Vinařský obzor 7-8/2005 by Časopis Vinařský obzor

9 771212 788000

drinktec Vše, co teče.

Vůdčí světový veletrh nápojové techniky a technologií Liquid Food.

Největší světová akce pro výrobní technologie vína a lihovin. Jemnější anebo suché – lahodné víno potřebuje v každém případě k ošetření také vyzrálou techniku. Široké zpracovatelské a výrobní možnosti moderních technologií kolem vína, sektů a lihovin vám budou představeny na veletrhu driktec 2005. Komplexně, živě a na dotek blízko. Využijte návštěvy veletrhu drinktec 2005 pro váš obchodní úspěch! V Mnichově vás očekává přes 1.400 vystavovatelů z 50 zemí světa.

Objednejte si vstupenky nyní a ušetřete čas i peníze

www.drinktec.de Zlevněné předprodejní vstupenky a katalogy za Kč, zájezdy, výhodné ubytování, zastoupení pořadatele pro ČR: EXPO-Consult + Service, spol. s r.o., 604 45 Brno Telefon 545 176 158-60 • Telefax 545 176 159 • info@expocs.cz • www.expocs.cz

Nové výstaviště

Mnichov

Vinařský obzor (7–8/2005) 351

„O špačku a hrozních“ mám chuť podle jedné Ezopovy bajky (místo špačka zde byl lišák) pojmenovat tento sloupek letošního dvojčísla, neboť jsem se rozhodl, že jej zasvětím prvním, a proto stručnějším informacím o výsledcích ankety mezi čtenáři VO, která probíhala na jaře tohoto roku a byla zaměřena právě na škody způsobené špačkem obecným a na metody boje proti němu. Odpovědí nepřišlo přemnoho, přesto je však možné z nich sestavit nějaké výsledky, které by mohly být vodítkem či inspirací pro vás ostatní, kteří nemáte v této problematice ještě jasno. 12 z 34 respondentů ankety pocházelo z velkopavlovické podoblasti, dva z Čech, ostatní byli tak nějak rovnoměrně z ostatních lokalit. V ploše obdělávaných vinic byla situace takováto (rozmezí plochy/počet respondentů): 0–1/8, 1–10/12, 10 a více/14, přičemž průměrná plocha byla téměř 20 ha. Pouze 2 z respondentů nezaznamenali žádné škody na vinicích – což je na pováženou. Průměrná zjištěná škoda u 20 respondentů byla 31 000 Kč, a to při průměrné ploše 15,9 ha. 5 ze zkoumaných 34 vinařů neinvestovalo žádné prostředky do boje proti špačkům, 68 % respondentů utratilo na tento boj částku v rozmezí do 30 tis. Kč, a to při průměrné ploše 21,5 ha. Další dva utratili 30–100 tis. a pouze 2 nad 100 tis. Kč. Nejpoužívanějším prostředkem bylo hlídání vinic osobou (5 respondentů toto uvedlo jako jediný prostředek), 15 vinohradníků z 34 zkoumaných používalo loni plynová děla (přičemž všichni kombinovali), 14 z nich zasíťovalo, a to zejména kvůli pozdějším termínů sklizně a 10 z nich užívalo petardy a rozbušky. Účinnost použitých prostředků boje byla téměř 80%, z toho nejúčinnější byly tyto prostředky: hlídač (osoby obecně) – zbraně, střelba – akustické plašiče. Velikost ptačích hejn byla také poměrně pohyblivá, a to proto, že se jedná samozřejmě o pohyblivé údaje: hejna do 1000 ks 9 respondentů, 1000– 10 000 ks 15 respondentů a nad 10 000 10 respondentů. Ze zajímavých doporučení v poznámkách se mezi některými vinohradníky osvědčily například bušení do traverz či zvonů, hlídání triedrem přes několik tratí a přitom rychlá mobilita hlídače, obdrželi jsme dokonce doporučení na rozhánění hejn špačků vrtulníkem. Jisté je, že problematika je to aktuální a potřebná k řešení. Budeme se jí tedy zabývat i příště formou zprostředkování zkušeností a vašich poznatků. Richard Stávek

Obsah Z redakční pošty....................................................................................................................... 352 Spolkové informace Zdeněk Habrovanský: Že by okurková sezóna? ..................................................................... 354 Informace z činnosti SVČR ....................................................................................................... 354 Informace z Moravínu .............................................................................................................. 355 Informace z Cechu českých vinařů ........................................................................................... 355 Vinařská legislativa Jan Horešovský: Daňová poradna ........................................................................................... 356 Česká republika v Evropské unii Martin Půček, Jiří Sedlo: V italské Aostě proběhlo Mimořádné valné shromáždění, XIII. řádné valné shromáždění, XVIII. mezinárodní rada AREV a jednání předsednictva CEPV ........................................................................................... 357 Jiří Sedlo: Poznatky z jednání Pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA a Poradní skupiny „Víno“ při Komisi ES .......................................................... 358 Vinohradnictví Milan Hluchý: Motýli a vinice ............................................................................................... 362 Petr Hruška: Jak zdokonalit chemickou ochranu ................................................................ 364 Jan Šamalík: Mechanizace ochrany révy vinné III.............................................................. 365 Biologické vinohradnictví v Lucembursku ......................................................................... 369 Vilém Kraus: Praktické zkušenosti s odrůdou Rubinet....................................................... 371 Josef Svoboda: Kdy méně je ve vinici více............................................................................. 374 Vinařské aktivity Pavel Krška: Seminář na téma Vína originální certiﬁkace.................................................. 376 Petr Posolda: Velké Pavlovice přichází s plánem vybudovat centrum vinařství .............. 407 Helena Baker: Ohlédnutí za veletrhem Víno a Destiláty 2005 ........................................... 412 Petr Posolda: Festival Znojemský hrozen 2005 nabídne lahůdky pro tělo i duši ............. 420 Erik Hubáček: Arcibiskupská vinice jede dál....................................................................... 420 Obchod vínem Jiří Sedlo: Zahraniční obchod s vínem ČR rok před a rok po vstupu do EU ..................... 378 Jiří Sedlo: Trh s vínem v rozšířené EU ..................................................................................400 Jiří Malůšek: Ceny vína a cenová politika ............................................................................ 408 Martin Křístek: Cuvée 2005 – „Není Cuvée jako Cuvée“ ................................................... 421 Vinařská technologie Erich Minárik: Inhibícia vínnych kvasiniek mliečnymi baktériami ................................. 380 Pavel Pavloušek: Možnosti nalezení optimálního termínu sklizně hroznů pro výrobu kvalitních vín .................................................................................. 381 Josef Balík: Hodnocení obsahu kyselin a kyselosti révových vín ...................................... 387 Vladimír Ostrý a kol.: Réva vinná, toxinogenní vláknité mikroskopické houby a ochratoxin A – II. ............................................................................................. 389 Erich Minárik: Základné substancie na výrobu syntetických zátok vínnych ﬂiaš .......... 395 Zákal ve víně a nefelometrie................................................................................................ 396 Václav Švejcar: Nejdůležitější plísně hroznů a sklepů ......................................................... 397 Václav Švejcar, Irena Pavelková: Vliv kvasinek na kvalitu vína ............................................ 399 Vinařská historie Jitka Hričková: Vinohradnické stavby v obci Vrbice ............................................................ 402 Jan Macura: 120 let mělnické Zahradnické školy ............................................................... 413 Vinařství v zahraničí Bogdan Trojak: Vinařská turistika ve Velké Británii ........................................................... 408 Helena Baker: VINEXPO BORDEAUX 2005 ......................................................................... 412 Helena Baker: Fenavin 2005 – Ciudad Real .......................................................................... 412 Zprávy z domova i ze světa ....................................................................................................... 422

352 Vinařský obzor (7–8/2005)

Vinařský obzor číslo 7–8, ročník 98 (2005) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 e-mail: jana.studynkova@svcr.cz Redakční rada: Ing. Václav Švejcar, CSc., (předseda) (svejcar.vaclav@seznam.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. RNDr. Zdeněk Habrovanský, (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (machovec@vinarskyfond.cz) Libor Nazarčuk, (nazarcuk@post.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@svisv.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, kepert@breclav.net Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Hana Vídenská Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 53 Kč (včetně 5 % DPH). Rozšiřuje: PNS, a.s., MORAVAPRINT, s.r.o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné: V redakci – 1 číslo 38 Kč (včetně 5 % DPH) (celý ročník 454 Kč (včetně 5 % DPH)) Předplatné pro Slovensko: Mediaprint – Kapa Pressegrosso, a.s., P. O. BOX 183, 830 00 Bratislava, tel.: (00421)2/524 44 980, e-mail: predplatne@abompkapa.sk Adresa redakce a vydavatele: SVČR – Vinařský obzor, P.O. BOX 34, Žižkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 8. 7. 2005 Toto číslo vychází 18. 7. 2005 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu.

Vážená redakce, obracím se na Vás s prosbou o poskytnutí informací týkajících se odrůdy révy vinné „Portugal bílý“. Na jaře v roce 1981 jsme kupovali ve ŠSV Velké Pavlovice sazenice vinné révy pro výsadbu malé vinice ve Bzenci. Protože neměli k dispozici sazenice Veltlínského zeleného, které jsme si naplánovali vysadit, nabídli nám jinou odrůdu – Portugal bílý. Padesát sazenic se bez problémů ujalo a dává každý rok stabilní úrodu. Do roku 2002 jsme hrozny z této odrůdy dávali dohromady společně s jinými odrůdami k výrobě směsky pro vlastní spotřebu. V roce 2003 jsem poprvé zkusil vyrobit z Portugalu bílého odrůdové víno. Při sběru dne 29. 9. 2003 byla cukernatost ve výši 19,5 stupně. V létě roku 2004 jsem toto víno nalahvoval. Víno je světle žlutozelené, svěží, lehce aromatické, s květinovým buketem, po roce ležení na láhvi získalo plnost a viskozitu. Vzhledem k tomu, že toto víno mě zaujalo, pátral jsem po informacích týkajících se této odrůdy. V dostupné literatuře jsem našel pouze jedinou zmínku týkající se Portugalu bílého, a to ve Vinařství od prof. J. Průchy, vydané v roce 1953. Autor v členění moštových odrůd (podle tehdejšího vinařského zákona) uvádí v jakostní třídě C i odrůdu Portugal bílý a dodává, „že se u nás pěstuje velmi málo“. To se i mně zdá velmi málo, a proto se obracím na Vás s uvedeným dotazem. Děkuji za ochotu Ladislav Divina, Brno Je jisté, že Portugalské bílé je dnes téměř neznámá odrůda. Setkal jsem se s ní několikrát a to v polovině 60. let minulého století, a to jen ve víně u starších vinařů. Pěstovali jej spíše jako raritu, a to ve velmi omezené míře. Pokud se pamatuji, víno bylo vždy velmi nízké kvality, bez extraktu a vůně a s nižší hladinou alkoholu a vodnaté. Ve starší literatuře se mimo jiné uvádí, že se jednalo o podřadnou odrůdu. Václav Švejcar, Mutěnice S Portugalským bílým jsem se setkal na praxi v Rakousku u malého vinohradníka blízko hranic u Znojma. Keře byly přetíženy a velmi plodné. Nebyly výjimkou keře při běžném sponu 2,2 m, které dávaly 10 až 15 kg hroznů. Sám vinař prozradil, že odrůda není u nich povolena vysazovat kvůli nízké kvalitě, ale on že jí má asi 15 % mezi Veltlínským zeleným kvůli větší sklizni, protože prodává hrozny. Richard Stávek

Vážená redakce, v úvodu mého příspěvku ve VO č. 4 letošního roku jsem uvedl, že jsem poslední žijící z maturitního ročníku

1942. To ale není pravdou, poněvadž jsem byl telefonicky upozorněn, že žije ještě kolega Ing. Oldřich Sýkora, bývalý hlavní sklepmistr Lobkowického vinařství na Mělníce, a žije na Mělníce (Blatech). Upozornil mne Ing. Vojtěch Cífka z Prahy, maturant z roku 1944. Agendu abiturientů ročníku 1942 vedla do poslední chvíle vdova po Vladimíru Smékalovi, zahradním architektu. Tato obětavá žena zemřela před měsícem (obdržel jsem parte). Dožila se 81 let v Lysé n. L. Stalo se tak asi proto, že Oldřich Sýkora se velmi sporadicky zúčastňoval jubilejních srazů, asi jí vypadl z evidence. Psal jsem ihned Ing. Cífkovi, aby mne s ním kontaktoval, nyní již čekám na reakci kolegy Sýkory. S pozdravem Oldřich Malík, Brušperk

Vážená redakce, již několik let pěstuji ve skleníku v Hostivicích jeden keř bílé odrůdy révy vinné (asi Neuburské?) a každoročně bojuji s plísní o velikost úrody. Rád bych proto věděl: – Zda proti plísni je optimální ACROBAT MZ nebo RIDOMIL MZ 72 WP v kombinaci s listovou výživou VINOFERT (vodorozpustné NPK hnojivo s hořčíkem) – Zda ze semenáčků tohoto vína vyrostou plodné nebo plané nové keře – Jaká je četnost a tím i šance napadení révokazem v této lokalitě Děkuji za Vaši laskavou odpověď. A. Majer, Praha

Vážený pane Majere, 1) pokud používáte uvedené dva přípravky ve skleníku opakovaně, je pravděpodobné, že se na ně vyvinula již rezistence. Je lepší použít v průběhu sezóny kombinaci různých fungicidů. První preventivní postřik má být proveden ji před květem, např. Falcon 460 EC nebo Folpan 80 WG, dále v intervalech 14 až 20 dnů podle situace. Pokud je již rozvinuta infekce, je pro kurativní zásah možno použít např. Hattrick WG. 2) Ze semen z Vašeho keře vyrostou plodné rostliny, budou se však lišit navzájem a nebudou plně shodné s původním keřem. Kvalita hroznů u nich není předvídatelná, zvláště nevíte-li o jakou odrůdu se vlastně jedná (Neuburské není skleníková odrůda). 4) Jestliže pěstujete révu ve skleníku bez styku s volnou půdou, pak je nebezpečí infekce révokazem minimální. Olga Jandurová, VSV Karlštejn

Vinařský obzor (7–8/2005) 353

Vinohradnické stavby na Moravû Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováﬁÛ, 2004

590,(vã. 5% DPH)

Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na jiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu. Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

354 Vinařský obzor (7–8/2005)

Že by okurková sezóna? A máme tu léto, okurkovou sezónu. Réva nám úspěšně odkvetla, překonala peronosporovou krizi a období dešťů před květem. I když se nám jaro vzdálilo a den se začíná opět zkracovat, nemohu nevzpomenout na jarní košty vín na Uherskohradišťsku, jichž jsem se mnohých zúčastnil. Klasickým a nejvíce zaběhnutým systémem hodnocení je stále dvacetibodový systém. V Buchlovicích na „Fašankovém koštu“ byl již dříve používán stobodový systém a jako vlaštovka pronikl letos i do Mařatic. Mařačtí vinaři organizují tradiční prvomájový košt v okresním městě Uherském Hradišti na zimním stadionu. Sem rád chodívám jednak bodovat a jednak koštovat na výstavu, protože na zimním stadionu je velký prostor ke koštu bez tlačenic. Je třeba „mařacké“ vinaře pochválit, že jako jedni z prvních v okrese zavedli paušální poplatek na výstavu a člověk si může nechat svobodně nalít kterýkoliv vzorek bez omezení a po trochách může přejít celou škálu vystavovaných odrůd od různých vinařů. Myslím, že je dávno překonaný nehygienický systém na kupóny, kdy si tři až pět vinařů rozlévají vzorek, aby nemuseli vypít celou koštovku za patřičné množství kupónů. Rozsah místních výstav se časově vine od Štěpána (v Ořechově) přes svátek Valentýna (v Kudlovicích) až po májové dny. Největší množství výstav však probíhá na Velikonoční neděli – v Polešovicích, tam, kde se zrodil Muškát moravský a další odrůdy, v Boršicích, v obci, kde je snad největší počet vzorků na všech výstavách v okrese a v mnohých dalších obcích. V Polešovicích byla letos novinka. Hodnotil se šampión z odrůd nejvíce pěstovaných, tedy Rulandské bílé, Chardonnay a Ryzlink rýnský, nejrozšířenější místní odrůdy. Zvítězilo Rulandské bílé 2003 od vinaře Jaroslava Vaďury. V pasáži hotelu Slunce v Uherském Hradišti na Masarykově náměstí letos opět proběhlo vítání jara vínem a soutěžemi v oboru vinařství. Plaketou Sluneční víno bylo ohodnoceno směsné víno 2004 (Müller Thurgau s Muškátem moravským) označené jako Sluneční víno. Vyrobila jej známá dvojice folkloristů – vinařů Hrňa– Hrdý. Z červených vín vyhodnotila komise odborníků Cabernet Sauvignon 2003 mladého vinaře Tomáše Juráka, který minulý podzim mimo jiné otevřel sklípek Vinium nedaleko Slováckého divadla. Sklípek je útulný a v pátečním večeru si mohou účastníci poslechnout cimbálovou muziku. To, že je pití vína moderní, vede ke sdružování určitých skupin lidí – učitelů, lékařů, sportovců ke společnému klání – návštěvy vinoték, přednášek o víně a koštů vína i mimo rozsah koštů vín na oblastních a místních výstavách. Jedna taková skupina jezdí do Ostrožské Nové Vsi do vinotéky, kde se prezentují stále nové a nové ﬁrmy z tuzemska a zahraničí. Další skupina navštěvuje nedávno otevřenou vinotéku Vinarius v Uherském Hradišti za stejným účelem – poznat věci o vínu a víno umět vychutnat. Vinárny a vinotéky v okresním městě Uherském Hradišti vyrostly v posledním roce jako houby po dešti. Nejstarší vinárny jsou v části Mařatice – U Lisu, U Marholtů, U Dvořáků, U Tichých, U Gierika, U Musilů či u ﬁrmy Synot. Přímo ve městě je vinotéka na hlavní křižovatce U Ševčíků, U Turecké, na hotelu Slunce, pod radniční věží U Radka Kunce nebo v historických prostorách v klášterní vinárně funguje také vinotéka. Její produkty jsou nabízeny při kulturních, tanečních akcích v Redutě a v Klubu kultury. Nedaleko centra Uherského Hradiště je blatnická vinárna nebo vinárna Tramín. Kdo má rád víno, pak si ve slovácké metropoli užije. Zmíním také něco o činnosti Vinařského informačního centra při ŠSV Polešovice. Zde jsou organizovány zejména hromadné akce pro zájemce z řad zahrádkářů a vinařů, škol i široké veřejnosti, kde mohou návštěvníci nahlédnout pod pokličku tvorby nových odrůd s praktickou ochutnávkou. Akce se konají za přízně počasí na „Štýrské terase“ s velkým rozhledem do viničního kraje nebo v degustační místnosti zvané „Golanské výšiny“ nebo v klasickém přes tři století starém kvelbeném sklepě. Evropa se nám otevřela a vinaři to zvlášť pociťují s přibývajícím počtem regálů s vínem v metrech délkových i výškových v super-, hyper- a megamarketech a dalších. Asi bude nutné najít si svou vlastní cestičku k zákazníkům. Poslední květnovou neděli opět proběhly Kosecké slavnosti v Buchlovickém zámeckém parku. Tentokrát to byl 10. jubilejní ročník. Ranní sečení trávy v parku, zpěvy ptáků konkurovaly zpěvům mužských a ženských sborů oblečených do místních krojů. Přibyly fungl nové sbory zpěváků a sekáčů. Kolik odrůd vín bílých a červených tam zpěváci a návštěvníci okoštovali. Kdo sleduje televizní program folklorika, mohl vidět sekáčské slavnosti na obrazovce. Vzornou organizaci měl pod dohledem Pavel Dvořan a jeho kolegové z Buchlovic. Když Pavel představoval zúčastněné sbory před portálem horního křídla zámku, představil na závěr místní pěvecký sbor z Buchlovic. A víte, jakou znělkou se představili? Takovou, jakou se ozývají největší ptáci parku – pyšní pávi. A co nás čeká z akcí spojených s vínem a kulturním děním v regionu? Hned po prázdninách ve dnech 10. a 11. září proběhne další ročník akce označené jako Slavnosti vína a Den otevřených kulturních památek, bombastické akce nadregionálního významu. Vřele doporučuji, a to nejen v sobotu, kdy se prezentují nejprve v průvodu a potom v okruhu otevřených památek jednotlivé obce, v neděli se totiž koná klání vinařů na výstavě v Redutě. Slovácký týdeník Dobrý den s Kurýrem připravuje na tyto dny vyhlášení Vinaře roku 2005. O této akci budeme veřejnost průběžně informovat. Tolik k okurkové sezóně na Uherskohradišťsku. Zdeněk Habrovanský, Staré Město

Informace ze SV ČR Dopoledne ve středu 25. 5. proběhl první ze seminářů v rámci tzv. mapování možnosti vinařského klastru. Tématem tohoto semináře byla vína originální certiﬁkace, informace o obdobných vínech v zahraničí, stav VOC u nás a možnosti vzniku VOC v rámci vinařské oblasti Morava. Následující den proběhl seminář obdobný, kde byla projednána problematika tzv. národního vinařského marketingu, tj. jak, kde a pod jakou značkou by se naše vína měla společně propagovat a jaká je vůbec identita našich vín. Bližší informace a závěry z tohoto semináře jsou uvedeny v tomto čísle VO. V úterý 31. 5. se tajemník SV ČR účastnil semináře pořádaného ve Velkých Pavlovicích, kde byl představen projekt rekonstrukce historické sýpky a okolí středu města Velké Pavlovice na vinařské centrum (restaurace, hotel, přednáškové prostory apod.). O ﬁnanční prostředky žádá město z fondů EU. Více o projektu je v příspěvku uvnitř čísla. Ve stejném dnu jednali předseda SV ČR, ředitel Vinařského fondu a ředitel SZIF v Praze o budoucí spolupráci. Bylo dohodnuto přímé a včasné řešení případných potíží při zavádění nových podpor i v propagaci vína. 1. 6. se tajemník SV ČR účastnil degustace vín nominační výstavy vín v Blatnici pod Sv. Antonínkem. Organizátoři měli akci vzorně připravenou a vítězem se stalo víno Muškát moravský, výběr z bobulí r. 2003 od paní Heleny Glosové z Moravské Nové Vsi. Ve čtvrtek 2. 6. se zúčastnil předseda s tajemníkem jednání na Úřadu vlády v Praze, kde proběhlo další z kol jednání k řešení problematiky drobných vinařů. V pátek 3. 6. jednal šéfredaktor VO s novým ředitelem Národního vinařského centra Ing. L. Fornůskem o mediální a jiné spolupráci. Odpoledne v pondělí 6. 6. se zúčastnili předseda a tajemník jednání na ministerstvu zemědělství u náměstka Ing. Z. Růžičky, kde byly podrobně projednány připomínky Svazu vinařů ČR k novele vinařského zákona. Obě strany si vyjasnily svou pozici. Většina připomínek Svazu byla akceptována. Ostatní záležitosti bude Svaz dále prosazovat v průběhu legislativního procesu. V pondělí 6. 6. se projektový manažer účastnil jednání sněmu společenstev AK ČR ve Vinařicích u Mladé Boleslavi.

Vinařský obzor (7–8/2005) 355

V pátek 10. 6. se projektový manažer účastnil připomínkového řízení k novele vinařského zákona na MZe v Praze. Ve dnech 9.–12. 6. se předseda s tajemníkem účastnili zasedání AREV v italské Aostě. Na zasedání byl zvolen nový prezident Luis Durnwalder z italských Jižních Tyrol. Podrobnosti z jednání jsou uvedeny v tomto čísle VO. V pondělí 13. 6. se tajemník SV ČR účastnil jednání na ministerstvu zemědělství, kde byla projednána problematika případné legislativní úpravy pěstování révy integrovanou produkcí. Ministerstvo necítí potřebu legislativně upravovat IP révy jako samostatný způsob pěstování, ale preferuje zahájení diskuse, jejímž výsledkem by byl zákon o integrované produkci pro révu, ovoce i zeleninu. Ve dnech 13. a 14. 6. se předseda svazu zúčastnil jednání pracovní skupiny Víno COPA-COGECA a poradní skupiny Víno při Komisi ES v Bruselu. Podrobnosti jsou uvedeny v tomto čísle VO.

Informace z Moravínu MORAVÍN – svaz moravských vinařů, Zámek 1, 691 42 Valtice 1) MORAVÍN – svaz moravských vinařů uspořádal v sobotu 21. května 2005 v sále Zemědělské a.s. Čejkovice při příležitosti konání X. Vinných trhů v Čejkovicích OBOROVÝ DEN PRO VINOHRADNÍKY A VINAŘE, na němž vystoupili: Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc., pohovořil o výsadbě mladé vinice, o dopěstování kmínků a vedení a o architektuře mladého vinného keře a zatížení úrodou v prvních letech při panenské sklizni; Prof. Ing. Fedor Malík, DrSc., seznámil posluchače s nejnovějšími poznatky při výrobě vína na Slovensku, na Moravě i ve světě a poukázal na nejčastější chyby při volbě technologie především u moštů, při výběru kvasinek, enzymů a bakterií a také o bariko-

Ve čtvrtek 16. 6. se předseda a tajemník zúčastnili dalšího kola jednání na Úřadu vlády ve věci problematiky drobných vinařů. Na tomto jednání byly poslancům předány konkrétní návrhy na změnu legislativy. O průběhu schválených změn vás budeme na stránkách VO informovat. Odpoledne v úterý 21. 6. se předseda SV ČR a projektový manager zúčastnili za přítomnosti zástupců Regionální rozvojové agentury JMK jednání na Úřadu pro hospodářskou soutěž v Brně, kde byla diskutována možnost založení vinařského klastru. V pátek 17. 6. se ve Velkých Bílovicích uskutečnila pracovní schůzka k národnímu vinařskému marketingu, které se zúčastnili předseda, tajemník a projektový manažer SVČR, ředitel Vinařského fondu a ředitel NVC. 21. června se v redakci VO uskutečnilo letošní druhé zasedání redakční rady VO. Předkládal se plán na nejbližší čísla, hodnotila se čísla mi-

nulá a bylo diskutováno o další strategii VO. Ve středu 22. 6. se konal třetí ze seminářů v rámci projektu mapování vinařského klastru. Na tomto zasedání na Městském úřadu ve Velkých Bílovicích byla hlavním tématem vinařská turistika. Podrobnosti z jednání budou uvedeny v následujícím čísle VO. Tentýž den jednal šéfredaktor VO ve ﬁrmě Nerez Blučina, v jejímž novém areálu bude brzy otevřena prodejna vinařských potřeb a poradenské centrum. Ve čtvrtek 23. 6. měl předseda svazu přednášku na „Dnu vinohradu“, pořádaném ﬁrmami Agrotec a Habánské sklepy tentokráte ve V. Bílovicích. Semináře se účastnili také tajemník a šéfredaktor VO. 24. 6. se konal poslední ze seminářů projektu mapování vinařského klastru, který byl věnován problematice vědy a výzkumu ve vinařství, zejména vědeckého zkoumání terroir Morava. Podrobnosti budou uvedeny v následujícím čísle VO.

vých vínech; Ing. Zdeněk Peza z Arysta Agro Czech předvedl prezentaci ochranných přípravků a ochranný kalendář u révy vinné; Ing. Jiljí Barouš z AGROTEC Hustopeče předvedl vzornou prezentaci o traktorech pro vinice a nejnovějším modelu sklízeče hroznů včetně ukázky skutečných strojů; Ing. Jan Otáhal, CSc., seznámil přítomné se změnami v legislativě: zákon o vinohradnictví a vinařství – změny se týkají především Vinařského fondu, ale připravena k projednání je novela Zákona č. 32/2004 Sb. o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů – návrh nejdůležitějších změn se týká: – deﬁnice výroby vína – „výrobou se rozumí provádění povolených technologických a enologických postupů a ošetření do okamžiku, kdy je produkt naplněn do obalu určeného spotřebiteli, případně prodejci“ (v současné době nelze určit, kdy je víno vyrobeno – význam i pro přihlášení se ke spotřební dani z vína)

– zvyšuje se nejvyšší hektarový výnos na 14 tun hroznů, přičemž by se počítal průměrný výnos ze všech vinic, ne podle odrůdy a trati jako dosud – značení vína u cuveé vyrobeného z přívlastkových vín se zjednoduší – jako zemské víno lze označit stolní víno jen vyrobené z hroznů sklizených na území ČR vedení evidence – platí od 1. 5. 2004 pro velké i malé dosud ve stejné míře – od 1. 5. 2005 musí mít vinaři novou žlutou knihu, neboť měsíční evidence jsou v původní knize již vypsány připravuje se také vinařská evidence na počítači (ACTIVEMEDIA, s.r.o., Velké Pavlovice a další) výrobce vína musí mít stále doklady potřebné k přepravě vína (nad 90 l celkem (2 paré) nebo při přepravě v nádobách větších než 60 l (3 paré a razítko CÚ a evidenční číslo) Ing. Jan Otáhal, CSc.

Jak a proã postavit vinn˘ sklep Zajímavá a rozhodnû inspirující kníÏka nejen jak postavit vinn˘ sklep, ale i jak archivovat víno atd. Pﬁeklad z angliãtiny.

199,(vã. 5% DPH)

První polovina knihy je vûnována pfieváÏnû stavebním záleÏitostem. Pojednává o konstrukci sklepa, o izolaãních materiálech, pozitivních a negativních vlivech prostupu tepla a vlhkosti... Druhá ãást knihy je vûnována v˘bûru a nákupu vína, otázkám jeho skladování, vedení sklepní knihy, v˘bûru pomÛcek ke správnému podávání vína, pofiádání fiízen˘ch degustací... Navíc obsahuje konkrétní vína z âeské republiky vhodná k archivaci, jejich charakteristiku a pfiedpoklad jejich v˘voje v láhvi v prÛbûhu dal‰ích 5 let. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

356 Vinařský obzor (7–8/2005)

Informace z Cechu českých vinařů Jednání předsednictva CČV dne 3. května 2005 – vinárna p. A. Hrabkovského ve Velkých Žernosekách a dne 14. června 2005 – SZŠ Mělník Jednání vedl cechmistr Ing. Ivan Váňa Nominační soutěž vín – hodnocení proběhlo dne 9. 6. na SZŠ Mělník ve dvou komisích za přítomnosti pracovníků MZe. Championem soutěže se stal Ryzlink rýnský 2000 výběr z hroznů, Lobkowiczké zámecké vinařství Roudnice nad Labem – podrobné výsledky na www.cech-

cv.cz. Vzhledem k podmínkám soutěže se zúčastnilo méně vzorků od méně vinařů. Na příští ročník, který by se měl konat v Kutné Hoře, je uvažováno o změně statutu. Propagace tuzemských vín – byl projednán dopis ze SV ČR o možné nové koncepci propagace našich vín (jedná se o oddělení obchodní značky Víno z Moravy, Víno z Čech). Tato koncepce byla přijata a odeslána kladná odpověď SV ČR. Vína z VO Čechy by měla být spojována se sloganem např. Královská vína, Vína králů, Vína s královskou historií ...

Zájezd – na den 9. září 2005 bude uspořádán jednodenní zájezd do vinařství a pamětihodností v Kutné Hoře a okolí. Odjezd autobusu z Litoměřic, Roudnice a Mělníka, informace Ing. Lída Svobodová. Zároveň byl hodnocen zájezd do Itálie. Bylo konstatováno, že je stále obtížnější sehnat dostatečný počet zájemců – podobné zkušenosti mají i kolegové z Moravínu. Podrobný článek i foto ze zájezdu opět na www stránkách Cechu. Stanislav Rudolfský, tajemník

Daňová poradna

Bránit se můžete samozřejmě odvoláním proti platebnímu výměru a pak i u soudu, ale rovnou Vám musím říct, že nemáte žádnou šanci na úspěch. Finanční úřad má totiž pravdu. Vtip je v tom, že zákon č. 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, zatěžuje daní z převodu nemovitostí převáděnou nemovitost, nikoliv nemovitost nabývanou. To se Vám sice zdá stejné, ale není tomu tak. Ostatně – také proto jste poplatníkem daně z převodu nemovitostí Vy jako převodce, zatímco nabyvatel je pouhým ručitelem (ten daň hradí za Vás, pokud ji nezaplatíte). Jste-li jednoznačně poplatníkem daně z převodu nemovitostí Vy jako převodce a předmětem daně je ze zákona úplatný převod nemovitosti a bylo-li úmyslem zákonodárce daňové zatížení hodnoty převáděné nemovitosti, kterým je Vámi dosažený ﬁnanční výnos z prodeje nemovitosti (případně dosažitelný ﬁnanční výnos, je-li dohodnutá cena nižší než zjištěná), pak musí být logicky ocenění vztaženo ke konkrétní převáděné nemovitosti, která je ve vlastnictví toho, kdo je poplatníkem daně, tedy ve vlastnictví Vašem, a musí tedy být i při tomto ohodnocení nemovitostí vzat v úvahu právní stav nemovitostí u Vás, nikoli u nabyvatele. Ani argumentace využívají-

cí zpětných účinků vkladu do katastru nemovitostí (s odvoláním na § 133 odst. 2 občanského zákoníku a § 2 odst. 3 zákona č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem) by nebyla případná. Je totiž nutno mít na zřeteli, že nájemní vztah kupujícího existoval po celou dobu vkladového řízení, tj. ode dne podání návrhu na vklad až do dne provedení vkladu. Vy jste byl po celou tuto dobu stále vlastníkem a realizoval jste všechna práva i povinnosti spojené s vlastnickým právem, vč. práva na nájemné, daňové povinnosti z něho, jakož i daňovou povinnost daně z nemovitosti. Teprve provedením vkladu nájem konfusí zanikl, byť s právními účinky ke dni podání návrhu na vklad. Vaše faktická interpretace, že převáděné nemovitosti by měly být oceněny až ve stavu po

zápisu katastrálním úřadem, je logicky nesprávná. V takovém případě byste totiž ani nemohl dostát své povinnosti obstarat pro daňové řízení znalecký posudek, když by nemovitosti už byly ve vlastnictví někoho jiného. Žádný zákon totiž povinnost součinnosti s Vámi novému vlastníku neukládá. Stejně tak byste se ocitl v situaci, že Vaše daňová povinnost už by mohla být ovlivněna vůlí nového vlastníka a změnami jím provedenými (např. novým pronájmem), což by bylo jistě absurdní. Neměl byste ani přístup k takovým informacím. Je mi líto, ale stanovení daně, které vycházelo z oceňovací metody výnosové, bylo principiálně v souladu se zákonem. Jan Horešovský, daňový poradce, Praha

řádková inzerce Prodám filtr 40x40, vinařské gumové hadice průměru 40 mm / (60 m), ruční paletovací vozík, nádoby plastové 930 l – 2 ks. Tel.: 603 480 722, 519 511 360 Prodám filtr 40x40, 71 komor. Cena 30 tis. Kč. Dohoda možná. Tel.: 602 702 861 Koupím 50–10 l sud na víno (bílé) v počtu 8–10 ks. Tel.: 777 175 547 Prodáme: nerezovou příjmovou vanu na hrozny, vakuovou plničku ENOLMASTER čtyřjehlovou s filtračním housingem na tři svíčky, poloautomatickou pneumatickou zátkovačku ZAMBELLI se zásobníkem – v provozu jen asi dva měsíce, zakoupeno v BS Velké Bílovice. Tel.: 777 271 865 Koupím pozemek na vinohrad nebo stávající vinohrad v oblasti jižní Moravy. Nabídněte. Tel.: 607 947 641 Provádím vrtání jam na nosnou konstrukci vinice. Tel.: 776 592 255 Koupím klínkozápadkový lis 50–150 l, pouze plně funkční a zachovalý. Tel.: 775 197 443.

Vinařský obzor (7–8/2005) 357

V italské Aostě proběhlo Mimořádné valné shromáždění, XIII. řádné valné shromáždění, XVIII. mezinárodní rada AREV a jednání předsednictva CEPV Ing. Jiří Sedlo, CSc., Ing. Martin Půček – Svaz vinařů České republiky

Ve čtvrtek 9. 6. se odpoledne uskutečnilo jednání předsednictva CEPV. Byl na něm navržen na prezidenta AREV jediný kandidát – Luis Durnwalder, hejtman Jižních Tyrol. Byl projednán návrh změny statutu a jednacího řádu AREV. Pro ČR to znamená posílení pozice, protože místo dosavadního jednoho hlasu budeme mít 2 hlasy a navíc jeden hlas v mezinárodní radě a předsednictvu AREV. Podmínka, že prezident AREV musí být současně předsedou vlády členského regionu, zůstala zachována. Při projednávání návrhu rezoluce AREV byl problémovým místem, jako i v minulosti, odstavec o vinohradnictví na svazích a ve ztížených klimatických podmínkách. Zůstala zachována deﬁnice, v níž se hovoří obecně o klimatu, nikoliv o suchu, jak požadovali Španělé. Zde byl náš zájem zahrnout i tuhé zimní mrazy. Na předsedu CEPV kandidoval pouze dosavadní předseda Reinhard Muth, bývalý předseda svazu německých vinařů, a byl také všemi hlasy zvolen. Mimořádné valné shromáždění AREV v pátek 10. 6. vedl vicepresident AREV a současně předseda CEPV R. Muth. Po zahajovacích projevech hejtmana autonomního regionu Val d´Aost C. Perrin, radního pro zemědělství tohoto regionu R. Vicquéry, viceprezidenta AREV R. Muth a předsedkyně mezifrakční skupiny pro víno Evropského parlamentu A. Lulling byly diskutovány návrhy změn statutu a jednacího řádu AREV. Po menších, pro nás nepodstatných, úpravách byly odsouhlaseny a mimořádné valné shromáždění bylo ukončeno. Nové orgány vypadají následovně: Komora regionů je tvořena představiteli jednotlivých vinařských regionů. Celkem má 65 hlasů (každý region po jednom), ČR má 1 hlas Profesní komoru (CEPV) tvoří představitelé svazů vinařů členských států. Celkem má 14 hlasů (každý stát po jednom), ČR má rovněž 1 hlas Předsednictvo AREV je také 14členné a je vytvořeno ze 2/3 zástupci komory regionů a z 1/3

zástupci profesní komory. Zde je brána v úvahu váha jednotlivých regionů (jejich velikost a tím i členský příspěvek). Španělsko, Francie a Itálie mají po 2 zástupcích, Německo, Rakousko, Řecko, Maďarsko a Portugalsko po jednom, Lucembursko, Slovinsko, Česko, Kypr, Malta a Slovensko (poslední 3 po projednávaném vstupu do AREV) jednoho, jednoho zástupce má i Bulharsko, Chorvatsko a Rumunsko, stejně jako Švýcarsko, Ukrajina a Moldávie Následovala XVIII. mezinárodní rada AREV. Ve zprávě o činnosti za rok 2004 bylo zdůrazněno, že jsou připraveny nové internetové stránky AREV. Auditor pak představil ekonomickou bilanci za rok 2004 a návrh rozpočtu pro rok 2005. Na zbývající funkční období (cca 1 rok) byl volen nový prezident AREV. Všemi hlasy byl zvolen hejtman Jižních Tyrol Luis Durnwalder. Při volbě mělo Česko již 2 hlasy – 1 za komoru regionů a 1 za představenstvo CEPV. Projev po volbě pronesl nový prezident v němčině a uvedl v něm, že sám je vinař, že studoval zemědělství ve Vídni a že patří k německé menšině v Itálii. Od roku 1989 je hejtmanem, předtím pracoval v agrární komoře. Pro ČR je to výhodná situace, protože naši sousedé hájí zájmy severních vinařských oblastí. Dále bylo vytvořeno nové předsednictvo AREV. Je v něm zastoupeno i Česko předsedou Svazu vinařů ČR, který současně zastupuje Lucembursko, Slovinsko a po vstupu do AREV Kypr, Maltu a Slovensko (o jejich vstupu se vedou jednání). Na závěr byly představeny nové členské regiony – Ukrajina a Jižní Tyroly. Výběr z rezoluce odsouhlasené všemi hlasy: Nejsou naplněny cíle Římské smlouvy (článek 38) Poslední reforma organizace trhu s vínem EU nezlepšila konkurenceschopnost a příjmy evropských vinařů a neulehčila generační výměnu ve vinařských podnicích Evropská vinařská politika nenalezla adekvátní řešení vůči zhoršující se situaci evropského vinařství v důsledku globalizace Komise EU neplní vůči vinařství svou úlohu AREV žádá brzké jednání mezi Evropským parlamentem, Radou, Komisí a vinařskými regiony k vyřešení stávající krize ve vinařství s využitím subsidiárního principu AREV požaduje zřízení organizace pro kontrolu vína dovezeného ze třetích zemí, aby byly z možnosti uvedení na trh vyloučeny nápoje vínu

podobné a aby byla prováděna řádná kontrola oběhu, složení a značení dovážených nápojů AREV požaduje, aby podpora vína ze strany EU nebyla jenom na vnitřním trhu, ale i na trzích světových AREV si přeje, aby nová výsadbová práva byla udělována jen v souladu se zlepšováním kvality a trvale udržitelného rozvoje AREV ještě jednou potvrzuje svůj energický nesouhlas s legalizací černých výsadeb vinic po roce 1998 AREV apeluje na EU, aby byly přijaty zvláštní programy k řešení problémů v klimaticky znevýhodněných zónách AREV prosazuje odpovědnost regionů v produkci a prodeji vína. Tomu by měly odpovídat i hektarové výnosy. Překročení výnosu stanoveného v regionu by mělo znamenat užití nadprodukce jinak než jako víno a výhradně na náklady producenta AREV se distancuje od dotací na „zelenou sklizeň“, regulace produkce musí probíhat ve všech stadiích – od výsadby až po sklizeň AREV považuje závlahu za techniku, která je určena výhradně pro extrémní klimatické podmínky. Volba odrůd a způsob obdělávání musí odpovídat tradicím daného regionu AREV je proti uznání návrhu k povolení enologických postupů běžných v některých třetích zemích. Podporuje zásady stanovené ve Vinařské chartě odsouhlasené všemi hlasy v roce 1991 a tuto pozici musí EU prosazovat i v OIV AREV podporuje letecké snímkování vinic každé 3 roky, aby byl zajištěn dohled nad klučením a novými výsadbami vinic V sobotu 11. 6. se uskutečnila exkurze – mimo prohlídky krajiny s vinicemi na strmých svazích v alpském údolí ve výšce 900–1 200 m n. m. jsme navštívili dvě vinařská družstva. Obě byla vybavena velmi moderně, odhadem ve stáří do 10 let. Budovy a jejich vybavení vinařům zbudoval region zdarma, ve Val d´Aosta je takových celkem 6. Členy jsou malí vinaři s plochou vinic od 1 aru do asi 1 ha. Nejčastější výměra vinic byla 1 ar, průměr na člena činil 20 arů a celková plocha vinic u obou podniků byla mezi 50 a 60 ha. Družstvo vyplácí členům za hrozny přibližně 1,5 Eura/kg, tomu pak odpovídá i cena vína. Sklep a především stáčecí linky byly značně předimenzovány, víno se láhvuje až na základě konkrétní objednávky. Tato podpora vinařům v regionu byla notiﬁkována v EU.

358 Vinařský obzor (7–8/2005)

Poznatky z jednání Pracovní skupiny „Víno“ při COPA/ COGECA a Poradní skupiny „Víno“ při Komisi ES Ing. Jiří Sedlo, CSc. – Svaz vinařů České republiky

Následovalo projednání rizikových a krizových stavů v zemědělství – vše má probíhat podle Komise v rámci programu rozvoje venkova. 50 % pojištění by hradila EU, zbytek zemědělec. Výplata musí být nižší než prokázaná škoda. Celý systém náhrad lze spustit až po prokázání snížení příjmů alespoň o 30 % oproti předcházejícím 3 až 5 letům. Jako vinaři ČR to požadujeme právě v těchto dimenzích (poloviční spoluúčast vinaře a zaměření na zimní mráz a kroupy) již několik let. Celý problém má ale dvě hlediska – riziko a krizi. Na krizi pojištění nefunguje, na riziko ano. Jsou zapotřebí nástroje pro vyvedení z krize. Dalším bodem jednání byly bilaterální dohody – Komise připravuje změny pravidel pro uvádění místa původu u obchodních dohod s upřednostňovaným přístupem na trh. Je zde nebezpečí zvláště u směsných produktů, že budou vydávány za zboží s původem v jiné zemi, než je skutečný původ většiny produktů a dováženy do EU přes země s upřednostňovaným přístupem. Nejdříve by to platilo od ledna 2006. Zatím v EU nelze zpracovávat hrozny nebo mošt ze třetích zemí na víno a ani víno z třetích zemí na sekt. A musí se na tom trvat, i když zájmy průmyslu jsou jiné a budou se schovávat pod roušku WTO a volného obchodu zboží. Místem původu vína je původ hroznů. Není možné nějakými bilaterálními dohodami EU měnit základ celého trhu s vínem! GD Sanco najalo agenturu na vytvoření návrhu politiky s alkoholem, místo demokratického jednání se zástupci profesních skupin obyvatelstva je najata agentura. Ta přizvala k jednání dvě největší evropské palírny, nikoliv evropské svazy palíren. Zástupci sektoru vína se jako jediní vyjádřili negativně k zásadním věcem, jako je vyšší zdanění, omezení prodejní doby, omezení prodejních míst, častější kontroly řidičů, zatímco zástupci palíren a pivovarů jsou ochotni o tom diskutovat. Nařízení o uvádění výživné hodnoty a zdravotních účincích na potravinách – v Evropském parlamentu neprošel v prvním čtení článek 4, který by nás poškodil. Avšak následovala Rada, kde bylo všemi hlasy odsouhlaseno vrácení tohoto článku zpět. Návrh půjde do druhého čtení v EP. Nařízení (ES) č. 1991/2004 k popisu, označení a adjustaci a ochraně vinařských produktů,

kde je nutné uvádět síru v národním jazyce spotřebitele. Brzdí to obchodování, proto C/C navrhuje možnost uvádění místo toho „E 220“ nebo „SO2“. Alergeny – na dva roky bylo dosaženo výjimky pro možnost neuvádět na etiketě čiření vyzinou, slepičím bílkem a mléčnou bílkovinou. Francouzi a Němci provedli studii, na jejímž základě byla udělena tato výjimka. Ale nyní musí proběhnout větší studie a jsou zde dva problémy – časový a finanční. Studie musí být ukončena do jednoho roku, a protože jde o klinickou, studii, budou se náklady pohybovat v milionech Kč, ne-li v desítkách milionů. Výsledky jsou určeny všem a nebylo by korektní, kdyby to měly platit jen Německo a Francie. Pokud nenalezneme možnosti financování studie, budeme muset tato čiřidla uvádět na etiketě vína. Dopoledne 14. 6. proběhlo v objektu GD Agri jednání poradní skupiny „Víno“ při Komisi ES (9.30 až 13.00 hod.). Bilaterální dohody EU s USA – jednání stále nejsou před závěrem. Je otevřeno tradiční značení. Jednání trvají 22 let, zahajovalo je 9 členských států EHS ze stávajících 25. Za tu dobu EU ztratila svou vyjednávací pozici. Změnily se předpisy ES i WTO. Dohoda ve stávajícím stavu nezlepšuje pozici evropským producentům vína. Víno musí zůstat zemědělským produktem. Zástupci vinařského průmyslu EU však dohodu chtějí co nejrychleji uzavřít. Dohody EU s Austrálií – je v nich zakotvena velmi dobrá ochrana geografického značení. Možnost označení Porto a Sherry v Austrálii dobíhá, Tokaj je problém, Australci to považují za označení odrůdy, jedná se o tom. Existují nové enologické postupy, které musí být v dohodách ošetřeny. Krize na trhu s vínem zasáhla většinu EU, krizová destilace by měla pomoci, i když byla zahájena pozdě. Itálie je na tom asi nejhůř, i když o destilaci požádala jako poslední. Krize je permanentní, spotřeboval se rozpočet na rok 2006, a co bude dál? Musí se urychleně provést reforma, než bude pozdě. Víno vytváří 7 % zemědělské produkce EU, ale spotřebováváme jen 3 % zemědělského rozpočtu, jde tedy o nevyrovnaný vztah. Komisí předané podklady k trhu s vínem jsou zpracovány ve formě samostatného článku v tomto čísle VO.

