TH Auto 05 2022 (květen)

5

2022

TOYOTA YARIS

CROSS

PŘEDSTAVUJEME ■ BMW 2 COUPÉ ■ nejnovější přírůstek nabídky sportovních vozů pro radost z jízdy ■ AUDI A6 ALLROAD QUATTRO ■ německé automobilky ještě vyrábějí šestiválce, a to je úplně jiné svezení!

■ FORD THUNDERBIRD ■ před dvaceti lety se vrátil luxusní kabriolet sportovního charakteru...

Kapalinou chlazený plochý čtyřválec, OHC 4V Kresby Subaru

EJ16/18: 1597/1820 cm3 (ø 87,9 x 65,8/75 mm) Stupeň komprese 9,4/9,5 Výkon 66/76 kW (90/103 k)/5600 min‑1 Točivý moment 128/147 N.m/4400 min‑1

SLAVNÉ MOTORY SUBARU EJ16/EJ18 (1993)

Foto Subaru

Klasická koncepce zážehového motoru Subaru Boxer s protilehlými válci existuje už ve čtyřech generacích EA (1966 – 1994), EJ (1989 – 2021), FB/FA (od 2010/2012) a CB (od 2020). Vyobrazený EJ se představil v modelovém roce 1993 ve voze Subaru Impreza první generace (GC) se čtyřventilovým rozvodem OHC a vícebodovým vstřikováním paliva do sacího potrubí.

Další verze podle objemu válců nesly označení EJ15, 20, 22 a 25.

5

SEDMÝ ROČNÍK číslo 5 (73), květen 2022 Internetový měsíčník, vychází od roku 2016 na

2022

Vydává TH Motormedia šéfredaktor:

Ing. Tomáš Hyan tom.hyan@caroftheyear.cz +420 603 725 139 fotograf: Jiří Maršíček jiri@marsicek.net art director: Mgr. Helena Hyanová helena.hyanova@volny.cz adresa redakce: Křižíkova 37, 186 00 Praha 8 © TH Motormedia, 2022 redakční spolupráce: MUDr. Jiří Nezdařil sr., MUDr. Jiří Nezdařil jr., Ing. Jiří Wohlmuth zatímco po dvou měsících utichly zprávy o nekončících bojích na Ukrajině a covid-19 jaksi přestal existovat (už se ani nemusím dusit v tom hadru přes ústa), tak jiní lidé úspěšně rozvíjejí svoji protispolečenskou činnost. Hovořím o ulicích, silnicích a dálnicích. Stavební firmy opět rozmlátí vše, co se jen dá, jejich specialitou jsou uzavírky paralelních cest, aby nebylo možné opravovaná místa objíždět. Mám takový nedobrý pocit, že se provádějí stavební práce mnohde jen proto, aby se hezky proinvestovaly peníze (nejlépe daňových poplatníků) a někdo si je tak přece jednoduše zasloužil. Dopravní komunikace se rozbíjejí, zavírají a údajně opravují ve stále kratších intervalech a ke všemu mnohé zásahy vedou ke zhor­ šení (typickým příkladem jsou skokanské můstky na dálnici před Dobříší). Nechápu, kdo třeba sedí na místních úřadech v obcích okolo Prahy, když dopustí současné zneprůjezd­ nění levobřežní i pravobřežní komunikace podél Vltavy, zruší příjezdové cesty k té nebohé trojici mostů, jediných na třicetikilometrové trase směrem na jih od Prahy, a donutí tak řidiče absolvovat několikahodinové objížďky po Středočeském kraji. Můžeme se ale radovat. ­Odborníci z vesnic přijeli do Prahy, aby nám zorganizovali dopravu. Místo dalšího mostu (třeba v Braníku či Chuchli) budeme mít dvě nové lávky pro pěší a cyklisty, kteří to mají o sto metrů dál na most příliš daleko.

Za vším hledej člověka. Ne nadarmo se říká, jaké si to uděláš, takové to máš. Radost z jízdy máme, i když je barel ropy za 130 nebo 80 dolarů! Komu to vadí, pumpaři už zdražili a nic měnit nebudou! A krásná auta ještě jsou. Takže hlavně zdraví, ať si všichni užijou!

Přeji lepší počasí, příjemné čtení a hlavně radost z jízdy!

►►► OBSAH Auto roku v České republice ���������������������� 2 TOYOTA Yaris Cross (MXPJ 15H) ������������� 6 BMW 2 Series Coupé (G42) �������������������� 10 AUDI A6 Allroad Quattro (C8) ����������������� 14 VOLKSWAGEN Tiguan Allspace �������������� 18 New York International Auto Show 2022 ��22 Novinky ze světa automobilů ������������������� 24 FORD Thunderbird (2002 – 2005) ����������� 26 FORD Thunderbird (1955 – 2005) ����������� 30 DTM 2022 před startem �������������������������� 34 IMSA + WEC 2022 ���������������������������������� 36 Sobieslaw Zasada ����������������������������������� 38 Reine Wisell (1941 – 2022) ��������������������� 40 Jezdci formule 1 �������������������������������������� 41 První jezdci formule 1 z Japonska ����������� 42 Kunimitsu Takahashi (1940 – 2022) �������� 43 CIZETA Moroder V-16T (1988 – 2018) ���� 44 FANTIC Motor (1968 – 1995) ������������������� 50 Nadace Elišky Junkové: PRAGA RN / RND (1934 – 1954) ����������� 52 Národní zemědělské muzeum Praha ������� 58 JAWAMOBIL Motorex (1956) ����������������� 62

PŘIPRAVUJEME ◄◄◄

Member of the International Jury ENGINE + POWERTRAIN OF THE YEAR

Member of the International Jury CAR OF THE YEAR 2001 – 2015

Chairman of the Jury AUTO ROKU 2021/2022 v ČR

Člen mezinárodní jury MOTOR + POHONNÁ JEDNOTKA ROKU

Člen mezinárodní jury VŮZ ROKU 2001 – 2015

Předseda poroty AUTO ROKU 2021/2022 v ČR

► Za volanty nových automobilů Volkswagen T-Roc Cabriolet, Lexus NX 450h Plug-In Hybrid, BMW 540i Touring, Peugeot 308 třetí generace, Renault Mégane E-Tech Electric, Dacia Jogger, Opel Mokka-e, Hyundai Kona a dalších ► Závody na Pikes Peaku ► Legendy formule 1 ► Hvězdy 24 h Le Mans ► Italští karosářští mistři ► Mercury

5/2022 THauto

1

► AUTO ROKU V ČR 1994 – 2022

POPRVÉ

Foto Tom Hyan

ELEKTRICKÉ...

Novináři po dvou letech ovlivněných koronavirovými restrikcemi opět zvolili Auto roku v České republice!

V

olba se sice odehrála v posunutém termínu, a tak až v úterý 19. dubna 2022 převzali představitelé dovozce BMW Czech Repub­ lic prestižní cenu Auto roku v České repub­ lice 2021/2022 pro inovativní elektromobil BMW i4, který zvítězil nad pěti dalšími finalisty. Šlo však o historickou událost, poprvé čistě elektrické vo­ zidlo porazilo ostatní kandidáty se spalovacími motory (další BEV se do finále nepropracovaly) a poprvé se volilo současně za dvě volební období. Odborní moto­ rističtí novináři přidělili 842 bodů vítěznému BMW i4, za ním následovaly novinky Subaru Outback (785 bodů), Škoda Fabia (784), Opel Astra (780), Peugeot 308 (754) a Dacia Jogger (735). Evropský Car of the Year (Kia EV6) ani World Car of the Year (Hyundai Ioniq 5) u nás do finále nepostoupily.

Soutěže o nejlepší automobil roku mají dlouhou tradici.

Zdálo by se, že princip volby je poměrně jednoduchý,

2

auto 2022/5

TH

TOM HYAN, předseda poroty Auto roku v ČR 2021/2022 Značka BMW vyhrála podruhé v řadě, zástupci BMW Czech Republic převzali letos cenu za BMW i4 a v roce 2020 za novou řadu 3

nicméně v České republice v minulosti často dochá­ zelo ke sporům, kdo má vlastně volit a jak. V posled­ ních dvou letech, poté co došlo k rozumné dohodě mezi držitelem ochranné známky Auto roku v ČR, ­kterým je SDA (Svaz dovozců automobilů), a Klubem motoristických novinářů ČR (i Klubem motoristických publicistů ČR), zase anketu zhatily koronavirové re­ strikce. Takže až letos volba Auto roku v České repub­ lice vstoupila do 27. ročníku.

První důležitou volbou odborných novinářů, kteří vy­ bírali podle svého názoru nejlepší nový osobní vůz, uvedený na trh v předcházejícím kalendářním roce, je dodnes pořádaná anketa amerického časopisu Motor Trend, zahájená v roce 1949. Evropský Car of the Year (Vůz roku) se zrodil v roce 1963 z iniciativy nizozem­ ského časopisu Autovisie, k němuž se přidaly další z Velké Británie, Itálie, Francie, Německa a Švédska, reprezentující země s rozvinutým automobilovým prů­

1 Překvapením bylo druhé místo pro novou generaci Subaru Outback

1

2 Škoda Fabia čtvrté generace získala v anketě třetí místo (na snímku vůz se čtyřválcem 1.5 TSI Evo)

4

3 Vítězství BMW i4 je zasloužené, v kategorii elektromobilů patří k nejlepším (na snímku typ i4 eDrive 40) 4 Naděje Peugeotu 308 byly vyšší, nakonec podlehl sesterskému typu Opel Astra, postavenému na stejné platformě francouzského původu!

2

5 Opel Astra se vyšvihl na čtvrté místo, spolu se sesterským Peugeotem 308 šlo o jediné dva finalisty s variantou hybridního pohonu

5

6 Praktická a velkoprostorová Dacia Jogger se zařadila mezi šest nejlepších nových vozů na českém trhu

3 myslem. Tato anketa, ve zkratce COTY, se stala vzo­ rem pro většinu dalších, a to nejen národních, ale i me­ zinárodních, k nimž patří třeba World Car of the Year, či Auto Best. V roce 1991 se Ing. Milan Jozíf, dlouholetý šéfredaktor časopisu Automobil, stal prvním zástupcem Československa (a od 1993 České republiky) v evrop­ ské porotě COTY; částečně i z jeho iniciativy vyhlásil Svaz dovozců automobilů první ročník soutěže o titul Auto roku 1994 v České republice.

Důležitou podmínkou od začátku bylo, aby Auto roku ­volili odborníci, kteří s nominovanými automobily sku­ tečně jezdili! První porota v roce 1994 byla devítičlenná, složená z pěti motoristických novinářů a čtyř nezávislých odborníků. Novinářskou část poroty tvořili čtyři šéfredak­ toři odborných časopisů Milan Jozíf (Automobil), Antonín Matějka (Auto Magazín), František Kučera (Autoprofi) a Tom Hyan (tehdy AutoTip), doplnění Jaroslavem ­Šimkem, motoristickým redaktorem deníku Právo. Coby nezávislí odborníci volili Branko Remek (ČVUT Praha), Pavel Tunkl (MD ČR – odbor techniky), Michal Jiránek (ÚVMV Praha) a Jan Gregora (ÚSMD Praha), syn zná­ mého motoristického publicisty Otakara Gregory. Každý musel přidělit 25 bodů nejméně čtyřem ze dvou tuctů nominovaných vozů, homologovaných poprvé pro pro­

1994/1995............Škoda Felicia 1996.............................. Audi A4 1997.............Volkswagen Passat 1998..................Alfa Romeo 156 1999......................... Ford Focus 2000..........................Opel Zafira 2001............ Škoda Fabia Combi 2002....................... Peugeot 307 2003..............................Mazda 6 2004..............................Mazda 3 2005.....................Škoda Octavia 2006...................... Ford Focus II 2007......................... Opel Corsa 2008............................ Kia Cee’d 2009...........................Mazda 6 II Škoda Superb 2010.......................... Škoda Yeti Škoda Yeti 2011...........Alfa Romeo Giulietta Mercedes-Benz SLS AMG 2012...........Range Rover Evoque Ford Focus III 2013.................Volkswagen Golf 2014..........................Mazda 6 III 2015........................Škoda Fabia 2016.................Škoda Superb III 2017..................... Škoda Kodiaq 2018.......................Škoda Karoq 2019.....................Ford Focus IV 2020............. BMW řady 3 (G20) 2021/2022.................... BMW i4 (poprvé elektromobil) (Pozn. V letech 2009 – 2012 je první vůz Auto roku KMN)

Foto Tom Hyan

VÍTĚZOVÉ AUTO ROKU V ČR 1994 – 2022

6 voz na českých silnicích v roce 1994. Tři porotci paso­vali na první místo Fiat Punto (Šimek, Jiránek a Gregora), čtyři volili Škodu Felicia (Jozíf, Remek, Kučera a Ma­ tějka), lišili se jen Tunkl (Audi A6) a Hyan (BMW řady 7).

A kdo vyhrál? Hádejte, no přece Felicia se 49 body před Puntem (37)! Následovaly Opel Omega (25 bodů), ­Renault Laguna a Mazda 323 (po 21), Volkswagen Polo (20), Audi A6 (17), BMW řady 7 (10), Audi A4 (9), BMW řady 3 Compact (7), Audi A8 a Ford Scorpio (po 2) a Saab 900 (1). Podobně jako dříve u evropské COTY pak došlo k posunu na Auto roku v ČR 1994/1995, aby si vítěz mohl užívat slávy po celý další rok.

Odpočátku se ozývaly hlasy, že odborní novináři volí automobily, které by si sami nekoupili, a vlastně o po­ dílech na trhu rozhoduje veřejnost. Z tohoto důvodu se současně zrodila tzv. volba veřejnosti, kdy ve vše­ lidovém hlasování sice v prvních dvou letech zvítězily od­lišné vozy (např. 1994/1995 Mazda 323 v kategorii ceny do půl milionu, Renault Laguna přes půl milionu korun českých), ale kupodivu v letech 1997 a 1998 byla volba shodná (Volkswagen Passat a Alfa Romeo 156), stejně jako v letech 2001 a 2002 (Škoda Fabia Combi a Peugeot 307). Odpůrci tohoto systému pouka­ zovali na to, že veřejnost volí automobily jen ►►►

5/2022 THauto

3

Foto SDA

► AUTO ROKU V ČR 1994 – 2022

Foto Brera

1

2 1 Škoda Fabia naposledy vyhrála v roce 2015, cenu předal předseda poroty Tom Hyan panu Luboši Vlčkovi, vedoucímu prodejů Škoda Auto na českém trhu 2 Cenu Auto roku KMN ČR 2012 dobyl Land Rover Evoque po slavnostním vyhlášení agenturou Brera v pražském kině Oko 3 Průběžné sčítání hlasů na slavnostním večeru Auto roku v ČR 2014 4 A vítězem ročníku 2014 se stala nová generace japonského vozu Mazda 6!

4

auto 2022/5

TH

4

3

Měsíčník pro všechny staromilce, které zajímá historie motorismu motorismu

5

a. s.

150•Kč

6

Nestranný a nez

Foto Tom Hyan

ávislý měsíčn

ík všech autom

Foto: archiv ČZ

obilistů a mo tocyklistů orie

ntovaný na hist orii

5

Květen 2022

Ročník XXII . číslo 241

5 Škoda Felicia, první Auto roku v České republice 1994/1995

podle obrázků v novinách, většina je nikdy neřídila a ani nemá potřebné znalosti pro objektivní hodnocení.

Rozpory šly tak daleko, že se v roce 2009 anketa rozdělila na dvě, podobně jako v případě volby Miss České republiky! Z ­ cela proti duchu ankety bylo vyhlášení super­ sportovního vozu Mercedes-Benz SLS AMG za Auto roku 2011 (z hlasování veřej­ nosti!), zatímco Auto roku KMN 2011 vy­ hrála Alfa Romeo Giulietta. Cenu pro vítěze na slavnostním večeru v Novoměstské ­radnici převzali Lucyna Bogusz, generální ředitelka Fiat ČR, a Lasha Menabde, country manager Alfa Romeo ve společnosti Fiat ČR. Oba byli nadmíru spokojeni, že v české anketě zvítězil vůz, který si zájemci mohou okamžitě koupit. Podle čeho volila veřejnost bez odborných novinářů ve druhé anketě se nám nepodařilo nikdy zjistit!

Volba je dvoukolová, nejprve rozhoduje ­počet nominací z palety nových vozů, po je­ jich sečtení je pět nejúspěšnějších finalisty (letos jich bylo šest při rovnosti bodů na ­pátém místě). Následuje bodové hodnocení novináři ve druhém kole, automobil s nej­ větším počtem bodů vítězí. Přestože jsem v roce 2000 převzal úlohu Milana Jozífa v evropské COTY, byl jsem české anketě

8 Agromobil

Robert Sénéch

al Le Circu it du

6 Ford Focus 1999 první generace byl českým, evropským i severoamerickým Vozem roku; u nás titul Auto roku získaly Focusy všech čtyř generací!

7

Škoda ČZ 99

Nord

Aukce

MJ_2022_05.in

dd 1

27.04.2022

Právě vyšlo květnové číslo plné zajímavého čtení

6 V rozdělené anketě 2011 hlasovala veřejnost pod taktovkou agentury Ehrlich 63 pro Mercedes-Benz SLS AMG; otázkou je, kdo z hlasujících vůz vůbec řídil! neustále nablízku (volil jsem od roku 1994), a to dále jako nevolící předseda poroty (pra­ vidla COTY nedovolují účast v jiné anketě stejného druhu, a to ani v národní) a po roce 2015 coby volící předseda (po vypršení mandátu COTY pro věkový limit).

Musím se přiznat, že pro mě bylo velkým překvapením, když po rozdělení anket na dvě tu novinářskou pro Klub motoristických novinářů zajišťovala agentura Brera, která patří mému synovi Robertovi, jenže já mu v tom vůbec nepomohl, protože jsem byl každý týden v cizině v rámci akcí COTY ­ a o jeho účasti na výběrovém řízení jsem prostě nevěděl. Tato epizoda volby Auta roku KMN trvala čtyři roky (tři roky s Brerou) a měli jsme moc hezká komorní vyhlášení vítězů v letech 2010 – 2012. Nejprve na Novoměstské radnici v Praze 2, pak ve ­ ­slavném kině Oko v Praze 7. Tato situace však byla neudržitelná, a proto znovu došlo k dohodě Klubu motoristických novinářů se Svazem dovozců automobilů a tedy k volbě jednoho Auta roku v ČR. Při pohledu do seznamu vítězů kromě úspěchů domácí ­ značky Škoda vyniká čtyřnásobné prvenství Fordu Focus, který vyhrál ve všech čtyřech generacích 1999, 2006, 2012 a 2019, ale také čtyři triumfy japonské značky Mazda. ■

1:04

inspektora dolů, a profesora zeměděl výzkumného ského ústavu pana Ringelmanna hodnotila funkčno st jednotlivých ných konstruk cí používajících předvede‑ lihu a benzínu různý podíl . Všichni zúčastně považovali za ní soutěž velmi úspěšno u a pro další rozvoj oboru prospěšnou.

Další propaga ční vyhlášený mezinár akcí byl na květen 1902 Circuit du Nord odní závod pod názvem pro automob směs lihu a ily spalující benzínu. Do závodu jich přihlášeno 89, bylo ale zalo jen 55. Scházel15. května ráno se uká‑ například tovární Mors, protože tým automobilka připravovala vozy pro závod své Paříž–Vídeň a neměla zájem upravovat své vozy pro tuto Chandliaud v vozem soutěž. Jediný Mors přihlásil Gardner‑Serpollet do soutěže pan Z centra Paříže de Casters. jeli odkud od čtvrté závodníci do Champigny, dvou minutov hodiny ráno startovali ve ých se však nepodař intervalech. Některým ilo Hned v prvníc nou ranní hodinu nastartovat. Přes čas‑ h letech novéh startu přihlížel objevovat diváků, kteří a spousta oficiálně organ o dvacátého století během rána se ve Francii zcela zaplnili jako palivo místní kavárny. izované pokus pro spalov y popularizova začaly ací motory.

První etapa t alkohol rychlostního závodu se jela šeobecná soutěž do 410 km vzdálené ho Arrasu přes motorů a zení používaj sur Marne. zaří‑ stacioná Châlons Pro přeprav ících denaturo rních motorů, se konala již u organizátorů a oficiálních vaný líh motorů pro ve dnech 16. dla a různé hostů byl najat čerpa‑ Paříž padu 1901. až 24. listo‑ zemědělské speciální vlak –Arras, který stroje, lodních Zúčastnily motorů a také jim umožnil být se jí výrobci automobilky. v Champigny na startu vedením pana a sledovat také Porota pod Michela Lévyho, dojezd závod‑ níků do cíle první generálního do Arrasu Mauriceetapy. Jako první dorazil Farman v 10:36.

Vozy

Le Circuit du

Nord 1902

V

Friedrich Brumm, berlínský zástupce Rudge, polepšil tovární o dvoukarburátorovou čtyřventilovou třistapades spalovacím prostorem hlavu a kliku z půllitru, původní átku OHV ventilové tyčky vyměnil ‑Rudge 1932/1938 , takže stroj byl rychlejší než fabrický, za údajně měl výkon duralové a trochu si pohrál se 35 k. Vystaven byl jako Brumm‑ Projektil NSU Baumm IV (1956) postavili rychlostní rekord v kategorii do 250 3 pro světový cm . Poháněl jej dvouválec 2×OHC se Je-li příleži o výkonu 42 k/11 šestistupňovou převodovkou tost, 000 ot./min. Na Solném výjezdu byla nám to nedá a vyrazí v Bonneville však me. Cílem Remeš a tamní havaroval v rychlosti jezeře níme, tedy letošního prvníh 320 km/h. Wilhelm burza. kolem naplánován Na cestách Herz z vraku vystoupil o a v Trois-Fonta se zásadně y zastávky nezraněn nehov Neckarsulmu Deutsches potěchu sběrat ines-l’Abbaye cestou cestou Zweirad-Mu zpět. Jak tam Z Prahy zřejmo, něco Vyrazili jsme elského srdce, něco seum do Neckarsu pro potěch 10. března u badatelské pro jako do Bratislavy. lmu je to stejně daleko .

Kdo si chce dopřát duše. nové opojení, benzí‑ vydá se

Kolo-burzo vní expedic

e

Rigolly na voze Gordon‑Br illié, type Paris–Vien

ne C. Cormier na voze

Renault, type Paris–Berl

in

cyklové muzeum

René de Knyff na 36

voze Panhard et Levassor,

type Paris–Vienne

Maurice Farman v

první etapě z Champign y do Arrasu

MJ_2022_0

5.indd 36

na západ, tamní moto‑ patří k nejlepším v Evropě.

Předválečný NSU 500 dostal křídla až po válce v roce jízdu 1950 díky kompresor 4. srpna 1956 pak bestii naměřili průměr u. Dvouválec 2×OHC měl výkon 98 k/8500 339 km/h, tehdy nový absolutní světový ot./min a dosahoval rychlosti 230 km/h. Pro rekordní rekord

byl výkon zvýšen Motor Journal na 110 k, 5/2022

27.04.2022

Letecký pohled na

nový Autodromo

Tovární závodní Megolu rychlosti 140 km/h. (1922) objevili po šedesáti letech ve stavu, v němž v roce 1924 se stal Přímý pohon předního kola přes planetové je vystavena. Čtyřdobý mistrem Německa ve třídě přes 500 3 soukolí nemá ani spojku, natož pětiválec SV o objemu 637 cm 3 cm má převodovku. Je to k nevíře, ale s Megolouvýkon 20 k/4500 ot./min a dosahuje vyhrál Toni Bauhofer 20 závodů,

58

Modena

Autodrom

a Grand Pre

1:06

o Modena

MJ_2022_0

5.indd 58

Velo Journal 5/2022

mio Nuvolar

i 2021

Motor Journa Modena, na l 3/2022 přinesl zajíma článek navaz vou histori i Aerautodrom ujeme pokra čování o

27.04.2022

1:08

G

m. rand Prix a jim pořádali v Modeněodpovídající závody První závodní (a okolí) v letech 1927–1947 okruh Aerautod na trati dlouhé toval v Modeně romo exis‑ vytyčené na Ve světoznám od května silnicích. Samozřecca 12 km 1975, kdy jej pohltilo rychle 1950 do roku Giulia Romanaém manýristickém Paláci Te architekta nemohlo vydržet, jmě to tak se rozrůstající probíhaly město Modena ročník zazname zvláště poté, co poslední s tomu fungovaly turistické formální přejímky. Navzdory nal pět diváckýc a na něj navazují četným automobilovým prohlídky bez omezení. h obětí.

Turisté se mísili s v ploché krajině,cím průmyslem. Okruh posádkam „Il Mantovano volante“ i. Zástěna s fotografií tvarem připomí ladila se stropy plnými nající Nikdo se nepohoršo fresek. val, všichni byli spokojeni

Bugatti se v éře vlastnictví podnikatelem a milovníkem Romanem Artiolim sportovníc rodily v letech 1991–199 louce vybudované 5 právě zde, pro tentoh automobilů moderní továrně. účel na zelené Zbyly z ní pouze prázdné křtu Artioliho knihy, a Lotusem, jež někteříkterá poutavě popisuje jeho dobrodruž haly s pozůstatky ství s Bugatti pokládají za poněkud kontroverzní

Robert Sénéchal (1892–19

85) v červenci 1922

při Velké ceně Francie

v Montargis před

Sénéchal

tribunou

Robert Sénéch Perfektně udržovaný al patřil mezi úseku časového testum a posečeným areálem zrušené továrny se podařilo těch několi téměř vše, Bugatti 35 B (1930) k vzácných Bugatti najíždítak co podnikli. do na chu, samouků, Švýcarů posádky Byl výjime kterým Joerg / Aschwand největších čný pilot jak en automobilov tér i zdatný ve vzduých okruzí obchodník. ch, nadaný konstrukobert Sénécha

Oficiální fotografie Roberta jako prezidenta Motocycle Sénéchala v roce 1926 ‑Club de France

Po demobilizaci v roce 1919 Sénéchal snažil se prostřednictvím Robert a jednoho ze své matky svých příbuzný ch získat práci v obchodním oddělení Delage, ale neuspěl. automobilky Louis Místo toho získal asistenta ředitele post l se narodil 5. května prodejem přebytečna úřadu zabývajícím se 1892 v Rocquen na L’École Centrale courtu v departm ných americk Oise v severový ských vozidel. ých vojen‑ , ale onemocn entu ním chodní Francii Díky tyfem ěl vrozeném břiš‑ a obchodníka nemohl do v rodině obchod a notné u smyslu pro školy nastoupi s obilím.

