Vinařský obzor 6/2005 by Časopis Vinařský obzor

9 771212 788000

drinktec Vše, co teče.

Vůdčí světový veletrh nápojové techniky a technologií Liquid Food.

Největší světová akce pro výrobní technologie vína a lihovin. Jemnější anebo suché – lahodné víno potřebuje v každém případě k ošetření také vyzrálou techniku. Široké zpracovatelské a výrobní možnosti moderních technologií kolem vína, sektů a lihovin vám budou představeny na veletrhu driktec 2005. Komplexně, živě a na dotek blízko. Využijte návštěvy veletrhu drinktec 2005 pro váš obchodní úspěch! V Mnichově vás očekává přes 1.400 vystavovatelů z 50 zemí světa.

Objednejte si vstupenky nyní a ušetřete čas i peníze

www.drinktec.de Zlevněné předprodejní vstupenky a katalogy za Kč, zájezdy, výhodné ubytování, zastoupení pořadatele pro ČR: EXPO-Consult + Service, spol. s r.o., 604 45 Brno Telefon 545 176 158-60 • Telefax 545 176 159 • info@expocs.cz • www.expocs.cz

Nové výstaviště

Mnichov

Vinařský obzor (6/2005)

295

Vážení čtenáři, před více než 4 lety jsme přinesli otřesné svědectví o škodách způsobených na vinicích okusem srnčí (ale i dančí) zvěří. O tomto škodlivém jevu jsme dále občasně informovali a také na různých úrovních byla tato problematika diskutována a projednávána. Zdá se však, že ani po několika letech se myslivci neumoudřili a naše vinice tak zůstávají napospas nadpočetné a přemnožené srnčí zvěři. Zjevně je malá vůle stavy zvěře regulovat – našim vinicím by snad napomohl návrat přirozených predátorů srnčí zvěře – vlků a medvědů. To si ale málokdo z nás dokáže nejspíš jen představit. Nejméně pak myslivecká sdružení, kterým by tyto šelmy odkrajovaly značnou část z jejich současných úlovků. Jaká mohou být řešení v boji proti okusu vysokou zvěří? Postřiky? Zvěř si navykne, otupí a zanedlouho chodí okusovat dál. Oplocení? Ne vždy je reálné a navíc je ve všech případech značně nákladné. Vyplatí se realizovat u větších celků, ale i zde není záruka, že ochrana bude dokonalá. Jsou případy, kdy srna si doslova klekla a pod plotem se podplazila. Několik čísel zpět jsme vložili do VO anketku o škodách způsobených špačkem. Jisté je, že jarní okus letorostů je neméně palčivý problém, ne–li horší, neboť v extrémních případech, kdy místo keřů připravených na květ vidíte něco podobného jako na protějším snímku, je vinice těžce poškozena nejméně na dva roky. Příští rok nebude totiž v zimě pomalu co nařezat... A právě uveřejňování konkrétních poškození z praxe je jednou z forem boje a upozorňování na problematiku. Jeden z takových případů je popsán v rubrice „Z redakční pošty“. Neostýchejte se napsat v obdobném duchu. Výsledky ankety „špaček“ budou prezentovány v některém z dalších čísel. Drobnou náplastí, ale každopádně velmi potěšitelnou, se zdají být v poslední době přibývající příspěvky o úspěších tuzemských vín na zahraničních soutěžích. Špičková domácí vína začínají být vidět i v mezinárodním měřítku, což jsme v průběhu devadesátých let trošku postrádali. Svět se ale mění a je dobře, že i my v tomto případě s ním. Vinařství je v dnešním světě odvětví, kde panuje lítý konkurenční boj, a tak každá dobrá reklama pro naše vína je tím, co posunuje naše vinařství kupředu.

Obsah Z redakční pošty ........................................................................................................................................ 296 Spolkové informace Martin Půček: Květen, měsíc veletrhů .................................................................................................... 298 Informace z činnosti SV ČR ....................................................................................................................... 298 Informace z Moravínu ................................................................................................................................ 299 Informace z Cechu českých vinařů ............................................................................................................ 299 Vinohradnictví Olga Jandurová: Nově uznaná stará odrůda Auxerrois ......................................................................... 300 Marek Sittek, Pavel Pavloušek: Terroir Morava – sdružující aspekty podoblastí jako základ jejich jedinečností .................................................................................................................. 301 Václav Kůdela, Václav Krejzar, Radka Krejzarová, Iveta Pánková: Bakteriální nádorovitost v nových výsadbách révy vinné................................................. 306 Jan Šamalík: Mechanizace ochrany révy vinné II. .............................................................................. 308 Pavel Pavloušek: Traubenwelke-nové nebezpečí pro naše vinice ........................................................314 Petr Ackermann: Měďnaté fungicidy a jejich použití v integrovaném systému pěstování révy .......319 Antonín Konečný: Zlepší se spolupráce enologů a agronomů? ............................................................. 320 Vinařská technologie Erich Minárik: Vzájomné pôsobenie malolaktických baktérií a vínnych kvasiniek počas malolaktickej fermentácie .......................................................................................... 321 Antonín Konečný: Tvorba cukerných kyselin octovými bakteriemi na hroznech a ve vínech ........ 321 Václav Švejcar: Těkavé kyseliny ve víně ................................................................................................. 322 Irena Pavelková: Kvasinky a killer faktor ............................................................................................... 327 Vladimír Ostrý: Réva vinná, toxinogenní vláknité mikroskopické houby a ochratoxin A (I.) ....... 330 Vinařská legislativa Jan Horešovský: Daňová poradna............................................................................................................. 328 Vinařská historie Oldřich Malík: Vinařské vzpomínání – Joža Úprka a František Kretz ............................................... 328 Vinařská historie – Jitka Hričková: Vinohradnické stavby v obci Veletiny ............................................ 338 Vinařské aktivity Richard Stávek: Sabrage aneb setněte si svůj sekt ................................................................................ 332 Petr Posolda: V Hustopečích o ekonomice, politice a vínech .............................................................. 334 Petr Weber: Vinná tečka Kosher vína ..................................................................................................... 334 Víno a zdraví Zastavme „satanizaci“ vína! ...................................................................................................................313 Vinařství v zahraničí Petr Posolda: Ohlédnutí za Vinitaly 2005 .............................................................................................. 335 Hodnocení vín Petr Posolda: Šampiónem 38. ročníku Valtických vinných trhů se stalo cuveé ................................ 340 Helena Baker: Concours Mondial de Bruxelles: dvě zlaté a pět stříbrných medailí pro Českou republiku! ........................................................................................................... 340 Zprávy z domova i ze světa ......................................................................................................................... 341

Richard Stávek

Společenská rubrika Vítězslav Hubáček: Moravák ze Ždánic zakládal Litoměřické vinařství ............................................. 343

296

Vinařský obzor (6/2005)

Vinařský obzor číslo 6, ročník 98 (2005) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 e-mail: jana.studynkova@svcr.cz Redakční rada: Ing. Václav Švejcar, CSc., (předseda) (svejcar.vaclav@seznam.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. RNDr. Zdeněk Habrovanský, (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (machovec@vinarskyfond.cz) Libor Nazarčuk, (nazarcuk@post.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@svisv.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, kepert@breclav.net Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Hana Vídenská Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 53 Kč (včetně 5 % DPH). Rozšiřuje: PNS, a.s., MORAVAPRINT, s.r.o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné: V redakci – 1 číslo 38 Kč (včetně 5 % DPH) (celý ročník 454 Kč (včetně 5 % DPH)) Předplatné pro Slovensko: Mediaprint – Kapa Pressegrosso, a.s., P. O. BOX 183, 830 00 Bratislava, tel.: (00421)2/524 44 980, e-mail: predplatne@abompkapa.sk Adresa redakce a vydavatele: SVČR – Vinařský obzor, P.O. BOX 34, Žižkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz

Vážená redakce, velmi mě zaujal článek „Proti peronospoře a padlí s jistotou od samého začátku“ na straně 240–241 z čísla 5, ročník 98/2005. Především mi nejde na rozum, že se v článku píše o tom, že zálistky jsou zodpovědné za nárůst cukernatosti. Je to pravda, či ne? Mají se zálistky skutečně nechávat, nebo vytrhávat? Mají opravdu vliv na zvýšení cukernatosti v hroznech? A když ano, tak v jakém množství se zálistky mají nechávat? Předem děkuji za odpověď. V. Adámek Zálistky mají velmi významný vliv na nárůst cukernatosti. Největší produkce cukrů pochází především z mladší, nikoli však úplně mladé listové plochy. Listy, pokud rostou, naopak asimiláty spotřebovávají. Jakmile však začnou narůstat na keři zálistky, u listů na hlavních výhonech se již postupně snižuje výkonnost produkce cukrů. Význam zálistků je proto velmi velký. Otázkou druhou je samozřejmě, že zálistky zahušťují keř a zvyšují tím citlivost na houbové choroby. Lze proto doporučit, aby se zálistky od spodní části výhonu až nad poslední hrozen vylámaly a ostatní se potom ponechaly a udržovaly osečkováním v přiměřeném růstu. Pavel Pavloušek

Vážená redakce, pěstuji révu vinnou čistě jako amatér, ale již 10 let. Bydlím na vysočině 550 m n. m. a keřík révy mám ve skleníku. Bohužel ani nevím, jaký je to druh. Obracím se na vás s prosbou. Všiml jsem si, že se na dvou až tříletých výhonech vyskytuje „vyrážka“ (foto). Moc Vás prosím o radu, co je to za parazita, příp. chorobu, a jak se toho neřáda zbavit. Předem Vám děkuji a jsem s pozdravem Petr Fejt ml., Polička, okr. Svitavy

Materiály byly předány do tisku 2. 6. 2005 Toto číslo vychází 8. 6. 2005

ovocných dřevin a révy vinné. Přezimují larvy 2. stupně na větvích, větévkách a kmíncích hostitelských druhů dřevin. Larvy 2. stupně jsou světle hnědé, štíhle elipsovité, 1,5–2 mm dlouhé a 1–1,2 mm široké. Na jaře opouštějí larvy místa přezimování a přisávají se na větévkách stromů a keřů (včetně tažňů révy vinné). Samičky dospívají koncem května a v červnu. Dospělé samičky jsou červenohnědé až kaštanově hnědé, polokulovité, 4–6 mm dlouhé, 3–4,5 mm široké a 1,5–2 mm vysoké. Hřbet mají podélně kýlnatý, po stranách vrásčitý a pokrytý voskovými vlákny. Oplodněné i neoplodněné samičky kladou vajíčka pod své tělo (až 2000). Vajíčka jsou oválná, bílá, 0,3 mm dlouhá a 0,2 mm široká. Z vajíček se líhnou od poloviny června a v červenci larvy. Larvy 1.stupně jsou žlutavé, ploché, elipsovité, 0,5 mm dlouhé a 0,25 mm široké. Rozlézají se po listech, kde sají. Koncem srpna a v září se svlékají a larvy 2. stupně ještě před opadem listů přelézají na větve, větévky nebo kmínky, kde přezimují. Révu vinnou může napadnout také puklice březová (Pulvinaria betulae). Tato puklice přezimuje jako dospělec a samička při kladení vylučuje vosková vlákna, která vytvářejí na zádi velký bílý vak (ovisak), který nadzvedává tělo samičky. Samička s vakem měří až 1cm. V současné době se puklice březová vyskytuje na révě vinné jen sporadicky. Ochrana: Proti puklicím na révě je možno použít na jaře po vyrašení přípravky na bázi oleofosfátů (Oleoekol 1%) nebo olejů (Biool 5%). Přípravek Biool lze použít i proti larvám v průběhu vegetace. Pokud se použijí v průběhu července a počátkem srpna proti 2. generaci obalečů organofosfáty (Zolone EC 0,2%, Reldan 40EC 0,125%, příp. Sumithion Super 0,1%), současně hubí i larvy puklic. V případě menšího počtu keřů by mělo být součástí ochrany mechanické odstraňování štítků, nejpozději před počátkem líhnutí larev (do června). Výskyt puklic omezuje několik druhů parazitoidů (zejména chalcidky). Petr Ackermann, Státní rostlinolékařská správa, Brno

ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu.

Keř révy vinné je silně napadený puklicí, pravděpodobně puklicí švestkovou (Parthenolecanium corni). Puklice švestková je polyfágní škůdce, který napadá celou řadu druhů listnatých dřevin včetně

Obracím se na Vás s problémem jarním spásáním mladých letorostů na révě vinné přemnoženou srnčí zvěří. Hospodaříme asi na sedmi hektarech vinic a tento problém nám v našem vinařství způsobuje snad největší škody na úrodě. V médiích se popisují různé nájezdy zlodějů, nálety špačků, ale nám

Vinařský obzor (6/2005)

v posledních letech nejvíce škod způsobili právě srny spásáním mladých letorostů. U některých odrůd, jako Cabernet Sauvignon, Veltlínské zelené a Rulandské bílé, se toto spásání dá nazvat holožírem, co dokáže jen mandelinka bramborová. Jakmile keře na srnčích trasách začnou znovu růst, jsou srnami zase spásány i několikrát za sezonu, až po dvou či třech letech docela uhynou. Mám zato, že v posledních deseti či patnácti letech se v určitých lokalitách srnčí zvěř neúměrně přemnožila, protože nemá přirozeného nepřítele a spoustě mysliveckých sdružení tyto velké stavy vyhovují, protože mají velký výběr zvěře, na který nemusí myslivec dlouho čekat

na posedu a potravu pro jeho zvěř zajišťuje někdo jiný. V zimě pod naší vinicí jsem napočítal 68 kusů srnčího pohromadě, a nebyli to všechny srny z katastru. Myslivecký zákon se v tomto ohledu chová k vlastníkům pozemků a pěstitelům jako za totality. Majitel, co se týče škůdců, kteří dělají až likvidační škody na jeho pozemcích a porostech, nemůže téměř dělat nic, pokud škůdci nejsou bezobratlí, tam může použít chemii. Jedinou obranou je vlastníkovi doporučováno celkové oplocení pozemků a je na toto oplocení možnost požádat o dotační podporu, což se zdá jako řešení, ale v praxi to vždy nejde. Parcely jsou mnohdy ve zjednodušené evidenci

297

a přesné vytyčení pozemku jde jen s pozemkovou úpravou, a ta nejde rychle a kdo jí zaplatí. Naše pozemky jsou většinou svažité s terasou, část pozemku je les a cesty většinou už jsou jinde, než byly v mapách. Oplocení celých parcel není téměř možné, aby neomezovalo ostatní majitele. Podle mého názoru nejlepší a nejlevnější řešení je udržovat stavy zvěře na přiměřeném množství tak, aby v naší přírodě mohl žít i vinař a nestal se z něho ohrožený druh a z naší přírody se nestalo jen safari. Pokud se chcete osobně přesvědčit, tak přijeďte. Pavel Matouš, Olbramovice 25 671 76, tel. 731 469 324

298

Vinařský obzor (6/2005)

Květen, měsíc veletrhů A v případě našeho oboru, byl ve jménech vinařských veletrhů. Jak zahraničního, tak domácího. Tím prvním byl „Intervitis Vienna“ v sousední Vídni, jakožto odnož mateřského veletrhu ze Stuttgartu a následně pak také tradiční Víno a Destiláty, které je již zaběhnutým pražským veletrhem. Účast na těchto veletrzích shrnuji do následujících poznatků. Budu-li to brát chronologicky, tak začnu u našich jižních sousedů. Veletrh byl mediálně velmi prezentován, a to nejen v Rakousku, ale i v okolních státech. Veletrh byl zahájen „Středoevropským fórem evropských vín“. Nebudu tady psát politické projevy všech zúčastněných. Z pohledu posluchače byl však zcela určitě zajímavý přednes pana P. Binderera, jakožto významného importéra německých a maďarských vín. Z jeho přednesu vyplynuly zajímavé, ale vcelku jednoduché záležitosti, které si však možná řada z nás neuvědomuje. Z přednášky jsem zaznamenal následující poznatky: Víno musí chutnat zákazníkovi lépe, než za něj zaplatil – důvod je prostý, zákazník si řekne, že víno, které koupil, je tak dobré, že za takovou cenu si jej koupí znovu. Víno musí být čisté chuti – vína, která mají různé nepříjemné dochutě, jsou pro zákazníka nepřijatelné a tento se k takovému vínu zpět nevrátí. Velmi pozitivní je ovocitá chuť a plné aroma. Víno musí být „plné alkoholu – je nutné aby měl zákazník pocit, že za dobrou cenu si koupil plné víno. Toto naopak nesmí pálit a alkohol přebývat, aby si otevřel případně druhou láhev. Víno musí chutnat oku – většinou zákazník kupuje poprvé a vína v bílých lahvích, které mají zelenožlutou (živou barvu) přitahují více než vína s nahnědlými tóny. Víno musí mít správnou cenu – zákazníka kup dané láhve nesmí v danou chvíli bolet, ale na druhou stranu musí mít pocit, že do vína dal optimální obnos. Víno musí být vidět – při jednání o postavení v regále se vyplatí dojednat postavení láhve ve výši očí. Vínům s přívlastky a ostatními doplňky (AOC, DOC) zákazník nerozumí – v jednoduchosti je krása a tyto záležitosti se hodí na příslušný domácí trh. Optimální jsou nové módní záležitosti, které jsou již zaběhnuté, např. typ „clasic“ apod. Rarity – pro zákazníka je velmi zajímavé, když může mít něco, co jen tak jinde není. Odrůdy typické danou zemi, s názvem, kterému rozumí. Vhodné jsou přívlastky typu „Stará vinice, terroir“ atd. Realistické ceny – supermarkety a vína v nich nesnesou přehnané ceny. Zákazník si speciality koupí ve vinotékách. V supermarketu nemá důvěru, že se jedná o víno tak vysoké kvality. Anglické názvy – pro anglický trh je nutný název, kterému rozumí. Je sice pěkný název „Čertova skála“, ale zákazník dá přednost překladu „Devils Rock“. Jednoduché názvy – pokud se uvede odrůda např. Csergei füzeres, tak to anglický zákazník nepřečte. Označíme-li mu to např. Karolyi, ví že je to z Maďarska a je to čitelné. Sladší vína – zákazník vyžaduje vína se zbytkovým cukrem. Rád se k nim také vrací. Obsah kolem 35– 40 g.l–1 je optimální. Dát zákazníkovi to, co chce – jestliže např. ve Švédsku se 60 % veškerého vína vypije v balení Bag–in– box, není důvod toto balení nepoužít. Nutná je práce s názvy – Vinařství s názvem Gyöngyös lze označit např. názvem Jon Josch, což zní pro Angličany lépe. Zákazníkovi musíme předložit to, co chce, nikoliv to, co chutná nám – na přesvědčování našich chutí máme rodinu, ale ve vinařském obchodu se musíme držet zásady náš zákazník, náš pán. Následně proběhla panelová diskuse vedená tajemníkem německého svazu vinařů Dr. Nickenigem, kde zástupci jednotlivých vinařských svazů informovali o situaci ve vinařství dané země. ČR zastupoval předseda SV ČR. Pokud jde o vlastní veletrh, tak šlo jednoznačně o první ročník a veletrh si musí hledat svou cestu do budoucna. Vystavovatelé byli umístěni do jediné haly. V případě, že budou mít vystavovatelé o něj zájem, budou to mít naši vinaři zcela jistě blíže do Vídně než do Stuttgartu. Beru–li druhý, domácí, veletrh vína Víno a destiláty 2005, který proběhl na pražském výstavišti, tak mám pocit poněkud smíšený. V každém případě byl jednoznačný posun ve směru prezentace vín z České republiky. Proběhnuvší „Den vín z ČR“ a setkání ministra zemědělství s diplomaty působícími v Praze zcela jistě pomohl obeznámit zahraniční účastníky s našimi víny. Můžu zcela od srdce říci, že se s našimi víny nemáme za co stydět. Otevřený trh EU dává různé příležitosti, a proto jsme mohli ochutnat, poněkud nově, např. vína brazilská. Jsou–li pravdou negativní ohlasy, které o těchto vínech jsou, nemám vůbec strach z této rozvíjející se vinařské země. Avšak veletrh na mne působil takovým chaotickým dojmem. Tu vína z Česka, tu vína z Portugalska, hned vedle pak Slovinci či někdo jiný. Myslím, že organizátoři by tuto skutečnost měli brát jako realitu a v případě příštích ročníků také reagovat a veletrhu dát určitý systém uspořádání. Nikde totiž není napsáno, že se vystavovatelé budou v příštích letech vracet. Všichni víme, že na takových akcích jsou případné kontrakty až druhořadou záležitostí. Je nutno zabezpečit, aby se vinařské prezentace nezvrhly pouze na vzájemné navštěvování stánků vystavovateli a rozdávaní igelitových tašek kolemjdoucím. Martin Půček, tajemník SV ČR

Informace ze SV ČR Ve čtvrtek 21. 4. proběhla Rada Vinařského fondu v Brně. Na jednání byl jednomyslně zvolen předsedou Rady hejtman JMK Ing. Stanislav Juránek. 22. 4. se předseda s tajemníkem účastnili jednání valné hromady OAK Břeclav konané v Bulharech. Na zasedání byla projednána aktuální problematika v zemědělství, v případě vinařství problematika restrukturalizace vinic a integrované produkce hroznů. Odpoledne 26. 4. proběhlo zasedání představenstva SV ČR, kdy byla projednána mimo jiné novela zákona o vinohradnictví a vinařství, způsob rozdělování nových práv k výsadbě a situace v NVC. Ve středu 27. 4. se v Praze za účasti předsedy svazu uskutečnilo jednání komoditního výboru pro víno při SZIF. Hlavní náplní jednání byly podpory na restrukturalizace vinic a integrovanou produkci hroznů. Ve čtvrtek 28. 4. se předseda SV ČR zúčastnil na zámku v Židlochovicích zasedání vědecké rady Biosférické rezervace Dolní Morava. Šlo o první zasedání, na kterém se nastavila pravidla pro jednání tohoto orgánu tak, aby v uvedené oblasti bylo možné soužití hospodářského života (např. zemědělství), ochrany přírody a péče o historické památky. Odpoledne 29. 4. se v Hustopečích uskutečnil za spoluorganizace SV ČR seminář České a moravské vinařství – 1. rok v EU. 3. 5. se ve Velkých Bílovicích uskutečnilo pracovní jednání na téma semináře „Národní vinařský marketing“, který bude 27. května Pracovního jednání se zúčastnili P. Krška, J. Sedlo, M. Půček, J. Machovec a zástupci RRJM Brno. 4. 5. se předseda, tajemník a projektový manager účastnili veletrhu Intervitis Vienna. V tento den se konalo také středoevropské fórum vín, kde při panelové diskusi odpovídal na dotazy k situaci k vinařství v ČR předseda SV ČR. Po oﬁciálním zahájení následovala společná prohlídka veletrhu. Ve středu 5. 5. se tajemník SV ČR účastnil jednání na ministerstvu zemědělství, kde byla objasněna problematika dotačního titulu 10.D – podpora nevládních organizací. Zástupci nevládních organizací byli informováni o možnostech čerpání z tohoto dotačního titulu. 5. 5. se ve Velkých Bílovicích uskutečnilo pracovní jednání na téma semináře „Vína originální certiﬁkace“, který bude 26.5. Pra-

Vinařský obzor (6/2005)

covního jednání se zúčastnili P. Krška, J. Sedlo, J. Machovec a zástupci RRJM Brno. V pátek 6. 5. byly oﬁciálně zahájeny Valtické vinné trhy. 10. 5. se uskutečnilo pracovní jednání na téma semináře „Vinařská turistika“. Pracovního jednání se zúčastnili P. Krška, M. Půček, J. Machovec, zástupce RRJM Brno a nadace Partnerství. 17. 5. proběhl Den vína z ČR při veletrhu Víno a Destiláty v Praze. Celodenní akce se účastnil místopředseda SV ČR Ing. Machovec a tajemník SV ČR. Den byl zahájen tisko-

vou konferencí, kde bylo zhodnoceno 10 let existence vinařského zákona, následovalo slavnostní zahájení veletrhu a poté akce v Lapidáriu, kam ministr zemědělství pozval diplomaty pracující v Praze k seznámení se s vinařstvím v ČR. Následně jednali oba místopředsedové a tajemník SV ČR s náměstkem ministra Ing. Růžičkou, vrchním ředitelem Ing. Kozákem a vedoucím oddělení pro víno Ing. Králíčkem o problematice titulu restrukturalizace vinic. Ve čtvrtek 19. 5. se tajemník SV ČR spolu s Ing. Martincem (Zemědělská a.s. Čejkovice) a zástupci Svazu integrované produkce zúčast-

299

nili jednání na SZIFu v Praze, kde byly vyřešeny nejasnosti kolem dotačního titulu Integrované produkce hroznů. Členové svazu odebírající elektronické zprávy byli informováni. V úterý 24. 5. proběhla za účasti předsedy svazu na zámku ve Valticích Rada Vinařského fondu. Byla nastavena pravidla přidělování podpor v období do notiﬁkace Fondu. Odpoledne zasedala na stejném místě správní a dozorčí rada Národního vinařského centra, o.p.s., kde byly projednány aktuální záležitosti směřující ke sloučení NVC a Národního salonu vín.

Informace z Moravínu MORAVÍN – svaz moravských vinařů, Zámek 1, 691 42 Valtice – odborný zájezd na Slovensko se uskutečnil 14. dubna a byl zdařilý, zúčastnilo se 42 vinařů a navštívili 3 vinařské ﬁrmy podle odborného programu: především nově zbudované zpracovatelské a výrobní kapacity na „zelené louce“ na okraji Trnavy s nejmodernější technologií pa-

třící f. MRVA § STANKO, kde fundovaný výklad Ing. Vladimíra Mrvy a vysoce jakostní vína zanechaly u účastníků zájezdu hluboké zážitky; dále Poľnohospodárske družstvo ve Vajnorech a tradičně již byl zájezd zakončen degustací 20 vín ročníku 2004 ve ﬁrmě VÍNO–MASARYK, s.r.o., ve Skalici. Podrobnosti o zájezdu včetně fotograﬁí najdete na: www.moravinvaltice.cz – v květnu spolupracoval MORAVÍN při organizaci XXXVIII. Valtických vinných trhů, kte-

ré se opět vydařily, i když počasí bylo střídavě oblačné – rovněž na www.moravinvaltice.cz – zájezd na WEINPARADE v Poysdorfu byl pro malý zájem vinařů zrušen – MORAVÍN spolupracoval v uplynulém období také na deﬁnování statutu malého vinaře a vedení vinařské evidence počítačovým programem Zapsal: Ing. Jan Otáhal, CSc.

Informace z Cechu českých vinařů Jednání předsednictva dne 12. dubna 2005 ve vinařském středisku Mělník–Chloumek, ČZU Praha – jednání řídil místopředseda Ing. Jiří Čábelka (ředitel Českých vinař. závodů) Zhodnocení soutěžní výstavy Vinařské Litoměřice – soutěž skončila velkým úspěchem vín z VO Čechy (SZŠ Mělník, sklepmistr Vojtěch Kušin a Klášterní vinné sklepy Litoměřice,

sklepmistr Vladislav Šuhájek). Organizace tradičně na špičkové úrovni. Oproti roku minulému méně návštěvníků. Zazněla kritika nevhodného chování p. R. Jona při závěrečné degustaci vín z VO Čechy. Nominační soutěž vín VO Čechy – vrcholí přípravy na nominační výstavu do Národního salonu vín ve Valticích. Hodnocení proběhne dne 9. 6. 2005 a samotná výstava se bude konat 1. a 2. července 2005 na SZŠ Mělník. Zároveň

Vinohradnické stavby na Moravû Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováﬁÛ, 2004

to bude oslava 120. výročí založení školy, která je silně spjata s tradicí českého vinařství. Vinohrad v Kuksu – dne 28. dubna 2005 proběhlo slavnostní vysvěcení obnoveného vinohradu ve vinařské obci Kuks (známé spíše jako perla vrcholného českého baroka) Královéhradeckým biskupem p. Dominikem Dukou. Je to doprovodná aktivita zde již fungujícího Vinařského informačního centra – Galerie českých vín.

