TH Auto 10 2023 (říjen)

BMW M2

PŘEDSTAVUJEME

■ IAA MOBILITY 2023 ■ v Mnichově vlastně nešlo o autosalon, ale automobily se daly nalézt...

■ MERCEDES-BENZ A 200 m HEV ■ poslední evoluce A-Klasse dostala optimalizované pohonné jednotky

■ KIA CEED SW ■

třetí generace je velmi dobrou volbou na našem trhu

PEUGEOT 204 (1965)

V roce 1965 se představil Peugeot 204 (projet D12), první osobní vůz této značky s motorem vpředu napříč a pohonem předních kol. Vzbudil senzaci pro elegantní design od Pininfariny, ale hlavně pro pokrokovou koncepci s celohliníkovým motorem OHC (codename XK) s integrální čtyřstupňovou převodovkou a diferenciálem v prostoru klikové skříně se společnou náplní oleje. Do roku 1976 vzniklo 1 604 296 vozů.

Zážehový čtyřválec 1130 cm3 (ø 75 x 64 mm)

OHC 2V (řetěz); kompresní poměr 8,8:1

Jeden karburátor Solex 32 PBISA/2

Výkon 39 kW (53 k) DIN/5800 min‑1

Točivý moment 82,4 N.m/3000 min‑1

Kresby a foto

Peugeot

nekritické vnucování elektromobility stejně jako politický boj proti klasickým automobilům se spalovacími motory byly společnou linkou posledních výstav, uspořádaných v září pod falešným přívlastkem „autosalony“. Nové koncepty jednou smysl dávají, jindy nikoli. Novinář, který přijel do Mnichova, neměl šanci o tiskovém dnu vidět všechny novinky. Na výstavišti byl v pondělí tiskový den, ale další stánky automobilek na různých místech ve stejném městě byly koncipovány vlastně jen pro širokou veřejnost, dopravně se to nedalo zvládnout a navíc mnohé z nich otevíraly až následující dny (například Audi v úterý odpoledne). Nad tímto konceptem museli jistě marketingoví mágové dlouho přemýšlet! Je určitě dobře, ukázat vozy široké veřejnosti, neboť ta je konečným klientem, ale na světové premiéry by bylo vhodné pozvat také novináře, pokud jde o autosalon a mediální výstupy mají ještě nějakou váhu. Došlo také k zajímavému jevu. Všechny automobilky přecházejí na vypsání jména značky na voze místo slavných znaků; asi je to proto, aby nová generace od sebe rozeznala produkty, jež si jsou podobné jako vejce vejci. Na druhé straně překvapuje zájem lidí (včetně těch mladých) o historická vozidla. Pařížská výstava Rétromobile praskala ve švech a v bruselském Autoworldu jsem i viděl děti, které si dlouho prohlížely, natáčely a fotografovaly skvosty značky Bugatti. Takže to asi s tou nenávistí k automobilům nebude tak horké. Jen si je musíme obhájit.

Přeji krásný podzim, příjemné čtení a radost z jízdy!

Member of the International Jury ENGINE + POWERTRAIN OF THE YEAR

Member of the International Jury CAR OF THE YEAR 2001 – 2015

Člen mezinárodní jury

MOTOR + POHONNÁ

JEDNOTKA ROKU

Člen mezinárodní jury

VŮZ ROKU 2001 – 2015

číslo 10 (90), říjen 2023 Internetový měsíčník, vychází od roku 2016 na

Vydává TH Motormedia

šéfredaktor: Ing. Tomáš Hyan tom hyan@caroftheyear cz +420 603 725 139

fotograf: Jiří Maršíček jiri@marsicek net

art director: Mgr. Helena Hyanová helena hyanova@gmail com

adresa redakce: Křižíkova 37, 186 00 Praha 8 © TH Motormedia, 2023

redakční spolupráce: MUDr Jiří Nezdařil sr , MUDr Jiří Nezdařil jr , Ing Jiří Wohlmuth

Chairman of the Jury AUTO ROKU 2023 v ČR

Předseda poroty AUTO ROKU 2023 v ČR

► Za volanty nových automobilů Ford Focus ST, Renault Clio Esprit Alpine, Mitsubishi ASX nové generace, Audi Q8 e-tron, Volkswagen Amarok V6, Range Rover Sport, Škoda Fabia, Toyota Hilux a dalších ► Aktivní bezpečnost vozů Škoda

► 125 let Renaultu ► Museo Ferrari a Enzo Ferrari ► Case nejsou jen traktory ► Slavné motory Alfa Romeo, BMW a další

►►► OBSAH

Světová premiéra Renault Scenic E-Tech 100 % Electrique vlastně otevřela autosalon, na náš trh však přijde až v polovině 2024

SVĚT NARUBY

V Mnichově nešlo o žádný autosalon, automobily se ukrývaly mezi stánky výrobců součástek, různých podivných organizací a diskuzních fór...

Zkratka IAA značí Internationale Automobil-Ausstellung, takže by mělo jít o výstavu automobilů, vlastní stánky však měly pouze BMW, Mercedes-Benz, Volkswagen Group, Renault, Opel a Tesla; dalších pět bylo čínských (Dongfeng Forthing, Leapmotor, Seres, MG Motor a BYD), tedy pro Evropu vs. Čínu skóre 1:1 (Tesla je americká, byť přes 50 % její produkce pochází ze Šanghaje). Zatímco Číňané nikdy nedokázali vyrobit slušný spalovací motor (dodnes využívají hlavně deriváty starších Mitsubishi), navíjení drátů jim jde dobře,

TOM HYAN, Mnichov (D)

1 Renault Scenic E-Tech

2 V Mnichově nechyběl ani Luca De Meo, italský šéf Groupe Renault

3 Renault Rafale, další francouzská novinka, ještě se spalovacím motorem

a tak elektromobilita je pro ně obrovskou šancí. Součástí IAA Mobility 2023 byly opět diskuze na téma budoucí dopravy, ale často na nich vystupovali zvláštní lidé ze zvláštních firem a institucí, namířených proti individuální dopravě. Další stánky některých automobilek ve městě byly jakousi mnichovskou variací někdejší pražské Náplavky, kde šlo hlavně o zábavu a nikoli o automobily, mnohé byly o tiskovém dnu zavřeny. V historii lidstva zahynuly jiné kdysi vyspělé civilizace pro degeneraci nadměrným blahobytem, takže zřejmě tento osud čeká i Evropany, vynálezce automobilu. Za-

Foto Tom Hyan

a vychytralí podnikatelé dojedou na

činy, když první umožnili přesunutí výroby všeho do Číny, takže dovážíme vše od papírových sáčků po autobusy, což vedlo k destrukci evropského průmyslu (např. autobusy BYD se vyrábějí ve Francii, kde skončila výroba busů Renault, ale také v Maďarsku, kde Ikarus několikrát zbankrotoval), zatímco druzí vtipně využili levné pracovní síly v Číně, takže navzdory neekologickému transportu přes půl světa mohli navýšit zisky. Ostatně také Elon Musk zatím zásobuje Evropu vozy Tesla (Modely 3 a Y) ze šanghajského závodu, kde podle zdroje carnewschina.com činí průměrná měsíční mzda běžného dělníka v přepočtu 1400 dolarů. Zatímco do Evropy je třeba suroviny většinou dovážet, v Číně všechny jsou. Tesla GF3 Plant (Shanghai Giga Factory) má nyní z 95 procent čínské dodavatele, podobně jako ostatní tamější výrobci.

V roce 1983 byl v Číně vyroben první sedan Volkswagen Santana na základě dohody se šanghajskou strojírenskou společností (nyní SAIC) a vytvoření první joint-venture Shanghai-Volkswagen Automobile Co., Ltd., se sídlem v Pekingu a výrobou v Šanghaji. Po čtyřiceti letech se karta obrátila. Zatímco restrukturalizovaná společnost SAIC Motor Corporation úspěšně pokračuje společnou výrobou Shanghai-VW, Shanghai-GM

4, 5 BMW Neue Klasse, elektrický sedan, s nímž zahájí produkci továrna v maďarském Debrecenu

6 Kokpit BMW Neue Klasse je zaměřen na minimalizaci ovládacích prvků

7 BMW i7 Protection, nová verze řady 7 (G70) se zvýšenou ochranou posádky

8 BMW i5, čistě elektrická verze nového sedanu řady 5 (G60)

a Shanghai-IVECO, kromě převzetí jiných značek (MG Motor, Roewe = ex-Rover a LDV-Maxus); Volkswagen Group na čínském trhu ztrácí, jeho elektromobily na platformě MEB neuspěly, a tak se odhodlal k zoufalému kroku. Podle posledních zpráv koupil licenci na elektrickou architekturu od osm let starého startupu Leapmotor z Hangzhou (jednoho z vystavovatelů na IAA 2023), kterou použije pro levnou řadu vozů Jetta v Číně, jež se z modelu Volkswagen staly samostatnou značkou s výrobou v Chengdu. A co více, v červenci VW Group koupil podíl 4,99 % na Xpeng Motors (v srpnu zvýšil na 6,85 %), aby mohl využít elektrickou platformu Edward 800 V z vozů Xpeng (sedan P7 a SUV G9 byly na IAA 2023 při testovacích jízdách) pro dva vozy střední třídy, jež uvede v roce 2026! Ani tím to nekončí, podle dalších zpráv má Audi zájem o platformu iO Origin od startupu IM Motors (Zhiji Motors, joint-venture SAIC/Alibaba) pro prémiové vozy, když se vývoj vlastní Audi/Porsche PPE (Premium Platform Electric) údajně opožďuje!

Svět naruby je ovšem nejen v automobilové produkci, ale také v přístupu k autosalonům. Velmi rád jsem navštívil mnichovskou IAA Mobility, která od roku 2021 nahradila tradiční IAA, pro osobní vozy pořádanou od března 1953 do září 2019 výhradně ve Frankfurtu, abych viděl současný vývoj na vlastní oči. Bývaly ►►►

slepení evropští politici

svoje

Foto

Tom Hyan

to nesmírně bohaté prezentace nových automobilů, toho úžasného vynálezu, který přinášel většině lidí užitek a radost. Pokrok to byl neoddiskutovatelný, svoboda pohybu je základem, připomeňme, že za posledních dvacet let se navíc emise spalovacích motorů snížily o 90 %, což se žádnému jinému průmyslovému odvětví nepodařilo. Nicméně politika EU je zamířena proti klasickým automobilům a pro jejich nahrazení vozy elektrickými, což vede k obtížnější dostupnosti dražších vozidel a tedy omezení mobility obyvatelstva ve jménu tzv. udržitelnosti, což je podobná fráze jako světlé zítřky za komunismu, tedy politická otázka bez analýzy skutečně celkového vlivu na životní prostředí. Zvýšená hmotnost, potřeba exotických materiálů, obludné nabíječky, rozvodné sítě a další devastace krajiny jsou výsledkem. Evropa svět nezachrání, čínští komunisté jedou podle plánu a staví jednu tepelnou elektrárnu za druhou, aby mohli vyrábět přes dvacet milionů automobilů ročně a za dumpingové ceny je nabízet Evropanům pro likvidaci evropského průmyslu a ovládnutí světa. Mnozí Evropané včetně politiků a programů EU je však podporují (jaký k tomu asi mají důvod?), umožňují

1, 2, 3 BMW iX5 Hydrogen (G05) s vodíkovými palivovými články se už vyrábí; dojezd na jednu náplň vodíku činí 500 km

prodej čínských výrobků, nemluvě o infiltraci čínského kapitálu do evropských firem, mnohdy končícím jejich převzetím (např. Volvo Cars, Lotus Group, LEVC, Pirelli, Benelli a další). Samozřejmě to není rovný konkurenční boj, nemluvě o závislosti na další zemi s komunistickým režimem, kde teror vůči vlastnímu obyvatelstvu není ničím mimořádným.

Obrovské výstaviště Messe München v Mnichově bylo poloprázdné, několik stánků finálních výrobců automobilů se nacházelo v pěti halách (ze šestnácti!), promícháno s expozicemi dodavatelů příslušenství, různých institucí a jiných firem. Bylo to horší než v roce 2021, i když zmizely expozice jízdních kol, ale také historická vozidla a supersporty, jež se do dnešní doby už jaksi nehodí. Pseudoautosalon IAA Mobility 2023 podruhé doprovázely výstavy automobilů pro veřejnost Open Space ve městě (vstup volný), či firemní prezentace novinek na jiných místech pro vybrané novináře, které se však na autosalonu vůbec neobjevily (Mercedes-Benz, BMW Group/Mini, Audi, Cupra a další). Pochvalu však zaslouží místní automobilka BMW, která nejen měla největší stánek, ale také z firemní prezentace při-

Mercedes-Benz E 400 e 4Matic, jeden z mála nových vozů, ještě se spalovacím motorem

Foto Tom Hyan

platformu PPE a

světovou premiéru interiéru Audi Q6 e-tron v maskovaném prototypu (nový Passat Variant ovšem na stánku nebyl). Prvním šéfem automobilky, jehož jsme na autosalonu potkali (stejně jako loni v Paříži), byl Luca De Meo, který uvedl nový Scenic E-Tech Electric, ale také Rafale E-Tech Hybrid (SUV Coupé na základě Australu a jeho prodloužené verze Espace). Posledně jmenovaný byl jedním z mála vozů na autosalonu, poháněných spalovacím motorem, z těch evropských k nim patřily ještě Mercedes-Benz E-Klasse a nové BMW řady 5. Jinak vládly elektromobily. Renault Scenic E-Tech 100 % Electrique, jehož výroba se rozbíhá v závodě ElectriCity v Douai, byl jednou z hrstky světových premiér v Mnichově. Je to elektrický crossover, rodinný vůz slavného jména (první se zrodil před 27 lety), pokračovatel Megane E-Tech Electric na platformě CMF-EV v programu Renaulution (Revoluce Renaultu), ale s vylepšenou poháněcí soustavou, prodlouženým dojezdem a dále vycizelovaným designovým jazykem Renault; podle výrobce také první typ, vyvinutý dle nové strategie, která klade důraz na ekologickou udržitelnost včetně rozvinuté recyklace (přes 90 %) a použití recyklovaných materiálů. Má celkovou délku 4,47 m, rozvor náprav 2,78 m a objem zavazadlového prostoru

5 Cupra Tavascan v produkční verzi

6 Společná platforma Audi/Porsche PPE (Premium Platform Electric) má údajně zpoždění, a tak VW Group hledá i jiná řešení

7, 8 Kamuflovaný prototyp Audi Q6 e-tron představil nové řešení interiéru s průběžnými displeji po celé šířce kabiny

545/1670 litrů, s výkonem 162 kW (220 k) a akumulátorem 87 kWh ujede až 620 kilometrů podle WLTP (slabší verze 420 km se 60 kWh a 125 kW). Druhý den, bohužel po ukončení dne novinářského, se představil ještě Grand Kangoo, prodloužená verze až pro sedm cestujících ve třech řadách, jak se zážehovým motorem, tak čistě elektrická. V budoucnu přibude nové městské SUV, jež ponese jméno Kardian. Zajímavostí jistě je, že Renault vytvořil joint-venture s čínskou Geely Holding pro společný vývoj nových spalovacích motorů s velmi nízkými emisemi (včetně hybridních verzí). Na autosalonu byl stejně jako před dvěma lety stánek partnera Aurobay (Geely Holding/Volvo Cars), jediný s vystavenými spalovacími motory, v portfoliu je švédská řada 2.0 I4 včetně dieselu a 1.5 I3, stejně jako čínská řada 1.5/2.0 I4; sdružení nyní s Renaultem zahrnuje sedmnáct továren a pět vývojových center ICE. Takže není vše ztraceno... Středem expozice BMW byla čtyřmístná studie Vision Neue Klasse, která svým názvem a karoserií sedan evokuje vzpomínku na někdejší Neue Klasse BMW 1500, uvedenou v roce 1961, jež se stala základem poválečného úspěchu bavorské značky. Podle výrobce jde o proporce sériového typu z řady elektromobilů, jejichž produkce se rozběhne od roku 2025 v novém závodě BMW v maďarském Debrecenu. Na nové platformě střední třídy (800 V, cylindrické články akumulátoru mají o pětinu větší energetickou hustotu) vznikne až šest modelů, po sportovním ►►►

vezla BMW Neue Klasse a vodíkovou verzi BMW iX5 Hydrogen, či skupina Volkswagen Group, jež rovněž všem novinářům (i těm nezvaným na tradiční večírek před salonem) ukázala VW ID.GTI Concept,

kuriozní

4 Sériová výroba Volkswagenu ID.7 už byla zahájena

Foto Tom Hyan

sedanu bude následovat samozřejmě mid-size SUV. Novým jevem je také snaha o minimalizaci ovládacích prvků (zmizel ovladač iDrive) s důrazem na hlasové ovládání. Neue Klasse navazuje na studie iVision Circular (IAA 2021) a sedanu iVision Dee (CES 2023) s demonstrací velkoplošného displeje Head-Up na celé ploše okenních skel. K dalším exponátům patřily vodíkový BMW iX5 Hydrogen včetně soustavy palivových článků (dojezd 500 kilometrů), nová řada 5, elektrické verze i5 a novinka i7 Protection.

Mercedes-Benz měl na výstavišti pouhé dva vozy, novou E-Klasse PHEV a krásnou studii dvoumístného elektrického hypersportu Vision One-Eleven, připomínku legendy C111 s rotačním motorem systému Wankel z přelomu šedesátých a sedmdesátých let, poháněnou ovšem dvěma kompaktními elektromotory YASA s axiálním magnetickým tokem (Axialfluss-Motor), vhodnými pro supersportovní vozy (Mercedes-Benz koupil britskou firmu YASA z Oxfordu v červenci 2021 a zavede výrobu inovativních motorů pro budoucí modely Mercedes-AMG). Mimo autosalon v mnichovském Apothekenhofu uvedl Concept CLA na nové platformě MMA (Mercedes-Benz ModularArchitecture), hybridní Mercedes-AMG GT Concept E Performance (PHEV) ve druhé generaci, verzi kombi E-Klasse All-Terrain a různé facelifty (EQA, EQB, EQV). Zklamáním byl malý stánek Opelu, který se krčil v hale B2 vedle dvojnásobně větších expozic Mobileye (tam jsme viděli elektromobil Zeekr 001) a bankovního domu JP Morgan, kde šéfdesigner Mark Adams představil studii Opel Experimental,

1, 2, 3 Mercedes-Benz Vision One-Eleven Concept je připomínku legendy C111 (motor Wankel), ale podle dnešní módy jen v čistě elektrickém provedení

4 Volkswagen ID.GTI Concept je příslibem, že ostré hatchbacky budou pokračovat i v éře elektromobility

5 Opel Experimental Concept, ukázka nového designového jazyka pro budoucí vozy z Rüsselsheimu

elektrický crossover, jež má být ukázkou upraveného designu příštích automobilů německé značky. Jinak Opel sází na elektrickou Corsu a Astru, ale také na podivný elektrický vozík Rocks, další klon Citroënu Ami, nyní i v nákladní verzi Cargo a sportovní e-Xtreme. Volkswagen přivezl dva exponáty z nedělního večírku VW Group Media Night, a to ID.GTI Concept coby elektrický hot hatch na platformě MEB s pohonem předních kol (jako ID.2all), a zmíněnou prezentaci displejů ve zkušebním prototypu Audi Q6 e-tron, prvním voze na platformě PPE a prvním s elektronickou architekturou E3 (MMI-Panorama Display: 11,9“ Virtual Cockpit a 14,5“ dotykový středový displej; dva EM a akumulátor

Foto Tom Hyan

6 Sportovní roadster MG Cyberster (BEV) v sériové verzi, připravený pro výrobu a export do Evropy

7, 8 Porsche Mission X, oslava 75 let značky, se pokusí o rekord produkčních vozů na Nürburgringu

9 Nový Polestar 3 byl ukryt na stánku německého autoklubu ADAC (před dvěma lety měla značka svůj stánek)

ovšem potěšila studie Porsche Mission X, elektrický hypersport na oslavu 75 let značky a jejích sportovních úspěchů, zejména triumfů ve 24 h Le Mans. Vůz se chystá na překonání rekordu produkčních automobilů na starém Nürburgringu. Po vozech Škoda nebylo na autosalonu ani vidu, ani slechu; dozvěděli jsme se však, že značka měla kdesi ve městě VIP středisko a na večírku VW Group znovu ukázala studii Vision 7S. Podle Klause Zellmera, CEO Škoda Auto, patří Enyaq a Enyaq Coupé (cituji) k bestsellerům mezi elektromobily na mnoha evropských trzích. V první polovině 2024 se představí menší elektrický Elroq, v nejbližších letech zvýší Škoda Auto nabídku na šest elektromobilů.

prezentují pod

značkou Cupra. Stávající modely po výběhu nebudou nahrazeny jinými a už vůbec ne pod značkou Seat, ta již nyní patří elektrickým skútrům a koloběžkám. Vize globálního Seatu zcela zklamala, nejdále se dostal do Mexika, v Číně neuspěl, ale jeho útlum je nehezkým dárkem k letošnímu 70. výročí od zahájení výroby! Na stánku VW Group jsme si prohlédli již sériový crossover Cupra Tavascan (SUV Coupé, klon Volkswagenu ID.5), v mnichovském Kaiserhofu se představila sportovní studie Cupra DarkRebel. Nejvíce

10 NIO ET7, čínské překvapení na stánku výrobce vzduchového odpružení AMK, které využívá (BEV 480 kW, dojezd 580 km)

11 Zkušební stanoviště Qualcomm Snapdragon Digital Chassis pro demonstraci telematiky, konektivity, virtuálního kokpitu, asistentů řidiče a autonomní jízdy

Pomineme-li Teslu, která na ubohém stánku (dvě stísněná parkovací místa v hale A2) předvedla faceliftovaný Model 3 a jeho verzi SUV zvanou Model Y, pak další expozice s novými automobily patřily už jen podnikům z komunistické Číny. Všechny čínské vozy však nebyly elektromobily, Seres a Forthing měly i hybridy (Forthing zdůraznil, že jde o čtyřválec Mitsubishi 4A95 GDI 1,5 litru v hybridním crossoveru T5 Evo). Novým příchozím mezi výrobci nebyl žádný, kdo sleduje autosalony, tak ví, že Seres se prezentoval už na posledních v Paříži a Bruselu; Forthing (dřive Dongfeng Fengxing) je pouze další značkou Dongfengu (někteří podnikavci Dongfengy nabízejí i na českém trhu) a také Leapmotor byl loni v Paříži, zatímco MG Motor (neustále se chlubí britskou tradicí) a BYD už patří téměř ke stálicím! Kromě průkopníka elektromobility BYD a znovuzrozené MG Motor, kde vynikal elektrický roadster MG Cyberster v sério-

95 kWh). Smutný je osud tradiční značky Seat, která bude mít podle Thomase Schäfera v koncernu VW novou roli, nikoli automobilovou, když všechny nové vozy se

mladou

Foto Tom Hyan

vém provedení (přijde 2024) a u nás už prodávaný elegantní hatchback MG4 Electric, byly všechny exponáty vcelku nudné, podobné si jako vejce vejci. V Číně totiž přistupují k výrobě elektromobilů jako k výrobě mobilních telefonů, navíc průběžně mění jména a značky, takže kupujete dopravní prostředek, kde je rozhodující především prodejní cena. Ale třeba firma Great Wall Motors, předloni vyhrožující útokem na evropský trh a vystavující automobily značek Ora a Wey, se letos nedostavila.

Čínský BYD, založený v roce 1995, jehož název v posledních letech vtipně vysvětlují coby zkratku Build Your Dreams (původně to bylo samozřejmě cosi čínského), vzešel z výrobce malých akumulátorových baterií, a tak když v roce 2003 koupil automobilku Qinchuan Machinery Works (od Norinco Group, aby získal povolení vyrábět vozy), systematicky se zaměřil na elektromobilitu, byť před patnácti lety uvedl první sériový Plug-In Hybrid na světě! Současné BYD vynikají úhledným designem, šanghajské BYD Design Center vede Němec Wolfgang Egger (ročník 1963), jenž proslul coby tvůrce mnoha krásných automobilů Alfa Romeo (včetně 8C Competizione), Lancia, Seat a Audi, než před šesti lety nastoupil u BYD Auto. Modely nabízené pro Evropu jsou kompaktní Dolphin a Atto3 a nová řada Seal, která dostala verzi SUV zvanou Seal U (Utility), sedany Han a SUV Tang, jež se snaží pokořit evropskou konkurenci především nižší cenou. V srpnu 2023 vyrobil BYD pětimiliontý vůz čínské kategorie NEV (New Energy Vehicles); byl to crossover podřízené značky Denza N7, jež původně vznikla jako joint-venture s Mercedes-Benz (ten však po deseti letech snížil podíl na 10 %). Premiéru Denzy EV/400 jsme viděli na Auto China 2012 v Pekingu, v Mnichově byla vystavena Denza D9 (nový MPV).

