Vinařský obzor 9/2007 by Časopis Vinařský obzor

ãíslo 2, roãník 97/2004

cena 50 Kã (pﬁedplatné 36 Kã)

Vinaﬁsk˘ obzor Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

Mladá vína resp. jejich uvádûní na trh nûkolik t˘dnÛ po sklizni mÛÏe b˘t zajímav˘m marketinkov˘m nástrojem tuzemsk˘ch vinaﬁsk˘ch firem. JiÏ nûkolik let se po vzoru na‰ich francouzsk˘ch kolegÛ objevují etikety s nûkolika znaãkami mlad˘ch vín. Uvnitﬁ ãísla najdete úvahu nad tímto tématem pro zamy‰lení i diskuzi.

Leto‰ní rok bude dal‰ím historick˘m mezníkem âMVVU oslavila 10 let od svého zaloÏení Semináfie Moravínu Jednání Pracovní skupiny „Víno“ pfii COPA/COGECA a Stálé skupiny pro víno pfii Komisi ES

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami na Zahradnické fakultû – Hodnocení odolnosti k plísni ‰edé (Botrytis cinerea) Veletrh Simei v Milánû Zmûny alkalick˘ch kovÛ ve vínû podle pouÏitého bentonitu Sudy v prÛbûhu vûkÛ Hygiena ve sklepû Vznik a prevence korkové pachuti Zajímavosti z vinafiského svûta Kvasinky, teplota a kva‰ení Japonské vinafiství Nové vysvûtlení pfiízniv˘ch úãinkÛ vína Marketing vína

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

Od 27. do 29. listopadu 2007 V ¯ S TA V I · Tù V M O N T P E L L I E R , F R A N C I E

(9/2007)

402

Mezinárodní veletrh technologií pro vinaﬁe a sadaﬁe syntetické Z ÁT K Y

Technologie, která uchovává Vaše vína...

„Jednoduše lepší zátka“

•

Nezanechává pachuť korku

•

Nepouští barvu

•

Oxidace vín pod kontrolou

P¤EHLÍDKA CELOSVùTOVÉHO KNOW-HOW V TECHNOLOGII A TRADICI Pfiijìte se seznámit s nabídkou 850 vystavovatelÛ Seznamte se v pfiedpremiéfie s inovacemi, které vám: usnadní práci, zlep‰í kvalitu v˘roby a zv˘‰í rentabilitu va‰í firmy. Novinka – Sekce SluÏby a poradenství nabídne fie‰ení pro kvalitnûj‰í prodej.

Přední

světový výrobce syntetických extrudovaných zátek

spol. s r. o.

V‰ichni

lídﬁi oboru se zde sejdou!

Na Pankráci 30, 140 00 Praha 4 tel.: 234 633 280-5, fax: 234 633 290 e-mail: info@compo.cz

M A N DY

s p o l . s r. o .

Na hriadkach 13/a, 841 07 Bratislava 49 Slovenská republika, www.mandy.sk

• Nerezové sudy, cisterny • Drevené sudy, barikové sudy • Prípravky na ošetrenie vína • Vinárske potreby • Vinifikátory • Pneumatické a hydraulické lisy • Mlynko-odstopkovače • Certifikované viničové sadenice (pôvod Francúzsko)

PùSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY V ¯ R O B A E B

O A

L L

V Í N A O E

S A D A ¤ S T V Í PùSTOVÁNÍ ZELENINY M A R K E T I N G

www.sitevi.com Tel./Fax.: +421/2/6477 4937 e-mail: mhudec@stonline.sk

mobil: +421/903/829216 (-7) +421/918/614876

Kontakt v âR: ACTIVE COMMUNICATION Anglická 28 120 00 Praha 2 Tel./fax. +420 222 518 587 Email: active@telecom.cz

Partnerem veletrhu je

Pořadatelem veletrhu SITEVI je společnost EXPOSIUM

(9/2007)

403

Jak hořelo nad sklepy Když jsme koncem července projížděli kolem Strážnice, zastavili jsme se na malou procházku ve známém areálu sklepů „Plže“ u Petrova. Plže patří ke skvostům našich vinařských architektonických památek a také jsou vyhlášeny, již od osmdesátých let, chráněnou památkovou zónou. Byla sobota, horký letní den, večer se zde měla odehrávat jakási sláva, ale mezi sklepy či v nich ani živáčka. Prošli jsme prostřední ze tří uliček a až téměř u konce jsem zavětřil stopy kouře: ha, nějaké grilování, asi tu někde poblíž bude živo. Živo nebylo, bylo ohnivo. Jak možno vysledovat na fotografiích z této strany (omluvte sníženou kvalitu, byly snímány jednoduchou čočkou mobilního telefonu), nejprve jsme zpozorovali hustý dým a nastupující plameny nad posledním ze sklepů (1). Vzhledem k tomu, že již dlouhé týdny vládlo suché a horké počasí, bylo zde nebezpečí požárů, a navíc za tímto posledním sklepem již byla pole a kolem vyprahlé louky a meze (2). Po letmém ohledání místa a zjištění, že zde vůbec nikdo není – objevil jsem jen čerstvé ohniště – zřejmě epicentrum požáru (3), jsem ihned vytočil 150 a požár ohlásil. Hodonínští hasiči zde byli asi do 15 minut, v závěsu za nimi přijeli i policisté (4). Přesto, že mezitím naštěstí oheň polevil a jeho šíření se zpomalilo, hasiči situaci nepodcenili a profesionálně zakročili (5, 6 a 7), aby tak předešli dalšímu možnému propuknutí (plameny se totiž při své největší intenzitě nebezpečně přiblížily k průčelí sklepa, kde ohrožovaly jeho čelní stranu a izolaci). Policisté si zaznamenali poznatky ohledně nálezu požáru a poděkovali za oznámení. Když jsme scházeli do dolní části Plžů, v jednom sklepě jsme potkali starostu L. Krůtila, který nám za ohlášení požáru poděkoval. Procházka mezi sklepy může být někdy docela adrenalinová, že?

Obsah Richard Stávek: Jak hořelo nad sklepy................................................................................................................... 403 Z redakční pošty.................................................................................................................................................... 404 Spolkové informace Martin Půček: Řeklo by se okurková sezona......................................................................................................... 406 Informace z činnosti SV ČR...................................................................................................................................... 406 Informace z činnosti Cechu českých vinařů............................................................................................................... 407 Česká republika a Evropská unie Protestní akce proti reformě trhu s vínem v EU 16. 7. 2007 v Bruselu............................................................. 408 Mariann Fischer Boel: Reforma vinařství v Evropské unii...................................................................................... 409 Společné stanovisko Ministerstva zemědělství a Svazu vinařů k návrhu reformy............................................ 410 Josef Vaculík: Reformu v navržené podobě nelze podpořit................................................................................... 410 Vinohradnictví Aktuální seznam vinařských důvěrníků SZPI pro sklizeň 2007......................................................................... 411 Alois Tománek: O Sdružení šlechtitelů révy vinné a šlechtění u nás................................................................... 412 Irena Pavelková: Produkce vín a rozmnožovacího materiálu révy v Řecku – zkušenosti s členstvím v EU...... 413 Igor Hurban: Sluneční úpal révy vinné................................................................................................................... 414 Pavel Novák, Patrik Burg: Možnosti využití multifunkčních nosičů nářadí ve vinohradnictví............................. 419 Vinohradnické zprávy............................................................................................................................................ 420 Lubomír Nátr, Olga Votrubová: Průduchy révy vinné – nepatrné velikostí, nedoceněné významem.................. 421 Společnost AGROSTROM ze Slavkova pořádala první Den viniční techniky................................................424 Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Vrboska....................................................................................... 424 Martin Křístek: Za révou vinnou na Hlučínsko...................................................................................................... 441 Vinařská technologie Josef Svoboda: Odhad úrody hroznů aneb proč sčítat hrozny.............................................................................. 425 Erich Minárik: Potenciál vínnych kvasiniek Saccharomyces cerevisiae zlepší farbu červeného vína?............. 426 Rostlinné proteiny: nová schválená technologie čiření moštů a vín.................................................................. 427 Technologické zprávy............................................................................................................................................ 427 Michal Kumšta: Organické kyseliny v hroznech a moštu..................................................................................... 430 Erich Minárik: Skúsenosti s výrobou vínnych destilátov v Nemecku.................................................................. 432 Z redakční pošty: Jak je to s objemem alkoholu ve víně pozdního sběru?........................................................... 433 Vinařská historie Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety....................................................................................................... 436 Alena Malcová-Týmová: Historie vinařství v Troji................................................................................................... 437 Historické události a osobnosti ve vinařství minulého století – výročí v září.................................................... 449 Klára Kollárová: Sto let časopisu Vinařský obzor – (1.) – srovnání ročníků 1910, 1935, 1960, 1985 a 2005...... 451 Vinařské aktivity Bogdan Trojak: Staré hory, staří vinaři.................................................................................................................... 428 Helena Baker: Muzeum vína s vinotékou na zámku v Troji.................................................................................. 437 Richard Stávek: Vinice sv. Kláry v Tróji.................................................................................................................. 439 Petr Hynek: Vinařská cyklostezka Krajem André opět přivítala cyklisty............................................................ 444 Petr Hynek: Bakchantky jsou ženy, které milují víno........................................................................................... 445 Jaroslav Hladík: „Po stopách Napoleona“ – nová vinařská stezka v Dobšicích................................................... 446 Kalendář vinařských akcí...................................................................................................................................... 449 Hodnocení vín VinofOrum Pardubice 2007.............................................................................................................................. 443 Vinařství v zahraničí Jiří Trapek: Víno jedné brány.................................................................................................................................. 444

Richard Stávek

Obchod vínem Pavel Pavloušek: Marketing vína, nejvýznamnější součást produkce kvalitních vín.......................................... 447 Petr Šimeček: O čem viněty (ne)hovoří – (V.) – Vrčení kočky paní Mayntzerové.............................................. 450

404

(9/2007)

Vinařský obzor číslo 9, ročník 100 (2007) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 (e-mail: jana.studynkova@svcr.cz) Redakční rada: RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda), (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc., (ackermann@srs.cz) Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Antonín Králíček, (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (machovec@vinarskyfond.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, (kepert@breclav.net) Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Mgr. Jana Otevřelová Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 59 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 99 Kč (včetně 5% DPH). Rozšiřuje: PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné: V redakci – 1 číslo 40 Kč, dvojčísla 1–2 a 7–8 73 Kč (včetně 5% DPH)/celý ročník 466 Kč (včetně 5% DPH)/ Předplatné pro Slovensko: Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja P. O. BOX 183, Vajnorská 137, 831 04 Bratislava 3 e-mail: predplatne@abompkapa.sk tel. 02/444 588 21, 16; fax: 02/444 588 19 zelená linka: 0800 188 826 Adresa redakce a vydavatele: SVČR – Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 31. 8. 2007 Toto číslo vychází 7. 9. 2007 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ®

Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpoví dá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu.

* Při čtení článků o značce „Vína z Moravy, vína z Čech“ pohledem moravských a českých vinařů a článku Valná hromada sdružení VOC Morava, o. s., jsem přišel na nápad, že právě tím správným ořechovým by mohlo být spojení obou myšlenek a vytvoření VOC „Vína z Moravy“ a VOC „Vína z Čech“. Vinaři, kteří by měli zájem používat toto atraktivní označení svého vína, by předkládali vzorky šarží komisi pro zatřiďování, třeba na úrovni oblastních nominačních výstav. Tyto komise by mohl jmenovat Vinařský svaz nebo Vinařský fond. Titul VOC by komise udělovala vybraným vínům, která by splňovala odrůdový charakter přívlastkových vín a zároveň a také terroir, vinařskou oblast, podoblast a popřípadě vinařsky významnou trať. Tímto by se využila dle mého názoru úspěšná kampaň Vinařského fondu a nemuselo se vymýšlet, jaká bude specifikace VOC. Mohlo by se dál pracovat na zdokonalování výroby našich kvalitních odrůdových přívlastkových vín, tak jak jsme na ně zvyklí doposud. To je můj názor na danou problematitku a dávam jej tímto do diskuze. Jsem drobný vinař a vinohradník ze Strážnice. Zdeněk Peťura * Vážená redakce, zajímalo by mne, zda se omezení nových výsadeb, tzv. stop stav, které u nás platí od vstupu do EU, týká pouze moštových odrůd, a nebo zda se týká také výsadeb odrůd pro produkci stolních hroznů na přímý konzum. Děkuji za odpověď. Jakub S., Hustopečsko Omezení nových výsadeb se týká pouze moštových odrůd. Výsadba stolních odrůd révy vinné určená pro konzum není nijak limitovaná. Ing. Pavla Janků, vedoucí oddělení registru vinic, ÚKZÚZ Oblekovice, pavla.janku@ukzuz.cz * Vážená redakcia Vinarského obzoru, mám len doplňujúcu poznámku k článku „Originální etikety Vinařství Galant“ (VO 7–8/2007). Pán Ing. Marian odpovedá na jednu z otázok vetou: „Pokud je mi známo, tak v České republice, a dokonce i ve střední Evropě jsme jediní, kdo slepecké písmo používá“. Uznávam, ze nie kazdému je známe, ze Weingut DI FALK WEBEL (Štajersko) používa od roku 2005 etikety so slepeckým písmom na dvoch produktoch Cuvée „Sausalation“ 2004 a Zweigelt Classic 2004. Ale spomenutie velmi známeho vinárstva M Chapoutier az ex post (používa etikety so slepeckým písmom od roku 1996!) je nieco, ako napísat clánok o hre na gitare Stratocaster a len po vydaní článku spomenút, ze na ňu hrával nejaký J. Hendrix. S pozdravom Dr. Med. Edddie Zubrik, Wien P. S.: Časopis je velmi dobrý a teším sa na knihy, ktoré sa dajú prostredníctvom casopisu objednat.

* Kdo je zodpovědný za nominační výstavy? Je všeobecně známo, že vína, která jsou v Národním salonu vín, musí projít nominačními výstavami. Lépe řečeno, musí být na nominačních výstavách úspěšná. Mimo vyhlášených výstav, jako jsou například Vinařské Litoměřice nebo Valtické vinné trhy, patří mezi nominační výstavy také výstavy podoblastní. Méně informovaným čtenářům připomínám, že oblasti jsou dvě a podoblastí je šest. Z toho jsou dvě v Čechách a čtyři na Moravě. Mezi těmi čtyřmi na Moravě je také podoblast slovácká. Ta vznikla sloučením šesti původních podoblastí. A nyní již k problému, který nastal s organizováním a zajištěním podoblastních nominačních výstav. Když opomenu zmatek při organizování těch úplně prvních, došlo ve slovácké podoblasti k jakési dohodě a byl vytvořen rotační systém, který vytvořil dvojice bývalých podoblastí a výstavy se uskutečňují vždy v jedné z těchto dvojic. V praxi to znamená, že například v Kyjově bude podoblastní výstava jednou za tři roky, v případě, že projeví zájem i druhý z dvojice, v tomto případě Mutěnice, bude to jednou za šest let. První výstava se uskutečnila v Blatnici pod Svatým Antonínkem, druhá byla v Kyjově a tu letošní zajišťovaly Prušánky. Snahou všech uvedených organizátorů bylo, aby místem konání byla vždy právě ta jejich obec. Je to logické. I když organizační zajištění není jednoduché, jde o prestiž vinařské obce, využití zkušeností a materiálního vybavení a v neposlední řadě také možný finanční efekt získaný podporou VF, poplatky za vzorky, vstupným atd. Zatím se rotační systém ve slovácké podoblasti dodržuje, i když se jedná jen a jakousi ústní dohodu. To vše se uskutečnilo bez asistence SV ČR či NVC. Ti pouze vzali na vědomí, že se někdo k organizaci hlásí, a dali mu požehnání. Osobně se domnívám, že podíl těchto organizací by měl být podstatně větší, ne-li rozhodující. Písemně jsem na tuto skutečnost upozorňoval více než před rokem. Navrhoval jsem svolání schůzky zástupců bývalých podoblastí a vytvoření nějakého kalendáře nominačních podoblastních výstav, aby bylo každému jasné, kde bude výstava za rok, za dva, ..., a to už i z důvodů materiálního zajištění. Výstavy jsou v období, kdy bývá již velmi teplo, a investice například do chladicího zařízení je při výstavě nezbytnou nutností. Ale hlavním důvodem je zabránění lobbování a získání jakési jistoty a možnosti řádné přípravy. Pak by také nemohlo dojít k tomu, co se letos přihodilo v organizování nominační soutěže vín velkopavlovické podoblasti, kdy se k organizaci hlásily Hustopeče i Velké Pavlovice. Zbytečné osočování z podvodného jednání, vinaři, kteří nevěděli, kam mají svoje vzorky poslat, a další nechutné tahanice. Doufám, že SV ČR a NVC po letošních špatných zkušenostech zaujmou stanovisko a provedou opatření, aby se podobná situace neopakovala. Hrdě se přihlásí ke spoluorganizaci nominačních

(9/2007)

podoblastních výstav a také doufám, že nerozhodnou „od zeleného stolu“ a prvním krokem, který učiní, bude svolání schůzky organizátorů podoblastních výstav. Mgr. Pavel Navrátil, Cech kyjovských vinařů Vážený pane Navrátile, za systém nominačních soutěží odpovídají Svaz vinařů České republiky jako odborný garant podoblastních soutěží vín a Národní vinařské centrum jako provozovatel a organizátor vlastní soutěže vín Salon vín České republiky. Správně je v úvodu článku uvedeno, že ve slovácké podoblasti byl vytvořen systém rotace soutěží mezí 3 různé regiony, které si navzájem a společně musejí vyříkat vlastní organizaci ve svém regionu,

a následně všem zástupcům vinařských obcí slovácké podoblasti sdělí, kde danou soutěž chtějí uspořádat. Systém je otevřený a podporuje se rotace tak, aby soutěž byla vždy v jiném místě, je-li více zájemců z daného regionu. Daná obec následně musí SV ČR předložit Statut soutěže, SV ČR tento projedná a schválí a organizátor je povinen soutěž zorganizovat dle uznaného statutu. SV ČR se jednání účastní prostřednictvím tajemníka SV ČR, který zároveň zastupuje zájmy své obce ze slovácké podoblasti. Zájmem SV ČR a NVC však není jakkoliv shora nutit jednotlivé obce k tomu či jinému. Zájmem těchto organizací je dodržení kvalitní úrovně soutěže, nestrannosti a pokud možno rotace mezi obcemi. SV ČR se nebrání diskuzi dalšího

405

směřování v systému nominačních soutěží, avšak ve článku zmiňované písemné avizo ze strany autora nikomu z nás nedošlo, ani před rokem, ani nikdy jindy. Problematika organizace ve velkopavlovické podoblasti jen ukazuje na neschopnost organizátorů společně komunikovat a domluvit se navzájem. Organizace v této podoblasti byla ve SV ČR řešena již před rokem s jasnou dohodou pro ročník 2007. Na základě zkušeností z tohoto ročníku připravuje SV ČR a NVC nové podmínky organizace soutěží s jasnými termíny a posunutím kvality těchto soutěží na další vyšší úroveň. Ing. Martin Půček, SV ČR Ing. Pavel Krška, NVC

406

(9/2007)

Řeklo by se okurková sezona Dlouho očekávaná doba vinobraní je zde a my máme možnost začít plnit tu řadu prázdných sudů a tanků ve sklepech. Je těžko nyní odhadovat, jaké víno letošního ročníku bude, a to především díky nevyzpytatelnému průběhu počasí. Dovolím si konstatovat, že takový průběh vegetace nepamatuje ani mnoho vinařů starší generace. V každém případě můžeme očekávat po delší odmlce poměrně slušný ročník, pokud se výnosu týká. Ostatně většina vinařů větší množství hroznů zcela jistě potřebuje, neboť dle všeobecných informací z terénu je jasné, že vína na zásobách je v omezeném množství. V průběhu prázdnin, ač by se zdálo, že máme okurkovou sezonu, proběhla řada důležitých věcí, které mohly podstatně ovlivnit další směřování našeho oboru. Tak předně avizovaná reforma SOT s vínem, kterou 16. července poprvé na svém jednání otevřela Rada ministrů. Nutno říci, že Česká republika může být s vlastním průběhem projednávání spokojená. Ostatně bližší informace jsou uvedeny uvnitř tohoto čísla, zejména o protestní akci v Bruselu uspořádané pod hlavičkou sdružení AREV, která byla velmi úspěšná. Faktem zůstává, že odhodlání komisařky prosadit svůj názor, se kterým souhlasí pouze Itálie a částečně Španělsko, je až k nevíře silné. I přes zásadní odpor většiny zemí v Radě ministrů paní komisařka nadále pracuje na stejné verzi nařízení jako před rokem, které je pro nás zásadně nepřijatelné. V souvislosti s tím byla svolána schůzka ministerstev a nevládních organizací na pozvání ministra zemědělství země Rheinland-Pfalz, k vyladění společného stanoviska. Schůzky by se měli zúčastnit zástupci ze států vzájemně spolupracujících v blokaci při snaze prosazení současného návrhu reformy. Velmi důležitým faktem je, že k odpůrcům tohoto způsobu provedení reformy se celkem jednoznačně postavila Francie, která je důležitým hráčem při vyjednávání. Současně se také na naši stranu přiklonily nevinařské státy, jako Belgie a Holandsko. V průběhu září proběhnou další důležitá jednání, jednak pracovní skupina při Radě ministrů a zejména jednání ministrů v portugalském Portu, kde sice reforma SOT s vínem na programu není, avšak zcela nepochybně proběhne řada kuloárních jednání. Neméně důležitým faktem, který se podařilo včas a v počátcích zastavit, byl návrh podaný v souvislosti s reformou veřejných financí v ČR. Věřím, že se všichni shodneme, že reforma národních financí je jistou nutností, ale v žádném případě nevidím prostor, proč tuto reformu směřovat systémem zvyšování sazeb spotřebních daní. A tak, jak se přesouvaly miliardy sem či miliardy tam, objevil se, jako jedna z možností, návrh na zvýšení současné sazby spotřební daně na víno ze současných 0 Kč na 10 Kč. Co by toto zavedení daně znamenalo, pravděpodobně nemusím vůbec psát. Přesto si však dovolím vypíchnout alespoň některé zásadní argumenty. l Tak předně, jednalo by se o daň, jejíž teoretická výtěžnost by byla asi 1,1 miliardy korun, avšak praktickou výtěžnost odhaduji maximálně poloviční. Všichni si vzpomínáme na byrokratické problémy výběru spotřební daně, když sazba začínala na 7,80 Kč/litr a následně se na její vybrání spotřebovalo více financí, než byl výtěžek daně. l Zvýšení daně na jakoukoliv jinou než nulovou sazbu by znamenalo okamžitou registraci všech producentů vína ve smyslu registrace svých provozoven jako daňových skladů. Se zřízením daňového skladu a jeho administrativním vedením mají problém větší vinařské firmy, natož pak výrobci, kteří uvádějí na trh třeba 500 litrů vína. l Tato obrovská administrativní zátěž by jednoznačně vedla k ukončení produkce zejména u malých producentů. A to jak z hlediska likvidace kulturního dědictví ve formě architektury sklepů, tak také ve formě likvidace vinic, tedy zničení úlohy vinice jako prvku tvořícího krajinu. l Tyto dva faktory by přinesly další náklady na údržbu této krajiny, likvidaci či následnou sanaci sklepů, které by se časem dostaly do dezolátních stavů. S tím také současné zvýšení nezaměstnanosti v největších vinařských obcích a další vylidňování venkova, což je v rozporu s cílem EU (EAFRD 2007–2013). Výsledek odhaduji na náklady ve výši skutečného výběru daně. l Z hlediska trhu, bychom byli evropský unikát, neboť všechny vinařské státy mají tuto sazbu na úrovni 0,-. Naši producenti by tedy byli postaveni před obrovský konkurenční tlak okolních států. Argument, že daň by se vztahovala na všechna vína, je rozhodně lichý, neboť obecně by nastal pokles konzumace vína a s tím spojený odbyt vína na našem trhu. Vím, že argumentů by se dalo naleznout daleko více, ale myslím, že tyto zásadní můžou pomoci jakémukoliv poslanci při případném hlasování v poslanecké sněmovně. Naštěstí byla bouře zažehnána již v počátku a poslanci naší sněmovny si uvědomili, že tento návrh není tím pravým klíčovým řešením reformy veřejných financí, a přistoupili k jiným ekonomickým opatřením. Avšak my, vinaři, musíme být stále ve střehu a sledovat, zda ruka nějakého úředníka nebude chtít tento návrh použít někdy v budoucnu, a věcnými argumenty jej přesvědčit, že v tomto případě 1+1 nejsou 2, ale pro nás to znamená -3. Martin Půček, tajemník SV ČR

Informace z činnosti SV ČR n Ve čtvrtek 21. 6. informoval předseda svazu na „Dnu vinohradu“ o aktuálním stavu projednávání reformy trhu s vínem v EU. n Dne 26. 6. proběhlo jednání Rady Vinařského fondu v Brně. Zabývala se především zhodnocením dosavadních aktivit VF, posouzením možnosti podpory filmu s vinařskou tematikou a projednáním účasti na veletrzích Prowein a Vinex 2008. Šéfredaktor se účastnil slavnostního oficiálního zahájení provozu firmy Nové vinařství. n 27. 6. zasedalo představenstvo SV ČR, které na svém předprázdninovém jednání projednalo mimo jiné reformu SOT s vínem, problematiku VOC Morava a problematiku integrované produkce hroznů a vína. Šéfredaktor VO se účastnil ekozemědělské konference Bioakademie v Lednici a jednal zde o možné spolupráci. n 28. 6. se tajemník SV ČR účastnil v Brně semináře pořádaného AK ČR s tématem některých opatření nového programu rozvoje venkova. V rámci představených opatření je možno pro vinaře zejména využít podprogram na obnovu opěrných konstrukcí vinic. Šéfredaktor VO se účastnil v degustační komisi pro redakční test MF Dnes, kde byla hodnocena zahraniční červená vína. n 2. 7. se předseda s tajemníkem zúčastnili semináře v maďarském Badacsony s tématem ekologické produkce vína. Na semináři byl představen běžící projekt ORWINE, jehož hlavním úkolem je navrhnout legislativu pro ekologické vinařství. Seminář byl ukončen degustací maďarských vín produkovaných ekologickým způsobem, avšak většina vín byla nevalné kvality. n 3. 7. navštívil šéfredaktor vinaře Josefa Valihracha ve věci článku o jeho úspěšném vínu Merlot 2004 – podrobněji viz VO 7–8/ /2007. n 4. 7. se předseda s tajemníkem a dalšími vinaři a také senátory J. Hajdou a J. Vaculíkem zúčastnili prezentace Komise nové reformy SOT s vínem. Prezentace byla uspořádána na základě iniciativy SV ČR a následně širokého spektra zástupců české strany v Praze v budově zastoupení Komise v ČR. n Ve dnech 4. až 6. 7. byl šéfredaktor VO členem degustační komise mezinárodní soutěže VINOFORUM v Pardubicích. n Ve dnech 10. a 11. 7. se předseda svazu zúčastnil v Bruselu pracovní skupiny Víno při COPA/COGECA, poradní skupiny Víno při Komisi a pracovní skupiny pro reformu trhu s vínem při AREV. Podrobnější informace jsou uvnitř tohoto čísla VO.

(9/2007)

n 16. 7. se předseda s tajemníkem účastnili protestu pod hlavičkou AREVu, konaného v Bruselu při příležitosti prvního projednávání návrhu SOT s vínem v Radě ministrů. Bližší informace jsou uvnitř tohoto čísla. n 18. 7. se šéfredaktor na pozvání účastnil valné hromady Sdružení vinařů Moravy, které se uskutečnilo na faře v Ivani. n 24. 7. jednal tajemník SV ČR s ředitelem VF o projektu fotografování odrůd révy vinné pro účely PR prezentace odrůd révy vinné v tiskovi-

nách. Tento projekt bude řízen ze strany SV ČR a v první etapě budou profesionálně vyfotografovány všechny odrůdy zapsané ve Státní odrůdové knize. Následně pak vybrané odrůdy vhodné pro výrobu zemských vín. n Dopoledne 3. 8. se předseda svazu zúčastnil jednání představenstva OAK Břeclav, kde k hlavním bodům patřila sklizeň obilí, reforma trhu s vínem v EU a připravovaná spotřební daň z vína v ČR. n 23. 8. se předseda s tajemníkem zúčastnili se-

407

mináře s čínskou misí podnikatelů, kteří mimo jiné projevili zájem o víno z ČR. n V pátek 24. 8. pak navštívili tradiční veletrh Země živitelka v Českých Budějovicích. Tento ročník byl poprvé v historii s účastí více moravských vinařů, kteří svá vína prezentovali ve 24 stáncích. V průběhu dne také navštívili seminář na téma podpory pro venkov, ze kterého vyplynuly možnosti financování i pro vinařský sektor. (jmr)

Informace z činnosti Cechu českých vinařů Předsednictvo a výkonný výbor Cechu českých vinařů zasedali 7. srpna 2007 v Klášterních vinných sklepích Litoměřice. Jednání řídil předseda p. Jiří Čábelka. Vinařské Litoměřice – CČV je tradičně odborným garantem této soutěžní výstavy. Začíná se připravovat již další ročník. Výstava proběhne ve dnech 18. a 19. dubna 2008 v Litoměřicích. Nominační výstava vín – pro VO Čechy v letošním roce pořádala soutěž Česká zemědělská univerzita, vinařské středisko Mělník. Hodnocení vín proběhlo dne 14. srpna 2007. Dvě sedmičlenné komise odborníků pod vede-

ním Ing. Pavla Kršky a Jana Podrábského určily z 82 soutěžních vzorků Championa výstavy RR 2006 výběr z hroznů vinaře Bc. Luďka Vondráka, Pohár za nejlepší červené víno obdržel SVav 2006 pozdní sběr společnosti Vinné sklepy Kutná Hora a nejlepší kolekci vín získala firma Klášterní vinné sklepy Litoměřice. Kompletní výsledkový servis na www.cechcv.cz. Výstava se uskuteční 7. a 8. září 2007 v Mělníku – Chloumku. Příští ročník bude organizačně zajišťovat České vinařství Chrámce. Zahrada Čech – Cech bude mít po celou dobu výstavy společný stánek. Každý výstavní den bude dominovat jedno vinařství. Odborný garantem je Ing. Miloslav Láska.

Rozpis firem na jednotlivé dny: 14. 9. 2007 Klášterní vinné sklepy Litoměřice 15. 9. 2007 České vinařství Chrámce 16. 9. 2007 Lobkowiczké zámecké vinařství Roudnice nad Labem 17. 9. 2007 VSV Karlštejn 18. 9. 2007 ČVZ Praha 19. 9. 2007 ČZU Praha, Vinařské stř. Mělník 20. 9. 2007 vinaři pp. Rychtařík a Vybíral 21. 9. 2007 VOŠZa a SZaŠ Mělník Tištěný propagační materiál – Vinařskému fondu byla podána žádost o finanční příspěvek na vytvoření dvojjazyčného materiálu, který by se mohl stát malým průvodcem a informací o VO Čechy. (sr)

Staré moravské odrůdy v Ostravě Ve dnech 30. března a 12. června se na severu Moravy uskutečnily ochutnávky vín archaických odrůd, kdysi běžně se vyskytujících ve vinicích našich předků. Degustační skupina ostravských kardiologů a členové klubu K.A.H.A.N. se prostřednictvím kolekce „Staré odrůdy“ Znovínu Znojmo, a. s., seznámili s několika ročníky kupáží Veltlínského červenobílého, Ortlíbského žlutého, Prachtraube a Malingre, připomenuli nejrozšířenější odrůdu východní Evropy Dívčí hrozen, diskutovali o vhodnosti Muškátu žlutého pro klimatické poměry jižní Moravy. Nejvíce zaujal Bouvierův hrozen 2005, extraktivní víno s lákavou pomerančovou vůní, chutí kandovaného ovoce a perzistentní dochutí růžového grepu. Věřme, že ostravští vínobuditelé spolu s konviviem Slow Food Moravia nejsou jedinými příznivci zachování vybraných tradičních „starých odrůd“ (např. Modrý Janek, Tramín bílý) ve vinicích Čech a Moravy. MUDr. Martin Křístek

Vinohradnické stavby na Moravû Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováﬁÛ, 2004

590,(vã. 5% DPH)

Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na jiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu. Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

408

(9/2007)

Protestní akce proti reformě trhu s vínem v EU 16. 7. 2007 v Bruselu Reforma byla v novém kabátě představena 4. 7. 2007. Jak bylo publikováno v minulém čísle časopisu, proběhla prezentace také v Praze a případní zájemci měli možnost vyslechnout právního poradce výboru pro zemědělství při Komisi pana Oliviera Sitara. Ten měl být původně ve Vídni, ale nakonec byl převelen do Prahy. Podle sdělení našich kolegů byla ve stejném duchu reforma představována také v ostatních hlavních městech členských států EU. Nutno konstatovat, že Komise měla celé „představení“ dokonale zrežírováno. V Praze, když už byla vyzvána k tomu představení, tak nejprve pozvala novináře, aby tito neměli možnost klást otázky k odborné vinařské veřejnosti, a následně pozvala vinaře zase tak, aby tito neměli možnost svůj názor prezentovat médiím.

Rozvinutí transparentu v jazycích účastníků

Celá reforma byla představena asi z 90 % v původním, rok starém návrhu. Komise téměř vůbec nereagovala na stovky připomínek Evropského parlamentu ani profesních organizací vinařů (AREV, COPA/COGECA). Kdybychom to měli komentovat, je to sebestřednost Komise. Nejprve poskytne možnost každému se vyjádřit, ale pak zváží, jak s tím vyjádřením naloží. Samozřejmě nebere nic z toho, co se jí nehodí, v úvahu. Kdyby nešlo o volené orgány v rámci celé Evropy, tak bychom neměli nic proti tomuto postupu. Ale nerespektování doporučení volených poslanců EP musíme považovat za maximální aroganci Komise. K čemu chodíme k volbám pro EP, když si nakonec dosazený komisař/komisařka dělá, co chce? Celý návrh reformy představený Komisí je naprosto nepřijatelný nejen pro Českou republiku,

ale také pro všechny členské vinařské státy EU s výjimkou Itálie a částečně Španělska. Ostatně svůj názor vyjádřili i vinaři v Řecku a Španělsku, když z jednacího sálu při představení odešli. Je otázkou, jak může paní komisařka něco takového navrhnout, aniž by měla politickou podporu v členských státech. Díky předloženému návrhu se velmi pobouřili také němečtí kolegové a požadovali po svých zástupcích uspořádat protestní akci v Bruselu. Vzhledem k tomu, že viceprezident sdružení AREV je Němec, bylo navrženo uspořádat tuto protestní akcí pod hlavičkou AREVu za účasti co nejvíce regionů, které budou mít zájem se jej účastnit s výzvou komunikace ke svým ministrům sedícím právě 16. 7. v Radě EU v Bruselu. Akce se nakonec zúčastnili zástupci Německa, Rakouska, Francie, České repub-

Společná tisková konference – Zprava: J. Šír, K. Matoušek, P. Gandalovič, J. Sedlo; foto M. Půček

Vinaﬁem v Africe i leckde jinde

190,-

Antonín Koneãn˘, ná‰ pfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj (vã. 5% DPH) bohat˘ Ïivot spojen˘ s vinnou révou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie mimo jiné i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, Rok vydání 2004 Poãet stran 202 + 16 stran fotopfiílohy, Formát 12 x 18,8 cm, Vazba váz. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(9/2007)

liky, Lucemburska a Španělska. Německo bylo silně přítomno zástupci oblastí Franken, Rhein-Hessen, Rheinland-Pflaz, Baden-Würtemberg a Mossel – Saar – Ruwer. Všichni protestující měli možnost svá stanoviska předat ministrům zemědělství, kteří přišli mezi účastníky. Konkrétně ministři z Rakouska, Německa, Česka, Slovenska, Rumunska, Lucemburska a Francie, kteří jasně vystoupili svými prohlášeními proti návrhu Komise, jak na jednání Rady, tak v prohlášení do médií. Na okamžik přišla také komisařka M. Fischer Boel.