Místo studia dávce vynaléza V životopis t. vyděláva významných vosti záhy ech do velkého se v devatenácti letech l dost peněz. motoristů se dostal často opakuje, že „jeho zájem autoservisu Na úspěšnéh v Porte Champ‑ erret, kde zůstal o mechaniku o obchodníka již odmaličk byl patrný tehdy obrátil Sénéchala se a“. Robert musel nastoupi až do roku 1912, kdy jistý pan Cordier, si údajně v letech sám t bývalých jeden na šesti vojnu. z jeho rozebíral a spoluboj Robert Sénécha Za války se skládal pochopil jeho pánové Cordier ovníků. Po válce založili funkci, s rodinnýmkolo, aby ným na dělostřell stal pilotem specializova‑ a bilem značky stavbu cyclecarů Lebeau malou firmu na ecký průzkum automo‑ letech Gladiator uměl a po dvou s testovacím dvanácti, řidičský Na přejímku čeká jezdit již ve se po dvou letech názvem „L’Éclair“, která švýcarský rukodělný Na konci války pilotem nových letadel. průkaz dostal dostala do vážných letech.

NSU TT s pomocným prototyp Sbarro ACA v šestnácti byl již poručíke ních potíží. finanč‑ nými 1300 Před Spider (1966) se Po škole chtěl studovat strojíren m s naléta‑ jej čtyřválec laděný trubkovým rámem nesoucím laminátovo šasi požádali o pomoc vyhlášením konkurzu ství letounů. hodinami na 33 různých firmou Spiess u skořepinu. Pohání Roberta Sénécha typech však jejich firmu la, který nakonec koupil.

Ve věku Motor Journal 5/2022

R

Armstrong Siddeley 16 HP Sports (1939) v Německu jsme odchytili # 95 jen před oficiálními německé posádky a registrovaný přejímkami 62

MJ_2022_0

5.indd 62

27.04.2022

1:08

Podvozek cyclecaru

Inzerát na cyclecar

Éclair

Éclair

48

Cyclecary Éclair poháněly MJ_2022_0

5.indd 48

dvouválcové motory Train Motor Journal 5/2022

27.04.2022

1:07

www.MotorJournal.cz inzerceTH_2022-05.indd 1

27.04.2022 22:58

► TOYOTA YARIS CROSS (MXPJ 15H)

Foto Tom Hyan

Automobily

MALÝ HYBRID

Zcela novým vozem je Toyota Yaris Cross, přestože sdílí techniku s Yarisem čtvrté generace...

M

ezi crossovery SUV segmentu B má Yaris TOM HYAN lze považovat u nás nepříliš rozšířený Urban Cruiser Cross výsadní postavení vzhledem k ne­ (v Japonsku zvaný Toyota ist, v USA dříve Scion xD). obyčejně zdařilému využití obestavěného Výroba běží jak v Japonsku, tak na společné lince Toyota Yaris Cross prostoru, takže patří uvnitř k největším, ale s Yarisem ve francouzském Valenciennes (výrobní ka­ je zcela nový crossover SUV, pacita pro Evropu 150 tisíc ročně). Hatchback Yaris i pro využití hybridního pohonu THS II který sdílí platformu čtvrté generace a s ním k nabídce pohonu všech kol i Yaris Cross jsou prvními vozy v provedení 1.5 Hybrid s Yarisem čtvrté generace (verze 4x4 z konkurentů mají jen Suzuki Vitara, Dacia čtvrté generace, vyvinutém na základě zkušeností a vyrábí se pro Evropu Duster a Hyundai Kona). Vychází z nejnovější modulární s většími verzemi hybridů 2,0 a 2,5 litru, jaké známe ve francouzském platformy TNGA (Toyota New Global Architecture) z typů Corolla, C-HR, RAV4 a Camry. S využitím Atkin­ Valenciennes; ve verzi pro segment B (tedy GA-B), uvedené v roce vyzkoušeli jsme Yaris Cross sonova pracovního cyklu vzrostla tepelná účinnost na 2020 na čtvrté generaci Yarisu (se shodným rozvorem úctyhodných 40 procent. Na designu spolupracovaly 1.5 Hybrid AWD-i náprav jako Yaris Cross), ale nyní využité také pro japon­ japonské i evropské středisko Toyota Design, to druhé s pohonem všech kol skou specialitu Toyota Aqua, nové Aygo X z Kolína, známé coby ED2 Toyota Europe Design Development, a v nejvyšší výbavě Mazdu 2 Hybrid (sestra Yarisu) a částečně i pro sportov­ Adventure ukryté v Sophia Antipolis nedaleko Nice (nyní je tam ní GR Yaris (ten využívá jen přední část platformy). šéfem designu Lance Scott, absolvent univerzity v Co­ Toyota Yaris Cross byla uvedena na evropský trh v loň­ ventry; od našich návštěv se mnoho změnilo). ském roce (představila se virtuálně 23. dubna 2020 Novinka vyniká kompaktními rozměry, ale relativně po zrušeném Ženevském autosalonu), u nás jsme ji ­velkým vnitřním prostorem a robustním vzhledem na viděli poprvé na tiskové konferenci ­ velkých kolech (až osmnáctipalcová), ► TOYOTA YARIS CROSS – PŘEHLED TYPŮ (EU) 2. června 2021 v pražské budově im­ ve městě se s ní snadno parkuje (navíc portéra a záhy se začala prodávat. Vy­ typ, výkon motoru převodovka spotřeba WLTP má na přání inovativní polosamočinné chází z filozofie konceptu rekreačního motor parkování) a neztratí se ani v lehkém [kW/k] [od l/100 km] SUV, zahájeného před více než čtvrt­ 1.5 Dynamic Force 95/125 terénu se zvětšenou světlou výškou 6M/CVT 5,9/5,9 – 6,0 stoletím první generací RAV4, ale také 1.5 Hybrid (proti Yarisu o 25 na 170 mm). Bezpeč­ celkem 85/116 e-CVT 4,4 – 5,0 městského vozu, takže za předchůdce 1.5 Hybrid AWD-i celkem 85/116 e-CVT 4,7 – 5,1 nost samozřejmě na přání není, a tak

6

auto 2022/5

TH

1 2

3

Foto Tom Hyan

4

1 Přístrojová deska vozu 1.5 Hybrid s pohonem všech kol, samočinnou plynulou převodovkou e-CVT a výbavou Adventure 2 Vlevo před řidičem je u hybridní verze ukazatel způsobu jízdy Power/Eco/ Charge, dosáhli jsme průměrné spotřeby 5,6 l/100 km

5 všechny výbavy Yaris Cross dostaly standardně nejnovější systém Toyota Safety Sense TSS 2.5 ­ s řadou bezpečnostních asistentů, k nimž patří před­ kolizní PCS s rozpoznáváním chodců a cyklistů, nouzové brzdění (na přání s detekcí jiného vozidla vzadu při vyjíždění z parkovacího místa), systém stability S-VSC s jemnou korekcí na volantu, udržo­ vání jízdy v pruhu, samočinné přepínání světlometů, kontrola jízdy ze svahu (s pohonem AWD-i), kontrola únavy řidiče, rozpoznávání dopravních značek, sedm airbagů včetně centrálního vpředu a další.

6

7

Ke zlepšení jízdních vlastností samozřejmě přispívá platforma TNGA-B se zvýšenou celkovou tuhostí.

Proti základnímu Yarisu se při shodném rozvoru 2560 mm prodloužila délka o 240 na 4180 mm, zvět­ šila šířka o 20 na 1765 mm a výška o 95 na 1565 mm.

Na rozdíl od Yarisu není v nabídce litrový tříválec, ale pouze větší zážehové motory 1.5 Dynamic Force, a to jak s hybridním systémem, tak bez něho. Tento motor, rovněž tříválec, přímo odvozený z dvoulitro­ vého čtyřválce M20A (shodné vrtání i zdvih), díky vyspělé konstrukci s variabilním časováním ►►►

3, 4 Na velkém středovém displeji můžete mimo jiné sledovat funkci poháněcí soustavy 5 Zavazadlový prostor verze 1.5 Hybrid přišel o dvojitou podlahu a je o 77 litrů menší než u klasické verze, přesto je objem 320 litrů velmi dobrý 6, 7 Velikost interiéru splňuje všechny běžné nároky, vůz je typován jako pětimístný, ale prostřední sedadlo vzadu je přece jen nouzové

5/2022 THauto

7

► TOYOTA YARIS CROSS (MXPJ 15H)

Foto Tom Hyan

Otočný ovladač jízdních režimů Normal (zatlačit), Snow a Trail (otočit) je umístěn za volicí pákou převodovky; vlevo tlačítko EV pro čistě elektrickou jízdu

Nový zážehový tříválec modulární koncepce 1.5 Dynamic Force bez přeplňování, ale s hybridní soustavou THS II

všech ventilů a přímým vstřikem paliva nabízí dosta­ tečný výkon 92 kW (125 k) při hospodárnějším pro­ vozu a klidném běhu. Má náskok i proti hybridnímu provedení, v němž je výkon motoru upraveného na Atkinsonův pracovní cyklus snížen na 68 kW (92 k), ale v kombinaci s hybridním ústrojím dává

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR (1.5 Hybrid AWD-i) – kapalinou chlazený nepřeplňovaný zážehový tříválec Toyota M15A-FXE s Atkinsonovým cyklem, uložený vpředu napříč společně s trakčním elektromotorem a generátorem/spouštěčem; čtyřventilový variabilní rozvod DOHC VVT (sání) a VVT-i (výfuk), pohon vačkových hřídelů řetězem; elektronické vstřikování paliva, EU6d; 1490 cm3 (ø 80,5 x 97,6 mm); 14,0:1; 68 kW (92 k)/5500 min‑1 a 120 N.m/3600 – 4800 min‑1; vpředu střídavý synchronní elektromotor Toyota 1NM s permanentními magnety, 59 kW (80 k), 141 N.m a 580 V, a střídavý synchronní generátor (alternátor)/spouštěč; pro AWD-i vzadu trakční indukční elektromotor, 3,9 kW (5,3 k) a 52 N.m; celkový výkon soustavy 85 kW (116 k)/6000 min‑1. Elektrická výzbroj 12 V; trakční akumulátor Li-Ion 177,6 V (48 článků po 3,7 V) o hmotnosti 27 kg.

PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – planetová elektronicky řízená plynulá převodovka e-CVT s rozdělovačem točivého momentu (převodové poměry neuvedeny); stálý převod 3,218. Pohon všech kol AWD-i. Vzadu redukční převod elektromotoru 10,487.

PODVOZEK – bezrámová konstrukce s pomocným rámem vpředu a nezávisle zavěšenými koly, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson; vzadu dvojitá příčná ramena; pérování vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči; příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy, vpředu s vnitřním chlazením; ABS/EBD/BA, VSC/TRC; hřebenové řízení 13,9:1 s elektrickým posilovačem, 2,65 otáčky na plný rejd; pneumatiky 205/65 R 16, 215/55 R 17 nebo 215/50 R 18.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2560 mm, rozchod kol 1527 – 1517/1514 – 1504 mm podle pneumatik; d/š/v 4180/1765/1595 mm; přední převis 860 mm; světlá výška 170 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,36; objem zavazadlového prostoru 320/1097 l; objem palivové nádrže 36 l; pohotovostní hmotnost (DIN) od 1260 kg, celková 1775 kg, brzděný/nebrzděný přívěs do 750/550 kg.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 170 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 11,8 s; spotřeba paliva WLTP 4,7 – 5,1 l/100 km; emise CO2 106 – 115 g/km.

8

auto 2022/5

TH

celkový výkon 85 kW (116 k); výhodou je tedy jen dále snížená spotřeba paliva (viz tabulka nabíze­ ných typů). Další změnou hybridu, zavedenou už u Yarisu, je přechod na akumulátory Li-Ion, o 19 % účinnější a o 12 kg lehčí proti dřívějším Ni-MH (jme­ novité napětí se zvýšilo na 177,6 ze 144 V; pro trakč­ ní elektromotor se mění na 580 V). Podle výrobce je pouze elektrická jízda možná do rychlosti 130 km/h (režim EV lze volit tlačítkem na středové konzole).

Hybridní verze má výhradně elektronicky řízenou planetovou převodovku s plynulou změnou převodu, provedení bez hybridní soustavy může mít šestistup­ ňovou manuální nebo samočinnou plynulou CVT. U vozů s předním pohonem je vzadu jednodušší ­náprava s torzní příčkou, 1.5 Hybrid může mít pohon předních (FWD) nebo všech kol (AWD-i), v tomto případě bez mechanické vazby s druhým menším elektromotorem na zadní nápravě, která je odlišné konstrukce s dvojitými příčnými rameny. Inteligentní systém AWD-i samočinně rozděluje točivý moment na nápravy podle adheze, a to od P/Z 100/0 až do 40/60 %. Ovladačem na středové konzole lze volit režimy AWD-i, a to Normal/Snow/Trail, z nichž po­ slední je určen pro nezpevněné cesty. Nový parko­ vací systém Toyota Team Mate naskenuje vybrané místo pro opětovné parkování (jako u revolučního typu Mirai) a uloží do paměti. Po uvedení na trh byla dočasně v nabídce Premiere Edition s koženým interiérem a dalšími doplňky, převyšující nejvyšší ­ ­výbavu Adventure, jakou měl náš testovací vůz.

Služby Toyota Connected zahrnují aplikaci MyT na deset let zdarma, na středovém devítipalcovém dis­ pleji s novým multimediálním systémem lze sledovat také funkci poháněcí soustavy, ale i mnoho dalšího.

Možnosti jsou rozsáhlé, navigace vždy přináší mapy a stav dopravy živě v reálném čase. Přístrojová deska je ergonomicky velmi dobře vyřešena, do­ ­ konce zůstala tlačítka, takže nejste odkázáni jen na dotykový displej! U hybridu se poněkud zmenšil za­ vazadlový prostor ze 397 na 320 litrů, ale i tak vyhoví všem obvyklým nárokům. Výklopné zadní víko může mít elektrické ovládání. Jízda s vozem je velmi pří­ jemná, dosáhli jsme průměrné spotřeby 5,6 l/100 km.

Výbavy se různí podle stupně Active, Comfort, Exe­ cutive nebo Adventure. Ceny na českém trhu za­ čínají od 435 000 Kč, hybrid je od 525 000 Kč, s vý­ bavou Adventure od 660 000 korun českých (více a podrobněji na www.toyota.cz).

■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na sportovní vůz TOYOTA MR2 (2002)

5/2022 THauto

9

Foto Tom Hyan

► Automobily ► BMW 2 SERIES COUPÉ (G42)

SPORT Z MEXIKA

M

BMW řady 2 Coupé je nejnovějším přírůstkem nabídky sportovních vozů bavorské značky pro příslovečnou radost z jízdy...

TOM HYAN, 8. července 2021 na Festivalu rychlosti v Goodwoodu, álokterá automobilka se těší tak velké Trnová (CZ) popularitě pro vynikající jízdní vlastnosti plná výroba se v Mexiku rozběhla v září a počátkem a sportovní chování svých vozů jako prá­ března jsme tyto vozy poprvé vyzkoušeli při příležitosti uvedení na náš trh. Druhá generace zahrnuje pouze vě bavorská BMW. Nová cesta ke slávě Při představení začala úspěchy řady Neue Klasse po­ ­verzi kupé, dodává se výhradně s osmistupňovou samo­ řady 2 Coupé čátkem šedesátých let, jejíž vrcholný model BMW 2002 činnou převodovkou a pohonem zadních kol, v případě jsme nejprve vyzkoušeli se v roce 1968 stal základem filozofie dvoudveřových nejvýkonnějšího typu M240i xDrive pouze s trvalým po­ klasický šestiválec honem všech kol (ale běžně až 70 procent točivého mo­ sportovních automobilů klasické koncepce, jaké se BMW M240i xDrive, ­vyrábějí dodnes. Několikanásobné rozšíření produkto­ mentu směřuje na zadní kola). Nahrazuje první řadu 2 ovšem už s přeplňováním vého portfolia ovšem znamená, že sportovní verze Coupé/Cabriolet (F22/23) z výroby v Lipsku, která turbodmychadlem a pohonem všech kol vznikla roku 2014 oddělením od standardních hatchbac­ BMW vyjíždějí i z dalších závodů mimo Německo. ­Dříve to byly například BMW Z3 a Z4 ků řady 1, která ovšem v první generaci ze severoamerického Spartanburgu, zahrnovala rovněž řadu 1 Coupé (E82) ► BMW řady 2 COUPÉ (G42) nyní to jsou vozy druhé generace a 1 Cabriolet (E88), nabízenou v letech typ motor převodovka výkon spotřeba WLTP řady 2 Coupé (G42), vyráběné pro celý 2007 – 2013. Podle výrobce ovšem ko­ (turbo) [kW/k] [l/100 km] řeny vozu sahají mnohem dále, kromě svět výhradně v supermoderní továrně 220i 4R 2.0 8A 135/184 6,3 zmíněné řady 02 včetně 2002 Turbo v San Luis Potosí v Mexiku (otevřena 230i 4R 2.0 8A 180/245 6,6 (1973 coby první evropské sériově vyrá­ 2019 pro výrobu BMW řady 3).

M240i xDrive 6R 3.0 8A 275/374 8,2 BMW řady 2 Coupé se představilo 220d (mHEV 48 V) 4R 2.0d 8A 140/190 4,6 běné turbo) také k první generaci M3

10

auto 2022/5

TH

1

Foto BMW Presse

2

Dvě nové generace řady 2, zcela odlišné vozy Coupé a Active Tourer, se představily novinářům při dynamické prezentaci na zámku Trnová u Jíloviště (E30, 1986), ostrému 1M Coupé (2011, E82), nástupci M235i (F22; 2013) a vrcholnému M2 (F87; 2016).

O nástupci M2 se zatím mlčí, ale druhá generace 2 Coupé přináší vrcholný model BMW M240i xDrive, vždy vybavený pohonem všech kol. Samozřejmě, jde o vůz odlišného charakteru než M2, pouze se samočinnou převodovkou (ZF 8HP), ale zejména s paketem M Sport Pro také nabízejícím vysoký ­výkon a působivé jízdní zážitky. Při uvedení na trh počátkem roku 2022 se právě tento typ stal dalším unikátním šestiválcem v kompaktním balení, jaký byste marně hledali u jiných značek! Tvůrci vozu se netají tím, že využili zkušeností z větších BMW M3/ M4, a to nejen zkušeností, protože M240i xDrive do­ konce přebírá některé prvky (např. aerodynamická vnější zpětná zrcátka, funkci Launch Control a díly M Performance). Novinkou je další funkce M Sprint pro maximální akceleraci během jízdy. Podržením levé páčky řazení (pádla) pod volantem po dobu

Foto Tom Hyan

3

4

­ spoň jedné sekundy převodovka samočinně pod­ a řadí na nejvhodnější nižší stupeň a zároveň se motor i podvozek přepne do nejostřejšího sportovního re­ žimu. Výkon řadového třílitrového šestiválce Twin­ Power Turbo vzrostl na 275 kW (374 k) v rozsahu 5500 až 6500 min‑1, což je o 25 kW (34 k) více než u předchůdce BMW M240i Coupé první generace (F22). Diferenciál M Sport je u nejvyšší verze stan­ dardní výbavou (pro 230i Coupé bude na přání).

Proporce vozu s dlouhou přídí a krátkou zádí vy­ cházejí z předchůdce, ale prošly dalším vývojem.

Nadále vozu zaručují muskulární vzhled, zejména pro kapotu s prolisem power dome a optimalizované nárazníky, vzadu s difuzorem a dvojicí koncovek výfuků (pro M240i čtyřhranných, pro ostatní kruho­ vého průřezu). Krátké převisy a tzv. Hoffmeisterova linka (zalomení) u zadního bočního okna jsou pro BMW typické, na přídi ve zvětšené mřížce (tzv. led­ vinkách) najdete aktivní klapky vstupu ►►►

1 Okusili jsme rovněž BMW 220d Coupé se vznětovým motorem, který zatím jako jediný využívá asistence soustavy Mild-Hybrid 48 V 2 Sportovní kokpit s velmi dobře ergonomicky vyřešeným interiérem, kde na rozdíl od jiných vozů nemusíte hledat správnou pozici za volantem 3 Přístrojová deska s dvojicí digitálních displejů; poprvé u řady 2 Coupé se navíc dodává Head-Up Display (na přání) 4 Nejvýkonnější BMW M240i xDrive Coupé na první pohled odlišují větší kola, devatenáctipalcová či dvacetipalcová

5/2022 THauto

11

Foto Tom Hyan

► BMW 2 SERIES COUPÉ (G42)

1 2

Foto BMW Presse

3

1 Premiéra na Chateau Trnová, vpředu BMW M240i xDrive Coupé, za ním BMW 223i Active Tourer 2 Přeplňovaný třílitrový šestiválec pro M240i xDrive Coupé má proti předchůdci zvýšený výkon o 25 kW (34 k) 3 Šestiválec prozrazují rovněž jiné koncovky výfukového potrubí

v­ zduchu s deseti možnostmi nastavení. Proti před­ chůdci se prodloužila délka u základních verzí o 105 na 4537 milimetrů, zvětšila šířka o 64 na 1838 mm a snížila výška o 28 na 1390 mm. Rozvor náprav činí 2741 mm, je tedy o 51 mm větší. Rozchod kol se vpředu rozšířil o 54 mm a vzadu o 31 mm, u vrchol­ ného BMW M240i xDrive jsou tyto hodnoty větší ­dokonce o 63 a 35 milimetrů. Zavazadlový prostor má objem 390 litrů (více o dvacet), takže dva golfové vaky nejsou žádný problém.

Nabídka pohonných jednotek zahrnuje vylepšené motory modulární konstrukce BMW TwinTurbo ­Power, kromě zmíněného třílitrového šestiválce pro

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR (M240i xDrive) – kapalinou chlazený zážehový řadový šestiválec BMW M TwinPower Turbo (typ B58), přeplňovaný turbodmychadlem Twin-Scroll, uložený podélně vpředu; hliníkový blok a hlava válců; přímé vstřikování paliva High Precision Injection (35 MPa), Stop/Start, EU6d; DOHC 4V, Valvetronic a Double-VANOS; 2998 cm3 (ø 82 x 94,6 mm); 10,2:1; 275 kW (374 k)/5500 – 6500 min‑1 a 500 N.m/1900 – 5000 min‑1. Akumulátor 12 V/80 A.h, umístěný v zavazadlovém prostoru.

PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – kapalinový měnič momentu a osmistupňová samočinná převodovka M Steptronic Sport (5,250 – 3,360 – 2,172 – 1,720 – 1,316 – 1,000 – 0,822 – 0,640 – Z 3,712), stálý převod 2,813; M Sport Differential a trvalý pohon všech kol xDrive.

PODVOZEK – samonosná karoserie s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena s lehkými hliníkovými díly, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu pětiprvkové závěsy; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, na přání Adaptive M Suspension; kotoučové brzdy s vnitřním chlazením; ABS/EBD, DSC/DTC/CBC; hřebenové řízení M Servotronic 13,6:1 s elektrickým posilovačem proměnného účinku; standardní pneumatiky 225/40 ZR 19 vpředu a 255/35 ZR 19 vzadu.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2741 mm, rozchod kol 1579/1569 mm; d/š/v 4548/1838/1404 mm; světlá výška 128 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,30; objem zavazadlového prostoru 390 l; objem palivové nádrže 52 l; pohotovostní hmotnost 1690 kg, celková 2165 kg, brzděný/nebrzděný přívěs 1600/750 kg.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 250 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 4,3 s; spotřeba paliva WLTP 8,1 – 8,8 l/100 km; emise CO2 185 – 200 g/km.

VÝROBCE – BMW Group Planta San Luis Potosí, Boulevard BMW No.655, Parque Industrial Desarollo Logistic II, C.P. 79526 Villa de Reyes, San Luis Potosí, Mexiko

12

auto 2022/5

TH

M240i xDrive jde o přeplňované dvoulitrové čtyř­ válce. Zážehový B48 pro BMW 220i Coupé nabízí výkon 135 kW (184 k)/5000 – 6500 min‑1 a největší točivý moment 300 N.m/1350 – 4000 min‑1, se šesti­ válcem B58 má shodné vrtání i zdvih a rovněž ­používá plně proměnné variabilní časování Double­ -VANOS/Valvetronic, přeplňování turbodmychadlem a vysokotlaké přímé vstřikování paliva. Brzy přibude výkonnější verze BMW 230i Coupé, která nabídne 180 kW (245 k). Provedení 220d se vznětovým moto­ rem B47 je v této řadě zatím jediné se systémem Mild-Hybrid 48 V, využívajícím integrální spouštěč/ generátor 8 kW (11 k). Dvoulitrový čtyřválec s více­ stupňovým přeplňováním VGT dává výkon 140 kW (190 k)/4000 min‑1 a točivý moment 400 N.m/ 1750 až 2500 min‑1. Všechny vozy lze objednat ve výbavě M Sport a vylepšit pakety M Sport Pro (sportovní sedačky, brzdy, kola 19“, spoilery), případně doplňky z nabídky M Performance Parts (kola 20“).

Rovněž nová řada 2 Coupé využívá zrychlování elektronických systémů, můžete mít nejvyspělejší konektivitu BMW ConnectedDrive, dálkové upgrade softwaru online či volbu funkcí na přání (pokud sys­ tém a legislativa příslušné země dovolí) i všechny dnes už obvyklé jízdní asistenty jako například Front-Collision Warning, Lane Departure Warning (hlídá jízdu v pruhu při 70 – 210 km/h), aktivní tempo­ mat s funkcí Stop&Go (pracuje při 30 – 160 km/h), Parking Assist a vůbec poprvé u této řady Head-Up Display. Infotainment používá operační systém BMW 7, před řidičem je displej 5,1“ a středový doty­ kový 8,8“, které lze zaměnit za vyspělejší Live Cock­ pit Professional s displeji 10,25“ a dotykovým 12,3“.

Ceny BMW řady 2 Coupé začínají od 958 100 Kč včetně DPH, vrcholný BMW M240i xDrive vyjde na 1 405 300 Kč (více a aktuálně na www.bmw.cz). ■

Foto BMW Presse

Foto Tom Hyan

► Automobily ► AUDI A6 ALLROAD QUATTRO (C8)

ŠESTIVÁLEC...