590,(vã. 5% DPH)

Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na jiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu. Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

300

Vinařský obzor (6/2005)

Nově uznaná stará odrůda Auxerrois

Pro informaci, která je určena pěstitelům, jsme do srovnání vybrali odrůdy tradičně pěstované a dobře známé, které stejně jako Auxerrois blanc patří do skupiny raných bílých moštových odrůd, a dále byla zařazena méně známá nedávno uznaná odrůda Děvín, která je podle popisu uváděna jako středně raná až pozdní. Klimatický průběh let 1999 a 2000, kdy byly odrůdy porovnávány, uvádí tabulky 1–3. Průměrná teplota a srážky v letech 1999 a 2000 jsou pro lepší orientaci porovnány k padesátiletému průměru, měřenému od r. 1954. Obě hodnocené sezóny se klimaticky výrazně neliší, množství srážek odpovídá dlouhodobému průměru, teplotně jsou oba roky nadprůměrné, přičemž výrazně teplejší v době vegetačního období (duben – červenec) byl rok 2000. Z údajů v grafech 1–4 je zřejmá reakce porovnávaných odrůd na tento fakt. S výjimkou Chardonnay, dochází u všech sledovaných odrůd k rašení v posledním týdnu dubna. Odrůdy se však významně liší délkou vegetační periody (počtem dní od rašení do zaměkání). Nejranější se v našich podmínkách jevil Muškát moravský, nejpozdější je odrůda Chardonnay. Je důležité i srovnání vegetačních period v chladnějším a teplejším ročníku, kdy ze srovnání vyplývá, že Muškát moravský a Chardonnay jsou nejcitlivější a vegetační perioda se výrazně prodloužila. Naopak nejtolerantnější ze sledované skupiny byla k chladnějšímu létu odrůda Auxerrois blanc, která měla dokonce v tomto roce vyšší výnos než všechny ostatní odrůdy (graf 3) a vysokou cukernatost moštu (graf 4). Tyto údaje dokládají, že tato staronová odrůda, jejíž původ se odvozuje od prastaré odrůdy Heunisch, kterou prý přinesli do Evropy Hunové při stěhování národů a která se

Pﬁehled odrÛd révy

po staletí pěstuje tradičně v oblasti severních Burgund a Chablis, může být pro české pěstitele příjemným překvapením a obohacením nabízeného sortimentu. Graf 1 – počet dní vegetační periody (od rašení do zaměkání)

Graf 2 – termín rašení a zaměkání v ročnících 1999 a 2000

60,(vã. 5% DPH)

• anal˘za stavu vinohradnictví v âR • popis jednotliv˘ch odrÛd s uvedením pÛvodu odrÛdy, odrÛdov˘ch znakÛ, Pfii vût‰ím odbûru je moÏnost slev! odolnosti chorobám, vhodnosti poloh a podnoÏe, vedením a fiezu, udrÏovatelÛ odrÛdy, charakteristiky vína • odrÛdy podnoÏové, mo‰tové i stolní, seznam odrÛd a klonÛ vãetnû jejich udrÏovatelÛ Na témûfi stovce stran najdete 50 barevn˘ch vyobrazení hroznÛ odrÛd znám˘ch i nedávno novû registrovan˘ch (Dornfelder, Auxerrois, Hibernal, Vrboska, Domina, Laurot, Rubinet) ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (6/2005)

Graf 3 – výnos (t/ha) v letech 1999 a 2000

301

Tabulka 2 – průběh agrometeorologického roku 1998/1999

Graf 4 – cukernatost (NM) a pH moštu

Měsíc

Nejnižší denní minimum ºC

Nejvyšší denní maximum ºC

Průměrná měsíční teplota ºC

Suma teplot

Měsíční úhrn srážek mm

X.98 XI.98 XII.98 I.99 II.99 III.99 IV.99 V.99 VI.99 VII.99 VIII.99 IX.99

–0,4 –12 –11,5 –14,5 –10,8 –5,4 –2,5 1,8 6,1 7,9 4,7 6

21,4 12,2 13 15,7 13,9 21,8 22,2 31,8 29,8 37,3 33,1 30,1

9,7 1,5 0,8 1,7 0 5,8 10 14,8 16,2 19,8 17,5 16,4 9,5

302,1 44,9 24,9 51,8 0,4 180,8 299,4 459,7 486,3 612,6 542,3 492,5 3497,7

72,4 25,7 6,6 27,6 45,8 14 23,6 48,7 54,8 61,9 47,7 27,6 456,4

Poděkování: tento srovnávací výzkum byl ﬁnančně podpořen Národním programem ochrany genofondu, ﬁnancovaného Mze ČR. Tabulka 3 – průběh agrometeorologického roku 1999/2000

Tabulka 1 – porovnání agrometeorologických ročníků 1998/99 a 1999/2000 s průměrnými hodnotami naměřenými od r. 1954 Nejvyšší denní Průměrná maximum roční teplota ºC ºC

Suma teplot

Roční úhrn srážek mm

Agrometeorologický rok

Nejnižší denní minimum ºC

1998/1999

–14,5

37,3

9,5

3497,7

456,4

1999/2000

–16,7

9,6

3583,5

429,4

1954 až 2002

–25,9(85)

39,5(83)

8,8

485,8

Měsíc

Nejnižší denní minimum ºC

Nejvyšší denní maximum ºC

Průměrná měsíční teplota ºC

Suma teplot

Měsíční úhrn srážek mm

X.99 XI.99 XII.99 I.00 II.00 III.00 IV.00 V.00 VI.00 VII.00 VIII.00 IX.00

–5,1 –8,9 –12,2 –16,7 –8,9 –3,8 –3,4 2 3,7 7,4 8,2 2

21,3 18,6 14,2 9 17,1 20,2 31,9 35,3 37 28,7 34,8 27,5

7,5 1,9 1,3 –0,8 3,8 4,7 12,1 16,2 18,4 16,3 19,4 13,9 9,6

203,5 51,9 40,5 –20,1 109,5 147,4 362,2 499,9 664,7 506,4 600,9 416,7 3583,5

14,1 31,3 21 8,4 24,4 103,7 13,4 27,6 59,6 47,6 51,1 27,2 429,4

RNDr. Olga Jandurová, CSc., (*1948), absolventka Přírodovědecké fakulty UK Praha (1971), obor rostlinná genetika, 1974–1977 aspirantura na VŠZ, 1978–1990 odborná asistentka katedry genetiky VZ, 1990–1997 mikropropagace lesních dřevin u soukromé ﬁrmy, 1997– 2001 vedoucí oddělení molekulární genetiky VŘV Uhříněves, 2002– dosud vedoucí VSV Karlštejn, kurátor genofondové kolekce Vitis sp.

Terroir Morava – sdružující aspekty podoblastí jako základ jejich jedinečností Ing. Marek Sittek, Regionální rozvojová agentura jižní Moravy, Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., ústav vinohradnictví a vinařství, Zf MZLU, Lednice na Moravě

1. Co je „terroir“ Terroir je z francouzského jazyka půda nebo země, ale používá se v přeneseném významu spíše jako „rodná hrouda“ (půda, kraj atd. je „terre“, země (hlína) je „sol“). Terroir viticole je viniční trať. Dle vinařského slovníku je to ucelené území v jedné nebo více vinařských obcích v téže vinařské oblasti, které je vymezeno souborem pozemků a částí pozemků stanovených v prováděcí vyhlášce č.

324/2004 Sb. a které pro svou geograﬁckou polohu, svažitost, délku oslunění a půdně–klimatické vlastnosti je vhodné pro pěstování révy. Při stanovení viničních tratí se přihlíží k historickým hlediskům posuzovaného území. Výběry tratí prováděly odborné komise jednotlivých úřadů pod dohledem ÚKZUZ. Celkem je na Moravě 1 131 viničních tratí s orientační plochou 49 196 ha (z toho plocha registrovaných vinic 17 979,8 ha).

302

Vinařský obzor (6/2005)

2. Vliv „terroir“ Souvislost mezi vstupními faktory (region, klima, odrůda ...) a výsledkem (chuť vína, ale také třeba sýru) se popisuje jako vliv terroir. U vína se hovoří jako o evidenci, ale ještě nikdo tuto „evidenci“ vědecky nedoložil. Zkusme se tedy zamyslet, co všechno vstupuje do „černé skřínky“, označované jako efekt terroir. Určitě to nebudou pouze půdně-klimatické podmínky. Výroba hroznů je sama o sobě vázána na tradiční postupy spojené s místem, což pak teprve výroba vína. Tudíž je potřeba zahrnou do zkoumání takové aspekty, jako historický vývoj, a to nejen v pěstování či produkci vína, ale také v chuti spotřebitele. Švýcarští výzkumníci zdůrazňují lidskou vůli v procesu výroby vína a dívají se na ni spíše jako na regionální uměleckou činnost, do níž hmatatelné věci vstupují pouze jako prvotní faktory, jako barvy, štětce a plátno pro malíře. Tento přístup jasně zdůrazňuje, že se nesmíme omezit pouze na ty nejdůležitější fyzikálních vztahy, tzv. autenticitu vína, ale je potřeba zkoumat i technologický či kulturně-historický vývoj. 3. Aspekty vztahu víno a „terroir“ Sociálně-ekonomický, historický (neblahé 40leté odlišení od rakouských sousedů může v tomto směru být vnímáno pozitivně) a kulturní charakter tedy nesmí být při zkoumání vztahu vína k regionu jeho výroby opomenut, ovšem bez znalostí „plátna, štětce a barvy“ se neobejdeme. Výzkum fyzikálních aspektů se jmenuje autenticita. 4. Autenticita vína Kontrola kvality výrobku je velmi důležitý problém ve všech výrobních odvětvích (kromě již sledovaných parametrů závadnosti hlavně metoda trefně označována „we sell you shit under a beautiful name“). Ve většině případů jsou kvalitativní požadavky velmi dobře popsatelné a uchopitelné a představují řadu vlastností, které musí výrobek splňovat. Kvalita tedy musí být velmi dobře deﬁnovaná. U konkrétního výrobku – vína – tak, aby splňovala analytické parametry, ale v případě vína zejména organoleptické vlastnosti. Autenticita vína by měla podléhat velmi důkladné kontrole, protože víno je poměrně velmi lehce „falšovatelný“ výrobek (například v podvodu s burgundským byla burgundská vína AOC falšována z 15 až 30 % svého objemu stolními víny z jiných oblastí – zničená veškerá práce na vytvoření důvěry v toto AOC). Jak vlastně můžeme stanovit autenticitu vín? Jedná se o spojení analytických a organoleptických vlastností vína. Při stanovení autenticity vín, jak na základě původu, tak i odrůdy se mohou používat následující parametry:

– Základní parametry vína – alkohol, zbytkový cukr, organické kyseliny, extrakt – Minerální látky – Fenoly – taniny, antokyaninová barviva, zdraví prospěšné látky …. – Aromatické látky – Aminokyseliny – Senzorické, popisné hodnocení vin Z uvedených charakteristik je jasné, že s uvedenými analytickými parametry vlastně získáme úplný přehled o vínech a získané poznatky je potom možné velmi dobře aplikovat do agrotechnických zásahů ve vinici a technologických zásahů při výrobě vína. Nejedná se tudíž o separovaný výzkum zaměřený na jeden problém, ale parametry související s autenticitou vína prakticky zasahují do všech oblastí vinohradnictví a vinařství. Autenticita vína umožní i zjištění skutečného obsahu láhve označené etiketou. Je možné zjistit, zda jsou informace na etiketě správné z pohledu odrůdy, ale i možné stáří vína a kvalitativního stupně. Kategorie „VOC – Víno originální certiﬁkace“ nabízí našemu vinařství možnost vytvořit autentický výrobek, který bude presentovat určitou oblast. Potud panuje shoda všech vinohradníků a vinařů. Otázkou další je, jak má tato oblast být velká. Někdo si představuje, že to budou pouze vinice jeho podniku, jiný pouze jedna vinařská obec, další spojení několika vinařských obcí. Tento vývoj necháme na samotných aktérech, důkaz o typičnosti terroir Morava ovšem poslouží všem. KOERT VAN ITTERSUM (2003), uvádí několik významných poznatků, které se týkají autenticity původu potravin na základě oblasti. Tváří v tvář zvyšující se soutěživosti a internacionalizaci trhu, usiluje rostoucí počet malých a středních podniků o dokonalé poznání svého výrobku a uskutečnění určité přidané hodnoty k výrobku. Jedna ze strategií k realizaci je vytvoření regionálních variant potravinářských výrobků, v našem případě vína. Obraz regionu původu je aktivně používaný v marketingu určitého výrobku. Potom je sdělitelné, že tyto výrobky mají určité přednosti, které jsou kromě jiného založené na lidských odborných znalostech a okolním prostředí, ve kterém révu vinnou v určité oblasti pěstujeme. Dohromady s určitými přednostmi výrobku vytváří faktory oblasti, jedinečnou to-

tožnost pro určitý výrobek, a právě v tomto najít přidanou hodnotu. Při využití označení místa původu jsou obchodníci schopni využít spojení spotřebitele s určitou oblastí a vytvořit obraz dané oblasti. Z uvedené představy je určitě jasné, že se jedná o propojení všech článků ve vinohradnictví, vinařství a marketingu, aby všichni jednotně usilovali o jeden cíl. Na mezinárodním veletrhu „Intervitis–Interfructa–2004“ ve Stuttgartu se uskutečnila mezinárodní konference na téma „ Kvalita, typičnost a originalita vína – Možnosti optimalizace“. Příspěvek Prof. Ulricha Fischera a kol., přinesl několik zajímavých a podnětných informací. Pod pojmem „typičnost“ se ukrývá definice vína ve vztahu k jeho senzorickým vlastnostem, původu a výrobě vína. Pojem „typičnost“ představuje pomůcku pro spotřebitele. Současně nabízí „typičnost“ výrobku dobrou šanci v globalizovaném trhu, který zdůrazňuje zvláštnosti a přednosti regionálních vín. Pod označením „stereotyp“ se potom mohou představovat typická vína, která jsou ve svém senzorickém profilu velmi podobná a představují určitou celou kategorii vína. Potom např. suchý Dornfelder z oblasti Pfalz je takovým představitelem typického suchého Dornfelderu. „Typičnost“ znamená pro průměrného spotřebitele s nižšími znalostmi o víně jeho jistotu ve výběru určitého typu vína. 5. Závěr „Terroir Morava“ je tedy zdůrazněním jedinečnosti lokality, a to ve všech jejích aspektech. Může se, obdobně s terroir Bohemia, zařadit pod označení Czech wines. Může na něj navázat vytvoření VOC. Literatura: Koert van Ittersum, Math J. J. M. Candel, Matthew T. G. Meulenberg, 2003: The influence of the image of a product´s region of origin on product evaluation. Journal of Business Research 56, 215–226. Fischer, U., Schröder, J., Schormann, A., 2004: Typizität von Dornfelder: Analytische und sensorische Ursachen für Verbrauchpräferenzen. Qualität, Typizität und Originalität der Weine – Möglichkeiten der Optimierung. 7. Internationales Symposium zu Innovationen der Kellerwirtschaft, 10.–11. 5. 2004, Stuttgart, 180–190.

Inzerce ve Vinařském obzoru přináší ovoce

Maloobjemové nádrže pro skladování vína v ochranné atmosféře Předností této nádrže je rychlá sanitace horním víkem DN 350 a vypouštění spodní klapkou DN 50. Víko je vybaveno koncovkou na rychlospojku pro napojení ochranné atmosféry (dusík N) a pojišťovacím přetlakovým ventilem. Tento výrobek jak cenově, tak i z hlediska ochrany vína a sanitace jednoznačně předčí nádoby s plovoucím víkem

NIRO–INOX, spol. s r.o., Hlavní 406, 691 05 Zaječí tel.: +420 519 351 121 obchodní zástupce: +420 603 260 186 e-mail: mail@niro–inox.cz www.niro–inox.cz

Obchodní zastoupení: Zamma Sudy s.r.o., Tel.: 547 231 753, fax: 547 231 758

304

Vinařský obzor (6/2005)

S Vámi, pro Vás

Listová hnojiva

ROSASOL EVEN

ROSATOP Ca

Složení: N 20 %, P2O5 20 %, K2O 20 % + stopové prvky v chelátových vazbách Použití: pro rychlé doplnění základních živin a stopových prvků Dávka/ha: 2–3 kg, od období před květem v kombinaci s běžnými pesticidy

Složení: N 10 %, CaO 15 %, MgO 2 %, Bór 0,05 % + stopové prvky v chelátových vazbách Použití: doplnění dusíku a vápníku, zvýšení kvality bobulí, snížení nebezpečí ochrnutí stopek a třapin hroznů Dávka/ha: 5 l, od konce kvetení v 10–14 denních intervalech

ROSABOR

CALSOL

Složení: Bór 11 % (150 g/l) Použití: doplnění bóru, zlepšení odkvétání a zabránění sprchávání hroznů Dávka/ha: 2 l, 1. aplikace před květem, 2. po odkvětu

Složení: CaO 12 % (160 g/l) Použití: dodání vápníku, neobsahuje N, vhodné na poslední aplikace před sklizní Dávka/ha: 5 l, od počátku zaměkávání bobulí, v 7–10 denních intervalech, ukončit 14 dní před sklizní

CARINA

Složení: B 7,3 %, Mn 4,4 %, SO3 30 % Použití: perfektní odpověď na potřeby bóru, manganu a síry Dávky: 4 l /ha, 1× před květem, 1× po květu

Agro Aliance, s.r.o., 252 26 Třebotov 304, tel.: 257 830 137-8, fax: 257 830 139, www.agroaliance.cz

S Vámi, pro Vás

Spolehlivý a ekonomicky dostupný fungicid proti padlí révovému

Domark 10 EC ®

dobrá a rychlá účinnost vysoká selektivita různé možnosti aplikace

- samostatně - v kombinaci se sirnými přípravky - v kombinaci s Karathanem (eradikativní) dobrá ekonomika (300,- Kč/ha) Domark 10 EC je chráněná známka firmy Isagro, Itálie

Agro Aliance, s.r.o., 252 26 Třebotov 304, tel.: 257 830 137-8, fax: 257 830 139, www.agroaliance.cz

S Vámi, pro Vás

Osvědčený fungicid proti plísni šedé

Stále stejně účinný a stále stejně šetrný

Rovral Flo

Zolone

STÁLE NA TRHU!

35 EC

EKOLOGICKÉ ŘEŠENÍ !

vysoká účinnost krátká ochranná lhůta (14 dní) bez negativniho vlivu na fermentaci

a organoleptické charakteristiky vína tekutá formulace zajišťující přesné dávkování a snadnou manipulaci výborná mísitelnost s dalšími přípravky

Agro Aliance, s.r.o., 252 26 Třebotov 304, tel.: 257 830 137-8, fax: 257 830 139, www.agroaliance.cz

spolehlivě hubí všechny

generace obalečů současně respektuje včely,

užitečný hmyz a dravé roztoče

Agro Aliance, s.r.o., 252 26 Třebotov 304, tel.: 257 830 137-8, fax: 257 830 139, www.agroaliance.cz

Vinařský obzor (6/2005)

305

Malotraktor MKS – JM – 204 Výkon 20Hp, vodou chlazený diesel, pohon 4x4, uzávěrka diferenciálu, dvojitá spojka, hydraulický tříbodový závěs, vývod. hřídel 540/1000 ot., šířka 1225 mm, posilovač řízení.

Cena 199 000,– Kč bez DPH možnost leasingu, schválen k provozu na veřej. komunikacích – SPZ.

Zahradní technika Grado

Hlavní 288, 696 21 Prušánky. Tel./fax.: 518 374 375, 187, mobil: 737 936 915 e-mail: obchod@zahradnitechnikagrado.cz www.zahradnitechnikagrado.cz

306

Vinařský obzor (6/2005)

Bakteriální nádorovitost v nových výsadbách révy vinné Prof. Ing. Václav Kůdela, DrSc., Ing. Václav Krejzar, Ing. Radka Krejzarová, Ing. Iveta Pánková, Ph.D. Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha-Ruzyně

Předmětem pozornosti se v současnosti staly mladé vinice s četnými příznaky bakteriální nádorovitosti (obr. 1). Charakteristické nápadné bakteriální nádory byly zaznamenány na dvou odlišných typech porostů. Choroba se ve větším rozsahu vyskytovala jednak v porostech osázených sazenicemi určité odrůdy, podnože a provenience, v nichž došlo k velkým výpadkům rostlin po vysázení (obr. 2), jednak ve vel-

Obr. 1. Příznaky bakteriální nádorovitosti na nadzemních orgánech révy vinné (Foto: V. Krejzar) mi dobře založených porostech, kde po vysázení odumřel minimální počet rostlin. Na stránkách Vinařského obzoru (94, 5/ 2001: 208–210) jsme informovali odbornou veřejnost o zásadních změnách, k nimž díky nově získaným poznatkům došlo v posledních několika letech v nazírání na příčinu bakteriální nádorovitosti révy vinné, infekční cyklus, epidemiologii a možnosti ochrany. V tomto příspěvku si klademe za cíl zodpovědět tyto otázky: Který z původců bakteriální nádorovitosti se u nás vyskytuje? Může se bakteriální rakovina podílet na odumírání mladých rostlin révy vinné? Snižuje choroba výnosy a životnost produkčních rostlin v produkčních výsadbách?

na révě vinné převládajícím druhem (obr. 3). Podle příznaků vyvolávaných na nadzemních orgánech, nelze určit, který z obou patogenů vyvolal tvorbu nádoru. Původci se však liší nejen svými biochemickými a imunochemickými vlastnostmi, ale i tím, zda vyvolávají či nevyvolávají na kořenech nekrotické léze. Mají rovněž jiné spektrum hostitelských rostlin. Hlavní rozdíly mezi oběma druhy jsou uvedeny v tab. I. Jsou v ní zachyceny i nedávné Obr. 2. Nová výsadba révy vinné, v níž byl výskyt bakteriální změny v názvosloví obou nádorovitosti doprovázen četným odumíráním rostlin (Foto: patogenů. Stojí za zmínku, M. Hána) že nové názvosloví určitá část odborné veřejnosti odKde je zdroj nákazy? Jaké jsou možnosti šíření mítá respektovat. nákazy uvnitř porostu? Které vnější podmínky jsou nezbytné pro vznik nádorů? Která ochranMůže se bakteriální rakovina ná opatření proti chorobě jsou účinná? podílet na odumírání mladých rostlin révy vinné? Který z původců bakteriální Na zakořeněných sazenicích se nádory vynádorovitosti se u nás vyskytuje? tvářejí na bázi podnože, v místě roubování nebo Na révě vinné se u nás vyskytují dva původvyslepnutí postranních oček a úponků. Sazenici bakteriální nádorovitosti, a to Agrobacterium ce s viditelnými příznaky jsou neprodejné. Do vitis a A. tumefaciens, přičemž první z nich je nových výsadeb se mohou dostat nepříznakové sazenice, které jsou systémově inﬁkované, případně sazenice, u nichž byly viditelné nádory odstraněny. Přítomnost patogena se může v některých případech projevit odumřením vysázených sazenic, pokud nastanou příznivé podmínky pro rozvoj choroby (viz dále).

Obr. 3. Charakteristické kolonie Agrobacterium vitis na semiselektivním živném médiu (Foto V. Krejzar)

Snižuje choroba výnosy a životnost produkčních rostlin v produkčních výsadbách? Četnost choroby na jednom stanovišti se pohybuje od několika málo výhonů až po napadení všech keřů. Kromě nádorů se do spojitosti s chorobou dává i zakrslost rostlin a jejich odumírání. Názory na hospodářský význam choroby se

Vinařský obzor (6/2005)

různí. Většina pěstitelů a výzkumníků, kteří mají dlouhodobější zkušenost s touto chorobou, ji považují za vážnou. Četnost výskytu a škodlivost choroby závisí na mnoha faktorech, zejména na počasí, hostitelské rezistenci, době infekce, počtu, velikosti a lokalizaci nádorů. Z kvantitativních údajů v tab. II vyplývá, že slabé a střední napadení, posuzované podle příznaků na nadzemních orgánech, nezpůsobuje ztráty na výnosech ani nesnižuje vitalitu, růst a životnost rostlin. K průkazným ztrátám na výnosu a ke snížení životnosti rostlin dochází až při silném napadení. Velmi málo se ví o škodlivosti nekrotických lézí na kořenech. Kvantitativní vyhodnocení ztrát způsobených nádorovitostí je dále komplikováno tím, že rostliny inﬁkované původcem nádorovitosti se mohou stát náchylnějšími k jiným škodlivým organismům. Kde je zdroj nákazy? Půda I když jsou bakterie rodu Agrobacterium běžnými obyvateli půdy, viruletní kmeny způsobilé vyvolat nádory (tumorogenní kmeny) se většinou vyskytují výlučně ve spojení s nádory a rostlinnými zbytky. Po zamoření půdy bakteriemi druhu A. vitis uvolněnými z kolonizovaných kořenů a výhonů révy vinné lze bakterii v půdě detekovat po nejméně dva roky. Znamená to, že při absenci pletiv révy vinné nemohou virulentní kmeny A. vitis v půdě přežívat. Pletiva révy vinné Bakterie A. vitis přežívají uvnitř zdánlivě zdravých rostlin a dávají podnět k tvorbě nádorů v místě poranění. Místem přežívání patogena je xylémová tekutina révy vinné. Předpokládá se, že patogen se přes zimu koncentruje v kořenovém systému révy. V předjaří se patogen kořenovým vztlakem a po vyrašení listů i transpiračním proudem přemísťuje do nadzemních orgánů. I když se obecně předpokládá, že bakterie A. vitis přežívají především v xylémové části svazků cévních, existují údaje svědčící rovněž o jejich přítomnosti v korových pletivech (těsně pod borkou) a ve ﬂoému.

Které vnější podmínky jsou nezbytné pro vznik nádorů? Vinice se systémově inﬁkovanými rostlinami může být po řadu let bez zjevných příznaků. Aby mohlo dojít k vzniku nádorů, musí být splněn soubor těchto vzájemně na sebe navazujících podmínek: 1. patogen je přes zimu přítomen buď v xylému kořenů révy vinné nebo v půdě v blízkosti kořenů; 2. v předjaří je v půdě dostatek vláhy a počasí je neobvykle teplé. Tyto podmínky jsou nutné k dosažení nezbytného kořenového vztlaku, aby voda a v ní suspendované patogenní bakterie byly z kořenů vytlačeny v dostatečném počtu do nadzemních orgánů; 3. před nebo po rašení pupenů působí na rostliny po určitou dobu teploty –4 až –6 °C. Při těchto teplotách se v xylému vytvoří ledové krystaly, které poraní okolní dřevní parenchymatické buňky. Poranění je nezbytným předpokladem k tomu, aby patogenní buňky mohly předat část genetické informace (obsažené v bakteriálním plazmidu) rostlinné buňce a mohlo nastat nekoordinované množení rostlinných buněk vyúsťující ve vznik nádoru; 4. pro vývoj nádoru jsou optimální teploty 20–27 °C. Při teplotách nad 27 °C se nádory nevyvíjejí. Zkušenosti z celého světa ukazují, že bakteriální nádorovitost je závažným problémem zejména u odrůd Vitis vinifera pěstovaných v chladnějším klimatu, kde lze častěji očekávat pokles teplot před a po rašení na –4 až –6 °C. Zvýšený výskyt bakteriální nádorovitosti v nových výsadbách révy vinné po roce 2001 dal podnět k orientační analýze meteorologických prvků v letech 2002–2004, s cílem posoudit, ve kterém roce byly nejpříznivější podmínky pro vznik příznaků choroby (tab. III). Výsledky ukázaly, že pro vznik bakteriální nádorovitosti byl nejrizikovější rok 2002. Závěry 1. Na révě vinné se u nás vyskytují dva původci bakteriální nádorovitosti, a to Agroba-

Pûstujeme révu vinnou

(Vilém Kraus jr., Vilém Kraus)

307

cterium vitis a A. tumefaciens. Liší se svými genetickými, biochemickými i patogenními vlastnostmi a má proto smysl je odlišovat z hlediska praktické ochrany. 2. Zvýšený výskyt bakteriální nádorovitosti v mladých výsadbách révy vinné po roce 2001 souvisí nepochybně s tím, že k výsadbě byly použity bezsymptomové sazenice infikované patogenem. 3. Na základě analýzy meteorologických prvků lze usuzovat, že pro vznik nádorů na nadzemních orgánech byly nejpříznivější vnější podmínky v roce 2002. 4. Pokud ve výsadbách, kde se vyskytly příznaky nádorovitosti, některé z rostlin odumřou či odumírají, doporučuje se co nejdříve je s celou hmotou kořenové soustavy vyjmout z půdy a zničit. Omezí se tím riziko zamoření půdy a následné ohrožení podsazovaných rostlin. V nerozložených kořenech, které zůstanou v půdě, může totiž patogen přežívat. 5. Objeví–li se nádory na vitálních rostlinách, neukvapovat se jejich vyklučením. Riziko šíření nákazy na sousední neinfikované rostliny není velké. Mimoto, slabé a střední napadení vitálních rostlin zpravidla nevyúsťuje v pokles výnosu a nesnižuje životnost rostlin. 6. Testování podnožové révy i matečných rostlin, z nichž se odebírají očka k produkci sazenic, je cestou, jak preventivně snížit riziko výskytu bakteriální nádorovitosti v nových výsadbách. Spolehlivost detekce původců v rostlinných pletivech však dosud plně neuspokojuje. Mimo jiné proto, že rozmístění patogena v pletivech je nerovnoměrné a v průběhu roku se mění. 7. Zkušenosti z různých zemí svědčí o tom, že odrůdy a podnože vykazují rozdílný stupeň rezistence k bakteriální nádorovitosti. V letech 2004 a 2005 patřila u nás v mladých výsadbách révy vinné k nejčastěji a nejsilněji napadeným odrůda Svatovavřinecké. Práce vznikla za finanční podpory MZe ČR, projekt č. MZe 0002700603.

98,(vã. 5% DPH)

Autofii vycházejí vstfiíc rostoucímu zájmu o pûstování révy vinné z fiad ‰iroké vefiejnosti, oslovují ty, kdo vinafiství chtûjí jako koníãek, neví, jak na to a zatím vydané publikace jsou pro nû moc odborné. Na základû údajÛ z posledního desetiletí sestavili pfiehledn˘ a vlastními zku‰enostmi podloÏen˘ souhrn biologick˘ch, odrÛdov˘ch a pûstitelsk˘ch poznatkÛ. KníÏku jistû pfiivítají jak drobní vinafii hospodafiící na plo‰e 5–10 arÛ, ktefií révu zpracovávají na vinn˘ mo‰t pro vlastní spotfiebu, tak i drobní pûstitelé-zahrádkáfii, ktefií pûstují révu pro radost i uÏitek na své zahradû a plody pak vyuÏívají k pfiímé konzumaci. Dovíme se nejen jak rozmnoÏovat révu, zakládat vinice, jak révu tvarovat a fiezat, o v˘Ïivû a hnojení, obdûlávání pÛdy, o ochranû révy, o pfiehledu odrÛd zapsan˘ch ve Státní odrÛdové knize, ale najdeme tu i rady, co je v‰echno nutné udûlat, aby se nám réva pûknû pnula po pergole na zahradû nebo popínala zeì domku ãi chaty a produkovala i ‰Èavnaté zdravé plody. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

308

Vinařský obzor (6/2005)

Tab. I Původci bakteriální nádorovitosti révy vinné a jejich charakteristika

Název patogena v letech 1942 –1990

Agrobacterium tumefaciens (Smith & Townsend 1907) Conn 1942

1978 – 1990

A. tumefaciens biovar 1

1990 – 2001 od roku 2001 Základní charakteristika Patogenní vlastnosti kmenů

Tab. II Vliv bakteriální nádorovitosti na výnosové charakteristiky a životnost rostlin révy vinné při různém stupni napadení (sestaveno podle údajů Schroth et al. 1988)

A. tumefaciens biovar 3

Agrobacterium tumefaciens (Smith & Agrobacterium vitis Ophel & Kerr 1990 Townsend 1907) Conn 1942 Rhizobium radiobacter (Beijerinck van Rhizobium vitis (Ophel & Kerr 1990) Delten) Young et al. 2001 Young et al. 2001 gramnegativní tyčinky, pohyblivé, nesporulující, aerobní, optimální teplota růstu 25–28 °C tumorogenní, rhizogenní, avirulentní

tumorogenní, avirulentní

Hostitelský okruh

dvouděložné rostliny (přes 640 druhů), včetně révy vinné

réva vinná, (chryzantéma)

Nekrotické léze na kořenech révy

ano

Slabé napadení

Střední napadení

Silné napadení

Nádory poblíž krčku pokrývají: 1–25 % obvodu kmínku

26–50 % obvodu kmínku

více než 50 % obvodu kmínku

Oproti nenapadeným keřům hmotnost produkovaných hroznů a letorostů: nebyla snížena

– hmotnost hroznů byla nižší o 20–40 %; – hmotnost letorostů byla nižší o 10–40 %

byla zvýšena (efekt kroužkování)

Oproti nenapadeným keřům životnost rostlin: nebyla snížena

Tab. III Výsledky analýzy meteorologických prvků v ČR důležitých pro vznik bakteriální nádorovitosti na nadzemních orgánech révy vinné v letech 2002–2004 (+ = podmínka splněna; – = podmínka nesplněna)

nebyla snížena

Vnější podmínky Vlhkost půdy převyšující normál v únoru a březnu Průměrné denní teploty převyšující normál v únoru a březnu Pokles teplot na –4 až –6 °C před nebo po rašení v březnu a dubnu

byla snížena 2002

2003

2004

–

Mechanizace ochrany révy vinné II. Seřízení aplikační techniky Ing. Jan Šamalík, SRS Brno, Oddělení mechanizace

Ošetřování prostorových plodin všeobecně je v mnoha směrech méně dokonale zvládnutou technologií v porovnání s aplikací POR v polních plodinách. Tato skutečnost se odvíjí od několika základních rozdílů mezi ošetřováním polních plodin a prostorových kultur a s nimi souvisejících otázek, jak je řešit: a) nutnost podpory vzduchu – nastavení ventilátoru a usměrnění proudění

Dávka aplikační kapaliny

Dodržení agrotech. termínu ošetření

Biologická účinnost

Dávka POR

Velikost a energie tvořených kapek

Vinařský obzor (6/2005)

b) jemnější rozptyl kapaliny – vířivé nebo pneumatické trysky c) kapalina je rozptylována horizontálně i vertikálně – vysoké nebezpečí úletu d) rovnoměrnost rozptylu je trojrozměrný parametr – příliš vysoký variační koeﬁcient e) velká variabilita tvarů, olistění či objemů ošetřovaných kultur – adaptabilita strojů Všechny tyto skutečnosti naznačují, že i cest, jak seřizovat aplikační zařízení pro vinice před jejich použitím, bude několik. V praxi se jich skutečně několik používá, nejrozšířenější je však prozatím stále obdoba nastavení používaného u plošných postřikovačů a základem seřízení je určení plošné dávky aplikační kapaliny a přípravku. I etikety přípravků tomu odpovídají a v části dávkování na jejich etiketě jsou uvedeny dávky přípravku na jednotku plochy.