Reforma společné organizace trhu s vínem, časový plán, možný seminář k problematice – Komise nic konkrétního zatím nestanovila. Destilace je drahá, Francie a Řecko destiluje i jakostní víno. Spotřebitel se přeorientovává od stolního na jakostní víno, ale i na dovážené víno. Analyzuje se zvýšení podpor na restrukturalizaci. Projevuje se trend ve snižování spotřeby vína v EU. Cílem je konkurenceschopnost a trvale udržitelný rozvoj vinařství. V příštím roce by mohly být již první návrhy reformy. Připravované nařízení Evropského parlamentu a Rady o údajích o výživné hodnotě a zdravotních účincích u potravin – C/C má stejný názor jako EP, pokud to Rada nebude akceptovat, vzniknou problémy. EP 26. 5. vypustil článek 4, ale odpovědný komisař řekl, že s tím nesouhlasí. Přeci jeden komisař nemůže zrušit rozhodnutí Parlamentu, je to demokratické? K problematice bylo asi třicet různých jednání Rady. O jiném stanovisku, než měl EP, rozhodly členské státy. V EP bude probíhat znovu diskuse, ta ještě nebyla ukončena. Nařízení (ES) č. 1991/2004 k popisu, označení a adjustaci a ochraně vinařských produktů – z hlediska obsahu síry postačuje údaj, že „obsahuje oxid siřičitý“, a to v jednom nebo více jazycích Společenství, aby jim spotřebitel rozuměl. Údaj v jazyce země určení nepřiměřeně zatěžuje vinaře, když to napíše ve všech jazycích na jednu etiketu, poškodí si image. To je názor exportních vinařských zemí. Navrhují možnost uvedení jen „E 220“ nebo „SO2“. Klinické studie k alergenům by znamenaly neúměrné náklady, tento požadavek by měl být zrušen. Rizikové a krizové stavy v zemědělství – riziko je řešeno např. v nařízení o mase (riziko BSE). Uvažuje se o zavedení rizikového fondu s koﬁnancováním. Riziko lze pojistit, ale hospodářskou krizi ne. Řešení krize by mělo být součástí společné organizace trhu s vínem. Krize postihne všechny a koﬁnancování by mohlo být v některých státech problémem. Harmonizace místa původu s WTO – zpracování hroznů ze 3. zemí k přípravě vína je na území EU zakázáno. Jde o historickou záležitost, na které je postavena celá společná organizace trhu s vínem. Zásada původu vína podle místa původu hroznů musí zůstat nadále zachována.

Maloobjemové nádrže pro skladování vína v ochranné atmosféře Předností této nádrže je rychlá sanitace horním víkem DN 350 a vypouštění spodní klapkou DN 50. Víko je vybaveno koncovkou na rychlospojku pro napojení ochranné atmosféry (dusík N) a pojišťovacím přetlakovým ventilem. Tento výrobek jak cenově, tak i z hlediska ochrany vína a sanitace jednoznačně předčí nádoby s plovoucím víkem

NIRO–INOX, spol. s r.o., Hlavní 406, 691 05 Zaječí tel.: +420 519 351 121 obchodní zástupce: +420 603 260 186 e-mail: mail@niro–inox.cz www.niro–inox.cz

Obchodní zastoupení: Zamma Sudy s.r.o., Tel.: 547 231 753, fax: 547 231 758

Vinařský obzor (7–8/2005) 361

362 Vinařský obzor (7–8/2005)

Motýli a vinice Ing. Milan Hluchý, Ph.D., Svaz integrované vinohradnické produkce

V roce 2004 začala skupina osmi entomologů poprvé v ČR za použití mezinárodně používané metodiky tříletý projekt tzv. transektového sčítání denních motýlů. Projekt probíhá na území Biosférické rezervace Pálava. Cílem této studie je přesně popsat současný stav jednotlivých typů ekosystémů Pálavy. Na základě této analýzy pak lze navrhnout optimalizaci managementu péče o přírodní rezervace, popsat ri-

sektového sčítání. Pozorovatel jde za vhodného, slunečného počasí předem zvolenou trasou o délce zhruba 1 kilometru a zaznamenává všechny denní motýly, které vidí do vzdálenosti cca 5 metrů vpravo a vlevo. Velkou předností je i skutečnost, že mnoho druhů denních motýlů velmi dobře indikuje jinak těžce postřehnutelné změny v ekosystémech, jako je například úlet insekticidů. Kromě stepních, lesostepních a lesních typů ekosystémů jsou tři transekty vedeny i vinicemi. Dva z nich vinicemi již delší dobu obhospodařovanými ekologicky – cca desetihektarovou vinicí na jižním úbočí Svatého kopečku u Mikulova, kde již deset let jsou v rámci technologie integrované produkce ozeleněná meziřadí a k ochraně jsou používány pouze ekologicky šetrné přípravky (foto č. 1). Druhou plochou je zhruba stejně velká vinice na jižních svazích Kotle nad Pernou, která je takto šetrně obhospodařována již 12 let. Pro srovnání je vždy další transekt veden i přilehlou lesostepní částí národních přírodních rezervací Svatý kopeček a Kotelná. Třetí transekt je veden Foto č. 1 Ekologicky obhospodařovaná, dnes biologicky v ČR nejlépe prozkoumaná vinice leží na jižním úpatí Svatého ko- konvenčně obhospodařovanou vinicí srovnatelné pečku u Mikulova velikosti, kde je v meziřazika, která negativně ovlivňují přírodu Pálavy, dí dlouhodobě udržován černý úhor a proti obavyhodnotit historické změny, které se během lečům jsou dodnes používány syntetické pyreposledních sto let na Pálavě uskutečnily, atd. throidy extrémně toxické vůči většině hmyzu. Mimo jiné lze velmi přesně vyhodnotit také vliv různých vinohradnických technologií na Analýza předběžných výsledků. ekosystémy vinic a okolní přírodu. Detailní výsledky této části uvedené studie včetně kompletního přehledu zjištěných druhů Proč právě denní motýli? včetně jejich početnosti byly publikovány v čaDenní motýli se ukazují jako mimořádsopise RegioM vydávaném Regionálním Muzeně vhodná modelová skupina organizmů. Jde em v Mikulově. (Hluchý, M., Švestka, M., Vío skupinu hmyzu druhově dostatečně bohatek, P., 2004). tou – na území ČR se vyskytuje nebo vyskyZ uvedených, zatím jednoletých výsledků tovalo cca 161 druhů denních motýlů. Většina není možné vyvozovat příliš detailní závěry. druhů je při jejich dobré znalosti poměrně přesNěkteré trendy jsou však zřejmé i z tohoto jedně a rychle determinovatelná i v terénu, a to noročního sledování. mnohdy i na vzdálenost několika metrů. Na Nejmarkantnější je drastický roztéto skutečnosti je postavena metodika trandíl mezi počtem druhů denních motý-

Foto č. 2 Jedna z posledních konvenčně obhospodařovaných vinic pod Pálavou

lů zjištěných v integrovaně obhospodařovaných vinicích – zjištěno 25 a 11 druhů – a ve vinici konvenční, kde byl zaznamenán jediný druh – bělásek řepkový. Uvedený rozdíl dokládá, jak nevhodným prostředím pro motýly je tvrdě obhospodařovaná vinice. Důvodem je kombinace nedostatku živných rostlin a každoročního několikanásobného použití vysoce toxických insekticidů a akaricidů. Na základě tohoto výsledku je možné udělat si představu o zatížení vinohradnické krajiny na jihu Moravy mezi rokem cca 1960, kdy se začalo proti obalečům masově používat DDT, a cca rokem 1990, kdy ve významné míře začaly biologické metody (dravý roztoč Typhlodromus pyri, bakterie Bacillus thuringiensis aj.) z vinohradnictví vytlačovat neselektivní insekticidy a akaricidy (Hluchý, M., 1997). Toto období se mj. také shoduje s obdobím nejvýraznějšího mizení motýlích populací mnoha druhů z naší krajiny (Beneš, J., Konvička, M., 2002.) Dalším zajímavým výsledkem je zjištění výskytu celkem 32 druhů denních motýlů ve vinicích ve srovnání s výskytem 59 druhů v přilehlých lesostepních biotopech. Na základě analogické studie nočních motýlů (Hluchý, M., 2003) lze předpokládat, že množství druhů zjištěných ve vinicích v dalších letech se ještě přiblíží množství druhů zjištěných na lesostepních lokalitách. Dominantními druhy vinic byly: okáč bojínkový (M. galathea), modrásek jehlicový (Polyommatus icarus) a bělásek řepkový (Pieris napi).

Vinařský obzor (7–8/2005) 363

Za významný lze považovat výskyt druhů, které v posledních desetiletích z naší krajiny ustupují. Jedná se o okáče medyňkového (Hipparchia fagi), okáče strdivkového (Coenonympha arcania) a okáče kostřavového Arethusana arethusa. Z toho druhy H. fagi a A. arethusa jsou na základě analýzy nálezů během 20. století označovány za druhy ohrožené (Beneš, J., Konvička, M., 2002). Za významný lze rovněž považovat výskyt modráska vikvicového (Polyommatus coridon), který jinak v intenzivní zemědělské krajině chybí. I z výše uvedených předběžných výsledků vyplývá, že ekologicky obhospodařované vinice jsou agroekosystémy skýtajícími podmínky k existenci mnoha druhů motýlů, z nichž mnohé jsou v současnosti ve středoevropské krajině ohrožené nebo ustupující. Vzhledem k tomu, že plocha vinic jak na jižní Moravě obecně, tak i v CHKO Pálava výrazně vzrostla, je dopad širokého rozšíření a obecné akceptovanosti ekologického vinohradnictví ze strany vinařů pro ochranu přírody jižní Moravy mimořádně významný. Za zmínku stojí i skutečnost, že studovaná konvenční vinice na katastru obce Bulhary je součástí posledního takto obhospodařovaného komplexu vinic na území CHKO Pálava a že i o tuto z hlediska srovnávacího „cennou“ lokalitu, dle vyjádření vedení příslušné ﬁrmy, brzy přijdeme, protože i zde má být zaveden systém integrované produkce. Za situace, kdy se před vstupem naší republiky do Evropské unie během čtyř let 2001–2004 zvýšila plocha vinic v České republice z cca 12 000 ha na 19 000 ha a vinohradnictví představuje z pohledu ekologizace intenzivních trvalých zemědělských kultur snad nejpropracovanější systém, lze doufat, že jak vinaři, tak entomologové a ochranáři i výše uvedenými snahami přispějí alespoň ke zpomalení a v některých případech i k zastavení neradostného trendu vymírání dalších a dalších druhů organizmů. Navíc v roce 2005 začala společnost Biocont Laboratory zkoušet na sedmi lokalitách o cel-

kové ploše zhruba 100 ha vinic metodu ochrany vinic matením samců obaleče jednopásého a mramorovaného feromony, lze předpokládat omezením aplikací posledních z používaných insekticidů další omezení tlaku přípravků na ochranu rostlin právě na populace motýlů. Uvedené výsledky rovněž významně přispívají konkrétními informacemi do diskuse o významu ekologicky orientovaných zemědělských systémů pro revitalizaci zemědělské krajiny. Literatura: Hluchý, M., Švestka, M., Vítek, P., 2004: Předběžné výsledky monitoringu denních motýlů vinic CHKO Pálava a přilehlých lesostepních biotopů, RegioM, s. 9 – 13. Beneš, J. – Konvička, M. (eds.), 2002: Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I., II. Hluchý, M.: Zavedení systému trvale udržitelného vinohradnictví pod Pálavou. RegioM, s. 11–15. 1997. Hluchý, M.: Shrnutí předběžných výsledků monitoringu biodiverzity vinic a přilehlých lesostepních lokalit CHKO Pálava a NP Podyjí. In: Danihelka, J. (ed.) Pálava na prahu třetího tisíciletí. Správa chráněných krajinných oblastí ČR, správa CHKO Pálava, Mikulov. 2003. Fota autor Jedním z důsledků uvedeného vývoje v širším pohledu nutně musí být i změny hodnot. Obecně platí, že vždy narůstá hodnota (a s ní i cena) toho, čeho se nedostává a naopak klesá hodnota všeho, čeho je dostatek či nadbytek. A zde se dostáváme k jednomu ze skutečně netradičních pohledů na funkce vinařství. Ve vyspělých (a solventních) částech světa, jakými je například západní Evropa, je dnes značná nadprodukce všech zemědělských a potravinářských výrobků včetně vína. Čeho se ale skutečně nedostává, to je zdravý vzduch, čistá půda a voda a už naprosto nedostatkovým „zbožím“ je neporušená příroda. Můžete se ptát, proč se vůbec tato úvaha objevuje v odborném časopise, jakým je Vinařský obzor. Důvod zde ale skutečně je. Při pohledu do nepříliš vzdálené

budoucnosti dnes začíná být zřejmé, že po zemědělcích bude požadována nejen produkce kvalitních potravin, ale také citlivá péče o krajinu, ve které hospodaří. Již dnes jsou v zemích Evropské unie dotace do zemědělství z významné části podmíněny právě ekologicky orientovaným hospodařením (organické zemědělství, integrovaná produkce). Charakteristickou je také skutečnost, že většina programů na podporu zemědělství v EU nese výrazné požadavky na ochranu krajiny. Čtenář těchto řádků se možná ptá, je-li tento směr podpory opravdu potřebný, vždyť krajina jižní Moravy je pořád krásná. To jistě, ale pouze při zběžném pohledu. Detailnější entomologické studie změn společenstev hmyzu během 20. století, provedené u nás na území CHKO Pálava, ukázaly vyhynutí asi 10 % druhů motýlů a drastické snížení populační hustoty dalších 25 % druhů. Obdobná studie provedená v našim vinařům známých Jižních Tyrolích ukázala ještě drastičtější změny. Ve srovnání se stavem zjištěným na počátku 20. století se dnes ve třech hlavních údolích Jižních Tyrol vyskytuje pouze 10 % druhů denních motýlů žijících zde na počátku století. Na vysvětlenou – v Jižních Tyrolích je dnes prakticky veškerá zemědělská půda využita pro jabloňové sady a vinice, tedy jedny z nejintenzivněji ošetřovaných kultur. Po masovém nasazení Dimilinu proti obaleči jablečnému v osmdesátých letech zde byla poprvé v Evropě zjištěna rezistence obaleče jablečného k diflubenzuronu (účinná látka přípravku Dimilin). A právě inhibitory syntézy chitinu, kam Dimilin patří, s vysokou pravděpodobností způsobily uvedené drastické snížení druhového bohatství hmyzu. Tyto drastické změny na jedné straně a podstatný nárůst druhového bohatství rostlin a hmyzu v ekologicky obhospodařovaných vinicích, dokumentovaný v ekologicky zaměřených projektech realizovaných firmou Biocont Laboratory jak u nás, tak v zahraničí, jsou důvodem, proč se nám daří získávat i v dnešní těžké době finanční zdroje na realizaci ekologicky orientovaných vinohradnických projektů.

Ekologické zemûdûlství

Ekologické vinohradnictví

Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl.

Autor: Jiﬁí Sedlo • réva vinná v historii • popis a funkce jednotliv˘ch ãástí rostliny révy vinné • v˘voj rostliny révy vinné • poÏadavky révy vinné na stanovi‰tû • ampelografie • zpÛsoby mnoÏení révy vinné • produkce sazenic révy vinné • zaloÏení nové vinice • cyklické práce ve vinohradû • sklizeÀ hroznÛ • struãné zásady zpracování biohroznÛ • ekonomika vinohradnického podniku • vinohradnictví v âeské republice • vinohradnictví ve svûtû

280,(vã. 5% DPH)

99,-

(vã. 5% DPH)

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

364 Vinařský obzor (7–8/2005)

Jak zdokonalit chemickou ochranu Petr Hruška, Blatnička

Výběr lokality a odrůd Ve spoustě publikací je o výběru lokality a vhodných odrůd napsáno dostatečně. Vyhnout se kritickým polohám je dnes těžce realizovatelné, protože se vysazují vinice i tam, kde by být neměly. Přesto ale dbát na to, abychom do těchto stanovišť volili méně citlivé odrůdy. Neopominutelné je také vyhýbat se údolím a mrazovým kotlinám. Na takových místech dochází k velkým ztrátám na výnosech a oslabení rostliny z důvodu zimních a jarních mrazíků. Špatně vyzrálé pletivo révy vinné ohrožuje mráz a také choroba padlí révy, což je povrchový parazit. Preventivní pěstební opatření, která omezí vhodnost podmínek pro šíření patogena, je vzdušnost lokality, porostu a keře, včetně odlistění zóny hroznů a vyrovnaná výživa. Včasné provádění zelených prací prodlouží dobu účinku přípravku (slabší infekční tlak a méně vhodné podmínky pro patogena) a za vegetaci tak můžeme ušetřit 1–2 ošetření. Přehnojování, především dusíkem, má za následek bujný a rychlý růst. Tím dochází k tvorbě málo vyzrálých pletiv s tenkou stěnou s vysokým obsahem vody v buňkách. Patogen pak takováto pletiva napadá velmi snadno a fungicidní ochrana nám nezajistí uspokojivý výsledek. Mechanismy účinků fungicidů KONTAKTNÍ – proniká do těla patogena a zabraňuje klíčení spor. Pro dobrou ochranu je zapotřebí vytvořit souvislý ﬁlm. Doba účinku je 12 dní, při silném tlaku 5–7 dní. Při velmi silném tlaku nejsou pro aplikaci vhodné. Po dešti 25mm je smytý kompletně a není účinný. Nevzniká rezistence. Většina je jich pouze preventivní (měďnaté, sirnaté, mancozeb–Dithane…, folpet–Folpan a mnoho dalších). HLOUBKOVÝ – někdy také nazývaný lokálně systémový. Proniká do pletiv rostliny a má lokální účinek, tzn. že se pohybuje pouze z jedné strany či části listu na druhou stranu. Doba účinku je 12 dní a při silném tlaku 5–7 dní. Při

velmi silném tlaku a dlouho přetrvávajících infekčních podmínkách by se musel postřik aplikovat po 4–5 dnech, což není vhodné kvůli vzniku rezistence (DMI–Topas, Punch…, acetamidy–Curzate M). TRANSLAMINÁRNÍ – proniká do pletiv translaminárně. Obvykle se uvolňují páry, které „obalí“ celou rostlinu a chrání tak i neošetřená místa. Zpravidla však vyžaduje dokonalé pokrytí rostliny. Doba účinku je 12 –14 dní a při silném tlaku 8–10 dní. Při velmi silném tlaku a dlouho přetrvávajících infekčních podmínkách 6–8 dní (strobiluriny–Discus, Zato, Quadris a anilinopyrimidiny–Mythos). SYSTÉMOVÝ – pronikají do pletiv rostliny a prostřednictvím rostlinných šťáv procházejí celou rostlinou a chrání tak i nové přírůstky. Používají se při velmi silných a dlouho přetrvávajících podmínkách a jejich účinek trvá 12–14 dní a při silném tlaku 8–10 dní. Doporučuje se použít je v bloku alespoň 2x po sobě. Nevyžaduje pokrytí celé rostliny (fosetyl Al–Aliette Bordeaux…, fenylamidy–Ridomil…, dimethomorph–Acrobat a další). K této skupině patří také fosetyl Al. Má nejdelší dobu účinku, až 18 dní a při silném tlaku kolem 10 dní. Pohybuje se v rostlině akropetálně i bazipetálně, tzn. že chrání i neošetřená místa a hodí se především v době intenzivního růstu a před květem, kdy je zapotřebí dlouhou dobu účinku přípravku. Aplikace přípravku Musí být dosaženo dokonalého pokrytí celé rostliny, především u kontaktních fungicidů. Optimální dávka se považuje 1 000 litrů/ha. Maximální pojezdová rychlost by neměla přesahovat 6 km/hod. Kontaktní přípravky mají krátkou dobu účinku v době intenzivního růstu rostliny. V tomto období je taktéž réva nejcitlivější na napadení choroby a kontaktní fungicidy by nezajistily uspokojivý výsledek, proto je v této době nerozumné je používat. Musela by se aplikace opakovat do 4–5 dní. Některé přípravky, např. na bázi síry, se odpařují a pronikají tak do těla patogena. Aplikace při chladném počasí (pod 15 °C) nemá téměř žádný účinek. Výhodou je, že patogen se při této teplotě rozvijí velmi pomalu. Horší je to v opačném případě, za vysoké teploty. Nad 25– 28 °C dochází k fytotoxicitě a odpařuje se tak

rychle, že jeho účinek opadne do několika dní a réva by tak byla zbytečně stresovaná a navíc bez chemické ochrany. Pak stačí např. ranní rosa a houba se může šířit dál a činit nenahraditelné škody. Kontaktní fungicidy jsou stále na povrchu rostliny a jsou vystaveny riziku smývání deštěm. Pouhých 5 mm sníží účinek až o 25 % a 22–25 mm stačí na dokonalé smytí účinné látky. V takovém případě je nutné neodkladně použít systémový přípravek s kurativním (léčebným) účinkem. Neboť je vysoký potenciál, že došlo k infekci plísní révy, a následně aplikované preventivně působící fungicidy by nedokázaly zasáhnout proti tomuto patogenu uvnitř pletiv révy vinné. Toto je nejčastější chyba některých pěstitelů, že nedokáží vyhodnotit situaci a nesprávně zvolí přípravek. Výsledek se nedostaví a dojde ke zvýšení nákladů za postřik, samotnou aplikaci, ztrátám na množství a kvalitě hroznů a samozřejmě za brzkou opětovnou aplikaci jiným fungicidem. Prevence Diferencované zahájení fungicidní ochrany, které zohledňuje základní předpoklady šíření (četnost primárních výskytů) a intenzita další fungicidní ochrany, která zohledňuje nejen vhodnost podmínek pro šíření, ale i skutečné ohrožení porostu. Nejlépe účinkují přípravky preventivně. Pokud chceme zamezit rychlému vzniku rezistence, je nezbytně nutné provádět ošetření včas a preventivně. Musíme brát na zřetel, že přípravky působí dle mechanismu účinku různě dlouho. Do uplynutí této doby, současně při vhodnosti podmínek pro šíření choroby, musíme neodkladně provést další ošetření, aby byla zajištěna dokonalá chemická ochrana. Rezistence Rezistence vzniká selekcí kmenů patogena vůči účinné látce. Fungicidy, které působí pouze jedním způsobem a jen na jednom místě, se stávají velmi snadno překonatelné pro choroby; např. skupina DMIs nebo fenylamidy. Tyto přípravky používat max. 2x za vegetaci. Naopak ty fungicidy, s účinnou látkou působící na vícerých místech, jako např. kontaktní nebo směsné (kombinované) přípravky, jen stěží patogen překonává. Rezistence se projeví až v následujícím vegetačním období.

Vinařský obzor (7–8/2005) 365

Někteří autoři proto doporučují kombinace (tankmix TM) účinných látek, např. DMI se sírou proti padlí. Je však účelnější a cílené raději aplikovat tyto 2 látky střídavě (1x síru a 1x DMI skupinu). Systémové přípravky Systémové přípravky neaplikovat za horka nebo nízké relativní vzdušné vlhkosti. Za vysoké teploty dochází k odpaření kapičky ještě před tím, než dopadne na rostlinu. Část postřiku je tak nenávratně pryč. Obdobné je to i za nízké vlhkosti vzduchu, kdy sice dopadne na list, ale rostlina jej nedokáže „přijmout“, nepronikne do pletiv a nezajistí nám tak požadovaný účinek. Proto není vždy na škodu provést aplikaci za mírné rosy. Je to však velmi diskutabilní. Je dobré jej aplikovat v bloku 2x po sobě následujících ošetření. Jak je známo, systematicky pronikají do pletiv révy vinné, kde jsou dále rozváděny a některé se ukládají nebo dokonce odpařují. Pokud ošetříme podruhé stejným přípravkem, dojde k posílení účinku tím, že se akumulací zvýší koncentrace účinné látky v ple-

tivech a zdokonalí se tak jeho působení. Z důvodu rezistence však neaplikovat více než 2x. Pravidlo aplikovat 2x stejný postřik platí i jinde. Např. Dinocap při ničení přezimujícího mycelia padlí révy v očkách. Měďnaté fungicidy pro zpevnění pletiv a tím zvýšení mrazuodolnosti nebo slupek bobulí proti napadení plísní šedou. Tzv. „stop-efekt“ pro padlí, kdy jsou potřebné 2 aplikace po 4–5 dnech Karathanem nebo Falconem. V těchto případech jedna aplikace nic neřeší, nebo jen nepatrně. Smáčedla Použití smáčedel je velmi diskutabilní téma. Je však praxí prokázané, že zlepšují pokryvnost, zajišťují lepší distribuci aplikační kapaliny a částečně zabraňují smývání deštěm. V systému ochrany před houbovými chorobami hraje velkou roli přesná prognóza a signalizace. V současnosti jsou vyvinuty metody, které na základě hodnocení srážek, teplot a dalších faktorů vyhodnocují riziko kalamitního výskytu chorob. Jsou však jen pomůckou. Nemohou vyhodnocovat sílu infekčního tlaku, pouze vhodnost podmínek pro šíření onemoc-

nění. Neboť kdo jiný může znát místní lokality lépe než sám pěstitel? Za dobu svého působení získal nemalé a cenné praktické zkušenosti z minulých let. Věřím, že můj příspěvek obohatil Vaše znalosti a přispěje ke zdárným pěstitelským výsledkům. Použitá literatura: Ackermann Petr, Vinařský obzor, 98 (2005), 5, str. 267, Jak zajistit efektivní ochranu proti padlí révy. Vinič a víno, 4 (2004), s. 75 Skúsenosti s ochranou viniča proti houbovým chorobám. Petr Hruška, *1984 Vzdělání: Střední Vinařská škola ve Valticích, obor Vinohradnictví, maturitní zkouška v roce 1999; studuje na MZLU v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici, obor Vinohradnictví a vinařství. Praxe v Rakousku na Střední Vinařské škole; za vinařskou technologií a vinohradnickými zkušenostmi pravidelně navštěvuje Francii, Německo a Rakousko.

Mechanizace ochrany révy vinné III. Zásady použití strojů v ochraně révy Ing. Jan Šamalík, SRS Brno, Oddělení mechanizace

Hlavní faktory, které ovlivňují naše rozhodování spojené s ochranou rostlin, všeobecně lze znázornit jednoduchým schématem, a to včetně vazeb mezi nimi. Ideální kombinace, která uspokojí všechny pohledy na provedený ochranný zásah, se hledá velmi těžko. Mezní případy lze popsat takto: a) orientace na snížení nákladů na ošetření – člověk, kterého zajímají pouze náklady, musí nutně dospět k názoru, že ideálním řešením je aplikaci přípravku na ochranu rostlin vůbec neprovádět. Pokud se ztotožní s její nutností, snaží se, aby vstupy do ochrany rostlin byly minimální, a to až na úkor biologické účinnosti přípravku a ohrožení životního prostředí. Takový člo-

366 Vinařský obzor (7–8/2005)

věk má snahu neinvestovat příliš do aplikačního zařízení ani do použitého přípravku, a dokonce snižovat dávkování přípravku až pod povolené hranice, kdy není zaručena dostatečná účinnost přípravku a naopak, je vysoce podpořen vznik rezistence škodlivého organismu k dané účinné látce přípravku. Životní prostředí ohrožuje nekvalitní aplikací s vysokým rizikem ztrát úletem, aplikaci provádí často za nevýhodných povětrnostních podmínek v době, která pro něj znamená nejmenší pracovní náklady. b) orientace na biologickou účinnost ošetření – člověk, který chce mít absolutní jistotu účinnosti a překračuje pro ni doporučené dávkování přípravku, nosného média, lhůty mezi ošetřeními, počet ošetření za sezonu a dopouští se jednak vysloveného plýtvání ﬁnančními prostředky, tak také nadměrného ohrožení životního prostředí. Do přírody se dostává zbytečně mnoho chemikálií bez protiváhy v účinnosti. Snaha o maximální efekt ochranného zásahu muže vést až k úplnému opaku a poškození ošetřované rostliny. c) orientace na životní prostředí – člověk s tímto názorem opět v krajním případě upřednostní řešení, kdy aplikace přípravku na ochranu rostlin vůbec nebude provedena. Pokud však vezme v úvahu škody, které tím vzniknou také na straně ochrany přírody, a to přemnožením škodlivého činitele, a ošetření připustí jako nutné, opět ho vede snaha dostat do přírody minimum chemikálií, a to buď na úkor účinnosti ošetření nebo na úkor nákladů, když volí mnohdy řádově dražší metody hubení škodlivých organismů jinou než chemickou cestou. Každodenní kompromis mezi popsanými krajními názory, který v sobě chemická ochrana vždy přináší, pak zásadně ovlivní, jakou aplikační techniku, kdy, jakým způsobem a pro jaký přípravek použijeme. Je to vždy konkrétní člověk, který rozhodne a který se přitom přikloní více či méně k jednomu vrcholu trojúhelníka. Aby přitom nezpůsobil škodu na hodnotách, jež jsou veřejným zájmem, je ve svém rozhodování omezen zákonnými normami z mnoha oblastí. V čísle 5/2005 tohoto časopisu byly v prvním díle tohoto článku, věnovanému mechanizačním prostředků na ochranu révy, uvedeny podrobnosti k základní zákonné normě, která upravuje požadavky a podmínky používání této skupiny strojů. Zákonem č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči a změnách některých souvisejících zákonů, jsou každému provozovateli stanoveny dvě základní podmínky. Používat k aplikaci přípravků na ochranu rostlin pouze takové typy strojů, které: 1. jsou zapsány do „Úředního registru mechanizačních prostředků“, 2. byly podrobeny povinnému kontrolnímu testování.

Obsah úředního registru a způsob, jak tyto údaje získat, přiblížil právě článek v pátém čísle Vinařského obzoru. Nyní je řada na seznámení se s obsahem termínu „kontrolní testování“. Kontrolní testování Povinnost podrobit stroje na ochranu rostlin kontrolnímu testování byla zavedena od roku 1997 zákonem č. 147/1996 Sb., který byl v průběhu roku 2004 nahrazen zákonem č. 326/ 2004 Sb. Kontrolní testování podle tohoto zákona spočívá v přezkoumání funkční způsobilosti mechanizačního prostředku pro správnou aplikaci přípravků podle technologických poža-

davků stanovených prováděcím právním předpisem. Tím předpisem je vyhláška č. 334/2004 Sb. o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin. Co vlastně musí splňovat stroj, který chceme provozovat v ochraně révy? Je to celý soubor požadavků, který je přílohou této vyhlášky a opírá se o celoevropskou technickou normu, která tuto oblast upravuje. Zde je jejich výčet. 1.1 Čerpadlo 1.1.1 Výkon čerpadla musí, při použití největších trysek a při nastavení nejvyššího pracovního tlaku doporučeného výrobcem, umožňovat aplikaci a zároveň, pokud je mechanizační prostředek vybaven hydraulickým míchacím zařízením, umožňovat viditelné míchání kapaliny v nádrži. 1.1.2 Čerpadlo, pokud je mechanizační prostředek vybaven hydrostatickým čerpadlem, nesmí viditelně pulsovat. 1.1.3 Pojistný ventil, pokud je jím čerpadlo vybaveno, musí spolehlivě fungovat. 1.1.4 Čerpadlo musí být těsné. 1.2 Míchací zařízení Míchací zařízení musí umožňovat viditelné víření kapaliny v nádrži, pokud mechanizační prostředek pracuje při jmenovitých otáčkách vývodového hřídele energetického prostředku nebo pohonu míchacího zařízení. Nádrž je přitom naplněna zhruba do poloviny jmenovitého objemu vodou.

1.3 Nádrž 1.3.1 Nádrž nesmí prosakovat nebo z ní a z plnícího otvoru nádrže, pokud je kryt uzavřen, nesmí unikat kapalina. 1.3.2 V plnicím otvoru nádrže musí být síto. 1.3.3 V nádrži musí být zajištěna kompenzace tlaku. 1.3.4 Nádrž musí být opatřena zřetelně čitelným stavoznakem, který je viditelný z místa řidiče a z místa plnění nádrže. 1.3.5 Pokud je mechanizační prostředek vybaven zařízením k přípravě postřikové kapaliny, musí spolehlivě pracovat a v nádrži tohoto zařízení musí být mřížka. 1.3.6 Pokud je mechanizační prostředek vybaven zařízením pro čištění obalů od přípravků na ochranu rostlin, musí být toto zařízení funkční. 1.4 Regulace 1.4.1 Všechna zařízení regulace musí spolehlivě fungovat a musí být těsná. 1.4.2 Ovládací prvky regulace důležité pro vlastní aplikaci musí být připojeny tak, aby byly lehce dosažitelné z místa obsluhy. Otočení hlavy nebo horní části trupu je akceptováno. 1.4.3 Regulace musí umožňovat jednostrannou aplikaci. 1.4.4 Stupnice tlakoměru musí být z místa obsluhy zřetelně čitelná a vhodná pro používaný rozsah pracovních tlaků. Musí být dělena nejméně: a) po 0,02 MPa pro pracovní tlaky do 0,5 MPa včetně, b) po 0,1 MPa pro pracovní tlaky od 0,5 do 2,0 MPa včetně, c) po 0,2 MPa pro pracovní tlaky nad 2,0 MPa. 1.4.5 Stupnice analogových tlakoměrů musí mít minimální průměr 63 mm. 1.4.6 Přesnost tlakoměru musí být: a) ± 0,02 MPa pro pracovní tlaky od 0,1 do 0,8 MPa včetně, b) ± 0,05 MPa pro pracovní tlaky od 0,8 do 2,0 MPa včetně, c) ± 0,1 MPa pro pracovní tlaky nad 2,0 MPa. 1.4.7 Průtokoměry mechanizačních prostředků, jejichž činnost souvisí s nastavením plošné dávky, musí měřit s největší chybou 5 % od skutečných hodnot. 1.5 Rozvod kapaliny 1.5.1 Rozvod kapaliny musí být těsný i při největším povoleném pracovním tlaku. 1.5.2 Hadice rozvodu kapaliny musí být umístěny tak, aby nedocházelo k jejich zlamování nebo odírání. 1.5.3 Pokles tlaku mezi bodem měření pracov-

Vinařský obzor (7–8/2005) 367

1.6 1.6.1

1.6.2 1.7 1.7.1

1.7.2

1.7.3

1.8 1.8.1

1.8.2

ního tlaku aplikované kapaliny (tlakoměrem mechanizačního prostředku) a přívodem kapaliny k jednotlivým sekcím tryskového rámu nesmí být větší než 15 % hodnoty tlaku na tlakoměru. Filtrace Na tlakové větvi čerpadla musí být umístěn nejméně jeden filtr. Pokud je mechanizační prostředek vybaven hydrostatickým čerpadlem, musí být umístěn jeden filtr také na sací větvi čerpadla. Filtry trysek se nepovažují za filtr na tlakové větvi čerpadla. Vložky filtrů musí být vyměnitelné. Trysky (rozptylovače) Trysky (rozptylovače) umístěné symetricky na levé a pravé straně tryskového rámu musí být shodné (typ, velikost, materiál, výrobce). Další komponenty (filtry trysek, protiodkapové zařízení) musí být shodné na celém tryskovém rámu. Po 5 s od uzavření přívodu tlakové kapaliny k tryskám (rozptylovačům) nesmí z trysek (rozptylovačů) odkapávat kapalina. Jednotlivé trysky (rozptylovače) musí být možné vyřadit z činnosti. Nastavení směru trysek (rozptylovačů) na jednotlivých stranách tryskového rámu musí být možno provést symetricky a opakovaně. Ventilátor Rotor ventilátoru, jeho kryt a ostatní části rozvodu vzduchu nesmí být poškozeny. Musí být možné samostatné vyřazení ventilátoru z činnosti, bez zásahu do další funkce mechanizačního prostředku.

1.8.3 Nastavitelné části ventilátoru nebo rozvodu vzduchu musí být funkční. 1.9 Rozptyl 1.9.1 Každá tryska (rozptylovač) musí vytvářet jednotný výstřikový obrazec (jednotný obrys a stejnoměrný výstřik), a to v případě hydraulických trysek s vypnutým ventilátorem a v případě ostatních trysek (např. pneumatických) se zapnutým ventilátorem. 1.9.2 Průtočnost každé trysky (rozptylovače) stejného označení se nesmí odchylovat o více než 10 % jejich průměrné průtočnosti.

Pokud splňuje váš rosič či postřikovač všechny výše uvedené požadavky, můžete s určitostí počítat, že obrátíte-li se na některou z následujících stanic kontrolního testování, obdržíte bez problému „Osvědčení o funkční způsobilosti“ doplněné kontrolní nálepkou, která bude vylepena na vámi provozovaný stroj. Důležité je také zmínit ustanovení o lhůtách omezujících platnost kontrolního testování. Vyhláška č. 334/2004 Sb. je stanoví následovně. Mechanizační prostředky: a) uvedené do provozu poprvé od jejich výroby se podrobí kontrolnímu testování nejpozději do dvou let od jejich uvedení do provozu, b) uvedené do provozu po opravách nebo úpravách, které mohou ovlivnit aplikaci přípravků, se podrobí kontrolnímu testování před jejich prvým použitím po úpravě nebo opravě,

a to i v případě, jsou-li opatřeny platným dokladem o funkční způsobilosti podle § 68 odst. 2 zákona, c) ostatní, s výjimkou mechanizačních prostředků určených k moření osiv (mořiček), se podrobí kontrolnímu testování nejméně jednou za dva roky a prostředky k moření osiv nejméně jednou za čtyři roky, případně ve lhůtě určené rostlinolékařskou správou, jestliže tato zjistí, že mechanizační prostředek nesplňuje požadavky na kontrolní testování tak, jak jsou uvedeny v tomto článku pod body 1.1 až 1.9.2. Problematika mechanizace v ochraně révy vinné jistě má mnoho dalších drobných či významnějších témat k diskuzi, případně upřesnění. Proto budu rád reagovat na vaše dotazy či náměty směrované jak na redakci časopisu, tak přímo na e-mail samalik@pest.srs.cz.

tabulka č. 1 Číslo stanice

Stanice kontrolního testování – práv./fyz. osoba

Město

001

BONUS, společnost s r. o.

Česká Skalice

003

ZETYS – František Jemelka

Radslavice

004

UNIMARCO, a.s.

Zlín 11

006

S.O.S. Skalice n.Svit., s.r.o.

Skalice nad Svitavou

007

1. Slezská strojní, a.s.

Otice

008

AGROPODNIK, a. s., Jičín

Jičín, Moravčice

009

ZEOS agri, spol. s r. o.

Hořovice

010

AGROSLUŽBY – Jaroslav Horáček

Kostelec nad Orlicí

011

Agropodnik Svitavy, a. s.

Svitavy

012

VYRTES, v.o.s.

Liberec 7

013

PEKASS, spol. s r. o.

Praha 10-Uhříněves

014

AGROTEC a. s.

Hustopeče

015

MENŠÍK Alois

Zlín

016

AGROPODNIK KNĚŽMOST, a. s.

Kněžmost

017

AG. FINAL, s.r.o.

Velká Bystřice

018

SOUz Kamenice nad Lipou

Kamenice nad Lipou

019

PEKASS Lysá nad Labem, spol. s r. o.

Lysá nad Labem

020

Francotcheque Agricole, spol. s r.o.

Dobrovice

021

P & L, spol. s r. o.

Bedihošť

024

AGRIO MODERNÍ ZEMĚDĚLSKÉ SLUŽBY, s. r. o.

Křemže

026

ORIN, spol. s r. o.

Březina

027

Ing. Josef Imrich

Prušánky

029

Josef Maňásek

Huštěnovice

031

AGROSA, akciová společnost

Rudná u Prahy

033

AKP, spol. s r. o.

Brno

035

AGRIE, a.s.

Týniště nad Orlicí

036

DAŇHEL, spol. s r. o.

Týn nad Vltavou

038

A.G.Service, s.r.o.

Vrbičany

039

CHMELAŘSTVÍ, družstvo Žatec

Žatec

041

Agroslužby Žatec, akciová společnost

Žatec

044

MZLU v Brně

Brno-Černá Pole

047

FARM UNION, s.r.o.

Prostějov

368 Vinařský obzor (7–8/2005)

Důležitý bod ochrany: boj proti botrytidě

Včasná pozornost je nutná Většina odborníků se shodne na nutnosti včasných zásahů. Deštivé počasí během květu a po odkvětu révy nebo vysoká vzdušná vlhkost v době zrání až po sklizeň podporuje vznik hniloby hroznů. Zamezit tomuto vývoji je velmi těžké, obzvláště uvědomíme-li si, že zárodky patogena jsou přítomny v suchých listech na zemi nebo v pletivech rostliny. Ovlhčení po dobu 18 hodin při 20 °C postačuje k rozvoji mycelia a zrání konidií. Dvě hodiny při vzdušné vlhkosti 90–95 % pak stačí k plnému rozvoji choroby. Napadení ano, či ne? Tento průběh počasí je poměrně častý. Silnější deště vedou téměř vždy k prvním příznakům botrytidy. Nejdříve reagují především citlivé odrůdy. Dojde-li během květu k 50% napadení, je na místě se rozhodnout, jaká opatření dále dělat. S argumentem „přirozeného propadu“ již nelze vystačit, protože jsme na tzv. „bolestné hranici“ a následuje již jen napadení či nenapadení hnilobou. Klíčové období pro vznik infekce v těchto vývojových stádiích je květ. Jestliže nebyla učiněna dostatečná opatření, dojde ve stadiu bobulí velikosti hrášku, na základě vlhkostních podmínek, až k explozivnímu šíření. Když se ochranné zásahy provedou v průběhu kvetení, je dosahováno vyššího stupně účinnosti než při ošetřování až v době uzavírání hroznů. Pokud se tyto dva termíny vynechají a vsadíme na postřik v pozdějším období, výrazně se zvýší riziko nižší účinnosti. Další nebezpečí představují malé tečky na bobulích. Jde o zbytkové pletivo z postižených květů, na nichž se houba může usadit, tvořit a rozšiřovat spory podle toho, jak to následný vývoj počasí dovolí. Důležitou roli pro vznik infekce hraje také stupeň zralosti. Tři postřiky postačí V 70. letech se např. v Německu řešila botrytida až osmi postřiky. V praxi se nakonec ustálilo pět ochranných opatření – dva před květem, tři po odkvětu. Rychle se ale začala dostavovat rezistence na tehdy používané přípravky. Následovala suchá 80. léta a mezi vinaři začal převládat názor, že v rámci integrované ochrany je možné tato opatření vynechat. Změna trendu v chuti vín ale udělala čáru přes tyto úvahy. Pro vína s čistými tóny je vyžadována kvalitní surovina, protože jen zdravé a plně dozrálé hrozny přinesou žádané ovocné aroma. V některých oblastech v účinných strategiích proti botrytidě pokračova-

li a dnes říkají: trojí ošetření je maximum, před květem se nedělá nic a co se objeví v září až říjnu, už neovlivníme. Když se do této doby opravdu nic nepodnikne, je pak již na každé opatření pozdě. Pěstitelé z důvodu vysokých nákladů riskují příliš mnoho, je-li postřik odsunut až do pozdních termínů. Jestliže je infekce v hroznech přítomna, je ošetření v září stejně neúčinné. Využití přípravků Bayer Na našem trhu je od ﬁrmy Bayer CropScience k dispozici dostatečná paleta přípravků. V období počátku kvetení může být nasazen Aliette Bordeaux, aby byla využita jeho vedlejší účinnost na botrytidu květů (vedle stěžejního záměru řešení peronospory). Následuje kombinace přípravků Zato + Euparen Multi aplikovaná koncem kvetení, která zabezpečí vedle peronospory a padlí plnohodnotnou účinnost na plíseň šedou. Obdobně ji lze doporučit do období uzavírání hroznů. V době zaměkání je pak optimální využít speciální botryticid Teldor. Další opatření. Pro zabezpečení účinného řešení botrytidy je nejvhodnější kombinovat chemickou ochranu s dalšími agrotechnickými opatřeními. Již při zakládání vinohradu by měla být věnována maximální pozornost výběru vhodného stanoviště a méně citlivé odrůdy. Stejně důležitá je i volba vzdušnějšího typu vedení a sponu. K preventivním opatřením patří také ozelenění meziřadí. V průběhu ročníku má pak velký význam plné odlistění zóny hroznů. K menší náchylnosti na propuknutí infekce plísně šedé přispívá i harmonická výživa. Jedná se hlavně o racionální hnojení dusíkem a zajištění dostatku draslíku a vápníku. Tuto výživu dokáží zabezpečit listová hnojiva Wuxal SUS Kombi Mg nebo Wuxal SUS Kalcium, aplikovaná ve více dávkách po odkvětu. K dalším důležitým opatřením patří nepřetěžování révových keřů, ideálně se jeví zatížení do 2 kg/keř. Zásadním agrotechnickým zásahem proti botrytidě je ovšem důsledná ochrana před druhou, případně třetí generací obalečů. Teldor – silná zbraň Účinná látka přípravku Teldor je vysoce speciﬁcká, protektivní, s dlouhodobou účinností na plíseň šedou a příbuzné choroby. Má lokálně systémové působení a tím, že inhibuje růst klíčního vlákna a mycelia, houba zanikne ještě před proniknutím do rostlinného pletiva. Vysoká

odolnost proti smyvu deštěm je daná lokalizací podstatné části účinné látky ve voskové vrstvě, pouze menší část je penetrována do pletiv. Fenhexamid vykazuje velmi příznivé toxikologické a ekotoxikologické vlastnosti a nemá žádný negativní vliv na kvašení nebo senzorické vlastnosti vín. Je neškodný pro dravé roztoče, takže bez problémů vyhovuje směrnicím integrované ochrany. Nemá také negativní vliv na přirozené antagonisty plísně šedé, jako jsou Trichoderma harzianum, Ulocladium atrum aj. Pro svůj jedinečný způsob účinku nevykazuje Teldor žádnou křížovou rezistenci k jiným botryticidům a může tak být zařazován do všech postřikových programů. Zasáhnout brzy nebo později? Teldor je nutné používat zásadně preventivně. Jeho široké aplikační okno lze využít od období dokvétání až do stadia zaměkání. Ve většině našich lokalit, za počasí příznivého k šíření choroby, ošetřujeme náchylné odrůdy v době uzavírání hroznů. Jelikož by měla být dokonale ošetřena každá bobule, je na místě nepropást toto období. Samozřejmostí je v této době ošetření proti padlí i peronospoře, a jestliže se spolehneme na již zmiňovanou kombinaci Zato + Euparen Multi, bude plně zabezpečena i ochrana proti botrytidě. Speciální botryticid Teldor je pak na místě volit do období zaměkání, přičemž ošetřovat lze s ohledem na ochrannou lhůtu i později. Pro tyto aplikace je důležité použít dostatečné množství vody a směřovat postřik do odlistěné zóny hroznů. Ideální je ošetřovat obě strany řádku. Obzvláště, přijdou-li v průběhu září delší dešťové srážky, dlouhodobý účinek přípravku Teldor je velmi vítaný. Ochranná lhůta 14 dnů patří také k velkým přednostem. Pro vytvoření kvalitního postřikového sledu proti plísni šedé je k dispozici dostatečné množství přípravků: Zato, Euparen Multi a Aliette Bordeaux pro průběžnou ochranu zároveň s řešením peronospory a padlí, Teldor pak jako specialista na závěrečná ošetření. Důležité je, že tyto přípravky nabízejí různé mechanismy působení a mohou se tak podílet na vhodné antirezistentní strategii. Plíseň šedá patří k závažným chorobám ovlivňujícím zásadním způsobem kvalitu hroznů a následně vína. Dvakrát zde platí staré pravidlo: Co se ve vinici zamešká, ve sklepě se již nespraví. Ing. Marian Havliček Bayer CropScience

Vinařský obzor (7–8/2005) 369

Biologické vinohradnictví v Lucembursku Historie a těžkosti bio vinohradnictví v Lucembursku Roku 1955 obnovil Spolek milovníků přírody vinohradnickou parcelu v Canachu (blízko lucemburské Moselly) a vytvořil na ní možnost představení a sledování kvalitní biologické produkce hroznů. Poloha pozemku je velmi pěkná (terasy exponované na jih, na velkém svahu), odrůda Elblink v dobrém stavu dává na 5 000 m2 znamenité víno. Průběh tohoto pokusu přesvědčil majitele parcely Yvese Sunnena (jeho hospodářství je staré 132 let), aby zavedl biologické vinohradnictví ve všech svých vinicích. Nedávno se i vinař Ries (v Niedernonvenu) dal touto cestou a i Institut pro víno a vinařství v obci Remich založil malou bio parcelu Ryzlinku. Proto je dnes možno tvrdit, že už v Lucembursku důvěryhodné biologické vinohradnictví je. Pět vysvětlení této důvěry představuji v pořadí jejich důležitosti: Přestože se množí různá omezení, vinohradnická produkce typu bio se úplně celkově reorganizuje. V Lucembursku bylo založeno družstvo produkující bio produkty, také úsek jejich zpracování, sedm specializovaných obchodů „Natura“ a další. Vinařská produkce je ovšem ještě příliš malá, aby se mohla představit ve všech těchto obchodech. Hospodářství Sunnen, jediný současný schválený podnik, prodává podstatnou část svých výrobků přímo (Riesův podnik je ve stadiu přestavby a hospodářství v Canachu je příliš malé pro obchodování).

