Vinařský obzor 10/2005 by Časopis Vinařský obzor

9 771212 788000

Vinařský obzor (10/2005)

487

Bordýlek ve víně Když jsem chtěl jeden zářijový večer v centru Brna pozvat dvě slečny ochutnat nějaká moravská vína, netušil jsem, s čím se ještě dnes mohu setkat. Ukazuje se (a opravdu nerad se o tom opět a opět přesvědčuji), že vzdělanost a úroveň obsluhujícího personálu má u nás v oblasti vína stále značné rezervy. Onen vinný bar kousek od Dominikánského náměstí zahájil provoz teprve nedávno. Prostředí vzdušné, přátelské a otevřené, stylově odpovídající moderním trendům navnadilo k úplnému uvolnění. Jedna slečna si objednala skleničku burčáku, druhá dvě deci dolnokounického jakostního červeného a já se rozhodl vyzkoušet pouzdřanský Ryzlink vlašský. Burčák měl správně mléčnou barvu, půvabně ovocitě voněl a byl teprvě v raném stádiu kvašení, takže ještě celkem nasládlý, což příjemně vybízelo k dalšímu napití. Musilovo červené z Dolních Kounic mělo pěknou barvu a dle vnějších projevů konzumentky libě vonělo a lahodně chutnalo. Na svůj Ryzlink jsem se těšil, protože byl od osvědčeného vinaře a vína této odrůdy s původem z Hustopečské pahorkatiny si v ničem nezadají s vlašáky od Pálavy. „Říkám vám to předem, že je v tom víně nějaký bordýlek, ale za to my nemůžeme, to už tam tak bylo“, bezelstně se na mě culila servírka, když mi přinášela dvoudecku vína. Ve víně opravdu plavalo cosi, co nemohlo být korkem ani vinným kamenem a nejspíše to připomínalo nějaké smetí. Při odpojení zrakového vjemu (i barva byla pěkná, s odstínem nazrálosti) jsem mok vnímal jen čichem a chutí, což naštěstí zachraňovalo situaci. Víno bylo tedy samozřejmě vcelku přijatelné. Co mě ale zarazilo a přimělo ke zmínce na tomto místě, jsou právě ona slova a způsob podání obsluhou. Proč, slečno, podáváte víno, byť jinak v pořádku, s plavajícím sajrajtem? Jestli je ta závada již od výrobce, není přece problém toto reklamovat. Ale to by bylo asi pracné. Bylo zjevné, že o závadě v onom víně se ví a obsluha je již zvyklá na to hosty upozorňovat a bere to jako FAKT. Naštěstí, i když nerad, dokážu odpojit vjem zraku a potěšit se i těmi dvěma nejintimnějšími smysly – čichem a chutí. A snad drobná připomínka pro provozovatele podniků, kde se nalévá burčák: naučte vaše zaměstnance znát, odkud a od jakého výrobce nabízejí hostům burčák. Vždyť to není tak složité. A vůbec nevadí, že burčák je sezónní záležitost trvající v nabídce jen několik týdnů. S odpovědí typu „jejda, ale to já nevím, to bych se musela zeptat šéfa“ se host málokdy spokojí. A nedejbože, aby to byli třeba hosté ze SZPI nebo ČOI a v té chvíli ve službě. Richard Stávek

Obsah Richard Stávek: Editorial ......................................................................................................... 487 Z redakční pošty...................................................................................................................... 488 Spolkové informace Martin Půček: Oči pro pláč.................................................................................................... 490 Informace z činnosti Svazu vinařů ČR ..................................................................................... 490 Informace z Moravínu ..............................................................................................................491 Informace z Cechu českých vinařů ...........................................................................................491 Vinařská legislativa Jan Horešovský: Daňová poradna – Odpisy vinice .............................................................. 492 Antonín Králíček: Nový povinný údaj na etiketě vína ........................................................ 492 Seznam důvěrníků SZPI pro vinobraní 2005 .....................................................................493 Vinohradnictví Pavel Pavloušek: Aktuální postřehy přímo z vinice k aromatické a fenolické zralosti hroznů ....................................................................................493 Letos tlačila peronospora nejsilněji před květem, tvrdí František Hlaváč .................... 498 Erich Minárik: Z histórie odrôd viniča a vína v Kalifornii ..................................................501 Vilém Kraus: Charakter a přednosti moravských vín ........................................................ 502 Josef Čačík, Martina Karasová: Za závlahami vinic v Izraeli ................................................ 504 Obchod vínem Pavel Krška: Zájem o využití značky Svatomartinské je velký ......................................... 505 Martin Křístek: Robert Parker předpovídá budoucnost ..................................................... 505 Jiří Sedlo: Poznatky z jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA v Bruselu ................................................................................................................. 506 Jiří Sedlo: Mezinárodní představenstvo AREV v Bozenu 15. 9. 2005............................... 508 Vinařská technologie Erich Minárik: Inhibícia malolaktických baktérií vínnymi kvasinkami ......................... 509 Jakub Šamšula: Analýza senzorických a obsahových parametrů révových destilátů ......510 Ústav vinohradnictví a vinařství informuje o aktuálních poznatcích v oblasti vinohradnictví a vinařství ......................................................................512 Vinařské aktivity Tomáš Čačík: Naše vinařství si zaslouží důstojnější internetovou prezentaci ..................516 Pavel Krška: Ad „Naše vinařství si zaslouží důstojnější internetovou prezentaci“ ..........518 Jan Skácel a víno u Bogdana Trojaka aneb Sklepní Trojčení ...........................................527 Vinařství v zahraničí Helena Baker: Welcome to Petrolina – the future is here! ..................................................519 Richard Stávek: Rodí se noví hrdinové extrémního vinařství ............................................522 Vinařská historie Oldřich Malík: Jak Johan Snášel hrál karty s kronprincem Rudolfem ..............................521 Drahomír Míša: Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – říjen 2005 .............................................................................................................521 Společenská kronika Profesor Fic osmdesátiletý ...................................................................................................527 Zprávy z domova i ze světa .......................................................................................................528

488

Vinařský obzor (10/2005)

Vinařský obzor číslo 10, ročník 98 (2005) Vydává: Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor: Ing. Richard Stávek (e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Sekretariát redakce: Barbora Válková (barbora.valkova@vinarskyobzor.cz) (předplatné, inzerce, vinařské publikace) tel./fax: 519 348 980 Jana Studýnková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 e-mail: jana.studynkova@svcr.cz Redakční rada: Ing. Václav Švejcar, CSc., (předseda) (svejcar.vaclav@seznam.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. RNDr. Zdeněk Habrovanský, (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Jaroslav Machovec, (machovec@vinarskyfond.cz) Libor Nazarčuk, (nazarcuk@post.cz) Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., (pavlous@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček, (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc., (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček, (sedlacek@svisv.cz) Ing. Jaromír Veverka, (veverkaj@zf.mendelu.cz) Sazba a zlom: Adam Kepert, tel.: 777 807 874, kepert@breclav.net Grafická koncepce: Bedřich Vémola Jazykový poradce: Hana Vídenská Tisk: Grafotisk Pálka Břeclav, tel./fax: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630. Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 53 Kč (včetně 5 % DPH). Rozšiřuje: PNS, a.s., MORAVAPRINT, s.r.o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři. Předplatné: V redakci – 1 číslo 38 Kč (včetně 5 % DPH) (celý ročník 454 Kč (včetně 5 % DPH)) Předplatné pro Slovensko: Mediaprint – Kapa Pressegrosso, a.s., P. O. BOX 183, 830 00 Bratislava, tel.: (00421)2/524 44 980, e-mail: predplatne@abompkapa.sk Adresa redakce a vydavatele: SVČR – Vinařský obzor, P.O. BOX 34, Žižkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 3. 10. 2005 Toto číslo vychází 8. 10. 2005 ISSN: 1212–7884

Vinařský obzor ® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak dále šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlých do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu.

ERRATA: VO 9/2005, strana 457, tabulka 1 článku „Úloha taninu. . .“: Namísto odrůdy „Neuburské“ mělo být správně uvedeno „Blauburger“. VO 9/2005, strana 432, příspěvek „Ad anketa špaček“, první odpověď: . . .jednalo se o anketu v roce. . . VO 9/2005, strana 479, zpráva „Na Vinoforu...“ – správně mělo být uvedeno, že výsledky jsou na www.znovin.cz v sekci Vinoforum. Původně uvedené stránky na adrese www.vinoforum.cz nejsou aktualizovány

Víno a Pardubice Pardubice v mysli veřejnosti nesou přívlastek „město perníku“, ovšem dnes se čím dál více vrývají do paměti veřejnosti východočeského regionu jako „město vína“. Víno jest božský dar, jenž provází společenské dění odpradávna a napomáhá vzniku vznešené atmosféry v celém společenství. Pardubičtí občané přijali myšlenku „bakchanálií“ a dali svou vřelou účastí vzniknout mnoha vinným hrátkám. Vedle mnoha menších oslav vín, je zde již známý „Pardubický festival vín“. V tomto podujetí jsou vtěleny tři události tvořící celek, jež umí potěšit celé spektrum lidí okolo vína. Vrcholem je tradiční výstava na pardubickém zámku pro širokou veřejnost nejen „pardubáků“, ale všech milovníků dobré nálady. Prvním dějstvím festivalu se stala soutěž vín, v níž se v letošním roce potkalo 410 vín z celého světa. Ve velké konkurenci, k radosti nás vinařských vlastenců, byl potěšující průnik našich vín mezi ty nejlépe hodnocené. Je to projev staré pravdy a důkaz zkvalitnění pěstování hroznů v našich vinicích, novodobých technologií, dlouholetých zkušeností našich vinařů dávajících vínům malé spropitné formou lásky a srdce do vína vtělené. Druhé dějství festivalu byla soutěž sommeliérů, kde se do našeho města sjelo 20 nejlepších. Úvodní soutěžní kola byla v přátelské, vínu vlastní atmosféře, ale čím dál blíže vyhlášení finalistů, pronikala mezi mistry servisu laskavá nervozita. Průvodcem následným večerem, kde byly vyhlašovány výsledky a proběhlo finále soutěžě sommeliérů, byl Ivo Dvořák. 120 milovníků vín laskajících se znovínským sektem sedělo v sále a netrpělivě očekávalo vystoupení mistrů servisu. Vystoupení finalistů bylo krásné a inspirující, ale také i poučné. Třetí částí svátku vína byl samotný Festival – zámecké prostory byly jako i v minulých ročnících plné stánků, kde gourmeti jednotlivých vinařů předváděli klenoty z jejich produkce se snahou získat si srdce a duši návštěvníků výstavy. Nálada byla veskrze přátelská, doprovozena květnatou, koštérskou atmo-

sférou. Ale víno se nejenom ochutnávalo, ale se také o něm mluvilo. Atmosféra zážitků byla umocněna zvuky cimbálové muziky, komentovanými degustacemi, soutěžemi či ochutnávkou moštu z čerstvě vylisovaných hroznů. Oldřich Bujnoch, Pardubice

Ad Společný propagační slogan Ve zprávě ze schůze Svazu vinařů v čísle 7/8 2005 jsem s potěšením kvitoval, že se nenechají vodit marketingovými experty, kterým to tentokrát s heslem „Velká vína z malé země“ vůbec nevyšlo. Také se mi to od počátku nelíbilo, ale nebudu se k tomu již vracet, ostatně hlasy při zasedání na toto téma popsaném ve VO č. 7/8 byly reprezentativní. Nicméně, že je potřeba dát českému vínu propagační fazónu, je nesporné. Říkám zcela úmyslně české víno. V Brně po revoluci vládlo zemské nadšení a divadlo přejmenovali na Zemské divadlo. Rychle se však vrátili k Národnímu divadlu, protože moravskou zemi nikdo v cizině nebral na vědomí. Mezi námi, „nejslavnější vína z Bordeaux“ (např. Pauillac či St. Julien nebo na druhou stranu St. Emillion) jsou tak 40 km od Bordeaux a nikdo to už neřeší. Jsme příliš malou zemí a o Moravě budou mít pojem jen znalci. V roce 1991 jsem byl v Holandsku ve Frieslandu, což je nezáživný kraj na severním pobřeží, kde pro Holanďany dávají lišky dobrou noc. Přesto měli svůj znak a na všech taškách, vlajkách a tiskovinách to bylo stejně prezentováno, takže kdo už se tam jednou dostal, tak na to nezapomene. A o to jde i s naším vínem. Aby cílení či náhodní návštěvníci jižní Moravy dostali víno v tašce s nějakým vkusným logem a heslem, co se jim pak bude povalovat nějakou dobu doma, aby si zapamatovali, že nějaká Morava coby vinorodý kraj existuje a že je tam dobře. Teď se tedy konkrétně zapojím do diskuse svou trochou do mlýna. Přemýšlel jsem o nějakém sloganu, co by nebyl bombastický a ne moc věrohodný, jako tomu bylo doposud, něco teplého, ale aby v sobě zase nesl nějaké poselství a dal se dobře přeložit. Vyšlo mi heslo „Česká republika – Zahrada vín“ – (Garden of wines). Naše vinařství je přece typické mnohotvárností odrůd. Byť se vedou diskuse, zda ji zachovat nebo vsadit na dvě bílá a dvě červená, stále tomu tak asi bude a svým způsobem to není špatně. Lidé rádi ochutnávají od „milerky“ a vlašáku přes voňavé muškáty či iršaje až po ryzlink, na závěr frankovku, a naši vinaři prostě nebudou schopni nabídnou chardonnay jakostní, v pozdním sběru a výběru z posledních dvou ročníků, jak je tomu třeba v Německu. A jako graﬁcké ztvárnění by to mohl být třeba zahradnický košík s láhví bílého, růžového a červeného a z hrdel by mohly být vyvedeny listy v národních barvách. Třeba. . . Jiří Malůšek, Brno

Vinařský obzor (10/2005)

Ekologické zemûdûlství

489

280,(vã. 5% DPH)

Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl.

·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

490

Vinařský obzor (10/2005)

Oči pro pláč Vinobraní hroznů ročníku 2005 začalo. Jaké bude letošní víno? Sladké, či hořké, či kyselé, či veselé? Rok a nějaký měsíc po vstupu ČR do EU by se dalo hovořit o nadprůměrném ročníku s krásnými hrozny, které jsou za podprůměrnou, ale ještě lépe napsáno za výsměšnou cenu. Cenu, která v žádném případě nepokryje náklady, nemluvě o nějakém zisku a rentabilitě, cena, jež odradí každého pěstitele hroznů, cena, jež je odrazem oné „neviditelné ruky trhu“. Musím říci, že ta dlouhá paprč vrazila do trhu s vínem svůj prst tak silně, že někteří tuto podpásovku zcela jistě neustojí. Položme si otázku, čím to je způsobeno. Celá tato prekérní situace je způsobena krizí na trhu s vínem v Evropské unii a její politikou. Evropská unie sice hlásá, že každý je si s druhým navzájem roven, ale v žádném případě tomu tak není. Zakopaný pes je nejspíše v dotační politice. Dotace byly, jsou a vždy budou negativním nástrojem ovlivňování trhu a myslím, že bychom měli o dotacích všeobecně hovořit ve smyslu nepotřebnosti a hlouposti. Jenže věc má své ALE. Jestliže budeme podnikat způsobem, jak se podniká v EU, tak jsou dotace nezbytným prostředkem k zachování jakékoliv produkce a hospodaření, ať už na zemědělských pozemcích či živočišné výrobě, resp. v našem případě, tedy vinařství. A podnikat systémem, že jednomu dáme s daní obyvatel EU více a jednomu dáme méně, zkrátka není možné. Zde je zakopán pes. Jestliže rakouský vinař získá na dotacích zhruba 30 000 Kč na ha vinice obhospodařované integrovanou produkcí a český vinař dostane 4 655 Kč, tak i kdyby se rozkrájel, tak konkurovat nemůže. Proč by sousední vinař neprodal levné víno, případně hrozny za cenu pod nákladovou, když zbytek dostane formou dotace. A není to málo. Přepočteme-li to na cenu hroznů, tak se jedná o 4 Kč na kilogram hroznů! Obdobným příkladem může být krizová destilace. Krizová destilace je dobře myšlený, ale bohužel nedomyšlený nástroj, nebo také někým velmi promyšlený nástroj, jak získat finanční prostředky na úkor druhých, tedy konkrétně do jižních vinařských zemí. Za normálních okolností má za úkol v případě opravdu krizového ročníku pomoci trh uregulovat. V EU je krize s vínem. Musíme říci, že tato krize mává s Evropou již desetiletí a jediné co Unie dělá, že téměř každému státu pravidelně každým rokem přizná obrovské a pro nás nepředstavitelné finanční prostředky na krizovou destilaci, než aby byly raději vyklučeny některé nepotřebné vinice ve Španělsku, Francii a Itálii, ze kterých se následně vyrábějí patoky, které by nikdo v Evropě nepil a tyto patoky se poté dostávají na náš trh, kde způsobují obrovskou nerovnováhu. Díky našemu ojedinělému případu systému hyper, super a nevím ještě jakých jiných marketů, které jsou majetkově v rukou těch, kteří mají tolik nekvalitních vinic, je obrovský tlak na cenu. Řekne mi někdo, jak je například možné následující? Chce-li čerpat členský stát finanční prostředky na restrukturalizaci vinic, musí mít zřízen Registr vinic. Jak je možné, že Registr vinic, na rozdíl od České republiky, není oficiálně uznán v Itálii a peníze se tam házejí lopatou. Jak je možné, že Evropská komise se pomalu, ale jistě chystá uznat Itálii černé výsadby, kterých je několikanásobek plochy vinic v ČR!!! V České republice obcházíme sloupek od sloupku měřidly GPS a o každý elektrický sloup snižujeme plochu. Jestli tedy toto je systém podnikání v Evropské unii, která hlásá, že každý musí mít stejné podmínky, tak tedy amen s námi, kam jsme to vlezli. Podle mého názoru jde o jednoznačné porušení principu fungování EU, diskriminace jedné skupiny podnikatelů a musí v tomto případě dojít k nutné revizi. Co však dělat alespoň na domácím trhu, abychom přežili? Záměrně používám slovo přežili, neboť slovo podnikali se sem nehodí. Svaz vinařů se na svém představenstvu důkladně zabýval touto situací a jako nejvhodnější řešení se jeví: Předem je nutno využít toho, co zde je, ale v žádném případě nefunguje. Je nutno bezpodmínečně požadovat nekompromisní zvýšené kontroly prostřednictvím SZPI a Celních úřadů, a to jak v obchodních řetězcích, tak u podnikatelů, kteří nepodnikají jak mají. Důsledně dodržovat legislativu, zejména ve značení a požadovat udělení sankcí, těm, kteří se nehodlají přizpůsobit. Situaci je nutno sledovat na půdě evropské. V současné době probíhá diskuse nad reformou tržního řádu s vínem. Proto je nutno nyní nekompromisně a bez ohledu na ostatní prosazovat zrušení nesmyslných podpor zejména krizové destilace, které vyhovují a umořují náklady zmiňovaným zemím.Tyto evropské finanční prostředky pak cíleně směřovat do systému restrukturalizace vinic, ale také do technologického vybavení firem tak, aby tyto byly plně konkurenceschopné. Požadovat po Vládě České republiky legislativní úpravu systému obchodních řetězců stanovením povinnosti prodeje pevného podílu produktů s domácím původem. Jestli ve Francii může být regulována povinnost mít na regálech domácí potraviny, nevidím jediný důvod, proč by tomu tak nemohlo být u nás. Z hlediska marketingu je nutno co nejdříve uvolnit finanční prostředky z Vinařského fondu, které svou byrokracií nebrzdí nikdo jiný než EU! Dle mého názoru by měla být positivní reklamní kampaň ve prospěch kvalitních vín účinná. Ostatně funguje to tak na celém světě. Martin Půček, tajemník SV ČR

Informace ze SV ČR 25. 8. byl šéfredaktor pozván L. Glosem fotografovat snímky vzorných vinic do Moravské Nové Vsi. 26. 8. proběhlo hodnocení nominační oblastní výstavy vín mikulovské vinařské podoblasti, kterého se účastnilo 122 vzorků. Vítězem výstavy se stal Sauvignon pozdní sběr, 2004 z Vinařství Kovacs Novosedly. Garantem za Svaz vinařů byl Ing. Pavel Krška. 30. 8. se konal závěrečný seminář v rámci aktivity projektu mapování možnosti vzniku vinařského klastru. Vzhledem k nemožnostem financování zvažovaných aktivit a velmi úzké možnosti financování vinařského výzkumu se v současné době jeví tato aktivita jako velmi obtížně proveditelná. 31. 8. se předseda s tajemníkem účastnili společného jednání všeobecné sněmovny a sněmovny společenstev AK ČR, které proběhlo na výstavišti v Českých Budějovicích při výstavě Země živitelka 2005. Na zasedání byla řešena hlavně problematika obecného zemědělství, kde jsou největší problémy na trhu s obilovinami, drůbežím masem a vejci. 1. 9. se předseda s tajemníkem a Ing. Paličkou, CSc., zúčastnili v Praze v sídle AK ČR jednání čínské delegace, která přijela do ČR se zájmem o informace a případném nákupu révových sazenic. Následně je předseda Svazu 3.9. provedl po vinicích Velkých Bílovic a Ing. Palička, CSc., zajistil exkursi v Mutěnicích. Od 4. 9. do 7. 9. se předseda s tajemníkem účastnili programu festivalu Znojemský hrozen. V těchto den se konala řada reprezentačních akcí a seminářů. Šéfredaktor VO se zúčastnil ve dnech 6. a 7. 9., Vinařský obzor byl letos poprvé mediálním partnerem. 6. 9. se předseda SV ČR účastnil zasedaní pracovní skupiny pro víno v Bruselu. Na pořadu jednání byla hlavním bodem reforma tržního řádu s vínem. Podrobnosti z jednání jsou v tomto čísle Vinařského obzoru. 6. 9. proběhl na brněnském Desing Centrum výběr logotypu a grafické značky na „Svatomartinské“ víno. Za SVČR se výběru účastnil P. Krška a za VF J. Machovec. 9. 9. se ve Znojmě uskutečnila v rámci vyhlášení Vinofora odborná konference na téma „Přednosti moravských vín“. Akce se účastnil projektový manažer SVČR 14. 9. se šéfredaktor účastnil návštěv a exkurzí vinařských firem na Kyjovsku. 15. 9. proběhlo zasedání mezinárodního představenstva AREV v italském Bolzanu. Podrobnosti z jednání jsou uvedeny v tomto čísle VO. 19. 9 proběhlo zasedání Redakční rady VO. RR projednala strategii pro nejbližší období a na základě rozhodnutí představenstva SV ČR vzala na vědomí vydání zimního dvojčísla VO (leden+únor 2006). (sv)

Vinařský obzor (10/2005)

491

Informace z Moravínu MORAVÍN – svaz moravských vinařů, Zámek 1, 691 42 Valtice MORAVÍN – svaz moravských vinařů ve spolupráci s Národním vinařským centrem a Národním salonem vín ve Valticích uspořádají v přednáškovém sále NVC na valtickém zámku v období listopad – prosinec 2005 a leden – březen 2006 cyklus vinařských seminářů pro vinařskou i pro nevinařskou veřejnost se zaměřením na tradiční a moderní metody technologie výroby bílých a červených vín ja-

kostních a přívlastkových včetně degustace vín z České republiky i ze zahraničí. Vinařské semináře v roce 2005 se uskuteční ve dnech 10. listopadu, 24. listopadu, 1. prosince, 8., 15. a 22. prosince 2005 – protože přednáškový sál Národního vinařského centra má kapacitu pro tyto účely cca 40 míst (zajištění degustačních sklenic, občerstvení, obsluha), budou mít přednost ti účastníci odborných seminářů, kteří se předem přihlásí v kanceláři MORAVÍNU – na 1. semináři bude předán účastníkům podrobný program dalších seminářů. Semináře budou dvouhodinové, začátek v 15.30 hodin,

ukončení v 17.30 hodin; první hodinu bude teoretická rozprava, druhá hodina bude praktická degustace s odbornou diskusí ke každému vzorku vína – účastníci seminářů mohou po dohodě přinést také vlastní vzorky k veřejnému ohodnocení. Přednášet na jednotlivých seminářích bude pan Prof. Vilém Kraus, CSc., případně další naši přední vinařští odborníci, k degustaci bude předloženo minimálně 15 vybraných vín. V programu jsou také 3 odborné exkurze do vinařských zázemí ve Valticích – podrobnosti na www.moravinvaltice.cz. Ing. Jan Otáhal, CSc.

Přehlídka českých vín v Kutné Hoře Tento termín je pro vinaře velmi frekventovaný nejen na Moravě, ale především v Čechách. K uctění památky českého knížete, světce, křesťana a patrona českého vinařství, Svatého Václava, je pořádáno mnoho společenských a kulturních podniků, vinobraní. 17. září se vinobraní uskutečnilo např. v Mělníku, Roudnici, Velkých Žernosekách a v Mostě. O týden později v Karlštejně, Litoměřicích, Praze a Kutné Hoře. V Kutné Hoře byl program pestrý. Nejednalo se pouze o lidovou pouť a pití burčáku, ale i o blok odborných přednášek a degustaci 130 vzorků vín od všech významných producentů. Zahájení obstaral místostarosta Města Kutná Hora p. Václav Vančura a Ing. Lída Svobodová, jednatelka Cechu českých vinařů. Ta seznámila přítomné s jednotlivými vinařskými podniky. Stalo se již dobrou tradicí, že do Kutné Hory jezdí pan profesor Vilém Kraus. Na letošním setkání přednesl velmi zajímavý projev, ve kterém mimo jiné doporučil, jak postupovat při prodeji a propagaci našich vín (celý projev včetně fotogalerie na www.cechcv.cz). Trochu netradiční příspěvek, avšak o to zajímavější, držel Bohumil Vurm. Pohovořil o duchovním rozměru vína, o křesťanství a Svatém Václavu. Při dnešním množství ochutnávek a představování vín z celého světa, kdy se nešetří rozvitými přívlastky o chutích a vůních, vůbec není na škodu uvědomit si pravou podstatu vína, vína jako velkého mysteria. Kontinuitu s realitou navázal MUDr. Jan Wáclav. Ve vysoce fundované přednášce jsme se dozvěděli o nejnovějších poznatcích lékařské vědy a byli jsme ujištěni o pro naše zdraví nezbytné každodenní konzumaci vína. Velký rozruch, především mezi přítomnými dámami, vzbudila zmínka o zvýšené pravděpodobnosti otěhotnění při pravidelné konzumaci dvou deci

vína denně. Bohužel, některé dámy si tento fenomén spojily právě s osobou šarmantního MUDr. Wáclava. Při samotné degustaci si každý našel svého favorita. Vedle vín ze srdce českého vinařství, Mělníka – p. Vojtěch Kušina ze Školního statku Střední zahradnické školy, Bc. Štěpán Weitosch z ČZU, Ing. Karel Hejduk z Lobkowiczkého vinařství či nejmladší z rodu Krausů, Vilém – byla vyhledávána kolekce vín z Klášterních vinných sklepů Litoměřice p. Šuhájka i medovina z Výzkumné stanice včelařské Dol, Libčice nad Vltavou. Že špičku kvality českého vinařství obstarává p. Podrábský z Roudnice, to ví asi každý. Avšak největší obchodní úspěch zaznamenalo

České vinařství Chrámce se svými Košer víny, zřejmě i díky osobní přítomnosti obchodní ředitelky paní Kateřiny Kafkové. Pro organizátory (Vinotéka u Kamenného domu a Vinné sklepy Kutná Hora) snad může být satisfakcí, že ubývá dotazů typu „v Kutné Hoře se pěstuje a vyrábí víno?“. Vždyť první písemná zmínka o pěstování vína v Kutné Hoře je již z r. 1101 v Kosmově kronice. Sice současných sedm hektarů zdejších vinohradů ani zdaleka neodpovídá historickému významu a tradici, ale vinařství žije. A to je důležité! Navíc Svatovavřinecké 2003 pozdní sběr barrique ze zdejšího vinařství bylo hodnoceno jako jedno z nejlepších. (sr)

492

Vinařský obzor (10/2005)

Daňová poradna – odpisy vinice Jak vyplývá z § 26 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, vinice jsou jako „pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než tři roky“ pro účely daňového odepisování hmotným majetkem, který se odepisuje ve třetí odpisové skupině. Podle ustanovení § 27 odst. 1 písm. b) uvedeného zákona, které z kategorie odepisovaného hmotného majetku vylučuje „pěstitelské celky trvalých porostů s dobou plodnosti delší než 3 roky, jež nedosáhly plodonosného stáří“. Pro vinice tedy z pohledu zákona o daních z příjmů neexistují žádné speciální daňové odpisy; odlišnost jejich odepisování spočívá pouze v tom, že nově zakládané vinice jsou vyloučeny z daňového odepisování do konce zdaňovacího období, předcházejícího zdaňovacímu období, ve kterém dosáhly plodonosného stáří. Jinak řečeno, neodepisují se ihned po jejich uvedení do užívání, ale teprve když dosáhnou jejich porosty plodonosného stáří.

Samotná deﬁnice „plodonosného stáří“ je tak trochu problém. Podle mně dostupných informací totiž neexistuje závazný právní předpis, který by ji obsahoval. Zřejmě se tedy jedná o takové stáří, kdy trvalý porost začne skutečně plodit. Z odborného pohledu závisí obecně dosažení plodonosného stáří na řadě faktorů (druh a odrůda porostu, klimatické poměry, způsob pěstování apod.). Jako orientační ukazatel se někdy doporučuje údaj, uváděný jako jedna z charakterových vlastností v odrůdových listech, které vydává příslušná zkušebna jako výsledek schvalovacího procesu jednotlivých odrůd. Z hlediska zákona o daních z příjmů je tedy možné za zdaňovací období, kdy trvalý porost dosáhne plodonosného stáří, považovat to zdaňovací období (kalendářní rok), ve kterém jste poprvé dosáhl z prodeje plodů vypěstovaných na předtím založeném trvalém porostu (vinici) zdanitelné příjmy nebo produkci, kterou můžete využít pro další zpracování. V předchozích zdaňovacích obdobích, kdy ještě příjmů (produkce) nedosáhnete, nemůžete odpisy uplatňovat do daňových výdajů. U révy vinné lze obvykle předpokládat dobu dosažení plodonosného stáří 3 roky, tj. zahájení ode-

pisování vinic jako pěstitelských celků trvalých porostů je pro daňové účely možné ve čtvrtém roce jejich existence. V zásadě lze tedy shrnout, že pokud v 1. roce provedete přípravu půdy na výsadbu – rozbory půdy, hloubkové hnojení atd. – půjde v podstatě o nedokončenou investici a zabere Vám patrně první rok (pokud je dobrá půda, je možno tuto část výsadby vynechat). V 2. roce vysadíte vinici a po dokončení výsadby ji zařadíte do užívání ve 3. odpisové skupině (v ceně včetně přípravy půdy), ale neodepisujete. Ve 3. roce (tj. druhý rok života révy) zhotovíte konstrukci vinice, kterou zařadíte do užívání ve 4. odpisové skupině a odpisování této části můžete zahájit ihned. Ve 4. roce (3. rok života révy) vinice nejspíše dosáhne plodonosného stáří, a proto v tomto roce zahájíte její odepisování. Pokud plodonosné stáří není upraveno nějakým předpisem, certiﬁkátem schválení odrůdy nebo něčím podobným (většinou není), tak byste měl vytvořit vnitřní směrnici vycházející z příslušných agrotechnických lhůt a o tuto směrnici opřít počátek odepisování. Jan Horešovský, daňový poradce

Nejdůležitější změny legislativy v oblasti vinohradnictví a vinařství Vzhledem k celé řadě navrhovaných změn právních předpisů v oblasti vinohradnictví a vinařství pořádá oddělení pro víno MZe podle schváleného plánu odborného vzdělávání ve dvou termínech jednu přednášku, a to na téma Nejdůležitější změny legislativy v oblasti vinohradnictví a vinařství. Přednášky se budou konat v Národním vinařském centru na

zámku ve Valticích vždy od 11.00 hodin, a to v termínech úterý 6. 12. 2005 a středa 7. 12. 2005. Maximální kapacita přednáškového sálu Národního vinařského centra je 60 až 80 míst. Počet účastníků – pracovníků SZPI, ÚKZÚZu, SZIF, vinohradníků či vinařů a pracovníků z jednotlivých ﬁrem není omezen ničím jiným než kapacitou sálu. Z těchto důvodů je nutné, abys-

te si místa rezervovali předem nahlášením jména a příjmení a IČ ﬁrmy na MZe na telefonním čísle 221 812 698 (paní Gerwallnerová). Přednáška je zdarma, její součástí bude i diskuse a možnost odpovědi na vznesené otázky. Účastníci budou na účastnický seznam přednášky zapisováni dle pořadí telefonátů, proto by bylo vhodné, abyste se přihlásili co nejdříve. Antonín Králíček

Nový povinný údaj na etiketě vína Ustanovení § 8 odst. 10 vyhlášky č. 113/ 2005 Sb. o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění vyhlášky č. 368/ 2005 Sb. (dále jen „vyhláška“), které ve smyslu § 2 zákona č. 321/2004 Sb. o vinohradnictví a vinařství a platí i pro označování vína, ukládá povinnost zřetelně označovat alergenní složky uvedené v příloze č. 1 nebo jakékoli látky z ní pocházející, jež byly použity při výrobě potravin, tj. i alergenní složky vína. V seznamu alergenních složek, který je přílohou č. 1 vyhlášky, je mj. uveden i „oxid siřičitý a siřičitany v koncentracích vyšších než 10 mg/kg nebo 10 mg/l, vyjádřen jako SO2“.