Zhejiang Leapmotor Technology Co., Ltd., se chlubí vlastním vývojem všech důležitých komponentů a skupin, a to včetně akumulátorů, elektromotorů, převodovek

1 Zeekr 001, dílo Geely Holding, na stánku Mobileye

2 Leapmotor C01, elektrický sedan čínského startupu, založeného na Štědrý den 2015

3 Seres (SF Motors), spřízněný s Huawei Aito, představil velký Seres 7 v hybridní verzi s motorem

1.5 Turbo/85 kW a elektromotory 127 nebo 323 kW (Dual Motor)

4 Xpeng P7 je úhledný sedan, který debutoval už na autosalonu v Šanghaji 2019 jako druhý vůz startupu z Guangzhou

a řídicích jednotek, přičemž zdůrazňuje zabudované akumulátory v podvozku CTC (Cell-To-Chassis). Je držitelem mnoha patentů, a to zjevně oslovilo i Volkswagen Group. Vozy Leapmotor vynikají bezrámovými bočními okny (kromě kompaktu T03), vrcholným typem je pětimetrový sedan C01, který jako první aplikuje CTC, tedy integrální modul akumulátorů v podlaze vozu, což zvyšuje jejich ochranu a snižuje hmotnost. Elektromotory chlazené olejem na obou nápravách napájí akumulátor 90 kWh, dojezd je uváděn 700 km (ale podle NEDC), zrychlení 0 – 100 km/h za méně než čtyři sekundy a součinitel odporu vzduchu 0,226. Další je odvozený crossover SUV typu C11. Ve vozech překvapí průběžný virtuální kokpit, složený ze tří horizontálně uspořádaných displejů 10,25“ (před řidičem), 12,8“ (uprostřed) a 10,25“ (před spolujezdcem); AI Face Recognition registruje až osm různých řidičů a hned nastaví vozidlo (28 funkcí). Asistence zahrnuje autonomní řízení Level 3. Firmu vede zakladatel Jiangming Zhu, který přijal novou výzvu v prosinci 2015 a založil automobilku s podporou Dahua Techno-

Denza D9, elektrický MPV, výrobek podřízené značky BYD Auto, původně založené coby joint-venture s tehdejším Daimlerem

Foto Tom Hyan

Leapmotor T03 ve stylu někdejších evropských lidových vozů je čínský elektromobil s dojezdem až 280 km

Tom Hyan

BYD Seal U, crossover SUV, odvozený od základního sedanu Seal

Foto

▼ V elektromobilu Human Horizons HiPhi Z demonstrovala firma Hesai Technology systémy detekce překážek (Lidar AT128)

logy, mateřské společnosti ze Zhejiangu, kterou spoluzaložil před třiceti lety (telekomunikace, kamery a sledovací systémy).

výstavu histo‑ rickýchlétěvozidel. ve dnech 11.–19. srpna ve spolupráci se Samohýl Motor Veterán a Škoda muzea Mladá Boleslavi představili na výstavišti více než 30 historických automobilů a motocyklů. Vozy ve stylu předválečných květinových

o pět dní později kostele sousedním Körösladány. Ferencův otec János, narozen Rusovcích na Slovensku roku 1830, tehdy pracoval

hurikán. Necelý měsíc po katastrofě úřady Medlinovi zabavily Ferrari 330 roku 1967, jeden vozů odhalených huriká‑ nem Kissimmee. Další vozy byly proto po vytažení trosek urychleně převezeny do skladu Indianapolisu, kousek od slavné závodní dráhy. tam až donedávna zůstaly. Věděl o nich málokdo. Pan Medlin, jak zdá, urovnal spory finančním úřadem a má úmyslu opravit jeden historických objektů Indianapolisu továrnu Jamese Allisona, jednoho zakladatelů slavného oválu. Ferrari jsou tedy na prodej. Mezi 208 položkami aukce Monterey se objevily vozy z jeho sbírky různém sta‑ diu oprav stále se stopami poškození huri‑ kánem. Prodávaly bez vyhrazené ceny. Nejzchátralejší bylo Ferrari 500 Mondial, spider první série roku 1954. Přestože jednalo vrak, byla jeho cena odhado‑ vána na 1,2 až 1,6 milionu dolarů, protože měl za sebou bohatou sportovní historii. Na pořadí druhý celkem 13 Mondialů, podvozek číslo 0406 MD, postavila karo‑ serii karosárna Pinin Farina. Nový vůz si koupil Franco Cornacchia, manažer závod‑níhotýmuScuderiaGuastalla.Poprvé ním roce 1954 startoval Cortese Coppa della Toscana, extrémně vysoké investice technologie (výroby vodíku) a značná energetická nároč nost. Aramco zatím vyrábí yntetické palivo Saúdské

automobilové muzeum připravilo zvláštní, hojně navštěvovanou výstavu. Již po jedenácté je souputníkem 24h podnik organizovaný o několik týdnů později, ve stejných kulisách – Le Mans Classic (LMC). Jeho 11. roční kem oslavy vyvrcholily. Návštěvníkyvýstavyu vstupuvítalvítězprvníhoročníku1923Chenard WalckerTypeU315CVSport(1923) Jednaz expozicBentley–tentokrátkarosářské značkyMulliners nejnovějšímtypemBatur(pouze 18 kusů)a unikátnímtypemCorniche(1939) ExpoziceRenault Tiskovákonferencekončícípodpisyslavných – v modrékošiliJürgenBarth,VaninaIckx,se slunečnímibrýlemi,PatrikPetersemihltakrychle,že jsmenestačilizaostřit… StánekŠkodaAuto exponáty mladobolevslavského továrního muzea

Le Mans Classic 2023 – vyvrcholení oslav století Čtyřiadvacet hodin Le Mans je bez diskusí největší a nejslavnější závod sportovních vozů světa. Právem. Oslavy jeho letošního stého výročí nakazily horečkou celý svět. Každé významné

Peter jeho organi zační tým Peter Auto vymy sleli, vytvořili organizují vskutku ďábelský podnik, jehož kouzlu atmosféře prostě nelze odolat. Majitelé historických závodních vozů obvykle nejsou žádní chudáci. Pro příležitost zazávodit na legendární trati neváhají přepravit vzácný automobil, doprovod sebe přes půl světa. Za výjimečné zážitky letos zaplatilo 235 diváků, což bylo 34 než

loni. bylo letos znovu beznadějně vyprodáno. Výročí mělo určitě podíl na tom, že se seniorská olympiáda opravdu vydařila. A to navzdory nepřejícím širším okolnostem. LMC jde dobou. Ropný gigant Aramco, partner podniku, dodal půlce startovního pole – vozům –umělésynteticképalivo, loni úspěšně vyzkoušené u vzorku čtveřice odvážných. Věří, že pro klasické vozy našli bezpečnou alternativu za tradiční pohon hmoty. Jeho většímu rozšíření zatím brání

huri‑ kánů, které zasáhly atlan‑ tické pobřeží USA způsobené škody byly odhadnuty na 5,4 miliardy dolarů. Mezi mnoha zničenými objekty byla také hala Kissimmee, ve které se skrývalo 18 vozů něm Aloisem Samohýlem účastnila Eliška Junková vzpomínko‑ vého korza 60. výročí sicilského závodu Targy Florio. Přijeli rov‑ něž na pozvání závodníka Louise Chirona do Monaka k vyjížďce historických aut na oslavu založení Monte Carla. pátek 18. srpna pak začalo zlínské Barum Czech Rally, kde tradičně zahajují páteční prolog historické závodní automobily pod Bugatti Grand Prix Zlín Po jízdě stroje vydaly na výsta‑ vištědoKroměříže,kdevsobotuproběhlavýstava programempod názvem Francouzské krásky Program okořenily také historické hasičské speciály, dobová kapela a přehlídka soudobých kostýmů. Foto: Motor Journal, Výstaviště Kroměříž, Marián Bazala Sebastián Svitalský Journal 9/2023

Arábii, od roku 2025 plánuje zahájit výrobu Evropě. Ve snaze zmenšit uhlíkovou stopu museli všichni motoriz vaní diváci, kteří nebydleli kempu uvnitř trati, parkovat na městských arkovištích odtud dopravit MHD. Jak už tak bývá, cesta do pekel dlážděna dobrými úmysly. Následující drobné příhody ukazují

inzerceTH_2023-09.indd 1 29.08.2023 7:18

na elektromobilech Zeekr 001, výrobce vzduchového odpružení AMK vystavil čínské NIO ET7, vybavené tímto podvozkem, v rohu stánku autoklubu ADAC se krčil nový Polestar 3, další klon Volvo Cars/Geely, atd. Svoje místo měly na výstavišti také minivozy Silence, Microlino, XEV Yoyo, Jiayuan, Circle a další pokusy o individuální mobilitu včetně jízdních kol, tříkolek a elektrických motocyklů. Podivná doba přináší podivné činy, bojovníci proti automobilům je v Mnichově potápěli do vodních ploch, aby ukázali, jak jim opravdu jde o ekologii a ochranu životního prostředí. Na druhé straně ale například Toyota, Honda, Mazda, Nissan, Ford, General Motors a sdružení značek Stellantis patřily k těm automobilkách, o nichž nebylo v Mnichově vůbec slyšet; prostě autosalon ignorovaly. Zřejmě mají zákazníky na jiné planetě. ■

NÁVRAT KE KOŘENŮM

Řadový šestiválec bez jakékoli elektrické asistence, alternativně manuální řazení a pohon zadních kol, to je M2 druhé generace...

Skutečně sportovních vozů ubývá, o to více je třeba ocenit snahu BMW M, byť hmotnost vozů vzrůstá, i když konstruktéři na vylehčení pracují. Kupé M2 druhé generace kódového označení G87 je totiž více spřízněno se sourozenci M3/M4 (G80/G82), takže přebírá jejich podvozkové skupiny, kromě délky zkrácené o 214 mm proti kupé M4 je stejně široké 1887 mm a o deset milimetrů vyšší, pokud ovšem nemáte kompozitový paket M Performance Parts, jenž zvětšuje šířku o 50 mm a je sice působivý, ale pro zoufale rozbité české silnice naprosto nevhodný. Na tuningovém srazu by jistě budil obdiv, dodejme, že za 334 165 Kč se opravdu můžete lišit. Součástí úpravy jsou různé karbonové díly, zejména svislé aerodynamické plochy upravující proudění vzduchu před zadními i předními koly, nástavce prahů, vstupy vzduchu

TOM HYAN

BMW M2 Coupé ojedinělými jízdními vlastnostmi a výkonem poháněcí soustavy patří do absolutní špičky dnešní nabídky; rozšířené mřížky přídě M2 (tzv. ledvinky) se staly podnětem k diskuzi, vycházejí z nového designového jazyka podobně jako u velkého

BMW XM

na přídi a difuzor na zádi. Hmotnost M2 je nyní na úrovni M3/M4, tedy pro kupé se samočinnou převodovkou přesně na 1725 kg u obou typů, stejně jako 1700 kg s manuální šestistupňovou převodovkou, která se nyní dodává za příplatek 13 546 Kč (ostatně i jezdci formule 1 už dlouho využívají automatizované řazení, a klientů se zálibou v klasické volbě převodových stupňů ubývá).

Proti základní M3/M4 má kompaktnější a obratnější M2 snížený výkon o 14,7 kW (20 k) na 338 kW (460 k), pokud tedy nepočítáme verze M3/M4 Competition, což je proti první generaci M2 (F87) z let 2016 – 2022 vždy nárůst, ta měla z třílitrového řadového šestiválce Turbo jen 272 kW (370 k), později ve verzích Twin­Turbo 302 kW (411 kW) pro M2 Competition od 2018 a pak 331 kW (450 k) pro M2 CS od 2020. U druhé generace došlo ke změně převodného ústrojí, kromě zmíněného manuálu na přání

Druhá generace M2 se představila v listopadu 2022 na oslavu 50 let od založení divize BMW M GmbH

(dimenzovaného do 550 N.m) je nyní k dispozici známá osmistupňová samočinná převodovka ZF 8HP s klasickým kapalinovým měničem, která vystřídala sedmistupňovou dvouspojkovou M­DCT (stejně jako u šesté generace M3/M4). V kupé M2 je však výhradně pohon zadních kol. Předpokládá se, že nová M2 CS, plánovaná pro uvedení v roce 2024, bude disponovat výkonem přes 368 kW (500 k). Na první pohled je zřejmá změna designu M2, zejména úprava tradičních ledvinek přídě (dvojice centrálních vstupů vzduchu) a dalších obdélníkových vstupů na stranách dole; všechny prvky vykazují ostřejší hrany, pouze hlavní světlomety místo dvojice světelných obloučků nyní září průběžnou vlnovkou při denním svícení. Úprava dává nové generaci poněkud drsnější vzhled, opticky ji rozšiřuje (ve skutečnosti jde

jen o 16 mm), snižuje (o skutečných 11 mm) a evokuje větší sílu stroje. Rozvor náprav se prodloužil o 54 na 2747 mm (větší M3/M4 mají 2857 mm) a délka narostla o 119 na 4580 mm (u M3/M4 to je 4794 mm). Červená tlačítka M1 a M2 nad vodorovnou příčkou volantu umožňují rychlý přechod na uložené nastavení dvou jízdních režimů, po jejich opětovném stlačení se okamžitě vrátíte třeba ke komfortní jízdě. Individuální nastavení volíte na středovém displeji včetně systému stability až po DSC Off; systém mění odezvu motoru, rychlost řazení, charakteristiku řízení, tlumičů odpružení a brzdové soustavy. Jízdní vlastnosti jsou obdivuhodné, možnosti nastavení jsou nepřeberné od kontroly trakce (včetně Launch Control) přes aktivní tlumiče v režimech Efficiency až Sport Plus, na jejichž plné využití potřebujete hladkou silnici

1 Nastavení jízdních režimů na centrálním dotykovém displeji

2 Přehledná palubní deska s novou grafikou kontrolních přístrojů

3 Tlačítka na volantu označená M1/M2 bleskurychle přepínají do nastaveného individuálního režimu jízdy a zase zpět

4 Pohodlná elektricky nastavitelná sportovní sedadla, řidičovo s paměťovou funkcí

Nový BMW M2 (G87) vychází z většího M4 Coupé (G82), z něhož přebírá podvozkové díly a rozšířený rozchod kol, má jen kratší délku a rozvor náprav

Foto Tom Hyan

► TECHNICKÉ ÚDAJE

MOTOR – kapalinou chlazený zážehový řadový šestiválec M TwinPower Turbo (S58), přeplňovaný dvěma turbodmychadly Mono-Scroll s chladiči stlačovaného vzduchu, uložený podélně vpředu; hliníkový blok a hlava válců; přímé vstřikování paliva HPI (35 MPa), Stop/Start, EU6d; DOHC 4V, Valvetronic a Double-VANOS; 2993 cm3 (ø 84 x 90 mm); 9,3:1; 338 kW (460 k)/6250 min-1 a 550 N.m/2650 – 5870 min-1. Akumulátor 12 V/92 A.h, umístěný v zavazadlovém prostoru.

PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – a) šestistupňová manuální převodovka (4,111 – 2,315 – 1,542 – 1,179 – 1,000 – 0,846 – Z 3,727), stálý převod 3,462; b) kapalinový měnič a osmistupňová samočinná převodovka M Steptronic (5,000 – 3,200 – 2,143 – 1,720 – 1,313 – 1,000 – 0,823 – 0,640 – Z 3,478), stálý převod 3,154; Active M Differential s elektronicky řízeným svorným účinkem, pohon zadních kol.

PODVOZEK – samonosná karoserie s pomocnými rámy; všechna kola nezávisle zavěšena s lehkými hliníkovými díly, vpředu příčná ramena a vzpěry McPherson, vzadu pětiprvkové závěsy; odpružení vinutými pružinami a aktivními teleskopickými tlumiči; kotoučové brzdy M Compound s vnitřním chlazením; ABS/EBD, DSC/M Dynamic Mode; hřebenové řízení M Servotronic 15,0:1 s elektrickým posilovačem proměnného účinku; standardní pneumatiky

275/35 ZR 19 vpředu a 285/30 ZR 20 vzadu.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2747 mm, rozchod kol 1617/1605 mm; d/š/v 4580/1887/1403 mm; světlá výška 123 mm; objem zavazadlového prostoru 390 l; objem palivové nádrže 52 l; pohotovostní hmotnost a/b)

1700/1725 kg, celková 2155 kg.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce, a/b) – největší rychlost 250 (na přání 285) km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 4,3/4,1 s; spotřeba paliva WLTP od 10,0/9,6 l/100 km; emise CO2 od 226/218 g/km.

VÝROBCE – BMW Group, Parque Industrial Desarollo Logistic II, C.P. 79526 Villa de Reyes, San Luis Potosí, Mexiko; ve spolupráci BMW M GmbH, 80 809 München, Německo

s kvalitním povrchem. Pro nadšence jízdy dveřmi napřed je k dispozici M Drift Analyzer, podobně jako u větších M3/M4, s nimiž M2 sdílí většinu techniky. Limit rychlosti je nastaven na obvyklých 250 km/h, M Driver’s Paket za příplatek 66 378 Kč však mimo jiné přináší odblokování omezovače na maximálních 285 km/h. Nový vůz zrychluje na sto za 4,1 sekundy (s manuálem za 4,3), 0 – 200 km/h udělá za 13,5 (14,3) sekundy a za jízdy proběhne zrychlení 80 – 120 km/h za 2,8 (4,1) sekundy na čtvrtý, resp. za 4,1 (5,6) sekundy na pátý převodový stupeň. Pro radost z jízdy se spotřeba paliva (benzin 98 o.č.) jen těžko udržuje na hodnotě blízké 10 l/100 km, prostě tankovali jsme poměrně často (nádrž je na 52 litrů). Snaha konstruktérů o snížení hmotnosti zahrnuje nové hliníkové díly závěsů kol, specifické pro modely M, ale rovněž části z uhlíkových kompozitů, k nimž patří střecha vozu (za příplatek 70 460 Kč). Pod kapotou zaujme trojúhelníková výztuha mezi horním ukotvením vzpěr McPherson a přední částí karoserie nad motorem. Jako vždy zaslouží pochvalu velmi účinná brzdová soustava. Příplatková kola M Double­spoke Bicolour nesla pneumatiky Michelin Plus Sport 4S rozměrů 275/35 ZR 19 vpředu a 285/30 ZR 20 vzadu, což spolu s větším rozchodem umocňovalo radost z jízdy. Samozřejmě, vůz je vybaven všemi vymoženostmi dnes dostupné elektroniky a konektivity včetně bezpečnostních asistentů, ale i komfortními prvky jako jsou automatická klimatizace, digitální příjem autorádia DAB, vyhřívání předních sedadel (zadní jsou jen nouzová), adaptivní tempomat s brzdnou funkcí a další. Na testovaném voze se kromě M Driver’s Paketu, kompozitové střechy a jiných kol doplácelo také za sportovní brzdy M s červenými třmeny, úpravu BMW Live Cockpit Professional, zatmavené světlomety M Shadowline, adaptivní světlomety LED s BMW Selective Beam, audioaparaturu Harman Kardon a další prvky, což zvedlo základní cenu vozu 1 835 600 Kč na konečných 2 186 578 Kč včetně DPH, ale bez kompozitové sady doplňků M Performance Parts. Více a aktuálně o cenách najdete na www.bmw.cz, testovaný vůz navíc nesl plakety na oslavu 50 let od založení divize BMW M (BMW Motorsport) v Mnichově. Výroba řady 2 Coupé/M2 byla ve druhé generaci převedena z Lipska do Mexika. Nová M2 je držitelem rekordu kompaktních vozů na Nürburgringu, vývojový inženýr Jörg Weidinger zajel na okruhu 20,8 (20,6) km časy 7:38,706 min, resp. 7:33,906 min, a překonal tak rekordy Hondy Civic Type R, Renaultu Mégane RS Trophy­R a Audi RS3 Sedan. ■

◄ Základní objem zavazadlového prostoru je 390 litrů ▼ Pod kapotou zaujmou výztuhy nad řadovým třílitrovým šestiválcem, který nemá žádnou elektrickou asistenci a pohání zadní kola

Foto Tom Hyan

BMW M3 V8 (E92S) při Media Drive u Rondy ve Španělsku (2007)

BMW M3 (E30): Tom Hyan bodoval na závodech MM ČR v Mostě (září 1993)

ZÁZRAČNÁ SPOTŘEBA

Poslední evoluce A-Klasse na platformě MFA2 dostala optimalizované pohonné jednotky s elektrickou asistencí pro větší hospodárnost...

Kompaktní A-Klasse tiše oslavila 25. narozeniny, její vstup na trh poněkud zpozdil tzv. losí test s převrácením vozu první generace W168, který ji připravil o evropský titul Car of the Year 1998 (skončila čtvrtá), ale na druhé straně způsobil, že se upravená konstrukce stala prvním vozem své třídy, vybaveným elektronickým systémem jízdní stability ESP! Druhá generace W169 pokračovala v nastoupené koncepci commuteru se sendvičovou podlahou, ale třetí W176 se proměnila na stylový hatchback, jehož evolucí je v květnu 2018 uvedená čtvrtá generace W177, poslední na platormě MFA2, společné současné kompaktní sérii tříd A, B, CLA, GLA a GLB. Vozy na MFA2 vyjíždějí z továren Mercedes-Benz v německém Rastattu, maďarském Kécskemétu, mexickém Aguascalientes a čínském Pekingu.

Základem je kooperační zážehový čtyřválec M282 o objemu 1,33 litru

Čtvrtá generace A-Klasse je stylový hatchback, s původním městským commuterem z konce devadesátých let má pramálo společného

TOM HYAN ze spolupráce Mercedes-Benz/Renault-Nissan, jenž nyní využívá sedmistupňovou dvouspojkovou převodovku Getrag 7DCT 300 (manuální byly vzhledem k hybridizaci mHEV od faceliftu 2022 zrušeny), a to pro úvodní modely A 180 a 200, zatímco větší motory M260 (1991 cm3), M139 (1991 cm3 pro AMG A 45 S) a OM654q (diesel 1950 cm3) pracují s osmistupňovou DCT vlastní konstrukce Mercedes-Benz (vyráběnou v Rumunsku), resp. AMG Speedshift. Verzi 8G-DCT má také A 250 e (motor M282), tedy provedení Plug-In Hybrid (viz tabulka typů). V rámci úspor se stejně jako jinde podle výkonu používají dva druhy zadních náprav, levnější torzní příčka (má ji testovaný A 200) a dražší víceprvkové zavěšení (všechny 4Matic a nejvýkonnější typy). Spolupráce Getrag bude pokračovat i v dalších generacích na nové platformě MMA (představena na IAA Mobility 2023 ve sportovním sedanu CLA), která bude rovněž základem A-Klasse páté

Foto

Tom Hyan

generace na přelomu let 2024/2025. Ta zamíří ke klientům jako čistý elektromobil, či inovativní hybrid s novým zážehovým motorem M252 a revoluční převodovkou Magna/Getrag Dedicated Hybrid Drive, odvozenou z typu 7DCT 400 (5 ICE + 2E + elektrická zpátečka), když Magna International společnost Getrag koupila. Ale nepředbíhejme...