Představy o kvalitách bio vína byly ještě před 10 lety negativní, z překvapivých důvodů se však zlepšily. Některé výrobky velmi známých podniků (například Romanée Conti, Coulée de Serrant…) jsou z biologické produkce a současně někdy i biodynamické! Podle některých názorů bude třeba ještě nějaký čas, než si bio víno získá pověst obecně kvalitního vína, podle jiných však ten čas již nastal. Pomoc státu je již využívána, není však zatím dostatečná pro vyvolání skutečné přeměny nebo plošného zavedení biologické produkce. Dnes stát v Lucembursku platí kontroly, umožňující označení výrobků jako bio (Bio-Label nebo Demeter, velmi blízké biodynamice). Subvencuje také přeměnu a výsadby (450 eur ha/rok, po tři roky ve vinařství a zahradnictví). Institut pro víno a vinařství v Remichu, investuje i tak více do vinohradnictví respektujícího ochranu životního prostředí. Rozhodnutí ministerstva zemědělství po krizi ESB ukázala, že vize silného rozvoje biologického zemědělství v zemi se nepotvrdily (60 výrobců bio představuje jen 2,2 % z celkového počtu zemědělců Lucemburska). Také systém všeobecného vzdělávání zemědělců (vinohradníci se vzdělávají jen v Německu nebo ve Francii) vylučuje upřednostňování bio produkce. Vysvětlení čistě technické: plochy vinic v Lucembursku jsou velmi rozkouskované. Ošetřování je často vykonáváno vrtulníky,

Podnikatelské 90,minimum pro vinohradníky a vinaﬁe - Po vstupu do EU

(vã. 5% DPH)

Aktualizovaná verze praktického prÛvodce v‰ech, kdo se jiÏ zab˘vají a nebo teprve chtûjí zab˘vat vinohradnictvím a vinaﬁstvím, po vinaﬁské legislativû, doplnûná ke vstupu do Evropské unie.

a když je pozemek obklopen takto ošetřovanými vinicemi, nelze mluvit o bio produkci. Jsou možná dvě řešení, a to scelit parcely pro bio produkci do jedné trati, aby se mohly ošetřovat bez vrtulníku, jak to dělá pan Sunnen. Další možnost, hůře realizovatelná, je používání při ošetřování vrtulníkem jen prostředky uvedené v předpisech pro pěstování biologických hroznů. Je stále těžší „jednání“ s hypermarkety. Ty představují téměř 50 % prodeje bio výrobků v Lucembursku spolu se specializovanou sítí obchodů (Natura a jiné) a zbytek se musí prodávat přímo spotřebitelům. Závěrem je nutno konstatovat, že mnohé těžkosti jsou vyvolány zvláštním charakterem biologického vinohradnictví v Lucembursku a mnohé faktory ukazují, že tomu tak bude ještě po několik let. Směrem k evropskému řešení… příklad interspecifických hybridů V roce 1863 mšice Phyloxera vastatrix zničila všechny vinice osázené révou druhu Vitis vinifera v Evropě. Rekonstrukce vinic využitím druhů americké révy probíhalo dvěma způsoby: – Křížením Vitis vinifera s rezistentními druhy révy (Vitis riparia, Vitis rupestris atd.). – Nebo roubováním Vitis vinifera na podnože amerického původu, tedy rezistentní. Druhá cesta, která se rozvinula ve 20. století, vyplynula ze skutečnosti, že nebylo možné

Pestujeme viniã Kniha obsahuje základní informace o anatomii a fyziologii révového keﬁe, doporuãení volby odrÛd a kompletní popis postupu.

419,(vã. 5% DPH)

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

370 Vinařský obzor (7–8/2005)

zabezpečit interspeciﬁcké odrůdy, jejichž víno by mělo stejnou kvalitu jako Vitis vinifera. Nicméně dnes jsou již dobře známy základní přednosti americké révy: odolávají mnohým chorobám a škůdcům, zvláště révokazu, ale i plísni révové, padlí révovému a plísni šedé – botrytidě. Toto malé ohlédnutí do historie je zajímavé i dnes, kdy zemědělská Evropa nahlas a tvrdě prosazuje snížit fytosanitární zásahy v kulturách z důvodů ekonomických a ekologických, protože ochrana životního prostředí musí jít podle některých hlasů jen cestou biologickou. Její absolutní výhody ale nejsou ještě dnes dostatečně objasněny, přestože výzkumníci (zvláště v Německu a Lucembursku) jsou v tomto případě velmi aktivní. Jsou již známa určitá řešení, ale jejich využívání je dnes ještě nemožné. Další možností, kterou propagují hlavně někteří vinohradníci v Německu a v Lucembursku, je využití rezistence na plíseň révovou, spálu révovou a plíseň šedou některých existujících druhů révy americké, jejichž víno nemá jejich charakteristickou nežádoucí příchuť. Jsou to Rigent (červená) a Merzling (bílá). Samozřejmě, že vína vyrobená z těchto hybridů mají jinou chuť, lišící se od absolutně „čisté“ chuti Vitis vinifera, ta ale není pro mnohé degustátory nepříjemná. Jsou tu ale dva problémy: I když bude řádně vysvětlen a pochopen velký ekologický přínos těchto odrůd, bude

spotřebitel ochotný se spokojit s jinou chutí vína, než na kterou byl zvyklý? Problémem více politickým je skutečnost, že platné předpisy zakazují používat na výrobu jakostních vín jiné odrůdy než druhu Vitis vinifera. Jsou ale dva způsoby, jak obejít tento problém: Pozměnit předpisy Evropské komise, jak by si přály některé severní státy, jižní vinařské státy to však zřejmě odmítnou; nebo dokázat, u těch nejzajímavějších druhů interspeciﬁcké révy, u nichž určitá část jejich genetického původu je z Ameriky (tedy cizí k Vitis vinifera), že mohly vzniknout zpětným křížením s révou euro-asijskou a mohou být tedy pokládané za Vitis vinifera. Pokud budou výsledky diskuse přijatelné a uznané odrůdy interspeciﬁcké révy po ekologické a ekonomické stránce dosáhnou úrovně stávajících odrůd, stane se otázkou, jaké zdůvodnění bude Evropa potřebovat pro řešení pravděpodobných budoucích hlubokých změn ve vinařském oboru? Poznamenejme, že ovocnářský odbor předbíhá odbor vinařský: hybridy odolné proti skvrnitosti byly zavedeny v minulém roce a omezují tak „geneticky“ počet ošetření a představují tedy dvojitý přínos; ekologický i ekonomický. Byly přijaty i spotřebiteli za pomoci předběžné informační kampaně. Samozřejmě víno není produkt jako jablko, jeho

obraz je zajímavější, ale mnohé agrotechnické úkony jsou pro oba obory společné (biologická ochrana, ochrana proti mrazu, odplevelení…). V každém případě byla položena záslužná otázka! Závěr: Brusel se zajímá o tyto otázky Evropa se rozšířila a do EU vstoupily zajímavé vinařské státy, jako Maďarsko, technické otázky se však rýsují až za politickými směry. Povolení interspeciﬁckých hybridů v evropských státech je odvislé od rozhodnutí jednotlivých členských států a ne od komise EU. Například v Německu vznikl zájem o odrůdu Rigent a plochy této odrůdy se v posledních letech prudce rozšířily. Bude to tak zítra v celé vinařské Evropě? Bude biologické vinohradnictví, velmi „módní“ na evropské úrovni a obdarovávané společnou pomocí, v brzké době dostatečně zajímavé pro vyvolání skutečného rozvoje v oblasti vinařství? Zájem se dotýká všech úrovní (výzkum, rozvoj, přestavba obchodu…) zvláště ve státech, jejichž vliv může ve vinařské Evropě zvýšit. Volně zpracováno podle příspěvku Christophera Pinarda, profesor vinohradnictví z Tour-Fondettes ve Francii. Revue des Oenologues N° 113 (ako)

Vinohradnické zprávy Sledovanie vyzrievania hrozna modrých odrôd V švajčiarskom Nyone a Changins sledovali zrecí proces fenolov a vznik aromatických látok v hroznových bobuliach a vo víne. Senzorické analýzy vína sa plne odrážali z procesu vyzrievania hrozna, a to vo fenolovej a aromatickej vlastnosti budúceho vína. Výrazné rozdiely sa prejavili aj vo vzniku antokyanínov. Fyziologický proces sacharidov a kyselín nemá taký razantný vplyv na senzorické vlastnosti ako fenolová a aromatická zrelosť hroznových bobuľ vo víne. Revue suisse de viticulture, arboriculture, horticulture 36, 2004, s. 235–241 Erich Minárik Víno z 18. století se znovu zrodilo na ostrově Ré Zázračně uchovaná odrůda v Couarde-en-Ré, vesnici na ostrově Ré, umožnila vyrobit několik láhví vína, zapomenutého několik století. Odrůdu identifikovali v r. 2003 odborníci jako „Chauché gris” nebo „Trousseau gris”, odrůda známá v Juře a v Kalifornii (kde se nazývá Gray Riesling) a která vymizela z regionu Charente v 18. století. První degustace byly posouzeny velmi příznivě, ale obchodní využití se plánuje nejdříve za 10 let, jak napsal deník Sud-Ouest. Vinohrady na ostrově Ré se v 18. století rozkládaly na 6 tis. ha, oproti dnešním 650 ha. Podle Vitisphere.com zpracoval A. Konečný ml. Fungicíd FLINT aj naďalej povolený v Nemecku V SRN opäť povolili používanie fungicídu FLINT vo vinohradníctve. Preparát FLINT firmy BAYER obsahuje 500 g/kg účinnej látky trifloxistrobin. Prípravok je účinný proti peronospore, ale aj proti iným hubovým

chorobám, napr. proti čiernej škvrnitosti (Phomopsis viticola), proti červenej spále atď. Flint možno aplikovať aj ako profylaktikum. Možno aplikovať aj s insekticídmi. Das Deutsche Weinmagazin 2004, č. 21, s. 44 Erich Minárik Kalifornie: odměna za trvale udržitelné vinařství Každoročně odměňuje stát Kalifornie osobnosti i organizace, prokazující skutečný respekt k životnímu prostředí. V r. 2004 guvernér Schwarzenegger vyzdvihl Kalifornskou alianci pro trvale udržitelné vinařství (CSWA). Pozornost poroty upoutala hlavně její snaha o rozvoj partnerství. Síla jejího programu je ve vytvoření interakce mezi různými činiteli ve vinařství a lidmi, kteří pečují o životní prostředí. CSWA byla také pochválena za 90 studijních stáží za rok, které zorganizovala v hlavních vinařských oblastech Kalifornie. Podle Vitisphere.com zpracoval A. Konečný ml. Atmosféra pôdnej rostliny a jej hodnotenia po kvapkovej závlahe Čiastkové sušenie zóny koreňov viniča je technika zaužívaná v Austrálii, ktorá nie je bez kontroverzií na medzinárodných konferenciách v zahraničí. Zdá sa, že táto technika sa podrobne opisuje. Nefunguje to všade rovnako, čo sa pripisuje nesprávnym riadením zavlažovania, prípadne nepresným monitorovaním stavu pôdy a viniča. Podčiarkuje sa, že tento spôsob čiastkového sušenia koreňov viniča je veľmi rozšírený v ekologických podmienkach krajiny. Australian and New Zealand Grapegrower and Winemaker 2004, č. 490, s. 54–58 Erich Minárik

Vinařský obzor (7–8/2005) 371

Praktické zkušenosti s odrůdou RUBINET Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc., Lednice

K tomu, aby červená vína určitého typu obstála v konkurenci se zahraničními, potřebují nejen dostatek tříslovin, ale i širší spektrum zastoupení různých tříslovin. K tomu může pomáhat přirozenou cestou přídavek vína barvířky a není nutný přídavek taninových preparátů. V současnosti se i v našich podmínkách objevují stále častěji červená vína jako kupáže z několika odrůd, pro které je významná intenzivní barevnost, charakter podobný jižním červeným vínům a docílení vláčné plnosti a hebkého odchodu červeného vína. Rubinet (původní označení Tintet), který byl počátkem roku 2005 zapsán do Státní odrůdové knihy, má celou řadu vlastností, které splňují naznačené možnosti využívání při zlepšování odrůdových vín, a zvláště dobře se uplatňuje při kupážích. Rubinet vznikl ze složitého křížení (Revolta x Alibernet) x André. K podrobnějšímu seznámení je třeba dodat, že elita nazvaná Revolta je křížencem několika raných odrůd: (Malingre x Chrupka bílá) x (Čabaňská perla x Korintka růžová). Revolta je modrá, středně raná, pravidelně plodná, nenáročná elita s nízkým obsahem kyselin, která dává jemné, lehké víno a bobule mají dobrou odolnost proti hnití. Zvolil jsem ji do křížení hlavně kvůli ranosti zrání a nízkému obsahu kyselin, abych tím eliminoval vysoký obsah kyselin a pozdní zrání obou dalších komponent. Alibernet dodal do nové odrůdy barevnost dužniny a taktéž třísloviny i aromatické látky odrůdy Cabernet Sauvignon. André pak přiblížila charakter vína více k našim odrůdám, dodala odolnost proti hnití i zimním mrazům. Barvířka Rubinet má vzpřímené letorosty, které snadno vrůstají do dvojdrátí, listy jsou malé a tím jsou i keře vzdušnější. Na živných půdách se tvoří delší fazochy, které je vhodné ve spodní části letorostů odstraňovat. Hrozny jsou středně velké, řidší, křídlaté, s malými bobulemi modročerné barvy, se středně dlouhou stopkou a dobře se sbírají. Plodnost je pravidelná a dobrá. Bobule se zabarvují brzy, ale sběr se musí oddálit vět-

Detail hroznu odrůdy Rubinet šinou do poloviny října, aby se již na keřích snížil obsah kyselin. Cukernatost se zvyšuje pomalu jako u většiny barvířek. Nashromážděné cukry se mění na barviva. Barevná intenzita moštu i vína je velmi vysoká, vyšší nežli u Neronetu. Odolnost proti hnití bobulí je dobrá, na houbové choroby není Rubinet zvláště citlivý. Odolnost proti zimním mrazům je dobrá. Pro Rubinet se velmi dobře osvědčuje podnož Kober 5 BB. Rubinet vyžaduje dobře osvětlená stanoviště, hlubší a vododržnější půdy. Na suchých stanovištích může slábnout růst. Nejvhodnější tvar je s jedním tažněm. Případná probírka hroznů při vysoké úrodě je vhodná. Ke zpracování hroznů na víno lze volit různé technologie. Při běžném způsobu nakvašování odzrněné drtě a tradičním potápění matolinového klobouku se vyluhuje nejen velké množství barviv, ale současně i tříslovin. Takto zpracované hrozny dávají odrůdové víno, které musí několik let zrát, aby došlo ke spojení tříslovin (polymerizaci) a bylo dosaženo harmonie vína. Takové víno je vhodnější využít jako malý přídavek (2– 5 %) ke zlepšování barevnosti i plnosti jiných odrůdových vín, pokud se tam barviva i třísloviny dobře uplatní. Odzrněnou drť je možné hned nebo po krátkém naležení lisovat. Silně barevný mošt se pak kvasí stejně jako bílá vína. Takto získané červe-

né víno je jemnější, aromatické, silně barevné, s nižším obsahem tříslovin. Velmi plná, silně barevná a jemná červená vína se získávají zahřátím drtě na 40–45 °C a po jejím vychladnutí vylisováním moštu, který se kvasí jako u bílých vín. Má-li být zvýšen obsah tříslovin, pak se po záhřevu nechá drť krátkodobě (2–3 dny) nakvášet, vylisuje se a mošt se nechá dokvasit bez přítomnosti matolin, které se dají dobře využít pro zlepšení barvy, tříslovin i aromatických látek nakvašovaných kupáží. Větší přídavek Rubinetu se výborně hodí do kupáží připravovaných pro školení vín v sudech barrique, kde dodá směsi extrakt, barvu, třísloviny i aroma. Rubinet zvyšuje podstatně kvalitu vín odrůdy Cabernet Sauvignon, pocházejících z horších ročníků, a nikterak nenaruší, ale podpoří odrůdový charakter takových vín při povoleném přídavku 15 %. Rubinet se dá využít k výrobě dolihovaných dezertních vín. Dolihování se provede při kvašení moštu bez matolin v termínu, kdy je v mladém víně 2–5 % obj. skutečného alkoholu. Dolihovaný produkt je intenzivně aromatický a k dosažení harmonie musí delší dobu ležet, nejlépe v dřevěných sudech. Rubinet je mnohostranně využitelná odrůda a při zpracování hroznů i školení vína zaplňuje prostory příjemnými aromatickými látkami i kořenitostí. Udržovatelem i množitelem jsou pouze révové školky Vinařský dům Bacchus, Přístavní ul. 1282, Mělník-Mlazice, PSČ 276 01, tel: +420 315 670 062, fax: +420 315 671 814, e-mail: vilemkraus@quick.cz Foto: Richard Stávek

Keře odrůdy Rubinet

372 Vinařský obzor (7–8/2005)

ANTONIO CARRARO na vyšší stupeň

Tigrone Day, jak byla tato velkolepá událost nazvána, připomněla vývoj této tradiční značky od doby jejího založení v roce 1910, přes historický mezník – rok 1960, od kdy už továrna vyrábí kompaktní víceúčelové traktory s pohonem všech kol o výkonu od 20 do 90 koní. Byla to úspěšná bilance.

Návštěvníky při vstupu do továrny vítal šik traktorů Antonio Carraro, představující současný výrobní program V roce 2004 bylo vyrobeno 5800 těchto malých traktorů a docílilo se celkového obratu 71 mil. Euro, což bylo o 7 % více než v předcházejícím roce. Stojí za pozornost, že z uvedené částky se ročně vynakládá plných 8 % na výzkum a vývoj nových výrobků, kterých každým rokem přibývá. Díky svým jedinečným užitným vlastnostech si traktory Antonio Carraro vydobyly na italském trhu 22 % podílu a na evropském trhu mají 14 % podílu prodeje. Úspěšně se prodávají i v České republice, kde jejich dovozcem a prodejcem je společnost PEKASS.

bylo zavedení metody Kai–Zen do všech oblastí výroby, od montáže až po vedení ﬁrmy. „Trvalé zlepšování“, to je motto této nejefektivnější organizace řízení ﬁrmy. Výsledky na sebe nedaly dlouho čekat. Nová moderní organizace výroby přináší pozitivní výsledky v oblasti efektivnosti, kvality a nákladů. Nové výrobky jsou zřetelně ovlivněny mimořádným úspěchem nových modelů řady Ergit, traktorů s hydrostatickými převodovkami a s jedinečnou přetlakovou kabinou. Úspěšný vývoj pokračuje dál a v květnu letošního roku byla uvedena na trh nejnovější řada traktorů Tigrone. Nástup nové řady traktorů Konstrukční řada Tigrone zahrnuje 7 modelů traktorů různého provedení o výkonu motoru od 40 do 70 koní. Vyrábí se v provedení buď se stejně velkými, nebo rozdílně velkými pojezdovými koly a s kloubovým řízením, nebo s řízením kol přední nápravy. Traktory Tigrone převzaly všechny osvědčené prvky svých vývojových předchůdců, jako např. integrální kyvný rám Actio, docilují ideálního rozložení zatížení obou náprav, mají nízké těžiště, velké natočení řídicích kol, synchronní reverzační 12stupňovou převodovku, brzdy v olejové lázni a výkonnou hydrauliku. Nová řada Tigrone tak vyplňuje střední segment mezi traktory nižšího výkonu Tigre a Country a profesionální řadou Ergit.

Nová organizace výroby „Investice do nových výrobků a do nové organizace výroby směřují k ekonomice výroby“, řekl při zahájení tohoto velkého továrního svátku obchodní ředitel společnosti Marcello Carraro. Není bez zajímavosti, že továrna po tři roky konzultovala s dvěma významnými výrobci automobilů, Porsche a Toyota, aby využi- Nová řada traktorů Tigrone uzavřela přehlídku výrobníla jejich zkušeností. Výsledkem ho programu ﬁrmy Antonio Carraro

Celosvětová prodejní síť pomáhá Objemu výroby a pestrosti požadavků zákazníků také odpovídá propracovaná prodejní a servisní síť ﬁrmy Antonio Carraro. Mimo Itálii má ﬁrma tři hlavní distribuční sítě – ve Španělsku, v Austrálii a v USA. Zajímavá je též čerstvá informace o tom, že se traktory Antonio Carraro od letošního roku dodávají pro francouzský trh i pod značkou Renault.

Svátečního dne v Campodarsegu se zúčastnili i představitelé české společnosti PEKASS – ředitel Ing. Miroslav Pilz a manažér Ing. Radek Mašek (vpravo) Obchodní úspěch značky však má základ ve funkční dokonalosti, všestranné využitelnosti a dokonalém technickém servisu traktorů Antonio Carraro, které získávají stále více nových majitelů i v naší zemi. Text a foto František Král

ZEMĚDĚLSKÁ A KOMUNÁLNÍ TECHNIKA Přátelství 987, 104 00 Praha–Uhříněves telefon: 272 705 789, mobil: 777 730 845 Prodejci na Moravě: KABER Telnice u Brna 544 229 038, 603 533 404 UNIMARCO Zlín–Lípa 577 901 148, 603 836 092 LUKROM Nový Jičín 556 703 848, 602 755 160

Vinařský obzor (7–8/2005) 373

S Vámi, pro Vás

Listová hnojiva

ROSASOL EVEN

ROSATOP Ca

Složení: N 20 %, P2O5 20 %, K2O 20 % + stopové prvky v chelátových vazbách Použití: pro rychlé doplnění základních živin a stopových prvků Dávka/ha: 2–3 kg, od období před květem v kombinaci s běžnými pesticidy

Složení: N 10 %, CaO 15 %, MgO 2 %, Bór 0,05 % + stopové prvky v chelátových vazbách Použití: doplnění dusíku a vápníku, zvýšení kvality bobulí, snížení nebezpečí ochrnutí stopek a třapin hroznů Dávka/ha: 5 l, od konce kvetení v 10–14 denních intervalech

ROSABOR

CALSOL

Složení: Bór 11 % (150 g/l) Použití: doplnění bóru, zlepšení odkvétání a zabránění sprchávání hroznů Dávka/ha: 2 l, 1. aplikace před květem, 2. po odkvětu

Složení: CaO 12 % (160 g/l) Použití: dodání vápníku, neobsahuje N, vhodné na poslední aplikace před sklizní Dávka/ha: 5 l, od počátku zaměkávání bobulí, v 7–10 denních intervalech, ukončit 14 dní před sklizní

CARINA

Složení: B 7,3 %, Mn 4,4 %, SO3 30 % Použití: perfektní odpověď na potřeby bóru, manganu a síry Dávky: 4 l /ha, 1× před květem, 1× po květu

Agro Aliance, s.r.o., 252 26 Třebotov 304, tel.: 257 830 137-8, fax: 257 830 139, www.agroaliance.cz

S Vámi, pro Vás

Spolehlivý a ekonomicky dostupný fungicid proti padlí révovému

Domark 10 EC ®

dobrá a rychlá účinnost vysoká selektivita různé možnosti aplikace

- samostatně - v kombinaci se sirnými přípravky - v kombinaci s Karathanem (eradikativní) dobrá ekonomika (300,- Kč/ha) Domark 10 EC je chráněná známka firmy Isagro, Itálie

Agro Aliance, s.r.o., 252 26 Třebotov 304, tel.: 257 830 137-8, fax: 257 830 139, www.agroaliance.cz

S Vámi, pro Vás

Osvědčený fungicid proti plísni šedé

Stále stejně účinný a stále stejně šetrný

Rovral Flo

Zolone

STÁLE NA TRHU!

35 EC

EKOLOGICKÉ ŘEŠENÍ !

vysoká účinnost krátká ochranná lhůta (14 dní) bez negativniho vlivu na fermentaci

a organoleptické charakteristiky vína tekutá formulace zajišťující přesné dávkování a snadnou manipulaci výborná mísitelnost s dalšími přípravky

Agro Aliance, s.r.o., 252 26 Třebotov 304, tel.: 257 830 137-8, fax: 257 830 139, www.agroaliance.cz

spolehlivě hubí všechny

generace obalečů současně respektuje včely,

užitečný hmyz a dravé roztoče

Agro Aliance, s.r.o., 252 26 Třebotov 304, tel.: 257 830 137-8, fax: 257 830 139, www.agroaliance.cz

374 Vinařský obzor (7–8/2005)

Kdy méně je ve vinici více Ing. Josef Svoboda, jednatel a ředitel společnosti HABÁNSKÉ SKLEPY, spol. s r.o. a vinařský manager Bohemia Sekt, a.s., svoboda@bohsekt.cz

Naměřená cukernatost hroznů mnohdy nebyla v souladu s očekávanou kvalitou vína. Je však řada vín z loňského ročníku vynikající a perspektivní. Jsou ale i vína, kde jsme měli větší nároky na kvalitu, a ta se úplně nepotvrdila. Proto se domnívám, že je v první dekádě srpna nejvyšší čas, kdy se musíme zabývat letošní násadou hroznů a posoudit její případnou redukci ve prospěch kvality. Chladné květnové dny letos opět lehce posunuly termín květu révy a to nám naznačuje, že začátek sklizně bude v druhé polovině září. Nejisté podzimní počasí v září nám však stoprocentní jistotu teplot pro požadovanou kvalitu hroznů nedává. Optimální počet hroznů na keři a odpovídající listová plocha je v tuto chvíli jediná naše možnost, jak kvalitu regulovat. Náš společný zákazník však může mít pochopení pro význam slova ročník, vždy však žádá vysokou kvalitu vína. V našich vinicích jsme v minulém roce jako reakci na chladné počasí a pozdní termín květu provedli redukci úrody u několika vinic. Jako příklad uvádím Sauvignon v tabulce č. 1. Tabulka č. 1 Sauvignon, Přední hora, Velké Bílovice, sklizeň dne 11. 10. 2004 regulace úrody prořezáním hroznů první týden v srpnu prořezání bez hroznů prořezání cukernatost 22,2 °NM 21,1 °NM kyseliny v moštu 8,3g/l 9,8g/l hmotnost/keř 1,65 kg 2,4 kg počet hroznů na 12 20 keř výnos/ha 7,4 t 10,8 t

V tabulce je vidět, že prořezáním hroznů jsme dosáhli nejen zvýšení cukernatosti o stupeň, ale i snížení kyselin o 1,5 g/l. Kladné bylo rovněž to, že se snížila chuťově nepří-

jemná kyselina jablečná. Získali jsme tak víno výrazně extraktivnější s nádhernými zralými tóny ve vůni i chuti. Kdežto víno z hroznů bez prořezání bylo charakterově řídké s nízkým extraktem a neodpovídající naší představě o víně kategorie pozdní sběr. Snížení hektarového výnosu nebylo nijak dramatické a rentabilita pěstování vinice byla stále velmi dobrá. Obdobné výsledky jsme získali u sesterské společnosti Chateau Bzenec, spol. s r.o., kde jsme takto postupovali u odrůdy Rulandské bílé. Zásah do redukce hroznů je vidět na fotograﬁi. Po získaných výsledcích a zkušenosti loňského roku si kladu otázku: Je cukernatost hroznů nejlepší ukazatel pro určení kvality hroznů? Po našich zkušenostech a po prostudování některých pramenů a praxe ze zahraničí jsem vypracoval bonitační tabulku, která objektivněji zachycuje posuzování kvality. Tabulka má 60 bodů a postihuje všechny pěstitelské parametry, které mají vliv na kvalitu hroznu. Kvalitou hroznu se zde nerozumí jen cukernatost, ta je naopak spíše v pozadí. Jde zde o optimální zastoupení kyselin, aromatických látek, barevnost slupky u modrých hroznů a předpoklady pro dostatečný originální výraz reprezentující odrůdu a polohu trati. 60bodová bonitační tabulka ke stanovení kvality produkce hroznů révy vinné I) Vinice a struktura zelené plochy II) Kvalita hroznů III) Zdravotní stav v době sklizně IV) Cukernatost Body bonity celkem

max. 26

bodů

max. 14

bodů

max. 16

bodů

max. 4 body max. 60

Tabulka se skládá ze 4 částí. První tři části se vyplňují ve vinici před sklizní v druhé polo-

vině srpna. Největší bodové ohodnocení je možné získat za dostatečně velkou a kvalitní strukturu zelené listové plochy. Rovněž je bodově výrazně ohodnocena zdravá slupka bobule. Ta je velmi cenná, protože je nositelem žádaných aromatických látek. Cukernatost nemá tak výrazné bodové ohodnocení, avšak po plném bodovém naplnění první a druhé části tabulky bude dobrá cukernatost samozřejmostí. Tabulka velmi dobře postihuje kvalitu provedené práce pěstitele. Má rovněž požadavky na typ vedení keře a stavbu drátěnky. 14 listů za posledním hroznem vyžaduje podle odrůdy nižší kmínek keře a dostatečný prostor pro délku letorostů. Tabulka se stává tak určitým návodem pro pěstování révy. Je nástrojem pro kvalitní posouzení stavu vinice jako nositele jakosti hroznů a vína. Není zde ohodnocena bonita viniční trati. To je však možné řešit dohodou mezi pěstitelem a kupujícím produkce a je možné sjednat například další preferenční body. Tabulka je dobrým nástrojem pro kvalitní a seriózní hodnocení kvality vinohradnické produkce. V dodavatelsko odběratelských vztazích si jistě najde své místo alespoň pro tu část produkce, která je určena na výrobu přívlastkových vín. Tabulka je rovněž k vážnému zamyšlení pěstitelů o tom, jak dále chtějí postupovat v pěstování révy vinné. Hrozen je základ pro kvalitní víno. Na našem trhu je dnes přetlak vína z celého světa a je jen na nás, zda moravské víno nebude v této záplavě jen popelkou.

Vinařský obzor (7–8/2005) 375

Bonitační listina pěstitel: datum: vinařská obec:

datum výsadby:

odrůda/podnož:

výměra:

trať:

Stanovení bonity díl I. – Vinice a struktura zelené plochy počet listů za hroznem % slabých, krátkých a letorostů bez hroznů počet letorostů na 1m v řadě v zapojeném porostu zdravotní stav listů, posouzení výživy

zaplevelení pod keři

stáří vinice zapojení keřů, celkový stav

méně než 10 –2 více než 25 % –2 více než 15 0 nedostatečné –5 vysoké po zónu hroznů –2 do 15 let 0 nedostatečné –2

10 – 12 1 15 % – 25 % 0 12 –15 2 uspokojivé 0

12 – 14 3 5 % – 15 % 2 8 – 11 5 velmi dobré 7

konkurující

nepatrné

0 16 – 25 let 1 uspokojivé 0

1 více než 25 let 2 velmi dobré 2

uspokojivé 1

optimální 4

14 a více 4 0–5% 5

Stanovení bonity díl II. – Kvalita hroznů odlistění zóny hroznů, (u požadovaných vinic), odstraněné zálistky zdravotní stav hroznů

14 nedostatečné 0

poškozené (nad 2 %)

zdravé (pod 2 % poškození)

oidium

vyloučit

obaleč + mokrá hniloba

vyloučit

–5

ostatní poškození počet hroznů na letorost

více než 2 hrozny

2 hrozny

1,5 hroznu

1 hrozen

MP, ZW, RM, Sg, Ch

–5

ostatní odrůdy

–1

Stanovení bonity díl III. – Zdravotní stav hroznů v době sklizně výskyt napadení

více než 20 %

10 – 20 %

do 10 %

zdravé

Botritis

vyloučit

Penicilium, porušené slupky, octový tón, mokrá hniloba

vyloučit

Stanovení bonity díl IV. – Odrůda a cukernatost Minimální cukernatost

min. °NM

jakostní bílé

16,5 °NM

jakostní červené

17,5 °NM

základ na sekt RR, RB, CH přívlastek

18 °NM 20,5 °NM 21 °NM

4 skutečná cukernatost – min.°NM = bod

376 Vinařský obzor (7–8/2005)

Semináře „Vína originální certifikace“ a „Národní vinařský marketing Seminář na téma „Vína originální certifikace“ „Vína originální certifikace“ jsou novou kategorií vín danou vinařským zákonem. Cílem tohoto semináře bylo shrnout zahraniční zkušenosti a definovat směry a doporučení, kterými by se tato vína měla u nás ubírat. Zkušenosti s regionálním označováním vín ze zahraničí shrnul předseda SVČR Ing. J. Sedlo, CSc., Evropě jsou dvě protichůdné tendence: v Rakousku a Německu je trend ke geografickému označování vín; naopak země s tradičním románským způsobem označování (místem původu) mají tendenci označovat vína odrůdami. V Rakousku již funguje obdoba našich „VOC“ – tzv. DAC. Nejdále jsou v oblasti Weinviertel. Obecně je cílem zvětšit atraktivitu vín na trhu a dosáhnout vyšší realizační ceny. Teze návrhu VOC Morava přednesl Ing. Pavel Krška. Tento návrh vychází z materiálu doc. M. Michlovského s úpravami a doplňky SVČR. Vína originální certifikace by měla stát především vedle jakostních vín a kabinetních vín; přičemž cílem je tato vína dostat v produktové pyramidě o něco výše a především jinam – odlišit je, zdůraznit originalitu a regionální typičnost. Předpokládá se výběr několik bílých (v návrhu např. MT, VZ, RV, RR, SVG, MM) a červených (SV, FR, MP, AN) odrůd a také bílé a červené cuvée (bílé RV + VZ+ MM, červené FR+ SV + CM). Charakteristika bílých vín: reduktivní technologie – květnaté ovocité aroma, svěží, mladá vína, světle zelenkavě žluté barvy, převládající primární aroma bez výrazného projevu JMF. Alkohol 11–13% obj. Vína do dvou let na trh. Červená vína: Reduktivní technologie, odbourané kyseliny, výrazná ovocitost, jemnost – ovoce svěží nebo kompotované bez výrazného projevu nového sudu. Alkohol 11,5–13,5% obj. Zbývá samozřejmě mnoho otázek k diskusi a řešení, např. způsob zatřiďování, organizace sdružení VOC a počet členů atd. Informaci o chystaném VOC Znojmo podal Jaroslav Chaloupecký. Bylo založeno občanské sdružení, nyní se vyřizují administrativní záležitosti a žádost o uznání VOC na ministerstvu zemědělství. Pro VOC Znojmo počítají s odrůdami VZ, RR a SG. Pohled ministerstva zemědělství na VOC podal Ing. Antonín Králíček. Podle něj je VOC ve vinařském zákonu na základě požadavku vinařů za účelem odlišnosti zatřiďování VOC od zatřiďování státního. MZe nyní vyřizuje žádost

VOC Znojmo a mimo jiné prověřuje jednotlivé členy u SZPI a ÚKZÚZu na důvěryhodnost. MZe chce kontrolovat technické a personální zabezpečení; je nutná také zpětná vazba, zveřejňování zatříděných vín na webu MZe. VOC musí vést podrobnou dokumentaci, je nutná garance, že nemůže dojít k žádnému falšování těchto vín. U žádosti (VOC Znojmo) se musí přesně lokalizovat vinice, ze kterých bude víno originální certifikace; proto také u případného VOC Morava musí být přesně definovány vinice na toto víno. Jinak VOC Morava zatím není dle stávajícího vinařského zákona možné, ale to lze v novelizaci zákona změnit. Výběr hlavních bodů diskuse: oddělení zatřiďování VOC od státního zatřiďování není primárním důvodem pro VOC; hlavním důvodem je odlišení vín VOC, zvýraznění původu, zlepšení nabídky pro zákazníka a v konečném důsledku také ekonomický přínos pro vinaře přesné definování vinic v žádosti o VOC je přehnaný požadavek, který nemá v praxi smysl jedním ze smyslů VOC je samokontrola vinařů nutno si definovat, zda má smysl podporovat VOC Morava; pokud ano, tak je třeba pracovat na dalších navazujících krocích v rámci Evropy jsme tak malí, že nejmenší čitelnou územní jednotkou je oblast – Morava jde o zákazníka – měl by mít garanci kvality, značku pro zahraničního návštěvníka je nutná čitelnost a typičnost – Morava je nutno definovat víno VOC Morava (3 hlavní odrůdy + Muškát; svěží, květnato-ovocný vjem, jemná kyselinka, barikové tóny nejsou žádoucí; doporučení k jídlu – drůbež, těstoviny, ryby – zdravý životní styl) Závěry: Je žádoucí pracovat, vč. úpravy legislativy, na VOC Morava jako na oblasti čitelné jak pro domácího, tak zahraničního zákazníka; a zároveň podporovat VOC podoblastí. Smyslem VOC by mělo být zdůraznit a podpořit originalitu, typičnost vín s garancí VOC, odlišit je od jiných vín, s cílem maximálně uspokojit zákazníky, kteří hledají typické a originální produkty a zároveň přispět k lepšímu prodeji a rentabilitě u vinaře; samozřejmě při garantované kvalitě.

