TH Auto 08 2016 (prosinec)

8

2016

JEEP (1941 – 2016) americká legenda slaví 75 let!

PŘEDSTAVUJEME ■ VOLKSWAGEN BEETLE DUNE cesta za dobrodružstvím ■ NISSAN NP300 NAVARA a dvě různé nápravy ■ CHRYSLER PACIFICA nástupce minivanu TECHNIKA ■ SAAB-SCANIA Steam Engine

hyundai

seat

IONIQ

ATECA

ŠKODA KODIAQ

SLAVNÉ MOTORY

MERCEDES-BENZ M120

Blok a hlavy válců z hliníkové slitiny Čtyřventilový rozvod DOHC v každé řadě (řetězy) 1991 první aplikace S-Klasse (W140), pak 1992 SL-Klasse (R129) Nahrazen tříventilovým typem M137 (od 1999) a dalšími 600 SE: objem 5987 cm3 (ø 89 x 80,2 mm) Výkon 300 kW (408 k)/5200 min‑1 Točivý moment 570 N.m/3800 min‑1

Kresba Mercedes-Benz

Zážehový dvanáctiválec do V/60° se vstřikováním Bosch LH Jetronic

8

2016

PRVNÍ ROČNÍK číslo 8, prosinec 2016 Internetový měsíčník, vychází od roku 2016 na

Vydává TH Motormedia šéfredaktor:

Ing. Tomáš Hyan tom.hyan@caroftheyear.cz +420 603 725 139 fotograf: Jiří Maršíček jiri@marsicek.net art director: Mgr. Helena Hyanová helena.hyanova@volny.cz adresa redakce: Křižíkova 37, 186 00 Praha 8 © TH Motormedia, 2016 redakční spolupráce: MUDr. Jiří Nezdařil sr., MUDr. Jiří Nezdařil jr., Ing. Jiří Wohlmuth

►►► OBSAH ŠKODA Kodiaq – za volantem ������������������� 2 ŠKODA Muzeum – pozvánka na výstavy ��� 6 HYUNDAI Ioniq 2017 �������������������������������� 8 ROLLS-ROYCE Black Badge �������������������� 12 SEAT Ateca ��������������������������������������������� 14 VOLKSWAGEN Beetle Dune �������������������� 18 CHRYSLER Pacifica 2017 ����������������������� 22 NISSAN NP300 Navara (D23) ����������������� 28 SCANIA New Generation ������������������������� 32 Gruppa GAZ �������������������������������������������� 34 SAAB-SCANIA Steam Engine (1974) ������ 36 Formule 1 – Nico Rosberg & Keke Rosberg ������������� 40 Legendy formule 1 ���������������������������������� 44 JEEP (1941 – 2016) ��������������������������������� 46 MV Agusta (1946 – 2016) ������������������������ 50 České motocykly a jejich motory ������������� 52 Société des Moteurs SALMSON ������������� 53 Carrozzeria GHIA Torino ������������������������� 56 Nadace Elišky Junkové: TATRA 141 ������������������������������������������� 60

po osmi číslech uzavíráme první ročník TH Auto! Protože navigare necesse est, tak plujeme dál!

Jak bylo předesláno slovy rok 2016 bude rozhodující z úst kolegy před patnácti měsíci, který jistě věděl svoje, tak likvidace z funkce šéfredaktora časopisu Automobil byla pečlivě naplá­ nována. Mluvím o tom naposledy, varování od přátel jsem dostával průběžně. Neohlížím se, musíme hledět vpřed, z minulosti se lze jen poučit. Každé zlo je k něčemu dobré, a tak jsme mohli spustit TH Auto, pokračující v původní filozofii. Tedy v publikaci materiálů, jaké jinde ­nenajdete, ale i ověřených informací a technických údajů, jaké jinde těžko hledáte...

Poděkování patří vám, čtenářům; čím více vás bude, tím lépe. Děkuji i partnerům, kteří nás podpořili a zachovali přízeň. Nikdy jsem nechtěl být novinářem. Chtěl jsem automobily navrho­ vat, ale za minulého režimu nebyla šance. A dnes, co mám dělat jiného? Ani ten stánek s buřty mít nebudu, protože trávit život s elektronickým přenosem účtenek na osm padesát není můj styl. Mrzí mě, že nemohu vydávat TH Auto v tištěné formě, ale za symbolické předplatné nabí­ zíme tiskové podklady těm, kteří mají zájem (více na adrese helena.hyanova@volny.cz). Svoji práci milujeme a chceme pokračovat. Máme pro vás mnoho zajímavého ze světa automobilů, motocyklů a mechanických strojů vůbec...

Díky za vaši přízeň. Všechno nejlepší v roce 2017, hlavně pevné zdraví a zdravý rozum, přeje

PŘIPRAVUJEME ◄◄◄

► Ohlédnutí za sezonou Grand Prix F1 ► Za volanty nových vozů Audi Q2, BMW M4 Coupé, Kia Niro, Volvo S90/V90, VW Amarok V6 a dalších ► Československá avantgarda Tatra 77 ► Americký Vector Hypercar ► Návrat Týdne rekordů na Bonneville ► Co je Link-Belt? ► Sentinel nejsou jen parní stroje

Chairman of the Jury AUTO ROKU 2016 v ČR

Předseda poroty AUTO ROKU 2016 v ČR

Member of the International Jury ENGINE OF THE YEAR

Člen mezinárodní jury MOTOR ROKU

Member of the International Jury CAR OF THE YEAR 2001 – 2015

Člen mezinárodní jury VŮZ ROKU 2001 – 2015

8/2016 THauto

1

Foto Tom Hyan

► ŠKODA KODIAQ (SK 326/1)

NOVÉ OBZORY

Málokterý automobil značky Škoda byl očekáván s takovým napětím jako novinka kategorie SUV, pojmenovaná po silném aljašském medvědovi...

TOM HYAN, Palma de Mallorca (E)

Škoda Kodiaq je dlouho očekávaným rozšířením modelové nabídky mladoboleslavské automobilky o větší vůz kategorie SUV (A-Plus)

2

auto 2016/8

TH

U

sedli jsme za volant sériového Kodiaqu jako vůbec první novináři z České re­ publiky, a hned je třeba říci, že nezkla­ mal očekávání. Jeho vývoj jsme sledo­ vali zblízka už delší čas, poprvé jsme viděli velké SUV značky Škoda na zvláštní akci 28. listopadu 2013 v Mladé Boleslavi, kde se tehdy představil automobil ještě s kódovým označením SK 376/1 DEF, který po zhlédnutí představiteli ­koncernu Volkswagen Group doznal určitých sty­ listických úprav. Změnila se silueta zadní části ­karoserie, tehdy ještě příliš těžkopádná, za lehčí elegantnější design, aniž došlo ke změně užitných vlastností. Definitivní tvary pak prozradila studie ­Vision S, představená na autosalonu v Ženevě 2016 (vybraní novináři ji viděli už 24. února při ­setkání ve Škoda Design Center v Česaně), která také naznačila cestu k alternativním pohonům (PHEV: zážehový čtyřválec 1.4 TSI/115 kW a elekt­ romotor 85 kW). Vývoj elektrifikovaných verzí ostat­ ně potvrdil Bernhard Maier, předseda předsta­ venstva Škoda Auto, jak na akci v Mladé Boleslavi, tak při zahájení představení vozu novinářům v po­ lovině listopadu na Mallorce. „Daří se nám, bude to nejlepší obchodní rok ve 121

let dlouhé historii naší společnosti, jedné z nej­ starších automobilek světa,“ prohlásil Bernhard Maier při dynamické prezentaci nového vozu v ho­ telu Hilton Sa Torre na Mallorce, a dodal: „Právě ­Kodiaq je vozem, s nímž vyrážíme objevovat nové možnosti, vstupujeme do nového segmentu, chce­ me získat nové klienty. Rozšiřujeme nabídku o sku­ tečně silný model, s nímž bude Škoda atraktivnější, poskytne ještě více komfortu, jistoty a informací v reálném čase. Je to jen začátek, Kodiaq zahájí širokou ofenzívu nových modelů SUV značky Škoda.

Jsme na ten vůz opravdu pyšní...“ Mallorca nás přivítala neobyčejně deštivým poča­ sím, ale na tamějším kluzkém asfaltu o to více vy­ nikly velmi dobré jízdní vlastnosti největšího vozu Škoda současné produkce. Jako obvykle jsme pro první jízdy zvolili automobil se zážehovým moto­ rem, přestože diesely se prodávají více, ale pro posouzení kvality jízdy je vždy benzinový motor ­ vhodnější. Dlužno říci, že při prvním kontaktu v plo­ chém terénu severu Dánska (také pršelo) jsme v obou dvoulitrových typech TSI a TDI nepocítili potřebu měnit standardně nastavený normální jízdní režim, v prudkých stoupáních serpentin španěl­ ského ostrova z Palmy přes Valdemossu a zpátky

2 3

Foto Škoda

1

Foto Tom Hyan

Foto Tom Hyan

4

1 Dynamická prezentace Kodiaqu pro novináře nebyla na Aljašce, ale na španělském ostrově Mallorca 2 V souladu se světovým trendem u Kodiaqu vstupuje do popředí digitalizace a konektivita, budete nepřetržitě ve spojení (a pod kontrolou) 3 Bez elektrické energie není konektivita, a proto najdete na středové konzole indukční dobíjení chytrých telefonů 4 V nabídce jsou výhradně čtyřválcové motory (na snímku 2.0 TSI) však přišla záhy k dobru rychlejší reakce poháněcí soustavy v režimu Sport (poprvé po mnoha testech jsem absolvoval tuto trasu v opačném směru). Škoda Kodiaq (SK 326/1) se představila veřejnosti na autosalonu Mondial de l’Automobile 2016 v Pa­ říži a vychází stejně jako stylisticky spřízněný Su­ perb z modulární architektury MQB, která dovoluje využít nejvíce čtyřválcové motory, ale také hybridní poháněcí soustavu (Plug-In Hybrid). Proti evrop­ ským koncernovým sourozencům vykazuje Kodiaq největší rozvor náprav 2791 mm (o 110 mm více než VW Tiguan), na shodném rozvoru je postavena jak pětimístná, tak sedmimístná verze (po dodání už nelze uspořádání měnit). Přední náprava dnes už klasického typu McPherson využívá hliníkových dílů, pro všechny typy se dodává ocelová více­ prvková zadní náprava, hřebenové řízení má ­moderní elektromechanický posilovač. Kotoučové brzdy dostaly vpředu vnitřní chlazení. Základní pneumatiky jsou sedmnáctipalcové (výbavy Active a Ambition), osmnáctipalcové (Style) a na přání se dodávají devatenáctipalcová kola.

Přehled zážehových čtyřválců TSI a vznětových TDI uvádíme v tabulce, stejně jako nabídku převodných ústrojí a jejich kombinace pro verze 4x4, či ►►►

► TECHNICKÉ ÚDAJE ZÁŽEHOVÝ MOTOR – kapalinou chlazený zážehový řadový čtyřválec, přeplňovaný turbodmychadlem, uložený vpředu napříč; DOHC 4V; přímé vstřikování paliva, EU6; a) 1.4 TSI 92: 1395 cm3 (ø 74,5 x 80 mm); 10,0:1; 92 kW (125 k)/5000 – 6000 min‑1 a 200 N.m/1400 – 4000 min‑1; b) 1.4 TSI 110 ACT 4x4: viz výše, ale 110 kW (150 k)/5000 – 6000 min‑1 a 250 N.m/1500 – 3500 min‑1; c) 1.4 TSI 110 ACT DSG: viz výše; d) 1.4 TSI 110 DSG 4x4: viz výše; e) 2.0 TSI 132 DSG 4x4: 1984 cm3 (ø 82,5 x 92,8 mm); 11,65:1; 132 kW (180 k)/3900 – 6000 min‑1 a 320 N.m/1400 – 3900 min‑1.

PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – jednokotoučová suchá spojka a přímo řazená šestistupňová převodovka (a/b: 3,769 – 2,087 – 1,324/1,469 – 0,977/1,088 – 0,975/1,108 – 0,814/0,912 – Z 4,549), stálý převod a,b) 4,563 + 3,476; pro c,d) automatizovaná dvouspojková šestistupňová DSG s možností přímého řazení (3,462 – 2,050 – 1,300 – 0,902 – 0,914 – 0,756 – Z 3,987), stálý převod 4,800 + 3,600; pro e) sedmistupňová DSG (3,562 – 2,526 – 1,679 – 1,022 – 0,788 – 0,761 – 0,635 - Z 2,778), stálý převod 4,733 + 3,944. Pohon předních kol pro a,c); ostatní pohon všech kol s vícelamelovou spojkou Haldex V. PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu víceprvkové zavěšení s podélnými a příčnými rameny; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, vzadu nesoustřednými; příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy, vpředu s vnitřním chlazením; ABS/EBD/BA, ESC/ASR; hřebenové řízení s elektromechanickým posilovačem; pneumatiky 215/65 R 17.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2791 mm, rozchod kol 1586/1576 mm; d/š/v 4697/1882/1655 mm; součinitel odporu vzduchu v pořadí typů cx = 0,327/0,332/0,327/0,332/0,330; objem zavazadlového prostoru 270/650/835/2065 l (podle počtu sedadel a jejich nastavení); objem palivové nádrže 60 l, pro a,c) 58 l; pohotovostní hmotnost DIN (bez řidiče) v pořadí typů od 1452/1540/1476/1550/1632 kg, celková 2101/2215/2126/2225/2307 kg; hmotnost brzděného přívěsu 1600/2000/1800/2000/2200 kg.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, pětimístný v pořadí motorů) – největší rychlost 190/197/198/194/206 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 10,7/9,8/9,4/9,7/7,8 s; spotřeba paliva EU kombinace 6,0/6,8/6,1/7,1/7,3 l/100 km; emise CO2 140/153/141/164/168 g/km.

8/2016 THauto

3

Foto Tom Hyan

► ŠKODA KODIAQ (SK 326/1)

5 6

5 Škoda Kodiaq 2.0 TSI DSG 4x4 je nejsilnějším typem se zážehovým motorem 6, 7 Prostorný a variabilní interiér v pětimístném provedení

4

auto 2016/8

TH

7

jen pohon předních kol. Opravené technické údaje jsme tentokrát pro přehlednost rozdělili na verze zá­ žehové a vznětové. Motory s označením ACT (Active Cylinder Technology) pracují při nízkém zatížení jen na první a čtvrtý válec. S předním pohonem se dodá­ vají pouze dva typy se zážehovým motorem, a to obě verze 1.4 TSI 92 kW a 110 kW, první s manuální šestistupňovou převodovkou, druhá se šestistup­ ňovou DSG, ale pouze jediný diesel 2.0 TDI/110 kW (jen s DSG7). Všechny ostatní mají pohon všech kol s mezinápravovou spojkou Haldex páté generace.

U vznětových 2.0 TDI lze volit mezi výkony 110 kW (alternativně se šestistupňovou mechanickou převo­ dovkou) a 140 kW (jen DSG7). Mezi zážehovými 4x4 je mechanická převodovka k mání jen pro 1.4 TSI 110 kW; automatizované dvouspojkové DSG jsou nyní šestistupňové pro nižší točivé momenty (mokré spojky), ale silnější typy přešly na novou sedmistup­ ňovou DSG rovněž se spojkami v olejové lázni (po­ prvé u vozu Škoda), která už přenese i větší točivé

momenty (až 600 N.m). Při brzdění motorem nebo při nízkém zatížení je poháněna pouze přední ná­ prava z důvodů hospodárnosti i u verzí s pohonem všech kol; v režimu Eco lze využít tzv. sailing (plach­ tění, tedy jízdu setrvačností). Všechny mají Stop/ Start, přímé vstřikování paliva a rekuperaci energie.

Podle našeho názoru se převodovka DSG lépe hodí k vozu této velikosti, vybaveného řadou asistenčních systémů. Stabilizace ESC spolupracuje s elektro­ nickým závěrem předního diferenciálu XDS+, cho­ vání vozu na silnici lze upravit volbou režimu Eco, Normal, Sport nebo Individual na dotykovém displeji (pro 4x4 také Snow); Driving Mode Select pak podle výběru upravuje charakteristiku motoru, převodovky DSG, posilovače řízení, klimatizace i aktivního pod­ vozku DCC (Dynamic Chassis Control), pokud je vůz těmito systémy vybaven (DCC nabízí volby Comfort, Normal a Sport). Tlačítko Offroad pak pře­ píná u verzí 4x4 na program jízdy pro těžší terén, jde o příplatkovou výbavu Driving Mode Select.

► MOTORY PRO KODIAQ typ

1.4 TSI 92 1.4 TSI ACT 1.4 TSI ACT 1.4 TSI 2.0 TSI 2.0 TDI 2.0 TDI 2.0 TDI 140

9

výkon [kW/k] 92/125 110/150 110/150 110/150 132/180 110/150 110/150 140/190

spotřeba EU [l/100 km] 6,0 6,8 6,1 7,1 7,3 5,0 5,3/5,6 5,7

10

Foto Škoda

8

převodovka, pohon 6M 6M, 4x4 DSG6 DSG6, 4x4 DSG7, 4x4 DSG7 6M/DSG7, 4x4 DSG7, 4x4

8, 9 Variabilní interiér sedmimístné verze 10 Třetí řadu sedadel lze sklopit, vznikne rovná podlaha zavazadlového prostoru

◄ Nejdůležitější rozměry nového vozu Podle Bernharda Maiera vstupujeme do věku digitální mobility, takže každý nově vyrobený vůz ­Škoda je nyní neustále ve spojení prostřednictvím mobilních služeb on line, jaké si žádá digitální ge­ nerace a Neue Digitale Welt. Výrobce automobilů potřebuje ovšem prodávat i těm lidem, které na voze nejvíce zajímá propojení s jejich chytrým tele­ fonem a je jim úplně jedno, co je pod kapotou, či jaký má vůz podvozek. Některé ze služeb on line mohou být během jízdy užitečné, například infor­ mace o provozu v reálném čase na zvolené trase, Škoda Connect dovoluje využívání asistenčních služeb a vzdálený přístup k vozu. Větší podíl mají také asistenční systémy řidiče včetně adaptivního tempomatu a samočinného nouzového brzdění, ­vyzkoušeli jsme rovněž Tow (Trailer) Assist, usnad­ ňující couvání s přívěsem (až 2500 kilogramů). ­Kodiaq je nyní nejvyspělejším vozem Škoda a má všechny předpoklady navázat na úspěchy svých starších sourozenců.

■

► TECHNICKÉ ÚDAJE VZNĚTOVÝ MOTOR – kapalinou chlazený vznětový řadový čtyřválec, přeplňovaný turbodmychadlem, uložený vpředu napříč; DOHC 4V; přímé vstřikování paliva, EU6; a) 2.0 TDI 110 DSG: 1968 cm3 (ø 81 x 95,5 mm); 16,2:1; 110 kW (150 k)/3500 – 4000 min‑1 a 340 N.m/1750 – 3000 min‑1; b) 2.0 TDI 110 4x4: viz výše; c) 2.0 TDI 110 DSG 4x4: viz výše; d) 2.0 TDI 140 DSG 4x4: viz výše, ale 15,5:1; 140 kW (190 k)/3500 – 4000 min‑1 a 400 N.m/1750 – 3250 min‑1.

PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – pouze pro b) jednokotoučová suchá spojka a přímo řazená šestistupňová převodovka (3,769 – 2,087 – 1,324 – 0,977 – 0,975 – 0,814 – Z 4,549), stálý převod 3,944 + 3,087; pro ostatní automatizovaná dvouspojková sedmistupňová DSG s možností přímého řazení (3,562 – 2,526 – 1,586 – 0,938 – 0,722 – 0,688 – 0,574 – Z 2,778), stálý převod 4,733 + 3,944. Pohon předních kol pro a); ostatní pohon všech kol s vícelamelovou spojkou Haldex V. PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu víceprvkové zavěšení s podélnými a příčnými rameny; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, vzadu nesoustřednými; příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy, vpředu s vnitřním chlazením; ABS/EBD/BA, ESC/ASR; hřebenové řízení s elektromechanickým posilovačem; pneumatiky 215/65 R 17.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2791 mm, rozchod kol 1586/1576 mm; d/š/v 4697/1882/1655 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,323/0,331/0,331/0,334; objem zavazadlového prostoru 270/650/835/2065 l (podle počtu sedadel a jejich nastavení); objem palivové nádrže 60 l, pro a) 58 l; pohotovostní hmotnost DIN (bez řidiče) v pořadí typů od 1602/1639/1677/1686 kg, celková 2252/2314/2352/2361 kg; hmotnost brzděného přívěsu 2000/2000/2500/2500 kg.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, pětimístný v pořadí motorů) – největší rychlost 199/196/194/210 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 9,9/9,6/10,0/8,6 s; spotřeba paliva EU kombinace 5,0/5,3/5,6/5,7 l/100 km; emise CO2 131/139/147/150 g/km.

► ŠKODA MUZEUM 2016 – 2017

Armin Schwarz dojel třetí v Safari Rally (2001) ▼

Tři generace Octavie před novým výrobním závodem Výstava ŠKODA OCTAVIA slaví 20 let je oslavou jubilea vůbec nejúspěš­ nějšího automobilu mladoboleslavské značky, jehož produkce ve třech generacích překročila pět milionů! Octavia je prostě fenoménem, při­ spěla ke globálnímu věhlasu české značky, překonala výrobními počty všechny ostatní typy, slouží milionům klientů na celém světě, vítězí v automobilových závodech i soutěžích! Zrodila se jako první zcela nový vůz po spojení mladoboleslavské automobilky s Volkswagenem, využívá koncernovou techniku, ale vyniká vlastním působivým de­ signem, působivým a nadčasovým. Pro její výrobu byl postaven zcela nový závod v Mladé Boleslavi, první vozy opustily výrobní linku 3. září 1996. Hned v první generaci se zrodila soutěžní Octavia WRC, v se­ zoně 2001 jí dokonce patřilo třetí místo na východoafrické Safari Rally!

Druhá generace se představila v březnu 1994 na autosalonu v Že­ nevě. Třetí přišla před čtyřmi lety a právě prošla faceliftem s řadou zlepšení. Samozřejmě, od první generace jsou v nabídce praktická Octavia Combi a verze s pohonem všech kol. Mnoho dalších zajíma­ vostí se dozvíte na výstavě, která končí až v únoru.

■

Octavie první a třetí generace

TO MUSÍTE VIDĚT!

Z filmu Dědeček automobil (1956) ▲ Ferat v úpravě Theodora Pištěka (1981) ▼

6

auto 2016/8

TH

Výstava ŠKODA: Hvězda stříbrného plátna při­ pomíná méně známé role mladoboleslavské značky! Koncem předminulého století začala filmová produkce a záhy se protnula s his­ torií mladoboleslavské automobilky prostřed­ nictvím závodníka Saši Kolowrata, který ­nejen dobýval vavříny za volantem Laurinky, ale stal se zároveň významným filmovým producentem. Od počátku patřily automobily Škoda a Laurin & Klement ke scenérii mno­ ha filmů, jsou vidět na bezpočtu záběrů z let předválečných, ale především poválečných.

Na plátno se vrátila čtyřkolová Laurinka v kultovním filmu Dědeček automobil (1956), ale i dvoukolová coby motocykl – dopravní prostředek správce pivovaru Francina v komedii Postřižiny (1980). Vlastně byla tříkolová s dobovým sidecarem! A vozy ­ ­Škoda? Z nespočtu filmů se zřejmě vyvrcho­ lením stala úprava Feratu, tedy unikátního kupé Škoda 110 Super Sport, podle návrhu Theodora Pištěka pro horor Juraje Herze Upír z Feratu (1981). Filmů byla dlouhá řada, zahrála si embéčka, stodvacítky i předvá­ lečné Š 430, v jednom z posledních seriálů Policie Modrava (2015) pak můžeme vidět současné SUV Škoda Yeti 4x4. Výstavy jsou prodlouženy do 9. února 2017.

■

ŠKODA MUZEUM

Ekonomická Octavia 1.4, naposledy s motorem OHV z Fabie (1999)

Škoda Muzeum sídlí v historické budově Laurin & Klement v Mladé Boleslavi a před třemi lety prošlo kompletní přestavbou.

Expozice se obměňují, což je důvod k opakované návštěvě. Jsou vystaveny milníky mladoboleslavské automobilové konstrukce, ale i motocykly a další předměty, související s největší českou automobilkou.

Představení Octavie Combi 4x4 v Maroku (2002)

nové výstavy ve škoda muzeu v mladé boleslavi:

20 LET OCTAVIE, ŠKODOVKY VE FILMU

Divoká jízda v Postřižinách (1980)

ŠKODA MUZEUM Třída Václava Klementa 294, 293 60 Mladá Boleslav www.muzeum.skoda-auto.cz; muzeum@skoda-auto.cz Otevřeno denně 9.00 – 17.00 h

8/2016 THauto

7

Foto Tom Hyan

Automobily

► HYUNDAI IONIQ 2017

1

TŘI MOŽNOSTI...

Hyundai Ioniq jako první nová konstrukce nabízí tři druhy alternativních pohonů, a to hybridní, hybridní Plug-In a čistě elektrický...

2 1, 2 Hyundai Ioniq Hybrid, první z trojice osobních vozů s alternativním systémem pohonu 3 Interiér hybridní verze s obvyklou volicí pákou automatizované převodovky

TOM HYAN

8

auto 2016/8

TH

Foto Hyundai

4 Činnost hybridní jednotky lze sledovat na palubním displeji

B

udoucnost se třemi způsoby alternativních pohonů přichází s vozem Hyundai Ioniq, od počátku konstruovaným právě pro čistě elektrický nebo hybridní pohon.

Jihokorejští konstruktéři zvolili stejný ­postup jako japonští u vozu Toyota Prius čtvrté generace, jde o čtyřdveřový liftback s aerodynamicky optimalizovanou karoserií, který ovšem míří dále aplikací akumulátorů Li-Ion-Polymer ve všech verzích a mírně vyššími výkony jak motorů, tak zdrojů elektrické energie. Hyundai Ioniq se představil na Ženevském autosalonu 2016 a koncem roku při­

3 4

Uspořádání podvozku Ioniq Hybrid s poháněcí soustavou vpředu a akumulátory před zadní nápravou

5 chází také na český trh v prvních dvou verzích Ioniq Hybrid (od 699 990 korun českých) a Ioniq Electric (od 859 990 Kč). Třetí provedení Ioniq Plug-In ­Hybrid s externím dobíjením akumulátorů se začne vyrábět v dubnu 2017 a na náš trh přijde v polovině příštího roku. Všechny automobily Ioniq se vyrábějí v korejském Ulsanu.

Nové vozy na první pohled odlišuje příď, u hybridních s obvyklou mřížkou před chladičem, u elektrického se zaslepenou maskou, protože nevyžaduje náporové chlazení zážehového motoru. Hybridní dostal zážehový čtyřválec řady Kappa 1.6 GDI o výkonu 77 kW (105 k) s upravenou charakteris­ tikou a řadou konstrukčních změn, specifických pro hybridní vozidla, trakční elektromotor 32 kW s točivým momentem 170 N.m už od nulových otáček, akumulátor 1,56 kWh a elektrický dojezd dva kilometry. Připravovaný Plug-In Hybrid s většími akumulátory 8,9 kWh ujede čistě elektricky přes 50 km, má shodný zážehový motor 77 kW (105 k) a silnější elektromotor 45 kW. Hyundai Ioniq Electric vystačí pouze s elektromotorem 88 kW, má největší akumulátor 28 kWh a udávaný dojezd 280 km. Podí­ vejme se na ně podrobněji.