Ačkoliv vyhláška začala platit dnem vyhlášení, což bylo 21. března 2005, podle přechodného ustanovení v § 14 odst. 1 vyhlášky, byla povinnost označovat alergenní složky, které byly použity při výrobě potraviny a jsou v konečném výrobku stále obsažené, tj. i alergenní složky vína, stanovena až dnem 25. listopadu 2005.

2. Vína uvedená do oběhu na území České republiky od 25. listopadu 2005 musí mít na etiketě české označení upozorňující na přítomnost alergenní složky, tj. „obsahuje oxid siřičitý“. Tato povinnost se vztahuje i na vína z ostatních členských států EU i na vína z dovozu (z třetích zemí).

Co z výše uvedeného vyplývá pro vinaře ? 1. Vína uvedená do oběhu na území České republiky do 24. listopadu 2005 nemusí mít na etiketě zřetelné označení, upozorňující na přítomnost alergenní složky.

Ing. Antonín Králíček, vedoucí oddělení pro víno, Ministerstvo zemědělství České republiky

Vinařský obzor (10/2005)

493

Seznam vinařských důvěrníků pro rok 2005 poř. č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40.

jméno a příjmení důvěrníka Ladislav Křivan Josef Auer František Všetečka Jiří Písař Ing.Josef Svoboda Petr Osička Jan Grandič František Gracl Josef Fibingr Jiří Buršík Ing.Pavel Bravenec Vladimír Bičan Ing. Antonín Havelka František Zvonek Václav Volavka Vladimír Pfeffer Miloš Středa Ing.Pavel Veverka Ivan Kuchař Miroslav Sedláček Lucie Michalicová Miloslav Hladký Stanislav Káňa Jiří Pecůch Ing.Zdeněk Klobáska Jan Ondráček Jaroslav Damborský Walter Brüch Ing.Josef Strmíska Václav Minařík Otakar Kolesík Vojtěch Náplava Ludmila Indrůchová Ivana Tomanová Václav Mrkva Josef Mančík Irena Chleborádová Leoš Dytrt Milan Podlesný Ing.Jiří Klimeš

obec Znojmo-Přímětice Hrušovany nad Jevišovkou Znojmo Vrbovec Znojmo Dolní Dunajovice Valtice Iváň Lednice Valtice Dolní Dunajovice Dolní Dunajovice Sedlec Mikulov Dolní Dunajovice Pavlov Pavlov Velké Pavlovice Hustopeče Kobylí na Moravě Velké Bílovice Dolní Kounice Rakvice Čejkovice Mutěnice Dubňany Prušánky Kyjov Archlebov Blatnice pod Sv.Antonínkem Strážnice Polešovice Bzenec Moravská Nová Ves Nový Poddvorov Hovorany SZPI Praha SZPI Tábor SZPI Tábor SZPI Ústí n.Labem

oblast/podoblast Morava/znojemská Morava/znojemská Morava/znojemská Morava/znojemská Morava/znojemská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/mikulovská Morava/velkopavlovická Morava/velkopavlovická Morava/velkopavlovická Morava/velkopavlovická Morava/velkopavlovická Morava/velkopavlovická Morava/velkopavlovická Morava/slovácká Morava/slovácká Morava/slovácká Morava/slovácká Morava/slovácká Morava/slovácká Morava/slovácká Morava/slovácká Morava/slovácká Morava/slovácká Morava/slovácká Morava/slovácká Čechy/mělnická Morava/znojemská Morava/znojemská Čechy

telefon 604 537 679 607 611 337, 515 238 477 736 614 199, 515 222 978 732 826 380 602 525 875 728 371 337, 519 517 102 519 352 164 519 427 795 723 453 182, 519 340 332 519 352 392 724 247 336, 519 517 421 607 268 583, 519 517 238 519 513 344 601 549 784, 519 510 356 723 744 948 606 362 576, 519 515 487 608 252 360, 519 515 465 603 258 436 728 636 332, 519 411 064 519 431 219 604 418 229 737 780 721 608 302 059, 519 349 469 728 176 586 518 370 685 608 725 977, 518 364 492 732 953 607, 518 374 183 518 612 095 518 633 537 721 014 314, 518 331 592 518 332 543 721 450 992, 572 593 195 731 258 250, 518 385 035 777 561 535 728 401 544 723 638 927, 518 375 356 603 441 379 605 229 545 605 229 536 603 885 182

Zdroj: SZPI Brno

Aktuální postřehy přímo z vinice k aromatické a fenolické zralosti hroznů Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MZLU, Lednice na Moravě

Inovace a přenos nových poznatků do praxe by měl být prvořadým úkolem všech českých a moravských vinařů. Za nové informace lze však považovat pouze informace staré několik týdnů, měsíců, nikoliv však let.

Vinařská věda se totiž rozvíjí velmi rychle a kdo ji chvíli nestačí sledovat, tak velice rychle ztrácí přehled v nových poznatcích. Práce na rozvoji oboru musí být postavena především na spolupráci. Sledování aromatické a fenolické zralosti je třeba provádět ve vinici neustále od doby zaměkání až po možnou sklizeň hroznů. Přináším proto výsledky pozorování, které jsem provedl ve vinici v Lednici na Moravě dne 16. září 2005.

Při hodnocení aromatické zralosti je významné především pozorování zbarvení slupky bobule a dále hodnocení chuťových vlastností bobule. Na základě pozorování i v minulých ročnících lze konstatovat, že aromatická zralost u různých odrůd probíhá rozdílně. Zároveň lze konstatovat, že není pravidlem, že se zvyšující se cukernatostí hroznů se zvyšuje i kvalita aromatické zralosti hroznů. Obrázek 1 a 2 ukazuje postup aromatické zralosti u odrůdy Hibernal. Obrázek 1 ukazu-

494

Vinařský obzor (10/2005)

je zastíněný hrozen, prozatím s velmi nevýraznou aromatickou zralostí, bylinnými až hybridními tóny v chuti. Slupka bobule je prozatím s velmi dominantními zelenými tóny. Obrázek 2 ukazuje hrozen odrůdy Hibernal z keře s částečným odlistěním zóny hroznů. Barva slupky se zbarvuje lehce do růžova. Chuťový charakter bobule postupně ztrácí bylinné tóny a projevuje se ovocný charakter. Na základě pozorování z minulých let je potom možné konstatovat, že u odrůdy Hibernal stoupá aromatická zralost se zvyšující se cukernatostí. Úplná aromatická zralost u Hibernalu se projevuje růžově až načervenale zbarvenou bobulí a ovocným chuťovým charakterem bobule. Obrázek 3 ukazuje detail bobule Ryzlinku vlašského. I při relativně nízké cukernatosti vykazuje tato bobule znaky pokračující aromatické zralosti. Bobule je zatím zlatavě zbarvená, ale musíme si dát pozor na nebezpečí zhnědnutí bobule, které může být spojeno s negativním charakterem aromatu. Chuťově byla bobule již v tomto termínu zbavena bylinných tónů a naopak dominantní byly ovocné tóny. Podobný výsledek jsem pozoroval i u hroznů odrůdy Chardonnay, na obrázku 4. Chardonnay i v tomto stavu vykazovalo pokročilé známky aromatické zralosti. V chuti bobule byly dominantní tóny domácího ovoce (zelené jablko, hruška, broskev). I zde je patrný nepoměr mezi cukernatostí a aromatickou zralostí. U Chardonnay, podobně jako u Ryzlinku vlašského, je velmi nebezpečné hnědnutí bobule. Jakmile u těchto odrůd silně hnědne bobule zvyšuje se v moštu velmi výrazně obsah polyfenolů a negativně ovlivňuje chuťový charakter vína. Aroma vína je potom spojené s výskytem připálených tónů v chuti a vůni vína. Vysoký obsah polyfenolů je třeba v průběhu viniﬁkace odstraňovat, čímž můžeme poškodit i ostatní pozitivní chuťové a aromatické vlastnosti vína. Příklad odrůdy, kdy se zvyšující cukernatostí většinou stoupá i aromatická zralost odrůdy. Obr. 5 ukazuje zastíněný hrozen, který se prozatím vyznačuje bylinnými tóny v chuti, silnou kyselinou. Obrázek 6 naopak ukazuje lehce pokročilou aromatickou zralost na osluněném hroznu. Při optimální aromatické zralosti je barva hroznu zlatavá, s lehce narůžovělým líčkem a vynikajícím ovocným aromatem. O charakteru vína potom aromatická zralost rozhoduje velmi výrazně. Je proto jejich pozorování věnovat velkou pozornost a hrozny sklízet především podle jejich aromatické zralosti. S aromatickou zralostí je spojený i obsah organických kyselin, které jsou rovněž velmi výrazně ovlivňovány osluněním bobulí. Přímo ve vinici je možné rovněž hodnotit i fenolickou zralost. Při hodnocení fenolické zralosti posuzujeme semena na základě vzhledu a chuťových vlastností při rozkousání semene.

Koncentrace a struktura fenolických látek v bobulích a semenech se mění v závislosti na odrůdě, vegetačním období a použité agrotechnice ve vinici. Mezi fenolickými látkami ve víně hrají důležitou úlohu – taniny. Taniny, které přechází z hroznů do vína jsou extrahovány v průběhu macerace. Semenné taniny jsou lokalizované zejména ve vnitřním a vnějším obalu semene. Taniny ve slupkách jsou umístěny buď ve vakuolách buněk, nebo vázané na fosfolipidové membrány buněk, nebo jsou přítomné v buněčné stěně. Nejsnadněji extrahovatelné jsou taniny vázané ve vakuolách. K dosažení vysoké kvality vína je pro vinaře důležité, aby pochopil nejen nové poznatky použitelné při technologii výroby vína, ale dokázal vyhodnotit i složení fenolických látek v bobulích. Protože fenolické látky podléhají různým změnám v průběhu dozrávání, je nutné pochopit povahu a trendy těchto změn. 16. září 2005 jsem hodnotil vzhled a chuťové vlastnosti semen u 5 modrých odrůd révy vinné, pěstovaných na stejném stanovišti, pěstitelském tvaru a zatížení. Obrázky 7–11 ukazují semena jednotlivých sledovaných odrůd révy vinné. Obrázky jsou seřazené od odrůdy se semeny nejvíce hnědé barvy, tzn. nejvíce vyzrálými u odrůdy Modrý Portugal, potom následovaly odrůdy Zweigeltrebe, Rulandské modré, Cabernet Sauvignon

a Merlot. Podle barvy semene však lze konstatovat, že žádné ze semen nesplňovalo podmínky, které se alespoň trochu blíží optimální fenolické zralosti. Pokud bych chtěl z těchto hroznů vyrábět v tuto chvíli červené víno, pak jedině metodou krátké macerace, maximálně 5 dnů, aby nedošlo k extrakci chuťově nepříjemných taninů ze semen. Významné je i senzorické hodnocení semen. U semen byla po rozkousání hodnocena hořká a trpká chuť semen. Výsledky hodnocení ukazuje graf 1 a 2. Použita byla 10bodová stupnice, kdy 1 je nejnižší intenzita chuti a 10 je nejvyšší intenzita chuti. Nejméně trpká semena byla zjištěna u odrůdy Modrý Portugal, nejvíce trpká naopak u odrůd Cabernet Sauvignon a Merlot. Nejvíce hořká semena byla u odrůdy Zweigeltrebe, nejméně hořká překvapivě u Merlotu. Celkově lze však zhodnotit, že všechny odrůdy na základě chuťového hodnocení semen byly absolutně nevyzrálé a v současné době jsou vhodné pouze pro výrobu vína metodou krátké macerace, případně teplou cestou. Vinaři musí brát do úvahu i jiné kvalitativní parametry, nežli je cukernatost a obsah kyselin, pokud chtějí vyrábět kvalitní vína. Tyto další parametry jsou aromatická a fenolická zralost. Věřím, že Vás předložené sledování přesvědčilo o tom, jak je jednoduché tyto parametry hodnotit přímo ve vinici.

Vinařský obzor (10/2005)

495

Obr. 1. Hibernal – nižší aromatická zralost – zastíněný hrozen – 16. 9. 2005

Obr. 2. Hibernal – vyšší aromatická zralost osluněného hroznu – 16. 9. 2005

Obr. 3. Aromatická zralost u Ryzlinku vlašského – 16. 9. 2005

Obr. 4. Chardonnay – předpoklad optimální aromatické zralosti – 16. 9. 2005

Obr. 5. Ryzlink rýnský – aromatická zralost zastíněného hroznu – 16. 9. 2005

Obr. 6. Ryzlink rýnský – aromatická zralost osluněného hroznu – 16. 9. 2005

Obr. 7. Fenolická zralost – Modrý Portugal – 16. 9. 2005

Obr. 8. Fenolická zralost – Zweigeltrebe – 16. 9. 2005

Obr. 9. Fenolická zralost – Rulandské modré – 16. 9. 2005

I zde může být příště vaše reklama!

Obr. 10. Fenolická zralost – Cabernet Sauvignon – 16. 9. 2005

Obr. 11. Fenolická zralost – Merlot – 16. 9. 2005

Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz

496

Vinařský obzor (10/2005)

Jsou traktory z Agrotecu drahé? Ing. Jiljí Barou‰

Setkal jsem se s názorem, Ïe z Agrotecu Hustopeãe nekoupíte traktor pro vinohradníky pod milion korun. Jak jsme jiÏ publikovali ve Vinaﬁském obzoru v ãísle 5/2005, máme pro na‰e zákazníky, vinohradníky ‰irokou ‰kálu traktorÛ modré barvy NEW HOLLAND, které se li‰í sv˘m konstrukãním ﬁe‰ením, technickou v˘bavou, snadností v ovládání a komfortem pro obsluhu.

V zásadû rozli‰ujeme traktory, které jsou vhodné pro men‰í v˘mûry nûkolika hektarÛ vinice a ty oznaãujeme NEW HOLLAND TCE. Tento v˘konn˘ traktor s nízk˘mi provozními náklady nabízíme s rÛznou sílou motoru od 40 do 50 HP, bez kabiny nebo s kabinou, s cenou jiÏ od 438 000 Kã + DPH.

Z druhé skupiny traktorÛ, „speciály" pro vinohradníky, ktefií obdûlávají vût‰í v˘mûry vinic, jsou nejvíce Ïádány traktory pod oznaãením NEW HOLLAND TNF - A. Samozfiejmû, Ïe cena se odvíjí dle v˘konu motoru a vybavení, ale v‰echny tyto stroje mají v základním standardu, mimo jiné, patentovanou pfiední nápravu SuperSteer, automatick˘ systém spínání pohonu pfiední nápravy, hydrauliku MegaFlow se dvûma ãerpadly 64/38 l/min., elektrohydraulicky spínan˘mi uzávûrkami diferenciálu a klimatizací s uhlíkov˘m filtrem. Tuto fiadu traktorÛ nabízíme od 75 HP do 95 HP, s pfievodovkou Schuttle Command 16x16, nebo pfievodovkou Dual Command 32x16 s elektrohydraulicky ovládan˘m reversem a vnûj‰ími okruhy hydrauliky vzadu a mezi nápravami s regulací prÛtoku oleje do pfiipojen˘ch zafiízení. U traktorÛ – NEW HOLLAND TNF - A je cena nastavena jiÏ od 900 000 Kã + DPH. KdyÏ se fiekne traktor z Agrotecu, musíme si také uvûdomit i dal‰í souvislosti, jako je profesionální technick˘ servis, moÏnost poskytnout náhradní stroj a ohromné zku‰enosti na‰ich dílensk˘ch specialistÛ s vinohradnickou technikou.

Neménû dÛleÏité je také zaji‰tûní financování nejen jednotlivého traktoru, ale tfieba celého souboru strojÛ. Agrotec, a.s., pomáhá vinohradníkÛm i v tomto smûru a vyuÏívá k tomu tradiãních i netradiãních moÏností zaji‰tûní penûz pro uspokojení na‰eho zákazníka. I tyto zdánlivé maliãkosti ovlivÀují cenu pofiizovaného traktoru. Z v˘‰e uveden˘ch skuteãností je zfiejmé, Ïe cena nejpouÏívanûj‰ích traktorÛ NEW HOLLAND urãen˘ch pro vinohradníky plnû vyjadfiuje uÏitnou hodnotu, kvalitu tûchto v˘znamn˘ch pomocníkÛ a také hodnotu sluÏeb, které poskytujeme.

Vinařský obzor (10/2005)

497

SNADNÁ APLIKACE

SAMOLEPÍCÍCH ETIKET NA STROJÍCH Prípravky na ošetrenie vína Vinárske potreby Drevené sudy Barikové sudy Pálenice Mixér na ovocie – jablká

Model ADS/2 • aplikace přední a zadní etikety • poloautomat • výkon až 600 lahví/hod. • nerezové provedení • mobilní

a Kvalitbrou cenu! za do

Výhradní dovozce pro ČR

Kontakt: Zádveřická 426, 763 11 Zlín tel./fax: +420 577 901 148 unimarco@unimarco.cz www.unimarco.cz

Royal – Hudec Miroslav, Na hriadkach 13/a, 841 07 Bratislava Tel./Fax: +421 (0)2/6477 4937, Mobil: 0903/829 216, 0903/829 217 E-mail: mhudec@stonline.sk

498

Vinařský obzor (10/2005)

Prodejce veškeré vinohradnické techniky a příslušenství Nabízí služby a přijímá objednávky na provedení těchto prací: – Kombajnovou sklizeň hroznů – Zatloukání a zatlačování sloupků – Zimní předřez révy vinné předřezávačem BINGER – Ožínání letorostů ožínací lištou ERO – Odsávání listů odsavačem listů ERO

OSLAVAN, a.s. Masarykovo nám. 939 675 71 Náměšť nad Oslavou

tel: 568 623 403 fax: 568 623 646

e-mail: oslavan@oslavan.cz internet: www.oslavan.cz

Fotografie k článku na následujících dvou stranách

Pohled na nechvalínské vinice směrem od Kyjova Tak tady mám zabydlených 6 srnek a tam na terasách 10. Nemůžu se jich zbavit, vracejí se zpátky. Místní myslivci prý mají podstav. Když jim řeknu, ať mě jdou vinohrad hlídat, že jim dám jinak k úhradě škody, zasmějí se a opáčí, že si mám ty vinice oplotit. To ale při našich výměrách není reálné“, tvrdí František Hlaváč.

Nechvalínské vinice

Traktor obdělávající mladou výsadbu

Vinařský obzor (10/2005)

499

Letos tlačila peronospora nejsilněji před květem, tvrdí František Hlaváč

František Hlaváč privatizoval a založil s dvěma společníky zemědělskou společnost ZemAgro ve Stražovicích. Zde se po několika letech rozdělili a František Hlaváč šel na vlastní pěst podnikat do střediska v Nechvalíně. Dohoda byla taková, že jsem nechvalínský provoz dostal prakticky jako odstupné. Jenže bez mechanizace, a tak jsem za rodinné úspory na dům nakoupil staré traktory, uvádí Hlaváč naše setkání.

František Hlaváč Zaměření je prvovýrobní Firma LONE hospodaří na více než šesti stovkách hektarů půdy a dává stálou práci dvanácti lidem. Většina půdy je v pronájmu, vlastních pozemků mají jen část. LONE obdělává 33 hektarů plodných vinic, dále 50 loni realizovaných mladých vinic, z ovocnářství produkují na 10 ha broskvoní, 20 ha meruněk a 6 ha jabloní. Zaměření ﬁrmy je čistě prvovýrobní, veškerou produkci hroznů dodává stálým smluvním dodavatelům, mezi které patří Templářské sklepy Čejkovice a nebo například také společnost Arcibiskupské zámecké víno z Kroměříže. Ke kvalitě hroznů F. Hlaváč dodává: Vzhledem k tomu, že nemáme vlastní zpracovatelské kapacity, připravujeme každoročně našim odběratelům tu nejkvalitnější surovinu, snažíme se, aby hrozny při sklizni dosahovaly přívlastkových cukernatostí, nejlépe v kategorii minimálně pozdního sběru. Odběratelé pravidelně chodí a kontrolu-

jí si svoji úrodu sami. Dohlížejí na zdravotní stav, ověřují cukernatost a násadu na keřích. Loni jsme byli s rentabilitou vinohradnictví celkem spokojení – byla pěkná úroda, hrozny byly zdravé a také jsme tolik nemuseli investovat do chemické ochrany révy. Sklízíme až později, aby surovina byla co nejdokonalejší a také podle potřeb odběratelů. Například loni jsme sklízeli již za velké zimy, brigádníci lamentovali, že jinde sklízejí v košilích a oni teď musí nosit zimníky a rukavice. Ale vyplatilo se počkat a to mohou potvrdit i naši odběratelé. Zásadou je keře nepřetěžovat – kdybych chtěl 10 tun z hektaru, mohu svoje podnikání rovnou zavřít – cukernatost by dosáhla možná těch 15 °NM. Naším přístupem míváme běžně pozdní sběry a výběry, což se nám rozhodně vyplatí“. V současné době nechvalínská ﬁrma dodává z hroznů zejména odrůdy Chardonnay, Rulandské bílé, Müller Thurgau, Irsai Oliver, Veltlínské zelené a Frankovka. V nových výsadbách se zaměřili navíc na Rulandské šedé, Tramín, Děvín, Rulandské modré, Sauvignon, Ryzlink rýnský nebo Zweigeltrebe. Vinice mám v katastru obce v několika lokalitách a tratích. Vinice mají povětšinou asi 25 let staré a v meziřadí mají zatravnění. V nových výsadbách už nenajdeme například Frankovku. Tato odrůda sem dle slov F. Hlaváče nepatří, neboť vyžaduje teplejší oblasti a lepší expozici, nejlépe jižní. Ze starých nechvalínských vinic umí dát špičkovou úrodu, ale bohužel ne každý rok. Zájem mezi odběrateli je zejména o odrůdy z bývalé skupiny 1.A, tedy například o RR, RB, RŠ nebo Tramín. Sauvignon se rozhodli vysadit na kopci, kde více vyfukuje, neboť odrůda je choulostivější a prospívá jí, když je porost rychle oschlý. Děvín také potřebuje vzdušnost a snáší také méně mrazy, proto je též nahoře na kopci. Firma obdělává všechny své vinice dle zásad integrované produkce. Ochrana V letošním roce jsem praktikoval již 7 postřiků proti houbovým chorobám. V rámci signalizace a prognózy houbových chorob révy najímám Ing. Mušku

z Brna, kterému dodávám v pravidelných intervalech úhrnné srážky a teploty, on mě podle toho vždy zavolá a sdělí pokyny k ošetřování. Mám zde nainstalovanou i automatickou meteostanici, která mi sem byla přidělena v rámci projektu PHARE, a k ní i počítač s programem GALATI Vitis, jenže to moc nevyužívám, neboť například srážkové údaje z automatické meteostanice a z ručního oﬁciálního srážkoměru se v tomto čase letos liší již o 50 mm (k datu 14. 9. – pozn. red.), což je neakceptovatelné. Proto také není ani možné se v praxi řídit údaji, které mi sdělí počítačový program a ošetřuji révu podle doporučení Ing. Františka Mušky. Automatický srážkoměr jsem již dvakrát reklamoval a nechal cejchovat, ale je to pořád stejné, i dále vykazuje rozdíly, uvádí František Hlaváč o svém přístupu k ochraně. Z faktorů, které posuzuje při rozhodování o ochraně sám, je to například ovlhčení listů. „Tento faktor už je tak speciﬁcký a tak lokální, že každé mikroklima každé jednotlivé vinice musím posuzovat zvlášť. Mimořádně náchylné jsou vinice v terénních prohlubních nebo na před větrem chráněných místech. Například před dvěma lety v jedné vinici u lesa jsem jel podle programu GALATI a vinice byla kalamitně napadena peronosporou. Nyní tuto signalizaci beru jen velmi orientačně a dávám na prognózu pana Mušky a vlastní úsudek. Jsou totiž lokality, kde občas něco vyskočí, i když obě prognózy hlásí klid“, tvrdí František Hlaváč. Dle jeho zkušeností není také u některých přípravků dostatečná účinná lhůta: Aliette Bordeaux či Ridomil uvádějí 10 až 12 dní, ale mám zkušenost, že 10. den je réva někdy již napadena. Proto v případě silného tlaku jsem letos lhůty zkracoval, třeba i na týden. A vyplatilo se to. Největší infekční tlak peronospory jsme pociťovali v období květu, pak už tlak poněkud pominul.. Muška signalizoval nekompromisně dva postřiky před květem a podle toho jsem činil. Někteří experti hlásali již na přelomu roku zintenzivnit letos ochranu proti padlí před květem, ale jak je vidno, byly tyto prognózy liché.

500

Vinařský obzor (10/2005)

Když před třemi lety v jedné lokalitě částečně nezvládli ochranu proti peronospoře, napadené hrozny odstříhávali, ne však na zem, ale do pytlů. Dle Hlaváčova doporučení není dobré si infekci zanášet zpět do půdy. Proti botrytidě aplikují postřiky zásadně před uzavírám střapců a letos tak činili dvakrát. Již třetí rok neznají ve vinicích botrytidu. Na terasách, kde bylo dříve vše na zácloně, předělali keře na vysoké vedení. Záclona byla přehuštěná a prostříknutí postřikovačem nebylo dostatečné. Ze strany od teras musí jít i nyní ještě pracovník se zádovým motorovým postřikovačem a aplikovat postřik z té druhé strany. „Jednou jsem to zanedbal a bylo zle. Další naší zásadou je, že ošetřujeme zásadně v noci. Začínáme v sedm večer a končíme až ráno. Můj poradce v ochraně mi tento postup zcela schvaluje. Obsluha traktoru má již předem navážené postřiky, nachystané pro jednotlivé lokality a přesné pokyny na dávkování vody“, vysvětluje František Hlaváč. Nejenom houbové choroby . . . Hlaváčovy vinice nejsou oploceny, a to se z větší části nacházejí na svazích pod rozlehlými ždánickými lesy. Okus vysokou zvěří je značný, znají také samozřejmě škody způsobené ptáky: Špačci u nás zas až tolik neškodí. Avšak ještě horší než špaček je kvíčala. V říjnu se sem stáhnou ze severu, především ze skandinávských zemí, obrovská hejna, podobně jako špačků. Při náletech jsou nebezpečnější než špačci, neboť nalétávají při zemi, není je vidět tak jako špačky. Špačci jsou vidět zdaleka, kvíčaly ani neuvidíte a už ničí úrodu. Vzhledem k blízkosti rozsáhlých lesů je tu plno divokých prasat, která umí nepříjemně rozrýpat terasy, bažanti ozobají nížeji položené hrozny, zajíci se taky nají, srnek jsou zde zabydlená dvě hejna, jeleni a laně chodí až ve vinobraní...takže je to tu jako v ZOO či v Safari. Když to shrnu – ve vinici přímo u lesa sklízím asi jen polovinu potenciální úrody – druhou totiž sežere zvěř přicházející z lesů. Konkurujme jedinečností Na terasách v trati Borový, kde se nachází většina Hlaváčových vinic, jsou místa, kde je možné z větší dálky pozorovat žloutnutí listů. Jsou to místa, kde je poměrně mělká půda, často zde neúměrně vystupuje podloží. V těchto mís-

dochází k nárůstu cukernatosti odparem vody při stagnaci extraktu, který potom může být menší, než by byl normálně.

František Hlaváč do květu postřikovat nedoporučuje, již se mu stalo, že například přípravek Curzate způsobil částečné sprchnutí – hrozny odrůdy Müller Thurgau byly řídké a prázdné (na snímku). Ale volil, dle jeho slov, menší zlo – lépe než kdyby hrozny shořely celé. tech bývá kvůli množství kamení i problém například s mulčováním. Lokalita je to však pro vinohrady výtečná, o čemž hovoří i staré mapy. „Ještě lepší trať je zřejmě Kučky – vzdálenost je zde přibližně kilometrová, ale stejné odrůdy při stejné agrotechnice a výnosu zde dávají cukernatosti ve výběrech, kdežto v tom samém okamžiku je na terasách Borový „pouhý“ pozdní sběr“, vysvětluje František Hlaváč a dodává: „Před pár lety jsme byli také my přesvědčováni o výhodnosti slučování tratí. Také všelijací mudrcové neustále vybízejí k přípravě směsek tu z toho, tam z toho – kde je ale nějaká naše svébytnost, byť v tom, že máme pestrou odrůdovou paletu? Myslím, že se zase opičíme a necháváme sebou příliš vláčet. V našich podmínkách se množstvím nedá příliš konkurovat. Už i ze zámoří je velký konkurenční tlak. Náš tuzemský konzument je věrný a je patriot. Vynikněme odlišnostmi, zaujměme speciﬁčností. Hlaváčova ﬁrma dosahuje sice průměrných výnosů, ale o to vyšší kvality. Extrakty ve vínech z jejich hroznů bývají poměrně vysoké, což vínům značně pomáhá i na mezinárodních výstavách a soutěžích. V některých letech může být ale lokální problém, kdy při přísušku

Fyziologické zmeny indukované vodným stresom pri Vitis vinifera Potenciál vody listov viniča pred kvitnutím, nočnú respiráciú, stomatálnu vodivosť a fotosyntézu posudzovali pri 4 odrodách v zavlažovaných a nezavlažovaných podmienkach v mesiacoch júl – september. Pred rozvinutím nemali vzťah k stomatálnej vodivosti ani k fotosyntéze. Vodný stres spôsobil uzavretie priedušiek listov pri všetkých sledovaných odrodách okolo 11. hodine doobeda. Tieto pozorovania sa zistili aj pri odrode Chardonnay. Vitis 43, 2004, č. 3, s. 99 – 105, Erich Minárik

Nejsou lidi! V regionu s relativně vysokou nezaměstnaností může dojít k zajímavému jevu. František Hlaváč k tomuto dodává: „Mám skutečný problém s lidmi – i tu je velký problém sehnat pracovníky do mladých vinic, které jsou náročné na obdělávání. Mých pár zaměstnanců na sezónní práce nestačí a místním nezaměstnaným se nechce ve vinohradech pracovat. Měl jsem tu smluvně skupinu dělníků ze Slovenska, kteří letos, kdy byl na plevele v mladých výsadbách skutečně obtížný rok, museli okopávat až třikrát. Poslední okopávku však nedodělali, protože jsem je musel vyhodit – při kopání málem vzduchem létali i sazenice, což takto dělat nelze. Letos v zimě zaměstnám své lidi stavěním opěrných konstrukcí a natahováním drátů. Špičkové broskve a zajímavý nájem „S odbytem ovoce, zvlášť broskví, nemáme vůbec problém. Přetáhli jsme dost lidí i z tak vyhlášených produkčních míst, jako z Pasohlávek či Velkých Bílovic. Nemáme sady pod závlahou, což je dle mého názoru výhodou – naše broskve jsou chutnější a šťavnatější. Padané ovoce prodávám soukromým zájemcům na kvas a destilaci. Někteří znalci si objíždějí prodejce padaného ovoce a měří si cukernatost ovocné směsi a tvrdí mně, že mívám až trojnásobné množství refrakce než ovocnáři z Břeclavska, čímž výtěžnost destilátu a jeho chutnost je lepší“, pochvaluje si František Hlaváč. Většinu produkce prodají přímo ve firmě, zbytek jde do velkoobchodu. K nájmům, který vyplácí majitelům pozemků, na nichž hospodaří, dodává: „Jsem trnem v oku mnoha zemědělským firmám v okolí. Dávám lidem vysoké nájmy – ostatní firmy zkoušeli i na mě tlačit, abychom tady lidem moc nedávali, abychom je prý nerozmlsali, ale já mám tu tendenci – když mně to jde, ať i lidi mají peníze – z nájmu. Je to jejich půda, ne moje. A když mně ji pronajali, já si toho patřičně cením a podle toho vyplácím. Jiní platí 800 Kč na hektar, já 2000 Kč. Když se mi daří dobře prodat hrozny, ať z toho mají prospěch i ti, na jejichž půdě hospodařím. Text a foto Richard Stávek

Vinič a voda – krátký prehľad Podnebie a pôda sú pre vinič veľmi významné faktory, nie sú jedinými faktorami pre terroir. Pre terroir sú dôležité aj tieto hľadiská: systém koreňa, vegetatívny rast a architektúra viniča a vinič a jeho vhodný stav. Autori prehľadu uvádzajú možnú techniku používanú na vyjadrenie vzťahu medzi vodou a viničom a vývojom tohoto stavu počas vegetačného cyklu viniča, vzťahu k vode v pôde, ktorý systém koreňov môže ľahko využívať. Journal International des Sciences de la Vigne et du Vin 2004, č. 1, s. 1 – 13, Erich Minárik

Vinařský obzor (10/2005)