Testovaný Mercedes-Benz A 200 se zážehovým motorem 1,33 litru je nyní druhým v řadě po A 180, typy s nižším číselným označením A 160 byly zrušeny po modernizaci a faceliftu v říjnu 2022, stejně jako manuální převodovky. Všechny typy se zážehovým motorem (s výjimkou nejostřejšího AMG

1 Mercedes-Benz A-Klasse opravdu vyzrál, verze se zážehovými motory po modernizaci od 2022 dostaly soustavu Mild-Hybrid

2 Vyzkoušeli jsme provedení A 200 ve výbavové linii AMG, s osmnáctipalcovými koly a v působivé zlaté metalíze Rose Gold

3, 4 Interiér vozu se proti třetí generaci zvětšil jen mírně, ale především byla rozšířena výbava systémů konektivity a jízdních asistentů

5 Přístrojovou desku tvoří dva horizontální displeje pod společným překrytem, v nejvyšší verzi s úhlopříčkou po 10,25 palce

6 Virtuální kokpit s údaji o jízdě; průměrná spotřeba 5,2 l/100 km po cestě průměrnou rychlostí 75 km/h je opravdu vynikající

7, 8, 9 Na středovém displeji můžete volit či sledovat mnoho, např. navigaci, autorádio DAB, či údaje o okamžitém výkonu motoru a točivém momentu ►►►

Foto

Tom Hyan

1 Nový zážehový čtyřválec

1,33 litru ve vylepšené verzi se soustavou 48 V Mild-Hybrid, která přidává výkon 10 kW (14 k)

2 Zavazadlový prostor splní všechny běžné nároky, jeho objem zvětší sklopení opěradel vzadu

3 Vozy A-Klasse se vyrábějí jak v německém Rastattu, tak v maďarském Kécskemétu (náš testovací automobil A 200)

► TECHNICKÉ ÚDAJE

A 45 S 4Matic) dostaly systém 48 V Mild-Hybrid s přídavným výkonem 10 kW (14 k), který pracuje velmi dobře bez zásahu řidiče, účinně snižuje spotřebu benzinu a v případě potřeby pomáhá výkonem (E-Boost). S vozem jsme ujeli přes 2200 kilometrů na cestě do Itálie a zpátky, jak po běžných silnicích, tak částečně po dálnicích, za vnějších teplot kolem 35 °C, a dosažená průměrná spotřeba 5,2 l/100 km nás velmi příjemně překvapila, přičemž průměrná rychlost činila 75 km/h. Až v pražském provozu se průměr zvýšil z 5,0 na výsledných 5,2 l/100 km, při cestách po italském venkově jsme jeli i za 4,4 l/100 km. Moderní konstrukce ICE s minimálními emisemi CO2 kolem 130 g/km pasují tento automobil na velmi ekologický dopravní prostředek, jehož tvůrci prokázali, že šetřit lze životní prostředí i bez plné elektromobility.

MOTOR (A 200; W177.087) – kapalinou chlazený zážehový řadový čtyřválec Mercedes-Benz/Renault M282

DE 14, přeplňovaný turbodmychadlem, uložený vpředu napříč; DOHC 4V (řetěz); elektronické přímé vstřikování HPI;

EU6d; 1332 cm3 (ø 72,2 x 81,4 mm); 120 kW (163 k)/5500 min-1 a 250 N.m/2000 – 3500 min-1; 48 V Mild-Hybrid ISG 10 kW (14 k) a 150 N.m s funkcí rekuperace a přídavného výkonu.

PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – automatizovaná dvouspojková sedmistupňová převodovka 7G-DCT (Getrag 7DCT 300),

dvě spojky v olejové lázni; hodnoty převodových stupňů a stálého převodu se již neuvádějí (a nejsou k nalezení). Pohon předních kol.

PODVOZEK – samonosná ocelová konstrukce (architektura MFA2); všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu vzpěry McPherson a spodní příčná ramena, vzadu vlečená ramena spojená torzní příčkou; odpružení vinutými pružinami a teleskopickými tlumiči, vpředu příčný zkrutný stabilizátor; kotoučové brzdy, vpředu s vnitřním chlazením, ABS/EBD/BA, ESP/ASR; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; pneumatiky 205/60 R 16, na přání 205/55 R 17 a 225/45 R 18 (testovaný vůz).

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2729 mm, rozchod kol 1567/1547 mm; délka 4428 (s tažným zařízením 4540) mm, šířka 1796 (se zrcátky 1992) mm, výška 1423 mm; přední převis 923 mm; světlá výška 91 mm; nájezdové úhly P/Z 11,6°/16,5°, přechodový úhel 8,4°; objem zavazadlového prostoru 335/1195 l (mHEV); objem palivové nádrže 43 l; pohotovostní (DIN)/celková hmotnost 1365/1920 kg; nebrzděný/brzděný přívěs 725/1600 kg.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) – největší rychlost 225 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 8,2 s; spotřeba paliva WLTP kombinace 5,8

6,4 1/100 km; emise CO2 133 – 145 g/km.

VÝROBCE – Mercedes-Benz Manufacturing Hungary Kft., Mercedes út 1, 6000 Kécskemét, Maďarsko

S první A-Klasse tedy nové generace W176/W177 nemají pranic společného, jde o moderní hatchbacky s dostatečně prostorným interiérem vzhledem k velkému rozvoru náprav 2729 mm, kolům v rozích karoserie (celková délka 4428 mm) a značné šířce 1796 mm; pokud by někomu chyběla vnitřní výška, tak může sáhnout po zvýšené verzi spřízněného crossoveru GLA. Interiér se proti třetí generaci A-Klasse mírně zvětšil (délka vozu o 120 mm); ve výši loktů vpředu/vzadu o 35/36 mm a strop nad sedáky je o 7/8 mm výše. Celková výška stropu nad sedáky činí 1024 mm vpředu a 960 mm vzadu, šířka ve výši loktů/ramen 1457/1400 mm vpředu a 1446/ 1372 mm vzadu. Zavazadlový prostor přibral 29 litrů, takže má nyní 370 litrů, opěradlo zadních sedadel lze samozřejmě sklopit pro přepravu větších předmětů. V interiéru zaujme především špičková varianta digitálního přístrojového štítu se dvěma displeji 10,25“ vedle sebe pod společným překrytem, známá z vyšších tříd včetně S-Klasse, ale také systém MBUX (Mercedes-Benz User Experience), jenž spojuje intuitivní a přirozené ovládání s inteligentním softwarem, který se přizpůsobuje řidiči a zahrnuje hlasové ovládání. Musíte si však dát pozor na jazyk, jen vyslovíte mercedes, systém okamžitě reaguje. Z vyšších tříd byly převzaty mnohé jízdní asistenty jako adaptivní tempomat Distronic, kontrola jízdy v pruhu, samočinné nouzové brzdění a další (PreSafe Plus); zmínku zaslouží indikace vozidel v mrtvém úhlu, jež pracuje až tři minuty po vypnutí zapalování a hlídá s výstrahou při otevření všech bočních dveří! Poprvé můžete mít v A-Klasse také Head-Up Display a hlavní světlomety Multibeam-LED s regulací světelného paprsku a vykrýváním protijedoucích individuálním ovládáním osmnácti LED v každém z nich! Užší sloupky střechy vylepšují výhled z vozu, jejich použití umožnily vysokopevnostní oceli. Standardní je možnost volby čtyř jízdních režimů, pokud máte adaptivní tlumiče lze rovněž volit komfortní nebo sportovní nastavení. Testovaný vůz byl v atraktivním barevném provedení (zlatá metalíza Rose Gold) s interiérem v syntetické kůži Artico (šedá/černá), ve výbavové linii AMG s většími osmnáctipalcovými koly, s příplatkovou panoramatickou elektricky otevíranou střechou, zmíněnými světlomety Multibeam-LED a účinnou automatickou klimatizací Thermotronic. V době testu byla základní cena A 200 stanovena na 934 120 Kč včetně DPH, příplatková výbava ji u testovaného vozu zvýšila na 1 193 989 Kč. Nejlevnější je A 180 od 873 620 Kč, nejdražší Mercedes-AMG A 45 S 4Matic+ za 1 657 700 Kč (více a podrobněji na www.mercedes-benz.cz). Existuje také provedení sedan na shodném rozvoru, ale s prodlouženým zadním převisem (celková délka 4558 mm). Vozy A-Klasse se vyrábějí v Rastattu a Kécskemétu. ■

Foto Tom Hyan

Foto

Tom Hyan

Foto

Tom Hyan

MERCEDES-AMG A 45 4Matic (W176) –media drive na Lausitzringu (2015)

MERCEDES-BENZ A 170 CDI (W168) –testovací jízda do Švihova u Klatov (2000)

SPORTSWAGON

Třetí generace Ceedu je stálicí na českém trhu, jedním z mála normálních automobilů, které lze ještě koupit...

Krátce po premiéře na Ženevském autosalonu 2018 byla zahájena sériová produkce Ceedu třetí generace (codename CD) ve slovenské továrně Kia Motors u Žiliny, kde se tyto vozy vyrábějí především pro evropský trh. Nejprve se představil pětidveřový hatchback, záhy následovalo kombi Ceed SW (Sportswagon), sice prodloužené, ale se shodným rozvorem náprav. Vozy vyjely na nové platformě K2, která při stejném rozvoru 2650 mm je lehčí a tužší, takže se značně zlepšily jízdní vlastnosti. Během let prošla třetí generace průběžným vylepšováním a faceliftem v červenci 2021, dostala nové moderní logo (stylizovaná písmena KIA) stejně jako všechny ostatní typy (nahradilo nápis v oválu), když už od roku 2020 nabídku rozšířily verze mHEV (sys­

TOM HYAN tém ze Sportage) a PHEV (poháněcí soustava z Nira).

V souladu s přitvrzováním emisních předpisů postupně skončily starší verze motorů, nahradily je modernizované, přičemž zcela zmizely nepřeplňovaný 1.4 (Gamma) a přeplňovaný 1.4 T­GDI (odlišný základ s jiným objemem; Kappa II), vystřídané novou konstrukcí 1.5 T­GDI/118 kW (160 k), přičemž šestnáctistovka 1.6 T­GDI/150 kW (204 k) se také rozloučila. V objemové třídě 1,6 litru se nabídka proměnila na hybridní verze 1.6 CRDi Mild­Hybrid (testovaný vůz Ceed SW na našich snímcích) a 1.6 GDI Plug­In Hybrid. Všechny nové typy motorů nesou obchodní označení Smartstream G 1.0 (tříválec) a G 1.5 (čtyřválec, dříve řada Kappa II), resp. vznětový Smartstream D 1.6 (dříve U3). Paleta tak přináší jen motory přeplňované turbo­

Foto Tom Hyan

Kia Ceed třetí generace prošla v létě 2021 důkladnou modernizací a faceliftem

dmychadlem, výjimkou je specifický 1.6 GDI (Smartstream G 1.6, ex­Gamma II) pro Plug­In Hybrid. Účelem změn bylo snížení spotřeby a emisí. Ceed je určen pro Evropu, a proto se na jeho zrodu vždy podílí vývojové a technické středisko Hyundai/ Kia v německém Rüsselsheimu. Použitá platforma K2 (i30/Ceed) sice vychází z předchůdce, byla však značně vylepšena. Všechny motory splňují emisní limity EU6d včetně turbodieselu 1,6 litru, jenž zůstává v prodeji v inovované verzi s hliníkovým blokem válců. Nabídka dieselů byla zúžena na jednu verzi s vyšším výkonem 100 kW (136 k) a soustavou Mild­Hybrid, kterou jsme vyzkoušeli v testovaném voze se sedmistupňovou dvouspojkovou převodovkou DCT7 (vlastní konstrukce Hyundai/Kia). Při svižné jízdě jsme dosáhli průměrné spotřeby 6,3 l/100 km v kombinovaném provozu. Základní paletu modelů pro rok 2023, včetně kombinací motorů a převodovek, přinášíme v obvyklé tabulce. Co dodat? Kia Ceed oslavila sedmnáctiny, vyspěla a etablovala se na evropském trhu; její třetí generace patří k dnes už vzácné nabídce praktických a normál­

ních automobilů, jaké lze ještě koupit. Objem zavazadlového prostoru pětidveřového kombi činí 512 litrů (u ICE 625 a PHEV 437 litrů), který lze po sklopení opěradel zadní řady sedadel zvětšit na 1581 litrů (u ICE 1694 a PHEV 1506 litrů), což nejen překonává mnohá kompaktní SUV, ale také nabízí lépe využitelný nákladový prostor. Víceprvkové zavěšení zadních kol MultiLink je samozřejmostí, torzní příčka vzadu se montuje pouze na nejlevnější verzi s motorem 1.0 T­GDI/74 kW (100 k), vpředu jsou vzpěry McPherson a hřebenové řízení s elektrickým posilovačem. Bohatá je nabídka asistenčních systémů, standardně se na všechny Ceedy montují elektronická stabilizace jízdy VSM/ESC, udržování jízdy v pruhu LKA s jemnou korekcí na volantu a varováním před čelní kolizí, sledování únavy řidiče DAW a samočinné přepínání světlometů HBA. Testovaný vůz ve výbavě Top nabídl rovněž adaptivní tempomat s funkcí Stop&Go, kontrolu mrtvých úhlů, novou asistenci pro jízdu v pruhu LFA a další. Akční ceny Ceedu SW v době testu začínaly na 439 980 Kč, testovaný 1.6 CRDi DCT od 729 980 Kč (aktuálně na www.kia.com). ■

► TECHNICKÉ ÚDAJE

MOTOR (1.6 CRDi) – kapalinou chlazený řadový čtyřválec, přeplňovaný turbodmychadlem VGT; vznětový Smartstream D 1.6, uložený vpředu napříč; DOHC 4V (řetěz), přímé vstřikování paliva, SCR, DPF, EU6d; 1598 cm3 (ø 77 x 85,8 mm); 15,9:1; 100 kW (136 k)/4000 min-1 a 320 N.m/ 2000 – 2250 min-1 (verze pro DCT7). Integrální systém Mild-Hybrid ISG 12 kW; akumulátor Li-Ion 48 V/9,8 A.h a 0,44 kWh, uložený pod podlahou zavazadlového prostoru.

PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – automatizovaná dvouspojková sedmistupňová převodovka

DCT7 (3,786 – 2,261 – 1,957 – 1,023 –0,778 – 0,837 – 0,681 – Z 5,074); stálý převod 4,176 (převody I, II, IV a V) + 3,087 (převody III, VI, VII a Z). Pohon předních kol.

PODVOZEK – samonosná konstrukce s pomocným rámem vpředu i vzadu; kola nezávisle zavěšena, vpředu vzpěry McPherson, vzadu víceprvkové závěsy MultiLink; vinuté pružiny a teleskopické tlumiče; příčné zkrutné stabilizátory; kotoučové brzdy, vpředu s vnitřním chlazením, ABS/EBD, VSM/ESC; hřebenové řízení s elektrickým posilovačem; pneumatiky 195/65 R 15, 205/55 R 16 nebo 225/45 R 17.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI (SW) – rozvor náprav 2650 mm; rozchod kol 1573/1565/ 1559 mm vpředu a 1581/1573/1567 mm vzadu (podle pneu); d/š/v 4600/1800/ 1465 mm; objem zavazadlového prostoru 512/1581 l (mHEV); objem palivové nádrže 50 l; pohotovostní hmotnost (DIN) 1407 kg, celková 1960 kg; hmotnost nebrzděného/ brzděného přívěsu 650/1500 kg.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI – největší rychlost 200 km/h; zrychlení 0 – 100 km/h za 9,1 s; spotřeba paliva WLTP 4,6 – 5,0 l/100 km; emise CO2 121 – 132 g/km.

VÝROBCE – Kia Slovakia, s.r.o., Sv. Jana Nepomuckého 1282/1, 013 01 Teplička nad Váhom (Žilina), Slovensko

1, 2 Cestující mají ve voze více místa vzhledem k větší šířce a nižší poloze sedadel

3 Přístrojová deska Top s digitálním přístrojovým štítem 12,3“ a centrálním dotykovým displejem 10,25“

4 Vznětový motor

1.6 CRDi/100 kW (136 k) se nyní dodává se systémem Mild-Hybrid

5 Vyzkoušeli jsme špičkový Ceed SW 1.6 CRDi mHEV ve výbavě Top, s pakety Premium a Tech, převodovkou DCT a sedmnáctipalcovými koly

6 Objem zavazadlového prostoru verze mHEV činí 512 litrů, při sklopení zadních opěradel vzroste až na 1581 litrů

Foto Tom Hyan

ENJOY ELECTRIC

Užij si elektřinu, to bylo motto setkání s širokou paletou sériových elektrických vozů, připravených v Hulicích na testování...

První skutečně luxusní elektrický sedan Mercedes-Benz EQS je postaven na nové platformě EVA2 (Electric Vehicle Architecture) a nejprve přišel ve dvou verzích EQS 450+ a EQS 580 4Matic+, které jsme si prohlédli předloni na pražské prezentaci, jenže až letos jsme se dostali za volant. V Hulicích u Benešova byla k dispozici nejen silnější verze EQS 580 s pohonem všech kol, ale také sportovní varianta Mercedes-AMG EQS 53 4Matic+ ve válečných barvách, evokujících vzpomínku na úspěch osmiválce AMG Mercedes-Benz 300 SEL 6.3 (zvětšen na 6,8 litru) ve vytrvalostním závodě 24 h Spa-Francorchamps (Clemens Schickentanz/Hans Heyer tam v červenci 1971 dojeli druzí za vítěznou dvojicí Dieter Glemser/Alex Soler-Roig na Fordu Capri RS 3000).

TOM HYAN, Hulice (CZ)

1 Mercedes-AMG EQE 53

4Matic+ nabízí výkon až 505 kW (687 k) s paketem AMG Dynamic

2, 3 Mercedes-AMG EQS 53

4Matic+, ještě větší a výkonnější typ elektrického sedanu, na snímku v atraktivní barevné úpravě (vzpomínka na 24 h Spa 1971)

Obdivuhodné je, za jak krátkou dobu necelých pěti let dokázal Mercedes-Benz vytvořit ucelenou typovou řadu osobních elektromobilů, která dnes zahrnuje automobily všech tříd. Program akumulátorových elektrovozů

Mercedes-EQ zahájila studie Generation EQ Concept, předvedená na Pařížském autosalonu 2016, jež po proměně na sériový model začala coby typ EQC 400 4Matic vyjíždět z výrobní linky v Brémách v roce 2019. Byla to první vlaštovka, dosud následovaly modely EQV (2020), EQA, EQB, EQS a EQE (všechny 2021), EQS SUV a EQE SUV (oba 2022), EQT (2023) a očekává se ještě terénní EQG (premiéra konceptu na IAA Mobility 2021). Třetí písmeno v označení odpovídá příslušné třídě Mercedes-Benz se spalovacím motorem, např. EQS je tedy elektrická alternativa S-Klasse, byť konstrukčně jde o zcela jiné vozidlo.

Reorganizovaná společnost Mercedes-Benz Group AG (dříve Daimler AG před oddělením výroby užitkových vozů Daimler Truck AG) nyní působí prostřednictvím Mercedes-Benz AG (osobní a lehké užitkové vozy) a Mercedes-Benz Mobility AG (financování, leasing, fleet management, car rental a další). Tak, jako dříve patřila k nejstarším výrobcům spalovacích motorů a stála u zrodu automobilu, stává se nyní vášnivým průkopníkem elektromobility. Všechny známé evropské továrny Mercedes-Benz už vyrábějí elektromobily. Na velké

4 Mercedes-AMG EQE 53 4Matic+ se dobíjí rychlonabíječkou DC 170 kW za pouhých 32 minut z 10 na 80 procent kapacity akumulátoru

5 Mercedes-Benz EQV 300 nabízí místo pro šest až osm cestujících, má výkon 150 kW (204 k) a ujede až 357 kilometrů podle WLTP

6, 7 Velké elektrické EQS 450 4Matic SUV, vyráběné pro celý svět v americké Tuscaloose (Alabama)

8, 9 Mercedes-Benz EQS 580 4Matic+, vrchol řady luxusních elektrických sedanů, s dojezdem až 717 kilometrů podle metodiky WLTP

platformě EVA se zrodily nejen sedany EQS (výroba v Sindelfingenu na společné lince Factory 56 spolu s třídou S včetně verze Maybach) a EQE (výroba v Brémách vedle tříd E, C, SL, GLC a průkopnické EQC), ale také odvozené verze kategorie SUV, jejichž výroba byla pro celý svět soustředěna do americké Tuscaloosy (typy EQS SUV a EQE SUV). Pokud jde o kompaktní třídu, pak elektrické EQA vyjíždějí z Rastattu a EQB z maďarského Kécskemétu, jejich základem je upravená platforma MFA2 z typů se spalovacími motory, podobně jako u EQC (MRA = Modular Rear Architecture) a minivanu EQV/eVito (základ W447 jako u typů s ICE).

Samozřejmě, kromě působivého výkonu a maxima točivého momentu od nulových otáček, nejvíce zaujaly prodloužené dojezdy vozů. Například v typu EQS 580 4Matic (V297) hlásil displej více než 650 km k dispozici, což bylo pozoruhodné i u vozu s již odjetými testy, podle firemních údajů WLTP ujede dvoumotorový vůz s celkovým výkonem 400 kW (544 k) až 717 km, přičemž rychlonabíjení DC do 200 kW proběhne za ideálních podmínek z 10 na 80 % do 32 minut (běžné AC 22 kW potřebuje na 0 – 100 % plných 5,5 hodiny)!

Nabídka EQS čítá pět modelů, všechny mají akumulátor s využitelnou kapacitou 108,4 kWh, největší výkon se pohybuje od 265 do 560 kW (360 až 761 k), trvalý od 109 do 185 kW (148 až 252 k), největší rychlost je omezena na 210 – 220 km/h (u nejsilnější verze ►►►

Foto Tom Hyan

AMG EQS 53 4Matic+ lze zvýšit na 250 km/h), hodnoty zrychlení 0 – 100 km/h se pohybují od 6,2 do 3,4 sekundy! Značná je ovšem hmotnost 2515 až 2700 kg, celková s plným zatížením pak převyšuje tři tuny (kromě EQS 450+, jediného typu pouze s pohonem zadních kol, kde činí 2945 kg). Fyzikální zákony však stále platí, v zatáčkách musí být řidič opatrný, nemluvě o vysokém výkonu, který při prudkém přidání plynu nezřídka protočí kola, než stačí zasáhnout elektronika. Mercedes-AMG EQS 53 4Matic+ s paketem AMG Dynamic Plus zvýší celkový výkon ze 484 na 552 kW (ze 658 na 761 k) a točivý moment z 950 na 1020 N.m! Ano, je to ukázka možností, jaké málokterý řidič dokáže plně využít. Samozřejmě EQS je na vrcholu, ceny na českém trhu se pohybují od 3,2 milionu (EQS 450+) do 4,487 milionu Kč (AMG EQS 53 4Matic+) v základním provedení (údaj vždy s DPH). Menší sedan EQE (V295), v nabídce s výkony 180 až 505 kW (245 až 687 k), je od 1,96 do 3,004 milionu, vždy jde ovšem o vyšší ceny než u verzí se spalovacími motory (E, S-Klasse). Svoje ceny mají také varianty SUV z americké produkce, EQE SUV (X294) je od 2,26 milionu a EQS SUV (X296) od 3,275 milionu, variantu AMG má zatím jen

1 Mercedes-Benz eCitan Tourer, výsledek spolupráce s Renaultem

2 Mercedes-Benz EQV 300, dodávaný rovněž v užitkové verzi eVito

3 Nový EQT 200 vychází ze třídy T (eCitan), má výkon elektromotoru 90 kW (122 k), akumulátor 45 kWh a dojezd 278 km

4 Mercedes-Benz EQE 350 4Matic SUV, menší typ oblíbené kategorie SUV, dovážený z výrobního závodu v USA

5 Po oddělení výroby osobních a nákladních vozů

Mercedes-Benz je největším typem původního výrobce Sprinter (a elektrický eSprinter)

menší model (EQE 43 4Matic SUV). Menší elektromobily EQA, EQB a EQC jsme už představili v samostatných testech, mezi vozy odvozenými z lehkých užitkových typů byly zejména eCitan Tourer ze spolupráce s Renaultem (Kangoo), eVito Tourer, EQV 300 a novinka EQT 200, dále vycizelovaný eCitan pod taktovkou značky Mercedes-Benz. Nechyběl ani skříňový eSprinter. Akce kromě seznámení s novinkami demonstrovala velký pokrok, jakým elektrická vozidla během několika let prošla. Mercedes-Benz ovšem ve vývoji neustává. Zatímco nová platforma MMA, představená na nové generaci CLA v Mnichově, ještě připouští i pod heslem Electric First zástavbu hybridního pohonu se zážehovým motorem, další MB.EA, AMG.EA a VAN.EA budou výhradně pro elektrické pohony, jak prozrazuje zkratka EA s významem Electric Architecture. V roce 2025 se rozběhne výroba prestižních typů na AMG.EA v Sindelfingenu (Top End Luxury Segment) a na MB.EA (Core Luxury Segment) v Brémách, už od 2024 na MMA (Entry Luxury Segment) v Rastattu a Kécskemétu. Platforma MMA poslouží také nové generaci elektrického sedanu C-Klasse a zcela nové třídě SUL (SUV-Limousine). ■

Foto Tom Hyan

není placená inzerce, ale oslava legendy MERCEDES-BENZ 230 SL (W113) z roku 1963

Mitsubishi ASX

je tu opět! V rámci aliance Renault-Nissan-Mitsubishi se japonská značka vrací na evropský trh s novými modely, spřízněnými s vozy

Renault, přičemž ASX

vychází z Capturu II a nový Colt z Clia páté generace. Paletu ASX

tvoří vozy s motory

1.0 MPI-T/67 kW (91 k), 1.3 DI-T Mild-Hybrid/103 nebo

116 kW (140 a 158 k), 1.6 Hybrid/105 kW (143 k) a 1.6 Plug-In Hybrid/117 kW (159 k). Ceny začínají od 489 950 Kč. K vozu se vrátíme redakčním testem.

