RESTART | 2. vydání by Restart (@casopisMGP)

OBSAH 4 KOMENTÁŘE GAUDEAMUS Volby století 8 AKTUALITY Bažantnice 2016 Když GYPRI tančí Co dělali prváci v Praze? 16 FOKUS Postavíme vesnici... na Měsíci? Na počátku stál… kineskop Aplikace pro každého 24 PRAVIDELNÝ VÝBĚR Víte, že… Den, kdy zemřel František Josef I. 30 TÉMA Proč organizovat filmový klub? 34 SERIÁL Absolventi 38 ROZHOVOR Rozhovor s Petrem Caloněm 42 KULTURA Knižní Humbook Fantastická zvířata a kde je najít Lindsey Stirling opět v Praze! Všechny Hemingwayovy ženy 49 KAM SE VYDAT Co se stane ve hře, zůstane ve hře 54 SPORT Dívčí tým MGP opět válcuje soupeře 56 OD VĚCI Kouzelný zvoneček

a dni otevřených dveří jsem potkala jednu dívku z druháku. Nikdy předtím jsem ji neviděla. Je zvláštní, kolik různých lidí s vámi navštěvuje stejnou budovu každý den. Když si jich konečně všimnete, třeba i po dvou letech, co jste je úspěšně přehlíželi, jako by najednou byli všude známí lidé. Ti stejní, kteří byli součástí davu, se najednou oddělili a stali se pro Vás zajímavými. Díky této dívce jsem si uvědomila, že spousta lidí se cítí být jinými a nepochopenými. Často si přejí být originální a vystupovat z davu, což je ten lepší důvod. Jsou tu také ti, kteří svůj status „outsidera“ získali nedobrovolně. Někteří si myslí, že nejsou důležití. Občas jim pomůže vysvětlit, že na nich záleží, nejsou sami a určitě se jim dostane pomoc, když o ni požádají. Bohužel, každý si v životě projde nějakým nálepkováním. Jako by ale společnost nebyla už tak dost rozdělená. Lidé se diferencují do skupin zemanovců, havloidů, pravdoláskařů, zastánců EU, skeptiků a dalších. My jsme studenti a především lidé. To také spojuje nás všechny. Malí, vysocí, silní, handicapovaní, mladší, starší, muži, ženy, homosexuálové, jiné rasy - všichni jsme lidé a jsme důležití. Obzvlášť když svému životu dáme směr a smysl. Pokud nevíte, jaký směr svému životu dát, můžete třeba začít tím, že si přečtete článek o Gaudeamu.

KDOKOLIV

V měsíci listopadu se konala tradiční filmová noc. O jejím průběhu a angažovanosti studentů do podobných aktivit si můžete přečíst na str… V rámci promítání také doporučuji článek v rubrice historie, který se zabývá kinematografií. Nemusíte být nejchytřejší, vyhrávat olympiády, nebo třeba psát nejlepší články. Pořád na Vás záleží. Vážené čtenářky, vážení čtenáři, příjemné čtení vám přeje Melánie Klvaňová, 3. A šéfredaktorka

GAU DEA MUS

Vybírání vysoké školy spolehlivě patří mezi první desítku nejděsivějších snů průměrného středoškolského studenta – hned po maturitě, přijímačkách či testu z biologie. Problémem číslo jedna je relativně velký počet vysokých škol nejen u nás, ale i v zahraničí. Téměř na všechno dneska existuje nějaký obor, takže máte docela slušnou šanci najít si školu, která vám přesně sedne. Na druhou stranu zjistíte, že oborů je tolik, že si nemůžete vybrat. Když už se do toho konečně rozhodnete nějak vložit, strávíte na internetu pár hodin pročítáním dlouhých a nudných webovek vysokých škol, hledáním informací o přijímačkách, ubytování, uplatnění se na trhu práce atd. Zeptáte se na názory pár učitelů nebo se pokusíte najít nějaké řešení sami. A pořád si nemůžete nic vybrat.

A tak se vysoké školy rozhodly, že v nejvyšším zájmu zachování zdravého spánku studentů a nalákání co nejvíce adeptů na studium uspořádají jakousi hromadnou akci, kterou nazvali Evropský veletrh pomaturitního a celoživotního vzdělávání GAUDEAMUS. Prakticky jde o to, že se téměř všechny vysoké školy, soukromé či státní, sjedou do Brna nebo Prahy na jedno z výstavišť. Ze svých řad vyberou ty nejkomunikativnější, případně i nejúspěšnější studenty, kteří nejprve vystrojí halu obřími transparenty, oblečou se do kostýmů lékařů či umělců, nasadí úsměv a připraví se na nával středoškoláků. A pak spolu školy navzájem soutěží, kdo rozdá nejvíce letáčků. Na obranu vysokoškoláků však musím říct, že se většina chová opravdu mile. A jak to kromě rozdávání letáčků probíhá? Každá škola či univerzita se zde v podstatě reprezentuje a snaží se nalákat nové studenty. Ve skutečnosti je vlastně celý tento veletrh jen o komunikaci. Pokud se něco chcete dozvědět, prostě se musíte u dané „pobočky“ vysoké školy zeptat. Když vám není líno a přijedete si na veletrh dříve zrána, stihnete docela v pohodě projít

Pokud jste jedni z těch šťastných, kteří ví přesně, na jakou školu po maturitě zamíří, doporučuji spíše navštívit den otevřených dveří dané školy. Pokud ale nemáte nejmenší tušení, tato výstava vám slibuje, že vám pomůže s výběrem. Ze své první zkušenosti s tímto veletrhem musím říct, že nápad celého programu není vůbec špatný. Za největší problém považuji počet návštěvníků, pár hodin po otevření pomalu, ale jistě ztrácíte šanci, že si stihnete projít vše, co chcete, nebo že nebudete muset stát v dlouhé řadě. Milým překvapením určitě byla ochota vysokoškoláků, kterých by příště mohlo být možná o něco více. Zároveň by mohli začít trochu šetřit naše stromy a studentská záda a omezit počet letáčků, které kolikrát ani sami nechceme. Pokud stále zvažujete, kam se po střední vydáte, můžete navštívit třeba Veletrh v Praze. http://www.gaudeamus.cz/. Hodně štěstí při výběru.

COCA-COLA KAMIÓN V PŘÍBOŘE, 17.12.

pár škol, promluvit si s vysokoškoláky, poslechnout si přednášku nebo si udělat test, na co se vlastně hodíte.

Michaela Šumberová, 3. A

VOLBY STOLETÍ Americký kandidát na prezidenta a republikán Donald Trump takřka porazil média, když se navzdory průzkumům stal novým prezidentem Spojených států amerických. Málokdy se stává, aby média měla svého favorita, v tomto případě ale americké deníky typu The New York Times nebo Washington Post daly jasně najevo své sympatie k Hillary Clinton (demokratické kandidátce a bývalé ministryni zahraničí USA - pozn. red.). Donald Trump působí spíše jako slon v porcelánu. Na rozdíl od Hillary Clinton, která si zakládá na své přípravě a představuje komplexní složitý plán, jak změnit Ameriku, republikán nabízí prostá, mnohdy však téměř nesplnitelná řešení. Svou jednoduchostí a mnohdy 6

populistickými návrhy a hesly typu „Make America great again!“ si ale dokázal získat velkou část Ameriky. Především tu střední část. Podle průzkumů většinu Trumpových voličů představují bílí dělníci, muži a ženy bez vyššího vzdělání. Kdyby to bylo možné, získal by i podporu Miloše Zemana. Naopak Hillary si získala hlasy mladých lidí, hispánců, černochů a žen, ne však tolik, kolik si získal dosluhující prezident Barack Obama. Z finálních volebních průzkumů vyplývá, že získala o 947 tisíc hlasů voličů víc než Donald Trump, avšak jen 232 volitelů, což nedosáhlo ani na minimální počet pro zajištění prezidentského křesla (270 volitelů). Donald Trump získal celkem 306 volitelů. V USA však rozhoduje vítězství v jednotlivých státech, a tak je díky

americkému volebnímu systému jako v jediné zemi možné, že kandidát s nižším počtem hlasů se může stát prezidentem. Podle Madeleine Albricht (1. žena ve funkci ministryně zahraničí USA v letech 1997 - 2004, pozn. red.) nepřišlo tolik voličů Clinton, protože spoléhali na průzkumy, které Hillary označovaly za vítězku voleb. Nesouhlas s výsledkem voleb projevily především státy, kde vyhrála demokratická kandidátka. Největší nepokoje proběhly v Kalifornii. Tamější lidé dokonce vyjádřili, že se již necítí být Američany. Co můžeme čekat od Donalda Trumpa? Donald Trump v rámci své volební kampaně nasliboval nemálo věcí. Jeho nejslavnější výroky jako „Postavím velkou zeď - a nikdo nestaví lepší zdi než já…“ - řešení “mexického problému” nebo „V New Yorku sněží a mrzne. Potřebujeme globální oteplování.“ - jeho postoj ke klimatickým změnám. Pokud bychom brali jeho výroky vážně, můžeme očekávat vyjednávání s Vladimirem Putinem, snahu deportovat miliony přistěhovalců, obchodní válku s Čínou nebo třeba rozpad NATO, jehož členy odmítl podporovat při napadení Ruskem. Před nástupem do Bílého domu se zdá, že naštěstí přehodnocuje své výroky. Při rozhovoru s dosluhujícím prezidentem Obamou dokonce začal respektovat Obamacare (zákon o dostupné zdravotní péči - pozn. red.). Doufejme, že přehodnotí i zbytek. Obzvlášť nápad na zrušení potratů nedal

