Veškeré výrobní postupy mešních vín upravují přísné církevní předpisy, na dodržení podmínek by měl dohlížet některý kněz. Dva výrobci v republice V současné době jsou v republice pouze dva oficiální výrobci mešních vín, a to Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž, s. r. o., a Karmelitánské nakladatelství, s. r. o., Praha. Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž, s. r. o., provozuje výrobu ve sklepích Arcibiskupského zámku v Kroměříži, umístěných v podzemí v hloubce 6,5 m. Jejich plocha je 1 030 m2 a dělí se na Horní a Dolní sklep. Ve sklepě je celoročně stálá teplota v rozmezí od 9 °C do 11 °C. Je zde vhodné prostředí pro výrobu ryze přírodních, nejkvalitnějších mešních vín. Tato výroba má dlouhou tradici, trvá již více než sedm set let. Víno zraje v historických dřevěných sudech různé velikosti. Největší sud pojme 19 100 litrů a nejstarší sud je z roku 1805. Sklepy jsou otevřeny i pro veřejnost, a to denně od 9.30 hodin do 18.00 hodin, na přání i s průvodcem a ochutnávkou mešních vín. „V současné době máme roční produkci sto padesát až dvě stě tisíc lahví. Jde o bílé odrůdy Rulandské bílé, Rulandské šedé, Chardonnay, Ryzlink rýnský a Muškát moravský, z červených potom Frankovka, Cabernet Sauvignon a částečně Cabernet moravia,“ říká ing. Petr Ivičič, sklepmistr společnosti Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž, s. r. o. Prozradil také, že firma dodává mešní vína i na Slovensko a do Polska. (Více o mešních vínech z Kroměříže se budete moci dočíst v některém z následujících vydání časopisu Vinařský obzor, který připravuje samostatnou reportáž k tomuto tématu). Spor o mešní víno řešily české soudy O tom, že i mešní víno může skončit u soudu, svědčí dlouholetý spor dnes již bývalého výrobce mešního vína Jaroslava Grmolce z Hovoran na Hodonínsku s českou církví. V roce 1996

Na degustaci v Poštorné se sešlo celkem devět vzorků mešních vín Foto: P. Hynek zakládal Jaroslav Grmolec společnost Arcibiskupské vinné sklepy Kroměříž, s. r. o., v prostorách kroměřížského zámku, kde měla výroba mešního vína dlouhou tradici. Sklepům zde udělil výsadu vyrábět mešní víno již Karel IV. v roce 1345. A v roce 1996 pak udělil souhlas společnosti Arcibiskupské vinné sklepy k produkci mešních vín olomoucký arcibiskup Jan Graubner. „Stalo se ale to, co se v dnešní společnosti neodpouští, a to byl zisk firmy. Arcibiskup dal naší firmě v prosinci roku 2000 výpověď z nájmu a já jsem byl nucen do tří měsíců přestěhovat celou výrobu do Hovoran. Nechci rozebírat všechny okolnosti, které kolem toho proběhly. Absolvoval jsem asi čtrnáct soudních sporů a všechny do jednoho jsem vyhrál. Přesto jsem stále napadán a neúměrně zatěžován kontrolami státních orgánů. A samozřejmě jsem nedostal souhlas České biskupské konference k výrobě mešních vín. Žádost byla bezdůvodně zamítnuta,“ líčí situaci Jaroslav Grmolec. V Kroměříži mezitím vznikla nová společnost, a to Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž, s. r. o., kde má Arcibiskupství Olomoucké zastoupené Mons. Janem Graubnerem obchodní podíl ve výši 70 % (viz Obchodní rejstřík). „Tato firma se všude prezentovala jako nástupce společnosti Arcibiskupské vinné sklepy, používala naše etikety na svá vína, kterých bylo asi osmdesát tisíc. Co v té době dělala Česká obchodní inspekce a Česká zemědělská a potravinářská inspekce, které mne dnes kontrolují po každém vyhraném sporu?“ ptá se výrobce z Hovoran, kterého dokonce loni spolu s jeho práv-

(5/2007)

I při ochutnávce mešních vín může být pěkně veselo. Foto: Petr Hynek níkem nechal ředitel posledně jmenované státní instituce vyvést z budovy ven. „To považuji za totalitní jednání. I když je právo na naší straně, mocní hrají takto,“ konstatuje Jaroslav Grmolec. I když má ještě ve svém archivu starší vína vyrobená jako mešní, a dokonce požehnaná samotným arcibiskupem, nesmí Jaroslav Gr-

molec na etiketách používat slůvko mešní. „I když je v kvalitě přívlastkových vín, prodáváme jej jako zemské víno.“ Firma Arcibiskupské vinné sklepy Kroměříž, s. r. o., dnes působí v Hovoranech na Hodonínsku a zabývá se výrobou kvalitních odrůdových vín. „Ta radost z podnikání už není taková, jako dřív. Když musíte pořád běhat někde po soudech a máte ve výrobě neustále nějaké kontroly, ubírá vám to hodně energie. A i když jsem všechny soudní spory vyhrál, necítím se bohužel jako vítěz,“ dodává smutně Jaroslav Grmolec. Na Petrově je mešní víno pro všechny Že mešní víno dnes skutečně není jen pro faráře, se rozhodli přesvědčit veřejnost v Brně na Petrově. V polovině ledna zde otevřeli prodejnu klášterních produktů Benedictus, ojedinělý specializovaný obchod klášterních produktů, mešních vín a klášterních piv v České republi-

251

ce. Nachází se ve spodním traktu budovy Petrov 1 (vchod z ulice Petrské) a znalce vína zde nadchnou unikátní kolekce mešních a košer vín od pověřených výrobců v ČR, doplněné o soubory vín ze Svaté země a dalších zahraničních klášterů, včetně světoznámého brandy z Klosterneuburgu. Ojedinělý je i soubor trapistických piv z produkce belgických klášterů, doplněný českými klášterními pivy premonstrátů ze Želiva. Najdou se zde i bylinné likéry od sester z Doksan. Mešní pil i Švejk O tom, že mešní víno bylo oblíbené i v minulosti, svědčí následující úryvek z knihy: „Od té chvíle nastal pro Švejka blažený život. Pil tajně mešní víno a svému představenému čistil tak hezky koně, že kdysi pochválil ho důstojný kněz Kleinschrodt.“ (Jaroslav Hašek: Dobrý voják Švejk ) Petr Hynek