► NOVINKY NA ČESKÉM TRHU

Peugeot 508, nástupce slavné řady velkých sedanů francouzské značky s historií dlouhou přes 200 let, prošel zdařilým faceliftem! Změnila se mřížka chladiče a hlavní světlomety (nyní LED Matrix pro všechny verze), tři svislé lišty denního svícení vůz opticky rozšířily, nápis Peugeot na zádi podtrhuje identitu značky, přibyly nové kamery HD vpředu i vzadu, upravený interiér s voličem převodovky e-Toggle a mnoho dalšího (kola, barvy, čalounění).

Jsou zachovány tři pohonné soustavy včetně čtyřválcového turbodieselu 1.5 BlueHDi 130 a zážehové čtyřválce 1.6 PureTech standardně doplňuje hybridní soustava PHEV, takže celkový výkon nadále činí 132 kW (180 k) nebo 165 kW (225 k). Vozy mají vždy osmistupňovou samočinnou převodovku a pohon předních kol, jsou k dispozici rovněž jako kombi 508 SW. Vrcholný sportovní model 508 PSE na dvacetipalcových kolech vykazuje obdobné úpravy. Ceny začínají od 990 000 Kč (BlueHDi), resp. 1,2 milionu Kč (Hybrid); PSE je na individuální objednávku (od 1,75 milionu Kč).

Ford Bronco poprvé přijíždí do České republiky! Americká legenda vznikla pro modelový rok 1966 jako konkurence Jeepu, v několika generacích se vyráběla do roku 1996 a pak znovu v šesté generaci od roku 2021 v michiganském Wayne (codename U725). Klasický terénní vůz s pohonem všech kol přichází do Evropy se zážehovým motorem EcoBoost 2.7 V6 Twin-Turbo/246 kW (335 k), desetistupňovou samočinnou převodovkou a ve dvou verzích Outer Banks (kola 18“, režimy pohonu 4H/4L) a Badlands (17“, navíc režim 4Auto se samočinnou aktivací pohonu všech kol, vhodný i pro provoz na silnici). Pro českou pobočku Ford Motor Company, s.r.o., je to čtvrtý americký model v prodeji (Bronco, Mustang, Mustang Mach-E a Explorer PHEV). Ceny začínají od 1 849 900 Kč.

Vozy Ford Bronco z Kolína nad Rýnem navštívily Českou republiku

Mitsubishi ASX 1.6 Hybrid v nejvyšší výbavě Instyle

Peugeot 508 po faceliftu (na snímku GT Hybrid 225 e-EAT8)

Se stejnou pohonnou jednotkou Hybrid 225 jsme vyzkoušeli také kombi (508 SW)

Foto Tom Hyan Foto Tom Hyan

Foto Tom Hyan

Peugeot 2008, po dlouhých sedm let bestseller značky v České republice, prošel podobným faceliftem jako prestižní typ 508. Nová příď, světlomety, kamery HD, tři lišty denního svícení, nápis na zádi, volič e-Toggle (EAT8), jiná kola a další změny vůz osvěžily; při představení v pražských Letňanech jsme vyzkoušeli elektrickou verzi, k těm motorovým se vrátíme v testu. Společným jmenovatelem nové řady 2008 je bohatší výbava a příznivější ceny. Elektrický E-2008 přichází na trh se zvýšeným výkonem o 14,7 kW (20 k), nabízí 115 kW (156 k) s větším akumulátorem

Li-Ion 54 kWh a ujede až 406 km (kombinace WLTP). Příští rok se ještě objeví levnější verze 100 kW (136 k) s akumulátorem 50 kWh. Zážehové motory jsou tříválce 1.2 PureTech/74 kW (100 k) s manuální

převodovkou M6, resp. 96 kW (130 k) se samočinnou EAT8; nechybí turbodiesel 1.5 BlueHDi/96 kW (130 k) s EAT8, brzy bude

také 48 V Mild-Hybrid 1.2 PureTech

130 s převodovkou e-DCS6 (ano, stejný jako v novém Fiatu 600 Hybrid). Ceny jsou od 470 000 Kč, elektrického od 895 000 Kč.

Renault Clio je opravdu legendou s 16 miliony vozů za 32 let! Je to nejúspěšnější francouzský automobil! Pátá generace z roku 2019, která přešla na platformu CMF-B, nyní prošla faceliftem s řadou zlepšení. Na český trh byla uvedena 1. září 2023 s akčními cenami od 383 000 Kč, přičemž vrcholnou výbavou je Esprit Alpine (nahrazuje R.S.Line). Nová je příď i záď, světlomety i koncové svítilny. Nabídka motorů zahrnuje tříválce 1.0 TCe 90 a dvoupalivový 1.0 TCe 100 LPG (čísla udávají výkon v koňských silách). Vrcholný model tvoří E-Tech Full Hybrid 145 s hybridní jednotkou složenou ze čtyřválce 1.6/69 kW (94 k), elektromotorů 36 kW a ISG 18 kW, akumulátoru

1,2 kWh a inovativní převodovky MultiMode

4 + 2E, což dává celkový výkon soustavy 107 kW (145 k). Tento motor je neobyčejně úsporný, i při rychlé jízdě po dálnici průměrnou rychlostí 90,6 km/h jsme dosáhli spotřeby jen 5,5 l/100 km (na trase celkem 1867 km).

► KRÁTCE

► Peugeot vyvíjí revoluční akumulátorový třífázový systém IBIS (Intelligent Battery Integrated System), který integrací nabíječky a měniče do akumulátoru Li-Ion, resp. jejich eliminací, zvyšuje účinnost, životnost a rychlost nabíjení, navíc mírně snižuje hmotnost. Francis Roy vede vývoj, po čtyřech letech se nyní počítá se zahájením jízdních zkoušek. Peugeot spolupracuje na projektu IBIS s partnery CNRS (Centre National de la Recherche Scientifique) a SAFT (TotalEnergies).

► Čínský Dongfeng se pokusil o vstup na český trh s levnými SUV nabízenými firmou Bidli ve Vestci, po neúspěchu pak prostřednictvím dealerů jiných značek. Nabízel Fengon 5, Glory 500, Glory 580 a T5 Evo, vesměs se čtyřválci 1,5 litru. Nyní to zkouší jinak, a to s luxusními elektromobily Voyah Free, další značky z portfolia Dongfengu. Vzhledem k ceně od 2 079 900 Kč to asi také nebude lehké! Pětimístný SUV s pohonem všech kol má výkon 360 kW, akumulátory 106 kWh, rozvor/délku 2960/4905 mm a hmotnost 2340 kg. Dojezd 500 km (kombinace WLTP).

► Velká Británie posunula zákaz prodeje osobních vozů se spalovacími motory z roku 2030 na rok 2035. A co se stalo? Lisa Brankin, nová ředitelka Ford UK, patří k halasným kritikům rozhodnutí, stejně jako elektrický startup Munro. Prý to uškodí investicím do elektromobility. Ford, kdysi No.1 britského trhu, tam výrobu vozů dávno zrušil, a Munro ještě nezačal BEV vyrábět (jen pár kousků). Všichni holt nemají stejné názory!

► Erik Buell, známý coby zakladatel Buell Motorcycles (od 1983), v roce 2019 oznámil novou značku elektrických motocyklů Fuell Teprve nyní však dokončil první model Fuell Fllow, sportovní dvoumístný stroj střední třídy s dojezdem 150 mil (240 km), dobíjením za 30 minut a úložnými prostory o objemu 37 litrů. Největší rychlost je 137 km/h a zrychlení 0 – 96 km/h za 3,5 sekundy. Specialitou je výměnný blok akumulátorů Battery Pack Module.

► Harley-Davidson vstoupil do Buell Motorcycles v roce 1993, kdy získal podíl 49 % a v roce 2003 plných 100 %. Výroba byla ukončena v roce 2009 v rámci snižování nákladů. Buell pak založil EBR (Erik Buell Racing), ale 2016 prodal firmě LAP (Liquid Asset Partners), která nyní značku Buell vykoupila zpět a pod vedením Billa Melvina se stala znovu firmou Buell Motorcycles. První je nový Buell 1190 RX Hammerhead s motorem V2 o výkonu 136 kW (185 k), jenž vznikl ke 40. výročí na základě EBR 1190 RX, další budou následovat. Erik Buell se ale už věnuje novým elektrickým Fuell.

Peugeot E-2008 GT 115 kW Electric, silnější elektromobil z nabídky

Renault Clio E-Tech Full Hybrid 145 ve vrcholné specifikaci Esprit Alpine

Foto

Tom Hyan

Foto Tom Hyan

Alfa Romeo 33 Stradale je jistě krásná, ale třiatřicet vyrobených vozů pro vybrané klienty skutečný návrat značky opravdu neznamená

starých časů, kdy milánská značka vyráběla sportovní vozy. Na rozdíl od v létě představeného hypersportu, vzešlého ze sesterského Maserati MC20 a inspirovaného stejnojmenným typem Alfy z let 1967/1968, tehdy šlo o vozy pro širokou klientelu. Vedle převzaté poháněcí soustavy s motorem 2.9 V6 Twin­Turbo o výkonu přes 456 kW (620 k), uloženým uprostřed před prostřednictvím DCT8 poháněnou zadní nápravou, vyjede čistě elektrická verze s výkonem přes 551 kW (750 k) a dojezdem 450 km (WLTP). Carrozzeria Touring Superleggera ručně vyrobí 33 vozů (všechny jsou už prodány), alternativně s interiérem Tributo nebo Alfa Corse. Obě verze zrychlí na sto do 3 sekund, pojedou až 333 km/h a zabrzdí 100 – 0 km/h za 33 sekund.

Úpadek značky Lancia začal odchodem ze světových rally a končil metodou badge engineering, kdy se znak Lancia objevil na amerických vozech Chrysler. Přežil jen malý Ypsilon, poslední italský originál, byť z polské produkce. Sdružení Stellantis však chce Lancii oživit, a tak letos představilo studii kupé Lancia Pu+Ra HPE, kde jméno ukrývá nový designový jazyk Pure + Radical a pohonnou jednotku High Performance Electric! Výrobce uvedl jen spotřebu do 10 kWh/100 km, rychlodobíjení za 10 minut a dojezd 700 km, jinak nic. Vůz byl vystaven na Le Mans Classic 2023 s tím, že budoucnost značky je elektrická. Spíše se zdá, že portfolio Stellantisu stihne podobný osud jako British Leyland, tedy s postupným zánikem klonů slavných značek na stejném základě.

V rámci sdružení Stellantis má dojít rovněž k oživení někdejší slávy malých italských automobilů Fiat. Vzpomínkou na populární šestistovku je nový Fiat 600e, tedy elektromobil, jehož výroba začala 7. září 2023 v polských Tychách. Vedle základní verze vyjede lépe vybavená 600e La Prima, obě s elektromotorem 115 kW, akumulátorem 54 kWh a dojezdem 400 km. Pro některé trhy bude Fiat 600 Hybrid, tedy verze hybridní se tříválcem PSA 1,2 litru/74 kW (100 k), pracujícím v Millerově cyklu v součinosti se soustavou 48 V Mild­Hybrid (elektromotor 21 kW v převodovce DCT6). Vozy jsou dlouhé 4,17 m, mají rozvor náprav 2,56 m a objem zavazadlového prostoru 360/385 l. Bohužel jde o konec originálních italských konstrukcí Fiat, jsou to platformy PSA, pouze s odlišným designem.

Alfa Romeo 33 Stradale je zvláštní připomínkou

Fiat 600 Hybrid při představení v Lingottu

Fiat 600e sází na nostalgii, ale je elektrický

Lancia Pu+Ra HPE, vystavená na Le Mans Classic 2023

Foto

Alfa Romeo

Foto Fiat

Foto

Lancia

Ing. Libor Rajdl představuje novinky (v první řadě zhora Dezent AR Black, KC Black a KB Silver)

25 LET V JEDNOM KOLE

Nejvyhledávanější značka litých kol ALCAR představila podzimní novinky...

Společnost ALCAR Bohemia uvedla podzimní novinky jubilejního roku 2023, kdy slaví čtvrtstoletí existence. Podnik vedený Ing. Liborem Rajdlem patří k největším specialistům na litá i ocelová kola, pneumatiky a příslušenství. K podzimním novinkám v oblasti litých kol patří nové typy DOTZ 4x4 a Dezent, určené pro širokou škálu vozidel, a to pro mnohé automobily s homologací ECE v originálním rozměru, které není třeba zapisovat do technického průkazu. Pětiděrová kola se zdvojenými paprsky symetrického designu Dezent AR Black nebo Dark se dodávají ve velikostech 18, 19 a 20 palců, a to nejen pro rozšířené automobily BMW řady 3, Škoda Kodiaq, Mazda 3, Hyundai Kona, Ford Puma a další, ale jsou vhodná rovněž pro éru elektromobility, kdy je dodavatel doporučuje pro typy Renault Megane E­Tech, Tesla Model 3, Polestar 2, Škoda Enyaq, Mercedes­Benz EQA a EQB, Cupra Born, BMW i4 atd. S výjimečně odolným třívrstvým lakem, jenž dobře chrání, mohou řidiči bez obav vyjet i do zimního provozu.

Robustní pětiděrová kola Dezent KB Dark nebo Silver se zakřivenými paprsky podtrhují dynamiku vozidla, ve velikostech 16 až 19 palců se hodí pro populární modely Škoda Octavia a Superb, Volkswagen Golf a Polo, Volvo XC60, Kia Ceed, Audi Q5, Cupra Formentor a jiné.

Řadu doplňuje nový Dezent KC symetrického designu (opět Black nebo Dark), první šestiděrové kolo značky, určené pro velká SUV, lehké užitkové vozy a pick­upy, přičemž pro mnohé typy s homologací ECE (např. Toyota Land Cruiser, Ford Ranger a Mitsubishi L200), anebo KBA (Nissan Navara, Isuzu

D­Max, Volkswagen Crafter a další). DOTZ 4x4 Dakar Bronze je první kolo v bronzovém laku, ve velikostrech 16 a 18 palců, určené pro velké SUV a pick­upy. Velké popularitě se těší Dojezdové kolo v obalu se zvedákem a kolovým klíčem, vhodné pro jistotu na delší cestě s vozem, u něhož výrobce ušetřil za rezervu (cena kompletu čtyři až osm tisíc korun českých). Rozšířena byla i nabídka hybridních ocelových kol, na klasická ocelová jsou nyní k dispozici ozdobné kryty a pokračuje akce Elegance i v zimě (vybraná litá kola, vhodná pro zimní provoz). Nabídku pneumatik Falken rozšířily nové zimní desény (symetrický HS02, asymetrický HS02 Pro), ale také speciální e.ZIEX, pneumatiky optimalizované pro elektromobily. Kompletní nabídku kol včetně příslušenství lze vidět online v ALCAR 3D konfigurátoru (viz www.alcar.cz). ■

1 Podzimní novinky Dezent AR Black a Dark (vpravo)

2 Komplet dojezdového kola v obalu (s heverem i kolovým klíčem)

3 Novinka DOTZ 4x4 Dakar Bronze pro velké SUV a pick­upy

4 Novinky Falken, vlevo zimní HS02 Pro a vpravo e.ZIEX pro elektrická vozidla

Foto Tom Hyan

Stejně jako v Mnichově 2021 tam byl i letos jeden stánek se spalovacími motory! Firma Aurobay (jméno podle švédské zátoky), sdružující vývoj a výrobu pohonných jednotek Geely Holding (Volvo Cars), se vrátila a předvedla hliníkový čtyřválec 1969 cm3 (ø 82 x 93,2 mm) s rozsahem výkonů 132 až 230 kW (180 až 313 k), rozvodem DOHC 4V a řadou variant včetně 48 V mHEV a PHEV, k nimž patří dokonce i vznětová verze, navzdory vyhlášení Volvo Cars na Climate Week NYC, že do roku 2024 s diesely skončí a od 2030 bude pouze elektrickou značkou. Aurobay tuto švédskou řadu motorů i s odvozeným tříválcem 1.5 mHEV/PHEV chce nabízet pro všechny koncernové značky, tedy především Volvo, Geely, Lynk&Co i další. Kromě toho její čínská větev připravila druhou řadu čtyřválců 1,5 litru a několik hybridních (DHT) a dvouspojkových převodovek (7DCT).

Tesla Model 3 slavila v Mnichově evropskou premiéru po šesti letech výroby v modernizovaném provedení (codename Highland), které nabídlo úpravu přídě (užší světlomety), přepracovaný interiér (displej 8“ pro cestující vzadu, vpředu je 15,4“; vylepšená konektivita) a větší dojezd až 629 km, mj. vzhledem k upravené aerodynamice. Světová premiéra se odehrála 1. září v Šanghaji, tedy o tři dny dříve coby první launch nové Tesly v Číně (výroba začne v Šanghaji pro Asii, Evropu a Střední východ) a vůbec první nové Tesly od uvedení Modelu Y v roce 2020. V nabídce je nadále jeden (rwd) nebo dva motory (Long Range awd).Vůz má hmotnost 1765 až 1828 kg.

1 XEV Yoyo, městský elektromobil s rychlou výměnou akumulátorů (vysouvají se ze zádě)

2, 3 Základní čtyřválec Aurobay Spark Ignition

2.0 LP pro 48 V mHEV

4, 5 Nová Tesla Model 3 se krčila spolu s Modelem Y na skromném stánku o výměře dvou garáží pro dva vozy

Na stánku XEV Yoyo se v Mnichově hovořilo o revoluci, elektromobilita má totiž smysl hlavně pro malé městské vozy a Yoyo snadné využití umocňuje technologií Battery Swapping System, tedy rychlou (tři minuty) výměnou vybitého akumulátoru za plně nabitý Li-Ion 10,3 kWh! Vývoj dvoumístného vozíku začal před pěti lety v Turíně, Yoyo už byl vystaven v Mnichově 2021 a Paříži 2022, výroba se rozběhla v Šanghaji s využitím tisku 3D pod taktovkou hongkongského investora. Koncepce připomíná Smart ForTwo, v ocelovém skeletu je vzadu elektromotor 11 kW (15 k), vozík ujede na jedno nabití až 150 km a dosahuje 80 km/h. Rozvor náprav činí 1680 mm a vnější rozměry 2530 x 1500 x 1570 mm.

Nová generace hybridní soustavy Aurobay (ICE pracuje v Millerově cyklu)

Foto Tom Hyan

Foto Tom Hyan

Foto Tom Hyan

Toto je ukázka reklamy z doby, kdy automobily v lidech vzbuzovaly obdiv, nikoli nenávist (IAA 2003 Frankfurt a. M.)

Caterham Project V

aneb budoucnost britské značky, která letos oslavila padesátiny

Britský Lotus, nyní ve vlastnictví čínské Geely Holdings, uvedl svůj první sedan Emeya (Type 133) počátkem září v New York City. Čtyřdveřový vůz označuje coby první Hyper-GT, platforma EPA (Electric Premium Architecture) je shodná s elektrickým crossoverem Eletre (Type 132). Feng Qingfeng, CEO Lotus Group, ovšem věří, že rozšíření portfolia BEV povede ke zvýšení odbytu (loni Lotus prodal jen 576 vozů, což znamenalo pokles o 62 %, zvýšení ztrát a propouštění). Poháněcí soustava Dual-Motor 4wd o výkonu 665 kW (905 k) s dvoustupňovými redukčními převody umožňuje zrychlení 0 – 100 km/h do 2,8 sekundy a největší rychlost 250 km/h, kapacita akumulátorů je 102 kWh (Eletre má 112 kWh), dojezd WLTP činí 600 km a nabíjení 10 – 80 % proběhne za 18 minut (DC 350 kW). Aktivní odpružení analyzuje povrch vozovky až tisíckrát za sekundu. Výroba se ovšem rozběhne v čínském Wuhanu (podle plánu třicet procent pro USA) spolu s Eletre, potvrdil šéfdesigner Ben Payne.

Lotus Emeya, další z řady těžkých elektromobilů od někdejší značky superlehkých sportovních vozů

Britský Caterham míří k elektromobilitě! Na Festivalu rychlosti 2023 v Goodwoodu představil hned dva elektrické koncepty. První je elektrickou verzí legendárního Sevenu, druhý však zcela novou kompozitovou a hliníkovou konstrukcí kupé Project V, která je vzpomínkou na neúspěšný výlet do světa vozů s pontonovou karoserií (méně než padesát roadsterů Caterham 21 v letech 1994 – 1999). Prototyp postavil Italdesign (VW Group), šéfdesigner Anthony Jannarelly uvedl nový designový jazyk pro budoucnost značky. Vzadu uložený elektromotor 200 kW (272 k) dovoluje zrychlení 0 – 100 km/h do 4,5 sekundy a největší rychlost 230 km/h, vůz s akumulátorem 55 kWh ujede až 400 km podle WLTP. Hmotnost je pouze 1190 kg v uspořádání 2+1 (jedno nouzové sedadlo ve druhé řadě, na přání 2+2). Bob Laishley, CEO Caterham Cars a COO Caterham EVo, předpokládá sériovou výrobu od konce 2025 (základní cena do 80 tisíc liber).

Foto Caterham Cars

Aston Martin Valkyrie a závodní Razor Blade, držitel rekordů z Brooklands 1923

Zachráněný Aston Martin letos oslavil 110 let od vzniku značky, už v lednu 1913 založili firmu Lionel Martin a Robert Bamford, zatímco nyní jejich automobilku vlastní italský Investindustrial (cca 33 %), kuvajtský Adeem Investment (28 %), Kanaďan Lawrence Stroll, vlastním jménem Strulovitch (20 %), a Mercedes-Benz (4 %; nasadil Tobiase Moerse ex-AMG do funkce CEO). Oslava v létě v Silverstone zahrnovala spanilou jízdu 110 vozů. Nejnovější model DB12, podle výrobce The World’s First Super Tourer, na oslavu 75 let modelů DB (nahrazuje DB11), ovšem už není dvanáctiválec, ale využívá osmiválec 4.0 V8 Twin-Turbo/500 kW (680 k) a 800 N.m ze spolupráce s německou AMG. S osmistupňovou převodovkou AMG systému transaxle zrychluje 0 – 100 km/h za 3,6 sekundy a jede až 325 km/h. Suchá hmotnost vozu 1685 kilogramů.

Premiéra nejnovějšího DB12 v květnu 2023 v Cannes

Ferrari KC23, unikátní dílo Ferrari Progetti Speciali

Ve Villa d’Este měl premiéru BMW Concept Touring Coupé na tradiční soutěži elegance, který je oslavou někdejší sériové varianty řady 02 známé jako Touring (hatchback), neobvyklého Z3 Coupé a také aerodynamických verzí BMW 328, vítězných na Mille Miglia 1940. Vůz na kolech 20“ vpředu a 21“ vzadu vznikl v jediném exempláři na základě sériového šestiválce BMW Z4 M40i, ale s pevnou střechou a velkým zavazadlovým prostorem v zádi. Vzbudil mimořádnou pozornost, jenže zatím zůstává jen designovou studií, vytvořenou ve spolupráci s turínskou firmou Superstile.

BAC Mono R, v pořadí stopadesátý vyrobený monopost této britské značky

Vracíme se k Ferrari KC23, článek v minulém čísle doplňujeme oficiálními snímky, na nichž jsou dobře vidět křídlové dveře, přídavné přítlačné křídlo a prostor řidiče se třemi displeji u stropu, zobrazujícími pohled dozadu z kamer, nahrazujících zpětná zrcátka. Připomeňme, že KC23 je jediný exemplář na základě typu 488 GT3 Evo 2020, postavený pro klienta, který si přeje být utajen.

Výrobce monopostů BAC (Briggs Automotive Company) oslavil v Liverpoolu produkci 150. vozu, jubilantem je devětadvacátý kus BAC Mono R, silnější verze se čtyřválcem Ford-Mountune 2,5 litru o výkonu 251 kW (342 k), sekvenční šestistupňovou převodovkou odvozenou z formule 3 a sníženou hmotností na 555 kg. Bratři Ian a Neil Briggsové vyrábějí Mono od roku 2011, z motoru Ford-Cosworth 2,3 litru přešli na větší 2,5 litru v úpravě Mountune a svůj vůz propagují coby jediný silniční monopost na světě! Pro svoje klienty organizují školy jízdy a exportují vozy do řady zemí Evropy, Asie včetně Japonska a také Ameriky (importér BAC USA, Inc., z kalifornské Sonomy).

