Brno-Slatina)���������������������������������������

Foto Tom Hyan NÁVRAT KE KOŘENŮM

Renocar patří k největším dealerům BMW v České republice, jméno firmy je odvozeno z renovací veteránů, a ta dále úspěšně pokračuje...

Miloš Vránek, zakladatel Renocaru, se věnuje automobilům BMW přes padesát let. Všechno začalo kabrioletem BMW 326 z konce třicátých let, který si pořídil v roce 1968 a důkladně renovoval, čímž byly kostky vrženy. Práce na automobilech se stala jeho celoživotním koníčkem a vedla nejprve k založení družstevní dílny Renocar, která od 6. června 1988 pokračovala v opravách, servisu a renovacích vozů bavorské značky. Jakmile došlo ke změně společenského klimatu v naší zemi, netrvalo dlouho a z dílny se stala společnost Renocar, s.r.o., založená Milošem Vránkem a jeho synem Pavlem už 22. září 1990. Další historie je dobře známá, Renocar se stal prvním oficiálním dealerem a servisem automobilů BMW v Československu, postupně rostl a sílil, navázal spolupráci s ladičskou firmou Schnitzer, založil závodní tým, po intermezzu s dalšími vozy Opel/Chevrolet soustředil opět všechny síly na BMW, ale přidal motocykly BMW, britské vozy Mini a nyní také elektrické modely BMW i. Renovace veteránů ovšem nikdy nepřestala, a to jak pro klienty,

TOM HYAN

Vybrané vozy ze sbírky vystavil Miloš Vránek v hale, kde se zároveň prodávají Mini a motocykly BMW, ale už přemýšlí o novém uspořádání muzea tak pro vlastní sbírku, která se v roce 2017 proměnila na veřejnosti přístupné Renocar Museum ve velkém areálu společnosti v Brně-Slatině. Renocar chtěl ovšem vždy být nablízku i zákazníkům v Praze, a tak vznikly nové showroomy a nakonec i velké dealerství BMW Renocar v Čestlicích u Prahy. V roce 2011 předal Miloš starší vedení podniku synům Pavlovi a Milošovi mladšímu, ale na odpočinek nikdy neodešel. Vrátil se ke kořenům a pokračuje především v renovacích automobilů bavorské značky. Mezi renovovanými vozy jsou mnohé unikáty, jaké nemají obdobu ani v zahraničí, ostatně Miloš Vránek spolupracoval i na renovacích automobilů pro tovární muzeum BMW v Mnichově. V květnu jsme se do Slatiny přijeli podívat na BMW Dixi Lieferwagen z roku 1929, dodávkovou skříňovou verzi prvního vozu z produkce BMW, která existuje jen ve dvou exemplářích (druhý nedávno objevili v Eisenachu), zatímco v Mnichově mají pouze repliku. Unikát od Renocaru po náročné renovaci vyrazil koncem května na setkání zhruba padesáti sesterských vozů do německého automobilového muzea v Sinsheimu, kde se

2 3 1

1 Roadster BMW 328, nejlepší typ z konce třicátých let, a novější BMW 1600 GT, vlastně převzatá konstrukce Glas 1300/1700 GT (ovšem s motorem BMW) 2 BMW 327, nejkrásnější automobil bavorské značky z předválečného období (model 1937), samozřejmě s řadovým dvoulitrovým šestiválcem 3 BMW 329, velmi vzácný dvoulitrový šestiválec, navíc s ještě vzácnější karoserií kabriolet od společnosti Drauz z Heilbronnu (1937) 4 BMW 1602 v původním stavu, který pan Hrubý koupil z brněnského veletrhu, pak se Miloš Vránek o vůz dvacet let staral a nakonec jej získal

5 BMW 2.5 CS z roku 1974, vzácná verze třílitrového kupé (E9), ovšem vybavená menším šestiválcem (vzniklo jen 844 vozů 2.5 CS) 6 BMW Isetta 250 z roku 1961, objevená Milošem Vránkem Juniorem v roce 1991 za studií v Praze; jeho otec pak vůz kompletně renovoval

6 4 5

představil spolu s dalšími padesáti sourozenci. Byl to ovšem jediný originální BMW Dixi Lieferwagen, jaký se tam prezentoval. Sbírka Renocar Museum čítá mnoho různých automobilů, z nichž jen vybrané jsou vystaveny v hale, přístupné zájemcům. Prakticky zahrnuje všechny významné typy z historie bavorské značky, od původních Dixi, které vznikly v Eisenachu na základě britské licence Austin, až po slavné řadové šestiválce konce třicátých let a hliníkové osmiválce z let padesátých, jaké se objevily například pod kapotou vystaveného kupé BMW 503. Ještě dříve než začala výroba automobilů, patřila společnost Bayerische Motoren Werke k významným producentům ►►►