Američanům spát. Hromadně teď skupují antikoncepci. Trumpovy výroky tak alespoň přispěly k větší „ochraně“ amerických občanů. Melánie Klvaňová, 3. A

AKTUALITY

Proběhla každoroční Bažantnice na téma ‘Středověký Boyard’, kde byli letošní prváci oficiálně přijati mezi studenty MGP. Nechyběly biologické exkurze s panem učitelem Netušilem, tentokrát ‘Po stopách divokých šelem’ se septimou, exkurze pro žáky BiS do Biomedicínského centra BIOCEV. Návštěva Poslanecké sněmovny a Kanceláře prezidenta republiky - zajímavá a poznávací exkurze pro první ročník a kvintu. Neméně zajímavé exkurze se zúčastnili studenti z CCh a ABI, kteří navštívili Centrum regionu Haná v Olomouci. Výšlap na Velký Javorník pro primu hlásí 100% úspěšnost. Nechybí ani sportovní výkony - již brzy Volejbalový turnaj tříd. NOVINKA! Akce - Když GYPRI tančí, která vznikla z iniciativy druháků, je určena pro všechny studenty MGP a také pro učitelský sbor, jste srdečně zváni. V Praze proběhlo slavnostní předání cen a diplomů třem našim studentům v rámci soutěže Masarykova demokratického hnutí. Úspěchy a vítězství v okresním kole PIŠKQWORKY si odnesl tým čtvrťáků, na které čeká výzva v podobě krajského kola v Ostravě. ‘Zpívání na schodech’ pod vedením Jirky Valušáka a prváků mělo velký ohlas. Letošní filmová noc byla velmi vydařená, děkujeme organizátorům.

GYPRI Futsalová liga v plném proudu! Každý pátek ve 13.45 h. 9

BAŽANTNICE 10

Turnaj prvního ročníku si vyžádal oběti Stejně jako každý rok ani nás, letošní prváky, neminula účast na legendární a tradičně pořádané bažantnici. Když se řekne slovo „bažantnice“, student Masarykova gymnázia si vybaví jedno zábavné odpoledne uspořádané za účelem co nejvíce ztrapnit chudáčky prváky, kteří se ještě neodváží odporovat. Letošní bažantnice byla na téma středověký Boyard, což nás docela pobavilo, ale zároveň trochu vystrašilo. Na náš osudný den jsme všichni přišli dobově oblečeni a vyzbrojeni týmovými vlajkami. Nástup do tělocvičny byl opravdu velkolepý a doprovázen velkým aplausem. Avšak potutelné pohledy třeťáků a přítomnost foťáků a kamer nás poněkud znervózňovaly. Disciplíny nakonec probíhaly podle očekávání, nejvtipnější byla určitě ta, kdy si kluci měli zahrát na koníčky a holky na jezdce. Tato disciplína si však vyžádala své oběti. Za zmínění stojí legendární a nezapomenutelný pád Violky a Zdendy, kterému se ještě teď pokaždé zasmějeme a zároveň pociťujeme hluboký soucit. Tímto bychom chtěli moc poděkovat třeťákům za organizaci opravdu příjemně stráveného odpoledne a přejeme mnoho štěstí a přežití ve zdraví i budoucím prvákům. Dory Kolářová, 1. A

wasted

KDYŽ GYPRI TANČÍ

Premiéra proběhla 18. listopadu v rámci Dne studenstva. Jedná se o taneční akci probíhající v malé tělocvičně, které se může zúčastnit kterýkoliv student MGP a také kdokoliv z učitelského sboru! Přijít mohou všichni milovníci tance, začátečníci a také všichni, kteří si tance chtějí pouze vyzkoušet. Zaručujeme kvalitní hudbu, spoustu zábavy a příjemně prožitý čas s ostatními spolužáky. Podmínkou je přijít ve společenském oděvu. A kdy bude pokračování? Na příští ‘Když GYPRI tančí #2’ se můžete těšit na začátku příštího kalendářního roku! Kája Špačková, 2. A 13

Co dělali prváci v Praze? Brzy ráno jsme nasedli do vlaku směr Praha. Někteří si dali kávu na probuzení, někteří na chvíli usnuli. Po třech hodinách cesty jsme dorazili na hlavní nádraží. Tam jsme se rozdělili, kvinta šla svou trasou, my také. Naše kroky vedly do Poslanecké sněmovny v Thunovském paláci. Cestou nám pan učitel dělal výklad ke všem památkám. Ať už to byly kostely, domy, památníky, či všechno ostatní, co jsme viděli a stálo to za zmínku. Když jsme dorazili na Malostranské náměstí a prohlédli si kostel sv. Mikuláše, mohli jsme vstoupit do hlavní budovy Poslanecké sněmovny. Zde jsme si prohlédli předsálí a zasedací sál. Každý si udělal fotku u „kecpultu“ a přemýšlel o tom, jaké by to bylo, být poslancem. Pan učitel už si dokonce vytipoval, koho by volil. Po prohlídce

Poslanecké sněmovny jsme se přesunuli na první nádvoří Pražského hradu. Stihli jsme i výměnu stráží. Poté jsme přešli do budovy Kanceláře prezidenta republiky. Prohlédli jsme si zde několik částí bytu T. G. Masaryka a vyslechli si výklad o historii Hradu. V kinosálu jsme zhlédli prezentaci o historii Hradu a prezidentech Československa a České republiky. Prohlídku jsme zakončili v prezidentské knihovně. Odtud jsme se přesunuli na Václavské náměstí, kde jsme měli krátký rozchod. Většina zamířila do McDonaldu nebo do obchodů. Pak už nás čekala jen cesta na nádraží, nástup do vlaku a odjezd domů. Celý den byl sice trochu náročný, ale moc jsme si ho užili. Barbora Skopalová, 1. A

POSTAVÍME VESNICI... NA MĚSÍCI? Vzniká celá řada ambiciózních projektů. Vedle Marsu (a jeho kolonizace, o které jsme mluvili v předchozím čísle) se v dnešní době mluví i o jiném vesmírném objektu – Měsíci. Jeví se totiž jako skvělé místo k postavení vesmírné vesnice. Před 60 lety jsme jej dokonce navštívili osobně. To znamená celkem šest přistání a dvanáct astronautů, kteří se prošli po Měsíci.

Co ale plánuje Evropská vesmírná agentura (ESA) dnes? Určitě jste již slyšeli o Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Její životnost je předpovídaná do roku 2024. Šéf ESA si myslí, že je dobré mít poté další prostředky k tomu, abychom zůstali nadále ve vesmíru aktivní. Proto se postaví vesnice. Na Měsíci. A přinese plno výhod. Jak by stavba probíhala? Na Měsíc by bylo dopraveno vozítko. To by mělo za úkol nafouknout obrovskou ochrannou halu. Následně by použilo měsíční materiál (regolit) k tomu, aby kolem této haly postavilo budovy pomocí 3D tiskárny. 16

Regolit smíchaný s vodou vytvoří hmotu podobnou betonu a pomocí slunečních paprsků by se z něj vypálily cihly. Všechno by bylo snadnější, jelikož by se nemusely ze Země vozit téměř žádné materiály. Lidé by využívali energii solárních panelů. Ty budou postaveny poblíž kráteru Peary, který je osvětlen po celý měsíční den. Komety, které dopadly na povrch, po sobě zanechaly vodu ve formě ledu. I ta by byla využívána (k výrobě paliva, kyslíku a onoho regolitového „betonu“). Voda by se ale dala vyrobit i z vodíku, který se zde nachází, a dále využívat k pěstování rostlin v měsíčních sklenících. K čemu by nám taková vesnice byla? Na odvrácené straně Měsíce by byl položen teleskop. S jeho pomocí budeme moci sledovat hlubiny vesmíru. Ale potřebujeme, aby na něj nedopadaly sluneční paprsky. Proto by byl umístěn poblíž jižního pólu, kam slunce nesvítí. Dalším krokem by bylo využití Helia-3, které se na Měsíci taktéž nachází. Helium-3 je velmi vzácné a představuje zdroj energie budoucnosti.

