Ukázkové č. 11/2012

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

číslo 11, ročník 105/2012 • cena 67 Kč (předplatné 49 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

Svatomartinské 2012 Společně odvraťme hrozbu spotřební daně!

Pinot noir – cesta k velikosti (2.)

Víno a oxid siřičitý

538

Vinařský obzor (11/2012)

Spolkové informace

Výzva k přihlášení do soutěže o titul

Vinařství roku 2012 Vážení vinaři, dovolte mi, abych Vás tímto co nejsrdečněji pozval k účasti v soutěži o titul Vinařství roku 2012. Tato soutěž se za svou historii dostala již do 4. ročníku, ve kterém jsme přepracovali celý koncept účasti vinařských fyzických a právnických osob a také dojednali velmi výhodné podmínky Vaší prezentace se společností Interspar v případě Vaší nominace mezi šestici nejúspěšnějších. Dle statutu Vinařství roku 2012, který je nedílnou součástí celého projektu, Vám tímto dáváme možnost se do soutěže přihlásit. Pro úspěšné přihlášení Vás prosíme o vyplnění přiložené přihlášky a její zaslání na adresu v ní uvedenou, a to nejpozději do 30. 11. 2012, tak abychom mohli obratem rozeslat seznam přihlášených ve statutu vyjmenovaným nominovatelům.

Jménem Svazu vinařů České republiky

JUDr. Tibor Nyitray předseda Svazu vinařů ČR

Spolkové informace

Vinařský obzor (11/2012) 539

Informace ze Svazu vinařů České republiky  17. 10. se tajemník Svazu se účastnil pravidelného zasedání pracovní skupiny víno při COPA/COGECA v Bruselu. Na jednání se žhavě diskutovala sklizeň 2012, kdy celá Evropa s výjimkou Německa anoncuje nízký výnos. V rámci EU se jedná o nejnižší sklizeň za posledních 40 let. Třicetiprocentní propad např. hlásí Francie.

Hlavními důvodu poklesu výnosu jsou jarní mrazy napříč Evropou, sucho a poškození způsobená kroupami. Projednána byla také situace s výsadbovými právy.

V problematice nastal určitý posun, avšak Komise se stále brání tlaku vinařské Evropy na zachování stávajícího stavu.  18. 10. pak proběhlo jednání poradního výboru při Komisi, kde byli účastníci informováni o situaci na trhu s vínem, odkud jde jednoznačná informace o zvyšování ceny vína, které je v mnohých regionech již i vlastním vinařům nepříjemné, neboť se obávají reakce spotřebitelů. Komise informovala o stavu čerpání finančních prostředků vinařského rozpočtu za období 2009-2013. Z celkového rozpočtu 5,3 miliard € je k roku 2011 vyčerpáno 2,84 miliardy €, což v přepočtu na jednotlivé roky je úspěšnost 97 %. Nejvíce (42 %) finančních prostředků je čerpáno na restrukturalizaci vinic. Na destilaci (vedlejších produktů, krizovou a destilaci na alkohol) šlo celkem o 24,4 % finančních prostředků.

Komise také informovala o připravovaných dohodách o víně s Brazílií a Čínou.  22. 10. projednalo vedení Svazu možnosti organizace soutěže Sauvignon forum 2013. Tato proběhne pod hlavičkou Svazu s garancí Doc. Michlovského. Tato soutěž je první soutěží v ČR s garancí OIV.  25. 10. proběhlo jednání komise pro IP. Programy podpory se neustále dojednávají a pro relevantní dopočet finančních prostředků jsou na Svazu shromažďována data, která jsou dále poskytována MZe a ÚZEI. Bližší informace k programům podpor bychom mohli znát koncem listopadu.  29. 10. se tajemník Svazu společně s Ing. Martincem, Ing. Hluchým a Ing. Ackermannem účastnili jednání na MZe právě k programům IP.  31. 10 jednalo představenstvo Svazu vinařů ČR. Předseda informoval o průběhu a výsledcích jmenování Rady VF. Aktuální složení Rady je možno nalézt na stránkách Svazu případně na stránkách Vinařského fondu. Podle informací, které jsou, by nová Rada měla začít pracovat co nejdříve, a to svoláním ustavujícího zasedání, na kterém bude zvolen nový předseda a místopředseda Rady VF. Představenstvo bylo

taktéž informováno o situaci s návrhem na zavedení SPD na tiché víno. MF ČR má připravenu novelu zákona a vše projednáno ve vnitřním připomínkovém řízení.

Nyní se čeká na závěrečnou poradu vedení ministerstva a uvolnění tohoto textu do vnějšího připomínkového řízení. V souvislosti s nejasným vyřešením situace ohledně vládních balíčků v poslanecké sněmovně se pravděpodobně čeká, jak celá situace dopadne. Důležitým bodem jednání byla také informace komise pro integrovanou produkci. V současné době jsou zpracovány managementy a rozdíly v nákladech mezi konvenční a integrovanou produkcí a situace vůbec nehraje do rukou vinařům. Předpokládaná dotace od roku 2014 podle stávajících výpočtů vychází na úrovni 5–6 tis. Kč/ha vinice, což je 50 % krácení oproti stávajícímu stavu. Pro SV ČR je IP prioritou číslo jedna a nyní na počátku listopadu se budeme snažit vyargumentovat navýšení těchto prostředků. Představenstvo také projednalo podpory v rámci restrukturalizace vinic a investic od roku 2013/2014 (národní obálka „evropských vinařských peněz“). V současné době je nutno zpracovat nový program národních podpor, kde se nabízí zachování stávajícího stavu či pozměnění dotovatelných programů, resp. jiné směrování peněz do restrukturalizace a investic. Představenstvo pro tento účel vytvořilo pracovní komisi ve složení Ing. B. Svoboda – předseda, Ing. J. Svoboda, Ing. P. Mayer, Ing. H. Holánek, Ing. T. Martinec, Ing. P. Herko, která představenstvu pro následující jednání předloží ucelený návrh, který bude Svaz prosazovat. Projednán byl také konečný statut aktuálního ročníku soutěže o titul Vinařství roku 2012, který bude neprodleně vyhlášen. Aktuální ročník počítá s tím, že do soutěže bude nutno se přihlásit. Podrobnosti budou rozeslány zvláštní zprávou. Svaz také uzavřel novou smlouvu s organizátorem LOCOMOTION, která garantuje pořádání soutěže o titul Vinařství roku i v následujících letech. V bodu různé podal předseda komise pro enologické postupy zprávu ze zasedání, kde byly projednání dotazy SZPI na možnou změnu vinařského zákona. Představenstvo toto stanovisko schválilo a takto bude také SZPI odesláno. Představenstvo bylo také informováno z úst projektového managera M. Chlada o PR a marketingových aktivitách Svazu, které již byly uskutečněny, tak také byl schválen plán pro činnost v roce 2013. Z hlediska partnerství s komerčními subjekty je nyní před podpisem dvouletá smlouva o spolupráci se společností Ford.

