Vinařský obzor 2/2005 by Časopis Vinařský obzor

9 771212 788000

Vinařský obzor (2/2005)

SPOLEHLIVÁ FILTRACE Přejete si, aby Vaše víno bylo spolehlivě a hospodárně filtrováno, my se o to umíme postarat. Tradiční výrobce a dodavatel filtračních materiálů a zařízení. HOBRAFILT hloubkové filtrační desky řady N pro spolehlivou filtraci nejen v nápojovém průmysl ORBIFILT filtrační modul, efekt deskové hloubkové filtrace, tradiční filtrační medium pro technologii filtrace bez přístupu vzduchu a úkapů CANDEFILT/CLAROX filtrační svíčky, membrány pro filtraci nápojů před lahvováním HOBRACOL deskové a naplavovací filtrační zařízení celonerezové konstrukce s plastovými nebo nerezovými opěrnými deskami ORBICOL modulové filtrační zařízení, kompaktní uzavřený systém, celonerezové provedení FILTRAČNÍ MÉDIA A ZAŘÍZENÍ

CANDECOL svíčkové-membránové filtrační zařízení, uzavřený filtrační systém v různých variantách velikostí svíček i provedení

HOBRA

Š KOLN Í K VÁŠ SP O LE H LIVÝ PARTN E R

HOBRA-ŠKOLNÍK s.r.o. SMETANOVA UL., 550 01 BROUMOV, ČESKÁ REPUBLIKA TEL: +420 491 580 111, FAX: +420 491 580 140 E-MAIL: HOBRA@HOBRA.CZ, WWW.HOBRA.CZ

VINIâOVÉ SADENICE MU·TOVÉ A STOLOVÉ ODRODY • vlastná produkcia • uznané UKSUPom • cena 26 Sk mu‰tové odrody a 30 Sk stolové odrody u nás • odber aj vo väã‰ích mnoÏstvách

www.vinohradnictvo.sk

Vinaﬁem v Africe i leckde jinde

Jana ëuríková Opatovská Nová Ves 991 07 Slovenské ëarmoty Slovenská republika Tel.: 00421 905 385 007 Fax: 00421 47 4894362 E-mail: vitis@vinohradnictvo.sk

190,-

Antonín Koneãn˘, ná‰ pfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj (vã. 5% DPH) bohat˘ Ïivot spojen˘ s vinnou révou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie mimo jiné i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, Rok vydání 2004 Poãet stran 202 + 16 stran fotopfiílohy, Formát 12 x 18,8 cm, Vazba váz. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (2/2005)

Vážení čtenáři, je dobře, že na příspěvky v našem časopise reagujete, a to aktivně, a tak rubrika „Z redakční pošty“ nebude zřejmě nikdy prázdná. Z vašich řad nepřicházejí však jen krátké postřehy a individuální názory do této rubriky, ale občas také samostatné a dobře propracované příspěvky, které vždy zajímavým způsobem obohatí články pravidelných rubrik či stálých autorů. V lednovém čísle to byl například příspěvek Oldřicha Řezáče, který měl dobrý ohlas – jen mně volalo hned několik čtenářů s žádostí na poskytnutí kontaktu na autora. V tomto čísle lze v tomto smyslu upozornit na pěknou reportáž z pera Erika Hubáčka, čtenáře a občasného pisatele do VO. V tomto čísle VO se nám sešlo hned několik zajímavých článků z odvětví obchodu vínem, chcete-li také snad marketinku. Je jisté, že tato problematika je aktuální a její důležitost ještě poroste. Nejenom v evropském kontextu, ale zejména světovém. Mimo Evropu se totiž na všech kontinentech (asi kromě Austrálie – zde už bublina rozsáhlých výsadeb splaskává) intenzivně vysazují nové plochy vinic a lze očekávat, že ceny vín, kde se nebude platit slavná značka či nejvyšší kvalita, půjde dolů. Vinaři ale mají zase několik možností, jak se přizpůsobovat měnícímu se světu – příkladem alespoň v něčem může být reportáž z italského Toskánska, z vinařství, jehož majitelkou je paní Donatella Cinelli Colombini, žena na svém místě. Ostatně, posuďte na straně 92 sami. Ve spolupráci s vydavatelem časopisu – Svazem vinařů ČR – a Ministerstvem zemědělství – oddělením pro víno – se podařilo v dostatečném množství zajistit Situační a výhledovou zprávu – komodita RÉVA tak, aby únorový Vinařský obzor mohl být přeplatitelům dodán s touto přílohou. Takže vy, kteří si Vinařský obzor kupujete na stáncích nebo prodejnách vinařských potřeb, zoufat nemusíte. Příští rok naše pravidelné čtenáře, kteří se rozhodují pro jistou formu odběru – předplatné – zřejmě opět podarujeme nějakým pěkným překvapením. Na závěr ještě opět noticka pro pořadatele koštů a výstav: na straně 102 je tabulka vinařských akcí v období od 10. 2. do 10. 4., ale je jisté, že zde některé z akcí nejsou. Naše zdroje nejsou vševědoucí. Takže pokud víte o něčem, co v přehledu nebylo zmíněno, zkuste to sdělit nám a nebo nejlépe vybídněte pořadatele, aby nám dodali kompletní informace, které rádi zveřejníme v příštím, tedy březnovém čísle vycházejícím kolem 5. března. Richard Stávek

Obsah Editorial ................................................................................................................................................................................55 Z redakční pošty .................................................................................................................................................................. 56 Spolkové informace Martin Půček: Chaos v dani z nemovitostí ...................................................................................................................... 58 Informace z činnosti SV ČR ................................................................................................................................................. 58 Informace z Moravínu ..........................................................................................................................................................59 Informace z CČV ..................................................................................................................................................................59 Vinohradnictví Jiří Drábek: Bioinformatici se vrhli na révu vinnou ........................................................................................................67 Jaromír Čepička, Ludvík Michlovský, Miroslav Račický: Konečný stav registrace vinic ČR ........................................... 69 Zdeněk Habrovanský: Ještě k Chardonnay ........................................................................................................................71 Vilém Kraus: Praktická využitelnost odrůdy Hibernal ...................................................................................................72 Zdeněk Habrovanský: Hrozny na slámové víno v Kobylí u Špačků .................................................................................73 Vinařská technologie Erich Minárik: Prestup vzdušného kyslíka cez barikové drevo suda do červeného vína ..........................................75 Petr Hynek: Bez lásky nelze nikdy vyrobit dobré víno, říká sklepmistr školního sklepa Pavel Buriánek .................................................................................................................................................75 Erich Minárik: Význam aktivátorov kvasenia typu bunkových stien kvasiniek ....................................................... 77 Martin Půček: Výtah ze závěrů pracovní podskupiny pro enologické postupy ze dne 29. 10. 2004 .........................................................................................................................................78 Obchod vínem Zprávy ...................................................................................................................................................................................59 Jiří Sedlo: Pracovní skupina Víno při COPA-COGECA a poradní skupina Víno při Komisi ES ve dnech 10. a 11. ledna 2005....................................................................................................................... 60 František Mádl: Pár slov k výstavám vín .......................................................................................................................... 84 Petr Posolda: Soutěž Top 77 vín České republiky doplnila již podruhé konference Víno a zdraví ................................................................................................................................................... 85 Petr Procházka: Může být agroturistika šancí i pro vinaře ........................................................................................... 86 Vinařská legislativa Daňová poradna – Dodatečné vyměření daně z příjmů právnických osob ................................................................62 Státní zemědělská a potravinářská inspekce kontrolovala kvalitu nejlevnějších stolních vín ...............................79 Jiří Malůšek: Ještě k Svatomartinskému .......................................................................................................................... 83 Představujeme . . . Erik Hubáček: Na vinici v Blahoticích ...............................................................................................................................74 Rozhovor Vážím si kultury a tradice evropského vinařství, říká australský vinař ................................................................... 80 Vinařské aktivity Petr Posolda: První jihomoravské vinařské ﬁrmy již plánují vznik klastrové iniciativy ............................................82 Vinařská historie Vojtěch Pazderka: Již 40 let slouží Moravín vinařské veřejnosti ................................................................................... 88 Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – únorová výročí ..............................................91 Reportáž Ve Starém Plzenci rozsáhle investovali ......................................................................................................................... 90 Víno a zdraví Martin Křístek: Nové poznatky o vztahu vína a zdraví III. ............................................................................................91 Vinařství v zahraničí Naše sklepy jsou čistě v rukách žen, ale vína mohou pít i muži, tvrdí Donatella Cinelli Colombini ............................................................................................................... 92 VINITECH Bordeaux 2004 – Bez kvalitní technologie není kvalitních vín ..............................................................94 Erich Minárik: Číňania a vinohradníctvo Kalifornie ..................................................................................................... 96 Společenská rubrika Ing. Josef Vozdecký šedesátníkem ................................................................................................................................. 99 Zprávy .................................................................................................................................................................................100

Vinařský obzor (2/2005)

Vinařský obzor číslo 2, ročník 98 (2005) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 e-mail: jana.studynkova@svcr.cz Redakční rada: Ing. Václav Švejcar, CSc., (předseda) (svejcar.vaclav@seznam.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. RNDr. Zdeněk Habrovanský, (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (machovec@vinarskyfond.cz) Libor Nazarčuk, (nazarcuk@post.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@svisv.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874 Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Hana Vídenská Obálka a barevné přílohy: Jiří Střelský, tel.: 777 335 865 Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 53 Kč (včetně 5 % DPH). Rozšiřuje: PNS, a.s., MORAVAPRINT, s.r.o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné: V redakci – 1 číslo 38 Kč (včetně 5 % DPH) (celý ročník 454 Kč (včetně 5 % DPH)) Předplatné pro Slovensko: Mediaprint – Kapa Pressegrosso, a.s., P. O. BOX 183, 830 00 Bratislava, tel.: (00421)2/524 44 980, e-mail: predplatne@abompkapa.sk Adresa redakce a vydavatele: SVČR – Vinařský obzor, P.O. BOX 34, Žižkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 31. 1. 2005 Toto číslo vychází 7. 2. 2005 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu.

ERRATA K článku Očkujeme révu vinnou (Oldřich Řezáč) ve VO 1/2005 str. 16 doplňujeme krátce o autorovi: Oldřich Řezáč, *1937. Absolvent pedagogického gymnasia a pedagogické fakulty UJEP v Brně, obor biologie – geografie. Dlouholetý člen ČZS, v posledních letech je členem Sdružení vinařů brněnské oblasti. Na své pokusné vinici (500 m2), kterou založil v roce 1995 v Želešicích u Brna, pěstuje zejména nové interspecifické odrůdy z dílny doc. Michlovského (Malverina, Savilon, Erilon a další.) (vo) ad „Daňová poradna: Fortifikovaná vína“ VO 1/2005 Po přečtení příspěvku „Daňová poradna: Fortifikovaná vína“ musím na tento článek J. Horešovského reagovat. Fortifikovaná vína jsou zařazena do kategorie, která je podle paragrafu 93 zákona 353/2003 Sb. v odstavci 4: Meziprodukty se pro účely tohoto zákona rozumí všechny výrobky, které jsou uvedené pod kódy nomenklatury 2204, 2205 a 2206, jejichž skutečný obsah alkoholu přesahuje 1,2 % objemových, ale nepřesahuje 22 % objemových jednotek, které nejsou šumivým ani tichým vínem nebo nepodléhají dani z piva. V odstavci 3 jsou všechna vína, která mají alkohol plně kvasného původu (primární alkohol), kdežto u fortifikovaných vín je použit vinný destilát. Z tohoto důvodu jsou zátížena sazbou daně 23,4 Kč z 1 litru výrobku. Ještě k dani z lihu: podle paregrafu 67 odstavec 4 téhož zákona: „Dani nepodléhá líh, který byl již jednou zdaněn, pokud u něho nebylo uplatněno vrácení daně podle § 14. Toto ustanovení se nepoužije v případech podle § 11 odst. 2, § 14 odst. 8, § 66 odst. 1 písm. d) a v případech, kdy došlo k dodatečnému vyměření daně na základě vzniku povinnosti daň přiznat a zaplatit při nabytí, prodeji nebo zjištění nezdaněného lihu [§ 68 písm. e)].“ Jaromír Veverka, Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice, e–mail: veverkaj@zf.mendelu.cz Vážený pane Veverko, při čtení této poněkud zašmodrchané definice tichého vína je třeba vnímat dvě odlišné části věty v písmenu c) uvedeného ustanovení § 93 odst. 3 zákona, kteréžto části jsou oddělené čárkou. Ta čárka obsahově odděluje definici tichého vína u produktů 2204 a 2205 od definice u produktů 2206. Když to zjednoduším, tak je zde napsáno, že tichým vínem je všechno v kódech 22040 a 2205, co není uvedeno v písm. a) a b), přičemž ovšem to, co je uvedeno v písm. a) a b) je tichým ví-

nem také. Zdá se Vám to zvláštní? To souhlasím. Čtu ovšem pouze zákon a vycházím z jeho gramatického a sémantického výkladu. Je možné, že zákonodárce toto říci nechtěl, ale řekl to. Každopádně považuji za téměř jisté, že první věta v písm. c) před čárkou platí samostatně, neboť pokračující slova za čárkou řeší už pak dál něco jiného a významově se tedy na text před čárkou nevztahují. Zákon je napsán poněkud nesrozumitelně a nesmyslně a obsahuje duplicitu. Nicméně platí a vyplývá z něj (tentokrát ve prospěch daňových poplatníků), že tiché víno je všechno, co je v kódu 2204 a 2205, ať to má jakékoli vlastnosti. Tedy je úplně jedno, jestli je to obohaceno, kolik to má alkoholu a jakého původu ten alkohol je. Rozhodující je jen to, jestli se to dá zařadit pod kódy 2204 a 2205. Z uvedeného vyplývá, že tazatelovo fortiﬁkované víno o obsahu alkoholu 20 % s dolihováním lihem je dle mého hlubokého přesvědčení tichým vínem s nulovou sazbou daně. Jiná věc je, že tazatel může mít u tohoto výkladu potíže s berním úřadem. V takovém případě, pokud se na mne obrátí, jsem schopen osobně nebo prostřednictvím naší kanceláře tento názor hájit. Jan Horešovský, daňový poradce, Praha

Chtěl bych se zeptat, kde si mohu objednat knihu – Odrody od G. Vaneka a kol. Současně bych rád požádal o pomoc při hledání vhodné odborné publikace, která se zabývá velice podrobně pěstováním révy, zvláště pak ošetřování během vegetace (ruční práce). Prozatím jsem u všech knih narazil jen a pouze na všeobecné informace, všeobecně známé. Je vůbec možné takovou knihu mít? Dle mého názoru, již dnes jsme schopni dát dohromady všechny požadavky révy na růst a podmínky růstu, tak by neměl být problém. Možná nový námět na článek, knihu . . . Děkuji za ochotu. M. Mikulenčák – Znojmo Kniha od Ing. G. Vaneka – Vinič – Odrody vyšla již před delším časem a není ji již možné patrně nikde sehnat. Sdílím Váš názor, že chybí mezi naší veřejností publikace s vinohradnickou tématikou. Již několikrát jsem zkoušel v různých nakladatelstvích nabídnout publikaci shrnující podrobně odrůdy révy vinné i moderní agrotechnické postupy, bohužel nebyl zájem vydavatelů. Jsem toho názoru, že překladové publikace nemohou nahradit naše domácí zkušenosti. Třeba tento Váš dotaz a odpověď napomůže sehnat nějakého vhodného vydavatele. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.

Vinařský obzor (2/2005)

Vážená redakce, dovolil bych si vyjádřit osobní názor k novelizaci vinařského zákona: Jásot nad změnou, která povoluje drobným vinařům vyrobit 1 000 litrů vína pro vlastní spotřebu, zcela pomíjí základní problém, totiž to, že tito vinaři nesmí víno prodávat. Pro spotřebu rodiny plně postačuje někdejších 500 l, ale má– li vinař vinohrad a sklep a musí–li platit daně, kupovat hnojiva a postřiky, nářadí a nástroje, demižony, sudy, koštýře a kdožví co ještě, pak podstatnou část vyrobeného vína prodat prostě musí. To je ekonomika! Je samozřejmé, že výrobce, který chce expandovat i na mezinárodní trhy a který tedy v nelítostném konkurenčním boji musí do nerezové technologie investovat desítky milionů a další statisíce a miliony do vinoték, reklamy apod., nemůže vyrábět levná vína. Pro něj jsou malí vi-

naři, kteří mají sklepy dávno zamortizované, technologii po pradědečkovi, využívající levné technologické postupy, a tudíž produkující levná vína, nemilou konkurencí. Byť by jen zásobovali kamarády a rodinu. Kolik je na jižní Moravě takových vinařů? Jeden, dva, deset tisíc? Kravihorci při demonstraci v Brně operovali s 16 700 podpisy. To ovšem nebyli jen vinaři. Řekněme, že vinařů je 5 000. Když každý prodá jen 1 000 l vína, je to vcelku 5 miliónů litrů. A to už je slušná konkurence. Je proto jasné, že významní a vlivní vinaři budou lobovat za přijetí zákonů, které tuto konkurenci zlikvidují. Po zrušení hranic by soudný člověk očekával, že celníkům bude slušně poděkováno, dostanou výsluhu a event. jim bude nabídnuta jiná práce. Jsou ale využíváni k likvidaci nežádoucí konkurence. Známý celník vyprávěl, jak mladí celníci,

plní elánu, kontrolují stánkaře, palírny a samozřejmě i vinaře. Úředníci ﬁnančního úřadu prý vše dělali od stolu, celníci ale vše řádně kontrolují v terénu. Výsledek se začíná projevovat – vinaři se pomalu začínají bát pustit cizího člověka do sklepa. A dá se očekávat i udávání: „Já mám platit pokutu a támhle Novotnej má vína mnohem více a toho nekontrolujete?!“ Nelítostná konkurence, která byla ohlašována před vstupem ČR do EU, velmi rychle zlikviduje všechny malé a slabé. Vinaři se buď spojí do ekonomicky silných družstev a podřídí se tvrdým stanovám, nebo budou jen dodávat hrozny, nebo zaniknou. V každém případě, idylické vinařství, dýchající třebas z knížek Zdeňka Galušky, zpívá svoji labutí píseň. Se srdečným pozdravem Jaroslav Pokorný, Valtice

Vinařský obzor (2/2005)

Chaos v dani z nemovitostí „Na Hromnice o hodinu více“, říká staré známé české přísloví, a je nutno říci, že má pravdu. Den se nám pomalu prodlužuje a věřím, že většina z nás již začíná cítit jaro. Kdyby bylo po mém, tak už aby tady bylo. Každopádně je však průběh letošní zimy něčím zvláštní. Zatím jsem neviděl žádný sníh, teplota jen jedinkrát klesla pod mínus 10 °C a bylo dovoleno těm nejodvážnějším z odvážných sklidit poslední hrozny pro výrobu ledového vína, řada vinařů již v tomto období má některé vinice ořezané. Je škoda, že když už je zima, tak to není zima taková, jaká má být, zejména proto, aby pořádně vymrzly všechny „potvorstva a žůžele“, které nám na jaře a v létě budou sát a ničit vinohrady. V každém případě život jde dál, a to také ten vinařův. Chtěl bych touto cestou informovat o průběhu nominačních výstav, které proběhnou letos v České republice. Tato problematika byla diskutována na posledním jednání představenstva SV ČR a z jednání vyplynula nutnost a potřeba v pokračování nastartovaného systému. Předpokládá se, že Národní salon vín by zůstal soutěží tak jako doposud, jen s tou odlišností, že nominačními soutěžemi by byly právě tyto nominační soutěže v jednotlivých podoblastech. Protože došlo ke změně vinařských oblastí na vinařské podoblasti, je nutno tento fakt, ať už se někomu líbí či nelíbí, promítnout také do nominačních soutěží. Těchto bude v ČR pouze 5. Jedna ve vinařské oblasti Čechy, jako celku a 4 ve vinařské oblasti Morava, resp. v každé vinařské podoblasti. Problém v tuto chvíli nastává ve vinařské podoblasti slovácké, kde bylo sloučeno 6 vinařských oblastí, tudíž zde bude ztížená komunikace, díky rozsáhlosti území. V každém případě je nutno tento systém dodržet. Vína z těchto podoblastí budou dále nominována do Národního salonu vín, a to pouze z těchto nominačních výstav, nikoliv již z ostatních soutěží typu Grand Prix Vinex, Valtické vinné trhy apod. Tudíž ten, kdo bude mít zájem dostat se do Národního salonu vín, má tuto možnost pouze prostřednictvím nominačních výstav! Pro organizátory je třeba uvést, že všechny nominační výstavy musejí proběhnout do konce měsíce září daného roku a v souladu se statutem nominačních výstav. Podmínkou je také nutné oslovení všech výrobců vín v dané podoblasti. Bližší informace zájemcům poskytnu osobně, případně na telefonu. Musím zde také upozornit na problematiku daně z nemovitostí. Naši zákonodárci opět schválili to, co nechtěli a stalo se, že daň z nemovitostí, kterou dříve platil nájemce, tak je novelou zákona tato povinnost přesunuta na vlastníka pozemku s platností od 1. 1. 2005. V Evropě zcela normální, vcelku i logické, ovšem nepoužitelné v případě České republiky a jejím chaosu v pozemcích katastru nemovitostí. Nájemce je poplatníkem pouze tehdy, pokud pozemky jsou u katastru nemovitostí evidovány zjednodušeným způsobem, pozemky jsou spravovány Pozemkovým fondem ČR nebo Správou státních hmotných rezerv, nebo je vlastníkem Fond národního majetku. Nedovedu si představit, že v případě aktuálního stavu katastru, kdy je do elektronické podoby a po pozemkových úpravách převedeno kolem 20 % katastrů, bude vlastník pozemku platit daň z toho, co v mnoha případech ani neví, kde má, natož kolik toho má! Je jasné, že po vstupu do EU přizpůsobujeme legislativu EU, tudíž v budoucnu bude nutno tuto daň na vlastníka převést, ale za současného stavu je to nemožné. Nedovedu si představit, jak devadesátiletí dědečkové a babičky jdou na ﬁnanční úřad, vyplňují daňové přiznání a platí daň z těch svých 20 arů, které pronajali, jen proto, aby se o jejich půdu vůbec někdo staral, protože by jinak zarostla lebedou. V našich podmínkách a přebujelé administrativě něco zcela nenormálního. Zajímavé je, že pozemky, které vlastní stát (Pozemkový fond, Správa státních hmotných rezerv, nebo FNM), byly řádně ošetřeny tak, aby stát nemusel nic administrovat a daň platit. Kdo by to také dělal při tolika úřednících. Naopak babičky a dědečkové ať si to pěkně skousnou. Nebylo nic jednoduššího než provést generelně tuto úhradu daně přímo nájemcem v hromadném platebním příkazu. V současné době poslanci připravují novelu zákona, která odloží povinnost platby daně vlastníkem. Legislativní proces není však ze dne na den, proto ministerstvo ﬁnancí prostřednictvím svého webu informuje následovně. Byl vydán pokyn, kdy se posunuje termín podání daňového přiznání z 31. 1. na 30. 4. u všech poplatníků, kterým tato povinnost vznikla, a byl vydán pokyn, kdy i v případě pozdního podání daňového přiznání či pozdního zaplacení daně z nemovitostí nebude zvýšena daň ani účtováno jakékoliv penále. V každém případě však platí: V katastrech, které již jsou v elektronické podobě (jejich seznam lze nalézt na webu www.mfcr.cz), podává přiznání a platí daň vlastník s výjimkou, která je zde výše uvedena. Dle sdělení poslanců se však připravuje novela zákona, která posune tuto povinnost vlastníků o cca 3 roky, do doby, než bude celý katastr nemovitostí v elektronické podobě. Tato novela by měla být v platnosti do konce dubna, tak aby kopírovala posunutý termín povinnosti podání daňového přiznání a umožnila podat daňové přiznání a zaplatit daň nájemcům pozemků. Martin Půček, tajemník SV ČR

Informace ze SV ČR Ve středu 5. 1. 2005 jednal předseda SV ČR s Ing. J. Machovcem, arch. R. Neprašem, Mgr. L. Opluštilem a Ing. J. Vozdeckým ve Valticích o budoucí činnosti Národního vinařského centra a expozice salonu vín. V pátek 7. 1. 2005 se předseda svazu a šéfredaktor Vinařského obzoru zúčastnili valné hromady Moravínu ve Valticích. Ve dnech 10. a 11. ledna byl předseda účasten v Bruselu jednání pracovní skupiny Víno při COPA/COGECA a poradní skupiny Víno při Komisi ES. Informace o průběhu těchto jednání naleznete v tomto čísle Vinařského obzoru. Dne 11. 1. 2005 proběhlo jednání sněmovny společenstev Agrární komory ČR ve Vinařících na Mladoboleslavsku. Na programu jednání byly primární volby kandidátů do představenstva AK ČR. Naše zájmy pro příští období bude po vzájemné domluvě mezi ovocnáři, zelináři a chmelaři hájit předseda Ovocnářské unie Ing. Jaroslav Muška. Jednání za Svaz vinařů se účastnili delegáti Ing. J. Machovec, Ing. B. Palička, CSc., Ing. M. Půček a Ing. P. Krška jako náhradník za předsedu SV ČR, který byl na jednání v Bruselu. Ve čtvrtek 13. ledna se předseda svazu spolu s projektovým manažerem Ing. P. Krškou zúčastnili v sídle RRAJM v Brně další schůzky k vinařskému klastru. Tato schůzka se konala za účasti zástupců RRAJM, SVČR, CzechInvestu, Vinia Velké Pavlovice, Vinných sklepů Valtice a Znovínu Znojmo. Nyní je na CzechInvestu podána žádost projektu mapování prostředí pro založení vinařského klastru. Zúčastněné ﬁrmy projevily velký zájem o založení vinařského klastru. Jedním z hlavních cílů klastru by mělo být vytvoření VOC Morava. Další schůzka se uskuteční 7. 2. 2005 ve Velkých Bílovicích. V pátek 14. ledna šéfredaktor VO navštívil brněnský veletrh cestovního ruchu Regiontour. Množství prezentací vinařů v jednotlivých prezentacích regionů obou našich vinařských oblastí stoupá. (svčr)

Zdeněk Habrovanský ze ŠSV Polešovice v rámci expozice Zlínského kraje na stánku kromě vína nabízel také sazenice z jejich produkce Foto R. Stávek

Vinařský obzor (2/2005)

Informace z Moravínu MORAVÍN – svaz moravských vinařů, Zámek 1, 691 42 Valtice 1) Valná hromada MORAVÍNU se uskutečnila již 7. ledna za přítomnosti 120 členů a pozvaných hostů. Dopoledne vyslechli účastníci valné hromady informace o vinařské legislativě pro malé vinaře, dále měli možnost srovnat naše podmínky pro vinohradnictví a vinařství s evropským a světovým vinohradnictvím a vinařstvím a nakonec byli informováni o situaci

na REGISTRU a stavem v zasílání hlášení a nezbytností párování u vinohradníků nad 1 ha vinic pro získání dotací. Odpoledne byla schůze s obvyklým programem a volbou nového výboru. V bohaté diskusi se projednaly problémy, které tíží naše vinohradníky a vinaře 2) Odborné semináře pro vinohradníky a vinaře byly opět v areálu PATRIA Kobylí, a.s., a zúčastnili se jich více než 280 zájemců – bližší informace v příštím čísle 3) na 24. února připravuje MORAVÍN seminář k dani z příjmů fyzických osob a vyplně-

ní daňového přiznání – začátek v 15.00 hodin v sále NVC ve Valticích 4) MORAVÍN připravuje 2 odborné zájezdy, pokud se přihlásí do 15. února aspoň 30 zájemců: a) 23. března do Rakouska do oblasti Weinviertel – 3 vinařské ﬁrmy – cena 1 100 Kč a 1 300 Kč b) 14. dubna na Slovensko do Malokarpatské oblasti – 3 vinařské ﬁrmy – cena 900 Kč a 1 000 Kč Ing. Jan Otáhal, CSc.

Informace z Cechu českých vinařů Jednání předsednictva dne 18. 1. 2005 v Zámeckém vinařství Roudnice nad Labem – jednání vedl cechmistr Ing. Ivan Váňa

!!! POZOR – ZMĚNY TERMÍNŮ !!! Soutěž vín České oblasti – hodnocení vín proběhne dne 2. 6. 2005 na SZŠ Mělník. Předsed-

nictvo předpokládá, že soutěž bude již uznána Ministerstvem zemědělství a zároveň bude i nominační soutěží pro NSV. Samotná výstava proběhne při příležitosti 120. výročí založení Zahradnické školy Mělník ve dnech 1. a 2. 7. 2005 v areálu školy. Valná hromada – uskuteční se dne 24. 2. 2005 na SZŠ Mělník, zahájení v 9.30 hod. V programu zazní zpráva o činnosti, o hospodaření, plán činnosti na r. 2005. K důležitým bodům programu bude patřit vystoupení tajemníka

Španělsko – všeobecné snížení spotřeby vína Francie není jediná vinařská země dotknutá snížením spotřeby vína: ve Španělsku prodej vína se snížil o 3,5 % v r. 2003, podle FEV (Federacion Espanola del Vino). Toto snížení se dotklo tentokrát spotřeby v domácnosti (–4 %) a mimo domácnost (–3,2 %) Celková spotřeba dosahuje 1,15 miliard litrů (2004). Stolní vína, která představují dvě třetiny španělské spotřeby, klesla o 3,8 % a vína kontrolovaná o 5 %. Významné snížení se dotklo kontrolovaných vín v hotelích a v restauracích (–8,2 %). Podle FEV toto snížení „je možné vysvětlit nedostatečnou ﬂexibilitou cen v tomto sektoru“. Vinařství Chandon vyrábí šumivé víno uzavřené korunkou Z pohledu zamezení vzniku různých pachutí po korku, vinařská ﬁrma Chandon v Austrálii uvádí novou značku Chandon Z*D Blanc de Blanc 2000, uzavírané korunkou, tedy podobně jako pivo. V prohlášení ospravedlňuje toto opatření vysvětlením, že šumivá vína jsou více postižena „pachutí po korku“ a „pachutí po dřevě“ než vína tichá, u kterých se to označuje jako „pachuť po lepidle“, vyvolaná použitým lepidlem v zátkách této kategorie vín. Není to sice poprvé, kdy je šumivé víno vybavené tímto druhem uzávěrů, ale je to první krok mezi výrobky vyšší kategorie. Prodávána za spotřebitelskou cenu 33,95 australských dolarů, značka Chandon Z*D není ještě navrhnuta na export. Zvýšení konzumace vína v Rusku V Rusku, kde víno je vnímáno jako viditelný znak sociálních úspěchů, konzumace vína doznala za poslední rok nárůst o 30 %. Podle studie vykonané odborným časopisem „Kompanya“, v Moskvě horní a střední

Svazu vinařů ČR Ing. Martina Půčka (nová legislativa, povinnosti vinařů, . . . ). Závěr již tradičně obstará degustace vín členů CČV. Společenský večer – po dohodě se SOU Liběchov došlo ke změně termínu. Společenský večer se uskuteční dne 11. 3. 2005, zahájení v 19.00 hod. Na valnou hromadu i na společenský večer budou rozeslány všem členům pozvánky. Pro přespolní je zajištěno ubytování. Svoz účastníků z Roudnice a Mělníka autobusem. Stanislav Rudolfský, tajemník CČV

vrstva ruské buržoasie se stává více a více vybíravá ve víně. Ve skutečnosti vzrůst nákupní síly a snížení nezaměstnanosti umožnilo zvýšení trhu. V r. 2001 Rusko dovezlo 256 milionů litrů vína, což je zvýšení 34 % oproti r. 2000. USA: zákon o bioterorismu překáží importu vína „Bioterrorism Act“, zákon, jehož záměrem je chránit USA proti biologickému útoku, stanovuje předpisy k dovozu potravinářských výrobků, které jsou těžko aplikovatelné a nepříjemné pro úsek obchodu s vínem. Uvádí to kalifornský deník San Francisco Chronicle, který zorganizoval anketu k tomuto problému. Konečné znění zákona bylo odloženo na listopad. Vysvětlení: určité údaje, zejména povinnost zaslat registrační číslo každého zahraničního dodavatele, se jeví těžko proveditelné, upozorňují dovozci. Tito žádají od FDA (Food and Drug Administration) změkčení zákonů. Obsah skleniček na víno se v britských lokálech zdvojnásobil Obsah skleniček, v kterých se podává víno v britských hostincích, hotelech a restauracích, se během několika let zdvojnásobil. Je to výsledek studie vykonané velkoobchodem King UK v několika tisících zařízení. Více než 90 % gastronomických zařízení podává již víno ve skleničkách o obsahu 250 ml, při čemž před dvěma roky to bylo jen 29 %. Většina podniků používala tehdy skleničky o obsahu 125 ml. Podle King UK tato změna se vysvětluje jako produkt „vinařská revoluce“ za Kanálem La Manche. Tato zpráva je dobrá pro vinaře, ale ne pro složky společnosti bojující proti alkoholizmu, kterou tato evoluce znepokojuje. Ze zahraničních zdrojů připravil A. Konečný

Vinařský obzor (2/2005)

Pracovní skupina „Víno“ při COPA/COGECA a poradní skupina „Víno“ při Komisi ES ve dnech 10. a 11. ledna 2005 Ing. Jiří Sedlo, CSc. – Svaz vinařů ČR

Trh s vínem v EU koncem roku 2004: Německo – zvyšuje se objem dováženého vína, zvláště ze třetích zemí, které vytvářejí tlak na snižování cen. Hroznů bylo sklizeno nadprůměrné množství, část z nich bude použita pro stolní víno z tržních důvodů. Došlo již ke zlomu cen mezi modrými a bílými hrozny, u dražších modrých začíná cena klesat a naopak u bílých stoupat. Destilaci nepožaduje. Rakousko – obdobný trend vzhledem k modrým a bílým hroznům jako v Německu, sklizené množství se blíží dlouhodobému průměru. Destilaci nepožaduje. Francie – velké množství vína z dovozu, především stolního, které tlačí na snižování cen vín všech kategorií, značné problémy má i trh s jakostním vínem. V diskontních obchodech se pohybuje cena láhve Cabernet Sauvignon z Chile kolem 0,8 Eur, Lidl prodává láhev francouzského vína za 0,69 Eur – sudové víno pak musí stát nejvýše 0,33 Eur/l. Láhev AOC Bordeaux se prodává již od 1,2 Eur! Sklizeň hroznů byla množstvím lepší než minulá, kvalita byla vysoká. Krizovou destilaci (článek 30) Francie nepožaduje. Řecko – trh se vyvíjí špatně, minulý hospodářský rok byl nejhorším za posledních 20 let. Jsou velké zásoby hlavně stolního vína, klesla spotřeba, zvýšil se dovoz, snížil vývoz, klesá cena, zvláště stolního vína. Sklizeň hroznů byla o 30 % nižší než před rokem, ale při vysoké kvalitě. Řecko jako jediný členský stát zatím požaduje mimo dobrovolné (článek 29) i krizovou destilaci (článek 30). Itálie – narůstá dovoz ze třetích zemí, trh je celkem stabilní, ale klesají ceny dražších vín. Sklizeň hroznů byla ve srovnání s minulým ro-

kem nižší, avšak v důsledku vývoje trhu bude dobrovolná destilace (článek 29) vyšší než před rokem. Portugalsko – sklizeň byla dobrá z hlediska výnosu i kvality. Portugalsko využije dobrovolné destilace vína (článek 29). Malta – trh je stabilní, sklizeň byla dobrá. Destilaci nevyužije. Slovinsko – sklizeň poměrně vysoká, destilaci nevyužije. Slovensko – sklizeň mírně nadprůměrná co do množství i jakosti, zvláště v případě bílých odrůd. Destilace vína nebude využita. Španělsko – trh má potíže, bílé stolní sudové víno se obchoduje za 0,22 Eur/l. Export stolního bílého vína se snižuje. Dobrovolná destilace (článek 29) bude využita. Maďarsko – velké zásoby vína, ceny mírně klesají, ale u červeného ještě stoupají. Sklizeň byla co do množství dobrá, kvalita již byla horší. Jsou problémy s povinnou destilací zbytků (matoliny, kaly). Dobrovolná destilace vína (čl. 29) bude využita. Závěr: Narostly problémy na trhu s vínem, obecně se zvýšil dovoz ze třetích zemí, zvýšila se i produkce. Bude využito možnosti dobrovolné destilace a je otázkou, do jaké míry bude nutná krizová destilace. Zájem o dobrovolnou destilaci je značný, není známo, kolik prostředků na ni Komise vyčlení a zda bude odbyt na získaný alkohol. O krizovou destilaci (čl. 30) zatím požádalo jen Řecko, ale případné požadavky některých dalších států nejsou známy a přitom je lze očekávat. Vznikla mezinárodní vinařská organizace WWTG v podstatě jako „trucorganizace“ proti OIV. Členy jsou nové vinařské země (např. USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland apod.) a jejich cílem je prosazovat své zájmy na celosvětové úrovni. Jde o snahu části, asi ¼, celkové produkce vína světa diktovat podmínky pro obchod s vínem zbývajícím ¾ produkujícím víno. Evropa by si měla udržet svoji pozici kontinentu, který vzhledem k více než 2/3 světové produk-

ce i spotřeby vína rozhoduje o pravidlech. Proto by COPA/COGECA měla podpořit OIV a posílit spolupráci s ní. Stejně tak i spolupráci s AREV, WWTG by se měla stát členem OIV, stejně jako AREV. Komise by pak měla respektovat stanoviska OIV. Začlenění WWTG do OIV by mělo být podmínkou při dalších obchodních jednáních o víně se třetími zeměmi. Bilaterální dohoda o víně mezi EU a USA: Zatím není podepsána, jednání probíhají prakticky každý týden. K základním problémům patří definice vína (přídavek vody), americký zákon o tzv. bioterorismu (certifikace při dovozu vína do USA), semigenerická označení vína a ochrana duševního vlastnictví vzhledem ke značení vína (zavádějící označení původu vín z USA – šampaňské, tokajské atd.). Ze strany Komise je tlak na přijetí dohody do tří měsíců. Zástupci Itálie v pracovní skupině s tímto postupem nesouhlasí, Komise zde obhajuje obchod s vínem a ne jeho produkci. Enologické metody USA neodpovídají evropské kultuře a nelze je připustit. Podpisem takové dohody získáme malou možnost exportu, ale ztratíme svoji tradiční evropskou identitu. Od roku 1983 se stále vyjednává o zvláštních podmínkách pro USA. Trvá to už 22 let. Beze změny zákona o bioterorismu nemá žádná dohoda s USA nijakou cenu. Zástupci Francie vyjádřili obdobný názor, dohoda musí být vyvážená pro obě strany, musí být respektována evropská kultura. Kdyby se podepsala takto připravená dohoda, přijdeme jako evropští vinaři o živobytí. Zástupce Německa – měli bychom to v Radě zablokovat, takovou dohodu nelze podepsat. Lepší je žádná dohoda než takováto. Byla naplněna taktika USA – od všeho, co jim činilo problémy, bylo upuštěno, ale na druhou stranu, co požadovala EU, naplněno nebylo. V oblasti enologie nelze akceptovat metody, které nerespektují OIV (voda aj.). Definici vína musí utvářet země, které produkují většinu vína na Zemi, a ne ty, které neprodukují ani 1/3. Měli bychom požádat naše vlády o negativní stanovisko.