Vzhledem k tomu, že hmotnost akumulátorů hraje důležitou roli, snažili se ji tvůrci vozů snížit na jiných místech, zejména optimalizovanou konstrukcí a větším podílem vysokopevnostních ocelí (53 %) stejně

6

Foto Tom Hyan

Hybridní verze používají zážehový motor Kappa 1.6 GDI v úpravě HEV (Atkinson Cycle)

7 jako hliníkových dílů (kapota, výklopné víko zádi, ­ramena závěsů kol). Platforma je zcela nová, určená výhradně pro vozy s alternativními pohony. Vpředu jsou obvyklá příčná ramena a vzpěry McPherson se soustřednými jednotkami odpružení, vzadu více­ prvkové závěsy kol Multi-Link (Hybrid a Plug-In Hybrid), anebo vzhledem k objemnějším akumulátorům u Ioniqu Electric vlečená ramena spojená ►►►

5 Na rozdíl od většiny hybridů má Ioniq dvouspojkovou převodovku DCT6 6 Elektrický motor hybridní verze nabízí 32 kW (Plug-In 45 kW) 7 Pohled pod kapotu hybridní verze Ioniqu

► HYUNDAI IONIQ HYBRID POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – hybridní Hyundai; kapalinou chlazený zážehový čtyřválec Kappa 1.6 GDI HEV, pracující s Atkinsonovým cyklem, uložený v bloku s trakčním elektromotorem vpředu napříč; kombinovaný výkon 104 kW (141 k) a točivý moment soustavy 265 N.m; a) ICE; variabilní rozvod DOHC 4V Dual-CVVT (řetěz); 1580 cm3 (ø 72 x 97 mm); 13,0:1; 77 kW (105 k)/5700 min‑1 a 147 N.m/4000 min‑1; elektronické přímé vstřikování paliva, EGR; HSG 9,9 kW s převodem klínovým řemenem; EU6; b) rozdělovací jednokotoučová suchá spojka s kapalinovým vypínáním mezi ICE a EM; c) EM; střídavý třífázový synchronní elektromotor Hyundai s permanentními magnety, 400 V, 32 kW (43,5 k) a 170 N.m; d) DCT6: automatizovaná mechanická šestistupňová převodovka Hyundai s dvojicí elektricky ovládaných suchých spojek (3,867 – 2,217 – 1,371 – 0,930 – 0,956 – 0,767 – Z 5,351), stálý převod 4,188 (I – IV) + 3,045 (V, VI, Z); pohon předních kol; e) HPCU: elektronická řídicí jednotka; akumulátory Li-Ion-Polymer, napětí 240 V, výkon 42 kW a kapacita 1,56 kWh, resp. 6,5 A.h, uložené pod zadními sedadly.

PODVOZEK – bezrámová konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu spodní příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu nezávislé zavěšení Multi-Link s příčnými rameny; pérování vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, vzadu nesoustřednými; příčné zkrutné stabilizátory; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem, 2,66 otáčky na plný rejd, převod 13,9:1; kotoučové brzdy ø 280/262 mm s posilovačem a rekuperací energie, vpředu s vnitřním chlazením, ABS/EBD/BA, VSM (ESC)/TCS; kola z lehké slitiny; pneumatiky 195/65 R 15 nebo 225/45 R 17.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2700 mm, rozchod kol 1563/1577 nebo 1549/1563 mm podle pneu; d/š/v 4470/1820/1450 mm; světlá výška 140 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,24; objem zavazadlového prostoru 443 – 550/1505 l; objem palivové nádrže 45 l; pohotovostní hmotnost (DIN) 1370 kg, celková 1870 kg.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, v závorce s koly 17“) – největší rychlost 185 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 10,8 (11,1) s; spotřeba paliva EU 3,4/3,6/3,4 (3,9/3,9/3,9) l/100 km; emise CO2 79 (92) g/km.

Foto Tom Hyan

► HYUNDAI IONIQ 2017

1 3

4

Foto Hyundai

2

6

Foto Tom Hyan

5

1, 2 Elektrickou verzi na první pohled odlišuje jiné řešení přídě se zaslepenou maskou 3 Podle druhu nabíječky může být dobíjení na 80 % kapacity i za půl hodiny 4 Navzdory akumulátorům pod podlahou je zavazadlový prostor elektrické verze dostatečně objemný 5 Tlačítka na středovém panelu Ioniq Electric pro volbu provozních režimů (D-N-R-P) 6 A takhle to vypadá pod kapotou Ioniqu Electric...

10

auto 2016/8

TH

torzní příčkou, v obou případech s oddělenými tlu­ miči a vinutými pružinami. Inteligentní brzdová soustava kombinuje zpomalování motorem s rekuperací elektrické energie a klasickými kotoučovými brzdami v kolech, elektronika plynule rozhoduje o podílu obou systémů na brzdném účinku bez ohledu na to, jak brzdí řidič. Hybridní i elektrické automobily totiž vyžadují odlišné návyky, čímž lze hospodárnost ­provozu dále zvýšit.

Srdcem hybridních verzí je nový čtyřválec Kappa 1.6 GDI v úpravě HEV, s větším poměrem zdvihu a vrtání válců (ø 72 x 97 mm proti ø 77 x 85,4 mm u Gamma 1.6 GDI), využitím Atkinsonova cyklu s překrý­ váním otevření ventilů (plynule proměnné časování sacích i výfukových) a první aplikací recirkulace výfukových plynů EGR (u zážehového motoru Hyundai), což vedlo ke zvýšení tepelné účinnosti z obvyklých 30 % na rekordních 40 %. K úsporám přispívá

oddělené chlazení motorového bloku (105 °C) a hlavy válců (88 °C); první zahřívá rychleji blok a snižuje vnitřní tření, druhé umožňuje snížit teplotu hlavy ­válce a omezit tendenci ke klepání. Šestiotvorové vstřikovače GDI (Gasoline Direct Injection) jsou odvrtány laserem a pracují s tlakem do 20 MPa. Spotřeba paliva EU tak u hybridní verze klesla až na 3,4 l/100 km a emise CO2 na 79 g/km, tyto hodnoty jsou pro Plug-In Hybrid dále sníženy na 1,5 l/100 km a 32 g/km. Oba vozy dosahují největší rychlosti 185 km/h. Trakční akumulátory jsou u Hybridu uloženy pod sedadly před zadní nápravou, takže neomezují objem zavazadlového prostoru. U elektrické ­verze zasahují až dozadu pod podlahu zavazadlo­ vého prostoru, čímž se jeho základní objem snížil ze 550 na 445 l (bez náhradního kola), a to přesto, že konstruktéři vyměnili víceprvkové závěsy Multi-Link za prostorově úspornější řešení vlečených ramen, spojených torzně poddajnou příčkou.

Mezi zážehovým motorem a trakčním elektromo­ torem Hybridu je klasická jednokotoučová spojka s kapalinovým vypínáním, zcela oddělující zážehový motor, následuje automatizovaná dvouspojková převodovka s elektrickým řazením (bez hydrauliky).

Jízda s Ioniqem Hybrid má blíže ke klasickému automobilu s postupným řazením stupňů, a poskytuje tak více radosti z jízdy než systémy s plynule proměnným převodem (řemenové CVT, planetové eCVT). Spojky jsou suché, ovládané elektricky.

Hybrid nemá klasický spouštěč, ale výkonnější HSG (Hybrid-Starter Generator) 9,9 kW, spojený se spalovacím motorem řemenem jak pro jeho spouš-

► HYUNDAI IONIQ – TŘI ALTERNATIVY

tění, tak rekuperaci energie při brzdění. Vozy jsou bohatě vybaveny nejnovějšími asistenčními systémy, posádku chrání sedm airbagů včetně kolenního pro řidiče, nechybějí udržování jízdy v pruhu LKAS (Lane Keeping Assist System), sledování mrtvého úhlu BSD (Blind Spot Assist), autonomní nouzové brzdění AEB (Autonomous Emergency Braking) s detekcí jiných vozidel i chodců (po výstraze v případě potřeby samočinně brzdí), adaptivní tempomat SCC (Smart Cruise Control) a další.

Zatímco Hybrid má klasickou volicí páku převodovky DCT (polohy P, R, N, D/S), která vystačí se šesti dopřednými stupni vzhledem k asistenci elektromotoru a prostorovým nárokům zástavby (Hyundai dodává též vlastní sedmistupňovou DCT např. pro Tucsona, i30 a i40), dostal Ioniq Electric volbu způsobu jízdy samostatnými tlačítky (D, P, R, N) na středové konzole. Zpětný chod se aktivuje přepólováním elektromotoru. U elektromobilu se můžete rozhodnout mezi třemi způsoby jízdy (Eco, Normal, Sport), přičemž zejména ve sportovním režimu je zátah trakčního elektromotoru velmi působivý (Sport zvyšuje točivý moment o 30 na 295 N.m). Dojezd podle evropské normy je až 280 km, dobíjení rychlonabíječkou DC 50 (100) kW jen za třicet (třiadvacet) minut na 80 % kapacity! Je třeba zdůraznit, že elektromobil je o pouhých 50 kg těžší než Hybrid, snížení největší rychlosti ze 185 na 165 km/h je především z důvodu prodloužení dojezdu. Maximum točivého momentu přichází od nulových otáček, jednostupňový redukční převod má hodnotu 7,41:1 a rychlost se řídí jen změnou otáček elektromotoru (točí až 11 000 min‑1).

Hyundai Ioniq v obou verzích je technicky velmi ­zajímavým příspěvkem do diskuze o budoucnosti mobility, dodává se ve dvou stupních výbavy Fu­ ture a vyšší Ultimate, ve všech případech s tradiční pětiletou zárukou mobility bez omezení proběhu, ale také s osmiletou zárukou (nebo 200 000 kilo­ metrů) na akumulátory a osmiletou celoevropskou asistenční službou. Prodej na českém trhu zahajují tři partneři Hyundai, do konce příštího roku jich bude deset, tedy čtvrtina ze všech dealerů značky.

Rozpětí cen je 699 990 korun českých (Hybrid Future) až 999 900 Kč (Electric Ultimate).

■

Foto Hyundai

Foto Tom Hyan

Hybrid Electric Plug-In Zážehový motor 77 kW, 1.6 GDI nemá 77 kW, 1.6 GDI Elektromotor 32 kW 88 kW 45 kW Převodovka DCT6 1° stálý převod DCT6 Akumulátor Li-Ion-Pol 1,56 kWh 28,0 kWh 8,9 kWh Dojezd EV cca 2 km do 280 km přes 50 km Zadní náprava Multi-Link torzní příčka Multi-Link Spotřeba paliva EU 3,4 l/100 km 11,5 kWh/100 km 1,5 l/100 km

▲ Středový displej elektrické verze rovněž přináší provozní informace, ale i navigaci s desetiletou aktualizací (jednou ročně)

► HYUNDAI IONIQ ELECTRIC POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – elektrická akumulátorová Hyundai; a) EM; střídavý synchronní elektromotor/ generátor Hyundai s permanentními magnety, 400 V, 88 kW (120 k) a 265 (Sport: 295) N.m, max. 11 000 min‑1, uložený vpředu napříč; b) RG: trvalý jednostupňový redukční převod 7,412:1 bez spojky; volba jízdního režimu tlačítky (P-R-D-N); pohon předních kol; c) EPCU: elektronická řídicí jednotka; akumulátory Li-Ion-Polymer, šest modulů 22,5 V po 6 článcích, šest modulů 37,5 V po 10 článcích, napětí 360 V, výkon 98 kW, hustota energie 104,9 Wh/kg a kapacita 28 kWh, uložené v bloku pod zadními sedadly a podlahou zavazadlového prostoru. Palubní nabíječka 6,6 kW. PODVOZEK – bezrámová konstrukce s pomocným rámem vpředu; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu spodní příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu vlečená ramena spojená torzně poddajnou příčkou; pérování vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, vzadu nesoustřednými; vpředu příčný zkrutný stabilizátor; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem, 2,66 otáčky na plný rejd, převod 13,9:1; kotoučové brzdy ø 280/284 mm s posilovačem a rekuperací energie, vpředu s vnitřním chlazením, ABS/EBD/BA, VSM (ESC)/TCS; kola z lehké slitiny; pneumatiky 205/55 R 16.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2700 mm, rozchod kol 1555/1564 mm; d/š/v 4470/1820/1450 mm; světlá výška 140 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,24; objem zavazadlového prostoru 350 – 455/1410 l; pohotovostní hmotnost (DIN) 1420 kg, celková 1880 kg.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 165 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 10,2 (Sport: 9,9) s, 80 – 120 km/h za 7,7 s; spotřeba elektrické energie 11,5 kWh/100 km; největší dojezd 280 km. Rychlonabíjení DC za 23 nebo 30 minut (100, resp. 50 kW) na 80 % kapacity, nástěnnou nabíječkou AC za 4:25 h, resp. za 12 h doma z běžné sítě 220 V.

► Automobily ► ROLLS-ROYCE BLACK BADGE

1

Foto Rolls-Royce Motor Cars Prague

2

3 1 Rolls-Royce Black Badge je v nabídce pro typy Wraith (vlevo) a Ghost 2 Ing. Karel Kadlec (vlevo), majitel a ředitel společnosti Rolls-Royce Motor Cars Prague, zdůraznil, že se Black Badge představil dříve v Praze než v jiných významných lokalitách...

3 Frank Tiemann, ředitel komunikace Rolls-Royce Europe – East, opět přijel do Pařížské ulice v Praze na slavnostní uvedení 4 Také Spirit of Ecstasy, ikonická figurína na chladiči, je u Black Badge oděna v tmavém...

12

auto 2016/8

TH

4

Foto Rolls-Royce Motor Cars Prague

5

ČERNÁ KRÁSA

Black Badge rozšířil nabídku Rolls-Royce o dynamičtější modely vhodné pro ty, jež stále žene kupředu jejich neklidný duch... převodovkou probíhá zrychlení na sto za 4,5 až 4,8 sekundy (hmotnost vozu je přes 2400 kg!), největší rychlost je elektronicky omezena na 250 km/h a výrobce uvádí hodnoty EU spotřeby paliva pro oba modely shodně 22,1/10,1/14,6 l/100 km. Při délce 5285 mm je i kupé Wraith plně čtyřmístné.

Rolls-Royce Wraith Black Badge se představil v Praze dříve než v jiných významných lokalitách, například na Floridě nebo v Moskvě, ale v České repub­ lice si jej můžete prohlédnout v novém showroomu Rolls-Royce Motor Cars Prague v pražské Pařížské ulici a třeba hned objednat, anebo si vybrat jiný model Nejlepšího automobilu světa. Rolls-Royce expanduje, do České republiky sice zamířil již dříve, ale teprve od jara 2016 je na našem trhu oficiálně prostřednictvím zmíněné společnosti, jejímž ředitelem a majitelem je Ing. Karel Kadlec.

V roce 2016 byla ukončena výroba nejluxusnější řady Phantom, nová generace (už osmá) vyjede v roce 2018 společně s absolutní novinkou High-Bodied Rolls-Royce (projekt RR31, resp. Cullinan), která coby crossover nahradí kupé a kabriolety vyšší řady (Phantom). Druhá řada, složená z Ghostu, Wraithu a kabrioletu Dawn, pokračuje.

■

TOM HYAN 6

Foto Tom Hyan

V

ždy se říkalo, že Rolls-Royce je pro ty, kteří využívají vlastního řidiče. Sportovnější duch měla mít donedávna spřízněná jiná britská značka, již Rolls-Royce převzal před 85 lety, ale nic z toho už neplatí. Bentley se vydal vlastní cestou, Rolls-Royce připravil nové modely a oslo­ vuje ty, kteří jsou kupředu hnáni svým neklidným duchem. Tvrdě pracují, ale dokáží se také náležitě bavit. I za volantem.

Black Badge přináší originální proměnu designu a technické charakteristiky právě pro mladší (a mladou duchem) klientelu, jež ocení zlepšenou dyna­ miku. Změny podtrhuje tmavé provedení vozů včetně sošky Spirit of Ecstasy, jíž kdysi stála modelem jistá Eleanor Thorntonová, znaku Double R (stříbrné písmo na tmavém pozadí) a dalších prvků interiéru i exteriéru, jenž ukrývá buď vůbec nejsilnější po­ honnou jednotku v historii Rolls-Royce (u kupé Wraith), anebo dále posílenou o 30 kW (42 k) proti základní verzi (u čtyřdveřového Ghostu). Dvanáctiválec 6592 cm3 Bi-Turbo se čtyřventilovým rozvodem DOHC nabízí u Wraithu rekordních 465 kW (623 k)/5600 min‑1, zatímco u Ghostu přidal na 450 kW (612 k)/5250 min‑1. S osmistupňovou samočinnou

5 Rolls-Royce Wraith Black Badge se v Praze představil dříve, než třeba v Miami...

6 Manželé Kadlecovi mají největší zásluhu na tom, že Rolls-Royce Motor Cars má oficiální zastoupení v České republice

8/2016 THauto

13

Foto Tom Hyan

► Automobily ► SEAT ATECA

PRVNÍ

ŠPANĚLSKÝ...

1

S

eat, tak to byla především klasika. Sedany, hatchbacky, kombi, kupé... Teprve Alhambra rozšířila záběr o velkoprostorové MPV, ale ­zatímco všechny značky Volkswagen Group už SUV nabízely, v Barceloně ještě váhali.

Předvedli sice několik studií, ale pak se opět nic nedělo.

Teprve letos se představila sériová Ateca, která způso­ bila příznivcům (a také prodejcům) Seatu velkou radost, konečně dostali automobil módní kategorie, jejíž podíl na trhu se nepřetržitě zvětšuje...

V západní Evropě rostou prodeje poměrně rychlým tempem, a tak šéf španělské značky Luca De Meo vidí v novém SUV Ateca nejen třetí pilíř nabídky Seatu po nejlépe prodávaných typech León a Ibiza, ale také

14

auto 2016/8

TH

TOM HYAN 1 Vyzkoušeli jsme dva vozy v zaváděcí oranžové barvě Samoa; na snímku 2.0 TDI 150 4Drive s manuální šestistupňovou převodovkou 2 Přístrojová deska je stylem i provedením spřízněna s typem León

2 prostředek výrazného zvýšení odbytu. Technicky je vůz spřízněn s dalšími koncernovými automobily VW Group na menší verzi modulární platformy MQB-A, určené pouze pro montáž tříválcových a čtyřválcových motorů, byť vznětových i zážehových. Navíc je Ateca druhým automobilem Seat, který se vyrábí v České republice, a to na stejné lince v Kvasinách, z níž budou vyjíždět vozy Škoda Yeti druhé generace (2017). Sedan Toledo čtvrté generace se spolu s Rapidem vyrábí v Mladé ­Boleslavi. Jak se stalo zvykem, také Ateca je španělské místopisné jméno, patřící vesnici západně od Zaragozy v srdci Iberijského poloostrova.

Seat testoval zájem klientů o automobily s prvky off road už delší dobu, ale zatím jediným sériovým výstu­

Foto Seat

První sériové moderní SUV španělské značky slavilo světovou premiéru na jaře na Ženevském autosalonu...

Foto Tom Hyan Foto Seat

4

Foto Seat

3

5 3, 4 Jak s manuální, tak se samočinnou převodovkou je ve voze na středové konzole otočný ovladač jízdních režimů 5 Převodovky DSG jsou podle motoru šesti- nebo sedmistupňové

pem se stalo kombi León X-Perience. Všechny koncep­ ty, zvané Tribu (IAA 2007), IBX Crossover Concept (Ženeva 2011), León Cross Sport (IAA 2015) a Seat 20V20 (Ženeva 2015), však svými tvary naznačovaly, že španělská automobilka rozhodně nechce stát stra­ nou módního trendu SUV a crossoverů, které dosahují stále většího a většího podílu na trhu. Dočkali jsme se letos, nový Seat Ateca se představil na Ženevském ­autosalonu a jeho prodej se na podzim rozběhl také v České republice. Nabídka zahrnuje pět výkonů mo­ toru od zážehového tříválce 1.0 TSI/85 kW (115 k) po vznětový čtyřválec 2.0 TDI/140 kW (190 k), silnější ver­ ze alternativně s pohonem všech kol 4Drive (nejsilnější výhradně coby 4Drive), a jako obvykle převo­ ►►►

8/2016 THauto

15

► SEAT ATECA ► PŘEHLED TYPŮ SEAT ATECA

Foto Tom Hyan

motor převodovka (turbo) 1.0 TSI (tříválec) 6M 1.4 TSI ACT 6M/DSG7 1.4 TSI ACT 4Drive 6M/DSG6 1.6 TDI 6M 2.0 TDI 6M/DSG7 2.0 TDI 4Drive 6M 2.0 TDI 4Drive DSG7

výkon [kW/k] 85/115 110/150 110/150 85/115 110/150 110/150 140/190

spotřeba EU [l/100 km] 5,2 5,3/5,4 6,2/6,1 4,2 4,3/4,4 4,3 4,4

dovky manuální (jen šestistupňové) a automatizované dvouspojkové (šesti- nebo sedmistupňové podle mo­ toru). Přehled kombinací přinášíme v přiložené tabulce, podrobnější údaje pak pro čtyři vybrané verze 1.4 TSI ACT a 2.0 TDI, všechny s pohonem všech kol (mezi­ nápravová spojka Haldex páté generace).

Pohon všech kol je u moderních crossoverů SUV spíše výjimkou, většina majitelů se nikdy nedostane do těžší­ ho terénu, a proto většina modelů Ateca nabízí jen po­ hon kol předních (podobně jako konkurence). Na první pohled je zřejmé, že Ateca sleduje design nejúspěšněj­ šího typu León nejen v exteriéru, ale rovněž v interiéru.

Typické ostré rysy včetně hlavních světlometů (alter­ nativně Full-LED), stoupající linie boků, prolisy dveří a lemy blatníků, jakož i dvoupatrová mřížka přídě, vstu­ py vzduchu po jejích stranách a stylizované kryty spod­ ku karoserie u nájezdových hran vpředu i vzadu vyjad­ řují dnešní DNA barcelonské značky, jak zdůraznil Alejandro Mesonero-Romanos, šéfdesigner Seatu. Sa­ mozřejmě, design vozu vznikl v katalánské metropoli jako zcela nový kabát pro osvědčenou techniku, repre­ zentovanou modulární platformou MQB z Wolfsburgu.

A Ateca také vítá svého řidiče promítnutím siluety a jména vozu na vozovku u předních dveří.

6 Seat Ateca při dlouho očekávané světové premiéře na autosalonu v Ženevě 2016 7 Na autosalonu v Paříži slavila premiéru verze Ateca X-Perience 4Drive, dodávaná s nejvýkonnějším motorem 2.0 TDI/140 kW (190 k) a originálními koly 18“

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený řadový čtyřválec, přeplňovaný turbodmychadlem; zážehový TSI nebo vznětový TDI, uložený vpředu napříč; DOHC 4V; elektronické přímé vstřikování paliva, u TDI přímé common rail; Stop/Start, EU6; a+b) 1.4 TSI ACT: deaktivace válců 2/4 podle zatížení; 1395 cm3 (ø 74,5 x 80 mm); 10,0:1; 110 kW (150 k)/5000 – 6000 min‑1 a 250 N.m/1500 – 3500 min‑1; c) 2.0 TDI 150: 1968 cm3 (ø 81 x 95,5 mm); 16,2:1; 110 kW (150 k)/3500 – 4000 min‑1 a 340 N.m/1750 – 3000 min‑1; d) 2.0 TDI 180: viz výše, ale 15,5:1; 140 kW (190 k)/3500 – 4000 min‑1 a 400 N.m/1750 – 3250 min‑1. Elektrická výzbroj 12 V; pro a+b) akumulátor 59 – 68 A.h a alternátor 110 – 180 A, pro c+d) 66 – 70 A.h a 140 – 180 A. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – a+c) jednokotoučová suchá spojka a přímo řazená šestistupňová převodovka (a/c: 3,769/3,769 – 2,087/1,958 – 1,469/1,257 – 1,098/0,870 – 1,108/0,857 – 0,927/0,717 – Z 4,549/4,549); stálý převod oba 3,944 + 3,087; b+d) dvouspojková šestistupňová, resp. pro d) sedmistupňová automatizovaná převodovka DSG (b/d: 3,462/3,579 – 2,050/2,750 – 1,300/1,677 – 0,902/0,889 – 0,914/0,677 – 0,756/0,722 – nemá/0,561 – Z 3,987/2,900); stálý převod b) 4,800 + 3,600, d) 4,471 + 3,304. Trvalý pohon všech kol 4Drive.

PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu víceprvkové zavěšení Multi-Link; odpružení vinutými pružinami a teleskopic‑ kými tlumiči; kotoučové brzdy, vpředu ø 312 mm s vnitřním chlazením, vzadu ø 272 mm; ABS/EBD, ESC/TCS; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem R-EPS; pneumatiky 225/55 R 17, 225/50 R 18 nebo 225/45 R 19.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2630 mm, rozchod kol 1572/1544 mm; d/š/v 4363/1841/1611 mm; objem zavazadlového prostoru 485/1579 l; objem palivové nádrže 55 l; pohotovostní hmotnost DIN v pořadí a/b/c/d od 1385/1401/1473/1514 kg; celková hmotnost 2000/2010/2100/2130 kg; brzděný přívěs do 1900/1700/2000/2100 kg.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 192/189/196/212 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 9,0/8,9/9,0/7,5 s; spotřeba paliva EU kombinace 6,2/6,1/5,1/5,0 l/100 km; emise CO2 143/141/129/131 g/km.

16

auto 2016/8

TH

7 Při celkové délce 4363 mm (Škoda Kodiaq na prodlou­ žené platformě má 4697 mm) nabízí pětimístná Ateca (A‑SUV podle německého značení) základní objem za­ vazadlového prostoru 510 litrů u vozů s předním poho­ nem a 485 litrů ve verzi 4Drive, který lze zvětšit až na 1604 (1579) litrů po sklopení zadních sedadel. Vý­ klopné víko zádě se otevírá pohybem nohy pod nárazní­ kem (máte-li plné ruce), poprvé je lze tímto způsobem i zavřít. Rozvor náprav činí kompaktních 2630 mm, tedy o 51 mm méně než u nového VW Tiguan a o 161 mm méně než u Kodiaqu (větší A-SUV Plus). Přístrojová deska s osmipalcovým displejem je spřízněna s Leó­ nem, na středové konzoli však najdete vedle páčky elek­ trické ruční brzdy otočný ovladač jízdních režimů Seat Drive Profile. Běžně má čtyři polohy Eco, Normal, Sport a Individual, které upravují režim jízdy podle aktuálních podmínek či volby řidiče, u typů 4Drive jsou navíc polohy Off road a Snow (provoz na ledu a sněhu), tedy šest možností. Ve druhém případě nechybí Hill Descent Control pro regulovanou jízdu z prudkého svahu.

V souladu s dnešními požadavky EuroNCAP nabízí také Ateca řadu asistenčních systémů, k nimž patří Traffic Jam Assist, který při pomalém pojíždění v dopravní ­zácpě samočinně brzdí, zrychluje a koriguje řízení, nic­ méně ruce řidiče musí zůstat na volantu. Využívá adap­ tivní tempomat ACC s funkcí Front Assist a udržování jízdy v pruhu Lane Assist. V náročném provozu Stop&Go tak polosamočinnou jízdou s případným automatickým brzděním snižuje únavu řidiče. Vylepšením funkce City Emergency Brake je detekce chodců (dříve pouze vozi­ del). Účelný je kamerový obraz 360°, označený Top View, který usnadňuje manévrování ve stísněném pro­ storu. Nechybí zdokonalený Park Assist 3.0 pro parko­ vání do příčné a podélné mezery, kdy vůz samočinně kalkuluje svoji dráhu. Rovněž systémy konektivity Full Link (MirrorLink, Apple CarPlay a Android Auto) odpoví­ dají tomu nejlepšímu, co má VW Group ve svém portfo­ liu. Vyzkoušeli jsme vozy s motory 2.0 TDI v obou výko­ nových stupních, s manuální i samočinnou převodovkou a v nejvyšší výbavě Xcellence (základní je Style). Jízdní vlastnosti jsou velmi příjemné, rozměry vozu přiměřené, velikost interiéru vyhoví všem běžným nárokům. A cena?

Na českém trhu začíná od 523 900 Kč.