 1. 11. se předseda účastnil odborné konference VINOENVI 2012 konané v Mikulově, organizované Ekovínem. Praktické informace z konference budete nacházet na stránkách následujících čísel VO.  Ve stejný den se tajemník Svazu účastnil hodnocení Svatomartinských vín v Národním vinařském centru ve Valticích.  5. 11. se předseda s tajemníkem a bývalým předsedou Svazu účastnili valné hromady rakouského Svazu vinařů ČR konané v Poysdorfu a následně slavnostního křtu mladého vína.  7. 11. se předseda s tajemníkem účastnili jednodenního zasedání AREVu, které se tentokráte konalo v Bruselu. Hlavním bodem jednání byly prohlášení politických představitelů důležitých vinařských regionů, které byly zformulovány do společného komuniké Evropské komisi a Evropskému parlamentu, ve kterém se jednoznačně odmítá liberalizace výsadbových práv od roku 2016. Jednotlivé regiony v tomto opatření vidí jednoznačné ohrožení veškeré kultury kolem vína, prostředek pro zvýšení nezaměstnanosti a úpadek regionů.  9. 11. proběhlo na MZe další kolo jednání k programům IP pro roky 2014-2020. Na jednání byli opět zástupci Svazu a Ekovínu. Situace v současné době nenahrává vinařům a částky dotací, o kterých je diskutováno jsou na velmi nízké úrovni. Budou probíhat další konzultace.  11. 11. se předseda účastnil slavností Svatomartinského vína na Náměstí Svobody v Brně a následně večer v Hotelu Internacional v Brně. Tajemník Svazu byl přítomen na oslavách v Hustopečích.  13. 11. se předseda účastnil výjezdního zasedání Zemědělského výboru PS PČR v Lipnici nad Sázavou. Při neformálním jednání zde projednal aktuální problematiku tížící vinaře, zejména v podobě hrozby zavedení nenulové sazby SPD na tiché víno.  14. 11. proběhlo další jednání komise pro IP, kde byl konzultován výpočet sazeb. Při jednání byly nalezeny relevantní možnosti navýšení sazeb dotací. Následně proběhlo také jednání nově vytvořené komise pro národní programy podpor. Komise stanovila návrhy priorit směrování finančních prostředků od roku 2013/2014. Tyto budou nyní konzultovány s MZe.  15. 11. přednesl předseda Svazu svůj příspěvek na semináři v Senátu, jehož tématem byla spotřební daň z tichého vína. Následně se i s tajemníkem účastnili oslavy Svatomartinských vín v reprezentačních prostorách Senátu.

Martin Půček

542

Vinařský obzor (11/2012)

Právní předpisy

Podávání povinných prohlášení vinohradníků, vinařů a obchodníků s moštovými hrozny k 31. 12. 2012

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) je jedním z orgánů dozoru nad dodržováním povinností stanovených předpisy Evropské unie a zákonem o vinohradnictví a vinařství. Do jeho zákonných činností patří vedení registru vinic včetně evidence povinných prohlášení. Touto činností se zabývá konkrétně Oddělení registru vinic ve Znojmě-Oblekovicích.

Podávání prohlášení je nejen zákonnou povinností, ale i jednou z podmínek pro čerpání podpor na restrukturalizaci a přeměnu vinic a investice.

Prohlášení o produkci je také základem pro příjmy Vinařského fondu. Podle § 35 odst. (2) zákona se toto prohlášení stává podkladem pro stanovení výše odvodu za příslušný kalendářní rok. V § 3 zákona, který vymezuje základní pojmy zákona, je uvedeno: Pro účely tohoto zákona se dále rozumí: víny poprvé uvedenými do oběhu pro účely odvodu do Vinařského fondu vína výrobce uvedená v prohlášení o produkci, jejichž množství je sníženo o 10 % technologických ztrát. Výše odvodu za víno poprvé uvedené do oběhu činí 0,50 Kč z každého litru všech druhů vín vyrobených na území ČR. Odvodová povinnost se nevztahuje na výrobce, kteří uvedou v kalendářním roce do oběhu víno v množství menším než 1 000 litrů.

Plnění povinnosti podávání dotčených prohlášení, včetně úplnosti a přesnosti, je tedy pro ÚKZÚZ a Vinařský fond prioritně vyžadováno. Neplnění je posuzováno jako dopuštění se správního deliktu.  Formulář prohlášení o sklizni a prohlášení o produkci je dán zákonem.

Vzory zveřejňuje Ministerstvo zemědělství ČR na svých internetových stránkách.

Dokument je také umístěn na internetových stránkách ÚKZÚZ – www.ukzuz.cz.  Kdo a jaké má podávat prohlášení, je řešeno legislativou ES a ČR. Mezi hlavní předpisy Evropské unie patří nařízení Komise (ES) č. 436/2009 a nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 v aktuálních zněních. Na úrovni národní je to zákon

Foto R. Stávek

Novelou zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), bylo s účinností od 1. 7. 2012 zrušeno prohlášení o nákupu. Povinnost aktuálního podávání prohlášení o sklizni a prohlášení o produkci platí i nadále.

Registr vinic – prohlášení o sklizni

č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů.

Referenti Oddělení registru vinic vytvořili k uvedené problematice neoficiální Vodítko – Povinnosti vinohradníků, vinařů, obchodníků s hrozny, rmutem, moštem a vínem, obchodních zprostředkovatelů a dovozců.

Dále byl sepsán Návod na podávání prohlášení s vysvětlivkami k vyplňování prohlášení. Tyto dokumenty jsou k dispozici na webových stránkách ÚKZÚZ www.ukzuz.cz v oddílu Trvalé kultury » Registrace » vinic.

• Termíny podávání prohlášení uvádí § 29 zákona.

(1) Prohlášení o sklizni obsahuje údaje o výsledcích sklizně ke dni 31. prosince téhož vinařského roku a podává se do 15. ledna vinařského roku.

(2) Prohlášení o sklizni podává rovněž obchodník s moštovými hrozny.

(3) Prohlášení o sklizni nemusí podávat osoba, která veškerou svou produkci zpracovává na víno nebo si ji nechává zpracovat na víno.

(4) Prohlášení o produkci obsahuje údaje o produkci ke dni 31. prosince téhož vinařského roku a podává se do 15. ledna vinařského roku.

Z důvodu co nejlepší informovanosti vinařů a vinohradníků o jejich zákonných povinnostech inicioval ÚKZÚZ – Oddělení registru vinic ve spolupráci a za podpory společnosti CCV Informační systémy Kalendář pro vinohradníky a vinaře 2013, který je zveřejněn v elektronické podobě na webových stránkách ÚKZÚZ v oddílu – Trvalé kultury » Registrace » vinic. Tisková podoba bude zasílána stejně jako v roce 2011 prostřednictvím Vinařského fondu. Prodej a distribuci tištěného kalendáře zajišťuje Střední odborná škola vinařská a Střední odborné učiliště zahradnické, Valtice, Sobotní 116 – prodejna Rolnička, www.svis.cz.

546

Vinařský obzor (11/2012)

Vinohradnictví

Pinot noir – cesta k velikosti (2) – klony a podnože

Jelikož má tato klasická odrůda za sebou opravdu dlouhou historii, není divu, že v jejím průběhu vykázala poměrně značnou variabilitu v místě i čase, a to jak spontánní (v Burgundsku byl třeba relativně nedávno zpozorován keř, který z ničeho nic začal z výhonu plodit bílé hrozny, dnes jsou z něj namnoženy větší produkční výsadby u několika vinařů), tak usměrňovanou z hlediska cíleného výběru klonů určitých vlastností.