Seminář na téma „Národní vinařský marketing“ V ČR zatím neexistuje jednotná a koncepční propagace tuzemských vín tak, jak je tomu např. v Rakousku a Německu. Tento úkol je nyní na Vinařském fondu, resp. prostřednictvím financování vinařským fondem na servisních organizacích. V loňském roce bylo především z iniciativy Národního vinařského centra vybráno logo, které by mělo být značkou pro naše vína. Cílem tohoto semináře je zjistit, jestli tato značka je správným základem prezentace našich vín a vznést připomínky ke koncepci komunikačního a propagačního programu vín z ČR. Stručnou informaci o formách a obsahu marketingové podpory domácích vín v Rakousku a Německu podal ředitel Vinařského fondu Ing. Jaroslav Machovec. V obou zemích zajišťuje tuto podporu jedna organizace (případně prostřednictvím servisních organizací). Tento propagační program v obou zemích funguje již řadu let a je velmi kvalitní a propracovaný. Návrh koncepce propagačního a komunikačního programu vín z ČR přednesl Ing. Pavel Krška. Koncepce definuje východiska programu (silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby), cílové skupiny zákazníků, vizi a dlouhodobé cíle, strategii a navazující taktické kroky pro tuzemský i zahraniční trh. Obsahuje také doporučení pro grafickou prezentaci a časový plán jednotlivých kroků. Základním předpokladem realizace je ovšem definice identity značky, tj. potvrzení, jestli stávající značka (Velká vína z malé země) je správnou cestou a následné dopracování grafického manuálu. Vzhledem k tomu, že toto logo neobsahuje žádný národní prvek, navrhuje se doplňkové používání nového loga ČR (agentury CzechTourismus). Připomínky Ing. Jiřího Mikeše (Asociace komunikačních agentur): přednesená koncepce je v zásadě správná a s definicí jednotlivých navrhovaných kroků je třeba souhlasit, ale je nutno začít u „Corporate Identity“; pokud se jednou rozjede kampaň se špatným základem, tak je v podstatě nemožné to vrátit stávající značka je na něco, co není obě prezentovaná loga jsou špatná: – „Velká vína z malé země“ – nečitelné, lidé tomu nerozumějí – logo ČR, tj. „vlaječka“ CzechTourismu – zastaralé

Vinařský obzor (7–8/2005) 377

– hlavní problém je v tom že „Víno z České republiky“ v myslích zákazníků neexistuje – pod ČR si všichni představí pivo, hokej atd; nikdo víno navrhuje prezentovat značku MORAVA, resp. Víno z Moravy – to je něco, o čem všichni vědí a funguje to problém Česká vína x Moravská vína; česká vína – žádný image, ale je nutno dostat to pod jednu střechu navrhuje používat: Czechia – Moravian and Bohemian wines na etiketě: MORAVA – Česko (Czechia) grafika – motivy orlice (Morava) a lev (Čechy) Možné slogany: Moravská vína – pýcha středu (srdce) Evropy Česká vína: Královská tradice Prezentaci na téma „Vinařský marketing z pohledu velké vinařské firmy“ přednesl obchodní ředitel této a.s. Ing. Dalibor Šebela. Hlavní teze: v EU je stále strukturální přebytek vína, stoupá dovoz vína do ČR; oproti loňskému roku je zřetelný nárůst pozitivní věc: stoupá spotřeba vína v ČR; trh vína je rostoucím trhem jako „značku“ vnímají spotřebitelé především odrůdu výsledky marketingového průzkumu v ČR: moravské víno je hodnoceno na druhém místě; těsně za francouzským; české víno je až sedmé zvláště pro tuzemské spotřebitele je nutno soustředit se na moravské víno; pokud to budeme pojímat jako víno z celé republiky, tak poškodíme moravské víno máme slogan („Velká vína z malé země – Česká republika“) na značku, která není; je tedy nesmyslné s touto značkou a tímto sloganem pracovat je nutno jednoznačně definovat značku moravského vína pro českého spotřebitele ještě ke sloganu: je špatné mluvit o malosti Shrnutí: klíčový je domácí trh; tuzemský spotřebitel s příznivými postoji k moravskému původu vína růst popularity vína, internacionalizace trhu, růst znalostí o víně, avšak převažující slabá orientace spotřebitele v nabídce riziko příklonu k importovaným vínům jako značky jsou vnímány označení odrůd ve vnímání vína převažuje emocionální rovina potřeb 4 zásady Národního vinařského marketingu: orientace na tuzemský trh a tuzemského spotřebitele

pěstování a další rozvoj pozitivních postojů tuzemských spotřebitelů k vínům moravského původu s ohledem na internacionalizaci prostředí rozvoj obecných znalostí spotřebitelů o víně převaha komunikace oslovující emocionální rovinu potřeb spotřebitelů Z marketingového pohledu chybí základní stavební kámen pro komunikaci = vymezení, pojmenování, označení, značka pro „moravská vína“. Pohled střední vinařské firmy podal Ing. Miroslav Kovacs. Hlavní teze: národní marketing je nutný zejména pro střední a větší společnosti důraz na spojení turistiky, krajiny a vína společná značka a propagace je důležitá pro vinaře nejsou čitelné stávající vinařské instituce (SVČR, VF, NVC) – nedostatečná komunikace vinaři zatím nevidí přínos a aktivity VF Současnou a plánovanou činnost Národního vinařského centra shrnul jeho ředitel Ing. L. Fornůsek. přednesl cíle činnosti NVC a NSV ze stanov těchto institucí, při sloučení těchto institucí musí dojít ke zpřesnění v tomto roce má NVC 1. zajistit provoz Salonu vín ČR; 2. propagační materiály; 3. zajištění účasti na zahraničních soutěžích vín; 4. výzkum trhu atd. je třeba definovat, kdo co bude dělat a jak se to bude financovat Výběr hlavních bodů diskuse: je třeba se rozhodnout, jestli jít stávající cestou jednoho loga („Velká vína z malé země“), nebo jít cestou, kterou navrhuje Ing. Mikeš a Ing. Šebela; tj. především „Morava“ stávajícící logo („Velká vína“) je ve veřejnosti v podstatě neznámé a vinařský prvek v něm není čitelný; slogan „Velká vína z malé země“ není příliš šťastný při výběru tohoto sloganu se to vinařům příliš nelíbilo, ale přesvědčili je zástupci Design centra, kteří jej prosazovali – zástupce Design Centra reagoval tím, že výběr grafiky a sloganu bylo trápení a chyběla definice, co se vlastně chce je tlak rychle něco dělat, ale pokud bude shoda, že je nutno logo a slogan změnit, tak je to stále možné; vložené prostředky jsou vzhledem k celkovému plánovanému rozpočtu velmi malé z průzkumů jasně vyplývá značka: Morava, resp. Moravské víno nesmíme mluvit o malosti, musíme být národně hrdí je třeba působit na emoce; „Moravské víno“ je v nás pokud budeme mít definovánu emocionální podstatu, tak ostatní je již technická záležitost

kroky, které jsou potřeba: 0. definice filozofie 1. definice značky; klíčová slova: Morava a Česká republika (Česko) = srdce Evropy 2. logotyp 3. positioning značky (definice cílové skupiny, cenová pozice, vymezení se vůči ostatním – z pohledu spotřebitele, image-asociace) 4. volba samotné komunikační strategie; doporučení: nejlepší je osobní zkušenost (degustace, vinařská turistika); osvěta – začít sommeliéry, certifikovaný moravský sommeliér) 5. přímá podpora prodeje – gastronomie; maloobchod je nutno definovat značku vín z Moravy a tuto používat Z diskuse vyplynuly dvě varianty dalšího vývoje, resp. definování corporate identity a značky: a) Značka „Víno z Moravy“, resp. „Víno z Čech“ definování a používání značky„Víno z Moravy“. Vedle této značky by byla značka „Víno z Čech“ možné varianty sloganů: „Pýcha srdce Evropy“ a „Královská tradice“ – nutná další diskuse obě značky by byly komplementární, tj. bude vidět, že patří k sobě (grafika, písmo . . .) o úroveň níže by byl spojovací prvek „Vína z České republiky“ – ovšem pouze slovně, bez loga a sloganu b) Pokračování stávající cesty, tj. „Česká republika – velká vína z malé země“ + logo „hvězda“ prezentace oblastí až o úroveň níže a pouze jako popis oblastí Účastníci semináře se jednoznačně shodli na variantě „a“. Závěry: 1. Předložená koncepce národního komunikačního programu je dobrým základem k dalšímu postupu, ale: 2. Je nutno se znovu vrátit k definování filozofie značky, přičemž je shoda, že základem musí být Morava (Víno z Moravy), orientace na tuzemský trh, rozvoj obecných znalostí o víně a je třeba komunikaci stavět tak, aby oslovila emocionální rovinu potřeb spotřebitelů. K závěrům a návrhu dalších kroků se sejde užší skupina složená ze zástupců SV ČR, VF a NVC, která připraví další podklady a varianty tak, aby se tato problematika co nejrychleji řešila. Zaznamenal Ing. Pavel Krška, projektový manažer Svaz vinařů

378 Vinařský obzor (7–8/2005)

Zahraniční obchod s vínem ČR rok před a rok po vstupu do EU Jiří Sedlo, Svaz vinařů ČR

Po vstupu ČR do EU se meziročně zvýšila hodnota dováženého vína o 1 miliardu Kč, z původní 1,56 mld. Kč na 2,58 mld. Kč, tj. o 65 %. Přesnost tohoto údaje je ale nejistá, protože před vstupem do EU se u nás vybíralo clo v závislosti na hodnotě vína a ta byla proto v některých případech uváděna nižší. Vstupem země do EU pominul důvod uměle snižovat celní hodnotu vína, protože většina vína se dováží bezcelně z členských zemí EU a zbytek, ze třetích zemí, je proclíván stanovenou sazbou na jednotku množství. To bude asi i příčinou meziročního nárůstu průměrné dovozní ceny o 3 Kč/l (ze 17 na 20 Kč/l). Pro srovnání, ﬁnanční hodnota tuzemského vína ze sklizně 2003 činila asi 2 miliardy Kč. Ale narostlo významně i množství dováženého vína, a to o 42 % (z 0,91 mil. hl na 1,29 mil. hl). Po zkušenostech Rakouska jsme nárůst dovozu předpokládali, ale spíše vyšší v prvních měsících po vstupu do EU a pak plynulé snižování. Místo toho byl nárůst pomalejší a jeho pokles bude asi pozvolnější. Situace vyplývá z obr. 1:

Meziročně se zvýšil podíl objemu vína dovezeného z Rakouska, Španělska a Itálie o 10 % na 2/3 veškerého dovozu. Naopak podíl dovozu vína ze Slovenska se zredukoval na necelou polovinu:

Dovoz vína v obalech do 2 litrů (tzv. lahvové víno) se meziročně zvýšil o 70 % na 410 tis. hl. Průměrná cena narostla o 6 % na 34 Kč/l. Finanční objem dovozu lahvového vína se zvýšil o 80 % na 1,4 miliardy Kč.

Z hlediska jednotlivých států si v podílu dovezeného vína po vstupu do EU udrželo svou pozici Španělsko, z kterého se dováží trvale přes 40 % veškerého vína dováženého ve spotřebitelských obalech. Pozici si udržela i Francie. Svůj podíl v objemu navýšila Itálie a pozice ztratilo Rakousko a Slovensko:

Vinařský obzor (7–8/2005) 379

Vína v obalech nad 2 litry (tzv. sudové víno) bylo dovezeno po vstupu do EU v objemovém vyjádření o 28 % více, tj. 860 tis. hl při průměrné ceně o 1 Kč/l vyšší a průměrná cena dosáhla 12,– Kč/l. Celkový dovoz ve ﬁnančním vyjádření přesáhl 1 miliardu Kč.

Dovoz sudového vína podle států se rovněž mírně změnil. Rakousko, Itálie a Španělsko zvýšily svůj podíl z 54 % na 70 %. Z Rakouska se tak k nám dováží 1/3 veškerého sudového vína. Itálie zvýšila podíl dovozu tohoto vína k nám také a Španělsko dokonce dvojnásobně. Své pozice ztratily redukcí na polovinu Slovensko, Maďarsko a Chile, podíl dovozu z Argentiny se snížil dokonce na čtvrtinu.

Na tomto místě, pojednávajícím dále o poměru bílého a červeného vína na celkovém dovozu vína, bych se chtěl omluvit čtenářům VO č. 3/ 2005, kde jsem hodnotil dovoz za rok 2004. Většinu statistických informací čerpám z ČSÚ, ale právě ten poměr bílého a červeného jsem bral z NTIS, což jsou pravidelné zprávy o trhu zpracovávané SZIF. A tam došlo k chybě, údaje od května 2004 uváděly výrazně vyšší dovoz bílého vína než vína červeného. Při zpracovávání tohoto článku jsem hledal důvody tak náhlé změny a pracoval jsem se základními daty ČSÚ. Výsledkem je, že rok před vstupem do EU činil podíl červeného vína na celkovém dovozu v objemovém vyjádření 60 %. Rok po vstupu tvořil podíl červeného vína 51 % celkového dovozu vína. Z toho vyplývá, že na spotřebě v ČR se poslední rok podílí červené víno kolem 48 % a trend je klesající. Vyvezeno bylo rok před vstupem do EU 21 tis. hl vína za 108 milionů Kč, z toho 16 tis. hl za 71 mil. Kč na Slovensko. Průměrná cena vyváženého vína byla 51 Kč/l. Naše obchodní bilance tak byla v objemu vína –890 tis. hl a ve ﬁnančním vyjádření –1,45 mld. Kč. Vývoz činil 2 % dovezeného objemu vína a 7 % hodnoty dovezeného vína. První rok po vstupu do EU bylo od nás vyvezeno 31 tis. hl vína za 126 milionů Kč, z toho 25 tis. hl za 103 mil. Kč na Slovensko. Průměrná cena se tak snížila na 41 Kč/l. Celková obchodní bilance vyjádřená v objemu vína činila –1,26 mil. hl a ve ﬁnančním vyjádření –2,45 mld. Kč. Vývoz tedy tvořil opět málo přes 2 % dovezeného objemu a pouze 5 % hodnoty dovezeného vína Obchodní bilance ČR v komoditě víno se tedy meziročně zhoršila o 1 miliardu Kč a činí – 2,45 miliardy Kč. Všechny údaje jsou zaokrouhleny.

Koupím laminátové tanky

Scholten Tanks tel.: paní Poláková, 603 740 893, 736 608 842 fax: 0031 743 494 756

INZERCÍ VE VINAŘSKÉM OBZORU OSLOVUJETE MĚSÍČNĚ VÍCE NEŽ 10 000 ČTENÁŘŮ

380 Vinařský obzor (7–8/2005)

Inhibícia vínnych kvasiniek mliečnymi baktériami Baktérie skvasujú uhlohydráty, čo vedie k tvorbe kyseliny octovej, ktorá sčasti znehodnocuje kvalitu vína. Boidron (1969) zistil, že priebeh a rýchosť alkoholovej fermentácie sú brzdené MB zrejme v závislosti od hustoty bakteriálnych buniek. King a Beelman (1986) dokázali, že prítomnosť aktívnych mliečnych baktérií nemá prakticky žiaden prakticky účinok na rast kvasiniek v stacionárnej fáze rastu, ale predpokladajú urýchlenú úmrtnosť kvasiniek dôsledkom tvorby inhibičných bakteriálnych metabolitov, vyčerpaním niektorých živín alebo faktorov prežívania nevyhnutných pre vínne kvasinky. Huang et al. (1996) zistili, že súčasná inokulácia Oenococcus oeni a Saccharomyces cerevisiae do muštu Chardonnay neinhibuje alkoholovú fermentáciu, naopak skôr indukuje začiatok a priebeh MLF. Na druhej strane títo autori zistili, že MB Lactobacillus sp. izolované z vína s vleklou alkoholovou fermentáciou sú príčinou takejto pomalej fermentácie, pri ktorej sa vytvára značnejšie množstvo kyseliny octovej. Ukázalo sa však (Edwards et al. 1999), že za produkciu kyseliny octovej zodpovedá nový druh MB Lactobacillus kunkeei, ktorý produkuje nielen vyššie koncentrácie kyseliny octovej, ale zrejme aj metabolity MB, pričom aj ďalšie inhibičné metabolity a mechanizmy sú možné.

Lonvaud – Funel et al. (1985) zistili, že inhibícia vínnych kvasiniek mliečnymi baktériami môže byť spôsobená aj degradáciou bunkových stien vínnych kvasiniek mliečnymi baktériami. Túto hypotézu potvrdili aj Guilloux – Benatier at al. (2000), ktorí inhibíciu kvasiniek pripisujú extracelulárnej aktivite MB. Mliečne baktérie sú efektívne schopné lyzovať (rozkladať) živé i mrtvé bunky Saccharomyces cerevisiae. Každopádne nemožno prehliadať, že mliečne baktérie produkujú baktericínom podobné inhibítory vínnych kvasiniek. Je však dôležité upozorniť, že napriek zisteniu inhibície rastu vínnych kvasiniek mliečnymi baktériami, výskum v posledných rokoch poukazuje na skutočnosť, že priama inokulácia Oenococcus oeni do mladého vína ležiaceho tesne po alkoholovej fermentácii na kvasniciach, výrazne podporuje MLF (Minárik, Jungová 1992), čo potvrdzuje teóriu týchto autorov, že tu ide o využívanie živín uvoľňovaných autolýzou kvasiniek: vždy záleží na kompatibilite kmeňa kvasiniek a mliečnych baktérií, čo potvrdzuje aj Edwards et al. (1990). Záver Inhibícia vínnych kvasiniek mliečnymi baktériami nebýva častá, treba ju však mať na zreteli, ako dokazujú štúdie posledných rokoch. Novší výskum uvádza dôkazy, že interakcie vínne kvasinky – mliečne baktérie môžu mať

Vplyv postupu stáčania na vlastnosti vína Autori sa zaoberajú vplyvom cross – flow – filtrácie na aromatické substancie vína. Opisujú aj pozitívny vplyv cielenej oxidácie vetraním počas ležania vína na vínnych kvasniciach. Výsledky senzorických testov boli horšie, ako keď sa vína neprevetrali. Aj senzorické testy vín vyzrievané na jemných kvasniciach neboli pozitívne. Upozorňuje sa, že kvasnice, na ktorých vína vyzrievajú („sur lies“), musia byť zdravé, inak by mohla hroziť sirka. Das Deutsche Weinmagazin 2004, č. 23, s. 10–14 Erich Minárik EXACT uvádí nový nástroj na zlepšení organoleptické kvality Geosmin, sloučenina mikrobiálního původu, způsobuje „plísňově-zemitou” příchuť vín. Její práh vnímání ve vínech začíná u 60 ng.l-1. Laboratoř EXACT v Mâconu uvádí metodu zjištění a kvantifikace geosminu ve vínech založenou na mikroextrakci v pevné fázi (SPME) spojené s kvantitativní spektrometrií. Zkoumání parametrů adsorpce SPME a použití režimu MS/MS jim umožnilo optimalizovat podmínky výskytu geosminu ve vínech. Metoda se vyznačuje linearitou mezi 100–200 ng.l-1, hrani-

rôzny charakter, keď mliečne baktérie využívajú živiny a rastové substancie z autolyzovaných vínnych kvasiniek. Priama inokulácie Oenococcus oeni do mladého na kvasniciach ležiaceho vína sú toho dôkazom. Literatúra 1. Boidron, R: B.: Connaissances de la Vigne et du Vin 3, 1969, s. 315–378 2. Edwards, C. G., Beelman, R. B. Bartley, C. E., McConnell, A. L.: American Journal of Enology and Viticulture 41, 1990, s. 48–56 3. Edwards, C. G. Reynolds, A. G. Rodriguez, A. Semon, M. J. Mills, E. M.: American Journal of Enology and Viticulture 50, 1999, s. 204–210 4. Guilloux – Benatier M., Pageault O., Man, A. Feuillat, M.: Journal of Industrial Microbiology and Biotechnology 25, 2000, s. 193–197 5. Huang, Y – C., Edwards, C. G., Petersen, J. C., Haag, K. M.: American Journal of Enology and Viticulture 47, 1996, s. 1 – 10 6. King, S. W. Beelman, R: B.: American Journal of Enology and Viticulture 37, 1986, s. 53–60 7. Lonvaud – Funel, A., Dessens, C. Joyeux, A.: Connaissances de la Vigne et du Vin 1988, s. 11–24 8. Minárik E., Jungová O.: Vinohrad 32, 1992, č. 6, s. 82–83 Erich Minárik

cí zjištění nižší než 5 ng.l-1 a opakovatelností mezi 6–7 %. SPME spojená s kvantitativní spektrometrií, metoda analýzy geosminu ve vínech, optimalizovaná laboratoří EXACT, poskytuje diagnostický nástroj ke zlepšení organoleptické kvality vín. Podle Vitisphere.com zpracoval A. Konečný ml. Nové vínne kvasinky pre aromatické suché biele vína vyzrievané na kvasniciach Vyselektovali nový výkonný kmeň kvasiniek 4F9, ktorý sa vynikajúce osvedčuje na výrobu suchých bielych vín, ktoré vyzrievali na vínnych kvasniciach („sur lies“). Kmeň kvasiniek pozitívne ovplyvňuje kvalitu vína vyzdvihujúc jeho odrodový buket a arómu. Kmeň uvoľňuje odrodové tioly s grapefruitovou arómou a prispieva tak odrodovej aróme 3 – merkaptohexanolu a 3 – merkaptohexyl – acetátu. Po zrení vína na kvasniciach sa zvýšil aj obsah manoproteínov vo víne o 50 % oproti kontrole, čím sa zvýšila plnosť vína pocitom v ústach („mouth feel“) a predľžila perzistencia arómy, resp. chuti vína. Australian and New Zealand Grapegrower and Winemaker 2004, č. 490, s. 87–90. Erich Minárik

Vinařský obzor (7–8/2005) 381

Možnosti nalezení optimálního termínu sklizně hroznů pro výrobu kvalitních vín Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě e–mail: pavlous@zf.mendelu.cz Pokud sklízíme hrozny na základě zjištěné cukernatosti, mluvíme o „průmyslové zralosti hroznů.“ Průmyslová zralost koresponduje pouze s vysokým obsahem cukrů a pokud možno při vysokém výnosu, ale ostatní kvalitativní parametry se neberou příliš do úvahu. Pokud se budeme dále držet cukernatosti hroznů a nebrat ohled na ostatní kvalitativní znaky hroznů, bude se kvalita našich vín pohybovat možná na současné úrovni, ale nebude mít stoupající tendenci. A pokud budeme mít povolený výnos 16 t/ha, staneme se i mistry vysokých sklizní, ale producenti nízké kvality hroznů. Kvalita hroznů by měla být stanovována pomocí jejich aromatického a fenolického potenciálu, neboli aromatické a fenolické zralosti. Technologie zpracování hroznů potom musí navazovat na kvalitu hroznů. Prvotním předpokladem úspěšné sklizně hroznů je stanovit si již nyní požadavky na kvalitu hroznů v době sklizně. Tyto kvalitativní požadavky se musí pohybovat v rozsahu hroznů pro kvalitní jakostní víno a vína přívlastková. Agrotechnické zásahy ve vinici a požadavky na sklizeň potom musí být přizpůsobeny určitému cíly. Zákonitě navazuje i plánovaná technologie zpracování hroznů, což je velmi důležité především u červených vín. U bílých vín potom hraje hlavní význam použití vhodného kmene kvasinek, případné vhodné macerace hroznů, k extrakci vyššího množství aromatických látek. Za kritické lze považovat kvalitu sklizně hroznů, kterou mně ukazuje pouze cukernatost a použití identického způsobu zpracování hroznů bez ohledu na odrůdu a kvalitativní stupeň. Jako pěstitele révy vinné nás musí zajímat především „technologická a fyziologická zralost hroznů.“ Při hodnocení fyziologické zralosti hroznů bereme do úvahu parametry: Analytické parametry. Senzorické hodnocení keře révy vinné a hroznů. Senzorické dozrávání hroznů v průběhu dozrávání ve vinici má velký význam z pohledu

stanovení optimálního termínu sklizně. Ke všemu je tento způsob hodnocení velmi jednoduchý, nevyžaduje žádné náklady na přístroje pro analýzu a může ho provádět prakticky každý kdo vyrazí s tabulkou a papírem do vinice. Jednou z metod hodnocení je tabulka senzorických znaků, kterou vytvořili ve Francii Jacques Rousseau a Dominique Delteil. Senzorické hodnocení bobulí představuje nástroj hodnocení zralosti, který může pomoci stanovit právě fenolickou a aromatickou zralost. Tento způsob senzorického hodnocení hroznů je rozdělený na hodnocení bobulí na hroznu a potom na detailní rozbor bobule – hodnocení dužniny, hodnocení slupky a hodnocení semen. 1. Hodnocení celé bobule

Senzorické hodnocení dužniny

2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.

Senzorické hodnocení slupky

12. 13. 14. 15. 16. 17.

Senzorické hodnocení semen

18. 19. 20.

Hodnocení je potom velmi jednoduché. Z uvedené tabulky je vidět, že převažuje hodnocení aromatické kvality a zároveň chuťových vlastností taninů, které jsou velmi významné pro optimalizaci zralosti hroznů. Ze senzorických vlastností má velký význam „barva slupky.“ Barva slupky může velmi výrazně napovědět o skutečné kvalitě hroznů. Zelená slupka bobule je většinou znakem nedostatečné aromatické zralosti bobulí. V takových bobulích potom převažují travnaté tóny, které jsou výrazným znakem nevyzrálosti hroznů. Opačným extrémem je bobule nahnědlá, připálená od slunečního úpalu, projevující se v našich podmínkách velmi výrazně u odrůdy Ryzlink vlašský. V bobulích s takto zbarvenou slupkou je vysoký obsah těkavých fenolických látek, které potom ve víně způsobují Pevnost slupky bobule – schopnost připálené tóny, plastové tóny, zatuchrozdrcení bobule. lost. Tento negativní znak byl velmi Schopnost odtržení bobule od výrazný v roce 2003 jak u Ryzlinstopky. ku vlašského, tak dále u Chardonnay, Barva bobulí. Müller Thurgau, … Za optimální z poPřilnavost slupky a dužniny. hledu aromatické zralosti lze považoSenzorické hodnocení sladkosti. vat, v závislosti od odrůdy, nažloutlé Senzorické hodnocení kyselosti. tóny barvy slupky, s jemně načervenaSenzorické hodnocení aromatu lými tečkami na slupce, typické zejmédužniny. na u Ryzlinku rýnského, nebo v optiHodnocení intenzity dominantních. mální zralosti i u Ryzlinku vlašského. aromat v dužnině. Velmi výrazný posun v aromatické Hodnocení chuťového vnímání zralosti již několik let pozoruji u odrůslupky. dy Hibernal. Při zelené až lehce narůIntenzita taninů ve slupce. žovělé slupce bobule je následné aroSenzorické hodnocení kyselosti ma vína s tóny bezového květu a lehce slupky. travnaté, naopak při velmi intenzivSenzorické hodnocení trpké chuti ním růžovém zbarvení je potom arove slupce. ma vína výrazně ovocné jako u RyzHodnocení chuťového vnímání linku rýnského. tvrdosti taninů. V bobulích révy vinné se vytváří Hodnocení aromatu ve slupce. dvě skupiny aromatických látek: volné Intenzita dominantních aromatické látky, které jsou již v hrozaromatických tónů ve slupce. nech ve vinici senzoricky vnímatelné, Hodnocení barvy semene. jako například u muškátových odrůd, Hodnocení schopnosti rozdrcení aromatických odrůd (Tramín, Pálava, semen – tvrdost semen. …) a Sauvignonu. Druhou skupinu Senzorické hodnocení aromatu představují prekurzory aromat, ktesemen. ré jsou glykosidicky vázané v hrozHodnocení chuťové intenzity taninů nech a aromaticky nepostřehnutelné, v semenech. a uvolňují se v průběhu zpracování Hodnocení trpké chuti v semenech. hroznů a zrání vína. Podíl volných

382 Vinařský obzor (7–8/2005)

aromatických látek je u většiny odrůd révy vinné nižší. Největší podíl aromatických látek je nalezený ve slupce. Díky sklizni v optimální aromatické zralosti můžeme docílit skutečně optimální kvality výchozí suroviny pro výrobu vína. Někdy je potom vhodná dřívější sklizeň hroznů, nežli čekání na vysokou cukernatost. Slupka bobulí potom může výrazně zhnědnout a zpracování takových hroznů bude velmi problematické a kvalita vína bude nižší. V současné době neexistuje jednoduchá a levná metoda, kterou by bylo možné aplikovat v průběhu dozrávání ke kontrole zralosti hroznů. Analýzy hroznů pomocí plynové chromatograﬁe jsou náročné zejména díky přípravě hroznů na analýzu (extrakce, separace...). V Austrálii byla vytvořena jednoduchá metoda G-G, kterou však může negativně ovlivňovat vysoký obsah polyfenolických glykosidů. ITV a INRA pracuje na vývoji nové metody s využitím FTIR-spektroskopie. Senzorické stanovení aromatické zralosti hroznů je proto v současné době základní metodou stanovení přímo ve vinici. U bílých odrůd je dále výrazný i obsah a složení kyselin v bobulích. Další problém minulých ročníků byl velmi nízký obsah kyselin při velmi vysoké cukernatosti a vysokém pH. V našich vinařských oblastech jsou právě kyseliny u bílých vín velmi výrazným znakem kvality našich bílých vín. V průběhu dozrávání hroznů je proto důležité sledovat nejen celkový obsah kyselin, ale i obsah kyseliny vinné, obsah kyseliny jablečné a pH moštů. Kvalita červených vín závisí na rovnováze mezi aromatickými tóny a komplexním chuťovým dojmem v ústech. Z tohoto pohledu jsou aromatické a fenolické látky významné pro výrobce vína. U modrých hroznů a při výrobě červených vín je zásadní správné stanovení „fenolické zralosti hroznů.“ Zralost fenolů je velmi zásadní z pohledu budoucí technologie výroby červených vín. Sklidíme-li nevyzrálé hrozny, z pohledu obsahu a složení fenolů, a budeme-li vyrábět víno macerací delší než 10 dnů, získáme víno s velmi chuťové nepříjemnou, trpkou a hořkou chutí taninů. Vyzrálosti suroviny, z pohledu obsahu a složení fenolů, musíme přizpůsobit budoucí technologii výroby vína. U modrých odrůd můžeme nalézt přibližně 30–40 % ze všech fenolických látek ve slupce a 60–70 % fenolických látek v semenech. Fenoly hrají důležitou úlohu v barvě, hořké a trpké chuti u červených vín. Koncentrace, povaha a struktura taninů se mění se zráním hroznů. Koncentrace taninů ve slupce bobule klesá od zaměkání bobulí směrem ke sklizni hroznů. Taniny ve slupkách mají komplexní složení a méně se mění jejich stupeň polymerizace v průběhu dozrávání bobulí. Vy-

soká koncentrace antokyaninů ve slupce je většinou spojována s vysokou koncentrací taninů ve slupce. Semena révy vinné obsahují velké množství látek fenolické povahy. Hlavní z těchto látek jsou catechin, epicatechin a epicatechin-30-gallát. V průběhu dozrávání probíhají změny polyfenolů. Při stanovení fenolické zralosti a potenciálu suroviny pro výrobu vína je základní hodnocení semen. Zralé taniny v semenech jsou popisované jako jemné, hladké, sametové, zatímco nezralá semena působí jako tvrdá, zelená, drsná a agresivní. V počátku tvorby semen jsou semena baculatá, světle zelená, měkká a ohebná. Od doby zaměkání bobulí se však mění, scvrkávají se a stávají se tvrdá a hnědá. Ztvrdnutí a změna barvy semen způsobuje nižší extrahovatelnost fenolů ze semen. Kvalita fenolů, se kterými přichází hrozny z vinice do sklepa, se tvoří ve vinici. Již při pěstování modrých odrůd ve vinici je třeba položit si několik důležitých otázek, které souvisí s budoucím typem červeného vína: Jaká je vhodná úroveň taninů pro typ vína, který bych chtěl vyrábět? Jaký potenciál stárnutí budu u vína vyžadovat? Jaké jsou nejvhodnější podmínky macerace? Jaké použít další postupy při zpracování hroznů – mikrooxidace, jablečno-mléčná fermentace, ležení v sudech, zrání v láhvi? Fenolické látky v hroznech se mění v průběhu dozrávání, avšak neprobíhají stejnými tendencemi jako změna cukrů a kyselin a rovněž jejich koncentrace není maximální v době maximální koncentrace cukrů. Obsah fenolických sloučenin závisí na odrůdě révy vinné, lokalitě, agrotechnice, podnebí a počasí, době sklizně, způsobu výroby a zrání vína. Prvotřídní, vysoce kvalitní a plné červené víno vyžaduje vynikající strukturu taninů. Tato vína jsou obtížněji vyrobitelná, protože vyžadují vynikající kvalitu hroznů z vynikajícího „terroir“ a vinic ve velmi dobré celkové kondici. Lehká, ovocná červená vína lze vyrobit podstatně jednodušeji. Pokud je však i zde kvalita hroznů nedostatečná – silné a ostré taniny, musíme zvolit krátkou dobu macerace, abychom minimalizovali extrakci nepříjemných taninů a omezili nepříjemné chuťové vlastnosti červeného vína. Jak tedy zjišťovat fenolickou zralost hroznů? Opět je zde zásadní senzorické a chuťové hodnocení slupky bobule a semen. Slupka bez hořkých a trpkých tónů a tmavohnědá až černá semena bez výrazné chuti jsou znakem vynikající suroviny. Všechno potom souvisí s dodržováním moderních zásad agrotechniky pěstování bílých a modrých odrůd. Proto i ta zmínka o 16 t/ha na začátku. Úvaha tímto směrem jistě

nesměřuje k žádné kvalitě. Převedeme-li tento výnos i na nové výsadby, představuje to minimálně 3 kg na ha, což nemá s kvalitou a zejména u modrých odrůd nic společného. Lze proto jednoduše shrnout důležité agrotechnické zásady pro vypěstování kvalitních hroznů: Výživa a hnojení révy vinné. Ošetřování půdy ve vinici na základě konkrétních lokálních poměrů – množství srážek v konkrétním období a zabránění nebo minimalizace stresových situací – nezatravňovat za každou cenu! Kvalitní provedení základních zelených prací. Kvalitní provedení ochrany proti houbovým chorobám, zejména šedé hnilobě. Správná aplikace regulace násady hroznů v době vegetace a odlistění v zóně hroznů. Při produkci hroznů pro výrobu přívlastkových vín je zásadní především udržování výnosu/násady hroznů na optimální úrovni a odlisťování zóny hroznů za účelem dosažení vynikající aromatické a fenolické zralosti. Vliv agrotechnických zásahů na aromatickou a fenolickou zralost hroznů Z pohledu aromatické a fenolické zralosti mají klíčový význam ochrana révy vinné proti houbovým chorobám a obalečům, částečné odlistění v zóně hroznů a regulace násady v době vegetace. Z pohledu kvality hroznů je velmi důležité období zaměkání bobulí, kdy se začíná fenolické složení slupky. Slupka bobulí začíná ztrácet chlorofyl a začínají se hromadit fenolické látky v hroznech a hrozny se začínají vybarvovat. Mezi jednotlivými hrozny na keři mohou být ve vybarvování hroznů viditelné rozdíly. Pokud v tuto chvíli přikročíme k regulaci násady a odstraníme nevybarvené hrozny – opožděné v dozrávání, a ponecháme na keři pouze hrozny, které se vybarvují. Provedeme-li regulaci násady při vybarvování prvních hroznů, zjistíme viditelný rozdíl, a tím i vyšší stupeň vyzrálosti mezi keřem regulovaným a neregulovaným již při vybarvování bobulí. Regulace násady hroznů v době vegetace je zásadní především u modrých odrůd, proto ta vysoká hodnota povoleného výnosu 16 t/ha, může působit z pohledu kvality sklizně modrých odrůd až děsivě. Tímto způsobem rozhodně kvalitu nezískáme. Dalším agrotechnickým zásahem, který směřuje k získání vysoké kvality hroznů, je částečné odlistění v zóně hroznů. Velký význam tohoto opatření je především v nepřímé ochraně proti houbovým chorobám, úspoře fungicidů a ochranných zásahů. Dobře provzdušněný keř umožňuje velmi dobrou aplikaci

Vinařský obzor (7–8/2005) 383

postřiku na listy a hrozny a zároveň mají v dobře provzdušněném keři houbové choroby horší podmínky k rozvoji infekce, a tím dochází k nižšímu napadení houbovými chorobami. Při nadměrném odlistění může naopak docházet k negativnímu, slunečnímu úpalu. Na bobulích se objevují 1–5 mm velké, okrouhlé, nahnědlé až namodralé skvrny. Tyto příznaky se vyskytují především na bobulích silně exponovaných ke slunci. Sluneční úpal se vyskytuje na nezralých bobulích, jakmile je chladné počasí následované prudkým vzestupem teplot a vysokou intenzitou slunečního záření. Nezralé, napadené bobule většinou zasychají. Pokud se sluneční úpal vyskytuje na dozrávajících bobulích, silně poškozuje kvalitu hroznů a vína. Hnědé skvrny na dozrávajících bobulích předznamenávají výskyt vyššího obsahu těkavých fenolů – 4-vinylguajacol a 4-vinylphenol, které potom vyvolávají ve víně plastové a nemocniční aroma. K velkému výskytu tohoto negativního kvalitativního parametru došlo u mnoha odrůd v roce 2003, kdy v mladých vínech bylo aroma ještě podobné na aroma tropického přezrálého ovoce, dnes je to však již ve většině vín velmi negativní aroma. Důležité preventivní opatření je úměrné odlistění zóny hroznů už od prvního týdné po kvetení, kdy vlivem slunečního záření slupka bobule a kutikula zesílí. Pokud provedeme silné odlistění v době po za-

měkání bobulí nebo i později, dojde většinou ke slunečnímu úpalu a aromatická kvalita hroznů je prakticky minimální. Sluneční úpal se silněji vyskytuje u bílých odrůd, u modrých zatím velmi sporadicky a bez významných negativních následků. Částečné odlistění zóny hroznů (1–3 listy) je velmi významné pro fenolickou zralost modrých odrůd. Odlistění hroznů působí velmi pozitivně na rozvoj antokyaninů, taninů a odbourávání kyseliny jablečné. Částečné odlistění zóny hroznů by mělo být nedílnou součástí agrotechniky modrých moštových odrůd. U bílých odrůd musíme s odlisťováním postupovat velmi diferencovaně. Jako vhodné pro tento zásah mohou být pozdní a kvalitativní odrůdy, jako jsou Sauvignon, Ryzlink rýnský, Rulandské bílé, Veltlínské zelené, Tramín, Palava. U mnoha dalších odrůd musí být tento zásah řízený především intenzitou slunečního záření v aktuálním ročníku. U odrůd, jako jsou Chardonnay, Ryzlink vlašský, Müller Thurgau, muškátové odrůdy, musíme postupovat velmi diferencovaně. Pokud automaticky odlistíme bez ohledu na podmínky okolního prostředí, můžeme kvalitu hroznů výrazně poškodit, zejména z pohledu aromatické zralosti a obsahu kyselin v moštu. Aromatická a fenolická zralost je daleko více významnější z pohledu skutečné kvality hroz-

nů, nežli prosté měření cukernatosti hroznů, který nám o těchto parametrech nic neřekne. Snad ještě dva konkrétní příklady. Sklidíme hrozny Ryzlinku vlašského s cukernatostí 24 °NM, avšak se značně nahnědlou slupkou. Právě v této nahnědlé slupce je základ výskytu negativních aromat a vysokého obsahu polyfenolů, které dělají při viniﬁkaci značné problémy a poškozují kvalitu vína. Nebo například hrozny Frankovky, se špatnou fenolickou zralostí, lépe řečeno pouze lehce nahnědle zbarvenými semeny. Pro výrobu použijeme maceraci 14 a více dnů. Tím přechází do budoucího vína ve větším množství hořké a trpké látky a kvalita tohoto červeného vína je opět velmi špatná. Respektujme proto i při určování kvality sklizně moderní poznatky a jedině touto cestou můžeme přispět ke zvýšení kvality vín. Fota autor Popisky k fotograﬁím na obálce: Hlavní obrázek – Dostatečná aromatická vyzrálost – pozor na přechod do hnědého zbarvení a vysoký obsah fenolů Obrázek 1 – Počátek aromatické zralosti u odrůdy Hibernal Obrázek 2 – Dobrá aromatická zralost u Sylvánského zeleného Obrázek 3 – Vynikající aromatická zralost u odrůdy Hibernal Obrázek 4 – Sluneční úpal

Nedostatečná aromatická zralost u odrůdy Müller Thurgau

Výhoda vodorovného tažně

Dobré odlistění u bílé odrůdy – Sauvignon

Dostatek listů a dobrá exponovanost ke slunci – podmínky dobré fenolické zralosti

384 Vinařský obzor (7–8/2005)

syntetické

Z ÁT K Y

Technologie, která uchovává Vaše vína... „Jednoduše lepší zátka“

•

Nezanechává pachuť korku

•

Nepouští barvu

•

Oxidace vín pod kontrolou

Přední

světový výrobce syntetických extrudovaných zátek

COMPO spol. s r.o, Na Pankráci 30, 140 00 Praha 4 tel.: 234 633 280-5, fax: 234 633 290, e-mail: info@compo.cz

Vinařský obzor (7–8/2005) 387

Hodnocení obsahu kyselin a kyselosti révových vín Ing. Josef Balík, Ph.D. Ústav posklizňové technologie zahradnických produktů Zahradnická fakulta Lednice MZLU Brno

Pro kyselost révových vín mají nejvýznamnější roli kyselina vinná (0,5–5,0 g/l) a kyselina jablečná (0– 9 g/l), které pocházejí přímo z hroznů. Z rostliny se do vína dále dostává nevysoké množství kyseliny citronové (0,05–0,5 g/l) a nízké koncentrace dalších organických kyselin. Přitom se jedná výhradně o pravotočivou L(+)-kyselinu vinnou a levotočivou L(-)-kyselina jablečnou, jiné optické izomery těchto kyselin se v hroznech nevyskytují. Během kvasného procesu, případně jiných mikrobiálních dějů probíhajících na hroznech, v moště a víně se vytvářejí další kyseliny, jako je kyselina mléčná (0,05–6 g/l), octová (0,05–1,5 g/l), jantarová (0,05–0,5 g/l), pyrohroznová (0,01–0,1 g/l), ketoglutarová (0,01–0,2 g/l), glukonová (0,05– 1 g/l), slizová (0–0,05 g/l) a celá řada dalších organických kyselin. Celkové množství kyselin mikrobiálního původu je co do složení i koncentrace velmi různorodé. Často však právě ony velmi významně spolurozhodují o charakteru a chování vín. Kyselina octová je nejzávažnějším zástupcem těkavých kyselin a koncentrace nad 1 g/l již zřetelně snižují kvalitu chuti a vů-

ně vína. Kyseliny ketoglutarová a pyrohroznová zasahují do oxidačně-redukčních reakcí vyvazováním oxidu siřičitého, kyselina slizová a glukonová jsou indikátorem hroznů napadených botrytidou. Z hlediska kyseliny mléčné rozlišujeme D(-)-kyselinu mléčnou, kterou mohou vytvářet kvasinky z cukrů až do 2 g/l a L(+)-kyselinu mléčnou (0–6 g/l), kterou produkují bakterie během jablečno-mléčné fermentace. Složení a koncentrace organických kyselin podmiňují chuťový a aromatický proﬁl vín, jsou podstatné pro stanovení sklizňového termínu, vybrané technologické operace, ovlivňují stabilitu a pitelnost vín. Analýza kyselin a kyselosti vína poukazuje na původ a kvalitu suroviny, průběh mikrobiálních procesů, na aplikované viniﬁkační postupy, na aktuální vývojové stádium a zdravotní stav vína. Právě na základě naměřené kyselosti vybraných vzorků vín se v níže přiložené tabulce až na Muškát Ottonel vzájemně od sebe oddělila bílá vína ročníku 2003 a ročníku 2004. V dnešní době máme možnost získat několik objektivních pohledů na kyselost vína a na koncentraci organických kyselin v něm. Základní a instrumentálně nenáročné je smyslové hodnocení intenzity kyselé chuti pomocí vybraného panelu hodnotitelů. Naše chuťové pohárky v ústech vlastně pracují jako pH-metr a citlivě reagují na volné vodíkové kationty H+

Vinafisk˘ slovník + CD-ROM • kniha + CD-ROM: 336 stran textu s mnoÏstvím fotografií, kreseb a schémat, 32 strany barevn˘ch pfiíloh • ojedinûlá publikace nemající v ãeské vinafiské literatufie obdoby • celé verze s mnoÏstvím fotografií v multimediální podobû na CD-ROM, kter˘ je souãástí • rejstfiík ãesko-nûmecko-anglicko-francouzsk˘ • slovníãek pojmÛ pro sommeliéry

(přesněji oxoniové kationty H3O+). Zde je třeba podotknout, že v oblastech pH, ve kterých se pohybují révová vína, poskytuje náš jazyk srovnatelné výsledky a dokáže rozlišovat velmi malé rozdíly v kyselosti vín, což dokumentuje i níže uvedená tabulka. Čím více bylo víno kyselé, tím vyšší bodové hodnocení získalo za intenzitu kyselé chuti. Pouze vzorek Veltlínské zelené ročníku 2004 byl hodnocen významně rozdílně a u vzorků Chardonnay 2003 a Muškát Ottonel 2004, u kterých byla naměřena stejná hodnota pH, nebyla senzoricky stanovena totožná intenzita kyselosti. Tyto nesrovnalosti je třeba přičítat rozdílnému obsahu látek se synergickým nebo antagonistickým účinkem na vnímání kyselosti ve vzorcích vín (zejména se jedná o koncentrace veškerého extraktu, alkoholu, tříslovin). Nejvíce nesprávných výsledků lze očekávat při senzorickém srovnávání kyselosti u vín s velmi rozdílným obsahem veškerého extraktu, který významně tlumí vnímání kyselosti (např. suchá vína současně hodnotit s polosladkými nebo sladkými), u vín silně a málo alkoholických nebo u červených vín s velmi rozdílným obsahem svíravých látek, které senzorický pocit kyselosti naopak zvyšují. pH-metr má vzhledem k senzorickému posouzení značnou výhodu, reaguje pouze na koncentraci vodíkového kationtu a přítomný alkohol, třísloviny, veškerý extrakt jej ovlivňu-

490,(vã. 5% DPH)

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

388 Vinařský obzor (7–8/2005)

jí minimálně. pH-metr tedy představuje možnost jak správně a spolehlivě změřit aktuální kyselost vína, která se v našich vínech pohybuje od 2,8 do 3,9. Samozřejmě, to jsou již hraniční hodnoty, bílá vína s hodnotou pH nad 3,7 jsou zcela fádní a lehce podléhají změnám, naopak hodnoty pod 3,2 jsou příčinou neharmonické tvrdosti zejména u vín červených. Pomocí přiložené tabulky je možné dokumentovat, že stejná hodnota pH vína neznamená vždy naměření totožných hodnot titrační kyselosti a rovněž také neznamená shodné složení kyselin. Všechny přítomné organické kyseliny vína totiž nestejným způsobem přispívají k jeho výsledné kyselosti. Důvodem je, že se jedná o slabé kyseliny, které v daných podmínkách nestejně disociují, tedy mají nestejnou ochotu poskytovat vínu svůj vodíkový proton. Na druhé straně velká část přítomných kyselin je částečně neutralizována draslíkem do podoby solí (např. rozpuštěný hydrogenvinan draselný) a disociace těchto solí naopak pH vína zvyšuje. Draslík se vyskytuje v našich moštech i ve 2 g/l, ostatní kationty jako sodný, vápenatý a hořečnatý vzhledem ke své koncentraci nebo vlastnostem ovlivňují pH vína méně. Kyselost vína měřená pH-metrem nebo naším jazykem je tedy závislá jak na množství kyselin, jejich kvalitativním složení a aktuálním disociačním stupni, tak na koncentraci draslíku, sodíku, vápníku a hořčíku. Zdaleka nejrozšířenějším měřením kyselin ve víně je pro svou jednoduchost titrační stanovení organických kyselin, které nemusí být vázáno na žádné přístrojové vybavení. I proto jsou tyto výsledky nevíce uváděny a v praxi využívány. Mnozí vinaři mají tyto hodnoty v paměti spojené se zkušeností, jak kysele takové víno chutná. Toto stanovení se často využívá při volbě sklizňového termínu hroznů, technologických zákroků a pro výpočty případných úprav kyselosti vín. Titrační kyselost vína měříme potenciometrickou nebo indikátorovou odměrnou analýzou použitím roztoku louhu přesné koncentrace. Titrací neutralizujeme přítomné volné vodíkové protony a tedy podobně jako pH-metr stanovujeme vodíkové kationty uvolněné z disociovaných kyselin. Na rozdíl od pH-metru však během acidobazické titrace postupně zvyšujeme pH titrovaného vína a tím dochází k další disociaci původně nedisociovaných forem kyselin do prvního, případně dalších disociačních stupňů a tedy zvyšování stanovitelného množství vodíkových protonů původně vázaných v nedisociovaných formách kyselin. pH hodnota vína tedy určuje skutečnou aktuální kyselost vína, zatímco titrační kyselost vína ve svém výsledku obsahuje i takové formy kyselin, které se na intenzitě kyselosti vína přímo neprojevují, ale které jsou schopné být neutralizovány louhem. I z těchto důvodů kyselost vín stanovená ochutnáváním více odpovídá namě-

řeným hodnotám pH-metru než titračním výsledkům. Titrační kyselost vín neboli veškeré titrovatelné kyseliny se mohou u našich vín pohybovat od 4 g/l do 14 g/l zejména v závislosti na odrůdě, klimatických podmínkách ročníku, zralosti sklizených hroznů. V tomto případě organické kyseliny často dělíme na netěkavé, které nelze destilací z vína oddělit (kyselina vinná, jablečná, mléčná, citronová, jantarová aj.), a těkavé (octová, mravenčí, propionová aj.). Běžně se veškeré titrovatelné kyseliny vyskytují v rozmezí užším 4 až 8 g/l vyjádřené na kyselinu vinnou, tedy na jednu konvenčně vybranou organickou kyselinu (ve Francii se například častěji využívá vyjádření titrační kyselosti na kyselinu sírovou nebo v miliekvivalentech spotřebovaného louhu). To je dalším z řady příčin, proč neodpovídá pH vína naměřené titrační kyselosti a skutečnému součtu jednotlivých organických kyselin. Z důvodů vzájemných interakcí mezi vodíkovými protony organických kyselin a monovalentními kationty kovů, zejména draslíku, dochází k rozporům mezi stanoveným obsahem veškerých titrovatelných kyselin a skutečnou koncentrací aniontů jednotlivých přítomných organických kyselin. V moštech dokonce nalézáme asi jen 75 % vodíkových protonů, než odpovídá skutečnosti. Zbývající podíl protonů odpovídá koncentraci draselných a sodných kationtů. Určitá část přítomných kyselin je tedy vždy neutralizována přítomným draselným, případně sodným kationtem a tedy skutečná suma všech přítomných organických kyselin je vždy větší, než jsme neutralizační reakcí schopni stanovit. Dostali jsme se tak ke třetímu typu informací, kterými nás dnes specializované laboratoře dokáží zásobit, a to, jaké je přesné složení kyselin, zejména těch nejfrekventovanějších – kyseliny vinné, jablečné, mléčné aj., tedy správněji, jaké koncentrační složení aniontů vybraných organických kyselin víno má. Mnozí z vinařů nevědí, jak s takovými informacemi naložit a hlavně si nejsou jistí, jak komentovat viditelné

rozdíly ve výsledcích mezi pH-metrem, titračním stanovením, skutečným obsahem jednotlivých kyselin a vjemy, které cítí po nachutnání analyzovaného vína. Výsledky vzbuzují nedůvěru, ale chyba není na analytické technice, ale v interpretaci získaných výsledků. Jestliže chuťové pohárky ústní dutiny analyzují vodíkové protony, podobně jako pH-metr a titrací odměrným roztokem louhu zjišťujeme celkovou kapacitu vodíkových kationtů, tak metody jako HPLC (vysoce účinná kapalinová chromatograﬁe), izotachoforéza, případně některé enzymatické metody, stanovují anionty těchto kyselin každou samostatně, bez závislosti na jejich disociaci, koncentraci draslíku nebo jiných látek. Jsou schopné stanovit všechny anionty organických kyselin, které jsou ve víně rozpuštěné a jejichž množství ve víně není pod detekčním limitem zvolené analytické metody. Například kyselá draselná sůl kyseliny vinné, tzv. hydrogenvinan draselný, který z vína nevypadl v podobě krystalů vinného kamene, stanovíme výše jmenovanými instrumentálními technikami jako kyselinu vinnou, ale chuťově je vinný kámen méně kyselý než kyselina vinná a i spotřeba titračního roztoku na jeho neutralizaci je poloviční. Stanovené koncentrace aniontů organických kyselin se tedy jen stěží dají využít k popisu celkových kyselin vína jejich součtem nebo podle této sumy interpretovat kyselost vína. Jsou to však výsledky velmi zásadní, protože informují o konkrétním složení kyselin, které mají neopomenutelný význam při chemickém odkyselování, sledování průběhu jablečno-mléčné fermentace, a v neposlední řadě i pro stabilitu a autentičnost vín. Z tabulky, která informuje o koncentračních poměrech v praxi nejvíce diskutovaných organických kyselin vín, je patrné, že obsah kyseliny vinné bez ohledu na odrůdu, klimatické podmínky ročníku a technologii viniﬁkace ve vybraných vzorcích vín se vykytuje v poměrně úzkém intervalu (průměrné množství 2,5 g/l). Kyselina vinná je z biochemického hlediska velmi stabilní kyselinou, a protože v našich moš-

Analýza kyselosti a vybraných organických kyselin ve vzorcích révových vín (Balík a Štvrtecký, 2005) Odrůda / Ročník TČ/03 RR/03 RV/03 Ch/03 MO/04 RŠ/04 VZ/04 RV/04 RR/04

Hodnota pH

Kyselost senzoricky

3,83 3,45 3,41 3,34 3,34 3,29 3,21 3,10 3,00

12 30 29 38 45 71 56 71 81

Titrační kyselost (g/l) 4,0 5,4 5,4 6,5 5,4 8,2 8,0 8,5 9,0

Kyselina vinná (g/l) 2,0 3,2 2,2 2,3 2,4 1,7 4,0 3,9 2,8

Kyselina jablečná (g/l) 0,0 0,4 1,7 2,4 1,9 5,7 2,6 3,7 5,2

Kyselina mléčná (g/l) 1,8 1,5 0,8 0,5 0,5 0,0 0,0 0,0 0,0

Vinařský obzor (7–8/2005) 389

tech je přibližně stejné množství draslíku, její úbytek ve víně způsobený vypadnutím vinného kamene je u všech vín velmi podobný. 1 g/l vysráženého vinného kamene sníží hodnotu titrační kyselosti asi o 0,4 g/l (vyjádřeno jako kyselina vinná), přičemž rozsah i směr změny pH vína není vždy stejný, ale je ovlivněn aktuální koncentrací draselných kationtů a stupněm disociace přítomných organických kyselin. Jiná situace nastává u kyseliny jablečné, která kolísá ve vínech ve velkém rozmezí. Na rozdíl od kyseliny vinné se postupujícím zráním v závis-

losti na sumě aktivních teplot kyselina jablečná v hroznech intenzivně prodýchává a ve víně je mikrobiálně odbouratelnou až k nulové koncentraci. Rozlišujme tedy informace, které o kyselosti a kyselinách můžeme zjistit, a podle potřeby je využívejme. Jak senzorická analýza, tak měření pH-metrem nebo titrační stanovení i stanovení skutečného poměru kyselin má svůj význam a získané výsledky se nedají vzájemně zaměňovat, protože každá z uvedených metod stanovuje vlastně něco jiného. Na jedné straně se nám

ve víně jedná o intenzitu kyselosti a na druhé straně o lahodnost kyselého vjemu, který je dán složením kyselin. Naším cílem je najít ideální soulad mezi kyselinami a ostatními součástmi vína, které rozhodují o struktuře vína a jeho harmonickém dojmu. Analýza kyselosti a organických kyselin je jedním z prostředků, jak mít tento cíl pod kontrolou. Práce je součástí řešeného Výzkumného záměru MSM 6215648903 Optimalizace využití biologického potenciálu vnitřních zdrojů rostlin a kulturní krajiny.

