Ukázkové číslo 5/2012 by Časopis Vinařský obzor

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

číslo 5, ročník 105/2012 • cena 67 Kč (předplatné 49 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

Vinice sežehl mráz Odrůda Reberger Využití matolin Na Kraví hoře

Kalcióza – žloutenka ve vinicích

Vhodná technologie pro autentická vína

Z historie vinohradnictví v Těšicích

strana 244

strana 250

strana 260

strana 280

Obsah 5/2012

Mechanizační prostředky pro ometání kmínků

235 Obsah Editorial 236 Richard Stávek: Agrotec Rally – zvířený prach, hluk, rozbité cesty a nedostupné vinice Spolkové informace 238 Martin Půček: Pohroma pro moravské vinice Právní předpisy 239 Rostislav Gruna: Prohlášení o zásobách lze snadno podat elektronicky

242 244 246 250

Vinohradnictví Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Reberger Patrik Burg, Pavel Zemánek: Mechanizační prostředky pro ometání kmínků Pavel Pavloušek: Moderní pohled na kvalitu hroznů Lubomír Glos: Kalcióza – žloutenka ve vinicích

253 254 258 260

Vinařská technologie František Bílek: Nezastupitelná úloha sanitační technologie CIP ve vinařství Syncor – nová značka na tuzemském poli uzávěrů vína Patrik Burg, Pavel Zemánek: Možnosti využití matolin z vinařské produkce Pavel Pavloušek: Vhodná technologie pro autentická vína

Zprávy 240 Den otevřených sklepů v Rakvicích 256 Jarní výstava vín na hradě Veveří 256 Den otevřených sklepů v Novém Poddvorově Informace z Vinařského fondu 263 Zpravodaj Vinařského fondu Hodnocení vín 268 Jan Stávek, Barbara Tkáčiková: Čím větší, tím lepší? Nesmysl! 270 Klára Kollárová: Krása starých a skvělých vín… i pro vás! Portrét 272 Milan Sedláček: O Autentistech a jim podobných Reportáž 276 Richard Stávek: Na Kraví hoře s Petrem Ilgnerem Vinařské aktivity 278 Martin Křístek: Cuvée 2012 Ostrava Vinařská povídka 279 Jaroslav Radvan: Na blbosť néni léku Vinařská historie 280 Miroslav Havlík: Z historie vinohradnictví v Těšicích 283 Psalo se ve VO před 100 lety… Ze zákona o obchodě vínem 283 Drahomír Míša: Historické osobnosti a události – květnová výročí

ĕī

ÈFTL¥ S

MJLZ

Ŕ 4WB[

MJLZ

Ŕ 4WB[

Vinařství v zahraničí 284 František Mach, Jana Soukupová: Vínna turistika na Slovensku 286 Helena Baker: Vinařství v okolí Verony – oblast Valpolicella

Enogastronomie 288 Pavla Burešová: Květen: chřest a růžová vína 288 Milan Magni: Vinařův letní salát

ĕī

ÈFTL¥ S

236

Vinařský obzor (5/2012)

Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem číslo 5, ročník 105 (2012) Vydává Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor Ing. Martin Půček e-mail: martin.pucek@svcr.cz Editor Ing. Richard Stávek e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz Sekretariát redakce Barbora Válková (předplatné, inzerce, vinařské publikace) e-mail: barbora.valkova@vinarskyobzor.cz tel.: 773 838 685 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 602 470 345 e-mail: marketa.novakova@svcr.cz Redakční rada RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda) (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. Doc. Ing. Josef Balík, Ph.D. (balikj@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Aleš Gala (gala@oenogala.cz) Lubomír Glos (glosovi@email.cz) Ing. Tomáš Javůrek (javtom@post.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Mgr. Lukáš Lukáš (lukas@templarske-sklepy.cz) Ing. Bronislav Pavelka (bronislav.pavelka@szpi.gov.cz) Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. (pavlous@zfmendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Richard Stávek (richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Ing. Marek Špalek (fantomme@seznam.cz) Sazba a zlom Adam Kepert, tel.: 777 807 874 e-mail: kepe@seznam.cz Graﬁcká koncepce Bedřich Vémola, studio@vemola.cz Jazykový poradce Mgr. Jana Otevřelová Tisk Tisk Pálka Břeclav, tel.: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630 Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 67 Kč, dvojčísla 7/8 110 Kč (včetně 14% DPH) Rozšiřuje PNS, a. s., MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři Předplatné 2012 V redakci — 1 číslo 49 Kč, dvojčíslo 7/8 84 Kč (vč. 14% DPH), celý ročník 569 Kč (vč. 14% DPH) Adresa redakce a vydavatele SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980 e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 22. 5. 2012 Toto číslo vychází 25. 5. 2012 ISSN: 1212-7884 Vinařský obzor® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlé do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele. Foto na titulní straně © archiv redakce

