Ukázkové č. 12/2012 by Časopis Vinařský obzor

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

číslo 12, ročník 105/2012 • cena 67 Kč (předplatné 49 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

Pinot noir – speciﬁka prostředí Zneužívání KEG sudů Obaly ve vinařství Vinaři v Estonsku

598

Vinařský obzor (12/2012)

Spolkové informace

Chvíli slunko, chvíli mráz…

Dobrý den, vážení čtenáři, dnes, když píšu tyto řádky, má toto běžné pozdravení hlubší význam. Skutečně se dá říct, že posledních pár dní bylo dobrých. Tak jako s dobrým pocitem končíme vinobraní, i SV ČR sbíral úrodu z intenzivní práce této sezóny. Konec roku obvykle nabízí prostor pro zamyšlení se nad tím, co dobré i zlého přinesl, tak se pokusím o drobné bilancování i já. První uspokojení, byť ještě ne definitivní, přinesla zpráva z ministerstva financí, že zatím nedojde k zavedení desetikorunové sazby spotřební daně na tichá vína. To „zatím“ je platné určitě do konce tohoto roku a z vysokou pravděpodobností i pro jaro roku 2013. Zároveň se změnil postoj MF k celé záležitosti a převládá názor, že toto opatření nebude zaváděno v případě, že by mělo výrazně negativní dopad na naše vinařství. Tvrdili jsme to už od samého počátku, ale dnes máme naše tvrzení podložena i podrobnou analýzou zpracovanou poradenskou firmou Ernst& Young. Ministerstvo financí odhaduje, že vlivem zavedení zmíněné sazby dojde k propadu v prodeji vína o 20 %. Dle modelů obsažených v analýze by takový propad v konečném důsledku znamenal, že kvůli sníženému výběru DPH, daně z příjmu, zvýšeným výdajům na zabezpečení osob, které by pravděpodobně přišly o zaměstnání, atd. by efektem pro státní pokladnu byla částka kolem 250 milionů korun. Pokud by však byl propad prodeje větší než 20 %, byl by příjem již nulový až záporný. Máme za to, že riziko ohrožení fungování, minimálně regiomálně, velmi významného oboru si „na triko“ nevezme žádný zodpovědný ministr či vláda. Závěry analýzy budeme prezentovat samostatně, takže teď se jimi dál nebudu zabývat. Uspokojení mi, a doufám, že nejenom mně, přinesl i způsob, jakým představenstvo a potažmo i celý SV ČR pracuje. Kromě spotřební daně jsme samozřejmě řešili mnohé jiné záležitosti ovlivňující práci vinohradníků a vinařů. Na změny, které nás čekají jak pod vlivem rozhodnutí orgánů EU, tak i ukončováním stávajících programů podpory, se musíme důkladně připravit. Představenstvo zřídilo několik odborných poradních komisí, které mají ve

spolupráci s odborníky z praxe, pracovníky některých ﬁrem, zástupci odborných sdružení, například ECOVIN, Bohemia Sekt, Bzenecké zámecké vinařství, Moravín, za úkol připravit podklady nebo stanoviska SV ČR. Například komise pro IP, komise pro přípravu programů podpor z „národní obálky“ směřujících do restrukturalizace vinohradů a investic. Jejich práce přináší první efekty a jejich závěry následně schválené představenstvem jsou výborným podkladem pro jednání s příslušnými úřady. Tímto směrem chceme pracovat i nadále a ještě více zapojovat další osoby a subjekty, i mimo členskou základnu. Témata, kterými se zabýváme a budeme zabývat, jsou společná pro všechny vinaře, bez ohledu na to, zda jsou našimi členy, či nikoliv. Podařilo se navázat nebo prohloubit spolupráci s Mze, ÚKZÚZ, SRS, SZIF, SZPI, s poslanci ze Zemědělského výboru a senátory, vedením Jihomoravského kraje a dalšími. Začátkem roku se, zejména pod vlivem mediálního obrazu, zdálo, že vinaři jsou rozhádaní a nejednotní. Situace se v druhé polovině roku i díky neustále živenému tématu „spotřební daň“ změnila a reakce vinařské veřejnosti na výzvu k podílení se na ﬁnancování nákladů spojených s bojem proti jejímu zavedení jednoznačně prokázala, že vinařská profesní skupina se dokáže sjednotit a „táhnout za jeden provaz“. Děkuji všem zúčastněným za tento projev podpory naší práce! Pozitivním jevem je také prohloubení spolupráce SV ČR s místními sdruženími vinařů, například: Sdružení Bílovických vinařů, Cech Slováckých vinařů, VOC Znojmo, Sdružení vinařů Mikulovské podoblasti, a to na bázi organizování soutěží, výstav či při společných marketingových aktivitách, přinášejících hmatatelný a viditelný efekt jak pro jejich členy, tak pro členy SV ČR a v mnoha případech i pro všechny vinaře. Práce na sběru podkladů pro „Analýzu dopadů“, rozhovory a setkání, která jsem absolvoval za dobu svého působení ve funkci Předsedy SV ČR však přinesly i jiná zjištění než ta, která souvisí se spotřební daní, IP a podporami… Ukázalo se, že v našem oboru není vše tak, jak bychom si

přáli. Příslušné kontrolní orgány stále častěji odhalují jednání „jakovinařů“, které je v rozporu se zákony a pravidly poctivého podnikání. Je pravděpodobné, že se jako vždy jedná o pověstnou špičku ledovce a jejich reálný rozsah, jak naznačují mnohé signály, je mnohem větší. Nekalé jednání některých jedinců nebo skupin v důsledku poškozuje dobré jméno vinařského stavu a samozřejmě taky ekonomické zájmy našich producentů. Obávám se, že na tento „plevel a škůdce“ budeme muset nasadit pořádně ostré herbicidy a insekticidy a boj proti nim vymezit jako hlavní díl naší činnosti. Takže jaký byl rok 2012? Jako každý jiný, chvíli mrazivý, chvíli suchý, jindy jen kapalo, někdy bouřilo. Pro nadcházející sváteční dny přeji všem klid, pohodu, prostor pro chvilky zamyšlení se nad tím, co nás potkalo a co nás čeká, a na dálku do roku 2013 připíjím „Na zdraví“ všem vínomilcům.