501

Z histórie odrôd viniča a vína v Kalifornii Doc. Ing. Erich Minárik, CSc., Bratislava Import odrezkov V. vinifera z Európy dosiahol v minulosti vrchol v rokoch 1858–1880. 300 európskych odrôd začali vtedy vysádzať a pestovať. Začiatok dovozu však siaha do tridsiatych rokov 19. storočia. Bol spojený so Jean Louis Vigneom z Francúzska. V malom merítku import trvá dodnes, najmä pokiaľ ide o nové vyšľachtené odrody. V tom čase sa väčšina dovezených francúzskych odrôd pestovala len v obmedzenom rozsahu. Prakticky inovačný proces výsadieb prebiehal asi so sto odrodami, z toho iba len okolo 60 sa v súčasnosti vysádza vo veľmi malom rozsahu. Mnohé novošľachtene pochádzajú zo šľachtiteľských staníc Kalifornie a Európy. Hoci sa podnebie Kalifornie charakterizuje ako klíma Stredomoria, väčšina úspešných odrôd viniča má svoj pôvod skôr zo severnejších ako južnejších a východných regiónov Európy. Z dôležitých dovezených odrôd je asi polovica pôvodom z Francúzska, ako Cabernet Sauvignon, Chardonnay, Chenin blanc, Pinot noir a Sauvignon blanc, z Nemecka (Riesling), Talianska (Barbera, Zinfandel) a Španielska (Grenache, Carignan, Palomino). Francúzske odrody sa pestujú hlavne v regiónoch prímorských Tichého oceánu. Ak by sme to vyjadrili v percentách zastúpenia, asi 42 % vysadeného viniča je francúzskeho pôvodu, okolo 12 % kalifornského pôvodu a po 10 % je talianského a španielského pôvodu (údaje z rokov 1981–1982). V posledných rokoch však vzrastol hlavne podiel francúzskych odrôd Cabernet Sauvignona, Chardonnay. Spoľahlivé štatistické dáta v minulosti pochádzajú až od roku 1919 a úplne podrobné od roku 1972, no existuje celý rad neoﬁciálnych starších údajov, ktoré poukazujú na skutočnosť, prečo zrejme niektoré odrody prosperovali, kým iné zlyhávali. Príčinou posledných nebola klíma. Hlavnou príčinou boli zmesné odrodové vína, ktorých trend v 20. storočí, náhle spôsobil úpadok výsadieb modrých odrôd, ktoré sa mohli úspešne aplikovať pri príprave zmesi – cuvée. V roku 1895 sa začal výskum úspešne rozvíjať zásluhou H. V. Hilgarda z kalifornskej

univerzity. Výsledkom bola aj širšia výsadba Rieslingu bieleho (Johannisberg) nazvaný vtedy Rheinisch. Cabernet Sauvignon začal skoro dominovať a už začiatkom 20. storočia dominoval s označením Bordeaux alebo typ Klaretu. Výskumníci boli skeptickí k červeným vínam modrých odrôd typu Burgundské. Pre „Johannisberg“ Riesling vtedajší výskumníci odporúčali chladnejší vnútrozemský región hôr Santa Cruz. Odporúčania pre Cabernet Sauvignon boli menej špecifické, pokiaľ išlo o lokalizáciu. Uprednostňovali skôr chladnejšie regióny pred inými teplejšími, kde dali prednosť odrode Carignan v regióne Russian River Valley. Hoci za éry Hilgarda a jeho kolegov vyzdvihovali odrodové vína, v skutočnosti išlo o zmesné vína. Napríklad tvrdší Cabernet Sauvignon „zmäkčovali“ často odrodou Gamay Teinturier v pomerne 50:50. Odrody Merlot, Malbec a Petit Verdot sa ukázali ako málo vhodné pre Kaliforniu, nakoľko nevykazovali „cnosť“ Cabernet Sauvignonu. Jedine Merlot v ďalších rokoch našiel uznanie. Mnohé modré odrody časom prestali pestovať a v 40. rokoch dvadsiateho storočia upadli do zabudnutia. Od roku 1963 tieto odrody už neboli ani evidované na kalifornskej univerzite ako vinič vhodný na výrobu červeného vína, prípadne ako prísada do Cabernet Sauvignonu (Amerine a Winkler 1944, Amerine a Singleton 1977). Na začiatku 20. storočia bola väčšina vín fakticky zmasná. Výrobcovia spočiatku strácali zmysel pre vína odrodové. Treba poznamenať, že identifikáciou dovážaných odrezkov z Európy robili takmer výlučne na kalifornskej univerzite v Davise. Prevaha Rieslingu v Napa Valley predstavovala veľkú zmenu v regionálnom zastúpení bieleho vína v Kalifornii.. Na prelome 19. a 20. storočia sa Riesling stal baštou bielych vín. Došlo aj k vzmáhaniu sa výsadieb odrody Zinfandel, o ktorej sa už vtedy predpokladalo, že pochádza z Talianska z modrej odrody Primitivo. Z původne bordeauxských odrôd prevažoval Cabernet Sauvignon a Pinot noir. Po boome Rieslingu pestovatelia obrátili pozornosť na Chardonnay a Sauvignon blanc. Žiaľ, len málo pestovateľov špecifikovalo vysádzané odrody. Po Prohibícii, ktorá začala 1. júla 1919 a skončila 5. decembra 1933, v Kalifornii zaznamenali nebývalý rozmach akademic-

kého a univerzitného výskumu, ktorý bol spojený so zakladaním veľkých vinohradníckych plôch s uznávanými, osvedčenými a identiﬁkovanými odrodami. Došlo k podstatne väčšej homogenite výsadieb v jednotlivých okresoch Kalifornie. Už F. T. Bioletti rozdelil pred Prohibíciou jednotlivé lokality a okresy krajiny na chladnejšie pobrežné a teplejšie vnútrozemské údolné regióny. Winkler a Amerine (1937) doplnili práce Biolettiho v mnohých smeroch. Jedným z viditeľne najdôležitejších ukazovateľov bola sumarizácia teplôt v regiónov, ktorými objektívne rozdelili Kaliforniu do teplotných zón relevantných pre výsadby viniča. Francúzske a nemecké boli zaradené do pobrežných zón, španielské a talianské odrody do zón vnútrozemských. V rokoch 1944–1960 sa všetky nové výsadby riadili uvedenými teplotnými pravidlami. Tieto pravidla platia dodnes. Riadia sa nimi všetky vinohradníci a výrobcovia vína. Vinohradníci prvýkrát si uvedomovali význam odrody a klonov v závislosti od súm teploty. H. P. Olmo z Univerzity of California v Davise má veľké zásluhy na vyšľachtení nových eﬁcientných odrôd vhodných pre kalifornské vinohradníctvo a vinárstvo. Vyšľachtil po roku 1930 11 nových odrôd pre stolové, muštové a hrozno typu Porto. Nové odrody popisuje Kasimatis (1984). Vinársko-technologické a biochemické vlastnosti v Kalifornii pestovaných a dorábaných vín zhrnul Amerine et al. (1972). Literatúra 1. Amerine, A. M., Winkler, A. J.: Hilgardia 15, 1944, 493–675 2. Amerine, M. A. Singleton, V. L.: An Introduction for College Students. Univerzity of California Press 1977 3. Amerine, M. A., Berg, H. V. Cruess, W. V.: The Technology of Winemakin The Avi Publ. Company, Westport 1970 4. Kasimatis, A. V.: Grape varieties. In: D. Muscatine et. al.: Book of California Wine 1984, s. 132–137 5. Minárik, E.: Cestovná správa do Kalifornie. VÚVV, Bratislava 1990 6. Winkler, A. J., Amerine, M. A.: Wine Review 5, 1937, s. 9–11

502

Vinařský obzor (10/2005)

Charakter a přednosti moravských vín Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc., Lednice

Termín „moravská vína“ je pro většinu našeho obyvatelstva termínem důvěrně známým a po staletí užívaným. Neznamenal jen geograﬁcké označení původu, ale byl vždy spojován i s charakteristickými znaky vín z území jižní Moravy, zejména vín bílých. K hlavním znakům rozeznatelnosti moravských vín patřily zrale a šťavnatě chutnající kyseliny, bohaté extraktivní látky, jednoznačně a přímočaře sevřená chuť, doprovázená výraznými vůněmi jemných tónů, mezi nimiž nechyběla paleta vůní primárních a ve význačných ročnících kořenitost z vyzrálých, ale nepřezrálých hroznů. Vína takového výrazného charakteru dovedli odlišit od jiných vín nejen zkušení ochutnávači, ale i značná část našeho obyvatelstva. Důkazem je obrana brněnských měšťanů proti dovozu rakouských vín do Brna. Od roku 1325 rozestavili do městských bran ochutnávače vín, jejichž úkolem byla kontrola původu vína nejen podle deklarovaného původu, ale přímo ochutnáním vína a určením podle chuti, zda se skutečně jedná o víno moravské, které jediné smělo být v zimním období vpuštěno do městských bran. Termín „moravské víno“ v sobě zahrnoval a i dnes zahrnuje široký, odrůdově málo sourodý soubor vín, dříve převážně směsných, dnes hlavně odrůdových, pocházejících z území jižní Moravy. Termín „moravská vína“ je sice znám a běžně užíván nejširší veřejností, ale dnes, kdy tvoříme moravská odrůdová vína ze stejných odrůd jako naši sousedé, je záměna odrůdových vín snadnější nežli ve středověku u vín směsných. Původnost moravských vín by měla být přísně hlídána a jejich hodnověrná provenience by neměla být narušována. Pravost původu byla vždy předpokladem k tomu, aby jak středověký, tak i dnešní ochutnávač vína a potažmo i zkušený piják rozeznal ve středoevropském prostoru bývalé Rakousko–uherské monarchie svěží a k pití pobízející vína moravská, od ohnivých, široce rozložených a málo kyselých vín uherských nebo od sice plných, ale z rychleji zrajících hroznů vytvořených vín dolnorakouských, většinou postrádajících jemný soubor prvotních aromatických látek.

Je–li víno, ať již směsné nebo odrůdové, označeno jako „moravské“, pak lze předpokládat jeho původ v širokém pojetí moravského terroiru, kde jsou nejdůležitějšími prvky geograﬁcké položení Moravy, klimatické podmínky, pěstitelské způsoby révy i zvyklosti při výrobě vína, které vedou k obecně přijatému, typickému, chuťovému výrazu moravských vín. Avšak každému, kdo se blíže seznámil s moravskými víny, se brzy stane jejich rozmanitost nápadnou vlastností, která je zakotvena nejen v odrůdové skladbě, ale hlavně v rozdílnostech jejich původu z různých částí Moravy. Souvisí tedy s terroirem vinařských podoblastí nebo možná lépe řečeno s přírodními vlastnostmi krajinných celků, kde mezi určující znaky terroiru patří na prvním místě jak polohopisné, tak geologické a půdní podmínky. Tím se dostáváme zákonitě k působení jednotlivých ekologických celků – bioregionů na charakter rostlinného pokryvu, tedy i k působení na charakteristické znaky růstu révy a zrání hroznů pod vlivem určitých přírodních podmínek. Bioregiony jsou součástí větších ekologických celků – provincií a podprovincií. Jižní Morava leží větším dílem svými bioregiony le-

Ilustrativní foto Richard Stávek

chovickým, mikulovským, hustopečským, moravsko–svrateckým a hodonínským v podprovincii severopanonské, typické teplomilnými doubravami, polosuchými trávníky, lužními lesy a zaplavovanými loukami. Je tu teplomilná fauna se stepními a polními druhy. Severovýchodní část jižní Moravy nese znatelné vlivy západokarpatské provincie, která se tu uplatňuje podmínkami bioregionů hluckého a ždánicko–litenčického. Na Brněnsku jsou pro nejjižnější výběžky moravského hercynika typické granitoidy brněnského prvohorního masivu. Přiřadíme-li ke známým ekologickým jednotkám prvky vinařsky pojatého terroiru bioregionů, pak se krajinné celky jižní Moravy projeví svými typickými víny: Bioregion lechovický zahrnuje Znojemsko, kde je ve význačných viničních tratích velmi teplé mezoklima s dešťovým stínem z Českomoravské vrchoviny, odkud občas sestupuje chladný vrchovinný vzduch a retarduje vegetaci. Pomalé zrání hroznů zvyšuje obsah aromatických látek primárního typu. Geologické a půdní podmínky dělí viniční tratě do typických rajónů. V rajónu znojemském to jsou hor-

Vinařský obzor (10/2005)

niny dyjského masivu s žulami a granitoidy, které jsou chudé na vápník, draslík a fosfor. Podmínky vyhovují hlavně odrůdám pro bílá vína. V popředí stojí Ryzlink rýnský a Sauvignon. Na jih od Znojma jsou mohutné návěje spraší vhodné pro Müller Thurgau, Rulandské bílé a nejrozšířenější Veltlínské zelené. V rajónu miroslavsko–krumlovském leží vinice na úzkém pásu Moravika s větším zastoupením břidlic, kde jsou podmínky pro Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené, Rulandské šedé. V dolnokounické enklávě jsou tradiční modré odrůdy na neutrálních či kyselých půdách s užší, ale výrazně kořenitou chutí, zejména u známé „Kounické Frankovky“. V hrušovanském rajónu s písčitými půdami se uplatní vedle Veltlínského zeleného i Ryzlink vlašský a Rulandské šedé. Bioregion mikulovský je nejtypičtějším panonským bioregionem, v němž vystupuje z Mikulovské pahorkatiny Pálava jako bradlo tvořené jurskými vápenci, obklopené křídovými sedimenty a s místním zastoupením spraší. V sortimentu převažují odrůdy pro bílá vína. Vyšší obsah vápníku v půdách velmi teplých viničních tratí dodává bílým vínům zvláštní typ mohutné, ale jasně vyhraněné minerálnosti. To se hlavně uplatňuje u odrůd Chardonnay, Rulandské bílé a šedé, Ryzlink vlašský i Aurelius. Na hlubokých sprašových půdách se daří Veltlínskému zelenému, na štěrkovitých půdách, které se vyskytují místně mezi Dunajovickými vrchy, jsou vhodné modré odrůdy. Směrem na východ se táhne Valtická pahorkatina s hlinitými půdami pro širší odrůdové spektrum. Ta pak přechází v pískovou plošinu Bořího lesa, kde se uplatní Ryzlink rýnský, Rulandské bílé a modré odrůdy. Rozsáhlý bioregion hustopečský zabírá krajinu hustopečsko–kyjovské pahorkatiny a výběžků Ždánického lesa i oligocenních Chřibů. Je to pahorkatina na vápenitém ﬂyši a na spraších. V bioregionu dochází k mísení prvků panonských a karpatských. V jižní části vystupují z roviny Dolnomoravského úvalu svahové polohy, táhnoucí se podél úseku dálnice Brno–Břeclav, které jsou omývány akcelerujícími teplými větry. Na hlinitých a sprašových půdách tu jsou výborné podmínky pro Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Tramín a pro bohatý sortiment modrých odrůd. Uvnitř pahorkatiny je vyšší nadmořská výška a chladnější mezoklima zvýrazňuje obsah kyselin ve svěžích bílých vínech, zvláště z odrůdy Müller Thurgau. Bioregion zahrnuje vinice Hustopečska, Velkopavlovicka, Mutěnicka a Kloboucka. Oproti ostatním bioregionům jsou tu dlouhou tradicí výsadby modrých odrůd pro červená vína, zejména Frankovky, Svatovavřineckého a Modrého Portugalu. Bývala tu kolébka červeného vína „Slovácký granát“ z Frankovky a Portugalu. Kvalitu červených vín

podporuje vysoký obsahu hořčíku v tamních půdách. Na spraších tu dlouho kralovalo Neuburské a Rulandské bílé. Do bioregionu dyjsko–moravského patří nížinná část Podluží s teplým, suchým podnebím a častějšími inverzemi. Písčité půdy rovin jsou vhodné pro modré odrůdy Zweigeltrebe, Modrý Portugal, Frankovka a Cabernet Moravia. Na krátkých svazích jsou podmínky pro Ryzlink rýnský, Sauvignon i burgundské odrůdy. Do bioregionu hodonínského patří nížinné části východního Mutěnicka a rovinaté území na jihu Bzenecka a Kyjovska. Nad rovinami, které ohraničuje na východě tok Moravy, se zvedá vyvýšenina Náklo s viničními svahy Dubňan, Vacenovic a Milotic. Severněji ležící části patří do bioregionu ždánicko–litenčického, ovlivněného geomorfologií karpatské soustavy. Je to oblast bílých vín s jemnými aromatickými látkami primárního typu. Dobrou kvalitu odrůdových vín tu vždy dával Ryzlink rýnský známý na Bzenecku pod jménem Lipka. Kromě odrůdy Müller Thurgau sem patří i Rulandské bílé a šedé a pro výrobu vín červených Rulandské modré. Do stejného bioregionu patří i vinice na Uherskohradišťsku, kde však již zaniká oteplující vliv jižněji položeného pannonika. K burgundským odrůdám se tu kromě odrůdy Müller Thurgau druží přitažlivá vína z Muškátu moravského. Bioregion hlucký se až na nivu řeky Moravy rozkládá v podhůří Bílých Karpat. Podloží viničních tratí Strážnicka a Blatnicka pochází z eocénu, ze svrchní křídy nebo je tvořeno mocnými vrstvami ﬂyše. Podnebí hluckého bioregionu je ovlivněno teplým a sušším podnebím sousední podprovincie severopanonské. Kladný vliv tu mají v době zrání hroznů teplé větry – föhny, které vanou přes hřebeny Bílých Karpat, kde se vysuší a sestupem se oteplí. Značná část vinic tu leží na těžkých půdách vzniklých na autochtonních jílech. Jsou to půdy vododržné a réva na nich čerpá výživu i v suchých létech. To dodává tamním vínům na extraktivnosti a plnosti. Je to oblast převážně bílých vín z burgundských odrůd, Ryzlinku rýnského i kdysi více rozšířeného Sylvánského zeleného. Z Blatnické lokality Roháče se proslavilo směsné víno „Blatnický Roháč“ – původně směs Sylvánského zeleného a Rulandského bílého, případně Ryzlinku rýnského. Uvedené bioregiony jsou se svými odlišnými půdními podmínkami a vyhraněným mezoklimatem podstatou základního členění množiny „moravských vín“ do přirozených krajinných svazků mezi prostředím a charakterem vín z něho vzniklých. Tento svazek vytváří typický terroir krajinných celků a je současně předpokladem vyššího stupně kvality vín vznikajících v odlišných podmínkách daných bioregionů. Současně by měly tyto přirozené svazky

503

mezi odrůdami a ekologicky charakterizovaným prostředím sloužit za zdůvodněný podklad ke vzniku sdružení vinařů k výrobě vín VOC s chráněným původem jako součást souhrnného územního celku MORAVA. Čím je územní celek, z něhož se každoročně tvoří víno určité odrůdy v určitém bioregionu menší, tím jsou předpoklady pro výbornou kvalitu vyšší. A proto je viniční trať první třídy se svými přesně diferencovanými polohopisnými a půdními podmínkami, osázená vhodnou odrůdou, pěstovanou odpovídající agrotechnikou, vrcholnou syntézou přírodních sil a umění vinaře. V čem tedy spočívají charakter a přednosti „moravských vín“? – Moravská vína jsou rozeznatelná ve své základní kvalitě z celého území Moravy pro svoje hlavní vlastnosti vyvěrající z jejich povšechného charakteru. Ten spočívá ve zrale a šťavnatě chutnajících kyselinách, v bohatosti extraktivních látek, v jednoznačně a přímočaře sevřené chuti, doprovázené výraznými vůněmi jemných tónů, mezi nimiž nechybí paleta vůní primárních a ve význačných ročnících kořenitost z vyzrálých, ale nepřezrálých hroznů, která nepotlačuje svěžest vína. – Aniž by byl potlačen základní charakter, spočívají přednosti moravských vín v jejich nesmírné rozmanitosti založené na velkém počtu pěstovaných odrůd. Rozmanitost je však usměrněna velkou členitostí území a dává jednotlivým, všude přítomným odrůdám výraz v konečném ztvárnění vín podle podmínek moravských bioregionů. To vylučuje fádnost vín z Moravy, provokuje to zvídavost, která nemůže být nikdy zcela nasycena. – Předností moravských vín je možnost produkce vín vrcholné kvality z význačných, přesně deﬁnovaných podmínek prvotřídních viničních tratí rozložených po celém území jižní Moravy. Taková vína obrážejí úzké spojení mezi vlastnostmi terroiru a nejvyšší kvalitou vína. – Předností moravských vín je jednota v rozmanitosti. Tuto jednotu je nutné zvýraznit v souvislosti s nabídkou moravských vín pomocí pregnantně a jednoznačně znějícího jednoslovného názvu území M O R A V A, který musí výrazně zdobit každou láhev hodnověrného moravského vína. Hodnověrnosti (autentičnosti) vyjádřené tímto názvem musí být poskytnuta záruka v podobě chráněného názvu původu. Tím podtrhneme sounáležitost k významným evropským vinařským oblastem, jako jsou Alsace, Rheingau, Mosel, Franken, Burgenland a další.

504

Vinařský obzor (10/2005)

Za závlahami vinic v Izraeli V dnešních podmínkách není technický problém vybudovat kvalitní závlahový systém. Chybí spíše dlouhodobé zkušenosti s jeho efektivním využíváním. Proto jsme všichni čekali na „tu svoji“ oblast zájmu. Z pohledu vinohradnického a vinařského byla jistě zajímavá návštěva vinic na Golanských výšinách. Jedná se o vulkanickou planinu v nadmořské výšce od 400 do 1200 m n.m. Půda je zde tvořena vulkanickou horninou s jílovitými částicemi. Mimo révu se zde pěstují i polní plodiny, zelenina, broskve a hrušky. Voda pro závlahu se čerpá z rezervoárů, kterých je na Golanech asi 25. Pro ně je zdrojem Galilejské jezero a tající sníh z nejvyšší hory Izraele, Hermonu. Ve vinici nás překvapilo zatížení keřů. Napočítali jsme až 45 oček na keři. Při sponu 1,2 x 3 m zde běžně dosahují výnosu kolem 19 t/ha. V době naší návštěvy byla réva ve fázi rašení. Závlahu provádějí 2x do týdne a během sezony dodají asi 200 mm/ha. Protože vegetační klid nenastává ihned po sklizni, je zde prostor ještě pro další zavlažování. Voda představuje při pěstování významný nákladový faktor. Za 1m3 nerecyklované vody pěstitel státu platí asi 25 US centů. Za vodu recyklovanou pak asi 16. Také je dána roční kvóta na vodu a při jejím překročení se cena zvyšuje až na 65 US centů. Hnojení révy se řídí výsledky listových analýz, které provádějí 14 dní před sklizní. Fos-

forem hnojí velmi málo. Je-li nutné – před květem v dávce do 30 kg/ha. Draslíkem v případě potřeby do 60 kg/ha a dávka dusíku je rozdělena do dvou aplikací. První v období do kvetení, druhá po sklizni v září. Celkově okolo 50 kg/ ha. K udržení dobrého zdravotního stavu postačuje 5 fungicidních zásahů. Po prohlídce vinic jsme navštívili vinařskou ﬁrmu GOLAN HEIGHTS WINERY v centru vinohradnické oblasti – městečku Katzrin. Firma

je to poměrně mladá, 22 let. Kooperuje s kibutzi, kde sleduje pěstování hroznů po celé vegetační období. Sklizeň je z 90 % mechanizovaná a termín se přizpůsobuje požadavku zpracovatele. Vinařství zpracovává hrozny asi 20 odrůd z 200 lokalit. V roce 2004 to bylo 6000 t suroviny. Využívají moderní technologie zpracování a vyrábí na 34 druhů vín. Část se lahvuje, část zraje v sudu. 65 % produkce tvoří červená suchá vína. Používají francouzské barrique sudy, ve kterých nechávají víno zrát od 1 do 12 měsíců a poté je vrací zpět do tanků. Sudy jsou uskladněny v hale s řízeným klima o 90% vlhkosti a 14 °C. Kapacita haly je 5 000 sudů. Jako nejstarší zde mají vína 4letá, která zrála 2 roky v sudu. Zajímavé bylo i rozdělení pracovních sil. Ze stovky zaměstnanců jich přímo ve výrobě pracuje 26 a zbytek tvoří pracovníci marketingu a managementu. Závěrem prohlídky byla ochutnávka vín v podnikové degustační místnosti a možnost nákupu nejznámějších golanských vín pod značkami Yardin, Golan, Gamla a dalších. Během exkurzí jsme navštívili závod na výrobu komponentů závlahových systémů, plantáže manga, jojobové plantáže, zelinářské i květinářské skleníky a foliovníky. K zajímavým patřila i prohlídka pouštních závlah, kde našimi průvodci byli odborníci Netafimu, kteří pracují na těchto systémech v Jižní Americe. Závěrem je nutno dodat, že byly zcela uspokojeny i choutky cestovatelské. Vždyť navštívit Svatou zemi je určitě tajným snem mnoha z nás. Kráčet po stopách historie a vychutnávat atmosféru směsice kultur a náboženství je určitě nezapomenutelným zážitkem. I za to je třeba poděkovat pořádající firmě Netafim. Ing. Martina Karasová, ZEMOS Velké Němčice Ing. Josef Čačík, PATRIA Kobylí, a.s. Fota M. Karasová

Vinařský obzor (10/2005)

505

Zájem o využití značky „Svatomartinské“ je velký Tato značka se stane národní značkou mladých moravských a českých vín uváděných na trh každoročně 11. listopadu. Pod značkou „Svatomartinské“ budou prodávat tyto druhy a odrůdy vín: bílé víno, odrůdy Müller Thurgau a Veltlínské červené ranné růžové víno, odrůdy Modrý Portugal a Svatovavřinecké červené víno, odrůdy: Modrý Portugal a Svatovavřinecké Každý typ může být vyráběn z uvedených odrůd – buď samostatné odrůdy, nebo cuvée těchto odrůd. Přihlášeným vinařům již byly zaslány analytické standardy a doporučená technologie. Před uvedením na trh bude každé víno posouzeno nezávislou komisí, která zhodnotí, zda senzorické parametry vína odpovídají požadované charakteristice. Pokud ano, bude vinař moci využívat společnou graﬁckou známku Svatomartinského. Vinaři budou moci použít graﬁckou značku na své etiketě (za předpo-

kladu zachování grafického manuálu značky), nebo využít společnou vzorovou etiketu. Dalším spojujícím kritériem bude používání společných smršťovacích záklopek s grafickou značkou Svatomartinského. Poplatky spojené s hodnocením a administrací akce by neměly přesáhnout 1 Kč/láhev. Vinařský fond bude vkládat prostředky Fondu na společnou a efektivní propagaci této značky. Propagace bude spočívat jednak ve výrobě společných reklamních materiálů (nabídkové lístky na stoly, letáčky, postery do restaurací a vinoték), v propagační kampani v médiích a samozřejmě také na oficiální webové stránce našeho vinařství www.wineofczechrepublic.cz První otevírání láhví nového „Svatomartinského“ bude probíhat každý rok 11. 11. v 11 hod. na slavnostních akcích v Brně a v Praze a samozřejmě ve vybraných vinotékách a restauracích po celé zemi. Důvody, proč se vinaři účastní výroby „Svatomartinského“ vína, shrnul Ing. Jaromír Gala,

ředitel vinařství Tanzberg: „Je to zvláštnost, zajímavost pro naše zákazníky. Vždy si na svatého Martina přiťukávali novým jiskrným vínem jen vinaři ve sklepě a nyní tuto možnost přinášíme všem milovníkům vína. Vycházíme vstříc dnešnímu trendu pít svěží, mladá vína. Svatomartinské je pro naše zákazníky také první možností posoudit nový ročník a potěšit se mladým vínem v předvánoční náladě. A je zde samozřejmě stránka ekonomická – rychlé zúročení vína ihned po vinobraní je pro vinařskou ﬁrmu samozřejmě přínosem. Důležité je, že letos bude zajištěna účinná společná propagace této značky, díky které by se Svatomartinské mělo dostat do podvědomí zákazníků na českém trhu.“ Konečným termínem pro uzávěrku přihlášek a dodání vzorků k hodnocení je 20. 10. 2005, nicméně žádáme všechny vinaře, kteří chtějí značku „Svatomartinské“, aby se ozvali co nejdříve na telefon 519 346 495, nebo e-mail svcr@svcr.cz Pavel Krška

Budoucnost vinařství a obchodu s vínem dle představ Roberta Parkera Robert M. Parker, Jr., světově proslulý eno– publicista a vydavatel The Wine Advocate, předpovídá trendy příštího vývoje a hledá odpověď na otázku jaké víno, odkud a za kolik nakoupíme v roce 2015. 1, Zásadní změna systému prodeje Složitou, málo efektivní a pro spotřebitele nepřiměřeně drahou strukturu : výrobce – velkoobchod – maloobchod, nahradí nákupy vín do restaurací a vinoték přímo od vinařů či dovozců. Běžným standardem bude internetový prodej. 2, Internet – hlavní zdroj informací Internetové prezentace vinařů a dovozců vín, jakož i webové stránky různých poradců a milovníků vín, se stanou hlavním šiřitelem zpravodajství ze světa vín. Patrně nahradí i mnohé prestižní publikace a dnes nepostradatelné průvodce. 3, Nelítostný boj o velká vína Honba za kultovními víny vyšroubuje ceny už teď drahých a obtížně dosažitelných vín do astronomické výše. Nabídka těchto vín je pouze omezená, zatímco poptávka v zemích Asie, Jižní Ameriky, střední a východní Evropy včetně Ruska výrazně vzroste. 4, Těžké časy francouzských vinařů Francie vyznávající tradiční apelační systém si zřejmě udrží pozici historicky největšího producenta velkých vín. Avšak pro mnohé konzervativní francouzské vinaře, kteří se odmítnou

podřídit diktátu světového trhu s vínem, bude globalizace katastrofou. 5, Přírodní korek na ústupu I po roce 2015 budou archivní vína vyzrávat pod korkovou zátkou. Šroubovací uzávěr bude vyhrazen pouze pro vína určená ke konzumaci do 3–4 let. Jenže právě takových vín je na světě 95 %. Syntetické zátky a nespolehlivý korek nemají v této kategorii šanci. 6, Španělsko stálicí vinařského nebe Progresivní španělští vinaři využívající moderní enologické postupy dovrší přerod španělského vinařství od kvantity ke kvalitě. Nyní vůdčí regiony Ribera del Duero a Rioja však budou zatlačeny do pozadí nástupem oblastí Toro, Jumilla a Priorat. 7, Malbec – odrůda budoucnosti Dlouhá léta opomíjená odrůda Malbec, která nenašla zastání ani v rodné Francii, konečně přestane být podceňována. Argentinská vína této odrůdy jistě zaujmou čestná místa mezi velkými víny světa. 8, Central Coast novou hvězdou Kalifornie Američané náležitě ocení rostoucí kvalitu vín kalifornského Central Coast. Zdejší rhônské odrůdy budou spolu s Pinot Noir a Chardonnay z chladnější Santa Barbary větším hitem nežli dosud kultovní produkty Napa a Sonoma Valley.

9, Vzestup obliby vín jižní Itálie Zatímco jen málokdo si za deset let bude moci dopřát předražené Barolo či Barbaresco z Piemonte, italskými favority budou vína jižních regionů Umbria, Kampánie, Basilicata a ostrovů Sicílie a Sardinie. 10, Konzumenti preferují nebariková vína Pestrost mísících se kulinářských stylů zvýší poptávku po svěžích bílých a ovocitých červených vínech, jejichž aroma a chuť nebudou zastřeny zráním v barikových sudech. Ty budou ovšem nadále nezbytné ke školení velkých dlouhověkých vín. 11, Dobrá kvalita za rozumnou cenu Navzdory skličující předpovědi růstu cen kultovních vín najdeme za pár let tolik kvalitních a současné levných vín jako nikdy dřív. Na tento protinožci zahájený trend naváží v budoucnu také evropští vinaři. 12, Exotický původ výhodou Dočkáme se bohaté nabídky kvalitního vína z Bulharska, Rumunska a Libanonu, exotického Ruska, Mexika, Číny, Japonska, Turecka či dokonce Indie. Přesto nebude trh nasycen, neboť víno bude alkoholickým nápojem volby pro stále širší část světové populace. Podle zahraničních materiálů zpracoval Martin Křístek

506

Vinařský obzor (10/2005)

Poznatky z jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA v Bruselu ze dne 6. 9. 2005 Ing. Jiří Sedlo, CSc. – Svaz vinařů České republiky, Velké Bílovice Ing. Karel Matoušek – Agrární komora České republiky, Brusel Celodenní jednání proběhlo v sídle COPA-COGECA za řízení předsedy J. L. Pitona (F). 1. Situace na trhu s vínem v EU: Lucembursko: Trh vínem je stabilní, u stolního vína přetrvává problém s nízkou cenou, sklizeň se očekává dobrá v množství i kvalitě. Německo: Situace je stejná jako v předcházejícím roce, trh je tedy stabilní, zvyšuje se spotřeba bílého vína, supermarkety ale tlačí na ceny. Sklizeň bude dobrá v kvalitě i kvantitě. Slovensko: Nadbytek vína způsobený dovozem, sklizeň se očekává asi o 20 % nižší, část hroznů bude vykupována za cenu kolem 0,15 Eur/kg. Česko: Dovoz vína se meziročně zvýšil o 40 %, levná vína nižší kvality snižují cenovou úroveň i kvalitního vína, předpokládá se výrazné snížení ceny části hroznů, pokud bude vůbec vykoupena. Jinak může být sklizeň ještě průměrná, i když byl značný tlak plísně révové a plísně šedé. Itálie: Výnos bude nižší, pokračuje snižování spotřeby vína, ceny hroznů nyní na začátku sklizně jsou poloviční ve srovnání s minulým rokem. Trh je ohrožen i z toho důvodu, že nebyla schválena krizová destilace 6 milionů hl vína, jak Itálie žádala, ale pouze 2 mil. hl. a rozhodnutí dosud nepadlo. Tuto 1/3 požadavku považují za směšné množství. Rakousko: Trh se stabilizoval, ale ceny vína jsou nízké v důsledku tlaku supermarketů, pravidelně tam lze nalézt víno v ceně pod 1 Euro/l. Záplavy se projevily na snížení turistického ruchu a tím i na spotřebě vína. Sklizeň se předpokládá mírně nižší než v minulém roce, vývoj porostů je asi o týden dále oproti minulému roku. Problémem jsou houbové choroby. Řecko: Celková situace na trhu není dobrá. Produkce byla v minulém roce oproti prů-

měru o 20 % vyšší, vývoz se snížil a dovoz zvýšil o 30 %. Spotřeba přitom stagnuje. Ceny jsou velmi nízké, dosahují u bílého vína až 0,20 Eur/ l, přitom v restauracích se drží vysoké ceny. Probíhá krizová destilace 400 tisíc hl vína. Letošní sklizeň bude co do množství srovnatelná s minulou, kvalita je velmi dobrá. Španělsko: Zásoby jsou stejné jako v předcházejícím roku, probíhá krizová destilace. Sklizeň se předpokládá v důsledku sucha asi o 30 % nižší. Ceny hroznů budou asi o něco nižší než v minulém roce. Spotřeba vína trvale klesá, zvýšený turistický ruch tento trend brzdí, export se mírně zvýšil, ale ne až na úroveň podle předpokladů. Ceny vína se mírně zvyšují. Francie: Krizová destilace nesplnila svůj účel. Snížila se spotřeba bílého vína i jeho cena. Projevuje se to především u vína stolního, kde ceny tlakem supermarketů meziročně poklesly o 1/3. Letošní sklizeň se předpokládá o 3 – 5 % nižší oproti minulému roku, ceny hroznů budou asi o 1/3 nižší, při vysoké kvalitě. Pokračuje likvidace menších vinařských podniků. Závěr (J. L. Piton): Letošní sklizeň povede ke zvýšení zásob vína v EU, ke snížení příjmů vinařů a k dalšímu nárůstu dovozu vína ze třetích zemí. 2. Informace o stavu školkařtví v EU: Zprávu přednesl Christian Jaborek (generální tajemník Svazu školkařů EU a vedoucí oddělení pro víno na MZe Rakouska). Celkově je stav špatný, produkce převyšuje poptávku, velké množství sazenic muselo být znovu zaškolkováno. Očekával se větší rozsah restrukturalizace vinic v nových členských státech, ale ten se nekonal. Původní 15 se připravila svou produkcí sazenic, které chtěla umístnit v nových členských státech. Průměrná cena sazenice se nyní pohybuje mezi 1,30 až 1,40 Eur/ks. V Itálii se neprodalo 15 % produkce, ve Francii se prodej

zlepšil, ve Španělsku se pohybuje cena kolem 0,80 až 1,20 Eur/ks. 3. Žádost CEVI (Evropská organizace nezávislých vinařů) o spolupráci s COPA: Z jednání vyplynulo, že členem COPA jsou národní, nikoliv evropské organizace. Segment těchto vinařů je zastoupen i v jednotlivých národních organizacích a jejich vyčlenění do jiné evropské organizace není v souladu se zájmy COPA. Takto by se mohli vyčlenit i producenti bílých vín, producenti sladkých vín, prodejci hroznů atd. K ničemu pozitivnímu by to nevedlo. Proto bylo navrženo stanovit jasné podmínky spolupráce, ale v žádném případě nepodpořit členství v COPA. 4. Dohoda o vínu mezi EU a USA: Pracovní skupina vyslovila svůj nesouhlas se zněním dohody, požaduje přehodnocení. Všichni členové pracovní skupiny se vyslovili pro německý návrh, podle kterého by neměly být dohody podepsány, pokud se USA nezaváží respektovat enologické postupy schválené OIV. Stejně tak je požadavek na respektování evropského značení původu. Stávající návrh dohody odpovídá dohodám z naší minulosti s velkým sovětským bratrem. Umožňuje USA dodávat do EU víno, které neodpovídá enologickým postupům platným v EU ani postupům doporučeným OIV. Ochrana evropského značení vína je rovněž diskutabilní, takže dohody vlastně nesplní žádný z cílů, proč je EU chtěla uzavřít. Delegáti byli vyzváni k okamžitému kontaktování národních ministerstev zemědělství k zablokování přijetí této dohody Evropskou radou. 5. Reforma Společné organizace trhu (SOT) vínem: Předseda pracovní skupiny připravil první návrh reformy, bohužel byl rozdán až na místě před zahájením jednání a jen ve francouzštině.

