RedWay 5/X. by RedWay magazine

POP Stručný průvodce coming outem SMARTBOX Termiti jsou socani VŠE O... Jamie Vardy, Leicester City FC

CELOSTÁTNÍ ŠKOLNÍ ČASOPIS ČÍSLO 5, 2018 | ROČNÍK X | ZDARMA | WWW.REDWAYMAG.CZ

editorial /

Ahoj holky, čau kluci, matematik Adrián Paenza sepsal otázky, na které se ho lidi nejčastěji ptají. Co děláš? A je to k něčemu dobrý? Tebe při placení v hospodě jen tak nenatáhnou, co? Kolik je 132 krát 1543? Ještě se používají logaritmy? A je pravda, že když zadáš svoje jméno, tak se podle pořadí písmen dá předpovědět budoucnost? Jaké číslo následuje po tři a půl? Na kolik desetinných míst umíš pí? Naučíš mě, jak je to s tím povrchem? Tři děleno nulou je jedna, nula, nebo tři? Nosí palindromy štěstí? Viděl jsi film Kačer Donald v kouzelné zemi matematiky? Dají se na matematiku balit holky? Když je nula stupňů, tak to jako není žádná teplota? Umíš na týhle kalkulačce? Pomůžeš mi vyhrát v ruletě? Musel ses hodně učit? Seš chytrej, co? Jak se přečte číslo 98763374895872153784950938272615500837? Proč si vybral zrovna matematiku? Pak jsou tady otázky, kterým se říká Problémy tisíciletí. Je jich sedm, v roce 2000 je vyhlásil Clayův matematický institut a na řešení každé z nich vypsal odměnu milion dolarů. Zatím byla vyřešena jen Poincarého domněnka, která tvrdí, že každý jednoduše souvislý trojrozměrný povrch odpovídá povrchu čtyřrozměrné koule. Domněnku proměnil v důkaz Grigorij Perelman v roce 2003, správnost byla potvrzena o tři roky později. Šest milionů dolarů stále čeká na svoje majitele. Můžete jimi být i vy. Zadejte do Googlu „matematické problémy tisíciletí”. Mimochodem, googol je jednička následovaná stovkou nul, googolplex pak jednička, za kterou následuje googol nul. Vymyslel to devítiletý kluk a vidíte, jak se to chytlo.

Martina Overstreet, šéfredaktorka

RedWay Celostátní studentský časopis měsíčník číslo 5, ročník 10 zdarma toto číslo vyšlo v lednu 2018 titulní strana: Ivan svárovský, DRAWetc. adresa redakce RedWay Jaroslava Foglara 2 155 00 Praha 5 www.redwaymag.cz e-mail redakce info@redwaymag.cz zakladatel a duchovní otec projektu prof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc., FESC mascher@vfn.cz šéfredaktorka Martina Overstreet info@redwaymag.cz grafický design a layout Anna Krčková editorka, korektorka Petra Rabová spolupracovníci Jan Lukačevič, Honza Kistanov, Jonáš Verner, Jiří Bejček, Petr Svarovský, Majkl Rosa, Tereza Kašparcová, Adéla Vajdíková, Martin Langpaul, Jan Charvát, studio DRAWetc. marketing a inzerce Martin Neumahr neumahr@redwaymag.cz 608 572 626 Nevyžádané rukopisy a obrazové materiály se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo zveřejnit publikované materiály na www.redwaymag.cz. vydavatel

Jaroslava Foglara 2 Praha 5 155 00 toto číslo vyšlo za podpory

tiskne Arteko Praha, s. r. o., Jahodová 99, Praha 10

PŘIDEJTE SI NÁS NA FACEBOOKU! www.facebook.com/redwaymag

registrační číslo MK ČR E 18246 ISSN 1803-2850 RedWay je celostátní školní časopis zaměřený především na prevenci vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Protože koncepčně vychází z definice WHO, která uvádí, že zdraví není jen absence nemoci, ale celková fyzická, psychická a sociální pohoda, zabývá se též prevencí sociálně patologických jevů, vzdělávacími tématy a popkulturou.

REDWAY ČÍSLO 5, 2018 | ROČNÍK X

POP

TÉMA:

ČÍSLA

8–19 Deník studenta: Spolkový život na Karlovce Historie neonazi scény v ČR: Rozpad a konec zvonec Jak dát do třiceti vteřin všechno

TÉMA

20–29 Jak lidé počítali, když neznali čísla

Celá čísla stvořil Bůh, ostatní je dílem člověka Pythagoras: Popový portrét Metahádanky a paradoxy

SMARTBOX

30–45 Xavi Bou: Ptáci Taháky k maturitě: R. U. R.

Ze života termitů Nominace na Cenu Gratias Tibi

VŠE O

46–51

TECHNOLOGIE

52–55

KOMIKS

Jamie Vardy, Leicester City FC

5 chytrých pomocníků, kteří vám pomohou zhubnout Bubliny, hacknuté chytré lampy a samořídicí náklaďáky

56 Mára Kulhavý

pop /

Máte maturitu z matematiky?

Chris Martin, Coldplay

Teri Hatcher, zoufalá manželka

Michael Jordan, Chicago Bulls

Já a všichni členové Coldplay taky. Jsme promovaní astronomové a inženýři, kapela opravdových nerdů.

Asi by to do mě nikdo neřekl, ale můj táta je nukleární fyzik a elektro inženýr. Matematiku jsem studovala na vysoké. Matematiku a inženýrství. Mám diplom.

Na střední jsem byl v matice nejlepší ve třídě. Kdybych nebyl tak dobrý v basketu, určitě bych v ní pokračoval dál na vysoké.

Seznamka pro holky

text a foto: Petr Svarovský

Kdo má začínat s líbáním: Holka, nebo kluk? A jak je to s prvním oslovením a žádostí o přidání do Snapchatu? Jak bychom se vlastně měli chovat na on-line seznamkách? Whitney Wolfe se v roce 2012 podílela na založení Tinderu. Mimo jiné vymyslela jméno aplikace a měla velký podíl na jejím úspěchu mezi prvními uživateli. Později tam zažila nechutné obtěžování. Aféra nakonec skončila soudním jednáním a jejím odchodem z Tinderu. Následovalo peklo. Nekonečná smršť útoků a urážek Whitney na internetu. To ji přivedlo na myšlenku, že v komunikaci mezi muži a ženami je něco špatně, zejména pokud se týká seznamování a vztahů. Řekla k tomu: „Představila jsem si situaci, kdy by muž

ČÍSLO 5, 2018 | ROČNÍK X

neměl moje telefonní číslo, ale já bych měla jeho. Co kdyby žena učinila první krok, poslala první zprávu?“ Whitney svou představu zhmotnila v aplikaci Bumble, seznamce fungující přesně na tomhle principu. Stáhly si ji miliony žen po celém světě a z aplikace se stal přes noc hit. Na rozdíl od Tinderu a řady dalších seznamek v Bumble ženy nemusejí čelit záplavě nepříliš chytrých komentářů a až příliš otevřených nabídek. Samy si vybírají, s kým by chtěly navázat konverzaci, a mají lepší kontrolu nad jejím průběhem. Zdá se, že pro 21. století je to vyhovující model. Whitney Wolfe je dnes celebritou, miliardářkou a nedávno se vdala za Michaela Herda, syna své bývalé profesorky. Je fér dodat, že se s ním neseznámila přes aplikaci, ale na dovolené v Alpách.

Marvin Gaye Got To Give It Up

Pozor, spôsobuje najkrajší začiatok dňa, najpríjemnejší odchod z práce/ školy, svižný a šťastný beat, okamžite rozhýbe kolená. Kto nepozná Got To Give It Up, nevie, čo je R&B. Marvinova rodina vysúdila od Robina Thickeho a Pharrella Williamsa čosi vyše 7 mil. $ za jej kopírovanie pri Blurred Lines.

Portugal. The Man

Feel It Still Nechápu, jak mi mohla tahle písnička utéct! Čas od času se ke mně dostane něco, co si pouštím pořád dokola, a tohle je právě ten případ. Tak si dejte pozor, protože basová linka a nezaměnitelnej zpěv se vám dostanou pod kůži. JAN

Jon Foreman

MATÚŠ, MUŽ Z BRATISLAVY

Cure For The Pain

Hatebreed Defeatist

Navodí příjemnou pracovní atmosféru. Skvělý na porady. V kombinaci s aplikací Miluji svou práci se jedná o nástroj ke zvýšení produktivity práce alespoň o čtvrtinu.

Hudebně nespecifikovatelný courák o tom, že člověk nemá zdrhat před bolestí, páč i ona má v životě smysl. Zní to jako zimní depka, ale je to vlastně děsně pozitivní song, fakt, takhle večer po cestě šalinou po pitomým dnu ideálka. TEREZ

MARTIN, PRACUJÍCÍ Z PRAHY

Arca

Trendy pro rok 2018 Protože tohle číslo čtete už v roce 2018, dovolte mi malé prognostické okénko toho, co bude letošní memová tzv. topinka. Leden: Šrouby a matice Únor: Pirate Skittle Březen: Wtf Trio Duben: Child In a Store Květen: Otvírání koše nohou Červen: Beep Beep Here Comes My Boy aka Žába v červenym autíčku Červenec: Crippled Devil Srpen: Toy Story A od září už se budeme opět setkávat v novém společném ročníku, tak si to zatím nechám pro sebe. Ahahaha. Btw. Věděli jste, že Christ is short for X-mass? WOW!

W W W.REDWAY M AG.C Z

Desafío

Mayhem Freezing Moon

Hail Satan! Vybral jsem tohle, ale v podstatě vše od Mayhem se hodí k následujícím činnostem: jízda dopravními prostředky, posedávání v čekárně u doktora, postávání ve frontě na studijním, úklid pokoje, učení, sex, paření her, meditace v přírodě. K čemu se to nehodí: Jednou jsem to zkoušel při kouření pohanky a pozvracel se.

Venezuelskej smutnej chlapec se katapultoval svým prvním EP mezi top světové producenty. Přizvala si ho ke spolupráci např. Björk nebo FKA Twigs. No a tohle je hymna všech křehkých chlapců. Nejkrásnější track roku 2017. Fakt. HAZNO

Kasso Walkman

PAVEL, 22 LET, JEDINĚ MATFYZ PRAHA!

POŠLI NÁM I TY SVŮJ HUDEBNÍ TIP. UKAŽ, JAKÝ MÁŠ VKUS. POCHLUB SE SVOU OBLÍBENOU PARTOU. ČEKÁME NA INFO@REDWAYMAG.CZ.

Tenhle track jsem objevil někde na YouTube, zapadlý v jeho nejzazších koutech. Žánru se prý říká italodisco. Nevím, co to vlastně je, ale zní to parádně. Jako by jaro už čekalo za dveřma. JONÁŠ

pop /

T EXT: JONÁŠ VERNER, STUDENT 2. ROČNÍKU ŽURNALISTIKY NA UK PRAHA FOTO: WIKIMEDIA COMMONS

Spolkový život na Karlovce Život na Karlovce, to jsou hodiny a hodiny sezení na přednáškách, konzultacích a v knihovně. Tuny instantních nudlí a rohlíků s hořčicí, které sníme během zkouškovýho. Litry potu a slz při pohledu do indexu. Noční děsy, kdy se s křikem budíme ze snů o chybějících kreditech. Jsme depresivní, dezorientovaní a špatně živení. Na našich hubených ramínkách spočívá tíha celého světa. Dělá univerzita něco pro to, abychom tady nadobro nezešíleli?

ČÍSLO 5, 2018 | ROČNÍK X

Představ si středověk. Máš sice dvojitý štěstí, protože tě vzali na Karlovku, a ještě na tebe zbyl kumbál v jedné z kolejí, ale jinak žiješ na pokraji bídy. Bez peněz do hospody ani do bordelu nelez! A ty jsi tak mladý, chceš něco zažít, trochu si užít, pobavit se, seznámit se se životem. Co uděláš? A. Vrátím se k rodičům na statek a demonstrativně umřu na mor. B. Odejdu do světa a stanu se potulným bardem nebo akrobatkou v kočovné společnosti. C. Občas si zašermuju se spolužáky a požádám fakultu o finanční příspěvek pro chudé. Pokud sis vybral poslední možnost, možná by ses stal zakladatelem jednoho z prvních studentských spolků. Jak šel čas, vyvinuly se ze zájmových kroužků až po významné organizace, které občas zásadně zasáhly do české historie. A taky stojí za nejednou legendární party. Cechy v Čechách Studentská sdružení vznikala na Karlovce už za dob Karla IV. Zprvu se do nich studenti přicházeli pocvičit v šermu, lukostřelbě nebo jiných dobových sportech. Taky hráli divadlo a šachy a určitě už tenkrát lobbovali u rektorů za lepší obědy v menze (mistr Jan Hus prý za studií buď hladověl, nebo jedl řídkou polévku lžící vyrobenou z tvrdého chleba a snil, že jednou se bude moci nekřesťansky přežrat) či za deratizaci slamníků na kolejích. A možná právě takhle přišli na to, že jejich slovo bude mít větší váhu, když před rektora předstoupí ne jako jednotlivci, ale jako organizace zastupující mnohé další, prostě jako studentský spolek. Později, v polovině 19. století, kdy bylo v módě budovat občanskou společnost a hlásit se k vlastenectví (srovnej s dneškem, hehe), nastal úplný boom. Studentské spolky vznikaly jak houby po dešti, každý v nějakém byl a nosil jeho originální stejnokroj. Čeští studenti ho mívali v barvách slovanské trikolory, němečtí zas nosili bílé podkolenky. Vlastně to vypadalo dost podobně jako v kotli na Hokejové bitvě univerzit, jen se mezi sebou neřezali studenti VŠE a zemědělky, ale Češi a Němci. Filozofická a technická studentská legie si tehdy drze zvolila češtinu za hlavní jazyk a radikální spolek Slavia napomohl svou divokostí k tomu, že v roce 1848 byla Praha ostřelována říšskými děly. Průšvih, kvůli kterému dnes může být Slavia čímkoliv, jen ne studentským spolkem.

„Svlékni se, lehni si do rakve a pověz nám o svých nejhlubších a nejtemnějších tajemstvích!“ Ilegální medici! Spolek českých mediků je ještě starší než Národní divadlo, sdružuje žokeje napříč Spojenými státy – – – (přestávka na smích) a na rozdíl od Slavie funguje dodnes. Původně ilegální skupina studentů 1. lékařské fakulty vznikla už v roce 1863 a až do současnosti pomáhá pořádat kromě hvězdných pařeb (takhle se vážně jedna jejich akce jmenovala) i různé charitativní akce, plesy a workshopy s lékařskou tematikou. O čtyři roky mladším bráškou je spolek Všehrd na právnické fakultě. Vznikl za neznámých okolností v hospodě U Fáfů, kde probíhaly

W W W.REDWAY M AG.C Z

výživné debaty nejen o právu. Název zdědil po humanistickém právníkovi Všehrdovi a čestným členem býval dokonce prezident Václav Klaus. Oba spolky procházely v 20. století podobným vývojem jako ostatní české organizace. Za Masaryka se jim dařilo, za nacistů byly zrušeny, za komunistů se musely nechat otupit ideologií a po roce 1989 se začaly znovu stavět na vlastní nohy.

Hvězdné pařby. Tak se jmenují večírky spolku mediků. U nás v Bradavicích „Svlékni se, lehni si do rakve a pověz nám o svých nejhlubších a nejtemnějších sexuálních tajemstvích!“ Ach ano, i takhle může znít první věta, kterou uslyšíte při vstupu do studentského spolku. Ale ne na Karlovce. Přijímací rituály do bratrstva Skull and Bones snad nikdo nečeká. Nejsme Yale, spíš takové malé české Hogwarts s Angusem Brumbálem Zimou v čele. Ale kdyby vás přece jen něco takového potkalo, ničemu se nedivte, vypadali byste hloupě. Nejživější spolky najdete na Právnické fakultě. Je to tím, že jsou úzce spojené se školou a studiem. Ať už jde o spolek ELSA, Všehrd, Common Law Society či další, byla by škoda jejich existenci ignorovat, když už jste se na ta práva dostali. Jedna celkem současná legenda například vypráví toto: Asi padesát studentů práv se v opilosti přihlásilo do malé brněnské pobočky konkurenčního spolku a silou většiny odhlasovali její zrušení. A pak se, Pražáci, divte, že vás v Brně nemají rádi. Mimochodem, právě na Právnické fakultě se čas od času pořádají divočárny, za které by se nemuseli stydět ani ve Skull and Bones. Dobrým zdrojem informací byl až donedávna facebookový profil Dominika Feriho. Uvidíme, jestli udrží laťku i po nástupu do práce v Poslanecné sněmovně. Spolky, zabavte nás! Že se nebudeš nudit ani na FSV, zajistí třeba fakultní pětiboj. Všechny katedry od politologů až po žurnalisty se v něm řežou v laser game, fotbálku, pub quizu, halových sportech a v beer pongu. Zapoj se a bojuj o čest své fakulty! Tady bych rád poznamenal, že bez prostoru Na Hollaru, kde se často konají nejrůznější tematické akce (rozuměj party) a kde to vzhledem k příhodné poloze v centru funguje jako ten pověstný melting pot, by nebylo nic. Takže jestli chceš potkat někoho zajímavého, už víš, kam jít. Ze života by ti mohl být povědomý Politologický klub, který v posledních dnech proslul jako zprostředkovatel debat s prezidentskými kandidáty. Jeho odnož, IPS, se vyznačuje vůbec nejvyšší konzumací produktů C 2H 6O na univerzitní půdě. Vyzkoušeno za vás. I na ostatních fakultách najdeš spolky, které se starají o to, aby sis mohl čas od času vyhodit z kopýtka. Pro 2. lékařskou je to Motolák, pro matfyzáky Matfyzák a pro studenty Filozofické fakulty Feministická společnost (opět můj humor na úrovni). Víc se o nich dozvíš buď přes internet, nebo tak, že rovnou zajdeš na jejich akci. Spolkový život ti na začátku pomůže zorientovat se ve škole, lidech a učení. Později ti dodá motivaci ve studiu pokračovat, protože co si budeme říkat, člověka časem napadaj všelijaký myšlenky, a ještě později v něm třeba zužitkuješ svoje know-how z předchozích let. Staneš se předsedou, místopředsedou, pokladníkem nebo tajemníkem a do dění na univerzitě se zapojíš zase z jiné strany. Vstup do spolku a staň se zasvěceným!

pop /

T EXT: JAN CHARVÁT, IPS FSV UK FOTO: DSSS.CZ

Demonstrace DSSS z minulého roku v Brně. Strana je novým politickým domovem členů rozpadlé subkultury.

Mapování české neonazi scény

ROZPAD

Rok 2008 přinesl jednu celosvětovou událost, která částečně ovlivnila dění i v České republice. Globální ekonomickou krizi. Frustrace a strach řady lidí se vystupňovaly tak, že začala být opět sháňka po radikálních vystoupeních, názorech a politických stranách. Toho dokázala skvěle využít Dělnická strana podporovaná skupinami Autonomních nacionalistů a zbytky Národního odporu, o nichž jsme psali v minulém čísle.