Pokud někdo chce mít v portfoliu NĚJAKÉ Rulandské modré, pak v podstatě stačí, když si NĚJAKÉ sazenice Rulandského modrého sežene. K mému překvapení to tak u nás je, jak mi odhalil Vilém Kraus ml., v 99 % případů. Prakticky nikoho nezajímá klon nebo podnož. Přitom právě na tom záleží naprosto fatálně.

Pinot Fin × Pinot Droit – v Burgundsku takto obecně odlišují příliš vysoce plodící výsadby (Droit) převážně z 50. let, kdy požadavky na kvantitu převažovaly nad kvalitou, dodnes je víno z nich řidší a méně delikátní v porovnání s Pinotem Fin – jediným pravým materiálem pro velká vína. V Burgundsku je stále ještě mnoho výsadeb velmi starých a pocházejí nikoliv z klonového materiálu, nýbrž jde o směs namnoženou z prapůvodních keřů bez klonálního výběru. V Burgundsku se nevede debata ani tak o tom, který klon je nejlepší, jako spíš, jestli vůbec klony.

(Upřímně řečeno, klony řeší spíš země, které tu původní za staletí vytvořenou diverzitu nikdy neměly nebo o ní vlastní nerozvážností přišly. Benjamin Lewin, Master of Wine, také uvádí, že největší rozdíly mezi klony jsou prý patrné v mladé vinici, a čím je starší a starší, bývá patrnější vliv geologie a mikroklimatu.) Řada vinařů těch nejzvučnějších jmen vidí v klonech jakousi unifikaci a ztrátu původní diverzity, takže při postupné etapovité obnově vinic (nebo spíše podsazování výpadků z výsadeb starých) roubují letorosty ze starých původních keřů tak, aby byly vyloučeny pouze ty nemocné a příliš plodné, aby byla zachována původní variabilita. Tomu se říká sélection massale. V Burgundsku jsou dokonce dvě asociace vinařů, které si kladou za cíl

Foto archiv www.traubenshow.cz

Do Čech dal odrůdu dovézt ve 14. století císař Karel IV., a později zde tvořila na 90 % plochy vinic! Kolem roku 1935 činil podíl Rulandského modrého 36 % z celkové plochy vinic. V roce 1994 to bylo 0,8 % plochy všech vinic ČR (tedy včetně moravských tratí), v roce 2004 pak 4 %, kdy byl průměrný věk porostů necelých šest let. Udržovateli odrůdy u nás jsou Ampelos, Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, a. s.; Ing. Alois Tománek; Ing. Miloš Michlovský, CSc.; Šlechtitelská stanice vinařská, s. r. o., Polešovice; Šlechtitelská stanice vinařská Velké Pavlovice, s. r. o.

Klonovou selekcí se zvýšily výnosy, dnes se pohybují kolem 10 t/ha.

Klon Gm 1_53b

udržet diverzitu a zachovat hlavně staré původní keře Pinot Fin. Ale zase jiná významná jména v Burgundsku klonové selekci věří, koneckonců zřejmě nejlepší současně dostupné klony Pinotu Noir pocházejí z nejlepších prastarých keřů na Clos de la Roche z výsadeb Domaine Ponsot. Stovkové klony byly vyselektovány v 70. letech, šestkou a sedmičkou začínající v letech osmdesátých. Dnes je v klonove selekci v Burgundsku a Champagne vybráno kolem osmi set různých klonů, samozřejmě se doporučuje vysazovat z nich směsi. K řadě z nich je obtížné dohledat konkrétní vlastnosti, ale k těm nejrozšířenějším a nejrespektovanějším patří: 115: Má kompaktní hrozny, neroste bujně, dělá dobře cukry i kyseliny, kvalitativně jeden z nejvýznamnějších klonů vůbec.

667: Je podobný 115 co do kvality a typu vína, má menší hrozny a raší později.

777: Má nejkratší vegetační dobu (zraje nejdříve – což možná nadchne vinaře u nás, v Burgundsku je to spíš považováno za minus, cení se delší, pomalé zrání), ale má sla-

bý růst a malý hrozen (malý výnos), neměl by růst v příliš úrodné půdě a být nepřiměřeně hnojen. Je na tom o něco hůře s kyselinami, ale zase lépe odolává botrytidě.

828: Byl vyvinut s důrazem na kvalitu, malé hrozny; vína charakterizuje komplexnost, hloubka, struktura tříslovin i barva.

Společnost Richter, která se věnuje výzkumu v oboru vinohradnictví v oblasti kolem Montpellier, dělí klony PN do tří skupin: produktivní, kvalitní a střední kategorie.

Do kategorie kvalitních klonů tak řadí 777 a 828 a do třídy střední klony 115 a 667.

Francouzské klony jsou považovány za klasické, s kompaktním válcovitým hroznem, dávající vína typická v barvě i aromaticko-chuťovém profilu. Benjamin Lewin s povzdechem konstatuje, že velikost bobulí i výnos v posledních desetiletích plíživě stoupají, a to samozřejmě mění charakter vín a posunuje hranice tzv. typičnosti.

Mezi klasické by se daly zařadit i geisenheimské klony 401 Gm, 402 Gm, 403 Gm, 404 Gm a 405 Gm, které svůj původ odvozují od prastarých výsadeb z okolí Kastenholzu, kam si sazenice nechali dovézt benediktinští mniši přímo z Burgundska. Na začátku 21. století se z konkrétních parcel vybral bezvirózní množitelský materiál. Klony jsou charakterizovány jako s malým kompaktním hroznem bez postranního křídla.

U vín je vyzdvihováno jejich osobité aroma.

Cílem této selekce je zavést tyto klony jako lokálně specifické pro údolí Ahru – nejkvalitnější německé oblasti na Pinot Noir (zde zvané Spätbutgunder).

V Geisenheimu nabízí podle nich klasické německé klony vhodné na vysoce kvalitní vína (18 Gm a 20 Gm), ovšem varují před vyšším rizikem botrytidy a větší pracností ohledně viničních prací. Taktéž nejsou vhodné do méně kvalitních poloh. Výnos těchto klonů je ale poměrně vysoký. Z geisenheimských klonů mají nejvyšší obsah kyselin.

Barva je klasická, rubínová, aromaticky jdou (podle jejich nabídkové knihy) nejvíce do papriky, sena, kouře, z ovoce švestky, třešně, červený rybíz.

Vinohradnictví

Vinařský obzor (11/2012) 549

Ještě k Pinot noir a nejenom k tomu aneb jak to vidí Lubomír Glos

Za Lubomírem Glosem jsme zajeli proto, že je jedním z těch, kteří se již před časem k tomuto způsobu pěstování uchýlili a nyní k němu mají spoustu zajímavých zkušeností.

Pane Glosi, jakého sponu je tato vaše vinice?

Vysazujeme ve sponu 220 centimetrů a to kvůli používané mechanizaci, tedy aby nám sem vjel traktor. Bylo by při naší výměře nehospodárné používat ve vinicích dvojí mechanizaci. V řádku činí vzdálenost keřů 51 centimetrů.