Ze sklepa do sklepa putovalo přes 2 000 vínomilců „Jsem v šoku, něco takového jsem ještě nezažila,“ pochvalovala si jedenatřicetiletá Jana z Prahy. „Fakt, je to super akce, jsem trochu našrot, ale to bude asi tím sluncem,“ smál se pod fousy Karel z Jihlavy. Bylo teprve odpoledne a slunce pálilo jako v létě. Některým méně zkušeným dávala náročná „tour de wine“ opravdu zabrat. Davy vinných turistů se táhly po celých Velkých Bílovicích sem a tam, někteří využili možnosti kyvadlové dopravy dvěma „Vinnými autobusy“, která byla v ceně vstupného. To bylo sice za pětistovku, ale jeho součástí byla možnost neomezené ochutnávky vín u vinařů, kteří se zapojili do akce, stylová sklenička, praktická taštička s logem akce na krk a poukaz na odběr vína za dvě stovky. „Je to něco jinýho, než si koupit v obchodě flašku a vypít ji večer s kamarádama nebo s manželkou u televize,“ odpověděl Eda z Plzně na dotaz, proč sem přijel. „Hospoda je vopruz. Tohle je fakt hustá akce,“ rozplývala se skupinka mladíků z Jihlavy, už očividně v dobré náladě. „Jasně, kámo, je to v poho,“ křičeli další. Pro milovníky dobrého vína i příležitostné znalce velmi náročná „tour“ po sklípcích končila mnohdy až za pozdních nočních hodin. Vinaři byli většinou spokojeni. „Mám domluveno už šest lidí na zítra, kteří si chtějí u mne koupit víno,“ radoval se jeden z nich. Návštěvníci akce „Ze sklepa do sklepa“ se pohybovali podle

mapy, kterou dostali na cestu, často však stačice, réva se tu pěstuje na téměř 800 hektarech. lo vyjít jedním směrem a jít rovnou „za nosem“. V širším okolí působí na 1 000 vinařů a vinoPokud jde o víno, loňský ročník se opravdu vyhradníků. Putování za vínem připravil Spolek dařil, a tak vinaři z Velkých Bílovic měli co navelkobílovických vinařů, který byl rovněž orgabídnout. „Hlavně ten Veltlín, to je tedy třída, to nizátorem pokusu o vytvoření rekordu – nejdeljsem ještě nekoštoval,“ pochvalovala si skupinší kolony traktorů na světě. To se také podařilo, ka Brňáků v jednom ze sklípků. když jich do ulic vyjelo 137 a kolona traktorů „Jsme maximálně spokojeni, akce se vydaměřila 521 metrů. S propagací akce „Ze sklepa řila a ohlasy od návštěvníků z celé republiky to do sklepa“ pomohla pořadatelům radnice, projen potvrzují. Denně chodí řada e-mailů s pozijekt byl realizován s podporou Vinařského fontivními reakcemi,“ konstatoval spokojeně Frandu České republiky. tišek Zapletal z pořádajícího Spolku velkobíloPetr Hynek vických vinařů. Za vínem do Velkých Bílovic nepřijela jen celá republika, ale také turisté ze Slovenska, Rakouska, Polska, Itálie, dokonce i jeden Skot... „Například dnes mi došel pěkný ohlas od návštěvníka, který zažil podobné akce s otevřenými sklepy v Itálii, Rakousku a Německu, a píše, že naše akce snese srovnání s těmi nejprestižnějími akcemi v Evropě,“ pochvaloval si František Zapletal. Už nyní je zřejmé, že pořadatelé budou v nové tradici pokračovat i v příštích letech – měla by se konat pravidelně vždy první sobotu v měsíci dubnu. Aby akci oživili, chystají pořadatelé pro příští rok nové překvaOdpolední slunce dalo mnohým vinným turispení. Velké Bílovice na Břeclavsku jsou nej- tům zabrat... Foto: Petr Hynek větší vinařskou obcí v České republi-

252

(5/2007)

Josef Svoboda vystavoval své fotografie z vinic Vernisáž výstavy fotografií Josefa Svobody se konala v rámci 2. ročníku putování za vínem ve Velkých Bílovicích „Ze sklepa do sklepa“. V prostorách Habánských sklepů Josef Svoboda ukázal veřejnosti několik zvětšenin svých fotografií, zachycujících atmosféru jihomoravských vinic, nalévajících se hroznů a poetické hry slunečních paprsků. „Jožka Svoboda mimo naše vi-

dění světa používá i techniku fotoaparátu k zachycení krásné poezie krajiny, kterou my také vnímáme, ale nedoceňujeme. Teprve na jeho fotografiích vidíme něco navíc. I když je předem připravený a ví přesně, na co čeká, přesto jeho fotografie vznikají spontánně,“ popsal jeho tvorbu Josef Vozdecký. Iva Janžurová přinesla autorovi výstavy malý dárek. „Jsem taky ama-

tér fotograf, a tak jsem panu Josífkovi přinesla pár svých fotografií. Schválně jsem přinesla jen zmenšené, aby nevynikly nad ty jeho zvětšeníny... Kdyžtak je pak z toho alba vyházej a dej si tam ty své krásné fotografie,“ obrátila se na autora s úsměvem na rtech herečka. (peh)

Nejlépe se fotí hrozny Rýňáku, říká Josef Svoboda

Co vás přivedlo k fotografování? Měli jsme doma starou Flexaretku, a tak jsem ze zvědavosti zkoušel fotografovat už na základní škole. Na Střední vinařské škole ve Valticích mne pak náš třídní profesor ustanovil třídním fotografem, a tak jsem se tomu začal věnovat více. Dostal jsem školní aparát, ruský Kijev 80, a osahal jsem si práci v temné komoře. Tehdy mne to plně chytlo, a tak jsem chodil s fotoaparátem i do přírody, sám jsem si vyvolával filmy a dělal fotky. Po nějaké přestávce, asi před sedmi lety, jsem si pořídil trochu lepší přístroj, Minoltu Dynax 5, a když se pohybuji venku po vinicích, nosím jej vždy s sebou. Zaměřujete se jen na vinice? Ano, jednak je to má profese, jednak se vinicím a fotografování ve vinohradě věnuje málo fotografů a osobně se domnívám, že je to škoda. Já mám navíc oproti profesionálním fotografům tu výhodu, že jsem ve vinohradech poměrně často a mám tak příležitost zachytit ty nejkouzelnější okamžiky za ranního nebo naopak večerního světla, které jsou velmi krátké a prchavé. Například na podzim jsou ideální světelné podmínky zhruba tři dny a krásný vybarvený podzim se opakuje třeba jednou za čtyři roky. Nosíte foťák opravdu stále u sebe? Ano, když jsem v terénu, mám jej stále v autě. A někdy se to vážně vyplatí. Uvedu příklad.