Vinařský obzor (2/2005)

Bilaterální dohoda o víně s Austrálií: Dohoda má naprosto jiný text i obsah než dohoda s USA, zásadní problémy tam nejsou. Zatím k nejzávažnějším nesouladům patří označování Tokaje, což by se mohlo na obou stranách brzy vyřešit. Alkohol a zdraví je téma semináře, který 20. 1. pořádalo DG Sanco. COPA/COGECA nebyla k účasti přizvána. Zdá se, že podle nového vedení DG Sanco patří i víno mezi „zakázané“ nápoje, zřejmě pod tlakem severských zemí. Existuje tzv. Amsterdamská skupina, která sdružuje výrobce lihovin. Jako vinaři bychom se neměli přičlenit do této skupiny, ale měli bychom s ní komunikovat. Nemůžeme mluvit o alkoholu jako celku, ale musíme rozlišovat mezi jednotlivými nápoji. Víno mezi nimi je jediný zemědělský produkt, ostatní jsou průmyslové výrobky. Lidé umírají pod koly aut, ale nikdo neříká, že auto je špatné. Je to jen problém rychlé jízdy. Obdobně je tomu s vínem, přiměřené množství pomáhá, nadmíra škodí. Je nutné vést trvalou diskusi s DG Sanco. Zpráva Komise k tržnímu řádu s vínem – jde o zatím nepublikovanou studii, kterou Komise zadala nezávislým expertům. Je to velmi kritická zpráva k jednotlivým opatřením regulace trhu s vínem, ze které vyplývá vhodnost extrémní liberalizace trhu a úspora nákladů na regulaci. Cílem je odpojení produkce vína od podpor. Jednání poradní skupiny „Víno“ při Komisi ES 11. 1. 2005 Bylo představeno nové organizační schéma DG Agri. Sektoru víno se týká především ředitelství C a D. Oddělení C III – regulace trhu vínem, tabákem, osivem a chmelem, jedno ze 4 oddělení ředitelství C (tržní řády), vede E. Jacquin. Volby předsedy a místopředsedy proběhly podle připraveného scénáře, na každé místo byl všemi hlasy zvolen jediný navržený kandidát. Předsedou byl zvolen čtyřicetiletý Španěl J. M. Sánchez-Brunete, který vlastní vinařský podnik. Nahradil tak jiného Španěla (Baguena), který se vzdal funkce z důvodu jmenování ministrem zemědělství ve svém regionu. Místopředsedou byl zvolen nepřítomný zástupce Comité Vins (sdružení „obchodníků s vínem“, u nás je vžitějším termín „zpracovatelů“). Druhý místopředseda volen nebyl, protože nebyl navržen. Všichni se však shodli na tom, že když předsedou je zástupce C/C, jedním místopředsedou zástupce Comité Vins, měl by být druhým místopředsedou zástupce spotřebitelů. Jeho volba proběhne na příštím zasedání. Z hodnocení situace na trhu s vínem v EU vyplynulo, že po sklizni 2004, která byla množstvím i jakostí dobrá, vznikají závažné problémy na trhu s vínem. Mimoto se zvýšil dovoz a snížil vývoz. Očekává se dobrovolná destilace (článek 29 nař. 1493/1999) ve výši až 12,5 mil. hl vína. To ale nebude stačit k rovnováze na trhu. V no-

Absence jakékoliv tradice a úcty ke kultuře vína umožňuje například v USA přidávat před kvašením 10 i více procent vody do moštu. Snížení cukernatosti o několik stupňů, kdy tak výsledný obsah alkoholu ve víně spadne po hranici vyšší taxy, je jediným vodítkem enologických postupů. Foto R. Stávek

vých členských zemích je situace lepší, nepotřebují destilovat, ale dovoz rovněž narůstá. Na trhu je o 20 mil. hl vína více než před rokem. Stolní víno z Francie se prodává pod 4 Euro/ hl, z Itálie pod 3 Euro/hl a ze Španělska pod 2 Euro/hl. Je zapotřebí řádně analyzovat trh. Klučení vinic není řešení, má značné sociální důsledky. Asi bude nutné změnit tržní řád s vínem. Zvýšil se hektarový výnos. Z hlediska celkového objemu sklizně nejde o žádnou výjimku, odpovídá první polovině devadesátých let. Posledních 10 let jsou stabilní plochy, ale dříve byla plocha větší. Podíl jakostního vína narůstá, ne však v posledních 2 letech. Je to nový trend? Ve Španělsku již poslední 4 roky narůstá podíl stolního vína. Vývoz vína z EU je stabilní, Francie sice snížila export, avšak Itálie a Španělsko jej zvýšily. Itálie má velké zásoby stolního vína, ve Francii však klesly. Cenová úroveň se velmi liší podle jednotlivých států. Nelze srovnávat produkci z roku 1990 se současným stavem, spotřeba výrazně poklesla. Produkuje se stále více vína, klesají jeho ceny. Nelze postavit zeď proti dovozům, musíme přesvědčit spotřebitele, že naše víno je lepší. Je nutné odbyrokratizovat produkci, snížit

počet hlášení apod. Je nezbytné zvýšit spotřebu vína, jinak budou potíže neustále, pokud bude klesat. Nelze se zabývat jen ochranou produkce. Musí se sledovat i data o spotřebě uvnitř EU. Například Anglie dováží místo původně vína francouzského vína ze třetích zemí. Bilaterální dohoda s USA: Od léta minulého roku probíhala jednání každý týden. Text dohody má nyní 20 článků a přílohy. Export vína z EU do USA je 5x větší než obchod opačným směrem. Nejsou vzájemně uznány enologické postupy. Cílem Komise je co nejdříve uzavřít dohodu. Nový zákon (USA) o certiﬁkaci platí od 1. 1. 2005, ale vztahuje se až na vína ze sklizně 2005. Je nebezpečné z hlediska WTO uzavřít s USA jinou dohodu než s ostatními třetími zeměmi. Stávající návrh není vyvážený, EU by ji neměla podepisovat. Nechceme rychlou dohodu, ale dobrou dohodu. Bilaterální dohoda s Austrálií: Dohoda nebude uzavřena, dokud se nevyjasní veškeré otevřené problémy. V případě enologických postupů již existuje pozitivní seznam, ale otevřené jsou zatím nové enologické postupy. Austrálie je ochotna chránit evropská tradiční označení vína. Dohody s MERCOSUR: Jednání bylo pozastaveno, protistrana vyžadovala nepřijatelné podmínky. Závisí to i na průběhu jednání WTO. Dále probíhají technické konzultace. Informace Komise o studii k trhu s vínem. Na úvod zástupci Komise sdělili, že zadání studie proběhlo na základě výběrového řízení. Mandát ale měli jenom k přednesení nejpodstatnějších výsledků studie, celou studii zveřejnit zástupci Komise na tomto jednání nesměli. Sledováno bylo období let 1988 – 2000 (minulý tržní řád) a hlavním obdobím byly roky po zavedení Agendy 2000. Sama Komise si je vědoma řady nedostatků, které tato studie má. Studie poskytuje následující závěry: Ve věci výsadbových práv došlo k porušení původního principu tím, že se od roku 1995 vydávala nová výsadbová práva. Nyní jsou přebytky vína. Destilace na likvidaci přebytků vína – jde o neúčinný mechanismus, z dlouhodobého hlediska neřeší přebytek, podniky se tomuto mechanismu přizpůsobují. Výsadbová práva a vzdání se vinohradnictví jsou však lepšími mechanismy regulace trhu než destilace. Za pozitivní prvky byla označena ochrana trhu podporou exportu formou vývozních náhrad a ochrana před nadměrným dovozem. Stejně tak byla pozitivně hodnocena podpora na zvyšování cukernatosti moštu přídavkem zahuštěného moštu. Je to považováno za nabídku stejných ekonomických podmínek pro různé klimatické oblasti. Byla posuzována příjmová situace vinařských (zemědělských) podniků. Výsledkem provedené analýzy je, že se v poslední době zvýšily jejich příjmy, i když s meziročními výkyvy a značné rozdíly jsou i mezi jednotlivými regiony. Studie doporuču-

Vinařský obzor (2/2005)

je radikální reformu trhu s vínem, zrušení výsadbových práv, zrušit destilaci jako opatření na podporu trhu s vínem, liberalizovat podnikatelské aktivity ve vinařství. Náhradou za zrušená opatření navrhuje například místo destilace vína tzv. „zelenou sklizeň hroznů“ (odstříhnutí větší části hroznů na zem ještě před počátkem vyzrávání), více využívat možnosti dotovaného skladování vína, zlepšit systém informování o stavu na trhu s vínem. C/C se závěry studie nemůže v žádném případě souhlasit. O materiálu, až bude skutečně předložen, je zapotřebí ještě hodně diskutovat. Odbyt vína z EU: Jde o novou politiku z posledních let, týká se 10 komodit. V zásadě jde o koﬁnancování, kdy 50 % nákladů pokryje EU, 20 % členský stát a 30 % podnikatel. V zásadě musí jít o naprosto obecnou propagaci vína z EU. Nikoliv propagace vína odněkud. Žádosti o podporu se podávají 2x ročně. Podpora se poskytuje od roku 2001. Z tohoto titulu zatím čerpalo prostředky 200 projektů, které byly ve 140

případech orientovány na trh uvnitř EU a v 60 případech na třetí země. K těm, kdo prostředky čerpali, patří Itálie, Francie, Španělsko, Německo a Portugalsko. Nyní se připravuje menší změna podmínek pro tento program. Příprava reformy tržního řádu s vínem: V listopadu 2004 nastoupila nová komisařka pro zemědělství. Je nutno diskutovat o zákazu nových výsadeb. Tržní řád s vínem nebyl prakticky jako jediný přezkoumán. V roce 2005 by mohla proběhnout reforma. Současný model se opírá už o neplatné tvrzení, že Evropa je jediný producent vína. Je nutné dále rozdělovat stolní a jakostní víno? Mělo by se zjednodušit „papírování“. Destilace podle stávajících podmínek nevyhovuje. Restrukturalizace je časově omezena. Prodej destilovaného alkoholu – kam? Trh s vinnými destiláty není transparentní. Chybí deﬁnice pro enologické postupy. Systém náhrad při vývozu je zastaralý, musí se změnit. Nezbytné je zřídit místo pro pozorování vývoje trhu. Zákaz výsadby nových vinic brzdí možnost reakce na

chování trhu. Správa výsadbových práv je drahá. Nakonec rozhodující je velikost balíku peněz pro sektor. Zatím nevíme, zda komisařka připravuje technické změny nebo reformu celého tržního řádu. Zda jsou používané nástroje ještě funkční nebo již zastaralé, musíme nejdříve zvážit. Podpora sektoru se musí zvýšit, ne zůstat na stávající úrovni. Je nutné správně propojit producenty vína a jeho prodejce. Dlouhodobě EU produkuje více vína než spotřebuje. Za celou dobu se nevymyslelo nic lepšího než přebytek za hodně peněz zničit. To ale nemůže být řešením, musí se zkvalitnit produkce. Jedinou cestou je vložit prostředky do zlepšení produkce. Otázkou také je, kolik řízení potřebujeme na úrovni EU, kolik na úrovni států a kolik může být přeneseno na menší regiony. Před 2 lety byla utvořena pracovní skupina pro enologii. V minulém roce se sešla jedenkrát a řešila řadu enologických postupů. Podrobnosti jsou uvedeny v samostatném článku.

Daňová poradna: Dodatečné vyměření daně z příjmů právnických osob

Chápu Vaše dilema týkající se penále, a to zejména proto, že po třech letech dosahuje výše penále zhruba 100 % doměřené daně. Nicméně nemějte obavy, není to ztracené. Tak za prvé, podle ustanovení § 40 odst. 17 zákona č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků (dále jen ZSDP) se skutečnosti rozhodné pro vyměření daně posuzují pro každé zdaňovací období samostatně. Z toho mj. vyplývá, že nelze bez samostatného posouzení skutečností v letech r. 2001 a 2002 daň vyměřit. K takovému posouzení je ve zmiňovaném zákoně zaveden především institut daňové kontroly. Jinak nepříjemná daňová kontrola v tomto případě může být pro Vás požehnáním. V daňové kontrole máte totiž právo předkládat důkazy, které se pak hodnotí každý zvlášť samostatně i všechny ve vzájemné souvislosti. Jednak je dost možné, že pod vedením zkušeného daňového poradce byste mohli předložit nové důkazy, které by přiměly správce

daně v rámci důsledně požadovaného hodnocení ve zprávě o daňové kontrole dojít k příznivému závěru a jednak mezi tím může dopadnout odvolací řízení ve Váš prospěch a daňový výdaj bude akceptován. Pokus správce daně přimět Vás k postupu, kdy sami iniciujete postup, na základě kterého bude možné vyměřit Vám daň bez provedení daňové kontroly, je poněkud průhledný, ale především nelegální. Za druhé, – rozpor daného postupu se zákonem vyplývá i ze skutečnosti, že dodatečné daňové přiznání předloží daňový subjekt pouze tehdy, když zjistí, že jeho daňové povinnost má být vyšší nebo ztráta nižší. Nikoli tedy tehdy, když to zjistí (nebo se jen domnívá – nic zatím nezjistil) správce daně. Jistý problém je, jak se proti výzvě k podání daňového přiznání bránit, protože proti ní není přípustné odvolání. Nedoporučuji nereagovat vůbec. Nedoporučuji ani podat daňové přizná-

ní s nulou, neboť to skýtá jistá nebezpečí. Doporučuji na první pohled poněkud krkolomný, ale bezpečný postup: podat dodatečné daňové přiznání nekompletní, např. pouze první stranu, na výzvu k doplnění požádat o prodloužení lhůty bez nalepené kolkové známky a proti výzvě k úhradě kolku, kde je teprve přípustné odvolání, se odvolat s uvedením výše uvedených důvodů svědčících o tom, že původní výzva k podání dodatečného daňového přiznání je nezákonná. Taktéž je nutné vést maximálně kvaliﬁkovaně odvolací řízení proti výměrům za r. 1998–2000 a požádat o prominutí penále a o splácení daňové povinnosti z důvodů, že je to pro Vás existenční otázka. Cílem daňového řízení je totiž sice vybrat daň, ale nikoli za cenu likvidace ekonomických subjektů. Jan Horešovský, daňový poradce, Praha

2. mezinárodní veletrh gastronomie, hotelov˘ch sluÏeb a veﬁejného stravování

1. - 3. 3. 2005 Brno - V˘stavi‰tû, pavilon A otevﬁeno dennû 10.00 - 18.00 hodin poslední den akce 10.00 - 17.00 hodin

Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště 1 / 647 00 Brno Česká republika tel.: +420 541 152 745 fax: +420 541 153 067 e-mail: gh@bvv.cz www.bvv.cz/gh

G+H 2005

Po pﬁedloÏení tohoto kuponu na pokladnû Vám bude poskytnuta zlevnûná vstupenka za 60

Firma:

Obor působnosti:

Příjmení:

Jméno:

Kã.

Ulice, č.: PSČ:

Město:

Stát:

Telefon:

Mobil:

Fax:

E-mail:

Souhlasím se zařazením do adresní banky odborných návštěvníků veletrhu. Podpisem dávám společnosti Veletrhy Brno, a.s. souhlas s tím, aby podle § 7 zákona č. 480/2004 Sb. mohla využít výše uvedené kontaktní údaje k zasílání svých obchodních sdělení prostřednictvím elektronických prostředků.* Podpis: ....................................................

*V případě, že s uvedeným nesouhlasíte, souvětí přeškrtněte.

G R O U P

ST 4

ZÁTKY PRO NEJNÁROâNùJ·Í

COMPO spol. s r.o., Na Pankráci 30, 140 00 Praha 4 tel.: 234 633 280-5, fax: 234 633 290, e-mail: info@compo.cz

Vinařský obzor (2/2005)

Bioinformatici se vrhli na révu vinnou . . . Mgr. Jiří Drábek, Ph.D., Katedra biochemie PřF UP, Olomouc

Na to je více názorů: někdo tvrdí, že přijetí sterilních standardizovaných postupů australských létajících enologů vede ke glajchšaltování vlastností vína – tvrdí, že v extrému nám zbude jen jedno supermarketové Chardonnay jako další produkt globalizace. Jiný nadšeně přivítá každou novinku, která mu usnadní práci, pozdrží sklizeň pro přívlastkové období, zvýší podíl aromatických látek, dodá vínu plnost. Může přitom zapomenout na celou historii našeho vinařství, na místní mikroklima a podloží. Pokud bereme v úvahu jen komerční hledisko, tak záleží na každém vinaři, co chce využít jako komparativní výhodu svého vína, jakou formu prezentace vína použije a na jakou zákaznickou skupinu se zaměří. Jistě se najde i takový podnikatelský záměr, který v rámci ekoturistiky dopřeje přírodylačným měšťákům, aby mohli chodidly drtit hrozny a odnést víno, nad jakým by kroutil pysk i Bušek z Velhartic. Jde jen o to najít si (a marketingově zvládnout) svou niku, skulinku na trhu, bombardovaném levným eurovínem z jihu (1). Nástup bioinformatiky Sdílím názor, že na evropském, popřípadě světovém trhu se mohou ujmout spíše naše přívlastková vína nebo vína přinášející nějaký bonus. Náskok před jinými vinaři je možno získat novými znalostmi a technologiemi. Jedním zdrojem nových znalostí je bioinformatika, věda, která odpovídá na molekulárně biologické otázky pomocí počítačů. Máme tedy počítače a snahu zkoumat biologii révy pod rozlišovací schopností optických mikroskopů. K čemu to může vést? Informační exploze se týká i vinařství – informace je třeba skladovat tak, ať se v nich dá snadno „prohrabovat” – vyhledávat při zadání

vymezujících podmínek. Třeba chci vědět, které z tisíců odrůd révy vinné byly úspěšně pěstovány na území se zeměpisnou šířkou severnější než Mělník, nemají sklon k hnilobě, ustojí napadení mšičkou révokazovou, voní po medu a mají potenciál k archivování. Jistě, můžu zajít za medailí honorovaným profesorem Krausem a zeptat se ho, ale ani ten neví všechno. Místo papírových kartiček nebo děrných štítků mohu použít počítač a zadat (nejsnadněji přes Internet) dotaz do databáze a pomocí několika poklepání na myš mám informaci jako na stříbrném podnose. Na takovéto databázi zatím pracují nezisková konsorcia (http:// www.genres.de/eccdb/vitis/, http://www.vitaceae.org/) i komerční ﬁrmy (http://www.tigr.org/tigr-scripts/tgi/T_ index.cgi?species=grape). Zato databáze lidské DNA a lidských proteinů http://www.ornl.gov/sci/techresources/ Human_Genome/home.shtml, http://www.ncbi.nlm.nih.gov/genome/ guide/human/ už fungují naplno. Poskytují informace: evoluční – o společných předcích genů, proteinů a organismů genomické – o lokalizaci genů na chromosomech a nukleotidů v genech strukturní – jak je která bílkovina poskládána aktivitní – které geny jsou spuštěny – vyjádřeny za speciﬁckých okolností funkční – kudy vedou biochemické dráhy, jakou mají bílkoviny enzymatickou funkci anebo úlohu v nemoci a ve zdraví.

Bioinformatika může také napomoci identiﬁkovat jednotlivý mikroorganismus. Podle nukleotidové sekvence byl určen nový druh kvasinky Pythium z burgundských vinic, účinné proti šedé hnilobě (4). Genom je soubor veškeré genetické informace jedince. Přečtení genomu révy pomůže cílené genetické manipulaci révy pro vylepšení kvantitativních znaků (5). Do genetické mapy Vitis vinifera se postupně zanášejí nové záchytné body (6;7) a mapa se zahušťuje. Bioinformatika pomáhá „napasovat“ úseky o délce přibližně 600 nukleotidů, získané jako výsledek čtecích (sekvenačních) reakcí, na záchytné body genomu révy tak, aby dohromady sestavily chromosomy, nukleotid po nukleotidu. V řetězci nukleotidů pak budeme moci lokalizovat všechny geny. To však vypadá příliš vzdálené vinařské praxi a možná jsem tím odradil některé čtenáře před tím, aby četli dále. Pokud však člověk do bioinformatiky pronikne, otevře mu to nové možnosti: může provádět pokusy in silico – na křemíkovém čipu uvnitř počítače, místo toho, aby laboroval in vitro (ve zkumavce, v kontrolovaných laboratorních podmínkách) nebo in vivo (ve vinohradu, v přírodě). Práce na počítači je rychlejší a levnější, jenom se tím můžeme ochudit o procházky ve vinohradu. Při počítačových pokusech platí pravidlo „GIGO“ (garbage in, garbage out), které tvrdí, že kvalita výstupu programu je úplně závislá na tom, co sami do programu vložíme. Závislost je podobná tomu, když řidič na slova „Pane řidiči, jedete jak z hnojem“, odvětí: „co jsem naložil, to vezu.“

Co vše umí bioinformatika? Nukleotidové sekvence shromážděné v databázi lze také přes Internet důkladněji analyzovat: například je možné navrhnout umístění speciﬁckých primerů pro polymerasovou řetězovou reakci (PCR). Pomocí PCR namnožíme krátký DNA úsek, obsahující variabilní počet tandemových repeticí (2). Délka tohoto DNA úseku přenášená z generace na generaci pak slouží pro sestavení rodokmene odrůdy révy (3).

Využití bioinformatiky u révy vinné Nukleové kyseliny jsou převážně jen skladištěm informací; pokud nás zajímá funkce, musíme analyzovat bílkovinu. V rozdílných bílkovinách můžeme srovnat posloupnosti aminokyselin. Pokud určité bílkoviny mají společného předka (jsou homologní), tak by měly mít podobné složení (podobnou sekvenci) a podobnou funkci. A jak se to týká vína? Například po dlouhou dobu nebylo dostatek poznatků o synté-

Vinařský obzor (2/2005)

ze vonných složek vína. Naproti tomu methylerithritolfosfátové biosyntetické dráhy pro syntézu monoterpenů u rostlin čeledí Lamiacea, Rutacea a Pinacea byly již popsány. Kanadští bioinformatici si řekli, že „voňavé“ enzymy révy by mohly být podobné známým terpensynthasám (8). Využili znalosti o přenosu genetické informace – informace zakódovaná v DNA se na úroveň proteinů převádí přes meziprodukt RNA. Pokud katalogizujeme veškerou RNA v révě v daný moment, poznáme, které geny jsou aktivní. Z aromatických odrůd si Kanaďani vybrali Tramín, u kterého jsou typickými vonnými látkami glykosidované konjugáty monoterpenových alkoholů, jako je linalool, geraniol, nerol, citronellol, α-terpineol. Z jedné databáze vybrali všechny známé sekvence tramínové RNA1. Z jiných databází vybrali všechny známé sekvence monoterpensynthas jiných rostlin. Hledali, jestli se náhodou některá informace v obou databázích nepřekrývá. Jinými slovy, jestli mezi tramínovými RNA není monoterpensynthasa. Měli štěstí – objevili dvě terpenoidsynthasy, podobné synthasám Quercus ilex (dubu červiny). Podobnou studii můžete od stolu (s počítačem připojeným na Internet) provést sami: ke katalogizované RNA se dostanete přes http:// staff.vbi.vt.edu/estap/ a k ostatním databázím se můžete „prokousat“ analýzou nukleotidové sekvence–hledání podobnosti–BLAST na následující webové stránce (obr. 1): h t t p : // p r f h o l n t . u p o l . c z / b i o c h h p / w w w_persona l /JDhome/ Web_ lect u res/ Bioinformatika/index.html.

pomocí rentgenování krystalu) si můžete vymodelovat jinou bílkovinu, byť původní bílkovině není na úrovni aminokyselin až tak moc podobná (Obr. 2ab)(9). K čemu je takovéto modelování dobré? Grafické zobrazení vám může odhalit vlastnosti, které by jinak zůstaly v primární sekvenci skryty. Ne nadarmo se říká, že jednou viděti je lépe než desetkrát slyšeti. Na základě vhledu do struktury a analýzou biochemických drah se dá uvažovat nad možnostmi úpravy molekuly enzymu (cestou úpravy DNA), které by přinesly vínu třeba nové aroma. Pokud byste přece jen chtěli od počítače odejít do laboratoře a udělat nějaké RNA pokusy vlastníma rukama, tak firma Affymetrix nabízí „Vitis čip“ – miniaturizovanou reakci s tisíci specifických sond fixovaných na malé destičce http://www.affymetrix.com/products/arrays/ specific/vitis.affx. Název čip je převzatý z počítačové terminologie, protože se pro fixaci sond využívají postupy, vyvinuté původně pro nanášení tenkých vrstev elektrických obvodů. Firemní bioinformatici už sondy navrhli – stačí váš vzorek na Vitis čip nanést a zanalyzovat distribuci vazebných signálů, abyste sledovali rozdíly v aktivitě (ve spuštěných genech) mezi odrůdami nebo mezi částmi rostliny. Pokud máte raději holistický přístup a zajímá vás spíše lidský jedinec, můžete například zkoumat, čím vlastně ten resveratrol z vína pomáhá proti rakovině. Podle korejských bioinformatiků (10) se mnohočetné účinky resveratrolu na:

dají převést na společného jmenovatele: překřížení drah NF-κB a AP-1. NF-κB a AP-1 totiž stojí na začátku spuštění mnoha vnitrobuněčných signálních drah. Tuším, že posledním odstavcem jsem vás přehltil informacemi a neznámými pojmy. Ale nezoufejte. Bioinformatika se vyvíjí směrem k přívětivosti k uživateli, takže bych se nedivil, kdybych ve vinném sklepě zanedlouho našel internetovou přípojku nastavenou na révové bioinformatické webové stránky. h t t p : // p r f h o l n t . u p o l . c z / b i o c h h p / w w w_persona l /JDhome/ Web_ lect u res/ Bioinformatika/index.html Je zobrazen krátký úsek z celkové délky 590 aminokyselin čtyř synthas. Aminokyseliny jsou značeny jednopísmenným kódem a sešikovány (přiloženy) pod sebe podle podobnosti. Větší podíl červené barvy v pozadí značí více konzervovanou aminokyselinu na dané pozici molekuly bílkoviny a větší podíl žluté barvy pozadí značí méně konzervovanou aminokyselinu.

Obr. 2b: Hrubá struktura révové α terpineolsynthasy sestrojená na základě struktury šalvějové bornyldifosfátsynthasy 1N1B_ A Šalvějová bornyldifosfátsynthasa je k révové terpenoidsynthase nejpříbuznějším enzymem, jehož struktura je známá. Modře jsou vyznačeny α šroubovice, jeden ze strukturních prvků proteinů. Obr. 1: Rozhraní pro úvod do bioinformatiky Rozvoj počítačových her popohnal dopředu vývoj graﬁky, využitelné nejen pro hraní, ale i pro rozumné účely, jako je zobrazení molekul. Evoluce je na úrovni struktury konzervovanější než na úrovni složení aminokyselin. To znamená, že na základě známé třírozměrné struktury bílkoviny (struktura je získaná

tvorbu DNA aduktů stimulaci detoxiﬁkačních enzymů inhibici zánětlivých reakcí regulaci buněčného cyklu indukci apoptózy modulaci hormonů inhibici tvorby cév

Poděkování Práce na této publikaci byla podporována z grantu 1K04104 MŠMT.

RNA in vitro enzymaticky přepsali do komplementární DNA (cDNA), která je stabilnější, a proto se s ní lépe pracuje.

Obr. 2a: Přiložení sekvencí dvou révových terpenoidsynthas, dubové terpensynthasy a šalvějové difosfátsynthasy AAS79351.1 terpenoidsynthasa [Vitis vinifera] AAS79352.1 terpenoidsynthasa [Vitis vinifera] CAC41012.1 chloroplastová terpensynthasa [Quercus ilex] AAC26017.1 (+)-bornyldifosfátsynthasa [Salvia ofﬁcinalis]

Vinařský obzor (2/2005)

Seznam literatury (1) Krska P. Nekolik poznamek k exportnimu marketingu. Vinarsky obzor 2004; 11(97): 526–527. (2) Drabek J. Genotypizace mikrosatelitu a reva vinna. Vinarsky obzor 2002; 95(3): 109–111. (3) Sefc KM, Steinkeller H, Glossl J, Kampfer S, Regner F. Reconstruction of a grapevine pedigree by microsatellite analysis. Theoretical and Applied Genetics 1998; 97:227–231. (4) Paul B. A new species of Pythium isolated from burgundian vineyards and its antagonism towards Botrytis cinerea, the causative

agent of the grey mould disease. FEMS Microbiol Lett 2004; 234(2):269–274. (5) Vivier MA, Pretorius IS. Genetically tailored grapevines for the wine industry. Trends Biotechnol 2002; 20(11):472–478. (6) Riaz S, Dangl GS, Edwards KJ, Meredith CP. A microsatellite marker based framework linkage map of Vitis vinifera L. Theor Appl Genet 2003. (7) Grando MS, Bellin D, Edwards KJ, Pozzi C, Stefanini M, Velasco R. Molecular linkage maps of Vitis vinifera L. and Vitis riparia Mchx. Theoretical and Applied Genetics 2003; 106(7): 1213–1224.

(8) Martin DM, Bohlmann J. Identiﬁcation of Vitis vinifera (–)-alpha-terpineol synthase by in silico screening of full-length cDNA ESTs and functional characterization of recombinant terpene synthase. Phytochemistry 2004; 65(9): 1223–1229. (9) Schwede T, Kopp J, Guex N, Peitsch MC. SWISS-MODEL: An automated protein homology-modeling server. Nucleic Acids Res 2003; 31(13):3381–3385. (10) Kundu JK, Surh YJ. Molecular basis of chemoprevention by resveratrol: NF-kappaB and AP-1 as potential targets. Mutat Res 2004; 555(1–2):65–80.

Konečný stav registrace vinic v ČR Ing. Ludvík Michlovský, Ing. Jaromír Čepička, CSc., Ing. Miroslav Račický ÚKZÚZ Brno, odbor trvalých kultur Znojmo

Pěstitelé révy vinné se maximálně snažili využít toto období před vstupem ČR do EU k výsadbě nových vinic a také k registraci vinic již dříve vysazených. Z těchto důvodů došlo k velké kumulaci žádosti o registraci. Zpracování všech žádostí si vynutilo delší časový úsek. Konečné zpracování kromě probíhajících správních řízení bylo ukončeno v říjnu 2004 a tato data jsou pro ČR konečná a závazná. Konečný produkční potenciál plochy ČR činí celkem 19 261,5 ha, z toho je 18 710,3 ha osázených vinicemi a 551,2 ha evidovaných ploch likvidovaných registrovaných vinic po 21. VIII. 2000. Při přístupových jednáních ČR s komisí EU byla uzavřena dohoda o navýšení produkční plochy o 2 %, což znamená možnost dalších výsadeb vinic na ploše 385 ha. Toto navýšení je jednorázové, minimálně až do skončení stávající zemědělské politiky EU. Je reálný předpoklad změny zemědělské politiky EU od roku 2007. Nový zákon č. 321/2004 Sb. zavádí Registr vinic, který vede ÚKZÚZ Brno. Registr obsahuje seznam evidovaných vinic, údaje o vinicích dle registračních čísel, seznam pěstitelů révy vinné, producentů vín a osob uvádějící produkty do oběhu, o sklizni hroznů a výrobě a zásob produktů. Registr také vede údaje o provedených kontrolách pěstitelů, výrobců vína a osob uvádějící produkty do oběhu a údaje o hodnocených a zatříděných vínech. Do Registru může nahlížet MZe a státní kontrolní orgány –

Vinařský obzor (2/2005)

Počty vinařských obcí, katastrálních území a viničních tratí v ČR – dle zákona č.321/2004 Sb. – konečný stav ploch registrace vinic. Vinařská podoblast Oblast Čechy Mělnická Litoměřická ostatní Celkem Čechy Oblast Morava Mikulovská Slovácká Velkopavlovická Znojemská ostatní Celkem Morava Celkem ČR

Počet vin. obcí

Počet Počet katastr. viničních tratí území 91 80

Plocha* viničních tratí v ha

Počet pěstitelů

Plocha registovaných vinic v ha

Plocha reg. vykluč. vinic v ha

Celkový produkční potenciál v ha

86 46 21 153

434,0 287,6 8,9 730,5

7,6 11,5 – 19,1

441,6 299,1 – 749,6

2 350 7 976 6 680 1 087 46 18 139 18 292

4 736,8 4 513,8 5 142,8 3 461,9 24,5 17 979,8 18 710,3

173,0 190,5 100,4 67,8 0,4 532,1 551,2

4 909,8 4 704,6 5 243,2 3 529,7 – 18 511,9 19 261,5

37 29 – 66

49 39 – 88

171

1 679 1 131 – 2 810

30 115 75 91 – 311 377

33 130 80 106 – 349 437

182 406 319 224 – 1 131 1 302

10 317 15 486 15 203 7 830 – 49 196 52 006

Poznámka: K celkové produkční ploše 19 261,5 je nutno připočítat 385 ha – 2% v rámci přístupových smluv s EU * – Orientační plocha viničních tratí zjištěná z digitálních zákresů viničních tratí ve Státní mapě vrstevnicové 1 : 5000 Pramen: ÚKZÚZ Brno, odbor trvalých kultur Znojmo – Oblekovice (Ing. Jaromír Čepička, CSc., Ing. Ludvík Michlovský, RNDr. Renata Matulová)

Státní zemědělská a potravinářská inspekce pro zatřiďování vín a Státní zemědělský intervenční fond pro poskytování dotací dle nařízení vlády č. 245/2004 Sb. – na restrukturalizaci vinic a perspektivně i na integrované systémy produkce hroznů. Dle nového zákona musí ÚKZÚZ zajistit, aby konečná produkční plocha v ČR, potažmo ve vinařských oblastech, podoblastech a obcích, se již nezvyšovala. Ústav bude zajišťovat důslednou kontrolu registrace vinic přímo v terénu svými inspektory a především prostřednictvím leteckého snímkování, tzv. ortofotomap (systémem LPIS). Důsledná bude také kontrola výsadbových práv, jak v přidělování, využívání, tak i v prodeji těch-

to práv mezi pěstiteli a také dodržování všech povinností vyplývajících z nového zákona. Z ﬁlozoﬁe nového zákona bude ÚKZÚZ rušit v minulosti prováděné „společné“ registrace, vedené na ČZS, Svazy vinařů, Obecní či Městské úřady a postupně tyto převádět přímo na registraci podle jednotlivých pěstitelů. Z registrace vinic lze provést celkovou charakteristiku i analýzu vinohradnictví v ČR dle vinařských oblastí, podoblastí i jednotlivých obcí, jak dokumentují přiložené tabulky a grafy. Díky dotační politice státu, Vinařského fondu a částečně i Krajského úřadu Jihomoravského kraje v posledních letech, významně vzrostla plocha mladých vinic a zlepšila se i odrůdová skladba vinic ve prospěch odrůd poskytujících vysoce kvalitní vína – dle zastoupení Rulandské modré, Ryzlink rýnský, Rulandské šedé, Sauvignon, Chardonnay, Tramín červený a Rulandské bílé. V nových vinicích bylo s ohledem na naše klimatické podmínky nadprůměrné zastoupení modrých odrůd – 52 %. Významně se snížil podíl přestárlých vinic s vysokým počtem chybějících keřů ve vinicích – 23 % a na druhé straně v nových vinicích se významně zvýšil průměrný počet keřů na 1 ha. Při zajištění dobré pěstitelské úrovně a také působením zákona o vinohradnictví a vinařství, především stanovením maximálního hektarového výnosu jsou vytvořeny reálné předpoklady pro zajištění vysoce kvalitní produkce hroznů ve stanovených viničních tratích jednotlivých vinařských oblastí ČR.

Vinařský obzor (2/2005)

Ještě k Chardonnay RNDr. Zdeněk Habrovanský, Šlechtitelská stanice vinařská, s.r.o. Polešovice

Tehdy jsem po celou sezonu putoval s fotoaparátem a poznámkovým blokem s panem inženýrem po klonových výsadbách a sepisovali jsme rozlišovací znaky obou odrůd. Říká se, že pro rozlišení odrůd od sebe je potřeba popsat alespoň dva hmatatelné, odlišené morfologické znaky. My jsme jich tenkrát popsali více jak deset. Klony vyzkoušené na plastičnost zapsané v Listině povolených odrůd jako VP 161/6, VP 155/6,PO 160/1, PO 158/7 a PO 156/4 patří bezpochyby k odrůdě Chardonnay, nikoliv k Rulandskému bílému, tak jak byly tehdy odrůdy zkoušeny. Tenkrát jsem položil otázku Ing. Křivánkovi, proč už dávno tuto situaci nepopsal. Dostalo se mi odpovědi, že cítil rozdílnost v uvedených odrůdách, ale neměl čas a prostor to popsat. Výraznější a prokazatelnější znaky jsou na listech, v květenství, v hroznech, ale také v charakteru vína. Ve zmíněném článku Ing. Tománka jsou dva hlavní znaky, které jsou také nejčastěji používané v literatuře pro rozlišení Chardonnay a Rulandského bílého, a to tvar řapíkového výkroje tvaru „V“ u Rulandského bílého a lyrovitého tvaru „U“ u Chardonnay. Druhým prokazatelným znakem je listová čepel, která přechází za okrajovou žilku u Rulandského bílého, kde u Chardonnay je výkroj ostře ohraničen okrajovou žilkou. U listů ještě na chvílí zůstaňme a přidejme další znak – antokyanové zbarvení hlavních nervů vrchní strany čepele, které je u Chardonnay slabší a nepříliš výrazné, kdežto u Rulandského bílého zcela chybí. Z výraznějších znaků je otvírání pupenu a výškové postavení květních lat proti sobě. Narašený pupen v délce asi 2 cm je u Chardonnay uzavřený, tupě zašpičatělý, bronzového odstínu s růžovým lemováním lístečků. U Rulanského bílého se pupen otvírá výrazně srdcovitě se dvěma dobře viditelnými květními latami, samozřejmě pokud jsou vyvinuty dvě. Květní laty většinou přečnívají vrcholek letorostů a jsou ve stejné rovině proti sobě. První lístečky jsou stříbřito zelené s růžovým, asi 3 mm širokým lemováním. Co se dá pozorovat na letorostu v délce 5 cm. U Chardonnay první dva až tři lístečky odstávají od osy ve vodorovné nebo svislé poloze. Spod-

ní část osy letorostu je tudíž viditelná včetně nodu. Pokud jsou dvě květní laty, jsou zřetelně postaveny nad sebou ve vzdálenosti asi dva centimetry. U Rulandského bílého jsou květní laty stále v jedné rovině a vyčnívají nad vrcholem letorostu. Antokyanové zbarvení /lemování/ je jenom u nejmladších listů a u starších se ztrácí. První dva až tři listy od báze letorostu jsou přilnuté k ose, která tím pádem není vidět. Další rozdílnosti jsou u mladého letorostu v ochmýření vrcholu letorostu. U Chardonnay je ochmýření velmi řídké až nepatrné, u Rulandského bílého je husté a světlé, a možná odtud je odvozen název odrůdy. Odlišná je antokyanová pigmentace oček, která je střední až silná u Chardonnay a slabá u Rulandského bílého. Prokazatelným znakem je počet tyčinek v květu. U Chardonnay je 90 % s pěti tyčinkami a 10 % se šesti, kdežto u Rulandského bílého je 90 % kvítků se šesti tyčinkami a zbytek s pěti tyčinkami. Tvar a hustota hroznů jsou podobné, menší a hustší hrozen je u Rulandského bílého. Odlišné jsou bobule. U Chardonnay je bobule kulatá s barvou od zelenožluté do zlatavé, u Rulandského bílého je tvar vejcovitý a barva slupky zelenožlutá. Existuje řada dalších méně průkazných znaků, a to na jednoletém réví, zimním pupenu a dalších. Docela průkazný je charakter vína, který u Chardonnay se jeví jako buketnější, kořenitější a výraznější, většinou se svěží kyselinkou, kdežto u Rulandského bílého je mírně fádnější a jde spíše do chleboviny. V roce 1962 byly uznány první klony Chardonnay, i když tenkrát ještě byly označeny jako Rulandské bílé. To, co bylo předtím pěstováno jako Rulandské bílé, zejména v padesátých a šedesátých letech, dávalo výnosy zhruba od 1–3 t/ha. Do státních odrůdových zkoušek bylo vybráno a zkoušeno v letech 1981–1986 deset perspektivních klonů Chardonnay, které byly zkoušeny ve třech zemědělských družstvech – Blatnice, Polešovice a Rubáň na Slovensku v pětiletém zkušebním cyklu. Rajonizační minimum předpokládalo alespoň 8 t/ha při průměrné cukernatosti 15 ONM. Tomu vyhovělo 7 klonů z 10 zkoušených a tyto byly vysázeny postupně na množitelské plochy o rozloze 4 ha. Od roku 1989 byla do našich vinic přivezena řada klonů Chardonnay z různých koutů Evro-

py. Naše klony Chardonnay však mají nezastupitelnou úlohu a místo v sortimentu pěstovaných odrůd révy vinné. Odrůdy Chardonnay a Rulandské bílé jsou velmi podobné a jsou skloňovány vinařskou veřejností. V tomto článku byly nastíněny nové srovnávací znaky. Zkuste během sezony vycvičit své oko a pozorovací talent a zjistěte ve svých vinicích, zda se tyto nové pohledy i u vás uplatní. Ne vždy v přírodě všechno funguje na 100 %, ale i 90 % uplatnění daného znaku může být odlišností. V poslední době nastupují moderní determinační metody. Jedna z nich je molekulárně genetická metoda na rozlišování klonů révy vinné. Před několika lety tuto metodu vyzkoušela na odrůdách Chardonnay a Rulandského šedého z porostu Šlechtitelské stanice diplomantka Kateřina Moravcová z Mendlovy univerzity v Lednici. Byly odebírány vzorky listů na molekulárně genetickou analýzu. V diplomové práci se podařilo dosáhnout očekávaných výsledků a dokonce byla tato práce publikována ještě před její obhajobou v časopise Horticulture Science. Předpokládám, že tato metoda bude mít zelenou v přesné identiﬁkaci a determinaci klonů a odrůd révy vinné.