Editorial

Agrotec Rally – zvířený prach, hluk, rozbité cesty a nedostupné vinice Letos je na předposlední červnový víkend (22.–23. 6.) naplánována akce pro fanoušky motosportu, jejímž pořadatelem je již po léta tradiční dodavatel zemědělské techniky v regionu společnost Agrotec. Tomuto kvazisportu neholduji, takže by mne celá záležitost nemusela zajímat. Jenže… Rally nebývá organizována na nějakém uzavřeném soukromém pozemku souhlasícího majitele, ale okupuje veřejné komunikace i soukromé pozemky vlastníků, jichž se nikdo na nic neptal – ať už cesty spojující obce na Hustopečsku, nebo i místní cesty, tzv. polňačky. Slet příznivců řvoucích motorů a zvířeného prachu s sebou však nenese jen uzavírky cest. Akce se i v minulosti odehrávala v červnu, kdy je nejen na vinicích dost práce. Pokud bývají přes den vysoké teploty, je např. postřikování vinic proti chorobám a škůdcům nebo i zelené práce nejlepší a nejúčinnější dělat až ve velmi pozdním odpoledni či večer. Jenže jak se dostat do vinice, když kolem vede uzavřená trasa rally a cesta je na kilometry a po dva dny uzavřena? Máte smůlu, padlí nepadlí. V té souvislosti pak překvapuje vyjádření nejvyššího představitele Agrotecu a aktivního automobilového závodníka Martina Rady v okresním tisku, který se nechá slyšet, že si nedokáže představit, že by někdo pracoval ve vinici k večeru. Jistě, všichni vinohradníci přece stojí kolem trati rally a fandí! A nejde jen o uzavírky cest. Např. loni si osádky několika desítek vozů udělaly tábořiště hned pod bořetickou rozhlednou a bez povolení zabraly tisíce čtverečních metrů po úvratích. Z meziřadí vinic se staly odstavné plochy pro vozidla a příležitostně také toalety všech nutných stran (viz foto 1). O znečištění okolí vinic odpadky všeho druhu ani nemluvě. Podobně 1 Okolí vinic bořetické dopadla lesní cesta v přírodní rezervaci Nosperk v Němčičrozhledny obsadil motosport kách (viz foto 2), účastníci rally si rozdělali bivak i za páskou přímo v lesním ekosystému evropsky významné lokality Natura 2000. Vlastně samotná trasa např. nočních jízd (jezdívá se mezi 22. a 24. hodinou) vede tímto přírodně cenným územím, a to v době, kdy probíhá hnízdění chráněných druhů ptactva. Je v tomto ohledu s podivem, že akci ﬁnančně dosti významně podporuje i Jihomoravský kraj (podle neověřených informací částkou asi 400 tisíc Kč), který jinak dohlíží též na ochranu přírody a trasu těmito cennými územími v podstatě povoluje. Vedle výše zmíněného je zde ještě jeden aspekt, který trápí zejména drobné záhumenkáře v katastrech obcí, kolem nichž nebo přes které trasa vede. Po každém ročníku se objevují informace o krádežích a škodách na ovoci a zelenině na pozemcích v blízkosti diváckých stanovišť. Vrcholem arogance ze strany organizátorů (ale i na ruku jdoucích samospráv) je ovšem fakt, že trasy v minulosti vedly (a k tomu získaly „razítko“ místního úřadu) přes pozemky soukromých osob, kterých se nikdo na nic neptal. Až konečně 2 Tábořiště účastníků Agrotec loni, kdy už byla situace neúnosná, dali někteří majitelé v miRally v přírodní rezervaci nulosti okupovaných nemovitostí najevo, že použijí všechny právní prostředky k ochraně svého majetku, a ejhle, organizátoři narychlo část tratě upravili. I tak se stejně nakonec jelo místy, kde nebyla respektována vlastnická práva majitelů. Jak to dopadne letos, je zatím ve hvězdách. Faktem ovšem je, že termín rally je opět stanoven na dny, kdy je vinohradnický frmol na vrcholu. Snad nebudou taková horka, aby se dalo stříkat i přes den, když už od odpoledních hodin jsou trasy uzavřeny. Nejjednodušším řešením by ale bylo, kdyby obecní úřady prostě akci nepovolily. A je s podivem, že tak nečiní ani přesto, že obyvatelstvo si ze značné části podobné akce a s nimi spojená omezení nepřeje. Akce bývá v pátek a v sobotu, a v minulosti dokonce došlo k situacím, že občané čekali třeba i několik hodin před nějakou páskou přes cestu, než se dostali domů z práce, příp. podnikatel marně vyhlížel zákazníky – ve vozidlech hodiny čekali, než přejedou hlučná a rychlá auta. Jaký je vlastně přínos podobných akcí? Organizátoři tvrdí, že ve zviditelnění regionu, přílivu turistů apod. Je to otázka, zda negativa nepřevažují nad pozitivy. A zvážit by to měly zejména samosprávy v obcích. Richard Stávek