■

Foto Tom Hyan

6

motorismu

12

PROSINEC 2016

Sobčák

Ročník XVI. číslo 176 120 •Kč

ALFA ROMEO STELVIO

Tatra 87

Zdeněk Frište

nský

Václav Král

MJ_2016_12.in

dd 1

Ennstal Classi

c 21.11.16 22:14

Právě vyšlo prosincové číslo plné zajímavého čtení

Start závodů veteránů na brněnském výstavišti v roce 1964

Foto BMW

S desetiletým zpožděním se představil první crossover SUV značky Alfa Romeo! Novinka z autosalonu v Los Angeles vychází z Giulie, premiéru slavila v provedení Quadrifoglio

s motorem 2.9 V/90° Bi-Turbo o výkonu 375 kW (510 k), samočinnou převodovkou 8A a pohonem všech kol Q4 s Torque Vectoring Technology. Budou i diesely a 2.0 Turbo Benzina/206 kW (280 k). Rozměry 4680 x 2160 (se zrcátky) x 1650 mm.

Nestranný a nez

Foto FCA

ávislý měsíčn

Výraznější design s novými rozdělenými světlomety (na přání Full-LED) dostala modernizovaná Škoda Octavia, která se také chlubí vylepšenou technikou, jakou uvedl

Kodiaq (konektivita, asistenční systémy).

Pohonné jednotky zůstávají shodné včetně tříválce 1.0 TSI/85 kW, nechybí v létě uvedený aktivní podvozek DCC. Infotainment zahrnuje propojení s chytrými telefony, ale i systém tísňového volání.

ík všech autom obilistů a mo tocyklistů orie ntovaný na hist orii

ŠKODA OCTAVIA 2017

Měsíčník pro všechny staromilce, které zajímá historie motorismu

Foto: Robert

Foto Škoda Auto

► Krátce ► Z DOMOVA & ZE SVĚTA

1964 Alpine M64 1937 BMW 327

BMW řady 5 (G30) Sedmá generace řady 5 následuje po 7,6 milionu vyrobených vozů. V rámci Strategie Number One NEXT je při délce 4935 mm o 100 kg lehčí než předchůdce, ale úspornější

a vyniká součinitelem odporu vzduchu pouze cx = 0,22. Nejprve přijdou na trh čtyřválce 2.0, a to zážehový 530i (185 kW) a vznětové 520d (140 kW) i 530d (195 kW), a řadový šestiválec 3.0, zážehový 540i (250 kW).

Pohon zadních kol, anebo všech xDrive.

Na výstavišti se v roce

Míla Nadrchal

1964 jezdilo v ostrém

tempu. Byly vyhlášeny

tři kategorie do roku a Evžen Jegorov u vyhlídce nedaleko bugatky autora 1918 a jedna do roku Drábských 1928 po slušné cestě světniček pěknou bugatku s výškovým převýšen strojům 200 metrů. ím asi k předema startem typu Le Mans a za ty peníze 49 za cortinu, tu prodal Scénář 1976 odjíždějí Porsche Carrera 3.0L určenému cíli. koupil od Bédy Auta se závodník závodu byl asi tento.

Préparée RSR 74 Gr Bugatti 50. A Diskvalifikováni Dlouhého jsou ti, které V aby ště před hotelem y se sjíždějí na parkovipersonál hotelu tak ještě Škodu ho rodina nekamenovala, musí zaplatit chytí 74 GRa 5. kteří Felicii.

Při rychlostn aby to budilo v jakýchkoliv intervalech, útratu za všechny! í vložce havarova Již jsem to zdání náhodno auto, které dorazí a museli První ze závodu odstoupi v Motor Journalu se neznáme!“. li sti do cíle, docílí zmiňoval. S Dobré je, když „jako že a od něho se jednou stroje čassenula Evženem jsme Jacques Delaval t. Po čtyřiceti odpočítávají časy letech postaví své zádí k hotelu, vymýšleli nejrůznější závody, dalších rozhodl posta Dojedete-li ale vit kopii strojů. postavozu, řady, aby si navzájempokud možno do jedné protože nás třeba na pátém se kterým šet za jízdy sklenici štvalo přenámená to, že místě, neznanebránily ve posloužilo Porschetehdy závodil. 1927 Bugatti Všichni účastníc na něm musíte Za základ výjezdu. se rmovské pitomost vody a podobné svazaType 40 spéciale (šasi skončit. i odejdou do z roku 1974.

911 Carrera totiž u všech V cíli kde Stejná i. restaura řidičů Na č. 37700, motor 169 se různě posadí dílna, která připravo Evženově návrhu provádí „Vidmar ce, zkouška“ na závod Jíloviště– původní kova z šasi č. 40291) a začnou si vala Bonnefo závodní vůz, na množství vat jídlo a různé provedla potřebné končenou restauraZbraslav pro vozy s nedoalkoholu ye. Vůz se alkoholické nápoje.objedná- a každá desetina úpravyvporsche krvi do podoby volné době, cí nebo bez promile za 65 560 eur. prodal podle očekáván Po libozaujala ta jízda při znamená RSR 74 GR 5 motoru mě nou vteřinu. í Indianap je Za nejvyšší odhadov pomoc- ání od a to cenu, s kopce a řekl družit a koketovakteré se mohou i různě Trať je dostateč k nerozezn své předlohy. tj. 69 136 nebylo špatné jsem si, že by anou za pomociolis, se jedná o vůz připravo takže námitky, porsche ně dlouhá, Třílitrové se prodalo za se sejít na kopci přichází chvíle t s dámskou obsluhou vaný že by někteří Harryho Millera kabriolet Bentleyeur, se prodal udržovaný 226 si najet čas, , a cestou dolů účastníci 500 pro dojet eur.

Nejstarší pro tým Cliffa důležitého účastník Duranta pro v negativním mohli který mi automob soutěže a tím dodaný v květnu 3,5-Litre z roku 1935 sezónu 1930. čase, byly kabriole a teoretick při jízdě nahoru. se potom musí dodržet ily v nabídce je startér. Ten opravdut jen Pohání ho šestiválec Continen toho roku do é. Když jsem je zvolen ostatbyl De Dion-Bo ními ještě před Belgie.

Bugatti Type to asi popočtvrt tal osazený uton z roku I s novým autem Vyzkoušejte si to někdy. příjezdem na vyprávěl svým celkové 40 Miller. Vůz karburát století Speciále z roku 1912 se prodalo renovaci prodaný a jeho úkolem je to docela makačka místo startu synům, řekli 1930 konečná se prodával bez vyhrazen ory Ale opravdov je jenom: vyhrál Jirka za 274 za 22 648 eur a Brasier . „To 9byhp z roku á perla byl závod, é ceny, Šilha.“ ve chvíli startu sledovat, aby byli všichni částka tak Speciále naznaču 160 eur. Jak označen 1914 za 15 496 jsme měli na svých místech pro který í Tento vůz měl je, Euro stálo v době činila 46 488 eur. byl vymyšlenou eur. vůz na postaven v padea ne třeba záchodě nebo zajímavě uspořád sátých letech i krajinu. Vedl konání aukce od restaura To je v krátkost riér. Polstrova z dílů dvou vozů aný inte ce 27,02 Kč. inte- 40 do Na tajné startérovnekouřili u svých strojů. i ný zavazadl Bugatti Type podoby Type v Českém ráji autokempingu Příhrazy si z těch krásnýchasi tak všechno, přímo na ový prostor o znamení, Jiří Mewald 37. Přestavba za co sedadlem do restaurace „Pane vrchní, které zdařilá, dob, kdyÉtablisse je to velmi řidiče si u karosárn zní nám a tak byla bugatka platím!“, se totiž Na krásné Foto: Artcuria bylo o půlstolet placení, včetně y mnoho všichni bez jako Type 37 l í méněmajitel ments Driguet objednal let vystavova startéra, vrhnou vzpomínám... vozu, živící se první ských ná ke svým jako kočovný a francouzských v několika holandKupé BMW krejčí.

327 poprvé Jiří Koťátko Americký dvoused muzeích.

1. listopadu registrované adlový závodní MJ_2016_12 1937 bylo mnoho Durant z .indd 21 částí soukrom let sou sou- doklady roku 1929 nedoprovázely vůz žádné o jeho původu, 21 é sbírky v Alsasku. Další majitel nechal odhad ceny byl patřičně vůz proto široký – od 60 sátých let renovova v polovině devade devade- Podle do 120 tisíc eur. t v dílně Jean-Luc přiložen a pro americk é zprávy specialisty na vozy é závody na 21.11.16 22:15 okruzích, jako je 1929 Durant Miller 660

Skvělou atmosféru

na Glockenhütte nezkazilo

Výjezdy alpskými silnicemi nebyly pro problém 1912 De Dion Bouton Maserati žádný ani skutečně mizerné

Ennstal Cla

Návrat do

počasí (Alvis Special

starých dob

1914 Brasier 9 hp

3000 1945)

ssic

MJ_2016_12

.indd 53

53

rých časů

Jeden sychra vý zářijov Dino je malé ferrari, hvozdem prochá ý podvečer ale zvuk jeho motoru mezi horskými velikány rezonoval rakouský motor zeli dva muži. Jednímroku 1992 se Arden nádherně ským z nich istický noviná graf Michae ř Helmut Zwick byl světově proslu l Glöckner. lý testuje stále stejně l. Doprovázel Nebyli tu náhod Grand Prix spolehlivě. Aby ho foto- nebylo málo, F-1. ou, oba přijeli toho zdolají posádky na belgick ou zkoušenými miláčky těsně se svými těžce

21.11.16 22:18

Foto Lynk&Co

J

LYNK&CO 01 pro 2018 Číňané rozhodli, že Evropa potřebuje jejich novou značku! Když to nevyšlo s Qorosem, hlásí se Lynk&Co! Koncem října v Berlíně představený crossover SUV vychází z platformy

Volvo CMA, předveden byl tříválcový hybrid 1.5/EM/DCT7 s celkovým výkonem 162 kW (220 k) a pohonem předních kol.

Pod taktovkou Geely vstoupí do Evropy a USA netradiční cestou, bez dealerů, s rozvinutou konektivitou včetně sdílení a prodeje na internetu.

před ejich rozhovor metrů vysoký Sölkpass a pak cílem 1788 byl stejně chmurný počasí. Shodli už jen ubrzdit sjezd do cíle jako harmono v Gröbmingu. se, že se formule gramu prvního ve sterilní záležitos Rychle zkontrolovat stroje, nasytit 1 ročníku Ennstal t pro malý okruh mění Classic, který sestavili lených a stal do postelí, startuje nádrže a žaludky a šup vyvotakto: se z Ve čtvrtek se ráno v osm. odvětví motorist ní, stejně jako z jiných ráno vyjedou Páteční etapa ického sportu, na 2048 metrů dostala jméno na peníze. velký stroj vysoký Stoderzi startující Jakkoliv by Marathon. mohl se zahřejí na okruhu dlouhém nken a pak týče, zavádějíc být její název, co se délky „Takhle už to set kilometr dál nejde,“ ukončil í, není tomu okolo čtyř ů. Etapa se hovor Helmut tak. nečeká čtyřicet rázně Prolog Zwickl, „uspořád dva, ale rovnou Účastníky a zavede startovn jmenuje Geolyth trů která bude mít áme soutěž, 499 dlouhá smyčka kilomekilome í pole do atmosféru šedesátýc na přejezd na severovýchod vším, co k tomu Hochalpenstrasse Korutan tovní rampy náleží.“ A protože h let se a jejích s jednou z časových od starNockalm dvaapad Glöckner staral se v rakouském kontrol kromě fotografo Michael v korutanském esát ostrých zatáček, městě tovní ruch v Večer svá rozláma automobilů, Steyru. dialektu pojmeno městečku Gröbmin vání o ces- reidn. Tato ná těla a znavené vaných uloží vysokohorská Zwickl, majitel ga ve Schladmingu, stroje silnice patří profesionálního Helmut nejkrásnější mezi vání. centru alpského průkazu, trávil v Alpách. V Sobota lyžolyžo délce třiceti většinu volného leteckého kilometrů vystoupá pěti pro zvané, je milosrdná. Dopoled šti v nedaleké Největší na dva vrcholy, ní konkurenční m Niederöblarnu,času na leti- ten vyšší leží z nichž Gröbmin v poledne oslavná jízda párty prodejna vozidel Praga kde se návrat ve 2049 metrech v Doudlevec ulicemi ké ulici, do starých dobrých bylo jasné, Výjezd na gu a pak nad mořem. spojená se servisem, ně s sebou teční. Jmenova časů uskušením výsledků už jen galavečevr majetku s vyhlá-známého přináší nutnost né obce leží z nich také . Tomu všemu funkcionáře AKRČs byla v údolí Ennstal a v plánu byl sjet. „Brzdy, předcházejí Honomichla návrat ke klasickém pozor, uveďte středeční technicksamozřejmě do stavu nejvyšší se Za celé a tak nemusel u závodění, pohotovosti!“ é přejímky nic společné roky trvání se i oba protagon . ho, tedy dové bubny Než se brztento a kotouče stačí závodu dlouho typ 420 isté o jménu formát jen Popular kosmetických ochladit, je tu přemýšlet. O Zeltweg a okruh, změn. V průběhu dočkal –, je ze záznamů – pozdější mohli věnovat to více času je potřeba dosáhno který sice měnil patrné porad jasně soutěže přípravě trati z Österreichring svá jména ut průměrné trů“. jiskření mezi zástupci a časovému 50 kilometrů na A1-Ring rychlosti Velmi a dnešní Red Bull Ring, ale za často se rozhodn obou „brajezdecké umění od této konstant hodinu. Každá pokud utí odkládalo, odchylka na některé závodníků trestných bodů y je důvodem vpřidělen podoběí některéh poradě chyběl „otec“ a o s příslušných řiny. Není divu, čas se měří na setinu majících ředitelů vte- rozhodo patří mezi hlavní v posledních ročnících blémy ale nejsou vací pravomoc. Tyto prosponzory předmět em tohoto článku ze slavných profilu vozu hodinářských vždyo některá Škoda 4R, který firem. vozem, mohou auta Startovavznikajíc byl t vyrobená do ím již pod značkou prvním roku 1972. Aby se ze závodu Škoda. nestala bitva elektron navigací, GPS Popis ickýchvozu a computerů, jsou Ani vůz času povoleny 4R nebyl však pouze mechani k měření zcela nový, a náramkové cké naopak. stopkyMožná hodinky a k by se dalo zjednoduspíše odečítán metrů tripmast říci,í že kilopoužíval ve velkém šeně ery a mapy. množství osvědPřed startem čené systémy prvního ročníku z předchozích Na trati bývá někdy bylo velkým v roce typů. pravdy 1993o tomto rušno (Fiat 124 Abarth otazníke zcela běžném Mnoho podniku reklamu m, jak udělatuvádění a za ním VW Karmann novémunovinek způsobu 48 . Helmut Zwickl Ghia) na trh hodl oslovit telů sepan rozrozEmil Příhoda, má nestor sběrazávodnic který tvrdí, že minulosti. Jednou ké persóny nový nedávné typ obsahuje každý z legend byl šených nejméně 60 % i Walter již vyzkoudílů a systémů.

MJ_2016_12 Škoda .indd 48 obětí tohoto systému zcela. 4R byla tedy Pro mobilový svět byla tedy jistým český autocož se projevilo zklamáním, na kusech (1938–1 vyrobených pouze 975 930) oproti předchozímu nejprodu 21.11.16 kovanějš 22:18 ve všech modifika ímu typu 110, jehož bylo cích vyrobeno 2550 kusů.

Ještě jednou se musím vrátit šímu typu 420. k pozdějPrávě jeho revolučn se systému u ost (co jednotlivých dílů týče, bylo všechno jinak) způsobovala nekonečné porady, již zmíněné které ale nakonec cestu vpřed našly, tu a systém Popularu nec přežil až nakodo doby po druhé světové válce.

Nálezový stav vozu Škoda 4R čísla 24131 byl výrobního podrobně popsán Journalu č. v Motor 4/2014. Zde tedy jen konstatování, že pro renováto ra byl úplnou Interier

prodejny s vozidly

připravenými k převzetí

zákazníkem

MJ_2016_12

.indd 29

29

21.11.16 22:16

www.MotorJournal.cz

Foto Tom Hyan

► Automobily ► VOLKSWAGEN BEETLE DUNE

1

FUNVENTURE! 2

Nový Beetle třetí generace prošel faceliftem a přidal akční modely Beetle Dune, které přenášejí styl plážových buggies do moderní doby...

1 Vyzkoušeli jsme Volkswagen Beetle Dune v uzavřeném provedení s motorem 1.4 TSI/110 kW (150 k) a sedmistupňovou převodovkou DSG 2 Beetle Dune nás dovezl na reportáž ze závodu FIA Masters 2016, a tak si zapózoval na trati do vrchu Ecce Homo ve Šternberku

18

auto 2016/8

TH

N

ejslavnější automobil světa (pokud ne­ počítáme Ford Model T) je prostě ne­ smrtelný. A navíc vše dobré je prý tři­ krát. Zrod Volkswagenu Typ 1, tedy slavného Brouka, rozhodně nebyl lehký.

Po delším vývoji se představil v roce 1938, ale válka jeho nástup zastavila. Po válce měl štěstí, že si to britská okupační správa s obnovením produkce v německém Wolfsburgu nerozmyslela, byla to sice z nouze ctnost, ale o světovou proslulost se pak po­ starali zájemci z jiných koutů světa, hlavně z USA. Více než jedenadvacet milionů vozů, které neměly jméno, byl to jen lidový vůz, interně Typ 1, ale podle

svého charakteristického tvaru získaly přezdívku Brouk. Poprvé ji použil redaktor The New York ­Times, když 3. června 1938 pohovořil o malém ně­ meckém voze slovy shiny little beetle. Název Beetle se později ujal, byl přeložen do mnoha jazyků, a ofi­ ciálně zaveden v roce 1998 při debutu stylisticky spřízněného automobilu, který už stanul na moderní platformě s pohonem předních kol.

Do konce šedesátých let značka Volkswagen nabyla nového významu, lidový vůz v ní nikdo nehledá, a z Typu 1 se vzduchem chlazeným čtyřválcem v zádi se stala ikona automobilové konstrukce. V roce 1998 vyjel z mexické Puebly nový New Beetle, už s kapali­

3

4

5

Foto Volkswagen

6

nou chlazeným motorem vpředu a pohonem předních kol, jehož produkce v podmínkách pozměněného světa přesáhla jeden milion. Po více než dalším ­desetiletí je tu třetí novodobý Beetle, také z Puebly, uvedený 18. dubna 2011 současně v Berlíně, Šan­ ghaji a New Yorku, s podlahovou plošinou spřízněnou s Golfem šesté generace. Nadále zůstává příjemným překvapením. Je prostě jedinečný, všude budí pozor­ nost, a to přihlížející vůbec netuší, jaké má skvělé jízdní vlastnosti! Nebylo snadné vylepšit design a ne­ ztratit typický charakter, podařilo se to však; Beetle má vyváženější tvary s typickým přihrbeným po­ stojem ve stylu Typu 1, zatímco první New Beetle byl

v podélném řezu poněkud jednodušším (a symetric­ kým) průnikem tří kruhů. Také interiér, vybavený vším, na co dnešní mladá generace může jen pomys­ let (komunikační a zábavní systémy), je sportovnější a více posádku obklopuje. Po pěti letech přišel čas nejen na facelift, ale také na něco ještě zjímavějšího, tedy na zpestření nabídky.

Zrodily se modely Beetle Dune, provázené slůvkem Funventura, tedy spojením Fun and Adventure, ­zábavy a dobrodružství. Volkswagen ostatně testo­ val reakci veřejnosti studií New Beetle Dune Con­ cept už na autosalonu v Los Angeles 2000, do vý­ roby se ­nedostala, tehdy běžela produkce ►►►

3, 4 Interiér uzavřené verze v barevném provedení Sandstrom Yellow (písečná žlutá) 5 Nejúspornější jsou samozřejmě dvě verze motorů 2.0 TDI (přesto dáváme přednost zážehovým, jež se k Beetle Dune hodí lépe) 6 Druhou karosářskou verzí je Beetle Cabriolet Dune (u VW Typ 1 začala éra kabrioletů v roce 1949)

8/2016 THauto

19

Foto Volkswagen

► VOLKSWAGEN BEETLE DUNE

7

7 Nad středem přístrojové desky mohou být tři příplatkové kontrolní přístroje (teploměr oleje, stopky a tlakoměr turbodmychadla) 8 Plátěná střecha kabrioletu je vždy černá, ovládá se elektricky tlačítkem

znovuzrozeného Brouka naplno druhým rokem a nestačila zájmu, takže nebylo třeba vymýšlet nic dal­šího. Dune Concept vycházela z dlouhé historie kalifornských Dune Buggies, jež se zrodily na zákla­ dě mechanických dílů starého Brouka s motorem vzadu, opatřených lehkou otevřenou karoserií. Je­ jich průkopníkem byl jistý Bruce Meyers, který první Dune Buggy pro kalifornské silnice a pláže postavil roku 1964. Pak jich vyrobil několik tisíc a v roce 2000 produkci obnovil na originálních rámech (Meyers Manx). Buggy pronikly do světa, i do Evropy, a jejich stavbu (rovněž s jinými motory) zavedla řada firem.

K nejznámějším patří Karmann GF, Apal, Imp Buggy, DAC Deserter, HAZ Buggy, Imp Dune ­ ­Buggy, Wrangler, Vaquero a další (ostatně vznikly i buggy s tříložiskovými čtyřválci Škoda 1100).

Nový Beetle Dune vychází z Beetle třetí generace, dodává se jako čtyřmístné kupé nebo kabriolet s plá­ těnou střechou (vždy černou), má zvýšený podvo­

zek, osmnáctipalcová kola a nové ozdobné i účelné prvky, k nimž patří boční prahové lišty, zdůrazněné náběžné hrany pod nárazníky, plastové rozšíření blatníků, zadní spoiler apod. Celkově získal vzhled vozu na robustnosti, což podtrhuje rozšířený roz­ chod kol (vpředu/vzadu o 7/6 mm) a větší světlá výška (o 10 mm). Nové jsou koncové svítilny LED, vpředu zůstávají klasické kruhové světlomety (na přání bi­ -xenonové) s denním osvětlením LED. Odlišné jsou nárazníky i vstupy vzduchu. Speciální nové barvy pro Beetle Dune jsou žlutá Sandstrom Yellow Me­ tallic, s níž pěkně ladí obdobně ztvárněný interiér (viz snímky), ale i bílá White Silver (kabriolet). Nahoře uprostřed na přístrojové desce mohou být tři přídav­ né kruhové přístroje (zleva teploměr oleje, stopky a tlakoměr přeplňování). Prostředky infotainmentu mají standardně pětipalcový displej, na přání pak větší 6,3“, vybavený systémy App Connect včetně MirrorLink, Android Auto (Google) a CarPlay (Apple)

8

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený řadový čtyřválec, přeplňovaný turbodmychadlem, zážehový (TSI) nebo vznětový (TDI), uložený vpředu napříč; DOHC 4V; přímé vstřikování paliva, u vznětových common rail; Stop/Start, EU6; 1.2 TSI: 1197 cm3 (ø 71 x 75,6 mm); 10,0:1; 77 kW (105 k)/4500 – 5500 min‑1 a 175 N.m/1400 – 4000 min‑1; 1.4 TSI: 1390 cm3 (ø 74,5 x 80 mm); 10,0:1; 110 kW (150 k)/5000 – 6000 min‑1 a 250 N.m/1500 – 3500 min‑1; 2.0 TSI: 1984 cm3 (ø 82,5 x 92,8 mm); 9,8:1; 162 kW (220 k)/4500 – 6200 min‑1 a 350 N.m/1500 – 4400 min‑1; 2.0 TDI 150: 1968 cm3 (ø 81 x 95,5 mm); 16,2:1; 110 kW (150 k)/3500 min‑1 a 340 N.m/1750 – 3000 min‑1.

PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – jednokotoučová suchá spojka a přímo řazená šestistupňová převodovka; na přání automatizovaná šestistupňová dvouspojková DSG pro 2.0 TSI/TDI a sedmistupňová DSG pro 1.2/1.4 TSI. Pohon předních kol.

PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu víceprvkové závěsy Multi-Link; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, vzadu nesoustřednými; kotoučové brzdy, vpředu s vnitřním chlazením, ABS/EBD, ESC; hřebenové řízení s posilovačem; pneumatiky 235/45 R 18.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI (Coupé) – rozvor náprav 2540 mm, rozchod kol 1579/1554 mm; d/š/v 4286/1822/1502 mm; objem zavazadlového prostoru 310/905 l; objem palivové nádrže 55 l; pohotovostní hmotnost (DIN) v pořadí motorů od 1291/1305/1389/1405 kg, s DSG od 1307/1320/1414/1429 kg; celková 1750/1790/1840/1860 kg, s DSG 1780/1810/1870/1880 kg.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, v pořadí motorů) – největší rychlost 177/200/228/200 km/h, DSG 177/200/226/198 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h (i DSG) za 11,3/8,8/6,9/9,2 s; spotřeba paliva EU 5,5/5,7/6,6/4,6 l/100 km, DSG 5,2/5,5/6,8/4,8 l/100 km; emise CO2 126/133/153/119 g/km, DSG 122/127/157/127 g/km.

20

auto 2016/8

TH

i řadou služeb on line, jak už je dnes téměř běžné (a známé z jiných koncernových vozů VW Group).

Vše vychází z platformy infotainmentu MIB (Modular Infotainment Matrix). S vyšší výbavou je k dispozici autdioaparatura amerického výrobce Fender.

Výběr pohonných jednotek pro Evropu odpovídá ­klasickému Beetle, jde o přeplňované čtyřválce EU6, zážehové 1.2/1.4/2.0 TSI o výkonu 77/110/162 kW (105/150/220 k) a vznětové 2.0 TDI o výkonu 81/ 110 kW (110/150 k). K dispozici jsou jak mechanické šestistupňové, tak automatizované dvouspojkové převodovky (DSG; pro dvě slabší TSI sedmistupňo­ vé), pouze s výjimkou základního TDI (výhradně pěti­ stupňová převodovka). Jízdní vlastnosti jsou velmi dobré, při vyšší rychlosti na dálnici se projeví větší světlá výška ve srovnání se standardním typem (pře­ sedli jsme z kabrioletu Beetle R‑Line!), ale ta naopak pomáhá při jízdě na méně rovném povrchu a cestě za dobrodružstvím (pláže)! K sériové výbavě patří tempomat, dešťové čidlo stíračů, šest airbagů, zatmí­ vací zpětné zrcátko, ParkPilot, asistent jízdy do svahu a mnoho dalšího. Ceny na českém trhu začínají od 502 900 Kč (více na www.volkswagen.cz).

-TH-

Toto není placená inzerce, ale součást boje proti alkoholu za volantem (již v roce 1995)

8/2016 THauto

21

Foto Chrysler

► Automobily ► 2017 CHRYSLER PACIFICA

MAGIC WAGON

Foto Chrysler

Po více než třiceti letech byl Chryslerův minivan zcela rekonstruován, posuvné boční dveře však zůstávají...

TOM HYAN, Detroit (MI)

22

auto 2016/8

TH

C

hrysler vstoupil do nové éry v rámci kon­ cernu Fiat Chrysler Automobiles (FCA), který připravil globální ofenzívu s typy, využívajícími shodné architektury. Má ji rovněž Chrysler Pacifica, zcela nová generace minivanu, který předchůdce připomíná jen posuvnými druhými bočními dveřmi, typického ­znaku MPV. Mechanické díly jsou příbuzné nejen druhé generaci sedanu Chrysler 200, jenž však americkou klientelu neokouzlil, takže v prosinci tiše zmizí z výrobních linek, ale i dalším na platformě

z italského portfolia FCA C/D, zvané compact US wide, uvedené pro znovuzrozenou Giuliettu (Alfa Romeo). Dnešní metody scalable dovolují postavit automobily různé velikosti na stejném základě, jenže v USA převládá zájem o větší vozy, takže v září skončil také malý Dodge Dart.