Tibor Nyitray předseda Svazu vinařů České republiky

602

Vinařský obzor (12/2012)

O bobovou dráhu nad vinicemi probíhá soud O projektu výstavby bobové dráhy nad vinicemi v Němčičkách na Břeclavsku neproběhla ještě na stránkách VO ani reportáž, a už je tu krátká zpráva z Krajského soudu v Brně, který řešil spory mezi dodavatelem technologie a investorem. Ačkoliv investor obdržel dotaci ve výši takřka 12 milionů korun, část ze sumy, kterou stálo dodání a smontování bobové dráhy, výhradní zástupce jediného ze dvou evropských výrobců technologií J. Lhota zatím neuviděl. A to je projekt posvěcen ROP Jihovýchod v plném provozu. Otázkou jsou též spory ohledně nájemních smluv na pozemky, na nichž stavba stojí. Dokonce zazněly ohlasy, že není jisté, že byla stavba od počátku legální; i proto, že změnila způsob využití pozemků, na nichž se nachází, tedy pozemků vedených jako vinice. A části z nich, které stavba svým půdorysem dráhy zasáhla, již takto využitelné nejsou, přestože dřívější vinice na nich jsou stále zapsány v LPIS a uživatel na jejich výměru bere dotace (tedy neoprávněně). Je evidentní, že projekt bobové dráhy nevratně změnil ráz viniční krajiny v trati Veselý a zcela fatálně zasáhl do již tak erozního svahu teras. O případném dalším osudu jihozápadních svahů za obcí táhnoucí se k Bořeticím budeme v budoucnu dále informovat. Richard Stávek

Soud se postavil na stranu SZPI Verdikt Nejvyššího správního soudu potvrdil oprávněnost postupu Státní zemědělské potravinářské inspekce (SZPI) vůči společnosti Templářské sklepy Čejkovice z roku 2010. Inspekce před dvěma lety nařídila stáhnout vína několika odrůd uvedeného výrobce z tržní sítě z důvodu nesprávného označení geograﬁckého původu na vinětě. Výrobce nebyl schopen prokázat původ hroznů, ze kterých vyrobil přes milion litrů vína, jež pak uváděl do maloobchodní sítě. Nejvyšší správní soud vyhověl kasační stížnosti inspektorátu SZPI Brno a ztotožnil se s jeho výkladem příslušné vinařské legislativy, když konstatoval, že podstata a smysl povinnosti v označování vín se zakládá mimo jiné na nezaměnitelných vlastnostech souvisejících s geograﬁckým původem vína a že informace uvedené na vinětách lahví s vínem nesmí uvádět spotřebitele v omyl. „Jen takovým způsobem lze totiž zachovávat a chránit dědictví zvláštních vlastností souvisejících se zeměpisným původem vína.“ uvedl v rozsudku Nejvyšší správní soud s tím, že předchozí rozsudek v této věci od Krajského soudu v Brně z 6. března 2012 vycházel z chybných závěrů. V roce 2010 společnost Templářské sklepy Čejkovice uvedla na trh lahve s vínem označené jako víno odrůdové nebo jakostní odrůdové původem z České republiky, respektive Moravy. V rozporu s platnou legislativou však výrobce nebyl schopen SZPI doložit původ révy vinné a vyvrátit tak podezření, že se může jednat o surovinu původem ze zahraničí. (tz)

Zprávy / Z redakční pošty

Zneužívání KEG sudů Sekretariát Svazu vinařů obdržel k rukám svého předsedy JUDr. Tibora Nyitraye dopis od generálního ředitele pivovaru Bernard popisující zneužívání jejich ﬁremních sudů v rámci obchodu se sudovým vínem. V dopise mimo jiné požádal, aby byla věc uveřejněna ve Vinařském obzoru, a upozornění na několikeré porušování zákona se tak dostalo širší vinařské veřejnosti. Osobně považuji věc za velmi nešťastnou a zcela nekolegiální, pokud jsou do ní skutečně zapojeni i vinaři, a věřím, že orgány činné v trestním řízení nebudou zahálet. Dopis Stanislava Bernarda uveřejňujeme neupravovaný, v původním znění. Richard Stávek

Vážený pane doktore, dovoluji si obrátit se na Vás v níže uvedené věci. V poslední době jsme zjistili na trhu pokusy některých subjektů obohacovat se neoprávněně na úkor naší společnosti, konkrétně formou zneužívání nerezových keg sudů vlastněných Rodinným pivovarem BERNARD, a. s. Protože k tomuto zneužívání může výjimečně docházet i bez špatného záměru ze strany neoprávněného uživatele našich sudů, který se do této situace může dostat z důvodu nevědomosti nebo záměrného uvedení v omyl, považuji za svoji povinnost Vás o této skutečnosti informovat a jakožto předsedu Svazu vinařů České republiky Vás požádat o Vaši součinnost a pomoc. Konkrétně jsme zjistili, že některé subjekty nebo osoby se snaží neoprávněně získávat z oběhu naše obaly – nerezové sudy, do nichž stáčíme své výrobky, a tyto sudy následně neoprávněně používat pro balení stáčených vín, nebo se je snaží výrobcům vína odprodat. Bohužel se nejedná o ojedinělý případ nebo o jedno vinařství, tento jev je všeobecně znám a v několika případech ho máme zdokumentovaný. Jedná se přitom o sudy, jež jsou naším vlastnictvím a které pouze zapůjčujeme oproti vratné záloze našim zákazníkům a spolupracujícím velkoobchodům. Předmětná záloha ovšem není kupní cenou, tj. sudy i nadále zůstávají ve vlastnictví naší společnosti, navíc tato záloha zdaleka nepokrývá celé pořizovací náklady konkrétních sudů. Subjekt, který neoprávněně získává z oběhu naše sudy, tak mj. neoprávněně na úkor naší společnosti získává majetkový prospěch spočívající v rozdílu mezi výší vratné zálohy a výší reálné ceny sudů; naší společnosti pak vzniká značná škoda v řádu milionů korun, když tyto obaly musíme nahrazovat.