V následující tabulce jsou uvedeny další možné cesty k seřizování pracovního režimu – dávkování rosičů. Vysvětlení některých použitých zkratek obsahuje text níže. Tabulka č. 1 Metoda – základ pro určení dávky Ošetřovaná plocha (l.ha–1) Metr výšky koruny (l.ha–1.m–1) Vertikální povrch cílové plochy (l.vtha–1) Objem cílového prostoru (l.m3, l.1000m–3) Jednotka objemu cílového prostoru (l.UCR–1=l.100m–3= l.m–1.m–1.100m–1) Délka ošetřované řady (l.100m–1)

Označení metody

din (sady, vinice, chmelnice) je nutno vycházet ze znalosti pojezdové rychlosti soupravy (energetický prostředek + rosič nebo postřikovač) vP (km.hod–1) a zvolené plošné dávky postřikové kapaliny Q (l.ha–1). Plošnou dávku můžeme v zásadě měnit pouze změnou dvou veličin: a) pojezdová rychlost postřikovače nebo soupravy (postřikovač a energetický prostředek), b) průtok postřikové kapaliny tryskovým rámem. Pojezdovou rychlostí lze dávkování měnit jen v omezené míře, v praxi se příliš nevyužívá a volí se jako konstantní. Je dána doporučenými hodnotami výrobce stroje, výkonem ventilátoru stroje a možnostmi použitého energetického prostředku (traktoru). Lze všeobecně říci, že by neměla překračovat 8–10 km.hod–1, vyšší rychlosti velmi negativně ovlivňují kvalitu aplikace a také snižují životnost některých částí aplikátorů. Na začátku každého seřízení plošné dávky je třeba tuto rychlost co možná nejpřesněji znát. Pro přesné zjištění pojezdové rychlosti (není-li stroj vybaven čidlem pro měření rychlosti) lze vytýčit dráhu 100 m, kterou souprava projede, a změřit čas nutný k projetí této dráhy. Při tomto měření je třeba přibližně dodržet jmenovité otáčky motoru energetického prostředku tak, aby později při práci bylo také dosaženo jmenovitých Vzorec

Výsledek

tradiční

Q (l.ha–1) * b (m) * vp (km.hod–1) / 600

q (l.min–1)

CHR (crown height rate)

CHR (l.ha–1.m–1) * hk (m) * b (m) * vp (km.hod–1) / 600 hk – vyška keře

q (l.min–1)

VCS (vertical VCS (l.vtha–1) * 2 * hk (m) * vp (km.hod–1) / 600 canopy surface)

q (l.min–1)

TRV (tree row volume)

TRV (l.1000m–3) * hk (m) * bk (m) * vp (km.hod–1) * 16,67 q (l.min–1) bk – šířka keře

UCR (unit crop row)

UCR (l.100m–3) * hk (m) * bk (m) * vp (km.hod–1) * 16,67 q (l.min–1)

DB (distance based)

DB (l.100m–1) * vp (km.hod–1) / 6

Přes výše uvedené nedostatky se budeme dále zabývat tradičním systémem, kdy základem pro další nastavení je stanovená plošná dávka aplikační kapaliny. Při tomto seřizování strojů určených k ošetřování prostorových plo-

q (l.min–1)

otáček vývodového hřídele a tím i jmenovitých otáček čerpadla a ventilátoru rosiče. Převodový stupeň volíme s ohledem na potřebnou rezervu výkonu motoru, který při vlastní práci odebírá čerpadlo a hlavně ventilátor přes vývodový hřídel.

309

Zvolený rychlostní stupeň energetického prostředku musí při tom odpovídat rozsahu doporučených pracovních rychlostí postřikovače a také svažitosti a stavu ošetřovaného pozemku, aby během práce nebylo nutné tento převodový stupeň měnit. Překračování doporučených pracovních rychlostí přináší nejen snížení kvality aplikace, ale také snížení životnosti některých částí postřikovače, především aplikačního rámu. Ze zjištěné hodnoty času t (v sekundách) potřebného na projetí zkušební dráhy se dosazením do následujícího vzorce vypočte pojezdová rychlost vP (km.hod–1). 360 [km.hod –1] vP = t Pokud je postřikovač vybaven čidlem pro měření pojezdové rychlosti, je její stanovení jednoduché, přesto lze doporučit provádět kontrolu jeho správné činnosti vždy alespoň před začátkem sezóny výše popsaným způsobem. Vlastní volba plošné dávky je u této skupiny strojů trochu složitější. Základním vodítkem musí být vždy etiketa použitého pesticidu, která v mnoha případech určuje rozmezí plošných dávek doporučených pro aplikaci. Pokud tomu tak není, všeobecně se považuje za vhodné rozmezí plošných dávek u ošetřování prostorových plodin 200 až 1000 l.ha–1. Dolní hranici dávkování použijeme v případě preventivních ošetření, u porostů s nižším vzrůstem nebo olistěním nebo v nižším vývojovém stádiu. Plošná dávka také ve velké míře závisí na tom, jak kvalitního rozptylu aplikované kapaliny lze použitým rosičem dosáhnout. Pokud je rosič vybaven výkonným ventilátorem s propracovaným systémem rozvodu podpůrného vzduchu, kvalitními hydraulickými tryskami či pneumatickými rozptylovači a čerpadlem, které je schopno dodat dostatek kapaliny s požadovaným pracovním tlakem pro trysky i míchací zařízení v nádrži, lze s úspěchem pracovat s nižšími hodnotami plošné dávky i v pozdějších ošetřeních, kdy podíl listové plochy révy narůstá. Průtok postřikové kapaliny rámem (minutová průtočnost rámu) q (l.min–1) je druhou veličinou, kterou upravujeme dávkování. Je funkcí velikosti trysky nebo clony pneumatického rozptylovače, počtu těchto trysek a pracovního tlaku kapaliny. Pokud známe hodnoty vP a Q, můžeme po dosazení do následujícího vztahu spočítat její požadovanou hodnotu.

310

Vinařský obzor (6/2005)

Q . vP . b [l.min–1]

q= 600

Pracovní záběr stroje b (m) se v případě vinic řídí roztečí jednotlivých řad výsadby, případně jejich násobkem (ošetřování s vynecháním meziřadí – z jedné strany apod.) Z hodnoty minutové průtočnosti tryskového rámu q pak vycházíme při volbě trysek. Pokud na rosiči (případně postřikovači) používáme jednotnou velikost trysek, zjistíme požadovanou minutovou průtočnost jedné trysky qi (l.min–1) prostým podílem průtočnosti tryskového rámu q a počtem pracujících trysek k (u tryskových rámu rosičů lze zpravidla vyřadit jednotlivé trysky samostatně z činnosti) dle vztahu: q [l.min–1] qi = k

liny a jak velkou část (nejlépe procentickým poměrem) z celkové plošné dávky Q (l.ha–1). Jako příklad můžeme použít vedlejší obrázek. Poté si vytvoříme jakousi pracovní tabulku (tabulka č. 2), která nám pomůže zvolit, spočítat a zkontrolovat dávkování rosiče, který je osazen tryskami různé velikosti. Pro náš příklad je počítáno s plošnou dávkou Q = 200 l.ha –1, ošetřována je vinice s roztečí řad b = 3 m. Pracovní rychlost soupravy v p = 7,0 km.hod–1. Tabulka č. 2 Pozice 5 4 3 2 1 Celkem

Část (%) z minutové průtočnosti rámu (l.min–1) 12,5 12,5 8,3 8,3 8,3 50,0 %

Průtok trysky (l.min–1) 0,95 0,95 0,63 0,63 0,63 3,8

Z této průtočnosti potom za použití dávkovacích tabulek odečteme požadovanou hodnotu pracovního tlaku aplikačního zařízení. Vzhledem k rozdílnosti tvaru ošetřované plochy či vývojového stádia jedné plodiny však nevystačíme, chceme-li ošetření provádět kvalitně, ale také ekonomicky, pouze s vyřazováním některých trysek z činnosti a často využíváme na tryskovém rámu více velikostí trysek s ohledem na potřebu objemu aplikované kapaliny v jednotlivých výškových patrech porostu. Postup přesného nastavení plošné dávky je v těchto případech pracnější. Mějme přitom vždy na paměti, že není dovoleno a také to není opodstatněné, aby (když už používáme různé velikosti trysek během aplikace) se levá strana stroje lišila v osazení tryskami od pravé. Osazení tryskového rámu tryskového rámu se, jak bylo řečeno, řídí potřebou aplikační kapaliny v jednotlivých výškových patrech porostu révy. Dle konkrétního provedení rosiče máme ke každému výškovému patru jen určitý počet trysek nebo aplikačních hubic. Nejprve si ujasníme, kam chce směrovat proud aplikační kapa-

Do předposledního sloupce se vepíše označení druhu a velikosti trysky, podle dávkovacích tabulek, které mají při vhodně zvoleném pracovním tlaku průtok podle sloupce číslo tři. Zde je pro příklad dávkovací tabulka hojně používaných trysek ALBUZ ATR.

Obr. A – možné použití jednotných trysek stejné velikosti

Obr. B – použití trysek různé velikosti

Tabulka č. 3 Tlak (bar) 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

Označení a velikost trysky ATR žlutá ATR žlutá ATR hnědá ATR hnědá ATR hnědá

Skutečnost (l.min–1)

vání. Nastavený pracovní tlak stroje je v tomto případě na hodnotě těsně pod 9 bary. Pokud je požadovaná minutová průtočnost tryskového rámu vzhledem k plošné dávce a pojezdové rychlosti soupravy vyšší nebo nižší, provedeme korekci skutečné průtočnosti změnou pracovního tlaku aplikační kapaliny tak, abychom co nejpřesněji dosáhli požadovanou plošnou dávku.

bílá

ﬁalová

hnědá

žlutá

oranž.

červená

zelená

modrá

0,27 0,29 0,32 0,34 0,36 0,38 0,39 0,41 0,43 0,44 0,46

0,36 0,39 0,42 0,45 0,48 0,50 0,52 0,55 0,57 0,59 0,61

0,48 0,52 0,56 0,60 0,64 0,67 0,70 0,73 0,76 0,79 0,81

0,73 0,80 0,86 0,92 0,97 1,03 1,07 1,12 1,17 1,21 1,25

0,99 1,08 1,17 1,24 1,32 1,39 1,45 1,51 1,57 1,63 1,69

1,38 1,51 1,62 1,73 1,83 1,92 2,01 2,09 2,17 2,25 2,33

1,78 1,94 2,09 2,22 2,35 2,47 2,58 2,69 2,79 2,89 2,99

2,45 2,67 2,87 3,06 3,24 3,40 3,56 3,71 3,85 3,99 4,12

Do posledního sloupce tabulky se vepíše hodnota skutečného množství kapaliny zachycené do odměrné nádoby při kontrole dávko-

Požadavek na přesné dodržení plošného dávkování u strojů na ošetřování prostorových plodin nikdy nebyl a ani nebude v takovém popředí zájmu, jako u plošných postřikovačů. Z ekonomického a ekologického hlediska je však nutné, aby se nastavená dávka nelišila od skutečné o více než 10 %. Vrátíme-li se ještě k výběru trysek, ten závisí především na požadované plošné dávce, ošetřované kultuře a stavu a tvaru ošetřovaného porostu. Není například vhodné snižovat plošnou dávku zvyšováním pojezdové rychlosti nebo neúměrným snižování pracovního tlaku kapaliny. Vždy se vyplatí provést výměnu trysek za menší, zpravidla s jemnější disperzí kapaliny nebo vyřazením některých trysek z činnosti, je-li to z hlediska tvaru cílového prostoru možné. Trysky také vytváří jemnější kapičky, pokud pracují v horní polovině intervalu doporučených pracovních tlaků (zpravidla 8 až 12

Vinařský obzor (6/2005)

bar). Především kvalita rozptylu kapaliny působí na tzv. pokryvnost (poměr plochy listů zasažených a nezasažených postřikovou kapalinou) a tím zprostředkovaně na účinnost zásahu. Zásadní vliv kvality rozptylu na pokryvnost je však podmíněn také kvalitní podporou vzduchu během aplikace. Podpora vzduchu, jak již bylo řečeno, však nemá jen tento aspekt. Kvalitně seřízený ventilátor, jeho výkon a usměrnění proudícího vzduchu je základem snižování rizika úletu a ztrát. V dnešní době jsou na trhu stroje s takovými výkony ventilátorů, které při nesprávném seřízení mohou ošetřovaný porost dokonce poškodit. U proudu vzduchu, který má za úkol dopravit jemné kapičky aplikované kapaliny na plochu listů, jsou důležité dvě hodnoty. Jsou to rychlost vzduchu a objem vzduchu. Rychlost vzduchu má být tím větší, čím vzdálenější je ošetřovaná (cílová) plocha od trysek stroje, neměla by však přesáhnout hodnoty, kdy by mohlo dojít k poškození porostu (viz tabulka č. 4). Objem vzduchu je třeba zvýšit v případě husté, těžko prostupné stěny porostu. Rychlost a hlavně objem vzduchu dodávaného ventilátorem má úzkou vazbu k pracovní rychlosti v p (km.hod–1) a objemu ošetřovaného prostoru. Nadměrné hodnoty vedou k podstat-

ným ztrátám přípravku a ekologickému ohrožení, protože unáší rozptýlenou kapalinu skrz cílový prostor olistění keřů a kapičky pak sedimentují nebo se odpařují na zcela nepředvídatelných místech, jak ukazují následující nákresy. Na obrázku A je patrné nedostatečné proniknutí kapiček aplikační kapaliny do ošetřovaného porostu, jelikož pracovní rychlost soupravy je vzhledem k výkonu ventilátoru příliš vysoká. Situace na obrázku B je opačná. Naddimenzovaný výkon ventilátoru vzhledem k pracovní rychlosti způsobuje ztráty aplikační kapaliny. Veřejnosti málo známý je výpočet, kterým lze zjistit maximální pracovní rychlost aplikátoru v p (km.hod–1) pro daný výkon ventilátoru P (m3.hod–1) a hustotu ošetřovaného (cílového) porostu hodnocenou koeﬁcientem fd. P . fd [km.hod–1]

v pmax = 1000 . b . h

311

Ve vzorci jsou dále použity symboly pro pracovní záběr (rozteč řádků) b (m) a výšku olistěné části keřů h (m). Koeﬁcient fd se pohybuje v rozmezí hodnot 2,5 až 3,5. Z toho důvodu jsou také dnešní stroje vybaveny pohony či konstrukcí ventilátorů, které umožňují seřízení podpůrného proudu vzduchu. Objem a rychlost vzduchu seřizujeme nejčastěji změnou otáček ventilátoru pomocí mechanické převodovky nebo, méně často, přestavením úhlu lopatek ventilátoru nebo kombinací obou způsobů. U rosičů, které jsou vybaveny některým z rozvodů vzduchu (deﬂektor, usměrňovací hubice apod.), lze také podle požadavků měnit směr výstupu vzduchu od ventilátoru tak, abychom co nejlépe pokryli ošetřovaný porost. V této souvislosti je nutné také připomenout dosti velkou energetickou náročnost výkonných ventilátorů, proto je nutné vždy zvážit, zda je provoz ventilátoru na maximum možného výkonu výhodný i z hlediska ekonomického. Tabulka č. 4 Oblast použití chmelnice vinice sady

Vzdálenost od osy stroje 1,00 m 0,60 m 0,75 m

Max. rychlost vzduchu 40 m.s–1 30 m.s–1 40 m.s–1

Poslední část článku, která bude věnována zásadám správného použití aplikačních zařízení a kontrolnímu testování těchto strojů, přinese příští vydání časopisu.

Speciální mechanizace - mechanizaãní prostﬁedky pro vinohradnictví

90,(vã. 5% DPH)

Autofii: Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph. D., Ing. Patrik Burg; 98 stran, rok vydání 2003, vydání první, MZLU Brno, ISBN 80-7157-739-1 Publikace se zamûfiuje na ve‰kerou mechanizaci potfiebnou v moderním vinohradnictví od pfiedv˘sadbové pfiípravy pÛdy, pfies mechanizované agrotechnické zásahy ve vinici a zpracování pÛdy, aÏ po sklizeÀ hroznÛ. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

312

Vinařský obzor (6/2005)

Moderní plastové zátky se podobají korku stále víc

Technologicky nejvyspělejšími plastovými uzávěry jsou koextrudované zátky, které vyvinula společnost Nomacorc. Od běžných – lisovaných – se liší výrobním postupem i vlastnostmi, které jsou velmi podobné vlastnostem přírodních korkových zátek. Stejně jako korek se skládají z mikroskopických dutých buněk. „Korková zátka je tvořena 76 % vzduchu,“ vysvětluje Michael Giesse z Nomacorcu. „Naše zátky 70 %, proto mají tak podobné vlastnosti jako korek. Od lisovaných zátek se liší také tím, že všechny buňky jsou stejně malé a rovnoměrně rozložené a tím zátka mnohem efektivněji brání oxidaci“ dodává Giesse a navrhuje jednoduchý test – podélné rozříznutí zátky. Pokud rozřízneme několik lisovaných plastových zátek ze stejné série, uvidíme různě veliké a nerovnoměrně rozložené buňky, často větší ve středu zátky, kde je tak slabé místo, náchylné k propouštění kyslíku. Při rozříznutí libovolného množství zátek Nomacorc není poznat rozdíl ani při zvětšení. (viz obr. 1) Proč koextrudované? Zátky Nomacorcu jsou koextrudované, skládají se ze dvou složek. Na jejich tělo je bez použití lepidla přitavena hladká elastická folie ze stejného materiálu. Tato vrstva umožňuje snadnou a okamžitou expanzi v lahvi – zátky tak mohou mít menší hustotu a tuhost, a proto je potřeba k uzavření lahve i vytažení zátky méně síly, což ji šetří před mechanickým poškozením a vyžaduje méně energie při lahvování. V neposlední řadě je to velmi příjemné pro zákazníka, navíc lze lahve bez obav položit ihned po uzavření. Jednoduché extrudované zátky bez vnější folie musí být mnohem tužší, aby dostatečně těsnily, a proto jsou viníkem pověstí, že vína pod plastovými uzávěry je náročné otevřít. (viz tab. 1) Koextrudované zátky nejsou vyráběny jednotlivě, ale řezány z nekonečného proﬁlu, jehož vlastnosti jsou pod stálou kontrolou. Všechny jsou proto stejné. „Netvrdíme, že naše zátky

jsou vhodné pro všechna vína a pro libovolně dlouhou dobu skladování. Zaručujeme však plnou ochranu vína minimálně 36 měsíců, a to u všech našich zátek stejnou,“ říká Sophie Penders, která řídí v Nomacorcu distribuci pro východní Evropu, v narážce na nevyrovnané výsledky testů u zátek z přírodního korku. Tříletý test míry oxidace vína pod různými druhy uzávěrů provedl Institut pro vinařský výzkum v německém Geisenheimu v letech 2001 až 2004. V ideálních podmínkách byl uložen Ryzlink rýnský kabinet 2000 s obsahem volného SO2 38 mg/l a každý rok byl u části vzorků zjišťován jeho únik. Zatímco všechna vína pod zátkami Nomacorc obsahovala po třech letech asi 18,5 mg/l volného SO2, výsledky vín pod přírodními korkovými zátkami variovaly mezi 14 až 25 mg/l. Zátky Nomacorc také v prvních dvou letech testu držely krok se šroubovými uzávěry, až po třetím roce se projevila velmi mírná ztráta. Pronikáním kyslíku skrz zátky se zabýval i experiment Nomacorcu, provedený na laboratorních přístrojích Nocon. Jejich princip je jednoduchý, na jedné straně hrdla 100% kyslík, uprostřed zátka a na druhé straně dusík

a ultracitlivý detektor kyslíku. A dlouhé čekání a statistické vyhodnocování, jehož výsledky ukazuje tabulka 2. Stabilní kvalita, progresivní design Vývoj designu koextrudovaných zátek směřuje dvěma směry. Základní hnědé zátky jsou na pohled stále nerozeznatelnější od korku. Po přidání nepravidelných černých částeček do vnější folie přišlo na řadu zbrušování okrajů, které činí folii téměř neznatelnou a zároveň ještě více usnadňuje lahvování. Nomacorc již vyvíjí novou folii, která si zachová vlastnosti současné, bude však mnohem tenčí a podoba s korkovou zátkou tak bude téměř dokonalá. Zatím v menšině jsou vinaři, kteří naopak využívají nového materiálu pro zpestření nabídky zajímavě barevnými zátkami, od černé po „svítivě“ zelenou. Samozřejmostí je možnost kvalitního a stabilního potisku i netradičními motivy. „Součástí potisku může být i tzv. tracing number, pomocí kterého lze zpětně dohledat všechny okolnosti výroby kterékoliv ze stovek milionů našich zátek po celém světě,“ říká Michael Giesse s tím, že pokud si zákaz-

Obr. 1: Srovnání lisovaných zátek a zátek Nomacorc (dvojnásobné zvětšení)

Vinařský obzor (6/2005)

ník toto číslo na zátkách nepřeje, vždy ho najde alespoň na jejich balení. Toto opatření je součástí programu Nomacorc – jistá kvalita, ke kterému patří například i optická výstupní kontrola každé jednotlivé zátky. Tuto práci, náročnou na soustředění, vykonávají zaměstnanci ﬁrmy jen hodinu a půl denně, aby jejich pozornost nebyla otupena únavou. Svůj důraz na kontrolu kvality a 100% senzorickou i zdravotní nezávadnost výrobku má Nomacorc potvrzen certiﬁkáty organizací ISO, BRC-IOP a FDA, jakož i nezávislými vědeckými testy a bezproblémovým schválením výrobku pro prodej i v největších nadnárodních obchodních sítích. Jen pro zajímavost – povinné analýzy přítomnosti stop škodlivých látek benzenu, xylenu, etylbenzenu, toluenu a ftalátů žádnou z těchto látek nezaznamenaly, ačkoliv určité množství alespoň některých z nich je zákonem povoleno a v plastových výrobcích se často nachází. „V současné době připravujeme další řady našich zátek. Současný model budeme nadále prodávat pod označením Classic,“ říká Sophie Penders a představuje další modely: „Kon-

cem roku představíme zátku Light, která bude určena pro vína s předpokládanou dobou spotřeby do jednoho roku a bude mít velmi příznivý poměr cena/výkon, ještě dříve zřejmě model Smart, který bude někde mezi nimi.“ Nejočekávanější je model Premium, který můžeme čekat na trhu asi za rok. Pokud se potvrdí naděje, které přinesl dosavadní vývoj, bude moci Nomacorc touto zátkou kromě samozřejmé absence TCA garantovat pět let plné ochrany vín svých zákazníků.

ZÁTKA přírodní korek Nomacorc extrudované lisované technické

Průměrná síla nutná ke stlačení (N/ cm) 61 63 110 89 93

Průměrná síla návratu (N/cm) 6,5 6,6 11,8 8,7 8,6

Tab. 1: Síla nutná ke stlačení a síla návratu u různých typů korků (testy Nomacorc)

313

koeﬁcient průniku O2/den poměr na cm materiálu Nomacorc 0,134 1,0 různé přírodní* 1,040 7,8 extrudované Německo 0,205 1,5 Austrálie 0,188 1,4 lisované USA 0,341 2,5 Itálie I 0,524 3,9 Itálie II 0,234 1,7 Itálie III 0,336 2,5 Francie 0,770 5,7 Rakousko 0,281 2,1 technické Francie 0,236 3,4 Portugalsko 0,274 2,0 *průměr testu mnoha zátek různé jakosti a původu. Výsledky měly velké rozpětí, od 5x méně po 20x více. ZÁTKA

Tab. 2: Koeﬁcient vyjadřující denní průnik kyslíku různými zátkami (testy Nomacorc)

Zastavme „satanizaci“ vína! Vedení ministerstva při tom zapomíná na novou „kaviárovou společnost“, která je vidět v televizních pořadech na všech recepcích se sklenicí vodky nebo whisky. S ministerstvem nepohne ani to, že víno tvoří důležitou část francouzské kultury a ani to, že materiály „Víno a zdraví“, „Francouzský paradox“ a jiné studie jasně ukazují na důležitou úlohu vína pro dosažení zdraví. Dlouhověkost ve Francii stojí na generacích konzumujících víno a to vyvrací úvahy o nebezpečnosti vína a právem řadí víno mezi potraviny. Louis Pasteur označil víno za „nejzdravější a nejhygieničtější nápoj“. Velká část lékařské společnosti potvrzuje, že umírněná konzumace vína má vliv na krevní oběh, a to na rozšiřování cévního systému a jeho elastičnost a tím i na snížení rizika vzniku srdečních příhod. Taniny a jiné složky červeného vína rozrušují tuky v průběhu trávení a „čistí cévy a tepny“. Je neodpustitelné, že se část lékařů nevyjadřuje ke změně zákona o víně (Evin), když se jich menšina, paranoidně brojící proti vínu, snaží přesvědčit veřejné mínění, že tento přírodní nápoj je zdraví škodlivý jen proto, že obsahuje alkohol. Mají pravdu jen v případě vína konzumovaného v nemírném množství. Krajnosti

jsou ve všem nebezpečné a ani víno se nevyhne tomuto pravidlu. Je třeba změnit postoj k vínu, aby byla degustace chápána jako umění. Je smutné, když se setkáte s mladými lidmi, kteří dokáží diskutovat o literatuře či malířství, ale kteří neumí hovořit o kulturním dědictví, představovaném francouzskými víny. Proč ta zuřivost proti tomuto obrazu naší kultury a civilizace? Proč jsou zde snahy zruinovat důležitý obor právě v době, kdy potřebuje pomoc proti zahraniční konkurenci ze zemí, kde je víno stále považované za zdravou potravinu a kde nezuří boj o diskreditování vína změnou zákona. Není možné obracet se zády ke konzumaci vína, protože to vyvolá zvýšení spotřeby nápojů typu Coke, nápojů sycených oxidem uhličitým a šťáv s nízkým obsahem ovoce, ale zato s vysokým obsahem chemických aromat. Tyto přeslazené nápoje zapříčiní zvýšení obezity v budoucích letech. Je třeba se začít zajímat o zdravotní stav Francouzů a o náklady na léčení v budoucnu. Stačí se jen podívat na generaci „Coca-Cola“ v USA, která není připravena porazit rekord dlouhověkosti našich stoletých konzumentů vína. Kdo může říct, že naše matky nekonzumovaly aperitiv nebo trochu vína při rodinném sto-

lování? Podle ministerstva zdravotnictví jsme my všichni degenerovaní, jsme obětí osudového alkoholizmu, ale rodiče těch, kteří vládnou, určitě pocházejí z dlouhověkých rodin, přestože i jejich matky konzumovaly víno. Je nutno jen vzpomenout těhotné ženy a riziko působení alkoholu na plod. V útoku na víno může dojít až k absurditě, kdy kandidáti na vládní funkce budou muset dokazovat, že jejich matky nevypily ani kapku alkoholu v době devíti měsíců před jejich narozením. Do této nebezpečné protialkoholické kampaně se nesmí dostat normální konzumace vína při stolování. Ani není potřeba bojovat, aby se do dětských sklenic s vodou nedostalo pár kapek vína, které tu vodu zabarví do růžova, děti budou mít potěšení, že vstupují do světa „velkých“. Rodiče pod vlivem reklamy dávají v dobré víře dětem pít sycené nápoje všeho druhu a neuvědomují si, že je to vede k obezitě. Je bohužel těžké si představit, že tato generace překoná rekordy dlouhověkosti ve srovnání s generacemi předchůdců. Z francouzského materiálu upravil Ing. Antonín Konečný, Šitbořice

314

Vinařský obzor (6/2005)

Curzate M v ochraně révy vinné Jaroslav Demela, Agronomická služba DuPont CZ, s.r.o. I když výskyt chorob může být a je místo od místa (a času) rozdílný, došlo v loňském roce prakticky na celé jižní Moravě v období květu révy k napadení plísní révy. V mnoha případech byla napadena i květenství, někde dokonce se choroba ani na listech neprojevila. Těsně po odkvětu a nakonec v průběhu několika týdnů jsme tak mohli pozorovat zaschnuté části hroznů, kolikrát i celé hrozny. Nepochybně zde selhala ochrana proti plísni révy, ať už v termínu či volbě vhodného fungicidu. Pro takové případy – období akutního ohrožení – je přímo předurčen fungicid Curzate M. Osvědčený kombinovaný fungicid proti plísni révy se známými a spolehlivými účinnými látkami mancozeb a cymoxanil. Mancozeb – kontaktní složka fungicidu působí preventivně a zabezpečuje révu proti případné infekci po aplikaci přípravku. Cymoxanil – jako lokálně systémová účinná látka působí kurativně – léčebně. Takto působí 2 – 3 dny po vzniku infekce, tedy v době ještě před prvními projevy plísně révy na listech, eventuálně, jak tomu bylo v loňském roce, na květenstvích. Curzate M se aplikuje v koncentraci 0,2–0,25 % v případě, že se aplikuje 1000 l vody na 1 ha. To odpovídá dávce 2,0–2,5 kg přípravku. Tato situace je aktuální v plné vegetaci. Při ranějších aplikacích, kdy porost révy má ještě malou listovou plochu a kdy volíme menší dávku vody na 1 ha, musíme dodržet dávku přípravku, tj. 2,0–2,5 kg na 1 ha. Přípravek spolehlivě chrání porost 10–12 dnů. Curzate M je velmi vhodným fungicidem zvláště do mladých vinic, kterých bylo v posledních letech hodně vysazeno. Mancozeb nebrzdí růst mladé vinice a cymoxanil je taková pojistka pro případné vyšší ohrožení porostu. Přípravek lze kombinovat se všemi registrovanými fungicidy proti padlí révy, s insekticidy, či listovými hnojivy. Můžeme jej použít po celou dobu vegetace, ale přece jen je vhodnější využít jeho předností v její první polovině. Curzate M můžeme aplikovat i ve sledu dvou ošetření. Vinohradníci, kteří mají ve své vinici dravého roztoče Typhlodromus piri, mohou použít Curzate M dvakrát za vegetaci a až druhým rokem po zavedení roztoče.