Protest jasně ukázal, na které straně je většina hlasů v členských státech. Předložený návrh je neprůchodný a poukazuje na velmi špatný návrh Komise, která jej připravila, aniž ví, o čem je řeč v jednotlivých členských státech, kterých se vinařství týká. Nejde jen o řízení ekonomiky v rámci EU, ale taky o miliony vinařů, kterých se reforma dotkne. Česká republika (MZe) má stejné stanovisko jako Svaz vinařů České republiky, což je důležité pro další postup v jednání. Již nyní je jasné, že ve stávajícím znění není tato reforma prosaditelná a bu-

409

de nutné její přepracování, případně předložení jiného návrhu. Následně proběhla tisková konference ministra zemědělství a zástupců odborné veřejnosti, konkrétně předsedy SV ČR a zástupce AK ČR v Bruselu Karla Matouška, organizovaná pracovníky Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii. Chtěli bychom zde poděkovat našemu ministrovi zemědělství, že se připojil k aktivitě odpůrců reformy a podpořil tím stanovisko SV ČR. Ing. Jiří Sedlo, CSc., Ing. Martin Půček – Svaz vinařů ČR

Reforma vinařství v Evropské unii Cílem návrhů je zlepšit konkurenceschopnost evropských producentů vína, dobýt zpět ztracené trhy, vysušit neblaze proslulé „jezero nadbytečného vína“ a celou oblast zjednodušit. Zároveň však návrhy hodlají zachovat ty nejlepší tradice produkce vína v EU, pomáhat venkovským oblastem a chránit životní prostředí. Mnoho lidí se jistě zeptá, proč je reforma nutná. Není snad Evropa producentem vína světového významu? Nevyrábí snad nejlepší vína a není dominantní silou na světovém trhu? Odpověď na tyto otázky zní: ano. Avšak tato odpověď nezakryje skutečnost, že rychle ztrácíme podíl na trhu ve prospěch dynamických producentů z ostatních částí světa. Spotřeba v EU klesá, dovoz roste o 10 % ročně a bez reformy dosáhne nadbytečná produkce vína v EU do roku 2010 až 15 % roční produkce. Ještě horší je, že každoročně vynakládáme přes půl miliardy eur jen na to, abychom se zbavili vína, o které na trhu nikdo nemá zájem. Tyto prostředky bychom jistě mohli využít lépe – na pozitivní opatření na podporu kvality a atraktivity našich vín. Loni v červnu jsem zahájila diskuzi o reformě a navrhla čtyři alternativy. Po více než roce intenzivních konzultací, občas i bouřlivých a ostrých diskuzí, a poté, co jsem navštívila řadu vinařských oblastí v celé Evropě, jsem přesvědčena, že návrhy, které předkládám, jsou dobrým základem pro omlazení evropského vinařského odvětví. EU disponuje pro odvětví vína každoročně rozpočtem ve výši 1,3 miliardy eur. Rozhodně nehodlám tento rozpočet snížit. Avšak musíme jej rozumněji využívat. Prvním krokem v mém plánu by bylo okamžité zrušení všech stávajících opatření na řízení trhu, neboť v posledních letech se ukázalo, že jsou neúčinná a nákladná. Odstranění této záchranné sítě by odrazovalo od produkce vína, pro které neexistuje odbyt. Nemá žádný smysl utrácet peníze na to, abychom víno ničili destilací na technický alkohol. Rovněž nemusíme

dotovat výrobce vysoce kvalitních výrobků, jako je brandy nebo portské víno, ani finančně podporovat vývoz vína. Zamýšlím rovněž zakázat přidávání cukru k obohacení vína, neboť tento cukr nepochází z hroznů. Současně však bude ukončena i velmi nákladná podpora na využití moštu, která byla zavedena jako kompenzace levnějšího použití cukru. V budoucnosti by měli vinaři na celém kontinentu vyrábět víno za stejných podmínek, bez dotovaného moštu. Po dobu prvních pěti let reformy budeme nabízet pěstitelům, kteří již nebudou schopni obstát v konkurenci, atraktivní finanční pobídku, aby mohli odvětví výroby vína opustit. Platby se budou během těchto pěti let průběžně snižovat, aby se urychlil účinek těchto pobídek. Program však bude zcela dobrovolný. Objevila se řada obav spojených s tím, že by o klučení vinic měli rozhodovat výlučně pěstitelé. Proto navrhujeme orgánům jednotlivých států, aby omezily klučení v oblastech s citlivým životním prostředím a v kopcovité krajině a aby je zcela zastavily, pokud dosáhne 10 % celkové rozlohy vinic dané země. Celé území osázené révou by mohlo získávat přímé platby vyplácené ostatním zemědělcům v EU a automaticky způsobilé by byly rovněž vyklučené oblasti. Tyto platby by úzce souvisely s dodržováním přísných environmentálních standardů. Až na konci roku 2013 skončí program klučení, ukončíme také současný systém práv na výsadbu, který nutí vinaře, jež si chtějí rozšířit vinice nebo vysadit vinici novou, aby si kupovali drahá povolení, přičemž zdaleka není jisté, že je získají. Podle nových pravidel by konkurenceschopní výrobci mohli svou produkci rozšiřovat podle svých představ, pokud ovšem budou schopni víno, které vyprodukují, i prodat. Velká část současného rozpočtu by se rozdělila mezi země vyrábějící víno, aby mohly podporu uzpůsobit místním podmínkám. Mezi další možná opatření by mohla patřit propagace vín z EU na zámořských trzích, restrukturalizace vinic

a nová opatření krizového řízení, např. pojištění nebo zřízení vzájemných fondů. Mnoho představitelů vinařského odvětví vyzývá Komisi, aby více propagovala naše vína na vývozních trzích. Podle mého návrhu by se na propagaci vín z EU v zahraničí vynakládalo až 120 milionů eur ročně. Velká část rozpočtu by se rovněž přesměrovala na opatření rozvoje venkova ve vinařských oblastech. Tyto finanční prostředky by se využívaly například na ochranu kulturní krajiny, zlepšení marketingu a na počáteční pomoc pro mladé producenty. Musíme rovněž zmírnit restriktivní systém vinifikačních postupů, abychom pomohli těm producentům, kteří chtějí svá vína upravit podle měnících se chutí zákazníků. Nejde o to, že by bylo povoleno „úplně všechno“, jak tvrdí někteří lidé. Tato změna by zkrátka znamenala, že by EU poprvé povolila řadu postupů, které jsou uznávány Mezinárodní organizací pro révu a víno, mezi jejíž členy patří – až na jednu – všechny země EU. A nakonec chceme zjednodušit i pravidla pro označování, která jsou pro mnoho evropských spotřebitelů velmi matoucí. Například všechna vína z EU by směla uvádět na etiketě ročník a odrůdu, tedy údaje, které v současnosti nejsou povoleny u vín bez zeměpisného označení. Jsem přesvědčena, že mé návrhy se plně zakládají na logickém a racionálním uvažování a že nám umožní oživit evropské odvětví vína a vrátit je tam, kam patří – na světovou špičku. Nejsem však naivní. Uvědomuji si, že víno je tématem, které budí silné emoce, a že řada lidí bude proti mým myšlenkám protestovat. To by nás však nemělo odvádět od skutečnosti, že reforma je nezbytně nutná. Přejděme proto od slov k činům a proveďme to, co je nejlepší pro pěstitele i spotřebitele vína. Mariann Fischer Boelová Autorka je komisařkou pro zemědělství a rozvoj venkova

(9/2007)

410

Společné stanovisko Ministerstva zemědělství a Svazu vinařů k návrhu reformy Plně souhlasíme s paní komisařkou Mariann Fischer Boel, že reforma Společného trhu s vínem v Evropském společenství je nutná a že je třeba skončit s vynakládáním cca půl miliardy eur na likvidaci neprodejného vína z EU, ale naopak prostředky vynaložit na podporu kvality a atraktivity evropských vín. Přes tyto pozitivní rysy reformy, jsou v ní obsaženy některé body, které jsou pro nás nepřijatelné a ohrožují tradiční hodnoty evropského a zejména středoevropského vinařství. Jedná se především o absolutní zákaz použití cukru při výrobě vína, aniž by na druhé straně reforma obsahovala obdobný zákaz používání přídavku kyselin do vína, které také nepocházejí z révy vinné. Diskutabilní záležitostí je také výše prostředků na klučení vinic a zejména navrhovaný způsob jejich rozdě-

lování podle výše produkce vína. Tento princip sice omezí z malé části nadbytek vína v Evropském společenství, ale umožní tak lepší průnik levných vín z 3. zemí na trh Evropského společenství a současně odmění pouze ty, kteří dosud produkovali velké množství neprodejného vína. S tímto principem je v rozporu úplná liberalizace výsadeb nových vinic, aniž by reforma omezovala ty producenty, kteří za naše společné evropské peníze vinice vyklučí. Dalším ohrožením tradičních evropských vín a jejich prestiže by mohla být liberalizace enologických postupů a návrh „zjednodušení pravidel označování vín“, který umožňuje použít název odrůdy, ročníku a případně i zeměpisných označení i u stolních vín. Pokud by toto opatření vstoupilo v platnost, nepozná běžný zákazník, zda se

jedná o jakostní víno, nebo stolní víno, a bude se rozhodovat pouze podle ceny, která je výhodná pro méně kvalitní stolní víno. Výše uvedené výhrady spolu s námi sdílí i většina členských států, zejména Německo, Slovensko, Rakousko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Francie, Polsko a celá řada dalších, a proto věříme, že se podaří společným jednáním v Bruselu dopracovat reformu společného trhu s vínem v Evropském společenství tak, aby byla funkční a spravedlivá pro všechny členské země, včetně České republiky. Ing. Stanislav Kozák, náměstek ministra zemědělství Ing. Jiří Sedlo, CSc., předseda Svazu vinařů

Reformu v navržené podobě nelze podpořit

Původně měla být naše republika z této prezentace vynechána, ale díky písemné intervenci ze strany našeho Svazu vinařů České republiky Evropská komise představila reformu i v sídle svého stálého zastoupení v Praze. Bohužel však stejně jako Komise ignorovala naši republiku jako vinařskou zemi, ignorovala i naše připomínky k původnímu návrhu reformy. Odmítla tak i požadavky ostatních severně položených evropských vinařských zemí na obohacování vína cukrem. Naopak pod záminkou snížení administrace spojené s aplikací Společné organizace trhu s vínem zcela vypustila sledování dokyselování vín, které je aplikováno v jižních vinařských státech. Návrh reformy je tak uzpůsoben pouze růstu konkurenceschopnosi vín z jižních států unie. S tím úzce souvisí i změna v pravidlech označo-

Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba

roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku

vání vín. Návrh umožňuje na rozdíl od dosavadní praxe označovat odrůdou a ročníkem i stolní vína. Toto opatření bylo ostře kritizováno i ze strany slovenských vinařů, kde je rovněž vžitá dlouholetá tradice označovat odrůdou jen vína vyšší kvality. „Předložený návrh vnímám jako značně nevyvážený. Jsem znepokojen postojem Komise k připomínkám severních vinařských zemí i profesních svazů zastupujících evropské vinaře. Přijetí nové úpravy by postavilo naše vinaře do znevýhodněných podmínek, vedlo by ke zbytečnému růstu nákladů našich producentů a usnadnilo by prodej pouze levných méně kvalitních vín z jižních zemí unie. V současné podobě nelze reformu podpořit. Musíme trvat na změnách, které by zaručovaly srovnatelné pod-

mínky pro vinaře v jižních i severních státech unie“. Nová úprava by měla platit od 1. 8. 2008. Do té doby projde schvalovacím procesem v Evropském parlamentu a Radě. Je i na našich poslancích v Evropském parlamentu a ministru zemědělství, aby pro naše požadavky našli dostatečnou podporu u svých kolegů. Nemůžeme připustit další nevratnou redukci našeho zemědělského produkčního potenciálu, jako se tomu stalo např. přijetím reformy cukerního pořádku, díky níž jsme přišli o čtvrtinu národní kvóty výroby cukru a další omezení nám ještě hrozí. Navrhnu podpořit naše národní stanovisko i usnesením Senátu. Josef Vaculík, senátor

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Kã 290,00 (vã. 19% DPH) Kã 330,00 (vã. 19% DPH) Kã 380,00 (vã. 19% DPH) Kã 420,00 (vã. 19% DPH) Kã 450,00 (vã. 19% DPH) Kã 490,00 (vã. 19% DPH) Kã 520,00 (vã. 19% DPH) Kã 560,00 (vã. 19% DPH) Vinaﬁsk˘ obzor roãníky 1999 – 2006 v ãerné deskové vazbû se zlat˘m písmem. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(9/2007)

411

Aktuální seznam vinařských důvěrníků SZPI pro sklizeň 2007 poř. č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42.

jméno a příjmení důvěrníka Ladislav Křivan Josef Auer Ing. Viktor Luskač Jiří Písař Ing. Josef Svoboda Josef Kubiš Jan Grandič František Gracl Josef Fibingr Jiří Buršík Ing. Pavel Bravenec Vladimír Bičan Ing. Antonín Havelka František Zvonek Václav Volavka Vladimír Pfeffer Miloš Středa Ing. Pavel Veverka Ivan Kuchař Miroslav Sedláček Lucie Michalicová Miloslav Hladký Stanislav Káňa Jiří Pecůch Ing. Zdeněk Klobáska Jan Ondráček Jaroslav Damborský Walter Brüch Ing. Josef Strmíska Václav Minařík Otakar Kolesík Vojtěch Náplava Ludmila Indrůchová Stanislav Miklica Václav Mrkva Josef Mančík Irena Chleborádová Leoš Dytrt Milan Podlesný Ing. Jiří Klimeš Libuše Vajbarová Josef Beneš

adresa

oblast/podoblast

telefon

Znojmo-Přímětice Hrušovany nad Jevišovkou Znojmo Vrbovec Znojmo Novosedly Valtice Iváň Lednice Valtice Dolní Dunajovice Dolní Dunajovice Sedlec Mikulov Dolní Dunajovice Pavlov Pavlov Velké Pavlovice Hustopeče Kobylí na Moravě Velké Bílovice Dolní Kounice Rakvice Čejkovice Mutěnice Dubňany Prušánky Kyjov Archlebov Blatnice pod Sv. Antonínkem Strážnice Polešovice Bzenec Moravská Nová Ves Nový Poddvorov Hovorany SZPI Praha SZPI Tábor SZPI Tábor SZPI Ústí n. Labem Velké Bílovice Brumovice

Morava/znojemská Morava/znojemská Morava/znojemská Morava/znojemská Morava/znojemská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/velkopavlovická Morava/velkopavlovická Morava/velkopavlovická Morava/velkopavlovická Morava/velkopavlovická Morava/velkopavlovická Morava/velkopavlovická Morava/slovácká Morava/slovácká Morava/slovácká Morava/slovácká Morava/slovácká Morava/slovácká Morava/slovácká Morava/slovácká Morava/slovácká Morava/slovácká Morava/slovácká Morava/slovácká Čechy/mělnická Morava/znojemská Morava/znojemská Čechy Morava/velkopavlovická Morava/velkopavlovická

604537679 607611337, 515238477 728076654 732826380 602525875 723470280 728987256, 519352164 519427795 723453182, 519340332 519352392 724247336, 519517421 607268583, 519517752 519513344 601549784, 519510356 723744948, 519517458 606362576, 519515487 608252360, 519515465 603258436 728636332 519431219 604418229 737780721 608302059 728176586 518370685 608725977, 518364492 732953607, 518374183 518612095 518633537 721014314, 518331592 723988935, 518332543 721450992, 572593195 731258250, 518385035 776324031, 519342242 728401544 723638927, 518375356 603441379 605229545 605229536 603885182 605428889 736647184

Zpracovaly Ing. Hana Tesařová, Anna Dufková, SZPI Brno, oddělení vína

Mapa vinaﬁsk˘ch oblastí âeské republiky

od 75,• standardní rozmûr 960x660 mm • schematická mapa vinafisk˘ch oblastí a po(vã. 5% DPH) doblastí podle nového vinafiského zákona 321/2004 Sb. a podrobná mapa jednotliv˘ch vinafisk˘ch podoblastí • uvedení ploch vinic s rozdûlením dle kategoriza- Pfii vût‰ím odbûru ce vinic • vyznaãeny jsou velikosti vinafisk˘ch obcí dle plochy, katastrální hranice je moÏnost slev! vinafisk˘ch obcí a vinafiské cyklotrasy • na rubové stranû je popis vinafisk˘ch podoblastí, seznam v‰ech viniãních tratí âR a adresáfi vinafisk˘ch institucí. Mapa bude k dispozici téÏ v laminované verzi k zavû‰ení na zeì a nebo neskládané v roli. Termín distribuce a ceny budou aktuálnû sdûleny ve VO.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

412

(9/2007)

O Sdružení šlechtitelů révy vinné a šlechtění u nás Ing. Alois Tománek, Boršice

Bohužel, málokdo se o své zkušenosti podělí s veřejností a s odchodem vinaře se nám pak ztrácí cenné informace, často těžce zaplacené ve formě ztrát na množství a kvalitě úrody. Naštěstí v celé novodobé historii našeho šlechtění révy vinné existovala platforma pro vzájemné setkávání vinařů-šlechtitelů. V poválečné době, v době konfiskací německého majetku a znárodňování po roce 1948, byla šlechtitelská pracoviště převedena do státní správy. V roce 1952 šlechtitelskou práci usměrnilo vládní nařízení o nové organizaci zemědělské vědy, výzkumu a propagace. V rámci toho vznikl také šlechtitelský kroužek, který měl metodicky řídit šlechtitelské práce. První vedoucí kroužku byla Ing. Dorota Pospíšilová, CSc., členy byli vedoucí jednotlivých šlechtitelských stanic a prof. Ing. Vilém Kraus, CSc. Odborným fórem řešícím problematiku šlechtění révy vinné byla později tzv. „Šlechtitelská rada“. Šlechtitelská rada měla před rokem 1989 poměrně značné pravomoce, byl to orgán složený z odborných a vedoucích pracovníků našeho šlechtění. Rada schvalovala metodiky udržovacího šlechtění a novošlechtění, vytyčovala šlechtitelské úkoly, schvalovala závěrečné zprávy řešených šlechtitelských úkolů. Hlavně však vytvářela prostor pro kontakty mezi šlechtiteli. S odstupem času můžeme říci, že se jednalo o „zlatou dobu“ našeho šlechtění révy vinné. V této době vznikaly odrůdy jako Pálava, Muškát moravský, André. Probíhaly rozsáhlé zkoušky našich klonů na ekologickou plastičnost a dokonce se pracovalo i na největším šlechtitelském oříšku, kterým je bezesporu šlechtění podnoží. Posledním dlouholetým předsedou šlechtitelské rady byl další z řady našich vynikajících šlechtitelů Ing. Václav Křivánek a po něm ještě na kratší dobu Ing. Alois Tománek. Po roce 1989 činnost rady ztratila legislativní oporu, ale šlechtitelé se nepřestali pravidelně scházet ani ve složitém období privatizací a změn vlastnických poměrů. Před rokem 1997 byli šlechtitelé sdruženi ve vinařské sekci Čes-

komoravského svazu šlechtitelů. Vinařská sekce pracovala spíše jako sdružení fyzických osob – odborných pracovníků ve šlechtění. Na jednání sekce se řešilo mnoho problémů s novou legislativou, která nás přibližovala zvyklostem platným v EU. Postupně šlechtitelé dospěli k názoru, že bude nutné založit samostatnou organizaci a v roce 1997 byl přijat návrh na vznik samostatného Sdružení šlechtitelů révy vinné. Sdružení vzniklo již jako svaz vinařských firem podnikajících ve šlechtění. Předsedkyní SŠRV se stala Ing. Ivana Ludvíková. Prvním úkolem sdružení byla koordinace podávání žádosti o prodloužení registrace odrůd. Podle platné legislativy musí být před ukončením platnosti registrace odrůdy požádáno o její prodloužení. Pokud by tento formální krok nebyl proveden, odrůda je vyškrtnuta z listiny a není možné ji dále množit. Šlechtitelské firmy se tedy snaží zajistit udržovací šlechtění i u okrajových odrůd, které se příliš nemnoží, ale mohou mít krajový význam. Co je však hlavní a důležité i pro ostatní vinaře, vína z neregistrovaných odrůd se nesmí uvádět na trh. Prodloužením registrace odrůd a zajištěním udržovacího šlechtění tak šlechtitelé poskytují i servis ostatním vinařům. V dalších letech bylo důležitým tématem přijetí nových standardů v udržovacím šlechtění. Metodiky byly přizpůsobeny evropským zvyklostem. Jednodušší šlechtitelské postupy našly uplatnění zejména v udržování méně významných odrůd. U důležitých se šlechtitelé i nadále drží složitější metodiky udržování odrůd pomocí klonové selekce. Na programu jednání sdružení se často objevuje téma zdravotního stavu rozmnožovacího materiálu. Naši šlechtitelé dosud dávali přednost klasickým metodám šlechtění založených na pečlivé práci v terénu. Pravdou je, že pomocí těchto osvědčených metod se podařilo postupně utlumit všechny významnější virové choroby. Nová evropská legislativa však vyžaduje zapojit do certifikačních schémat laboratorní testy pomocí metod ELISA, PCR a testů na rostlinných indikátorech. Proto SŠRV požadovalo a podporovalo vznik technického izolátu v Lednici. V současné době se usilovně pracuje na získání rozmnožovacího materiálu, který splňuje nové požadavky na certifikaci révových sazenic.

Sdružení má v současnosti 10 členů – šlechtitelských firem i fyzických osob zabývajících se šlechtěním a rozmnožováním révy vinné. Zahrnuje všechny významné šlechtitele a majitele práv k odrůdám a klonům révy. V současnosti je předsedou sdružení Ing. Alois Tománek a místopředsedou RNDr. Zdeněk Habrovanský. Sdružení je členem Svazu vinařů České republiky a Českomoravské šlechtitelské a semenářské asociace. Smyslem těchto aktivit je rychlý tok informací o dění v zemědělské politice, legislativě a vývojových směrech. Důležitá je možnost podílet se na tvorbě nové legislativy. To se týká oblastí speciálně věnovaných šlechtění révy vinné, ale také obecně zemědělství a vinařství. Před domácím šlechtěním stojí dvě velké výzvy. V oblasti novošlechtění to je tvorba nových odrůd révy vinné s vysokou mírou tolerance k houbovým chorobám zejména proti plísni révové a padlí révovému. Dalším velkým cílem je ozdravení odrůd révy od hospodářsky významných virových chorob. Nové genotypy musí umožnit výrazné snížení ochranných chemických postřiků a zároveň poskytovat kvalitní surovinu pro výrobu jakostních vín, nejlépe však jakostních vín s přívlastkem. Vítanou změnou by jistě bylo zvýšení dosahovaných cukernatostí, snížení obsahu kyseliny jablečné. Musíme usilovat o získání odrůd neutrálních i příjemně aromatických. Náš sortiment pěstovaných odrůd nutně potřebuje ranější bílé odrůdy pro zásobování trhu burčákem a také rané odrůdy modré, které umožní lépe využít zpracovatelské kapacity, roztáhnout dobu vinobraní a získávat plná barevná vína s nižším obsahem kyselin. Druhým velkým úkolem současnosti je ozdravení genotypů révy. Cílem tohoto programu je ozdravení genotypů révy vinné od hospodářsky nejvýznamnějších virových chorob, zejména od komplexu infekční degenerace /Virus roncetu révy vinné (GFLV), virus mozaiky huseníku (ArMV), komplexu virových svinutek (GLRaV-1 a GLRaV-3), a viru latentní skvrnitosti révy vinné (GFkV – tento vir je sledován jen u podnoží)/. Na úkolu se vedle šlechtitelských pracovišť podílí Zahradnická fakulta MZLU v Lednici. Ozdravené rostliny jsou částečně ponechány v Technickém izolátě v Lednici a větší část je vysazována do prostorových izolátů. Materiál z prostorových

(9/2007)

izolátů poslouží k založení matečnic pro výrobu certifikované sadby, která již splňuje požadavky předpisů EU. Možná čtenáře napadne, jestli těch úkolů pro naše šlechtitele není mnoho. Vyšlechtění nové odrůdy a její zavedení do praxe trvá většinou desítky let. Šlechtění révy u nás nikdy nebylo, není a ani nebude ziskovou činností. To co jinde ve světě financuje stát podporou výzkumných ústavů, univerzit, odborných škol a dalších institucí, to vše u nás zůstává na zájmu, aktivitě a nadšení několika osob. Nebo si řeknete, že šlechtitelské firmy si trochu pomohou prodejem oček, říz-

ků a sazenic. I tyto aktivity pokrývají jen malou část skutečných nákladů na šlechtění. Naše vinařství je příliš malé a domácí producenti sazenic to v souboji s velkými školkařskými firmami ze zahraničí nemají lehké. Rozdíl v počtu produkovaných sazenic je obrovský. Naše firmy štěpují desítky nebo stovky tisíc sazenic, v zahraničí se jedná o miliony a desítky milionů kusů. Naše školkařství je nyní v těžké krizi. Období před vstupem do EU sice pomohlo na krátkou dobu zvýšit výrobu, ale po vstupu do unie se prakticky přestaly vysazovat nové vinice a výroba sazenic každoročně významně klesá.

413

Navzdory všem problémům se domníváme, že zachování domácího šlechtění má smysl. Drsné podmínky severní okrajové oblasti evropského vinařství si vyžadují zvláštní přístup vinaře při volbě odrůdového sortimentu. I v době celkového nezájmu o sazenice se dobře prodávají naše původní odrůdy a klony. V blízké i vzdálené budoucnosti bude poptávka po zdravém množitelském materiálu klasických odrůd a také po nových odrůdách, odolnějších k houbových chorobám, které poslouží k rozvoji alternativní produkce.

Produkce vín a rozmnožovacího materiálu révy v Řecku – zkušenosti s členstvím v EU Irena Pavelková, ÚKZÚZ Brno

Přednášky zahájil ředitel ÚKZÚZ RNDr. Jaroslav Staňa a ředitel NVC Ing. Pavel Krška. Přednášejícími byli Yiannis Boutaris, majitel významné řecké vinařské firmy Kir-Yianni, Haroula Spinthiropoulou, agronom a vinohradnický specialista v Kir-Yianni a Nikos Roditakis z Ústavu ochrany rostlin v Heraklionu na Krétě. N. Roditakis přítomné seznámil s certifikačním systémem révy v Řecku. Převážná část vinic je osazena lokálními a francouzskými odrůdami na amerických podnožích 41B, 110R, 140 Ru a 1103P. Certifikací rozmnožovacího materiálu se zde zabývá 48 státních regionálních autorit spadajících pod Ministerstvo zemědělství a potravin. Všichni inspektoři mají vysokoškolské vzdělání a kontrolují celkem 13 školek, přičemž 8 z nich je státních a 5 soukromých. Inspektoři provádí přehlídky sazenic na přítomnost virů, vizuální kontrolu na bakteriální a houbová napadení a samozřejmě také vizuální kontrolu růstu a kvality sazenic. Testy na viry (především problematika svinutky 1, 3) provádí certifikovaná laboratoř Ministerstva zemědělství. H. Spinthiropoulou po krátkém úvodu do řeckého vinařství včetně související legislativy po-

hovořila o nejvýznamnějších pěstitelských oblastech a dále pokračovala představením řeckých odrůd. V některém z následujících čísel Vinařského obzoru bude uveřejněn příspěvek o řeckém vinohradnictví a vinařství, který se bude těmito odrůdami podrobněji zabývat. Na závěr vystoupil Y. Boutaris, který hovořil o situaci na trhu s vínem nejen v Řecku, ale v celé EU. Jeho vystoupením se táhlo „poselství“, že je třeba udržet, a mnohdy již bohužel dokonce obnovit vinohradnickou a vinařskou tradici – ne jako nějakou muzejní záležitost, ale jako součást každodenního života. Kladl důraz na technologii, která „je nezastupitelná a nezaměnitelná“. Moderní technologie a enologické praktiky mají být využity na podporu lokálních charakteristik vín. Podle Boutarise situaci na trhu s vínem ovlivňuje množství faktorů, z nichž byly vyzdviženy především velké společnosti a role supermarketů a hypermarketů. Tyto faktory jsou v rukou malého počtu lidí, kteří se víceméně vydali cestou jednoduchosti, a to se také odráží ve skladbě vín v nabídce obchodních řetězců. Jistě, kvalitní přívlastková vína si zákazník vyhledá v dobrých vinotékách a od supermarketů neočekává nikterak kvalitativně omračující nabídku vín, přesto by právě tyto řetězce mohly přispívat k šíření povědomí o vínech vyšší kvality, a směrovat tak konzumenty. Jedinou možností jak se bránit masové nabídce vín, kde kvantita převažuje nad kvalitou, je

podle Boutarise společná síla vinařů, spojenectví ve větší celky. Cílem je vyhnout se vzájemnému „požírání“ a ponechat pouze zdravou konkurenci. Snahou je také zvětšit trh, a utvořit tak větší prostor pro nabídku vysoce kvalitních vín. Všechny tyto tendence by měly být podporovány na resortní úrovni a místní samosprávou. Budoucí snahy vinařů budou nadále ovlivňovány mimo jiné hmatatelnějším začleněním vína do oblasti turistiky, čímž je myšlena především existence vinařských stezek. Dále lze hovořit o podpoře propagace vinařství. „ČR se vydala správnou cestou a bylo by dobré nepolevit ve snaze proslavit česká a moravská vína,“ poznamenává Boutaris. Jako hlavní problém v řeckém vinařství vidí malou rozlohu vinic, kdy na jednoho vinaře připadá v průměru 0,5 ha vinice, a že malí producenti prodávají hrozny velkým zpracovatelům a nemají zájem vyrábět vlastní vína s osobitým charakterem. Neopomněl zmínit typický řecký produkt – Retsinu. Ve světě je známý především tento druh vína a ostatní řecká produkce je upozaděna. Retsina má velmi intimní vztah k řecké kuchyni, ale jinak není ve shodě s chutěmi, které požaduje zbytek Evropy, což ji postupně znevýhodňuje. To by mohla podle Boutarise změnit reforma společného trhu s vínem. Zde se názor řeckého odborníka rozcházel s názorem Ing. Králíčka z Oddělení pro víno Ministerstva zemědělství, jenž vystoupil s kritikou návrhu reformy, který

414

(9/2007)

počítá např. se zákazem obohacování vína cukrem či se změnou v označování vín. Nad otázkou, zda bude řecké vinařství profitovat z reformy společné organizace trhu s vínem, se Y. Boutaris zamyslel v tom smyslu, že při této reformě se nejedná pouze o změny praktik, ale především o fakt, že musíme pochopit perspektivu nové směrnice. „Lidé se musí naučit, že víno je svým způsobem dar boží,“ a podle toho se k celé vinařské problematice stavět. Reakce účastníků byly vesměs podobné a nejlépe to vystihuje ředitel Templářských sklepů Čejkovice Ing. Pavel Pastorek: „Setkání potvrdilo fakt, že stále existují rozdíly mezi novými a starými členskými státy. Nové státy nedosahují výhod, kterými disponují dlouholetí členové EU. Jedná se například o to, že reforma společné-

ho trhu s vínem počítá se zákazem obohacování vína cukrem, ale již se nedotýká zákazu acidifikace. Reforma by měla být prezentována široké vinařské veřejnosti.“ Za svůj krátký pobyt v ČR si řečtí kolegové zvládli udělat poměrně dobrý obrázek o moravském vinařství. Dle jejich slov je „Morava region sice malý, ale má obrovský význam pro celou republiku“. Přednášky se uskutečnily na závěr pobytu řeckých odborníků v ČR. Předchozí dva dny pro ně byl připraven program na seznámení se s vinohradnictvím a vinařstvím na Moravě. Prohlédli si školku u pana Plačka v Dyjákovičkách u Znojma, absolvovali návštěvu Šlechtitelské stanice Ampelos, izolátu révy vinné v Lednici na Moravě, Střední vinařské školy ve Valticích a spo-

lečnosti Vinné sklepy Valtice, a. s. Samozřejmě nebylo možno opomenout vinici a sklep ÚKZÚZ v Oblekovicích, kde měli možnost shlédnout kolekci odrůd, které reprezentují naše vinařství. Návštěva sklepa a ochutnávka vín pak byla příjemnou tečkou. Při realizaci svých projektů spolupracuje ÚKZÚZ se zahraničními experty a akce toho typu se ukázala být správným krokem k šíření povědomí o tom, jak jsou využívány finance v rámci projektů EU a že podobné aktivity mají ve finále pro ČR nezanedbatelný přínos. Zmíněný projekt byl realizován na Odboru trvalých kultur ÚKZÚZ a jeho zaměstnancům patří velké uznání za perfektní organizaci a hladký průběh nejen tohoto setkání.

Sluneční úpal révy vinné Vážená redakcia, keď nám úrodu nepokazia choroby alebo krúpy (zatial), tak nám ju zredukuje slnko svojími silnými lúčami, ktoré tu panovali minulý týždeň. Na fotkách sú doslova upálené strapce alebo ich časti. Poškodené boli hlavne biele odrody, ale našli sa poškodené aj červené odrody. Nepomohol ani postrek doplnený zmáčadlom Agrovital. Toto zmáčadlo by malo chrániť rastliny proti UV žiareniu. Pri takom silnom UV žiarení by musela byť koncentrácia zmáčadla omnoho väčšia, aby ochránila vinič. Ak budú pokračovať takéto teplé roky, čo sa dá očakávať vzhladom na globálne oteplovanie, bude treba

Poškozený hrozen odrůdy Sauvignon

zmeniť agrotechniku vo vinohradoch a s tým spojené zelené práce, aby prišlo k minimálnym škodám. Možno bude dobré biele odrody vysádzať do mierneho tieňa, aby nebolo vystavené počas celého dňa priamemu slnečnému žiareniu. Má to aj jednu výhodu. Červené odrody sa už o takomto termíne začínajú zafarbovať (foto RM1). Ak by bolo priaznivé počasie, mohli by červené odrody dozrieť do výbornej kvality. Biele na tom budú horšie podobne ako vroku 2003. Hrozno bude mať málo kyselí, pretože je zatial sucho a teplo aj vela bielkovín a vína z takýchto hrozien budú fádne a rýchlo budú strácať na

kvalite. Nebude sa môcť čakať na vysokú cukornatosť, ale na správnu technologickú zrelosť hrozna. Nie som vinársky technológ, len malovinár, takže niekto môže mať iný názor na túto problematiku. Fotografie úpalu sú z odrôd MT, MOPR, SAV, RM, ZW – Skalický rajón. Od iných vinohradníkov mám informácie, že majú poškodené aj iné odrody Frankovku, Vlašák, IO. Poškodené budú viac či menej asi všetky odrody. S pozdravom Igor Hurban, ihurban@centrum.sk

Rulandské modré obstálo bez úhony

(9/2007)

rojekt1.qxp

4.6.2007

10:18

415

StrÆnka 1

Poškozený hrozen odrůdy Muškát moravský

Poškozený hrozen odrůdy Zweigeltrebe

LIS NA DŘEVNÍ HMOTU www.cime.cz

CIME, s. r. o.,

NKA

I N OV R VČ

K Silu 1426, 393 01 Pelhřimov, Tel.: 565 323 148, fax: 565 323 170, e-mail: cime@cime.cz

CIME-M, s. r. o,

provozovna: Střelecká 116, 691 42 Valtice, tel.: 515 531 844, fax: 515 531 843 mobil: 731 542 030, 731 489 333, 731 542 034 e-mail: cimem@cimem.cz

416

(9/2007)

Optimální ošetření rmutu a moštu pro výrobu bílých vín preparáty Enartis BS VINAŘSKÉ POTŘEBY V celém průběhu výroby vína se setkáváme s několika důležitými fázemi, které významně ovlivňují jeho výslednou kvalitu. Na základě dosavadních zkušeností a diskuzí s mnoha vinaři a enology je považováno ošetření rmutu a moštu za jednu z nejdůležitějších fází při výrobě vína. Nedostatečné ošetření může vést později k nezvratným organoleptickým a analytickým vadám. Níže uvedeným postupem by mělo být dosaženo optimálního ošetření rmutu a moštu tak, aby byl vznik těchto vad eliminován.

Základní ošetření rmutu Základní podmínkou je rychlé a šetrné zpracování hroznů a následně rmutu. Důležitým krokem je ošetření antioxidantem Assotan v dávce 20 g/hl ihned na rmut nebo pod lis za účelem zabránění ztrátě aromatických látek a zasíření moštu na 55 mg/l volné SO2. Na zvýšení výlisnosti a extrakce aromatických látek ze slupky bobulí je možné přidat enzym Uvazym extra v dávce 2–4 g/ /100 kg hroznů nebo 1 hl moštu. Ošetření moštu, odkalení Pro odkalení moštu spojené s odstraněním tříslovin, polyfenolů a jiných rušivých látek použijeme křemičitou sůl Sil Floc 50–100 ml/hl a želatinu Hydroclar H30 15–40 ml/hl; případně směs bentonitu, PVPP a kaseinátu- Claril SP v dávce 50–90 g/hl. V případě velké viskozity moštů (vlivem odrůdy nebo nešetrného zpracování hroznů) lze sedimentaci podpořit bentonitem

Bentolit super v dávce 30–100 g/hl. Doba sedimentace vzniklé sraženiny je 6–12 h. Po sedimentaci čistý mošt stáhneme z kalů a zpracujeme odděleně. Regulované kvašení Do odkaleného moštu přidáme živnou sůl Supervit v dávce 20 g/hl na zlepšení kvasných podmínek a zakvasíme čistou kulturou vinných kvasinek Challenge vintage white, Challenge TOP 15, Challenge YBES nebo Challenge EZferm a pro aromatické odrůdy Challenge aroma white v dávce 20 g/hl. Po provedení zákvasu aplikujeme tanin Tanenol blanc či Tanenol elegance v dávce 5–10 g/hl. V polovině fermentace po fázi bouřlivého kvašení přidáme výživu Nutriferm advance v dávce 20–40 g/hl. V případě poškození hroznů plísní šedou aplikujeme dvojnásobnou dávku kvasinek a taninu, živnou sůl Supervit v dávce 20 g/hl + 10–40 g/hl Nutriferm advance. Teplotu kvašení udržovat mezi 14–20 °C, optimálně do 18 °C. V případě, že je ohrožen zdravotní stav vína a jeho delší ponechání na kvasnicích není možné, stočíme víno ihned po dokvašení a dosíříme na 30–70 mg/l volné SO2. V opačném případě víno na kvasnicích určitou dobu ponecháme a pomocí občasného promíchávání provádíme tzv. Battonage (batonáž), kterou můžeme podpořit i přidáním přípravku Surli one nebo u aromatických odrůd Surli arom v dávce 20–40 g/hl, čímž víno zmohutní a získá delší životnost. U aromatických odrůd lze při dokvášení podpořit tvorbu aromatických látek enzymem Progress rivela v dávce 3–6 g/l.