Takovéto neoprávněné využívání našich sudů porušuje vlastnická práva naší společnosti, přináší dotyčnému neoprávněný prospěch a působí naší společnosti výraznou škodu. Dochází tím navíc i k zásahům do práv k ochranným známkám, které má naše společnost registrovány, a k poškozování naší značky jako takové. Shora popsané jednání, kromě toho, že je považováno za nekalou soutěž a zakládá právo naší společnosti bránit se vůči konkrétnímu subjektu soudní cestou, může dále naplňovat i skutkovou podstatu některého z trestných činů dle trestního zákoníku – § 268 trestního zákoníku – porušení práv k ochranné známce a jiným označením, § 248 trestního zákoníku – porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, § 206 trestního zákoníku – zpronevěra, § 209 trestního zákoníku – podvod a § 220–221 – porušování povinností při správě cizího majetku. Přesné znění přikládáme v příloze dopisu č. 1. (je k dispozici v redakci VO – pozn. red.). Naše společnost má již několik takovýchto případů zdokumentováno a v několika případech iniciovala vůči konkrétním subjektům trestní řízení. Dovoluji si Vás proto požádat, abyste prostřednictvím Svazu vinařů České republiky o této skutečnosti informovali své členy. Zároveň bych Vás chtěl požádat o uveřejnění této informace ve Vašem odborném časopise Vinařský obzor a na webových stránkách Svazu vinařů České republiky. Věřím, že se nám společným úsilím a dobrou informovaností podaří této nekalé praktice zamezit. Děkuji Vám za Vaši pomoc a spolupráci. S pozdravem Ing. Stanislav Bernard Generální ředitel Rodinný pivovar BERNARD, a. s. V Humpolci dne 12. 11. 2012

606

Vinařský obzor (12/2012)

Vinohradnictví

Pinot noir – cesta k velikosti (3) – speciﬁka prostředí Půda a poloha

Odborné práce zabývající se vlivem půdy na charakter vín nalezly spíše spojitost s obsahem vápníku (především v rozpustné formě), s obsahem dusíku (čím více, tím u červených vín pro kvalitu hůře) a hlavně s odvodněním, drenáží. Nejlepší vína vznikají na půdách a podložích, která keře uvrhnou do přiměřeného vodního a dusíkového stresu; pokud je přítomen vápník, tím lépe. Čili níže uvedený exkurz do různých typů vápence vypovídá spíše o tom, jak který druh horniny větrá, rozpraskává nebo je naopak kompaktní – a podle toho, jak dokáže odvést přebytečnou vodu hlouběji a jak daleko se musí obtížně keře prokořenit, když se k ní chtějí dostat. Nemusím snad poznamenávat, že minerální hnojiva jsou poté, co byl brzy rozpoznán jejich negativní vliv na kvalitu, v Burgundsku zapovězena, hnojí se pouze omezeně, jednou na několik let, uleželým hnojem nebo speciálními komposty, nejlépe biodynamicky aktivovanými. Biodynamiku si dnes v Burgundsku nikdo neodváží veřejně zpochybňovat, výsledky těch nejprestižnějších domén jsou tak zjevné, že tento přístup ošetřování vinic naopak zkouší více domén, než si kdy kdo odvážil předpokládat. Strmost spíš vystavuje vinici chladnějším větrům a erozi, takže nejstrmější svahy jsou v Burgundsku zpravidla nejméně o jednu úroveň sestupněny (snad jen Chablis Grand Cru vinice jsou nejvyšší kvality). Zajímavé je, že třeba u Rieslingů na Mosele to neplatí. V Burgundsku leží naprostá většina významných Grand Cru poloh spíše v úpatích svahů, kde jsou zřejmě pro Pinot optimální vláhové poměry, půda je hlubší, bohatá i kamením erodovaným ze svahu, což jistě odvodnění napomáhá, přitom to ještě nejsou dusíkem příliš bohaté sedimenty v rovinách pod svahy, které jsou, až na

Foto autor

Po několika desetiletích až nekritické adorace pojmu terroir následovaly snahy podepřít tuto teorii nějakými seriózními vědeckými pracemi, z kterých by vyplynuly nějaké mechanické, chemické a logické souvislosti. Terroirové souvislosti jsou velmi komplexní a vzájemně propletené, a zřejmě proto dopadly vědecké pokusy založené na principu toho, že se vybere jedna dvě veličiny a ty se zkoumají za současného zanedbání nebo eliminace ostatních vlivů, přece jen rozpačitěji, než se očekávalo. Proto se v současnosti u autorů encyklopedií projevuje poněkud střízlivější skepse, asi v tom smyslu, že v Burgundsku to sice nějak funguje, ovšem vědecky zdůvodnitelné závislosti jsou zatím chabé.

U nás převažuje názor, že stromy ve vinici škodí a choulostivé hrozny pinotu v trávě shnijí (foto z Vosne-Romanée)

vzácné výjimky (Gevrey-Chambertin, Puligny-Montrachet – ale tam je to spíš díky geologickým zlomům), hodnoceny v kvalitativní pyramidě nejníže. Jen velmi vzácně (Wairau Valley na Novém Zélandě) se stejně dobrá drenáž, dostupná jinak pouze ve svazích, nachází i na rovinných vinicích. Ještě pár slov o terasách, protože i některé relativně významné zdejší polohy byly (převážně) v dobách socialismu vyterasovány. V Bádensku byly původně vinice na prudkých svazích tak, že jednotlivé řady vinných keřů kopírovaly původní kontu-

ry kopců po vrstevnicích. V sedmdesátých letech 20. století se mnoho svahů zterasovalo zídkami do blokových teras, což s odstupem místní vinaři pokládají za chybu, protože to ve výsledku vedlo k poklesu užitečně osázené plochy, změnilo to projev terroiru a zvětšilo rozdíly mezi ročníky. Jasper Morris osobně nachází geologickou souvislost s projevem vín hlavě u vín z horních částí svahů, kde je více „aktivního vápníku“ a méně jílovitá půda – taková vína vykazují více minerálního chuťového projevu. Jak ale ukázaly jiné práce, za mi-

612

Vinařský obzor (12/2012)

Vinohradnictví

O sazenicích a sloupcích Sazenice a sloupky, to je velmi aktuální téma pro ty, kteří chtějí vysazovat vinici, a to nejenom zcela novou, ale třeba i podsazovat, obnovovat drátěnku atd. Sešli jsme se proto na sklonku roku s odbornými pracovníky společnosti Pemag v Mikulově, která obě tyto komodity pro vinohradníky dodává.