Německé automobilky ještě vyrábějí šestiválce, a to je úplně jiný styl jízdy, jak jsme se znovu přesvědčili za volantem Audi A6 Allroad Quattro...

Š

estiválce mají logiku, běh motoru je zcela TOM HYAN v květnu 2006 oficiálně zařadila do rodiny A6. Obě jiný než u čtyřválců, nemluvě o módě neboúvodní generace měly také alternativu zážehového hých tříválců. Německé automobilky jsou ­osmiválce 4,2 litru, což skončilo až u generace třetí Allroad už oslavil snad posledními zastánci tohoto trendu, (C7), uvedené právě před deseti lety na tehdy ještě dvacáté narozeniny o řadovém šestiválci jsme psali také na pravidelně pořádaném Ženevském autosalonu. Tato ­ v roce 2019, předcházejících stránkách. Vyrábí je nejen BMW, ale předposlední generace zúžila nabídku na třílitrové tehdy přišla na svět i Mercedes-Benz, zatímco Audi zůstává věrné vidlico­motory V6 v zážehové (TFSI) a vznětové verzi (TDI). čtvrtá generace, vým šestiválcům, jejichž výhodou je kratší zástavbová Konec její výroby znamenal dvacáté narozeniny All­ opět spojující délka, ale větší šířka. Z pěti modelů poslední čtvrté roadu, a tak se výročním dárkem stala generace čtvrtá vlastnosti SUV generace Audi A6 Allroad Quattro mají čtyři pohon ­ s klasickým kombi (C8), a to včetně úvodního akčního modelu 20 Years ­vidlicovým šestiválcem, pouze nejslabší 40 TDI je čtyřAllroad, jejíž prodej začal v červnu 2019. Kupodivu se válec. Vývoj spalovacích motorů nekončí, a tak všech rozšířila nabídka motorových verzí, mezi něž se zařadil vedle čtveřice šestiválců také inovovaný 2.0 TDI, resp. pět modelů Allroad podle dost nelogického značení 40, EA288 evo (viz tabulka nabízených modelů).

45, 50, 55 a znovu 55 (vyšší číslo znamená vyšší Audi Allroad vyniká především offroadovým vzhledem ­výkon, jinak nic) přešlo na systém Mild-Hybrid, který využívá u čtyřválce soustavu s napětím 12 V, ale u šesti­ ve srovnání s běžným Avantem, čtvrtá generace opět válců vyspělejší se 48 V. Zapomněli trochu povyrostla, ale samozřejmě zachovává pohon všech kol, větší světlou jsme dodat, že pouze druhá 55 tankuje ► MOTORY AUDI A6 ALLROAD QUATTRO benzin (TFSI, ostatní jsou TDI). výšku a její proměnnou hodnotu vzhletyp vozu motor převodovka výkon spotřeba EU První Audi Allroad Quattro vyjelo v roce dem k adaptivnímu vzduchovému od(mHEV) [kW/k] [l/100 km] 1999, ale navzdory základu v Audi A6 pružení, které ji upravuje buď na pokyn A6 55 TFSI 3.0 V6 TFSI (48 V) DSG7 250/340 7,6 – 7,8 (C5) se šestka v názvu neobjevila. řidiče, či samočinně podle zvoleného A6 40 TDI 2.0 TDI (12 V) DSG7 150/204 5,0 – 5,2 ­První model chtěl především zdůraznit A6 45 TDI 3.0 V6 TDI (48 V) režimu Audi Drive Select a rychlosti DSG7 180/245 6,1 – 6,2 offroadový styl varianty kombi A6 A6 50 TDI 3.0 V6 TDI (48 V) 8A Tiptronic 210/286 6,0 – 6,1 ­jízdy. V normálním a komfortním režimu Avant, teprve druhá generace (C6) se A6 55 TDI 3.0 V6 TDI (48 V) 8A Tiptronic 253/344 6,3 – 6,4 je světlá výška 139 mm, v režimu offroad

14

auto 2022/5

TH

při rychlosti do 80 km/h se zvýší o dalších 30 mm (při nízké rychlosti do 35 km/h lze přidat dalších 15 mm, tedy zvýšení celkem o 45 mm). Při překročení 35 nebo 80 km/h se karoserie samočinně sníží, na dálnici při rychlosti přes 120 km/h ještě o dalších 15 milimetrů (světlá výška 124 mm). Allroad nabízí ak­ tivní rozdělení točivého momentu na jednotlivá kola, úpravu funkce ABS pro jízdu v terénu, kontrolu v klesání v rozsahu rychlostí 2 až 30 km/h i možnost sledovat na displeji náklon vozu v příčné i podélné ose s výstrahou proti převrácení. Na silnici lze naopak využít dynamického řízení všech čtyř kol, či na přání dodávaného sportovního diferenciálu, v nabídce jsou pneumatiky od 18 do 21 palců. Audi Drive Select umožňuje volbu řízených funkcí v šesti režimech ­Dynamic, Automatic, Comfort, Efficiency (hospodárnost), Allroad (terén) a Lift (zvětšení světlé výšky).

2

Vyzkoušeli jsme prostřední provedení A6 50 TDI s výkonem 210 kW (286 k) a klasickou samočinnou převodovkou Tiptronic (planetová s měničem), které překvapilo neobyčejně komfortní jízdou a nízkou spotřebou nafty. Dosáhli jsme průměrné spotřeby 7,8 l/100 km, ale byly i cesty, kdy jsme jezdili pod 6,0 l/100 km, což je na třílitrový šestiválec vynikající výsledek. Vzhledem k zákonné nutnosti snižovat emise ovšem dostávají moderní vozy řadu důmyslných, byť poněkud dražších technických řešení.

Všechny šestiválce pro Allroad mají nyní systém Mild-Hybrid s napětím 48 V a přeplňování (turbo), které v nejsilnější verzi 55 TDI dostalo navíc varia­ bilní geometrii a pracuje v součinnosti s elektrickým kompresorem (také 48 V). Soustava Mild-Hybrid (mHEV) sestává ze spouštěče/alternátoru BAS (spojeného řemenem s klikovým hřídelem), ►►►

Foto Tom Hyan

1

3

1 Virtuální kokpit se třemi displeji a bohatým menu včetně nastavení jízdních režimů Audi Drive Select 2 Audi A6 Allroad Quattro je nejen neobyčejně komfortní automobil se vzduchovým odpružením, ale také velmi prostorný s pohodlnými sedadly 3 Základní objem zavazadlového prostoru 565 litrů lze zvětšit sklopením opěradel až na 1680 litrů; potřebuje snad někdo SUV?

5/2022 THauto

15

Foto Tom Hyan

► AUDI A6 ALLROAD QUATTRO (C8)

Audi A6 Allroad Quattro se ve čtvrté generaci vyrábí od léta 2019 s rozšířenou paletou pohonných jednotek

Vyzkoušeli jsme vůz se vznětovým šestiválcem 3.0 TDI v prostřední verzi výkonu 210 kW (286 k) se soustavou Mild-Hybrid 48 V

Většina vozů A6 Allroad Quattro se dodává se třílitrovým šestiválcem (čtyři z pěti modelů)

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR (50 TDI) – kapalinou chlazený vznětový šestiválec 3.0 TDI (EA897 evo 3) s válci do V/90°, přeplňovaný výfukovým turbodmychadlem s chladičem vzduchu, uložený podélně vpředu; DOHC 4V Valvelift; elektronické přímé vstřikování common rail, SCR/AdBlue; Mild Hybrid/BAS, Stop/Start, EU6d; 2967 cm3 (ø 83 x 91,4 mm); 16,3:1; 210 kW (286 k)/3500 – 4000 min‑1 a 620 N.m/1750 – 3000 min‑1. Elektrická výzbroj DC 12/48 V. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – samočinná osmistupňová převodovka Tiptronic s kapalinovým měničem momentu a možností přímého řazení (5,000 – 3,200 – 2,143 – 1,720 – 1,313 – 1,000 – 0,823 – 0,640 – Z 3,478); Audi Drive Select; trvalý pohon všech kol Quattro se samosvorným mezinápravovým diferenciálem; stálý převod 2,624.

PODVOZEK – samonosná karoserie s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, pětiprvkové závěsy s podélnými i příčnými rameny; odpružení vzduchovými měchy s aktivními tlumiči; příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy s vnitřním chlazením, ABS/EBD, ESC/ASR; hřebenové řízení s elektromechanickým posilovačem, převod 15,9:1; pneumatiky 235/55 R 18, na přání 245/45 R 20 nebo 245/40 R 21.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2925 mm, rozchod kol 1645/1611 mm; d/š/v 4951/1902/1497 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,30; objem zavazadlového prostoru 565/1680 l; objem palivové nádrže 63 (na přání 73) l; pohotovostní hmotnost DIN od 1945 kg, celková 2625 kg, brzděný přívěs do 2500 kg.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 250 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 5,8 s; spotřeba paliva EU 6,0 – 6,1 l/100 km; emise CO2 158 – 160 g/km.

VÝROBCE – AUDI AG, Auto-Union Strasse 1, 85057 Ingolstadt, v závodě Neckarsulm, NSU-Strasse 1, 74172 Neckarsulm, Německo

16

auto 2022/5

TH

akumulátoru Li-Ion 10 A.h a řídicí jednotky. Využívá se k brzdné rekuperaci až 8 kW, funkci Stop/Start, plachtění s vypnutým motorem a podpoře přídavným výkonem elektromotoru. Pro běžné funkce zůstává sekundární síť 12 V s vlastním akumulátorem ve voze zachována (oba jsou vzadu) včetně měniče ­napětí DC/DC pro vzájemnou spolupráci. Vznětový šestiválec 3.0 TDI (EA897 evo) lze volit ve stupních výkonu 180, 210 a 253 kW (245, 286 a 344 k), skoro stejného maxima dosahuje také zážehová verze 3.0 V6 TFSI, resp. EA839 (250 kW/340 k). Zajímavostí zůstává, že osmistupňový Tiptronic je pouze pro prostřední a nejsilnější turbodiesel, ostatní mají automatizovanou dvouspojkovou převodovku DSG7.

Pohon všech kol je u obou nejslabších verzí systémem Quattro Ultra s elektronickou vícelamelovou spojkou, zatímco u silnějších se samosvorným mezinápravovým diferenciálem Quattro Permanent All-Wheel Drive. Sladění všech prvků poháněcí sou­ stavy je opravdu skvělé, ostatně více než čtyřicetiletá tradice Quattro zavazuje. Výbavy, bezpečnost a konektivita odpovídají tomu, na co jsme u vozů Audi zvyklí. Před řidičem je virtuální kokpit s možností změny zobrazení, na středové konzole dva dotykové displeje pro ovládání důležitých funkcí. Ceny A6 ­Allroadu na českém trhu začínají od 1 723 900 Kč za čtyřválec 40 TDI, testovaný 50 TDI je od 1 894 900 Kč a vrcholný 55 TDI za 2 018 900 korun českých (více a aktuálně na www.audi.cz).

■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na osobní automobil AUDI Super 90 (1967)

5/2022 THauto

17

Foto Tom Hyan

► Automobily ► VOLKSWAGEN TIGUAN ALLSPACE

PO MODERNIZACI Volkswagen Tiguan patří k nejoblíbenějším ve své kategorii na evropském trhu, vyzkoušeli jsme modernizovaný model...

V

olkswagen Tiguan prošel modernizací na TOM HYAN po větším Touaregu. První generace zaoblených tvarů podzim 2020, koncem loňského roku násle­ vycházela ještě ze starší platformy (sdílené s Pas­ dovaly obdobné změny rovněž pro prodlou­ satem B6/B7), nové jméno vzniklo spojením slov Tiger Volkswagen Tiguan žený Tiguan Allspace, který se ovšem vy­ a Leguan, a trefila se okamžitě klientele do vkusu. patří k nejoblíbenějším automobilům SUV švihl na více než polovinu všech prodejů (55 Brzy se Tiguan stal bestsellerem nejen ve svém seg­ na světovém trhu, procent). Hlavními změnami jsou ostřejší design a nové mentu v Evropě, ale v roce 2019 poprvé i nejlépe dosud se prodalo ovládací i asistenční systémy, k nimž patří adaptivní ­prodávaným vozem značky (sesadil z trůnu Passaty přes šest milionů světlomety IQ.Light LED, dotykové displeje a automa­ a Golfy). To už se ve Wolfsburgu vyráběla dnešní dvou generací; tická klimatizace v sériové výbavě. Tiguan Allspace ­druhá generace, zatímco výroba první dobíhala ještě vyzkoušeli jsme prodloužený od roku 2017 zaznamenal více než 1,5 milionu vozů, u bývalého Karmanna v Osnabrücku (do 2018). Nový Tiguan Allspace prodaných na celém světě. Ve svém segmentu nabízí Tiguan na modulární platformě MQB se představil v nejvyšší výbavě R-Line na přání sedmimístné provedení se třemi řadami seda­ na autosalonu IAA 2015 ve Frankfurtu, od dubna 2016 se vznětovým del, což není příliš obvyklé, i když se tím poněkud nabídl zákazníkům větší vnitřní prostor zásluhou zvět­ motorem 2.0 TDI zmenší objem zavazadlového prostoru. Pokud potře­ o výkonu 147 kW (200 k) šených vnějších rozměrů, ale ani to nestačilo, a tak se bujete převážet více cestujících, pak je ovšem tato v březnu 2017 zrodil Tiguan Allspace s délkou pro­ ­záležitost nepodstatná, při sklápění zadních sedadel je dlouženou o 215 mm na rozvoru delším o 109 mm, zmenšení jen ze 760 na 700 litrů, při ­jehož výroba se rozběhla v Mexiku. ► MOTORY PRO TIGUAN ALLSPACE 2022 sklopení obou zadních řad ze 1920 na Koncem června 2020 prošel face­ 1755 litrů, což zaručuje slušné pře­ typ liftem s novou přídí včetně světlometů převodovka výkon největší spotřeba pravní možnosti, pokud zrovna neku­ rychlost ve stylu Golfu osmé generace, digitál­ WLTP [kW/k] [km/h] [l/100 km] ním kokpitem s dotykovým displejem pujete nábytek. Pamatuji se, jak se skříňka s délkou 1,6 metru do Tiguanu 1.5 TSI Evo a infotainmentem MIB3 i posílenými 6M 110/150 201 6,7 – 7,9 DSG7 110/150 200 7,1 – 8,3 nevešla, ale Passat Variant ji v poho­ 1.5 TSI Evo asistenty bezpečnosti (Travel Assist).

140/190 213 8,4 – 9,4 dě odvezl. To je ovšem dáno odlišnými 2.0 TSI 4Motion DSG7 Poprvé se objevily sportovní verze 2.0 TSI 4Motion DSG7 180/245 229 8,9 – 9,8 proporcemi SUV a klasického kombi...

Tiguan R, ale také SUV/Coupé se ­ 2.0 TDI 6M 110/150 200 5,3 – 6,1 Volkswagen Tiguan rozšířil nabídku 2.0 TDI splývající zádí pro čínskou klientelu DSG7 110/150 199 5,6 – 6,7 největší německé automobilky už 2.0 TDI 4Motion DSG7 (Tiguan X). O rok později převzal 110/150 197 6,2 – 7,1 v roce 2007 jako druhý model SUV 2.0 TDI 4Motion DSG7 147/200 216 6,6 – 7,5 zlepšení také prodloužený Tiguan

18

auto 2022/5

TH

Foto Tom Hyan

2

3

4

1 ­ llspace. Vozy se vyrábějí výhradně se čtyřválco­ A vými motory (pro některé trhy také 1.4 TSI).

Nový Tiguan Allspace se dodává se shodnými mo­ tory jako základní kratší Tiguan, ovšem pouze v kla­ sickém provedení, zatímco menší sourozenec vsadil rovněž na elektrickou asistenci. Sortiment tedy do­ plňuje Tiguan eHybrid (PHEV), vybavený motorem 1.4 TSI/110 kW (150 k) a elektromotorem 85 kW (116 k), který nabízí systémový výkon 180 kW (245 k) a s akumulátorem Li-Ion 13 kWh urazí až 50 km čistě elektricky (dobíjí se za 5:00/3:40 h při nabíjecím ­výkonu 2,3/3,6 kW) a je tak příspěvkem ke snížení

fleetových emisí. Další zajímavostí je Tiguan R se zvýšeným výkonem čtyřválce 2.0 TSI na 235 kW (320 k), převodovkou DSG7 a pohonem všech kol.

Také tento motor není pro Allspace, takže nabídka čítá pouze zážehové čtyřválce 1.5/2.0 TSI a vzně­ tové 2.0 TDI, celkem v pěti výkonových verzích, ­podle typu se šestistupňovou manuální nebo sedmi­ stupňovou dvouspojkovou převodovkou, ale také s pohonem jen předních, anebo všech kol 4Motion (viz přehled modelů v obvyklé tabulce). Údaje o spo­ třebě paliva podle WLTP vycházejí z německých pramenů výrobce, zřejmě chce uvedením ►►►

5 1 Přístrojová deska vozu s virtuálním kokpitem a dotykovým středovým displejem 2, 3 Interiér je velmi prostorný, zadní sedadla lze podélně posouvat až o 180 milimetrů 4 Zavazadlový prostor pětimístné verze má základní objem 760 litrů 5 Za volicí pákou převodovky je otočný ovladač jízdních režimů podle druhu terénu

5/2022 THauto

19

Foto Tom Hyan

► VOLKSWAGEN TIGUAN ALLSPACE

1 1 Prodloužená verze Tiguan Allspace se pro evropské zákazníky vyrábí v mexickém státě Puebla

2

2 Pod kapotou testovaného vozu byl čtyřválec 2.0 TDI 200 se sedmistupňovou dvouspojkovou převodovkou, dodávaný výhradně s pohonem všech kol 4Motion

► TECHNICKÉ ÚDAJE POHÁNĚCÍ SOUSTAVA (2.0 TDI 200) – kapalinou chlazený vznětový řadový čtyřválcový motor 2.0 TDI (EA288 evo), přeplňovaný výfukovým turbodmychadlem, uložený vpředu napříč; DOHC 4V; přímé vstřikování paliva common rail, SCR/AdBlue, EU6d; 1968 cm3 (ø 81,0 x 95,5 mm); 16,5:1; 147 kW (200 k)/3600 – 4100 min‑1 a 400 N.m/1750 – 3500 min‑1. Dvouspojková automatizovaná sedmistupňová převodovka DSG. Pohon všech kol 4Motion s elektronicky řízenou vícelamelovou spojkou.

PODVOZEK – samonosná ocelová konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu spodní příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu víceprvkové závěsy s příčnými i podélnými rameny; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, na přání aktivními DCC; příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy, vpředu s vnitřním chlazením; ABS/EBD/BA, ESC/ASR; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; pneumatiky 235/55 R 18, R-Line 255/45 R 19, na přání 255/40 R 20.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2789 mm; rozchod kol 1585 – 1575/1574 – 1565 mm podle pneumatik; d/š/v 4728/1839 (se zrcátky 2099)/1687 mm; světlá výška 201 mm; nájezdové úhly P/Z 16,8°/15,6°, přechodový úhel 16,1°; objem zavazadlového prostoru 760/1920 l (sedmimístný 230/700/1775 l); objem palivové nádrže 58 l + AdBlue 18 l; pohotovostní hmotnost DIN (bez řidiče) od 1715 kg, celková 2400 kg; hmotnost brzděného/nebrzděného přívěsu 2500/750 kg.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 216 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 7,8 s; spotřeba paliva WLTP 6,6 – 7,5 l/100 km; emise CO2 174 – 195 g/km.

VÝROBCE – Volkswagen de México, S.A. de C.V., Autopista México-Puebla Km.116, Av. San Lorenzo Almecatla, 72 700 Sanctorum, Municipio de Cuautlancingo, Estado de Puebla, Mexiko

20

auto 2022/5

TH

š­ irokého rozsahu zabránit polemice, jakou přinášely nedosažitelné údaje podle dřívější normy EU. Vyzkoušeli jsme prodloužený Tiguan Allspace v atraktivní sportovně laděné výbavě R-Line (po faceliftu se výbavy zjednodušily na Life, Elegance a R-Line) s nejvýkonnější verzí vznětového dvou­ litrového čtyřválce TDI 147 kW (200 k), automatizo­ vanou dvouspojkovou převodovkou DSG7 a poho­ nem všech kol 4Motion. V běžném provozu jsme dosáhli průměrné spotřeby 7,8 l/100 km, což vcelku odpovídá rozšířeným údajům výrobce. Jízda je po­ hodlná, interiér prostorný a variabilní se sklápěním sedadel i posuvem druhé řady v podélném směru o 180 mm, tradičně jde o velmi dobrý standard, jaký známe rovněž ze sesterského vozu Škoda Kodiaq, s nímž jsme dříve absolvovali ještě delší cesty. A po­ kud si vše nastavíte ve voze předem, abyste za jízdy nic nemuseli lovit na dotykovém displeji, pak si není nač stěžovat. Programy pro jízdu v terénu se volí otočným ovladačem na středové konzole a Tiguan Allspace se v terénu neztratí, jak prokázal letošní účastí českého týmu Barth Racing na saúdskoarab­ ském Dakaru v roli novinářského vozidla.

V době našeho testu byla cena vybraného vozu ­Tiguan Allspace 2.0 TDI 200 PS 4Motion R-Line od 1 373 900 Kč, sedmimístná verze je za příplatek 19 200 Kč. Nejlevnější Allspace 1.5 TSI Life byl od 926 900 Kč včetně DPH, krátký Tiguan od 834 900 Kč (více a aktuálně na www.volkswagen.cz).

■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na osobní vůz VOLKSWAGEN Typ 1 (1965)

5/2022 THauto

21

► NEW YORK INTERNATIONAL AUTO SHOW 2022

Ford GT Holman Moody Heritage Edition 2022 Mezinárodní autosalon NYIAS v New Yorku se opět konal v tradičním dubnovém termínu, když byl v letech 2020 a 2021 zrušen pro kovidové restrikce. Bohužel mnohé automobilky výstavu ignorovaly, byť ve stejném čase houfně předváděly novinky ve virtuální realitě! Na stánku Ford v New Yorku ale zářila poslední GT Heritage Edition 2022, akční model Holman Moody na základě současného Fordu GT, spolu s barevně spřízněným originálem GT 40 Mk.II, s nímž Ronnie Bucknum a Dick Hutcherson dojeli třetí ve 24 h Le Mans 1966. Kola jsou dvacetipalcová, na voze je více uhlíkových kompozitů a interiér kombinací kůže a alcantary.

Porovnání standardního a prodlouženého Wagoneeru

Američané potřebují odolné a silné stroje, které něco vydrží, odvezou a urazí velké vzdálenosti. Jeep Wagoneer k nim od roku 2021 opět patří, má osmiválec Hemi 5,7 litru/292 kW (397 k) + ISG 12 kW, resp. jako Grand Wagoneer 6,4 litru/351 kW (477 k); osmistupňovou samočinnou převodovku Torqueflite, na přání dvoustupňovou přídavnou, pohon všech kol a solidní žebřinový rám, ale s nezávislým zavěšením všech kol.

V New Yorku se představily prodloužené verze (Grand) Wagoneer L o sedm palců (178 mm) na rozvoru a pět palců (127 mm) na zadním převisu. Délka je nyní 5758 mm a rozvor náprav 3302 mm. Zavazadlový prostor za třetí řadou sedadel se zvětšil o 53 procent na 1191 litrů.

Jeep Grand Wagoneer L (Grand má větší motor bez ISG) Zvláštní, proč si všichni myslí, že právě jejich hypercar s cenovkou kolem dvou milionů eur bude úspěšný?! V roce 2020 založená firma Deus Automobile z Vídně uvedla v New Yorku elektrické kupé Vayanne a pochlubila se spoluprací Italdesign (nikoli Giugiaro, ale VW Group!) a Williams Advanced Engineering.

Výkon 1641 kW (2230 k), zrychlení 0 – 100 km/h za 2 sekundy, největší rychlost 400 km/h, pohon všech kol a plán 99 vyrobených vozů (dodávky od 2025). Podobných projektů jsme ale už viděli!

22

auto 2022/5

TH

Deus Vayanne EV Hypercar

Chevrolet Corvette Z06

General Motors také autosalon v New Yorku vypustil, jedinou výjimkou byla jeho největší značka Chevrolet, která se pochlubila nejvýkonnější Corvette Z06 (model 2023) osmé generace s motorem uprostřed. Nový osmiválec 5,5 litru VVT DI (DOHC 4V místo OHV 2V u 6,2 litru) je nejvýkonnější atmosféricky plněný V8 sériové produkce, nabízí 500 kW (679 k) a točí až 8600 min‑1 (Stingray 6600 min‑1).

Obě verze budou od léta 2022 také ve výroční sérii 70th Anniversary Edition. ▼ Zcela nový motor LS6 (projekt Gemini)

Ford Bronco Raptor MY 2022 Bohužel také Alfa Romeo se zaměřila na SUV, jediným normálním typem je sedan Giulia. Nabídku rozšiřuje kompaktní C-SUV Tonale, předsta­ vené v New Yorku v sériové hybridní verzi, zatímco světová premiéra byla už v Ženevě 2019! Tonale ještě vychází z platformy SCCS (Jeep Compass), má vpředu uložený zážehový čtyřválec Firefly 1.5i/96/118 kW (130/160 k) s mild-hybridem 48 V (15 kW) a předním pohonem; další možností je 1.3i PHEV 205 kW (279 k) s pohonem 4x4 (elektromotor vzadu).

Pro vybrané trhy budou 2.0i a 1.6 Multijet. Výroba v Pomigliano d’Arco u Neapole (spolu s Fiatem Panda).

Nový Ford Bronco přichází v nejvýkonnější verzi Raptor s přeplňovaným šestiválcem 3.0 V6 EcoBoost od Ford Performance a desetistupňovou samočinnou převodovkou. Novinka je k dispozici pouze ve čtyřdveřovém provedení. Výkon vzrostl na 303 kW (412 k), podvozek s většími koly je zvýšený a dostal adaptivní tlumiče Fox, jaké jsme obdivovali už na F-150 Raptor Pick-Up. Ceny začínají od 69 995 dolarů.

