RedWay 5/IX.

ROZHOVOR Usain Bolt TECHNOLOGIE Vzkaz lidstva do vesmíru SMARTBOX Kdy je sex trestný?

CELOSTÁTNÍ ŠKOLNÍ ČASOPIS ČÍSLO 5, 2017 | ROČNÍK IX | ZDARMA | WWW.REDWAYMAG.CZ

editorial /

Ahoj holky, čau kluci, vy nešťastná generace. Jako byste toho neměli na krku málo, ještě se budete muset rvát o místo na slunci se stroji. S roboty a všelijakou umělou inteligencí, kterou si nepředstavujte jako Siri, ale jako monstra s IQ 13 000. Ty připraví o práci nejdřív nekvalifikovanou pracovní sílu, pak budou následovat specializovaní dělníci, pak střední třída, pak špičkoví odborníci jako třeba lékaři a nakonec půjdou od válu kreativci z reklamek, novináři, dýdžejové a tak.

Software bude psát lepší články do novin, vtipnější reklamní slogany a dávat lepší party sety.

Nevěříte tomu? Hehe, počkejte za dvacet let.

Co budeme dělat? Jednu takovou vizi měl spisovatel Kurt Vonnegut v románu Mechanické piáno (mechanické piáno hraje samo, nepotřebuje klavíristu, takže ti půjdou taky, abych na ně nezapomněla).

Město Ilium, ve kterém bydlí vysoce postavený manažer Paul Proteus, je vlastně gigantická umělá inteligence. Město je rozděleno na tři části. V té čisté, tiché a hypermoderní sídlí manažeři a inženýři, kteří umějí programovat a opravovat stroje. Druhou část tvoří průmyslová zóna, kde žádní lidé nežijí. A ve třetí oblasti zvané Domovina bydlí Lopaty a Krumpáče, nepotřebná spodina klesající na úroveň doby kamenné.

Manažeři a inženýři mají důležitou práci, tím pádem i peníze a život, který má smysl. Lopaty a Krumpáče (odkud pochází i Paulova žena, která využila jeho naivity a po známosti na jednu noc si vynutila sňatek lží o těhotenství) nedělají nic. Nemají co, a tak se občas vzbouří, něco zapálí, policie jejich vzpouru potlačí, pro výstrahu jich pár zastřelí a zas je na chvíli klid.

Zatímco Paul je lituje, protože je humanista, jeho žena je nenávidí, protože jí připomínají její původ. Příjemně ji překvapí Paulovo povýšení a nepříjemně ji překvapí, když ho Paul odmítne a přidá se k povstalcům, k Lopatám a Krumpáčům. Dopadne to divně.

Skutečné řešení? Asi nepodmíněný finanční příjem, který lidem bez práce zaručí, že nezemřou hlady, a hledání zábavy. Čím vyplníme dlouhé dny a roky bez jakýchkoliv povinností? Ubavíme se k smrti? Musíme začít hledat odpovědi, věk AI klepe na dveře.

Martina Overstreet, šéfredaktorka

RedWay Celostátní studentský časopis měsíčník číslo 5, ročník 9 zdarma toto číslo vyšlo v lednu 2017 titulní strana: Karel Cettl adresa redakce RedWay Jaroslava Foglara 2 155 00 Praha 5 www.redwaymag.cz e-mail redakce info@redwaymag.cz zakladatel a duchovní otec projektu prof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc., FESC mascher@vfn.cz šéfredaktorka Martina Overstreet info@redwaymag.cz grafický design a layout Anna Krčková editorka, korektorka Petra Rabová spolupracovníci Dominik Zezula, Honza Kistanov, Pavlína Kozáková, Jiří Bejček, Pepe Švejda, K8 Písačková, Seda Dzholdosheva, Radim Lisa, Iva Antošová, David Dolenský, Johana Mustacová, Bára Růžičková, Honza Klofáč, Kryštof Kotík, Petr Svarovský

marketing a inzerce Martin Neumahr neumahr@redwaymag.cz 608 572 626 Nevyžádané rukopisy a obrazové materiály se nevracejí.

Redakce si vyhrazuje právo zveřejnit publikované materiály na www.redwaymag.cz. vydavatel

Jaroslava Foglara 2 Praha 5 155 00 toto číslo vyšlo za podpory

PŘIDEJTE SI NÁS NA FACEBOOKU! www.facebook.com/redwaymag

tiskne Arteko Praha, s. r. o., Jahodová 99, Praha 10 registrační číslo MK ČR E 18246 ISSN 1803-2850 RedWay je celostátní školní časopis zaměřený především na prevenci vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Protože koncepčně vychází z definice WHO, která uvádí, že zdraví není jen absence nemoci, ale celková fyzická, psychická a sociální pohoda, zabývá se též prevencí sociálně patologických jevů, vzdělávacími tématy a popkulturou.

W W W.REDWAY M AG.C Z

REDWAY ČÍSLO 5, 2017 | ROČNÍK IX

téma: Umělá inteligence 6–13

POP

Vysokoškolská pohádka: Jak jsem se zamilovala do učení Sex, láska, starosti: Co je smysl života?

Chatovací zkratky

14

1 4 – 1 9 R O Z H OVO R Mámin kluk Usain Bolt

2 0 –2 9 T É M A Umělá inteligence Náš poslední vynález

20

Roboti, auta, hračky Hasta La Vista, Baby 3 0 –3 3 AC T I V E Bezpečnost na horách

38

3 4 –3 9 S M A R T B OX Neznalost zákona neomlouvá: Sex Kreativní učebnice jazyků v pěti krocích Jak rozumíme světu a sami sobě

4 0 –4 6 T E C H N O L O G I E Projekt Macintosh Vzkaz Země do vesmíru

47

TEST

42

Jak moc jsme privilegovaní

4 8 – 5 6 KO M I K S Taťána Rubášová & Jindřich Janíček Podivuhodná robotí expedice

48

pop /

Máte obavy z nástupu AI?

Steve Wozniak, spoluzakladatel Apple

Jaden Smith, malý filozof

Bill Gates, Microsoft CEO

Docela ano. Aby se člověk nakonec nestal ochočeným zvířátkem robotů, že? Jakmile program začne programovat sám sebe, budu ve střehu.

Nemám obavy z ničeho. Když nebudeme mít obavy, tak to dopadne dobře. Když je mít budeme, tak to dopadne špatně. Je to na nás, umělá inteligence je přece jen další produkt naší mysli, takže když nebudeme mít obavy, nebude existovat ani nebezpečí, chápete?

Ne ve smyslu, že nás čeká válka s roboty jako v Terminátorovi. Násilí, zbraně… tak takhle to určitě vypadat nebude, nicméně je tu řada etických, filozofických, i technických otázek. Řekl bych, že je dobré o nich přemýšlet. Jsme už na takové úrovni, abychom zvládali aspoň jadernou energii?

Před několika staletími byli malíři a sochaři hvězdami. Když Michelangelo Buonarroti vyzdobil Sixtinskou kapli, sešly se tam davy, jaké chodily v šedesátých letech na rockové koncerty. Dobrá, ale kdo jsou dnešní hvězdy? Kardashians? Youtubeři?

text a foto: Petr Svarovský

Vývojáři mobilních aplikací! Předchozí generace byla v mládí posedlá hudbou a filmem, dnešní teenageři nedají svůj telefon z ruky a neustále objevují nové a nové aplikace. Zatímco Facebook App je mainstream a vlastně už nuda, Snapchat je ještě pořád cool. Potom je tu nezávislá scéna, která často určuje budoucí trendy.

Aplikace jako aktivismus

ČÍSLO 5, 2017 | ROČNÍK I X

6

Miscelaneous Mischief je povedená partička z New Yorku, která vzbudila rozruch v létě minulého roku. Každý to zná: Dáte si v restauraci jídlo a dojde na placení. Číšník přinese účet a na vás je, abyste mu dali spropitné. Ale jak velké? Problém! Řešení se jmenuje Toothpick. Zadáte částku z účtenky, pohlaví obsluhy a aplikace spočítá celkovou částku včetně spropitného. Jenže spropitné

pro ženy vyjde vždy menší než pro muže. Někdo si toho všiml a byl z toho skandál. Vývojáři se obhajují: V USA mají ženy o 22 % menší platy než muži, je tedy naprosto správné dávat jim o 22 % menší spropitné. Vtip, který mnoha lidem otevřel oči.

Zatímco Toothpick je k dispozici jen pro iPhone, hra Phone Story od italských vývojářů Molleindustria je zase jen pro Android. Apple ji zakázal. Hra totiž poskytuje kritický pohled na produkci mobilních telefonů. Nejdřív devastujete životní prostředí v Kongu těžbou koltanu, pak zneužíváte chudé dělníky v Číně, pomocí nekalých obchodních praktik prodáváte telefony v USA a nakonec se snažíte elektronickým odpadem co nejvíc zamořit Pákistán. Příliš zábavné na to, aby se to mohlo Applu líbit.

It’s OK Because Society Said So For some of you, this new standard of tipping may take some getting used to. But here’s the thing.

In the United States, women and men are not persons of equal stature. Check the Constitution yourself. In the workplace, on average, women get paid 22 % less than their male counterparts.

So tipping a server 22 % less just because she is a woman makes total sense, right? Wrong.

Yasutaka Nakata feat.

Danny L Harle Nanimono

Sia The Greatest Poslouchám od ní všechno, ale tahle písnička je podle mě nejlepší.

I ten klip. Musíte chvilku počkat, až se to rozjede, ten začátek je trošku divnej, ale pak přijde refrén a vstanou vám vlasy na hlavě. Jako mně.

Huge Danny is huge. Po všech hypermasivních tráčcích si teď dal featuring se základní postavou japonského popu. A je to zase kde? No nejdál.

JINDŘIŠKA KRÁLOVÁ, 16 LET, BR-NO

HAZNO

Oh Wonder Without You Tak dlouho to pouštěli v mé oblíbené kavárně, až jsem si to zamilovala.

A je to dobrý po cestě do školy (člověk se nějak smíří) a je to dobrý po cestě ze školy (naděje, že se třeba něco stane), já nevim. A je to takový anglický, myslim jako britský. Tam je všechno takový.

ANNA SOFIA, 17 LET, PRAHA

Bonobo Kerala Zkraje letošního roku poslal Simon Green aka Bonobo do světa svoji zatím nejlepší desku Migration. Nechybí super hosté, třeba Nick Murphy (ex Chet Faker).

Instrumentálku Kerala doporučuju rovnou s klipem. Zkuste najít co nejvíc divných věcí, je jich tam schovaných fakt hodně.

JIRKA

Ice Cube

Chair Memes Patří mezi vaše nejoblíbenější letní aktivity tzv. posez u grilu? A je to na klasické bílé plastové zahradní židli? Pak neváhejte a okamžitě lajkujte Chair Memes. Plastová židle tisíckrát jinak!

Jon Sudano Somebody once told me the world is gonna roll me I ain’t the sharpest tool in the shed Jon Sudano si vzal text legendárního tracku Allstar od Smash Mouth a zpívá ho do všeho.

Prostě do všeho. Libec. Hledej na YouTube!

Gangsta Rap Made Me Do It Asi je trochu trapný, že to dávám až teď, ale já to dřív neznal. Starý je dobrý, kolikrát lepší než nový, poslouchejte starý věci, nestyďte se!

ZBYNĚK SCHLOSSER, DĚČÍN

Lady Gaga Million Reasons Až se budete propadat do melancholie nebo se budete chtít jen tak loudat ve svých myšlenkách, pusťte si to pod hvězdným nebem a nechte to spadnout. Možná také pocítíte těch milion drobných důvodů, proč je hezké žít.

PAVLÍNA

Stylez Major New Day Jestli mi tohle nepomůže přežít zkouškový, tak už nic. Repeat patnáctkrát za sebou; new day, new hip hop, new life.

PAVEL, VYSOKOŠKOLÁK Z VYSOKÉHO MÝTA, 19 LET

POŠLI NÁM I TY SVŮJ HUDEBNÍ TIP. UKAŽ, JAKÝ MÁŠ VKUS. POCHLUB SE SVOU OBLÍBENOU PARTOU. ČEKÁME NA INFO@REDWAYMAG.CZ.

Freezing Philip Glass Venku je taková zima, že se dají poslouchat jen dva typy tracků. Buď ty, co vás zahřejou, nebo ty, co jsou ještě mrazivější než okolních minus patnáct. (Protože pak si říkáte hm, vlastně to není tak hrozné.) Tohle je speciální nabídka 2 in 1. Mrazení v zátylku z křišťálově čistého, chladného vokálu Lindy Ronstadt překrývá velký měkký polštář smyčců. Asi bych to sem neměla psát, ale nemůžu si pomoct, je to jako panák irské whiskey.

OVER

Anna Fialová

W W W.REDWAY M AG.C Z

7

pop /

T EXT A FOTO: IVANA ANTOŠOVÁ

Moje vysokoškolská pohádka Jak jsem se znova zamilovala do učení a seznámila se s učitelem miliardářem Novej rok znamená pro hodně lidí novej začátek. Ampuli endorfinů a zlatou dávku motivace do žíly. Velký plány a velký sny. Úžasný novoroční předsevzetí s minimální trvanlivostí do února. Pro mě je ale tenhle rok trochu jinej.

ČÍSLO 5, 2017 | ROČNÍK I X

8

Moje transformace začala už v prosinci

jméno: Ivana Antošová věk: 21 let škola: Technická univerzita v Liberci,

Fakulta umění a architektury,

obor Design Environmental ročník: třetí stav: Vyšší stav bytí Instagram: @i.cko

Žádnej svěží začátek bez kontextu, ale přirozenej výsledek mýho dosavadního vývoje. Sumarizace věcí, který jsem zažila, který mě utvářely, který bych ráda dál rozvíjela a který zase naprosto změnila. Dialog mezi mnou a mnou. Schválně, jestli tohle taky někdy děláš, „vystoupíš“ sám ze sebe a díváš se na sebe zvenčí? Co vidíš? Líbí se ti ten člověk, co stojí před tebou? Začal bys s ním kámošit?

Tohle jsem já Já jsem viděla holku s velkým potenciálem. Holku, která umí kreativně přemýšlet, je inteligentní, má velký, leč neupřesněný ambice a věří, že když něco bude doopravdy chtít, dokáže to. Holku se silnou intuicí, která se narodila tak akorát ve správnej čas a na správným místě, aby měla téměř neomezený možnosti.

Zároveň tam stála holka, co si relativně nedávno prošla velkou změnou.

Trvalo přes rok ji v hlavě pořádně zpracovat. Můžem tomu zjednodušeně říkat, že skončila puberta. Svět, jak ho znala doposud, najednou vypadal úplně jinak. Skončila první láska. Skončily deprese. Zmizely problémy vázaný ke zdravotnímu stavu. Zmizely prudký emotivní reakce. Chaos zmlknul a rozprostřelo se vyrovnaný ticho a klid.

Proces regenerace Trvalo mi přes rok dát se plně dohromady, znovu objevit, kdo jsem, a nabýt v tom, co jsem, sebevědomí. Když dvacetiletej člověk sotva vyleze z temnýho období, kde se celý roky potácel, a poprvý si takhle pohlídne do tváře… No řeknu vám, není jednoduchý bejt k sobě upřímná a říkat si věci bez trojobalu.

Stagnace, síla, odhodlání Zjistila jsem, že za poslední tři roky jsem se nikam výrazně neposunula.

Jsem sice moudřejší a bohatší o životní zkušenosti, ale na stejným místě.

Stojím. A to je pro mě hrozný.

Dobrý je, že mě to neparalyzovalo. To je jedna z mých lepších vlastností, nevěřím na sebelítost, co se stalo, už nezměníš. Co se děje teď, ale změnit můžu a vsaď se, že to udělám. Můj vnitřní oheň hoří najednou tak silně, že ty roky nejen doženu, ale předběhnu všechny okolo. Když s něčím nejsi spokojenej, změň to. Změň sebe.

Kde jsem teď Leden 2017 si budu pamatovat jako měsíc, kdy jsem se opět zamilovala do učení a do vzdělání. Dala jsem si cíl a začala jsem se učit víc sama než ve škole. Rozhodla jsem se, že se pořádně naučím grafickej design, přesně definuju svůj design proces, dám svýmu myšlení jasnou strukturu.

Otevřu si hlavu a zlepším svoje vztahy s lidma. Zvýším svoji hodnotu jako dcera, kamarádka, kolegyně, studentka a designérka. Zvýším svoji hodnotu jako člověk.

Co to znamená Někdy se zastav a pořádně zamysli nad tím, jak obrovský máme štěstí, že existuje internet a jsou na něm dostupný snad všechny informace, co bysme kdy mohli potřebovat. Jsem samouk a jedinej člověk, kterej ve mně dokáže vyvolat zájem se něco naučit, jsem já sama.

W W W.REDWAY M AG.C Z

Začala jsem se ptát Když pokládáš otázky, přicházej odpovědi. Celkem snadno a rychle jsem našla super úspěšnýho designéra a bývalýho profesora na Art Centre College of Design v Kalifornii, Chrise Do. Nebaví ho už tradiční formát školství, který má dosah jen na malý množství studentů, a ještě je v Americe brutálně drahý. (Semestr na Art Centre stojí 20 000 dolarů, to znamená 40 000 za jeden rok. To je v přepočtu víc než milion korun – jen tak pro představu, až si budeš příště stěžovat, že tě škola nebaví.)

Chris se rozhodnul být miliardářem Zdá se ti to jako povrchní cíl? Udrž rajčata v košíku, Chris má už dávno dost peněz na to, aby nemusel pracovat. Rozhodnul se být miliardářem ve smyslu, že změní miliardu lidských životů k lepšímu. Vytvořil online vzdělávací platformu The Futur, která s designéry na celým světě skrz YouTube videa a stejnojmennej podcast sdílí proces, jak z „pouhýho“ grafika vyrůst v art directora, podnikatele a skutečnýho leadera 21. století.

Chrise zmiňuju, protože hraje velkou roli v mým novým já, je to nejlepší učitel, jakýho jsem kdy měla. A to jsme se ještě ani nepotkali. (Ale po dokončení studia se k němu budu určitě hlásit na stáž.) Je to všechno koneckonců o tom, co do toho dám já, že?