RETROBÁL KOPŘIVNICE, 4.2.2017

Je potřebné jako palivo pro nukleární fúzi. Dále bychom mohli provádět výzkum způsobem, jakým to dnes dělá ISS. Není zde atmosféra ani rušivé záření ze Země. Mohly by zde se provádět pokusy, jež vyžadují menší gravitaci. A pokud jde o cestu na Mars, i v tomto případě by mohla být vesnice užitečná. Mohla by sloužit jako mezizastávka k doplnění paliva. A nakonec by se stal Měsíc žhavou destinací zážitkových dovolených. Člověk se tam s dnešní technologií dostane za dva dny.

Daní výzkumníci by se však na Měsíci nemohli zdržet moc dlouho díky gravitaci, která je zde oproti Zemi mnohem menší. Vyvstala by spousta zdravotních problémů, se kterými se již dnes potýkají průzkumníci na ISS. Lidské tělo není uzpůsobeno menší gravitaci. Začaly by nám řídnout kosti, ochably by svaly, nastaly by problémy se zrakem. Krev by se nahrnula do horní poloviny těla, jenže srdce je zvyklé pumpovat proti tíži. Když se podíváte na fotografie z paluby ISS, uvidíte, že většina astronautů má následkem toho opuchlé červené obličeje (což se později zase spraví). Na výstavbě by se podílelo mnoho států, mezi něž patří například Američané, Rusové, Evropané, Číňané, Japonci nebo Indové. A samozřejmě i plno dalších států, které by se však podílely z menší části. Náklady by nebyly tak veliké, celý tento projekt by stál mnohem méně než projekt Apollo. Pořád se ale bavíme o obrovské spoustě peněz. Je fascinující sledovat, jak se lidstvo pomalu vyvíjí. Jde o další krůčky, které podnikáme, abychom se dostali blíž velkému neznámu. Každý takový krok je velmi podstatný. Pohání nás touha po poznání. Kdo ví, jak daleko budeme třeba za sto let? Výzkum je klíčový. Upevňujeme jím své místo ve vesmíru. A my bychom v něm měli pokračovat i nadále, jestliže chceme, aby se s námi počítalo i v budoucnosti. Nikola Polášková, 3. A

AKTUALITY

-NASA, ESA a CSA dokončily Webbův teleskop. Je nástupcem Hubbleova teleskopu a bude mnohem výkonnější a větší. V roce 2018 jej do vesmíru vynese raketa Ariane 5. Hubbleův teleskop zachycoval viditelné světlo, Webbův se zaměří na infračervené záření. Nahlédne až do počátků vesmíru. -Slavíme 80. výročí Jet Propulsion Laboratory (JPL)

-Vozítko Curiosity našlo na Marsu zvláštní objekt. Ukázalo se, že je to železo-niklový meteorit, který na Mars spadl dříve.

-14. listopadu nastal superúplněk. Měsíc se díky své eliptické dráze dostal k Zemi do nejbližší možné pozice – perigea (365 tisíc km). -Vesmírné teleskopy Spitzer a Swift spojily své síly a lokalizovaly unikající hnědé trpasličí planetky. -V jižní hemisféře Merkuru bylo objeveno velké údolí. Tímto se potvrzuje fakt, že se planeta zmenšuje. -Na ISS byl proveden druhý experiment, který má zajistit bezpečnost na palubě při manipulaci s ohněm.

-NASA objevila pod povrchem Marsu obrovské ložisko vodního ledu. Podle odhadů by mělo obsahovat stejné množství vody jako Hořejší jezero u nás na Zemi. -Donald Trump, nově zvolený americký prezident, má jisté priority. Prý jej zajímá americká základna na Měsíci. -Pod povrchem Pluta byl objeven obří zamrzlý oceán.

-Byl představen skafandr, který budou astronauti užívat při kolonizaci Marsu.

NA POČÁTKU STÁL... KINESKOP Čtyřicet pět vteřin. Tak dlouho trval jeden z prvních filmových snímků s názvem Dělníci odcházející z Lumièrovy továrny od bratrů Augusta a Louise Lumièrů. Světlo světa spatřil v březnu 1895 v Paříži, představení však ještě nebylo určeno pro širokou veřejnost. Až o devět měsíců později uspořádali Lumièrové první veřejné promítání v pařížské kavárně. Diváci měli možnost zhlédnout desítku krátkých (méně než minutu trvajících) filmů nebo spíše šotů (například Rodinná snídaně, Koupání v moři). Za proslulý snímek Lumièrových se považuje Příjezd vlaku na nádraží v La Ciotat; legenda praví, že před projíždějícím vlakem vyděšené obecenstvo uskakovalo ze sedadel, někteří dokonce prchli i ze samotného promítání. V groteskním snímku Pokropený kropič zase dali základ filmové komedii. Na počátku stál za vším vynález kinetoskopu, což byl prototyp první filmové kamery. Kinetoskop vytvořil William Dickson společně se svým zaměstnavatelem Thomasem Alvou Edisonem. Ti ovšem odmítali zaplatit částku 150 dolarů za patent, protože tento objev nepovažovali za významný. Už roku 1892 si nechal Léon Bouly, francouzský vynálezce, patentovat svůj přístroj kinematograf, který umožňoval nejen natáčení filmu, ale následně i jeho vyvolání a promítání. 20

V roce 1894 si už ovšem nemohl dovolit zaplatit poplatky za patent na slovo kinematograf, a tak jej o rok později odkoupili již zmínění bratři Lumièrové. Ti nedávali kinematografu velké šance, domnívali se, že film bude vhodný pouze pro vědecké účely. Zanedlouho ovšem zjistili, jak moc se mýlili. Po ohromném úspěchu totiž v Paříži roku 1897 vzniklo první kino na světě, oblíbenost filmového průmyslu prudce stoupala. Na rozdíl od Lumièrů, kteří natáčeli především dokumenty, se Georges Méliès, jeden z prvních režisérů, zaměřoval na filmy se zápletkou, zejména s fantastickou nebo pohádkovou tematikou (Cesta na Měsíc, Cesta do nemožna). Podle historiků za svůj život natočil přes 1500 filmů. Byl také průkopníkem filmových efektů a triků, mezi nimi i slavného stop triku, kdy se zastaví kamera, herec nebo rekvizita je nahrazena jinou a výsledný efekt vzbuzuje v divákovi pocit ,,čarovné‘‘ proměny. Na závěr si musíme uvědomit, že mnoho vědců pokládalo některé své objevy za méněcenné nebo nedůležité, proto si své vynálezy nenechali patentovat nebo je ani nepředstavili veřejnosti, a tak se možná nikdy s určitostí nedozvíme, kdo doopravdy stál u zrodu filmu. Tereza Gottwaldová, Sp