„Traubenwelke“ – nové nebezpečí pro naše vinice? Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě, e-mail: pavlous@zf.mendelu.cz Při překladu do češtiny lze „traubenwelke“ uvádět jako „vadnutí hroznů“. Je třeba již nyní zdůraznit, že se jedná o odlišné fyziologické onemocnění, než-li je „fyziologické vadnutí třapiny“, v němčině „stiellähme“. Mohr a kol., (2005) uvádí, že se „vadnutí hroznů“ objevilo nejvíce u modrých odrůd –

Zweigeltrebe, Svatovavřinecké, Rulandské modré, Modrý Portugal, ale také u bílých odrůd, jako jsou Neuburské, Ryzlink vlašský a Veltlínské zelené. Příznaky „vadnutí hroznů“ se nejčastěji objevují ve vinici v období od zaměkání bobulí do sklizně hroznů. Při velmi silném postižení tím-

to onemocněním může dojít k hospodářsky významnému snížení výnosu. Zavadání hroznů často začíná od špičky hroznů a bobule potom náhle zcela uvadají. Tyto příznaky jsou velmi brzy vizuálně patrné. U modrých odrůd se může opožďovat vybarvování bobulí, chuť bobulí je fádní a zůstávají kyselé.

Vinařský obzor (6/2005)

315

Detail na bobule postižené vadnutím

Zdravý hrozen odrůdy Svatovavřinecké Bobule postižené vadnutím se nakonec scvrkávají do podoby rozinek a zůstávají na keři viset na zelené a zcela zdravé třapině. Pouze velmi zřídka bobule nebo části hroznů opadávají. Zdravé a nemocné hrozny se mohou často vyskytovat na jednom keři a dokonce i na jednom výhonu. „Vadnutí“ napadá většinou pouze hrozny, listy a zelené výhony nebývají většinou nijak poškozeny. Pretterebner, (2004) uvádí, že „vadnutí hroznů“ je ovlivňováno mnoha faktory a příčiny tohoto fyziologického onemocnění nejsou doposud dobře známé a vysvětlitelné. Redl, (2005) podrobně rozebírá možné příčiny „vadnutí hroznů“ a uvádí následující poznatky. Úvodem je třeba říci, že doposud není známý žádný parazit (houba, bakterie, virus), který by toto onemocnění způsoboval. Je proto pravděpodobná hypotéza, že „vadnutí hroznů“ je velmi komplexní, fyziologicky podmíněné onemocnění. Jednou z možných příčin výskytu může být nedostatek draslíku při současném nadbytku hořčíku. Tuto teorii podporuje zjištění, že „vadnutí hroznů“ se často vyskytuje ve vinicích s nízkou zásobou draslíku v půdě a neharmonickým poměrem K:Mg. Další z možných důvodů je silnější přehřátí zrajících hroznů díky intenzivnímu slunečnímu záření při krátkodobém nedostatečném zásobování vodou. Tento případ se může vyskytovat zejména u nadměrně přetížených keřů. V extrémním případě může potom dojít k úplnému selhání zásobování vodou u révy vinné. Základním kamenem, jak se vyhnout mnoha fyziologickým poruchám, je tvorba rovnovážného a dynamického systému mezi půdou – révou vinnou – okolním prostředím. Zhutnění půdy ve vinici a nevyrovnaný poměr mezi podzemní a nadzemní částí révy vinné narušuje dobrý vývoj kořenového systému. Zhoršená tvorba

kořenového systému má za následek horší příjem živin a vody a tím vyšší citlivost na stresové situace, jejímž výsledkem může být i vadnutí hroznů. I když není zcela jasná příčina vadnutí hroznů, navrhuje Redl, (2005) možnosti přímé ochrany jako následující: – vyrovnaná výživa révy vinné s draslíkem a hořčíkem a v aktuální sezóně s možností výživy na list. – hloubkové kypření s odstraněním zhutnění půdy. Naproti tomu fyziologické vadnutí třapiny je známé od poloviny 30. let 20. století. Jedná se pravděpodobně o poruchu látkové výměny, která působí na třapinu hroznů a vyskytuje se zejména v období dozrávání hroznů. Onemocnění napadá třapinu hroznů. Hrozny napadené fyziologickým vadnutím třapiny mohou být po-

Zavadající hrozen odrůdy Svatovavřinecké se zdravou třapinou

tom druhotně napadány plísní šedou na třapině. Opatření k odstranění tohoto fyziologického onemocnění lze rozdělit do dvou směrů, jako opatření, která přispějí k minimalizaci výskytu ještě v témže roce a možnosti dlouhodobého odstranění. Možností minimalizace v aktuálním vegetačním období jsou postřiky na list do oblasti hroznů se síranem hořečnatým (2,5–5% roztok). Vhodné termíny ošetření: 14 dnů před zaměkáním bobulí, a v rozmezí 8–10 dnů ještě postřik 1–2x opakovat. Vhodná jsou i ostatní listová hnojiva obsahující hořčík. Zaměřte se proto ve svých vinicích na pozorování příznaků „vadnutí hroznů“, jak je ukazují obrázky. Pokusím se získávat další informace o této fyziologické poruše, abych potom mohl odpovídat na Vaše případné dotazy. Použitá literatura Mohr, H.D., 2005: Farbatlas Krankheiten, Schädlinge und Nützlinge an der Weinrebe. Ulmer Verlag, 320 str. Pretterebner, R., 2004: Schlaffe Trauben, wie man sie verursacht oder verhindert!Der Weinbau, 9, 46–48. Redl, H., 2005: Der Traubenwelke auf der Spur. Deutsches Weinbau Jahrbuch 2005, 83–90.

Typický příklad fyziologického vadnutí třapiny

316

Vinařský obzor (6/2005)

317

318

Vinařský obzor (6/2005)

PŘEPRAVY POTRAVIN V CISTERNÁCH, VČETNĚ VÍNA, PO CELÉ EVROPĚ info: 602 133 319, 475 603 190, www.mediatrans.cz

Vinařský obzor (6/2005)

319

Měďnaté fungicidy a jejich použití v integrovaném systému pěstování révy Ing. Petr Ackermann, CSc., SRS Brno

Fungicidní působení mědi bylo známo již na počátku 19. století (1807 Privet), kdy byly měďnaté sloučeniny používány jako mořidla. Rozvoj použití mědi v ochraně rostlin nastal po náhodném zjištění dobré účinnosti na plíseň révy (odrazující postřiky vinic směsí vápna a síranu měďnatého). V roce 1882 Millardet zavádí použití Bordóské (měďnato-vápenaté) jíchy. Malá trvanlivost Bordóské jíchy vedla k výzkumu a postupnému zavedení několika měďnatých sloučenin jako fungicidů. Především to byly zásaditý síran měďnatý (CuSO4 • 3Cu(OH)2), oxychlorid měďnatý (3CuO • CuCl2 • 4H2O), hydroxid měďnatý (Cu(OH)2) a oxid měďnatý (Cu2O). Měďnaté fungicidy mají nejen relativně širokou fungicidní účinnost (používají se především proti oomycetám), ale vykazují také velmi dobrou bakteriální účinnost. Bez nadsázky lze uvést, že jsou u nás v ochraně rostlin jedinými účinnými baktericidy. Měďnaté přípravky působí kontaktně a mají preventivní a relativně dlouhodobou účinnost. Doporučený interval mezi ošetřeními se pohybuje v rozmezí 7–14 dní, podle infekčního tlaku patogena, počasí a intenzity růstu rostlin nebo cílových částí rostlin. Měďnaté fungicidy působí tak, že do buněk patogena (např. houby) pronikají ionty mědi a komplexní sloučeniny mědi v chelátových vazbách, zde se postupně kumulují, až patogena usmrtí. Vzhledem k tomu, že používané měďnaté sloučeniny nejsou rozpustné ve vodě, musí být nejdříve transformovány do rozpustné formy. K tomu dochází reakcí s látkami, které jsou vylučovány patogenem a rostlinou a působením složek prostředí. Měďnaté fungicidy nejsou ohroženy rezistencí. Nejsou rizikové pro většinu užitečných členovců včetně dravého roztoče Typhlodrormus pyri, který je aktivně využíván v ochraně vinic proti fytosugním roztočům. Zejména při opakovaném použití omezují měďnaté sloučeniny růst a „zpevňují rostlinná pletiva“, tím snižují i vnímavost k patogenům, především padlí, a zlepšují vyzrávání rostlinných pletiv.

Podle obsahu mědi v jednotlivých přípravcích je přípustné v průběhu vegetace: jedno ošetření přípravkem Kuprikol 50 nebo Champion 50 WP v dávce 4 kg/ha. Nelze použít plnou registrovanou dávkou 5 kg/ha! jedno ošetření Bordóskou jíchou. Použít lze 1% koncentraci maximálně 800 l/ha jedno ošetření přípravkem Ridomil Gold Plus 42,5 WP dvě ošetření přípravkem Cuproxat SC nebo Ridomil Plus 48 WP nebo jedno ošetření přípravkem Cuproxat SC a jedno ošetření přípravkem Ridomil Plus 48 WP tři ošetření přípravkem Aliette Bordeaux pokud bude použit jednou Aliette Bordeaux, lze použít ještě Ridomil Gold Plus 42,5 WP v dávce 3,5 kg/ha nebo Ridomil Plus 48 WP nebo Cuproxat SC pokud bude použit Kuprikol 50, Champion 50 WP nebo Bordóská jícha, nelze použít žádný další ani kombinovaný měďnatý fungicid. Na závěr několik poznámek k využití měďnatých fungicidů s možností jedné aplikace v průběhu vegetace: Především je třeba v maximální míře využit jejich speciﬁcké vlastnosti. měďnaté fungicidy mají vysokou účinnost proti napadení starších listů plísní révy použití měďnatých fungicidů vede zejména při opakované aplikaci ke zpevnění a lepšímu vyzrávání pletiv, což do jisté míry snižuje vnímavost k napadení chorobami, zejména padlím a zvyšuje odolnost proti zimním mrazům. Při časném použití měďnatého fungicidu proti plísni révy se využije jen jeho vedlejší efekt na zpevnění pletiv a snížení vnímavosti k napadení chorobami, zejména padlím. Stejnou účinnost proti plísni révy a také stejný vedlejší efekt lze docílit i s některými organickými

Měď jako těžký kov se kumuluje v prostředí a negativně ovlivňuje některé půdní a vodní organismy. Sloučeniny mědi s kyslíkem vedou k produkci oxyradikálů toxických pro rostliny i živočichy. Vzhledem k nepříznivým ekotoxikologickým vlastnostem mědi (zejména kumulaci) je snaha omezit kontaminaci prostředí. K tomu směruje soubor opatření omezujících kontaminaci ovzduší, vody i půdy. Součástí zdrojů kontaminace půdy a vody je také použití měďnatých fungicidů v ochraně rostlin. Z těchto důvodů je v alternativních produkcích (ekologické zemědělství, integrovaná produkce) již dlouhodobě stanoven limit použití do 2 kg čisté mědi v průměru na 1 ha za rok (měďnaté fungicidy, kontaminace hnojiv). Tento limit byl od letošního roku „uzákoněn“ a je platný pro ﬁnančně podporovaný integrovaný systém pěstování révy (§ 14, Nařízení vlády č. 119/2005 Sb.). Z NV č. 119/2005 Sb. vyplývá pro všechny členy Svazu integrované produkce hroznů a vína (v současné době 6300 ha vinic) a ostatní pěstitele, kteří obhospodařují vinice v integrovaném systému pěstování révy, povinnost dodržovat stanovený limit použití mědi. Tím je výrazně omezeno použití a pěstitel by měl více zvažovat, kdy měďnaté fungicidy použít. Přitom je třeba uvést, že musí počítat s důslednou a nekompromisní kontrolou opatření stanovených NV č. 119/2005 Sb. Z těchto důvodů chceme pěstitele upozornit na možnosti použití jednotlivých registrovaných měďnatých fungicidů tak, aby nedošlo k překročení stanoveného limitu a doporučit optimální nasazení měďnatých fungicidů. Obsah mědi v přípravku a množství mědi, které je použito při registrované dávce, uvádí tabulka. Přípravek Aliette Bordeaux Cuproxat SC

Účinná látka

Obsah Cu

Dávka přípravku (ha)

Dávka Cu (ha)

Přípustný počet ošetření

oxichlorid Cu (+fosetyl - Al)

150g/kg

4 kg

600 g

zásaditý síran Cu

190g/l

950 g

Champion 50WP

hydroxid Cu

50%

4 kg

2000 g

Kuprikol 50

oxichlorid Cu

50%

4 kg

2000 g

oxichlorid Cu (+metalaxyl-M)

40%

3,5–4 kg

1400–1600 g

oxichlorid Cu (+metalaxyl)

40%

2,5 kg

1000 g

měďnato-vápenatá jícha

2,5g/l

1%/800 l

2000 g

Ridomil Gold Plus 42,5 WP Ridomil Plus 40 WP Bordóská jícha

Použití měďnatých a kombinovaných měďnatých fungicidů v systému integrované produkce révy vinné

320

Vinařský obzor (6/2005)

fungicidy, např. s folpetem (typ Folpan). Použití folpetu v tomto ohledu plně nahradí měďnatý fungicid a navíc při použití před květem, při dokvétání nebo ihned po odkvětu významně omezí i případné napadení květenství a mladých hroznů plísní šedou. Při závěrečném použití měďnatého fungicidu se uplatní speciﬁcká vysoká účinnost na plí-

seň révy na starých listech (pokud hrozí nebezpečí výskytu) i zpevnění pletiv, resp. lepší vyzrání dřeva a rezidua mědi příznivě působí na zdravotní stav a barvu vína. Je na pěstiteli, aby posoudil uvedené informace a rozhodl se, zda a kdy použije měďnatý fungicid. Objektivně však je vhodnější použití k poslednímu (závěrečnému) ošetření (speciﬁc-

ká účinnost proti plísni révy na starších listech, podpora vyzrání dřeva, příznivé působení při výrobě vína). Použití měďnatých fungicidů pro poslední ošetření proti plísni révy je doporučováno také v zahraničí (např. v Rakousku Ősterreichischer Weinbauverband, „Empfehlungen fűr die „Weinbaumassnahmnen ŐPUL 2000“ fűr 2005).

Zlepší se spolupráce enologů a agronomů? Stává se, že mezi lidmi s velmi blízkým odborným vzděláním se často naruší vzájemný dialog. Ti, co rozumí pěstování, výživě a ochraně rostlin – agrotechnici, nekomunikují s enology, kteří vyrábí z jejich produktů – hroznů víno. Je to těžko vysvětlitelné, proč se navzájem neuznávají v době, kdy je ve Francii každému zřejmé, že budoucnost pokroku se nachází v těsné spolupráci odborně blízkých skupin. Dnešní enologie je ve srovnání s historií francouzského vinařství nový odbor, který se osamostatnil odtržením svých vědeckých zájmů od agrotechniky. Mnozí enologové nechodí vůbec do vinic a zajímají se o ně až tenkrát, kdy vzniklé problémy ve sklepě, zastavení kvašení nebo oxidace, připisují, s káravým zdvihnutím prstu, agronomům. Toto rozdělení odbornosti a nedostatečnost společné řeči je více rozšířené ve starých vinařských krajinách (Francie, Španělsko, Itálie, Portugalsko, Řecko) než v krajinách anglo-saských. V Latinské Americe je to tak napůl. Proč je tato situace? Kultura révy vinné je skoro tak stará jako zemědělská civilizace (7 až 8 000 let, ne-li více) a vinohradníci byli a jsou dodnes, hodnoceni jako dobří odborní zemědělci a jsou zařazováni nad všeobecné zemědělství. Tato odbornost je výsledkem pozorování, které shromáždily mnohé generace žijící v Evropě a na Středním východě. Potom přišla nová moderní doba s novými pohledy a požadavky (vyšší obsah cukru, vyšší hektarové výnosy) a s názorem, že jen výsledky vědecké práce mohou zabezpečit rozvoj zemědělství. Francouzská agronomická kultura je zaměřena více na půdu, naopak rychleji se rozvíjející anglo-saská agronomie je zaměřena na rostliny. Oﬁciální směr francouzských agronomických poradců je: dodat všechny živné lát-

ky do půdy předem a ne následně podle potřeby porostu. Z toho potom, pod záminkou zvýšení mikrobiálního života v půdě, vzniká přehnojení organickými hnojivy a jiné dramatické omyly (v překyselených půdách se neupravuje pH). Z toho samého důvodu a bez ohledu na asimilační stav, nazývaný biodisponibilita, je obsah některých minerálních látek uvedených v půdním rozboru považovaný za dostatečný a jejich dodatečné dávky nejsou doporučené. Někdy jsou přímo odmítány, přestože mohou mít vliv na ochranu rostlin, nebo při nesprávných, někdy navzájem si odporujících zásazích mohou napravit účinek těchto omylů. Poměrně nedávno a to ještě ne všude, se ve Francii teprve začalo využívat analýzy rostlin, přestože listové analýzy jsou již běžně platnými a vykonávané a uznávané v Austrálii, Novém Zélandu a v USA. V těchto krajinách je rozvinuté skutečné porozumění mezi agronomy a enology. Právě způsob výživy révy, a tím i hroznů, bude mít značný ohlas v enologii. Katastroﬁcké situace ve sklepích, zaznamenané v poslední době: zastavení kvašení, stresové příchuti, zvýšená citlivost na oxidaci, ztráta charakteristických aromatických látek a jiné, jsou připisovány přehnojení dusíkem. Ve srovnání s agronomií je enologie nový vědní obor a povolání enolog je založené na znalostech souvisících s chemií, mikrobiologií a analytickými rozbory. Rozhovory enologů o víně se stávají únavné a cizí, kdy spojitost s agronomií přesáhne oslavování vína, tedy jejich zásluh na hodnotách vína. Enologie se představuje jako vážená a zodpovědná, ale nepřekročila dvéře sklepů. Bohužel, tento stav se týká velké části vzdělaných enologů francouzských. Většina z nich věnuje odrůdám a vinohradnictví jen několik hodin ze svého času, a soustřeďuje se více na chemické a mikrobiolo-

gické údaje a výsledky jejich pokusů. Tyto, jako mnoho jiných se netýkají agronomie, ale sledují jen klasické výzkumy a agronomie jim zůstává podivuhodně cizí. Sblížení je nevyhnutné! Nároky na jakost vín odpovídají potřebám trhu, ale jsou známé snahy označit stanovené limity hodnot vína za přemrštěné a překážející. Enologové sami nemohou účinně zasáhnout, když hodnoty a zdravotní stav hroznů neumožňuje dosáhnutí požadované hodnoty vína. Na druhé straně, také i agronomové neznají všechny potřebné hodnoty základního materiálu enologů a také klimatické změny, časté v posledních létech, mění obvyklou klasickou technologii výroby vína. Nedávno dosáhnuté agronomické pokroky v zásobování vinic minerálními látkami (zvláště jejich vliv na složení moštů a vín) by měli dobře znát enologové, aby mohli vykonat potřebné technologické zásahy ve sklepě. Na druhé straně by agronomové zase měli vědět, jestli odlistění, osečkování, přihnojování, ochrana proti chorobám a škůdcům bude odpovídat nárokům enologů. Vinice se musí ošetřovat podle potřeby jednotlivých odrůd a způsobem, který zaručí splnění nároků na odrůdové charaktery a typy vín. Mnohé krajiny (Austrálie, Nový Zéland, Chile, Argentina) se již zapojily do tohoto nového směru a dosahují určité úspěchy. Na starém kontinentě je nevyhnutné, aby porozumění mezi agronomy a enology přišlo co nejdříve. Je sice tu i tam již vidět chodit po vinicích agronomy, aby zajistili nároky enologů, a to by se mělo stát všeobecným pravidlem! Poznámka překladatele: Jak je to u nás? (To je téma pro případnou diskuzi – pozn. red.) Z francouzské materiálu připravil Ing. Antonín Konečný, Šitbořice

Vinařský obzor (6/2005)

321

Vzájomné pôsobenie malolaktických baktérií a vínnych kvasiniek počas malolaktickej fermentácie

Interakcie vínne kvasinky – mliečne baktérie Iniciáciu MLF charakterizuje predchádzajúcu fázu rozmnožovania MB, zvyčajne Oenococcus oeni do koncentrácie 106/ml buniek a viac, k čomu dochádza pri doznievaní alebo po ukončení alkoholovej fermentácie. Tradičná vinárska praxe sa spolieha na rast a aktivitu mikroﬂóry MB, ktoré sa množia dôsledkom metabolického procesu spontánne alebo účinnejšie po inokulácii Oenococcuc oeni. Avšak strohé až veľmi tvrdé fyzikálne – chemické podmienky panujíce vo víne (nízke pH, vyšší obsah alkoholu, prítomnosť oxidu siřičitého a často nízky obsah živín, vytvárajú environment plný stresu pre rast mliečnych baktérií (Junker, 1991). Z uvedených dôvodov zlyhanie MLF nemusí byť neznámou skúsenosťou vinárov. Aby sa predišlo zlyhaniu malolaktickej fermentácie, odporúča väčšina autorov aplikáciu selektovanej kultúry O. oeni (Henschke, 1993), ktorá zabezpečí aj za nepriaznivých environmentálnych podmienok hladký štart a priebeh MLF. Riziko zlyhania štartovacích kultúr MB a neúspešná indukcia MLF by vystavili vína možnostiam chýb a chorôb nežiadúcimi mikroorganizmami vrátane octových baktérií a škodlivých druhov MB (Pediococcus sp., Lactobacillus sp.) prípadne kvasiniek Brettanomyces (Dekkera sp.). Po alkoholovej fermentácii vína nie sú dostatočne chránené oxidom siričitým, oddialenie

začiatku MLF až po úplné zlyhanie, by umožnilo vývin a aktivitu už zmienených nežiadúcich mikroorganizmov. Selekcia štartovacích kultúr mliečných baktérií sa robí pre dosiahnutie väčšej tolerancie voči fyzikálne-chemickým vlastnostiam vína a na zníženie intolerancie Saccharomyces cerevisiae k MB. Brzdiaci účinok kvasiniek voči mliečnym baktériam je známy už dávnejšie (Henick – Kling, Park 1994). Siaha od indukčného, neutrálneho až stimulujúceho účinku. Táto interakcia indikuje, že typ a stupeň interekcie, t. j. vzájomné pôsobenie, závisia od viacerých faktorov vrátane kombinácie kvasinky – baktérie, od prijímania a uvoľňovania živín vínnymi kvasinkami a od schopnosti kvasiniek produkovať metabolity, ktoré majú stimulačný alebo toxický účinok na mliečne baktérie (Henschke, Jiranek 1993). Platí, že komplexná povaha uvedených interakcií môže byť spôsobená: 1. niektoré kmene vínnych kvasiniek môžu vyvíjať stimulačný i inhibičný účinok na mliečne baktérie, 2. aj zloženie muštu a vinárske praktiky môžu ovplyvňovať účinok kvasiniek voči mliečnym baktériam, a 3. niektoré mliečne baktérie môžu samy vyvíjať inhibičný účinok na vínne kvasinky. Vzhľadom na význam interakcií kvasiniek a mliečnych baktérií v mladom víne, chceme sa zaoberať v nejbližších číslach Vinařského obzoru touto problematikou:

1. Inhibíciou malolaktických baktérií vínnymi kvasinkami, 2. Stimuláciou malolaktických baktérií vínnymi kvasinkami, 3. Inhibíciou vínnych kvasiniek mliečnymi baktériami, 4. Vplyvom vinárskych praktík na interakciu kvasinky (mliečne baktérie) (Henick – Kling, 1993) Literatúra: 1. Alexandre, H., Costello, P. J., Remize, F. Guzzo, J. Guilloux – Natier: International Journal of Food Microbiology 93, 2004, s. 141–154 2. Henick – Kling, T.: Wine Microbiology and Biotechnology. Harwood Academic Publishers, Chur 1993, s. 289–326 3. Henick – Kling, Park, Y. H.: American Journal of Enology and Viticulture 45, 1994, s. 464–469 4. Henschke, P. A.: Australian and New Zealand Wine Industry Journal 8, 1993, č. 1, s. 69–79 5. Henschke, P. A., Jiranek V.: Wine Microbiology and Biotechnilogy, Harwood Academic Publishers, Chur 1993, s. 77–164 6. Kunkee, R.: FEMS Microbiology Reviews 88, 1991, s. 55–72 7. Lonvaud Funel, A.: Proceedings of the 13th International Oenology Symposium 2003, Montpellier s. 59–74 Erich Minárik

Tvorba cukerných kyselin octovými bakteriemi na hroznech a ve vínech

Vyplývá to z názoru, že přítomnost kyseliny glukonové a glycerolu v moštech je jednoznačně produkt činnosti plísní. Všechny složky látek neodpovídajících této normě jsou považované jako produkt falšování. Pokusy vykonané s octovými bakteriemi na moštech z Tunisu potvrdily výsledek, že tyto tvoří speciﬁcké látky, tj. kyseliny céto-cukrové z glukózy za přítomnosti vzduchu. Tyto látky nejsou produková-

ny botritidou, ale octovými bakteriemi. Zdá se, že v této souvislosti hraje kyselina dicéto 2,5 – glukonová důležitou úlohu. Její přítomnost v tuniských červených vínech dokazuje, že Acetobacter liquefaciens se nachází na povrchu bobulí hroznů. Vysoký obsah kyseliny glukonové v těchto moštech jsou výsledkem látkové přeměny octových bakterií za přítomnosti vzduchu, proto Botrytis cinerea je nežádou-

cí na hroznech modrých odrůd, ale v extrémně teplých oblastech je jejich výskyt zřídkavý. V těchto klimatických podmínkách původ glycerolu bývá stejným dílem připisován přítomnosti kvasinek, poněvadž obsah glycerolu ve vínech v podstatě není vysoký a neobsahují žádný glycerol z moštu. Z Mitteilungen Klosterneuburg upravil Ing. Antonín Konečný, Šitbořice

322

Vinařský obzor (6/2005)

Těkavé kyseliny ve víně Ing. Václav Švejcar, CSc., Mutěnice

Octové bakterie se do procesu výroby vína dostávají v prvé řadě z hroznů nejen tím, že se přes rmut dostanou do moštu, ale také tím, že hrozny jsou v přímém kontaktu s různými zařízeními ve vinařských provozech (lisy, tanky, filtry apod.), a pokud tato zařízení nejsou dostatečně desinfikována a nesplňují hygienické požadavky, dostávají se bakterie octového kvašení i touto cestou do moštu či vína. Hrozny, které se dostanou ke zpracování, nejsou vždy v odpovídajícím zdravotním stavu a to pochopitelně ovlivní přirozenou různorodost mikroorganismů v moštu. Tak např. Toit, Pretorius (2000) uvádějí, že na zdravých hroznech se z bakterií octového kvašení v největší míře vyskytují Gluconobacter oxydans (syn. Acetobacter suboxydans), kdežto na hroznech napadených Botrytis cinerea je těchto bakterií velmi málo, ale naopak převládají Acetobacter aceti (snáší i vyšší pH) a Acetobacter pasteurianus. Je jasné, že přírodní mikroflora je nepřímo ovlivněna vnějšími podmínkami, jako je odrůda révy vinné, stav hroznů v době sklizně, zvláště pak jejich zdravotní stav, teplota, srážky, charakter půdy, použití insekticidů a fungicidů a přirozeně také vinohradnické praktiky. Mimo již uvedených bakterií octového kvašení se ve vínech ještě může objevit Acetobacter orleanense a dost často také Acetobacter pasteurianus subsp. ascendens. Tato bakterie je zvlášť nebezpečná proto, že vedle kyseliny octové tvoří také hodně esterů. Ve značné míře mohou být také zastoupeny Acetobacter mosoxydans. Všechny octové bakterie jsou při výrobě vína nebezpečné a nežádoucí. Jejich buňky jsou

mnohem menší než kvasinkové a charakterizuje je elipsoidní až tyčinkový tvar o velikosti 0,6– 0,8 x 1–4 µm (velikost kvasinek je přibližně 3– 5,6 x 4–15 µm). Každý technolog se musí snažit zabránit jejich rozšiřování. Je proto účelné znát fyziologické vlastnosti octových bakterií a ty plně využívat při jejich eliminaci. 1. Octové bakterie jsou vůči SO2 velmi citlivé. Je proto nutné rozumně sířit, zejména rmut a mošt z nahnilých hroznů. Správné síření je základní předpoklad jak zabránit vývinu bakterií octového kvašení. 2. Všechny bakterie octového kvašení potřebují pro svůj život poměrně vysokou teplotu (25 až 35 OC). Z tohoto faktu vyplývá, že je nutné kvasit mošty vždy při nižších teplotách, čímž se aktivita nežádoucích bakterií silně omezí. 3. Život, resp. činnost octových bakterií je silně závislá na kyslíku ze vzduchu, protože jej využívají jako akceptor vodíku. Omezení přístupu vzduchu lze řešit, pokud je to možné tím, že se bude kvasit pod kvasnými zátkami (vhodné zejména pro malovinaře) a ihned po vykvašení udržovat plné a uzavřené nádoby. 4. Jak již bylo uvedeno, bakterie octového kvašení jsou rozšířené v celém výrobním zařízení a je tudíž nutné dodržovat všude dokonalou čistotu. Kvasí-li mošty spontánně, je téměř vždy ve víně více těkavých kyselin, než když jsou mošty zakvašeny čistou kulturou kvasinek (ASVK). Je to tím, že apikulátní kvasinky rodů a druhů Kloeckera apiculata a Hanseniaspora uvarum a i jiných jsou nedílnou složkou spontánní mikroﬂóry a vytvoří v prvních dnech kvašení vedle malého množství alkoholu značné množství těkavých kyselin (kyseliny octové) a těkavých esterů, zvláště pak octanu etylového. Ten se tvoří hlavně v prvních dnech alkoholického kvašení sloučením kyseliny octové s alkoholem. Rychlost

esteriﬁkace se zvyšuje teplotou a vyšší hladinou alkoholu a těkavých kyselin. Je pozoruhodné, že octan etylový v malém množství přispívá k příjemnému ovocitému charakteru vína, ale při vyšší koncentraci způsobuje nepříjemnou chuť a dráždivou vůni. Každé, byť sebelepší, víno vždy obsahuje určité množství těkavých kyselin, které jsou při analytických hodnotách uváděny jako kyselina octová. Je-li hladina těkavých kyselin v rozmezí 0,3 až 0,7 g.l–1, je vše v pořádku a kvalita vína není narušena. Je-li však hladina těkavých kyselin vyšší než 0,9 g.l–1, může se hovořit již o naoctěném víně, z kterého při pití není ten správný požitek. Když je ve víně 1,2 g.l–1 těkavých kyselin, je již víno vysloveně naoctěné a odporuje zdravotním požadavkům. Není bez zajímavosti, že „divoká“ apikulátní kvasinka Kloeckera apiculata dokáže v ideálních podmínkách vytvořit 0,5 až 1,2 g.l–1 těkavých kyselin, kdežto „pravé“ kvasinky Saccharomyces cerevisiae maximálně 0,1 až 0,6 g.l–1. Pro úplnost je třeba ještě uvést, že i při jablečno-mléčné fermentaci (biologické odbourávání kyselin) se tvoří také jisté malé množství těkavých kyselin. Pro udržení nízké hladiny těkavých kyselin ve víně je nutné šetrné zacházení s hrozny při vinobraní, udržovat v celém výrobním prostředí vysokou hygienu, nebát se používat osvědčené čisté kultury kvasinek (ASVK) a poctivě sledovat jablečno-mléčnou fermentaci. Literatura Toit, M., Pretorius, I. S.: Microbial Spoilage and Preservation of Wine: Using Weapons from Nature´s Own Arsenal – A Review. Institute for Wine Biotechnology and Department of Viticulture and Oenology, University of Stellenbosch, 2000, Private Bag XI, 7602 Matieland (Stellenbosch) South Africa

Ekologické zemûdûlství

Ekologické vinohradnictví

Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl.