Foto archiv autora

O sazenicích s Alešem Hádlíkem a Michalem Širokým Na objednávku sazenic je v prosinci již skoro pozdě. Zájemce v podstatě paběrkuje, pokud potřebuje větší množství. K tomu Ing. Hádlík říká: „Ideální doba pro objednávání je nyní do konce roku, pokud je zájem vysazovat na jaře 2014. Zájemci objednáme očka požadovaných klonů, tedy pokud jsou k dispozici, a ta se ještě v zimě odeberou a štěpují tak, aby bylo možno školku úspěšně během roku dopěstovat. Co se týče aktuálních trendů v prodeji, tak 90 % tvoří sazenice bílých odrůd. Po modrých je poptávka velice nízká, spíše ze strany těch, kdo obnovují přestárlé výsadby a potřebují, aby jim hrozny nevypadly ze sortimentu pro zpracování. Z nich je tu pak vcelku velká poptávka po Pinot noir, což je překvapující vzhledem k tomu, že není ve výsadbách až tolik rozšířena a ani v novodobé historii takto nebyla. Jinak jde z modrých stabilně dobře na odbyt Modrý Portugal, v posledních letech je též poptávka po Dornfelderu, něco málo Zweigeltrebe. Poptávka po Frankovce jakoby stagnuje.

Z bílých odrůd, alespoň v tom, co prodáme, jasně dominuje Pálava. Následuje ji Hibernal, složitější situace je u Veltlínského zeleného – všichni jej chtějí, každopádně naši školkaři v Rakousku měli kvůli počasí v květnu velké výpadky ve školkách, takže situace není uspokojivá. Ostatní odrůdy, co se týče zájmu o sazenice, jsou již jakoby v jedné rovině – poptávka je celkem rovnoměrně rozprostřena. Stálicí je Müller Thurgau, vždy vyprodáme Muškát moravský; celkem překvapil zájem o méně známé odrůdy, například takový Viognier, loni jsme třeba na zakázku nechali vyrobit Rotgipﬂer. Pozoruhodný je faktický nezájem o sazenice Veltlínského červeného raného. Jedním z důvodů, proč je v poslední době na trhu nedostatek sazenic, je fakt, že se jich hodně vyváží směrem na východ. I německé ﬁrmy, které jinak ve velkém obchodují se sazenicemi, zdražily až o 30 % jen proto, že zájem směrem na východ (Bulharsko, Rumunsko, Moldavsko aj.) o sazenice je opravdu enormní. Svůj vliv má i nepřízeň počasí, která se projevila jak na výtěžnosti školky, tak na nedostatku hroznů v celé Evropě, tak-

že i ti, kteří dříve hrozny hlavně vykupovali, se začínají více orientovat na samopěstování, aby měli větší jistotu.“ „S tím souvisí i pokračující dotační tituly na restrukturalizaci vinic pro rok 2013 a určitě také zkrácení platnosti výsadbových práv,“ doplňuje kolegu Hádlíka Michal Široký a dodává: „Mnozí vinohradníci byli touto změnou zaskočeni, protože zjistili, že by jim mohla výsadbová práva propadnout, proto rychle vysazují. Segment stolních odrůd je vyloženě doménou malopěstitelů. Že by někdo chtěl sadit sortiment stolních odrůd pro výdělečnou činnost, s tím jsme se za poslední roky ještě nesetkali. Velký problém spolu s vinohradníky vidíme v termínu pro výsadbu vinice na dotační titul, který stanovilo ministerstvo zemědělství, a to do 30. dubna. Pokud si uvědomíme, kdy z hlediska průběhu počasí můžeme začít sázet, a pokud je do toho velký zájem o výsadby, je jisté, že je to velice šibeniční termín. Zjistili jsme, že jde o pouhé rozhodnutí úředníka a termín v této podobě nemá žádné opodstatnění. Věřím, že dotyční pracovníci rozhodující o těchto termínech přehodnotí situaci a stanoví se jiné, vinohradnické praxi více vyhovující termíny pro výsadby. Myslím, že termín 15. 5. by byl optimální. Společnost PEMAG kromě dodávky sazenic zajišťuje odběratelům též mechanizovanou výsadbu vinice strojem Wagner s laserovým naváděním. Sloupky PROFIL ALSACE Sloupky PROFIL ALSACE společnosti Dr. Reisacher GmbH jsou známy vinohradníkům po celém světě. Firma byla založena již v roce 1980 v Neuhausenu u Stuttgartu. V roce 1993 se výroba přesunula do Niederlauterbachu v Alsasku a od té doby působí společnost pod značkou PROFIL ALSACE SAS. Výrobce je dceřinou společností ﬁrmy HUKstahl-Gruppe s historií od roku 1901. Za více než století působení v odvětví si vybudovala renomé stabilního a spolehlivého dodavatele opěrných konstrukcí vinic a sadů a lze konstatovat, že ve svém segmentu má vedoucí postavení na trzích jak v Evropě, tak v USA. „Jedna z hlavních předností proﬁlových ocelových sloupků PROFIL ALSACE je maximální kvalita materiálu a tím dlouhá ži-

620

Vinařský obzor (12/2012)

Z redakční pošty

Lubomír Dvořáček Vinařství DVOŘÁČEK LTM, s. r. o., Mikulčice

Ad Víno s mlékem, specialita Chablis? ve Víno a styl 49/2012 Dne 7. srpna t. r. jsem žádal reakci časopisu Víno a styl o zveřejnění reakce na článek Martina Severy „Víno s mlékem, specialita Chablis?“ uveřejněný čísle 49/2012 v rubrice „Průšvih měsíce“. Bohužel k tomu nedošlo a ani jsem z redakce neobdržel na svoji žádost žádnou odpověď. Protože však obsah článku považuji za velmi závažný, dovoluji si požádat o zveřejnění na stránkách Vinařského obzoru.

