TH Auto 09 2018 (září) by TH Auto

2018

33. FORMULA 1 Magyar Nagydíj 2018 PŘEDSTAVUJEME ■ LEXUS CT 200h první kompaktní ■ MINI COOPER britská legenda po faceliftu ■ BMW K1600 Grand America

NOVÁ ŠKODA

FABIA

MERCEDES-BENZ

CLS 400d

Foto Tom Hyan

SLAVNÉ MOTORY

JAWA 350 TYP 673 Byla vrcholem československé konstrukce. Kapalinou chlazený čtyřválec s rozvodem sání čtyřmi plochými šoupátky; čtyři klikové hřídele, každý na jehlovém a kuličkovém ložisku, dvojice suvně spojeny, primární převod ozubenými koly; sedmistupňová převodovka. Naděje v MS 1969 zhatila smrt Billa Ivyho po pádu na Sachsenringu; Ital Silvio Grassetti vyhrál VC Jugoslávie; Jawa (Ivy, Šťastný, Grassetti) v MS 1969 druhá za italskou MV-Agustou. Rychlý Renzo Pasolini stroj nedostal (přijel požádat až do VVZ Jawa Praha). V roce 1970 účast v MS skončila.

Dvoudobý čtyřválec do V/30° 344 (367 pro třídu 500) cm3 (ø 48/49,5 x 47,6 mm) Stupeň komprese 17,5; čtyři karburátory Amal/Dell’Orto Výkon 52/54 kW (70/73 k)/13 000 min‑1

TŘETÍ ROČNÍK číslo 9 (29), září 2018 Internetový měsíčník, vychází od roku 2016 na

2018

Vydává TH Motormedia šéfredaktor:

Ing. Tomáš Hyan tom.hyan@caroftheyear.cz +420 603 725 139 fotograf: Jiří Maršíček jiri@marsicek.net art director: Mgr. Helena Hyanová helena.hyanova@volny.cz adresa redakce: Křižíkova 37, 186 00 Praha 8 © TH Motormedia, 2018 redakční spolupráce: MUDr. Jiří Nezdařil sr., MUDr. Jiří Nezdařil jr., Ing. Jiří Wohlmuth na cestách nás zastihly dvě smutné zprávy. Ve čtvrtek 16. srpna opustil tento svět Ing. Mi lan Jozíf (82), nejvýznamnější z trojice moto ristických novinářů, kterým vděčím za svoji ka riéru. Byl dlouholetým šéfredaktorem časopisu Automobil a prvním reprezentantem naší země v porotě Car of the Year (COTY), respektova ným také v zahraničí, kde neúnavně šířil dobré jméno své vlasti. Šéfredaktorem časopisu byl nepřetržitě 33 let! Od počátku sedmdesátých let jsem jako student začal publikovat v Auto mobilu a mnoho se od Milana naučil. Poslední roky bojoval s nemocí, která ho připravila o práci i společenský život, kde vždy vystu poval jako gentleman s jemným smyslem pro humor. Milane, díky, nikdy nezapomeneme! O pět dnů později, ironií osudu 21. srpna, zemřel Václav Zapadlík (74), řečený Maestro, který svými motoristickými kresbami a obrazy potěšil celý svět od Prahy po Kalifornii. Byl to právě Milan Jozíf, jenž od sedmdesátých let podpořil jeho profesní růst publikováním v Automobilu. Slibuji, že budeme pokračovat v odkazu těchto legend, jež vytvořily nejen neobyčejné časopisecké dílo. Čest jejich památce!

►►► OBSAH Formula 1 Magyar Nagydíj 2018 �� 2 MERCEDES-BENZ CLS (C257) �� 8 ŠKODA Fabia 2018 �� 12 BMW Group MINI 2018 �� 16 LEXUS CT 200h (ZWA10) �� 20 FORD Mustang (1964 – 1973) �� 24 FORD Mustang – 10 milionů �� 28 BMW K1600 Grand America 2018 �� 32 Formule 1 – Vozy Velkých cen 2018 �� 34 FIA F2 Championship 2018 s českým týmem �� 36 FIA F2 Championship 2018 s novými motory �� 38 Brno Revival 2018 druhý ročník na brněnském Výstavišti � 40 AUSTIN-HEALEY (1953 – 1970) �� 44 Nadace Elišky Junkové: JAWA Moto 1929 – 2018 �� 48 EUCLID (1909 – 2004) �� 54 Letecké muzeum Kbely (VHÚ) �� 60

PŘIPRAVUJEME ◄◄◄

Member of the International Jury ENGINE OF THE YEAR

Člen mezinárodní jury MOTOR ROKU

Member of the International Jury CAR OF THE YEAR 2001 – 2015

Člen mezinárodní jury VŮZ ROKU 2001 – 2015

Chairman of the Jury AUTO ROKU 2018 v ČR

V ČESKÉ REPUBLICE

Předseda poroty AUTO ROKU 2018 v ČR

TH AUTO 10/2018 BUDE POZDĚJI Mondial de l’Automobile 2018 otevře své brány první říjnové dny. Protože chceme aktuálně představit všechny novinky z Pařížského autosalonu, bude také vydání čísla 10/2018 o několik dnů opožděno. Krásný konec léta a na shledanou v říjnu!

9/2018 THauto

Foto Daimler

Po startu na suché trati jsou Hamilton s Bottasem (oba Mercedes-AMG) okamžitě v čele před Ferrari, dopředu se tlačí Max Verstappen (Red Bull) a Carlos Sainz (žlutý Renault)

Foto Tom Hyan

Foto Daimler

► 33. FORMULA 1 MAGYAR NAGYDÍJ 2018

DEŠŤOVÁ RULETA

Průběh závodu určil výsledek kvalifikace, která proběhla ve velmi proměnlivém počasí, kdy jezdci nevěděli, jakou strategii zvolit...

ormule 1 na Hungaroringu se jela poprvé v srpnu 1986 a dnes je maďarská trať poblíž Budapešti jednou z mála, kde se jezdí dodnes v nepřerušené řadě. Uvážíme-li, že nucené přestávky měly i tak tradiční závody jako Velké ceny Francie či Německa, pak je to obrovský úspěch! Letos se jela koncem července už 33. Formula 1 Magyar Nagydíj, tedy 33. Velká cena Maďarska formule 1. Mistrovství světa F1 nyní představuje vyrovnaný šampionát, kdy trojice nejlepších týmů Ferrari, Mercedes-AMG a Red Bull si rozdělila zatím všechna vítězství, ostatní včetně Renaultu, McLarenu, Haasu a Toro Rosso zů stávají ve středu pole, jež uzavírají zpravidla Williams (nemá zkušené jezdce a rychlé vozy), Force India (v pá-

auto 2018/9

TOM HYAN, Hungaroring (H) 1 Průtrž mračen během kvalifikace změnila rozložení sil a ovlivnila průběh závodu 2 Lewis Hamilton (Mercedes-AMG W09/01) nedal nikomu šanci a suverénně vyhrál

tek před závodem vyhlásila bankrot) a Sauber (navzdory sponzoringu Alfa Romeo se příliš vpřed neposunul). Přestože víkend v Budapešti probíhal za tropického vedra, bouře přišla přesně na sobotní hodinku mezi třetí a čtvrtou, kdy se jela kvalifikace, a to rozhodlo o výsledku nedělního závodu. Bylo to zvláštní, po všechny tréninky vládly Ferrari a Red Bull, zatímco Mercedes-AMG evidentně ztrácel. Pouze ve třetím tréninku se vyšvihl na druhé místo Valtteri Bottas, jinak se Mercedesy do první trojice nedostaly. Nejprve vládl Daniel Ricciardo (Red Bull) před Vettelem (Ferrari) a Verstappenem (Red Bull); ve druhém tréninku už Sebastian Vettel před Verstappenem a Ricciardem; pouze ve třetím se mezi Ferrari Vettela a Räikkönena vklínil

Foto Haas

Foto Daimler

► VELKÁ CENA MAĎARSKA 2018 1. Lewis Hamilton 2. Sebastian Vettel 3. Kimi Räikkönen 4. Daniel Ricciardo 5. Valtteri Bottas 6. Pierre Gasly

Mercedes-AMG Ferrari Ferrari Red Bull-TAG Mercedes-AMG Toro Rosso-Honda

1:37:16,427 1:37:33,550 1:39:36,528 1:40:02,846 1:40:16,427 1:40:29,700

► MS F1 PO VC MAĎARSKA 2018 1. Lewis Hamilton 2. Sebastian Vettel 3. Kimi Räikkönen 4. Valtteri Bottas 5. Daniel Ricciardo 6. Max Verstappen

Foto Ferrari

(počet bodů) 213 189 146 132 118 105

6 7

Foto Daimler

Foto Ferrari

Mercedes-AMG Ferrari Ferrari Mercedes-AMG Red Bull Red Bull

3 Lewis Hamilton ztrácel v trénincích, ale za deště ovládl kvalifikaci a z první pozice na startu dojel první až do cíle 4 Poctu Sergio Marchionnemu vzdaly vedle Ferrari i další týmy (Haas) 5, 6 Sebastian Vettel (Ferrari SF71H) na rozdíl od loňského ročníku v Budapešti nevyhrál 7 Tři nejlepší jezdci na stupních vítězů, zleva Vettel, Hamilton a Räikkönen

Bottas. Ze třetích jezdců se tentokrát objevil pouze Antonio Giovinazzi (Sauber), v prvním tréninku osmnáctý, ostatní si museli počkat až na úterní a středeční testování. V sobotu před kvalifikací se zcela setmělo, jezdci vyjeli na mokrou trať, závodníci týmů Ferrari a Mercedes-AMG se snažili stihnout dobrý čas hned v počátku. Pak pršelo více a nastal chaos, jezdci měnili pneumatiky, většinou z přechodných šli na suché. Dost to klouzalo, pneumatikové ruletě vládl téměř do konce Fin Kimi Räikkönen (Ferrari), zatímco týmový kolega Vettel ztrácel. A pak to přišlo. V posledním kole se vyšvihl ►►►

9/2018 THauto

Foto Ferrari

Foto Tom Hyan

► 33. FORMULA 1 MAGYAR NAGYDÍJ 2018

1, 2 Kimi Räikkönen (Ferrari SF71H) první místo závěrem kvalifikace neudržel a v závodě byl rovněž třetí 3, 4 Daniel Ricciardo (Red Bull RB14) předvedl vynikající stíhací jízdu 5 Sergio Pérez (Force India VJM11) urychlil restrukturalizaci týmu Sahara Force India se vstupem nových investorů 6 Otmar Szafnauer (Force India) zářil optimismem a věřil, že se jeho tým zachrání 7 Carlos Sainz (Renault RS18) překvapil pátým časem v kvalifikaci, ale dojel až devátý

auto 2018/9

7 do čela Mercedes-AMG, nejprve Valtteri Bottas, jehož vzápětí překonal Lewis Hamilton. Toto Wolff, šéf týmu Mercedes-AMG Petronas, mohl být spokojen. Matka příroda rozhodla. Mercedesy se postavily na startu do první řady, Ferrari jel ze druhé, jeden Red Bull vůbec nebyl v první desítce (Ricciardo dvanáctý) a druhý až sedmý (Verstappen). Sebastian Vettel udržel čtvrté místo, za ním se překvapivě umístili Carlos Sainz (Renault) a Pierre Gasly (Toro Rosso), jehož týmový druh Brendon Hartley byl osmý před dvojicí vozů amerického Teamu Haas. V neděli opět zavládlo vedro, ale na Hungaroringu se opravdu špatně předjíždí. Jezdci z první řady dobře odstartovali, Lewis Hamilton (Mercedes-AMG) nedal nikomu šanci a suverénně vyhrál, obě Ferrari překonaly zoufale se smýkajícího Bottase až několik kol

před cílem, neobešlo se to bez kolize, kdy Bottas na ojetých pneumatikách najel zezadu do Vettela, poškodil svůj vůz a klesl až na páté místo. V cíli bylo pořadí Hamilton, Vettel, Räikkönen, Ricciardo, Bottas, Gasly, Magnussen, Alonso, Sainz, Grosjean, Hartley a další. Vynikající stíhací jízdu předvedl Australan Daniel Ricciardo (Red Bull), kterému se nedařilo v kvalifikaci a jel z dvanáctého místa, ale po startu klesl až na šestnácté pro nezaviněný kontakt s Marcusem Ericssonem (Sauber). Pak předjížděl jednoho jezdce za druhým a v závěru mu pomohla Bottasova chyba, takže skončil na krásném čtvrtém místě. Tehdy ještě nikdo netušil, že pro příští sezonu přestoupí k Renaultu, čímž připravil největší překvapení, jež ovlivní přestupové strategie. Týmový kolega Max Verstappen (Red Bull) měl sice výborný start, v první

Force India patřila do středu pole stejně jako Renault, Haas a bohužel také slavný McLaren; vznikla transformací týmu Jordan na Midland, resp. Spyker, posunula se od roku 2008 jako Force India z devátých a desátých míst v Poháru konstruktérů F1 až na čtvrté, ale úspěšnou story přerušily problémy za kladatele, který je stíhán v Indii pro údajné daňové a finanční podvody, související s bankrotem jeho letecké společnosti Kingfisher Airlines (dluhy přes 1,3 miliardy dolarů). Kuriozitou je, že po závodě v Maďarsku tam pro tým Force India testovali dva z nejbohatších adeptů na místo jezdců F1, a to Kanaďan Nicholas Latifi a Rus Nikita Mazepin. Otec prvního, který s rodiči přišel do Kanady z Íránu, letos koupil 10% podíl na McLaren Group za 270 milionů dolarů; otec druhého je šéfem koncernu Uralchem a disponuje sedmi miliardami dolarů. Třetí tým otec/syn tvoří Strollové z Kanady, padesátiletý otec Lawrence podniká především v oděvním průmyslu, má obrovskou sbírku vzácných automobilů a koupil synovi místo v týmu Williams (zřejmě pro 2019 mladý Lance přejde k Force India, ve výhledu místo něho jsou Lando Norris a George Russell, hvězdy formule 2 a testovací jezdci McLarenu a Mercedes-AMG F1). Williams by rád rozšířil spolupráci s Mercedes-AMG, kromě motorů chce pro 2019 odebírat i převodovky. Před pětapadesáti lety založený tým Bruce McLarena úspěšně pokračoval celkem dvaceti mistrovskými tituly ve formuli 1 (z toho osm v Poháru konstruktérů), ale sezony 2015 – 2017 s motory Honda byly ►►►

Foto Haas Foto Tom Hyan

Foto Tom Hyan

zatáčce jel pátý, ale v šestém kole zastavil s poruchou motoru, který nešel do otáček a ztratil výkon. Scuderia Ferrari se omluvila ze všech tiskových konferencí před závodem, spustila vlajky na půl žerdi, jezdci Vettel a Räikkönen nosili černé pásky, které se rovněž objevily na přídi monopostů Ferrari SF71H. Ve středu 25. července před závodem po krátké nemoci totiž zemřel Sergio Marchionne, prezident Fer rari a ředitel skupiny Fiat Chrysler (FCA), jenž se aktivně podílel na jednáních o dalším rozvoji mistrovství světa F1. V pátek 27. července před závodem byla uvalena nucená správa na tým Sahara Force India, ale operační ředitel Otmar Szafnauer vyhlásil, že pokračují normálně dál. Mexický management jezdce Sergia Péreze, podpořen dalšími věřiteli včetně Daimleru (motory a převodovky Mercedes-AMG) a BWT (sponzor), tak chce urychlit vstup nového investora do Force India a odstranit indického zakladatele Dr. Vijay Mallyu, jehož Orange India Holdings Sarl už nemá na provoz a dluží spoustu peněz, jenže on chce prodat jen za nereálnou cenu. Szafnauer spolu se správcem Geoffem Rowleyem (FRP Advi sory) údajně v úterý 8. srpna nalezli zachránce týmu v konsorciu vedeném Lawrence Strollem (na Hungaroringu byl přítomen), otcem závodníka Lance Strolla z Williamsu, jež s novými investory uhradí dluhy a zachová všech 405 týmových míst. Otmar Szafnauer pak poděkoval Vijay Mallyovi, Sahara Group a nizozemské rodině Molů (Spyker) za desetileté udržení týmu tak dlouho, jak okolnosti dovolily.

Foto Haas

Foto Tom Hyan

13 8, 9 Kevin Magnussen (Haas VF-18 s motorem Ferrari) obsadil sedmé místo 10 Charles Leclerc neměl v Maďarsku štěstí, jeho Sauber se zastavil ve druhém kole 11, 12 Pierre Gasly (Toro Rosso STR13) dojel v Budapešti na skvělém šestém místě, tedy první ze zbytku světa (mimo Ferrari, Mercedes-AMG a Red Bull) 13 Brendon Hartley (Toro Rosso) na větší úspěch stále čeká

9/2018 THauto

Foto Ferrari

► 33. FORMULA 1 MAGYAR NAGYDÍJ 2018

Foto Tom Hyan

1, 2 Antonio Giovinazzi už jel dvě Grand Prix na Sauberu; při testu Ferrari SF71H byl na Hungaroringu první den nejrychlejší

Foto Tom Hyan

3, 4 Robert Kubica je testovacím jezdcem a náhradníkem u Williamsu, ale v závodech startují mladíci, kteří mají štědré sponzory

Monopol na dodávky pneumatik formule 1 má nadále Pirelli katastrofou, ani tak vynikající závodník jako je Španěl Fernando Alonso s nimi neuspěl. Bohužel jiné motory nebyly k dispozici, a tak letos přešel McLaren na francouzské Renaulty, což situaci moc nezlepšilo, nicméně na Hungaroringu dojel Alonso osmý, zatímco Stoffel Vandoorne odpadl ze stejného místa pro poruchu převodovky. Během sezony proběhla u McLarenu restrukturali zace, rezignoval týmový šéf Eric Bouiller, přijatý ještě Ronem Dennisem od sezony 2014. McLarenu od počátku roku chyběla rychlost a přítlak, resp. jejich optimální kombinace, a tak technický šéf podvozků Tim Goss opustil tým už koncem dubna (pracoval pro McLaren od roku 1990)! Navzdory motorům Renault stejně jako u Renaultu a Red Bullu byl McLaren pomalejší. Motory Honda zdědil italský tým Toro Rosso, Francouz Pierre Gasly při druhém startu čtvrtým místem v Bahrainu překonal bilanci kombinace McLaren-Honda! Jeho kolega Bren-

auto 2018/9

don Hartley byl stíhán smůlou, při tréninku v Silverstone se mu dokonce zlomil levý přední závěs kola při plné rychlosti, ale vyvázl nezraněn. Na Hungaroringu se kvali fikoval osmý, ale nakonec o jedno místo minul bodované pořadí. Nedaří se ani Williamsu, ruský nováček Sergej Sirotkin první vypadl z kvalifikace, Lance Stroll ve druhé části havaroval, a poté skončili v závodě na posledních místech. Zůstává otázkou, jak by si vedl Polák Robert Kubica, který se chce vrátit, ale zbylo na něho jen třetí místo v týmu, protože přednost dostaly peníze Sirotkinových sponzorů. Také se hovoří o restrukturalizaci u Williamsu, po problémech monopostu FW41 s aerody namikou už na jaře odešli zkušený šéf konstruktér Ed Wood (po dvanácti letech!) a vedoucí aerodynamiky Dirk de Beer (přišel před nedávnem od Ferrari). Red Bull Racing po konfliktu s Renaultem, jehož motory musí používat, protože jiné nebyly k dispozici

(a tak je schválně přejmenoval na TAG Heuer podle sponzora), bude v sezoně 2019 stejně jako sesterská stáj Toro Rosso používat pohonné jednotky Honda. Uvidíme, jak se s nimi srovná, zvláště když přišel o Da niela Ricciarda, který se nevydá k McLarenu, ale k Renaultu. Na Hungaroringu bodovali i oba jezdci Haasova týmu, Kevin Magnussen byl sedmý a Romain Grosjean desátý. Team Haas využívá spolupráce s Ferrari (motory a převodovky), stejně jako Sauber, kde startuje nadějný Charles Leclerc z Monaka, člen Ferrari Driver Academy. V úterý a ve středu po závodě se na Hungaroringu uskutečnily oficiální testy F1 před letní přestávkou. Zúčastnily se všechny týmy s výjimkou Haase, který sdělil, že po čtyřech Grand Prix v pěti týdnech se těžko naučí něco nového (některé týmy však už zkoušely připravovaná řešení pro sezonu 2019). Ferrari opět potvrdily převahu, první den byl nejrychlejší Antonio Giovinazzi, náhradní jezdec Scuderie Ferrari, jenž druhý den i na Sauberu zajel čtvrtý čas. Kimi Räikkönen (Ferrari) byl ve středu druhý o 74 tisícin sekundy za George Russellem, třetím jezdcem Mercedes-AMG. Kromě stálých jezdců F1 se objevila řada nadějných mladíků, z nichž mnozí dostali vůbec první šanci a příjemně překvapili. Polský veterán Robert Kubica, třetí jezdec Williamsu, zajel druhý den šestý čas. ■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na sportovní automobil DODGE Spirit z roku 1989

9/2018 THauto

► MERCEDES-BENZ CLS (C257)

Foto Tom Hyan

Automobily

NA SPORTOVNÍ NOTU Mercedes-Benz CLS byl senzací už před patnácti lety, kdy se objevil jako studie. V listopadu 2017 se v Los Angeles představila třetí generace...