řádková inzerce Prodám nerezové průmyslové nádoby, objem 5 000 l, rozměry 220x160 cm, výška nádoby 150 cm. Tel.: 775 178 801 Koupím nebo najmu sklep vhodný k uskladnění vína. Stálá teplota, vlhkost a dobře zabezpečený přístup podmínkou. Tel.: 775 664 553 Vyﬁltruji víno vysoce výkonným křemelinovým ﬁltrem od 20 haléřů za litr. Tel.: 606 90 90 79 Prodám sklep v Zaječí. Vhodný na uskladnění vína archiv. Tel.: 604 550 376

Řádková inzerce nekomerční pro předplatitele Vinařského obzoru také v roce 2005

Z DA R M A

Vinařský obzor (2/2005)

Praktické zkušenosti s odrůdou Hibernal Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc., Lednice

Byl to nejvýznamnější Seibelův hybrid, který dává lehčí, červená vína podobná vínům Modrého Portugalu. Vína nemají téměř žádné cizí vůně ani příchuť. Chancelor vznikl z křížení dvou Seibelových hybridů (S 5.163 x S 880). Genetické složení Chanceloru vyjádřené v podílech nashromážděných v genomu postupným křížením: Labrusca /13/ Riparia /13/ Rupestris /10/ Aestivalis /6/ Cinerea /2/ Vinifera /20/. Chancelor má dobrou odolnost listů proti plísni révové, ale jen střední odolnost květenství v době kvetení. Tuto vlastnost zdědil i Hibernal, jehož keře je dobré ošetřit před kvetením proti plísni révové. Odolnost Chanceloru proti oidiu je jen střední, ale u Hibernalu je většinou dobrá. Otcovskou odrůdou Hibernalu je Ryzlink rýnský klon Gm 239. Je to bezesporu nejlepší klon Ryzlinku rýnského ze Šlechtitelského ústavu v Geisenheimu, který poskytuje pravidelné a dobré sklizně při velmi dobré jakosti vína s jemnými aromatickými látkami a středně výraznou kořenitostí. Výbornou kvalitu bílého vína ryzlinkového typu s výraznými aromatickými látkami zdědil Hibernal právě z genomu klonu Gm 239. Šlechtitel předpokládal, že by při křížení (Chancelor x Ryzlink rýnský) mohlo ve druhé ﬁliální generaci dojít ke vhodnějšímu zkombinování vlastností rezistence a kvality, což se do značné míry potvrdilo u vybraného semenáče Gm 322-58, později nazvaného Hibernal. Keře Hibernalu jsou bujného, na suchých stanovištích středního růstu. Olistění je v závislosti na stanovištních podmínkách středně husté až husté. Plodnost je pravidelná nejen při dlouhém řezu na tažně, ale i na kordónech s dvouokými čípky, kdy jsou hrozny menší a kompaktnější. U takových hroznů se po zaměknutí mohou bobulky z hroznu vytlačovat. To by mohlo vyvolávat určité nebezpečí napadení plísní šedou, proti které je lepší odolnost u volnějších hroznů vznikajících při řezu na tažně. Hrozny

jsou středně velké, někdy i mírně křídlaté. Červenošedé, malé bobule mají silnou slupku, hutnější dužninu a výrazně kořenitou chuť s intenzivními aromatickými látkami, které mohou být na hlubších půdách sauvignonového typu. Hibernal má tmavě zelený list s vyšším obsahem chlorofylu. List je na vrchní straně krabatý a vydrží asimilovat až do zámrazu. Intenzivní asimilační činnost listů se každoročně obráží ve velmi dobré cukernatosti hroznů a ve vyšším množství extraktu. Značná část asimilátů se ukládá do réví, které dobře vyzrává, a taktéž do starého dřeva. Proto má Hibernal velmi dobrou odolnost proti zimním mrazům. Pokud zmrznou hlavní očka, vyraší větší množství podoček, která jsou plodná. I výhony ze spících oček stařiny bývají plodné. Ani v katastrofální zimě v roce 1985 stařina keřů Hibernalu nezmrzla. Hibernal je vhodnou odrůdou, která dává jakostní vína a pravidelné sklizně i na místech více ohrožovaných zimními mrazy. Hibernal je podobně jako Ryzlink rýnský odrůdou pozdní a sklizňová zralost hroznů nastupuje až koncem října, počátkem listopadu. Ve srovnání s Ryzlinkem rýnským bývá u Hibernalu při stejně vysoké sklizni obsah cukru vyšší, ale někdy i obsah kyselin vyšší, a proto je pozdní sklizeň hroznů důležitá. Každoročně je možné vyrábět z dobře vyzrálých hroznů Hibernalu víno bez cukření a při omezení sklizní vhodným řezem, probírkou hroznů, opatrným odlistěním se dosahuje vyšších kategorií přívlastkových vín. Hrozny Hibernalu je možné díky vysokému obsahu extraktivních a kořenitých látek využívat ke speciálním technologiím – k ledovým a slámovým vínům, ke školení metodou „sur lies“ nebo na sudech barrique. Je pravděpodobné, že by víno mohlo být jako odrůdové víno nebo jako součást cuvée vhodné k výrobě sektů. Současně je využitelné do známkových vín jako podpora extraktu i aromatických látek a ke zvýšení obsahu kyselin. Odrůda Hibernal má širokou škálu pěstitelského i technologického využití. Jako odrůda se zvýšenou odolností proti houbovým chorobám je Hibernal zajímavým článkem sortimentu pro integrovanou produkci hroznů a pro výro-

bu biovín. Podle našich dlouhodobých sledování je možné pěstovat Hibernal na stanovištích s dostatečným pohybem vzduchu a usměrněné dusíkaté výživě zcela bez ochranných postřiků proti houbovým chorobám za předpokladu tolerování menších ztrát na sklizni. V takovém případě je ale nutné pravidelně sledovat rozvoj dřevokazných mikroorganismů, které se mohou rozvíjet ve větší míře. Pak je nutné zasáhnout zatíráním velkých řezných ran dezinfekčními prostředky, případně vhodnými preparáty chemické ochrany. Odrůda Hibernal prošla zkouškami k registraci na Odrůdové zkušebně pro révu vinnou UKZÚZ ve Znojmě-Oblekovicích. Hibernal požívá autorskou ochranu. Jediným udržovatelem a smluvním licenčním množitelem je z pověření Šlechtitelského ústavu v Geisenheimu školkařský podnik Vinařský dům Bacchus, Mělník-Mlazice, který zaplatil zkoušení odrůdy, aby z ní bylo možné vyrábět jakostní víno. řádková inzerce Sháním vinné etikety současné i starší, od malých i větších vinařů, na rozšíření své sbírky. Nabídněte. Email: medlin@raz-dva.cz Prodám zaviněné sudy, objem 500–2000 l, 3 kč/l. Automatický lis - WOTLLE, objem 1500 kg, 30 000 Kč. Filtr deskový, 40x40 cm, 10 000 Kč. Tel.: 602 854 662 Prodám reprezentativní obraz brněnského malíře a restaurátora Samuela Brunnera z roku 1876 v původním dobovém zlatém rámu (80x105). Pošlete SMS na 737 785 345

Řádková inzerce nekomerční pro předplatitele Vinařského obzoru také v roce 2005

Z DA R M A

Vinařský obzor (2/2005)

Hrozny na slámové víno v Kobylí u Špačků

V minulých dnech jsem navštívil ve věci štěpování révových sazenic pro naši potřebu Antonína Špačka v Kobylí. Když jsme vyřídili potřebné záležitosti, pan Špaček mi řekl: „Pojďte za mnou na půdu, něco vám ukáži.“ Nebyla to půda ledajaká, ale skoro jako z pohádky, kde visela část jeho úrody Veltlínského zeleného v průvanu zavěšená na jednoletém a dvouletém réví na drátech. Úroda ve výši asi 300 kg, hrozny špičkově zralé a zdravé, když tam pobudou 3 měsíce a ztratí přebytečnou vodu, budou vylisovány. Majitel počítá s vylisováním padesáti až šedesáti litrů koncentrovaného moštu, tedy onoho slámového vína, které se bude po špetkách koštovat a oceňovat jako koncentrované slunce. Je to jeden ze způsobů, jak využít révové hrozny. Takto vyrobené slámové víno dostane název jakostní víno s přívlastkem slámové víno. Nahlédně-

me do Vinařského zákona odst. 11,§ 19, přibližme si jeho výrobu: „slámové víno je dovoleno vyrábět pouze z vinných hroznů, které byly před zpracováním skladovány na slámě či rákosu nebo byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu nejméně tří měsíců, a získaný mošt vykazoval cukernatost nejméně 27 °NM“. Je to určitě jeden z pracných způsobů výroby vína, je jakousi perličkou ve výrobě a podle pracnosti by měl být i náležitě ohodnocen. Chtěl jsem jen krátce vzpomenout na pohádkový prostor půdy pana Špačka a hlavně na Antonín Špaček při kontrole dozrávajících hroznů uchycení hroznů v průvanu. Zdeněk Habrovanský, důmyslně zavěšených v půdních prostorách. Foto Richard Stávek ŠSV Polešovice

Chladicí zařízení pro řízené kvašení a temperování prostor Pracovníci ﬁrmy CHLAZENÍ HOLICE, s.r.o., mají dlouholetou praxi při konstrukci, výrobě a dodávkách chladicích zařízení. V oboru výroby a zpracování vína jsme realizovali zakázky s chladicími výkony 8÷100 kW. Letos jsme pro malé vinaře připravili řadu chladicích jednotek s výkonem od 750 W a nerezové chladiče do nádob od 500 l. Tyto jednotky jsou kompaktní, obsahují cirkulační čerpadlo a vyrovnávací nádrž. S jednotkami a nerezovými chladiči jsou dodávány návody pro montáž, uživatel si může zařízení nainstalovat svépomocí. Mimo sezónu lze jednotky po připojení na chladič vzduchu využít pro temperování prostor. Na velké výkony navrhneme zařízení dle zadaných parametrů a tím bude zabezpečen optimální poměr mezi investičními náklady a výkonem zařízení, což ovlivní návratnost prostředků. Pro Vaši technologii výroby vína můžeme zajistit: – malé kompaktní jednotky s vyrovnávací nádrží o výkonu 750÷3300 W (20÷90 hl moštu) – malé chladicí jednotky o výkonu 3,6 ÷ 12,4 kW (110÷350 hl moštu) – chladicí jednotky na větší výkony – výměníky na průtokové chlazení moštu – nerezové chladiče do tanků – automatiku pro řízení teplot moštu v jednotlivých tancích – komponenty chladicích okruhů – chlazení skladovacích prostor – projekční zpracování chladicích okruhů – leasingovou společnost pro ﬁnancování dodávky – zdarma technickou a cenovou nabídku CHLAZENÍ HOLICE, s.r.o. Vysokomýtská 427 534 01 Holice www.chlazeniholice.cz

Tel./fax: 466 681 722 e-mail: chlazeni@chlazeniholice.cz mobil: 603 866 767, 603 466 014

PRODÁM

Potravinářské nádoby 5 x 12 000 l 4 x 15 000 l 2 x 17 000 l 4 x 20 000 l 2 x 23 000 l

Tel.: 777 11 24 22

SAZENICE

RÉVY

VINNÉ

mimo běžných odrůd nabízíme i původní moravské odrůdy: v ol. s r.o. 01 Mikulo PEMAG sp André, 4 0 /3, 692 2 1 a v o n Gagari 9 510 756 10 512 , 51 Moravia, Tel. : 519 5 10 512 Fax : 519 5 mag.c z Neronet c hod @ pe E-mail : ob

Vinařský obzor (2/2005)

Na vinici v Blahoticích

Hospodaří zde spolu se čtyřmi stálými zaměstnanci na 60ha pozemku. Pěstují na 26,5 ha jabloně, 8 ha višní, 2,5 ha broskví či v nové výsadbě 2 ha švestek. Donedávna plodily v Blahotickém sadu taktéž přestárlé meruňky. Od jejich pěstování se koncem 90. let, vzhledem k pomalejšímu dozrávání v konfrontaci s jižní Moravou, upustilo. V roce 1999 počala na trati Ovčáry první výsadba Rulandského modrého, které později na stále rozšiřující se viniční ploše doplnily sazenice MT, RŠ, MP a perspektivního Dornfelderu. Proč ne? Vždyť vhodné klimatické a půdní podmínky spolu se svažitou jižní strání dávají předpoklad k velmi dobrému vyzrávání hroznů. Do 30leté války čítal slánský region na 53 vinic převážně terasovité úpravy. Po válce dochází výrazný útlum a pozvolný zánik vinohradnictví. Snahy o jeho obnovu jsou známy ze 60. a 70. let 20. století, kdy se tehdy ještě na terasovitých svazích zase réva začala pěstovat. Úroda z vinic byla zpracována v Mělníku a víno pak prodáváno ve slánském státním statku v hotelu Pošta. To však jen do doby, kdy deštivý rok, následné sesuvy půdních teras a úplná destrukce vinic ukončila „socialistické“ vinohradnictví u Slaného. Na další a zároveň panenskou úrodu si v Blahoticích museli počkat více než

20 let. V roce 2001 sklidil tým pana Matouška 1,7 tuny hroznů odrůdy RM. Úrodu zakoupil a zpracoval p. Šuhájek z Klášterních sklepů Litoměřice a první „novodobé blahotické víno“ se dostalo pod logem zpracovatelů na trh o rok později. Při podzimní sklizni ročníku 2002 se sklidilo již 35 tun hroznů, které taktéž zakoupili p. Kupsa z Velkých Žernosek a p. Podrábský z Roudnice nad Labem. Hodí se připomenout, že blahotičtí vinohradníci jako první v českém regionu připravili hrozny na výrobu slámového vína z Rulandského šedého 2002. To pak bylo pod dohledem zkušených sklepmistrů Lobkowiczkého vinařství v Roudnici zpracováno. Měj jsem jej možnosti ochutnat na letošním plese Cechu ve Vetlé. Jde opravdu o nádherný přírodně sladký (16,6%) bonbónek, který získal v roce 2004 ve vinařských Litoměřicích právem zlatou medaili. Žárný a poměrně suchý ročník 2003 dal hroznům vysoké cukry, 22–25 °NM. Rulandské šedé bylo sklizeno dokonce v kategorii výběru z bobulí. Rovněž úroda byla vysoká. Sklidilo se kolem 60 tun produktu. V témže roce na podzim dosadil pan Matoušek další 5 ha a letos na jaře ještě poslední 1 ha viniční plochy. Celková výměra vinohradnictví čítá 15 ha, přičemž podle jeho slov by byla možná ka-

Výsadba odrůdy Dornfelder, v popředí Ing. Jan Matoušek. Foto autor.

pacita pozemků pro výsadbu v katastru od slánských hřbitovů až po ovocný sad v Blahoticích 100 ha! Tento fakt již zůstane s největší pravděpodobností jen teorií, neboť celkové plochy našich vinic se po vstupu do EU již nesmí dále rozšiřovat. V půdním složení převládá ve viniční trati Ovčáry opuka a hlinitopísčitá zem. Zemina je minimálně alkalická s pH 7,1–7,4. Vedení vinice je klasické střední rýnsko-hesencké, kvůli šetrnosti postřiků a provzdušnění udržované v užším pásmu hroznů ve sponu 2,4 x 1m. Všechna meziřadí jsou zatravňována. V menší míře zde plodí také Ryzlink rýnský, pro výrobu burčáku Muškát moravský. Najde se tady také 500 keřů stolních odrůd. Za zmínku stojí taktéž loňská výsadba 200 keřů Krausova Tintetu (nyní již registrován, a to pod jménem Rubinet – pozn. red.). Musím přiznat, že prohlídka ovocných sadů a viniční tratě Ovčáry byla pro mě velkým zážitkem. Tak nádherně, stylově a precizně udržované sady a vinice mohou být pro mnohé pěstitele příkladem. Však si také pan Matoušek vzal inspirace se sousedního Rakouska, Německa či nedaleké Francie, kam jezdil sbírat rozumy. Je jen velkou škodou, že nevlastní technologii na zpracování hroznů a výrobu vína či postrádá sklepní hospodářství. Veškerá úroda je tak ze slánských strání prodávána vinařským firmám do Litoměřic, Žernosek a Roudnice nad Labem. Ty pak z nich lisují a školí zajímavá vína, která přicházejí na trh s vinětou vinařských firem. Tak trochu to zastiňuje původ hroznů a mnoho konzumentů vnímá spíše nepřehlédnutelné logo zpracovatelských firem než vinařskou obec či viniční trať. Pan Matoušek pak z části nakupuje „svá vína“ od výrobců a spolu s moky z jiných českých koutů je prodává zájemcům v podnikové prodejně pod vinicí. K širšímu oslovení veřejnosti a k regionální identitě by firmě určitě prospělo nechat si úrodu zpracovat a víno vyškolit a později nalahvovat „za poplatek“ třeba u zmiňovaných tří českých vinařství. Příkladem budiž pražské vinice Máchálka a Gröbovka, jejichž vína nesou vlastní vinětu a jsou pro zákazníka zřetelnější. Nic to však nesnižuje z faktu, že blahotická viniční trať Ovčáry je jistě již teď ozdobou malého a kouzelného českého vinařství. Budete-li mít cestu kolem Slaného, určitě se na ní přijďte podívat. Mistr vinohradník vás rád provede… Erik Hubáček, Budišov nad Budišovkou

Vinařský obzor (2/2005)

Prestup vzdušného kyslíka cez barikové drevo suda do červeného vína

Vplyv geografického pôvodu dubového dreva a veku barika Testovali nové, nepoužité dubové bariky z Limousinu, zo stredného Francúzska a už použité bariky zo stredného Francúzska. Ukázalo sa, vždy možno konštatovať účinný prechod vzdušného kyslíka cez drevo suda, pričom sa prejavujú rozdiely jeho množstva aj podľa geograﬁckého pôvodu a veku barika. Najmenej O2 preniklo u použitého barika. Vplyv umistnenia zátky barika Pri umiestnení zátky na spodku barika bola penetrácia kyslíka 28 mg/l/rok, pri umiestnení na boku suda zaznamenali 36 mg/l/rok pri silikónovej zátke na spodku barika 45 mg/l/rok. Moutounet et al. (1994) zistili, že v uzavretom bariku pri zníženom tlaku 120 mBar s pri umiestnení silikónovej zátky na boku barika bola penetrácia kyslíka o 30 % a pri umiestnení na spodku suda o 60 % väčšia ako pri klasickom dubovom sude.

Výsledky tohoto pokusu ukázali nasledujúce skutočnosti/penetrácia vzdušného kyslíka: – pri otvore zátky: 21 % – medzipriestor medzi dúžkami: 63 % – prienik naprieč drevom: 16 % Dokázalo sa tak, že percentuálne najväčšia difúzia vzdušného kyslíka do bariku prebieha medzipriestormi dúžok dubového barikového suda. Foto R. Stávek Zóny difúzie kyslíka Použili dva nové bariky s vysokou hustotou zrnitosti država. V jednom sa voľný priestor medzi otvorom a zátkou veľmi starostlivo zátka utesnila hustou silikónovou vazelínou, v druhom bariku sa tou istou vazelínou utesnil medzipriestor medzi dúžkami a spodom suda. Po 6 mesiacoch stanovili vytvorený síran, keď v prvom bariku vymyli všetky možné prípadné stopy reziduálnych síranov premývacej vody.

Literatúra: 1. M Moutounet, B. Saint – Pierre, J. P. Micalef, J. Sarris: Revue Française d´Oenologie 74, 1994, s. 34–39 2. J. Ribéreau – Gayon: Contribution à l ‚ étude des oxydations et des réductions dans les vins. Delmas (ed.), Bordeaux 1933 3. N. Vivas, Y. Glories: Progrès Agricole et Viticole 113, 1996, č. 10, s. 222–227 Erich Minárik, Bratislava

Bez lásky nelze nikdy vyrobit dobré víno, říká sklepmistr školního sklepa Pavel Buriánek

Složité začátky Venerie Když po složitých peripetiích získala Střední vinařská škola Valtice v roce 2002 nazpět svůj školní sklep Venerie, nebylo vůbec jednoduché začít. Sklep byl prakticky vytunelovaný, zůstaly holé stěny. Díky ﬁnanční podpoře Krajského úřadu Jihomoravského kraje v Brně se však podařilo dát dohromady veškeré vybavení a už v roce 2003 se mohly hrozny ze školních vinic začít zpracovávat na nové lince. Sklepmistra našlo vedení školy docela nedaleko. Pavel Buriánek je absolventem dálkového studia Střední vinařské školy Valtice a v té době pracoval v sousední akciové společnosti Vinné sklepy Valtice. „Skočil jsem do toho rovnýma nohama. Nastoupil jsem

v listopadu 2002, kdy bylo víno vyrobené na různě zapůjčeném i vlastním zařízení již hotové a nemohl jsem je už nijak ovlivnit. Za ročník 2003, který jsme již dělali na nové technologii, si naopak plně zodpovídám a výsledky snad nebyly pro začátek špatné,“ říká skromně Pavel Buriánek. Za všechny úspěchy jmenujme alespoň tři medaile na Valtických vinných trzích (zlatá za Irschai, stříbrná a bronzová za Muškát Moravský), na výstavě Vinařské Litoměřice získala škola pět medailí (z toho dvě zlaté) a na Sommelierské pečeti další dvě. „Trochu nás mrzí, že jsme dosud od pořadatelů nedostali výsledky soutěže TOP 77. Ale já osobně si vážím i medailí na různých místních výstavách vín, kde vína nehodno-

V příštím roce se láhve dočkají nového školního archivu vín.

Vinařský obzor (2/2005)

Sklepmistr školního sklepa Venerie Pavel Buriánek. tí jen přední odborníci, ale široké spektrum vinařů z praxe,“ uvádí Pavel Buriánek. Přemýšlí také o nominaci do Salonu vín České republiky a má zájem expandovat i na zahraniční výstavy vín. Technologie aneb přírodní cesta výroby vína „Držím se rčení prezidenta Vinařské akademie Valtice Jiřího Kopečka – Není ani tak umění vyrobit víno s použitím různých přípravků, ale udělat jej přírodní cestou,“ konstatuje sklepmistr Venerie. Škola využívá reduktivní technologie, kdy hrozny z vinice se okamžitě zpracovávají, lisují a nepoužívají se naprosto žádné enzymy. „Enzym je dvousečná zbraň. Podpoří vám mladé víno, ale při stárnutí víno více a rychleji ztrácí na kvalitě,“ vysvětluje Pavel Buriánek. Vylisovaný mošt putuje přímo do nerezových cisteren, při extrémní cukernatosti, jaká byla např. při sklizni v roce 2003, se musí co nejrychleji zchladit na deset až dvanáct stupňů, kvůli bezproblémovému odkalení. Mošt se nechává až 48 hodin bez použití čiřidel přirozeně sedimentovat a poté se odkaluje. Čistý mošt se oddělí od kalů, z kterých se následně produkuje stolní víno. Řada zákazníků vyžaduje totiž právě tento sortiment. „Jediné, co používáme při výrobě vína, jsou kvasinky. Doba kvašení je sedm až deset dnů, při vyšší cukernatosti až dva týdny. Okamžitě po prokvašení následuje první stáčení, po částečné dolívce necháváme surovinu asi týden takzvaně vydýchat, následuje druhé stáčení, tentokrát už s přisířením a kompletní dolívkou. Asi za měsíc následuje čiření a filtrace,“ vysvětluje postup sklepmistr Buriánek a dodává, že důsledně dbá na to, aby se s vínem dělalo co nejméně manipulací. Díky dvoukomorovému filtru lze použít při jedné filtraci dva typy filtračních desek, takže se opět ušetří jedna operace. Druhá sterilní filtrace následuje až před láhvováním.

Láhvování na vlastní lince Díky vlastní stáčecí lince může škola víno také láhvovat, jednak pro prodej, jednak pro uložení ve vlastním archivu vín a pro různé degustace a prezentace vín. Za pomoci výměníku na páru probíhá před láhvováním účinná parní sterilizace. Síří se do láhví zhruba na 45 mg SO2. Zbývá nalepit etiketu, samozřejmě opět strojově, a víno může jít na prodej. Například do vlastní studentské prodejny Rolnička nebo do podnikové prodejny, kterou škola provozuje společně s ﬁrmou Vinné sklepy Valtice, a.s., na náměstí ve Vinařském domě Jiřího Kopečka. V obou prodejnách se přitom víno prodává za stejné ceny jako ve sklepě. V současné době se také začíná utvářet síť vinoték, které prodávají víno vyrobené ve Venerii. Kapacita je osm vagonů Současná kapacita školního sklepa je sedm až osm vagonů vína, postupně by měla vzrůst až na dvanáct vagonů. Škola chce pro příští sezonu zakoupit dřevěné sudy pro výrobu červených vín a celková kapacita vzroste i zakoupením tzv. příjmových nádob v kapacitě asi 2 000 litrů, které

Žáci se učí dělat víno ve všech základních typech nádob, od dřevěných sudů, přes plasty až po nerez.

by se nevyužívaly jen v době kampaně, pro láhvování, ale například pro výrobu stolního vína. Kapacitu zvýší také školní archiv, který se začne budovat už v předjaří. Vejde se sem asi padesát tisíc lahví. „Letošní sklizeň byla o něco menší než loni a vyrobili jsme asi třicet pět tisíc litrů, kromě toho máme ještě asi polovinu loňské produkce, takže kapacita sklepa je v současnosti využitá asi z devadesáti procent,“ informoval Pavel Buriánek. Škola v současné době zpracovává pouze vlastní surovinu, hrozny ze školních vinic, kterých je čtyřiadvacet hektarů, z toho asi čtrnáct hektarů plodných a po celé vegetační období se o ně starají studenti v rámci své odborné praxe. Rovněž ve sklepě studenti postupně projdou naprosto všemi kroky při výrobě vína od zpracování hroznů až po láhvování. „Výhodou je, že chodí po malých skupinkách, nebo dokonce po jednom a mohu se jim tak lépe věnovat. Ti, kteří mají největší zájem, přicházejí dokonce mimo školní vyučování, aby se dozvěděli o výrobě vína co nejvíce. A to je dobře, nejhorší vinař je totiž vinař teoretik. Lze to často vidět na vysokoškolácích, kteří znají jen skripta, ale po praktické stránce jsou nepoužitelní,“ krčí rameny Buriánek. Ročník 2004 „Ideální by bylo smíchat ročníky 2003 a 2004 dohromady, protože měly úplně opačné vlastnosti. Ročník 2003 – málo kyselin a hodně bílkovin, ročník 2004 – málo bílkovin a dostatek kyselin,“ říká sklepmistr Venerie. Na ročník 2004 si však nestěžuje, spíš naopak. Asi padesát procent bylo sklizeno v pozdním sběru, dvacet procent v kvalitě kabinetu a zbytek pro jakostní víno. „Vína se vyvíjejí velice dobře, jsou krásně ovocná ve vůni, aromatická, svěží a s vyšší kyselinkou, takže se je budeme snažit udržet ve sklepě co nejdéle a na trh je dodat co nejpozději. To díky rezervě vín ročníku 2003 nebude takový problém,“ libuje si vinař. „Vím, že nejsme soukromníci, ale vzdělávací institut, který má jiné priority než jen zisk. Ale i tak tvrdím, že při výrobě vína musí být u každého na prvním místě láska, bez ní nejde vyrobit kvalitní víno. Nikdo nemůže být špičkovým hokejistou, pokud to nemá dané, nemá k hokeji vztah a nevěnuje se mu odmalička. A stejné je to i ve vinařství. Správná technologie, zařízení, to nám jen pomáhá. Ale nedělá víno vínem. To děláme my, vinaři,“ říká Pavel Buriánek. Národní divadlo ve Venerii Sklepem Venerie již prošla řada významných osobností. „Vážím si například návštěvy herců z Národního divadla v Praze, pro které jsme u nás dělali řízenou degustaci. Když odcházeli, Josef Vinklář poděkoval, že to byla velice příjemná návštěva a pochvaloval mimořádně kvalitní vína. To člověka potěší,“ dodává sklepmistr valtické Venerie. Text a foto: Petr Hynek

Vinařský obzor (2/2005)

Význam aktivátorov kvasenia typu bunkových stien kvasiniek Priemyselne BSK s označením „Yeast Walls“ (YW) vyrábala francúzska ﬁrma FOULD SPRINGER S. A., ktorá odporúčala dávky 300 mg/l muštu. Zistili sme, že mimoradna účinnosť BSK a mechanizmus ich účinku spočíva na schopnosti adsorbovať toxické mastné kyseliny (kyseliny kaprylovú, kaprínovú) a ich estery, ktoré vznikajú počas alkoholovej fermentácie metabolizmom kvasiniek. Účinkom BSK dochádza zrejme k „očisteniu“ povrchu živych buniek vínnych kvasiniek, najmä od najtoxickejších frakcií uvedených mastných kyselín. Protikvasinková aktivita uvedených mastných kyselín sa interpretuje adsorpciou na bunkové steny živých aktívnych kvasiniek, čím sa zníži povrchové napätie modiﬁkáciou permeability membrány buniek. Účinky bunkových stien kvasiniek a mikrokryštalickej celulózy Preparáty BSK vlastne pôsobia ako „faktory prežívania“, ktorými sa životnosť, resp. čas prežitia kľudových buniek vínnych kvasinek pred dokvášaním predľži. Je zaiste zaujímavé, že podobné vlastnosti bunkových stien kvasiniek s adsorpčnou schop-

Kloeckera apiculata – typické apikulátne bunky, zväčšenie 900x

nosťou vykazuje aj mikrokryštalická celulóza, ktorú vyrábala BUKÓZA (Vranov/Topľou). Dokázali sme: pôsobí taktiež efektívne na adsorpciu toxických mastných kyselín, keď „očistuje“ povrch živých buniek vínnych kvasiniek, čo možno dokázať znížením obsahu kyseliny kaprylovej a kaprónovej v kvasiacom mušte. Bunkové steny kvasiniek a mykrokryštalická celulóza vykazujú nasledujúce pre vínne kvasinky významné vlastnosti: 1. Predlžujú životnosť vínnych kvasiniek 2. Zaručujú urýchlený fermentačný štart hroznového muštu 3. Aktivujú alkoholovú fermentáciu aj za nepriaznivých podmienok kvasenia 4. Predlžujú vitalitu kľudových buniek kvasiniek pri dokvášaní 5. Urýchľujú priebeh fermentácia aj pri nižšej teplote pivnice 6. Umožňujú fermentáciu muštu za prítomnosti pre kvasinky toxických substancií, napríklad rezíduí niektorých pesticídov 7. Urychľujú štart malolaktickej fermentácie 8. Priaznivo ovplyvňujú fermentáciu muštu pri vyššej hladine sacharidov muštu. V súčasnosti svetoví producenti BSK ak-

Metschnikowia pulcherrima – tukové inklúzie v bunkách, pulcherrimae, zväčšenie 900x

Pančovací škandál v Taliansku V Taliansku zabavili 250 tisíc litrov pančovaného vína. Pomocou leteckých snímkov objavili a našli v Apúlii ostnatým drátom obkolesený pivničný areál. V pivnici zistili veľké tanky s tekutinou, ktorá obsahovala len asi 10 % vína, zvyšok tvorili rôzne chemikálie, o. i. hnojivá! Vo veľkých nákladných autách zaistili „víno“ určené pre severné Taliansko. Bola to už druhá várka pančovaného vína, keď v prvej várke v Apúlii zistili vo „víne“ aj metanol. Uprostred 80. rokov objevili podobný prípad pančovaného vína obsahujúceho metanol, keď na otravu zomrelo 24 osôb. Der Winzer 2004, č. 8, s. 40 Často podceňované ochorenie viniča vírusami Vírusové ochorenie viniča sa často prejavuje ako „plížiaca“ choroba so smrtelným východiskom pre vinič. Aj keď sa ochorenia viniča nekončí vždy tak dramaticky, třeba rátať so škodami vo výnosoch a zmenami v kvalite hrozna. Úroda a rentabilita výroby hrozna je vtedy vždy otázka,

tivátorov (Lallemand) pripravujú zmes živín s prídavkom BSK, čím sa zabezpečí nielen optimálna výživa kvasiniek, ale aj aktivácie fermentačného procesu v celom jeho priebehu a dokvasenie posledných zvyškov sacharidov. Súhrn Preparáty bunkových stien kvasiniek predstavujú výborný nie celkom zatiaľ decenený prostriedok na hladké prekvasenie muštu a nedokvasených vín aj za nepriaznivých fermentačných podmienok (napríklad prítomnosť lakázy botrytických muštov, nízka fermentačná teplota, vyššia cukornatosť muštu). Majú priaznivý vplyv na predľženie životnosti vínnych kvasiniek, atď. Odporúčané dávky BSK sú 300 mg/l. Tieto dávky sa týkajú aj mikrokryštalickej celulózy, ktorá má podobné vlastnosti ako BSK. Pri nedokvasených vínach sa odporúčajú dávky 360–400 mg/l BSK alebo mikrokryštalickej celulózy. Literatúra 1. C. Geneix: Thèse Université de Bordeau II, Bordeaux 1984 2. S. Lafon – Lafourcade, C. Geneix, P. Ribéreau – Gayon: Connaissances de la Vigne et du Vin 18, 1985, s. 111–125 3. E. Minárik: Przemysl Fermentacyjny i Owocowo – Warzyvny 28, 1984, č. 7, s. 169–170 4. E. Minárik: Mitteilungen Klosterneuburg 36, 1986, s. 194–197 5. E Minárik: Kvasný průmysl 33, 1987, č. 6, s. 169–170 6. E. Minárik: Die Wein – Wissenschaft 1988, č. 2, s. 102–106 Doc. Ing. Erich Minárik, Bratislava

pretože účinky viróz na vinič majú komplexnú povahu. V príspevku autorka predstavuje najčastejšie sa vyskytujúce virózy viniča v nemeckom vinohradníctve s ich symptomami a účinkami. Das Deutsche Weinmagazin 2004, č. 16/17, s. 28–30 Vplyv tepelného šoku na produkciu glycerolu pri Sauvignon blanc Opakovaný tepelný šok počas exponenciálnej fázy rastu kvasiniek vedie k vysokej produkcii glycerolu až do 10 g/L. Pri jednorázovom tepelnom šoku vzniklo 8,2 g/L (o 2,2 g/L viac ako v kontrolnom víne). Pri dvojnásobnom tepelnom šoku vzniklo o 4,0 g/L viac glycerolu ako v kontrole. Tento zpôsob by sa mohol využívať vo vinárskej technológii na zvýraznenie plnosti vína. Praktické skúsenosti so zvýšením hladiny glycerolu tepelným šokom vínnych kvysiniek sa podrobne popisujú. Vitis 2003, č. 4, s. 205–206 Dle uvedených zdrojů připravil Erich Minárik

Vinařský obzor (2/2005)