Réva vinná, toxinogenní vláknité mikroskopické houby a ochratoxin A (II.) Vladimír Ostrý1, Jarmila Škarková1, Alena Kubatová2, Ivana Procházková1, Jiří Ruprich1, Pavel Vajčner3, Karel Matula3 1 Státní zdravotní ústav v Praze, Centrum hygieny potravinových řetězců v Brně 2 CCF – Culture Collection of Fungi, Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze 3 Znovín Znojmo se sídlem v Šatově

Klíčová slova: Réva vinná, hrozny, víno, ochratoxin A, Aspergillus carbonarius Úvod V roce 2001 byl zahájen multidisciplinární projekt „WINE-OCHRA RISK“ v rámci 5. rámcového programu Evropské unie. Cílem projektu bylo vyhodnocení zdravotního rizika ochratoxinu A (dále OTA) ve víně a snížení výskytu OTA v hroznech révy vinné před sklizní, během sklizně a po sklizni a při výrobě vína s vyTabulka č. 1 Osídlení hroznů révy vinné ochratoxinogenními vláknitými mikroskopickými houbami Stát Francie

Producenti ochratoxinu A Aspergillus carbonarius Aspergillus carbonarius Řecko Aspergillus sekce niger Aspergillus carbonarius Izrael Aspergillus sekce niger Aspergillus carbonarius Itálie Aspergillus sekce niger Aspergillus carbonarius Portugalsko Aspergillus sekce niger Aspergillus ochraceus Aspergillus carbonarius Španělsko Aspergillus ochraceus

užitím integrovaného systému řízení (správné zemědělské praxe, správné technologické praxe a aplikace systému kritických kontrolních bodů /HACCP/). Projektu se účastnily středomořské státy Itálie, Francie, Španělsko, Portugalsko, Řecko a Izrael. V hroznech révy vinné byla izolována transevropská populace kmenů toxinogenních vláknitých mikroskopických hub produkujících OTA. Kmeny Aspergillus carbonarius a Aspergillus sekce niger byly potvrzeny jako významní producenti OTA v hroznech révy vinné ve sledovaných regionech (viz tabulka č. 1) [1–8]. Projekt „WINE-OCHRA RISK“ bude ukončen na mezinárodní konferenci v Marsale na Sicílii v říjnu 2005. V návaznosti na uvedený projekt byla v České republice realizována pilotní studie. Jejím cílem bylo studium osídlení hroznů révy vinné toxinogenními vláknitými mikroskopickými houbami se zaměřením na producenty OTA a výskyt OTA ve šťávě z hroznů vinné révy, v moštech a vínech. Materiál a metody Charakterizace vzorků K realizaci pilotní studie bylo vybráno ve Znojemské vinařské podoblasti 5 viničních tratí s 22 odrůdami révy vinné (tab. 1).

Tab. 1 Odběr vzorků ve Znojemské vinařské podoblasti Viniční trať

Odrůdy révy vinné Svatovavřinecké Ryzlink rýnský Rulandské modré Rulandské bílé Sauvignon Frankovka Pálava Veltlínské zelené Ryzlink rýnský Rulandské bílé Rulandské šedé Ryzlink vlašský Rulandské modré Sauvignon Frankovka Tramín červený Frankovka Cabernet moravia Svatovavřinecké Sauvignon Ryzlink vlašský Veltlínské zelené

390 Vinařský obzor (7–8/2005)

Celkem bylo odebráno 22 vzorků hroznů révy vinné během sklizně v říjnu roku 2004. Jeden vzorek hroznů révy vinné tvořily tři subvzorky odebrané vždy v levé části, uprostřed, a v pravé části vinohradu s jednotlivými odrůdami. Odběr vzorků byl prováděn do sterilních polyetylénových sáčků. Vzorky hroznů byly po odběru neprodleně dodány do Státního zdravotního ústavu v Brně k mykologickému vyšetření. Na obsah vybraných mykotoxinů bylo dále odebráno k vyšetření 22 vzorků hroznové šťávy, 13 vzorků moštů a 13 vzorků mladého vína, které korespondují se vzorky hroznů révy vinné , u nichž bylo provedeno mykologické vyšetření. Hroznová šťáva byla připravena lisováním v laboratorních podmínkách a byla umístěna do sterilních plastových dóz. Plastové dózy se vzorky byly uchovány do doby zpracování v hlubokomrazícím boxu při –71 oC. Mošty byly odebrány do sterilních plastových dóz a mladá vína do skleněných lahví o objemu 200 ml ve vinařském závodě Znovín Znojmo během zpracování. Mykologické vyšetření Pět náhodně odebraných bobulí z každého subvzorku hroznu révy vinné bylo umístěno sterilní pinzetou na Petriho misku s Dichloran Rose Bengal Chloramphenicol (DRBC) agarem a inkubováno při teplotě 25 °C po dobu 5–7 dní [9]. Izolované kmeny rodu Penicillium a Aspergillus byly přeočkovány na Czapek Yeast Extract (CYA) agar, rody Alternaria, Cladosporium, Rhizopus and Epicoccum na Potato dextrose (PDA) agar k získání čistých kultur a k jejich další identiﬁkaci [10–12]. Stanovení OTA a alternáriových mykotoxinů Ke stanovení mykotoxinů byla použita validovaná a akreditovaná metoda instrumentalizované vysokoúčinné chromatograﬁe na tenké vrstvě (HPTLC) pro stanovení nízkých koncentrací OTA a alternáriových mykotoxinů v hroznové šťávě, moštu a víně [13, 14]. Mez stanovitelnosti metody (LoQ) pro ochratoxin A byla 8 ng/l. Mez stanovitelnosti metody (LoQ) pro alternariol, alternariol monometyléter a altenuen byla 1,5 µg/l a pro kyselinu tenuazonovou 7,5 µg/l [13, 14]. Výsledky Ze zkoumaných vzorků hroznů révy vinné byly izolovány následující druhy vláknitých mikroskopických hub: Alternaria alternata, Cladosporium (C. herbarum, C. cladosporioides), Penicillium (P. expansum, P. aurantiogriseum, P. spinulosum, P. citrinum), Aspergillus clavatus a Rhizopus nigricans. Výsledky mykologického vyšetření hroznů révy vinné jsou uvedeny v tabulce 2.

Tab. 2 Výsledky mykologického vyšetření hroznů révy vinné Vin. trať

Odrůdy révy vinné

Vláknité mikroskopické houby

Alternaria alternata biotyp 1 Alternaria alternata biotyp 2 Svatovavřinecké Cladosporium herbarum Rhizopus nigricans Alternaria alternata biotyp 2 Ryzlink rýnský Cladosporium herbarum Rhizopus nigricans Alternaria alternata biotyp 1 Alternaria alternata biotyp 2 Rulandské Cladosporium herbarum modré Epicoccum nigrum Rhizopus nigricans Alternaria alternata biotyp 1 Rulandské bílé Alternaria alternata biotyp 2 Cladosporium herbarum Alternaria alternata biotyp 1 Sauvignon Alternaria alternata biotyp 2 Cladosporium herbarum Frankovka Alternaria alternata biotyp 2 Alternaria alternata biotyp 2 Pálava Penicilium aurantiogriseum Veltlínské Alternaria alternata biotyp 2 zelené Penicillium aurantiogriseum Alternaria alternata biotyp 1 Ryzlink rýnský Alternaria alternata biotyp 2 Penicillium expansum Cladosporium Rulandské bílé cladosporioides Penicillium expansum Alternaria alternata biotyp 1 Alternaria alternata biotyp 2 Rulandské šedé Cladosporium cladosporioides Alternaria alternata biotyp 1 Ryzlink vlašský Alternaria alternata biotyp 2 Penicillium spinulosum Alternaria alternata biotyp 1 Rulandské Alternaria alternata biotyp 2 modré Cladosporium cladosporioides Alternaria alternata biotyp 1 Sauvignon Alternaria alternata biotyp 2 Cladosporium herbarum Alternaria alternata biotyp 1 Frankovka Alternaria alternata biotyp 2 Cladosporium herbarum Alternaria alternata biotyp 1 Tramín červený Alternaria alternata biotyp 2 Cladosporium herbarum Alternaria alternata biotyp 1 Frankovka Penicillium griseofulvum Alternaria alternata biotyp 1 Cabernet Penicillium griseofulvum moravia Alternaria alternata biotyp 1 Penicillium aurantiogriseum Svatovavřinecké Penicillium citrinum Rhizopus nigricans Alternaria alternata biotyp 2 Penicillium griseofulvum Sauvignon Aspergillus clavatus Rhizopus nigricans Alternaria alternata biotyp 1 Ryzlink vlašský Cladosporium herbarum Veltlínské Alternaria alternata biotyp 1 zelené Rhizopus nigricans

Izolované kmeny Alternaria alternata byly na základě morfologických kritérií a mikroskopie konidií identiﬁkovány a rozděleny do dvou biotypů. Při hodnocení frekvence výskytu izolátů vláknitých mikroskopických hub ve vzorcích hroznů bylo zjištěno, že kmeny Alternaria alternata biotyp 1 a biotyp 2 se vyskytují v 16 (73 %) vzorcích, Cladosporium herbarum v 9 (41 %) vzorcích, Rhizopus nigricans v 6 (27 %) vzorcích, C. cladosporioides, Penicillium aurantiogriseum a P. griseofulvum ve 3 (14 %) vzorcích, P. expansum ve 2 (10 %) vzorcích, P. citrinum, P. spinulosum, Aspergillus clavatus a Epicoccum nigrum v 1 (5 %) vzorku hroznů révy vinné. Ochratoxinogenní vláknité mikroskopické houby Aspergillus carbonarius, další druhy Aspergillus sekce niger, Aspergillus ochraceus, Penicillium verrucosum a Penicillium nordicum) nebyly ve vzorcích hroznů vinné révy izolovány. Výskyt OTA a alternáriových mykotoxinů v hroznové šťávě, moštu a ve víně nebyl zjištěn. Diskuse a závěr Výsledky pilotní studie ukazují, že absence výskytu ochratoxinogenních vláknitých mikroskopických hub, zejména Aspergillus carbonarius a dalších druhů A. sekce niger, může být s velkou pravděpodobností typická pro severní vinařské regiony Evropy. Podporou pro tento závěr jsou výsledky z Maďarsku, kde ochratoxinogenní vláknité mikroskopické houby Aspergillus carbonarius a další druhy A. sekce niger byly izolovány z hroznů révy vinné pouze v nejjižnější části Maďarska, nikoliv však ve středních a severních regionech. Tam byl mykologický proﬁl hroznů obdobný jako v pilotní studii [15]. Výsledky pilotní studie indikují, že výskyt a koncentrace OTA ve vínech se pravděpodobně zvyšuje v jižních vinařských oblastech (v oblasti Středomoří) a snižuje v severních vinařských oblastech. Tyto závěry podporují i výsledky studie Ottenedera a Majeruse, kteří sami vyšetřili 400 vzorků vín a dalších 450 výsledků vyšetření vín získali z odborných studií. Zjistili, že 95 % vzorků červených vín z jižních vinařských oblastí a pouze 12 % vzorků červených vín ze severních vinařských oblastí bylo kontaminováno mykotoxinem OTA [16]. V jiné studii Bellí aj. vyšetřili více než 2000 vzorků vín. Opět se potvrdilo, že vína pocházející z jižních vinařských oblastí byla více kontaminovaná OTA než vína ze severních vinařských oblastí [17]. Zvýšený výskyt OTA ve víně z jižních vinařských oblastí souvisí s osídlením hroznů révy vinné toxinogenními vláknitými houbami Aspergillus carbonarius a dalšími druhy Aspergillus sekce niger.

Vinařský obzor (7–8/2005) 391

Výsledky pilotní studie jsou pro naše vinohradnictví dobrou zprávou. Je však potřebné uvedené výsledky konﬁrmovat při sklizni hroznů révy vinné v dalších letech a dalších vinařských podoblastech. Literatura (1) ABARCA, M.L., BRAGULAT, M.R., CASTELLA, G., CABAÑES, F.J.: Appl. Environ. Microbiol., 60, 1994, s. 2650–2652. (2) ABARCA, M.L., ACCENSI, F., BRAGULAT, M.R., CABANES, F.J.: J. Food Prot., 2001, 64, s. 903–906. (3) BAU, M., BRAGULAT, M.R., ABARCA, M.L., MINGUEZ, S., CABAÑES, F.J.: Int. J. Food Microbiol., 98, 2005, s. 125–130. (4) BATTILANI, P., PIETRI, A., BERTUZZI, T., LANGUASCO, L., GIORNI, P., KOZAKIEWICZ, Z.: J. Food Prot., 66, 2003, s. 633–636. (5) SERRA, R., ABRUNHOSA, L., KOZAKIEWICZ, Z., VENÂNCIO, A.: Int J. Food Microbiol., 88, 2003, s. 63–68. (6) SAGE, L., GARON, D., SEIGLE–MURANDI, F.: J. Agric. Food Chem., 52, 2004, s. 5764–5768. (7) TJAMOS, S.E., ANTONIOU, P.P., KAZANTZIDOU, A., ANTONOPOULOS, D.F., PAPAGEORGIOU, I., TJAMOS, E.C.: J. Phytopathol., 152, 2004, s. 250–255. (8) MAGAN, N., OLSEN, M. (Eds.): Mycotoxins in food. CRC Press, Cambridge, England, 2004. (9) KING, A.D.JR., HOCKING, A.D. AND PITT, J.I.: Appl. Environ. Microbiol. 37, 1979, s. 959–964. (10) PITT, J.I., HOCKING, A.D.: Fungi and Food Spoilage. Chapman & Hall, Blackie Academic and Professional, London, UK, 1997.

Vzorky hroznů

Odebrané vzorky moštů (11) SAMSON, R.A., PITT, J.I.: Integration of Modern Taxonomic Methods for Penicillium and Aspergillus Classiﬁcation. Harwood Academic Publishers, Amsterdam, The Netherlands, 2000. (12) SAMSON, R.A., REENEN–HOEKSTRA, E.S.: Introduction to Food–Borne Fungi. Centraalbureau voor Schimmelcultures, Baarn, The Netherlands, 1988. (13) SKARKOVA, J., OSTRY, V., PROCHAZKOVA, I., RUPRICH, J. Development of HPTLC method for determination of OTA in must and wine. In The XXIXth Symposium „Chromato-

graphic Methods of Investigating the Organic Compounds“, Katowice–Szczyrk, June 8th – 10th , 2005, p. 153 (14) SKARKOVA, J., OSTRY, V., PROCHAZKOVA, I.: Planar Chromatographic Determination of Alternaria Toxins in Selected Foodstuffs. In Planar Chromatography 2005, International Society for Planar Separations 2005, s. 601–608. (15) VARGA, J., osobní sdělení. (17) OTTENEDER, H., MAJERUS, P.: Food Addit. Contam., 17, 2000, s. 793–798. (18) BELLÍ, N., MARÍN, S., SANCHIS, V., RAMOS, A.J.: Food Sci. Technol. Int., 8, 2002, s. 325–335.

Petriho miska s kultivací mikroskopických hub

392 Vinařský obzor (7–8/2005)

Den vinohradu společnost AGROTEC uspořádala tentokrát ve Velkých Bílovicích

Teoretický úvod – seminář Současnou situaci ve vinohradnictví a vinařství České republiky a Evropské unie zhodnotil předseda Svazu vinařů Ing. Sedlo. O ekonomických aspektech mechanizované sklizně hroznů a možnosti využití multifunkčních portálových nosičů ve vinohradnictví hovořili vědečtí pracovníci Ústavu zahradnické techniky Zahradnické fakulty Doc. Zemánek a Ing. Burg. Příspěvkem z vlastní praxe a to se zkušenostmi ověřovaných po několik let se zúčastnil Ing. Josef Svoboda z ﬁrmy Habánské sklepy (viz podrobněji samostatný příspěvek autora na jiném místě tohoto vydání Vinařského obzoru). Profesor Vilém Kraus hovořil o problematice dopěstování mladých vinic.

ců ve vinicích, dále Ing. Příkazský z firmy BAYER vysvětlující aktuální použití chemických přípravků ve vinicích a samozřejmě zástupce firmy Agrotec a garant akce Ing. Jaroslav Musil, který přednesl úvod k praktickým ukázkám strojů a pozval posluchače do vinic, kam se v poledne přesunuli. Na příjemnou atmosféru vinohradnických setkání jsou pracovníci firmy AGROTEC skutečně odborníci. Přihlížejícím vinohradníkům bylo zdarma k dispozici občerstvení ve formě dobře vychlazeného piva a opékaných uzenin, což v horku a po půldni setkání přišlo velmi vhod. Ale hlavní náplní setkání a jeho vyvrcholením bylo samozřejmě předvádění práce viničních traktorů a mechanizace.

Kromě jiného zdůraznil, že někdy bývá podceňována již příprava půdy před výsadbou vinice. Uvedl, že v sušších oblastech je nutno zpracovat půdu prokypřením či rigolací hlouběji – některé oblasti jižních států Evropy tak činí až do hloubky 1 m. Větší důraz by měl být kladen také na kvalitu výsadbového materiálu; vinohradník by měl přesně speciﬁkovat požadavky na klon a použitou podnož. Problémem u mladých výsadeb bývá také to, že pěstitel příliš spěchá na první úrodu, přičemž keř na toto zatížení není ještě připraven a tvar zformován. Kraus uvedl, že optimální by bylo posunout začátek plodnosti na 4., ale i 5. rok po výsadbě. Mezi dalšími řečníky byli Ing. Ackermann, který hovořil o současném vývoji chorob a škůd-

Traktor TNF 85 s kypřičem a okopávačkou Mezi předváděnými stroji nechyběl traktor TNF 85, který je používán hostitelskou společností Habánské sklepy. Před zraky vinohradníků byl představen s kypřičem Braun Vario a oboustrannou okopávačkou Braun. Hloubkové kypřiče Braun používají pěstitelé nejenom v Evropě. Tyto kypřiče jsou konstruovány tak, aby měli možnost změny šířky pracovního Na snímku v popředí stroj TNF 85 z řady úzkorozchodných spezáběru v meziřadí a to ciálů. Tento traktor pohání přeplňovaný motor o zdvihovém obbuď mechanicky a ne- jemu 3908 cm 3. bo hydraulicky a to též možné traktory TNF-A vybavit předními v rozpětí 900 až 2200 mm. Existuje zde velká rameny a předním vývodovým hřídelem pro variabilita využití různých typů kultivačních práci s čelními mulčovači, drtiči větví a kmína kypřících radlic až do hloubky 45 cm, v přípaků. Vybavení předními rameny a předním výdě hloubkového kypřiče až do hloubky 60 cm.

Součástí je také drobící vál a hmotnost zařízení začíná na 400 kg. Unikátním systémem řízení je u traktorů řady TNF-A patentovaná přední náprava SuperSteer (TM). Nabízí opravdu bezkonkurenční parametry ve své třídě: má minimální poloměr otáčení, vynikající manévrovatelnost v omezených prostorách mezi úzkými řádky a hlavně možnost přejíždět z řádku do řádku při práci s postřikovačem, při kultivaci apod. Velkou předností traktoru je také jeho vynikající tažná síla. Automatický systém aktivuje pohon přední hnané nápravy pouze v případě, když se zvýší prokluz zadní nápravy. Při lehčích pracech se tak šetří palivo a přední pneumatiky. V základní výbavě stroje je k dispozici elektrohydraulicky spínaná uzávěrka diferenciálů. Na přání je

Vinařský obzor (7–8/2005) 393

vodovým hřídelem zvýší využití traktoru během roku. Rosiče AKP Maxi byly další viniční mechanizací, jejíž práci spatřili účastníci podujetí. Nádrž na postřikovou směs je vyrobena z polyetylenu a má funkci úplného vyprázdnění. Součístí stroje je i nádrž na čistou vodu nebo nádržka na mytí rukou. Rosič je opatřen venkovním stavoznakem a jeho rám je z žárově zinkované oceli. Nechybí zde nalévací filtr do nádrže a také filtr sání a dva tlakové filtry se samočištěním. V nádrži je postřiková směs míchána speciální tryskou. Proudnice vzduchu, která umožňuje směrování proudu vzduchu s postřikem, je pozinkovaná. Konstrukce nápravy rosiče umožňuje jeho stavitelnost – světlost podvozku a rozchod kol. Samozřejmostí rosiče je osvětlení pro provoz na pozemních komunikacích. Úplnou novinkou z nabídky Agrotecu bylo předvedení víceúčelového sklízeče hroznů New Holland

s neseným rosičem Berthoud. Nová řada těchto multifunkčních strojů byla rozšířena o celkem šest modelů a zvýšila tak náskok technologie BRAUD z pohledu inovace, jakosti sklizně, komfortu, výkonu a všestrannosti. O komfort práce obsluhy se stará zařízení nově vyvinuté kabiny – přístrojová deska, ovládací prvky, optimální výhled a bezpečnostní kabina. Ale tím výčet zlepšení těchto strojů zdaleka nekončí, z nejdůležitějších inovací vyjmenume alespoň tyto: – nový systém programování a regulace rychlosti pohybu

– nová protiskluzová hydrostatická převodovka – nové motory – nový setřásací systém pro sklizeň hroznů – nová multifunkční páka – nové dopravníky a exkluzivní a patentovaný separátor bobulí Z dalších strjů byly předvedeny traktory TCE 45, TCE 50 a traktory řady TNF-A (75, 85 a 95) a to s dalšímu kultivátory, rotačními bránami a mulčovači značky KUHN, ometačem kmínků ERO, tunelovým osečkovačem letorostů ﬁrmy ERO, odsavačem listů a vyvazovačem letorostů ERO.

Prípravky na ošetrenie vína Vinárske potreby Drevené sudy Barikové sudy Pálenice Mixér na ovocie – jablká

Royal – Hudec Miroslav, Na hriadkach 13/a, 841 07 Bratislava Tel./Fax: +421 (0)2/6477 4937, Mobil: 0903/829 216, 0903/829 217 E-mail: mhudec@stonline.sk

SALIMA Mezinárodní potravináŐské veletrhy

7. - 10. 3. 2006 Brno - VýstavištĚ

www.bvv.cz/salima

25. mezinárodní potravináŐský veletrh JUBILEJNÍ ROýNÍK 3. mezinárodní veletrh mlynáŐství, pekaŐství a cukráŐství 22. mezinárodní veletrh zaŐízení pro obchod, hotely a veŐejné stravování 12. mezinárodní vinaŐský veletrh Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště 1 / 647 00 Brno Czech Republic

UzávĚrka pŐihlášek: 30. 9. 2005

tel.: +420 541 152 985 fax: +420 541 153 067 e-mail: salima@bvv.cz www.bvv.cz/salima

Vinařský obzor (7–8/2005) 395

Základné substancie na výrobu syntetických zátok vínnych fliaš Doc. Ing. Erich Minárik, Bratislava

Výroba plastických materiálov v priemyslovom merítku začalo okolo roku 1940 v Nemecku vedno so syntetickým kaučukom a textilným vláknom v USA. Vtedy uzreli sveta aj prvé početné polymerné látky. V potravinárstve a zdravotníctve sa plastické látky začali využívať ako obaly potravín aj v medicínskej, chirurgickej a farmaceutickej praxi. Boli výhodné pre ich nízku hmotnosť, malé výrobné náklady, ľahkosť formovania a spájania s inými materiálami. Čo sú plastické materiály? Podľa direktív Komisi Európskej únie z roku 1990 sa plastické látky deﬁnujú ako „organické makromolekulové zlúčeniny získané polymerizáciou alebo inými postupmi, prípadne polykondenzáciou s molekulami o nízkej hmotnosti alebo chemickou modiﬁkáciou prirodzených makromolekúl či prídavkom iných substancií k takýmto makromolekulovým zlúčeninám“. Makromolekuly, ktoré predstavujú plastové substancie, môžu mať dve formy: 1. homopolymerné a 2. kopolymerné. Tieto látky sa ďalej rozdeľujú do troch tried: 1. termoplastické, 2. termoreaktívne a 3. elastomérové. Termoplastické substancie Termoplastické látky zahrievaním mäknú, po ochladení opäť stvrdnú. Tento úkaz je reverzibilný. Makromolekuly sú lineárne alebo rozvetvené amorfné polyméry, polokryštalické prípadne čiastočne kryštalické polyméry.

Termoreaktívne substancie Tieto plasty sa teplom nemenia, no sčernajú a rozkladajú, vo väčšine bežných organických rozpúšťadlách sú nerozpustné. Medzi reťazcami sú zosieťované v troch rozmeroch. Do tejto skupiny patria fenoplasty, aminoplasty, epoxydové živice, nenasýtené polyesterové a polyuretánové plasty. Elastomérové plasty Elastoméry možno poznať ľahko podľa fyzikálneho, elastického kaučukovitého vzhľadu. Prirodzený kaučuk (polyizoprén) sa nahradzuje stále častejšie syntetickým polybutadienovým kaučukom a jeho derivátmi. Do skupiny elastomérov patria aj niektoré silikóny, ako polydimetylsiloxán. Podľa požadovanej akosti sa do makromolekúl pridávajú aditívy. Zmes sa uvádza ako „compound“ (Kaloustian 2002). Bežné aditívy: antioxidanty zabraňujúce alebo odďaľujúce starnutia dôsledkom vzdušnej oxidácie stabilizátory, ktoré zabraňujú rozklad polyméru, najmä polyvinylových makromolekúl mazivá používané pri vyňatí plastu z formy plastiﬁkátory (pridané do 50 % hmotnosti celkovej zmesi). Zlepšujú ohybnosť materiálu minerálne alebo organické látky zlepšujúce mechanické vlastnosti. Znižujú výrobné náklady

Skúsenosti s postupom „batonage“ Ročník 2003 so svojimi osobitosťami spôsobil, že v mnohých vinárskych prevádzkach použili systém „batonage“ (premiešanie mladého vína „palicemi“). Uvoľňovanie manoproteínov a polysacharidov z bunkových stien kvasiniek má značný vplyv na uvoľnenie aromatických látok a na zlepšenie štruktúry vína. Nasadením enzýmov štiepiacich polysacharidy spojené s kontinuálnym premiešaním mladého vína ležiaceho na kvasniciach sa posíli uvoľnenie manoproteínov z kvasníc do vína. Voľný SO2 treba udržať pod 30 mg/l. Tento postup je výhodný pre Silvánske a burgundské odrody. Der Deutsche Weinbau 2004, č. 21, s. 10 Erich Minárik Brown-Forman končí s výrobou vinných sudů Další ilustrace krize, kterou procházejí výrobci sudů: americká skupina Brown-Forman se rozhodla uzavřít svou deﬁcitní pobočku Mendocino Cooperage, specializovanou na výrobu dubových sudů na víno. Závod, který zaměstnává 22 lidí v Hoplandu (Kalifornie), by měl ukončit veškerou činnost na začátku března. „Snažíme se už léta udělat z Mendocino Cooperage rentabilní aktivitu”, vysvětluje prezident Brown-Formana Bill

pigmenty a farbivá: poskytujú požadovaný vzhľad impregnátory spomalujúce zápalnosť Vhodnosť plastových zátok pre vínne fľaše Kaloustian podrobne cituje testy, ktorými sa musia riadiť producenti plastových zátok pre vínne fľaše pri charakterizácii vhodnosti použitia vo vinárskej praxi. Tieto testy zahrnujú: plameňovú skúšku teploty, fúzie (test mäknutia plastu), rozpustnosť, IČ – test transformácie podľa Fourniera, plynovú chromatografiu po pyrolýze, magnetickú nukleárnu rezonanciu, stanovenie rozpustných polymérov atď. Len po úspešných skúškach možno pristúpiť k voľbe základnej suroviny pre plastové zátky na uzatvorenie vínnych fliaš. Súhrn Uvádzajú sa fyzikálne, chemické a technologické vlastnosti plastových látok (termoplastické, termoreaktívne a elastomérne), ich zloženie ako aj hlavné aditívy do plastových substancií. Stručne sa uvádzajú najdôležitejšie skúšky na vhodnosť použitia na výrobu plastových zátok pre vínne fľaše. Literatúra J. Kaloustian: Annales des Falsifications Exp. Chim. 95, 2002, č. 959, s. 171–187 J. Kaloustian: Revue des Oenologues č. 109, s. 5–15

Coleman. „Ale poslední změny v kalifornském vinařství, zvlášť nadšení vinařů pro alternativní řešení, jako je dubová sudovina, urychlily uzavření podniku”. Sudovina (angl. „staves”), dubové desky, ze kterých se vyrábí, sudy se užívají ve sklepech k vytvoření dřevité příchuti, stejně jako hobliny. Brown-Forman, obchodující s víny a lihovinami, prodává např. značky Fetzer (Kalifornie) a Bolla (Itálie), stejně jako burgundská vína Michel Picard. Skupina loni dosáhla obrat 2,3 mld. USD (1,7 mld. ). Podle Vitisphere.com zpracoval A. Konečný ml. Uzávery vínnych fliaš – medzi eufóriou a vytriezvením Ak sa vo víne vyskytuje korková pachuť po trichlóranisole, viník sa rýchle nájde. Novšie starosti robia aj plastové uzávery (pach maštale). Ide o krízu suroviny z USA. Tzv. nomacorc má prísadu mastenca. Podľa skúseností v Rheinland – Pfalc v SRN, vína vo fľašiach uzavretých plastovou zátkou vykazujú často menej ovocného charakteru, ba občas pach po konskom či kravskom maštalnom zdroji. Kríza nomacorcu s prísadou mastenca vyvolávajú veľmi kritické diskusie okolo plastových uzáverov nielen v Nemecku. Der Deutsche Weinbau 2004, č. 12, s. 36 – 37 Erich Minárik

396 Vinařský obzor (7–8/2005)

Zákal ve víně a nefelometrie

Zákal (turbidita) v kapalině je obecně definován jako snížení průhlednosti kapaliny způsobené přítomnými nerozpuštěnými látkami. Pro kontrolu zákalu vína, nebo jste-li příznivci termínu čirosti vína, vinaři používají staletími zažitý způsob. Pohledem do světla, v lepším případě ve slunečním světle, se přesvědčují o jednom ze znaků jakosti svého produktu. Tento způsob se však spíše hodí pro posouzení vína bezprostředně před spotřebou. V moderních technologiích při výrobě, kdy je cílem dosažení kvalitních, archivních vín, již nemá místo. Řada problémů je totiž způsobena podceněním zákalu a později je pak nutné řešit stabilitu nápoje, což je spojené se ztrátou finančních prostředků, v ještě horším případě se ztrátou důvěry zákazníků. Víno musí být nejen jakostní v mladém stavu ve sklepě, ale musí si udržet kvalitu i po delší archivaci a popřípadě vydržet ne příliš dobré zacházení na cestě k zákazníkovi. Uvědomme si, že velikost částic, které mohou způsobit nežádoucí biologický proces nebo nastartovat chemické reakce, je řádově v desetinách mikrometrů až jednotek mikrometrů. Je pak otázkou času a pro ně příznivých světelných a tepelných podmínek, kdy se negativně podepíší na kvalitě vína. Takto malé částice lidským okem běžnými prostředky v žádném případě nepostihneme (jedině při vysokých koncentracích), kontrola v externí laboratoři může dát výsledek pozdě, až je produkt chybně zfiltrován. Je pak nutné proces znovu zopakovat. Zvýšené výrobní náklady radost určitě neudělají. A to můžeme mluvit o štěstí, že jsme nápravu provedli včas a takovýto produkt nebyl již lahvován. K odhalení mechanické či mikrobiologické nečistoty produktu slouží optické metody přístrojové analýzy. Tyto metody byly komerčně rozvinuty v průběhu posledních dvou až tří desetiletí a našly nezastupitelné uplatnění v řadě oborů nejen potravinářského průmyslu. Zvláště v oboru kvasného průmyslu zažívá měření s použitím zákaloměrů rozmach, provozní i laboratorní zákaloměry se používají v různých fázích procesu při kontrole filtrace až po kontrolu stability produktu v lahvích. Zejména v pivovarnictví jsou rozpracovávány různé postu-

py laboratorních postupů pomocí zákaloměrů k předpovědění stability nápoje. Domnívám se, že i vinaři při výrobě kvalitních archivních vín budou postupem času nuceni přijmout nové technologie. Neznamená to opuštění tradičních metod, ztrátu identity vína, ale zvýšení konkurenceschopnosti. Přinese to nejen úsporu výrobních nákladů, ale i jistotu, že jejich produkt bude kvalitní a na trhu žádán. Samozřejmě jen ten, kdo vyrábí vína pro „rychlou spotřebu“, nemusí těmto trendům věnovat pozornost. A v čem mohou vhodné optické pomůcky a měřicí přístroje pomoci? Vinaři se potýkají s mikrobiologickými i nebiologickými zákaly. Mikrobiologický zákal je způsoben přítomností a množením kvasinek, bakterií a plísní. Nebiologický (koloidní) zákal je způsoben chemickými reakcemi, řadíme sem bílkovinný zákal, popř. kovový zákal. V neposlední řadě mohou výsledný efekt ovlivnit i mechanické nečistoty. Tvorbu těchto zákalů lze včas zachytit. Už při naplavování křemelinového svíčkového filtru. Lze se přesvědčit, zda je filtr řádně naplaven a zda nepropouští křemelinu. Při samotné filtraci vína se pak kontroluje účinnost filtrace. Na základě průběžných výsledků je možná i optimalizace složení filtrační křemelinové směsi. Přístroje pomohou určit filtrovatelnost, jednoduchá je i kontrola po mikrofiltraci. Je možné stanovit připravenost vína na lahvování, dokonce i v lahvích sledovat stabilitu nápoje. Je nutné zdůraznit, že se tak děje prakticky v reálném čase, měření je rychlé bez nároku na další spotřební materiál. To oceníme zejména v případě, že výrobní proces je v běhu a není prostor na časově náročnější testy. Zajisté komplex těchto opatření spolu s dalšími laboratorními zkouškami pomáhá na cestě ke kvalitnímu produktu a ke spokojenosti spotřebitele. Přístrojů pro měření zákalu se vyrábí celá řada, každý přístroj je vhodný pouze pro svou oblast použití, a poměrně málo jich vyhoví pro nasazení v potravinářském průmyslu. Protože se pohybujeme v nízkých hodnotách zákalu, zvolíme přístroje založené na nefelometrickém principu, které určují zákal měřením intenzity rozptýleného světla od suspendovaných částic.

V dokonalejších přístrojích je přidáno čidlo, měřící současně absorpci prošlého světla, pak hovoříme o tzv. poměrové metodě nefelometru. Laboratorní nefelometry v potravinářství nyní již téměř výhradně používají umístění kyvety se vzorkem ve vodní imerzi, což dále zlepšuje optické vlastnosti přístroje a zabraňuje rosení stěn kyvety při měření chladového zákalu, a dvojúhlové měření – čidla jsou umístěna kolmo a v dopředném ostrém úhlu proti zdroji světelného paprsku. Při dvojúhlovém měření lze totiž rozlišit podíl částic různé velikosti na zákalu. Dopředný úhel měření je citlivější na částice větší než cca 0,5 až 1 µm, kam spadají svou velikostí částice kvasinek a křemeliny. Porovnáním hodnot zákalu z obou úhlů lze např. dovodit, zda je zákal převážně bílkovinného nebo kvasného charakteru. Další přidanou hodnotou stolních zákaloměrů může být měření zákalu v lahvích. Pro ty, kteří se chtějí s možnostmi, které jim moderní nefelometrie dává, teprve seznámit nebo požadují rychlou mobilní kontrolu, slouží nefelometrické indikátory zákalu. I s nimi lze nekompromisně odhalit nežádoucí zákal. Využití je skutečně široké a najde uplatnění i v běžném provozu domácnosti. Od kontroly pitné vody, přes kontrolu vody v bazénu, po zjištění jiskrnosti destilátů. Ne vždy musí být zjištěný zákal na závadu, ale v mnoha případech je předzvěstí následného nekalého procesu. A bezpochyby se mnoho vinařů se zákalem potýkalo. S jakými úspěchy či ztrátami, si každý jistě odpoví sám. Kdo se naučí se zákalem pracovat a dostane ho pod kontrolu, ušetří si mnohá nepříjemná překvapení. Ing. Jaroslav Novotný, Brno

TAKÉ ZDE MŮŽE BÝT PŘÍŠTĚ VÁŠ INZERÁT

Vinařský obzor (7–8/2005) 397

Nejdůležitější plísně hroznů a sklepů Ing. Václav Švejcar, CSc., Mutěnice

Hrozny, napadené v době vegetace, zvláště pak před vinobraním, plísněmi mohou mít velmi negativní vliv na kvalitu budoucího vína, pochopitelně pokud hrozny nejsou řádně ošetřovány fungicidy. Nejčastěji se na hroznech, případně ve sklepech, nacházejí druhy těchto rodů: Alternaria, Aspergillus, Botrytis, Cladosporium, Mucor, Oidium, Penicillium, Plasmopara a Rhizopus. Všeobecně řečeno, plísně mohou ovlivnit kvalitu vína několika způsoby. V prvé řadě je to ztráta výtěžnosti šťávy a ztížené zpracování (odstopkování a lisování) nahnilých hroznů, dále je to změna chemického složení vína, jako je to třeba produkce kyseliny galonové, oxidace fenolových látek či tvorba kyseliny octové, případně různých pachutí (Toit, Pretorius 2000). Naštěstí pro vinaře jsou plísně citlivé na alkohol (snesou ho max. 3 %), na nízké pH a na oxid siřičitý a to je důvod, proč ve víně nepřežívají. Celá řada z nich však přežívá při špatné sanitaci ve sklepech, zejména na dřevěných sudech a za určitých okolností mohou nepříznivě působit na víno. Fleet (1998) dokládá, že plísně produkují antikvasinkové metabolity, které mohou ovlivnit průběh alkoholového kvašení či jablečno-mléčné kvašení. Je známo, že plísně Aspergillus a Penicillium mohou produkovat mykotoxiny (patulin a ochratoxin), které jsou karcinogenní, a je proto pochopitelné, že jsou v současné době předmětem velkého zájmu. Zdá se však, že obava z mykotoxinů není na místě, protože případně vzniklé mykotoxiny jsou inaktivovány fermentačním procesem, čili jejich aktivita je nulová. Důkazem tohoto tvrzení je skutečnost, že ve vínech vyro-

bených z hroznů napadených plísněmi se nikdy nevyskytla rezidua uvedených plísní. Biologie a výskyt plísní rodu Botrytis, Plasmopara (Peronospora) a Oidium byly mnohokrát v našem časopise popsány, včetně ochrany proti nim, a proto se v tomto příspěvku jimi nebudeme již zabývat. Zaměříme se jen na ty plísně, které jsou méně známé a za určitých podmínek mohou působit i jisté potíže. Plísně rodů Aspergillus a Penicillium jsou nejrozšířenějšími i nejčastěji se vyskytujícími plísněmi. Jednoznačně je možné je označit za škodlivé. Na rozdíl od Botrytis cinerea napadají poškozené bobule hroznů (hmyzem, kroupami apod.). Pro svoje typické zelené mycelium se kontaminace uvádí jako „zelená hniloba“ (Švejcar, Minárik 1981). Oba dva rody napadají také sudy a další zařízení ve sklepech. Nejčastěji vyskytující se plíseň ve vinicích a sklepech je Aspergillus glaucus, mající v raném stádiu žlutohnědé mycelium, které později zhnědne. Velmi často se také v přírodě vyskytuje Aspergillus niger. Z počátku má bílé, později až černošedé mycelium. Tento druh je zajímavý také tím, že se vyskytuje na korkových zátkách vinných láhví, které barví do purpurově červena. Výskyt není častý. Plísně rodu Aspergillus se na révě vinné nejčastěji objevují hlavně v teplých a sušších měsících. Plísně rodu Penicillium jsou vedle Botrytis cinerea nejrozšířenějšími plísněmi na révě vinné. Na rozdíl od rodu Aspergillus, který dominuje v suchých a teplejších měsících, druh Penicillium se objevuje zváště v chladnějších měsících, s častými atmosférickými srážkami a při maximální vlhkosti vzduchu. Z vinařského hlediska je nejnebezpečnější Penicillium expansum. Vyskytuje se na hroznech nějakým způsobem poškozených. Jejím typickým znakem je produkce hořkých a těkavých látek, které jsou příčinou

známé „plesnivé“ vůně a chutě. Navíc mohou plísně rodu Penicillium poškozovat jakost vína nepřímo tím, že se přes nekvalitní zátku dostanou do vína její substance, kde se rychle rozpustí a i v nepatrném množství dají vínu pachuť po plísni, která se, bohužel, nedá odstranit. Jak již bylo uvedeno, plísně samy ve víně nemohou růst, nemohou se, díky prostředí, rozmnožovat. Ve vinohradech, na révě vinné a ve sklepech se vyskytuje ještě celá řada různých plísní, ale jejich působení je pro vinařskou praxi zanedbatelné. Jde např. o Rhizopus stolonifer (bývá na nahnilých bobulích) či Mucor racemosus. Tato plíseň se nejčastěji objevuje na prchlých hroznech a zvláště pak na zahradních jahodách. Nelze zapomenout na známou, neškodnou, spíš příjemnou plíseň Cladosporium cellare. Vyskytuje se na stěnách sklepů, láhvích v archívu či jiném sklepním hospodářství. Porosty této plísně jsou tmavé, měkké, různě tlusté a vatové. Daří se jí tam, kde je minimální vlhkost 85 %. Mnozí vinaři jsou rádi, že jim ve sklepě roste a vnímají ji spíš jako přirozenou dekoraci. Zdá se, že tato plíseň bude v budoucnu asi raritou, protože v moderních sklepech moc neporoste, v nich už chybí pro její rozmnožování a růst základní předpoklady. Literatura Fleet, G.,H.: The microbiology of alcoholic beverages. In: Wood, B.J.B (ed) Microbiology of Fermented Foods, vol.1 Blackie Academic and Professional, London 1998, s. 217–262 Švejcar, V., Minárik, E.: Vinařství – Mikrobiologie hroznů a vína. Skriptum VŠZ, Brno 1981, 99 s. Toit, M.,Pretorius, I.S.: Microbial Spoilage and Preservation of Wine: Using Weapons from Nature´s Own Arsenal – A Review. Institute for Wine Biotechnology and Department of Viticulture and Oenology, University of Stellenbosch, 2000, Private Bag XI, 7602 Matieland (Stellenbosch) South Africa

Sklepy – opravy a rekonstrukce

Pûstujeme révu vinnou

Publikace popisuje typy suterénÛ, jejich orientaci vÛãi nadzemním ãástem stavby z hlediska konstrukce a dispozice. Zab˘vá se zejména jejich závadami z hlediska stavebního statického a vlhkostního a navrhuje konkrétní moÏnosti oprav. Kniha zahrnuje základní typy sklepÛ, vãetnû samostatn˘ch a poskytuje in,formace i o provozování sklepÛ. (vã. 5% DPH)

Kniha obsahuje základní informace o anatomii a fyziologii révového keﬁe, doporuãení volby odrÛd a kompletní popis postupu.

