47� Salon Internationale de l’Auto 1977 ��

Foto TH Motormedia

1

2 3

Ženevský autosalon byl stálicí automobilového světa, než od roku 2020 ovládly svět koronavirová a hospodářské krize...

Evropská sezona automobilových výstav opravdu začínala až v Ženevě, lednový autosalon v Bruselu nikdy nebyl velký ani tak významný jako dostaveníčko v Ženevě. Každoročně jsme tam vyráželi, abychom zhlédli novinky automobilového světa, přehlídku karosářských kreací a speciální výstavy historických či závodních strojů. Kromě možnosti vidět tyto automobily na vlastní oči šlo také o setkání s přáteli, společenskou událost a vůbec skvělý zážitek, k němuž patřily rovněž procházka Ženevou, návštěva skvělých restaurací a individuálních akcí včetně exkluzivních testů a představení projektů na akcích pro zvané. Přesto jsem se

TOM HYAN ještě během posledních let konání autosalonů setkal 1, 3 Studio su Ferrari 308 GTB, aerodynamicky optimalizovaná studie od Pininfariny s názory o jejich zbytečnosti, když lze vše vidět ve virtuální realitě a neztrácí se čas. Smutné bylo, že tyto názory pronášeli ti, kteří se prohlašují za motoristické novináře. Inu časy a generace se mění... na základě zkoušek První výstava v Ženevě s názvem La Premiére Exposive vzduchovém tunelu tion Nationale Suisse de l’Automobile et du Cycle se 2 Ferrari 308 GT Rainbow, neobvyklá studie kupé, představená už v Turínu 1976 (Bertone karosoval Ferrari jen zřídkakdy) konala 29.dubna až 9.května 1905 a patřila hlavně švýcarským automobilům (tehdy vládla značka Martini, založená roku 1897, ale také Turicum, Berna, Saurer, Dufaux a další); též byly vystaveny vozy jiných výrobců v oddělení Section Étrangére (zahraniční sekce). Vývoj byl v roce 1907 přerušen, když se výstava přestěhovala

4 5

6

do Curychu a v letech 1908–1922 se nekonala. V poválečném rozsahu byla obnovena v roce 1947 a neustále se rozšiřovala, v roce 1982 přesídlila do nové výstavní haly Palexpo u ženevského letiště z centra města v historickém Palais des Expositions. K velkým světovým premiérám jednotlivých let patří například Fiat 509 (1927), Chrysler Airflow (1934), Fiat 600 (1955), Jaguar EType (1961), Lamborghini Miura (1966), Volkswagen Scirocco (1973), Porsche 928 (1977), Audi Quattro (1980), Ford Mondeo (1993), Ferrari F50 (1995), BMW řady 3 E46 (1998), Lancia Thesis (2001), Škoda Yeti (2009), Range Rover Evoque (2011), Bugatti Chiron (2016), Ferrari F8 Tributo (2019), Škoda Kamiq (2019) a mnohem více za ta dlouhá léta, kdy byl Ženevský autosalon považován za jediný skutečně mezinárodní bez dominantního vlivu domácích výrobců jako v Německu, Francii, USA, Číně nebo Japonsku, či kdysi v Itálii a Velké Británii, které už svůj automobilový průmysl pohřbily. Důvod byl prostý, kromě několika specialistů nikdo automobily ve Švýcarsku nevyrábí... Před pětačtyřiceti lety se konal 47.ročník Salon International de l’Auto, z něhož přinášíme vzpomínky v podobě archivních záběrů vystavených automobilů exotických značek, z nichž mnohé již upadly v zapomnění. Pamatuji se, jak jsem upřímně v době komunistického jha v bývalém Československu záviděl trojici kolegů, kteří získali povolení vycestovat do kapitalistické ciziny, aby ze Ženevy 1977 udělali reportáž. Žadonil jsem tak dlouho, až se mi od nich podařilo některé materiály vypůjčit či dokonce získat, uchovat a využít je pro základ tohoto vzpomínkového článku. Patří jim velké poděkování! Ano, já jsem tam nebyl, ale všechny novinky jsem díky nim poznal, prostudoval a udělal si poznámky (žádný internet neexistoval!), a proto se s vámi dnes mohu o ně podělit... V roce 1977 se v Ženevě představily mnohé sériové novinky, dodnes dostatečně známé, tak je zmí