Foto Tom Hyan

1 2

3 4

leteckých motorů, k nimž v roce 1923 přidala věhlasné motocykly s typickým dvouválcem boxer s protilehlými válci a pohonem zadního kola kloubovým hřídelem (první byla pětistovka R32). BMW vznikla z Rapp Motorenwerke, registrované v Mnichově 28. října 1913, a Gustav Otto Flugmotorenfabrik, později přejmenované na Bayerische Flugzeugwerke AG (BFW). Rappova firma naopak v roce 1917 změnila jméno na BMW, stala se akciovou společností (1918), a v roce 1922 se BFW a BMW spojily. Ještě dnes sídlí ředitelství BMW AG a mnichovský závod číslo 1 na původním pozemku BFW. Po první světové válce však dostalo Německo od vítězných mocností zakáz stavby letadel a leteckých motorů, takže u BMW museli hledat nové cesty. Motocykly byly prvním řešením, ale automobily větší perspektivou. První výstava, na níž měla firma BMW svůj stánek, byla 28. května až 5. června 1921 v Praze. Bavorské motorové závody, akc. spol., Mnichov 46, jak zněl vývěsní štít stánku, tam vystavily motory řadové i typu boxer, nemluvě o sortimentu různých dílů (hlavně odlitků). První automobily vznikly v Dixi-Werke a tam se v roce 1927 rozhodli pro licenční výrobu malého britského vozu Austin Seven pod označením Dixi 3/15 PS. Továrna Dixi-Werke ve východoněmeckém Eisenachu se od 1. října 1928 stala součástí BMW AG, malý Dixi byl přejmenován na BMW 3/15 a tak začala slavná automobilová éra. Typ 3/20 byl zcela novou konstrukcí a nahradil 3/15. Největší předválečnou slávu však přinesly řadové šestiválce, a tato koncepce zůstala zachována dodnes. První byl BMW 303 (1933) s objemem válců pouhých 1173 cm3 a výkonem 22 kW (30 k), ale v dalších typech posílil přes 1490 cm3 (BMW 315), 1911 cm3 (BMW 319) až po legendární stroj 1971 cm3 , určený pro vozy první řady 320, jenž přežil ve výrobě do šedesátých let (v rámci válečných reparací v Anglii), dotáhl to až do formule 1 a jeho výkon se za dvě desetiletí zvýšil ze 33 na 118 kW (45 až 160 k)! Dílo Fritze Fiedlera, dlouholetého šéfkonstruktéra BMW, položilo základ věhlasu značky. Úzký řadový šestiválec 1971 cm3 (ø 66 x 96 mm) se montoval do čtyřdveřového sedanu BMW 326 (senzace Berlínského autosalonu 1936), kabrioletů BMW 326 a 320/321, roadsterů 327 a 328, dvoudveřových sedanů 320/321, kupé 327 i bojových 325, prvních BMW s pohonem všech kol. U legendárního BMW 328 byl výkon motoru v tříkarburátorové verzi zvýšen na 59 kW (80 k). Dvoulitrové

1 Miloš Vránek a renovovaný BMW Dixi Lieferwagen z roku 1929 v dílnách v Brně-Slatině 2 Dodávkový BMW Dixi je skutečným unikátem, v Mnichově mají jen repliku, nikoli originální lehký skříňový automobil tohoto typu 3 Pro renovaci se využívá kvalitní jasanové dřevo na kostru karoserie, která je typická pro stavbu automobilů v předválečném období 4 Ukázka vývoje, klikový hřídel pro Dixi z počátku třicátých let a moderní pětkrát uložený pro Mini Cooper S z roku 2013

5 6

► BMW DIXI 3/15 PS (1929)