Výtah ze závěrů pracovní podskupiny pro enologické postupy ze dne 29. 10. 2004

DMDC (dimethyl dicarbonát): Všeobeczor, že se jedná o pomocné látky při kvašení, neně bylo doporučeno jeho používání, ale s opaboť ve víně se již nenacházejí. Průmysl tyto látky trností. DMDC snižuje obsah sulfidů ve víně, také používá. Z diskuse o zkušenostech s použiale na druhé straně zvyšuje obsah metanolu tím enzymů jednoznačně vyplynulo, že použití a to by mohlo vést k tomu, že DG SANCO by enzymů je pozitivním faktorem při výrobě vín. mohlo vyžadovat značení jeho obsahu na etiProblém je u DG SANCO, které chce všechny ketách. Každopádně však jde o chemickou láttyto látky značit na etiketách (dokonce použití ku a zákazník má právo vědět, že do vína byla vaječného bílku, protože může působit jako alerpřidána. DMDC velmi dobře ve víně působí, ale gen). Bylo upozorněno, že bílek se ve víně vymělo by být používáno jen u producentů, kteskytuje pouze v procesu výroby, nikoliv již v hoří jsou schopni zajistit správné nakládání s toutovém víně. V každém případě není možno celý to látkou (chráněná čerpadla, chráněné prostoproblém dramatizovat, neboť enzymy se použíry apod.), tedy zejména u velkých firem, které vají v celém oboru potravinářství. mají tato zařízení. DMDC nemá antioxidační Přídavek kyseliny jablečné a kyseliaktivitu. Bod byl uzavřen s tím, že nejsou přeny mléčné: Tento postup není žádoucí pro vikážky v používání této látky, nicméně nikdo ji nařství v EU. Na tomto závěru se shodli všichni zatím nepoužívá. účastníci. Pokud by tento postup byl v budoucDubové chipsy a jejich používání je v sounu povolen, tak jedině s podmínkou značení na časné době povoleno OIV, ale stále probíhá disetiketě. kuse kolem jejich velikosti, typu a značení na Čiření bílkovinami rostlinného půvoláhvi. Výbor s používáním již souhlasil. Je shodu: Tento postup v současné podobě povolila da na tom, že dubové chipsy by měly mít miniOIV. Na základě diskuse vyplynulo, že by se mální velikost a „ožehnutí“ by mělo být kontrotento postup mohl povolit, ale pouze za předlováno tak, aby v chipsech nebyly látky, které pokladu, že bílkoviny nebudou původu z GMO. mohou poškodit spotřebitele. Otázkou je, jak OIV dovoluje tento postup pouze z bílkovin tuto skutečnost deklarovat na etiketě, zejmés původem z pšenice a zeleného hrachu. Bílkona pokud se postup používá ve spojení se zráviny z pšenice jsou problematické, neboť působí ním v sudu. Tato věc je stále v diskusi u OIV. alergicky (obsah lepku v pšenici). Diskuse byla Pro celý postup je shoda v tom, že musejí být ukončena tím, že bude doporučeno Komisi, aby vždy definovány: botanický původ dřeva, stubyly vyloučeny problematické látky a zajištěpeň ožehnutí a množství toxických látek, pono další dostatečné množství informací o těchkud se tyto vyskytují. V současné době použití to látkách. chipsů již některé státy povolily, např. AustráPeroxid vodíku (H2O2): Austrálie použití H2O2 již povolila pro použití do moštu. V dislie. Do budoucna se tento postup pravděpodobně povolí při dodržení zmíněných pravidel. Enzymy: Diskuse se odvíjí dvěma směry. Prvně se hovoří o enzymech jako látkách již povolených, ale pouze do moštů, nikoliv vín. Následně se pak diskutují další enzymy, které již povolila OIV, ale nikoliv EU. V diskusi zaznělo, že enzymy by neměly být prodávány bez popisu jejich pozitivních, ale i negativních účinků. Nyní se zpracovává seznam možných aditiv pro potraviny a enzymy budou do tohoto seznamu přidány. Zde bude také popsáno riziko pro konzumenty. Musí se definovat, zda enzymy jsou pomocné látky při kvašení, nebo se jedná o aditiva. Převládá ná- Ilustrativní foto R. Stávek

kusi bylo řečeno, že se jedná o „podivný“ postup, který ovšem nemá zdravotní rizika. Cílem je produkovat vína s menším obsahem SO2, čemuž tato látka pomáhá. Závěr nebyl učiněn. Odalkoholizování vína (zamýšleno jako postup pro částečné snížení obsahu alkoholu): V EU je tento postup stále zakázán, ale na druhé straně je povolen postup na zvýšení alkoholu ve víně (zvyšování cukernatosti). Obecně by tento postup neměl mít negativní vliv na zdravotní aspekty takového vína. Tento postup je používán v Kalifornii, zkouší se ve Francii a Itálii. Australané s ním experimentují ve vínech s nízkým obsahem cukru ve spojení s kvasinkami a glycerolem. Při technologii snížení alkoholu v koloně je zachováno aroma. Každopádně se ale jedná o zásah do vína, který neodstraní pouze alkohol, ale také některé ostatní látky. Cestou pro snížení obsahu alkoholu není jen destilace, ale také kupáž, resp. elektrodialýza a reverzní osmóza. Při jednání byl tento postup označen také slovy „ďábelský postup“. Nesouhlasí s tím však všichni. Odalkoholizování vína z 15 obj. % na 13 obj. % stále může zabezpečit excelentní produkt. Závěr k tomuto tématu nebyl učiněn a bude diskutován na dalším jednání. Rektifikovaný mošt: Diskuse probíhá nad obsahem hydroximethylfurfuralu (HMF). Na stole je navýšení stávající hranice 25 mg.l-1 hranicí 40 mg.l-1. Problém, který byl zaznamenán v Itálii, je ten, že při ležení rektifikovaného moštu se obsah HMF sám zvyšuje, ale zvýšení HMF po přidání rektifikovaného moštu do vína je minimální. Obsah HMF v hroznové šťávě a medu je daleko vyšší a oba produkty jsou konzumovány bez jakýchkoli problémů a dále koncentrovaný mošt nemá omezenu hranici HMF oproti rektifikovanému. Při diskusi zaznělo, že není podstatné množství HMF, ale jeho kvalita. Nařízení je možno změnit snadno, ale bylo by dobré mít v ruce nějaké experimenty. Závěrem z diskuse vyplynulo, že navýšení limitu by neměl být problém, ale je potřeba provést nejprve nějaké experimenty. Bez nich by i tato drobná změna mohla být problém. Z materiálů organizace COPA/ COGECA zpracoval Ing. Martin Půček

Vinařský obzor (2/2005)

Státní zemědělská a potravinářská inspekce kontrolovala kvalitu nejlevnějších stolních vín

Vlastní prozkoumání vzorků odebraných vín provedla SZPI ve spolupráci s Generálním ředitelstvím cel, které pracuje s přístrojem pracujícím metodou nukleární magnetické rezonance (NMR). Tato metoda umožňuje prokázat botanický původ lihu obsaženého ve víně a zjistit tak, zda bylo víno skutečně vyrobeno takovými postupy, které umožňují příslušné předpisy pro daný druh vína. Podle zákona může např. stolní víno pocházející z určité vinařské zóny EU obsahovat jen určitý nejvyšší obsah alkoholu s původem z řepného cukru. Metodou NMR je možné obsah tohoto druhu alkoholu prokázat. Jednoduše řečeno, pokud je tato maximální hranice překročena, pak mohlo být víno buď doslazeno řepným cukrem, protože bylo vyrobeno z málo vyzrálých hroznů, nebo mohl být do vína přidán jiný alkohol. Další možností je zmnožení vína přidáním tzv. druháku nebo kvasničáku, které se při výrobě také doslazují. Všechny tyto praktiky jsou nepovolené a takový nápoj je pak hodnocen jako klamavě značený, protože nemůže být označen jako víno. Ze 17 vzorků různých stolních vín vyhověly všem zjišťovaným parametrům pouze tři z nich (necelých 18 %). Deset vzorků nevyhovělo senzoricky, protože vykazovaly choroby a vady, které zhoršují jakost vína, sedm vzorků bylo klamavě označených, protože byly vyrobeny nepovolenými technologickými postupy, u sedmi vzorků inspektoři zjistili klamavé značení, kdy byla uvedena neodpovídající země původu a v šesti případech bylo během senzorických zkoušek zjištěno, že víno nebylo vyrobeno z hroznů vinné révy. U většiny vzorků inspektoři zjistili souběžně více nedostatků. Žádné z vín nebylo zdravotně závadné. Z uvedené tabulky vyplývá, že kvalita a pravdivost údajů zkoumaných vín, z nichž většina byla zahraničního původu, byla ve většině případů velmi špatná. Ač se v našem vinařství díky práci mnoha poctivých vinařů mnohé výrazně zlepšilo, stále se mezi námi najdou takoví, kteří nectí zákon a domnívají se, že jsou nepostižitelní. „Touto kontrolou chceme dát najevo, že umíme zjistit nejen zmnožování vína vodou, ale také další nepovolené praktiky používané při jeho výrobě. I když objem této kontrolované produkce není nijak významný, nechceme, aby několik nepoctivců kazilo dobré jméno našeho vinařství“, zaznělo v tiskové zprávě z úst

ústředního ředitele SZPI Ing. Jakuba Šebesty. Přestože u většiny levných stolních vín platí „za málo peněz málo muziky“, mají spotřebitelé nakupující tento druh vín také právo na odpovídající kvalitu. Vzhledem k výsledkům kontroly a vzhledem k tomu, že se použitá metoda NMR osvědčila, bude SZPI pokračovat v dalších kontNázev výrobku, obal, země původu Víno červené polosuché – PET láhev, 2 litry, Itálie, Argentina Víno bílé polosuché – PET láhev, 2 litry, Rakousko, Slovensko Víno stolní červené polosladké – PET láhev, 2 litry, ČR Víno stolní bílé polosladké – PET láhev, 2 litry, ČR Zámecká číše červené víno – Tetra Pak, 1 litr, Itálie, Argentina Zámecká číše, bílé víno – Tetra Pak, 1 litr, Rakousko, Slovensko Stolní víno, stolní bílé polosladké, PET láhev 2 l, Rakousko RÉVOVÝ HROZEN, červené víno polosuché, PET láhev 2 l, Maďarsko, Itálie, Bulharsko SKLEPNÍKŮV POHÁR, víno červené, PET láhev 2 l, Itálie Karel IV., červené suché víno stolní – tetrapak 1 l, Itálie VESELÝ ŠENKÝŘ, víno bílé polosuché –PET láhev 2 l, Rakousko KAMELOT, stolní víno červené – PET láhev 2 l, Itálie FLAMENCO, stolní víno polosladké červené – tetrabrik 1l, Itálie, Slovensko VINUM AD VITAM, révové víno stolní bílé polosuché – tetrabrik 1l, Slovensko, Rakousko KRÁLOVSKÝ KALICH, víno červené – PET láhev 2 l, Itálie, Argentina MOUDRÝ VALACH, stolní víno červené, suché – PET láhev 2 l, Španělsko MOUDRÝ VALACH, stolní víno bílé suché Rakousko

rolách vín, a to nejen stolních. Věřím, že poměr špatné/dobré kvality a značení se při dalších kontrolách obrátí, a to zejména u vín vyšších jakostních kategorií. Richard Stávek (zpracováno dle podkladů SZPI)

Výrobce

Zjištěný obsah alkoholu z řepného cukru (%)*, (maximální možná hodnota)

Senzorické hodnocení

Vinařství Mutěnice, s.r.o., Mutěnice

Vyhovuje

Vinařství Mutěnice, s.r.o., Mutěnice

28 (20,97)

Vyhovuje

VH Trading, s.r.o., Hradec Králové VH Trading, s.r.o., Hradec Králové

83 – kontrola dále pokračuje nelze stanovit – kontrola dále pokračuje

Víno Trade, s.r.o., Mutěnice

Vyhovuje

Víno Trade s.r.o., Mutěnice

56 (21,3)

Nevyhovuje

DIANA, s.r.o., Litobratřická 533, Hrušovany n. Jevišovkou

Vyhovuje

Vinné sklepy Roztoky, s.r.o., Palackého 956, Roztoky

46 (21,5)

Vyhovuje

Klamavě označeno zemí původu (Rakousko)

54 (16,68)

Nevyhovuje

Vyhovuje

REVIX, s.r.o., Dolní Bojanovice 882

85 (24,63)

Nevyhovuje

Klamavě označen alkohol, zbytkový cukr

ROY–R, s.r.o., Havránkova 1130, Brno

Nevyhovuje

Vyhovuje

LINEA NIVNICE, a.s., U Dvora 190, Nivnice

Nevyhovuje

Klamavě označeno zemí původu (Chile)

VINO TRADE, spol. s r.o., Údolní 1174, Mutěnice

60 (34,33)

Nevyhovuje

nesprávné označení – „révové“

Vinařství Mutěnice s.r.o., Údolní 1174, Mutěnice

Nevyhovuje

Klamavě označeno zemí původu (Chile, Itálie)

Vyhovuje

Nevyhovuje

Vyhovuje

RŽ VÍNO, spol. s r.o., U Vily 463, Zaječí BOHEMIA SEKT, ČESKOMORAVSKÁ VINAŘSKÁ, a.s., Smetanova 1220, Starý Plzenec

Družstevní vinné sklepy Hodonín, spol. s r.o., Zámecké nám. 1, Hodonín Družstevní vinné sklepy Hodonín, s.r.o., Zámecké nám. 1, Hodonín

Nevyhovuje Nevyhovuje

Označení vína (zjištěná skutečná země původu) Klamavě označeno zemí původu (Itálie) Klamavě označeno zemí původu (Rakousko) Kontrola dále pokračuje Kontrola dále pokračuje Klamavě označeno zemí původu (Argentina) Klamavě označeno zemí původu (Rakousko)

* …obsahu alkoholu vzniklého prokvašením řepného cukru (sacharózy) z celkového obsahu alkoholu ve víně – botanický původ lihu. Je–li v závorce uvedena maximální možná hodnota obsahu alkoholu původu řepného, pak předmětné víno nevyhovělo tomuto limitu.

Výsledky kontroly stolních vín balených v tetrapacích a PET lahvích (vyznačená vína vyhověla ve všech parametrech)

Vinařský obzor (2/2005)

Vážím si kultury a tradice evropského vinařství, říká australský vinař

Začnu obligátní otázkou: jak jsi se vlastně dostal k vinařství? To bylo jednoduché, vlastně jsem se k vinařství dostal přímo doma. Moji rodiče vlastnili u města Murtoa v regionu Victoria na jihovýchodě Austrálie vinice, byli vinohradníci, producenti hroznů. Pěstovali hrozny pro sušení na rozinky a stolní konzum. Ve vinicích převládala odrůda Sultana a Thomspon´s seedles. V regionu se ve vinicích hojně používala závlaha. Máš tedy vedle praktické zkušenosti z mládí bezpochyby i nějaké vinařské vzdělání . . . Ano, kromě středoškolského všeobecného vzdělání jsem absolventem vysoké školy zemědělské v Adelaide, odkud jsem si v roce 1975 přinesl diplom z oboru vinařství. Kde všude jsi působil jako technolog? Začínal jsem ve významné vinařské oblasti, jejíž vína už znáte i tady u vás, v Hunter Valley blízko Sydney, kde jsem působil celkem 7 let. Jak je známo, zde byly vysazeny vůbec první australské vinice. Po sedmileté praxi jsem se vrátil zpět k nám do Murtoy, kde jsem působil jako technolog ve dvou různých vinařských společnostech až do roku 1992. Jak jsi přišel k rozhodnutí odcestovat do samého srdce Evropy a zde poznávat místní vinařství? Globalizace se dotýká i vinařství, a to i australského – ﬁrma, ve které jsem působil, byla odkoupena velkou vinařskou korporací a ta v rámci restrukturalizace tuto pobočku začala postupně utlumovat a přesouvat technologii do jiné ﬁliálky. Uvědomuji si, že jsem měl už dávno podvědomou touhu zkusit alespoň na nějaký čas pracovat v evropském vinařství. Proto jsem se čas od času někoho zeptal, hovořil jsem s lidmi, co měli kontakty a tak jsem úplně náhodou přišel skrze jednoho dodavatele vín na kontakt do Velkých Pavlovic, několikrát jsem sem napsal a oni pak přišli s nabídkou stáže. Strávil jsi zde mnoho měsíců, poznal místní lidi, mentalitu . . . je to tvoje úplně první zkušenost s Evropany a Evropou? Ne, už jsem v Evropě poněkolikáté. Dříve jsem tu byl však jako turista, protože rád ces-

tuji a poznávám nové země, lidi. Nyní jsem zde byl poprvé jako člověk pracující. Z Evropy jsem již cestoval ve Velké Británii, Francii, Německu, Španělsku, Portugalsku...Evropa má osobité kouzlo, lze z krajiny a lidí cítit ona tisíciletí kultury a civilizace. Naposled jsme byli na rodinné dovolené v Itálii, v samém srdci Toskánska... Skutečně? Toskánsko, Chianti je mimořádně půvabná krajina . . . Měl jsme zde již nějaké kontakty z minulosti a tak jsem splácel dluh a navštívil staré známé. Takže Evropu jsem už trošičku znal před tím než jsem poprvé přijel pracovat sem do České republiky. Jak snáší tvoje rodina takové mnohaměsíční pracovní odloučení? Celkem dobře, snad jen to náhlé rozhodnutí odjet a rychlý odjezd bylo překvapivé, nečekané. Mimochodem, za pár dní za mnou přijede manželka a dcera a Vánoce budeme trávit ve Vídni, pak ještě pojedeme do Prahy, kde budeme až do Nového roku. Syn je nyní na studijním pobytu ve Winnipegu v Kanadě. Jaké jsou tvoje další plány ve vinařství? Celkem prosté. 10. ledna nastupuji na místo technologa na tamní vinobraní v jednom středně velkém vinařském provozu. To jsi jako ti létající vinaři . . .! Ano, při troše nadsázky by se to dalo říct. Takže mými nejbližšími plány je návrat zpět do vinařství Austrálie. Můžeš nějakým způsobem srovnat místní kulturu vína a tu australskou? Dlouhá historická tradice evropského vinařství sice vaše vinaře do určité míry svazuje, ale zase má pevné základy a pro nás, cizince, kteří z domu známe jen pár desítek let staré vinařské firmy a moderní provozy, jsme v Evropě vždy velmi zaujati. Austrálie patří vedle USA, JAR, Chile, Argentiny aj. mezi tzv. vinařský „nový svět“, technologie a vína, také celé provozy a vůbec výrobní filozofie a marketing je velmi inovativní . . . . . . a často až nerespektující evropská etická vinařská pravidla. Vinařské firmy jsou založeny na základech silného kapitálu a nejmodernějších enologických technologií, která samozřejmě

zahrnuje veškeré vymoženosti, kterým se mnohá vinařství v Evropě brání – nerezové nádrže, chlazení nebo naopak ohřívání, řízená atmosféra inertních plynů . . . A co australské vinohradnictví? Viniční výsadby se v Austrálii realizují na mnohem větších výměrách než tady v Evropě. Málokdo obhospodařuje tak malé a rozkouskované viniční tratě jako tady u vás. Většinou se jedná o desítky hektarů v jednom kuse. Je to samozřejmě dáno i roztříštěností vlastníků na často několikaarová políčka ve viničních tratích. Austrálie toto nezná. U nás je co nejvíce vinohradnických úkonů mechanizováno, samozřejmě že někdy na úkor kvality, ale na druhou stranu to zase přinese úsporu v nákladech na vynaložené mzdové prostředky. Minulý týden jsem byl na vinařském veletrhu VINITECH v Bordeaux, kde na téma zejména enologických metod ve světovém vinařství zaznělo několik příspěvků na jednom semináři. Je jisté, že rozdílnost metod a povolených postupů při výrobě vína je mezi jednotlivými státy často dost velká. OIV dokonce jedná o jakési nivelizaci těchto předpisů, což bude nakonec znamenat, že obě strany, jak inovátoři z „nového světa“, tak tradicionalisté z Evropy, budou muset nakonec najít nějaké společné řešení. Ale vraťme se k tvému pobytu zde ve Viniu. Jakou jsi zde zastával přesně pozici? Působil jsem zde ve funkci enologa-konzultanta. VINIUM loni investovalo značné prostředky do modernizace provozu a tak jsem dohlížel na některá nová zařízení v lisovně, ale i například ve středisku červených vín na Ostrovci. Zaběhnuté postupy a konkrétní mezivýsledky na základě analýz jsem například konzultoval s výrobním oddělením a firemními technology a dle svých zkušeností z předchozích působení jsem navrhoval další postupy, podával zprávy, analýzy. Jak bys zhodnotil nové technologické zařízení, tzv. termoflash (viz VO 11/2004), které společnost VINIUM před kampaní pořídila? Termoflash není nové zařízení. Tedy vím, že ve vaší zemi se s ním pracuje poprvé, ale tato

Vinařský obzor (2/2005)

technologie je již mnoho let známa. Firma, ve které jsem pracoval v Austrálii, provozovala také tuto technologickou jednotku, ale mnohem větších kapacitních parametrů. Stejně jako zde, technologie reaguje na poptávku trhu po lehkých ovocitých a svěžích červených vínech rychlé spotřeby, která nejsou příliš těžká, příliš extraktivní, nekomplikovaná a mohou brzy na trh. Vinař tak vychází vstříc konzumentovi, který rád brzy vítá mladá červená vína. Myslím, že i na českém trhu najdou takto moderně připravená vína své konzumenty. Jaké jsou tvé poznatky z tuzemského vinařství? O vinařství České republiky jsem toho před svým příjezdem mnoho nevěděl. Například mne zaujal fenomén malovinařů-samozásobitelů. Toto u nás naprosto neznáme, snad až na pár výjimek, nejčastěji to jsou imigranti z Evropy, kteří z nostalgie po domově vysadí nějaký ten vinohrádek a víno připravují v suterénu domu a nebo v garáži. Vaše sklepy malých vinařů jsou naprostým unikátem, živoucí tradicí a historií, v Austrálii, v zemi přistěhovalců bez pevných kořenů, něčím nevídaným. Z dalších zkušeností – samozřejmě jsem navštívil expozici Národního salonu vín, kde je jakýsi průřez skrze vaši špičku vín. Ale i zde byla vína, která mne velmi oslovila a naopak, která mne oslovila méně. Seznámil jsem se taky s konkurencí mé hostitelské ﬁrmy, a to jednak při mnoha degustacích a nebo i při exkurzi. Při vyjednávání o nákupu hroznů jsme s technology objeli i několik dodavatelských vinohradnických společností. Můžeš se podělit o nějaké konkrétnější srovnání? Tak především zde hraje velkou roli vaše, ve srovnání s mými domovskými zvyklostmi, studenější podnebí. A s tím samozřejmě souvisí docukřování moštů, bez čehož se vaše vinařství za stávající úrovně vinohradnické velkoprodukce zřejmě neobejde. Tyto problémy v Austrálii prakticky neznáme. Ale zase vám chybí ovocitost a svěžest bílých vín. To je pravda. Ze spojení vašeho chladnějšího klimatu a některých vašich bílých odrůd by se dalo na světovém vinařském výsluní hodně vytěžit. Mám na mysli zejména aromatické odrůdy, například Sauvignon, které za správných agrotechnických opatření mohou dobře vyzrát a víno následně ohromí svou aromatikou. Z červených mne zde zaujala odrůda Pinot noir, místně pojmenovaná, no, nevzpomenu si teď . . . . . . Rulandské modré, postaru Burgundské modré . . . . . . ano, děkuji za doplnění, za těch pár měsíců jsem ještě nepochytil ani základy jazyka, proto nedokáži ani vyslovit český ekvivalent odrůdy Saint Laurent . . . . . . Svatovavřinecké. Někteří zahraniční vinaři vidí neuspokojivě naše červená

vína, resp. nedostatek slunečního svitu a tepla pro naše modré odrůdy. Faktem je, že například u většiny vín z odrůdy Cabernet Sauvignon jsem zaznamenal nezralostní tóny, jakoby paprikové, makovicové, což lze přisuzovat nevyzrálosti zpracovávaných hroznů. Otázka také je poloha vinic, na nichž jsou tyto hrozny pěstovány, a agrotechnika. Domníváš se, že technologie termoﬂash může napomoci kvalitě červených vín? Měl jsem příležitost chutnat mošt ze rmutu jdoucí do tohoto zařízení, z něho vycházející, kvasící burčák a také mladé víno. Většina modrých hroznů, která zařízením prošla, vyžadovala chaptalizaci (docukření) do moštu, tedy nebyla pravděpodobně zcela vyzrálá a nutno podotknout, že to bylo zejména těsně po vyjití z termoﬂashe, poznat. Ano, to je možné. Několik dní odleželé víno, a zejména po biologickém odbourání kyseliny jablečné bakteriemi na kyselinu mléčnou však tyto nectnosti již nemá a nebo jsou minimální. Opět se však chci vrátit k vašim bílým voňavým odrůdám – Ryzlinku, Sauvignonu, Tramínu, Muškátům a jiným – mají něco, co u nás a v jiných zemích, kde je více teplo, nemáme. Můžeš srovnat některé konkrétní odrůdy – jak je dovedete připravit v Austrálii a co říká tvoje moravská zkušenost? Tak například Chardonnay jsem zde shledal více přitažlivý ve vůni, chutnější, než bývají naše. Vaše Chardonnay mají často tóny citrusů, grapefruitů, tedy oproti rozleželým tónům žlutých melounů australských Chardonnay. Nicméně Chardonnay je typická globální odrůda, a pokud ji dobře vypěstujete na 10 místech světa, vždy vám dá jiná, ale pokaždé dobrá vína. A co Sauvignon? V Austrálii se pěstuje v několika klimaticky značně odlišných oblastech, takže dává dost rozdílná vína. Samozřejmě, například nám chybí travnaté bylinné tóny Sauvignonů z Nového Zélandu, ale tyto charakteristiky vaši vinaři ve svých Sauvignonech znají a ovocitost v kombinaci s vyváženou kyselinou umí ve vínech této

odrůdy využít a docilují, jak jsem se mohl několikrát přesvědčit, velmi elegantní a zajímavá vína. K celosvětově rozšířeným odrůdám bezesporu patří také Rulandské bílé – Pinot blanc. Jistě, ale tato odrůda není v Austrálii rozšířena tolik jako ostatní importované bílé evropské odrůdy. Musím podotknout, že mezi moravskými víny z bílých odrůd této rodiny „Pinotů“ mě zaujalo spíše Pinot gris (Rulandské šedé), které má v moravském podání často výbornou strukturu vůně a komplexní chuť. Další odrůdou, která mě velmi zaujala a kterou jsem předtím neznal, je Neuburské. Faktem je, že zde v této odrůdě bylo možno se jednou setkat s naprosto průměrným produktem a podruhé s naprosto jedinečným a úžasným vínem, které předčívalo všechny ostatní v řadě. Zvláštní. V Ryzlincích bych si tolik netroufal srovnávat, neboť nemáme příliš mnoho těchto vín – odrůda se hodí jen do klimaticky chladnějšího podnebí, kde získá dostatečnou ovocitost a kyselinku. Oslovily tě odrůdy s tuzemským původem, zde vyšlechtěné, jako například Palava, Muškát moravský a podobně? Tak váš Muškát je skutečně zajímavý. Lze z něj, podle suroviny, připravit širokou škálu velmi zajímavých a líbivých vín. Také se zdá, že úroda bývá vyrovnaná. Zná australské vinohradnictví nějaké muškátové odrůdy? Ano, ale hrozny se používají spíše na sušení a na produkci rozinek. Jinak se používají na přípravu speciálních vín, například přírodně sladkých vín a fortiﬁkovaných. Samozřejmě odrůdy s většími bobulemi se mohou objevit také na stole ke konzumaci. Odrůdu Palava jsem zde potkal snad jen několikrát, takže si nedovolím ji nějak hodnotit. Zaujal mne však Aurelius pro svoji svěžest, ovocitost a autenticitu. Styl ryzlinkový, přesto ale vyniká svojí osobitostí. A co naše modré odrůdy – jak na tebe zapůsobily? André je zajímavé, ale chtělo by více sluníčka, než má zde u vás, bylo by o mnoho lepší. Frankovku u nás také neznáme, ta zdejší má širokou škálu podob, setkal jsem se převážně s lehkými ovocitými typy, asi by vypadala jinak, kdyby réva dostala více slunečního svitu a tepla. Jaké bys měl na závěr doporučení pro další růst kvality našich vín? Jednoduché: vypěstovat kvalitní hrozen a pak to nepokazit. Lze totiž z kvalitních hroznů udělat kvalitní víno. Také lze z kvalitních hroznů udělat nekvalitní víno. Ale udělat z nekvalitních hroznů kvalitní víno, to je velmi těžké, ne-li nemožné. Děkuji za rozhovor. Otázky kladl Richard Stávek, odpovídal na ně Neville J. O. Hudson. Foto VINIUM

Vinařský obzor (2/2005)

První jihomoravské vinařské firmy již plánují založení klastrové iniciativy Bc. Petr Posolda, Brno

Jednání prokázalo zájem firem Jedním ze základních nástrojů pro zakládání klastrů je seminář typu focus group, což lze přeložit asi jako tematická skupina – diskuze zainteresovaných stran, jejímž výsledkem by mělo být vyřešení a jednomyslná shoda ohledně jedné, či nejvýše několika málo zásadních otázek. Prvního z těchto seminářů se 5. ledna zúčastnili zástupci dosud nejaktivnějších společností – Vinium Velké Pavlovice, Vinné sklepy Valtice a Znovín Znojmo, společně se zástupci RRAJM, Agentury pro podporu podnikání a investic Czechinvest a Svazu vinařů ČR. Tři zúčastněné společnosti patří k velmi významným jihomoravským vinařským podnikům, zaměstnávají dohromady několik set pracovníků a obrat každé z nich se počítá ve stovkách milionů korun. Ze zápisu ze semináře plyne, že tyto ﬁrmy jednoznačně mají zájem na založení vinařského klastru a komunikace na toto téma již mezi nimi probíhá, s cílem aktivizovat klastr co nejdříve. Hlavní řešenou otázkou bylo prostorově vymezit potenciální klastr, kdy došlo ke konsenzu aktivizovat jeden klastr, a to pro celý region jižní Morava. Přítomní souhlasili, že RRAJM bude nadále koordinátorem činností, směřujících k domluvě mezi budoucími partnery v klastru, ﬁrma Vinium Velké Pavlovice bude v zájmu urychlení příprav agen-

Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba

roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku

1999 2000 2001 2002 2003 2004

tuře aktivně nápomocna. Zástupcům vinařských společností byly agenturou Czechinvest předány podklady ohledně uznatelných nákladů, na které může klastrové iniciativě přispět Evropská unie skrze strukturální fondy a RRAJM přislíbila vypracovat materiály, které je seznámí s procesem tvorby klastru a souhrnem připravovaných aktivit, jejichž cílem bude zajistit úspěšnou komunikaci mezi budoucími klastrovými partnery. Možnosti spolupráce jsou různé Další informace podal Vinařskému obzoru Ing. Sittek z RRAJM. Podle něj došlo na jednání ke shodě, že jednou z priorit budoucí klastrové iniciativy by mohlo být využití možnosti zapojit se do tzv. románského systému značení vína pod společným označením Morava VOC (blíže k systému VOC viz VO DOPLNIT). Společnost Znovín vyjádřila dále zájem spolupracovat na prohloubení svatomartinské tradice na Moravě, společné propagaci moravských vín a jejich prodeji, a to nejen koncovému spotřebiteli. Vinium Velké Pavlovice má také zájem na spolupráci při využití svých moderních technologií, např. „thermocooleru“ (viz VO 11/2004 str. 525), na kterém se již domluvili např. s ﬁrmou Vinselekt Michlovský, v čemž vidí Ing. Sittek další ze zárodků fungování budoucí klastrové iniciativy. Odborníci z Vinia rovněž upozornili na možnost spolupráce v oblasti zavádění nejmodernějších variant čárových kódů pro označování vína. Do těchto kódů je možno uložit všechny potřebné údaje o obsahu každé lahve, aniž by musela existovat nějaká databáze, ze které by teprve bylo nutno data vyvolat, jako tomu

Kã 290,00

(vã. 5% DPH)

Kã 330,00

(vã. 5% DPH)

Kã 380,00

(vã. 5% DPH)

Kã 420,00

(vã. 5% DPH)

Kã 450,00

(vã. 5% DPH)

Kã 499,00

(vã. 5% DPH)

bylo u starších typů kódů. Některé další otázky, např. společný nákup marketingových průzkumů, byly projednány v obecné rovině, všichni zúčastnění se však shodli na zájmu o co nejrychlejší průběh příprav na založení klastrové iniciativy. Několik dní po tomto semináři proběhlo jednání RRAJM s vinařským družstvem Templářské sklepy Čejkovice, které má rovněž zájem spolupracovat. Ing. Sittek nám tlumočil závěry schůzky, podle kterých družstvo vidí priority ve vytvoření VOC Morava, ale zaujímá mírně skeptický postoj, daný negativními zkušenostmi: „Pokud se nemohou členové družstva spolehnout ani na dojednané lhůty splatnosti při fakturaci zboží, což je základní minimum, domnívají se, že snažit se v českém podnikatelském prostředí o zkvalitnění obchodní spolupráce je téměř nemožný úkol.“ RRAJM má zájem jednat i s dalšími vinařskými ﬁrmami na celé jižní Moravě, několik dalších jednání je již plánováno a Ing. Sittek rozhodně vyzývá další společnosti, které dosud sledují aktivity okolo klastru spíše z povzdálí, aby o sobě daly vědět prostřednictvím internetových stránek projektu (viz níže). Podle něj je právě klastr nadějnou možností, jak tyto negativní jevy z obchodní praxe vymýtit, pokud se podaří vyvolat atmosféru důvěry, spolupráce a otevřené komunikace. Identiﬁkace a společný postup vůči různým formám nekalé konkurence by měl být nepřímým důsledkem nového přístupu. Neúspěšných je většina Pokud se ovšem tyto předpoklady neuskuteční, převládnou obavy z konkurence nebo sna-

(k dispozici od 17.12.)

Vinaﬁsk˘ obzor roãníky 1999 – 2004 v ãerné deskové vazbû se zlat˘m písmem. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (2/2005)

ha využít situace k získání krátkodobých výhod či ovládnout směřování klastrové iniciativy pro vlastní zájmy na úkor ostatních, nebude klastr úspěšný. Podle Ing. Sittka je míra neúspěšnosti klastrových iniciativ ve světě asi 60–80% a na vině jsou většinou právě tyto faktory. S podobnými problémy se možná potýká i geograﬁcky nejbližší takovéto uskupení – Moravskoslezský strojírenský klastr. Vyplývá to alespoň z prohlášení jeho tehdejšího prezidenta Ing. Davida Kotajného pro Hospodářské noviny ze 30. září loňského roku. „Musím přiznat, že se nám příliš nedaří získávat vlastníky malých a středních ﬁrem k užší spolupráci,“ řekl pro HN Ing. Kotajný. „Obava z konkurence je dosud silnější než potřeba spolupráce. Navíc nám schází podpora regionálních institucí. Přitom právě klastry mohou být nástrojem účinnějšího řešení strukturální přeměny regionální ekonomiky i vysoké nezaměstnanosti,“ dodal. Tento již téměř dva roky existující klastr je

i tak dobrým příkladem technické stránky fungování klastrové iniciativy. Zájemci si mohou na internetových stránkách www.msskova.cz (zkratka znamená Moravskoslezský strojírenský klastr Ostrava) pročíst program a strukturu klastru, stanovy, seznam členů včetně výše členských příspěvků, projekty klastru i se zdroji ﬁnancování a další zajímavé informace a zdroje, které jim pomohou utvořit si hmatatelnější představu o jedné z možných podob klastrové iniciativy. RRAJM spouští stránky projektu Internetové stránky, které spravuje RRAJM v rámci svého projektu mapování potenciálního klastru, obsahují také množství informací, i když samozřejmě zatím ještě ne přímo o jihomoravském vinařském klastru. Zájemci se však mohou z materiálů v několika jazycích, včetně českého, dozvědět více o teorii klastrů obecně i o vinařských klastrech ve světě. Dále stránky nabízejí

diskusní fórum, kde je možno veřejně vznášet dotazy, vzájemně komunikovat, informovat ostatní zájemce o souvisejících tématech, ale i postěžovat si či navrhnout, co by se potenciální klastr mohl pokusit v budoucnu vyřešit. Kdo se raději ptá soukromě, pro toho je připravený formulář pro odeslání dotazu Ing. Sittkovi elektronickou poštou. RRAJM se bude podle něj snažit na všechny dotazy odpovědět. Stránky se nazývají podle pracovního názvu budoucího klastru – WineScienceCluster. Jde o název, který navrhli odborníci z RRAJM na základě průzkumu názvů různých klastrů ve světě a má symbolizovat směr vývoje do budoucna – propojení výzkumu a vývoje s výrobou, inovativnost a důraz na vzdělávání. Zároveň je snadno srozumitelný pro zahraniční odborníky a naznačuje kvalitativní změnu, nastoupený trend směřování k tzv. znalostní ekonomice. Svůj názor na tento pracovní název můžete již nyní i vy vyjádřit na www.winesciencecluster.com.

Ještě k Svatomartinskému Ing. Jiří Malůšek, Brno Znalec v oboru průmyslového vlastnictví, ochranných známek

Je normální, že se podnikatelé dostávají do sporů kvůli ochranné známce. Někdo s něčím přijde, aby v dobrém upozornil na svůj produkt, a to že ho jiní napodobují, mu dělá starosti, ale na druhé straně je to důkaz, že je známka zajímavá. To se stalo i v případě ochranné známky „Martinské“ resp. „Svatomartinské“. Pan Horešovský v čísle 1/2005 uvažuje nahlas, zda vůbec měla být známka zapsána, protože se mu zdá, že se jedná o pojem tzv. zdruhovělý, tedy něco jako obecné označení patřící všem. Tam ovšem trochu fabuluje s tím, že v čase kolem Martina je tradičně bůhvíjak živo. Není povědomost o tradici martinských trhů (v podzimní plískanici?) ani o martinských oslavách (na Moravě zcela jistě ne), a tvrdit, že by ochutnání mladého vína bylo nějakým významným mezníkem pro vinaře a zúročením jeho práce, je poněkud přehnané. Ochrannou známku lze samozřejmě vymazat, aby ji nebylo třeba respektovat, ale k tomu je potřeba předložit odpovídající důkazy. A ty nejsou. P. Horešovský podléhá dojmu, že známka se posuzuje podle současného stavu věcí a jemu připadá, že v současnosti je „martinské víno“ běžný

pojem. Ovšem známka byla podána téměř před 10 lety a v té době opravdu martinské víno nebyl nijak zaužívaný pojem. Kdo se trochu orientoval v rakouském prostředí, věděl, že tam je populární martinská husa, ke které se pije mladé víno – odsud byl asi ten nápad. U nás byla masovější tradice martinské husy na několik generací přerušena. Víno tehdy vyráběly jen k tomu určené podniky, domácí výrobou se nikdo nechlubil. Stejně jako jsme si mohli jen nechat zdát o tom, že bychom si dali nějaké beaujolais. V souvislosti se svátkem Martina se mluvilo běžně pouze o tom, že „Martin přijíždí na bílém koni“. Proto je v dobrém povědomí, kdy má Martin svátek. V dostupné literatuře ale odkaz na martinské víno není, ani v Rakousku se tento termín neužívá. Ten, kdo by chtěl prokázat, že se jedná o zdruhovělé označení, jako je třeba „mešní víno“, „ledové víno“, „burčák“, nebo „sekt“, ten by, s největší pravděpodobností, důkazní břemeno neunesl. Existují známky smyšlené, tedy kreativní (ve vinařství např. „Šaler“), které si musí teprve používáním vydobýt známost (v případě „Šaleru“ bylo potřeba několik let trpělivě seznamovat konzumenty vína s tím, že se jedná o fortiﬁkované víno), ale potom je jejich pozice v zásadě neotřesitelná. Jiné známky mají v sobě zabudovanou popisnost, čímž se sice hodně ušetří na reklamě, neboť si to lidé snadno vyloží, protože každému je jasné, že např. „vánoční víno“ se bude pít na Vánoce, ale

tyto známky pak mají nevýhodu, že se dají obcházet (to znamená používat výrazy s podobným významem). Např. se dá místo toho uvést na trh „božíhodové víno“. S tím se musí majitel takové známky smířit, ovšem ty napodobeniny nemívají tu eleganci a průraznost jako původní nápad. Tak je to i s „martinským“. Známe z ochutnávek „mladé víno“, „veselé víno“ , „Moravavíno nuveau“ – ale všichni cítíme, že to tak prostě nezní. P. Horešovský pak v závěru dost explicitně naznačuje, jak se dá název „martinské“, ať už u vína nebo výstav, obcházet. V tom má pravdu, to je nevýhoda určité popisnosti známky „martinské“. Nicméně zákon říká, že označení nemůže zdruhovět, pokud se tomu majitel známky účinně brání. Na etiketách Martinského však vždy bývá odkaz na to, že se jedná o ochrannou známku. Že se v hovorové mluvě bude běžně mluvit o martinském víně a nebude se tím nutně myslet to, co uvádí na trh majitel známky, je normální. Také občas říkáme, že jdeme xeroxovat a přitom stojíme u kopírky Minolta, nebo luxujeme vysavačem AEG. Ale v žádném tištěném materiálu taková slova neuvidíme. Takže pořadatel výstavy mladých vín na svátek sv. Martina může zvát po telefonu zájemce na „výstavu martinských vín“, ale v průvodci to takto uvádět nemůže, pokud nechce riskovat střet s majitelem známky. Tento článek nemá za cíl rozsuzovat spor, jde jen o snahu srozumitelně vysvětlit okolnosti kolem ochrany známek.