Kvašení v chladném prostředí Při počáteční teplotě moštu do 8 °C použijeme speciální chladnomilné kvasinky Challenge TOP15 v dávce 20–30 g/hl. Výživu lze aplikovat stejně jako za normálních podmínek. Zastavené kvašení Mošt stáhneme z kvasničných kalů, upravíme teplotu minimálně na 18 °C. Podmínky kvašení vylepšíme živnou solí Supervit v dávce 20–40 g/hl. Na odstranění rušivých zbytků postřiků a pro lepší rozptýlení kvasinek je možno přidat Protomix G v dávce 40–70 g/hl. Nekvasící mošt zaočkujeme alkoholtolerantním kmenem kvasinek Challenge EZferm (Saccharomyces cerevisiae var. bayanus), které necháme namnožit v menším objemu neprokvašeného vína. Po jejich intenzivním rozkvašení přidáme do celého objemu ošetřovaného vína. Firma BS VINAŘSKÉ POTŘEBY, s. r. o., nabízí kvalitní a praxí odzkoušené preparáty pro ošetření rmutů a moštů renomovaných producentů. Prostřednictvím svých technologických poradců zajišťuje optimální řešení konkrétních požadavků zákazníků, jak v síti vlastních prodejen, tak i přímo ve výrobních provozech. Neváhejte v nadcházející sezoně vyzkoušet nové poznatky a postupy, které vám mohou pomoci zkvalitnit vaše vína.

(9/2007) Vina?sk

obzor 0907:Layout 1

24.08.2007

12:58

417

Seite 1

Krupobití si i letos vybralo na vinohradech krutou daň -

Letošní bohatá „krupobitní sezóna“ dává za pravdu těm, kdo se pojistili Vinobraní se rozbíhá na plné obrátky a plody celoroční práce se pomalu přesouvají z vinic do sklepů. Že to není vždy práce radostná, potvrzuje Ing. Antonín Maňák ze společnosti Agrotrend Hrušky: "Již několikrát jsem zažil smutné vinobraní, kdy krupobití výrazně snížilo výnosy. Naše hospodaření pak bylo přes veškeré vynaložené úsilí ztrátové. Nebýt pojištění, bylo by tomu tak i letos.“ V tomto roce postihlo moravské vinice hned několik silných krupobití. To z 8. srpna na Uherskohradišťsku už patří k těm, kterých se vinaři bojí nejvíce - po změknutí bobulí hrozí při špatných povětrnostních podmínkách zkáza velké části úrody. "Toto pásmo se nám vyhnulo," s úlevou kontatuje Ing. Maňák, "zato 2. července se kroupy vysypaly přímo na nás. Naštěstí jsme vinice koncem loňského

roku pojistili proti krupobití a mrazu u Agra pojišťovny. Dnes již vím, že to bylo správné rozhodnutí." Agra pojišťovna čerpá z bohatých zkušeností své rakouské mateřské společnosti. Proto její odborníci na odhad škod navštěvují poškozené vinaře v mezinárodní sestavě. "Přijel k nám i vinař z Rakouska,“ potvrzuje Ing. Maňák, „a spolu s českým kolegou postupovali velmi profesionálně. Všechny kroky při stanovení škody detailně vysvětlili, takže výsledek byl i z mého pohledu naprosto objektivní." Velkou roli hraje rychlost, s jakou se finanční náhrada dostane k příjemci. „Celé vyřízení proběhlo velmi plynule a rychle,“ rekapituluje Ing. Maňák, „škodu jsme nahlásili ihned a její výše byla stanovena už týden po krupobití. Pojistné plnění pak přišlo na účet

během několika dnů. Díky tomu jsme mohli investovat do dodatečné ochrany proti chorobám.“ Pouze u specializovaného zemědělského pojistitele si může vinař být jistý pochopením své situace. To potvrzuje i Ing. Antonín Maňák, a dodává: „Procházet vinohradem, na kterém chybí místy až 80% úrody, není pro vinohradníka veselou záležitostí. Proto jsem rád, že z Agra pojišťovny přijeli

skuteční odborníci, sami vinaři, kteří už něco podobného zažili na vlastní kůži. Vinař vinaři rozumí.“

Agra pojišťovna Více o Agra pojišťovně se dozvíte na internetové stránce w w w. a g r a p o j i s t o v n a . c z , případně na e-mailové adrese agra@agrapojistovna.cz nebo tel. 233 312 836

„Procházet vinohradem, na kterém chybí místy až 80% úrody, není pro vinohradníka veselou záležitostí“, říká Ing. Maňák

Víno je darem naší země. Pečujme o něj.

TAN® FRUIT ROUGE FLAVOUR SAVE

TAN® FRUIT BLANC

vinarsky obzor final.indd 1

9.8.2007 11:38:41

418

(9/2007)

Obr. 1: Multifunkční nosič s adaptérem pro předřez (prospekt firmy Pellenc)

Obr. 2: Multifunkční nosič s adaptérem pro osečkování letorostů (prospekt firmy Pellenc)

Obr. 3: Multifunkční nosič s adaptérem pro defoliaci (archiv autora)

Obr. 4: Multifunkční nosič s adaptérem pro hnojení minerálními hnojivy (prospekt firmy New Holland)

Obr. 5: Multifunkční nosič s adaptérem pro hnojení kapalnými hnojivy (prospekt firmy New Holland)

Obr. 6: Multifunkční nosič s adaptérem pro kultivaci meziřadí (prospekt firmy New Holland)

Obr. 7: Multifunkční nosič s adaptérem pro stavbu sloupků opěrné konstrukce (prospekt firmy New Holland)

Obr. 8: Multifunkční nosič s adaptérem pro chemickou ochranu (foto AGROTEC)

(9/2007)

419

Možnosti využití multifunkčních nosičů nářadí ve vinohradnictví Ing. Pavel Novák, Ing. Patrik Burg, Ph.D., Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Aktuálním příkladem úspory času a snížení fyzické námahy pracovníků je např. sklizeň hroznů. Zatímco se pracnost při částečně mechanizovaném provedení této operace s využitím standardní zemědělské techniky (traktorový přívěs, kontejner, sklízecí vana, aj.) pohybuje na úrovni kolem 200–250 hodin, lze při využití multifunkčního nosiče s adaptérem pro sklizeň snížit její hodnotu na 3–5 hodin na 1 hektar sklízené vinice. S ohledem na současný ekonomický vývoj nelze v zásadě předpokládat možnost snižování hlavních nákladových položek, jako je roční odpis strojů, spotřeba a cena pohonných hmot, mzdy pracovníků atd. Stejně tak nelze předpokládat výrazný růst cen hroznů. Tato skutečnost znamená nutné snížení efektivity při pěstování hroznů. Řešení v tomto směru znamená zvýšení ročního využití a výkonnosti využívaných strojů nebo strojních souprav. Stávající stroje jsou vysoce specializované a jejich roční využití je nízké, neboť je limitováno zejména rozlohou pěstitelských ploch. U řady pěstitelů proto dosahuje efektivního využití pouze traktor. Také z tohoto pohledu představují řešení multifunkční portálové nosiče nářadí. Podstata multifunkčnosti spočívá v možnosti připojení výměnných adaptérů např. pro předřez, kultivace, chemickou ochranu, zelené práce a sklizeň. Pohon všech adaptérů je hydraulický, což umožňuje jejich rychlé připojení (obecně do 30 minut). Díky těmto adaptérům pro různé druhy pracovních operací lze dosáhnout vyšší využití nosiče v průběhu celé vegetační doby. Významnou výhodou těchto strojů je vysoká výkonnost a kvalita prováděných operací. Společným konstrukčním znakem multifunkčních nosičů je portálový (mostový) rám na čtyřkolovém podvozku, který se pohybuje nad řádkem ošetřované vinice. To umožňuje jeho využití i ve

velmi úzkých sponech s šířkou meziřadí již od cca 1,30 m, při vysoké stabilitě a dobré schopnosti udržení přímého směru jízdy. Z hlediska snížení zátěže životního prostředí je významný např. moment, kdy stopa kol vede středem meziřadí, takže zhutnění neproniká do kořenové zóny keřů v tak velké míře jako u klasických traktorů. Pohon všech 4 kol je zajištěn hydraulicky a umožňuje velmi dobrou manévrovatelnost. Kola jsou hydraulicky výškově vyrovnávána, což umožňuje kvalitní provádění operací i na příčných svazích. Tyto stroje dnes navíc bývají vybaveny úspornými motory s nízkým množstvím uvolňovaných emisí a s dostatečným výkonem 80–120 kW. V Tab.1 je přehled současného sortimentu multifunkčních portálových nosičů na evropském trhu, který uvádí WALG (2007). Sortiment používaných adaptérů pokrývá většinu pracovních operací při pěstování révy. Adaptér pro předřez má pracovní ústrojí, které sestává z dvojice hydraulicky poháněných řezných válců tvořených až 9 kotouči (Obr. 1). Jeden z válců má mezi kotouči pilové listy, z nichž spodní je upraven pro velmi přesný řez bez třepení. Rozteč kotoučů a tím i délka pořezaného réví je 90–120 mm. Zařízení odřezává při jízdě stroje nad řádkem třetinu až polovinu celkové délky réví. U zařízení tohoto typu je uváděna úspora pracovního času 20–40 h.ha-1 a výkonnost soupravy 0,25–0,30 h.ha-1.

Zvedání a fixace letorostů se provádí opět pomocí adaptéru, jehož základním principem je šetrné a plynulé přizvednutí letorostů přesahujících do meziřadí a jejich okamžitá fixace do révové stěny. U adaptérů nesených na multifunkčním nosiči je využíváno trvale instalovaných prověšených drátů ležících na zemi a uchycených pouze na krajních sloupcích opěrné konstrukce. Okraj drátů je nasazen do vodicí drážky svorkovacího automatu, která dráty vede, zvedá a šetrně je přivádí k pracovnímu ústrojí. To je tvořeno 2 dvojicemi kotoučů, které mají vlnovitě profilovaný obvod. Vybočující letorosty zachytí a přivedou do prostoru révové stěny. Dvojice drátů je v pravidelných intervalech spojována svorkami. Výkonnost dosahovaná při provádění této operace je kolem 0,30–0,35 ha.h-1 (vliv délky letorostů, způsobu řezu, výšky zelené stěny). Ve srovnání s ručním zastrkováním letorostů to představuje úsporu 80–90 % pracovního času, tj. 80 až 90 h.ha-1. Zelené práce jsou vedle zvedání a fixace letorostů do dvojdrátí opěrné konstrukce charakteristické formováním zelené stěny. Toho lze dosáhnout s využitím adaptéru pro osečkování letorostů (Obr. 2). Jeho význam spočívá v zakrácení letorostů vyčnívajících do meziřadí, ale také letorostů ve výšce 0,20–0,40 m nad horním dvojdrátím. Běžně se provádí 2–3krát za

Tab.1: Sortiment multifunkčních nosičů nářadí Výrobce

GREGOIRE

NEW HOLLAND BRAUD

PELLENC

Typ

Konstrukce/ /Provedení

Výkon motoru [kW]

G 107 G 116 G 117 G 122 G 121 G 152 G 170 VM 460 VL 600 VL 610 VL 620 VL 630 VL 640 VL 660 4380 4460 4560

samojízdný/nosič samojízdný/nosič samojízdný/nosič samojízdný/nosič samojízdný/nosič samojízdný/nosič samojízdný/nosič samojízdný/nosič samojízdný/nosič samojízdný/nosič samojízdný/nosič samojízdný/nosič samojízdný/nosič samojízdný/nosič samojízdný/nosič samojízdný/nosič samojízdný/nosič

80 81 81 98 98 120 122 94 107 107 107 120 120 129 104 104 123

Orientační cena (bez DPH) [€] 116 000 117 000 119 000 130 000 130 000 138 000 166 000 142 000 150 000 151 700 170 700 162 000 162 000 162 000 145 000 150 000 160 000

420

(9/2007)

sezonu. Pracovní ústrojí adaptéru tvoří oboustranná tunelová lišta. Na rozdíl od jejího neseného provedení na traktoru je zde dosahováno vysoké kvality provedené operace. Portálový podvozek totiž zajišťuje nepoměrně vyšší stabilitu a zamezuje výkyvům tunelové lišty do stran, to umožňuje dosáhnout výrazně vyšší pracovní rychlosti, a tím i vyšší výkonnosti. Z adaptérů pro provádění zelených prací nechybí ani defoliátory (odlisťovače). Nejrozšířenější skupinu představují oboustranné ventilátorové defoliátory. Principem jejich činnosti je vtahování listů přes ochrannou mřížku (koš) proudem vzduchu od výkonného ventilátoru k pracovnímu ústrojí, které je tvořeno nejčastěji žací lištou (Obr. 3). Mezi méně známé adaptéry multifunkčních nosičů pro vinohradnictví patří adaptér pro hnojení (Obr. 4). Sestává ze zásobníku minerálního hnojiva, aplikačního rámu se záběrem 2–3 řádky a z různých typů rozmetacích ústrojí. Pro nízké typy vedení se využívá gravitačních způsobů hnojení, pro vysoké vedení pneumatických dávkovacích systémů. V zahraničí není výjimkou ani adaptér pro hnojení kapalnými hnojivy (Obr. 5). V sortimentu jsou k dispozici také adaptéry pro kypření meziřadí (Obr. 6) a adaptéry pro kultivaci příkmenných pásů vinic v podobě radličkových kypřičů nebo výkyvných sekcí. Lze využít i adaptér pro výsadbu sazenic. Sázecí ústrojí tvoří rozevíratelný (dvoudílný) kužel, do kterého obsluha ručně vkládá sazenice. Kužel v požadované vzdálenosti vniká do půdy, kde se rozevře a vypustí sazenici. Současně může být do jamky dávkováno požado-

vané množství vody ze zásobní nádrže. K přitlačení nově vysazené sazenice slouží dvojice zamačkávacích kotoučů. Další možnost představuje využití adaptéru pro stavbu sloupků opěrné konstrukce. Jeho principem je hydraulicky ovládaná zatlačovací hlava umístěná v přední části portálového rámu, která umožňuje zatlačit sloupek až do hloubky 0,8 m. V porovnání s traktorovými zatlačovači, které jsou na traktoru neseny bočně, umožňuje využití tohoto adaptéru zatlačit sloupky v přesném vertikálním směru bez případného vybočení. Jiné řešení tohoto adaptéru využívá půdního vrtáku uchyceného na konzole nesené na rámu (Obr. 7). Adaptér pro chemickou ochranu je nejčastěji konstruován jako čtyřřádkový se skládacím sklopným rámem (Obr. 8). Velký objem zásobní nádrže (2 000–2 500 litrů) včetně kvalitně řešeného podvozku nosiče umožňuje dosáhnout denní výkonnosti 25–30 ha ošetřené vinice. Ve srovnání se standardní traktorovou soupravou dosahující výkonnosti cca 5 ha za směnu to představuje náhradu 5–6 traktorových souprav. Předností je tu navíc rychlé provedení zásahu. Kvalita ochranářského zásahu je přitom neobyčejně vysoká, protože oboustranné rosicí hubice jsou vedeny středem každého meziřadí a révová stěna je ošetřována současně z obou stran. Sklizeň hroznů patří svým významem mezi nejdůležitější pracovní operace. Lze ji provádět s využitím adaptéru pro sklizeň. Pracovní ústrojí je tvořeno dvojicí prutů, které střídavě z obou stran svými vibracemi působí na révovou stěnu. Dynamické síly vibrací působí proti poutacím silám bobulí, které jsou takto oddě-

Nové sklízeče hroznů Aby se zlepšily podmínky amortizace, je nutné stroje využívat delší dobu. Proto jsou nové sklízeče často konstruovány jako multifunkční stroje, které mimo sklízecího modulu mohou nést zařízení pro předřez, pro odlistění, pro hnojení, osečkovač, zařízení pro uvazování letorostů, výkyvné sekce pro kultivaci půdy v řádcích a několikařádkové aplikátory ochranných přípravků. V současnosti je ve Francii prodáváno, podle konkrétního výrobce, 10 až 40 % sklízečů jako nosiče nářadí. Jejich výhodou mimo vyššího výkonu motoru je i pozice řidiče, který má nad řádky přehled o prováděném pracovním postupu. Zpravidla na výměnu modulu postačuje 15 minut práce jednoho řidiče. Aplikátor chemických přípravků je vybaven nádrží přibližně na 2,5 tisíce litrů. Například sklízeč ERO Grapeliner SF 200 je vybaven automatickým řízením pomocí ultrazvuku a automatickým vyrovnáváním polohy na svazích. Dále disponuje mlýnkoodzrňovačem. Zatím se zkouší prototyp, který bílé hrozny i lisuje, takže ze stroje vychází již mošt. Sklízeče dnes už umí poznat opěrný sloupek v řádku a tomu uzpůsobit práci. DDW 13/3/JS Champagne: Kandidatura do Seznamu světového dědictví UNESCO Kancelář Comité interprofessionnel du vin de Champagne oficiciálně oznámila kandidaturu kraje Champagne na zápis do Seznamu světového

leny. Padají na záchytné ústrojí, to je přivádí na dopravník, kde jsou odstraňovány lehké příměsi pomocí ventilátorů. Bobule zbavené příměsí jsou odvedeny do zásobníku. Výkonnost nosičů se sklízecími adaptéry dosahuje až 4 ha za pracovní směnu. Ve srovnání s tradiční, částečně mechanizovanou sklizní nahradí jeden stoj práci přibližně 60 pracovníků. Multifunkční nosiče nářadí se v posledních letech začínají rozšiřovat i u větších pěstitelů v ČR. Uživatel začíná zpravidla nákupem stroje s jedním nebo dvěma adaptéry, nejčastěji to bývá adaptér pro chemickou ochranu a pro sklizeň, a postupně pořizuje další adaptéry. Vyšší pořizovací cena portálových nosičů je zde kompenzována vysokou výkonností (operativnost zásahu), kvalitou provedené operace, úsporou času a nižšími náklady na obsluhu a celoročním využitím nosiče v agregaci s dalšími adaptéry. Předběžné modelové výpočty nákladovosti naznačují, že efektivní nasazení multifunkčních nosičů v našich podmínkách odpovídá pěstitelským plochám nad 130 ha. V těchto podmínkách je pak u většiny pracovních operací možnost snížení nákladů na 1 ha až o 30–40 %. Příspěvek vychází z řešení výzkumného projektu NAZV č. 1G46082 „Technologické systémy a ekonomika integrované produkce zeleniny a révy vinné“. Použitá literatura: WALG, O.: Taschenbuch der Weinbautechnik. 2. Auflage. Kaiserslautern: Rohr-Druck, 2007. 619 s. ISBN 978-3-921156-78-0.

dědictví UNESCO. Světové dědictví UNESCO chrání a udržuje přírodní a kulturní místa planety. Seznam dnes čítá 830 míst ve 138 zemích. Jsou v něm zapsány např. francouzský le Mont Saint-Michel, zámek ve Versailles, ale také chrámy Angkor v Kambodži, park Yellowstone v USA, nebo také některé vinařské oblasti jako La Juridiction de Saint-Émilion nebo region Haut Douro v Portugalsku. Přípravy, na kterých spolupracují i mezinárodní experti, probíhají již rok. Na konci letošního roku bude kandidatura předložena francouzským ministerstvům kultury a životního prostředí. Cílem je zhodnotit, docenit a ochránit věhlasná a okouzlující místa v Champagne. Značná diverzita, různorodost vinic, stejně jako vyjímečný charakter sklepů hloubených v křídě budou silnými momenty v kandidatuře. Podle Vitisphere.com (kc) V Rakousku byla sklizeň hroznů v roce 2006 stejná jako v roce 2005 Podle statistického úřadu bylo při poslední sklizni hroznů u našich jižních sousedů sklizeno stejné množství jako v roce 2005, tedy o 10 % méně než je dlouhodobý průměr. Z celkového množství bylo 90 % hroznů určeno pro jakostní víno a víno s přívlastkem. Průměrný výnos činil 51 hl/ha. W3/2/JS

(9/2007)

421

Průduchy révy vinné – nepatrné velikostí, nedoceněné významem Lubomír Nátr a Olga Votrubová Katedra fyziologie rostlin Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze

Ale nevíme, jestli někoho napadne spočítat si, nebo aspoň představit si ty počty bobulí, u nichž ten konečný produkt – víno v láhvi – začíná. Přitom to těmi zralými bobulemi opravdu nemůže začínat. Na samém počátku molekuly oxidu uhličitého ještě volně putují vzdušnými proudy. A tak chceme v tomto příspěvku připomenout ty prazákladní procesy – z hlediska úrody hroznů a navazující produkce vína. Nezačneme přitom od Velkého třesku vesmíru a dokonce ani u zakládání nového vinohradu. Ani jednomu ani druhému dostatečně nerozumíme. Začněme pěkným keřem révy vinné s dobře vyvinutými listy. Kolem nich vítr prohání vzduch obsahující na každý milion jiných molekul (hlavně dusíku a kyslíku) také skoro 400 molekul oxidu uhličitého, CO2. Není to sice mnoho, ale uvnitř listu, v jeho mezibuněčných prostorách, a hlavně pak ještě dále v buňkách a jejich chloroplastech, je těch molekul mnohem méně. A tak čistě podle fyzikálních zákonů podél tohoto koncentračního spádu mají molekuly CO2 ze vzduchu „snahu“ prostou difuzí zvýšit svou nízkou koncentraci v chloroplastech. Rostliny v tomto nemusejí vynakládat žádnou energii na nějakou pumpu. Musejí však připravit volnou cestu. Povrch listů rostlin včetně révy vinné je pokryt kutikulou, která je pro molekuly CO2 prakticky neprostupná. Jedinou vstupní branou jsou průduchy – tak si jich nejprve všimněme podrobněji. Obecně se předpokládá, že první živé organismy vznikly ve vodě, v oceánech. Jejich přirozená expanze na pevniny byla spojena s nezbytností vyřešit ochranu proti téměř okamžitému vyschnutí na vzduchu. Rostliny to postup-

ně vyřešily tak, že pokožku pokryly právě onou kutikulou, která je pro vodu jen velmi málo propustná. Ale taková dokonalá izolace pletiv od vnějšího vzduchu neumožňovala výměnu látek s okolím. A tak rostliny určitě zkoušely mnohé alternativy, až přišly na řešení, které bylo a zůstává geniální (ostatně jak jinak u rostlin). Mezi buňky pokožky, které k sobě přiléhají velmi těsně a navíc jsou na vnějším povrchu kryty kutikulou, vložily vždy dvojici buněk, mezi nimiž mohly samotné rostliny vytvářet různě velkou skulinu. Geniálnost tohoto řešení je několikerá: (1) Při uzavření uvedené štěrbiny je celý povrch rostliny velmi dobře izolován od vnějšího vzduchu a vodní pára i ostatní plyny (především kyslík a oxid uhličitý) unikají z listu nebo se dostávají do listu jen velmi pomalu. (2) Maximální otevření štěrbiny mezi oněmi dvěma buňkami zajišťuje povrchu listu tak vysokou rychlost výparu, která je srovnatelná s výparem volné vodní hladiny. (3) Míru otevření nebo zavření štěrbiny reguluje sama rostlina v závislosti na vnějších podmínkách. To znamená, že i v podmínkách velmi příznivých pro výpar, kdy srovnatelný vlhký bavlněný ručník vyschne během několika minut, si list svůj obsah vody uchová. (4) Otevírání a zavírání štěrbiny je energeticky poměrně nenáročné ve srovnání například s představou velké stahovatelné rolety. Pro úplnost ještě dodejme, že onen přechod na souš byl spojen také se vznikem velkých vakuol v buňkách rostlin, kde je uchováváno větší množství vody nezbytné pro krátkodobé vyrovnání nerovnováhy mezi příjmem a výdejem vody rostlinou. A obdobně připomeňme i vznik vodivého systému. Také u révy vinné je tento systém mimořádně účinný, protože umí vést velká množství vody na vzdálenosti i desítek metrů, a to opět jen s využitím sluneční energie – žádná pumpa. Podívejme se tedy na ty průduchy – ony zvláštní dvojice buněk – podrobněji. U rostlin se běžně vyskytují 2 typy průduchů. Ale pro dvouděložné rostliny i révu vinnou je typický tvar schematicky uvedený na obr. 1. Jsou to

tedy 2 buňky s charakteristickým ledvinovitým tvarem. Za velmi nápadnou považuji skutečnost, že štěrbina mezi oběma svěracími buňkami je tím větší, čím více jsou obě buňky naplněny vodou. Na první pohled to je nelogické, protože zvětšení objemu dvou sousedních buněk by je mělo k sobě ještě více přitisknout. Onen „vtip“ spočívá ve třech strukturních vlastnostech těchto buněk: (1) Konce obou buněk jsou vzájemně spojeny, což zabraňuje „zesoudečkování“ tvaru těchto buněk při zvětšování jejich objemu. (2) Radiálními vlákny celulózy je zabráněno tomu, aby při zvětšování objemu buněk tyto tloustly. (3) Vnitřní stěny buněk vytvářející vlastní štěrbinu průduchu jsou ztlustlé a rigidní, zatímco vnější stěny jsou tenké a pružné. Takže při zvětšování objemu svěracích buněk tyto nemohou tloustnout, ale mohou se pouze prodlužovat. Pevně spojené konce buněk a pružné vnější stěny tak zvětšují obloukovité zahnutí každé buňky, a tím štěrbiny mezi nimi. Naopak uzavírání štěrbiny je dosaženo snižováním objemu svěracích buněk, které se takto „splasknou“ a přivřou štěrbinu. Příklady mikrofotografií průduchů dvou odrůd révy vinné jsou na obr. 2, 3 a 4. Nepodařilo se nám najít průduchy na bobulích (hrozny neznámých odrůd zakoupené v zelinářství). Vzhledem k obsahu chlorofylu v bobulích je nesporné, že fotosyntéza v nich probíhá. Pokud by byla naše početně velmi omezená pozorování zobecnitelná, pak lze hypoteticky předpokládat, že na bobulích vyplněných vodou a zrajících v podmínkách velmi příznivých pro výpar vody, se průduchy nevyvíjejí, a to jako jedno z adaptačních přizpůsobení odolnosti proti ztrátám vody. Ale fotosyntéza v nich přesto určitě probíhá, a to minimálně jako „recyklace“ CO2 uvolňovaného při dýchání vnitřních pletiv bobulí. V zahraniční literatuře jsme našli jen málo údajů o počtu průduchů na bobulích révy vinné. Bessis (1972) uvádí, že na jedné bobuli našli v průměru jen 25 až 40 průduchů. Vzhledem k velikosti povrchu bobule ne-

422

(9/2007)

liší se tento údaj příliš od našeho výsledku, kdy jsme na bobulích nenašli žádné průduchy. Kromě toho však tento autor uvádí další zajímavý poznatek. Asi 1 měsíc po kvetení se kolem průduchů na bobulích začíná z okolních buněk vytvářet zvláštní dvůrek, který je patrně vstupní branou pro houbové hyfy Botrytis. Nověji pak Rogiers et al. (2004) také prokázali velmi nízký počet průduchů na bobulích révy vinné, odrůdě Shiraz. Ve svých měřeních prokázali poměrně dlouhodobou funkčnost těchto průduchů. Ztrátu čerstvé hmotnosti bobulí v pozdních fázích dozrávání pak přisuzují nejen pokračující transpiraci povrchem bobulí, ale také sníženému přísunu vody z ostatních částí rostlin. Další doslova nepřeberné informace vztahující se nejen k výskytu a významu průduchů na bobulích révy vinné nabízí http://vitis-vea.zadi.de/index.htm. Ještě je třeba připomenout, že rostlina dosahuje onoho zvětšování a zmenšování objemu buněk změnou transportu vody buď do buňky (při zvětšování objemu buněk, a tím i štěrbiny mezi nimi), nebo z buňky (naopak při zmenšování objemu buněk a přivírání štěrbiny). Ani v tomto případě rostlina nepoužívá žádnou mechanickou pumpu, ale vhodně ředí nebo zahušťuje roztok ve vakuole buňky, a tím navozuje potřebný samovolný tok vody. A úplně nakonec musíme zmínit, kdy vlastně rostlina průduchy otevírá a kdy zavírá. Rozhodují 3 faktory: (1) Dostatek nebo nedostatek vody v rostlině. Je pochopitelné, že rostlina zavírá svoje průduchy, jakmile „pocítí“ nedostatek vody. Vznik vodního deficitu spolehlivě vyvolává uzavření průduchů bez ohledu na ostatní faktory. Existují dokonce pokusy, které naznačují, že rostliny jsou schopny uzavřít průduchy hned v okamžiku, kdy nedostatek vody „pocítí“ jen samotné kořeny. (2) Průduchy se otevírají na světle a zavírají ve tmě. Je to opět zcela logické, protože průduchy také umožňují příjem molekul CO2 nezbytných pro fotosyntézu. A ta probíhá na světle. Ale opakujeme: pokud je ve dne vody nedostatek, průduchy se uzavírají. Pro rostliny je nepochybně důležitější dočasně omezit příjem CO2, a tím i produkci biomasy, než natrvalo vyschnout. Pro úplnost opět dodejme, že existuji tzv. rostliny CAM, které naopak mají průduchy otevřené ve tmě a uzavírají je ve dne. Jsou to rostliny adaptované na velmi suché podmínky – například kaktusy a tučnolisté, u nichž je tato anomálie součástí přizpůsobení na růst při vysokých teplotách a nedostatku vody. (3) Oxid uhličitý je třetím faktorem, který spolureguluje jejich stav. Zvyšující se koncentrace CO2 přivírá průduchy a naopak: ve vzduchu bez oxidu uhličitého mají listy ně-

kterých rostlin průduchy otevřené i v noci. Ovšem takový stav se v přírodě nevyskytuje. Tento vliv byl podrobně zmíněn v předchozím mém příspěvku v tomto časopise. Po tomto obecném popisu struktur a funkcí průduchů rostlin ještě několik poznámek týkajících se révy vinné. Musím však čtenáře upozornit, že následující hodnoty nelze považovat za údaje představující typická a statisticky prověřená čísla. Vycházíme z malého počtu měření, která provedly kolegyně proměřením jen několika listů a zhotovením mikrofotografie. Jsou tedy následující údaje skutečně z listů révy vinné, ale jen jako ilustrační hodnoty. Na dospělém listu révy bylo u odrůdy Prim naměřeno 213 až 225 průduchů na 1 mm2 pokožky, tedy průměr 219, a to jen na spodní straně listové čepele. Na horní straně se průduchy nevyskytují. U odrůdy Rýnský ryzlink to bylo 193 až 214 průduchů na 1 mm2, tedy průměr 204, opět na spodní straně. Tento počet je dosti vysoký, i když nikterak výjimečný. S jistou opatrností lze konstatovat, že počty průduchů u různých druhů rostlin se pohybují nejčastěji od 50 do 250 na 1 mm2. Přitom některé druhy mají průduchy na obou stranách listu (tzv. amfistomatické listy), jiné – včetně révy vinné – jen na spodní straně (tzv. hypostomatické listy). Vzácně se vyskytují i listy epistomatické, tedy s průduchy jen na horní straně listu (například u některých vodních rostlin s listy splývajícími na vodní hladině). Naše údaje, jakkoliv byly naměřeny jen na malém počtu listů a mikroskopických preparátů, se velmi dobře shodují s literárními údaji, z nichž uvedeme alespoň hodnoty dvou publikací. Ve velmi podrobné práci Pallotti et al. (2000) na listech odrůd Cabernet Franc a Trebbiano stanovili počet průduchů v rozmezí od 160 do 222 na 1 mm2 (měřili listy různě osluněné a na různých výhonech). Na listech 100 odrůd 20 druhů rodu Vitis Codreanu (2006) zjistili počty průduchů v rozmezí 122 až 368 na 1 mm2. Můžeme tedy hodnoty stanovené na našich vzorcích považovat za plně reprezentativní pro listy révy vinné. Intuitivně dovedeme vytušit, že čím více průduchů je na jednotce plochy listů, tím intenzivnější může být jak příjem oxidu uhličitého pro fotosyntézu, tak i výdej vodní páry z listu při transpiraci. Tento vliv se neprojeví při zavřených nebo přivřených průduších, kdy velikost štěrbiny mezi oběma svěracími buňkami (tedy vodivost průduchů pro plyny) rozhoduje o rychlosti výměny plynů mezi listem a obklopujícím jej vzduchem. Ale při dostatečně otevřených průduších se uplatňuje i jejich hustota, jak dokládá graf na obr. 5. U námi měřených listů byla patrna poměrně velká proměnlivost jejich velikosti. Průměrná délka svěrací buňky byla u měřených průduchů 29 µm a šířka 6,5 µm. Opět s jis-

tým zjednodušením můžeme vypočítat plochu průduchu (dvou svěracích buněk), kterou zaujímá v pokožce. Je to 377 µm2. Při počtu 219 průduchů na 1 mm2 u odrůdy Prim (204 u Ryzlinku) to znamená celkovou plochu 82 563 µm2 (u Ryzlinku 76 908 µm2) na 1 mm2. To znamená, že z celkové plochy spodního povrchu listu v daných případech zaujímají průduchy asi 7,7 až 8,3 %. Plocha samotné štěrbiny i při svém maximálním otevření může činit jen zlomek této hodnoty, řekněme jednu dvacetinu. Pak by plně otevřené průduchy na listu révy vinné vytvářely volný vstup či výstup pro molekuly CO2, O2 i vody na ploše necelé poloviny procenta. Obvykle se pro rostliny udává, že plochy všech průduchových štěrbin při jejich plném otevření odpovídají asi 1 až 2 % povrchu listových čepelí. Námi vypočtená hodnota je nižší. Pokud bychom zanedbali nedostatečný počet našich měření, tak bychom mohli spekulovat, že tato nízká hodnota představuje jedno z důležitých přizpůsobení révy vinné na půdní a klimatické podmínky jejího pěstování. Ale takový závěr je předčasný a nabízí spíše jen námět k úvahám, případně k serióznímu výzkumu Ale ještě jsme se nedopočítali těch molekul CO2, které využívají štěrbiny průduchů, aby mohly volnou difuzí projít ze vzduchu obklopujícího list až do chloroplastů v buňkách. Na listech, u nichž byly měřeny průduchy, byla také stanovena rychlost fotosyntézy. Nejvyšší hodnoty byly 1,9 µmol (CO2) na 1 m2 listové plochy za 1 sekundu. Tato hodnota nepatří mezi nejvyšší, protože měření byla provedena při jen průměrné ozářenosti (150 µmol fotonů fotosynteticky aktivního záření na m2 za sekundu). Z literárních zdrojů jsou známy i hodnoty vyšší. Například Pena a Tarara (2004) naměřili ve speciálních kyvetách v polních podmínkách při vysoké ozářenosti (až 1 000 W m–2) hodnoty dosahující téměř 12 µmol (CO2) m–2 s–1. Obsáhlá měření uveřejnili také Chaves et al. (1987), a to v podmínkách vinohradu v Portugalsku. U dvou jimi měřených odrůd (Periquita a Tinta Amarela) se nejvyšší hodnoty pohybovaly kolem 8 µmol (CO2) m–2 s–1. Také pan profesor V. Kraus, který nám laskavě poskytl řadu svých kvantitativních údajů, gravimetrickou metodou naměřil hodnoty odpovídající 4,3 µmol (CO2) na 1 m2 listové plochy za 1 sekundu. Pro ilustrační výpočet však i námi naměřená hodnota plně postačuje. Jeden mol libovolných částic odpovídá 6,022 . 1023 částicím (tzv. Avogadrovo číslo). To znamená, že 1,9 µmol CO2 odpovídá 7,05 . 1017 molekulám CO2. Tolik molekul každou sekundu projde otevřenými průduchy na 1 m2, což odpovídá 7,05 . 105 molekul na 1 mm2. Jedním průměrným otevřeným průduchem na listu révy vinné odrůdy Prim tak každou sekundu projde 3 219

(9/2007)

molekul CO2 (u odrůdy Ryzlink rýnský pak 3 456 molekul CO2). Jistě, tato kalkulace může být silně zjednodušující. Příslušné hodnoty nejsou vymyšleny a výchozí informace (počty průduchů aj.) odpovídají publikovaným vědeckým pracím. Mohli bychom najít hodně námitek proti celému postupu výpočtu. Ale tato ilustrace plně respektuje základní fyziologické poznatky a jako hlubší nahlédnutí do utajeného života révy vinné ji považujeme za plně akceptovatelnou. Zkusme shrnout: Miliony litrů vína vyprodukované ročně v České republice odrážejí práci, znalosti a dovednosti vinohradníků i producentů vína. Při vší úctě k nim však „pouze“ využívají to, co rostliny vyprodukovaly. A stejně tak jako termín „vinohradníci“ v sobě obsahuje tisíce pilných jednotlivců, tak i výnos více než 60 000 tun sklizených hroznů v sobě obsahuje nepředstavitelnou a většinou ani nedomýšlenou aktivitu rostlin a jejich struktur i procesů. Přes 3 000 molekul CO2 se mihne každou sekundu každým z více než 200 průduchů na 1 mm2 neboli 2 milionů průduchů na listu o velikosti 1 dm2 a přesune se ze vzduchu do chloroplastu. Tam se pak v desítkách dalších proměn připravují suroviny, které jen réva vinná umí přeměnit na tvar i obsah bobulí. Zkusme si tuto nádheru, jedinečnou v každém průduchu i celém vinohradu, častěji připomínat. A uvědomovat si, že si takto připomínáme nejen zrození ušlechtilého nápoje, ale doslova všech „darů přírody“, na nichž jsme byli, jsme a i nadále budeme plně a neodvolatelně závislí. A zkusme si toto uvědomění častěji promítat do svých rozhodování, když se jedná o správnou odpověď na otázku: chceme trvalé uchování přírody nebo další krok její nenávratné přeměny v sobecký prospěch dočasného zisku? Poděkování Autoři děkují RNDr. O. Rothové za poskytnutí listů révy vinné, Mgr. D. Bartákové za zhotovení mikroskopických preparátů

423

Obr. 5. Závislost vodivosti průduchů, která odpovídá stupni jejich otevření, na hustotě průduchů na spodní straně listů révy vinné. Graf sestaven podle údajů Pallotti et al. (2000). a RNDr. S. Zelenkové za stanovení rychlosti fotosyntézy. Literatura Bessis, R.: Etude de l‘evolution des stomates et des tissus peristomatiques du fruit de la vigne. C. R. Hebd. Seances Acad. Sci. (Paris) 274: 2158–2161, 1972. Citováno podle http://vitis-vea.zadi.de Codreanu, V. S.: Comparative Anatomy of the Grapevine (*Vitis* L.). (Monografie vrumunštině). Chisinau, Romania, 2006. 251 stran. Citováno podle http://vitis-vea.zadi.de Chaves, M. M., Harley, P. C., Tenhunen, J. D., Lange, O. L.: Gas exchange studies in two Portuguese grapevine cultivars. Physiologia Plantarum 70: 639–647, 1987.