ová generace CLS (codename C257) přišla TOM HYAN race řadových šestiválců, které se v zážehových typech na trh v březnu 2018 s nabídkou trojice řavyznačují elektrickým systémem EQ Boost (Mild Hybrid) dových třílitrových šestiválců nové generas asistenční funkcí elektromotoru 16 kW (22 k), zatímco Mercedes-Benz CLS ce, a to zážehového CLS 450 (Mild Hybrid) čtyřválcové vystačí s 10 kW (14 k). Místo klasického třetí generace a vznětových CLS 350d a 400d, výhradně spouštěče motoru je s klikovým hřídelem pomocí řemese vyrábí jen nového převodu propojen elektromotor/generátor ISG, s devítistupňovou samočinnou převodovkou 9G-Tronic ve čtyřdveřové verzi, a pohonem všech kol 4Matic. Na autosalonu NAIAS který nejen zastává funkci spouštěče, ale také rekupe kombi Shooting Brake 2018 následovala verze Mercedes-AMG CLS 53 se zvýruje elektrickou energii při brzdění, případně poskytuje bylo zrušeno šeným výkonem zážehového šestiválce této řady až na přídavný výkon při zrychlování. Není to jednoduchá zále320 kW, rovněž navíc s podporou elektromotoru 16 kW. žitost, protože celý systém pracuje s napětím 48 Voltů Pohon pouze zadních kol přišel později ve čtyřválcových (i u čtyřválce CLS 350) místo obvyklých 12 Voltů. Zlep typech CLS 350 (zážehový 2.0/220 kW + elektromotor šuje však energetickou bilanci, nemluvě o snížení emisí, 10 kW) a CLS 300d (vznětový 2.0/180 kW). navíc minimalizovaných čističem pevných částic také Mercedes-Benz CLS inspiroval další výrobce, zejména u zážehových typů (GPF = Gas Particulate Filter). německé konkurenty Audi a BMW, k vývoji obdobných Mercedes-Benz tradičně mění koncepty na sériové typy. typů, kterým se nesprávně říká čtyřdveřové kupé (definiStudie Vision CLS z autosalonu IAA 2003 ve Frankfurtu ce je přece jasná, kupé je automobil se dvěma dveřmi). byla předobrazem první sériové CLS (codename C219), Tímto pojmenováním totiž chtěl výkterá po necelém roce přišla do vý robce podtrhnout sportovní charakter roby coby luxusní čtyřmístný čtyřdve► PŘEHLED TYPŮ CLS 2018 (C257) řový automobil, spojující funkčnost automobilu, k jehož poznávacím znamotor převodovka výkon spotřeba EU sedanu s elegancí a dynamikou kupé. kům patří nízká silueta se splývající typ (přeplňovaný) [kW/k] [l/100 km] zádí, ale se čtyřmi bočními dveřmi Úvodní typy nesly označení CLS 350, CLS 300d 2.0 R4d 9A 180/245 5,2 s bezrámovými okny. Vyzrálý design CLS 500 a CLS 55 AMG, měly zážeCLS 350d 4Matic 3.0 R6d 9A 210/286 5,6 hové šesti- nebo osmiválce, výhradně potvrzuje také součinitel odporu CLS 400d 4Matic 3.0 R6d 9A 250/340 5,6 vzduchu jen 0,26. K největším změ- CLS 350 samočinnou převodovku a pohon 2.0 R4 9A 220/299 + EM 10/14 N.A. nám třetí generace patří absence CLS 450 4Matic zadních kol. Prodej v Evropě a USA 3.0 R6 9A 270/367 + EM 16/22 7,8 osmiválců, jež nahrazuje nová gene- AMG CLS 53 4Matic 3.0 R6 9A 320/435 + EM 16/22 8,7 v prvním plném roce 2005 dosáhl té-

auto 2018/9

Foto Tom Hyan

Vyzkoušeli jsme šestiválcový CLS 400d, vrcholný typ se vznětovým motorem

měř pětatřiceti tisíc kusů. Během let samozřejmě přibyly vznětové motory. Výrobce využil platformy tehdejší třídy E s relativně dlouhým rozvorem náprav 2854 mm, který však další generace překonaly. Zájem o CLS odpočátku předčil očekávání, od zahájení dodávek v říjnu 2004 odebrali zákazníci přes 170 tisíc vozů první generace. Druhá generace v roce 2010 (paradoxně nižší codename C218) přinesla odlišný designerský styl, byť jasně navazující na předchůdce. Vedle designu bylo hlavním zadáním zvýšení účinnosti, tedy hospodárnosti. Nejprve přišly na trh vidlicové šestiválce, vznětový CLS 350 CDI a zážehový CLS 350, následoval čtyřválec CLS 250 CDI a prestižní CLS 500 se zcela novým osmiválcem Bi-Turbo. Také u druhé generace se nabídka ještě dále rozvinula (např. o CLS 63 AMG), přibyl pohon všech kol 4Matic a druhá karosářská varianta pětidveřového sportovního kombi CLS Shooting Brake (X218). Spotřeba paliva se výrazně snížila,

téměř všechny motory se už vyznačovaly přeplňováním. Technickým základem byla opět třída E; v hierarchii typů Mercedes-Benz zamířil sportovně laděný CLS znovu mezi klasické třídy E a prestižní S. Rozvor náprav se mírně prodloužil o 20 na 2874 mm, délka vozu činila 4940 mm. Facelift roku 2014 přinesl další downsizing motorů a uvedení devítistupňové samočinné převodovky 9G-Tronic pro některé typy, pozměněná příď nesla hlavní světlomety LED. Třetí generace se posunula ještě dále. Nadále vychází ze současné třídy E, ale existje pouze jako sedan, když vývoj nové verze CLS Shooting Brake (X257) byl zastaven, protože podíl na prodeji u druhé generace nebyl přesvědčivý. Vnitřnímu prostoru CLS prospělo prodloužení rozvoru náprav až na 2939 milimetrů, tedy o 85 mm proti první generaci, proti druhé je 4988 mm dlouhý automobil delší o 51 mm, širší o 9 mm, ale vyšší o 17 mm, což prospělo výšce stropu nad sedáky pro hlavy ►►►

1 Sportovní charakter vozu podtrhují také bezrámová okna dveří 2, 3 Interiér je poprvé typován jako pětimístný, vnitřní prostor se mírně zvětšil 4 Řešení digitálního přístrojového panelu vychází z modernizované S-Klasse, nechybí ani Head-Up Display

9/2018 THauto

Foto Tom Hyan

► MERCEDES-BENZ CLS (C257)

1 Nové šestiválce představují návrat ke klasickému řadovému uspořádání 2 Příplatková dvacetipalcová kola s obutím Pirelli P Zero

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený řadový šestiválec, zážehový nebo vznětový (d), uložený podélně vpředu; DOHC 4V; zážehové Mild Hybrid s elektrickým strojem ISG 16 kW (22 k) a 220 N.m; elektronické přímé vstřikování paliva, Stop/Start, EU6; a) CLS 400d 4Matic: typ OM 656; vznětový, přeplňovaný dvojicí turbodmychadel; 2927 cm3 (ø 82 x 92,4 mm); 15,5:1; 250 kW (340 k)/4400 min‑1 a 700 N.m/1200 – 3200 min‑1; b) CLS 450 4Matic: typ M256, zážehový, přeplňovaný turbodmychadlem a elektricky poháněným kompresorem; 2987 cm3 (ø 83 x 92,4 mm); 10,5:1; 270 kW (367 k)/5500 – 6100 min‑1 a 500 N.m/1600 – 4000 min‑1; c) AMG CLS 53 4Matic: viz výše, ale 320 kW (435 k)/6100 min‑1 a 520 N.m/1800 – 5800 min‑1. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – samočinná devítistupňová převodovka 9G-Tronic s kapalinovým měničem a možností přímého manuálního řazení (5,35 – 3,24 – 2,25 – 1,64 – 1,21 – 1,00 – 0,86 – 0,72 – 0,60 – Z 4,80). Stálý převod a/b/c) 2,47/2,82/N.A.; pohon všech kol 4Matic. PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu čtyřprvkové závěsy, vzadu pětiprvkové s příčnými a podélnými rameny; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, na přání a pro AMG standardně vzduchovými měchy; příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy s vnitřním chlazením, ABS/EBD/BA, ESP/ASR; hřebenové řízení s elektromechanickým posilovačem; pneumatiky 245/45 R 18 vpředu a 245/40 R 18 vzadu, pro c) 245/40 R 19 vpředu a 275/35 R19 vzadu. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2939 mm, rozchod kol 1618/1620 mm, pro c) 1647/1637 mm; d/š/v 4988/1890/1435 mm, pro c) 5001/1890/1422 mm; objem zavazadlového prostoru (VDA) a/b/c) 520/490/490 l; objem palivové nádrže 50/66/66 l; pohotovostní hmotnost DIN od 1860/1865/1905 kg, celková povolená 2545/2585/2550 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b/c) – největší rychlost 250 km/h (elektronický omezovač), u c) na přání 270 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 5,0/4,8/4,5 s; spotřeba paliva EU od 5,6/7,8/8,7 l/100 km; emise CO2 od 148/178/200 g/km.

auto 2018/9

2 cestujících. Poprvé je CLS typován jako pětimístný, což je jistě praktické, navíc je také prvním CLS, jenž má závěsné zařízení pro přívěs. Podle typu je udáván objem zavazadlového prostoru 490 – 520 l, zatímco u předchůdce to bylo 475 – 520 litrů. Nová generace CLS přebírá většinu asistenčních systémů a komfortních prvků od faceliftované S‑Klasse, nechybí tedy plně digitální kokpit, zařízení Stop&Go Traffic (do 30 sekund se v koloně samočinně rozjíždí), ale třeba i ambientní osvětlení interiéru, fascinující hra barev. Na výběr je totiž celkem čtyřiašedesát barev a deset stylově laděných barevných kompozic, které začínají uvítacím osvětlením při nastupování. Kuriozitou jsou osvětlené výstupy ventilace, mění totiž zabarvení podle teploty. Jistě zajímavějším doplňkem za příplatek jsou aktivní tlumiče Dynamic Body Control s režimy Comfort, Sport a Sport+, či kompletní pneumatické odpružení Air Body Control s aktivními tlumiči a proměnnou světlou výškou, nemluvě o známé standardní volbě jízdních režimů, jaká patří k většině osobních automobilů Mercedes-Benz. Ceny odpovídají kvalitě a výbavě, testovaný typ CLS 400d se nabízí od 1 828 000 Kč. Zatím nejlevnější je CLS 300d od 1 568 000 Kč (aktuálně a podrobněji na www.mercedes-benz.cz). ■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na sportovní automobil TOYOTA Celica z roku 1990

9/2018 THauto

► Automobily ► ŠKODA FABIA 2018

Foto Škoda Auto

JEŠTĚ LEPŠÍ

TOM HYAN, Praha/Libčice (CZ)

1 Škoda Fabia po faceliftu v atraktivní výbavě s novými osmnáctipalcovými koly 2 Porovnání tří generací, vpředu vozy před a po faceliftu, povšimněte si jiného tvaru čelní masky

auto 2018/9

Foto Tom Hyan

Foto Škoda Auto

Škoda Fabia je po Octavii druhou nejúspěšnější modelovou řadou české značky, do letošního faceliftu vzniklo přes 4,1 milionu vozů...

polovině výrobního cyklu se Fabia do čkala faceliftu a modernizace, nová verze slavila světovou premiéru na Ženevském autosalonu 2018, od 10. srpna se začala vyrábět v základním závodě v Mladé Bo leslavi. Největší změnou jsou výraznější styling přídě i zádě, s technologií světlometů LED vpředu i vzadu (výbavy Style a Monte Carlo); nabídka pouze záže hových tříválcových motorů, a to i výkonnějších TSI se standardním filtrem pevných částic GPF; rozší řená paleta jízdních asistentů a prvků konektivity; upravený interiér s přepracovaným přístrojovým panelem, přehlednějším a lípe čitelným, a rovněž až osmnáctipalcová kola pro krátkou verzi hatchback. Nová Fabia třetí generace (SK260) se představila

před čtyřmi lety na autosalonu Mondial de l’Automo bile v Paříži. Zůstává v kategorii vozů čtyřmetrové třídy (Rapid a Rapid Spaceback jsou větší) i u starší podvozkové architektury, byť s využitím řady prvků nové MQB. Zatímco obě verze Rapidu vycházejí kompletně ještě ze staré platformy, přebírá Fabia (a Fabia Combi) leccos z modernější MQB, ačkoli stále hostí základ PQ25 z předchozí Fabie II a spříz něných typů VW Group (minulé Polo), ale třeba Octavia a Superb (oba vozy ve třetí generaci) již plně využívají výhod modulárního systému MQB. Po kračují obě karosářské varianty, na některých trzích se Fabia Combi těší větší oblibě než hatchback (např. loni u nás 58 procent Combi, v Německu a na Slovensku po 46 procentech).

► MOTORY FABIA 2018 (SK260) výkon [kW/k] 44/60 55/75 70/95 81/110

spotřeba EU [l/100 km] N.A. 4,9 4,8 4,9/4,8

Foto Tom Hyan

typ, počet válců převodovka 1.0 MPI R3 5M 1.0 MPI R3 5M 1.0 TSI R3 5M 1.0 TSI R3 6M/DSG7

Foto Škoda Auto

Základní provedení Fabie, nyní výhradně s tříválcovými motory 1.0 MPI/1.0 TSI; základní objem zavazadlového prostoru u hatchbacku činí 330 litrů

5 6

3 Pohled pod kapotu, kde se ukrývá nový motor 1.0 TSI 4 Park Assist (Rear Traffic Alert) je nově zařazen mezi jízdní asistenty Předností Fabie třetí generace je od počátku přede vším vyzrálý design, na první pohled zdařilejší než u předchůdce, což u zachování délky do čtyř metrů nebylo snadné. Automobil je však o 90 mm širší, o 31 milimetrů nižší a kratší jen o 8 mm než předchůdce, rozvor u třetí generace je 2470 mm, větší kola od 15“ jsou více v rozích karoserie. Rozchod se zvětšil na 1463/1457 mm, resp. 1457/1451 mm s většími koly; celkové rozměry pětimístného hatchbacku po faceliftu činí 3997 x 1732 x 1467 mm. Celek in natura působí neobyčejně vyváženým dojmem, vnitřní objem ne strádá, zavazadlový prostor má 330 litrů, anebo 1150 litrů po sklopení sedadel. Použitím vysokopevnostních ocelí a chytrých konstrukčních řešení se snížila hmot nost, podle typu začíná kolem jedné tuny.

Zážehový motor třídy 1000 cm3 se kromě Citiga objevil od uvedení třetí generace Fabie, vychází z palety jed notek nové generace pro MQB, zážehových řady EA211, které na rozdíl od předchůdce EA111 mají výhradně čtyřventilový rozvod, výfukové potrubí na zadní straně a vyspělejší integrovaný motormana gement. V nabídce jsou nyní litrový tříválec 1.0 MPI s atmosférickým plněním a elektronickým vícebodo vým vstřikováním benzinu, ale také výkonnější 1.0 TSI s přeplňováním turbodmychadlem a přímým vstřiko váním, jenž nahrazuje čtyřválce 1.2 TSI. Vznětové tří válce 1.4 TDI patří historii. Slabší atmosféricky plněné tříválce 1.0 MPI s alternativními výkony 44/55 kW, tedy 60/75 k, jsou určeny především pro městský provoz, vystačí s pětistupňovou převodovkou. ►►►

5 Šestiapůlpalcový barevný displej pro ovládání všech důležitých funkcí 6 V závislosti na výbavě mají sedadla různé vzory a obšívání, látkové potahy či kombinaci mikrovlákna Suedia a potahové látky 7, 8 Upravená přístrojová deska dostala lépe čitelné stupnice kontrolních přístrojů

9/2018 THauto

Foto Tom Hyan

► ŠKODA FABIA 2018

Foto Tom Hyan

Nabídku tvoří tříválcové zážehové motory, z nichž nejvýkonnější je 1.0 TSI/81 kW (110 k)

Fabia Combi je postavena na shodném rozvoru 2470 mm, prodloužená délka vozu na 4262 milimetrů nabízí větší zavazadlový prostor Zavazadlový prostor kombi se zvětšil na 530/1395 litrů (hatchback má 330/1150 litrů)

Vyzkoušeli jsme oba vozy se silnějším přeplňova ným motorem 1.0 TSI, vybaveným filtrem pevných částic, a to v obou výkonových verzích 70/81 kW, tedy 95/110 k. Rozdíl výkonu je samozřejmě znát, stejně jako nárůst točivého momentu ze 160 na 200 N.m, zejména v kopcovitém terénu, kde ale sil nější stodesetikoňová verze splní všechny běžné nároky a jede vcelku svižně. Všechny tyto úpravy jdou samozřejmě na vrub nekompetentních rozhod

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený zážehový řadový tříválec EA211, uložený vpředu napříč; hliníkový blok a hlava válců; DOHC 4V (ozubený řemen); elektronické vícebodové vstřikování paliva pro MPI, přeplňování výfukovým turbo dmychadlem a přímé vstřikování paliva pro TSI, EU6; tlakové oběžné mazání s plnoprůtokovým čističem oleje; a) 1.0 MPI: 999 cm3 (ø 74,5 x 76,4 mm); 10,5:1; 55 kW (75 k)/6200 min‑1 a 95 N.m/3000 – 4300 min‑1; b) 1.0 TSI: viz výše, ale 70 kW (95 k)/5000 – 5500 min‑1 a 160 N.m/1800 – 3500 min‑1; c) 1.0 TSI 110: viz výše, ale 81 kW (110 k)/5000 – 5500 min‑1 a 200 N.m/2000 – 3500 min‑1. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – jednokotoučová suchá spojka a přímo řazená pětistupňová převodovka (a/b: 3,64/3,77 – 1,95/1,96 – 1,27/1,28 – 0,96/0,93 – 0,80/0,74 – Z 3,62/3,18), stálý převod 4,812/3,625; pro c) šestistupňová (3,77 – 1,96 – 1,28 – 0,97 – 0,78 – 0,64 – Z 3,18), stálý převod 3,625; alternativně pro c) automatizovaná sedmistupňová DSG se dvěma suchými spojkami (3,77 – 2,27 – 1,53 – 1,12 – 1,18 – 0,95 – 0,80 – Z 4,17), stálý převod 4,438 + 3,227 + 4,176. Pohon předních kol. PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocným rámem vpředu; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu vlečená ramena spojená torzně poddajnou příčkou; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, vpředu příčný zkrutný stabilizátor; vpředu kotoučové brzdy s vnitřním chlazením, vzadu bubnové; ABS/EBD/BA, ESC/ASR; hřebenové řízení s elektromechanickým posilovačem, pneumatiky od 185/60 R 15. ROZMĚRY A HMOTNOSTI (hatchback) – rozvor náprav 2470 mm, rozchod kol 1463/1457 (1457/1451) mm; d/š/v 3997/1732/1467 mm; součinitel odporu vzduchu cx = 0,335/0,334/0,327; objem zavazadlového prostoru 330/1150 l; objem palivové nádrže 45 l; pohotovostní hmotnost DIN a/b/c) od 1011/1046/1057 (A 1090) kg; celková povolená hmotnost 1541/1576/1587 (A 1620) kg; brzděný přívěs do 1000/1000/1100 (A 1100) kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b/c) – největší rychlost 168/184/195 (A 194) km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 14,9/10,8/9,6 (A 10,1) s; spotřeba paliva EU 4,9/4,8/4,9 (A 4,8) l/100 km; emise CO2 111/109/113 (A 111) g/km.

auto 2018/9

nutí úředníků EU, kteří prosadili snižování emisí ad absurdum pouze u osobních automobilů, přičemž jejich provoz zdaleka nezpůsobuje největší znečiště ní ovzduší. Výrobci se tedy brání snižováním objemu válců a elektromobilitou, nikdo však v této demagogii nedokáže posoudit skutečné celkové emise z dopra vy osobními vozy (a jejich výroby) ve srovnání s jiný mi tvůrci emisí. Není třeba se však obávat, Fabia se tříválcem jede velmi pěkně, jen při ostřejší jízdě mohou být spotřeba i emise vyšší než u automobilů s větším objemem válců. Je to ale stále o tom sa mém, výrobci však nehodlají platit pokuty za překro čení emisních limitů, s nimiž jim evropská legislativa vyhrožuje. Pro tříválec 1.0 TSI je podle výkonu k dis pozici pěti- nebo šestistupňová manuální převodov ka, pro 81 kW také automatizovaná sedmistupňová dvouspojková, okusili jsme obě silnější verze, nemají chybu, záleží tedy jen na preferencích řidiče. Podle designera Karla Neuhodla, vedoucího desig nu exteriéru Škoda Auto, není snadné měnit zdařilý automobil, snažili se tedy ještě více původní tvary vycizelovat a zatraktivnit Fabii pro mladší zákazníky. Ostatně v nabídce jsou nová osmnáctipalcová kola,

motorismu

ík všech autom obilistů a mo tocyklistů orie ntovaný na hist Foto Robe orii

Září 2018

120 •Kč

Ročník XVII I. číslo 197

Nestranný a nez

ávislý měsíčn

rt Sobčák

Vyzkoušeli jsme také Fabii se slabším motorem, ty jsou vhodné především pro kratší vzdálenosti a městský provoz

Foto Tom Hyan

Měsíčník pro všechny staromilce, které zajímá historie motorismu

Fascinující sp ri

nter MORGA

BMW 2000 CA

Václav Zapadlík

Antonio Ascar

MJ_2018_09.in

dd 1

i 28.08.18 14:29

černá leštěná Vega z lehké slitiny, poprvé coby tovární nabídka, výhradně pro hatch back Fabia Monte Carlo (pneumatiky 215/35 R 18). Málokdo si uvědomí, že jejich zavedení si vyžádalo zesílení karoserie (konstruktéři nasadili tenzometry na místa s kritickým namáháním, pak spodní část upravili), stejně jako změnu tvaru a zesílení spojovací tyče řízení u každého předního kola (jsou namáhány větším momentem vzhledem k většímu průměru kola). Zname ná to, že pokud chcete vůz s těmito koly, musí být jimi vybaven již v prvovýrobě. Zákazníci ovšem mohou vybírat z šesti různých designů kol, základní pro výbavu Active jsou ocelová patnáctipalcová, ostatní z lehké slitiny (15, 16, 17 nebo 18“). Díky atraktivnímu ColorConceptu mají klienti možnost individualizace svého vozu barev ným provedením s využitím černého, bílého nebo stříbrného provedení střechy, různého zabarvení sloupků A, vnějších zpětných zrcátek a volbou různých kol z lehké slitiny. Hlavní světlomety jsou užší, mříž čelní mas ky má nový tvar se zkosenými horními rohy a celá příď s novým nárazníkem opticky působí širším dojmem. Na českém trhu je sériovou výbavou denní osvětlení LED; přední světlomety LED a koncové svítilny LED se dodávají od vyš ších výbav Style a Monte Carlo (nikoli pro Active a Ambition). Nabídku asistentů obo hacují systémy zjednodušující řidiči změnu

jízdního pruhu s kontrolou mrtvého úhlu, vyjíždění z parkovacího místa Rear Traffic Alert a přepínání dálkových a potkávacích světlometů Auto Light Assist, kromě již známých Front Assist s nouzovou brzdou pro jízdu ve městě, multikolizní brzdy, adap tivního tempomatu, couvací kamery a ome zovače rychlosti. Konektivitu a infotainment posiluje výběr systémů Swing, Swing Plus a Amundsen, vždy s barevným displejem 6,5“, v obou vyšších případech kompatibilní s technologií SmartLink Plus. Systém Amundsen nabízí prostřednictvím balíčku služeb Infotainment Online funkce konekti vity, dále Wi-Fi hotspot a ve Škoda Media Command propojení až se dvěma tablety na palubě. Služby Škoda Connect umož ňují díky chytrému telefonu, chytrým hodin kám, anebo přes webové rozhraní dálkově vůz zamknout a odemknout. Mnohé z uvedené výbavy bylo donedávna záležitostí automobilů vyšších tříd, možností je opravdu mnoho, záleží jen, jak hluboko máte do kapsy. Všechny výbavy pro hatch back Fabia i pro prodlouženou Fabii Combi jsou shodné, pro kombi však nemůžete mít osmnáctipalcová kola. Podle oficiálního ce níku Škoda Auto začíná nabídka na 279 900 korun českých za hatchback 1.0 MPI/55 kW Active, Fabia Combi je o čtrnáct tisíc dražší. Nabídka vrcholí typy Monte Carlo DSG za 420 900 Kč, resp. Combi za 434 900 Kč (podrobněji na www.skoda-auto.cz). ■