Musím tímto, ač velice nerad, reagovat na článek Martina Severy „Víno s mlékem, specialita Chablis?“, který byl zveřejněn v rubrice „Průšvih měsíce“ časopisu Víno a styl číslo 49/2012. Velice nerad jednak proto, že autor je původem z Moravy, ještě více nerad proto, že s jeho zesnulým bratrem, mým dobrým kamarádem Lubošem, jsem strávil mnoho příjemných chvil u sklenky vína či na společných dovolených. Leč nelze jinak. Martin Severa touto svojí reakcí nejen prokázal totální neznalost aktuální legislativy, konkrétně nařízení Evropské komise NK (EU) 579-2012, kterým se novelizuje stávající nařízení Komise (EU) 607/2009, jímž se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, ale i silně zpochybnil své degustátorské schopnosti a zkušenosti. Autor v článku popisuje, jak si zakoupil v prodejně Tesco víno Chablis, na jehož zadní etiketě bylo napsáno „obsahuje siřičitany a mléko“. „To první slovo je v pořádku, to druhé práce diletanta,“ píše pan Severa a dále uvádí: „jablečno-mléčné kvašení je proces, který může, ale nemusí ve víně nastat – vše záleží na vinaři.“ Bohužel jablečno-mléčné kvašení, na které se pan Severa v článku odvolává, nemá s uvedeným označením vůbec, ale vůbec nic společného. Takovéto zkratkové spojení jej jenom usvědčilo právě z jeho diletantství (ze kterého obviňuje ﬁrmu dovozce) a z jeho neznalosti tak hluboké, že jsem přesvědčen, že označení „degustátor, publicista“ (zejména pokud je tím myšlen publicista v oboru vína), uvedené u jeho jména hned v úvodu časopisu Víno a styl (viz část „Komise vinných kritiků, publicistů a redakčních spolupracovníků“), by

měl okamžitě přestat používat, nejméně do doby, než si doplní vzdělání, omluví se široké čtenářské veřejnosti i vzpomínanému dovozci vína (Neubauer a syn). Škoda, že takovéto články neprojdou před zveřejněním odbornou oponenturou – renomé časopisu by to určitě prospělo. I s tvrzením, že to, jestli jablečno-mléčné kvašení ve víně nastane, „záleží jen na vinaři“, by si jistě významná část zkušených vinařů dovolila nejméně polemizovat. Firma Neubauer a syn nejen že zjevně disponuje mnohem znalejším a kvaliﬁkovanějším personálem, než jakým by mohl být pan Severa, ale navíc v tomto případě i beze zbytku naplnila platnou evropskou legislativu, respektujíc technologický postup výrobce a analytický rozbor předmětného vína. Pokud by si pan Severa pozorně přečetl i originální etiketu, našel by na ní samozřejmě odpovídající označení upozorňující na obsah „mléka“ ve víně a možná by ho to před napsáním tohoto sloupku přimělo k hlubšímu zamyšlení a dalšímu zkoumání. Možná. Možná ale taky ne. Takže nakonec to není ﬁrma dovozce, která si dle pana Severy „alespoň trochu nařezala větev, na které sedí“, což pan Severa považuje za „jediné, co jej může těšit“, ale je to právě on, kdo si tu větev už docela uřízl a při tom pádu si ještě, jak se u nás na Slovácku říká, pořádně „nadělal do gatí“ – o „vylepšení“ odborného renomé časopisu Víno a styl cestou tohoto redakčního spolupracovníka nemluvě. Podle dalšího tvrzení pana Severy „jedna z látek, která nikdy ve víně nevznikne ani v aroma ani v chuti – je mléko“. Může něco takového napsat někdo, kdo si říká „degustátor“? Doporučuji panu Severovi, aby to konzultoval třeba u Branka Černého a také aby si například

přečetl ve stejném čísle tohoto časopisu od strany 51 charakteristiky zde zveřejněných růžových vín – viz například „jemný tón čerstvě vyšlehané smetany“, „jahody v jogurtu“, „meruňky v bílém jogurtu“, „vůně … zasazená do jogurtu“, „vše v hávu smetany“, „jemný dotyk smetanové zmrzliny“, „tóny řeckého jogurtu“, „zahradní jahody v jogurtu“, „s oblou dochutí jogurtu a smetany“ atd. Chutnal jste, pane „degustátore“, někdy nějaké růžové víno, pro které jsou mléčné až jogurtové vůně i chuti často tak typické? Také potravinářská inspekce, jejíhož „zásahu“ se pan Severa dovolává, znalá skutečného stavu věcí, si může při čtení tohoto sloupku buďto jen s úsměvem ťukat na čelo nebo možná s vážnou tváří zvažovat podání nějakého podnětu ve věci možného šíření poplašné zprávy. Právě proto, pane Severo, že nejen českému, ale ani „evropskému“ národu patrně není jedno, co jí a pije, přijala Evropská komise příslušné nařízení, které zavazuje výrobce k uvádění dalších alergenů na etiketě vyráběného vína. Bohužel pan Severa neví, že mléko či jeho složky (kaseinát) používané k čiření vín jsou pro mnohé občany stejným, ne-li horším alergenem než oxid siřičitý. Pro páně Severovu i čtenářskou informovanost (snad alespoň k částečnému napravení skrumáže jeho dezinformací a nesmyslů v citovaném článku) připojuji alespoň základní údaje: Výše citované nařízení (EU 579-2012) bylo vydáno po dlouhé diskusi Komise a nevládních vinařských organizací v celé EU. Nařízení zavádí povinné značení alergenů obsažených ve víně na etiketě. Vedle již stávajícího značení oxidu siřičitého je nově třeba označit na etiketě tako-

622

Vinařský obzor (12/2012)

Vinařská technologie

Broumov a víno: spojení, které pomáhá

HOBRA a podpora vinařství „Je pro nás samozřejmostí, že po dlouholeté spolupráci s vinaři jsme se rozhodli, a to od samého počátku, pro partnerství se Salonem vín ve Valticích. Je to jakési naše pomyslné poděkování za to, že s námi vinaři spolupracují. Jde o propojení, které vede k oboustranné spolupráci a podpoře oboru jako celku,“ uvedl při našem setkání Vojtěch Školník, obchodní ředitel společnosti, a pokračoval: „Jsme též stálým, dnes již tradičním partnerem soutěže Vinař roku České republiky. V minulosti zde bylo jakési tření, či snad rivalita, domnívám se však, že obě tyto soutěže jsou velmi důležité jak pro tuzemské vinaře, tak zejména pro jejich spotřebitele a zákazníky. A jistě je povědomí o úspěchu v takových soutěžích i podpůrným prostředkem v exportu vín. Propagace našich vín i za hranicemi není nikdy na škodu a musím říct, že se setkávám vždy s pozitivními, i když často překvapenými reakcemi na to, že u nás vůbec produkce vína je, a zejména pak, že je tak kvalitní.“ Novinky ve firmě Investice za poslední desetiletí šly ve firmě z velké části do výroby, tedy do zvyšování efektivity výroby a zlepšování kvality výrobků, dále do vývoje a inovací a také zcela přirozeně do podpory prodeje. Mimoto proběhla v roce 2011 též rekonstrukce administrativní budovy, a to jak vnitřní, tak vnější (včetně zateplení). Souběžně s tím ale proběhla mnohem zásadnější investice, vlastně vůbec největší investiční akce ve výrobě, a to do její tzv. mokré části. Technologie se zásadně obnovila a hlavní předností této změny je zvýšení efektivity výroby při zachování standardů jakosti. S tím souvisí i přechod na užívání vody z vlastního vrtu. Voda je základním kamenem výroby filtračních desek. Navíc jde o pitnou vodu té nejvyšší kvality pocházející ze stejného podloží jako nejmenovaná voda z regionu prodávaná v celé republice. Jaroslav Dostál, odborný poradce pro filtraci, k tomu doplnil: „To vedlo k dalšímu zkrácení nutné doby promývání desek. Považujeme to za další střípek do skládačky zvané spokojenost zákazníka.“ Renovace se