MOTOR – zážehový řadový čtyřválec, uložený podélně vpředu; dvouventilový rozvod SV; blok a snímací hlava válců ze šedé litiny; 749 cm3 (ø 56 x 76 mm); kompresní poměr 5,6:1; 11 kW (15 k)/3000 min‑1 a 38 N.m/2000 min‑1; dvakrát uložený klikový hřídel (pouze na koncích); termosyfonové chlazení kapalinou (náplň 5,0 l); tlakové oběžné mazání (náplň oleje 2,5 l); karburátor Solex nebo Zenith ø 22 mm; elektrická výzbroj 6 V, akumulátor 45 A.h, generátor 60 W. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – jednokotoučová suchá spojka; třístupňová mechanická převodovka bez synchronizace (3,25 – 1,82 – 1,00) se zpátečkou, řazení pákou na podlaze, stálý převod 4,88. Pohon zadních kol kloubovým hřídelem. PODVOZEK – žebřinový nosný rám; obě nápravy tuhé, pérování listovými pery, vpředu jedno příčné, vzadu dvě podélná čtvrteliptická; mechanické bubnové brzdy na čtyři kola, ruční brzda na zadní kola; řízení šnekem a kladkou; kola s drátovým výpletem nebo ocelová disková, pneumatiky 26 x 3,5. ROZMĚRY A HMOTNOSTI (osobní uzavřený vůz) – rozvor náprav 1905 mm, rozchod kol 1000/1030 mm; d/š/v 2800/1170/1625 mm; objem palivové nádrže 25 l; pohotovostní/ celková hmotnost 490/750 kg, hmotnost podvozku 280 kg. PROVOZNI VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 75 km/h; spotřeba paliva 6,0 l/100 km. VÝROBCE – Bayerische Motoren Werke AG, München; závod Fahrzeugfabrik Eisenach, Německo. Celkem 25 256 vozů v letech 1927 – 1932.

7 8

automobily ze třicátých let v různém provedení jsou ozdobou muzea, mnohé mají velmi zajímavou historii. Navíc se připravuje renovace většího třiapůllitru BMW 335 stejné koncepce coby unikátního kupé od karosárny Autenrieth. Po válce se v roce 1954 objevil první sériově vyráběný hliníkový osmiválec, jenž se uplatnil ještě v kultovních sportovních automobilech BMW 507 a 503 (oba 1956 – 1959) a kupé 3200 CS (1962 – 1965). Doplněním výrobního programu na opačném konci spektra byly vozíky BMW Isetta (1955 – 1962) podle licence italské firmy Iso, ovšem s čtyřdobými motocyklovými motory BMW, z nichž se později vyvinuly minivozy BMW 600 (1957 – 1959) a 700 (1959 až 1965). Novou velmi úspěšnou éru zahájil nový vůz tehdejší střední třídy BMW 1500, představený na IAA 1961 ve Frankfurtu a označený jako Neue Klasse. Po řadovém šestiválci se stal dalším pilířem vývoje značky, ačkoli se představil jen se čtyřválcem 1499 cm3 o výkonu 59 kW (80 k), ale postupně sílil na typy 1600, 1800 a 2000. Byl přijat s nadšením nejen pro působivý nadčasový design, ale jeho koncepce podvozku se vzpěrami McPherson vpředu a vlečenými rameny se šikmou osou kývání vzadu se stala zárukou vynikajících jízdních vlastností, pro značku BMW příslovečných, stejně jako přechodu na moderní motory s rozvodem OHC (a DOHC). Dvoudveřová verze řady 02 byla ještě úspěšnější, BMW 1602 z muzea zůstal v Československu po veletrhu MVB 1967 v Brně, první majitel si nechal vůz servisovat u Miloše Vránka a nakonec mu jej prodal. Druhá typová řada větších šestiválců 2500/2800 byla uvedena v roce 1968 jako sedan i kupé, motory se zvětšovaly až k hranici 3500 cm3 . Výrobní počty se prudce zvýšily a firma BMW vstoupila mezi velkosériové výrobce automobilů. Všechny milníky BMW z těchto časů si dnes můžete prohlédnout v Renocaru a jeho unikátním muzeu. ■ 5 BMW Dixi 3/15 PS jako ojedinělý roadster z karosárny bratrů Rudolfa a Fritze Ihle z Bruchsalu, kteří v roce 1929 poprvé použili typické řešení přídě 6 Další vzácný kousek při renovaci, kupé BMW 335 s karoserií Autenrieth, zjevně jediné dochované na světě (1939) 7 Renocar je rovněž prodejcem strojů BMW Motorrad, proto jsme v muzeu viděli také dvouválec BMW R60/2 ze šedesátých let se sidecarem Steib S350 8 Hliníkový osmiválec 3,2 litru pod kapotou kupé BMW 3200 CS při probíhající renovaci celého automobilu