4 Bertone Ascot, kupé 2+2 na podvozkových skupinách Jaguar včetně dvanáctiválce 5,3 litru z typu XJS 5 Šestimístné kupé Alfa Romeo Triplex TTS, dílo Chrise Humberstone (premiéra byla v Londýně 1976) 6 Zagato Zeta 80, kupé pro osmdesátá léta, bez určení typu dvoulitrového motoru 7 Pininfarina Peugette, závodní jednomístná verze se zakrytým sedadlem spolujezdce (Peugeot 104 ZS)

7

Foto TH Motormedia

1

2

3

níme, ale zaměříme se na studie, prototypy a malosériové kousky. K velkým premiérám patřily Porsche 928, sportovní osmiválec, vzápětí překvapivě oceněný evropským titulem Car of the Year 1978 (před BMW řady 7 a Fordem Granada), sedany Alfa Romeo Alfetta 2000 a Toyota Cressida, první Mazda 323, luxusní kupé MercedesBenz 230C/280C/CE, malý sedan Volkswagen Derby, Jeep se vznětovým motorem Renault, kupé Datsun Cherry a Volvo 262C, řecká verze Fiatu 126 coby DIM, univerzální MatraSimca Rancho, sériové provedení Hyundai Pony, modernizovaný Fiat 132 s dvoulitrovým motorem, vylepšené RollsRoyce Silver Shadow II a mnohé další. Tradicí Ženevy vždy byly stánky italských i jiných karosářských mistrů. Pininfarina uvedl atraktivní verzi Studio su Ferrari 308 GTB v působivém barevném designu (červenostříbrná) s aerodynamickými úpravami, ale také závodní verzi malého Peugette na základě studie stejnojmenného konceptu z Turínského autosalonu 1976 na podvozkových skupinách Peugeot 104 ZS. Bertone, tehdy také výrobce sériových typů (Fiat X1/9 a Volvo 262C), rozvinul starší koncept Ferrari 308 GT Rainbow (z Turína 1976) odvozeným kupé Ascot s uspořádáním sedadel 2+2 na podvozkových skupinách Jaguar XJS V12. Neméně slavný Ghia, nyní už coby Ghia Operations pod taktovkou Ford Motor Company, představil studie Megastar a Corrida. První je futuristický sedan na základě Fordu Granada 3.0 V6, druhá sportovní kupé s křídlovými dveřmi na podvozku Ford Fiesta 1,1 litru. Zagato prezentoval vůz Zeta 80 jako vizi osmdesátých let, aerodynamické kupé s motorem 2.0 litru mělo vykazovat především nízkou spotřebu paliva. Pietro Frua navrhl další kupé na základě BMW, tentokrát sedanu 520 s rozvorem zkráceným

1 Pontiac TransAm Idea-Car Type K, návrh Jerryho Brocksteina, na podvozku TransAm postavila karosárna Pininfarina 2 Monteverdi Sierra, luxusní sedan na podvozku Plymouth Volaré s velkoobjemovým osmiválcem Chrysler 3 Monteverdi Safari, předchůdce dnešních velkých SUV, postavený na americkém podvozku International Harvester Scout 4 Felber FF Excellence, kupé na základě Chevroletu Camaro s osmiválcem 6,6 litru a samočinnou převodovkou