Josef Svoboda fotí už od základní školy. Dnes hlavně vinice. Foto: Petr Hynek

Loni se tady díky aktivitě místních vinařů ve Velkých Bílovicích stavěla Boží muka. A já jsem shodou okolností jako student kdysi dělal snímek Božích muk, která srazila jedna paní autem na Podivínské ulici v roce 1978. Ta Boží muka

tam stála od 13. století. A právě podle snímků z archivu byla nyní postavena nová Boží muka, jejichž stavbu jsem opět dokumentoval. Ale jinak opravdu nejraději svým fotoparátem zachycuji atmosféru ve vinicích, jako jsou ranní mlhy, podzimní večery a podobně. Jak se fotí hrozny? Tomuto tématu se věnuji již dlouho. Zjistil jsem, že optimální je fotit hrozen lehce do prostisvětla a úplně nejlepší je, když bobulka prosvítá. Ale co je zvláštní, neprosvítají všechny odrůdy stejně. Nejlepší je v tomto ohledu „Rýňák“, kde jsou krásně vidět i pecičky uvnitř... Fotíte stále na kinofil nebo jste již uvažoval o digitálu? Většinou ano, používám filmy FUJI. Ale jinak se přiznám, že mám i služební digitální fotoparát, na který zaznamenávám většinou pracovní záležitosti, dokumentace určitých prací ve vinařství. Uvažuji ještě o jednom přístroji na větší formát, ale opět filmový, možná to bude i nějaký starší přístroj. Víte, osobně si myslím, že digitál člověka trochu rozmazluje, že jej nutí dělat stovky záběrů, z kterých pak vybírá, ale nakonec třeba taky nevybere nic. Někdy je zkrátka lepší udělat pár snímků, na kterých si fotograf dá opravdu záležet. Petr Hynek

(5/2007)

253

Ženy by se měly více věnovat vínu, říká Iva Janžurová – Dáma vína

Prozradila jste, že k Habánským sklepům máte zvláštní vztah, odkdy se datuje? Byla jsem tady už dříve, ale když jsme točili film Výlet, bydleli jsme tehdy v Blatnici pod Svatým Antonínkem a v den natáčecího volna jsme zamířili právě sem, kde nám ředitel Josef Svoboda krásně vyprávěl o historii Habánských sklepů. To bylo asi nejintenzivnější seznámení, něco jsme ochutnali, něco jsme si odvezli domů a pak už se ten vztah mezi námi jen rozvíjel. Zatím bohužel nemám tolik času, abych strávila příjemné večery někde v prostředí vinných sklepů, je to většinou tak, že někde poblíž hraju, a tak si víno jen nakoupím a vychutnám si ho až doma. Ale pevně věřím, že ty doby ochutnávání přímo ve sklepě mám ještě před sebou. Jaké víno preferujete? Především červené. Ne, že bych nepila bílé, ale červené si líp vychutnám. A pokud nejsem nemocná, dávám si ho prakticky denně. Když

mi dojdou zásoby tady z Moravy, zajdu někdy i do supermarketu, kde si něco vytipuji a nakoupím, ale když to není podle mé chuti, klidně to víno vyliji. V poslední době se o vás v médiích psalo jako o „znalkyni vína“, jak jste se k tomuto titulu dopracovala? To všechno je víceméně mediální šum. Ano, jsem člověk, který má rád víno, dnes už snad poznám dobré od špatného a občas se mi i povede něco určit. Vybírám si, co budu pít, ale že bych byla nějaká odbornice, to ještě ne. I když je pravda, že když jsem se zúčastnila hodnocení vín v Národním vinařském centru ve Valticích a když jsem pak porovnávala ty moje tabulky s ostatními, nebyla jsem rozhodně mimo mísu... I když říkáte, že se nepovažujete za odbornici, jste ve spolku Dámy vína. Ano, jsou v něm ženy, které vínu velice dobře rozumějí, věnují se mu i profesionálně, tak-

Iva Janžurová si potrpí na víno z Velkých Bílovic Foto: Petr Hynek

že se tam něco přiučím. Říkají o mně, že mám talent, ale já se prostě jen řídím svými smysly. Ráda si také kupuji knížky o víně a často v nich listuji, takže třeba se k té znalkyni vína ještě dopracuji. Jak funguje váš spolek, můžete jej trochu popsat? Scházíme se jednou do měsíce a ta setkání jsou vždycky moc krásná a obohacující. Členkami jsou převážně ženy, které mají co do činění s vínem, buď jej dovážejí nebo prodávají a podobně. Já jsem tam jediná herečka, ale berou mne vážně. (smích) A k tomu, jak to funguje – no, samozřejmě si o víně jenom nepovídáme, ale taky degustujeme. Například nedávno jsme tam měli jedenadvacet lahví a bylo nás tam jedenáct. Po šestém vzorku jsem měla trochu obavy, abych ty další hodnotila objektivně, ale zvládla jsem to... Někdy si třeba pozveme odborníka, který nám rozšíří obzory o víně, o gastronomii a dalších záležitostech, které s vínem více či méně souvisejí. Ano, je to docela hezký kroužek, který funguje i v řadě jiných zemí, jak jsem se dozvěděla. Takže byste doporučila ženám v Čechách a na Moravě, aby do toho šly, aby zakládaly podobné spolky a věnovaly se více vínům? Určitě. Teď nedávno jsem se třeba dočetla, že v Americe se vinaři začínají systematicky věnovat ženám a je to logické, protože kdo většinou nakupuje v supermarketech? Jsou to právě ženy. A je dobře, když žena trochu vínu rozumí a dokáže se v té záplavě na trhu orientovat. Já věřím, že u nás už dávno neplatí, že ženy mají rády jen sladká vína, ale rozšíření vědomostí o víně by jim určitě prospělo. Snad si i naši vinaři uvědomí ten potenciál, který je v našich ženách. Ano, jsem přesvědčena, že je před námi ta krásná doba, kdy se ženy začnou věnovat problematice vín daleko více, a že to bude ku prospěchu všech. Jak by to bylo krásné, kdybychom měli výjezdní zasedání a celostátní sjezdy, kde by se degustovalo ve větší míře a na odborné úrovni, kde by nám vinaři a vinařští odborníci předali nové poznatky a zkušenosti. Těším se na to. Petr Hynek