Oficiální webová prezentace moravských a českých vín. Vše o vínech z Moravy a Čech, vinaři, historie, fakta, rozdělení a výroba vín, odrůdy, víno a jídlo, víno a zdraví, víno a turistika, instituce a odkazy, soutěže, kalendář akcí. Aktuální informace pro veřejnost i vinaře.

www.wineofczechrepublic.cz | www.vinazmoravy.cz | www.vinazcech.cz

Vinařský obzor (10/2005)

Předseda slíbil, že tento návrh bude dodatečně rozeslán ve všech pracovních jazycích C/C. V EU se nachází 46 % celosvětové plochy vinic, které produkují 60 % vína a v EU se spotřebuje 60 % celkové spotřeby vína světa. Vinařstvím se zde zabývá 1,7 milionu obyvatel a průměrná plocha vinic na podnik činí 2 ha. Pět největších vinařských zemí EU produkuje 2/3 vína světa. Víno tvoří 6 % hodnoty zemědělské produkce EU, ale na podporách jsou vypláceny pouze 2 až 3 % zemědělského rozpočtu. Reforma by měla zajistit: 1. výjimečnost sektoru a vyhradit na to dostatečné prostředky 2. příjmy producentů, zlepšit konkurenční schopnost a lépe se přizpůsobit trhu 3. trvalou a lepší kontrolu a řízení produkce vzhledem k velkým výkyvům v průběhu let 4. nezapomenout na oblasti, kde není jiná možnost 5. převahu EU jak v produkci, tak v celkové koncepci vína, v mezinárodním obchodu a ve spotřebě. Hlavní principy: Odpovědnost – pomoci producentům se přizpůsobit množstvím potřebě trhu a zajistit aby operátoři trhu respektovali politiku správného rozdělení přidané hodnoty. Vertikální propojení – všichni operátoři by měli spolupracovat a připravit programy, kde se propojí produkce hroznů, jejich zpracování, skladování a prodej. Podmíněnost – veškerá pomoc (programy a fondy), musí sloužit ke zlepšení předcházejících 2 bodů. Organizace sektoru – zlepšit a posílit roli organizací producentů (hlava IV nařízení (ES) č. 1493/1999). Ti zajistí lepší propojení investic v sektoru (pěstování, zpracování, obchod) a zvýší propojení mezi produkcí a trhem. Silnější propojení s rozvojem venkova. Posílení rozhodování v regionu – sektor má velkou řadu odlišných rysů, nutno nechat místo pro různé formy řízení. Zvláště co se týče řízení možností produkce, investic (měly by být decentralizovány a ponechány na regionální úrovni).

Návrhy pro novou tržní organizaci: Copa – Cogeca navrhuje celou řadu změn či úprav, aby bylo zajištěno lepší budoucí fungování tržní organizace. Sektorová restrukturace je založena na předpisech stanovených Radou, s dostatečnou pružností aplikace v jednotlivých zemích. Tato opatření nesmí být předmětem překrucování konkurence v rámci EU. Řízení produkčního potenciálu: Roční aktualizace informačních systémů, kde se počítá nejen s plochou ale také s produkčním potenciálem. Využití nebyrokratického systému GIS. Zákaz nové výsadby a převádění práv: Současný systém opatření je dostatečný. Převody práv by měly sloužit k úpravě potenciálu. Je třeba v rámci EU znovu definovat, protože současný systém je v řadě zemí nevyhovující. Vyhnout se ztrátám vinic v tradičních oblastech. Restrukturace a přeměna vinic: Podpory restrukturace z roku 1999 jsou velmi pozitivním rysem. Během období mezi vyklučením vinice a výsadbou nové by měla být zohledněna potřeba ponechat půdu revitalizovat. Regulace produkce: Sklizeň za zelena: Jako alternativa k řízení produkce a slouží jen k udržení vinice bez produkce a bez její likvidace. Jde o 100% včasné znehodnocení sklizně, které je v nákladech levnější než dotovaná produkce alkoholu, zůstane více prostředků na přizpůsobení produkce poptávce. Krizová destilace: Celý článek 30 nařízení (ES) č. 1493/1999 musí být přepracován. Destilací se nezískává odpovídající výsledek a je příliš nákladná. Mělo by se přejít na preventivní eliminaci nadprodukce hroznů. Jakostní víno, stolní víno a víno zemské: Oddělit kontrolní orgány odpovědné za tyto části sektoru a zvýšit zajištění lepší kvality pro zákazníka. Enologické praktiky: Má o nich rozhodovat Rada (stávající stav) nebo Komise, která je flexibilnější? V zásadě by mělo jít o přejímání doporučených praktik OIV, při zohlednění: – zdravotního dopadu na spotřebitele – technického a ekonomického zájmu – možnosti kontroly, zda odpovídá definici vína

Jak úspû‰nû prodávat víno Marketing vína v praxi

507

Vztahy s ostatními zeměmi: posílit ochranu zeměpisného označení vytvořit pozitivní seznam existujících enologických praktik harmonizovat normy sanitární a fytosanitární zakázat míchání vína z ostatních zemí s vínem z EU a kvašení moštů z těchto zemí v EU. Zatím není jasná deﬁnice o celním původu. O tomto materiálu se diskutuje již 2 roky. Do 30. září se musí zástupci všech zemí písemně vyjádřit, názory těch, kteří se v termínu nevyjádří, nebudou brány v úvahu. V listopadu 2005 se uskuteční závěrečné jednání pracovní skupiny a závěry budou odeslány Komisi. Začátkem roku 2006 se uskuteční evropský seminář k nové SOT vínem. Předseda rakouského svazu vinařů poté vystoupil s emocionálním projevem hájícím zájmy severu Evropy: Účastním se těchto zasedání už 10 let a jsem překvapen, o čem se ještě diskutuje. Oﬁciálně se tomu říká „trh“ a „pořádek“. Já žádný společný trh odsud řízený nevidím a pořádek už vůbec ne, spíše bych to nazval „nepořádkem“. O jakém pořádku se tady bavíme, když je v rámci tohoto pořádku v Evropě vysázeno načerno 100 tisíc ha vinic? Kdyby tyto nebyly, nemusela se vůbec vyhlašovat krizová destilace pro rok 2005. Proč se u nás pije víno ze třetích zemí a naše se likviduje, proč nemá odbyt? Náš produkt musí odpovídat požadavkům trhu. Toho nedosáhneme destilací, ale odpovídajícím stavem vinic a zpracovatelské technologie. To vyžaduje peníze. Není pravda, že z vinic musí vycházet jen víno. Postižené oblasti suchem se mohou, když už nechtějí místo révy pěstovat olivy, věnovat produkci rozinek. Tím se ušetří ohromné množství prostředků, které pak lze investovat do nových trhů EU místo do likvidace vína. Z dlouhodobého hlediska nemá smyl zakazovat jiným státům přístup na náš trh, ale musíme přizpůsobit naši produkci tak, aby byla atraktivní. Zástupce Španělska: Nová SOT by měla být pojata tak, aby obecně platila ve všech členských státech, ale aby tyto měly možnost vytvářet národní programy. Předseda J. L. Piton: Musíme najít kompromisy mezi jednotlivými členskými státy, jinak nic neprosadíme.

290,(vã. 5% DPH)

(Autor Prof. Otto Schätzel, pﬁeklad Prof. Vilém Kraus, INCOTERMS, 235 stran) Marketing, strategické otázky • Praktick˘ marketing • Marketingov˘ mix •Produkt • Komunikace • Cena • Prodej • Cílové skupiny na poptávkovém trhu • Cílové skupiny • Zákaznick˘ management • Orientace na zákazníka • Management reklamací • Vedení databáze zákazníkÛ • Anal˘za zákazníkÛ • Získávání nov˘ch zákazníkÛ • Strategické plánování • Metoda koncentrace na úzká místa • Návod k exportu vína • V˘stavy a veletrhy • Doplnûk – aplikace knihy na trh vína v âeské republice • NejdÛleÏitûj‰í pravidla mezinárodních obchodních podmínek ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

508

Vinařský obzor (10/2005)

Mezinárodní představenstvo AREV v Jižních Tyrolech (Bozen) 15. 9. 2005 Ing. Jiří Sedlo, CSc. – Svaz vinařů České republiky

Většinou jde o horské zemědělství, 70 % zemědělců má ještě druhé zaměstnání, protože je pouze zemědělství neuživí. Druhým nejvýznamnějším oborem je ovocnářství. V regionu se produkuje téměř miliarda kilogramů jablek ročně, tj. asi 8 % produkce celé EU či 36 % produkce Itálie. Na třetím místě je vinařství s plochou vinic 5 tisíc hektarů. Většina vinařů provozuje současně ovocnářství. Vinařství se podílí mimo produkce vína i velkou měrou na tvorbě a údržbě krajiny. Zpravidla jde o malá a střední vinařství, kde pracují pouze jejich vlastníci. Hrubý roční produkt činí 27 tisíc Eur na obyvatele a rok a je tak nejvyšší v celé Itálii. Nezaměstnanost je nízká, pouze 2,3 %. Čtvrtým nejvýznamnějším oborem jsou služby, velmi rozvinutý je turistický ruch. Region je spojnicí severu a jihu Evropy s charakteristickými pečlivě obdělávanými alpskými údolími. Obyvatelstvo mluví ze 70 % německy, z 25 % italsky a z 5 % rétorománsky. Celkový počet obyvatel přesahuje 430 tisíc. Základní a střední školy existují ve všech třech jazycích, každý se může rozhodnout, kterou bude absolvovat. Na univerzitě se vyučuje rovněž ve třech jazycích – německy, italsky a anglicky. 2. Reforma SOT s vínem Protože 22.9. bude prezident AREV s viceprezidenty přijat komisařkou pro zemědělství Mariann Fischer Boel, projednával se návrh zásad reformy SOT: Inzerce

Práva na výsadbu – obecně se požaduje zachování stávajícího stavu, o rozdělování nových práv by se mělo za dodržení obecných pravidel rozhodovat přímo v příslušném regionu. Označování vína – ponechat v zásadě jako dosud. Destilace – nelze produkovat víno s cílem jeho krizové destilace. Musí se změnit pravidla tak, aby destilace byla využívána skutečně jenom v krizi a tím snížit náklady. Zástupkyně Castilla-la-Mancha (E) požadovala zachování povinnosti destilace vedlejších produktů. Prezident AREV se vyjádřil v tom smyslu, že její názor bude zaprotokolován a bude dále posouzen. Zvyšování cukernatosti moštu – zcela rozdílné názory severu a jihu Evropy na využívání cukru a rektiﬁkovaného moštového koncentrátu. Ponechat stávající stav. Enologické postupy – ponechat stávající stav, nelze připustit přídavek aromatických látek, čipsy atd. Propagace vína – nelze kriminalizovat spotřebu vína obecně, jako je tomu u tabáku, pouze zneužívání vína nadměrnou konzumací. Je nutné podporovat informace o prospěšnosti vína lidskému zdraví. 3. Dohoda o víně USA – EU Na základě návrhu rakouského a německého svazu vinařů byla přijata rezoluce k zamítnutí stávajícího návrhu dohod, protože by poškodily tradiční evropské vinařství. Současně se navrhuje dále pokračovat ve vyjednávání s USA, které probíhá již přes dvacet let. Rezoluce bude předána komisařce pro zemědělství. Důvodem je nedostatečná ochrana evropského značení původu a enologické postupy neslučitelné s OIV.

4. Hodnocení ekonomického a sociálního vývoje Tuto činnost AREV zahájilo v roce 2001, je postavena na získávání oﬁciálních dat z jednotlivých regionů a států. Výsledky je možné pozorovat na webových stránkách AREV (www.arev.org). Nezapojily se do toho ale všechny regiony a neproběhlo vyhodnocení a rozbor těchto dat ze strany AREV. Je nutná kooperace s výzkumem. Vícekrát bylo navrženo spolupracovat na celém systému s OIV, aby byla vyloučena dvojí práce a aby výsledky měly vysokou vypovídací schopnost. 5. Status prezidenta AREV Hlavní otázkou je, zda prezident AREV musí být současně prezidentem nějakého regionu, či nemusí. Prezident ve funkci prezidenta regionu má vyšší váhu při zastupování zájmů AREV, ale má na to méně času. Proběhla poměrně rozsáhlá diskuse a po ní hlasování. Před hlasováním se vyjádřil i vicepresident R. Muth – stávající stanovy jsou vyhovující všem, kladou důraz na rovnovážný stav mezi politiky a odborníky. Proto existují funkce prezidenta, 1. viceprezidenta a 2. viceprezidenta. Narušení stávající pozice prezidenta bude mít za následek řadu dalších změn, které nezlepší všeobecnou pozici AREV. Hlasování – kdo je pro zachování stávajících stanov (prezident AREV musí být prezidentem členského regionu) – 13 je pro, 4 proti, nikdo se nezdržel. Toto doporučení mezinárodního představenstva bude předneseno valnému shromáždění AREV. 6. Příští valné shromáždění AREV Pravděpodobně by mohlo být během veletrhu VINITALY ve Veroně (I).

Vinařský obzor (10/2005)

509

Inhibícia malolaktických baktérií vínnymi kvasinkami

Tolerancia mliečnych baktérií voči SO2 Hoci antagonizmus medzi vínnymi kvasinkami a MB na biochemickom podklade ešte nie je celkom objasnený, viacero faktorov jednoznačne naznačuje, že ide o bioaktívne inhibičné produkty, prípadne o súťaž o živiny, ktorých nedostatok potom brzdí MB. Etanol produkovaný kvasinkami počas alkoholovej fermentácie brzdí skôr schopnosť rastu ako malolaktickú aktivitu MB. Capocho a San Romao (1994) zistili, že síce už 4 % obj. alkoholu môže sčasti inhibovať rýchlosť rastu MB, hoci kyseliny L – jablčné MB sú schopné odbúrať, a to až na 95 %. Dokázalo sa, že oxid siričitý produkovaný kvasinkami S. cerevisiae väčšinou do 30 mg/ l, už značne brzdí aktivitu MB a malolaktickú fermentáciu. Podľa Henick – Klinga a Parka (1994) sa zdá, že najväčším inhibítorom MB je SO2 jednak vznikajúci vínnymi kvasinkami, jednam sírením. Podľa našich skúseností je obsah SO2 nad 30 mg/l hranicou, ktorú MB ešte tolerujú (Minárik, Jungová 1995 a, b). Tolerancia mliečnych baktérií voči mastným kyselinám so strednou dľžkou reťazca uhlíka. Kyselina kaprínová (C9H19COOH), ktorú tvoria vínne kvasinky, patrí k silným inhibítorom MB. Už 5 – 10 mg/l inhibuje rast aj MLF. Edwards a Beelman (1987) uvádzajú podobný inhibičný účinok kyseliny laurovej (C12H24O2) a palmitoolejovej (C15H29COOH). Aj tieto mastné kyseliny môžu značne zredukovať schopnosť MB katabolizovať kyselinu L – jablčnú. Sumarizujúc možno konštatovať, že oxid siričitý, etanol a mastné kyseliny so stredne dlhým reťazcom uhlíka boli doteraz najviac sledované ako zlúčeniny, ktoré inhibujú rast a často aj celý priebeh MLF vo víne. Treba však zdôrazniť, že inhibícia týchto kvasinkami produkovanými toxickými zlúčeninami závisí nielen od povahy kvasiniek, ale aj od kmeňa MB. Ako ukázal Davis et al. (1988), tolerancia MB voči etanolu a siričitanom je veľmi rozdielna v inhibícii pri jednotlivých kmeňoch MB. Toleranciu znižuje aj nízke pH vína., čo negatívne ovplyvňuje toleranciu MB voči SO2 a etanolu (Minárik, Jungová (1995 a). Treba ešte raz pod-

čiarknúť, že nielen do vína dodaný oxid siričitý, ale aj kvasinkami produkovaný SO2 majú toxický účinok na MB. Antibakteriálne metabolity kvasiniek O antibakteriálnych metabolitoch vínnych kvasiniek sa zmieňuje Dick et al. (1992). Určili kmene S. cerevisiae, ktoré vykazovali činnosť antibakteriálnu. Izolovali tiež antibakteriálne faktory, ktoré charakterizujú katiónové proteíny. Caridi a corte (1997) uviedli, že kryotolerantné (tzv. chladnomilné) kmene kvasiniek boli rezistentnejšie voči MLF ako mezoﬁlné kmene kvasiniek. Predpokládajú, že kryotolerantné kvasinky majú vzťah k produkcii kyseliny jantarovej a β – fenyletanolu. Antibakteriálne metabolity voči MB a nedostatky živín zistili kvasinkami Nygaard a Prahl (1996). Po ukončení alkoholovej fermentácie možno predpokladať, že víno obsahuje nedostatok živín (vitamíny, aminokyseliny), ktoré sú životne dôležité pre citlivé MB. Títo autori dokazujú, že ak fermentácia muštu prebehla druhom Saccharomyces bayanus, môže byť víno ochudobnené živinami preto, že tieto kvasinky prežívajú vo fáze úmrtnosti dlhšie a využívajú viac živín a spôsobujú tak ich nedostatok pre MB, čím sa MLF oneskoruje alebo znemožňuje. Dlhším ponechaním vína na autolyzovaných kvasniciach sa však uvoľňujú živiny nevyhnutné pre rast a aktivitu MB Oenococcus oeni, ktoré sa môžu rozmnožovať a prevziať iniciatívu pre riadnu MLF. Všeobecne je však zjavné, že substancie uvoľňované S. cerevisiae môžu vykazovať inhibičné účinky voči MB. Žiaľ, ešte dostatočne neurčili povahu týchto inhibičných látok a faktory predurčujú ich celú produkciu. Nie je ani celkom jasné, čo spôsobuje nedostatok až vyčerpanie špeciﬁckých živín kvasinkami, ktoré sú pre MB nevyhnutné. Ďalšie štúdie budú určite zamerané na túto problematiku, ktorá objasní tieto dosť komplikované otázky vzájomného pôsobenia kvasiniek a mliečnych baktérií a otázky občasných rizík úplného alebo čiastočného zlyhávania MLF vo víne.

Literatúra 1. Alexandre H., Costello, P. J., Remize, F., Guzzo, J., Guilloux – Benatier M.: International Journal of Food Microbiology 93, 2004, s. 141–154 2. Capocho, L., San Romao, M. V.: Applied Microbiology and Biotechnology 42, 1994, s. 391 – 395 3. Caridi, A., Corte, V.: Biotechnology Letters 19, 1997, s. 723–726 4. Davis, C. R., Wibowo, D., Fleet, G. H., Lee, T. H.: American Journal of Enology and Viticulture 39, 1988, s. 137–142 5. Dick, K. J., Molan, P. C. Eschenbruch, R.: Vitis, 31, 1992, s. 105–116 6. Edwards, C. G., Beelman, R: B.: American Journal of Enology and Viticulture 38, 1987, s. 239–242 7. Gilis, J., Delia – Depuy, M. L., Strehaiano, P.: Journal des Sciences de la Vigne et du Vin 3, 1996, s. 151–157 8. Henick – Kling, T., Park, Y. H.: American Journal of Enology and Viticulture 45, 1999, s. 464–469 9. Minárik E., Jungová O.: Mitteilungen Klosterneuburg 45, 1995 a, s. 1–3 10. Minárik E., Jungová O.: Kvasný průmysl 41, 1995 b, s. 239–241 11. Nygaard M., Prahl, C.: 4th International Symposium of Cool Climate Viticulture and Enology, Rochester 1996, VI, s. 103–106 Erich Minárik řádková inzerce Prodám velký malotraktor STAGER výkon 40 PS po GO motoru. Dále rosič Piave nesený objem 200 l s ventilátorem, kultivátor záběr 1,1 m až 1,3 m výrobce Ostratický a hydr. okopávačku výrobce Ostratický. Možno vše dohromady nebo i zvlášť. Cena dohodou. Tel.: 775 612 502, Valtice Prodám nerezové nádrže o objemu 3 000, 5 000 a 10 000 litrů. tel.: 731 548 226

510

Vinařský obzor (10/2005)

Analýza senzorických a obsahových parametrů révových destilátů Ing. Jakub Šamšula, Čejkovice

Úvod Zajímavé je porovnat destiláty připravené z různých odrůd a z různých surovin, jako je víno, rmut (drť) a matoliny a ohodnotit jejich výslednou jakost. Každý výrobce tvrdí, že právě jeho kombinace odrůdy a suroviny je ta nejlepší a poskytuje produkt té nejvyšší kvality. Přímé porovnání však ještě provedeno nebylo. Prokáže se tedy tvrzení výrobců, nebo budou při stejné technologii výroby rozdíly minimální? Senzorické hodnocení je však pouze jednou stranou mince. Tou druhou je obsah různých látek v destilátu přítomných. Obsah etanolu je věcí technologie a následného naředění, ale obsah metanolu, ve vyšších dávkách zdraví nebezpečného, záleží na mnoha faktorech. Je to kvalita suroviny, podmínky během fermentace a v neposlední řadě také technika samotné destilace. Nezapomínejme ale také na autentičnost ovocných pálenek, kterou je možné pomocí metanolu jednoduše určovat. Jak precizně celý proces výroby destilátů probíhal, ukazuje mimo jiné množství těkavých kyselin. A v případě většího množství těkavých kyselin, například ve víně, se destilace stává jedním z možných řešení jejich snížení a dává tak vzniknout produktu alespoň průměrné kvality. Cíl práce Cílem práce bylo připravit opakovanou destilací ze tří odrůd révy vinné destilát z vína, matolin a kvašeného rmutu (drtě). A dále se destilací naoctělého vína pokusit eliminovat těkavé kyseliny. V připravených vzorcích pak stanovit obsah alkoholu, metanolu a těkavých kyselin. U připravených vzorků provést senzorickou analýzu a veškeré výsledky statisticky zpracovat a vyhodnotit. Materiál Pro přípravu destilátů bylo použito víno, rmut a matoliny odrůd Sauvignon, Tramín a Svatovavřinecké, dále matoliny odrůd Veltlínské zelené a Pálava. Fermentace u všech vzorků proběhla spontánně a do rmutu a matolin nebyl

přidáván cukr. Na pokus o odstranění těkavých kyselin byl použit starý naoctělý vzorek vína. Vzorek č. 1: Sauvignon – víno Pro přípravu destilátu bylo použito 25 l vína ročníku 2001. Hrozny měly cukernatost 16 °NM, mošt byl doslazen na 21°NM. Vzorek č. 2: Sauvignon – rmut Destilát byl připraven z 50 kg odzrněného rmutu ročníku 2004 o cukernatosti 20 °NM. Vzorek č. 3: Sauvignon – matoliny Destilát byl vyroben z 25 kg matolin smíchaných s 25 l vody. Matoliny pocházely z hroznů ročníku 2003 o cukernatosti 23 °NM, výlisnost byla 65%. Vzorek č. 4: Tramín – víno Na přípravu destilátu bylo použito 25 l vína ročníku 2001. Cukernatost hroznů byla 18,5 °NM, mošt byl doslazen na 21°NM. Vzorek č. 5: Tramín – rmut Tento vzorek byl připraven z 50 kg odzrněného rmutu o cukernatosti 23,5 °NM z ročníku 2003. Vzorek č. 6: Tramín – matoliny Surovinou pro tento vzorek bylo 25 kg matolin ročníku 2004 o cukernatosti 23,6 °NM a 25 l vody. Výlisnost byla 65%. Špatná a pomalá fermentace tohoto vzorku se podepsala na nízké kvalitě výsledného destilátu. Vzorek č. 7: Svatovavřinecké – víno Destilát byl vyroben z 50 l vína ročníku 2002, cukernatosti 18 °NM. Vzorek č. 8: Svatovavřinecké – rmut Destilát byl připravován z 50 kg odzrněného rmutu s cukernatostí 21 °NM z ročníku 2003. Vzorek č. 9: Svatovavřinecké – matoliny Surovinou bylo 50 kg matolin ročníku 2003, hrozny dosáhly cukernatosti 20 °NM a mošt byl doslazen na 23 °NM. Lisování a následná destilace proběhla až po úplném prokvašení. Matoliny byly kvůli snadnější manipulaci při destilaci naředěny 40 l vody. Vzorek č. 10: Veltlínské zelené – matoliny Jako surovina bylo použito 350 kg matolin ročníku 2003 o původní cukernatosti 22 °NM a 200 l vody. Po prokvašení bylo provedeno druhé lisování a destilován byl pouze prokvašený výluh. Vzorek č. 11: Pálava – matoliny Destilát byl připraven z 55 kg matolin hroznů ročníku 2003, které měly cukernatost 22 °NM, před kvašením bylo přidáno 60 l vody.

Metody Destilace Destilace byla u všech vzorků prováděna dvoustupňově. První destilace byla ukončena při 15% obj. alkoholu, druhá byla ukončena při 55% obj. alkoholu. Úkap při druhé destilaci nebyl kvůli nezkreslenému stanovení metanolu záměrně oddělován. Destilace naoctělého vína byla provedena dvoustupňově. Poté byly těkavé kyseliny odstraněny několika způsoby – rektifikace, přídavek uhličitanu vápenatého ve vypočtené dávce 7,3 g na l a snížení pomocí anexu. Stanovení etanolu Množství etanolu bylo stanovováno destilačně na přístroji GIBERTINY a poté na hustoměrných váhách se softwarovým vybavením pro korekci na teplotu. Stanovení metanolu Metanol byl stanoven pomoci plynové chromatografie. Byl použit chromatograf s hmotnostním detektorem QP 5050 (Shimadzu). Stanovení těkavých kyselin Těkavé kyseliny byly stanoveny modifikovanou metodou (parní destilace a titrace roztokem NaOH na fenolftalein). Statistické vyhodnocení Pro statistické vyhodnocení byla použita analýza rozptylu dvojného třídění a následně metoda minimální průkazné diference. Výsledky práce Senzorické hodnocení Destiláty byly naředěny deionizovanou vodou na 44% obj. alkoholu. Senzorické hodnocení provedlo 25 proškolených degustátorů. Hodnocení bylo anonymní, hodnotilo se 40bodovým modifikovaným systémem hodnocení destilátů podle Balík 2004. Následuje Tab. I s výsledky hodnocení a výtěžností v litrech abs. alkoholu na 100 l (kg) suroviny. VZOREK SVG – víno SVG – rmut SVG – matoliny Tr – víno Tr – rmut Tr – matoliny SV – víno SV – rmut SV – matoliny VZ – matoliny Pal – matoliny

Tab. I

PRŮMĚR BODŮ 27 27,28 29,88 29,76 31,04 16,92 29,96 29,48 29,84 29,84 27,92

VÝTĚŽNOST 8,088 6,383 2,478 9,465 8,651 1,973 8,765 6,647 2,384 3,229 2,307

Vinařský obzor (10/2005)

Při porovnání průměrů bodového hodnocení destilátů a výpočtu průměrů z průměrů je zřejmé, že nejlépe jsou hodnoceny destiláty z matolin (průměr 29,37 bodu), pak destiláty z rmutu (průměr 29,267) a nejhůře destiláty z vína (průměr 28,907). I když výsledné rozdíly nejsou příliš velké, je zde jasně patrné, že v České republice nejvyšší kvality dosahují destiláty z matolin. Z pohledu ekonomického je výhoda ještě patrnější, neboť průměrné víno se dá na trhu realizovat lépe než spotřební daní tvrdě zatížený vinný destilát. Naopak destilát z matolin (matoliny jsou odpadem při výrobě vína) by byl vhodným doplňkem sortimentu velkých vinařských ﬁrem, neboť po těchto destilátech již začíná být na trhu poptávka. Zatížení spotřební daní je i v tomto případě vysoké, ale výhodou je nulová cena suroviny. Chuťový a aromatický proﬁl destilátů: 1) Sauvignon – víno: v chuti jemně pálí, matoliny, banány, jalovec, oxidace 2) Sauvignon – rmut: sladký dojem připomínající destilát z jablek, výrazná chuť ovoce (černý rybíz, hrozinky, zavařenina), zapařená příchuť (matoliny, slad) 3) Sauvignon – matoliny: jemná čistá chuť, aroma ovoce, zeleného jablka a medu 4) Tramín – víno: lihovitá (pálivá) zároveň však jemná, zatuchlina 5) Tramín – rmut: tramín, pálí alkohol, ovoce (jablka, višně), zelenina, pelargonie 6) Tramín – matoliny: aceton 7) Svatovavřinecké – víno: vínovice, jemná v chuti, hruška, muškát 8) Svatovavřinecké – rmut: jalovčinky (borovička), matoliny (červené), hruškovice, citrusy, oříšky (pryskyřice) 9) Svatovavřinecké – matoliny: ovoce (jádrové, švestka, hruška, hrozny), plesnivina (houby, matoliny) 10) Veltlínské zelené – matoliny: víno, jalovčinky (gin, jehličí), grappa, chlorofyl (paprika), hruškovice 11) Pálava – matoliny: matoliny, velmi aromatické (citrusy, ovoce, květiny) Výsledky měření U surovin a vzorků byl stanoven obsah etanolu, metanolu a těkavých kyselin. Množství metanolu v mg bylo přepočteno na 1 ml etanolu a množství těkavých kyselin v gramech bylo přepočteno na 1 l etanolu (přepočty na obsah etanolu byly provedeny kvůli vzájemné porovnatelnosti vzorků, protože při destilaci se snižuje celkový objem). Následuje Tab. II s naměřenými hodnotami. Eliminace těkavých kyselin Ve své práci jsem se také pokusil u naoctělého vína eliminovat těkavé kyseliny. 10 litrů naoctělého vína bylo předestilováno a poté třemi různými postupy sníženo množství těkavých

VZOREK

ETANOL [% obj.]

METANOL [mg.l–1]

mg METANOLU v 1 ml ETANOLU

13,94 39,26 74,2 10,43 40,3 72,86 4,14 26,71 68,07

<100 127 <100 69 124 434 1272 421 2091

0,717 0,323 0,135 0,662 0,308 0,596 30,725 1,576 3,072

11,59 44,22 75,72 13,34 45,95 76,76 4,42 20,1 62,85

5638 222 167 464 288 968 190 894 1856

48,645 0,502 0,221 3,478 0,627 1,261 4,299 4,448 2,953

12,2 42,61 66,96 12,3 43,57 74,69 5,32 30,16 70,11

3215 231 611 1016 292 1039 2262 134 447

26,352 0,542 0,912 8,26 0,67 1,391 42,519 0,444 0,638

6,74 28,9 81,13

1146 412 3915

17,003 1,426 4,826

3,87 20,09 64,61

3624 572 1816

93,643 2,847 2,811

Sauvignon víno víno – lutr víno – dest. rmut rmut – lutr rmut – dest. matoliny matoliny – lutr matoliny – dest. Tramín víno víno – lutr víno – dest. rmut rmut – lutr rmut – dest. matoliny matoliny – lutr matoliny – dest. Svatovavřinecké víno víno – lutr víno – dest. rmut rmut – lutr rmut – dest. matoliny matoliny – lutr matoliny – dest. Veltlínské zelené matoliny matoliny – lutr matoliny – dest. Pálava matoliny matoliny – lutr matoliny – dest.