Praktické minivany mají stabilní klientelu (Chrysler jich od roku 1984 prodal v pěti generacích přes dva­ náct milionů), v USA se jich prodává půl milionu ­ročně, a proto Sergio Marchionne rozhodl o investici dvou miliard dolarů do nové generace a rekonstrukce

Foto Chrysler

1

2

3

Chrysler Pacifica Hybrid, první sériový hybridní minivan (v minulosti se zkoušely mnohé hybridní koncepty) 2297 mm). Výška stropu nad sedáky u třech řad ­sedadel činí 1020/1006/984 mm, délka prostoru pro nohy 1045/992/929 mm. Pacifica tak umožňuje po­ hodlné cestování i na dlouhé vzdálenosti v plném obsazení, kdy je objem zavazadlového prostoru základních 914 litrů. Zajímavostí je uprostřed ve ­ sloupku C uložený vysavač pro rychlé čištění inte­ riéru se snadným dosahem vpřed i vzad.

Poháněcí soustava vychází z Chrysleru 200, vidlicový zážehový šestiválec Pentastar 3.6 V6 o výkonu 214 kW (291 k) se systémem Stop/Start po­ ►►►

1 Chrysler Pacifica 2017 je zcela nový automobil na moderní platformě, proto jej u Chrysleru neoznačují za šestou generaci...

2 Chytrý detail, integrovaný vysavač interiéru ve sloupku C 3 Variabilní sedmimístný interiér s uspořádáním sedadel 2+2+3

8/2016 THauto

23

Foto Helena Hyanová

výrobního závodu FCA ve Windsoru (Ontario) na druhém břehu Detroit River u amerického hlavního města automobilů. Protože jde o nový automobil, do­ stal i nové jméno Chrysler Pacifica (codename RU; nic společného s crossoverem SUV CS z let 2004 až 2008) a nebude mít značkovou variantu Dodge (výroba Grand Caravan předchozí řady RT ještě rok pokračovala, Chrysler Town & Country RT byl ukon­ čen). Základní cena v USA činí 29 590 dolarů, po­ prvé přichází verze Hybrid, od listopadu s cenou od 41 995 dolarů (lze ji snížit ekologickými dotacemi).

Uvažovali o verzi AWD (pohon všech kol), ale tu na­ bízí v USA pouze Toyota Sienna a zájem není velký, tak volili jen přední pohon.

Chrysler Pacifica 2017 je rodinný sedmimístný auto­ mobil se třemi řadami sedadel v uspořádání 2+2+3 (u klasické verze alternativně s třímístnou lavicí ve druhé řadě, takže pro osm cestujících), čtyřmi boční­ mi dveřmi (zadní elektricky posuvné), vzhůru výklop­ nou stěnou zádě a vylepšeným úplným složením se­ dadel do podlahy automatizovaným systémem Stov’n Go pro obě zadní řady (pokud nejsou sedadla ukryta, slouží místo v podlaze jako odkládací schránky), ne­ mluvě o velkém množství jiných úložných prostorů v interiéru, různých schránek a držáků nádobek s ná­ poji. Volicí páka samočinné převodovky je vetknuta do střední části přístrojové desky pod velkoplošným dotykovým displejem, který ovládá většinu funkcí.

Použitím vysokopevnostních ocelí, hliníkových a hoř­ číkových dílů klesla hmotnost vozu až o 113 kilo­ gramů ve srovnání s předchůdcem, objem interiéru patří ve třídě k největším, rozvor náprav je 3089 mm, celková délka 5172 mm a šířka 2022 mm (se zrcátky

Foto Tom Hyan

Premiéra na autosalonu NAIAS 2016 v Detroitu, vpředu nová Pacifica, za ní modrá hybridní verze

Foto Chrysler

► 2017 CHRYSLER PACIFICA

Chrysler Pacifica Hybrid na první pohled odlišují drobné stylistické změny POSILOVAČ BRZD (systém rekuperace)

Zážehový motor hybridní verze využívá Atkinsonův cyklus

ZÁŽEHOVÝ MOTOR

Plynulý planetový převod s dvojicí elektromotorů Dual-Motor EV ▼ Uspořádání poháněcí soustavy Chrysler Pacifica Hybrid

DUAL-MOTOR EV S PŘEVODOVKOU MĚNIČ NAPĚTÍ

ZÁSUVKA DOBÍJENÍ

VYSOKONAPĚŤOVÉ VODIČE OHŘÍVAČ CHLADICÍHO MÉDIA TEPELNÝ VÝMĚNÍK

ČERPADLO CHLAZENÍ MĚNIČ DC/DC

NÍZKONAPĚŤOVÉ VODIČE PALUBNÍ NABÍJEČKA

AKUMULÁTORY PHEV

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – a) kapalinou chlazený zážehový šestiválec Chrysler Pentastar V6 s válci do V/60°, uložený vpředu napříč; hliníkový blok a hlavy válců, litinové vložky válců; elektronické vícebodové vstřikování paliva; DOHC 4V VVT (řetěz); 3605 cm3 (ø 96 x 83 mm); 11,3:1; 214 kW (291 k)/6400 min‑1 a 355 N.m/4000 min‑1; max. 6400 min‑1; b) Hybrid: viz výše, ale Atkinson Cycle; 185 kW (252 k)/5800 min‑1 a 312 N.m/4400 min‑1; max. 5800 min‑1; dva elektromotory/generátory Dual-Motor EV; akumulátory Li-Ion, 96 článků, 16 kWh a 360 V. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – a) samočinná devítistupňová převodovka Chrysler 948TE Torqueflite (4,70 – 2,84 – 1,91 – 1,38 – 1,00 – 0,81 – 0,70 – 0,58 – 0,48 – Z 3,81); stálý převod 3,25; b) planetový převod e-Flite (vlastní vývoj FCA). Pohon předních kol; převodové poměry pro Hybrid neuvedeny.

PODVOZEK – bezrámová konstrukce s pomocnými rámy vpředu i vzadu; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu spodní příčná ramena a vzpěry McPherson; vzadu vlečená ramena twist-blade; pérování vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči; vpředu příčný zkrutný stabilizátor; kotoučové brzdy ø 330/330 mm, vpředu s vnitřním chlazením; ABS/EBD/BA, ESC/TCS; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem, 3,13 otáčky na plný rejd, převod 16,2:1; pneumatiky 235/65 R 17, na přání (nikoli Hybrid) 235/60 R 18 nebo 245/50 R 20.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 3089 mm, rozchod kol 1735/1736 (Hybrid 1734/1735) mm; d/š/v 5172/2022/1777 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,30; objem zavazadlového prostoru 914/2476 l; objem palivové nádrže a/b) 71,9/64,3 l; pohotovostní hmotnost a/b) od 1964/2242 kg; celková 2724/2858 kg; přívěs do 1633 kg pro a), u Hybridu se nedoporučuje.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI – největší rychlost 200 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 10 s; spotřeba paliva EPA pro a) 13,1/8,4/10,7 l/100 km, pro b) 3,0 l/100 km a dojezd EV 48 km.

AKUMULÁTOR 12 V

hání přes devítistupňovou samočinnou převodovku (licence ZF) přední kola. Poprvé (po řadě studií) při­ chází do sériové produkce hybridní verze minivanu, zmíněný šestiválec je ovšem upraven na Atkinsonův cyklus s nižším výkonem, ale doplněn systémem ­Dual-Motor EV s dvojicí elektromotorů ve skříni plynu­ lé planetové převodovky e-Flite, který podobně jako u Toyoty Prius samočinně připojuje obě pohonné ­jednotky a zajišťuje rekuperaci. Dva bloky akumuláto­ rových článků Li-Ion (celkem 16 kWh) jsou uloženy pod podlahou uprostřed mezi nápravami. Uspořádání soustavy přinášíme na obrázku. Výrobce uvádí čistě elektrický dojezd 30 mil (48 km) a celkový kolem 530 mil (850 km). Prodej hybridní verze byl spuštěn v lis­ topadu po Los Angeles Motor Show. Začala tak nová éra legendárních minivanů Chrysler, zahájená v roce 1983 jedním z typů magic wagon na platformě K, ­který vlastně Chryslera zachránil.

■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy z roku 1995 na legendární minivan koncernu Chrysler

8/2016 THauto

25

► Krátce ► ZE SVĚTA

Foto Jaguar

První elektrický crossover JAGUAR zářil na Los Angeles Auto Show 2016 a podle Ralfa Spetha, generálního ředitele JLR, předjímá plány, že do roku 2020 bude mít polovina všech vozů JLR elektrickou verzi. Nekompromisní čtyřmístná studie Jaguar I-PACE Concept vznikla na zcela nové platformě. Elektromotory o celkovém výkonu 295 kW (400 k) a točivém momentu 700 N.m pohánějí všechna kola, na každé nápravě je jeden. Akumulátory Li-Ion 90 kWh s rychlonabíječkou umožňují dojezd 500 km a zrychlení 0 – 100 km/h za čtyři sekundy. Sériová výroba už od roku 2018!

Foto Daimler

Budou vyrobeny pouze tři stovky luxusního vozu opět nesoucího jméno MAYBACH; asi není více zájemců při ceně 300 tisíc eur za kus!

Mercedes-Maybach S 650 Cabriolet se představil na autosalonu v Los Angeles, dvanáctiválec 5980 cm3 Bi-Turbo o výkonu 463 kW (630 k)/4800 min‑1 se sedmistupňovou samočinnou převodovkou byl převzat z typu Mercedes-AMG S 65 Cabriolet. Stejně jako u sedanu S-Klasse v provedení Maybach (obnoveno v únoru 2015) je důraz především na exkluzivní výbavu a nejlepší materiály.

Foto Lexus

Klasický sedan LEXUS IS prošel faceliftem s řadou zlepšení, na první pohled je zřejmá změna přídě a hlavních světlometů (na snímku F Sport). Úpravy jsou i na podvozku pro lepší jízdní dynamiku. Na český trh přicházejí čtyřválcové verze IS 200t (turbo 2.0; 180 kW/245 k) a IS 300h (hybrid 2.5 + EM; 164 kW/223 k). Ceny od 985 000 Kč.

26

auto 2016/8

TH

Foto Nissan

Vývoj prototypu NISSAN BladeGlider, představeného na Tokyo Motor Show 2013, dále pokračuje. Nová verze se představila v Rio de Janeiru jako výsledek spolupráce s firmou Williams Advanced Engineering, která dodala akumulátory Li-Ion 220 kW a poháněcí ústrojí o celkovém výkonu 260 kW. Třímístný vůz s úzkým rozchodem kol vpředu dosahuje zrychlení 0 – 100 km/h do pěti sekund a největší rychlosti 190 km/h.

Každé zadní kolo pohání jeden elektromotor 130 kW.

► KRÁTCE ► Dobrou zprávou zůstává, že se nový Jeep Wrangler 2018 (codename JL) příliš nezmění ve srovnání s předchůdcem (JK), ale přibude po dlouhé době prodloužená verze Pick-Up. Vrátí se však luxusní Jeep Grand Wagoneer pro modelový rok 2019, přímá konkurence Range Roveru včetně levnější verze Wagoneer.

Nový Grand Wagoneer je větší verzí Grand Cherokee.

Jednomístný sportovní vůz BAC Mono ve stylu závodních formulí, dílo Briggs Automotive Company z Liverpoolu, slaví páté narozeniny! Model 2016 má širší podvozek (kokpit se zvětšil o 28 mm) a silnější motor 2,5 litru od ladiče Mountune (Ford), naladěný na 224 kW (305 k) a 308 N.m, který vozu o hmotnosti 580 kg uděluje zrychlení na sto za tři sekundy!

Bratři Ian a Neil Briggsové začali s vývojem v roce 2009, o dva roky později představili první prototyp. Nyní se britské vozy i vyvážejí, firma má zastoupení v Japonsku, Hong Kongu a USA. Rozvor náprav 2565 mm, celkové rozměry 3952 x 1836 x 1110 mm.

Foto BAC

► Na autosalonu v Los Angeles se představil nový Jeep Compass 2017 (světová premiéra v září 2016 v Brazílii), který rozměry patří mezi Renegade/Fiat 500X a Cherokee, s nimiž sdílí platformu FCA Small 4x4 Wide. K dispozici je zatím čtyřválec 2.4 Tigershark/ 132 kW (180 k), dva druhy pohonu všech kol Jeep Active Drive (převodovka 6M, 6A) a Trailhawk (převodovka 9A). ► Připravuje se návrat legendár­ ního vozu Ford Bronco v novém vydání SUV, jehož výroba by se spolu s pikapem Ranger 2020 měla rozběhnout ve Wayne (Michigan), odkud chtějí přesunout produkci malých vozů C-Max a Focus do Mexika (pokud Donald Trump neuplatní 35% clo na import ve snaze podpořit výrobu v USA).

Vývoj probíhá s australským Fordem, který už prodává SUV Everest z thajské produkce.

Foto Arrinera Racing

► Po odmlce přišly zprávy od AC Cars, vedené Alanem Lubinskym, která vyráběla poslední Cobry na Maltě a v Německu! Nový roadster AC Cobra 378, s osmi­ válcem 6,2 l/324 kW (440 k) nebo 404 kW (550 k s kompresorem), nadále vychází z Cobry Mk.IV (Autokraft 1982 – 1996). Prodej od února 2017. Kromě toho v Surrey vzniká devět replik AC Cobra Mk.I 260 Legacy Edition (motor Ford 260 V8).

Prvním polským vozem, jenž se představil na Festivalu rychlosti 2016 v Goodwoodu, je supersport ARRINERA Hussarya GT. Na polské tvůrce jistě husarský kousek (údajně pomáhal Lee Noble), ale základem je prostorový trubkový rám a motorem osvědčený Chevrolet LS7 V8, který z objemu 6997 cm3 dává 370 kW (505 k) a přes šestistupňovou sekvenční převodovku Hewland pohání zadní kola. V roce 2011 vznikl prototyp, definitivní verze letos, výroba bude v Cambridgeshire.

V roce 2017 se chtějí zúčastnit závodů GT3. Čínská skupina LeEco asi dokáže všechno, součástí transformační vize budoucnosti jsou chytré propojené elektromobily s autonomní jízdou. Na výrobky Tesla zaútočí nejen LeEco LeSEE (Super Electric Ecosystem) v podobě čtyřmístného sedanu, uvedeného na Auto China 2016 v Pekingu, ale i jeho americký sourozenec Faraday Future (FF).

První na ohlášené americké představení ale nedojel (údajně havárie při přepravě), druhý byl jen maketou na CES 2016; slíbené čínské finance pro stavbu megatovárny FF v Nevadě mají zpoždění. LeEco totiž dělá vše, od mobilních telefonů po filmovou produkci!

► Australský Holden, odsouzený k ukončení výroby v Austrálii pro úsporná opatření General Motors, nabízí všechny varianty Commo­ dore až do konce v roce 2017.

Proto vytvořil zásobu motorů, neboť jejich produkce vyběhne dříve. Holden VF Commodore Series II je poslední sedan, kombi a pikap klasické koncepce.

Nástupce stejného jména (bez V8) bude importem Opel Insignia Grand Sport/Buick Regal GS 2018.

Foto Newspress

► Známý manager Bob Lutz chce rozšířit výrobu VLF Automotive z padesáti luxusních vozů montovaných v Auburn Hills na tisíc ročně nového typu, a to přímo v srdci Detroitu. VLF Destino je rekonstruovaným hybridem Fisker Karma s osmiválcem Chevrolet LS9 6.2; zkratka VLF patří partnerům Gilbertu Villarrealovi, Bobu Lutzovi a Henriku Fiskerovi.

8/2016 THauto

27

Foto Tom Hyan

► Automobily ► NISSAN NP300 NAVARA (D23)

1 2

DVĚ NÁPRAVY

Foto Nissan

Pikapy patří tradičně k Nissanu přes půl století, ale nová Navara nabízí vzadu jak tuhou nápravu, tak alternativně pětiprvkové závěsy...

3

1 Nissan Navara třetí generace je klasický pikap s pohonem zadní nebo obou náprav, pro Evropu vyráběný v Barceloně 2 Základem je šestistupňová manuální převodovka 3 Otočný volič způsobu pohonu 2WD/4WD/4WD Low (redukce) a tlačítka závěru diferenciálu, asistence pro sjíždění svahů a zamykání vozu

28

auto 2016/8

TH

N

ejnovější jednotunový pikap od Nissanu nese jméno Navara (nebo NP300 Navara), představil se v polovině roku 2014 a jeho prodej v Evropě začal loni. Největší změnou třetí generace (první 1997, druhá 2004) je přechod na čtyřválcové motory, sedmistupňovou ­ ­samočinnou převodovku (vedle šestistupňové mechanické) a alternativní montáž tuhé zadní nápravy s podélnými listovými pery, anebo víceprvkových závěsů s vinutými pružinami vzadu (jen Double Cab). Novinka záhy získala punc globálního vozu pod různými značkami (ale i předchůdce se prodával

jako Suzuki Equator v USA); na IAA 2016 v Hannoveru se totiž představila varianta Renault Alaskan v rámci aliance Renault/Nissan (tam zářila i záchranářská Navara EnGuard Concept), zatímco v příštím roce by měla vyjet více přepracovaná verze coby Mercedes-Benz třídy X. Výrobu pro Evropu zajišťuje továrna Nissanu v Barceloně; kromě toho se Navara vyrábí v království pikapů v Thajsku a rozběhne se i produkce u Renault Argentina v Cordobě.

Nissan Navara je univerzální automobil, který ve ­verzi s prostornou čtyřdveřovou budkou Double Cab poslouží i jako náhrada běžného pětimístného osob-

Foto Tom Hyan

4 4 Vyzkoušeli jsme Navaru s delší kabinou Double Cab, silnějším motorem a pohonem všech kol

5

6

5 Nissan dodává originální nástavbu s výklopnými okny 6 Navara s hliníkovou vložkou ložné plochy

ního automobilu, je však nutno počítat s poněkud většími rozměry (délka až 5330 mm) a pohotovostní hmotností kolem dvou tun, na ložné ploše však automobil odveze přes tunu nákladu (přesně 1023 kg s mechanickou nebo 1029 kg se samočinnou pře­ vodovkou a silnějším motorem Twin Turbo). Podle použití lze ložnou plochu chránit různými vložkami (plastové nebo hliníkové), vylepšit vysunovací přihrádkou, plastovým boxem na nářadí či jiné věci, vymezit dělicí příčnou stěnou, zakrývat rolovacími, měkkými, či pevnými kryty, opatřit nosičem dvou jízdních kol, anebo zcela uzavřít atraktivní nástavbou s výklopnými bočními i zadním oknem. Ložná plocha je široká 1560 milimetrů, má bočnice vysoké 474 mm a délku podlahy 1578 mm (Double Cab), resp. 1788 mm (s kratší budkou King Cab, jejíž zadní boční dveře se po otevření předních otevírají proti směru jízdy). Praktické jsou posuvné úchyty na ­ložné ploše, sloužící k zajištění nákladu podle jeho velikosti. Pro účelové nástavby se dodává King Cab rovněž jako podvozek s kabinou.

Vyzkoušeli jsme provedení Double Cab s pohonem všech kol, šestistupňovou manuální převodovkou a výkonnějším motorem YS23 DDTT (Twin Turbo).

Montáží dvojice turbodmychadel a dalšími úpravami vzrostl výkon vznětového čtyřválce ze 120 na 140 kW (ze 160 na 190 k) a točivý moment ze 403 na 450 N.m, vždy při shodných otáčkách (tedy 3750 min‑1, resp.

1500 až 2500 min‑1). Klasická šestistupňová převodovka (zpětný chod se řadí zatlačením páky dolů a pohybem vpravo dozadu) se k vozu hodí lépe, ale alternativa sedmistupňové samočinné s měničem momentu je novinkou nabídky (dříve pětistupňové).

Uváděná spotřeba kombinace EU je příznivých 6,3/6,9 l/100 km, jenže v běžném provozu na kratší vzdálenosti jsme se pod deset litrů na sto nedostali.

Dynamika vozu je velmi dobrá, při běžném vytížení se v provozu pohybuje velmi svižně. Nechybí ani ­automatické nouzové brzdění, asistent pro sjíždění svahů a rozjezdy do kopců, sedm airbagů a další.

Nabídka na českém trhu zahrnuje pikapy a podvozky s kabinou, obě verze čtyřválce 2,3 litru, budky King Cab a Double Cab, oba druhy náprav i převodovek, čtyři výbavy Visia, Acenta, N-Connecta a Tekna.

Ceny začínají od 642 149 Kč bez DPH (Double Cab Visia s víceprvkovou zadní nápravou a klimatizací).

Více najdete na www.nissan.cz.

-TH-

8

Foto Nissan

7

7 Interiér Navary v provedení se samočinnou sedmistupňovou převodovkou 8 Budka Double Cab poskytuje plně pětimístný interiér

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený přeplňovaný vznětový řadový čtyřválec Nissan YS23 DDT (DDTT), uložený podélně vpředu; DOHC 4V; elektronické přímé vstřikování common rail; DPF, DOC a SCR; EU6; 2298 cm3 (ø 85 x 101,3 mm); 15,4:1; a) typ DDT = turbo VGT; 120 kW (160 k)/3750 min‑1 a 403 N.m/1500 – 2500 min‑1; b) typ DDTT = twin turbo; 140 kW (190 k)/3750 min‑1 a 450 N.m/1500 – 2500 min‑1. Akumulátor 12 V – 70 A.h, alternátor 200 A. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – šestistupňová mechanická převodovka (4,69 – 2,48 – 1,62 – 1,21 – 1,00 – 0,81 – Z 4,71), stálý převod 3,69; pro b) na přání samočinná sedmistupňová s měničem momentu (4,89 – 3,17 – 2,03 – 1,41 – 1,00 – 0,86 – 0,77 – Z 4,04), stálý převod 3,36. Pohon zadních kol, redukce (1,00 – 2,72), přiřaditelný pohon všech kol, elektrický závěr zadního diferenciálu.

PODVOZEK – žebřinový ocelový rám ze dvou podélníků a příček; přední kola nezávisle zavěšena na dvojitých příčných ramenech; vzadu tuhá náprava nebo pětiprvkové závěsy (alternativa pro Double Cab); pérování vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči (tuhá náprava s podélnými listovými pery); vpředu kotoučové brzdy ø 296 mm s vnitřním chlazením, vzadu bubnové ø 295 mm, ABS/EBD, VDC; hřebenové řízení s kapalinovým posilovačem; pneumatiky 255/60 R 18, pro a) 205 R 16.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI (Double Cab) – rozvor náprav 3150 mm, rozchod kol 1570/1570 nebo 1550/1550 mm podle pneu; d/š/v 5225 – 5330/1790 – 1850/1805 – 1840 mm; pohotovostní hmotnost od 1880/2006 kg; užitečná hmotnost do 1155/1029 kg, celková povolená 3035 kg; hmotnost brzděného přívěsu 3500 kg; objem palivové nádrže 73 l, AdBlue 17 l.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 172/184 (A 180) km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 12,0/10,8 (A 10,8) s; spotřeba paliva EU 7,6/6,3 (A 6,9) l/100 km; emise CO2 199/167 (A 183) g/km.

8/2016 THauto

29

Foto Tom Hyan

DEMOLICE!

Walter D-Bus 12

Rok 2016 znamenal dokončení totální demolice pražské továrny WALTER v Jinonicích, která ustoupila rezidenčnímu a kancelářskému projektu. Výroba leteckých motorů se přesunula do Letňan, převzal ji General Electric a slavné jméno Walter zaniklo.

Výroba automobilů, včetně dvanáctiválců vlastní konstrukce Walter Royal a D-Bus, byla minulostí už dávno. Přichází nová doba, kdy zřejmě nebudeme nic vyrábět.

Neobyčejně zajímavou historii společnosti Walter včetně seznámení s jejími výrobky s visačkou Made in Czechoslovakia najdete na pozoruhodných webových stránkách www.walterjinonice.cz.

Doporučujeme!

Foto Walter

Walter Royal 12

Walter Junior

► ZE SVĚTA & Z DOMOVA

► KRÁTCE ► Československo patřilo k hrstce zemí, které vyráběly letecké turbíny vlastní konstrukce. V nyní demolované továrně Walter, za vlády komunistů přejmenované na Motorlet a v posledních letech opět zvané Walter, se vyráběly především proudové motory M-701 pro cvičné letouny Aero L-29 Delfín a turbovrtulové M-601 v řadě verzí pro různá letadla, hlavně pro domácí Let L-410 Turbolet.

Foto Lotus

► Znovuzrozená společnost Walter, a. s., na základech znárodněného Motorletu, pokračovala v jinonické tradici strojírenské výroby až do léta 2008, kdy byl dokončen prodej podniku Walter Aircraft Engines americkému koncernu General Electric (GE).

Z typu M-601 vznikl vylepšený motor H-80, který tvoří dodnes jádro produkce přestěhované do pražských Letňan.

Nyní je značka Walter zrušena (nahrazena GE).

Předčasně zesnulý Colin Chapman (1928 – 1982) zřejmě předvídal neutěšený stav dnešního světa.

Zakladatel automobilky Lotus už v roce 1969 představil bojovou verzi monopostu Lotus 61 formule Ford, nazvanou Lotus Armoured Fighting Vehicle (tedy LAF V.). V dobové tiskové zprávě se dočteme, že vozidlo vybavené motorem v úpravě Lotus Holbay 100 HP (73 kW) dosahuje rychlosti 120 mph (tedy 193 km/h),

v terénu snížené na 110 mph (177 km/h), má pěti­ stupňovou převodovku se zpětným chodem (pro některé armády na přání pět stupňů pro jízdu vzad a jeden pro jízdu vpřed). Výzbroj tvoří jeden kulomet Lewis, pouze pro NATO se dodává kulomet Spandau. Vozidlo je plně odhlučněno pro účast na vítězných přehlídkách. Kolik z 254 vozů Lotus 61 F-Ford bylo takto vybaveno, se nám nepodařilo zjistit (zdroj Lotus Press News 1969).

VIZIONÁŘI?

► Přesná letecká výroba se odrá­žela v kvalitě automobilů československé značky Walter.

Známý je například slogan Nemontujeme zvláštní výpravu (výbavu), jelikož naše chassis (podvozek) jest seriově vším vypraveno. Josef Walter založil první dílnu roku 1898 v pražském Smíchově, v roce 1902 vyrobil první motocykl a v roce 1913 otevřel továrnu v Jinonicích a pustil se do výroby automobilů. ► Vrcholem československé konstrukce z Jinonic byl luxusní osobní automobil Walter Royal, v roce 1931 poháněný vidlicovým dvanáctiválcem 5897 cm3 (ø 76 x 108 mm) o výkonu 88 kW (120 k)/3000 min‑1. Větší verze motoru Walter Royal o objemu 7354 cm3 (ø 85 x 108 mm) posloužila rychlým autobusům D-Bus a hasičským vozům.

Po druhé světové válce se továrna podílela na produkci osobních vozů Aero Minor II.

Foto Tatra

► V roce 1995 se z podniku ­Motorlet, akc. spol., opět stal Walter! Po deseti letech se výroba leteckých motorů Walter Aircraft Engines oddělila, v červnu 2008 byla dokončeno její převzetí General Electric, produkce přestěhována do letňanského areálu Letov a tam pokračuje turbo­ vrtulovými motory GE H-75, H-80 a H-85. Podnik nese název GE Aviation Czech, s.r.o.

V roce 2016 jsme oslavili osmdesát let pražské silniční elektromobility, neboť veřejná trolejbusová doprava byla zahájena 28. srpna 1936 na první trati od Vozovny Střešovice ke Sv. Matěji, v roce 1939 přibyla druhá linka ze Smíchova do Jinonic k Akciové továrně na automobily a letecké motory Walter a po roce 1945 došlo k velkému rozmachu trolejbusové dopravy, která vykazuje lokální bezemisní provoz. Pak však přišli

noví odborníci, trolejbusy zrušili a v noci z 15. na 16. října 1972 byl v Praze definitivně ukončen trolejbusový provoz. Kdo byl za tímto rozhodnutím, se nám nepodařilo zjistit, víme jen, že to byl nějaký komunista. Třínápravové trolejbusy Tatra 400 vznikly s využitím podvozku nákladního vozu T 111 z Kopřivnice, elektrické výzbroje ČKD Praha a karoserie z Tatry Smíchov, kde probíhala finální montáž (asi 200 kusů).

