AVELING-BARFORD (1850 – 2010) ��������� Muzeum na demarkační linii

Aveling-Barford typu GD, silniční válec, který proslul i jako model ze série Matchbox od firmy Lesney (motor Ford, Ruston nebo Perkins; 40 až 52 k)

1 2

Britský Aveling-Barford z Granthamu patří k průkopníkům malých dumperů i těžkých sklápěčů, ale zároveň je vynálezcem silničního válce...

Vpolovině šedesátých let byl Aveling-Barford největším zaměstnavatelem v Granthamu u Lincolnu, v továrním komplexu Invicta Works o výměře jedenasedmdesát akrů pracovalo přes dva tisíce lidí, a prodával své produkty prostřednictvím 120 distributorů do celého světa. V roce 1965 měla The Aveling-Barford Group of Companies šest dceřiných společností ve Velké Británii od mostárny po tiskárnu a sedm zahraničních filiálek, z toho čtyři s výrobou v Paříži, Johannesburgu, australském Reversby a novozélandském Wellingtonu, nemluvě o licencích v Indii a Argentině. Výrobní program značky Aveling-Barford zahrnoval silniční válce, kolové nakladače, těžké sklápěčkové automobily a autogradery. Filiálka Barford z Beltonu dodávala malé dum-

FRANTIŠEK TVRDÝ

1 Parní nákladní vůz Aveling & Porter No.8546 z roku 1915 sloužil londýnské společnosti Taroads Syndicate při údržbě silnic 2 Avelingův klasický Hyde Park Roller, výkon parního stroje 12 HP a celková hmotnost 20 tun (parní válce se dodávaly 1867 – 1950) pery, míchačky, minirypadla, věžové jeřáby, zdviže, lešení atd. Invicta Bridge (Hoveringham Engineering) pokračovala ocelovými konstrukcemi (mj. haly krytých doků Historic Dockyard v Chathamu a mosty na dálnici M6); od Goodwin Barsby pocházely drtiče štěrku a asfaltovací soupravy Good-Win, takže firemní produkty se hodily pro kompletní stavbu silnic... K nejdůležitějším strojům pro stavbu silnic patří mobilní válce. První typy byly poháněny parním strojem, u jejich zrodu stál Thomas Aveling (1824 – 1881), zakladatel společnosti, který sestrojil první už v roce 1865 v Rochesteru. Nejprve připojil k parní lokomobile velký vlečený válec, ale o dva roky později předvedl v londýnském Hyde Parku první silniční válec v takové podobě, v jaké jej známe dodnes. Samozřejmě, tehdy poháněný

3 4 5

6 8

3 Aveling-Barford SN 30 s motorem Rolls-Royce C8TFL (užitečná hmotnost 30 t) 4 Vynálezce parního válce Thomas Aveling (1824 – 1881) 5 Aveling-Barford SN 35 s motorem General Motors 12V-71N (užitečná hmotnost 35 t) 6 Aveling-Barford SR s motorem Leyland 400S (126 k; užitečná hmotnost 11,25 tuny) 7 Aveling-Barford SL 300 s motorem Leyland AU 600 (163 k; užitečná hmotnost 15 tun) 8 Aveling-Barford SR s hliníkovou korbou pro materiály nízké měrné hmotnosti

7

parním strojem, které přežily až do padesátých let minulého století (poslední parní Aveling-Barford vyjel v roce 1950 z továrny subkontraktora Vickers-Armstrong v Newcastle-upon-Tyne). Společnost Aveling & Porter z Rochesteru, založená už v roce 1850 (Aveling opravoval zemědělské stroje, 1862 se spojil s Richardem Porterem), vyráběla také parní nákladní automobily (později i se zážehovým motorem), stejně jako parní lokomobily, ty však hlavně pro farmáře. Kromě toho se stala největším výrobcem silničních válců na světě, ale začlenění do koncernu AGE (Agricultural & General Engineers) v roce 1919 ji později málem stálo ►►►