CARDBOARDY

APLIKACE PRO KAŽDÉHO Adam Fanta, Sp V dnešní době vlastní mobilní telefon téměř každý. Samozřejmě se liší výkonem, ale většina z nich umožňuje používat tyto aplikace, které se hodí do každého telefonu nejen technicky nadaného studenta. ČSFD “Kolik to má procent?” je častá otázka lidí v mém okolí, když se dostaneme k diskuzi o filmech. Procenta se vztahují právě k Česko-Slovenské filmové databázi (ČSFD). Ta nejen že dokáže vyhledat libovolný filmový klenot, ale filmy jsou zde seřazeny i do přehledných žebříčků podle oblíbenosti. U každého filmu je k dispozici spousta informací, nejnovější trailery nebo zajímavosti z natáčení. DVTV Zkratka skrývá jména D. Drtinové, vystudované právničky, a M. Veselovského, známého moderátora. Dvojice tvoří a vydává na internet rozhovory s různými hosty týkající se dění v dnešní společnosti. Obsah je jednoduše a přehledně nabízen ve stejnojmenné aplikaci, která by neměla chybět v mobilu každého studenta s rozsáhlým politickým a sociálním přehledem. Reddit “The front page of internet”, tak zní přívlastek obří sociální sítě/fóra, kterou můžete snadno používat i na vašich telefonech. Jednoduchý systém bodování a záložek umožňuje efektivně vyhledávat žádaný obsah. Na Redditu může uživatel zjistit cokoliv, například ohledně svého oblíbeného seriálu nebo filmu až po všelijaké návody nebo rady. Reddit můžete využívat i ve vašem mobilu. Cardboardy Ve světě technologií se čím dál více zmiňuje tzv. virtuální realita, brýle, umožňující vidět virtuální svět vlastníma očima, které vyvíjí např. firma Sony nebo HTC. Cardboardy jsou cenově mnohem výhodnější alternativy virtuálních brýlí. Všechno, co potřebujete, je kartonová “krabice” a mobil s podporou gyroskopu. Poté už si může užívat vnoření do videí s označením 360° nebo aplikaci Google průvodce, stejně jako to letos zkusil pan učitel Caloň se septimou v hodině dějepisu. Žákům se tato netradiční hodina rozhodně zalíbila a vyzkoušeli všechny možnosti jež brýle nabízejí.

VÍTE, ŽE...?

V němčině se buvol řekne Büffel. A podobně znějící sloveso büffeln se dá přeložit přirovnáním ,,dřít se jako buvol‘‘. Nepřipomíná vám büffeln podobné české sloveso? Zkuste ve výslovnosti vynechat hlásky ,,e‘‘ a ,,n‘‘. Správně, z německého ,,dřít se jako buvol‘‘ nám vzniklo české ,,biflovat‘‘. Při biflování zažíváme podle etymologického slovníku zřejmě stejné pocity jako buvol na rýžovišti. Hana Benešová, manželka druhého československého prezidenta Edvarda Beneše, se narodila jako Anna Vlčková. Protože měl ale Beneš kdysi s jakousi dívkou jménem Anna nepříjemné zkušenosti, poprosil po zásnubách v Paříži svou budoucí choť o změnu svého křestního jména na Hanu. Ta mu vyhověla a posléze se sám Beneš přejmenoval z Eduarda na Edvarda. Absurdních a nesmyslných zákonů je po širém světě celá řada. Mezi ty nejzajímavější patří například francouzský zákon o zákazu parkování létajícího talíře ve vinicích, zákon z Arizony zakazující oslům spát ve vaně nebo zákon ze Spojeného království, podle kterého jste velezrádce, jestliže nalepíte poštovní známku s vyobrazením britského panovníka hlavou dolů. V Ohiu si zase dejte pozor na to, abyste neopili rybu – je to totiž ilegální. A v New Yorku neskákejte z budov, takoví lidé se tam totiž právně odsuzují k trestu smrti. Tereza Gottwaldová, Sp

21.11.1916

DEN, KDY ZEMŘEL FRANTIŠEK JOSEF I.

Dnes je tomu již 100 let, kdy 21. listopadu 1916 císař František Josef skonal. Byť byl rozporuplným vladařem, položil svou vládou základy moderní Evropy. MALÝ ARCIVÉVODA Je 18. srpna 1830, celý zámek Schönbrunn je už dlouhou dobu napětím bez sebe. Na svět má totiž přijít dítě, a ne jen tak ledajaké, samotný František Josef. Už odmala byl veden svou matkou ke zbožnosti a přesvědčení o nedotknutelnosti panovnické moci. Jakožto dítě si ovšem i rád hrál, například se svým dědečkem, kterého si velice oblíbil. Nešlo tudíž o nikoho menšího, nežli o samotného císaře Františka I.! Později mu přibyli také další čtyři sourozenci: Maxmilián, Karel Ludvík, Marie Anna a Ludvík Viktor. TRŮN VOLÁ 2. prosince revolučního roku 1848 nastupuje František Josef na trůn, který před ním držel jeho „slabomyslný“ strýc Ferdinand I. Dobrotivý. Hned na počátku vlády si náš monarcha ovšem neudělal dobrou pověst. Začal panovat striktně absolutisticky. V tom jej nadále utvrzoval Alexandr von Bach (Bachův absolutismus). Po drtivé porážce Maďarů v bitvě u Világoše se stal dokonce roku 1853 obětí neúspěšného atentátu maďarského nacionalisty. Během let 1849 -1861 postupně vyhlásil

dvě oktrojované ústavy a roku 1851 silvestrovské patenty. Mladému císaři byl mimo tyto těžké časy na počátku vlády velkým vojenským rádcem a vzorem slavný maršál Radecký. Ten jej především prováděl po bojištích revoluční Itálie. Po jeho smrti chtěl náš monarcha velet bitevním polím sám, to však nebylo nejmoudřejší. Roku 1859 ztratil Lombardii a přispěl tak ke sjednocení Itálie. Následně nechal propustit Bacha z pozice ministra vnitra. LÁSKA VLADAŘSKÁ Ve stejném roce, kdy byl na monarchu spáchán atentát, se seznámil se svou sestřenicí Alžbětou Bavorskou (“císařovna Sissi”). Původně si měl vzít její starší sestru Helenu, ale nakonec se 24. dubna 1854 oženil právě s Alžbětou a měl s ní čtyři děti. 27

SMĚREM K ROVNOPRÁVNOSTI Píše se rok 1860, František Josef vydává říjnový diplom, který posouvá stát ke konstitučnímu uspořádání. Začíná se z něho pomalu stávat muž kompromisu. Po prohře prusko-rakouské války roku 1866 a ztrátě posledních mála držav v severní Itálie dochází ke zlomovému okamžiku. Roku 1867 se nechává konečně korunovat uherským králem! Vzniká tak Rakousko-Uhersko, k velké nelibosti Slovanů a především Čechů! SMRT VŠUDE NA DOHLED Období po vzniku nového soustátí se nese v celku klidnějším duchu pro monarchii. O to však mnohem hůř dopadl panovníkův osobní život. Jeho syn Rudolf, jediný mužský potomek, spáchal roku 1889 sebevraždu se svou milenkou. Dohnalo ho k tomu otcovo ponižování, politické ignorování a neprojevovaná úcta. O deset let později, když byla císařovna Sissi na cestě do ženevského přístavu, podlehla atentátu italského anarchisty, který ji bodnul pilníkem do hrudi. Císař byl těmito událostmi velmi zdrcen, a to jej poznamenalo až do konce jeho života.

VELKÁ VÁLKA „Sarajevský atentát! Arcivévoda Ferdinand zastřelen se svou chotí!“ takto hrozné zprávy se musely nést 28. června 1914 monarchií! Byl zavražděn plánovaný následník trůnu, František Ferdinand d’Este se svou chotí Žofií. Jednalo se o odpověď Srbů na anexi Bosny. Následné rozhodnutí starého mocnáře na danou situaci bylo osudové, 28. července 1914 vyhlásil válku Srbsku! Nikdo v tu chvíli ještě netušil, co bude čekat nebohou monarchii! Svět však od té chvíle už nikdy nebyl stejný. Císař František Josef I. umírá během první světové války 21. listopadu 1916 ve Vídni, v zámku Schönbrunn, kde mu byl vystrojen pompézní pohřeb. O dva roky později se habsburské soustátí rozpadá. ZÁVĚREM František Josef I. v dějinách našeho národa a celé Evropy zanechává nezpochybnitelnou stopu. I přes mnohé útrapy jeho panování se monarchie dočkala obrodu, modernizace a všeobecného rozvoje.