ČÍSLO 5, 2018 | ROČNÍK X

Sídliště Janov V roce 2008 došlo mezi litvínovskými paneláky dvakrát po sobě (18. 10. a 17. 11.) k demonstracím namířeným proti Romům. Demošky organizovala Dělnická strana ve spolupráci s Autonomními nacionalisty a plán byl poměrně jednoduchý. Dělnická strana nahlásila demonstraci v Litvínově a Autonomní nacionalisté navazující pochod na sídliště Janov, kde očekávali násilné střety jak s romskými obyvateli, tak s policií. Dělnická strana tak byla z obliga a za případné násilí nesli zodpovědnost Autonomní nacionalisté, které – jakožto neformální sdružení – nebylo možné nijak postihnout. V tomto směru plán vyšel na jedničku zejména při druhé demonstraci, po které došlo k rozsáhlým nepokojům, do nichž se zapojila řada místních obyvatel. Podpora místních nalila krajní pravici krev do žil, okamžitě následovala série dalších demonstrací s podobně agresivním průběhem. Komu slouží násilí První z nich měla proběhnout 4. dubna 2009 v Přerově, který byl vybrán proto, že i zde existuje poměrně početná romská populace. Předpokládaný úspěch se ale nedostavil. Jednak proto, že místní lidé se oproti předpokladu neonacistů akce neúčastnili, a dál proto, že policie byla tentokrát dobře připravená. V okamžiku, kdy došlo k prvnímu násilí, poměrně ostře zasáhla, řadu demonstrantů pozatýkala a zbytek zatlačila do nádražní budovy. K dalším střetům už nedošlo. Přesto tyto demonstrace ukázaly, že v české společnosti existuje dlouhodobě přítomný a silný anticikánismus, který se Dělnická strana pokusila maximálně využít ve svůj prospěch. V dalších dvou letech probíhaly intenzivní demonstrace pořádané Dělnickou stranou a Autonomními nacionalisty po celé republice. Cílily stále na problémy spojené s romskou otázkou a plnily stránky novin, i když k násilí docházelo už jen výjimečně. Vítkov a Natálka Na konci roku 2008 padl ze strany státu návrh na rozpuštění Dělnické strany (což je v podstatě jediná věc, kterou může stát udělat, ovšem její dopad je, jak uvidíme, spíš symbolický). Nejvyšší správní soud odmítl stranu rozpustit kvůli nekvalitně připravenému návrhu ze strany vlády. Ta se nevzdala a začala připravovat návrh nový. Souběžně ale došlo k několika dalším událostem, které měly na vývoj české subkulturní krajní pravice poměrně významný dopad. V dubnu 2009 došlo ve Vítkově ke žhářskému útoku na dům obývaný romskou rodinou. Dvouletá Natálka utrpěla vážné popáleniny na značné části těla. Případ vyvolal silné pobouření veřejnosti, což vedlo k rychlému vyšetřování a exemplárním trestům pachatelů. Všichni čtyři byli odsouzeni ke 20, respektive 22 letům vězení. Všichni čtyři pocházeli z neonacistického skinheadského prostředí. Power a Lotta, mýtus bílé solidarity V souvislosti se žhářským útokem ve Vítkově a přípravami na nový soud s Dělnickou stranou došlo na konci roku 2009 k několika rozsáhlým policejní zásahům proti subkulturní pravici (akce nazvané Power a Lotta). Bylo při nich zatčeno a následně obviněno několik desítek poměrně významných členů neonacistické skinheadské subkultury. Přestože do té doby probíhaly demonstrace krajní pravice pravidelně, demonstrací na podporu zadržených proběhlo jen pár a s malým počtem účastníků. Neonacistická scéna se vyčerpala několika lety intenzivního demonstrování po boku Dělnické strany,

W W W.REDWAY M AG.C Z

která teď dala od zatčených ruce pryč, a ukázalo se, že v subkultuře často propagovaná „bílá solidarita“ je jen mýtus. Že se jich nikdo nezastal, musela být pro zatčené hodně nepříjemná zkušenost. Vazba se snáší lépe, když víte, že tam venku je někdo na vaší straně. Rozpad scény a nové téma islám Strategie „od obviněných ruce pryč“ Dělnické straně nepomohla a v únoru 2010 ji nejvyšší správní soud rozpustil. Její členové ovšem ihned přešli do již dříve existující Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS), která existuje dodnes. Zrada Dělnické strany též vedla k ukončení spolupráce ze strany Autonomních nacionalistů. (Národní odpor už fakticky neexistoval, jeho poslední aktivní členové přešli do Dělnické strany a zbytek se sice nezbavil své politické ideologie, ale zcela rezignoval na jakékoli aktivizační nebo organizační pokusy.) Tím se tradiční česká krajní pravice rozpadla. Autonomní nacionalisté byli vyčerpaní z několika let trvajících demonstrací, celá subkulturní krajní pravice otřesená zatýkáním. Dělnická strana ztratila nejsilnějšího spojence a do módy přišla nové téma – antiislamismus. Ten byl spojen se skupinami, které nešlo (aspoň ze začátku) tak snadno spojit s adorací neonacismu. Nazi hip hop, nazi vegan a konec zvonec Autonomní nacionalisté se během své existence úspěšně distancovali od subkultury skinheads, kterou pokládali za zprofanovanou. Ukázalo se ale, že určitý subkulturní rámec lidé na krajní pravici stále očekávají, a tak AN začali přejímat některé životní styly spojované spíš s krajní levicí. Pokusy přivlastnit si hip hop, graffiti nebo veganství vedly místo k rozšířené paletě, jak oslovovat mladé, politicky ještě nezařazené lidi, k naprostému zmaru. Strážci tradic scény začali Autonomní nacionalisty pokládat za zrádce rasy a došlo k dalšímu štěpení už tak atomizované scény. V momentě, kdy se Autonomní nacionalisté distancovali od Dělnické strany, zjistili, že jsou sami a odmítá je i skinheadského prostředí, ze kterého vzešli. Rozklad byl dokonán. Ti, co měli zájem o politickou činnost, se začali angažovat jednak v Generaci Identity (česká verze původně francouzské organizace) a v organizaci Pro-Vlast. Obě skupiny jsou aktivní hlavně na internetu, ve veřejném prostoru působí jen omezeně. Ortodoxní křídlo neonacistických skinheads se vrátilo k dřevní skinheadské image posilovna-pivo-fotbal a jeho význam klesl téměř na nulu. Z tohoto prostředí dnes pochází asi pět kapel, které občas hrají na koncertech pro sto lidí. Specifickým momentem, který ale primárně se skinheadskou subkulturou nesouvisí, je pak nástup rockových kapel typu Sons of Bohemia a zejména Ortel, které přitahují pozornost jak médií, tak i části krajní pravice. Pravda ovšem je, že i když kořeny obou kapel sahají až do skinheadské neonacistické scény (samotný Tomáš Ortel, dříve Hnídek, býval bubeníkem neonacistické kapely Conflict 88, 88 je šifra pro „Heil Hitler!“), tak se dnes k této historii příliš nehlásí, na jejich koncertech sice pár skinheadů najdete, ale rozhodně netvoří většinu (tu tvoří často padesátiletí tatíci, kteří patří mezi tzv. „poražené ekonomické transformace“) a ortodoxní skinheadská scéna jimi pohrdá. Subkulturní krajní pravice tak v podstatě zanikla a současné skupiny, které se profilují na tématech kombinující nacionalismus a xenofobii, se rekrutují převážně ze členů většinové společnosti.

pop /

T EXT: DR. LÁSKORÁDOVÁ FOTO: WIKIMEDIA COMMONS

SEX, LÁSKA, STAROSTI Ahoj doktorko, prozraď nějaké účinné psychologické triky na komunikaci. Třeba když se ve třídě všichni hádáme, kam se pojede na lyžák, já chci, aby se jelo tam, kam navrhuju já. Vím, že víš, jak na to. Napadlo mě, že bych na každý návrh ostatních volal „tam to znám, tam jsme byli s našima, smrděly tam záchody, jídlo bylo hrozný a na pokoji pod matrací lezli takoví malí broučci“. Ale zas aby to nebylo moc nápadný… Prostě jak rychle získat lidi pro svůj plán? Dan, 18 Milý Dane, tvoje nápady jsou sice vtipné, ale trochu mi zavánějí manipulací. O tom, jak prosadit svůj záměr, by ses měl spíš možná poradit s někým, kdo má zkušenost z politiky nebo reklamy. Já bych na tvém místě nepodcenila domácí přípravu, ta nikdy nezklame. Představ si všechny možné protiargumenty, které by mohly padnout, a připrav si na ně odpověď. Pokud spolužáci žádné nemají a křičí jen „pojeďme sem, pojeďme sem“, tím líp pro tebe. A rozhodně platí (v politice a reklamě taky), že je mnohem snazší prosazovat něco, o čem je člověk vnitřně přesvědčený. Takže buď přesvědčivý a zapálený pro věc. Hodně se taky dá dojednat v kuloárech o přestávce, třeba v zadní lavici, kde budeš agitovat u menší skupiny spolužáků. Na svoji stranu snadněji dostaneš kamarády, mohli by ti pomoci s argumentací. Pak už nezbývá než hlasovat.

ČÍSLO 5, 2018 | ROČNÍK X

Dobrý den, moje holka pořád slibuje, že kvůli mně přestane kouřit, protože to nesnáším, ale stejně pořád kouří. Nejdřív říkala, že přestala, ale to jenom kecala, zaprvé jsem ji viděl, za druhé mi to potvrdily její kámošky a za třetí jsem to poznal sám, protože jí to je cejtit z pusy. Pohádali jsme se kvůli tomu a od té doby říká, že už přestává a ať ji nechám bejt, ale nepřestává vůbec. Tak má to cenu? Myslim, že mě nemiluje tak jako já ji, protože já bych kvůli ní přestal. Nezáleží jí na mě prostě. Jako je jí patnáct a nemůže přestat kouřit? Pavel Milý Pavle, kouření je zdraví nebezpečný zlozvyk, v tom máš jistě pravdu. Kouřit v patnácti není žádná hitparáda, ale ty nejsi úplně v pozici vychovatele nebo rodiče. Čím víc budeš mentorovat, tím víc se vztah bude zhoršovat. Pochopila jsem, že už kouřila, když jste spolu začali chodit. A jestlipak víš, že závislost na nikotinu patří mezi nejhůř odnaučitelné závislosti? Kam se na cigára hrabou tvrdé drogy. Takže možná neplatí, že tě miluje méně než ty ji. Odvykání teď prostě může být nad její síly. Nepíšeš, jak dlouho a kolik denně kouří, takže tady se můžu jen domýšlet. Tvoje holka ví, že ti kouření hodně vadí, tak co kompromis? Například že nebude kouřit, když budete spolu, nebo že si dá pozor, aby to z ní nebylo cítit. A vynasnaž se, aby si v tvé přítomnosti na kouření ani nevzpomněla. A tobě velký respekt, žes sám, ač ovlivněn láskou, kouřit nezačal.

smysly /

T EXT: M. OVERSTREET FOTO: ARCHIV

KNIHA Příběh matematiky

Diesel republic

ANNE ROONEY DOBROVSKÝ OMEGA, 2017

Od projektování pyramid po objevení nekonečna (ne jednoho, ale mnoha různě velkých nekonečen – neboj, my to taky úplně nechápeme), provází lehkým krokem spisovatelka žijící s dcerami a rozsáhlým zvěřincem v Cambridge. Ironie: nesnáší zimu, haha. Jestli jste už četli téma čísla, tak víte, že historie matematiky je minimálně stejně zajímavá jako historie rokenrolu. Vyzdvihujeme přehledně členěný text, krátké kapitoly a hodně obrázků. Když si z toho něco zapamatujete, můžete pak dělat chytrý na mejdanech.

FILM Ready Player One: Hra začíná STEVEN SPIELBERG

Tak zase jedna postapo chmurná vize od almighty Spielberga, jak se svět v roce 2045 zmítá na hranici zániku a lidstvo, místo aby řešilo problémy, utíká do virtuálního světa OASIS, kde všechno běží jako na drátku. Taky je tam někde schované digitální velikonoční vajíčko, a kdo ho najde, bude hodně bohatý. Závod může začít, na film plný popkulturních odkazů (první je už v názvu OASIS, hned si vzpomeneme na Wonderwall a hubaté bratry Gallagherovy) jsme četli tolik pozitivních ohlasů, že se na konci března zajdeme podívat na premiéru. Spielberg, to je něco jako povinnost vlastně.

UMĚNÍ Grand Opening 2018 NÁRODNÍ GALERIE V PRAZE – VELETRŽNÍ PALÁC NGPRAGUE.CZ

V únoru se Velká dvorana Veletržáku promění ve snovou krajinu Wunderbild německé streetartistky Kathariny Grosse, která k malování používá průmyslové pistole na barvu. Současně se otevře retrospektivní výstava rakouské umělkyně Marie Lassnig ovlivněné informelem a surrealismem. V přízemí paláce se rozběhnou už tradiční programy Moving Image Department, Introducing a Poetry Passage. Po koncertu v Malé dvoraně následuje afterparty s DJs Radia 1 v Café Jedna. Tam budou samí krásní a dobře oblečení lidé, přijďte se taky ukázat.

Elon Musk si už odbyl svoji premiéru v Simpsonových, Toyotě Prius už bylo dvacet, šíleným monster-elektroautem už dávno jezdí i Terminátor Arnold. Přesto si někdy při ranní procházce na zastávku připadám jako před dvěma sty lety na počátku uhelně-parní éry, kdy v zimě černý čoudík stoupal z každého komínku ve městě. Od uhlí v kamnech jsme se už odpoutali, ale od kloktavého zvuku vznětových motorů se nám to v naší kotlině ani v době raket Space-X nedaří. A nejen to. Spokojeně si dopřáváme brblání zapnutých motorů, i když naše auto nikam nejede. Tu potkám zastavenou dodávku, tu je odpočívající taxikář v chrochtajícím superbu té-dé-í, tu opřený štramák se zapálenou cigaretou a samozřejmě nastartovaným motorem. Už to není stoupající dým z našich kamínek, která nám vyhřívají skromnou světničku, je to – řekl bych – zcela „dobrovolný“ příspěvek CO2 našemu společnému ovzduší, které nás kvůli těmto pravidelným dodávkám pomalu, ale jistě zbaví zdraví. Bydlím v té pražské městské části, kde sídlí Autonomní centrum klinika. Mnohému z místních politiků je Klinika trnem v oku, nebo mu je vlastně docela jedno, ale na její kritice sbírá levné politické body. Chápu, že výklad zákona může být sporný, přeji si však, aby cílem politiky bylo hájit zejména zájmy (a tedy i zdraví) občanů – a to na základě priorit od nejvyšší po nejnižší. V případě sporných témat by to měli politici dělat citlivě, vnímat by měli i aktuální společenskou nebezpečnost. V případě nesporných témat musí politici jednat jednoznačně a s nejvyšší prioritou: Ne, Země není placatá, a ano, emise uhlíku nás zabíjejí. Zatímco Klinika mi zdraví neničí a život mi nezkracuje, na volno běžící motory denně ano. Očekávám, že místo vyhazování pár squatterů z rozpadlého baráku se pražští politici začnou konečně zabývat tím důležitým. O záměrném a zbytečném znečišťování ovzduší jsem (na rozdíl od Kliniky) ještě nečetl. Proto jsem dnes o tom napsal sám. Šťastnou cestu! Martin Langpaul, YFU.cz

W W W.REDWAY M AG.C Z

pop /

T EXT A FOTO: MICHAL ZORNÍK, SNOWBOARD ZEZULA

JAK DÁT DO TŘICETI VTEŘIN VŠECHNO ČÍSLO 5, 2018 | ROČNÍK X

W W W.REDWAY M AG.C Z

pop /

Pětileté výročí otevření první prodejny Snowboard Zezula na Palackého třídě v Brně bylo impulsem k vytvoření něčeho nového, co bude firmu prezentovat a čím osloví zákazníky a fanoušky na sociálních sítích. Snowboard Zezula je partnerem několika filmových projektů z prostředí extrémních sportů, které měly spoustu zastávek a premiér po nejrůznějších koutech ČR, čehož se dalo příhodně využít k natočení reklamního videospotu. Jednou třeba budete mít taky svůj obchod s čímkoliv od triček s obrázky přes ručně vyráběný nábytek až po zahradní bazény. Nikdy nevíte, kam vás život zavede. A možná přijde chvíle, kdy budete chtít taky natočit svou první reklamu v životě. Protože vaše finanční situace nedovolí, abyste to celé hodili na reklamní agenturu, která se od vás za velké peníze nechá sekýrovat, budete muset něco zrobit sami, tzv. na koleně. Co budete potřebovat? Nějaké peníze, čas a hodně kamarádů. Co dřív? Rozpočet, nebo scénář? V této fázi je to vlastně zatím jedno, ale jestli můžeme poradit, začněte rozpočtem. Vyčleňte pevnou částku, kterou si můžete dovolit utratit, aby vás to nezruinovalo, a té se za všech okolností držte. Scénář bude vycházet z cíle videa. Mít cíl je důležitá věc. K čemu má být vaše video dobré? Tomu se musí podřídit obsah i forma videa. Ve Snowboard Zezula chtěli ukázat prostředí brněnské prodejny (a sporty, na které prodávají oblečení a vybavení) takovým způsobem, aby si diváci obchod zapamatovali, dokázali ho odlišit od konkurence a při nákupu mu dali přednost. Toho se nejlíp dosahuje buď angažováním někoho hodně slavného do hlavní role (na to má jenom Coca-Cola nebo Pepsi), nebo vtipem, originálním nápadem, použitím dosud neznámé technologie nebo hluboce dojemným příběhem.

DOBRÝ NÁPAD DOSTANETE TAK, ŽE MÁTE HODNĚ NÁPADŮ. A PODÍVÁTE SE NA STOVKY A STOVKY REKLAM. Potřebujete dobrý nápad Dobrý nápad dostanete tak, že máte hodně nápadů. Kvalita se rodí z kvantity, to vidíte třeba na našich zásecích v globálním hudebním průmyslu nebo na počtu českých držitelů nobelovky. Málo lidí = malá šance, že mezi nimi bude hodně géniů. Při hledání dobrého nápadu je nejdřív dobrý každý nápad, i ten blbý. Neokřikujte se proto navzájem, že tohle ne, ale dejte průchod neomezené

ČÍSLO 5, 2018 | ROČNÍK X

POKUD CÍTÍTE, ŽE UŽ NEMŮŽETE, A ZMOCŇUJE SE VÁS VZTEK NA VŠECHNY, PŘEDEJTE SVOJI PRÁCI NĚKOMU JINÉMU A JDĚTE SE STRANOU VYDÝCHAT.

kreativitě. Říká se tomu brainstorming a jedině touto metodou je nakonec z čeho vybírat. Když chcete točit reklamu, je dobré podívat se na nějaké reklamy. Asi tak několik set reklam. I ve Snowboard Zezula dlouho přemýšleli, jak celou věc uchopit tak, aby se naplnil cíl reklamního videa. „Po týdnu vymýšlení nejrůznějších scénářů jsme naznali, že pokud chceme dosáhnout zamýšlené úrovně, budeme muset oslovit profesionální produkci. Už nějakou dobu mapujeme tvorbu lokálního profi kameramana Honzy Minola, který je zároveň jedním z největších talentů českého skateboardingu, proto jsme se spojili právě s ním.“ To je logické. Když prodáváte snowboardová prkna, Honza se hodí. „Ten nás okamžitě odradil od složitých příběhů a ukázal vlastní představu. Inspirace vychází z neoficiálního lifestylového videoklipu Skrillexe, který je založen na sledu emocí a až absurdních záběrech. Hned jsme měli jasno, že takhle to chceme!“ No tak hurá, to nejhorší máte za sebou.