Typy třetí série sloužily do roku 1972.

► Kruh se tak uzavřel, v letech 1946 – 1951 dodávala jinonická továrna podvozky včetně motorů Aero Minor II do letňanského závodu Rudý Letov, kde probíhala konečná montáž těchto osobních vozů, než byla direktivně ukončena.

Tím se uzavřela historie auto­ mobilové výroby spojená s jinonickou továrnou Walter.

8/2016 THauto

31

► Automobily ► SCANIA NEW GENERATION

Foto Scania

Novému designu dominují ostřejší rysy, větší a širší otvory pro vstup vzduchu, mohutnější nárazník a účinnější aerodynamika (na snímku S 500)

NOVÁ DIMENZE

Foto Scania

Scania představila radikálně inovovanou řadu, nabitou desítkami ojedinělých a velmi progresivních prvků, jež ji posouvají do čela pelotonu...

1

N

a první pohled zaujme retušemi designu hod­ nými potlesku za citlivé a velmi elegantní zdůraznění dosavadních hlavních linií. A bez laciného pozlátka, tedy chromovaných lišt, ozdob a plastových zbytečností. Výrazně zdokonalená aerodynamika zahrnuje mimo jiné zvětšené a optima­ lizované postranní kryty eliminující proudění vzduchu okolo kol. Podstatné se však skrývá uvnitř, a to zcela nový interiér. Velmi příjemný, útulný a vystrojený sku­ tečně špičkovými materiály. Největší posun přináší do posledního detailu promyšlené rozmístění a pro­ vedení odkládacích schránek, ale také vylepšení pra­ coviště řidiče, přestože právě to bylo dosud jedním z nejuznávanějších kladů Scanie.

32

auto 2016/8

TH

2 ONDŘEJ HORSKÝ, Södertälje (S) 1 Nová generace se dodává s budkou série S nebo R (na snímku R 500), vždy ve dvou výškách a s výkony motorů 302 až 537 kW (410 až 730 k) 2 Přehlednému přístrojovému panelu dominuje displej s variabilním sestavením zobrazovaných údajů

Nelze přehlédnout výraznější klenutí hlavního panelu před řidičem, jehož všechny prvky jsou snadno dosaži­ telné připoutaným řidičem bez předklánění. Spínače jsou velké a dobře označené, sdružený přístroj před volantem zobrazuje rozměrnými analogovými ukazateli otáčky ­motoru (vlevo) a rychlost jízdy (vpravo), dvěma malými dole teplotu chladicí kapaliny a zásobu paliva. Uprostřed je digitální displej zobrazující vše podstatné ve varia­ bilním uspořádání (s možností volby z 26 jazyků). Na tří­ ramenném volantu nechybějí ovladače palubního počí­ tače, tempomatu ACC, samočinné stabilizace rychlosti v klesání, telefonu, autorádia a dalších systémů.

Do páčky vpravo pod volantem je soustředěno ovládání všech režimů nejlepší současné samočinné převodovky

► SCANIA NEW GENERATION typ motoru (SCR EU6) DC13 370 DC13 141 410 DC13 148 450 DC13 158 500 DC16 105 520 DC16 106 580 DC16 107 730

výkon točivý moment [kW/k/min-1] [N.m/min-1] 272/370/1900 1900/1000 – 1300 302/410/1900 2150/1000 – 1300 331/450/1900 2350/1000 – 1300 368/500/1900 2550/1000 – 1300 382/520/1900 2700/1000 – 1300 427/580/1900 2950/1000 – 1350 537/730/1900 3500/1000 – 1400

3

Foto Scania

Dodávají se šestiválce DC13 (12,7 l) nebo osmiválce DC16 (16,4 l) a dvanáctistupňové převodovky (alternativně Opticruise, retardér, dva plazivé převody navíc, PTO)

4

Opticruise a s ní souvisejících funkcí (D-R-N), způsobu řazení (přímé postupné/samočinné), režimu Power (krátkodobé zvýšení výkonu a změna strategie řazení) a Manoeuvring (samočinné ovládání spojky i motoru pro přesné pomalé pojíždění), aktivace retardéru a od­ lehčovací výfukové brzdy (ta má ještě vlastní spínač na podlaze ovládaný levou nohou řidiče, při volbě ­nastavení tlačítkem na panelu reaguje na dotyk brzdo­ vého pedálu nejprve aktivací retardéru, pak výfukové brzdy a až poté brzdy provozní).

Vyspělost schopností hnacího řetězce prozrazuje vy­ užití dat čidel sklonu vozovky a momentální hmotnosti soupravy, na jejichž základě převodovka volí optimální stupeň pro rozjezd při aktivaci asistence Hill Holder (pracuje stejně ve stoupání i klesání), který po uvolnění brzdového pedálu drží tlak v brzdové soustavě tři sekundy. Pak, bez ohledu na míru sešlápnutí plyno­ vého pedálu, zvyšuje samočinně otáčky motoru až do prvního přeřazení, takže akcelerace je ideálně dyna­ mická, neuvěřitelně plynulá a také ekonomická. Špičkovým parametrem nové verze převodovky je varia­ bilita jejího softwaru, průkopnická konstrukce klasické suché jednokotoučové spojky s elektrohydraulickým ovládáním (dokáže vyprostit mírně zapadnuvší vozidlo rozhoupáním tak, že na opakované plné sešlapování a uvolňování plynového pedálu spíná a rozpojuje spojku přesně v ideálních momentech lépe, než umí řidič). ­Životnost samočinné spojky je podle výsledků testů nej­ méně o 60 % delší, než při ovládaní řidičem. Převodovka Opticruise je nabízena také v dosavadní podobě s pedá­ lem spojky, který je nutno použít jen při rozjezdu a za­ stavení. I v tomto případě je nainstalována nová řídicí elektronika se zmíněnými schopnostmi. Všechny jsou k dispozici v dosavadních sestavách 12 a 12+2 stupňů.

Jedním z desítek nových vtipných řešení je například hrana na hlavním panelu, která řidiči umožňuje oriento­ vat se hmatem bez odvracení očí od sledování provozu.

5

3 Scania R 450 se střední verzí motoru 12,7 l (DC13) o výkonu 331 kW (450 k)/1900 min‑1 4 Zadní nápravy tahače v uspořádání 6x2/4 (prostřední řízená, zadní poháněná) 5 Okenní airbag v nové kabině 6 Letos slaví Scania 125 let od založení, široký sortiment zahrnuje i speciální typy pro stavebnictví a jiné účely (na snímku P 400)

6

Výtečně je vyřešeno také uložení nezbytné byrokracie v zásuvce pod hlavním panelem, anebo výklopná ­deska psacího stolu před spolujezdcem. Důležitým ­detailem je roztažitelnost spodního lůžka v rozpětí 730 až 900 mm. Za samozřejmost lze považovat soustavu konektorů, rozmístěných po celém interiéru, pro připo­ jení laptopu, televizoru, kávovaru a dalších elektro­ spotřebičů. Konstruktéři ve snaze splnit představy do­ pravců například posunuli akumulátory na konec rámu a vzduchojemy dovnitř; získali tak prostor pro instalaci nádrží paliva o objemu až 1500 litrů, což je současný legislativní limit. Sekundárním přínosem je lepší rozlo­ žení hmotnosti, zejména pro jízdu bez nákladu.

Perlou nové výbavy je unikátní elektronický systém podpory řidiče, komplexní řešení, které je kombinací nepřetržitého školení řidiče, ale také nekompromis­ ního hodnocení jeho techniky jízdy. Zahrnuje čtyři ­parametry, a to účinnost jízdy ve stoupání (využívání setrvačnosti, ubrání plynu před horizontem, přimě­ řenost sešlápnutí plynu); předvídání vývoje dopravní situace (prodlevy mezi akcelerací a decelerací, podíl plachtění, razanci zrychlení a zpomalení); techniku brzdění (míru využití retardéru a výfukové brzdy, in­ tenzitu brzdění) a jízdu v ideálních otáčkách motoru (procento přetáčení, či podtáčení, tedy správnost ­volby převodového stupně).

Driver Support je schopen řidiči průběžně radit (napří­ klad při použití přímého řazení zobrazením instrukce Zařaďte 6), okamžitě hodnotit momentální techniku ­jízdy (zobrazením známky v podobě 0 až 5 hvězdiček, ale i zdůvodnění např. Příště uberte plyn před horizon­ tem dříve) a po jízdě celkově zhodnotit jeho výkon v percentuálním vyjádření vůči ideálnímu stavu. Rov­ něž pravidelně školený řidič se tak může neustále ­zdokonalovat podstatně účinněji, než při obvyklém ško­ lení. Odměnou je snížení spotřeby paliva až o neuvěři­ telných deset procent, možná i více!

■

8/2016 THauto

33

► Automobily ► GRUPPA GAZ

1

Foto Tom Hyan

Foto Gruppa GAZ

2

3

RUSKÝ NÁSTUP Po letech se prezentoval ruský automobilový výrobce na autosalonu v Hannoveru. Byla to skupina GAZ...

1 GAZelle Next ve skříňovém provedení se dodává se třemi rozvory a dvěma výškami (ložný objem 8,0 až 13,5 m3) 2 Terénní autobus Ural Next 32552-5013-71 pro dvacet cestujících na podvozku 4x4 (výkon motoru JaMZ-536 je 176 kW/240 k) 3 Na autosalonu IAA 2016 slavil mezinárodní premiéru Ural Next 5557-5121-74, sklápěč s užitečnou hmotností 10 tun (ruská typová značení jsou dost kuriozní)

TOM HYAN, Hannover (D)

4 Městský kloubový autobus LiAZ-6213 o délce 18,04 metru pro 153 cestujících (34 sedících) pohání motor MAN D0836 o výkonu 213 kW (290 k)

34

auto 2016/8

TH

4

Z

ákladem koncernu Gruppa GAZ je původní závod známý pod zkratkou GAZ, která značí Gorkovskij Avtomobilnyj Zavod, přestože skupinu nyní tvoří úctyhodný počet podniků automobilového a strojírenského průmyslu, vyrábějící široký sortiment nejrůznějších výrobků od autodílů přes osobní i užitkové automobily až po stavební stroje. Po restrukturalizaci je Gruppa GAZ součástí skupiny Russkije Mašiny (založené 2005), která zaměstnává 57 tisíc lidí ve dvanácti ruských regionech a sama patří průmyslovému holdingu Basic Element, jemuž vládne padesátiletý ruský miliardář Oleg Děripaska. Vyrábí osobní automobily (Volga skončila, pokračuje montáž jiných značek včetně Škoda Yeti), nákladní GAZ a Ural, autobusy LiAZ, PAZ, KaVZ a další, motory Avtodizel (JaMZ), pásové automobily ZZGT, rypadla TvEks a mnohé jiné stroje.

GAZ náleží k nejstarším ruským automobilkám.

Smlouva o technické pomoci při organizaci a zave-

dení výroby osobních vozů Ford A (a užitkových AA) byla podepsána s americkou Ford Motor Company už 31. května 1929. Ford dostal zakázku na dodávky vozů a náhradních dílů za 30 milionů dolarů pro několik nejbližších let výměnou za technickou pomoc a využití patentů a know how pro další rozvoj. Po výběru lokality byl základní kámen automobilky položen 2. května 1930 v Nižném Novgorodu (později Gorkij); moderní továrna podle projektu firmy Austin & Co. byla postavena za osmnáct měsíců, první automobil typu AA vyjel z linky 29. ledna 1932. Během let vzniklo mnoho typů včetně známých Poběda, Volga a Čajka. Z užitkových zaslouží zmínku GAZ-51, který se vyráběl od roku 1946 do 1975.

Skupina GAZ má třináct výrobních závodů v osmi ruských regionech. V Rusku ovládla 50 % trhu s lehkými užitkovými vozy, 80 % s autobusy a 33 % mezi těžkými nákladními automobily s pohonem všech kol. V Hannoveru vystavila vozidla nové gene-

5

Foto Gruppa GAZ

6

7 8

5 GAZon Next C42 R33, středně těžký nákladní vůz nové generace, na snímku s dvojkabinou pro montážní čety (sedm cestujících) 6 GAZ Kursor, městský autobus délky 9,5 m, určený až pro 82 cestujících (motor JaMZ-534 o výkonu 154 kW/210 k; samočinná převodovka ZF nebo Allison) 7 Ural Next 4320-6951-74, valník s užitečnou hmotností 9,0 t a hydraulickou rukou 6,1 t (kompaktní jeřáb za kabinou)

Foto Tom Hyan

8 Ruští tvůrci motorů JaMZ-536 (šestiválec na snímku) a 534 (čtyřválec) zatím mají verze EU5, na typech pro emisní limity EU6 pilně pracují

race, vesměs označená přídomkem Next, a to lehký GAZelle Next, střední kapotový GAZon Next a těžký Ural Next, doplněná menším autobusem GAZ a vznětovým ­šestiválcem JaMZ-536.

GAZelle Next jsou lehké užitkové typy ve stylu Ford Transit, dodávané v řadě verzí jako valník 1,5 t, sklápěč, skříňový vůz, autobus až pro 16 cestujících atd. Čtyřválcový vznětový motor Cummins ISF 2.8 (EU5) o výkonu 88 nebo 110 kW (120 a 150 k) pohání kola zadní tuhé nápravy (podélná listová pera) přes pětistupňovou převodovku se synchronizací Hoerbiger. Přední kola jsou zavěšena nezávisle na dvojitých příčných ramenech s vinutými pružinami. Alterna­ tivou je zážehový čtyřválec Evotech A274 (EU5), který z objemu 2,7 l dává výkon 79 kW (107 k), výsledek spolupráce se SKT

(South Korean Tenergy). Rozvor náprav může být 3005, 3145 nebo 3745 mm.

GAZon Next je středně těžký nákladní vůz s kapotovou budkou pro tři nebo sedm osob, rozvorem náprav 3770 nebo 4515 mm, užitečnou hmotností až 5,0 t a celkovou 8,7 t.

Pod kapotou je vznětový čtyřdobý čtyřválec JaMZ-534 Turbo o objemu 4430 cm3 a vý­ konu 110 kW (150 k)/2300 min‑1 s pětistupňovou převodovkou. Tuhé nápravy jsou odpruženy podélnými listovými pery, na všech kolech jsou kotoučové brzdy s vnitřním chlazením (sériovou výbavou ABS, ASR a tempomat). Výrobce zdůrazňuje servisní interval 20 000 kilometrů a záruku na tři roky nebo 150 000 kilometrů (osm let na proti­ korozní ochranu budky).

Těžký sklápěč Ural Next má pohon všech šesti kol, užitečnou hmotnost 10 tun a ložný

objem 10,5 m3. Vozidlo s rozvorem náprav 4000 + 1400 milimetrů pohání řadový šestiválec JaMZ-536 Turbo o objemu 6650 cm3 (vrtání x zdvih 105 x 128 mm jako u čtyř­ válce) a výkonu 229 kW (312 k)/2300 min‑1, spojený s devítistupňovou převodovkou ZF 9S 1310 TO a dvoustupňovou redukční konstrukce Ural. Základ budky vychází z typu GAZon Next, mohutnější příď je odlišného designu. Nový Ural je určen i pro řadu spe­ ciálních nástaveb (autojeřáby, vrtné sou­ pravy), dodává se také verze 4x4. Tyto vozy se tradičně vyrábějí v Čeljabinské oblasti (město Miass), kam byla za války převedena výroba nákladních vozů ZIS-5 (vznikl UralZIS-5). Další modernizací byl UralZIS-355M, vylepšený ZIS-5M coby UralZIS-355, ale s upravenou budkou GAZ-51. Tak vznikl první originální Ural v roce 1958, následo­ vaný známým typem 375 (později 4320), přímým předchůdcem dnešního Nextu.

Rozsáhlá je nabídka autobusů od malých GAZelle Next až po velké typy dálkové i městské, včetně kloubových. GAZ Group je nabízí s různými značkami podle výrob­ ního závodu. V letech 2010 až 2016 dodal jen do Moskvy přes pět tisíc autobusů a 739 do Soči pro zajištění olympiády. Tradiční jsou GAZ, LiAZ (z města Likino), PAZ (Pavlovo) a KaVZ (Kurgan), typy Cruise a Voyage nabízí na podvozcích Scania. Pro domácí trh využívá ruské motory, pro export i jiné osvědčené výrobky, například Isuzu, MAN a Cummins.

■

8/2016 THauto

35

Technika

Foto Saab-Scania

► SAAB-SCANIA STEAM ENGINE (1974)

A CO PÁRA?

Před čtyřiceti lety byl pro velkou finanční náročnost zastaven Project ULF, jedna z možností alternativních pohonů...

Schéma uspořádání parního pohonu Saab-Scania hlavní parní stroj vyvíječ páry

Kresba Saab-Scania

kondenzátor chlazený vzduchem

Generátor páry Saab-Scania, složený z tenkých trubkových kotoučů

TOM HYAN

Saab počítal s parním pohonem pro všechny typy, tedy rovněž pro kupé Sonnett III (jak svědčí i kresba zástavby parního stroje)!

36

auto 2016/8

TH

S

nádrž kondenzátu

amozřejmě parní stroj vyžaduje spalování paliva, jež slouží k ohřívání vody a vzniku páry. Důsledným vývojem však v této ob­ lasti může být dosaženo výsledků, které by směle snesly srovnání se spalovacími motory a čistotou provozu by je jistě předčily. Tuto myšlenku oprášili švédští konstruktéři, když v první polovině sedmdesátých let uvedli svoji představu o návratu parního stroje. Jejich úsilí ocenila ame­ rická EPA (Environmental Protection Agency), dohlí­

žející na ochranu ovzduší, za inovativní koncepci novodobého parního motoru (1973). Konstruktéři Saabu počítali s průběžným vývojem až do osmde­ sátých let a uvedením parního pohonu do všech typů švédské značky. Bohužel k tomu z různých důvodů nedošlo (hlavně finančních).

Pod kapotou prototypu Saab 99 s předním poho­ nem se tak objevil experimentální a velmi kom­ paktní parní devítiválec, známý coby Saab-Scania Nine Cylinder Axial Steam Engine. Z tohoto názvu

Foto Tom Hyan

1

2 3

1, 2 Kalifornská společnost Dutcher Industries Inc. ze San Diega uvedla v roce 1974 laminátové kupé s parním čtyřválcem

Kresba Lear Motors

3 William Lear postavil parní závodní vůz pro 500 mil Indianapolis 1969, vůz ale v žádném závodě nestartoval...

4

je zřejmé, že parní motor byl neobvyklé svislé koncepce s rovnoběžnými válci ulo­ ženými v kruhu, jejichž písty ojnicemi pů­ sobily na kyvnou desku, z níž se její pohyb převáděl na rotaci hřídele, který přes dife­ renciál poháněl přímo kola automobilu (bez spojky a převodovky). Hlavními díly poháněcí soustavy byly generátor páry, parní stroj (devítiválec), kondenzátor chla­ zený vzduchem a zásobník kondenzátu.

Vyvíječ páry je opravdu kompaktní kotel ve tvaru bubnu, vyplněného kotouči ze 120 spi­ rálově stočených ocelových trubek o prů­ měru pouhý 1 mm, mezi nimiž je mezera rovněž 1 mm. Trubkami protéká voda, me­ zerami proudí spaliny a pára vzniká během pěti sekund. Vše probíhá v uzavřeném obě­ hu vody, pracovní tlak páry činí 10 MPa a teplota 350 °C, výfukové spaliny od hořáků na kapalná nebo plynná paliva dosahují tep­

4 Parní motor Bugatti v designovém stylu osmiválce Royale byl určen pro projekt rychlovlaku (1934 – 1938)

loty 80 až 250 °C podle zatížení stroje. Vý­ robce uváděl největší výkon 184 kW (250 k), otáčky 3000 min‑1 při rychlosti vozu 150 km/h a hmotnost vlastního motoru pouhých 25 ki­ logramů. Pro pohon příslušenství (čerpadla, alternátor) sloužil ještě miniaturní parní jed­ noválec, na rozdíl od velkého stroje běžící konstantními otáčkami. Proti zamrznutí má systém tepelnou izolaci a samočinné krátko­ dobé spouštění, ale na to stačí dva litry pa­ liva měsíčně (i při venkovní teplotě -20 °C).

Voda se ovšem ukázala jako nejlepší náplň.

Parní Saaby byly zřejmě vyvrcholením no­ vodobého vývoje parních strojů. První fáze skončila koncem dvacátých let, většina vý­ robců parních automobilů v konkurenci spalovacích motorů nepřežila. Ale i ve tři­ cátých letech se rodily nové projekty, než jejich realizaci zastavila druhá světová ­válka. Parní trakce byla běžná na železnici, i tam se však konstruktéři snažili postavit účin­nější a menší parní stroje. Francouz­ ský De Dietrich, dnes výrobce elektro­ spotřebičů pro domácnost, byl kdysi auto­ mobilkou a spolupracoval také s Ettorem Bugattim. V roce 1934 zaměstnal Erwina Schwandera z Berlínské techniky, který na­ vrhl železniční motorový vůz, poháněný čtveřicí kom­paktních parostrojů 4x 110 kW (150 k), uložených včetně příslušenství pod podlahou. Pro zkoušky parních motorů byly postaveny dva prototypy osobních automo­ bilů De Dietrich-Schwander s dvou­ ►►►

8/2016 THauto

37

Foto British Steam Car

► SAAB-SCANIA STEAM ENGINE (1974)

5 7

válcem 118 kW (160 k) přímo pohánějícím zadní nápra­ vu, jenž velkém vozu na podvozku Bugatti 46 uděloval rychlost 150 km/h! Jeden z nich ujel více než čtyřicet tisíc kilometrů. Motor byl uložen vzadu, svislý kotel vpředu pod kapotou. Také Bugatti experimentoval s párou, ale chtěl s ní nahradit automobilové motory Bugatti 41 Royale na železnici (projekt rychlovlaku).

Po druhé světové válce dožívaly poslední parní ná­ kladní automobily (známý Sentinel), ale byl to přede­ vším americký vynálezce autopilota (pro le­ tadla!) a podnikatel William P. Lear, který parní stroje oživil.

Myšlenka byla jednoduchá, externí spalování umož­ ňuje snazší kontrolu emisí na rozdíl od vnitřního spalo­ vání ve válci, a tak Lear dostal dokonce federální pod­ poru EPA, která už tehdy dbala na čistotu ovzduší.

William Lear dosáhl obrovských úspěchů v radio­ 5 British Steam Car technice a letectví, je tvůrcem prvního úspěšného s parní turbínou drží ­business jetu Lear Jet, a tak se rozhodl vstoupit do automobilového průmyslu. V dubnu 1968 založil Lear absolutní rekord průměrem 238,628 km/h Motors Corporation v Renu (NV) s podobnou vizí jako (Don Wales na základně mnohem později Tesla Motors, prostě vyrábět nízko­ Edwards v Mojavské poušti emisní poháněcí soustavy pro osobní i nákladní auto­ 26. srpna 2009) mobily, autobusy, letadla a motorové čluny. V únoru 6 Vůbec poprvé 1969 vyhlásil, že zahájí velkosériovou výrobu parních padla hranice 200 km/h strojů v roce 1971 a bude je dodávat automobilkám při rekordní jízdě parního do Detroitu. Svoji vizi podpořil stavbou unikátního ­monopostu Lear VaporDyne pro závody Indy Cars, stroje Stanley Rocket Racer (Fred Marriott 205,448 km/h poháněného parním strojem trojúhelníkového příč­ ­ v Daytona Beach ného průřezu, jehož tři klikové hřídele byly uloženy 26. ledna 1906) ve vrcholech trojúhelníku, spojeny válci s protiběžnými 7 Barber-Nichols Steamin’s písty. V březnu 1969 se motor prvně rozběhl, napájen Demon dosáhl amerického z válcového vyvíječe páry, vyplněného tenkými trub­ rychlostního rekordu kami podobně jako u konstrukce Saab. Bohužel pro 235,891 km/h nejrůznější problémy byl projekt zastaven, zkoušela (Robert Barber se i parní turbína, či parní šestiválec, upravený z řado­ na Bonneville 19. srpna 1985, vého motoru Dodge Polara (Chrysler). Volba padla ale jen jedním směrem) na turbíny, jež pak skutečně poháněly osobní vozy

38

auto 2016/8

TH

Foto Tom Hyan

6

a autobusy General Motors, než byly parní stroje defi­ nitivně opuštěny (v roce 1974 EPA zrušila podporu, Lear se vrátil k letadlům).

Mnohým konstruktérům nedalo spát, že světový rych­ lostní rekord parního vozu Stanley v roce 1906 zna­ menal první pokoření hranice 200 km/h! Vlastně platí dodnes pro pístové stroje, protože překonání rekordu s párou bylo vždy prostřednictvím turbíny! Jim Crank po­ užil parní turbínu Lear 176 kW (240 k) z autobusu, vyvi­ nul vlastní kotel a zabudoval do upraveného sportovní­ ho vozu Fiberfab Aztec (Kit Car). Po několika nezdarech parní automobil prodal Bobu Barberovi z firmy Barber­ -Nichols, jež se podílela na výrobě Learových turbín, a ten v srpnu 1985 ustavil americký rekord 235,891 km/h.

Tradiční bitva o Land Speed Record mezi Spojenými státy americkými a Velkou Británií přinesla iniciativu Bri­ tish Steam Car v srpnu 2009 a světový rekord FIA padl dvakrát. Na základně Edwards v Kalifornii zajel Charles Burnett III letmý kilometr průměrem 225,007 km/h, což druhý den zlepšil Don Wales na 238,628 km/h. Zkrátka pára ještě neřekla poslední slovo!

■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy z roku 1939 na vícepalivový motor Waukesha

8/2016 THauto

39

Foto Daimler Presse

Motorsport

► NICO ROSBERG – KEKE ROSBERG

1

OTEC A SYN

Podařilo se to podruhé, kdy syn zopakoval úspěch otce a stal se mistrem světa formule 1!

Keke Rosberg je však jediným otcem, který úspěch syna viděl...

2 TOM HYAN

Foto Tom Hyan

1 Radost za volantem vítězné formule 1 v Abu Dhabi...

40

auto 2016/8

TH

2 Nico a Keke Rosberg v Imole při GP2 Series (2005)

D

vojice otce a syna v automobilových závo­ dech nejsou nic neobvyklého, jablko vět­ šinou nepadá daleko od stromu. Naposledy to potvrdili Max Verstappen, syn Jose, a Ke­ vin Magnussen, syn Jana; dříve také Nelson Piquet starší a mladší, Nico a Keke Rosberg, Damon a Gra­ ham Hill, Jacques a Gilles Villeneuve, Michael a Mario Andretti, Christian a Wilson Fittipaldi, David, Gary a Jack B ­ rabham (nejlepší ze synů Geoff formuli 1 ­pouze testoval!), Kazuki a Satoru Nakajima, Markus a Manfred Winkelhock, Hans-Joachim a Hans Stuck, Teddy a André Pilette a vůbec poprvé Tim Parnell (první start 1961), syn Reginalda (1911 – 1964), který jako jediný ze jmenovaných startoval i ve Velké ceně Československa 1949...

Nico Rosberg po dramatické sezoně, která z jeden­ advaceti Grand Prix viděla devatenáct vítězství týmu Mercedes-AMG Petronas, porazil týmového kolegu ­Lewise Hamiltona až v posledním závodě, ve finále je dělilo pět bodů (skóre 385:380). Dobyl devět vítězství, Hamilton o jedno více, ale nestačilo mu to. Nadřazenost automobilů Mercedes-AMG W07 Hybrid byla tak velká, že pokud jezdci neudělali chybu, nikdo jim nestačil. ­Hamilton toužil po čtvrtém titulu mistra světa a dělal pro to vše, dokonce jezdil na první pozici v závěrečné Velké ceně Abu Dhabi 2016 pomaleji, aby druhého Nico ­Rosberga soupeři dojeli a předjeli, jenže mu to nevyšlo,

Foto Daimler Presse

3

6

Foto Marlboro

5

4

7

8

ostatně Rosbergovi stačilo k titulu nejen druhé místo (to ubránil před Sebastianem Vettelem), ale i třetí...