Právě vyšlo zářijové číslo plné zajímavého čtení

Antonio Ascari s vozem

Alfa Romeo 20-30

ES na Targa Florio

v roce 1922, kdy dojel

Antonio As

na čtvrtém místě

cari

Antonio Ascari čují za gariba byl odvážný, cílevěd omý muž, ldina jaké Italové Giuseppe Gariba podle slavného oznaldiho. Byl jezdce bojovníka za nezáv mální stopě islost Itálie m, který projížd tak rychle, jak dovolo Itálie v roce ěl zatáčky vala adhez 1924 poslal e. Během Velkév optiředitel závod Alfy Romeo u pan Arturo zprávu: „Poku ceny tímto způso Mercanti do bem, nebez d bude Ascari i nadále depa budu nucen pečným pro projížd ho něj i pro ostatn ět zatáčky vyhrál s násko zastavit.“ Naštěstí í závodníky, se tak nestal kem 16 minut. o a Ascari závod

Budova Conservato

ire Citroën v Aulnay

ntonio Ascari se narodil 1888 ve městě 15. září pravidelně setkával nedaleko Mantovy Bonferraro di Sorga s budoucími kými mistry cyklisticItálie s obilím. Pracovat v rodině obchodníka a strýcem jednoho a také s budoucím otcem začal u místního Naučil se zde spolehliv Citroën nabízel z největších jezdců opravovat zeměděl kováře. dob Tazia všech poháněn ý, ale nepříliš zajímavý automob movité clientele několik typů Nuvolariho. ale ve stejné Někdy kabrioletů, jak továrních ý čtyřválcovým dílně si pánové ské stroje, dvacátého il století se rodina na počátku motorem. a Arturo Nuvolari tak zakázkových Giuseppe Roku 1909 přestěhovala Ascariových se vat svá závodní ovi nechávali také spravodo se starším bratremAntonio Ascari společně kola. Mladý Antonio místo mechani Milána a Antonio získal Amedeem rozhodli ka u milánské grovat do se tak Meccani che De Vecchi, firmy Officine opravnu Brazílie a zřídit automob emiilovou ve městě Pará. která vyráběla Amedeo však nato zemřel krátce na žlutou zimnici Tiskem a Antonioproběh se la zpráva

Conservatoi v Aulnay u

re Citroën Paříže

Antonio Ascari na závodu do vrchu Poggio di vozem Fiat S57/14B Berceto v roce 191

9 se závodním

Motor Journal 09/2018 MJ_2018_09

.indd 31

28.08.18 14:31

První citroëny typ A vyjely z továrny 1919, další už měly avan tovární karoserií tgardní

Motor Journal 09/2018

Setkání tatrovácký ch legend – autobusu

celokovovou

Majestátních vozů se jejich počet zdecimovadochovalo jen málo – náročnost údržby a válečné ly rekvizice

MJ_2018_09

.indd 65

T27 a Stříbrného šípu

Sodomkov o Vysoké Mý

již podvan

ácté

Elegantní motorový vůz je po náročné Veteránsalon provozní renovaci plně Motor

28.08.18 14:34

Journalu 9/2018

dříve

známé také Na tradičn pod názvem í festival, který Nechyběly tak Karosa. Mýtě, mohli pořádá Region autobusy RTO či luxusní verzi, zájemci dorazi v městské ální muzeu historickým neobvyk m ve Vysok t z Prahy či motorovým ém busu Karosa LC 736.40 lý prototyp autoauto byl věnován vozem z třicátý Pardubic po kolejíc h třeba kový vůz Karosa C744 z roku 1989, článautomobilism ch let, zvaný čtyřicátých s čely z řady m Stříbrný elegantní ŠD 900 let minulého u, kultuře a životnímu stylu dvacát šíp, – rotelem. 11 s hotelem na kolečkácči století. ých až Atmosféru ozvláštň h

dopoledních hodinách bylo vysokomýtské náměstí kými automob obsazeno nejen historicily s karoseri emi Sodomk a,

ale také řadou na výrobky šedesátýautobusů s akcentem které byly produko ch až osmdesátých let, vány v tamní továrně,

zrenovovaný autobus Tatra oval krásně T27 sběratele Vítězslava Zezuly, který vozil návštěvn „od vlaku“, íky tedy vysokom ýtské městské zastávky na náměstí a zpět. Komentované vyhlídkové jízdy zabezpečovala Vysokým Mýtem naopak „Dakota“, neboli autobus

Tovární snímek BMW Autobusová souprava Karosa

Od vlaku do města 58

.indd 58

pendloval také autobus

Škoda 706 RO ze sbírky

rodiny Koutkových

Karosácký design

2000 CS, ten se lišil

od modelu CA výkonnější

Návrat oblí

ŠD 11 s rotelem Neobvyklý prototyp

MJ_2018_09

sous Bois

chceme, a že nás přesně za tři hodiny zase vyženou. K našemu překvape ní byla mezi níky firemní návštěvsbírky Slovenska. Pozval citroënů i delegace ze je tam ředitel pení Citroënu zastouna Slovensku. důvodů měli Z jazykových s sebou Později se ukázalo, i (jakoby) tlumočníka. co to pro mne nalo… Vydali znamejsme se tedy na povel a společně do haly. Doprová zel nás mladíček, jako dohled nad pořádke vyzáblý padný pramen m a příinformací. Jaké kvapení, když bylo ale přese ním dotazu změniltento klučina již po prvNa jeho bohatou v mobilní encyklopedii. venský překlada výrazovost a spád řeči slotel prostě nestačil, , že se vyprod To je důvod mně nezbylo připomenout a tak ává famóz nic zmíněným ní sbírka citroën jsem rád udělal. jiného než vypomoci, což Conservatoire si vývoj této značky, ů. nejlép to znamená . Nejprve V obrovské k terminologii: e procházkou konzervovat hale filigráns ké konstruk a s minimál Francouzský kdo si myslí, v ce ním počtem výrobce pouzenašem slova smyslu že sloupů podpůrných výroby a protot , tak byl poučen jsou, částečně odklád al po deseti velmi těsně, ypů do depoz . kovány stovky to znamená zaparletí cokoliv, a posléz itu. Většinou ve stavu vzorky své v chronolo aut. Jediný systém spočíval gickém uspořád původním, e se už o ně ání, oblíž Paříže, ať rokem 1919 a (moc) nestar v Aulnay prvními modely. počínaje al… ceném a hlídaném sous Bois, v oplobarvách tam šedesátých. stojí řada typů V různých areálu firmy, Jen pěkná obrovská, ale známé A, B2, kde dek s dnes osiřelá parkoviš firemními artefaktyrecepce a obchů- roën jako „tréfle“. První celokovo C3, o bývalém rozměru tě svědčí šarmant byl typ B10. , kde nás uvítala Následuje řada vý citní madam Darblade se nachází nenápad produkce Citroënu nek Antonio Ascari jako i limouzíšestiválc , , prozrazuje, nás, dva Jirky, ových vozů vítěz závodu do vrchu ná budova, že v čele s hlavním stylu čeká v bezpobezpo Parma – Poggio di nejpopulárnějším z let 1931–1933 skladiště nebo skupinka návštěvn něco zvláštního. Malá Berceto v roce 192 modelem zvaným výroby z let Rosalie 15A. 1 se na nic nesmí íků byla poučena, že Další jsou to „traction řada je už více známá, sahat, fotografo vat, kolik s, 31 nem, též zvané avant“, s předním náho„gangsterské limuzíny“.

m motorem a manuáln

beného dvo

BMW 2000

„šikmobusu“ z roku 198 9

byl vždy nadčasový , podobně jako u autobusu

Roku 1916 se spojily dvě německé RTOMotorenwerke firmy, GmbH a Flugzeug Rapp Gustav Otto, fabrik ze kterých Motor Journal 09/2018 Bayerische Flugzeug vznikla společnost werke. O rok se společnost později přejmenovala na Bayerische 28.08.18 14:33

Flugzeugfabrik Gustav 50

motorů, dynamicky se rozvíjela Motoren Werke a získala rozsáhlo halu v blízkosti u závody). Technici AG (Bavorské motorové mnichovského V této době Karl Rapp (1882–1 letiště. a Max Friz vzniklo 962) logo: (1883–1966) symbol rotující dodnes používané patřili kteří se rozhodu vrtule v jícím způsobem k lidem, barvách bílé o rozvoj prvních a modré. Versaille bavorských zasloužil skou smlouvojenských německý i vou v roce 1919 letadel. Firma byla Německ ch letecká se ve svých počátcích u zapovězena úspěšně hledat výroba a továrna musela urychleně výrobní program .

Otto v roce 1913 Výroba motocyklů

MJ_2018_09

í převodovkou

ulitru

Začíná se psát dářský zázrak druhá polovina šedesá tých let. Něme Západoněme zvolna ztrácí dech cký hospo a došel ke cká ekono první od konce mika svému druhé světov prochází mírnou recesí, naplnění. „nové éře“ v podsta přivádí bavor é války. A jako další ve svém logu dítko v takzva tě ská autom na né dilo mezi úspěšnsvět v roce 1965 rodinnobilka s roztočenou vrtulí é cestovní é a velmi BMW tímto kupé. To se kupé naváz dobře prodávané vozy zařaalo na předvá motorů, které v tomto obdob Pětistý vyrobený letecký lečnou oblibu zaznamenal í. motor BMW v roce 191 y nejeden 8 sportovní úspěchdvoulitrových Trocha histor zabývala výrobou . ie leteckých

.indd 50

BMW R 32 v roce 192

3 Motor Journal 09/2018

28.08.18 14:32

www.MotorJournal.cz

► Automobily ► BMW GROUP MINI 2018

Foto Tom Hyan

BRITSKÁ POSILA

Znovuzrozený Mini se dožil třetí generace, je jediným z malých britských automobilů, které přežily do dnešní globální doby...

auto 2018/9

TOM HYAN, Kutná Hora (CZ)

Foto Tom Hyan

ovodobou řadu Mini třetí generace, vyvi nutou pod taktovkou BMW Group, tvoří základní hatchback poprvé ve třídveřové i pětidveřové verzi (F56/F55), ojedinělý kabriolet (F57), nyní pětidveřové kombi Clubman (F54) a také odvozené SUV Countryman ve druhé generaci (projekt F60). Poprvé přicházejí pěti dveřové verze, prodloužilo se nejen kombi, ale alterna tivně rovněž hatchback, v novém provedení označený výmluvně 5 Door. Rozvor náprav je nyní prodloužen o 72 mm, celková délka vzrostla o 161 mm, šířka je stej ná a výška jen o 11 mm větší. Samozřejmě, především se zvětšil objem zavazadlového prostoru ze 211 na 278 litrů, po sklopení opěradel zadních sedadel až na 941 litrů. Vzhledem k charakteru rodinného vozu vypouští 5 Door sportovní verzi John Cooper Works (JCW)... Počátkem prosince 2016 opustil výrobní závod v Cowley u Oxfordu třímiliontý Mini po patnácti letech výroby, která se zvýšila ze 300 až na 1000 automobilů denně. Přes dva miliony vozů Mini se exportovalo. Základ produkce nadále zůstává ve Velké Británii, vedle konečné montáže v Oxfordu (už od roku 1913 automobilka Williama Morrise) vznikají tradičně karo sářské výlisky a podsestavy ve Swindonu (od 1954 Pressed Steel Co., 1968 British Leyland, 1986 Rover Group) a zážehové motory v novém BMW Plant Hams Hall v Coleshillu (Warwickshire, dvacet minut jízdy od Birminghamu), závodě otevřeném roku 2001 po tříleté stavbě, ale zásobujícím Mini až od druhé generace (2006). Od roku 2014 z továrny v Cowley vyjíždí třetí generace Mini, která v letošním roce doznala mírného

Vtipným prvkem jsou koncové svítilny v designu britské vlajky Vyzkoušeli jsme pětidveřový hatchback s dvoulitrovým čtyřválcem o výkonu 141 kW (192 k)

faceliftu a řady zlepšení, jež BMW Group označuje LCI (Life Cycle Impuls/Innovation). Popsané změny platí pro Hatchback, 5 Door a Cabrio. Vyzkoušeli jsme pětidveřový hatchback, ale také atrak tivní Mini Cabrio, vesměs se zážehovými dvoulitrovými čtyřválci, které tvoří spolu s odvozenými tříválci 1,5 l zá kladní nabídku. Ve stejných objemových třídách jsou k dispozici rovněž motory vznětové, málo známá nej menší verze zážehového tříválce 1,2 l už z palety zmi zela. Všechny motory jsou přeplňované, zážehové se

► MINI 5 DOOR (F55) – PŘEHLED TYPŮ výkon převodovka spotřeba EU [kW/k] [l/100 km] 55/75 6M 4,9 75/102 6M/7DCT 4,9/4,8 100/136 6M/6A 4,7/4,8 141/192 6M/6A 5,9/5,4 70/95 6M 3,7 85/116 6M/7DCT 3,8/3,9 125/170 8A 4,1

Foto Tom Hyan

Foto BMW Group

označení vozu motor [objem cm3] Mini One First 3R 1499 Mini One 3R 1499 Cooper 3R 1499 Cooper S 4R 1998 Mini One D 3R 1496 Cooper D 3R 1496 Cooper SD 4R 1995

▲ Nová je volicí páka samočinné převodovky, kruhový displej ve středu palubní desky zůstává ◄ Mini Cabrio JCW s nejvýkonnějším motorem nabídky

Foto Tom Hyan

Foto BMW Group

▼ Zavazadlový prostor ukrývá schránku pod podlahou

zvýšeným tlakem přímého vstřikování benzinu ze 20 na 35 MPa, což zvyšuje účinnost, a tedy výkon, ale zároveň snižuje spotřebu paliva. Novinkou je alter nativní zástavba sedmistupňové dvouspojkové pře vodovky DCT od Getragu, která u vybraných typů (viz tabulka) nahradila klasický šestistupňový (nebo osmistupňový) automat s kapalinovým měničem mo mentu, protože řadí rychleji (k dispozici jsou i páčky pod volantem pro přímé řazení). Je však dimenzo vána na nižší vrchol točivého momentu, a tak ►►►

9/2018 THauto

Foto BMW Group

► BMW GROUP MINI 2018

Foto BMW Group

▲ Odvozenou variantou ze třídveřového hatchbacku je Mini Cabrio s elektricky ovládanou plátěnou střechou ▼ Zážehový čtyřválcový motor 2.0/141 kW (192 k)

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený zážehový řadový BMW Mini TwinPower Turbo Technology, přeplňovaný výfukovým turbodmychadlem, uložený vpředu napříč; DOHC 4V; elektronické přímé vstřikování paliva, EU6; a) Cooper: typ B38; tříválec 1499 cm3 (ø 82 x 94,6 mm); 11,0:1; 100 kW (136 k)/4400 – 6000 min‑1 a 220 (overboost 230) N.m/1250 – 4300 min‑1; b) Cooper S: typ B48, čtyřválec 1998 cm3 (ø 82 x 94,6 mm); 11,0:1; 141 kW (192 k)/5000 – 6000 min‑1 a 280 (300) N.m/1250 – 4600 min‑1. Elektrická výzbroj 12 V, alternátor 150 A, akumulátor 70/80 A.h. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – šestistupňová přímo řazená převodovka (a/b: 3,615/3,923 – 1,952/2,136 – 1,241/1,393 – 0,969/1,088 – 0,806/0,892 – 0,683/0,756 – Z 3,538/3,538), stálý převod 3,421/3,588; na přání šestistupňová samočinná převodovka pro oba motory (4,459 – 2,508 – 1,556 – 1,142 – 0,851 – 0,672 – Z 3,185), stálý převod a/b) 3,683/3,502; pohon předních kol. PODVOZEK – bezrámová konstrukce s pomocnými rámy vpředu i vzadu; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu víceprvkové závěsy s příčnými a podélnými rameny; pérování vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, příčné zkrutné stabilizátory; hřebenové řízení s elektromechanickým posilovačem EPS, převod 14,2:1; kotoučové brzdy, vpředu s vnitřním chlazením, ABS/EBD/BA, DSC/DTC; kola z lehkých slitin; pneumatiky a) 175/65 R 15, b) 195/55 R 16. ROZMĚRY A HMOTNOSTI (5 Door) – rozvor náprav 2567 mm, rozchod kol 1501/1501 (b: 1485/1485) mm; d/š/v 3982 (b: 4005)/1727/1425 mm; součinitel odporu vzduchu a/b) cx = 0,30/0,33; pohotovostní hmotnost od 1145/1220 (AT: 1175/1240) kg, celková 1670/1750 (1700/1770) kg; objem zavazadlového prostoru 278/941 l; objem palivové nádrže 40/44 l. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b) – největší rychlost 207/232 (AT: 207/230) km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 8,2/6,9 (AT: 8,1/6,8) s; spotřeba paliva EU 4,7/5,9 (AT: 4,8/5,4) l/100 km; emise CO2 109/136 (AT: 111/125) g/km.

auto 2018/9

s motory JCW (jen pro třídveřový a Cabrio) zůstává osmistupňová s měničem (od Aisinu AW). Sportovní verze JCW (John Cooper Works) je totiž nejvýkon nější variantou zážehového dvoulitru, která dává 170 kW (231 k), zatímco v Cooperu S nabízí 141 kW (192 k). Samozřejmě je to znát, vyobrazený 5 Door měl standardní výkon, JCW jsme okusili v kabrioletu (JCW ale kupodivu tvoří 17 % prodejů). Všechny mo tory prošly nejen revizí pro snížení spotřeby a emisí, ale i zmenšením hmotnosti. Například protihlukové kryty motoru jsou nyní z uhlíkových kompozitů, re cyklátu vzniklého při výrobě elektrických a hybrid ních typů i BMW Group. Není jistě bez zajímavosti, že se brzy dočkáme elektromobilu Mini na základě třídveřového hatchbacku. Novinkou je také komuni kace převodovky DCT s palubní navigací, která upravuje automatizované řazení podle profilu za dané trasy. Modulární platforma UKL s nezávisle zavěšenými čtyřmi koly, známá i z malých BMW X1, X2 a 2 Active Tourer, je nyní přece jen pro Mini kom fortněji naladěna při zachování sportovních jízdních vlastností, takže usnadňuje jízdu po rozbitých čes kých silnicích. Ostatně jízdní vlastnosti Mini jsou vynikající, nikoli nadarmo je automobil srovnáván s motokárou, ale lehkosti originálu nedosahuje. Doba se změnila, bezpečnost a pohodlí si vyžádaly daň v někdy až příliš vysoké hmotnosti moderních automobilů, a to přesto, že se konstruktéři rovněž u Mini chlubí jejím snižováním. Mnohé úpravy nejsou na první pohled patrné, ale při bližší prohlídce vozu vyjdou najevo! Například velká pozornost byla věnována aerodynamice, zadní slou pek D je aerodynamicky optimalizován konkávní plochou, záď na odtokové hraně ukončuje výrazný spoiler. Vtipný detail představují koncové svítilny v designu britské vlajky. Nové jsou hlavní světlomety Matrix LED, pozměněný multifunkční volant a doty kový displej 6,5“, elegantní kola z lehké slitiny, zjed nodušený znak Mini, posílená konektivita Mini Con nected a větší možnosti individualizace. Známý otočný ovladač iDrive doplňuje částečně hlasové ovládání důležitých funkcí (zatím angličtina a něm čina). Zůstává zachována páka ruční brzdy, zatímco Mini Clubman nebo Countryman už mají elektrickou, stejně jako nechybějí oblíbené spínače na přístro jové desce v leteckém stylu. Kvalitní provedení vozu a jeho interiéru se sériovým či volitelným příslušen stvím odpovídá pozici značky na trhu a příslušné ceně (pětidveřové Mini One od 538 200 Kč, Cooper od 596 700 korun českých). Nabídku typů uvádíme v přehledné tabulce (více na www.mini.cz). ■

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na automobil MORRIS MINI z roku 1962

9/2018 THauto

Foto Tom Hyan

► Automobily ► LEXUS CT 200h (ZWA10)

PRVNÍ KOMPAKTNÍ

Lexus vstoupil do kompaktního segmentu s pětidveřovým hybridním hatchbackem CT 200h, který loni prošel faceliftem...