670 LET! Den, kdy byl Karel IV. korunován králem Svaté říše římské (26. 11. 1346) 200 LET! Den, kdy byla založena Varšavská univerzita (19. 11. 1816) 100 LET! Den, kdy byla potopena loď Britannic, sesterské plavidlo Titanicu (21. 11. 1916) 50 LET! Den, kdy Barbados získává nezávislost (30. 11. 1966) 10 LET! Den, kdy byl Saddám Husajn popraven za zločiny proti lidskosti (5. 11. 2006) Tomáš Horečka, Sx

Proč organizovat filmový klub? Když si něco usmyslíte a budete na tom pracovat, můžete to dotáhnout do konce. Tak je to i s angažovaností studentů do školního dění - počínaje studentskými spolky, konče jednorázovými akcemi typu „společenský den“. Pod pěkným obalem kulturně-aktivního žití se skrývají různé záležitosti, které někdo musel zorganizovat. S trochou představivosti a entuziasmu se i přes různá úskalí, která organizace takovýchto věcí zahrnuje, můžete dočkat kýženého výsledku, i když se na nápady studentů mnohdy pohlíží přes prsty. Je potřeba si uvědomit, že student není jen plod ve vývinu, který se stane plnohodnotným člověkem až poté, co obdrží titul. Jsou to lidé, kteří jsou schopni něco změnit, organizovat a pozitivně zasahovat do věcí školy. Jedním z mnoha vydařených projektů z řad studentů je filmový klub, který pořádá pravidelné projekce dokumentárních filmů již od roku 2012. Tento studentský spolek sdružuje lidi, kteří se chtějí informovat, nejsou lhostejní, orientují se v 30

současném světě a ovlivňují nebo chtějí ovlivňovat dění kolem sebe. Pak jsou tu také ti, kteří si krátí čekání na autobus. Bohužel v posledních letech se klub potýká s malou účastí. Je tak stále co zlepšovat. Doufejme, že pod taktovkou nového vedení se stane více vyhledávaným. Melánie Klvaňová, 3. A Filmový klub Všechny tyto filmové kluby sdružuje projekt Jeden svět na školách, jehož patronem je organizace Člověk v tísni. Dokumenty jsou zaměřeny na lidská práva, sociální problematiku, životní prostředí, vzdělání, občanskou angažovanost, moderní československé dějiny a mediální vzdělání. Kromě promítání dokumentů je součástí také diskuze, která pomáhá utvořit si vlastní názor a podívat se na daný problém z jiného úhlu. Dokumenty z nabídky vybírají organizátoři filmového klubu. K promítání je pak použit prostor a vybavení školy.

FILMOVÁ NOC 32

rámci promítání filmového klubu se každý rok koná tradiční filmová noc. Letos proběhl již 7. ročník. O výběr kvalitních snímků tzv. „stojí za to vidět“ se postarali tři studenti ze čtvrtého ročníku a oktávy. Iniciátorské trio mladých studentů zosnovalo program čítající dvacet jedna filmů, které byly kategoricky rozděleny do tří sálů s tématickými okruhy: sport, dokumenty a oblíbená klasika. Nechyběla také čajovna a noclehárna, která byla později přeměněna na koncertní klub. Po poněkud pomalém rozjezdu, kdy jeden ze sálů promítal film pro skupinu duchů a největší účast si vysloužil film Zátopek, který zhlédli celkem čtyři lidé, si i ne moc bystří pozorovatelé museli všimnout, že něco není v pořádku. Těžko říct, jestli za to mohly hodinky, taneční kurzy druháků nebo práce, které je v Moravskoslezském kraji pořád hodně. První filmy si tak nevysloužily moc velké ohlasy, i když ten Zátopek byl prý fajn.

Jindy učebna chemie, o filmové noci sál č. 17, promítal sedm filmů se sportovní tématikou od Zátopka přes Schwarzeneggera po oscarový Million dollar baby. Oproti ostatním sálům mohli diváci sledovat film z prostoru dvou doskočišť pro skok vysoký, které zajišťují větší pohodlí než obyčejné žíněnky. Sál č. 8 úzce spojen s filmovým klubem promítal dokumenty převážně z Jednoho světa jako Říkejte mi Kuču, Bojovníci ze severu či Viva Cuba Libre. Po desáté dokumenty vystřídalo drama a koncert Jirky Valušáka. Oblíbená klasika se pak promítala v sále č. 11. Filmy jako Dvanáct rozhněvaných mužů, Přelet nad kukaččím hnízdem, Rainman nebo Sedm určitě stojí za to vidět. Školní filmový minifestival zakončil po sedmé hodině, kdy poslední sál ohlásil konec filmu. Následoval sobotní ranní úklid. Melánie Klvaňová, 3. A

V průběhu dalších filmů se účast zlepšovala a škola se začala plnit lidmi. Také místní pizzerie zaznamenaly prudký nárůst objednávek a pizza s čekací lhůtou tři hodiny se stala horkým zbožím. Ne až tak horkým po doručení. Z učebny číslo šest byla pro změnu čajovna s tlumeným osvětlením a pestrou nabídkou čajů. Právě díky této atmosféře se jindy ne příliš oblíbená učebna stala pro mnohé studenty vyhledávanou, protože kromě atmosféry a blízkosti „paliva“ v podobě kávy, si mohli odpočinout od filmů a popovídat v kruhu přátel. Palačinky spatřeny nebyly. 33

ABSOLVENTI

Robert Taichman s anténní jednotkou

VERA NG

Ing. Robert Taichman navštěvoval Masarykovo gymnázium Příbor v letech 2004 - 2008. Po ukončení studia začal studovat na VŠB -TUO, fakulta strojní, institut civilního letectví, kde začal studovat program Technologie Leteckého Provozu. Na střední chtěl být pilotem, ale v roce 2008 přišla ekonomická krize a ČSA už o piloty nemělo takový zájem. Létal chvíli sportovně a v roce 2013 se rozhodl pro letectví z jiné perspektivy. Co Tě vedlo k výběru MGP? Bavila mě fyzika, matematika a chtěl jsem zůstat tak nějak všeobecný bez předčasné specializace. Jako druhou volbu jsem měl TL v Kopřivnici. U mě byla ještě velká výhoda, že jsem Příborák, tak jsem se nemusel trápit dojížděním, proto, když jsem zvládl SCIO přijímačky, jsem neváhal a bral. Jaké předměty ze střední byly pro Tebe užitečné na této škole a jak ses připravoval na přijímačky? Tak vzhledem k tomu, že jsem šel na FS VŠB - TUO, tak se mi rozhodně hodila matematika (která byla po studiu na MGP poměrně jednoduchá), fyzika, ale i angličtina, kterou dnes používám každý

den. Díky maturitě a studijnímu průměru jsem se dostal na VŠ bez přijímaček - měl jsem tak trochu štěstí, které mě provází celý život :) Pravda je, že jsem u maturity z fyziky moc nezazářil, ale komise se mi nakonec rozhodla dát trojku, čímž jsem se vlezl do průměru. Kdybych tenkrát dostal 4, tak bych se pravděpodobně na VŠB - TUO nedostal (to je jen můj odhad) a bez VŠB - TUO bych se nepodíval na všechna ta místa, kde jsem za poslední roky byl, a nemohl bych říct, že znám tolik věcí a tolik zajímavých lidí. Mně to tam velmi vyhovovalo - nikdo se se mnou nemazal, na druhou stranu vše bylo fér a podle stanovených pravidel od docházky až po hodnocení. Hlavní rozdíl jsem viděl v tom, že na střední škole člověk prošel určitou studijní látku bez jakékoli znalosti a byl třeba ohodnocený za 5. Na VŠ fungoval jiný princip - neumíš -> doučíš se -> zopakuješ. To znamená, že je člověk nucen se naučit všechno. Na druhou stranu studijní plány měly většinou hlavu a patu a co po nás chtěli, mělo svůj důvod. Dalším velkým rozdílem je určitá svoboda (ale i zodpovědnost) v rozhodování o volném čase a struktuře předmětů. Člověk má povolenou absenci (většinou 2-3 zameškaná “cvika”) a je jen na každém, jak s tím naloží a ten čas třeba věnuje brigádě. Navíc málokterý semestr jsme měli hodiny rozložené tak, že jsem musel být v Ostravě po-pá, a to