Učím se teď aktivně naslouchat Je to těžší, než se zdá. Úplně vypnout všechny myšlenky v hlavě a jen poslouchat, co vám lidi říkaj. Učím se pokládat kvalitní otázky. Učím se komunikovat, vyprávět příběhy, prezentovat světu velký myšlenky.

Učím se, co znamená ušít zákazníkovi poctivej produkt na míru. Učím se přemejšlet novým způsobem a zpochybňovat všechno, co jsem doposud znala. Seznam knížek, který chci přečíst, se už nápadně podobá ruličce toaletního papíru.

2017

A nemůžu ani popsat tu sílu a energii, kterou mi takový učení přináší. Už jsem se studiem dokonce i sjela. (Myslíš, že nadnášim a dělám si srandu, ale normálně jsem pak našla, že náš mozek vypouští endorfiny pokaždý, když se něco novýho naučíme, aby nás odměnil a motivoval se furt vyvíjet.

Nech si ten koncept šrotovat chvíli hlavou.) Já se neposouvám dopředu, já teď přímo sprintuju. Udělej z roku 2017 svůj rok a najdi si taky něco, co tě bude takhle silně stimulovat. Máš na to, všichni na to máme. Začni dnes.

Začni teď.

9

křížovka /

AUTOR: ZDENĚK BĚLOHLÁVEK

Tajenka skrývá jméno fenomenálního amerického herce a režiséra (1. část) a název jeho filmu z roku 1988 (2. část). Tato jeho kriminálka ukazuje kromě výborných hereckých výkonů i hodně autentické prostředí gangů z L. A., jejichž móda ovlivnila look hiphopové nebo hardcore scény jižní Kalifornie.

ČÍSLO 5, 2017 | ROČNÍK I X

10

smartbox /

CHATOVACÍ ZKRATKY Abyste se na těch internetech líp domluvili.

Dalších asi tisíc zkratek z ekonomie, IT, stavebnictví, historie, politiky, kosmonautiky a dalších oborů najdete na webu zkratky.cz. My uvádíme jen stručný přehled.

0 012 – forever (navždy; podle korejsko-anglického klíče, ani se nesnažíme to pochopit) 1 10x – thanks (díky) 143 – I love you (podle klíče: I = 1 písmeno, love = 4 písmena, you = 3 písmena) 2 2L8 – too late (pozdě) 3 32P – free to play (hra zdarma) 4 4yeo – for your eyes only (tajné; jen pro tvoje oči) A AF – as f*ck (volný překlad: a to tak, že hodně moc) AFK – away from keyboard (odcházím od klávesnice) nebo adept for kill (adept na zabití – ve hře) aka – also known as (známý též jako) AYH – are you here (jsi/jste tady?)

AUFKM – Are you f*cking kidding me (volný překlad: děláš si ze mě legraci?)

B BBFFT – big best friends forever together (velké nejlepší kámošky navždycky spolu) b4n – bye for now (zatím čau) BBL – be back later (vrátím se později) BTW – by the way (mimochodem) BYS – but you’re stupid (ty jsi ale blbej) C cky – počkej cmn – cry more noob (breč víc, lamo) csdd – co se dá dělat cjv – co já vím D dk/dunno – don’t know (nevím) dmnt – dement

W W W.REDWAY M AG.C Z

dylm – do you love me (miluješ mě?)

E eu – eště uvidíme F fkt – fakt, opravdu fn – fajn fr& – friend FTS – furt to samý fy – f*ck you FYI – for your information (pro tvou informaci) G g2g – got to go (musím jít) gg – good good (dobrý, dobrý nebo super, super) GIYF – Google is your friend (laskavá odpověď na pitomé dotazy) gf – good fight (dobrý boj) GFY – good for you (ty se máš) gtn – good to know (dobré vědět, dobré znát) H h8y – hate you hay? – how are you?

HHOJ – ha ha only joking H!WYM – Hey! Watch your mouth (Hej! Bacha na pusu) hmg – help me God (Bože, pomoz mi) I IMHO – in my humble opinion (podle mého skromného názoru) il4 – is looking for (běžně používáno v amerických profilech) ilusm – I love you so much inh – I need help (často se používá ve spojení s omg) J JFGI – just f*cking Google it (nelaskavá odpověď na pitomé dotazy) jsm – jak se máš K kma – kiss my *ss (polib mi zadní část těla) KMN – kill me know (zab mě, jsem příliš frustrován)

kks – kokos (slovenský ekvivalent českého kkt) KZP – kua, zase pondělí / konečně zas pátek (podle toho, jestli je pondělí, nebo pátek) L lolz – laughing out load, zebra (víc než obyčejné LOL) LMAO – laughing my arse off (silnější výraz pro hlasitě se směju) lmk – let me know (dej mi vědět) LSHMSFOAIDMT – laughing so hard my sombrero fell off and I dropped my taco (směji se tak moc, až mi spadlo sombrero a upustil jsem taco) M mazs – mám asi záchvat smíchu MTFBWY – may the Force be with you (ať tě provází Síla) MYOB – mind your own business (hleď si svýho) N ns – no stress np – no problem nz – není zač

(fráze často používaná na fórech a chatech) smz – samozřejmě smtmr – strašně moc tě mám rád/a SSDD – same s*it, different day (volný překlad: každý den to samé, bez pozitivní změny) T TBH – to be honest (abych byl upřímný/á) tfyh – thanks for your help (díky za pomoc) tgif – thanks to God is Friday (díky bohu, už je pátek) TIE – take it easy (neřeš to; ber to v klidu) U urw – you are welcome (není zač) UTFG – use the f*cking Google (další nelaskavá odpověď na hloupě položenou otázku) urai – you are an idiot (volný překlad: my dva si nerozumíme) V vph – v pohodě

O ofc – of course OMFG – ochutnej můj fazolový guláš oof – out of fuel (došlo palivo; herní zkratka) P pbb – parent behind back (teď nemůžu, rodič za zády) pj – pohoda jazz

W w84me – wait for me (počkej na mě) WEYN – whatever you need (pro tebe cokoli) w/o – without (bez) wdf – wonderful (baječné) WTFIT – what the f*ck is this? (co je, u všech všudy, tohle?)

X xoxo – hugs and kisses (líbám a objímám)

Q qq – cry more (zkratka pro brekot, „jen se vyplač, dítě“) R ROFL – rolling on the floor laughing (válím se smíchy) ROFLYSST – rolling on the floor yet somehow still typing (válím se smíchy, ale nějak u toho pořád píšu) S SFMBE – sorry for my bad english

11

Y YHBT – you have been trolled (někdo si z tebe utahuje) yw / yaw – you are welcome (není zač) YDS – you don’t say (neříkej) Z ZOMG – Zeus, oh my God! (zde se dovoláváme starořeckého vládce bohů Dia; nadstavba OMG, kde se dovoláváme jakéhokoliv boha) zd – nazdar, zdar

smartbox /

T EXT: DR. LÁSKORÁDOVÁ FOTO: WIKIMEDIA COMMONS

SEX, LÁSKA, STAROSTI Rozchod, to je, jako kdyby ti někdo umřel Jak dlouho normálně trvá, než se člověk psychicky dostane z toho, že ho opustil někdo, koho má pořád hrozně moc rád? Hlavně mi neříkejte, že jen do dalšího vztahu, protože ten je vyloučený, nikdy už nikoho takového nenajdu. Vím to. Je mi, jako kdyby mi někdo umřel.

Bytost Milá Bytosti, cítím s tebou, vzpomínám na svoje rozchody a jak moc to bolelo. Délka bolesti je podle mě přímo úměrná intenzitě vztahu. Záleží i na typu osobnosti, někdo se prostě oklepe docela rychle a někdo se trápí dlouho.

I když ale trápení může trvat dlouho (a docela „normálně“), ujišťuju tě, že určitě ne věčně. Taková ta klišé o tom, že čas všechny rány zahojí a každá trampota má svou mez, prostě opravdu fungují. Přejde to. Rozchody patří k životu, a i když nevím, kolik je ti let, je jasné, že člověk si musí vyzkoušet různé vztahy, než v nějakém zakotví trvaleji. A dokonce i různé typy rozchodů. Teď to chce trpělivost a statečnost. Ano, bolí to strašně.

ČÍSLO 5, 2017 | ROČNÍK I X

12

Pracovat a milovat Nechápu smysl života. Proč žijeme, když nakonec zemřeme, a ještě k tomu ani nevíme kdy?

Er1K@ Milá Er1K@, skvělá otázka, nicméně si nejsem jistá, jestli tě moje odpověď uspokojí, když se o to celé věky marně pokoušeli jinačí myslitelé. Zkusím to ale: Obecné pravdy si můžeš vygooglovat, takže budu mluvit o tom, co za smysl života považuju já. Smysl životu dává právě to, čím ho člověk naplní, tedy čemu se věnuje, co považuje za důležité a na čem mu záleží. Člověk sám pozná, jestli to, co dělá, čemu věří a co považuje za cenné, je zároveň smysluplné. K prožitku smyslu života ti pomůžou některé vývojové mezníky, například mateřství, ale i to je individuální. Ne každá žena je matkou, a přesto cítí, že její život má smysl. U mě je to i práce, která mě baví a nedělám ji jen proto, abych měla na složenky. Smysl naší existence je často taky v tom, že dává smysl života těm druhým. Dítě nemusí dělat nic, jen být, a pro svou matku je smyslem života. Podobné je to, když jsme zamilovaní.

Pouhá existence a blízkost milovaného člověka náš život naplňuje smyslem.

Pokud jde o smrt: Už vědomí omezeného času může někomu z nás samo o sobě život naplňovat. Kdybychom byli nesmrtelní, byla by otázka po jeho smyslu stejně složitá, ne-li složitější.

Ptej se dál a nepřestávej hledat. Je normální, že člověku se život zdá smysluplný někdy víc a jindy zase méně.

smysly /

T EXT: PAVLÍNA KOZÁKOVÁ FOTO: ARCHIV AUTORKY

FILM

Sloupek Ivy Antošové

Assassin’s Creed REŽIE: JUSTIN KURZEL 2016

Kolem počítačových her chodím velkým obloukem, ale tohle se mi líbilo hodně. Fenomén AC určitě znáte, dobro proti zlu, asasíni versus templáři a stroj, který vás díky genetice zavede do minulosti a vy prožíváte příběh svých předků. Pokud nemáte rádi filmy, kde se moc mluví, tohle je přesně pro vás.

Hlavní hrdina hraje hlavně fyzicky a vy mu to dost žerete.

Je to vlastně velmi lidský film, své si tam najdou i teologové a filozofové, kteří se pak mohou přít o tom, jestli a jak je pro lidstvo potřebné násilí.

15 vynálezů, který by mi dost usnadnily život 1. Teleport.

2. Samočisticí brejle. Který se nemlžej.

3. Sněžítka, který nemusíš obracet.

4. Hrnky, který nejdou převrhnout.

5. Simulátor žízně. Ideálně nějakej podkožní čip, kterej mi dá elektrickej šok, pokud do sebe do pěti minut od signálu neotočim plnou sklenici. Nebo jakejkoli jinej efektivní způsob, kterej mě konečně donutí pít jako normální člověk, a ne jako písečná duna na Sahaře.

FESTIVAL

6. Krunýře na malíčky u nohou. Můj vztah s rohama stolů a postelí je komplikovanej.

Trpaslicon ZŠ KVĚTNOVÉHO VÍTĚZSTVÍ PRAHA-CHODOV, 17.–19. BŘEZEN 2017

Nadšenci britského sci-fi, fantasy a sitcomů, připravte se na skvělý výlet do alternativní reality v jedné základní škole.

Přijedete tam v pátek večer, ulovíte si žíněnku na spaní a pak už se jen procházíte mezi Dr. Who, Krytony, Rimmery, a podobnými (naprosto neškodnými) blázny. Je tu asi pět místností, každá věnovaná něčemu jinému. Deskovým hrám, přednáškám o nových technologiích, kačeru Donaldovi, moderním Sherlockovi, sekce věnovaná plně Dr. Who nebo Terrymu Pratchettovi, nechť je mu země lehká. A samozřejmě je tam i bufet s polévkou gaspacho.

A jelikož tenhle festival vznikl díky Červenému trpaslíkovi, je mu vyhrazen největší sál, kde v sobotu večer proběhne za účasti televizních dabérů Trpaslíka soutěž o nejlepší kostým.

Rozhodně je na co se těšit, přijít může kdokoliv, stačí poslat přihlášku, kterou najdete na webu trpaslicon.cz.

7. Krunýře na lokty. Když už jsme s tím začali.

8. Překladač zvířecího jazyka. I když tady jsem na vážkách. Já vlastně asi vim, co si moje kočka o mně myslí, a nejsem si jistá, že to chci slyšet každej den nahlas.

9. Nová barva. To je fakt vopruz, nosit celej život dokola jen kombinace žlutý, modrý a červený.

10. Telefon, kterýmu by se zapnuly tóny v momentě, kdy na to pomyslím.

Obzvlášť užitečný třeba ve chvílích, kdy hledám svůj telefon, kterýmu tóny nikdy nezapínám.

11. Neušpinitelný bílý tenisky. Tenisky, který navždy vypadaj jako první den, co je máš na sobě. Tenisky, který tě svojí nadpozemskou bílou září řežou do očí.

12. Emoční USB. Flashka, na kterou stáhneš svůj pocit, představu nebo vzpomínku, a zapíchneš ji do druhýho člověka, aby mohl prožít stejnou věc stejnou intenzitou.

KNIHA Indický hlavolam ZDENĚK MAHLER 1987

Nejste na cestopisy, ale něco o Indii byste si přečíst chtěli, protože teď tam každý jezdí, je to taková módní destinace, a navíc po vás chtějí referát do zemáku? Tohle je to pravé.

Sice staré, z minulého století, ale švih to má pořád jak Serena Williams servis. Taky je to dost vtipné. Vtipné knihy se čtou samy. Pan Mahler se skvělým nadhledem popisuje historii, politiku, náboženství a zvyky Indů, no a ty obrázky od paní Zimové, tím byste si klidně nechali vytapetovat zeď.

13. Vyhledávač slov v knížkách. A když říkám knížky, nemyslim elektronický knížky.

Nedělej si to zbytečně jednoduchý.

14. Vlasovej editor. Naklikám si v kompu ráno, jakou chci dneska barvu a dýlku vlasů, bez poškození, bez žádných fatálních důsledků na psychice mámy, bez hranic. Nikdo nemůže prohrát, všichni jsou šťastný.

15. Dvacátou pátou hodinu dne. Díky.

P. S. V případě, že někdo z vás, chytrých hlav a kmitavých rukou, nějakou z těch věcí pustí do světa, pošlete to tetičce Antošový rovnou do schránky. Kdo mi přinese teleport, ten může i zaklepat. Zvu ho na kafe.

W W W.REDWAY M AG.C Z

13

rozhovor /

T EXT: ALASTAIR CAMPBELL, INTERVIEW PEOPLE FOTO: PROFIMEDIA.CZ

ČÍSLO 5, 2017 | ROČNÍK I X

14

Mรกmin kluk Usain Bolt W W W.REDWAY M AG.C Z

15

rozhovor /

Justin Gatlin, americký sprinter, jemuž byl anulován světový rekord v běhu na sto metrů, protože dopoval, jednou Boltovi plivl do startovní dráhy. Bolt se na oplátku před novináři vysmál jeho šedivým vlasům, ale nejvíc ho pokořil tím, že závod opět doběhl jako první.

Večer si už ale ve společnosti Willa Smithe a Snoop Dogga dávali u baru drink a bavili se jako nejlepší kámoši. Rivalita je hlavně sousto pro diváky, zábava, stejně jako jeho typické gesto, které dělá v cíli, nebo selfies, jimiž zásobuje svůj Instagram. A které prý

většina lidí vůbec neumí, jak si z legrace postěžoval v jedné americké talk show: „Fanoušci za mnou chodí a chtějí selfie, pak začnou zmatkovat s telefonem, protože se spolu nevejdeme do záběru. Vždycky musím udělat všechnu práci za ně.“

Měl jsem to štěstí, že jsem s ním před několika měsíci strávil pár dnů na jeho rodné Jamajce, kde natáčel televizní reklamu na nové běžecké boty, na jejichž vývoji se sám podílel a investoval do nich. Pomalu se chystá na odchod z vrcholového sportu a učí se byznysu. Na Jamajce se nenatáčelo náhodou, nýbrž na jeho osobní přání. Ať už natáčí, nebo fotí reklamy pro jakoukoliv světovou značku, z nichž každá výrazně dopomáhá jeho finančnímu růstu, prémií se pro něj vždy stává, pokud se mu podaří prosadit Jamajku jako místo uskutečnění. Tam je šťastný, tam se cítí nejlépe, tam žije jeho rodina a přátelé a tam si taky dřív nebo později přivezl zatím každou svou přítelkyni a pak trnul hrůzou, aby mu ji nesežral žralok. Jako většina Jamajčanů má Usain z moře respekt a dovádění ve vlnách nepatří k jeho oblíbeným činnostem, popravdě se mu spíš vyhýbá.

Sedíme v jeho luxusním klimatizovaném karavanu a kolem nás víří kameramani, zvukaři, technici, řidiči, maskérky, stylistky, lidi z cateringu, všechno většinou Jamajčané. To je Boltův plán. Vracet komunitě, pomáhat bratrům a sestrám, jak své krajany nazývá. Je tady celý chumel dětí najatých na vedlejší role, pootevřenými dveřmi k nám doléhá jejich hlasitý výskot a smích. Usain se uculuje, najednou se vztyčí a ve svých bezmála dvou metrech prudce rozrazí dveře: „Co je to tady za rámus?“ Děti ztichnou, jako když utne. Bolt se rozesměje: „Kdo chce zmrzlinu? Je tady někdo? Haló!“ Vypukne jásot, který mě málem připraví o sluch. Bolt, ověšen děcky na rukou i na nohou, předstírá, že je napaden divokými šelmami: „Pomoc, pomoc! Útočí na mě, chtějí mě sežrat zaživa! Pomozte mi, umírám!“ Táhne je do cateringového stanu, kde jim objednává zmrzlinu. Všichni kolem se smějí.