Tab. II kyselin, které původně dosahovaly hodnoty 322 g T. K. v 1 ml etanolu. 1) Rektiﬁkace – u 1 litru lutru byla provedena rektiﬁkace (lihovitost vzrostla na 87,1% obj. a obsah těkavých kyselin klesl na hodnotu 0,763 g T. K. v 1 l etanolu). Tento způsob byl druhý nejúčinnější. 2) Uhličitan vápenatý – pro snížení těkavých kyselin se přidala vypočtená dávka ( 7,3 g na l) a poté byl vzorek znova předestilován. Množství těkavých kyselin kleslo na 0,332 g T. K. v 1 l etanolu. Tento způsob byl nejúčinnější. 3) Anex – použití anexu snížilo kyseliny také výrazně, ale nejméně ze všech tří aplikovaných postupů, a to na hodnotu 7,98 g T. K. v 1 l etanolu. Tab. III ukazuje konkrétní hodnoty objemu, obj. % alkoholu, těkavých kyselin, přepočet množství těkavých kyselin v g na 1 l etanolu ve víně a destilátech. VZOREK

OBJEM [ l ]

Alk. [% obj.]

T. K. [g.l-1]

víno lutr destilát po rektiﬁkaci destilační zbytek uhličitan vápenatý anex

10 1

8,08 24,98

25,9806 9,3651

0,22

87,1

0,66462

0,75

5,47

10,93602

0,418

54,5

0,18126

24,98

1,99386

Tab. III

511

Statistické vyhodnocení Pro zkoumání rozdílů mezi surovinami (víno, 0,4474 3,209 rmut, matoliny), mezi 1,7558 4,472 0,8269 1,114 odrůdami (SVG, Tr, SV), 1,4639 14,035 mezi bodovým hodno1,0184 2,527 cením destilátů a mezi 1,5169 2,082 0,1019 2,461 hodnocením degustáto0,8949 3,35 rů byla použita analýza 0,3624 0,532 variance dvojného třídě0,5154 4,447 ní. U hodnocení desti1,0421 2,357 látů a degustátorů pro0,3058 0,404 0,589 4,415 běhlo následné testování 0,4417 0,961 minimální průkazné di0,1585 0,206 4,0692 92,063 ference. 1,782 8,866 U surovin pro des2,7156 4,321 tilaci (víno, rmut, ma0,4928 4,039 toliny), lutrů a destilá0,8722 2,047 tů hladina významnosti 0,6343 0,947 0,4304 3,499 převyšuje hodnotu 0,05 0,4644 1,066 =>nejsou zde statisticky 0,2605 0,349 0,3398 6,387 průkazné rozdíly mezi 0,4304 1,427 surovinami ani mezi od0,2265 0,323 růdami. 0,623 9,243 Hladina významnos0,521 1,803 ti u bodového hodnoce0,1699 0,209 ní vzorků a hodnocení 1,246 32,196 degustátorů je nižší než 0,3964 1,973 0,01 => rozdíly mezi 0,2265 0,351 bodovým hodnocením vzorků a hodnocením degustátorů jsou tedy u některých konkrétních dvojic statisticky vysoce průkazné.

TĚKAVÉ KYSELINY [g.l–1] jako kys. octová

g T.K. v 1 l ETANOLU

Závěr Výroba lihu se skládá ze dvou základních pochodů – kvašení a destilace. Je tedy zřejmé, že jen kvalitní surovina, bezchybný proces kvašení a precizně zvládnutá destilace dají vzniknout destilátu té nejvyšší kvality, který nám svou koncentrovanou chutí a vůní přinese nevšední senzorický požitek. V předložené diplomové práci byla provedena opakovaná destilace vína, rmutu a matolin pěti odrůd révy vinné. Vzorky byly senzoricky ohodnoceny a byl u nich stanoven obsah alkoholu, metanolu a těkavých kyselin. Pro přípravu vzorků z vína, rmutu a matolin byly použity odrůdy Sauvignon, Tramín a Svatovavřinecké a na vzorky z odrůd Veltlínské zelené a Pálava byly použity pouze matoliny. g T. K. v 1 l U všech vzorků byla provedena dvojí ETANOLU destilace – první byla ukončena při 15 % 322 37 obj. alkoholu a druhá při 55 % obj. alkoholu a úkap nebyl záměrně oddělo0,763 ván. Poté byl stanoven obsah alkoholu 200 na hustoměrných vahách, obsah meta0,332 nolu pomocí plynové chromatograﬁe 7,98 a obsah těkavých kyselin modiﬁkovanou metodou. Před senzorickým hod-

512

Vinařský obzor (10/2005)

nocením byly destiláty naředěny deionizovanou vodou na 44 obj. % alkoholu. Hodnotilo se pomocí 40bodového systému hodnocení destilátů. Nejlépe hodnoceným vzorkem byl destilát z rmutu z Tramínu, v průměru jsou však nejlépe hodnocenými vzorky destiláty z matolin. Při porovnání množství metanolu se vždy toto množství snižuje během destilace. Nejsou

zde však statisticky průkazné rozdíly v množství metanolu mezi jednotlivými odrůdami ani surovinami (víno, rmut, matoliny) u suroviny (kvasu), lutru ani destilátu a naměřený obsah splňuje maximální povolené množství metanolu v potravinách dle vyhlášky 305/2004 Sb. Obsah těkavých kyselin závisí na stavu suroviny a rychlosti kvašení, jejich obsah však vždy během destilace klesá.

Pokus snížit obsah těkavých kyselin u silně naoctělého vzorku byl úspěšný, a to u všech použitých metod – rektiﬁkace, použití uhličitanu vápenatého a anexu. Všechny tři postupy snížily obsah těkavých kyselin velmi významně, nejúčinnější bylo použití uhličitanu vápenatého, méně účinné použití rektiﬁkace a nejméně účinné použití anexu. Rozdíly mezi jednotlivými postupy však byly minimální.

Ústav vinohradnictví a vinařství informuje o aktuálních poznatcích v oblasti vinohradnictví, vinařství a obchodu s vínem

Zřejmě ne všichni vinohradníci, vinaři a prodejci vína disponují nejnovějšími poznatky ze světa vinohradnictví a vinařství. Ústav vinohradnictví a vinařství proto bude periodicky nabízet tyto informace ve Vinařském obzoru. Jedním

z cílů Ústavu bylo původně vybudovat „výzkumný a informační vinařský a vinohradnický klastr“, který však nezískal podporu a nebyl proto realizovaný a jako možné a schůdné řešení se nyní nabízí poskytovat informace ve VO.

Přenos informací ze světa výzkumu a vědy do praxe není přirozeně jednoduchou a lacinou cestou. Tento transfer informací by měla zabezpečovat logicky vysoká škola v daném oboru, a tím tedy také náš Ústav vinohradnictví a vinařství.

Z bakalářských a diplomových prací ústavu vinohradnictví a vinařství Jedním z cílů ústavu vinohradnictví a vinařství je seznamování veřejnosti s bakalářskými a diplomovými pracemi, které byly řešeny na ústavu vinohradnictví a vinařství. V následující části budou prezentované výsledky diplomových a bakalářských prací. Způsoby snížení obsahu kyselin ve víně Autor diplomové práce: Ing. Martin Škrobák Vedoucí diplomové práce: Ing. Jaromír Veverka Cílem diplomové práce bylo porovnat způsoby snížení obsahu kyselin ve víně. Kyseliny se snižovaly hydrogenuhličitanem draselným (Kalinat), uhličitanem vápenatým jednoduše, uhličitanem vápenatým podvojně a jablečno–mléčnou fermentací. K provedení uvedených pokusů byla vybrána jedna bílá (Sylvánské zelené) a dvě červené (André a Alibernet) odrůdy révy vinné. Pokusy probíhaly v letech 2002 a 2003. U červených odrůd bylo odkyseleno víno. Ke stanovení výsledků byly použity tyto metody: stanovení jednotlivých kyselin kapilární izotachoforézou, veškerých titrovatelných kyselin potenciometricky, stanovení pH, obsahy Ca2+, K+ a Mg 2+ kapilární izotachoforézou. Celkově můžeme říci, že je lepší odkyselovat víno než mošt, protože čím kvasí kyselejší mošt,

tím obsahuje víno méně rušivých tónů. Mošty s vysokým obsahem kyselin i bez řízené fermentace a odkalení totiž prokvášejí čistěji. Nízké hodnoty pH zabraňují velké části přítomných mikroorganismů v jejich negativní činnosti. Odkyselováním moštu se zvyšuje nebezpečí biologického odbourávání kyselin. Může začít již během kvašení a pak zůstane nezpozorováno. Proto by mošty neměly být odkyselovány na konečnou hodnotu, ale pouze na 9,0 g.l–1 veškerých kyselin. Obecně lze také říci, že použití hydrogenuhličitanu draselného mělo vliv na zvýšení obsahu draselného iontu ve víně, a tím i na jeho krystalickou stabilitu. Tyto teze se potvrdily i při pokusech, kdy Sylvánské zelené (odkyselen mošt) bylo méně senzoricky hodnoceno v čistotě vůni i chuti než Sylvánské zelené (odkyseleno víno). Odkyselené víno dostalo také více celkových bodů, a to 45 oproti 39 u odkyseleného moštu. Možnosti jednoduchého odkyselení uhličitanem vápenatým: Hodí se jenom pro jemné odkyselení, a to maximálně do 1 g.l–1 kyseliny vinné, jinak hrozí vínu zemitá příchuť po jablečnanu vápenatém. Ovlivňuje celkové chemické složení vína a také nastávají změny v obsahu extraktu, který se snižuje podle stupně odkyselení. Možnosti podvojného odkyselení uhličitanem vápenatým: Jeví se jako vhodnější než jednoduché, protože se z vína odstraňuje vedle kyseliny vinné i kyselina jablečná, což má

příznivý vliv na celkovou harmonii i senzorické hodnocení vína. Možnosti odkyselení hydrogenuhličitanem draselným: Je vhodný na šetrné odkyselení mladých vín a jeho hlavní výhoda je možnost využít rychlé oddělení krystalů a tím získat v krátké době čerstvé odkyselené víno. Nevýhodou je zvýšení obsahu draselných iontů ve víně. Možnosti jablečno–mléčná fermentace: Řízená jablečno–mléčná fermentace má příznivý vliv na kvalitu vína (především červeného), protože kyselina jablečná se odbourává na kyselinu mléčnou, a tím je víno plnější a mikrobiálně stabilnější. Na závěr lze říci, že nejúčinnější metodou pro optimální obsah kyselin je dostatečně vyzrálá surovina, a proto by mělo být povinností každého pěstitele révy vinné provádět všechny agrotechnické zásahy ve vinici s cílem dosažení optimálního poměru kyselin v hroznech révy vinné. Podle diplomové práce zpracoval Ing. Jaromír Veverka Průzkum sortimentu modrých moštových odrůd Autor diplomové práce: Ing. Petra Flodrová Vedoucí diplomové práce: Ing. Pavel Pavloušek Diplomová práce byla vypracována v roce 2002, tématem bylo zhodnocení modrých moš-

Vinařský obzor (10/2005)

SYLVÁNSKÉ ZELENÉ – ODKYSELEN MOŠT (odkyseleno o 1 g.l–1): vzorek. č.

1–kontrola 2–kalinat 3–CaCO3 4–podvojné

3,2 3,51 3,59 3,49

tit. kys. [g.l–1] 9,86 8,53 8,55 8,64

k. vin. [g.l–1] 2,2 1,41 1,6 1,64

k. jabl. [g.l–1] 5,14 5,01 5,11 4,63

k. ml. [g.l–1] 0,97 1,08 1,5 1,55

Ca2+ [mg.l–1] – 107 78 110

K+ [mg.l–1] – 755 442 563

SYLVÁNSKÉ ZELENÉ – ODKYSELENO VÍNO (odkyseleno o 1 g.l–1): vzorek. č.

5–JMF 6–kontrola 7–kalinat 8–CaCO3 9–podvojné

3,46 3,03 3,16 3,22 3,26

tit. kys. [g.l–1] 7,87 8,8 8,07 7,27 7,62

k. vin. [g.l–1] 3,58 3,71 1,68 1,45 3,27

k. jabl. [g.l–1] 0,81 5,91 5,12 5,89 5,55

k. ml. [g.l–1] 3,64 0,7 0 0,6 0,6

Ca2+ [mg.l–1] – 137 107 157 141

K+ [mg.l–1] – 658 1270 659 628

M g 2 [mg.l–1] – 96 66 90 86

k. jabl. [g.l–1] 2,67 0 2,30 2,54 1,87

k. ml. [g.l–1] 0,80 2,44 0,77 1,11 1,20

Ca2+ [mg.l–1] 131 113 114 129 143

K+ [mg.l–1] 924 726 931 859 850

M g 2 [mg.l–1] 113 89 83 82 84

k. jabl. [g.l–1] 2,91 0 2,36 2,51 2,11

k. ml. [g.l–1] 0,96 3,31 1,14 1,15 1,14

Ca2+ [mg.l–1] 104 76 106 76 131

K+ [mg.l–1] 1137 963 1671 1171 1270

Mg2+ [mg.l–1] 120 101 120 117 128

k. jabl. [g.l–1] 3,49 2,72 2,79 2,59

k. ml. [g.l–1] 0 0 0 0

Ca2+ [mg.l–1] 128 109 66 58

K+ [mg.l–1] 1001 2593 1067 1038

Mg2+ [mg.l–1] 86 123 93 90

ANDRÉ 2002 (odkyseleno o 1 g.l–1): vzorek. č.

10–kontrola 11–JMF 12–kalinat 13–CaCO3 14–podvojné

3,30 3,34 3,47 3,53 3,61

tit. kys. [g.l–1] 7,58 7,22 6,40 6,56 6,53

k. vin. [g.l–1] 2,97 2,56 1,36 2,05 1,97

ALIBERNET 2002 (odkyseleno o 1 g.l–1): vzorek. č.

15–kontrola 16–JMF 17–kalinat 18–CaCO3 19–podvojné

3,32 3,62 3,65 3,79 3,83

tit. kys. [g.l–1] 6,8 5,86 5,54 5,35 5,28

k. vin. [g.l–1] 2,03 1,87 1,67 0,88 1,33

ALIBERNET 2003 (odkyseleno o 2 g.l–1): vzorek. č.

20–kontrola 21–kalinat 22–CaCO3 23–podvojné

3,44 3,74 3,8 3,81

tit. kys. [g.l–1] 7,5 6,2 5,4 5,6

k. vin. [g.l–1] 2,1 2,08 1,75 1,31

513

tových odrůd révy vinné se zaměřením na odrůdu Dornfelder. Celkové sledování a zhodnocení této odrůdy bylo prováděno na Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích. V roce 2000 a 2001 byla na vybraných sto keřích prováděna regulace násady hroznů, a to ve fázi zeleného hrášku, vybarvování prvních bobulí, zaměkání celých hroznů, a kontrolní neregulovaná varianta. Regulace hroznů byla prováděna systémem jeden hrozen na jeden výhon. V roce 2000 byla průměrná násada hroznů 19,37 ks na keř a bylo regulováno na průměrnou hodnotu 11,9 ks. keř–1. V roce 2001 byla průměrná násada hroznů 25,54 ks na keř a bylo regulováno na průměrnou hodnotu 16,53 ks. keř–1. V obsahu cukrů v hroznech se projevil pozitivní vliv u regulace hroznů ve fázi zeleného hrášku, kdy rok 2000 byl celkově příznivější a tato varianta dosáhla hodnoty 18,1 ºNM. V roce 2001 měla tato regulace opět nejvyšší hodnoty obsahu cukrů v hroznech 15,2 ºNM. Kolísavé hodnoty obsahu cukrů se projevily u regulace hroznů ve fázi vybarvování. Závěrem lze říci, že se jedná o odrůdu bujnějšího vzrůstu a vyššího výnosového potenciálu, která pro zachování vyváženého vzrůstu a požadované kvality vína bude potřebovat na kvalitních, živných, hlubokých půdách, které vyžaduje regulace násady hroznů, a to nejen probírkou hroznů, ale také optimálním řezem. Dále tato odrůda potřebuje kvalitně provedené zelené práce ve vinici, popřípadě odstříhávání celých slabších, zbytečně zahušťujících výhonů. Podle diplomové práce zpracoval Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.

Odrůda měsíce října Je to již opravdu velmi dlouho, co byla vydaná podrobná „Ampelograﬁe“ , která by velmi podrobně popisovala odrůdy révy vinné, které se pěstují ve vinicích v České republice. Chceme touto cestou nabízet popisy odrůd révy vinné, které zdůrazní především všechna úskalí při pěstování odrůd révy vinné, ale rovněž při výrobě vín z odrůd révy vinné. Výběr a pořadí odrůd, které budou prezentovány, bude absolutně náhodné. Přednostně budou popisované odrůdy, které jsou zkoušené ve výsadbách Zahradnické fakulty. DORNFELDER Odrůda byla vyšlechtěna v roce 1955 na Státním výukovém a výzkumném ústavu pro vinohradnictví a ovocnictví ve Weinsbergu. Šlechtitelské označení odrůdy je We S 341. Šlechtitelem odrůdy je A. Herold. Odrůda vznikla jako kříženec odrůd Helfensteiner x Heroldrebe.

Ampelograﬁcká charakteristika Vrchol výhonku je otevřený, silně ochlupený. List je velký, pětilaločnatý, středně hluboce vykrajovaný. Řapíkový výkrojek je uzavřený, překrývající se. Okraj listové čepele je výrazně zoubkovaný. List je tmavozelený. Hrozen je velký, až velmi velký, středně hustý. Bobule je velká, kulatá, modročerná, voskovitě ojíněná. Růst je silný, vzpřímený. Tvorba zálistků je nízká, až střední. Pěstitelské vlastnosti Odrůda je poměrně plastická a díky svému ranějšímu zrání je vhodná prakticky do všech vinařských oblastí v České republice. Dornfelder má vysoký potenciál plodnosti. Zejména na půdách s vysokou úrodností jsou výnosy často velmi vysoké. Ideální jsou proto půdy, které podporují rovnoměrný růst odrůdy. Odrůda je velmi bujná, a na výživných půdách velmi často bujně roste, snižuje se kvalita hroznů a zvyšuje se citlivost k houbovým chorobám.

Intenzitu růstu výsadby lze proto ovlivňovat podnožovou odrůdou. Vhodné jsou podnože Kober 5 BB a Kober 125 AA. Na velmi výživné a dostatečně vláhou zásobované je vhodné používat podnož SO4. Podnože by měly mít dobrou odolnost k výskytu chlorózy. Na základě dotazů vinařů lze konstatovat, že odrůda Dornfelder je velmi citlivá na výskyt fyziologického vadnutí třapiny. Zvýšeně se tento výskyt projevil i v letošním roce. Vyžaduje dostatečnou zásobu draslíku a zejména hořčíku. Obě živiny by se měly udržovat v poměru K:Mg, jako 2:1. Proti vadnutí třapiny je třeba zasahovat aplikací listové výživy. Pokud se v letošním roce fyziologické vadnutí třapiny ve výsadbách Dornfelderu vyskytlo, je třeba v roce následujícím tomuto výskytu předcházet aplikací mimokořenové – listové výživy již v době po odkvětu. Dobrý zdravotní stav třapiny je velmi důležitý k zajištění zásobování bobulí asimiláty a dosažení dostatečné zralosti.

514

Vinařský obzor (10/2005)

Dornfelder je citlivější na napadení plísní révovou a padlím révovým. Ochraně proti těmto houbovým chorobám je třeba věnovat zvýšenou pozornost. V letošním roce se ve výsadbě v Lednici objevila plíseň révová na hroznech. Prvotní je však ochrana proti padlí révovému na hroznech. Pokud jsou hrozny napadeny padlím révovým, může docházet i k silným infekcím plísní šedou. Pokud přijdou do doby zaměkaní bobulí zdravé hrozny, je odolnost k plísni šedé dobrá. Dornfelder má volnější uspořádání bobulí v hroznu a to je jeden z prvotních předpokladů pro odolnost k plísni šedé. Dornfelder vyžaduje nízké zatížení keřů plodnými očky. Ideální je řez na jeden dlouhý tažeň s 10–12 plodnými očky. Jako nezbytná se potom ukazuje regulace násady v době vegetace. Zde je třeba, aby se pěstitel rozhodl, zda bude chtít vyrábět – jakostní víno – a nebo – přívlastkové víno –. Jakostní víno lze vyrobit v dobrých ročnících i z vinic bez regulace násady. Odrůda má vysoký potenciál antokyaninových barviv a poměrně dobrou fenolickou zralost. Při výrobě vín přivlastkových je regulace násady hroznů nezbytná. Sklizeň takových hroznů musíme potom směřovat do první poloviny října. Částečné odlistění zóny hroznů má velký význam pro vyzrálost hroznů. U Dornfelderu je však ještě významnější odlistění jako způsob nepřímé ochrany k houbovým chorobám. Dobře provzdušněný keř je dobrý předpoklad pro získání kvalitní sklizně.

Enologické vlastnosti Jak již bylo dříve naznačeno, má odrůda Dornfelder poměrně dobrý enologický potenciál. Odrůda má vyšší obsah antokyaninových barviv, dobré fenolické složení a nižší obsah organických kyselin ve vyzrávajících hroznech. Z odrůdy Dornfelder lze vyrábět víno – základního segmentu – v našem případě jakostní víno. Hrozny pro výrobu jakostního vína lze většinou sklízet již ve druhé polovině září. Hrozny se vyznačují vysokou barevností a nižším obsahem kyselin. Cílem viniﬁkace je potom maximální extrakce barviv a získání svěžího, ovocného charakteru červeného vína. Macerace hroznů by proto měla být kratší – 5–7 dnů. Z odrůdy Dornfelder lze vyrábět víno i – premium segmentu – přívlastkové víno. Takové víno vyžaduje velmi dobře fenolicky vyzrále hrozny, které je třeba sklízet v polovině října. Dobu macerace lze potom stanovit požadovaným charakterem vína, který si musí výrobce předem stanovit a položit si následující otázky – budu chtít víno, které bude ležet výhradně v nerezu, nebo víno do sudu, otázka mikrooxidace a jablečno–mléčné fermentace. Surovina z regulovaných vinic s cukernatostí vyšší, nežli 22 °NM umožňuje potom získání plných, extraktivních červených vín, vyráběných technologií dlouhé macerace trvající často až 14–21 dnů. Využití odrůdy Z uvedeného je vidět vhodnost odrůdy pro výrobu jakostních i přívlastkových odrůdo-

vých vín. Odrůdu lze rovněž využít jako součást „cuvée“, kde dodá barevnost, jemnost chuti a plnost. Nové informační zdroje k této odrůdě: Fischer, U., 2004: Kellerwirtschaftlicher Leitfaden Dornfelder 2004. Der Deutsche Weinbau, č. 20., str. 16–17. Götz, G., 2005: Dornfelder–Qualitätsmassnahmen… Unter die Lupe genommen. Das Deutsche Weinmagazin, č. 11., str. 28–33. Fischer, U., Schröder, J., Schormann, A., 2004: Typizität von Dornfelder: analytische und sensorische Ursachen für Verbraucherpräferenzen. Intervitis–Interfructa 2004, str. 180–190. Zpracoval: Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Fotograﬁe k tématu jsou na zadní straně obálky (str. 536) Obr. 1: Bujný růst u odrůdy Dornfelder Obr. 2: Hrozny odrůdy Dornfelder Obr. 3: Hrozen odrůdy Dornfelder Obr. 4: List odrůdy Dornfelder Obr. 5: Vrcholek odrůdy Dornfelder Obr. 6: Hrozen odrůdy Dornfelder Obr. 7: Hrozen odrůdy Dornfelder Obr. 6 a 7 foto Richard Stávek, ostatní fota Pavel Pavloušek

Téma měsíce: Technologie výroby červených vín k půdním podmínkám se uvádí, že změny fyzikálních a chemických vlastností půdy mohou mít vliv na složení antokyaninů v bobulích. Celkově však lze konstatovat skutečnost, že negenetické faktory jako podnebí, půdní podmínky nebo agrotechnika ve vinici mají větší vliv na koncentraci antokyaninů, nežli na jejich poměrné rozdělení. Rozdíly v antokyaninech mezi vinicemi byly nižší ve vztahu ke složení antokyaninů, a naopak vyšší ve vztahu ke koncentraci. Zdroj: Arozarena, I., Ayestarán, B., Cantalejo, M.J., Navarro, M., Vera, M., Abril, I., Casp, A.: 2002: Anthocyanin composition of Tempranillo, Garnacha and Cabernet Sauvignon grapes from high– and low–quality vineyards over two years. Eur.Food Res. Technol., 214, str. 303–309.

V jednotlivých měsících chceme vinohradníkům a vinařům přinášet nové informace z vinařství ve světě, které mohou být využity v našich vinohradnických a vinařských provozech. Snahou bude přinášet informace, které budou co nejnovější nebo co nejvíce popisovat nové technologie. Pokud bude zájem vinařů o tyto informace skutečně velký, může Ústav vinohradnictví a vinařství zpracovávat souhrny informací k jednotlivým tématům dle konkrétních požadavků. Rovněž v tomto ohledu uvítáme konkrétní názory z vinohradnické a vinařské praxe. Antokyaninové složení odrůd Tempranillo, Garnacha a Cabernet Sauvignon z velmi dobré lokality a lokality nízké kvality v průběhu dvou let Barva červených vín je způsobovaná především antokyaniny. Složení antokyaninů je stanovené především genetickými faktory. Dva klony ze stejné odrůdy mohou představovat rozdíly ve složení antokyaninů. Rovněž podmínky vegetačního období také výrazně ovlivňují rozdělení antokyaninů v hroznech. Ve vztahu

Možnosti kombinace macerace s mikrooxidací

Proces macerace v průběhu výroby vína. Extrakce antokyaninů ze slupek bobulí do vína Antokyaniny se nachází ve slupce bobulí a jsou převáděny do vína v průběhu macerace. Extrakce antokyaninů z hroznů do vína je proto základní difuzní proces a hodnota a míra extrak-

Vinařský obzor (10/2005)

ce je ovlivněna jejich koncentrací, umístěním v bobuli a způsobem zpracování hroznů. Hodnota uvolňování může být také ovlivněna teplotou, koncentračním gradientem mezi slupkami bobulí a vínem. Maximální hladina antokyaninů je pozorovaná během několika prvních dnů provádění macerace. Zdroj: Romero–Cascales, I., Fernández– Fernández, J.I., López–Roca, J.M., Gómez– Plaza, E., 2005: The maceration process during winemaking. Extraction of anthocyanins from grape skins to wine. Eur. Food Res. Technol., 221, str. 163–167. Výhody krátké macerace: Nová perspektiva Omezení dlouhé macerace jsou vinohradnické a komerční povahy. Mnoho světových trhů s vínem neočekává aromatické a chuťové vlastnosti, které se vytváří v průběhu dlouhé macerace. „Hrozny dobré kvality, které jsou technicky vhodné pro dlouhou maceraci, mohou přinášet vína, která jsou lépe umístěna na trhu, jestliže jsou vyráběna metodou krátké macerace“. Vína vyráběná s optimalizovanou krátkou macerací jsou charakterizovaná odrůdově typickým ovocným aromatem, vyšší intenzitou taninů, ale malou senzoricky vnímatelnou trpkou a hořkou chutí. Tento proﬁl koresponduje s dnešními požadavky trhu. Jestliže nejsou hrozny plně a vyrovnaně vyzrálé, je dobře provedená krátká macerace výhodou. Zdroj: Delteil, D., 2004: Advantages of short macerations: A new perspective. Wine Internet Technical Journal, č. 9. Mikrooxidace Mikrooxidace je proces, při kterém přinášíme minimální měřitelná množství kyslíku do vína, s cílem žádaných změn v aromatu a struktuře vína, kterých nemůže být dosaženo při tradičních postupech zrání vína. Proces mikrooxidace je používaný u celé řady vín, a především u vín červených. Kyslík hraje důležitou úlohu v mnoha mikrobiálních a biochemických

procesech při práci s vínem. Fenolické látky jsou základní složka moštu a vína, která podléhá oxidaci. Zároveň jsou zodpovědné za mnoho organoleptických vlastností vína. V průběhu macerace, kvašení a lisování dochází ke stupňovité modiﬁkaci fenolických látek. Mikrooxidace může být zahájena v jakémkoliv stádiu v průběhu procesu výroby vína, ale začíná se s ní obvykle na konci alkoholového kvašení a před jab-

515

Zdroj: Parish, M., Wollan, D., Paul, R., 2000: Micro–oxygenation – A Review. Wine Network Australia Pty Ltd.

Vývoj obsahu fenolů v červených vínech z odrůd Vitis vinifera L. v průběhu zrání v láhvi Fenolické látky představují jeden z nejdůležitějších kvalitativních parametrů ve víně, protože přispívají k jejich organoleptickým vlastnostem, zejména barvě, a hořkým a trpkým chuťovým tónům. Hořké a trpké tóny v mladých vínech jsou způsobované především fenolovými kyselinami a ﬂavanoly. V průběhu výroby a zrání vína se fenolické látky podílí na mnoha reakcích. Antokyaniny jsou přeměňované do více stabilních oligomerních a polymerních barviv, které způsobují důležité změny v barvě vín a chuťových Dřevěné sudy jsou ideální pro mikrooxidaci vlastnostech vína. Flavalečno–mléčnou fermentací. Mikrooxidace mění noly se podílí na reakcích oxidativního hnědorganoleptické vlastnosti vína ve dvou rozdílnutí a při vzájemném působení s bílkovinami ných fázích. První z nich je fáze tvorby strukna tvorbě zákalů. Koncentrace antokyaninů, tury vína, druhou je potom fáze harmonizace kopigmentačních látek, acetaldehydu a dalvína. Délka fáze tvorby struktury vína trvá obších metabolitů kvasinek, právě tak jako pH, vykle 1–6 měsíců a je závislá na mnoha parateplota, přítomnost kyslíku a oxidu siřičitého metrech: jsou faktory, které ovlivňují chemické reak– počáteční obsah fenolických látek ve víně ce fenolických látek v průběhu zrání vína. Po– načasování mikrooxidace kles obsahu celkových antokyaninů ve vínech – množství přidaného kyslíku je pozorovaný v průběhu ležení vína v láhvi – teplota a byl výrazný v prvních 12 měsících. – úroveň oxidu siřičitého. Zdroj: Monagas, M., Gómez–Codovés, C., – Míra provzdušnění Bartolomé, B., 2005. Evolution of the phenolic Fáze harmonizace je potom charakterizovacontent of red wines from Vitis vinifera L. duná zvýšením jemnosti taninů a celkové komring ageing in bottle. Food Chemistry. plexnosti vína. Zpracoval: Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D.

Dotisk knihy SKLEPNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

Cena 450 Kč (vč. 5% DPH)

Známá kniha rakouského odborníka dipl. Ing. Roberta Steidla, obsahující kompletní technologii sklepního hospodářství od zpracování hroznů až po marketing vína, je opět k dispozici v zásilkovém nebo osobním odběru v redakci VO. Je založena na současných technologických poznatcích a moderních přístupech při výrobě vína. Kniha vychází z rakouských zvyklostí a právních předpisů, ovšem text je doplněn poznámkami vysvětlující aplikace příslušných témat na naše podmínky. Témata: Sklizeň, doprava a příjem hroznů Zpracování hroznů a získávání moštu Alkoholové kvašení Biologické odbourávání kyselin Vína s přívlastkem Příprava červeného vína Zrání vína v sudech barrique Vybavení sklepa Složení vína, hodnocení vína Ošetřování a stabilizace vína Čiření, ﬁltrace a láhvování vína Choroby a vady vína Produkce hroznové šťávy Perlivé a šumivé víno, ostatní vína Výroba vínovice a ovocných pálenek Právní předpisy, vyhláška o hygieně potravin Úvahy o ekonomice hospodaření Širš í nabídku publikací a kontakt y najdete v zadní části časopisu a nebo na w w w.vinarskyobzor.cz

516

Vinařský obzor (10/2005)

Naše vinařství si zaslouží důstojnější internetovou prezentaci Ing. Tomáš Čačík, IT manager PATRIA Kobylí, a.s.

