56-59 Gruzie_4,0_Layout 1 31.01.2020 12:16 Stránka 56
architektura / architecture ZE ZAHRANIČÍ / FROM ABROAD
Nová vlna gruzínské architektury New wave of Georgian architecture Gruzie je zemí, kde má především v posledním desetiletí, po větším přílivu. zahraničních investic, architektura významnou společenskou i politickou váhu..
V
hlavním městě Tbilisi, které rozlohou i počtem obyvatel můžeme přirovnat k české metropoli, je dnes tento fenomén patrný téměř na každém kroku. Již předchozí vlády, především v období působení M. Saakašviliho v úřadu prezidenta (2004–13), daly najevo svou proevropskou orientaci. Její součástí byla i pozvánka pro architekty světového jména k realizaci originálních staveb. V nedávné době Gruzie přilákala nejen řadu developerů a investorů do sektoru cestovního ruchu, ale vzbudila i pozornost svou snahou o rychlé vybudování infrastruktury evropské úrovně a někdy až překotnou realizací nových, nápaditých staveb určených především pro veřejné a duchovní služby. Až později se střetla s problematikou jejich údržby a začala řešit vztah obyvatel k veřejným prostorám, stejně jako jejich zapojení do revitalizací dalších lokalit, které se jen velmi pomalu a těžko protlačují do ostatních částí země. Aktuálně je již patrné, že současná vláda se této úlohy ujala zodpovědně, státní investiční činnost ve výstavbě probíhá systematičtěji, s důrazem na kvalitu i trvanlivost a věnuje pozornost rovnováze mezi racionalitou a atraktivitou. Přesto si názorně přiblížíme několik staveb dokončených v Tbilisi v posledním desetiletí, které zaměstnaly světové architekty a následně rozpoutaly i ambivalentní ohlasy. ADORACE ŽIVOTA A MÍRU
Stopadesátimetrová lávka pro pěší propojující břehy řeky Kury, most Míru, byla dokončena v roce 2010. Byla vyrobena a sestavena, následně znovu demontována a dvěma stovkami nákladních aut převezena ze středu Itálie na místo trvalé instalace – do srdce starého Tbilisi. Klíčové konstrukční materiály jsou sklo a ocel. Náklady na realizaci nebyly oficiálně zveřejněny; podle odhadu to bylo v přepočtu zhruba 150 mil. Kč. Design mostu podle předlohy italského architekta Michela De Lucchiho je imaginací mořské fauny a měl by připomínat kontakt země s tímto elementem. Zmíněný záměr se však nevžil a místní přiřkli mostu Míru pseudonym spíše nelichotivý. Most je osazen světelnými prvky z více než 6 000 vysokosvítivých LED, které ho od soumraku do úsvitu dynamicky osvětlují a barevně prokreslují i s okolím podle předlohy francouzského designéra Philippa Martinauda, kterou pojmenoval jako „oslavu života a míru mezi lidmi“. V chodníkové části lávky jsou navíc zapuštěny nízkoenergetické LED panely, které v kombinaci s pohybovými senzory pod zábradlím každému jednotlivci poskytnou individuální interferenci a jedinečný
56
dn 1–2/2020
zážitek z cesty přes řeku. Most Míru vyžaduje značné náklady na provoz a častou údržbu, proto bývá jeho světelný doprovod někdy časově omezený či pozastavený. KULTURA POD OKNY PREZIDENTSKÉHO PALÁCE
Současnou podobu prezidentského paláce, respektive jeho rekonstrukci a rozšíření, projektoval rovněž Michele De Lucchi. Na levém břehu řeky Kury, takřka pod okny sídla hlavy státu, uprostřed parku Rike, byla v roce 2011 zahájena výstavba hudebního divadla a koncertní síně podle návrhu italských architektů Massimilliana a Doriany Fuksasových s rozpočtem bezmála 40 mil. eur. Dva ocelové, povrchově upravené tubusy, zčásti prosklené, připomínají periskop a mají kapacitu až 566 diváků v hledišti. Důraz je kladen na akustiku vyladěnou podle nejmodernějších vědeckých poznatků. Interiér objektu není dokončen a údajně se potýká s technologickými potížemi s neupřesněným termínem dokončení. Jeho začlenění do okolí bývá terčem kritiky, která poukazuje na neadekvátní rozpočet realizace s ohledem na chybějící prostředky na údržbu a obnovu okolních