Když je zpátky a otírá si tričkem pot z čela, protože venku je opravdu zatracené horko, prohodí: „Mám pochopení, rád s nimi blbnu. Taky jsem byl tak divoký. Měl jsem moc energie. Celý den jsem skákal nahoru a dolů jak pingpongový míček. Nevydržel jsem chvilku na jednom místě, prostě nevydržel. Máma mě kvůli tomu dokonce vzala k doktorovi, asi jí to šlo na nervy a taky se bála, aby se mi něco nestalo, abych odněkud nespadl nebo tak. Doktor řekl, že jsem hyperaktivní, a doporučil sport. A tak jsem začal hrát kriket, ten je tady velice oblíbený.“ Po tomhle úvodu a taky včerejším dni, kdy mě v přestávkách mezi natáčením stačil představit svým rodičům, sourozencům a dalším příbuzným a známým, kteří mi na svých mobilech ukázali asi tisíc rodinných fotek, jsem se cítil na první otázku.

Ale ty budeš hned za ní. Číslo dvě, je to tak?

Jasně. Já jsem číslo dvě, o tom není pochyb.

Usaine, představ si, že dneska umřel Arnold Schwarzenegger, Paul McCartney, královna a ty. Kdo z vás bude hlavním trhákem ve zprávách?

Hahaha, člověče, ještě jsme ani nezačali, a ty už mě pohřbíváš! Ne, to není možné, nevím…

Je vidět, že jste si hodně blízcí, o tobě se přímo říká, že jsi mámin kluk, mámin mazánek, je to pravda?

Máma je máma. Lepší ženu jsem ještě nepotkal. Táta je přísnej, máma mě vždycky trochu rozmazlovala, takže jo, jsem její kluk, dal bych jí modrý z nebe, všechno. Mám ji opravdu moc rád.

Ale no tak, je to jenom legrace. Tak kdo?

Královna, samozřejmě. Všude na světě, v jakékoliv zemi, by tohle byla první zpráva. Královna je nejdůležitější.

ČÍSLO 5, 2017 | ROČNÍK I X

16

Nejrychlejší člověk planety má ve svých třiceti letech nejen přes dvacet zlatých medailí, ale i velké charisma a smysl pro humor. Miláček davů, bez nějž by byl svět atletiky mnohem nudnější.

Jsi nejrychlejší člověk na této planetě. Jaký je to pocit?

Tak hele, ráno vstanu, vyjdu ven a každému, kdo je proti mně, řeknu: Tebe bych předběhnul. A tebe taky. I tebe. Víš to? Vás všechny bych předběhnul.

No a když už toho mám dost, jdu zase domů, hahaha.

Dobře, dostal jsi mě, to byla hloupá otázka. Myslel jsem spíš, jestli cítíš zodpovědnost, tlak, všichni od tebe tolik očekávají, ne?

Tohle je jedna z věcí, kterou se atlet musí naučit stejně důsledně jako spát v letadle. Nepřipouštět si to. Nedovolit, aby mě očekávání druhých, ty naděje a všechno, co do mě vkládají, znervózňovalo. Nervozita totiž svazuje nohy, nepřináší nic dobrého. Já jsem zodpovědný, poctivě dělám všechno tak, abych byl nejlepší, je to moje práce. Ale dělám to proto, že chci, ne proto, abych vyhověl ostatním, abych jim plnil jejich sny. To je stav mysli, ke kterému jsem musel dojít celkem tvrdou disciplínou, jinak bych se z toho, člověče, už dávno zbláznil.

A dřív tě to děsilo?

Jednou, to jsem byl ještě malej, jsem před závodem brečel. Přemohlo mě to. Bál jsem se, že nevyhraju, a jak zklamu mámu a tátu, jaká to bude ostuda. Máma za mnou přišla do šatny, pohladila mě po vlasech a řekla, že když prohraju, nestane se vůbec nic. Svět se bude točit dál, život půjde dál a prostě vyhraju příště. Tak strašně se mi ulevilo, že jsem brečel ještě víc. Ale pak jsem si utřel nos, šel na start a řekl si, že dneska zkusím neprohrát. A vyhrál jsem. Stal jsem se nejrychlejším klukem školy. To bylo důležité, odtud byl k nejrychlejšímu muži planety už jenom krůček, haha.

Nejdřív jsi ale hrál kriket, jak ses dostal ke sprintu?

Trenér si toho všimnul. A máma taky. Máma dřív závodně běhala, a pozor, byla dobrá, předběhl jsem ji, teprve když mi bylo deset! Běhala dokonce, i když byla těhotná. Vyprávěla mi, že během těhotenství měla často chuť na čerstvou rybu, takový druh, který žije pod vodopádem kousek od naší vesnice. Chodila ty ryby lovit jen tak rukama. Běhala ve vodě sem a tam tak dlouho, až jednu rybu zahnala přímo pod vodopád a tam, v tom víru, ji pak chytila do ruky. True story!

Říkáš, že byl táta přísnej, jak se to projevovalo?

Táta strávil celej život na jednom místě, nikdy nebyl dál než v Kingstonu.

A nebude se nikam stěhovat ani teď, pořád ve vesnici vede ten svůj

krámek se smíšeným zbožím, jako by se nic nedělo. Nemusel by to dělat, ale prý chce, aby nezlenivěl, neztratil kontakt s lidmi a zájem o novinky.

Vychovával mě přísně. Školu jsem měl šestnáct kilometrů daleko, osobně mě budil každý ráno v půl šesté, protože prý není dobré chodit pozdě. Říkal, že je těžké vydělat peníze, abych tam vůbec mohl chodit, tak abych si toho vážil. Nikdy mě nesvezl autem, jezdil jsem na kole. Když jsem přestal s kriketem a začal chodit na atletiku, ze začátku mě to moc nebavilo, nikoho jsem tam neznal. A tak jsem se párkrát ulil z tréninku, zašil se v obchoďáku a hrál videohry. Táta to nějak zjistil a od té chvíle mě jezdil kontrolovat. Jednou týdně přepadovka, nikdy jsem nevěděl, kdy se objeví. Štvalo mě to, ale na druhou stranu jsem z něj měl respekt, takže s ulejváním byl konec, už jsem si to nedovolil. Dneska mu za to děkuju, bez něj bych nebyl tam, kde jsem. Dělal to dobře a mám radost, když je teď na mě pyšný.

Doufám, že si běháním vydělám na skromný domek se zahradou tady na Jamajce, kde vychovám děti a zestárnu vedle jejich matky. Snad nebudu muset těžce pracovat až do pětadevadesáti.

Ale na olympiádě v Pekingu nebyl. Zůstal doma, proč?

To pro mě bylo těžký, ale prostě řekl nejedu, budu se dívat doma. Nerad

W W W.REDWAY M AG.C Z

lítá, to mám po něm, taky jsem se ze začátku necítil moc dobře. Máma cestování miluje. Do Pekingu se mnou tedy letěla jen ona. Ale když jsem vyhrál závod na sto metrů, mí sponzoři navštívili tátu u nás doma, letěli takovou dálku a přemlouvali ho, ať letí, že ještě poběžím dvoustovku a on by u toho měl být. A on nakonec, že jo. Jenže když byl v letadle, já už běžel.

Posunuly se časy závodů. Na letišti pořád nic nevěděl, přišel k němu nějaký čínský policejní důstojník a zeptal se: Vy jste otec Usaina Bolta?

A v tátovi prý v tu chvíli hrklo, že se stalo něco špatného, ale ten důstojník povídá: Bože, váš syn má druhé zlato a nový světový rekord, pokořil Michaela Johnsona! Od té doby se nestalo, že by táta chyběl na jediném mém závodě.

Co budeš dělat, až ti bude třeba šedesát? Přemýšlíš o tom někdy?

Nepřemýšlím o tom, co budu dělat zrovna v šedesáti, ale plány do budoucna mám, jasně. Doufám, že nebudu muset těžce pracovat až do pětadevadesáti nebo tak, abych se uživil. Snad se mi běháním podaří vydělat na skromný domek se zahradou tady na Jamajce, kde vychovám děti a zestárnu vedle jejich matky.

Ano, velice vtipné. Někdo spočítal, že za každou vteřinu olympijského závodu na sto metrů jsi vydělal pět milionů britských liber. Tvůj čas byl 9,81 vteřiny. Na olympiádě v Riu se tvůj výdělek už zdvojnásobil, takže teď máš víc peněz než Messi nebo Maria Šarapová, a v porovnání s průměrným atletem jsi na tom asi tak jako Bill Gates se mnou.

Myslím, že na skromný domek se zahradou to bude stačit.

17

rozhovor /

Hahaha, jo, člověče. Já jsem marketingový sen. Jsem totiž vysoký, hezký, rychlý a černý!

Za co utrácíš?

Koupil jsem si několik aut, nějaká jsem taky dostal. To je legrace, čím víc máš peněz, tím víc toho dostáváš zadarmo. A ten, kdo by to nutně potřeboval, nedostane nic. Takže pak cítím povinnost to trochu napravit.

Každý rok kupuju sportovní vybavení škole, do které jsem chodil. Dal jsem peníze, aby v našem městě mohli opravit polikliniku, protože nikdo jiný tady tolik peněz nemá. Nejvíc jsem asi utratil za dům v Kingstonu, ale moc tam vlastně nejsem, sousedi mě nemají rádi.

Jak to, co to je za sousedy?

Je to Sean Paul, ten rapper, znáš ho?

Jo. No, tak on a jeho holka mě nemají rádi, protože jsem doma pořádal parties a jim vadil ten hluk, hudba a moc lidí kolem. Stěžovali si na mě na policii a na Twitteru. Nemohli spát a na večírky prý už nechodí, nikdy nepřijali pozvání.

Tak to je smůla. A nevěděl jsem, že jsi takový party animal!

Já jsem extrovert, mám rád zábavu, mám rád, když se lidi kolem mě baví.

Taky jsem obstojný DJ, hraju sety i v klubech, když mám čas, platí mi za to a lidi tancujou, hahaha! Jo, vidiš, to je taky něco, za co utrácím. Vybavení na DJing, desky, to mám rád.

Kouříš trávu?

Už ne. Nemůžu. Ale dřív jsem si jointa dal, no tak, jsem Jamajčan.

ČÍSLO 5, 2017 | ROČNÍK I X

18

Co posloucháš za muziku?

Reggae, to bys do mě neřek, co? Hip hop a soul, taky jazz. Tady na Jamajce jsou výborní muzikanti. I Keith Richards si toho všimnul a vybudoval si tady základnu, kam si čas od času přijíždí zajamovat se stejně starými týpky, jako je o sám. Ne, vážně, my jsme hudební národ, přes den velice tiší, ale jak padne tma, vjede to do nás a musíme bubnovat, zpívat a tancovat.

Říkal jsem jí, že když s tím vyjdeme ven, nebude to tak úžasné, jak si ona představuje. Kvůli mně se na ni začne lepit spousta cizích lidí, budou se ji snažit využít, něco získat. A když jim nevyhoví, pomluví ji, dostane se to do médií, začnou útoky, kampaň.

Co si pouštíš před závodem? Ále nic, prosim tě. Mám to zakázaný!

Jako od trenéra?

No jasně že od trenéra. V tomhle bych nikoho jiného neposlech, ani mámu.

On říká, že to pro mě není dobrý. Chce, abych se soustředil.

Ale moc soustředění taky není dobrý, ne? Tak co děláš před závodem, jak se soustřeďuješ?

No já se soustředím, když tam jedu. Myslím na to, jak to udělám, na co

si musím dát pozor, se zavřenýma očima si opakuju, co mi řekl trenér.

Představuju si, jak běžím a dělám všechno správně. Potom, když jsem tam, se soustředím na správné rozcvičení. Pomodlím se. A pak už nic. Pak čekám, až bude start. To je tak deset minut. A to myslím na náhodné věci.

Co budu dělat po závodu. Kam pojedu pozítří. Co nesmím zapomenout vyřídit. Koukám kolem, pozoruju, čekám.

Jak se tak moc soustředíš, tak si občas zapomeneš zavázat tkaničku, co?

Haha, jo, to se jednou stalo. Běžel jsem s rozvázanou botou, vůbec jsem si toho nevšiml. A stejně jsem vyhrál, to bylo dobrý!

Měl jsi štěstí, že jsi nespad. Ty běháš krátké tratě, tam je nejdůležitější start. Když ho pokazíš, dokážeš to ještě zvrátit a doběhnout, nebo už není šance, protože ta vzdálenost je prostě příliš krátká?

Start je důležitý a pro mě těžký, protože jsem moc vysoký. Zvednout se mi trvá déle než ostatním, takže do toho musím dát všechno, udělat to fakt správně, protože, jak říkáš, na nápravu už pak moc času není. Ale zas mám dlouhé nohy a drobnou chybu, maličké zdržení doženu. Když se start nepovede, hned to poznám. Není to příjemný pocit.

nevyhoví, pomluví ji, dostane se to do médií, začnou útoky, kampaň. My se kvůli tomu budeme hádat, bude to těžké. Začala brečet, chudinka moje.

Pak řekla, že navždycky to ale tajit stejně nemůžeme, a dohodli jsme se, jak to uděláme. A co uděláme potom, až to pustíme ven.

Ano, média si všimla, že nerad mluvíš o soukromí, a tím víc pátrají, aby něco našla, je to marný boj, nakonec vyhrajou. Je tedy lepší mít to pod kontrolou tak, že je občas takzvaně nakrmíš?

Asi tak. Dávám rozhovory, fotky na Instagram, chodím do televizních pořadů. Neobtěžuje mě to, beru to jako součást práce, ale zas si hlídám, abych se úplně nerozdal, jestli mi rozumíš.

Rozumím ti perfektně a děkuju za upřímnost. Jenom jednu věc mi ještě řekni. Opravdu jsi během olympiády v Pekingu snědl tisíc kuřecích nuget z McDonaldu? To ti trenér dovolil?

Haha, už to tak je. Nejedl jsem skoro nic jiného, byl jsem v McDo denně, a ještě jsem kupoval burgery pro dobrovolníky, co se starali o trať. Trenér to nevěděl, zhrozil se až pak.

Páni, doufám, že ti McDonalds okamžitě nabídli smlouvu na reklamu!

Vidíš, nenabídli. Asi jim kvůli tomu zavolám.

Když běžíš, vidíš, co je kolem tebe? Stíháš sledovat, kde jsou ostatní?

Nevidím nikoho, všichni jsou za mnou a to je dobře, hahaha!

Ale je jedna fotka z Ria, kde se ohlížíš na svoje soupeře a směješ se.

Dobrá fotka, velká náhoda. Už jsem dobíhal, věděl jsem, že to mám v kapse, tak jsem se smál.

Vypadá to, že se dobře bavíš za každých okolností. I včera a dneska.

Rád bavíš lidi?

Ano, atletika by beze mě byla nudná. Lidi přijdou na závody, já vylezu, zaběhnu, a pak zase zalezu? Jasně že jde o výsledek, ale taky chci, aby na závody chodili a říkali si, co asi dneska udělám, čím je překvapím, co mám na ně nachystané. A já většinou nic nemám, všechno mě napadá až tam. Ale někdy si něco připravím. Třeba jedu do země, kde se něco stalo, nějaká významná událost, tak na to svým chováním reaguju, vyjadřuju sympatie nebo tak.

Takže nejsi jenom nejrychlejší atlet, ale i bavič. Mohl by tě v tom někdo porazit, nahradit? Vidíš někoho takového?

Ne. Nikoho. Tohle dělám jen já, hahaha.

Ale přízeň davu je vrtkavá, když nesplníš jeho očekávání, otočí se k tobě zády, ukáže nepřátelství. Zažil jsi to už někdy?

Ano, právě tady doma na Jamajce, což bolelo dvakrát tolik. Mysleli si, že předstírám zranění. Soupeř do mě vrazil, dost tvrdě, natáhl jsem si stehenní sval, okamžitě jsem cítil tu bolest, musel jsem se zastavit a diváci pískali a bučeli a nadávali mi. Prý jsem to udělal schválně, protože jsem viděl, že bych prohrál. Takový nesmysl. Jak jsem už říkal, od tohohle se musíš oprostit, úplně to ignorovat. Oni si myslí, že jsi jejich, že jim patříš, to je normální. Příští závod vyhraješ a zas tě nosí na rukou, což je samozřejmě příjemnější, ale ani tím se nesmíš nechat zmást. Když jsem byl malej, chtěl jsem na všechny dělat dojem, chtěl jsem, aby mě měli rádi a obdivovali mě. Musel jsem se to odnaučit a takové starosti nemít.

Co tvoje přítelkyně, je pro ni těžké, když se na tebe soustřeďuje tolik pozornosti?

Já jsem jí to říkal. Chodili jsme spolu chvíli tak, aby to nikdo nevěděl.

A ona pořád: A proč nechceš, aby to někdo věděl, co je na tom, necháváš si otevřená zadní vrátka, stydíš se za mě, není to dobré pro marketing?

Tak jsem si s ní sednul a všechno jí vysvětlil. Že když s tím vyjdeme ven, nebude to tak úžasné, jak si ona představuje. Kvůli mě se na ni začne lepit spousta cizích lidí, budou se ji snažit využít, něco získat. Když jim

W W W.REDWAY M AG.C Z

19

ČÍSLO 5, 2017 | ROČNÍK I X

20

UMĚLÁ INTELIGENCE

W W W.REDWAY M AG.C Z

21

téma /

VODNÍ ARTWORK: KAREL CETTL Ú TEXT: JIŘÍ BEJČEK FOTO: PROFIMEDIA.CZ

Umělá inteligence Watson od IBM má záměrně roztomile lidskou podobu. Abychom se nebáli.

Umělá inteligence To už není sci-fi, to je realita. Každý den se s AI několikrát potkáváme. Google vyhledávač i každý smartphone ji v sobě mají. Je jen otázkou času, než se posune dál a vyrovná se našemu mozku. Dnešní počítač umí vynásobit patnáct osmnácticiferných čísel během zlomku sekundy.