254

(5/2007)

OZNÁMENÍ VINAŘSKÉHO FONDU Vinařský fond v souladu s ust. § 1 odst. 3 vyhlášky č. 97/2006 Sb. vyhlašuje, že budou poskytovány následující podpory pro termín podávání žádostí 1. 7.–15. 8. 2007: 1. Podpora úhrady nákladů vynaložených na pronájem prostor pro konání přehlídek, soutěží a výstav vín a jejich propagaci konaných v termínu 14. 9. 2007–31. 3. 2008, dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. b) vyhlášky č. 97/2006 Sb. Bližší podmínky poskytnutí podpory na jednotlivé typy výstav: Místní výstavy: Kromě podmínek vymezených zákonem č. 321/2004 Sb., vyhláškou č. 97/2006 a Podmínkami pro poskytnutí podpory Vinařským fondem je pro poskytnutí podpory nutno splnit tato kriteria: – registrace výstavy v kalendáři akcí na www. vinazmoravy.cz / www.vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem v katalogu výstavy Výše podpory: do 50% nákladů vynaložených na pronájem prostor a propagaci, maximálně však 10 000 Kč. Podpora může být poskytnuta pouze na jednu výstavu v konkrétní obci v kalendářním roce. Výstavy regionální (výstavy přesahující svým významem rámec vinařské podoblasti): Kromě podmínek vymezených zákonem č. 321/2004 Sb., vyhláškou č. 97/2006 a Podmínkami Rady pro poskytnutí podpory Vinařským fondem je pro poskytnutí podpory nutno splnit tato kriteria: – registrace výstavy v kalendáři akcí na www. vinazmoravy.cz / www.vinazcech.cz

– umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ do katalogu výstavy – umístění bannerů „Vína z Moravy, vína z Čech“ v prostorách konání výstavy – uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem v katalogu a prostorách konání výstavy – propagace výstavy v médiích Výše podpory: do 50 % nákladů vynaložených na pronájem prostor a propagaci, maximálně však 50 000 Kč. 2. Podpora úhrady nákladů vynaložených na pronájem výstavních prostor účastníkům přehlídek, soutěží a výstav vín konaných v termínu 1. 1. 2008–31. 3. 2008 dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. a) vyhlášky č. 97/2006 Sb. Podpora se týká účasti na těchto výstavách konaných v roce 2008: GO a REGIONTOUR, HOLIDAY WORLD, PRODEXPO Moskva, VINEX Brno. Výše podpory: do 50 % nákladů vynaložených na pronájem výstavních prostor. 3. Podpora úhrady nákladů na konání seminářů a školení dle ust. § 1 odst. 1 a 2 písm. d) vyhlášky č.97/2006 Sb. konaných v termínu 14. 9. 2007–31. 3. 2008 zaměřených na oblast gastronomie ve spojení s vínem. Součástí žádosti musí být přesný rozpis náplně semináře/školení a konkrétní cílová skupina. Výše podpory: do 80% nákladů na pronájem prostor pro konání semináře, výrobu podkladových materiálů a odměny přednášejícím a pomocnému personálu. 4. Podpora úhrady nákladů na pronájem prostor, odměny pro účinkující a propagaci akcí na rozvoj vinařské turistiky, a to akcí typu „otevřených sklepů“ a „vinobraní“ konaných v termínu 14. 9. 2007

až 31. 3. 2008. Bližší podmínky pro poskytnutí podpory: Kromě podmínek vymezených zákonem č.321/2004 Sb., vyhláškou č.97/2006 a Podmínkami Rady pro poskytnutí podpory Vinařským fondem je pro poskytnutí podpory nutno splnit tato kriteria: – registrace akce v kalendáři akcí na www.vinazmoravy.cz / www.vinazcech.cz – umístění loga „Vína z Moravy, vína z Čech“ a uvedení informace o podpoře akce Vinařským fondem na propagačních materiálech k akci – umístění bannerů „Vína z Moravy, vína z Čech“ v prostorách konání akce – propagace akce v médiích Výše podpory je stanovena do 30 % nákladů skutečně vynaložených na pronájem prostor pro konání akce, odměny pro účinkující a propagaci, maximálně však 100 000 Kč. Je možné požádat o poskytnutí podpory i mimo rámec shora uvedeného vymezení, pokud bude tato žádost v souladu se zákonem č. 321/ /2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 97/2006 Sb. Důležité upozornění: – Podpora nebude poskytnuta projektům realizovaným před rozhodnutím Rady Fondu o poskytnutí podpory žadateli. – O poskytnutí či neposkytnutí veškerých podpor rozhoduje Rada Fondu v souladu se zákonem č. 321/2004 Sb. ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 97/2006 Sb. a Podmínkami pro poskytnutí podpor Vinařským fondem zveřejněných na www.vinarskyfond.cz.

Valentýnská degustace archivních vín v Čejkovicích Jelikož I. ročník vyšel na sobotu 14. února, kdy se slaví svatý Valentýn, byl této akci dán k názvu přívlastek „Valentýnská“ degustace. Celou akci pořádal majitel hotelu a penzionu Albor pan Bořivoj Damborský z vinařské rodiny, jejíž firma nese název Císařské sklepy Horák. Podnětem k pořádání degustace archivních vín byla snaha pokrýt jakési mrtvé období. Od května do září se v Čejkovicích konají různé vinařské akce, jako Vinné trhy, Zarážení hory, Den otevřených sklepů apod. Ale v zimním období po Žehnání vína nastává prázdná pauza. Na degustaci archivních vín přispívají vzorky nejenom vinaři z Čejkovic, ale i jeho blízkého i vzdálenějšího okolí. Ke stálým vinařům, kteří dávali vzorky již v prvních ročnících se přidávají noví a noví vinaři. Letos se podařilo získat re-

kordní počet 313 vzorků. Po začátcích, kdy se dalo dohromady 220 až 250 vzorků, je tedy evidentní velký nárůst a zájem ze strany vinařů. Nově bylo možné ochutnat i vína z Maďarska. Celkový počet 314 vzorků byl tvořen 202 bílými, 1 růžovým, 109 červenými a 1 ovocným vínem. Z toho 98 bylo vín přívlastkových. Nejmladší vína byla z roku 2003 a nejstarší byl vzorek až z roku 1979. Jednalo se o odrůdu Neuburské z vinotéky Albor Čejkovice. Největší podíl u bílých vín tvořily vzorky Ryzlinku rýnského a od červených odrůd se sešlo nejvíce Frankovek. Pro dobrou správnou atmosféru pak vyhrávala cimbálová muzika Habáni. Byla to akce určená především pro znalce a milovníky vína a kromě domácích i přespolních návštěvníků přijeli také hosté ze vzdálenějších