Alfa Romeo Tonale Hybrid

Cobera C300, další elektrická Cobra Společnost Cobera Automotive Inc. připravila reinkarnaci Shelbyho Cobry a hrdě vyhlašuje, že vůz je navržený a smontovaný v USA, byť se na výrobě podílí maďarská Cobera Motors Hungary (Composite Projects), která stojí za akrobatickými letouny Corvus Racer Red Bull!

Jak je to po právní stránce (design Cobra) jsme se nedozvěděli, ale elektrická Cobera C300 s výkonem až 447 kW (608 k) ve verzi Dual Motor s pohonem všech kol zrychluje na sto za 2,7 sekundy! Akumulátory jsou v podélné ose vozu, který slavil premiéru už v Los Angeles 2021.

5/2022 THauto

23

Otevřený Ferrari 296 GTS (Spider) se podle očekávání představil o několik měsíců později než základní Ferrari 296 GTB (Berlinetta), s nímž sdílí hybridní pohonnou jednotku, která umožňuje čistě elektrický dojezd 25 km. Vyměnila se samozřejmě pevná střecha za otevírací RHT (retractable hard top), výkon zážehového šestiválce 3.0 Bi-Turbo s rozevřením do V/120° zůstává shodný stejně jako výkon elektromotoru, celkem je k dispozici 610 kW (830 k).

Hmotnost vozu vzrostla na 1540 kg (střecha, výztuhy), výrobce nyní uvádí zrychlení 0 – 100/200 km/h za 2,9/7,6 sekundy, čas na kolo ve Fioranu 1:21,8 min a největší rychlost opět přes 330 km/h.

Ferrari 296 GTS

Chrysler Airflow Graphite Concept

Foto Stellantis

Na autosalonu v New Yorku se uvedl elektrický Chrysler Airflow v novém barevném provedení Graphite Concept (tedy tmavém), ostře kontrastujícím s původní verzí v bílé Arctic. Kromě barev a upraveného loga tradiční detroitské značky se mnoho nezměnilo, ani letopočet 2025 uvedení na trh. Systém pohonu Dual-Motor AWD dává celkem 300 kW (402 k) a dojezd 643 km s akumulá­ tory Li-Ion 118 kWh mezi nápravami. Bílá verze zářila na CES 2022 v Las Vegas, šéfová značky Christine Feuell (ex-Ford a Honeywell) slíbila nejméně tři nové elektromo­ bily do roku 2028, kdy se Chrysler stane značkou BEV, ale prý zvýší počet modelů nad dnešní tři Chrysler 300, Pacifica a Voyager (poslední jen pro fleetové klienty).

Foto Stellantis

Foto Ferrari

► Automobily ► ZE SVĚTA & Z DOMOVA

24

auto 2022/5

TH

► KRÁTCE Od uvedení Karoqu v roce 2017 bylo vyrobeno více než půl milionu těchto vozů, a tak Škoda přistou­ pila k modernizaci v polovině výrobního cyklu. Změnily se příď i záď, Karoq má podle tiskových materiálů výraznější vzhled, upravený interiér, hospodárnější motory ve verzích evo a posílenou výbavu.

Dodávají se motory 1.0 TSI/81 kW (110 k), 1.5 TSI/110 kW (150 k) a 2.0 TDI/85/110 kW (116/150 k) s pohonem předních kol; nejsilnější TDI 150 alternativně s pohonem všech kol a 2.0 TSI/140 kW (190 k) výhradně ve verzi 4x4.

► Japonská Mazda opatruje svou více než stoletou historii (byla založena v roce 1920), a proto zrenovovala tovární muzeum, které se nachází v hlavním závodě v Hirošimě. V novém uspořádání tvoří muzeum vstupní hala a deset výstavních zón včetně exkurze na přilehlou výrobní linku. Vystavena je první motorová tříkolka Mazda, všechny významné sériové typy i vozy s motory Wankel včetně vítězného prototypu ze 24 h Le Mans 1991. Muzeum bude znovuotevřeno pro veřejnost od 23. května 2022.

Foto Škoda Auto

Škoda Karoq po faceliftu

Foto BMW Presse

BMW i7 xDrive 60, nová generace řady 7 především pro Evropu (elektrická)

Nová generace BMW řady 7 (G70/G71) znamená revoluci, jako první sází na elektrickou variantu i7 xDrive 60, zatímco plug-in-hybridní modely 750e xDrive a M760e xDrive, u nichž ještě zůstal zážehový šestiválec (zjevně třílitrový), i když to je v tiskovém materiálu na devětadvaceti stránkách zmíněno jen jednou, budou až napřesrok!

PHEV má akumulátor 18,7 kWh a zvýšený nabíjecí výkon na 7,4 kW; celkový výkon hybridní soustavy činí 360 a 420 kW (490 a 571 k).

Dvoumotorový elektromobil má 400 kW (544 k), přibude ale i7 M70 xDrive s výkonem cca 485 kW (660 k). Údaje jsou neúplné, Evropané mají dostat ještě diesel, mimo Evropu zážehové motory, ale vždy Mild-Hybrid 48 V. Podle presskitu je nejdůležitější domácí kino s úhlopříčkou displeje 31,3“ pro cestující vzadu! Technické údaje chybí, dvanáctiválec byl pohřben.

► Dne 1. března představil Carlos Tavares, šéf Stellantisu, vizi prvního sériového elektromobilu Jeep.

Předobrazem jsou verze Plug-In Hybrid s označením Jeep 4xe, které zavedli pro Renegade, Compass, Wrangler a nový Grand Cherokee (pátá generace WL od 2021), s nimiž se zřejmě nepočítá pro provoz v náročném terénu, ale jen v oblastech s nabíjecími stanicemi.

Například Wrangler 4xe má zážehový čtyřválec 2.0 Turbo, dva elektromotory/generátory (vpředu na motoru a v převodovce Torqueflite 8A) a akumulátor Li-Ion 17 kWh (400 V). ► Boháčů utěšeně přibývá, a tak se z exkluzivních sportovních vozů stávají velkosériové produkty.

V dubnu vyrobili v Sant’Agata Bolognese jubilejní Lamborghini Huracán s pořadovým číslem 20 000, byl to Huracán STO ve stříbrné barvě Grigio Acheso Matt, určený pro klienta v Monaku.

Huracán se vyrábí od roku 2014 v řadě modelů od prvního LP610-4 až po nejnovější Huracán Tecnica s motorem 5.2 V10/471 kW (640 k)/8000 min‑1, známým ze STO (nyní 2,15 kg/k; 565 N.m/6500 min‑1, maximální rychlost 325 km/h a zrychlení 0 – 100/200 km/h za 3,2/9,1 sekundy).

VinFast VF8 z Vietnamu, ale v New Yorku

Foto VinFast

► Do světa PHEV vstoupila Mazda s novým crossoverem SUV, jehož výroba začala 15. března v závodě Hofu No.2 (Yamaguchi Prefecture).

Oficiálně linku otevřel Akira Marumoto, prezident/CEO Mazda Motor Corporation, na slavnosti 18. dubna. Mazda CX-60 kombinuje zážehový čtyřválec Skyactiv-G 2.5 s velkým elektromotorem 125 kW, novou osmistupňovou převodovkou a akumulátorem Li-Ion 17,8 kWh (355 V). Kombinovaný výkon systému je 240 kW (327 k).

Export do Evropy začne v létě.

Vietnamská automobilka VinFast útočí na USA, vystavuje na auto­ salonech v Los Angeles a New Yorku, ale i na CES v Las Vegas.

Nabízí elektrická SUV typu VF8 (midsize) a VF9 (large) modelového roku 2023, která chce prodávat od 41 000, resp. 56 000 dolarů (bez akumulátorů, ty budou na leasing).

Na technické údaje je skoupá, údajně 300 kW (402 k) a 640 N.m, dojezd 480, resp. 640 km. Na designu spolupracoval Pininfarina.

► Ze série 1350 vozů Ford GT, jejichž výroba končí letos (MY 2022), bylo jen pětačtyřicet GT Mk.II (MY 2020) po 1,2 milionu USD se zvýšeným výkonem 522 kW (710 k), sníženou hmotností 1431 kg, keramickými brzdami Brembo, stavitelnými tlumiči Multimatic DSSV, pneumatickými zdviháky, sedadly Sparco a sběrnicí dat MoTec, a to výhradně pro track days.

5/2022 THauto

25

Foto Tom Hyan

► Automobily ► FORD THUNDERBIRD (2002 – 2005)

1 2

Před dvaceti lety se vrátil Thunderbird, luxusní kabriolet sportovního charakteru, který vsadil na oblíbený retrostyl...

F

ord Thunderbird má v historii Ford Motor Co. zvláštní místo, často se prezentuje téměř jako samostatná značka, zejména když na voze chybí odznak s modrým oválem, ale nikdy se mimo prodejní síť Ford Motor Company ne­ prodával. První vznikl v polovině padesátých let, zazna­ menal deset generací za více než čtyři desetiletí, ale v modelovém roce 1997 skončil, když odbyt poslední generace povážlivě klesl na třetinu původního množ­ ství, prodávaného při uvedení v roce 1989. Přesto se vyrobilo 961 624 kusů desáté generace, takže šlo o úspěch. U Forda se rozhodli po odmlce pokračovat, ale zájemců o klasické vozy mezitím ubylo. Znovu­ zrozený Thunderbird MY 2002 až 2005 zaznamenal pouze 68 098 vyrobených kusů. I to bylo dobré, neboť po dalších dvaceti letech zůstal v portfoliu amerického Forda pouze Mustang, všechny ostatní klasické vozy udělaly místo pick-upům a obludným crossoverům SUV. Noví lidé mají jiné zájmy...

26

auto 2022/5

TH

TOM HYAN 1 Ford Thunderbird jedenácté generace se vyráběl pouhé čtyři roky, o to je dnes vzácnějším sbírkovým automobilem s klasickým osmiválcem 2 Hrdý majitel Jan Čech se svým Thunderbirdem modelového roku 2002

Zbyli jen nadšenci, pro něž jsou klasické automobily tím jediným pravým ořechovým, milují osmiválce a pohon zadních kol, shrnovací plátěnou střechu, či nasazovací hardtop pro nejodpornější období roku, které je na­ vzdory globálnímu oteplování u nás stále delší. Takové automobily byly vždy snem každého mladého muže, ale někteří si je pořídili až ve zralém věku, a tak si přece jen splnili sny mládí. Jednomu z nich patří vyobrazený Thunderbird modelového roku 2002, jenž byl upraven na zakázku v USA, dovezen do České republiky a už deset let jezdí s druhým majitelem, kterým je můj ­někdejší spolužák ze Střední průmyslové školy stroj­ nické v Masné ulici v Praze, letecký publicista a letecký mechanik Jan Čech ze Smíchova, autor sedmi knih (většinou o letadlech) a majitel několika amerických a britských automobilů. Vůz získal po roce čekání, když první majitel chtěl za odstavený vůz 450 tisíc korun českých, ale po roce rychle prodal za třetinu. I tímto způsobem bylo možné získat luxusní osmiválec, který

Foto Tom Hyan

3 4

5

po drobné opravě samočinné převodovky jezdí do­ dnes. Pikantní je, že zatímco výměny amerických dílů nepřinesly žádný výsledek, tak zásah českého elektromechanika vůz zpojízdnil. Původní majitel si nechal upravit interiér a nasadit jiná kola, ale jinak Thunderbird odpovídá originálu.

Jedenáctá generace Thunderbirdu (M205) je dvou­ dveřový luxusní kabriolet, postavený na podlahové plošině Ford DEW98, kterou sdílí se sedany Lincoln LS a Jaguar S-Type. Podle vedoucí projektu (Chief Program Engineer) Nancy Gioia bylo nejnáročněj­ ším úkolem zesílení platformy pro zvýšenou torzní tuhost otevřeného vozu, přibyly tedy křížové výztuhy pod podlahou a také za zadními sedadly. „Není to

sportovní automobil, naším cílem byla relaxed spor­ tiness,“ řekla Nancy, a proto poslední Thunderbird pokračuje v původní filozofii Personal Luxury Car, bližší sedanům než sportovním vozům. Nezávislé zavěšení všech kol na krátkých a dlouhých příčných ramenech SLA (Short-and Long-Arm) je naladěno komfortně, což jsme si užívali zejména na rozbitých českých silnicích. Pokud by snad někdo chtěl od Thunderbirdu jízdní vlastnosti Corvetty, tak bude zklamán. Relaxační jízda s otevřenou střechou je ale hlavní předností vozu, i když výkon motoru je více než dostatečný pro svižnou akceleraci na úrovni ­Jaguaru E-Type. Větší kola než sedmnáctipalcová nemůže Thunderbird mít, prostě se do karoserie ne­ vejdou. Konstruktéři si pohráli i se zvukem (vyladěné výfukové potrubí); projev motoru je prý mezi Lincol­ nem LS a Fordem Mustang GT. Vzadu je sice jen 190 litrů objemu pro zavazadla, ale interiér nabízí dalších 50 litrů odkládacích prostor.

Působivý vzhled vozu vychází z legendárních před­ chůdců, kapota a dlouhá příď jsou odrazem první generace (1955), záď nese prvky modelu 1961, al­ ternativní pevná střecha pak připomíná tzv. operním okénkem (kruhovým) první hardtop z roku 1957. Plá­ těná střecha se otevírá elektricky, hardtop (příplatek 2500 k úvodní ceně 35 495 dolarů) je samozřejmě lehčí než by byla pevná skládací střecha, nasadí jej bez problémů dva lidé (hmotnost 37 kg). Jediným motorem pro Thunderbird poslední generace je osmi­ válec ze závodu Ford Lima Engine Plant ►►►

3 Základním modelem je dvousedadlový kabriolet s otevírací plátěnou střechou; hardtop se dodával za příplatek včetně manipulačního vozíku do garáže 4 Pevná snímací střecha Hardtop byla za příplatek 2500 dolarů, typickým prvkem je kruhové Opera Window 5 Přístrojová deska testovaného Thunderbirda 2002

5/2022 THauto

27

Foto Tom Hyan

► FORD THUNDERBIRD (2002 – 2005)

1

2

1 Všechny Thunderbirdy poslední generace pocházejí z Wixomu ve státě Michigan (závod byl zavřen v roce 2007) 2 Osmiválec Ford 3,9 litru sice vychází z Jaguaru, ale vyráběl se v závodě Ford Lima Engine Plant v Ohiu 3 Setkání legend v roce 2018, nový Mustang 5.0 V8 s desetistupňovou samočinnou převodovkou a Thunderbird 2002 4 Poháněcí soustava s osmiválcem a vyspělé řešení nezávislých závěsů všech kol

3

Foto Ford

4

► FORD THUNDERBIRD 2002 MOTOR – kapalinou chlazený zážehový nepřeplňovaný vidlicový osmiválec Ford V8 s válci do V/90°, uložený podélně vpředu; DOHC 4V, všechny ventily ø 35 mm; blok a hlavy válců z hliníkové slitiny 319-T5; 3934 cm3 (ø 86 x 85 mm); 10,5:1; 188 kW (256 k) DIN/6100 min‑1 a 362 N.m/4300 min‑1; elektronické zapalování bez rozdělovače (Coil-On-Plug); elektronické vícebodové nepřímé vstřikování paliva PTEC; náplň oleje 6,5 l.

Hmotnost motoru 172 kg.

PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – kapalinový měnič momentu a pětistupňová samočinná převodovka Ford 5R55N (3,22 – 2,41 – 1,55 – 1,00 – 0,75 – Z 3,07), stálý převod 3,58. Na přání samosvorný diferenciál. Pohon zadních kol.

PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocnými rámy vpředu i vzadu; všechna kola nezávisle zavěšena na dvojitých příčných ramenech SLA; pérování vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči; příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy P/Z ø 300/288 mm, všechny s vnitřním chlazením; třmeny P/Z 2/1 píst; ABS/EBD; na přání TCS; hřebenové řízení 18,0:1 s posilovačem proměnného účinku, 2,7 otáčky volantu na plný rejd; kola z hliníkové slitiny, pneumatiky 235/50 R 17.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2724 mm, rozchod kol 1537/1529 mm; d/š/v 4733/1829/1323 mm; přední převis 906 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,379; objem zavazadlového prostoru 190 + 50 l; objem palivové nádrže 68,4 l; pohotovostní hmotnost od 1669 (hardtop 1738) kg.

PROVOZNI VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 220 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 7,0 s, spotřeba paliva EPA město/dálnice 13,8/10,2 l/100 km.

VÝROBCE – Ford Motor Company, The American Road, Dearborn, Michigan 48121; v závodě Wixom Assembly Plant, Wixom, Michigan 48096, USA. Celkem 68 098 vozů (31 368; 14 678; 12 757 a 9295 v letech 2002 – 2005).

v Limě (Ohio), který sice vychází ze čtyřlitrového Ja­ guaru AJ30, ale má lehce odlišný objem (zkrácený zdvih), jiné písty, ojnice, klikový hřídel a blok válců, přestože sdílí některé díly s britským. Pro modelový rok 2003 přišla upravená verze (AJ35) s variabilním časováním ventilů, elektronickým plynovým pedá­ lem a zvýšeným výkonem 209 kW (284 k), doplněná možností přímého sekvenčního řazení SelectShift.

Designer J Mays se podílel na moderním retro­ designu už u Volkswagen of America, kde spolu s Freemanem Thomasem představili VW Concept 1 (Beetle) v lednu 1994. Když pak J Mays v roce 1997 nahradil Jacka Telnacka ve funkci šéfdesignera Ford Motor Company, pověřil nepříliš známého Douga Gaffku vedením designu nového Thunderbirdu.

Douglas Fredrick Gaffka, Američan z Dearbornu, jmenovaný ředitelem divizí designu Ford Living Le­ gends a Ford Lifestyle Vehicles, už měl za sebou návrhy faceliftů Taurusu a Mustangu, ale jeho Thun­ derbird se spolu s novými Mustangy stal další ikonou amerického automobilového designu.

Na autosalonu v Detroitu 1999 představil Jacques Nasser, tehdejší šéf Forda, žlutý Thunderbird Con­ cept Car a oznámil Thunderbird is back. Sériová pro­ dukce se rozběhla v červnu 2001 ve Wixom Assem­ bly Plant pro modelový rok 2002, kdy byl jedinkrát překročen plánovaný odbyt 25 000 ročně, když se prodalo 31 368 vozů. Pak začaly prodeje klesat, na­ vzdory zisku prestižního titulu Motor Trend Car of the Year 2002. V březnu 2005 oznámil Ford, že výroba skončí. Stalo se tak 1. července 2005, kdy z linky ve Wixomu vyjel poslední Thunderbird. Bohužel osud Thunderbirdu se opakoval i v dalších případech, ­podle názoru mnohých šlo o nedostatečné marketin­ gové aktivity a absenci účinné propagace, které jsou příčinou neúspěchu jiných vozů Ford, a to navzdory tomu, že patřily k nejlepším v příslušných segmen­ tech. Typickým příkladem je sedan Taurus, na němž se podepsal i nekoncepční vývoj designu.

■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na luxusní vůz FORD THUNDERBIRD (1977)

5/2022 THauto

29

Foto Ford

1

Foto Helena Hyanová

► Automobily ► FORD THUNDERBIRD (1955 – 2005)

2

3

LEGENDY

Půl století byl Thunderbird snem motoristů, lidí odlišné populace, která vyznávala poněkud jiné hodnoty než ta dnešní...

TOM HYAN 1 Ford Thunderbird Concept Car, předobraz návratu v modelovém roce 2002, se představil v lednu 1999 2, 3 Thunderbird 1956 první generace dostal na přání Continental Kit (schránku pro náhradní kolo na zádi), aby se zvětšil objem zavazadlového prostoru

30

auto 2022/5

TH

D

uchovní otcové Fordu Thunderbird se jmenovali Lewis D. Crusoe a George W. Walker. První, milionář povolaný z dů­ chodu zpátky do Ford Division, a druhý, automobilový designer se srdcem umělce, vstoupili v říjnu 1951 do pařížského Grand Palais, kde se právě konal autosalon. Rozhlédli se, Crusoe ukázal směrem k luxusním vozům sportov­ ního charakteru a povídá Walkerovi: „Proč nemáme něco takového?“ Walker neztratil duchapřítomnost a odpověděl: „Už na tom přece děláme!“ George Walker trochu improvizoval, ale jakmile se dostal k telefonu (žádné mobily nebyly), tak zavolal kolegům do Dearbornu. Když se Crusoe vrátil do Ameriky, už byla job just like that v plném proudu.

Z mnoha následujících diskuzí se zrodil true Ford sports car pro modelový rok 1955. Konečné zadání bylo jasné. Dvě sedadla, plátěná střecha, klasická koncepce s osmiválcem, ideální rozložení hmotnosti

na nápravy, zrychlení lepší než u konkurence, nej­ větší rychlost přes 100 mph (160 km/h) a hmotnost do 2525 liber (1145 kilogramů).

Crusoe viděl nalakovaný sádrový model vozu po­ prvé 18. května 1953. Tvary už odpovídaly realitě první generace, chybělo však jméno. S mnoha návrhy nebyl Crusoe spokojen, a tak vypsal odměnu 250 dolarů. Mladý designer Alden Giberson navrhl něko­ lik jmen, ale protože po nějaký čas žil na jihozápadě USA, vybral i Thunderbird podle legendy z pouští Arizony a Nového Mexika, která popisuje bájnou po­ stavu s neviditelnými křídly, vytvářejícími bouře, při­ nášející potřebnou vláhu. Jeho šéf Frank Hersey to viděl, Thunderbird vybral a Alden si za odměnu kou­ pil luxusní oděvy u Saks Fifth Avenue. Ford Thun­ derbird slavil premiéru 20. února 1954 na prvním poválečném autosalonu v Detroitu, výroba začala 9. září v Dearbornu jako vůz modelového roku 1955.

Crusoe změnil zařazení vozu ještě v zimě 1953/1954,

5

4

Foto Tom Hyan

6

7

Foto Ford

Ford Thunderbird Town Landau V8 modelového roku 1966 (čtvrtá generace)

už nechtěl pouze sportovní automobil, ale luxusní Personal Car. Motor 4,8 litru V8 měl výkon až 146 kW (198 k)/4400 min‑1, vzniklo ale také 208 vozů s moto­ rem 4,9 litru V8 o výkonu 221 kW (300 k), přeplňova­ ným kompresorem Paxton (F-Bird). V letech 1955 až 1957 se vyrobilo 53 166 vozů první generace.

Dalších čtyřicet let byl Thunderbird čtyřmístným auto­ mobilem, sice většinou dvoudveřovým, ale zcela ­podle konceptu Personal Luxury Car. Druhá a větší generace, pro své tvary přezdívaná Squarebird (dílo Johna Orose, jehož návrh vyhrál před Engelem), byla představena na Nový rok 1958 vybraným hostům v Thunderbird Golf Clubu v Palm Springs (CA). Nej­ větší změnou se stal přechod na samonosnou kon­ strukci a čtyři sedadla, základní motor 5,8 litru dával 221 kW (300 k), v modelu 1959 se objevil také V8 7,0 litru z Lincolnu o výkonu 257 kW (350 k). V letech 1958 – 1960 vzniklo 198 191 Thunderbirdů, z toho méně než 2600 exkluzivních modelů Landau, a první

úspěch na závodní dráze zaznamenal v 500 mil ­Daytony 1959 druhým místem Johnny Beauchamp ve fotofiniši za Lee Pettym (Oldsmobile). A jaké byly osudy mužů, kteří se o Thunderbird zasloužili?

Crusoe přišel do Detroitu v roce 1913, pracoval coby úředník za třicet centů na hodinu v karosárně Fisher Body, ale stoupal rychle vzhůru až na zástupce vrch­ ního účetního General Motors! V roce 1945 odešel, jenže záhy ho povolal Ford, a tak nastoupil 1946 jako výkonný viceprezident. Zůstal až do roku 1957, kdy ho infarkt definitivně poslal do důchodu. Zemřel v lis­ topadu 1973 v Dearbornu ve věku 78 let. George ­Walker (1896 – 1993), rodák z Chicaga, začal jako reklamní ilustrátor v obchodním domě, pak kreslil pro automobilku Peerless, pomáhal v designu General Motors u Harley Earla a Johna Tjaardy, ale když dostal práci u Graham-Paige, tak automobilka po ­ ­Černém pátku 1929 zkrachovala. Nové zaměstnání našel u výrobce autodílů Dura, seznámil se ►►►

4 Přezdívku Squarebird měly vozy druhé generace pro charakteristické tvary přídě (na snímku dochovaný model 1960 ve Wendoveru v Utahu 1999) 5 Projectile Look pro třetí generaci Thunderbirdu se zašpičatělou přídí (1962) 6 Kabriolety skončily v modelovém roce 1966, aby se zase objevily až při návratu v roce 2002 7 Ford Thunderbird 2 Door Hardtop páté generace opět s rámovým podvozkem a širokou maskou přídě (1967)

5/2022 THauto

31

Foto Ford

► FORD THUNDERBIRD (1955 – 2005)

1

2 1 Dvoudveřový Thunderbird Hardtop 429 V8 šesté generace (1972)

3

4

2 Čtyřdveřový Thunderbird Landau páté generace po faceliftu s motorem 429 V8 (1970) 3 Ford Thunderbird Landau 390 V8 se v modelovém roce 1965 prodával za 4589 dolarů 4 Ford Thunderbird 302 V8 sedmé generace s rozšířeným rozchodem kol (MY 1977) s Jószefem Galambem od Forda, počátkem padesátých let u Forda nastoupil spolu s asi­ stenty designu Elwoodem Engelem (1917 až 1986) a Joe Orosem (1916 – 2012), v roce 1955 se stal viceprezidentem designu, v lis­ topadu 1957 se jeho portrét s kresbami Fordů objevil na titulní stránce časopisu Time a u firmy setrval do roku 1961, než mu­ sel do důchodu (hranice 65 let). Odjel tedy na Floridu a stal se starostou v Gulf Streamu (1976). Zemřel v lednu 1993 v Arizoně.

Projectile Look, to byla filozofie třetí genera­ ce se zašpičatělou přídí, s karoserií hardtop (také verze Landau se střechou potaženou vinylem) nebo kabriolet, ale s větší nabíd­ kou motorů až po 427 V8 High Performace 7,0 litru o výkonu 312 kW (425 k). Otevřený Sports Roadster (jen 1882 kusů) proměnil čtyřmístný kabriolet na dvoumístný vůz se zakrytováním hlav obou jezdců jako u zá­ vodních vozů. Produkce v letech 1961 až 1963 dosáhla celkem 214 375 vozů. Čtvrtá

32

auto 2022/5

TH

generace se v roce 1964 vrátila ke tvarům přídě Squarebird, ovšem v modelovém roce 1966 končila otevřená varianta. Za tři roky vzniklo 236 613 vozů.