Když mu ale předložíte fotku kočky a psa, nepochopí rozdíl. To se má v brzké době změnit.

ČÍSLO 5, 2017 | ROČNÍK I X

22

Revoluce. V březnu loňského roku jedno z nejčastěji skloňovaných slov ve světových médiích. U starodávné deskové hry go proti sobě usedli dva nejlepší světoví hráči, aby v pěti partiích rozhodli, kdo z nich je šampion.

Ve hře, která stojí z větší části na zkušenostech a intuici, překvapivě zvítězil ten o poznání mladší. Teprve dvouletý AlphaGo celému světu dokázal, že i počítač umí tušit a předvídat.

Systém, který vyvinula skupina vývojářů Google DeepMind, doslova roznesl svého lidského soupeře na kopytech. Světový velmistr v go, Korejec Lee Se-Dolem, byl před prvním duelem velmi sebevědomý a předpovídal, že ztratí maximálně jednu hru a zvítězí 4:1. Skóre trefil, ale opačně. Na konci páté partie už se jen držel za hlavu a celkem odevzdaně přijímal drtivou porážku. „Věřím, že kvůli dovednostem, jako je soustředění a psychologická stránka, se nemůže člověk AlphaGo vyrovnat. Pokud jde ale o samotnou techniku hry, není nikterak lepší,“ prohlásil Lee Se-Dolem na následné tiskové konferenci. Jednoduše tak definoval to, co podle odborníků započalo zmiňovanou revoluci. Google poprvé naučil počítač víc než jen umět. Naučil ho předvídat, a to s chladnou hlavou. Nebo spíš s chladným procesorem.

Porazí nás v čemkoli Před dvaceti lety byl s podobným nadšením oslavován Deep Blue, počítač šachista. Tento vynález firmy IBM dokázal po extrémně vyrovnané sérii porazit legendárního Garryho Kasparova. K vítězství ho přitom přivedla vlastní chyba, když v úzkých nebyl schopen propočítat výhodný tah.

Zahrál náhodně a podle slov Kasparova až „nesmyslně lidsky“. Metoda pokus-omyl nakonec znamenala vítězství Deep Blue a hlavně celé IBM, které vzrostla cena akcií o dvacet procent. To, co v roce 1997 působilo jako zásadní technologická událost, nás dnes může jen rozesmát. Šachy v dnešním světě nejsou pro odborníky na umělou inteligenci výzvou. Hra je moc exaktní, takže se „jedničky a nuly“ jednoduše postarají o výpočet několika tisíc tahů dopředu. Počítač už jen zpětně vyhodnotí, kudy vede cesta k vítězství.

Watson nejen mluví, ale chápe metaforu Mnohem zajímavějším počinem od IBM je zhruba pět let starý systém s příznačným názvem Watson. Největší slávu si užil v televizní vědomostní soutěži Jepoardy! (u nás známé jako Riskuj!), kde s přehledem porazil ty nejlepší lidské účastníky. Ze všech střetů člověka s počítačem je tohle ten nejzábavnější, a to z prostého důvodu – Watson totiž mluví. A mimo to doslova drtí své soupeře v jakémkoli tematickém okruhu. Pro všechny bylo největším překvapením, že dokáže odpovídat i na otázky založené na dvojsmyslech a metaforách. Vývojáři ho totiž neprogramují, ale učí.

Watsonova AI už je tak vyladěná, že mu stačí jen předložit data. Z těch už si sám vytvoří potřebné algoritmy a upgraduje svůj „mozek“. Asi jako když se učíte na test. Jenom mnohonásobně efektivněji.

Doktor House 2.0 Watson ale nebyl primárně vyvíjen k tomu, aby snižoval ego účastníkům vědomostních soutěží, ačkoli i to je jistě záslužná funkce. V Jeopardy! měl hlavně za úkol ukázat se světu, párkrát ve studiu zablikat monitorem a vydělat peníze pro charitativní účely. To splnil na výbornou a IBM se opět mohla těšit z významného marketingového úspěchu. Teď nastal čas využít ho k něčemu smysluplnějšímu. Představte si, že máte k dispozici ten nejučenlivější mozek s tak dokonalou schopností analyzovat text, že

W W W.REDWAY M AG.C Z

by uspokojil i vašeho češtináře. Ačkoli to zní jako sci-fi, Watson tyto složité parametry splňuje. Není divu, že se zaobírá hlavně medicínou – jako většina premiantů.

V lékařství už se začaly jeho schopnosti naplno testovat a optimistické hlasy se nebojí používat označení doktor House 2.0. „Watson představuje způsob, jak efektivně využít všechny texty a data. Dokáže v té kupce sena, na rozdíl od člověka, okamžitě najít jehlu,“ tvrdí Jon Iwata, viceprezident marketingu IBM. Právě tyhle jehly bývají v medicíně fatálním problémem.

Superpočítač dokáže na základě dílčích symptomů určit třeba čerstvě se vyvíjející zárodek rakoviny, zatímco skutečný doktor by se k této možnosti dopracoval až po několika dalších vyšetřeních. Není se čemu divit. Na rozdíl od Watsona totiž nečetl všechny publikované lékařské články, statistiky a záznamy pacientů. A už vůbec si v nich nepamatuje přesně každou větu. V budoucnu tak může mít právě počítač hlavní slovo na tom, jakou nemoc jsme chytli a jak ji máme léčit.

Watsonova AI už je tak vyladěná, že mu stačí jen předložit data. Z těch už si sám vytvoří potřebné algoritmy a upgraduje svůj „mozek“. Asi jako když se učíte na test. Jenom mnohonásobně efektivněji.

Siri je trubka Přes to všechno jsme pořád ještě na začátku. Vývojáři se prozatím sekli v nejjednodušším stadiu. Anglicky se označuje jako Artificial Narrow Intelligence a spadá pod ni každý smart vynález kolem nás, ať už jde o internetové vyhledávače, spam filtr v e-mailech, nebo třeba autopilota v letadle. I sám velký Watson, nejlepší doktor a vítěz televizní soutěže, je v porovnání s budoucností jen neandrtálcem v jeskyni. Ale proč vlastně?

Odpověď je jednoduchá – je omezený. Bez urážky. Jakýkoli výtvor založený na umělé inteligenci je skutečně omezený, a to sám sebou.

Nedokáže operovat za hranicemi svého programu. Příkladem dokonalé Narrow Intelligence je Siri, chytrá pomocnice uvnitř všech iPhonů.

Odpoví na skutečně velké množství otázek, ale jen pokud se uživatel ptá v rámci jejího naprogramování – v rámci toho, co reálně „umí“. Ačkoli je nastavena, aby působila co nejvíc lidsky, ve skutečnosti si s ní nikdo nikdy nepopovídá. Odpovědi nevycházejí z jejích myšlenek a názorů, ale jen ze spousty jedniček a nul. (Sorry, jestli jsme vás teď připravili o iluze!)

To by se ale mělo změnit s příchodem Artificial General Intelligence, která se vyrovná lidské mysli a všem jejím schopnostem. Takový počítač bude fungovat úplně nezávisle. Zvládne plánovat, učit se z vlastních chyb a řešit jakékoliv problémové situace na základě vlastních myšlenkových pochodů.

Profesor neurochirurgie sir Geoffrey Jefferson se již v padesátých letech výrazně vymezil proti myšlence umělé inteligence. „Dokud stroj nesloží sonet či nezkomponuje koncert na základě svých emocí a pocitů, a dokud si nebude vědom, že tak učinil, nevyrovná se lidskému mozku,“ prohlásil.

General Intelligence proto bude stát i před výzvou abstraktního myšlení.

Odborníci se vesměs shodují, že si ještě čtvrt století na podobný robotí sonet počkáme. Ale je to vlastně hodně, nebo málo času?

23

téma /

T EXT: JIŘÍ BEJČEK FOTO: PROFIMEDIA.CZ

Robot Sony z filmu Já, robot natočeného podle sci-fi povídky Isaaca Asimova.

Poselství filmu je jasné: Nevěřte robotům!

Náš poslední vynález „Máme ještě pár desetiletí, tak pojďme ten čas využít k tomu, aby nás spuštění superinteligentních počítačů nestálo existenci,“ nabádá Stephen Hawking. Podle něj se můžeme s příchodem AI dostat do role mravenců. Záleží jen na tom, jak moc budeme obtížní. Někteří odborníci spolu s ním tvrdí, že se bude jednat o poslední lidský vynález. Co to znamená? Buď za nás počítače už všechno ostatní vymyslí, nebo nás nadobro zlikvidují.

ČÍSLO 5, 2017 | ROČNÍK I X

24

K General Intelligence, která se svými schopnostmi vyrovná člověku, vede ještě dlouhá cesta. Základní kámen úrazu je v jejím vývoji. Zatím jsme na to prostě moc jednoduší. Pyramidy, penicilin, mikrovlnka a internet – to jsou přece všechno naše vynálezy. Umělého člověka jako nezvládneme?

Víme úplně přesně, jak by podobná AI měla fungovat a co všechno by měla umět. Na druhou stranu nikdo z nás netuší, jak ji vyrobit. Vědci zatím spekulují nad několika způsoby. Mimo to ale připouštějí, že ani jeden z nich nemusí být efektivní. Sad story.

V úvahu připadají simulace mozku. S pomocí mikroelektronických součástek můžeme vyrobit jeho kopii. Inženýři by si museli pohrát s každým detailem a vytvořit vlastní neuronovou síť. Určitě jste se v biologii učili popisovat části lidského mozku. Teď si ještě představte, že byste měli něco podobného sami zkonstruovat. Šílenství. Čím dál častěji se proto plánuje nechat vývoj umělé inteligence právě na umělé inteligenci. Zní to divně? Narrow Intelligence přece umí jednu věc, ale umí ji pořádně. Prostě by se jí dalo jako hlavní úkol sestrojení své chytřejší sestřičky.

Artificial Super Intelligence Necháte robota, aby vyrobil chytřejšího robota. Děsivě jednoduché a jednoduše děsivé. Na tohle téma vzniklo tolik filmů a happy-endem zpravidla nekončí. Podobné nápady zvedají ze židle takové velikány, jako je Bill Gates nebo Elon Musk. Stephen Hawking, známý svým skeptickým přístupem k AI, už na své židli přímo vztekle rotuje.

Když necháme vývoj umělé inteligence na superpočítači, bude se mu opravdu chtít zastavit na lidské hranici? Těžko. Počítač žádnou lidskou hranici nezná, nic takového pro něj neexistuje. Jen my stále dokola opakujeme, že chceme AI na úrovni našeho mozku. Něco víc si totiž ani nedokážeme představit, na rozdíl od strojů, pro které je to jen otázka upgradu. Prostě se do toho položí natolik, že vznikne něco mnohonásobně inteligentnějšího než člověk. A bude se to pořád dál zdokonalovat a vyvíjet.

V takovém případě už mluvíme o finálním stadiu, které vědci pojmenovali Super Intelligence. Trochu nudný název něčeho tak monstrózního. Člověka s IQ 130 označíme jako inteligentního, s IQ 80 zase jako hloupého.

Sorry, ale pro IQ 13 000 nemáme slovo, tak tomu budeme říkat prostě „superinteligence“. Bude chytřejší než celá naše civilizace dohromady, ale víc cool označení pro ni prostě nemáme. A pokud bude vážně tak geniální, určitě se kvůli tomu urazí a nebude s námi mluvit. My navrhujeme třeba CML – Centrální mozek lidstva! Člověk bionický, Skynet a mravenci Super Intelligence rozděluje odborníky na dva tábory. Ti optimističtí věří, že nám pomůže vyřešit doslova cokoliv. Nejčastěji se uvažuje o nanotechnologiích, do kterých už náš hloupý druh trochu fušuje, ale pořád se moc nezadařilo, potřebujeme holt pomocnou robotickou ruku.

Navíc se teď dost reálně mluví i o nesmrtelnosti. Technicky to není takový problém, medicína už pracuje s koncepty nanolaboratoří a továren v našem krevním oběhu, které spustí poplach a vyšlou zprávu doktorovi do nemocnice dávno předtím, než vůbec pocítíme, že nám něco je. Počítá se s nahrazováním zničených orgánů umělými, biotechnologie je obor, kam teď jdou největší peníze, kde se odehrává nejdůležitější výzkum, kam se upírají oči celého vědeckého světa. Co na to říct, vítej, člověče bionický, Rudolf II. by záviděl.

Přináší to ovšem problémy, které medicína ani superpočítač řešit neumějí. Jsou etické, filozofické a, ehm, taky… duchovní, náboženské.

Stranu skeptiků vede svým robotickým hlasem (haha, dobrá ironie) právě geniální Stephen Hawking. Podle něj krize nastane, až se naše představa o obecném blahu dostane do rozporu s představou počítače. „Supervýkonná AI bude extrémně dobrá v plnění vytyčených cílů. Pokud se s ní nedostaneme do sporu, co je cíl a jak ho dosáhnout, bude to ideální.

W W W.REDWAY M AG.C Z

V opačném případě máme vážný problém,“ prohlásil v jednom z nedávných rozhovorů. Co přesně to má znamenat? První válku mezi lidmi a počítači?

Fyzik svou myšlenku dál rozvinul na zajímavém příkladu. „Pravděpodobně nejste šíleným zabijákem mravenců, někým, kdo je za každých okolností nenávistně zašlapává do země. Je ale možné, že budete nutně potřebovat postavit čističku odpadních vod v místě, kde stojí obří mraveniště. Pak ho bez větších výčitek vyplavíte. Srovnáte ho se zemí. Naším úkolem je zajistit, aby se lidstvo nestalo v očích AI takovým mraveništěm.“ Stejný názor sdílí i významný vizionář Elon Musk (v listopadu jsme psali o jeho plánech kolonizovat Mars). „Myslím, že ne všichni si plně uvědomujeme, jak se vývoj umělé inteligence zrychluje,“ varuje na svých přednáškách. I podle něj počítač nemusí vždy vyhodnotit situaci ve prospěch lidí. „Jestliže bude stroj zlepšovat sám sebe a člověk nad tím nebude mít dostatečnou kontrolu, může to skončit zle. Bude-li chtít například vymýtit e-mailový spam, pravděpodobně se dobere k myšlence, že nejlepším způsobem je likvidace lidí,“ prohlásil s lehkou nadsázkou spoluzakladatel SpaceX a Tesla Motors.

Člověka s IQ 130 označíme jako inteligentního, s IQ 80 zase jako hloupého. Sorry, ale pro IQ 13 000 nemáme slovo.

Robot, nejlepší pracovník měsíce Aktuální boom umělé inteligence vzbuzuje i jiné obavy. Není třeba jasné, co budeme dělat, až stroje převezmou většinu naší práce. Podle odhadů se celosvětová nezaměstnanost během několika desetiletí vyšplhá až na padesátiprocentní hranici, a to jen kvůli robotům. Polovina obyvatel planety bez zaměstnání. Ukoušou se dřív hladem, nebo nudou?

Dělnická práce přestane nadobro existovat. Továrny se lidem úplně uzavřou. Říká se tomu čtvrtá průmyslová revoluce nebo taky Industry 4.0.

Například v Německu už se pomalu připravují a vláda na modernizaci vyčleňuje peníze. Klasické firmy jako Volkswagen, Siemens nebo Bosch jsou prvními na řadě. Prostředí jejich továren a skladů se postupně upgraduje. Přibývají různá čidla, vysílače, kamery, čtečky kódů a další zařízení, která mají zefektivnit produkci. Výsledkem prý bude její nárůst až o třetinu, a to není málo.

A nejen ti, co pracují manuálně, by se měli začít bát. Hned po dělnících vezmou roboti místa i administrativním pracovníkům. Pokročilá umělá inteligence zvládne s prstem v nose všechny kancelářské záležitosti. Jako bonus nebude odmlouvat, požadovat dovolenou a nikdy neonemocní.

Prostě zaměstnanec snů. „Blíží se doba, kdy stroj překoná člověka v jakémkoliv úkolu,“ tvrdí významný počítačový vědec Moshe Vardi z Texaské univerzity. „Musíme se touto otázkou zabývat ještě dříve, než to přijde. Když budou stroje schopné udělat téměř veškerou naši práci, co pak zbyde na nás?“ Naše civilizace tak čelí obří výzvě nejen z technologického, ale i společensko-kulturně-politického hlediska. Jak vymýtit nezaměstnanost?

Jak sami sebe zabavit a nezdegenerovat? To je jen zlomek toho, co musíme vyřešit ještě před tím, než se o nás začnou starat roboti. A hlavně zajistit, že je ani nenapadne, aby se proti nám postavili.

Zákony robotiky podle Isaaca Asimova 1) Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo.

2) Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy jsou tyto příkazy v rozporu s prvním zákonem.

3) Robot musí chránit sám sebe před poškozením, kromě případů, kdy je tato ochrana v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.

25

téma /

T EXT: JIŘÍ BEJČEK FOTO: PROFIMEDIA.CZ

Robotického geparda sestrojili na MIT. Běží rychlostí 28,8 km/h, nikdy se neunaví a dokáže to i pozpátku.

Roboti, hračky, auta „Copak si myslíte, že pánem výroby je ředitel! I toto, pánem výroby je poptávka. Celý svět chtěl mít své Roboty. Panečku, my jsme se jen vezli na té lavině poptávky a přitom jsme žvanili – o technice, o sociální otázce, o pokroku, o moc zajímavých věcech.“ Karel Čapek, rok 1920.

Netrvalo to ani sto let, a jsme tady. Celý svět chce mít své roboty. A bude je mít. Budou za nás bojovat, vozit nás do práce. Tak dávejte pozor na přechodu.

ČÍSLO 5, 2017 | ROČNÍK I X

26

Měří zhruba metr pětasedmdesát a v šeru si ho kvůli jeho zvláštní chůzi spletete s opilým člověkem. Řeč je o vynálezu americké společnosti Boston Dynamics, která se už čtvrt století specializuje na výrobu robotů převážně pro americké ministerstvo obrany. Posledním přírůstkem do její rodiny je humanoid Atlas, stroj se schopností pohybovat se jako člověk.

V budoucnu bude jeho úkolem, jak jinak, pomáhat lidem, a tak celkově mít na starosti všechnu nebezpečnou práci.