Foto Aston Martin

BMW Concept Touring Coupé, představený na Concorso d’Eleganza 2023 ve Villa d’Este

Foto BMW Presse

Foto Ferrari

Foto BAC

Automobili Lamborgini, s elektrickým konceptem Lanzador

2, 3 Lamborghini Lanzador Concept v srpnu na Pebble Beach Concours d’Elegance (premiéra byla o dva dny dříve na The Quail)

4 Bizzarrini Giotto, nový hypersport, nese jméno zakladatele značky

5 Bizzarrini 5300 GT

Revival Corsa na výstavě

Rétromobile 2023 v Paříži

Bizzarrini Giotto, nový hypersport italské značky, bude druhým typem od znovuzrození v roce 2020, o něž se zasloužil kuvajtský investor Rezam Al Roumi. Testování začne příští rok, první sériové vozy vyjedou 2026. Konstrukce zahrnuje podvozek ve stylu závodních vozů s motorem 6.6 V12 v originální verzi Bizzarrini V12 6626 od Cosworthu (dodává V12 také pro AM Valkyrie a GMA T.50/T.33), uloženým uprostřed s osmistupňovou převodovkou DCT, a kompozitové panely karoserie podle návrhu Giorgetta Giugiara (GFG Style). Dnes pětaosmdesátiletý designer pracoval u Bertoneho na originálu 5300 GT, jehož repliky 5300 GT Revival Corsa nový start začaly (série 24 kusů), a podle vlastních slov využil některých stylistických prvků i nyní (např. trojúhelníkový tvar sloupku B, či plochou příď s kruhovým logem). Vznikne rovněž 24 vozů. V přípravě jsou další, po projektu H2 (2024) přijdou C1 (2026) a C2 (2028). Vůz je pojmenován po zakladateli, motor po jeho datu narození (6. 6. 1926, přičemž 6626 cm3 je zároveň objem válců).

Budoucnost Lamborghini je elektrická! Potvrdil to Stephan Winkelmann, CEO Automobili Lamborghini, když v létě v Kalifornii představil nový Lanzador Concept, předobraz čtvrté typové řady Lamborghini a první plně elektrický vůz značky (dva elektromotory s celkovým výkonem přes 1000 kW/1360 k).

Šéfdesigner Mitja Borkert, který se narodil v březnu 1974 v bývalé NDR, na premiéře v The Quail sdělil, že Lanzador je představitelem nového designového jazyka Lamborghini. Borkert vede Lamborghini Centro Stile od roku 2016, když v letech 1999 – 2016 pracoval u Porsche a po pádu Berlínské zdi vystudoval design na univerzitě v Pforzheimu. Bližší údaje Lanzadoru nebyly zveřejněny, vývoj pokračuje. První fází přeměny jsou verze Plug-In Hybrid pro celou řadu Lamborghini Revuelto, Huracán a Urus, druhou fází plně elektrické vozy, které v roce 2028 zahájí sériový Lanzador.

1 Mitja Borkert, šéfdesigner

Foto Lamborghini

Foto Lamborghini

Foto

Bizzarrini

Foto Tom Hyan

Toto není placená inzerce, ale ukázka reklamy na sportovní CATERHAM 21 (1997)

OSLAVA ČTYŘICÁTIN...

Největší domácí víkend automobilových závodů se letos jel už koncem srpna na mosteckém autodromu, kde 31 200 diváků za proměnlivého počasí (v neděli opět nastalo české období dešťů) vidělo skutečné vyvrcholení naší sezony 2023 na okruzích! Mostečtí pořádali už jedenatřicátý ročník Czech Truck Prix (zkušební nultý 1992, mistrovství Evropy od 1993), která se znovu jela společně s NASCAR Whelen Euro Series (stock cars), ale i s doprovodnými závody formulí V (Volkswagen), pořádanými německým organizátorem, a kuriozních vozů EuroLegends, které slavily v Mostě premiéru pod taktovkou italských organizátorů, spřízněných s NASCAR Whelen Euro Series.

Mostečtí ale především slavili čtyřicet let od otevření autodromu Most, druhé československé permanentní tratě pro okruhové závody, a vůbec první účelový autodrom v naší zemi. Otevření autodromu a první závody O pohár města Mostu se konaly 25. – 26. června 1983 ještě v prostředí, které připomínalo měsíční krajinu. Šlo o rekultivaci výsypky Dolu Vrbenský, ale postupně se celý areál vylepšoval až do dnešní podoby. Nejvíce Most proslavila Interserie, v níž se našim divákům představily sportovní prototypy, jaké startovaly ve 24 h Le Mans. Mnohem později, po úpadku Interserie v původní podobě, se číslem 1 stala Czech Truck Prix, závod evropského šampionátu tahačů, nyní už počtvrté doplněný evropskou odnoží NASCAR Whelen Euro Series, tedy

Počtvrté se v Mostě konaly závody evropské série NASCAR, opět jsme byli také svědky šampionátu tahačů...

TOM HYAN, Most (CZ)

Foto Tom Hyan

seriálu stock cars.

1 Vittorio Ghirelli (Team Bleekemolen) unikl kolizi a vyhrál první závod Pro

2, 3 Martin Doubek (Hendriks/Ford Mustang) je jediným českým reprezentantem v závodech stock cars

Foto Tom Hyan

Foto Tom Hyan

Překvapením víkendu se stal devatenáctiletý Paul Jouffreau (vůz No.3), který debutoval v EuroNASCAR 2021 po kariéře na motokárách

Loris Hezemans zastoupil otce Toineho a dělal mladšímu bratrovi Liamovi (vpravo) týmového šéfa

Liam Hezemans (Hendriks/Toyota Camry) mění pneumatiky v depu

V obou hlavních kategoriích byli na startu domácí jezdci, kteří zasáhli do absolutní špičky. Buggyra ZM Racing, tým Martina Koloce, sice pro letošní rok už mistrovství tahačů ETRC opustila, nicméně do Mostu znovu nasadila Adama Lacka na voze Téo Calveta z francouzského šampionátu (Buggyra Academy France). V Evropě se jezdí závody stock cars už přes deset let pod záštitou NASCAR (National Association for Stock Car Auto Racing), českým želízkem v ohni je Martin Doubek, rodák z Litomyšle, který v roce 2021 dobyl titul v kategorii NASCAR 2, ale současně startuje i v první lize NASCAR Pro. Evropským organizátorem je francouzská firma Team FJ Group, která uspořádala první závody už v letech 2009 – 2011, pak po dohodě

4 Do vozů se nastupuje oknem, bezvadně to zvládá i třiasedmdesátiletý Michael Bleekemolen (ex-pilot F1 za deště v neděli jedenáctý)

5, 6 Paul Kumpen, šéf a jezdec rodinného týmu PK Carsport, strýc Maxe Verstappena (jeho sestřenice Sophie je matkou Maxe)

s Američany od roku 2013 coby oficiální NASCAR Whelen Euro Series (NWES), když se hlavním sponzorem stala firma Whelen Engineering. V roce 2019 byl součástí seriálu poprvé závod v Mostě. Team FJ zajišťuje shodné automobily a osmiválcové motory 5,7 litru (původem Chevrolet) o výkonu cca 294 kW (400 k), přičemž podle siluety karoserie jsou vozy pojmenovány Ford Mustang, Chevrolet Camaro ZL1, Toyota Camry, anebo anonymní EuroNASCAR FJ. Mechanická čtyřstupňová převodovka s řazením do H může mít od roku 2021 alternativně sekvenční variantu. Od 2021 se používají pneumatiky Hoosier 330/700 R 15 (dříve General Tire) v suché i mokré verzi. Mohutné vozy vynikají rozměry 5080 x 1950 x 1300 mm při rozvoru

Start prvního závodu Pro s kolizí v první zatáčce; Sebastiaan Bleekemolen (No.69) v sevření Paula Jouffreaua (No.3) a Paula Kumpena, následuje Tobias Dauenhauer (No.99)

Foto Tom Hyan

Foto Tom Hyan

Foto Tom Hyan

náprav 2740 milimetrů a minimální povolenou hmotností 1225 kilogramů, dosahují rychlosti 245 km/h. Podle výkonnosti jezdců se pořádají samostatné závody dvou tříd, nyní označených EuroNASCAR Pro a EuroNASCAR 2 (nejlepší jezdci s hodnocením Gold druhou ligu nesmí jet). Tituly 2022 získali Alon Day v první lize, aby pak šampionát opustil (2023 se objevil na BMW M2 CS pro PK Carsport, např. osmý celkově a vítěz třídy TA ve 24 h Zolderu), a Liam Hezemans, nejmladší syn legendárního Toineho, jenž po triumfu v NASCAR 2 pro letošní sezonu přešel do NASCAR Pro, přičemž v Mostě v roli týmového šéfa působil jeho šestadvacetiletý bratr Loris místo otce Toineho (ten v dubnu oslavil osmdesátiny). Bývalý šampion Loris Hezemans se po sedmi amerických startech 2022 (pět NASCAR Cup, po jednom Xfinity Series a Camping World Truck Series) vrátil do Evropy a pokračuje vytrvalostními závody GT World Challenge Endurance (s vozem Audi R8 LMS GT3 Evo pro Comtoyou Racing).

► NASCAR WHELEN MOST 2023

(pořadí, jezdec, čas, vůz)

EuroNASCAR Pro v sobotu 26. srpna (17 kol):

1. Vittorio Ghirelli (I) 31:40,575 Chevrolet Camaro

2. Anthony Kumpen (B) 31:46,491 Chevrolet Camaro

3. Vladimiros Tziortzis (CYP) 31:50,886 EuroNASCAR FJ

EuroNASCAR Pro v neděli 27. srpna (17 kol):

1. Paul Jouffreau (F) 34:12,509 Ford Mustang

2. Vittorio Ghirelli (I) 34:13,092 Chevrolet Camaro

3. Liam Hezemans (NL) 34:23,218 Toyota Camry

Průměrná rychlost vítězů 135,630 a 125,590 km/h

EuroNASCAR 2 v sobotu 26. srpna (13 kol):

1. Vladimiros Tziortzis (CYP) 30:48,114 EuroNASCAR FJ

2. Paul Jouffreau (F) 30:48,946 Ford Mustang

3. Patrick Schober (A) 30:49,781 Ford Mustang

EuroNASCAR 2 v neděli 27. srpna (14 kol):

3 Všichni jezdci EuroNASCAR používají pneumatiky Hoosier Racing Tires (od října 2016 součást Continental AG)

4 Norbert Kiss (MAN) jako obvykle v čele; druhý jede Adam Lacko před Steffi Halm a Jochenem Hahnem

5 Adam Lacko vyhrál druhý závod před Steffi Halm a Jamie Andersonem

1. Alberto Naska (I) 30:21,599 Chevrolet Camaro

2. Paul Jouffreau (F) 30:24,040 Ford Mustang

3. Martin Doubek (CZ) 30:24,896 Ford Mustang

Průměrná rychlost vítězů 106,661 a 116,538 km/h

► NASCAR WHELEN EURO SERIES CHAMPIONS

rok mistr Pro/Elite 1 mistr 2/Elite 2

2013 Ander Vilariño (E) Anthony Gandon (F)

2014 Anthony Kumpen (B) Maxime Dumarey (F)

2015 Ander Vilariño (E) Gianmarco Ercoli (I)

2016 Anthony Kumpen (B) Stienes Longin (B)

2017 Alon Day (IL) Thomas Ferrando (F)

2018 Alon Day (IL) Ulysse Delsaux (F)

2019 Loris Hezemans (NL) Lasse Soerensen (DK)

2020 Alon Day (IL) Vittorio Ghirelli (I)

2021 Loris Hezemans (NL) Martin Doubek (CZ)

2022 Alon Day (IL) Liam Hezemans (NL)

1, 2 Martin Doubek sváděl velké souboje s mladíkem Paulem Jouffreau, který letos postoupil do první ligy, ale dále jede i druhou (na snímku)

Foto Tom Hyan

Dlužno říci, že startovní pole jak v EuroNASCAR, tak v ETRC (European Truck Racing Championship), prochází jistou stagnací, v prvním šampionátu mizejí hvězdy a druhý se vlastně téměř nemění, když největší ztrátou bylo před sezonou odstoupení oblíbeného týmu českých fanoušků Buggyra Racing. Martin Doubek má v Mostě při EuroNASCAR tradičně smůlu, a tak se mu nevyhnula ani letos. V sobotním závodě Pro za sucha dojel čtvrtý, po skrumáži v prvním kole vyhrál Ital Vittorio Ghirelli z Bleekemolenova týmu, zatímco Sebastiaan Bleekemolen ztratil pět kol, když soupeři jeho vůz vyrazili z trati. Doubek ale dostal penalizaci za předjíždění ve žluté fázi a skončil pátý. V závodě NASCAR 2 sice v sobotu Doubek zajel nejrychlejší kolo průměrem 148,724 km/h, v cíli byl znovu pátý, jenže čtyřicetisekundová penalizace za kolizi s Melvinem De Grootem ho odsunula na třinácté místo (vyhrál Vladimiros

Tziortzis z Kypru). V neděli ho zradily brzdy (Pro vyhrál Paul Jouffreau), náladu si spravil třetím místem v NASCAR 2 (vyhrál Alberto Naska). Nad tahači visí velký otazník, mistrovství ETRC stagnuje a končí mu smlouva s FIA; vedení autodromu v čele s předsedou představenstva Josefem Zajíčkem zvažuje náhradu francouzským šampionátem, kde jede více vozů včetně Buggyra ZM Racing. Úřadující mistr Norbert Kiss (MAN) vyhrál v Mostě tři závody, zatímco loni celkově čtvrtý Adam Lacko (Buggyra/Freightliner) potěšil diváky vítězstvím ve druhém sobotním závodě, přerušeném krátce po startu pro nehodu britského nováčka Marka Taylora (nezraněn, ale vůz už neopravil). Ve čtyřech závodech ETRC byl Lacko nejprve osmý, což mu vyneslo pole position pro druhý (prvních osm startuje v opačném pořadí), který vyhrál; za deště v neděli pak byl druhý, ale v posledním závodě odstoupil s poruchou řazení. ■

► KRÁTCE

► Zatímco Steffi Halm je jedinou ženou v závodech tahačů, EuroNASCAR jich přilákal více. V Mostě opět jela Slovenka Michaela Dorčíková (kromě spolupráce s týmem Mira Konopky chystá návrat do rally), která v první lize Pro dojela třináctá a dvacátá. Její vůz Ford Mustang od Academy Motorsport/Alex Caffi pak Chorvatka Stefani Mogorović dovedla na osmnácté místo ve druhém závodě NASCAR 2 (v prvním odpadla).

► Neúnavný Michael Bleekemolen se pětkrát pokusil o start ve formuli 1 na soukromém voze March 761 a továrním ATS HS1 Ford DFV, ale kvalifikoval se jen ve Watkins Glen 1978 (odpadl). Narodil se 2. října 1949 v Amsterdamu, má za sebou mnoho závodů v různých sériích, ale v roce 2019 se vrátil do EuroNASCAR a od té doby nechybí v Mostě. Jeho syn Sébastiaan jede Pro, Michael druhou ligu. Druhý syn Jeroen je také závodníkem.

► Belgičan Anthony Kumpen patří k hvězdám, které zavítaly na EuroNASCAR do Mostu. Narodil se 3. listopadu 1978 v Hasseltu, je čtyřnásobným účastníkem 24 h Le Mans (mj. v roce 2003 s vozem Pagani Zonda GR, s nímž nyní jezdí český závodník a podnikatel Antonín Herbeck), a mistrem EuroNASCAR Pro 2014 a 2016 (v USA okusil Xfinity Series a K&N Pro Series East). Jeho sestřenice Sophie Kumpen, bývalá motokárová závodnice, je matkou Maxe Verstappena. Anthony je synem Paula, belgického mistra rallycrossu 1987 (Porsche 911) a zakladatele rodinného týmu PK Carsport.

► Ital Vittorio Ghirelli se nyní střídá na voze EuroNASCAR s Michaelem Bleekemolenem, v Mostě 2023 byl první a druhý v EuroNASCAR Pro. Narodil se 9. května 1994 ve Fasanu a chtěl být jezdcem F1, tak postupoval přes nižší formule Renault, F3, GP3 Series, MSV F2, Renault 3.5, GP2 Series, AutoGP (mistr 2013 v týmu Super Nova) a Indy Lights, jenže sen se mu nesplnil, a proto se soustředil na vozy GT a nyní na EuroNASCAR.

► Francouz Patrick Lemarié se tentokrát za volantem v Mostě neobjevil, ale v Grobniku 2022 získal první vítězství EuroNASCAR ve věku 54 let (narodil se 6. února 1968 v Paříži). Má však bohatou kariéru, 1996 – 1997 jel F3000, 2001 vyhrál ELMS v Mostě (Audi R8), čtyři roky byl testovacím jezdcem BAR/Honda F1, startoval v Indy Cars 2003 (PK Racing/Lola-Ford), dvakrát jel 24 h Le Mans a nyní se věnuje výchově nových jezdců (Academy Motorsport).

Lukas Hahn a André Kursim (oba Iveco) v souboji na nedělní mokré trati

Sascha Lenz (MAN) zkouší pozdě brzdit

Adam Lacko (Buggyra/Freightliner) před José Rodriguesem a Markem Taylorem (oba MAN)

Po startu druhého sobotního závodu jedou v čele Adam Lacko (Buggyra ZM Racing/Freightliner) a Steffi Halm (Iveco)

Mladý Australan je považován za Nováčka roku 2023, když v první sezoně F1 předvádí vynikající výkony! Jeho manažerem je Mark Webber se svou partnerkou Ann. Oscar pochází z bohaté rodiny a rodiče Chris (šéf významné firmy na vývoj automobilového software) a Nicole (oba z Melbourne) ho v závodní kariéře štědře podpořili (hovoří se o více než šesti milionech USD). Podpora se vyplatila, mladík vyhrál F-Renault Eurocup 2019 (R-ace GP), 2020 FIA F3 a při premiéře také

2021 FIA F2 (vše Prema Racing). Narodil se 6. dubna 2001 v Melbourne, první vítězství dobyl s rádiem řízenými vozy, jež mu táta přivezl ze služebních cest (v soutěžích porazil mnohem starší borce), a roku 2011 debutoval na motokárách v místním Oakleigh Clubu. Formulový debut si odbyl ve F4 UAE 2016 (šestý), pokračoval v TRS 2017 (druhý) a od ledna 2020 byl členem Renault Sport Academy. Při testu F1 v Abu Dhabi 2021 sice třetí (Alpine A521), ale v týmu nezbylo místo, tak během sezony 2022 přešel k McLarenu a 2023 nastoupil do Grand Prix.

LOGAN SARGEANT (USA)

Po dlouhé době další americký jezdec debutoval ve formuli 1, i když jeho kariéra mohla skončit už po třetím místě ve FIA F3 2020 (Prema Racing), kdy po testu F2 pro Campos Racing zůstal bez sponzorů. Zachránil ho tým Antonína Charouze, který mu dal novou šanci ve F3 (2021 celkově sedmý), jež vedla k debutu ve FIA F2 (2021 tři závody pro HWA Racelab) a smlouvě testovacího jezdce Williamsu F1, jenž mu pomohl do FIA F2 (2022 celkově čtvrtý pro Carlin). Logan se

narodil 31. prosince 2000 ve Fort Lauderdale (FL), se starším bratrem Daltonem startovali 2012 v evropských motokárách (odjeli do Švýcarska), Dalton pak zamířil do NASCAR stock cars, zatímco Logan volil malé formule F4, Renault Eurocup (2018 čtvrtý), FIA F3 (2019 devatenáctý, 2020 třetí a 2021 sedmý) a FIA F2 (2021 bez bodů, 2022 čtvrtý).

V říjnu 2021 se stal členem Williams Driver Academy (poprvé testoval FW43B v Abu Dhabi), 2022 jel FP1 v Austinu, Mexiku, Interlagos a Abu Dhabi, než se od roku 2023 stal novým jezdcem Grand Prix.

V době, kdy Liam Lawson nahradil zraněného Daniela Ricciarda v Zandvoortu 2023 (dojel na mokru třináctý, pak na Monze jedenáctý), měl už za sebou zkušenosti z tréninků jak pro AlphaTauri, tak pro Red Bull (pátý ve FP1 na Verstappenově voze v Abu Dhabi 2022). Při Abu Dhabi Young Driver Test 2021 zajel druhý čas (AlphaTauri AT02) za De Vriesem (ten měl Hamiltonův Mercedes-AMG), ale před Piastrim (Alpine) a O’Wardem (McLaren). V sezoně 2022 pokračoval ve F2

(celkově třetí za Pourchairem a mistrem Drugovichem), ještě před týmovým kolegou Sargeantem (Carlin Team), 2023 bojuje o mistrovský titul s týmem Mugen Honda v japonské Super Formuli (ze sedmi závodů tři vyhrál, jednou Autopolis a dvakrát Fuji). Narodil se 11. února 2002 v Hastingsu (Hawke’s Bay), vyrostl v Pukehoke a začal v sedmi na motokárách, 2016 byl národním mistrem F-Ford 1600, 2017 australským vicemistrem F4, 2018 vicemistrem ADAC F4, 2019 vítězem TRS a 2021 mu unikl triumf v DTM o pověstný vlásek (Ferrari 488 GT3).

LIAM LAWSON (NZ)

OSCAR JACK PIASTRI (AUS)

AlphaTauri AT04 Honda (2023)

(2023)

McLaren MCL60 Mercedes (2023)

(2023)

Williams FW45 Mercedes (2023) (2023)

Foto AlphaTauri

Foto McLaren

Foto

Roman Klemm

ROBERTO MERHI (E)

Španělský závodník prošel obvyklým postupem od motokár (1996 až 2006) přes všechny nižší formulové kategorie až do F1, kde debutoval v tréninku na Monze 2014, ale v závodě nejel, protože neměl body pro superlicenci. Tu získal pro 2015, kdy nastoupil za Manor Marussia F1, když pro Manor Motorsport dříve jezdil F3 (sedmý v EuroSeries 2009).

Roberto Merhi Muntan se narodil 22. března 1991 v Castellón de la Plana (jeho otec Roberto se narodil v Brazílii libanonským rodičům),

od 2007 jezdil formule Renault a F3 (2010 pro Petera Mückeho, 2011 vyhrál EuroSeries F3 pro Premu), přešel do DTM (Mercedes-Benz), od 2014 jel F-Renault 3.5 a ve F1 debutoval v Austrálii 2015, kde však Manor pro administrativní problémy do závodu nenastoupil. Podařilo se až v Sepangu (patnáctý) a při dalších 12 startech byl nejlépe dvanáctý v Silverstone. Pro Manor jezdil LMP2 (2016), o rok později poprvé zkusil FIA F2 (MP Motorsport, Campos; 2022 znovu Campos). Od 2023 jede elektrickou formuli za Mahindra Racing.

FELIPE NASR (BR)

Brazilský závodník je dnes hvězdou se sportovními prototypy, jeho 40 Grand Prix (39 startů) je už zapomenutou epizodou formule 1. Narodil se 21. srpna 1992 v hlavním městě Brasília, kde začal od osmi jezdit na motokárách a sbírat úspěchy v regionálním šampionátu, než se stal juniorským mistrem Brazílie 2005. V sezonách 2008 – 2009 účinkoval v americkém, pacifickém a evropském mmistrovství formule BMW, evropské v roce 2009 vyhrál! Postoupil do britské F3, 2011 byl mistrem

(sedm vítězství pro Carlin Motorsport) a druhý v Macau, 2012 debutoval v Euroseries F3, GP2 Series a IMSA GrandAm; 2013 byl čtvrtý a 2014 třetí (čtyři vítězství) v GP2 Series, což mu vyneslo smlouvu testovacího jezdce F1 u Williamsu. Při debutu F1 na Sauber C34 Ferrari byl pátý v Austrálii a pak šestý v Soči, což zůstalo jeho nejlepšími výsledky F1 (2015 celkově třináctý, 2016 na Sauberu C35 Ferrari sedmnáctý, vždy však lepší než týmový kolega Marcus Ericsson). Nyní jede Porsche 963 pro Penskeho (v srpnu 2023 vyhrál IMSA Elkhart Lake).