Nico Rosberg dobyl titul mistra světa ve své jedenácté sezoně F1, jeho otci Kekemu se to podařilo už v páté 1982, přestože o rok dříve nevyjel ani bod! Stali se tak druhou dvojicí, která má mistrovský titul pro otce i syna. Keke přiletěl z Dubaje na oslavu až po závodě, protože jak říká, nechtěl se tam nudit! Moc už na zá­ vody nechodí, i když po ukončení kariéry založil tým, v němž začínal i Nico. Rosbergové představují jedinou dvojici otce a syna, která vyhrála Velkou cenu Mona­ ka, což se Damonovi Hillovi nepovedlo, ale jako první syn zopakoval titul mistra světa (1996) po vzoru otce Grahama (1962, 1968). Damon se musel tvrdě pro­ bíjet životem, Graham Hill totiž zahynul koncem ­listopadu 1975 při havárii soukromého letadla. Damon začínal jako kurýr na motocyklu v londýnských ulicích, na motocyklu také závodil, ale zásluhou Franka Wil­ liamse dostal špičkový vůz a všechny porazil. Celkem vyhrál 22 Grand Prix (1993 – 1998), jeho otec čtrnáct (1962 – 1969, z toho pětkrát v Monaku).

Zatímco Keijo (Keke) Rosberg startoval za Finsko, jeho syn Nico vystupuje po matce jako německý závodník (narodil se 27. června 1985 ve Wiesbadenu). V roce 2006 debutoval ve formuli 1 v týmu Williams, v němž jeho otec Keke dosáhl největších úspěchů. Po přestupu k Mercedesu (2010) ho v počtu vítězství Grand Prix překonal, ale na první triumf si musel počkat až do VC Číny 2012. Vůbec první finský závodník ve formuli 1 neuspěl, ale druhý prošel raketovým vzestupem. Leo Kinnunen na starém Surteesu TS16 neměl šanci, při jediném startu ve VC Švédska 1974 ho zradil motor, a tak na velké úspěchy se sportovními Porsche 917 ­nenavázal. Už se zdálo, že Keke Rosberg bude mít ­podobný osud. V první sezoně 1978 v Kyalami odpadl, ale hned vyhrál International Trophy v Silverstone (zá­ vod F1 mimo MS) na Theodore TR1 Ford pro Teddyho Yipa v barvách Marlboro, aby se pak další tři sezony trápil s jinými pomalými vozy (ATS, Wolf, Fittipaldi).

V sezoně 1981 nevyjel Keke na voze Fittipaldi ani bod, 3 Mistr světa Nico Rosberg po přestupu k Williamsu se stal mistrem světa 1982 na stupních vítězů s jediným vítězstvím na VC Švýcarska (!) ve francouz­ v Abu Dhabi ském Dijonu! Celkem vyhrál pět Grand Prix, titul nej­ lepšího potvrdil bravurním výkonem v Monaku 1983.

4 Nico Rosberg (Mercedes-AMG W07 Hybrid) V sezoně 1986 se mu na McLarenu nedařilo, a tak skončil. Ještě jezdil DTM a sportovní vozy (Peugeot 905 letos vyhrál ve 24 h Le Mans), pak založil vlastní tým a vychoval devět Grand Prix v synovi nástupce. Narodil se 6. prosince 1948 ve 5 Keke Rosberg, vítěz Velké ceny Dallasu 1984 švédském Stockholmu. Nico začínal jako dítě na mo­ tokáře, v roce 2002 dobyl německý titul ve formuli na stupních vítězů BMW, následující dvě sezony byl vždy čtvrtý v evrop­ spolu se zpěvačkou ské sérii formule 3 (za otcův Team Rosberg), triumf Dianou Rossovou v prvním ročníku GP Series 2005 (ART Grand Prix) ho 6 Keke Rosberg vynesl do týmu Franka Williamse. Oženil se s Vivian (Williams FW08 Ford) Siboldovou, loni se jim narodila dcera Alaïa, a stejně jako mistr světa (1982) jako jeho rodiče tráví hodně času v Monaku a ve 7 Keke Rosberg ­Španělsku. Také počtem 23 vítězství a 206 startů F1 v sezoně 1978 otce překonal, dříve se však jezdilo mnohem méně ­závodů, a tak má Keke 114 startů v mistrovství světa.

8 Nico Rosberg Příští rok bude boj s Hamiltonem pokračovat, Nico v sezoně 2016 i Lewis zůstávají v týmu Mercedes-AMG Petronas. ■

8/2016 THauto

41

► Motorsport ► ZE SVĚTA & Z DOMOVA

Foto Jiří Nezdařil

Německý Porsche Team se dvěma vozy 919 Hybrid obhájil titul mistra světa ve vytrvalostních závodech FIA WEC! Tentokrát to byla posádka vozu číslo 2, která ve složení (zleva) Neel Jani (CH), Romain Dumas (F) a Marc Lieb (D) dobyla mistrovský titul, zatímco loňští mistři Mark Webber (AUS), Brendon Hartley (NZ) a Timo Bernhard (D) skončili čtvrtí. Společně ovšem uspěli v šampionátu značek, kdy Porsche vyjeli 324 bodů (Audi má 266 a Toyota 229). Úřadující mistři vyhráli také 24 h Le Mans 2016 po odpadnutí Toyoty v posledním kole a úvodní závod v Silverstone. Mark Webber byl členem vítězné posádky na Nürburgringu, v Mexico City, Austinu (Texas) a Šanghaji; po třetím místě z Bahrainu ukončil sportovní kariéru.

Foto Audi Sport

Foto Audi Sport

Foto Jiří Nezdařil

Po osmnácti letech se Audi Sport loučí s vytrvalostními závody! Lepší zakončení si ale nemohli přát, zatímco nápisy na voze v Bahrainu hlasí 106 vítězství, ve skutečnosti je jich 107 ze 187 závodů, protože trojice (na snímku zleva) Lucas Di Grassi (BR), Loïc Duval (F) a Oliver Jarvis (GB) s hybridním vozem Audi R18 číslo 8 ovládla závěrečný závod! Mohlo jich být o jedno víc, ale trojici Marcel Fässler (CH), André Lotterer (D) a Benoit Tréluyer (F) diskvalifikovali z prvního místa v Silverstone za nepřed­ pisovou světlou výšku vozu po závodě!

Audi R18 (číslo 8) letos vyhrály ve Spa a Bahrainu, ve Fuji zaznamenala jediný triumf Toyota TS050. V příštích letech podpoří Audi především elektrickou formuli.

Foto Audi Sport Foto NextEV

Foto Škoda Auto

Popáté v nepřetržité řadě získala Škoda mistrovský titul také v Asijsko-Pacifickém šampionátu FIA 2016, Gaurav Gill z Indie zopakoval triumf ze sezony 2013 (tehdy na Fabii S 2000) a ve značkách Škoda porazila soukromé jezdce Subaru. Čtyřiatřicetiletý Gill na Fabii R5 vyhrál prvních pět soutěží na Novém Zélandu, v Austrálii, Číně, Malajsii a Japonsku (Rally Hokkaido s novým spolujezdcem Stéphanem Prévotem, protože Glen Macneall vyrazil na Finskou rally) a už se těší na prosincový start doma v Indii! Od roku 2012 mistry APRC byli Chris Atkinson, Gaurav Gill, Jan Kopecký, Pontus Tidemand a znovu Gaurav Gill!

42

auto 2016/8

TH

Supersportovní elektromobil NextEV zvaný NIO EP9 zajel nové rekordy Severní smyčky Nürburgringu časem 7:05,12 min (starý elektrický rekord byl 7:22,00) a Le Castellet časem 1:52,78 (dříve 2:00,40).

Dvoumístné kupé pohánějí čtyři elektro­ motory se čtyřmi převodovkami přímo u kol, celkový výkon činí 1000 kW (1360 k), rychlonabíjení trvá 45 minut a vůz má údajně dojezd 427 kilometrů. Je dílem čínské firmy NextEV ze Šanghaje, která vlastní tým v elektrické formuli FIA, a pracoval pro ni nedávno zesnulý Martin Leach.

Foto Volkswagen

Foto Volkswagen Foto Volkswagen

Nedlouho po odstoupení Audi z FIA WEC se přihlásil rovněž Volkswagen Motorsport, dominantní tým FIA WRC s vozy VW Polo R WRC, a to se sdělením, že po čtyřech sezonách v automobilových rally končí! Ano, vyhráli opravdu všechno, každý rok titul v jezdcích (Sébastien Ogier), spolujezdcích (Julien Ingrassia) a značkách, rekordních dvanáct! Šéf týmu Jost Capito zřejmě odešel k McLarenu právě včas, jeho nástupce Sven Smeets se od 1. září dlouho z této práce netěšil! Frank Welsch, člen představenstva Volkswagenu pro technický vývoj, ujistil dvě stovky zaměstnanců VW Motorsport v Hannoveru, že se pro ně chystá jiná práce.

Soustředí se na nové technologie (elektrifikace) a zákaznický motorsport (závody TCR, rallykros a vývoj soutěžního vozu Polo R5 pro sezonu 2018).

Foto Jipocar

Foto Škoda Auto

Foto Škoda Auto

Naše automobily Škoda Fabia R5 pokračují ve vítězném tažení, zatím se mladoboleslav­ ského týmu omezení motorsportu nedotklo!

Pětadvacetiletý Fin Esapekka Lappi z tovární sestavy vyhrál titul WRC 2, když na druhé místo odsunul svého krajana Teemu Suninena, který sedlal Fabii R5 v barvách francouzského Teamu ORECA. V mistrovství světa WRC 2 se na prvních osm míst mezi Fabie vklínil pouze jeden vůz jiné značky (třetí Elfyn Evans z Walesu na M-Sport/Ford Fiesta R5). Jan Kopecký je čtvrtý, Pontus Tidemand pátý, Nicolas Fuchs z Peru šestý, Polák Hubert Ptaszek sedmý a německý veterán Armin Kremer osmý!

Přestože se Martin Prokop tentokrát nezúčastnil všech soutěží mistrovství světa FIA WRC, když zkoušel okruhy i pouštní maratony, patří mu v mistrovství světa 2016 patnácté místo a jeho týmu Jipocar Czech National Team dokonce sedmé v těžké konkurenci! S vozem Ford Fiesta RS WRC nejlépe obsadil sedmé místo na Rally Mexico a osmé na Rally Portugal. Čtyřiatřicetiletý Prokop, účastník více než stovky podniků WRC, se znovu chystá na Dakar, tentokrát s pikapem Ford F-150 Raptor a navigátorkou Ilkou Minorovou.

8/2016 THauto

43

FERRARI F138 (Hungaroring 2013)

Foto Tom Hyan

Foto Tom Hyan

► Motorsport ► LEGENDY FORMULE 1

FELIPE MASSA (BR) manželkou s malým synkem. Narodil se 25. dubna 1981 v São Paulo,

kam jeho děda emigroval z Itálie. Stejně jako Kimi Räikkönen začínal u Sauberu (2002), o pět let později podpořil Michaela Schumachera v boji o titul, který jemu v sezoně 2008 těsně unikl! V São Paulu už slavili, ale v poslední zatáčce VC Brazílie předjel Lewis Hamilton chybujícího Timo Glocka na Toyotě a Felipovi chyběl pouze jediný bod!

Vyhrál jedenáct závodů F1 na Ferrari; nejlépe byl druhý (2008), třetí (2006) a čtvrtý (2007) v mistrovství světa.

Foto Jiří Maršíček

Foto Jiří Maršíček

Poslední brazilský vítěz končí závodní kariéru po 250 startech Grand Prix! Od roku 2006 účinkoval v slavném týmu Ferrari, roku 2014 se ale musel smířit s přechodem k Williamsu.

Patřil dále k nejrychlejším, ale už nevyhrál. S domácím publikem se rozloučil v Interlagos 2016, v průtrži mračen také on narazil do hrazení.

Odešel pěšky do depa zahalen brazilskou vlajkou, bouřilivě pozdravován diváky, mechaniky od Ferrari i Williamsu, a v boxech přivítán

McLAREN M26 FORD (Monza 1977)

JAMES HUNT (GB) ale vyhrál pátý závod formule Ford a jeho mecenášem se stal

excentrický Lord Hesketh, který mu dokonce postavil vůz formule 1 na míru! Na Heskethu 308 Ford vyhrál v nizozemském Zandvoortu 1975, po přestupu k McLarenu se stal mistrem světa 1976 se šesti triumfy (McLaren M23 Ford). O rok později vyhrál tři Grand Prix (pátý v MS), pak už žádnou a poslední sezonu 1979 po přestupu k Wolfu nedokončil.

Ještě komentoval závody v televizi. Jeho náhlá smrt 15. června 1993 na zástavu srdce byla pro všechny šokem.

LOTUS 100T HONDA V6T (Hungaroring 1988)

NELSON PIQUET (BR) první Grand Prix vyhrál v Long Beach 1980. Mistrem světa

Syn brazilského ministra Nelsona Soutomaiora vyrostl v hlavním městě Brasilia (narodil se 17. srpna 1952 v Rio de Janeiro), na rozdíl od jiných bohatých synků mu nechyběl talent.

Závodit začal s příjmením své matky, a tak zůstal Piquetem.

Proti vůli otce jel do Evropy, začal ve F3, po úspěších se objevil na Ensignu F1 (1978), vyzkoušel McLaren M23, ale koncem roku už seděl za volantem továrního Brabhamu! Tomuto týmu zůstal dlouho věrný,

44

auto 2016/8

TH

Foto Tom Hyan

Foto Tom Hyan

Neobyčejně rychlý jezdec, ale také chlapík, který nezkazil žádnou legraci. Před čtyřiceti lety dobyl titul v dramatickém finále na okruhu Mt. Fuji po souboji s Niki Laudou, který překonal zranění a vrátil se na trať. Těžké podmínky za deště zvládl nejlépe Mario Andretti (Lotus), k titulu stačilo Jamesovi třetí místo.

Pamětníci dosvědčují, že Hunt nebyl jen playboy, ale skutečný profesionál.

Narodil se 29. srpna 1947 v Surrey. Začátky neměl lehké,

se stal na Brabhamu (1981 Ford; 1983 BMW Turbo) a na Williamsu (1987 Honda Turbo). Pak měl dvě sezony na Lotusu a dvě na Benettonu, celkem vyhrál 23 Grand Prix F1. Po odchodu z F1 se pokusil o 500 mil Indianapolis, ale havárie v tréninku přinesla zlomeniny nohou.

V roce 1994 jel 1000 mil brazilských na BMW M3, sdílel box s českým týmem Bychl Euroracing. Jeho historky ze závodů i profesionální vystupování byly jedinečné. Má několik synů, všichni závodí.

Foto Tom Hyan

Foto Ferrari

► Motorsport ► LEGENDY FORMULE 1

FERRARI 126 C2 TURBO (1982)

GILLES VILLENEUVE (CDN) dobyl první triumf, v nejlepší sezoně 1979 byl druhý v MS

TYRRELL P34 FORD (Monza 1977)

Foto JPS Lotus

VC Itálie na Monze. Rodák z Örebro (narozen 14. února 1944) byl hvězdou formule 3, v roce 1969 vyhrál v Monaku po velkém souboji s krajanem Reine Wisellem, který ho sice za volantem Lotusu F1 předběhl, ale žádnou Grand Prix nevyhrál. Peterson debutoval v sezoně 1970 na soukromém Marchu, postupil do továrního týmu a v roce 1973 už střídal Wisella a Walkera u Lotusu! Na typu 72 vyhrál čtyři Grand Prix hned první rok, pro JPS Lotus dobyl celkem deset vítězství (intermezzo 1977 na šestikolovém Tyrrellu nebylo úspěšné).

Foto JPS Lotus

RONNIE PETERSON (S)

Ronnie Peterson byl nejlepším švédským závodníkem formule 1, přestože nedosáhl na titul mistra světa, ale už v sezoně 1971 vzbudil velkou pozornost celkově druhým místem na nepříliš rychlém voze March 711 Ford (podlehl jen Jackie Stewartovi)!

Druhé místo celkově zopakoval v tragickém roce 1978, kdy vládly Lotusy 79 a Ronnie kryl záda Andrettimu, jenž získal titul.

Vyhlášení se nedožil, zemřel 11. září 1978 na následky kolize po startu

Foto Jiří Maršíček

(vítězství Long Beach, Watkins Glen a Kyalami). Pak měl většinou potíže s technikou, Ferrari přešel na turba, vozy měly obrovské výkony, ale malou spolehlivost. Naposledy vyhrál senzačně v Monaku a španělské Jaramě (sedmý v MS 1981), trénink na VC Belgie 1982 se mu stal osudným. V dešti najel na zadní kolo soupeře, jeho Ferrari byl vymrštěn do vzduchu, roztříštil se na kusy a Villeneuve zůstal ležet na asfaltu.

Po sedmi hodinách byl oznámen jeho smutný konec.

Foto Jiří Maršíček

Gilles Villeneuve, to byl prostě hrdina. Jeho dravý styl jízdy zdvihal diváky ze sedadel, byl nejlepší, i když na titul mistra světa ve formuli 1 nedosáhl (to dokázal až syn Jacques). Gilles absolvoval jen pět sezon, Enzo Ferrari si ho vyvolil, když viděl výsledky z kanadské formule Atlantic! Bylo to překvapení, v roce 1977 debutoval Villeneuve na soukromém McLarenu M23 v Silverstone, ale doma v Kanadě už řídil Ferrari 312 T2. O rok později tam na typu 312 T3

JPS LOTUS 77 FORD (v sezoně 1976)

GUNNAR NILSSON (S) a Nilsson podepsal smlouvu s Arrowsem. Vůz však nikdy neřídil.

Gunnar Nilsson se hvězdou první velikosti nestačil stát, zasáhl krutý osud a nevyléčitelná nemoc. Plné dvě sezony účinkoval v týmu JPS Lotus, v roce 1976 nahradil Petersona a při třetím startu dojel třetí ve VC Španělska. V sezoně 1977 vyhrál Nilsson svoji první a jedinou Grand Prix v belgickém Zolderu, v MS skončil osmý.

Mario Andretti vzpomíná, že Švédové Nilsson a Peterson byli jeho nejlepšími týmovými kolegy. Pro sezonu 1978 se k Lotusu vrátil Peterson

Syn Švéda a Dánky (narozen 20. listopadu 1948 v Helsingborgu) byl britským mistrem F3 (1975), hned vyhrál pět závodů formule Atlantic a podepsal s Lotusem. Nemoc propukla koncem 1977, léčil se v Charing Cross Hospital, ještě ho přátelé vzali na britskou Grand Prix 1978, pak už londýnskou nemocnici neopustil. Zemřel 20. října; nejprve Gunnar a pak jeho matka založili nadaci pro boj s rakovinou.

Matka Elisabeth jí po své smrti odkázala celý svůj majetek...

8/2016 THauto

45

► JEEP (1941 – 2016)

Foto Tom Hyan

Historie

1

VYHRÁL NEJEN VÁLKU

Nejslavnější s pohonem všech kol?

O tom nemůže být pochyb, to je přece Jeep!

46

auto 2016/8

TH

2 TOM HYAN

1 Jeep Wrangler Unlimited Rubicon třetí generace (JK) se vznětovým motorem 2,8 l/147 kW (200 k) 2 Legendární Willys Jeep MB z válečného roku 1943

Foto Helena Hyanová

O

značení Jeep se stalo synonymem pro terénní osobní vozy, Jeep je praotcem ­ všech dnešních SUV a původní konstrukce žije po 75 letech v modernizovaném Wran­ gleru. Ano, právě slaví Jeep pětasedmde­ sátiny a vede si neobyčejně dobře. Od původní spo­ lečnosti Willys-Overland Motors, Inc., a později Willys Motors, Inc., prošel mnohokrát změnou vlastníků, byl částí Kaiser Jeep Corporation, Jeep Corporation (Ameri­ can Motors), divizí Chrysler Corporation i DaimlerChrys­ ler a nyní součástí Fiat Chrysler Automobiles (FCA).

Dnes patří k nejlepším, výroba láme rekordy. V roce 2007 to bylo přes 600 tisíc vozů, loni už 1 237 583 auto­ mobilů Jeep! Ze šesti typů hrají prim nový Cherokee (295 081 kusů loni), Grand Cherokee (277 236) a klasic­ ký Wrangler s žebřinovým rámem (255 283), následují malý Renegade (158 351) a o zbytek se dělí výběhové Patriot a Compass. Rok 2015 znamenal obnovení výro­ by v Číně a zahájení produkce v Brazílii...

Skutečný vznik označení Jeep je trochu záhadou. Jeep původně nebyl značkou automobilů, ale jen označením druhu. Jedna legenda praví, že Jeep je fonetickým přepi­

Foto Helena Hyanová

Foto TH Motormedia

3

4 3 Jeep Grand Cherokee čtvrté generace (WK2) v provedení SRT-8 s osmiválcem Hemi 6,4 l/344 kW (468 k) 4 Jeep Cherokee první generace (XJ od 1984) uvedl samonosnou karoserii (ale čtyřlitrový šestiválec neopustil!)

5 Jeep Renegade (BU), nejnovější typ, vyráběný v italském Melfi (od 2014) 6 Jeep CJ-8 Wagon (zážehový šestiválec 4,2 l nebo vznětový čtyřválec 2,4 l) 7 Klasický Jeep CJ-5 Universal (prodloužená verze značena CJ-6)

6

Foto Willys Motors

8

Foto Kaiser Jeep

Foto Tom Hyan

5

Foto Jeep Corporation

8 Willys Jeep CJ-2A a Station Wagon 463 (modely 1946)

7 sem zkratky GP (čti DžíPí), která patřila výrazu General Purpose, tedy víceúčelový, což bylo zadání soutěže americké armády na nový druh univerzálního automo­ bilu. Podle druhé pověsti byl Jeep pokřtěn podle popu­ lární postavičky Eugene the Jeep z kreslených seriálů třicátých let, která bez problémů procházela zdí. Ať je to jak chce, jedno je jisté, Jeep je synonymem terénního osobního vozu a lidé označují jako džípy i jiné automobily než ty, které mají svůj původ u Willysu a jeho nástupců!

Zadání U.S. Army ve čtyřicátých letech bylo prosté, po­ třebovala zkrátka jednoduchý, spolehlivý a robustní ­automobil, který projede doslova všude a může vyko­ návat snad všechny úkoly, jaké vojáci mají. Do soutěže se přihlásily automobilky Ford, Willys a Bantam, ale přestože měla zpočátku navrch ta nejmenší a nejméně známá, nakonec získal zakázku Willys, když nabídl ­vylepšený typ MB, jenž spojoval přednosti návrhu MA a prototypu Quad. Jeep Willys MB měl pohon všech kol, tuhé nápravy pro jízdu terénem, třístupňovou převodov­ ku s redukcí, kapalinové brzdy, šestnáctipalcová kola a ze všech konkurentů nejsilnější motor, čtyřválec Willys Go-Devil o objemu 2,2 litru a výkonu 44 kW (60 k). ►►►

8/2016 THauto

47

Foto Jeep Corporation

► JEEP (1941 – 2016)

1

48

auto 2016/8

TH

2

Foto Kaiser Jeep

Karoserie byla otevřená, bez dveří, se dvěma sedadly řidiče a spolujezdce a dalšími podélnými lavicemi po obou stranách ložného prostoru. Během válečných let se Jeep Willys MA/MB nesmírně osvědčil na straně spojeneckých armád a podílel se na vítězství. Do konce války vyrobil Willys celkem 362 841 vozů typu MB, a protože to nestačilo, v rámci státní zakázky zhotovila dalších 281 448 téměř identických vozidel Ford Motor Co., která na Jeep získala licenci.

Mnoho Jeepů zůstalo po válce v Evropě, z té doby po­ cházejí také ty, jež opatrují čeští sběratelé. Mnohé po demilitarizaci sloužily dlouhá léta v civilním sektoru a vzhledem k jejich vlastnostem nebylo divu, že společ­ nost Willys-Overland ještě za války rozhodla o výrobě civilní verze CJ (Civilian Jeep). První Jeep CJ-2A byl vyroben v roce 1945 a příliš se od válečného MB nelišil, zákazníci si však mohli objednat výstupní hřídel pomoc­ ných pohonů, navržený především pro zemědělské ná­ řadí. Jeepy totiž záhy oraly na polích, poháněly mlátičky obilí, sloužily jako sněžné pluhy a přepravily všechno, nač si jen vzpomenete. Vzniklo nepřeberné množství typů, základem zůstal robustní žebřinový rám a tuhé nápravy se všemi poháněnými koly, i když se pro pro­ voz na běžných silnicích objevily levnější verze s poho­ nem pouze zadních kol. Patří k nim kuriozní sportovní kabriolet Jeepster (1948), jehož výroba byla krátce obnovena ještě v polovině šedesátých let (!), pikapy ­ a kombi Station Wagon, nezřídka v provedení woody, tedy s boky karoserie obloženými dřevem.

V roce 1953 vyjel vylepšený CJ-3B s novým motorem Hurricane, do roku 1968 vzniklo 155 494 těchto vozů.

Henry J. Kaiser koupil Willys-Overland za šedesát ­milionů dolarů rovněž v roce 1953 a o dva roky později přišel ještě lepší CJ-5 Universal na základě vojenského M-38A1 z Korejské války. Vyráběl se nejdéle, v letech 1955 až 1984, a za Kaiserovy vlády export dále narůs­ tal (150 zemí) stejně jako licenční výroba. V roce 1962

1 Jeep CJ-10, dodávaný pouze jako Pick-Up (1985) 2 Jeep Wagoneer (SJ) se představil v roce 1962, průběžně vylepšovaný se vyráběl tři desetiletí!

se představila další legenda, kombi Wagoneer (SJ), předchůdce dnešních SUV, který uvedl první nezávislé zavěšení předních kol u sériového typu 4x4, ale také nabídl řadový šestiválec Tornado OHC (3,8 l o výkonu 103 kW/104 k/4000 min‑1) nebo vidlicový osmiválec Vigi­ lante OHV (5,4 l o výkonu 184 kW/250 k/4700 min‑1), jenž byl zároveň prvním s pohonem všech kol a samo­ činnou převodovkou (za příplatek GM Turbo Hydra­ -Matic, standardně mechanická 3+Z).

V roce 1967 uspořádala Kaiser Jeep Corporation, která továrnu Willys Motors v Toledu (Ohio) převzala, turné po východní Evropě se zastávkou v Praze. Před bu­ dovou Národního technického muzea se představily nejen klasické Jeepy CJ, ale i nové modely FC (lehký nákladní vůz), luxusní Wagoneer, pikapy a další verze, jenže ze známých politických důvodů k žádnému ob­ chodu nedošlo. Jeepy se v té době licenčně vyráběly ve více než třiceti zemích od Francie (Hotchkiss) až

Foto Kaiser Jeep

3

Foto Jeep Corporation

4

5 6

10 3 Brazilský Willys Jeep Rural s karoserií podle návrhu Brookse Stevense (1967)

Foto VIASA

4 Lehký nákladní Willys Jeep FC-170 Pick-Up se šestiválcem 3,7 l/77 kW (105 k) z počátku šedesátých let

7

5 Willys Jeep Surrey DJ-3A, plážová verze originálu s pohonem pouze zadních kol 6 Jeep Campeador (VIASA), terénní pikap pro zemědělce (užitečná hmotnost 1200 kilogramů)

Foto VIASA

7 Jeep Toledo (VIASA) ze španělské Zaragozy, minibus pro devět cestujících 8 Argentinský Jeep Furgón Utilitario UA-1FB se šestiválcem Tornado OHC 3,0 l/85 kW (115 k)

Foto Industrias Kaiser Argentina

8

Foto Kaiser Jeep

Foto Willys Motors

9

9 Jeep J-10 Pick-Up Truck, užitková verze Wagoneeru z osmdesátých let 10 Jeep Gladiator Stakeside Truck s motorem Tornado OHC z poloviny šedesátých let

po Japonsko (Mitsubishi), další automobilky jejich kon­ strukci úspěšně napodovaly (například Toyota, Nissan, ­Rover, SsangYong, Kia Motors). Američané připravili rovněž lehké nákladní vozy Jeep FC-150/170 (Forward Control), tedy s bezkapotovou budkou.