POČÍTÁ SE JEN TO, CO JE HOTOVÉ. VŠE ŠPATNÉ BUDE ČASEM ZAPOMENUTO A ZŮSTANOU JEN KRÁSNÉ VZPOMÍNKY NA VELKÝ ZÁŽITEK. Světlo, kamera, akce! Natáčení zabralo celý den. Pozor! Ani to nemusí být dost. Platí, že čím víc záběrů, tím líp, pak je ve střižně z čeho vybírat. Snowboard Zezula natočili interiér prodejny a její okolí, akční sportovní záběry vystřihli z nejnovějších boardových videí (se svolením jejich autorů, pochopitelně – nikdy nikomu nic nekraďte, přijde se na to a bude ostuda). Být čtrnáct a víc hodin na nohou dá zabrat každému. Tajemství úspěchu: Král je ten, kdo přinese bagety a kafe! Další dobrá nevyžádaná rada: Pokud cítíte, že už nemůžete, a zmocňuje se vás vztek na všechny, předejte svoji práci někomu jinému a jděte se stranou vydýchat. Až to bude dobré, vraťte se. Konec dobrý, všechno dobré Pravděpodobně se stejně pohádáte. Ale počítá se jen to, co je hotové. Pokud video dopadne tak, jak jste si přáli, každý dostane slíbenou odměnu a na soušlu nasbíráte nějaké ty lajky, vše špatné bude časem zapomenuto a zbydou jen krásné vzpomínky na velký zážitek, při kterém jste se všichni něco naučili. Jestli se chcete podívat, jak se s tím kluci ze Snowboard Zezula vypořádali, zadejte na YouTube „snowboard zezula reklama 2018“.

W W W.REDWAY M AG.C Z

téma /

ČÍSLO 5, 2018 | ROČNÍK X

ČÍSLA

W W W.REDWAY M AG.C Z

téma /

RT: IVAN SVAROVSKÝ, DRAWETC. A TEXT: M. OVERSTREET ZDROJ A FOTO: PŘÍBĚH MATEMATIKY – ANNE ROONEY, DOBROVSKÝ OMEGA, 2017

Jeskynní malby v Lascaux. Pravěký člověk se při lovu brzy naučil rozlišovat množství na jeden kus, mnoho a málo.

Jak lidé počítali, když ještě neznali čísla FILM

SKRY TÁ ČÍSLA

ČÍSLO 5, 2018 | ROČNÍK X

režie: T. Melfi, 2016 Neuvěřitelný příběh tří holek, co pracovaly pro NASA a právě jejich výpočty poslaly na oběžnou dráhu astronauta Johna Glenna. Americká vlajka sice je v každým druhým záběru, ale takových těch patetických scén s vypjatým hudebním podmazem zůstanete ušetření. Dobrý film, který se netopí v kýčovitém vlastenectví.

Nejdřív stačilo rozlišovat na hodně mamutů a málo mamutů, ale jakmile skončila doba ledová a člověk začal farmařit, musel už do té matematiky trochu zabrousit. Čísla neznal, jenže vědět, jestli se mu z pastvy vrátily všechny ovce, by se hodilo. A tak vznikla první evidence a základ teorie množin, kterou jsme dnes rozvinuli do takových podivností jako fuzzy množiny a smrt čísel – něco, co už jen tak někdo nepochopí. Na začátku to však bylo prosté. Když ráno ovce vycházely z ohrady na pastvu, člověk za každou položil na zem kámen. Večer, když se ovce do ohrady vracely, přeložil za každou jeden na druhou stranu. Pokud mu na hromadě nějaké zbyly, povzdychl si a vydal se hledat zatoulané kusy. První evidence Když ovce zemře nebo se nenajde, jeden kámen z evidenční hromady odebrat, když se narodí jehně, jeden přidat. K porovnávání dvou skupin nepotřebujeme čísla. Když nastoupíte do autobusu, taky nemusíte umět počítat, abyste podle prázdných sedaček zjistili, jestli je neobsazen, přesně obsazen, nebo přeplněn. Hromada kamenů nebo větev se zářezy se daly použít i k jiným účelům. Když mám třicet značek pro třicet ovcí, můžu je použít i pro třicet ryb nebo dní. Pořád jen přesunuju hromadu kamenů ze strany na stranu. Je pravděpodobné, že takhle se kdysi počítaly měsíce a dny zbývající do narození dítěte, zvířecího mláděte nebo čas od setby ke sklizni. Pochopení, že pojem „třicet“ se dá přenést na jiné předměty nebo dokonce přírodní cykly, a jeho hodnota přitom zůstává pořád stejná, tedy nezávislá na tom, co evidujeme, bylo velkým krokem vpřed. Vyjádřit „třicet“ méně pracně než nosit s sebou všude hromadu kamení vedlo ke vzniku značek, ze kterých se později vyvinulo písmo a z něj ještě později opravdová čísla.

KNIHA

Jedna, dvě, čtyři, hodně V Brazílii žije kmen Pirahã a ten má slova jen pro čísla jedna a dvě. Všechno ostatní je „hodně“. Členové kmene dokážou z množství předmětů vybrat nanejvýš čtyři (dva a dva). Koncept dva a dva a jedna je sice taky jednoduchý, ale protože chybí název pro výsledek, je to prostě jen „hodně“, stejně jako dva a dva a dva a tak dále. Někteří filozofové to považují za důkaz jazykového determinismu. Tato teorie říká, že člověk myslí prostřednictvím jazyka, a nemůže tedy přemýšlet o věcech, pro které nemá slova. Takovým lingvistickým deterministou byl Ludwig Wittgenstein, matematik a jeden z nejdůležitějších filozofů 20. století: „Jazyk je myšlení.“ Taky řekl: „Hranice jazyka jsou hranicemi mého světa.“ Když pro něco nemáme slovo, nemůžeme o tom přemýšlet. Když o tom nemůžeme přemýšlet, nemůžeme si to představit. Tam, kde končí představivost, končí hranice našeho světa. Pěkné, ne? To, pro co nemáme slova, dokonce ani „nevidíme“. Když američtí domorodci

W W W.REDWAY M AG.C Z

poprvé spatřili na mořském obzoru španělské lodě, mysleli si, že jsou to zvláštní vlny nebo velcí mořští tvorové. Od nosu k palci = 34 Jakmile se paleolitický zemědělec přehoupl přes poznání, že na pojem „třicet“ je spoleh, bylo hej. Začalo se mu lépe obchodovat a taky brzy přišel na to, že čtyři jablka, ovčí kůže nebo bronzové náušnice se dají rovným dílem rozdělit mezi dva lidi. Čtyři kusy rozdělené na dvě stejné skupiny znamená, že dvě a dvě jsou čtyři, dvakrát dvě jsou čtyři, čtyři minus dvě jsou dvě a čtyři děleno dvěma jsou taky dvě. Asi u toho tenkrát nebylo příliš divení, ale my nad

Na našem území se našel nejstarší známý matematický předmět na světě. Je jím přes 30 000 let stará vlčí kost se zářezy sloužícími k evidenci. tím dnes žasneme – matematika byla na světě, období primitivní evidence skončilo, teď už lidstvo nutně potřebovalo matematické značky a jejich názvy. K elegantnímu zápisu 1 + 1 = 2 jsme se dobrali až v 15. století, znaménka pro plus a minus vynalezli pravděpodobně Italové. Na začátku si člověk pomáhal doslova rukama nohama. Počítání na prstech známe i my, naši předci ovšem využívali celou anatomii, určitá část těla prostě znamenala určité číslo. Například když starověký obchodník naznačil pohyb od nosu k palci na noze, myslel tím třicet čtyři. Jak se civilizace rozvíjela, přibývalo předmětů, na jejichž množství „anatomické počítadlo“ nestačilo. Pět prstů zapsáno jako pět svislých čárek nebo teček vedlo k objevu poziční soustavy. Staří Egypťané psali čísla 1 až 9 jako svislé čárky. Pro desítku měli obrázek podkovy, pro stovku spirálu, pro tisícovku květinu, pro deset tisíc extrémně dlouhý, realisticky vykreslený prst, pro sto tisíc žábu a milion byl faraon s pozdviženýma rukama, protože faraon je nejvíc. Bez nuly to nešlo Egypťané nulu neznali a zezačátku jim to nevadilo, velikost čísla odvozovali z kontextu: 24, nebo 2400? Když to byl počet synů faraona, každý chápal, že to je asi 24. Někdy to ale z kontextu nevyplynulo: Kolik je před hradbami nepřátel? 240, 2400 nebo 24 000? Zápis byl pořád 24, představte si to. Muselo se to nějak vyřešit a matkou nuly se stala tečka. Dělalo se to takhle: 240 = 24. 2400 = 24.. 24 000 = 24... 204 = 2.4, případně 2 mezera 4 Mayové pro nulu používali obrázek mořské ústřice, která má, postavená na výšku, oválný tvar podobný naší nule. Na evropskou matematiku to však žádný vliv nemělo, je to jen náhoda, nula k nám přišla z Indie a první evropský text o tom, jak ji správně používat, sepsal benátský matematik Pacioli až v 15. století.

PŘÍBĚH MATEMATIKY Anne Rooney, Dobrovský Omega, 2017 Hojně z ní v tomto čísle citujeme. Zatím jsme nepotkali nikoho, kdo by litoval, že si ji koupil.

téma /

T EXT: M. OVERSTREET ZDROJ: PŘÍBĚH MATEMATIKY – ANNE ROONEY, DOBROVSKÝ OMEGA, 2017 FOTO: GUSTAVE DORÉ – BIBLE (IKAR 2002), REPRODUKCE

Celá čísla stvořil Bůh, ostatní je dílem člověka Matematiku nesnášíme a hlavně z ní nechceme maturovat, protože pak by náš život skončil. Ale samotná čísla jsou krásná, zajímavá a někdy se chovají docela jako lidé. Kolem jejich zvláštních vlastností jsme vybudovali celou magii, zahrnuli je do náboženských rituálů, staveb i karetních her a nakonec vynalezli celé matematické odvětví zvané teorie čísel.

FILM

PÍ

ČÍSLO 5, 2018 | ROČNÍK X

režie: D. Aronofsky (1988) Neuvěřitelný zážitek, který mnohým nedá spát ani po opakovaném zhlédnutí. Tak Aronofsky, že. Máme tady geniálního matematika, který si nejdřív chce jenom trochu vydělat a vypočítat dopředu hodnotu akcií na burze. Jenomže pak začne psycho, jdou po něm lidi z Wall Street a členové nějaké vlivné židovské sekty a další ZL (zlí lidé). Anebo taky ne a celé je to výmysl jeho paranoidní mysli. No podívejte se. Pak že matematika není zábava.

Prvočíselná dvojčata Prvočíselná dvojčata jsou dvojice prvočísel, mezi nimiž stojí jen jedno přirozené číslo. Třeba čísla 3 a 5, 5 a 7, 11 a 13 nebo 17 a 19. Vypadá to, že jich je hodně, možná nekonečně, jenže to není tak jisté. Čím delší číselná řada, tím vzácnější výskyt dvojčat, nekonečno zatím nikdo nedokázal, je to záhada. Dokonalá čísla Dokonalá jsou ta čísla, pro něž platí, že jsou součtem všech svých dělitelů kromě sebe samých. Vypadá to například takhle: 6=1+2+3 28 = 1 + 2 + 4 + 7 + 14 Spřátelená čísla Spřátelená čísla existují v párech. Jako lidi. Platí pro ně, že když sečteme všechny kladné dělitele jednoho čísla, dostaneme to druhé. Spřátelená čísla jsou třeba 220 a 284. Číslo 220 má tyto kladné dělitele: 1, 2, 4, 5, 10, 11, 20, 22, 44, 55 a 110. Jejich součet je 284. Číslo 284 má tyto kladné dělitele: 1, 2, 4, 71 a 142. Sečtěte je a dostanete výsledek 220. Pěkné, co? Následovníci velkého Pythagora studovali spřátelená čísla přibližně od roku 500 př. n. l. a věřili v jejich mystické vlastnosti. Překladatel Thábit ibn Kurra (836–901) objevil pravidlo, podle kterého lze spřátelená čísla vyhledávat. Tak byly objeveny dvojice 17 926 a 18 416 nebo 9 363 584 a 9 437 056. Mimochodem, víte, že existuje verbální zápis velkých čísel? V roce 1993 ho vyvinul Jaime Redin a ukázalo se, že je to docela šikovné a hlavně rychlé. Třeba číslo 4 060 087 se píše jako 4M60T87. 4 000 007 jako 4M7. Hodí se to při práci s kalkulačkou, kde se člověk snadno splete. Zkuste to sami, jak zapíšete spřátelené číslo 9 437 056? 3,14159 Pí, to známe. Iracionální desetinné místo, což znamená, že za desetinnou čárkou následuje nekonečný počet číslic. Poměr obvodu kruhu k jeho průměru vychází vždycky stejně, to se ví už dávno. Egyptský Ahmosův papyrus starý asi 3700 let se zmiňuje o číslu 3,16, což je hodně blízko. V bibli se píše o stavbě Šalamounova chrámu a důležité hodnotě 3. První teoretický výpočet provedl nejspíš Archimédes ze Syrakus a od té doby matematici hodnotu pí stále zpřesňují na víc a víc desetinných míst. Japonec Šigeru Kondo si postavil počítač, který vypočítal hodnotu pí na 5 bilionů desetinných míst. Pí se také říká Ludolfovo číslo podle matematika Ludolpha van Ceulena. Ten pomocí postupu, který použil i Archimédes, spočítal v roce 1594 hodnotu na 35 desetinných míst. Využil při tom pravidelného mnohoúhelníku s 1 073 741 284 stranami.

KNIHA

Záporná čísla Renesanční Evropa neuznávala záporná čísla. Pokud se při řešení matematického problému objevila, matematici od něj dali ruce pryč

W W W.REDWAY M AG.C Z

a prohlásili jej za neřešitelný, přestože jim indičtí a čínští kolegové vysvětlovali, že se nic neděje, že se zápornými čísly pracují třeba v účetnictví, když má někdo dluhy, a že jsou celkově docela užitečná. Evropané o tom nechtěli ani slyšet a existenci čísel menších než nula považovali za absurdní omyl. Smířili se s nimi až v polovině 16. století a pevné základy pro jejich počítání položili dokonce až ve století devatenáctém. Zakázaná čísla Pythagoras nesnášel iracionální čísla a a ve své škole je zakázal používat. Zdála se mu neestetická a nelogická, odporovala jeho filozofii. Iracionální číslo je takové, které nemůžeme vyjádřit jako poměr dvou celých čísel, takže 0,75 je racionální číslo, protože ho můžeme vyjádřit jako ¾, ale pí takovou vlastnost nemá, je tedy iracionální. Co je na tom legračního (pro nerdy): Pythagoras brzy zjistil, že zákaz způsobuje problémy ve větě, které dnes říkáme Pythagorova. Délka přepony (nejdelší strany) pravoúhlého trojúhelníku, který má obě odvěsny o délce jedna, se vypočítává jako druhá odmocnina ze dvou, což je přibližně 1,414, pěkně iracionální číslo. I když Pythagoras věnoval hodně času hledání důkazu, že iracionální čísla vlastně neexistují, nepodařilo se mu to. Nakonec to uznal a nesmyslný zákaz odvolal.

Číňan Chao Lu umí odříkat nazpaměť 67 890 míst za desetinnou čárkou čísla pí. To kdybyste nevěděli, co po večerech s volným časem. Guinnessovka čeká. Zavádění hindsko-arabských číslic vzbuzovalo takový odpor církve, že někteří nešťastníci byli za jejich používání upáleni na hranici jako kacíři. Církev měla problém jednak s islámem a taky se jí moc nezdála jednoduchost psaní a používání nových číslic. Ohrožovalo to její zdroj moci, kdyby se naučil každý počítat, kam bychom přišli? Kupci a účetní se však nemínili vzdát, protože nová soustava jim zjednodušovala práci. Říkalo se jim algoristé a těm, co počítali pěkně postaru s římskými číslicemi, abakisté, protože k výpočtům potřebovali počítadlo (abakus). Další zakázané číslo je 666, číslo Satanovo. Ve Zjevení sv. Jana se píše: „To je třeba pochopit: kdo má rozum, ať sečte číslice té šelmy. To číslo označuje člověka, a je to číslo šest set šedesát šest.“ Šelma je tvor podobný draku, který během apokalypsy vyleze ze země a bude sloužit Satanovi. Na čele má znamení 666, což je znamení nějakého člověka. Každé písmeno hebrejské abecedy má číselnou hodnotu. Když sečteme hodnoty písmen ve slovech Nero Caesar, vyjde 666. Nero to neměl u křesťanů moc dobré, protože je po tisících nechával ukřižovat, upalovat a předhazovat lvům v aréně. Kromě toho se v Římě té doby používal magický čtverec slunce. Sloužil jako ochrana proti zlým silám, měl 36 políček a v něm čísla od jedné do šestatřiceti. Součet všech čísel je 666. Když se Řím odvrátil od pohanství a stal se křesťanským, podobné symboly byly označeny za čarodějnictví, dílo Ďáblovo, a musely pryč. Za držení magického čtverce hrozil trest smrti.

PŘÍBĚH ASTRONOMIE Anne Rooney, Dobrovský Omega, 2017 Stejně lehké, graficky výpravné a textově úsporné jako Příběh matematiky. Jen tentokrát místo „od projektování pyramid po objevení nekonečna“ je to „od zmapování hvězd k pulsarům a černým dírám“. Planets & sh*t.

téma /

T EXT: M. OVERSTREET ZDROJ: ANNE ROONEY – PŘÍBĚH MATEMATIKY (DOBROVSKÝ OMEGA 2017), ADRIÁN PAENZA – MATEMATIKO, JSI TO TY? (KNIHA ZLÍN, 2010) ILUSTRACE: WIKIMEDIA COMMONS

Pythagoras: Popový portrét

FILM

Na Pythagorovi je nejlepší, že se od něj nedochovala ani čárka a máme jen to, co o něm napsalo asi čtyřicet generací jeho žáků. Nevíme, jestli vymyslel Pythagorovu větu, jestli opravdu řekl, že „číslo je všechno“, a už vůbec, jestli měl stehno ze zlata, jak se prý na vlastní oči přesvědčili jeho žáci, když se mu na přednášce rozhrnula tóga.

ČÍSLO 5, 2018 | ROČNÍK X

KOSTKA režie: V. Natalli, 1997 Policista, zloděj, studentka matematiky, psycholožka, architekt a autista přijdou do baru… Takhle by mohl začínat nějakej hrozně dlouhej vtip, kterej nakonec nikdo nepochopí, místo toho se ale šestice cizinců probudí v tajemném vězení, které vypadá jako nekonečný řetězec vzájemně propojených kostek. Dobré ráno! Brzy zjistí, že jejich sestava není náhodná, někdo to celé zařídil. A jestli se nenaučí ovládat emoce a nezačnou spolupracovat, živí se ven nedostanou, ne, ne, ne.