► Poslední květnový víkend byl bohatý na velké sportovní podniky, ale i na rozmary počasí. Formule 1 v Monaku odstartovala za zaváděcím vozem pro průtrž mračen, což zaručilo pozice z kvalifikace, takže se Charles Leclerc (Ferrari) ujal vedení, ale opět o ně přišel pro taktickou chybu týmu při první výměně pneumatik. Skončil čtvrtý za Maxem Verstappenem, druhý byl týmový kolega Carlos Sainz. Vyhrál Sergio Pérez (Red Bull), jenž tak třetím triumfem Grand Prix F1 překonal svého krajana Pedro Rodrigueze jako nejlepší Mexičan ve formuli 1. Závod byl ukončen po tříhodinovém limitu FIA. ► Novozélanďan Scott Dixon zajel nejrychlejší kvalifikaci 376,580 km/h (na čtyři kola) v historii 500 Indy, ale 106. ročník závodu v Indianapolisu stejně nevyhrál, přestože vedl rekordních 95 kol! Při poslední zastávce v boxech nedobrzdil, překročil limit a dostal penalizaci průjezdu boxy, což ho odsunulo na 21. místo, když 22 jezdců mělo plný počet 200 kol (tím posledním byl Marco Andretti). Druhé švédské vítězství 500 Indy tak v dramatickém závěru dobyl Marcus Ericsson, bývalý jezdec F1, který vedl jen 13 kol. Dixon a Ericsson jeli v týmu Chipa Ganassiho (DallaraHonda). ► Nejdelší závod CocaCola 600 na okruhu Charlotte vyhrály Toyoty. Danny Hamlin prolétl první cílem s náskokem 0,119 sekundy před týmovým kolegou Kyle Buschem (oba Joe Gibbs Racing). Byl to nejdelší závod v historii NASCAR, po prodloužení ujel vítěz 619,5 míle (996,77 km) za pět hodin, tři minuty a osm sekund! Nejlepší Ford byl třetí (Kevin Harvick), nejlepší Chevrolet šestý (Tyler Reddick). Startovalo 37 závodníků. ► Tradiční závod 24 h Nürburgringu letos patřil Audi! V jubilejním 50. ročníku zvítězil Audi Sport Team Phoenix se čtveřicí jezdců Robin Frijns, Kelvin van der Linde, Dries Vanthoor a Frédéric Vervisch na voze Audi R8 LMS GT3 evo II. Vzrušení přinesl bratrovražedný souboj Vanthoorů, když se Laurens (ročník 1991) při souboji s Driesem (1998) v Döttinger Höhe lehce dotkli při rychlosti 260 km/h. Laurens vylétl z trati do svodidel a zničil Porsche 911 GT3R (991 II) loni vítězného týmu Manthey Racing. Nic se mu nestalo, ale mladší Dries vyhrál. Vanthoorové jsou z Belgie. ► Bavorský obchodník s nemovitostmi Toni Fischhaber zemřel 12. března 2022 v Penzbergu. Dožil se 81 let. Byl hvězdou závodů do vrchu, také obsadil páté místo ve 24 h Le Mans 1965 na továrním Porsche 904 s Gerhardem Kochem a devatenáctkrát jel 1000 km Nürburgringu! Christian Merli (Osella FA30) opět vyhrál ve Šternberku

ECCE HOMO – MERLIHO REKORD

Sobotní tréninky Ecce Homo ve Šternberku provázely chlad a přeháňky, ale už 41. ročník našeho závodu mistrovství Evropy v jízdě do vrchu se konal za regulerních podmínek na rozdíl od Velké ceny Monaka formule 1! Počasí se umoudřilo a italský závodník Christian Merli (Osella FA30 Zytek LRM V8) ve druhé jízdě vylepšil svůj loňský rekord (2:39,80 proti 2:39,88 min). Vyhrál obě jízdy a ze čtyř závodů letošního ME dominoval počtvrté (St. JeanduGard, Falperra, Al Fito a Ecce Homo). Druhé místo obsadil domácí Petr Trnka (Norma M20 FC), kterému Merli v každé jízdě nadělil téměř pět sekund. Dva nejlepší dosáhli celkových časů 5:20,86, resp. 5:30,00; třetí Alexander Hin ze Švýcarska (Osella PA30) měl 5:43,38 min. Blýskl se také Petr Vítek pátým místem, když mu Osella PA30 konečně vydržela až do cíle, což se naopak nepodařilo Miloši Benešovi (Osella FA30) ani Josebu Iraola Lanzagortovi (Nova NP01). V příštím čísle se k závodu vrátíme podrobněji.

