v Rokycanech���������������������������������������

Foto Tom Hyan Ford Canada V8, vpravo klasický valník F60L (No.13), vlevo se starší budkou No.12 v africké verzi s originální britskou dřevěnou nástavbou (1941)

1

Dva lehké terénní Dodge T214, šestiválce 3,8 litru s výkonem 69 kW (94 k)

OSUDOVÁ HISTORIE

Vojenské muzeum v Rokycanech nabízí sbírku 190 vozidel, ale přináší i pohled do smutné historie Československa...

Vojenské Muzeum na demarkační linii je v Rokycanech, tedy v místech, kde došlo k zastavení americké armády, což mělo pro Československo osudové důsledky. Podle dohody se Sovětským Ruskem se bohužel zastavili, přestože na linii byli dříve a mohli pokračovat. Byla to osudová chyba, daná rozdělením poválečné Evropy podle dohod z Jalty, která předurčila osud Československa, jež se následně stalo vazalským státem Sovětského svazu a důsledky tohoto chybného rozhodnutí pociťujeme dodnes. Komunistická poroba za asistence ruských agentů a přepadení Československa sovětský-

TOM HYAN, Rokycany (CZ)

1 Studebaker US6, dvaapůltunový vůz 6x6, poháněný zážehovým šestiválcem Hercules, symbol pomoci Lend-Lease Act (celkem vzniklo 218 863 vozů) mi (ruskými) vojsky v srpnu 1968, které ovlivnily životy milionů Čechů a Slováků, byly krutou daní za zbytečný ústupek sovětským požadavkům. Na druhé straně to byli Němci, kteří zavinili příchod Sovětského svazu do střední Evropy a jejich poválečnou rozpínavost. Dnes je to historie, jejíž připomínkou je Muzeum na demarkační linii, založené a provozované Nadací pozemního vojska AČR už pětadvacet let. Bylo otevřeno 11.listopadu 1997 v 11 hodin a 11 minut v rámci oslav Dne veteránů v Rokycanech, symbolicky v čase ukončení první (nikoli druhé) světové války. Muzeum je zaměřeno na vozidla a bojovou techniku Československé armády,

2

2 Nepřátelé z jednoho koncernu, britský Bedford OX (zkrácená verze OY) a německý Opel Blitz, oba výrobky General Motors 3 Nejrozšířenější nákladní vozy na frontě byly GMC 353 CCKW, šestiválce 4,4 litru, jejichž celkový počet přesáhl půl milionu 4 Československá legenda Praga RN se zážehovým šestiválcem 3,5 litru ve vojenském provedení (výroba do 1953) 5 Legendární Jeep Willys MB a Praga A150 (před válkou se zrodila coby Škoda 150) 6 Bojový Tudor alias pohotovostní vůz Škoda 1101 P (v letech 1948 – 1951 vzniklo 4237 vozů)

3

vozidla Spojenců a německých nepřátel. Kromě konkrétních strojů pod přístřešky či na volném prostranství tam najdete vnitřní expozici mapující osudy samostatného Československa a jeho ozbrojených sil od roku 1918 do současnosti, nechybějí ukázky pohraničního opevnění, které jsme bohužel pro obranu nevyužili a německým okupantům bez boje ustoupili. Vystavená technika se hojně využívá pro vojensko-historické akce, ale také pro filmování, přičemž vznikly funkční repliky na běžných podvozcích (např. německé tanky Panther na T-55 a Tiger na T-34 pro film, či replika stíhacího letounu North American P-51D Mustang). Neuvěřitelnou kapitolou druhé světové války je Zákon o půjčce a pronájmu (Lend-Lease Act), schválený v březnu 1941 v USA, jehož součástí byly obrovské dodávky zbrojního materiálu a dalšího zboží včetně paliv a potravin především z USA do Sovětského svazu (za 10,98 miliardy dolarů), který jen díky této pomoci vyšel ze druhé světové války coby vítězná mocnost. Zřejmě se Američané domnívali, že když Rusům poskytli už dříve know-how pro výrobu dopravních prostředků a zemědělských strojů, tak jednají s normálním partnerem. Rusové ale vše využili, zapomněli zaplatit (pouze 25 % dluhu, zbytek odepsán) a odvděčili se studenou válkou. Američané dodali Rusům v letech 1941 až 1945 celkem 14 795 letadel (z toho 4719 Bell P-39 Airacobra), 375 883 nákladních vozů, 51 303 Jeepů, 35 170 motocyklů, 7537 tanků, 8701 traktorů, 13 136 ►►►

5

4 6 MUZEUM NA DEMARKAČNÍ LINII

Šťáhlavská 1284, 337 01 Rokycany (D5 exit 62)

www.vojenskemuzeumrokycany.cz

Telefon + 420 603 528 875 Otevřeno denně 9.00 – 17.00 h (květen – srpen), v září pouze víkendy 9.00 – 17.00 h Základní vstupné 190 Kč, snížené 120 Kč