Co vás inspirovalo k tomuto počinu?

Nejde o žádnou novinku, vlastně děláme to, co už tu bylo dávno před námi. Když se podíváme do Burgundska, tam je běžné, že počet jedinců ve vinici je kolem deseti tisíc na hektar. Uvádí se, že před kalamitou révokazu to bylo i 30–40 tisíc keřů. A podobně to vypadalo u nás, jak mi při naší debatě potvrdil profesor Kraus To se zdá k neuvěření. Představme si totiž, že by se jednalo o čtvercový spon, jakože byl kdysi ne pravidelný, ale tzv. zmatečný, chaotický, jak by byly viniční operace organizovány na takovém prostoru v případě, že u keřů byly opěrné kůly?

Réva tak skutečně byla pěstována. Keře byly bez kolků, byly na hlavu a řezaly se na jeden dvouoký čípek. Vinice byly zatravněny a ručně srpem byly vyžínány. Uvádělo se, že 1 hektar takové, přes sezónu vyžínané vinice, uživí 1 krávu. Letorosty byly užínány, aby nevyrostly příliš vysoko a držely bez opory, a též se zkrmovaly.

V oblasti Beaujolais, zejména v kopcích a strmějších polohách, kde je značně kamenitá chudá výsušná půda, je takto pěstována odrůda Gamay. Tamní vinohradníci zkoušeli i jiné odrůdy, např. Pinot noir, ale v tak extrémních podmínkách prosperuje právě jen Gamay, které je právě pěstováno výše zmíněným způsobem bez opory.

To by ale znamenalo, že v takovém systému vedení není používána mechanizace…

Ano, opravdu jsme viděli, že vinohradníci například ošetřování postřikem prováděli

Foto R. Stávek

V poslední době se hojně diskutuje o vyšším počtu keřů révy na hektar. Nemám nyní na mysli nějaké navyšování resp. zahušťování z třímetrovky na dvoumetrovku alias navýšení z 3 tisíc keřů na 5 tis. keřů, ale spíše již extrémní záležitosti kolem deseti tisíc keřů na hektar.

zádovými rosiči. Nízké keře jsou řezány na 3 dvouoké čípky. Ale opět, ani v tomto případě se nejedná o nic nového či převratného, tamní vinaři jen po léta zůstali u osvědčených pěstebních postupů.

Stejně se ale domnívám, že při zakládání nových vinic se i naši předkové již snažili o nějaký řád. Zdánlivě chaotická výsadba se vlastně z původního sponu vyvinula překládáním keřů v zemi, překopáváním apod.

Ano, je logické to předpokládat. Při konzultaci této problematiky s Prof. Krausem jsme zjistili, že v dřívějších dobách se vysazovalo na tzv. loket a to v čtvercovém sponu. Je to asi 64 cm. Dnes je to těžko představitelné, takto husté výsadby. Ale uvědomme si, že v těch dobách zde nebyly přítomny dnes aktuální hlavní houbové choroby.

Asi už nedopátráme, jak přesně naši předkové v takovém systému pracovali ve vinicích.

Je zde několik určujících faktorů. Chaptalizaci ještě neznali, vlastně ji tehdy ani nepotřebovali, protože cukernatost hroznů rostoucích nízko nad zemí byla vždy do-

stačující. Systém nízkého zatížení a hustých sponů dával takovou přirozenou kvalitu hroznů, že vína z nich byla každoročně výtečná. Je třeba připomenout, že réva je obrovská liána a naši předkové z ní tímto způsobem udělali vlastně malý keříček.

V našem vinařství připravujeme výhradně přívlastková vína. Při redukci úrody formou zelené sklizně zůstává na zemi množství odřezaných hroznů. Stále jsem přemýšlel nad tím, jak tomuto plýtvání zamezit. Zkoušel jsem různé postupy až přišly zajímavé výsledky z těchto hustých výsadeb, kdy se provádí velmi krátký řez na čípky.

A v čem spočívá princip tohoto způsobu řezu a respektive pěstování vůbec?

Všiml jsem si, že první spodní očka vyrůstající na tažni mají menší hrozny. Třetí už má hrozny větší a i vyšší počet. Při tomto systému se mi tedy málokdy stane, že zde jsou tři hrozny na letorostu. Jsou maximálně po dvou a ještě o něco menší. Letorost z třetího očka oproti tomu dává hrozny tři, někdy i čtyři, pokud je vinice v dobré kondici. Při takto vysoké násadě při potřebě za-

Vinohradnictví

Vinařský obzor (11/2012) 557

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

PIWI odrůdy českého původu vhodné pro ekologické vinohradnictví PIWI odrůdy jsou odrůdy révy vinné, které disponují určitým stupněm odolnosti proti houbovým chorobám. Termín PIWI vychází z německého „pilzwiderstandsfähige“ a nahrazuje tak termíny „přímoplodící hybridy“ nebo „interspecifické odrůdy“, které byly často spojovány s negativní kvalitou vína u prvních generací tohoto typu odrůd.

V mnoha evropských zemích jsou PIWI odrůdy základem ekologického vinohradnictví. Mezi významné pěstitele PIWI odrůd v Evropě patří Německo, Švýcarsko, Jižní Tyrolsko, ale také Rakousko, Maďarsko a Česká republika. Zájem o tento typ odrůd stoupá i ve Francii a v Itálii, kde probíhá šlechtění a zkoušení nových odrůd.

PIWI odrůdy disponují geneticky danou odolností k původcům plísně révy a padlí révy. Molekulární genetika vnesla do šlechtění nové poznatky. Došlo k objevení genů rezistence, které výrazně posunuly šlechtitelské postupy. Z pohledu českého šlechtění může být zajímavý gen Rpv3 (gen rezistence proti Plasmopara viticola), který byl prokázán u velmi širokého spektra odrůd a také donorů rezistence Villard blanc (SV 12375) a Seibel 13 666. Lze proto předpokládat, že tento gen vlastní také odrůdy z českého šlechtění. Úkolem současného šlechtění je však zajistit trvalou rezistenci proti houbovým chorobám. Hlavním cílem moderního šlechtění je zajištění rezistence proti původcům plísně révy, padlí révy, ale také méně významných chorob, kterými jsou např. červená spála révy nebo černá hniloba. Cíle získání trvalé rezistence se dosáhne pomocí pyramidizace více genů rezistence do jednoho genotypu.

Na základě těchto poznatků už nemusí být utopií získání tzv. ideální révy, o které mluvil Millardet na konci 19. století. Některé odrůdy vytvořené pomocí postupu pyramidizace genů se v krátké době objeví v pěstitelské praxi.

Do té doby je však k dispozici dostatek kvalitních odrůd révy vinné, z českého šlechtění, které jsou velmi vhodné pro pěstování révy vinné v podmínkách ekologického vinohradnictví.

Tabulka 1 ukazuje PIWI odrůdy révy vinné zapsané ve Státní odrůdové knize, v abecedním pořadí. U každé odrůdy jsou uvedeny subjekty, které jsou majiteli ochranných práv k odrůdám a udržovateli odrůd. Právě o těchto subjektů je možné získat infor-

mace o množitelském materiálu uvedených odrůd.