Každý z nás si tak může z hromady mýtů a domněnek vzít, co chce, a vytvořit vlastní podobu Pythagora. Jeho identikit. Kolem roku 538 př. n. l. přišel do Krotónu v Itálii a založil tam školu. To je fakt, na kterém se shodují všichni, dál už je to moje. Pythagoras v mládí cestoval po Egyptě a Babylonii, kde se seznámil s východními náboženskými naukami, kterým dnes říkáme staré, ale tenkrát byly stejně nové a hot, jako je dneska švédský životní styl lagom nebo nějaký ten bigroom house, co teď hrajou na parties. Takže hned jak se kolem něj shromáždila parta prvních žáků, vysvětlil jim princip reinkarnace a z něj plynoucí nutnost vegetariánství. K zákazu konzumace masa přidal i fazole se zdůvodněním, že jsou divné, což se mu stalo málem osudným. Utíkaje před nepřáteli odmítl běžet zkratkou přes fazolové pole a jen tak tak, že jim nepadl do rukou a nezabili ho. Kromě toho zavedl jednotnou módu bílé tógy, protože bílá nejlépe vyjadřovala jak čistotu a eleganci matematiky, tak hygienu, kterou miloval po vzoru staré řecké aristokracie. Sám urozeného rodu nebyl, ale nějak se přikláněl spíš k životnímu stylu a vládě aristokratů než obyčejného lidu. Matematikou se nezabýval proto, aby vymyslel něco užitečného, co by usnadnilo práci. Práce byla dobrá jen pro otroky a jeho zájem o matematiku byl čistě teoretický, pro samu radost z přemýšlení. Do party se mohly přidat i holky, jednu si snad Pythagoras i vzal a měli spolu děti. Každý nově příchozí musel odevzdat všechen majetek ve prospěch celku a vše, co vymyslel a objevil, se stalo též společným vlastnictvím party. Říkat „Pythagorova věta“ je tedy vlastně nepřesné, „pythagorejská věta“ by bylo lepší. Hlavně všichni chodili všude spolu, s nikým se nebavili a svoje učení nikomu nevykládali, ani kdyby je prosil. Měli tajemství, přísahali na něj, byli důležitý a tak.

KNIHA

Co učil Pythagoras byl chlápek, co chtěl pochopit, jak vznikl svět, jak je možné, že v něm všechno nějak funguje, a z toho pak odvodit, jak žít tak, aby byl člověk šťastný. Tenkrát se takovými věcmi vážně zabýval kdekdo, my dneska už nemusíme, protože máme internet a na něm videa s koťátky. Hned v počátku se Pythagorova parta rozdělila na dvě půlky. První si říkala akúontes čili „naslouchající“, druhá mathontés čili „studující“. Akúontes zajímalo spíš nábožko a přesné provádění rituálů, které lidstvu zajišťují dobré vztahy s Olympem, mathontés se věnovali matematice, hlavně tedy aritmetice a geometrii. Můžeme říct, že akúontes byli humanitáři a mathontés přírodovědci, dohromady pythagorejci. K pochopení světa vedla podle Pythagora matematika: „Číslo je všechno.“ Když vymyslíme dobrý systém, samozřejmě. Matematika je filozofie, výtvarné umění, hudba, poezie a etika v jednom. Všechno, každý prvek, každá věc na světě, muselo mít číslo, i tak abstraktní pojmy jako svoboda, spravedlnost nebo manželství. Největší pozornost věnovali pythagorejci číslu deset, reprezentovanému svatou čtveřicí 1, 2, 3, 4 (tzv. tetraktys). Součet čísel 1, 2, 3 a 4 je totiž právě deset. Se svatou čtveřicí se dala dělat spousta hezkých věcí, třeba ji pomocí teček znázornit v trojúhelníkovém tvaru (na špičce jedna tečka, pod ní dvě atd.). Tak zjistili, že nic nebrání přidat

W W W.REDWAY M AG.C Z

vždy ještě jednu spodní řadu, a hle, máme tady první nekonečno. Čísla ve svaté čtveřici také symbolizovala čtyři světové strany, čtyři živly, čtyři roční období a všechno možné, až to vypadalo, že na čtyři doby jede celý vesmír. A člověk by řekl, přeháněje jen trochu, že desítkovou soustavu, která z těchto myšlenek vznikla, nám opravdu dal sám Bůh, no tak si jenom představte, že bychom měli soustavu šestkovou nebo sedmičkovou. Už dvojková je pěkné psycho, že. Jak to bylo s tou slavnou větou Egypťané a Babyloňané ji znali dávno předtím, než se Pythagoras narodil. Důkaz máme na 4000 let starých hliněných tabulkách, kde je třeba tato slovní úloha: Trám dlouhý třicet je opřen o zeď, horní konec trámu byl posunut o šest. O kolik se od zdi posunul dolní konec trámu? Babyloňané tedy museli znát pravoúhlý trojúhelník s poměrem stran 3 : 4 : 5, ale první, kdo dokázal, že c² = a² + b² platí vždy a v každém případě, byl Pythagoras. Babyloňané a Egypťané nad tím moc nekoumali a v praxi se prostě spoléhali na to, že zatím to tak vždycky vyšlo. A to je rozdíl.

První dochovaná slovní úloha v historii lidstva: Kruhové pole má poloměr 9 chetů. Jaká je jeho výměra? (asi 1850 př. n. l.) Pythagorejci jako první tvrdili, že Země je kulatá, objevili matematický vzorec pro čtyřstěn, osmistěn, dvanáctistěn a dvacetistěn a všimli si vztahu mezi délkou struny a tóny stupnice: Máme strunu určité délky. Když ji zkrátíme o polovinu, bude znít o oktávu výš, když o dvě třetiny, tak o kvintu výš, když o tři čtvrtiny, tak o kvartu výš a tak dále. Kde by bez toho byl dneska rokenrol, nevíme. Přímo samotnému Pythagorovi se připisuje autorství slova filozofie. Když o něm žáci říkali, že je jejich sofos (mudrc, moudrý), opravil je a navrhl, ať mu raději říkají milovník moudrosti (filein – milovat, sofos – moudrý). Chytlo se to, a tak si pythagorejci začali říkat filozofové. Legenda též praví, že Pythagoras vymyslel slovo kosmos (kosmeó – zdobit) na počest úžasného řádu vesmíru, který velmi obdivoval. Co dělal před tím, než založil školu Narodil se kolem roku 570 př. n. l. na ostrově Samos jako syn kupce či rytce prstenů Mésarcha. Když vyrostl, rád cestoval a mezi jeho učitele, se kterými se v zahraničí seznámil, patřili Ferdykés ze Syru nebo Anaximandros. To je, jako kdyby vás dneska učil hokej sám Jarda Jágr, prostě velmi dobré. Když mu bylo asi čtyřicet, vlády na ostrově Samos se zmocnil tyran Polykratés a Pythagoras uprchl do Krotónu. Společenství pythagorejců žilo s místními lidmi v míru, ale později začaly problémy kvůli Pythagorovým politickým názorům, jeho pohrdání prostým lidem a demokracií a příklonu k vládě aristokratů. To bylo, jak ho honili přes to fazolové pole. Většina žáků masakr nepřežila, Pythagoras putoval dál, nakonec se usadil ve městě Metapont u Tarenta, kde žil až do smrti. Občané prý pak zřídili v jeho domě chrám bohyně Déméter.

MATEMATIKO, JSI TO T Y? Adrián Paenza, Kniha Zlín 2010 Argentinský matematik, učitel a pankáč Adrián Paenza ukazuje, jak sázet a neprohrát, jak předstírat, že jste úspěšný prognostik (to je ten, co předpovídá budoucí vývoj), nebo vysvětluje nějaké ty efektní matematické paradoxy. Hlavně vám ale dává plnou hrst bulletproof argumentů proti učitelům, písemkám, zkoušení a vůbec vzdělávacímu systému. Vzpouraaa!!!

téma /

T EXT: M. OVERSTREET ZDROJ: RAYMOND SMULLYAN – SATAN, CANTOR A NEKONEČNO (MLADÁ FRONTA, 2008), ADRIÁN PAENZA – MATEMATIKO, JSI TO TY? (KNIHA ZLÍN, 2010) FOTO: WIKIMEDIA COMMONS

Metahádanky a vtipné paradoxy S matematikou je to jako s hraním na kytaru. Tam taky musíte nejdřív drtit stupnice, až vám krvácejí prsty, a teprve potom, zadlouho, se z vás stane někdo jako Hendrix nebo Slash. Kdo využije svého matematického talentu, nenechá se odradit opruzem základky, střední a nakonec i té vysoké, stane se teoretickým matematikem a za odměnu dostane na hraní celý svět. Náplní práce teoretického matematika je přemýšlet a z toho přemýšlení občas vznikne něco, co pobaví i nás, obyčejné smrtelníky.

FILM

KÓD ENIGMY

ČÍSLO 5, 2018 | ROČNÍK X

režie: Morten Tyldum, 2014 To nejlepší na konec. Holky, připravte si kapesníčky, jestli jste brečely u Čisté duše, tak to ještě nic nebylo. Čest památce Alana Turinga, který rozluštil Enigmu, zkrátil tím válku, zachránil statisíce lidských životů a ušetřil Británii moře peněz. Ta se mu potom odvděčila tak, že ho v podstatě dohnala k sebevraždě.

Mezi poctivci a padouchy Máme Ostrov, na kterém žijí poctivci a padouši. Poctivci mluví vždy pravdu, padouši vždy lžou. Na Ostrov přijíždí strávit líbánky mladý sympatický pár nerdů, kteří, pokud vůbec chtějí trefit do hotelu, budou muset při komunikaci s domorodci používat logické myšlení. To je koncept knihy Satan, Cantor a nekonečno, ve které máme několik pěkných metahlavolamů. Předpona meta znamená „něco za (něčím)“ nebo „přesah“ (původního pojmu). Nejdřív klasický logický hlavolam, abychom viděli ten rozdíl: Přijeli jste na Ostrov a je vám jasné, že nejlepší bude najít nějakého poctivce a hned se s ním skamarádit, protože poctivec říká vždycky pravdu a tím se všechno vyřeší. Máte štěstí, proti vám právě přichází trojice domorodců, musíme je nějak pojmenovat, takže Aleš, Béďa a Cyril. Mazaně se zeptáte Aleše: „Jsou Béďa a Cyril oba poctivci?“ Aleš odpoví, že ano. Na to se ale nemůžete spolehnout, nevíte, jestli Aleš nekecá, takže musíte položit kontrolní otázku: „Je Béďa poctivec?“ A když Aleš řekne, že ne, hned víte, jak to celé je. << POZOR, SPOILER! POZOR, SPOILER! >>

KNIHA

Aleš je jasný padouch, protože poctivec by přece nemohl na první otázku odpovědět ano a na druhou ne. To znamená, že obě jeho odpovědi byly nepravdivé (padouši přece vždycky lžou). Když je z dvojice Béďa a Cyril poctivec jen jeden, musí to být Béďa, protože o něm Aleš řekl, že poctivec není. Zbývá Cyril a to je padouch, protože kdyby byl Cyril poctivec jako Béďa, nemohl by Aleš na první otázku odpovědět ano. To bychom měli, držte se Bédi! A teď metahlavolam: Béďa s vámi nemůže chodit po Ostrově celý den, má taky svůj život. A tak se stane, že jste opět odkázáni sami na sebe. Rádi byste se setkali s místním slavným rodákem, kterému říkají Čaroděj. Přijdete k němu domů a jeho žák vás informuje, ať jdete nahoru do věže, že Čaroděj tam právě rozmlouvá s ostrovním Astrologem. „Jenom zaklepejte, než vstoupíte, a pozor, abyste ho něčím neurazil, prosím.“ Tak jo. Jdete nahoru do věže, zaklepete, ozve se „dále“, jste vevnitř a tam dva chlapíci. Jeden se zeleným kloboukem na hlavě, druhý s modrým. Nedá se poznat, který z nich je Čaroděj. Komu tedy vzdát zdvořilou poklonu? Zeptáte se obou: „Je Čaroděj poctivec?“ Z jednoduché odpovědi hned poznáte, který z nich je Čaroděj. Podívejme se, jak tento typ hlavolamů funguje. Vtip je v tom, že čtenáři nejsou poskytnuty všechny údaje, které potřebuje, ale ví, že řešení existuje. Podstatné je soustředit se na to, že jak vám chlápek v modrém klobouku řekne ano, nebo ne, budete hned vědět, kdo je Čaroděj. Předpokládejme, že řekl ano. Co z toho můžeme vyvodit? Nic. Modrý klobouk je třeba poctivec a z jeho odpovědi plyne pouze to, že Čaroděj je taky poctivec. Máme dva poctivce a který z nich je

W W W.REDWAY M AG.C Z

Čaroděj, nevíme. Jestli je modrý klobouk padouch, pak lže a Čaroděj není poctivec. Tak máme dva padouchy a zase nevíme, kdo je kdo. S odpovědí „ano“ se dál nedostaneme. Zbývá odpověď „ne“ a v ní musí být řešení. Modrý klobouk tvrdí, že Čaroděj není poctivec, ale padouch. Pokud je modrý klobouk poctivec a mluví pravdu, sděluje nám tím zároveň, že on tím Čarodějem být nemůže. Nemůže totiž mluvit pravdu a zároveň být padouchem. No ale co když je modrý klobouk padouch a lže? Pak jeho odpověď „ne“ znamená „ano, Čaroděj je poctivec“. A tím nám taky sděluje, že ani v tomto případě on sám nemůže být Čarodějem, protože nemůže lhát a zároveň být poctivcem. Pro jistotu shrnutí: Z odpovědi ano nelze poznat nic, z odpovědi ne (ať je pravdivá, nebo nepravdivá) logicky plyne, že mluvčí nemůže být Čaroděj. Je to ten druhý, ten v zeleném klobouku. Co jsme se nedozvěděli: Jestli je Čaroděj poctivec, nebo padouch. O holičích na širém moři Pěkný příklad paradoxu matematika Bertranda Russella: Loď už týdny brázdí širé moře a kapitán si znechuceně všimne, že jeden člen posádky se ráno zapomněl oholit. Zavolá si proto lodního holiče a nakáže mu: „Od zítřka budete holit každého, kdo se neoholí sám. Když se někdo chce holit sám, je to samozřejmě v pořádku. Vy se budete starat pouze o ty, kdo se neholí sami.“ A tak holič druhý den ráno vstal a chystal se splnit kapitánův rozkaz. Předtím samozřejmě zašel do umývárny, aby se upravil. A tam, když se chtěl začít holit, pochopil, že vlastně nemůže. Rozkaz zní, že má holit jen ty, kteří se neholí sami. Tím pádem nemůže oholit sám sebe. Ale když se neoholí, poruší pravidlo, že všichni muži mají být oholení. Tomu se říká paradox. Napadá vás, jak to vyřešit, aby se holič vyhnul kapitánově trestu? Bůh neexistuje Asi nejodvážnější Russellův paradox, kterým se snažil dokázat, že Bůh neexistuje. Nejprve si ujasněme, jaké má Bůh vlastnosti, kdo nebo co to je. Vyjděme přitom z biblické definice, která tvrdí, že Bůh vše stvořil, je všudypřítomný a všemohoucí. Předpokládejme, že je to pravdivé tvrzení. Bůh stvořil všechno, tedy například i tak obrovské balvany, že s nimi nikdo nepohne. Pokud nikdo, pak ani on sám, a tak nemůže být všemohoucí. A pokud nedokáže stvořit takové balvany, se kterými nepohne ani on sám, opět není všemohoucí. Jestli to je opravdu důkaz, že Bůh neexistuje, nevíme, rozhodně je to pěkná a zábavná ukázka logiky.

SATAN, CANTOR A NEKONEČNO Raymond Smullyan, Mladá fronta, 2008 Senzační, senzační, senzační, jestli vás baví logika. Na Ostrově žijí poctivci, co vždy mluví pravdu, a padouši, co vždy lžou. Na líbánky sem přijíždí mladý sympatický pár nerdů, který se musí rychle naučit, kdo je kdo, jinak netrefí ani do hotelu. Jen co to zvládnou, přijde epidemie. Teď nakažení poctivci lžou, nakažení padouši mluví pravdu, ale zdraví poctivci a padouši jedou jako dřív. Začíná tóčo, při kterém se budete až smát.

smartbox /

T EXT: M. OVERSTREET FOTO: ARCHIV XAVI BOU

Xavi Bou Ptáci ČÍSLO 5, 2018 | ROČNÍK X

W W W.REDWAY M AG.C Z

smartbox /

Španělský fotograf Xavi nefotí normální věci normálním způsobem. Používá techniku chronografie, tedy snímání rychlých pohybů lidí, zvířat a věcí tak, abychom mohli pozorovat jednotlivé fáze, které jsou lidským okem nezachytitelné. Prasknutí žárovky nebo balonku. Střelu v okamžiku nárazu do překážky. K čemu je to dobré: No tak třeba Eadweard Muybridge v roce 1878 tímto způsobem dokázal, že kůň v klusu má všechny čtyři nohy ve vzduchu. Což se do té doby nevědělo. Muybridge postavil v dřevěné boudě 24 foťáků, na jeden okraj závodiště zavěsil bílý papír jako horizont a na druhý konec rozmístil v pravidelných rozestupech řadu dalších foťáků. Přes dráhu natáhl provázky, které v okamžiku, kdy je běžící kůň přetrhl, postupně uvolňovaly pružinové závěrky a foťáky jeden za druhým cvakaly snímek. Doba expozice byla už tenkrát 1/6000 vteřiny. (Muybridge později zastřelil milence své ženy, ale soud ho osvobodil, prý to bylo oprávněné.) Xavi Bou získává fotky z videokamery. Poté, co natočí pohyb ptáků, vybere záběry a vrstvy poskládá do jednoho snímku. Piplačka je to pořádná, přitom ani dopředu neví, co mu z toho nakonec vyjde. „Snažím se nepřeskočit ani jeden rámeček, aby výsledek zachycoval co nejpřesněji všechny fáze pohybu. Tak se přede mnou odhalí tajemství, lidskému oku skrytý obraz. Začal jsem tomu říkat ornitografie, protože to je, jako by ptáci kreslili na oblohu.“ Když byl Xavi malý, kreslil pořád dokola fraktály, DNA, papírové draky v pohybu nebo dráty elektrického vedení. Byl to takový ten divný kluk, se kterým se nikdo nebaví, teď si lidi kupují jeho fotky za hromady peněz a věší si je v obýváku nad gauč, aby bylo vidět, že se zajímají o umění a zároveň o vědu. „Studují je ornitologové, meteorologové, matematici a fyzikové. Ale i když nejste nic z toho, můžete v nich najít třeba poezii, podívat se na let ptáků stejně zvědavě a užasle jako dítě.“ Ou jé. Xavi fotí dál a už dostal nabídku na knihu. Těšíme se na to.

ČÍSLO 5, 2018 | ROČNÍK X

smartbox /

ČÍSLO 5, 2018 | ROČNÍK X

smartbox /

T EXT: JAN LUKAČEVIČ, AV ČR, A PAVLÍNA FÜHREROVÁ, PŘF UK FOTO: WIKIMEDIA COMMONS SLOUPEK: VÁCLAV PINKAVA

Akta X všedního dne Proč se nemění tvar souhvězdí, když se všechny hvězdy pohybují? Jó, tímhle se často ohánějí plochozemci… a ono přitom stačí umět trochu fyziky a geometrie. Každá z hvězd se hýbe rychlostí nanejvýš několika desítek kilometrů za sekundu, což je ovšem málo v porovnání se vzdáleností, kterou zaujímají vůči Zemi. Tyto vzdálenosti měříme od několika jednotek až po miliardy světelných let, takže i při vysoké rychlosti je posun hvězdy na obloze neznatelný. In your face, Flat Earthers!