se mi hodně líbilo. :) Ještě jednu věc zmíním, na VŠ se více dbá na tituly - možná, že jsem to dělal špatně jen já, ale těch profesorů po světě zas tolik neběhá, kdežto na střední se tak nechal oslovovat v podstatě jakýkoli učitel nehledě na titul. Později mi to vadilo, protože jsem si zpětně uvědomil, že ti lidé nemají ještě takové úspěchy, aby dosáhli takového oslovení, a přesto jim to nevadilo. Na druhou stranu, asi to lidi dělají v dobré víře a je to takový historický nešvár - nevím, jak to vzniklo. Co bys doporučil našim žákům MGP ohledně studia do budoucna? Nejsem si úplně jistý, jak to funguje dnes, na druhou stranu věřím, že to bude fungovat stejně, proto bych doporučil následující - každý ať dělá to, co ho baví, a netrápí se tím, že mu něco na střední nejde (třeba nějaký předmět) - to není moc podstatné, protože si později stejně každý vybere nějakou specializaci, a to většinou podle vlastní preference. Taky bych doporučil sledovat nějaké vstupní předpoklady na konkrétní vysokoškolské obory a podle toho definovat potřebnou laťku studijních výsledků na střední škole - ať si někdo zbytečně nezavře dveře. Co děláš dnes? (Studuješ, pracuješ, popř. kde a co přesněji děláš?) To je trochu složitá otázka. Aktuálně jsem ještě zaměstnaný v Pardubicích, kde pracuji pro radiolokační firmu ERA a.s., která se zabývá vojenskou i civilní radiolokační technologií. Měl jsem zase jednou velké štěstí, že jsem si vybral 36

multilaterační radiolokační princip jako téma mé diplomové práce (vedenou panem profesorem R. Volnerem). Nabídka práce potom přišla velmi rychle - přesněji nabídka na obchodní oddělení, kde jsem dva roky pracoval jako Sales Engineer a později jako Sales Manager. Už jako SE jsem navštívil plno zajímavých destinací - Kyrgyzstán, Angolu, Jižní Koreu (třikrát) a plno států Evropy. Později z pozice SM jsem dostal na starosti subsaharskou Afriku, exjugoslávské státy, Anglii a Island, to jsem cestoval ještě více - jedna z posledních cest, která před pár týdny proběhla do Dar Es Salaamu v Tanzanii, kde jsem si udělal i chvilku a navštívil Zanzibar. ERA a.s. vyvíjí, vyrábí a aplikuje technologii sloužící civilní nebo vojenské infrastruktuře k detekci pozic cílů (většinou letadel) tak, aby je obranné složky nebo složky řízení letového provozu jednotlivých státu mohly detekovat a (pokud to jde) identifikovat - následně ty informace využívají k různým účelům od zvýšení bezpečnosti po obranu státu. V této práci jsem zužitkoval většinu svých studií - od angličtiny přes matematiku, fyziku a své praktické i teoretické znalosti z letectví jakbysmet. Co mě v Pardubicích trápilo bylo dojíždění, na které jsem nebyl ochoten si zvyknout a rozhodl jsem se po třech letech vrátit. Mám aktuálně nabídky opět pracovat v letectví pro jinou firmu a o dost blíže, na druhou stranu je to pouze o volbě a věřím, že kdybych chtěl, našel bych

práci i v zahraničí u firem, se kterými jsem ty tři roky spolupracoval (nebo i jinde). Mně ale ten příborský kostel přirostl za ta léta tak k srdci, že když ho nemám v dohledu, jsem tak nějak nesvůj :) Máš nějakou zajímavou vzpomínku či historku na MGP? Hodně mých vzpomínek se váže spíš k tomu období studia a k lidem, které jsem tam potkal a se kterými jsem stále v kontaktu. Někteří z bývalých spolužáků se taky v nedávné době přestěhovali do Příbora, tak teď budeme spolu ještě více. Mám plno zajímavých vzpomínek, ale bohužel si je nechám všechny pro sebe, protože ty nejlepší se veřejně stejně říkat nemohou :) Bára Pařenicová, 3. A

HOROR PLES ZÁVIŠICE, 20.1. 37

„Dvacet jich přišlo...”

ROZHOVOR S PETREM CALONĚM Náš drahý učitel dějepisu, základů společenských věd, zeměpisu. Milovník dobrého jídla, cestování a Googlu. Má prostě vždy co zajímavého říct, a právě tyto vlastnosti činí hodiny s mladým, přátelským člověkem často stravitelnější, než bývá zvykem. Přeji pěkný den, pane učiteli. Proč jste se stal učitelem? Přitahovalo vás to, nebo jste toto povolání shledal jako jedinou možnost? Hlavním důvodem bude učitel dějepisu na gymnáziu v Novém Jičíně, tam mě to docela zaujalo. Dalším důvodem asi je, že mě to nakonec moc baví. Nedávno jste se stal dvojnásobným otcem. Jak velkou zátěž tedy můžeme očekávat na plnění Vaší učitelské práce? (např. doba opravy písemek) Budu se snažit, aby to nebylo poznat. I když je možné, že tak 20% navýšení doby. *smích* Jste, nebo jste alespoň býval, na-

dšeným cestovatelem. Do kolika zemí jste již zavítal? Kde se vám líbilo nejvíce a proč? Podíval jsem se již do mnoha zemí, spočítané to nemám. Rozhodně jsem ještě nebyl v Africe. Nejvíce se mi líbilo v Íránu, protože mě překvapil, a to zejména z pohledu tamějších lidí. A na druhém místě Čína, modernost té země a její kulinářství. Jsem vášnivý milovník čínské kuchyně. Kam se plánujete ještě podívat? Mým snem je Laos a Kambodža. Ale jelikož jsem nyní double-dad, tak jsem i double-dead. *smích* Teď tedy spíše po Evropě, tento rok to byla Albánie, příště určitě Evropa. Jak moc důležité je podle vás poznávání světa a cestování? Vůbec to nejdůležitější. Člověk, který žije ve své ulitě, pak lehce sklouzne ke xenofobii, českému náckovství atd. Je to ta nejzásadnější věc, kéž by mi bylo znova osmnáct. Všem čtvrťákům doporučuju po maturitě někam jet, třeba za brigádou. Já 39

jel tehdy na dva měsíce do Švýcarska dojit krávy. Někteří mi možná nebudou věřit, ale bez signálu, bez elektriky a teplé vody. Byl to jeden z mých nejlepších zážitků. Kde můžeme nalézt počátek přátelství s panem učitelem Dejmkem? Já jsem neměl to štěstí, aby mě učil na gymnáziu v Novém Jičíně, já byl v té lepší skupině. Počátek asi přes tamější kantory. Tak jsem ho poprvé poznal. Pravidelně se vybraní učitelé z NJ a z Příbora setkávají. Váš nejoblíbenější koníček? Asi všechno kolem Googlu. *vybaluje chromebooky z krabic* Dvacet jich přišlo. *smích* Váš nejoblíbenější pokrm? Z těch světových cokoliv čínského. Především mám rád nudle. Doporučuju navštívit Most v Šanghaji. Google - co vás na něm tak uchvacuje? Je to slet věcí. Rozmanitost, výborné využití ve vzdělávání a zároveň možnost se dál rozvíjet. Jsem členem komunity Google user group. Kdybyste se chtěl podívat do historie, jakou událost byste chtěl spatřit na vlastní oči? Z těch negativních nejspíš smrt Jana Masaryka, co se vlastně stalo. A z těch pozitivních? Nevím, potkat se s Kleopatrou. *smích* 40

Neřesti života - alkohol a další drogy? Jaký na to máte názor? Rozhodně jsem silně proti všem drogám. I proti těm, které naše společnost označuje za lehké. Například marihuana podle mě kazí charakter lidí a já chci být pánem svého charakteru. Jak vidíte svět za takových, řekněme, padesát let? Některé profese zcela zaniknou. Obávám se, že většina dělnických profesí, rozhodně i učitel autoškoly. Předpokládám, že auta nebudou. Nejvíce by mě zajímalo, jak dopadne učitelství, jeho náplň a jestli i já obstojím. Poslední otázka. Co byste chtěl do konce života ještě zvládnout či dokázat? Z pohledu osobního bych chtěl splatit hypotéku. *smích* A z pohledu profesního dokončit všechnu započatou práci. Věřím, že té práce je ještě hodně. Radim Friedel, Sx

KDYŽ GYPRI TANČÍ

KNIŽNÍ HUMBOOK

Máte rádi knihy? Chcete se setkat se světovými i českými autory, redaktory, bloggery a překladateli? Chcete si užít zábavu během workshopů a bohatého doprovodného programu? Tak to jste měli vyrazit na první knižní festival tohoto druhu v České republice. Nebo ne? Nedostatek novinových stánků s lístky na tramvaj od Staroměstského náměstí do Prahy 7 zapříčinil půlhodinovou procházku podél nábřeží. Ale proč se neprojít, že? Prostory sálu Elektra, kde se literární festival odehrával, působily minimalistickým dojmem. Tak si vysvětluji ten výrazný nedostatek židlí. Nicméně obdivuji snahu vtěsnat tolik lidí do tak malých prostor. Kromě bohatého doprovodného programu sliboval Humbook, festival knih, rozhovory s autory a redaktory. Hlavní složkou byl Christopher Paolini. Ačkoliv byla celková atmosféra poněkud fádní, slavný autor tetralogie Odkazu Dračích jezdců vám dokázal, že jste do Prahy nejeli zbytečně. Paolini pracoval na Eragonovi od 15 let a trvalo další dva roky, než se kniha dostala ke čtenářům. Říká, že miluje draky a do své knihy je zahrnul díky údajné lásce lidí k dinosaurům. „Není moc rozdílů mezi dinosaurem a drakem, snad jen v tom, že draci jsou ještě skvělejší a chrlí oheň!“ odpověděl na otázku jednoho z fanoušků, proč si zvolil právě draky.