Vinařský obzor (2/2005)

Pár slov k výstavám vín Ing. František Mádl, Velké Bílovice

K popularizaci našich vín přispívají především různé výstavy, přehlídky a trhy vín, kde se zákazník nejlépe seznámí s nabídkou, která bude v nejbližší době na trhu. Množství výstav vín je u nás obdivuhodné a svědčí o tradiční aktivitě drobných vinařů, ale i různých organizací, které chtějí nebo by chtěly propagovat víno. Kvalita samotných výstav je však velmi rozdílná a často dokonce poškozuje jak vystavená vína, tak samotné vinaře. V nejbližších dnech opět začne každoroční klání vín na různých úrovních, a tak jsem si dovolil zveřejnit několik postřehů a názorů, které jsem získal za několik let jak návštěvami, tak samotnou organizací výstav vín. Zdárný průběh mohou zajistit organizátoři již od začátku, pokud si stanoví cíl, ke kterému má přehlídka posloužit. Pokud je výstava pojímána pouze jako folklórní událost roku, tak není co dodat. Kde je cílem vinařské poučení, tam je potřeba organizačně přitvrdit. Nejlepším způsobem jak zlepšit kvalitu vín a tím celé výstavy, je zvýšit počet dodávaných lahví na vzorek vína. Dvě láhve vzorku vína jsou zcela nevyhovující. U menších místních výstav jsou dostačující tři láhve, u větších nebo oblastních výstav je lepší zvolit láhve čtyři nebo pět. Obava, že vinaři nepřihlásí dostatek vzorků, není opodstatněná, protože i ty nejmenší výstavy vykazují řádově stovky vzorků. Žádný návštěvník výstavy vín není přitom schopen ochutnat a už vůbec ocenit více jak sto vzorků vín. Inzerce

Při dostatečném množství láhví může zmizet ještě dost rozšířený nešvar předkládání rozpité láhve na výstavě, která se koná ve většině případů za týden po degustaci. Je to znevážení práce vinaře i důvěry návštěvníka, který chce ochutnat původní víno a ne zbytky z rozpité láhve. Dalším palčivým problémem je teplota předkládaných, především bílých vín. Teplota místnosti, kde se přehlídka koná, je zpravidla vyšší, a tak po dvou hodinách jsou vína již zteplalá a tím neharmonická. Zde jsou na organizátory kladeny největší nároky, ale chladící zařízení, ať stabilní nebo na automobilu není v současné době problém zajistit. Po splnění těchto předpokladů je potřeba zajistit dostatečné množství vítězných vín. Každý vinař a také většina návštěvníků má prvotní zájem ochutnat vína, která se umístila na předních místech, a tak si porovnat kvalitu vlastního vína. Často však zažíváme zklamání, protože vítězná vína mizí velmi brzy po zahájení výstavy, a pokud jsou, tak je organizátoři předkládají nepravidelně a někdy i neochotně. Zajištění dostatečného množství vítězných vín není problém ﬁnanční, ale pouze organizační, neboť každý si za takové víno rád připlatí. Důležitou otázkou je způsob placení ochutnaného vína. Většina organizátorů již zvolila jednorázový poplatek bez papírových bločků, které se musí nepohodlně hledat po kapsách. Ne vždy však musí tento způsob platby vyhovovat, zvláště pokud bude zajištěn dostatek vítězných vín. Pak se dají bločky prodávat pouze na tato vína. Neméně důležitou podmínkou zdárné výstavy je také dostatek vhodných skleniček, odlivek a míst pro opláchnutí skla. Degustační skleničky jsou dostupné v dostatečném sortimentu

a na většině výstav jsou již několik let nabízeny. Vhodnější jsou skleničky spíše větší a širší než malé a úzké, které tak nedokáží podpořit otevření vůně vína. K ochutnávání vína patří také vhodné sousto, ať už chleba nebo síra. Dnes již není problém zajistit obojí v dostatečné pestrosti. Zcela nevhodné jsou však salámové výrobky, paprikový sýr nebo guláš s cibulí, zvláště když kuchyně je hned vedle místnosti, kde se chutná víno. Na výstavách a trzích vyšších kategorii je žádoucí mimo výše uvedené podmínky zajistit také oddělené místo k sezení, tak aby si mohl návštěvník v klidu ochutnat vína, popřípadě si učinit poznámky. K dobrému pocitu patří také vhodný, nejlépe jednotný oděv obsluhujícího personálu, který je v podávání vína vyškolen. Jak již jsem se zmínil na začátku. Naše vína se podle ohlasu konzumentů velmi zlepšila, zlepšeme tedy také podmínky pro jejich prezentaci a náš zákazník to určitě ocení.

Ilustrativní foto R. Stávek

Vinařský obzor (2/2005)

Soutěž Top 77 vín České republiky doplnila již podruhé konference Víno a zdraví

V prostorách Masarykovy univerzity vybíraly odborné komise z 268 vzorků od 75 výrobců, tato vína však již byla zvolena z více než tisíce přihlášených vín na základě předběžných ochutnávek a konzultací s výrobci. Mezi vítězných 77 vín se dostaly produkty 49 výrobců, první tři místa a tím i ocenění „mimořádné víno“ získal Ryzlink rýnský 2000 výběr z hroznů Tanzbergu Mikulov, Sauvignon 2003 pozdní sběr Ing. Luboše Oulehly z Nových Bránic a Frankovka 2000 jakostní Ladislava Musila z Dolních Kounic. Hodnocení vín probíhalo anonymním 100bodovým systémem O.I.V., za účasti prof. Josefa Barny a prof. Wilhelma Wunderera z akademie v Klosterneuburgu, Jaroslava Suského ze SZPI a dalších. Žádný člen hodnotících komisí nesmí být podle pořadatelů spjat s výrobci vína a na hodnocení dohlížel doc. Eduard Postbiegl z MZLU. Ředitelem soutěže je Ing. Dan Mádr z pořádající společnosti a celou akci zaštítil nejen ministr zemědělství Ing. Petr Palas, ale i nový rektor MU prof. Petr Fiala, který tak navázal na tradici svého předchůdce, prof. Jiřího Zlatušky – ten se tentokrát ujal funkce předsedy univerzitní komise. V této komisi hodnotili vína přední akademické osobnosti, jejichž odborné zaměření se vína netýká. Vedle shora jmenované Frankovky hodnotili nejvýše Pálavu 2003 výběr z hroznů z Věstonických sklepů. Odborným garantem třetího ročníku soutěže Top design vína ČR bylo tradičně Design centrum ČR, které do něj vyslalo i porotce. „Přispět k povznesení úrovně ambaláže českých a moravských vín považujeme za velmi důležité,“ vysvětluje Ing. Mádr. Hodnocena byla ambaláž kolekcí vína a cenu nakonec získala kolekce Víno Mikulov, Vinařství Pavlov. Podle poroty design její etikety vychází z tradičních koncepcí, zároveň však evokuje pocity elegance a svátečnosti. Kvalita tisku, řešení záklopky, tvar láhve i etiket a jejich umístění jsou faktory, které komise také hodnotila a posoudila jako vyvážené a provázané. V rámci slavnostního vyhlášení výsledků proběhla dobročinná aukce vzácných vín, jejíž výtěžek byl věnován Nadaci na pomoc popáleným dětem při FNsP v Brně-Bohunicích. „Organizace aukce je jednoduchá – vinaři, kteří se zúčastní soutěže, věnují zajímavá vína, a ta potom

vydražíme,“ říká Ing. Mádr a dodává: „Každoročně vybereme pro nadaci kolem 30 000 korun.“ Zároveň se soutěží proběhla konference s názvem Víno a zdraví, jejímž cílem je propagace kultury pití vína a jeho pozitivního vlivu na organismus. Lékaři a další odborníci, zabývající se problémy výživy či analýzami nápojů, přednášejí výsledky svého výzkumu vína, látek v něm obsažených a jejich dopadu na zdraví, není opomenuta ani technologická stránka výroby. Víc než stovka návštěvníků tak mohla vyslechnout např. přednášku o stanovování polyfenolů a antioxidantů ve víně od doc. Jiřího Pazourka z Přírodovědecké fakulty MU, o vínu jako prostředku prevence rakoviny prostaty od prof. Jiřího Žaloudíka z Masarykova onkologického ústavu či o vlivu nového technologického zařízení „thermocooler“ na obsah zdraví prospěšných látek ve vínu od týmu ze společnosti Vinium Velké Pavlovice a další. Nejen jako forma odlehčení posloužila přednáška doc. Radima Uzla na téma Víno a sex, v jejímž závěru sexuolog vyjádřil přesvědčení, že renesance obliby vína je pro dnešní odcizenou společnost známkou naděje pro budoucnost. Každý rok je výstupem soutěže ročenka Průvodce vínem, ve které je představeno všech 77 oceněných vín i vítězové vedlejších soutěží. Knížečka kapesního formátu nabízí i pojednání o receptech na pokrmy, již v historii se snoubícími s víny z pera fanouška vína a historika z FF MU dr. Libora Jana a v aktuálním čísle jsou i rozhovory, vytvořené formou ankety s účastníky prvního ročníku konference, jak jinak než o vínu. Ing. Mádra jsme požádali o krátký rozhovor. Cenově konkurovat vlastním prodejcům je od vinařů krátkozraké Jste hlavním organizátorem soutěže TOP 77 vín České republiky. Máte recept na úspěch? V první řadě mám štěstí na lidi okolo mě, kteří mi nezištně pomáhají. Snažím se také udělat ty akce pro účastníky co nejpříjemnější, aby se rádi za rok zase vrátili. Zrovna nedávno mi jeden z letošních porotců řekl, že takovou pohodu při hodnocení nikde jinde nezažil.

Dan Mádr

Kromě pořádání soutěže jste i obchodník a dovozce zejména australských vín . . . Naše ﬁrma má výhradní zastoupení pro osmou největší vinařskou společnost v Austrálii, dovážíme například červená vína, která jsou podle mne velmi zajímavá a cenově na úrovni našich pozdních sběrů. Je problém severních vinařských oblastí, jako je Morava, že červená vína tady nemohou mít potenciál jako v jižních oblastech. Naopak se tady dají vyrábět vína, která se tam vyrábět nedají – ledová vína a další speciality severních oblastí. Spousta našich vinařů nechápe, že by se měli zaměřit na kvalitu a na bílá vína, to pokládám za alfu a omegu přežití našeho vinařství. Jenže u nás si v podstatě všichni myslí, že by měli dělat všechno. Myslíte, že by se měli soustředit na věci, které umí nejlépe a zbytek přenechat ostatním? Určitě. Je třeba, aby si uvědomili, že nejrenomovanější vinařství ve Francii vyrábějí jeden dva druhy vína, ne aby dělali třeba dvanáct druhů. Každý vinohrad má určitou půdu a žádná půda není pro všechny druhy hroznů. Něčemu se tam daří lépe, něčemu méně. Naši vinaři to vědí, ale snad protože je k tomu nutí soutěživost, nebo odběratelé, tak pěstují celou škálu odrůd a to není ta pravá cesta. Někteří vinaři se již zaměřili na jednu nebo dvě odrůdy a podle mne dělají velmi dobře. Takže v obchodě preferujete zahraniční vína? Určitě ne, chtěl bych prodávat co nejvíce vín moravských, brání mi v tom ale i cenová politi-

Vinařský obzor (2/2005)

ka našich vinařů. Mnozí nedokáží pochopit, že prodávat za stejnou cenu obchodníkovi s vínem a člověku, který jede zrovna náhodou okolo, je velmi krátkozraká politika, která může vést až k tomu, že se ve vinotékách budou prodávat jen zámořská vína. A to by mne mrzelo, protože moravská vína mne zajímají nejvíc, proto také pořádám tu soutěž. Jak to řešíte? Člověk, který má vinice musí mít nastavené ceny tak, aby mohl zaplatit náklady a navíc z toho rozumně vyžít. Stejně tak i vinař a stejně tak i obchodník s vínem. Dnes tento řetězec velmi často vinaři přerušují a cenově konkurují vlastním prodejcům. Mnozí si navíc myslí, že zvládnou všechny tři funkce. To je ale možné jen do takových pěti hektarů, větší vinařství nemůže bez prodejců dlouhodobě fungovat. Všude ve světě je víno přímo od vinaře ještě dražší, než ve vinotéce. A to je logické, protože jde o vinařův čas, který mu přímý prodej zabere, a navíc vinotéky dělají vinařům dobrou reklamu a musí také z něčeho žít. Já se snažím obchodovat už jen s dodavateli, od kterých dostanu takový rabat, abych mohl prodávat za stejné ceny jako oni. Nemůžeme si dovolit stav, kdy přijde zákazník do naší vinotéky ochutnat, vybrat si víno, nakoupí třeba pár lahví a potom si zajede pro zbývající množství k vinaři, protože

ten je levnější. (Podobný názor z jiné vinotéky viz VO 4/2004 str. 185 – pozn. red.) Prodej přes internet je nyní velmi populární. Platí to i pro prodej vína? Máme internetovou prodejnu již několik let, ale rozhodně si nemyslím, že zrovna u vína by mohl mít tento způsob prodeje v budoucnu výraznější uplatnění. Základní problém je, že víno je velmi křehká zásilka. U České pošty stojí poštovné za šest lahví kolem stokoruny, a pravděpodobnost, že se zásilka rozbije, je dost vysoká, na rozdíl od šance, že pošta uhradí škodu. U jiných přepravců je situace lepší, ale cena za přepravu je již nejméně 180 korun. To je 30 korun navíc na láhev, a to se již vyplatí jen u dražších vín. Možná ještě důležitějším důvodem je, že víno je komodita, která vyžaduje sociální kontakt. Stejně jako ho sám nepijete, tak i při nákupu si o něm rád popovídáte. To je na nákupu ve vinotékách nejcennější, prodavač by měl víno znát a v informacích poskytnout nadhodnotu oproti supermarketům, ale vlastně i oproti internetu. A v neposlední řadě víno přes internet neochutnáte. K rozšíření internetových aktivit tedy nesměřujete, nějaké plány do budoucna ale určitě máte. Můžete je čtenářům naznačit? Letos bychom rádi uspořádali novou konferenci v termínu, kdy dochází k prvnímu výběru vín do soutěže Top 77. Mělo by se jednat

o konferenci vinařskou a mezinárodní, s účastníky z okolních zemí, z oblastí s podobnými klimatickými i dalšími podmínkami. Pracovně o tom uvažujeme jako o „konferenci vinařů od Moravy a Dunaje“, tedy zejména vinařů z Čech a Moravy a přilehlých oblastí Slovenska, Maďarska a Rakouska. Jednat by se mělo o možné spolupráci, styčných bodech a společných problémech vinařů této „nadoblasti“, rakouští vinaři by navíc mohli přispět množstvím podnětů a zkušeností, týkajících se vinařství v EU. Mou osobní vizí je pak vytvořit v Brně, které je historicky velmi spjato s révou vinnou, muzeum vinařství a vína zároveň. Měla by to být i osvětová záležitost, návštěvníci by se zde měli dozvědět, jak víno vlastně vzniká, a zároveň mít možnost nejlepší moravská vína ochutnat, porovnat vína různých oblastí i domácí se zahraničními. Součástí muzea by také měla být „společenská místnost“, kde by návštěvy, i zahraniční, cestující na Moravu za vínem, mohly posedět a ochutnat moravské víno s odborným výkladem v některém ze světových jazyků. Pijete víno pro zdraví? Určitě, i když možná o trošičku více, než je doporučená dávka. Děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí v naplňování vašich plánů. Petr Posolda

Může být agroturistika šancí i pro vinaře? Ing. Petr Procházka, CSc., PEF MZLU Brno

Tento typ podnikání dnes nabývá značně na hospodářském významu a pro venkovskou populaci představuje zajímavý potenciální zdroj příjmů. Kromě toho je tato forma turistického ruchu také považována za jeden z významných faktorů obnovy, údržby a tvorby venkovské krajiny. Omezování rozsahu zemědělské výroby, k němuž došlo v průběhu posledního desetiletí 20. století, mělo za následek radikální snížení

počtu pracovníků v zemědělství, likvidaci pracovních příležitostí a rychlý nárůst nezaměstnanosti. Chceme-li tyto změny a jejich negativní důsledky účinně kompenzovat, měli bychom se intenzivně zajímat o hledání a podporu rozvoje těch vedlejších činností, které budou užitečné nejen pro soukromé zemědělce, ale také pro všechny ostatní obyvatele venkova. V celosvětovém měřítku představuje turistický ruch významné národohospodářské odvětví a podle údajů Světové obchodní organizace (WTO) se jeho objem ročně zvyšuje o 1 až 3 %, přičemž celkový počet turistů na cestách se pohybuje od 750 milionů do jedné miliardy osob. V České republice činí příjmy z turistického ruchu zhruba 3 miliardy USD. Ve vyspělých

zemích světa se turistika stala nedílnou součástí životního stylu a prakticky každá domácnost vydává každoročně na turistiku, a to zejména na zahraniční pobyty, určitou, a ne nepodstatnou část svých příjmů. Kromě cestování do cizích zemí se však zvyšuje i obliba turistiky domácí, která je podstatně levnější a přitom může být stejně zajímavá a hodnotná. Kromě běžné poznávací turistiky a návštěv kulturních a historických památek existuje také tzv. venkovská turistika, která se uskutečňuje mimo velká centra a umožňuje obyvatelům měst strávit několik dnů nebo dokonce i týdnů ve zdravém a čistém venkovském prostředí. Venkovská turistika umožňuje rekreaci v přírodě, volný pohyb v krajině (jak pěší, tak také cyk-

Vinařský obzor (2/2005)

listický), návštěvy kulturních památek (hradů, zámků, muzeí, skanzenů atd.) a také pobyt na zemědělských usedlostech. Tato forma venkovské turistiky se dnes nazývá agroturistika. Kromě agroturistiky zahrnuje venkovská turistika také tzv. ekoturistiku, chalupaření, pobyty v přírodě (pěší turistika) a tzv. adrenalinové sporty. Pod pojmem ekoturistika se rozumí ty aktivity, které jsou zaměřeny na poznávání fauny a ﬂóry a na ochranu krajiny a její údržbu. Chalupaření je zcela speciﬁckou formou pobytu na venkově a jeho hlavním důvodem je touha a snaha městských obyvatel „vrátit se zpět ke kořenům“ a vytvořit si prostor, v němž budou moci pravidelně trávit svůj volný čas a věnovat se svým zájmovým činnostem. Termínem adrenalinové sporty pak jsou označovány činnosti, při nichž se lidé vystavují zvýšené fyzické námaze a někdy i určitému nebezpečí (rafting, skialpinismus, potápění, balonové létání apod.). Tyto formy venkovské turistiky jsou většinou zajišťovány specializovanými agenturami, některé z nich však si lidé organizují i sami jako své zájmové aktivity; zemědělci se jich obvykle neúčastní, mohou při nich ale spolupracovat a poskytovat některé doplňkové služby (např. ubytování nebo stravování). Agroturistika naproti tomu představuje soubor těch služeb, které svým klientům poskytují zemědělci a příslušníci jejich rodin. Jejím posláním je proto především: uchování kulturních hodnot alternativní využití starých budov prevence uniformity tvorba nových pracovních příležitostí vylepšování pověsti a zvyšování prestiže obyvatel venkova obnova tradičních řemesel osvětová a vzdělávací činnost zajištění doplňkového zdroje příjmů pro zemědělce a jejich rodiny. Také pro naše vinaře a vinohradníky by se provozování agroturistiky a poskytování ubytovacích, stravovacích a rekreačních služeb mohlo stát velmi zajímavou a prospěšnou činností. Musíme však mít na paměti, že tato forma podnikání je u nás teprve v počátcích a že jí proto bude třeba věnovat soustředěnou a intenzivní pozornost. Problémů, které bude nutno řešit, je celá řada; k nejzákladnějším dnes patří dosud nedostatečná úroveň propagace, chybějící infrastruktura, nedořešená legislativa a poměrně malý zájem regionálních i centrálních orgánů. Na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně je na rozvíjení odborných znalostí studentů v této oblasti kladen velký důraz. V rámci předmětu Agroturistika se posluchači seznamují s možnostmi poskytování tohoto typu služeb v ČR a se současným stavem podnikání v této oblasti i v některých dalších evropských zemích. Kromě toho studenti získávají vědomosti i o marketingu služeb, o právních aspektech provozování agroturistiky, o psycho-

Vinařská agroturistika může být také podpořena osvětovými výstavkami a informačními panely o historii a současnosti místního vinařství. Na snímku část interiéru Stálé vinařské expozice v historickém prostředí Domu u Synků v Hustopečích. Ilustrativní foto R. Stávek logii a chování spotřebitelů, o typech poskytovaných služeb a o celé řadě dalších činností, které s organizací a provozováním venkovské turistiky souvisejí. V průběhu posledních tří zorganizovala tato vysoká škola v rámci programu Socrates – Erasmus pro posluchače partnerských univerzit mezinárodní intenzivní kurzy o agroturistice a o venkovské turistice; každoročně se jich zúčastnilo kolem třiceti studentů z Finska, Francie, Maďarska, Nizozemska, Polska, Rakouska, Slovenska, Švédska a České republiky. Hlavním cílem těchto seminářů bylo připravit mladé zemědělce na rozhodování, organizaci a provozování této nové formy podnikání ve venkovském prostředí. Přednášejícími byli jak učitelé MZLU v Brně, tak také přední odborníci z praxe, podnikatelé v oblasti cestovního ruchu, pracovníci turistických agentur, odborníci v oblasti hipoterapie a pracovníci těch institucí, které se zabývají ochranou krajiny a péčí o turisticky atraktivní oblasti. Významnou součástí těchto kurzů byly i přednášky a semináře, jichž se aktivně účastnili vysokoškolští učitelé z Finska, Švédska, Polska, Rakouska, Maďarska, Nizozemska a Slovenska. V roce 2004 se například uskutečnily jak teoretické přednášky z oblasti psychologie, managementu, marketingu a ekonomiky, tak také semináře o současném stavu a organizaci této činnosti v jednotlivých zemích. Terénní cvičení posluchači absolvovali v chráněné krajinné oblasti Moravský Kras, kde navštívili kozí farmu v Ostrově u Macochy a diskuto-

vali s jejím majitelem nejen o jeho problémech a výsledcích, ale také o problémech obecnější povahy. Kromě toho byly zorganizovány i exkurze na Českomoravskou vysočinu, na jižní Moravu a do dolního Rakouska. Při výjezdu do Jedlové navštívili soukromou obrazovou galerii a penzion, na jižní Moravě pak lednicko-valtický areál, ekologickou farmu v Klentnici a obecní úřady a vinařské podniky v Rakvicích a Bořeticích a v Dolním Rakousku vinařské družstvo v Poysdorfu a několik soukromých zemědělských podniků v okolí tohoto vinařského města. V Rakvicích a Bořeticích se studenti seznámili také s činností obecních úřadů a s podporou, kterou místní samospráva rozvoji agroturistiky poskytuje. Potěšující skutečností přitom je to, že se oběma těmto obecním úřadům propagace jejich regionu skutečně úspěšně daří a že již pronikly do obecného povědomí veřejnosti a také přispěly ke snižování nezaměstnanosti a k obnově místních tradic a lidových zvyků. Provozování venkovské turistiky a poskytování služeb v této oblasti by mohlo zcela určitě být velmi zajímavé i pro jihomoravské vinaře. Je sice pravdou, že na poskytování ubytovacích a stravovacích služeb ještě většina podniků není připravena a nemá vybudovánu potřebnou infrastrukturu, existují však již oblasti, kde je ubytovacích kapacit dostatek a kde i ostatní typy služeb relativně dobře fungují (Pavlov, Lednice, Valtice, Mikulov, Šatov, Znojmo a celá řada dalších obcí a měst). Region jižní Moravy má pro rychlý rozvoj vinařské agroturistiky dobré předpoklady, a to nejen kvůli vynikající kvalitě svých vín, ale také pro krásu krajiny, pohostinnost lidí, folkloristické tradice a existenci mnoha významných kulturních památek. Velké zásluhy o propagaci jihomoravského vinařství má v současnosti především Vinařský fond ČR, který od svého vzniku v roce 2002 podporoval jak výsadbu a obnovu vinic, tak také výrobu a prodej kvalitních vín a který dnes usiluje především o rozvoj marketingových aktivit a o propagaci českého i moravského vinařství a vinohradnictví. Mediální aktivity této instituce, je třeba skutečně ocenit, neboť jedině systematickou prací lze dosáhnout toho, aby se čeští spotřebitelé začali o víno a jeho přednosti více zajímat a aby se snažili seznámit i s jeho gastronomickým významem. Víno samotné totiž není jen nápoj, víno je bezesporu i kulturní a historická hodnota. K tomu, aby tento ušlechtilý nápoj byl takto spotřebiteli vnímán je třeba vypracovat a realizovat kvalitní a komplexní programy, které veřejnost přesvědčí o tom, že i když pro mnohé je víno především nápojem pro slavnostní příležitosti, může se stát i zdrojem každodenního potěšení a radosti. O možnostech kombinace vinařství s agroturistikou a o způsobech jejího provozování v našich podmínkách se zmíníme v některém z dalších čísel VO.

Vinařský obzor (2/2005)

Již 40. let slouží Moravín vinařské veřejnosti Ing. Vojtěch Pazderka st., Mikulov

Po valné hromadě, která se konala v Břeclavi 5. července 1949, zanikly i Vinařské besídky jako místní spolky Zemského vinařského spolku. Rovněž Vinařský obzor doznal určité změny. Vydavatelství přešlo na Jednotný svaz českých zemědělců. Postupně bylo zavedeno tak zvané řízené hospodářství. V Brně byl ustaven zmocněnec ministerstva zemědělství pro vinařství. Na okresní úrovni byly ustaveny vinařské referáty. Ve výrobě vznikl státní, družstevní sektor a sektor soukromě hospodařících zemědělců. V živo-

nout, že v té době bylo na Moravě jen 5 518 ha vinic. Vinařství jako celek bylo direktivně převedeno na Slovensko. Na Slovensku začal také vycházet nový vinařský časopis s označením Vinohrad. Výroba vína byla podřízena generálnímu ředitelství Vinařských závodů se sídlem v Bratislavě. V roce 1957 došlo k ustavení Českého zahrádkářského svazu, jako odborně společenské organizace, která měla za úkol sdružit malopěstitele révy vinné, takzvané zahrádkáře, o výměře do 0,08 ha, později upraveno na výměru do 0,10 ha. Stále ale chyběla ve společnosti profesní vinařská organizace, ta vznikla až v roce 1964 v rámci Zemědělské a lesnické společnosti při Okresním zemědělském sdružení v Břeclavi, z podnětu vinařské katedry Vysoké školy zemědělské v Lednici. Tuto profesní vinařskou organizace inicioval tehdejší doc. Ing. Vilem Kraus společně s Ing. Jaroslavem Švástou, pod označením Moravín. Tato společnost postupně významně přispěla k rozvoji moravského vinařství, zvláště při zavádění vysokého vedení révy vinné do praxe. Do příznivého vývoje velmi silně zasáhly události v roce 1968 a takzvaný ,,normalizační proces,“ v sedmdesátých letech. V rámci normalizačního procesu zanikla celostátně Zájem o akce Moravínu byl mimořádný. Snímek je Zemědělská a lesnická společnost z mikulovského Zámku z roku 1986 – v popředí je de- a tím i v roce 1972 Moravín. Přilegace rakouských vinařů vedená starostou obce Fal- pomeňme si, že vstupem vojsk dokenstein šlo např. k předčasnému ukončení velké zahradnické výstavy v srpnu tě vinařů vznikla určitá nejistota Zájem o nové 1968, pořádané pod označením HORTICENTvýsadby byl prakticky nulový. Společenský žiRUM v Lednici. Připravovaná prezentační vývot ustrnul. Vše bylo podřízeno kolektivizaci, stava vín MORAVÍNUM 1969, naplánovaná na která vyvrcholila v roce 1954 zánikem rolnicčerven 1969, se neuskutečnila. Ve společnosti kého stavu. nastalo opět určité společenské vákuum. Bylo Určitý obrat nastal až v roce 1961, kdy bylo to období stranických prověrek a výměny vepřijato vládní usnesení o rozvoji speciálních oddoucích pracovníků na postech ředitelů, předvětví zemědělské výroby č. 293/61, tedy i o visedů a podobně dalších funkcí. Byla to doba velnařství. Jednalo se o směrnici, která ukládami nejistá. la uplatnění velkovýrobních forem i ve výrobě Teprve 21. dubna 1978 se sešlo na zámhroznů a vína. Pro úplnost je dobře si připomeku v Mikulově z 85 pozvaných, podle prezenč-

Agrotechnika pěstování révových sazenic pomocí hydroponie, Oděsa 1979 ní listiny 41 přítomných osob na společném aktivu, který měl za úkol obnovit profesní činnost vinařů. Hledalo se vhodné řešení a také to, kdo by tuto společensko-odbornou organizaci zastřešil. V té době mělo již Regionální muzeum v Mikulově ve své pracovní náplni vinařství jako muzejní obor. Původně byl utvořen jen aktiv dobrovolných pracovníků při Regionálním muzeu v Mikulově na základě zákona o muzeích a galeriích.Teprve postupně se utvořila organizace, která měla navázat na minulou spolkovou činnost Moravínu. S odstupem doby je potřeba dnes poděkovat řediteli muzea Milanu Zbořilovi za aktivní odvahu a porozumění k této naši věci, ale také za to, že poskytl přístřeší a zázemí nově se tvořící organizaci na mikulovském zámku. Postupně se našlo řešení. Pod hlavičkou Československé vědeckotechnické společnosti, ustavené

Vysoké vedení, velkovýrobní způsob pěstování révy vinné – Maďarsko, Abassar

Vinařský obzor (2/2005)

při Regionálním muzeu v Mikulově, byla obnovena činnost Moravínu. Zájem ze strany vinařů byl mimořádný, ve velmi krátké době měla tato organizace 400 členů. Z podnikové nebo-li závodní pobočky ČSVTS se stala organizace na krajské úrovni. Do čela nově utvořené organizace byl zvolen 15členný výbor, v čele s předsedou výboru Ing. Vojtěchem Pazderkou, odborným profesorem na Střední vinařské škole ve Valticích Aktivita Moravínu při RM v Mikulově je všeobecné známá. Pochopení ředitele Zbořila a příjemné prostředí mikulovského zámku byly zárukou úspěšné činnosti obnoveného Moravínu. Doba byla stále velmi složitá, přesto práce i za složitých poměrů a těžkostí se dařila. Vzpomeňme na tři mezinárodní soutěžní přehlídky vín v Mikulově /1980, 1984, 1988/. Bylo uskutečněna řada studijních cest po Francii, Rakousku, Německu, po Itálii, ale i po Rumunsku, Maďarsku a Sovětském svazu. Dnes se to zdá být až neuvěřitelné na tehdejší dobu: např. námořní lodí cesta na Krym do Jalty a na Kubáň. Kolik seminářů, polních kázání ve vinicích bylo uskutečněno. Kolik odborníků přijelo k nám ze zahraničí, další a další jiné akce. Rok 1989 – rok sametové revoluce byl přivítán velkou oslavou ,,60 let pěstování odrůdy Müller Thurgau na Moravě“, která se uskutečnila 6. prosince na zámku v Mikulově za účasti prof. Helmuta Beckera, vedoucího odboru šlechtění révy vinné z výzkumného ústavu z Geisenheimu. Byla to jeho poslední služební cesta. Na jaře záhy zemřel. V rámci transformačního procesu po listopadu 1989 došlo k přetvoření Moravínu jako pobočky ČSVTS, na Moravín – svaz moravských vinařů se sídlem v Mikulově. Stalo se to 15. listopadu 1990 na velkém aktivu v Mikulově, který schválil společenské prohlášení a nový návrh stanov Moravínu. Společenské prohlášení vycházelo z nově se tvořících podmínek, s uznáním rovnosti soukromého, státního a družstevního vlastnictví pozemků, ve svaze o navrácení

Loga Moravínu (od shora aktuální, dole původní)

Akce Moravínu plnily sály zájemci o nové poznatky

Zájezd Moravínu za poznáním světového vinařství – Maďarsko 1982 restitučního majetku bývalým právním subjektům a z řady dalších věcí. Poněvadž bylo potřeba, aby Moravín měl vlastní tiskový orgán, bylo rozhodnuto obnovit vydávání Vinařského obzoru. První číslo vyšlo v lednu 1991 a bylo sázeno ještě ručně, typografem panem Holáskem, a vyšlo z tiskárny GRAFIA v Břeclavi. Sedm ročníků postupně vycházelo pod hlavičkou Moravínu až do roku 1997, s redakcí v Mikulově. Nově vyvolané podmínky v období tržního mechanizmu si vynutily, že dne 7. září 1993 došlo k založení Českomoravské vinohradnicko-vinařské unie jako zájmového sdružení s celostátní působností. I na úrovni Moravínu se změnily podmínky. Došlo ke změně na postu ředitele Regionálního muzea i předsedy Moravínu. Ing. Vojtěch Pazderka se stal vedoucím redaktorem Vinařského obzoru a byl vystřídán novým schopným nájemcem státních vinic na bývalém státním statku v Drnholci, Ing. Stanislav Holecem. Zánikem redakce Vinařského obzoru k 31. prosinci 1997 zanikl i Moravín se sídlem v Mikulově. Ing. Stanislav Holec se vzdal již po-

čátkem září 1997 funkce předsedy. Převzetím agendy byl pověřen Ing. Jan Otáhal, pracovník ﬁnančního úřadu v Mikulově, který se ujal své činnosti v nových podmínkách a převedl Moravín do Valtic. Ke škodě věci, město Mikulov tak ztratilo další z významných vinařských institucí. Moravín se sídlem ve Valticích, to je již další novodobé období činnosti. Postupně i zde došlo ke zvolení nového výboru, do funkce předsedy byl zvolen Ing. Marek Špalek. Se zájmem o spolkovou činnost došlo k úpravě stanov, vzrostla nová členská základna, a tak bylo možné v nových podmínkách otevřít kancelář Moravínu v prostorách Národního vinařského centra, čímž byla završena snaha několika spolkových nadšenců poskytnout vinařům opět potřebné služby a informace na patřičné úrovni. V současné době pracuje výbor MORAVÍNU ve složení: Libor Nazarčuk – předseda, Ing. Jan Otáhal – výkonný místopředseda, Ing. Alice Becková, Ing. Hynek Holánek, Ing. Miroslav Kovacs, Ing. Ladislav Musil, Ludvík Osička, Vladimíra Seidlová, předsedou revizní komise je Ing. Antonín Bukovský. fota autor

Vinařský obzor (2/2005)

Ve Starém Plzenci investovali v uplynulých letech mnoho stovek miliónů korun

Systém čárových kódů udělal v kontrole kvality výrobků potravinářských firem revoluci. Na snímku (zprava) Ing. Josef Vozdecký a Ing. Antonín Konečný. „Již když jsem se po krátkém působení v Českých vinařských závodech Praha vrátil do Starého Plzence na post ředitele podniku, měl jsem štěstí na rozumné vlastníky, nejprve to byla společnost PPF a nakonec od roku 1999 náš nynější německý vlastník, nadnárodní uskupení Henkell & Söhnlein, které je součástí významné potravinářské skupiny Dr. Oetker. A bylo dobře, že se mně podařilo je přesvědčit, že než přerozdělovat zisk mezi akcionáře, bude lépe zisk znovu investovat do výroby a zejména do budoucnosti“, řekl Vinařskému obzoru Ing. Josef Vozdecký, generální ředitel společnosti Bohemia Sekt a doplnil: „Již před mnoha lety bylo zřejmé, že velká zpracovatelská vinařská firma bude z dlouhodobého hlediska potřebovat navázat pevné efektivní vazby na prvovýrobu – dodavatele hroznů a vína, nejlépe tedy z nejlepších vinařských oblastí.“ A zdá se, že se to firmě Bohemia Sekt povedlo. Je největší vinařskou firmou s rozsáhlou surovinovou základnou. S domácími pěstiteli jsou díky zintenzivnění práce na tomto od roku 1998 provázáni dlouhodobými smlouvami, v několika velkopěstitelských firmách mají dokonce majetkový podíl a investovali do vlastních pozemků a mladých vinic. Zpracovatelské filiálky a smluvní partneři dodávající hrozny či mladá vína jsou tak díky vzájemně výhodným obchodním vztahům dobrou zárukou kvalitních tuzemských hroznů v potřebné odrůdové skladbě a nejvyšší kvalitě. V posledních čtyřech letech společnost investovala do programu zaměřeného na další

zvyšování kvality, posílení efektivity a rozšíření svých výrobních kapacit. Díky tomu dnes naplňuje při výrobě šumivých vín veškeré relevantní směrnice Evropské unie včetně požadavku na minimálně šestiměsíční dobu zrání sektů. „Samozřejmostí našich aktivit směřujících ke zlepšení ﬁrmy je pečlivá příprava na postupné zavedení ISO norem. Již více než tři roky v tomto spolupracujeme s prestižní německou akreditační ﬁrmou. Ve stručnosti jde o systém pořádné a efektivní práce – tedy co, kdy a jak dělat“, vysvětluje Ing. Vozdecký.

Josef Vozdecký: Ve ﬁrmě znám každou místnost, každý kout. Všechny zaměstnance znám osobně jménem. Mikrobiální čistota v místnosti množení kvasinek pro druhotné kvašení sektů je velmi důležitá. Na snímku informační cedule na vstupních dveřích do místnosti: vyvolených je jen málo.

Investice do provozu byly z dlouhodobého hlediska pro Bohemia Sekt zásadní výhodou.