98,(vã. 5% DPH)

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

398 Vinařský obzor (7–8/2005)

NABÍZÍME Láhve: LÁHEV BORDEAUX 0,75 l Kč 3,05 LÁHEV 1,0 l Kč 4,75 TERMOKAPSLE červená, zelená, černá Kč 0,53 KOREK aglomerát Kč 0,72 CENY JSOU UVEDENY BEZ DPH

Martin Hicl Dlouhá 49, 691 06 Velké Pavlovice tel. 608 111 189

Dřevěné vinohradnické a sadařské sloupky rozměry: 70 x 70 x 2 200–2 600 mm jiné rozměry možné dle dohody materiál: DUB, JASAN a jiné vyrábí a dodává ﬁrma: TEMATSERVIS, spol. s r.o. Cihlářská 1153, 686 04 Kunovice tel.: 604 526242 tel / fax: 572 548 306

PODPOŘTE NÁS, KUPUJTE U NAŠICH INZERENTŮ

Vinařský obzor (7–8/2005) 399

Vliv kvasinek na kvalitu vína Ing. Václav Švejcar, CSc.; Bc. Irena Pavelková, Mutěnice

Kurtzman a Fell (1988) popisují sto kvasinkových rodů, které reprezentují více než 700 druhů. Pouze však jen 12 rodů kvasinek je přímo spojeno s hrozny či výrobou vína. Identiﬁkace kvasinkových druhů je pro enology nanejvýš důležitá, vlastně nezbytná, protože dobrá znalost jednotlivých druhů umožní zabránit znehodnocení kvasného média. Pod pojmem vinná kvasinka se v praxi vždy myslí kvasinka rodu Saccharomyces, velmi často nazývaná „pravá“ vinná kvasinka. Kvasinky rodu Saccharomyces (cerevisiae, bayanus, oviformis, uvarum aj.) mohou zajistit klidný průběh fermentace bez tvorby jakýkoliv pachutí. Tyto kvasinky jsou tolerantní k vysokému obsahu cukru a etanolu, k nižší teplotě či vůči vyšší hladině SO2 apod., což jim umožňuje, že fermentaci dobře zvládají. Vedle rodu Saccharomyces sp. se někdy ve víně také vyskytují kvasinky rodu Zygosaccharomyces a Brettanomyces. Kvasinky rodu Zygosaccharomyces jsou osmoﬁlní se schopností růst za vysokých koncentrací cukru a se schopností prokvasit mošt do sucha. V našich podmínkách je nejrozšířenější Zygosaccharomyces bailii. Je vysoce odolná vůči konzervačním prostředkům (oxid siřičitý, sorban draselný) a také se vyznačuje vysokou odolností vůči etanolu (někteří autoři uvádějí, že snesou víc jak 15 obj %) a jsou také poměrně tolerantní k nízkému pH (pod 2,0), což ji činí nesmírně obtížnou a škodlivou kvasinkou. Toit, Pretorius (2000) uvádějí, že činnost Zygosaccharomyces bailii může také vést ke zvýšení obsahu kyseliny octové a jantarové ve vínech a k poklesu kyseliny L-jablečné a jako doprovodný jev se ve vínech může také vyskytnout snížení celkové kyselosti a může dojít ke snížení obsahu esterů. V našich provozech je

také známé její škodlivé působení ve formě jemných, nepatrných zákalů naláhvovaných vín. V posledních letech se stále častěji hovoří o kvasince Brettanomyces bruxellensis. Rod kvasinek Brettanomyces patří k asporgenním kvasinkám rodu Dekkera. Je veliké štěstí, že v našich podmínkách se vyskytují jen sporadicky v červených vínech. V zemích Nového světa však patří k obávaným kontaminujícím kvasinkám, zejména v červených vínech. V některých zemích se vyskytuje také v pivovarech (Dittrich 1977). Kvasinky Brettanomyces bruxellensis se mohou nejčastěji vyskytovat v barikových sudech, kde mohou žít i několik let. Umožňuje jim to nenáročnost na živiny a ne zrovna nejlepší hygiena sudu a výrobních prostor. Škodlivost těchto kvasinek se projevuje ve vůni a chuti červeného vína, čímž je narušena celková harmonie vína. Nežádoucí metabolismus této kvasinky se projevuje tím, že ve vínech se mohou objevit různé pavůně, jako třeba po hřebíčku, lehkém dýmu, koňském potu, myšině či připálené gumě nebo pavůně po koňském sedle. Schanderl (1950) uvádí, že tyto nežádoucí kvasinky za příznivých podmínek dokáží vytvořit až 2,4 g.l-1 kyseliny octové. Intenzita vzpomenutých pavůní je dána pokročilostí účinků různých kmenů a také na vnímavosti člověka. Je známo, že některým lidem se dokonce pachutě líbí, ale je také mnoho těch, kteří je striktně odmítají a pokládají je za vysloveně nežádoucí. Na vysokou adaptabilnost přežití těchto kvasinek ve vínech, v porovnání se Saccharomyces cerevisiae, upozorňuje Silva a kol. (2004). Třebaže dnes je již známo, které látky mohou pachutě způsobovat (4-etylfenol, 4-etylguajakol a nověji 4-etylkatechol), je jejich vyloučení z vína nesmírně obtížné či vůbec nemožné. Obě dvě vzpomenuté kvasinky jsou vysoce nebezpečnými kontaminanty, protože mohou ve vinařské technologii udělat mnoho škody. Pojem „divoké kvasinky“ je spojován s nesaccharomycety, které jsou schopné zajisti částečné prokvašení moštů a jejich existence je spojena s tvorbou esterů, které mohou způsobovat znehodnocení vína. Jde hlavně o kvasinky rodů Candida, Debaryomyces, Hanseniaspora, Hansenula, Kloeckera, Metschnikowia, Pichia, Saccharomyces a Torulospora.

Zygosaccharomyces baillii, Zvětšení 900x, Foto archiv autora Při spontánním kvašení se v prvé řadě uplatňují Kloeckera apiculata, Hanseniaspora uvarum a Metschnikowia pulcherrima. Jejich produkce alkoholu je však velmi nízká, protože jsou kvasinky s nízkou tolerancí vůči alkoholu (max do 5 obj %). Kvasinky Hansenula anomala (známá spíš jako Pichia anomala), Kloeckera apikulata a Hanseniaspora uvarum jsou známé v první řadě tím, že produkují značné množství esterů, což je v přímé souvislosti s množstvím kyseliny octové, která vede k naoctění vína. Na základě uvedených skutečností a s přihlédnutím k dosavadním výsledkům s používáním čistých kultur kvasinek (ASVK), které mají široké spektrum použití, je účelné ustoupit od spontánní fermentace a důsledně používat ASVK. Určitě se to vyplatí. Literatura Dittrich, H. H.: Mikrobiologie des Weines, E. Ulmer Verlag, Stuttgart 1977, s. 316 Kurtzman, C. P.; Fell, J. W.: The yeasts, a taxanomic study, 4. vydání, Elsevier Science Publishers, Amsterodam 1988 Silva, P.; Cardoso, H.; Gerós, H.: Studies on the Wine Spoilage Capacity of Brettanomyces/ Dekkera sp. American Journal of Enology and Viticulture, 55:1, 2004, s. 65–72 Schanderl, H.: Die Mikrobiologie des Weines. E. Ulmer Stuttgart, 1950, s. 212 Toit, M.; Pretorius, I. S.: Microbial Spoilage and Preservation of Wine: Using Weapons from Nature΄s Own Arsenal – A Review. Institute for Wine Biotechnology and Department of Viticulture and Oenology, University of Stellenbosch, 2000, Private Box XI, 7602 Matieland (Stellenbosch) South Africa

400 Vinařský obzor (7–8/2005)

Trh s vínem v rozšířené EU Ing. Jiří Sedlo, CSc. – Svaz vinařů ČR 1. Produkce Sklizeň hroznů v roce 2004 a tím i následná produkce vína v členských státech EU (25) byla mimořádně vysoká. Za posledních 5 let nejvyšší, jak vyplývá z následující tabulky, která porovnává celkovou produkci vína v dnešních vinařských členských státech EU: Tab. 1: Produkce vína a moštu v členských státech EU (v tis. hl) Země 2000 2001 2002 2003 2004 Česko 520 545 495 510 545 Německo 9 950 8 980 9 984 8 289 10 147 Řecko 3 558 3 477 3 085 3 815 4 295 Španělsko 45 572 33 937 39 419 47 300 49 038 Francie 59 740 55 339 51 966 47 519 58 845 Itálie 54 088 52 293 46 200 46 650 55 000 Kypr 570 503 240 400 414 Lucembursko 132 135 154 123 156 Maďarsko 4 329 5 450 3 500 3 900 4 800 Malta ? 67 62 70 70 Rakousko 2 337 2 531 2 599 2 556 2 579 Portugalsko 6 694 7 790 6 651 7 283 7 475 Slovinsko 1 097 1 090 900 671 506 Slovensko 427 ? 332 540 500 ostatní EU 25 17 18 12 18 20 Celkem EU 25 189 031 172 155 165 599 169 644 194 390

2. Vývoz a dovoz vína Vývoz delší období narůstá poměrně pomalu a nyní přesahuje 13 mil. hl. Největší množství se vyváží do USA (3 až 4 mil. hl), Švýcarska (1,5 mil. hl), Kanady a Japonska (přes 1 mil. hl). Na pátém místě se střídalo v posledních letech Česko s Ruskem (kolem 0,5 mil. hl). V roce 1998 jsme byli na 8. místě. Po zahájení vyjednávání o bilaterální dohodě o obchodu s vínem v roce 1999 jsme se posunuli na 7. místo, následující rok na 6. místo a v roce 2001 na 5. místo, na kterém jsme byli až do vstupu do EU, s výjimkou roku 2003. Ve ﬁnančním vyjádření vypadá export vína z EU obdobně, s výjimkou naší pozice, protože ČR obecně dováží prakticky výhradně levné víno. A je to tak dobře, protože jde o jiný druh vína, než který produkujeme. Během posledních osmi let jsme se nedostali mezi prvních 11 dovozců. Vývoz ve ﬁnančním vyjádření trvale narůstá, na rozdíl od objemu vyváženého vína. Před pěti lety bylo vyvezeno víno v hodnotě 4 miliard Eur, v roce 2004 již v hodnotě 4,5 mld. Eur. EU dlouhodobě vyváží víno za nejvyšší částku do USA (necelé 2 miliardy EUR), následuje Švýcarsko, Japonsko a Kanada. Vývoz vína z EU v roce 2004 v hodnotovém vyjádření uvádí obr. 2.

Zdroj: Evropská komise Z celkové produkce přesahující 194 mil. hl tvořilo víno téměř 184 mil. hl. Přes 10 mil. hl bylo užito jako mošt, zahuštěný mošt a moštový koncentrát, největší podíl (7 mil. hl) ve Španělsku a Itálii (2 mil. hl). Vína stolního bylo 100 mil. hl, jakostního vína 73 mil. hl a vína na průmyslové zpracování 10 mil. hl. Nejvíce stolního vína bylo vyrobeno v Itálii (téměř 40 mil. hl), Španělsku (přes 28 mil. hl) a ve Francii (přes 21 mil. hl). Nadměrná sklizeň hroznů se podepsala i na poklesu cen stolního vína, které se obecně snížily v listopadu 2004. Nejnižší ceny, jako obvykle, jsou ve Španělsku, kde ale došlo jen ke 4 % meziročnímu poklesu ceny červeného stolního vína a k 9 % poklesu v případě bílého stolního vína. V Itálii se pohyboval meziroční cenový pokles u obou druhů vín kolem 15 % a ve Francii, kde jsou ceny stolního vína poměrně vysoké, přesáhl dokonce 30 %. Ceny stolního sudového vína v březnu 2005 ve třech největších producentských zemích uvádí obr. 1.

Zdroj: Evropská komise

Zdroj: Evropská komise Dovoz vína do EU svým objemem neustále narůstá. V roce 1997 se dovezlo 5,5 mil. hl vína, v roce 2004 to bylo již 11,5 mil. hl. V posledním desetiletí pochází největší objem z Austrálie (nyní téměř 3 mil. hl), Chile, USA a Jižní Afrika (po 2 mil. hl) a Argentina se blíží půl milionu hl. Ve ﬁnančním vyjádření vypadá situace v dovozu vína obdobně. Celkem vynakládaná částka se během osmi let zvýšila z 1 miliardy Eur na 2,5 miliardy Eur, podíl jednotlivých třetích zemí v roce 2004 je uveden na obr. 3. Dlouhodobý vývoj dovozu a vývozu vína v EU v objemovém vyjádření lze pozorovat na obr. 4. Lze předpokládat, že kolem roku 2010 se z čistého vývozce stane EU (25) s vyrovnanou bilancí dovozu a vývozu vína. To znamená, že problémy s přebytkem vína budou narůstat. 3. Spotřeba vína v EU Předpokládá se pro vinařský rok 2004/2005 spotřeba vína ve výši 131 mil. hl., což odpovídá mírnému navýšení počtu obyvatel po rozšíření EU. Po zhodnocení produkce, zahraničního obchodu a předpokládané spotřeby vína zůstanou asi o 30 mil. hl vyšší zásoby než v minulých letech, které samy o sobě jsou již vyšší než roční spotřeba. Zásoby stolního vína se zvýší meziročně o 30 % a v porovnání se sklizní 2002 dokonce o 50 %.

Vinařský obzor (7–8/2005) 401

4. Přijaté řešení přebytku V souladu s nařízením Rady (ES) č. 1493/1999 probíhá podpora exportu stolního vína do třetích zemí a členské země EU schválily krizovou destilaci vína. Ve vinařském roce 2004/2005 může být podpořen vývoz přibližně 2,3 mil. hl stolního vína do třetích zemí. K 9. 6. 2005 byly podpořeny téměř 2 mil. hl, takže zbývalo ještě asi 300 tis. hl. Obr. 5 uvádí k tomuto datu čerpání exportních subvencí jednotlivými členskými státy i místo určení subvencovaného vína.

Krizová destilace byla členskými státy schválena Řecku, Francii a Španělsku. Itálie požádala později, ale asi bude požadavek rovněž schválen. Krizová destilace nebyla využita v předcházejících dvou hospodářských letech, ale jinak dochází ke „krizi“ poměrně pravidelně. Letos bylo již schváleno 6 milionů hl a je požadováno dalších 6 mil. hl. Destilace patří k nejdražším instrumentům řízení trhu s vínem EU. Schválenou a požadovanou krizovou destilaci uvádí obr. 6.

Zdroj: Evropská komise

*Podaná žádost Komisi

Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – červencová a srpnová výročí František Holešínský zemřel 14. 7. 1965 ve věku 62 let. Byl 43 let zaměstnán na VSV Mutěnice, kde jako vinařský technik se věnoval pokusům s množením révy vinné a dalším výzkumným úkolům. Vinohrad 58, 1965, č. 9, str. 144. Jan Vajčner 14. července oslavil 70. narozeniny. Byl zaměstnán od r. 1947 ve vinařsko-ovocnickém družstvu ve Znojmě, pak technologem Moravských vinařských závodů ve Znojmě. Měl velký podíl na zkvalitnění výroby vín. VO 88, 1995, č. 9–10, str. 97. 24. – 26. 8. 1935 se konal I. kongres československého vinařství v Bratislavě. Je mu věnováno celé srpnové číslo Vinařského obzoru a následně články až do listopadu. VO 29, 1935, č. 8, str. 141 a další, č. 9, str. 165, č. 10, str. 185, č. 11, str. 205 a též Vinohrad, 78, 1985, č. 5, str. 106. 10. srpna 1965 oslavil své 60. narozeniny Karel Šerhart. Byl 40 let zaměstnán v zámeckém vinařství na Mělníku a odcházel do důchodu z funkce vedoucího výroby. Vinohrad 58, 165, č. 9, str. 130.

Sympozium na paměť Gregora Mendla bylo uspořádáno v Brně v Novém divadle dne 4. srpna 1965. Vinohrad 58, 1965, č. 9, str. 136–137. Prof. Ing. Miloslav Vávra, CSc., se dožil 65 let. Narodil se 8. 8. 1910, po studiu na VŠZ v Brně byl na praxi v Rumunsku a v Jugoslávii, pak nastoupil jako výzkumný pracovník Zemských výzkumných ústavů zemědělských v Brně. V roce 1947 nastoupil funkci krajského ovocnáře a vinaře KNV v Brně, od r. 1952 byl docentem, pak profesorem VŠZ v Brně. Je znám rozsáhlou publikační činností, byl redaktorem Vinařského obzoru, pak Vinařství a Vinohradu. Vinohrad 68, 1975, č. 8, str. 190, dále též Vinohrad 78, 1985, č. 8, str. 190. Výnosem ze dne 30. srpna 1985 byla zřízena při VŠZ v Brně zahradnická fakulta v Lednici na Moravě. Byla zde původně zahradnická katedra, později zahradnické obory. Prvním děkanem byl jmenován Prof. Ing. Vlastimil Fic, CSc. A proděkanem propedagogickou práci Doc. Ing. Jan Lužný, CSc. Vinohrad 75, 1985, č. 11, str. 242. Podle uvedených zdrojů zpracoval Ing. Drahomír Míša

402 Vinařský obzor (7–8/2005)

Vinohradnické stavby v obci Vrbice Hričková Jitka Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Ústav evropské etnologie Na rozdíl od Veletin, které leží na hranicích vinařských oblastí a v kterých vinařství zaniklo již před mnoha lety, je Vrbice obcí s dlouholetou živou vinařskou tradicí a budoucností. Leží v blízkosti Hustopečí na jižním svahu kopce Stráž, jež dostal pojmenování pro výborný výhled do krajiny a který byl v dávných dobách využíván ke strážení okolí před vpády nepřátel. Právě zde sídlily hlídky a byly zapalovány strážní ohně. Oblast Hustopečska patří k nejdéle osídleným místům na Moravě, což také dokládají četné archeologické nálezy. Osídlení zde bylo již v mladší době kamenné. Poprvé se setkáváme s označením obce Vrbic (také Birdiz) v roce 1222. Tehdy byla původní zástavba obce situována kolem tzv. bořetické silnice. Ves Vrbice patřila pod panství čejkovické, které se roku 1243 dostalo do vlastnictví řádu Templářů. Ti, zřejmě po zničení původní osady Tatary, přeložili ves na její nynější místo a dali jí nové jméno Michelsdorf, který byl používán v letech 1269 – 1750. Postupně se stala Vrbice, v rámci čejkovického panství, majetkem mnohých rodů, mezi nimiž byli např. páni ze Zástřízl, z Kunštátu nebo Víckova a v roce 1624 ji Ferdinand II. daroval olomouckým jezuitům. V roce 1783 přikoupil Josef II. nakonec panství k Hodonínu. V obci jsou dvě lokality vinných sklepů, které vznikly v rozličných dobách a svým charakterem se notně liší. Starší oblast se nazývá „Na sklepech“ a mladší „Stráž“. Sklepy jsou ve vesnici vystavěny v sedmi patrech nad sebou a každé z pater má svůj vlastní název. Nejvýše položenému patru se říká „Na vyhlídce“, dále pak „Podkova“, „Pod kostelem“, „Pod větřákem“ (dříve zde stával větrný mlýn), „Pod novýma“ a „V jezírku“ – to jsou patra později vzniklé lokality „Stráž“. Lokalita „Na sklepech“ zahrnuje poslední dvě patra, která se jmenují „Sklepy“ a „Pod sklepama“. Ve starší z obou lokalit s názvem „Na sklepech“ se nachází asi osm významných objektů. Většina z nich vznikla pravděpodobně v rozmezí let 1640 až 1700. Jen jediný ze sklepů je už ze 14. století. Jde o tzv. Jezuitský sklípek, kte-

rý je však dnes již výrazně přestavěn a využíván pro komerční účely. Budovy jsou situovány v rámci zástavby vesnice. Sklepy si zde stavěli bohatí sedláci, kteří měli velká hospodářství, a tudíž se jedná o větší patrové stavby, které plnily i jiné než vinařské účely. Stavení mají malá okýnka a sedlovou střechu, pokrytou taškami. Zdi jsou z kamene a základy zapuštěné v zemi. Jsou to sklepy starobylé, s patrovými lisovnami a dlouhými klenutými sklepy. Nad lisovnou se nachází patro, které dříve sloužilo k uskladnění obilí, a nad ním často ještě půda, která se užívala k uložení sena. Dřevěné schůdky na sýpku vedou z poměrně rozsáhlé lisovny, která je první místností stavby. Je zde uložen lis a další vinařské potřeby, jako odkalovací nádrže, nádoby atd. Často zde můžeme najít i posezení pro hosty, ke koštu vín a k odpočinku. Podlahy jsou tu zachovány jak původní, tedy z udusané hlíny, tak i nově upravené, většinou vybetonované nebo kachlové. Stropy v lisovnách jsou rovné, obvykle trámové. Mezi lisovnou a vlastním sklepem, který je vykroužen v hlíně, vede spojovací chodba, která je nazývána „šíja“. Ta se buď volně svažuje, nebo jsou tu z hlíny udusané schody, které bývají zpevněny dřevem nebo betonem. „Šíja“ ústí do dlouhého sklepa s cihlovou klenbou, kde se po generace uchovávalo víno a kde zraje, v šťastnějších případech, do-

Lisovna sklepa se sýpkou Vojtěcha Slámy

dnes. Nebylo to však jen víno, které bychom zde mohli najít. Mnohé ze sklepů se mohou pochlubit i důmyslnými úkryty a chodbičkami, tzv. „lochy“. V tajných skrýších se ukrývaly cennosti i potraviny za války, ale i později. Byly to díry pokryté prkny a hlínou. „Lochy“ poskytly útočiště mnohým potřebným, ženám, dětem i prchlým vojákům, byly skrýší i na potraviny a propojovaly sklepy. Dneska jsou zasypány a zbývají z nich jen poslední zbytečky. Stavby v lokalitě „Na sklepech“ jsou velice cenné a kopie jedné z nich je i v Muzeu vesnice jihovýchodní Moravy ve Strážnici. Dnešní stav jednotlivých staveb je různý. Několik z nich je opravených a funkčních, avšak ne všechny měly to štěstí a dvěma z nich hrozí bezprostřední zánik. Rovněž nešetrné přestavby tyto stavby výrazně poškodily. Mladší z obou lokalit je tzv. Stráž – je v horní části obce v blízkosti kostela. Zde sklepy začaly vznikat na přelomu 18. a 19. století. Jsou vytesány ve slepencovém podloží v několika patrech. Není žádný div, že přitahují pohledy turistů. Zejména těch, kteří projíždějí cyklostezkami po vinicích, neboť působí opravdu malebně a skoro exoticky. První místností, někdy spíše místnůstkou, je lisovna – tzv. presúz nebo též preshaus. Tyto byly dostavěny k samotným sklepům až v 2. polovině 20. století. Jsou po-

Vinařský obzor (7–8/2005) 403

někud zahloubeny do terénu (asi 0,5 m), podezdívku mají z kamene a stěny z cihel. Z vnitřních stran jsou omítnuty a obíleny. Slouží k ukládání vinařských potřeb, ale někdy také k posezení s přáteli a odpočinku. Někteří vlastníci sklepů si je pro tento účel upravili a jsou zde k vidění například mozaiky, malby na omítce apod. To, co je pro Vrbici charakteristické, je svérázné ztvárnění masky sklepa, která je obložena kameny. Okénka stejně jako dveře mají lomené oblouky, odtud název „vrbická gotika“. Návrh masky sklepa je dílem dvou bratrů Michnových z Vrbice, kteří byli zručnými kameníky a jako první si svůj sklep takto vyzdobili. Brzy se jejich nápad ujal a typická maska se rozšířila nejen ve Vrbici, ale i do okolí. Střecha lisovny je zahrnuta hlínou. Ve větších sklepech navazuje na lisovnu chodba (šíja), v menších jsou přímo schody do sklepa. Vlastní sklepy jsou rovně vyhloubené a ve většině případů nemají klenbu a nejsou ani nijak jinak upravené, méně často mají cihlovou klenbu. Podlahy jsou v lisovnách většinou vybetonované nebo kachlové a ve vlastních sklepech z udusané hlíny. Sklepy se v pískovcovém podloží kopaly pouze v zimě, a to až 20 let. Práce se v dřívějších dobách prováděly pomocí krumpáčů a motyk, později se samozřejmě začalo užívat i techniky. Na stavbě se podíleli příslušníci rodiny maji-

Čelní pohled na sklep Petra Svrčka

tele. Vykopaná zemina byla vynášena ve kbelíjich vlastnících, jestli zůstanou zachovány. Necích a druhotně používána na stavbách nebo při šetrné přestavby totiž stavbu zcela zničí. Někdy zpevňování cest. Jak už jsme zmínili, většina však i dobrý úmysl překazí věci, které nemůžesklepů není klenutá, tedy „vykvelbená“. Tam, me ovlivnit, jako je nemoc či úmrtí. Tak se stakde klenba byla, probíhalo „kvelbení“ následovlo i ve Vrbici a některé ze sklepů chátrají a jejich ně: vždy se odkopal kus sklepa a zároveň s tím existence je ohrožena. Můžeme jen doufat, že se se provedlo zaklenutí. Na podezdívce stál velký situace jednou změní. oblouk ze dřeva a zedníci ukládali cihly zespoPrameny: du nahoru a vše bylo uzavřeno klínem, aby se KATOLICKÁ, L. – HRIČKOVÁ, J. – TLUstavba rozevřela. Proto je celá klenba zatížena ČHOŘOVÁ, E.: Zpráva z terénního výzkumu. nejvíce na bocích. Výzkum tradičního vinohradnictví a vinohradSklepy v lokalitě Stráž nemají čísla a byly nických staveb v obci Vrbice. děděny po celé generace z otce na syna pouFota autorka ze předáním klíče. Jsou vedeny jako důlní díla, nikoliv jako stavby, a proto mají parcelní čísla jen některé, a to až nově od 90. let 20. století. Z celé obce Vrbice dýchá silná vinařská tradice, která neovlivňuje pouze architekturu, ale celý její život společenský i rodinný. Staré sklepy ve Vrbici patří mezi velice cenné památky. Záleží však pouze na je- Sklepy v lokalitě Na Stráži

Interiér sklepa a lisovny pana Kováče – pohled ze sklepa

VINIČNÍ, SADOVÉ A TRAVNÍ MULČOVAČE (95–300 cm) SVAHOVÉ MULČOVAČE (115–250 cm) ZEMĚDĚLSKÁ A KOMUNÁLNÍ TECHNIKA Přátelství 987, 104 00 Praha–Uhříněves telefon: 272 705 789, mobil: 777 730 845 Prodejci na Moravě: KABER Telnice u Brna 544 229 038, 603 533 404 UNIMARCO Zlín–Lípa 577 901 148, 603 836 092 LUKROM Nový Jičín 556 703 848, 602 755 160

404 Vinařský obzor (7–8/2005)

Nerez Blučina otevírá firemní prodejnu – nabídka potěší zejména vinaře

To však není vše – prodejna má ambice stát se místem, kde vinař nakoupí vše potřebné. Vlastní sortiment doplňují kvalitní nerezové armatury a klapky z Německa, v plánu je dovoz korků z Portugalska, menší vinaře potěší ruční etiketovačky a vinohradníky zase plašiče špačků nebo elektrické nůžky na stříhání vinohradu. Vybere si ten, pro nějž je víno koníčkem, i velkovýrobce, který hledá kvalitu za nejvýhodnější ceny. František Šťastný před brzy otevíranou prodejnou vinařských potřeb s poradenským centrem pro vinaře v novém areálu firmy v Blučině Od loňského roku sídlí Nerez Blučina v nových vlastních prostorách, kde kromě moderního výrobního provozu teď vznikla i velká firemní prodejna. Od 1. srpna se tak vinaři mohou v příjemném prostředí seznámit s celým sortimentem firmy, navíc však naleznou mnohá překvapení. Díky spolupráci s rakouskou firmou Vulcascot je čeká kompletní nabídka prostředků pro moderní výrobu vína, ať již to jsou kvasinky, bentonit, křemelina, želatina, enzymy a další, nebo třeba kvalitní filtrační materiál švýcarské firmy Filtrox.

Tři otázky pro Františka Šťastného, majitele firmy Nerez Blučina Čím chcete nalákat zákazníky do vaší prodejny především? Náš sortiment, široká nabídka dalšího zboží, možnost nákupu na splátky a poradenská služba, to vše v pěkném prostředí na jed-

V sortimentu výrobků najdou zákazníci i větší nádrže

Příjmová vana z Blučiny poputuje do ﬁrmy Patria Kobylí

nom místě. Péči o zákazníka nebereme vážně jen my, ale například i ﬁrma Vulcascot plánuje každé dva týdny vyslat enologa, který by pomohl vinařům s nejvhodnějším využítím jejích přípravků. Nebudete se teď věnovat obchodu na úkor vývoje vašich výrobků? Určitě ne. Stále sledujeme nejnovější trendy ve světě, na zahraničních výstavách i v odborné literatuře. Naše výrobky neustále vylepšujeme, od drobností, jako je vystřikovačka skleniček spouštěná pákou, při jejímž použití už žádná sklenička nepraskne, až po experimenty se zcela novými technologiemi, u nás ještě nepoužívanými. Prodejna nám navíc umožní bližší kontakt se zákazníky a tím lepší poznání jejich požadavků.

Detail inovovaného zařízení na vyplachování skleniček na větších degustacích Můžete tedy přiblížit některé nové technologie? V současnosti připravujeme úplně nový vinofikátor, který by nevytvářel klasický rmutový koláč, a tím by odpadly problémy s jeho skrápěním. Dále vyvíjíme nová volumetrická čerpadla a také se chystáme otestovat flotaci, což je princip známý z pivovarnictví, který by zřejmě mohl přinést vynikající výsledky při odkalování moštu. Pokud testy naše předpoklady potvrdí, budou tyto novinky velmi užitečné při výrobě vín při zachování nebo zlepšení jejich kvality. Výrobky firmy Nerez Blučina od A do Z: armatury čerpadla dopravníky etiketovačky filtry míchadla mlýnkoodzrnkovače myčky lahví násypky odmáčecí bubny potrubí průlezy sběrné vany tanky vinofikátory vlečky vystřikovačky skleniček zařízení a výrobky dle přání zákazníka

Vinařský obzor (7–8/2005) 405

BEDNÁ¤STVÍ STOCKINGER • solidní ﬁemeslná práce • ‰irok˘ v˘bûr dﬁeva

– Manhartsberger, Pfalz, Slavonie, Allier, Ybbstaler

COMPO spol. s r.o, Na Pankráci 30, 140 00 Praha 4 tel.: 234 633 280-5, fax: 234 633 290, e-mail: info@compo.cz

Vinařský obzor (7–8/2005) 407

Velké Pavlovice přichází s plánem vybudovat centrum vinařství

Ačkoliv některá média v tom mají jasno (Sýpka bude centrem vinařství – Rovnost, Pavlovičtí staví Centrum moravského vinařství – iDnes.cz), zatím se nic nestaví. Ambiciózní časový harmonogram však počítá s dokončením první etapy už v roce 2008. Zatímco další etapy jsou zatím jen vize, první kroky k realizaci té první už proběhly. Architektonická studie a žádost o dotaci Evropské unie v rámci Společného regionálního programu, opatření Podpora nadregionální infrastruktury cestovního ruchu, jsou zpracovány. Prvního úkolu se zhostili brněnští architekti Antonín Hladík a Jiří Palacký, druhého nepříliš známá ﬁrma Regionální poradenská agentura (RPA). Hlavními iniciátory projektu jsou město Velké Pavlovice, reprezentované starostou Martinem Bálkou, dále podnik Moravská Agra, který vlastní sýpku, a sdružení Forum Moravium, které zajišťuje nejen „ideovou náplň“, ale zastřešuje drobné i velké vinaře, a v budoucnu projekt počítá i s přispěním členů sdružení jako odborných pracovníků. Podporu vyjádřil kraj (např. zastupitel Jan Koráb), často zmiňovaná je i agentura Czechtourism a Mikroregion Hustopečsko. Na projektu má samozřejmě zájem i největší míst-

ní producent vína – Vinium Velké Pavlovice, jeho ředitel marketingu Martin Prokeš je také členem sdružení Forum Moravium. „Jednatel naší agentury Petr Kolář a pan starosta Martin Bálka podali 29. června žádost o podporu z fondů EU na příslušném úřadu, v tomto případě Ministerstvu pro místní rozvoj,“ přibližuje další krok Petr Gallina z RPA. Projekt počítá v první etapě s inves- Letecký pohled na část Velkých Pavlovic: uprostřed vpravo ticemi ve výši 104 milionů Tereziánský dvůr, nad jeho horním rohem areál Zámečku, korun. Od unie žádá 65 mili- dole vlevo v rohu Sýpka a nad ní uprostřed fotograﬁe areál onů, 5 milionů dá město a na- vinařské společnosti Vinium víc si vezme 10 milionů úvěr. Foto archiv MěÚ V. Pavlovice Zbývajících 24 milionů uhrafesionálům ve svých oborech,“ vysvětluje Pavel dí ﬁrma SMK (Společnost pro Moravský kras), Veverka. Zároveň však projekt počítá s vybudokterá patří stejně jako Moravská Agra Lubomíru váním moderního informačního centra, které Stokláskovi. „Je poznat, že nový majitel sýpky umožní i multimediální prezentaci vinařství. má zkušenosti s cestovním ruchem a přesně roK dostání by měly být i suvenýry, na internetu zumí tomu, co pro rozvoj vinařské turistiky povzniknout vícejazyčná prezentace s rezervačtřebujeme,“ konstatuje Pavel Veverka. SMK proním systémem, prostory by měly být k dispozici vozuje v Moravském krasu hotel Skalní veškerým kulturním aktivitám ve městě. Kromlýn, turistický vláček, informační střemě nových pracovních míst i celkového zvýšedisko a další. Moravská Agra sýpku měsní tržeb vinařů i dalších podnikatelů ve městě tu dlouhodobě pronajme. „Myslím, že i okolí by měla vysoká úroveň zážitků a nenásilVelké Pavlovice si reprezentativní objekt né vzdělávání posílit povědomí veřejnosti o vízasvěcený vinařství zaslouží. Poloha nu jako vysoce hodnotném zážitku a přispět tak v srdci vinařských oblastí na křižovatk rozvoji vinařství jako celku. ce důležitých tras, blízko do Rakouska V dalších fázích projektu se počítá s rekoni Slovenska, bohatý folklórní život i vistrukcí blízkého statku o čtvercovém půdorysu nařská, vinohradnická a šlechtitelská 1ha, propojení parkem a parkovištěm, vybudotradice, to vše jsou pádné důvody,“ říká váním sportovního areálu či rekonstrukcí velZdeněk Karber. kopavlovického zámečku. To vše bude ovšem K čemu by centrum tedy mělo sloualespoň částečně záležet na úspěchu projekžit? V sýpce by měl vzniknout hotel s 60 tu sýpky. Jak ukazují akce, které vinaři z Folůžky, restaurací a zařízením pro konrum Moravium a jejich město pořádají už nyní gresovou turistiku, vinotéka, zábavní – např. výstavy, Léto s vínem, Víno v oranžoprostory a další komerční zařízení, souvém – myslí to ve Velkých Pavlovicích s podpoPavel Veverka a Zdeněk Karber ze sdružení Forum visející s vinařstvím, ale i tradiční kurou a propagací vinařství vážně. Moravium chyní a folklórem. „Určitě tyto podniky Petr Posolda Foto Petr Posolda nebude řídit město, ale pronajme je pro-

408 Vinařský obzor (7–8/2005)

Ceny vín a cenová politika Ing. Jiří Malůšek, Brno

Také přemýšlím, jak se dostat k nejslavnějším grand cru z Bordeaux tak, aby mě deci nestálo víc jak tisícikorunu a ani bych se nedivil, kdyby mě označili za snoba, ačkoliv se cítím být pouze zapáleným znalcem ochotným ke všemu. Macek knihu prodává jen přes internet a druhou část tvoří kuchařka. Ta je celkem nudná; ingredience aby Vám vozili letadlem podle toho, kde se zrovna urodí požadovaná ryba, kaviár či lanýže. Co se týče vín k jídlu, je to přehlídka nejslavnějších vín, hlavně evropských. Je to zajímavě vybraná sestava a i krátké informace kolem vín svědčí o tom, že se vyzná a pamatuje si. Vína lze dohledat v encyklopediích, ale ne americká. Ta jsou všeobecně u evropských autorů zpracovaná je povrchně, jako by nestála za řeč. U jednoho jídla zmínil Chardonnay „Ovation“ od Josepha Phelpse. Mám americká vína rád, a když o nich člověk něco ví, má tady náskok. Zabrousil jsem na perfektně udělanou webovou stránku, v průvodci H. Johnsona byla krátká zmínka, že se jedná opravdu o vzorně vedené vinařství a první ligu v Napa Valley. V květnu jsem byl v San Diegu a navštívil jsem tam velice dobře vedenou vinotéku. Zašel jsem bez rozhlížení k pultu a zeptal se prodavače, zda má něco od Phelpse. Hned ožil, vysloužil jsem si uzna-

lý pohled a vedl mě do sklepení. Tam měl asi 30 lahví Cabernet Sauvignon 2001 a dvě láhve značky „Insignia“. To je 89 % Cabernetu, 8 % Petit Verdot a 3 % Malbec. Těch 11 % přísad však dělalo 60 dolarů! Cabernet za 40 a Insignia za 100! Z dřívější návštěvy Kalifornie vím, že 50 USD není ani přímo ve vinařství žádná velká míra, naopak, bývá to tam dražší než ve vinotékách. Jde spíš o to, že v těch vinařstvích jsou ucelené řady, kdežto v těch vinotékách systém nebývá. A to bylo v dobách, kdy stál dolar 38 korun. Teď při 25,– Kč za dolar je to s písní na rtech. Ty láhve „Insignia“ tam byly jen dvě. Ani tam nedá stovku za víno (bez daně) každý pocestný. A vedle byla pro mě neznámá vinařství s víny třeba za 160 USD! Tak to už je nářez i tam. U té Insignie mi cukala ruka, ale nikoho do trojky, kdo by se o to doma se mnou ﬁnančně podělil, jsem v hlavě zrovna neměl, tak jsem vzal ten levnější cabernet. Je to o tom, co už delší dobu tuším. U drahých vín se za každou další novou chuťovou a buketní nuanci platí tak tisícovka. U těch nejdražších pak dvě. Takový je svět a nakonec se to nějak prodá. Nám, co jsme přece jenom pořád na té spodní straně bohatého světa, dá potíž držet krok. Uvědomil jsem si, že v Kalifornii jsou vína levnější než jinde. Od výrobců do obchodů je krátká cesta a asi to tam není zatíženo nějakou daní. Už kolem 11–12 dolarů jsou tam k pití krásná vína. Např. v hotelovém obchůdku měli skvělý Pinot noir od Santa Barbary (tam, jak se odehrával ﬁlm Bokovka). Plný, malinový, jemně barikový – prostě zážitek. V Los Angeles jsem

v ne příliš prestižní čtvrti našel v takovém nevábném hispánském obchodě v akci Cabernet Sauvignon 2003 od Mondaviho za 11,– z oblasti Coastal u moře. Také třída. A i vína od Mondaviho z Napa Valley byla kolem 25 USD. Po takových cenách se člověk dívá dost znechuceně na francouzskou druhou ligu z Bordeaux, prodávanou běžně kolem 800 korun. Francouzskými víny obecně se musí člověk poctivě proplatit, jinak to nejde, když chce poznat, podle čeho se ve světě měří kvalita, ale tu pak často nalézá za lepší ceny v Jižní Africe, Austrálii či USA. Nedávno jsem koupil bílé Sancerre. Hezký Sauvignon od výrobce zmiňovaného v uznávaných encyklopediích, s jemně zabudovaným barikem, ale 790 Kč tomu požitku neodpovídá. Všeobecně si potvrzuji dojem, že s výjimkou nejlepšího bílého burgundského je u zahraničních bílých vín všeobecně pro nás poměr kvalita/ cena dost nevýhodná. V poslední době se pouze dobré rakouské veltlíny a vlašáky dostaly na slušné relace. Teď v USA řešili zrovna zajímavou kauzu. Asi 30 % států, hlavně na východě, např. i New York, dosud neumožňovalo přímé dodávky z vinařství z jiných států soukromé klientele. Nejvyšší soud nyní rozhodl, že každý stát, který umožňuje přímé dodávky ﬁrmám z vlastního státu jednotlivcům, to musí umožnit i vinařům z jiných států. Šlo o akci asi 830 menších vinařství z Kalifornie, která se sjednotila na lobistickém postupu vyjednávačů. Šlo o ﬁrmy, které nejsou schopny dostatečně velkých dodávek velkoobchodům a soukromá klientela je pro ně zajímavá.

Vinařská turistika ve Velké Británii Mgr. Bogdan Trojak, Bořetice

Až do roku 1970, kdy se stala Velká Británie členem ES, nebyl patrný žádný větší růst vinařského odvět-

ví. Z průzkumu ministerstva zemědělství vyplývá, že v letech 1975, 1984 a 1988 bylo v zemi 196 ha, 430 ha a 546 ha vinohradů. Na začátku 90. let byl zaznamenán znatelný růst. Podle UK Vineyards Association bylo v Británii v roce 1996

asi 413 vinic o celkové rozloze cca 965 ha. Nicméně rok 1997 přinesl pokles výměry vinic na 900,64 ha, neboť někteří vinohradníci začali své vinice opouštět (byli to vesměs „pionýrští“ vinaři začínající v 70. letech, kteří odcházeli na odpo-

Vinařský obzor (7–8/2005) 409

činek a neměli nástupce). Podle posledních průzkumů však celková plocha anglických vinic opět vzrostla a dnes se pohybuje kolem 1000 ha. Komorní rozměr anglického vinařství Navzdory reálnému růstu ploch vinic, anglické a waleské vinařství charakterizují malé rozměry (celkovou rozlohou vinic je však ostrovní vinařství větší než naše oblast Čechy). V roce 1996 bylo v UK z celkového počtu 413 vinic pouze 20 vinic o rozloze větší než 4 ha (průměrná výměra byla 1 ha). Navíc na největší vinařství v zemi, ﬁrmu Denbies, připadalo více než 10 % celkové plochy. S výjimkou dvou či tří vinic neumožňuje malý objem produkce žádné úspory z rozsahu a to je také jeden z důvodů, proč je anglické víno relativně drahé. Dokonce ani na domácím trhu nemůže cenami konkurovat zahraničním vínům z oblastí s lepšími klimatickými podmínkami a většími rozlohami vinic. Ukazuje se, že anglické víno může být úspěšně prodáváno jen v případě, že se vsadí na vysokou jakost a výbornou image zdůrazňující jeho původ a originalitu a tedy i jeho vyšší hodnotu. A právě promyšlená vinařská turistika znamená i pro Anglii, podobně jako pro jiné rozvíjející se vinařské regiony, určitou možnost, jak v očích návštěvníků pozvednout prestiž anglických vín. Připočteme-li k tomu skutečnost, že více než 65 % anglického vína se prodává přímo „ze dvora“, je zřejmé, jaký proﬁt může vinařská turistika přinést – vinaři mohou zvýšit své zisky právě o příjmy z doprovodných vinařských programů. Tři příklady anglické vinařské současnosti Near Bromyard, majitel mladé vinice Frome Valley Vineyard o rozloze 1,6 ha, investoval do vlastní prodejny a do modelového vinohradu, kde demonstruje turistům různé způsoby vedení révy vinné. Své vinařství rovněž aktivně propaguje v nejrůznějších turistických

průvodcích. Hrozny pro něj zpracovává ﬁrma Three Choirs, což je jeden z největších vinařských podniků v zemi, vyhýbá se tak velkým investicím do sklepního hospodářství. Věří ve velký potenciál vinařské turistiky a svoje víno prodává takřka jen „ze dvora“. Three Choirs v Newentu je jedním z největších vinařství v Anglii (26,3 ha) a také jedním z nejnavštěvovanějších míst v oblasti. Najdeme zde vkusný a velmi oceňovaný restaurant, nově vybudované sklepní hospodářství a rozšiřující se výsadby. Tato ﬁrma rovněž zpracovává hrozny přibližně pro 20 drobných vinařů. Vína od Three Choirs jsou k dostání ve většině supermarketů a ochutnat je můžete na palubách letadel British Airways. Propagaci jejich vín pomohl i britskými novinami hojně komentovaný recesistický závod „Anglais Nouveau“ s cílem v Paříži,

v němž spolu soutěžily letadlo, vlak a veterán naložené vínem. Jak již bylo řečeno, mnoho menších vinohradníků neinvestuje do vlastního sklepního hospodářství a hrozny pro ně zpracovávají velké firmy. Mohou se tak více soustředit na služby v oblasti zásilkového prodeje a vinařské turistiky. Mnozí z nich již stačili vybudovat úspěšné zásilkové obchody vínem. Další skupinu anglických vinařů tvoří mezinárodně uznávané firmy, nejlepším příkladem je Nyetimber Vineyard ze Sussexu. Na 20 ha půd obdobného složení jako v Champagne pěstují Pinot Noir, Pinot Meunier a Chardonnay. Jejich sekty získaly v letech 1992 a 1993 zlaté medaile na mezinárodních soutěžích a kromě firemního obchodu je nabízejí jen prestižní vinotéky. Odrůdová skladba V posledních letech se kvalita anglických vín nepochybně zlepšila. Přispěl k tomu i „import“ vinařských odborníků ze zavedených vinařských oblastí, především z Nového světa, ale i z Francie. Výsledkem je změna stylu anglických vín, která byla v minulosti ovlivněna především německými vinařskými zvyklostmi a odrůdami. Dnes mají anglická vína vzor ve Francii a v Novém světě, upouští se např. od přidávání sladké rezervy, která se běžně používá v Německu a rovněž tradiční Muellery a Reichensteinery jsou nahrazovány Pinoty. Výměna odrůd samozřejmě nemůže nastat ze dne na den, takže 70 % odrůdové skladby anglických vinohradů stále tvoří následující variety: Huxelrebe Madeleine Angevine 7672 Müller-Thurgau (Rivaner) Reichensteiner Schonburger Seyval Blanc Bacchus 90 % produkce tvoří bílá vína, ačkoli podíl červených rok od roku narůstá. Nejpopulárnější modrou odrůdou je v současnosti hybrid Rondo, dále se pěstuje Pinot Meunier, Triomphe (d‘Alsace), Cascade, Leon Millot, Pinot Noir etc. Denbies Wine Estate Toto vinařství se nachází v jihovýchodní Anglii, nedaleko Londýna, v oblasti křídových půd podobných těm slavným ze Champagne. Réva je zde pěstována na svazích s ideální jižní expozicí, v údolí chráněném před studenými západními větry. Denbies je největším anglickým vinařstvím s produkcí cca 400 000 lahví ročně a cca 110 ha vinic. Kromě vinohradů patří firmě desítky hektarů pastvin a lesů, jejichž část je chráněným územím. Vedení Denbies vždy zdůrazňuje svůj šetrný přístup k životnímu prostředí a zájem o zachování původního rázu cenné okolní krajiny.