Ochrana vinorodé krajiny: Mezinárodní charta z Fontevraud má soupeře Mezinárodní charta z Fontevraud o ochraně, správě a valorizaci vínorodé krajiny, podepsaná v prosinci 2003 ve Val de Loire, zajímá i další vinaře, hlavně v Juře, Burgundsku a ve Švýcarsku. Z iniciativy Interloire, mezioborového syndikátu vín z Anjou-Saumur-Touraine, byla podepsána charta mezi ministerstvem ekologie, INAO, společností Údolí Loiry-světové dědictví a OIV. Charta počítá se vznikem partnerských vztahů mezi místními společenstvími a vinařským průmyslem, zaměřeným na ochranu a správu vinorodé krajiny. Loni 4. února charta překročila rámec údolí Loiry díky podpisu deklarace o přístupu společenstvím obcí Coteaux de la Haute Seille, Syndikátem AOC Château-Chalon, mezioborovým syndikátem Vins du Jura, vinohradnickou společností z Jury a AOC Côtes du Jura. „Kontaktovaly nás už i jiné regiony, které chtějí přistoupit k char-

Palliotti, A., Cartechini, A., Ferranti, F.: Morpho-anatomical and physiological characteristics of primary ald lateral shoot leaves of Cabernet Franc and Trebbiano Toscano grapevines under two irradiance regimes. American Journal of Enology and Viticulture 51: 122–130, 2000 Pena, J. P., Tarara, J.: A portable whole canopy gas exchange system for several mature field-grown grapevines. Vitis 43: 7–14, 2004. Rogiers, S. Y., Hatfield, J. M., Jaudzems, V. G., White, R. G., Keller, M.: Grape berry cv. Shiraz epicuticular wax and transpiration during ripening and preharvest weight loss. American Journal of Enology and Viticulture, USA, 55 (2) 121–127, 2004. Citováno podle http://vitis-vea. zadi.de Další obrázky jsou na str. 455

tě,” říká Myriam Laidet, pověřená otázkami udržitelného rozvoje ve společnosti Údolí Loiry-světové dědictví. Konkrétně se jedná o vinohradnickou společnost Côte d’Or a vína z Côtes de Lavaux, v kantonu Vaud ve Švýcarsku, které by se měly připojit na konci roku 2006. A mezioborový syndikát vín ze Champagne, apelace Côte Rôtie a apelace Côtes du Ventoux už také projevil zájem. „Přístup k této chartě umožňuje zhodnotit správné postupy a usnadní přístup ke znalostem a jejich výměně v oblasti ochrany vínorodé krajiny,” vysvětluje Myriam Laidet. Interloire a společnost Údolí Loiry-světové dědictví také obdržely od Evropské unie subvenci ve výši 630 000 € na 3 roky na zřízení sítě Vitour, která spojuje 7 evropských vinic, považovaných za světové dědictví UNESCO, aby se podělily o své zkušenosti a prováděly společné propagační akce. Podle Vitisphere.com (akm)

424

(9/2007)

Společnost AGROSTROM ze Slavkova pořádala první Den viniční techniky

Společnost AGROSTROM, a. s., jako dceřiná firma akciové společnosti STROM zastupuje na českém trhu především kvalitní a osvědčenou značku traktorů John Deere. Pro vinaře má ve své nabídce speciální modelovou řadu traktorů 5015F a 5015V a také postřikovače značky John Deere. Model 5015V v nejužším provedení je pouze 105 cm široký a je ideální právě pro práci ve vinicích. „Abychom našim zákazníkům nabídli kompletní nabídku viniční techniky, spojili jsme se s partnerskými firmami Farm Union Europe, s. r. o., a Ostratický, s. r. o., takže jsme schopni dodat prakticky veškerý sortiment techniky do vinohradu. Navíc jsme připravili výhodné nabídky financování tak, aby na tyto stroje dosáhli i drobní vinaři a střední vinařské firmy,“ říká Petr Mahr, obchodní zástupce firmy AGROSTROM, a. s. Několik desítek vinařů se v rámci prvního Dne viniční techniky ve vinicích Čeňka Osičky (společnost Osička, s. r. o.) v katastru Velkých Bílovic mohlo seznámit s nabídkou uvedených firem, nejvíce pochopitelně zaujaly praktické ukázky jednotlivých strojů. Pokud jde o traktory John Deere, byl představen model 5315F, tříválec o obsahu 2,9 litru s maximálním výkonem 50 kW (68 k). Traktory této řady jsou dodávány jak s pohonem,

tak bez pohonu přední nápravy, standard provedení je s ochranným rámem, v provedení komfort s kabinou. Součástí dodávky je volitelná výbava dle nároků zákazníka a práce. Modelovou řadu 5015F a 5015V pro vinice lze agregovat s celou řadou pracovních strojů pro speciální operace. Společnost Ostratický, s. r. o., prezentovala hydraulickou výkyvnou sekci, mulčovač a odlisťovač, v nabídce této firmy se sídlem v Týnci u Břeclavi jsou dále např. ometače kmínků pro vinice,

nožové a tunelové osečkovače letorostů, předřezávače pro zimní řez, univerzální vinohradnické plečky ad. Firma Farm Union Europe, s. r. o., z Prostějova představila rosiče a tunelový osečkovač letorostů francouzské firmy COLLARD, která je světovým lídrem v oblasti výroby rotačních ožínacích lišt. „Firma COLLARD vyrábí tato zařízení už přes čtyřicet let a pracují ve vinicích po celém světě. Unikátní je především systém napínání náhonových řemenů, který firma převzala z leteckého průmyslu,“ uvedl Ing. Dušan Dvořan, majitel firmy. Prvotřídní kvalita nožů zaručuje kvalitní řez a má dlouhou životnost, systém LZP umožňuje práci i v nerovných řádcích. Dny viniční techniky plánuje Společnost AGROSTROM, a. s., pořádat na Velkobílovicku pravidelně. „Máme v plánu i další akce ve spojení s výhodnou finanční politikou, traktory si mohou naši zákazníci vyzkoušet přímo na svých pozemcích tak, aby mohli vyzkoušet různé aplikace a zjistili, co jim nejlépe vyhovuje a nenastal v budoucnu žádný problém,“ zdůrazňuje Petr Mahr. Všechny traktory John Deere dodávané firmou AGROSTROM, a. s., mají čtyřletou záruku a jistotu kvalitního servisu po celou životnost stroje. (pr)

Praktické poznatky k odrůdě Vrboska

Ampelografická charakteristika Vrchol mladého letorostu je velmi jemně ochlupený, téměř bez antokyaninového zbarvení. List je malý až střední. Tvar listové čepele je pětiúhelníkovitý. List je pětilaločnatý, s hlubšími horními výkrojky a mělkými spodními výkrojky. Řapíkový výkrojek je otevřený ve tvaru písmene V. Hrozen je malý až středně velký. Tvar je kuželovitý, u základu třapiny rozvětvený v křidélka. Uspořádání bobulí v hroznu je středně husté až husté. Bobule je kulatá, slupka má růžovou barvu. Dužnina je velmi jemně aromatická. Pěstitelské vlastnosti Odrůda dozrává v polovině až koncem srpna. Odrůda není náročná na polohu. Lze ji pěstovat ve všech vinařských oblastech v České republice. Nejsou vhodné vlhké lokality, z důvodu výskytu

houbových chorob. Odrůda nemá ráda příliš suché půdy. Vhodné jsou půdy hlinité nebo hlinitopísčité s vyrovnanou výživou a vlhkostí. Odolnost k zimním mrazům je u odrůdy Vrboska střední. K plísni révy a padlí révy je odolnost střední. Odrůda vyžaduje pravidelnou chemickou ochranu. V době dozrávání hroznů jsou bobule napadány savým hmyzem, mohou být následně poškozeny hnilobami. Odrůda má sklon ke sprchávání květenství. Doporučované zatížení pro tuto odrůdu je 8 až 10 oček na m2. Vhodným pěstitelským tvarem je střední nebo vysoké vedení s řezem na tažně. Odrůda nevyžaduje regulaci násady hroznů v době vegetace. V rámci zelených prací je velmi významné odstranění zálistků a částečné odlistění v zóně hroznů především z důvodu nepřímé ochrany k hni-

lobám. Podnožové odrůdy vybíráme na základě půdních podmínek stanoviště. Enologické vlastnosti Odrůda je určena především pro výrobu burčáku. Při výrobě vína musíme hrozny sklízet na základě obsahu kyselin. Je vhodné, aby měl mošt alespoň 5 g/l kyselin. Vína jsou však určena většinou pro rychlý konzum. Využití odrůdy a kvalita vína Odrůda je určená pro výrobu burčáku. U zahrádkářů by mohla sloužit i pro přímou konzumaci hroznů. Víno je aromatické, jemné, s nízkým extraktem a nízkou kyselinkou. Může být chuťově fádní. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Fota k článku jsou na zadní straně obálky

(9/2007)

425

Odhad úrody hroznů aneb proč sčítat hrozny Ing. Josef Svoboda, Habánské sklepy Velké Bílovice

Pro pěstitele révy s většími plochami vinic a zejména pro ty, kteří v tomto oboru podnikají, je sledování úrody náročnější. Jak jsme v naší společnosti během minulých let zjistili, je i pro řadu velmi zkušených pěstitelů odhad úrody před sklizní náročná disciplína, která se často nedaří. Základní otázkou ale je, proč sledovat počty hroznů. Význam matematického výpočtu množství sklizně je důležitý pro optimální organizaci sklizně. Dále má mnohdy smysl v dodavatelsko-odběratelských vztazích, kde množství může hrát rovněž roli při stanovení ceny za hrozny. Rovněž pro zpracovatele je správně udané množství hroznů před samotnou sklizní velmi důležitý údaj. V případě jiného než sjednaného množství může zpracování hroznů způsobit nemalé technologické potíže. Zejména jde o přesné plnění kvasných tanků pro výrobu červených vín. Dále optimální plnění vhodných kvasných nádob pro bílá vína. V negativním případě se může stát, že ve sklepě kvasí jen poloprázdné nádoby, a to kvalitě vína nic nepřidává. Sledování počtu hroznů má nesporný význam i pro podnikání v tomto oboru. Matematické a statistické výpočty jsou nejlepším nástrojem pro následné plánování. A to jak množství úrody v požadované kvalitě, tak pro plánování

tržeb a sestavení celého finančního plánu firmy. Řada vinařů pracuje s půjčenými penězi a sestavení reálného finančního plánu na počátku roku je někdy skutečně složité. To jsou důvody, které mne vedly k řešení této problematiky. Zjistil jsem, že ve výzkumné vinařské stanici LWE Weinsberg v Německu se používá metodika pro sčítání hroznů zpracovaná do tabulky ve formátu Windows Excel. Tuto tabulku jsem upravil a přepracoval pro naše podmínky. Je možné ji jako soubor Tabulky_pro_scitani_hroznu.xls volně stáhnout ze serveru Svazu vinařů v sekci aktuality (http:// www.svcr.cz/pages/stahuj/pocethroznu.xls). Tabulky jsou založeny na sčítání hroznů kdykoliv během vegetace. Prakticky se sledují a zapisují všechna očka ať vyrašená, nevyrašená, nebo s vylomeným letorostem. Ve vinici se pracuje s terénní tabulkou (č. 1), která se vyplňuje vždy od paty tažně a zapisuje se číslicí např. 2, počet hroznů na prvním letorostu. Druhý nemá hrozen, a tak se uvede 0. Třetí například nevyrašil, a tak se v tabulce uvede X. V případě, že roste letorost i z podočka, vždy se počítá jen silnější letorost. Takto je třeba v trati vždy za jednotlivou odrůdu spočítat hrozny z 25 keřů. Zvolí se například 5 řad a vždy 5 keřů v celé délce řady. Zjištěné údaje se přenesou do tabulky č. 2. Výpočty jsou provedeny automaticky po zapsání čísel. Důležité je vyplnit údaj o výměře plochy v m2 na 1 keř. V tabulce je uveden červeně. Výsledky tabulky ukazují statistiku o zatížení keřů řezem, kolik oček vyrašilo, a výsledkem je zde procento poškození například zimním

Cesta ke ‰piãkovému vínu Autor: Robert Steidl, Georg Leindl • ISBN 80-903201-4-7, cca 68 stran, formát A5

mrazem. Dále počet hroznů na keř, na letorost a na m2. Výpočet celkové úrody vede přes znalost průměrné hmotnosti hroznů. To je zde určitá slabina pro stanovení prognózy úrody ve větším časovém předstihu. Hmotnost hroznů je závislá na řadě faktorů. Jsou to vlivy odrůdy, klonu, stanovištní a výživové podmínky a zejména vláhové poměry. Každá vinice je specifická a sledováním tohoto údaje za několik let může vzniknout zkušenost s tímto číslem, a tak poměrně kvalifikované určení celkové úrody. Pro odhad množství úrody tabulka pracuje se třemi čísly průměrné hmotnosti hroznu – nízké, střední a vysoké. Množství úrody v q se objeví po zapsání odrůdy do zeleného okna. Tyto údaje si můžete sami dle zkušenosti upravovat a měnit v tabulce v listu s názvem „Hmotnost hroznů“. Použitá čísla průměrné hmotnosti hroznů jsou uvedená dle Ampelografie autorky Ing. D. Pospíšilové, CSc. Výsledné údaje je možné sumarizovat a zpracovat v libovolné tabulce. Příklad zpracování dat je přiložen v tabulce v listu s názvem „Výsledky“. Tabulky jsou velmi dobře použitelné rovněž pro plánování zatížení keřů, sledování výsledků různých agrotechnických opatření, jako výživa, závlaha atd. Ze skutečné sklizně hroznů si pro kontrolu spočítejte skutečnou průměrnou hmotnost 1 hroznu. Statistické číslo o počtu hroznů v celé trati znáte. Za několik let sledování je tak možné získat o svých vinicích zajímavý soubor dat, který vám přinese nové poznání.

160,(vã. 5% DPH)

Kvalita vína je v˘sledkem míry vyuÏití potenciálu hroznÛ a ztrát pfii zpracování. Ani u vín ‰piãkové kvality to není jiné. PÛvodním impulsem ke vzniku této knihy byla dlouholetá poradenská a pracovní praxe a vlastní zku‰enost, Ïe pro neúspûch pfii v˘robû vína jsou velmi ãasto jen nepatrné dÛvody. Jak pfii získávání potenciálu hroznÛ, tak pfii zamezení ztrát dochází ãasto k chybám, které se bohuÏel stále opakují. JestliÏe se jich vyvarujeme, udûláme tak velk˘ krok vpfied k v˘robû ‰piãkového vína, nebo budeme minimálnû na dobré cestû k jeho získání. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

426

(9/2007)

Potenciál vínnych kvasiniek Saccharomyces cerevisiae zlepší farbu červeného vína? Doc. Ing. Erich Minárik, DrSc., Bratislava

Je pre výrobcu červeného vína farba dôsledná aj pre štýl vína? Aké sú alternatívy na zlepšenie farby červeného vína? Existuje celý rad vinohradníckych a vinárskych alternatív ako vylepšiť či modifikovať farbu vína. V tomto príspevku sa však má objasniť úloha vínnych kvasiniek ako iniciovať prehĺbenie intenzity hĺbky farby červených vín. Len máloktorý konzument by pochyboval, že kľúčovým prvkom ýroby červeného vína by nemalo byť aj kvalitné hrozno a že by nejestvovalo spojenie medzi farbou a kvalitou vína (Somers, Evans, 1974). Mnohé štúdie sa venovali v minulosti a venujú aj v súčasnosti chémii farby hrozna, aby sa nástroje a stratégia manažmentu rozvíjali tak, aby vývin modrého hrozna a technológia výroby dosiahli optimálnu hĺbku farby a akosti červeného vína. Farba mladého červeného vína je zväčša podmienená zložením fenolových substancií, hlavne červených monomerných antokyanínov, ktoré sa extrahujú zo šupiek hroznových bobúľ do rmutu a vína počas nakvasovania (macerácie) a fermentácie rmutu. Vlastnosti farby antokyanínov sú značne závislé na viacerých faktoroch, hlavne na pH i hladiny voľného oxidu siričitého. Pri nižšom pH a vyššej koncentrácii farebných foriem antokyanínov a pri zmenách pH sa ovplyvňuje rovnováha červenej a červenofialovej farby. Voľný oxid siričitý dočasne odfarbuje antokyaníny (Mazza 1995). Počas alkoholovej fermentácie a neskôr počas procesu vyzrievania vína antokyaníny vytvárajú stabilnejšie pigmenty reakciami s metabolitmi fermentácie, kombinácie (spájanie sa medzi sebou a reakciami s fenolovými zlúčeninami). Len malé množstvo pôvodných antokyanínov extrahovaných počas nakvášania rmutu možno nájsť vo vyzretých červených vínach, i keď intenzita farby sa zväčša zachováva (Peng et al., 2002). Pre vína sú dôležité dva typy antokyanínov, ktoré tvoria heterogénnu skupinu makromolekúl. Sú vytvorené kondenzáciou antokyanínov s polyfenolmi hrozna, ako sú taniny, pyranoantokyaníny a vitizíny. Posledné sú antokyaníny, ktoré sa zlúčili s vinylfenolmi, karbonylovými zlúče-

ninami ako sú aldehydy (Fulcrand et al., 1998). Tieto pigmenty sú menej ovplyvnené oxidom siričitým a pH (Bartowsky et al.: 2005, Häkanssn et al., 2003). Vplyv vínnych kvasiniek na farbu červeného vína Interakcie kvasiniek s farebnými pigmentmi fenolových zlúčenín s dopadom na farbu vína nie sú doteraz dosť objasnené. Doterajšie výsledky výskumu predpokladajú viaceré mechanizmy vrátane adsorpciu pigmentov na bunky kvasiniek, reakcie s metabolitmi kvasiniek a zmeny dôsledkom aktivity enzýmov. Nedávny výskum v Austrálii ukázal, že vínne kvasinky ovplyvňujú do istej miery farbu mladých červených vín. Tento vplyv pretrváva aj počas vyzrievania (Eglinton et al., 2003). Máme však málo poznatkov o vplyve preparátov aktívnych suchých vínnych kvasiniek (ASVK) Saccharomyces serevisiae na farbu červených vín. Táto téma zaujala tímy Výskumného ústavu vinohradníckeho a vinárskeho v Glen Osmond (Austrália) a Lallemend v Kanade. Zistili, že fenolové zložky (antokyaníny a taniny) prispievajúce farebnej intenzite sa nachádzajú už v šupke hrozna. Pomleté hrozno iniciuje uvoľnenie fenolových zlúčenín, čo podporujú fyzikálne a chemické procesy, ktoré sa odohrávajú počas nakvášania a extrakcie účinkom oxidu uhličitého a alkoholu. Viaceré metabolity kvasiniek vrátane acetaldehydu a kyseliny pyrouhličitej (pyruvátu) reagujú s antokyanínmi a taninmi, pričom sa vytvárajú početnejšie sfarbené komplexy s pyranoantokyánmi a sfarbené polymery (Romero a Bakker, 1999). Červenú farbu vína ovplyvňujú nielen odroda hrozna, praktiky vinohradníckeho manažmentu, ale aj vínne kvasinky a fermentačné parametre (teplota, pH, dĺžka kontaktu so šupkami pri nakvášaní rmutu). Výsledky širokozaložených pokusov o interakcii vínnych kvasiniek a zdrojom hrozna je zjavný, keď značne ovplyvňuje farbu vína. Zdôrazňuje sa vhodný výber kmeňa kvasiniek. V procese nadobúdania vyššej farebnej intenzity majú kvasinky väčší dopad ako „terroir“ či „zdroj“ hrozna. Podčiarkuje sa význam selekcie kvasiniek ako nový parameter pre maximalizáciu farebnej hĺbky červeného vína. Samozrejme, že manažment a technológia nakvášania rmutu sú takisto dôležité pre farebnú intenzitu budúceho vína.

Úplnou novinkou je poznanie príspevku kvasiniek na intenzitu červenej farby vína. Pre lepšie pochopenie komplexnej interakcie medzi kvasinkami a fenolovými substanciami bude potrebné vyvinúť veľké úsilie na selekciu kmeňov kvasiniek špeciálne zameraných na výrobu červených vín. Bolo by žiadúce rozšíriť paletu modrých odrôd a pokračovať v štúdii tohoto problému, najmä v severnejších vinohradníckych regiónoch vo svete (Eglinton et al., 2004). Literatúra 1. E. J. Bartowsky et al.: Yeast Contribution to the Sensory Profile of Wine. In: Les XVIIes Entretiens Scientifiques Lallemand 2005, č. 13, s. 61–66 2. J. Eglinton et al.: Australian and New Zealand Wine Industry Journal 18, 2003, č. 6, s. 16– 19 3. H. H. Fulcrand et al.: Phytochemistry 47, 1998, s. 1401–1407 4. A. E. Häkansson et al.: Tetrahedons Letter 44, 2003, s. 4887–4891 5. G. Mazza: Critical Reviews in Food Science and Nutrition 6. Z. K. Peng et al.: Australian Journal of Grape and Wine Research 8, 2002, s. 70–75 7. C. Romero, J. Bakker: Journal of Agricultural and Food Chemistry 47, 1999, s. 313–3139 8. E. C. Somers, M. E. Evans: Journal of the Science of Food and Agriculture 25, 1974, s. 1369–1379 řádková inzerce l Prodám automatický, hydraulický lis JESSUR 700l, nerezový koš. Tel.: 777 568 236 l Prodám smaltované tanky 180 hl. Tel.: 604 550 376 l Prodám nerezový pneumatický lis HARTMAN 800 ANTICO cena dohodou. vinomanak@vinomanak.cz, Tel.: 603 275 122 l Vytvoření www stránek za rozumnou cenu (od 1 000 Kč). Tel.: 777 991 765, web: www. sunlight.cz l Prodám 6 ks nerezových nádrží, 2 500 l, válcového tvaru. Vhodné na víno, lihoviny apod. Cena 13 Kč/l. Při větším odběru 11 Kč/ /l. Tel.: 603 543 528 l Pronajmu vinné sklepy 1 000 m2, stálá teplota 12 °C, okamžitě k dispozici 3 x 120 hl, úpon, na hlavním tahu P, ČL, DC, L, možno zřídit prodejnu vína s vinotékou, kvalifikovaná obsluha k dispozici. Tel.: 721 516 253

(9/2007)

427

Rostlinné proteiny: nová schválená technologie čiření moštů a vín V současnosti tato rostlinná čiřidla dobře odpovídají trendu obchodování s „bio“ nebo „vegetariánskými“ víny, rozvíjejícímu se hlavně v anglosaských zemích. Zájem vinařů o produkty nahrazující želatinu živočišného původu je tedy silný, protože neexistuje postup, který by dával dokonalejší výsledky než je užití proteinových čiřidel, zvlášť s ohledem na organoleptické aspekty vín. Cílem tohoto programu byl rozvoj produktů rostlinného původu, které by neměly jen účinnost podobnou jako želatina nebo jiná živočišná čiřidla a zároveň by zaručovaly neškodnost (Potravinový a enologický kodex, nepřítomnost genově manipulovaných organismů), ale také uspokojily požadavky vinařské praxe.

Aby bylo dosaženo tohoto cíle, bylo nutné respektovat omezení a požadavky kladené na schválení nového enologického produktu. Z legislativního hlediska je užívání rostlinných proteinů v enologii povoleno v Evropě od konce r. 2005. OIV už v červenci 2004 schválila používání pšeničného lepku a hrachového proteinu k čiření moštů a vín. Studie rostlinných proteinů, prováděné od r. 1997, ukázaly, že společnost Martin Vialatte Oenologie se silně angažovala v přísných a kontrolovaných studiích při rozvoji nových enologických produktů s cílem navrhnout technologické pomocné postupy, odpovídající potřebám trhu.

Korek, kov, plasty: několik údajů o uzavírání vinných láhví... Asi 17 mld. láhví se ročně prodá ve světě a přibližně stejné množství vína je zkonzumováno nelahvovaného. Problematika různého uzavírání láhví podle zemí/kontinentů je následující: Francie: – 90 % láhví je uzavřeno korkovou zátkou (pramen FFSL 2004) – 2,9 mld. korkových zátek v r. 2004 proti 3,7 mld. v r. 2000 – Plasty : 450 mil. zátek/rok – Kapsule : 60 mil./rok, Švýcarsko: 80% vín je uzavíráno kapsulemi se závitem, Austrálie: plasty se používají u 30 % spotřeby, USA: – korková zátka se používá u 75 % spotřeby, plasty u 17 % a kapsule u 8 % – ceny – u korku se pohybují od 20/30 € do 950 €/1 000 ks – u plastů od 17/25 € do 65/80 €/1 000 ks – hliník se pohybuje mezi 20/30 € a 70/80 €/1 000 ks K těmto cenám je třeba přičíst nepřímé náklady: – Náklady na láhvování, zvlášť u kapsule – Případné soudní výlohy... Odhad provedla Catherine Pivot, profesorka ekonomie na univerzitě Lyon 3 (akm) Biodiverzita Saccharomyces cerevisiae spontánnej fermentácie muštu za nedostatku dusíka Sledovali príčiny nedostatku asimilovateľného dusíka kvasinkami S. cerevisiae. Ukázalo sa, že genetická variabilita týchto kvasiniek pri spontánnej alkoholovej fermentácii nezávisí len na dostupnosti či nedostupnosti asimilovateľného dusíka; pri dokvášaní mladého vína: môže vyvolať selektivitu v dominancii kmeňov S. cerevisiae, ktoré ovplyvňujú niektoré vlastnosti vína vo finálnej časti fermentácie, napríklad v nedokvasení zvyškov sacharidov. Letters in Applied Microbiology 36, č. 1, s. 54–5 (em)

Všechny citované výzkumné práce ukazují, že rostlinné proteiny jsou stejně účinné při čiření moštů a vín jako živočišné proteiny. Jejich funkce a jejich působení jsou stejné jako u živočišných proteinů na mnoha úrovních: technické, organoleptické, na úrovni interakce s tříslovinami atd. Díky získaným znalostem byla uvedena na trh řada rostlinných proteinů, přizpůsobená různým typům vína, a také specifické výrobky pro speciální aplikace. Vinaři tedy dnes mají k dispozici novou zajímavou alternativu k živočišným proteinům na čiření svých moštů a vín. Pramen: Revue des Oenologues č. 123, duben 2007, s. 48–51

Třísky nebo barik: V platnost se uvádí nová metoda identifikace Škola inženýrů ve švýcarském Changins uvedla metodu analýzy umožňující rozlišit vína vyzrálá v dubových sudech od těch vzniklých macerováním třísek. Projekt vypracoval student oenologie Sébastien Butticaz. Metoda je založená na obsahu směsí vína, vzešlých z ožehování dřeva sudu nebo třísek. Ožehování dubu, ať jde o formu třísek nebo sudů, vytváří určité sloučeniny. Jejich složení se však liší. Opalování je totiž mnohem více homogenní u třísek skrze jejich mírnou sílu než u sudů, kde tloušťka dřeva vede ke škále teplot. V různých druzích vín z „nového světa“ byla rozpoznána a analyzována dvacítka těchto molekul vzešlých ze zahřívání. Ze statistické analýzy výsledků jednoznačně vychází dvě různé kategorie vín, definované množstvím těchto sloučenin: bariková a třísková. Je prokazatelná i u jiných druhů dřev než dubových stejně jako u vín vziklých z vícero odrůd červených i bílých. Metoda je vědecky způsobilá a chystá se ke zveřejnění. Dříve než ji ale bude možné využít při soudních sporech, bude třeba ji uznat právoplatnou. „Plánujeme rozšířit vstupní údaje, tak aby se zvětšilo pole použitelnosti,“ uvádí Andrew Rawyler, profesor analytické chemie, a upřesňuje: „Naším záměrem není bojovat proti třískám. Pouze si přejeme uvést techniku, která dovolí rozhodnout v případě sporu. Je spíše nástrojem k obraně než ke kontrole. Měla by sloužit k zamezení rizika, že bude oklamán zákazník.“ Podle Vitisphere.com (kc) Největší evropská úroda korku za 9 let Díky mimořádně horkému létu 2006 v Evropě je úroda korku největší za posledních devět let. Se 140 000 tunami surového korku je úroda r. 2006 o 50 % vyšší než v roce 2005. Cena korku, která měla tendenci stoupat v důsledku špatné úrody v minulých letech, by tedy měla klesat. Portugalsko, které je největším světovým výrobcem, samo sklidilo 110 000 t, Španělsko, které je na druhém místě, 30 000 t. Podle Vitisphere.com (ako)

428

(9/2007)

Staré hory, staří vinaři…

Ti mladí dnes nic nevydrží!

(1) Stařeček Antonín Lůbal z Bořetic (*1913) je jako pohádková bytost. Skutečně nám připadalo, že tento rozverný děd je zde odjakživa a provždy. Musel vypadat stejně před padesáti lety a týž zůstane i za sto let. Je zosobněním dob, kdy se cukernatost moštu měřila „kalhotami“ – to se v hrsti zmáčkl hrozen a pak se dlaní plesklo o gatě. Když se ruka ke kalhotám přilepila, mohlo se jít sbírat. Stařeček Lůbal se sám stará o sedmdesátileté keře Frankovky v Kraví hoře. Kmeny té révy vypadají jako jeho žilnaté ruce, propojenost člověka s vinohradem je v tomto případě možno nazvat skutečným prorůstáním. Pan Lůbal přijímá litr svého „černého“ vína denně, je to veselý člověk, jen na mladé si trošinku stěžuje – prý už dnes nic nevydrží, a tak je často nucen sedět v prezúzku sám. Sklepmistr

(2) Pan František Benda z Němčiček (*1921) je zapálený vinař už nejméně šedesát let. Tento dlouholetý sklepmistr s tím nejúžasnějším profilem, jaký si může fotograf přát, přesněji s orlím nosem jako starodáv-

ný vinohradnický kosíř, připravuje víno se stejným zaujetím jako v mládí. Ochutnat musíme všechno a ke každému vzorku je nutno něco říci, víno je přeci rádo, když se o něm mluví. Fotografie pana Bendy ve vinici pod němčičským Větřákem patří k nejzdařilejším snímkům celé naší expedice. Vinař-muzikant (3) Na tváři pana Jana Vajčnera z Hodonic (*1925) na první pohled zaujme jeho hladká, jakoby nepatřičně mladá pleť. Vůbec je v tomto člověku něco nezdolně mladistvého. Ono se to naplno rozvine nad pohárkem bílého a to Vajčnerovo víno je jako on – mladé, hladké, jiskřivé jako jeho oči. Znamenitě se pije v prostorné lisovně zalité dopoledním květnovým sluncem! A ať se ostatní portrétovaní nezlobí, bylo to nejlahodnější víno, které jsme na toulkách za starými vinaři okusili. Jak skvěle se musí hodit k muzicírování s cimbálkou, jejímž basistou pan Vajčner je! Musí to být kapela ne ledajaká, když byli její členové během turné po USA popotahování za hlasitý noční zpěv… Ještě za války jsme nedoslazovali! (4) Pan Antonín Nesvadba (*1923) z Velkých Pavlovic se přiřítil ke svému historickému sklepu na mopedu, místo helmy na hlavě myslivecký klobouček, na tváři nemizící úsměv. „Ještě za války jsme doslazovat neuměli!“ směje se, když se ptáme na cukernatosti v dobách jeho mládí. „Tehdy tady ještě bylo hodně chrupek a taky jedna hrozně kyselá odrůda, frajšták jsme tomu říkali,“ říká pan Nesvadba a při vzpomínce na vyhlášenou tvrdost frajštáku se ještě po těch desetiletích otřepe. Činorodost stařečka Nesvadby je neskutečná – své služby nabízí dokonce mladým vinařům, kteří „teho majú moc“, a plánuje, že se bude starat o mladý vinohrad zvíci 30 arů. Záviděníhodná vitalita!

(9/2007)

Šohaj z dávné fotografie (5) Cesta k panu Janu Koudelovi (*1920) ze Svatobořic vedla paradoxně přes severomoravský Brušperk, kde jsme navštívili pana Oldřicha Malíka, vervního jiskřivého děda, syna Rudolfa Malíka, jenž byl dlouholetým předsedou Ústředního svazu vinařů československých. Pan Oldřich se od mládí věnuje fotografování a stěnu jeho pracovny zdobí nádherný, ručně kolorovaný snímek mladého krojovaného vinaře, který okamžitě přitáhl naši pozornost. Napadlo nás, že by nebylo nezajímavé portrétovaného vinaře najít a pořídit obdobný snímek po více než 50 letech. Pan Malík nám prozradil, že jde o Jana Koudelu, jeho dávného přítele, na nějž však nemá kontakt. Nemeškali jsme a číslo na pana Koudelu ze Svatobořic zjistili. Bylo krásné vyslechnout rozhovor dvou přátel, kteří se léta neslyšeli. Za dva týdny jsme se pak seznámili i s panem Koudelou, druhým nejstarším portrétovaným, jenž se celý život věnoval vinařství a konzervárenství, vykupoval hrozny až v Moldávii a na naši počest otevřel bzenecký sekt ročník 1980. Dva portréty pana Koudely v rozpětí neuvěřitelných 55 let byly pak ústředními objekty celé starohorské výstavy. Panu Malíkovi děkujeme za zapůjčení historické fotografie.

429

pek se kromě vinaření věnoval koním a především ti divocí, horkokrevní se šlachami, na něž by se dalo břinkat, jej vždy fascinovali. Když nám líčil mohutného valacha, jako by do něj díl té zvířecí síly vstupoval, jeho ruce modelovaly ve vzduchu koně na pozadí vrbecké Podkovy, jak se říká části zdejší sklepní lokality. Pán Knápek dodržuje zásadu, že kůň i víno vyžadují čistotu, a jeho běloskvoucí sklep se soudky vypucovanými jako lesklí hnědáci nás dočista uchvátil. Ještě by se mělo zdůraznit, že se do focení nehrnul, popravdě řečeno před námi ujížděl na bicyklu! Já sem býval zlej, ně se všeci báli!

Pro krásu jsem dvakrát nešel!