Novodobá historie samostatné Bohemia Sekt se začala psát v roce 1992, kdy byla založena a. s. Vinařské závody Starý Plzenec, od roku 1995 nově Bohemia Sekt. Společnost vstoupila v roce 1997 kapitálově do ﬁrmy Víno Mikulov a stanovila novou strategii rozvoje. Kromě úprav na administrativní budově, což je vidět na první pohled, doznaly změny zejména provozní prostory – ve jménu lepší logistiky, změny výrobního sortimentu a navýšení kvasných a produkčních kapacit výroby sektů se zde od roku 1997 proinvestovalo několik stovek miliónů korun. V současné době probíhá rekonstrukce prostor pro prezentaci výrobního sortimentu ﬁrmy, které bude tvořit vinotéka a degustační místnost. „Množství našich budoucích inovací chceme zaměřit na konečného zákazníka, proto také tak rozsáhle investujeme do kontroly kvality. Díky systému čárových kódů jsme schopni v případě zmetkového výrobku zachytit jeho pohyb na trhu a dohledat, kde byl zádrhel, a to u všech lahví z partie“, zdůraznil generální ředitel Ing. Josef Vozdecký (rs)

Vinařský obzor (2/2005)

Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – únorová výročí Spolek posluchačů zemědělského inženýrství při Vysoké škole zemědělské v Brně navrhuje zřízení Vysokého učení zahradnického na VŠZ v Brně. V článku zdůvodňuje zřízení této školy a navrhuje její organizaci včetně předmětů a zkoušek. VO 19, 1925, č. 2, str. 14. Ve dnech 28. 2.–1. 3. 1925 byl uspořádán ve Státním a zemském vzorném ústředním sklepě v Mutěnicích kurs sklepního hospodářství, na němž přednášeli A. V. Horňanský, Dr. K. Neoral, J. Čižmář, J. Dohnal, R. Malík, M. Skála a další. VO 19, 1925, č. 3, str. 25. 17. 2. 1875 se narodil Rudolf Malík. (Jeho činnost byla popsána v minulém roce ve Vinařském obzoru.) VO 19, 1925, č. 3, str. 25 a pak vždy po deseti letech až do r. 1965. 14. 2. 1925 zemřel Josef Valík, ředitel Berchtoldových vinic a sadů na Buchlově. Byl aktiv-

ním členem Zemského vinařského spolku. VO 19, 1925, č. 3, str. 28. 23. 2. 1925 zemřel Alois Mrštík, spisovatel, včelař a vinař, správce školy v Divákách. VO 19, 1925, č. 4, str. 38. 70. narozeniny Jana Prossera, ředitele mělnického vinařství Lobkowiczů, který byl veřejně velmi činný a za to byl jmenován čestným členem místního spolku a čestným členem ÚSČsV. VO 29, 1935, č. 3, str. 47. 23. 2. 1985 zemřel Ing. Josef Menšík. Po studiích na VŠZ v Brně byl krátce jako praktikant v Zemských pokusných vinicích a školkách v Mutěnicích, pak ve vinařském družstvu v Bzenci, kde začal externě vyučovat na vinařské škole. Zde byl též činný ve vinařské besídce. V r. 1945 nastoupil jako profesor na vinařskou školu do Valtic. V letech 1953 až 1957 byl ve-

doucím šlechtitelské stanice ve Velkých Pavlovicích. Na vlastní žádost se vrací do Valtic, kde byl jmenován zástupcem ředitele a po odchodu ředitele Ing. Lízlera pak ředitelem školy. V r. 1964 byl jmenován ředitelem školy v Uherském Hradišti – Starém Městě, kde byl až do odchodu do důchodu. Ing. Menšík byl velmi činný ve vinařských spolcích, byl členem názvoslovné komise, redakce Vinařského obzoru atd. Vinohrad 23(78), 1985, č. 9, str. 214. 16. 5. 1985 zemřel František Tihlařík. Po válce začal pracovat jako člen vinařského družstva, později ve vinařských závodech jako vedoucí technického oddělení. V r. 1969 byl jmenován ředitelem závodu v Mikulově. Vinohrad 23(78), 1985, č. 9, str. 214. zpracoval Ing. Drahomír Míša

Nové poznatky o vztahu vína a zdraví III. Prof. Juan Barros-Dios (University of Santiago de Compostela) stál v čele týmu badatelů, kteří sledovali 132 pacientů s karcinomem plic a kontrolní skupinu 187 zdravých osob. Ve srovnání s abstinenty vykazovali konzumenti červeného vína o 13 % nižší riziko karcinomu plic. Naopak vyšší riziko onemocnění bylo pozorováno u konzumentů bílého vína. Rozdílný efekt bílého a červeného vína vědci vysvětlují rozdílným obsahem antioxidantů, který v případě červeného vína převáží nad negativním působením etanolu. V komentáři k výsledkům prof. Tim Key (Oxford University) přesto nepovažuje práci španělských autorů za přesvědčivý důkaz příznivého účinku červeného vína v pre-

venci plicního karcinomu a prof. Andrew Peacock (British Thoracic Society) zdůrazňuje roli nekuřáctví jako rozhodujícího faktoru v prevenci onemocnění, které bylo jen v roce 2000 příčinou úmrtí 1,2 milónů osob. V říjnu loňského roku byla na kongresu International Society for Biomedical Research on Alcoholism v Německu zveřejněna studie Cataract & Alcohol – Reykjavik Eye Study. Společná vědecká práce Kanazawa Medical University a University of Iceland ukazuje, že umírněný příjem červeného vína může o polovinu snížit riziko vývoje oční katarakty (šedý zákal). Příčiny pozdějšího nástupu Alzheimerovy choroby u osob pravidelně a umírněně konzu-

Víno z nebe na zem

mujících alkoholické nápoje se pokusil objasnit nedávný japonskou vládou podporovaný výzkum. Výsledky byly na sklonku loňského roku prezentovány u příležitosti World Nutra Conference v San Francisco. Dr. Michikatsu Sato prokázal v bílém i červeném vínu přítomnost bílkovin inhibujících tzv. PEP enzymy, důležitý prvek v patogenezi nemoci. Dosud není zřejmé, zda bude možno tyto bílkoviny z vína extrahovat a zda budou i poté použitelné v prevenci choroby, kterou dnes trpí téměř 18 miliónů osob. (Literatura: bbr.com) MUDr. Martin Křístek

299,-

Nicolas Joly je ve svûtû vína znám˘ zavedením biodynamiky ve svém prestiÏním vinafiství Coulée de Serrant uÏ v roce (vã. 5% DPH) 1984. V novû redigovaném a roz‰ífieném vydání knihy, která se stala jiÏ klasikou vinafiské literatury, odhaluje nûkterá tajemství svého vinafiského umûní. Díky této knize a velkému poãtu pofiádan˘ch pfiedná‰ek pfiispívá autor k popularizaci biodynamiky. Má stále více zastáncÛ jak mezi milovníky dobr˘ch vín, tak mezi samotn˘mi vinafii. Pomocí citliv˘ch postupÛ umoÏÀuje biodynamika vrátit vínu osobitost viniãní tratû a opût dát v˘znam oznaãení A. O. C. (appellation d'origine contrôlée) „âím více se budeme vzdalovat zákonÛm Ïivota, tím více budeme závislí na umûl˘ch náhraÏkách, které jsme pÛvodnû nepotfiebovali ani k o‰etfiování vinice ani k zvelebování vína“ uvádí autor. V fieãi pfiístupné i nezasvûcenému, odhaluje Nicolas Joly originalitu tohoto zpÛsobu vinohradnictví, které zdárnû a úspû‰nû praktikuje. Nezamûfiuje se pouze na posílení pÛvodní formy Ïivota v pÛdû dadáváním Ïivoãi‰n˘ch a rostlinn˘ch látek, ale také na vyuÏití rÛzn˘ch biodynamick˘ch preparátÛ, pomáhajících rostlinû vstfiebávat svûtlo a teplo (zlep‰it její fotosyntézu). Inspiruje se my‰lenkami vizionáfie Rudolfa Steinera, autora popisujícího pÛdu jako poslední meziãlánek pfied citliv˘m, ménû hmatateln˘m svûtem, nacházejícím se v atmosféfie. Zab˘vá se rovnûÏ rolí astronomie, protoÏe biodynamika povaÏuje pÛdu za zrcadlov˘ odraz kosmu.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (2/2005)

Naše sklepy jsou čistě v rukou žen, ale vína mohou pít samozřejmě i muži, tvrdí Donatella Cinelli Colombini

nějším požadavkům na vysokou kvalitu. Dnes je jejich olivový olej v nejvyšší kategorii kvality EXTRA VIRGIN prodáván pouze v jejich prodejnách v obou ﬁliálkách. Strategické změny se dotkly samozřejmě i vinic a sklepa, takže po několika změnách agrotechnických opatření směrem k přísnosti pěstování a kvalitě, bylo obměněno i staré a nevyhovující technologické zařízení. Byla také pro ﬁliálku Il Casato u Montalcina zavedena nová řada exkluzivních červených vín „Brunello Prime Donne“.

Vinice, z nichž je ve filiálce Il Casato výlučně pod rukama žen připravováno exkluzivní červené víno Brunello di Montalcino. O historii firmy „Moji předkové zbudovali vinařský podnik mezi svými vinicemi u obce Trequanda již v roce 1592“. Tak těmito slovy nás do sídla firmy uvedla majitelka a vzorový top manager paní Donatella Cinelli Colombini. Narozena v roce 1953, vystudovala v Sieně obor Historie středověkého umění, kde také nyní zastává post prezidentky toskánské pobočky Italské asociace agroturismu. V roce 1993 dokonce založila samostatné Hnutí vinařské turistiky. Sama jezdila několik let přednášet na univerzity do zemí bývalého východního bloku agroturistiku v praxi, a to v rámci programů připravujících země na vstup do Evropské unie; tato její práce například v Maďarsku měla mimořádný ohlas a dodnes zde má mnoho přátel. A Donatella pokračovala v líčení historie: „Moji předkové však několika neuváženými kroky o rodinný podnik záhy po založení přišli, získal jej zpět až můj dědeček v roce 1919. Poslední tři generace zde byla zvyklost předávat dědictví po ženské linii a také já tak činím, předala jsem Il Casato své dceři Violante. A tu ženskost jsem se rozhodla více ve firmě realizovat prostřednictvím toho, že jsem ve sklepech obou vinařství zaměstnala pouze ženy, také hlavní eno-

log a vinohradník v jedné osobě je žena, mladá, ale samostatná a zkušená vinařka.“ Donatella Cinelli Colombini Vlna inovací od roku 1998 Donatella Colombini dostala rodinné dědictví do své plné kompetence teprve od roku 1998 a ihned se mu začala zcela naplno věnovat. Běh zavedeného, ale upadajícího podnikového systému, který nevyhovoval silným konkurenčním podmínkám na trhu a globalizujícímu se světu, radikálně změnila. Na základě svých hlubokých znalostí umění a historie přistupovala k celkové strategii změn velmi šetrně, vždy s úctou k tradici. Kromě vína byli totiž producenti olivového oleje. Donatella změnila některé principy pěstování oliv, technologii upravila tak, aby vyhovovala nejpřís-

Il Casato, Montalcino Název „Montalcino“ znamenal původně „lesnaté kopečky“, nicméně postupem času byla krajina přeměněna v zemědělskou a ve středověku proběhla specializace na pěstování révy vinné a oliv. Slovo „Brunello“ je podle některých odvozeno podle jména místního potoku, jiní tvrdí, že podle zbarvení hroznu. Producentů slavného vína Brunello di Montalcino je v oblasti asi 200. Kontrolu autentičnosti zde neprovádí stát, ale kvalitu „Brunello“ garantuje místní vinařské konzorcium. Sklep Il Casato zpracovává hrozny převážně z modrých odrůd z vinic, které obklopují lokalitu (upozornění pro případné cestující: k ﬁliálce vede od hlavní asfaltové silnice několikakilometrový úsek štěrkové cesty, kde by se chvílemi hodil pohon 4x4). Vinice jsou průměrného stáří 20 let, výnos nepřesahuje 8 tun z hektaru. Půda je zde chudá na živiny, málo vododržná, mladé výsadby se proto musí zavlažovat. Dle sdělení naší průvodkyně Tamary (na snímku na titulní stránce VO) je jisté, že se klima v oblasti změnilo – před padesáti lety nebylo třeba ve sklepě používat chlazení; dnes se bez klimatizace neobejde ani jeden z jejich sklepů. Kostky byly vrženy: ve vinicích pracují pouze muži, sklepní hospodářství je zase výlučně doménou žen. Celkem obě vinařství zaměstnávají 20 lidí. Samotné prostory sklepa jsou jakousi uměleckou galerií a svědkem historie – na stěnách sklepních prostor a barikových hal se nacházejí fresky, které znázorňují historii regionu a významné události. Takže

Vinařský obzor (2/2005)

Sklep vinařství Fattoria del Colle je o čtyřech patrech, tedy technologie je částečně gravitační. Na snímku moderní fermentační hala s výkonným technologickým vybavením.

Fattoria del Colle, Trequanda „Hlavní stan“ ﬁrmy se nachází v areálu vinic a olivových hájů na malebném pahorku nedaleko osady Trequanda, asi 45 kilometrů východně od Montalcina. Zde je kromě vinařského provozu také možnost ubytování a dalších odpočinkových aktivit pro turisty, jako je plavání (pár desítek metrů nahoru do kopce mezi olivy jsou dva pěkné bazény s výhledem do širé krajiny), cyklistika, pěší turistika, jízda na koních a tenis. Ubytování je poskytováno v původní budově ze 16. století vybavené stylovým nábytkem a moderním zařízením, citlivě respektujícím potřeby estetického souladu. Zájemci o prohlídku starobylého komplexu zhlédnou všechny místnosti, které i v současné době obývá sama majitelka a jež jsou vybaveny původním zařízením. Na dvoře obytné vily je stará pekárna, kde jednou týdně v rámci gastronomických programů mohou hosté zhlédnout a vyzkoušet si způsob starobylého pečení chleba v peci. „Obrovský zájem mezi našimi klienty je například o kurz ruční výroby těstovin Crostini, který je zakončen galavečeří. Její chody tvoří právě jídla, které si klienti v podvečer v rámci programu připravili. Dalším tématem kurzů může být srovnávací ochutnávka olivových olejů. Sa-

návštěvníci jsou během prohlídky technologie průběžně informováni o uměleckých znázorněních na stěnách či stropech. Prohlídka vinařství končí v degustační místnosti, kde se podává sýr a pečivo místní provenience a následuje odchod přes vinotéku, kde je možné zakoupit vína. Řada vín BRUNELLO DI MONTALCINO „PRIME DONNE” má podtitul „připraveno ženami pro ženy“. Myslím si však, že příkladná plnost, pevná struktura taninů, kořenitost a harmonická komplexnost těchto vín, která jsou dodávána na trh jako nejdříve čtyřletá a jako nová představována vždy v únoru, by uspokojila také nejednoho muže. Výběr cuvée provádí čtyřčlenný tým zkušených degustátorek, Maureen Ashley – držitelka diplomu Master of Wine, obchodnice vínem Astrid Schwarz, dále Daniela Scrobogna – jedna z nejlepších italských sommeliérek a italoameričanka, znalkyně vína Marina Thompson.

Ženská posádka obou vinařství v majetku paní Donatella Cinelli Colombini.

Víno v Pobaltských státech Celkem přes 7 milionů obyvatel žije v Estonsku, Lotyšsku a Litvě. V době SSSR byla spotřeba alkoholu poměrně vysoká, ale omezovala se především na pivo a destiláty. Teprve po revoluci se začala vyvíjet kultura vína. Zvláště v Estonsku se výrazně zvýšila spotřeba vína. V řetězcích supermarketů je víno prodáváno za dumpingové ceny. Pochází výhradně z Gruzie, Moldávie a Bulharska. Cena se pohybuje mezi 1,50 až 4 Eury (50 až 130 Kč/láhev). Ale v menším množství se prodávají i vína za 4 až 15 Eur (130 až 480 Kč/l). Mezi jakostními víny patří mezi stálice vína z Itálie, Francie a Španělska. Současně však narůstá podíl z nových vinařských zemí – Chile, Nového Zélandu a Austrálie. Rakousko se snaží prorazit na trh cílenou reklamou a spoluprací se svazy sommelierů, odborným tiskem a prostřednictvím vybraných novinářů.

Na snímku zapálení účastníci kurzu ruční přípravy těstovin. Při naší návštěvě jsme se v mnohachodovém menu seznámili s několika velmi lokálními úpravami těstovin, místním extra panenským olivovým olejem a samozřejmě ﬁremními víny.

mozřejmostí je také víkendový kurz degustace vína, který je v těchto vzdělávacích setkáních jakousi naší vlajkovou lodí“, vysvětlovala Donatella Colombini a dále pokračovala: „Není jiné cesty než postavit strategii na odlišnosti a věcech místních, speciálních. Svět se globalizuje a to, co děláme zde, napomáhá zachovávat naše evropské kulturní dědictví a historický odkaz předků. Globalizace nesmírně válcuje tradice, uniﬁkuje kulturu zemí a národů, podřizuje vkus spotřebitele vlastním zájmům a to není dobré. Myslím, že právě spojením vína a místní historie a gastronomie lokálních produktů, může celá Evropa se svými mnohačetnými národy odolávat kulturní invazi národů všech kontinentů, která už začala. V naší restauraci, která je součástí areálu a je otevřena nejenom ubytovaným hostům, nabízíme vedle našich vín i množství jídel z místní provenience. Já děkuji za pozvání, které jsem dostala k vám na Moravu; do České republiky se chystám opět zavítat, a tak se vůbec nebudu bránit setkání s místními vinaři a diskuzi s nimi o možnostech vinařské agroturistiky“. Text Richard Stávek. Foto Richard Stávek, archiv Donatella Cinelli Colombini

Lotyšsko a Litva mají asi dvou až tříleté zpoždění za Estonskem ve vinné kultuře. V Litvě dokonce je zakázána jakákoliv reklama na alkohol, tedy i na víno. Jedinou možností je tedy ústní propaganda. Nejvyšší kupní síla a tím možnost odbytu vína je ve velkoměstech. V Estonsku to jsou Tallinn a Tartu. V Lotyšsku jde o Rigu a v Litvě mimo Vilnius i o Kaunas. Dovoz vína probíhá výhradně prostřednictvím velkoobchodů. Daně: – Estonsko – spotřební daň z vína 21 Kč/l, DPH 18 % – Lotyšsko – spotřební daň z vína 14,50 Kč/l, DPH 18 % – Litva – spotřební daň z vína 18 Kč/l, dovozní daň z obratu 18 % (js)

Vinařský obzor (2/2005)

VINITECH Bordeaux 2004: Bez kvalitní technologie není kvalitních vín

še přesahující 65 tisíc metrů čtverečních. Více než padesát tisíc odborných návštěvníků navštívilo v průběhu všech čtyřech výstavních dní téměř 800 vystavovatelů. Také vinařství se globalizuje a svět se stává malým, a tak jedním z hesel loňského ročníku veletrhu bylo „bez kvalitní technologie není kvalitních vín“. Pořadatelé neopomínají ani propagaci veletrhu; informace o něm se objevují ve všech významných odborných čaDobrým nápadem se jeví využití dýh z opotřebovaného bari- sopisech, a tak návštěvnost profesionálů z mnoha zemí kového sudu na konstrukci stylového nábytku. světa je vždy zajištěna. Také například průzkumná anketa mezi návštěvníky a vystavovateli ukázala, že Více než 1000 značek světových vinohrad95 % z nich považuje VINITECH za nepřehlédnických strojů a sklepních technologických nutelnou událost na mezinárodním poli vinojednotek se představilo ve výstavištním areáhradnicko–enologického sektoru. lu Parc de Expositions de Bordeaux Lac na ploVINITECH předal ocenění za inovace Také vývoj ve vinařství jde dopředu, i když bezesporu ne tak překotně jako například v odvětvích digitálních technologií. Nicméně snahou výzkumných týmů předních světových, ale i regionálních výrobců je připravit zlepšení strojů a technologií stávajících a nebo techniky nové, takové, která bude prakticky využitelná v problémech reálného vinařova života. Organizátoři proto ustaviMožnosti uložení lahví jsou skutečně široké; na snímku li komisi expertů, složenou plastové formy o rozměrech palety, které slouží k bezpeč- ze zástupců předních vinému uložení každé jednotlivé láhve a je možné je vrstvit nařských ﬁrem a také z významných konstruktérů na sebe.

a inženýrů. Komise detailně zkoumala technickou dokumentaci výrobků a také výsledky jejich prvních ověřování v praxi. Do soutěže mohli výrobci přihlásit jen taková zlepšení, která neprezentovali na žádné jiné předchozí výstavě. Inovace musela úzce souviset s vinohradnictvím, sklepním hospodářstvím či lahvárenskou technologií, musela být opravdovým zlepšením strojů stávajících a nebo strojem zcela novým. Konec pachuti po korku? Komise expertů ocenila celkem 14 vylepšení a novinek. Rozdala 1 zlatou, 2 stříbrné a 5 bronzových medailí a 6 čestných uznání. Metu nejvyšší si odnesli zástupci firmy SABATE za diamantizaci korku, což je technologický proces ošetření korkového materiálu určeného pro výrobu technického korku do láhví, a který eliminuje chemické složky (haloanisoly), jež by mohly spolupůsobit při vzniku korkové příchuti ve víně (www.sabate.com). O 2 stříbrné medaile se podělily firmy JAULENT INDUSTRIE a PORTERET BEAULIEU INDUSTRIE. První z nich reagovala na k přírodě šetrné trendy ve vinohradnictví a představila novinku v oblasti fyzikálního boje proti plevelům – přístroj pracující na principu likvidace plevelů teplem, a to za pomoci propanbutanového hořáku. Jde o nový typ tohoto zařízení, které pracuje jako výkyvná sekce a tedy pokrývá svým účinkem dost podstatnou část plochy příkmenného pásu a přitom po celou dobu pohybu a výkyvu zachovává účinnost. Zapracováno bylo také na bezpečnosti provozu z hlediska obsluhy. Pracovník ovládá zařízení řídící konzolou z kabiny traktoru a dle potřeby doplňuje plyn. Stroj lze také několika úkony předělat na použití na tepelné ožehnutí zóny hroznů a její odlistění. Firma druhá v pořadí, PORTERET BEAULIEU, zapracovala na zlepšení zpracování filtračních komponentů u křemelinové filtrace. Mezi dalšími oceněnými byl výrobek firmy ARM: Dávkovač síry s integrovaným zařízením pro dolívku sudů. Tato inovace značně zefektivní práci se sudy, zejména co se týče plnění, dolévky a síření. Senzor

Vinařský obzor (2/2005)

ska, Vietnamu, Indie a dalších asijských zemí. Čtvrtý letošní VINITECH francouzští pořadatelé ve spolupráci se svými kolegy v USA přenesli v lednu 2005 do kalifornského města Sacramento. Nevíte co s 2 milióny EUR? Kupte si vinařství!

Koupit se dá dnes i zámecké sídlo uprostřed vinic, jak potvrzuje nabídka agentury Vinea Transaction. Také RENAULT se zde prezentoval svou divizí zemědělské mechanizace nejprve ověří hladinu vína v sudu, potom dle potřeby odsaje, aby nedošlo k přetečení vína při síření (zvýšení hladiny probubláváním SO2) přes sud a po zasíření doplní hladinu vína na požadovanou úroveň. Výrobce zařízení vyvíjel přímo v provozu vinařské ﬁrmy a dle pracovníků jde o jednoznačné zlepšení práce. Se zařízením se dá pracovat pouze na sudech, které nejsou vrstveny na sebe. VINITECH putovní Pořadatelé Congres et Expositions de Bordeaux se vzhledem k neustálému nárůstu zájmu o veletrh mezi experty a praktiky ze silně se rozvíjejících „nových“ vinařských zemí rozhodli, že založí dceřinné veletrhy na několika strategicky důležitých místech světa. Tak například ve dnech 14. až 16. července 2005 se v jihoamerickém Santiago de Chile uskuteční veletrh pod názvem VINITECH América Latina (více na www.vinitech.cl). V roce 2003 tato

akce zaznamenala fenomenální úspěch a stala se nejvýznamnějším odborným vinařským setkáním jihoamerického kontinentu. O několik dní později se ve výstavištním areálu RAS Showground v australském Adelaide uskuteční zase VINITECH AUSTRALIA (20. až 22. červenec 2005, více na www.winetechtradeshow.com.au). Poslední ročník před dvěma lety přilákal 2400 profesionálů z různých koutů šestého kontinentu, aby zhlédli celkem 600 značek vinohradnické mechanizace a sklepní technologie na stáncích 140 registrovaných vystavovatelů. Na asijském kontinentě se vinařské setkání odehraje ve dnech 31. října a 1. listopadu tohoto roku. Organizátoři reﬂektovali poptávku vystavovatelů nabídnout dostupnou nejmodernější techniku také čínským vinařům, ale samozřejmě nejenom jim – Čína sice je a ještě bude vinařským obrem v regionu, jak co do produkce, tak i ve spotřebě, – dostaví se sem bezpochyby vinohradníci a sklepmistři z Japon-

Vůně vína na etiketě láhve Na místo dlouhého vysvětlování o vůni vína přidalo vinařské družstvo Bischofﬁngen vůni vína přímo na etiketu láhve. Stačí dlaní přejet etiketu a uvolní se z ní vůně vína. (js) V Německu stojí příprava sudového vína 0,1452 Eur/l až 0,5176 Eur/l (4,50 – 16 Kč/l) v závislosti na druhu nádoby. Nižší náklad platí pro nerezový tank objemu 10 tisíc litrů a vyšší náklad je v případě sudu barrique. (js) Spojené království: Etikety s braillovým písmem pro nevidomé Jeden prodejce vín v Birminghamu se rozhodl doplnit braillovým písmen všechny základní údaje a základní informace o víně na všechny etikety, aby

Zhruba v tomto duchu vybízí čtenáře katalog realitní ﬁrmy Vinea Transaction, která se v něm zabývá prodejem kompletních zaběhnutých vinařských ﬁrem včetně provozních budov, pozemků, vinic a samozřejmě pracovníků. V posledních letech je s komoditou „Chateau“ ve Francii docela čile obchodováno, jak vyplývá z údajů uvedených v tiskovině. Klienty nacházejí zejména mezi zbohatlými Pařížany, vlastníky švýcarských bank a nebo také mimo kontinent – v USA či Japonsku. K prodeji jsou zámky s vinicemi jak v Bordeaux, tak na Loiře nebo vinařství v Burgundsku. Agentura připraví audit, znalecký posudek, analýzu strategie. Je schopna dodat také hypotéku na míru, založit na dodaných pozemcích zcela nové vinařství dle požadavků klienta, včetně architektonického návrhu a inženýrského zpracování. Více na www.vineatransaction.com (Pokračování příště – o doprovodných programech) Text a foto Richard Stávek

se ulehčil život všem nevidomým. Uvedl to britský tisk. Tímto způsobem, série 600 vín a šampaňského navrhnutých spolkem „Passion Wines“, bude podávat informace o odrůdě, původu a obsahu alkoholu u každé láhve. Podle ředitele marketingu této společnosti, to byly právě degustace pořádané pro nevidomé, z kterých vyšel návrh na tuto službu. Passion Wines vyvinuly tyto etikety společně se spolkem nevidomých a slabozrakých. (ako) Víno a Uruguay a Brazílie Argentina a Chile mají vedoucí úlohu ve vinařství Jižní Ameriky. Uruguay se svými 11 000 ha vinic nepatří mezi největších 50 zemí světa. Španělé dovezli do této země révu již v 17. století, ale vinařství na komerční bázi zde začalo až počátkem 20. století. Obnova pak začala v 70. letech minulého století, kdy tak i stát podpořil vznik Národního vinařského výzkumného ústavu v roce 1987. Uruguay se svými 3,3 miliony obyvatel

Vinařský obzor (2/2005)

produkuje přes 1 milion hl vína a pokrývá tím svoji spotřebu. Asi 90 % plochy vinic je osázeno modrými odrůdami, ze kterých se získává z 1/3 růžové víno. K hlavním odrůdám patří Tannat (36 %), Merlot (10 %), Chardonnay (7 %), Sauvignon (6 %) a Cabernet Sauvignon (6 %). Víno se vyváží, stejně jako dováží, v minimálním měřítku. Přesto nejvíce vína (17 000 hl) se vyváží do Brazílie, Velké Británie (1 600 hl) a USA (1 600 hl). Roční průměrná spotřeba vína na obyvatele se pohybuje kolem 33 litrů na osobu. Brazílie byla obdarována révou spolu se španělskými a portugalskými kolonisty v 16. století. Ale profesionální vinařství bylo zavedeno počátkem 19. století. Houbové choroby však způsobily velké škody, tak došlo k orientaci na americké hybridy. K těm nejvýznamnějším patří Isabella, která byla během 20. století nahrazena americkými hybridy Niagara a Seibel 2. V 70. letech minulého století se zahraniční investoři postarali o zásadní změnu sortimentu směrem k evropským odrůdám, ale náhrada hybridů se nezdařila. Ročně lze sklízet hrozny dvakrát až třikrát. Stále asi 80 % plochy tvoří hybridy. Z 61 tisíc ha vinic se získává přibližně 3,5 mil. hl vína, z toho necelých 0,5 mil. hl tvoří víno z odrůd rodu Vitis vinifera. Na spotřebě se podílí červené víno 60 % a bílé 40 %. Supermarkety získávají na oblibě i v prodeji vína, ale gastronomie má stále asi 40% podíl. (js) Víno „Permis de Conduir – Řidičský průkaz“ uvedeno na trh Alain Dominique Perrin, majitel „Château Lagrézette“ v Cahors, představil novou značku „Permis de Conduir“, a to v okamžiku začátku

kampaně pro bezpečnost na cestách. Značka představená ve formě 25cl lahvinky, snadno rozpoznatelná podle růžové etikety v barvě shodné s řidičským průkazem, obsahuje objem dvou skleniček vína, tedy množství odpovídající alkoholu v krvi povoleného zákonem pro dvě osoby. Tato novinka představující partii kolem 500 000 lahví červeného (Cabernet-Sauvignon) a růžového (Cinsault) vína, je vyrobena z hroznů vyprodukovaných v oblasti Languedoc a byla plněna v Beaujolais. „Permis de Conduire“ bude prodávaný v restauracích a v některých vínotékách. (ako)

Chcete doopravdy kvalitní korky . . . ?

Vilém Kraus – Mělnické vinařství Kraus Přístavní 1282, 276 01 Mělník tel.: +420 315 67 00 62, fax: +420 315 67 18 14 E-mail: krausvilem@seznam.cz T-mobile: +420 603 89 48 05

Číňania a vinohradníctvo Kalifornie

Čínsky príspevok rozvoja kalifornského vinohradníctva Čínski vinohradnícki robotníci prišli do údolia Napa a Sonomy v Kalifornii v roku 1860. Keby dnes žili, boli by nadšení a šťastní vidiac dnešné moderné vinohradníctvo a vinárstvo v tejto najzápadnejšej časti Spojených štátov amerických. Čínski robotníci zakladali terasy, obrábali vinice, prakticky robili všetko od rezu viniča po zber hrozna. Boli to zdatní, usilovní a skromní pracovníci, s ktorými boli majitelia vinohradov veľmi spokojní. Naučili sa aj vyrábať kvalitné vína a boli aj dobrými degustátormi. Maďarský gróf Haraszthy priviezol do Kalifornie do 200 000 selektovaných očiek a sadeníc. Problémom však bolo nájsť zdatných vinohradníkov. V tejto dobe totiž prekvitala zlatá horúčka, keď sa mnohý šťastlivci mohli rýchle obohatiť: väčšina emigrantov z Európy sa venovala ryžovaniu zlata. A práve veľký nedostatok pracovníkov vo vinohradoch začali majitelia nahrádzať čínskymi farmármi, ktorí boli nenároční a usilovní. Boli jedinou alternatívou nedostatku pracovných síl v druhej polovici 19. storočia v Kalifornii. Chudobní čínski emigranti boli z menšej časti bývalí obchodníci, z väčšej

časti poľnohospodárski robotníci a vinohradníci. Ich rodiny zostali zväčša v Číne. Haraszthy vlastnil vinohradníckou farmu, najal mnohých čínskych robotníkov, ktorým platil mesačne 8 dolárov, čo bolo síce veľmi málo, skromným Číňanom to však stačilo na přežitie i malé úspory pre ich rodinu. Vinohradnícka farma Buena Vista, ktorú Haraszthy vlastnil, existuje do dnes v Sonome. Číňania mu vybudovali dve pomerne veľké vinárske podniky a v roku 1863 aj podzemné piekovcocé tunely, ktoré slúžili na vyzrievanie vína. V tom čase zamestnával Haraszthy asi 100 čínskych robotníkov. Keď vinohradníci v Kalifornii videli rozmáhajúci sa závod Haraszthyho, začali zamestnávať tiež čínskych vinárskych robotníkov. Číňania – budovatelia základov kalifornského vinohradníctva Číňania pracovali v Napa a Sonome v rokoch 1860–1890. Dodnes možno obdivovať výsledky ich usilovnej práce: vysekávali krovie, húževnaté duby, čistili polia a vinice, ktoré chránili kamennými ohradami. Postavili kilometrové kamenné steny, ktoré sú tam dodnes už obrastené machom a lišajníkmi pozdľž Silverado Trail. Po-

stavili veľa vinárskach výrobní, o. i. v Greystone, ktorý v tom čase patril k najväčšiemu závodu postaveného z prirodzeného kameňa. V čase budovania spektakulárnych tunelov transkontinentnej želaznice Central Paciﬁc Railway, Číňania takmer holými rukami vyhľbili desiatky tunelov – pivníc na vyzrievanie vína. Sú dodnes svedkami týchto neúnavných Číňanov, napríklad závod Beringer, ktorý budovali v rokoch 1860–1870. Takýchto príkladov je v Kalifornii veľký počet. Sú to aj dnes pamätníky druhej polovice 19. storočia. Prežili aj ničivé zemetrasenie v roku 1906. Historik William Heintz súdi, že v rokoch okolo 1880 Číňania tvorili 80–85 % vinohradníckych a vinárskych robotníkov Kalifornie. V roku 1890 len v okrese Napa Valley je 166 vinárskych podnikov vyrábajúcich víno v hodnote okolo 1 milióna US $. V rokoch 1870 – 1890 robili prakticky všetko pri výrobe hrozienok – Číňania boli vyhľadávaní, nakoľko neboli len dobrí odborníci, ale ich usilovnosť a nenáročnosť sa rozšírila po celej krajine. Číňania boli známi aj ako umiernení spotrebitelia alkoholu a vína. Práce vo vinohradoh ich bavila. Všetky práce vykonávali svedomite na spokojnosť kalifornských vinohradníkov a vinárov. Keď v ro-

Vinařský obzor (2/2005)

ku 1887 prudké dažde zasiahli Napa Valley, čo znemožnilo používanie dopravných prostriedkov, pri zbere úrodu vyvážali holými rukami. Niektorí Číňania začali sami vyrábať víno, teda podnikať. Napríklad na prelome 19. a 20. storočia si mladý Číňan s praxou založil vinársky závod v Glen Allene. Vo vinárskom závode Buena Vista sú fotograﬁe Číňanov, ktorí pracovali vo vinohradníctve a vinárstve od hnojenia viníc po sceľovanie vína (Minárik 1990). V kultúrnom centre San Francisco vystavujú lis, ktorý používali čínski výrobcovia vína v 19. storočí. Je možné, že vzťah k viniču a vínu Číňania zdedili od pradávna: Chang Chien, čínsky cestovateľ a bádateľ v Strednej Ázii z dynasie Han, doviezol do Číny zo „západných regiónov“ v roku 125 pred naším letopočtom vinič, ktorý má tak odvtedy svoje dejiny a korene. Čínski emigranti postupne ukončili práce v Kalifornii ako vinohradnícki robotníci. Dnešná

Kalifornia vďačí týmto priekopníkom vinohradníctva dnešnému rozkvetu, keď slovami spisovateľky Charlotty Millerovej odznela óda na ich prácu „ . . . bez Číňanov by dnes v Kalifornii neboli nádherné vinice, ani veľké, moderné vinárske podniky v Napa Valley . . . “ Veľ ká hospodárska kríza 19. storočia v Kalifornii Po roku 1870 vznikla v USA ekonomická kríza, ktorá zachvátila postupne aj Kaliforniu. Výsledkom bola veľká nezamestnanosť. Začala sa agitácia proti čínskym emigrantom, ktorých obžalobou bolo, že sú zlodejmi pracovných miest Američanov. Kongres USA v roku 1882 vydal zákon, ktorým boli Číňania nútení vrátiť sa do Číny a znemožnili ďalšiu emigráci do USA. Za čiernu prácu vo vinohrade bola pokuta US $ 2.50/mesiac. Na etiketách vínnych ﬂiaš bol nápis „Vyrobili bieli pracovníci“. Nasledovala rasistické záko-

nodarstvo, ktoré do platnosti vstúpilo v roku 1890. Zo 600 Číňanov v Sonome zostalo 100, no čoskoro utiekla väčšina z nich. Bolo to horké ovocie pre kalifornské vinohradníctvo. Zostali iba neskoršie spomienky na tých, čo zveladili vinohradníctvo a vinárstvo Kalifornie, zostali len nemé stavby a vinice, ktoré založili a vystavali. Literatúra: McKee: The ﬁrst California Wine. Wines and Vines 28, č. 17, s. 33–34, 1947 McKee: Historic Sonoma County wine growers. California, Magazine of the Paciﬁc. 45, 1955, č. 7, s. 33–34 E. Minárik: Cestovná správa z Kalifornie. VÚVV 1990 D. Muscatine, A. M. Amerine, B. Thompson: Book of California Wine. University of California Press/Sotheby Publication, Los Angeles 1984 Doc. Ing. Erich Minárik, CSc., Bratislava

V posledních letech je vinohradnictví některých kalifornských regionů v rozmachu. Na snímku je patrné rozsáhlé budování viničních tratí v oblasti Temecula Valley

Jedním z velkých inovátorů v zemědělství v Kalifornii byl i slavný dobrodruh, spisovatel a mořeplavec Jack London. Na snímku je vinice, kterou kdysi v areálu svého ranče založil a která dodnes nese jeho jméno

Další vinice Jacka Londona v Glen Ellenu v Kalifornii. V dálce u lesa možno vidět dvě betonová sila na obilí; v té době to byla naprostá novinka a šlo o první betonová sila a za několik let jich byly plné Spojené státy

Mladá výsadba v oblasti Napa Valley v Kalifornii. Systém kapkové závlahy se aplikuje přímo při realizaci drátěnky, tedy zároveň s výsadbou. V oblasti zpravidla od března do listopadu neprší, závlaha je tedy podmínkou. Fota R. Stávek (2002)

Vinařský obzor (2/2005)

VINAŘSKÝ DŮM BACCHUS Přístavní 1282, 276 01 MĚLNÍK tel: + 420 315 670 062, fax: + 420 315 671 814 e-mail: vilemkraus@quick.cz

Nabízíme štěpované sazenice révy vinné běžného sortimentu a pěstovaných odrůd na různých podnožích z našich školek a i od zahraničních školkařů. Dodáme též sazenice nově registrovaných odrůd: Dornfelder, Hibernal, Domina a Rubinet. Děkujeme za vaši a přízeň a důvěru.

AGROVITA spol. s r.o. Za Rybníkem 779, 252 42 Jesenice Vás zve na tradiční odborný seminář s předními specialisty zaměřený na problematiku produkce révy vinné pro výrobu vín výběrové kvality, který se koná dne 2. března 2005 v prostorách ﬁrmy Patria Kobylí, a.s. (Zemědělské družstvo v Kobylí na Moravě). Termín:

středa 2. března 2005 od 9.00 hod.