Proč pouliční lampy svítí oranžově?

Není to kvůli bezpečnosti (oranžové světlo totiž tolik neoslňuje řidiče aut), je to všecko mnohem prostší! Světlo lamp je vyvíjeno pomocí sodíkových výbojek. Sodíkové výbojky mají vysokou účinnost, životnost a jsou skladné. No a když rozzáříte sodík, tak se vám ukáže přesně v tomhle oranžovém pásmu viditelného světla.

Okénko mladého chovatele Svižník Kamarád Ferdy Mravence jí mravence a běhá rychleji než gepard. Co to umí? Utíkat. Při lovu kořisti vyvine rychlost až metr za sekundu (cizokrajné druhy ještě víc), což je asi sedmdesátinásobek jeho tělesné délky. Gepard jich za sekundu zvládne asi šestnáct. Při takovém tempu ale svižník oslepne, musí se tedy občas zastavit, aby se zorientoval. Jako slepecká hůl mu slouží tykadla. Kde to sehnat? Některé druhy najdeme v lužních lesích, jiné na písčité půdě, další na poli.

Proč je voda v moři slaná? Protože je v ní rozpuštěná sůl! A kde se ta sůl bere? Mluvíme o chloridu sodném (NaCl) a ten se do moří dostává různými cestami: zvětráváním hornin na pevnině, které jsou potom spláchnuty do moře, nebo výměnou látek mezi podmořskými horninami, kdy v ohromných hloubkách voda proniká do oceánských hřbetů. A sopky! (Ty nesmějí chybět, že jo.) Při výbuchu podmořské sopky se uvolňuje láva, která reaguje s okolní vodou a rozpouští do ní různé minerální látky jako například tu naši sůl.

Jak se o to starat? Svižníci jsou ohroženým druhem, takže nejlepší bude sledovat je jen v přírodě, kde vám jistě rádi předvedou svůj sprintovací potenciál. V teráriu by to stejně nešlo, hned by narazili čelem do zdi.

6174 a jiné lahůdky Číslice, které používáme, jsou odvozeny z arabských. Nejmocnější mezi nimi je nula. Nula je sudé číslo, mimochodem. Bez nuly se v matematice sotva pohneme. Staří Římané ve svém číselném systému nulu jako číslici neměli, zato slovo nula máme přímo z latinského „nulla“. Obdobně v holandštině, němčině, švédštině, ruštině, slovenštině… Jinde se ujal název z arabského „sifr“, přes italské „zefiro“ zkráceno na „zero“: v angličtině, španělštině, katalánštině, francouzštině, portugalštině, rumunštině, albánštině, polštině, japonštině… Na klasickém ciferníku hodin s římskými číslicemi nenajdeme IV, nýbrž IIII, aby to vizuálně lépe vyvažovalo VIII naproti. Čísla na sebe leckdy zajímavě, až rekreačně navazují: 1 × 1 = 1 11 × 11 = 121 111 × 111 = 12321 … 111 111 111 × 111 111 111 = 12 345 678 987 654 321 (6 × 9) + (6 + 9) = 69 6 týdnů má 42 dní má 1008 hodin má 60 480 minut má 3 628 800 vteřin. To je 10! (tzn. 10 × 9 × 8 × 7 × 6 ×5 × 4× 3 × 2 × 1) V praxi ne vždy platí, že 1 + 1 = 2. Litr vody a litr alkoholu dají dohromady „jen“ 1,926 litru grogu. Jak známo, objem koláče je dán plochou jeho kruhu násobeno jeho hloubkou. Konvenčně, pokud poloměr (rádius) je vyjádřen symbolem „r“ a hloubka symbolem „h“, příslušná rovnice zní „π × r² × h“ neboli πr²h. Stačí však použít na poloměr symbol „z“, na hloubku symbol „a“, místo π napsat „Pi“, a objem koláče zvaného pizza je „pizza“. K podivení na závěr, zvolte si libovolné čtyřmístné číslo sestávající z alespoň dvou různých číslic. Nyní seřaďte číslice od největší k nejmenší a od tohoto čísla odečtěte číslo, které tvoří číslice v opačném pořadí. S výsledkem naložte stejným způsobem. Opakujte. Po několika opakováních se dopracujeme k číslu v titulku mého sloupku. Nazývá se Kaprekarova konstanta, podle indického matematika. Seřadíme-li tyto číslice vzestupně, pak 1467 je rok, který v čínském kalendáři má znamení Psa. Jako ten letošní. Přeji hafo zábavy.

W W W.REDWAY M AG.C Z

smartbox /

T EXT: BOHDANA RAMBOUSKOVÁ, SBARVOUVEN.CZ FOTO: WIKIMEDIA COMMONS

Out is in

S trucnyý p ruvodce coming outem Před Vánoci se vyoutoval Kovy, který o své sexuální orientaci napsal rovnou celou knihu. Těsně před podzimními volbami prolétla zemí zpráva o coming outu tehdejšího šéfa Zelených Matěje Stropnického a hned se diskutovalo o tom, zda to byl z jeho strany chytrý volební tah, nebo naopak dílo jeho politických protivníků. V začátcích celosvětové kampaně #meetoo se vyoutoval herec Kevin Spacey, aby zakryl mnohem skandálnější zprávy o svém sexuálním obtěžování kolegů. Ne ne, Kevine, takhle se to nedělá! Já a mé skutečné já Coming out není senzace. Je to složitá vnitřní cesta. Procházejí jí lesby, gayové, bisexuální a transgender (LGBT) osoby, když si začnou uvědomovat, že je něco jinak a že se vymykají nastaveným představám společnosti. Třeba když si kluk všimne, že ho víc přitahuje tělocvikář než holčičí část třídy provádějící strečink. Nebo když jedné z nejlepších kamarádek dojde, že její city jsou už něco

ČÍSLO 5, 2018 | ROČNÍK X

víc než klasické BFF. Není snadné si to sám v sobě ujasnit a získat jistotu, jak to vlastně je. Tato první fáze uvědomování si své identity je vnitřní coming out. Veřejný coming out přichází, když se LGBT osoba rozhodne informaci o své sexuální orientaci nebo genderové identitě sdílet s ostatními. Zpravidla s tím nejdřív jdete za někým, kdo je vám opravdu blízký a u koho čekáte pochopení. Například většina gayů si jako první osobu pro coming out nevybere tátu… víme asi proč. Správná hodina coming outu Mladí lidé, kteří se obracejí na online LGBT poradnu Sbarvouven.cz, se coming outu obvykle obávají. Rvou se s touhou být před světem konečně sami sebou a strachem z toho, že je zavrhne rodina, přijdou o kamarády, budou vystaveni šikaně ve škole. Bohužel žijeme ve společnosti, kde jsou všechny tyto obavy ještě pořád reálné. Na druhou stranu jen málokdy je coming out dítěte úplným překvapením. Rodiče vás přeci jen znají a vycítí i to, co se snažíte skrývat. Volba té správné chvíle bývá nejtěžší. Svěřili byste se všem dohromady, nebo si nejdřív sedli jen s mámou? A co prarodiče –

měli byste z jejich reakce strach, anebo jste si jisti, že právě oni vás budou vždy bezpodmínečně milovat, i kdyby se z vás stal pornoherec nebo jste někoho zabili? Máte ve svém okolí někoho, komu byste to za žádnou cenu neřekli? Šestnáctiletá Julie se ke coming outu odhodlávala dlouho. Že je lesba, věděla už dávno. „Kamarádky ve škole se bavily o klucích a tehdy mi došlo, že mě kluci nepřitahují. Už když mi bylo jedenáct, napadlo mě, že bych mohla mít radši holky. Ale myslela jsem si,

jsem se do kluka.“ Naopak, holčička už odmalička zpravidla dostává otázky, jestli se jí nějaký kluk líbí. Ruku na srdce, u koho z vás rodiče připustili i jinou variantu, než že budete heterosexuální? Řekli vám doma sami od sebe, že vás budou mít stejně rádi, i když budete teplí? Od homofobních lidí gayové a lesby velmi často slyší hlášku: „Nic proti vám nemám, ale nechte si to na doma.“ Když se dva kluci nebo dvě holky chytnou na ulici za ruku, snadno uslyší komentář,

Mu j s yn j e ga y. S ko n cil i j s me s p ol u. že se to srovná. Jenže se to nesrovnalo. S někým jsem i chodila, ale nechtěla jsem ho dál tahat za nos,“ vzpomíná Julie. Rodičům nakonec vše řekla na svoje narozeniny. A jaká byla reakce? „Chvíli bylo ticho. Já jsem se rozbrečela, zavalily mě emoce. Byla jsem ráda, že to mám za sebou, že už nemusím vymýšlet, jak jim to řeknu. Táta mě objal a řekl, že je to v pohodě a že mě má rád. Máma mi ale řekla: „Ono to přejde.“ Mentoři a mentorky v poradně Sbarvouven.cz neznají případ, kdy by člověk zpětně svého coming outu litoval. Naopak běžně si pak LGBT lidé vyčítají, že to neudělali už dávno. Typickým příkladem je děkovný e-mail devatenáctiletého Jakuba, který napsal svému mentorovi: „Píšu ti, abys věděl, že chat s tebou ze mě udělal vyrovnaného člověka. Už se nebojím říkat to, kým jsem, a s přítelem jsem už devět měsíců. Už to o mně ví téměř každý, s kým se bavím. Všechny reakce byly pozitivní. Život se mi prostě změnil.“ Ve skříni je tma Homosexualita přestala být v Československu trestná v roce 1961 a v roce 1990 ji Světová zdravotnická organizace (WHO) odstranila ze seznamu nemocí. Přesto se o LGBT v české společnosti začalo otevřeně mluvit teprve nedávno a coming out je tu tak nový, že pro něj nemáme ještě ani české slovo. V angličtině se o těch, kdo svoji sexuální orientaci skrývají, říká, že zůstávají „ve skříni“ (in the closet). Proč z té skříně vlastně vylézt ven? Není lepší si to nechat pro sebe a navenek dělat, jako že nic? Jenže pak před sebou máte život plný předstírání, lží a mlčení. Nevyoutovaný člověk se musí neustále kontrolovat, nemůže milovanou osobu chytit za ruku na ulici, musí si vymýšlet lži o tom, co dělal o víkendu, vykroutit se z akcí, kam má přijít s partnerem. Babiččiny otázky typu „a kdy už nám přijdeš představit nějakou slečnu“ většina gayů taky nevydrží věčně. Výzkumy pracovního prostředí například ukázaly, že jen když mohou být lidé opravdu sami sebou, podávají 100% výkony. Nejlepší týmy se od těch dobrých liší právě v tom, že jejich členové a členky před sebou nic nepředstírají, mohou otevřeně mluvit o svém soukromí a jsou vlastně téměř přátelé. V České republice se podle Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) v zaměstnání vyoutovalo jen 11 % gayů a leseb. Ze strachu z odmítnutí kolegy a zaražení kariérního postupu. Nechte si to na doma Naše společnost je silně heteronormativní. Kromě toho, že je to strašné slovo, je to i strašná skutečnost. Znamená to, že náš svět je vystavěn na očekávání, že opačná pohlaví se přitahují a jedině tak je to správně. Proto sledujeme od malička myšáka Mickieho a Minnie, love story Romea a Julie, Bonnie a Clydea, Šeherezády a sultána… a kde je nějaký princ a princ? Heterosexuálové nemusejí dělat coming out, s jejich chováním se od začátku počítá jako s něčím přirozeným a správným. Žádná holka nemusí přijít domů a říct: „Mami, já vím, že takhle jste si to asi nepředstavovali, ale zamilovala

W W W.REDWAY M AG.C Z

ať nevytahují svou sexualitu na veřejnost. Jenže v tom je právě ten háček. Heterosexuální páry svou sexualitu běžně vytahovat mohou. Objímají se, kráčí s propletenými prsty, líbají se na veřejnosti a dnes tím nepobouří už ani starou babičku. Tak proč by hetero pusa na ulici patřila a homo pusa měla být povolená jen doma při zatažených závěsech? Stovky malých coming outů Když už se rozhodnete a vyoutujete se doma a ve škole, rozhodně to neznamená, že tím to máte za sebou. Coming out je proces, který se odehrává pořád znova a znova. Jakmile přijdete do nového kolektivu, opět stojíte před otázkou, jak a komu se vyoutovat. Protože společnost od vás automaticky očekává, že jste hetero. Musíte zvážit, jak přátelské či nepřátelské (homofobní) je dané prostředí, co coming outem získáte, a co naopak můžete riskovat. „Outuju se ještě i dnes,“ říká Kateřina, která s partnerkou vychovává malého syna. „Když na dětském hřišti při přebalování vytáhnu látkové pleny, ostatní matky bývají překvapeny a ptají se mě, co na to říká můj manžel. Takže i na hřišti se musím rozhodnout, jestli dám najevo svou skutečnou identitu,“ vysvětluje. Na závěr to ještě celé trochu zkomplikujeme tím, že coming out se netýká jen gayů a leseb. Vlastně jím musejí projít i jejich rodiče a další blízcí. I matku lesby čeká coming out v práci před kolegyněmi, když si porovnávají svatební fotky svých dcer, jejich dětí, manželů. Věřte, že coming out „jsem matka lesby“ může být stejně obtížný jako coming out „mami, jsem lesba“. Rodiče, kteří se ke svým dětem hrdě přihlásí, si za to zaslouží uznání. Ne všichni to totiž zvládnou. Třeba posluchač Miroslav zavolal do Rádia Impuls svůj příspěvek do diskuse o LGBT: „Mám syna, který je gay. Od té doby, co jsem se to dozvěděl, jsme spolu skončili.“ To vám teda tleskáme, Miroslave.

COMING OUT NENÍ ZLOČIN Média většinou napíšou, že se někdo „přiznal“ k homosexuální orientaci. Ne ne, homosexualita není zločin, takže se k ní nepřiznáváme. Coming out také „neproděláváme“. Není to zápal plic nebo zánět středního ucha. Nechcete být v tématu LGBT úplná lama? Používejte výrazy udělat coming out, projít coming outem, oznámit coming out nebo prostě vyoutovat se. www.sbarvouven.cz – online poradna a články o LGBT tématech www.praguepride.cz – web největší české LGBT organizace www.transparentprague.cz – web s informacemi pro trans* a genderqueer osoby

smartbox /

T EXT A FOTO: REDAKCE

Chtěli byste začít studovat vysokou školu ještě letos? Na podání přihlášky zbývá dost času, mezitím se zamyslete nad oborem, který vás bude bavit a zároveň vám dá nějakou perspektivu uplatnění na trhu práce. Takové obory nabízí Vysoká škola obchodní v Praze se zaměřením na cestovní ruch, letectví a personalistiku. Během osmnáctileté historie si vybudovala pověst kvalitní soukromé vysoké školy, která jde výukou a přístupem ke studentům s dobou. „Podporujeme studenty v účastech na mezinárodních konferencích a workshopech, aby si již během studia budovali cenné kontakty v oboru i za hranicemi,“ popisuje Iveta Hamarneh, prorektorka pro studium VŠO. V současnosti studuje na VŠO přes 2500 studentů. Začít můžete už od února! Cestovní ruch, leteckou dopravu v cestovním ruchu, ale třeba také management cestovního ruchu můžete začít studovat už v polovině

ČÍSLO 5, 2018 | ROČNÍK X

letošního akademického roku. S výběrem studijního programu a vyplněním přihlášky vám pomohou v klientském centru v pasáži Olympic (vchod ze Spálené ulice), kam se můžete dostavit osobně. Nebo jim napište na info@vso-praha.eu či zavolejte na 810 888 500. V bakalářských programech získáte znalosti, které využijete nejen v cestovním ruchu, ale díky obecněji zaměřeným předmětům i v celé obchodní sféře. Po studiu VŠO budete třeba kvalifikovaní turističtí průvodci nebo můžete pracovat v leteckých společnostech a cestovních agenturách, s nimiž se často podíváte do zahraničí. Magisterský stupeň nabízí obory Management cestovního ruchu

a Management leteckých podniků. Po jejich dokončení najdete práci například v Lufthanse a Českém Aeroholdingu, v agentuře CzechTourism nebo na Ministerstvu pro místní rozvoj. Se studiem můžete začít jak od začátku akademického roku, tak od letního semestru, který začíná v únoru. Do školy jen tři dny v týdnu V dnešním rychlém světě nemusíte sedět ve škole každý den. Prezenční obory se vyučují pravidelně tři dny v týdnu. Kombinovaná forma studia je ideální pro ty, kteří už pracují. Studují každých 14 dní v pátek a v sobotu. Získáním magisterského titulu ale studium nekončí. Profesní kurzy MBA jsou vhodným doplňkem pro všechny manažery a podnikatele, kteří se chtějí dále rozvíjet. VŠO spolupracuje s mnoha zahraničními univerzitami, kde získáte nové zkušenosti v rámci programu Erasmus+. Jezdí se na jeden semestr nebo na celý akademický rok. Na výběr je celá řada zajímavých oborů na univerzitách v Německu, Velké Británii, Itálii, Turecku a mnoha dalších zemích. V posledních letech škola navázala partnerství s čínskými univerzitami Shanghai Business School a Shanghai Institute of Commercial Development. VŠO též chystá otevřít akreditované programy Tourism Bc. a Tourism Management Ing. v angličtině. „Akreditaci pro studium v anglickém jazyce chceme získat i u dalších studijních programů včetně Provozu a řízení letecké dopravy a Managementu leteckých podniků. Výuka v angličtině přináší určitou prestiž, které si cení nejen zahraniční partneři,“ dodává Iveta Hamarneh. Přihlaste se online bez přijímacích zkoušek Přihlášku ke studiu najdete na webu školy, kde ji rovnou můžete i vyplnit a online cestou odeslat. Nemusíte absolvovat žádné náročné přijímací zkoušky. „Dáváme šanci všem zájemcům, ať v průběhu studia sami prokážou svoje kvality a schopnost zvládnout výuku,“ říká rektor VŠO Vladimír Krajčík. To je povzbudivé, ne? A co nějaká zábava? Všichni zaměstnavatelé chtějí po čerstvém absolventovi praxi. Kde ji ale při časově náročném studiu vzít? Pokud chcete být úspěšní, musíte na sobě pracovat i mimo přednáškové sály. Proto VŠO

W W W.REDWAY M AG.C Z

pravidelně pořádá řadu akcí, kde se studenti potkávají a seznamují se zajímavými lidmi z oboru, z nichž někteří též absolvovali VŠO. Vedení školy si důležitost praxe uvědomuje natolik, že studentům přizpůsobuje čas výuky. Ta probíhá v ucelených blocích a studentům zbývá dostatek času na domácí přípravu a pracovní povinnosti na stážích a brigádách. Bavit se umí ve volném čase každý sám, to je jasné, ale takový seznamovák, lyžák nebo „partyples“ se spolužáky taky není k zahození. Pořádá je profesionální party tým, který zajistí, že na studentská léta budete dlouho vzpomínat. Spolužáci z vysoké jsou posledními ve vašem životě, škola není jen studium a zkoušky, ale taky čas pro vytváření sociálního bohatství, například přátelství stvrzeného mnoha společnými zážitky ať kulturními, nebo sportovními. Všechny příznivce florbalu jistě potěší spolupráce VŠO s Florbalovým klubem Chodov, která přináší možnost účasti na sportovních stážích a školeních. Všichni studenti mají vstup na domácí zápasy zdarma. Zeptejte se na Dnech otevřených dveří Pokud ještě váháte, jestli je pro vás Vysoká škola obchodní ta pravá, přijďte se přesvědčit ve středu 7. nebo 21. února. Projděte si celou školu, pobavte se s učiteli a studenty, tak nejlépe zjistíte, jak to na VŠO chodí. Škola sídlí v centru Prahy na Národní třídě ve Spálené ulici.