(6) Pan Josef Svoboda z Čejkovic (*1927), to je námět na povídku. Svéráz jakého bys těžko pohledal! Ačkoliv doma u Svobodů neomylně velí paní Svobodová, která zřejmě ve svém kapsáři drží i klíče od sklepa a jejíž hůlka může být nebezpečnou zbraní, hned za vraty stavení se děda Svoboda svobodně rozvypráví a my se už nepřestaneme smát. Pokaždé, když na něj fotograf zaměří objektiv, zašklebí se a řekne „já pro krásu dvakrát nešel!“. Na kole jezdívá pravidelně až do Mikulova a litrový koštýř natáhne nosní dírkou! Toto, myslím, jako charakteristika pana Svobody stačí… Sklep vypucovaný stejně jak statný hnědák (7) Pan Josef Knápek z Vrbice (*1934) byl sice našim nejmladším „modelem“, v roce 1934, kdy přišel na svět, bylo stařečkovi Antonínu Lůbalovi již 21 let, zaujal nás ale okamžitě svým vinařským slamákem, výrazným profilem a nezaměnitelným, rázným způsobem vyjadřování. Pan Kná-

(8) Pan František Grůza (*1921) se narodil v Bořeticích, ale většinu života prožil v Hustopečích. Přivítal nás slovy: „Já sem býval zlej, ně se všeci báli!“ Je těžké mu to uvěřit, nevidíme se totiž poprvé a pan Grůza je pro mě zosobněním dobrého a nesmírně pracovitého člověka. Pobít se pod Kravíma horama před sklepem bylo zvláště za stanného práva po heydrichiádě tuze nebezpečné. Jen díky přímluvě tehdejšího bořetického starosty Frolicha neskončil pan Grůza s ostatními účastníci rvačky v cele smrti na brněnských Kounicových kolejích. Láskou pana Grůzy byly vždy vinohrady a práce s koňmi. Nejraději vzpomíná na dobu, kdy sloužil u sedláka v Němčičkách. Srdečně jsme se zasmáli, když nám vyprávěl, jak se během česání třešní muselo stále zpívat, aby děvečky a pacholci nemohli ujídat z úrody. V Němčičkách byli holt vždy dobří hospodáři! Projekt Staré hory a realizace portrétů starých vinařů by měly pokračovat i v dalších letech a organizátoři proto doufají, že jim čtenáři VO zašlou tipy na zajímavé vinařské osobnosti zralého věku, které by souhlasily s fotografickým zvěčněním pro další generace. Kontakt: tel. 602 483 088. Bogdan Trojak Fota Jan Biggles Hanzlík a Richard Stávek

430

(9/2007)

Organické kyseliny v hroznech a moštu Ing. Michal Kumšta, Ústav vinohradnictví a vinařství ZF MZLU Lednice, kumsta@zf.mendelu.cz Kvalita hroznů Pro naše vinařství je charakteristické posuzování zralosti a kvality hroznů na základě hustoty moštu z nich získaného. Hlavní složkou moštu jsou cukry, a proto se používá termínu cukernatost, ale skutečně měřenou veličinou je hustota. Předpokládané množství cukru v moštu dává poměrně dobrou představu o obsahu alkoholu ve výsledném víně, ale méně vypovídá o obsahu kyselin nebo kvalitě fenolických látek. Průběh posledních ročníků a zvláště toho současného však ukazuje, že pro výrobu vysoce kvalitních vín je třeba sledovat i obsah a složení kyselin u hroznů určených pro výrobu bílých a růžových vín. Organické kyseliny zdravých hroznů Hlavní organické kyseliny zdravých hroznů jsou tři. Výjimečné postavení mezi nimi má pro své fyzikálně chemické vlastnosti a relativně vysokou mikrobiologickou stabilitu kyselina L‑(+)‑vinná. Ze všech významných organických kyselin moštu a vína je také nejsilnější. Révovité rostliny jsou jejím jediným přírodním zdrojem, což významně ovlivňuje spolu s hojným používáním v potravinářském průmyslu její cenu. Ve zralých hroznech také mezi kyselinami zcela převládá. Její koncentrace v době zaměkání dosahuje hladiny 15g/l a během zrání klesá v našich podmínkách na hodnoty v průměru kolem 6g/l. V jižních zemích její pokles pokračuje dále až na hodnoty 2–3g/l, což je pro bílé víno zcela nedostatečné. Na rozdíl od kyseliny vinné se kyselina L-(-)-jablečná vyskytuje ve všech živých organismech. Své jméno získala podle hojného výskytu v zelených jablkách, ale tvoří hlavní část kyselin v nezralých plodech většiny ovocných druhů. Na počátku zaměkání dosahuje koncentrace kyseliny jablečné až 25g/l, ale v průběhu čtrnácti dnů klesne její hladina na polovinu a poté pozvolna klesá v našich oblastech na hladinu 4–6,5 g/l, zatímco v jižních oblastech až na 1–2 g/l. Z biologického hlediska není kyselina jablečná příliš stálá a je využívána mnoha druhy mikroorganismů. Co do obsahu ve zdravých hroznech je nejméně zastoupena kyselina citronová. Její koncentrace v plné zralosti hroznů dosahuje podle odrůdy 0,1–1 g/l a její obsah nepodléhá tak výrazným změnám. Biologické vlastnosti kyseliny citronové jsou podobné jako u kyseliny jablečné. (Obr. 1) Z ostatních organických kyselin jsou pro své redukční vlastnosti významné kyselina askorbová (vitamin C) a kyselina kaftarová, které se vyskytují v řádech jednotek až desítek mg/l, ale jejich příspěvek k celkové kyselosti je zanedbatelný. (1) Obr. 1: Hlavní organické kyseliny zdravých hroznů

Kyseliny v napadených hroznech Po napadení hroznů plísní šedou se složení kyselin i jejich obsah v moštu mění. Působením Botrytis cinerea dochází podle způsobu a stupně napadení k rozkladu výše zmíněných tří kyselin. Degradace kyselin ušlech-

tilou formou je mírnější, zatímco mokrá hniloba je schopna odbourat až 90 % kyselin v porovnání se zdravými hrozny. Přesto nedochází k výraznému odkyselování, protože působením plísně se tvoří tzv. cukrové kyseliny, které vznikají oxidací koncových uhlíků jednotlivých sacharidů. Z D-glukosy vzniká D‑glukonová kyselina, z fruktosy 2‑keto‑D‑glukonová kyselina a z D-galakturonové kyseliny, která tvoří základ pektinů, kyselina slizová. Pro tvorbu těchto sloučenin platí stejné pravidlo jako pro degradaci normálních kyselin. Na masivní tvorbě cukrových kyselin v hroznech napadených hnilobnou formou se navíc významně podílejí i bakterie. Ušlechtilá plíseň zpravidla netvoří více než 3g/l glukonové kyseliny. (2) Z hlediska stability vína představuje hlavní problém kyselina slizová, jež tvoří nerozpustnou vápenatou sůl, vytvářející drobnou krupičku. Podobně jako soli kyseliny vinné má i slizan vápenatý tendenci k přesyceným roztokům. Jeho vyloučení je tedy velmi obtížně předvídatelné a často se stane, že u staršího, zdánlivě stabilního vína z velmi vyzrálých hroznů dojde najednou k tvorbě závojovitého zakalení. Tento zákal nemá žádný vliv na senzorické vlastnosti vína na rozdíl od zákalů biologického původu, jimž je podobný. (3) Vliv teploty hroznů Z praktického hlediska je důležitá skutečnost, že množství a skladbu kyselin je možné ovlivnit způsobem pěstování a vhodnými agrotechnickými zásahy. Na počátku zaměkání je koncentrace kyselin kolem 30g/l a je celkem nezávislá na odrůdě, poloze vinice, vedení révy nebo zatížení keře. Další vývoj kyselin na těchto faktorech však rozhodně závislý je. Dominantní vliv na celkovou aciditu mají kyseliny vinná a jablečná a z technologického hlediska je pak důležitý jejich poměr. Rozhodující účinek na obsah kyselin v hroznech má teplota, protože rychlost odbourávání obou kyselin stoupá s průměrnou teplotou hroznů. Kyselina jablečná je na teplotu hroznů citlivější než kyselina vinná. Proto je její obsah v severních vinařských oblastech výrazně závislý na průběhu ročníku a provedených zelených pracích ve vinici. Vliv vedení révy Čím jsou hrozny dále od země, tím jsou méně vystaveny akumulovanému teplu sálajícímu ze země a více ochlazovány prouděním vzduchu. Vysoké vedení révy proto zpomaluje odbourávání kyselin a terpenických látek, jež se chovají podobně. Vysoké vedení révy je proto zvláště výhodné pro aromatické odrůdy (muškáty, MT), které navíc často trpí nedostatkem kyselin. Stejně působí i vyšší zatížení keře, protože vinice s vysokým vedením mají širší řádky. Z přesně opačných důvodů podporuje nízké vedení odbourání kyselin a urychluje fenolickou zralost hroznů tak důležitou pro výrobu kvalitních červených vín. Vysoká hustota výsadby rovněž vede k nízkému zatížení keřů. Značnou nevýhodou tohoto způsobu pěstování je velká náročnost na lidskou práci a proto vhodným kompromisem s přijatelnými výsledky je střední vedení s přiměřeně širokými meziřádky. Samozřejmě je třeba přihlédnout k místním podmínkám a je určitě rozdíl mezi jižními svahy Pálavy a výše položenými vinicemi Znojemska nebo Čech. Vliv zelených prací Zatímco vedení révy je dlouhodobá záležitost a mělo by se řídit podle odrůd, půdních a klimatických podmínek vinice, zelené práce jsou sezonní záležitostí a lze jimi do určité míry usměrnit vliv počasí daného roční-

(9/2007)

ku. Pro běžný ročník je v našich vinařských oblastech důsledně doporučována redukce listové plochy v zóně hroznů. Toto opatření vlivem většího provzdušnění zpomaluje rozvoj houbových chorob a především urychluje vyzrávání. Oslunění hroznů v průměrném roce má pozitivní vliv na obsah a složení kyselin a fenolické vyzrávání. Průběh posledních let i letošního roku ukazují, že poznatky a zkušenosti získané v druhé polovině 20. století nelze automaticky aplikovat na počátku 21. století. Masivní odkrytí hroznů vede k výraznému zvýšení jejich teploty, které může vést až k jejich fyzickému poškození. Odbourávání kyselin postupuje velmi rychle, kyselina jablečná klesá pod žádoucí hladinu a celkový obsah kyselin je příliš nízký. Během zrání může v krajním případě klesnout až na hladinu 3–4 g/l, přičemž většinu bude tvořit kyselina vinná, navíc vázaná ve formě vinného kamene (hydrogenvinnan draselný). Nízká hladina kyseliny jablečné je při vyšším pH mladého vína velice náchylná na spontánní biologické odbourávání, které navíc mohou uskutečnit nežádoucí kmeny bakterií. Kromě kyselin se rychle odbourávají i terpenické aromatické látky typické pro muškátové odrůdy. Teplotní stres vede k produkci ochranných látek fenolické povahy, které ke kvalitě bílých vín také nepřispívají. Na tyto nežádoucí důsledky nepřiměřeného odkrytí hroznů jsou nejcitlivější aromatické a červené odrůdy. Naopak u odrůd modrých jde o pochody významně přispívající ke kvalitě červených vín. Aktuální rozbory hroznů V letošním, možná trochu netypickém roce, je na ústavu vinohradnictví a vinařství v týdenních intervalech sledován vývoj koncentrací základních látek v moštu následujících odrůd: MT Müller Thurgau Hib Hibernal RR Ryzlink rýnský Dorn Dornfelder RM Rulandské modré Fr Frankovka Lau Laurot (MI-5-106) Cer Cerason (MI-5-100) Stanovované parametry jsou uvedeny v tabulce 1 a výsledky stanovení v následujících tabulkách (Tab. 2–6). Přestože většina sledovaných odrůd patří k pozdním, lze pozorovat poměrně rychlý pokles kyseliny jablečné. U odrůdy MT se celkový obsah a složení kyselin z vinařského hlediska blíží optimálnímu stavu. Zde je třeba připomenout, že velká část kyseliny vinné vypadne při kvašení jako vinný kámen a ve víně zůstává 2–4 g/l. Závěrem Přestože letošní ročník je před svým nejdůležitějším obdobím a jeho celkové hodnocení je proto velmi předčasné, dosavadní průběh naznačuje, že je třeba revidovat dosavadní praxi důkladného obnažení hroznů. S tímto způsobem lze zcela souhlasit v případě modrých odrůd, kde je pro výrobu kvalitních červených vín třeba fenolické zralosti a nízkého obsahu kyselin. Zcela rozdílně je ale nutné postupovat u aromatických a červených odrůd, kde je také žádoucí provzdušnění zóny hroznů, které musí být provedeno citlivě a z východní strany keře. Další zelené práce se pak provádějí podle vývoje počasí v srpnu a září. Poslední roky také ukazují, že hodnocení kvality hroznů pouze podle dosažené cukernatosti není zcela odpovídající. Zdůrazňování cukernatosti bez ohledu na množství a složení kyselin vede v konečném důsledku k produkci těžkých, často fádních bílých vín s vysokým alkoholem nebo zbytkovým cukrem a potlačeným odrůdovým charakterem. Pro letošní rok bude hlavním problémem sklidit hrozny pro bílá vína včas, dokud v nich zbývají nějaké aromatické látky a přiměřené kyseliny, i kdyby to mělo být za cenu nedosažení požadované cukernatosti, a příští rok si rozmyslet, který list nebo zálistek utrhnout.

431

Tab. 1: Stanovované parametry Parametr celkové kyseliny °NM

Způsob stanovení Titrace 0,1 M NaOH s bodem ekvivalence při pH 7,0 Refraktometrické stanovení sušiny s přepočtem na °NM

Kyselina vinná

HPLC stanovení, chromatografií s iontovou výlukou. Kyselina L-jablečná Detekce organických kyselin při 210 nm.

Tab. 2: Refraktometricky stanovená cukernatost MT

Hib

Dorn

Lau

Cer

30.07.07

5,0

0,4

7,9

12,5

7,3

5,0

06.08.07

12,5

7,3

7,9

9,4

14,0

10,8

12,5

11,4

13.08.07

14,8

12,5

16,0

14,8

14,3

16,6

13,7

20.08.07

17,5

16,0

14,3

16,6

17,2

14,3

17,2

17,5

Tab. 3: Celkové titrovatelné kyseliny 30.07.07

Hib

Dorn

Lau

Cer

29,5

35,7

36,0

20,8

21,3

34,4

36,1

36,9

06.08.07

16,0

29,37

33,5

16,2

23,0

25,3

23,5

29,4

13.08.07

10,0

15,3

23,1

10,5

17,8

16,8

17,3

20,3

20.08.07

7,6

16,4

14,7

7,6

12,8

13,7

14,2

14,8

Tab. 4: Koncentrace kyseliny vinné (g/l) 30.07.07

Hib

Dorn

Lau

Cer

11,2

12,4

13,4

9,4

11,4

15,2

16,9

12,3

06.08.07

8,8

13,0

13,7

7,9

7,8

13,2

12,8

11,8

13.08.07

8,2

9,5

11,5

7,2

8,2

11,3

11,4

10,1

20.08.07

7,4

9,6

11,0

7,3

8,3

10,2

10,9

9,5

Tab. 5: Koncentrace kyseliny L-jablečné (g/l) 30.07.07

Hib

Dorn

Lau

Cer

17,1

19,5

19,3

13,0

10,5

18,8

18,0

21,1

06.08.07

8,9

18,5

19,1

8,8

16,2

13,7

12,0

17,9

13.08.07

4,5

8,4

14,0

6,0

12,6

8,7

8,2

11,3

20.08.07

3,5

9,0

6,4

4,7

7,3

6,1

5,8

7,6

Tab. 6: Poměr kyselin jablečná/vinná 30.07.07

Hib

Dorn

Lau

Cer

1,52

1,57

1,44

1,37

0,92

1,24

1,06

1,71

06.08.07

1,01

1,42

1,39

1,11

2,09

1,04

0,94

1,52

13.08.07

0,55

0,89

1,22

0,84

1,54

0,77

0,72

1,12

20.08.07

0,47

0,94

0,58

0,64

0,88

0,60

0,53

0,80

Literatura (1) RIBÉREAU-GAYON, P. a spol.: Handbook of Enology, Volume 2: The Chemistry of Wine, Stabilization and Treatments, 2nd Edition, 2006 John Wiley &Sons Ltd, s. 3–6. (2) RIBÉREAU-GAYON, P. a spol.: Handbook of Enology, Volume 1: The Microbiology of Wine and Vinifications, 2nd Edition, 2006 John Wiley &Sons Ltd, s. 283–293. (3) EDER R. a spol.: Vady vína, 2006 Národní vinařské centrum o.p.s.. s.177–178 Klíčová slova: kyseliny ve víně, kyselina vinná, kyselina jablečná Organic acids make major contributions to the composition, stability and taste qualities of wines. Their preservative properties enhance microbiological and physicochemical stability, especially white and rose wines. Red wines are stable at lower acid content due to the presence of phenolic compounds, which enhance acidity. Key words: Acids in wine, tartaric acid, malic acid

432

(9/2007)

Skúsenosti s výrobou vínnych destilátov v Nemecku Úprava vína pred vypálením V Nemecku môžu majitelia vína, vinohradov, ale aj tie podniky a statky, ktoré nemajú vlastné pálenice, no majú vlastné dorobené víno, môžu ho dať za úplatu vypáliť. Majiteľ s vlastným predajom môže produkty pálenice predávať (Röhrig 2006). V podstate na vypálenie používajú všetky odrody hrozna, no v praxi však vypaľujú ťažko predajné či prebytočné vína v pivnici odrody Müller-Thurgau, Kerner, Silvánske zelené a príležitostne aj Rizling rýnsky. Od hrozna požadujú vyzretosť a cukornatosť odpovedajúcu akostným vínam. Uprednostňujú sa vína s vyššou aciditou, nakoľko kyselin neskôr podporujú pozitívne vlastnosti destilátov. Výroba vína prebieha bežne podľa nových technologických postupov. Podľa možnosti sa má sírenie vína obmedziť čo najnaúspornejšie. Na fermentáciu používajú aktívne suché vínne kvasinky, ktoré v svojom metabolizme spotrebujú čo najmenej kyselín. Po fermentácii odporúčajú, aby sa vína nestáčali, nakoľko podiel kvasníc poskytuje destilátu viac extraktu a ťažko prchavých aromatických látok. Neodporúča sa malolaktická fermentácia. Preto sa má víno hneď po alkoholovej fermentácii vypáliť. Víno preto ani netreba ďalej ošetrovať. Vyškolené staršie vína môžu vyvolávať isté problémy pri pálení pre vyššiu hladinu SO2, ktorý ruší hlavne pri oddelení destilačného úkvapu. Prídavok 250 ml 30–35% lúhu sodného na 100 litrov vína priamo do destilačnej kolony nadviaže síru obsahujúce látky v dostatočnej miere vo väčšine prípadov. Väčšie dávky lúhu negatívovplyvňujú kvalitu destilátu (extrakt, arómu). Destilačné zariadenia a destilácia Francúzske pálenice používajú aj dnes ešte v Cognacu zastarané destilačné zariadenia „Alambic charantais“. Víno sa predohreje asi na 60 °C podrobí „surovej“ destilácii: pomalou destiláciou sa oddelí úkvap a dokvap. Stredný destilát obsahuje asi 70 % alkoholu. Kontinuálne destilácie sa tu nepoužívajú len na prípravu „surového“ destilátu. Pálenice v Nemecku používajú veľké medenné kolony se nepriamym zahrievaním parou. Aj

tu sa pripraví najprv „surový“ destilat, z ktorého potom následne jemný destilát. V menších páleniciach pracujú s posilovacím zariadením, ktoré pracuje hospodárnejšie. Destilačné zariadenie úzkostlivo dodržovať čistiť, aby kontaktná plocha medi bola čo najväčšia. Ak destilujú vína s obsahom oxidu siričitého, tento reaguje sčasti s meďou na nerozpustné soli medi, napríklad sírnik meďnatý, ktorý sa usadzuje na povrchu medi. Pri väčších množstvách vína sa čistiaci účinok medi rýchle vyčerpá, takže sa kvalita destilátu zhoršuje. V takom prípade odporúčajú nasadiť katalyzátor, ktorý sa zabuduje za posilovačom. Má dostatočné veľké reakčné plochy. Pri destilácii vína s posilovým destilačným zariadením treba dbať na nasledujúce pravidlá: 1. do vína pridať odpeňovače, 2. rýchle zahriatie za miešania do teploty do 82 °C v kotli, potom teplotu znížiť, 3. pripojiť všetky dná a deflegmátor, 4. teplota deflekmátora sa nastaví na 65 až 68 °C, 5. rýchlosť destilácie nastaviť na 6 až 9 litrov/h destilátu, 6. úkvap veľkoryso nastaviť na prekrytie zlúčeninami síry; časť úkvapu ešte raz pridať na nasledujúce pálenie, 7. oddelenie stredného destilátu od úkvapu podľa destilačného zaradenia, pri modernom zariadení nie pod 65 % obj., 8. dokvap zbaviť oddelene a ešte raz vypáliť. Školenie destilátov Vínne destiláty by sa nemali predávať ako „číre“ vínovicové, ale sa vyškolujú v drevenných sudoch ako vínne destiláty. Vysokopercentný vínny destilát by mal byť skladovaný aspoň 6 mesiacov v dubovom sude. Na tento účel sa používajú barikové sudy bielych vín. Používajú sa dva- až trikrát použité sudy, ktoré z dreva pôvodu Allier alebo SRN destilátu poskytujú množstvo substrátov dreva. Najlepšie sa osvedčuje limousinský dub nazvaný aj „dub z Cognacu“, ktorý uvoľňuje z dreva s veľkými pórami veľa extraktívnych látok dreva. Ak sú bariky toastované, sú destiláty rýchlejšie sfarbené, čím možno skrátiť čas skladovania (vyzrievania). Ak sa používajú sudy z duba Limousinu, mal by byť stredne silne toastovaný. Nakolko sa

v destiláte extrakt bohate prejavuje, stačí dvoj- aj trojročné zrenia, často až štvorročné, aby sa dosiahla typickosť destilátu, možno ho potom premiestniť do staršieho ležiackého suda. Pri zrení v upotrebených dubových sudoch treba zrenie destilátu až dva roky na dostavenie typickosti a harmónie. Povolené aditívy do destilátov Destilát po zrení sa zriedi mäkkou vodou na 36 až 42 % obj. alkoholu. Zaokruhluje sa prípadne aditívami: povolené sú karamel, cukor a tzv. „typáž“ (tab. 1), ktorá pozostáva z alkoholového extraktu sliviek, orechov a šupiek mandlí. Hotovú „typáž“ možno dostať v odborných obchodoch. Treba upozorniť a dbať, aby celkový extrakt destilátu nepresiahol 20 g/L. Destiláty z hroznových bobúľ, matolín a kvasníc nemajú dostať „typáž“. Destilát sa po krátkom čase filtruje pri -3 °C cez jemné doskové filtre a nafľašuje. Výsledný destilát sa deklaruje ako vínny destilát. Nie je prípustné označenie „Cognac“. V Nemecku dotiaľ neexistuje ešte označenie veku ako napríklad vo Francúzsku, kde VSOP značí 4ročné zrenie vínneho destilátu v sudoch, XO šesťročné. Posúdenie akosti vínneho destilátu a Cognacu predpokladá, že sa poznajú vplyvy zrenia a skladovania v drevených sudoch. Existujú totiž značné rozdiely vo farbe, pričom sa destiláty prifarbujú cukrovým kulérom. Destiláty skladované v dubových sudoch charakterizujú substancie extraktu dreva. Tieto destiláty sú charakterizované jemnou korenitosťou s voňou vanilky, sú mäkké a trvale vyrovnané. Spracoval podľa G. Röhriga: Ein Weindestillat ins Holzfass. Rebe und Wein 2006, č. 12, s. 23–26 Erich Minárik Tabuľka 1 – typáž pre vínny destilát Aditív Slivky (bez kôstky) Orech vlašský zelený Mandle pražené (šupky) Cukrový sirup, 72,5 % Extrakt

Množstvo na 100 l 0,250 kg 0,160 kg 0,040 kg 0,5 L 2,0 L

(9/2007)

433

Jak je to s objemem alkoholu ve víně pozdního sběru? Ing. Bronislav Pavelka, vedoucí oddělení kontroly vína, SZPI Brno

Jsem velmi potěšen, že existuje skupina lidí majících zalíbení ve víně a zároveň se nad složením vína, v tomto případě souvisejícího s označováním, tito lidé dokážou zamyslet. Pokusím se odpovědět na jejich dotaz. Zákon č. 321/2004 Sb. skutečně přiřazuje hodnotě 21°NM po prokvašení všech zkvasitelných cukrů hodnotu 12,5 % obj. skutečného alkoholu. Lze se tedy domnívat, že suché víno, které bylo vyrobeno z moštu (rmutu) o cukernatosti 21 °NM, bude mít hodnotu alkoholu blízko kolem 12,5 % obj. Skutečnost je však jiná z mnoha důvodů: 1. Technologické ztráty alkoholu: Je nutné si uvědomit, že hodnota 12,5 % obj. je teoretickou hodnotou, která by mohla vzniknout pouze v laboratorních podmínkách. V praxi se spíše mluví o teoreticky možné maximální hodnotě. Při běžné fermentaci tato hodnota nikdy nevznikne. Je nutné počítat se ztrátami, a to i v případě výroby bílých vín. U červených vín – zejména u vín, která kvasí v otevřených nádobách, budou ztráty alkoholu velmi značné. Dále je nutné k celkovým ztrátám alkoholu připočíst ztráty alkoholu z jednotlivých stáček vína, zvláště pokud vinař úmyslně víno takzvaně provzdušňuje ať už po jablečno-mléčné fermentaci, kdy se z vína odstraňuje diacetyl nebo při odstraňování jiných nežádoucích „tónů“ vína, nebo při léčení vína. Obsah alkoholu se ve víně přirozeně snižuje i při skladování v dřevěných sudech. 2. Možnosti označování alkoholu: Platná legislativa nařizuje vinaři označovat víno na etiketě údajem o skutečném obsahu alkoho-

lu, a to vždy zaokrouhleným na celých 5 desetin % obj. (např. 11,0 nebo 11,5 %…). Tato legislativa však také definuje povolené odchylky obsahu skutečného alkoholu od tohoto označení na etiketě. U vín do tří let na láhvi je to 0,5 % obj. U vín která jsou nalahvována více než 3 roky, je to 0,8 % obj. Legislativa nijak nenařizuje vinaři, kterým směrem má obsah alkoholu zaokrouhlovat na zmíněných 5 desetin, nebo jak se bude při označování postupovat. Příklad: Dané víno obsahuje dle laboratorní analýzy 12,6 % obj. skutečného alkoholu. Vinař může na etiketu uvést buď 12,5 % obj. nebo 13,0 % obj. Aby to nebylo tak jednoduché, může vinař na etiketě uvést i hodnotu 12,0 % obj. A to z toho důvodu, že je nutné zohlednit i chybu metody, kterou je obsah skutečného alkoholu stanovován. Chyba metody (rozšířená nejistota měření) je 0,2 % obj. V praxi by vinař asi použil 12,5 nebo 13,0 % obj. 3. Obsah zbytkového cukru: V dotaze uvádíte, že suché víno je do 4 g cukru na 1 litr. To však není zcela přesné, víno může být označeno jako suché, i když obsahuje více než 4 g cukru na 1 litr, a to až 9 gramů na 1 litr, za předpokladu, že obsah celkových kyselin bude maximálně o 2 gramy nižší než obsah zbytkového cukru. Z obsahu zbytkového cukru je možné vypočítat obsah tzv. možného alkoholu. Možný alkohol je alkohol, který by vznikl při teoretickém prokvašení zbytkového cukru. Při výpočtu se používá konstanta 16,83. Příklad: Dané víno obsahuje dle laboratorní analýzy 9 gramů zbytkového cukru a 7,5 g celkových kyselin. Jedná se tedy o suché víno. Pak podělením hodnoty zbytkového cukru konstantou dostanu hodnotu možného alkoholu: 9/16,83=0,53 %. Z toho je zřejmé, že k hodnotě skutečného alkoholu musíme připočíst hodnotu možného alkoholu, abychom

dostali teoretickou hodnotu tzv. celkového alkoholu, ke kterému je nutné výchozí cukernatost moštů (rmutů) vztáhnout. Zákon 321/2004Sb. přiřazuje k hodnotám cukernatosti hroznů právě tuto hodnotu celkového alkoholu. Víno zcela bez zbytkového cukru v podstatě neexistuje. Na základě výše uvedených skutečností je zřejmé, že skutečný obsah alkoholu ve víně, v souvislosti s jeho označením na etiketě, se bude od teoretické hodnoty celkového obsahu alkoholu více či méně lišit. Proto se nelze na vinaře, který předmětné víno vyrobil, dívat jako na nepoctivce. Dle zákona lze vyrobit víno s přívlastkem, v tomto případě pozdní sběr, z hroznů, které byly ověřeny Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí a cukernatost hroznů byla nejméně 21 °NM. Pokud bude předmětné víno zatříděno komisí jako víno přívlastkem – pozdní sběr, může toto víno vinař označovat a uvádět do oběhu jako víno s přívlastkem pozdní sběr, a to bez ohledu na to, jaký je skutečný obsah alkoholu v předmětném víně. Legislativa pouze stanovuje minimální obsah skutečného alkoholu ve víně hodnotou 8,5 % obj. Zákon nerozděluje jednotlivé druhy vín s přívlastkem dle obsahu skutečného, respektive celkového alkoholu. Otázkou je, zda by to však řešit neměl, aby se konečný spotřebitel mohl lépe orientovat.

KUPUJTE U NAŠICH INZERENTŮ – PODPOŘÍTE NÁS!

434

(9/2007)

Slavnostní otevření v Novém vinařství

26. června v odpoledních hodinách se uskutečnilo slavnostní otevření provozovny Nového vinařství v Drnholci. „Přesto, že v naší firmě proběhla už dvě vinobraní, k finálnímu dokončení interiéru i exteriéru došlo až nyní,“ vysvětlil setkání této mladé firmy ředitel Marek Špalek. Kmotry pomyslného křtu budovy byli starosta městyse Drnohlce Josef Křápek, architekt Gustav Křivinka a vinař Josef Peřina. „Jsem rád, že drnholecká vinařská firma dělá svému místu takové dobré jméno na tuzemských a zejména světových soutěžích,“ pronesl drnholecký starosta Křápek. Architekt Křivinka přítomným sdělil: „Prvně jsme tuto zakázku na dokončení interiéru vinařského provozu nechtěli vzít, ale nakonec nás pan ředitel Špalek a také spoluautor designu pan Dušek svým zaujetím a nasazením pro věc přesvědčili a já věřím, že jsme i my přispěli svou prací k tomuto dílu.“ A pan Josef Peřina, známý vinař, se přítomným svěřil těmito slovy: „Asi před deseti lety jsem měl pro studenty v Lednici na vysoké škole vinařskou přednášku. Byli tam kromě jiných zde přítomní kolegové Stávek a Špalek. Od té doby se v našem vinařství cosi hnulo. Jsem rád, že se zde objevily „štiky v rybníce“ a že jsou zde mladí lidé, kteří pochopili potenciál Moravy v bílých – zdůrazňuji – bílých vínech.“ Poté pan Peřina slavnostně pokřtil rozbitím láhve vína Lange´warte drnholecký vinařský provoz. Pozvaní hosté dále ochutnávali místní vína, debatovali s enologem

firmy Luborem Skrývalem a na závěr večera si zahráli pétanque na nově zbudovaném hřišti přímo u provozovny firmy. (rs) Co je to FIJEV? Několikrát se na stránkách VO, ale i jiných médií objevila v různých souvislostech zkratka FIJEV. Po několik dotazech přicházíme se zatím alespoň stručným vysvětlením. FIJEV (Féderation Internationale des Journalistes et Ecrivains des Vins et Spiritueux) je mezinárodní asociace se sídlem v Paříži, která vznikla za účelem prohloubení kontaktů mezi novináři s vinařským zaměřením (wine writers) z celého světa. Vznik je datován do června 1987, kdy se na veletrhu VINEXPO v Bordeaux seskupilo několik vinařských žurnalistů kolem Jeana Bertin-Roulleaua a tuto federaci ustanovili. Cílem federace je rovněž hájit profesi vinařských žurnalistů a rozvíjet vinařskou kulturu všemi směry. FIJEV se zabývá celou řadou projektů s důrazem na kvalitu, nikoliv kvantitu, kde hlavní kritéria jsou kompetence, konvivialita a vzájemná podpora. Mezi členy FIJEV se řadí velké personality světového vinařského tisku (mezi nimi jsou např. Hugh Johnson, Michael Broadbent, Serena Sutcliffe aj.) a noví členové jsou pravidelně vítáni. Dnes čítá organizace FIJEV 520 členů ze 49 zemí světa. Kromě francouzštiny jsou oficiálními jazyky také angličtina, španělština, němčina a italština. Stanovy (www.fijev.com/statuts.php?idsession=&langue=en) označují členy federace jako „novináře, reportéry a spisovatele, kteří se zabývají psaním o vínech a destilátech“. Dle slov prezidenta FIJEV, Louise Havuaxa, mají vinařští novináři velký podíl na výměně informací mezi vinaři, obchodníky a konzumenty. A nejsou to jen tištěná média, ale dnes též rádio, televize a zejména internet. Novinkou v aktivitách pro členy je mezinárodní webfórum, kde každý člen může vyjádřit své stanovisko. Stačí zaslat e-mail na adresu secretariat@fijev.com a můžete se připojit k poslední diskuzi na téma Cork versus Screwcap (viz sekce News) na adrese www.fijev.com. Vinařští novináři všech zemí, promluvte! (vo)

Sieň slávy malokarpatských vín v Limbachu Organizátori súťaže vyhlásili výsledky v 6. súťažných kategóriách. Vína boli nominované zo 14. regionálnych degustáciách v obciach a mestách Malokarpatskej vinohradníckej oblasti. Do súťaže prihlásili 164 vín, z ktorých hodnotiaca komisia pod vedením profesora vína Fedora Malíka vybrala 60 vín do „Siene slávy Malokarpatských vín 2007“ v Limbachu. V kategórii bielych suchých vín porota vybrala 23 vzoriek, z ktorých najvyššie ocenenie a zlatú medailu získala vzorka vína Chardonnay, výber z hrozna 2006 od VÍNO MRVA &STANKO, s. r. o., z Trnavy. V kategórii tiché biele ostatné vína vybrala komisia 11 vzoriek do „Siene slávy malokarpatských vín“, z ktorých najvyššie ocenenie a zlatú medailu získala vzorka víno Veltlínske zelené, ľadové víno, sladké, 2006 od VÍNO LUDVÍK, výrobca Ing. Ľudovít Žofiak z Modry. V kategórii vín tichých červených suchých bolo vybraných celkom 21 vzoriek vín, z ktorých najvyššie ocenenie a Zlatú medailu získalo víno Alibernet, výber z hrozna 2006 od VINOTÉKA Petra Podola z Kopčan. Ďalšie zlaté medaily získalo víno v kategórii tichých bielych polosuchých vín Rizling vlašský, kabinetné, 2006 od Ján Vršeka z Vinosad, v kategórii tichých ružových získalo víno Rosé Cuvée, akostné značkové, suché, 2006 od VPS – Vinohradníctvo Pavelka – Sobolič, s. r. o., z Pezinka a v kategórii tichých červených akostných vín získal ocenenie DUNAJ, hrozienkový výber, polosladké 2006 od VÍNO MASARYK, s. r. o., zo Skalice.

