TRENDY
Šumava: až příliš rozlehlá, tedy náročnější na plánování
Šumava je natolik rozlehlá a některá rozcestí natolik daleko od zastávek hromadné dopravy, že tady to při plánování chce dvounásobnou dávku fištrónu. Vlakem se dostanete např. do Železné Rudy (z Prahy dokonce přímým) či na Kubovu Huť (ze Strakonic). Na Kubově Huti jste ve výšce 995 m n. m. na nejvýše položené železniční stanici v Česku, takže výchozí výška je skvělá. V Železné Rudě (725 m n. m.) můžete vyrazit třeba severním směrem do Hojsovy Stráže, kde je vlaková zastávka na trati Železná Ruda – Plzeň. Pro delší lauf je ale lepší východní směr do Prášil, kdy po cestě budete mít třeba nejvýše položené šumavské (a velmi krásné) jezero Laka ve výšce 1 096 m n. m. Ti, kdo si k jezeru nechtějí dát výživné stoupání z Rudy, mohou použít skibus, který jezdí z Rudy na Gerlovu Huť a do Prášil. Navazující trasa může vést třeba na Modravu, Kvildu, Zadov či Borová Lada, kde sice je nějaké busové spojení, ale například poslední „běžný“ bus (tedy nikoli skibus, jejichž jízdní řády nechci předjímat) se slušnou návazností na dálkové spoje jezdil ze Zadova v 16:30. V ten samý čas jezdil poslední bus z Kvildy (a následně o pár minut později např. z Borových Lad, přes které jel). Mně se při cestách do této oblasti Šumavy osvědčil model s cenově příznivým přespáním na velmi příjemném internátu ve Volyni, odkud jede ráno brzy buď bus na Kvildu, nebo vlak na Kubovu Huť. Každá ušetřená hodina ráno se na rozlehlé Šumavě skutečně navečer může hodit.
Tip na lauf na Šumavě – délka cca 55 km:
FOTO: CZECH TOURISM
Kubova Huť (vlak) – Šindlov - Borová Lada – Knížecí pláně – Bučina - Černá hora – Modrava – Korýtko – Horská Kvilda – Zhůří - Churáňov – Zadov (bus)
Jeseníky, Rychlebské hory a Králický Sněžník: slušné možnosti kolem Skřítku
Klasická „letní“ hřebenovka z Ramzové přes Červenohorské sedlo, Ovčárnu a Jelení studánku na Skřítek je na běžkách v podstatě nedosažitelná. Na vině je místy (hlavně mezi Keprníkem a Sedlem) velmi členitý terén, který je schůdný jen bez sněhu. I kdyby tato trasa schůdná byla, bylo by lepší ji začít na Skřítku, kam jezdí jen několik málo busů za den, zatímco z Ramzové vlak každou hodinu. Bus ze Šumperka do Rýmařova přes Skřítek je naprostá jistota, státní silnice 11 se sice šplhá do hor vytrvale, ale pozvolna, takže je sjízdná i v zimě a Skřítek je ideální nástupní místo, protože má nadmořskou výšku 867 m n. m., hospodu a strojovou úpravu stop. Pokud je příznivé počasí, může být ochotnicky vyšláplá stopa ze Skřítku i na hřeben přes Ztracené kameny a Jelení studánku na Ovčárnu, odkud jezdí skibus do Karlovy Studánky. Doprava busem odtud zpět na Skřítek ale předpokládá přestup v Rýmařově nebo Bruntále a spojů je málo. Takže větší klid vám poskytnou strojově upravené stopy níže, konkrétně v oblasti Skřítku, Karlova pod Pradědem a Nové Vsi. Rychlebské hory a Králický Sněžník mnozí považují za součást Hrubého Jeseníku, ale nesprávně. Rychlebské hory začínají u Ostružné, což je spolu s Ramzovou ideální východiště cest na Paprsek (1 022 m n. m.), kde je rozlehlá oblast s příkladnou strojovou úpravou stop, kterou znají třeba účastníci závodu JeLyMan. Vlak do Ostružné a Ramzové jezdí ze Zábřeha na Moravě každou hodinu až dvě, z Ramzové se lze přiblížit po (většinou nějak prošláplé) červené turistické do 2 km vzdáleného Petříkova a poté již následuje strojová úprava. Zdolat vlastní vrchol Králického Sněžníku předpokládá hodit si běžky na rameno, protože výstup je prudký a cesta neupravitelná, ale slušné možnosti jsou níže v okolí Dolní Moravy, ideálně od chaty Slaměnka přes Koňský hřbet údolím řeky Moravy (zde ještě ve formě potoka) do Horní Moravy. Jinak za jistou zajímavost považuji, že obec Dolní Morava je i přes svůj název v Pardubickém kraji v okrese Ústí nad Orlicí, a právě zde probíhá zemská česko-moravská hranice.
Tip na lauf v Jeseníkách – délka cca 39 km: Skřítek (bus) – Mravencovka – Alfrédka – Karlov pod Pradědem – Solný vrch – Nová Ves – Žďárský Potok – Skřítek (bus)
26
Beskydy: běžkařský punk z Visalají
Beskydy disponují poměrně slušnou zasíťovaností hromadnou dopravou, je poznat, že na rozdíl od například Orliček nebo Šumavy, které jsou od větších měst daleko, pod Beskydy velká města leží, např. Frýdek-Místek, Třinec, Rožnov pod Radhoštěm, Frenštát pod Radhoštěm atd. Třeba pro výstup na Lysou horu je bus naprosto logickým prostředkem. Od nádraží ve Frýdku-Místku jezdí bus linky 318 každou hodinu a v Papežově u východiště cest na Lysou horu je za 37 minut, což se při troše smůly, resp. nadbytku sněhu na místy prudké horské silnici osobnímu autu vůbec podařit nemusí. V Papežově tedy běžně z busu vystupují desítky lyžníků, ale pokud jste solitéři a nemáte rádi tlačenici ve stopě, můžete ten samý bus použít až na konečnou na Visalajích jako základnu pro česko-slovenský hraniční lauf Visalaje – Bílý kříž – Konečná – Bobek – Kelčovské sedlo – Bumbálka – Velké Karlovice. Tato trasa je (s prominutím) ryzí punk (nebo mírněji řečeno cross country), protože první úsek na Bílý Kříž bývá prošláplý málo nebo také vůbec, další úseky už sice o hodně lépe, ale prakticky neustále se střídají velmi prudké sjezdy s velmi prudkými stoupáními. Beskydy jsou, jak známo, region razowity, jsou členitější než jiné hory a speciálně na tomto laufu je to poznat dvounásob. Odměnou vám budiž nádherné výhledy na pohraniční samoty, radost z překonání dalšího hangu a velmi slušné vlakové spojení z Velkých Karlovic. Pro ty, co vyhledávají méně punku a větší kvalitu stop, je možné doporučit celé údolí Vsetínské Bečvy od hotelu Horal minimálně do Velkých Karlovic (při dobrých podmín-