TOM HYAN

1, 2 Přístrojová deska dostala větší centrální displej, na němž lze sledovat např. funkci hybridního ústrojí a provozní hospodárnost

auto 2018/9

rémiová japonská značka tak rozšířila svou nabídku do nižších segmentů, a to nejen mezi sedany (to zahájil už typ HS 250h pro USA v modelovém roce 2010), ale také kompaktními SUV, kdy bude dalším kro kem především crossover UX, připravený pro evrop ský trh na letošní podzim (premiéra UX 250h byla v Ženevě 2018). Výrobní portfolio Lexusu nyní za hrnuje pouze automobily se zážehovými motory, resp. hybridní verze; diesely byly už před lety zrušeny a konstruktéři pracují rovněž na čistých elektromo bilech. Lexus CT se nevyrábí v konvenční verzi (tedy

Foto Tom Hyan

3 4

9 jen se spalovacím motorem), ale pouze jako full-hybrid pod označením CT 200h. V loňském roce prošel faceliftem a modernizací. Předobrazem CT 200h se stala studie Lexus LF-Ch, uvedená roku 2009 na autosalonech ve Frankfurtu a Tokiu, která se od sériového provedení lišila vý střednějším designem přídě i zádě, menším zadním oknem, jiným tvarem zadních dveří se skrytou klikou a koly 20“; rozměry jsou téměř shodné (studie je kratší o 20 mm, širší o 25 mm a nižší o 30 mm), při čemž rozvor zůstal stejných 2600 mm (také Auris HSD má 2600 mm). Interiér sériového CT 200h je samozřejmě praktičtější než u studie, v níž měli de signeři volnou ruku, a to bez připomínek účetních. Zatímco při uvedení LF-Ch se o pohonné jednotce taktně pomlčelo, u sériového vozu je spřízněna s automobily Toyota Prius a novějším Auris HSD. Jak nám před lety prozradil pan Hirokazu Koga, vedoucí projektu z vývojového střediska Lexus TMC v japonském Aichi, tak přestože platforma CT 200h vychází z dvojice zmíněných automobilů Toyota, je na rozdíl od nich naladěna odlišně ve stylu značky Lexus; využívá víceprvkového zavěšení zadních kol (u Aurisu jen v nejvyšší verzi, jinak mají Prius i Auris vzadu torzně poddajnou příčku) a vůz se z této trojice vyznačuje největší tuhostí karoserie. Z osm desáti procent se počítá s novými klienty, kteří dříve automobil značky Lexus neměli, ale chtějí vstoupit do prémiového segmentu, a většinou přejdou od Toyoty, která má hlavně nalákat další zástupy těch,

jež si poprvé koupí hybridní vůz. Také prémiový segment podle představitelů Lexusu míří k down sizingu, ovšem se všemi luxusními prvky, na jaké jsou klienti značky zvyklí. Proti Priusu najdete tedy v CT 200h nižší polohu se dadel, kvalitnější materiály a ještě větší důraz na kom fort při zachování dynamických jízdních vlastností. Na námitku, že kombinovaný výkon soustavy 100 kW (136 k) jako u Priusu/Aurisu HSD je poněkud nízký, odpověděl Koga-san tak, že se chtěli vyrovnat jak vznětovým verzím hatchbacků BMW řady 1 a Audi A3 při zachování příznivé ceny, tak nabídnout první hybridní alternativu v segmentu prémiových kompakt ních vozů. Facelift přinesl především výraznější příď s větší maskou vřetentovitého tvaru, jež se stala po znávacím znakem všech automobilů Lexus, ►►►

3 Lexus CT 200h prošel loni faceliftem, který na první pohled prozrazují vřetenovitá maska přídě, nové hlavní světlomety i koncové svítilny LED 4 Hybridní pohonná jednotka, zážehový motor 1.8 I4/73 kW + elektromotor 60 kW 5, 6, 7 Praktický zavazadlový prostor s dvojí výškou podlahy, vyjímatelnou plastovou vanou a dvěma utajenými bočními schránkami 8, 9 Interiér v základní výbavě Elegance, vylepšené navigačním systémem a parkovacím asistentem (cena vozu 799 000 Kč)

9/2018 THauto

Foto Lexus

Foto Tom Hyan

► LEXUS CT 200h (ZWA10)

1, 2 Pro porovnání – první verze CT 200h před faceliftem (2010) 3 Jako nejmenší z rodu Lexusů dostal CT 200h pohon předních kol, ale také speciální příčné tlumiče vibrací 4 Vpředu je poháněcí soustava, vzadu akumulátory Ni-MH 5 Ovladače volby jednotlivých jízdních režimů

jiné nárazníky vpředu i vzadu (vůz je delší o 35 mili metrů), stejně jako odlišné hlavní světlomety i kon cové svítilny LED. Kromě drobných retuší zaujme v interiéru větší displej uprostřed přístrojové desky (10,3 místo 7 palců). Bohatá je nabídka jízdních asis tentů Lexus Safety System Plus. Základem je osm airbagů (vpředu kolenní pro řidiče i spolujezdce). Koncepci pohonného ústrojí Lexus Hybrid Drive t voří zážehový motor, elektromotor, generátor, elektro nicky řízená převodovka E-CVT s plynulou změnou převodu (planetová, nikoli řemenový variátor!) a akumulátory Ni-MH, uložené napříč mezi zadními sedadly a zavazadlovým prostorem. Interiér zůstává relativně prostorný, přesto lze doporučit jízdu ve čtyřech před pětimístným obsazením. Poháněcí soustava je uložena vpředu napříč před nápravou, motor 1.8 I4 Atkinson Cycle shodný s tehdejším Priusem nabízí 73 kW (99 k), u trakčního elektromo toru je mírně vyšší výkon 60 kW (82 k), ale shodný točivý moment 207 N.m, sada akumulátorů odpovídá

► TECHNICKÉ ÚDAJE POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – Lexus Hybrid Drive, kapalinou chlazený zážehový čtyřválec typu 2ZR-FXE s Atkinsonovým cyklem, uložený vpředu napříč společně s elektromotorem a generátorem; kombinovaný výkon 100 kW (136 k); a) čtyřventilový rozvod DOHC VVT-i; 1798 cm3 (ø 80,5 x 88,3 mm); 13,0:1; 73 kW (99 k)/5200 min‑1 a 142 N.m/2800 – 4400 min-1; elektronické vstřikování paliva, EU6; b) střídavý synchronní elektromotor Toyota s permanentními magnety, 650 V, 60 kW (82 k), 207 N.m; c) střídavý synchronní generátor (alternátor); d) planetová elektronická plynulá převodovka E-CVT (2,683 – Z 2,683) s rozdělovačem točivého momentu, stálý převod 3,267, pohon předních kol; e) elektronická řídicí jednotka, akumulátory Ni-MH, 201,6 V (28 modulů; 168 článků po 1,2 V)/650 V, 27 kW; 6,5 A.h; 1,3 kWh; uložené vzadu pod podlahou. PODVOZEK – bezrámová konstrukce s pomocnými rámy vpředu i vzadu; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu spodní příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu víceprvkový závěs s příčnými a podélnými rameny; pérování vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, vzadu nesoustřednými, vpředu příčný zkrutný stabilizátor; hřebenové řízení 14,6:1 s elektrickým posilovačem, 2,7 otáčky na plný rejd; kotoučové brzdy ø 255/279 mm s posilovačem, vpředu s vnitřním chlazením, ABS/EBD/BA, VSC/TRC; pneumatiky 195/65 R 15 až 215/45 R 17 podle výbavy. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2600 mm, rozchod kol 1535/1530 mm; d/š/v 4355/1765/1430 – 1445 mm; objem zavazadlového prostoru 275/375/985 l; objem palivové nádrže 45 l; pohotovostní/celková hmotnost od 1370/1790 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 180 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 10,3 s; spotřeba paliva EU 3,6/3,5/3,6 až 4,1/4,0/4,1 l/100 km podle kol; emise CO2 82 – 94 g/km.

auto 2018/9

dvojici Prius/Auris HSD. Úprava zážehového motoru na tzv. Atkinsonův cyklus snižuje spotřebu benzinu cca o 10 %, zajišťuje ji překrytí sacích a výfukových ventilů prostřednictvím variabilního časování VVT-i na sací vačce a zvýšený kompresní poměr na 13,0:1. Poháněcí soustava má dva elektrické stroje, první mezi motorem a převodným ústrojím (planetový roz dělovač hnací síly a planetový redukční převod, tedy dvě planetová soukolí) slouží jen spouštění motoru a dobíjení, druhý za převodným ústrojím se využívá k pohonu vozidla a doplňkovému dobíjení. Lexus CT 200h může jezdit pouze s elektropohonem (je to full-hybrid); způsob jízdy se volí páčkou na stře dovém tunelu (R-N-D). Tlačítka Eco/Normal/Sport, resp. EV (elektropohon), slouží výběru jízdního reži mu, dynamickému nebo relaxačnímu podle potřeb posádky. V režimu Normal lze do 45 km/h jet pouze s elektropohonem, pokud nevyžadujete větší výkon, v takovému případě se zážehový motor samočinně připojí. V dynamickém režimu Sport se upravuje ode zva na sešlápnutí plynového pedálu, ale rovněž účinek elektrického posilovače řízení (EPS) a proti prokluzové (TRC), resp. stabilizační soustavy (VSC). Jízdní vlastnosti vozu vylepšují originální přídavné příčné tlumiče vpředu i vzadu, jež minimalizují vibrace karoserie a zvyšují přesnost řízení i komfort jízdy. Prakticky řešený zavazadlový prostor je navzdory akumulátorům velký, navíc s vyjímatelnou plastovou vanou a dvěma bočními schránkami. Vozy Lexus CT 200h se vyrábějí v japonském Kyushu (Kokura Plant). Od roku 2011 se jich prodalo přes 300 tisíc, z toho 75 tisíc v Evropě. Pascal Ruch, generální ředitel Lexus Europe, sdělil, že vůz se bude na starém kontinentu prodávat dále (nejméně další dva roky), přestože například v USA končí a nahradí jej crossover UX. V Evropě se naopak počítá s koexistencí CT a UX, který má značce zís kat další klienty. Testovaný CT 200h byl v základní výbavě Elegance (od 750 tisíc Kč); zatímco F Sport a Luxury jsou dražší (viz www.lexus.cz). ■

Toto není placená inzerce, ale ukázka německé reklamy na rozšířenou záruku na automobily FORD z roku 1992

9/2018 THauto

Foto Tom Hyan

► Automobily ► FORD MUSTANG (1964 – 1973)

RAKETOVÝ

NÁSTUP

Ford Mustang se představil 17. dubna 1964, první den se prodalo 22 tisíc vozů, za prvních dvanáct měsíců to bylo už 417 tisíc...

nad žádný jiný auto mobil nezažil takovou premiéru! Ford Motor Company se na počátku šedesátých let rozhodla vyvinout automobil pro radost, určený po válečné generaci baby boomers, která prožívala největší spole čenský, technický i hospodářský rozkvět v dosavadní historii lid stva, vyrůstala totiž na správné straně světa. Tvůrci nového vozu vycházeli z kompaktního sedanu Ford Falcon, vítězové interní designové soutěže navrhli čtyřmístný dvoudveřový automobil v proporcích pony car, tedy s dlouhou kapotou, krátkou zádí, zkrátka s dynamickou siluetou. Prvním bonbonkem byla studie Ford Mustang I, dvou místný roadster s motorem 1.5 V4 před zadní pohá něnou nápravou; slavný závodník Dan Gurney ji před stavil v říjnu 1962 na Velké ceně USA ve Watkins Glen. Sériový Mustang, pojmenovaný po nejslavnějším ame rickém stíhacím letadle druhé svě tové války (North American P51 Mustang), však byl klasické koncepce s motorem uloženým podélně vpředu a pohonem zadní nápravy, jak naznačila studie Mustang II (1963). Svě tová premiéra se konala na World’s Fair ve Flushing

auto 2018/9

TOM HYAN První Mustang, který Ford koupil zpět od majitele Stanley Tuckera (exponát Henry Ford Museum, zapůjčený na NAIAS 2014)

Meadows v New Yorku, hned první den 17. dubna 1964 dostal Ford dvaadvacet tisíc objedná vek! Byl to obrovský úspěch, plánem byl roční odbyt sto tisíc vozů, první rok od dubna však vzniklo 121 538 vozů, výroba ne stačila a kromě Dearbornu se roz běhla v San José a Metuchenu v New Jersey, následovaly další montážní závody. Fenomenální úspěch vrcholil výro bou 559 441 vozů v modelovém roce 1965, ještě lepším výsledkem 607 568 kusů v modelovém roce 1966, než se většina nadšenců uspokojila, ale i pak zůstaly prodejní výsledky úžasné (1967: 472 121 vozů, 1968 pak 317 148 a 1969 ještě 299 824 Mustangů, z toho 1934 série Boss 302, základu pro SCCA TransAm, více než dvojnásobek požadovaného homologačního počtu). První generace se vyráběla v dalších letech 1971 až 1973 po faceliftu s novou delší přídí. Ford Mustang byl vcelku konvenční konstrukce, ale jeho do té doby ve větších sériích nevídané tvary především mladou generaci oslovily. Slavný Lee Iacocca vedl osmi členný tým, který vyvinul nový pony car; pod jeho designem jsou podepsáni pánové Joe Oros, Gail Hal derman a David Ash z Ford Design Center. Při debutu

Foto Ford

Foto Helena Hyanová

Originální Mustang Convertible, model 1964 ½

Foto Ford

6 7

Mustang odbytem překonal Falcona, z něhož byl od vozen. Standardní vůz, uvedený jako model 1964 ½, protože se představil až v dubnu, dostal řadový šesti válec 170 cid (2780 cm3) o výkonu 74 kW (101 k)/ 4400 min-1, za nevelký příplatek však byl k dispozici osmiválec 289 cid (4736 cm3) s výkonem již 167 kW (227 k)/4800 min-1, který se také objevil ve třetí karo sářské verzi Hatchback 2+2. N abídku pro 1965 tvořily Hardtop (klasické kupé) za 2372 dolarů, Convertible (kabriolet) za 2614 dolarů a Fastback 2+2 (kupé se splývající zádí) za 2589 dolarů. Šestiválec 170 cid byl zrušen, novým základem se stal 200 cid (3278 cm3) o výkonu 88 kW (120 k), za zmíněný osmiválec se připlácelo 108 dolarů. Komu to nestačilo, mohl mít motor 289 V8 ve verzi Challenger High Performance s výkonem 200 kW (271 k), ovšem za 334 ►►►

1 Světová premiéra Mustangu na World’s Fair 1964 ve Flushing Meadows 2, 3, 4 Ford Mustang I, studie sportovního vozu s motorem uprostřed, na původním snímku z roku 1962 a jako exponát NAIAS 2014, zapůjčený z Henry Ford Museum 5 Joseph Oros (1916 – 2012) z Clevelandu, šéfdesigner Mustangu 1964 ½, syn rumunských emigrantů 6, 7 Ford Mustang II Concept Car z roku 1963 už byl reálnou vizí pro sériovou verzi

9/2018 THauto

► FORD MUSTANG (1964 – 1973)

Foto Ford

Ford Mustang první generace jako kabriolet s ručním, anebo mechanizovaným otevíráním plátěné střechy

1 3

2 1 Ford Mustang model 1964 ½ jako čtyřmístné kupé 2 Ford Mustang Fastback 2+2, třetí karosářská varianta, uvedená pro rok 1965 3 Přístrojová deska kabrioletu první generace (1965) 4 Fastback 2+2 z katalogu pro rok 1965, za standardní osmiválec se proti šestiválci připlácelo 108 dolarů

auto 2018/9

olarů a 60 centů navíc! Tento příplatek zahrnoval d také upravený podvozek a sportovní pneumatiky s dvojitým červeným pruhem... V modelovém roce 1965 se nabízely převodovky manuální, třístupňové s řazením na podlaze, respek tive za příplatek čtyřstupňové, ale také samočinná třístupňová Cruise-O-Matic (s výjimkou nejvýkon nějšího typu 289 V8, ten je přece pro sportovce). Zejména Fastback 2+2 se stal symbolem ame rického sportovního vozu a jeho prodej byl oficiálně zahájen také v Evropě (i když to dnešní tiskové ma teriály Forda popírají). Ford France dovážel tři karo sářské verze s motorem 289 V8 o výkonu 167 kW

4 (227 k), alternativně se čtyřstupňovou manuální nebo třístupňovou samočinnou převodovkou; už je také zapomenuto, že v Německu nesl vůz označení Ford T-5, protože jméno Mustang tam měla chrá něno jiná automobilka (výrobce nákladních vozů Krupp, skončil však v roce 1968). V březnu 1966 převýšila produkce Mustangů milio novou hranici. Jeden z vozů byl demontován, vy vezen výtahy na vyhlídkovou terasu mrakodrapu Empire State Building v New Yorku a z reklamních důvodů tam znovu sestaven (tento kousek nikdo už nezopakoval). Vůz pořadového čísla 1 000 001 do stal kapitán Stanley Tucker, pilot Eastern Airlines,

5 Shelby Mustang GT500 KR (King of the Road) z roku 1968 a nová generace Shelby GT500 modelového roku 2007 6 Ford Mustang Mach 1 modelového roku 1971 s prodlouženou přídí 7 V roce 1965 začínaly ceny kupé na 2372 dolarech (šestiválec 200 cid) 8 Interiér prvního kupé se stupňovitou zádí 9 Zavazadlový prostor o objemu 270 litrů

Foto Ford

► FORD MUSTANG (1965) výměnou za první vyrobený z 9. března 1964, který mu kanadský dealer při promoční akci údajně omylem prodal. V prvním plném modelovém roce 1965 bylo 53,6 % Mustangů vybaveno samočinnou převo dovkou, 14,5 % manuálním čtyřstupňovým řazením, 64,4 % osmiválcovým motorem, 9,1 % klimatizací, 78,9 % autorádiem, 24,9 % posilovačem řízení, 4,3 % posilovačem brzd, 47,3 % ostřikovači čelního skla, 1,3 % motorem 289 V8 v nejsilnější verzi 200 kW (271 k), 2 % diferenciálem s omezenou svor ností atd. Carroll Shelby připravil vlastní ještě silnější verze Fastbacku, a to Shelby GT350 s výkonem 225 kW (306 k) motoru 289 V8, resp. od roku 1967 dokonce Shelby GT500 s velkým osmiválcem 428 cid (7016 cm3) o výkonu 261 kW (355 k). Posilování dále pokračovalo. V modelovém roce 1967 se objevil kromě 200 a 289 cid i velký osmiválec 390 cid (6390 cm3) o vý konu 232 kW (315 k)/ 4600 min‑1; v roce 1969 po vzoru Shelbyho následo valy 427 V8 High Performance (6997 cm3) s výkonem 287 kW (390 k)/4600 min-1, ale také Cobra Jet 428 V8 (7016 cm3) s 246 kW (335 k)/ 5600 min-1. V roce 1969 přišel první drobný restyling přídě, v polovině roku nový osmiválec 302 (4942 cm3) nahradil původní 289 V8, přibyla také verze Windsor 351 V8 (5752 cm3);

k šestiválcům už od 1968 patřil 250 cid (4096 cm3). Největší změnou první generace se stala od mode lového roku 1971 prodloužená příď, nový Boss 351 nahradil všechny předcházející modely Boss 302, Boss 429 (7030 cm3) a Shelby GT350/GT500. Pres tižní kupé Mustang Mach I bylo poháněno různými motory, jimž vévodil osmiválec Super Cobra Jet 429 (7030 cm3) s výkonem 276 kW (375 k)/5600 min-1. První generace Mustangu zůstala dlouhá léta gene rací nejlepší, čtvrtá a pátá se ji pak snažily napodo bit, druhá a třetí generace se poněkud zpronevěřily původnímu záměru. První ropná krize přinesla Mus tang II, o sedm palců (177,8 mm) kratší než originál a o třináct (330 mm) než Mustang modelového roku 1973, s nevýrazným stylingem, poprvé bez osmi válce, ale také s alternativním čtyřválcem, proto byl prodej 338 136 vozů v prvním roce 1974 překvape ním. Třetí generace na platformě Fox (1979 – 1994) měla uhlazené tvary v evropském stylu, teprve čtvrtá ke 30. výročí vozu opět evokovala původní styl, stejně jako pátá a šestá, poprvé s nezávislým zavě šením zadních kol. Produkce Mustangu všech gene rací překonala desetimilionovou hranici; v roce 2005 byla převedena z Dearbornu do nedalekého Flat Rocku, také v americkém státě Michigan. ■

POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – kapalinou chlazený zážehový osmiválec Ford 289 cid s válci do V/90°, uložený vpředu podélně, OHV 2V; čtyřhrdlový karburátor Ford (Autolite); 4736 cm3 (ø 101,6 x 72,9 mm); 10,0:1; 167 k (227 kW)/4800 min-1 a 413 N.m/3200 min-1; čtyřstupňová převodovka s řazením na podlaze (2,78 – 1,93 – 1,36 – 1,0 – Z 2,78); stálý převod 3,00; pohon zadních kol. PODVOZEK – samonosná ocelová konstrukce; vpředu příčná ramena a vinuté pružiny; vzadu tuhá náprava a podélná listová pera; teleskopické tlumiče, vpředu příčný zkrutný stabilizátor; kapalinové dvouokruhové brzdy, vpředu kotoučové, vzadu bubnové; řízení maticové s oběhem kuliček, na přání s posilovačem, převod 27,0:1; pneumatiky 6,95 x 14. ROZMĚRY A HMOTNOSTI (Fastback 2+2) – rozvor náprav 2740 mm; rozchod kol 1420/1420 mm; d/š/v 4610/1730/1300 mm; pohotovostní hmotnost 1170 kg; objem palivové nádrže 70 l. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 200 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 8,5 s; spotřeba paliva 16,0 l/100 km.

9/2018 THauto

Foto Ford

► Automobily ► FORD MUSTANG 1964 – 2018

DESET MILIONŮ...

Ve smutné době, kdy Ford omezuje výrobu klasických automobilů ve prospěch SUV a lehkých užitkových, přišla zpráva o výrobě desetimiliontého Mustanga...

ord Mustang je možná ikonou, otázkou však zůstává, jak dlouho se ještě bude vyrábět. Na americkém trhu totiž Ford oznámil, že postupně utlumí výrobu klasických automobilů a ještě letos zastaví produkci Focusu, když už dříve zahynul Taurus a stejný osud zřejmě čeká také Fusion (americká verze Mondea). Ano, na sedanech se vydělává méně, rekordní počty F-Series Pick-Ups a různých odvozených SUV přinášejí větší zisky, proč ale ame ričtí výrobci podcenili konkurenci? Není pravda, že by Američané nechtěli sedany, svědčí o tom prodejní úspěchy vozů Toyota Camry a Honda Accord, kterým ještě nedávno Ford Fusion (resp. Taurus) úspěšně konkuroval, či prodeje menších Toyota Corolla a Honda Civic, jež zase soupeřily s legendou jménem Ford Focus, jediným klasickým vozem, který získal prestižní titul Car of the Year v Evropě i v Americe. Někde je však něco špatně. Dnes tedy Mustang ještě jede, byť nikoli v počtech dávných let (viz předcházející článek); jeho

auto 2018/9

2 TOM HYAN ▲ Oslava desetimiliontého Mustangu za 54 let historie, v srpnu vyrobeného ve Flat Rocku 1 Práce na maketě Special Falcon 1962, předchůdci Mustangu, v designerském centru v Dearbornu 2 První Mustang z roku 1964 a jubilejní desetimiliontý Mustang 2018

popularitu i odbyt zvýšilo opětovné uvedení na evropský trh (přes třicet tisíc vozů šesté generace prodáno do uvedení modernizované verze na jaře 2018). Dne 25. dubna bylo oznámeno, že Ford Taurus, Focus, Fusion a Fiesta na americkém trhu končí... Nebude dlouho trvat a Mustang zůstane jediným kla sickým automobilem z výrobního portfolia značky, jež na rozdíl od Harley-Davidsonu letos ani neslaví svých 115 let. Výroba Mustangu běží ve Flat Rocku v Michiganu v modernizované verzi šesté generace, oblíbené s pětilitrovým osmiválcem o výkonu 331 kW (450 k), zatímco šestiválce byly zrušeny, když je nahradil přeplňovaný čtyřválec 2.3 EcoBoost o výkonu 213 kW (290 k). Manuální převodovka je šestistupňová, od roku 2018 se však alternativně montuje desetistupňová samo činná, výsledek společného vývoje s General Motors. Poprvé má Mustang nezávislé zavěšení zadních kol od šesté generace (výroba začala před čtyřmi lety 28. srpna ve Flat Rocku), facelift a modernizace v polo-

Ford Mustang Bullitt Special Edition 2019, oslava filmu Bullittův případ se slavnou automobilovou honičkou (1968 Warner Brothers Entertainment)

Foto Ford

Filmový originál Mustang Bullitt z roku 1968

3 Premiéra speciální edice Mustang Bullitt 2019 se zvýšeným výkonem na 354 kW (481 k) 4 Molly McQueenová, vnučka Steva, při setkání na Detroitském autosalonu 2018

3 vině cyklu přináší nejen dynamičtější design, ale také zesílené uložení zadních závěsů, upravené tlumiče (na přání aktivní MagneRide, tedy magnetorheologické) a tužší příčné zkrutné stabilizátory. Jízdní režimy Normal, Sport, Track a Snow/Wet nyní nově doplňují Drag Strip (pro zahřátí zadních pneu matik protáčením se zabrzděnými předními koly Line Lock) a individuální nastavení MyLine. Nechybí Launch Control. Ford Mustang se hojně využívá v amatérském motorsportu, zejména v populárních závodech ve zrychlení (proto Drag Strip Mode), ale v příštím roce nahradí osmiválcová silueta Ford Mustang dosud nasazované Fusiony (2006 – 2018) v profesionálních závodech NASCAR Cup Series, protože jiné osobní vozy už Ford Motor Company nebude mít na americkém trhu v nabídce (pouze kompaktní Focus Active chce dovážet z Číny). Ford Mustang však ještě žije, dne 8. srpna 2018 byl vyroben desetimilontý exemplář, bílý kabriolet s pětilitrovým osmiválcem. ■

5 Ford Mustang Cobra Jet 2018 na oslavu 50 let speciálu pro závody ve zrychlení (premiéra na Woodward Dream Cruise v srpnu, motor 5,2 l V8 s kompresorem)

4 5

9/2018 THauto

Půl století je dlouhá doba. Dlouhá doba na to, aby se zapomnělo. Jak však zapomenout na zvůli cizí mocnosti, která se svými tanky přepadla jinou (menší) zemi, vraždila její obyvatele, ničila její infrastrukturu a do vedení pokořeného státu nasadila ochotné kolaboranty?