410 Vinařský obzor (7–8/2005)

nictvím speciálních průzkumů v obchodech a v centrech měst. Vinařství Denbies získalo již v roce 1994 titul Turistická atrakce roku, který uděluje English Tourist Board.

Reliéf v katedrále ve Winchesteru V nabídce Denbies převažují samozřejmě bílá vína, lze však zakoupit i vína červená a sekty. Celkem pěstují cca 18 odrůd, mezi nimiž najdeme jak notoricky známé variety Chardonnay nebo Pinot Blanc, tak méně rozšířené odrůdy jako Dornfelder, Optima nebo Ortega. Asi 30 % produkce se prodá prostřednictvím sítě supermarketů, 35 % v podnikové prodejně Návštěvnického centra a zbytek se dodává do gastronomie a organizacím propagujícím anglické výrobky, především ambasádám. Denbies však není pouze producentem, bylo prvním vinařstvím nabízejícím návštěvníkům skutečný vhled do všech aspektů výroby vína, a to novou a neotřelou formou. Denbies nabízí svůj turistický program pod názvem „Vrcholný vinařský zážitek“. Hned po vstupu do areálu vinařství mají návštěvníci možnost zhlédnout dva krátké filmy – první z nich zachycuje vinařský hospodářský rok a druhý 3D film ukazuje v pouhých 4 minutách růst révy vinné od stádia rašení až po sběr hroznů. Následně se mohou návštěvníci projet na elektromobilech celým závodem, během jízdy je jim k dispozici odborný výklad ve čtyřech jazycích, a nakonec se přesunou do degustačního sklepa, kde proběhne řízená ochutnávka. V areálu vinařství dále funguje restaurace s celoročním provozem, kongresové centrum pro 100 lidí a velmi dobře zásobený obchod s víny a dárkovým zbožím. V samostatné zahradě přiléhající k vinařství lze vidět všech 18 pěstovaných odrůd, procházka vinicemi je však také možná. Denbies zaměstnává 80 pracovníků, během hlavní sezóny se jejich počet zvyšuje v průměru na 110. Vinařství je propagováno velmi aktivně – mívá vlastní stánky na nejrůznějších veletrzích, reklamu v regionálním i celostátním tisku, firemní brožury jsou k dostání ve většině regionálních turistických center a v hotelích. Samozřejmostí je věrnostní karta se slevami pro stálé zákazníky. Velká váha se přikládá průzkumu trhu, ať už pomocí dotazníků, které dostávají návštěvníci přímo ve vinařství, nebo prostřed-

Vinařské organizace Podstata anglického vinařství se v posledních letech výrazně mění, začínají převažovat komerčně orientované podniky, zatímco v minulosti se pěstování révy věnovali většinou starší lidé jako svému koníčku. Vinařské záležitosti koordinuje v Anglii UK Vineyards Association, která působí v oblasti právní a politické. Organizace jako English Wine Producers je marketingovým konsorciem, které sdružuje čtyři největší producenty. Dále existuje řada regionálních organizací, jako např. South-East Vineyards Association. Problémem těch posledních je velký počet členů s různou ekonomickou silou, a tedy i odlišnými názory, což brání jednotnému a soustředěnému marketingovému postupu. Angličtí vinaři mají dnes dokonce možnost vyššího odborného vzdělání v Plumpton College ve Východním Sussexu. Škola nabízí řadu studijních vinařských a vinohradnických programů a má i vlastní cvičební vinici. Marketing v oblasti vinařské turistiky Anglická vinařská turistika je stále v plenkách, charakterizuje ji nedostatek informací a statistických údajů. Tak např. počet návštěvníků a jejich bližší charakteristika nejsou (až na některé větší podniky jako je Denbies) nikde zaznamenávány, takže dosud nebyl vytvořen pro-

Foto: Vl. Moškvan ﬁl anglického „vinařského turisty“. Důsledkem toho lze marketing v této oblasti označit za aktivitu, která se děje většinou nazdařbůh anebo ad hoc. Navzdory výše uvedenému bylo k podpoře vinařské turistiky podniknuto několik dobrých iniciativ. K těm nejzajímavějším pat-

ří projekt A Taste of the South-East, což je regionální sdružení výrobců a prodejců originálních potravin a nápojů, v jehož rámci propaguje svoje služby více než desítka vinařství ze Sussexu a Surrey. Toto sdružení je spoluﬁnancováno ministerstvem zemědělství a vydává ročenku, která je k dostání ve všech regionálních turistických informačních centrech. Brožura zahrnuje kolem 100 subjektů, jež je možno navštívit v rámci tří „Labužnických stezek“. Dalším zajímavým projektem je English Wine Week, jehož zatím poslední ročník se konal od 29. května do 6. června 2004. V rámci tohoto svátku, který probíhá současně na několika místech, se prezentují angličtí vinaři, prodejci anglických vín a restaurace nabízející anglická vína ke svým pokrmům. Loni se během vinařského týdne uskutečnilo na 50 samostatných akcí. Problémy rozvoje vinařské turistiky v Británii Podobně jako jiná vznikající vinařská odvětví, i britský vinařský turistický sektor je ovlivněn řadou vývojových aspektů, mezi nimiž jsou na prvním místě postoje konzumentů a obchodníků. Negativní vnímání relativně nového odvětví může mít neblahý dopad na jeho růst a rozvoj, což dokazuje studie T. H. Dodda o mladém texaském vinařství. Na mnohá tamější vinařství hleděli obchodníci vínem přezíravě, proto bylo nutné nalézt jiný prodejní kanál. Skepticismus obchodníků vůči místním vínům a jejich tradiční upřednostňování importovaných produktů, to byly hlavní překážky, které bylo nutné překonat. Za těchto okolností použili texasští vinaři jako účinný marketingový nástroj vinařskou turistiku a prodej jejich vín se zvýšil. Zatímco „prodej ze dvora“ může být velice významný zejména pro menší vinařství, uvádějí se i negativní aspekty vinařské turistiky a s ní spojeného způsobu prodeje: Vyšší náklady a organizace času – nutnost zaměstnat personál, který by řídil ochutnávky a náklady na vzorky zdarma, které vypijí návštěvníci během vstupní degustace. Navíc se očekává alespoň krátká účast majitele či sklepmistra, který by měl hosty alespoň přivítat, což klade nároky na organizaci času a často narušuje pracovní rytmus. Nedostatek kapitálu – pro nově založené vinařské ﬁrmy, které investovaly nemalé prostředky do vybavení, mohou být další náklady na zřízení a provoz degustační místnosti neúnosné. Nemožnost výrazně zvýšit prodej „ze dvora“ – skutečnost, že mnoho návštěvníků zamíří do vinařství spíše v rámci rodinného výletu než kvůli samotnému vínu, je anglickými vinaři často komentována. Na-

Vinařský obzor (7–8/2005) 411

víc je zde nebezpečí, že aktivity spojené s vinařskou turistikou mohou majitele odvést od rozvíjení jiných způsobů prodeje jeho produktů. Abychom lépe ilustrovali anglickou vinařskou turistiku a její obchodní strategie, uvádíme několik případových studií: Penshurst Vineyards Toto rodinné vinařství obhospodařuje zhruba 5 ha vinic ve východním Kentu. Vinohrad je vysázen v malebné krajině, na svahu u řeky. Majitel David Westphal je předsedou South-East Vineyards Association, je tedy osobou veřejnou a má jistou publicitu, která hraje v marketingu této malé firmy značnou roli. K návštěvě jeho podniku jsou turisté aktivně vybízeni a majiteli se to vyplácí – až 80 % vína prodá přímo ze dvora. Je si dobře vědom skutečnosti, že touto cestou dosáhne vyššího ziskového rozpětí, než kdyby prodával obchodníkům. Navíc mu přináší přímý prodej výhody v oblasti cash-flow. Pokud prodává víno obchodníkům, jsou šedesátidenní lhůty splatnosti zcela běžné, což redukuje likvidní prostředky nutné k udržování vinice a sklepního hospodářství. Zásadní pro propagaci jeho firmy jsou brožury a průvodci pro turisty, jež jsou k dostání v lokálních informačních centrech. Potvrzuje se však, že malý vinohrad k přilákání dostatečného množství turistů zpočátku nestačil. Majitel se proto snažil zvýšit přitažlivost svého podniku doplňkovými turistickými atrakcemi. Jednou z nich je např. chov drobného klokana wallaby. Tato podivná kombinace však není v Anglii ničím výjimečným – je pouze součástí cílené strategie, která má za cíl uspokojit i ty členy rodiny, kteří víno nepijí. Okrasné zahrady, bylinkové zahrady, přírodní

Foto: Vl. Moškvan

rezervace, zemědělská muzea a další doplňkové atrakce, to vše zvyšuje přitažlivost anglických vinařství, která dnes namnoze poskytují i výborné restaurační a ubytovací služby, za něž jsou klienti ochotni utratit nemalé peníze. Breaky Bottom Vineyard Tato malá vinice o rozloze 2,5 ha je osázena z 2/3 odrůdou Seyval Blanc a z 1/3 varietou Müller Thurgau. Nachází se v krásném, ale odlehlém údolí ve Východním Sussexu. Jedinou přístupovou cestou je cca 2 km dlouhá, hrbolatá polní silnice. Ačkoli tento vinohrad uvádějí turističtí průvodci jako otevřený pro veřejnost, jeho nedostupnost znamená i slabou návštěvnost, nesrovnatelnou s turistickým ruchem v Penshurst Vineyards. Tato nedostupnost je ve skutečnosti cílenou obchodní strategií majitele Petera Halla. Protože je v jedné osobě majitelem, vinohradníkem i sklepmistrem, vnímá spíše negativní důsledky vinařské turistiky, jak jsme je uvedli výše. Není schopen věnovat se náhodným, neohlášeným návštěvám, protože má svůj ustálený pracovní rytmus, jehož narušování mu přináší víc negativ než zisku. Strategií ﬁrmy je produkovat vysoce jakostní víno, tiché i šumivé (jeho sekt dokonce porazil na mezinárodní soutěži řadu vín ze Champagne), a šířit jeho dobré jméno pomocí odborných časopisů a reklamní poštou směřovanou vytipovaným, erudovaným zákazníkům. Tito klienti, kteří mají o víno nefalšovaný zájem, jsou samozřejmě ve vinařství vítáni a mnozí z nich skutečně svého vinaře pravidelně navštěvují. Úspěch této strategie potvrzuje fakt, že více než 50 % vína prodá stálým zákazníkům z řad soukromých osob. Na závěr je třeba zdůraznit, že víno z Breaky Bottom je poměrně drahé, ale jeho kvalitu potvrzuje stálý zájem vinařských odborníků, časopisů i televizních pořadů o víně. Anglické vinařské centrum Navzdory názvu je Anglické vinařské centrum spíše obchodní ﬁrmou než osvětovou institucí. Ačkoli vlastní malinkou vinici (0,25 ha), jeho hlavní role spočívá v propagaci a prodeji anglického vína. Sídlí téměř na pobřeží ve Východním Sussexu, kde provozuje muzeum anglického vína a vlastní obchod, v němž nabízí nejširší škálu anglických vín. Energický majitel centra Christopher Ann se již od sedmdesátých let zabývá velkoobchodem i maloobchodem anglickými víny, podílí se na řadě akcí propagujících anglická vína a aktivně povzbuzuje anglické vinaře k podnikání v oblasti vinařské turistiky. Je také autorem publikací propagujících vinařské stezky spolu s lokálními restauracemi. Nejnověji provozuje speciální „skupinovou“ zásilkovou službu pro menší vinaře, pro něž jsou služby pošty nebo jiných přepravců příliš drahé.

Budoucnost anglické vinařské turistiky Budoucnost anglické vinařské turistiky se jeví slibně. Souvisí to s všeobecným nárůstem zájmu o víno, konzumace vína se stala součástí moderního životního stylu, vychází stále více knih věnovaných vínu, točí se televizní seriály o cestách za vínem.

Etiketa vinařství AVALON VINEYARD produkujícího organická vína Je zřejmé, že produkce anglického vína bude vždy ve srovnání s produkcí jižnějších zemí zanedbatelná, již dnes je však zřejmé, že vinařské odvětví je stabilní a pokračuje v růstu. Do sedmdesátých let minulého století se hovořilo o anglickém vínu vždy jen s úšklebkem. V průběhu posledních dvaceti let však došlo v rámci vinařského odvětví k dramatickým změnám. Obrození vinařství lze přičíst v prvé řadě uvážlivějšímu výběru vhodných stanovišť a soﬁstikovanější volbě odrůd, což samozřejmě souvisí se stoupající odbornou zdatností samotných vinohradníků a vinařů. O šíření moderních postupů se zasloužili především zahraniční odborníci z Francie, Německa a Austrálie. Angličtí vinaři mají na výběr: buď zůstanou „malí a exkluzivní“, jako např. Breaky Bottom, nebo zvolí cestu masovější produkce typu Denbies. Nedá se samozřejmě říci, která z těchto dvou variant je vhodnější. Jedno je jasné. Síla anglického vinařství by měla spočívat v jeho bohaté rozmanitosti, nikoli v uniformitě. Vinaři, kteří chtějí zvýšit přitažlivost svých podniků, mají k takové diverziﬁkaci spoustu možností. Použitá literatura: Hall, M. (2002). Wine Tourism around the World, Development, management and markets. Elsevier Science Ltd., Oxford Dodd, T. H. and Bigotte, V. (1995). Visitors to Texas Wineries: Their Demographic Characteristics and Purchasing Behavior. Texas Wine Marketing Research Institute

412 Vinařský obzor (7–8/2005)

VINEXPO BORDEAUX 2005 Zatímco se ve všech francouzských vinařských oblastech, zejména v regionech Midi a Bordeaux, mluví o nadprodukci vín a krizi ve vinařství (vinice se vyklučují a místo vinohradů se vysazují jiné zemědělské plodiny, úřady vlády a ministerstev zeměldělství jsou pod neustálými útoky militantní organizace CRAV místních vinohradníků a vinařů, v ulicích Montpellier se dokonce i střílelo a nedávno se demonstranti pokusili zapálit španělský kamion, ze kterého vyprázdnili 28 000 litrů vína určeného pro lahvovací linku poblíž Béziers v Languedocu), fenomenální úspěch tohoto veletrhu byl pro mnohé velkým překvapením. Ze 49 000 návštěvníků (původně organizátoři očekávali 40 000) přijela jedna třetina ze zahraničí. Nejvíce akreditovaných návštěvníků bylo z Evropy, s nejvyšším nárůstem z Německa, Švýcarska a Finska. Střední a východní Evropa zaznamenala 57% nárůst, zatímco návštěvnost z Ruska se zvýšila o závratných 73 %. Také Tchajwan, Čína a Indie zaznamenaly vyšší po-

čet účastníků než kdy jindy a více než třetina ze 4500 nejvýznamnějších nákupčích na světě zde byla přítomna. Přes 1200 novinářů se zaregistrovalo v tiskovém centru a mezinárodní organizace FIJEV, která sdružuje novináře píšící o víně, na salonu Vinexpo jako vždy pořádala svou valnou hromadu. Veletrh byl výborně zorganizován, tentokrát s funkční klimatizací, jež minule způsobila revoltu Australanů a Novozélanďanů, kteří slibovali, že se již nikdy nevrátí… Doprava byla konečně po létech chaosu na silnicích dokonale přeorganizována. Byla zřízena kyvadlová doprava, která zdarma po celou dobu trvání veletrhu přepravovala návštěvníky z centra Bordeaux a dalších 12 lokalit, jakými byly např. letiště v Mérignacu i vzdálenější Saint Emilion, Arcachon, Hourtin či Cap Ferret. Celkem se konalo 62 konferencí, degustací a dalších akcí, jako např. přednáška o biodynamii ve vinařství s ochutnávkou vín nejznámějších vinařů zabývajících se biodynamií, jako jsou Nicolas Joly

s jeho Coulée de Serrant, Lalou Bize-Leroy a její Domaines d’Auvenay a Leroy či Olivier Humbrecht (Domaine Zind-Humbrecht) z Francie, ale také ze Španělska (Dominio de Pingus, Mas Estela), Kalifornie (Mike Benziger) a Slovinska (Aleš Kristančič). Mnoho veřejných diskuzí a přednášek se rovněž vedlo na téma zdraví a alkohol či reformy systému AOC. Organizace Slow Food zde pořádala své workshopy, Christie’s aukci vín a proběhla různá setkání sommelierů a Masters of Wine z celého světa. Do přilehlých restaurací Vinexpo různé vinařské fondy zvaly novináře s vinařským zaměřením na gastronomické obědy a večer se podobné „dinner parties“ v duchu PR konaly v nedalekých velkolepých zámcích. Celkově se dá konstatovat, že veletrh oplýval optimismem v jinak poněkud ponuré situaci, která převládá téměř v celém „Hexagonu“ již několik let. Příští Vinexpo se bude konat v Hongkongu v květnu 2006 a v Bordeaux zase v červnu 2007. Helena a John Baker

Fenavin 2005 – Ciudad Real

Ve srovnání s rokem 2003, letošní ročník FENAVIN zaznamenal o 187 % vyšší nárůst zahraničních nákupčích vín. Nemesio de Lara, president veletrhu, ve svém závěrečném vyhodnocení prohlásil, že FENAVIN přispěl k navázání 20 000 obchodních kontaktů (z toho 1648 prostřednictvím jejich vlastního Business Centra) a nazval jej „veletrhem Španělska pro Španělsko a celý svět“ a jeho dějiště, Ciudad Real, „trvalým hlavním městem vína“ – přípravy na FENAVIN 2007 jsou totiž již v plném proudu. Překvapující statistikou je, že v počtu obchodních kontaktů se v letošním ročníku umístila Česká republika na prvním místě! (Pozn.: španělská agentura FINESPA působící i u nás totiž pozvala několik desítek delegátů z ČR – Vinařský fonde, prosím poučte se ještě jednou!) Po ní teprve následovalo Německo, Polsko a potom Belgie, Velká Británie a Japonsko. Na FENAVINu se letos prezentovalo 789 vystavujících ﬁrem, což je o 173 více než v předešlém ročníku. Celkově za čtyři dny veletrh navštívilo přes 36 250 akreditovaných profesionálních návštěv-

níků a 627 specializovaných novinářů, z nichž 213 navštívilo Tiskové Centrum. Velkému zájmu se v prvním patře pavilonu Dionisos těšila expozice nazvaná Galería del Vino, kterou již podruhé uspořádala španělská Federace enologů, v jejímž čele stojí Vicente Sánchez-Migallón. V několika desítkách řad dlouhých stolů byly vystaveny láhve vín od bílých, přes růžová a červená, až po speciality, jakými jsou např. Pedro Ximénez, Málaga či Sherry. Návštěvník si mohl zdarma vypůjčit degustační sklenku buď typu ISO nebo i větší-

ho formátu, vzít si degustační „carnet“ a tužku a sám se vypravit na průzkum španělských vín všech možných denominací původu v cenových relacích od 90 centů až po dražší záležitosti nad 30 Eur. U každého vystaveného vzorku byla k dispozici karta s podrobnými údaji o vystavovaném víně s názvem bodegy (výrobce), která jej uvádí na trh, jménem oblasti DO, jménem odrůdy či kupáže odrůd, způsobu viniﬁkace, délce školení a zrání, či ve dřevě nebo ve skle, zda ve francouzském nebo americkém dubu apod. a neposledně i jeho cenou. Kromě nových značek, právě uvedených do oběhu, zde byla vystavena i dobře zavedená vína, známá dokonce i na našem trhu, a tak bylo možné zjistit, že i po roce od vstupu České republiky do Evropské unie a tím pádem od zrušení cel, ceny kvalitních španělských vín se u nás ve většině případů ještě nesnížily a nadále u nás dovozci používají přepočet 1 Euro = 100 Kč. Podle statistik se zde k degustacím otevřelo 8 500 lahví a použilo 250 000 sklenek. Text a foto Helena Baker

Vinařský obzor (7–8/2005) 413

120 let mělnické Zahradnické školy Ing. Jan Macura, ředitel VOŠ zahradnické a SZaŠ Mělník

Mělnická škola, založená Výnosem zemského výboru království českého č. 35982 ze dne 29. 11. 1882, zahájila výuku v roce 1885 jako první ovocnicko-vinařská škola s českým vyučovacím jazykem v Rakousko-Uhersku. Výuka byla před 120 lety zahájena v domě č. 48 v Husově ulici po zrušeném hostinci a pro praktickou výuku pro ni byly zakoupeny pozemky na mělnickém Polabí. Prvním ředitelem školy byl jmenován Karel Fořt, mělnický rodák, absolvent ovocnicko-vinařské školy v Klosterneuburgu u Vídně, na níž působil v letech 1876–1884 jako učitel. Výborné organizační schopnosti ředitele Fořta umožnily rozvoj školy. Kapacita staré budovy nestačila, a tak bylo v roce 1893 rozhodnuto o stavbě nové školní budovy na Polabí. Je pozoruhodné, že stavitel Máša z Vinoře postavil nové školní budovy za jeden rok. Již 15. května 1894 se v tehdy jednopatrové budově začalo vyučovat. Velmi hezká sgraﬁta – alegorické obrazy vinařství a sadařství – vytvořil na bočních zdech budovy mistr. F. Klusáček. Budova pokusné stanice na zužitkování ovoce a zeleniny a 20 m dlouhý vinný sklep byly zprovozněny již v roce 1895. Vnitřní vybavení tohoto objektu bylo v době budování na nejmodernější úrovni, jediné v zemi. Výborné výsledky školy, pravidelné pořádání ovocnicko-vinařských kurzů, odborné přednášky i účast na tuzemských i zahraničních výstavách silně ovlivňovaly pokrok ve vinařství a ovocnářství u nás i v zahraničí. V té době na škole studovala řada studentů ze Srbska, Bulharska, Zakarpatské Ukrajiny a Polska. Vedle ředitele Fořta působili na tehdy dvouleté škole vynikající odborníci. Vzpomeňme alespoň některé z nich. Arnošt Peths, vyhraněný odborník, založil sady na Polabí. Po jeho smrti v roce 1897 /zemřel ve věku 36 let/ nastoupil na jeho místo Svatopluk Mocker, vrchní zahradník z Hamburku. Dr. Leger, F. Eger, František Markus, pozdější ředitel Pomologického ústavu v Brně-Bohunicích,

A. Fišer, pozdější ředitel Vinársko-ovocnickej školy v Modre na Slovensku a další. Dvouletá vinařsko-ovocnická škola vychovala za 37 let své působnosti téměř 800 odborníků a ukončila svou činnost v roce 1922. Dalším významným datem je 24. leden 1921, kdy vznikla z dvouleté školy vinařsko-ovocnické – čtyřletá státní vyšší škola ovocnicko-vinařská a zahradnická. Komise znalců a ministerstva zemědělství vybraly Mělník mezi řadou dalších uchazečů o tento typ školy právě pro velmi dobré výsledky výchovné, poradenské i výzkumné. Úkolem této školy bylo připravit odborníky po teoretické i praktické stránce nejen v oborech vinařství, ovocnictví a zpracování ovoce a zeleniny, ale i v květinářství, zelinářství a sadovnictví. Nová čtyřletá škola s maturitou potřebovala rozšířit pedagogický sbor. Novým ředitelem mělnické školy byl jmenován PhDr. Jaroslav Smolák, bývalý profesor Zemské vyšší hospodářské školy v Roudnici nad Labem. Nemalý význam při vzniku nového typu školy sehrál zámeček Neuberk, který spolu s 25 ha pozemků zakoupilo město Mělník a dalo je v roce 1921 škole k dispozici jako cvičný objekt. Po odchodu PhDr. Smoláka do Pomologického ústavu v Praze-Ruzyni byl výkonným zástupcem ředitele školy Ing. Jan Knotek a školu řídil státní inspektor zemědělských škol Jan Kynčl. Rozsáhlá poradenská činnost, pořádání odborných kurzů, pokusy na školním statku, činnost stanice pro choroby rostlin i existence rozsáhlé školní knihovny pro učitele a žáky školy společně zvyšovaly úroveň a věhlas mělnické školy. Její rozvoj a činnost přerušila 15. 3. 1939 německá okupace a druhá světová válka, která tragicky poznamenala některé zaměstnance i žáky školy. Spolu s dr. Ing. Ladislavem Langrem, který byl umučen 14. 3. 1942 v Osvětimi, jsou na pamětní desce školní budovy uvedena i jména 6 studentů, kteří položili za vlast své životy. V letech 1936–1945 byl ředitelem školy Ing. Karel Sigid. Jeho nástupcem se stal v roce 1945 Ing. Jan Burian. Věnoval se především zelinářství a semenářství. V roce 1948 byl penzionován.

V období od roku 1949 do roku 1954 řídil školu Ing. Jan Ožana, absolvent mělnické školy a pozdější učitel odborných předmětů. V roce 1952 se v rámci tehdejší přestavby celého komplexu středního školství změnil název na Zemědělskou technickou školu oboru zahradnického. Rok 1953 je dalším významným obdobím mělnické školy proto, že v tomto roce bylo na hlavní budovu přistavěno druhé patro a zvětšila se tím kapacita školy. Ve funkci ředitele školy vystřídal v roce 1954 Ing. Ožanu Ing. Bohuslav Feix, absolvent školy z roku 1940. Na škole působil nejdříve jako učitel květinářství a zelinářství a později jako zástupce ředitele. Ředitelem školy byl až do roku 1970. V roce 1961 se název školy změnil na Střední zemědělskou technickou školu oboru zahradnického. Od roku 1970 řídil školu Ing. Karel Lill, absolvent školy z roku 1945. Vyučoval převážně předmětu zelinářství, byl vedoucím autorem učebnice zelinářství a angažoval se především v této oblasti. Ze školy přešel v roce 1979 do SOU Liběchov. Za jeho působení byla vybudována vstupní hala, nafukovací tělocvična a adaptovány prostory vinného sklepa. Od roku 1972 se mělnická škola významně podílela na změně učebního plánu a osnov zahradnických škol. Od roku 1979 do roku 1991 řídil školu Ing. Rudolf Fiala. Po většinu své pedagogické činnosti se věnoval ekonomickým předmětům. V roce 1985, tj. 100 let po zahájení výuky, byla dokončena přístavba čtyř učeben, tělocvičny a výukových skleníčků pro spojení s původní budovou. Toto období je poznamenáno řadou dalších stavebních úprav původní budovy i technologické stanice. Byla dokončena i budova školní jídelny na místě původního vinařského skleníku. Po politických a ekonomických změnách ve společnosti, které začaly v roce 1989, se vývoj školy urychlil a její materiálně technické podmínky se zlepšovaly rychlejším tempem. Od roku 1990 jsme začali navazovat mnohé zahraniční kontakty. První z nich byly Ingeniuerschule Wädenswil ve Švýcarsku, na ně navázala spolupráce vlámských, českých a slovenských škol v rámci projektu Heuras. Součas-

414 Vinařský obzor (7–8/2005)

Studentky školy na sklizni hroznů né zahraniční kontakty mělnické školy zahrnují partnery v Rakousku, Švýcarsku, Francii, Německu, Belgii, Holandsku, Rumunsku, ale i v USA. Od roku 1992 se název školy změnil na Střední zahradnická škola Mělník. Od tohoto roku se zřizovatelem školy po zrušení KNV stalo přímo MŠMT ČR a tím se značně otevřel prostor pro vlastní iniciativu v oblasti výuky, hospodářské činnosti a zkvalitňování materiálních podmínek. Tato situace trvala až do roku 2001, kdy po změně legislativy předalo MŠMT ČR všechny vyšší a střední školy nově vznikajícím krajům. V této době se podařilo na škole vybudovat nové sbírkové skleníky, vlastní květinovou prodejnu, ateliéry, posluchárnu pro 100 studentů, opravit řadu budov školy, školního statku, pořídit nové moderní učební pomůcky, zmodernizovat vinařství, vysázet nové vinice, zahájit modernizaci květinářských skleníků na Neuberku, změnit způsob vytápění na Polabí i Neuberku z horkovodní přípojky EMĚ. Vybavování školy moderní výpočetní technikou, audio i videotechnikou bylo v té době velmi dynamické a pokračuje i v současné době. Od roku 2001 je zřizovatelem školy Středočeský kraj a lze konstatovat, že modernizace objektů školy i školního statku pokračuje i v této době, i když ve složitější majetkoprávní situaci se podařilo dokončit v roce 2004 re-

konstrukci II. etapy květinářských skleníků, přístavbu a modernizaci chlapeckého internátu, opravy střech a fasád objektů na Neuberku i na Polabí. Od září 2004 převzala škola do užívání od města Mělník celý třípodlažní pavilon sousední ZŠ pro výuku studentů VOŠZa. V souvislosti s liberalizací našeho školství po roce 1989 mělnická škola nejen zkvalitňovala svoje materiální podmínky, ale také pružně reagovala na potřeby nastupujícího tržního hospodářství. Úspěšně jsme si ověřili v rámci schváleného experimentu MŠMT ČR systém pětiletého studia s konáním učňovských zkoušek po 3. ročníku a maturitních zkoušek po 5 letech studia. Tento přínosný systém byl však později ukončen změnou školského zákona a od té doby se na střední škole vyučuje ve čtyřletém studiu ukončeném maturitní zkouškou. Na Střední zahradnické škole studuje v deseti třídách denního studia téměř 300 žáků z růz-

Moderní lahvovací linka

ných oblastí celé naší republiky. Vedle běžných všeobecně vzdělávacích předmětů, umožňujících získání středoškolského vzdělání s maturitní zkouškou, se na mělnické škole vyučují všechny odborné předměty pro obory květinářství, zelinářství, ovocnictví, sadovnictví, ale také základy vinařství a floristiky. Praktickou výukou si osvojují žáci potřebné dovednosti v rámci praxe učební, individuální i odborné provozní jednak na Školním statku v Mělníku a rovněž v předních firmách v různých místech celé naší republiky. Již několik let je přijímací řízení na SZaŠ Mělník uskutečňováno posouzením prospěchu na základní škole. Současný systém přijímacích zkoušek se totiž jeví nejen nám a části rodičovské veřejnosti, ale i MŠMT ČR jako překonaný. Připravovaný systém výstupních testů na základní škole, jejichž výsledky by byly důležitou informací pro oblast středního školství, bude podstatně lepším a jednotným kritériem pro přijetí na střední školu. Více než 2/3 našich maturantů podávají přihlášky na vyšší a vysoké školy a většina z nich dále úspěšně studuje. Poptávka po našich absolventech z oblasti odborných firem a dalších subjektů dlouhodobě překračuje nabídku maturujících žáků. Naši absolventi proto nejsou zákazníky Úřadů práce. Od roku 1991 pravidelně organizujeme jednoroční dálkové studium „Komplexní péče o dřeviny“, letos byl zahájen již 14. běh této žádané formy zvyšování kvalifikace pro pracovníky zahradnických firem a odborů životního prostředí městských a obecních úřadů. Nejvýznamnějším rozšířením vzdělávací nabídky pro odbornou veřejnost v minulých le-

Vinařský obzor (7–8/2005) 415

tech bylo zřízení studijního oboru „Zahradní a krajinná tvorba“ na Vyšší odborné škole zahradnické v Mělníku od roku 1996. V současné době v tomto oboru studuje na tříletém denním studiu téměř 180 studentů a na čtyřletém dálkovém studiu 80 studentů. Kromě interních učitelů vyučují na VOŠZa také učitelé z různých vysokých škol, specializovaných institucí a odborných firem. V relativně široké nabídce vyšších odborných škol jsme jedinou VOŠZa v celé republice, na níž je vyučován obor zahradní a krajinná tvorba. Je to terciární studium zaměřené nejen na teorii, ale zejména na praktickou průpravu pro budoucí pracovníky v oblasti okrasného školkařství, zakládání a údržby zeleně i pomocné projektové činnosti. Zatím se pouze na naší vyšší škole vyučuje předmětům arboristika a stromolezectví. Dokonalá odborná jazyková průprava v angličtině a němčině usnadňuje absolventům uplatnění nejen v ČR, ale i mnohých zahraničních institucích. Absolventi při závěrečném absolutoriu konají zkoušku z odborných předmětů a cizího jazyka, obhajují závěrečnou diplomovou práci. Získávají titul diplomovaného specialisty (ve zkratce DiS.). Značná, stále se rozšiřující vzdělávací nabídka mělnické školy vyžaduje početný vysoce kvalifikovaný kolektiv pracovníků. O téměř 550 žáků SZaŠ, studentů VOŠZa a dalších přibližně 100 studentů různých kurzů pečuje téměř 90 zaměstnanců školy a 30 pracovníků Školního statku Mělník tak, aby byla zajištěna vysoká úroveň teoretické a praktické výuky školy. Daří se doplňovat pedagogický sbor mladými učiteli; řada z nich si zvyšuje kvalifikaci doktorandským studiem. V souladu s dlouhodobým záměrem školy připravujeme ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze bakalářské studium oborů podnikání v zahradnictví a zahradní a krajinářské úpravy. Již zmíněná rozsáhlá spolupráce se zahraničními partnery dostává v posledních letech novou kvalitu, která se projevuje nejen vysíláním našich žáků a studentů do partnerských škol a zahradnických firem, ale i přijímáním studentů z Francie, Belgie a Německa na praxi v naší škole a školním statku v rámci projektu Sokrates a Leonardo. Změna ekonomických podmínek vinohradnické a vinařské výroby, stejně jako jiných sfér zahradnického oboru, nás vede k závěru, že je třeba vychovávat naše absolventy střední školy na co nejširším odborném základu tak, aby byla zajištěna jejich pracovní flexibilita. Pro pracovníky vinařských a vinohradnických firem a další zájemce o tyto profese jsme připraveni realizovat krátkodobé i dlouhodobé kurzy, v kterých získají tito zájemci potřebné vědomosti a zdokonalí si své praktické dovednosti

Celkový pohled na budovu školy

Kvasné tanky s možností řízeného kvašení ve školním sklepním hospodářství z oboru, aby byli přínosem pro výrobu a odbyt našeho vinařství. V široké vzdělávací nabídce a úzké spolupráci se zahradnickými ﬁrmami a profesními svazy chceme pokračovat i v příštích letech a dělat vše pro dobré jméno mělnické zahradnické školy. Ve dnech 1. a 2. července 2005 si hosté, pracovníci zahradnických ﬁrem, absolventi, žáci,

studenti a široká odborná veřejnost prohlédli materiální vybavení, prostorové uspořádání a sbírky školy i školního statku a seznámili se tak nejen s historií 120 let, ale i s plány mělnické školy do budoucna. Podrobnější informace o škole i o těchto akcích lze nalézt na www.zas–me.cz. Fota archiv školy

416 Vinařský obzor (7–8/2005)

Vinařský obzor (7–8/2005) 417

Malotraktor MKS – JM – 204 Výkon 20Hp, vodou chlazený diesel, pohon 4x4, uzávěrka diferenciálu, dvojitá spojka, hydraulický tříbodový závěs, vývod. hřídel 540/1000 ot., šířka 1225 mm, posilovač řízení.

Cena 199 000,– Kč bez DPH možnost leasingu, schválen k provozu na veřej. komunikacích – SPZ.

Zahradní technika Grado

Hlavní 288, 696 21 Prušánky. Tel./fax.: 518 374 375, 187, mobil: 737 936 915 e-mail: obchod@zahradnitechnikagrado.cz www.zahradnitechnikagrado.cz

plastové sudy a kádě ruční, hydraulické a elektrohydraulické lisy na ovoce drtiče ovoce šrotovníky a mačkače obilí profi zařízení do moštáren (500 l moštu/h). Ceník zašleme, zboží i zasíláme.

Petr Trojan – Zahrádkářské potřeby silo u vlakového nádraží, 688 01 Uherský Brod Tel./fax.: 572 633 362 e–mail: obchod@petrtrojan.cz www.petrtrojan.cz

418 Vinařský obzor (7–8/2005)

696 696 17 17 Dolní Dolní Bojanovice Bojanovice Josefov Josefov 135 135 -- provoz, provoz, CZ CZ tel.: +420-518-372 075 tel.: +420-518-372 075 tel./fax: +420-518-372 tel./fax: +420-518-372 134 134 e-mail: e-mail: mail@bilek-filtry.cz mail@bilek-filtry.cz http://www.bilek-filtry.cz http://www.bilek-filtry.cz

• • • •

filtry nádrÏe tanky vinifikátory

Vinařský obzor (7–8/2005) 419

Ohlédnutí za veletrhem Víno & Destiláty 2005

Od dob, kdy se davy návštěvníků opíjely před stánkem pana Liederhause z Loun či víny pana Renarda, zvaného Lišky, ze Saint-Bris a na stáncích moravských vinařů se „békalo“, odteklo již mnoho vody a dnes se toto podujetí může přirovnat k ostatním mezinárodním veletrhům, které se s pravidelností konají v zahraničí. Avšak tím zmizel ten poněkud naivní šarm, folklór a atmosféra místních vinných koštů, které vystřídala profesionalita, se kterou je veletrh v posledních letech pořádán, a vysoká kvalita vystavovatelů s jejich produkty. Ti však byli často zaskočeni chováním mnoha návštěvníků, kteří, jak mi sdělili vystavovatelé, jako např. Boris Kovacs, enolog z Languedocu, nebo José Antonio Mijares García y Pelayo ze Španělska, se evidentě na veletrh přišli pouze napít. Silným negativním argumentem je také fakt, že se ve vestibulu pražského Výstaviště povoluje kouření, a to v bezprostřední blízkosti vchodu do obou hal i přilehlé degustační místnosti, kde se po celé tři dny konaly ochutnávky Crus de Bordeaux. V tomto malém uzavřeném prostoru, kde se mimochodem nacházelo i občerstvení Heurige, Góvinda a stánek Vinařství Bíza z Čejkovic, bylo doslova třeba plynových masek, aby se návštěvníci rychlým průchodem do šatny nebo na WC nezadusili. Dalším a snad již posledním negativním bodem je malá péče, která se doposud u nás věnuje tištěným propagačním materiálům – příkladem může být katalog veletrhu (časté překlepy a chyby) a neobratný překlad do anglického jazyka programu a soutěže vín „O zlatý pohár výstavy“ pro zahraniční návštěvníky, kteří se museli smát výrazům, jako „silent wine“, „donator“, “victorious“ a mnoha

dalším otrockým obratům. A to by si měli vzít k srdci i samotní vinaři–vystavovatelé, kteří na zahraničních veletrzích hledají kontakty pomocí propagačních letáků nebo svých internetových prezentací. Není nic snadnějšího, než si nechat texty přeložit nebo alespoň zkontrolovat odborníkem nebo rodilým mluvčím, aby nevypadali směšně a neprofesionálně. Ale teď již něco z pozitivní stránky o veletrhu, který se zvětšil takřka geometrickou řadou: více než 250 vystavovatelů a 15 000 návštěvníků. Letos byla na veletrhu Víno & Destiláty zastoupena téměř všechna významná vinařství České republiky – od uskupení Bohemia Sekt a Soare až po nejmenší nově příchozí vinaře, kterými byli bezpochyby Jiří Rusnok a František Zapletal z Velkých Bílovic. Také první den výstavy byl věnován vínům České republiky, který se konal pod garancí Vinařského fondu a pod záštitou Ministerstva zemědělství. Po slavnostním zahájení veletrhu byli návštěvníci, kterým byl nabídnut „welcome drink“ v podobě sklenky sektu, směrováni na stánky tuzemských vystavovatelů a v sousedním Lapidáriu proběhlo neveřejné setkání ministra zemědělství se zástupci významných místních vinařství. A jak mi mnozí návštěvníci i zahraniční vystavovatelé sdělili, nemají se naše vína za co stydět. (Pozn.: slogan „Velká vína z malé země“ však nepoužívá pouze Česká republika, nýbrž také Lucembursko a Rakousko.) Druhý den veletrhu byl nazván Dnem vín z Portugalska a třetí Dnem vín z Brazílie, které zahájili oba velvyslanci z těchto zemí. V přilehlém konferenčním zázemí probíhaly různé degustace – z Brazílie se prezentovala vína

Odbyt burčiaku v Nemecku neklesá Spotreba burčiaku zostáva v Nemecku za posledné roky nezmenená. Spotrebitelia si uvedomujú, že burčiak je bohatý na minerálne látky, stopové prvky, vitamín B 1 a B 2, kvasinky pôsobia priaznivo na odstránenie škodlivín z ľudského organizmu. Zistili, že hroznové výlisky usmrcujú škodlivé baktérie a extrakt z matolín takisto pôsobí priaznivo na ľudské zdravie, nakoľko obsahuje veľa polyfenolov a má teda antioxidačný účinok. Der Deutsche Weinbau 2004, č. 23, s. 10 Erich Minárik Veľ ký vinohradnícky podnik Mondavi v Kalifornii má ťažkosti Svetoznámy výrobca vína Mondavi, ktorý má vinice v Napa, Woodbridge a v Centrálnom údolí Kalifornie (San Joaquin) má ﬁnančné problémy. Mondavi je zakladateľom pestovania odrôd Cabernet Sauvignon a Fumé blanc (Sauvignon blanc). Podnik v Oakville založil v roku 1966.

ze všech regionů – od nejjižnější provincie Rio Grande do Sul až po tropickou oblast poblíž Pernambuco na 5. rovnoběžce, zatímco Portugalci měli zaostřeno na oblast Alentejo. Návštěvníky také musely zaujmout velké prezentace vín Španělska, Francie, zejména Burgundska, Itálie, Austrálie, ale i Slovinska a Bulharska. Výrazně menší účast vystavovatelů byla zaznamenána ze sousedního Rakouska, ale na tom měl vinu (či nevinu) samostatný veletrh rakouských vín, nazvaný PraVinum, který pořádali organizátoři výstavy VieVinum společně s rakouskou kanceláří pro propagaci a marketing vín – ÖWM v těchto prostorách o měsíc dříve. Mezi doprovodnými akcemi veletrhu byly také aukce archivních vín, jejíž výtěžek byl věnován ve prospěch charitativní společnosti DUHA, na Podiu probíhaly průběžně různé křesty knih či známek vín, barmanské show a v neposlední řadě slavnostní vyhlášení výsledků soutěže vín „O zlatý pohár“, jejíž hodnocení proběhlo o dva týdny dříve. Soutěžní vína byla rozdělena celkem do 11 kategorií: tuzemská bílá suchá, tuzemská bílá se zbytkovým cukrem, tuzemská červená suchá, tuzemská červená se zbytkovým cukrem, zahraniční bílá suchá, zahraniční bílá se zbytkovým cukrem, zahraniční červená suchá, zahraniční červená se zbytkovým cukrem, růžová vína, šumivá a perlivá vína a konečně vína sladká – v posledních třech kategoriích se soutěžilo bez rozdílu původu. Absolutním championem se stalo a Zlatý pohár získalo červené víno (suché) Conde de Siruela ročníku 1999 z Bodegas Frutos Villar z oblasti Cigales (Duero) ve Španělsku. Helena Baker

Preslávil sa, keď vedno s barónom Rothschildom vyvinuli víno Opus One. V súčasnosti svoje domény v Sonome a Oakville je schopný udržať len pomocou kapitálu z cudzích zdrojov. Mondavi patrí v Kalifornii tak ako pápež vo Vatikáne: tak sa vyjadruje väčšina kalifornských vinohradníkov a vinárov. Mondavi je známy charitavnou aktivitou a vybavením moderných laboratórií na Kalifornskej univerzite v Davise. Le Progrès Agricole et Viticole 121, 2004, č. 21, s. 469 – 470 Erich Minárik Daňové pásky na fľaše s vínom vo Veľ kej Británii V roku 2006 plánujú v Anglicku zaviesť na vínne fľaše daňové pásky. Príčinou sú značné daňové podvody na alkohol. Podniky protestujú, nakoľko to bude spojené s přestavbou fľašovacích zariadení a nárastom výrobných nákladov. V Rakúsku je používanie „banderol“ už niekoľko rokov zavedené bez problémov. Rebe und Wein 57, 2004, č. 6, s. 4 Erich Minárik