ANDRÉ LOTTERER (D/B)

Německý závodník si splnil sen, když jel Velkou cenu Belgie 2014 pro Caterham F1 Team (bohužel odpadl pro poruchu), ale hned v P1, P3 a kvalifikaci byl rychlejší než týmový kolega Ericsson, přestože v sobotu se jezdilo na mokru! Už v roce 2002 působil jako testovací jezdec Jaguaru F1, ale tým zvolil pro sezonu 2003 Webbera a Pizzoniu, takže na něho nezbylo místo. S monoposty skončil až po 2023, kdy se vzdal startů v elektrické formuli (poslední čtyři sezony na továrním

Porsche 99X, od 2022 pro Andrettiho). Bodoval při jediném startu Indy Cars (2002 Coyne Lola-Ford v Mexiku), v patnácti sezonách F-Nippon/ Superformula byl jednou mistrem 2011, čtyřikrát druhý a pětkrát třetí. André se narodil 19. listopadu 1981 v Duisburgu, jeho otec pocházel z Peru a matka z Belgie, vyrostl v belgickém Nivelles, otec pracoval pro belgický tým RAS Volkswagen. Nejvíce proslul trojnásobným vítězstvím ve 24 h Le Mans (2011 Audi R18 TDI, 2012 a 2014 Audi R18 e-tron Quattro). Nyní pokračuje pro Penske Motorsport (Porsche 963).

Caterham CT05 Renault (Monza 2014)

Caterham CT05 Renault (Spa-Francorchamps 2014)

(2014)

(2014)

(2016)

Foto Caterham F1 Team

Foto

Caterham F1 Team

Foto Tom Hyan

Sauber C35 Ferrari (Hungaroring 2016)

1, 2 Estonec Paul Aron (Prema Racing) vyhrál první závod ve Spielbergu

▼ Formule 3 Charouzova týmu na Red Bull Ringu, kde jel mladičký Brit McKenzy Cresswell (narozen 16. ledna 2006 v Kingston-upon-Thames) a

Novopečený mistr FIA F3 Gabriel Bortoleto samozřejmě doufá, že se brzy zařadí mezi jezdce formule 1...

ROMAN KLEMM

► FIA F3 CHAMPIONSHIP 2023 (konečné pořadí; jezdec, tým a počet bodů)

1. Gabriel Bortoleto (Trident) 164

2. Zak O’Sullivan (Prema) 119

3. Paul Aron (Prema) 112

4. Franco Colapinto (MP Motorsport) 110

5. Josep María Martí (Campos) 105

6. Dino Beganovic (Prema) 96

7. Gabriele Minì (Hitech) 92

8. Oliver Goethe (Trident) 73

9. Caio Collet (Van Amersfoort) 73

10. Taylor Barnard (Jenzer) 72

Startovní pole formule 1 totiž obsahuje několik bývalých mistrů FIA F3 (GP3 Series)! Vedle Oscara Piastriho a George Russella k nim patří Charles Leclerc, Esteban Ocon a Valtteri Bottas. Ještě sedmnáctiletý Brazilec Gabriel Bortoleto Oliveira (osmnáct mu bude až 14. října) je prototypem moderního profesionála. Jeho rodiče od útlého dětství rodáka ze São Paula vsadili vše na kartu motorsportu. Po průpravě doma ve dvanácti přesídlil do Evropy, žil a jezdil motokáry v Itálii, než postoupil do F4, pak do F­Regional a letos debutoval ve FIA F3. Šesté místo ve F­Regional 2022 z Bortoleta jistě neudělalo vysloveného favorita šampionátu. Mladík, který za svůj vzor pochopitelně označuje Ayrtona Sennu (se svým idolem má společné

nejen rodiště, ale i vážné vystupování a skutečnost, že vypadá o dobrých deset let starší), letos ovšem udělal vše správně. Vyhrál jen na úvod sezony v Sakhiru (Bahrain) a Melbourne, klíčem k titulu byla pravidelnost. Byl jediným v poli, který dojížděl pro body za každých okolností, o čemž svědčí, že pouze třikrát vyšel naprázdno. Koncem sezony byl náskok jezdce Tridentu tak velký, že se mistrem stal v Monze ještě před koncem ročníku.

Bortoletovými největšími soupeři byli Brit Zak

O’Sullivan a Estonec Paul Aron (oba z Prema Racing, tedy sestavy, jež vyhrála hodnocení týmů), Argentinec Franco Colapinto (MP Motorsport) a Španěl Josep María Martí (Campos Racing). Jak

O’Sullivan, tak i Colapinto a Martí vítězili častěji

Foto Roman Klemm

Gabriel Bortoleto (Trident) vyhrál jen Sakhir II a Melbourne II; pilné sbírání bodů však na titul stačilo

nikdy nebodoval

Foto Roman Klemm

Zak O’Sullivan (Prema Racing) letos vyhrál čtyřikrát (Melbourne I, Barcelona I, Spielberg II a Hungaroring II); na titul však nedosáhl

► KRÁTCE

► Carlos Sainz (Ferrari) ukončil nadvládu týmu Red Bull Racing v letošní formuli 1, když vyhrál noční závod v Singapuru (za umělého osvětlení se tam jezdí od prvního ročníku 2008). Sainz zajel pole position a vládl celému závodu, přestože vedoucí čtveřici Sainz, Norris, Russell a Hamilton závěrem Velké ceny v lítém boji oddělovaly časy do jedné sekundy. Poprvé bodoval Liam Lawson (devátý), který v týmu AlphaTauri od Velké ceny Nizozemska nahradil zraněného Daniela Ricciarda.

► Max Verstappen (Red Bull Racing) překonal rekord formule 1, na Monze vyhrál desátý závod v nepřetržité řadě (a Red Bull Racing po patnácté v řadě), zatímco poslední triumf jiné značky před Carlosem Sainzem (Ferrari v Singapuru) dobyl George Russell (Mercedes-AMG v Brazílii 2022).

► Alex Palou Montalbo, další Španěl, zopakoval titul v Indy Car Series! Mistr 2021 pečetil titul 2023 před koncem šampionátu po triumfu v Portlandu. Šestadvacetiletý jezdec Ganassiho týmu má však problémy, když na něho McLaren podal žalobu za nedodržení dohody. Navzdory kontraktu s Ganassim chtěl Palou letos přejít k McLarenu, který mu za odměnu poskytl i test ve formuli 1, ale Ganassi pohrozil, a tak zůstal a dobyl druhý titul! Pro změnu podepsal s McLarenem pro sezonu 2024, ale prý zůstane u Ganassiho. Trochu zvláštní chování mistra.

► Toyota Gazoo Racing je vítězem WEC Hypercar 2023 v hodnocení týmů, zatím letos nevyhrála jen ve 24 h Le Mans, ale týmu patřily triumfy v Sebringu, Portimau, Spa-Francorchamps, na Monze a nyní ve Fuji. O pořadí jezdců se rozhodne v listopadu na posledním závodě 8 h Bahrainu. Zatím vede Toyota č.8 (Buemi/ Hartley/Hirakawa) před č.7 (Conway/Kobayashi/López), ale sedmička vyhrála jak šestihodinovku na Monze, tak ve Fuji. Teoretickou šanci má i Ferrari (Pier Guidi/Calado/Giovinazzi), vítězové 24 h Le Mans.

než nový mistr, ale i častěji selhali a zůstali bez bodů. Ještě větší výkyvy výkonnosti předvedli zbývající vítězové jednotlivých závodů Ital Gabriele

Minì, Němec Oliver Goethe, Britové Jonny Edgar a Barnard Taylor i Brazilec Caio Collet. Lze ovšem vycházet z toho, že všichni jmenovaní buď postoupí do formule 2, anebo pojedou o titul mistra formule 3 i v roce 2024.

Mistrovství FIA F3 2023 znamenalo konec české účasti ve velkém mezinárodním okruhovém motorsportu. Náš tým PHM Racing by Charouz, operující ze Žebráku u Prahy ve formuli 2 i 3, neukončil činnost ve F3 zrovna brilantně. Organizace, v níž během roku nový německý majitel získával stále více vlivu, zaznamenala jen dva hvězdné okamžiky.

O oba se postarala zkušená Němka Sophia Floersch, v Rakousku dojela devátá, tedy jako první žena moderních dějin šestiválcové formule FIA F3 na bodované pozici, technická kontrola ovšem zaznamenala chybné nastavení spoileru, což vedlo k diskvalifikaci. Dvaadvacetiletá jezdkyně z Mnichova si to vynahradila bravurní jízdou v dešti pro senzační sedmé místo v belgickém Spa­Francorchamps. Její často se střídající kolegové byli zpravidla pomalejší a starali se především o přísun financí. Mezi deseti přihlášenými týmy tak skončila stáj Antonína Charouze a Paula Müllera, vedená Bobem Vavříkem, jen na deváté pozici. Všichni startují s identickými vozy Dallara F3 2019 s nepřeplňovaným motorem Mécachrome 3.4 V6 o výkonu 280 kW (380 k). ■

► Jérôme D’Ambrosio, bývalý belgický jezdec F1 (20 startů na Marussia a Renaultu) a elektrické formule FIA FE (68 startů od 2014/2015 do 2019/2020, tři vítězství), ještě loni manažer Venturi F-Electric (2021 převzal funkci od Susie Wolff), nastoupil před sezonou 2023 coby manažer jezdců (Driver Development Director) v týmu Mercedes-AMG Petronas F1. V srpnu bylo oznámeno, že je zástupcem Toto Wolffa (Team Principal) a může být jeho náhradníkem na závodech, kam Toto nepřijede. V příští sezoně tým pokračuje s Lewisem Hamiltonem a Georgem Russellem.

3, 4 Rozebraná formule Sophie Floersch v týmu PHM Racing by Charouz, který vede Bob Vavřík

Sophia Floersch byla v týmu PHM Racing by Charouz ze všech nasazených jezdců nejlepší a coby jediná bodovala

Foto

Roman Klemm

44. INVELT RALLY PAČEJOV 2023

Dramatické mistrovství České republiky 2023 uzavřela tradiční Rally Pačejov, která se jela už po čtyřiačtyřicáté, ale teprve nedávno se stala velkým dvoudenním podnikem. Stejně jako na Barum Rally byl kořením soutěže souboj Václava Pecha (Ford Focus RS WRC 2006) s Janem Kopeckým (Škoda Fabia RS Rally2), tentokrát je v cíli dělila jediná sekunda, o kterou Pech překonal Kopeckého až na poslední rychlostní zkoušce! Dvojice Pech/Uhel tedy vyhrála, zklamaní Kopecký/Hloušek skončili druzí a třetím místem pódium završili Stříteský/Hovorka z dalšího dealerského týmu Škoda Auto Podbabská. Podle pravidel však Pech nemůže bodovat s vozem WRC (byť starým) v mistrovství republiky, ani v mistrovství Evropy, takže sbíral jen vavříny, ale nikoli body. Mistrem je podesáté Jan Kopecký, druhým Dominik Stříteský a třetím Adam Březík (všichni Škoda Fabia).

Kopecký/Hloušek

Foto

Tom Hyan

Pech/Uhel (Focus RS)

Václav Pech

(Fabia RS)

Dolák/Grin (Yaris GR)

Jirovec Jr./Jindra (Alpine)

Stříteský/Hovorka (Fabia)

Kurka/Vajík (Fabia RS)

Tomek/Švec (Fabia)

HURÁ NA RALLY!

Pomineme-li hvězdicovou jízdu Rally Monte Carlo, pak mistrovství světa k nám přijíždí poprvé!

1 Ve Velké Chuchli český program rally představili (zprava)

Jan Petrů, Tomáš Kunc, Jan Šťovíček a soutěžní jezdec Erik Cais

2 Tomáš Kunc jako generální sekretář AČR a jednatel Central European Rally stojí u projektu od samého začátku

3 Erik Cais už má za sebou úspěšné starty v MS, ale těší se na domácí prostředí

4 Pořadatelé věří, že přijede Sébastien Ogier

5 Vedoucí dvojice šampionátu Kalle Rovanperä se spolujezdcem

Jonne Halttunenem

6 Elfyn Evans (Toyota) drží v šampionátu druhé místo

Kalle Rovanperä (Toyota GR Yaris Rally1 Hybrid) vyhrál i poslední Rally Acropolis

Středoevropskou rally (Central European Rally) na území České republiky, Rakouska a Německa, konanou ve dnech 26. až 29. října jako součást FIA WRC 2023, po startu na Hradčanském náměstí v Praze zahájí ve čtvrtek rychlostní zkouška na dostihovém závodišti ve Velké Chuchli a ve stejný den posádky čeká i Čínovský okruh u Klatov. V pátek se u nás pojedou dvakrát tři RZ (Vlachovo Březí, Zvotoky, Šumavské Hoštice), o víkendu následují RZ v Rakousku a Německu s cílem rally v Pasově. Poprvé tak budou mít diváci možnost vidět hvězdy WRC na českém území. O titul mistra světa 2023 bojují především jezdci továrního týmu Toyota Gazoo Racing, vede mladičký Kalle Rovanperä (200 bodů) před Elfynem Evansem (167), pátý je Sébastien Ogier (99). Do první šestice se vklínili jezdci Hyundai (Thierry Neville 134, Esapekka Lappi 98) a Forda (Ott Tänak 119). V kategorii WRC2 nebudou chybět posádky na vozech Škoda Fabia RS Rally2 (vede Andreas Mikkelsen z týmu Toksport WRT Škoda před Yohanem Rosselem na Citroënu C3 Rally2). Veškeré informace najdete na www.centraleuropeanrally.eu ■

Foto Tom Hyan

TOM HYAN

Foto Toyota

Foto Tom Hyan

Foto Tom Hyan

Foto Toyota

Foto Toyota

Radek Pavlíček zpovídá Oldřicha Horsáka, Ladislava Křečka a Karla Jirátka v Havlíčkově Brodě. Soutěžní jezdci zavzpomínali na příhody ze závodění, ale především se vyznali z lásky k motorsportu. Obdivuhodné bylo vystoupení Oldřicha Horsáka (ročník 1932), kterému stále nechybí jiskra a jen zářil, když se rozpovídal o soutěžích, jaké absolvoval v legendárním embéčku. Připomeňme, že byl také u zrodu vozů Škoda 130 RS a 200 RS, jezdil okruhy i závody do vrchu. Ladislav Křeček (ročník 1950), rovněž bývalý tovární jezdec Škody, připomněl veselé historky se zahraničních soutěží, zejména pak RAC Rally a Tour de Corse. Vystřídal také vozy Lancia Delta HF Integrale, Ford Escort Cosworth RS (na snímku s Janem Krečmanem druzí na Rally Šumava 1997) a končil na Škoda Octavia WRC (2003 s Vratislavem Kulhánkem) a občasnými starty na Mitsubishi Lancer EVO (do 2007). Karel Jirátko (ročník 1951) jezdil coby spolujezdec těch nejlepších (na snímku s Leo Pavlíkem na Audi Quattro A2 vyhráli Rally Příbram 1985), dosud se coby jezdec věnuje soutěžím s historickými vozy, v posledních letech vystřídal typy Opel Ascona A, Fiat 131 Abarth, BMW 2002 ti, Alfa Romeo Giulia Sprint GT a Austin/Morris Mini Cooper S.

Rally Šumava 1997 (Křeček/Krečman)

4 h Brno 1975 (Žid/Horsák)

Rally Příbram 1985 (Pavlík/Jirátko)

Foto Tom Hyan

Foto Helena Hyanová

Foto Tom Hyan

Foto Tom Hyan

Plochá dráha patřila k československým doménám, byly doby, kdy všichni startovali na motocyklech Jawa (ESO) z Divišova!

Tituly však sbírali především zahraniční jezdci, než prorazil Antonín Šváb (MS 1970 na ledové dráze), kterému se ve švédském Nässjö podařilo překonat fenomenálního Gabdrachmana Kadyrova (1941 – 1993), rodáka ze Soči a šestinásobného mistra světa. V roce 1974 tento úspěch zopakoval Milan Špinka (ročník 1951) rovněž v Nässjö, kde pokořil Vladimira Cybrova. V Havlíčkově Brodě spolu s Jiřím Štanclem zavzpomínali na padesátistupňové mrazy, které provázely závody v Rusku, i na svoje triumfy ve Zlaté přilbě Československa a účinkování ve Velké Británii. Jiří Štancl (ročník 1949) drží pět vítězství ve Zlaté přilbě, poslední má z roku 1982, a závěrem kariéry působil úspěšně také v britské profilize (Coventry Bees a Reading Racers).

Dalšími hosty Radka Pavlíčka byli slavní autokrosaři Karel Havel a Bohumil Křesťan ml., oba držitelé titulů mistra Evropy v kategorii silných speciálů buggy, první s motorem Porsche 2,7 litru v roce 1986, druhý se speciálním šestiválcem Tatra 613 v roce 1987. Karel Havel (ročník 1947) z Přerova dlouho čekal na nominaci do kvarteta jezdců ME, než vyhrál mistrovství republiky 1985 a konečně postoupil. Hned v první evropské sezoně získal titul. V roce 1989 začal podnikat, o šest let později skončil, ale u autokrosu zůstal jako výrobce ozubených převodů. Bohumil Křesťan ml. (ročník 1960) z Bohdalova samozřejmě měl k autokrosu blízko, jeho otec Bohumil (1939 – 2009) patřil k průkopníkům, jezdil a vymýšlel zajímavé konstrukce, takže vznikaly nejen dvoumotorové Wartburgy, ale junior vyjel i na buggy s motorem z vrtulníku HC2! Pro evropský titul 1977 si dojel s osvědčenou Tatrou 613, která však přišla o dva válce, ale byla dostatečně výkonná i lehčí než originální osmiválec! Závěrem kariéry Křesťan zkusil závody tahačů (LIAZ), ale po zranění oka s motorsportem skončil. Pokračuje v podnikání, samozřejmě v automobilovém oboru, nějaký čas byl i dealerem Mazdy.

1 Buggy Tatra 613 V6 (Křesťan, 1987)

2 Bohumil Křesťan

3 Buggy Porsche 2.7 B6 (Havel, 1987)

4 Karel Havel

5 Jiří Štancl spolu s novinářem a spisovatelem Vlastimilem Maršíčkem (otcem našeho fotografa)

6 Jiří Štancl

7 Milan Špinka

Motorsvět 2023 patřil nejen bezpečnosti silničního provozu, ale i motorsportu...

Koncept motoristického festivalu Motorsvět v areálu Psychiatrické nemocnice v Havlíčkově Brodě se nezměnil, po úspěšné výstavě v roce 2019 a postcovidovém ročníku 2021 se již třetí Motorsvět konal v sobotu 9. září 2023. Rádi jsme znovu vyjeli do Havlíčkova Brodu na Vysočinu, kde byl připraven bohatý program v příjemném přírodním prostředí. Organizátoři, reprezentovaní především Veronikou Vošickou-Buráňovou, krajskou koordinátorkou ve společnosti BESIP, a Radkem Pavlíčkem, bývalým úspěšným jezdcem rallykrosu, připravili bohatý program, zaměřený především na bezpečnost silničního provozu a dopravní výchovu, výstavu motorových vozidel (zejména Fiat a Lancia), módní

přehlídky retro a besedy s motoristickými legendami. K hostům festivalu patřili zejména soutěžní jezdci Ladislav Křeček, Oldřich Horsák a Karel Jirátko; mistři Evropy v autokrosu Karel Havel (titul dobyl 1986) a Bohumil Křesťan (mistr 1987); legendy ploché

dráhy Milan Špinka, mistr světa 1974 na ledové dráze, a Jiří Štancl, pětinásobný vítěz Zlaté přilby; nechyběli ani účastníci letošního Le Mans Classic, posádka Michal Velebný/ Stanislav Kafka (Škoda Sport) a Pavel Dušánek/Jiří Navrátil z týmu MUDr. Jaroslava Větvičky, který však svůj Aero Minor Sport ve stejný den proháněl po trati Zbraslav–Jíloviště. Omluvil se Jaroslav Hošek, legenda autokrosu, jedoucí padesátou sezonu (absolvoval téměř všechny závody ME s výjimkou zhruba deseti, kdy nebyl nominován do reprezentace). Besedy byly neobyčejně milou připomínkou skutečnosti, jací velikáni motoristického sportu mezi námi žijí. Pan Oldřich Horsák několik dnů po akci oslavil jedenadevadesáté narozeniny. ■

TOM HYAN, Havlíčkův Brod (CZ)

Milan Špinka ve svém živlu

Foto Jiří

Maršíček

Foto

Helena Hyanová

Foto

Helena Hyanová

Foto Jiří

Maršíček

Foto

Tom Hyan / Helena Hyanová

Foto

Tom Hyan / Helena Hyanová

TOIVO ASMER (SU/EST)

Narodil se 8. ledna 1947 v estonském Järvamaal Oisus, proslul i jako zpěvák a baskytarista různých skupin (poprvé 1966, znovu od 2006 dodnes) a v letech 1999

2003 estonský ministr pro místní rozvoj.

Vystudoval techniku v Tallinu, v roce 1963 začal závodit na motocyklu (plochá, motokros i silniční ČZ 350), než přešel na čtyři kola.

1976 byl mistrem SSSR ve F4 (Estonia 15M – Iž 350), postoupil do ruské F3 (1980 mistr na Estonii 20), ve spřízněné F-Easter

V letech 1975

MANFRED GÜNTHER (DDR/D)

Jeden z nejlepších jezdců NDR. Narodil se 26. ledna 1942 v Elterleinu; ve F-Easter jezdil za MC Zwickau okruhy a rád i vrchy, které se započítávaly do mistrovství NDR. V roce 1973 byl mistrem NDR s cestovními vozy (ještě za MC Scheibenberg) a celkově druhý v Poháru míru a přátelství na Wartburgu za Andrzejem Wojciechowskim (Fiat 125p), pak patřil k oporám vítězného týmu NDR ve F-Easter 1983, 1984 a 1986 (ten rok mezi jednotlivci pátý). Po roce 1989 se svou

vyhrál estonský titul 1985, 1987 (vždy Estonia 21) a 1988 (Estonia 21M a 24.10) a ruské tituly 1985 a 1988, když byl druhý 1984 (na 21), ale také 1986 a 1989 (na 24.10); 1990 se stal mistrem ruské F1600 (Mondial na Estonii 21.10, testoval i novou Estonii 25), 1991 v této formuli končil v estonském šampionátu. Založil AS Asmer a Asmer Auto a v nových společenských poměrech se pustil do podnikání. Jedním z jeho pěti dětí je syn Marko (narozen 30. července 1984 v Tallinu), který vyhrál britské mistrovství F3 (2007 Hitech Racing) a testoval F1 (BMW-Sauber).

TOOMAS NAPA (SU/EST)

Další estonská hvězda formulových závodů, narodil se 5. prosince 1953 v Tartu a patřil k nejmladším reprezentantům SSSR v Poháru míru a přátelství, který vyhrál v roce 1987, zatímco 1984 obsadil čtvrté a 1985 druhé místo (vždy Estonia 21M Lada). V roce 1968 debutoval na motokárách, 1969 – 1971 byl třikrát mistrem Estonska ve třídě 125 cm3, 1972 přešel do ruské formule 4 a ve třetí sezoně už byl mistrem (1974 Estonia 15M s motocyklovým

formulí MT77, zvanou Die Waschmaschine podle původního sponzora Monsator z NDR, pokračoval v závodech historických vozů a věnoval se dealerství VW (Auto Günther v Raschau). V září 2005 zahynul v Namibii, když se vypravil s manželkou v terénním voze do Afriky, kterou chtěli celý měsíc poznávat. Ve čtyřicetistupňovém vedru dorazili do Fishriver Canyon, Uta čekala ve voze, Manfred odešel do rokle a zmizel. Nenašli ho, i když nasadili vrtulník, vojsko a policii. Zůstali synové Jörg a Michael; hrdina Sachsenringu nemohl v pustině přežít.

dvouválcem Iž-Jupiter 350). Pětkrát vyhrál ruskou F3 (1982 Estonia 20; poté 1983 – 1985 a 1987, když jako první dostal novou Estonii 21M, odvozenou ze Sarapova wing-caru 20X; vozů této série se vyrobilo 295 v Tallinu). Další tituly F-Easter 1977 a 1986 a F-Mondial 1988 ho pasovaly na celkově devítinásobného mistra SSSR. Kromě toho vyhrál 1990 SeaBaltic Cup F4 na Estteku 884. V roce 2021 byl spolu s Endel Kiisou (silniční motocykly), Tanel Leokem (motokros) a Markko Märtinem (rally) oceněn jako nejlepší motoristický sportovec Estonska.