V následující části jsou uvedeny krátké popisy jednotlivých odrůd, které by měly napomoct v rozhodnutí pěstitelů, zda je vhodné tyto odrůdy pěstovat.

Tabulka 1 PIWI odrůdy révy vinné zapsané ve Státní odrůdové knize ČR. Zpracováno podle www.ukzuz.cz.

Odrůda

Udělení ochranných práv

Datum registrace odrůdy

Držitel ochranných práv (podle www.ukzuz.cz)

Udržovatel (podle www.ukzuz.cz)

Cerason

12. 4. 2011

14. 11. 2008

1183

1183

Erilon

2. 3. 2011

26. 1. 2011

887

887

Kofranka

2. 3. 2011

26. 1. 2011

887

887

Laurot

5. 10. 2005

22. 9. 2004

604

604

Malverina

13. 5. 2002

16. 7. 2001

604

604

Nativa

4. 9. 2010

8. 7. 2010

604

604

Rinot

27. 11. 2008

15. 11. 2008

604

604

Savilon

26. 2. 2011

31. 12. 2010

604

604

Sevar

–

19. 11. 2008

–

605, 749

Vesna

15. 8. 2012

15. 8. 2012

604

604

Kód subjektu

Jméno/název

604

Ing. Miloš Michlovský, CSc.

749

Ing. Alois Tománek

887

Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc.

1183

Vilém Kraus

Vinařská technologie

Vinařský obzor (11/2012) 569

Miloš Michlovský Vinselekt Michlovský, a. s.

Víno a oxid siřičitý Již před čtyřmi tisíci lety používali oxid siřičitý v Egyptě k bělení tkanin. První použití v enologii je písemně doloženo od roku 1487 (královský pruský dekret), od roku 1765 se používala „holandská svíčka“ v Bordeaux. Na konci 18. a na začátku 19. století jsou již známé hlavní praktické důsledky SO2, jako je blokování fermentací, ochrana před nemocemi vína, prevence zákalů a prevence zvětralosti.

Od konce 19. a začátku 20. století je uváděno působení oxidu siřičitého na mikroorganismy, enzymy a první inaktivační mechanismy sloučenin. Před rokem 1910 byla známa většina metod síření – spalování sirných knotů, plyn, roztoky. Ještě před koncem 19. století vznikají první předpisy pro maximální možný obsah SO2 ve víně. V polovině 20. století byla prokázána specifická účinnost pouze „aktivního SO2“ neboli molekulárního SO2.

K hlavním důvodům, proč se oxid siřičitý ve víně používá, patří jeho působení:  Antioxidační  Proti oxidázám  Antiseptické  Zlepšující organoleptické vlastnosti vína Antioxidační účinky SO2 chrání vína před oxidací chemického původu, ale je bez účinku na ochranu moštů při jejich velmi rychlé oxidaci enzymatického původu. Reaguje s plynným nebo rozpuštěným kyslíkem a oxiduje se na sírany; tato reakce je katalyzována ionty železa nebo mědi. Působením oxidu siřičitého jsou účinně chráněny právě křehké sloučeniny – faktory kvality vína (antokyany, třísloviny, aromatické sloučeniny).

V červených vínech je nejdůležitější interakcí interakce mezi SO2 a polyfenoly. Vysvětluje tak dobrou technologickou účinnost malých koncentrací volného SO2 (například 10 až 20 mg/l), i když přísná ochrana vůči kyslíku by vyžadovala mimořádnou a nikdy nepoužívanou dávku 100 mg/l volného SO2.

Působení proti oxidázám Ochranné působení SO2 u moštů a vín pocházejících z nahnilých hroznů bylo jednou z prvních zjištěných aktivit této substance.

Oxid siřičitý inhibuje a snadno ničí současně oxidázu hroznu (tyrosinázu) a obtížněji oxidázu produkovanou plísní Botrytis cinerea – lakázu. SO2 tímto mechanismem chrání mošty před oxidací ještě před jejich fermentačním startem. Zabraňuje rovněž oxidáznímu zákalu bílých vín a červených vín

pocházejících z nahnilých hroznů. Za nepřítomnosti volného oxidu siřičitého se ve víně projevují specifické pachy acetaldehydu (etanalu) pocházejícího z alkoholové fermentace nebo z oxidace etanolu, pachy zvětralosti, velmi zralého jablka, oxidační pachy a obecně nepříjemné pachy pro víno vůbec. Toto specifické blokování etanalu a dalších těkavých aldehydů je nenahraditelné a nutné pro všechna vína s výjimkou „oxidativních“ vín, jako jsou sherry vína, vína z Jury apod.

Antiseptické účinky SO2 inhibuje rozvoj mikroorganismů. Účinky oxidu siřičitého se proti kvasinkám a bakteriím využívají už dávno za účelem zabránění kvasinkovým refermentacím a bakteriálním onemocněním vína. Oxid siřičitý ve formě H2SO3 (aktivní SO2) proniká rychle do buněk (asi do dvou minut) a v závislosti na případu (druh, stav organismu, koncentrace SO2 atd.) narušuje jejich rozvoj, růst, rozmnožování a vyvolává vznik sloučenin inaktivujících SO2 (acetaldehyd, ketokyseliny) nebo způsobuje smrt buňky. Zdá se, že SO2 blokuje růst bakterií, aniž by zničil jejich životaschopnost.

Jejich růst může opět začít v příznivějších podmínkách, například po stočení. Lze také pozorovat, že třísloviny zvyšují ochranu oxidem siřičitým proti narůstání těkavých kyselin. Účinnost oxidu siřičitého je větší na bakterie než na kvasinky. SO2 působí na buňky zvnějšku, reaguje s jejich živinami v prostředí a s jejich stěnami změnou jejich propustnosti a zevnitř reaguje s bílkovinami a enzymy.

Při malé dávce SO2 je jeho účinnost přechodná, velké dávky vyvolávají destrukci určité části původní mikrobiální populace. Účinnost dané dávky se zvyšuje snížením podílu původní populace, například filtrací. Během skladování působí proti všem mikroorganismům (kvasinky, mléčné bakterie a v menší míře octové bakterie) a zabraňuje tvorbě zákalů způsobovaných kvasinkami, refermentaci sladkých vín, rozvoji Brettanomyces a tvorbě etylfenolů, rozvoji mázdrových kvasinek (květ) a různým bakteriálním chorobám.

Organoleptické působení Tím, že oxid siřičitý váže acetaldehyd a další podobné produkty, chrání aroma vína, odstraňuje pachy zvětralosti, ale má vliv i na barvu a další organoleptické vlastnosti vína.

Oxid siřičitý a barva vína Odbarvující působení SO2 po tisíciletí prakticky používané pro oděvy je zřetelně názorné i v moštech a bílých či červených vínech. Toto působení je důsledkem chemické redukce hnědých sloučenin pocházejících z oxidací (například chinonů) anebo ze změn struktury antokyanů a tříslovin. Tyto změny jsou postupné, více nebo méně rychlé a reverzibilní – SO2 tu má roli „ochránce barvy“. Antokyany a SO2 – ve formě HSO3 – vytvářejí bezbarvou sloučeninu v rovnováze s živě zbarvenou formou a tvoří podle podílu SO2 a hodnoty pH barvu do fialova (sléz).