VYSOKÁ ŠKOLA OBCHODNÍ • vso.cz • info@vso-praha.eu • telefon na klientské centrum: 810 888 500 • Spálená 14, Praha 1 • studium bez přijímaček • jen tři dny v týdnu • profesní kurzy MBA • bohatý společenský život

smartbox /

T EXT: PAVLÍNA HILLEROVÁ, PŘÍRODOVĚDKYNĚ ILUSTRACE: MONIKA MLÉČKOVÁ

ZE ŽIVOTA HMYZU

Termiti

Na začátek si potřebujeme ujasnit dvě věci. Zaprvé, termiti nejsou mravenci. Jsou to spíš švábi a mravenci jsou jejich nepřátelé a hlavní predátoři. Zadruhé, je jich opravdu hodně. Nebudeme se zabývat jedním konkrétním druhem nebo rodem. Jen si řekneme, co všechno tihle drobečkové umějí. Funkční socialismus, klonování, architekturu.

ČÍSLO 5, 2018 | ROČNÍK X

Socialismus, který funguje Termiti jsou eusociální hmyz. To jsou i mravenci, vosy, včely nebo třeba krevety. Je to vlastně trochu jako socialismus, ale na rozdíl od toho lidského jim funguje. Jedinec v podstatě neexistuje, všechno se děje ve prospěch kolonie. Rozmnožuje se jen královský pár, zbytek členů společnosti se dělí na dělníky a vojáky. Být královnou není žádná výhra, často je totiž v podstatě zazděná v jedné z těsných komůrek a nepohyblivá. Klonované královny Termiti se na naší planetě vyskytují už asi 100 až 130 milionů let. Dělníci se dožívají několika týdnů, královna i několika let. Kromě plození dělníků a vojáků může (většinou na sklonku života) naklást i vajíčka s novými královnami, které pak mohou obsadit jiná hnízda. Před oplozením totiž nemají tak velký zadeček, tudíž jsou pohyblivější a mohou dokonce i létat. Nové královny se nelíhnou z oplozených vajíček, ale z vajíček vzniklých partenogenezí, což je nepohlavní proces, v němž královna vlastně klonuje samu sebe. Nově vylíhnutá královna má pouze matčiny geny, nikoho jiného. Podzemní pohoda Podzemní hnízda termitů jsou systémy chodbiček, které spojují místa, kam dělníci chodí pro vodu nebo uloženou potravu. Tu pak přinášejí do komůrek blíže k centru všeho dění. Ty obří stavby z fotek z dalekých krajin, které jste viděli, jsou u termitišť některých druhů. Hlavní funkcí těchto obrovských struktur je zajištění ideálního prostředí v termitišti. „Komín“ (ne opravdový, tento je nahoře uzavřen) má na výšku kolem čtyř metrů a je propleten systémem chodeb, kterými proudí vzduch. Tak se udržuje ideální teplota a vlhkost. Co se stane, když je podzemní pohodička termitů narušena?

Dělníci potravu pro vojáky vyzvrací, pro ostatní dělníky ji nechají projít celým trávicím ústrojím

Když komín poškodíte, třeba tam vyvrtáte díru, seběhnou se na místo vojáci, kteří hnízdo brání, a dělníci, kteří okamžitě začnou s opravou. Bez nebezpečí není ani výprava za potravou. Termiti mají světlá měkká těla, která se rychle dehydratují, takže se při pohybu venku musejí vyhýbat slunným místům. Napadení nepřítelem: Boj se sice většinou odehrává v termitišti, což dává termitům výhodu znalosti prostředí, ale jejich měkká tělíčka jsou proti mravencům plným chitinu ve značné nevýhodě. Vojáci mají tvrdou hlavu, proti často několikanásobné převaze mravenců jim to však moc nepomáhá. Termiti pěstitelé Většina jedinců nikdy neopustí hnízdo. Ven chodí jen dělníci, aby sehnali potravu, kterou pak upravují podle toho, komu je určena. Vojákům ji vydáví, pro ostatní dělníky ji nechají projít celým trávicím ústrojím. Podivná praktika má jednoduchý důvod, termiti se živí rostlinným materiálem, stejně jako ostatní živočichové však neumějí trávit celulózu. Pomoc poskytují bičíkovci nebo bakterie v trávicím traktu, které celulózu rozloží. Když dělník pozře výkal, jsou v něm už připraveni pomocníci, díky nimž může čerpat výživné látky.

W W W.REDWAY M AG.C Z

Některé druhy si ze stejného důvodu pěstují v termitišti houby. Na vyprahlé hlíně v Africe by nejspíš moc nerostly, ale životní podmínky pro termity jsou výborné i pro ně. Do komůrky, kde houba roste, vyvrhnou dělníci potravu, ostatní se jí krmí a houbu k tomu „přikusují“.

Pěstují termiti houbu, nebo houba chová termity? Dobrá otázka. Lysohlávky jsou nuda Celá ta věc s houbami je trochu podivná, říkáte si. Nejste jediní. Existuje spousta hypotéz, že to celé není jen tak. Že vlastně termiti nepěstují houbu, ale houba možná chová termity! Ne, není to tak uhozené, jak to zní. Houby jsou velice staré organismy, které občas mají na vyšší živočichy takové účinky, že „magic“ lysohlávky jsou proti tomu nuda. Můžu o tom napsat někdy příště, ale věřte mi, že řídit termity tak, aby vytvořili ideální životní podmínky, není pro houbu nic nemožného. Proč jsou takoví frajeři? Termiti jsou výjimeční tím, že dokážou zpracovávat celulózu. Potřebují k tomu sice bakterie, prvoky a houby, ale zvládnou to. Takže dokážou zpracovat třeba celý spadlý strom. Samozřejmě taky dřevěný dům vaší americké tety nebo něčí knihovnu. Takže ne, nesnažte se je chovat doma. Pravděpodobně byste ani nesehnali královnu, ale i kdyby, jsou stejně většinu času zalezlí pod zemí. A pokud by se jim povedlo zdrhnout z terárka, tak by buď umřeli, nebo započali malou apokalypsu. Ani jedno nechceme, že ano. V Česku se nacházejí na pár místech, třeba na České zemědělské univerzitě v Praze, kde se o ně starají lidé, kteří vědí, co dělají. Termitů je sakra hodně, asi tři tisíce známých druhů. Předpokládá se, že jejich celková hmotnost je větší než lidí a mravenců dohromady. Za jak dlouho nám snědí dům? Tohle samozřejmě nejde úplně spočítat. Ale když budeme vycházet z průměrných čísel a pomineme to, že než by termití rodinka nabyla takového počtu, chvilku by to trvalo, populace s počtem 60 000 jedinců spase za rok asi půl metru pořádného trámu. Nezapomeňte, že nežerou trám jako kus, ale dělají si v něm chodbičky, takže poškození dřeva může být mnohem rozsáhlejší. Podzemní termiti mívají kolonie čítající průměrně půl milionu jedinců a za rok zvládnou i pětimetrovou kládu.

Předpokládá se, že jejich celková hmotnost je větší než lidí a mravenců dohromady Sebevražední atentátníci Většina termitů je slepá nebo má velmi špatný zrak. Jako spousta dalšího hmyzu tedy používají ke komunikaci chemické látky. Příslušníky ze svého termitiště spolehlivě poznají po čichu. A mimochodem, čeští vědci v tropech objevili druh termitů, jehož staří jedinci při napadení termitiště nepřáteli vybuchují, přičemž rozšiřují jed.

smartbox /

T EXT: TEREZA KAŠPARCOVÁ ILUSTRACE: ADÉLA VAJDÍKOVÁ

Taháky k maturitě

R.U.R. Měla bych být na tomhle místě neutrální, ale pro dnešek udělám výjimku – já prostě miluju Karla Čapka. Jak ten člověk dokázal prokouknout lidské nitro a vidět krásu obyčejností i hrůzu toho, čeho je lidstvo schopno! Nevím, jestli to byl dar, nebo prokletí, nicméně faktem je, že Čapek byl prorokem, a to asi víc, než si sám uvědomoval. A tak my můžeme číst dnes, bezmála 80 let po jeho smrti, jeho sci-fi díla a na konci zjistit, že jsme se v nich nedívali do budoucnosti, ale sami na sebe.

ČÍSLO 5, 2018 | ROČNÍK X

I stvořil Bůh člověka Přenesme se tedy do blíže neurčené budoucnosti, kde na jakýsi ostrov s velkou továrnou přijíždí mladé hezké děvče jménem Helena Gloryová a žádá si audienci u ředitele továrny. Tím je Harry Domin a pohlednou návštěvu milerád přijímá. Ze slečny Gloryové se vyklube dcera prezidenta a žádá si prohlídku, a tak ředitel započal úvodní řeč, kterou už za ta léta uměl jako básničku nazpaměť, ve které shrnoval, jak se to stalo, že jeho továrna dnes vyrábí roboty – stroje navlas podobné lidem, ovšem ochuzené o emoce, vůli nebo bolest. A Helena mlčky žasne nad příběhem, jak se starý Rossum někdy ve dvacátých letech 20. století snažil sesadit Boha v roli tvůrce a začal bádat nad hmotou, ze které by se dala stvořit bytost. Přes

počáteční pokusy vytvořit zvířata a obry se propracoval až k jakýmsi humanoidům, kteří však žili jen krátkou dobu. Poté ovšem výrobu převzal jeho synovec a ten dosavadní stroj maximálně zjednodušil a zefektivnil, a stvořil tak pracovní mašinu v podobě lidského těla – Rossumova Univerzálního Robota. Volnost, rovnost, bratrství! Helena byla z toho vyprávění nesvá, zacházení s Roboty jako se stroji jí připadalo nedůstojné a konečně odhalila hlavní důvod své návštěvy – přijela ve jménu Ligy humanity bojující za Roboty jakožto svébytné bytosti hodné stejných práv a svobod, jako mají lidé, a ani příchozí pracovníci továrny ji zpočátku nedokázali přesvědčit, že jejich Roboti netouží po lásce a uznání více než dieselový motor. Jeden předháněl druhého v předkládání informací, lichotek a argumentů, jen aby získali pozornost mladé ženy. Té už z toho jde hlava kolem a do toho vnitřního zmatku na ni Domin zničehonic vybalí žádost o ruku okamžitě poté, co se ostatní málem přetrhli, aby jí běželi připravit snídani. A opona jde dolů. Ale co na to Helena? Není kouře bez ohně Opona se zvedá, je deset let po zmíněné události a teprve teď začíná první dějství. Zdánlivě se tu nic nezměnilo. V místnosti stojí Helena, dnes už Dominová, kterou obskakuje celé mužské osazenstvo, tentokrát ovšem s podivnými výrazy ve tvářích a tajnůstkářským šuškáním za dveřmi. Harry Domin sleduje přístaviště a jen s obtížemi zakrývá svou nervozitu. Daleko je doba, kdy fantazíroval, jak Roboti převezmou veškerou práci a lidé si budou jen užívat. Jeho představa návratu do ráje se rozplynula s prvními náznaky toho, co se nezadržitelně blížilo i na tento ostrov. Helena nebyla hloupá, už dlouho tušila, že se něco děje. A tak když se všichni postupně vytratili, nechala si od služebné přinést noviny, jediné, které se jí podařilo za dlouhé týdny ukořistit. A co četla, ji vyděsilo. Roboti po celém světě se sdružují a systematicky vyvražďují lidi. S tím se přece musí něco udělat! Musí se to zastavit! A tak naše žena činu vyhrabala staré Rossumovy plány na sestrojení Robota a prostě je hodila do krbu. Naděje umírá poslední Jak celá rozechvělá sledovala listiny kroutící se v plamenech, vrazili do pokoje bujaří muži a radostně vykřikovali, že vzpoura Robotů je potlačena, protože z pevniny opět vyplula směrem k nim poštovní loď. Linky byly obnoveny, konec světa zažehnán! Harry si mnul ruce, tytam byly chmurné myšlenky, teď, když bylo vše opět pod kontrolou, mohl dále realizovat svůj podnikatelský záměr a začít vyrábět nacionální Roboty – Číňany, Švédy… A Helena mohla prosit, jak chtěla, aby továrnu nadobro zavřeli a někam odjeli, euforie zněla hlasitěji. Jenže za malou chvíli se ukázalo, jak předčasná radost to byla. Loď totiž nevezla poštu, ale tisíce letáků, které hlásaly výzvu všem robotům, aby pozabíjeli všechny parazity (totiž lidi). Nebylo úniku. Robotí dav se začal přibližovat. Obří masa tupě zírajících strojů, všechny se stejnými obličeji, se tiskla na bránu továrny. Bez emocí, úplně neslyšně, s děsivou účelností. Mission: Impossible Mezitím houstne atmosféra v pokoji. Po chvíli dohadování vyjde najevo, že si Dr. Gall, který měl na starosti fyziologické oddělení, v průběhu nejnovějších úprav Robotů tak trošku zaexperimentoval a pokusil se vdechnout jim duši, smysl pro krásu a city a to se nejspíš stalo hybnou silou celé robotí revoluce. „Opravdu je tohle konec?“ visí otázka ve vzduchu, když tu napadne Domina spásná myšlenka, totiž že Roboti nejsou nesmrtelní, a proto by mělo být v jejich zájmu získat Rossumův rukopis. A on ho hodlá vyměnit za jejich svobodu. Helena zbledne. Obsah skříňky právě dohoříval v krbu a všem bylo

W W W.REDWAY M AG.C Z

v tu chvíli jasné, že prostě nemají šanci. Najednou dole s ohromným zaduněním povolily vchodové dveře. KISS KISS BANG BANG Představte si tu scénu jako ve zpomaleném záběru. Jsou slyšet výbuchy, tříští se sklo, všichni se krčí v nesmyslné snaze chránit se před padající omítkou, Domin chytí Helenu za ruku a snaží se s ní utíkat pryč, všude je dým a zvířený prach, jsou slyšet výkřiky těch, kteří byli zasaženi. Prásk, prásk! A najednou se rozhostí ticho a my pomalu přes rozplývající se kouř zahlédneme uprostřed klečícího člověka obklopeného namířenými zbraněmi Robotů. „To je Alquist, stavitel, umí pracovat, nechte ho žít,“ říká vedoucí Robot Radius. A ať Alquist prosí o smrt jakkoliv naléhavě, odmítají ho zabít. Jestli to nebude láska Ocitáme se v posledním dějství. Za stolem sedí Alquist a snaží se přijít na původní Rossumův plán. Robotům konečně došlo, že bez lidí nemohou existovat, ale je pozdě. Na celém světě nezbyl jediný člověk. Každý další průzkumný tým se vrací s toutéž negativní odpovědí jako ti havrani vypuštění z Noemovy archy. Alquist je tak trochu mimo – chtějí po něm stále dokola nemožné, a navíc vědomí, že je jediný člověk na planetě, mu k veselosti nepřispívá. Když na chvíli usne, probudí ho najednou rozhovor, který zněl tak přirozeně, až by věřil, že spolu hovoří dva lidé. Roboti Primus a Helena (pojmenovaná po paní Dominové) si povídali o tom, že jeden ke druhému něco cítí. Alquist nevěří svým uším a zkouší, co se stane, když bude chtít jednoho z nich použít pro experiment a doslova ho vykuchá. A stane se to, v co snad ani nedoufal – jeden druhého začne bránit a nabízet místo něj sebe. To je láska! To je duše! To je naděje, že z těchto dvou bytostí vzniknou lidé a budou se množit a plodit a znova naplní zemi a podmaní si ji, jako Adam a Eva, jako na počátku světa. Forma a jazyk Tahle celkem tenká knížka je drama o třech jednáních s předehrou v úvodu. Je tedy psaná v přímých řečech a s průběžnými poznámkami o tom, jak vypadá prostor, kde se děj odehrává, a jak se mají herci pohybovat. V poznámkách před samotnou hrou jsou všechny postavy představeny i s lehkým popisem jejich zevnějšku a charakteru. Jazyk je střízlivý a pragmatický, ale místy i básnický. Typicky pro Čapka jsou tu časté citace z Bible.

Karel Čapek (1890–1938) • s pisovatel a novinář • b ratr malíře a spisovatele Josefa Čapka • angažoval se v kultuře i politice • p řítel T. G. Masaryka • p acifista • d ílo: Povídky z jedné a z druhé kapsy, Válka s mloky, R.U.R., Bílá nemoc R.U.R. (1920) • Vědeckofantastické drama o třech jednáních • P oprvé použito slovo „robot“ • Lidé si chtějí ulehčit práci vytvořením robotů, kteří ale všechny lidi pozabíjejí. Konec je však nadějný, protože někteří roboti mají duši a jsou schopni pokračovat v odkazu lidstva. • H lavní postavy: Domin, Helena, Alquist, Robot Primus, Robotka Helena • H lavní myšlenka: Nebezpečí moderních technologií, důležitost práce v lidském životě, varování před snahou rovnat se Bohu • D ílo bylo přeloženo do mnoha světových jazyků

smartbox /

T EXT: MARTINA OVERSTREET FOTO: ČLOVĚK V TÍSNI

GRATIAS TIBI

Poděkujte těm, co místo nadávání něco dělají Gratias Tibi znamená latinsky „díky tobě“. Nominujte někoho, komu byste tímto způsobem chtěli poděkovat za to, co dělá. Můžete nominovat i sami sebe, ostatní vám dají hlas a třeba vyhrajete. Všichni vítězové dostanou peníze na rozvoj svých projektů a možnost vyjet na studijní cestu do zahraničí. Mohou se jít také podívat na exkurzi k partnerům Ceny Gratias Tibi, například do České televize, do zpravodajského portálu Aktuálně.cz nebo Knihovny Václava Havla. Koho nominovat? Za pětiletou historii bylo přihlášeno víc než 600 projektů. Jejich zaměření je velmi pestré, od projektu Zachraňme tmu, s nímž středoškoláci z Ondřejova vyhlásili boj světelnému smogu, přes Usměj se, což je umělecká skupina tří studentek z Ústí nad Labem snažící se o změnu zamračené atmosféry ve městě, až po systém doučování nazvaný Pomocná ruka, který vymysleli děcka ze základky v Blatné. Jestli někdo z vás pořádá dobročinné bazary, benefiční

ČÍSLO 5, 2018 | ROČNÍK X

parties, zakládá pouliční knihovny, šatny, ledničky, půjčovny věcí nebo společnou zahrádku ve vnitrobloku pro sousedy, je to přesně ono. Jak se to dělá? Běžte na gratiastibi.cz. Vyberte kategorii jednotlivec nebo skupina (skautské nebo sportovní oddíly, třídy, dokonce i celé školy, neformální party kamarádů) a věkovou kategorii: základní škola střední škola do 30 let Když to, co děláte, nemá žádný název, nějaký vymyslete. Čím jednodušší, tím lepší, tady nezakládáte kapelu, jen chcete návštěvníkům webu usnadnit orientaci. Já jsem nominovala Honzu Lukačeviče z oddělení kosmické fyziky AV, podle The Financial Times a Googlu jednoho ze sta mladých vědeckých influencerů v Evropě (a našeho redaktora) za popularizaci vědy. Projekt jsem nazvala Popularizace vědy. Vyplnit elektronický formulář trvá jen chvilku, musíte to ale stihnout do 28. února. Někomu ze svého okolí (nebo sami sobě) uděláte velkou radost.