9 300 lidí. Zvláštní je na tom skutečnost, že tato katastrofa není všeobecně známá, na rozdíl od Titaniku. Ruta byla také nominována na Carnegieho medaili za literaturu. V rámci festivalu probíhaly přednášky o české fantasy a tvorbě komiksů. Redakce Cooboo společně s redakcí Fragment se představily s workshopem o vzniku knih. Pokud by vás ani tohle neupoutalo, mohli jste se nechat třeba potetovat hennou, koupit si novou knihu, vyfotit se s ní na instagram, vytisknout si fotku instagrafem, vyzkoušet kouzlo psacích strojů a nebo pít litry čaje, který vám nabízeli na každém rohu. Když už se do Prahy nevydáte na prohlídku staré čistírny odpadních vod, pražského metra, či poslední dobou velmi populární oslavy státního svátku, jeďte na literární festival. Melánie Klvaňová, 3. A

Neméně důležitým hostem byla Ruta Sepetys, autorka knih V šedých tónech, Potrhaná křídla a Sůl moře. Právě o poslední knize se vedly nejrozsáhlejší debaty. Kniha pojednává o jedné z nejtragičtějších námořních katastrof, při které se utopilo 43

Fantastická zvířata a kde je najít Vítejte zpět v kouzelnickém světě! Fanoušci knih a filmů Harryho Pottera po celém světě šílí, protože do kin právě přichází nový film přímo od autorky ságy o Bradavické škole čar a kouzel J. K. Rowlingové – Fantastická zvířata a kde je najít. Ty, co se však těšili na starý dobrý bradavický expres, školu čar a kouzel a létání na košťatech, však musím částečně zklamat. Do čarovného světa tentokrát nestačí jen projít nástupištěm Devět a tři čtvrtě, ale musíte se posunout v čase téměř o celých sto let a ještě k tomu přeplout oceán. Děj se totiž odehrává v Americe ve 20. letech minulého století. V době, kdy mladý magizoolog Newt Scamander přicestuje z Británie až do New Yorku, se tradiční postavy kouzelnického světa jaké známe z knih - Harry, Ron nebo Hermiona - zatím ještě ani nenarodily. Newt však necestuje jen tak nalehko. Veze si s sebou kufr plný fantastických zvířat, o které se stará a zkoumá je. Naneštěstí však některá unikla a začala pustošit New York přímo před očima mudlů (nebo nečarů, jak obyčejné lidi nazývají Američané). Jak se Newtovi podaří všechny jeho mazlíčky pochytat zpátky? Abych řekla pravdu, byla jsem vůči tomuto filmu ze začátku trochu skeptická. Musím však říct, že mě mile překvapil. Na rozdíl od Harryho Pottera se tento prequel nesoustředí tolik na kouzelnické souboje s hůlkami, ale na scénu přichází nová magická stvoření a hlavně opravdu působivé filmařské efekty. Film je plný fantazie, napětí, hravosti, humoru a samozřejmě magie. Eddie Redmayne v hlavní roli je neskutečně přesvědčivý a perfektně zapadá do retro stylu celého příběhu. Fantastická zvířata navíc zodpovídají mnoho starých a nevyřešených otázek, zároveň však pokládají úplně nové a posunují děj neustále vpřed. A tak, když je nyní atmosféra opravdu pěkně vykreslená, všichni napjatě očekáváme, jak bude Rowlingová pokračovat a jak se bude zápletka vyvíjet dále. Michaela Šumberová, 3. A 44

HLÁŠKA

“Pane profesore, nemohli bychom si to napsat za týden?” “Žijeme teďka, já nebudu nic odkládat.”

Všestranná umělkyně Lindsey Stirling opět v Praze! Talentovaná americká houslistka a skladatelka Lindsey Stirling, známá svým všestranným uměním, se již potřetí chystá v rámci evropského turné také do Prahy. Její vystoupení, kde kombinuje tradiční hudbu s dubstepem a tanečními kreacemi, se uskuteční 1. března 2017 v pražském Foru Karlín, kde představí své nejnovější album Brave Enough. Lindsey je představitelkou hudebního stylu classical crossover. Tento styl spojuje klasickou a populární hudbu a proslavil se začátkem 90. let. Mezi nejznámější představitele tohoto stylu patří skupina Deep Purple nebo finská sopranistka Tarja Turunen, jejíž hlas přesahující tři oktávy zazněl v hitech skupiny Nightwish.

Stomp, což byl začátek její kariéry, neboť s těmito a dalšími skladbami vydala v roce 2012 své první debutové album.

Na prahu kariéry

Součástí její tvorby jsou také covery známých písní jako například Radioactive (na kterém spolupracovala se skupinou Pentatonix), My Immortal, Senbonzakura, River Flows In You a mnoho dalších. Proto si, pokud jste opravdovými fanoušky, nenechte ujít tuto příležitost a na 1. března si nic neplánujte!

Rodačka ze Santa Any začala s houslemi v pouhých pěti letech, její kariéru ale nastartovala až účast v americké televizní soutěži Amerika má talent. Ačkoliv se probojovala jen do osmifinále, nevzdala to a společně s producentem Devinem Grahamam natočila svůj první videoklip - Spontaneous Me. Dva měsíce nato vydala své první EP pod názvem Lindsey 46

Další album s názvem Shatter Me, jehož nejznámějšími songy jsou stejnojmenná píseň Shatter Me a Roundtable Rival, si získalo prestižní ocenění Billboard Music Award v kategorii electronic/dance album. Za všechno může YouTube Většina jejích písní je zveřejněna na jejím YouTube kanálu. Časopis Forbes ji dokonce zařadil na čtvrté místo nejlepších YouTube umělců. Není vůbec divu! Nejsledovanější video Crystalize má kolem 150 miliónů zhlédnutí.

Pavel Musil, Sp

Všechny Hemingwayovy ženy Nevím proč, ale mám pocit, že listopad a celkově podzim je pro mě měsícem, kdy se všichni vrací do minulosti, ohlížejí se zpět. Někdy možná i neradi, to je pravda. Já bych vás teď taky ráda vzala do minulosti a to knihou. Osobně mám historické romány moc ráda, líbí se mi, jak jiný pohled na možná suché historické události mohou poskytnout. A nejlepší je, když si můžu přečíst něco o své oblíbené osobnosti. Takže dneska to budou výjimečně dvě knihy, ale o jednom člověku. Pařížská manželka a Paní Hemingwayová, tedy dvě knihy, které vám chci ukázat. Jak už jste mohli z názvu té druhé vydedukovat, půjde o romány pojednávající o životě Ernesta Hemingwaye. Spisovatele Ernesta Hemingwaye a jeho díla určitě všichni znáte. Ale o jeho životě, možná až na to, že ho ukončil sebevraždou, moc

nevíme. Jaký to ale byl člověk? Bylo lehké s ním žít? Autorky knih se snaží na tyto otázky odpovědět pomocí románů. Jistě, nemůžeme vše brát doslova, přece jenom jsou to fikce, ale Hemingway jako by po přečtení těchto knih ožil před našima očima. Najednou už to není jenom jméno, ale člověk z masa a kostí se svými chybami a nedostatky, ale i přednostmi. Už to není jenom spisovatel, ale i manžel, otec a přítel. Proto bych vám tyto knihy vřele doporučila. Pařížská manželka od Pauly McLain nám podrobně ukazuje život první Hemingwayovy manželky Hadley Richardsonové. Jak se poznali, jejich život v Paříži, a pak i konec jejich vztahu. Naproti tomu Paní Hemingwayová od Noami Wood je o všech Ernestových 47

manželkách a jeho životu s nimi až do úplného konce. Obě knihy jsou napsány pouze z pohledů manželek, a to právě čtenáři ukazuje Hemingwaye v úplně jiném světle. Tak teď už vám nezbývá nic jiného, než abyste vstali a šli si knihy koupit, anebo půjčit do knihovny. Věřte mi, čtou se jedním dechem.