S přehledem zvládá odklízet komplikované překážky, chodit v extrémně složitém terénu nebo třeba přidělat hadici k hydrantu a začít hasit. Bude-li se opakovat havárie v jaderné elektrárně, třeba taková jako v japonské Fukušimě, přijde Atlasův čas. Aby toho nebylo málo, umí nastoupit do auta a samostatně ho řídit. Sbohem, taxikáři a řidiči kamionů, to už je fakt sci-fi a po pár dalších upgradech se z něj stane asi Terminátor.

O tom, jak je to s jeho „přemýšlením“, se zatím moc neví. Boston Dynamics loni vypustili pár videí, které dokazují jeho nebývalou pohybovou zdatnost.

Na jednom z nich ho výzkumník strčí vší silou a robot letí čelem k zemi.

Během pár vteřin opět stojí na nohou, připraven vykonávat další úkoly.

Prát by se s ním asi nikdo nechtěl. Zvládne probourat i beton, stačí mu jen podat správné nářadí, dál už si poradí sám. Na jednu stranu skvělá věc – Atlas je v podstatě robotický hasič, který by mohl v budoucnu zachraňovat životy po stovkách. Na druhou – tohle ve filmech prostě nekončí dobře.

Neštěká a nekouše Vývojáře z Boston Dynamics znali fanoušci moderní techniky ještě před nástupem Atlase, hlavně robota s názvem BigDog, možná jste tuto čtyřnohou „krabici“ už taky viděli. Firma ji představila v roce 2005 jako pomocníka pro americké vojáky v přenášení nákladu a raněných. Nosnost 150 kg a rychlost zhruba šest kilometrů za hodinu, to nezní jako převratná hi-tech záležitost. Mnohem zajímavěji působila jeho schopnost udržet rovnováhu v téměř jakémkoli terénu. Roboti byli do té doby schopni často zakopnout i na rovině. Pak se objevil BigDog a se zátěží vyšel strmý, sněhem a ledem pokrytý kopec. Ministerstvo obrany jeho použití nakonec neschválilo kvůli zvukům, které při pohybu musí vydávat. Při tajných operacích by se prý snadno prozradil a kromě toho – je fakt creepy.

Najděte si ho večer na YouTube, a budete mít seriózní problém v klidu usnout. V RedWayi si myslíme, že i kvůli tomu ho Amíci zavrhli. Je zkrátka příliš děsivý a vojákům by mohl lézt rychle na nervy.

Robotických zvířátek mají v Bostonu víc. Menší LittleDog a větší AlphaDog doplňují psí smečku. RHex je na dálkové ovládání a jeho šest švihajících nohou mu dovoluje postupovat mokrým a bažinatým terénem. Pohybuje se jako obří brouk. Stejně tak jeho příbuzný RiSE, který je zase přizpůsobený k pohybu po stěnách. Díky ocasu a šesti nohám dokáže vyšplhat prakticky kamkoli. Leze sice pomalu, ale jen tak nespadne. Pokud jde o rychlost, postavili si vývojáři cíleně jednoho rekordmana. Pojmenovali ho Cheetah a udělali z něj nejrychlejšího robota s končetinami. Povedlo se ho rozběhat až do rychlosti 45 km/h. V porovnání s autem možná nic moc, ale představte si, že Usain Bolt při svém světovém rekordu běžel o 12 km pomaleji. A fofr to byl taky. Právě Cheetah zaujal chytré hlavy z MIT natolik, že si sami vyrobili podobný stroj, a dokonce ho naučili skákat přes překážky. Opět doporučujeme videa na YouTube, tohle jste ještě neviděli.

Umělý řidič – veselý vrah?

Ráno vstanete, vyčistíte si zuby, obléknete se a snídani si můžete nechat až do auta. Proč ne, když vůbec nemusíte držet volant v ruce. Vlastně vůbec proč ne, když ten volant v autě ani nemáte. Autopilot vás doveze, kam budete chtít. Přijde to brzy, to už je hotová věc.

Náš oblíbený podnikatel Elon Musk v říjnu oznámil, že každé auto, které

W W W.REDWAY M AG.C Z

vyjede z jeho automobilky, už je v základu samořiditelné. Autopilot je v něm prozatím vypnutý nebo alespoň osekaný na minimum, musíte tedy zatím aspoň držet ruce na volantu nebo pár centimetrů od něj.

Navíc funguje jen do rychlosti 70 km/h, dál řidič jede už jen na svou pěst a i přes chytrý systém v automobilu Tesla je za případnou nehodu stále zodpovědný on. Ani to nebude trvat věčně.

Podle Muska přijde doba, kdy bude lidem účast na řízení úplně zakázána.

Budeme se smět jen vozit, protože chytrá auta lépe zajistí bezpečnost všech účastníků provozu. Autonehody se sníží na minimum. „Můžeme to přirovnat třeba k výtahům. Dříve měly taky obsluhu, pak jsme ale vyvinuli jednoduché obvody, díky nimž výtah přijede automaticky sám, do kterého patra chceme. S auty to bude podobně,“ prohlásil. Svoje věty pak musel trochu mírnit na Twitteru, protože se do něj pustili automobiloví nadšenci z celého světa, kteří se řízení nehodlají vzdát. Stejně tak se ohradil proti kritickým reakcím po bouračce, kterou údajně způsobilo jedno z jeho aut. „Je pro mě znepokojivé, jak média referují o nehodě našeho autopilota.

V porovnání s 1,2 milionu lidí, kteří zemřou při srážkách způsobených lidmi, je to nic.“

Na silnici se objeví dva motorkáři.

Jeden s helmou, druhý bez. Srážka s jedním z nich je nevyhnutelná.

Co byste doporučili autopilotovi, aby udělal? Člověk s helmou bude pravděpodobně méně zraněný. Zaslouží si ale, aby jen proto, že dodržuje pravidla, byl právě on tím, na koho padne volba? Nebylo by lepší sejmout toho bez helmy? Jenže jeho šance na přežití je skoro nulová. Úkol pro autopilota: Zabít pasažéra, nebo chodce?

Skeptiky uklidní, že na silnice plné autonomních vozidel si ještě pár let počkáme. Na světě jsou zhruba dvě miliardy aut a průmysl každoročně vychrlí sto milionů dalších. Kdybychom právě teď začali jedno po druhém nahrazovat modely s autopilotem, trvalo by to minimálně dvě desetiletí.

Není kam spěchat. A čekání můžeme využít k tomu, abychom se konečně dohodli, jestli je morálnější zabít pasažéra, nebo chodce. To je totiž nejkontroverznější záležitost na celém autopilotovi. Člověk má často jen zlomek vteřiny na to, aby se ve vyhrocené situaci rozhodl, kam strhne volant. AI dokáže za stejnou dobu propočítat všechny možnosti, a může se tedy rozhodovat lépe. Je jen na nás, co ji naučíme.

Příklad: Na silnici se objeví dva motorkáři (jeden s helmou, druhý bez) a auto ve vysoké rychlosti nemá jinou možnost, než jednoho z nich srazit.

Co byste doporučili počítači, aby udělal? Když auto srazí člověka s helmou, bude pravděpodobně méně zraněný. Zaslouží si ale, aby jen proto, že dodržuje pravidla, byl právě on tím, na koho padne volba? Podobných a ještě zapeklitějších situací existují mraky. Výzkumníci z MIT už dokonce vytvořili speciální „hru“, kde zjišťují, jak by se lidé v kůži počítače rozhodli.

Jestli se chcete rozmýšlet nad tím, zda je morálnější zabít tři důchodce, nebo jedno dítě, určitě čekněte stránku moralmachine.mit.edu. Možná se pak, čistě pro jistotu, budete pár dní vyhýbat přechodům pro chodce.

27

téma /

T EXT: JIŘÍ BEJČEK FOTO: PROFIMEDIA.CZ

Hasta la vista, baby!

Filmy o umělé inteligenci většinou nesou stejné poselství – robotovi nevěř.

Buď tě zabije, nebo (a to je horší), ti zlomí srdíčko.

ČÍSLO 5, 2017 | ROČNÍK I X

28

Terminátor 2: Den zúčtování 1991, režie James Cameron Nejlepší díl celé série, na tom se s filmovými kritiky shodneme. Zápletka je jednoduchá a zároveň tak mocná, že když se řekne „umělá inteligence“, vybaví se nám právě tento scénář. Stroje si díky vyspělé umělé inteligenci uvědomí svou existenci a rozhodnou se postavit proti naší civilizaci, kterou vyhodnotí jako nebezpečnou. Ve filmu se to stane „někdy v blízké budoucnosti“, asi tak v roce 1997, lol. Ve válce, která se rozpoutá, robotům značně zatápí odboj lidské rasy vedený Johnem Connorem.

Roboti se rozhodnou poslat do minulosti terminátora, který ho má ještě jako malého kluka odstranit. Samozřejmě je tu taky ten hodný Arnold Schwarzenegger, který je naprogramován tak, aby Connora bránil. Kdo ho poslal, nevědí jen ti, co se nedívali. A ti se půjdou dívat hned teď. Je to nutnost, společenská povinnost, základ vzdělání stejně jako násobilka a vyjmenovaná slova.

vyšší moci. Bůh ve stroji… no, na jeviště byl pomocí techniky spuštěn bůh v podobě sochy. To jen tak pro zajímavost, abyste mohli machrovat ve společenských vědách a literatuře.

Já, robot 2004, režie Alex Proyas Chicago, rok 2035. Žádná moderní domácnost už se neobejde bez inteligentního robota. Úspěšná firma U. S. Robotics se právě chystá na distribuci nejnovějšího modelu s názvem Nestor 5, zatímco je zavražděn její spoluzakladatel, geniální vědec Lanning. Případ si bere na starost detektiv Spooner. Už od začátku je jasné, že tu něco nehraje. „Co když je vrahem robot?“ – „Pak Bůh žehnej starejm dobrejm časům. Těm, kdy lidi zabíjeli jiný lidi.“ Na to, že hlavní roli hraje Will Smith, obdržel film doslova výjimečná hodnocení, hehe. My doporučujeme zkusit nejdřív knižní předlohu. Já, robot je původně sbírka sci-fi povídek spisovatele Isaaca Asimova.

Vznikaly v padesátých letech a jsou nadčasové. Boží. Velice hip.

Číslo 5 žije 1986, režie John Badham Určitě znáte Spielbergova E. T. – Mimozemšťana. Tohle je v podstatě stejný příběh, jenom s robotem. Číslo 5 se shodou náhod dostane z přísně utajovaného vojenského areálu, pak ho zasáhne blesk a způsobí zkrat.

Robot si díky poruše začne uvědomovat sám sebe a odmítá se vrátit zpět na základnu. Začíná hra na honěnou. Film byl původně koncipován jako akční hi-tech thriller o šíleném a ozbrojeném robotovi, který unikne z laboratoře. Po několika revizích se od nápadu upustilo a vznikla spíše hi-tech rodinná komedie. Škoda. „Číslo 5 vraždí“ zní přece jen líp, ne?

VALL-I 2008, režie Andrew Stanton Co by to bylo za filmový žebříček, kdyby se v něm neobjevil aspoň jeden animák. Příběh se odehrává v daleké budoucnosti, zhruba ve 28. století.

VALL-I je malý robot popelář, který zůstal sám na Zemi a uklízí. Lidstvo svou planetu vydrancovalo, zaneslo odpadky a zmizelo okupovat zbytek vesmíru. Kvůli své umělé emoční inteligenci se robotek utápí ve smutku, a tak není divu, že se okamžitě zamiluje do první návštěvy, která na opuštěnou planetu zavítá. Ve své době se jednalo o nejdražší animák. V Pixaru Stevea Jobse si dali záležet a při výrobě filmu si pro inspiraci napůjčovali i roboty z NASA. Tvrdá práce se vyplatila, sympaťák VALL-I obdržel Oscara.

Ona 2013, režie Spike Jonze Film pro celou rodinu bychom měli, teď je na řadě milostné drama jen pro nás. Blízká budoucnost v neony a hologramy rozzářeném LA, které připomíná spíš japonskou metropoli. Retro oblečení je pořád cool, jenom se to všechno trochu posunulo. Hlavní hrdina nosí až moc barevné košile a pěstuje knír. Futuhipsterství, nebo tak něco. Mimoto jsou jeho základní výbavou bezdrátové špunty – že by se tady Apple trochu inspiroval se svými EarPods? Co všechno se může stát, když se až moc spřátelíte se svým mluvícím operačním systémem? Je to láska? Důležitá informace: Vyhněte se verzi s českým dabingem a jděte jedině po originále. Operační systém Samantha totiž namluvila dokonalá Scarlett Johansson. Vůbec nevadí, že není ve filmu vidět, už jen slyšet její hlas vám nedá spát.

A soundtrack nahráli Arcade Fire!

Ex Machina 2014, režie Alex Garland Nezávislý a minimalistický sci-fi snímek, který by mohl být s přehledem hrán i v divadle. Abychom se vyhnuli jakémukoli spoileru, moc toho o něm nenapíšeme. Tip pro vás: Před zhlédnutím se hodí vědět, co je Turingův test. Jak člověk pozná, že komunikuje s umělou inteligencí?

Název vychází z literárního termínu deus ex machina, česky překládaném jako bůh ze stroje. První ho použil řecký dramatik Sofoklés a inspiroval tím i pár filozofů. Deus ex machina je prvek, který pomáhá vyřešit situaci, kdy se děj tak zamotá, že už na něj pouhá logika nestačí. Je to doslova zásah

W W W.REDWAY M AG.C Z

Babičky dobíjejte přesně 1983, režie Ladislav Rychman Vůbec si nevšímejte toho, že na ČSFD svítí šílených 47 %. Tohle je vrcholné sci-fi československého socialistického režimu! Moderní rodiny se potýkají s výrazným nedostatkem času, a tak přichází revoluční vynález – robotická babička. Naprogramovaná je samozřejmě na domácí práce, vaření a výchovu dětí. Tam je prostě všechno, co ve filmu z osmdesátých let očekáváte. Třeba Jiří Lábus jako hlava rodiny, to prostě chceš. Androida hraje babička Libuška (starší z vás ji znají z Kouzelné školky). Porouchá se a začne brát útokem robobabičku sousedů. Kde asi udělali soudruzi chybu?

A. I. Umělá inteligence 2001, režie Steven Spielberg Lidstvo využívá roboty k uspokojování všech svých potřeb. To poslední, co ještě neznají, je láska. Vědci z Cybertronics Manufacturing jsou prvními, kteří podobného robota sestaví. Jmenuje se David, vypadá jako malý chlapec a je adoptován manželským párem, který má svého vlastního syna v umělém spánku. Zápletka je jasná. Synek se vyléčí a Davida jeho adoptivní rodiče „zapomenou“ v lese. Tak začíná jeho cesta za sebepoznáním.

Příběh vychází z povídky Superhračky vydrží přes celé léto od Briana Aldisse, která počátkem sedmdesátých let zaujala režiséra Stanleyho Kubricka natolik, že si rovnou zajistil práva a čekal, až bude schopen pomocí filmových efektů stvořit skutečného robota. Ke konci devadesátých let už ale tušil, že mu nezbývají síly, a přenechal film mladšímu Spielbergovi. Daroval mu i vlastní poznámky a nákresy, které si k filmu dělal.

Andrew – člen naší rodiny 1999, režie Chris Columbus Andrew je domácí robot, který obstarává všechny možné domácí práce. Na rozdíl od starších modelů je učenlivý, vtipný a až překvapivě vnímavý. Celá rodina si ho okamžitě zamiluje. Dcerka si z něj dokonce udělá nejlepšího kamaráda, přestože první dny se ho bojí. Andrew se chce pořád víc a víc stát skutečným člověkem. Nosí oblečení jako my, má vlastní konto v bance jako my, ale to mu nestačí. Nakonec mu jeho majitel dovolí, aby šel odpovědi na své složité otázky hledat do světa. Za několik let se vrátí úplně proměněný. I tento film byl inspirován Asimovovou knihou, tentokrát noveletou Dvěstěletý muž. Zajímavostí je taky to, že Andrew ve filmu poslouchá Dvořákovu operu Rusalka. Ta je o vodní víle, která se chce stát člověkem i za cenu toho, že ztratí nesmrtelnost. Ubohá Rusalko bledá, ó, běda!

2001: Vesmírná odysea 1968, režie Stanley Kubrick Kubrick, jeden z největších géniů světové kinematografie (ne-li vůbec největší), vzal skvělý román od A. C. Clarkea a přetvořil ho na takový film, který musí každý člověk vidět minimálně pětkrát šestkrát za život.

Vesmírné odysea je pokladnicí, ze které popkultura čerpá dodnes. Ty záběry, ta hudba. Občas ji jen tak pro radost promítají malá artová kina. Radíme vám dobře, nenechte si to ujít, je to láska. Palubní počítač HAL 9000 se na vás těší.

29

ČÍSLO 5, 2017 | ROČNÍK I X

30

active /

T EXT A FOTO: ZEZULA SNOWBOARD TEAM

Bezpečnost na horách

Kdo je připraven, není překvapen Můžete jezdit jako bozi, ale když se vám pod prkno připlete trouba, co si myslí, že je tady sám, jste v ohrožení. Předejít případnému zranění nebo ho aspoň zmírnit vám pomohou ochranné prvky, které byste měli, je-li vám život milý, používat.

W W W.REDWAY M AG.C Z

31

active /

Chránič páteře Páteřák je nepostradatelnou ochranou zad. Aby dobře sloužil svému účelu, je důležité zvolit správnou velikost. Měl by chránit od krční páteře až po kostrč a neomezovat vás v pohybu.

Je konstruován tak, aby se kinetická energie při nárazu rozložila do co největší plochy páteře. Plastové panely, z nichž se skládá, jsou vzájemně propojeny tak, aby se síla roznesla rovnoměrně do okolí. Plast, to zní lacině a nekvalitně, ve skutečnosti nepraskne ani v hodně velkém mrazu a panely jsou ještě proloženy prodyšným materiálem odvádějícím pot, abyste se nedusili ve vlastní šťávě.