4

5 6

9

na 2,4 metru, ale také výsledek svého dalšího projektu číslo 379, což je plážový vozík Fiat 127 Dinghy se čtyřmi sedadly bez dveří a bočních oken. Předvedli se rovněž designeři z jiných zemí. Brit Chris Humberstone uvedl kuriozní šestimístné kupé Triplex TTS (Ten Twenty Special) na základě Alfa Romeo Alfasud s pohonem předních kol, jehož karoserie ukrývá dvě dvojice sedadel za sebou a po jejich stranách vždy po jednom dalším, posunutým vzad do příčné osy zmíněné čtveřice. Kromě první dvojice lze všechna sedadla sklápět a zvětšovat tak objem zavazadlového prostoru, jenž není od interiéru oddělen a prosklená zadní stěna dovoluje lepší výhled vzad (sklo Triplex). Francouz Denis Meyrignac zase vytvořil kupé ostrých hran klínového profilu se čtyřválcem Renault 1,6 litru z Alpine A110. Švýcar Barmettler navrhl kupé Jet pro malosériovou výrobu coby přestavbu Brouka VW s plochým čtyřválcem v zádi. Franco Sbarro, italský emigrant usazený ve Švýcarsku, nevynechal žádný Ženevský autosalon od roku 1968. Jeho nejslavnější kreací je replika klasického roadsteru BMW 328 ze třicátých let s novými motory 1,8 a 2,0 litru bavorské značky, dodnes se svými žáky vytváří jednotlivé originální koncepty. V roce 1977 se podílel na elektromobilu Pilcar, městském voze s délkou jen 3,06 metru, poháněném elektromotorem 16 kW, který ujede až 120 kilometrů při cestovní rychlosti 60 až 70 km/h. Další švýcarskou značkou byl Monteverdi, předvedl luxusní sedan Sierra na základě Plymouthu Volaré s osmiválcem Chrysler 5,2 nebo 5,9 litru, ale také už známé SUV Monteverdi Safari (premiéra v Ženevě 1976) na podvozku International Harvester Scout s motorem Chrysler 5,2/5,7/7,2 litru V8. Třetí Švýcar Felber se pochlubil kupé FF Excellence, odvozeném z amerických výrobků General Motors. Mezi zapomenutými značkami, jež měly v Ženevě své stánky, je rovněž britský Panther, dílo Roberta Jankela, který se rozhodl pro individuální výrobu luxusních vozů pro bohaté klienty. Jeho neoklasický Panther De Ville byl vzpomínkou na Bugatti Royale, ovšem s motorem Jaguar, šestiválcem 4,2 nebo dvanáctiválcem 5,3 litru, od roku 1974 vzniklo cca 60 kusů s různými karoseriemi, ke klientům patřili zpěvák Elton John a herec Oliver Reed. Podobně jako British Leyland vytvářel luxusní verze malých Austinů pod značkou Vanden Plas, připravil Jankel malý sedan Panther Rio na základě Triumphu Dolomite s prodlouženou přídí i zádí, vzniklo jich ale jen osmatřicet v letech 1975 – 1977. Zajímavé je, že Panther je tvůrcem roadsteru Felber FF (Felber Ferrari), který se představil už v Ženevě 1974 coby Panther FF, aby se pak stal švýcarským automobilem. ■

7 8

5 Sbarro BMW 328, nejslavnější dílo Franca Sbarra, replika roadsteru ze třicátých let s moderním motorem bavorské značky 6 Fiat 127 Dinghy, dílo Frua podle objednávky číslo 379 7 Kupé Ghia Corrida s křídlovými dveřmi (základ Ford Fiesta) 8 Panther Rio, pokus o luxusní verzi sedanu na základě Triumphu Dolomite 9 Elektromobil Sbarro Pilcar s největší rychlostí 90 km/h a dojezdem až 120 km na jedno nabití akumulátorů 10 Panther De Ville jako čtyřdveřový sedan (byly i dvoudveřové kupé nebo kabriolet, ale také šestidveřová limuzína)

10