Foto archiv HOBRA

Aktivity vinařům známé společnosti Hobra – Školník, předního dodavatele ﬁltračních technologií a stálého partnera Salonu vín, nekončí jen Salonem vín a u ﬁltrace – majitelé společnosti stáli u zrodu Agentury pro rozvoj Broumovska, která usiluje o renesanci areálu broumovského kláštera, ale i dalších aktivit v regionu. Při naší návštěvě Broumova jsme se sešli a popovídali si s celým týmem společnosti nejenom o jejich spolupráci s vinaři.

Nové laserové značení ﬁltračních desek HOBRAFILT

přitom dočkala i ﬁnalizace výroby v její tzv. formátovací fázi. Nejviditelnější změnou pro zákazníky pak byl přechod na nové značení ﬁltračních desek HOBRAFILT – z klasických razítek, jak je vinaři znali po dlouhá léta, se přešlo na laserové značení. To znamená, že dnes již i všechny desky v balení 20 × 20 budou mít své značení typu a čísla šarže, což jsou z hlediska systému kvality nejdůležitější údaje – jak pro výrobce, tak pro zákazníka. Důraz je kladen i na kontrolní část výroby, v které jsou odebírány vzorky pro laboratoř, jež nepřetržitě sleduje kvalitu jednotlivých výrobních šarží. HOBRA se též nadále snaží o vylepšení práce se zákazníkem – je ve stálém úzkém kontaktu s vinaři nejenom prostřednictvím svého terénního odborníka Martina Sopoucha. Vylepšuje i svoji webovou prezentaci, tak aby byla snadno přístupná zákazníkům. HOBRA se také pravidelně účastní vinařských veletrhů a oborových setkání. Nejbližším veletrhem s přímou účastí Hobry bude Intervitis-Interfructa ve Stuttgartu. V roce 2011 dosáhla společnost historicky největších tržeb za své výrobky a v letošním roce se opět očekává růst. I přes černé

scénáře blízkobudoucího ekonomického vývoje jsou Broumovští plni optimismu a elánu do další práce. S filtrací značky HOBRA se můžete kromě tuzemského nápojářského sektoru setkat i v zahraničí. „Asi osmdesát procent našich prodejů tvoří dnes export, přičemž ještě před dvanácti lety to bylo právě naopak. Svědčí to faktu, že naše výrobky přijímají zákazníci po celém světě, a to především díky jejich kvalitě, spolehlivosti a dostupnosti. Nemluvím jen o tradičních filtračních deskách HOBRAFILT, ale dnes již i o svíčkách CANDEFILT a o všech druzích vyráběných filtračních zařízení,“ řekl k tomuto tématu Vojtěch Školník. Poměrně velký důraz kladou v Hobře přirozeně na východní trhy, přičemž opomíjen nezůstává ani například trh německý nebo severoamerický. Novinkou je „misijní“ cesta do Jižní Ameriky, kde byla s místními distributory podpořena již běžící vzájemná spolupráce. „Na tuzemském trhu máme tradičně poměrně dost vysoký podíl. To nás zavazuje poskytovat stále lepší služby našim zákazníkům a partnerům. Nevýhodou nicméně je, že v našem odbytu se pak projeví i taková věc, jako je třeba nižší úroda – pokud je

626

Vinařský obzor (12/2012)

Obchod a marketing

Víno a ekonomika Jak se liší víno od jiných nápojů – mléka, kávy, čaje či piva? Graf 1 ukazuje četnost vyhledávání těchto nápojů včetně vody na internetovém vyhledávači Google (září 2010, v angličtině). Na prvním místě je voda a pak následuje víno. Slovo „víno“ se tak objevuje jen o něco méně často než slovo „chléb“, „sport“, „sex“. Slovo „peníze“ bylo více než desetkrát častější a „auto“ ještě častější.

Graf 1 Miliony kliknutí na jednotlivá slova (anglické názvy nápojů) v září 2010 1 010

1 000

Million google hits

Víno je téma, o kterém lidé chtějí mluvit, jeho obliba ve společnosti roste, zvláště v posledních dvaceti letech. Časopis Wine Spectator, založený až v roce 1976, má 360 tisíc předplatitelů. Spolu s dalšími šesti vinařskými časopisy je odběratelů tisku na téma víno v USA půl milionu. Odlišnost vína od ostatních zemědělských komodit a nápojů lze charakterizovat několika rysy. Asi největší odstup je u ceny láhve vína, která se může pohybovat až v tisících dolarů. Nejdražší láhev vína na světě, Chateau Laﬁte 1787, údajně dříve vlastněná Thomasem Jeffersonem (třetí americký prezident), byla vydražena v londýnském aukčním domě Christie’s v roce 1985 za 105 tisíc liber, což dnes odpovídá 322 tisícům dolarů (6,5 milionu korun). Dále je víno dlouhodobě skladovatelné a jeho cena může stářím stoupat. Třetí charakteristikou je, že kvalita a cena vína jsou výjimečně citlivé na průběh počasí v daném roce. A čtvrtou je, že jeho kvalita se špatně ověřuje před vlastním ochutnáním. V roce 1986 vydal profesor Orley Ashenfelter (univerzita Princeton, USA) informační buletin pod názvem „Liquid Assets – The International Guide to Fine Wines“. Jako první publikace svého druhu se věnovala kvantitativní analýze mezinárodního trhu s „velkými“ víny. Byly v ní publikovány vyvolávací ceny vín na aukcích a ekonomické analýzy, jako například „Nové hodnocení Chateau v Bordeaux“. Hodnocení bylo založeno jenom na aukčních cenách, nikoliv na odborném hodnocení vína. Zavedl se tak model ekonometriky, který vysvětluje vyvolávací cenu v závislosti na věku vína a průběhu počasí během zrání hroznů. Tento model se překvapivě ukázal být účinným při hodnocení bordeauxských výběrů a při předpovídání pozdější ceny vyzrálých vín. O. Ashenfelter pracoval jako editor A. E. Review a jeho články se staly populárními. Přebíraly je i deníky, například The New York Times. Obdobně tomu bylo s televizí (ABC, CNN, CNBC, Blomberg). Ale ne všichni s ním souhlasí. Například kritik vín Robert Parker považuje Ashefelterův empirický přístup za „neandrtálské“ hodnocení vína. Proč se někteří vinařští odborníci staví k tomuto empirickému způsobu hodnocení