„Všechno je snazší, když jsme zlí.“ – Ernest Hemingway

Johana Dudová, Sx

Co se stane ve hře, zůstane ve hře Specifická hra založená na improvizaci a hraní rolí, to je larp. Na rozdíl od divadelního představení účastníci nehrají pro publikum, ale pro sebe. Studentka druhého ročníku Barbora Kvitová navštěvuje tyto larpy čtyřikrát do roka.

Jak si představuješ typického larpra? Považuješ se za něj? Myslím si, že typický larper ani neexistuje, je jich opravdu hodně a jsou vytaženi z různých vrstev. Abych řekla pravdu, tak většina, která se pohybuje kolem mě, jsou věřící (spíše severské božstvo), zruční kováři, švadleny, ševci a pokud ne, tak jsou dost často bez peněz, protože je to docela náročný koníček po finanční stránce. Nebojí se přírodních podmínek, chodí stanovat i v zimě, v dešti. A rozhodně mají smysl pro humor. Dost často se stává, že když přijdeme mezi normální lidi, tak si s nimi moc nerozumíme, někteří jsou z našich rozhovorů i vyděšení, např. když probíráme, kolik lidí jsme na minulé akci zabili. Navštěvuješ larpy pravidelně? Já nejsem zase tak aktivní člen, za rok navštívím v průměru čtyři a někdy i pár bitev. O peníze ani moc nejde, spíš o ten čas, s gymplem se jich moc stihnout nedá. Patříš do nějaké skupiny, která tyto larpry sdružuje? Ano, patřím, asi už do dvou skupin. Do větší skupiny Post Mortem patřím již čtvrtým rokem, organizujeme i vlastní akce a jezdíme spolu na většinu bitev a larpů. Nově jsem se přidala skupiny Zuberland ze Zubří, kterou jsem prvně poznala tyto prázdniny na larpu jménem Trollsburg. Jak si se dostala k takové zábavě? Dostala jsem se k tomu přes jednu kamarádku, vzala mě na trénink Post Mortem do Libhoště. 50

Je nutné mít na larp dobový kostým? Ano, je, samozřejmě na první larp nemusí být úplně všechno dobové, ale aspoň mít tu snahu zakrýt moderní oblečení nějakým kusem látky. Kolik jsi schopna utratit za takový kostým? Hodně, určitě více než pět tisíc. Ale ono se to nahrabe po čase, nic není hned. Samotné boty jsou na celém kostýmu nejdražší (od jednoho do čtyř tisíc), zbroj z kůže, vlna, švadlena atd. Za poslední kostým (dvouvrstvé šaty, korzet) jsem utratila asi dva tisíce.

Ale pokud jste šikovní a umíte šít, tak utratíte jenom za látku a materiál. Jsou na larpech extrémní podmínky? Jak kdy, není to třeba jako vojenský výcvik nebo někde na softu. Na larpy vozíme obrovský stan (jen pro vybrané lidi), máme mnoho kožešin, obrovský hrnec na vaření, lavice na sezení a tak dále. Na akci si musíme povinně vozit teplé oblečení, náhradní oblečení (dost často tam někdo zahučí do vody nebo do bahna), minimálně dva litry vody, jídlo, stan, teplý spacák, nádoby na jídlo. Hlavní je přežít zimu a žízeň. Jaký je tvůj největší zážitek z nich? To je těžké vybrat, je jich opravdu hodně. Vyberu asi ten z Trollsburgu. Byl poslední

ÚČASTNÍCI LARPU

den akce a mně bylo zle, tak jsem šla na dvě až tři hodiny spát. Předtím, než jsem usnula, bylo všechno naprosto v pořádku. Po probuzení jsem dostala šok. Stan i s arcimágy byl vyhozen do povětří, všichni žrali trávu, král se zabouchl do kobky, členka gardy byla očarovaná zakletou dýkou, druhý člen gardy dostal Alzheimerovu chorobu, náš velitel dostal schizofrenii a vydával se za krále, po městě nám chodili nemrtví, královská pokladnice byla téměř prázdná a já než jsem se stihla vůbec rozkoukat, už u mě stála slečna s květinami a strkala mi je pod nos, samozřejmě mě naprosto omámila. Myslím, že jednoho člena gardy honil přízrak mrtvé nevěsty s tím, že chce, aby si ji vzal, nakonec se s ní oženil jeden z našich felčarů. Co bys doporučila pro případné budoucí účastníky? Určitě pojďte do toho! Je to super zážitek se super lidmi, dostanete se na víkend či celý týden z obyčejného světa a zažijete několik dní v úplně jiném! Larpy nejsou jenom o středověku či fantasy. Navštivte i rok 1930 a přidejte se do mafiánského gangu! Neměli byste se bát vžít do vlastní role, hrajte, jak chcete, nikdo vás nebude soudit. Co se stane ve hře, zůstane ve hře. Pro začátek bych doporučila nějaký menší a kratší larp, na ten víkend. Ráda bych vás pozvala na naši akci „Z Pekla“ či na trochu jiný žánr „Mafie“, vše najdete na stránkách Post Mortem. Melánie Klvaňová, 3. A

Dívčí tým MGP opě

ět válcuje soupeře! Pííííííísk! Tón zvučně zapískaný rozhodčím a následný zvuk sirény ohlásil konec posledního zápasu okresního kola turnaje v basketbalu, který se odehrál v hale MGP 4. 11. 2016. Všechny turnaje z tohoto kola vyhrály hráčky z Masarykova gymnázia v Příboře díky domácí půdě a také domácím fanouškům. S pedagogickou oporou pana učitele Jiřího Šplíchala a profesionální koučky Míši Drtilové se s přehledem povedlo porazit soupeře, kterými byly týmy ze škol EDUCA Nový Jičín, Mendelova střední škola Nový Jičín a Gymnázium Mikuláše Koperníka Bílovec. Díky tomuto výkonu se tým MGP jel utkat do Nového Jičína (25. 11. 2016), kde se odehrálo krajské kolo turnaje. Více o tomto utkání v příštím čísle časopisu RESTART, popř. na stránkách MGP www.gypri.cz. Tímto všechny vyzývám k velké podpoře sportovních akcí na MGP! Od turnajů basketbalu či florbalu až k minule zmiňované GYPRI Futsalové lize. Bára Pařenicová, 3. A

OD VĚCI

Kouzelný zvoneček… Dívka v bílých šatech s modrým věnečkem. Potuluje se a zvoní si kouzelným zvonečkem… Potuluje se vesnicemi, městy, světem, rozdává radost dospělým i dětem. Ten zvoneček umí nejen plnit přání, krom toho před nebezpečím chrání. Každý ho chce mít, každý ho chce dívce vzít. Jenže cizím lidem přání neplní, když ho dívce vezmete, nic se vám nesplní. Jeho kouzelná moc zmizí, zvoneček ví, že nejsi ona…ví, že jsi cizí. A tak radši zajděte za tou slečnou, ráda vám daruje radost věčnou. Poproste ji, ať vám zazvoní, a štěstí se k vám přikloní. Dívka zvoní a lidé chodí kolem ní, každému se pak lépe žije a také sní. Dělá to takto den co den, a lidé si stále myslí, že je jenom sen. Jenže ona je opravdová a mění zemi, snaží se o to, ať zde žádné zlo není. Dala se na boj o radost, tak bojuje, už nechce, ať kdokoliv kohokoliv zraňuje. Zvoněním rozdala klid, štěstí a radost, nikdo už nemá ani jednu starost. Poté zmizela a už se zřejmě nevrátí, ta, díky které vás svět uchvátí.

Markéta Hanačíková, 1. A 56

ZDROJE

REDAKCE Šéfredaktorka: Melánie Klvaňová | Zástupce šéfredaktora: Nikola Polášková | Redaktoři: Bára Pařenicová, Radim Friedel, Tomáš Horečka, Johana Dudová, Tereza Gottwaldová, Štěpánka Neméthová, Pavel Musil, Anna Murková, Michaela Šumberová, Helena Rychetská, Karolína Špačková, Barbora Skopalová, Dory Kolářová | Korektura: Nikola Polášková | Grafické zpracování: Gabriel Friedel

MGP