Jakmile se SO2 ztratí oxidací nebo sloučením s jinými, reaktivnějšími sloučeninami (nižší disociační konstanta vůči SO2), původní barva se vrací. Obvyklá je reakce s acetaldehydem vznikajícím z etanolu reakcí kyslíku s polyfenoly. SO2 reaguje na barvu nepřímo, blokuje nebo likviduje oxidázní aktivity, případně zabraňuje destrukci polyfenolů.

Zasíření sklizených hroznů ulehčuje a urychluje extrakci buněčných stěn bobulí a uvolňování antokyanů – polyfenolů z vakuol. Mošt a potom i víno jsou lépe zbarveny. Naopak nižší obsah „ochranných“ polyfenolů, mnohdy způsobený pouze nízkým obsahem volného oxidu siřičitého (pod 30 mg/l), způsobuje tzv. hnědnutí vína a jeho zvětralou chuť. „Pach po síře“ Oxid siřičitý má charakteristický pach nesprávně označovaný jako „pach po síře“, zatímco vlastní síra zapáchá jen velmi málo. Tento pach je přímo úměrný podílu SO2 vdechovaného se vzduchem. Jeho podíl je ve víně úměrný podílu kyseliny siřičité (H2SO3). Práh vnímání se odhaduje na 2 až 3 mg SO2 ve formě H2SO3/l vína. Praktický práh vnímání je nižší ve vínech se sla-

Vinařské aktivity

Vinařský obzor (11/2012) 575

Dobročinná aukce vín Nadace VIA opět úspěšnější

Jihomoravská komunitní nadace vznikla v roce 2008 z iniciativy sdružení Echo Moravia a působí na území Břeclavska a Hodonínska. Podporuje kulturní, výchovné, ekologické, sportovní a další prospěšné projekty, které přinášejí prospěch místním obyvatelům a přispívají k rozvoji regionu. Podporuje činnost lidí, kterým není lhostejný osud místa, ve kterém žijí.

Richard Stávek

Foto R. Stávek Foto R. Stávek

Bruxelles 2011 a Concours International des Vins Lyon 2012) pak vystoupalo 1600 Kč na rekordních 15 000 Kč, což už nebylo ten večer překonáno za položku z řad vína. Vína, kterých bylo celkem 64 lahví, utržila pěkných 274 800 Kč a všem moravským vinařům, kteří tak podpořili tento projekt, patří velké uznání. Svůj podíl na úspěchu dražených vín měl i sommeliér Libor Nazarčuk, díky jehož komentáři ke každé z dražených vinných položek se ceny vyšplhaly tak vysoko. Výtěžek z aukce bude rozdělen na komunitní a veřejně prospěšné projekty. Ostatně, jak uvádí ředitel Nadace VIA Jiří Bárta: „Máme velkou radost z toho, že se nám již šestým rokem daří naší Dobročinnou aukcí oslovovat další firmy a jednotlivce, kteří rádi pomáhají. Výtěžek letošní aukce, který překonal naše očekávání, použijeme na pomoc těm lidem, kteří mají kuráž hájit veřejný zájem a postavit se liknavosti místních politiků a úředníků či korupčnímu jednání ve svém okolí (grantový program Rychlé granty). Díky výnosu aukce budeme také pokračovat s obnovou české filantropie, mj. s vydáváním čtvrtletníku Umění darovat a s kampaní za navýšení nadačního jmění Nadace VIA“.

Velký ohlas mezi zúčastněnými filantropy z řad zástupců předních firem a nebo i soukromých mecenášů vzbudily například signované fotografie topmodelek, vstupenky do Vily Tugenhadt, nebo vstupenky na zápas brankáře Petra Čecha a setkání s ním, za což nejúspěšnější zájemce zaplatil 50 000 Kč.

Mezi dražené zážitky patřily poukazy na degustační večeře v předních pražských restaurantech a nebo pobyty ve vinařství či na farmě.

Přiklepnuto!

Foto R. Stávek

Nadace VIA vznikla v roce 1997, aby navázala na činnost české pobočky americké nadace The Foundation for a Civil Society.

Dnes je Nadace VIA největším soukromým mecenášem komunitního rozvoje v ČR. Od svého vzniku v roce 1997 podpořila 3 000 místních projektů částkou přesahující 250 milionů korun, přičemž jen za loňský rok to bylo 169 projektů za 13,8 milionu korun. Investuje do životaschopnosti českých neziskovek: nabízí jim dlouhodobý program Akcelerátor – Akademie sociálního podnikání a v současné době připravuje zbrusu nový program Leadership Aid. Pomáhá také obnovovat zpřetrhané tradice českého dárcovství: udílí výroční Cenu VIA Bona, určenou smělým a inspirativním tuzemským filantropickým počinům, pořádá rovněž Dobročinnou aukci moravských vín, uměleckých předmětů a nevšedních zážitků.

Dražená vína moravských vinařů

Večer zahájali svými proslovy k přítomným filantropům Jiří Bárta z Nadace VIA a Zlata Maděřičová z JMKN

Jeden z velmi aktivních stolů v příhazování

Foto R. Stávek

A letošní aukce, krize.nekrize, byla opět úspěšnější, neboť vynesla částku letos poprvé přesahující milion korun – celkem se jak ve veřejné, tak v tiché dražbě pro filantropické účely utržilo úctyhodných 1 304 600 Kč.

Vedle několika desítek lahví vína od moravských vinařů, kteří tvoří neoddiskutovatelnou páteř celé akce, se aukce účastnily takové atraktivní položky jako např. socha chrámové tanečnice Alfa Olbrama Zoubka, šaty od návrhářky Kláry Nademlýnské, exkluzivní dovolená pro dva na ostrově Mauritius.

Z vín byl obecně obrovský zájem o kolekce vín Františka Mádla a nebo Josefa Valihracha. Například hned první dražební položka – kolekce 3 lahví F. Mádla se z vyvolávací ceny 1100 kč vyšplhala na pěkných 11 tis.

Kč, kolekce z Vinařství Valihrach z Krumvíře (Chardonnay, výběr z hroznů 2007, a Hibernal, Zemské Víno 2010, obě oceněny na světových výstavách – Concours Mondial de

Foto R. Stávek

V pondělí 19. 11. 2012 se v pražském hotelu Marriott uskutečnil již 7. ročník prestižní Dobročinné aukce, kterou organizuje Nadace VIA ve spolupráci s Jihomoravskou komunitní nadací z Moravské Nové Vsi, která celé akci dodává vinařský rozměr.

Přihazující s číslem 111 byly velmi činorodí

Vinařské aktivity

Svatomartinské 2012 v Čejkovicích „Nalej vína z teho džbána, pozval jsem si kamaráda, svatý Martine“ (úryvek textu čejkovské písně ke svatému Martinovi v podání místního mužáckého pěveckého sboru Révokaz)

Již počtvrté měli obyvatelé a návštěvníci Bratislavy možnost ochutnat moravská svatomartinská vína. Svatomartinský košt se již tradičně konal 11. 11. od 11 hodin a centrum slovenské metropole, konkrétně „Stará Tržnica“ uvítala téměř 1100 milovníků mladých, svatomartinských vín.