800 600 400

343 195

200

194

147

112

0 Víno

Čaj

Káva

vína negativně? Zřejmě existují dva hlavní důvody: 1. Zasahuje do cen vín, což se nelíbí obchodníkům. 2. Vadí kritikům vína, kteří o víně píší. Je to nová profese, vznikla v 70. letech minulého století. Z Ashenfelterovy analýzy je patrné, že cena vína při londýnských aukcích nezávisí jenom na jeho stáří, ale také na počasí při zrání hroznů. Zvýšení věku o rok znamená pro bordeauxské víno v průměru zvýšení ceny o 2,38 %. Nejvíce ovlivňuje cenu zralého červeného vína teplota ve vegetačním období (duben–září) v daném ročníku. Se stoupající teplotou stoupá kvalita a cena. Samostatná teplota v září ovlivňuje kvalitu minimálně. Srážky hrají malou roli, ale déšť v srpnu mírně snižuje kvalitu, naopak dostatek srážek v předcházejím období (říjen až březen) mírně zvyšuje kvalitu hroznů a cenu vína. Ideální je tedy vyšší teplota během vegetačního období, sklizeň hroznů bez srážek a více vody v zimě. To je základ pro dobrý ročník v Bordeaux. Není to nic nového, vztah mezi kvalitou vína a počasím byl producentům znám po tisíciletí, ale konzumenti si navykli raději naslouchat „expertům“. K reálnému nastavení ceny vína dochází v Bordeaux až kolem třetího roku od sklizně hroznů. Přitom Grand Cru se konzumuje v průměru ve stáří 8–10 let. Uvedený výzkum umožňuje konzumentům nebo investorům vložit své ﬁnance do vína z Bordeaux již po jednom roce od

Pivo

Mléko

Voda

sklizně hroznů s vysokou pravděpodobností znalosti reálné ceny vína. Mnoho mladých vín má nastaveny ceny příliš vysoko. Vinařští odborníci jsou v předpovídání kvality a ceny vína z daného ročníku méně spolehliví než uvedené kvantitativní metody. Občas je to i jejich záměr, vydat hodnocení jiné než o kterém jsou sami přesvědčeni. Ale je třeba připomenout, že jen málo vín získá vyzráváním na kvalitě a ceně. Většinu vín je vhodnější spotřebovat během 2–3 let. Investoři do vína se zpravidla soustředí na vína z Bordeaux, Burgundska, Kalifornie a Austrálie, jejichž ceny v posledních 25 letech vzrostly, stejně jako hodnota vinařských ﬁrem, jejich akcií. Obdobně jako funguje Dow Jones průmyslový index, sleduje londýnská International Vintners Exchange (vznikla v roce 1999) ceny vína a publikuje jejich vývoj. Nizozemský Královský meteorologický ústav zase poskytuje bezplatně data z meteorologických stanic po celém světě. Obchod s vínem generuje nadprůměrnou návratnost, a když to náhodou nevyjde, je zde pořád možnost víno zkonzumovat. Skutečná míra návratnosti investice do vína závisí na jeho věku. Například ve druhém roce byla návratnost do investice (měřeno ziskem) 14,8 %, ve dvaceti letech 0 % a ve třiceti letech zase 10,4 %. V průměru se v prvních dvaceti letech stáří vína pohybovala návratnost kolem 4,3 %. Od roku 2005 je zaznamenán mimořádný růst cen vína na burzách, v roce 2008 byl přerušen ﬁnanční krizí.

Abecední a tematický seznam článků a autorů

Vinařský obzor (12/2012) 641

Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem Adresa redakce a vydavatele: SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz, www.vinarskyobzor.cz • Šéfredaktor: Ing. Martin Půček • Editor: Ing. Richard Stávek • Redakční rada: RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda), Ing. Petr Ackermann, CSc., doc. Ing. Josef Balík, Ph.D., doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., Ing. Aleš Gala, Lubomír Glos, Ing. Tomáš Javůrek, Ing. Antonín Králíček, Ing. Pavel Krška, Mgr. Lukáš Lukáš, JUDr. Tibor Nyitray, Ing. Bronislav Pavelka, doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc., Ing. Martin Půček, Ing. Jiří Sedlo, CSc., Bc. Milan Sedláček, Ing. Richard Stávek, Ing. Marek Špalek

Abecední seznam autorů a článků ročníku 2012 Ackermann Petr Výskyt chorob a škůdců révy ve vinařské oblasti Morava v roce 2011 . . . .14 Názvy poruch, poškození, chorob a škůdců révy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 144 Dávkování přípravků na ochranu rostlin a dávka aplikační kapaliny ve vinicích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188 Poškození letorostů révy ostnohřbetkou ovocnou . . . . . . . . . . . . . . . . . 438

(VO č. 1) (VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 9)