koutů ČR. Majitelé vinoték si touto akcí mohli zajistit rozšíření sortimentu, získat raritu, která je oslovila. A vinaři tak zvětšili svůj okruh odbytu, zviditelnili se a udělali jméno v konkurenčním světě. Takže tato tradice určitě něco do sebe má a v dalších letech se jistě bude opakovat. „Už se těšíme na další ročník,“ říká s úsměvem pan Bořivoj Damborský a dodává: „Celá příprava nám trvá tak 2 měsíce a když uvidíme, že bude zájem a množství darovaných vzorků stále stoupat, pronajmeme si kulturní dům a udělá se tak i větší reklama pro vinaře. Tímto chci poděkovat především drobným vinařům a firmám, kteří letos pomohli s přispěním vzorků a celou přípravou, s jejichž přičiněním se akce mohla uskutečnit.“ Letošní ročník si nenechalo ujít 200 milovníků vína. Jana Herzánová, Čejkovice

(5/2007)

255

Veletrh a soutěž vín Vinitaly 2007 pro naše vína úspěchem Klára Kollárová, Praha

Většinou byl každý pavilon zaměřen na konkrétní italský vinařský region a nebo zahraniční zemi. Prezentovali se zde nejen vinaři, ale také jednotlivá sdružení a spolky, které se snažily propagovat svůj region a jeho zajímavosti. Byli zde přitomni výrobci grappy a destilátů, obchody s vínem i sklem, asociace i sdružení... Spojení s gastronomií je nasnadě. Pokud jste ovšem navštívili pavilon Emilia Romagna, pak první, co vás praštilo do očí, nebylo víno, ale salámy a sýry (místní chlouba – Parmigiano-Reggiano) vyložené na stáncích k ochutnání. Vedle stály stánky producentů s balsamikovým octem, které hrdě nesou známku DOP (určení původu). Jejich degustace byla neuvěřitelným chuťovým zážitkem, po kterém nepřekvapilo, že ty nejlepší octy, starší 25 let, se podávaly ve sklence na závěr menu jako digestiv. Vedle italských vín jste mohli ochutnat i zahraniční vína, ale těch bylo v porovnání s množstvím místních producentů zanedbatelně. Kromě návštěvy běžné expozice jste se mohli zúčastnit některého z mnoha velmi zajímavých doprovodných programů a degustací. Jen namátkou z nich vyberu: Tasting Ex...Press – degustace světových vín vybraných předními světovými vinařskými časopisy Decanter, Wine Enthusiast, Selection nebo Wine & Spirits, Taste & Dream – vertikální degustace velkých italských vín, Trendy today, Big tomorrow – vybrané progresivní vinařství s důrazem na poměr cena-kvalita, degustace grap a destilátů a mnoho dalších. Nedílnou součást italské vinařské kultury představuje gastronomie. Organizátoři vám umožnili prožít chvilky s nejlepšími italskými šéfkuchaři v porgramu Designer Restaurants; nevšední a velmi inspirativní zážitky nabízí Citadel of Gastronomy (Gastronomická bašta), kde jste mohli ochutnat regionální kuchyni a mnoho dalších zajímavých akcí, které vám umožníily nahlédnout pod pokličku nejlepších odborníků i z vysoké gastronomie. Netradiční a divácky velmi atraktivní bylo

hlavní finále soutěže MAITRE OF THE YEAR o nejlepšího číšníka, kde osm vybraných profesionálů prezentovalo servis jídel i svoje komunikační dovednosti. Zájem o doprovodné akce byl veliký, proto bylo nutné si zamluvit místo co nejdříve. Součástí Vinitaly byl i veletrh Enolitech a mezinárodní výstava extra panenských olivových olejů SOL. V pavilonu F v rámci veletrhu Enolitech jste mohli nalézt vše, co se točí kolem produkce vína a olivových olejů: od výsadbového materiálu, přes sklízecí stroje a pracovní pomůcky, zpracovatelské a balicí technologie, transport, sklo, archivaci vín až po obchodní a marketingové služby. Vedle ochutnávky mnoha produkcí nejkvalitnějších olejů z celého světa (účastnilo se 400 producentů z 10 zemí světa) jste mohli získat mnoho informací o pozitivních vlivech extra panenského olivového oleje na zdraví člověka, o využití v kosmetice a samozřejmě v gastronomii. Dost už ale suchých faktů. Snad vás teď navnadím na příští ročník Vinitaly výčtem několika zajímavostí, které jsem měla tu čest ochutnat. Za pouhé dva dny, které jsem zde ztrávila, se nedalo ochutnat vše, co bych si přála – bohužel... Vedle zmíněných balzamikových octů musím ještě vzpomenout medový destilát “Gioiello”, nápoj jemné a delikátní chuti z produkce významné destilaterie Nonino, která působí na trhu již od roku 1897, a taktéž neklasické ořechové „limoncello” a také DSTILL – destilát z citronové kůry. Ale abych nepsala jen o ne-vinných zážitcích: vína, která mě opravdu oslovila: určitě to byla Sassicaia 2004 z pod pultu, víno z Bolgheri. Další legendární víno bylo božské Brunello di Montalcino D.O.C.G Annata 1998 z nejslavnější vinice Montalcina „Greppo” od Biondi Santi, zakladatele této apelace. Velmi krásné bylo Barolo Reserva 1990 od Marchesi di Barolo. V tomto ročníku došlo k samovolné redukci hroznů na cca 50 % běžné úrody během velkého krupobití, takže ve skleničce se objevila neskutečná síla chutí a stále mohutná tříslovina předurčující víno k dalšímu pozitivnímu stárnutí. Krásný zážitek snoubení vína a pokrmu jsem měla u stánku společnosti Bava, kde mi k aromatizovanému vínu Barolo Chinato Cocchi přidali