2

1 3

existenci, po bankrotu 1932 záchranu nabídly další slavné strojírny R.A.Lister & Company a hlavně Ruston & Hornsby, která poskytla nové sídlo v Granthamu (Lincolnshire), kam bylo přestěhováno téměř deset tisíc tun materiálu z původního závodu v Rochesteru. Po spojení Aveling & Porter, Ltd., a Barford & Perkins, Ltd., z Peterboroughu (ano, továrna předků Franka Perkinse, tvůrce známých vznětových motorů, založeno 1840) v roce 1934 vznikla nová značka Aveling-Barford, zaměřená na silniční válce. Mezi nové výrobky přibyla také zařízení pro zpracování mléka, ale v roce 1938 už byl v nabídce klasický malý dumper. Finanční pomoc firmy Ruston & Hornsby of Lincoln, vedené Johnem Wulff-Pawlynem a George Rustonem, zajistila přežití. Ruston & Hornsby se vzdala produkce silničních válců, jejich výrobu soustředila do Granthamu pod značkou Aveling-Barford, ale po dlouhá léta tam dodávala své motory. V roce 1937 neslo 75 % všech silničních válců ve Velké Británii značku Aveling-Barford. Po roce 1945 firma expandovala a rošířila sortiment. Výroba těžkých sklápěčů pro provoz off road mimo zpevněné komunikace, tedy v lomech a na velkých stavbách, prožívala po válce obrovský rozvoj, rozvinula se těžba a stavěly se přehrady, mosty i dálnice. Řadu SN s užitečnou hmotností 30 nebo 35 tun zdobil štítek Powered by Rolls-Royce, když se pod kapotou ukrýval vznětový osmiválec slavné značky (Rolls-Royce typ C8TFL) o objemu 16 222 cm3 (ø 130 x 152 mm) a výkonu 331 kW (450 k)/2200 min-1, který vozidlu se čtyřstupňovou nebo šestistupňovou samočinnou převodovkou Allison Torqmatic uděloval rychlost 53,1 km/h; druhou alternativou byla mechanická 6 + Z s dvoukotoučovou spojkou Borg & Beck (max. 48,3 km/h); zadní poháněná náprava nesla planetové převody 4,94:1 v hlavách kol. Vozy měly rozvor náprav 4343 mm, délku 8418 mm, šířku 3480 mm a výšku 3480 mm (s vyklopenou korbou 6375 mm). Vlastní hmotnost se pohybovala kolem 23 tun. Alternativou byly vznětové dvoudobé General Motors řady 71, dvanáctiválce i šestnáctiválce do V (až 467 kW/635 k). Menším typům posloužily rovněž šestiválce Leyland Diesel. Nová řada RD pak zahrnovala typy s užitečnou hmotností až 85 tun.

4

1 Aveling-Barford SL 270 při práci v britském dole na železnou rudu 2 Nakladač TS 250 s motorem Leyland AU 600/680 a lžící o objemu 2,3 m3 3 Aveling-Austin Pacer 400 podle americké licence Austin-Western (pohon a řízení čtyř kol; motor Leyland nebo Rolls-Royce, 163/170 k) 4 Traktorový grader Aveling-Barford RM pro údržbu silnic (motor Fordson Super Major, 56 k; šířka radlice 2743 mm) Aveling-Barford 3 Yard Dumper s motorem Fordson (56 k; užitečná hmotnost 3,8 tuny)

5

Autograder Aveling-Barford Super MGH s pohonem a řízením všech šesti kol (motory Leyland nebo Cummins, 126/135 k)

6

Výroba silničních válců samozřejmě pokračovala. Legendou se stal těžký typ GD 9 – 16 t, jenž proslul dvakrát, také jako slavný model ze série Lesney Matchbox. Vedle klasických typů se dodávaly tandemové, vibrační a na pneumatikách (PneumaVicta). Další významnou položkou byly autogradery, samohybné stroje automobilového typu s radlicí pod zvýšeným rámem pro urovnávání terénu, zejména při stavbě silnic. Aveling-Barford koupil licenci od amerického průkopníka Austin-Western Road Machinery Co. z Aurory (Illinois), stroje nesly proto také značku Aveling-Austin, vyráběl však i vlastní Aveling-Barford. Dodávaly se i malé dumpery traktorového typu (větší zadní kola), nejmenší vyráběla dceřiná společnost Barfords of Belton pod značkou Barford ještě nedávno, když přežila všechny fúze a zánik koncernu. Vznikla jako Barford (Agricultural), Ltd., v roce 1946, o sedm let později otevřela novou továrnu v Beltonu nejen pro zemědělské stroje a zařízení, ale i minidumpery, jednonápravové malotraktory The Barford Atom (první vyjel 1946), stavební výtahy Barford Torno, čelní nakladače, míchačky Barton Good-

7

5 Barford 200 Dumper 4x4, větší bratr typu 100 (motory Lister nebo Petter) 6 Aveling-Barford TR (Tandem Roller) s hmotností 5,8 – 10,2 tuny (motor Ford 52 k, alternativně zážehový, nebo Perkins 44 k) 7 Aveling-Barford GFX/GFW s hmotností 2,5 – 3,5 tuny (motor Petter AV2 o výkonu 11 k) 8 Aveling-Barford PneumaVicta PTR (13 – 15 tun) s motorem Ford 63 k nebo Perkins 62 k, rychlost do 24,6 km/h

8

-Win a další stroje, takže v šedesátých letech změnila název na Barfords of Belton. V roce 1967 se Aveling-Barford včetně Barfords stal součástí konglomerátu British Leyland, který neslavně spojil většinu britských automobilek, ale i významných strojíren, aby pak společně zanikly. Jeden čas se dokonce vyráběly pásové traktory a kolové nakladače pod značkou Aveling-Marshall v Granthamu (1975 až 1979), výsledek pohlcení velkého konkurenta Marshall-Fowler, ale pak British Leyland opět rozprodal svoji Specialist Products Division. V roce 1988 závod v Granthamu a značku získal Wordsworth Holdings pod vedením Duncana Wordswortha, po úpadku v roce 2010 transformovaný na Invictas Engineering podle označení původní továrny v Granthamu. Tím se historie uzavřela, jediné dostupné údaje jsou, že nová firma poskytuje technické konzultace podobně jako Grantham Engineering Ltd., která využívá tradiční značku Invicta pro svoje vibrační přepravníky (Invicta Vibrators) a jejich elektrické, pneumatické a hydraulické systémy (Invicta Drives & Controls). ■