Autor: Jiﬁí Sedlo • réva vinná v historii • popis a funkce jednotliv˘ch ãástí rostliny révy vinné • v˘voj rostliny révy vinné • poÏadavky révy vinné na stanovi‰tû • ampelografie • zpÛsoby mnoÏení révy vinné • produkce sazenic révy vinné • zaloÏení nové vinice • cyklické práce ve vinohradû • sklizeÀ hroznÛ • struãné zásady zpracování biohroznÛ • ekonomika vinohradnického podniku • vinohradnictví v âeské republice • vinohradnictví ve svûtû

280,(vã. 5% DPH)

99,-

(vã. 5% DPH)

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (6/2005)

323

ZAMMA–SUDY, s.r.o. VÍNO–STROJSERVIS, s.r.o. ŠUSTATÝM. CZ Řízené kvašení vína včetně kompletní realizace rozvodů Chladící agregáty pro malá, střední a velká vinařství Možnost ohřevu elektricky nebo tepelným čerpadlem Klimatizace vnitřních prostorů Zaměření a cenová kalkulace zdarma Záruční a pozáruční servis

My chladíme s jistotou !!!

Technologie od prvotního zpracování hroznů až po konečný produkt ! ZAMMA–SUDY, s.r.o. a VÍNO–STROJSERVIS, s.r.o., tel./fax: 547 231 758, e–mail: zamma–sudy@zamma–sudy.cz, vinstrojservis@volny.cz Hlavní 51, 667 01 Vojkovice nad Svratkou ŠUSTATÝM CZ – Miroslav Šustáček, tel./fax: 544 216 840 e–mail: sustacek@sustatym.cz Prušánecká 14, 628 00 Brno

AGROTEC a.s. nabízí omezené množství speciálních traktorů NEW HOLLAND TN75FA za velmi výhodné ceny! Tel.: 602 703 520, e−mail: barous@agrotec.cz Více na www.agrotec.cz

324

Vinařský obzor (6/2005)

BERTI – nová technika zpracování hmoty po řezu keřů a stromů

„S takovýmito větvemi si mulčovač Berti snadno poradí“, ukazují pan Jiří Nedbal se svým starším synem, rovněž Jiřím

Modelová řada Berti TFB představuje moderní profesionální stroje, které byly vyvinuty zvláště pro práci v těžce zpracovatelných půdách a pro drcení dřevní hmoty a větví velkého průměru. Vynikají proto mimořádnou robustností, spolehlivostí a nejsou náročné na údržbu. Tato modelová řada zahrnuje celkem 24 modelů mulčo-

Tak vypadá meziřadí jabloní Rubínů s nahromaděnými větvemi po řezu. . .

vačů o šířce záběru od 1 do 3 metrů, různého provedení a různé výbavy. Stroje se připojují do tříbodového závěsu traktoru a odpovídají frekvenci otáček vývodového hřídele 540 nebo 1000 n/min. Mají možnost příčného mechanického nebo hydraulického posuvu v zavěšení, na zvláštních lisovaných profilech. Pracují velmi blízko zadní nápravy traktoru, čímž je řešen problém stability soupravy. Vyrovnávací opěrné válce mají bohatě dimenzovaná utěsněná ložiska a umožňují snadné nastavování pracovní výšky. Kovaná a kalená kladiva jsou vyrobena z prvotřídní oceli a jsou zárukou vysoké kvality práce. Potvrdili nám to i v rodinném podniku Ovocnářství Jiří Nedbal ve Stránčicích, kde obhospodařují něco přes 9 hektarů výměry sadů jabloní a využívají nový mulčovač Berti TFB 200, který letos zakoupili od firmy PEKASS Praha. „Vybírali jsme z více nabídek různých konkurenčních značek“, říká Jiří Nedbal starší a dodává: „avšak rozhodli jsme se pro mulčovač Berti o pracovním záběru 2 metry. Má silnější, robustnější konstrukci, propracované zavěšení, odolný rám vyrobený z uzavřených tažených profilů, takže je celkově daleko pevnější. To je pro nás vedle kvalitní práce rozhodující. Konečně, posuďte sami.“ To již nám Jiří Nedbal spolu se svými dvěma syny Jiřím a Michalem ukazuje výsledky práce stroje. Právě dokončovali drcení větví po řezu v jednom ze dvou jejich sadů. Řez

. . .a tak po přejezdu mulčovačm Berti TFB

Zřejmá spokojenost s novým strojem se zračí z tváří mužské části rodiny Nedbalových ze Stránčic

provádějí sami soupravou kompresoru Campagnoli, motorovou pilou a pneumatickými nůžkami. Mohli jsme prakticky posoudit nahromaděné řady větví a poté stav po přejezdu traktoru s mulčovačem. Pořízené fotograﬁe jsou dostatečně výmluvné. „Podívejte se, ukazují nám Jiří Nedbal otec se synem, jaké větve dokáže tento mulčovač drtit. Bez problému drtí větve o průměru 8 až 10 cm. To je pro nás úplně perfektní, když se vyřezávají silné větve, které se ještě očišťují, seberou a to dříví se takto drtí mulčovačem.“ Skutečně – za mulčovačem hromada větví zmizela k nepoznání, jako kdyby tam před tím nebyla. K tomu ještě pan Nedbal dodává: „S výkonností stroje jsme také spokojeni. Traktor Z 7011 je výkonově dostačující. Za tři neděle jsme zpracovali plochu z osmi hektarů. Zbývá dokončit tento zbytek odrůdy Rubín a je hotovo.“ K tomu jistě není co dodat, snad jediné, co nám spokojený majitel řekl na závěr: „U nás dostává mulčovač Berti opravdu zabrat, ale nezklamal nás. Myslím, že se nám koupě vyplatila, je to velice dobrý stroj.“ František Král

325

FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK

FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK

F I L T L R Á Ò R K nov˘ model FKSV

• sví ãky licho b s neo ûÏníkové meze n Ïivot ností ou • vyr o tank vnávací s tlako eliminac v˘ch í r ázÛ • tla kov˘ odstfi el ka lÛ Pfiedstavujeme novou fiadu svíãkov˘ch kfiemelinov˘ch filtrÛ FKSV. Díky v˘raznému sníÏení negativního vlivu tlakov˘ch impulzÛ v procesu filtrace prostfiednictvím pouÏit˘ch nedeformujících se ocelov˘ch svíãek s vinut˘m drátem lichobûÏníkového prÛfiezu a vyrovnávacího tanku, zafiazeného pfiímo v kompletu filtru, umoÏÀuje toto zafiízení ‰iroké spektrum selektivit filtrace mo‰tÛ a vín. To znamená, Ïe umí pracovat s hrub˘mi zákaly primárních (odkalen˘ch) mo‰tÛ stejnû v˘znamnû jako s vyzrál˘mi a vy‰kolen˘mi víny pfii mikrobiologické stabilizaci pfied lahvováním, kdy laboratorní rozbory na pfiítomnost kvasinek ve filtrátu ve vût‰inû pfiípadÛ vykazují nulov˘ poãet bunûk. S uplatnûním dávkování definovan˘ch pomûrÛ (kombinací) smûsí jednotliv˘ch typÛ kfiemelin dosahuje FKSV taktéÏ ‰piãkov˘ch prÛtokov˘ch a kapacitních v˘konÛ, které nadstandardnû pfiesahují moÏnosti nûkter˘ch jin˘ch, dosud uÏívan˘ch filtrÛ. Neménû dÛleÏitou skuteãností pfii pouÏití

t s o n n ãi ú í ‰ vy‰ filtrace j e n • vé o n i l e á k c i g kﬁem olo i b o e r c k i a z m i l • stabi á k o s y • v ta ili b a t ren

FILTRY pfiírodních kfiemelin je nejménû agresivní (po‰kozující) úroveÀ tzv. „rozbití" vín pfii filtraci, na rozdíl od nûkter˘ch zauÏívan˘ch metod. Vypl˘vající ekonomick˘ pfiínos v˘raznû upfiednostÀuje jejich aplikace ve v‰ech profesionálních provozech. Filtry FKSV byly velmi úspû‰nû odzkou‰eny v provoznû nároãn˘ch podmínkách s dÛrazem na vysokou kvalitu vína. Jsou vyrábûny s velk˘m rozsahem filtraãní plochy a pfiíslu‰enství s ohledem na poÏadované v˘konové a kvalitativní parametry. BliÏ‰í technické a cenové informace poskytne obchodní oddûlení firmy Bílek:

696 17 Dolní Bojanovice • Josefov 135 - provoz, CZ tel.: +420-518 372 075, tel./fax: +420 518-372 134 e-mail: mail@bilek-filtry.cz www.bilek-filtry.cz • www.filtrace.com

FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK

FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK

Vinařský obzor (6/2005)

326

VinaĹ&#x2122;skĂ˝ obzor (6/2005) REKLAMA 6/ PDF

SNADNĂ APLIKACE

SAMOLEPĂ?CĂ?CH ETIKET NA STROJĂ?CH

0CFD ,SVNWĂ&#x201C;Ĺź 40-*4 "35 TQPMFĹ&#x2DC;OPTU QSP VNĹ&#x17E;OĂ&#x201C;

7Ă&#x2C6;T TSEFĹ&#x2DC;OĹ&#x17E; [WPV OB GPMLMĂ&#x2DC;SOĂ&#x201C; GFTUJWBM IBOĂ&#x2C6;DLĂ?IP 4MPWĂ&#x2C6;DLB

KRAJ BEZE STĂ?NU Model ADS/2

K RU M V Ă? R 2 0 0 5

â&#x20AC;˘ aplikace pĹ&#x2122;ednĂ a zadnĂ etikety â&#x20AC;˘ poloautomat â&#x20AC;˘ vĂ˝kon aĹž 600 lahvĂ/hod. â&#x20AC;˘ nerezovĂŠ provedenĂ â&#x20AC;˘ mobilnĂ

Ĺ&#x2DC;FSWOB QĹźĂ&#x201C;SPEOĂ&#x201C; BNmUFĂ&#x2C6;US W ,SVNWĂ&#x201C;ĹźJ W QĹźĂ&#x201C;QBEĹ&#x17E; OFQĹźĂ&#x201C;[OJWĂ?IP QPĹ&#x2DC;BTĂ&#x201C; ,VMUVSOĂ&#x201C; EĆ&#x2030;N

Ă&#x17E;Ĺ&#x2DC;JOLVKĂ&#x201C; 70/*$" ;"7ÂŤ%," Ă&#x2021;%ÂŤ/*Ä&#x2014;"/ 4,"-*Ä&#x2014;"/ 5PNĂ&#x2C6;Ă? ,0Ä&#x2014;,0 B 03$)&453

a Kvalitbrou cenu! za do

VĂ˝hradnĂ dovozce pro Ä&#x152;R

TPVUĹ&#x17E;Ă¤ WFSCĂ&#x201C;ĹźĆ&#x2030; NVĂ¤Ă&#x2C6;DLĂ? TCPSZ QSPKFLDF mMNV SFHJPOĂ&#x2C6;MOĂ&#x201C; WZEBWBUFMTUWĂ&#x201C; ĹźFNFTMB B NOPIP EBMĂ?Ă&#x201C;DI XXX LSBKCF[FTUJOV TPMJTBSU D[ Kontakt: ZĂĄdveĹ&#x2122;ickĂĄ 426, 763 11 ZlĂn tel./fax: +420 577 901 148 unimarco@unimarco.cz www.unimarco.cz

Prodejce veĹĄkerĂŠ vinohradnickĂŠ techniky a pĹ&#x2122;ĂsluĹĄenstvĂ NabĂzĂ sluĹžby a pĹ&#x2122;ijĂmĂĄ objednĂĄvky na provedenĂ tÄ&#x203A;chto pracĂ: â&#x20AC;&#x201C; Kombajnovou sklizeĹ&#x2C6; hroznĹŻ â&#x20AC;&#x201C; ZatloukĂĄnĂ a zatlaÄ?ovĂĄnĂ sloupkĹŻ â&#x20AC;&#x201C; ZimnĂ pĹ&#x2122;edĹ&#x2122;ez vinnĂŠ rĂŠvy pĹ&#x2122;edĹ&#x2122;ezĂĄvaÄ?em BINGER â&#x20AC;&#x201C; OĹžĂnĂĄnĂ letorostĹŻ oĹžĂnacĂ liĹĄtou ERO â&#x20AC;&#x201C; OdsĂĄvĂĄnĂ listĹŻ odsavaÄ?em listĹŻ ERO

OSLAVAN, a.s. Masarykovo nĂĄm. 939 675 71 NĂĄmÄ&#x203A;ĹĄĹĽ nad Oslavou

tel: 568 623 403 fax: 568 623 646

e-mail: oslavan@oslavan.cz internet: www.oslavan.cz

Vinařský obzor (6/2005)

327

Kvasinky a killer faktor Bc. Irena Pavelková Mutěnice Poprvé byly kvasinky s killer faktorem zaznamenány v roce 1963. Jedná se o toxické látky mající smrtící účinek na některé citlivé kvasinky téhož druhu nebo rodu. Jsou bílkovinné povahy a mají úzké spektrum antifungálních složek. Název killer (z ang. killer – zabiják) je dán tím, že kmeny kvasinek mající tyto smrtící látky skutečně „zabíjejí“ citlivé kvasinky. Podle Šilhánkové (1995) jde o cytoplazmaticky děděnou částici, která je zodpovědná za syntézu speciﬁckých bílkovin a je spojena s přítomností částic, podobným virům. Takovéto toxické bílkoviny se nazývají killerové toxiny, killerové proteiny nebo zymociny či mykoziny. Killer kmeny jsou k vlastnímu killer proteinu imunní. Kvasinky produkující zymociny zahrnují tyto rody: Saccharomyces, Candida, Cryptococcus, Debaryomyces, Hanseniaspora, Kloeckera, Kluyveromyces, Pichia a Rhodotorula (Toit, Pretorius 2000). Byly izolovány v průběhu celého procesu výroby vína, tedy od hroznů až po konečný produkt – víno. Takovéto kmeny kvasinek mohou ovlivnit proces výroby vína např. tím, že zpozdí nastartování fermentace nebo mohou fermentaci zpomalit či úplně zastavit, případně zvýšit hladinu acetaldehydu ve víně či se mohou podílet na zvýšené

tvorbě kyseliny octové a mléčné. Jsou také příčinou různých pachutí vína. Naštěstí, posuzováno z technologického hlediska, jsou zymociny Saccharomyces cerevisiae méně agresivní, ale ostatní nesaccharomycetové kvasinky produkují zymociny s mnohem širším spektrem aktivity. Stabilita a účinnost zymocinů je ovlivněna hodnotou pH, hladinou etanolu, koncentrací SO2 s navázáním se na taniny vína či čiřicí prostředky. Mezi různými kmeny kvasinek Saccharomyces cerevisiae, uchovávanými ve sbírkách či izolovaných z přírody anebo z provozu vinařských podniků, bylo nalezeno mnoho killer kmenů. Byly zařazeny do 11 skupin (Toit, Pretorius 2000) na základě jejich toxinů. U vzpomenutých Sacch. cerevisiae jsou velmi dobře popsané tři zymociny, jenž nesou označení K1, K2, K28. Poslední dva se mohou běžně účastnit výroby vína díky tomu, že mohou fungovat v podmínkách nízkého pH, které ve vínech běžně bývá. Kvasinky s označením zymocinu K1 jsou rozšířeny hlavně mezi laboratorními kmeny. Je známo, že zymociny produkované kmeny kvasinek Saccharomyces cerevisiae byly experimentálně používány jako prostředek k potlačení rozvoje nežádoucích kvasinek (zvláště nesaccharomycet), ale pro využití v podmínkách enologie je to zatím sporné, snad utopistické. Z biologického hlediska je studium killer faktoru jednou z oblastí, ve které výzkum kvasinek výrazně rozšiřuje obecné poznání. Kromě poznatků o jevu samotném přispělo toto studi-

Vplyv spôsobu spracovania hrozna na kvalitné šumivé víno Z aspektu vytvorenia typického buketu a chuti sektu uvažujú ako optimizovať tieto parametre základných vín určených na šampanizáciu. Zvažujú napríklad lisovanie celého hrozna na základe skúseností zo zahraničia. Práca renomovaných ruských autorov je doložená inštruktívnymi graﬁckými vyobrazovaniami a tabuľkami. Vinodelie i Vinogradarstvo 2004, č. 5, s. 14 – 15 Erich Minárik CLASS´ INNOV uvádí na trh výrobek věnovaný vínu CLASS´ INNOV vytvořil „šaty pro víno”, estetický a důvtipný obal na víno. Skládá se z tenké polypropylénové fólie, složené do kapsy, do které se vkládá láhev. Držadlo a prstenec kolem hrdla láhve v podobě vinného listu dotváří tento „smoking pro láhev”. Patentovaný obal je 100% biologicky rozložitelný a nárazuvzdorný. Umožňuje přenášet víno při zachování vhodné teploty. „Šaty pro víno” jsou určeny pro standardní láhve. Protože polypropylénové fólie se vyskytují v mnoha barvách a jejich průhlednost umožňuje rozpoznat láhev, tento obal umožňuje množství variací. Podle Vitisphere.com zpracoval A. Konečný ml.

um významně ke studiu syntézy buněčné blány. Bohužel z vinařského hlediska výzkum či poznání killer faktoru není velký. Dokonce se dá říci, že je zanedbatelný, protože při přípravě a výrobě čistých kultur kvasinek (ASVK) se každý solidní výrobce vyvaruje toho, aby dával do obchodu čistou kulturu s killerovým faktorem. V návaznosti na výše uvedenou problematiku je vhodné uvést, že inženýrství vinných kvasinek se soustřeďuje na speciﬁcké vlastnosti jako účinná fermentace, zdokonalení senzorické kvality a zvýšení pozitivního vlivu na lidské zdraví. Metoda použití DNA rekombinantní technologie k přenosu genů kódujících antimikrobiální enzymy a peptidy do Saccharomyces cerevisiae je dobře propracovaná. Tato skutečnost může výrobcům vína pomoci zredukovat množství používaných chemických stabilizačních látek. Je zde jeden veliký problém – cenová nedostupnost. Nejen u nás, ale prakticky v celém vinařském světě. Literatura Šilhánková, L.: Mikrobiologie pro potravináře a biotechnology. 2. vydání. Victoria Publishing, Praha 1995, s.361, ISBN 80-85605-71-6 Toit, M., Pretorius, I. S.: Microbial Spoilage and Preservation of Wine: Using Weapons from Nature´s Own Arsenal – A Review. Institute for Wine Biotechnology and Department of Viticulture and Oenology, University of Stellenbosch, 2000, Private Bag XI, 7602

Fermentatívna kapacita niektorých kmeňov kvasiniek za nízkej teploty Testovali rôzne obchodné preparáty aktívnych suchých vínnych kvasiniek pri nízkej teplote kvasenia. Cieľom bolo získať informácie o ich prínose do senzorických vlastností vína. Kmene testované pri 12 °C vykazovali optimálnu fermentačnú schopnosť, dokvasenie bez zvyškových sacharidov a veľmi dobré senzorické vlastnosti nimi kvasených vín. Vykazovali minimálne množstvo nežiadúcich prchavých látok. Najlepšie kmene ASVK sa budú využívať v austráskej enológii. Australian and New Zealand Grapegrower and Winemaker 2004, č. 490, s. 102–106 Erich Minárik Zpomalení exportu ve francouzském bednářství Zatímco první půlrok se vyznačoval citelným oživením exportu bednářských výrobků, ve třetím čtvrtletí došlo ke zpomalení prodeje, hlásí Národní správa lesů (ONF). Pokles se projevil na prodejních cenách a způsobil jejich pokles. Tento vývoj je v zásadě způsobený poklesem prodeje v USA, hlavního trhu pro francouzské bednářství. ONF přesto odhaduje, že dostatečná úroda v Evropě v r. 2004 umožní obnovení poptávky. Podle Vitisphere.com zpracoval A. Konečný ml.

328

Vinařský obzor (6/2005)

Daňová poradna Jan Horešovský, daňový poradce, Praha Dotaz Provozujeme pěstitelskou pálenici, nejsme dosud plátcem DPH. Cena za vypálení se skládá ze 2/3 ze spotřební daně, kterou měsíčně odvádíme a z 1/3 z nákladů na pálení a zisku. Tržby pěstitelské pálenice za kalendářní rok činí cca 1 600 000 Kč. Započítává se do obratu pro účely registrace za plátce DPH u pěstitelské pálenice i spotřební daň? Staneme se z tohoto důvodu plátcem DPH (překročením limitu ve výši 1 mil. Kč za kalendářní rok)? Odpověď Z hlediska určení výše obratu podle § 6 odst. 2 zákona o DPH se obratem u osob, které jsou povinny vést účetnictví nebo účetnictví vedou dobrovolně, rozumí výnosy za uskutečněná plnění s výjimkou plnění, která jsou osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně (např. nájmy bytů a nebytových prostor apod.)

a u ostatních osob se obratem rozumí příjmy za uskutečněná plnění s výjimkou plnění, která jsou osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně. Další plnění, která se případně zahrnují do obratu, jsou uvedena v § 6 odst. 2 zákona č. 235/2004 Sb. o DPH. Spotřební daň, kterou je obec povinna u pěstitelského pálení odvést podle zákona o spotřebních daních, není výnosem ani příjmem osoby, která službu pěstitelského pálení poskytuje (obec je pouze tou osobou, které zákon ukládá tuto spotřební daň odvést). Částka spotřební daně se tedy do obratu pro účely DPH nezahrnuje. Dotaz Podle § 36 odst. 3 písm. b) zahrnuje základ daně i spotřební daň (pokud § 41 zákona o DPH nestanovuje jinak). Jak se do základu pro výpočet DPH zahrnuje spotřební daň u pěstitelského pálení, kdy z ovoce dodaného pěstitelem, které je stále majetkem pěstitele, je vypálen destilát, který je předán pěstiteli? Odpověď U pěstitelského pálení se z hlediska DPH postupuje tak, že vzhledem k tomu, že pěstitelské pálení je službou (nejedná se o dodání zboží), základem pro výpočet daně je částka sjednaná

za poskytnutí služby a součástí základu daně za poskytnutou službu není tedy spotřební daň. Pálenice odvádí spotřební daň u produktů pěstitelského pálení podle zákona č. 353/2003 Sb. o spotřebních daních, ale nezahrnuje částku spotřební daně do základu pro DPH.

Dotaz Je přijatá kauce nebo jistina, z které jsou postupně odečítány jednotlivě vzniklé pohledávky, popř. vzniklé škody považována za zdanitelné plnění, když daň je vypočítána až z odebraného množství zboží nebo služby? Zákazník si může nevyčerpaný zůstatek jistiny kdykoliv vyzvednout. Odpověď Pokud má tzv. kauce nebo jistina charakter zálohové platby, to znamená, že jsou z této platby odečítány vzniklé pohledávky, vztahuje se na ni ustanovení § 21 a vzniká povinnost z této platby odvést daň. Pokud se bude jednat o kauci či jistinu jako zástavní právo, tedy za splnění podmínek daných občanským zákoníkem, nejedná se z hlediska zákona o DPH o platbu před uskutečněním zdanitelného plnění a nevzniká povinnost přiznat daň na výstupu.

Vinařské vzpomínání – Joža Úprka a František Kretz Už přes sto let uplynulo ode dne narození těchto dvou významných mužů, a já je mám stále v živé paměti, neboť jsem s nimi býval často ve styku. Oba si získali velkých zásluh o naše Slovácko. Joža Úprka jako velký umělec – malíř a František Kretz jako spisovatel a zejména jako sběratel klenotů tvořivosti slováckého lidu, jeho krojů, výšivek, krajek, keramiky, nábytku apod. Národopisné sbírky v muzeích Brno, Praha, Joža Úprka Uh. Hradiště jsou živými svědky jeho sběratelské činnosti. Ale ještě v jednom důležitém oboru našeho slováckého kraje uplatnili se oba jmenovaní mistři – ve vinařství. Bez tohoto významného

oboru zemědělské František Kretz dělal zase velvýroby, bez vinokou reklamu slováckému vínu hradů, bez révy vina byl nazýván Apoštolem Sloné, bez hroznů, bez vácka. Rád navštěvoval Bzenec, vína a slováckých sklepy Leopolda Skály a při Bzebúd nelze si tento necké lipce podařenými vtipy bakraj Moravy vůbec vil celou společnost. Rád citoval představit. tuto pravdu: „Když udeřil Mojžíš Joža Úprka byl na skálu, tekla voda, když jsme také vinohradníudeřili v Bzenci na Skálu, tekkem. Měl vlastní vilo víno“. nohrad, měl hrozny, Leopold Skála byl hoteliérem víno a vinný sklep. František Kretz v Bzenci. Byl znamenitým vinaTomuto říkal – Lurřem a významnou osobou města dy. Do těchto Lurd rád každý den putoval a svoBzence. Zemřel 1. srpna 1938, v den svých 86. je věrné přátele hostil. Vidím ho živého před senarozenin. Doprovodil jsem ho na poslední cesbou, jak koštýřem vína ze sudů „natahoval“ tě a promluvil nad jeho hrobem. Celý podnik a do úhledných pohárků svým hostům naléval. Leopolda Skály přešel na Vinařské družstvo, jež

Vinařský obzor (6/2005)

kupem zámku a přilehlého parku od hraběte Magnise stalo se nejkrásnějším podnikem toho druhu na celé Moravě. Tento podnik stále patří mezi přední podniky vinařské v naší republice. O tom však příště. Dnes jde hlavně o ty dva slavné muže, Jožu Úprku a Františka Kretce, o určitou disharmonii, která mezi nimi vznikla, ale nakonec dobře dopadla. Kretz dělal Úprkovi takového obchodního jednatele při prodeji jeho obrazů. Úprka mu dával za to nějaké procento. Stalo se však jednou, že Úprka počítal a počítal a jaksi mu to neštymovalo. Dopálil se a řekl Kretzovi přímo do očí: „Ty zloděju, tys ně okradl!“ Kretz se jadrně

ohradil, a Úprka málem by mu dal facku. Kretz raději zmizel, poněvadž Jožka byl proti němu obr. To byl on, s velkým O, holt, velká osobnost – diktátor. Uplynulo 14 dní, měsíc a Kretz se u Úprky neobjevil. Najednou zčistajasna Úprka onemocněl a ulehl na lože. Uplynulo několik dní a Kretz si řekl: „Musím ho navštívit“. Bylo to v Hroznové Lhotě. V domě bylo ticho jako v kostele. Kretz otevřel tiše dveře a spatřil Jožku ležícího na lůžku a koukajícího otevřenýma očima ke stropu. Kretz opět povystrčil hlavu a jadrně zvolal: „Už skapáváš?“ Jožka rázem se pozvedl, sáhl rukou pod postel, vytáhl botu a prásk s ní po Kretzovi. Kretz uhnul a bota dopadla na dveře. A bylo ticho. Po chvíli Kretz

Víno v Polsku Rok po roce se spotřeba vína v Polsku zvyšuje. Vrchol je v odbobí od října do dubna. Ačkoliv pouze polovina Poláků připouští, že pije víno, jen malá skupina znalců vína jej pije každý týden, a většina Poláků pije víno pouze několikrát do roka. Zvýšení spotřeby je dáno na vyšších příjmech, životním stylu, vzdělání a rostoucí střední třídě v Polsku. Konzumenty vína jsou jak muži, tak ženy se středním a vyšším vzděláním a s nadprůměrným příjmem. Nejrychleji rostoucím segmentem jsou vína s cenou 20–40 zlotých (5–10 €). Nabídka vín stále roste – dobře známá vína z Bulharska a Maďarska doplňují vína importovaná z celého světa. Na trhu stolního vína má velmi významnou pozici značka Sophia, která tvoří téměř 1/3 prodeje stolního vína v Polsku. Bulharská vína, která jsou na polském trhu mnoho let, jsou stále populární. Francouzská vína zaujímají druhé místo – mezi značkovými francouzskými víny jsou nejznámější regiony Bordeaux, údolí řeky Rhony a Beaujolais. Na třetím místě v prodeji jsou vína z Maďarska, zejména značky jako Egri Bikaver a Tokaj. Dále můžete najít vína ze zemí jako je Itálie, Německo, Španělsko a Austrálie. Můžete koupit také vína z nového světa. Ve velkých městech jsou specializované vinotéky, což přispívá k rozšiřování povědomí o víně. Jsou vydávány specializované časopisy, konají se specializované veletrhy. Organizace jako SOPEXA (Francie), ICE (Itálie), ICEP (Portugalsko), ICEX (Španělsko) Weinmarketingservice (Rakousko) přispívají k popularitě vína. Víno a ostatní alkoholické nápoje jsou prezentovány na veletrzích v Poznani, Varšavě a Krakově. Dále byly založeny kluby milovníků vína a letos se objeví se svolením EU první polské víno. Nejoblíbenější vína u poláků zdroj: SMG/KRC Poland Media SA Typ vína: Sladké červené/dezertní víno Suché červené víno Sladké bílé/dezertní víno Suché bílé víno Rosé víno Země původu: Bulharsko Francie Maďarsko Itálie Španělsko Zdroj: Alkohol in Poland, březen 2005. Přeložil