Ochutnávka vín na stánku firmy Bava pralinku z hořké 56% čokolády s jemnou čokoládovou náplní ochucenou právě tímto vínem. Barolo Chinato Cocchi je v Piemontu tradičně pokládáno za lék proti horečce. Má vyšší obsah alkoholu 16,5 % a stále se vyrábí podle starého receptu louhováním chininové kůry, červeného čínského kořene, rebarbory, hořce a aromatických bylin a koření, například kardamomu. Velkým zážitkem byla vína také z piemontského vinařství Marchesi di Grésy, kde jsem mimo jiné ochutnala víno Camp Gross Martinenga Barbaresco 1997 DOCG. Krásná byla také další a další vína vyrobená z místních odrůd libozvučných jmen, jako třeba Negroamare a Aglianiko z Puglie, Falagantina, Bombino a Greco z Molise a mnoho dalších. Už teď se těším, co stihnu ochutnat zase příště. A na úplný závěr je samozřejmě nezbytné zmínit úspěchy českých vín v Mezinárodní enologické soutěži Vinitaly. Do letošního 15. ročníku, který se konal ve dnech 21.–25. března, bylo přihlášeno kolem 3 500 vín ze 31 zemí světa a mezi nimi 49 vín od nás. Vína hodnotilo 105 mezinárodních degustátorů. V každé kategorii (bylo jich 22) vždy jen jedno víno získalo oceňení velká zlatá, zlatá, stříbrná a bronzová medaile. Dalších třicet procent nejlépe hodnocených vín v každé kategorii pak obdrželo diplom Gran Menzione. Česká republika zabodovala hned několikrát. Jedenáct vín získalo diplom Gran Menzione: Bohemia Sekt, a. s. – Bohemia Sekt Prestige brut 2004, Víno Mikulov, spol. s r. o. – Müller Thurgau 2006 p. s., Sonberk, a. s. – Muš-

(5/2007)

256

kát moravský 2005 p. s., Nové vinařství, a. s. – Cuvée „Cygnus“ 2005 (Ryzlink rýnský, Sauvignon Blanc), Cuvée, „Gabriel“ 2005 (Rulandské šedé, Chardonnay), Cuvée „Tono“ 2006 (Tramín červený), Spielberg CZ, s. r. o., Archlebov – Ryzlink rýnský 2005 p. s., Rulandské bílé 2005 p. s., Mikrosvín Mikulov, a. s. – Ryzlink vlašský 2005 p. s., Moravské vinařské závody Bzenec, s. r. o. – „Ego No.69“ Ryzlink vlašský, 2005 v. z h., „Ego No.76“ Sylvánské zelené, Veltlínské zelené 2005 p. s., „Ego No.72“ Veltlínské zelené 2005 p. s.

Ale nejen to. Velkou zlatou medaili ve skupině růžových vín získalo Rulandské modré rosé 2006 p. s. z Moravských vinařských závodů Bzenec a stříbrnou medaili pak Cabernet Sauvignon rosé 2006 p. s. od společnosti Víno Mikulov spol. s r. o. Největší poctou je určitě cena Premio Speciale Vinitaly 2007. Ta se uděluje jen jednomu výrobci z každé země, a to pouze v případě, že jeho vína získají alespoň 3 diplomy Gran Menzione a v součtu dosažených bodů jsou úspěšnější než jeho krajani. Tuto cenu si odneslo jen deset fi-

rem z celého světa a mezi nimi byly i Moravské vinařské závody Bzenec. A tak už dnes další z vinařských velmocí ví, že na vína z České republiky si musí dávat dobrý pozor. www.enolitech.it www.vinitaly.it http://fair.veronafiere.it/sol/index.asp www.vinitaly.it/concorsoenologico/interna. asp?sezione=risultati www.wineofczechrepublic.cz

Kalendář vinařských akcí v květnu a červnu DATUM

Hodnocení vín (týká se koštů)

VÝSTAVA

MÍSTO

HOD + KONTAKT

5.–14. 5. 2007

Vinařský zájezd do Chile-Argentiny

Moravín

tel.: 602 559 226

5. 5. 2007

Výstava vín Olbramovice

Obecní dům

13:00 hod.

5. 5. 2007

XXXIV. oblastní výstavy vín Jaroslavice

5. 5. 2007

Výstava vín Perná

kulturní dům

5. 5. 2007

Výstava vín Ždánice

kulturní dům

5. 5. 2007

Výstava vín v Troskotovicích

Myslivna

13:00 hod.

5.–6. 5. 2007

Výstava vín Sudoměřice

Starý potok družební výstava

10:00 hod.

6. 5. 2007

Májová ochutnávka vín 2007

Restaurace U Chytilů, Nádražní 812, Dubňany

10:00 hod.

8. 5. 2007

Košt vín Brno-Vinohrady

Nákupní středisko Pálavanka

10:00 hod.

11. 5. 2007

Zájezd do Litoměřic, Velkých Žernosek a Mělníku

Klub přátel vína v Jaroměři

tel.: 605 265 245, rudolfsky@cechcv.cz

11.–12. 5. 2007

Valtické vinné trhy

Váltický zámek

tel.: 776638073, osicka@svisv.cz

Zámecký košt Bučovice

Zámek Bučovice

10:00 hod.

Výstava vín Ratíškovice

restaurace Sport

14:00 hod.

Výstava vín Žádovice

kulturní dům

12. 5. 2007 12. 5. 2007

6. 5. 2007

12. 5. 2007 12. 5. 2007

13:00 hod.

Výstava vín Petrov

Motorest Plže

14:00 hod.

12. 5. 2007

Výstava vín Milovice

kulturní dům

10:00 hod.

12. 5. 2007

Výstava vín Popice

kulturní dům

13:00 hod.

15.–17. 5. 2007

Mezinárodní veletrh Víno&destiláty 2007

Praha - Výstaviště - Holešovice

tel.: 603 445 026, salabova@vegoprag.cz

17. 5.–10. 6. 2007

Krajem vinařství a vinařů

Synagoga Břeclav

tel.: 519 322 878, 519 371 488

18. 5. 2007

Poznávání vín

Vinný restaurant Zlatý kopeček, Čejkovice

tel.: 774 929 429, 777 208 182, info@yaxi.cz

19. 5. 2007

Výstava vín Dolní Němčí

dům zahrádkářů

16:00 hod.

19. 5. 2007

Srovnávací výstava

Kulturní dům Miroslav

9:30 hod.