Co se stane potom? Porota složená ze zástupců partnerských organizací, médií a osobností veřejného života vybere tři finalisty v každé kategorii. Ti se 15. května dostaví do pražské Lucerny a počkají si na vyhlášení vítězů. Jako na Oscarech. Všechno bude natáčet Česká televize a diváci budou moci pro svého favorita hlasovat online. Finalista s nejvyšším počtem hlasů dostane Cenu České televize. Kromě toho bude letos poprvé udělena Cena Nadace O2 za přínos ve vzdělávání, určená projektům věnujícím se rozvoji netradičních forem a oblastí vzdělávání.

Proč to Člověk v tísni dělá? Cena Gratias Tibi je projekt vzdělávacího programu Jednoho světa na školách (jsns.cz), který asi znáte. „Mladí lidé o sobě dávají stále více vědět, vidí problémy a výzvy ve svém okolí a mají touhu věci měnit. Chceme jim dát najevo, že si jejich činnosti vážíme, a oceněním inspirovat další mladé lidi,“ vysvětluje Eva Lukášová, koordinátorka Ceny Gratias Tibi. Všichni nominovaní se mohou zapojit do absolventského programu Jednoho světa na školách, kde navzájem sdílejí svoje zkušenosti s realizací projektů, předávají si kontakty a dál rozvíjejí své schopnosti.

Náš výběr oceněných z minulých ročníků Neviditelné přechody, kategorie střední školy Projekt pro bezpečnější dopravu v ústecké čtvrti Předlice. Na úsecích, kde je frekventovaná doprava, jsou přechody pro chodce tak dlouho neopravené, až jsou téměř neviditelné. Jinde chybějí úplně. Pavel Kaleja a Imrich Kardos, kteří projekt vedou, se taky snaží přimět ústeckou radnici k zavedení dohledové služby u přechodů pro chodce v blízkosti škol. Úředníky to moc nezajímá a iniciativě příliš vstříc nevyšli, což pro kluky byla jen motivace, aby pokračovali dál. Smrt nemá být tabu, kategorie základní školy Děti z brněnské základky Jasanová chodí do hospicu, kde dochází k oboustranně cenným setkáváním. Umírající pomáhají dětem pochopit smrt, děti jim přinášejí soucit, radost, zájem. Nenech to být, kategorie střední školy Středoškoláci z Brna za podpory MŠMT, Linky bezpečí a PPP Brno vytvořili a provozují internetový systém a mobilní aplikace sloužící k boji proti šikaně na školách po celé ČR. Těch se za měsíc existence projektu zaregistrovalo téměř 500, a studenti tak zprostředkovali víc než sto hlášení šikany či jiných problémů v kolektivu, které se díky profesionálně vytvořené metodice daří úspěšně řešit. Měsíc raka, kategorie do třiceti let Lucie Bittalová onemocněla rakovinou děložního čípku a až do své smrti pracovala na chytré a vtipné kampani Měsíc raka, v níž propagovala preventivní návštěvy gynekologa. „Nebuď blbá, běž na prohlídku!“ Poslechly ji desítky tisíc dívek a žen z ČR. V Lucčině odkazu pokračují její přátelé, kampaň stále žije. Chlapci z Těrlicka, kategorie základní školy Kluci z dětského domova v Těrlicku pravidelně docházejí do spolku ADAM pro autistické děti. Tráví s nimi volný čas, hrají si, učí je komunikovat a zároveň přitom rozvíjejí vlastní sociální dovednosti a schopnost empatie. Projekt, kde jsou hranice toho, kdo pomoc dává, a kdo ji přijímá, vlastně smazány. Babičkové, kategorie střední školy Babičkové jsou studenti Církevního gymnázia Německého řádu v Olomouci. Chodí navštěvovat babičky a dědečky do domova pro seniory, kde jim předčítají, povídají si s nimi nebo hrají hry.

W W W.REDWAY M AG.C Z

vše o /

T EXT: JIŘÍ BEJČEK FOTO: PROFIMEDIA.CZ

ČÍSLO 5, 2018 | ROČNÍK X

JAMIE VARDY Z OSMÉ LIGY NA VRCHOL W W W.REDWAY M AG.C Z

vše o /

Ještě před deseti lety pracoval v továrně, aby měl na živobytí. Několik povedených angažmá v opomíjených soutěžích mu ale pomalu vydláždilo cestu až na samotný vrchol. Jamie Vardy je legendou současného anglického fotbalu, přestože nikdy nehrál za Liverpool, Manchester, Chelsea nebo Arsenal. Ten záběr obletěl v květnu 2016 celý sportovní svět. Zhruba dvacítka nekontrolovaně poskakujících týpků, kteří z plných plic křičí, zpívají a kolektivně propadají asi největšímu dojetí ve svém životě. To vše v příjemně zařízeném obýváku, kde na LCD obrazovce právě skončil fotbalový zápas mezi Chelsea a Tottenhamem Hotspur. Remíza 2:2 rozhodla dvě kola před koncem sezony o tom, že Spurs už šanci na titul nemají, jejich bodová ztráta je moc velká. Mistrem se stává všemi odepisovaný klub Leicester City, který dokázal i bez miliardových nákupů vyklepnout všechna velká jména v Anglii. V tom obýváku se za euforického řevu plácá po ramenou právě mančaft Leicesteru. Hráči se rozhodli sledovat celý zápas pohromadě, doslova na jednom gauči. Jako by šlo spíš o sraz dorostenců, kteří nedokážou nervozitu z příštích minut skousnout o samotě, nebo snad fotbalistů z nižší vesnické ligy, pro které fotbal vždycky znamenal jen radost, ne výdělek. Tomu všemu přihlíží pan domácí, který tuhle velkou slávu svolal právě do svého bytu. Jamie Vardy dobře ví, jak vypadají rituály fotbalových týmů z těch nejnižších pater anglického fotbalu. Sám totiž ještě před pár lety kopal do míče v osmé lize, jenom tak pro zábavu. No a teď? Vystřílel Leicesteru mistrovský titul v nejlepší fotbalové lize světa a sám sebe korunoval nejlepším hráčem sezony. Zkrátka taková pohádka o Popelce z prostředí Premier League!

Sheffield Celým jménem Jamie Richard Vardy se narodil do typické rodiny anglické střední třídy. Otec pracoval jako jeřábník, matka dělala sekretářku v advokátní kanceláři. Společně bydleli na předměstí Sheffieldu, v části Hillsborough, podle které je pojmenován i místní fotbalový stadion. Na něm se událo v roce 1989 jedno z největších neštěstích moderního sportu, když se vinou pořadatelů na tribunách ušlapalo k smrti 96 fanoušků Liverpoolu. Tahle událost navždy změnila anglický fotbal. V té době byly Jamiemu teprve dva roky, ale jeho rodiče už viděli, jak se jednou bude po hillsboroughském trávníku prohánět jako velká fotbalová hvězda. Za pár let se stal jedním z vyvolených dětí, které se dostaly na žákovskou soupisku Sheffieldu Wednesday. Ačkoli jde „jen“ o mladší kategorie, členství ve velkém a slavném klubu je znatelnou výhodou i pro žáky nebo dorostence. A velký tenhle sheffieldský klub rozhodně je nejen svým stadionem, ale i historií. Čtyřikrát vyhrál nejvyšší anglickou ligu, i když naposledy to bylo v roce 1930. (Tohle hlavně nevykládejte v některém ze sheffieldských pubů). Vardy si moc dobře uvědomoval, který klub reprezentuje. Fandil mu od chvíle, co vůbec začal fotbal sledovat. O to hůř se pak vyrovnával s tím, co následovalo, když přešel do juniorské kategorie. „Byla to dost možná největší ostuda v mém životě, a hlavně obří šok,“ vzpomíná na konec sezony 2001/2002. Vedení klubu tehdy rozhodlo, že je moc malý a hubený a Wednesday dál reprezentovat nemůže. „Nejde ani popsat tu křivdu, když vás vykopne klub, kterému z celého srdce fandíte. Chtěl jsem na všechen fotbal co nejrychleji zapomenout.“ Z továrny zpátky na hřiště Průměrný anglický teenager se chce stát buď rockovou hvězdou a se svým Fender Stratocasterem dobýt pódium na festivalu Glastonbury,

TAKOVÁ JAKO POHÁDKA O POPELCE Z PROSTŘEDÍ PREMIER LEAGUE

ČÍSLO 5, 2018 | ROČNÍK X

nebo se prokopat do Barclays Premier League a být novým Bobbym Charltonem, který dovede anglickou reprezentaci znovu ke zlatu na mistrovství světa. Když se Jamie dozvěděl, že mu ve Wednesday dávají košem, nebyl už čas na hledání alternativy. Přišlo to tak znenadání, že se prostě rozhodl rezignovat. Našel si špatně placenou práci v nedaleké továrně na lékařské dlahy a byl smířen s tím, že bude žít život průměrného anglického dělníka. „Pracoval jsem s uhlíkovými vlákny. Moje práce byla zvedat těžké formy do speciální pece. Musel jsem to zvednout třeba stokrát za den. Naprosto mi to ničilo záda.“ Asi po roce si uvědomil, že mu kopaná doopravdy chybí, a rozhodl se upsat Stocksbridge Park Steels, který byl ve srovnání se Sheffield Wednesday spíše jen parodií na fotbalový klub. Co taky čekat v osmé lize? Stocksbridge navíc neměl doslova žádnou historii, byl dokonce jen o rok starší než sám Vardy. Od roku 2007 začal pravidelně nastupovat v základní sestavě A-týmu a dařilo se mu čím dál víc. „Vzpomínám na svoje první peníze, které jsem vydělal fotbalem. V áčku mi platili 30 liber týdně, i přestože jsem byl ještě dost mladý. Měl jsem z toho hroznou radost!“ Pro srovnání, v tu samou dobu se stal nejlépe placeným hráčem v Anglii John Terry, kapitán londýnské Chelsea. Podepsal smlouvu, která mu zajistila týdenní plat 135 tisíc liber. Za pár let se měli s Vardym potkat na jednom hřišti. Domácí vězení Dvanáctihodinové směny v továrně mu jeho tréninkový plán moc nenarušily. „Byla to práce na plný úvazek, takže jsem si nemohl moc vymýšlet. Ve dne práce, večer trénink. Takhle jednoduchý to bylo.“ Víkendové zápasy zvládal díky volnu stoprocentně, tedy alespoň do chvíle, než se jednoho večera popral před pubem v Sheffieldu. Britská justice ví, jak si s podobnými výtržníky poradit. Jamie dostal půl roku domácího vězení a elektronický náramek na nohu, který

W W W.REDWAY M AG.C Z

hlídal, že se od 18 hodin nehnul z domova. To komplikovalo hlavně venkovní zápasy, ze kterých by se nestihl vrátit včas. „Několikrát se stalo, že jsem nastoupil třeba jen na první polovinu, o poločase jsem skočil do auta a jel rychle domů.“ Na náramku ale našel i pár výhod. „Byl v podstatě nerozbitný, takže se dal používat jako chránič kotníku. Mohl jsem si dovolit mnohem tvrdší obranné zákroky,“ směje se. Během tří sezon si v osmé lize stihl udělat jméno. Aby ne, když v nich nasázel 66 gólů! Po nadějném mladíkovi proto sáhl sedmiligový FC Halifax Town a odkoupil ho od Stocksbrige za 15 tisíc liber. Hned při svém debutu, na začátku sezony 2010/11, se mu povedlo vstřelit rozhodující branku utkání. Jamie celou sezonu dokazoval vedení Halifaxu, že lepší nákup v historii klubu nikdo neudělal (a možná už ani neudělá). Z nikoho jiného v celé lize neměly obrany soupeřů větší respekt. Statistiky na konci sezony hovořily jasně – 26 gólů v 37 zápasech. Díky Vardymu si Halifax došel pro mistrovský titul. O tom, kdo bude zvolen hráčem sezony, nebylo nejmenších pochyb.

VARDY BRAL 30 LIBER TÝDNĚ. JOHN TERRY, KAPITÁN CHELSEA, BRAL 135 TISÍC LIBER TÝDNĚ. ZA PÁR LET SE POTKALI NA JEDNOM HŘIŠTI. V létě před novým ročníkem se rozhodl do Halifaxu rovnou přestěhovat. Jen do továrny na dlahy to teď měl mnohem dál. „To stěhování byl skvělý nápad, ale práce mě drtila.“ V prvních kolech nového ročníku se mu naštěstí dařilo tak moc, že se rozhodl živit jen fotbalem. „Hlavně jsem chtěl udržet ve formě svoje záda, takže jsem v továrně skončil. Peníze v Halifaxu nebyly zas tak špatné, dokázal jsem s tím vyjít.“ Jeho strmě stoupající formy si všímali i na jiných

vše o /

místech, a tak se tři dny poté, co podal výpověď, dozvěděl o nabídce k přestupu. Pátá nejvyšší liga klepala na dveře. Tresčí armáda Transfer do Fleetwood Town Jamie prostě nemohl odmítnout. Pátá liga je místo, kam už posílají své skauty kluby z nejvyšších pater anglického fotbalu. Ve svých 24 letech tak měl možná poslední šanci ukázat, co v něm je. „Poprvé jsem zažíval, jaké to je, živit se sportem. Okamžitě jsem si to zamiloval. Hrál jsem fotbal denně a cítil jsem, že je to tak konečně správně.“ Mohlo by se zdát, že v páté lize už není prostor pro srandičky a každý v týmu jen maká, protože se snaží ukázat v co nejlepším světle. To ale není úplně pravda. Jamie s radostí vzpomíná na pohodu, která v kabině panovala během celého roku. „Měli jsme tréninky na ragbyovém hřišti v Lytham St Annes, kousek od Irského moře. To znamená šílenou zimu přibližně šest měsíců v roce. Se spoluhráči jsme se hodně sázeli a padaly i dost vtipné tresty, třeba když někdo odfláknul trénink. No a tak se jednou stalo, že jsem odpoledne zakončil výklusem podél hřiště nahatý, jen v kopačkách. Měl jsem pocit, že mě ten ledový vítr rozkrájí! Kluci stáli na ochozu a mohli se zbláznit smíchy.“ Skvělá atmosféra v týmu se projevila i na formě. V první polovině sezony se Jamiemu dařilo ví než kdy předtím. Byl nezastavitelný

NA KING POWER STADIUM V LEICESTERU JE 32 TISÍC SEDAČEK a svými góly rozhodoval většinu utkání. Po zápase v FA Cupu, kde se utkávají anglické celky ze všech lig, to konečně přišlo: Fleetwood nestačil na druholigový Blackpool FC a prohrál vysoko 1:5. Ještě ten večer si ale manažer vítězného celku řekl o Vardyho. Na stůl přitom vyložil 750 tisíc liber, což je pro klub v páté lize přímo nepředstavitelná částka. Fleetwoodu šlo v první řadě o titul a jeho vedení moc dobře vědělo, že bez Vardyho budou v problémech. Nabídku obratem odmítlo, náš Jamie nikam nepůjde. Po zimním přestupovém období zůstal v základní sestavě „tresčí armády“, jak se fleetwoodským fotbalistům přezdívá. Ačkoli byl blízko přestupu mezi elitu (druhá anglická liga už je považována za jednu z nejlepších v Evropě), na jeho výsledcích se neuskutečněný přesun nijak nepodepsal. Naopak ještě šlápl na plyn a na konci sezony se zastavil na neskutečném čísle 31 vstřelených gólů. To z něj logicky udělalo nejlepšího střelce páté ligy. Fanouškům Fleetwoodu se splnil sen a slavili mistrovský titul. Vardymu se už podruhé za sebou povedlo svému zaměstnavateli vystřílet první místo. Nejdražší béčkový fotbalista V létě už ho vedení neudrželo. Nabídka, se kterou přišel Leicester City: milion liber! Tolik ještě nikdy nikdo za fotbalistu z nižší ligy nenabídl. Druholigové „lišky“ podepsaly s Jamiem smlouvu na tři roky. Měl jediný úkol, zopakovat svoje kouzla a vystřílet klubu postup do Premier League, nejvyšší anglické soutěže. „Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu hrát zrovna za Leicester,“ neskrýval Vardy své překvapení a poprvé v životě i pořádnou trému. Dostal se na úroveň, kde se neodpouští žádná chyba. Sezona 2012/13 pro něj byla zlým snem. Po tolika letech, kdy se postupně zlepšoval a sbíral sebevědomí, ztratil snad ze dne na den formu. Když se na něj po posledních zápasech snesla kritika a fanoušci ho začali grilovat na sociálních sítích, rozhodl se konat. „Navrhl jsem klubu rozvázání smlouvy, přišlo mi to fér,“ vysvětluje. „Sedli jsme si k jednomu stolu s trenéry Pearsonem a Shakespearem. Vysvětlili mi, že se mnou i přes můj výkon pořád počítají.“

