44-47 Uspor_domy_3,5_Layout 1 31.01.2020 11:54 Stránka 44
ekonomika / economy ŠETRNÉ STAVEBNICTVÍ / GREEN BUILDINGS
Energeticky úsporné domy právě začínají Energy efficient buildings just commencing „Vyhlášky o tzv. budovách s téměř nulovou spotřebou není třeba se bát.. V minulém roce vyhovovalo požadavkům této vyhlášky 80 % novostaveb,“. uklidňuje na svém webu stavebníky oborová aliance Šance pro budovy..
Ř
eč je o vyhlášce 78 z roku 2013, která je spolu se zákonem č. 318/2012 Sb., o hospodaření energií, implementací Směrnice EU 2010/31 o energetickém chování budovy (Energy Performance of Buildings Directive– EPBD II). Vyhláška vstupovala v platnost po krocích. Jako první padla na domy veřejné správy. Ty musely energetická kritéria vyhlášky plnit od 1. ledna 2016, pokud měly podlahovou plochu větší než 1 500 m2, o rok později větší než 350 m2 a o další rok později i domy s podlahovou plochou menší než 350 m2. V případě bytových, rodinných a administrativních objektů vstoupila vyhláška v platnost o dva roky později; ve stejných krocích podle podlahové plochy se začalo v roce 2018 a poslední kategorie, budovy menší než 350 m2, vstoupily „do vyhlášky“ k letošnímu 1. lednu. Kromě nových budov se vyhláška týká i domů rekonstruovaných, pokud se mění více než 25 % jejich celkové obálky. Nejde tedy o žádnou legislativní novinku, přesto mělo mnoho stavebníků a investorů před letošním 1. lednem velký strach, jak se vyhláška promítne do projektů a do pořizovacích nákladů staveb, především těch rezidenčních. Dodejme, že „novinka“ se týká staveb, které ještě nemají stavební povolení. Projekty, jež je už mají, není třeba měnit. BYTY ZATÍM NORMÁLNĚ
Obavy vyplynuly z dosavadních zkušeností. Diskuse na různých poradenských webových stránkách vypovídají o snahách stavebníků, většinou soukromých, při budování rodinných domů jistých energetických úspor dosáhnout. Před variantou „nulového domu“ se však většinou zastavili z důvodu vysokých nákladů buď na materiály, nebo na technologie. Např. izolace obálky ano, ale trojsklo do oken už ne. Větrání ano, ale rekuperace už se nevyplatí apod. Odhady zvýšených pořizovacích nákladů se pohybovaly mezi 10 a 40 %. Měřitelné údaje naproti tomu nabízejí pohled o něco optimističtější. Už podle citace v úvodu požadavkům vyhlášky vyhovovalo 80 % novostaveb. Developeři administrativních budov už jiné než certifikované (nejčastěji podle LEED nebo BREEAM) nestavějí. Podle jednoho průzkumu rea-
44
dn 1–2/2020
litních agentur je v Praze takových budov přes 70 %. Naproti tomu bytových projektů s podobnými certifikáty údajně není více než 5 %. Zatímco v případě administrativních budov se developeři do stavby udržitelných objektů pustili „dobrovolně“ a rádi, natěšení, že je lépe pronajmou a ještě lépe prodají, energetickou úspornost rezidenčních projektů si zřejmě teprve vynutí vyhláška. Proč tomu tak je? „Do hodnocení kancelářských budov se promítají i jiná kritéria: lokalita, dopravní dostupnost, hospodaření s vodou, zaměstnanecké benefity, použité materiály… Energetika má jen částečný podíl, podle velikosti a způsobu užívání objektu. Při provozu takové budovy činí náklady na energii jen nějakých 2–5 %. U bytových budov a rodinných domů je v průměru 22 %,“ nastiňuje souvislosti Tomáš Vanický, ředitel spolku Centrum pasivního domu, v rozhovoru pro Development News. To ale ještě nevysvětluje odstup developerů od energeticky úsporných rezidenčních budov. K tomu T. Vanický říká: „Poptávka po bytech je tak velká, že developerské firmy prodají i byty na hranici legislativních požadavků. Nemají důvod měnit svou nabídku, měnit způsob projektování a přípravy staveb, protože to v počátku vyžaduje investici do know-how a částečně i realizace. Potřebovali by najmout odborníky, které doposud nepotřebovali, a změnit zaběhnutý systém přípravy. Raději stavějí stále stejně, když vědí, že byty prodají s vyšší marží.“ Podle T. Vanického byl vstup energeticky úsporných budov do státní sféry plynulejší díky státní intervenci – bylo možné čerpat dotace. Částečně zafungovala i podpora pro rodinné domy – dotační tituly Zelená úsporám a Nová zelená úsporám. „Ale: celkové dotace činily 2,5 mld. Kč, ale objem stavebních prací byl zhruba 7 mld. Kč,“ podotýká T. Vanický a dodává: „Letos by snad mohla být vypsána podpora i pro pasivní bytové domy v Praze ve větších developerských projektech.“ NIC TAK VELKÉHO SE NEDĚJE
Šance pro budovy popisuje, oč jsou kritéria vyhlášky přísnější proti současnému stavu. Především rozptyluje obavy
