Kengo Kuma - pro muzeum v Brně jsem vybral jako hlavní stavební materiál cihlu Kengo Kuma—for museum in Brno, I picked up a brick for the main material of the building

V minulém čísle jsme přinesli rozhovor s Martinem Reinerem, který je mimo jiné iniciátorem projektu Moravského židovského muzea MEHRIN. Architektonické soutěže na jeho stavbu se v Brně mezitím zúčastnila prestižní světová studia BIG, Cino Zucchi Architetti, MVRDV a Kengo Kuma & Associates. Porota vybrala jednohlasně návrh japonských architektů. Nositelem hlavní myšlenky návrhu je sám Kengo Kuma, profesor na Tokijské univerzitě, který ztělesňuje udržitelnou architekturu proslulou schopností kombinovat tradiční japonské principy s moderními přístupy. Vernisáž výstavy soutěžních návrhů za účasti vítěze Kengo Kumy proběhla 11. října 2022 v Galerii architektury. Začtěte se tedy do krátkého rozhovoru s autorem tohoto jedinečného projektu, který splácí obrovský dluh moravské metropole vůči židovské historii tohoto města.

Mnohé z Vašich návrhů jsou muzea, jakou roli podle Vás sehrává tento prostor ve 21. století?

Muzeum v minulých stoletích bylo prostorem pro umění, zatímco dnes chtějí mít lidé muzeum jako obývací pokoj ve městě. V tom smyslu, že tam chtějí odpočívat, setkávat se s přáteli. Takový typ komunikačního prostoru je pro mě hlavní definicí muzea ve 21. století.

V rozhovorech často zmiňujete, že materiál stavby je pro vás důležitější než její tvar. Jak se tento postoj odráží v brněnském návrhu?

Pro muzeum v Brně jsem vybral jako hlavní stavební materiál cihlu. Cihla totiž reprezentuje lidský život. Beton je velice funkční, ale necítím v něm žádný život. Cihla je úplně jiná než beton nebo ocel. Když budeme moci poskládat cihly, složíme lidský život a lidský příběh. A to je role brněnského muzea, je to muzeum pro život.

V porovnání s jinými současnými stavbami je váš návrh poměrně konzervativní jak volbou materiálu, tak celkovou podobou.

Mně se velmi libí místo, kde bude muzeum stát. Je odděleno od ostatních budov a také sousedí se stavbou s vlnitou střechou

In our last issue we brought you an interview with Martin Reiner, who is, among other things, the initiator of the Moravian Jewish Museum MEHRIN project. In the meantime, the architectural design competition in Brno has been attended by the prestigious international studios BIG, Cino Zucchi Architetti, MVRDV and Kengo Kuma & Associates. The panel have unanimously chosen the design by Japanese architects. The main idea behind the design comes from Kengo Kuma himself, a professor at the University of Tokyo who embodies sustainable architecture, renowned for its ability to combine traditional Japanese principles with modern approaches. The opening of the exhibition featuring the competition designs with participation of the winner Kengo Kuma was held on 11 October 2022 at the Gallery of Architecture, Brno. So read on for a short interview with the author of this unique design repaying the Moravian capital’s huge debt to the Jewish history of the city.

Many of your realizations are museums. How do you perceive the role of a museum in the 21st century?

The museum in 20th century and museum in 19th century was a space for art. But now there is a museum like a living room for a city, where people can relax in the museum, people can meet friends, so that kind of the communication space is the definition of a museum in 21st century for me.

In your interviews you often mentioned that the material of a building is more important to you than the shape. How is this attitude reflected in the design of the Brno museum?

For museum in Brno, I picked up a brick for the main material of the building. As bricks represent life of people. Concrete is a very functional material, but I cannot feel any life in concrete. But brick is totally different from concrete and steel. If we can assemble bricks, so we can build the life of people. And this is the goal of the Brno museum, it is the museum for life.

Construction and materiality of the MEHRIN design seem to me to be significantly more conservative compared to the innovative designs and the use of material.

I like the place very much. As a museum in Brno is ideally like a site, it is separated from the other

navrženou B. Fuchsem po 2. světové válce (poznámka: autobusové nádraží u Grandu). Proto jsem chtěl vytvořit měkký návrh podobný Fuchsově stavbě. Ostrý, mohutný či silný památník by se na to místo nehodil. Proto se stavba Mehrinu nevymezuje vůči svému okolí a dojem budovy není tak šokující. Je to naopak jemný památník, odpovídající duchu této doby. buildings and also neighbours with the wavy roof structure proposed by B. Fuchs after World War II (note: the bus station at the Grand Hotel). So, I wanted to create a soft monument similar to Fuchs’ building. A sharp, strong monument does not fit in the site and then the monument we designed is not separated from the place, it is part of the place. And then the impression of the building is not so shocking. It is a soft monument, such as fits the spirit of our period.

Měkké tvary a zejména elipsovité jsou velmi příznačné pro Vaše stavby. Proč jste se v Brně rozhodl opět pro podobný motiv? A víte, že B. Fuchs pro stejné místo před osmdesáti lety navrhl autobusovou halu rovněž elipsovitého tvaru?

Ano vím, Fuchs volil velmi chytré řešení. Je to místo setkávání mnohých cest a dopravních tras ve městě. Jakýkoliv ostrý tvar by představoval riziko, že zpřetrhá tyto proudy. Místo toho jsem naopak chtěl všechno propojit. Kulatý tvar má navíc velký význam v židovské kultuře. Točení a rotace sehrává roli při obřadech, například svatebních nebo při pohřbech. Proto chci symbolizovat tuto kulturu využitím zakulaceného tvaru.

Soft curve or ellipse motives have been appearing in your designs very often. Now, why did you choose a similar motive in Brno, and did you know that B. Fuchs designed the bus station of similar elliptical shape at the same place almost 80 years ago?

Yes, I know. The bus station, that he founded, is a very smart solution for the site. It is a meeting point of many flows and much traffic of the city and a sharp shape would separate those flows. Instead, I want to connect everything at the place. And also, a round shape has a special meaning in the Jewish culture, turning around is important for their ceremony, for weddings or funerals, so turning is very important. I want to present that culture by using annular shape.