NEZAPOMENEME Okupace Československa ruskou armádou, která vtrhla do naší země v noci z 20. na 21. srpna 1968,

změnila životy mnoha normálním lidem. Nesměli studovat, nesměli pracovat, nesměli cestovat, nesměli svobodně žít. Okupace trvala 24 let. A po padesáti letech tu jsou noví zrádci a kolaboranti, noví vyznavači totalitních režimů?

nezapomeňme a nedopusťme!

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na československé víceúčelové letadlo L 60 Brigadýr z produkce Orličanu Choceň (1957)

9/2018 THauto

Foto BMW Motorrad

Motocykly

► BMW K1600 GRAND AMERICA 2018

Dynamické linie velkou novinku BMW K1600 Grand America opticky odlehčují

AMERICKÝ

POHLED

K pozoruhodným novinkám ikonické motocyklové značky BMW patří přírůstek K1600 Grand America z rodiny řadových šestiválců... ONDŘEJ HORSKÝ Aerodynamika přídě cestovnímu stroji vtiskuje spíše sportovní charakter

auto 2018/9

o světa vyjel velký stroj s velkými ambicemi zejména ve velké zemi. Je skvěle koncipo‑ ván pro americké vidění světa, v americ‑ kých rozměrech a pro americké chápání cestovního pohodlí i vnímání vzdáleností. V krásném, precizním, elegantně konzervativním designu s pečli‑ vým dílenským zpracováním každého detailu. Bavor‑ ský výrobce (s montážním závodem v Berlíně) už v roce 2010 na Intermotu v Kolíně nad Rýnem před‑ stavil zásadní inovace proslulé těžké řady K, a to luxusní cestovní typy K1600 GT a GTL se šestiválci řadovými, v rámu uloženými ortodoxně napříč a vý‑ razně skloněnými vpřed. Dnes jsou jedinými stroji této originální a technicky náročnější koncepce. Pro typovou řadu K bývaly charakteristické čtyřválce, ukládané podélně do rámu a skloněné vlevo do hori‑ zontální polohy, především s velkou litrovou hvězdou K100 z roku 1982. Motosalon EICMA 2017 v Miláně přinesl atraktivní a osobité rozšíření palety šestiválců o typ K1600 Grand America, který je protiváhou ikonického kolosu Honda Gold Wing největší japon‑ ské značky. Markantní jsou prodloužené boční linie, mírně klesající směrem vzad. Naopak tak trochu

samostatně působí relativně tradiční a dynamický vzhled přídě s vyšším větrným štítkem. Přehlédnout nelze decentní tvary rozměrných, ale vcelku pohled‑ ných snímatelných postranních zavazadlových schrá‑ nek na zádi. Do vyváženého vzhledu úspěšně zapa‑ dají i velké chromované komory tlumičů výfuku. Celek působí velmi vyváženě, elegantně a uhlazeně. Vzhledové vyznění uzavírá rozměrná snímatelná zadní schránka s integrovanou zádovou opěrkou spolujezdce. Design motocyklu BMW K1600 Grand America není příliš inspirován americkými customy, protože navazuje především na evropské tradice, na zavedenou designovou a konstrukční linii těž‑ kých dálkových cestovních strojů BMW. A to se od‑ ráží i v mnoha dalších detailech. Specifické je ztvár‑ nění zadní části navazující na pojetí předchozí K1600 B se splývavou linií. Brzdová svítilna zapuš‑ těná do horní schránky dává motocyklu při pohledu zezadu příkladnou osobitost. Je vzhledově vázána na svítilny, vložené v postranních schránkách s funkcí brzdových a směrových ukazatelů. Exklu‑ zivní vzhled skvěle povyšuje volitelný Paket Style, tedy dvoubarevný design v efektní černé metalíze

► TECHNICKÉ ÚDAJE MOTOR – kapalinou chlazený zážehový řadový šestiválec, uložený v rámu napříč s válci skloněnými vpřed; DOHC 4V; blok i hlava válců z lehké slitiny; elektronicky řízené vysokotlaké přímé vstřikování paliva BMS-X; zdvihový objem 1649 cm3 (ø 72,0 x 67,5 mm); 12,2:1; 118 kW (160 k)/7750 min‑1 a 175 N.m/5250 min‑1; katalyzátor výfukových plynů; alternátor 700 W; spouštěč 700 W; akumulátor 12 V/19 A.h. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – desetilamelová spojka v olejové lázni s kapalinovým ovládáním; šestistupňová převodovka s postupným přímým řazením nožní pákou; primární převod 1,617; převodové stupně 2,230 – 1,641 – 1,319 – 1,101 – 0,926 – 0,788; sekundární převod 2,750 zapouzdřeným bezúdržbovým kloubovým hřídelem.

Rozměrné snímatelné schránky tvoří významný prvek pro velkou turistiku

PODVOZEK – dvojitý páteřový rám svařený z výlisků a výkovků z lehké slitiny s motorem vetknutým jako nosným prvkem; přední kolo vedeno v konstrukci Duolever s jedinou pružicí/tlumicí jednotkou, zdvih kola 115 mm; zadní kolo uloženo letmo na asymetrickém kyvném rameni Paralever s jedinou nastavitelnou pružicí/tlumicí jednotkou, zdvih kola 125 mm; brzdy s kapalinovým ovládáním; vpředu dvoukotoučová ø 320 mm s plovoucími kotouči a čtyřpístkovými radiálně ustavenými třmeny; zadní jednokotoučová ø 320 mm s dvoupístkovým plovoucím třmenem; částečně integrovaný systém ABS; za příplatek kontrola trakce BMW DTC; desetipaprsková kola z lakované lehké slitiny; pneumatiky Bridgestone Battlax BT022 Sport Touring; vpředu 120/70 ZR 17, vzadu 190/55 ZR 17. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor kol 1618 mm, délka 2560 mm, šířka 1000 mm; výška sedla nad zemí nastavitelná 750 až 810 mm; provozní/celková hmotnost 364/560 kg; objem nádrže paliva 26,5 l.

Blackstorm s ostře žlutou Austin Yellow i výrazné chromované prvky, zdobící přední blatník. Hnacím ústrojím je unikátní a dnes již osvědčený řadový šestiválec o zdvihovém objemu 1649 cm3, poskytující největší výkon 118 kW (160 k)/7750 min‑1 a vrchol točivého momentu 175 N.m/5250 min‑1. Po‑ hání zadní kolo prostřednictvím šestistupňové pře‑ vodovky s postupným přímým nožním řazením a pro BMW již typického i bezúdržbového kloubo vého hřídele. Úspěšné naladění motoru poskytuje skvělou plynulost běhu šestiválce, extrémně široké rozpětí využitelných otáček s minimální potřebou řazení a v neposlední řadě i zvukový projev hodný koncertu vídeňských filharmoniků. Klíčovou částí podvozku je robustní páteřový pro‑ storový rám, svařenec přesných dílů z lehkých slitin. Zdobí jej opory skvělých jízdních vlastností, hvězdné a osvědčené soustavy originálních zavě‑ šení kol BMW Duolever a Paralever. Standardem je špičkové elektronické řízení podvozku Dynamic ESA s režimy Road a Cruise, volitelnými i za jízdy. Modus Road tvoří samočinné adaptivní tlumení s nejvyšší úrovní pohodlí a záběru na každém

ovrchu. Cruise přináší velmi měkké nastavení p tlumičů a výraznější komfort. Asistent couvání je instalován již ve standardní výbavě. Bohatá výbava zahrnuje mimo jiné ochranný rám motoru, vyhřívané rukojeti řídítek, vyhřívané sedlo, tempomat a zvýšený větrný štít. Ten má, spolu s po‑ stranními prvky kapotáže sahajícími daleko až na záď, poskytovat mimořádnou povětrnostní ochranu. Vzduch procházející výměníkem chlazení a obtéka‑ jící motor navádějí výstupy směrem k jezdci. Audio‑ soustava s přípravou pro instalaci navigace je stan‑ dardem stejně jako tradiční volitelné výšky sedla, anebo precizní kovaná řídítka. Pohodlná poloha jezdce i spolujezdce tvoří významný prvek přispíva‑ jící k celkovému jízdnímu komfortu, v této kategorii naprosto unikátnímu, žádanému zejména pro dlou‑ hé vzdálenosti. Proto je motocykl standardně vyba‑ ven širokými stupačkami, jež umožňují zaujmout typickou polohu nejen amerických jezdců s nohama vysunutýma vpřed. Spolujezdec má k dispozici také velké pohodlí pro nízkou výšku zadního rámu a sedlo usazené o 70 mm níže. Za příplatek jsou k dispozici deskové stupačky také pro spolujezdce. ■

Foto BMW Motorrad

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 162 km/h (s omezovačem); zrychlení 0 – 100 km/h za 3,2 s; 0 – 1000 m s pevným startem za 21,5 s; spotřeba paliva 5,7 l/100 km.

5 1 Podélné komory tlumičů výfuku snad až příliš potlačují působivý zvuk stroje 2 Těžké cestovní motocykly (a to nejen BMW) spolujezdce značně rozmazlují 3 Příkladná čitelnost klasických kruhových přístrojů a krásná řídítka 4 Obdivuhodně kompaktní šestiválec zaujímá stavební šířku čtyřválců 5 Osvětlovací prvky včleněné do rozšířené zádě podtrhují šíři a mohutnost stroje

9/2018 THauto

Motorsport Ferrari SF71H (progetto 669),

TOM HYAN, Hungaroring (H)

motor

Ferrari 062 Evo šéf týmu

Maurizio Arrivabene (I) jezdci

# 5 Sebastian

Vettel (D) # 7 Kimi Räikkönen (SF)

McLaren MCL33 motor

Renault RE18 šéf týmu

Zak Brown (USA) a Gil de Ferran (BR) jezdci

Foto Tom Hyan

sezoně 2018 zůstává stabilní počet deseti star tujících týmů v mistrovství světa formule 1. Zvětšení startovního pole je nereálné, a to nejen pro obrovské finanční ná roky, ale také pro problémy s po honnými jednotkami, které jsou pro další týmy nedostupné. Rozší ření na větší počet výrobců roz hodně nehrozí, mnohé týmy se pohybují na hraně před pádem do finanční propasti (Force India), jiné pro nedostatek prostředků nepodávají potřebné výkony (Williams, Sauber)... Připomeňme, že poháněcí sousta vu vozů F1 tvoří šest základních prvků, k nimž patří ICE (spalovací motor 1.6 V6 Turbo), MGU-K

# 14 Fernando

Alonso (E)

# 2 Stoffel

Vandoorne (B)

VOZY VELKÝCH CEN

(elektromotor/generátor na motoru – Kinetic), MGU-H (dtto, ale na vý fukovém turbodmychadle – Heat), TC (vlastní plnicí turbodmychadlo motoru), ES (kompaktní akumulá tory Li-Ion) a CE (řídicí elektroni ka). Převodovka je osmistupňová. Všechny díly mají vykazovat stej nou spolehlivost, ale to je spíše výjimkou. Při výměně nad povole ný limit počtu dílů (stejně jako při výměně převodovky) je okamžitě jezdec potrestán posunutím vzad na startovním roštu. Limit byl sní žen na tři pohonné jednotky na sezonu (dříve čtyři), u některých dílů dokonce jen na dva (MGU-K, ES a CE). Počet závodů ale vzrostl na jedenadvacet Velkých cen! Před Velkou cenou Maďarska 2018 na Hungaroringu, tedy po sledním závodě před letní přestáv kou, stejně jako loni vedou v ne spolehlivosti vozy s motory Honda, tedy Toro Rosso místo McLarenu (přešel na Renaulty). Nejhůře je na tom Brendon Hartley, který stejně jako loni Fernando Alonso musel vyměnit svůj šestiválec dokonce šestkrát! Turbo s MGU-H i druhý elektromotor MGU-K měnil Hartley pětkrát, akumulátory a řídicí jed notku třikrát! Je to mírný pokrok Hondy proti minulé sezoně, Pierre Gasly na tom byl stejně s výjimkou motoru ICE (pětkrát) a MGU-K (čtyřikrát). Znamená to, že jejich závody jsou ovlivněny penaliza cemi hned od startu, takže noví příchozí do formule 1 mají účast

auto 2018/9

Red Bull RB14 motor

TAG Heuer (Renault RE18) šéf týmu

Christian Horner (GB) jezdci

# 3 Daniel

Ricciardo (AUS) # 33 Max Verstappen (NL)

Mercedes-AMG W09 Hybrid motor

Mercedes-Benz M09 EQ Power šéf týmu

Toto Wolff (A) jezdci

# 44 Lewis Hamilton (GB) # 77 Valtteri Bottas (SF)

Renault RS18 motor

Renault RE18 šéf týmu

Cyril Abiteboul (F) jezdci

# 27 Nico

Hülkenberg (D) # 55 Carlos Sainz jr. (E)

► FORMULE 1 2018 ještě uměle ztíženou. Ferrari a Mercedes-AMG se držely prů motor měrně u dvou dílů, vozy s motory Mercedes-Benz M09 Renault u tří. Limit je snížen na tři EQ Power pohonné jednotky na sezonu (dří šéf týmu ve čtyři), u některých dílů dokonce Sir Frank Williams (GB) na dva (MGU-K, ES a CE). jezdci V letošním roce se změnil přede # 18 Lance vším vzhled monopostů, povinně Stroll (CDN) vybavených ochranným rámem # 35 Sergej Sirotkin (RUS) HALO, který snese zatížení odpo vídající hmotnosti londýnského double-deckeru, je zhotoven z tita nu a váží 6 kilogramů, o něž se zvětšil limit hmotnosti na 734 kg (ale celá zástavba si vyžádá cca 14 kilogramů). Tvary vozů dále ovlivnil zákaz tzv. žraločích ploutví zádě, nyní více splývajících, a také vy sokých zadních přítlačných ploch T-Wing. Jednodušší systém odpružení už nedovoluje změnu světlé výšky vozu podle úhlu nato čení kol, což zlepšovalo aerodyna mickou účinnost. Samozřejmě vše

Force India VJM11 motor

Mercedes-Benz M09 EQ Power šéf týmu

Vijay Mallya (IND) jezdci

# 11 Sergio

Pérez (MEX)

# 31 Esteban

Ocon (F)

Foto Tom Hyan

Williams FW41

Sezona 2018 je pátou se složitou poháněcí soustavou, a to motory 1.6 V6 Turbo, doplněnými systémem elektromotorů s rekuperací... Toro Rosso STR13 motor

Honda RA618H šéf týmu

Franz Tost (A) jezdci

# 28 Brendon Hartley (NZ) # 10 Pierre Gasly (F)

Sauber C37 motor

Ferrari 062 Evo šéf týmu

Frédéric Vasseur (F) jezdci

# 9 Marcus

Ericsson (S) # 16 Charles Leclerc (MC)

Haas VF-18 motor

Ferrari 062 Evo šéf týmu

Günther Steiner (I) jezdci

# 8 Romain

Grosjean (F/CH),

# 20 Kevin

Magnussen (DK)

je detailně popsáno v předpisech, na jejichž dodržování dohlíží tým Jo Bauera, dlouholetého technic kého delegáta FIA. Od loňska se používají jiné pneu matiky Pirelli (dodavatelská smlou va do 2019), vpředu širší 305 mm, vzadu 405 mm, zůstala i povinná volba dvou různých směsí v závo dě. K loňské změně obutí se připo jila sada aerodynamických úprav, přední křídlo je široké až 1800 mm (dříve 1650 mm), bočnice mohou být rozšířeny o 200 na 1600 mm a zadní křídlo o 200 na 950 mm, difuzor pod zádí začíná o 170 mm dříve a je o 50 mm vyšší. Zvýšil se tak významně přítlak, pro usnad nění předjíždění zůstává štěrbina DRS v zadním křídle (při otevření vysoká 50 milimetrů), která krátko době sníží aerodynamický odpor. Aktivuje se tlačítkem na volantu, je-li jezdec do jedné sekundy za jiným vozem. Monopost je nyní široký až dva metry (dříve 1800 milimetrů). Stále se diskutuje o přechodu na osmnáctipalcová kola, ale nic není rozhodnuto. Nej větší rychlost na Hungaroringu činí kolem 320 km/h, jinde i více. Stabi litu zajišťuje dlouhý rozvor náprav, u loňského Ferrari SF70H byl 3594 milimetrů, méně než u Mercedes -AMG W08 se 3760 mm (nejdelší), pro rok 2018 údajně šéfkonstruktér Simone Resta s podporou zkuše ného konzultanta Roryho Byrneho zvýšil rozvor Ferrari typu SF71H přes hranici 3600 milimetrů. ■

9/2018 THauto

Foto Tom Hyan

► Motorsport ► FIA FORMULA 2 CHAMPIONSHIP 2018

Foto Tom Hyan

S ČESKÝM TÝMEM Zpráva o vstupu českého týmu do šampionátu formule 2 byla jednou ze senzací automobilového sportu minulé zimy...

RK: Kdy padlo rozhodnutí postoupit do formule 2? ACH: Postoupit jsme chtěli již dříve, ještě za časů GP2 Series, ale mezinárodní organizace FIA nám odmítla udělit potřebnou licenci. Dodnes nevím proč. Minulý rok nám bylo naznačeno, že když vyhrajeme šampionát Formula V8, dřívější Renault World Series, tak takovou licenci můžeme dostat. A my jsme vyhráli! RK: Charouz Racing System je nejen prvním českým týmem na tak vysoké monopostové úrovni, dokázal jste si dokonce zajistit úzkou kooperaci se Scuderií Ferrari, což platí za opravdovou senzaci. Jak se to podařilo? ACH: Formuli 2 jsme chtěli dělat jen pod tou podmínkou, že dojde právě k takové spolupráci s některým z týmů

auto 2018/9

ROMAN KLEMM, Hungaroring (H)

1 Antonio Fuoco v první polovině sezony jednou vyhrál (Sprint Monako) a čtyřikrát byl třetí (delší sobotní závody v Baku, Spielbergu, Silverstone a Hungaroringu) 2 Louis Delétraz zatím obsadil nejlépe druhé místo ve sprintech v Le Castellet a Monaku 3 Šéfové týmů F2, zcela vlevo Bob Vavřík a uprostřed Antonín Charouz

Foto Roman Klemm

ávodní tým Antonína Charouze se v tomto na bitém mistrovství rychle dokázal usadit mezi nejrychlejšími. Jeho jezdci Ital Antonio Fuoco a Švýcar Louis Delétraz pravidelně bodují, Italovi se dokonce podařilo vyhrát monacký sprint. Sám majitel týmu Antonín Charouz vidí vstup své organizace do druhé nejvyšší klasické monopostové série světa a průběh úvodních osmi podniků mistrovství střízlivě a bez emocí. „Chci, abychom skončili mezi nejlepšími třemi v šampionátu,“ hodnotí Antonín Charouz před letní přestávkou dosavadní průběh sezony FIA For mula 2 Championship. Na Hungaroringu nám poskytl exkluzivní rozhovor.

3 formule 1. Jednali jsme s několika, potom nás ale oslo vilo vedení Ferrari Driver Academy. RK: Pro mnohé pozorovatele bylo překvapením, že se tým Prema-Theodore Racing právě této kooperace s Ferrari vzdal. Pravděpodobně ve prospěch příspěvků od sponzora KFC? ACH: Asi... RK: V čem spočívá konkrétně Vaše spolupráce s týmem Ferrari formule 1? ACH: Italové nám nabízejí jejich technické a logistické know-how. Máme i přístup k dalším důležitým údajům

4 Antonín Charouz je opět na závodní dráze a osobně řídí svůj tým formule 2

RK: Do jaké míry jste měl vliv na výběr jezdců Antonia Fuoca a Louise Delétraze? ACH: Vůbec neměl! O jezdcích rozhodl partner Ferrari. Antonio Fuoco je beztak jejich oficiální junior a Louis Delétraz tak nějak napolovic...

5 Louis Delétraz (ročník 1997) je synem Jean-Denise Delétraze, účastníka tří závodů formule 1 (1994 Larrousse; 1995 Pacific)

RK: Jak hodnotíte technické problémy kolem nového vozu Dallara F2/18? ACH: Když na startu pravidelně zůstane stát tři až pět vozů, tak je to samozřejmě vážný problém. To může mít nepříjemné následky. V zásadě si ale nestěžujeme. Vedení šampionátu dokázalo reagovat a koordinaci software a spojky upravilo. RK: Se svou organizací jste již nastoupil v nejrůznějších šampionátech od formule 4 přes cestovní vozy až po věhlasných 24 h Le Mans. Jak hodnotíte organizační stránku formule 2?

Foto Roman Klemm

a starají se o perfektní zázemí pro jezdce. Při závodech smíme používat jejich vybavení na boxové zídce. No a hlavně partnerství s tak renomovanou značkou oteví rá i mnohé další dveře...

RK: Co soudíte o dosavadních výkonech vašich jezdců? ACH: Oba mě příjemně překvapili, každý po svém. Po zitivně i negativně. Suma sumárum jsem ale zatím spokojen...

Foto Tom Hyan

Foto Roman Klemm

6 Antonio Fuoco (ročník 1996) jako člen Ferrari Driver Academy už testoval formuli 1 ve Scuderii Ferrari 7 Charouz Racing System se vrátil do velkých mezinárodních závodů

ACH: Patří jistě mezi ty lépe organizované šampionáty... RK: Jaká je vlastně Vaše role v týmu? ACH: O organizační a sportovní běh organizace se stará Bob Vavřík. Mým úkolem je zajistit finanční stránku projektu a shánět další partnery. Důležitá strategická rozhodnutí probíráme a řešíme spolu. RK: Jak by měla sezona 2018 dopadnout, aby s ní byl Antonín Charouz spokojen? ACH: Chtěli bychom skončit mezi prvními třemi v hod nocení týmů, a také aby se oba jezdci dostali mezi nejlepších šest. RK: Máte mimo motorsportu ještě zájmy v jiných sportech? ACH: Ne, soustředím se již jen na svoje týmy formule 2 a formule 4. Pokud dostaneme licenci, pak se zaměřím i na formuli 3. RK: Jaké máte s organizací Charouz Racing System plány do budoucna? ACH: Usadit se pevně mezi top týmy formule 2 a založit i tým nové globální formule 3. Pak bych mohl mladým talentům poskytnout nerušený a přímý postup z moto kár až do formule 1. RK: Děkujeme za rozhovor a přejeme hodně úspěchů!