Existují dva způsoby, jak si páteřák připevnit na tělo. Prvním je fixace pomocí nastavitelných šlí nebo integrace do vesty. Šle mají své výhody v nastavování podle objemu vašich svršků a v nastavení vertikální pozice, vesta zase drží páteřák pevněji ve správné pozici, je však náročnější na výběr správné velikosti. Páteřáky mají většinou i nastavitelný bederní pás, který chrání bederní páteř a zajišťuje, aby ji celý chránič pěkně kopíroval.

Správně dlouhý páteřák nezasahuje do oblasti krční páteře a nepřekáží chrániči kostrče. Aby nevyjížděl nahoru, má někdy i možnost připnutí ke nohám. Značka Amplifi využívá u svých nejkvalitnějších modelů speciálního chytrého gelu Armourgel, který je v běžném stavu měkký a pružný, ale při nárazu ztvrdne. Výsledkem je lehký a neuvěřitelně flexibilní chránič, o kterém ani nevíte, že ho máte na sobě. Amplifi vybavuje chrániči páteře i své snowboardové batohy.

Chránič kostrče Naražená kostrč nejen pořádně bolí, ale může mít i trvalé následky, fakt to není legrace. Proto jsou důležité šortky s vyztuženými boky a perforovanými ergonomickými pláty, které vás od tohoto nepříjemného zranění ochrání. Vyrábějí se z prodyšných materiálů, zaručují optimální tepelný komfort a zároveň eliminují zápach potu.

Chrániče zápěstí a kolen Zlomeniny zápěstí patří při snowboardingu k těm nejčastějším, protože pády zachycujeme instinktivním nastavením rukou do směru pádu.

Ochranu zápěstí, zvlášť pokud jste začátečníci, nikdy nepodceňujte.

Při jízdě často poklekáte na tvrdý zmrzlý sníh a nohy pak máte samou podlitinu. Hodně jezdců nosí chrániče kolen, které jsou polstrované a ochrání exponovaná místa.

Při jejich výběru dbáme opět na správnou velikost, tedy aby polstrování sedělo přesně na kolenním kloubu. S nepadnoucím chráničem si ježdění moc neužijete, buď se vám jeho popruhy zařezávají pod kolena, nebo vám to padá.

U všech chráničů platí, že lepší než žádné jsou aspoň nějaké. Kvalitní a pohodlné jsou o něco dražší, ale zase déle vydrží.

Helmet goes on!

Vždycky. Helma na sjezdovce je samozřejmost, jedno, zda jste lyžař, nebo snowboardista. Musí vám sedět na hlavě tak, že se i s rozepnutým páskem ani nepohne, ale zároveň nikde netlačí. Při zkoušení v obchodě se na to musíte soustředit, klidně v ní chvíli vydržte a vnímejte svoje pocity, nikomu to nevadí, prodavači to znají.

Helmy mají několik větracích otvorů umístěných zpravidla v temenní části.

Díky nim se při zvýšené námaze hlava tolik nepotí. Tyto otvory se dají

ČÍSLO 5, 2017 | ROČNÍK I X

32

u některých modelů uzavřít a při jízdě na lanovce nebo čekání ve frontě na vlek pak máte hlavu pěkně v teple. Otvory bývají kryty mřížkou, aby jimi dovnitř nevnikal padající sníh. Vnitřní vložka by měla být vyjímatelná, abyste měli možnost ji čas od času vyprat. Pokud se vyjmout nedá, stačí si pod helmu pořídit slabou čepici, která vás nikde nebude tlačit. Pokud ještě rostete, kupte si helmu s nastavitelným obvodem hlavy, aby vám vydržela déle než jednu sezonu.

Brýle Nezbytná ochrana očí před UV zářením, větrem, sněhem a pomoc při špatné viditelnosti. Při jejich výběru je ideální zároveň vybírat i helmu nebo ji mít s sebou. V každém případě tyto dvě věci zkoušet společně.

Většina helem by měla být kompatibilní s helmou a dobře vzájemně sedět.

Výrobci nabízejí snowboardové brýle s různě barevnými skly. Každá barva je určená do jiných viditelnostních podmínek, různým způsobem zvyšují kontrast, mění barevné vnímání a pohlcují odlesky. Nejuniverzálnější skla jsou bronzová (bronze) a růžová (rose) skla. Pro jízdu v mlze nebo chumelenici se nejvíce hodí jasně žlutá nebo oranžová skla. Do ostrého slunce se hodí tmavší zrcadlová skla. Pro noční ježdění se hodí nejvíce bezbarvá skla.

Sférické (vypouklé) sklo maximálně vyhovuje přirozenému tvaru obličeje, respektuje přirozené zorné pole. Předměty jsou opticky věrné, bez zkreslení. Zaoblení skla zaručuje, že při pohybu očí budete mít vždy kolmý průhled s minimálním zkreslením. Brýle se sférickým sklem jsou dražší než ty s běžným cylindrickým (válcovým) tvarem.

Díky pružnému rámečku můžete skla snadno měnit. Ideální je vozit s sebou sklo do slunečného počasí, do špatné viditelnosti a pro noční ježdění. Například značka Anon využívá exkluzivní Magna-Tech Quick Technology, což jsou speciální magnety pro přichycení skla k rámečku.

Skla brýlí si tak velmi snadno a rychle vyměníte přímo na svahu.

Pro jezdce, kteří nosí dioptrické brýle, se vyrábějí speciální OTG (Over The Glasses) snowboardové brýle s vyšším rámečkem a odebranou hmotou po stranách, aby se tam vešly nožičky brýlí.

Stejně jako snowboardové oblečení mají i brýle odvětrání, které zamezuje jejich mlžení. Brýle se vyrábějí s dvojitými až trojitými skly, díky čemuž se uvnitř nesráží vlhkost. Vyšší modely jsou vybaveny speciální antifog úpravou nanesenou na zorníku.

Sichrák Pojistná šňůra sichrák neboli leash je nezbytným doplňkem pro začátečníky. Slouží k zajištění snowboardu, aby vám neujel při pádu nebo v jiné svízelné situaci.

Horské sjezdovky jsou o zimních prázdninách a víkendech plné lidí.

S přeplněnou kapacitou souvisí i zvýšený výskyt úrazů, nespoléhejte na to, že vy přece jezdíte bezpečně, tak se nemůže nic stát. Je to stejné jako v autě na silnici.

Pokud si svojí jízdou ještě nejste stoprocentně jistí, nevrhejte se hned na ty nejprudší sjezdovky, nenechte se k tomu vyhecovat kamarády, kteří za vás pak sádru nosit nebudou. Důležitou součástí bezpečné jízdy je i odpočinek. V žádném případě si ale nesedejte na svahu, kde nebudete vidět, od sezení máme horské restaurace a bary.

Snowboarding je krásný, úžasný sport. Přejeme vám hodně zážitků a radosti, žádné zranění.

W W W.REDWAY M AG.C Z

33

smartbox /

T EXT: LAURA HAISELOVÁ FOTO: WIKIMEDIA COMMON

Neznalost zákona neomlouvá

Jak mít legální sex?

Jaký je rozdíl mezi souloží a pohlavním stykem? Od kolika a s kým můžete mít sex? A co koukat na porno, je to legální?

Jak se bere sex podle práva?

V trestním zákoníku slovo sex nenajdete. Místo toho se setkáte s pojmy soulož, styk provedený obdobným způsobem jako soulož a pohlavní styk.

Přijde vám to jako to samé? No vidíte, právníci to rozlišují.

Soulož je vaginální sex, prostě spojení pohlavních orgánů muže a ženy.

Styk provedený obdobným způsobem jako soulož je třeba orální nebo anální sex. Pohlavní styk je ještě širší pojem, zahrnuje i další praktiky, které navozují tělesné vzrušení, třeba osahávání nebo ukájení se různými částmi těla druhé osoby.

Od kolika let teda můžu mít sex?

Je trestné vykonat pohlavní styk (takže nejen soulož, ale i ty ostatní věci) s dítětem mladším patnácti let. Tomu se říká pohlavní zneužití. Za trestný čin pohlavního zneužití ale může odpovídat jen člověk starší patnácti let.

Takže může nastat několik kombinací.

Pokud je vám oběma míň než patnáct Teoreticky jste se dopustili pohlavního zneužití jeden na druhém. Protože vám ale není patnáct, nemáte trestní odpovědnost a nic se nestane – tedy v právním slova smyslu, sociálku a rodiče to asi zajímat bude.

Oběma vám už patnáct bylo To je ideální případ, nedopouštíte se žádného trestného činu, můžete souložit tak moc, jak se na tom dohodnete, gratuluju.

Jednomu z vás je míň než patnáct I kdyby byl souhlas a ochota na obou stranách, nedá se nic dělat, ten starší patnácti let se dopouští pohlavního zneužití. A za to hrozí až čtyři roky vězení, pokud je pachatel mladší osmnácti let. Dospělý může dostat až osm let natvrdo.

ČÍSLO 5, 2017 | ROČNÍK I X

34

Co když nevím, jestli se mnou chce holka mít sex?

Tak se jí zeptej. K pohlavnímu styku může dojít jedině se souhlasem všech zúčastněných osob, jinak jde o znásilnění. Za znásilnění se považuje jakýkoli pohlavní styk (takže opět nejen soulož, ale všechno tamto), ke kterému někoho donutíte. Znásilnění se dopustíte taky, pokud využijete bezbrannosti druhého – například jeho opilosti, bezvědomí a tak. Takže než se pustíte do nějakého milostného dobrodružství, ujistěte se, že to opravdu oba chcete a jste při vědomí.

Za znásilnění totiž dospělému pachateli hrozí až pět let vězení. Za znásilnění souloží nebo jiným obdobným způsobem (už víme, co to znamená) hrozí až deset let vězení. Deset let hrozí také tomu, kdo znásilní dítě do patnácti let. Takový člověk se dopustí zároveň pohlavního zneužití a znásilnění.

Poznámka: Není blbé ptát se holky, jestli to chce? Ne, je to sexy a nám se to líbí.

Je dovoleno mít sex na veřejnosti?

Doporučuju se takovému dobrodružství vyhnout. Pravděpodobně byste se tím dopustili přestupku proti veřejnému pořádku, protože byste způsobili veřejné pohoršení. Pokuta za tenhle přestupek je až pět tisíc. Pro každého zvlášť.

Je legální koukat na porno?

Nejdřív musím upřesnit, že pornografie můžou být jak filmy, tak časopisy, fotky a další produkty. Zákon rozlišuje různé druhy pornografie. „Dětské“ porno poznáte podle toho, že v něm vystupuje dítě nebo někdo, kdo jako dítě vypadá. „Tvrdé“ porno zobrazuje neúctu k člověku, všelijaké ponižování a týrání nebo pohlavní styk se zvířaty. A nakonec je tu „normální“ porno, to je soulož a ostatní věci.

Dětské porno má nejpřísnější režim. Je trestné ho vyrábět, prodávat, dovážet, ale i přechovávat. To znamená, že už když ho máte ve svém počítači, dopouštíte se trestného činu. Za přechovávání se považuje i online sledování takových videí.

Tvrdé porno je zakázané vyrábět a šířit, jeho pouhé sledování už trestáno není. Je ale zakázané takové materiály nechat na místě přístupném dětem, takže pozor na mladší sourozence.

Natáčení nebo jiná výroba normální pornografie trestná není, stejně tak ani její sledování nebo šíření. Pořád ale platí, že by se neměla dostat do rukou dětem. Navíc se stále jedná o filmy či fotografie jako každé jiné, takže jsou chráněné autorským právem. Proto u porna platí normální pravidla pro pirátské stahování filmů: ideálně si to kup, stahování pro vlastní potřebu ano, sdílet nebo prodávat ne.

smartbox /

T EXT: M. OVERSTREET SLOUPEK: VÁCLAV PINKAVA FOTO: WIKIMEDIA COMMONS

Akta X všedního dne Co by se stalo, kdyby nevyhynuli dinosauři?

No tak by žili dodnes, proti tomu nemají vědci námitek. Ale my bychom prý vypadali jinak, protože evolucí by nejdříve vznikli dinosauroidi (s mozkem asi tak velkým, jako měli nejchytřejší dinosauři) a z nich by se pak vyvinula lidská rasa. Jak moc odlišná od té naší, toť zajímavá otázka.

Proč feministky pálily podprsenky?

Nepálily, je to přímo učebnicový příklad moderního mýtu. V roce 1968 obsadila skupina feministek pódium soutěže krásy Miss America. Vybaveny transparenty s nápisy jako „Ženy nejsou maso“ nebo „Posuzujte ženy jako lidi“ korunovaly živou ovci na Miss America, načež do přistavené „popelnice svobody“ vhodily boty s vysokými podpatky, natáčky, podprsenky, podvazky, pinzety na trhání obočí a další ženské příslušenství. Mladá reportérka z New York Post o tom napsala článek, v jehož úvodu stálo, že pálení podprsenek sice bylo v plánu, ale policie ho s ohledem na dřevěnou podlahu pódia nedovolila. Editor článku však vymyslel titulek „Spalovačky podprsenek“, který pak přejaly i další noviny, a mýtus byl na světě.

W W W.REDWAY M AG.C Z

Jak vzniká nový chemický prvek?

Těžko. Moscovium (na počest hlavního města Ruska) s protonovým číslem 118 vyvinuli vědci tak, že vzali ionty vápníku a po dobu čtyř měsíců jimi vytrvale bombardovali kalifornium (protonové číslo 98). Během tří tisíc hodin, co experiment trval, se moscovium objevilo třikrát, vždy v exempláři jednoho jediného atomu, a to po okamžik trvající devět desetitisícin vteřiny (pro srovnání – doba trvání blesku na obloze se pohybuje v řádech setin vteřiny). Pak se moscovium rozpadlo.

Periodická tabulka prvků byla naposledy doplněna v roce 2004, kdy do ní přibylo roentgenium (Rg) s atomovým číslem 111.

Němečtí vědci ho objevili už v roce 1994, ale dalších dvacet let trvalo, než ho vědecká obec uznala.

Které město je největší na světě?

Ve skutečnosti Honolulu, protože podle zákona státu Havaj jsou město a kraj Honolulu jedno a totéž. To znamená, že Honolulu zabírá nejen celý ostrov Oahu, ale i všechny přilehlé severozápadní havajské ostrovy, a má tím pádem rozlohu 5509 km². A to je opravdu nejvíc, i když 72 % této rozlohy tvoří moře. Co se týče lidnatosti, v celém Honolulu žije pouze 880 000 obyvatel.

Všeho s (časo)mírou Není to tak dávno, co jsme slavili nový rok.

Někteří v nevhodnou chvíli. Každý den má, jak známo, 24 × 60 × 60 = 86 400 vteřin. Přesněji však 86 400,001. Časoměřiči nám v zájmu přesnosti udělili vteřinku otálení navíc, takže poslední loňský den měl těch vteřin 86 401 a na hodinách končil číslem 23:59:60.

Rotace zeměkoule totiž zpomaluje. Prý to způsobuje posun hmoty kolem planety, včetně proudění vzduchu zvaného jetstream, ve výšce 10 až 16 km. Možná i to, že matička Země stárne a má na nějaké zpomalování nárok, po těch svých 4 540 000 000 (± 1 %) letech.

Jak je to možné? Pokud má den z definice věci prostě 24 hodin, tak jeho zrychlení či zpomalení má znamenat změnu délky referenční vteřiny, ne nějaké nastavování abstraktních vteřin. Pro pořádek, SI standardní vteřina je definována jako úsek času, za který si atom caesia-133 zakmitá 9 192 631 770krát. Nebýt takto přesného měření času, nebylo by možné používat systém pro nás civilisty, ale ani americký vojenský GPS nebo evropský Galileo (který má aktuálně nějaké dětské problémy právě kvůli přesné časomíře v některých družicích).

Občas to matička Země umí popohnat.

Například světově historicky páté a japonské vůbec nejsilnější zemětřesení o síle 8,9 Richterovy škály, které vzniklo pod mořem v hloubce 24,4 km a způsobilo v roce 2011 pamětné tsunami o rychlosti dopravního letadla (805 km/h), zkrátilo každičký náš další den o 1,8 mikrosekund (necelé dvě miliontiny vteřiny). Je to opět z důvodu změny rozložení hmotnosti. Stejný princip, jako když se krasobruslařka při piruetě trošičku sepne, připaží, a tím zvýší rychlost otáček. To zemětřesení posunulo Japonsko o nějakých 244 cm na západ, a dokonce vychýlilo zemskou osu o 10 až 17 cm. A kolem této osy je právě vyváženě rozložena planetární hmota.

Měření času kolem a dokola v rámci planety má i jiné zajímavé a lidskému chápání bližší souvislosti. Už samotný fakt, že Země je zhruba kulatá a čas dělíme na hodiny podle polohy od konvenčního bodu nula (což je poledník protínající Greenwichskou observatoř ve východním Londýně), znamená, že nový rok slavíme vlastně přes 24 hodin, jak kde, tak kdy. Já nejraději slavím až v poledne našeho času 1. ledna, spolu s ostrovany v Tichomoří.

Příslušných ostrovů je hned několik, mezi nimi Midway a také Americká Samoa – Pago Pago.

Dokonce až o hodinu později nastává nový rok na nejopozdilejších, ale žel neobydlených ostrůvcích Baker Island a Howland Island. Tam už se lidské časomíře chechtají rackové. Vždyť máme těch různých časových pásem kolem zeměkoule 39.

Nekecám. Zasurfujte si na webu.

35

smartbox/jazykové okénko /

T EXT: DOMINGO, POST-HUDBA ILUSTRACE: JAKUB DVOŘÁČEK

KREATIVNÍ UCEBNICE ANGLICTINY V PETI KROCÍCH Jasně, dánština v minulým čísle byla fajn a hip, ale ve škole na ni tak často nenarazíte; v tomhle jsme prostě pozadu. Když jsem se chtěl v patnácti učit finsky, musel jsem si koupit učebnici a prolouskávat se jí sám a moje kámoška, která vždycky chtěla umět tibetsky, byla v háji úplně. Jsme prostě trapně orientovaní na velký jazyky, nedá se nic dělat. Každej radši vezme práci v Anglii než v Turkmenistánu a některý obory na vejšce maj většinu literatury právě v jazyce Shakespeara, Byrona a Eminema. Naštěstí to neznamená, že by se anglicky nedalo učit kreativně.