1 Tahač ZiL-131 s návěsem pro přepravu rakety S-75 Volchov (SA-2 Guideline), která v květnu 1960 sestřelila špionážní Lockheed U-2 nad Sverdlovskem 2 Repliky německých tanků, využívané pro filmování 3 Buldozer Stalinec S-100, vyráběný od roku 1956 v Závodě J. V. Stalina v Čeljabinsku (do roku 1964 vzniklo 124 416 kusů) 4 Legendarní vozy Tatra nemohou ve vojenském muzeu chybět (zleva T805 a T111) 5 Motorový člun MO-111 MOČÁL s motorem T111A, uloženým uprostřed trupu, a pohonem lodní vrtulí (doprava na přívěsu MP-5)

1

2

4

lokomotiv a vagonů atd. V rámci jiné poválečné pomoci UNRRA (United Nations Relief and Rehabilitation Administration) činil celkový objem dodávek do Evropy 2,9 miliardy, z toho 264 milionů dolarů pro Československo. V Rokycanech si můžete prohlédnou vozidla, která se stala legendami těchto akcí. Pomineme-li nejznámější Jeep Willys MB, vyrobený v počtu 359 489 u Willys-Overland Motors a 277 896 u Ford Motor Company (Ford GPW), pak šlo především o nákladní vozy Ford Canada F60L, jež u nás sloužily ještě dlouho po válce, zejména ve dvounápravovém provedení s užitečnou hmotností 3,0 tuny, které poháněl osmiválec Ford Flathead (SV) o objemu 3,9 litru a výkonu 70 kW (95 k). Byl to univerzální design CMP (Canadian Military Pattern), v muzeu je jak vůz v provedení budky No.12 (sešroubované), tak No.13 (svačované, s negativním sklonem čelního okna). Typický vzhled No.13, uvedené od konce 1941, je opravdu nezaměnitelný. Stejné vozy vyráběl GM Canada jako Chevrolet C60, ovšem s vlastním řadovým šestiválcem 4,4 litru. Mezi třínápravovými typy vynikají nákladní vozy Studebaker US6 (G630) se znakem náprav 6x6 a zážehovým šestiválcem Hercules JXD 320 (5,2 litru) o výkonu 69 kW (94 k), které v počtu sto tisíc kusů putovaly do Sovětského svazu, kde posloužily i jako nosiče raketometů G13 Kaťuša a inspirovaly konstruktéry ruských ZiS-151/ZiL-157. Užitečná hmotnost v terénu činila 2,5 tuny (na silnici až 5 tun) podobně jako u GMC 353 CCKW (G508) a naší Pragy V3S. Ostatně GMC 353 vznikl v 572 tisících exemplářů, a to je v této válečné kategorii rekord. Z dalších válečných typů zaujmou britské Bedfordy, rakouský Steyr i německý Opel Blitz, všechny u nás jezdily po válce i v civilním provozu. Mezi poválečnými typy hrají prim kopřivnické Tatry, zajímavým využitím dvanáctiválce T111A se sníženým výkonem na 110kW (150k) je motorový člun aluminiový MOČÁL MO-111 na přívěsu MP-5, určený pro vlek a postrk pontonových soulodí, či samostatné jízdy jako pracovní člun. Má výtlak 3,6 tuny a rychlost 12 až 25km/h. Nechybějí nejrůznější vojenská vozidla, ale třeba i pojízdný pásový traktor S-100 Stalinec z Čeljabinska; mezi ruskými vozidly jsou různé typy GAZ, UAZ, ZiL, Ural, či KrAZ. Pravděpodobně nejslavnější (a nejúspěšnější) ruské bojové vozidlo je střední tank T-34, podle ráže kanonu značený T-34/76 a T-34/85, kterých vzniklo do roku 1958 rekordních 84070 kusů, za války přes čtyřicet tisíc v různých traktorových závodech (ČTZ, CHTZ, STZ) a dalších strojírenských podnicích evakuovaných až za Ural! Srdcem stroje byl unikátní vznětový dvanáctiválec V-2-34 s válci do V/60°, přímým vstřikováním nafty, hliníkovým blokem a hlavami válců, objemem 38860cm3 (ø 150 x 180/186,7mm), výkonem 368kW (500k) a čtyřventilovým rozvodem DOHC! Nestačila výroba, takže některé T-34 mají i jiné motory, ale V-2 byl vrcholnou konstrukcí ChPZ (Charkovského závodu na parní lokomotivy), která se pak vyráběla v dalších závodech. Sovětské tanky vznikaly také v Polsku a Československu, u nás byla produkce od roku 1953 soustředěna do ZTS Martin (původně Závody J.V.Stalina) na Slovensku, kde přežila až do úpadku podniku koncem devadesátých let. ■

3

5

Titulní strana prospektu na tank T-72 M1-A, vyráběný na Slovensku (1997)