9/2018 THauto

■

► Motorsport ► FIA FORMULA 2 CHAMPIONSHIP 2018

Foto Tom Hyan

Formule 2 přináší vyrovnané souboje s identickou technikou, na snímku vede Sergio Sette Camara (Carlin) před Nyck De Vriesem (Prema/Theodore) a Antonio Fuocem (Charouz Racing)

S NOVÝMI MOTORY Do nové sezony vstoupila formule 2 s novými monoposty, poháněnými přeplňovanými šestiválci, spřízněnými s motory GP3 Series...

Foto Tom Hyan

oučástí víkendu Grand Prix je na vybraných tratích mistrovství FIA Formula 2 Champi TOM HYAN, onship, které se zrodilo loni z někdejší GP2 Hungaroring (H) Series, ale v minulé sezoně se konalo na posledy s vidlicovými osmiválci, jež s nižším třílit rovým objemem sloužily už od časů formule 3000 (vypsána od 1985, nahrazena čtyřlitrovou GP2 1 George Russell (ART Grand Prix) Series od 2005). Se zánikem formule V8 (dříve vede mistrovství formule 2 Renault FR 3.5) tak po roce 2017 vlastně zmizely před letní přestávkou závodní monoposty s oblíbenými atmosféricky plně 2 Lando Norris (Team Carlin) nými osmiválci, jež byly vždy kořením automobilo patří k největším nadějím, vých závodů, nikoli jen pro správný zvuk... už dnes se hovoří o jeho vstupu Trend přeplňovaných motorů je celosvětový, a proto do formule 1 v příští sezoně i závodní monoposty přecházejí na plnění turbodmy 3 Všechny vozy dostaly chadlem. Rok 2017 byl posledním s vozy Dallara přeplňované šestiválce od GP2/11, nasazenými od sezony 2011, protože tříletý francouzské firmy Mécachrome, cyklus obměny monopostů byl z finančních důvodů která zásobuje rovněž GP3 Series prodloužen. V sezoně 2018 nastoupila Dallara F2/18,

auto 2018/9

3 sice odlišného vzhledu ve stylu novodobé F1, ale s převzatými díly podvozku (z důvodů úspor) a novým menším motorem 3.4 V6 Single-Turbo, rovněž od firmy Mécachrome. Podle uvedeného objemu motoru 3,4 litru je zřejmé, že jde o shodný šestiválec jako v nižší kategorii GP3 Series (premiéra 2016), ale do plněný jedním výfukovým turbodmychadlem. Největší změnou na voze je především montáž ochranného oblouku HALO jako ve formuli 1. Výkon motoru se zvýšil o pouhých 6 kW, ale přichází při nižších otáčkách, stejně jako vrchol točivého momentu. Chybí ovšem typický zvuk závodního motoru minulých let, přeplňované stroje jsou ve zvukovém projevu o poznání mírnější. Hmotnost monopostu včetně jezdce vzrostla na 750 kg, lehce se zvětšily rozměry včetně prodlouženého rozvoru náprav. Systémy zavěšení kol, brzd a řízení se pří liš nezměnily, rozměry kol odpovídají standardu F1,

► DALLARA F2/18 Samonosná kompozitová konstrukce z hliníkové voštiny a uhlíkových kompozitů; dvojitá ocelová příčná ramena závěsů kol, odpružení pushrod s torzními tyčemi vpředu a vinutými pružinami vzadu, nastavitelné tlumiče Koni a stabilizátory; hřebenové řízení bez posilovače; zážehový motor Mécachrome V6, 3400 cm3; 456 kW (620 k)/8750 min‑1 a 570 N.m/6000 min‑1; externí spouštěč; kompozitová spojka ZF Sachs, šestistupňová převodovka Hewland podélného uspořádání s řazením páčkami pod volantem; kompozitové kotoučové brzdy Carbon Industries, šestipístové třmeny Brembo; kola O.Z. Racing, vpředu 13 x 12“, vzadu 13 x 13,7“; pneumatiky Pirelli; objem palivové nádrže 125 l; hydraulicky ovládaný systém DRS; rozvor náprav 3135 mm; d/š/v 5224/1900/1097 mm; pohotovostní hmotnost 750 kg s řidičem; zrychlení 0 – 100/200 km/h za 2,90/6,60 s; největší rychlost 335 km/h.

Foto Tom Hyan

4 Příprava vozu Louise Delétraze v týmu Charouz Racing System 5 Luca Ghiotto (Campos Racing) v souboji s Antonio Fuocem (Charouz Racing)

6 Stejně jako ve formuli 1 jsou všechny vozy vybaveny ochranným rámem HALO 7 Arjun Maini (Team Trident) už je vývojovým jezdcem týmu Haas ve formuli 1

8 platnému do sezony 2016. Objem nádrže zůstal 125 litrů. O každém víkendu se v so botu jede hlavní závod (Feature Race) s povinnou zastávkou po šesti kolech v depu a výměnou pneumatik (jezdec musí použít dvě různé specifikace). Druhý kratší závod v neděli (Sprint Race) má obrácené startovní pole na prvních osmi místech podle výsledků Feature Race. Využívají se zóny DRS stejně jako ve formuli 1. Jak se už stalo zvykem, týmy F2 a GP3 Series jsou většinou spřízněny s formulí 1, slouží pro výchovu nových jezdců, nezříd ka startují v obdobných barvách jako první liga. Potěšitelné je, že český tým Charouz Racing System je nejen mezi startujícími, ale bojuje o třetí místo mezi týmy a je ofi ciálním partnerem Scuderie Ferrari (viz

8 Artem Markelov (Russian Time) patří k nejrychlejším, letos už vyhrál třikrát

předcházející dvoustrana). Delší závod na Hungaroringu před letní přestávkou vy hrál Nyck De Vries z italského Prema/ Theodore Racing, Ital Antonio Fuoco z Charouzova týmu dojel třetí. Ve sprintu měl Fuoco kolizi se Sergiem Sette Cama rou (Team Carlin), navíc dostal penalizaci a ztratil jeden okruh, vyhrál Alex Albon (DAMS). Zatím nejlepším výsledkem Cha rouzova týmu je první a druhé místo ve sprintu v Monaku (Fuoco před Delétrazem). Po osmi závodech se vedení v šampionátu ujali dva mladí Britové, kteří již mají v kapse kontrakt testovacích jezdců formule 1. George Russell letos vyhrál čtyři závody F2 a po Velké ceně Maďarska byl na Hungaro ringu nejrychlejší v oficiálních testech F1 (Mercedes-AMG). Vede o dvanáct bodů

před Lando Norrisem, vítězem úvodního závodu v Bahrainu, který už testuje pro McLaren-Renault a dokonce měl nabídku nahradit Brendona Hartleye u Toro Rosso F1, kterou však McLaren vetoval. Jezdci Charouz Racing System se drželi na šes tém (Fuoco) a devátém místě (Delétraz). Vítěz tří závodů Artem Markelov (Russian Time) byl průběžně čtvrtý za Albonem, ale před De Vriesem; na Hungaroringu pak po prvé testoval soudobou formuli 1 (Renault). Není bez zajímavosti, že Charouz Racing System v posledních letech startoval pod slavným jménem Lotus, byť s českou licen cí! Soustřeďoval se na osmiválcovou formuli V8 3.5, která vznikla z nejsilnější formule Renault, když francouzská automobilka odstoupila. V poslední sezoně 2017 dobyl Pietro Fittipaldi, vnuk Emersona, mistrovský titul a šest vítězství pro český Lotus! Jeho týmový kolega Rakušan René Binder vyhrál čtyři závody (dvakrát na Monze) a celkově skončil čtvrtý. Lotusu patřilo i hodnocení týmů po druhém místě ze sezony 2016 (Roy Nissany z Izraele čtvrtý a René Binder sedmý). Do formule Renault 3.5 vstoupil Gravity-Charouz Racing už v sezoně 2011, sestavu tvořili Jan Charouz (Antonínův syn, už se závody skončil) a Novozélanďan Brendon Hartley (dnes Toro Rosso F1). Spolu s novými motory Zytek 348 V8 (dříve Renault-Nissan VQ35) se český tým od sezony 2012 proměnil na Lotus. Rok 2017 byl posledním pro osmiválce jak ve World Series V8 3.5, tak FIA F2 Championship. Zatímco první série byla zrušena, druhá přešla na přeplňované šestiválce. Pro Cha rouz Racing System to byla výzva úspěšně se zapojit do F2, zvláště když všichni vstou pili do nového teritoria. ■

9/2018 THauto

Foto Jan Martof

► Motorsport ► BRNO REVIVAL 2018

Foto Helena Hyanová

Škoda 1100 OHC a dvě Tatry 605 před startem jízd na okruhu, v nichž byly stroje rozděleny do čtrnácti kategorií

KOLEM PAVILONŮ

Druhý ročník Revivalu na brněnském Výstavišti se jel na prodloužené trati, která obklopovala parkoviště závodních strojů... TOM HYAN a HELENA HYANOVÁ, Brno-Výstaviště (CZ) 1 Vzácná Tatra 605 (1957), kterou renovoval MUDr. Jaroslav Větvička 2 Škoda 1100 OHC vyniká značnou dynamikou vzhledem k výkonu 68 kW (92 k) a nízké hmotnosti, jak jsme se přesvědčili na trati

auto 2018/9

o loňském úspěchu se letos Brno Revival Mezi pavilony zdárně opakoval! Motoris tická akce, zrozená ze spolupráce BVV Veletrhy Brno s Československým auto mobilovým klubem pro Moravu a Slezsko v čele s Karlem Kupkou a také s Klubem formule 3, zaštítěným Michalem Velebným, je nejen oslavou závodů z let 1935 až 1967 v areálu Výstaviště Brno, ale také skutečným svátkem všech příznivců dvou, tří, čtyř i více kol... Byla to opět zajímavá podívaná, kdy na velké ploše diváci viděli automobily i motocykly, které už běžně nepotkávají, nemluvě o autentických závodních

strojích, představených v otevřeném depu, kde si každý přišel na své! Pokud hovoříme o historii závodů v Brně, každému se okamžitě vybaví Masarykův okruh, dějiště automobilových i motocyklových Grand Prix, kde začala tato tradice v roce 1930, ovšem až po uspořádání šesti ročníků jízdy do vrchu Brno – Soběšice. Koncem šedesátých let se na brněn ském okruhu konaly závody mistrovství Evropy ces tovních automobilů, doplněné formulí 3 (dříve Junior), vyvrcholením se v osmdesátých let staly boje o titul mistra světa jak v cestovních vozech (1987), tak sportovních prototypech (1988). To však už je historie novodobá, od devadesátých let rozšířená o nejrůz

nější kategorie formulových, sportovních i cestovních vozů, ale i prvních klání historických vozidel. Hned po příchodu na Výstaviště nás zaujaly přede vším závodní automobily Škoda, přivezené z tovární sbírky, ale také dva unikátní dvouválce Tatra 605 ze tří vyrobených (třetí z náhradních dílů), z nichž jeden jsme vídali dosud jen v Kopřivnickém technickém muzeu. Z Muzea Škoda Auto dorazily nejen spor tovní spider Škoda 1100 OHC s dvouvačkovým motorem o výkonu 92 koní (68 kW)/7700 min‑1, ale také slavná Škoda litrové formule 3 ročníku 1965, které na trati bravurně řídili Vojtěch Krupka a Jan Kuchař. Automobily Škoda 1100 OHC (ve skuteč nosti šlo o DOHC) vznikly v letech 1957 – 1959 po dvou exemplářích v karosářských verzích Spider a Coupé, jež vynikly nejen zvýšeným výkonem upra veného sériového motoru 1089 cm3 (ø 68 x 75 mm), ale také nízkou hmotností jen 550 kg s prostorovým trubkovým rámem a především krásným designem, srovnatelným s nejlepšími sportovními vozy té doby. Vzhledem k tejdejší politické situaci vítězily jen doma, s jediným zahraničním triumfem v ruském Leningradě, účast ve 24 h Le Mans zůstala nespl něným snem. Podobný osud měla formule 3, využí

vající hliníkového čtyřválce Š 1000 MB, upraveného na krátkozdvihovou koncepci (ø 72 x 61,3 mm místo sériového ø 68 x 68 mm), tedy na objem 999 cm3 a výkon také až 68 kW (92 k) při 8600 min‑1! Jaroslav Bobek byl mistrem Československa 1966, Miroslav Fousek vyhrál Mezinárodní mistrovství tzv. socialis tických zemí 1968. Zatímco závodní vozy Tatra 607 Monopost jsou pře ce jen známější (viz TH Auto 5/2018), dvouválce typu 605 zná jen málokdo. V roce 1957 byly posta veny sportovní spidery třídy 750 cm3, poháněné před zadní nápravou v trubkovém rámu uloženým vzdu chem chlazeným řadovým dvouválcem 636 cm3 (ø 75 x 72 mm) o výkonu 30 kW (40 k)/7000 min‑1, jenž vznikl využitím dvou válců z osmiválce Tatra 603 F/G a čtyřstupňové převodovky Aero Minor II s pozměněným odstupňováním. Malý vůz (rozvor náprav 2070 mm a rozchod kol 1200/1120 mm) na patnáctipalcových pneumatikách dosahoval rych losti 168 km/h a byl určen především výchově n ových závodníků. Hmotnost byla pouhých 340 kilogramů. Dvouválec Tatra 910 se vyráběl jako průmyslový stabilní motor, pro závodní vůz dostal dva karbu rátory Weber a ejektorové chlazení. Vozy ►►►

Foto Tom Hyan

Foto Helena Hyanová

3 Milan Zetek ze volantem vozu Tatra 607 Monopost (1950) 4 Miroslav Lédr (Delfín II – Škoda 1965) před Milanem Okáčem (Drak I – Wartburg 1964) v závodě vozů formule 3 5 Petr Uhlíř a jeho Cisitalia 202 SMM Nuvolari (1948) 6 Stanislav Profeld na trati s vozem Magda F3 konstruktéra Jaroslava Vlčka, poháněným dvoudobým tříválcem Wartburg (1967) 7 Václav Kubíček a jeho Škoda 1100 Sport (1954) po Františku Kamešovi, který vyrobil hliníkovou karoserii na podvozku Š1101, a později vůz prodal Vladimíru Kutrovi 8 Škoda F3 (1965), funkční exponát z mladoboleslavského Muzea Škoda Auto

9/2018 THauto

► BRNO REVIVAL 2018 1 Tříválec Laverda 1000 závodníka Mirana Velkoborského (1972) 2 Peter Baláž se svojí Jawou 250 (1975) 3 Další unikátní Jawa 125 typ 670 (dva válce do V/18°) z roku 1967 4 Denisa Bauerová-Schneider s vozem na základě projektu ÚVMV Škoda 1100 GT (1976; nyní s motorem 1300) 5 Originální Škoda F3 (1965) ve společnosti Delfína II (1965 s motorem Škoda) a brněnského Draka I (1964 motor Wartburg)

Foto Tom Hyan

6 Jaroslav Rezek zrenovoval Kondor Wartburg (konstrukce Gbelec II Wartburg) po brněnském jezdci Vladislavovi Havlíkovi (1966)

Foto Helena Hyanová

auto 2018/9

v Brně představili Přemysl Baláž a MUDr. Jaroslav Větvička, dosud známý motoristům jako prezident Mercedes-Benz Klubu ČR. Samozřejmě, na trati se objevila dlouhá řada novi nek, jejichž výčet se vymyká rozsahu našeho článku, jako obvykle jsme ocenili především formulové vozy a dvousedadlové sportovní. Architekt Ing. Petr Uhlíř předvedl otevřenou Cisitalii 202 SMM Nuvolari z roku 1948, poháněnou upraveným motorem Fiat 1089 cm3, s nímž se posádka Uhlíř/Zvelebil zúčastnila vzpo mínkové jízdy Mille Miglia 2015 a od té doby vůz nese startovní číslo 172. Tyto automobily získaly své jméno po Tazio Nuvolarim, italské legendě automobi lových závodů, který vítězil nejen v předválečných Velkých cenách, ale právě za volantem malé Cisitalie podával obdivuhodné výkony i po druhé světové válce. Tazio dojel druhý v Mille Miglia 1947, když dlouho vedl, ale pak podlehl jen silnějšímu osmiválci Alfa Romeo, protože průtrž mračen proměnila jeho otevřený vůz na pojízdnou vanu! Typ 202 SMM (Spy der Mille Miglia) Nuvolari je jeho oslavou, přestože místo plánovaných devadesáti spiderů vzniklo zhru ba pětatřicet, z nichž se dvacet dochovalo (na vy světlenou: Spider je italsky, Spyder anglicky, vzhle dem k plánovanému exportu). S výkonem 48 kW (65 k) dosahovala Cisitalia rychlosti až 175 km/h. Jako obvykle, nechyběla záplava motocyklů. V depu jsme opět potkali Petera Baláže a Bohumila Stašu, dvě hvězdy motocyklových Grand Prix mistrovství světa, a prohlédli si různé vzácné stroje, repliky i ori ginály. Některé z nich přinášíme na snímcích z depa i trati. Už se těšíme na příští ročník, jehož konání bude přesunuto na konec června 2019. ■

BRNO–SOBĚŠICE Jízda do vrchu a výstava historických vozidel

www.VeteranBrno.cz

Tradice od roku 1924

sobota 29. 9. 2018 od 8.30 do 16 hodin – Areál Centrum Kociánka

► AUSTIN-HEALEY (1953 – 1970)

Kresby Austin-Healey

Historie

VELKÁ OBLIBA

Přestože se sportovní automobily Austin-Healey vyráběly jen osmnáct let, ještě dnes mají na obou stranách Atlantiku nebývale velkou oblibu...

ritské roadstery, jejichž iniciátorem byl zná mý závodník a konstruktér Donald Healey, se vyráběly zásluhou kdysi největší britské automobilky Austin. Donald Healey se na rodil v roce 1898 v pobřežní britské vesnici Perranporth v Cornwallu a od mládí ho fascinovaly technické vynálezy. Jedním z jeho největších zážitků bylo, když se s tátou vypravili do Doveru sledovat přílet Louise Blériota a jeho jednoplošníku. Také Donaldovo první zaměstnání je spojeno s letadly. Nastoupil u Sop witha, slavného výrobce stíhacích letounů, a jako letec šel do první světové války. Němci ho sestřelili nad Francií, a když se vrátil domů, Sopwith v poválečném útlumu zbrojní výroby začal dělat motocykly ABC, s ni miž se mladý Donald přihlásil na první závody... Seznámil se také s Victorem Rileyem, výrobcem vozů Riley, a tím začalo celoživotní přátelství i spolupráce. Do nald několikrát startoval v Rallye Monte Carlo a při dru hém pokusu v roce 1931 vyhrál na britském voze Invicta 4½ Litre! Pak pracoval pro automobilky Riley, Triumph a Humber a pilně sbíral zkušenosti, které se mu později hodily při konstrukci vlastních automobilů. První vozy Healey však vyjely až po válce v roce 1946, měly čtyřvál cové motory Riley 2½ Litre a dodávaly se coby podvozky pro různé karoserie (jeden karosoval pražský Uhlík). Až do roku 1950 sedany Healey vyráběl Elliot, kabriolety Westland Motors, proto vozy převzaly jejich jména; poz ději karoserie dodávaly známé britské karosárny Tick ford a Abbott. V letech 1949 až 1950 vznikla série 105 sportovních vozů Healey Silverstone, jež byly oblíbeny zejména na klubovních závodech, dalších 506 strojů z americké spolupráce neslo jména partnerů Nash-Hea ley (1950 – 1954), jen malá série 25 vozů s třílitrovými šestiválci Alvis nenašla více klientů pro vysokou cenu.

auto 2018/9

TOM HYAN 1, 2 Austin-Healey 3000 Mk.III, šestiválec 2912 cm3 o výkonu 110 kW (150 k), vyběhl z výroby v roce 1968 3 Poslední Big Healey 3000 Mk.III dostal nové uspořádání přístrojové desky, už se dodával pouze v provedení 2+2 (původně i dvousedadlové)

Malý čtyřválec 1098 cm3 (ø 64,58 x 83,72 mm) dával výkon 59 k (43 kW)/5750 min‑1 v typu Sprite Mk.III

► AUSTIN-HEALEY 3000 Mk.III (1964 – 1968) Velký šestiválec BMC C-Series 2912 cm3 sloužil řadě osobních i lehkých užitkových automobilů britských značek (včetně luxusního Princessu)

POHÁNĚCÍ SOUSTAVA – kapalinou chlazený zážehový řadový šestiválec Austin/BMC C-Series, uložený podélně vpředu; litinový blok a hlava válců, hliníkové sací potrubí, OHV 2V; dva karburátory S.U. HD.8; 2912 cm3 (ø 83,36 x 89 mm); 9,03:1; 148 k (109 kW)/5250 min‑1 a 235 N.m/3000 min‑1; jednokotoučová suchá spojka, čtyřstupňová převodovka s řazením na podlaze (2,64 – 2,07 – 1,31 – 1,00 – Z 3,39), na přání rychloběh Laycock De Normanville na třetím a čtvrtém stupni (1,08 – 0,82); stálý převod 3,545 (s rychloběhem 3,910); pohon zadních kol. PODVOZEK – ocelová konstrukce, podvozková plošina svařena s dvoudveřovou karoserií; přední kola nezávisle zavěšena na příčných ramenech, vzadu tuhá náprava; pérování vpředu vinutými pružinami, vzadu podélnými listovými pery; teleskopické tlumiče, vpředu stabilizátor, vzadu panhardská tyč; kapalinové brzdy Girling s podtlakovým posilovačem, vpředu kotoučové ø 290 mm, vzadu bubnové ø 279 mm; maticové řízení; pneumatiky Dunlop 5,90 x 15. ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2340 mm, rozchod kol 1240/1270 mm; d/š/v 4000/1540/1240 mm; světlá výška 110 mm; objem palivové nádrže 54,6 l; pohotovostní/celková hmotnost 1077/1457 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI – největší rychlost 175 (60 – 85 – 135) km/h, s rychloběhem 195 (55 – 75 – 125/R 150 – 175) km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za cca 10,0 s; spotřeba paliva 10 – 15,8 l/100 km. Původní cena 1168 liber (jaro 1964).