Estonia 21M Lada (Most 1985)

(Most 1977)

Estonia 20 Lada (Havířov 1981)

(Havířov 1981)

SRG MT77 Lada (Most 1983 při Interserii)

(cca 2005)

Foto Tom Hyan

Foto Tom Hyan

Foto

Tom Hyan a ddr-formel1.de

► JEZDCI F-EASTER

MADIS LAIV (SU/EST)

Estonský závodník se narodil 1. června 1937 v Tartu, vyučil se soustružníkem, stal se řidičem a v loňském roce oslavil 85. narozeniny!

Začal závodit v sezoně 1958, jel soutěže nákladních vozů (1961 GAZ-51), 1971 přesedlal na Volgu M24 Rally, ale jeho doménou se staly okruhy. Mistrem malé formule 3 byl 1963 (Estonia 3 – IMZ 500), což zopakoval 1964 po jejím přejmenování na F4 (F-Moloděžnaja). V roce 1968 vyhrál velkou F5 (přejmenovanou ruskou F1; jel na Estonii 14

s motorem Volga 2,5 litru), druhý titul ruské F1 po limitu motorů na 1,5 litru dobyl 1971 (Estonia 16M – Moskvič 412); se stejným vozem ve finále mistrovství SSSR 1972 doma v Tallinu získal titul mistra ruské F2 (1,6 litru), což 1975 zopakoval (Estonia 16M – Lada 1600). Jako reprezentant SSSR v Poháru míru a přátelství (PMP) zavítal poprvé 1973 do Mostu, pak přešel od taxislužby do podniku TARK (Estonia), aby se mohl naplno věnovat závodům a v sezoně 1975 dobyl titul PMP ve F-Easter (Estonia 18 s motorem Lada 1300). Má syna Matiho a dceru Mariku.

WOLFGANG GÜNTHER (DDR/D)

Další z reprezentantů NDR ve formuli Easter. Narodil se 30. listopadu 1937, vyučil se svářečem a později pracoval jako technik, začínal cyklistikou, než v roce 1955 přešel na plochou dráhu. V roce 1961 byl členem reprezentace NDR na MS družstev, 1962 skončil šestý v mistrovství NDR. Pak odešel a věnoval se rodině, s chotí Waltraut mají tři děti (Sylvia se narodila 1960, Kerstin 1962 a jediný syn Uwe 1966). Po delší pauze nastoupil v roce 1974 jako člen MC Dynamo Finsterwalde

do automobilových závodů formule Easter, ve druhé výkonnostní třídě LKII dobyl titul 1974 na Melkusu, v roce 1975 postoupil do I. výkonnostní třídy a skončil pátý v mistrovství NDR; 1977 se stal mistrem, 1976 a 1978 byl vždy celkově třetí. Od sezony 1976 byl členem reprezentace NDR v Poháru míru a přátelství, v roce 1978 poprvé vyhrál závod PMP na autodromu Čajka v Kyjevě. V kondici se udržoval jízdou na terénním motocyklu MZ. V roce 1983 skončil s aktivním závoděním. Zemřel 16. dubna 2023 doma ve Finsterwalde.

Jeden z nejlepších estonských závodníků ve formuli Easter a zároveň vynikající technik, který pracoval pro TARK (Tallinna Autode Remondi Katsetehase), bývalou autoopravdu v Tallinu, která se pustila do výroby závodních monopostů. Raul se narodil 5. února 1950 v Tallinu, závodit začal v roce 1972 v ruské F4 (Estonia 15 s dvouválcem Iž-Jupiter 350), postoupil do F-Easter a ruské F3, byl zařazen do reprezentace SSSR (když Laiv a Griffel skončili) a také se vypracoval na konstruktéra

závodních vozů TARK. Jeho dílem jsou zejména nejnovější typy Estonia 19M, 21, 21.10, 24 a další, než v roce 1988 vytvořil nový Esttek 884 na základě Estonie 24 pro skandinávskou F4 (SeaBaltic Cup).

Je pětinásobným mistrem Estonska ve F-Easter (1978 – 1979 a 1982 – 1984), mnohokrát jsme ho viděli u nás v Mostě a Havířově, 1978 byl mistrem SSSR F-Easter na Estonii 19M (a 1979 druhý), 1982 třetí a 1984 čtvrtý na novém typu 21. Později se věnoval výchově nových jezdců (Urmas Pöld a Ott Vanaselja) a letectví jako pilot sportovních letadel.

Estonia 20X Lada (Havířov 1981)

Estonia 18 Lada (Most 1976)

(Most 1976)

(Most 1977)

(Most 1977)

Foto Tom Hyan

Foto

Tom Hyan

Foto

Tom Hyan

SEG III Lada (Ecce Homo 1978)

RAUL SARAP (SU/EST)

TOM HYAN

1 Model T, první World Car od Forda, který postavil na kola nejen USA, ale vlastně celý svět (na snímku Touring z roku 1909)

2 Ford Model A (1928) byl robustní čtyřválec 3285 cm3 o výkonu 29 kW (40 k)/2200 min‑1 se třístupňovou převodovkou

3 Dvousedadlový Thunderbird vyjel poprvé v modelovém roce 1955 coby osmiválec 4785 cm3 o výkonu 142 kW (193 k)

4 Kompaktní Falcon debutoval v roce 1960 se šestiválcem 2360 cm3 o výkonu 63 kW (86 k) a později se prosadil také v Austrálii

PO 120 LETECH...

Nejrozšířenější americkou značkou je Ford, protože největší rival General Motors rozděluje produkci do většího množství značek...

Největší americká značka si připomíná 16. června založení Ford Motor Company, i když historie je ještě o něco delší. Začátky ale nebyly tak úspěšné, Henry Ford to zkoušel několikrát, ale teprve nová Ford Motor Company založená v roce 1903 dosáhla skutečně věhlasu a zisků. Do automobilové historie se zapsala především Modelem T, známou Plechovou Lízou, která v letech 1908 až 1927 překonala 15 milionů vyrobených exemplářů a doslova motorizovala nejen USA, ale celý svět. Její rekord je dodnes rekordem, protože této mety dosáhla na rozdíl od několika jiných vozů pouze s jedním typem motoru. Po zásluze byla zvolena Automobilem 20. století, protože její význam

Foto Ford

Foto Tom Hyan

Foto Ford

Foto Tom Hyan

První nový poválečný Ford Custom (na snímku Coupé 1949) měl motor Six 3,7 litru o výkonu 70 kW (95 k), či V8 3,9 litru/74 kW (101 k)

Ke

výročí Ford vyrobil v listopadu 2003 vůz s pořadovým číslem 300 milionů (Mustang GT Convertible), s nímž vyjel z linky Dearborn Assembly Plant sám předseda představenstva Bill Ford Jr., pravnuk zakladatele. Dalších padesát milionů následovalo do srpna 2012 (jubilantem byl Focus z thajského Rayongu), ale nová meta zatím nepřišla.

John Ford, farmář z irského Ballinascarty (Co. Cork), v roce 1847 emigroval z chudého ostrova do USA, kam již odešli jeho bratři Samuel, Henry a George. Jedním z jeho sedmi dětí byl William, jenž si s chotí Mary také koupil farmu v Dearbornu a 30. června 1863 se jim narodil první syn Henry. Byl to muž, který o čtyřicet let později založil jednu z nejúspěšnějších automobilek světa. V roce 1876 viděl poprvé parní stroj, a to rozhodlo. Přestal opravovat hodinky, sestrojil několik zemědělských lokomobil, ale na otcově farmě nevydržel.

Charles Brady King ho sice předběhl, když už v březnu

1 Ford Fairlane, klasický americký vůz střední třídy, vyráběný jako sedan, dvoudveřový hardtop a kabriolet, či pětidveřové kombi (1966)

2 Ford Comuta, britský prototyp městského akumulátorového elektromobilu (1967)

3 Squire Station Wagon, luxusní šestimístná verze kombi v provedení woody na základě Fairlane 500/XL nebo GT (1966)

1896 vyjel s prvním automobilem do detroitských ulic, ale Henry Ford ho ještě téhož roku následoval. První Quadricycle, dvoumístný vozík se čtyřdobým motorem o výkonu 3 kW (4 k), byl počátkem všeho. Po několika chybných startech, kdy Ford vozy propagoval také v závodech, získal konečně mecenáše a v červnu 1903 založil dnešní Ford Motor Company.

První automobil nové firmy nesl označení Ford Model A Litinový dvouválec boxer 1645 cm3 (ø 101,6 x 101,6 mm) už dával výkon 5,9 kW (8 k) a pronajaté dílny na Mack Avenue v Detroitu v prvním roce opustilo 1708 vozů! Byl to úspěch, zavedený Oldsmobile vyrobil v roce 1903 celkem 3924 vozů, Cadillac 2497, ale pozdější největší rival Chevrolet ještě neexistoval. V roce 1904 se výroba automobilů Ford přestěhovala do první účelově zřízené automobilky, známé jako Piquette Plant, kde vznikly první Modely T, a továrna byla nedávno v Detroitu vyhlášena národní památkou (je v ní muzeum, specializované na Model T). Produkce 100 vozů denně

žádný jiný automobil nikdy nedokázal překonat.

100.

Rovněž full size Ford Galaxie 1966 byl v nabídce jako oblíbený kabriolet vedle sedanů, hardtopů (kupé) a kombi Country (až pro deset cestujících)

Foto Ford

desetinásobek. Ještě později přesunul výrobu z Detroitu do obrovského komplexu River Rouge v Dearbornu, a tam vyrábí dodnes. Do roku 1915 prodal první milion téček, zavedl výrobu po celém světě od Irska po Argentinu, přesáhl patnáct milionů a pak hlavní továrnu na šest měsíců zavřel, aby přestavěl linky na produkci nového Modelu A. Těch vzniklo 4,5 milionu do roku 1931, kdy se představil slavný Ford V8. Zakladatel Henry Ford přežil svého syna Edsela (1893 – 1943), a proto se vrátil do vedení podniku, ale už v září 1945 předal žezlo vnukovi Henrymu II a o necelé dva roky později zemřel.

Poválečný boom záhy přinesl neobyčejně úspěšné typy Custom Six/V8 (1949), Fairlane a Thunderbird (1955), Galaxie a Falcon (1960), Mustang (1964), Bronco (1966), Maverick (1969), Pinto (1971), Escort (1981), Tempo (1984), Taurus (1986), Explorer (1991), Focus

4 Ford Capri, evropská obdoba Mustangu, se také těšil obrovské popularitě (na snímku Capri 1700 GT první generace)

5 Ford Mustang první generace ve třetí karosářské verzi Fastback, uvedené pro modelový rok 1965

6 Hitem byl sportovní Ford Mustang, uvedený v dubnu 1964 (za první dva roky se prodal milion vozů)

7 Ford Mustang I Concept, dvoumístný roadster s motorem 1,5 litru V4, uloženým uprostřed před poháněnou zadní nápravou (1962)

(1999) a další. Montážní závody vznikaly nejen po celých USA a Kanadě, ale také v dalších zemích včetně Mexika, Brazílie, Argentiny a Venezuely. Také evropská produkce, nakonec soustředěná do německé a britské větve s vlastními modely, procházela úspěšným vývojem, než byla v osmdesátých letech modelově sjednocena. Pokud jde o evropské modely, pak vynikaly zejména Anglia, Cortina, Corsair, Capri, Zephyr a Zodiac z britské produkce, německé Taunusy a později společné Capri nové generace, Escorty, Sierry, Granady, Fiesty, Mondea, Transity a další vozy. Teprve vlna zájmu o automobily kategorie SUV znamenala konec někdejších bestsellerů, a tak se naplnil osud světového Mondea i kompaktní Fiesty, ovšem své dny má bohužel sečteny i populární Focus. V době inflace a vzrůstajících nákladů na evropské homologace začal Ford pomalu starý kontinent opouštět. Nejprve byly zavřeny automobilky ve Velké Británii a Belgii, omezena produkce v Německu a rumunský závod odprodán tureckému

►►►

nestačila, a tak se Ford znovu stěhoval, tentokrát do nedalekého Highland Parku, kde produkce Modelu T záhy stoupla na

Ford Taurus první generace (1986) znamenal pro americký trh stejnou revoluci, jako Ford Sierra pro trh evropský

Foto Ford

partnerovi Otosan, jenž nyní zajišťuje produkci lehkých užitkových Transitů, někdejších bestsellerů své kategorie. Ford navíc uzavřel alianci s Volkswagenem pro společnou výrobu a vývoj osobních elektromobilů a lehkých užitkových vozů. V Evropě nyní vyrábí vozy ve vlastních továrnách jen v Německu a Španělsku.

Nová doba vyžaduje šetřit, a tak není divu, že Ford neoslavil 120. narozeniny s takovou pompou, jako v roce 2003 kulatou stovku. Tehdy dokonce na počest 100. výročí založení společnosti uvedl na autosalonu NAIAS

2003 v Detroitu několik koncepčních studií a druhou generaci supersportovního vozu GT. Koncept Ford 427 byl vzpomínkou na svalnaté sedany šedesátých let; jeho desetiválec DOHC 6997 cm3 o výkonu 434 kW (590 k)/6500 min­1 a točivém momentu 691 N.m/ 5500 min­1 pohání zadní kola 19“ prostřednictvím šestistupňové manuální převodovky. Ford Freestyle FX byl automobil typu crossover s rozvorem náprav 2896 mm,

1 Ford Taurus, úspěšný vůz americké střední třídy, na snímku ve čtvrté generaci (model 2003), vyráběné do roku 2007

2 Ford Model U, ekologická studie hybridního víceúčelového vozu s vodíkovým a elektrickým motorem (2003)

3 Ford Freestyle FX, studie čtyřmístného sedanu, jež se může proměnit na pick up, anebo šestimístné kombi (Detroit 2003)

který se mění ze čtyřmístného pick­upu SportTrac na sedan, či šestimístné kombi, má motor Duratec 3.0 V6 s plynulou převodovkou CVT a pohon všech kol. Podobnou variabilitu nabízí Ford Model U s hybridním pohonem (vodíkový přeplňovaný čtyřválec 2.3/88 kW a elektromotor 25/35 kW), sedan/pick­up celkových rozměrů 4230 x 1810 x 1651 mm a s rozvorem náprav 2685 mm, minimalizující vliv na životní prostředí. O něčem takovém se nám ovšem dnes může jen zdát, atraktivní koncepty zmizely stejně jako autosalony.

Dodejme ještě, že kdysi významná produkce traktorů Ford skončila fúzí s Fiatem a vznikem nového sdružení Case New Holland, zatímco výroba těžkých nákladních vozů Ford byla odprodána tehdejšímu koncernu DaimlerChrysler, kde ještě několik let přežila s novou značkou Sterling. K nejúspěšnějším Fordům ale patří pick­upy řady F, po čtyři desetiletí nejprodávanější automobily na americkém trhu. ■

Foto Ford

Foto

Tom Hyan

Foto Tom Hyan

Ford GT se představil v Detroitu 2003 coby limitovaná série na oslavu 100. výročí značky (celkem 4038 vozů do roku 2007)

Ford 427 z roku 2003, studie sedanu s desetiválcem 7,0 litru/434 kW (590 k), je vzpomínkou na šedesátá léta

PO 100 LETECH...

Před 100 lety vyjel první motocykl BMW, poháněný dvouválcem boxer, který po mnoha inovacích žije dodnes...

Výrobců automobilů, kteří jsou zároveň věrní motocyklům, už mnoho na světě není. V Evropě je to především BMW, v Japonsku Honda a Suzuki. Mnichovská společnost, předchůdce dnešní BMW Group, začínala výrobou leteckých motorů, jenže po prohrané první světové válce byl s německým létáním na čas konec. Mnichovská firma Bayerische Motoren-Werke AG se tedy pustila do výroby motorů pro zástavby do nákladních vozů, autobusů, traktorů a malých lodí, označených jako Bayern-Motor typ M4A1 (vozidlový), resp. M4A12 (lodní).

Kromě těchto velkých čtyřválců 8,1 litru (ø 120 x 180 mm)

o výkonu až 44 kW (60 k)/1200 min-1 se zrodil i lehký dvouválcový boxer typ M2B15 o objemu jen 494 cm3 (ø 68 x 68 mm) s výkonem 4,8 kW (6,5 k)/3000 min-1, pro nějž se konstruktér Martin Stolle inspiroval britským Douglasem. Samozřejmě, tento Bayern-Kleinmotor

TOM HYAN

1 První motocykl BMW R 32 byl dvouválec boxer SV 494 cm3 (ø 68 x 68 mm) o výkonu 6,25 kW (8,5 k), vyráběný v letech 1923 – 1926

2 BMW R 100 RS, první produkční motocykl standardně s plnou kapotáží (1976 – 1984)

3 Příčný a podélný řez prvním motorem Bayern-Kleinmotor M2B15, který se dodával jiným výrobcům motocyklů (1921)

také vyzkoušel v rámu zakoupeného motocyklu Douglas a koncem roku 1920 firma BMW zahájila sériovou produkci dvouválců pro jiné výrobce motocyklů, k nimž patřily dnes už zapomenuté Victoria, Karü (Karl Rühmer), SMW, Bison, Heller, RS (Scheid) a KC (Kirchheim). Když však Victoria přešla na vlastní motory a ostatní stroje byly značně nespolehlivé, dostal Stolle zelenou a se svým šéfem Maxem Frizem vytvořil první motocykl BMW R 32, v němž umístil upravený dvouválec podélně pro pohon zadního kola kloubovým hřídelem. Stroj měl premiéru na Berlínském autosalonu v září 1923 a položil základy legendární koncepci BMW. Většina motocyklů BMW během 100 let byla poháněna vzduchem chlazeným dvouválcem boxer, čtyřstupňovou převodovkou a přenosem výkonu na zadní kolo hřídelem, přestože velkou popularitu dobyly také stojaté jednoválce. Boxery procházely dramatickým vývojem,

Foto BMW Presse

už první sportovní R 37 přešel z ventilového rozvodu SV na OHV, základní objem 494 cm3 včetně rozměrů válců ø 68 x 68 mm zůstal zachován, než ve třetí generaci motorů došlo ke změně na dlouhozdvihovou pětistovku, zatímco větší motor 745 cm3 zachoval čtvercovou koncepci (ø 78 x 78 mm u typu R 62 a nástupce R 11). Vzrůstaly i výkony, sedmsetpadesátka R 11 měla 14,7 kW (20 k)/4000 min-1 v roce 1934. U závodních a rekordních strojů se přešlo na rozvod DOHC 2V

▲ BMW K1, kapalinou chlazený čtyřválec, první motocykl s trojčinným katalyzátorem (6921 strojů v letech 1990 – 1993)

4 Šestinásobný mistr světa sidecarů Klaus Enders se spolujezdcem Ralfem Engelhardtem (BMW 500)

5 BMW F 650, návrat jednoválce (50 995 strojů v letech 1993 – 2000)

6 Kapalinou chlazený čtyřválec BMW K 100 se vyráběl v letech 1983 – 1992

7 BMW R 90 S, první sériový motocykl s maximální rychlostí 200 km/h (1973)

8 BMW R 1100 RS, první boxer nové generace se čtyřventilovým rozvodem (1993)

a přeplňování kompresorem. BMW se stal nejrychlejším motocyklem světa. Ernst Henne už v roce 1929 dosáhl 216,75 km/h, postupně padlo 76 různých světových rekordů, aby Henne v listopadu 1937 zajel ještě vyšší rychlost 279,5 km/h (rekord platil dalších čtrnáct let). Jezdci BMW vítězili na Šestidenní, Georg Meier s kompresorovou pětistovkou vyhrál Senior Tourist Trophy 1939 na ostrově Man, což je největší předválečný triumf bavorských motocyklů.

Foto BMW Presse

druhé světové válce se produkce motocyklů i automobilů BMW znovu rozběhla v Mnichově, mezi motocykly byl první jednoválec R 24 (250 cm3) koncem roku 1948, boxery vyjely znovu v roce 1950. Další vítězství George Meiera a Waltera Zellera přinesly značce novou proslulost, ale vůbec nejúspěšnější byla v závodech MS silničních sidecarů, kde do roku 1974 dobyla devatenáct titulů mistrů světa (Klaus Enders se stal šestinásobným šampionem). Nových konstrukcí přibývalo, boxer R 68 z roku 1952 byl první s rychlostí 100 mph (160 km/h), větší šestistovka R 69 S první s rychlostí 175 km/h (1960), ještě větší devítistovka R 90 S prvním motocyklem světa s oficiálně udávanou největší rychlostí 200 km/h (1973). Konstrukce boxeru se dlouho držela dvouventilového rozvodu OHV, první čtyřventil s pře-

2

3 BMW R 12 (745 cm3), první typ s hydraulicky tlumenou přední vidlicí (1935)

chodem na OHC se zrodil v roce 1993 coby typ R 1100 RS. Už od roku 1969 běžela výroba motocyklů BMW v novém závodě Berlin-Spandau, v Mnichově zůstaly automobily. Výrobu tam rozjela populární pětková řada, tedy typy R 50/5, R 60/5 a R 75/5, charakterizované motory OHV 498, 599 a 745 cm3 se shodným zdvihem 70,6 mm, ale rozdílným vrtáním válců 67; 73,5 a 82 mm.

V říjnu 1942 byla výroba motocyklů převedena z Mnichova (tam se soustředili na letecké motory) do Eisenachu, ale po válce tak zůstala včetně výroby automobilů BMW v sovětské okupační zóně. Po

1 Walter Zeller na BMW RS 500 (DOHC 494 cm3) z let 1956 – 1958 v Goodwoodu 2001

BMW R 75/5, úspěšný typ tzv. pětkové řady, s níž byla výroba převedena z Mnichova do Berlína (1969)

4 Georg Meier (BMW 500 Kompressor), vítěz Senior Tourist Trophy 1939 na ostrově Man

Foto BMW Presse

V roce 1973 se vrtání zvětšilo na 90 mm pro nové modely R 90/6 a R 90 S, další měly 94 mm (tisícovky R 100/7 až R 100 RS, nadále dvouventilové OHV). Podobnou koncepci dostaly i menší typy R 45 a R 65 od roku 1978, jež dosahovaly objemu 473 nebo 650 cm3 vrtáním 70 nebo 82 mm při shodném zdvihu 61,5 mm. V devadesátých letech nastoupily čtyřventilové boxery OHC s nepřímým vstřikováním paliva Bosch místo dvojice karburátorů, byly to různé verze R 1100 a R 850. Cestu do současnosti reprezentují různé R 1100/R 1200, které od roku 1997 zahájily přechod na kombinované chlazení vzduch/motorový olej (Oilheads místo Airheads), s nímž má BMW zkušenosti od počátku čtyřicátých let. Dalším stupněm vývoje pak byla od roku 2012 nová řada R 1200 s chlazením vzduch/kapalina (LC = Liquid Cooled), kde motorový olej nahradila obvyklá směs vody s glykolem (přibyly dva malé chladiče a jeden termostatem spínaný ventilátor). Od 2019 se vyrábí jako R 1250. Z rozvodu OHC 4V se přešlo na DOHC 4V,

5 Konstruktér Martin Stolle na motocyklu Victoria s motorem BMW typu M2B15 (asi v roce 1921)

6 Ernst Henne (BMW 500 Kompressor) zajel rychlostní rekord 279,5 km/h v roce 1937

7 První motocykl BMW typu R 32 (chassis F 32, motor M 33 a převodovka G 34) na dobovém snímku z roku 1923

8 První poválečný motocykl BMW R 24, jednoválec OHV 247 cm3, z let 1948 – 1950 (12 020 vyrobeno)

výjimkou je ovšem obří osmnáctistovka R 18, která znamená návrat k tyčkovému rozvodu OHV 4V. Tento boxer o objemu 1802 cm3 (ø 107,1 x 100 mm) má standardní výkon 67 kW (91 k)/4750 min-1 a točivý moment 158 N.m/3000 min-1

Historie motocyklů BMW je ještě bohatší, ale boxery v ní hrají prim, když přežily i jiné koncepce. Horizontální řadové tří- a čtyřválce řady K (od 1983), skloněné o 90° vlevo, první se vstřikováním paliva a chlazením kapalinou, k nim patří; stejně jako napříč uložené řadové čtyřválce (S 1000 RR od 2009) i šestiválce (K 1600 od 2011), ale rovněž v roce 1993 obnovené jednoválce (spolupráce Aprilia/Rotax) a později řadové dvouválce (F 800 od 2006). V roce 1973 byl vyroben motocykl BMW s pořadovým číslem 500 000. V berlínském závodě od roku 1969 vzniklo více než tři miliony motocyklů BMW, z toho přes milion terénních boxerů GS (jubilejní R 1250 GS vyjel 21. července 2023), jejichž nástupcem se právě nyní v září stal nový BMW R 1300 GS. ■

Ernst Henne za řídítky BMW R 80 G/S v dubnu 1981

Foto BMW Presse

ČESKÝ SEN

Felicia vznikla v necelých patnácti tisících exemplářů, ale zná ji snad každý...

koda Felicia patří k nejznámějším a nejobdivovanějším československým automobilům přelomu padesátých a šedesátých let, a to nejen u nás doma. Hojně se totiž vyvážela, ostatně nebylo ani divu, ve své době mohla elegancí soupeřit s renomovanými světovými značkami, byla ozdobou stánků Škoda na světových autosalonech a jen omezená kapacita výroby v pobočném závodě v Kvasinách zabránila většímu rozšíření. Felicia byla idolem mladé generace, která na ni však neměla. Automobily se u nás tehdy prodávaly na poukazy za zásluhy, takže se s Felicií vozili většinou prominenti a hvězdy té doby, například kdysi populární zpěvák

a herec Josef Zíma. O hodně později se stala objektem zájmu sběratelů a nechybí na žádném srazu klasických vozidel.