Mezi podniky, které koupily licenci na výrobu Jeepů, byla španělská VIASA (Vehiculos Industriales y Agri­ colas, S.A.) ze Zaragozy, která uvedla originální typy s jednoprostorovou karoserií Jeep Toledo (minibus až pro devět osob) a Furgón (skříňový), od nichž odvodila pikapy Jeep Campeador (1,2 tuny) a Duplex (0,75 tuny + dvojkabina pro šest lidí), přičemž do chassis Jeep monto­vala vznětový čtyřválec Perkins 4.192 (3,2 litru o výkonu 46 kW/63 k/3000 min‑1). V Austrálii zase při­ pravili Jeep Combat 6, kdy do podvozků CJ-5/CJ-6 (prodloužený) montovali řadové šestiválce 2,4 l o vý­ konu 69 kW (94 k), tehdy to byl jediný klasický typ se dvěma válci navíc. Vlastní verze pak vyráběli v dalších zemích, brazilský Willys Jeep Rural bylo kombi se šesti­ válcem 2,6 l/66 kW (90 k) a novou přídí podle designu slavného Brookse Stevense.

V roce 1978 se Jeep stal součástí American Motors, od roku 1987 zamířil pod křídla Chrysleru, kde je vlastně dodnes, ačkoli se jméno koncernu třikrát změnilo. Kla­ sický Jeep pokračoval sérií CJ-7 (od 1976), jež se v roce 1983 proměnila na první generaci Wrangleru (YJ). Vý­ roba velkého Wagoneeru (SJ) skončila až v roce 1991, byl to jeden z obchodně nejúspěšnějších amerických automobilů! První Cherokee (XJ) uvedl v roce 1984 ­samonosnou karoserii a vyráběl se až do roku 2001! Éra Grand Cherokee začala v roce 1993 (ZJ). Dnes je značka Jeep, už bez Willyse, Kaisera, či AMC, součástí koncernu Fiat Chrysler Automobiles, rozšířila výrobní program na několik základních typů, ale pokračova­ telem původního Jeepu nadále zůstává především spartánský Wrangler. A všechny přišly v roce 2016 v akčních modelech 75th Anniversary.

■

8/2016 THauto

49

Foto TH Motormedia

► Historie ► MV AGUSTA (1946 – 2016)

1

Italská MV Agusta měla v motocyklových závodech stejnou pověst jako Ferrari v automobilových; nyní se vrátila v plné síle...

C

onte Giovanni Agusta, původem sicilský šlechtic narozený v Parmě, založil leteckou to­ várnu AG (Agusta Giovanni) v roce 1908 v Pa­ lermu, jeho první letadlo těžší vzduchu vzlétlo už o rok dříve! V roce 1919 se přestěhoval na italský sever, roku 1927 zemřel v pouhých osmačtyřiceti letech a vedení podniku převzal nejstarší syn, známý kníže ­Domenico Agusta. Ani se nechtěl proslavit, ale po válce měla Itálie zakázáno vyrábět letadla, a tak hledal nový program. Vznikla Meccanica Verghera Agusta, zkráceně MV Agusta, která se pustila do stavby motocyklů. Kurio­ zitou je, že první prototyp z podzimu 1945 se jmenoval Vespa, ale se slavnými skútry neměl nic společného...

Domenico Agusta zpočátku na závody i výrobu silně doplácel, po dlouhá léta ji financoval z obnovené le­ tecké činnosti, kdy se jeho firma stala jedním z nej­ úspěšnějších výrobců vrtulníků na světě (dodnes jako AgustaWestland). Na závodní dráze motocykly MV Agusta dosáhly nespočetných úspěchů, žádná jiná ev­ ropská značka nezískala 75 titulů mistra světa (38 pro jezdce, 37 pro značky), ani 275 triumfů ve Velkých ce­ nách. První titul dobyl Cecil Sandford ve třídě 125 cm3 v roce 1952, poslední v sezoně 1974 Giacomo Agostini

50

auto 2016/8

TH

PETR RUTEK 1 MV Agusta F3 800 Inspired by AMG GT, akční model s tříválcem 798 cm3 o výkonu 109 kW (148 k)/13 000 min‑1, představený na IAA 2015 ve Frankfurtu 2 MV Agusta F4 750 S, vystavená v Guggenheimově muzeu v New Yorku, znamenala v roce 1998 návrat značky

Foto TH Motormedia

NEJLEPŠÍ...

2

(350 cm3) a Phil Read (500 cm3). V letech 1958 až 1974 vládla MV Agusta bez přerušení třídě 500 cm3 s legen­ dárními jezdci Johnem Surteesem, Gary Hockingem, Mike Hailwoodem, Giacomo Agostinim a Philem Readem; v letech 1968 až 1974 byl Giacomo Agostini sedmkrát v nepřetržité řadě mistrem světa třídy 350 cm3.

Závody měly vždy přednost před sériovou výrobou, MV Agusta nebyla nejrozšířenější značkou. Její konec se přiblížil v sedmdesátých letech. Domenico Agusta ze­ mřel v únoru 1971, podniku se ujal nejmladší ze souro­ zenců Corrado, ale pro ambiciózní program vrtulníku Agusta A109 po vyhledání partnera EFIM (Ente Finan­ ziamento Industria Manifatturiera) došlo k omezení motocyklových aktivit. V sezoně 1976 jen zásluhou ­ Agostiniho a Teamu Marlboro ještě MV Agusta vyhrála poslední Grand Prix, pak účast skončila. V roce 1977 se první fáze uzavřela, celkem vzniklo ve Verghera u Gallarate přes 250 tisíc motocyklů, mopedů, skútrů a motocyklových tříkolek se značkou MV Agusta.

Historie to byla neobyčejně slavná. Přestože první byly dvoutakty 98 a 125 cm3, značka proslula stroji čtyřdobými, jejichž výrobu zahájil stojatý jednoválec MV Agusta 250 v roce 1947 a první bialbero (DOHC) coby unikátní řa­

3

Foto MV Agusta

Foto MV Agusta

4

5

► MV AGUSTA 600 (1966 – 1970) POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – vzduchem chlazený řadový čtyřválec, uložený napříč v rámu; DOHC 2V; dva karburátory Dell’Orto ø 24 mm; dynamoakumulá‑ torové zapalování; mazání tlakové s olejem ve skříni (náplň 3,0 l); 592 cm3 (ø 58 x 56 mm); 9,3:1; 38 kW (52 k)/9000 min‑1; vícekotoučová suchá spojka v olejové lázni; pětistupňová převodovka; primární převod ozubeným soukolím, sekundární kloubovým hřídelem (celkové převody 20,0 – 13,6 – 9,43 – 6,96 – 5,60). Elektrický spouštěč, akumulátor 12 V – 18 A.h, dynamo 135 W. PODVOZEK – dvojitý uzavřený trubkový rám; vpředu teleskopická a vzadu kyvná vidlice, kapalinové tlumiče; dvojitá kotoučová mechanická brzda vpředu ø 216 mm, vzadu bubnová ø 200 mm; kola s drátovým výpletem; pneumatiky 3,50 – 18 vpředu a 4,00 – 18 vzadu.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor os kol 1390 mm; d/š/v 2210/810/1100 mm; výška sedla nad zemí 800 mm; světlá výška 170 mm; objem palivové nádrže 20 l; suchá hmotnost 221 kg.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost na jednotlivé převodové stupně 48 – 72 – 104 – 142 – 177 km/h; spotřeba paliva 5,0 l/100 km. Cena při uvedení na trh Lit 1 060 000.

6 3 Závodní MV Agusta 125, dvoudobý jednoválec 6,6 kW (9 k)/6900 min‑1 s třístupňovou převodovkou (1948)

7

8

dový čtyřválec 500 Turismo (1950). Právě tento motocykl inspiroval slavnou sérii řadových čtyřválců objemových tříd 600, 750 a 800 cm3, jejichž nástupcem je dnešní řada F4 od znovuzrození značky. Překvapením Turínského motosalonu 1965 byla cestovní MV Agusta 600; technic­ ká data přinášíme v obvyklém přehledu. Později se zvět­ šila na 750 cm3 a nakonec přešla z kloubového hřídele (cardano) na pohon zadního kola řetězem (catena).

První závodní stroje MV Agusta byly dvoudobé sto­ pětadvacítky, ale pro první titul mistra světa si už Brit Sandford dojel na čtyřtaktu. Už od roku 1950 byly pro třídu 500 cm3 připraveny řadové čtyřválce, postupně vy­ víjené až do sezony 1966. Čtyři válce dostaly rovněž stroje třídy 350 cm3. První závodní šestiválec 500 cm3 (ø 48 x 46 mm) se zrodil v roce 1957, do Velkých cen však od roku 1965 (1966) nastoupily čtyřdobé řadové tříválce, pro poslední sezony do 1971 (1973) – 1976 opět

5 MV Agusta F4 RC (Reparto Corse), sportovní čtyřválec 998 cm3 o výkonu 158 kW (212 k)/13 600 min‑1 v závodní verzi (model 2016) 6 MV Agusta 600, cestovní čtyřválec v první verzi, vyráběný v letech 1966 – 1970 7 MV Agusta 500, závodní čtyřválec, s nímž vítězili Mike Hailwood a Giacomo Agostini (na snímku model 1965) 8 MV Agusta 750 S, jeden z vrcholů čtyřválcové řady sedmdesátých let (model 1973)

Foto TH Motormedia

Foto MV Agusta

4 První čtyřválec MV Agusta 500 Turismo o výkonu 29,4 kW (40 k)/8500 min‑1 (model 1950)

nahrazené čtyřválci. Nasazení řadového šestiválce 350 cm3 (1969) zamezila změna předpisů, FIM limitovala počet válců na čtyři. Všechny závodní motocykly, včetně dalších pro nižší třídy, měly vzduchem chlazené motory.

Dlouho se zdálo, že MV Agusta patří historii. Pak však bratři Castiglioniové (CAGIVA) značku koupili, přestě­ hovali do Varese a pod konstruktérskou taktovkou Massima Tamburiniho ve spolupráci s Ferrari Enginee­ ring vyvinuli novou řadu F4, kterou po roce 1997 uvedli na trh. Nebylo to lehké, Claudio Castiglioni se dostal do finančních problémů, Cagiva se naopak stala částí Gruppo MV Agusta, která několikrát měnila majitele (Proton, GEVI, Harley-Davidson, znovu Castiglioni) a v roce 2014 koupil Mercedes-AMG čtvrtinu akcií. Nová MV Agusta se tak stala partnerem Daimleru (místo Du­ cati, převzaté Audi AG). Pro modelový rok 2017 má v na­ bídce nejen čtyřválce, ale i menší řadové tříválce.

■

8/2016 THauto

51

► Historie ► ČESKÉ MOTOCYKLY

1

2

3

Foto Jiří Wohlmuth

VARIACE

4

5

V Československu vznikly mnohé zajímavé pohonné jednotky pro závodní motocykly...

C

hytré hlavy u nás v amatérských podmínkách vymýš‑ lely, stavěly a přivedly na svět výsledky svého snažení až s pozoruhodnou urputností. Že nebyla jejich práce pub‑ likována, nehrálo roli. Jeden z nejpozoruhodnějších čes‑ kých závodních motorů, netypický řadový tříválec, postavil počátkem šedesátých let Miroslav Stružka v Jaroměři.

Chtěl pro své syny Miroslava a Jana připravit sportovní nářadí, v dílně měl vzduchem chlazený řadový čtyřválec 500 cm3 pro závodní automobily, ale ten byl do motocyklo‑ vého rámu ČZ Walter příliš velký. Stružkovo řešení bylo rychlé a razantní, oddělil jeden válec a řadový tříválec 350 cm3 (ø 54 x 51 mm) byl na světě. Se třemi karburátory Bing a šestistupňovou převodovkou se výkon pohyboval na hranici 20 kW (27 k)/10 000 min‑1, přičemž motocykl do‑ sahoval 190 km/h.

Další neobvyklou motorovou kreací je dvoudobý dvou­ válec FAD 125 bývalého cvikovského závodníka Františka Dvořáka. Ještě dříve, než se zformovala řada Dvořáko‑ vých strojů 50/80/125 cm3, zahájil v roce 1968 konstrukci jiné stopětadvacítky, jaká u nás neměla obdoby. Byl to kapalinou chlazený dvouválec 124 cm3 (ø 44 x 42 mm) s rovnoběžnými osami válců, přičemž každý ze dvou kliko‑ vých hřídelů dostal samostatné primární kolo na hřídeli rozvodového šoupátka, společného pro oba válce. Z řady důvodů byla práce přerušena, ale v roce 2010 začal Dvo‑ řák na motocyklu opět pracovat, motor dokončil v polovině

52

auto 2016/8

TH

JIŘÍ WOHLMUTH

1 Stružkův řadový tříválec 350 cm3 2 Dvořákův originální dvouválec FAD 125 2V 3 Vidlicový čtyřválec Jakenta 350 4 Stripačukův motor Ravo 250 V4 5 Čtyřválec Ravo zabudovaný v motocyklu

2012. Válce FAD 125 2V se zalisovanou litinovou vložkou byly z hliníku, stroj má dva karburátory vlastní výroby a dnes je středem pozornosti na veteránských podnicích.

Jiný pozoruhodný motor sestrojil nedávno zesnulý brněn‑ ský konstruktér Zdeněk Kyselý. Jeho dvoudobý kapalinou chlazený vidlicový čtyřválec Jakenta 350 (339,2 cm3, ø 49 x 45 mm, 52,9 kW (72 k)/11 000 min‑1) s oddělenými hlava‑ mi pro každé dva válce v jedné řadě byl umístěn v rámu napříč, s osou horních válců skloněnou o 20° vzad. Pohon šoupátka, umístěného na jedné straně se dvěma karbu­ rátory Jikov, obstarával ozubený řemínek, poháněný od klikového hřídele a vedený přes dvě kladky v úhlu 90°.

Od klikového hřídele bylo poháněno také vodní čerpadlo, a to dvěma řemínky kruhového průřezu. Motor byl dokon‑ čen, vyzkoušen na brzdě a osazen do upraveného rámu Jawa 350. Nový motocykl poprvé vyzkoušel František Ko‑ nečný na ploše brněnském letiště. Později stroj dosahoval rychlosti až 245 km/h. Čtvrtý motor, který představujeme, není dokončen. Bývalý závodník Michal Stripačuk, dnes osmdesátiletý, do vlastní‑ ho rámu vsadil dva spojené vidlicové dvoudobé dvouválce RAVO 5. Vznikl tak vidlicový čtyřválec 250 cm3 (ø 44 x 41 mm) s oběhovým čerpadlem kapalinového chlazení, výkonem jednotky 30,9 kW (42 k)/13 500 min‑1 a šestistup‑ ňovou převodovkou. Samozřejmě, jde o technické cvičení, protože předpisy v této třídě dávno čtyřválce nepovolují. ■

► Historie ► SOCIÉTÉ DES MOTEURS SALMSON

1

Specialitou se staly motory hvězdicové, na počátku války dvě stovky zaměstnanců už vyráběly silné stroje 200 HP (hvězdicový devítiválec) a 220 HP (čtrnácti­ válec, vzniklý kombinací dvou hvězdicových sedmiválců), ale i kompletní letadla.

Po první světové válce odbyt leteckých motorů po­ klesl a Salmson hledal nové možnosti. V letech 1919 až 1921 vyráběl na popud André Lombarda v britské licenci tehdy veleúspěšné cyclecary GN, dvouválce 1086 cm3 chlazené vzduchem, společné dílo H. R. Godfreye a Archie Frazer-Nashe. Byl to opět Lombard, který vedení závodů Salmson upozornil na malý čtyřválec 1086 cm3 (ø 62 x 90 mm) konstruktéra Émile Petita; společně se pustili do konstrukce cyclecaru (automobilu s hmotností jen 350 kilogramů) ►►►

TOM HYAN

1 Salmson GS model 1926, s nímž se Milan Vaníček zúčastnil jízdy do vrchu Brno – Soběšice 2016 2 Stejný Salmson GS rodiny Vaníčkovy, ale v roce 1974 při jízdě Zbraslav – Jíloviště 3 První Salmson S-4 se představil na Pařížském autosalonu 1929

2

Foto Tom Hyan

S

amotný název Société des Moteurs Salmson u této firmy z francouzského Billancourtu prozrazoval, že není jen výrobcem automobilů, ale rovněž vynikajících leteckých motorů. Dobové reklamy zdůrazňovaly přenesení přesnosti letecké výroby do konstrukce automobilové, nezřídka doprovázel obrázek automobilu ještě jeden, představující letecký hvězdicový motor. Inženýr Émile Salmson (1859 – 1917), který dal společnosti jméno, nikdy automobily Salmson neviděl. Začal výrobou čerpadel (ta se v roce 1926 oddělila a přežila automobilku), ­pokusil se o stavbu vrtulníku, ale v roce 1912 založil v úvodu zmíněnou společnost, která zahájila výrobu leteckých motorů s využitím patentů Canton-Unné (jména dvou inženýrů, které Salmson zaměstnával).

DEUX ARBRES

3

Foto Salmson

Foto Tom Hyan

Francouzský Salmson byl průkopníkem Deux arbres, tedy rozvodu s dvojicí vačkových hřídelů v hlavě válců i u cestovních automobilů...

8/2016 THauto

53

► SOCIÉTÉ DES MOTEURS SALMSON

4 a Petit v roce 1922 svůj čtyřválec upravil z jednoho na dva vačkové hřídele v hlavě válců. Tato koncepce DOHC se pak stala typickým znakem automobilů Salmson až do ukon­ čení jejich výroby v roce 1957.

Automobily Salmson, jasně odlišené lištami ve tvaru X na celé čelní ploše chladiče, vyhrály nespočet závodů a stále sílily. Jejich lehká stavba a relativně výkonný motor s rozvodem DOHC umožňovaly velké sportovní výkony, v kategorii cyclecarů jim byl soupeřem jen obdobně koncipovaný Amilcar. Závodní verze s kompresorem Cozette dosahovaly rychlosti 160 km/h, běžné jezdily 115 až 120 km/h.

Jeden z tehdejších výrobků Salmson GS (Grand Sport) 1090 cm3 (ø 62 x 91 mm) ročníku 1926 patřil v sedmdesátých letech k nejúspěšnějším v našich závodech veteránů (vyhrál 1000 mil československých 1970 a 1971, dvakrát první byl i na Zbraslavi); rodina Milana Vaníčka stroj uchovala dodnes a znovu vrátila na veteránské akce.

V letech 1926 – 1929 vyrobil Salmson 2600 turistických, 893 sportovních a 175 závodních automobilů. Kuriozitou byl osmiválec Grand Prix ve třídě 1100 cm3 (ø 50 x 70 mm) o výkonu 103 kW (140 k)/7200 min‑1, resp. až 125 kW (170 k)/7800 min‑1 v přeplňované verzi se dvěma kompresory Cozette! U šestiválce typu S při shodných rozměrech válců vzrostl objem na 1650 cm3 (ø 62 x 90 mm), pohon rozvodu svislým hřídelem se přestěhoval zepředu na ­zadní stranu motoru, což zůstalo všem dalším typům. Na Pařížském autosalonu 1929 se objevil nový Salmson S-4, už nikoli sportovní automobil, ale solidní cestovní s větším čtyřválcem 1300 cm3 (ø 65 x 98 mm), v dalších sériích dále zvětšovaným. Na verzi S-4D o objemu 1596 cm3 (ø 72 x 98 mm) a výkonu 31 kW (42 k)/4300 min‑1 se poprvé obje­ vila čtyřstupňová preselekční převodovka Cotal s elektromagnetickou spojkou. Londýnská pobočka British Salmson vyráběla od roku 1934 typy s odlišnými karoseriemi, většinou na základě série S-4, ale také odvodila řadový šestiválec 2590 cm3 ze čtyřválce S-4 DA 1730 cm3 (oba ø 75 x 98 mm), který dosahoval výkonu 66 kW (90 k)/ 3800 min‑1 a největší rychlosti 145 km/h. V roce 1939 britská produkce skončila.

Po válce se už Salmson nikdy nevzpamatoval, produkce byla obnovena v srpnu 1946 posledními předválečnými typy S-4 61 s motorem 1730 cm3 a S-4E s ještě větším 2328 cm3 (ø 84 x 105 mm), poslední verzí slavného čtyřválce DOHC. Stejný motor z lehké slitiny poháněl nový sedan Salmson Randonnée G72 od února 1951, ale vzniklo už jen 539 kusů do prosince 1953 pro finanční problémy firmy, která přišla o všechny letecké zakázky.

54

auto 2016/8

TH

6

7 4, 5 Salmson 2300 S Barquette s plastovou karoserií (design Philippe Charbonneaux) 6 Poslední Salmson 2300 S jako standardní kupé (model 1954) 7 Salmson 2300 S jako kabriolet od Henriho Chaprona

Poslední Salmson vlastně vznikl šťastnou náhodou. Francouzský závodník Eugène Martin si postavil sportovní vůz se čtyřválcem Salmson 2328 cm3 na podvozku Peugeot 203, představil řediteli Jacquesovi Bernardovi (Camions Bernard), který továrnu Salmson převzal, a ten souhlasil s pokračováním výroby upravených kupé a kabrioletů jako Salmson 2300 S (Sport). Produkce byla ovšem silně omezena, vzniklo celkem 234 automobilů (z toho 217 sériových kupé), v roce 1956 už jen sedm kusů a 1957 jediný. Nechyběly ani speciální karoserie, úhledná Barquette pro pařížského zástupce Salmsonu Marcela Nadauda podle návrhu Philippa Charbonneauxe je dnes vystavena v automobilovém muzeu v Remeši. Nadále se 2300 S stejně jako jejich předchůdci zúčastňovaly závodů a soutěží, a to i 24 h Le Mans a Rally Monte Carlo (celkem 55 vítězství).

Salmson 2300 S byl vůz klasické koncepce na podvoz­ kových skupinách sedanu Randonnée se zkráceným roz­ vorem na 2685 mm, s celoocelovou karoserií (poprvé bez dílů z tvrdého dřeva) a čtyřválcem DOHC 2328 cm3, na­ laděným na 81 kW (110 k)/5500 min‑1. Elegantní kupé o hmotnosti 1215 kilogramů dosahovalo s převodovkou Cotal rychlosti 180 km/h a spotřeby paliva 12 l/100 km.

Vznikly i kabriolety a sedany, na výrobě spolupracoval ­karosář Henri Chapron. Příprava nového motoru 1500 cm3 už nebyla dokončena. Historie značky se uzavřela v roce 1957 a na místě původní továrny v Billancourtu se dnes rozkládá obytný komplex. Byla demolována stejně jako objekty Renaultu na ostrově Séguin.

■

Foto Tom Hyan

Foto Tom Hyan

5

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na nový Salmson, novinku roku 1930

8/2016 THauto

55

Foto Ghia

► Historie ► CARROZZERIA GHIA TORINO

1

VZPOMÍNKY NA 2

3

4

Z trojice nejslavnějších italských karosářů Ghia už dávno vypadla, její život prodloužilo spojení s Fordem, ale patří mezi ikony italského designu...

V

prosinci 1972 se Carrozzeria Ghia S.p.A. z italského Turína stala další dceřinou spo­ lečností Ford Motor Co., a tím skončila tra­ diční spolupráce s jinými značkami. Jméno Ghia bylo posléze degradováno na ozna­ čení nejvyšší výbavy osobních automobilů Ford, včetně známých typů Mustang, Escort, Mondeo nebo Focus, ale pak se nejvyšší výbavou v Evropě stala Titanium.

Ghia byla potlačena a nedávno překvapivě nahrazena značkou Vignale pro luxusní úpravy osobních automo­ bilů Ford. Ostatně už po převzetí spojil Ford aktivity obou věhlasných karosáren pod hlavičku Ghia Opera­ tions a některé koncepční studie pak nesly obě slavná jména (např. kombi Ghia Vignale TSX-4 z Turínského autosalonu 1984).

Podnik s dlouhou tradicí ještě nějaký čas navrhoval vozy pro Forda, stavěl prototypy a concept cars pro autosa­ lony. V roce 1988 zaměstnával osmdesát lidí pod vede­ ním Jacka Telnacka, viceprezidenta designu Ford Motor

56

auto 2016/8

TH

TOM HYAN 1, 2 Automobil pro rok 1970 – tak byl v roce 1959 označen futuristický čtyřdveřový sedan Ghia Selene s předsunutou pozicí řidiče a motorem vzadu 3 Šestimístný Selene měl klubovní uspořádání se čtyřmi sedadly v kabině proti sobě 4 Letecký knipl místo volantu bylo možné posouvat před jedno ze dvou předních sedadel (Selene 1959)

Company, a v polovině devadesátých let přispěl k vývoji designerského směru New Edge Design (poprvé 1996 Lincoln Sentinel Ghia), jenž se hojně uplatnil u sériových vozů. Poslední zprávy hovořily o malém pracovišti de­ signerů v Turíně, multimediálně propojeném jako elek­ tronické studio s hlavními centry designu Ford of Europe v britském Duntonu a německém Merkenichu.

Zakladatel firmy Giacinto Ghia začínal jako karosář v turínské dílně v roce 1915 a po válce vyráběl zakáz­ kové karoserie sportovních automobilů, či individuální kreace pro Soutěže elegance, hlavně na podvozcích Alfa Romeo, Itala, Fiat a Lancia. Ve druhé světové válce byl jeho závod těžce poškozen bombardováním, dal­ šího rozvoje se však Giacinto nedočkal, 21. února 1944 zemřel na zástavu srdce. Vdova prodala podnik nejbliž­ ším spolupracovníkům (Felice Mario Boano a Giorgio Alberti). Mladý Boano se stal novým šéfdesignerem, ale když v roce 1953 odešel k Fiatu, vedení převzal Luigi Segre. Měl obchodní nadání, záhy vyráběl prototypy

Foto Ghia

5

BUDOUCNOST 6

8 pro amerického Chryslera a inicioval vznik sportovního vozu VW Karmann-Ghia; znak Ghia nesly také karo­ serie pro Fiat, Renault, Volvo, Maserati, De Tomaso a další. Bohužel předčasně zemřel v pouhých čtyřiačtyři­ ceti letech při běžné operaci slepého střeva (1963), o čtyři roky později se vlastníkem podniku stala americká Rowan Controller Co. z Westminsteru (Maryland) a no­ vým šéfem Alejandro De Tomaso, italsko-argentinský závodník a konstruktér sportovních vozů. V souvislosti s výrobou sportovního automobilu De Tomaso Pantera získal Ford nejprve 80 % akcií v roce 1970 a pak celý podnik. Vznikla nová firma Ghia Operations spojením italských karosáren Ghia a Vignale, ale také studia Ford Design, jež působilo u Turína od roku 1969...

Nejslavnějším obdobím byla padesátá a šedesátá léta, kdy Carrozzeria Ghia vytvořila styl legendárních automo­ bilů, jež dnes patří k ikonám světového designu. Kromě 5, 6 Ghia Selene vlastních kreací stavěla prototypy na zakázku s de­ Seconda (druhá) signem jiných, ale počátkem kooperace s Detroitem byl se v roce 1960 proměnila úhledný sedan Plymouth XX-500 (1951), navržený Boa­ na aerodynamické nem a Segrem, jenž zahájil plodnou spolupráci s Chrys­ lerem. Výstřední Američan Virgil Exner navrhoval futuris­ sportovní kupé, vycházející z koncepce prvního prototypu tické křižníky silnic pro Chryslera, které Carrozzeria Ghia vyráběla. K nejslavnějším patří kupé Chrysler Norseman 7, 8 Chrysler Turboflite (1956), ztracené během přepravy z Itálie při potopení lodi s turbínovým pohonem Andrea Doria u kalifornských břehů. Ještě odvážnější a odklopným překrytem kabiny (1961) pak je Chrysler Turboflite (1961) s odklopným překrytem

Foto Ghia

7

kabiny, pohonem spalovací turbínou a křídlem na zádi, vhodným i jako aerodynamická brzda. Ghia se také podí­ lela na zkušební sérii turbínových vozů Chrysler Turbine (1963) a řadě dalších kreací (Explorer, Firearrow, Dart, Cabana, Valiant Assimetrica), jež inspirovaly malosério­ vou produkci luxusních sportovních automobilů Dual­ -Ghia, prodávaných v USA s heslem Rolls-Royce je ­automobil pro ty, kteří si nemohou dovolit Dual-Ghia!