Najvyššie ocenené víno súťaže bol RIZLING RÝNSKY, hrozienkový výber, sladké 2006 od VPS –Vinohradníctvo Pavelka – Sobolič a súčasne mu udelili titul „KRÁĽ MALOKARPATSKÝCH VÍN 2007“ a získal prémiu osobný automobil. Pre návštevníkov je zaujímavá i štatistika o výrobcoch s najvyšším počtom zaradených vín do „Siene slávy malokarpatských vín 2007“. Po päť vzoriek má výrobca VÍNO MATYŠÁK, s. r. o., Vinotéka Peter Podola, VPS – Vinohradníctvo Pavelka – Sobolič, s. r. o, štyri vína má Janoušek – Fischer, s. r. o., Víno Masaryk, s. r. o. a Víno Mrva & Stanko, s. r. o. Ako nám povedal predseda organizačného výboru Ing. Jaroslav Piják, myšlienka založenia „Siene slávy malokarpatských vín“ vznikla v hlavách nadšencov zo Združenia limbašských vinohradníkov a vinárov s cieľom založiť v Limbachu tradíciu náročného výberu najlepších vín z malokarpatského regiónu. V krásnom prostredí centra oddychu GAUDIUM má takto možnosť návštevník na jednom mieste ochutnať najlepšie vína a súčasne si ho i zakúpiť. Otvorením „Siene slávy malokarpatských vín“ v Limbachu sa sprístupňuje turistom nová vinárska atrakcia, ktorá priláka nielen domácich, ale i zahraničných turistov. Pre záujemcov o návštevu „Malokarpatskej vínnej cesty“ poskytne informácie o programe Malokarpatská turistická informačná kancelária v Modre tel. 00421 33 647 43 02, e-mail: tik@post.sk. František Mach

(9/2007)

„Kluci v akci“ vaří na víně Seriál České televize „Kluci v akci” s Filipem Sajlerem a Ondřejem Slaninou (vloni oceněný stříbrným Znojemským hroznem) oslaví 10. září 2007, kdy začne pátá série tohoto kulinářského pořadu, druhé narozeniny premiérou „Narozeninová”. A hned poté se budou věnovat dvěma dílům o víně. Díl „Kohout na víně”, který bude mít v České televizi premiéru 17. září, se točil v kuchyni dopisovatelky Vinařského obzou a autorky stejnojmenné knihy – Heleny Baker. Z 52 pokrmů připravených na víně, ke kterým se i vína snoubí, si režisér pořadu, Martin Froyda, vybral z této publikace, doprovázené půvabnými ilustracemi Jiřího Slívy, čtyři chutné, ale přitom jednoduché recepty: koláč s kozím sýrem, spaghetti à la Baker, pošírované hrušky na ryzlinku rýnském a samozřemě kohouta na víně. Autorka „Kohouta na víně” je zároveň i spolupracovnicí tohoto populárního TV pořadu, a to již od samého prvopočátku, od léta 2005. Diváci ji sice na televizní obrazovce doposud neviděli, neboť pracuje tzv. behind the scenes (angl. – za scénou), ale téměř ke všem pokrmům, které tito dynamičtí mladí TV-kuchaři připraví, snoubí vhodná vína, a to především vína z Moravy a Čech. Ta se vzápětí objeví na internetových stránkách České televize www.klucivakci.cz a potom i v knihách „Kluci v akci I a II” a „Lechtivé vaření” (nyní se chystá na trh další díl III), které seriál doprovázejí. Na webovém portálu ČT lze všechny jednotlivé díly shlédnout i on-line. Ti vinaři, kteří tento pořad ještě neviděli, budou možná mile překvapeni, když v něm zpětně spatří doporučení svých vlastních skvostů. Další díl s vinařskou tematikou – „Burčáková” – se bude vysílat 24. zaří, a ve dnech, kdy šlo toto číslo Vinařského obzoru do tisku, se právě natáčel v lokalitě Nového Šaldorfu. Prozradit můžeme, že se k čerstvému burčáku budou vařit a podávat „chuďasovy” brambory s kvašáky, čočka nakyselo a králík s pikantní nádivkou. Dobrou chuť! (red) Nominační soutěž vín Velkopavlovicka byla letos v Hustopečích Garanci organizovat nominační soutěž vín podoblasti velkopavlovické obdrželi od Svazu vinařů a NVC Valtice v letošním roce hustopečští vinaři. 7. června v pěti odborných komisích hodnotili téměř dvě stovky vín. Šampiony se stala vína Rulandské šedé, slámové víno, 2004, od Oldřicha Drápala st. a Pálava, výběr z hroznů, 2006, z Vinařství u kapličky ze Zaječí (též držitel ocenění za nejlepší kolekci vín). Dále bylo uděleno 13 zlatých, 14 stříbrných a 17 bronzových medialí. „Je škoda, že došlo k onomu nedorozumění s velkopavlovickými vinaři a připravili vlastní, a tím další oblastní soutěž vín týden před námi. Vinaři se tak moc neorientovali kam přihlásit vína, a u nás na té skutečné nominační soutěži se tak sešlo méně vzorků, než by se mohlo bývalo sejít, pokud bychom se ujednotili,“ zhodnotil letošní nominační výstavu jeden z hustopečských organizátorů Radek Sedláček. Na samotnou výstavu v pátek 14. června , která se odehrávala za velmi parného počasí, přišlo dle informací organizátora lidí poskrovnu. Vedle odkrytého srovnávání soutěžních vzorků byly také udělovány získané medaile – 24 vinařských firem převzalo 44 medailí. Do Národního salonu vín ve Valticích se může dle statutu přihlásit až 40 % nejlepších. „V dalších ročnících by měla oblastní nominační soutěž tzv. rotovat, takže pořadatelem by měly být i jiné obce či města podoblasti,“ informoval místostarosta města Jiří Teplý. (vo) Soutěž Les Citadelles du vin 2007 v Bourg ocenila moravská vína Na 15. ročníku mezinárodní soutěže vín Les Citadelles du vin 2007 získala moravská vína několik významných ocenění. V letošním ročníku

435

bylo celkem přihlášeno přes 1 400 vín z 27 zemí celého světa. Česká republika získala v takové konkurenci z celkového počtu 406 ocenění celkem 5 medailí, a to z pouhých 10 přihlášených vzorků. Hodnocení proběhlo ve dnech 7. až 9. června 2007. Z České republiky přihlásily vzorky tři vinařské firmy: Znovín Znojmo, a. s. (3), Vinné sklepy Valtice, a. s. (4) a Střední odborná škola a SOUZ Valtice (3). Nejcennější medaili TROPHÉE CITADELLES (zlatá) z celkového počtu 96 udělených získala vína: Ryzlink rýnský ledové víno 2005 – Znovín Znojmo, a. s. Rulandské šedé ledové víno 2005 – Znovín Znojmo, a. s. Sauvignon slámové víno 2004 – Vinné sklepy Valtice, a. s. Medaili TROPHÉE EXCELLENCE (stříbrná) z celkového počtu 114 udělených získalo víno: Ryzlink rýnský výběr z bobulí 2006 – Znovín Znojmo, a. s. A České republice se „nevyhnul“ ani kov bronzový, který reprezentuje Medaile TROPHÉE PRESTIGE. Z celkového počtu 191 udělených získalo bronz víno: Muškát moravský kabinetní víno 2005 – Střední odborná škola a SOUZ Valtice. (rs) Obal roku: Cork Janosa a Templáři Česká národní soutěž Obal roku udělila v letošním roce ocenění dvěma firmám okolo vína. Firma Templářské sklepy Čejkovice, která přihlásila v kategorii spotřebitelských obalů svoji láhev Bordeaux Elite Templář (autor konstrukce Avirunion Teplice, autor designu Lukáš Lukáš). Jediný tuzemský výrobce korkových zátek na víno zlínská společnost Cork Janosa přihlásila zátku NuKorc, které je dodavetelem na tuzemském trhu. „Jde o syntetickou zátku, která je vyrobena jednoduchou extruzí z vysoce kvalitních polymerů, s unikátní buňkovou strukturou těla zátky. Technologie jednoduché extruze je ve světě použita pouze u této zátky. Zátce zajišťuje vysokou elasticitu, menší průniky plynů, tedy síry z láhve a kyslíku do láhve. Sražené hrany pak eliminují typický nešvar syntetických zátek – ohrnování jejích okrajů při zátkování – a umožňují její použití na starších či hůře seřiditelných lahvovacích linkách,” uvedl pro Vinařský obzor jednatel společnosti Cork Janosa Jan Kašpar. Zlínský výrobce korkových zátek také nedávno získal kvalitativní certifikát ISO 9001 a certifikát HACCP. „HACCP je v našem odvětví jen velmi těžko dosažitelný. Pokud mám správné informace, jsme jediný dodavatel korků v tuzemsku, který se jím může prokázat,” dodal Kašpar. Udělení ocenění Obal roku opravňuje oba přihlašovatele k užívání loga soutěže pro účely propagace a také k podání přihlášky do světové soutěže WorldStar for Packaging (WS 2007), organizované World Packaging Organisation (WPO). Více na www.obalroku.cz. (rs) Přehlídka českých vín se uskuteční 29. září 2007 v Kutné Hoře. Spoluorganizátory jsou společnost Vinné sklepy Kutná Hora a Cech českých vinařů. Akce se uskuteční při příležitosti 15. ročníku Svatováclavských slavností, konaných pravidelně ve starobylé Kutné Hoře. Z programu: I. část pouze pro odbornou veřejnost – Vlašský Dvůr, Kutná Hora (Slavnostní zahájení – Novinky ve vinohradnické a vinařské legislativě – Význam našeho vinařského regionu v kontextu světové globalizace – Duchovní rozměr vína – Víno a zdraví – Kutná Hora, poezie a víno – Degustace vín), II. část pro nejširší veřejnost – Klášter sv. Voršily (Degustace vín – ochutnávána budou vína ze všech významných podniků vinařské oblasti Čechy včetně vín z Kutné Hory. Případní zájemci o první část programu nechť laskavě kontaktují organizátory: tel.: 736 536 489, vinokutnahora@seznam.cz, www.vinokutnahora.cz. (vo)

436

(9/2007)

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety…

… Sebe lepší pěstování a ošetřování vinice, nejlepší druhy a výborné vyzrání hroznů nezajišťuje ještě dobrou kvalitu vína v budoucnosti, jestliže provádíme sbírku nečistě a proti všem pravidlům sklepařským. Tak mnohé nemoci, stálé kalení a různé příchuti vína z těch nejlepších ročníků se dostavují a to jen následkem nerozumné sbírky. Má tudíž doba a způsob provedené sbírky velmi značný vliv na jakosť budoucího vína. Naší předkové znajíce dobře tyto okolnosti, postarali se o to, aby vždy sbírka byla prováděna co nejpozději, za kterýmž účelem platila usnesení úřadů horních a jednotlivých obcí; nikdo nesměl se pod velikým trestem provinit proti těmto pravidlům a přirozeno, že tato disciplina měla i vliv na dobrou pověsť dotyčných vinařských krajů. … Tak se stalo, že ve většině obcí nutno sbírku prováděti na dvakrát, což je také nejsprávnější; jen nutno druhou sbírku, do které spadají zejména bílé druhy jako je Rýzlink a Veltlinské (muškatel) provésti co nejpozději. Zde by měla obecní představenstva přísně vykonávat svoji povinost a sbírku druhou nepovolovati, dokud není dobrá jakost vína zajištěna. Samozřejmo, že zde počasí nejvíce rozhoduje. … Je také vždy pro jednotlivé vinaře dosti obtížno rozhodnouti, kdy a jak sbírku má provést aby docílil výbornou jakosť, aniž by tím značná ztráta moštu povstala. Většině vinařů je známo, že ono množství cukru, ze kterého kvašením ve víně vyvine se síla – alkohol, tvoří se v měsíci srpnu, září a říjnu. Jsou-li keře zdravé – zelené a povětrnost příznivá, znamená každý den obohacení cukru pro hrozen. Se stoupáním cukru ubývá kyselin, obsah hroznový během několika dnů stává se mnohem cennější i není se pak co divit, že znalec věci, prodloužil-li sbírku o 1 týden, dociluje nápadně lepší kvalitu vína než nedočkaví sousedé. Na př. loňského roku prodloužením sbírky ve vzorné vinici v Kyjově a Mutěnicích docílen mošt o 3 % cukru sladší; ještě 10. října ukazoval mošt rýzlinku v Mutěnicích pouze 16 % dle váhy Klosterneuburgské, 0.70 % dle váhy selské (Wagner), 18. října, kdy byla provedena sbírka, měřil již 19¼ % (13 % dle váhy obyčejné Wagnerovy) a ztratil část kyseliny; totéž bylo docíleno zejména u Tramínu v Kyjově. Oddálení sbírky na dobu nejpozdější je zejména důležito pro tratě, kde převládá sadba rýzlin-

ková. Tak mělo by se na př. v Dol. Bojanovicích, Mutěnicích, Strážnici, Bzenci, Syrovíně, Újezdci, Domaníně, Polešovicích, Mařaticích, Hroznové Lhotě, Lípově a Velké Blatnici sbírati kolem 20. října a dovoluje-li tomu zvlášť příznivé počasí – až koncem října. Pak docílily by tyto obce skutečně výbornou jakosť vína, jednak že mošt dosáhl by vyšší procento cukru, jednak ztratil by část kyseliny, která tak často dodává slovenskému rýzlinku drsnou příchuť a zakrývá jeho výtečné vlastnosti. Avšak i pro ty kraje, kde není rýzlinku, avšak pro vinice méně výhodné polohy, podnebí atd. napravila by pozdní sbírka tak mnohé bolesti ve sklepích tamnějších krajů. … Nedoporučuje se nikdy sbírati v dešti; a rovněž za příznivého počasí nutno vyčkati až rosa obeschla. Na hroznech v dešti neb v rose sbíraných, lpí 5 % i více vody; 100 kg hroznů dá asi 70 l moštu, čímž se mošt nejméně 7 % vody zředí, a proto na jakosti rozhodně trpí. Takové nahodilé okolnosti musí dobrý hospodář sklepa uvážiti a ostatní snad neuvědomělé a nepřístupné vinaře zavčas poučiti! Třídění jednotlivých druhů při sbírce nemá pro malovinaře žádné ceny; tím větší však musí věnovati péči hroznům nahnilým, aby zrnka shnilá neb nahnilá, neb celé shnilé hrozny byly dávány zvlášť. Staré přísloví a zlozvyk na který se vinaři vždy spolehají, „že to všecko vykyše“ je lehkomyslný názor a mohl se zakořeniti jen z pohodlnosti a namnoze lenosti u našich předků. Jak oproti tomu jsou porýnští vinaři přičinliví a ve své práci svědomití. Nejen, že v době podzimního deštivého počasí vinici svou několikráte projdou a nahnilá zrnka probírají, aby sbírka mohla se prodloužiti, ale i při hlavní sbírce úzkostlivě každé nahnilé zrnko odstraní. U rýzlinku provádí dvojí i trojí výběr tím způsobem, že z přezralých hroznů se vybírají zrnka nejlepší, ušlechtilá, pak dobrou zralostí se vyznačující a konečně méně zralá. Vína takto tříděná dávají v budoucnu výtečná vína láhvová v ceně i 10 až 20 marek za 1 láhev. Každá rozumná a účelná práce se tudíž vyplatí. … Nechť jen hospodář okusí taková zrnka nahnilá a s odporem je vyplivne; a není-li materiál čistý, bezvadný, nemůže ani výrobek býti bez chyb. Tisíce zrnek napadených peronosporou, oidiem, obyčejnou hnilobou a p. přichází nedba-

lostí a neznalostí vinaře do moštu a toto množství nahnilých bobulí nemajíce mnohdy cenu několika korun způsobí ve sklepě ztrátu i do set jdoucí. Již nepatrné množství takových nahnilých a nemocemi napadených bobulí stačí ku zhoršení neb i zkažení nejlepšího ročníku. Zárodek hniloby není sice hned v moště cítit – není-li hniloby příliš mnoho, avšak již v mladém vykvašeném víně tak význačně je znáti, že i laik pochybnou chuť vína vycítí. A uvážíme-li, že v době sbírky již není tak pilných prací polních, aby nemohl vinař věnovati o půl dne více práce přebírání hroznů nahnilých, můžeme tvrditi, že je to jen starý zlozvyk, pohodlnost, nedbalost a lehkomyslnost, když malovinař nevěnuje tak těžce dobývanému produktu ani tolik pozornosti, jako zemákům, které dobře třídí a zbavuje nahnilých, aby se jenom v době pozdější nezkazily. A přec hodnota je tu tak rozdílná, že nelze vůbec zemák přirovnávati.

Na zemské rolnické a vinařské škole ve Bzenci počne nový školní rok dne 1. října 1907. Přihlášky k zápisu přijímají se do konce září. Kdo za chovance přijat býti chce, musí prokázati: a) Stáří nejméně 14 let b) Zdravou a silnou soustavu tělesnou c) Propouštěcí vysvědčení z národní školy a důkaz, že si osvojil dostatečné vzdělání na škole obecné. d) List křestní (výtah z matriky) a očkovací. e) Svolení rodičů neb poručníka, že bude vydržován po celý čas, co ústav navštěvovati bude. Celoroční školné obnáší 30 K a platí se půlletně napřed po 15 K. Zápisné obnáší 6 K a příspěvek na vyučovací pomůcky 6 K a zapravují se při zápisu. Nemajetní a pilní chovanci mohou býti od školného osvobozeni. Žákům pilným uděluje zemský výbor stipendia po 100 korunách a řiditelství 6 stipendií soukromých po 100 K. Vzdálenější žáci bydlí v soukromých bytech a platí se za stravu a byt 24 a 28 K měsíčně. Chovance přijímá na základě podaných žádostí, opatřených svrchu vytčenými doklady, aneb dostaví-li se osobně k zápisu ředitelství zemské rolnické a vinařské školy. (Vinařský obzor č. 7 (září), r. 1907)

(9/2007)

437

Muzeum vína s vinotékou na zámku v Troji V 70. letech minulého století, kdy se začalo s rekonstrukcí zámku, byly v těchto sklepech uloženy depozitáře Galerie hlavního města Prahy, a tudíž byly veřejnosti nepřístupné. Po povodních roku 2002 byly tyto prostory nákladně vysušeny a zrekonstruovány a byly poprvé veřejnosti zpřístupněny v roce 2005, kdy zde byla instalována výstava Praga Mystica. Od dubna 2006 provozuje Muzeum vína a vinotéku Trojského zámku známá pražská vinařka a vinohradnice Alena Týmová-Malcová, která nám na otázku ohledně expozice v muzeu vysvětluje: „Většina exponátů je zapůjčená nebo věnovaná od vinařů. Jsou zde například jedny z prvních měděných postřikovačů, lisy, kádě a sudy. Velmi cenné jsou mlýnky na hrozny, které pocházejí z 18.–19. století. Jeden je celodřevěný, jeden celý litinový a jeden s litinovým válcem a dřevěnou násypkou. Ve vitrinách jsou etikety českých a moravských vín od padesátých let minulého století, ukázky vinařské literatury (nejstarší z roku 1887) a fotografie Českého vinařského závodu v Praze Nuslích.“ Otevírací doba je od dubna do října od úterý do neděle 10.00–19.00 hodin a v měsících listopad až březen v sobotu a v neděli 10.00–17.00 hodin. V zimním období lze po předchozí domluvě uspořádat řízenou degustaci kterýkoliv den v týdnu. Nabídka degustací během otevírací doby: Volná 20 Kč/osoba/vzorek – vhodné pro skupiny do 10 osob (bez objednání); Řízená 25 Kč/ /osoba/vzorek (v ceně je zahrnuto pečivo, sýr a odborný výklad) – max. 50 osob (nutno domluvit předem).

Mimo otevírací dobu lze domluvit předem různé ochutnávky a rauty pro malé i větší skupiny. Jednou takovou akcí bylo nedávné setkání spolku „Dámy vína” v čele s Ivou Janžurovou. Ta, spolu s Tamarou Semeljic a Alenou Týmovou-Malcovou, dámám a jejich hostům, kterými byli např. Stanislav Remunda, Otakar Žoudlík a autorka „zapálených kuchařek” Lenka Požárová, připravila zajímavou degustaci vín. Zámecká vinotéka v Troji je totiž skvěle vybavená vzorky, které se běžně nenajdou v obchodní síti. Z celkového počtu téměř 300 druhů vín Interiér muzea a vinotéky v Troji z cca 35 vinařství z Čech a Moravy návštěvník najde např. mezi českými víny krocholením každé akce musí být zajisté staročesmě vín z Vinných sklepů Kutná Hora, Českého ká medovina, kterou si „Dámy vína” vychutnaly vinařství Chrámce, Klášterních vinných sklepů v kombinaci s domácím jahodovým koláčem na Litoměřice, Zámeckého vinařství Roudnice také závěr své akce. vína z VÚV v Karlštejně, Zahradnické školy MělVíce informací na tel. 605 542 120 nebo ník, České zemědělské univerzity Praha-Suchdol e-mailu: tymova@seznam.cz a www.vinoteka(vinařství na Mělníku-Chloumek), vinařského -troja.cz/nabidka.htm. družstva sv. Václava v Praze-Vysočanech (viniJiž tradiční akcí na zámeckém prostranství ce Máchalka), žernoseckého vinařství sv. Tomáv Troji bývá rovněž každoroční Trojské vinoše a Miloše Pálka z Úval. Z moravských vinařství braní, kterého se pravidelně zúčastňují stovky jsou zastoupena vinařství Dwořáček – Valtice, návštěvníků z Prahy a okolí (viz foto). LetošČebav – Tvrdonice, Straka – Blatnice pod sv. Anní vinobraní se bude konat 15. a 16. září 2007 tonínkem, Valtická vinařská škola, vinařství Koa další připravované akce jsou Trojský den šut – Prušánky, Židek – Popice, Krist – Milotice, (23. 9. 2007), Medové dny (4.–7. 10. 2007) Maňák – Žádovice, Binder – Rakvice, Stanislav a Dýně – aranžmá z dýní (5.–31. 10. 2007). Málek – Popice, Spielberg – Žarošice, Víno ExText a foto Helena Baker clusive Zaječí a vinařství Lahofer. Ovšem vyvr-

Historie vinařství v Troji Z nadačních listin kostelů a klášterů se dovídáme o některých vinicích v okolí pražském, kam v dřívějších dobách patřila i Troja. V jedné takové listině z roku 1228 je uveden seznam všech tehdejších statků kláštera sv. Jiří na Pražském Hradě. K těmto statkům mimo jiné patřil

také statek v Ovenci (dnešní Bubeneč a Troja), který se skládal z poplužního dvora a dvou poplatných usedlostí, přičemž součástí dvora byly pole, louky, vinice, štěpnice, les a řeka. O pět let později papež Řehoř IX. tyto majetky potvrdil. Z tohoto je zřejmé, že réva vinná se

na území Troje pěstovala již před nařízením Karla IV. ze 16. února 1358 o zakládání vinic do tří mil okolo Prahy. Za vlády Karla IV. dochází k výraznému rozvoji vinařství v Praze a okolí, zvláště po již zmíněném nařízení z roku 1358. Do vzdálenosti tří mil od Prahy patřila také Troja.

438

(9/2007)

Všechny holé stráně vhodné k pěstování révy vinné byly osázeny. Král Karel po vzoru svého předka Přemysla Otakara II. nechal přivézt révu z Rakouska, Německa a Francie. Každá vinice měla být alespoň 60 prutů na délku a 8 prutů na šířku velká. To odpovídá rozloze přibližně 1 ha. Mimo jiné také stanovil tresty za škody na vinicích. Kdo škodil ve dne, ztratil ruku nebo se mohl vykoupit. Kdo škodil v noci, přišel o život i majetek. Současně byl zřízen i úřad perkmistra hor viničných, před kterým se uzavíraly smlouvy týkající se vinic a kde také byly souzeny spory o tyto vinice. V čele tohoto úřadu stál perkmistr, který měl k ruce čtyři konšely hor viničných, zvláštního písaře a měřiče neboli geometra. Václav IV. pokračoval v započatém díle svého otce Karla IV. Vinařství v té době bylo na velmi vysoké úrovni. Jednou si král v přestrojení vyzkoušel tvrdou a náročnou práci viničních dělníků a poté ustanovil, aby při poledni měla viniční chasa hodinu k odpočinutí. Husitskými nepokoji vinice velmi utrpěly. Mnohé, zvláště ty, které náležely klášterům a kostelům, byly zabaveny a rozdány nebo prodány pražským měšťanům. Nejinak dopadly i majetky kláštera sv. Jiří na Pražském Hradě. Mezi ně patřila i vinice v Ovenci. Nástupem Jiřího z Poděbrad dochází opět k rozvoji vinařství. Vinice, které vlivem válek zpustly, jsou znovu osazovány. Vinařství pozvolna získává zpět svou zašlou slávu. Na konci jeho vlády bylo vinařství na stejné úrovni jako za vlády Karla IV. V 15. a 16. století si vinařství drží stále velkou úroveň a ještě za vlády Rudolfa II. mají pražská vína velmi dobrou pověst. Praha je dokonce nazývána městem vína. Ze 17. století máme mnoho záznamů ve viničných knihách o vinicích v Praze a okolí. Zlom přichází vlivem třicetileté války, kdy mnoho vinic, zvláště ty, které stály v cestě vojsku, bylo zpustošeno a mnohé z nich jsou v následujícím období označovány jako poustky. Poustkami se rozuměly vinice zničené, zarostlé a neudržované. Většina zničených vinic již nikdy nebyla obnovena. Časté živelné pohromy, neúměrné požadavky králů a nedostatek pracovních sil způsobil, že mnohé vinice

byly rozorány a půda využita jako pole nebo zahrady. A tak na počátku 18. století zbyla z původní plochy osázené révou již jen čtvrtina viničných pozemků. V devatenáctém století se opět setkáváme s milovníky vinné révy, kteří pracovali k povznesení českého vinařství. Mezi ně patřil i kníže Windischgrätz, který vlastnil panství v Ovenci a snažil se obnovit zdejší starou vinařskou tradici. Za jeho působení si zvláštní oblibu získal „trojský ryzlink“ a „kabinetní burgundské červené“. Odborné rady pro vinaře zajišťoval Pomologický ústav zemský, zřízený Vlasteneckou hospodářskou společností. Měl sídlo ve staré viniční usedlosti Popelářka v Troji. Později zde tato společnost vybudovala také ovocnářskou a vinařskou školu. Usedlost Popelářka s vinicemi zde byla již za panování Karla IV. a jméno získala podle majitele Jakuba Popeláře, který ji koupil roku 1585 od Jana Trnovského za 77 kop grošů míšeňských. V roce 1594 vinici s usedlostí koupil Jan Kocín z Kocinetu, přední písař v Menším Městě Pražském a majitel dvora v Ovenci. Od té doby byla součástí Kocínovského dvorce. Dnes v těchto místech sídlí Elektrotechnický zkušební ústav. Popelářka však nebyla jedinou viniční usedlostí v Troji. Za zmínku stojí dnešní vila Havránka (Pod Havránkou 15), kde pobýval básník a spisovatel Svatopluk Čech. Je vlastně zaniklou viniční usedlostí a vinice zde byla ještě v polovině dvacátého století. Až do poloviny 19. století byla vinice také u usedlosti Kazanka (Trojská 112). Podle starých záznamů to bývala viniční usedlost s lisem. V 15. století stával viniční lis pravděpodobně také v místech dnešní Jabloňky (Na Jabloňce I). Z přelomu 17. a 18. století pochází i stará viniční usedlost Hrachovka (K Bohnicím 3). O kvalitě trojských vín vypovídá i zpráva v Pomologických listech č. 4 z roku 1871, kde se píše, že ruský generál Anenkov navštívil trojské vinice a sklepy a poté zakoupil větší množství vína pro Petrohrad. Z téhož roku pochází také chemický rozbor trojských vín, který byl

Víno z nebe na zem

proveden správcem trojského velkostatku panem Antonínem Schmidtem. Podle výsledků se tato vína dala srovnat s nejlepšími stolními víny Rakouska a pravými burgundskými víny. Na vinařské výstavě, která byla součástí Zemské jubilejní výstavy v Praze roku 1891, vystavoval pan A. Kafka (nájemce vinic velkostatku trojského a obchodník s vínem v Praze) bílé trojské ročník 1887 a bílé trojské ročník 1886. Tato vína byla hodnocena jako vynikající ohněm a čistotou. Z těchto zpráv je patrné, že trojská vína byla vysoce kvalitní a vyhledávaná. Bývalou slávu trojských vinic dnes připomínají dvě vinice, které se rozkládají v této oblasti. Jednou z nich je vinice Salabka, která má výměru více než 4 ha, ale réva je vysazena pouze na 1,5 ha. V současné době je majetkem společnosti Zlatá Praha, s. r. o. Z historických pramenů víme, že v roce 1769 byl majitelem Jan Kašpar Salaba, po kterém získala tato vinice jméno. Později byla vinice tak jako mnohé jiné zrušena. Obnovena byla až v roce 1955. Viniční usedlost Salabka je od roku 1985 památkově chráněná. Druhá a se svými 3,5 ha největší nejen v Troji, ale v celé Praze, je památkově chráněná Vinice sv. Kláry. Původně byla součástí Trojského zámku, který postavil Václav Vojtěch ze Šternberka v letech 1678–1685. Pro svou manželku Kláru pak nechal nad zámkem postavit kapli, která byla vysvěcena sv. Kláře a podle ní dostala vinice své jméno. Hrozny z vinice byly zpracovávány v těchto zámeckých sklepích. V roce 1842 koupil pozemky již zmíněný kníže Windischgrätz, který se snažil jako mnozí jiní pod vlivem národního obrození obnovit zašlou slávu pražského vinařství. Od něho pak pozemky koupila rodina Židlických. Vinice zde byla nepřetržitě až do roku 1925, kdy byla změněna v zahradu. Podobně jako Salabka však byla obnovena v 50. letech 20. století. Nynější podobu získala v 70. letech minulého století, kdy bylo původní nízké vedení révy vinné tzv. „na babku“ změněno v současné vysoké vedení „Vertiko“ s řezem na krátké čípky. Alena Týmová-Malcová, Praha

199,-

Nicolas Joly je ve svûtû vína znám˘ zavedením biodynamiky ve svém prestiÏním vinafiství Coulée de Serrant uÏ v roce (vã. 5% DPH) 1984. V novû redigovaném a roz‰ífieném vydání knihy, která se stala jiÏ klasikou vinafiské literatury, odhaluje nûkterá tajemství svého vinafiského umûní. Díky této knize a velkému poãtu pofiádan˘ch pfiedná‰ek pfiispívá autor k popularizaci biodynamiky. Má stále více zastáncÛ jak mezi milovníky dobr˘ch vín, tak mezi samotn˘mi vinafii. Pomocí citliv˘ch postupÛ umoÏÀuje biodynamika vrátit vínu osobitost viniãní tratû a opût dát v˘znam oznaãení A. O. C. (appellation d'origine contrôlée) „âím více se budeme vzdalovat zákonÛm Ïivota, tím více budeme závislí na umûl˘ch náhraÏkách, které jsme pÛvodnû nepotfiebovali ani k o‰etfiování vinice ani k zvelebování vína,“ uvádí autor. V fieãi pfiístupné i nezasvûcenému odhaluje Nicolas Joly originalitu tohoto zpÛsobu vinohradnictví, které zdárnû a úspû‰nû praktikuje. Nezamûfiuje se pouze na posílení pÛvodní formy Ïivota v pÛdû dadáváním Ïivoãi‰n˘ch a rostlinn˘ch látek, ale také na vyuÏití rÛzn˘ch biodynamick˘ch preparátÛ, pomáhajících rostlinû vstfiebávat svûtlo a teplo (zlep‰it její fotosyntézu). Inspiruje se my‰lenkami vizionáfie Rudolfa Steinera, autora popisujícího pÛdu jako poslední meziãlánek pfied citliv˘m, ménû hmatateln˘m svûtem, nacházejícím se v atmosféfie. Zab˘vá se rovnûÏ rolí astronomie, protoÏe biodynamika povaÏuje pÛdu za zrcadlov˘ odraz kosmu.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

(9/2007)

439

Vinice Sv. Kláry v pražské Troji Vinice se nachází v městské části Praha-Troja přímo naproti Trojskému zámku a přilehlému parku. Svojí osázenou a plodící plochou je v současné době největší v Praze – 3,5 ha. Spadá pod správu Pražské botanické zahrady, tedy pod Magistrát hlavního města. Je zde 15 tisíc keřů révy vinné pěstované ve vedení vertiko. Půda je zde kamenitá, tvoří ji zejména břidlice a buližníky. Díky své jižní expozici a vysoké svažitosti působí z nejrůznějších úhlů pohledu vždy impozantně. O historii vinice jsme se dostatečně zmínili ve VO 5/2002, proto se věnujme nyní současnosti a budoucnosti. Pod správu Pražské botanické zahrady spadá vinice sv. Kláry od roku 1995. Od prvopočátku se intenzivně pracuje na jejím obnovení: ročně se vysazují tisíce keřů a investuje se do zpevňování teras a pozemků určených pro vinice, byl též rekonstruován viniční domek a v něm zřízena tolik potřebná vinotéka pro návštěvníky Botanické zahrady s malým posezením uvnitř i venku na terase. Vedoucí vinice Ing. Vladimíra Bahulová nebyla přítomna, a tak nás vinicí provázel Ing. Martin Beránek, který má ve společnosti na starosti ochranu rostlin, a tedy i révy ve vinici sv. Kláry. „Jsem absolventem České zemědělské university Praha-Suchdol a pracuji zde již čtyři roky,“ představil se v úvodu naší návštěvy Ing. Beránek a dále pro Vinařský obzor prozradil: „Snažíme se dosadit celou vinici tak, aby byly využity všechny osaditelné plochy. Před 4 lety zde bylo jen 6 tisíc keřů, což se nám poda-

řilo již navýšit na asi 13 tisíc a chceme jít ještě dál. Nosné odrůdy sortimentu tvoří Ryzlink rýnský, Muller Thurgau, Modrý Portugal, Tramín červený, je zde asi 800 keřů Sauvignonu, také Rulandské modré a Rulandské šedé. Zajímavou část tvoří stolní odrůdy – převládají zde chrupky a Královna vinic. Celkem máme v sortimentu vysazeno 90 odrůd, z toho celý sortiment moštových a také ještě několik desítek stolních odrůd. Návštěvník shlédne i 13 druhů vedení révy, připravujeme vycházkový chodník vinicí s názvem „Vinařův rok“, kde chceme ukázat i dětem, jaké činnosti se ve vinici dějí v průběhu celého roku.“ Tento projekt financují Trojští sami z vlastních zdrojů bez poskytnutí dotací jinými subjekty. V kontextu poskytování dotací a příspěvků na propagaci vinařství je docela škoda, že na tyto své jistě záslužné projekty v jedné z turisty nejnavštěvovanějších lokalit Prahy nepožádali o podporu např. Vinařský fond. Na vinici jsou aplikovány systémové herbicidy a pod keři vedenými ve tvaru vertiko je udržován černý úhor. Je uvažováno o převedení některých odrůd na vedení na hlavu. Byli pokusy a tzv. minivertikem. Do budoucna bude snaha se začlenit do systému integrované produkce, což bude obnášet právě vyloučení herbicidů a zatravnění. Na vinici pracují zaměstnanci s 3,5 úvazkem. Občas vypomáhají brigádnicky studenti zahradnických oborů. Botanická zahrada má partnerskou smlouvu s firmou Bayer, která zdarma dodává přípravky na ochranu rostlin do vinice. Ochranu révy zabezpečuje dodavatelská firma – herbicidy se aplikují elek-

Martin Beránek ukazuje nově zbudovaný naučný chodník vinicí

trickými zádovými postřikovači, fungicidy zase zádovými motorovými rosiči. Jednou z posledních velkých investic byla výstavba sklepních prostor, kde bude do budoucna vlastní technologické zázemí. Nové sklepení se bude necházet ve skále pod vinicí. Doposud byli Trojští nuceni si nechat hrozny zpracovávat formou služeb na Mělníku. Hrozny se sklízejí z většiny v přívlastkových kategoriích a jako suvenýry turistům své víno lahvují do půlitrových lahví. Většina se prodá přímo ve vinici. Mezi další plány do budoucna patří též rekonstrukce cest vedoucích přes svah vinice a protierozní opatření. Vinotéka je v sezoně otevřena denně a víceméně kopíruje otvírací dobu Botanické zahrady. V současnosti ji dovybavují vinařskými artefakty. POZVÁNKA Slavnost „Vinobraní v Botanické zahradě“ se bude letos konat 15. až 16. září, a to zde, na vinici svaté Kláry. Vinobraní se uskuteční přímo na vinici, a to za účasti českých i moravských vinařů, budou zde i vína zahraniční, ale těch nebude mnoho. V sobotu bude otevřeno od 9 do 22 hod. a v neděli od 9 do 19 hod. Také zde bude občerstvení a zahraje cimbálová muzika. Botanická zahrada se nachází v ulici Nádvorní 134, Praha 7-Troja. Cesta je též popsaná ne webových stránkách www.botanicka.cz. Text a foto Richard Stávek

Úpravy v erozním svahu vyžádaly značné investice. V dolní části byly vybudovány sklepní prostory pro vlastní produkci vín

PŘIDEJTE SE K NÁM HOBRA hledá nového člena týmu na pozici:

PRODEJNÍ SPECIALISTA PRO OBLAST ČR A SR (filtrace nápojů a jiných kapalin). Více informací na www.hobra.cz v sekci novinky.

SPOLEHLIVÁ FILTRACE

HOBRA

ŠKOLNÍK

HOBRA – ŠKOLNÍK s.r.o. SMETANOVA UL., 550 01 BROUMOV, ČESKÁ REPUBLIKA TEL: +420 491 580 111, FAX: +420 491 580 140 E-MAIL: HOBRA@HOBRA.CZ, WWW.HOBRA.CZ

PRODEJ A SERVIS ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY

DOPLŇTE SI SVÉ TECHNOLOGIE O KVALITNÍ STROJE A ZAŘÍZENÍ FIRMY WOTTLE

Na Pískách 5 P. O. BOX 287 695 01 Hodonín +420 518 374 231 hm@hmhodonin.cz www.hmhodonin.cz

(9/2007)

441

Za révou vinnou na Hlučínsko MUDr. Martin Křístek

Časem zůstalo u produkce stolních hroznů pro místní spotřebu a u vysazování révy k okrasným účelům u stěn verand či „pod lauby“ (podloubí) domů. Ještě ve 30. letech 20. století bylo na Hlučínsku popisováno osm odrůd révy vinné. Převažovaly přímoplodné hybridy, zejména Isabella a Baco. Domnělou tečku za slezským vinohradnictvím neučinila II. světová válka, nýbrž socialistická výstavba 60. až 70. let minulého století. Od roku 1992 se tradici pěstování révy vinné na Opavsku snaží obnovit Český zahrádkářský svaz. Iniciátorem byl Ing. Milan Vašat z Pusté Polomi. V této vesnici již dříve další z vínobuditelů Václav Kupka vysadil přes 80 keřů Zweigeltrebe a Muškátu moravského! Ing. Vašat kultivoval cca 15 různých odrůd, před nepřízní počasí je však pro jistotu ochraňovaly stěny skleníku. Klimatické podmínky moravsko-polského pomezí nejsou totiž pro vinohradníky-amatéry zrovna optimální: mráz někdy zlikviduje až polovinu sazenic, révu sužují chladné severní větry, vyzrálost hroznů není při brzkém nástupu podzimu dostatečná, nechybí tlak padlí i plísně révové. Nezadržitelnost expanze kultury vína směrem severním však potvrzuje také zájem sousedních obcí Polského Slezska o zprostředkování nákupu saze-

Ve Velkých Hošticích je vysazeno několik set keřů révy vinné nic z Moravy… Populární jsou polešovická novošlechtění Olšava (Košutův hrozen x Boskolena), Pola (Poběda x Košutův hrozen), Vitra (Poběda x Košutův hrozen) a také ukrajinská Arkadia (Moldova x Cardinal). Přednost v každém případě dostávají rané nebo odolné odrůdy. Celkové výsadby révy vinné na Opavsku se nepočítají v desítkách hektarů, ale spíše ve stovkách keřů. V největší moravsko-slezské vinohradnické obci Velké Hoštice jich najdeme zhruba čtyři stovky. Vůdčí postavou velkohoštických vinohradníků-zahrádkářů je Ing. Josef Teuer. Prvou sazenici, Müller-Thurgau, si dovezl počátkem 70. let z jižního Slovenska. V roce 1983 přibyla Královna vinic, o tři roky později Modrý Portugal a Chrupka bílá. Dva řádky „co keř to jiná odrůda“ založil roku 1993 (jižní orientace, svažitost mírná, půda jílovitá a hlinitá, těžká a vododržná). Dnes čítá zahradní vinička pět řádků, 72 keřů a 58 odrůd, stolních i moštových s bílými, růžovými (mladá výsadba) nebo modrými hrozny, např. Mladen, Festivalnyj, Muškát moravský, Irsai Oliver, Tramín červený, Malverina, Rulandské šedé, Pálava, Julski Biser, Aron, Krys-

Ing. Josef Teuer pěstuje hrozny pro přímý konzum i výrobu burčáku tal, Dora, Prim, Suzi, Arkadia, Zuzka, Topas, Čabaňská perla, Kokur bjelyj, Jubilej žuravlja, Križovnikovaja, Guzal Kara, Dornfelder, Medina, Cabernet Moravia, Rulandské modré, Regent, Lena, Agát Donskoj… Ing. Teuer považuje za nezbytnou u mladých výsadeb ochranu místa štěpu před mrazem přihrnutím zeminou a chlévským hnojem (v loňské zimě vymrzla jen Kodrjanka), mnohdy přistupuje k redukci násady hroznů s cílem ponechat na keři menší počet o to kvalitnějších hroznů. V dobrém roce dozrává (polovina září) i Veltlínské červené rané a Göcsei Zamatos na pergole orientované na sever. Všechny hrozny jsou určeny pro přímý konzum a produkci burčáku (60 litrů/rok). Sklízí a lisují se natřikrát a jen občas ze zvědavosti zkouší Ing. Teuer vyrobit víno: „Francouzští vinaři se hrůzou třást nemusí,“ říká s úsměvem. Více si cení úspěchů na výstavách hroznů, které místní organizace zahrádkářů (38 členů a prakticky všichni pěstují révu) pořádá každoročně (letos 14.–16. září již podvanácté!). Slova uznání pravidelně slýchává především díky červeným a modrým stolním odrůdám s velkými hrozny a bobulemi, jakými jsou moldavské Ajvaz či Kodrjanka, polešovické Vitra, Pola i Olšava. Srovnávací ochutnávky stolních hroznů nejrůznějších odrůd a degustace vlastních burčáků jsou pak nedílnou součástí podzimních schůzek velkohoštických vinohradníků-zahrádkářů. Fota archiv autora

442

(9/2007)

Účinok oxigenácie na zmeny polyfenolov počas výroby vína Vyhodnocovali účinok kontrolovanej oxigenácie na farbu červeného vína a na zloženie fenolových zlúčenín. Snahou bolo objasniť vzťah medzi tvorbou rôznych antokyanínov a možných zmien farby vína. Dlhodobá oxigenácia vína vyvoláva významné zmeny počas zrenia. Krátkodobá oxigenácia vedie k tvorbe nerezistentných pigmentov voči oxidu siričiténu. Konverzia antokyanínov na stabilnejšie pigmenty možno vysvetliť 3 procesmi: 1) priamou reakciou medzi flavonolmi a antokyanínmi, 2) reakciami antokyanínmi a flavanolmi za účasti acetaldehydu a 3) reakciami medzi antokyanínmi a metabolitmi vínnych kvasiniek. Analytica Chimica Acta 458, č. 1, s. 15–27 (em) Voda jako zdroj úspor Když je řeč o hospodaření s vodou, zdá se, že stěžejní starostí vinařů je nakládání s odpadními vodami. Expert na udržitelný rozvoj Alain Bonhoure k tomu říká: „Je jistě důležité věnovat pozornost odpadním vodám, ale čerpání zdrojů a výše spotřeby nesmí být opomíjeny, neboť přímo i nepřímo zatěžují výsledný rozpočet. Nehledě na další související náklady spojené například s hlubinným čerpadlem, které podléhá nahlášení, předběžnému průzkumu i následným revizím. Dnes vzrůstá obecná tendence šetřit se zdroji v zákonodárství stejně jako v praxi. Nižší spotřeba vody znamená menší fakturu za vstupní pitnou vodu, a tedy samozřejmě i nižší fakturu za vodu odpadní. Co s tím? Expert radí: „Existují jednoduchá opatření jako: 1 – Určit úniky (velmi časté, někdy podstatné a ne vždy zjevné). Provádět často odečty měřidel vodoměru, údaje sledovat a evidovat, na strategická místa instalovat dílčí počítadla. 2 – Zlepšit nebo i změnit postupy. Často je velmi jednoduché, a v krátkém termínu návratné, nahradit odvádění odpadní vody systémem s rekuperací nebo vnitřní cirkulací. 3 – Změnit zvyky. Jinak řečeno, uvědomit si, že voda je vzácná! Například na čištění není nutná velká spotřeba, pokud nejdříve vymeteme a poté teprve oplachujeme nebo pokud vhodně regulujeme množství a tlak vody.“ Často jednoduše otevření se této otázce odhalí nespočet možností, jak ušetřit. Podle Vitisphere.com (kc) Francie: INAO pokusně povolila hobliny Od tohoto roku bude možné používat pokusně hobliny při výrobě vín AOC, pokud o to výrobci ve shodě se svým syndikátem požádají. Národní výbor INAO vyhověl této žádosti v rámci experimentu, který bude muset být důkladně zaprotokolován a vyhodnocen technickou komisí INAO. Užití hoblin je povoleno jen u moštů a moštů ve fermentaci (až do konce jablečno–mléčného kvašení), ale je zakázáno u vín, jejichž kvašení skončilo. «Hobliny nesmí být v žádném případě použity k aromatizaci vín, to by bylo úplně v rozporu s definicí vín A. O. C.», vysvětluje François Roncin z technické komise INAO. „Schvalujeme výlučně experimenty plánované a prováděné nejméně dva roky, určené k ověření enologických hypotéz: zlepšení struktury, stabilizace tříslovin a antokyanů, lepší aromatické vyjádření jednotlivých odrůd …. K dnešku byla vydána dvě povolení : jedno v Côtes du Rhône, druhé v Muscadet“. Autorizace, se kterou počítá Brusel, je naopak omezená na hotová vína. Tento evropský projekt použití hoblin byl předložen OMC, která měla do 9. září předložit svá stanoviska. Termín uplynul, aniž se ozvala jakákoliv reakce, prováděcí předpis by měl být schválen na nejbližším zasedání výboru pro víno, plánovaném na 27. září. Text vejde v platnost o deset dnů později, až bude přeložen do různých jazyků. Podle Vitisphere.com (ako)

Vinařské technologie od Linde Gas.