Foto archiv autora

Příjemné prostředí Staré tržnice se zaplnilo Bratislavany již před jedenáctou hodinou, aby si společně mohli připít na počest Svatomartinským vínům a celému ročníku 2012, symbolicky v 11 hodin a 11 minut. Košt organizovaný Vinařským fondem nabídl padesát vzorků svatomartinských vín. Pět vinařství zde představilo svá svatomartinská vína osobně a mnozí návštěvníci přivítali, že si je od nich mohli zakoupit.

Svatomartinský košt byl původně naplánován od 11 do 17 hodiny, ale pro velký zájem byl o hodinu prodloužen. Prostory Staré tržnice za tuto dobu navštívilo 1 071 platících návštěvníků. Ti za pět euro obdrželi sklenici s logem Svatomartinské, katalog a volnou ochutnávku. Dohromady vypili více než 900 litrů mladého vína.

Svatomartinské víno si nenechal ujít ani primátor hl. města Bratislavy pan Milan Ftáčník, pod jehož záštitou akce proběhla.

Celá akce se nesla v pozitivní atmosféře nakloněné moravským vinařům, podpořené cimbálovou muzikou Klaret. Zajímavostí bylo, že v pátek a sobotu, předcházející svatomartinské neděli, hostila Stará tržnice mladá slovenská vína, tzv. svätokatarínská vína. Značka Svätokatarínské víno vznikla v loňském roce a není tajemstvím, že inspirací byl právě úspěch Svatomartinského.

Ochutnávka v Čejkovicích

tomným starosta Čejkovic Pavel Novotný a dodal: „Přeji si, aby se vám naše čejkovická vína líbila, a to všech 54 od 28 vinařů.

Po 14. hodině, kdy ochutnávka zde na tvrzi končí, vám přeji dobrou chuť ke svatomartinské hostině.“ Nutno dodat, že svatomartinské menu se pro veřejnost podávalo v Čejkovicích hned na třech místech: v restauraci hotelu Zámek, ve vinárně Tepmlářských rytířů a v restauraci hotelu Albor.

Pozadu nezůstalo ani okresní město Hodonín – zde se na náměstí před radnicí odehrála iniciativa Sdružení Dolní Morava, která nabízela Svatomartinská vína z Podluží. Bylo možné zakoupit i husí speciality přímo ve stanu na náměstí anebo zajít o pár metrů dále do pohodlí restaurace pod radnicí.

Z hodonínského náměstí

Svätomartinský košt v Bratislavě

(rs)

Nikol Kaštanová, Vinařský fond Foto archiv autorky

Foto archiv autora

Již tradiční svatomartinský přípitek je krátce po jedenácté svoláván také na nádvoří tvrze v Čejkovicích. Díky tomu, že letos jedenáctý listopadový den připadl na neděli, tedy den klidu, sešlo se na místě činu daleko více místních, než je obvyklé. Dokonce by se dalo říci, že zástupy a davy byly v takové koncentraci, že to bylo až kontraproduktivní. V jiné roky, kdy první přípitek novým vínem navštíví spíše turisté, bývala slavnost ve všední den, ale tentokrát připadla na neděli, a tak zejména místní měli možnost zhlédnout slavnostní ceremoniál a za vstupné 150 Kč dostat skleničku a neomezeně ochutnávat více než tři desítky mladých vín. „Dnešní ročník je pátý v řadě, takže by se dalo říci, že jde již o jakousi tradici. A já věřím, že tato pěkná tradice bude dále pokračovat. Za několik okamžiků, poté, co zazní fanfáry, přijede na koni svatý Martin a přiveze mladé víno, které posvětí pan farář,“ uvedl ve svém uvítacím projevu k pří-

Vinařský obzor (11/2012) 579

582

Vinařský obzor (11/2012)

Polemika

Karel Novotný Vinařský technolog, Žádovice

Kam až necháme dojít moravské vinařství?

Dovolte mi napsat několik poznámek, které se budou týkat dobrého jména moravského vinařství. Tak jako já si určitě i mnoho z vás – výrobců či konzumentů vín – všimlo v posledních dnech nepříliš chvályhodných informací o poctivosti moravských výrobců či prodejců vín.

V posledních měsících nikomu určitě neunikly každodenní mediální zprávy o metanolové aféře s tvrdým alkoholem. Čeká něco podobného i naše víno? Myslím, že něco tak rozsáhlého by moravské a české vinařství položilo na lopatky. Nějakou dobu už můžeme sledovat, že se kvalita jak výroby, tak hotového výrobku uzavřeného korkovou zátkou zlepšuje. Nenechme proto práci a úsilí zodpovědných výrobců znehodnotit a spadnout někam na dno. Špatně by se nám potom odráželo zpět.

V minulých dnech jsme se mohli v novinách (Příloha MF Dnes z 9. 11.) dočíst, s čím vším se naši konzumenti mohou na českém trhu setkat. Dozvídáme se, jak jsou vína distribuovaná na náš trh různě upravována. Nejmenším zlem odhaleným uvedenými kontrolami je asi deklarování dovezených vín za vína moravská. Další nedostatky už nejsou pro konečné zákazníky vůbec přijatelné. Myslím, že nikdo z nás by nechtěl platit a konzumovat vína s přídavkem vody, umělých barviv a v neposlední řadě také glycerolu. To už je až příliš troufalé, nemyslíte? A jak už jsem zmínil v předešlých řádcích, nenechme to zajít tak daleko, že už nebude cesty zpět.

Zamysleme se nad tím, zda je opravdu nutné takové klamání zákazníků. Špatné zprávy se šíří vždy rychleji než ty dobré. Zákazník nebude zkoumat „poctivost“ či „nepoctivost“ jednotlivých vinařů. Může se stát, že získá negativní názor na naše vína obecně.

Naše vína je potřeba propagovat tou správnou cestou a odměnou všem bude, že uvidíme stoupající roční průměrnou spotřebu vína na jednotlivce. Je opravdu nutné uvádět u sudových vín a někdy bohužel i lahvových, že jsou z Moravy, i když tomu tak není? Nebylo by férovější „přiznat barvu“ a určení původu značit a uvádět pravdivě? Vždyť všem z nás je dobře známo, že takové množství Pálav, Hibernalů, Rulandských šedých, Tramínů a Sauvignonů, jaké se prodá a vypije v sudové formě, není mož-

né z našich vinic ani vyprodukovat. Vzpomeňme, co v minulých letech udělalo s rakouským vinařstvím přidávání chemických látek do vína, a bojme se, co by udělala mediální masáž o nepoctivosti našich vinařů s odbytem jejich produkce.

Věřme, že naše vína budou i nadále v zahraničí a u nás bodovat a dělat dobré jméno nejen nám. A hlavně že to bude ta správná informace pro laickou veřejnost. A pro ty, kteří nejsou téhož mínění a i nadále budou vydělávat nemalé peníze na klamání spotřebitelů, by se měla nastavit jiná pravidla, např. ve smyslu omezení výrobní činnosti či neúčasti na národních soutěžích. Nedávejme byznys na první místo, preferujme raději kvalitu!

