ROZHOVOR
BOUŘKY, ZPĚV A KAMERA ptala se EVA ČEJCHANOVÁ
foto ARCHIV FILIPA SMOLY
Už od dětství má rád tabulky, zpěv i počasí. O tom, jak se dostal do zpravodajství televize CNN Prima News, mezi organizátory akcí pěveckého souboru Effatha i na cestu s Bohem vypráví Filip Smola lehce a s humorem.
V
eřejnost vás zná jako moderátora počasí na Primě. Především jste ale profesionální meteorolog. Jaká byla cesta k této profesní volbě? Sledoval jste oblohu už jako dítě?
Vlastně ani ne, jako malý jsem chtěl být zmrzlinářem, prodavačem, hercem nebo doktorem. O počasí jsem se začal zajímat až na druhém stupni základní školy, kdy jsem si jednoho dne řekl, že by mohlo být zajímavé zapisovat si počasí do deníku. Ani moc nevím, co mě k tomu vedlo, možná to, že jsem byl odmala na tabulky, zápisy, a tohle k tomu tak nějak sedělo. Nejdřív mi stačil teploměr na kuchyňském okně. Pak mi ve škole půjčili směrovku s korouhvičkou, kterou už jsem nikdy nevrátil, prý to ale nevadí (smích), pak jsem dostal menší venkovní poloprofesionální meteostanici, začal jsem sledovat předpověď počasí v televizi a dostal jsem nějaké knihy o počasí. Takže se to docela rozjelo a už se to nezastavilo. Trochu vystřízlivění z toho, že bych někdy dělal meteorologii, nastalo při volbě vysoké školy, kdy jsem věděl, že matfyz, kde se meteorologie nejvíc vyučuje, není nic pro mě. Tak jsem se rozhodl jít na geografii. Původně jsem myslel, že ze mě bude socioekonomický geograf, ale v prvním semestru jsme ještě měli společné základy i s fyzickou geografií, to je taková ta přírodní část zeměpisu, a tam spadala i meteorologie a klimatologie, což jsem 6
březen 2022
předtím úplně nevěděl. Takže když jsme se pak dělili do studijních směrů, bylo jasno. Teď s odstupem času a vědomím následků – jste za tu volbu rád?
Ano, rozhodně. Vlastně jsem se k tomu dostal zpátky oklikou. Meteorologie na geografii není zdaleka tolik o matematice a fyzice jako na matfyzu, to pro mě bylo jednodušší. Ale dělám, co jsem dělat chtěl, takže jsem rozhodně spokojený. Jak moc platí pranostiky našich předků? Změnilo se něco na jejich pravdivosti změnou klimatu v posledních desetiletích?
Asi bych měl předně říct, že my meteorologové na ty pranostiky nějak moc nejsme – možná by se mohlo ukázat, že vycházejí líp než naše předpovědi. To si teda dělám legraci, samozřejmě, navíc pranostiky zavání pověrčivostí, a my křesťané přece pověrčiví nejsme, jelikož to přináší smůlu, že ano. Ale teď vážně. Všeobecně asi platí, že některý rok se některé pranostiky vyplní. Na co se ale dá víc spolehnout, jsou takzvané singularity, což znamená, že se v určitém období odehrává každý rok přibližně stejné počasí. Asi nejznámější jsou babí léto, vánoční oteplení, něco bude i na třech zmrzlých mužích atd. Za takové období je považováno i únorové ochlazení, kdy pravidelně v únoru přicházelo suché, mrazivé a slunečné počasí, ale v posledních deseti letech si nepamatuju, že by u nás nastalo, což se asi dá přičíst právě změně klimatu. Ale samozřejmě některé pranostiky pamatují i na tahle období. Co vás napadlo jako první, když jste se loni dozvěděl o řádění tornáda na Moravě?
To bylo dost zvláštní. Přečetl jsem si to docela pozdě, chystal jsem se spát, protože jsem šel další