19.–20. 5. 2007

XII. Vinné trhy Čejkovice

Zámek

tel.: 518 362 701, ou@cejkovice.cz

19. 5. 2007

Zpívání pod Náklem

Ratíškovice

Koplíková Jana, tel.: 607 511 779, osvet. beseda@seznam.cz

19. 5. 2007

II. prestižní degustace moravských vín

Moravský sklípek - hotel Zámeček Mikulov

tel.: 602 749 909, agrico@cmail.cz

24.–27. 5. 2007

Vinařský zájezd do Chorvatska

pořádá Cech českých vinařů

tel.: 731 117 242, weitosch@seznam.cz

24.–26. 5. 2007

IX. běh školení degustátorů dle evropských norem

Valtice - zámek - přednáškový sál Národního tel.: 519 352 072, narodni@vinarskecentrum.cz vinařského centra

25.–27. 5. 2007

Víkendový seminář o víně

učebna Vinařské akademie Valtice, nám. Svobody 2

tel.: 519 352 083, 777 743 496, vin. akad@telecom.cz

26. 5. 2007

První ročník Galerie rulandských vín

Dům kultury Kyjov

14:00 hod.

26. 5. 2007

Výstava šampiónů

Zámek Mikulov

14:00 hod.

26. 5. 2007

Den vína

Vinné sklepy Bořetice Pod Kraví horou

tel.: 519 430 692, starosta@boretice.cz

26. 5. 2007

Májové zpívání u Nechor

Vesnička vinných sklepů Nechory, Prušánky tel.: 518 374 125, kultura@obecprusanky.cz

26.–27. 5. 2007

STARÉ HORY

Enotéka a vinný sklep Zájezeří ve sklepním areálů pod Kraví horou. Bořetice

tel.: 602 48 30 88, trojak@silesnet.cz

28. 5.–23. 9. 2007

Otevřené vinné sklepy Velké Pavlovice 2007

Vinné sklepy ve Velkých Pavlovicích

tel.: 774 066 650, pavel. lacina@forummoravium.cz

2.–3. 6. 2007

STARÉ HORY

Enotéka a vinný sklep Zájezeří ve sklepním areálů pod Kraví horou. Bořetice

tel.: 602 48 30 88, trojak@silesnet.cz

Kurz SOMMELIER (I. část)

učebna Vinařské akademie Valtice, nám. Svobody 2

tel.: 777 743 496, vin.akad@telecom.cz

5.–8. 6. 2007

5. 5. 2007

11:00 hod.

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací.

Nabídka Vinaﬁského obzoru Zásilkov˘ obchod vinaﬁsk˘ch publikací Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba

roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Kã Kã Kã Kã Kã Kã Kã Kã

290,00 330,00 380,00 420,00 450,00 490,00 520,00 560,00

Vinaﬁsk˘ obzor roãníky 1999 – 2006 v ãerné deskové vazbû s raÏen˘m písmem.

Ekologické zemûdûlství

Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl. Kã 280,00

Moderní pﬁíprava ãerveného vína

Pﬁeklad moderní publikace rakousk˘ch odborníkÛ R. Steidla a W. Rennera. Obsahuje moderní pohled na v˘robu ãerveného vína, od vinohradnick˘ch aspektÛ aÏ ke stáãení do láhví. Kã 168,00

Dûjiny vinaﬁství na Moravû

(Sborník pfiíspûvkÛ z konference uspofiádané ve dnech 16. aÏ 17. záfií 2004 ve Slavkovû u Brna) • Pûstování révy vinné (Historie, autentiãnost, kvalita a mezinárodní v˘znam moravsk˘ch vín – Réva v geologii – Historická klimatologie a réva – Vinafiství brnûnsk˘ch mû‰ÈanÛ do Bílé hory – Vinice na klobouckém statku v 17. století aj.) • Vinafiské spolky a organizace • Obchod vínem a konzumace (Víno v Jihlavû v pfiedbûlohorské dobû – Spor o vinn˘ desátek – Dovoz cizích vín do Mikulova koncem 17. stol. aj.) • Vinafiské ‰kolství (V˘voj vinafiského ‰kolství v âechách a na Moravû – V˘uka vinafiství na V·Z v Brnû – Vinafiské ‰kolství na okrese Bfieclav) • Znaky, peãetû a stavební památky (Vinafiské motivy v komunální heraldice – Réva vinná ve znacích a peãetích ãeského Slezska aj.) Kã 400,00

Ampelografia Slovenska

(Ing. Dorota Pospí‰ilová a kol.) • systematika ãeledû • ampelografie • ampelografické metody • rajonizace révy • podnoÏová réva (odrÛdy pÛvodní a odrÛdy z kfiíÏení) • u‰lechtilá réva (registrované odrÛdy, odrÛdy v minulosti pûstované, odrÛdy z novo‰lechtûní, odrÛdy interspecifického kfiíÏení). 368 stran, formát v˘pravné publikace, desítky barevn˘ch fotografií, tabulek. Vinafisk˘ obzor je v˘hradním prodejcem této knihy v âesku. Kã 790,00

Vady vína (rozpoznání, pﬁedcházení, odstranûní)

Autor: Reinhard Eder a kol. JelikoÏ je pro vinafie usilujícího o nejvy‰‰í kvalitu neÏádoucí v˘skyt vín postiÏen˘ch nedostatky, vín vadn˘ch a nemocn˘ch jak osobnû, tak i finanãnû silnou zátûÏí, popisují se v této knize pfiíãiny nedostatkÛ, vad a nemocí vína, jejich podrobná charakteristika a moÏnosti jejich prevence a odstraÀování. Publikace je urãena nejen pro odbornou vinafiskou vefiejnost, ale také pro v‰echny milovníky vína, ktefií chtûjí prohloubit své znalosti v tomto oboru. Vína ze zavadl˘ch hroznÛ • Mrazová pfiíchuÈ • Hnilobn˘ tón • Vady související s tfiíslovinami • Vady kva‰ení • Nedostateãná barva ãerveného vína • Pelargóniov˘ tón • Cizí tóny • PachuÈ po SO2 • Sirka • Netypické tóny stárnutí • Tón po aldehydu, kfiís, oxidáza • Octovatûní • Tón po kyselinû mléãné • Biogenní aminy – Vláãkovatûní – My‰ina • Brettanomyces • Vady pfii ãifiení • PachuÈ po plísni • Zbarvení bíl˘ch vín do rÛÏova - „pink effect" • PachuÈ po korku • Krystalické sraÏeniny • Kovová pfiíchuÈ • Biologické pfiíãiny zákalÛ • Bílkovinné zákaly Kã 290,00

Vinaﬁem v Africe i leckde jinde

Antonín Koneãn˘, ná‰ pfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj bohat˘ Ïivot spojen˘ s révou vinnou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie, mimo jiné, i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Kã 190,00