238

Vinařský obzor (5/2012)

Spolkové informace

Martin Půček tajemník Svazu vinařů České republiky

Pohroma pro moravské vinice

Nemá smysl zde vyjmenovávat obce či lokality, které byly více či méně poškozeny. Každopádně jde o velkou pohromu pro naše vinohradnictví, kterou pravděpodobně nikdo nepamatuje v takovém rozsahu. Poškozeno bylo 30 % ploch vinic na Moravě, což odpovídá asi 5 000 hektarů. Přepočteme-li tuto plochu na hodnotu hroznů podle jejich ceny v roce 2011, tak jde o škodu ve výši 500 milionů korun. Vezmeme-li v úvahu, že po přeměně na víno se hodnota zvyšuje asi 3–4krát, můžeme konstatovat, že jarní mrazy zhruba během dvou hodin připravily moravské vinaře o částku kolem dvou miliard korun. Jedná se o sumu opravdu nevídanou. Tento fakt bude zcela jistě působit na tržní situaci. Výnos ročníku 2012 již byl předem snížen mrazy zimními. Tyto škody způsobily zničení asi 20 % celkové produkce. Připočteme-li k tomu škody po mrazech jarních, dostáváme se na výnos max. kolem 3 t z hektaru, což je obdoba roku 2010. Tento fakt bude mít výrazný vliv na cenu hroznů v letošním roce a nedovedu si představit, že by nedošlo k úpravě ceny vína směrem nahoru. Příroda nám v letošním roce opět ukázala, kdo je na této planetě pánem, a ať chceme nebo ne, nepomůže nám vůbec nic. Vím, že někteří vinaři použili zakuřování vinic, či protimrazový postřik, ale při tak nízkých teplotách, se tato ochrana ukázala jako bezpředmětná. Mrazy však nepáchaly škody jen u nás. Podle informací od kolegů z Rakouska, byly poškozeny vinice od Retzu až po Poysdorf a škoda je hlášena z plochy asi 6 000 ha. V souvislosti s aktuální problematikou návrhu na zavedení nenulové spotřební daně

Foto archiv autora

Je čtvrtek večer, 17. května roku 2012. Mnozí z pěstitelů révy vinné na Moravě uléhají ke spánku netušíce, do jakého rána se probudí. Počasí ve čtvrtek večer ještě vypadalo obstojně. Tedy oblačno, poměrně silný vítr, který setrval až do pozdní desáté hodiny. I ten největší pesimista by řekl, že pokud přijdou nějaké přízemní mrazíky, tak pouze velmi místně, a to v polohách, kde réva zmrzá velmi často. Bohužel by se mýlil. Přehoupla se hodina půlnoční a všechny meteorologické stanice na Moravě hlásily rapidní pokles. Jarní mráz přišel již kolem jedné hodiny ranní a teplota postupně klesala. Dílo bylo dokonáno kolem páté hodiny ranní, kdy teploty klesly až k hodnotě –4,5 °C.