Další revolucí byl Thunderbird 1967 páté generace, který přivedl modelovou řadu do druhé etapy se širokou žraločí přídí (Jet Aircraft-like Design), návratem ke klasické­ mu rámovému podvozku, až šestimístným interiérem a v letech 1967 – 1969 pouze v této generaci s alternativou čtyřdveřové karoserie (zadní dveře se otevíraly proti směru jízdy). Změna sledovala uvedení Mustangu, a proto Thunderbird povýšil. Pro modelový rok 1970 dostal uprostřed zašpi­ čatělou příď, tzv. Knudsenův nos podle ře­ ditele Semona E. Knudsena (1912 – 1998), který přišel od General Motors a po krátké kariéře u Forda zavedl dramatické změny (nejen design, ale i těžší a větší Mustang 1971). Motory V8 posílily až na 429 kubic­ kých palců, tedy 7,03 litru. Za pět let vzniklo

278 058 vozů. Luxusní obchod Neiman Marcus zavedl akční verze his and hers (jeho a její) v roce 1971, prodávaly se pouze v páru za 25 000 dolarů a ve speciální vý­ bavě měly telefony, magnetofony a další nevídané prvky. V roce 1967 začínaly ceny Thunderbirdu od 4603 dolarů (2 Door Hard­ top), zatímco Galaxie od 2732, Mustangu od 2462, Falconu od 2118 a britské Cortiny z dovozu od 1766 dolarů. Šestá generace se stala typickým americ­ kým křižníkem silnic, byť jen dvoudveřovým, v letech 1972 až 1976 se prodalo 299 146 kusů, a to navzdory první ropné krizi.Velký vůz s rozvorem náprav 3,06 metru se vyráběl ve Wixomu (MI) na společné lince s Lin­ colnem Continental Mark IV, oblíbeným mo­ torem byl 460 V8 (7,5 litru). Pro rok 1973 dostal tzv. pětimílové nárazníky podle no­ vých předpisů (chránily bez poškození před kolizí do 5 mph, tedy 8 km/h), vývoj ovšem znamenal dramatický pokles výkonu v sou­

5 Ford Thunderbird 2 Door Hardtop 429/460 V8 šesté generace (MY 1973) 6 Ford Thunderbird 2 Door Hardtop 460 V8 v bílé barvě Pearl White s vinylovým potahem střechy (MY 1974) 7 Ford Thunderbird desáté generace, zvaný Sleekbird, se vyráběl v letech 1989 – 1997 (snímek z Washingtonu 1989)

Foto Tom Hyan

6

Foto Ford

5

7

Foto Tom Hyan

8

vislosti s povinným přechodem na bezolov­ natý benzin. Sedmá generace byla menším automobilem, spřízněným s typy Ford LTD II a Mercury Cougar, a hlavně se vrátila k sa­ monosné konstrukci. Motor 302 V8 (5,0 lit­ ru)/96 kW (130 k) byl základem. Prodej za pouhé tři roky 1977 – 1979 dosáhl rekord­ ních 955 032 vozů, z toho 352 751 ve dru­ hém roce 1978. Výroba byla přenesena do Chicaga, pro západní část USA se vozy montovaly v Pico Rivera u Los Angeles.

V osmdesátých letech se Thunderbird ve třetí fázi vývoje dramaticky změnil, stal se menším, hranatějším a konzervativnějším pro kupce, zaměřené na hospodárnost pro­ vozu, takže se v osmé generaci poprvé pod kapotou objevil rovněž šestiválec (200 Six, tedy 3,3 litru)! Na americké poměry kom­ paktní platforma Fox sloužila od roku 1978 (Ford Fairmont), ale využívaly ji také Mus­ tang třetí a čtvrté generace. Z Thunderbirda osmé generace (288 638 vozů v letech

8 Ford Thunderbird deváté generace, zvaný Aerobird, se vyráběl v letech 1983 – 1988 (snímek z Washingtonu 1989)

1980 – 1982) přešla do deváté generace, uvedené 1983 v líbivějším designu Aero­ -Style se zaoblenými hranami pro větší aerodynamickou účinnost (styling Forda ­ vedl známý Jack Telnack). Dramatické změny ovšem znamenaly první čtyřválec v Thunderbirdu (2,3 litru Turbo z Mustanga SVO) vedle nabídky 3,8 litru V6 a 5,0 litru V8. Devátá generace se vyráběla v Ohiu (Lorain) a Georgii (Hapeville u Atlanty), pro­ tože v dřívější normální době měla Ford Motor Company řadu regionálních závodů, poskytovala zaměstnání tisícům lidí v jiných státech vedle Michiganu a vyráběla rovněž blíže dalším velkým odbytištím. Později v narůstající konkurenci japonských a ev­ ropských automobilů tuto filozofii opustila, ostatně změnilo se také myšlení klientů. Už neplatí děda měl Forda, táta má Forda a já budu také jezdit ve Fordu...

Vzniklo celkem 885 745 Aerobirdů, tedy vozů deváté generace v letech 1983 – 1988,

jež po modernizaci dostaly kotoučové brzdy s ABS i na zadní kola, elektronické aktivní tlumiče a novou charakteristiku zavěšení vpředu, které vozu vynesly prestižní titul Motor Trend Car of the Year 1987. Poslední desátá generace před ukončením konti­ nuální produkce 1954 – 1997 byla zcela no­ vým vozem z Lorainu (OH), byť návrh přejít na platformu Taurus/Sable s předním poho­ nem neprošel, a tak zůstal klasický rám, ale s nezávislým zavěšením zadních kol (plat­ forma MN12, společná s Cougarem). Desátý Thunderbird byl také prvním a jediným, na němž se objevilo logo Ford (Blue Oval na víku zavazadlového prostoru), ostatní měly pouze zvýrazněné jméno Thunderbird. ­Lepší proporce vozu zajistily kratší délka, ale prodloužený rozvor ve srovnání s před­ chůdcem. Montovaly se motory 3.8 V6 (včetně přeplňovaného kompresorem Ea­ ton), Windsor 4.9 V8 a nový modulární 4.6 V8 (od 1994). Vůz opět získal titul Car of the Year 1989 od časopisu Motor Trend, zejména za verzi SC (Super Coupe) s pře­ plňovaným šestiválcem o výkonu 170 kW (231 k) a manuální pětistupňovou převodov­ kou. V letech 1989 – 1997 výroba dosáhla 961 624 vozů, z toho 122 909 první a 36 582 poslední rok. Nové plány na nástupce s pohonem předních kol (platforma MN107 odvozená z nových Taurus/Sable) se na­ štěstí nerealizovaly, takže všechny Thun­ derbirdy mají motor uložený podélně vpředu a pohon zadních kol.

Ostatní už znáte. Návrat Thunderbirdu 2002 jedenácté generace, opět vyráběné ve Wi­ xomu (MI), nesplnil očekávání navzdory ­akčním edicím Neiman Marcus 2002, James Bond 007 Edition 2003 (účinkoval ve filmu Die Another Day), Pacific Coast Roadster 2006 a 50th Anniversary Cashmere Special Edition 2005. Svět se změnil.

■

5/2022 THauto

33

Motorsport

► DTM 2022

Foto Roman Klemm

1

Lamborgini poprvé na DTM (Rolf Ineichen před Clemensem Schmidem při testu) Všestranný Maro Engel s vozem Mercedes-AMG GT3 týmu GroupM Racing

2

3

JAKÁ KRIZE?

DTM míří do druhé sezony s vozy GT3, ale je to jiný šampionát než klasické souboje Gran Turismo...

K

dyž Gerhard Berger před několika lety převzal mistrovství Deutsche Touren­ ­ wagen Masters, rychle poznal, že navenek kvetoucí kytice byla od kořenů prohnilá. Šlo o fázi, kdy jedna automobilka po druhé striktně krátila výdaje na motorsport, protože se svě­ tová hospodářská situace rapidně zhoršila. Bergerovi odpůrci si byli jisti, že to tenhle Tyrolák rychle zabalí, jenže bývalý jezdec formule 1 opět potvrdil, že má jako promotér závodů značné zkušenosti. Proto DTM ­vstupuje do druhé sezony s vozy GT3 a bombasticky naplněným polem startujících.

Při dvoudenním oficiálním testu DTM v dubnu na Hoc­ kenheimu se představilo osmadvacet perfektně připra­ vených speciálů (také proto, že týmy smějí absolvovat soukromé testy, tedy něco, co je zakázáno i ve F1). Po­

34

auto 2022/5

TH

ROMAN KLEMM, Hockenheim (D) 1 Philipp Eng, rakouská hvězda týmu Schubert Motorsport (BMW M4 GT3) 2 Thomas Preining, syn známého motocyklového závodníka, jede na Porsche 3 Nováček David Schumacher, syn Ralfa a synovec Michaela

četně nejoblíbenějším vozem je opět Mercedes-AMG GT3, který nasazují týmy Winward Racing (pro mistra Maximiliana Götze, Bergerova synovce Lucase Auera a nováčka se slavným jménem David Schumacher), Haupt Racing (pro specialistu GT3 Lucu Stolze a někdej­ ší indickou formulovou naději Arjuna Mainiho), britský GroupM Racing (pro zkušeného Mara Engela a nováčka Mikaela Greniera) a rovněž berlínský Mücke Motorsport (pro Maximiliana Buhka). Pojede tedy devět vozů s tří­ cípou hvězdou ve znaku, kterým výrobce Mercedes­ -Benz garantuje více či méně skrytou tovární podporu.

Na bývalé úspěchy v DTM chce samozřejmě navázat také Audi. Tři týmy s celkem šesti jezdci budou spoléhat na silně vylepšený Audi R8 LMS GT3. Do týmu bratrů Abtů z Kemptenu se vrátí několikanásobný mistr René Rast, jemuž budou šlapat na paty slibní mladíci Kelvin

Foto Roman Klemm

4

5

6 Nicki Thiim, dánské překvapení pro T3 Motorsport (Lamborghini Huracán GT3 Evo)

4 Sebastien Loeb vyzkoušel Ferrari 488 GT3 Evo (v týmu AF Corse se bude střídat s Nickem Cassidym) 5 Nico Müller při zastávce v depu s vozem Audi R8 LMS GT3 týmu Rosberg 6 Sheldon van der Linde s novým vozem BMW M4 GT3 týmu Schubert Motorsport

► ZÁVODY DTM 2022 29.04. – 01.05.

Portimao (P) van der Linde z Jižní Afriky a Riccardo Feller ze Švýcar­ ska, úřadující mistr konkurenčního ADAC-GT-Masters.

Skutečnost, že právě Feller přešel do DTM je jedním z trumfů Gerharda Bergera. Team Rosberg má sice s mistrem světa formule 1 z roku 1982 společné již jen jméno, vede jej ale Kekeho finský krajan Kimmo Liima­ tainen. Bývalý Rosbergův jezdec formule 3 důvěřuje znovu Nico Müllerovi, své jedničce ze Švýcarska, dru­ hým jezdcem je relativně neznámý Američan Dev Gore.

Další Audi nasadí nově příchozí Attempto Racing pro teenagera Mariuse Zuga. Třetí silnou značkou DTM je tradičně BMW, za velkého továrního přispění vyjedou dva týmy s novými vozy BMW M4 GT3. Walkenhost Motorsport připraví dva pro bývalého mistra Marca ­ Wittmanna a belgickou naději Estebana Mutha. Východo­ německý Schubert Motorsport doufá v podstatné zlep­

20.05. – 22.05.

Lausitzring (D) 17.06. – 19.06.

Imola (I) 01.07. – 03.07.

Norisring (D) 26.08. – 28.08.

Nürburgring (D) 09.09. – 11.09.

Spa-Francorchamps (B) 23.09. – 25.09.

Spielberg (A) 07.10. – 09.10.

Hockenheim (D)

šení s rychlým Rakušanem Philippem Engem a Sheldo­ nem, druhým z jihoafrických bratrů van der Linde.

Gerhard Berger si může ovšem poblahopřát ohledně an­ gažmá jiného velkého protagonisty! Poprvé od dob velké DRM konce sedmdesátých let se do mistrovství vrací stuttgartská značka Porsche! Mnichovský tým SSR Per­ formance připravil dva vozy typu 911 GT3 R pro méně známou dvojici jezdců Laurense Vanthoora a Dennise Olsena, zatímco Team Bernhard bývalého vítěze 24 h Le Mans nasadí juniora Porsche Motorsport, a to Thomase Preininga, syna bývalé motocyklové hvězdy Andiho.

Superlativů není z Bergerova pohledu ještě dost. Do le­ tošního DTM se poprvé oficiálně zapojí rovněž italská značka Lamborghini! Polotovární tým GRT Grasser Ra­ cing z Rakouska nasadí hned čtyři Huracány GT3 Evo. Jasnou jedničkou je rychlý Ital Mirko Bortolotti, kdysi na­ děje formulových závodů. Spolu s ním se budou snažit o úspěch také spolehlivý gentleman driver Rolf Ineichen ze Švýcarska, Rakušan Clemens Schmid a Alessio De­ ledda, neúspěšný účastník posledních sezon FIA for­ mule 2 a 3. Tento Ital se pravidelně dokáže postarat o rozruch na chvostu pole a za volantem Lamborghini ukázal před rokem, že se i na normální dálnici dá jet rychlostí přes 300 km/h (do doby, než ho zastavila poli­ cie). Malý tým T3 Motorsport z Drážďan zachránily pře­ devším příspěvky Esmee Hawkeyové z Velké Británie, jediné ženy ve startovním poli, překvapením je ovšem těsně před testem na Hockenheimu podepsaná smlouva s Dánem Nicki Thiimem, jedním z nejrychlejších jezdců závodů Gran Turismo! Syn bývalého mistra Kurta Thiima se na svůj vstup do DTM zvláště těší a T3 Motorsport může doufat v zesílenou tovární podporu Lamborghini.

Největším trumfem Gerharda Bergera je ovšem skuteč­ nost, že i po neuspokojivém finiši sezony 2021 udržel Ferrari v DTM. Vzpínajícího koně z Maranella bude opět reprezentovat AF Corse pod vedením Amata Fer­ rariho, jen volba jezdců dopadla poněkud střízlivě.

Dr. Helmut Marko nasadí dva chráněnce Red Bullu, a to neznámého Brazilce Felipe Fragu a dosud hlavně na pátém kontinentu aktivního Nicka Cassidyho. I tady se však rýsuje senzace, při testech na Hockenheimu si ­Ferrari 488 GT3 Evo vydatně vyzkoušel i hvězdný Se­ bastien Loeb. Devítinásobný mistr světa v rallye pojede s vozem tehdy, když Cassidy bude startovat někde ­jinde. Při dvoudenním testu vládlo nepříjemně chladné počasí. Týmy přesto vydatně testovaly rychlá kvalifikační kola, long runy, zastávky v boxech a dokonce hromadné starty. Celé pole se vešlo do půldruhé sekundy.

Na účastníky čeká po posledním testu v Portimau osm podniků DTM po dvou závodech v pěti evropských ­zemích. Pro české příznivce DTM budou nejlépe dosa­ žitelné závody na Lausitzringu, Norisringu, ale i v ra­ kouském Spielbergu (Red Bull Ring). Na papíře se zdá být připravené menu velmi chutné a vyrovnané, fiasko z loňského finiše by se nemělo opakovat vzhledem k lehce upraveným předpisům.

■

5/2022 THauto

35

Foto Acura

► Motorsport ► IMSA + WEC 2022 Druhým závodem amerického mistrovství IMSA WeatherTech Sports Car 2022 byl sedmdesátý ročník slavné dvanáctihodinovky v Sebringu, kde však oba vozy Acura neuspěly (dominovaly jen ve 24 h Daytony).

Závod ovládly prototypy Cadillac DPi-V.R, vedly od počátku, když Sebastien Bourdais šel z pole-position hned do čela, ale záhy ho zradilo řazení a neuspěl (letos už bohužel nejede Indy Cars). Před koncem závodu vedl Earl Bamber, ale dostal pětisekundovou penalizaci po zaviněné kolizi, jenže Richarda Westbrooka (kdysi u nás jel formuli 3) na dalším Cadillacu ještě dokázal předjet.

V cíli je dělilo 6,4 sekundy po 351 kolech!

Acura tentokrát na Cadillac nestačila, posádka týmu Konica Minolta (Wayne Taylor) byla čtvrtá a vítězové z Daytony (Meyer Shank Racing) pátí.

Přehlídku vozů Oreca 07 Gibson v LMP2 završili vítězstvím Ben Keating, Mikkel Jensen a Scott Huffaker; třída GT patřila Corvette Racing. Zajímavé je, že IMSA má dvojnásobný počet závodů než WEC (12 proti 6), do kterého však patří 24 h Le Mans.

1 1 Acura ARX-05 mezi rychlejšími vozy Cadillac, v týmu Meyer Shank Racing zaskočil Stoffel Vandoorne, bývalý jezdec McLarenu formule 1

► IMSA 12 h SEBRING 2022

2

1. Alex Lynn (GB)/Earl Bamber (NZ)/Neel Jani (CH) 351 kol (12:01:46,148), Cadillac 2. Tristan Vautier (F)/Richard Westbrook (GB)/ Loic Duval (F) o 6,471 s zpět, Cadillac 3. Pipo Derani (BR)/Mike Conway (GB)/ Tristan Nunez (USA) o 14,616 s zpět, Cadillac 4. Ricky Taylor (USA)/ Filipe Albuquerque (P)/ Will Stevens (GB) o 26,958 s zpět, Acura 5. Oliver Jarvis (GB)/Tom Blomqvist (S/GB/NZ)/ Stoffel Vandoorne (B) o 27,621 s zpět, Acura 6. Mike Rockenfeller (D)/Kamui Kobayashi (JP)/ José-María López (RA) 346 kol, Cadillac

Překvapením prvního závodu nové sezony FIA WEC 2022 (World Endurance Championship) na 1000 mil v Sebringu bylo suverénní vítězství vozu Alpine A480 Gibson, které však umožnila úprava podle pravidel BoP (Balance of Performance). Původně mělo jít o vyrovnání šancí soupeřů, ale změna hybridní Toyotu poškodila, když klesla rychlostí na úroveň Glickenhausu 007 Pipo V8, zatímco Alpine (přepracovaný Rebellion R13 LMP1 bez hybridní soustavy) naopak získal. Hybridní Le Mans Hypercar (LMH) může totiž nově využít pohon všech kol na suchu až od rychlosti 190 km/h (dříve od 120 km/h). Šanci Toyoty GR010 Hybrid nakonec zmařilo také zničení druhého vozu, když José-María López těžce havaroval, ale vyvázl bez zranění. Historie se opakuje, úprava BoP už v sezoně 2019/2020 dovolila dvě vítězství nehybridního Rebellionu (tehdy LMP1) nad hybridní Toyotou (LMP1 H).

Foto Alpine

2 Wayne Taylor Racing (Acura ARX-05) letos zatím na vítězství ještě čeká

► WEC 1000 miles SEBRING 2022 1. André Negrao (BR)/Matthieu Vaxiviere (F)/ Nicolas Lapierre (F) 194 kol (7:15:37,293), Alpine A480 Gibson 2. Sebastien Buemi (CH)/Brendon Hartley (NZ)/ Ryo Hirakawa (JP) o 37,466 s zpět, Toyota GR010 Hybrid 3. Olivier Pla (F)/Romain Dumas (F)/Ryan Briscoe (AUS) 193 kol, Glickenhaus 007 LMH Pipo V8 4. Paul Di Resta (GB)/Oliver Jarvis (GB)/ Josh Pierson (USA) 192 kol, Oreca 07 Gibson (1. LMP2) 5. Sean Gelael (IDN)/Robin Frijns (NL)/René Rast (D) o 3,710 s zpět, Oreca 07 Gibson (2. LMP2) 6. Rui Andrade (P)/Ferdinand Habsburg (A)/ Norman Nato (F) o 15,221 s zpět, Oreca 07 Gibson (3. LMP2)

36

auto 2022/5

TH

Alpine A480 (LMH) s vítěznou posádkou závodu 1000 mil Sebringu 2022

Foto Glickenhaus

Foto Glickenhaus

Posádka Glickenhausu poprvé v historii vystoupila na pódium (třetí místro v 1000 mil Sebringu) V Sebringu na Floridě se o jediném březnovém víkendu jely dva závody sportovních prototypů podle odlišných pravidel IMSA a FIA WEC, ale někteří jezdci startovali v obou na různých vozech! Kuriozitou je, že americký tým Glickenhaus (SCG) zvolil FIA WEC, protože cílem je vítězství ve 24 h Le Mans (loni tam jeho vozy dojely čtvrtý a pátý). Při 1000 mil Sebringu 2022 poprvé jezdci na Glickenhausu vystoupili na pódium za třetí místo. Jim Glickenhaus pro svůj vůz typu 007 LMH nechal postavit speciální osmiválec Twin Turbo u francouzského specialisty Pipo Moteurs (firma založena 1973 ve Valence) a před loňským startem ve 24 h Le Mans vyzkoušel v třicetihodinovém testu v Aragonu.

Romain Dumas se šéfem týmu Jimem Glickenhausem

Foto Porsche

4 Foto Porsche

3

Úspěšný vstup do vytrvalostního mistrovství světa měla značka Porsche, jejíž jezdci obsadili v 1000 mil Sebringu první a třetí místo v kategorii GTE Pro. Francouzsko-dánská posádka Kevin Estre/ Michael Christensen zvítězila před nejlepší Corvettou C8.R (Tommy Milner/Nick Tandy) a týmovými kolegy na dalším Porsche 911 RSR (Gianmaria Bruni/Richard Lietz), kteří přišli o druhé místo, když ztratili čas při výměně kola v depu (zaseklá matice) a závod byl zkrácen o hodinu pro příchod bouře.

Bývalý jezdec formule 1 Bruni a jeho kolega Lietz už GTE Pro na Porsche 911 RSR v Sebringu vyhráli ve druhém ročníku závodu WEC v sezoně 2018/2019. Vítězné Porsche má výkon 378 kW (515 k).

5

5 Vanwall Vandervell LMH Gibson V8 při dubnovém testu v Mostě 6 ByKolles Hybrid Road Car 7 ByKolles LMH Track Days Car

Foto ByKolles Racing

4 Startovní číslo 92 patří Porsche 911 RSR vítězné dvojice Estre/Christensen

6

Značka Vanwall se vrací! Colin Kolles použil označení Vanwall Vandervell pro nový prototyp LMH s motorem Gibson V8, který poprvé vyjel koncem března ve Zweibrückenu (Christophe Bouchut) a podruhé v dubnu v Mostě k testům (kromě Bouchuta jel Esteban Guerrieri). FIA však rakouskému týmu ByKolles Racing nepřijala přihlášku do mistrovství WEC 2022, protože pochybuje o oprávnění k užití značky, která patřila slavným britským vozům F1 a v Anglii probíhá další pokus o její oživení. Kolles tedy vyhlásil jen testování (dalším jezdcem je Tom Dillman) a chce nastoupit do sezony 2023 včetně 24 h Le Mans.

Při původním oznámení projektu plánoval Kolles i verzi LMH se sníženým výkonem Gibsonu ze 515 na 468 kW (ze 700 na 650 k) a hmotností ze 1030 na 950 kg pro track days, ale také silniční verzi s motorem V8 a hybridní soustavou o výkonu až 736 kW (1000 k). Svoje vozy vyvíjí v německém Gredingu.

Foto ByKolles Racing

3 Zleva Kevin Estre a Michael Christensen, vítězové třídy GTE Pro v 1000 mil Sebringu

7

5/2022 THauto

37

Foto Porsche

► Motorsport ► SOBIESLAW ZASADA

1 2

3

4

POLSKÝ HRDINA

Polák Zasada se v šedesátých letech prosadil jako jediný jezdec z východního bloku ve světových rallye...

TOM HYAN 1 Sobieslaw Zasada (Porsche 911 S) na trati řecké Rally Acropolis 1967 při svém pátém startu pro stuttgartskou značku 2 S manželkou Ewou v době aktivní soutěžní kariéry (Rajd Polski spolu vyhráli čtyřikrát) 3, 4 Poslední start na Safari v loňském roce (Fiesta nevydržela, praskl závěs kola)

38

auto 2022/5

TH

V

ýkony Sobieslawa Zasady nemají obdoby.

Zařadil se mezi nejlepší soutěžní jezdce světa už v šedesátých letech s malým rakouským vozem Steyr-Puch 650 TR (licence Fiat) a úspěchy ho přivedly do továrního týmu Porsche. Je trojnásobným mistrem Evropy a osminásobným mistrem Polska v rally, zúčastňoval se největších automobilových soutěží, osmkrát jel Safari (naposledy loni ve věku 91 let!) a uspěl i v maratonech přes několik kontinentů. Vyhrál 148 sportovních podniků s rozličnými spolujezdci, také s manželkou Ewou rozenou Goworowskou (první soutěž v únoru 1952), napsal několik motoristických knih. V roce 1990 se zařadil na druhé místo mezi nejbohatší polské podnikatele.

Narodil se 27. ledna 1930 ve městě Dabrowa Gór­

nica (Slezské vojvodství), vystudoval Obchodní akademii v Krakově a do roku 1953 byl vynikajícím atletem, než se vážně zranil na lyžařských závodech v Zakopaném a definitivně přešel za volant. Jezdil soutěže i okruhy na roadsteru BMW 328, založil vlastní autoservis v Krakově (v Polsku se to na rozdíl od Československa smělo) a později se specializoval na rally. Vystřídal vozy Simca Aronde P60, BMW 700, Morris Mini Cooper, Fiat 600 D, Alfa Romeo ­Giulia 1600 a pro sezonu 1964 přesedlal na malý Steyr-Puch 650 TR, s nímž vyhrál Rallye Vltava před Zdeňkem Treybalem (Saab 96) a Aloisem Markem (Tatra 603). To rozhodlo, stal se továrním jezdcem rakouské firmy a odvděčil se titulem mistra Evropy 1966 ve skupině 2. O rok později už byl mistrem

► KRÁTCE ► První české vítězství FIA F3 (dříve GP3 Series) vyjel Roman Staněk v hlavním závodě v Imole, kde vyhrál před Jakem Crawfordem (Prema Racing) a Isackem Hadjarem (Hitech GP), když ve sprintu dojel čtvrtý. Český jezdec italského týmu Trident se tak vyšvihl na třetí místo průběžného pořadí za Victora Martinse (Art GP) a Arthura Leclerca (Prema). Úvodní závod v Bahrainu vyhráli Hadjar (sprint) a Martins.