Ve chvíli, kdy vzniknl Vinařský fond, jsem byl přesvědčen, že to je ta správná cesta k propagaci národního vinařství, potažmo vytvoření národního vinařského portálu. Zaregistroval jsem, že projekt byl přidělen, byly vynaloženy určité prostředky a byl jsem zvědavý, která z renomovaných agentur bude na projektu pracovat. Jako blesk z čistého nebe se objevila prezentace na internetu začátkem srpna na adrese www.wineofczechrepublic.cz. Pojďme se na ni tedy podívat trochu blíže. Abych řekl pravdu, zaskočil mne hned název domény, podle kterého jsem si automaticky myslel, že je určena především zahraničním návštěvníkům, což mi posléze autoři projektu vyvraceli se slovy „Web je určen především našemu trhu (v tom je váš omyl)“. Proč je tedy název domény anglicky? Není přece žádný problém používat pro české návštěvníky český název domény a pro zahraniční anglický. První pohled na portál mne velmi zarmoutil. Nejprve jsem si myslel, že se jedná o nepovedený vtip, jak ale po dvou měsících jeho provozu vidím, autoři to myslí naprosto vážně. Místo jednoduchého, přehledného a elegantního designu proti nám stojí nepřehledná a nudná změť informací, grafické zpracování popírá všechny základní konvence. Neustále se měnící nadpis prezentace a nic neříkající přeblikávající fotografie v záhlaví působí spíše jako laciný reklamní banner. Toto místo má být hlavním duchem prezentace s hlavním mottem našeho vinařství a špičkovou pro rychlé zobrazování raději statickou grafikou či fotografiemi. Barevnost postrádá jakoukoliv eleganci, několik různých barev a velikostí písma bez jakékoliv koncepce zbytečně matou návštěvníka. Stejně jako systém navigace, která je pro laika

při první návštěvě velmi nesrozumitelná. Hlavní horní menu je méně výrazné než pomocné vedlejší menu v levé horní části. Graﬁcky jakoby k němu ani nepatřilo podmenu o řádek níž. Levé menu je nesmyslně rozděleno fulltextovým vyhledáváním, které mělo být umístěno spolu s dalším vyhledáváním na pravé straně stránek, na dvě části, které se také graﬁcky navzájem liší – zbytečně. Navíc vinařské oblasti jsou tu zbytečně dvakrát jako „Oblasti a vinaři“ a pak jako část levého menu. Jazykové mutace mohly být zařazeny spíš výše, ale co sem rozhodně nepatří, jsou odkazy na jiné portály či sponzory – možná jedno logo – vinařského fondu, ale vše ostatní patří do části věnované stránkách samotným „o stránkách“ nebo mají mít samostatnou stránku Sponzoři či zajímavé odkazy. Stránky mají přece propagovat naše vinařství a ne nějaké Mikulovsko nebo víno a zdraví apod. To vše zbytečně odvádí pozornost navštěvníků, kteří nakonec skončí úplně jinde, než potřebujeme. Pravá strana – vyhledávání budiž, ale proč reklama na mapu hned na úvodní straně portálu? Kalendář akcí tu také

nemusí být. Autoři jako by se snažili dát úplně všechny informace zcela bez koncepce na první stranu, a to je špatné. Návštěvník se nechce složitě proplétat texty a studovat systém navigace – chce konkrétní informaci a tu potřebuje co nejrychleji najít. Co se týká obsahové náplně stránek, byl odveden velký kus práce. Zřejmě bych se snažil najít cestu, jak oddělit informace pro návštěvníky z řad laické a odborné veřejnosti. Mapám by více slušely interaktivní odkazy. Fotograﬁím u odrůd révy vinné bych odstranil necitlivý copyright, který stačí uvést do zápatí stránek. Z informací mi tu chybí, čím se odlišují vína z jedné podoblasti od jiných. Jaké jsou zvláštnosti a odlišnosti, krásy a zajímavosti a v neposlední řadě – proč se to musí vidět na vlastní oči. Chybí mi funkční jazykové mutace – není nutné překládat celé stránky – spousta informací cizince vůbec nezajímá. Celkově můžu říct, že prezentace vypadá velmi lacině a neprofesionálně, působí dojmem, že vznikla bez koncepce a jasného cíle. Autoři si zřejmě neodpověděli na několik zá-

Vinařský obzor (10/2005)

kladních otázek – čím má prezentace být, komu je určená, co má prezentovat a jakou formou. Nevím, jak vypadal vývoj prezentace, zdali agentura (nemá ani vlastní prezentaci), která stránky vyvíjela, předvedla zadavatelům zpracování podobných portálů z okolních zemí, podle mne velmi kvalitní. Obávám se, že tak jak je portál postaven, bude dělat pouze ostudu nám, vinařům. Je to velká škoda, protože nám kvalitní národní vinařský portál stále chybí. Ať chcete, nebo ne, WINEOFCZECHREPUBLIC jím určitě není. Dovolil jsem si na ověření či vyvrácení mých názorů oslovit několik respondentů z různých oborů a položil jsem jim těchto pět otázek: 1. Komu jsou podle Vašeho názoru určeny tyto internetové stránky? 2. Jak na Vás působí grafické zpracování internetových stránek a proč? 3. Jaká je podle Vás orientace na internetových stránkách? Dokážete se na třetí kliknutí dostat k požadované informaci? 4. Jsou informace na stránkách v dostatečné šíři? Co Vám zde chybí o vinařství v ČR? 5. Jsou stránky důstojnou prezentací českého a moravského vinařství? Ing. Robert Ševela, Ph.D.: Investment Director, PPF Investments (CR), a.s. 1. Takové stránky by měly být určeny především turistům, zahraničním zájemcům o české víno, novinářům, redaktorům z Čech a zahraničí. Nefungují ale zahraniční mutace, což se snad změní. Dle obsahu jsou ale určeny i českým subjektům, což dělá stránky zbytečně komplikované. 2. Působí na mě nudně a nepřitažlivě. Nemá přitažlivou grafiku, na úvodní stránce je nepřehledný seznam aktualit místo toho, aby tam byl jeden prvek charakterizující téma stránek – např. vinohrad, sudy, láhve vína, nosné heslo atd., a přehled všech základních odkazů, co na stránkách je. Barvy také nejsou zvolené zrovna přitažlivě. Malé černé písmo v nicneříkajících textech – kdo to bude číst? 3. Orientace je složitější. Na třetí kliknutí se nedostanu skoro nikam – viz v oblastech – rozbalí se mapa, někde interaktivní, někde ne, navíc kombinace s textovým odkazem. Tady bych čekal přímé proklikání mapou na seznam vinařů v dané obci. Ten je mimo podle abecedy, i když s filtrem. 4. Na stránkách je velké množství informací, které tam nepatří. Sekce „O víně“ je tam zbytečně – kdo sem jde, tak už o tom, jak se víno skladuje a že je bílé a červené, něco ví. Hledal bych tady především to, co je pro ČR příznačné – dvě hlavní oblasti, klasické odrůdy, rozdělení na stolní, odrůdové, přívlastkové, způsob pěstování – vinohrad u nás a ve Francii

vypadá jinak, atd. Podobně „Víno a zdraví“ – to se jako máme omlouvat, že to pijeme? Naopak hodně informací chybí. To nejdůležitější jsem již napsal – základní přehled toho, co charakterizuje česká vína a české vinaře. Vinařství v ČR je přece úplně odlišné od klasických vinařských států, jako je Francie, Španělsko, Itálie, ale i od Nového Světa. Musíme upozornit na odlišnosti a zvláštnosti, které přitahují, a ne na „Výzvu vinařům, kteří mají zájem spolupracovat na národní značce mladých vín Svatomartinské“ – ta má být úplně na jiných stránkách. Není, alespoň jsem nenašel charakteristiku klimatu a půd v jednotlivých oblastech. Našel bych toho ještě spoustu. 5. Jednoznačně NE. Jsou zmateným shrnutím nezajímavých textů o ničem a informací, které by měly být spíše na stránkách profesních sdružení. Vůbec jsem se nedozvěděl nic o moravském Portugalu, o mělnickém Rýňáku, o výborných Sauvignonech ze Znojemska a Tramínu z Velkopavlovicka. Já bych na těchto stránkách nestrávil jako zahraniční turista ani 5 minut. Roman Veverka – umělecká agentura SolisArt 1. Dle názvu domény soudě, především zahraničním návštěvníkům. 2. Je zjevné, že se autoři snažili nahustit mnoho informací na titulní stránku. Myslím, že tento záměr lze řešit přehledněji. Působí to celkově spíše pracovně než reprezentativně, což by se pod názvem domény očekávalo především. 3. Ano 4. Jako příležitostný zájemce o vinařství nabývám dojmu, že informací je zde mnoho. Co je zásadním problémem, je jejich přehuštěnost na hlavní stránce, resp. neprakticky rozdělené základní menu. 5. Ne Stanislav Franěk – Viktorin Computers 1. Z názvu a zvoleného jazyka domény lze vydedukovat, že pro zahraniční zájemce o vína v ČR a vše s tím spojené. Z obsahu je patrný pravý opak. Stránky jsou funkční a plné obsahu prakticky jen v ČJ, v ostatní jazycích jen částečně, na některých místech je buď vidět stále čeština (některé nabídky, Anketa, Soutěž...), nebo chybí obsah (Aktuálně – zde jsou dokonce k vidění pouze nějaká „testovací data“). 2. Laciným dojmem. Chápu, že u informačního portálu nelze „vymýšlet“ veliké graﬁcké „vychytávky“, ale např. systém práce s barvou a velikostí písma jako zvýrazňujícím prvkem je tristní, je-li v tom vůbec nějaký systém... 3. Souvisí částečně s bodem 2. Zejména levé menu, kdoví proč přerušené dialogem pro vyhledávání, je dost nešťastné . . . 4. Nemohu posoudit, jsem laik . . . 5. Dle mého názoru ne…

517

Miloš Bittner – Eurotel Praha, spol. s r. o. – spolupracovník serveru O víně – www.ovine.cz 1. Myslím, že širokému okruhu internetových návštěvníků, a to nejen z České republiky. Otázkou je, kolikrát se návštěvník na stránky vrátí, avšak myslím, že zejména začínající objevitel vín zde najde to, co hledá. Důležité je v každém případě velmi často aktualizovat a několikrát týdně přidávat novinky, ankety, témata k diskusi, odpovědi odborníků, atd. 2. Nepůsobí na mě, přiznám, příliš vinařsky. Hledal bych typičtější a vyhraněnější barevné zpracování, větší přehlednost a jednoduchost. V té je síla. Přebytek informací na jednom místě může ublížit. 3. Orientaci bych hodnotil jako standardní a dobrou. Když něco hledám, většinou velmi rychle najdu. Při několikáté návštěvě webu je orientace lepší a lepší. 4. Šíře je dobrá, pro leckoho možná dostačující, avšak chybí mi názory jednotlivých vinařů a vinařských osobností. Rozhovory na diskutovaná témata, podrobný popis obecné kvality jednotlivých vinařských ročníků, statistiky jednotlivých ročníků (sklizně, cukernatosti, srážky, teploty), problematika zátek, popis jednotlivých vinařských soutěží, problematika archivace vín...atd. 5. Obecně myslím, že ano. Kvalitu však prověří čas a každý návštěvník, který se na stránky po čase vrátí, pozná velmi rychle, je-li tendence stejná, vzestupná nebo sestupná. Ivo Padalík – malý vinař – Starý Poddvorov 1. Po krátkém zhlédnutí jsem nabyl dojmu, že se jedná spíše o informační server pro místní vinařské turisty, nikoliv jak je v názvu „Oficiální webová prezentace moravských a českých vín“ k tomu ještě umocněna názvem domény „wineofczechrepublic.cz“. Pokud se budu držet názvu serveru, myslím, že náplní by měla být komplexní a dravá propagace vína a vinařství s důrazem na to, co odlišuje naše, unikátní vinařství od celého světa. Unikátem je obrovská spousta malých vinařů, vinařských firem a obrovský nárůst kvality vína, u nás vyšlechtěných odrůd, apod. 2. Působí na mne asi jako zpravodajský server. Vůbec mne nenadchne. Myslím, že grafika je značně chudá. Prostě pokud člověk navštíví oficiální prezentaci vinařství dané země, tak stránky musí nadchnout! 3. Nebyl čas vyzkoušet.....ale jedno pozitivum vítám, a to třídění informací podle zaměření návštěvníka: Pro veřejnost, pro odborníky, pro tisk apod. Jinak zbytečně moc balastu, který patří spíše do kategorie „národního serveru“ 4. – 5. V žádném případě! K důstojnosti toho patří mnohem více .

518

Vinařský obzor (10/2005)

Ad „Naše vinařství si zaslouží důstojnější prezentaci“ Z původních stránek jsme převzali jen název a větší část textů, jinak je vše uděláno prakticky znovu. Co se týče názvu – ten je „zděděný“, je použitelný pro zahraničí a (s výhradami) i pro návštěvníky z ČR, což je hlavní cílová skupina webu. Český název webu souvisí také se jménem značky našich vín a počítá se s tím, že v češtině budou používány domény www.vinazmoravy.cz a www.vinazcech.cz. Problematika diskuse o těchto stránkách se dá v rozdělit do několika okruhů: 1) Kvalita obsahu a textů – zde bude, myslím, nejméně diskusí. Texty jsou z velké části založeny na textech prof. V. Krause – zejména z knihy „Setkání s vínem“, případně psaných speciálně pro SVČR. Zcela jistě u nás nenajdete autora, který by napsal kvalitnější a fundovanější texty o víně a vinařství. 2) Koncepce a struktura stránek. To je téma pro věčné diskuse, různé názory a přístupy. Obsah webu je záměrně nabitý informacemi (pokud by nebyl, pak by byl naopak kritizován, že je „prázdný“). Struktura menu a přístupu je zvolena, myslím, správně. V horní části je dvoustupňové menu, které zpřístupňuje hlavní „pasivní“ informace; na hlavní stránce jsou kromě aktualit „vypíchnuty“ odkazy na nejdůležitěj-

ší témata webu (oblasti, kalendář atd.), servisní odkazy a interaktivní sekce. Koncepce je zaměřena na to, aby byla stránka živá, částečně opravdu „zpravodajská“. Jde o to, aby měli návštěvníci důvod se na stránku pravidelně vracet pro nové, aktuální informace. 3) Technické řešení je na současné špičce – jde o dynamicky generované stránky založené na technologii XHTML, CSS, PHP, MYSQL. Stránky jsou optimalizované i pro alternativní vyhledávače, jsou kompletně redakčně ovládány, umožňují rychlou aktualizaci obsahu, obsahuji interaktivní moduly (otázky–odpovědi, registrace vinaře, přidávání akcí do kalendáře, soutěž atd.), budou lokalizovány do čtyř jazyků. 4) Grafika je bodem, u kterého s autorem částečně souhlasím a má to prostý důvod: grafika národního webu našich vín a vinařství musí nutně navazovat a korespondovat s celkovým grafickým pojetím prezentace našich vín („Corporate itentity“). Souvisí to s vybráním grafické značky (značek) našich vín, jména značky, dopracování grafického manuálu (doporučené barvy, tvary, písma atd.). S tím souvisí také nákup profesionálních fotografií pro „image“ našich vín. Na této věci Vinařský fond pracuje a tato věc by měla být dokončena do konce října t.r. Poté se počítá s přepracováním designu i webových stránek. Jistě každý chápe, že pokud nebyla otázka designu celkové prezentace našich vín dokončena, bylo logické udělat design webových stánek spíše jednodušeji a neutrálně.

Je velmi dobře, že se diskutuje o obsahu a vzhledu národní webové stránky našich vín a našeho vinařství. Nemohu upřít autorovi jeho názor, nicméně jsou i jiné názory, které spontánně přišly na naši e-mailovou schránku, např. „Musím jenom konstatovat, že jste odvedli výbornou práci“ (Libor Zlomek, 29. 7.), nebo „...jako laik se vztahem k vinařství využívám možnosti reagovat na nový web. Musím jednoznačně pozitivně hodnotit odvedenou práci, především její obsah. Dle mého názoru se podařilo vykrýt mrtvý bod...“ (Pavel Drgáč, 8.8.). Odpovídá tomu i výsledek ankety „Líbí se Vám tato stránka?“, která probíhala na stránce a skončila s výsledkem „Líbí velmi“ – 158 hlasů, „Docela líbí“ – 56 hlasů, „Příliš nelíbí“ – 21 hlasů a „Nelíbí“ – 25 hlasů. Systém ankety má sledování IP adres, není to tedy tak, že bychom si kladné odpovědi „naklikali“ sami. Jen pro informaci: nyní se počet denních přístupů pohybuje mezi 150 – 200 a má rostoucí tendenci. Bylo by možno popsat polemikou ještě několik stran, nicméně větší smysl bude vyzvat nejen autora článku, ale všechny čtenáře k zaslání konkrétních, věcných připomínek s návrhem možných variantních řešení. Web se stále vyvíjí, počítá se se zmiňovanou graﬁkou, nyní se pracuje na jazykových verzích. Vždyť i ty zmiňované stránky např. německých nebo rakouských vín se do dnešní podoby vyvíjely několik let a také se o nich dá polemizovat. Ing. Pavel Krška, 30. 9. 2005

Mapa vinafisk˘ch oblastí âeské republiky • standardní rozmûr 960x660 mm • schematická mapa vinafisk˘ch oblastí a pod- od 75,(vã. 5% DPH) oblastí podle nového vinafiského zákona 321/2004 Sb. a podrobná mapa jednotliv˘ch vinafisk˘ch podoblastí • uvedení ploch vinic s rozdûlením dle kategoriza- Pfii vût‰ím odbûru ce vinic • vyznaãeny jsou velikosti vinafisk˘ch obcí dle plochy, katastrální hranice je moÏnost slev! vinafisk˘ch obcí a vinafiské cyklotrasy • na rubové stranû je popis vinafisk˘ch podoblastí, seznam v‰ech viniãních tratí âR a adresáfi vinafisk˘ch institucí. Mapa bude k dispozici téÏ v laminované verzi k zavû‰ení na zeì a nebo neskládané v roli. Termín distribuce a ceny budou aktuálnû sdûleny ve VO. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (10/2005)

519

Welcome to Petrolina – the future is here!

Do Petroliny jsem přicestovala jako členka pětičlenné skupiny zahraničních posuzovatelů brazilských vín na soutěži Hyatt Wine Awards, která se v červenci konala v hotelu Grand Hyatt v Sao Paulu. Jean–Philippe Tytgadt a Olivier Frey z Belgie, Richard Cooper ze Chicaga, Yuri-

ha, a Saulo Xavier de Farias, hejtman státu Pernambuco, který s námi cestoval po celou dobu našeho pobytu v jeho regionu. Nasedli jsme do terénních chevroletů a vydali se po silnici, kterou sdílely jak občasné kamiony vyhlížející jako ve Spielbergově ﬁlmu „Duel“, tak koňské či oslí spřežení, podél níž se pásly ovce, kozy i krávy. Projížděli jsme osadami připomínající favelas v Rio de Janeiro a jedním větším městem – Lagoa Grande. To, že je hlavním městem vinařské oblasti Vale do Sao Francisco, poznáte při projíždění nejen podle velkého nápisu, ale i podle toho, že na každém rohu i uprostřed vozovky stojí pouliční prodavači nabízející čerstvé hrozny. Po dvou hodinách jízdy jsme dorazili k branám farmy Milano, pojmenované po nedávno zesnulém společníkovi Gualberta, kteVinice ve Vale do Sao Francisco v různých fázích vege- rý z této severoitalské metropotačního cyklu (v popředí právě po řezu, v pozadí právě le pocházel. Nejprve jsme projeli po sklizni) vesnicí samotné farmy Milano, kde mají své skromné, byť adeko Shimizu z Japonska a moje maličkost jsme po kvátní příbytky zaměstnanci farmy s jejich ročtyřech hodinách letu s mezipřistáním v Recife dinami. Nachází se zde i vlastní škola, kostel vystoupili z Boeingu 737, který sem ze Sao Paua fotbalové hřiště (každý mladý Brazilec si totiž la létá jednou denně (pro představu Evropana myslí, že právě z něj vyroste další Pelé či Ronalto znamená, jako kdybychom letěli z Prahy do dinho). Silnice se změnila na cihlově zbarvenou Madridu s mezipřistáním v Lisabonu). Na letišprašnou vozovku (půda je v této oblasti bohatá ti nás čekal José Gualberto de Freitas Almeida, na železo) a po dalších 2 km jízdy jsme dorazimajitel farmy Fazenda Milano s jejími plantáželi na usedlost, kde nás přivítala paní domu, Gumi, ovocnými sady a vinohrady o rozloze 2000 albertova manželka Nina, původem z Galicie

Právě pučící vinice ve Vale do Sao Francisco

Vinice ve Vale do Sao Francisco před sklizni v severním Španělsku. Rodina de Freitas Almeida je jedna z nejbohatších ve státě Pernambuco, avšak na rozdíl od zbohatlíků východní Evropy to na sobě nedává vůbec znát. Naše pokoje se nacházely ve stejném křídle usedlosti jako pokoje jejích majitelů a stolovali jsme spolu s guvernérem státu vždy u společné tabule. Na Fazendě Milano byl takový klid, že v noci byly slyšet jen cikády a ráno bečení oveček, které se pásly pod našimi okny. Následující dny jsme podnikali exkurze do vinohradů, mangových sadů, šlechtitelských školek a zkušebních vinohradů a laboratoří institutu Embrapa a jejího školicího centra pro mladé enology, viděli jsme četné akvadukty a různé zavlažovací systémy a navštívili jsme i přehradu Sobradinho. Vale do Sao Francisco je nová vinařská oblast, která se nachází podél stejnojmenné řeky ve státě Pernambuco v severovýchodní Brazílii, nějakých 2200 km od Sao Paula v tropické oblasti. Tato úrodná oblast byla donedávna zná-

520

Vinařský obzor (10/2005)

Institut Embrapa a jejich školící centrum (a minivinařství) pro studující enology má jako zahrada Brazílie – pěstují se zde mango, papája, banány, kvajáva, maracuja, ananas, pitanga, caja a další exotické ovoce. Révě vinné se zde rovněž dobře daří, pěstuje se především pro stolní hrozny. Také hybrid Isabella je hojně vysazován, který je vhodný pro výrobu hroznových džusů. Ovšem za posledních pět let, kdy brazilské vinařství prožívá tzv. revoluci, začalo se i zde experimentovat s moštovými odrůdami révy vinné Vitis vinifera. Vysoce kvalitní voda z řeky Sao Francisco je zdrojem vláhy a celá oblast má svou vlastní síť umělého zavlažování s četnými akvadukty. Navíc přehrada Sobradinho, která je největší na světě a na jejímž dně lze při potápění spatřit tři velká města i s kostely, vytváří svou obrovskou jezerní plochou velmi příznivé mikroklimatické podmínky. Investice do rešerší spojených s prozkoumáváním

vhodných odrůd a podnoží a jejich adaptabilitu pro místní vinohradnictví vkládají státní organizace Embrapa, společně s osmi vinaři, kteří se v regionu usadili a založili zde svá vinařství (např. Botticelli, Garziera, Bianchetti & Tedeschi, Vini Brasil & Dao Sul a v sousedním státě Bahía Vinícola Miolo). Každý z nich obhospodařuje přibližně 2000 ha půdy, z toho zhruba na 200 ha experimentálních vinic vysadili révu vinnou. Dobře se vede odrůdám Syrah, Petite Syrah neboli Duriff, Moscato Canelli, Chenin Blanc, Cabernet Sauvignon, Ruby Cabernet, Tannat, Touriga Nacional, Barbera, Sangiovese Grosso a v pokusné výsadbě jsou Flora, Schönburger, Deckrot, a zejména portugalské odrůdy Alfrocheiro, Periquita a Tinta Roriz. Jelikož se oblast Vale do Sao Francisco nachází v tropickém pásmu (v době mé návštěvy uprostřed „zimy“ se teploty pohybovaly mezi 22–29 °C), je možné do roka sklízet v průměru 2,5krát. V praxi to znamená, že lze ve vinicích spatřit jeden vinohrad, který právě pučí, jinde je těsně před sklizní nebo právě po ní a další vinice odpočívá (tzv. hibernace probíhá zpravidla 45– 55 dní). Vína jsou příjemně pitelná, plná a harmonická, velmi ovocitého charakteru. Moscato Canelli dává vína typu Asti, která jsou jemně perlivá a výrazného hroznového aroma. Syrah a Cabernet Sauvignon reservy nebo kupáž obou těchto odrůd, které uvádí na trh pod etiketou

„Létající vinař“, portugalský enolog Carlos Moura ve vinařství Rio Sol

Školka a klonová selekce ve Fazenda Milano

Zavlažování vinic – Vale do Sao Francisco Rio Sol portugalsko–brazilská firma (Vini Brasil a Dao Sul) na Fazendě Santa Maria získaly v nedávné soutěži vín Hyatt Wine Awards v Sao Paulu zlaté medaile. Velmi atraktivní a vtipná adjustáž a design etiket mají své kořeny ve Velké Británii. Enolog Carlos Moura, který sem dojíždí každé dva měsíce z Portugalska, dohlíží na vinifikaci a zrání a výsledná vína se opravdu mohou řadit mezi špičky. A co přinese budoucnost – zejména v době evropské krize vín? V oblasti Vale do Sao Francisco jsou vinaři velmi flexibilní – pokud si trh bude žádat jejich vína, budou se výsadby vinic zvyšovat geometrickou řadou, a pokud ne, zůstane rozloha vinic této oblasti stabilní (v současné době činí okolo 8000 hektarů). Text a foto: Helena Baker

Výrobní a odbytová hala, Rio Sol

Vinařský obzor (10/2005)

521

Jak Johan Snášel hrál karty s kronprincem Rudolfem Zkrátka, všechen obsah soudku byl fuč – vypit do dna. Johan Snášel byl však znamenitý mistr stolařský, ale také znamenitý lakýrník, čili Baron Prášil. Rád se vychloubal svými styky s barony, hrabaty, knížaty a byl prý s nimi jedna ruka. Tykal si prý s nimi, hrával s nimi karty, dokonce i s kronprincem Rudolfem. Jak to bylo, to nejlépe nám poví Johan Snášel sám: „Měl sem lifrovat hraběti Mitrovskýmu ze Sokolnic dva šuplotkosny, a poněvač mně chyběly některé klajnykajty, tož pustil sem se pro ně do Vídně. Vystópl sem na norpóně a po prótrštróse idu do města. A jak tak idu, slyším najednó zavolat: „Johane“! Že by to volal někdo na mě, to mě vůbec nenapadlo. Idu klidně dál a zase „Johane“! a už to bylo hlasitější a najednó cétím, jako by zamnó někdo doběhl, obrátím se a on to sám ﬁrst Johan Lachlštajn. Povídá: servus menovče, co tu zháníš? Mám lifrovat hra-

běti Mitrovskýmu ze Sokolnic dva šuplotkosny, a tož přijel sem kupit fornýry a frcírunky. „A měl bys chvílu kdy?“ – Pro tebe menovče všecko! „Víš co, poď se mnó do purku, je tam hrabě Pikolóminy a přinde taky krónprinc Rudolf, hodíme si pagátla.“ A tak sme šli. Přicházíme k purku, hauptvacha řvala do kvérů. Vachkomandant jakmile uviděl ﬁrst Lichlštajna, bylo hned pasírt. Šli sme do prvního štoku a tam v cimře čekal už hrabě pikolóminy. Lichlšajn hned mě představil: „Můj kolega Johan Snášel ze Žarošic, tarokář ersteklas, jak přinde kronprinc Rudolf, budeme komplet a hodíme si.“ Sotva to dořekl, otevřó se dveře a kronprinc Rudolf v plné parádě je tady. A zase: Můj kolega Johan Snášel ze Žarošic, sme štyří, dáme si taročky. Kronprinc Rudolf podal mně ruku a povídá: „Ajnfrštandn, dáme si, ale já nebyl doma, já du direkt z krysministéria a nemám prachy.“ I povídá Lichlštajn: „Johane, puč mu tisícovku.“ Tak sem mu ju půčil a hráli sme. Mně padal list jedna radost. Hrál sem samí trojky anebo furt ﬂekoval. Za hodinu byli všicí holí a začali šorfovat. „To néni žádná hra, povídám, šlus, nehrám!“ A bylo po hře. Krónprinc Rudolf se nakloní ke

mně a povídá: „Johane, nedělé hlóposti a dé mně aspoň stovku na ótratu. – Tady máš lumpe stovku a podruhí nehré s pánama.“ V květnu 2005, dle vyprávění R. Malíka napsal syn Oldřich Malík Lifrovat – dodat (splnit objednávku) Šuplotkosny – Schublade = zásuvka Kasten = skříňka, komoda Klajnykajty – Kleinigkeiten = Maličkosti Norpón – Nordbahn = severní (nádraží, dráha) Protrštráse – Prater Strasse =Ulice k Prátru Fornýry – furnier = dýha (překližka) Frcírunky – Verzierung = ozdoba Do purku = do hradu (sídlo císaře) Pagátla = taroková hra Hauptvacha – Hauptwache = hlavní stráž Wachkomandant = velitel stráže Pasírt – passieren = volně projít V cimře – in Zimmer = v pokoji Ersteklas – erstklasig = prvotřídní Ajnfrštandn! – Einverstanden! = domluveno! Dirkt z krysministéria – direckt aus Kriegsministerium = přímo z ministerstva války

Historické osobnosti a události našeho vinařství minulého století – říjnová výročí 18. 10. 1915 zemřel JUDr. Otakar baron Pražák, protektor Zemského vinařského spolku pro markrabství Moravské. VO 9, 1915, č. 10, str. 101. 3.–5. 10. 1925 byla uspořádána v Brně na stadionu velká výstava hroznů výstavním výborem ZVSMM. Nejvíce vzorků poskytly Velké Pavlovice a Mutěnice. Zastoupeno bylo též Slo-

vensko 7 vzorky a Podkarpatská Rus 3 vzorky. Bylo vystavováno též v menší míře ovoce. Zahájení se aktivně účastnilo krátkými vstupy mnoho vinařských i ovocnářských odborníků. VO 19, 1925, č. 16, str. 129. František Klobáska oslavil 10. října 1965 své 75. narozeniny. Byl znám vinařům jako vynikající odborník, sklepní inspektor, básnicky a pě-

Vinaﬁem v Africe i leckde jinde

vecky nadaný. V jeho činnosti pokračují jeho děti, Libuše Domanínská a Ing. Zdeněk Klobáska. Vinohrad 58, 1965, č. 11, str. 176. Oslaveno 100 let výroby šumivého vína v Bzenci. Vinohrad 68, 1975, č. 10, 2. strana obálky. Podle uvedených zdrojů zpracoval Ing. Drahomír Míša

190,-

Antonín Koneãn˘, ná‰ pfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj (vã. 5% DPH) bohat˘ Ïivot spojen˘ s vinnou révou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie mimo jiné i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, Rok vydání 2004 Poãet stran 202 + 16 stran fotopfiílohy, Formát 12 x 18,8 cm, Vazba váz. ·ir‰í nabídku publikací a kontakty najdete v zadní ãásti ãasopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

522

Vinařský obzor (10/2005)

V Polsku se rodí noví hrdinové extrémního vinařství

Je snad jisté, že se v žádném případě nestanou vinařskou velmocí, která by si zajišťovala konzumované víno z vlastní produkce byť jen v několika málo desítkách procent polské spotřeby. Nicméně Polsko má svoji vinařskou historii, která byla přerušena a nyní začíná několik skutečných nadšenců s jeho obnovou, i když od píky. V současné době již probíhá projekt obnovy podkarpatských vinic. V lednu letošního roku proběhla ve východopolském městě Jasło konference „Podkarpatské vinohrady“. Jednou z důležitých prezentovaných novinek bylo to, že v polovině ledna byl v Polsku schválen seznam povolených odrůd révy vinné. Stát v Polsku věnuje této raritní záležitosti vinařství značnou podporu, neboť by bylo zajisté lákavé nabízet významným státním návštěvám víno z domácí produkce. Dříve bylo Polsko považováno za zemi nevhodnou k pěstování révy, ale aktivity několika jedinců začínají odborníky přesvědčovat o opaku, a to naprosto transparentním a nekompromisním argumentem: přírodní kvalitou vín. Roman Myśliwiec, Dionysos z Jasła O prvním muži mezi polskými vinaři, který je pro ostatní doslovným vinařským guru, jsme přinesli příspěvek ve VO 6/2004 z pera našeho přispěvovatele a bořetického vinaře Bogdana Trojaka. Dionysos z Jasła – takto je nazýván Roman Myśliwiec, bývalý horolezec zdolávající Hindúkúš či Himaláje, který se počátkem osmdesátých let po několikaletém obchodová-

ní s kdečím vrhl na vinohradničinu. Je samouk a nikdy jej nikdo nezaměstnával – vždy se zaměstnával sám. „Tak jakou jste měli cestu? Líbí se vám ubytování v Hotelu Pod Skalou?“, přivítal nás, Vinařský obzor a účastníky výjezdního zasedání klubu ostravských vínobuditelů K.A.H.A.N., laskavými slovy Roman Myśliwiec, a to i přes naše téměř tříhodinové zpoždění. „Za týden budeme s místními vinaři taky cestovat – v rámci projektu „Podkarpatské vinohrady“ organizuji pro drobné a začínající pěstitele osvětovou exkurzi za vinařstvím Maďarska. Ve dvaceti lidech navštívíme vinaře v Tokaji a Egeru“, byla další Myśliwiecova slova. Jak poté uvedl, projekt probíhá v letech 2004 až 2006 a je ﬁnancován polskou samosprávou (asi na úrovni našich krajů). Kromě pěstitelských aspektů se budou zajímat o agroturistiku a možnosti lokální gastronomie. Jsou si vědomi, že propagace vinařství v jejich regionu půjde velmi pozvolna a pomalu, a to z jednoho prostého důvodu: vína je poskrovnu. „Vinic je tu zatím málo, celkem asi 50 hektarů, což tvoří asi čtvrtinu z celkové plochy polských vinic. Osázené plochy nejsou ucelené, spíše značně rozdrobené, nicméně zde máme zajímavou perspektivu rozšíření. Finanční efekt máme dobrý, ale jedná se o malá množství, která posunují rozvoj oboru jen pomalu kupředu. V našem kraji mezi zemědělci zatím převládají ovocnáři. Věřím ale, že nás, vinařů, přibude“, těší se Roman Myśliwiec. Účastníci jím vedených enologických kurzů z řad začínajících malopěstitelů mají zajímavou motivaci – ten z nich, který kurz zvládne nejlépe, kurzovné nemusí hradit. Studium na kurzech je převážně z Myśliwcových knih, kterých již napsal několik. Ve vinařině je samouk, který začínal v roce 1982 s kontakty na vinaře a instituty v Maďarsku a na Slovensku. Zkoušel pěstovat mnohé odrůdy, z nichž některé zavrhl, jiné dokonce šlechtil a je autorem odrůdy Jutrzenka (česky Večernice), která pochází z křížení Seyve Villard 12 375 a Pinot blanc. „Už mnoho let udržuji odborné styky s vašimi předními šlechtiteli, jako je profesor Kraus nebo vinaři Mádl a Michlovský“, zdůrazňuje Vinařskému obzoru Myśliwiec a dodává: „Vzhledem k našim drs-

ným zimám se zaměřuji na šlechtění odrůd s vyšší mrazuvzdorností, s čímž mají moravští šlechtitelé dlouholeté zkušenosti. Vaše vinařství bedlivě sleduji od svých vinařských začátků před více než dvaceti lety a musím konstatovat, že od roku 1989 urazilo obrovský kus cesty směrem ke kvalitě. Pamatuji si na doby, kdy se běžně nabízená vína nedala často pít, a nyní je v nabídce tolik skvostných vín. Je dobře, že vaši vinaři poznali správnou cestu. Já se na každou cestu na Moravu těším, protože zde vždy mohu čerpat novinky a zkušenosti. Kultura konzumace vína je u nás nastavena hodně nízko, což se například u vás v Česku už značně zlepšilo. Věřím, že my, vinaři v Podkarpatí, přispějeme k podobnému procesu osvěty v Polsku. Roman Myśliwiec obdělává vinice o rozloze necelých dvou hektarů, ale hlavní zdroj příjmů, z kterých pak financuje i další rozšiřování firmy, je révová školka o rozloze 60 arů s roční produkcí 90 000 sazenic, z nichž pouští do prodeje 50 až 60 tisíc jako první třídu. „V současné době zkouším a ověřuji 200 odrůd. Odrůdové víno připravuji z patnácti z nich, přičemž se už nyní ukazuje, že rentabilita pěstování a výroby vína zde bude jen asi u pěti z nich,“ uvažuje Myśliwiec. Během naší návštěvy si také postěžoval na nesmírně přísné polské předpisy v oblasti vína, které svou přísností zdaleka předčí mnohé vinařské země. Velké množství byrokratických procedur a různá povolení, které nutí malovýrobce do neúměrně rozsáhlých investic, jsou tím, co často odrazuje drobné vinaře od zvětšení provozu. Jak jsme již uvedli výše, Roman Myśliwiec se zaměřuje zejména na interspecifická novošlechtění. Se skromnou samozřejmostí k tomu dodává: „Snažím se svá vína připravit co nejpřírodněji, s co nejmenšími zásahy jak ve vinici, tak i ve sklepě. Chemická ochrana je díky volbě odrůd minimalizována, hnojím jen organicky, v tomto případě hnojem. Právě rezistentní odrůdy jsou dle mého názoru nejvhodnější pro aplikaci biodynamických principů do pěstování. Filtr sice někde mám, ale zrezivěl – nepoužívám jej totiž. Filtrací bych připravil vína o složky, které dotváří přirozenou plnost. Domnívám se, že v rezistentních křížencích je