Foto Tom Hyan

MG ZS na výstavě Legendy 2022

LEGENDY 2022 – NÁVRAT MG

Foto Tom Hyan

Na automobilové slavnosti Legendy 2022 se také představila bývalá britská značka MG, nyní s čínským vlastníkem, která znovu vstupuje na český trh. Nikoli ovšem se sportovními roadstery, jež byly v Holešovicích rovněž vystaveny, ale s nabídkou SUV různých velikostí včetně čistě elektrických typů. Prohlédli jsme si MG ZS, které vedle elektrické verze ZSEV nabízí provedení se zážehovým tříválcem 1,1 litru a čtyřválcem 1,5 litru. Druhým vystaveným vozem byl větší MG EHS PHEV, tedy PlugIn Hybrid SUV s kombinovaným výkonem 190 kW. Nabídku doplní výhradně elektrický MG Marvel R (systém značení jsme nepochopili, opět jde o SUV), ovšem s pohonem jen zadních kol (132 kW a dojezd 370 km), či obou náprav (212 kW a 370 km). Další je elektrické kombi MG5 EV. Pátým modelem má být novinka segmentu B.

NOVÉ KNIHY

Martin Straka, známý novinář, fotoreportér a komentátor motoristických podniků, vzdal hold úspěšné posádce československých závodníků Zdeněk Vojtěch/Břetislav Enge, která v osmdesátých letech zářila v mistrovství Evropy cestovních automobilů. Název 1983 vojtěch-enge jasně prozrazuje, o čem bude řeč, tedy o té slavné sezoně, kdy naši jezdci drželi krok s nejlepšími. Informací přináší publikace, kterou letos vydalo Nakladatelství Slovart Praha, mnohem více, všímá si života obou závodníků, jejich rodin a přátel, přináší výsledky ze závodů a zajímavé postřehy, které by jinak upadly v zapomenutí. Vřele doporučujeme všem příznivcům motorsportu!

SLAVNÉ MOTORY

foto Rootes Group Kresby a

HILLMAN IMP (1964 – 1976)

Neobvyklý motor pro neobvyklý vůz! Konstruktér Leo Kuzmicki (polský emigrant) využil Coventry Climax FW (Feather Weight) jako základ čtyřválce 875 cm3, prvního motoru celohliníkové konstrukce v britském osobním voze. Podélně uložený čtyřválec byl skloněn o 45° vpravo a uložen v zádi vozu Hillman Imp, pro jehož výrobu byla postavena továrna ve skotském Linwoodu. Největším problémem byla domácí konkurence Austin/Morris Mini s předním pohonem, ale přesto se vyrobilo 440 032 Impů včetně litrové verze (998 cm3). Motor Impu poháněl také vozy Bond 875, Ginetta G15, Clan Crusader a další. Zážehový čtyřválec; 875 cm3 (ø 68 x 60,375 mm) Hliníkový blok a hlava válců; 10,0:1 OHC 2V; jeden spádový karburátor Solex Výkon 31,3 kW (42,6 k)/5000 min‑1 Točivý moment 70 N.m/2800 min‑1 (údaje platí pro první Hillman Imp)

Kapalinou chlazený plochý čtyřválec, OHC 4V EJ22/18: 2212/1820 cm3 (ø 96,9/87,9 x 75 mm) Stupeň komprese 9,5/9,7 Výkon 100/76 kW (136/103 k)/6000 min‑1 Točivý moment 189 (147) N.m/ 4800 (3200) min‑1 Vícebodové/jednobodové vstřikování benzinu

Údaje platí pro Legacy 1989

Kresba Subaru

SUBARU EJ22 (1989)

Druhá generace zážehového motoru Subaru Boxer s protilehlými válci se představila jako typ EJ v roce 1989 a vyráběla se po průběžném vylepšování až do roku 2021 (pro WRX STI Final Edition). Různé verze podle objemu válců nesly označení EJ15, 16, 18, 20, 22 a 25, přičemž tři největší se objevily také v přeplňovaném provedení (turbo). Vyobrazený nepřeplňovaný EJ22 byl uveden v roce 1989 ve vozech Legacy první generace (sedan BC, kombi BF).

Subaru Boxer EJ22

SLAVNÉ MOTORY

Subaru Legacy Gen. I (sedan BC)

Foto Subaru

Subaru Legacy Gen. I (Station Wagon BF)