Vítězem sprintu v Imole je Franco Colapinto (Van Amersfoort Racing).

Z týmu Charouz RS bodoval pouze Francesco Pizzi (desátý ve sprintu v Imole). Šampionát končí v září devátým podnikem na Monze.

5 5 Rozhodující vítězství na etapové soutěži v Argentině 1967 (Porsche 911)

6

6 Polská posádka s vozem Porsche se vždy těšila obrovské podpoře krajanů na celém světě 7 Rajd Polski v roce 1968 (s Jerzym Dobrzańskim na 911 S nedokončili) 8 S vozem Steyr-Puch 650 TR v Rallye Monte Carlo 1965 (s navigátorem Kazimierzem Osińskim jedenáctí a první ve třídě 700 cm3)

8

Foto Porsche

7

skupiny 1 s továrními vozy Porsche 911 S a slabším čtyřválcem 912, pak pro Porsche jezdil hlavně dlouhé soutěže a maratony. Okusil také zajímavé vozy ­Lancia Fulvia HF Coupé, Rover 2000 a Alpine A110; samozřejmě i domácí Polski Fiat 125p.

V říjnu 1967 jel Gran Premio Argentino, nikdy tam dříve nebyl a startoval ze 273. pozice, na Porsche 911 všechny předjel a s Jerzym Dobrzańskim zvítězili, když domácímu matadoru Rodríguezu Canedovi na velkém šestiválci IKA Torino 380 nadělili 14 minut. Ten rok pro Porsche vyhrál dalších pět rally, tři s Ewou (mj. Rajd Polski) a dvě s Jerzym. Přesvědčil Ferryho Porsche, že jeho vozy mohou jezdit i mimo asfalt. Porsche připravil v roce 1968 tři speciály 911 S pro maraton London – Sydney. S plnou tovární podporou jel Zasada jako mistr Evropy 1967 produkčních vozů, jeho spolujezdcem byl Marek Wachowski. Druhé dva startovaly pod hlavičkou soukromých sponzorů, jeden řídili Edgar Herrmann/Hans Schuller (patnáctí v cíli) a druhý Terry Hunter/John

Davenport (zapadli v písku a vzdali v Kábulu). Nejlepší byl Zasada, celkově čtvrtý po problémech s brzdami a chybě v jedné časové kontrole.

Výčet jeho dalších úspěchů se vymyká rozsahu článku, tak jen pár zajímavostí. Při premiéře na East Safari Rally 1969 byl šestý (Porsche 911 L), z Lon­ dýna do Mexika 1970 osmý (Ford Escort TC), 1971 návrat pro třetí titul mistra Evropy (BMW 2002 ti), 1975 vítěz Press-on-Regardless Rally v USA (911 S, o rok dříve sedmý), 1978 druhý Napříč Jižní Amerikou (Mercedes-Benz 450 SLC) atd. Třikrát se ještě vrátil na Safari, 1979 s Blažejem Krupou havarovali (Mercedes-Benz 280 E), 1997 s Ewou dojel dvanáctý (Mitsubishi Lancer Evo) a loni vzbudil rozruch dalším startem ve skutečně zralém věku. Se spolujezdcem Tomaszem Boryslawskim se drželi téměř do cíle, ale pak museli vzdát z 25. místa pro zlomený závěs kola (Ford Fiesta Rally3). Startovalo 53 posádek. „Nejlepší část kariéry jsem prožil u Porsche,“ říká populární Sobek, dnes vážený podnikatel a před­ seda dozorčí rady skupiny Grupa Zasada, která se v minulosti pokusila o záchranu polské produkce autobusů Autosan a Jelcz, zahájila montáž vozů ­ Mercedes-Benz v Polsku a nadále působí v mnoha oborech od servisu a prodeje automobilů až po ­developerskou činnost.

■

► Mistrovství FIA F2 (dříve GP2 Series) má za sebou tři podniky v Sakhiru, Jeddahu a Imole.

Dvojnásobným vítězem je Théo Pourchaire (Art GP), který vede šampionát, kratší sprinty postupně vyhráli Richard Verschoor (Trident), Liam Lawson (Carlin) a Marcus Armstrong (Hitech GP); delší Feature Races patřily dvakrát Pourchairovi a jednou Felipe Drugovichovi (pro MP Motorsport vyhrál v Jeddahu).

Nejlepším výsledkem Charouz RS je druhé místo Enza Fittipaldiho za Pourchairem v Imole, když se probil z patnácté pozice! David Beckam (Charouz RS) zatím bodoval jen osmým místem v hlavním závodě v Imole. ► Na jubilejní 100. ročník závodu do vrchu Pikes Peak v Coloradu se přihlásilo 81 závodníků v různých automobilových kategoriích (motocyklisté už nestartují).

S vozem Audi TTS ve třídě Time Attack 1 je mezi nimi slovenský rodák Matúš Huška (42) z Povážské Bystrice, který od třiadvaceti let žije v USA a závodí v NASA Rocky Mountain Region. K favoritům patří Rhys Millen, David Donner, David Donohue, Jeff Zwart (všichni Porsche 911), Codie Vahsholtz (Ford), J.R. Hildebrand (Dallara IR18 Evo), Randy Pobst (Tesla Model S) a další. Jede se od časného rána v neděli 26. června. ► Ryszard Nowicki, čtyřnásobný účastník Rally Monte Carlo, zemřel 23. 12. 2021. Narodil se 23. 2. 1927 v Kaplonosech u Wlodawy, zúčastnil se polského odboje, vystudoval polytechniku v Krakově, stal se výzkumníkem a za Krakovský autoklub jezdil rally (Škoda Octavia TS v Rajdu Polskim 1969). Byl vícenásobným mistrem Polska v různých třídách navzdory problémům se zraněnou rukou z povstání, 1967 mistrem A 850 cm3 (Zastava 750), 1968 do 1300 cm3 (NSU 1000 TT) a 1969 absolutním mistrem na Renaultu 8 Gordini se slavným Marianem Bieńem (1939 – 2015). Nowicki v letech 1971 – 1975 startoval na Fiatu 125p nejen v soutěžích, ale také v rekordní jízdě 1973 u Vratislavi.

5/2022 THauto

39

2 3

TOM HYAN

Foto Marlboro

V neděli 20. března zemřel v thajské Pattaye věčný soupeř Ronnie Petersona...

4 1 Reine Wisell v Brně (1976) 2 V plném tempu na brněnské trati v Bosonohách 3 Na BRM P160 v sezoně 1972 4 Dvakrát jel s turbínou Lotus 56B (1971) 5 Se sportovním Chevronem B8-BMW (1969)

Foto Chevron

Foto Chevron

5

Hvězda formule 3 na Chevronu B15 (1969)

R

VĚČNÝ BOJ

eine byl kamarádem Ronnieho, ale na trati si nic ­nedarovali. V jednom z interviewů Reine žertem pro­ hlásil: „Největší chyba byla, že jsem ho naučil jezdit!“ Starší a zkušenější Wisell (narodil se 30. září 1941 v Mo­ tale) začal s motocykly, pak se věnoval zápasu, než pře­ šel na čtyři kola. Vyjel s cestovními vozy Ford Anglia a Mini Cooper, 1966 při debutu ve F3 vyhrál doma dva závody na Cooperu T76, v roce 1967 dobyl titul švéd­ ského mistra před Petersonem (oba Brabham BT18), 1968 mu to Peterson vrátil při skóre 12:11 vítězství (oba Tecno), ale Reine se pro 1969 stal továrním jezdcem a na Chevronu B15 vyhrál 25 závodů a zajel 18 nejrych­ lejších kol! Patřil k největším nadějím, stejně jako Ronnie Peterson a Tim Schenken. V sezoně 1970 nahradil Pe­ tera Gethina, který přešel do F1, a vyhrál tři závody na McLarenu F5000 pro Sida Taylora; na továrním McLa­ renu M7A jel poprvé F1 mimo MS v International Trophy Silverstone (v součtu dvou jízd pátý). Po tragické nehodě Jochena Rindta a propuštění Johna Milese do vozů

40

auto 2022/5

TH

Po úspěšné sezoně 1969

­ otus 72C usedli Emerson Fittipaldi a Reine Wisell, při L prvním startu ve Watkins Glen 1970 zvítězil Emerson a Reine dojel třetí. Netušil, že toto umístění už nepře­ koná. Po sezoně 1971 (dvakrát čtvrtý na Lotusu) odešel k BRM, ale v roce 1972 nebodoval, i když se na dva zá­ vody vrátil k Lotusu, který však pro 1973 vzal Petersona.

V roce 1973 vyhrál Eifelrennen F2 na Nordschleife (GRD 273), do 1974 čtyřikrát odpadl ve 24 h Le Mans (1970 jeli s Petersonem na Ferrari 512S, 1974 s Vern Schuppa­ nem na Gulf Mirage GR7), tři poslední pokusy F1 na Marchu nevyšly (1973 – 1974). Vrátil se tedy k cestovním a sportovním vozům, na Camaru vedl GP Brno 1976, ale s Grahamem odpadli pro poruchu motoru. Už v roce 1968 v Brně vyhrál na Tecnu F3. Na Camaru se loučil ve 24 h Spa 1981, jezdil i jízdy na spotřebu a historické vozy, stal se instruktorem závodní jízdy a ve stáří se usadil v Thajsku, odkud občas vyrazil do paddocku ­Velké ceny Malajsie. Ronnie Petersona přežil o 43 let, ale neměl tak dobré automobily jako on.

■

Foto Lotus

1

Foto Tom Hyan

Foto Tom Hyan

► Motorsport ► REINE WISELL (1941 – 2022)

► JEZDCI FORMULE 1 (1969)

Lotus 33 Climax V8 (1965 DW Racing)

PAUL HAWKINS (AUS) a Cape South Eastern F1 Trophy 1965). Narodil se 12. října 1937

Hawkeye se proslavil koupáním v Monaku 1965! Podobně jako Alberto Ascari o deset let dříve vyjel z trati a skončil v moři (vyplaval).

Byl klasifikován desátý (79 kol). Na Lotusu 33 (chassis 08) od Dickie Stoopa (ex-pilot RAF) jel ještě na Nürburgringu (odpadl); debutoval v MS 1965 na Brabhamu BT10 (Ford 1,5 Litre OHV; F2) v JAR za Johna Willmenta (devátý). Všechny další závody F1 jel mimo MS (druhý 1964 a třetí 1965 Rand GP, vítěz GP Rhodesie 1964

v Melbourne jako syn motocyklového závodníka, který vstoupil do apoštolské církve a postavil její první kostel v Brisbane. Paul se učil elektrikářem v papírně, závodit začal 1958 na Austin-Healey, po plavbě do Anglie pokračoval s podporou Johna Sprinzela, který ho přijal coby mechanika Healey Motor Company! Paul vyhrál mnoho závodů sportovních vozů na Fordu GT, Mirage, Porsche a Ferrari, ale zahynul za volantem Loly T70 Mk.IIIB v Oulton Parku 26. května 1969.

(1967)

Gilby-BRM V8 (1963 IT Silverstone)

IAN RABY (GB) s Jackem Brabhamem (v roce 1957 patnáctí na T39-Climax 1100).

Další z britských soukromých závodníků, který formulím zasvětil celý život. Nejprve byl prodejcem vozů (včetně závodních) u Car Exchange v Brightonu, v létě 1957 založil vlastní firmu v Peacehavenu a pak v Brixtonu (Empire Cars). Narodil se 22. září 1921 ve Woolwichu (Londýn), v roce 1953 začal na Cooper-JAP 500 F3 v místních kláních, 1954 postavil vlastní I.E.R. Midget F3 (Ian Ewart Raby), ale vítězil až po návratu k Cooperu, pro jehož tovární tým jel i 24 h Le Mans

Byl úspěšný ve F-Junior (vítěz prvního britského závodu 1959 na Moor­ landu v Brands) i jako jezdec a tvůrce Envoy FJ. Tři roky účinkoval v MS F1 za Ian Raby Racing, ze sedmi pokusů se kvalifikoval pouze třikrát doma v Anglii (1963 Gilby, 1964 a 1965 Brabham BT3, vždy s motorem BRM V8). Na třílitrovou F1 neměl, tak 1966 přešel do F2 (Brabham-Ford), ale 30. července 1967 havaroval v Zandvoortu.

Zemřel 7. listopadu 1967 na následky nehody v londýnské nemocnici.

(1963)

Ferguson P99 (1964 Loton Park)

PETER WESTBURY (GB) (Brabham BT30 Ford), Jo Bonnier ho coby strojního inženýra přizval

V roce 1971 nebyly mobilní telefony, a tak když Westburyho volali od BRM, aby zaskočil v Monze, nebyl k dosažení (nasadili Petera Gethina a ten zvítězil). Narodil se 26. května 1938 v Roehamptonu (Londýn), v roce 1967 vyhrál tři velké závody F3, když dříve byl dvakrát britským mistrem RAC do vrchu 1963 (monopost Felday-Daimler V8) a 1964 (vypůjčený Ferguson P99 Climax 2,5 l, první F1 s pohonem všech kol). Při debutu v GP Německa 1969 dojel devátý

do Grand Prix Drivers Association, aby měli vystudovaného odborníka!

Peter tedy zrušil svou firmu Felday Engineering a čtyři roky schvaloval okruhy na celém světě. Druhá příležitost F1 přišla na VC USA 1970 s BRM P153, ale Peter se nekvalifikoval pro poruchu motoru.

V roce 1973 skončil se závody, stal se jachtařem a pilotem business jets.

V roce 2001 se s manželkou Jenny odstěhoval na Trinidad & Tobago, kde po nemoci zemřel 7. prosince 2015 ve Scarboroughu.

5/2022 THauto

41

► PRVNÍ JEZDCI FORMULE 1 Z JAPONSKA (1990)

Kojima KE 007 Ford DFV (Fuji 1976)

MASAHIRO HASEMI (JP) v roce 1965 přešel na čtyři kola (Nissan Bluebird, Fairlady a Skyline),

Spolu s Takaharou a Hoshinem se stal prvním japonským závodníkem, který startoval ve formuli 1. Při premiéře v deštivé Velké ceně Japonska 1976 však z nich byl nejrychlejší, a to jako jediný na japonské konstrukci Kojima KE 007, když zajel desátý čas v kvalifikaci, v závodě skončil jedenáctý a zprvu mu bylo připsáno nejrychlejší kolo (pořadatelé později vydali opravu ve prospěch Jacquese Laffita).

Narodil se 13. listopadu 1945 v Tokiu, od patnácti jezdil motokros,

v sezoně 1980 vyhrál čtyři domácí tituly (Japan F2, Suzuka F2, Fuji Grand SC a F-Pacific) a k největším mezinárodním úspěchům patří 24 h Daytony 1992 (Nissan R91CP) spolu s Kazuyoshi Hoshinem a Toshio Suzukim. Startoval také ve 24 h Le Mans (Nissan SP a GTR) a Bathurst 1000 (Nissan Bluebird Turbo). Na domácích tratích vyhrál nespočet závodů, později založil vlastní tým a v roce 2004 se objevil s Kojimou KE 007 na Festivalu rychlosti v Goodwoodu.

(1995)

Tyrrell 007 Ford DFV (Fuji 1976)

KAZUYOSHI HOSHINO (JP) Dobyl nespočet vítězství včetně 1000 km Fuji 1991 a 24 h Daytony 1992

Jeden z nejlepších japonských závodníků, který absolvoval dvě úvodní VC Japonska pro soukromý tým Heros Racing, poprvé na starším Tyrrellu 007 (1976 odpadl, když mu došly pneumatiky) a podruhé na Kojima KE 009 (1977 jedenáctý). Narodil se 1. července 1947 v prefektuře Shizuoka, vyhrál japonské mistrovství v motokrosu 1967 (Kawasaki 125) a přesedlal na automobily jako tovární jezdec Nissanu s cestovními vozy a sportovními prototypy.

(Nissan R91CP), 1000 km Fuji 1992 (Nissan R92CP) a dalších, viděli jsme ho ve 24 h Le Mans a je mnohonásobným mistrem Japonska v různých kategoriích s formulovými vozy (např. 1975 a 1977 F2000, 1978 F2, 1987, 1990 a 1993 F3000), cestovními (1990 JTCC na Nissanu Skyline) a sportovními prototypy (JSPC 1991; Fuji Grand Champion 1978, 1982, 1984, 1985 a 1987). Později založil vlastní tým. Jeho syn Kazuki startuje v Super GT 300 na Nissanu GT-R. (1977)

Kojima KE 009 Ford DFV (Fuji 1977)

NORITAKE TAKAHARA (JP) v Tokiu, v roce 1969 debutoval na malém čtyřválci Honda S800 Coupé,

Na první Velké ceně Japonska 1976 byl z trojice japonských účastníků nejúspěšnější, na továrním Surteesu TS19 dojel v průtrži mračen devátý, byť startoval z předposlední řady. O rok později na Fuji 1977 pro Kojima Engineering nedokončil, vyřadila ho havárie v prvním kole.

Na rozdíl od svých kolegů se specializoval na formulové vozy, byl mistrem F2000 v letech 1974 a 1976, vítězil hlavně na okruzích Fuji a Suzuka, dějišti japonských Grand Prix. Narodil se 6. června 1951

42

auto 2022/5

TH

po vzoru krajanů Tetsu Ikuzawy a Hiroshi Kazata vyrazil do evropské formule 2, ale v Estorilu 1973 havaroval na GRD 273 Ford.

To ho neodradilo a jako první Japonec jel závod F1, byť mimo MS, v International Trophy 1974 v Silverstone byl na Marchu 741 Ford DFV jedenáctý. Doma v Japonsku pokračoval ve F2 i se sportovními prototypy.

Objevil se také s vozy Porsche 956, Lola T212, Brabham BT36, McLaren M12 atd. Také on založil vlastní závodní tým.

Foto Tom Hyan

► Motorsport ► KUNIMITSU TAKAHASHI (1940 – 2022)

2

1 Kunimitsu Takahashi dojel na Tyrrellu 007 devátý na Fuji 1977

3

Ve středu 16. března zemřela legenda japonského motoristického sportu...

K

4 5

1 Zleva Takahashi, Takahara a Hoshino jako účastníci VC Japonska F1 na Fuji ve druhém ročníku 1977

První japonský vítěz motocyklové Grand Prix

2 Team Kremer Honda před závodem 24 h Le Mans 1994 3 Honda NSX, vítěz třídy GT2 ve 24 h Le Mans pro Team Kunimitsu

TOM HYAN r­ekordních padesát vítězství v nepřetržité řadě (Nissan Skyline), byl čtyřnásobným mistrem JSPC se sportovními prototypy (Porsche 962C) a pokračoval ve třídě GT s vozy Honda NSX. S věrnými spolujezdci Keiichi Tsuchiyou a Akira Iidou na NSX jel třikrát 24 h Le Mans 1994 – 1996, nejprve pro Kremera a dvakrát s vlastním Teamem

4 Team Kunimitsu Honda NSX naposledy v Le Mans (dojeli šestnáctí) Foto Honda

Foto Tom Hyan

unimitsu Takahashi se ještě v roce 2019 objevil za řídítky Hondy v Assenu na oslavu jejího šedesátého výročí účasti v motocyklových Grand Prix. Byl totiž prv­ ním japonským závodníkem, který vyhrál motocyklovou Velkou cenu (stalo se tak na Hockenheimu 1961 v sedle Hondy 250). Po přechodu na automobily absol­ voval VC Japonska 1977 (devátý na sou­ kromém Tyrrellu 007 od Meiritsu Racing), dobyl nespočet vítězství s formulovými a cestovními vozy, ale především ve třídě sportovních prototypů. Závodil až do roku 1999 (v devětapadesáti naposledy vítěz v All-Japan Fuji GT Race), pak se soustře­ dil na svůj Team Kunimitsu (založen 1992; vozy Honda NSX-GT a HSV-010 GT), ­který dobyl mistrovské tituly 2018 a 2020 v Super GT 500. Často je označován za Otce driftu, jeho žák Keiichi Tsuchiya za Krále driftu!

Kuni se narodil 29. ledna 1940 v Koganei (Tokio), od osmnácti závodil na motocyklu, dvakrát vyhrál Mt. Asama Volcano Race (1958 – 1959) a v roce 1960 se stal členem továrního týmu Honda! Poprvé vyhrál Vel­ kou cenu Německa, úvodní závod MS 1961, později přidal tři další triumfy Grand Prix, v MS byl nejlépe čtvrtý (1961 ve 250, 1962 ve 125 cm3), v roce 1965 přešel na čtyři kola, v letech 1969 – 1970 dobyl

Foto Tom Hyan

KUNI-SAN

5 Před startem na Porsche 962 CK6 ve 24 h Le Mans 1990­

Kunimitsu, 1995 byli celkově osmí a vyhráli třídu GT2. Byl prvním šéfem Japan GT ­Association (pořádá závody Super GT) a po skončení závodní kariéry ředitelem Japan Automobile Federation, ale i Japan Motor­ cycle Federation. Zemřel jako první ze všech japonských jezdců, kteří byli přihlášeni či se kvalifikovali do závodu formule 1.

■

5/2022 THauto

43

► CIZETA MORODER V-16T (1988 – 2018)

Foto Cizeta Automobili

Historie

ŠESTNÁCTIVÁLEC Zajímavý supersportovní vůz uvedl Claudio Zampolli, když využil spolupráce se skladatelem Giorgio Moroderem, ale svou Cizetu nabízel až do roku 2018...

G

iorgio Moroder propůjčil jméno jen prv­ nímu prototypu Cizeta Moroder V-16T z roku 1988, který si ponechal až do ­letošního 27. ledna, kdy nedlouho před dvaaosmdesátými narozeninami vůz prodal v aukci RM Sotheby’s v arizonském Phoenixu za 1 363 500 dolarů. Seznámil se s Claudio Zampollim, jehož iniciály CZ (Ci-Zeta) daly vozu jméno, a to při servisu svého Lamborghini Countach v Zampolliho ­dílně v Los Angeles. Vstoupil do projektu jako mece­ náš, jenže zklamán z problémů a prodlužování vývoje odstoupil v roce 1990, první prototyp V-16T si pone­ chal a Zampolli pokračoval dále jako Cizeta Automobili, než v roce 1995 vyhlásil v Modeně bankrot. To mu však nevadilo, přestěhoval se definitivně do USA, kde už dříve působil coby reprezentant Lamborghini, než italskou automobilku po převzetí Chryslerem v roce 1987 opustil. Za mořem vyrobil další dva kousky, ale Cizetu V-16T dále nabízel on demand (na zakázku) až do roku 2018, než odešel na odpočinek.

V roce 1971 se představil první prototyp Lamborghini Countach, jenž se později stal nejrychlejším automobi­ lem, zařazeným do sériové výroby. Jedním z mužů, kteří se podíleli na vývoji Countachu, byl strojní inženýr

44

auto 2022/5

TH

TOM HYAN Cizeta V-16T, supersportovní vůz s unikátní pohonnou jednotkou, tvořenou šestnáctiválcem uloženým napříč s podélně situovanou převodovkou

Claudio Zampolli, ročník 1939 z Modeny, který po ­sedmi letech práce u Lamborghini byl vyslán do USA, aby tam pomohl s dealerskou sítí. Kromě toho v Kali­ fornii založil dílnu pro opravy exotických italských auto­ mobilů. K jeho zákazníkům patřil nejen Giorgio Moro­ der, ale také zpěvák Sammy Hagar, s nímž dokonce Zampolli v roce 1985 účinkoval v klipu k písni I Can’t Drive 55, vzniklé na protest proti rychlostnímu limitu 55 mph (88 km/h). Zampolli hraje mechanika, Hagar ­jezdí ve Ferrari 512 Boxer, jež mu připravil, a svádí boj s dopravní policií. Traduje se historka, že když Eddie Van Halen zastavil v Zampolliho dílně, tak mu CZ dal telefon na Hagara a ten se za dva dny stal novým ­zpěvákem skupiny Van Halen.

Přínosnější pro automobilovou historii bylo ovšem ­setkání s Moroderem, slavný skladatel a Zampolliho krajan (narodil se 26. dubna 1940 v Ortisei) byl vášni­ vým automobilistou, a tak ho projekt supersportovního šestnáctiválce doslova nadchnul! Moroder byl bohatý, skládal pro největší hvězdy, získal tři filmové Oscary, a to za nejlepší píseň What a Feeling (1984 Flashdance) a Take My Breath Away (1987 Top Gun) kromě filmové hudby pro Půlnoční expres (1979), takže rád projekt podpořil. V zapadlých uličkách Modeny, v nenápad­

1

2

Foto Cizeta Automobili

3

1 Cizeta V-16T byla v nabídce třicet let, ale vzniklo jen dvanáct až čtrnáct automobilů v letech 1988 – 2003 2 Interiér sériové verze Cizeta V-16T z roku 1992 3 Červená Cizeta V-16T byla vystavena na Ženevském autosalonu 1992 jako čtvrtý vyrobený vůz

4 ných dílnách na kraji města, se začal rodit nový vůz.

V realizačním týmu bylo více lidí z původních zaměst­ nanců Lamborghini, co vytvořili Miuru a Countach, než kolik jich u boloňské firmy do té doby zbylo. Šéf­ konstruktérem včetně ojedinělého šestnáctiválcové­ ho motoru se stal Oliviero Pedrazzi (ex-Lamborghini, později Bugatti EB110); na podvozku pracovali Achille Bevini a Ianose Bronzatti, první prototyp po­ stavili Giancarlo Guerra, Ernesto Barbolini a Luca

5 Schiavi. Marcello Gandini navrhl karoserii, byť první návrh ho nechal Zampolli přepracovat, protože prý příliš připomínal Lamborghini Urraco...