Vinařský obzor (10/2005)

budoucnost. Budoucnost bude chtít co nejúplnější přírodnost produktu a to tyto odrůdy mohou nabídnout. Je třeba ovšem aplikovat klasickou technologii, nikoli přetechnologizovanou průmyslovou fabrikaci. Další důležitou věcí je příprava kupáží. Některé odrůdy totiž vyniknou jen v určité směsi, jinak jsou méně přijatelné. Mám zkušenost, že přirozené víno bez filtrací a cizích aditiv chce nejméně dvě zimy k tomu, aby vyzrálo k naplnění do lahví.“ Své vinice má Roman Myśliwiec na mírných jihozápadních svazích, což mu umožňuje běžně realizovat sklizeň již v září, a to za vysokých cukernatostí. Na dotaz, jaké tu bývají zimy, s úsměvem odpovídá, že mírnější než na Sibiři. Půdy zde jsou hlinité a hluboké. To je předpoklad vysoké minerality a hutnosti vín a tyto vlastnosti vína Romana Myśliwiece mají. Polský vinař se ovšem občas potýká s problémy, které si naši vinaři neumí vůbec představit. „Nevěřili byste, jak je obtížné sehnat pro vás tak banální zboží, jakým jsou láhve na víno. Řešíme to používáním láhví již vrácených. Je to jakási přirozená recyklace. Samozřejmě, když jedu na Moravu, vždy se zastavím ve velkoobchodě s vinařskými potřebami a naplním auto nezbytnými věcmi, jako jsou třeba zase ty láhve, které bych u nás jinak prostě nesehnal“, stěžuje si Roman Myśliwiec. Letos začal budovat při své vinici nové sklepní hospodářství, kde by měla být součástí i garáž na mechanizaci, lisovna, sklep (polopovrchový), degustační sál a ubytovací kapacity. Budova bude ze shora zakrytá zeminou tak, aby na střeše rostla tráva a drobný porost. Firmu by tak chtěl zvýšit až na konečných 4 až 5 hektarů. OCHUTNALI JSME: Rosé (kupáž ročníků 2003 a 2004) – jedná se o směs rezistentních odrůd. Vůně je intenzivně ovocitá s tóny malin a karamelu. Chuť je kořenitá, s tóny sušených křížal, v dochuti je pak zřetelná slanost a mineralita způsobená vysokým obsahem hořčíku v půdě. Bylo připraveno jen z modrých hroznů, bez nakvášení. Rondo 2002 – barva byla hluboká a temná, vůně plná a s živočišnými tóny surové kůže. Plná a komplexní chuť nepostrádala uhlazenost a noblesu, v dochuti lehce vyskočila hořčinka. Elmer 2002 – odrůda je pojmenována podle amerického šlechtitele Elmera Swensona, který při šlechtění používal Vitis labrusca. Toto víno bylo připraveno metodou časné fortifikace starším vinným destilátem z té samé odrůdy. Barva vína byla jantarová až medovinová. Ve vůni bylo lze identifikovat tóny sušeného ovoce, medu, staré slámy a zeminy, přičemž se tyto složky projevovaly i v chuti.

Jutrzenka 2003 – tradiční a ve středověku hojně připravované medové víno, kde se během kvašení postupně přidává 4 až 6 kg medu na hektolitr. Víno světle žluté barvy mělo jemnou propolisovou vůni a v chuti vynikaly tóny čerstvé máty a jarního černorybízového poupěte. Bylo použito lipového medu od jednoho z nejlepších producentů v regionu. Wiktor Szpak, žák Dionýsa z Jasła „Začal jsem vinohradničit jen tak z legrace u domu, pak jsem potkal Romana Myśliwiece, ochutnal jeho vína, přestal kupovat vína v obchodě a vysadil více. Nyní už vinařím naplno, z koníčka se stal kůň,“ směje se v úvodu naší návštěvy Wiktor Szpak a při těchto slovech bere do rukou prsť od keřů révy kousek za domem, promílá ji mezi prsty, hněte, doslova se s ní mazlí a vysvětluje půdní podmínky tohoto

523

s umístěním hroznů téměř u země zabezpečuje vysoké cukernatosti. Pěstuje dvě desítky odrůd, z toho 10 je stěžejních a z nich připravuje víno. Letos si Szpakovi pořídili svůj první klasický dřevěný sud, jinak připravují víno ve skleněných demižonech. Vykopáním prostory pro sklep, kam je přímý vchod ze suterénu domu, zabezpečili nové prostory pro rozšiřující se produkci. Zdá se, že v Podkarpatí vinařství nezahyne – vždyť Wiktor Szpak, původně žák Romana Myśliwiece má už nyní pod sebou desítku malopěstitelů, které vede a někteří z nich už vysadili i několik desítek arů vinic.

OCHUTNALI JSME: Sibera 2003 – víno je zelenkavě žluté barvy. Vůně je kosatcová s tóny ušlechtilých květů. Chuť je jemně hedvábná, otvírá se do plnosti, kulatosti, dochuť je pěkně harmonická s tóny kompotovosti. Výborné víno z výborného ročníku. Muškát oděský 2003 – ve vůni jemně aromatický, v chuti zaujme příjemná kyselinka, která vybízí k dalšímu doušku. Dochuť je čistá, ale kratší. Regent 2004 – barva je rubínových odstínů, vůně sametová a ještě poněkud živá. Chuť má velmi pěknou strukturu a vyrovnanost, evokuje potenciál zrání, dochuť Elwira a Wiktor Szpakovi. On je učitelem biologie, ona učí je příjemně navinulá, hudbu. Ideální spojení s vinařtvím hladká, džemová. místa. Půda je zde po ledovci hlinitá až jílovitá, v profilu má až 25 m. Mezinárodní den vína – Jasło 2005 A vrací se znovu ke svým vinařským začátMěsto Jasło se stává v posledních letech podkům pod Myśliwiecovým vedením: když si pozkarpatským vinařským centrem. 22. října tohoději uvědomil, co vlastně chce, zakoupil pěkný to roku se zde uskuteční mezinárodní setkání pozemek pro další výsadby a nyní má celkem odborníků z oblasti vinohradnictví a vinařství. 30 arů vinice, z toho je tisíc plodných keřů pro Budou zde prezentovány i stroje a zařízení, japrodukci hroznů k výrobě vína, ostatní je malá kož i finální výrobky a vinařská turistika spolurévová školka. První sazenice, stejně jako rady pořádajících zemí (Česká republika, Slovensko, a zkušenosti, přebíral od svého učitele Romana Maďarsko, Německo a Rakousko). Generální Myśliwiece. Do budoucna chce vysadit vinice konzulát České republiky v Katowicích nabína připravovaných pozemcích o výměře celkem zí možnost podpory při účasti tuzemských vi1,5 hektaru. nařů i firem dodávajících potřeby a technolo„Bývají zde hodně studené zimy, naprosto gie pro vinohradnictví a sklepní hospodářství běžně míváme –25 °C, takže občas vymrzají na tomto pilotním podujetí. Obchodně-ekonicelé tažně“, vysvětluje specifika zdejšího vinomický úsek Zastupitelského úřadu ve Varšahradnictví Szpak. Dříve se ženou pěstovali jako vě, GK v Katovicích a také i varšavské zastoumnoho místních drobné ovoce – rybíz, višně – pení CzechTrade zdůrazňují, že se setkávají se a prodávali přebytky, takže zahradničina jim zájmem polských partnerů hlavně o spolupráci byla odjakživa vlastní. v oblasti materiálně-technického zabezpečení Ve vinici má vedení na hlavu, a to v drátěnprogramu, know-how, případně investiční obce, takže letorosty jsou dlouhé téměř dva metlasti, ale samozřejmě i v oblasti cestovního rury a listová plocha je tím pádem velká, což spolu chu – vinařské turistice.

524

Vinařský obzor (10/2005)

Kontaktní údaje pro zájemce: Jiří Banot a Jacek Sokolowski, CzechTrade Varšava, mobil: 0048–507326326, tel./fax: 0048–134321905, e-mail: j.sokolowski@poczta.onet.pl, paní Danuta Cichoň, tel./fax: 0048– 134458554 Další informace o polském vinařství získáte například na těchto internetových stránkách http://www.podkarpackiewinnice.pl http://www.golesz.pl http://www.winorosl.strefa.pl http://www.winnicajasiel.pl http://www.instytutwina.pl

Fota na titulní straně: 1 – Wiktor Szpak, nejprve žák Romana Myśliwce a nyní již učitel několika začínajících pěstitelů na svém vinohradě. Vpravo se nachází jeho révová školka, stejně pečlivě obdělávaná jako u Myśliwce. 2 – Roman Myśliwiec, guru podkarpatských vinařů 3 – Skupinka lahví z mikroprodukce Wiktora Szpaka 4 – Roman Myśliwiec nabízí vzorek svého vína degustátorce z ostravského klubu K.A.H.A.N. Elen Eliášové 5 – Vinice a školka Wiktora Szpaka Text a fota Richard Stávek (autor nechtěl některé již publikované věci opakovat a doporučuje proto pro úplnou informaci o tématu čerpat z příspěvku B. Trojaka ve zmíněném Vinařském obzoru č. 6/2004)

KAPKOVÁ ZÁVLAHA – pro zemědělství, skleníky, zahradnictví, okrasné plochy POSTŘIK A MIKROPOSTŘIK – pro fóliovníky, množárny, školky, zeleninu, trávníky FÓLIOVÝ PROGRAM – mulčovací a krycí fólie s UV stabilizací, s antidrop úpravou nebo jinak speciálně ošetřené ZÁVLAHY OKRASNÝCH ZAHRAD – řešení závlahy v exteriéru i interiéru ROZPUSTNÁ HNOJIVA – komplexní hnojiva pro sady, zeleninu, květiny a trávník – hnojiva s převahou N, Ca, Mg, P, S, K – mikroelemnty - Fe, Mn, Zn, Cu, kombinované DODÁVKY A VYBAVENÍ SKLENÍKŮ – repasované i nové skleníky včetně klimatizace, topení, stínění, závlahy a pěstebních stolů PÁSOVÉ ZAVLAŽOVAČE NABÍZÍME BEZPLATNÉ VYHOTOVENÍ PROJEKTU, PORADENSTVÍ A SERVIS

www.netafim.cz

NETAFIM CZECH s.r.o. Alešova 827, 438 01 Žatec tel./fax +420 415 711 379

Vinařský obzor (10/2005)

525

Biologické odbourávání kyselin pomocí čistých kultur Oenococcus oeni • harmonizace a vylepšení organoleptických vlastností vín • nižší potřeba SO2 • vína jsou mikrobiologicky stabilnější

BioStart Oenos SK1

BioStart Forte SK2

• v bílých vínech posílení typičnosti odrůdového charakteru • červená vína jsou elegantnější, zakulacená, s tóny připomínající vůni třešní a sladkého ovoce, komplexní a harmonická vína

• v bílých vínech vyváženější celková struktura a harmonie • sametově hebký, teplý typ červených vín se zvýrazněním aroma třešní, malin a jahod

BioStart Bianco SK3 • speciálně pro bílá vína • podpora rozmanitosti aroma jednotlivých odrůd, květnatý typ vín

Při nákupu preparátů BioStart získáte ZDARMA poukaz na rozbor organických kyselin v naší laboratoři.

Nakupujte pohodlně v naší internetové prodejně www.proneco.cz. Snadno a rychle zjistíte více informací, vyberete si a nakoupíte preparáty Erbslöh pro Vaše víno.

BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK

FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK

BÍLEK FILTRY s. r. o. Josefov 135, PSâ 696 21 tel.: +420-518-372 075 tel./fax: +420-518-372 134 e-mail: info@filtrace.com http://www.filtrace.com

• • • • •

e c a r t l Fi vy‰‰í tﬁídy

filtry nádrÏe tanky flotaãní zafiízení kalÛ dávkovací zafiízení ãifiících prostfiedkÛ

FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK

BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK FILTRY BÍLEK

Proneco, s. r. o. • provozovna 692 01 Klentnice č. p. 78 • tel./fax: 519 515 117, 519 515 290 • sekretariat@proneco.cz

526

Vinařský obzor (10/2005)

SíÈka na ochranu sazenic révy vinné proti okusu zvûfií Ochrannou síÈku dodáváme ve tfiech v˘‰kov˘ch provedeních 40 cm, 50 cm a 60 cm, vnitfiní prÛfiez síÈky 14 cm. Barva modrá. Lze instalovat pfii v˘sadbû ãi dodateãnû na jiÏ vysazené rostliny.

TUBUS 60 cm pro ochranu révy vinné Individuální ochrana sazenic proti okusu zvûfií, bufiení a vytloukání. Tubus je vyroben ze speciální dvojité PP fólie svûtle zelené barvy, která sniÏuje úãinek UV záfiení a tím chrání sazenici proti popálení. Konstrukce umoÏÀuje opakované pouÏití. Îivotnost je cca 5 let.

Mulãovací plachetka Jako doplnûk k na‰emu v˘robku TUBUS 60 cm dodáváme mulãovací plachetku, která je zhotovena ze stejného materiálu jako tubus (speciální dvojité folie). Plachetka se vkládá na zem pod TUBUS 60 cm a zamezuje jakémukoliv prorÛstání plevelÛ uvnitfi TUBUSu 60 cm. Mulãovací plachetku vyrábíme v rozmûru 12 x 12 cm, s vnitfiním prÛfiezem pro nasunutí na sazenici.

Vyrábí a dodává: TUBUS R¯MA¤OV s.r.o., Opavská 12, 795 01 R˘maﬁov, âR, tel.: 00420 585 002 491-6, mobil: 00420 603 422 841, fax: 00420 585 002 490 e-mail: tubus@rymarov.cz • tubus@nextra.cz www.tubusrymarov.com

nabízí k prodeji dopravníkový pás na matoliny, od výrobce Beltech Pacov, rok výroby 2002. Rozměry: Délka 6 m, šířka 0,60 m. Cena dohodou. Pro bližší informace kontaktujte p. Čecha (602 536 746)

Vinařský obzor (10/2005)

527

Profesor Fic osmdesátiletý Narodil se 11. září 1925 ve Velkých Bílovicích v učitelské rodině. Po maturitě (1945) na Střední zemědělské škole v Přerově studoval v letech 1945–1949 na Vysoké škole zemědělské v Brně. Do kontaktu se zemědělskou praxí se dostal již za dob studia na statku na Prechově (Moravský Žižkov), později také ve Vinařském družstvu v Bzenci. Jako absolvent studia na VŠZ nastoupil na praxi do Státních vinic a révových školek v Mutěnicích. Po ukončení základní vojenské služby v roce 1952 působil na Krajském výzkumném ústavu zemědělském se sídlem v Ostrohu, kde nejprve pracoval na úseku šlechtění (udržovací šlechtění odrůdy Neuburské) a později mechanizace. V roce 1956 byl přijat do Výzkumného ústavu vinohradnického v Bratislavě na stanici detašované vědecké pracoviště do Mutěnic. Již roku 1960 byl zapojen do výzkumu a výuky v oblasti zahradnické mechanizace také na

VŠZ v Brně, dnešní Mendlově zemědělské a lesnické univerzitě. V roce 1962 obhájil kandidátskou disertační práci a od roku 1964 zastával funkci vedoucího Výzkumné stanice vinohradnické v Mutěnicích. V roce 1985 stál jako první děkan při zrodu Zahradnické fakulty v Lednici na Moravě. V témže roce byl jmenován profesorem pro obor zahradnická mechanizace. Byl vedoucím řady diplomových a disertačních prací. Pod jeho vedením tak vyrostla řada předních a uznávaných odborníků, kteří působí nejen u nás, ale i v zahraničí. Vědecká a odborná činnost prof. Vlastimila Fice je velmi obsáhlá. Podílel se na výzkumu agrotechnických zásahů do půdy ve vinicích, na vývoji strojů pro orbu, rotační a hloubkové kypření i kultivaci vinic. Řada z nich byla zavedena do sériové výroby u nás i v zahraničí (Rakousko, Maďarsko). Za svého působení předložil k oponentnímu řízení řadu závěrečných zpráv, zejména z úseku vinohradnické mechanizace. Výrazně se podílel na zpracování návrhu soustavy strojů pro komplexní mechanizaci vinic a její uvádění do praxe. V 70.

letech patřil k prvním propagátorům zavádění plně mechanizované sklizně hroznů do pěstitelské praxe, známé jsou jeho četné práce z této oblasti. Spolupracoval s řadou mezinárodních komisí s odborným zaměřením, byl členem vědeckých rad a od roku 1961 je až do současnosti aktivním členem komisí pro Státní závěrečné zkoušky na Zahradnické fakultě jako emeritní profesor. Výsledky výzkumu postupně publikoval v řadě vědeckých prací, knihách a vysokoškolských studijních textech. Za vědeckovýzkumnou práci a realizaci výsledků výzkumu do praxe mu bylo uděleno prezidentem republiky Státní vyznamenání „Za vynikající práci“. Pan prof. Vlastimil Fic patří k lidem, kteří se výrazně zasloužili o rozvoj Zahradnické fakulty v Lednici a my mu k jeho letošnímu jubileu přejeme jménem všech pracovníků Ústavu zahradnické techniky, ale i široké odborné a laické veřejnosti pevné zdraví a dostatek pracovního elánu do dalších let. S přáním „Na zdraví“ pozvedněme číši a připijme našemu oslavenci. Pavel Zemánek, Patrik Burg

Jan Skácel a víno u Bogdana Trojaka aneb Sklepní Trojčení

Po příjemném úvodu a lehké konverzaci u několika růžových vín byli hosté vybídnuti se přesunout do sklepních prostor, kde se podélně usadili ve dvou řadách. Trojice vácných hostů – herec Josef Somr, režisérka rozhlasové stanice Vltava Hana Kofranková a pedagog z DAMU a bluesman Slupka Svěrák – se zhostila přednesu pásma Skácelových textů, jak už v opravdové souhře několik let činívá. Byl to skutečný koncert pro milovníky tohoto zřejmě nejmoravštějšího básníka. Následovala eno–gastronomická šou Milana Magniho, který připravil několik kreací k nabízeným vínům a okořenil každou z nich jejím vlastním příběhem a samozřejmě známým magniovským ostrovtipem. Diskuze u vín probíhala do pozdních nočních hodin.

Organizátorovi, služebně relativně mladému bořetickému vinaři a básníkovi Bogdanovi Trojakovi jsem položil několik otázek: Co a jak přivádí básníky k vínu? Ačkoli jsem se narodil v Českem Těšíně, k vínu jsem měl blízko už od dob mých brněnských studií, byl to ale vztah ryze romantický – přitahovala mě atmosféra sklepního pološera, krajina s vinicemi. A konkrétni impuls, krok k vínu, do vinorodého kraje? Již v textech své první knihy Josef Somr a Hana Kofranková recitují Jana Skácela Foto Richard Stávek jsem si předpoveděl kraj, uprostřed

528

Vinařský obzor (10/2005)

něhož dnes se svou rodinou žiju. Najdeš tam básně z Rakvic, Strachotína a Pálavy. Prakticky jsem začal vinařit až v roce 2002 ve Viničných Šumicích na zdejších proslulých kamenicích. Obdělával jsem tam čtyřicetiletý vinohrad, v jehož okolí dodnes rostou na opuštěných terasách pravokořenné keře Frankovky, které odolaly révokazu. V Šumicich jsem měl pouze pronajatý vinohrad, sklep jsem koupil později v Bořeticích. A následovala koupě pozemku v trati Čtvrtě k Vrbici, založení nového vinohradu a stěhování do Bořetic. Výhodou bylo, že nejsem pracovně vázán na konkrétní místo

a pracuji většinou doma nebo jsem na cestách. Co tě inspirovalo k uspořádání této akce? Od začátku vnímám vinařství, alespoň to ryzí, tvůrčí, „autorské“ vinařství jako uměleckou tvorbu, které prospívá, když „obcuje“ s ostatními uměními. Mě vždycky uchvacovalo slovo, poezie a její přednes. Dobrý básník a dobrý degustátor jsou si v mnoha směrech podobni. Téměř všichni jsme schopni citlivě vnímat poezii okolního světa, skoro každý je schopen vnímat smysly vlastnosti vína. Ale jen někteři mají dar tyto věci zachytit a popsat. Snad proto spojení přednesu poezie a degustace vína.

Ohlédnutí za Znojemským hroznem 2005 Mezinárodní festival televizní a rozhlasové tvorby s gastronomickou tématikou je za námi, a tak je vhodný čas ke krátkému ohlédnutí a shrnutí výsledků. Pro milovníky vína byla určitě zajímavá soutěž mladých sommelierů Grand Prix Znojemský hrozen 2005. Opět byla poznamenána slabou účastní, z loňských šesti soutěžících se počet rozrostl jen na desítku odvážných, bylo jich tedy jen o jednoho více než porotců. Organizátoři uvádějí, že obeslali 150 škol a učilišť. Buď je tedy chyba v podmínkách, za jakých se mohou mladí soutěže zúčastnit, nebo se znalosti vína zatím neberou v patřičných vzdělávacích zařízeních vážně. Prvenství obhájil Peter Kecskes, letos již soutěžící za slovenskou sommelierskou asociaci, na dalších dvou místech se umístili jeho bývalí spolužáci ze ZSŠ hotelových služeb a obchodu a služeb Nové Zámky Adam Bencze a Gabriel Kollár. Zdá se tedy, že alespoň na této slovenské škole přistupují k vínu zodpovědně. Všem fanouškům cizokrajných gastronomických zážitků udělal radost program pro veřejnost, který tentokrát sestával z přehlídek zvyků, kuchyně a folklóru různých zemí přímo na jednom ze znojemských náměstí. Navštívili jsme Den Slovenska, kde se představila oblast Tekov a nadšení vystupujících souborů a jednotlivců po celé čtyři hodiny bylo obdivuhodné. Zajímavé byly i kulinářské speciality nebo ručně vyráběná keramika. Naštěstí přálo počasí, stan, ve kterém se akce odehrávaly, nevypadal příliš odolně. Ostatně nabízí se otázka, jestli by si vystoupení nezasloužila důstojnější prostředí a také větší propagaci. Stan byl sice téměř neustále zaplněn, jeho kapacita však nebyla velká a místy se zdálo, že publikum je tvořeno hlavně návštěvníky hlavní části festivalu a náhodnými kolemjdoucími. Stejně mizivý zájem vyvolaly i veřejné projekce vybraných soutěžních snímků každé dopoledne v kině Svět. Nebýt hromadných návštěv znojemských škol, sešlo by se vždy v publiku nejvýše několik jednotlivců. Je nutno připomenout, že projekcemi a národními dny byl program pro veřejnost vyčerpán, celý zbývající program byl pouze pro pozvané.

Jaké dalši aktivity jsou v plánu? Na podzim plánujeme s Milanem Magnim vernisáž malých formátů přímo v lisovně. Termín je už jasný – 12.11.2005. Do konce roku chceme ještě stihnout druhé Sklepní Trojčení, tentokrát s „básníkem života“ Boleslavem Polívkou, ve hře je také Václav Cílek, všestranný spisovatel, geolog a odborník na „kulturní krajinu“. Ten by měl zahájit sérii pravidelných přednášek tzv. Sklepní akademie, což by měla být „populárně vědecká“ odnož ryze uměleckého Sklepního Trojčení. Děkuji za rozhovor Richard Stávek

Dalšími akcemi souvisejícími s vínem byly šou Milana Magniho, který představoval netradiční pokrmy snoubené s víny z Národního salónu vín, nebo prezentace moravských vín ve sklenicích jednoho z výrobců vinného skla. Uskutečnil se také seminář „Vinaři a média v roce 2005“, kterého se zúčastnil i předseda Zemědělského výboru PSP ČR Ladislav Skopal. Velký zájem médií však seminář nevzbudil. Postupně vystoupili Martin Půček s prezentací sdružení vinařských regionů AREV a rozborem situace na trhu s vínem, Pavel Krška s přednáškou o systémech originální certiﬁkace vín, Jaroslav Chaloupecký se zkušenostmi se zavedením o. s. VOC Znojmo a Ivana Musilová osvětlila problematiku šlechtění a registrace nových odrůd. Nečekané překvapení přinesl Francouzský večer, kdy se písně, kuchyně a vína Francie měly spojit do silného gastronomicko-společenského zážitku. Komunikační šum mezi organizátory a ﬁrmou zajišťující formou sponzoringu vína vyústil ve Francouzský večer s prezentací velmi zajímavých vín – z Jižní Ameriky. Atmosféru umocněnou křestem knihy a krásným prostředím sklepní vinárny hotelu Prestige to však nepokazilo a přeneslo ji i na následnou vernisáž výstavy s ochutnávkou sýrů. Na závěr nelze zapomenout na vítězné pořady festivalu. Nutno podotknout, že jsou všechny kulinářského typu, neumístil se žádný čistě vinařský pořad. Hlavní cenu si odnesl pořad s příznačným názvem The Best z produkce BBC Worldwide, Zlatý hrozen v kategorii televizních pořadů pak australské Cooking with Heart and Soul a v kategorii rozhlasové pořad Bon Appétit stanice Čro 3 – Vltava, který vytvořil Michal Lázňovský. (pp) Kalendář vinařských akcí

13. 10.

26. 10.

2.–4. 11.

3. 11.

11. 11.

účast prosím potvrdit na tel.: 542 38 107 nebo e-mail Brno, Moravská ŘÍZENÁ DEGUSTACE bankavin@bankavin.cz, http:// banka vín, VÍN – Mikros Mikulov www.bankavin.cz, Stanislav Šida, Galerie Hlinky 602 515 861, stanislav.sida@bankavin.cz tel., doporučují se rezervace Ochutnávka vín v míst. Ochutnávky začínají vždy Šatov, Moravský Moravském sklípku v 19.00 hod. a trvají asi do sklípek Šatov v Šatově 21.00 hod. www.znovin.cz, 515 232 218 Praha 7www.mika.cz, Ing. Miroslav Víno a lidé 2005 -Holešovice, Karbula 545 234 507, fax: – soutěž vín Veletržní palác 545 234 508, info@mika.cz Víno a lidé 2005 Praha 7 www.mika.cz, Ing. Miroslav – kontraktační výstava – Holešovice, Karbula 545 234 507, fax: vín Veletržní palác 545 234 508, info@mika.cz Bc. SEDLÁČEK Milan, ČERNÝ Svěcení vína ve Valtice, sál Vlastimil, 519 352 184, Valticích Vinařské školy 777 580 059, sedlacek@svisv.cz, mr.wain@quick.cz SVATOMARTINSKÉ Praha, Brno www.wineofczechrepublic.cz, víno a celá ČR

Bez záruky. Kalendář akcí byl převzat z internetové stránky www.wineofczechrepublic.cz, kde naleznete i podrobnosti k jednotlivým akcím.