Kresby Austin-Healey

4, 5 Austin-Healey Sprite Mk.III, vylepšený malý typ se čtyřválcem 1098 cm3 o výkonu 44 kW (60 k)/5750 min‑1 6 Malý Sprite (na obrázku kokpit Mk.III) byl dostupným dvoumístným sportovním vozem, jaké dnes na trhu chybí (s výjimkou Mazdy MX-5)

To se však už schylovalo ke vzniku značky Austin -Healey. Donald Healey měl dobré nápady, ale nedo statek peněz, a tak počátkem padesátých let na sério vou výrobu nestačil. Jeho Healey 100 vzbudil velký zájem na Londýnském autosalonu 1952, na konstrukci se už podílel Donaldův syn Geoffrey, také automobi lový inženýr, a použili převrtaný čtyřválec 2,6 litru z kabrioletu Austin A90 Atlantic, určeného pro ame rický trh. Donald pak vozu získal popularitu účastí na rekordních jízdách v belgickém Jabbeke, kde dosáhl průměrné rychlosti 170,67 km/h. ►►►

9/2018 THauto

Foto Helena Hyanová

► AUSTIN-HEALEY (1953 – 1970)

Foto Tom Hyan

Foto Austin-Healey

Během roku 1952 se největší britské automobilky Austin a Morris spojily do British Motor Corporation, nový šéf Leonard Lord uviděl nový sportovní vůz a pozval Donal da Healeye do své kanceláře. Slovo dalo slovo, Healey vůz upravil, Austin poskytl metodiku levnější výroby a o rok později už autosalon v londýnském Earls Courtu zažil debut nového sportovního vozu Austin-Healey 100. Ten se stal základem nové značky a v neustále vylepšovaných verzích se vyráběl až do roku 1967 (po slední 3000 Mk.III vznikl v březnu 1968). Donald Healey tomuto automobilu zajistil světovou proslulost lámáním rekordů na dně vyschlého solného jezera Bonneville v Utahu, vozy typu 100 startovaly ve 24 h Le Mans a staly se levnější alternativou Jaguaru XK. Velké množ ství se jich vyvezlo do USA, kde jejich řidiči získali mno ho sportovních úspěchů. Na podzim 1956 se objevil typ 100 Six s novým šestiválcem A90 o téměř shodném objemu 2,6 litru, v roce 1959 slavil debut typ 3000, u ně hož vzrostl objem šestiválce téměř na tři litry. Také tento vůz pokračoval ve sportovních úspěších a vítězil i v au tomobilových soutěžích, kde jej společnost British Motor Corporation nasazovala střídavě s malými Mini Coopery! V roce 1956 zajel Donald Healey v Bonneville rekordní rychlost 326,8 km/h. Třetí verze 3000 Mk.III vyběhla z výroby v roce 1968 ještě před reorganizací britského automobilového průmyslu na British Leyland, stejný šestiválec BMC série C pokračoval pod kapotou road steru a kupé MGC (značka MG). Samostatnou kapitolou je malý Austin-Healey Sprite, známý jako Frogeye (Žabí oko) pro typický vzhled se

auto 2018/9

1 Austin-Healey Sprite Mk.I, zvaný Frogeye, zahájil v letech 1958 – 1961 cestu k lidovému sportovnímu vozu (čtyřválec jen 948 cm3) 2 Velký typ 3000 Mk.II (od 1961) byl poslední, který se alternativně vyráběl ve verzi 2+2 nebo čistě dvoumístné

světlomety posazenými na kapotě. Od roku 1958 jich vzniklo 48 999 kusů, také tyto vozy sbíraly úspěchy na závodních tratích a rallye po celém světě. Litrový motor Austin se postupně zvětšoval, novější typy Mk.II až IV ale už byly jen značkovou variantou sesterského MG Midgetu. Jejich produkce skončila po 1970, po slední malá série následující rok nesla jen značku Austin místo Austin-Healey. Donald Healey tehdy už nebyl vázán smlouvou, a tak se pokusil o úspěch z novu, jenže nový Jensen-Healey přežil jen čtyři roky. Pro 24 h Le Mans připravil čistokrevné prototypy Repco-Healey V8 a svého času vzrušila svět zpráva, že spolu se synem vyvíjejí novodobý parní automobil. Přestože jsou dnes oba Healeyové v automobilovém nebi, jejich odkaz na Zemi žije dále. Ve Velké Británii se do výroby replik pustilo hned několik firem, např. HMC uvedla Mk.IV, věrnou repliku velkého typu s motorem Rover V8 4½ Litre, a Frogeye Car Company probudila Žabí oči, když představila Sprite Mk.I s motorem Rover 1.4 jako Frogeye SuperSprite Roadster. K dalším patří Sebring International s replikou velkého Austin-Healey 3000 s různými šestiválcovými i osmiválcovými motory. Dobré věci totiž v zapomnění neupadají. ■

► PRODUKCE AUSTIN-HEALEY (1953 – 1970)

Foto Austin-Healey

Typ Rok výroby Motor Počet kusů (výkon k) 100 (BN1; BN2) 1953 – 1956 2.7 I4 (90) 14 612 100 S (závodní) 1955 2.7 I4 (132) 50 100 Six (BN4; BN6) 1956 – 1959 2.6 I6 (102/117) 14 436 3000 Mk.I 1959 – 1961 2.9 I6 (124) 13 650 3000 Mk.II 1961 – 1963 2.9 I6 (132) 11 553 3000 Mk.III 1964 – 1968 2.9 I6 (148) 17 712 Sprite Mk.I (Frogeye) 1958 – 1961 1.0 I4 (43) 48 999 Sprite Mk.II 1961 – 1964 1.0/1.1 I4 (46/56) 31 665 Sprite Mk.III 1964 – 1966 1.1 I4 (59) 25 905 Sprite Mk.IV 1966 – 1970 1.3 I4 (65) 21 768 Pozn. Poslední typ jako Austin Sprite ještě 1022 vozů v roce 1971

Konečná montáž vozů Austin-Healey 3000 probíhala v Abingdonu, karoserie dodávala firma Jensen Motors

3 Donald Healey (ve voze) a Sir Leonard Lord (generální ředitel BMC) s prvním vyrobeným vozem Austin-Healey (typ 100 BN1 v roce 1953) 4 Donald Healey chtěl vyrábět vozy ve spolupráci s karosárnou Uhlík, komunistický puč v Praze tomu zabránil (hliníkový prototyp z roku 1947; motor Riley 2.4/104 k) 5 Sprite Mk.II přešel během výroby z původního čtyřválce 948 cm3 na silnější 1098 cm3 (od podzimu 1962) Austin-Healey Sprite Mk.IV, poslední typ značky, čtyřválec 1275 cm3 o výkonu 65 k (48 kW), vyráběný do roku 1970

9/2018 THauto

Foto Jawa Moto Foto Jawa Moto

Jawa 350 ze současného programu, nahoře nejnovější OHC, dole klasický typ 634 Retro (2018)

auto 2018/9

► JAWA MOTO 1929 – 2018

PETR RUTEK

Stánek Jawy na výstavě Motocykl Praha 2018 v Holešovicích (uprostřed novinka 350 Special OHC)

POKRAČUJEME...

brojovka Františka Janečka hledala do plnění výrobního programu, protože se zbrojní zakázky koncem dvacátých let omezovaly, a našla je nejprve v moto cyklech, později také v automobilech. Pro urychlení náběhu výroby v roce 1929 zvolila licenční stavbu německého stroje Wanderer, který dostal jméno Jawa (zkratka Janeček-Wanderer). Byl to počátek neobyčejně úspěšné řady motocyklů Jawa. František Janeček postavil také slévárnu v Týnci nad Sázavou, protože chtěl být soběstačný (byla znárod něna coby METAZ); jeho firma téměř všechny díly vyráběla vlastními silami...

Foto Tom Hyan

Na prstech jedné ruky můžeme spočítat české značky, které na celém světě dosáhly tak velké proslulosti jako právě motocykly Jawa...

Po druhé světové válce výroba motocyklů Jawa zdárně pokračovala, vznikaly obrovské série a ces tovní stroje 250/350, přezdívané pérák a později kývačka, dobyly celý svět; odvozené sportovní typy vítězily na Šestidenní soutěži. První ránu značce za sadilo nekvalifikované rozhodnutí o zrušení produkce motorů v Praze-Nuslích (roku 1963, závod byl předán ČKD Polovodiče, výroba motorů pokračovala v ČZ Strakonice), údajně pro celosvětový pokles zájmu o motocykly (Japonci to asi nepostřehli!) a další ad ministrativní kroky komunistické vlády, které vedly k omezení investic, zastavení vývoje a nakonec té měř k úpadku celé motocyklové produkce. ►►►

1 Premiéra čtyřdobé Jawy 350 OHC na motocyklové výstavě v pražských Letňanech (2017) 2 Premiéra nového typu Jawa 350 SOHC (Special OHC) v březnu 2018 v Holešovicích

9/2018 THauto

► JAWA MOTO 1929 – 2018

Druhým problémem byla totiž vazalská oddanost trhu komunistického Ruska, která znamenala sice statisícové série, ale zasta vení vývoje. Rusové chtěli osvědčené, levné a spolehlivé motocykly, žádné výstřelky, takže postupný vývoj a zvýšení cen odmítali. Konstrukce tedy zaostala... První Jawa 500, přezdívaná rumpál, vychá zela v roce 1929 z konstrukce Alexe von Novikoffa pro značku Wanderer, která s ní chtěla konkurovat BMW. Stojatý jednoválec OHV 498 cm3 poháněl zadní kolo kloubo vým hřídelem, rám byl dvojitý lisovaný. Těž ký stroj však příliš neuspěl. Do roku 1939 konstruovali další Jawy britský inženýr George Patchett a Josef Jozíf, vznikly lehčí motocykly s motory Villiers, ale především vlastní konstrukce. Za války tajně vytvořili Dr. Jaroslav Frei a Josef Jozíf legendární pérák, který se po zavedení sériové výroby stal jedním z nejmodernějších motocyklů

auto 2018/9

▲ Jawa 350 Special OHC doplnila nabídku letos, poháněcí ústrojí i podvozek zůstávají shodné s typem 350 OHC

světa. Po válce se Jawa spojila s Ogarem, ale pak byla znárodněna a spojena s riva lem ČZ. Společná řada kývaček zahrnovala objemové třídy 125, 175, 250 a 350 cm3, lahůdkou byl čtyřdobý dvouválec Jawa 500 OHC. Jawa vstoupila rovněž do silničních motocyklových závodů a František Šťastný se stal vicemistrem světa 1961 na dvouvál cové Jawě 350 OHC (Gustav Havel skončil třetí). Druhým vrcholem bylo uvedení super rychlého dvoudobého čtyřválce Jawa 350/673, který byl koncem šedesátých let jedinou konkurencí dominantní MV Agusty. Žel, jeho potenciál nebyl nikdy využit na plno, a po tragické smrti Billa Ivyho sen o vítězství v mistrovství světa skončil.

Dnešní Jawa Moto s.r.o. z Týnce na Sáza vou, založená po restrukturalizaci už v roce 1997, se snaží navázat na slavné tradice, nejprve byla nadějí velkoobjemová Jawa 650 Bizon/Classic (jednoválcový motor Ro tax 34,5 kW), ale i poměrně rozsáhlá paleta maloobjemových typů se čtyřdobými motory (125, Robby 50/100). Nesmrtelný dvoudobý dvouválec Jawa 350 sice přežil, krátce se vrátil i atraktivní Californian (17 kW/23 k), ale nakonec jej omezily emisní předpisy. Přestože dnešní motocykly Jawa 350 řady 640 Style a Style-Military, resp. replika 634 Retro, nejsou určeny k prodeji v zemích EU, nadále se exportují (Rusko, Střední Ame rika, Egypt). Pro tuzemské motoristy se vzhledem k homologaci dodávají v kom pletní sestavě jako sada dílů. Pohání je pů vodní dvoudobý dvouválec 344 cm3 (ø 58 x 65 mm) o výkonu 17 kW (23 k)/5250 min‑1 se čtyřstupňovou převodovkou. ►►►

▲ Klasický jednoválec typu 350 OHC o skutečném objemu 397,2 cm3 (ø 85 x 70 mm) a výkonu 20,4 kW (28 k)/6500 min‑1

Jawa 350 OHC, vyráběná ve spolupráci s čínským partnerem od loňského roku

1 1 Kapalinou chlazený jednoválec OHC pro Jawu 660 (ø 100 x 84 mm) o výkonu 36 kW (49 k)/6000 min‑1 se vstřikováním paliva EFI 2 Jawa 650 typ 836 na výstavě Motocykl 2003 v Praze, poháněná čtyřdobým jednoválcem Rotax (výroba motocyklu od 2004)

Nová verze Jawa 660 Vintage v retrostylu typu 634, poháněná čtyřdobým jednoválcem od italské Minarelli (od 2017)

3 Dvoudobý dvouválec Jawa 350/634 Retro o zdvihovém objemu 344 cm3 (ø 58 x 65 mm) a výkonu 17 kW (23 k)/5250 min‑1

9/2018 THauto

Foto Tom Hyan

► JAWA MOTO 1929 – 2018

1 Pokusů o inovace bylo mnoho, na snímku stroje UŘ (unifikované řady), třistapadesátka typu 633 z roku 1968 a skútr 175 – 200 cm3, vyvíjený v letech 1962 – 1965 (měl se jmenovat Jawetta jako mopedy z Nuslí) 2 Jeden z pokusů, závodní Jawa Minarelli 50/75 Racing s rychlostí do 160 km/h, vystavená na holešovickém motosalonu v Praze (2003) 3 Jawa 500 OHC z výroby v pražských Nuslích (1952 – 1958) 4 Proslulý závodní čtyřválec Jawa 350/673 pro Grand Prix (1967 – 1969)

2 4

Foto Tom Hyan

Loňskou novinkou je Jawa 350 OHC (EU4) v retrostylu typu 634, ale na základě jedno válce SOHC 397 cm3 (ø 85 x 70 mm) o vý konu 20,4 kW (28 k)/6500 min‑1 s pětistup ňovou převodovkou (starší konstrukce Honda od čínské firmy Shineray, která posloužila i znovuzrození italské SWM). Motor splňuje emise EU4, motocykl je první Jawou s ABS. Třetím typem je velká Jawa 660 Sportard (resp. Sportard-Ade nium a 660 Vintage ve stylu 634) s jedno válcem Minarelli SOHC 660 cm3 (ø 100 x 84 mm) o výkonu 36 kW (49 k)/6000 min‑1 s pětistupňovou převodovkou. Sportovní motard nahrazuje typy 650 Dakar se čtyř dobým jednoválcem Rotax. V příštím roce tedy oslaví Jawa devadesát let od zahájení výroby motocyklů! Přes

auto 2018/9

všechny peripetie včetně spojení s ČZ v le tech 1954 – 1962 a direktivních přesunů se nevzdává, byť už nevyrábí statisíce motocyklů ročně. Nástupce původního podniku pokračuje výhradně v Týnci nad Sázavou (Brodce), stará továrna vedle byla zbořena, ale nová hala rekonstruo vána. Jawa žije jako součást Jihostroje Velešín a v loňském roce vyrobila 1331 motocyklů, z nichž 1157 šlo na export. Čísla za prvních pět měsíců 2018 uvádějí produkci 573 motocyklů. Jméno Jawa má ve světě nadále tak dobrou pověst, že indická Mahindra před dvěma lety koupila práva na českou značku pro Indii a jiné vybrané asijské trhy. Hodlá ob novit výrobu motocyklů Jawa pro asijský trh (v letech 1961 – 1996 je dělala firma Ideal

Jawa v Mysore, po skončení licence od 1969 pod zvučným jménem Yezdi), stejně jako zavést novou produkci původně britské BSA (British Small Arms) pro globální trh. V Indii se každoročně pořádají srazy Inter national Jawa Yezdi Day (loni přes 500 mo tocyklů), ve Velké Británii patří Jawa-CZ Owners Club k nejstarším na světě (založen 1954), dovozcem českých strojů Jawa a ná hradních dílů je F2 Motorcycles Ltd. z Wis bechu (Cambs) už deset let. Popularitu značky potvrzuje její použití pro argentinské motocykly. Tajemstvím jsou zahaleny poku sy přípravy vlastního supermotocyklu Jawa 1000/1200 (typ 837 s kapalinou chlazeným řadovým čtyřdobým dvouválcem); unikly sice fotografie českého prototypu, ale vývoj z let 2007 – 2017 byl údajně zastaven. ■

Foto Jawa Moto Foto Jawa Moto

Jawa 660 se čtyřdobým kapalinou chlazeným jednoválcem, nahoře Vintage, dole Sportard (2018)

9/2018 THauto

Produkty roku 1964 (zleva dolů sklápěč R-45, nakladač L-30, skrejpr S-18, buldozer C-6 a dvoumotorový skrejpr TS-24)

auto 2018/9

► Historie ► EUCLID (1909 – 2004)

1 Euclid R-170, největší typ sólo z Daimlerovy éry, šestnáctiválec GM řady 149 o výkonu 1176 kW (1600 k) pro užitečnou hmotnost 170 short tons (154 tun) 2 Návěsový Euclid CH-150 (Coal Hauler) pro přepravu 136 metrických tun uhlí (150 US short tons) s motorem GM 12V-149 o výkonu 736 kW (1000 k) 3 Euclid R-35 z éry Daimler-Benz, menší typ s motorem GM 12V nebo Cummins o výkonu 309 kW (420 k) 4 Euclid R-50 byl vystaven na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně (1979)

FRANTIŠEK TVRDÝ

OBŘI NA KOLECH

Pohnutý vývoj měl americký Euclid; patřil General Motors, Daimler-Benz, Volvo Group a Hitachi; zanikl před čtrnácti lety...

Foto Euclid

Foto Tom Hyan

9/2018 THauto

► EUCLID (1909 – 2004) EUCLID R-45 model B10LD (1964) MOTOR – kapalinou chlazený vznětový dvoudobý šestnáctiválec GM 16V-71, uložený podélně vpředu; přímé vstřikování paliva, pouze výfukové ventily OHV; 18 591 cm3 (ø 107,95 x 127 mm); 390 kW (530 k)/2100 min‑1 a 2056 N.m/1200 min‑1. PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – samočinná šestistupňová převodovka Allison CLBT 5960 s kapalinovým měničem momentu Torqmatic (4,00 – 2,68 – 2,01 – 1,35 – 1,00 – 0,67 – Z 5,12); pohon zadních kol, stálý převod 21,58 (rozvodovka 3,72; planetové převody v kolech 5,80). PODVOZEK – žebřinový rám ze dvou podélníků, příček a výztuh; tuhé nápravy, vpředu typu Elliot I-beam, vzadu poháněná Euclid; odpružení podélnými listovými pery (vpředu 11, vzadu 9 listů); hydraulické strojní řízení; tlakovzdušné bubnové brzdy; pneumatiky bezdušové vpředu 18,00 x 25-32 PR, vzadu 21,00 x 25-32 PR.

1 Dvoumotorový skrejpr Euclid TS-14 (ložný objem až 20 m3; 2x 109 kW GM 4-71 + Allison 4A)

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 4830 mm, rozchod kol 2590/2640 mm; d/š/v 10 100/4000/4160 mm; ložný objem 23/27,5 m3, úhel vyklápění 61°; světlá výška 530 mm; pohotovostní hmotnost 32 900 kg, užitečná hmotnost 40 800 kg. PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 55 km/h; stoupavost do 41 %; spotřeba paliva neuvedena.

1 Euclid R-45 model B10LD, největší typ nabídky v roce 1964, určený i pro evropský trh 2 Euclid R-24 model B3TD (21,8 t; 221 kW Cummins; převodovka Fuller 10 + 2Z) 3 Euclid R-15 model B3FD (13,7 t; 154 kW Rolls-Royce C6; převodovka Fuller 5 + Z)

Foto Euclid

větle zelené sklápěče a stavební stroje Euclid se vyráběly desítky let, historie společnosti je více než zajímavá. V roce 1968 se stala obětí antimonopolního sou du, který definitivně rozhodl, že General Motors (dále GM) má ve výrobě a prodeji těžkých vozidel příliš dominantní postavení, a také, že jeho prodejní metody brání zdra vému konkurenčnímu boji! Kauza trvala osm let, pak to General Motors vzdal a Euclid Division prodal! Novým majitelem se stala White Motor Corporation, která tehdy ex

auto 2018/9

pandovala, ale přání jejího vedení o dobytí světa ve stylu GM se nikdy nenaplnilo... Euclid Crane & Hoist Company z Euclidu u Clevelandu (Ohio) začínala od roku 1909 jeřáby a zdviháky; před více než devade sáti lety však jeden z pěti synů zakladatele Georga A. Armingtona zkonstruoval první těžké vozidlo Euclid Automatic Rotary Scra per (1924). O dva roky později bratři vytvo řili divizi Road Machinery. Skrejpry, dum pery a těžké sklápěče následovaly, k prvním patřil jedenáctitunový Euclid Trac-Truk, ve třicátých letech už značně rozšířený.