Ještě před představením bílého prototypu 5. prosince 1988 na akci v hotelu Century Plaza v Beverly Hills investovali Zampolli s Moroderem čtyři miliony dolarů, ale měli sedm pevných objednávek se zálohou po sto tisících (pak vzrostl zájem na dvojnásobek). ­Moroder ovšem dával přednost laminátu před ►►►

4 Vidlicový šestnáctiválec byl uložen napříč uprostřed vozu za zadními sedadly 5 Na motor, vytvořený na základě osmiválců Uracco P300 s novým společným blokem, navazovala převodovka podélného uspořádání

5/2022 THauto

45

► CIZETA MORODER V-16T (1988 – 2018)

2

Foto Cizeta Automobili

1

1 Claudio Zampolli vystavoval samotný motor, aby ukázal, že jde o konstrukci bloku z jediného kusu lehké slitiny

3

2 Černá Cizeta V-16T se představila v roce 1991

hliníkovou karoserií a navrhoval upravit sé­ riový motor BMW místo složitého šestnácti­ válce, nakonec pro průtahy s realizací od­ stoupil a prototyp číslo 001/1988, jediný nesoucí značku Cizeta Moroder, si ponechal (byl to vůz vystavený v Los Angeles i na Ženevském autosalonu 1989). Zampolli ­ ­trval na tom, že supercar musí být vyroben v Modeně, vždyť také nemůžete vyrábět Rolls-Royce v Japonsku! Pomalu začal plnit objednávky, v Modeně zhotovil 10 až 12 vozů včetně bílého prototypu (údaje se různí), vysoká cena 400 000 USD a pověst značky bez historie a bez sportovních úspě­ chů však další klienty nepřilákaly. V roce 1991 Cizeta vystavovala v Ženevě, o rok později tam měla bílý a červený vůz (čtvrtý vyrobený), v roce 1994 vyhlásila bankrot, Zampolli vyrobil další dva vozy v USA (1999, pak 2003 jediný Fenice TTJ Spyder pro ­japonského klienta), v letech 2006 – 2018 je dále nabízel po 550 000 (kupé) a 650 000 USD (spyder), nikdo však neprojevil zájem.

Poslední léta Zampolli bojoval s věřiteli, ­podle vlastních slov na svém supersportu nemohl nic vydělat, dělal to z lásky a nadše­ ní, celý život zasvětil rychlým automobilům.

46

auto 2022/5

TH

Foto Tom Hyan

3 Bílá Cizeta V-16T, představená spolu s červenou na stánku Cizeta Automobili v Ženevě (1992)

S prototypem ujel přes 75 000 km při testech v Kalifornii včetně Death Valley. „Vždycky jsem měl rád velké věci,“ pravil ­Zampolli, „a dvanáctiválce se už přece vyrá­ bějí!“ Tak vznikl pozoruhodný šestnáctiválec, jediný svého druhu na světě, pro příčnou zástavbu ve voze s odběrem výkonu upro­ střed ozubeným soukolím pro podélně situo­ vanou převodovku! Při konstrukci motoru vyšli ze vzoru třílitrového osmiválce Lambor­ ghini P300 Urraco, který má stejné vrtání i zdvih, ale vytvořili zcela nový jednodílný blok válců z lehké slitiny coby odlitek od

jedné ze specializovaných modenských ­dílen. Zampolli nakonec vystavoval i samot­ ný motor V-16T (trasversale, tedy příčný), aby lidé uvěřili, že to nejsou dva osmiválce.

Přesto má každá polovina vlastní klikový hřídel (tedy celkem dva), vačkové hřídele ­ (osm) a hlavy válců (čtyři). Odběr výkonu uprostřed snížil stavební výšku motoru pro lepší výhled vzad, podélně situovaná převo­ dovka poskytla více místa pro zavěšení kol (pružicí jednotky vzadu in-board, asi 300 mm od kol). Největší výkon byl až 412 kW (560 k) při 8000 min‑1, pro sérii byl však v letech 1991

► TECHNICKÉ ÚDAJE

4 5

POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – kapalinou chlazený zážehový šestnáctiválec Cizeta V-16T s válci do V/90°, uložený napříč před zadní nápravou, skloněn o 10° vpřed; hliníkový nedělený blok a čtyři hlavy válců; DOHC 4V (celkem osm vačkových hřídelů, poháněných řetězy uprostřed bloku); dva samostatné klikové hřídele, odběr výkonu mezi nimi uprostřed motoru (mezi V8); elektronické vstřikování paliva se dvěma jednotkami Bosch K-Jetronic (později s jedinou speciální z Modeny), trojčinný katalyzátor se sondou lambda; 5994,6 cm3 (ø 86 x 64,5 mm); 9,5:1; 382 kW (520 k)/7000 min‑1 a 539 N.m/4500 min‑1; max. 7500 min‑1. Převod ozubenými koly na podélně uloženou pětistupňovou synchronizovanou převodovku ZF v bloku se samosvorným diferenciálem; jedno­ kotoučová suchá spojka; stálý převod 2,97 a pohon zadních kol.

PODVOZEK A KAROSERIE – prostorový rám z ocelových trubek Cr-Mb, hliníková dvoumístná karoserie kupé; nezávislé zavěšení všech kol na dvojitých příčných ramenech; pérování vinutými pružinami a kapalinovými tlumiči Koni, vzadu in-board; příčné zkrutné stabilizátory; dvouokruhové kotoučové brzdy Brembo ø 330 x 32 mm s vnitřním chlazením, čtyřpístovými třmeny a podtlakovým posilovačem; hřebenové řízení s posilovačem; kola O.Z. Racing z lehké slitiny, vpředu 9 x 17, vzadu 13 x 17; pneumatiky Michelin MXX TL nebo Pirelli P Zero, vpředu 245/40 ZR 17 (Michelin 235/45 ZR 17), vzadu 335/35 ZR 17.

6

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2690 mm, rozchod kol 1610/1665 mm; d/š/v 4442/2060/1115 mm; světlá výška 120 mm; objem zavazadlového prostoru 250 l; celkový objem dvojice palivových nádrží 108 l (později 120 l); pohotovostní hmotnost 1615 kg.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost přes 300 km/h (naměřeno 328,3 km/h); zrychlení 0 – 100/200 km/h do 4,5/19,0 s a 0 – 1000 m za 20,2 s; spotřeba paliva kombinace 24 l/100 km, na dálnici 11 l/100 km při rychlosti 120 km/h.

VÝROBCE – Cizeta Automobili S.r.l., Via dei Tipografi 6/B, 41100 Modena, Itálie

4, 5 Poslední Cizeta V-16T Fenice TTJ Spyder pro japonského klienta (2003) 6 Zakázkový Spyder s odlišnými vstupy vzduchu a jiným víkem ploché zádi

až 1992 mírně snížen na 382 kW (520 k)/ 7000 min‑1, dle jiných údajů 397 kW (540 k)/ 8000 min‑1. Na trhu nebyla vhodná zapalo­ vací a vstřikovací soustava, a tak sáhli po dvou jednotkách Bosch K-Jetronic z osmi­ válců Mercedes-Benz, příslušně je upravili pro šestnáctiválec (nikoli dva spojené V8), než jim specializovaná modenská dílna dodala novou jedinou jednotku (bývalí ­ zaměstnanci Weber Marelli). Přeplňování ­ motoru si Zampolli nepřál.

Claudio Zampolli zavrhl uhlíkové kompozity i samonosnou konstrukci z hliníku, zvolil

osvědčený prostorový rám z ocelových chrom-molybdenových trubek a závěsy kol jako u formulových vozů se stavitelnými tlu­ miči Koni. Karoserie je z hliníkových panelů, na rozdíl od Countachu se velké dveře ote­ vírají klasickým způsobem. V ploché přídi jsou výklopné světlomety, na každé straně dva nad sebou obdélníkového tvaru, nechy­ bějí bezpečnostní nárazníky podle předpisů USA, integrované do karoserie. Podobně jako Tatra 613 nemá ani Cizeta V-16T žád­ né systémy ABS nebo ESC, vždyť je to vůz pro zábavu, radost z jízdy a rekreaci,

za špatného počasí přece americký řidič pojede svým mercedesem nebo cadilla­ cem, šestnáctiválec je určen pro letní vy­ jížďky. Má ovšem účinnou klimatizaci, která neselže ani po delší jízdě přecpanými uli­ cemi Los Angeles průměrnou rychlostí 25 km/h. Prostorný interiér umožňuje kom­ fortně řídit vůz i lidem se 190 cm výšky, au­ tomobil je neobyčejně široký vzhledem k příčné zástavbě motoru, což však umož­ nilo posunout sedačky více vpřed. První prototyp má bohatě čalouněný červený inte­ riér se sportovním volantem Momo, ►►►

5/2022 THauto

47

Foto RM Sotheby’s

► CIZETA MORODER V-16T (1988 – 2018)

1

2

3

4

5 1, 2 První prototyp V-16T byl letos v lednu prodán v aukci RM Sotheby’s v arizonském Phoenixu za 1,36 milionu dolarů 3 Prototyp zdobily podpisy Morodera a Zampolliho (alias CZ) 4 Pouze první exemplář nesl označení Cizeta Moroder V-16T 5 Přístrojová deska prvního vyrobeného vozu s červeným čalouněním 6 Nepřeplňovaný šestnáctiválec, dílo Oliviera Pedrazziho, v prvním prototypu (1988)

48

auto 2022/5

TH

6

dvojici rychloměr/otáčkoměr a kontrolní svítilny, ­některé s trojbarevnou signalizací (žlutá značí zahří­ vání, zelená provozní stav a červená nebezpečí).

Interiér doplňuje elektrické spouštění oken a audio­ soustava s přehrávačem CD (nejen pro Morodera)!

Už na první převodový stupeň jede vůz rychlostí až 95 km/h, největší je přes 300 km/h (při testu dosa­ ženo přesně 328,3 km/h). Všechny dostupné tech­ nické údaje uvádíme v přehledu, založeném na ­prezentacích v Ženevě 1991 a 1992, kde jsme si vůz důkladně prohlédli. V prvním případě uváděl tiskový materiál plán produkce dvacet vozů ročně, ve dru­ hém jeden měsíčně, tedy dvanáct ročně, skutečnost však byla poněkud jiná.

Claudio Zampolli v březnu 1992 v Ženevě na stánku uvítal Nobuo Haradu z Tokia, japonského dovozce

Cizety prostřednictvím společnosti Harada Racing Company, ale zároveň známého šéfa závodního týmu a sbírky válečných letadel (záchránil pět stíha­ cích Mitsubishi Zero) a vzácných automobilů. První prototyp Cizeta Moroder V-16T prošel před prodejem velkou renovací u společnosti Canepa v kalifornském Scotts Valley, které vládne bývalý závodník Bruce Canepa. V době, kdy byl tento vůz prodán v aukci, se objevily zprávy o možném znovuzrození značky. ­Antonio Mandelli, Ital žijící ve Frankfurtu a dovážející luxusní italské vozy do Německa, by rád obnovil vý­ robu V-16T, ovšem s výkonem originálního motoru zvýšeným na 736 kW (1000 k) díky čtveřici turbodmy­ chadel a s novým podvozkem z uhlíkových kompo­ zitů. Claudio Zampolli, tvůrce originálu, zemřel loni 7. července 2021 v Orange County (CA).

■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy BERTONE na vůz LAMBORGHINI P250 URRACO (1971)

5/2022 THauto

49

► Historie ► FANTIC MOTOR (1968 – 1995)

Foto Fantic Motor

Fantic TX 191 Caballero Super 6M (šestistupňová převodovka) s dvoudobým jednoválcem 49,6 cm3 (ø 38,8 x 42 mm) pro jezdce od 14 let

1

PETR RUTEK

2

1 G.T. (Gran Turismo) Fantic TX 200 Italia s jednoválcem 49,6 cm3, čtyřstupňovou převodovkou, dvojitým trubkovým rámem a vlastní hmotností 68 kg 2 Fanticchino s jednoválcem Aspera ZH 60 cm3 o výkonu 0,66 kW (0,9 k)/3200 min‑1, hmotností 24 kg a největší rychlostí omezenou na 12 km/h (děti 4 – 8 let)

FANTASTIC...

Pohnuté historie tradičních značek mají málokdy dobrý konec jako v případě Fantic Motor...

Z

načka Fantic Motor patří od roku 1968 motocyklům pro volný čas, jak ostatně prozrazuje původní ­dovětek pod názvem firmy Fantic Motor S.p.A., který zní Fabbrica Veicoli ­ Ricreativi. Její úspěšná činnost však skon­ čila už v roce 1995, kdy vyhlásila bankrot a továrna v Barzagu (Como) byla zavřena.

Značku Fantic Motor získal benátský prů­ myslník Federico Fregnan v roce 2003 a o dva roky později výrobu obnovil po pře­ stěhování do Dosson di Casier (Treviso).

V roce 2005 se Fantic Motor R250 (dvou­ válec do V/90°) dokonce zúčastnil MS v sil­ ničních závodech motocyklů (jezdci Gabriele Ferro a Arnaud Vincent). V roce 2009 se

50

auto 2022/5

TH

představily nové modely Fantic Caballero 200 (čtyřdobý) a 2011 Caballero 300 (dvou­ dobý s motorem GasGas).

Společnost VeNetWork S.p.A., sdružení podnikatelů, kteří ovládají 47 podniků v okolí Benátek, koupila Fantic Motor v říjnu 2014 a dále investovala do výrobního závodu u Trevisa. Inženýr Mariano Roman, bývalý technický šéf Aprilie, Moto Guzzi a Moto Laverda, byl jmenován generálním ředi­ ­ telem. V roce 2015 byla výroba úspěšně rozšířena o elektrické bicykly (nyní i kolo­ běžky e-Scooter), pro něž v květnu 2019 ředitelé Mariano Roman (Fantic Motor) a Ti­ ziano Busin (šéf VeNetWork a prezident Fanticu) otevřeli nový závod v Santa Maria

di Sala (Venezia). Rozvoj podniku pokra­ čuje, nová řada Caballero se dodává ve tří­ dách 125, 250 a 500 cm3 ve dvou verzích Scrambler a Flat Track. V říjnu 2020 ovšem vzrušila motoristický svět zajímavá zpráva, že Fantic Motor koupil 100% podíl na slavné boloňské firmě Motori Minarelli (prodáva­ jícím byla Yamaha!), která od roku 1951 do­ dávala malobojemové motory snad všem italským výrobcům jednostopých vozidel.

Podívejme se však na první etapu Fantic Motor, kdy společnost z Barzaga dobyla svět. Její maloobjemové stroje tehdy propa­ govaly také hvězdy Jarno Saarinen a Mike Hailwood, dobývala úspěchy v terénu, kde účast vyvrcholila třemi tituly mistra světa ve

Fantic TX 96 Caballero Regolarità 6M, enduro 50 cm3 se šestistupňovou převodovkou a vlastní hmotností 74,5 kg

3 4

3 Jeden z prvních typů Caballero Cross 50 s motorem o výkonu 4,6 kW (6,2 k)/8600 min‑1, čtyřstupňovou převodovkou a vlastní hmotností 66 kg

5

4 Minimotocykl Fantic TX 108 Super Rocket, padesátka s dvoudobým motorem 49 cm3, čtyřstupňovou převodovkou a vlastní hmotností 58 kg

Fantic TX 170 Lei, moped s desetipalcovými koly pro jezdce od 14 let (v Itálii), dvoudobý jednoválec 49,6 cm3 se samočinnou spojkou a jednostupňovým převodem

šlapačkových soutěžích (1985, 1986 a 1988 jezdec Thierry Michaud z Francie). Ještě po­ čátkem devadesátých let patřil Fantic v trialu k nejlepším, o čemž svědčí druhá (1994 Tommi Ahvala) a třetí místa v MS (1989 ­ Thierry Michaud, 1990 Donato Miglio, 1991 až 1992 Diego Bosis a 1995 Tommi Ahvala).

U zrodu podniku v srpnu 1968 stáli Henry Keppel Hesselink (narozen 1935 v Nice) a Dr. Mario Agrati (narozen 1944 v Milánu), kteří přešli ze skupiny Agrati-Garelli a vy­

tvořili nový podnik, jehož název Fantic Motor vychází podle Agratiho ze slova fantastic, ale prý rovněž z obliby nápoje Fanta...

Tvůrci Fantic Motor se odpočátku zaměřili na stroje pro jízdu v terénu, dětské moto­ cykly a také malé go-karts, motokáry pro ra­ dost z jízdy. Nejslavnější model dostal jméno Fantic Caballero, spoluzakladatel Keppel si je vypůjčil od stejnojmenné značky nizozem­ ských cigaret, které si oblíbil. Dvoudobé jed­ noválce pocházely většinou od společnosti

Foto Fantic Motor

5 Fantic TX 131 Chopper 125 De Luxe s výkonem 11 kW (15 k), pětistupňovou převodovkou, hmotností 108 kg a rychlostí až 110 km/h (Easy Rider) Motori Minarelli, zejména ve třídě do 50 cm3.

Henry Keppel Hesselink, Nizozemec fran­ couzského původu, vyrazil do USA, kde zís­ kal mnoho objednávek, a tak Fantic Motor vytvořil repliku Easy Rider, ovšem s motory Minarelli 50 a 125, jichž se do konce roku 1975 prodalo sedm, resp. patnáct tisíc. Ko­ lem roku 1975 závod v Barzagu vyráběl ­padesát tisíc motocyklů ročně s více než 160 zaměstnanci, přes 30 % produkce se vyvá­ želo, kuriozitou byla padesátka se šestistup­ ňovou převodovkou. Později motory dodával Minarelli podle unikátních specifikací Fantic Motor. Jak bylo v té době u italských výrobců zvykem, ke strojům pro enduro, motocross a trial přibyly silniční motocykly, mopedy a minimotocykly včetně dětských modelů.

Na této dvoustránce představujeme klasické typy, uvedené do roku 1974.

Současná produkce obnovené italské značky Fantic Motor zahrnuje především modely Enduro/Motard ve třídách 50, 125 a 250 cm3 a slavný Caballero Scrambler/ Flat Track 125, 250 a 500 cm3; kromě pa­ desátek jde o čtyřdobé motory, objevily se však i dvoudobé Off-Road Racing Cross 125 a 250 (Yamaha/Minarelli), na jejichž vývoji od roku 2019 pracuje slavný Jan ­Witteveen. V sérii se vedle Minarelli 50/125 používají jednoválce OHC, zkonstruované sice v Itálii, ale vyráběné čínským part­ nerem Zongshen Piaggio. Motocykly Fantic jsou však nadále z Itálie. Importérem pro Českou a Slovenskou republiku je prostě­ jovská společnost Airmoto.

■

5/2022 THauto

51

Foto Auto Praga

Jeden z prvních inzerátů po poválečném znovuzrození Pragy (typy RN a větší ND v roce 1945)

52

auto 2022/5

TH

SLAVNÁ ERENA

1

Foto Jan Martof

► PRAGA RN / RND (1934 – 1954)

2

A

utomobily Praga nikdy nevynikaly nějakým avantgardním řešením či inovativní technikou, ale jejich předností byla klasická koncepce, která díky osvědčeným prvkům a značné kvalitě vydržela na věky!

Ostatně pražský výrobce to zdůrazňoval sloganem Vůz na statisíce kilometrů! Slavná RN, tedy erena, vznikla už před válkou, typové označení RN znamenalo Rychlý Nákladní, u souběžného typu RND navíc D určovalo verzi Diesel, tedy se vznětovým motorem.

Přes čtyřicet tisíc automobilů ze 48 výrobních sérií se stalo typickým obrazem nejen našich silnic, a když jiné nebyly, tak sloužily především rozvozu zboží až do sedmdesátých let minulého století...

První Praga RN, ještě s jinou plochou přídí, se představila v roce 1933 jako lehký dvoutunový nákladní automobil, ovšem poháněný dlouhozdvihovým zážehovým šestiválcem 3,5 litru o výkonu 38 kW (52 k).

Výrobní program Automobilního oddělení Praga velké pražské strojírny ČKD (Českomoravská-Kolben-Daněk) byl tak rozsáhlý, že jednotlivé typy nevznikaly v obrovských počtech, a tak RN v první sérii

Foto Auto Praga

Nejrozšířenějším nákladním vozem našich silnic byla svého času Praga RN/RND, která v provozu přežila do sedmdesátých let...

3

z let 1934 – 1936 zaznamenala jen 94 automobilů.

To se však mělo brzy změnit, do válečných let vzniklo celkem dvanáct sérií RN, v roce 1935 přibyla RND (Rychlý Nákladní Diesel), která se lišila jen motorem na naftu a postupně přebírala všechna zlepšení své benzinové sestry (šest předválečných sérií). První verze šestiválce uvezla dvě tuny, v roce 1937 posí­ lila na 53 kW (72 k) a hmotnost nákladu vzrostla na 2,5 tuny, od páté série z roku 1938 se vyráběla s typickou zaoblenou přídí a proudnicovými blatníky.

Po válce se výkon nezměnil, ale zesílený rám a rekonstruovaná brzdová soustava (kapalinová místo mechanické) dovolily zvýšení užitečné hmotnosti na tři tuny. V tomto provedení se vyráběly Pragy RN a RND až do svého konce v padesátých letech.

První RN byla šestiválec s ventilovým rozvodem SV, vyráběla se v modernizovaném zaobleném prove­ dení až do roku 1953 v pražských Vysočanech, kam byla produkce převedena z vybombardovaného závodu Praga v Libni. Jejím nástupcem se pak stala terénní Praga V3S, ale to byl především speciál 6x6 pro vojáky, zatímco úspornější naftová RND ►►►

TOM HYAN 1 Československá armáda používala vojenské valníky Praga RN až do roku 1960 2 Valník Praga RN ještě se starším provedením přední části (1937) 3 Typický autobus na podvozku Praga RN/RND, karosovaný Sodomkou ve Vysokém Mýtě (1947)

5/2022 THauto

53

► PRAGA RN / RND (1934 – 1954)

1 2

3

Foto Tom Hyan

4

1 Různé hasičské vozy Praga RN z depozitáře Technického muzea Brno v Řečkovicích 2 Praga RN s montážní plošinou (zdvih 2,2 metru) pro opravy elektrického tramvajového vedení 3 Klasický autobus Praga RND ze sbírek Technického muzea v Brně 4 Zážehový šestiválec Praga RN o objemu 3,5 litru a výkonu 63 kW (72 k)

54

auto 2022/5

TH

údajně přežila až do roku 1955. Žádný automobil této kategorie se pak v Československu dlouhá léta nevyráběl, a tak RN/RND jezdily až do sedmdesátých let, kdy je po vozech z dovozu vystřídaly Avie A15/A30 (licence Renault-Saviem). Po válce řešila nedostatek nákladních vozů i Československá armáda, přes čtyři tisíce (zesílené valníky) se od roku 1949 dostalo do vojenských služeb, přestože měly jen pohon zadní nápravy. Obě nápravy totiž byly tuhé, zavěšené na svazcích podélných listových per, řízení šnekové a bubnové brzdy už s kapalinovým ovládáním. Vznětový motor RND byl čtyřválec 4,5 litru, ale s modernějším ventilovým rozvodem OHV, zprvu s výkonem 37 kW (50 k), od roku 1937 až do konce výroby zvýšeným na 44 kW (60 k). Předností RND byla nižší spotřeba nafty, 16 litrů proti 26 litrům benzinu na stovku kilometrů. Motor využíval vstřik nafty do předkomůrky, nejprve podle britského patentu Ricardo-Whirlpool, po válce od sedmé série vylepšeného systému Ricardo-Comet III. Byly to klasické nákladní vozy se žebřinovým rámem, poválečné typy se dodávaly s rozvorem náprav 3650 (pouze RN), 3900 nebo 4200 mm, v provedení valník

s největším rozvorem měla ložná plocha délku rovné čtyři metry a celý vůz byl dlouhý 6780 mm. Tlumiče pérování byly jen na přední nápravě a řazení vyžadovalo cvik (jako studenti jsme jezdili na brigádách u pekařů), převodovka neměla nikdy synchronizaci, řadicí páka byla na podlaze, dávaly se meziplyny a dvakrát vyšlapovala spojka. Staří mazáci nám moc neporadili, jeden jezdil pořád na trojku, protože mu nikdo neřekl, že převodovka je čtyřstupňová! Benzinové RN dosahovaly rychlosti 80 km/h, naftové RND jen 60 km/h.

Pragy byly velmi spolehlivé, najely opravdu statisíce kilometrů. Za války se alternativně v jedenácté a dvanácté sérii vyráběly také RNG (Gas), tedy s motory upravenými na dřevoplyn (měly palubní generátory Imbert nebo Janka Radotín). Vznikl také kuriozní autobus Praga RN, který si generátor dřevoplynu vezl v jednonápravovém přívěsu!

Třítunové vozy se dodávaly hlavně jako valníky s dřevěnými bočnicemi o výšce 500 mm, pod plachtou pak bylo k dispozici na výšku 1500 mm. Zajímavé bylo provedení sklápěč s mechanickým vyklápěním o 30 stupňů pouze do stran! A jak to fungovalo?

Po zastavení řidič zajistil vůz, odblokoval ►►►

Foto Tom Hyan

► PRAGA RN / RND (1946 – 1954) MOTOR – kapalinou chlazený řadový, uložený podélně vpředu; litinový blok a hlava válců (u RND dvě hlavy, každá pro dva válce); čtyřikrát (RND: třikrát) uložený klikový hřídel; elektrická výzbroj 12 V, pro RND 12 V/24 V pro spouštěč; a) RN: zážehový šestiválec 3468 cm3 (ø 80 x 115 mm); SV 2V; 53 kW (72 k)/3000 min‑1 a 186 N.m/2000 min‑1; spádový karburátor Solex; dynamo 130 W; akumulátor 12 V/75 A.h; b) RND: vznětový čtyřválec 4501 cm3 (ø 105 x 130 mm); OHV 2V; 44 kW (60 k)/2000 min‑1 a 226 N.m/1600 min‑1; nepřímé vstřikování nafty do předkomůrky Ricardo-Comet III se žhavicí svíčkou, řadové vstřikovací čerpadlo; dynamo 300 W; akumulátor 2x 12 V/105 A.h.

PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – jednokotoučová suchá spojka; čtyřstupňová převodovka bez synchronizace s řazením pákou na podlaze (5,95 – 3,07 – 1,78 – 1,00 – Z 5,95); hypoidní rozvodovka s kuželovými koly se šikmým ozubením Gleason, stálý převod a) 6,14; b) 5,43; pohon zadní nápravy.