V roce 1959 šokovali designeři Sergio Sartorelli a Tom Tjaarda na Turínském autosalonu širokou veřej­ ►►►

8/2016 THauto

57

Foto Ghia

► CARROZZERIA GHIA TORINO

1 2

3

nost návrhem automobilu budoucnosti Ghia Selene, šesti­místného sedanu délky 5120 mm s předsunutou ka­ binou řidiče (volant ve tvaru leteckého kniplu se posouval před jedno ze dvou předních sedadel podle potřeby, ­pedály zdvojené), zatímco v kabině uprostřed byla čtyři ­další sedadla (2+2 proti sobě s minibarem). Motor mohl být před nebo za zadní poháněnou nápravou. Podobný návrh prodala Ghia také Renaultu (osmiválec spojením dvou čtyřválců Dauphine). Další evolucí se pak stala Ghia Selene Seconda (druhá) z Turínského autosalonu 1960 (byla i v Ženevě 1961), aerodynamické kupé délky 4780 mm, ale právě předsunutá pozice řidiče vzbudila kritiku jako nebezpečná. Motor o navrženém objemu 1,0 až 2,5 litru zůstal vzadu. Zmínku zaslouží i nedávno ­restaurovaná aerodynamická studie Ghia Gilda (1955).

V šedesátých letech měla Carrozzeria Ghia výrobu zají­ mavých automobilů pod vlastní značkou, velkých s me­ chanickými skupinami Chrysler, malých s motory Fiat.

K nejznámějším patří Ghia 450 SS, úhledné kupé s trub­ kovým rámem a osmiválcem Chrysler 4.5/175 kW (238 k), vyráběné v letech 1965 – 1967 (56 exemplářů), či Ghia 1500 GT, kupé se splývající zádí a čtyřválcem Fiat 1.5/62 kW (84 k) z let 1962 – 1967 (asi 800 kusů), od­ vozené větší G 230S na základě Fiatu 2300 (1964), či superluxusní 5330 mm dlouhé kupé Ghia L 6.4 (ano,

58

auto 2016/8

TH

1 Legendární dream car Chrysler Norseman, který zmizel v potopené lodi Andrea Doria (1956) 2 Ghia 450 SS, automobil vlastní značky s osmiválcem Chrysler vpředu a pohonem zadních kol (1966) 3 Serenissima Agena, neúspěšný pokus o další italský supercar, tentokrát s motorem 3.5 V8/235 kW (320 k) vlastní konstrukce (1969)

­ smiválec Chrysler 6,4 l o výkonu 340 koní, tedy 250 kW) o z let 1960 – 1962! Kromě toho vznikaly karosářské va­ riace na bázi malých vozů Fiat 500, 600 a 1100 (např. kombi a plážové vozy Jolly). V letech 1965 – 1967 ve fir­ mě působil Giorgetto Giugiaro, který navrhl první kupé Maserati Ghibli a De Tomaso Mangusta, zatímco spor­ tovní vozy De Tomaso Pantera, Serenissima Agena a Lancia Fulvia Competizione vytvořil Tom Tjaarda, Američan nizozemského původu, naturalizovaný v Itálii (v letech 1968 – 1977 se k firmě Ghia vrátil).

Mezi nejznámější sériové automobily, jež Ghia vyvi­ nula, náleží Volkswagen Karmann-Ghia v provedení kupé (dvě verze) a kabriolet, Renault Floride a Cara­ velle, kupé Volvo P1800, Isuzu 117 Sport, Maserati Ghibli, De Tomaso Pantera a Mangusta, ISO Fidia, Fiat 600 Jolly a Ford Fiesta. Vznikly mnohé další návr­ hy, jejichž sériová produkce se nerozběhla, patří k nim vylepšené vozy ze zemí za železnou oponou, a to ­polský sedan FSO 221 Warszawa a ruský GAZ M21 Volga. První sériový Ford, jenž dostal označení vý­ bavy Ghia, byl Mustang II, uvedený v září 1973. Další koncepční vozy vznikaly až do konce minulého století s kombinací jmen Ghia, Vignale a Ford, tím se však historie Ghia uzavřela. Poslední Fordy s výbavou označenou jménem Ghia vyjely v roce 2010.

■

CARROZZERIA GHIA TORINO 1915 Giacinto Ghia založil

karosářské dílny v Turíně 1951 první concept cars

pro Chryslera 1953 vedení společnosti převzal

Luigi Segre 1955 design Volkswagen Karmann-Ghia 1959 Filippo Sapino nastoupil

do karosárny Ghia 1960 malé série pod značkou Ghia

(až do roku 1967) 1960 dceřiná společnost O.S.I.

pro sériovou výrobu vozů 1963 Luigi Segre zemřel,

novým ředitelem Gino Rovere 1967 novým majitelem

Rowan Controller Co.

(Westminster, MD) 1967 novým ředitelem

Alejandro De Tomaso 1970 Ford Motor Company

koupila 80 % akcií Ghia 1972 Ford má 100 %,

spojeno s Ford Design Torino 1973 šéfdesigneři Filippo Sapino

a Tom Tjaarda 1973 projekt Wolf

(první Ford Fiesta,

design Tom Tjaarda) 1973 jméno Ghia

označením vrcholné výbavy

sériových vozů Ford 1988 Ghia Saguaro, crossover,

který předstihl vývoj...

2001 změna z karosárny

na elektronické středisko designu

De Tomaso Mangusta, italský supercar z Modeny, poháněný motorem Ford 4.7 V8 o výkonu 224 kW (305 k)/6200 min‑1

5

6

Foto Ghia

4

7 9

4 Návrh elektromobilu Rowan De Tomaso Ghia z roku 1967 5 AC Ghia na podvozku AC M.E. 3000 s motorem Ford V6 (Ženeva 1981) 6 Maserati Ghibli první generace, kupé s motorem V8 vpředu, které u firmy Ghia navrhl Giorgetto Giugiaro (vyrobeno 1280 vozů v letech 1966 – 1972) 7 Maserati Ghibli v méně rozšířeném otevřeném provedení Spider (1969) 8 Lancia Fulvia 1600 Competizione s pohonem předních kol a přítlačným křídlem (1969)

8/2016 THauto

59

► TATRA 141 (1957 – 1970)

TOM HYAN

▼ Ani přeprava říčních lodí po silnici nebyla nic neobvyklého

Foto Tatra

NEJTĚŽŠÍ...

D

vanáctiválcová Tatra 111 vznikla za druhé světové války, výroba skončila až v šedesátých letech, kdy ji nahradila modernější osmi­ válcová Tatra 138. Proslula na velkých stav­ bách poválečného Československa, jen pro vlečení přívěsů při výstavbě panelových síd­ lišť a přepravě těžkých strojů ji zastoupila ještě silnější Tatra 141, která v šedesátých letech nahradila trofejní německé tahače (zejména Hanomagy). Hojně se využívala při přepravě panelů ve stavebnictví, ale i pře­ sunu těžkých strojů či jiných velkých celků (např. říční lodě). Většinou byla spojena s podvalníky, vyrobenými národním podni­ kem Transporta v Chrudimi. Na předcháze­ jící stránce jsou reprodukce prospektů jak na valník Tatra 111 R, tak na tahač Tatra 141.

Tatra 141 je odvozena z osvědčeného ná­ kladního automobilu T 111 R, s nímž sdílí základní koncepci, tedy podvozek a poháněcí

soustavu, ale rozvor mezi první a druhou ­nápravou byl zkrácen ze 4175 na 3500 mm.

Posílená verze unikátní pohonné jednotky konstrukce Tatra, vzduchem chlazeného dvanáctiválce, dostala označení T 111 A5.

Její výkon byl zvýšen o pět koní (3,7 kW) na 185 k (136 kW) při 2000 min‑1 (o 200 otá­ ček více), největší točivý moment 74 kpm (726 N.m) zůstal zachován (už při 1200 min‑1).

Převodné ústrojí se neměnilo, ale pro nižší provozní rychlosti do 38 km/h se objevily koncové redukce v kolech. Převodovka byla čtyřstupňová s dvoustupňovou redukcí (tedy 8 + 2Z), hnací hřídel zadních náprav rotoval v centrální nosné rouře, dalším typickém znaku originální konstrukce Tatra, stejně jako použití výkyvných polonáprav.

Tatra 141 zachovala shodnou příď s typem T 111, ale budka byla větší čtyřdveřová až pro osm mužů včetně řidiče. V kabině bylo možno vytvořit nouzová lůžka až pro čtyři

Z nejslavnějšího kopřivnického nákladního vozu Tatra 111 byl odvozen tahač přívěsů, který základní model přežil...

osoby. Standardní výbavou byl naviják s pásovou brzdou, poháněný vlastním klou­ bovým hřídelem a šnekovým převodem ­přímo od motoru. Kladky ve voze umožňo­ valy výstup lana na obou koncích s vychýle­ ním na každou stranu o 15° vpředu a o 30° vzadu. Délka lana byla sto metrů, navíjecí rychlost 0,546 m/s a největší tažná síla 78,5 kN (8 tun). Malá ložná plocha umož­ ňovala užitečnou hmotnost nákladu do 5500 kilogramů, jímž mohla být zátěž pro zlepšení trakce. Typickým znakem byla dvě náhradní kola na zadní stěně ložné plochy.

První prototyp ujel 110 000 kilometrů před zahájením výroby v roce 1957.

Těžký tahač z Tatry je spojen také s indus­ trializací Slovenska. V roce 1951 se roz­ běhla strojírenská výroba (zřejmě zbrojní) v Bánovcích nad Bebravou z iniciativy Ško­ dy Plzeň, v lednu 1958 se továrna stala součástí národního podniku Tatra. ►►►

8/2016 THauto

61

► TATRA 141 (1957 – 1970)

▲ Klasický podvalník Transporta 20 t z exportní nabídky společnosti Motokov ▼ Kyvadlové nápravy u první verze T 141 doplnily redukce v kolech

Foto Tatra

Kresba Tatra

Vylepšená Tatra 141 B se vyráběla až do roku 1970 v Bánovcích nad Bebravou

► TATRA 141 (1957) MOTOR – vzduchem chlazený vznětový dvanáctiválec Tatra 111 A5 s válci do V/75°; přímé vstřikování paliva, OHV 2V; 14 825 cm3 (ø 110 x 130 mm); 16,5:1; 136 kW (185 k)/2000 min‑1 a 726 N.m/1200 min‑1; chlazení se dvěma ventilátory. Elektrická výzbroj 12/24 V, dva akumulátory 105 A.h, dva generátory 12 V/200 W; spouštěč 24 V/4,4 kW (6 k).

Tatra 141 byla standardně vybavena navijákem

PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – dvoukotoučová suchá spojka, čtyřstupňová převodovka (5,29 – 2,78 – 1,62 – 1,00 – Z 5,91) s dvou­ stupňovou redukcí (1,82 – 4,51); stálý převod náprav 3,19, redukce v kolech 2,50:1; pohon obou zadních náprav a přiřaditelný pohon předních kol; závěry nápravových diferenciálů.

PODVOZEK – centrální nosná roura; všechna kola nezávisle zavěšena na kyvných polonápravách, odpružení vzadu podélnými svazky listových per, vpředu čtvrteliptickými pery; řízení šnekem a kladkou Tatra-Ross, kapalinový posilovač, 5,5 otáčky volantu na plný rejd; tlakovzdušné bubnové brzdy ø 440 mm; plocha obložení 3825 cm2; pneumatiky 11,00 – 20.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 3500 + 1220 mm, rozchod kol 2080/1800 mm; d/š/v 7450/2580/2800 mm; přední převis 1390 mm; ložná plocha d/š/v 1890/2350/600 mm; světlá výška 290 mm; nájezdové úhly P/Z 30/30°; objem palivové nádrže 420 l; pohotovostní/ celková hmotnost 12 400/18 240 kg, užitečná hmotnost nákladu 5500 kg; hmotnost vlečeného přívěsu do 100 000 kg.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 38 km/h; nejmenší trvalá rychlost 2,5 km/h; největší stoupavost 9,24 % s přívěsem 100 t; brodivost 800 mm; spotřeba paliva 74 až 80 l/100 km.

62

auto 2016/8

TH

Byla tam převedena výroba speciálních typů včetně tahače T 141, motorů T 108 a dalších komponentů.

Od roku 1960 se tam vyrábělo modernizované pro­ vedení T 141 B, více spřízněné se základní T 111 R, tedy bez redukcí v kolech s maximální rychlostí 61,5 km/h a nižší hmotností vlečeného přívěsu do 50 tun, která se ukázala pro většinu přepravních úkolů dostatečná (výkon motoru se vrátil ke standardním 180 k/132 kW/1800 min‑1). Úpravy se dotkly rovněž posilovače řízení; snížila se spotřeba nafty i oleje (motor dostal dva chladiče oleje).

Zatímco legendární Tatra 111 se vyráběla v Kopřiv­ nici až do 28. září 1962 (celkem vzniklo 33 691 vozů), tak speciální Tatra 141 (B) vyjížděla z továrny v Bá­ novcích nad Bebravou až do roku 1970 (celkem 4981 vozů obou verzí). Bánovce se staly první auto­ mobilkou na Slovensku (Tatra, později Tatra Sipox); v devadesátých letech se podnik osamostatnil, ale nadále s Tatrou spolupracoval, než později vyvinul nákladní vozy Tanax Aktis na základě kooperace

MAN/Steyr. Ještě dnes však ve znaku Tanax Trucks používá siluetu legendární Tatry 141.

Mezi přívěsy pro Tatru 141 patřily především výrobky národního podniku Transporta z Chrudimi. Předsta­ vujeme plošinový podvalník Transporta 20 t s ložnou plochou 5140 x 2880 mm, který má tři nápravy po ­čtyřech kolech s dvojmontáží (tedy osm pneumatik 8,25 x 15 v každé řadě) a povolenou rychlost vlečení 40 km/h. S největší délkou 9410 mm včetně oje, roz­ vorem náprav 4440 + 1040 mm, šířkou 2880 mm a lož­ nou výškou 1010 mm patřil do nabídky exportního programu společnosti PZO Motokov, stejně jako ta­ hače Tatra 141. Kromě toho Transporta vyráběla i speciální podvalníky pro zvláštní účely. Přes všech­ ny peripetie podnik přežil jako Transporta Česká re­ publika, a.s. (ZPA Group), a nadále nabízí ocelové konstrukce pro jeřáby, podvalníky, pásové doprav­ níky a drtiče kamene; vesměs díly do 10 t a sestavy do 40 tun. Přívěsy z Transporty posloužily nejen pro Tatru 141, ale i pro jejího nástupce Tatra 813.

■

2016 číslo/strana ALFA ROMEO 4C Spider �����������������������5/6 ALFA ROMEO Dicso Volante Spyder �������������������������4/2 ALFA ROMEO Giulia (Tipo 952) ������������5/8 ASTON MARTIN DB11 ������������������������2/16 ASTON MARTIN Red Bull AM-RB 001 ������������������������6/10 AUDI A4 (B9) 2016 �������������������������������3/10 AUDI R8 Spyder V10 (2016) ����������������2/28 AUDI Q7 TDI 2016 �������������������������������4/18 BMW 4 Gran Coupé (F36) ��������������������4/12 BMW X1 (F48) ��������������������������������������6/12 BUGATTI Chiron 2016 ���������������������������6/6 CITROËN C3 třetí generace �������������������7/8 CITROËN Jumpy 2016 (K-Zero) ����������4/30 FIAT Tipo (Progetto 356) ������������������������2/8 FORD Focus RS 2016 ��������������������������3/16 FORD Mustang 2.3 EcoBoost ��������������5/22

MERCEDES-BENZ C-Klasse Coupé (C205) �������������������7/22 MERCEDES-BENZ E-Klasse (W213) ������������������������������1/12 MERCEDES-BENZ G 500 4x42 (W463) �����������������������������2/6 MERCEDES-BENZ S 500 Cabrio (A217) �������������������������4/22 MERCEDES-BENZ SL 400 (R231 FL) �����������������������������6/14 MERCEDES-BENZ SLC 200 (R172 FL) ��������������������������3/14

OPEL Astra Sports Tourer (K) ��������������2/22 OPEL Mokka 2016 �������������������������������4/28 PAUL Nutzfahrzeuge ����������������������������1/34 PEUGEOT 308 GTi

by Peugeot Sport ������������������������������2/18 PEUGEOT 3008 druhé generace ���������7/12 PORSCHE 718 Boxster ��������������������������1/8 RENAULT Mégane 2016 ����������������������3/18 RENAULT-SAVIEM (1955 – 1980) ��������5/30 RENAULT Talisman 2016 ��������������������1/26 RENAULT Talisman Grandtour ������������2/26 ROLLS-ROYCE Black Badge ���������������8/12 ROLLS-ROYCE Motor Cars Prague & Fintan Knight ���������������������������������1/28

KIA Optima Sportswagon ���������������������6/18

SCANIA New Generation ���������������������8/32 Scuderia Cameron Glickenhaus �����������1/30 SEAT Ateca ������������������������������������������8/14 SEAT Ibiza Cupra ���������������������������������5/16 SEAT León X-Perience ������������������������4/10 SMART ForFour (W453) ������������������������2/4 SUBARU Levorg 2016 ��������������������������1/20 SUBARU Outback 2016 �����������������������5/18

MACK Trucks ���������������������������������������2/32 MAZDA CX-3 ����������������������������������������5/24

ŠKODA Fabia 1.0 MPI ����������������������������4/6 ŠKODA Fabia Combi 1.2 TSI ���������������2/24

CHEVROLET Kodiak (1980 – 2009) �����3/30 CHRYSLER Pacifica 2017 �������������������8/22 JAGUAR F-PACE (X761) ���������������������2/12 JAGUAR XE (X760) �������������������������������3/6

VYCHÁZÍ OD ROKU 2016 ŠKODA Kodiaq (SK 326/1) ��������������6/2, 8/2 ŠKODA Octavia 1.0 TSI (MY 2017) �����3/22 ŠKODA Superb Laurin & Klement ��������1/22 TESLA Model X ������������������������������������7/18 TVR Manufacturing Ltd (2016) �������������3/24 VOLKSWAGEN Beetle Dune ���������������8/18 VOLKSWAGEN Golf GTI Clubsport �����4/24 VOLKSWAGEN I.D. (Electric 2016) �����7/16 VOLKSWAGEN Passat GTE (B8) ��������1/24 VOLKSWAGEN Scirocco 2.0 TSI ���������3/28 VOLKSWAGEN Tiguan 2016 (MQB) ���5/12

NISSAN NP300 Navara (D23) ��������������8/28

Gruppa GAZ �����������������������������������������8/34 HONDA Civic Type-R 2016 ������������������4/16 HONDA Jazz (Fit) ���������������������������������6/22 HYUNDAI i20 Active 2016 ��������������������1/16 HYUNDAI i40 Kombi DCT (VF) ������������2/20 HYUNDAI Grand Santa Fe (DM) ����������6/26 HYUNDAI Ioniq 2017 ������������������������������8/8 HYUNDAI Tucson 2016 (TL) ����������������7/26

OBSAH 1. ROČNÍKU

TECHNIKA BMW Innovation Days 2016 �����������������5/34 Elektrické pohony a převodovky ZF �������������������������������2/38 CHRYSLER Patriot Hybrid (1993) ��������1/40 INFINITI VC-Turbo (MR20 DDT) ����������7/38 MERCEDES-BENZ OM 654 �����������������1/15 PININFARINA H2 Speed Concept ���������������������������������3/34 SAAB-SCANIA Steam Engine (1974) ������������������������8/36 TECHRULES AT96 TREV ��������������������1/38 TOYOTA Prius (2016) ��������������������������6/34 VOLKSWAGEN – motory TDI ��������������4/36 NADACE ELIŠKY JUNKOVÉ TATRA 17 ���������������������������������������������2/60 TATRA 24 ���������������������������������������������1/60 TATRA 111 (1942 – 1962) ��������������������4/60 TATRA 138 (1959 – 1972) ��������������������5/56 TATRA 141 (1954 – 1970) ��������������������8/60 TATRA 603 (1956 – 1975) ��������������������3/60 TATRA 613 & 700 (1973 – 1999) ����������6/56 TATRA 613 & 700 variace (1968 –1999) ������������������������7/56

8/2016 THauto

63

HISTORIE

SALONY

Brno – Soběšice 2016 ���������������������������6/31 CADILLAC Sixteen Concept 2003 ��������2/58 Carrozzeria GHIA Torino ����������������������8/56 DE DION-BOUTON (1883 – 1952) ��������7/53 FTF – Floor Truck Fabriek ��������������������4/58 HYUNDAI Pony (1974 – 1982) ��������������2/48 JAGUAR E-Type (1961 – 1974) ������������7/46 JEEP (1941 – 2016) ������������������������������8/46 LAMBORGHINI F1 �������������������������������1/64 LAMBORGHINI Miura P400 (1966 – 1972) ���������������������������3/48 LANCIA Camioni (1911 – 1971) ������������4/32 LANCIA Flaminia (1956 – 1970) ������������5/50 LATIL (1986 – 1993) ������������������������������6/32 MASERATI 3500 GT (AM101) �������������4/52 OLDSMOBILE Toronado 1966 �������������6/46 OPEL GT 1900 (1968 – 1973) ���������������5/46 Parní vůz Josefa Božka ������������������������6/60 SEAT 133 (1947 – 1979) �����������������������3/52 SOCIÉTÉ DES MOTEURS SALMSON ����������������������������������������8/53 STAR Trucks (1948 – 2006) ������������������6/50 TOYOTA Corolla (1966 – 2016) ������������1/50 VOLKSWAGEN K70 (1970 – 1975) ������2/50 VOLKSWAGEN Typ 1 (Brouk) �������������1/46 WALTER Jinonice ��������������������������������8/30 ZIL 130 (1962 – 2012) ���������������������������7/60

Concorso Italiano Monterey ������������������2/30 DAIMLER IAA 2016 Media Night ����������6/28 IAA 2016 Nutzfahrzeuge Hannover ������7/32 Geneva International Motor Show 2016 – koncepty a sportovní vozy ���������������1/2 Mondial de l’Automobile Paris 2016 ���������������������������������6/16, 7/2 SPORT 24 h Epilog Brno 2016 ��������������������������7/25 24 h Le Mans 2016 �������������������������������3/38 Amon Chris (1943 – 2016) ��������������������5/42 Ecce Homo Šternberk ��������������������������3/44 Ferrari SF16-H formule 1 ����������������������2/42 FIA Formula Electric 2015/2016 �������������5/2 FIA Hill Climb Masters 2016 �����������������7/40 FIA World Endurance Championship – před 24 h Le Mans ����������������������������1/42 FIA World Rallycross Championship ����6/40 FORD GT 2017 ������������������������������������4/46 FORD GT a další (24 h Le Mans) ���������4/48 Formule 1 – GP Maďarska 1986 ����������4/43 Formule 1 – GP Maďarska 2016 ����������4/40 Formule 1 – Vozy Velkých cen �������������4/44 GP2 Series 2016 ����������������������������������6/38 GP3 Series 2016 ����������������������������������5/38 Rosberg Nico a Keke ����������������������������8/40

MUZEA Ford Piquette Avenue Plant (Detroit, MI) ���������������������������������������1/56 Národní technické muzeum (Praha, CZ) ������������������������������3/12, 4/35 Škoda Muzeum (Mladá Boleslav, CZ) �����������������5/15, 8/6 The Helicopter Museum (Weston-super-Mare, GB) ����������������5/60 Trabant Muzeum Motol (Praha, CZ) ���������������������������������������2/56 Veteran Muzeum (Nová Bystřice, CZ) ��������������������������5/27

Portréty jezdců: Alboreto Michele �����������������������������������3/47 Amon Chris �������������������������������������������7/44 Andretti Mario ���������������������������������������2/47 Bandini Lorenzo ������������������������������������7/45 Berger Gerhard �������������������������������������7/45 Bottas Valtteri ���������������������������������������1/44 De Adamich Andrea �����������������������������7/44 Foyt Anthony-Joseph ����������������������������2/47

Hill Graham �������������������������������������������2/47 Hunt James ������������������������������������������8/44 Johansson Stefan ���������������������������������7/45 Mansell Nigel ����������������������������������������3/47 Marques Tarso �������������������������������������1/44 Massa Felipe ����������������������������������������8/44 Merzario Arturo �������������������������������������7/44 Nilsson Gunnar �������������������������������������8/45 Palmer Jolyon ���������������������������������������5/44 Peterson Ronnie �����������������������������������8/45 Piquet Nelson ���������������������������������������8/44 Räikkönen Kimi �������������������������������������5/44 Roos Bertil ��������������������������������������������1/44 Senna Ayrton ����������������������������������������3/47 Verstappen Max �����������������������������������5/44 Villeneuve Gilles �����������������������������������8/45 MOTOCYKLY AHRA 250 ���������������������������������������������7/52 AJS Motor Cycles (1910 – 1970) �����������4/56 BENELLI (1911 – 2016) ������������������������2/52 BSA Motor Cycles (1905 – 1972) ����������5/54 České motocykly a jejich motory ����������8/52 GREEVES Motor Cycles (1953 – 1977) ��������������7/50 LAVERDA (1949 – 2004) ����������������������6/54 MV AGUSTA (1946 – 2016) ������������������8/50 VELOCETTE Motor Cycles (1904 – 1971) ��������������3/56 Velomotor TESTI (1949 – 1975) ������������1/54 VM Motor 450 (MX 1) ���������������������������3/58 RŮZNÉ Motor roku 2016 – Ferrari V8 �����������������3/2 Slavné motory: AUDI 2.5 TDI / 2.5 V6 TDI / 4.2 V8 ��������������7 BSA 650 Twin / 750 Rocket 3 ���������������������5 GM Detroit Diesel ��������������������������������������4 MERCEDES-BENZ M120 / M104 / M112 ����8 SUBARU Boxer Diesel ������������������������������5

Ferrari LaFerrari Aperta

64

auto 2016/8

TH

SLAVNÉ MOTORY

MERCEDES-BENZ M104

Blok válců z litiny, hlava z hliníkové slitiny Elektronické vstřikování Bosch HFM Přechod na čtyřventilový rozvod DOHC (řetěz) Verze pro E-Klasse (W210) při uvedení 1995: E 280: 2799 cm3 (ø 89,9 x 73,5 mm); 142 kW (193 k)/5500 min‑1 a 270 N.m/3750 min‑1 E 320: 3199 cm3 (ø 89,9 x 80,4 mm); 162 kW (220 k)/5500 min‑1 a 315 N.m/3850 min‑1

Kresba Mercedes-Benz

Poslední řadový zážehový šestiválec Mercedes-Benz před uvedením zcela nového M256, připraveného pro návrat (od 2017 v S-Klasse) Uveden 1988 pro 300 E 24 ve třílitrové verzi, dále E, S, SL a C-Klasse

SLAVNÉ MOTORY

Zážehový šestiválec do V/90° byl odvozen z osmiválce M113 Nahradil slavné řadové šestiválce včetně M104 od roku 1997 Blok a hlavy válců z hliníkové slitiny Tříventilový rozvod OHC v každé řadě (řetězy) Vstřikování Bosch HFM; dvě zapalovací svíčky na válec V6: první aplikace E-Klasse (W210), nahrazen M272 a M276 (dosud ve výrobě) E 280: 2799 cm3 (ø 89,9 x 73,5 mm); 150 kW (204 k)/5700 min‑1 a 270 N.m/3000 min‑1 E 320: 3199 cm3 (ø 89,9 x 84,0 mm); 165 kW (224 k)/5600 min‑1 a 315 N.m/3000 min‑1

Kresba Mercedes-Benz

MERCEDES-BENZ M112