Euclid byl průkopníkem hydraulického vy klápění, individuálních brzd jednotlivých kol (pro kratší poloměr otáčení, či zdolávání terénu), velkoprostorových nástaveb pro přepravu sypkých hmot, ale i vícemoto rových a pásových vozidel. Společnost se zdárně rozvíjela, divize Euclid Road Machinery Co. se osamostat nila, přestože ji stále vedli Arlingtonové až do roku 1960. V roce 1953 se stala za dva cet milionů dolarů částí General Motors Corporation, největšího výrobce automobilů na světě, v roce 1958 vyrobila největší ná

5 ▼ Těžký pásový traktor Euclid C-6 Mark V (175 kW, dvoudobý GM 6-71; Allison Torqmatic 3 + 3Z; nádrž paliva 455 litrů; hmotnost 19 550 kg)

Foto Euclid

Traktorový tahač Euclid B9FDT s návěsem 12,5 m3 a spodním vyklápěním (18,2 t; 162 kW Cummins; převodovka Fuller 5 + Z)

7 4 Euclid R-30 model B7TD (27,2 t; 257 kW Cummins; převodovka Allison Torqmatic 6A) 5 Kloubový dumper Euclid S-7 (10,9 t; 109 kW, dvoudobý GM 4-71; Allison 4A) 6 Velký skrejpr Euclid S-18 (ložný objem až 22 m3; 235 kW Cummins; Allison 4A) Traktorový tahač Euclid B10FDT s návěsovým skrejprem 11,0 m3 (162 kW Cummins NH-220 o objemu 12,7 l; převodovka Fuller 5 + Z) kladní vůz, třínápravový tahač s dvounápra vovým sklápěčkovým návěsem o užitečné hmotnosti 120 tun pro firmu Western Mining, poháněný dvojicí vznětových motorů Cum mins po 276 kW (375 k). V roce 1964 tvořily výrobní program stroje, které představujeme v typické světle zelené barvě. Těžké sklá pěče do 45 tun s motory GM (Detroit Die sel), Cummins, Rolls-Royce nebo Leyland, skrejpry, tahače traktorového typu (také s návěsovými skrejpry či sklápěči), čelní kolové nakladače a těžké pásové traktory. Antimonopolní proces donutil GM k prodeji

této divize, reorganizovanou Euclid Inc. z Clevelandu získal výrobce nákladních vozů White, GM si nechal skotskou filiálku Euclid (Great Britain) Ltd. z Lanarkshire. Populární označení Euc’s, vlastně synony mum pro těžký sklápěč off highway, pod vedením White Motor Corporation téměř zmizelo, a tato společnost se také počát kem osmdesátých let rozpadla, byla rozpro dána a v roce 1996 jako značka zrušena. Jejím nástupcem je Volvo Trucks North America; ale divize Freightliner, Western Star a Euclid postupně koupil německý

7 Euclid C-6 v provedení se čtyřdobým šestiválcem Cummins 14,0 l o výkonu 176 kW (240 k)

Daimler-Benz (nyní Daimler)! První dvě jmenované vlastní dosud, Euclid si podržel jen v letech 1977 – 1984, kdy se těžké sklá pěče prezentovaly v portfoliu Mercedes -Benz. Číselné označení sklápěčů, např. R-25 až R-190, udává užitečnou hmotnost v tzv. short tons (po 907 kilogramech). Tyto vozy nadále měly mechanický přenos vý konu se samočinnou převodovkou Allison (další filiálka General Motors). V roce 1979 byl mohutný Euclid R-50 vysta ven na strojírenském veletrhu v Brně. Firma Euclid Belgium, S.A., z Bruselu, ►►►

9/2018 THauto

► EUCLID (1909 – 2004)

1 Euclid R-190 z poslední éry VME Group (užitečná hmotnost 171 tun; 1342 kW Cummins) 2 Euclid R-85B z konsorcia Volvo BM/Michigan/Euclid (77 tun; 690 kW Cummins) 3 Další typ R-130 z roku 1990, kdy byl Euclid členem VME (132 tun; 895/1007 kW Cummins)

Foto Euclid

4 Čelní kloubový nakladač Euclid L-30 (motor GM 4-71 o výkonu 112 kW; převodovka Allison Torqmatic 3 + 3Z s měničem momentu)

coby zástupce americké Euclid, Inc., dceřiné společ nosti Daimler-Benz AG, pro Evropu, Afriku a Střední východ, k tomu vydala tiskovou zprávu v českém jazy ce. Dozvěděli jsme se, že Euclid tehdy vyráběl těžké sklápěče v USA (Euclid, tedy předměstí Clevelandu, OH) s centrálním skladem náhradních dílů v nedale kém Solonu (OH), dále v Kanadě (Guelph v Ontariu), Austrálii (Rocklea, Queensland) a Belgii (Brugge, od roku 1970 pro Evropu a přilehlé trhy). Dočetli jsem se, že tak, jako jest Mercedes-Benz symbolem kvality, jest ve svém oboru Euclid totéž. V té době dodal Euclid těžké sklápěče pro doly na měď v Jugoslávii, stavbu letiště v Atlantě (GA), přehrady v Rumunsku a hydro elektrárny v kanadském Labradoru, kromě povrcho vých dolů v tehdejším SSSR (dnešním Rusku). Po intermezzu s Daimlerem se Euclid v roce 1984 stal součástí amerického výrobce stavebních strojů Clark Equipment Co. (mj. nakladače Michigan) a spolu s ním od srpna 1986 členem Volvo Group jako VME (Volvo Michigan Euclid). Ještě v roce 1993 měl Euclid čtvrtinový podíl na trhu těžkých sklápěčů, k sedmdesátinám firmy dosáhla celková produkce 43 tisíc těchto obřích vozidel, ale už se vyráběly v kanadském závodě (ředitelství zůstalo v Clevelandu). Užitečná hmotnost vzrostla až na 220 tun, vznikaly také návěsové sklápěče, zejména pro přepravu uhlí v povrchových dolech. V roce 1993 švédská Volvo Group vstoupila do aliance s Hitachi, na krátko vznikl Euclid-Hitachi, pak získala japonská společ nost Hitachi 100% podíl (v roce 2000) a do roku 2004 značku s osmdesátiletou tradicí nekompromisně zrušila. Nové sklápěče opustily tradiční světle zelenou barvu a na přídi nesly pouze jméno Hitachi. Tak se uzavřela historie další z průkopnických amerických firem. Není bez zajímavosti, že GM po prodeji Euclidu založil novou značku Terex, jež pokračovala ve výrobě těžkých sklápěčů ve Skotsku i v novém americkém závodě! V roce 1980 však GM prodal také Terex a postupně se zaměřil na osobní a lehké užitkové vozy. Terex Corpo ration se rozšiřovala, vyráběla stavební stroje a těžké sklápěče, přikoupila jiné firmy, nějaký čas byla vlast níkem kopřivnické Tatry! Soupeře Euclidu tvořily i jiné slavné značky těžkých sklápěčů; patřily k nim Aveling -Barford, Le Tourneau-Westinghouse Haulpak (Wabco; později Dresser, Komatsu-Dresser a Komatsu), bělo ruský BělAZ a známý Caterpillar, jenž roku 2011 pohltil novodobý Bucyrus včetně divize Terex Mining, jíž patřily i značky Dart (KW-Dart), Lectra Haul a Unit Rig. ■

auto 2018/9

Kresba VME

Euclid R-30 model B8TD (27,2 t; 272 kW GM 12V-71; převodovka Allison Torqmatic 6A)

1 2

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na těžké sklápěče EUCLID z roku 1961

9/2018 THauto

Foto Tom Hyan

► LETECKÉ MUZEUM PRAHA-KBELY (VHÚ)

Foto Helena Hyanová

eXtra

SLAVÍ PADESÁTKU V roce 1968 bylo otevřeno Letecké muzeum Kbely. Nedávno bylo rozšířeno, ale návštěva je stále zdarma...

ejvětší letecké muzeum v České republice bylo otevřeno před padesáti lety v jediném hangáru na historickém letišti ve Kbelích u Prahy, postupně se rozšiřovalo na dneš ní úroveň a nyní je tvoří celkem šest han gárů, když na druhé straně Mladoboleslavské ulice byla ve vzdálenosti cca 900 metrů připojena expozice v bývalé letecké továrně Aero (tzv. Stará Aerovka), která již patří do areálu letiště v Letňanech. V han gárech a na venkovních plochách je vystaveno 128 letadel, t éměř padesát motorů a velké množství dalších částí letounů, jako jsou vrtule, přístrojové vybavení a výzbroj. Kryté expozice jsou doplněny figurínami v dobové v ýstroji pro létající i pozemní personál, moto cykly, automobily, radiolokátory a dalším vybavením pro zabezpečení letového prostoru.

auto 2018/9

TOM HYAN a HELENA HYANOVÁ, Kbely (CZ)

1 Aero L-39 Albatros (39X-02), první létající prototyp (vzlétl 4. listopadu 1968) 2 Aero L-29 Delfín (XL-29-2), první létající prototyp (vzlétl 5. dubna 1959)

Dlužno říci, že mnohdy ani Pražané nemají o muzeu potuchy. Je to ale obrovská škoda, protože shromaž ďuje řadu světových unikátů a vytváří téměř kompletní obraz vývoje československého leteckého průmyslu od slavných let samostatného Československa až do dnešní problematické doby po rozpadu našeho státu a úpadku řady průmyslových podniků, jež v nových podmínkách po devastaci v éře tzv. komunistické nor malizace už nebyly schopny konkurence. Podobně jako většinu normálních občanů poškodila ruská oku pace, zahájená přepadením Československa ruskou armádou v noci ze 20. na 21. srpna 1968, tak měla neblahý vliv na odročení slavnostní premiéry, původně plánované na 28. říjen 1968, tedy 50. výročí vzniku samostatného Československa. Přesto byl první hangár muzea slavnostně otevřen 11. října 1968.

Foto Helena Hyanová

Foto Tom Hyan

3 McDonnell-Douglas Phantom FGR Mk.2 z britské výzbroje (1967; dva proudové motory Rolls-Royce Spey; rychlost 2230 km/h) 4 Bombardovací Iljušin Il-28 se dvěma proudovými motory Klimov VK1 o tahu po 26,5 kN a maximální rychlostí 900 km/h (rok 1955)

9 Během let přibývaly nové hangáry, pojmenované po významných osobnostech našeho letectví, do nichž byly soustředěny tematické expozice. Hangár zakla datele Leteckého muzea Kbely plukovníka Jaroslava Janečky je věnován československému letectvu let 1918 – 1924, kde vedle našeho prvního vojenského letadla Letov Š-2 nechybí ani slavný stíhací dvou plošník SPAD VII z první světové války. Hangár spoluzakladatele muzea Jana Sýkory je věnován našemu letectvu z let 1925 – 1938, najdete tam výrobky všech významných československých letec kých továren, k nimž patří Avia, Aero, Letov, Zlínská a další. Hangár generála Karla Janouška shromaž ďuje letouny druhé světové války. Patří k nim stíhací Lavočkin La-7, či proudový stíhací Messerschmitt Me-262B, bitevní Iljušin Il-2M, cvičné De Havilland

DH-82 Tiger Moth, Nordyun Harvard Mk.IIB a Mo rane-Saulnier MS-230, či všestranný Polikarpov Po-2, zvaný Kukuruznik. Původní největší hangár je věnován českosloven skému letectvu po roce 1945, nechybějí tam výrobky továren Aero Vodochody, Let Kunovice, Moravan Otrokovice, Avia Letňany, Praga Praha, Walter Jino nice (Motorlet), Jawa Praha a další. Lahůdkou tam jsou předválečný sportovní dvouplošník Avia Ba-122 akrobata Františka Nováka; torzo trupu britského letadla Saunders-Roe (SARO) A-19 Cloud, jež v roce 1936 používaly Československé státní aero linie na rekreačních linkách do Jugoslávie (Sušak, Split, Dubrovnik), kde hydroplán přistával na vodě; ale také návratová kabina kosmické lodi Sojuz 28, v níž první československý kosmonaut ►►►

5 Transportní Iljušin Il-14T v letňanské licenční verzi Avia Av-14T až pro 40 cestujících (u nás vyrobeno 203 letadel v letech 1956 – 1960) 6 Švédský Saab AJSF-37 Viggen (číslo 37 957) do Kbel přiletěl v roce 2005 a zůstal 7 Aero L-159 Alca, dvoumístný prototyp výrobního čísla 5831 z roku 1997 8 Turbovrtulová legenda Let L-410 UVP Turbolet s československými motory Walter (Motorlet) M-601D (tento kousek je z roku 1969) 9 Stíhací Mikojan-Gurjevič MiG-21 MF (vyráběný od roku 1964, tento exemplář má v rodném listě 1973)

9/2018 THauto

Foto Helena Hyanová

► LETECKÉ MUZEUM PRAHA-KBELY (VHÚ)

Foto Tom Hyan

2 1 První československý dopravní letoun Aero A-10 (zalétán v lednu 1922) 2 Sportovní Avia BH-11C (1926), na níž sbírali úspěchy akrobaté JUDr. Zdeněk Lhota a Václav Bican 3 Cvičný Letov Š-218 s motorem Walter NZ-120 (1926)

auto 2018/9

ladimír Remek absolvoval týdenní pobyt s ruským V kolegou Alexejem Gubarevem na oběžné dráze Země. Vojenský pilot Ing. Vladimír Remek (narozen 26. září 1948 v Českých Budějovicích), pozdější poslanec Evropského parlamentu, byl 87. kosmo nautem světa a prvním z jiné země, než byly USA a Sovětské Rusko (SSSR). Na volné ploše jsou vystavena mnohá slavná le tadla, civilní dopravní i vojenská bitevní, ale také vrtulníky a rakety. Proudové letouny první generace se většinou ukrývají v hangárech, kromě zmíněné Schwalbe od Messerschmittu (a její československé verze Avia S-92) to jsou slavné typy De Havilland Vampire, Gloster Meteor, Lockheed T-33 T-Bird, Ja kovlev Jak-17, Mikojan-Gurjevič MiG-15, Iljušin Il-28 a další. Velkou sbírku tvoří vrtulníky z konstrukční kanceláře Michaila L. Milja, od prvního Mi-1 po bitevní Mi-24D. Stíhací legendy představují další typy řady MiG od 17 po 23/27, Suchoj Su-7 a 22, Saab (Viggen i Draken), McDonnell-Douglas Phantom atd. Do pravní letectvo reprezentují známé Let L-410 UVP Turbolet, Iljušin Il-14 resp. Avia Av-14, Antonov

n-24, Tupolev Tu-104, Aero C3 (Siebel Si-204) atd. A Prohlídka rozhodně stojí za to, nemusíte nic platit, a brány poznání jsou vám zdarma otevřeny i o stát ních svátcích (zavřeno je pouze v pondělí). Letňanské hangáry Aero hostí další části sbírky. Menší číslo VI, který byl prvním hangárem firmy Aero, je věnován historii tohoto československého výrobce letadel a později i osobních automobilů, jehož jméno dodnes přežívá v podniku Aero Vodochody Aero space, tvůrci světově proslulých cvičných a lehkých bitevních letadel (přes 6700 strojů z více než jede nácti tisíc celkem vyrobených letadel Aero). Dále na bízí modernizované typy L-159 Alca a L-39NG (Next Generation) na světových trzích a letos ve Farn boroughu představil nový bitevní F/A-259 Striker ve spolupráci s IAI (Israel Aerospace Industries). V han gáru Aero číslo V, postaveném v letech 1940 – 1941, jsou především stíhací a bombardovací letouny z pa desátých až osmdesátých let minulého století. Československá letecká konstrukce patří mezi nej proslulejší na světě a mezi vyrobenými letadly jsou skutečné legendy, což platí například o proudových

4 Slavná stíhačka Avia B-534, základ československé výzbroje třicátých let (1933) 5 Sportovní dvousedadlovka Zlin Z-XII se zlínským motorem Persy II o výkonu 33 kW/45 k (1935) 6 Invertní čtyřválec Walter Mikron III o objemu 2,44 l a výkonu 48 kW (65 k), slavný letecký motor (1946) 7 Plochý čtyřválec Praga typu D o objemu 2,83 l a výkonu 55 kW (75 k), vhodný i pro vrtulníky (typ DH) 8 Prototyp vrtulníku Moravan/Zlin Z-135 (1956; k sériové výrobě nedošlo) 9 K muzeu byly připojeny dvě haly Staré Aerovky na letišti v Letňanech

4 5

cvičných a bitevních strojích z Vodochod známých jako L-29 Delfín, L-39 Albatros a L-159 Alca, z nichž přes tři stovky slouží u civilních uživatelů v USA, kteří je považují za světovou špičku příslušné kate gorie. Samozřejmě nejsou jediné, k ikonickým čes koslovenským letadlům poválečné éry náleží turistic ké Aero Ae-45 (145) a Let L-200 Morava, celokovový větroň L-13 Blaník, akrobatické Zlin Z-50, řada Zlin Z-26 až 526 (Trenér a Akrobat), turistické Orličan L-40 Meta-Sokol, víceúčelové hornoplošníky Praga E-114 Air Baby, dvoumotorové překvapení jménem Hodek HK-101 (1947 od Vincence Hodka z Holešo vic), dopravní L-410 Turbolet, ale také malé vrtulníky (HC-2 Heli Baby, HC-3 a Moravan Z-35/135 Heli -Trenér). Slavná historie je inspirací do budoucnosti a český letecký průmysl rozhodně neřekl poslední slovo. Aero Vodochody má nové zakázky a dokonce vznikají noví výrobci. Letos máte šanci navštívit slavné muzeum česko slovenského letectví ještě do konce října, v zimním období je totiž zavřeno, znovu se otevírá až v květnu. A nezapomeňte, je to nadále zadarmo! ■

Foto Tom Hyan

Foto Helena Hyanová

LETECKÉ MUZEUM KBELY VOJENSKÝ HISTORICKÝ ÚSTAV (VHÚ) Mladoboleslavská 425/9, 19700 Praha 9 – Kbely museum@army.cz www.vhu.cz Tel. + 420 973 207 500 Otevřeno květen – říjen; denně 10:00 – 18:00 h mimo pondělí (hangáry do 17:30 h) Vstupné zdarma; fotografování povoleno; parkování zdarma

9/2018 THauto

► Krátce ► Z DOMOVA & ZE SVĚTA ŠKODA VÍTĚZÍ

Foto Škoda Auto

1 2

► Řidiči automobilů Honda Civic Type-R sbírají v kategorii produkčních vozů jeden rekord za druhým. Bertrand Baguette (nyní jezdí Super GT na Hondě NSX pro Nakajima Racing) zajel ve Spa-Francorchamps rekordní čas 2:53,72 min, Tiago Monteiro 2:01,84 v Estorilu, Matt Neal 2:31,32 v Silverstone, Esteban Guerrieri 2:01,51 v Magny Cours a Jenson Button 2:10,19 na Hungaroringu. Kromě toho drží Civic Type-R rekord Nürburgringu 7:43,8 min z dubna 2017. Boj o rekordy začal už s minulou generací Type-R.

► Volkswagen vyrobil první vůz 27. června v montážním závodě v Kigali v africké Rwandě, který tak jeho přítomnost na tomto kontinentu rozšiřuje. V září 2016 začala výroba u Kenya Vehicles Manufacturing (KVM) v místě Thika, běží také v Jižní Africe a Alžírsku. Závody v Keni a Rwandě začaly s hatchbacky VW Polo; Rwanda připravuje montáž Passatů.

auto 2018/9

2 Ole Christian Veiby bojoval ve Finsku jako lev... 3 Kalle Rovanperä ve Finské rally uhájil čtvrté místo (WRC2) 4 Norská tovární posádka Ole Christian Veiby a navigátor Stig Rune Skjaermoen

DUCATI VLÁDLY BRNU Andrea Dovizioso nejen vyhrál Velkou cenu České republiky v Brně, ale také dobyl italské značce Ducati 100. vítězství Grand Prix! Úspěch potvrdil Jorge Lorenzo druhým místem. Italský závodník startoval z pole position, vedl osmnáct kol z jedenadvaceti, bojoval s Valentinem Rossim a vyhrál! Bylo to jeho první brněnské vítězství, zatím dosáhl čtyřikrát na druhé místo v různých třídách (125, 250 a MotoGP). Postoupil tak na třetí místo v průběžném pořadí mistrovství světa MotoGP, vede Marc Marquez (Honda). Z českých závodníků si vedl nejlépe Jakub Kornfeil, který vedl v závodě Moto3, ale v cíli byl třetí (KTM). Karel Abraham (Angel Nieto Team/ Ducati) v MotoGP nebodoval.

5 Andrea Dovizioso (Ducati) dobyl své první vítězství v Brně 6 Jezdci Ducati obsadili první dvě místa, třetí dojel Marc Marquez

Foto Ducati Corse

► V sezoně 2018/2019 doplní závody elektrické formule ABB FIA Formula E nové mistrovství Jaguar I-Pace eTrophy se shodnými dvaceti elektromobily britského výrobce. K přihlášeným týmům patří Rahal Letterman Lanigan Racing (pojede Katherine Legge). Venturi Formula E Team má novou týmovou šéfovou (a akcionářku) Susie Wolffovou, která skončila se závody v roce 2015 a stala se matkou; v páté sezoně 2018/2019 nasadí Felipeho Massu. Generálním ředitelem Venturi zůstává Gildo Pastor z Monaka.

1 Eerik Pietarinen/Juhana Raitanen vyhráli WRC2 ve Finsku

Foto Škoda Auto

► Electric GT Holdings Inc. a SPV Racing uvedly definitivní verzi sedanu Tesla P100DL pro závody EPCS (Electric Production Car Series), které začnou v listopadu 2018 na evropských okruzích (deset závodů do října 2019). Na okruhu v Barceloně vůz předvedli Emma Kimiläinenová a Alvaro Fontes. Výkon 585 kW, zrychlení 0 – 100 km/h za 2,1 sekundy a špičková rychlost 250 km/h.

Posádky na vozech Škoda Fabia R5 letos do letní Finské rally vyhrály sedm z osmi odjetých soutěží mistrovství světa v kategorii WRC2. A nebyly to vždy tovární týmy! Na domácí půdě v Jyväskylä se totiž koncem července radoval z triumfu WRC2 domácí jezdec Eerik Pietarinen s navigá torem Juhanem Raitananem, který řídil Fabii R5 finského zákaznického týmu. Tovární jezdec Kalle Rovanperä dojel čtvrtý se ztrátou 2:36,8 min po poškození závěsu kola najetím na velký kámen, jeho týmový druh Veiby bohužel vylétl z trati a rozbil vůz. Kategorii WRC2 vede Pontus Tidemand před Janem Kopeckým; čtvrtý je Ole Christian Veiby (všichni Škoda Fabia R5). Mistrovství světa tvoří třináct soutěží, končí se 18. listopadu v Austrálii.

Foto Ducati Corse

► Piet den Hartogh začal sbírat Fordy v roce 1956, na popud manželky v roce 1997 založil Den Hartogh Museum v nizozemském Hillegomu, po jeho smrti největší soukromou sbírku Fordů dlouho vedla dcera Greske, ale v dubnu 2018 se rodina rozhodla, že vše prodá. Přes 200 vozů (a také 50 motocyklů) změnilo majitele v červnu při dražbě Bonhams. Nejdražší byl Ford Model B Side Entrance Toneau ročníku 1905, který pocházel z Harrah Collection, sedmkrát překonal vyvolávací cenu a prodal se za 419 750 eur. Následoval Ford Model K Open Tourer za 345 tisíc eur. Dražba trvala deset hodin a vynesla 6 157 353 eur. Příznivci automobilové historie tak přišli o další krásné muzeum.

Kresba a foto BMW Presse

SLAVNÉ MOTORY BMW K 1600

Od roku 2010 se vyrábí unikátní kapalinou chlazený řadový šestiválec pro příčnou zástavbu do rámu velkých motocyklů BMW. Předností je šest válců s krátkou délkou bloku vzhledem k minimalizaci roztečí mezi válci. Hliníková konstrukce, rozvod DOHC 4V, vstřikování paliva BMS-X a hmotnost 102,6 kg včetně šestistupňové převodovky. Šestiválec 1649 cm3 (ø 72 x 67,5 mm) Výkon 118 kW (160 k)/7750 min‑1 Točivý moment 175 N.m/5250 min‑1

Kresba a foto BMW Presse

SLAVNÉ MOTORY

BMW K 1200 LT (1998) BMW Compact Drive System (DOHC 2V) pro velké motocykly s podélně a vodorovně uloženým kapalinou chlazeným čtyřválcem K 100 (K 1) se vyráběl od roku 1983 (1989), resp. odvozený tříválec K 75 od 1985. Objem válců 987 a 740 cm3 (oba ø 67 x 70 mm) se postupně v devadesátých letech zvětšil na 1093 a 1171 cm3 (ø 70,5 x 70/75 mm) pro K 1100/1200 se čtyřventilovým rozvodem. Vstřikování paliva Bosch. Výkon až 118 kW (160 k) v poslední verzi K 1300 o objemu 1293 cm3 (ø 80 x 64,3 mm). Vývoj od sedmdesátých let (dílo Josefa Fritzenwengera), testy od roku 1980, výroba 1983 – 2011.

Čtyřválec 1171 cm3 (ø 70,5 x 75 mm) Výkon 72 kW (98 k)/6750 min‑1 Točivý moment 113 N.m/4750 min‑1