A N Í A N H Á C N A Z I #1 BHTENÝ PR N EC

#2 NAUCTE SE KO Ka žd ej st ud

en t an gl ič ti ny sp ol eh liv vý sl ov no st ě po tv rd í, že i je ne jv ět ší kr om ě zl o sy nt ax N aš tě st í se či li vě tn á st to dá ob ej ít av ba . ta k, že kd yž za čn eš ko kt ne ví š co by, pr os at . Fa kt , fu tě ng uj e to . M ně ja ko u vě áš u zk ou še tu s bi zo ne ní ří ct m , al e je di sl ov o „b uf fa ný , co tě lo“? Žá dn ej na pa dá , je pr ob lé m – dá l, pr ot ož pr os tě po kr e „B uf fa lo ač uj bu ff al o B uf bu ff al o B uf fa lo bu ff al fa lo bu ff al o bu ff al o o“ je v an gl ič ti ně gr am at ic ky sp rá vn á vě A kd yb y sn ta . Je to i n ad se lh al tr a w ik i. ik s bi zo na po ru ce to hl m a, je vž dy e kr ás ný so ck y us lo ví : „J oh ha d ‚h ad ‘, n, w hi le Ji m ha d ha d ‚h ad ha d ha d‘. ‚H ad ri gh t.“ Je dn ha d‘ ha d ha od uš e od st d be en ra ň ve šker tě ně kd o bu ou in te rp un de ot ra vo va kc i, a až ře tě ze c ha t, př ed ho ď dů , ať se za m u te nh le ba ví hl ed án ob ří ím vý zn am u. Ú sp ěc h za ru če n.

ČÍSLO 5, 2017 | ROČNÍK I X

36

ní žá dn ý vá sm ys l, ne u vů be c ne dá tě ot ož e je m pr ta ds e, uj po v st av vý sl ov no st ne j tí m ne po za ká le d ic ýš na gl m se an za o Že a ni kd in ou se kd y er gi í. Vě tš ka žd ej to ví ou př íp ad y, pl ýt vá ní en ta je m st ví , ex tu , al e js nt lo zb yt eč ný vý m ko by z ko t to ta di by vo dn ím ja sn ý, že v po ho dě od op it el ně . Je dá ce lkem i rá di úč et , po ch j hn ce ic si vů t vš am na se zn – vý ým zá ba vě . Vý ra z, kt er st k sl uš ný li „u ni qu e“ ot ož e m ůž e to m ůž e vé ni ká tn í“ či u ja zy ků , pr „u čt je pa k po m em ší ov ět jv ne př ed em . A ví co v ne kr ás ný m sl y ho kd dí se um ět ni kd o to ni os ti je ho a vn a a lo m žk ýs je rá v lu i u ti tu ak , ve ch va la u úp ln ě jin ve ň ja ko po í, js i eu nu ch to že se pí šo sl ou ži t zá ro z na tu pr vn uc h“. Př es ra un dů š „e o dá y ov ab ik sl ý uh je tu ta ky sl dr ís to rl íl – je st li m to ku na P ea je di ne j ro zd tě sn ě po ú SA va t U v ko e dě nc po . po ze a ho to vo yč ej ný ho Ja a on ve s na dr ží dveř e ij do k ůž e ob m e vá s“. po vž js ec ili se o od op or eb ot N dy „p j do m ým u ně ja ke an k yo u“, te e pr av id la a ře kn e „s H ar bo r, kt er er ej se po dl kt or et ný „t h“ z, ub ra z vý na j e e „t ho uG H av ne sl dl “, po za po m en ti co ho m „g ka , „f is h“, za tí jv ět ší zl o je ko ne ja ě e ic ká fo ne ti ln uj gl ov úp an sl A dy naTI on “ vy ej . Ča u, ta en m m ně O ě w ln H úp „e no uG “ zů st áv á T bu sI ne ss pe O pl e ba lle ha ve fu n.

KTAT

E T N E M O O N P A H Z C E 3 # LOVESA. VŠ NA S LOVESA. J SO U S

Je dn o vě tě sl oves ? lik je v t ýh le a ab so lu tn ě Sc hv ál ně , ko am .“ uh ok dr bo a ce m ní fa n a sl ov yo u so we ca e“ si s n ěj ak ým „I wi ll fri en d id dl e- na m e m y je v t om , že „D on’t yo u m uz el an gl ič tin ta ko vě h ít íc zn tš za vě ve yo u’s’“. lo líc h z n ej ‘I te e řá or v P m e o ůž e „N – pr ot o m er á se jm en uj m aj , ne lá m e hl av u h an i to lik ne at sk la db u, kt ox m ůž e na ps e An gl ič an i jic al nn sl ovce , u, Le to e ůž ci ni m jt ne An a át á be o, je st li to m ý sl ov a se m ps dn st je ro ě Sp ln ? úp ne je Do br ý, za m an e, a ís lo vc e. vý íva j, ja k se jim ne bo tře ba př o sp at la t ta ko ta kž e je po už én o, sl oves o, jm do ká že z t oh ný u, av uh íd dr př aj íc í ho bo ní ch ne ov či ý sl a tn o s ta ýh no ds í po ha jíc fí do sp rá vn fe et “ – či li bě e An gl ič an tre “ a „s m el lin g ěj ti no hy, al A kd yž už se un ni ng no se rý m u a sm rd „r áš ba m tře že je á, en am zn to o pa tv ar y, ja ko lu . On eš . co v t om sm ys pr os tě ne do jd no hy, ne bo ně ah ou k to m u úv ou ck gi lo no rm ál ní

#4 NAJD ET

E SI KAMAR Á ANGLIC DA V OBSKU RNÍM KÉM ME STE To hle je na pro sto bo ží vě c. Jas ně , an gli čti na má as se s n í ml uv í všu i ga zil ión dia lek de a n a k až dý m tů (pr oto že mí stě tro ch u jin s t otá lní m vým az ak), ale ob ča s už em ; je pro to do brý to fak t so up eří se při pra vit pře do m ěs ta Sto ke de m, pro tož e tak -on -Tr en t by s n ovej ve jle t orm áln í stř ed oš an gli čti ny do pa ko lsk ou zn alo stí dl as i tak , jak o ox for ds ký kd yb y se ně jakej ciz ine c na drt il če sk ou uč eb nic i Ta k tře ba slo vo a p řije l do Vs etí „fr idg e“, kte rý no na . rm áln ě pře ds tav slo ve so (ha !) a z uje led nič ku , je na me ná „ir ito va ve St oke t“. Po tte rie s ma hro ma du ča su , jí na víc na vš ec pro tož e kd yž má hn o ev ide ntn ě ně kd o fak t ve lke off his ho rse an j hla d, po píš e to d the sa dd le as jak o „e at a m an we ll“ , co ž je o n ěc o lep i s vo je bo ty“, kte ší ne ž na še „sn ěd rý se mi mo ch od em ve St oke bů l by ch „sh oe s“ je as i mo hv ípr oč řek no u c ma ins tre am . Jo, „sh oo n“, pro tož a m e íst ní ob yva tel é si řík ve m ěs tě je vý zn ají am ne j hrn číř skej Po tte rie s, pro tož prů my sl – to je e Ha rry Po tte r je tak y ce lke m do brý ve sk ute čn os ti vě dě t, že Jin dra Hr nč íř, ste jně jak o be jva lej pre zid en t je Jir ka am eri ckej Ke ř. Zk us te si to i u da lší ch jm en , je to sra nd a.

DTE O H A Z #5 MATIKU, KUPTE GRA VNÍK SI SLO at ik a ne ba ví, an gl ic ká gr am k vě r – kd yž tě zá ol eč ný ho , ta na sp da c ra ni ší í m ít íš A ne jje dn od uš us a ne ch ce š s n m jí ne íš “ m be zu o ro „t la vy, ne su j, sl oves o k ne jd e ti do h sk lo ňu j, ne ča zn ít tro ch u ja tě vy ka šl i. Ne Bu de to si ce e. an st se na n i pr os ne ta , se et c ni gh a ho c, ký be o vů z d et ro its po už íva t sk or bi tc hi n’ ra pu po tře ba vč as ne ws pe ak u a m ět . Je no m je zu m ix Or we llo va ro de bu ej žd ka ti že , is í, yo . al e dů le žit ý je at ur itn í ko m b rz du př ed m za tá hn ou t za

W W W.REDWAY M AG.C Z

37

smartbox /

T EXT: BRIGHT SIDE ME FOTO: PROFIMEDIA.CZ

Tři buddhistická podobenství o tom, jak taky můžeme rozumět světu a sami sobě

Podobenství o samurajovi V Japonsku, ve vesnici blízko hlavního města, žil starý samuraj. Jednoho dne vyučoval své žáky, když tu ho začal provokovat mladý bojovník, známý svou hrubostí a krutostí. Provokace byla jeho oblíbenou technikou: dokázal protivníka tak vyvést z míry, že zaslepený vztekem a okamžitě přistoupil na nabídku souboje, ve kterém pak samozřejmě udělal spoustu chyb a prohrál.

A tento mladík začal samuraje před třídou urážet, dokonce si směrem k němu odplivl, pak hodil i kámen a po celou dobu mu spílal nejhoršími nadávkami. Ale starý učitel zůstal klidný, nevšímal si ho a pokračoval ve výkladu. Ještě před koncem vyučování se mladík podrážděně zvedl a odešel domů. Žáci byli tak neslýchaným chováním ohromeni a ptali se: „Mistře, proč jste nepřijal jeho výzvu k boji? Snad jste se nebál?“ A starý samuraj odpověděl: „Když vám někdo chce dát dar a vy ho odmítnete přijmout, komu patří?“ „Přece tomu, kdo nám ho chtěl dát,“ odpověděli žáci. „A to platí i pro závist, nenávist a hrubost. Pokud je odmítnete přijmout, zůstanou u svého původního majitele, který je pak musí dál nést ve své mysli.“

ČÍSLO 5, 2017 | ROČNÍK I X

38

Podobenství o stromu Malý stromek rostl křivě a vyčníval trochu do cesty. Jednou v noci se po okolí potuloval zloděj. Zahlédl siluetu stromu.

Vypadala jako postava strážce pořádku, který se zastavil na obchůzce a pátravě se rozhlíží kolem. Zloděj se vyděsil a utekl rychle pryč.

Jinou noc šel po stejné cestě zamilovaný mladík. Spatřil štíhlou siluetu stromu a zdálo se mu, že je to jeho milá, která tam na něj čeká, a hned přidal radostí do kroku.

Další noc se na cestě objevila matka s dítětem. Dítě se polekalo, silueta mu připomněla ducha z pohádky, kterou mu matka předtím vyprávěla. Hrůzou začalo plakat.

Ale malý stromek by vždy jen malým stromkem, který rostl trochu křivě do cesty.

Svět kolem nás je jen odrazem našich myšlenek.

Jsme to, co vidíme.

Podobenství o sněhové vločce Sněžilo. Všude klid a mír, sněhové vločky se vznášely v elegantním tanci a pak pomalu dopadaly na zem.

Dvě malé vločky kroužící blízko sebe započaly konverzovat.

Aby se příliš nevzdálily, chytily se za ruce a první vesele řekla: „Létání je tak neuvěřitelně krásný pocit!“ „Ale my neletíme. Padáme k zemi,“ odpověděla druhá smutně. „Ano, brzy se jí dotkneme a staneme se součástí té bílé nadýchané peřiny!“ „Ne, míříme se setkat se smrtí, jakmile se dotkneme země, zanikneme rozšlapány v blátivé břečce.“ „Staneme se součástí proudu, který nás zanese až do moře.

Budeme žít věčně!“ „Ne, roztajeme a zmizíme navždy.“ Vločky znavené hádkou zmlkly.

Pustily se a každá odlétla směrem k osudu, který si pro sebe zvolila.

W W W.REDWAY M AG.C Z

39

technologie /

T EXT: M. OVERSTREET FOTO: ARCHIV

ČÍSLO 3, 2016 | ROČNÍK I X

40

Podívejte se na svůj počítač. Všechno, co tak důvěrně znáte – ikony na ploše, černé písmo na bílém pozadí, okna otevírající se jedno přes druhé, horní a spodní lišta, myš, kterou to ovládáte. To všechno je Apple. A to dokonce i v případě, že před sebou máte písíčko.

Myš tedy přímo v Applu nevymysleli, jejím vynálezcem je Douglas Engelbart, který ji sestrojil ve Stanfordském výzkumném institutu už v roce 1963 a po něm ji ještě zdokonalili inženýři firmy Xerox, nicméně ani jeden z nich nepočítal s tím, že by myš někdy používali obyčejní smrtelníci.

Okrajový projekt Macintosh Jobsovi je dvaadvacet. Má za sebou hipícké roky na univerzitě, vyzpěvování a meditace u krišňáků, poznávací cestu do Indie, nemanželské dítě, které nechce ani vidět, a obrovský obchodní úspěch.

Těší ho vidět, jak se teď ředitel Atari škrábe na hlavě a lituje, že ho před časem vyhodil z kanceláře, místo aby s ním uzavřel obchod. Na druhou stranu dobře ví, že Apple I a Apple II jsou dílem hlavně jeho geniálního parťáka Stevea Wozniaka, popravdě jednoho z největších vynálezců 20. století. Dost ho to sžírá, potřebuje nutně něco svého. Něco, co udělá díru ne do světa, ale rovnou do vesmíru.

Tou má být Lisa – supervýkonná počítačová stanice pro profesionály, zkráceně Lisa, což je taky zcela náhodou jméno jeho nemanželské dcery. Ale ač do tohoto projektu firma lije obrovské peníze, nic se nedaří. Mikroprocesor v Lise je tak silný, že předbíhá svou dobu a nikdo jej nedokáže smysluplně využít. Wozniaka, zašitého v jiném oddělení, kde se v klidu věnuje zdokonalování svého Apple II, Jobs volat nechce, tohle má být jen jeho dítě. A tak šikanuje a propouští zaměstnance, najímá nové a po dvou týdnech je opět vyhazuje, ze vzteku uráží servírky v restauracích, říká ženám, že jejich šaty jsou otřesné, posmívá se tlustým lidem a utrácí peníze tak dlouho, až spolumajitelé Applu projekt Lisa zastaví. Jobsovi je doporučeno, aby si odpočinul. Což samozřejmě neudělá a brousí po firmě, do čeho by se tak pustil. Zrak mu padne na malý okrajový projekt nazvaný Macintosh. Nic důležitého, počítač nazvaný po oblíbené odrůdě jablek má být na rozdíl od Lisy „pro lidi“ a dělá na něm jen pár inženýrů. Jobs vyhodí jejich vedoucího a postaví se na jeho místo. Dny plné pohody a příjemného pracovního tempa skončily, teď se kancelářemi od rána do večera rozléhá Jobsův hlas: „Cože? To není žádná maličkost, to je důležitá věc a musí se udělat správně. Předělejte to! Hned!“ Mladičký programátor chce potěšit šéfa a před nastoupeným týmem mu hrdě ukazuje kalkulačku, kterou pro Macintosh sám navrhl. „Dobrá, to je začátek. Vlastně je to děsné. Pozadí moc tmavé, tlačítka moc velká, tyhle čáry moc tlusté, tyhle zase moc tenké.“ Programátor se začervená a každý den chodí šéfovi ukazovat nová vylepšení. Ten je stále

W W W.REDWAY M AG.C Z

kritický, a tak jednoho dne mladík přichází s něčím, co se jmenuje „Návrh Stevea Jobse na jeho vlastní kalkulačku“. Uživatel má možnost upravit si její nastavení podle sebe. Jobs se usměje, chvíli si s tím hraje a po deseti minutách prohlásí, že už to má. Tento design je vložen do prvního maca a zůstane tam nezměněn po dalších patnáct let.

Jobs pořád potřeboval proti něčemu bojovat, ať to byly společenské konvence, IBM, Microsoft, nebo Samsung. Teď, když se práce na Macintoshi vyvíjela tak zdárně, že díra do vesmíru se dala předpokládat téměř s jistotou, se navezl do bývalého týmu Lisy a manažerů, kteří ho z něj odvolali. Jednoho z nich se mu dokonce podařilo donutit, aby firmu opustil, což mu uvolnilo ruce i kreativitu. Tým Macintosh se rázem stal nejdůležitějším v Applu a taky to dával ostatním pěkně najevo. „Namyšlenější partu jsem neviděl,“ řekl Wozniak.

Rok 1984 nebude jako „1984“ Mac byl prvním počítačem na světě s grafickým rozhraním a jednoduchým, uživatelsky přátelským ovládáním. Prostě „pro lidi“. Byl to také první počítač, který při uvedení na trh provázela opravdová marketingová kampaň.

Světu bylo jedno, že Macintosh má zpoždění a Jobs prohrál sázku se svým bývalým týmem, jehož členové teď nosili posměšná trička „Pracujeme jen 70 hodin týdně, a stejně už prodáváme!“ jako reakci na Jobsovo vytahování, že jeho hoši z Macintoshe dřou dobrovolně sto hodin týdně a někteří už ani nechodí domů. Nakonec ten den přišel.

Macintosh byl hotový, Jobs svolal tým kolem stolu, vytáhl pero Sharpie a list rýsovacího papíru. Všichni se na něj podepsali a tyto podpisy pak byly úhledně vyryty do základní desky Macintoshe, kterou ovšem kromě firemních opravářů nikdo nikdy neviděl. Ale to nevadí, všem stačil jen ten pocit a Jobsova slova, že tento počítač vytvořili skuteční umělci.

A skutečného umělce bylo potřeba povolat i k reklamní kampani. Jobs, který si teď připadal jako pirát, kyberpunkový hrdina a rytíř Jedi v jednom, nechtěl nikoho jiného než Ridleyho Scotta, filmového režiséra dlícího momentálně na nejvýše položeném obláčku hollywoodského nebe za temný sci-fi trhák Blade Runner.