Baker Helena Claret versus klaret aneb Další potenciální zmatek ve vinařském názvosloví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 45 (VO č. 1) Nevídaný úspěch moravského vína v nové mezinárodní soutěži „gastronomických“ vín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 63 (VO č. 2) Winepunk versus Applepunk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 (VO č. 2) Ice Cider – cidre de glace – ledový cider . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 103 (VO č. 2) Veletrh Prowein 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 162 (VO č. 3) Stříbro, zlato i diamant pro moravské vinaře a vína v Monackém knížectví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 271 (VO č. 5) Vinařství v okolí Verony – oblast Valpolicella . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 286 (VO č. 5) London International Wine Fair (LIWF) 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 336 (VO č. 6) Vína z Azorských ostrovů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 400 (VO č. 7–8) Akce otevřených vinných sklepů aneb „Ze sklepa do sklepa“ v obci Čejč . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 528 (VO č. 10) Balounův Merlot obhájil znovu titul Premio della Stampa v Bergamu . 574 (VO č. 11) EnoExpo Krakov 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 629 (VO č. 12) Baker John Balounův Merlot obhájil znovu titul Premio della Stampa v Bergamu . 574 EnoExpo Krakov 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 629 Balík Josef Téma měsíce – Čiření vína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

(VO č. 11) (VO č. 12)

Stroje pro zvedání a zasunování letorostů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 434 Zařízení a technické prostředky na ochranu vinic před ptactvem . . . . . 442 Lahvovací linky ve vinařských provozech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 508 Réví z vinic jako energetické palivo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 554 Obaly využívané ve vinařství . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .616

(VO č. 9) (VO č. 9) (VO č. 10) (VO č. 11) (VO č. 12)

Čábelka Jiří Zemřel pražský vinohradník Antonín Tureček . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 113

(VO č. 2)

Čechovský Michal Vinohradnické a sadařské traktory Case IH Quantum . . . . . . . . . . . . . . 501

(VO č. 10)

Černý Branko Historicky první Miss víno odlétá reprezentovat ČR do Číny na světové ﬁnále Miss Tourism . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 583

(VO č. 11)

Dvořáček Lubomír Ad Víno s mlékem, specialita Chablis? ve Víno a styl 49/2012. . . . . . . . 620

(VO č. 12)

Dumbrovský Miroslav Zemní terasy a jejich využití v ČR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 66 Zhodnocení příčin poškození stability terasových plošin a svahů . . . . . 140

(VO č. 2) (VO č. 3)

Fiala Václav Sanatorium 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 338 (VO č. 6) Mrskut . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 413 (VO č. 7–8) Na Vinově . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 527 (VO č. 10) Flesarová Jana Za poznáním do Burgundska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 334

(VO č. 6)

(VO č. 1)

Baroň Mojmír Diplomové práce obhájené na Ústavu vinohradnictví a vinařství ZF Mendelovy univerzity v Lednici v roce 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .614

(VO č. 12)

Bárta Luboš Americký úspěch na pomoc dětem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 331

(VO č. 6)

Bernard Stanislav Zneužívání KEG sudů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 602

(VO č. 12)

Bílek František Nezastupitelná úloha sanitační technologie CIP ve vinařství . . . . . . . . 253

(VO č. 5)

Burešová Pavla Poznejme vybrané gastronomické trendy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 (VO č. 1) Masopuste, masopuste, do kola mne, holky, pusťte! . . . . . . . . . . . . . . . 112 (VO č. 2) Jehněčí, kůzlečí a králík v kuchyni . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 167 (VO č. 3) Poznejme vybrané gastronomické trendy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 228 (VO č. 4) Květen: chřest a růžová vína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 288 (VO č. 5) Inspirace na červen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 339 (VO č. 6) Sommelier v gastronomii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .410 (VO č. 7–8) Hovězí maso v gastronomii . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 470 (VO č. 9) Bobule na talíři – jak využít plody révy vinné v gastronomii? . . . . . . . . 523 (VO č. 10) Burg Patrik Zařízení pro odstřeďování moštů a vína – 1. díl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 80 (VO č. 2) Zařízení pro odstřeďování moštů a vína – 2. díl . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 148 (VO č. 3) Zařízení pro separaci kalů ve vinařských provozech . . . . . . . . . . . . . . . 198 (VO č. 4) Den otevřených sklepů v Rakvicích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 240 (VO č. 5) Mechanizační prostředky pro ometání kmínků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 244 (VO č. 5) Možnosti využití matolin z vinařské produkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 258 (VO č. 5) Možnosti využití ﬁltrace na principu reverzní osmózy ve vinařských provozech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .314 (VO č. 6) Využití elektrodialýzy při stabilizaci vína . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 376 (VO č. 7–8)

Gondáš Petr Slovenský prezident navštívil moravské vinaře na veletrhu Danubius Gastro v Bratislavě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Sekundární produkty révy vinné . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kalendář vinařských akcí 2013 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Kontrola vinařských databází . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

165 200 519 519

(VO č. 3) (VO č. 4) (VO č. 10) (VO č. 10)

Glos Lubomír Víno není vinno . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 61 Další škůdci ve vinicích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130 Kalcióza – žloutenka ve vinicích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 250

(VO č. 2) (VO č. 3) (VO č. 5)

Gruna Rostislav Prohlášení o zásobách lze snadno podat elektronicky . . . . . . . . . . . . . . 239 Podávání povinných prohlášení vinohradníků, vinařů a obchodníků s moštovými hrozny k 31. 12. 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 542

(VO č. 5) (VO č. 11)

Habrovanský Zdeněk Co jsem vloni nestihl napsat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 (VO č. 1) Cisterciácká pečeť a poutní prodejna na Velehradě . . . . . . . . . . . . . . . . 163 (VO č. 3) Významná výročí na Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 374 (VO č. 7–8) Cesty vína IV., V archeoskanzenu Modrá . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 407 (VO č. 7–8) Vinobraní v Hradišti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 422 (VO č. 9) Nový polešovický klon odrůdy Rulandské šedé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 437 (VO č. 9) Kudlovický vinný žleb posedmé . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 458 (VO č. 9) Slavnosti vína v Polešovicích a páté Top víno Slovácka . . . . . . . . . . . . . 475 (VO č. 9) Špačci letos odletěli brzy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 493 (VO č. 10) Nové klony Zweigeltrebe z Polešovic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 502 (VO č. 10) Svatomartinské 2012 v Uherském Hradišti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .618 (VO č. 12) Vzpomínka na Ing. Václava Křivánka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 638 (VO č. 12) Havlík Miroslav Z historie vinohradnictví v Josefově . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 Z historie vinohradnictví v Těšicích . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 280

(VO č. 1) (VO č. 5)