46,72% 35,40% 26,74% 19,76% 6,54% 26,05% 23,49% 22,95% 21,01% 13,13% (pk)

329

opět povystrčil hlavu a zase jadrně: „Co mně odkážeš?“ a druhá bota prásk do dveří. A zase ticho. Kretz vystrčí hlavu a dí: „Nemocné jest navštěvovati a Ty po mně pereš botama!“ Úprka na to: „Tož poď sem!“ A smál se. Kretz poslechl, přisedl k posteli a už byli zase kamarády. Vesele se bavili a Kretz povídá: „Jožko, Tebe už nic není?!“ A Jožka na to: „Víš co, pojdem do Lurd, štrngnem si na zdraví?“ Šli a vesele spolu popíjeli. A byli kamarády až do smrti. Však až ta zubatá je roztrhla. František Kretz zemřel v roce 1929 ve věku 70 let a Jožka Úprka zemřel v r. 1940. Dožil se 79 let. Oldřich Malík (z rukopisu mého otce Rudolfa Malíka)

Zajímavé údaje o prodeji vína v Rakousku Na otázku, v jakých nádobách prodávají rakouští vinaři své víno přímo ze sklepa, odpověděli v dotazníku následovně: 2 % objemu vína v kontejnerech (KEG), 16 % objemu ve dvoulitrových lahvích, 41 % v litrových lahvích, 40 % v lahvích o objemu 0,75 l a 1 % v jiných obalech. Zajímavé jsou i údaje o tom, komu rakouští vinaři prodávají lahvové víno přímo ze sklepa. Ze 74 % je to konečný spotřebitel, z 18 % gastronomie a z 8 % další prodejci. Výrazně rozdílný v závislosti na velikosti podniku je podíl prodeje lahvového vína jednotlivým odběratelům. V průměru za celé Rakousko prodávají vinaři přímo ze sklepa 51 % lahvového vína, 41 % prodají tak, že víno na objednávku přivezou na adresu zájemce a pouze 8 % nechávají přepravit k zájemci prostřednictvím jiné ﬁrmy. V případě vinařů s plochou vinic do 1 ha jsou jednotlivé podíly následující: 75/25/0, u podniků s 5 až 10 ha vinic je to 59/33/8 a u ﬁrem s plochou vinic přesahující 10 ha je tento poměr 15/77/8. Na otázku, jak vysoce hodnotí jistotu prodeje v budoucnu, odpovídali rakouští vinaři v případě hroznů 38 %, v případě prodeje sudového vína 23 % a v případě prodeje lahvového vína 61 %. Export lahvového vína z Rakouska realizují asi z 80 % zpracovatelské podniky a vinařská družstva, v případě sudového vína pak vyváží celých 100 %. W/2/1/JS Světová spotřeba vína Obecně se počítá s nárůstem produkce vína na světě a k tomu i odpovídající nárůst spotřeby, který by měl v porovnání let 2003 a 2008 činit +7,5 % objemu. Během let 1999 až 2003 se snížila spotřeba sektů o 10 %, avšak do roku 2008 se předpokládá navrácení objemu spotřeby sektů o 6 %. Všeobecně se také v nejbližších letech předpokládá zvýšení podílu spotřeby kvalitnějšího vína (v cenách nad 120 Kč/láhev) na úkor levného vína. DDW/3/1/JS Víno ze Španělska U nás patří k nejlevnějším vínům v nejnižší cenové kategorii. Alespoň tedy většina objemu, co se k nám dováží. Přitom Španělsko má největší plochu vinic na světě a má i zajímavá vína. 1,2 milionu ha tam obdělává 150 tisíc vinařů, přičemž víno se láhvuje v 5 tisících vinařství. V roce 2004 byl vydán nový vinařský zákon, který mimo jiné podporuje zemské víno. Španělsko se stalo členem EU před 20 lety a od té doby se v exportu zaměřilo na Německo. V roce 2003 byly vyvezeny do Německa téměř 2 miliony hl španělského vína za 271 milionů Eur. Průměrná cena tak činila více než 5 Eur/litr (160 Kč/l). Do Česka byly ze Španělska dovezeny v roce 2004 necelých 250 tisíc hl vína při průměrné ceně 14,20 Kč/l. Množství je tedy srovnatelné s počtem obyvatel a cena (tím i kvalita) ochotě obyvatel vydávat své prostředky za zahraniční víno. Die Weine Spaniens/JS

330

Vinařský obzor (6/2005)

Réva vinná, toxinogenní vláknité mikroskopické houby a ochratoxin A (I.) MVDr. Vladimír Ostrý, CSc., Národní referenční centrum pro mikroskopické houby a jejich toxiny, Centrum hygieny potravinových řetězců v Brně, Státní zdravotní ústav v Praze. E-mail: ostry@chpr.szu.cz

Klíčová slova: víno, Aspergillus carbonarius, ochratoxin A, hodnocení rizika Úvod Dne 26. ledna 2005 vyšlo Nařízení komise (EC) č. 123/ 2005. Zde je nově limitován mykotoxin ochratoxin A ve šťávě z hroznů révy vinné, v moštu a víně. Toto nařízení vstoupilo v platnost 1. dubna 2005 a týká se šťáv, moštů a vín ze sklizně roku 2005 a ze sklizní v dalších letech. Ve šťávě z hroznů vinné révy, v moštu a víně a nápojích na jejich bázi byl stanoven limit 2 µg/kg. Protože ochratoxin A (dále OTA) nebyl dosud ve víně limitován, chtěl bych čtenářům přiblížit tento významný mykotoxin a zejména důvody, které vedly k tomu, proč je OTA ve víně nově regulován a limitován. V dalších příspěvcích bych chtěl čtenáře seznámit s výsledky pilotní studie, která se týká osídlení hroznů vinné révy vláknitými mikroskopickými houbami se zaměřením na producenty OTA a výskytu OTA ve šťávě z hroznů vinné révy, v moštech a vínech. Výsledky se týkají vzorků, které byly odebrány během sklizně 2004 ve Znojemské vinařské oblasti. Charakteristika OTA OTA byl objeven a chemicky charakterizován při laboratorním testování toxinogenních kmenů vláknitých mikroskopických hub Aspergillus ochraceus v Jihoafrické republice v roce 1965. Patří do skupiny ochratoxinů, kam ještě řadíme další ochratoxiny (B, C, D a α). V této skupině je OTA dominantní. Z hlediska způsobu biosyntézy patří OTA mezi pentaketi-

dy. Lze ho obecně charakterizovat jako derivát 7-izokumarinu vázaný na aminoskupinu L-β-fenylalaninu [1]. Strukturní vzorec OTA je uveden na obr. 1

Obr. 1 Strukturní vzorec OTA Producenti OTA Při produkci OTA se dosud uplatňovaly především dva rody Aspergillus (A. ochraceus, A. melleus) a Penicillium (P. verrucosum, P. nordicum) [1]. V tropických a subtropických oblastech je OTA v potravinách produkován zejména vláknitými mikroskopickými houbami rodu Aspergillus. Optimální teplota pro jeho produkci např. pro Aspergillus ochraceus (obr. 1) se pohybuje okolo 28 OC, i když může být touto vláknitou mikroskopickou houbou produkován v teplotním rozsahu 15–37 OC. V chladnějších oblastech je OTA produkován spíše vláknitými mikroskopickými houbami rodu Penicillium. Mikroskopické houby rodu Penicillium verrucosum (obr. 2) jsou schopny produkovat OTA již v rozmezí od 4–30 OC. Další významní producenti OTA, zástupci Aspergillus sekce niger, kteří mají spojitost s kontaminací hroznů vinné révy, byli izolováni a identiﬁkováni poprvé v roce 1994 [2] a následně byli konﬁrmováni v dalších studiích [3–5]. V rámci této sekce patří Aspergillus carbonarius (obr. 3) k nejvýznamnějším producentům OTA ve víně a rozinkách [5].

Toxikologické hodnocení Akutní i chronická toxicita OTA je v zásadě odvozena od jeho schopnosti inhibovat syntézu proteinů na základě kompetice s fenylalaninem v reakcích katalyzovaných fenylalanin-t RNA syntetázou. Při studiu mechanismů účinku OTA byla dále prokázáno zvýšení peroxidace lipidů, poškození metabolismu cukrů a vápníku a poškození mitochondriálních funkcí. Mezi hlavní toxické účinky OTA patří nefrotoxicita, imunotoxicita, mutagenita, karcinogenita, teratogenita a neurotoxicita [1]. K významným toxickým účinkům OTA patří nefrotoxicita, kdy cílovým orgánem jsou ledviny a vylučovací systém. Bylo prokázáno, že OTA by mohl hrát velkou roli v etiologii nefropatie (blíže neurčeného onemocnění ledvin) prasat. Podobnost mezi patofyziologickým obrazem nefropatie u prasat a projevy Balkánské endemické nefropatie u člověka vedla k úvaze o společné příčině těchto onemocnění na vzniku onemocnění [6–8]. OTA je dále spojován s nádory ledvin a nádorovým onemocněním varlat [9,10]. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) FAO/WHO klasiﬁkuje OTA jako možný karcinogen pro člověka (kategorie 2B) [11]. Výskyt v potravinách OTA se vyskytuje v řadě komodit jak rostlinného, tak i živočišného původu. Za hlavní zdroje OTA v potravinovém řetězci jsou pokládány obiloviny, produkty z obilovin, vepřové maso, krev a vnitřnosti (játra, ledviny, výrobky z krve), dále se nachází v kávě, pivu, luštěninách, koření, zeleném čaji, sušeném ovoci, např. fících či rozinkách, lékořici a grepové šťávě [1]. Zimmerli a Dick v epidemiologické studii sledovali výskyt OTA v lidském krevním séru ve Švýcarsku. Překvapivě zjistili, že muži z oblastí jižněji od Alp měli v krevním séru vyšší

Vinařský obzor (6/2005)

koncentrace OTA než ženy a muži žijící severněji od Alp. Při vyhledávání možných expozičních zdrojů potravin byl OTA poprvé stanoven ve víně a džusech [12]. V dalších studiích prováděných v Evropě byl výskyt OTA potvrzen v červených, rosé, bílých a dezertních vínech, zejména z oblasti Středomoří (Francie, Itálie, Španělska, Portugalska a Řecka). Koncentrace OTA ve vzorcích vín se pohybovaly v závislosti na oblasti v rozsahu < 0,01–7,6 µg.1–1. Vyšší koncentrace OTA byly stanoveny zejména v červených vínech [13–18]. Zdravotní riziko Reálnou expozici člověka OTA dokládají jeho nálezy v lidské krvi, moči a tkáních. V Evropě byl OTA detekován v lidských krevních vzorcích v mnoha zemích, a to v koncentracích v rozsahu od 0,1 do 14,4 µg.l–1 krevního séra nebo plazmy. V České republice je OTA systematicky sledován od roku 1994 v krevním séru dárců krve okresů Benešov, Plzeň, Ústí nad Labem a Žďár nad Sázavou v rámci systému Monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí, jehož garantem je Státní zdravotní ústav Praha. Dosud bylo vyšetřeno na obsah OTA celkem 2 206 vzorků krevních sér, z tohoto počtu bylo 2 077 vzorků (94 %) pozitivních,( ≥ 0,1µg.l–1). Aritmetický průměr činil 0,28 µg.l–1, medián 0,2 µg.l–1 a 90 % percentil 0,5 µg.l–1. Koncentrace OTA se pohybovaly v rozsahu 0,1–13,7 µg.l–1 séra [19–23]. Získané koncentrace OTA v krevním séru odpovídají koncentracím zjištěných v obdobných studiích např. ve SRN. V roce 1998 Vědecký výbor pro potraviny (Scientiﬁc Committee for Food of European Commission /EU SCF/) stanovil provizorní tolerovatelný denní přívod (PTDI) pro OTA 5 ng.kg–1 t. hm.den–1. Čerpání provizorního tolerovatelného přívodu v ČR v 90. letech bylo např. z potravin na bázi obilovin 58 % a z pražené kávy 3 % [24]. I když riziko akutních toxických účinků OTA je obvykle považováno v podmínkách ČR za minimální, jiná situace může být u tzv. pozdních toxických účinků, např. karcinogenních, které vyplývají z přívodu velmi nízkých jednorázových nebo opakovaných koncentrací OTA v potravinách. Proto je potřebné v hodnocení dietární expozice a v hodnocení zdravotního rizika OTA i nadále pokračovat se zaměřením na jeho významné expoziční zdroje – potraviny z obilovin, kávu, masné výrobky, rozinky, džusy, pivo a víno. Literatura (1) MALÍŘ, F., OSTRÝ, V. (Eds.): Vláknité mikromycety (plísně), mykotoxiny a zdraví člověka. NCONZO, Brno, 2003. (2) ABARCA, M.L., BRAGULAT, M.R., CASTELLA, G., CABAÑES, F.J.: Appl. Environ. Microbiol., 60, 1994, s. 2650–2652.

(3) TEREN, J., VARGA, J., HAMARI, Z., RINYU, E., & KEVEI, E.: Mycopathologia, 134, 1996, s. 171–176. (4) ABARCA, M.L., ACCENSI, F., BRAGULAT, M.R., CABANES, F.J.: J. Food Prot., 2001, 64, s. 903–906. (5) ABARCA, M.L., ACCENSI, F., BRAGULAT, M.R., CASTELLA, G., CABAÑES, F.J.: J. Food Prot., 66, 2003, s. 504–506. (6) SCHLATTER, C.H., STRUDER–ROHR, J., RÁSONYI, T.H.: Food Addit. Contam., 13, 1996, s. 43–44. (7) PETZINGER, E., WEIDENBACH, A.: Livestock Prod. Sci., 76, 2002, s. 245–251. (8) PUNTARIC, D., BOSNIR, J., SMIT, Z., SKES, I., BAKLAIC, Z.: Croat. Med. J., 42, 2001, s. 175–180. (9) BACH, P.H., GREGG, N.J., DELACRUZ, L.: Food Chem. Toxicol., 30, 1992, s. 205–211. (10) SCHWARTZ, G.G.: Cancer Causes Contr., 13, 2002, s. 91–100. (11) IARC (International Agency for Research on Cancer/World Health Organization): IARC monographs on the evaluation of carcinogenic risks to humans. Vol. 56: Some naturally occurring substances: food items and constituents, heterocyclic aromatic amines and mycotoxins. IARC, Lyon, France,1993. (12) ZIMMERLI, B., DICK, R.: Food Addit. Contam. 13, 1996, s. 655–668. (13) FESTAS, I., HERBERT, P., SANTOS, L., CABRAL, M., BARROS, P., ALVES, A.: Am. J. Enol. Viticult, 51, 2000, s. 150–154. (14) SERRA, R., ABRUNHOSA, L., KOZAKIEWICZ, Z., VENÂNCIO, A.: Int J. Food Microbiol., 88, 2003, s. 63–68. (15) BATTILANI, P., PIETRI, A., BERTUZZI, T., LANGUASCO, L., GIORNI, P., KOZAKIEWICZ, Z.: J. Food Prot., 66, 2003, s. 633–636. (16) SAGE, L., GARON, D., SEIGLE–MURANDI, F.: J. Agric. Food Chem., 52, 2004, s. 5764–5768. (17) TJAMOS, S.E., ANTONIOU, P.P., KAZANTZIDOU, A., ANTONOPOULOS, D.F., PAPAGEORGIOU, I., TJAMOS, E.C.: J. Phytopathol., 152, 2004, s. 250–255. (18) BAU, M., BRAGULAT, M.R., ABARCA, M.L., MINGUEZ, S., CABAÑES, F.J.: Int. J. Food Microbiol., 98, 2005, s. 125–130. (19) RUPRICH, J., OSTRY, V.: Cent. Eur. J. Public Health, 1, 1993, s. 86–93. (20) MALIR, F., OSTRY, V., CERNA, M., KACEROVSKY, J., ROUBAL, T., SKARKOVA, J., BRNDIAR, M., FIXA, P.: Cas. Lek. Cesk., 143, 2004, s. 691–696. (21) MALIR, F., ROUBAL, T., BRNDIAR, M., OSTERREICHER, J., SEVERA, J., KNIZEK, J., TMEJOVA, M., BETBEDER, A.M., BAUDRIMONT, I., CREPPY, E.E.: J.Toxicol.–Toxin Reviews, 20, 2001, s. 261–274. (22) MALIR, F., BRNDIAR, M., ROUBAL, T., SEVERA, J., FIXA, P., KACEROVSKY, J., ZA-

331

HRADNIK, J., OSTERREICHER, J., KNIZEK, J., CERNA, M.: Mycotoxin Res., 17, 2001, s. 39– 44. (23) MALIR, F., SEVERA, J., ROUBAL, T., KACEROVSKY, J., FIXA, P., MOUCKA, P., ZAHRADNIK, J., KNIZEK, J., OSTERREICHER, J., BRNDIAR, M., CERNA, M.: Mycotoxin Res., 17, 2001, s.129–131. (24) OSTRY, V., SKARKOVA, J., RUPRICH, J.: Mycotoxin Res., 17, 2001, s. 183 – 186.

Obr. 1 Růst Aspergillus ochraceus na Czapek Yeast Extract (CYA) agaru (25 OC, 7 dní)

Obr. 2 Růst Penicillium verrucosum na Czapek Yeast Extract (CYA) agaru (25 OC, 7 dní)

Obr. 3 Růst Aspergillus carbonarius na Czapek Yeast Extract (CYA) agaru (25 oC, 7 dní)

332

Vinařský obzor (6/2005)

Sabrage aneb setněte si svůj sekt

Sabrage = sabráž = sekání Slovo pochází od francouzského jména pro šavli (le sabre), sloveso „sabrer“ pak značí „posekat“ nebo „sekat šavlí“. Sabreur je potom „šavlíř“ nebo „šavlista“, tedy ten, kdo stíná, seká.

zkoušel otvírat sekt s kvasničním sedimentem v hrdle a pod korunkou klasickým otvírákem, tuší, proč jsem toto prováděl jen jednou (pro ostatní: tlak v láhvi umožní ven deroucímu se kalu takovou rychlost, že aktér zpravidla nestihne v dostatečné míře odstranit korunku a kvasnice na tuto narazí a po odrazu putují do tváře aktéra – to vše se odehraje během několika desetin sekundy). Další volba byla jasná: druhou láhev je třeba setnout. Vzpoměl jsem si na pana Babku, technicky promyslel vedení tnutí a oprášil prvorepublikový bajonet československé výroby – nakonec, tradice má počátek v používání sečných bojových zbraní. Pootočil jsem si láhev od sebe a tupou stranou bajonetu švihl, zejména v zápěstí, a dílo se podařilo napoprvé.

Speciální sommeliérské sabrážní šavle. zdroj Internet (již posláno) Historie sabráže K původu zvyku sabráže se váže mnoho zkazek. Jedna z nich hovoří o tom, že v době vlády Napoleona byla Madame Clicquot, majitelka a vedoucí vinařství Veuve-Clicquot v Champagni častou hostitelkou bujarých skupinek vojenských důstojníků. Když vojáci odjížděli z pitek, obdrželi vždy láhve šampaňského na cestu. Při jízdě na koňském hřbetě bylo však obtížné pracné otvírání sektů, proto tasili šavle a hrdla lahví švihem stínali. Jiná verze tvrdí, že Napoleonovi husaři se po vítězstvích rádi opíjeli a zdržovat se otevíráním lahví asi nechtěli a rovnou jejich hrdla sekali šavlemi, často ještě od krve nepřátel. Moje premiéra sabráže Prvně jsem ono setnutí hrdla láhve šumivého vína šavlí viděl na vlastní oči začátkem devadesátých let mezi stánky na veletrhu Vinex, a to v podání sommeliéra Karla Babky, o němž se domnívám, že náleží k jedněm z průkopníků tohoto počínání. Pan Babka patří k profesionálům a jeho vystoupení, byť v pozdních odpoledních hodinách několikadenního klání, patřilo k bravurně a sebejistě zvládnutým kouskům nezřídka nutné sommeliérské exhibice. Už tenkrát jsem si řekl, že to musím jednou vyzkoušet. Příležitost přišla v roce 2000, kdy jsem potřeboval přechutnat svůj sekt ještě ležící na kvasnicích a pod korunkovým uzávěrem. Kdo

V případě, že sommeliérskou šavli nemáte, bajonet jste si zapoměli a již jste rozbili třetí pohárek (křišťálový nemáte zrovna po ruce), nezoufejte. Posloužit mohou i některé ruční viniční nástroje. Vhodný je srp, pevné nůžky, pilka, štýchar – rýč na sazenice či motyka (na snímku). Na snímku autor článku. Foto Roman Varmuža Jak na to? Samozřejmým předpokladem je láhev sektu. Sekt může být již ve fázi ﬁnálního výrobku, tedy náležitě adjustován a pod zátkou a košíčkem. Možné je však použít také sekt ještě na kvasničních kalech, podmínkou ovšem je, že láhev je na tento úkon připravována, tj. sediment je setřesen u hrdla a láhev nejlépe po dobu několika týdnů umístěna ve svislé poloze dnem vzhůru, aby se sediment „usadil“, zpevnil a jemný kal se i při sebemenší manipulaci nerozvířil. Dalším důležitým prvkem je příprava láhve po teplotní stránce. Láhev by měla být po

dobu nejméně několika dní ponechána v klidu a temperována na teplotu podávání šumivých vín. Pokud je láhev transportována těsně před použitím a tedy je s ní různě třeseno, může při odseknutí hrdla vypěnit množství větší, než je obvyklé a ke konzumaci tak mnoho nezbude. Tento problém může také nastat, pokud není sekt dostatečně podchlazen a teplota je příliš vysoká. V opačném případě, tedy je-li láhev podchlazena, může být problém vůbec sekt seknout efektivním způsobem. Byly zaznamenány případy, kdy sekání příliš podchlazeného vína (např. kolem 0 °C) nebylo možné ani na několikátý pokus urazit hrdlo – sklo krčku se všelijak štěpilo, nebo i dokonce puklo v požadovaném směru, ale podchlazením klesl tlak v láhvi a CO2 něměl potřebnou sílu k vystřelení odlouplé části a korek s prstencem hrdla kolem sebe uvízl na místě a posunul se téměř neznatelně o několik milimetrů. Pokud je sekt zcela nechlazený, je sekání až nebezpečné, neboť případy prasknutí láhve na mnoha místech a poranění levé ruky, v níž láhev spočívala, byly též zdokumentovány. Začátečníkům a nebo v případech, že nejsme dle výše uvedených informací dobře připraveni, je doporučeno vybavit se ještě dodatečně plexisklovým (viz foto na titulní straně) či jiným štítem nebo nejméně brýlemi. Sekání sektu by nemělo být prováděno v uzavřených či malých prostorách. Ideální je venkovní prostor s možností dohledání odstřeleného části hrdla s korkem. Aktérovi seknutí doporučuji směřovat láhev mimo přihlížející. Vhodné je mít též k dispozici několik pohárků, protože šumivé víno se vzápětí po úkonu zpravidla hrne ven v kvantech.

Vinařský obzor (6/2005)

skla. Nárazem by mělo dojít ke kolmému nebo mírně šikmému (k ose láhve) prasknutí hrdla, jehož vrchní část i s prstýnkem skla kolem korku vnitřním tlakem šumivého vína odletí do prostoru a za ním vzápětí následuje zpravidla částečný výtrysk zpěněného moku. Pokud je víno správně vychlazeno a vnitřní přetlak není předimenzován, nemělo by výtryskem uniknout více než 15 až 20 % vína. Obavy z přelití případných střepů skla do pohárků jsou liché, protože střepy v případě správného seknutí nejsou, a pokud přece, uletí s hrdlem a nebo klesnou v láhvi na dno. Láhev tedy v tomto případě nedoléváme až do dna.

Sečné zbraně vhodné pro stínání hrdel sektů jsou ty, které nejsou příliš dlouhé a jsou přiměřeně robustní a spíše těžší. Důležitý je rychlý švih na krátkou vzdálenost s určitou setrvačností. A to např. u dlouhých a lehkých šavlí nejde. Na snímku jsou dva předměty ze skupiny chladných zbraní, které jsou velmi vhodné k sabráži: vojenský bodák – bajonet a originální trampský kuchyňský nůž Abraham z dílny nožíře Brixiho. Foto Richard Stávek

Spolky, bratrstva a komerce Dnes jde sabráž značně do módy. Kdo chce být „in“, zejména v USA a západních zemích, součástí oslavy, svatby, výročí, inaugurací a podobných příležitostí je stínání šampaňského (samozřejmě originálního). Po celém světě existu-

Nejenom šavle či bajonet Jednou z nejdůležitějších záležitostí sabráže je také předmět, kterým je tato vykonávána a často bývá hlavním lákadlem. Klasickým je přímo speciální šavle k tomu určená, která však není běžně používána i z hlediska ceny a dostupnosti. Hojně se k úkonu užívají šavle různých tvarů, meče, robustní kuchyňské nože, ale i lovecké dýky. Použitelné jsou též v nouzovém případě některé viniční nástroje (viz snímek na straně 332), dokonce klíče od sklepa (nutno vybrat vhodný – opět robustí a těžký – a vyzkoušet) nebo jiné nářadí. Obecně lze říci, že každý dostatečně pevný a tvrdý předmět, který má hranu. U předmětů s ostřím (bodáky, dýky, nože, meče) stínáme opačným, tedy tupým koncem. Zajímavým fenoménem je použití skla – nejčastěji je užíván pohárek na stopce. Velmi se osvědčil český barnatý křišťál, který přežívá sabráž téměř ve 100 % případů, u běžného skla je to u zkušených sabrérů tak 80–90 %. Na krček láhve se udeří hranou nožky pohárku. Dalším použitelným skleněným předmětem může být prázdná láhev (hranou hrdla). Je také zaznamenáno použití podšálku. Mezi naprosté kuriozity patří sabráž podkůvkou od podlužáckých mužkých čižem. Zkuste to také Postup je poměrně jednoduchý. Láhev zbavíme kapsle, opatrně odstraníme košíček a uchopíme levou rukou (praváci) u dna a nasměřujeme do bezpečného prostoru. Sabrážní předmět, který držíme v pravé ruce, přiložíme údernou hranou ke stěně láhve a kontrolně si pomalým švihem 2–3x projedeme trasu švihu. Tedy se neudeří přímo do hrdla, ale jede se stínajícím předmětem po stěně láhve směrem k hrdlu. Před nárazem do krčku hrdla zintenzivníme švih, aby kinetická energie překonala pevnost

333

Sabráž ve slavnostním úboru na soutěži v sekání sektů, Prušánky, únor 2005 (Foto Michal Grůza) jí dokonce Bratrstva šavle a podobná seskupení sdružující příznivce šumivých vín a sekání jejich hrdel. Také u nás se již začínají formovat tyto spolky. Na trhu se to také hemží ﬁrmami dodávajícími sommeliérské a degustátorské potřeby, v tomto případě stylové šavle určené pouze a přímo na sabráž. Ceny se pohybují od 100 Eur a u značkových a speciálně upravovaných na zakázku (například rytina apod.) mohou dosahovat i několika set Eur, jako například slavná prestižní značka Laguiole. O sabráži na Internetu http://www.confreriedusabredor.co.uk http://www.lesabredor.fr Text Richard Stávek Sabréři na titulní straně časopisu: Jan Rozek (foto Richard Stávek), Libor Nazarčuk (foto archiv Libora Nazarčuka), Richard Stávek (foto Michal Grůza). Foto hrdla láhve: Roman Varmuža

Kresba Martina Magni

poznámka autora: tento příspěvek nemá ambice se stát všezahrnujícím a zcela vyčerpávajícím tématem – uvítáme případná doplnění, diskuzi či jiné podněty.