ČÍSLO 5, 2018 | ROČNÍK X

Jamie nebyl psychicky připraven na to, že v téměř třicítce utkání nastřílí pouze čtyři branky. Navíc nikdy v životě nezažil takový tlak od fanoušků. Dříve hrával na stadionech pro pět tisíc diváků, kde bylo stěží vyprodáno, na King Power Stadium v Leicesteru je ale 32 tisíc sedaček. Letní přípravu po svém prvním roce u „lišek“ nepodcenil a v srpnu nastupoval na trávník silnější než kdy předtím. Opět se překonal. Společně s Davidem Nugentem vytvořili smrtící útočné duo a hned zkraje nové sezony bylo jasné, že je ten starý známý Jamie Vardy zpět. V lednu 2014 si Leicester upevnil pozici na samém vrcholu tabulky a s pomocí Jamieho branek (tentokrát jich bylo už 16) si s přehledem došel pro mistrovský titul. Po deseti dlouhých letech to znamenalo návrat do nejvyšší ligy. „Upřímně, na Premier League jsem nikdy neměl ani pomyšlení. Jen jsem ze sebe vždycky chtěl dostat to nejlepší a vidět, co se stane.“ Záchrana na poslední chvíli Premier League vás dokáže sežrat zaživa, pokud na ni nejste připraveni. A to byl přesně příklad nejen Jamieho, ale celého mančaftu. Leicester si svůj comeback představoval stoprocentně jinak. V první polovině sezony dokázal dokonce jen třikrát (z devatenácti zápasů) zvítězit a patřilo mu poslední místo. „Nevím, jak to mají spoluhráči, ale já se snažil moc nesledovat statistiky. Důležité pro mě bylo hlavně dávat góly. Potřebovali jsme sbírat body,“ vzpomíná na sezonu 2014/15. Pravda je ale taková, že toho moc nenastřílel. Zbývalo osm kol do konce, osm zápasů, a Leicester zdobil samé dno tabulky. Z Premier League každý rok vypadnou tři nejhorší kluby a „lišky“ měly daleko i k 19. příčce. V téhle fázi už v záchranu věřili jen naprostí blázni. A ti se mohli po osmi týdnech všem královsky vysmát. Z osmičky osudových zápasů nakonec v šesti vyhráli a jednom remizovali. Taková bodová smršť katapultovala Leicester až na 14. místo a mohlo se začít slavit! Meleš jako rádio Následovala sezona, na kterou asi žádný fotbalový fanoušek nezapomene. Vedení klubu se i přes fantastickou záchrannou jízdu rozhodlo vyměnit hlavního trenéra. Na lavičku tak v létě usedl světově uznávaný stratég Claudio Ranieri, který v minulosti trénoval takové giganty jako Juventus Turín nebo Chelsea, takže Premier League už dobře znal. Pro kabinu Leicesteru začaly tvrdé časy. Italský trenér byl zvyklý se s ničím a nikým nemazat. „Jednou před zápasem za mnou přišel a nakázal mi, abych vypnul to rádio. Vůbec jsem nechápal, o co mu jde. Rádio nehrálo. Myslel ale mě, protože jsem měl ve zvyku neustále mluvit,“ směje se Jamie. „Nebral to jako vtip. Zakřičel ‚Vždyť pořád jen meleš, jako rádio! Ty jsi… rádiovej k*kot!‘ Od té chvíle jsem měl samozřejmě novou přezdívku.“ Ranieri postupem času přišel na to, že jeho týmu bude vyhovovat jednoduchý a přímočarý fotbal. Upustil od své složité a typicky italské kombinační taktiky, a výsledek na sebe nenechal dlouho čekat, body se jen sypaly. To se projevilo i na náladě v šatně. „Claudiův asistent Andrea Azzalin mě naučil jednoduché italské slovíčko ‚bastardo‘. Vždycky, když na mě trenér nastoupil se svou oblíbenou přezdívkou, vrátil jsem mu to italsky. Oba jsme se zasmáli, ale když nad tím tak přemýšlím, asi to bylo trochu přes čáru.“ Rekord a titul Z Vardyho se pod vedením zkušeného trenéra stal chladnokrevný střelec. Na začátku listopadu 2015 se mu povedlo vstřelit už devátý gól v řadě a britská média byla u vytržení. Nasázet deset branek v deseti zápasech za sebou dokázal do té doby jen nizozemský forvard Ruud Van Nistelrooy. Jeho rekord z roku 2003 byl teď náhle

v ohrožení. Když se na to Jamieho ptali sportovní reportéři, odpovídal s úsměvem: „Žádný tlak! Jeden zápas, jeden gól.“ Jako by už sám tušil, že má rekord v kapse. V dalším kole opět bez problému skóroval, a přispěl tak k výhře 3:0 nad Newcastlem United. Rekord byl vyrovnán. Otázka zněla jasně, dokáže Van Nistelrooye překonat? Mělo se tak stát symbolicky proti Manchesteru United, za který před patnácti lety nizozemský rekordman nastupoval. Fanoušci „rudých ďáblů“ to Vardymu nijak neulehčovali a už od začátku utkání zpívali oslavné chorály „Nistelrooy, Nistelrooy!“. Ve 24. minutě ale ztichli, Vardy propálil jejich gólmana a v naprosté euforii proběhl kolem tribuny, zatímco

W W W.REDWAY M AG.C Z

fanouškům odpovídal: „Me! Me! All fucking me!“ To byl ale jen začátek sezony snů. Jamie těch branek nakonec nastřílel 24, stal se druhým nejlepším střelcem a dovedl Leicester k historickému úspěchu. Tým, který každý odepisoval, mohl slavit mistrovský titul v nejlepší fotbalové lize světa. Na začátku sezony byl na možnost, že mistrem budou právě „lišky“, kurz 1:5000. Na tohle člověk vsadí jen omylem nebo nemá-li všech pět pohromadě. Z Vardyho se stala nejen na ostrovech hvězda. Jeho příběh, stejně jako královská jízda celého Leicester City, inspiruje sportovní fanoušky po celém světě. „Každý den se stejně musím štípnout. Když si uvědomíte, jakou cestu jsem ve fotbale urazil, musíte mě chápat.“

technologie /

T EXT: PAVLÍNA POKORNÁ FOTO: ARCHIV

5 CHYTRÝCH POMOCNÍKŮ, KTEŘÍ VÁM POMOHOU ZHUBNOUT

Letos už musím zhubnout. Budu se víc hejbat, u kompu mě nikdo neuvidí, najdu si nějaký aktivní koníček, nějaký pěkný sport. To jsou jen některá ze zoufalých předsevzetí, která si dáváme každé přecpané posilvestrovské ráno. Některým vydrží týden, některým možná měsíc. Se slzou v oku se loučíme s řízkem, skepticky bloumáme po supermarketu a házíme do košíku všechno, co je bio a vypadá jako žrádlo pro králíky. Ničemu z toho nerozumíme, co je bílkovina, si matně pamatujeme z hodiny biologie, uličce se sladkostmi se vyhýbáme bázlivým obloukem. Chcete vědět, jak se úspěšně dohrabat až do cíle bez toho neustále zmiňovaného jojo efektu? Nezdá se to vůbec jednoduché, ale s těmito základními pravidly se i z největšího pecivála stane odborník na hubnutí a zdravou stravu. Vstup do nového roku a cestu k ukázkové životosprávě vám navíc mohou ulehčit některé z mnoha technických vychytávek. Začněte se hýbat Otravná a tolik neoblíbená věta uvozující všechny články o hubnutí. Klišé. Bohužel pravdivé, bez sportu to nepůjde. Tuk se možná zčásti vytratí díky lepší skladbě jídelníčku, svaly se ale samy nepřičarují.

ČÍSLO 5, 2018 | ROČNÍK X

Škoda. Pokud patříte mezi ty, které si na těláku do družstva vybírají až jako poslední, začněte s něčím jednoduchým. Běžte si zaplavat, proběhněte se nebo vylezte na kopec za barákem. Při hubnutí se doporučuje jakákoli aerobní aktivita, to znamená ten druh cvičení, u kterého díky zvýšené tepové frekvenci funíte jak lokomotiva a leje z vás pot. Druhá podstatná část je pak posilování svalů, to je ten druh cvičení, kdy vás všechno pálí a bolí a máte chuť s tím seknout. Úbytek tuku a nabývaní svalů za vás změří bezdrátová váha iHealth HS6 s komplexním tělesným analyzátorem. Tělesné proporce lze dlouhodobě monitorovat a sledovat v přehledných grafech a tabulkách. Měřte si tep Úprava jídelníčku a skotačení v posilovně jsou pro zhubnutí nutným předpokladem. Dokud bude váš energetický výdej vyšší než příjem, kila půjdou dolů. Ale to není všechno, vy chcete zhubnout rovnoměrně a přitom na kostře udržet nějaké to svalstvo. To vyžaduje pravidelnou kontrolu ze všech možných úhlů, což neznamená prohlížet se po každém běhání ze všech úhlů v zrcadle (i když to samozřejmě můžete dělat taky), ale objev neuvěřitelného faktu, že kromě tuku máte v těle taky srdce, které tvorbu svalstva dost zásadně ovlivňuje. Ke stoupání na váhu přidejte i pravidelné měření tlaku a srdečního tepu. S tím (a dodržováním pitného režimu) vám

pomohou hodinky Apple Watch Series 3, které se stanou nejen must-have doplňkem při každém sportování, ale naučí vás i mnohem větší soutěživosti. Díky možnosti sdílení výsledků se budete s kamarády vzájemně nakopávat při sebemenším náznaku polevení. Za splnění cílů vás navíc hodinky pochválí a každá pochvala je přece dobrá, pochvala podporuje motivaci. Pstruzi likvidují špeky Holky to často nechtějí slyšet nebo tomu věřit, ale hubnout rozhodně neznamená nejíst a hladovět. Pořád mě ještě šokuje množství lidí, kteří za mnou chodí s vychloubačným „hej, celej den jsem nic nejedla, takže teď si můžu dát hranolky, ono se to zprůměruje“. Hej, nezprůměruje. Nemusíte snídat čtyři přesně odpočítané mandle a k obědu mít jednu mrkev. Stačí přestat s pizzou na noc a všemi těmi kombinacemi tuku a cukru. Víc ovoce a zeleniny, víc ryb, víc bílého neslazeného jogurtu. Mimochodem, nekupujte light verze. Light znamená „sice odtučněné, ale doslazené“. Když se v osmdesátých letech light potraviny staly hitem, v následujících letech stoupl celosvětový výskyt cukrovky o 800 procent. Lékaři mají důkazy, že konzumace light potravin byla jedním z faktorů tohoto nárůstu. Kupte si normálně tučný jogurt, sýr, tvaroh. Efektivně likvidovat špeky umějí pstruzi. Zkuste je opečené na másle, na kmíně, polité citronovou šťávou a posypané nakrájenou petrželkou. Základním principem hubnutí je pravidelnost. Musíte snídat, svačit, obědvat, zase svačit a večeřet nejlépe ve tříhodinových intervalech, a pokud chodíte spát pozdě, šoupněte tam ještě jednu malou večeři. Co s čím, jak a kdy se má jíst, vám řekne nutriční kuchyňská váha Terraillon Nutritab, která je tak chytrá, že dokáže dlouhodobě sledovat váš energetický příjem. S pomocí rozsáhlé databáze rozpoznává nutriční složení víc než 14 000 potravin, ať už čerstvých, nebo balených. Vaším úkolem je tak pouze rozeznat jablko od hrušky. Jednoduchý, ne?

W W W.REDWAY M AG.C Z

Dodržujte pitný režim Další klišé, co jste slyšeli už asi tak pěttisíckrát. Ideální denní dávka tekutin neexistuje, záleží na tom, jak jste vysocí, jestli žijete v Los Angeles, nebo na Sibiři, jak moc se fyzicky namáháte, prostě příliš proměnných, řekněme ale, že ten litr a půl denně je při nenáročném režimu jakýsi průměr. Hodinky od Applu mají aplikaci Daily Water, kam zadáte něco málo o své postavě, a hned dostanete na každou sklenici vody, kterou je načase vypít, upozornění. Většina lidí pít zapomíná, pak vypijí velké množství najednou, což nepomáhá. Je to jako s jídlem: menší množství ve více dávkách. Podobnou vychytávkou je chytrý hrnek Moikit Cuptime 2, který vás zvukem a vibrací upozorní, že se máte napít, a zároveň spočítá celodenní příjem tekutin. Díky stejnojmenné aplikaci můžete sledovat svůj příjem tekutin dlouhodobě. Odpočívejte Nejvíc povzbudivá a hlavně nejpříjemnější část hubnutí je odpočinek. Konečně si můžete jen tak lehnout a oddechovat. Během sportování je nezbytně důležitá regenerace svalstva a kvalitní spánek. Chronický nedostatek spánku je navíc často považován za jednu z příčin vzniku obezity. Provázanost spánku a správného životního stylu je důležitá. Jednoduše řečeno, pokud cvičíte a kvalitně se stravujete, budete lépe spát, a když budete lépe spát, snadněji zhubnete. Buďte v pohodě a sem tam si dopřejte Pokud se budete v touze po zhubnutí stresovat, je dost pravděpodobné, že nic nezhubnete. Stres a psychická nepohoda vám to zkrátka budou kazit. Vykašlete se na ně. Jezte to, co vám chutná, naučte se vařit pár zdravých jídel z čerstvých surovin, a když jednou za uherák dostanete chuť na uherák, tak si ho dejte (ale ne celou šišku). I ve zdravém životním stylu jsou tyhle cheat days hodně podstatné, a když to nebude dvakrát týdně, úspěšné hubnutí jimi neohrozíte.

technologie /

T EXT: MATĚJ SCHNEIDER A ONDŘEJ TRHOŇ, RADIO WAVE, WAVE.CZ FOTO: WIKIMEDIA COMMONS, PROFIMEDIA.CZ

BUBLINY, HACKNUTÉ CHYTRÉ LAMPY A SAMOŘÍDICÍ NÁKLAĎÁKY Jak se prosinec přehoupne do ledna, žebříčky toho nejlepšího za uplynulý rok jsou vystřídány výhledy do dalšího. Vzhledem k tomu, že nikoho vlastně nezajímá, co se na poli technologií stalo včera, připravili jsme pro vás výběr plný bitcoinů, samořídicích aut, rozšířené reality a kvantových počítačů. Vše nové, new, neu, neuve, očeň novoje!

VÝVOJ SMARTPHONU SKONČIL

Parametry chytrých telefonů se sice neustále zlepšují, ale zdá se, že základní podoba placky s co největším dotykovým displejem je ideál, který už nepřekonáme. Formální vývoj smartphonu skončil a nic na tom nezmění ani roztažení obrazovky o dalších pár milimetrů. Z přístroje budícího emoce se stala každodenní nezbytnost a naši touhu po technologických zázracích bude muset uspokojit něco dalšího.

ČÍSLO 5, 2018 | ROČNÍK X

VÍC BITCOINŮ, VÍC BUBLIN

Růst kryptoměn bude pokračovat a s ním taky množství dobrodruhů, kteří by na nich rádi zbohatli. Kromě bitcoinu čekají zajímavý vývoj blockchainové měny jako ripple (za minulý rok stoupla o 35 000 procent) nebo ethereum (9200 procent). Nadějnější budoucnost má ethereum. Letos by měla vyjít rychlejší a bezpečnější verze Constantinople a snad se dočkáme i konečného data vydání verze Serenity, která může zamíchat blockchainovým světem. Rostoucí obliba s sebou ale ponese větší riziko náhlých propadů, investičních machinací a spekulací. Když už nakupovat a prodávat, tak obezřetně.

ÚMORNÉ STREAMOVACÍ VÁLKY

Streamovací války zuří v technologickém světě už tak dlouho, že člověk občas zapomene, že tu ještě jsou. Tento rok nás pravděpodobně čekají dvě velké události. O vstupu Spotify na burzu se šušká už několik let. Teď se vše dalo definitivně do pohybu a Spotify by tento důležitý krok mělo učinit během první půlky roku. Co to bude znamenat? Rozhodně větší tlak ze strany akcionářů, aby společnost zlepšila svůj finanční model. Loni prodělala 400 milionů dolarů, navíc na ni teď směřuje žaloba o 1,6 miliardy dolarů. A co Facebook? O jeho vstupu na pole hudebního streamování se také už nějakou dobu spekuluje. Domněnky oživil tím, že podepisuje smlouvy s velkými vydavatelstvími. Chystá se dobýt prostor, kde zatím selhal Google (YouTube) i Apple (Apple Music)?

FAKE NEWS, DALŠÍ AMERICKÉ VOLBY A VÍC KOŤÁTEK NA SOUŠLU

Na podzim budou volby do Kongresu a všichni jsou zvědaví, jaký vliv na ně budou mít sociální sítě. Z vítězství Donalda Trumpa v roce 2016 totiž velká část médií obviňovala právě Facebook, který prý dost rychle nemazal nahlášené stránky a profily šířící fake news. Přitom podle odborných studií sice každý volič aspoň jednu falešnou zprávu viděl, ale pouze zlomek z nich nějaké uvěřil (přibližně osm procent). Mark Zuckerberg odmítal, že by Facebook měl na výsledek voleb prezidenta zásadní vliv, nicméně letos v lednu oznámil, že algoritmy budou na FB nastaveny tak, aby před zprávami a placenými příspěvky dostávaly přednost rodinně a přátelsky orientované příspěvky z osobních profilů. Akcie Facebooku se bezprostředně po tomto oznámení, které v podstatě slibuje víc videí s koťátky, propadly o několik procent.

ROZHODNE SE O BUDOUCNOSTI ROZŠÍŘENÉ REALITY

Když to s virtuální realitou nevyšlo, technologický hype se plnou silou opřel do augmentované, tedy rozšířené reality. I když se výrobci chlubí různými prototypy a Apple s velkou slávou představil podporu AR pro iOS, produkt, který by ukázal, k čemu je dobrá, zatím chybí. Rok 2018 dost možná rozhodne, jestli AR zůstane jako mlhavá vzpomínka na další příslib nesplněné úžasné budoucnosti, nebo najde lepší využití, než jsou hry na virtuální zaměstnání v mekáči, které na iPhonu mastí chlápci z kanceláře. Velkou šanci ukázat, že rozšířená realita dává smysl, má Microsoft s novou verzí brýlí HoloLens.

SMRT CHATBOTŮM, AŤ ŽIJÍ ASISTENTI

V posledních letech předpovídala spousta technologických komentátorů vzestup chatbotů. Měli nám obstarávat takřka všechno: prodávat boty a oblečení, radit nám, kam se jít najíst, vyřizovat základní zákaznický servis, dělat reklamu produktům. Facebook se ale teď v tichosti zbavuje svého chatbot asistenta M. „Jeho největším problémem bylo, že mu Facebook nedal žádné limity. Alexa od Amazonu řeší užší výseč problémů a je úspěšnější,“ shrnují Erin Griffith a Tom Simonite na webu Wired. Podle nich mají právě limitovanější, ale fyzičtí asistenti jako Alexa nebo Google Home větší budoucnost.

SAMOŘÍDICÍ REVOLUCE ODSHORA

Jak budou fungovat města, kde bude dominovat samořídicí doprava? Je čím dál jasnější, že průlom nenastane u osobních aut, ale u nákladní přepravy. Kamiony, co nemusejí zastavovat, aby si řidič odpočinul, dorazí do cíle rychleji, což se firmám vyplatí. A když se jim to vyplatí, rády za to zaplatí.

UKRADENÉ PENĚŽENKY, HACKNUTÉ CHYTRÉ LAMPY

Každá technologická vlna s sebou přináší nové bezpečnostní hrozby. Kvůli několika technologickým chybám přišli v listopadu uživatelé kryptoměny ethereum o 300 milionů dolarů. Množí se útoky na kryptoměnové burzy a případy vykradených elektronických peněženek s bitcoiny. Trend bude příští rok pokračovat a s postupující prosíťovaností našich domovů porostou taky rizika tzv. internetu věcí. Varováním může být třeba malware Reaper ze sklonku roku, který nakazil miliony routerů a bezpečnostních kamer. Jeho autoři je pak byli schopní ovládat a využít třeba k přetěžování konkrétních serverů a služeb.

RADIO WAVE, DĚLÁME VLNY

DALŠÍ POKROKY VE VÝVOJI KVANTOVÝCH POČÍTAČŮ

Vysílání Radia Wave poslouchej na Wave.cz, kde najdeš i živý videostream z našeho studia. Sleduj nás na Facebooku, Instagramu, YouTube a Twitteru nebo si stáhni naše podcasty rovnou do mobilu. Více na Wave.cz

V listopadu minulého roku IBM představilo funkční 50qubitový počítač, dosud nejsofistikovanější stroj využívající principy kvantové fyziky. Ještě před pár lety přitom šlo o vědecký sen, pouhý příslib nové generace výpočetních přístrojů, které zcela změní kryptografii, modelování nebo strojové učení. Investice do vývoje kvantových počítačů rostou, svoje výzkumné týmy má kromě IBM i Google a Intel. V příštím roce se tak můžeme dočkat dalších nečekaných průlomů v oblasti, která má potenciál významně rozšířit možnosti výpočetní techniky.

W W W.REDWAY M AG.C Z

ČÍSLO 5, 2018 | ROČNÍK X