Dusík, argon, oxid uhličitý – s atestem pro potravinářství. Aplikace při výrobě vína: ● ochrana vína v nádržích ● míchání obsahu nádrže ● vytěsňování kyslíku z vína ● ochrana vína v lahvích Oxid siřičitý ● v potravinářské kvalitě ● v tlakových lahvích - náplň 2, 10 nebo 50 kg SO 2

Linde Gas - ideas become solutions.

Linde Gas a.s. U Technoplynu 1324, 198 00 Praha 9 Zákaznické centrum: 800 121 121 info@cz.linde-gas.com, www.linde-gas.cz Linde Technické Plyny Slovensko k. s. Odborárska č. 23, 831 02 Bratislava 3 Tel.: +421 249 102 512, Fax: +421 249 102 547 sluzby@sk.linde-gas.com, www.linde-gas.sk Bezplatná infolinka: 0800 154 633 Tlačítkové telefóny: 0800 1LINDE

(9/2007)

443

VINOFORUM Pardubice 2007 Jeden z důchovních otců Vinofóra, prof. Fedor Malík, vedl ve dnech 5. a 6. července čtyřicítku mezinárodních degustátorů z 11 zemí světa. Do soutěže přihlásili vinaři z 24 zemí celkem 659 vzorků vín, přičemž na každou pětičlennou komisi připadlo po oba dva dny hodnocení 40–50 vzorků. Po hodnocení vín prvního dne se členové komisí odpoledne vydali na výlet do nedalekého Kuksu, kde absolvovali prohlídku Hospitalu, byli seznámeni s historií a současností toho-

to architektonického skvostu a v suterénních prostorách Galerie českých vín zažili komentovanou ochutnávku českých vín. Druhého dne odpoledne po finálním vyhodnocení šampionů hlavních kategorií vín, tzv. „Master tasting“, se porotci zúčastnili společného slavnostního programu na Pernštýnském náměstí, kde probíhal několikadenní vinařský program pod sloganem „Vinoforum a Pardubice“. Nejlepší vína jednotlivých kategorií na letošním Vinoforu byla slavnostně představena v sobotu odpoledne na Pardubickém zámku. Do finálového rozstřelu byla vybrána nejvýše hodnocená vína v kategoriích bílých suchých, bílých ostatních, červených a fortifikovaných vín, neboť podle statutu pouze v těchto kategoriích jsou vyhlašováni šampioni. Členy rozstřelové komise byli předsedové jednotlivých hodnotitelských komisí.

Komise hodnotitelů pod vedením Joži Protnera, slovinského vinaře a zároveň bývalého slovinského ministra zemědělství. Foto Jiří Sejkora

HLAVNÍ VÝSLEDKY Šampion kategorie bílá suchá ex-aequo Sauvignon blanc 2006 (šarže L6203) Nový Zéland Tesco Stores GM/ZM

Grand Prix Austerlitz 2007 V Moravské bance vín proběhlo v polovině prázdnin nominační hodnocení přihlášených vzorků vín pro mezinárodní výstavu Grand Prix Austerlitz 2007, která proběhla 11. 8. 2007 v rámci Napoleonských dnů 2007 na zámku ve Slavkově u Brna. Výstava, která je organizována ve spolupráci s Asociací sommeliérů České republiky, se letos koná již počtvrté. V prvním, nominačním kole hodnotilo 22 komisařů, kteří mají Mezinárodní degustátorské zkoušky. Ze 190 hodnocených vzorků prošlo do finále 114. Hodnotilo se 100bodovým systémem a do finále ve Slavkově u Brna postoupily jen ty vzorky, které dosáhly hodnocení 80 a více bodů. Všechna vína musela mít platné rozbory od certifikovaných laboratoří a také platný zatřiďovaní protokol od SZPI. Mezinárodní výstava vín Grand Prix Austerlitz je mimo jiné také zajímavá tím, že návštěvníci neznají vítěze. Proto se při degustaci nepořádá „hon na šampiony“ a degustuje se celé spektrum vystavovaných vzorků. Je to jediná výstava tohoto druhu v ČR. Champion – Cena GRAND PRIX AUSTERLITZ Tramín – slámové 2004 Oldřich Drápal st. Nejlepší kolekce vín Vinselekt Michlovský Rakvice Cena projektu Austerlitz Rulandské bílé pozdní sběr 2004 – Vinařství rodiny Špalkovy, Nový Šaldorf Více informací na www.bankavin.cz. (vo) USA: Mladí zákazníci preferují vína dovážená Spotřeba vína v USA nadále stoupá. Momentálně dosahuje 301,1 mil. beden, což odpovídá 27,1 mil. hl. Kalifornská vína zastupují 189,3 milionů

Rulandské šedé 2006 VH (šarže L-13) Slovensko Mrva & Stanko SM/SM Šampion kategorie bílá ostatní Rulandské šedé ledové 2005 (šarže 461) ČR Znovín Znojmo, a. s. GM/ZM Nejúspěšnější víno kategorie růžových vín Cabernet Sauvignon slámové 2006 (šarže 170) Slovensko Vitis Pezinok, s. r. o. GM/ZM Šampion kategorie červených vín Alinernet 2006 VH (L17) Slovensko Mrva & Stanko GM/ZM Nejúspěšnější víno kategorie šumivých vín Gourmet Brut 2000 (šarže 2) Slovinsko Istenič d.o.o. SM/SM Nejúspěšnější víno kategorie likérových vín a vín zpod kožky Commandaria Alasia 1986 (šarže CA3) Kypr Loel Ltd. GM/ZM Podrobné výsledky a další informace najdete na www.zlatastika.cz. (rs)

beden (63 % z prodeje), vína původem z jiných amerických států představují 23 mil. beden (7,6 % z prodeje), jak uvádí Wine Market Council. Vína dovážená drží nadále 29,5 % amerického trhu a podle experta Jona Fredriksona bude nárůst pokračovat. Ze zhruba tisíce dotázaných konzumentů preferuje kalifornská vína 67 % zákazníků ve věku 43–61 let (Generace Baby boom) 57 % zákazníků ve věku 31–42 let 37 % zákazníků ve věku 21–30 let (Generace Millenium) Mladí američtí spotřebitelé mají chuť objevovat chutě a kvality přicházející odjinud, jako například u vín z Nového Zélandu, Chille, Jižní Afriky, Argentiny. Tento vývoj znepokojuje Asociaci kalifornských producentů, která rozběhla reklamní kampaň názorně osvětlující hodnoty přinášené vinařskou kulturou. Prezidentka Asociace Karen Ross sleduje, že „všechy velké exportní země mají programy agresivní reklamy na trhu Spojených států. O kalifornských vínech musí být mezi zákazníky slyšet.“ Podle Vitisphere.com (kc) Robot na řez vinice Studenti Univerzity v Adelaide vypracovali robotický systém, schopný prořezat vinici čtyřikrát rychleji než člověk. V Austrálii je mnoho vinic prořezáno mechanicky, ale určité kvality prvotřídních vín si vyžadují ruční řez. Stroj má podobu kvádru, vybaveného z každé strany mechanickým ramenem. Díky GPS a počítačovým snímkům je robot, který se pohybuje v řádku naprogramován tak, aby mohla ramena seříznout tažně na přesně určeném místě. Podle Vitisphere.com (ako)

444

(9/2007)

Víno „jedné brány“ Jedním z takovým zážitků bylo naše objevení původu názvu „malvaz“. Obvykle si pod pojmem „malvaz“ představíme sladké řecké víno. S vínem samotným, ale zejména s jeho historií, se může seznámit každý, kdo by se dostal na jižní pobřeží Peloponésu asi 100 km na jihovýchod od Sparty. Tam je na dominantním skalním masivu vystupujícím asi 350 m nad moře staré opevněné město Monemvasía, přístupné pouze jedinou branou – řecky móni émvasis. V pohnuté a vojensky velmi bohaté historii tohoto důležitého strategického místa hráli pár desítek let svoji úlohu i Benátčané, kteří do celého tehdejšího známého světa vyváželi víno vyráběné v Monemvasíi z hroznů tohoto kraje. Víno se jménem Monevasía bylo krásné, sladké a voňavé a v Řecku bylo řazeno do velké rodiny vín známé jako antické muškáty. Za dlouhá leta, co jej podnikaví obchodníci republiky sv. Marka nabízeli ve světě, došlo k určitému zkomolení původního názvu a víno bylo prodáváno pod jménem malvazia – tedy vinum malvasium.

Víno bylo velice žádané na panovnických dvorech celé Evropy a bylo tehdy natolik známé a slavné, že jej neváhal použít ani neméně slavný anglický dramatik Shakespeare. V jeho dramatu Richard III. k smrti odsouzený Clarence volí smrt se slovy: Drow me in a barell of Malmsey wine! – vévoda si přeje odejít ze světa tak, že bude utopen ve víně, kterým je pochopitelně myšlen právě náš antický muškát.

Samozřejmě, že „antické muškáty“ ve své moderní podobě oslovují příznivce sladkých vín dodneška, jen sláva vína z Monemvasíe zanikla a „tajemství“ jeho výroby je dávno ztraceno. Snad ani místním obyvatelům, kteří na vinětách svých vín stále zobrazují ostrovní pevnost a píší název Monemvasía, slavná historie kdysi velkého vína již mnoho neříká. Také proto jsme ve staré pevnosti, která je dnes nádherným turistickým zážitkem, ani na vinicích v širokém okolí mimo sladce bohatá vína z ostrova Samos nic podobného antickým muškátům nenašli. Kupodivu kousek historie „vína jedné brány“ najdeme i u nás v České republice. Pod pojmem „malvaz“ si pravděpodobně mužská část obyvatel našeho po všech stránkách velice „úspěšného pivního státu“ představí tmavé řízné pivo. Mnozí by možná dodali ještě nějaký přívlastek, třeba „flekovský“. Jiří Trapek Repro archiv autora

Vinařská cyklostezka Krajem André opět přivítala cyklisty Expedici Krajem André mohli účastníci zahájit v kterémkoliv místě na stezce, jejíž délka je 18,6 km a provází návštěvníky mezi vinohrady v katastru měst a obcí Vrbice, Bořetice, Velké Pavlovice, Starovičky a Hustopeče. Příjemným společníkem byla po celý den odrůda André, tedy kříženec Frankovky a Svatovavřineckého. Na účastníky expedice čekal bohatý program ve všech zainteresovaných obcích a městech. A samozřejmě možnost ochutnat a porovnat špičková jihomoravská vína. Trať zavedla návštěvníky např. do vinařského muzea v Hustopečích, provedla je místem vzniku odrůdy André ve Velkých Pavlovicích, malebnými vinnými uličkami a vinohrady ve Starovičkách a na Vrbici. Cyklisté zavítali také do sídla recesistické Kravihorské spolkové republiky, kterou založili vinaři v Bořeticích. Po cestě byly pro všechny připraveny místní speciality, živá hudba, soutěže o ceny nebo ochutnávky vín. „Jsme tady už podruhé a moc se nám tu líbí. Už jsme ochutnali pečeného berana, do-

mácí koláče a hlavně neuvěřitelný počet vzorků vín,“ pochvalovala si skupinka cyklistů z Prahy a okolí. „Já jsem přijela z Čech vlakem a budu si tu asi muset najít ubytování, zpátky dneska rozhodně nepojedu,“ usmívala se mírně vrávorající cyklistka středního věku. Na trasu vyjelo letos asi tři sta účastníků a i když některé zastihla po cestě dešťová přeháňka, nikomu to očividně nevadilo. Bohatý program, špičková vína, nevšední zážitky. Stezka Krajem André navazuje na úspěšné Vinařské stezky a bude samozřejmě v provozu i nadále, je vyznačena cedulkami a nějaké otevřené sklípky se jistě taky vždycky najdou. Celý projekt byl realizován Cyklostezku s poetickým názvem „Krajem André” si zásluhou Mikroregionu Hustopečmohli cyklisté projet v sobotu 30. června. sko a za podpory Vinařského fondu. Foto: Petr Hynek Text a foto Petr Hynek

(9/2007)

445

Bakchantky jsou ženy, které milují víno 14. června 2002 sešly zakládající členky, byla dohodnuta pravidla, práva a povinnosti. V současnosti má spolek pětadvacet členek od pětadvaceti do pětasedmdesáti let. Na základě stanov jich může být maximálně třicet. „Je to proto, že chceme být opravdu aktivním spolkem. Každá z nás má právo představit novou zájemkyni o vstup, ale stanovili jsme si roční čekací lhůtu, kdy hodnotíme skutečný zájem a aktivní vztah adeptky k vinařství,“ dodává tisková mluvčí spolku Eva Kloudová, sommelierka a majitelka vinotéky v Brně a Klubu dobrého vína Obůrka.

Tyto vášnivé smyslné ženy pořádaly divoké orgie zvané nyktélie (bůh Dionýsos byl někdy nazýván také Nyktelios). Upadaly do stavu blízkému šílenství, kdy byly schopné všeho. Vrhaly se na obětní zvířata, trhaly je na kusy a požívaly je syrová. Přístup mužů na slavnosti prý nebyl dovolen, jinak jim hrozila i smrt! No a za takových okolností jeďte do Velkých Bílovic na setkání Bakchantek... Uvítání bylo vřelé, smrt se nekoná Podle pozvánky najdu dům, kde se má setkání vinařek konat. Po naléhavém zvonění mi otevře nastrojená žena a pustí mne do vrátnice. Když se za mnou těžká vrata zase zavřou, trochu znervózním. Jsem tady ostatně jediný muž. Ale přivítání je vřelé, ujmou se mne prezidentka spolku Vladimíra Seidlová a tisková mluvčí Eva Kloudová. Na rozhovor prý bude čas až později, teď je čeká setkání se starostkou. Průvod žen se vydává na cestu k radnici, některé zdobí révové ratolesti, podobně jako v historii. Znakem Bakchantek byl totiž thyrsos, tedy hůl ovinutá břečťanem nebo révou, v rukou pak mívaly hady a dýky. Dnes mají naštěstí ruce prázdné. Na radnici vítá houf vinařek starostka Marie Vlková. Hraje cimbálová muzika, pronášejí se pro-

slovy. Místostarosta jako druhý muž v obřadní síni se očividně potí, že by znal také původ slova Bakchantky? Na žádné divoké obřady ani oběti však nedojde, pouze se rozlévá víno do pohárků, členky spolku se zapisují do pamětní knihy města a nakonec zazpívají i svoji hymnu. Kdo jsou dnešní Bakchantky Spolek moravských vinařek Bakchantky sdružuje ženy, které svojí profesí mají velmi blízko k vínu. Jsou mezi nimi tedy majitelky vinoték, sommelierky, sklepmistryně i ženy, které pracují v laboratořích nebo vedou hospodářství. „Nápad založit Bakchantky vznikl spontánně na odborném vinařském zájezdu v Řecku v roce 2002. Odtud také pochází název spolku odvozený od boha vína Bakcha. Od roku 2005 jsme oficiálně registrovaným spolkem se stanovami a vším, co k tomu patří. Veškeré aktivity děláme ve vlastní režii a bez nároku na jakoukoliv odměnu. Pravidelně každé tři měsíce se setkáváme u jedné z členek, navštívíme místní vinaře a samozřejmě k tomu patří i ochutnávání vín,“ vysvětluje prezidentka Vladimíra Seidlová, která provozuje Galerii vín v prostorách zámku ve Valticích. Tentokrát padla volba na paní Hedu Osičkovou z Velkých Bílovic. Právě v jejím sklepě se

Víno a alkohol: kardiologův přítel i nepřítel NFSA (Nová francouzská společnost proti ateroskleróze) vydala úvahu prof. J. Bonneta z kardiologické nemocnice v Pessacu. Od odhalení tzv. „francouzského paradoxu“ je příznivý účinek vína a středomořské stravy znám i širší veřejnosti, ale kardiolog, který léčí a chrání před kardiovaskulárními nemocemi se musí zamýšlet denně. Profesor Bonnet především shrnuje neblahé účinky alkoholu. U velkých pijáků existuje riziko krvácení do mozku, ale nedávný výzkum ukázal, že umírněný spotřebitel nese stejné riziko, jako abstinent. Lékaři vědí, že víno zvyšuje krevní tlak, zvlášť když se alkohol nepije k jídlu. Ale účinek větší konzumace alkoholu než dvě sklenky na srdeční arytmie nutí kardiology k opatrnějšímu úsudku. Prof. Bonnet zdůrazňuje: „Epidemiologové trvají na svém: pití alkoholu má příznivý účinek. Epidemiologické studie se neustále střídají, ale

Ochutnaly tisíc vzorků vín Bakchantky v průběhu pěti let navštívily 35 vinařství ze všech podoblastí Moravy, dále také vinaře a vinařky v Rakousku a na Slovensku, navázaly řadu kontaktů a ochutnaly bezmála tisíc vzorků vín. „Co může být lepší školou než degustace a diskuze o víně se samotnými vinaři a osobnostmi vinařského světa, kteří přijali pozvání na naše setkání? Náš program i cíle do budoucna jsou bohaté. Mimo jiné plánujeme mezinárodní setkání vínařek a vydání literární kuchařky s recepty našich členek,“ shodují se Vladimíra Seidlová s Evou Kloudovou. Než vinaři-muži poznali blíže tento spolek vinařek, dívali se na ně zpočátku s nedůvěrou, někteří je považovali dokonce za spolek alkoholiček... Dnes už vinaře ani neudivuje, že vinařky toho vědí o víně často mnohem více než oni. Bakchantky se chtějí i do budoucna věnovat vinařské osvětě, propagaci skvělých moravských vín, kultuře pití vína, uchování kulturních tradic a sebevzdělávání. „Víno je ušlechtilý a kulturní nápoj. Je v něm kus přírody i poctivé práce. Proto je třeba mít k němu úctu a vážit si ho. Víno nepijeme na množství, ale kvůli zážitku. A k tomu lze dospět jen cestou poznávání,“ dodává na závěr Eva Kloudová. Text a foto Petr Hynek

trvale docházejí k závěru, že umírněné pití alkoholu má příznivý vliv na úmrtnost na srdeční nemoci...“ Podle NFSA mírné pití alkoholu, přinejmenším umírněné pití vína, také chrání ženy před úpadkem intelektu, a dokáže je uchránit před demencí, způsobenou cévními problémy. Jak vysvětlit příznivý účinek pití alkoholu na srdečně-cévní nemoci? Zdá se, že lidé, kteří pijí víno, mají lepší životní hygienu. Mírné pití alkoholu také snižuje hladinu stresu, a tedy snižuje i riziko náhlé srdečně-cévní příhody. Ale nejdůležitějším účinkem je biologický účinek na tři faktory: HDL cholesterol, fibrinogen a HbA1C. J. Bonnet a redakční rada NFSA uzavírají: Pití alkoholu, a zvlášť vína, chrání člověka před srdečně-cévními nemocemi, pokud se pije k jídlu a umírněně (0,25 l/den). Podle vitisphere.com (akm)

446

(9/2007)

„Po stopách Napoleona“ – nová vinařská stezka v Dobšicích

Mimo tohoto agilního sdružení působí v obci především dvě známé vinařské firmy Vinařství Hort a Vinařství Lahofer. Právě všechny tři uvedené subjekty společně s obcí Dobšice, Klubem vojenské historie ve Znojmě se spojily a otevřely 17. července 2007 za podpory Vinařského fondu novou vinařskou stezku nazvanou „Po stopách Napoleona“. Na Znojemsku je hodně míst, kde zanechal Napoleon a jeho vojáci stopu, ale turisté o nich zatím mnoho neví. Proto se obce, v jejichž katastru se něco odehrávalo, snaží různými akcemi na tyto historické události upozorňovat a pochopitelně přilákat zájemce nejenom o historii, ale i o dobré víno. Například třetím rokem pořádají společně obce Dobšice a Suchohrdly, Klub vojenské historie ze Znojma a Klub českých turistů v prvním týdnu v červenci turistický pochod po stopách a památkách na Napoleona. Další atraktivní připomínkou tohoto vojevůdce v našem regionu je nejenom pro turisty, ale i milovníky dobrých vín nově otevřená vinařská stezka. Po krvavých bitvách u Aspern – Esslingen a Wagramu se ve dnech 10. a 11. července 1809 mezi Dobšicemi a Znojmem odehrála závěrečná bitva, která ukončila jedno z Napoleonových vítězných tažení Evropou. Za hlavní stan, odkud Napoleon řídil bitvu a měl skvělý přehled po krajině, si zvolil místo uprostřed dnešní viniční trati U Hájku, kterou vlastní Vinařství Lahofer. Velká informační tabule o vinařské stezce je umístěna u hlavního vjezdu do viniční trati U Hájku hned u silnice směřující z poslední Dyjské křižovatky před Znojmem od Brna (stojí tu benzinová stanice Unicorn) do Suchohrdel. Asfaltovou cestou mezi vinicemi se dostaneme na nejvyšší místo, kde cesta přechází v polní a klesá dolů. Asi po 200 m se ostře stáčí z kopce doleva k Vinařství Lahofer a vpravo mezi vinicí a okrajem lesa je malá loučka, kde o pár desítek metrů dál stojí v lesíku Napoleonův dub. Kousek od něj se odehrávalo slavnostní otevření stezky za účasti asi dvou desítek hostů a několika vojáků v dobových napoleonských uniformách z Klubu vojenské historie, kteří svými ukázkami vojenského výcviku i útoku asistovali při otevření stezky. Víc o malé slavnosti napoví přiložené fotografie.

Iniciátoři vinařské stezky Jiří Hort a Jaroslav Chaloupecký Z tohoto místa je opravdu neobvyklý krásný panoramatický pohled na Načeratický kopec, Loucký klášter, Popice a Znojmo. Je to nádherný výhled, který jistě ocení každý návštěvník, pokud sem zavítá. Navíc kolem kam oko dohlédne jsou vinice. Jak oba vinaři Ing. Hort a Jaroslav Chaloupecký sdělili, plánují ještě postavit ve vinici dvě asi desetimetrové rozhledny, aby se pohled do okolí a na vinice ještě umocnil. No a samozřejmě tu bude stát i malý degustační stánek s nabídkou vín obou vinařství. Nebylo by na škodu přidat ještě další informační tabuli přímo ve viniční trati U Hájku, třeba u některé z vyhlídkových věží s podrobnostmi o této viniční trati, případně o historii místního vinařství atd. Stezka poté pokračuje do obce Dobšice, kde je možné navštívit v Obecním úřadě informační středisko, Vinařství Lahofer a Vinařství Hort s možností ochutnávek vín z jejich produkce. Protože se v minulých dnech v místním tisku objevila stručná zpráva o tom, že Znojmo bude mít městskou vinici, kterou bude spravovat Vinařství Lahofer, využil jsem přítomnosti J. Chaloupeckého a zeptal se na podrobnosti.

Vinařství Lahofer z Dobšic zvítězilo ve výběrovém řízení, které město Znojmo vyhlásilo. Městská vinice nebude velká, ale docela malebná na osluněné strmé stráni v Karolininých sadech nad Dyjí, město ji na své náklady upraví a postaví vhodné terasy. Ty potom na vlastní náklady osází vinařství 2–3 odrůdami révy vinné a bude vinici spravovat příštích 25 let. Na vyhlídce, která zde již je, vybudují malý degustační stánek s nabídkou vlastních vín a v budoucnosti i vín z této vinice. Turisté, kteří v příštích měsících a létech navštíví Znojmo, budou mít opět o jednu vinařskou atrakci navíc. Podrobný popis bitvy, Napoleonův životopis a další zajímavosti ze života jeho armády včetně konzumace místního vína jeho vojáky popsal velice podrobně a výstižně JUDr. Ladislav Mucha v drobné publikaci Vinařská stezka – Po stopách Napoleona, vydané právě k příležitosti otevření této stezky. Na zadní straně publikace je i orientační mapka celé trasy. Zájemci ji mohou získat v informačním středisku v Obecním úřadě v Dobšicích. Ing. Jaroslav Hladík, Prosiměřice

(9/2007)

447

Marketing vína, nejvýznamnější součást produkce kvalitních vín Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě Největší diskuze se vždy odehrávají nad kvalitou vína. Většina výrobců vína zastává konzervativní názor, že kvalita hroznů je určena cukernatostí hroznů, a takto získaný přívlastek potom určuje rovněž kvalitu vína. Vína se pak navzájem porovnávají, většinou mezi vinařskými odborníky, kteří vyberou to nejlepší víno. Taková nejlepší vína jsou potom se získanými „přívlastky“ předkládána spotřebiteli. A co na to pak spotřebitel-zákazník? Co je to kvalita vína? Většina marketingově úspěšných zemí, ať se nám to líbí, nebo ne, jsou země „Nového světa“. Zde je kladen velký důraz na spotřebitele-zákazníka, který sám rozhodne o tom, co může považovat za kvalitní. O výrobky, které zákazník považuje za kvalitní, projevuje potom trvalý zájem. Je schopný se vrátit tam, kde takové víno koupil, přímo k výrobci, a zákonitě nekoupí další jednu láhev, ale lahví několik. Vyzkoušel-li si někdo tento princip v praxi, dojde k velmi překvapivému výsledku. Vinařští odborníci jsou většinou schopní rozebrat velmi detailně každé předložené víno, vést dlouhé polemiky o zralosti hroznů, způsobu výroby daného vína, a tím vlastně o kvalitě z jejich pohle-

du. Vína jsou potom seřazena z pohledu kvality tak, jak ji chápe producent hroznů nebo výrobce vína. Je potom velmi překvapivé, když spotřebitel-zákazník reaguje většinou úplně naopak a jako nejlepší si zvolí víno, které jeho výrobci zařadili do běžného průměru. Tato reakce spotřebitele-zákazníka by měla být nejvýznamnější a dalo by se říci velmi impulzivní pro výrobce vína. V České republice existuje pouze několik málo podniků, které praktikují tento způsob marketingu, avšak dá se o nich prohlásit, že velmi úspěšně. Konzervativnost nebo inovace? Každý výrobce vína má přirozeně v oblasti marketingu vín na výběr. Může zůstat v „konzervativním stylu marketingu“. Takový výrobce se proto snaží o produkci hroznů s co nejvyšším přívlastkem a vyrobí z takových hroznů odrůdová vína. V posledních ročnících se potom stane, že má plný sklep výběrů z hroznů a bobulí. Naskýtá se potom otázka jak taková vína dobře prodat a zároveň za kvalitní cenu. U malých výrobců, kteří mají od každého vína přibližně 500 l, to většinou nebývá problém. Jakmile se však přehoupneme do segmentu středních vinařů, je to již velmi náročná marketingová práce. Často je to i cenová politika, která vede ke snižování ceny u takových vín. Je třeba si potom položit otázku, jestli je tato produkce pro výrobce ještě ekonomická a rentabilní. Náhodně jsem si prošel na internetu ceníky mnoha vinařských firem a myslím

Jak úspû‰nû prodávat víno Marketing vína v praxi

Detail znaku DHC Villany si, že je to často těsně nad hranicí, a nebo již pod hranicí rentability produkce. Co nás vede k tomuto přístupu k výrobě vín? Je to především tradice a snaha naučit českého spotřebitele-zákazníka pít kvalitní vína z domácí produkce. Na druhé straně stojí inovační přístup k produkci hroznů, výrobě vín a k marketingu celkově. V takovém případě je třeba pečlivě sledovat odezvu spotřebitelů-zákazníků, kteří kupují vína. Na základě jejich postřehů a podnětů potom zachovávat kvalitu u úspěšných vín. Jedná

290,(vã. 5% DPH)

(Autor Prof. Otto Schätzel, pﬁeklad Prof. Vilém Kraus, INCOTERMS, 235 stran) Marketing, strategické otázky • Praktick˘ marketing • Marketingov˘ mix •Produkt • Komunikace • Cena • Prodej • Cílové skupiny na poptávkovém trhu • Cílové skupiny • Zákaznick˘ management • Orientace na zákazníka • Management reklamací • Vedení databáze zákazníkÛ • Anal˘za zákazníkÛ • Získávání nov˘ch zákazníkÛ • Strategické plánování • Metoda koncentrace na úzká místa • Návod k exportu vína • V˘stavy a veletrhy • Doplnûk – aplikace knihy na trh vína v âeské republice • NejdÛleÏitûj‰í pravidla mezinárodních obchodních podmínek ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

448

(9/2007)

se o produkci vín pro konkrétního spotřebitele. Tato vína se potom vyrábí v každém ročníku a snaží si zachovat svůj charakter. Nezanedbatelné při tomto způsobu může být zvýšení rentability vinohradnické i vinařské produkce. Velmi úspěšným segmentem trhu moravských a českých vín jsou bílá vína v pozdním sběru, případně kabinetu. Tento segment představuje optimální stav mezi náklady a cenou výrobku, což spotřebitel-zákazník často vidí. Jestliže se spotřebiteli-zákazníkovi takové víno líbí, označí je jako kvalitní a často se nevrátí pro další láhev, ale rovnou pro celý karton. Těžko si lze toto doslova představit u vín v kategorii výběr z hroznů a vyšší. Je zde však ten neustálý konflikt v pojetí kvality, přes kterou se český a moravský výrobce mnohdy nedokáže přenést, a přitom oba typy produkují kvalitní vína. Jeden však podle svého pohledu na kvalitu postavenou na cukernatosti a jakostních stupních, druhý na základě toho, co mu označil zákazník jako kvalitní. A jaké jsou trendy v marketingu vín? Úspěšný marketing musí velmi pružně reagovat na změny, které se odehrávají v celosvětovém měřítku. Informace o tomto dění nestačí soustředit jedenkrát ročně, ale je třeba neustále pravidelně dostávat tyto informace a reagovat na

DHC vína z Maďarska

ně agrotechnikou ve vinici, technologií výroby vína, ekonomikou vinohradnické a vinařské produkce, designem láhve apod. Pro úspěšného výrobce a prodejce vín jsou velmi významné tyto základní myšlenky: – výrobce vína i jeho marketing musí být blízký spotřebiteli-zákazníkovi, – spotřebitel-zákazník vždy hledá u vinaře nebo u konkrétního vína přidanou hodnotu, – produkce kvalitních vín a jejich marketing by měl vytvořit rovnováhu mezi tradicí – identitou a zároveň být inovační, – propagace určité oblasti by měla být realizována prostřednictvím výrobku. VOC – odrůda nebo terroir? Diskuze se vedou rovněž o budoucí podobě VOC nebo, chceme-li, VOC Morava. Ve všech zemích postavených na „německém“ systému klasifikace vín, kde neexistuje důraz na terroir, existují pokusy o zvýraznění marketingu pomocí systému podobného VOC. Otázka je správně tento systém nastavit. Nejnověji takový systém funguje v Maďarsku od roku 2006 pod označením „Districtus Hungaricus Controllatus Villány“. V souvislosti s těmito systémy je třeba se zabývat detailně otázkou terroir. Skutečné terroir musí být jedinečnost nejenom na lokalitě, ve vinici, ale i při zpracování hroznů ve sklepě. Musí zde jít o skutečně spojení tradice s inovací. Víno musí odrážet skutečný charakter dané lokality. Takové víno by mělo jít pokud možno vyrobit spontánním kvašením s využitím přirozené mikroflóry na hroznech a lokalitě, s minimálním přídavkem různých „zlepšovacích“ prostředků. Víno s charakterem terroir by mělo být skutečně přírodním produktem. Správná představa by měla vést k tomu, že charakter terroir nesou u výrobce jedno nebo dvě vína a nikoliv celá produkce. Toto je třeba mít na mysli, protože tím hned od začátku můžeme devalvovat to, co nese označení terroir. Úspěšnost takového systému může zabezpečit pouze zodpověd-

nost, jednotná představa o tom, co je to kvalita, a poctivost výrobce. Je proto třeba se neustále zamýšlet nad tím jak koncipovat VOC. Protože jestli si někdo myslí, že má ve svém vinařství všechna vína s charakterem terroir, je to jeho hluboký omyl a opravdu by to nemělo odpovídající marketingový přínos. Rentabilita produkce? Rentabilita produkce je myslím nepochopená a prozatím spíše opomíjená. Vinařský podnik s kvalitní marketingovou strategií musí být výrazně ziskový. Je třeba se zaměřit na kalkulaci nákladů nejenom ve vinici, ale i ve vinařském provozu, kde je mnohem větší spotřeba energií a náklady nežli venku ve vinici. Plný sklep výběrových vín se potom prodraží podstatně více nežli produkce kvalitních vín v kategorii pozdní sběr. Těchto několik otázek a podnětů je určeno pro zkvalitnění marketingu vín přímo u vinařských firem. Případné dotazy nebo konkrétní rady a poznatky k tomuto tématu mohu poskytnout na mailu: xpavlous@zf.mendelu.cz.