5 6

PODVOZEK – obdélníkový ocelový rám ze dvou podélníků a většího počtu příček; tuhé nápravy, vpředu kovaná ze speciální houževnaté oceli profilu I, vzadu typu banjo, vedené a odpružené svazky podélných listových per; vpředu pákové tlumiče; šnekové řízení bez posilovače; kapalinové bubnové brzdy; mechanická parkovací brzda na zadní kola; ocelová disková kola, pneumatiky 7,50 – 20.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI (valník) – rozvor náprav 4200 mm (nebo 3900 mm, pro RN také 3650 mm); rozchod kol 1580/1875 mm; d/š/v 6780/2200/2650 mm (dlouhé provedení s plachtou); ložná plocha 4000 x 2100 mm, výška bočnic 500 mm; výška ložné plochy nad zemí 1105 mm; objem palivové nádrže a/b) 100/62 l; pohotovostní hmotnost valníku 2825/3130 kg, užitečná hmotnost 3000 kg; celková dovolená hmotnost do 6130 kg.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b) – největší rychlost 80/60 km/h; průměrná spotřeba paliva 26/16 l/100 km; spotřeba motorového oleje 0,3/0,5 l/100 km.

7

Foto Helena Hyanová

8 5, 6 Zachráněná Praga RN ve službách pivovaru Starobrno coby Hasiči žízně na závodech v Brně roku 1999 7 Praga RN s hasičskou nástavbou ASC 16, vyrobená v roce 1952 8 Letmé uložení zadního kola RN (tzv. semi-floating)

5/2022 THauto

55

► PRAGA RN / RND (1934 – 1954)

1

3

2 1 Praga RN s původní hasičskou nástavbou firmy Stratílek z Vysokého Mýta (znárodněna 1948 jako THZ – Továrna hasících zařízení) 2 Autobus Praga RN se zakázkovou karoserií pro ČSA z roku 1948 3 Předválečná verze motoru RND s vírovou komůrkou Ricardo-Whirlpool (O – otvory v dolní části komůrky, S – žhavicí svíčka, T/t – vstřikovací tryska) 4 Poválečná verze RND s vírovou komůrkou Ricardo-Comet III (1 – spodní část komůrky, 2 – spojovací otvor, 3 – spalovací prostor v pístu, 4 – vstřikovací tryska, 5 – žhavicí svíčka) 5 Motor RND sedmé série se spojkou a převodovkou

56

auto 2022/5

TH

korbu, nasadil dvě ruční kliky na dva hřebenové zdviháky a spolu se závozníkem každý točil tou svou, až se náklad vyklopil! Problém nastal, když s sebou řidič neměl druhého muže, šlo to pomalu, když přecházel od zdviháku ke zdviháku, protože vždy šlo otočit jen o malý kousek, aby se ložná ­plocha nezkřížila! Pamatuji se, jak jsme jako kluci sledovali tento proces v Praze na Letenské pláni, kde se upravoval terén pro obludný pomník Josifa Vissarionoviče Stalina! Pěkné byly kropicí vozy s proudnicovou (aerodynamickou) karoserií, jaké ještě po válce vyráběly Brandýnské strojírny a slévárny. K dalším typům patří skříňové automobily, pojízdné prodejny, knihovny a ambulance, hasičské vozy a především sympatické autobusy.

Zážehové šestiválce RN měly vždy větší popularitu, hlavně byly rychlejší! V roce 1938 vyhrála Praga RN srovnávací soutěž nad devíti konkurenty v tehdejší Jugoslávii, což vedlo k zakoupení licence pro výrobu u firmy IMR (Industrija Motora Rakovice). Montáž nedaleko Bělehradu začala už v roce 1938, ale výrobu přerušila válka, znovu se rozběhla až po ní.

V Rakovici udělali asi 1200 vozů, než byla výroba převedena do automobilky TAM (Tovarno Avtomobilov Maribor), kde produkce pokračovala pod označením TAM Pionir až do roku 1959! Jugoslávská výroba přežila slavný československý vzor a tyto automobily tam sloužily dlouhé roky! Dostupné údaje hovoří o 18 300 jugoslávských vozů, zatímco těch československých vzniklo přes 40 tisíc, z toho 23 747 se zážehovým a 16 288 se vznětovým motorem.

■

Kresby Auto Praga

Foto Auto Praga

4

5

Dva inzeráty z března 1948 na výrobky znárodněného automobilového průmyslu

5/2022 THauto

57

Foto Tom Hyan

eXtra

► NZM PRAHA 2022

1

JEDE TRAKTOR...

Stálou výstavu kolových traktorů z let 1917 až 1953 můžete vidět v Národním zemědělském muzeu v Praze...

TOM HYAN 1 Zetor 15, zapomenutý jednoválec 1680 cm3 (ø 102 x 140 mm) o výkonu 11 kW (15 k)/1500 min‑1, vyráběný v Brně v letech 1948 – 1949

2

N

árodní zemědělské muzeum v Praze (NZM) najdete na Letné v sousedství ses­ terské funkcionalistické budovy Národního technického muzea (NTM), obě jsou dílem architekta Milana Babušky (1884 – 1953).

První sbírky se zrodily po Jubilejní zemské výstavě 1891 v Praze coby součást Národopisného muzea (Národního muzea), přičemž v roce 1918 získaly statut samostatného Zemědělského muzea, které během dlouhých let a dramatických zvratů působilo na různých

58

auto 2022/5

TH

2 Excelsior P5, motorový pluh se čtyřválcem 14 871 cm3 (ø 160 x 185 mm) o výkonu 59 kW (80 k)/800 min‑1 ze spolupráce Rudolf Bächer a Laurin & Klement (1915) 3 Praga AT 25 s dvoulitrovým čtyřválcem o výkonu 19 kW (26 k), výrobek automobilního oddělení Českomoravská‑ -Kolben-Daněk (ČKD) z roku 1929

3 místech, ale v roce 1994 se coby NZM definitivně vrá­ tilo do budovy na Letné v Praze 7. Dnes tvoří NZM ­expozice nejen v Praze, ale především v Čáslavi (ze­ mědělské stroje), na zámku Kačina (muzeum českého venkova), loveckém zámku Ohrada (lesnictví, myslivost a rybářství) a ve Valticích (vinařství).

Stálá výstava Jede Traktor v Praze vychází ze sbírky zemědělských strojů, jejichž větší část je uložena v čáslavských halách NZM. Jako poutače před vcho­ dem do budovy jsou umístěny traktory Svoboda DK 12

6

Foto Tom Hyan

4

7

5 a americký Fordson, jeden z nejrozšířenějších trak­ torů světa. Na ploše více než pěti stovek čtvereč­ ních metrů v prvním podzemním podlaží pražské budovy je uložen reprezentativní výběr traktorů ­našich i zahraničních značek, a to včetně mohut­ ného motorového pluhu Excelsior. Sbírky těží z vy­ spělého hospodářství první Československé re­ publiky, kdy se na našem území nejen vyráběl velký sortiment traktorů a zemědělských strojů, ale v nabídce byly rovněž výrobky všech světových značek, jejichž jména se stala legendami, přestože už mnohé zanikly, hlavně díky pozměněnému myš­ lení podnikatelů od osmdesátých let, které ostatně postihlo i slavné automobilky. Tak skončilo i zdán­ livě neotřesitelné postavení značek Ford, Fiat, Lanz či International Harvester...

Některé legendy ovšem přežívají nadále. Patří k nim náš Zetor, jehož značka je doslova synony­ mem pro traktor (Jede traktor, je to Zetor!), zrozený po druhé světové válce ve Zbrojovce Brno, která se před válkou angažovala i ve stavbě osobních auto­ mobilů. Od zahájení výroby v roce 1946 vzniklo přes 1,3 milionu Zetorů, které nalezly uplatnění na trzích 130 zemí světa a leckde se vyráběly v licenci. Zetor nadále zůstává výrobcem vznětových motorů a pře­

8

vodovek, i když sáhl i po motorech Deutz, ale dnes nabízí řady traktorů Zetor Proxima, Forterra, Crystal a Major s výkony až 125 kW (170 k). Od roku 2019 rozšířil nabídku o malé traktory Zetor Primo a Com­ pax ze spolupráce s jihokorejskou Tong Yang Mool­ san Company (mají motory Yanmar). Součástí praž­ ské expozice je legendární Zetor 25, s nímž výroba začala v roce 1946 a během patnácti let bylo vyro­ beno 158 570 exemplářů, z nichž se přes 60 procent vyvezlo do celého světa. Druhým typem se stal ­jednoválec Zetor 15, vyráběný jen do roku 1949 (pouze 2215 kusů), kterému také patří v muzeu čestné místo. Jiné sériové typy, zejména Zetor 50 Super a první unifikovaná řada (Zetor 3011, 4011 a 2011), jsou uchovány v Čáslavi.

K československým traktorům patří stroje dalších slavných značek, na Letné jsou vystaveny země­ dělské typy Praga, Škoda, Wikov a Svoboda. Vý­ roba traktorů Škoda, označených HT (hospodářský traktor), začala v Plzni v roce 1926 čtyřválcem HT‑30 (číslo udává výkon v koňských silách), poz­ ději byl odvozen unifikovaný dvouválec HT-18.

Traktory se dodávaly s ocelovými orebnými i silnič­ ními koly (pneumatiky) a byly poměrně rozšířené, palivem zážehového motoru se stal benzin, ►►►

4 Americký Farmall typ H (25 HP), čtyřválec 2,5 litru, od společnosti International Harvester (1939), jejíž stroje se u nás díky pomoci UNRRA rozšířily po válce 5 Poválečný typ Škoda 30, vznětový dvouválec 22 kW (30 k), vyráběný v Plzni v letech 1946 – 1951 (ještě několik let se montovaly v STS Libice nad Cidlinou) 6 Legendární Zetor 25, dvouválec 2080 cm3 (ø 105 x 120 mm) o výkonu 19 kW (26 k)/1800 min‑1, vyráběný ve Zbrojovce Brno (ZKL) v letech 1946 – 1951 7 Deutz F1M 414, malý vznětový jednoválec 1100 cm3 (ø 100 x 140 mm) o výkonu 8 kW (11 k)/1550 min‑1, vyráběný v Kolíně nad Rýnem (od 1936) 8 Slavný Fordson, čtyřválec 4140 cm3 (ø 102 x 127 mm) o výkonu 20,5 kW (28 k)/1000 min‑1, se prodával také v Československu (v roce 1927 za 30 250 Kč)

5/2022 THauto

59

► NZM PRAHA

1 Předválečný typ Škoda HT-18, zážehový dvouválec 2425 cm3 (ø 105 x 140 mm) o výkonu 13 kW (18 k)/1100 min‑1, spalující petrolej nebo benzin (výroba od 1929) 2 Svoboda D 22 (22 HP) v klasickém stylu, poháněný dvouválcem Deutz Diesel 2200 cm3 (ø 100 x 140 mm), byl v roce 1941 za 45 000 Kč

Foto Tom Hyan

3 Předválečná Škoda HT-30, zážehový čtyřválec 4850 cm3 (ø 105 x 140 mm) o výkonu 22 kW (30 k)/1100 min‑1, vyráběná v Plzni od roku 1926

1

2 dynalkohol nebo petrolej, jak bylo tehdy obvyklé. Později se objevily verze se vzně­ tovým motorem na naftu, z předválečného HT-20 vznikla po válce zcela nová Ško­ da 30 Diesel (dvouválec), vyráběná v Plzni v letech 1946 až 1951, než byl znárodněný výrobce pověřen jinými úkoly. Znárodnění neunikl v roce 1948 ani malý podnik Bohu­ slava Svobody v Kosmonosích u Mladé Boleslavi, který od roku 1934 vyráběl trak­ tory Svoboda DK (Diesel Kar) se vzněto­ vými motory vlastní konstrukce, jednodu­ ché a levné jednoválce. Rok po převzetí podniku státem byla výroba zrušena.

Známé automobilové značky Praga a Wikov rovněž vstoupily do světa traktorů. Ve dru­ hém případě to bylo více než logické, neboť prostějovská společnost Wichterle a Kova­ řík (Wikov) byla specialistou na zemědělské stroje už od počátku podnikání Františka Wichterleho v roce 1878; jeho firma se ­spojila se sousední továrnou bratrů Kova­ říků závěrem roku 1918. Koncem dvacá­

60

auto 2022/5

TH

3

tých let vyjely první typy Wikov 22 a 25 se zážehovými dvouválci, následovaly verze s motory vznětovými, hrdě na přídi ozna­ čené nápisem Diesel. Produkce traktorů Wikov skončila v roce 1941, ale po válce se v programu znárodněného Agrostroje mimo jiné objevily kolové malotraktory T4K10 a dvoukolový traktor PF-6 (motorobot).

Různé traktory, kolové i pásové, vyráběla také Praga v rámci koncernu ČKD, asi nej­ rozšířenější byl typ AT 25 se čtyřválcem 1947 cm3 (ø 75 x 110 mm), odvozeným z automobilové produkce. Poválečné pokusy už byly neúspěšné, typy HTL se čtyřválcem Tatra 114 a pásový HTO ze spolupráce se Škodovými závody se v padesátých letech nedostaly do sériové produkce.

Ze zahraničních traktorů, jež sloužily u nás, vynikají německé Deutz, Hanomag a Lanz Bulldog. První byl průkopníkem vznětových motorů, které se u nás objevily coby Deutz Diesel i v jiných zástavbách zásluhou do­ vozce Františka Tvrdého z Prahy, druhý

slavnou strojírnou Hannoversche Maschi­ nenbau AG, založenou už v roce 1871, a třetí kuriozním strojem s žárovou hlavou, která se nahřívala letlampou, aby po spuš­ tění dvoudobého ležatého jednoválce po­ kračovalo samovznícení vstříknutého paliva (nafta, olej). Společnost Heinrich Lanz AG z Mannheimu přežila s novějšími typy až do roku 1956, kdy ji převzala americká John Deere a v roce 1967 značku Lanz zrušila.

John Deere existuje dodnes jako jeden z největších světových výrobců traktorů, když konkurence International Harvester, Ford/Fiat a Case byla sloučena do CNH (Case New Holland). V tomto konglomerátu skončily rovněž Steyr, Steiger a mnohé ­další včetně značek koncernu International Harvester (McCormick, Deering, Farmall, Titan, Mogul, Fairway, Electrall, Hough a jiné). NZM nabízí zajímavou přehlídku od těchto legendárních výrobců. Další stroje najdete v Čáslavi, kde NZM otevírá sezonu vždy začátkem dubna.

■

4 Svoboda DK 12, nejrozšířenější typ značky, levný jednoválec od 29 600 Kč, vyráběný Bohuslavem Svobodou v Kosmonosích (od 1939) 5 Ležatý jednoválec Svoboda DK 12 o objemu 1730 cm3 (ø 115 x 166 mm) a výkonu 9 kW (12 k), po nažhavení válce spalující naftu, petrolej s olejem, či hnědouhelný olej

4

6 Německá legenda Lanz Bulldog z Mannheimu, na snímku typ HL-12 (tedy 12 HP), ležatý jednoválec se žhavenou žárovou hlavou, vyráběný od roku 1921

5

7 Hanomag 28/32 z Hannoveru, zážehový čtyřválec 4252 cm3 (ø 95 x 150 mm) o výkonu až 23,5 kW (32 k)/1100 min‑1, vyráběný známou strojírnou od roku 1927 8 Normag NG-25 (25 HP) od Nordhauser Maschinenbau AG na dřevoplyn s vyvíječem plynu Hansa Gas Generator EG 60 z Osnabrücku (1942)

7

8

Foto Tom Hyan

6

9 Americký čtyřválec McCormick-Deering 10/20 HP, další z traktorů sloučených značek International Harvester, vyráběný od roku 1923

9

NZM PRAHA

Wikov 25, zážehový dvouválec 4616 cm3 (ø 140 x 150 mm) o výkonu 18 kW (25 k)/1100 min‑1, vyráběný v Prostějově od roku 1930

(Národní zemědělské muzeum) Kostelní 1300/44, 170 78 Praha 7 – Letná www.nzm.cz; nzm.praha@nzm.cz Otevřeno Út – Ne 9.00 – 17.00 h Základní vstupné 180 Kč, snížené 100 Kč

5/2022 THauto

61

► eXtra ► JAWAMOBIL MOTOREX (1956) Motorex zahájil zkušební provoz v roce 1956, ale do sériové výroby se nedostal

1 Otevírání dveří v čelní stěně známe hlavně z původní Isetty 2 Zaměstnanci karosárny Tměj s výsledkem své práce 3 Ocelová karoserie vznikla na dřevěném kopytu v karosárně Tměj 4 Čtyřkolový vozík měl vzadu užší rozchod kol než vpředu

JEŠTĚ JEDNOU...

1 Náš spolupracovník Milan Bumba rychle reagoval a poslal nám další obrázky Motorexu resp.

Jawamobilu, které rádi uveřejňujeme. Pokus o tvorbu malého čtyřkolového vozidla znamenal stavbu pěti prototypů, jejichž název se různil od Motorexu po Jawamobil, protože šlo vlastně jen o pokus, který se nedostal do sériové výroby.

Podvozek vznikl ve vývojové dílně Velorexu v Dolech u Nového Hrádku, na karoserii (zprvu ocelové, později z laminátu od Kovony Karviná) se podílela někdejší soukromá Karosárna Josef Tměj v Sadské, znárodněná pod titulkem Kovovýroba, podnik místního hospodářství KNV v Praze, se sídlem v Nymburce, coby Karosárna Sadská 794. Na stavbě se podíleli také dva spolužáci z Vyšší průmyslové školy automobilní a letecké v Mladé Boleslavi, Jaroslav Tměj z karosářské rodiny (později profesor na Vysoké škole technické v Liberci) a Václav Král, později automobilový designer, usazený v Roztokách u Prahy (pocházel z Ostravy). Klempíři vyráběli karoserii z ocelového plechu podle klasického dřevěného kopyta, poslední dva z pěti prototypů byly zhotoveny z Polytexu od Kovony Karviná.

Zadní kola vozíku poháněl dvouválec Jawa 350 s nuceným chlazením ventilátorem a výkonem 8,8 kW (16 k), ale připravoval se nový Jawa-ČZ 400 s ležatými válci (v prvním Motorexu byla dvěstěpadesátka Jawa). Seriozní údaje chybí, vždyť šlo jen o pokus, dnes dávno zapomenutý. ■

62

auto 2022/5

TH

2

3 4

Ukázka dobové inzerce na československé automobily ŠKODA 1101 a AERO MINOR z dubna 1948

5/2022 THauto

63

► Mark Reuss, generální ředitel (CEO) General Motors, potvrdil přípravu elektrické Corvette! ­Hybridní verze C8 by měla vyjet už v příštím roce, osmiválec dostane elektrickou asistenci (dva EM pro pohon předních kol). Zároveň také uvedl, že čistě elektrická Corvette vyjede na platformě GM Ultium (už v roce 2015 byla zapsána ochranná známka Corvette E-Ray). Současná generace C8, první s motorem uprostřed před zadní nápravou, má osmiválec 6,2 litru OHV, zatímco verze Z06 nový 5,5 litru DOHC (oba s atmosférickým plněním). ► Německý Wiesmann, tvůrce klasických kupé a roadsterů v retrostylu, se chce vrátit s jejich čistě elektrickou verzí! Po bankrotu v roce 2013 značku koupila firma Contec Global, vedená Roiheenem Berrym (CEO). Projekt Thunderball je první elektrický otevřený vůz s pohonem zadních kol od dob originální Tesly Roadster.

Dva elektromotory vzadu, vyvinuté ve spolupráci s Roding Automobile, mají výkon 500 kW (680 k) a udělují roadsteru o hmotnosti 1700 kilogramů zrychlení na sto za 2,9 sekundy. Roding dodá také akumulátory 83 kWh soustavy 800 V s rychlo­nabíjením DC až 300 kW pro dojezd 500 kilometrů. ► Paní Nancy Gioia, která pracovala přes 30 let u Forda a byla šéfinženýrkou posledního Thunderbirda, pak vyvíjela hybridní Fordy (vystudovala Electrical Engineering na University of Michigan) a od července 2021 je členkou představenstva Lucid Motors (vozy BEV).

64

auto 2022/5

TH

Foto Tom Hyan

Kia EV6, Car of the Year 2022

COTY 2022 – KIA EV6 V místech, kde se dříve konal Ženevský autosalon, předal předseda jury COTY Frank Janssen cenu evropský Vůz roku 2022 představiteli korejské automobilky za elektrický vůz Kia EV6. Evropská porota motoristických novinářů v ročníku 2022 nejprve zvolila sedm finalistů, z nichž pouze jeden ještě využívá spalovací motor (byl to Peugeot 308), ale jinak usoudila, že budoucnost tvoří pouze elektromobily. Ve finále Kia EV6 dostala 279 bodů,

Renault Mégane E-Tech Electric získal 265 a Hyundai Ioniq 5 pobral 261 bodů. Další pořadí tvořily Peugeot 308 (191 bodů), Škoda Enyaq iV (185), Ford Mustang Mach-E (150) a Cupra Born (144). Jiří Duchoň, český zástupce v jury, volil takto: Kia (6 bodů), Cupra (5), Škoda a Hyundai (po 4), Peugeot (3), Ford (2) a Renault (1). Kia měla dvanáct prvních míst, Renault šestnáct a Hyundai čtrnáct (pět od šesti volících zástupců Velké Británie).

Foto Tom Hyan

► Britský Morgan je na trhu 113 let a nyní představil druhou generaci novodobé sportovní tříkolky Morgan Super 3, která přijde na trh v srpnu a měla by značně zvýšit objem výroby v Malvern Linku (z 800 na 1500 ročně). Je to první zcela nová konstrukce od čtyřkolového Morganu Aero 8 z roku 2000, má samonosnou stavbu s tříválcovým motorem Ford 1,5 litru v přídi místo tradičního vidlicového dvouválce.

Rodina zakladatelů prodala firmu italskému Investindustrialu v březnu 2019. Novými řediteli jsou Massimo Fumarola (CEO; ex-Lamborghini Chief Project Manager) a Steve Morris (Executive Chairman).

► Krátce ► ZE SVĚTA & Z DOMOVA

Hyundai Ioniq 5, World Car of the Year 2022

WCOTY 2022 – HYUNDAI IONIQ 5 Největší soutěží o vůz roku je nyní World Car of the Year (WCOTY), čítající více než stovku porotců, kteří volí nejen absolutního vítěze, ale i vítěze pěti kategorií.

Finalisté Top 3 jsou tedy tři, v hlavní kategorii WCOTY zvítězil Hyundai Ioniq 5, když neuspěly Kia EV6 a Mustang Mach-E (skóre 815:808:773).

Výsledky byly vyhlášeny v dubnu na autosalonu v New Yorku. Vozy roku jsou ve městské kategorii

Toyota Yaris Cross (v pořadí před Opel Mokka a VW Taigun), mezi luxusními Mercedes-Benz EQS (proti BMW iX a Genesis GV70), mezi sportovními (Performance Car) Audi e-tron GT (proti BMW M3/M4 a Toyotě GR86/Subaru BRZ), zatímco Ioniq 5 ovládl i další dvě volby, kterými jsou Design of the Year (porazil Audi e-tron GT a Kiu EV6) a Electric Vehicle (neuspěli EQS a e-tron GT).

Foto Tom Hyan

► Desetitisící automobil Tatra, vyrobený od převzetí společnosti Tatra Trucks současnými českými vlastníky Czechoslovak Group a Promet Group, slavnostně vyjel z Kopřivnice ve středu 27. dubna 2022. Jubilantem je Tatra Phoenix 10 x 10 pro australského zákazníka, která bude sloužit u těžařské společnosti Rio Tinto. Tatra Trucks spolupracuje s firmou Offroad Trucks Australia, dealerem Tatry pro Austrálii a Oceánii, už od devadesátých let, kdy její zakladatel Larry Gill objevil unikátní terénní schopnosti kopřivnických vozů.

POCTA VLADIMÍRU HUBÁČKOVI Úspěšného jezdce automobilových soutěží a okruhů Vladimíra Hubáčka (1932 – 2021) připomněla fotografická výstava v budově Autoklubu České republiky v Opletalově ulici v Praze, kterou uvedl jeho dlouholetý navigátor v rally Ing. Stanislav Minářík. Na velkoplošných panelech jsou zachyceny všechny významné body Hubáčkovy sportovní kariéry, kterou zahájil na motocyklu, aby se později vypracoval na jednoho z našich nejlepších jezdců ve formulových závodech (zejména na Lotusu F3) i v automobilových soutěžích, kde se ve druhé části kariéry proslavil s vozy Renault a Alpine-Renault.

Kresby Rover

SLAVNÉ MOTORY F-Head (IOE) 2V; jeden spádový karburátor Stupeň komprese 7,0 Výkon 37 kW (50 k)/4000 min‑1 Točivý moment 108 N.m/2000 min‑1

LAND ROVER I (ROVER P3) První Land Rover dostal v roce 1948 motor z osobního vozu Rover 60 P3, jehož charakteristickým znakem je F-Head, tedy ventily v hlavě (sací) a bloku válců (výfukový), a to podobné konstrukce jako v tehdejších Rolls-Royce/ Bentley. Kapalinou chlazený čtyřválec, litinový blok a hlava válců se šikmou dělicí rovinou. V roce 1951 byl zvýšen objem na 1997 cm3 (ø 77,8 x 105 mm), ale koncepce zachována až do roku 1958 (39 kW/52 k; 137 N.m), kdy přišel nový čtyřválec 2286 cm3 OHV. Foto Land Rover

Zážehový čtyřválec 1595 cm3 (ø 69,5 x 105 mm)

LAMBORGHINI L400 TP (MIURA) První motor Lamborghini zkonstruoval Ing. Giotto Bizzarrini pro podélnou zástavbu, zvětšením vrtání ze 77 na 82 mm vzrostl objem ze 3464 na 3929 cm3. Pro sportovní vůz P400 Miura vznikla v roce 1965 nová verze pro příčnou zástavbu TP (trasversale posteriore) v bloku s pětistupňovou převodovkou a diferenciálem. Motor byl za sedadly před poháněnou zadní nápravou. Ze základního 257 kW (350 k) výkon vzrůstal na 272 kW (370 k) pro Miuru S a 283 kW (385 k) pro Miuru SV. Verze Spinto měla až 316 kW (430 k) podle normy DIN. Hliníkový blok a hlavy válců.

Kresba a foto Lamborghini

SLAVNÉ MOTORY Dvanáctiválec do V/60° DOHC 2V; 3929 cm3 (ø 82 x 62 mm) Čtyři trojité karburátory Weber 40 IDA 3C Stupeň komprese 9,5 Výkon 257 kW (350 k) DIN/7000 min‑1 Točivý moment 369 N.m/5100 min‑1 (údaje platí pro Miuru, uvedenou v roce 1966)