Cesta ke ‰piãkovému vínu

Autor: Robert Steidl, Georg Leindl PÛvodním impulsem ke vzniku této knihy byla dlouholetá poradenská a pracovní praxe a vlastní zku‰enost, Ïe pro neúspûch pfii v˘robû vína jsou velmi ãasto jen nepatrné dÛvody. Jak pfii získávání potenciálu hroznÛ, tak pfii zamezení ztrát dochází ãasto k chybám, které se bohuÏel stále opakují. JestliÏe se jich vyvarujeme, udûláme tak velk˘ krok vpfied k v˘robû ‰piãkového vína, nebo budeme minimálnû na dobré cestû k jeho získání. Kã 160,00

VÍNO - pomocník pﬁi poznávání ãeského a moravského vína

8stránková skládaãka se základními kapitolami souhrnnû, pfiitaÏlivû a srozumitelnû orientující zejména úplné zaãáteãníky v oblasti vína. Vhodné pro osvûtu zákazníkÛm. Pfiíjemn˘ pfiíruãní formát (‰ = 16 cm, v = 24 cm), pevn˘ kfiídov˘ papír v lesklé laminaci umoÏÀuje kaÏdodenní pouÏití. Kã 40,00 pfii vût‰ím odbûru sleva

Vinohradnické stavby na Moravû Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováfiÛ, 2004 Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na jiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu. Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek. Kã 590,00

Mapa vinaﬁsk˘ch oblastí âeské republiky

• standardní rozmûr 960x660 mm • schematická mapa vinafisk˘ch oblastí a podoblastí podle nového vinafiského zákona 321/2004 Sb. a podrobná mapa jednotliv˘ch vinafisk˘ch podoblastí • uvedení ploch vinic s rozdûlením dle kategorizace vinic • vyznaãeny jsou velikosti vinafisk˘ch obcí dle plochy, katastrální hranice vinafisk˘ch obcí a vinafiské cyklotrasy • na rubové stranû je popis vinafisk˘ch podoblastí, seznam v‰ech viniãních tratí âR a adresáfi vinafisk˘ch institucí. Cena standardní skládané mapy Kã 75,00 Cena v neskládané roli Kã 75,00 (Pfii vût‰ím odbûru je moÏnost slev.)

Problémy kva‰ení vín Autor: Robert Steidl Kniha se zab˘vá praktick˘mi moÏnostmi fie‰ení problémÛ pfii kva‰ení, jejich pfiíãinách, moÏnostmi pfiedcházení a pfiípadn˘m odstraÀování následkÛ neÏádoucího kva‰ení. Díky kvalitnímu pfiekladu bude jistû nezbytnou pomÛckou ãesk˘ch a moravsk˘ch vinafiÛ. Kã 160,00

Ostatní nabídka: Roãenka 100 let Vinafiského obzoru Kã 59,00 Reedice roãníku 1907 faksimile Kã 39,00 Nové sºachtenie viniãa na Slovensku Ing. Dorota Pospí‰ilová, Ing. Ondrej Korpás, Csc. Kã 339,00 Víno z nebe na zem – Nicolas Joly Kã 199,00 Pûstování révy vinné v zahradách Ing. Pavel Pavlou‰ek, Ph. D. Kã 249,00 V˘roba vína u malovinafiÛ Ing. Pavel Pavlou‰ek, Ph. D. Kã 119,00 Sklepy - opravy a rekonstrukce Michael Balík, Jifií Star˘ Kã 99,00 Speciální mechanizace - mechanizaãní prostfiedky pro vinohradnictví Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph. D., Ing. Patrik Burg, 2003 Kã 90,00 Cykloturistická mapa – Moravské a vinafiské stezky Kã 90,00 – vyznaãené trasy, itineráfi, kontakty Jak a proã postavit vinn˘ sklep Richard M. Gold Kã 199,00 Obrazov˘ atlas chorob a ‰kÛdcÛ ovocn˘ch dfievin a révy vinné – M. Hluch˘, P. Ackermann, M. Zachara, M. Bagar, E. Jetmarová, G. Vanek Kã 330,00 Vinafisk˘ slovník + CD-ROM – kolektiv autorÛ; stovky hesel, cizojazyãn˘ rejstfiík (A, N, F), sommeliérsk˘ slovníãek Kã 490,00 Vinafiství – návody do laboratorních cviãení Ing. Josef Balík Kã 150,00 S˘r je bratr vína III – Milan Magni Kã 150,00 Pestujeme viniã – Ján Braun a Ga‰par Vanek Kã 419,00 Historie vinafiství na Moravû (komplet 3 publikací) Katefiina Smutná a kol., Ivan ·tarha Kã 450,00 Pít ãi nepít – prof. MUDr. Milana ·amánek, DrSc., doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc. Kã 75,00 Jak úspû‰nû prodávat víno Otto Schätzel, Frank Doka, Klaudia Mahlendorf-Schäfer Kã 290,00 Vinafisk˘ marketing – Franz Gosch Kã 199,00 Zrání vína v sudech barrique dipl. Ing. Robert Steidl, Georg Leindl Kã 168,00 Sklepní hospodáfiství dipl. Ing. Robert Steidl Kã 450,00 Pûstujeme révu vinnou“ V. a V. Krausovi Kã 98,00 Podrobnûji na www.vinarskyobzor.cz

V cenách není zahrnuto po‰tovné a balné. Ceny jsou uvedeny vãetnû DPH. Vinaﬁsk˘ obzor, P.O.BOX 34, ÎiÏkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, http://www.vinarskyobzor.cz/

Přijďte prožít nevšední zážitek s našimi nejlepšími víny. Stálá degustační expozice Salonu vín České republiky na zámku ve Valticích.

NÁRODNÍ VINAŘSKÉ CENTRUM, o.p.s. Degustační expozice Salonu vín České republiky Zámek 1 • 691 42 Valtice tel.: 519 352 744 • tel./fax: 519 352 072 e-mail: salonvin@vinarskecentrum.cz e-mail: narodni@vinarskecentrum.cz www.salonvin.cz • www.vinarskecentrum.cz

Nová hudba do Vašich vinic • nová účinná látka iprovalicarb v kombinaci s folpetem • systémová účinnost • široké spektrum chorob: peronospora, bílá hniloba, červená spála, významná vedlejší účinnost: černá skvrnitost, botrytida • preventivní, kurativní a eradikativní (antisporulační) působení • ekonomické dávkování dle druhu choroby a vývojové fáze révy • zařazení v IP pro rok 2007 včetně seznamu pro dotační systém