Nadace Elišky Junkové: JAWA Šotek & JAWAMOBIL Motorex ��

1

NA 4 KOLECH...

Před druhou světovou válkou byla Jawa výrobcem automobilů, po válce šlo už jen o ojedinělé čtyřkolové pokusy...

TOM HYAN

1 Motorex zahájil zkušební provoz v roce 1956, ale do sériové výroby se nedostal 2 Čtyřkolový Motorex měl vzadu užší rozchod kol než vpředu a celkové řešení bylo poplatné módě padesátých let 3 Otevírání dveří v čelní stěně známe z původní Isetty a dalších podobných vozíků 4 Ve stupňovité zádi byl uložen motor (většinou dvoudobý dvouválec Jawa 350)

2 3

4

5

6

7

Vpovědomí veřejnosti je Jawa nadále značkou úspěšných motocyklů, byť produkce ze statisíců kusů klesla na tisíc. S automobily to bylo horší, po válce byla výroba Minoru II v Jawě zakázána a projekt přežil jen několik let coby Aero Minor. Pomineme-li účast na poválečné výstavě minivozů, pak další čtyřkolové Jawy představovaly realizovaný Motorex (později zvaný Jawamobil), nerealizovaný projekt Jawa Šotek a použití značky Jawa pro několik vozíků z italské a francouzské výroby, které chtěl v novém tisíciletí na našem trhu uplatnit podnikatel Antonín Charouz (včetně verzí pro patnáctileté s rychlostí 40 km/h). První Motorex nezapře inspiraci vozíky BMW Isetta Motocoupé, Heinkel Kabine a Zündapp Janus, s nimiž sdílí především dveře v čelní stěně, ale měl čtyři sedadla ve dvou řadách za sebou. Údajně vzniklo pět prototypů ve spolupráci Jawy a Velorexu, první s ocelovou karoserií, poslední dva s laminátovou (a nápisem Jawamobil vpředu), jejichž poznávacím znakem byla trambusová příď a dlouhá stupňovitá záď. Na designu pracoval Josef Sodomka, zkušební jízdy začaly v roce 1956, zadní kola poháněl dvouválec Jawa 350 s nuceným chlazením ventilátorem a výkonem 8,8 kW (16 k), ale připravoval se nový Jawa-ČZ 400 s ležatými válci (v prvním Motorexu byla dvěstěpadesátka Jawa). Seriozní údaje chybí, šlo jen o pokus. Vozík měl rozměry 3000 x 1450 x 1360 mm, podle kuriozního tvaru se na první pohled zdálo, že vůz jede pozadu, a tak si vysloužil přezdívku couvátko. Při pohotovostní hmotnosti 420 kg uvezl 225 kg, dosahoval rychlosti 80 km/h a spotřeby 6,5 litru na 100 kilometrů. Jezdil na kolech s pneumatikami 4,25 x 12. Nedošlo ani k pokusu o sériovou výrobu. Hezkým pokusem byla studie ucelené řady minivozů Jawa Šotek, kterou v roce 1963 předložil Ing. Jaroslav Hausman, známý konstruktér, závodník, pilot a dlouholetý šéfredaktor Světa motorů, ve spolupráci s designerem Pavlem Huškem. Návrhy čtyř vozíků unifikované řady Šotek vynikají logickým designem ve styku tehdejších kreací italských mistrů s alternativně montovanými motory o objemu 250, 500, 750 a 1000 cm3, uloženými v zadní části karoserie, jak bylo tehdy rozšířenou volbou (dnes se k této koncepci vracejí moderní elektromobily). Pavel Hušek dále stylistické návrhy rozvinul, ale tím skončil poslední pokus o osobní automobily Jawa originální koncepce. V případě aktivit Antonína Charouze šlo pouze o badge engineering. Mezi nabízenými produkty byly rovněž pěkné roadster buggy Secma. ■

8

5 Návrh typové řady minivozů Jawa Šotek od Ing. Jaroslava Hausmana (design Pavel Hušek) 6, 7 Zajímavá byla koncepce celé odklopné střechy místo klasických dveří (design Pavel Hušek) 8 Pavel Hušek svoje návrhy z roku 1963 dále rozvinul, podle Hausmana bylo třeba vytvořit něco mezi skútrem Čezeta a Trabantem