na tiché víno se nám jasně potvrdil náš argument o nesmyslnosti tohoto návrhu. Víno se stále vyrábí podle původu. Zde nemůžeme srovnávat víno, pivo, či líh. Moravský vinař ze zmrzlé vinice již moravské víno nevyrobí. Ano, může si hrozen dovézt, ale již z něj nevyrobí moravské víno, nýbrž víno s původem z jiného členského státu EU. To v případě piva neplatí. Pokud by v Česku vymrzl všechen ječmen, či chmel, není problém si tuto surovinu přivézt ze zahraničí a společně s přídavkem vody zde uvařit české pivo, na které lze dát evropské logo CHZO. To stejné platí v případě lihovin. Koncentrát příchutí Fernetu či jiných alkoholických nápojů ve spojení s dovezeným lihem, umožňuje výro-

bu domácích produktů bez rizika ohrožení klimatickými podmínkami. Pevně doufám, že si tento názorný příklad vezmou předkladatelé návrhu na desetikorunovou spotřební daň na tiché víno k srdci a od návrhu bude upuštěno.

Právní předpisy

Vinařský obzor (5/2012) 239

Prohlášení o zásobách lze snadno podat elektronicky Kalendářní termín 31. 7. 2012 je spojen s povinností podat oznámení, a to konkrétně Prohlášení o zásobách. Zpracovává se každoročně ke dni 31. července a musí být doručeno na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) do 10. září téhož kalendářního roku. Týká se zejména výrobců, kteří mají zahájenu a provozovánu výrobu vinařských produktů a velkoobchodníků. Osoby podávající prohlášení o zásobách Článek 11 nařízení Komise (ES) č. 436/2009 speciﬁkuje prohlášení: „Fyzické nebo právnické osoby nebo seskupení těchto osob, s výjimkou soukromých spotřebitelů a maloobchodníků, podávají každoročně příslušným orgánům členských států prohlášení o zásobách hroznového moštu, zahuštěného hroznového moštu, rektiﬁkovaného moštového koncentrátu a vína, které drží k 31. červenci, které obsahuje alespoň údaje podle přílohy V. U vinařských produktů Společenství tato prohlášení nezahrnují výrobky z hroznů sklizených ve stejném kalendářním roce.“

Tím, že je nařízení EU přímo aplikovatelné v členských státech, není již výše uvedený text v základním speciálním předpise ČR. V § 29 zákona č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství) v platném znění, se pouze uvádí, že Ministerstvo zemědělství zveřejní vzor prohlášení o zásobách na svých internetových stránkách. Plnění těchto povinností dotčenými vinaři a vinohradníky je nejen zákonnou povinností, ale i jednou z podmínek pro úspěšné vyřízení žádosti o podporu na restrukturalizaci a přeměnu vinic a investice (nejen v roce podání žádosti).

Povinnost podání prohlášení příslušných osob existuje i v případě, že stav zásob je nulový. V tomto případě je nutné uvést číslo 0 (nula) k příslušnému druhu výrobku, který není v zásobách. Úplnost a přesnost podání Podaná prohlášení jsou posuzovaná i z pohledu úplnosti a přesnosti uváděných údajů. Kromě číselných hodnot nezapomeňte označit, zda se jedná o výrobce, obchodníka, nebo obchodního zprostředkovatele. V případě podání prohlášení přes Portál farmáře a uvedením příslušného druhu výrobku s místem skladování nemusíte mít obavu z neúplného a nepřesného podání.

242

Vinařský obzor (5/2012)

Vinohradnictví

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Praktické poznatky k odrůdě Reberger

Foto P. Pavloušek

Reberger je nová PIWI odrůda pro výrobu červených vín. Byla vyšlechtěna v Julius Kühn Institut – Institut für Rebenzüchtung Geilweilerhof. Jedná se o křížence Regent × Frankovka se šlechtitelským označením Gf. 86-2-60. Rozšíření odrůdy je zatím malé.