Místo:

Patria Kobylí a.s. (Zemědělské družstvo v Kobylí na Mor.) Seminář bude ukončen obědem a degustací vín. Pokud máte zájem o účast na tomto semináři, zašlete nám svou adresu, abychom Vám mohli poslat oﬁciální pozvánku. Informace – tel.: 541 227 637, 241 930 644, 606 754 616, 602 581 802 e-mail: pavel.kratochvil@agrovita.cz

Vinařský obzor (2/2005)

Ing. Josef Vozdecký šedesátníkem

Ing. Josef Vozdecký se narodil dne 22. 1. 1945 v obci Šitbořice. Rodiče a prarodiče byli vždy rolníci velmi spjatí s půdou a s prací na ní. Sem tam se někdo z rodiny dal na řemeslo a jeden byl ševcem. Učil se u mistra Švermy, statné postavy, a sám byl malý. A tak když roznášel opravené boty, říkali mu Švermoušek a to jméno zůstalo dodnes všem Vozdeckým z čísla 150 a všichni, i jubilant, na toto druhé jméno slyší. Další jeho pradědeček vyráběl na ručních pletacích strojcích punčochy a dědeček první v dědině vysadil meruňkové sady a zakoupil výkonnou mláticí soupravu. Všechny novinky zemědělské techniky, jako žací stroje, šrotovník, samočinné napáječky apod., měla jeho rodina jako první. První měsíce jeho života byly poznamenané příchodem fronty, a tak při několik dní trvajících bojích o Šitbořice byl s celou rodinou ukrytý v hlubokém vinném skalním sklepě. Další život byl životem vesnického chlapce spojený s hrami, ministrováním v kostele, cvičením v Sokole, zpíváním po dědině a u vína ve sklepě, hraním na harmoniku jen tak pro radost svoji a v kapele, ale i s povinnostmi a prací na poli a ve vinohradě. Ty povinnosti a práce tvořily charakter budoucího dospělého člověka a myslím, že se dobře podepsaly i na jubilantovi.

Po skončení povinné školní docházky měl své představy o dalším životě. Chtěl být opravářem textilních strojů, knězem nebo lékařem, ale rodinná tradice byla silnější a také okolnosti rozhodly, že se bude věnovat zemědělství a ze zemědělství ho zaujalo vinařství, ke kterému ho vedli prarodiče a rodiče. V roce 1959 nastoupil do učňovské školy ve Valticích, kde se hned na první praxi ve sklepě málem utopil v červeném rmutu, potom tam absolvoval střední vinařskou školu a končil na vysoké škole v Lednici diplomovou prací „Vliv ekologických podmínek na kvalitu Ryzlinku rýnského“. Vzal ty školy pěkně systematicky po pořádku jednou řadou, jak je jeho zvykem dodnes. Po skončení vysoké školy nastoupil v roce 1970 do provozu Českých vinařských závodů Starý Plzenec, kde se v té době uváděla do provozu kontinuální výroba šumivého vína. V Plzenci začal pracovat napřed jako praktikant, potom mistr stáčírny, vedoucí laboratoře, vedoucí výroby a nakonec jako ředitel podniku ČVZ, s. p. Praha. Ve všech funkcích pracoval zodpovědně, v čemž mu pomáhala snaha učit se všemu, co je potřeba ke správné péči o víno, rodinné zázemí a pevná zásada rodičů nepřipouštějící možnost trávit den jinak než prací. V roce 1991 se vrátil znovu do St. Plzence na funkci podnikového ředitele a od 1. května 1992 zastává funkci generálního ředitele a od roku 1997 i předsedy představenstva společnosti Bohemia Sekt. Pod jeho vedením se z malého podniku s nejistou perspektivou stal podnik světové úrovně, a to nejen technickým vybavením, ale i objemem a kvalitou výroby. Bohemia Sekt se tedy vypracovala v prosperující ﬁrmu a z pěti prodaných sektů v České republice jsou čtyři z Plzence. Rozhodnutí, které Ing. Vozdecký prosazoval, aby se namísto rozdělování zisků akcionářům tyto vložily do investic, se ukázalo velmi správné. Také akviziční investice do větších či menších výrobních podniků, například v Mikulově, Pavlově, V. Bílovicích, Bzenci či do vinic v Sedleci, svědčí o správné cestě k zabezpečení vlastní kvalitní suroviny pro výrobu šumivých i klidných vín, ale také k rozvoji vinařství na Moravě. Není to patriotismus, ale řešení problémů vinařského sektoru vlastními silami a prostředky. Bohemia Sekt, pod vedením jubilanta, představuje dnes silné vinohradnicko-vinařské uskupení.

Hluboké znalosti všech problémů a schopnosti najít správné řešení a rozhodnutí, uplatňuje jubilant v důležitých institucích. Je předsedou představenstva spol. Víno Mikulov a Českomoravské vinařské spol. Praha, a.s., je jednatelem spol. Českomoravské vinné sklepy, s.r.o., spol. Habánské sklepy, s.r.o., spol. Chateau Bzenec s.r.o., viceprezidentem Českomoravského svazu vinařských podniků, členem správní a vědecké rady MZLU v Brně a členem Rady Vinařského fondu. Mimo znalostí pěstování révy vinné, technologie výroby vína, biochemie vína a všech otázek souvisejících s prodejem vína, má Ing. Vozdecký velikou schopnost: umění jednat s lidmi. Ve Starém Plzenci zná osobně všechny zaměstnance ﬁrmy a v jiných jejich podnicích téměř všechny. Není pro něho téma, o kterém by s kýmkoliv nemohl diskutovat a podle zkušeností je diskutérem dobrým. Zemřelý Ing. Josef Lux, bývalý místopředseda vlády České republiky a ministr zemědělství napsal o Ing. Vozdeckém toto: Vážím si lidí, kteří dokáží přinutit čas, aby jim sloužil všemi svými vteřinami. Vážím si každého, kdo si umí stoupnout ke kormidlu a vést podnik po nelehké cestě k prosperitě. Jsou to lidé, o nichž platí Ovidiovo „vydrž a na svém stůj, ta práce ti přinese plody“. A plody práce Josefa Vozdeckého mají navíc jiskrnou příchuť sektu, který ocenila i anglická královna. V roce 1998 byl Ing. Vozdecký zařazen mezi deset nejúspěšnějších manažerů České republiky a stále mezi ně patří. Myslím, že si to právem zasloužil a do dalších let bychom mu mohli popřát, aby mezi těmi deseti zůstal ještě hodně dlouho. K tomu ovšem bude potřebovat hodně zdraví a radosti z rodiny obohacené pěkným vnoučkem. Když mu dědeček poprvé svěřil klíč od sklepa a poslal ho natáhnout víno, varoval ho: „Ne abys zalomil koštýř!“ A to trochu upravené dědečkovo varování ať zní jako přání: „Ještě dlouho nezalamuj koštýř!“ To Ti přejí všichni vinaři! Ing. Antonín Konečný, Šitbořice P.S.: Rád jsem tyto řádky psal, a ještě raději a i trochu s pýchou, když se jedná o mého synovce. Ale jak to na Moravě bývá: všechno má zůstat v rodině.

100

Vinařský obzor (2/2005)

Vinařský spolek při ČZS Kyjov pořádá v sobotu 19. 3. 2005 výstavu vín z Kyjova a sousedních obcí, nazvanou tradičně Josefský košt. Výstava se koná v prostorách MKS (Dům kultury) v Kyjově. Při cimbálové muzice hosty od 14. hodiny obslouží krojované „šenkéřky“ při volné ochutnávce několika set vzorků vín. Součástí výstavy je i vyhlášení nejvýše oceněných vín a jejich aukce. Zájemcům můžeme rezervovat místa u stolů, případně podat další informace na tel.: 777 756468 (Ing. Zajíc). (vo) Export francouzských vín nadále klesá Podle nedávno zveřejněných výsledků si francouzští vinaři stále vedou špatně na zahraničních trzích. Podle French wine and spirits export association poklesl ve srovnání s prvním pololetím loňského roku objem letošního vývozu o 4,2 % a jeho hodnota o 8,4 %. Ačkoliv burgundské vinice vykázaly mírný nárůst obou ukazatelů, oblast Bordeaux si vede hůře, objem vývozu je nižší o 11 % a jeho hodnota dokonce o více než 25 %. Výrazný pokles je však částečně způsoben výjimečností loňského roku, kdy přišel na trh velmi populární ročník 2000. Nejlepších výsledků dosáhla oblast Champagne zvýšením hodnoty vývozu o 14,2 %. I přesto celkově francouzský export upadá, do Velké Británie klesl o 15,3 % a do USA dokonce o 26,8 %. Podle časopisu Decanter (pp) Na poetickou notu se sedleckými víny Novou kolekci sedleckých vín mohli ochutnat pozvaní hosté a milovníci vín počátkem prosince v restauraci kulturně-historického objektu paláce Žofín na Slovanském ostrově v Praze. Součástí setkání byl již tradičně přednes veršů osobně složených sklepmistrem ZD Sedlec Ctiradem Králíkem, při jejichž tvorbě se inspiroval vínem, u jehož zrodu stál, a sedleckou krajinou. Je třeba předeslat, že kolekce seldeckých vín byla prezentována v prostředí, které zdůraznilo jejich kvalitu. Prostředí restaurace hned při vstupu naladilo přítomné ke slavnostní náladě, která je neopustila během celého večera. Setkání bylo zahájeno přípitkem vynikajícím sedleckým slámovým vínem. Poté herečka Milena Steinmasslová přednesla několik Králíkových básní o víně z etiket sedleckých vín. Z poetické vložky jsem měl pocit, jakoby sklepmistr Králík nejraději přenesl na všechny přítomné radost ze své práce a vinařských výsledků, a to právě prostřednictvím svých veršů. V praxi by pak také dobře působilo, kdyby obsluhující personál při nalévání vína hostům zpaměti přednesl pár veršů z etikety. Ochutnávání není dozajista jen věcí smyslů chuti, čichu a zraku, ale také působením na psychickou složku konzumenta. V průběhu večera se dostavil vzácný člověk a umělec profesor Radovan Lukavský, aby svým přednesem vzdal hold prezentovaným vínům. Ochutnávku rovněž kulturně obohatil výstavkou svých kreseb s humorným textem a vinařskou tématikou břeclavský kreslíř a karikaturista Milan Kocmánek Moje Manželka Jana vysvětluje čínskému konzulovi Tao Wenxue způsob přípravy slámového vína. Osobně u ní však mimořádnou pozornost vyvolalo také Veltlínské zelené 2002 ve výběru z bobulí a nebo též pozdněsběrové Sylvánské zelené 2003. Foto autor. Překvapilo mě, že renomovaný a zavedený producent Sedleckých vín přistoupil u některých druhů vín ke zcela odlišně provedeným etiketám. Tyto etikety s napodobením secesního písma v několika provedeních působily téměř nepříjemně. Dle mého názoru by etikety i na nové řadě vín vycházejíce z původní grafické filozofie vypadaly lépe. S tímto názorem souhlasil vedoucí sommeliér restaurace i obsluhující personál. Jaroslav Škaloud, Praha

Francouzi expandují do Číny Skupina Plaimont, která patří ve Francii mezi největších deset a již nyní prodává v Číně stotisíc lahví ročně, oznámila vstup do společného podniku s čínským partnerem. Skupina tak bude následovat ﬁrmu Taillan, která již založila společný podnik s Pekingským úřadem pro průmysl a obchod (BAIC) a společně obhospodařují 25 hektarů vinic v okolí Pekingu. Ředitel Plaimontu André Dubosc připustil, že skupina o společném podniku jedná, ještě však není rozhodnuto. „Chceme se dlouhodobě prosazovat na čínských trzích, protože Číňané pijí, a budou pít, stále více a více vína,“ vysvětlil Dubosc agentuře AFP. Podle časopisu Decanter (pp) Kniha pro alkoholiky vyšla nedávno ve Francii z pera autorů P. Grazianiho (psycholog na Univerzitě v Provence) a D. Eraldi–Gackiereové (psycholožka a psychoterapeutka na oddělení alkoholismu kliniky v Saint–Amand–les–Eaux u Lille). Upozorňuje z mnoha úhlů pohledu na všechny negativní aspekty nadměrné a neuvážené konzumace alkoholu u jedinců, kde se alkohol již stal problémem. Kniha je ale určena i pro všechny ostatní, kteří s alkoholem přicházejí často do styku a potenciální nebezpečí by zde hrozit mohlo. Jedinci, kteří již mají tento problém, zde naleznou spoustu užitečných rad, které jim umožní se problému racionálně postavit, porozumět, a zejména je motivují a pomáhají začít problém řešit. V jednotlivých kapitolách čtenář určí stupeň svojí závislosti, posílí motivaci svůj problém zvládnout, rozhodne se, zda svou konzumaci přesně ovládat, či zda se stát abstinentem, rekonstruuje svůj osobní i rodinný život směrem ke štěstí. Po přečtení knihy by měl uvědomělý čtenář již ovládnout a řídit svou umírněnou konzumaci, vědět jak zvládnout „absťák“ a mnoho jiných užitečných rad. Knihu je možno objednat mj. na http://www.medicinat.ch/ livre/static/m178.html za cenu cca 25 EUR. rs Beseda se zahraniční zpravodajkou Českého rozhlasu Marií Woodhamsovou se uskuteční dne 10. února 2005 v přednáškovém sále Národního vinařského centra na Zámku ve Valticích. Program: 17.00 – přivítání Marie Woodhamsové 17.05 – úvod; poslání zahraničního rozhlasového zpravodaje, složitost jeho práce, radosti i strasti 17.45 – široká diskuze s posluchači týkající se nejen zpravodajské činnosti, ale také dalších oblastí, jakou je vydávání knih, natáčení televizních dokumentů atd. 19.00 – předpokládaný závěr Beseda je spojená s autogramiádou a prodejem knihy Marie Woodhamsové „Literární kuchařka aneb taky nemáte čas vařit?“. Vstupné je dobrovolné. (vo) Informace o školení degustátorů dle evropských norem – VII. běh Jedním z nezbytných předpokladů objektivního a regulérního hodnocení vín je výběr takových degustátorů, kteří mají patřičné teoretické i praktické znalosti hodnocení vína, které osvědčili při nezávislém testu. Národní salon vín převzal proto model z Evropské unie, konkrétně z Rakouska, kde se velmi osvědčil systém školení degustátorů podle evropských norem ISO a DIN. Školení degustátorů je vedeno rakouským enologem Dipl. Ing. Robertem Steidlem z Vyšší školy a Spolkového úřadu pro vinařství a ovocnářství v Klosterneuburgu. Dipl. Ing. Steidl je vedoucím oddělení sklepního hospodářství a mimo jiné autorem odborných publikací o vinařské technologii a hodnocení vín. Po absolvování závěrečného testu obdrží všichni úspěšní účastníci zkoušek osvědčení o složení degustátorských zkoušek dle klasiﬁkace norem ISO, DIN a ÖNORM. V Rakousku se po úspěšném absolvování tohoto testu stává účastník úředním degustátorem, je zapsán

Vinařský obzor (2/2005)

v úředním registru a může být kdykoliv vyzván, aby provedl nebo se zúčastnil úředně prováděné degustace. U nás jsou úspěšní absolventi zapsáni do registru Národního vinařského centra, který je k dispozici pořadatelům soutěží a výstav vín. Tito uchazeči jsou zváni na hodnocení Salonu vín ČR a dalších prestižních soutěží. Program školení: Čtvrtek 26. 5. 2005, 9.00 – cca 16.00 hod. Teoretické informace o degustaci vín (prostředí, osobní dispozice) – Senzorické receptory a praktický dopad na degustaci – Degustační sklenice – Základní chutě (slaná, sladká, hořká, kyselá) – teorie + praktická ochutnávka různých koncentrací – Vůně vína – Vady vína – teoretické vysvětlení plus praktická degustace 13 vzorků – Párový test – teoretické vysvětlení plus praktická degustace – Psychologické vlivy na degustaci, obvyklé chyby při degustaci – Srovnávací test – teoretické vysvětlení plus praktická degustace 14 vzorků Pátek 27. 5. 2005, 9.00 – cca 16.00 hod. Teorie – vliv alkoholu na organismus – Trojúhelníkový test (vybrání dvou totožných vín ze tří předložených vzorků) – teoretické vysvětlení plus praktická degustace – Srovnávací test – praktická degustace; komentář školitele plus diskuse ke každému vínu – cca 20 vzorků Sobota 28. 5. 2005, 9.00–11.00 hod. první skupina, 11.00–13.00 hod. druhá skupina, 14.00–16.00 hod.; Závěrečný test (účastníci budou rozděleni na dvě skupiny na termíny od 9.00 a od 11.00 hod.) – trojúhelníkový test – 6 vzorků, srovnávací test – 10 vzorků. V termínu od 14.00 hod. bude opakovaná zkouška pro účastníky minulých kurzů, kteří zkoušku úspěšně nesložili. Ostatní informace Cena kurzu je 6500 Kč vč. DPH. Cena zahrnuje každý den oběd, vzorky a podkladové materiály a průběžné tlumočení do sluchátek každého z účastníků, vydání certifikátu úspěšným absolventům. Účastníci, kteří nesloží závěrečný test úspěšně, jej mohou opakovat při dalším běhu. Úspěšným absolventům bude vydána zlatá karta Národního vinařského centra. Kontakt: NÁRODNÍ VINAŘSKÉ CENTRUM, Zámek 1, 691 42 Valtice, tel./fax: 519 352 744, www.salonvin.cz , www.vinarskecentrum.cz, e-mail: info@salonvin.cz (vo) G+H = přehlídka gastronomie a hotelových služeb Výrobky a služby vystavujících firem ze sedmi zemí, exponátové novinky z oblasti technologického vybavení, potravin, nápojů i „near food“ zboží, přehlídka oborových trendů a zajímavý doprovodný program. To vše čeká ve dnech 1. až 3. března 2005 na návštěvníky 2. mezinárodního veletrhu gastronomie, hotelových služeb a veřejného stravování G+H. Expozice veletrhu budou umístěny v centrálních pavilonech A1 a A2, kde se návštěvníci mohou těšit na pestrou podívanou. Největší stánky budou patřit společnostem Nowaco Czech Republic, Makro Cash & Carry, Miroslav Bílek – MB, Maláč, s. r. o., Eiskon, Burkhof Káva, Bonduelle a Fagor Gastro CZ. Jednu z nejrozsáhlejších expozic připravuje Státní zemědělský intervenční fond, který se na brněnském veletrhu představí vůbec poprvé. V rámci jejich expozice se budou prezentovat producenti potravin, kteří získali prestižní cenu KLASA. Nováčky ročníku jsou také čtyři desítky dalších firem, mezi nimi například Balírny Douwe Egberts, Společenstvo cukrářů ČR nebo tradiční výrobce nábytku Ton Bystřice pod Hostýnem. Chybět nebudou ani další významní vystavovatelé známí již z prvního ročníku, z oblasti zařízení a vybavení pro hotely a restaurace můžeme uvést společnosti Miele, Winterhalter Gastronom nebo výrobce textilu Veba Broumov; mezi dodavateli potravin a nápojů nalezneme například IFC Food s nabídkou potravinářských přísad a masných surovin, specialistu na mrazené a chlazené potraviny Provio Jaroměř nebo Templářské sklepy Čejkovice. Vedle českých firem budou mít zastoupení také vystavovatelé z Francie, Itálie, Německa, Polska a Rakouska. Bližší informace a informace o doprovodném programu naleznete na www.bvv.cz/gh. (pr)

101

Chránit před plísní by hrozny mohly geny Australští vědci chtějí geneticky modifikovat odrůdy hroznů náchylné na plísně. Nyní hledají mezi odolnými druhy vhodný gen, který by mohli do těchto odrůd přenést a zvýšit tak jejich obranyschopnost a tím zároveň omezit užívání chemických postřiků. George Leavitt z University of California věří, že geneticky modifikované organismy (GMO) by mohly mít obrovský význam pro kalifornské vinařství, je si však vědom i silného odporu mnohých ke genovým manipulacím. „Bude to největší bitva v zemědělství pro příštích pět let,“ říká. Ekologičtí aktivisté budou protestovat proti použití GMO a trvat na jejich zakázání na celém území Kalifornie. Vinaři v oblasti Mendocino se již dohodli na zapovězení GMO na svém území a skupina velkých světových výrobců Terre et Vin du Monde, bojující i proti testům GMO ve volné přírodě, se od svého založení před pěti lety značně rozšířila. Podle časopisu Decanter (pp) Výběrové řízení na místo ředitele NVC Národní vinařské centrum, obecně prospěšná společnost, se sídlem na zámku ve Valticích vyhlašuje výběrové řízení na místo ředitele. Požadavky: vysokoškolské vzdělání, dobrá orientace v problematice managementu, marketingu a práva, aktivní znalost anglického nebo německého jazyka podmínkou, očekává se základní orientace ve vinařské problematice, zkušenost s prací v neziskovém sektoru je výhodou. Ubytování není k dispozici. Nabídky se strukturovaným životopisem s uvedením kontaktů na reference zašlete na adresu: Ing. Jiří Sedlo, CSc., předseda správní rady NVC, Zámek 1, 691 42 Valtice, a to nejpozději do 7. února 2005. (vo) Nová kniha o vinařském marketingu Svaz vinařů České republiky se sídlem ve Velkých Bílovicích vydal novou knihu „Jak úspěšně prodávat víno – marketing vína v praxi“. Jedná se o překlad knihy německého autora Otto Schätzela, jednoho z nejvýznamnějších odborníků na marketing vína v Německu. Tato kniha je první specializovanou knihou zaměřenou na marketing vína u nás. Překlad knihy „Erfolgreich wein vermarkten“ – „Jak úspěšně prodávat víno – marketing vína v praxi“ od týmu autorů vedeným německým specialistou na vinařský marketing Otto Schätzelem reaguje na akutní absenci podobné publikace pro moravského a českého vinaře. Naše vinařství udělalo za posledních deset let obrovský pokrok v oblasti vinohradnických postupů, technologického vybavení a metod a lze říci, že naše vína jsou dnes svou kvalitou srovnatelná s jinými evropskými zeměmi. Bohužel, v oblasti vinařské marketingu je pokrok mnohem menší, mimo jiné právě kvůli nedostatku kvalitní literatury v této oblasti a to byl právě důvod k vydání knihy o marketingu vína Svazem vinařů ČR. Stejně tak, jak vinař potřebuje kvalitní literaturu a informace v oblasti vinohradnictví a vinařské technologie, potřebuje tuto literaturu a informace v oblasti vinařského marketingu. Již delší dobu přestává platit, že kvalitní víno se prodá samo. Využitím a aplikací principu marketingového myšlení může vinař prodávat své víno mnohem efektivněji a také s větším ziskem. Kniha „Jak úspěšně prodávat víno – marketing vína v praxi“ je určena především pro střední a menší vinařské podniky, které si jsou vědomy nutnosti nového řízení podniku zaměřené na orientaci na zákazníka a se chtějí uplatnit na otevřeném trhu v nových podmínkách Evropské unie. Kniha vysvětluje obecné teoretické principy marketingové teorie s velkým důrazem na praktické návody a postupy pro vinařskou firmu. K tomu, aby tato publikace měla pro našeho vinaře maximální přínos, je na závěr knihy vložena příloha s doporučením pro tvorbu sortimentu a kalkulace cen pro naše podmínky, výtah důležitých dat z marketingových studií zaměřených na náš vinařský trh a také doplněk důležitý pro export – nejdůležitější pravidla mezinárodních obchodních podmínek INCOTERMS. Vzhledem k tomu, že v současné době na českém trhu neexistuje jiná kniha o vinařském marketingu, je vydání knihy „Jak úspěšně prodávat víno“ velmi důležitým počinem pro naše vinařství.

102

Vinařský obzor (2/2005)

Stručný obsah knihy: Marketing, strategické otázky – Praktický marketing – Marketingový mix – Produkt – Komunikace – Cena – Prodej – Cílové skupiny na poptávkovém trhu – Cílové skupiny – Zákaznický management – Orientace na zákazníka – Management reklamací – Vedení databáze zákazníků – Analýza zákazníků – Získávání nových zákazníků – Strategické plánování – Metoda koncentrace na úzká místa – Návod k exportu vína – Výstavy a veletrhy – Doplněk – aplikace knihy na trh vína v České republice – Nejdůležitější pravidla mezinárodních obchodních podmínek INCOTERMS. Jak úspěšně prodávat víno – Marketing vína v praxi Autor: Otto Schätzel a kol. Otto Schätzel je ředitelem státního výukového a výzkumného ústavu v Oppenheimu (Rheinland–Pfalz, Německo). Jeho specializací je vinařský marketing. Je mimo jiné členem expertní skupiny pro marketing německých vín.

235 stran, doporučená maloobchodní cena 290 Kč, ISBN 80–903534– 1–X Objednávky přes zásilkový obchod redakce Vinařského obzoru – tel./ zázn./fax: 519–348980, osobně a nebo na www.vinarskyobzor.cz. (vo) Akční plán Beaujolais do roku 2020 V Beaujolais se vinaři připravují na dlouhodobější reformu, která má zahrnovat: restrukturalizaci vinic (také větší zaměření na ekologizaci, snížení počtu keřů na 6 000 ks/ha namísto dosavadních 7 a 8 tisíc na ha), profesionalizaci produkce a tím zvýšení kvality vína (také fyzickou kontrolu výnosu hroznů na každé parcele, povinným stáčením vína do lahví přímo v oblasti, zákazem použití lisovaných korků),

Vinařské akce v ČR v období 10. 2. až 10. 4. 2005 datum

nazev

17. 2. 2005

Málo známé odrůdy II.

19. 2. 2005

Hodnocení vín ve Staré Břeclavi

20. 2. 2005

23. 2. 2005 23. 2. 2005 24. 2. 2005

Místní výstava vín Kudlovice Galavečer vinařů ČR – vyhlášení výsledků VINUM JUVENALE Valná hromada Cechu českých vinařů, Mělník Výstava VINUM JUVENALE 2004 VINIUM GRAND PRIX SOMMELIER BRNO VINUM JUVENALE PRAESENTATIO

24. 2. 2005

28. jihomoravská výstava vín v Brně

26. 2. 2005

Košt vína ve Staré Břeclavi

22. 2. 2005 22. 2. 2005

1. 3. 2005 2. 3. 2005 3. 3. 2005

G+H 2. mezinárodní veletrh gastronomie, hotelových služeb a veřejného stravování G+H 2. mezinárodní veletrh gastronomie, hotelových služeb a veřejného stravování G+H 2. mezinárodní veletrh gastronomie, hotelových služeb a veřejného stravování

misto kontakt VINNÝ KLUB Eurowines, Jiráskova 55, 602 Renata Hradilová, gsm 603 266 433, mail: hradilova@eurowines.cz 00 Brno, 18.30 hod. Slovácký krůžek, Stará Břeclav, Gen. Šimka 53, 690 03 Břeclav, mobil: 606 202 Kulturní dům „Na Obecním” , Stará Břeclav 595 (Libor Nazerčuk), http://www.slovackykruzek.cz. Kudlovice (UH), Kulturní dům, od 10.00 hod. ČZS uzemní rada Uherské Hradiště, tel. 572 552 957 IH Voroněž Brno

Pořadatel: MIKA CZ,s.r.o.,Brno , www.mika.cz

SZŠ Mělník

Ing. Lída Svobodová, 728 868 185, www.cechcv.cz

IH Voroněž Brno IH Voroněž Brno IH Voroněž Brno Kongresové centrum Brno – výstaviště, od 9.00 do 20.00 hod.

pořadatel - MIKA CZ, s.r.o. Brno, www.mika.cz pořadatel - MIKA CZ, s.r.o. Brno, www.mika.cz pořadatel - MIKA CZ,s.r.o. Brno, www.mika.cz info tel. 545 215 541

Kulturní dům „Na Obecní”, Stará Břeclav

Slovácký krůžek, Stará Břeclav, Gen. Šimka 53, 690 03 Břeclav, mobil: 606 202 595 (Libor Nazerčuk), http://www.slovackykruzek.cz

Brno – výstaviště

Veletrhy Brno, a.s., www.bvv.cz/gh

Brno – výstaviště

Veletrhy Brno, a.s., www.bvv.cz/gh

Brno – výstaviště

Veletrhy Brno, a.s., www.bvv.cz/gh

Sál Novostavby Vinařské školy na SobotSedláček Milan - 519 352 184, sedlacek@svisv.cz Černý Vlastimil - 777 580 5. 3. 2005 Valtický košt ní ulici 059, mr.wain@quick.cz Ch. N. Ves, termín je bez záruky, bude Pořadatel - Slováský krúžek Charvatčané Mobil: 775 136 410 (Martin Radkovič) 5. 3. 2005 Místní výstava vín v Charvátské Nové Vsi upřesněno v místních médiích. zadal - TIC Břeclav 5. 3. 2005 Místní výstava vín Trapice Trapice (UH), tělocvična ZŠ, od 10.00 hod. ČZS uzemní rada Uherské Hradiště, tel. 572 552 957 11. 3. 2005 Znovínský košt vín Znojmo, Loucký klášter Znovín Znojmo, a.s., www.znovin.cz 12. 3. 2005 Místní výstava vín v Prušánkách Prušánky ČZS Prušánky, www.nechory.cz, tel: 518 374 125 zadal - nechory@kosut.net 12. 3. 2005 Vinný košt v Bavorech Bavory, Společenský sál Ing.Petr Žluva, 519 515 524 12. 3. 2005 Tradiční košt vín v Nosislavi Nosislav, Sportovní hala Za mostem ing. Karel Válka, 547231628, karel.valka@centrum.cz 12. 3. 2005 Znovínský košt vín Znojmo, Loucký klášter Znovín Znojmo, a.s., www.znovin.cz 13. 3. 2005 Hodnocení vín v Poštorné Hostinec Na Rožku, Poštorná Sdružení místních vinařů Poštorná mobil: 723 502 798 (Vojtěch Kuriál) 13. 3. 2005 Místní výstava vín Vážany Vážany (UH), kulturní dům, od 13.00 hod. ČZS uzemní rada Uherské Hradiště, tel. 572 552 957 19. 3. 2005 Přehlídka vín v Kosticích Kostice – sál sokolovny M.Rozboril@seznam.cz Mob:+420-723337561 19. 3. 2005 Místní výstava vín Hostinec Na Rožku, Poštorná Sdružení místních vinařů Poštorná mobil.723 502 798 (Vojtěch Kurijál) 19. 3. 2005 Místní výstava vín Modrá Modrá (UH), dům zahrádkářů, od 17.00 hod. ČZS uzemní rada Uherské Hradiště, tel. 572 552 957 19. 3. 2005 Místní výstava vín Popovice Popovice (UH), kulturní dům, od 17.00 hod. ČZS uzemní rada Uherské Hradiště, tel. 572 552 957 19. 3. 2005 Místní výstava vín Zlechov Zlechov (UH), areál AGRO a.s., od 14.00 hod. ČZS uzemní rada Uherské Hradiště, tel. 572 552 957 19. 3. 2005 Místní výstava vín Kunovice Kunovice (UH), sál Na pálenici, od 13.00 hod. ČZS uzemní rada Uherské Hradiště, tel. 572 552 957 25. 3. 2005 Společenský večer Cechu českých vinařů SOU Liběchov ing. Lída Svobodová, 728 868 185, www.cechcv.cz 26. 3. 2005 Jarovín Rosé II 2005 Dobšice u Znojma, Sokolovna, v 15.00 hod. pořadatel - Svaz Dobšických vinařů, Ing. Jiří Hort, 602149445 Hrušky u Břeclavi – tělocvična ZŠ ZO ČZS Hrušky, 603932443, richard.tichy@bonuseventus.cz, dalši podrobnosti 26. 3. 2005 Přehlídka vín a sýrů v Hruškách u Břeclavi od 10.00 hod. naleznete na http://putovani.aktualne.cz 26. 3. 2005 Tradiční výstava vín v Pavlově Pavlov - kulturní dům od 10.00 hod. www.obec-pavlov.cz; tel. 519 515 252 27. 3. 2005 Místní výstava vín Boršice Boršice (UH), kulturní dům, od 10.00 hod. ČZS uzemní rada Uherské Hradiště, tel. 572 552 957 27. 3. 2005 Místní výstava vín Kněžpole Kněžpole (UH), pohostinství, od 14.00 hod. ČZS uzemní rada Uherské Hradiště, tel. 572 552 957 27. 3. 2005 Místní výstava vín Polešovice Polešovice (UH), sokolovna, od 9.00 hod. ČZS uzemní rada Uherské Hradiště, tel. 572 552 957 Uherský Ostroh (UH), dům zahrádkářů, od ČZS uzemní rada Uherské Hradiště, tel. 572 552 957 27. 3. 2005 Místní výstava vín Uherský Ostroh 9.30 hod. 27. 3. 2005 Místní výstava vín Vlčnov Vlčnov (UH), klub kultury a sportu, od 9.00 ČZS uzemní rada Uherské Hradiště, tel. 572 552 957 1. 4. 2005 Vinařské Litoměřice Litoměřice info: V. Šuhájek, 416 732 829, www.cechcv.cz 2. 4. 2005 Vinařské Litoměřice Litoměřice info: V. Šuhájek, 416 732 829, www.cechcv.cz Veselí nad Moravou, zahrádkářký areál Bemístní organizace ČZS 10. 4. 2005 Místní výstava vín Veselí nad Moravou nátky, od 9.00 hod. „Kompletní přehled vinařských akcí je k dispozici na internetové adrese www.svcr.cz/vinarskeakce, kde lze i přidávat upozornění na nové akce. Anonci na vinařskou akci lze poslat i e-mailem na svcr@svcr.cz. Údaje jsou bez záruky.

Vinařský obzor (2/2005)

rozčlenění nabízeného vína do kvalitativních tříd (zvažuje se také zemské víno), reformu odborných organizací, vyrovnání nabídky a poptávky, přizpůsobení sortimentu vína kultuře a krajině Beaujolais. (js)

Výrazný úbytek podílu bílých odrůd v Porýní–Falci Během posledních pěti let ustupovaly bílé odrůdy modrým. Podíl modrých odrůd se tak ze 17,4 % v roce 1999 zvýšil na 31,4 % v roce 2004 (k 1. 6.). Největší pokles byl zaznamenán u odrůdy Müller Thurgau – během pěti let poklesly její plochy ze 13 000 ha na 9 000 ha, tedy na necelých 70 % původní výměry. (js)

Veletrhy ve světě Concours Général Agricole Europropre Salon Professionel des vins du Fenouilledes Chardonnay du Monde In vino analytica scientia 14. mezinárodní vinařské sympozium Wine Korea Oenovideo

Úbytek vinařských podniků v Německu V Porýní–Falci se během šesti let (1997–2003) snížil počet vinařských podniků o více než 8 tisíc. Z původních 26 839 jich v roce 2003 bylo jen 18 435, tedy 68,7 %. Přitom plocha vinic se snížila jen o necelých 5 % – z 67 532 ha na 64 348 ha. V roce 1997 tak v zemi připadalo průměrně 2,52 ha na jeden podnik, v roce 2003 to už bylo 3,49 ha. Největší úbytek počtu podniků proběhl u podniků s plochou vinic do 5 ha, z 22 445 jich v roce 2003 bylo 14 250. Počet podniků o velikosti 5 až 20 ha se prakticky neměnil a počet podniků nad 20 ha se zvýšil ze 191 na 320. V roce 2003 tak 14 250 vinařských podniků o velikosti do 5 ha vinic obdělávalo 26 % celkové plochy vinic, 3 865 podniků o velikosti 5 až 20 ha obhospodařovalo 59 % celkové plochy vinic a 320 podniků o velikosti nad 20 ha pečovalo o 15 % všech vinic. (js) V Německu je trh s burčákem konstantní V Porýní–Falci se již po léta každoročně prodává 17 až 18 tisíc hektolitrů burčáku. Je to 0,25 až 0,30 % celkem sklizeného moštu. Nově se ale zvyšuje podíl červeného burčáku, zatímco v roce 1997 se ho prodalo 796 hl, v roce 2003 již to bylo 2 033 hl. (js) Složení maďarských biovín Protože biovíno má v Maďarsku v posledních letech vzrůstající tendenci, je snaha výzkumných pracovníků i praktických vinařů znát alespoň některé jeho analytické hodnoty. Na základě této skutečnosti a také proto, že v této oblasti je nedostatek literárních údajů, byly udělány dvě rozsáhlé studie, zaměřené na obsah kyselin a polyfenolů a na některé ionty kovů. Ze zjištěných hodnot kyselin a polyfenolů autoři dospěli k závěru, že zkoumaná maďarská biovína (18 vzorků) disponují stejným složením kyselin a polyfenolů, jako mají ostatní vína, jak uvádějí jiní autoři v literatuře. Na základě zjištěných údajů nelze určit, zda vína byla vyrobena tradiční či ekologickou technologií. Výsledky zkoumaných biovín na ionty kovů prokázaly, že obsah iontů těžkých kovů je obdobný jako u normálních vín, snad jen nepatrně je zvýšená hladina železitých iontů. Protože jejich zvýšená hladina téměř vždy vede k zákalům a protože nelze k jejich odstranění použít modré čiření, je nutné najít jiný, vhodnější přístup při viniﬁkaci. Podle Borászati Füzetek 5/2004, Šv Upozornění pěstitelům révy vinné ÚKZÚZ, odbor trvalých kultur – REGISTR Znojmo bude na pověření MZe ČR provádět v termínu do 30. dubna 2005 odsouhlasení dat ploch vinic mezi uživatelskými bloky vedenými na Zemědělských agenturách a Registrem vinic ve Znojmě. Odsouhlasení dat se týká všech pěstitelů s plochou vinic větší než jeden hektar, nebo budou žádat SZIF Praha o dotace na restrukturalizaci nebo integrovanou ochranu vinic. Dotazy k této problematice můžete vznášet telefonicky nebo e-mailem na ÚKZÚZ, Registr vinic Znojmo: Ing. Jaromír Čepička, CSc. tel. 515 224 023, jaromir.cepicka@ukzuz.cz Ing. Miroslav Račický, tel. 515 227 853, miroslav.racicky@ukzuz.cz (vo)

103

28. 2.–6. 3.

Paris, Francie

www.comexpo-paris.com

16.–18. 3.

Paris, Francie

www.europropre.com

28. 2.–1. 3.

Maury, Francie

salon@fenouilledes-selection.com

9.–12. 3. 7.–9. 7. 9.–11. 5. 16.–18. 3. 14.–16. 3.

