Kde je v Brně střed vesmíru? Where in Brno is the centre of the universe?

Where in Brno is the Centre of the Universe?

KDE jE V BrNĚ střED VEsMÍrU?

Střed vesmíru – z pohledu astrofyzika – je všude a zároveň nikde. Ve městě Brně se každopádně nachází na Kraví hoře, kde leží Hvězdárna a planetárium Brno. Právě zde totiž zažijete vesmír všemi smysly. Na hvězdárně se podíváte špičkovými dalekohledy na reálnou oblohu. Digitální planetárium je jedno z nejlepších v Evropě. Můžete se přijít podívat na pořady pro děti i dospělé. Například o polárních zářích nebo o živých světech mimo Sluneční soustavu. Před budovou se nachází unikátní vědecká stezka a možná jste už také narazili na tamní obří modely vesmírných těles.

Víte přitom, že na oběžné dráze můžete pozorovat hned dvě planetky pojmenované po moravské metropoli? Obě jsou velké jako Brno. Jihomoravská metropole se do vesmíru poprvé vydala v roce 1892, kdy česko-rakouský astronom, rodák ze slezské Opavy, Johann Palisa (1848–1925), v té době první adjunkt Vídeňské univerzitní observatoře, nalezl v oblasti mezi Marsem a Jupiterem celou řadu kamenných těles – planetek. Jelikož tyto

The centre of the universe, from astronomer’s point of view, is everywhere and nowhere at the same time. But in the city of Brno, it can be found on the hill of Kraví hora, where the Brno Observatory and Planetarium is situated. Because this is the place where you can experience the universe with all your senses. At the observatory, you can look at the real sky through top-class telescopes. The digital planetarium there is one of the best in Europe. You can come to see shows for children as well as adults. For example, about the polar lights or living worlds outside of the Solar System. In front of the observatory building, there is a unique science trail and you may have encountered some giant models of space objects there.

And do you know that on the orbit you can already observe two planets named after this Moravian metropolis? Both of them are as big as Brno. The South-Moravian metropolis went up to space for the first time in 1892, when a Czech-Austrian astronomer, a native from the town of Opava in Silesia, Johann Palisa (1848–1925), at that time the first adjunct professor at the Vienna Univer-

vesmírné objekty pojmenovává jejich objevitel, pokřtil Palisa jednu z nich latinským názvem Bruna. S ohledem na to, že to byla v pořadí 290. objevená planetka, zní celé její úřední označení (290) Bruna. Kolem Slunce obletí jednou za 3,5 roku, zřejmě má podobu “brambory”, která se kolem své osy otočí za zhruba 13 hodin. České jméno (2889) Brno obdrželo jiné těleso pohybující se v téže části Sluneční soustavy až o století později od pozorovatele Antonína Mrkose (1918–1996) pocházejícího z nedaleké Dolní Loučky. Kolem Slunce oběhne jednou za více než pět roků. Shodou náhod jak (290) Bruna, tak (2889) Brno jsou „veliké jako Brno“. Průměr první se odhaduje na asi 10 kilometrů, druhá může být až dvakrát větší. V polovině roku 2022 pak byla další planetka Mezinárodní astronomickou unií pojmenována (401820) Špilas. Do vesmíru se dostal nejen nejviditelnější symbol města Brna, ale poprvé i brněnský hantec. Špilas je v místní hovorové mluvě označení hradu a pevnosti ze 13. století, která je dominantou města Brna. Původně byl zamýšlen jako královský hrad, později se z něj stala mohutná barokní pevnost a sloužil jako věznice. Nyní je ve správě Muzea města Brna.

Špilas se pohybuje po výstředné dráze ve vzdálenosti od 280 do 540 milionů kilometrů od Slunce, tedy mezi dráhou Marsu a Jupiteru. Kolem Slunce oběhne jednou za 4 a půl pozemského roku. Nejspíš se jedná o těleso o průměru jen několik kilometrů, tedy jako z příběhů „Malého prince“. I ten nejlepší dalekohled planetku nezobrazí jinak než jako světlý bod. Stáří (401820) Špilas je srovnatelné se stářím Sluneční soustavy, je tedy 6 milionkrát starší než hrad, díky kterému získala jméno. Aktuální program Hvězdárny a planetária Brno hledejte na www.hvezdarna.cz sity Observatory, found a number of rocky bodies, minor planets, in the area between Mars and Jupiter. And because space objects are given their names by those who have discovered them, Palisa chose a Latin name of Bruna for one of them. It was the 290th discovered minor planet, so its full name is (290) Bruna. It orbits the Sun every 3.5 years and probably looks like a “potato”, which spins around its axis about every 13 hours. A hundred years later, a Czech name of (2889) Brno was given to another object travelling in the same area of the Solar System by an observer Antonín Mrkos (1918–1996), who came from the nearby village of Dolní Loučky. It takes more than five years for this minor planet to orbit the Sun. And just by coincidence, both (290) Bruna and (2889) Brno are “as big as Brno”. The diameter of the first one is estimated to about 10 kilometres and the other one may be approximately twice bigger. In the middle of 2022, the International Astronomical Union gave another minor planet a name related to Brno, (401820) Špilas. This time it was the most prominent symbol of the city of Brno that went up to space and for the first time the local dialect, too. Špilas is the local dialect name given to the castle and the fortress from the 13th century, a dominant of the city of Brno. Originally, it was intended to be a royal castle, later it was rebuilt into a huge baroque fortress and used as a prison. Now it is maintained by the Museum of the City of Brno.

Špilas travels along an eccentric orbit in a distance of 280 up to 540 million kilometres from the Sun, which is somewhere between the orbits of Mars and Jupiter. It orbits the Sun every 4.5 terrestrial years. It is probably an object with a diameter of only several kilometres, like from the “Little Prince” stories. And even in the best telescopes, it can only be seen as a bright spot. (401820) Špilas is about as old as the Solar System, 6 million times older than the castle from which it got its name. You can find the current program of the Brno Observatory and Planetarium on www.hvezdarna.cz