Ampelograﬁcká charakteristika Vrchol mladého letorostu je bez antokyanového zbarvení, jemně až středně bíle ochlupený. List je středně velký, obdélníkový, trojlaločnatý. Listové výkrojky jsou mělké. Řapíkový výkrojek je překrytý se středně velkým průsvitem. Hrozen je malý, válcovitý, u základu třapiny s rozvětvením. Bobule je malá, tmavomodrá až černá, s výrazným voskovitým ojíněním na povrchu slupky. Uspořádání bobulí v hroznu je středně husté až husté. Pěstitelské vlastnosti Reberger se řadí mezi středně rané odrůdy a dozrává ve druhé polovině září. Požadavky na stanoviště jsou střední až nižší. Odrůdu lze proto pěstovat ve všech vinařských podoblastech v České republice. Z pohledu kvalitní vyzrálosti fenolických látek jsou však nejvhodnější svahovité pozemky s velmi dobrou expozicí ke slunci. Nároky na půdu jsou vyšší. Nejsou vhodné suché půdy. Optimální jsou půdy hlinitopísčité až hlinité s dobrou vodní jímavostí. Odolnost k zimním mrazům je střední. Odolnost k plísni révy a padlí révy je střední. Odolnost hroznů k šedé hnilobě hroznů révy je dobrá. Doporučované zatížení pro odrůdu Reberger je 6–8 oček na m2. Násada hroznů je vyrovnaná a podobně jako u Regentu není většinou potřeba regulace násady hroznů během vegetace. Násadu je proto možné regulovat pouze zimním řezem nebo podlomem. Olistění keřů je středně husté. Vhodné je proto vylamování zálistků a mnohdy není potřeba odlistění zóny hroznů. Reberger má střední až bujný růst. Vhodné jsou proto podnože SO4, Binova a Kober 125 AA, v závislosti na půdních podmínkách, sponu výsadby a plánovaném ošetřování půdy ve vinici.

Reberger – keř

250

Vinařský obzor (5/2012)

Vinohradnictví

Lubomír Glos

Kalcioza – žloutenka ve vinicích

Pokud se réva dříve pěstovala pravokořenná, žloutenka se v takové míře nevyskytovala. Situace se však podstatně změnila až zavedením štěpování na podnože. Většina amerických rév pocházela z oblastí, kde půdy obsahovaly málo vápna a byly přizpůsobené tamním podmínkám. I když je vápník hlavní složkou rostliny, může jeho nadbytek způsobit nepoměr k jiným živinám a narušit tak biochemické pochody, které v rostlině probíhají. Zjednodušeně se uvádí, že větší množství vápna v půdě blokuje příjem železa, které je základem tvorby chlorofylu. Z toho důvodu zůstávají listy žluté a nejsou schopny vytvářet asimiláty. Příčin, které mohou ovlivnit výskyt žloutenky ve vinicích je však více a je potřeba tomu věnovat náležitou pozornost. Výzkumem fyziologických poruch z nedostatku a nadbytku jednotlivých základních živin a mikroprvků se zabýval ing. Vanek v r. 1976–9. Na základě listové diagnostiky stanovoval jejich hodnoty. Pokud množství vápníku v listech bylo nad 5 %, docházelo ke žloutnutí listů, zasychání a opadávání. Jako optimum uvádí 2,5–3,5 % a nadbytek bez příznaků 3,5–5 %. Žloutenku vyvolává také nadbytek fosforu, pokud přesáhne hodnotu 0,8 %. Optimální množství železa v listech se považuje mezi 150–200 mg v kg sušiny. Ale ani u žlutých listů s příznaky nedostatku, zjištěné hodnoty nejdou pod tuto optimální hranici. Z toho lze usuzovat, že i když železo v listech je tak při nadbytku vápna se stává nevyužitelné. Při těchto pokusech také zjistil, že réva na podnoži Kober 5BB přijímá více vápníku než pravokořenná. Vápník je velmi důležitým prvkem nejen při výživě révy, ale má také velmi příznivý vliv na strukturu, uvolňování živin a PH půdy. Jeho množství se stanovuje chemickým rozborem a uvádí se v % CaCO3. Vinohradnické půdy obsahují od 0 až do 50 % CaCO3, někdy i více. Pro révu je nejdůležitější jeho množství ve vrstvě půdy, kde se nachází většina kořenového systému a to je

Foto archiv autora

Jsou rostliny, kterým vysoké množství vápna v půdě nevadí, zde je možno uvést zvláště obiloviny, trávy, brambory i jiné plodiny. Na druhou stranu, kde vápno velmi nepříznivě ovlivňuje hospodářské výsledky pěstovaných plodin patří hlavně broskvoně, třešně, višně, ale také réva vinná. Rostliny reagují tak, že vyrůstající listy jsou žluté, od okrajů zasychají a později opadávají. Vzhledem k tomu, že se u nás využívá spousta dobrých poloh pro pěstování révy, kde množství vápna v půdě může ovlivnit sklizně i životnost keřů, je potřeba se touto problematikou podrobněji zabývat.