Jobs měl v hlavě taky sci-fi. Vybral si Orwellův román 1984, ve kterém Velký bratr kontroluje naše myšlenky a sebemenší pochybnost o správnosti takového systému krutě trestá. Ridley jeho nápad zrežíroval skvěle. Velký bratr, který v reklamě na Macintosh káže z obří obrazovky davům, to je IBM. Atletka Anya Major, která s logem Macintoshe na hrudi obrazovku rozbije, to je sám Jobs. Význam je prostý: jen díky němu IBM neovládne trh svými počítači a rok 1984 nebude jako „1984“. Reklama vysílaná o přestávce Superbowlu zajistila Macintoshi postavení globálního fenoménu. Už to není jen počítač a Apple není jen výrobce. Užaslý divák dostává technologii, umění a popkulturu v jednom precizně designovaném balíčku. Ou jé.

41

ČÍSLO 5, 2017 | ROČNÍK I X

42

technologie /

T EXT: ONDŘEJ ČÍŽEK & DAVID PETRÁŽ (BIGGBOSS.CZ) FOTO: ARCHIV

CO VZKAZUJE ZEMĚ VESMÍRU Carl Sagan & Golden Records

V srpnu a září 1977 do otevřeného kosmu vysíláme průzkumnické sondy Voyager II a Voyager I. Obě na svém těle nesou slavné Golden Records neboli zlaté desky s obsahem pro případné mimozemské nálezce. Pozitivní poselství o Zemi a jejích obyvatelích. 116 fotek, 21 zvuků, 27 písní, 60 minut mozkových vln i pozdravy a vzkazy v 55 světových jazycích. Vše tehdy kompletuje tým uznávaného astronoma a brilantního popularizátora vědy Carla Sagana. Tohle je komplexní článek o něm a „zlatých deskách“.

O jejich obsahu a smyslu.

Sagan!

Carl Sagan (1934–1996), profesor astronomie a vesmírných věd na Cornellově univerzitě. Jeden z nejvýznamnějších, mimořádně aktivních intelektuálů a vědců 20. století. Jako jeden z prvních varoval před globální změnou klimatu a americké i sovětské deníky ho ještě během studené války žádaly o sepsání velkých mírových esejů na téma pozastavení jaderného zbrojení.

Patří mezi stálé a klíčové spolupracovníky NASA, drtivá většina pozemšťanů ho ale přitom zná v úplně odlišné roli, totiž jako elegantního průvodce v populárně-naučném televizním pořadu Cosmos. Právě v něm v roce 1980 kraluje coby vtahující vypravěč a divákům v USA a posléze po celém světě odhaluje tajemství vesmírného oceánu.

Zabývá se vztahem a možnostmi kooperace mezi vědou a náboženstvím, celý život se nicméně snaží v lidech podněcovat kritické myšlení.

Kategoricky odmítá představu boha ve formě chlápka s bílým vousem sedícím na obláčku a místo toho upřednostňuje jeho „podobu“ jako souhrn fyzikálních zákonů a přírody, která vše řídí. K takovému bohu se ale podle jeho názoru nemá smysl modlit.

Blízká setkání třetího druhu Sagan se po celý život hrdě hlásí k zájmu o navázání kontaktu s mimozemskou civilizací. V roce 1977 snahy dovršuje legendárním počinem, který se do historie zapisuje coby Golden Records.

Sagan tehdy stojí v čele týmu, který kompletuje obsah měděných pozlacených desek, na jejichž zlatých obalech jsou vyleptané obrazce odhalující pozici naší sluneční soustavy včetně rytiny atomu vodíku, nejrozšířenějšího prvku ve vesmíru. Nechybějí samozřejmě ani <<

instrukce k přehrání desek samotných s tím, že uvnitř obalů se ukrývají gramofonové jehly, aby je mimozemšťané nemuseli bůhvíkde shánět.

Jelikož je celému týmu jasné, že klasické kazety by se ve vesmíru okamžitě rozmagnetizovaly (a cédéčko se v té době teprve rodí), Sagan a spol. sázejí na neotřesitelnou, náporem času prověřenou jistotu – gramofonové desky.

Jde svým způsobem o komplexní obnažení lidstva, kdy dáváme na odiv celistvou anatomii našich těl. A (možná) nepřátelským mimozemšťanům tak poskytujeme dokonalý návod k naší likvidaci.

Jazyk vědy Sagan od začátku trvá na tom, aby se celé poselství formovalo jazykem vědy, jediným společným jazykem pro celý vesmír.

Obsahem analogového daru Země vesmíru se tedy stává 116 fotografií a tzv. Sounds of Earth, tedy 21 náhodných zvuků z pozemského prostředí.

Nechybí ale ani 27 hudebních nahrávek, pozdravy a vzkazy v pětapadesáti světových jazycích a nakonec hodinový záznam z nahrávání mozkových vln Ann Druyanové, klíčové členky Saganova týmu (a mimochodem jeho pozdější manželky).

Cíl je jasný: jít přes emoce. Sagan a spol. se spoléhají na to, že případní mimozemští nálezci je dokážou vnímat stejně jako my.

Pale Blue Dot, bleděmodrá tečka. To je název fotografie Země pořízené sondou Voyager 1 v roce 1990.

W W W.REDWAY M AG.C Z

43

technologie /

Golden Records, Zlaté desky. Vzkaz lidstva pro neznámou civilizaci a pozvání na návštěvu.

ČÍSLO 5, 2017 | ROČNÍK I X

44

Anatomie lidstva Výběr fotografií na Golden Records tvoří např. přesná schémata lidských těl včetně snímků lidských embryí. Jde svým způsobem o komplexní obnažení lidstva, kdy dáváme na odiv celistvou anatomii našich těl.

A potenciálně nepřátelským mimozemšťanům tak poskytujeme dokonalý návod k naší likvidaci.

Nejde ale v žádném případě pouze o lidská těla, celý fotografický výběr je pozoruhodný i z toho hlediska, že neodhaluje ani jednu z našich negativních stránek. Žádné války, žádní diktátoři, žádný alkohol, žádné otroctví, žádné nemoci. Jen místy obecný a místy detailní popis našeho chování, našich možností a (nejen) technologických výdobytků, který ovšem dohromady vytváří veskrze pozitivní obrázek obyvatel Země.

Zvuky (od) Země Protože Saganův tým předpokládá, že mimozemšťané budou mít nějakou formu uší, a budou tedy vnímat zvuk, zahrnují Golden Records i zmiňované Sounds of Earth. A výběr samotný je opět velmi promyšlený. Od vzlykajícího batolete a tlukotu srdce přes elektrickou nýtovačku a bublání bláta až po vytí vlků, sekání dříví či zuřícího šimpanze nebo vehementní cvrkání cvrčků.

Přátelé vesmíru, jak se všichni máte?

Základním kamenem a predispozicí každé úspěšné komunikace je pozdrav. A ani tuto část Sagan a jeho tým na Golden Records nezanedbávají. Výsledkem je sada nahrávek v pětapadesáti jazycích, které zahrnují i moderní čínský dialekt wu, ale i starověké jazyky, jimiž se mluvilo před více než pěti tisíci lety.

Všechny vzkazy jsou samozřejmě naplněny mírovými sděleními, upřímnou láskou a ryzí pohostinností. Pokud na sondy se zlatými deskami jednoho dne skutečně narazí mimozemská civilizace, zaslechne pozdravy typu: Ahoj, nechť je všude mír / Přátelé vesmíru, jak se všichni máte? Už jste jedli? Přijeďte nás navštívit, když budete mít čas. / Ahoj všichni, my jsme šťastní tady a vy ať jste šťastní tam!

Zkrátka a dobře, samá mírová poselství od civilizace, která zatím mír zdaleka nepřinesla ani sama sobě.

No Beatles in space Zvuky a pozdravy to ještě nekončí, důležitou složkou zprávy o lidstvu je i umění v čele s hudbou, od Beethovena přes Mozarta až po lidové písně ze zemí Jižní Ameriky, Afriky nebo Indie.

Fascinující ovšem je, že plány s celou řadou slavných interpretů hatí jejich nahrávací společnosti, kterým vystřelení do vesmíru vůbec nepřipadá jako vrchol kariéry. Povolení nedostávají ani The Beatles, navíc stylově s písní Here Comes The Sun z proslulé Abbey Road z roku 1969. Časová kapsle Na dvou pozlacených deskách, které na sondách aktuálně putují bezbřehou vesmírnou prázdnotou, v současnosti již kus za hranicemi naší sluneční soustavy, jsme o sobě prozradili úplně všechno.

Jak vypadáme, z čeho jsme stvořeni, jaké jsou naše proporce, jak se rozmnožujeme, jak vypadá náš svět, jak mluvíme, jak se smějeme, jak se rodíme i jak umíráme. Celá řada kritiků již v průběhu 70. let mluví o tom, že je to celé jako nechat na svých dveřích vzkaz ve smyslu Hezký den, od pondělí do pátku jsme pryč, klíče najdete pod rohožkou.

Co o nás tedy vyslání Golden Records skutečně vypovídalo a stále vypovídá? Rozhodně jde o pozitivní symbolický akt. O akt naděje, naší zvědavosti, o akt naší touhy kontaktovat mimozemské civilizace a nakonec i sami sebe. Golden Records totiž musíme stejně jako Sagan a jeho tým chápat jako časovou kapsli, která v budoucnu nemusí přinést poselství pouze mimozemšťanům, ale zpětně i nám samotným.

Právě proto v obsahu chybějí války a diktátoři nebo hladomor a chudoba.

Saganovi tady totiž nešlo o vzbuzování strachu či budování obrazu nadřazenosti, ale v první řadě o co nejpozitivnější inspiraci pro kohokoliv

W W W.REDWAY M AG.C Z

živého. Pro budoucí generace, které mohou kdesi ve vesmíru žít za miliony let.

Pokud se jeho tým dopustil menších lží, nešlo o škodolibý úmysl, ale o touhu vyslat do vesmíru pokus o přátelské seznámení. Vyslat ke hvězdám optimismus Země a jejích obyvatel. Optimismus, který nám je vlastní, nebo si alespoň přejeme, aby byl. Optimismus Carla Sagana, který on sám šířil celý svůj život a který nakonec otiskl právě do Golden Records, do jednoho ze svých nejkrásnějších odkazů vůbec.

Ahoj, nechť je všude mír / Přátelé vesmíru, jak se všichni máte? Už jste jedli? Přijeďte nás navštívit, když budete mít čas. / Ahoj všichni, my jsme šťastní tady a vy ať jste šťastní tam!

Další zajímavosti o Saganovi a Golden Records Pale Blue Dot: Fotografii Země, kterou v roce 1990 pořídila sonda Voyager I ze vzdálenosti 6,1 miliardy kilometru. Carl Sagan označení Pale Blue Dot (Bleděmodrá tečka) vůbec poprvé použil v legendární přednášce na Cornell University 13. října 1994.

Sagan je odjakživa fascinován téměř absolutní bezvýznamností lidstva uprostřed bezbřehého vesmíru. Doslova říká, že relativně ke stáří a velikosti vesmíru jsme teprve batolata kosmu žijící na bezvýznamném smítku prachu.

Pro opravdové zdůraznění velikosti kosmu a kvantifikace počtu hvězd v naší galaxii rád používá frázi Billions upon Billions, tedy, volně přeloženo, miliardy miliard. Tato slova zdůrazňuje s takovou vášní, až se časem v podstatě rodí nový slovní kvantifikátor „a Sagan“ pro označení čehokoliv, čeho je opravdu hodně. Termín proniká do popkultury a sem tam se někde na Zemi ozve „Kup Sagana piva“ nebo „Vypadá to, že přijde Sagan lidí“.

Saganův zájem o možnosti kontaktovat mimozemskou civilizaci sdílí také jeho přítel, astronom Frank Drake. Právě on je autorem slavné Drakeovy rovnice, díky níž lze vypočítat, kolik aktivních inteligentních mimozemských civilizací schopných kontaktu se Zemí je potenciálně možné nalézt v naší galaxii Mléčné dráhy.

První poselství do otevřeného kosmu Sagan & Drake poprvé zhotovují v rámci výprav sond Pioneer I a Pioneer II v letech 1972 a 1973. Obě dvě tehdy do kosmu vynášejí malé měděné plakety s rytinami, které vyobrazují lokaci Sluneční soustavy a Země včetně nahých postav ženy a muže.

A nahota je samozřejmě na obtíž. Některým smrtelníkům vadí přiznané pohlavní orgány, a řada médií tak přistupuje k tomu, že veřejnosti odhaluje cenzurované verze obrazců. Fakt, že Golden Records o pár let později ukrývají celé struktury lidských těl, už samozřejmě nevadí vůbec nikomu.

Sondy s Golden Records letěly obráceně. Nejprve odstartovala 20. srpna 1977 Voyager II a pak teprve 5. září téhož roku Voyager I. Když jsou v létě 1977 po velkých problémech Golden Records konečně zkompletovány a Sagan je veze zpět ze studia, nechce riskovat transport v nákladovém prostoru letadla. Je si dobře vědom, že druhá šance nahrát znovu něco takového se už nemusí opakovat.

Protože však letecká společnost neumožňuje převoz větších předmětů na palubě letadla, kupuje tým deskám vlastní lístek s vlastním sedadlem.

Vedle Sagana tedy po celou dobu letí tichý spolupasažér s levnějším dětským lístkem na jméno Mr. Equipment.

V celém souboru fotografií je pouze jedna, která zachycuje člověka v kosmu, a například z přistání na Měsíci nenajdeme ani záběr. Proč tomu tak je, jsme bohužel nevypátrali.

45

Carl Sagan. Idealista a vedoucí týmu, který to celé vymyslel. ČÍSLO 5, 2017 | ROČNÍK I X

46

test /

Jak moc jsme privilegovaní My Češi jsme mistři světa ve stěžování, jak se máme špatně. Ale jak jsme na tom doopravdy? Udělejte si čárku u každého tvrzení, se kterým souhlasíte. A pak posuďte, jak na tom jste. Žádné ofiko hodnocení neexistuje, je to jen na vás.

1. Jsem běloch.

2. Nikdy jsem nebyl diskriminován kvůli barvě pleti.

3. Ve třídě, v místě bydliště, mezi kamarády nejsem jediný zástupce své rasy.

20. Rodiče platí některé moje účty (školné, obědy ve škole, lyžařský výcvik, kredit na mobil apod.).

21. Rodiče platí všechny mé účty.

22. Naše rodina má auto.

4. Nikdy mi nikdo neřekl, že se mohu líbit pouze lidem mé rasy.

23. Koupím si něco nového každý měsíc (oblečení, kosmetiku, časopis, knihu apod.)

5. Nikdy se mi nikdo neposmíval, nevyhrožoval mi ani mě nebil kvůli barvě mé pleti nebo národnosti.

24. Jezdíme na dovolenou, na hory, na výlety.

6. Nikdy mi nikdo neřekl, že jsem pro svou barvu pleti nebo národnost méněcenný.

7. Cizí lidé mi nesahají na vlasy a neptají se, jestli jsou pravé.

8. Jsem heterosexuál.

9. O své sexuální orientaci jsem nikdy nemusel lhát, skrývat ji nebo se za ni stydět.

10. Nikdy se mi nikdo neposmíval, nevyhrožoval mi ani mě nebil kvůli mé sexuální orientaci.

11. Nebojím se chodit se svou drahou polovičkou po ulici a držet se za ruce.

12. Nebojím se, že kvůli své sexuální orientaci přijdu do pekla.

13. Jsem muž (žena) a jsem spokojený/á s tím, že jsem se tak narodil/a. Nepřemýšlím o změně pohlaví.

14. Nikdo mě sexuálně neobtěžoval ani nezneužíval.

15. Nikdo mě neznásilnil.

16. Moje rodina a já jsme se nikdy neocitli pod hranicí chudoby.

17. Moji rodiče si nemuseli půjčit peníze, abych mohl studovat.

18. Nikdy jsme neměli nedostatek peněz na jídlo – nikdy jsem nešel spát o hladu.

19. Nikdy jsem nebyl bezdomovec.

W W W.REDWAY M AG.C Z

25. Nemusíme mít spolubydlící, abychom ušetřili za nájem.

26. Jezdíme do zahraničí.

27. Studoval jsem (budu studovat) v zahraničí.

28. Nikdy jsem ve škole nemusel vynechávat oběd, abych ušetřil peníze.

29. Moji rodiče jsou heterosexuálové.

30. Jsou oba naživu.

31. Nejsou rozvedení.

32. Nejsem fyzicky postižený.

33. Nejsem mentálně postižený.

34. Nemám žádnou poruchu učení nebo koncentrace.

35. Netrpím žádnou vážnou fyzickou ani psychickou chorobou.

36. Nechodím k psychiatrovi.

37. Neužívám antidepresiva.

38. Nikdy jsem se nepokusil o sebevraždu.

39. Mohu si dovolit navštívit lékaře, jít do nemocnice, koupit si léky.

40. Nejsem závislý na drogách.

41. Nestydím se za svou náboženskou víru.

42. Nikdy se mi nikdo neposmíval, nevyhrožoval mi ani mě nebil kvůli mému náboženství.

47

komiks /

Taťána Rubášová & Jindřich Janíček

PODIVUHODNÁ ROBOTÍ EXPEDICE William & Meriwether

Postapo krajinou putují dva roboti, William a Meriwether. Nemají se moc v lásce, ale protože jsou naprogramovaní tak, aby v neznámém terénu mapovali zdroje a nová území, drží se prostě jeden druhého a pokračují v plnění úkolu. O lidstvu nemají ani tušení, dávno už totiž neexistuje.

Na fantastické výpravě napříč teritoriem, kde kdysi bývaly Spojené státy, procházejí mnohými osobními zkouškami a také narážejí na pozůstatky lidské civilizace, které si ovšem vysvětlují tragikomicky špatně.

Jak si nakonec se všemi těmi nepochopitelnými objevy poradí? A přestanou si konečně vjíždět do drátů?

Vydalo nakladatelství Labyrint ve spolupráci s Take Take Take v edici KOMIKS. Za 295 Kč koupíte v každém dobrém knihkupectví nebo v e-shopu nakladatelství Labyrint, labyrint.net.

ČÍSLO 5, 2017 | ROČNÍK I X

48