Saint-Lager, Francie Montpellier, Francie Chalkidiki, Řecko Soul, J. Korea Ménerbes -Luberon, Francie

www.chardonnay-du-monde.com www.montpellier.inra.fr/invino2005 www.oenology.de gmarucchi@oesallworld.com www.oenovideo.oeno.tm.fr

Projekt Historie vinařství na Moravě V roce 2004 zrealizovala brněnská společnost Moravská banka vín za podpory Vinařského fondu České republiky rozsáhlý projekt, který v našem vinařství zatím chyběl. Pod názvem „Historie vinařství na Moravě“ proběhlo několik událostí, které budou postupně v několika po sobě jdoucích číslech časopisu představeny také na stránkách Vinařského obzoru. Byla realizována expozice výstavy s tématem projektu, kterou si zájemci mohli prohlédnout po dobu několika měsíců v Galerii Hlinky v Brně a která i nadále bude postupně jako putovní k zhlédnutí na několika místech ČR, o čemž budou čtenáři VO informováni s předstihem. K výstavě byla vydána barevná publikace o jednotlivých archiváliích. Dalším počinem v rámci projetu bylo uspořádání odborné konference Historie vinařství na Moravě, která proběhla ve Slavkově. Před zahájením konference byla v Brně otevřena k tomuto tématu vernisáží „Výstava archivních dokumentů z historie vinařství na Moravě“ z archivních fondů Moravského zemského archivu v Brně, jeho Státních okresních archivů a Archivu města Brna. Samotná odborná konference byla zahájena hlavními referáty, po kterých následovaly dílčí koreferáty, kde by se účastníci věnovali zpracováním různých témat, a to jak z historie, tak ze současnosti i budoucnosti (pěstování a šlechtění révy vinné, zpracování a výroba vína, obchod s vínem a konzumace, vinařské školství, vinařské motivy v heraldice a sfragistice, vinařské motivy v umění, právní normy a výhledy po vstupu do EU). V rámci projektu byly ve spolupráci s autory z Moravského zemského muzea také vydány další publikace, například „Historie vinařství na Moravě – pohled do archivních pramenů“, „Prameny k dějinám vinařství na Moravě“ a „Bibliograﬁe k dějinám a současnosti vinařství na Moravě“. Některé z publikací je možno též objednat v redakčním zasilatelství – viz poslední strany před zadní obálkou VO. Celý projekt je součástí programu AUSTERLITZ 2005 a vznikl za podpory Vinařského fondu ČR a Moravského zemského archivu v Brně. O projektu Historie vinařství na Moravě budeme dále informovat v následujících číslech VO. rs Jubilejní výstava vína v Šitbořicích Vinaři ze Šitbořic sdružení v MO ČZS uspořádají dne 27. 3. 2005 jubilejní čtyřicátou výstavu vína. Výstavě předcházelo školení degustátorů, které se konalo dne 8. 1. 2005 a zúčastnilo se ho víc než stovka místních a přespolních vinařů. Na školení obeznámil známý sommelier Libor Lazarčuk přítomné se 100bodovým systémem hodnocení vína, který si hned vyzkoušeli na několika vzorcích vína, a po degustaci Milan Magni předvedl svoje sýrové představení. Hodnocení vín se bude konat v neděli 20. 3. 2005 od 13 hodin v místní Sokolovně, kde bude i výstava vína. Na jubilejní výstavě budou vzorky vín, převážně z Hustopečska a také i z Rakouska. Od 10 hodin bude vyhrávat k poslechu cimbálová muzika Mládí z Čejče a od 18. hodiny dechová hudba Hovorané. Na bodování a výstavu Vás srdečně zvou vinaři ze Šitbořic. Josef Bulla, Šitbořice

104

Vinařský obzor (2/2005)

Nominační soutěž Velkopavlovické vinařské podoblasti

FORUM MORAVIUM Město Velké Pavlovice pořádá v pátek 22. a v sobotu 23. dubna 2005 druhý ročník nominační soutěže vín Velkopavlovické vinařské podoblasti. Hodnocení vín proběhne v pátek 15. dubna 2005. Další informace: Ing. Pavel Veverka – 603 258 463, Ing. Zdeněk Karber – 777 736 413

Sdružení vinařů Mikulovské vinařské oblasti ve spolupráci s ARV pořádají pro vinařskou veřejnost

DEGUSTAČNÍ ZKOUŠKY I. STUPNĚ ve středu 16. února od 15.00 hod. ve čtvrtek 17. února od 9.00 hod. a od 15.00 hod. Mikulov – zámek, sala terrena Cena za 1 osobu 1 000,– Kč Degustační zkoušky jsou uznány ČZPI jako předstupeň odborných zkoušek II. stupně. Závazné přihlášky na adrese: Seidlová Vladimíra, Nová 48, 692 01 Mikulov, telefonicky 519 510 200, 602 559 226 i prostřednictvím SMS nebo e-mail: vseidlova@iol.cz. Na přihlášce uveďte, jméno, adresu a telefonní číslo.

Dubové sloupky do vinice 7x7x260 cm . . . Kč 87,–

Tyčky k sazenicím roxor 6 x 130 cm . . . Kč 5,90 (jiný rozměr dle domluvy) minimální odběr 1000 kusů ﬁrma Martin Hicl – Velké Pavlovice kontakt: Jindřich Kohoutek, tel.: 776 783 784

Sazenice révy vinné Rulandské modré, Modrý Portugal, Tramín červený, Zweigeltrebe, Svatovavřinecké, Alibernet, Müller Thurgau, Sauvignon minimální odběr 50 ks Cena 33 Kč bez DPH Martin Hicl Dlouhá 49, 691 06 Velké Pavlovice Tel./fax: 519 429 316, mobil: 608 821 343

Nabídka Vinaﬁského obzoru Zásilkov˘ obchod vinaﬁsk˘ch publikací Víno z nebe na zem

Pestujeme viniã

„âím více se budeme vzdalovat zákonÛm Ïivota, tím více budeme závislí na umûl˘ch náhraÏkách, které jsme pÛvodnû nepotfiebovali ani k o‰etfiování vinice ani k zvelebování vína“ (Nicolas Joly, autor) Autor v knize odhaluje nûkteré aspekty biodynamie vinohradnictví a vinafiství, které sám úspû‰nû praktikuje ve své vinafiské firmû. Kã 299,00

Kniha obsahuje základní informace o anatomii a fyziologii révového keﬁe, doporuãení volby odrÛd a kompletní popis postupu. Kã 419,00

Pít ãi nepít Îe mÛÏe b˘t moderátní konzumace vína zdraví prospû‰ná, o tom pojednává pﬁesvûdãivû podan˘ v˘klad na‰eho pﬁedního kardiologa prof. MUDr. Milana ·amánka, DrSc., a jeho spolupracovnice doc. MUDr. Zuzany Urbanové, CSc. Odpovídají v nûm fundovanû na ve‰keré dotazy t˘kající se správného pojetí konzumace vína. Kã 75,00

Vinafiem v Africe i leckde jinde Antonín Koneãn˘, ná‰ pfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj bohat˘ Ïivot spojen˘ s révou vinnou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie mimo jiné i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Kã 190,00

Portské a ostatní fortifikovaná vína • Portské (historie v˘roby, krajiny údolí ﬁeky Douro, vinohradnictví v Douru, tradice souãasnost v technologii portsk˘ch vín, tﬁídûní portsk˘ch vín, portské a stolování..) • Sherry (historie, pÛda a podnebí, vinohradnictví, postup v˘rby, typy..) • Madeira • Malaga • Ostatní fortifikovaná vína (Marsala, Moscatel de Setúbal, Mistelle, Pineau des Charentes, Macvin du Jura, Jerepiga...) • fortifikovaná vína âeské republiky 144 stran, vázaná, formát 148 x 210 mm, ISBN 80-86031-61-6 Kã 299,00

Ekologické zemûdûlství Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl. Kã 280,00

VÍNO - pomocník pfii poznávání ãeského a moravského vína 8 stránková skládaãka se základními kapitolami souhrnnû, pfiitaÏlivû a srozumitelnû orientující zejména úplné zaãáteãníky v oblasti vína. Vhodné pro osvûtu zákazníkÛm. Pfiíjemn˘ pfiíruãní formát (‰ = 16 cm, v = 24 cm), pevn˘ kfiídov˘ papír v lesklé laminaci umoÏÀuje kaÏdodenní pouÏití. Kã 40,00 pfii vût‰ím odbûru sleva

KdyÏ se fiekne víno Umûlecká publikace pfiibliÏuje ‰iroké vefiejnosti kouzlo vinohradÛ a vína. Nabízí pohled do v‰ech vinafisk˘ch oblastí Moravy a âech. Poutavé zábûry tûchto vinic a sklepÛ jsou doplnûny my‰lenkami velikánÛ a krátk˘mi vyznáními znám˘ch osobností. ISBN 80-86145-80-8, Fotografie Jifií Macht, cca 130 stran Kã 350,00

Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba

roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku

1999 2000 2001 2002 2003 2004

Kã Kã Kã Kã Kã Kã

Vinaﬁsk˘ obzor roãníky 1999 – 2004 v ãerné deskové vazbû se zlat˘m písmem.

290,00 330,00 380,00 420,00 450,00 490,00

Vinaﬁsk˘ slovník + CD-ROM Ojedinûlá publikace s mnoÏstvím fotografií v multimediální podobû na CD-ROM, kter˘ je souãástí. Rejstﬁík ãesko-nûmecko-anglicko-francouzsk˘, slovníãek pojmÛ pro sommeliery. Kã 490,00

Pfiehled odrÛd révy • anal˘za stavu vinohradnictví v âR • popis jednotliv˘ch odrÛd s uvedením pÛvodu odrÛdy, odrÛdov˘ch znakÛ, odolnosti chorobám, vhodnosti poloh a podnoÏe, vedením a fiezu, udrÏovatelÛ odrÛdy, charakteristiky vína • odrÛdy podnoÏové, mo‰tové i stolní, seznam odrÛd a klonÛ vãetnû jejich udrÏovatelÛ Na témûfi stovce stran najdete 50 barevn˘ch vyobrazení hroznÛ odrÛd znám˘ch i nedávno novû registrovan˘ch (Dornfelder, Auxerrois, Hibernal, Vrboska, Domina, Dornfelder, Laurot, Rubinet) (Pfii vût‰ím odbûru je moÏnost slev.) Kã 60,00

Mapa vinafisk˘ch oblastí âeské republiky • standardní rozmûr 960x660 mm • schematická mapa vinafisk˘ch oblastí a podoblastí podle nového vinafiského zákona 321/2004 Sb. a podrobná mapa jednotliv˘ch vinafisk˘ch podoblastí • uvedení ploch vinic s rozdûlením dle kategorizace vinic • vyznaãeny jsou velikosti vinafisk˘ch obcí dle plochy, katastrální hranice vinafisk˘ch obcí a vinafiské cyklotrasy • na rubové stranû je popis vinafisk˘ch podoblastí, seznam v‰ech viniãních tratí âR a adresáfi vinafisk˘ch institucí. Cena standardní skládané mapy Kã 75,00 Cena v neskládané roli Kã 75,00 (Pfii vût‰ím odbûru je moÏnost slev.)

Mapa vinaﬁsk˘ch oblastí âeské republiky – laminovaná Mapa je k dispozici v laminované verzi k zavû‰ení na zeì. Kã 300,00

Ostatní nabídka: Moravská a ãeská vína, prÛvodce Kã 130,00 roãníkem 1999 a jeho hodnocení Moravská a ãeská vína, prÛvodce roãníkem 2000 a jeho hodnocení Kã 149,00 Moravská a ãeská vína, prÛvodce roãníkem 2001 a jeho hodnocení Kã 175,00 Autorsk˘ kolektiv E. Postbiegl, I. Petránek, L. Machala, M. Ja‰ek. Zrání vína v sudech barrique R. Steidl a W. Rener

Kã 160,00

Kapesní prÛvodce po vinaﬁsk˘ch oblastech a vínech âeské republiky Helena Baker, 2004 Kã 160,00 Oskeru‰e – Vít Hrdou‰ek

Kã 70,00

Sommelier, povolání budoucnosti

Kã 200,00

Setkání s vínem – Vilém Kraus, Jiﬁí Kopeãek

Kã 349,00

Cykloturistická mapa – Moravské a vinaﬁské stezky

Kã 90,00

Ekologické vinohradnictví – Jiﬁí Sedlo

Kã 99,00

Podnikatelské minimum pro vinohradníky Kã 90,00 a vinaﬁe - Po vstupu do EU Mapa jiÏní Morava vinohrady a vinné sklepy

Kã 60,00

Jak a proã postavit vinn˘ sklep

Kã 199,00

Velk˘ atlas odrÛd ovoce a révy

Kã 399,00

Obrazov˘ atlas chorob a ‰kÛdcÛ ovocn˘ch dﬁevin a révy vinné

Kã 330,00

S˘r je bratr vína I a II

Kã 120,00 / 130,00

V cenách není zahrnuto po‰tovné a balné. Ceny jsou uvedeny vãetnû DPH. Vinaﬁsk˘ obzor, P.O.BOX 34, ÎiÏkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, http://www.vinarskyobzor.cz/

Vinařský obzor (2/2005)

107

Z naší nabídky: • mulčovací stroje • velkoplošné sekačky • ožínací lišty • okopávačky příkm. pásu • ometače kmínků • vyvazovače letorostů • kultivátory a hloubkové kypřiče • postřikovače herbicidních pásů • hroznové kombajny • viniční traktory • příslušenství pro výstavbu drátěnky Jinma Traktor 204 S náhonem na 4 kola • Tažná síla 5600 N Rychlost 0,3–25 km/h • Motor TY290X 2válec Výkon /kW/ při ot/min: 14,72/2300

OSLAVAN, a.s. Masarykovo nám. 939 675 71 Náměšť nad Oslavou

Inzerce ve Vinařském obzoru přináší ovoce!

www.oslavan.cz Malotraktor MKS – JM – 204 Výkon 20HP, vodou chlazený diesel, pohon 4x4, uzávěrka diferenciálu, dvojitá spojka, hydraulický tříbodový závěs, vývod. hřídel 540/1000 ot., šířka 1225 mm, posilovač řízení.

120,(vã. 5% DPH)

tel: 568 623 403 fax: 568 623 646 e-mail: oslavan@oslavan.cz

Cena 199 000,– Kč bez DPH možnost leasingu, schválen k provozu na veřej. komunikacích – SPZ.

Zahradní technika Grado

Hlavní 288, 696 21 Prušánky. Tel./fax.: 518 374 375, 187, mobil: 737 936 915 e-mail: obchod@zahradnitechnikagrado.cz www.zahradnitechnikagrado.cz

130,S˘r je bratr vína I S˘r je bratr vína II

(vã. 5% DPH)

Autor M. Magni. Povídky, recepty a medailony nejslavnûj‰ích evropsk˘ch s˘rÛ. Souãástí je také pﬁehled vhodn˘ch kombinací tuzemsk˘ch odrÛdov˘ch vín s obecnû znám˘mi s˘ry.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinafisk˘ obzor vy‰el poprvé v roce 1907 Po znovuobnovení zaãátkem 90. let jej v roce 1997 jako vydavatel pfievzala âeskomoravská vinohradnická a vinafiská unie. Nyní vychází jiÏ sedm˘m rokem jako mûsíãník.

ãíslo 11, roãník 95/2002

cena 45 Kã (pﬁedplatné 33 Kã)

ãíslo 12, roãník 95/2002

cena 45 Kã (pﬁedplatné 33 Kã)

ãíslo 1, roãník 96/2003

cena 45 Kã (pﬁedplatné 33 Kã)

ãíslo 2, roãník 96/2003

cena 45 Kã (pﬁedplatné 33 Kã)

ãíslo 3, roãník 96/2003

cena 45 Kã (pﬁedplatné 33 Kã)

Vinafisk˘ obzor Vinafisk˘ obzor Vinafisk˘ obzor Vinafisk˘ obzor Vinafisk˘ obzor Leto‰ní katastrofální

Závlaha révy vinné

Po vstupu do EU

povodnû v âechách si vybraly svoji daÀ i mezi vinafii. Jednoznaãnû nejhÛfie postiÏenou vinafiskou firmou je Vinafisk˘ dÛm Bacchus, kter˘ patfií rodinû Krausov˘ch. Velká voda zde poniãila nejenom révovou ‰kolku a podnoÏovou vinici, ale také sklepní, provozní a obytné budovy.

patfií mezi jedno z hojnû diskutovan˘ch témat. V dobû v˘skytu globálních v˘kyvÛ poãasí mÛÏe b˘t tudíÏ toto agrotechnické opatfiení v˘hodné z hlediska moÏnosti ovlivnûní biologie porostu. Kromû podpory optimální v˘Ïivy jde zejména o ovlivnûní vodního reÏimu rostlin napfi. v dobû, kdy je pfiísun vláhy rozhodující.

budou tuzemská vína vyrábûná z globálních odrÛd (Chardonnay, Cabernet Sauvignon apod.) vystavena silné konkurenci zahraniãních vín. Jednou z moÏností jak se bránit, je vysazování tradiãních odrÛd typick˘ch pro na‰e oblasti a jinde ve svûtû pûstovan˘ch pouze ojedinûle. Jednou z takov˘ch odrÛd je Frankovka.

Tanin z révov˘ch zrníãek Úãinek jableãno-mléãného kva‰ení na víno odrÛdy Sauvignon Vinaﬁské putování po Tokaji Moravská vína na Novém Zélandu Martinská husa 100 let od zaloÏení Zemského vinaﬁského spolku pro markrabství moravské Nos vína

cena 45 Kã (pﬁedplatné 33 Kã)

ãíslo 5, roãník 96/2003

cena 45 Kã (pﬁedplatné 33 Kã)

ãíslo 6, roãník 96/2003

cena 45 Kã (pﬁedplatné 33 Kã)

ãíslo 7-8, roãník 96/2003

Problematika sektoru víno v Evropû v nejbliÏ‰ím desetiletí

cena 90 Kã (pﬁedplatné 66 Kã)

pozemkÛ viniãních tratí a samotná v˘sadba vinice jsou poãátkem dlouholeté práce, ale nakonec i radosti, která se projeví po slastném zvuku otevírané láhve. Zamûfiili jsme se tentokrát na nûkteré aspekty, které pfiedcházejí samotné v˘sadbû a tak uvnitfi najdete nûkolik pohledÛ na toto téma.

Dotace v roce 2003

XV. mezinárodní rada AREV na Sicílii

Valná hromada Moravínu

V˘skyt chorob a ‰kÛdcÛ a vyhodnocení ochrany vinic v roce 2002 – ãást 2.

MoÏnosti hubení plevelÛ v révû vinné

¤ez révy vinné a jeho v˘znam pro kvalitu hroznÛ

V˘sadba vinice – legislativa OdrÛdová náplÀ – tendence

Povûtrnostní podmínky v roce 2002

SoutûÏ v ﬁezu révy vinné 2003

Pfiedv˘sadbová pfiíprava pÛdy Postfiehy z exkurze na ostrov Madeira

SklizeÀ mo‰tov˘ch hroznÛ v roce 2002 Upravení hladiny kyselin v mo‰tech a vínech Dopad zpÛsobu o‰etfiování pÛdy na kyselost mo‰tu a vína Vinn˘ kámen Vinafiství regionu Anjou-Saumuru v údolí fieky Loiry Vinafiské osobnosti – Karel Votruba Vinafiova kuchynû ve znamení zvûrokruhu – Vodnáfi Vinafi je vlastnû umûlec, tvrdí Ken Chase Putování za vinafistvím Znojemska z pohledu turistÛ Odborné semináfie Moravínu a mnoho dal‰ích zajímavostí

ãíslo 9, roãník 96/2003

Pﬁedv˘sadbové úpravy

Z Vinaﬁského fondu

·lechtitelská stanice Pole‰ovice – netradiãní ohlédnutí rostlinolékaﬁe

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

Sklepní plíseÀ

V˘skyt chorob a Ïivoãi‰n˘ch ‰kÛdcÛ je ovlivÀován pfiedev‰ím poãasím. Dal‰ími faktory, které mají vliv jsou mikroklima lokality, porostu a kefie, vnímavost ãi atraktivnost hostitele (druh, odrÛda, v˘vojová fáze, fyziologick˘ stav) a dobré pfietrvání ‰kodlivého organizmu pfies zimu. Uvnitfi tohoto ãísla najdete hodnocení situace v roce 2002

cena 45 Kã (pﬁedplatné 33 Kã)

Vliv hustoty v˘sadby na tvorbu kyselin u odrÛdy Chardonnay Nûkolik poznámek k pﬁípravû ‰umiv˘ch vín Patron vinaﬁÛ v pískovci Sauvignon – do roka a do dne!

Co nového ve Vinafiské ‰kole ve Valticích Historie vinafiství v Polabí Vinafiské osobnosti – Jan Sedláãek a mnoho dal‰ích zajímavostí

ãíslo 10, roãník 96/2003

·kodlivé organizmy – rizika pﬁi zakládání a obnovû vinic

9 771212 788000

Do Evropské unie s hlavou vzhÛru Informace z Vinafiského fondu Vánoãní nabídka literatury a publikací O v˘sadbû vinic Na pfiehlídkách odrÛd v Oblekovicích Moderní vinafiská technologie a sloÏení taninÛ ãerven˘ch vín Oxid sifiiãit˘ – SO2, kysliãník sifiiãit˘ neboli „síra“ Polyfenolická zralost Stanovení optimálních dávek SO2 pfii v˘robû bílého vína U vína s Jifiím Gru‰ou Collegium vinitorum OÏehavé téma: povodÀová vína Po stopách lucembursk˘ch vín Vinafiova kuchynû: Kapr po Ïidovsku Vinafiské internetové servery Vinafiské vzpomínání – Josef Sedláãek a mnoho dal‰ích zajímavostí

Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

9 771212 788000

DNA znaãky na vinûtách Zweigeltrebe a André – konec diskuzím

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

80. let ·lechtitelské stanice vinaﬁské v Pole‰ovicích

Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

TÉMATICKÁ P¤ÍLOHA: ZÁVLAHA RÉVY VINNÉ • Vliv závlahy na kvalitu hroznÛ z pohledu fyziologického • Potﬁeba závlah u révy vinné a její ﬁízení • Zku‰enosti s kapkovou závlahou v Itálii • Technologie kapkové závlahy vinohradu • Organizace závlahy vinice kapkovou závlahou Netafim

Pﬁipravované roz‰íﬁení Evropské unie Mechanizovaná sklizeÀ hroznÛ na na‰ich vinicích

ãíslo 4, roãník 96/2003

Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

Zásady v˘bûru podnoÏí Mechanizovaná a ruãní v˘sadba Nosná zafiízení vinic Formování porostu vinice Mechanizaãní prostfiedky pro pfiípravu pÛdy ¤ez podle ZdeÀka Pefiiny SoutûÏ v fiezu révy vinné 2003 Pfiehled pouÏívan˘ch hodnotících systémÛ tich˘ch vín a mnoho dal‰ích zajímavostí

9 771212 788000

Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

cena 45 Kã (pﬁedplatné 33 Kã)

ãíslo 11, roãník 96/2003

cena 45 Kã (pﬁedplatné 33 Kã)

Vinafisk˘ obzor Vinafisk˘ obzor Vinafisk˘ obzor Vinafisk˘ obzor Vinafisk˘ obzor Vinafisk˘ obzor Vinafisk˘ obzor

Kvasinky rodu Schizosaccharomyces Technologie a kyseliny vína Salon vín 2002-2003 âesk˘ vinaﬁ Josef ·imáãek

ãíslo 12, roãník 96/2003

VINOFORUM 2003 IX. roãník mezinárodní soutûÏe vín Grand Prix Vinex 2002 Recenze - Moderní pﬁíprava ãerveného vína; Zrání vína v sudech barrique; Oskeru‰e...od A do Z; Pestujeme viniã a mnoho dal‰ích zajímavostí

cena 45 Kã (pﬁedplatné 33 Kã)

ãíslo 1, roãník 97/2004

Dal‰í zajímav˘ roãník za námi

Nové pohledy na odrÛdu Sauvignon

âeská vína na mezinárodním veletrhu v Lond˘nû uspûla

V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami – hodnocení zimovzdornosti

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

Do Evropy mû pfiitáhly kofieny a historie vinafiství“, tvrdí novozélanìan Nigel Robinson

OdrÛdy révy vinné dnes a pﬁed ‰edesáti lety

Kvasinky rodu Brettanomyces

Stolní odrÛda Krystal

Zahájení provozu technického izolátu pro révu vinnou a teplomilné ovocné dfieviny v Lednici Pfiehled klimatick˘ch a povûtrnostních podmínek za uplynulé období Kachetinská vína Destiláty z hroznÛ a vína Hugh Johnson, Jancis Robinson: Svûtov˘ Atlas Vína Vinafiské osobnosti – Ladislav âech Legenda o slepém Domu Perignonovi Vinafiská legislativa – HACCP a jejich v˘znam vinafiství Vinafiství Nového Zélandu: historie úspûchu Pfiedstavujeme... Collegium vinitorum: Jan Rajsk˘ a mnoho dal‰ích zajímavostí

Jaká je letos kvalita hroznÛ ve vinicích?

ReÏimy podpor ve vinohradnictví a vinaﬁství v EU

Príprava pôdy pred zakladaním vinohradu

Druhy vín, jakostní víno stanoven˘ch pûstitelsk˘ch oblastí a vinaﬁské oblasti v âR po vstupu do EU

V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami na Zahradnické fakultû

·kodlivé organizmy - rizika pﬁi zakládání a obnovû vinic

PrÛbûh zmûn kvalitativních parametrÛ hroznÛ v roce 2003

Vliv stresu kvasinek na v˘konnost fermentace

Spoleãná organizace trhu s vínem v EU

Ve v˘uce na SVi· Valtice novû Hrozen je dítû a vyÏaduje totální péãi, tvrdí Josef Pefiina Nûkolik poznámek k agrotechnice modr˘ch mo‰tov˘ch odrÛd Karbonická macerace V˘sledky pokusÛ s rÛzn˘mi zpÛsoby vinifikace modr˘ch mo‰tov˘ch odrÛd Jableãno-mléãná fermentace Zku‰enosti s pouÏíváním sudÛ „Barrique“ pfii v˘robû vína Vliv maceraãních postupÛ na obsah resveratrolu a celkovou jakost ãerven˘ch vín Vinafiské osobnosti – A. V. HorÀansk˘ Jubileum lednického Mendelea ·kolení na téma „Marketing vína“ 10 let od zaloÏení âMVVU a mnoho dal‰ích zajímavostí

cena 50 Kã (pﬁedplatné 36 Kã)

Nosná zaﬁízení vinic Biodynamie ve vinohradnictví – m˘tus nebo realita? Riadenie v˘Ïivy kvasiniek pri v˘robe ãerveného vína ¤ízení jableãno-mléãného kva‰ení âervené víno na Everestu Nové knihy a mnoho dal‰ích zajímavostí

ãíslo 4, roãník 97/2004

âisté kultury kvasinek v podmínkách fiízené fermentace Vliv ãifiicích bentonitÛ na obsahy stopov˘ch prvkÛ ve vínech V˘poãty objemu sudÛ Pfied 50 lety zanikla Vy‰‰í ovocnicko, vinafisko-zahradnická ‰kola v Lednici EUREGIO – vinafiské stezky – poznatky ze semináfie a mnoho dal‰ích zajímavostí

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

Pﬁíprava mal˘ch mnoÏství vín

Aktuální problémy francouzského vinaﬁství Putování za fortifikovan˘mi víny Pyrenejského poloostrova

O ‰paãkovi a jin˘ch

V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami

Jaká bude pozice tuzemsk˘ch vín na na‰em trhu v období vstupu âR do Evropské unie

cena 50 Kã (pﬁedplatné 36 Kã)

ãíslo 5, roãník 97/2004

Senzorická anal˘za a její vyuÏití ve vinohradnictví, vinafiství a marketingu vín AdjustáÏ láhve Slavná vína z Por˘ní a Mosely aneb Riesling über alles RUBÁ’IJÁT - âtyfiver‰í Omara Chajjáma o vínû Ing. Vojtûch Pazderka sedmdesátníkem Vinafiské osobnosti - Ctibor Blattn˘

9 771212 788000

Vlivy rÛzn˘ch typÛ uzávûrÛ na oxidaci vína

Hygienické pﬁedpisy EU t˘kající se vinaﬁství

Vinaﬁsk˘ fond informuje

9 771212 788000

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

Vína z interspecifick˘ch odrÛd – uplatnûní na trhu s vínem

PÛvod ko‰íãku a jeho marketingové vyuÏití

Vstup âR do EU – referendum, pﬁedpisy ES sektoru vína a nov˘ vinaﬁsk˘ zákon

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

PouÏití rostlinn˘ch bílkovin na ãiﬁení mo‰tÛ a vín urãen˘ch pro v˘robu ‰umivého vína

Nejstar‰í vinafiskou ‰kolou na území âeské republiky je Stfiední vinafiská ‰kola ve Valticích. Byla zaloÏena v roce 1873 a jejími absolventy jsou mnozí vinafii z âech, Moravy, Rakouska a Slovenska. Podrobnûj‰í ohlédnutí za posledními sto tfiiceti lety a souãasností najdete uvnitfi ãísla.

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

V˘sledky podnoÏového pokusu Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

Slámové víno

Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

Modr˘ Janek neboli Blauer Hans vznikl podle Stummera mutací Veltlínského zeleného, s nímÏ má mnoho spoleãn˘ch znakÛ. Je dosti roz‰ífien kolem Pfiítluk a Zajeãí, místy na Îidlochovicku, na Slovácku kolem Velk˘ch Pavlovic a také na Slovensku. V âechách jej naz˘vali Brunát. Jména má od toho, Ïe ihned po odkvûtu dostávají mladé bobulky nafialovûlé zbarvení, které se pfied zráním mûní na tmavoãervené, pfii zrání bobule ‰ednou. (J. Blaha, 1961)

Kvalitativní studie ‰umiv˘ch vín v hypermarketech

Odborné vinaﬁské ‰kolství v Nûmecku, Rakousku a ·v˘carsku

Budeme pouÏívat „terroir“?

Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

VINOFORUM 2003 si za 12 let své existence vydobylo v˘znamné místo mezi mezinárodními konkurzy vín v celosvûtovém mûfiítku. Ve stfiedoevropském regionu se jedná o nejprestiÏnûj‰í soutûÏ vín. Letos se ãlenové odborné poroty sjeli do Valtic, kde poãátkem ãervence hodnotili bez tfií vzorkÛ pût stovek vín z tfiinácti zemí svûta. Zhodnocení v˘sledkÛ najdete uvnitfi ãísla.

9 771212 788000

Vinafisk˘ fond informuje Co je tfieba vzít v úvahu pfii hnojení vinic?

Distribuce stopov˘ch prvkÛ v ãesk˘ch vínech v závislosti na pÛdním substrátu vinice

Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

âervená vína procházejí v souãasnosti vrcholem módní vlny. âasto se hovofií o jejich zdravotní prospû‰nosti. Jaké jsou technologicke aspekty vypûstování hroznÛ na‰ich odrÛd v na‰ich klimatick˘ch podmínkách a jaké poznatky ze sklepního hospodáfiství, se pokusila zodpovûdût skupina autorÛ ãlánkÛ na toto téma uvnitfi leto‰ního dvojãísla.

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

Zprávy z OIV

Modré odrÛdy v na‰ich podmínkách

Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

VINITALY 2003 mezinárodní vinaﬁsk˘ veletrh v italské Veronû ve svém 37. roãníku ukázal, Ïe vinaﬁství a fenomén vína vÛbec se také globalizuje a to nejenom stoupajícím zájmem tuzemsk˘ch i zahraniãních vystavovatelÛ, ale zejména náv‰tûvníkÛ ze v‰ech koutÛ svûta. Letos se zde objevila také ãeská expozice.

9 771212 788000

v pozdnû letním ãi podzimním období mÛÏe pfiispût k oãistû a regeneraci lidského organismu. Hrozny díky svému nutriãnímu sloÏení jsou ideálním prostfiedkem pro takovou oãistu. Popis a návod na dietu pomocí stolních hroznÛ najdete uvnitfi tohoto ãísla.

V˘sadba vinic do vstupu do EU

Studijní obor Vinohradnictví a vinaﬁství na ZF MZLU Lednice

Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

Ozdravná hroznová kÛra

9 771212 788000

Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

Hodnocení vín pro mezinárodní soutûÏ GRAND PRIX VINEX 2003, která je letos doprovodn˘m programem G+H, brnûnského veletrhu gastronomie, hotelov˘ch sluÏeb a veﬁejného stravování a zároveÀ nominaãní soutûÏí pro Salon vín 2003-2004, probûhlo ve dnech 25. - 27. 3. 2003 v degustaãní místnosti Národního vinaﬁského centra ve Valticích.

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

cena 50 Kã (pﬁedplatné 36 Kã)

ãíslo 6, roãník 97/2004

cena 50 Kã (pﬁedplatné 36 Kã)

Vinaﬁsk˘ obzor Vinaﬁsk˘ obzor

Vinafisk˘ obzor Vinafisk˘ obzor Vinafisk˘ obzor

Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

Vinaﬁství na Sicílii

Mladá vína

Rezistence révy

Vinaﬁsk˘ veletrh VINEX

Obdivuji lopotnou

Valtické vinné trhy

resp. jejich uvádûní na trh nûkolik t˘dnÛ po sklizni mÛÏe b˘t zajímav˘m marketinkov˘m nástrojem tuzemsk˘ch vinaﬁsk˘ch firem. JiÏ nûkolik let se po vzoru na‰ich francouzsk˘ch kolegÛ objevují etikety s nûkolika znaãkami mlad˘ch vín. Uvnitﬁ ãísla najdete úvahu nad tímto tématem pro zamy‰lení i diskuzi.

k tlaku infekčních houbových chorob je snem mnoha šlechtitelů. O shrnutí šlechtění révy vinné na rezistenci ve světě a v České republice se pokusí příspěvek uvnitř tohoto čísla, který vychází z habilitační práce Doc. Ing. Miloše Michlovského, CSc.

se letos po dvouleté pfiestávce v prvním bfieznovém t˘dnu uskuteãnil v obou kfiídlech pavilonu A na brnûnském V˘stavi‰ti. Prudk˘ nárÛst v˘stavní plochy, poãtu vystavovatelÛ a také náv‰tûvníkÛ potvrdil, Ïe VINEX je jednoznaãnû nejv˘znamnûj‰ím vinafisk˘m podujetím v zemi.

práci vinafie Váni, fiekl prezident Václav Klaus, kdyÏ se vystoupal po pfiíkr˘ch stfiedovûk˘ch viniãních terasách kopce Hnûvína v Mostû, zhlédl vinafiovo dílo a sám také symbolicky zasadil kefi révy vinné, u ãehoÏ prohlásil, Ïe uÏ byl pfiítomen lecãeho, ale vinici je‰tû nezakládal.

se ve svém 37. roãníku uskuteãnily ve dnech 7. a 8. kvûtna 2004 v prostorách valtického Zámku. Kromû pfiedání diplomÛ a ochutnávání vín hostily napfi. prezentaci nového loga Jihomoravského kraje hejtmanem Juránkem a nebo pfiedstavení biograficko-cestopisné knihy Antonína Koneãného.

XVI. mezinárodní rada AREV (SdruÏení evropsk˘ch vinaﬁsk˘ch regionÛ) zasedala ve Wiesbadenu

Leto‰ní rok bude dal‰ím historick˘m mezníkem

V˘znam „terroir“ v ãeském a moravském vinohradnictví a vinaﬁství

Vinaﬁsk˘ zákon schválen v Poslanecké snûmovnû

12. valné shromáÏdûní a 17. mezinárodní rada AREV v portugalském Portu

âMVVU oslavila 10 let od svého zaloÏení

Testování viróz v technickém izolátu v Lednici pomÛÏe prodeji sazenic v Evropské unii

Prezentace jihomoravsk˘ch vín v Evropském parlamentu

EuropaForum Stuttgart 2004

Jednání Pracovní skupiny „Víno“ pﬁi COPA/COGECA a Stálé skupiny pro víno pﬁi Komisi ES

Vinaﬁská historie: Robert TvarÛÏek – moravsk˘ vinaﬁsk˘ historik Ohlédnutí za leto‰ním Vinexem

Anthokyaniny v ãerveném vínû

Z historie v˘roby ‰umivého vína ve Francii

Îiviny vinn˘ch kvasinek pﬁi v˘robû ãerven˘ch vín

Za ãesk˘mi vinaﬁi v chorvatském Daruvaru

Vinaﬁské problémy pﬁed padesáti roky Strategick˘ marketing - dokonãení Pol‰tí „vinohradníci-polárníci“ Concours Mondial de Bruxelles Po stopách ãínsk˘ch vín

9 771212 788000 9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

Polysacharidy vína

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

Vydává Svaz vinaﬁÛ âeské republiky | www.svcr.cz

Polemika k zásadám a podmínkám pro hodnocení vín na prestiÏních soutûÏích vín

O kvasinkách trochu jinak Kategorizace viniãních tratí Jihomoravského a Zlínského kraje

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

Marketing vína

Národní salon vín 2003/2004

9 771212 788000

a mnoho dal‰ích zajímavostí

Japonské vinaﬁství Nové vysvûtlení pﬁízniv˘ch úãinkÛ vína

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

Jak dál s ãesk˘mi odborn˘mi v˘razy

Zajímavosti z vinaﬁského svûta Kvasinky, teplota a kva‰ení

O tvorbû cen u vinaﬁÛ

Vinalies Internationales v PaﬁíÏi

Vznik sirky a moÏnosti její prevence

Budoucnost vín originální certifikace v ãeském a moravském vinohradnictví a vinaﬁství

9 771212 788000

Josef Blaha

Vznik a prevence korkové pachuti

Zasedání stálé skupiny pro víno pﬁi Komisi ES a Pracovní skupina Víno pﬁi COPACOGECA

Noria, nová slovenská bílá odrÛda

Vinaﬁsk˘ marketing: Motivace kupujících, segmentace trhu

9 771212 788000

Maìarsko (staré) známé i (nové) neznámé

Sudy v prÛbûhu vûkÛ Hygiena ve sklepû

Stresové podmínky ve vinicích a moÏnosti jak s nimi bojovat a jak jim pﬁedcházet

9 771212 788000

Sedm schÛdkÛ k úspû‰nému prodeji vína Boj o slovensk˘ Tokaj pokraãuje

Zmûny alkalick˘ch kovÛ ve vínû podle pouÏitého bentonitu

Struktura, kulatost a barva ãerveného vína Australané plní víno do plechovek

9 771212 788000

Obsahy Ca2+ a Mg 2+ ve vínû v závislosti na poloze vinice

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

Kvasinky a kﬁís

Veletrh Simei v Milánû

Obsah olova a kadmia v hroznech a ve vínech

9 771212 788000

MoÏnosti vyuÏití inertních plynÛ v technologii v˘roby vína

Manoproteiny buÀkov˘ch stûn kvasinek a jejich vliv na stabilitu vína

Poznámky a doporuãení k ochranû proti houbov˘m chorobám révy v roce 2004

9 771212 788000

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

Gravitaãní vinaﬁství lze praktikovat i v malov˘robû

Jak zmûﬁit sud

Vydává âeskomoravská vinohradnická a vinaﬁská unie | www.vinarskyobzor.cz

V˘sledky pokusÛ se stolními interspecifick˘mi odrÛdami na Zahradnické fakultû – Hodnocení odolnosti k plísni ‰edé (Botrytis cinerea)

37. roãník Valtick˘ch vinn˘ch trhÛ 2004 má ‰ampiona

Polemika na téma nového vinaﬁského zákona

Nealkoholické víno – nov˘ trend?

Vydává Svaz vinaﬁÛ âeské republiky | www.svcr.cz

Semináﬁe Moravínu

M‰iãka révokaz nadále váÏn˘m ‰kÛdcem vinic

9 771212 788000

Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

bylo hlavním tématem z dal‰ích “moravínsk˘ch” zahraniãních v˘jezdÛ za poznáním. Tento nejvût‰í ostrov Stfiedozemního mofie produkuje nezanedbatelné mnoÏství vína a mnohé z tûchto vín dosahují velmi vysoké kvality. Zda mÛÏe b˘t sicilské vinafiství inspirací i pro na‰e vinafie, najdete na stranû 553.

Vinaﬁská ‰kolení v Národním salonu vín

9 771212 788000

Odborn˘ ãasopis pro vinohradnictví, sklepní hospodáﬁství a obchod vínem

Chybí vám nûkter˘ z nich? Nebo si chcete doplnit svoji vinaﬁskou knihovnu o nûkterou z publikací nabízen˘ch uvnitﬁ ãísla? Kontaktujte nás na níÏe uveden˘ch adresách a nebo nav‰tivte osobnû, rádi vás uvidíme.

Vinaﬁsk˘ obzor, P.O.BOX 34, ÎiÏkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz Podrobnûj‰í informace o obsahu jednotliv˘ch ãísel najdete na www.vinarskyobzor.cz