334

Vinařský obzor (6/2005)

V Hustopečích o ekonomice, politice a vínech

Po uvítání hustopečským starostou Jiřím Teplým, který také omluvil v té chvíli již bývalého ministra zemědělství Jaroslava Palase, dostal slovo Jiří Sedlo. Soustředil se na rozbor situace našeho vinařství v nových podmínkách pomocí mnoha tabulek a grafů, škoda, že jen malá část z nich se dostala do sborníku přednášek. Radní JMK Jan Letocha jménem kraje vyjádřil podporu vinařství a kriticky zhodnotil vinařský zákon, zároveň však upozornil, že statut malovinaře v připravované novele je zřejmě v rozporu s evropskou legislativou. „Záleží na našich europoslancích, zda se jim podaří vyjednat interpretaci souladu s předpisy unie,“ domnívá se radní. Další řečníci již tak konformní s legislativním procesem EU nebyli. Libor Nazarčuk přednesl nejkritičtější projev - nešetřil ani státní úředníky, kteří podle něj: „… místo toho, aby nám pomáhali proti byrokratické mašinérii z Bruselu, jak je to obvyklé v ostatních členských státech, tak dělají pravý opak.“ A to prý s takovou horlivostí, až se nad tím i naši rakouští sousedé usmívají, což doložil větou, vypůjčenou z projevu Petera Hancvencla z rakouského velvyslanectví, který si nejprve myslel, že vykazování nulové daně je podivný český způ-

sob jak bránit importu vína: „Teď jsem ale pochopil, že je to povinnost vyplývající z evropských pravidel, jen my v Rakousku to neděláme, protože to nemá smysl.“ V tomto duchu vyzněly nejen oba zmíněné příspěvky a projev předsedy Svazu vinařů Slovenska Igora Mancela, ale dokonce i část řeči europoslance Vladimíra Železného. Ani v krátké reakci náměstka ministra zemědělství Zdeňka Růžičky nenašla unie příliš zastání, řešení domácích problémů by však podle něj napomohla intenzivnější komunikace vinařů se státním aparátem. Chrisitan Jaborek, náměstek rakouského ministra zemědělství, vnesl svou bilancí deseti let rakouského vinařství v EU do semináře trochu optimismu – v Rakousku se krizové scénáře nenaplnily. Z pozice velkovýrobce zhodnotil rok Pavel Štefanovič, ředitel Vinia Velké Pavlovice, který mimo jiné vyjádřil podporu vzniku jediného VOC Morava. Jeho informacemi nabitá prezentace však možná nebyla (i díky použitému marketingovému slovníku) úplně srozumitelná. Seminář zakončil příspěvek Viléma Krause nazvaný „Morava – velká středoevropská vinařská oblast“. Po historickém úvodu se jako jediný řečník odvážil kriticky pohlédnout i do vlastních řad, ať již

kvůli zvýšení podílu modrých odrůd poslední vlnou výsadby vinic nebo kvůli neschopnosti vinařů efektivně spolupracovat na řešení společných problémů. Zároveň i on vyjádřil silnou podporu jednotnému prosazování názvu Morava jako nástroje zviditelnění našeho vinařství. Tématický záběr semináře byl široký a vymezený čas krátký, což nedovolilo žádný z naznačených problémů prozkoumat hlouběji, přesto se v Hustopečích zrodila užitečná tradice. Seminář navíc doplnila oﬁciální soutěž vín šesti nejrozšířenějších odrůd oblasti s následnou degustací. Vína byla hodnocena stobodovým systémem a v každé kategorii byly uděleny tři medaile, jejich držitelé mohou na oceněná vína přidat medailičku – nejstarší dochovanou hustopečskou pečeť z roku 1322. Vítězové: Ryzlink vlašský, výběr z hroznů 2003 z Věstonických sklepů; Veltlínské zelené, pozdní sběr 2002 z Vinselektu Michlovský; Ryzlink rýnský, pozdní sběr 2003 od Zdeňka Trčky ze Starovic; Modrý portugal, pozdní sběr 2003 ze Šlechtitelské stanice vinařské, Velké Pavlovice; Svatovavřinecké, pozdní sběr 2003 z Vinařství Mikrosvín Mikulov a jakostní André 2003 z Vinařství Buchtovi z Velkých Pavlovic. Petr Posolda

Vinná tečka Kosher vína

Především na jeho bedrech spočívala hlavní tíha výroby, přesněji řečeno jeho rukama (a to poprvé v životě) „prošla“ každá kapka ušlechtilého moku, mletím počínaje a plněním mladého vína do lahví konče. Po splnění náročných a složitých podmínek, zejména náboženských (obecně hygienické, potravinářské, potažmo vinařské byly samozřejmé), je zahajována distribuce dvou odrůd – červeného Svatovavřineckého a bílého Chardonnay. Čtenáři Vinařského obzoru a Kachol Velavan z listopadu minulého roku měli možnost se seznámit se všemi zákrutami, které provázely přípravu a sám výrobní proces. Nicméně nyní, půl roku po „Košer vinobraní v Mikulčicích“, můžeme s uspokojením konstatovat, že záměr se vydařil. Poprvé po více než 60 letech je znovu na Moravě vyráběno košer víno, byť ve velmi omezeném množství. Malebné Mikulči-

ce tak kromě historických nálezů (Velká Morava) si mohou připsat další pozoruhodnost. Vedle vinařství Chrámce u Mostu (Váňa) jako druhé místo v republice hostí výrobu tak vysoce speciálního produktu jakým košer víno bezesporu je. Mikulčické „kosher“ nebude, alespoň zpočátku, běžně komerčně dostupné. Přednostním odběratelem jsou moravské židovské obce, především brněnská, které víno vyhovující všem náboženským předpisům budou používat při každotýdenních šabatových bohoslužbách a o hlavních židovských svátcích. Zdařilou premiérou byl již svátek Purim, nejradostnější v židovské liturgii a proslulý kromě jiného i „povinnou“ konzumací vína. A největší odměnou pro všechny, kdož se o zrod tohoto vína zasloužili, je, že víno je schváleno k použití „šel Pésach“, tedy o nejniternějším židovském svátku Pésach smí být sou-

částí slavnostní hostiny Sederu. Šetrná technologie, prakticky žádné přísady, pouze minimální přislazování a schválené kvasné kultury, především pak vyloučení pasterizačního procesu a jiných umělých úprav opravňuje víno k dalšímu atributu „not mevushal“, který je zásadní pro konzumenty z řad ortodoxních věřících, tedy těch, kdo přísně a přesně dodržují všechna ustanovení Tóry. Jak bylo uvedeno výše, první výrobní šarže je z mnoha důvodů omezená (cca 1500 l obou odrůd dohromady) a prakticky je již rozebraná. Přesto určité množství je vyhrazeno pro volný prodej v pokladně ŽOB, tř. Kpt. Jaroše 3 v Brně (otevřeno úterý 9-18, čtvrtek 9-16, tel. 545 213 218) za „zaváděcí“ cenu 99 Kč/0,75l. Tak na zdraví – Le Chajim! (Psáno pro Vinařský obzor, Kachol Velavan a Roš chodeš, duben 2005) Petr Weber

Vinařský obzor (6/2005)

335

Ohlédnutí za Vinitaly 2005

Kromě vinařských velmocí získali Special Prize Vinitaly 2005 i zástupci Maďarska (Nyakashegy KFT), Rakouska (Esterhazy’sche weingut und scholosskellerei GMBH&COKG) a Švýcarska (Provins Valais). Nejvyšší ocenění pro firmu, Special Prize Gran Vinitaly 2005, získala italská firma Cavit S.C. Soutěž se tentokrát příliš nevydařila našim slovenským sousedům, kteří získali jen jedno čestné uznání pro Vinárske závody Topoľčianky za Irsai Olivier 2004, stejně dopadlo například Slovinsko a Chorvatsko. Maďaři se silnou podporou vlády Z osmnácti zúčastněných maďarských firem se jen tři prezentovaly samostatně, zbývajících 15 se uchýlilo pod ochranná křídla vlády, tedy spíše vládní agentury ACM (Agrimarketing Centrum), která spadá pod maďarské Ministerstvo zemědělství a regionálního rozvoje. „Snažíme se podporovat naše vinařství za každou cenu a spolupracovat s opravdovými odborníky na marketing, víme, že nutnou podmínkou úspěchu je rozšíření povědomí o Maďarsku jako zemi vína do světa,“ pochválila se, nikoliv však neopodstatněně, energická manažerka vinařského marketingu ACM Bencze Katalin, která se o celou expozici starala. „Zatím nejodvážnějším reklamním krokem byla dvaatřicetistránková komerční příloha prestižního časopisu Decanter na křídovém papíře, která představovala Maďarsko a jeho vína. Věřím, že se její obrovská cena mnohokrát vrátí,“ dodala. Firmy ve společné expozici měly kromě vlastních propagačních materiálů i souhrnné, které vytvořila agentura a navíc množství informačních zdrojů o maďarském vinařství a Maďarsku jako celku. Zajímavým počinem bylo i zařazení velké řízené degustace výběru maďarských vín do programu Guliverových cest za vínem, kdy vína z méně známých zemí představovali domácímu publiku nejlepší světoví somelieři. Maďarská vína představil Savino An-

gioletti, nejlepší somelier Itálie 2003, který dobrý dojem trochu pokazil jen bezelstným přiznáním, že kromě Tokajských maďarská vína také vůbec nezná. Součástí maďarské expozice byl i stánek tradičních i moderních maďarských destilátů a tak „pálinka konkurovala grappě“. Kromě Vinitaly podporuje ACM účast maďarských vinařů na třech dalších velkých veletrzích vína. Itálie s důrazem na regiony Problém s povědomím o svých vínech Itálie nemá, největší důraz byl proto na veletrhu (který je přes stoupající počet zahraničních vystavovatelů i návštěvníků stále pevně v rukou italských producentů) kladen na představení jednotlivých regionů. Není divu, když v zemi je téměř 800,000 hektarů, z toho na třetině se pěstují vína téměř třista DOC, více než dvaceti prestižních DOCG a stovky IGT kategorií. Téměř neustále probíhaly prezentace pro návštěvníky i novináře, jejichž hlavním cílem bylo představit do hloubky určitý region, jeho terroir, tradiční pokrmy snoubené s lokálními odrůdami vín a vysvětlit, že to je právě to nejlepší z Itálie. V umění mluvit o vínu jsou Italové opravdu mistři. Další prezentované údaje o italském vinař-

Na veletrhu nechyběly ani likéry nejrůznějších chutí a destiláty, zejména grappa. Poprvé byla také udělena patnácti ﬁrmám cena Vinitaly Grappa Tasting Award.

ství ukázaly dlouhodobý pokles množství pravidelných konzumentů (pouze 59% Italů si dává sklenici vína s obědem, jaká ostuda oproti 69% Francouzů), příležitostných konzumentů sice přibývá, domáci spotřeba však klesá. Stále silnějšími distribučními kanály jsou hypermarkety na úkor diskontních prodejen i tradičních obchodů s jídlem a nápoji. Víno tvoří 20% celkového vývozu potravin a nápojů Itálie, přičemž největší trhy jsou Spojené státy americké a Německo, každoročně však rychle stoupá objem exportu do Ruska, perspektivní se jeví Čína a Indie. Itálie se s asi 13 ml hektolitrů drží na druhém místě v objemu vývozu za Francií. Několik střípků místo závěru Pořadatelé tradičně ocenili i nejlepší italské restaurace na světě v několika kategoriích, nezapoměli na Alexandra Payne, režiséra ﬁlmu Sideways, který se zapříčinil o značný nárůst popularity vína ve světě a zejména v USA, v několika kategoriích udělili cenu za design a vyznamenali italské odborníky roku z řad podnikatelů a enologů. Doprovodná výstava Enolitech nebyla příliš rozsáhlá, jen dva pavilony, z toho jeden byl zaplněn obaly, speciálními lahvemi a nejrůznějším příslušenstvím od plivátek na jedno použití až po vývrtky futuristických tvarů. Příliš výrazně nebyli zastoupeni ani producenti alternativních zátek, jen několik výrobců plastových a americká ﬁrma Ezcork přišla se šroubovacím plastovým uzávěrem, který má uvnitř klasický korek, takže hlavní výhodou je otevírání bez použití vývrtky. Opět nechyběli výrobci hranatých sudů. Snoubení vína s jídlem na vysoké úrovni předvedli významným hostům čtyři špičkoví světoví šéfkuchaři z Francie, Lucemburska, Belgie a Nizozemí ve spolupráci s místními producenty, novináře z asijských zemí zase organizátoři na speciálním obědě přesvědčovali, že italská vína se skvěle snoubí i s asijskými specialitami, jen se o tom ještě příliš neví. Na všech prezentacích i soutěži se o vína starali mladí somelieři ze somelierské školy ve Veroně, kteří si v pečlivosti nijak nezadali se svými kolegy – profesionály. Fota Petr Posolda

Vinařský obzor (6/2005)

337

AGROTEC a.s. HustopeËe a HAB¡NSK… SKLEPY, spol. s r.o., VelkÈ BÌlovice si V·s dovolujÌ pozvat na

Den vinohradu kter˝ se uskuteËnÌ dne 23. 6. 2005 od 9 hod. v kulturnÌm domÏ ve Velk˝ch BÌlovicÌch a ve vinicÌch Hab·nsk˝ch sklep˘.

INZERCE VE VINAŘSKÉM OBZORU SE VYPLATÍ info@vinarskyobzor.cz

338

Vinařský obzor (6/2005)

Vinohradnické stavby v obci Veletiny Jitka Hričková Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Ústav evropské etnologie

Postupně ve dvou článcích bychom se vám rádi pokusili přiblížit dnešní situaci těchto cenných staveb. První část bychom věnovali vinohradnickým stavbám v obci Veletiny. Víno a vinařství již po celá staletí přetváří a formuje krajinu i nás, její obyvatele. Nejenže réva vinná zdobí svahy kopců, ale vzbuzuje v lidech snahu vytvářet stavby trvalejšího i méně trvalého charakteru. Sklepy se svými lisovnami či bez nich a také samostatné lisovny jsou jedním z nejcharakterističtějších prvků lidové kultury jihomoravské vesnice. Tyto stavby můžeme nazvat vinohradnické. Stojí buď v katastru obce či, a to je více časté, na jejím okraji nebo v menší či větší vzdálenosti od ní. Takovou zástavbu můžeme najít na Uherskobrodsku, Uherskohradišťsku, Kyjovsku, Veselsku, Strážnicku, Hodonínsku i přechodné oblasti slovácko – hanácké. Nejčastěji jsou sklepy vykrouženy v hlíně. Tam, kde se vyskytují slepence, jsou vytesány přímo do tvrdé horniny (Vrbice). Počátky vývoje sklepních areálů klademe do 18. století v souvislosti se změnou vinných

Stažení stěn příčnými trámky

Ještě nerekonstruovaná bůda

Nově opravená bůda

dávek. Do té doby byl totiž vrchnosti odváděn pouze rmut, takže většina menších pěstitelů nepotřebovala sklep přímo ve vinohradě. Nyní však bylo požadováno čisté víno, což podmiňovalo i vznik prostoru jeho výroby a uskladnění. Vinné sklepy mají rozličnou strukturu. Vydělujeme sklepy bez budov, s budovami, dále lisovny bez sklepů a konečně lisovny se sklepy, které se dále dělí na přízemní, vyvýšené a patrové. (FROLEC, V.: Vinohradnické stavby na Slovácku, Uherské Hradiště 1966) Sklepy bez předsklepí jsou spíše vzácností a jsou nejstarším typem vinohradnické stavby. Často bývají vyzděny, „vykvelbeny“. Mnohem častější jsou sklepy s předsklepím, kde se ukládá nářadí a nádoby. Lisovny, které slouží k ukládání nářadí a zpracování vína se na Slovácku nazývají bůdy, kdežto na Znojemsku a v hanácko – slovácké oblasti presúzy, preshauzy. Lisovny bez sklepů jsou typem, který je charakteristický pro oblast Uherskobroska – obce Havřice, Vlčnov a Veletiny. Přízemní lisovny jsou šíjí propojeny se sklepy, jejichž stálou teplotu pomáhají udržovat. Na Slovácku mají poněkud menší rozměry, kdežto na Znojemsku jsou větší. Patrové lisovny mohou mít patro nad lisovnou, jak je to obvyklé v hanác-

ko – slovácké oblasti nebo jen nad sklepem, který je včleněn do půdorysu lisovny. Vyvýšené lisovny využívají nerovností terénu. Stojí výše nad sklepem a mají samostatný vchod. Tento typ je charakteristický pro Uherskohradišťsko (Mařatice). Velice krásný příklad lisoven bez sklepa můžeme nalézt právě v obci Veletiny. Ty patří k vel-

Štípový strop s čepy

Vinařský obzor (6/2005)

mi starým osadám. Ležely na obchodní cestě z Brna do Uherského Brodu a dál do Uher, kudy jezdili kupci k Baltickému moři. První písemná zmínka o obci je z roku 1201, kdy král Přemysl Otakar I. klášteru Hradiště u Olomouce daroval ves Štěpánov a zároveň potvrdil držbu řady jiných vesnic, mezi nimiž je uveden i Veletín (Sub eisem vera sigili … testium supradictum, has villas conﬁrmavi … Weletin.). Veletiny byly známy už od prvopočátku jako zemědělská vesnice. Z roku 1499 je zmínka o pěstování šafránu a také vína. Sklepy se zde, stejně jako jinde v pomoravské části Slovácka, nazývají bůdy. Veletinské „bůdy“ jsou typem vinařských staveb charakteristických pro jihovýchodní Moravu, a spolu s vlčnovskými a havřickými jsou jejich nejvýraznější ukázkou. Jsou fakticky bez sklepa, ačkoli jejich druhá část, tzv. komůrka, někdy sklepem zvána bývá. Dnes ve Veletinách po bývalých vinohradech zbylo z původních 22 bůd 19 staveb, jméno trati a několik vzpomínek těch nejstarších obyvatel. Vinohrady byly zničeny v předválečných letech révokazem a na jejich obnovu Veleťané rezignovali. V dnešní době jsou zde sady. Víno z révy bylo nahrazeno „víny“ ovocnými a věhlasnou slivovicí a vinařská výroba byla již téměř zapomenuta. Stavby mají dvě části: přední, do které vedou dveře zvenku, se nazývá lisovna či přímo bůda. Obvykle má čtvercový půdorys. Bylo zde nářadí, lisy, nádoby atd. a zpracovávaly se tu hrozny révy. Druhá místnost, do které se vchází z lisovny, je již zmíněná komůrka či sklep. Zde se uchovávaly sudy s vínem na palandách, vyvýšených prknech na dřevěných podstavcích. Dále hrozny, ovoce i zelenina na tzv. lésách či jen tak na zemi a podestýlce z žitné (režné) slámy. Na rozdíl od klasických sklepů, byly tyto místnosti pouze zpola zahloubeny v terénu a tudíž se tu neudržovala zcela stálá teplota. Vinaři tak brzy přešli k uchovávání sudů ve sklepech pod svými domy či stodolami a bůdy využívali pouze ke zpracování vína. Nad oběmi místnostmi je tzv. hurka, půdní prostor na ukládání sena, který je vždy přístupný ze svahu vzadu za stavbou, z čelní strany a někdy i zevnitř. Bůdy byly stavěny z kotovic, koťárů či vepřovic, jak jsou zde označovány. Tedy ze sušených cihel nebo z nabíjeného zdiva, tzv. tlučenice. Původní čtyřokapové střechy byly do 40. let kryty došky. Od zavedení pálené tašky byly nahrazeny dvouokapovými a prkenným štítem. Vizuálně dotváří stavbu předsunutí střechy před průčelí lisovny. Všechny stavby jsou štítově orientovány. Bůdy zde začaly být stavěny asi od poloviny 18. století, ale jsou důkazy i o vzniku už v 17. století. Stavěli si je sami hospodáři spolu s rodinou a s výpomocí sousedů. Nejprve byly vykopány a vystavěny kamenné základy, což byly jen vrstvy kamenů maximálně 20 cm hluboko v zemi. Poté se na ně vršily jednotlivé vrstvy nabíjeného zdiva. Hmota zdiva byla tvořena směsí

Strop z dubových štípů zeminy, plev a vody. Hlína byla na určitém místě, kde byla dobré kvality, naškrabána, smíšena s plevami, zalévána vodou a ušlapávána. Tato práce platila za ryze ženskou. Směs byla vtlačována do dřevěného bednění a následně se nechala proschnout. Po uschnutí se navršila další vrstva. Jednotlivé vrstvy byly zpevňovány proplétáním vrbovými pruty. Jestliže byla bůda stavěna z „vepřovic“, byly cihly nejprve usušeny ve formách a poté spojovány hliněnou maltou. Nakonec byly stojící zdi omazány mazanicí. Ta byla opět připravena z hlíny, plev a vody a poté byla zeď nalíčena vápnem. Stavby nebyly zásadně omítány, neboť omítka by mohla narušit hliněné stěny. Na zdivu některých staveb jsou dodnes patrné stopy malby, tzv. „obrovnávky“, která byla na vnitřních i vnějších stěnách při jejich obvodu. Obvykle byla modrá či zelená, někde i hnědá, malovaná mazanicí z hlíny a plev. Na nově zrekonstruovaných bůdách byla tato „obrovnávka“ zčásti obnovena v modrém provedení. Trámové stropy, „tly“, byly tvořeny dubovými štípy a zaklínovány dřevěnými čepy. Někde je strop ještě zcela původní a na rozdíl od většiny bůd, které byly již někdy opravovány, není tvořen řezanými prkny. Mezery mezi štípy byly utěsněny „mazanicí“. Trámy, které spočívaly na podélných stěnách, tzv. pozednice („podkrokevnice“) byly v rozích stavení začepovány s příčným trámem. Zároveň byly o ně zapřeny trámy stropní a krokvové a vše bylo pečlivě omazáno. Konce příčného a pozednicového trámu jsou na některých bůdách vyvedeny ze zdi a zaklínovány na každé straně rohu dřevěnými trámky, které jsou zalíčeny. To působilo nejen jako dekorace, neboť zpevňovací trámky byly řezbářsky zpracovány, ale zejména jako zpevnění či, lépe řečeno, stažení stavby proti vydutí zdí. Stavby bůd byly prováděny za pěkného počasí pozdního jara, aby za přílišného tepla v létě nepřesychaly a aby nebyly narušovány deštěm. Po vystavění bůdy však práce nekončila. Každoročně musely být prováděny opravy. Každá prasklina byla pečlivě zacelena mazanicí a znovu olíčena. I tato práce byla zejména ženská. Pokud jde o práci ve vinohradu, na tu se pamatují už nemnozí. Réva byla pěstována pouze pro vlastní potřebu a v malém množství kolem 20 hlav, ačkoli obvykle platilo, že majitelé bůd měli vinice rozsáhlejší. I po zničení vinohradů

339

však nezůstaly bůdy pusté. Zpracovávalo se tu ovoce na ovocná vína a slivovici, muži zde trávili chvíle svého odpočinku, zejména o nedělích, v debatě a při posezení při jablečném víně, nazývaném burčák. Poslední vinohrad ve Veletinách, jehož majitelem byl Jiří Ševčík, zanikl v 60. letech 20. století. Byla to však již pouze výjimka. Dneska jsou ve Veletinách tyto stavby používány spíše jako skladiště, seníky, dále na ukládání ovoce, k jeho lisování a v některých případech i k posezení. Obzvláště v rámci rekonstrukcí se majitelé některých bůd snaží o jejich oživení. Budují zde krby, připravují zázemí pro hosty. Zánik vinohradnictví přispěl k tomu, že stavby nebyly nadále upravovány a zůstaly v původní podobě. Zároveň to však mělo za následek jejich chátrání. Naštěstí však vyvinul Národní památkový ústav potřebné úsilí. Byl nejvyšší čas, protože řada staveb byla těsně před zřícením. První fáze započala roku 1996, kdy byly připraveny tři stavby k opravám, další v roce 2003. Tehdy byly opraveny dvě z nich. 1. 12. 2004 byla zakončena zatím poslední fáze, kdy byly zkolaudovány dvě nově opravené budovy. Ovšem je ještě mnoho a mnoho staveb, kterým hrozí bezprostřední zánik a pokud by se tak stalo, byla by to nenahraditelná ztráta. Proto je nutno zasadit se o jejich záchranu a zejména probudit iniciativu u jejich majitelů. Kromě bůd mají Veletiny ještě další zajímavost. Od období před první světovou válkou zde často pobýval dr. Lubor Niederle (1865 – 1944), profesor Karlovy univerzity, známý archeolog, antropolog a etnograf, Ten si malebnou vesnici zamiloval a rád se sem vracel, zejména o prázdninách. Jeho osobnost silně ovlivnila vývoj obce v těchto letech a zasloužila se o její rozkvět. Jeho přítomnost a přítomnost jeho přátel vyzvedla Veletiny na vysokou kulturní úroveň. Roku 1931 byl jmenován četným občanem Veletin a jeho pobyt si nyní Veletiny připomínají výstavou jeho obrazů. ČOUBEK, J. a kol.: 850. výročí založení obce Veletiny (1141 – 1991), Veletiny [1991] FROLEC, V.: Vinohradnické stavby na Slovácku, Uherské Hradiště 1966 FROLEC, V.: Jihomoravské vinohradnictví, Brno 1984 MATUSZKOVÁ,J. – KOVÁŘŮ, V.: Vinohradnické stavby na Moravě, 2004, s. 9 - 49 NEKUDA, V.: Vlastivěda moravská, Uherskohradišťsko, Brno 1982 HRIČKOVÁ, J – TLUČHOŘOVÁ, E. – KATOLICKÁ, L.: Zpráva z terénního výzkumu. Výzkum tradičního vinohradnictví a vinohradnických staveb v obci Veletiny. Jitka Hričková, *1983 Masarykova univerzita, obor Historie – etnologie 2002 gymnázium v Havířově 2002 – 1998 Kontakt: Jitka.H.@email.cz

340

Vinařský obzor (6/2005)

Šampiónem 38. ročníku Valtických vinných trhů se stalo cuveé

Výstava se konala 6. a 7. května, vína byla hodnocena o měsíc dříve odbornou komisí pod vedením ředitele SZPI Jakuba Šebesty. Z 831 vzorků bylo 192 od zahraničních výrobců z osmi zemí, kromě Španělska (kde byl přihlašovatelem dovozce) ponejvíce z Rakouska (51) a Slovenska (32). Přívlastkových vín bylo 399, nejčastějšími odrůdami byla Frankovka (48) a Veltlínské zelené (46), pořadatelé však nezapomněli ani vína méně známých odrůd, která

tvořila dvě samostatné kategorie. Cenné medaile tak putovaly i výrobcům vín odrůd Děvín, Muscat Lunel, Muškát Ottonel, Semilon, Neronet, Blauburger, Shiraz a Alibernet. Celkově nejúspěšnějším vystavovatelem se stal Vinselekt Michlovský, který podle přepočtu získaných medailí na body porazil Vinné sklepy Valtice těsně 66:60 a symbolicky je vystřídal na pozici držitele Poháru ministra zemědělství ČR za nejúspěšnější kolekci vín, navíc získal za André 2003 i Pohár hejtmana Jihomoravského kraje za nejvýše ohodnocené víno kraje. Víno Mikulov zvítězilo s Venušemi brut a demi sec 2001 v obou kategoriích sektů a navíc si vítězné sekty rozdělily Pohár Českomoravského svazu vinařských podniků pro nejlépe ohodnocené víno svého člena a Pohár starosty města Břeclavi za nejvýše oceněné šumivé víno. Znovín Znojmo se může těšit z Poháru starosty města Valtice za nejlépe oceněné přírodní sladké víno díky ledovému vínu odrů-

dy Veltlínské zelené, ročník 2003 a Střední vinařská škola Valtice udělila Pohár za nejlepší adjustaci lahvového vína společnosti Víno Zaječí. Zvláštní uznání zaznělo na adresu mladého vinaře Tomáše Krista z Milotic, který se zúčastnil soutěže poprvé a rovnou získal zlaté medaile v kategoriích Rulandské bílé i Rulandské šedé. Medaile i poháry byly uděleny přes páteční poledne na slavnosti, které se zúčastnilo několik set vinařů a dalších pozvaných hostů, kromě písně sboru vinařů a cimbálové muziky zde byl také pokřtěn první díl Encyklopedie českého a moravského vína a zaznělo několik projevů a slavnostní přípitek. Veřejnosti se výstava otevřela v půl třetí a podle organizátorů bylo v podvečer při dražbě tří šampiónů VVT ročníků 79, 87 a 88 přítomno již téměř 2000 návštěvníků. Nejúspěšnější ﬁrmy se představí 9. června na akci Ozvěny Valtických trhů také Praze. Petr Posolda

Concours Mondial de Bruxelles: dvě zlaté a pět stříbrných medailí pro Českou republiku!

Získat tudíž medaili v této soutěži znamená pro výrobce vín velkou prestiž. Seznam všech oceněných vín je poté publikován v bedekru „The 1001 Best Wines at the Concours Mondial de Bruxelles“ (1001 nejlepších vín konkurzu), který vyšel poprvé v roce 2003 a stal se takovým hitem, že se v Belgii okamžitě prodalo více než 12 000 kopií. Stejně jako soutěž Vinalies Internationales v Paříři, spadá Concours Mondial de Bruxelles pod patronáž organizace O. I. V., navíc je orga-

nizována Evropskou unií a její audit je prováděn belgickým Ministerstvem ekonomie a ﬁnancí, což je zárukou nezávislosti. Do 30 komisí zasedlo letos 192 degustátorů z celého světa, aby ohodnotili 4666 vzorků ze 46 zemí. Letos si Česká republika odnesla z belgického konkurzu 2 zlaté a 5 stříbrných medailí. Zlato si odneslo dvakrát uskupení Bohemia Sekt, a.s., za Cuvée Prestige Brut a Zweigeltrebe z Habánských sklepů ročníku 2000. Stříbrné medaile získali Sekt Domaine Jan Petrák z Ko-

bylí za Cuvée Rosé Brut, Radomil Baloun za Veltlínské zelené pozdní sběr 2003, Eko Hnízdo za Ryzlink rýnský 2003, Vinné sklepy Valtice za Sauvignon 2004 a Střední odborné učiliště a vinařská škola ve Valticích za Muškát moravský ročníku 2003. Příštím rokem nabírá Concours Mondial další rozměr: poprvé se tato soutěž přemístí z Belgie do hlavního města Portugalska – Lisabonu. A kdoví, třeba se jednou bude konat i v Praze! Helena Baker

Vinařský obzor (6/2005)

Dovoz vína do Německa Z Itálie se v posledních letech do Německa dováží přes 40 % dováženého vína celkem, což představuje v hodnotovém vyjádření přibližně 40 % nákladů na veškerý dovoz vína. Průměrná cena činí 127 Eur/hl. I když celkový objem je v posledních pěti letech poměrně stabilní, snižuje se podíl červeného a zvyšuje podíl bílého vína. Dovoz bílého stolního vína se v roce 2004 zvýšil o 1/3. Naopak dovoz jakostního vína se snížil. Španělsko se v roce 2004 podílelo na celkovém dovozu vína do Německa 22 % objemu a 19 % ve ﬁnančním vyjádření. Průměrná dovozní cena dosáhla 108 Eur/hl. Zvyšuje se dovoz vína ze Španělska, meziročně (2004/2003) se objem zvýšil o 35 % a tím byla odsunuta Francie až na třetí místo. Od roku 2000 se dovoz z této země zdvojnásobil, celkově se ale snižuje hodnota dováženého vína. I ze Španělska se v poslední době zvýšil především dovoz bílého stolního vína, který nyní zaujímá 45 % podílu. Průměrná cena dováženého bílého vína činí 35 Eur/hl, ale v případě červeného je to 150 Eur/hl. Francie je v pořadí třetí z hlediska objemu dováženého vína a tvoří nyní asi 20 % dovozu. Poměrně stabilní objem dovozu v předchozích letech se v roce 2004 snížil o 10 %. V hodnotovém vyjádření se Francie podílí na dovozu vína 34 % při průměrné dovozní ceně 223 Eur/hl. Výkyvy mezi jednotlivými kategoriemi vína byly poměrně malé. Z Chile se dovoz vína trvale zvyšuje. Nyní se dovážený objem podílí na celkovém dovozu 5 % a od roku 2000 se trojnásobně zvýšil. Ve ﬁnančním vyjádření došlo za stejné období k více než třetinovému zvýšení dovozu a nyní se na veškerém dovozu podílí 4 % při průměrné ceně 102 Eur/hl. Jde tak o nejlevnější dovoz ze zámoří, který je často umožněn lahvováním sudového vína v Evropě. Na pátém místě v objemu dovozu vína se nachází USA. Jde rovněž o trvale se zvyšující dovoz, nyní tvoří 4 % objemu i hodnoty dováženého vína celkem. V podstatě jde výhradně o víno z Kalifornie. Od roku 2000 se dovoz v objemovém vyjádření zvýšil 2,3x, přičemž v hodnotovém vyjádření došlo dokonce k poklesu. Průměrná cena nyní činí 125 Eur/hl. Za příčinu je považován dovoz sudového vína, které je stáčeno v Evropě. O zbývající pozice se dělí Rakousko, Austrálie, JAR a Portugalsko. Rakousko se na dováženém objemu vína podílí 3 %, na jeho hodnotě 2 %, jde tedy o poměrně levná vína s průměrnou cenou 93 Eur/hl. Z Austrálie se dováží rovněž asi 3 % objemu vína, jehož hodnota činí téměř 4 % celkového dovozu – při průměrné ceně 178 Eur/hl. Nárůst objemu mezi léty 2002 a 2004 je 2,2násobný. Důvodem je opět stáčení sudového vína v Evropě. Jižní Afrika dodává 2 % objemu a 3 % hodnoty dováženého vína. Průměrná cena tak činí 187 Eur/hl. Oproti roku 2001 se v roce 2004 objem dovezeného vína znásobil 1,6x. Příčinou i zde bylo stáčení v Evropě. Portugalsko se podílí na objemu dovozu 1 % při průměrné ceně 159 Eur/ hl. Také zde došlo v mezidobí k poklesu průměrné ceny, ale objem dováženého vína se v období let 2001 až 2004 zvýšil o 90 %. Weinmarkt ProWein 2005/JS I. Otvírání vinných sklepů Vinařský spolek a Obec Moravská Nová Ves srdečně zvou všechny milovníky vína k Putování po neoveských sklepech. Akce bude zahájena v 10 hod. ve sklepní uličce Výmol. Ve 14 hod. bude následovat odhalení a vysvěcení Sv. Urbana na rozcestí sklepních uliček Výmol a Zátiší. Účinkovat budou mužácké sbory z Moravské Nové Vsi, ze Slovenska a pěvkyně Sisa Sklovská. Vstupné do cca 20 vinných sklepů přijde na 190 Kč. Občerstvení a účelová doprava v obci koňských spřežením bude také zajištěna. Více informací na: Vinařský spolek 777 561 535, Obecní úřad 519 342 202, www.mnves.cz Dynamické světové trhy s vínem K velmi dynamickým trhům s vínem patří Indie. I když celkový objem roční spotřeby vína tam zatím není nijak velký (2004: 0,6 mil. hl), za posledních 10 let se zvýšil 2,6x a meziročně (2004/2003) o 22 %.