Keře silně poškozené žloutenkou

v horizontu 0–60 cm. Vlivem dešťů a biochemické činnosti půdy se vápník dostává do vodního roztoku a tím se stává přijatelným pro rostlinu. Pokud se jeho koncentrace dostane na kritickou, vznikají poruchy výživy a tím další příčiny negativně ovlivňující pěstování révy. Vysoká koncentrace vápníku ve vodním roztoku může nepříznivě působit na příjem železa a manganu z půdy. Mangan je velmi důležitý mikroprvek, který je důležitý při enzymatické tvorbě chlorofylu. V rostlině se pak blokuje využitelnost těchto prvků a vzniká žloutenka, která se nejvíce projevuje na těžkých jílovitých, málo propustných půdách s malou vzdušnou kapacitou. Zlepšení stavu vinice, kde se vyskytuje žloutenka je možné různými agrotechnickými opatřeními. Nejdůležitější je dostat do půdy co nejvíce vzduchu. To je možno provést co nejhlubším prokypřením. Tím se zlepší vyplavování vápna z půdy a zlepší se biologická činnost. Omezit průjezdy trakto-

rů ve vinicích, zvláště pokud je půda mokrá. Na Sicílii, kde jsou těžší půdy s vyšším množstvím vápna se většinou používají pásové traktory. Dalším významným opatřením je zvýšení humusu v půdě. K tomu můžeme použít rostliny na zelené hnojení, střídavé zatravnění jetelotravními porosty nebo trvalé zatravnění. Kde je chudší a sušší půda, je vhodnější směs kostřavy a lipnice. Velmi významným zdrojem humusu je chlévská mrva, kompost, sláma, různé organické odpady a zvláště do těžších půd se doporučuje hnědouhelný prach. Úrodnost půdy a harmonická výživa rostlin závisí hlavně na množství vzduchu a humusu v půdě. Je to dáno tím, že biochemické procesy probíhají úplně jinak než v půdě utužené. Vzduch a humus umožňují, aby v půdě byl život. Všechny organismy, které v půdě žijí se podílejí na zpřístupňování živin rostlinám. Aktivní složky humusu udržují mikroprvky Fe, Zn, Cu v chelátové vazbě a tím zabraňují

258

Vinařský obzor (5/2012)

Vinařská technologie

Patrik Burg Pavel Zemánek Ústav zahradnické techniky, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

Možnosti využití matolin z vinařské produkce

Matolina (obr. 1, obr. 2) je tvořena z 8 % semeny, 10 % představují stopečky a úlomky třapin, 25 % slupky vylisovaných bobulí, 57 % dřeň bobulí. Množství vyprodukovaných matolin a jejich kvalita je v ovlivněna řadou faktorů. Vedle odrůdy, způsobu sklizně a zpracování v příjmové části linky ovlivňuje kvalitu matolin především zvolený způsob lisování. Jednu tunu matoliny tak lze získat přibližně ze tří tun zpracovávaných hroznů. Z hlediska vlastností představuje matolina strukturní materiál, s objemovou hmotností 360–420 kg.m-3. Z hlediska obsahu látek je poměr hlavních živin N:P:K:Ca dán hodnotami 4:1:4:4. Jedná se o surovinu s vysokým obsahem organických kyselin, které se podílejí na nízké hodnotě pH v rozmezí 3,5–3,8. V zahraničí a v posledních letech postupně také v podmínkách ČR jsou uplatňovány různé technologie umožňující poměrně široké využití matolin. Jedná se o výrobu matolinového vína, výrobu grappy, separaci semen a jejich následné lisování za účelem získávání oleje, výrobu krmiv pro hospodářská zvířata, energetické využití matolin a výrobu kompostu. Výroba matolinového vína představuje proces, který je v našich podmínkách uplatňován okrajově především u drobných vinařů. Z legislativního hlediska je tento způsob zpracování matolin legálně povolen pouze pro výrobu vína určeného k vlastní spotřebě. Uvádění matolinového vína prodejem do oběhu je zakázáno. Principem technologie je přelití vylisovaných matolin vodou a jejich přibližně 24hodinové nakvášení za případného promíchávání. Poté se matoliny vylisují, získaná šťáva se dosladí a nechá se prokvasit. Výroba grappy, alkoholického nápoje, minimálně s 37,5 % objemovými alkoholu,