V oficiálním prospektu vývozní organizace Motokov se dočteme, že Felicia znamená štěstí, její jméno bylo totiž odvozeno z latinského felicitas. Jinak vznikla jako typ 450, který se představil na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně v roce 1956 ještě v poněkud neuhlazené podobě, kdy z cestovního vozu Š 440 Spartak jednoduše odstranili střechu a nahradili ji střechou otevírací plátěnou. Tehdejší číselná označení, v nichž byl často zakódován počet válců a výkon motoru, se příliš nevžila, lidé prostě předcházející

TOM HYAN

1 Škoda Felicia 1961 s laminátovou střechou hardtop (mřížka přídě složená z obdélníkových segmentů)

2 Silueta roadsteru Felicia model 1961

3 Dvoubarevný interiér Felicie modelu 1960

výrobky jednoduše přejmenovali na Tudor, Sedan, či Spartak. Tradicí byla vždy sportovní varianta, nejvíce jí tehdy odpovídaly otevřené automobily. Tudor, alias Škoda 1101 nebo 1102, ji měl jak v podobě čtyřmístného polokabrioletu, tak opravdu elegantního roadsteru, ale u Sedanu se prototyp dvoudveřového čtyřmístného kabrioletu sice realizoval, jenže k sériové produkci nedošlo. Bylo třeba přitvrdit, a dlužno říci, že první Felicia byla dílem nadšenců z Kvasin, kteří o svém záměru přesvědčili mladoboleslavské vedení, nemluvě o tom, že jedním z argumentů se stala exportní nabídka za tak potřebné valuty.

Otevřený vůz Škoda 450 s uspořádáním sedadel 2 + 2 vznikl na základě sériového Spartaku, s nímž sdílel čtyřválcový motor 1089 cm3, který díky dvojici spádových karburátorů Jikov disponoval větším výkonem 37 kW (50 k), což postačovalo k tehdy nevídané největší rychlosti 130 km/h, zatímco spotřeba 9,0 l/100 km se držela těsně pod desetilitrovou hranicí. Zaoblené čelní sklo, bohatě chromovaná maska chladiče a dlouhá nízká záď podtrhovaly dynamický vzhled vozu, jenž ještě využíval páteřový rám koncepce Škoda, zavedené ve třicátých letech u vozů řady Š 420 Popular. Spolu s modernizací Spartaku, pře­

jmenovaného na Octavii (protože byla osmá v řadě), přišla také Škoda 450 o pérování přední nápravy příčným listovým perem, nové modely s klasickými vinutými pružinami dostaly v roce 1959 nové jméno Felicia. V modelovém roce 1961 došlo k prvnímu restylingu, na zádi se objevila módní křidélka, maska dostala ostřejší rysy s mřížkou složenou z drobných obdélníků, které se v modelovém roce 1963 změnily na malé čtverce. Tato základní poznávací znamení se však později záměnou masky i dodatečnou montáží křidélek promíchala, jak čeští motoristé své vozy opravovali a doma vylepšovali. Felicia se však stala dalším symbolem československé konstrukční školy, přestože se vyráběla jen do konce roku 1964, aby pak uvolnila prostor zvyšující se produkci Octavie Combi, uvedené v roce 1961 a vyráběné až do roku 1971 jako poslední reprezentant této řady. Existovala rovněž Felicia Super s větším motorem 1221 cm3 o zvýšeném výkonu 40 kW, tedy 55 k (od roku 1961); alternativně se dodávala pevná snímací střecha hardtop z laminátu. Celkem bylo vyrobeno 14 863 vozů Felicia a 1010 starších Škoda 450. Společnost Škoda Auto pak jméno Felicia použila v roce 1994 pro svůj základní typ osobního vozu, s nímž nahradila řadu Favorit. ■

►

ŠKODA FELICIA 1960 (TYP 994)

MOTOR – kapalinou chlazený zážehový řadový čtyřválec, uložený podélně vpředu; OHV 2V; třikrát uložený klikový hřídel; zapalování s rozdělovačem (1-3-4-2); tlakové oběžné mazání; 1089 cm3 (ø 68 x 75 mm); 8,4:1; 37 kW (50 k) SAE/5500 min-1 a 74,5 N.m/3500 min-1; dva karburátory Jikov 32 SOPb. Elektrická výzbroj 12 V, dynamo 200 W, akumulátor 33 nebo 50 A.h, spouštěč 0,6 kW.

PŘEVODNÉ ÚSTROJÍ – jednokotoučová suchá spojka; čtyřstupňová převodovka se synchronizací na II. až IV. stupni (4,27 – 2,46 – 1,59 – 1,00 – Z 5,61); stálý převod 4,78; pohon zadních kol.

PODVOZEK – páteřový trubkový rám s příčkami, vpředu rozvidlený pro pohonnou jednotku; všechna kola nezávisle zavěšena, vpředu dvojitá příčná ramena a vzadu kyvné polonápravy; odpružení vpředu vinutými pružinami a vzadu příčným listovým perem; kapalinové tlumiče a příčné zkrutné stabilizátory; kapalinové bubnové brzdy; ruční brzda působí na zadní kola; pneumatiky 5,50 – 15.

ROZMĚRY A HMOTNOSTI – rozvor náprav 2400 mm; rozchod kol 1210/1250 mm; d/š/v 4065/1600/1380 mm (se zavřenou střechou); objem zavazadlového prostoru 320 l; objem palivové nádrže 30 l; pohotovostní/celková hmotnost 900/1230 kg.

PROVOZNÍ VLASTNOSTI (údaje výrobce) –největší rychlost na jednotlivé převodové stupně 30 – 52 – 82 – 130 km/h; zrychlení 0 – 80 km/h za 14 s; základní spotřeba paliva 9,0 l/100 km.

VÝROBCE – Automobilové závody, n.p., Mladá Boleslav; závod Kvasiny, Československo

4, 5 Škoda Felicia model 1960, ještě bez křidélek na zádi a s původní zaoblenou mřížkou přídě

6 Škoda Felicia model 1963 (mřížka složená ze čtvercových segmentů)

7 Dvoukarburátorový motor 1089 cm3 pro Felicii a Octavii Touring Sport

Foto Motokov

BUGATTI UNSEEN...

Výstava nevídaných Bugatti se koná v bruselském

Autoworldu až do 5. listopadu 2023. Je to úžasná podívaná...

Samozřejmě jde nejen o historická vozidla, ale také o nejmodernější exkluzivní typy, jaké jsme dříve vídali na světových autosalonech, kde se s nimi výrobci pochlubili. Zvláště v Ženevě bylo možné prohlížet Bugatti, Ferrari, Pagani, Lamborghini, Koenigsegg a další exotické hypercars, jenže tato doba zjevně pominula. Autosalony jsou na vymření, když výrobci zjistili, že se bez nich obejdou, mohou ušetřit a nebudou dále platit nehorázné sumy za pronájem výstavní plochy...

Bruselský autosalon se letos vrátil, aby oslavil 100. ročník, na příští rok už byl zvolen termín konání, ale po oznámení D’Ieteren Group, belgického zástupce více než deseti značek, že nebude v roce 2024 vystavovat, tak byl znovu bohužel zrušen. Do roku 1933 se autosalony pořádaly ve velké hale v parku Cinquantenaire, než se přestěhovaly do Palais du Centenaire (nyní Palais 5)

TOM HYAN a HELENA HYANOVÁ, Brusel (B)

1 Trojice Bugatti za více než 30 milionů dolarů –zleva Centodieci (2020), La Voiture Noire (2021) a Divo (2020)

2, 3 Bugatti La Voiture Noire pro utajeného klienta, který ji získal po dokončení v roce 2022

s přilehlými halami v Heyselu na severu Bruselu, původně postavenému pro Exposition Universelle 1935, kde byly autosalony obnoveny roku 1937. V roce 1985 byla původní hala Bruselského autosalonu v parku Cinquantenaire upravena pro nové automobilové muzeum, nazvané příznačně Autoworld (Svět automobilů). Tradiční výstaviště v Parku Cinquantenaire (Jubelpark) u centra Bruselu bylo postaveno zásluhou krále Leopolda II. nákladem 1,8 milionu belgických franků a otevřeno jako výstava Belgického umění a průmyslu 30. června 1880 (na 50. výročí belgického státu, proto Cinquantenaire).

Jižní křídlo, velká World Hall, bylo místem konání Světové výstavy i Bruselských autosalonů, než se stalo domovem části obrovské automobilové sbírky, kterou vytvořil belgický podnikatel Ghislain Mahy se svou rodinou. Lze říci, že zachránili mnohé milníky automobilové historie, zvláště vozidla z produkce belgického automo­

Foto Tom Hyan

1991 v

4 Základem současných kreací je Bugatti Chiron (na snímku model 2018)

5 La Voiture Noire se představila poprvé v Ženevě 2019, ale klient si na dokončení vozu musel ještě počkat (vznikl jediný kus)

6 Bugatti Divo jsme poprvé viděli na Mondial de l’Auto 2018 v Paříži; na základě Chironu vzniklo čtyřicet vozů

bilového průmyslu. Shromáždili jich přes 950, renovovali, a více než dvě stovky z nich jsou vystaveny v muzeu. Vedle stálé expozice, rozdělené do několika sekcí Sport & Competition, Počátky automobilu, Design Story, Moderní automobily, Miniautomobily, Karosáři, Belgické automobily, Sál kočárů Pierra D’Ieterena, Ekologické automobily a dalších, se tam pořádají pozoruhodné výstavy. Žádnému zájemci o moderní i historické automobily by neměla uniknout současná výstava Bugatti Unseen (8. září až 5. listopadu 2023), kolekce více než dvaceti unikátních automobilů Bugatti, a to i těch nejmodernějších, jaké bývaly ozdobou posledních autosalonů. Patří k nim rovněž vozy, vyrobené v jediném exempláři, limitované série, moderní typy EB110, Veyron a Chiron, dosud nevystavená kolekce čtyř závodních Bugatti ze švýcarské sbírky, či automobil, který používal belgický král Leopold III.

►►►

Bugatti Centodieci je oslavou prvního moderního typu EB110, vzniklo deset kusů na základě Chironu (2019 – 2022)

Bugatti EB110, znovuzrození značky v roce

Itálii (vyrobeno 139 kusů do roku 1995)

Bugatti Veyron zahájil třetí etapu značky pod taktovkou VW Group (na snímku model 2006)

Foto Helena Hyanová

Foto Tom Hyan

Z moderních typů Bugatti budily největší obdiv Centodieci, La Voiture Noire a Divo, všechny na základě malosériového šestnáctiválce Chiron. První vznikl na oslavu znovuzrození značky Bugatti v roce 1991 novým dvanáctiválcem EB110 z italské produkce, vybraní klienti odebrali v letech 2020 – 2022 limitovanou sérii deseti kusů Centodieci se zvýšeným výkonem přeplňovaného šestnáctiválce 8.0 W16 Quad­Turbo na 1176 kW (1600 k), přičemž vůz se představil na Concours d’Elegance 2019 v Pebble Beach. Unikátem zůstává kupé

La Voiture Noire, inspirované legendou Bugatti 57 SC Atlantic z poloviny třicátých let, uvedené na Ženevském autosalonu 2019, ale dokončené o dva roky později. Vychází z Chironu s výkonem 1103 kW (1500 k), majitel zůstává utajen, nejprve se hovořilo o zesnulém Ferdinandu Piëchovi a jeho rodině, tehdejší šéf značky Stephan Winkelmann to nevyvrátil, ale pouze potvrdil, že vlastníkem není fotbalista Cristiano Ronaldo, jak spekulovali mnozí novináři. Černý klenot se stal nejdražším

2 Bugatti 54, osmiválec 4972 cm3 s kompresorem, pro závodníka Achille Varziho, člena továrního týmu (1931)

3 Bugatti 52, zmenšená elektrická replika závodního typu 35, kterou Ettore Bugatti postavil pro čtyřletého syna Rolanda, aby pak vyrobil větší sérii

novým automobilem světa (údajně za 18 milionů dolarů). Po Pierre Veyronovi a Louisi Chironovi je Bugatti Divo další poctou francouzské závodnické legendě, kterou byl Albert Divo (1895 – 1966); čtyřicet vyrobených vozů z let 2020 – 2021 vychází z Chironu. Produkce Chironu se po limitu 500 exemplářů chýlí ke konci, ale Bugatti připravil další deriváty, jež jsme zatím neviděli. Jsou to okruhový Bolide pro track days (v říjnu 2020 představen online, limit 40 kusů) a W16 Mistral, uvedený v Pebble Beach 2022, jejichž malosériová výroba začne v roce 2024. Neméně pozoruhodná je výstava předválečných Bugatti, mezi nimiž rovněž nechybějí nevídané typy. Patří k nim Bugatti 36, vyrobený pouze ve třech prototypech v roce 1925, jenž dostal nejmenší řadový osmiválec o objemu jen 1092 cm3 a výkonu až 55 kW (75 k), ale přeplňovaný kompresorem (pravděpodobně poprvé, protože Ettore Bugatti přirovnával přeplňování k dopování závodních koní). Kuriozitou je dětský automobil Bugatti 52 s dvanáctivoltovým elektromotorem, který

1 Bugatti 43 z roku 1929, kterou použil belgický král Leopold III. pro návštěvu princezny Astrid ve Švédsku

Bugatti 49 Faux-Cabriolet, karosovaný v Molsheimu pro Jeana Bugattiho, vlastně silniční verze závodního typu 35B (1930)

Foto Tom Hyan

Foto Helena Hyanová

Foto Helena Hyanová

Bugatti 44 s třílitrovým osmiválcem, karosovaná belgickou firmou D’Ieteren Frères (1928)

4 Bugatti 37A, závodní čtyřválec 1496 cm3 o výkonu 66 kW (90 k), přeplňovaný kompresorem (1929)

5 Bugatti 36, jeden ze tří prototypů s malým přeplňovaným osmiválcem 1092 cm3 o výkonu 55 kW (75 k) z roku 1925

AUTOWORLD MUSEUM (BUGATTI UNSEEN 08. 09. – 05. 11. 2023)

Jubelpark 11, B-1000 Brusel, Belgie www.autoworld.be; info@autoworld.be

Tel. 0032 2 736 41 65

Otevřeno denně 10 – 17 h (So/Ne do 18 h)

Základní vstupné 15 eur

Ettore postavil pro svého čtyřletého syna Rolanda jako zmenšenou repliku závodního typu 35, ale vlna zájmu ho dovedla k výrobě zhruba 500 exemplářů v letech 1927 až 1936. Výstavu tvoří jak slavné závodní typy 35, 37, 51 a 54, tak různé cestovní automobily s karoseriemi z Molsheimu podle designu Jeana Bugattiho, či od věhlasných karosářů, k nimž patří pařížský Letourneur et Marchand, anebo belgický D’Ieteren Frères. Samozřejmě při návštěvě Autoworldu si můžete prohlédnout i vlastní sbírky muzea z trvalých expozic. Jsou mezi nimi nejen belgické kuriozity Minerva, Imperia, Apal či FN (Fabrique Nationale Herstal), ale i klasické automobily z celého světa včetně našeho Tatraplanu (Tatra 600) z roku 1951. Po ukončení akce Bugatti Unseen budou následovat výstavy MG 100 years (100 let MG; 7. listopadu až 3. prosince 2023) a Porsche Driven by Dreams (nevídané vozy Porsche; 8. prosince 2023 až 23. února 2024). ■

Foto

Helena Hyanová

► Max Verstappen vyhrál Velkou

cenu Singapúru a zajistil tak týmu Red Bull Racing mistrovský titul v Poháru konstruktérů! Triumf 2023 je šestým pro rakouský tým (dříve 2010 až 2013; 2022) a druhým s motory RBPT (Honda), zatímco první čtyři získal s pohonnými jednotkami Renault. Tak, jako se nyní motory Honda skrývají pod zkratkou RBPT (Red Bull PowerTrains), tak v letech 2016 – 2018 motory Renault u Red Bullu nesly označení TAG Heuer podle švýcarského partnera (hodinky, módní doplňky).

► TAG je zkratkou Techniques d’Avant Garde a Heuer příjmením zakladatele Edouarda Heuera (založeno 1860, Heuera koupil TAG v roce 1985, aby se od 1999 stal součástí výrobce luxusního zboží LVMH, tedy Louis Vuitton Moët Henessy). TAG Group založil Akram Ojjeh (1918

1991), jeho syn Mansour Ojjeh (1952 – 2021) pak byl partnerem McLarenu F1 a inicioval vývoj velmi úspěšného motoru TAG-Porsche TTE PO1 pro formuli 1 (1984 – 1987).

► Red Bull Racing drží rekord nejrychlejší i nejpomalejší zastávky v boxech formule 1. V Singapúru sice Sergio Pérez nezískal ani bod, ale zavinil několik kolizí a ve třináctém kole odpadl. Když zjistil, že by se mu mohla přenést penalizace za kolize na start do Kataru, tak po 41 minutách a 26 sekundách ve 40. kole opět vyjel, odpykal si Stop&Go a ve 43. kole definitivně vzdal.

► Alpine F1 Team podává velmi nevyrovnané výkony, a proto během letní přestávky F1 došlo k významným změnám. Bruno Famin se ujal vedení týmu po VC Belgie, když byli Otmar Szafnauer (Team Principal) a sportovní ředitel Alan Permane (po 34 letech v Enstone!) odvoláni. Generálním ředitelem (CEO) je u Alpine nově Philippe Krief (se zkušenostmi i od Ferrari) místo Laurenta Rossiho. V týmu

F1 jsou nyní Julian Rouse sportovní ředitel (a dále šéf Alpine Academy) a Matt Harman technický ředitel (Pat Fry odešel).

► Jessica Hawkins se po pěti letech stala první ženou, která testovala moderní formuli 1. Dne

21. září 2023 absolvovala 26 kol na Hungaroringu, než se spustila průtrž mračen. Jezdil také testovací jezdec Felipe Drugovich, oba se starším vozem Aston Martin AMR21. Jessica se narodila

16. února 1995 v Headley (East Hampshire), debutovala 2014 ve formuli Ford, objevila se v BTCC a dámské formuli W Series.

Pracuje také jako kaskadérka pro film a je ambasadorkou Aston Martin Cognizant F1 Team.

Letos startuje v Britcar Prototype Cup s českým vozem Praga.

EAST AFRICAN SAFARI CLASSIC

Velké finále sportovní sezony 2023 pro tým ACCR Racing 21 se jmenuje East African Safari Classic Rally, kdy do XI. ročníku prestižní mezinárodní soutěže v Keni nasadí český tým dva historické soutěžní vozy. Jedinou ženskou posádkou v rally bude dvojice Olga Lounová/ Lydia Khousnoutdinova (manželka zakladatele týmu Karla Janečka) s vozem Opel Ascona A 2.0 z roku 1972, zatímco dvojice Vojtěch Štajf/Jan Bejvl pojede s vozem Porsche 911 SC 3.0 z roku 1978.Soutěž o délce 3600 kilometrů se koná ve dnech 9. – 18. prosince 2023

▲ Protagonisté s vozem Porsche 911 SC 3.0; zleva Karel Janeček, Lydia Khousnoutdinova, Jan Bejvl, Vojtěch Štajf a Olga Lounová

◄ Pánové Janeček, Bejvl a Štajf na tiskové konferenci v Praze

na území Keni a v některých částech využije trati současné Safari Rally, jež je od roku 2021 opět součástí mistrovství světa. Na programu je devět etapových dnů a jeden volný den, v každém etapovém se jedou tři rychlostní zkoušky. Maximální počet 65 startujících posádek je pro velký zájem už dlouhodobě naplněn, ale český tým dvě místa získal. Vozy jsou rozděleny do pěti kategorií podle objemu motorů, mnohou startovat jen typy s pohonem jedné nápravy a s atmosféricky plněnými motory, vyrobené do roku 1985.

Dvacátý ročník ankety Skokan roku F1 za rok 2022 získal George Russell, jezdec týmu Mercedes-AMG Petronas, který v minulé sezoně zaznamenal největší posun vzhůru, když v klasifikaci jezdců skončil na čtvrtém místě za Sergio Pérezem, Charlesem Leclercem a mistrem světa Maxem Verstappenem. Pořadí určuje veřejné hlasování, Russell

nasbíral 248 bodů, druhý byl Sergio Pérez se 222 a třetí Pierre Gasly se 134 body (hlasovalo 2199 respondentů). První ročník ankety 2004 vyhrál Jenson Button. Cenu Russellovi předal organizátor ankety Miroslav Sanytrák na Velké ceně Itálie 2023 v Monze. Nyní až do 31. ledna 2024 běží nové hlasování za sezonu 2023 na www.climberf1.cz

► Krátce ► Z DOMOVA & ZE SVĚTA

SKOKAN ROKU F1 2022

George Russell (Mercedes-AMG W14) v nové sezoně 2023

Miroslav Sanytrák předal George Russellovi cenu Skokan roku F1

Foto

Tom Hyan

Foto Roman Klemm

Foto Jiří Křenek

SLAVNÉ MOTORY

CHRYSLER HEMI (1956)

Velké osmiválce Hemi, tedy s půlkulovým (hemisférickým) spalovacím prostorem, vyrábí Chrysler dodnes, i když jejich dny jsou sečteny. První generace se představila pro modelový rok 1951 coby FirePower, druhá 1964 a třetí 2003. V modelovém roce 1956 dostal muscle-car Chrysler 300B poprvé zvýšený objem válců na 354 CID z původních 331 CID (od uvedení FirePoweru) vzhledem k většímu vrtání, ale zdvih zůstal shodný. Sportovní verze s kompresním poměrem 10,0:1 zvýšila výkon na 261 kW (355 k)/5200 min-1 a byla navržena především pro závody stock cars (Kiekhaefer Team 300B). Byl to nejvýkonnější americký automobil.

Zážehový osmiválec do V/90°

5802 cm3 (ø 100,08 x 92,20 mm),

OHV 2V

Karburátor Carter, kompresní poměr 9,0:1

Výkon 250 kW (340 k)/5200 min-1

Točivý moment

522 N.m/3200 – 3600 min-1

Údaje platí pro Chrysler 300B (1956)

Chrysler FirePower 354 V8 (1956)

Chrysler 300B na zkušební dráze (1956)

Dvouválec 1170 cm3 (ø 101 x 73 mm)

Kompresní poměr 12,0:1

HC (High Camshaft) 4V (řetězy)

Radiální uspořádání ventilů

Dvojité zapalování, trojčinný katalyzátor

Výkon 81 kW (110 k)/7500 min‑1

Točivý moment 115 N.m/6000 min‑1

SLAVNÉ MOTORY

BMW R 1200 (2004)

Dvouválcový boxer BMW slaví 100 let. Motor s protilehlými válci, chlazený vzduchem, procházel průběžnými inovacemi, 1993 přešel na čtyřventilový rozvod (R 1100 RS, výroba dvouventilů skončila 1996), 2004 se představil nový 1170 cm3 s vyvažovacím hřídelem a kombinovaným chlazením vzduch/motorový olej pro motocykly BMW R 1200 GS, RT a ST.

V roce 2013 přešel na chlazení vzduch/kapalina (voda glykol) se dvěma malými chladiči, jedním elektrickým větrákem řízeným termostatem a rozvod DOHC 4V (výkon se zvýšil o 11 kW/15 k).

V roce 2019 jej nahradil R 1250 se zvětšeným objemem na 1254 cm3 (ø 102,5 x 76 mm), výkonem 100 kW (136 k) a VVT (Variable Valve Timing), vyráběný dodnes.

Kresba a foto

BMW Presse