řádková inzerce l PRODÁME PLASTOVÉ NÁDRŽE NA VÍNO VÁLEC 3 200 LITRŮ A KRYCHLE 930 L. KOUPÍME SUDOVÁ VÍNA S PŘÍVLASTKEM – POZDNÍ SBĚR – VÝBĚR Z HROZNŮ – VÝBĚR Z BOBULÍ – MUŠKÁT MORAVSKÝ, AURELIUS, CABERNET MORAVIA, MODRÝ PORTUGAL, ANDRÉ, CABERNET SAUVIGNON. MOBIL: 603 480 722, TEL./FAX: 519 511 360, e-mail: vino@vino-jiha.cz l Pronajmu vinný sklep s posezením a uskladněním vína. 11 km od Brna. Voda, plyn, elektrika, WC, krb, kapacita 15–20 lidí. Tel.: 603 285 848 l Prodáme 2 nádoby typu ,,rotatank“ na fermentaci červeného vína o objemu 12 000 l, mlýnkoodzrňovač + rmutové čerpadlo zn. Zickler. Ceny dohodou. Kontakt mob. 724 210 100 l Hľadáme pomocného agronóma do vinohradníckej výroby. Miesto práce: okr. Pezinok. Platové podmienky dohodou. Nástup možný ihneď. Informácie na tel.: 00421 911 703 018 mail: office@invino.sk l Prodám ZETOR 5243 s osečkovací lištou a okopávací sekcí. Tel.: 606 430 420 l Prodám lis VASLIM, koš plastový na 1– 2 tuny + čerpadlo. Cena: 35 000 Kč. Tel.: 543 214 571, 606 937 569 l Galerie Českých vín shání staré vinařské artefakty (sudy, putny, lisy). Kontakt 605 265 245 l Koupím vinný sklep na břeclavsku, v dobrém stavu. Tel. 777 727 823

(9/2007)

449

Kalendář vinařských akcí DATUM 14.–16. 9. 2007 14.–15. 9. 2007 14. 9. 2007 15. 9. 2007 15. 9. 2007 15. 9. 2007 15. 9. 2007 15.–16. 9. 2007 15.–16. 9. 2007 15. 9. 2007 16. 9. 2007 20. 9. 2007 21.–22. 9. 2007 21.–22. 9. 2007 21.–23. 9. 2007 28.–29. 9. 2007 28.–29. 9. 2007 29.–30. 9. 2007

VÝSTAVA Burčákové dny Znojemské vinobraní PISÁRECKÝ KOŠT Vinobraní ve Staré Břeclavi Vinobraní na Kuksu Jihočeské vinobraní Nechorské krojované vinobraní KURZ DEGUSTACE VÍNA Vinobraní pod hradbami 2. Starovické vinobraní Z búdy do búdy Seminář Bzenecké vinobraní 2. gastronomická přehlídka – ryby a víno Vinobraní v Muzeu Burčákfest Tradiční vinobraní XI. Karlštejnské vinobraní

MÍSTO HOD. + KONTAKT Loucký klášter Znojmo tel.: 515 266 620, info@znovin.cz Znojmo TIC, tel.: 515 222552, tic@beseda.znojmo.cz Vinný sklep Hlinky, Brno tel.: 602 515 861, stanislav.sida@bankavin.cz KD Na Obecní tel.: 607 273 810, info@slovackykruzek.cz Obec Kuks, Hospital Kuks tel.: 605 265 245, rudolfsky@cechcv.cz zámek Hluboká n. Vlt. www.hlubokanadvltavou.cz Nechory, Prušánky tel.: 518 374 125, nechory@kosut.net Praha tel.: 602 631 300, info@oeno.cz Nosislav tel.: 547 231 089, starosta@nosislav.cz Sklepy Starovice tel.: 606 771 602, bohemia@canopusmorava.cz Areál búd, Blatnice p. Sv. Ant. Tel.: 518 331 221, obublatnice@iol.cz Městské divadlo, Prachatice tel.: 608 973 318, kocan@nettel.cz nám. Svobody, sklepení pod Sokolovnou www.bzenec.cz centrum města, Prachatice tel.: 608 973 318, kocan@nettel.cz Muzeum Mělník tel.: 315 630 936, www.muzeum-melnik.cz Loucký klášter, Znojmo tel.: 515 266 620, info@znovin.cz Velké Žernoseky – náves a prostory tel.: 602 496 918, ouzernoseky@iol.cz Karlštejn tel.: 311 681 167, info@karlstejnskevinobrani.cz Buchlovice – náměstí – zámek, od 14. Zpívání o víně 30. 9. 2007 tel.: 721 337 833, vystavba@buchlovice.cz hod. Burčákové slavnosti 4.–6. 10. 2007 Dukelské náměstí, Hustopeče tel.: 519411401, kultura@volny-cas.cz Královská zahrada a Míčovna Vinobraní na Pražském hradě 6.–7. 10. 2007 www.hrad.cz Pražského hradu NA KOLE VINOHRADY UHERSKOHRADIŠŤSKA 6. 10. 2007 Uherské Hradiště a okolí tel.: 572 525 525, renata.polisenska@uherske-hradiste.cz Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji on-line například na webové adrese http://www. wineofczechrepublic.cz/index.php?sec=8&sec2=3&lang=cz&add=true

Historické události a osobnosti ve vinařství minulého století – výročí v září 15. září 1967 se narodil Petr Bezruč, básník vinařů. Krásně o něm psal Miloslav Vitouch v článku „Petr Bezruč o víně“. Jsou dobře známy jeho básně „Kyjov“ a „Valčice“ – Révu mají Valčice, vinorodá zem. Zemřel 17. února 1958. 1957, Vinařství, ročník 50, str. 143 a 1967, Vinohrad, ročník 60, str. 176. V roce 1967 v září oslavilo zahradnické vysoké školství v Lednici dvacet let svého trvání. Při této příležitosti proběhla 20.–21. září vědecká konference ve čtyřech sekcích – vinohradnicko-vinařské, ovocnické, zelinářské a okrasně-sadovnické. 1967, Vinohrad, ročník 60, str. 161. S účinností od 1. září 1967 byl jmenován doc. Ing. Miloslav Vávra, CSc., prvním profesorem ovocnictví v naší republice. Vinařům je znám bohatou činností v ovocnictví i vinařství, zejména jako redaktor našeho vinařského časo-

pisu s mnoha články v něm, jako funkcionář vrcholných orgánů Českého zahrádkářského svazu a též jako autor několika učebnic, skript a odborných knih. 1968, Vinohrad, ročník 61, str. 16. 2. září 1927 se narodil ve Velkých Bílovicích velmi úspěšný šlechtitel révy Ing. Václav Křivánek. V roce 1933 se odstěhoval s rodiči do Jugoslávie, kde prožil válku jako partizán se zbraní v ruce. V roce 1947 se vrací do své vlasti a je přijat na Vysokou školu zemědělskou v Brně, kterou ukončil na směru vinařsko-zahradnickém v Lednici v roce 1951. Od r. 1953 pracoval nepřetržitě ve Šlechtitelské stanici v Polešovicích. Zde vynikal jednak jako autor mnoha klonů révy vinné z udržovacího šlechtění, dále jako autor nových, uznaných odrůd z novošlechtění stolních (Olšava, Pola, Vitra atd.) i moštových (Moravský muškát) a podnožové révy (Amos, LE-K 1). Napsal

Vinaﬁsk˘ marketing Autor: Franz Gosch • ISBN 80-903201-5-5, cca 126 stran, formát A5

mnoho odborných článků a měl bohatou přednáškovou činnost. Byl též ve vrcholných funkcích Moravínu, ČZS atd. 1977, Vinohrad, ročník 70, str. 212 a 1987, Vinohrad, ročník 25 (80), str. 214 26. září 1937 se narodil v Domaníně Ing. Václav Svěchota. Studoval na SZTŠ zahradnické v Děčíně a na zahradnickém oboru VŠZ Brno v Lednici, praxi vykonal jako zahradník v zemědělském družstvu ve Starém Městě u Uherského Hradiště a ve Vinicích státního statku ve Valticích, pak nastoupil do funkce podnikového agronoma MVZ v Mikulově, kde vedle výkupu hroznů vedl školkařskou výrobu. 1987, Vinohrad, ročník 25(80), str. 262. Podle uvedených zdrojů zpracoval Ing. Drahomír Míša, Lednice

199,(vã. 5% DPH)

Pfieklad knihy rakouského autora, která velmi pochopitelnou formou pojednává o vinafiském marketingu, jeho zákonitostech, sloÏitostech a v˘znamu s velk˘m zamûfiením na praxi. „Podle poznatku, Ïe doba od uvedení produktu na trh aÏ po jeho vymizení trvá zhruba tfii roky, by mûla tato kniha b˘t pfiedev‰ím v souvislosti s kulturou stolování velkou realizaãní pomÛckou pfii v‰ech strategick˘ch marketingov˘ch opatfieních pro Ïáky a studenty, ale hlavnû pak pro praktické vinafie. V‰echny oblasti prÛzkumu trhu, reklamy, podpory prodeje a PR jsou zobrazovány s velk˘m zamûfiením na praxi" (z pfiedmluvy autora). ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

450

(9/2007)

O čem viněty (ne)hovoří – (V.) – Vrčení kočky paní Mayntzerové Petr Šimeček www.ovine.cz

Západně od Frankfurtu nad Mohanem, podél údolí řeky Mosely a jejich přítoků Saary a Ruweru, šikmo mezi městy Koblenz a Trier leží velmi známá vinařská oblast Mosel-Saar-Ruwer. Je zde 5 hlavních vinařských okresů (der Bereich) – Zell, Bernkastel, Saar-Ruwer, Obermosel a Moseltor. Vysázeny jsou výhradně bílé odrůdy. Je to především Riesling, Müller Thurgau, Auxerrois, Bacchus a Elbling. V oblasti je téměř 13 tisíc ha vinohradů, které vlastní skoro 14 000 pěstitelů, svou úrodu však většinou prodávají dále obchodníkům. Nejslavnějším a také nejdražším místním vínem je jistě Bernkastel Doktor ze stejnojmenné vinice, ležící v Grosslage Badstube. Nás však dnes zajímá poloha Schwarze Katze a z ní pocházející stejnojmenná, velmi známá značka německých vín. Zellská „Schwarze Katze“ (nebo Katz), tedy Černá kočka, je vínem známým po celém světě díky své kvalitě a pitelnosti. Je to nasládlé, harmonické a příjemně aromatické víno. Vinice leží u města Zell an der Mosel, jejich rozloha je asi 400 ha a svými 4 miliony hlav patří tato k největším vinařským „podoblastem“ v oblasti Mosel. Dominantní odrůdou je samozřejmě Ryzlink rýnský, ovšem pěstuje se zde také Müller Thurgau, Bacchus, Kerner a další. Historie značky Zeller schwarze Katz (čti: „celr švarce kac“), která se úspěšně používá dlouhá desetiletí, se odvíjí od události v roce 1863. Tak jako dnes, i tehdy zdejší vinaři prodávali svá vína obchodníkům. Jednoho dne tak při obchodním jednání ve sklípku vinaře Mayntzera, kdy probíhalo intenzivní testování a koštování, zůstaly v užším výběru už jen tři sudy. Zůčastnění se však nemohli shodnout na tom, který z nich nabízí to nejlepší víno. Do jistě vzrušené debaty pojednou přichází paní Mayntzerová, následována jejich černou kočkou. Kočka bez váhání vyskakuje na hřbet jednoho ze sudů a na každého, kdo se jí snaží odehnat, nebo byť i jen se k sudu přiblížit, prská a „pekelně sa ščůří“ (v originále „fauchen wie ein Katze“). Vinař Mayntzer i obchodní nákupčí – všichni již

jistě v povznesené náladě – se shodují na tom, že to asi bude nějaké znamení, které nelze přehlédnout. Právě v tomto sudě bude to nejlepší víno! Dochází tak k uzavření obchodu, kočka je nakonec přeci jen odehnána a „její“ sud je prodán. Nedlouho nato přicházejí stejní kupci do sklípku Mayntzerových znovu a kupují všechno víno ze stejných tratí, jako bylo víno ze sudu tak urputně bráněného černou kočkou. Víno bylo totiž opravdu výborné a na trhu šlo skvěle na odbyt. Proto se vína z místních poloh začala později nazývat právě Zellská černá kočka. Je pro mne obtížné k dnešnímu článku vybrat ze sbírky doposud nashromážděných desítek eti-

ket s černou kočkou tu jedinou typickou. Na vinětě je většinou výjev ze sklepa, kdy černá kočka sedí na jednom ze sudů. Výtvarníkům odpusťme, že v rámci zobrazení dalších místních atributů museli sklípku přimalovat otevřená nadzemní okna, jimiž je vidět ven na vesnici – především pak na typickou místní věž, střechy domků a pokud možno, také řádky vinic. Vše je lemováno řekou Moselou a ještě je nutno někam umístit znak městečka Zell / Mosel. Takže málo místa pro hodně zadání. Nicméně někteří výtvarníci si s tím zase tak hlavu nelámou, stačí přeci hlavně ta kočka… Někdy tak jde opravdu o bránící bestii, někdy naopak o milé kotě, které nám navíc nabízí pohárek vína. Najdou se také etikety zcela „art“, kde příslušnost ke značce Zeller schwarze Katz nám pomáhá určit především zde uvedený text. Dodnes je ve strmých zellských polohách použití mechanizace velmi obtížné, a tak zdejší vinaři dávají přednost ruční práci. V místní radnici je muzeum, kde se můžeme seznámit s historií zdejšího vinařství. Mimochodem, 80 % zellských vín se vyváží mimo Německo, např. do Japonska, USA, Kanady nebo Jižní Ameriky. Znovu a znovu si tak vína značky Zeller schwarze Katz získávají uznání jak mezi dalšími víny moselskými, tak i na federální celoněmecké úrovni. Další fota k článku jsou na straně 455. Zdroj: archiv autora a portál www.ovine.cz

(9/2007)

451

Sto let časopisu Vinařský obzor – (1.) – srovnání ročníků 1910, 1935, 1960, 1985 a 2005 Mgr. Klára Kollárová, FF UK, Praha

Vyčlenila jsem si 12 tematických okruhů (vinohradnictví a vinařství, spolkové informace, vinařská legislativa, vinařství za hranicemi, vinařská historie a tradice, obchod s vínem, víno a zdraví, různé zprávy, dotazovna, z redakční pošty, reklama, víno a ženy a poměrně rozsáhlou oblast kultura pití vína, spojení s jídlem, servis a prezentace vín na soutěžích), jejich zpracování jsem sledovala v ročníku 1910, 1935, 1960, 1985, 2005. Díky 25letému odstupu jsem zdokumentovala různá historicko-hospodářsko-politická období a vliv těchto faktorů na zpracování vinařských témat. Je zřejmé, že největší podíl textů tvoří ty, které jsou zaměřeny na vinohradnictví a technologii. V tomto směru nebylo mým cílem srovnávat vývoj technologií ani vinohradnických prací, ale spíše vybrat palčivá témata, která naše vinařství provázejí až do současnosti, a samozřejmě ukázat jejich vývoj nebo i stagnaci. Zkrácený historický exkurz začnu nejprve statistickým porovnáním zkoumaných ročníků Vinařského obzoru. Historické události mezi jednotlivými roky uvádět nebudu, ačkoliv jsou součástí mé diplomové práce. Jsou sice velmi důležité, ale na stránkách časopisu se již mnohokráte objevily, proto pozorný čtenář se bude v textu orientovat dobře. Celé znění této části mé práce je k dispozici na vyžádání. Vinařský obzor ročník 1910/4 Vinařský obzor ročník 4 se prezentoval jako: Časopis věnovaný zájmům viničního a sklepního hospodářství v zemích koruny Svatováclavské, Spolkový list „Zemského vinařského spolku pro markrabství Moravské“ a „Zemského vinařského spolku pro království České“, „Spolkový věštník pro rolnicko-vinařské družstvo v Dolních Bojanovicích“ a „Ovocnický spolek pro okres uhersko-hradišťský“. Jeho redaktorem byl v tomto roce poprvé Alois Václav Horňanský, učitel a jednatel Zemského vinařského spolku. Byl nejen redaktorem, ale řídil i celou administraci a expedici a sestavoval titulní list časopisu. Cena ročníku se od začátku vydávání časopisu nezměnila a zůstala na 2 K, pro členy

tví objevil hned v pěti číslech. Nakonec je nutno zmínit i státního sklepního vinařského inspektora Antonína Markanta z Prahy, jenž se v tomto ročníku účastnil čtyřmi články. Zprávy z českého království tlumočil správce vinařství prince Ferdinanda z Lobkovic pan M. Deyl z Dolních Beřkovic. Nejvíce práce odvedl jistě sám redaktor, učitel a jednatel Zemského spolku v jedné osobě Alois Horňanský, který přispěl celkem 21x s nejrůznější tematikou. Jako příloha se v tomto čísle objevila „Zpráva o ročníku 1909 na vinohradech J. J. prince Ferdinanda z Lobkovic v Dolních Beřkovicích za r. 1909“. Vinařský obzor ročník 1935/29

Zemského vinařského spolku, kteří platili členské poplatky, byl časopis zdarma. Vydavatelem časopisu byl Zemský vinařský spolek pro markrabství Moravské, tisk probíhal v Hodoníně, u pana R. Fencla. Vinařský spolek pro království České, založený roku 1881, měl v té době 118 členů a jejich členský příspěvek byl 6 K, spolek vydával vlastní časopis Český vinař po třicet let, ale od roku 1909 se spojil s Vinařským obzorem a vzal jej za vlastní. Oproti tomu byl Zemský vinařský spolek pro markrabství Moravské založen až v roce 1902, ale disponoval 864 činnými členy a 6 dopisujícími, tedy celkem 870 členů. Účelem spolku, a tedy i Vinařského obzoru bylo, aby se „české vinařství na Moravě povzneslo ze svého úpadku duševně i hmotně a zvlášť aby se moravské víno v jakosti zdokonalilo a v širší známost a spotřebitele proniklo“. Celkem měl ročník deset čísel o celkovém počtu 180 stran, tj. 18 stran v jednom čísle. Do ročníku přispělo 20 autorů (oproti ročníku 3 to bylo o 3 více, přičemž 8 autorů bylo stejných jako v ročníku 3). Toto číslo ovšem zahrnuje i autory, kteří přispěli jen třeba svou reakcí na nějaké zveřejněné téma formou dopisu. Pravidelnějším přispěvatelem byl jen Ladislav Čech, redaktor dvou předchozích ročníků Vinařského obzoru, který sepsal celkem 6 článků. Dále ředitel gymnázia Josef Klvaňa z Kyjova, který se se svým jediným, leč velmi obsáhlým článkem o dějinách vinohradnic-

Ročník 29 z roku 1935 se představoval jako měsíčník věnovaný zájmům vinohradnictví, sklepního hospodářství a obchodu vínem v Republice československé a orgán Ústředního svazu čs. vinařů a všech vinařských spolků v ČSR, vycházel pravidelně 10. den každého měsíce, nákladem Ústředního svazu čs. vinařů a tiskem v Brně, Novina, Švehlova 7. Redakci v Praze řídil prof. Karel Votruba – vrchní odborový rada Ministerstva zemědělství, v Brně za ni odpovídal ing. dr. Josef Blaha. Jednotlivá čísla stála 3 Kč, roční předplatné tedy 30 Kč. Adresa redakce a administrace byla: Vinařský obzor, Brno, Zemědělská 3, tel. 11176, účet pošt. spoř. 110.074, inzertní oddělení mělo vlastní adresu: Brno, Kiosk 7.

452

(9/2007)

Celkem měl ročník 12 čísel a 244 stran, tj. v průměru 20 stran na číslo. V obsahu ročníku je uvedeno 31 autorů. Obsah ale tvořily jen velké tematické články. Příspěvky do rubrik Vinařské zákony a nařízení a Vinařská statistika sepsala redakce, spolkové zprávy jsou z per členů informujících spolků. Tento ročník již obsahuje rubriky: Články všeobecné a historické – 16, Vinohradnictví – 25, Sklepní hospodářství – 15, Vinařské zákony a nařízení – 11, Vinařská statistika – 9, Víno v prose a poezii – 3, Zhospodárnění vinařské produkce – 1, Spolkové zprávy – 17 (Zem. vin. spolek pro Moravu – 9, Vinařské družstvo Bzenec – 2, Rol. vin. družstvo Dol. Bojanovice – 1, Svaz vin. spolkov na Slov. – 1, Vin. spolok v Šoporni – 1, Vin. spolek pro Mělník –2, Deutscher Weinbauverein fur Bohmen – 1), Anketa – 6, Vinařská literatura – 11, Pracovní kalendář – 12, Zprávy situační a cenové – 12, Různé zprávy – 7, Osobní – 17, Rady a dotazy – 3 a Hrozny v kuchyni – 3. Nejvýrazněji přispíval Josef Blaha (12x), Blattný Ctirad (4x), Dohnal Tomáš (4x), Prostoserdov N. (2x), Votruba Karel (2x), Kličník Jar. (2x), Hulač Vojtěch (2x), Kozák Josef (2x), Konůpka Fr. (2x), Gëro B. (2x), Neoral Karel (2x), ostatní přispěli jedenkrát. Vinařský obzor ročník 1960/53

objevuje filiální redakce pro Slovensko: Bratislava, Krížkova 7, telefon 368 45. Vinařství vydávalo Ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství ve Státním zemědělském nakladatelství, n. p., Praha, tisk GRAFIA, n. p., závod 01 v Brně. Cena jednotlivého čísla byla 1,80 Kčs, předplatné na rok 21,60 Kčs. Celkem měl ročník 12 čísel v počtu 192 stran, tj. 16 stran na číslo, bez titulní a poslední strany a bez barevných vkladů. Příspěvky jsou rozděleny do následujících kategorií: Ekonomika a organizace práce – 41 článků; Vinohradnictví a ampelografie – 76; Vinařská technologie – 22; Dopisy z pracovišť – 45; Básně a fejetony – 8; Dotazy a odpovědi – 7; Nové knihy – 19; Drobné zprávy – 7; Barevné přílohy – 4x vklad barevných fotek. Nejvíce přispíval doc. ing. Vávra Miloslav, Csc., (28x) – různé, Kubečka Dušan (12x) – vinohradnický měsíc, Navara Anton (11x) – práce v pivnici, Adámek Zdeněk (8x) – organizace práce, Dohnal Tomáš (7x) – vinohradnictví, Chodec Antonín (6x) – dopisy z pracovišť, vinohradnictví, Cífka Vojtěch (5x) – šlechtění, výzkum, Vitouch Miloslav (4x) – různé, Vrchovina Jan (4x) – provoz vinařství, Minárik Erich (3x) – technologie, Švejcar Václav (3x) – zprávy z akcí, Fic Vlastimil (3x) – vinohradnictví, dotazy, dále 2x přispělo 18 autorů a 1x 76 autorů, celkem tedy 110 autorů, mezi nimiž se již objevují i ženy. Vinařský obzor ročník 1985/23(78)

Ročník 53 z roku 1960 vychází pod jménem Vinařství. Změna vydavatele vedla i ke změně titulní strany a celkové grafiky listu, což se projevilo okamžitě v roce převzetí vydavatelem (1953). Zde si můžeme všimnout onoho již častokrát vysvětleného chybného označení ročníku, správně by totiž měl být tento rok již ročník 54. Časopis vycházel bez podtitulů vždy 1. každého měsíce, jeho vedoucím redaktorem byl Ing. Miloslav Vávra a redaktorem Zdeněk Adámek. Redakce a administrace sídlila v Brně, nám. Rudé armády 15, telefon 568 25. Nově se

V roce 1985 vycházel časopis Vinohrad s podtitulem odborný časopis československých vinohradníkov a vinárov pod dvěma označeními ročníků. První jako ročník 23 od počátku Vinařství a v závorce jako ročník 78 od počátku Vinařského obzoru. Hlavním redaktorem byl Michal Vilinovič, redaktorem pak prof. ing. Miloslav Vávra, CSc. Redakční rada zasedala za

předsednictví prof. ing. A. Vereše, DrSc. (ředitel KVÚVV). Časopis vydávalo měsíčně Ministerstvo poľnohospodárstva a výživy SSR v Prírode, vydavateľstve kníh a časopisov, n. p., Bratislava, tiskem Západoslovenské tlačiarně, n. p., Bratislava, závod 50, Partizánske. Adresa redakce a administrace byla Krížkova, 9, 815 34 Bratislava, telefon 472 41–5, tudíž ve stejné ulici jako v roce 1960 filiální redakce pro zasílání příspěvků ze Slovenska. V tiráži se nově objevuje grafická redaktorka: Marta Mikulová. Časopis rozšiřovala Poštová novinová služba, objednávky přijímala každá pošta nebo doručovatel, indexné číslo bylo 48816. Nově je také zveřejněn termín uzávěrky a to na „…6 týdnů před začátkem měsíce, ve kterém má vyjít příslušné číslo; krátké příspěvky 1. v předcházejícím měsíci“. (Vinohrad, 23/ /1985/str. 24) Cena čísla byla 3 Kč a roční předplatné bylo 36 Kč. Celkem měl ročník 288 stran, tj. 24 stran na číslo bez titulní strany a bez barevných vkladů. V tomto ročníku chybí rozdělení příspěvků do kategorií, nalezneme zde pouze abecední seznam autorů a jejich článků. Barevné přílohy jsou 4. Nejproduktivnějšími autory byli: Figer K. – 11x – agronom ve vinici, Horniak V. – 5x – světový obchod, Kočí K. – 7x – zprávy z akcí, Konůpka F. – 11x – povídky, Kubečka D. – 7x – vinohradnictví, Malík F. – 5x – mezinárodní setkání, chemie, Minárik E. – 12x – zahraničí, technologie, Novák J. – 5x – humor, Otáhal J. – 14x – práce ve sklepě, Pátek J. – 4x – odrůdy, práce ve sklepě, Pazderka V. – 7x – vinohradnictví, osobní, Richter V. – 6x – humor, Svoboda J. – 13x – vinice z pohledu agronoma, Valachovič A. – 5x – vinohradnictví, Vanek G. – 6x – nemoci révy, Vávra M. – 17x – různé, Vilinovič M. – 13x – zprávy z akcí, vinohradnictví, Vilinovič V. – 12x – křížovka. Dále 12 autorů přispělo 3x, 18 autorů 18x a 94 autorů 1x. Celkem se v tiráži objevilo 144 jmen. Z toho 14 žen převážně s příspěvky z výzkumných šlechtitelských ústavů. Vinařský obzor ročník 2005/98 Ročník 98 z roku 2005 se vymezuje jako Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem. Šéfredaktorem byl Ing. Richard Stávek. Také se setkáváme s redakční radou, která je poradním orgánem a schází se 4x ročně a kvůli objektivitě je složená z 12 osob, zastupitelů různých sektorů vinařského odvětví. Cena předplatného je 454 Kč. Časopis vydává Svaz vinařů ČR tiskem společnosti Grafotisk Pálka Břeclav. Navíc se informace o přípravě časopisu rozšiřují na sazbu a zlom, grafickou koncepci, jazykového poradce, PNS a předplatné pro Slovensko. Celkem měl ročník 98 651 stran na 12 čísel, tj. 54 str./ /č., to znamená že za 95 let se jeho obsah rozšířil 3,17x. Počet autorů byl 104, z toho 61 jich

(9/2007)

zveřejnilo jeden příspěvek, 16 dva příspěvky, 8 autorů 3 příspěvky, 5 4–5 článků, 15 osob 6 a více. Nejproduktivnějším autorem je ale stejně jako v ročníku IV. šéfredaktor časopisu s 27 články a editorialy. Celkem se v jednotlivých kategoriích objevilo článků: Z redakční pošty –

11x, Spolkové informace – 39x, Česká republika a EU – 4x, Zprávy z OIV – 1x, Vinohradnictví – 60x, Vinařská technologie – 53x, Zprávy z domova i ze světa – 11x, Vinařství v zahraničí – 19x, Polemika – 1x, Obchod vínem – 23x, Vinařská historie – 15x, Povídka – 3x, Hodnocení vína – 7x, Vinařské aktivity – 26x, Společenská rubrika – 9x, Vino a zdraví – 4x, Vinařská legislativa – 21x, Představujeme – 1x, Portrét – 2x, Na volné téma – 1x, Rozhovor – 2x, Reportáž – 1x, Vinařská gastronomie – 2x, Vinařské osobnosti – 1x, Recenze – 1x. Z tohoto statistického průzkumu jasně vyplývá na povrch stoupající tendence Vinařského obzoru ve všech kritériích. Ať se jedná o počet stran i o počet autorů: 1910 – 180 stran a 20 autorů bez podrobnější kategorizace článků, 1935 – 244 stran a 31 autorů, 1960 – 192 stran a 110 autorů, 1985 – 288 stran a 144 autorů a konečně 2005 – 651 stran a 104 autorů. Klesající počet autorů v roce 2005 indikuje více pravidelně přispívajících autorů, což ale umožňuje udržet obsahovou úroveň časopisu. Nárůst počtu stran v roce 2005 je obrovský, a to i přesto, že je zde zastoupena ve vyšší míře reklama. Zároveň se ale zvyšuje i počet kategorií příspěvků, kdy v roce 2005 je počet nejvyšší a také nejrozmanitější. To zajisté vypovídá i o rozvoji časopi-

Spotřeba vína ve Švýcarsku klesá Během roku 2006 bylo ve Švýcarsku prodáno 2,7 mil. hektolitrů vína, což je pokles o 2,5 % (66 000 hl) oproti roku předešlému. Znatelnější pokles je u švýcarských vín (o 4 %) než u dovážených (o 1,6 %). Švýcaři mají téměř stejně v oblibě červená vína jako bílá. Pokles částečně vysvětluje snížení povoleného obsahu alkoholu v krvi za volantem (v minulém roce z 0,8 na 0,5 ‰). Tendence pít méně víno je však fenomén, který lze pozorovat tak trochu ve všech tradičně vinařských zemích jako je i Francie, Itálie a Španělsko. „Mám pocit, že konzumace švýcarských vín v domácím prostředí zůstala na stejné úrovni,“ nastiňuje Christophe Venetz z Interprofession Valais. „Oproti tomu zaznamenáváme značný pokles zájmu o švýcarská vína v restauracích. Jednoduše je to otázka ceny. Není možné soutěžit, zahraniční producenti mají náklady neporovnatelné s našimi! V Argentině jsou domény velké jako celý kanton Valais, přičemž 200 lidí stačí na jejich obhospodaření. Naproti tomu u nás je 22 000 majitelů vinic a více než 500 producentů vína.“ Pokles konzumace vína se však příjmu švýcarských vinařů nedotkl. Zvýšení kvality jejich produktů jim umožnilo zvýšit prodejní ceny. Podle Vitisphere.com (kc) Švédsko: Monopol kritizován za prezentaci izraelských vín Systembolaget, švédský vinný monopol, byl terčem silné kritiky křesťanskodemokratické poslankyně Annelie Enochson za uvedení do prodeje izraelského vína, uváděného jako víno vyrobené na „syrských okupovaných územích“. Toto Golan Chardonnay, vyrobené v oblasti Golanských výšin, bylo nejprve prezentováno jako košer víno, pocházející s Izraele, ale Systembolaget v důsledku protestů švédských spotřebitelů prezentaci změnil. Annelia Enochson se domnívá, že toto rozhodnutí je velmi nevhodné, a je nespravedlivé vůči Izraeli. (akm)

453

su a šířce tematického záběru. Klade to ovšem i vysoké nároky na vinaře, být více informováni a disponovat širším polem informací. Zajímavá je také skutečnost, že náklad vinařského obzoru v roce 2005 je na stejné úrovni jako v roce 1935. Statisticky do časopisu přispívali někteří autoři přes několik generací. V letech 1910 a 1935 to byl pouze Karel Votruba. V roce 1935 a 1960 je to Tomáš Dohnal, Prostoserdov N. a Míša Drahomír, syn Míši Cyrila, v roce 1960 se znovu připomněl článkem Ladislav Čech. V roce 1960 a 1985 to byli: Černý Josef, Gergely Vít, Horniak Viliam, Hubáček Vítězslav, Kraus Vilém, Kubečka Dušan, Minárik Erich, Míša Drahomír, Navara Anton, Pátek Jaroslav a Vávra Miloslav. A v roce 1985 a 2005 to byli: Hubáček Vítězslav, Hubáčková Marta, Kraus Vilém, Minárik Erich, Míša Drahomír, Otáhal Jan a Pazderka Vojtěch. Po odmlce 45 let se objevuje Fic Vlastimil, Konečný Antonín a Švejcar Václav. Nestory českomoravského vinohradnictví, kteří přispívají do časopisu více než 45 let, jsou tedy: Vilém Kraus, Erich Minárik, Drahomír Míša, Vlastimil Fic, Antonín Konečný a Václav Švejcar. Témata dalších příspěvků budou: spolkové informace, obchod s vínem, víno a zdraví, reklama, víno a ženy.

N OVÁ E NC YK LO PE DIE ČESK É HO A MO R AVSK É HO VÍ NA 2. díl prof. Viléma Krause Vážení vinohradníci a vinaři, majitelé a provozovatelé vinoték, majitelé a provozovatelé vinařských potřeb, zástupci vinařských organizací, právě připravujeme 2. díl úspěšné knihy, která v mezinárodní soutěži získala od O.I.V. v Paříži prestižní ocenění za vítězství v kategorii „Monografie a zvlášť odborné a propagační dílo“. Vyjde na konci roku 2007. Pokud máte zájem o uveřejnění v knize, prosím, kontaktujte nás a my Vám obratem zašleme podrobné informace. Nejedná se o klasickou inzerci. Smyslem knihy je poskytnout čtenářům přehled o vinařské problematice a o trhu vínem. Uzávěrka podkladů pro knihu je 10. 10. 2007. Kontaktní osoba: Ing. Zuzana Foffová, mobil: 602 373 150 Bohumil Vurm, mobil: 602 373 165 tel./zázn./fax: 318 684 060, e-mail: foffova@pragamystica.cz

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací VINAŘEM V AFRICE I LECKDE JINDE

Antonín Konečný zbilancoval v první samostatné knížce svůj bohatý život spojený s révou vinnou a s vínem. Čtenář se dozví, proč se stal vinařem, co ho vedlo za prací na Slovensko, jak vinařil v Etiopii, Alžíru, Bulharsku, Albánii či Maďarsku, a také s tím, jak trávil svůj zkušenostmi nabitý život ve zralém věku v rodné moravské vesnici. Čtivé a poutavé vyprávění doprovází mimořádná fotografická příloha. Kniha je určena pro všechny milovníky čtenářsky vděčných biografií, kteří se rádi poučí také o kultuře a historii různých národů a rádi se nad knihou i zasmějí. 190 Kč

PROBLÉMY KVAŠENÍ VÍN

Kniha se zabývá praktickými možnostmi řešení problémů při kvašení, jejich příčinách, možnostmi předcházení a případným odstraňování následků nežádoucího kvašení. Díky kvalitnímu překladu bude jistě nezbytnou pomůckou českých a moravských vinařů. 160 Kč

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ

• základy ekologického zemědělství, agroenviromentální aspekty a pěstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • učebnice pro školy i praxi – I. díl. 280 Kč VAZBY ROČNÍKU 1999 290 Kč VAZBY ROČNÍKU 2000 330 Kč VAZBY ROČNÍKU 2001 380 Kč VAZBY ROČNÍKU 2002 420 Kč VAZBY ROČNÍKU 2003 450 Kč VAZBY ROČNÍKU 2004 490 Kč VAZBY ROČNÍKU 2005 520 Kč VAZBY ROČNÍKU 2006 560 Kč (V černé deskové vazbě s raženým písmem)

Ostatní nabídka: Ekologické zemědělství 280 Kč Moderní příprava červeného vína 160 Kč Dějiny vinařství na Moravě 400 Kč Ampelografia Slovenska 790 Kč Vady vína 290 Kč Vinařem v Africe i leckde jinde 190 Kč Cesta ke špičkovému vínu 160 Kč Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína 40 Kč Vinohradnické stavby na Moravě 590 Kč Mapa vinařských oblastí České republiky 75 Kč Problémy kvašení vín 160 Kč Ročenka 100 let Vinařského obzoru 59 Kč Reedice ročníku 1907 faksimile 39 Kč Velký vinařský slovník 590 Kč Nové šľachtenie viniča na Slovensku 339 Kč Víno z nebe na zem 199 Kč Pěstování révy vinné v zahradách 249 Kč Výroba vína u malovinařů 119 Kč Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví 90 Kč Cykloturistická mapa – Moravské a vinařské stezky 90 Kč Jak a proč postavit vinný sklep 199 Kč Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné 330 Kč Vinařství – návody do laboratorních cvičení 150 Kč Sýr je bratr vína III 150 Kč Historie vinařství na Moravě (komplet 3 publikací) 450 Kč Pít či nepít 75 Kč Jak úspěšně prodávat víno 290 Kč Vinařský marketing 199 Kč Zrání vína v sudech barrique 168 Kč Sklepní hospodářství 450 Kč Pěstujeme révu vinnou 98 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH. Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; http://www.vinarskyobzor.cz

(9/2007)

Fotografie k článku L. Nátra a O. Votrubové str. 421

Obr. 1. – Schéma průduchu. Popis v textu. Obr. 2. – Mikrofotografie zavřeného průduchu z pokožky spodní části listové čepele révy vinné odrůdy Prim. Ve svěracích buňkách jsou dobře patrny chloroplasty. Ostatní buňky pokožky částečně opticky a barevně zeslabeny.

Obr. 3. – Mikrofotografie otevřeného průduchu z pokožky spodní části listové čepele révy vinné odrůdy Prim. Ve svěracích buňkách jsou dobře patrny chloroplasty. Zřetelné jsou také buněčné stěny ostatních buněk pokožky. Obr. 4. – Mikrofotografie částečně otevřeného průduchu z pokožky spodní části listové čepele révy vinné odrůdy Rýnský ryzlink. Ve svěracích buňkách jsou dobře patrny chloroplasty. Zřetelné jsou také buněčné stěny některých okolních buněk pokožky.

Fotografie k článku P. Šimečka str. 450

455

Fota k článku – Praktické poznatky k odrůdě Vrboska ze str. 424

Vrboska – vrchol letorostu. Foto P. Pavloušek

Vrboska – pupen. Foto P. Pavloušek

Vrboska – list. Foto P. Pavloušek

Vrboska – hrozny. Foto P. Pavloušek

Vrboska – keř. Foto P. Pavloušek

Vrboska – hrozen. Foto P. Pavloušek

Vrboska – hrozen. Foto R. Stávek