Foto P. Burg

Legislativní rámec EU a stále se zpřísňující národní předpisy v oblasti odpadového hospodářství směřují prioritně k hledání nových bezodpadových technologií, které zabezpečí účelné a efektivní využití odpadních produktů. V podmínkách moderních vinařských provozů je proto věnována stále větší pozornost problematice využití matolin, které vznikají při zpracování hroznů. Svým charakterem jsou matoliny řazeny mezi biodegradabilní odpady, které není možné deponovat na skládky komunálních odpadů.

1 Hromada matoliny

představuje technologický proces destilace matoliny. Z hlediska historie má tato technologie původ v Itálii. Zde je prováděna destilace matoliny bezprostředně po vylisování. Díky odrůdovému aroma, které je soustředěno především ve slupkách bobulí,

pak ve ﬁnálním produktu zůstává zachováno žádoucí množství složek, jež dodávají nápoji speciﬁcký charakter. V ostatních členských státech EU je uplatňován způsob výroby, při kterém se matolina nejprve nechá prokvasit s vodou bez doslazování

Zprávy / Inzerce

Vinařský obzor (5/2012) 271

Stříbro, zlato i diamant pro moravské vinaře a vína v monackém knížectví

Foto archiv autorky

Jak název této prestižní soutěže napovídá, degustují zde pouze ženy, jejichž „jury“ se skládají z pěti různých skupin neboli collèges: Enologie (vždy předsedkyně komise), Produkce, Obchod/PR/Distribuce, Formace/Media/Sommelerie a tzv. Découverte Grand Public Oenophile, což znamená slečna či paní-milovnice vína. Hodnotí se stobodovým systémem podle pravidel O. I. V. a pouze 30 % z celkového počtu vzorků může získat medaile. Celkem 55 degustátorek 28 národností (Belgie, Bolívie, Burkina Faso, Česká republika, Čína, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Japonsko, Jihoafrická republika, Kolumbie, Kypr, Lucembursko, Moldavsko, Monako, Mosambik, Německo, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko, Thajsko, Ukrajina, Uruguay a Velká Británie) ohodnotilo přes 300 vzorků a udělilo celkem 116 diplomů, z toho 3 diamantové, 27 zlatých a 86 stříbrných. Soutěže se zúčastnila vína z 21 zemí, a to z Austrálie, Bulharska, České republiky, Číny, Francie, Chile, Chorvatska, Itálie, Izraele, Jihoafrické republiky, Kypru, Libanonu, Maďarska, Německa, Nizozemska, Portugalska, Rumunska, Řecka, Španělska, Švýcarska a USA, přičemž 35 % jich pocházelo z Francie a 65 % ze zahraničí.

Paralelně s výše uvedenou soutěží zde leTramín výběr z bobulí 2011 a Muškát motos znovu proběhl již tradiční Grand Conravský výběr z hroznů 2011 uděleny stříbrné cours Packaging o nejlepší emballage nemedaile a Vinařství U Kapličky v Zaječí zísboli adjustáž, kterého se mohou zúčastnit kalo kromě dvou stříbrných ocenění (Pálajen oceněná vína. Vítězem se stala velmi va 2011 a Sauvignon 2011) ještě vysoce ceelegantní láhev Rosé AOC Côtes de Proněný diamantový diplom Nova de Diamant vence z vinařství Château de Pampelonne neboli velkou zlatou medaili za Víno Dalibor v Saint-Tropez (které jsem nedávno se skuMuškát moravský 2011, což je pro naše vipinou hledačů lanýžů navštívila), jež získanařství v mezinárodním klání opravdu vella nejvíce bodů pro svoji svůdnost. kou poctou. Udělená ocenění v soutěži Femmes et Vins du Monde jsou Novas neboli hvězdy: Nova Helena Baker, de Diamant čili diamantová Nova tedy předAIWS, členka degustační jury stavuje velkou zlatou medaili, Nova d’Or zla» Více informací o soutěži a výsledcích: tou a Nova d’Argent stříbrnou medaili.) www.femmesetvinsdumonde.com Vinařství Baloun z Velkých Pavlovic již popáté v Monte-Carlu obhájilo své FUNGICID zlato, tentokrát se Sauvignonem z ročníku 2011, a navíc si odneslo ještě tři stříbrné Novy za Sylvánské zelené, Chardonnay a Ryzlink vlašský, všechna ročníku 2011. Společnosti Znovín Znojmo se sídlem v Šatově byly za její