420 Vinařský obzor (7–8/2005)

Festival Znojemský hrozen 2005 nabídne lahůdky pro tělo i duši

Hlavní událostí festivalu je samozřejmě soutěžní přehlídka televizní a rozhlasové tvorby, ke které loni přibyla ještě kategorie reklamních spotů. Soutěžit mohou dokumentární, publicistické, vzdělávací i zábavné pořady, ať již se zabývají konkrétním pokrmem, nápojem, nebo třeba kulturou stravování či regionálními kulinářskými odlišnostmi. Přihlášené snímky bude hodnotit mezinárodní odborná porota. Nejlepší dílo napříč kategoriemi získá hlavní cenu – Znojemský hrozen, v kategoriích budou uděleny hrozny v barvách medailí. „Už měsíc před uzávěrkou bylo v televizní sekci přihlášeno 128 pořadů ze čtyř kontinentů, například se letos poprvé představí argentinská tvorba,“ říká ředitel festivalu Ladislav Jíša. „Slavnostního předávání cen se zúčastní i velvyslankyně Velké Británie Lindy Dufﬁeld, jejíž země je tradičně v soutěži velmi úspěšná,“ dokládá stále sílící mezinárodní rozměr přehlídky Jíša. Zatímco tvůrci a producenti si budou vyměňovat zkušenosti, návštěvnící budou moci sledovat každé dopoledne soutěžní snímky v kině Svět, kde se budou le-

tos nově každý večer promítat celovečerní ﬁlmy s podobnou tematikou, například Slavnosti sněženek nebo Velká Žranice. Soutěžit však nebudou jen televizní a rozhlasoví tvůrci. Již dlouhou tradici má výtvarná soutěž žáků mateřských, základních a středních škol „Plný talíř malování“, nejúspěšnější díla budou vystavena na městském úřadě. Vystavovat na festivalu budou i tvůrci kreslených vtipů a karikatur a galerie Vivo opět připravuje tematickou výstavu děl známých umělců, tentokrát nazvanou Třináctá komnata. Mezinárodní soutěž somelierů juniorů Grand Prix Znojemský hrozen 2005 prověří mladé do 21 let. „Loňský první ročník se i přes nízkou účast vydařil výborně. Porota složená z hvězdných jmen oboru dohlížela na teoretický test, slepé degustace, předvedení servisu a další disciplíny, vítěz získal zahraniční vinařský zájezd pro dvě osoby a hodnotné byly další ceny. Proto letos očekáváme zájem vyšší,“ říká ředitel soutěže Václav Chalupecký. A aby soupeření nebylo málo, tak na nedělní diskopárty na Masarykově náměstí

je připravena velká barmanská šou a soutěž nazvaná Flair Bartending. Program pro širokou veřejnost bude letos rozdělen do tematických dnů – na Masarykově náměstí se představí kultura, kuchyně a ﬁlmová tvorba Slovenska, Mongolska a Vietnamu, čestnými hosty budou velvyslanci těchto zemí. 8. září vyrazí na cestu Festivalový vlak a tentokrát dojede až do rakouského Retzu. Příznivce vážné hudby potěší koncert souboru Schola Gregoriana Pragensis Davida Ebena, umístěný do chrámu sv. Mikuláše. Kromě semináře České a moravské vinařství čekají příznivce vína i další doprovodné akce, jako je prezentace vybraných francouzských vín, ochutnávka vín ze soutěže Viniforum nebo Jihomoravský večer s degustacemi a cimbálovou muzikou. Znojemský hrozen se začíná podobat velkým ﬁlmovým festivalům už i tím, že nebude v silách jednotlivce zúčastnit se všech zajímavých nabízených akcí. Přesný a aktuální program festivalu najdete na www.znojemsky-hrozen.cz. Petr Posolda

Pražská Arcibiskupská vinice jede dál Koncem března letošního roku schválila radnice Prahy 12 dlouhopronájem pozemku příměstské terasovité zahrady místním vinařům-zahrádkářům na dalších 40 let s podmínkou odpracování brigádnických hodin každého člena spolku na údržbě vinice. Kvůli špatnému statickému stavu svahu, narušeným ohradním zdím kolem vinohradu či trhlinám na terasovitých kamenitých zídkách hrozí nejstarší pražské viniční trati postupné sesuvy zvětralé břidličné zeminy. Radnice se nechtěla a zatím moc nechce podílet na nákladné rekonstrukci viničního areálu (opravy ohradních zdí a zajištění svahu teras by stály cca 10,5 miliónu Kč), a uvažovala spíše o komerčním využití časem chátrajícího pozemku, který se měl postupně měnit v park, jehož projekt město plně podporovalo. Naštěstí zvítězil zdravý rozum a úcta k tak vzácné historické památce, jakou Arcibiskupská viniční hora bezpochyby je. Díky projektu Ing. Vidličky se již začalo na vinici z geologickým průzkumem a vyměřováním terénních úprav směřovaných k zajištění statiky teras u ohradních zdí na svahu. Pomocné ruky se modřanským zahrádkářům dostalo od ředitel-

ky mělnického muzea paní Ing. Havlíčkové, zahrádkář zpracovává úrodu ze své části vinoCechu českých vinařů či VÚT Karlštejn. Prohradu samostatně a víno pak skladuje v soukrovoz 2,5 ha vinice tak zůstane zachován. Zbývá mých prostorech. Výjimkou je pouze 4členné jen sehnat dostatečnou ﬁnanční podporu k nutkolegium pana Ing. Hrdličky, které si vyniﬁkuné rekonstrukci. Na tom by mělo mít zájem přeje sklizeň ve staré lisovně pod vinicí a vína pak devším město. Veškeré další výdaje na roční skladuje v pronajatém sklepním skladu na pražobhospodařování keřů révy vinné si hradí zaské Lhotce. Kdo by se chtěl o poutavých myšlenhrádkáři z vlastních nákladů. kách pana Ing. Hrdličky dozvědět více, může Roubený viniční domek podstrání, který čásjej kontaktovat na tel. Čísle 737 683 583 tečně využívali tamní vinaři, bude však nyní Erik Hubáček sloužit městu jako obřadní síň. To dosti naruSídliště 713, 747 87 Budišov nad Budišovkou šuje smělé plány jednoho ze členů zahrádkářského sdružení Ing. Josefa Hrdličky, mimochodem člověka, který se velkou měrou spolupodílel na obnově historické vinice. Zamýšlel ve spolupráci s radnicí zbudovat v areálu pod vinohradem malé vinařské centrum, ve kterém by se kromě modřanských moků mohla také šenkovat pro zájemce vína z ostatních pražských vinic. Rovněž se snažil prosadit svůj návrh na zbudování společného sklepního hospodářství pod vinicí. To však bohužel zůstává Pohled na 2,5ha vinici s roubeným viničním domzatím jen utopií, neboť si každý zdejší kem

Vinařský obzor (7–8/2005) 421

Cuvée 2005 – „Není Cuvée jako Cuvée“

Hodnocení 102 soutěžních vzorků ze 13 zemí (zajímavostí byl vzorek z Texasu) se uskutečnilo v pátek 13. května v ostravském hotelu ATOM. Paralelně s komisemi na producentech nezávislých odborníků (předsedové prof. Fedor Malík a Libor Nazarčuk) hodnotily vína i komise laické veřejnosti. Doprovodný program začal již ve čtvrtek 12. května, kdy prof. Malík představil ostravské veřejnosti slovenská vína málo známých odrůd (m.j. Cserszegy Fűszeres, Domina, Hron). V pátek odpoledne pak mohli návštěvníci ochutnat soutěžní vzorky a porovnat vlastní hodnocení s výsledky soutěže, příp. diskutovat s přítomnými degustátory (Helena Baker a další). Nechyběla cimbálová muzika a „povinné“ sousto. Premiérově byla v Ostravě představena Nová encyklopedie českých a moravských vín prof. Krause i novinky nakladatelství Radix. Hodnocení vín stobodovou stupnicí Mezinárodní unie enologů, ve které pouze vína se ziskem alespoň 90 bodů obdrží Zlatou medaili, 85 bodů Stříbrnou medaili a 80 bodů Bronzovou medaili, proběhlo v souladu se současnými trendy světových vinařských konkurzů diskusním způsobem. Odborné komise byly nadmíru přísné a udělily (přes znatelný vzestup kvality přihlášených kupáží oproti úvodním ročníkům soutěže) jedinou zlatou medaili, a to šampionu kategorie červených vín – Cuvée Morávka 2003, Helena Glosová, Moravská Nová Ves. Šampion mezi bílými víny – Rueda Aura 2003, Petrus s.r.o., obdržel pouze (!) medaili stříbrnou. Celkově odborné komise přidělily 1 zlatou, 13 stříbrných a 18 bronzových medailí. Domácím vinařům náleželo 15 medailí, přičemž více než jednu získalo Vinařství Hort, Moravíno, s.r.o., a Vinařství Kovacs. Mezi zahraničními účastníky nejlépe uspěli (4 medaile) dovozci španělských vín – Petrus, s.r.o., a Vicom, s.r.o. Velmi dobře si vedla vína brazilská – Cosmopolitan Brazilian Wines (3 medaile) a zásluhou portských vín také portugalská (3 medaile). Dvě medaile putují k našim sousedům na Slovensko a do Rakouska. Po jedné medaili získala vína z Chile, Francie a Bulharska,

zatímco Nový Zéland a Maďarsko zůstaly těsně pod hranicí nezbytnou pro zisk medaile (oceněno bylo 30 % zúčastněných vín). Vína původem z Německa, Makedonie a USA tentokrát neuspěla. Nejlepší kolekci vín představila ﬁrma Petrus, s.r.o. (ø 86,00). Odborná komise: Vína bílá – Aura 2003 (Petrus), Springer Cuvée 2003 (J. Springer), Château Milotice 2004 (T. Krist), Charlotta 2003 (Vinařství Hort), Cuvée Barrique 2002 (Znovín Znojmo), Predium 2003 (Vinanza Vráble), Cuvée 2003 (B. Ďurinová), Grand Cuvée Kovacs 2003 (Vinařství Kovacs), Grand Cuvée 2003 (Moravíno), Blatnický Roháč 2001 (M. Robek, Viniblat), Paves 2003 (VPS Pezinok). Vína červená – Cuvée Morávka 2003 (H. Glosová, Collegium Vinitorum), Quinta do Seival 2003 (Cosmopolitan Brazilian Wines), Luis Felipe Edwards Reserva 2003 (Best Buy), Natura 2003 (Vinařství Hort), SchOAGa 2002 (Weingut Reiger), Krásná Hora 2003 (M. Sůkal, Bonus Eventus), Domaine Montlobre La Chapelle 2000 (Vicom), Gryllus 2003 (VS Špalkovy), Castaňo Colección 2003 (Petrus), Marqués de Monistrol Reserva 1999 (Petrus), Cuvée Giuseppe 2003 (Cosmopolitan Brazilian Wines), Azabache Tradicion Reserva 1998 (Vicom), Tcherga 2003 (Belvedere ČR), Lucie 2002 (Weingut Reiger), Casa Valduga Duetto 2001 (Cosmopolitan Brazilian Wines), Grand Cuvée 2003 (Moravíno). Vína růžová – Rosé Cuvée Kovacs 2004 (Vinařství Kovacs), Gracie rosé 2003 (VS Valtice). Vína ostatní – Old Friends Fine Tawny (Likor), Old Friends Fine Ruby (Likor), Quinta do Portal Parador Tawny (Best Buy). Výsledky hodnocení komise veřejnosti se od oﬁciálního názoru odborné komise podstatně nelišily (laiky méně oslovily bílé barikové kupáže a mohutná zahraniční červená vína), avšak medaile by veřejnost rozdělila rovnoměrně – 12 zlatých, 10 stříbrných a 10 bronzových. Rovněž rozptyl bodových hodnot byl (oproti hodnocení komise odborné) výraznější (94,50…60,50 vs. 90,25…68,50). Nejvýše veřejnost hodnotila Cuvée bílé 2001, Blanka Ďurinová, Bzenec. Komise veřejnosti: Vína bílá – Cuvée 2001 (B. Ďurinová), Aura 2003 (Petrus), Cuvée Sonberk 2004 (Vinařství Sonberk), Cuvée 2003 (B.

Ďurinová), Château Milotice 2004 (T. Krist), Predium 2003 (Vinanza Vráble), Cuvée 3 2004 (Moravské vinařské závody), Grand Cuvée 2003 (Moravíno), Charlotta 2003 (Vinařství Hort), Springer Cuvée 2003 (J. Springer), Cuvée 1 2004 (Moravské vinařské závody), Cuvée 2002 (B. Ďurinová). Vína červená – Cuvée Morávka 2003 (H. Glosová, Collegium Vinitorum), Marqués de Monistrol Reserva 1999 (Petrus), SchOAGa 2002 (Weingut Reiger), Krásná Hora 2003 (M. Sůkal, Bonus Eventus), Domaine Montlobre La Chapelle 2000 (Vicom), Gryllus 2003 (VS Špalkovy), Azpilicueta Crianza 2002 (Petrus), Azabache Tradicion Reserva 1998 (Vicom), Natura 2003 (Vinařství Hort), Cuvée Giuseppe 2003 (Cosmopolitan Brazilian Wines), Luis Felipe Edwards Reserva 2003 (Best Buy), Lucie 2002 (Weingut Reiger), Paves 2003 (VPS Pezinok), Casa Valduga Duetto 2001 (Cosmopolitan Brazilian Wines). Vína růžová – Luis Felipe Edwards Pupilla 2004 (Best Buy), Cuvée 5 2004 (Moravské vinařské závody). Vína ostatní – Old Friends Fine Ruby (Likor), Old Friends Fine Tawny (Likor), Quinta do Portal Parador Tawny (Best Buy). Cílem ostravské soutěžní přehlídky není zaměnit nynější odrůdové zaměření tuzemských vinařů za tvorbu kupáží, ale navrátit kvalitní cuvée na vrchol vinařovy nabídky. Byla by jistě škoda, kdyby vinou globální expanze módního Chardonnay a Cabernetu Sauvignon upadly v zapomnění Bzenecká Lipka, Blatnický Roháč či další tradiční české a moravské kupáže. Slovy duchovního otce soutěže prof. Viléma Krause: „Není cuvée jako cuvée“ . Text: MUDr. Martin Křístek, Foto: Helena Baker Kompletní výsledky: www.cuvee.cz

422 Vinařský obzor (7–8/2005)

Slavnostní svěcení vinohradu v Kuksu Perla vrcholného českého baroka, Hospital a Zámek Kuks, dostala novou dominantu – vinohrad. Vysvěcení znovuobnovené vinice se uskutečnilo dne 28. dubna 2005 arcivikářem Mons. Sochou – tajemníkem Královéhradecké diecéze. Téměř stovka milovníků vína včetně mnoha význačných osobností politického a kulturního života regionu se sešla přímo na vinohradu, aby se zúčastnila této překrásné akce. Mnozí si vlastnoručně vysadili „svůj“ keř révy vinné. Poté následovala prohlídka Hospitalu a v kostele Nejsvětější Trojice vystoupení violloncellistky Petry Čadové. Tři Preludia z Bachových violoncellových suit symbolizovaly tři formy péče o vznikající kukský vinohrad: Nápad, Vůli a Starostlivost. Vinohrad tak bude staronovou spojnicí světského a duchovního břehu bývalých lázní od vinohradu k hospitálnímu trojičnému kostelu. Vždyť nový papež Benedikt XVI. také přirovnal své budoucí působení v úřadě k práci na „vinici Páně“. Celé odpoledne bylo zakončeno ochutnávkou vín v Galerii českých vín v hospitálním sklepení (tato Galerie je součástí vznikajícího seskupení Vinařských informačních center, na kterém se podílí Vinařský fond). O současném stavu vinařství v naší republice zasvěceně promluvil Jiří Čábelka, Generální ředitel Českých vinařských závodů, místopředseda Cechu českých vinařů a zároveň místopředseda Svazu vinařů ČR. „Na necelém půlhektaru vinohradu jsme vysadili po tisíci keřích třech burgundských odrůd – Rulandské bílé, šedé a modré“, řekl nám p. Lukáš Rudolfský, který se nejvíce přičinil o vznik vinohradu. „Je zde třicet centimetrů sprašové půdy a pod ní opuka. Domníváme se, že právě burgundské odrůdy pěstované „na hlavu“ tady budou dávat kvalitní hrozny. A snad si nového vinohradu povšimne i Královéhradecký hejtman, kterého jsme tímto počinem přiřadili k nemnoha ostatním „vinorodým“ hejtmanům.“ Blíží se čas dovolených, proto při svých toulkách neopomeňte navštívit i tento krásný kout naší vlasti. Bližší informace Vám také poskytnou v Jaroměři, Vinotéka u sv. Mikuláše, tel. 491815826, e-mail: rudolfsky@cechcv.cz (sr) XVII. setkání přátel vín v Ostravě Dne 6. června 2005 hodnotili členové klubu K.A.H.A.N. a jejich hosté v restaurantu Espaňa-Berdo vína odrůdy André. Zlatou medailí bylo v konkurenci 14 nominovaných vín oceněno André 2003 v. z h. (ŠSV VP) (88 b.). Stříbrné medaile patřily André Natura 2002 (Hort) (87,5 b.), André 2003 kab. (MVZ) (87 b.) a André 2000 z kolekce Mucha Exclusive (85,5 b.). Vítěz nominačního večera ostravských kardiologů André 2003 (Zaječí) (82 b.) se musel spokojit s bronzem, podobně jako André 2002 p.s. (Holánek) (83,5 b.) a André 1999 (Hort) (82 b.). Nízké bodové hodnocení příslušelo 3 vzorkům André 2002 (Vinium, VS Lechovice, Bonus Eventus) a místo poslední obsadilo víno s 9,4 % obj. alkoholu – André 2002 kab. (Mikros) (71,5 b.). Více než polovina vzorků pocházela z podoblasti velkopavlovické. Kuriózní bylo chybné uvedení roku vyšlechtění odrůdy na česko-anglické etiketě vzorku vína původem ze Slovenska (Vinium). (mk) Snoubení vína a pokrmů – nejčastější chyby a omyly Poslední květnový den vyhradila Vinařská akademie druhému semináři z cyklu oeno-gastronomických setkání, který byl věnován nejobvyklejším chybám a omylům ve vinařské gastronomii. Atmosféra v Hradebním sklepě byla velice přátelská, podávané speciality překvapivé, vína skvělá a jejich kombinace nečekané a vzrušující zároveň. Během večera se podařilo úspěšně zpochybnit téměř všechny obecně uznávané zásady a předpisy o snoubení vín a pokrmů, tak jak je známe v evropské tradici. (Velký ohlas vzbudilo mj. zboření falešného mýtu o nevhodné kombinaci špenátu a vína!) Nikdo, ani ti, kteří přijeli z velké dálky, nelitovali, že se na tento seminář do Valtic vydali. Vždyť kde Vám nabídnou takové speciality, jako např. gruzínskou pastu chmeli sumeli, slavný dezert gateau chocolat (z belgické čokolády), plát-

ky žampionů zalité domácím (!) aceto balsamico a navíc poskytnou teoretická a vzápětí v praxi ověřená doporučení – skvělá vína podtrhující jejich chuť? A co takhle zmrzlinu s vínem? Tato závěrečná rafinovaná kombinace vanilkové zmrzliny polité opět aceto balsamico s Veltlínským zeleným sklidila největší úspěch. Výjimečnost večera podpořila velkou měrou také vybraná vína vč. dnes již slavného Sauvignonu 2002 v pozdním sběru z Vinařství Trpělka a Oulehla z Nových Bránic (Dolní Kounice) – firmy, která přispěla významně k úspěchu večera. Vinařský víkend v Čejkovicích Čtvrtečníci – sdružení vinařů a obec Čejkovice pořádají 3. a 4. září 2005 Den otevřených sklepů a Zarážání hory. V sobotu v 10 hod. bude slavnostně zahájen Den otevřených sklepů na nádvoří Hotelu Zámek a až do 20 hod. bude možné navštívit 14 sklepů. Cena vstupenky je 300 Kč a zahrnuje ochutnávku vín, skleničku, mapu obce a občerstvení. V neděli ve 14 hod. proběhne u kapličky Pod Novosády Zarážání hory. Vystoupí divadelní spolek, dechové hudby a mužský sbor. Více na www.cejkovice.cz. (jš) Víkendový seminář o víně Netradičně strávený víkend zažila skupina příznivců vína z různých koutů naší republiky ve dnech 20.–22. 5. 2005 ve Valticích. Všechny sem přivedla touha po bližším poznání nejen tohoto nápoje, ale i vinařské problematiky v širším slova smyslu. Toto setkání uspořádala Vinařská škola Valtice a Vinařská akademie Valtice jako další běh Víkendového semináře o víně. Účastníci se dozvěděli, jaké postavení má naše vinařství v celosvětovém měřítku, hovořilo se o domácích i světových odrůdách, technologii výroby vína, demonstrována byla práce sommeliera a jeho pomůcky. Výuka neprobíhala jen teoreticky v učebně, o révě, jejích vlastnostech a pěstování nešlo hovořit jinde než ve vinohradu. O pozitivních účincích vína, historii Valtic, sousedním rakouském vinařství a současných potížích místních vinařů se debatovalo na vyhlídce a v okolí kolonády Reistny. Během semináře nezůstalo však jen u slov – názorně se představilo technické zázemí výroby vína ve školním sklepě Venerie a nechyběly samozřejmě ani degustace. O tom, že víno má velice blízko k umění, se všichni přesvědčili na řízené degustaci vín Vinařské školy, která byla prokládána úsměvnými verši s vinnou tematikou. Příjemně prožitý večer zajistila i degustace vín zdejšího malovinařství, kterou provázela paní Bílkovičová. Po náročném dvoudenním programu se v neděli prověřovaly degustátorské schopnosti účastníků. Ochutnáváním roztoků se testovala citlivost na jednotlivé chutě, zjišťovaly se i vlohy pro rozlišování vůní. V neděli odpoledne se již všichni vraceli domů obohacení o spoustu poznatků, zážitků a vzpomínek na Valtice a jejich víno. (šn) Začíná příprava Mezinárodních potravinářských veletrhů SALIMA 2006 aneb ve víně je budoucnost SALIMA – Mezinárodní potravinářské veletrhy jsou nejvýznamnějším výstavním projektem na poli potravinářství a gastronomie v zemích střední a východní Evropy. Od roku 2002 se konají jako bienále, což lépe odpovídá jejich odbornému a kontraktačnímu charakteru a zároveň inovačnímu cyklu prezentovaných technologií. Příští ročník se uskuteční od 7. do 10. března 2006 ve složení: SALIMA – 25. mezinárodní potravinářský veletrh, MBK – 3. mezinárodní veletrh mlynářství, pekařství a cukrářství, INTECO – 22. mezinárodní veletrh technologií a zařízení pro obchod, hotely a veřejné stravování a VINEX – 12. mezinárodní vinařský veletrh. V roce 2004 na Mezinárodních potravinářských veletrzích vystavovalo 1162 firem ze 41 států (v roce 2002 to bylo 1009 firem z 21 států). Zahraničních vystavovatelů se zúčastnilo 413, tj. 35,5 %. Oficiální účast mělo rekordních 17 zemí. Expozice si prohlédlo 41 406 návštěvníků z 53 států, z nichž 22 192 bylo registrovanými odborníky. Téměř čtvrtina z tohoto počtu přijela ze zahraničí. Organizované zahraniční zájezdy dorazily z Maďarska, Pobaltí, Polska, Rakouska, Slovenska a Slovinska. Celkový podíl odborných návštěvníků dosáhl 68,2 % (v roce 2002 63,7 %). Na veletrzích se akreditovalo 416 novinářů z 11 zemí a mezi návštěvníky byla řada VIP osobností v čele s před-

Vinařský obzor (7–8/2005) 423

staviteli zemědělského a potravinářského resortu zemí Visegrádské čtyřky, Evropské komise a tehdejší předsednické země EU Irska. Český trh s vínem vykazuje stabilní meziroční růst o 7 % a je i nadále perspektivní. Ve spotřebě vína ale nadále Česká republika výrazně zaostává za průměrem EU. Po rozšíření společného evropského trhu se pro dovozce vín otevřel nový prostor a na veletrhu VINEX to jistě bude znát. Již předchozí ročník zaznamenal významný vzestup zájmu zahraničních vystavovatelů. V roce 2004 se zároveň osvědčila nová koncepce, kdy se do jednoho pavilonu soustředily expozice producentů a dovozců vín včetně služby centrálního mytí skla a do navazujícího pavilonu vinařské technologie a vinohradnictví. Oborovými skupinami veletrhu VINEX jsou sadbový materiál, stroje a zařízení k výsadbě a ošetřování vinic, pro zpracování hroznů a manipulaci s vínem, přístroje a zařízení pro hodnocení vín. (pr) Nový čiřicí prostředek pro Rulandské modré Barva je jedním z charakteristických ukazatelů kvality červených vín. V chladnějších vinařských oblastech, jako je například Nový Zéland, se zjišťují problémy s barvou odvozenou z nižšího obsahu antokyanů a nutností používání jemných čiřicích prostředků zachovávajících barvu vína. Pro vyzkoušení účinků čiřicích prostředků na barvu, na fenoly a antioxidační schopnost, bylo víno odrůdy Rulandské modré čiřeno šesti prostředky a mezi nimi i novým Cfine (rybí klihovina) na úrovni laboratorních zkoušek. Bylo zjištěno, že i vysoké dávky Cfin vyvolaly jen mírné snížení barvy, složených a jednoduchých fenolů. Analýzami bylo dokázanou, že Cfin odstraňuje hlavně sloučeniny flavonolů, čímž se vysvětluje prakticky zjistitelné zlepšení chutě snížením obsahu trpkých a hořkých látek. Podle Mitteilungen Klosterneuburg upravil Ing. Antonín Konečný, Šitbořice Program Galati Vitis na Internetu – účinná pomůcka pro vinohradníky Známý poradenský program Galati Vitis je nyní již několik měsíců přístupný volně na internetové stránce www.galati.sk. Stránka je rozdělená do několika sekcí – je to jednak často doplňovaná sekce aktuality, která jednak reaguje na průběh počasí a šíření chorob

a radí vinohradníkům a také obsahuje mnoho užitečných a aktuálních informací pro vinohradníky, např. o míchání a dávkování postřiků, hnojení vinice atd. Dále je to sekce zajímavosti, ve které je množství užitečných informací a dokumentů, např. popis fenofází, seznam přípravků, ochranářský kalendář, učební texty o živinách, virových chorobách a fyziologických poruchách atd. Kromě těchto dvou pasivních sekcí je na stránce aktivní sekce prognóza a signalizace, kde si uživatel po registraci nastaví definici svých konkrétních vinic. Poté každý týden zadává průběh počasí – zejména informaci o srážkách, případně průměrných teplotách a aktuální fenofázi. V návaznosti na vložené údaje program zobrazí aktuální signalizaci pro konkrétní vinici, tj. zda stříkat a proti jaké chorobě a také seznam doporučených přípravků. Informace o doporučené ochraně se samozřejmě nedají používat jako „kuchyňský recept“, na což upozorňují samotní autoři programu, ale je nutno je kombinovat s jinými informačními zdroji – zejména aktuálním stavem vinice, vlastní zkušeností či názory expertů. Tato zajímavá aplikace je založená na bohatých znalostech a zkušenostech kolektivu autorů vedeným Ing. Gašparem Vanekem, CSc., a ing. Zlaticou Vanekovou, CSc., a je jedním z informačních zdrojů pro naše vinohradníky. Pavel Krška Prezentace českých a moravských vín v Dánsku Dne 21. 8. 2005 pořádá firma Dansk Vincenter (www.vincenter.dk) přehlídku vín pro dovozce v Dánsku. Dle slov majitele této firmy je zajištěna účast asi 20 dovozců vína a několika periodik. Účast vín z České republiky na této akci zajišťuje Národní vinařské centrum, o.p.s. Cílem akce je nabídnout dovozcům sortiment vín z České republiky a současně tak našim vinařům zprostředkovat možnost proniknout se svými víny na dánský trh. Celá akce je podporována Vinařským fondem České republiky, velvyslancem ČR v Dánsku Ivanem Jančárkem, obchodním radou Ing. Ivanem Juklem a agenturou Czech Trade, vládní organizací na podporu obchodu. Výše uvedená akce by měla mít také pokračování, a to 2.–3. 11. 2005 v Kodani, opět v prostorách firmy Dansk Vincenter, kde by byla ochutnávka vín pro sommeliery, novináře a dovozce. více na www.vinarskecentrum.cz

HOBRA – Školník, s.r.o. – kvalita a spolehlivost

Od naší první návštěvy Broumova, v kterém společnost sídlí, uběhli už čtyři roky. Během nich zrealizovali mnohé rozvojové záměry. Přiblížíme vám je v rozhovoru s majitelem a jednatelem (ředitelem) firmy Janem Školníkem. Vaše výrobky mají certifikát systému kvality ISO 9001 a ekologický certifikát ISO 14001. Znamená to, že dosahujete světový standart ve výrobě filtračních desek? Ano. Zcela přirozeně jsou tyto mezinárodně uznávané certifikáty dokladem především toho, že procesy řízení jakosti probíhající uvnitř naší společnosti jsou popsány, řekněme i standardizovány, a především dodržovány. Znamená to, že každý proces, nebo systém řízení, jak chcete, ať už ve výrobě, při administraci nebo v logistice, probíhá podle daných směrnic a standardů, které jsou zaneseny v příručce jakosti. Všechny úkony jsou následně nepřetržitě kontrolovány. Zároveň

vzhledem k tomu, že se ﬁrma nachází v CHKO Broumovsko a také s důrazem společnosti na ekologii, byl zaveden systém řízení životního prostředí. Výsledkem je nejen ekologický přístup ke všemu v rámci společnosti, ale i získání jme-

novaného certifikátu ISO 14001. Stěžejní produkty, kterými jsou filtrační desky, jsou vyráběny přesně dle popsaných norem a jejich kvalita je kontrolována přímo v průběhu výroby. Kvalita a nezávadnost vstupních surovin je pravidelně kontrolována. Samotná výroba probíhá klasickou papírenskou technologií a celý proces výroby je on-line sledován a elektronicky kontrolován, tak aby každá deska opouštějící náš podnik přinášela potěšení z filtrace našim zákazníkům a zprostředkovaně i potěšení spotřebitelům vína a jiných produktů z kvalitních nápojů. Při uskutečňování aktivní marketinkové politiky se zaměřujete na maximální uspokojování potřeb zákazníka. Jaké jsou nejvhodnější formy spolupráce a zpětné vazby vyúsťující do oboustranné spokojenosti? Mluvíme-li o marketingu, je zcela přirozeně zásadním východiskem kvalita našich výrobků,

424 Vinařský obzor (7–8/2005)

o kterou je možno se opřít. To považuji za základ. Vysoká kvalita je nyní pro nás již standardem. A to je, teď to prosím nepovažujte za sebechválu, zcela jistě úspěch. Produkt je totiž to, co prodáváme, proto musí být kvalitní a dostupný. Dostupnost můžeme chápat ve dvou pólech. Dostupnost z hlediska ceny a z hlediska distribuce. Cenová politika naší firmy je jasná, snažíme se zachovat přiměřenou míru mezi nabízenou cenou a kvalitou. My jsme dosáhli výrazně lepší kvality při nepatrném pohybu cen, což bylo možné jen díky úspěšnému snižování a optimalizaci nákladů, které se nám podařilo i prostřednictvím zlepšování efektivity výroby. K tomu nemalou měrou přispívají všichni naši zaměstnanci. Za to bych jim velmi rád poděkoval. Dostupnost z hlediska distribuce pak znamená mít produkt tam, kde ho zákazník žádá. Toho v současné době dosahujeme prostřednictvím distributorů našich desek. Jich si zvláště vážíme, protože zkracují cestu našich výrobků k zákazníkovi a zároveň nám poskytují nezbytnou zpětnou vazbu z trhu. Jde o BS vinařské potřeby Velké Bílovice, Jaroslav Bureš – vinařské potřeby Bořetice, Vincoop Mikulov a Vínum Znojmo Chvalovice. Samozřejmě nás mohou kontaktovat zákazníci přímo, pokud chtějí. Prostřednictvím naší webové prezentace www.hobra.cz mohou získat velmi mnoho informací, mohou si stáhnout technické i bezpečnostní listy a také zde najdou kompletní kontakty. Díky našemu informačnímu systému máme také dokonalý přehled o jednotlivých zákaznících, o jejich potřebách. Systém zaručuje nejen bezchybné vyřízení objednávek, ale poskytuje nám i nezbytné informace o odebraných výrobcích a podobně. Naši obchodní zástupci také pravidelně navštěvují zákazníky tak, aby zákazník dostal osobně zprávy o novinkách v našem závodě a také abychom měli aktuální informace o českém trhu a mohli tak včas reagovat nejen na případnou konkurenci, ale i na jiné tržní změny. Díky takovým osobním návštěvám byli už zákazníci například informováni o možnosti dodávek dalších filtračních médií, jako jsou filtrační svíčky a nebo moduly. Také se tak dozvěděli, že po úspěšném zavedení výroby filtračních zařízení, je naše společnost schopna dodat nejen deskový filtr z vysoce jakostní nerezové oceli, ale i filtr membránový a modulový. Takové rozšíření sortimentu nám umožňuje lépe vyhovět požadavkům zákazníka a hlavně komplexně řešit problematiku filtrace. To se nyní děje v rámci našeho projektu „spolehlivá filtrace“. Znát dobře svého zákazníka znamená znát i jeho výrobky. Jak vám chutnají tuzemská vína, k jejichž kvalitě přispíváte? Víte, to je složitá otázka. Není jednoduché říci, jak mi chutnají tuzemská vína. Obecně jsou přirozeně krásná a svým způsobem neopakovatelná, což platí i pro slovenská. Čeští i moravští vinaři znají podle mého názoru svou práci velmi dobře a zodpovědně přistupují k jednotlivým fá-

zím výroby vína, což se projevilo v posledních letech na rychle rostoucí kvalitě jejich vín. Je jasné, že ﬁltrace je jen malá část celého procesu. Já osobně znám přední české a moravské vinaře, ale nerad bych na někoho zapomněl nebo naopak někoho vyzdvihoval. Věřím, že to chápete. Rád si ale u otevřené lahve vína vzpomenu na konkrétního vinaře, který vtisknul do dané lahve neopakovatelný rukopis, lásku a um svůj nebo svých spolupracovníků. Co mohu ale naprosto otevřeně říct je fakt, že naši partneři ze zahraničí, kteří přijíždí na návštěvu k nám, jsou vždy naprosto upřímně zaskočeni velmi vysokou kvalitou moravských a českých vín. Nemohou uvěřit tomu, že v našich „končinách“ je možné vyprodukovat něco tak fantastického. V kraji, kde se víno nerodí, jste se stali šiřiteli vinařské osvěty. Krásná historická budova benediktínského kláštera v Broumově se nedávno stala dějištěm prezentace kolekce vín Národního salonu vín České republiky, kde jste přijali roli partnera. Co pro vás z tohoto postavení vyplývá? Tato otázka souvisí velmi úzce s Vaší otázkou týkající se zákazníka a marketingového přístupu. Naše účast na projektu Salonu vín České republiky je vlastně jedna z částí naší propagační strategie. Propagace je, řekněme, jedním z pilířů marketingové činnosti a my skutečně chceme, aby o nás bylo vidět a slyšet, protože věříme v naše výrobky. Jsme přesvědčeni, že zákazníci ocení naši spoluúčast na propagaci jejich produktů v rámci projektu Salonu vín ČR. Je to zvláštní koloběh, ale i to je signál, že zákazník je středem naší pozornosti. No a přivedení Salonu vín do Broumova je jen potvrzení našeho dlouhodobého zaměření na region, kde vyrábíme. Nejde jen o přiblížení vína a kultury s tím spojené do našeho regionu, ale jde také o to, aby lidé vlastně z celého Broumovska věděli, že nám na nich záleží, že nám region není lhostejný. Vašimi výrobky jste se prosadili i na zahraničních trzích. Jak hodnotíte tuto formu spolupráce v rámci rozšiřování vašich aktivit? Přirozeně se naše aktivity obracejí i do zahraničí. Naší prioritou je Evropa, samozřejmě, známe to zde nejlépe, je logisticky nejdostupnější a známe zde dokonale své konkurenty. Poměrně úspěšní jsme již delší dobu v Maďarsku, kde se prosazujeme i ve stěžejní a věhlasné Tokajské oblasti. Už se rozbíhá spolupráce v Bulharsku a velice dobře se nám daří také na Ukrajině. Slavíme zde úspěchy díky výbornému partnerovi a naší dobré adaptabilitě k lokálním podmínkám. Našimi zákazníky jsou zde i světoznámé podniky z oblasti Krymského poloostrova. Stabilně dodáváme na rakouský trh a úspěchy už máme i v Německu, jehož trh je vzhledem k silné konkurenci překvapivě docela těžko dosažitelný. Přispíváme také ke kvalitě známých Moldavských vín a koňaků. Naše desky už znají i Gruzínská

vína a nebo vodky a destiláty z pobaltských republik. V Rusku slavíme zatím skromné, ale přeci jen úspěchy. Je toho mnoho. V současné době se snažíme prosadit v Jižní Americe. Již působíme v Peru a intenzivně se snažíme prosadit v Brazílii a zvláště v Chile, kde cítíme obrovský potenciál. Chilského vína se vyrábí velké množství a při stabilně vysoké kvalitě. To nás láká, protože kvalita patří ke kvalitě. Proto se i na našem domácím trhu cítíme skvěle. Navíc ke stabilní kvalitě zaručujeme i spolehlivost. Sledujete aktuálně světové trendy v oblasti filtrace vína? Pokud ano, co vás zaujalo a případně co z tohoto hodláte zavést do vašeho výrobního programu? Jistěže sledujeme vývoj na trhu technologií filtrace nápojů. Známe nové přístupy pro filtraci a díky tomu jsme i rozšířili sortiment, jak už jsem řekl, o moduly a svíčky. Tyto oba druhy produktů si našly své místo na trhu, ale desky, jak se snad někdo domníval, nějak zvlášť neohrozily. Jsou aplikace, kde je lepší použít modul, ale zůstávají aplikace, kde je z mého pohledu filtrační deska nezastupitelné. Samozřejmě víme i o dalších systémech filtrace, jako je křemelinová nebo cross flow. Situaci okolo nich samozřejmě sledujeme, abychom byli připraveni na případnou potřebu reakce. Jsem ale přesvědčen, že deska zůstává a zůstane stěžejním produktem. Samozřejmě ale pracuje naše vývojové oddělení na několika projektech, které by měly přispět k dalšímu zlepšení kvality filtračních desek. Na druhé straně také shromažďuje informace o nových trendech a analyzuje jejich případný přínos. A na závěr, na co se mohou vaši současní i potenciální zákazníci těšit v nejbližším období? V zásadě je novinkou naše již zmíněná výroba filtračních zařízení. Jde již o dostatečně zavedenou strojírenskou výrobu, kde se produkují všechny druhy filtrů pro filtrační média, která nabízíme. Jde o deskový filtr s názvem Hobracol, modulový filtr Orbicol a membránový filtr Candecol. Všechny jsou kompletně vyráběny z ušlechtilé nerezové oceli a jsou vysoce odolné mechanickému poškození. V rámci už jmenovaného oddělení výzkumu a vývoje nabízíme našim zákazníkům hlubší spolupráci na jejich projektech s možností podrobnějších analýz. Praktičtěji směrem k zákazníkovi je pak výhledově plánováno zavedení určitého druhu věrnostního programu. Tento projekt je ale zatím, jak se říká, „v plenkách“, a tak bych nerad prozrazoval více. Pane Školníku, děkuji za rozhovor. Já také velmi děkuji a dovolte mi tímto způsobem ještě poděkovat všem našim stálým i novým zákazníkům. Věřím, že nám zůstanou stále tak věrni, jako do dnes jsou. A těm, kteří ještě nejsou naším zákazníkem, mohu jen říci: Obraťte se na nás a „spolehlivě filtrujte“. (zs)

Nabídka Vinaﬁského obzoru Zásilkov˘ obchod vinaﬁsk˘ch publikací Sklepy - opravy a rekonstrukce Publikace popisuje typy suterénÛ, jejich orientaci vÛãi nadzemním ãástem stavby z hlediska konstrukce a dispozice. Zab˘vá se zejména jejich závadami z hlediska stavebního statického a vlhkostního a navrhuje konkrétní moÏnosti oprav. Kniha zahrnuje základní typy sklepÛ, vãetnû samostatn˘ch, a poskytuje informace i o provozování sklepÛ. Kã 99,00

Pûstujeme révu vinnou

VÍNO - pomocník pfii poznávání ãeského a moravského vína 8stránková skládaãka se základními kapitolami souhrnnû, pfiitaÏlivû a srozumitelnû orientující zejména úplné zaãáteãníky v oblasti vína. Vhodné pro osvûtu zákazníkÛm. Pfiíjemn˘ pfiíruãní formát (‰ = 16 cm, v = 24 cm), pevn˘ kfiídov˘ papír v lesklé laminaci umoÏÀuje kaÏdodenní pouÏití. Kã 40,00 pfii vût‰ím odbûru sleva

Praktick˘ souhrn biologick˘ch, odrÛdov˘ch a pûstitelsk˘ch poznatkÛ, které jsou vhodné pro pfiírodní podmínky âeské republiky. Je vhodná pro zahrádkáfie, malovinafie i profesionály. Autofii: V. a V. Krausovi. Kã 98,00

Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba

Vinaﬁem v Africe i leckde jinde

Vinaﬁsk˘ obzor roãníky 1999 – 2004 v ãerné deskové vazbû se zlat˘m písmem.

Antonín Koneãn˘, ná‰ pfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj bohat˘ Ïivot spojen˘ s révou vinnou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie, mimo jiné, i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Kã 190,00

Pfiehled odrÛd révy • anal˘za stavu vinohradnictví v âR • popis jednotliv˘ch odrÛd s uvedením pÛvodu odrÛdy, odrÛdov˘ch znakÛ, odolnosti chorobám, vhodnosti poloh a podnoÏe, vedením a fiezu, udrÏovatelÛ odrÛdy, charakteristiky vína • odrÛdy podnoÏové, mo‰tové i stolní, seznam odrÛd a klonÛ vãetnû jejich udrÏovatelÛ Na témûfi stovce stran najdete 50 barevn˘ch vyobrazení hroznÛ odrÛd znám˘ch i nedávno novû registrovan˘ch (Dornfelder, Auxerrois, Hibernal, Vrboska, Domina, Dornfelder, Laurot, Rubinet) (Pfii vût‰ím odbûru je moÏnost slev.) Kã 60,00

roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku

1999 2000 2001 2002 2003 2004

Kã Kã Kã Kã Kã Kã

290,00 330,00 380,00 420,00 450,00 490,00

Ekologické zemûdûlství Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl. Kã 280,00

Pít, ãi nepít Îe mÛÏe b˘t moderátní konzumace vína zdraví prospû‰ná, o tom pojednává pﬁesvûdãivû podan˘ v˘klad na‰eho pﬁedního kardiologa prof. MUDr. Milana ·amánka, DrSc., a jeho spolupracovnice doc. MUDr. Zuzany Urbanové, CSc. Odpovídají v nûm fundovanû na ve‰keré dotazy t˘kající se správného pojetí konzumace vína. Kã 75,00

Speciální mechanizace mechanizaãní prostfiedky pro vinohradnictví Autofii: Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph. D., Ing. Patrik Burg, 2003, MZLU Brno Publikace se zamûfiuje na ve‰kerou mechanizaci potfiebnou v moderním vinohradnictví od pfiedv˘sadbové pfiípravy pÛdy, pfies mechanizované agrotechnické zásahy ve vinici a zpracování pÛdy, aÏ po sklizeÀ hroznÛ. Kã 90,00

Mapa vinafisk˘ch oblastí âeské republiky • standardní rozmûr 960x660 mm • schematická mapa vinafisk˘ch oblastí a podoblastí podle nového vinafiského zákona 321/2004 Sb. a podrobná mapa jednotliv˘ch vinafisk˘ch podoblastí • uvedení ploch vinic s rozdûlením dle kategorizace vinic • vyznaãeny jsou velikosti vinafisk˘ch obcí dle plochy, katastrální hranice vinafisk˘ch obcí a vinafiské cyklotrasy • na rubové stranû je popis vinafisk˘ch podoblastí, seznam v‰ech viniãních tratí âR a adresáfi vinafisk˘ch institucí. Cena standardní skládané mapy Kã 75,00 Cena v neskládané roli Kã 75,00 Lamino Kã 300,00 (Pfii vût‰ím odbûru je moÏnost slev.)

Vinohradnictví odrÛdy révy vinné

Ostatní nabídka: Kapesní prÛvodce po vinafisk˘ch oblastech a vínech âeské republiky Helena Baker, 2004 Kã 160,00 Cykloturistická mapa – Moravské a vinafiské stezky – vyznaãené trasy, ityneráfi, kontakty

Kã 90,00

Podnikatelské minimum pro vinohradníky a vinaﬁe - Po vstupu do EU Jan Otáhal Kã 90,00 Jak a proã postavit vinn˘ sklep

Kã 199,00

Obrazov˘ atlas chorob a ‰kÛdcÛ ovocn˘ch dﬁevin a révy vinné

Kã 330,00

Vinaﬁsk˘ slovník + CD-ROM – kolektiv autorÛ; stovky hesel, cizojazyãn˘ rejtﬁík (A, N, F), sommeliérsk˘ slovníãek

Kã 490,00

Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováfiÛ, 2004 Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na jiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu. Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek. Kã 590,00

S˘r je bratr vína I

Kã 120,00

Pestujeme viniã

Kã 419,00

Portské a ostatní fortifikovaná vína Jan Stávek, 2004

Kã 299,00

Historie vinaﬁství na Moravû (komplet 3 publikací)

Kã 450,00

Smrt vinaﬁského krále

Víno z nebe na zem Autor Nicolas Joly popisuje principy biodynamiky ve vinohradnictví a sklepním hospodáﬁství

Autor: Ing. Pavel Pavlou‰ek, Ph. D., 1999 Morfologie a funkce jednotliv˘ch ãástí révy vinné • PÛvod a klasifikace ãeledi Vitaceae • Ampelografie révy vinné • PodnoÏe pro odrÛdy révy vinné • Mo‰tové odrÛdy révy vinné • Stolní odrÛdy révy vinné • ·lechtûní révy vinné na Moravû • Slovenské novo‰lechtûní odrÛd révy vinné • Literatura • Obrazová pﬁíloha Kã 165,00

Vinohradnické stavby na Moravû

Témûfi padesát historek a povûstí zaznamenal v moravsk˘ch vinafisk˘ch obcích Václav Litavansk˘, dlouhá léta pracující jako novináfi se zamûfiením na venkov a zemûdûlství. âasto pouãné, veselé i váÏné pfiíbûhy doplÀují vinafiská pfiísloví, citáty a kapitolky z historie vinafiství. Kã 139,00

Oskeru‰e – Vít Hrdou‰ek

Podrobnûji na www.vinarskyobzor.cz

V cenách není zahrnuto po‰tovné a balné. Ceny jsou uvedeny vãetnû DPH. Vinaﬁsk˘ obzor, P.O.BOX 34, ÎiÏkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, http://www.vinarskyobzor.cz/

Kã 70,00

Kã 299,00

Vinařský obzor (7–8/2005) 427

Prodejce veškeré vinohradnické techniky a příslušenství Nabízí služby a přijímá objednávky na provedení těchto prací: – Kombajnovou sklizeň hroznů – Zatloukání a zatlačování sloupků – Zimní předřez vinné révy předřezávačem BINGER – Ožínání letorostů ožínací lištou ERO – Odsávání listů odsavačem listů ERO

OSLAVAN, a.s. Masarykovo nám. 939 675 71 Náměšť nad Oslavou

tel: 568 623 403 fax: 568 623 646

e-mail: oslavan@oslavan.cz internet: www.oslavan.cz