Frankovka Místo kontroly: Martin Mišťurik, Prostějov Moravské zemské víno, poloslané (sudové) Výrobce: Pavlovín, Velké Pavlovice

Falšovaná vína

Rulandské šedé Místo kontroly: RNDr. Radovan Kunc, Uh. Hradiště Moravské zemské víno (plastový kanistr) Výrobce: Tomáš Jurák, Nedakonice

„Moravská“ vína z dovozu Cabernet Sauvignon 2010 Místo kontroly: Leona Vlasáková Trutnov Odrůdové víno jakostní suché (0,75l láhev) Plněno ve vinařství V & M Zborovský, Velké Pavlovice Dornfelder 2010 Místo kontroly: K.V. Auto-Sprint Chválenice Jakostní víno s přívlastkem, pozdní sběr suché (0,75l láhev) Výrobce: Vinařství U Kapličky, Zaječí Chardonnay 2010 Místo kontroly: Vinné sklepy Vinoma, Jihlava Moravské zemské víno, suché (sudové) Výrobce: Vinné sklepy Vinoma, Jihlava Pálava 2010 Místo kontroly: Vinné sklepy Vinoma, Jihlava Moravské zemské víno polosuché (sudové) Výrobce: Vinné sklepy Vinoma, Jihlava

Modrý Portugal 2010 Místo kontroly: Adam velkoobchod, Štemberk Jakostní odrůdové víno (0,75l láhev) Výrobce: Šlechtitelská stanice vinařská Vel. Pavlovice Rulandské modré Místo kontroly: RNDr. Radovan Kunc, Uh. Hradiště Moravské zemské víno (plastový kanistr) Výrobce: Tomáš Jurák, Nedakonice

Modrý Portugal 2010 Místo kontroly: Lázně Luhačovice Jakostní víno s přívlastkem kabinetní víno, polosuché (0,75l láhev) Výrobce: JUDr. Blanka Ďurinová, Bzenec Rulandské šedé Místo kontroly: Tomáš Jurák, Nedakonice Moravské zemské víno (plastový kanistr) Výrobce: Tomáš Jurák, Nedakonice Přibarvená Cabernet Sauvignon Místo kontroly: Vrtal Jihlava Víno červené, suché (0,75l láhev) Výrobce: CZ27685551, Nádražní 835, Dubňany Modrý Portugal 2010 Místo kontroly: Mija CZ, Tábor

588

Vinařský obzor (11/2012)

Zprávy

Nová prodejna vinařských potřeb

Společníci Petr Fiala, Radek Zlomek a Libor Zlomek symbolicky zahajují provoz nové prodejny přestřihnutím pásky

doucích plánech. Odpoledne proběhl odborný seminář za účasti zástupců zahraničních dodavatelů společnosti Lipera. V podvečer se zájemci mohli zúčastnit exkurze do vinařství Sonberk a Gotberg. Večer slavnost-

Foto archiv autora

„Naše společnost spolupracuje s vinaři již téměř deset let a stále užší kontakty vyústily v to, že jsme se rozhodli z dosavadního pronajatého skladu a distribučního místa v Hustopečích odejít do vlastního,“ uvedl při slavnostním otevření Libor Zlomek, jednatel společnosti, a dodal: „Ve Velkých Bílovicích jsme našli příhodné místo pro náš záměr a věříme, že pro vinaře vhodně doplníme možnost výběru na trhu vinařských potřeb. Slevy neposkytujeme, protože naše ceny jsou už od počátku nízké.“ Slavnostní den probíhal hned od rána, kdy byl nový objekt slavnostně otevřen. Dopoledne se ve školicí místnosti firmy uskutečnilo neformální setkání s představiteli firmy a se zástupci zahraničních dodavatelů, kdy se debatovalo o historii firmy a o bu-

Foto archiv autora

Velké Bílovice byly utvrzeny v tom, že jsou nejenom největší vinařskou obcí, ale i centrem vinařského dění obecně.

Vedle již dvacetiletí fungujícího zavedeného velkoskladu společnosti BS vinařské potřeby zde podobnou prodejnu s vlastními sklady a laboratoří v srpnu tohoto roku otevřela společnost Lipera z Boršic u Blatnice.

Interiér nové prodejny vinařských potřeb

ního dne se nesl ve společenském duchu – degustace mnoha vín, cimbálová muzika, grilování, losování tomboly, ohňostroj… (vo)

Kalendář vinařských akcí DATUM

AKCE

MÍSTO

KONTAKT

1. 12. 2012

Košt mladých vín

Šakvice

Filip Lutzký – 728 538 199, 777 204 451, lutzky.filip@seznam.cz

1. 12. 2012

Promenáda červených vín

Velké Pavlovice

Ing. Zdeněk Karber – 774 364 012, karber@velke-pavlovice.cz

7.–9. 12. 2012

Adventní víkend ve Valtickém Podzemí

Valtické Podzemí, Vinařská 34

Valtické Podzemí, s. r. o. – 723 600 423,724 331 563, info@valtickepodzemi.cz

7. 12. 2012

Mikulášský košt

Dolní Dunajovice

ČZS Dolní Dunajovice – 602 423 625, 723 085 279, zahradkari.dunajovice@seznam.cz

7. 12. 2012

Mikulášský košt mladých vín

Chodba v Domě umění, Masarykovo náměstí 11, Znojmo

Ing. Jaromír Čepička, CSc. – jaromir.cepicka@centrum.cz

7. 12. 2012

Nové předpisy ve vinohradnictví a vinařství

Mělník – Chloumek – Česká zemědělská univerzita

8. 12. 2012

Advent mezi sklepy v Moravské Nové Vsi

Sklepní ulička Výmol

Ivana Tomanová – 777 561 535, info@vinaricek.cz

8. 12. 2012

Ochutnávka mladých vín a zabijačkové speciality

Sklepní areál Hradíštěk, Týnec

Martin Jůva – 721 409 093, martinjuva@seznam.cz

8. 12. 2012

V. mikulášská výstava mladých vín v Klentnici

Klentnice

Ing. Petr Gondáš – 608 383 758, 602 470 261, petr.gondas@seznam.cz

8.–9. 12. 2012

VÁNOČNÍ FESTIVAL OTEVŘENÝCH SKLEPŮ

Sklepy restaurací, vináren a vinoték, Brno

Martin Gillár – 775 958 907, martin.gillar@nap.cz

26. 12. 2012

Svěcení vína

Tvrdonice

Paulík Miroslav, Helešic Jaroslav – 732 860 705, 723 970 557, PaulinoM@seznam.cz

27. 12. 2012

Svěcení vína

Kobylí

Obec Kobylí – starostka@kobyli.cz

28. 12. 2012

Vepřové hody na návsi s ochutnávkou vín

Horní Věstonice

Ing. Moravčík Vladislav – 724 808 619, horni-vestonice@quick.cz

28. 12. 2012

Žehnání mladých vín Jaroslavice u Znojma

Jaroslavice

Kudlík Dušan – 602 974 255, kudlik@jaroslavice.info

29. 12. 2012

9. ročník svěcení mladých vín s ochutnávkou

Přísnotice

Flodr Jan – 547 234 286, 728 183 700, milan.znovin@klikni.cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven podle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji online například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz.