V Ruské federaci jsou už několik let v platnosti restriktivní

zákony namířené proti nepohodlným osobám označeným jako

„zahraniční agenti“ a také zákon zakazující údajnou propagaci

LGBTQ+. U obou došlo v minulém roce k výraznému zpřísnění.

Zákon proti LGBTQ+ existuje již od roku 2013, donedávna se však týkal jen propagace mezi nezletilými. Zákon o agentech se rozšířil mimo jiné i na zákaz propagování děl určených autorů.

Asi není udivující, že se ruská legislativa stále více posouvá k systému cenzury klasických diktatur. Tento proces probíhá už léta, válka ho jen urychlila a dotýká se různých oblastí kultury včetně knižního trhu. Někteří vydavatelé a knihkupci se už přizpůsobují novým pravidlům, někteří spíše vyčkávají na to, jak se budou zákony vymáhat. Literární kritička Galina Juzefovič ve svém článku na serveru Meduza popsala, jak se změny na ruském trhu s knihami projevily už v prosinci na veletrhu nonfiction v Moskvě. Organizátoři požadovali po některých vydavatelstvích, aby neukazovali knihy, jejichž autoři jsou na seznamu „zahraničních agentů“, a aby schovali knihy, které by mohly být považovány za „propagandu netradičních sexuálních vztahů“. Pořadatelům ovšem vadili i ne úplně očividné případy. Například požádali jedno nakladatelství, aby ze stánku odebralo dětskou knihu Lisji brody (Liščí brody) od Anny Starobiněc, která sice není „agentkou“ a v její knize není žádný závadný obsah, ale otevřeně se vyjadřovala proti válce a momentálně se nachází v Gruzii. Problémem však nebyli jen současní autoři. Na veletrhu zakazovali vystavovat i knihy Lva Rubinštejna, básníka známého již od sedmdesátých let, který už dlouho veřejně vystupuje proti putinovskému režimu. Ze stánku nakladatelství knih pro děti Samokat zase odebrali komiksový životopis držitele Nobelovy ceny míru

Andreje Sacharova s příhodným podtitulem

Člověk, který se nebál

Pry Se Zahrani N Mi Agenty

Díla spisovatelů a spisovatelek označených za „zahraniční agenty“, nebo jak se většinou říká v ruštině zkráceně „inoagenty“, se v ruských obchodech stále prodávají. Ovšem musejí být zabalené a s upozorněním 18+. Někteří si vzali toto opatření k srdci o trochu víc a balí knihy do neprůhledných obalů. Například i u nás publikovanou knihu reportéra Michaila Zygara Říše musí zemřít, jež pojednává o konci carského impéria, můžete vidět na poličce knihkupectví v centru Moskvy, ale zabalenou do papíru a s ručně vyvedeným nápisem „Inoagent M. Zygar“. Na e-shopech jsou takové knihy vidět, jenom bez obrázku s obálkou, aby náhodou někdo nebyl obviněn z jejich propagace. Zatím se tedy knihy závadných autorů stále prodávají, přece jen jsou mezi nimi i velmi populární spisovatelé. Otázka je, jak dlouho.

Jedním z autorů označených režimem za nepohodlného je i Dmitrij Gluchovskij, autor trilogie Metro, který se k celé situaci vyjádřil:

Můj nakladatel mi řekl, že obchody zatím mé knihy z prodeje nestáhnou, s výjimkou individuálních iniciativ. Můj postoj v této věci je takový: dokud moje knihy nezakázali a nezačali pálit, ať je prodávají a čtou. Na zákaz jsem ale připraven stejně. Dávám všechny knihy zdarma na svůj kanál na Telegramu, takže lidé nebudou ochuzeni o možnost si je přečíst, i kdyby byly staženy z trhu.

Dodává, že podle něj je úplný zákaz knih „zahraničních agentů“ jen otázkou času.

Konec Queer T Mat

Jedním z prvních obětních beránků tažení proti LGBTQ+ na ruském knižním trhu se stalo vydavatelství Popcorn Books, vydávající v posledních letech celkem úspěšně queer literaturu pro mládež. Proti jejich knize Lěto v pioněrskom galstuke (Léto v pionýrském šátku) protestovali mnozí přední ruští propagandisté. Příběh romantického vztahu dvou mužů, kteří se potkali na táboře v osmdesátých letech, napsaly autorky Jelena Malisova a Katerina Silvanova. Obě opustily Rusko i kvůli mnoha výhružkám následujícím po vydání knihy. Na výše zmíněném veletrhu musely být všechny knihy od Popcorn Books přelepeny černou páskou a vydavatelství už ohlásilo, že vzhledem k novému zákonu zatím ruší plány na vydávání další queer literatury, i když dosud vydané knihy se ještě snaží prodat.

Různorodá je situace na straně distributorů a knihkupců. Kamenné obchody ve velkém vracejí „závadné“ knihy nakladatelům. Na internetu se ještě nějakou dobu po zpřísnění zákona takové knihy prodávaly. Avšak na začátku prosince vyzval poslanec Dumy Aleksandr Chinštejn dva významné internetové obchody Ozon a Wilberries,