341

Za v budoucnu zajímavý trh je považováno i Rusko. V roce 2003 se tam spotřebovalo 5,6 mil. hl tichého a šumivého vína. Jde o nárůst mezi lety 1998/2003 o 1/3 a v letech 2002/2003 o 6 %. Global Drinks Rekord/2/2005/JS 6. ročník mezinárodní soutěže vín VINOFEST 2005 Hodnocení 6. ročníku mezinárodní soutěže vín VINOFEST 2005 proběhne 10.–12. 7. 2005 v Carlton Radisson SAS v Bratislavě. V loňském ročníku se soutěže účastnilo přes 600 vín; z toho přes 100 z ČR. Účast na této soutěži je pro vinaře výbornou příležitostí pro prezentaci na mezinárodním fóru. Vzorky a přihlášku je možno doručit na adresu Svazu vinařů ČR ve Velkých Bílovicích. Statut a přihláška soutěže jsou ke stažení na webové stránce www.svcr.cz; další informace si lze vyžádat na telefonu 519 346 495. Vinařství v Bosně a Hercegovině V roce 2000 byly v Bosně a Hercegovině 4 000 ha vinic, ze kterých se získalo 48 000 hl vína. Hlavní původní bílou moštovou odrůdou je Žilavka, modrou Blatina. Regina SAD/3/2004/JS 2. 7. 2005 – Putování za vínem – HRUŠKY 2005 Organizátoři akce Vám společně s místními vinaři již podruhé umožní ochutnat kvalitní vína přímo ve svých sklepích v areálu sklepů u hřiště, kde tato vína vznikla. Připravuje se opět otevření až 14 sklepů, mimo jiné i vinařů ze sdružení Bonus Eventus. Po celou dobu bude zajištěno občerstvení. Od 15 hod. bude probíhat na prostranství u myslivny kulturní program. Ochutnávky se uskuteční v areálu sklepů u hřiště. Bližší informace: Ing. Richard Tichý, mobil 603 932 443, richard.tichy@bonuseventus.cz, http://putovani.aktualne.cz V dubnu 2005 zamítli ministři financí EU povinné zavedení spotřební daně z vína. Zatím nejvyšší sazbu za tichá vína vybírá Irsko – 2,73 Eur/l (80,– Kč/l). Naopak ve 12 vinařských členských státech je nulová sazba. DDW8/1/JS Polští vinaři nemohou prodávat své víno. 25 tisíc hl ze sklizně 2004 musí buď darovat nebo sami vypít, protože podle nařízení ES může být v EU uváděno na trh jen víno z regionů zařazených do vinařské zóny, což území Polska není. EU je již připravena zařadit stávajících 155 ha vinic v Polsku do vinařské zóny A. W3/2/JS Ocenění titulem Manager roku 2004 putuje do Čejkovic Ing. Pavel Pastorek, generální ředitel a místopředseda představenstva vinařského družstva Templářské sklepy Čejkovice, získal v klání soutěže MANAGER ROKU (více o soutěži na www.managerroku.cz) prestižní ocenění Vynikající manager malé firmy do 50 zaměstnanců. Mezi oceněnými byl jediným zástupcem potravinářského oboru a v historii soutěže je také jediným zástupcem vinařské firmy. Čejkovické vinařské družstvo v posledních pěti letech pod Pastorkovým vedením zšestinásobilo obrat na 170 mil. Kč a vstoupilo v podvědomí zákazníků s neobyčejně originální adjustáží vín (etikety na ručním papíře, suchá pečeť, vlastní láhve atd.). (rs) 21. ročník veletrhu SIMEI Koncem listopadu 2005 se v prostorách milánského výstaviště uskuteční již 21. ročník jedné z největších světových výstav nápojářských technologií SIMEI. V letošním ročníku se očekává účast asi 75 vystavovatelů z 23 zemí, kteří budou své produkty a služby prezentovat na ploše

342

Vinařský obzor (6/2005)

75 tis. m2. Organizátoři předpokládají, že ve dnech 22. až 26. listopadu přijede na SIMEI více než 40 000 odborníků z přibližně 100 zemí světa. Mezinárodní přehlídka se jako již tradičně uskuteční v pavilonech 14, 15 a 16, které jsou lokalizovány u Viale Scarampo, kde je též vchod na Výstaviště. Odborní návštěvníci mají samozřejmě možnost předregistrace, přičemž jim bude zaslána vstupní karta a nebudou tak muset plýtvat časem u vstupních přepážek vyplňováním registračních formulářů. Více informací a předregistraci najdete na www.simei.it (rs) DRINKTEC – světový veletrh nápojářského průmyslu se uskuteční ve dnech 12. až 17. září v areálu výstaviště Neue Messe München. Patří k největším světovým kláním oboru a koná se ve 4leté periodicitě. První ročník se v Mnichově uskutečnil v roce 1951 a letos veletrh oslaví desáté jubileum. Poslední ročník zaznamenal mezi vystavovateli 45 % zahraničních, nárůst výstavní plochy o 15 % a téměř 70 000 odborných návštěvníků ze 120 zemí světa. Organizátoři si nechali zpracovat anketu mezi návštěvníky, která přinesla pozoruhodné výsledky: 92 % všech návštěvníků hodnotí drinktec 2001 jako „dobrý až výborný“ 78 % prohlásilo, že chce navštívit i další drinktec 84 % návštěvníků chtělo drinktec doporučit dál 87 % návštěvníků se označilo za osoby s rozhodovací pravomocí 41 % prohlásilo, že chce na drinktecu připravit rozhodnutí o investicích. Průměrná doba návštěvy činila dva dny. Více o veletrhu na www.drinktec.de, kde je také možnost předregistrace. (rs) VINNÁ GALERIE nabízí víno i kulturu Na rohu ulice Lužánecké, přímo naproti známému brněnskému parku Lužánky, se nachází jedna z poměrně nedávno otevřených vinoték, Vinná Galerie. Provozovatelé manželé Martina a Tomáš Vicanovi k vínu inklinovali odjakživa, nejprve se k němu tedy propili, měli nějakou tu kóji ve Znovínu a posléze si vybudovali malý sklípek v suterénu domu v Řečkovicích. „Vlastně příbuzní z obou stran se tak nějak v malém vinařstvím zabývali odjakživa, takže nás to tímto směrem táhlo“, svěřila se Martina Vicanová a její manžel Tomáš doplnil: „Myšlenka vznikla se záměrem pohlížet na víno jinak, se záměrem naši činnost odlišit od ostatních a také proto jsme zvolili zaměření dvěma směry: víno a kultura a víno a zdraví. Mezitím jsme si pořídili v blízkosti Pavlovských vrchů vinný sklep se zázemím.“

Vinná galerie tedy nenabízí pouze vína, ale také kulturní zážitky. Postarat se o to mohou pravidelné a frekventované vernisáže obrazů a fotografií, ale také občasné zanotování. „Témata výstav se každých šest týdnů mění. Ti z návštěvníků, kteří k nám přicházejí primárně za uměním, se nakonec ale nechají zlákat i vínem a obráceně, takže toto propojení vína a umění se nám osvědčuje“, vysvětluje Tomáš Vican. Dle jeho slov je důležité, aby byl zákazník kupující si víno spokojen zejména s poměrem kvality a ceny. Vinná galerie tedy nabízí vína i těch menších a méně známých vinařů, od každého z nich dle Vicanových slov ale bere to nejlepší. Ne v každé vinotéce koupíte například pozdněsběrové Rulandské bílé do 120 korun.... Vicanovi zájem Brňanů inspiroval k tomu, že v blízké době otevřou Vinné galerie také v dalších městech. Každá z těchto provozoven by měla být v podobném duchu jako ta u Lužánek, obdobně volená architektura a styl. V současné době nabízejí vína dvou tuctů tuzemských vinařů a také další zahraniční výrobce z patnáctky zemí světa. Celkem si tedy lze vybrat z více než čtyř stovek vín. „Osobně jsem zastánce tuzemských bílých vín a tato také v naší Galerii prosazujeme“, tvrdí Martina Vicanová. Brněnská Vinná galerie je také spolupořadatelem nové mezinárodní soutěže vín FESTWINE, která se koná v rámci Mezinárodního filmového festivalu ve Zlíně. Text a foto Richard Stávek Kolmo znojemskými vinicemi 2. července v 9.30 hod. odstartuje již 6. ročník setkání milovníků cyklistiky a vína VINAŘSKÁ 50 AUTHOR ZNOVÍN CUP. Loňských téměř 2000 účastníků, kteří projeli trasu dlouhou bezmála šedesát kilometrů vedoucí vinicemi Znojemska a rakouského pohraničí, potvrdilo, že zájem o toto klání narůstá a soutěž se těší velké oblibě. Přihlásit se mohou jak jednotlivci, tak také týmy rodin a firem. Sportovní den je velmi dobře organizačně podchycen a každý z účastníků, kteří projedou cílem, obdrží hodnotné věcné dary, vítězové potom lákavé ceny. Přihlášku a více informací můžete získat na www.mohila.cz nebo na adrese CYKLO KLUB KUČERA, Pražská 46, 669 02 ZNOJMO nebo také je možno zaslat dotazy na e-mail info@znovin.cz. Znojemský hudební festival a víno Občanské sdružení Znojemský hudební festival je pořadatelem nového hudebního podujetí – ve dnech 8. až 10. července se v lokalitách Městského divadla, Louckého kláštera, Slepičího trhu a věží města uskuteční HUDEBNÍ FESTIVAL ZNOJMO ´05 – NA HAENDELA BACHA. „Akce má ambice stát se významnou akcí svého druhu, která se bude každý rok soustředit na výročí jiného hudebního skladatele“, sdělil Jiří Ludvík, prezident festivalu a dodal: „vinařskou zajímavostí bude v Louckém klášteře 9. července netradiční degustace hudby a vína – k předneseným barokním dílům J. S. Bacha a G. F. Haendela chceme přiřazovat vhodná vína.“ Více informací získáte na adrese www.hudbaznojmo.cz. (vo) Objem vývozu rakouských vín poklesl Podle údajů rakouského statistického úřadu vyvezli loni rakouští vinaři 73 miliónů litrů vína za 83 miliónů Eur. Oproti roku 2003 to znamená 11% pokles v objemu a 20% vzestup v hodnotě vývozu. Současně stoupá export vína v lahvích (+ 37 %). Roste vývoz do České republiky, Slovenska, Švýcarska a USA. Největším dovozcem rakouských vín je i nadále Německo (60 %). (mk)

Tomáš Vican čte při řízené degustaci údaje z viněty láhve, kterou mu podává jeho žena Martina.

Představen manuál pro použití šroubovacích uzávěrů Dílo australských a novozélandských autorů (Stelzer, Grosset, Brajkovich, Forrest), propagátorů alternativního způsobu uzávírání lahví, bylo představeno na London International Wine & Spirits Fair. Příručka o 366 stranách si klade za cíl seznámit producenty vín s dosavadními vědeckými poznatky a praktickými informacemi nezbytnými pro účelné použití šroubovacích uzávěrů ve vinařské praxi. (mk)

Vinařský obzor (6/2005)

343

Moravák ze Ždánic zakládal Litoměřické vinařství

Pochází z vinařské rodiny ze Ždánic u Kyjova. K lásce k révě vinné ho vedla jeho matka při obdělávání vlastní vinice. Vzbudila v něm takový zájem o vinařství, že začal navštěvovat v té době existující Lidovou školu zemědělskou a v touze po dalším vzdělání Rolnicko-vinařskou školu v Bzenci, kterou ukončil v roce 1948. Na její doporučení nastoupil dne 1. 10. 1948 jako praktikant do výzkumné stanice vinařské v Karlštejně a pracoval v ní 8 let pod vedením T. Dohnala, významného vinařského odborníka. Z důvodů dalšího rozšíření svých vědomostí vystudoval při zaměstnání SZTŠ v Mělníku a I. Institut pro vzdělávání pracovníků v zemědělství v Ústí nad Labem a získal titul „Diplomovaný technik“. V roce 1955 nastoupil do Žalhostic, v nichž v roce 1945 vzniklo vinařské družstvo, s. r.. o., jehož vedoucím byl pan Josef Fiedler, které obhospodařovalo několik vinic o celkové výměře

cca 5 ha. Ve společném sklepním hospodářství zpracovávalo hrozny a vyrobeným vínem pak zásobovalo vlastní vinárnu „Pod Radobýlem“. Družstvo patřilo nejprve pod Ústředí ve Bzenci a od roku 1951 pod České vinařské závody v Praze. Antonín Hrabkovský do Žalhostic přichází po získané praxi a zkušenostech z VSV v Karlštejně jako vedoucí viničního hospodářství. Po smrti J. Fiedlera nastupuje v roce 1957 do funkce vedoucího provozu. Od roku 1961 přebírá žalhostické vinařství Státní statek Litoměřice. Od té doby byla výměra vinic postupně zvětšena na 50 ha. Malý sklep a provizorní lisovna nestačily zpracovat zvýšené sklizně. Proto se postaral o postavení nové lisovny v Žalhosticích a rekonstrukci sklepa pod Dominikánským klášterem v Litoměřicích, včetně vybavení novou sudovinou. Po 600 letech se stráně pod „Radobýlem“ opět zazelenaly révou vinnou. V roce 1972 se mu náhle všechno zhroutilo. Nově vysázené vinice začaly hynout, až se zjistilo nečekané – je to v důsledku výskytu mšičky révokaza, v Čechách dosud neregistrovaného škůdce. Celý komplex vinic pod „Radobýlem“ byl odsouzen k zániku a pro Čechy byl vydán zákaz dalšího pěstování a množení pravokořenné révy vinné. Jubilant se ale nevzdal a hledal náhradu. Vhodné pozemky nalezl v katastru obcí Michalovice a Velké Žernoseky. V té době byly rovněž v majetku Státního statku Litoměřice. Znovu se rigoluje a vysazuje. Díky spolu-

pracovníkům, kteří vinařství brali nejen jako své zaměstnání, byl vysázen nový areál moderních vinic, který od roku 1990 po jeho odchodu do důchodu přechází do vlastnictví Agrofruktu Kamýk. Jeho obětavá a náročná práce byla oceněna CČV v roce 1986 propůjčením vinařského řádu „Karla IV.“. Jeho profese je totiž i naplněním jeho života. Jako důchodce soukromně hospodaří s rodinou ve vinařství od r. 1960. I přes svůj věk se snaží se synem Pavlem splnit svůj slib „vrátit vinohrady pod Radobýl“. Vína i z jejich vinic je možné ochutnat ve vinárně „U Sklepmistra“ ve Velkých Žernosekách, u druhého syna Antonína. Chtěl bych při této příležitosti jménem přátel oslavence a českých vinařů popřát mu nejen hodně zdraví, ale i dobrou pohodu při sklence vína z „Radobýlu“. Vítězslav Hubáček, čestný předseda Cechu českých vinařů

14. Mezinárodní výstava vín VINOFORUM 2005 Čtrnáctý ročník mezinárodní soutěže vín VINOFORUM se bude konat v červenci a září 2005 v historických štukových sálech Louckého kláštera ve Znojmě. Soutěž probíhá ve dvou fázích – 8. a 9. července budou mezinárodní komise hodnotit přihlášená vína. Vedle tohoto hodnocení může veřejnost ochutnat soutěžní vzorky na tzv. souběžném hodnocení. Více informací o možnosti zúčastnit se této jedinečné vinařské akce se dozví na www.znovín.cz Druhá fáze začíná 9. září, kdy proběhne odborná část – konference „Přednosti moravského vinařství“ a předání cen a diplomů. Ochutnávka vystavených vzorků vín pro veřejnost se pak koná 10. září 2005. Vína bude letos hodnotit 6 komisí, z nichž v každé zasedne pět degustátorů včetně odborníků ze Španělska, Německa, Maďarska, Brazílie či Nizozemí. Do soutěže je přihlášeno přibližně 600 vzorků vín z 20 zemí celého světa, hodnocena budou vína všech kategorií, které se na světě vyrábí – vína tichá bílá, červená i růžová, likérová, tokajská i šumivá. Prezidentem Vinofora 2005 byl jmenován Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc., viceprezidenty jsou Prof. Ing. Fedor Malík, DRSc. a Ing. Pavel Vajčner. Zá-

štitu nad letošním ročníkem této mezinárodní vinařské soutěže převzali starosta města Znojma Ing. Pavel Balík a hejtman Jihomoravského kraje Ing. Stanislav Juránek. HISTORIE VINOFORA VINOFORUM je prestižní mezinárodní soutěž vín, která vznikla po pádu komunistických režimů ve střední Evropě; první ročník se konal roku 1991. Jejími zakladateli jsou slovenský vinařský odborník Fedor Malík a Jože Protner, bývalý ministr zemědělství a vinařský odborník ze Slovinska. Cílem VINOFORA je porovnání vín ze střední Evropy s víny světovými, s jejich různorodými klimatickými a půdními podmínkami a použitými technologiemi. VINOFORUM se konalo v několika zemích středoevropského regionu – v bývalém Československu, Rakousku, Slovensku, Slovinsku, Chorvatsku a České republice. Několik posledních ročníků se koná střídavě v České a Slovenské republice. Organizátoři výstavy VINOFORUM 2005: • ZNOVÍN ZNOJMO, a.s., se sídlem v Šatově • Svaz vinařů České republiky • Město Znojmo • Modranova, spol. s r. o., Modra

344

Vinařský obzor (6/2005)

Koupím laminátové tanky

Scholten Tanks tel.: paní Poláková, 603 740 893, 736 608 842 fax: 0031 743 494 756

INZERCE TÉTO PLOCHY VÁS STOJÍ 1200 KČ. PŘI OPAKOVÁNÍ MOŽNOST ZAJÍMAVÝCH SLEV.

řádková inzerce Prodám nerezový nakvášecí tank, objem 3000 l, skrápěcí hlavice, teploměr, dvojitý plášť na ohřev a chlazení. Cena 75 tis. Kč. Tel.: 737 109 064 Prodám sudy na bílé víno 1x100 l, 1x150 l, 1x200 l, 2x300 l a samojízdný rosič Solaminor (nádrž 80 l, 8 trysek). Tel.: 603 927 741 České vinařské závody, a. s., Bělehradská 7/13, 140 16 Praha 4-Nusle, prodáme: ZÁTKOVAČKA SEKT KOREK AROL SATURNO F4T 420, 4hlavá, 1 litr láhev, r. v. 1996. AGRAFOVAČKA SEKT MINERVA 80 (8 hlav), r. v. 1992. ZÁTKOVAČKA SEKT PVC (4hlavy) AROL KAMMA 4T 288, r. v. 1992 + zásobník a dopravník zátek. ZÁTKOVAČKA UH zátek 12 hlav –1 litr, výkon 5 000 l/h. FILTR CADALPA C25, r. v. 1992. Tel.: 737 207 721 Prodám fixační spony do vinice. Tel.: 602 731 090 Prodám filtr 40x40, vinařské gumové hadice O 40 mm - 60 m, ruční paletovací vozík, nádoby plastové 930 l – 2 ks. Tel.: 603 480 722, 519 511 360 AMPI, spol. s r. o., Vlk Jaroslav, Ratibořická 1167, 193 00 Praha 9, prodáme poloautomatický etiketovací stroj s ruční obsluhou na papírové etikety v přířrzech. Jedná se o výrobek italské firmy ENOLMAC, typ SELENIA S 79/2. Obsluha ručně vkládá láhve mezi gumové válce. Sešlápnutím nožního pedálu je spuštěn proces etiketování – jedna z bloku etiket je vytažena, natřená lepidlem a nalepena na láhev. Jedná se o předváděcí stroj, který nebyl provozně využíván. Cena dohodou, k doptání na tel.: 281 920 313 nebo na adrese AMPI, spol, s. r. o., Ratibořická 1167, 193 00 Praha 9, případně mail ampi@ampi.cz. Kontaktní osoba pan J. Vlk. Prodám nerezovou příjmovou vanu na hrozny, v provozu 3 sezóny, málo používaná. Tel.: 777 271 865 Prodám secí stroj, záběr 125 cm, vhodný do vinice. Nový, nepoužitý. Tel.: 777 271 865

NABÍZÍME Láhve: LÁHEV BORDEAUX 0,75 l Kč 3,05 LÁHEV 1,0 l Kč 4,75 TERMOKAPSLE červená, zelená, černá Kč 0,53 KOREK aglomerát Kč 0,72 CENY JSOU UVEDENY BEZ DPH

Martin Hicl Dlouhá 49, 691 06 Velké Pavlovice tel. 608 111 189

Nabídka Vinaﬁského obzoru Zásilkov˘ obchod vinaﬁsk˘ch publikací Sklepy - opravy a rekonstrukce Publikace popisuje typy suterénÛ, jejich orientaci vÛãi nadzemním ãástem stavby z hlediska konstrukce a dispozice. Zab˘vá se zejména jejich závadami z hlediska stavebního statického a vlhkostního a navrhuje konkrétní moÏnosti oprav. Kniha zahrnuje základní typy sklepÛ, vãetnû samostatn˘ch, a poskytuje informace i o provozování sklepÛ. Kã 99,00

Pûstujeme révu vinnou

VÍNO - pomocník pfii poznávání ãeského a moravského vína 8stránková skládaãka se základními kapitolami souhrnnû, pfiitaÏlivû a srozumitelnû orientující zejména úplné zaãáteãníky v oblasti vína. Vhodné pro osvûtu zákazníkÛm. Pfiíjemn˘ pfiíruãní formát (‰ = 16 cm, v = 24 cm), pevn˘ kfiídov˘ papír v lesklé laminaci umoÏÀuje kaÏdodenní pouÏití. Kã 40,00 pfii vût‰ím odbûru sleva

Praktick˘ souhrn biologick˘ch, odrÛdov˘ch a pûstitelsk˘ch poznatkÛ, které jsou vhodné pro pfiírodní podmínky âeské republiky. Je vhodná pro zahrádkáfie, malovinafie i profesionály. Autofii: V. a V. Krausovi. Kã 98,00

Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba

Vinaﬁem v Africe i leckde jinde

Vinaﬁsk˘ obzor roãníky 1999 – 2004 v ãerné deskové vazbû se zlat˘m písmem.

Antonín Koneãn˘, ná‰ pfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj bohat˘ Ïivot spojen˘ s révou vinnou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie, mimo jiné, i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Kã 190,00

Portské a ostatní fortifikovaná vína • Portské (historie v˘roby, krajiny údolí ﬁeky Douro, vinohradnictví v Douru, tradice a souãasnost v technologii portsk˘ch vín, tﬁídûní portsk˘ch vín, portské a stolování...) • Sherry (historie, pÛda a podnebí, vinohradnictví, postup v˘rby, typy...) • Madeira • Malaga • Ostatní fortifikovaná vína (Marsala, Moscatel de Setúbal, Mistelle, Pineau des Charentes, Macvin du Jura, Jerepiga...) • Fortifikovaná vína âeské republiky. 144 stran, vázaná, formát 148 x 210 mm Kã 299,00

roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku

1999 2000 2001 2002 2003 2004

Kã Kã Kã Kã Kã Kã

290,00 330,00 380,00 420,00 450,00 490,00

Ekologické zemûdûlství Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl. Kã 280,00

Pít, ãi nepít Îe mÛÏe b˘t moderátní konzumace vína zdraví prospû‰ná, o tom pojednává pﬁesvûdãivû podan˘ v˘klad na‰eho pﬁedního kardiologa prof. MUDr. Milana ·amánka, DrSc., a jeho spolupracovnice doc. MUDr. Zuzany Urbanové, CSc. Odpovídají v nûm fundovanû na ve‰keré dotazy t˘kající se správného pojetí konzumace vína. Kã 75,00

Speciální mechanizace mechanizaãní prostfiedky pro vinohradnictví Autofii: Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph. D., Ing. Patrik Burg, 2003, MZLU Brno Publikace se zamûfiuje na ve‰kerou mechanizaci potfiebnou v moderním vinohradnictví od pfiedv˘sadbové pfiípravy pÛdy, pfies mechanizované agrotechnické zásahy ve vinici a zpracování pÛdy, aÏ po sklizeÀ hroznÛ. Kã 90,00

Mapa vinafisk˘ch oblastí âeské republiky • standardní rozmûr 960x660 mm • schematická mapa vinafisk˘ch oblastí a podoblastí podle nového vinafiského zákona 321/2004 Sb. a podrobná mapa jednotliv˘ch vinafisk˘ch podoblastí • uvedení ploch vinic s rozdûlením dle kategorizace vinic • vyznaãeny jsou velikosti vinafisk˘ch obcí dle plochy, katastrální hranice vinafisk˘ch obcí a vinafiské cyklotrasy • na rubové stranû je popis vinafisk˘ch podoblastí, seznam v‰ech viniãních tratí âR a adresáfi vinafisk˘ch institucí. Cena standardní skládané mapy Kã 75,00 Cena v neskládané roli Kã 75,00 (Pfii vût‰ím odbûru je moÏnost slev.)

Vinohradnictví odrÛdy révy vinné Autor: Ing. Pavel Pavlou‰ek, Ph. D., 1999 Morfologie a funkce jednotliv˘ch ãástí révy vinné • PÛvod a klasifikace ãeledi Vitaceae • Ampelografie révy vinné • PodnoÏe pro odrÛdy révy vinné • Mo‰tové odrÛdy révy vinné • Stolní odrÛdy révy vinné • ·lechtûní révy vinné na Moravû • Slovenské novo‰lechtûní odrÛd révy vinné • Literatura • Obrazová pﬁíloha Kã 165,00

Vinohradnické stavby na Moravû Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováfiÛ, 2004 Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na jiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu. Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek. Kã 590,00

Smrt vinafiského krále Témûfi padesát historek a povûstí zaznamenal v moravsk˘ch vinafisk˘ch obcích Václav Litavansk˘, dlouhá léta pracující jako novináfi se zamûfiením na venkov a zemûdûlství. âasto pouãné, veselé i váÏné pfiíbûhy doplÀují vinafiská pfiísloví, citáty a kapitolky z historie vinafiství. Kã 139,00

Ostatní nabídka: Zrání vína v sudech barrique R. Steidl a W. Rener

Kã 160,00

Kapesní prÛvodce po vinaﬁsk˘ch oblastech a vínech âeské republiky Helena Baker, 2004 Kã 160,00 Cykloturistická mapa – Moravské a vinaﬁské stezky

Kã 90,00

Ekologické vinohradnictví – Jiﬁí Sedlo

Kã 99,00

Podnikatelské minimum pro vinohradníky Kã 90,00 a vinaﬁe - Po vstupu do EU Mapa jiÏní Morava vinohrady a vinné sklepy

Kã 60,00

Jak a proã postavit vinn˘ sklep

Kã 199,00

Obrazov˘ atlas chorob a ‰kÛdcÛ ovocn˘ch dﬁevin a révy vinné

Kã 330,00

Vinaﬁsk˘ slovník + CD-ROM

Kã 490,00

S˘r je bratr vína I a II

Kã 120,00 / 130,00

Pestujeme viniã Pﬁehled odrÛd révy Historie vinaﬁství na Moravû (komplet 3 publikací)

Kã 419,00 Kã 60,00

Kã 450,00

Oskeru‰e – Vít Hrdou‰ek

Kã 70,00

Víno z nebe na zem

Kã 299,00

Podrobnûji na www.vinarskyobzor.cz

V cenách není zahrnuto po‰tovné a balné. Ceny jsou uvedeny vãetnû DPH. Vinaﬁsk˘ obzor, P.O.BOX 34, ÎiÏkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, http://www.vinarskyobzor.cz/

Vinařský obzor (6/2005)

SPOLEHLIVÁ FILTRACE Přejete si, aby Vaše víno bylo spolehlivě a hospodárně filtrováno, my se o to umíme postarat. Tradiční výrobce a dodavatel filtračních materiálů a zařízení. HOBRAFILT hloubkové filtrační desky řady N pro spolehlivou filtraci nejen v nápojovém průmysl ORBIFILT filtrační modul, efekt deskové hloubkové filtrace, tradiční filtrační medium pro technologii filtrace bez přístupu vzduchu a úkapů CANDEFILT/CLAROX filtrační svíčky, membrány pro filtraci nápojů před lahvováním HOBRACOL deskové a naplavovací filtrační zařízení celonerezové konstrukce s plastovými nebo nerezovými opěrnými deskami ORBICOL modulové filtrační zařízení, kompaktní uzavřený systém, celonerezové provedení CANDECOL svíčkové-membránové filtrační zařízení, uzavřený filtrační systém v různých variantách velikostí svíček i provedení

HOBRA

Š KOLN Í K VÁŠ SP O LE H LIVÝ PARTN E R

FILTRAČNÍ MÉDIA A ZAŘÍZENÍ

HOBRA-ŠKOLNÍK s.r.o. SMETANOVA UL., 550 01 BROUMOV, ČESKÁ REPUBLIKA TEL: +420 491 580 111, FAX: +420 491 580 140 E-MAIL: HOBRA@HOBRA.CZ, WWW.HOBRA.CZ

347