Vinařský obzor (10/2005)

Sélection Grands Vins Mercure – výběr pro 2006 Třetí ročník soutěže vín, která má za svůj cíl vybrat vína z Čech a Moravy pro vinný lístek svého gastronomického zařízení a kterou pořádá Hotel Mercure u příležitosti výročí svého otevření v Praze, proběhl ve dnech 7. a 8. září v Brasserii Felice. V prvním kole – tzv. „předselekci“ – se anonymně hodnotilo přes 130 vzorků, ze kterých 50 degustátorů, složených z místních profesionálních hodnotitelů, specializovaných novinářů, zahraničních delegátů uskupení ACCOR a pozvaných hostů managementu, vybralo 3 vína z každé z deseti komisí. Generální manažer Cyril Jung-Allégret ve svém projevu představil přítomným smysl této degustace, kterou řetězec hotelů Mercure pořádá již 23 let a organizátoři soutěže Jan Turek, échanson a Tomáš Kopa F&B s pozvanými odborníky přes víno a gastronomii – Helenou Baker a Hynkem Víchem, seznámili degustátory s pravidly soutěže. Po dlouhém rozhodování šéfové jednotlivých komisí předložili organizátorům své výsledky a vybraná vína byla vystavena ve foyeru. Během rautu, který bezprostředně následoval, měli degustátoři možnost přechutnat všechny degustované vzorky již odhalené. Následující den se sešla tzv. „super-jury“, která z předložených výsledků předselekce vybrala 9 vín pro zařazení na vinný lístek pro rok 2006. Letos byla vybrána následující vína: Veltlínské červené rané kabinet 2004 Vinařství Kovacs, Novosedly, Ryzlink vlašský kabinet 2004 Tanzberg Mikulov, Sauvignon pozdní sběr 2004 Znovín, a.s. se sídlem v Šatově, Znojmo, Chardonnay pozdní sběr 2003 Vinařství Baloun, Velké Pavlovice, Rulandské šedé pozdní sběr 2004 Vinařství Kosek, Mikulov, Pálava výběr z hroznů 2002 Vinum Palaviense Vinselekt – Michlovský, Rakvice, Rulandské modré barrique 2003 Zámek Mělník a vinné sklepy Jiřího Lobkowicze, Mělník, Zweigeltrebe barrique pozdní sběr 2003 Jan Rajský – Collegium Vinitorum, Moravská Nová Ves a André pozdní sběr 2002 Vinařství Springer, Bořetice. Ostatní vína na vinném lístku jsou vína francouzská. (jlb) XVIII. setkání přátel vín v Ostravě Dne 18. srpna 2005 se v hotelu Atom konalo hodnocení vín odrůd Neuburské a Veltlínské červené rané. Klubem K.A.H.A.N. bylo nominováno 17 vín, a přestože převažovalo Neuburské (12 vzorků), lépe hodnocena byla „Večerka“: celkový vítěz a zlatá medaile Veltlínské červené rané 2003 p.s. (Moravíno) (7.5 b. dle Vedela), stříbrná medaile Veltlínské červené rané 2004 kab. (Kovacs) (11,5 b.), bronzová medaile Veltlínské červené rané 2000 p.s. (Moravíno) a Veltlínské červené rané 2002 p.s. (VS Valtice) (14 b.). Mezi Neuburskými bylo zlatou medailí oceněno Neuburské 2004 kab. (Sůkal) (8 b.), stříbrem Neuburské 2001 v.z b. (Glosová) (10 b.) a bronzem Neuburské 2000 (Znovín) a Neuburské 2003 p.s. (Tichý) (16 b.). Mezi úspěšnými tak překvapivě chyběli někteří z „neuburských“ favoritů (Springer, Trčka, Valihrach). Nejhůře hodnocenými vzorky byly Neuburské 2003 (PPS Agro) (27 b.) a Veltlínské červené skoré 2003 kab. (Orechová) (30 b.). Martin Křístek SIMEI pojedenadvacáté Ve dnech 22.–26. listopadu proběhne v areálu milánského výstaviště veletrh SIMEI 2005 (Salone Internazionale Macchine per Enologia e Imbottigliamento – „Mezinárodní výstava strojů pro enologii a lahvování“). Je to největší výstava moderní nápojové techniky a technologie nejen na italské půdě, ale v celosvětovém měřítku. Veletrh pořádá italská společnost pro enologické výstavy (E.M.E.) od roku 1963, a to každé dva roky. Letošní výstava má tedy pořadové číslo 21. Speciálně pro účely veletrhu SIMEI byly letos v areálu Fiera di Milano dobudovány tři nové pavilony. Celková výstavní plocha činí pro tento rok 75 000 m2 a účast na ní potvrdilo přes 750 vystavovatelů z 23 zemí, z čehož 76 % jsou domácí italské ﬁrmy, zbylých 24 % vystavovatelů tvoří ﬁrmy zahraniční. Vystavovateli jsou mimo jiné výrobci strojů a technologických zařízení pro nápojový průmysl, dále výrobci a distributoři vína, piva a jiných alkoholických nápojů (opravdu? To tam posledni ročníky nebylo totiž...), minerálních vod,

529

džusů, limonád, ale také octů a olejů. Organizátoři veletrhu SIMEI očekávají návštěvu okolo 50 000 návštěvníků z více než stovky zemí. Ve světě se vypije přes čtyři miliardy hektolitrů balených nápojů všech druhů a toto číslo neustále roste. Nejedná se pouze o alkoholické nápoje (víno, pivo, likéry apod.), ale především o nápoje nealkoholické (minerální vody, džusy atd.). Neustále vzrůstající spotřeba nápojů vyvolává poptávku po rychlejších, provozně ekonomičtějších a technologicky dokonalejších strojích, jako jsou lahvovací a balicí linky, destilátory, pasterizátory, čerpadla, ﬁltry, stabilizátory, zásobníky a jiné technologické vybavení a příslušenství. Veletrh SIMEI reaguje na tuto všeobecnou světovou poptávku ze strany výrobců z oblasti nápojového průmyslu. Součástí tohoto veletrhu je ale také veletrh nazvaný ENOVITIS – mezinárodní výstava pro vinohradnictví a vinařství. Je jedinou výstavou tohoto svého druhu v Itálii, která nabízí kompletní přehled strojů a vybavení pro vinaře, včetně s tím související další nabídky, tj. od odnoží sazenic révy vinné, přes hnojiva a zbavovače plevele okopávačky až po ruční nůžky a jiné nářadí a strojové zastřihovače, osečkovače, prořezávače, vazače, vyvazovací zařízení, vinohradnické pluhy apod., včetně postřikové techniky. Výstava ENOVITIS se pořádá od roku 1997, letos se tedy bude konat popáté a bude jí vyhrazeno celé druhé poschodí pavilonu číslo 14 o celkové výstavní ploše 12 000 m2, na které se představí 130 vystavovatelů. V roce 2003 výstavu navštívilo podle údajů organizátorů 17 877 návštěvníků z řad převážně odborné veřejnosti, letos se očekává účast obdobná, ne-li vyšší. Zdeněk Vrbík Jak to dělají v Rakousku Vinařský podnik v Rakousku, který stáčí víno do lahví, provádí v průměru 4 prezentace vína ročně. Jsou samozřejmě značné rozdíly podle jednotlivých oblastí i podle velikosti podniku. Například podniky v Dolním Rakousku provádí v průměru jen 3 prezentace ročně, přičemž podniky o velikosti 1 až 5 ha jen jednu, podniky od 5 do 10 ha 3 a podniky nad 10 ha 10 prezentací. Naproti tomu podniky ve Štýrsku realizují v průměru 8 prezentací ročně, podniky mezi 1 až 3 ha 3 prezentace, podniky mezi 3 až 5 ha 9 prezentací, podniky o velikosti 5 až 10 ha 15 prezentací a podniky nad 10 ha dokonce v průměru 22 prezentací za rok. 40 % těchto prezentací v Rakousku provádí vinaři přímo ve vlastní vinařské oblasti, 45 % v Rakousku mimo vlastní vinařskou oblast, 9 % v Německu a 6 % v jiné zahraniční zemi. Informační materiál o svém podniku zasílají rakouští vinaři v průměru ve 40 % svým konečným odběratelům, v 16 % obchodníkům, ve 27 % gastronomii a v 13 % tisku. Celkem 44 % vinařských podniků prodávajících lahvové víno nemá vlastní informační materiál (tiskoviny, internetové stránky). Jedna třetina všech vinařských podniků Rakouska ještě nemá připojení k internetu. Z těch, které připojení mají, má vlastní stránky jen 1 a z ní asi polovina na nich prodává vína také přes internet. Polovina z podniků, které nyní nemají vlastní internetové stránky, je nechce ani do budoucna. Jako důvod nejčastěji uvedli, že je to nezajímá (45 %), pak že nemají připojení k internetu (30 %) a že je to příliš drahé (8 %). Většina podniků dodává víno nejvíce v rámci své oblasti a na druhém místě je vždy Vídeň. Nejvíce podniků vyvážejících víno má zákazníky v Německu (36 %), dále ve Švýcarsku (4 %), v Holandsku a USA (po 3 %) a ve Skandinávii a „východní“ Evropě (po 2 %). Nejvíce podniků hledá nové zákazníky v Německu (21 %) a „východní“ Evropě (10 %), kam naši jižní sousedé počítají i ČR. Z té „východní“ Evropy vkládají největší exportní naděje do ČR, Polska, Ruska, výrazně menší do Maďarska, Slovinska a Slovenska. W3/1 (js) TOP 77 v 7. ročníku Soutěž vín TOP 77 České republiky se letos uskutečnila již ve svém 7. ročníku. Začátkem září proběhlo hodnocení vín, kde pět komisí pod vedením zkušených předsedů zhodnotilo letos přihlášená vína. Cílem or-

530

Vinařský obzor (10/2005)

ganizátorů bylo představit veřejnosti špičková tuzemská vína a sekty a umožnit spotřebiteli orientaci v široké nabídce kvalitních vín a sektů. Vyhlášení výsledků a degustace pro všechny milovníky vína proběhne v pátek 4. 11. 2005 v 16,30 hodin v prostorách Masarykovy univerzity na Vinařské ul. V Brně a v Praze se bude konat 9. 11. 2005 v 19,00 v Parkhotelu. 4. 11. se bude před vyhlášením výsledků TOP 77 konat již III. Ročník Mezinárodní konference víno a zdraví. Výsledky budou shrnuty v publikaci Průvodce vínem TOP 77, v níž je mimo jiné pojednání o konzumaci vína a jeho vlivu na lidské zdraví a snoubení vína s jídlem. (vo)

%), naopak vývoz na asijské trhy stoupal (+11,9 %). Itálie (+9,9 %) získala zpět pozice ztracené po nízké úrodě v roce 2003 a zaostala za Francií o 100 000 hl. Signiﬁkantní byl však rozdíl v hodnotě exportu (5,56 miliard Euro vs. 2,83 miliard Euro). Pokračoval růst (+9,4 %) vývozu ze Španělska (13,2 miliónů hl), ale průměrná cena španělských vín byla nízká (hodnota exportu 1,47 miliard Euro). Na dalších místech se umístila Austrálie (6,4 miliónů hl, +19,9 %) a USA (3,9 miliónů hl, +17,6 %). Obě země pokračovaly v expanzi na trhy jihovýchodní Asie a zásluhou výhodného eurodolarového kurzu rovněž do Evropy. (mk)

Muscats du Monde Ve dnech 15.–16. července se ve Frontignan-la-Peyrade konal pátý ročník mezinárodního konkurzu Muškátů. Soutěže, která byla ukázkou široké variability vín muškátových odrůd, se zúčastnilo 293 vín ze 24 zemí. Degustátoři byli den před hodnocením podrobeni senzorickým zkouškám a při následném 2denním zasedání ocenili medailemi 1/3 přihlášených vzorků. Nejúspěšnější byla Francie (15 ZM, 22 SM), následovala Itálie (5 ZM, 10 SM), Portugalsko (4 ZM, 3 SM), Španělsko (2 ZM, 6 SM), Švýcarsko (2 ZM, 5 SM), Austrálie (3 ZM, 2 SM), Jižní Afrika (2 ZM, 3 SM), Brazílie (2 ZM, 2 SM), Německo (1 ZM, 2 SM), Rakousko, Turecko, USA (1 ZM), Slovinsko, Bulharsko, Řecko a Izrael (1 SM). Česká republika letos medaile nezískala, podobně jako Tunisko, Maroko, Makedonie, Moldávie a Rumunsko. (mk)

Amerika a Anglie budou motorem světové spotřeby vína Podle studie Vinexpo zvýší světovou spotřebu vína v letech 2005 až 2008 především USA a Anglie. Studie předpokládá, že v roce 2008 bude spotřeba vína ve Francii, Itálii a USA přibližně stejná, v Německu o málo nižší. V USA bude stoupat spotřeba vína nejrazantněji, pak v Anglii. Spotřeba naroste i v Německu a Itálii. Rusko a Čína nastoupí asi až po roce 2008. Naopak ve Francii bude pokračovat pokles spotřeby vína. (js)

PODPOŘTE NÁS! KUPUJTE U NAŠICH INZERENTŮ! Praktické zkušenosti s novými druhy taninů Průmyslově vyráběné druhy taninů jsou výluhy ze dřeva, plodů nebo hálek (duběnek) velkého počtu rostlin. Chemické složení těchto produktů se mění podle základního botanického původu: Zahuštěné taniny jsou ze dřeva stromu quebracho (Quebrachia spp.) a kůry mimózy (Acacia mearusií). Galotaniny pochází z hálek škumpy (Rhus semialate) nebo z plodů tary (Caesalpa spinosa). Ellagitaniny jsou získávány ze dřeva dubu (Quercus spp.), dřeva jedlého kaštanu (Castanea sativa) a ze suchých plodů myrobalánu (Terminália chebula). Od nedávna jsou k dispozici technologům nové přípravky, které byly získány z hroznů a hroznových peciček. Chemické složení enologických taninů je také závislé na způsobu vyluhování, který může ovlivnit jejich účinek na víno. Většina obchodních značek taninů je vyluhována vodou nebo organickými rozpouštědly (etanol nebo dietyleter). Odstranění rozpouštědel je velmi citlivá fáze výroby. Kvalita taninů závisí na době vyluhování a na době ukončení vyluhování a odstranění rozpouštědel (odpařováním nebo vymrazováním). Čím jsou tyto fáze výroby kratší, tím je kvalita výrobku vyšší. Hlavním ukazatelem kvality je samotná úprava obchodního výrobku. Vyrábí se v práškové nebo tekuté formě, jejíž výhodou je snadné a rychlé použití. (ako) Světový export vín v roce 2004 Francie (–6,0 %) si udržela pozici největšího světového vývozce (14,2 miliónů hl). Přitom podstatně klesl objem a hodnota exportovaných vín AOC (–25 %). Stabilní objem a mírný nárůst hodnoty (+4 %) byl zaznamenán u vín šumivých. Nejvýrazněji propadl export do Skandinávie (–21,8

Šroubové uzávěry ve vinařství V několika letech si specializovaný tisk a odborníci kladou otázku: je třeba opustit používání korkových zátek? S rychlým vývojem vinohradnictví, výroby, zrání a plnění vína se setkávají výrobci i spotřebitelé nejen se známou „pachutí po zátce“, ale také s případy záludnějšími, jako například předčasné stárnutí vína či s nepříjemnou pachutí po korku a chloru vzniklou nedostatečnou čistotou a hygienou prostředí. Kvůli této situaci jsou již ohlašovány změny v uzavírání lahví. Jednou z těchto možných změn je používání šroubových uzávěrů s plastikovým těsněním. Poslední typy těchto uzávěrů již překročily etapu experimentů v zemích jako Švýcarsko, Austrálie, Nový Zéland a začínají se uvádět i ve Francii, kde se první pokusy konaly už v roce 1967. Rozsáhlými výzkumy byl sledován vývoj oxidoredukčního potenciálu vína v průběhu zrání v lahvích. Podle typu uzávěrů probíhal redoxpotenciál od maxima do minima a byl ovlivňován teplotou prostředí. Na druhé straně změny byly také závislé na systému uzavření lahví. U korkových zátek jsou změny nejčastější v prvních měsících po zazátkování. Maximální hodnoty byly zjištěny u lahví skladovaných ležmo a nejnižší u lahví stojících. V posledním případě se korek po určité době ukázal jako výhodnější. Naopak se zdá, že s výjimkou materiálů jako polyetylén a hliník, uzávěry obsahující polyvinylidén chlóru (saran) spolu s cínovou fólií jsou srovnatelné s korkem nejen z pohledu vývoje oxidoredukčního potenciálu, ale také vývoje organoleptického. Nové materiály jsou již v této době používány na výrobu šroubových uzávěrů a zveřejněná organoleptické hodnocení jsou velmi povzbuzující. Také závity na hrdle lahví byly vylepšeny a není již problém s těsností uzávěrů a jejich nasazováním. Šroubové uzávěry se syntetickým těsněním dnes představují největšího konkurenta korkových zátek. (ako) Německý sekt Sekt vyrobený v Německu se podílí na nabídce sektů na německém trhu 76 %. Z výrobců má pak největší podíl sektárna Rotkäppchen Mumm (31 %, přitom ve východním Německu 60 %), uskupení Henkell & Söhnlein (22 %), a sektárna Schloss Wachenheim (14 %). V roce 2004 si zlepšil své pozice sekt ze Španělska, který se nyní podílí na německém trhu 15 %. 6 % zaujímá italský sekt. (js) Vinohrady jižní Evropy trápilo suché počasí Španělsko, Francie a Itálie revidují odhady letošní úrody. Španělští vinohradníci očekávají pokles objemu sklizně o 25 % a Francouzi o 10–15

Vinařský obzor (10/2005)

%. Italové předpokládají výrobu nejvýše 50 miliónů hl vín, ale věří v jeho dobrou kvalitu. Celkově má být v těchto zemích letošní sklizeň o 9–15 % nižší nežli v roce 2004 (což znamená 2–7% pokles oproti pětiletému průměru). (mk) Pachuť pocházející z nezvládnutého jablečno-mléčného kvašení Jablečno-mléčné kvašení (JMK) sledují vinaři hned v začátku, aby mohli odhalit jeho nežádoucí průběh. Mléčné bakterie přeměňují kyselinu jablečnou na kyselinu mléčnou (která snižuje celkovou kyselost vína) a produkují také různé jiné druhotné složky, zlepšující aromatický komplex vyrovnanou produkcí etyllaktátu, diacetylu a jiných aromatických látek. Vína, u kterých proběhlo toto druhotné kvašení, získávají ve všeobecnosti mléčná aromata, vůně koření a suchých plodů, zastřené taniny a lepší dlouho trvající chuť. Ale někdy namísto zlepšení mohou mléčné bakterie kvalitu vína zhoršit. V průběhu nekontrolovaného JMK mohou bakterie Lactobacillus a Pedioccocus vyprodukovat různé organoleptické změny, zvláště vysokým obsahem těkavých kyselin nebo diacetylu. Tyto složky nejenže maskují základní ovocná aromata, ale vyvolávají i jejich zhoršení. Kyselina octová je pronikavě pichlavá a diacetyl zapáchá po másle, při vyšším obsahu po ořechách, karamelu nebo po mokré srsti. Nepříznivé pachutě a pavůně, výsledek přítomnosti nežádoucích bakterií, mohou připomínat kyselý jogurt, žluklé máslo, pot a v červeném víně často charakteristický zápach stáje. V bílém víně po farmaceutických výrobcích a těkavých fenolech spolu s hořkou chutí. Spontánní činnost bakterií může současně vyvolat značné snížení barvy enzymatickou činností bakterií a zvýšením pH. Je také riziko zvýšení obsahu druhotných, zdraví poškozujících složek: alergenů a živočišných aminů (histamin, putrescin, kadaverin…) a produktů potencionálně rakovinotvorných, jako ethylkarbonát a ochratoxin A. JMK musí být pod důkladnou stálou kontrolou, ve výrobních prostorách se musí dodržovat maximální hygiena a využívat vhodných čistých kmenů mléčných bakterií. (ako) Export kalifornských vín V roce 2004 dosáhli kalifornští vinaři rekordu v exportu vína, podařilo se jim vyvézt 20 % své produkce. Šlo o více než 500 milionů lahví za 734 milionů dolarů (téměř 17 miliard Kč). Nejvíce vína od nich odebírá Anglie, Kanada, Japonsko, Německo a Švýcarsko. Přitom v USA se v minulém roce prodalo 3,3 miliardy lahví vína a očekává se, že se brzy stanou největším trhem s vínem na světě (zatím je to Německo). Nejoblíbenějšími odrůdami jsou Chardonnay, Cabernet Sauvignon, Merlot a Zinfandel, zvyšuje se obliba odrůd Syrah a Pinot gris. Schweizerische Weinzeitung 2/2005 (js) Série rekordů novozélandského vinařského průmyslu Po rekordní sklizni v roce 2004 (letošní úroda 142 000 t byla historicky druhá nejvyšší) oznámili Novozélanďané další úspěchy : výroba vína dosáhla 96 miliónů litrů, objem vývozu (53 %) překročil prodej na domácím trhu a zaregistrováno bylo 500. novozélandské vinařství. V roce 2010 se již předpokládá prodej vín v hodnotě 1,5 miliardy USD. (mk) Evropský kongres samostatných vinařů Nezávislí vinaři Francie organizovali 1. kongres Evropské konfederace samostatných vinařů (CEVI) ve dnech 21.–22. dubna 2005 v Paříži. Kongresu se účastnily tři stovky delegátů z Francie, ale i z Německa, Rakouska, Španělska, Řecka, Maďarska, Itálie, Lucemburska, Portugalska a Švýcarska. Společně debatovali na téma „Ekonomická organizace samostatných vinařů ve Francii a v Evropě“. Úvahy se zaměřily na 4 aspekty:

531

Společná organizace trhu s vínem a organizace odvětví; statut společenství výrobců ve Francii a v Evropě; ekonomická a obchodní organizace samostatných vinařů a evropská politika rozvoje zemědělství. Xavier de Volontat byl znovuzvolen předsedou CEVI na další dvouleté funkční období. CEVI byla založena 3. prosince 2002 Francií, Švýcarskem, Portugalskem a Lucemburskem. Podle Vitisphere.com zpracoval A. Konečný ml. Export nemeckých vín do USA Spojené štáty americké patria k najstarším krajinám pre export vín z SRN. USA zostávajú aj naďalej dôležitom krajinou pre vývoz nemeckých vín, hoci o túto priazeň bobojú aj Francúzsko, Španielsko, Portugalsko a tzv. „nové“ vinohradnícke krajiny ako JAR, Austrália a Nový Zéland. V práci sa opisuje aj história v USA obľúbeného Rizlingu rýnského. Erich Minárik Vinařství v Rumunsku V Rumunsku žije přes 22 milionů obyvatel, kteří spotřebují ročně přes 5 milionů hl vína. Tomu přibližně odpovídá i tamní produkce vína z 250 tisíc ha vinohradů. Dovoz i vývoz je zanedbatelný. Roční průměrná spotřeba vína na osobu a rok se pohybuje kolem 23 litrů. Ve spotřebě vína je Rumunsko na desátém místě na světě, v produkci na místě 12. Problémem Rumunska jsou staré hybridy, které stále ještě tvoří významnou část plochy vinic (byla to nedávno ještě 1 plochy vinic). Jinak patří k nejrozšířenějším odrůdám Ryzlink vlašský, Pinot gris, Muškát Ottonel, Cabernet Sauvignon, Chardonnay, Sauvignon a Merlot. K autochtonním odrůdám patří např. Feteasca negra, Feteasca alba a Feteasca regala, stejně jako Kadarka. DDW24/2 (js) Průzkum: francouzští vinaři vyjadřují své znepokojení Vinaři jsou znepokojeni stavem vinařství ve Francii, pokud věříme průzkumu, provedenému před zahájením veletrhu Vinitech. Tento průzkum provedla BVA loni v červnu u 4 054 francouzských vinařů a 32 odborníků (výzkumníků, odborářů atd.). Hlavní závěr: 50 % vinařů soudí, že odvětví je „v krizi”, a 41 % soudí, že „má potíže”. Pouhých 9 % soudí, že se vinařství vede dobře. Hlavní příčiny problémů: zahraniční konkurence (uvádí 49 % dotázaných), pokles spotřeby (43 %) a legislativa, považovaná za příliš restriktivní (34 %). Přes tyto potíže dvě třetiny vinařů si nadále myslí, že pěstování révy vinné je rentabilní. Pokud se týká zahraniční konkurence, za nejnebezpečnější zemi v budoucnosti je považována Austrálie (71 %) před Španělskem (41 %), Chile (39 %) a Itálií (35 %). Podle Vitisphere.com zpracoval A. Konečný ml. Víno ze Španělska U nás patří k nejlevnějším vínům v nejnižší cenové kategorii. Alespoň tedy většina objemu, co se k nám dováží. Přitom Španělsko má největší plochu vinic na světě a má i zajímavá vína. 1,2 milionu ha tam obdělává 150 tisíc vinařů, přičemž víno se láhvuje v 5 tisících vinařství. V roce 2004 byl vydán nový vinařský zákon, který mimo jiné podporuje zemské víno. Španělsko se stalo členem EU před 20 lety a od té doby se v exportu zaměřilo na Německo. V roce 2003 byly vyvezeny do Německa téměř 2 miliony hl španělského vína za 271 milionů Eur. Průměrná cena tak činila více než 5 Eur/litr (160 Kč/l). Do Česka bylo ze Španělska dovezeno v roce 2004 necelých 250 tisíc hl vína při průměrné ceně 14,20 Kč/l. Množství je tedy srovnatelné s počtem obyvatel a cena (tím i kvalita) ochotě obyvatel vydávat své prostředky za zahraniční víno. Die Weine Spaniens (js)

532

Vinařský obzor (10/2005)

Střední vinařská škola Valtice nabízí k odběru cca 30 tis. ks podnožových řízků z nového izolátu podnožové révy. Odrůdy: SO4 v jakostní třídě C1 • Kober 5 BB v jakostní třídě E Jedná se o bezvirozní certiﬁkovaný materiál. Do 31. 12. 2005 přijímáme objednávky na výrobu sazenic révy vinné, odběr podzim 2006. Předpokládaná cena sazenic dle odrůd bude 25–27,– Kč. Objednávky na mail: info@svisv.cz nebo tel.: 519 352 184.

Stefan WIESINGER A-2244 Spannberg D. Rakousko Tel.+fax: +43-2538-85208 Tel.: +420-606 578 347

SUDY OD 5 l do 15 000 l BARRIQUE SUDY DŘEVOŘEZBA ČEL SUDŮ

Nabízím sochu

PRODÁM

horizonatlální lisy, objem koše 400 litrů a 700 litrů, nerezový koš, plně automatický. Dále kalolis Dellatoffala, etiketovací stroj na samolepící etikety pro etiketování lahví i krčků. Telefon 0043 664 2810011, pan Bauer

patrona vinařů sv. Urbana, která bude důstojnou ozdobou Vašeho sklípku či vinotéky. Socha sv. Urbana je odlitek z pryskyřice, zlacená pravým plátkovým zlatem a polychromovaná. Výška je 110 cm a cena 17,000.– Kč. Kontakt: Václav Rázek, Staročeská náves 1, 330 27 Vejprnice, tel. 377 826 364, 777 029 697, razkovi@volny.cz

Národní vinařské centrum, o.p.s. ve Valticích přijme

SOMMELIERA NÁRODNÍHO SALONU VÍN Veřejná degustační expozice Národní salon vín je umístěna v historických sklepeních Valtického zámku a každoročně prezentuje novou kolekci 100 nejlepších vín ČR. Požadujeme: Vysokoškolské vzdělání (příp. SŠ) • Znalost angličtiny slovem i písmem + němčina výhodou Práce s počítačem • Sommelierské a degustátorské zkoušky Nabízíme: Zajímavou práci v prestižním prostředí Národního vinařského centra Možnost dalšího vzdělávání v oboru • Odpovídající ohodnocení Strukturovaný životopis zasílejte do 20. 10. 2005 na adresu: Ing. Olga Rajnochová, Národní vinařské centrum, o.p.s., Zámek 1, 691 42 Valtice nebo na e-mail: rajnochova@vinarskecentrum.cz

I zde může být příště vaše reklama! Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz

Nabídka Vinaﬁského obzoru Zásilkov˘ obchod vinaﬁsk˘ch publikací Sklepy - opravy a rekonstrukce

Dotisk knihy

Publikace popisuje typy suterénÛ, jejich orientaci vÛãi nadzemním ãástem stavby z hlediska konstrukce a dispozice. Zab˘vá se zejména jejich závadami z hlediska stavebního statického a vlhkostního a navrhuje konkrétní moÏnosti oprav. Kniha zahrnuje základní typy sklepÛ, vãetnû samostatn˘ch, a poskytuje informace i o provozování sklepÛ. Kã 99,00

Sklepní hospodáﬁství

Pûstujeme révu vinnou Praktick˘ souhrn biologick˘ch, odrÛdov˘ch a pûstitelsk˘ch poznatkÛ, které jsou vhodné pro pfiírodní podmínky âeské republiky. Je vhodná pro zahrádkáfie, malovinafie i profesionály. Autofii: V. a V. Krausovi. Kã 98,00

Vinafiem v Africe i leckde jinde Antonín Koneãn˘, ná‰ pfiední vinafisk˘ odborník, bilancuje ve své první samostatné kníÏce svÛj bohat˘ Ïivot spojen˘ s révou vinnou a s vínem jako u‰lechtil˘m mokem. Seznamuje ãtenáfie, mimo jiné, i s tím, proã se stal vinafiem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinafiil v Etiopii, AlÏírsku, Bulharsku, Albánii ãi Maìarsku, ba i s tím, jak tráví svÛj zku‰enostmi nabit˘ Ïivot v malé moravské vesnici dnes. âtivé a poutavé vyprávûní doprovází mimofiádná fotografická pfiíloha. Kniha je urãena pro v‰echny milovníky ãtenáfisky vdûãn˘ch biografií. Kã 190,00

Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba Vazba

roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku roãníku

1999 2000 2001 2002 2003 2004

Kã Kã Kã Kã Kã Kã

290,00 330,00 380,00 420,00 450,00 490,00

Vinaﬁsk˘ obzor roãníky 1999 – 2004 v ãerné deskové vazbû s raÏen˘m písmem.

Ekologické zemûdûlství Autofii: Jifií Urban, Bofiivoj ·arapatka a kol. • základy ekologického zemûdûlství, agroenviromentální aspekty a pûstování rostlin • obsahuje také kapitolu ekologické vinohradnictví • uãebnice pro ‰koly i praxi – I. díl. Kã 280,00

Známá kniha rakouského odborníka dipl. Ing. Roberta Steidla, obsahující kompletní technologii sklepního hospodáfiství od zpracování hroznÛ aÏ po marketing vína je opût k dispozici v zásilkovém nebo osobním odbûru v redakci VO. Je zaloÏena na souãasn˘ch technologick˘ch poznatcích a moderních pfiístupech pfii v˘robû vína. Kniha vychází z rakousk˘ch zvyklostí a právních pfiedpisÛ, ov‰em text je doplnûn poznámkami vysvûtlující aplikace pfiíslu‰n˘ch témat na na‰e podmínky. Témata: • SklizeÀ, doprava a pfiíjem hroznÛ • Zpracování hroznÛ a získávání mo‰tu • Alkoholové kva‰ení • Biologické odbourávání kyselin • Vína s pfiívlastkem • Pfiíprava ãerveného vína • Zrání vína v sudech barrique • Vybavení sklepa • SloÏení vína, hodnocení vína • O‰etfiování a stabilizace vína • âifiení, filtrace a láhvování vína • Choroby a vady vína • Produkce hroznové ‰Èávy • Perlivé a ‰umivé víno, ostatní vína • V˘roba vínovice a ovocn˘ch pálenek • Právní pfiedpisy, vyhlá‰ka o hygienû potravin • Úvahy o ekonomice hospodafiení Kã 450,00

VÍNO - pomocník pfii poznávání ãeského a moravského vína 8stránková skládaãka se základními kapitolami souhrnnû, pfiitaÏlivû a srozumitelnû orientující zejména úplné zaãáteãníky v oblasti vína. Vhodné pro osvûtu zákazníkÛm. Pfiíjemn˘ pfiíruãní formát (‰ = 16 cm, v = 24 cm), pevn˘ kfiídov˘ papír v lesklé laminaci umoÏÀuje kaÏdodenní pouÏití. Kã 40,00 pfii vût‰ím odbûru sleva

Speciální mechanizace mechanizaãní prostfiedky pro vinohradnictví Autofii: Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph. D., Ing. Patrik Burg, 2003, MZLU Brno Publikace se zamûfiuje na ve‰kerou mechanizaci potfiebnou v moderním vinohradnictví od pfiedv˘sadbové pfiípravy pÛdy, pfies mechanizované agrotechnické zásahy ve vinici a zpracování pÛdy, aÏ po sklizeÀ hroznÛ. Kã 90,00

Vinaﬁství - návody do laboratorních cviãení Autor: Ing. Josef Balík, 2004, MZLU Brno. Publikace mÛÏe v˘bornû slouÏit jako rukovûÈ pracovníkÛm laboratoﬁí, v˘robním podnikÛm a obchodním organizacím zabávajícím se zkou‰ením a testováním vín a sledováním jejich látkového sloÏení, stability a jakosti. Obsahuje zejména metodické postupy pro praktické provádûní základního uvologického rozboru hroznÛ a chemického rozboru mo‰tÛ a vín a vybrané metody speciálních anal˘z jejich látkového sloÏení. Kã 70,00

Mapa vinafisk˘ch oblastí âeské republiky • standardní rozmûr 960x660 mm • schematická mapa vinafisk˘ch oblastí a podoblastí podle nového vinafiského zákona 321/2004 Sb. a podrobná mapa jednotliv˘ch vinafisk˘ch podoblastí • uvedení ploch vinic s rozdûlením dle kategorizace vinic • vyznaãeny jsou velikosti vinafisk˘ch obcí dle plochy, katastrální hranice vinafisk˘ch obcí a vinafiské cyklotrasy • na rubové stranû je popis vinafisk˘ch podoblastí, seznam v‰ech viniãních tratí âR a adresáfi vinafisk˘ch institucí. Cena standardní skládané mapy Kã 75,00 Cena v neskládané roli Kã 75,00 Lamino Kã 300,00

Ostatní nabídka: Kapesní prÛvodce po vinafisk˘ch oblastech a vínech âeské republiky Helena Baker, 2004 Kã 160,00 Cykloturistická mapa – Moravské a vinafiské stezky – vyznaãené trasy, ityneráfi, kontakty

Kã 90,00

Podnikatelské minimum pro vinohradníky a vinaﬁe - Po vstupu do EU Jan Otáhal Kã 90,00 Jak a proã postavit vinn˘ sklep

Kã 199,00

Obrazov˘ atlas chorob a ‰kÛdcÛ ovocn˘ch dﬁevin a révy vinné

Kã 330,00

Vinaﬁsk˘ slovník + CD-ROM – kolektiv autorÛ; stovky hesel, cizojazyãn˘ rejtﬁík (A, N, F), sommeliérsk˘ slovníãek

Kã 490,00

S˘r je bratr vína I

Kã 120,00

Pestujeme viniã

Kã 419,00

Autor: Ing. Pavel Pavlou‰ek, Ph. D., 1999 Morfologie a funkce jednotliv˘ch ãástí révy vinné • PÛvod a klasifikace ãeledi Vitaceae • Ampelografie révy vinné • PodnoÏe pro odrÛdy révy vinné • Mo‰tové odrÛdy révy vinné • Stolní odrÛdy révy vinné • ·lechtûní révy vinné na Moravû • Slovenské novo‰lechtûní odrÛd révy vinné • Literatura • Obrazová pﬁíloha Kã 165,00

Portské a ostatní fortifikovaná vína Jan Stávek, 2004

Kã 299,00

Historie vinaﬁství na Moravû (komplet 3 publikací)

Kã 450,00

Pﬁehled odrÛd révy – Vít Hrdou‰ek

Kã 60,00

Vinohradnické stavby na Moravû

Pít ãi nepít – prof. MUDr. Milana ·amánek, DrSc., doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc.

Kã 75,00

(Pﬁi vût‰ím odbûru je moÏnost slev.)

Vinohradnictví odrÛdy révy vinné

Autor: Jitka Matuzsková, Vûra KováfiÛ, 2004 Publikace atraktivním zpÛsobem seznamuje ãtenáfie nejen se zajímav˘mi lidov˘mi stavbami, které se jak˘mkoli zpÛsobem váÏí k pûstování hroznÛ a v˘robû vína. Její autorky, obû etnografky, se lidovému stavitelství vûnují profesionálnû jiÏ nûkolik desítek let a poutavû pfiibliÏují ãtenáfii atmosféru vinafisk˘ch oblastí na jiÏní Moravû, zvyky a obyãeje, minulost i souãasnost v˘roby vína u nás, stav vinafisk˘ch památek a jejich ochranu a údrÏbu. Kromû více neÏ 600 fotografií obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravsk˘ch vinafisk˘ch stezkách a poster s mapou vinafisk˘ch stezek. Kã 590,00

Smrt vinaﬁského krále – Václav Litavansk˘ Oskeru‰e – Vít Hrdou‰ek Víno z nebe na zem Autor Nicolas Joly popisuje principy biodynamiky ve vinohradnictví a sklepním hospodáﬁství Podrobnûji na www.vinarskyobzor.cz

V cenách není zahrnuto po‰tovné a balné. Ceny jsou uvedeny vãetnû DPH. Vinaﬁsk˘ obzor, P.O.BOX 34, ÎiÏkovská 1275, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, http://www.vinarskyobzor.cz/

Kã 139,00 Kã 70,00

Kã 299,00

Vinařský obzor (10/2005)

535

Fotografie k ﾄ考ﾃ｡nku na str. 513