Rovral

Aquaflo

… aby se plísni šedé ve Vašich porostech nedařilo

Vysoce účinná formulace osvědčené účinné látky iprodione

Kontaktní fungicid s dlouholetými praktickými zkušenostmi

Dávkování 1,0 l/ha, maximálně 2x za sezónu

Krátké ochranné lhůty

Registrace do více než 20 plodin

Agro Aliance, s.r.o., 252 26 Třebotov 304 tel.: 257 830 137-8, www.agroaliance.cz

S VÁMI, PRO VÁS...

inzerce

To jsou oﬁciální výsledky v pořadí již šestého ročníku mezinárodní soutěže vín Femmes et Vins du Monde (Women and Wine of the World), která proběhla ve dnech 26. a 27. dubna v konferenčním zázemí hotelu Novotel, boulevard Princesse Charlotte v Monte-Carlu. A že se z nich naši vinaři mohou radovat!

272

Vinařský obzor (5/2012)

Portrét

O Autentistech a jim podobných

Foto archiv autora

Tak se konečně ledy hnuly i u nás a nejenom na Svratce při jarním tání. Mám na mysli ledy blízké vinařským technologiím. Již se zdálo, že řízené kvašení a absolutní hygiena a sanitace navždy vytlačily ze zorného pole konzumentů a milovníků ostatní vína, vyrobená dnes již velmi okrajovými nebo zapomenutými technologiemi. Vždy, když je něčeho hodně, je toho příliš.

Charta vinařského sdružení Autentisté Preambule My, Autentisté, se tímto hlásíme k odkazu našich předků, kteří více než tisíc let hospodařili v této krajině a mimo jiné pěstovali révu vinnou a vyráběli víno, ať už k potěše ducha, či oslavě Boha. I my chceme využívat naši Moravu jako matku hodnověrných vín a předat ji našim dětem i dalším pokolením zdravou a krásnou. Překotný přechod od tradičního vinohradnictví k moderním postupům často vymazal nebo dokonale zastřel krajová vinařská speciﬁka. A nejde jenom o nepřiměřenou aplikaci nejrůznějších látek „vylepšující“ vína. Výsledný sloh vína ovlivňuje i opouštění starých, svažitých viničních tratí, které jsou nahrazovány rovinatějšími polohami, kde se réva nikdy nepěstovala. Důsledkem jsou nejenom změkčilá, „přejedená“ vína, ale také zarůstající, neutěšená úbočí, jejichž vinohrady po celá staletí dotvářely genia loci jihomoravské krajiny. Autentisté upřednostňují tradiční polohy a středoevropské odrůdy, ve vinohradech hospodaří ekologicky, nezavrhují dřevěné sudy a jsou si vědomi důležitosti autochtonních mikroorganismů v procesu přípravy vína. Hlavním cílem Autentistů je víno, v němž se co nejjímavěji obráží duch místa zachycený osobitou rukou vnímavého vinaře. Dále následují pravidla autentistů jak ve vinici a jak ve sklepě, vše zveřejněno na stránkách www.veltlin.cz. Fotograﬁe z přijetí zásad jsou ke zhlédnutí na www.stawek.cz.

Charta Autentistů byla podepsána na den sv. Rostislava, velkomoravského knížete

Vína máme krásná, ovocná, zdravá, ale trochu bezduchá. Zatím ekonomika lahvovým vínům tohoto typu přeje i přes fakt, že cenové vinařské nůžky jsou u nás vcelku uzavřené. Láhev vína je pořád dražší než láhev piva, ale levnější než bicykl v marketu. Jinde ve světě tomu tak úplně není, a to by mělo být naším cílem. Levné víno z dovozu ať je levnější než minerálka, ale moravské víno s duchem ať stojí alespoň jako bicykl v marketu, když zatím ne jako automobil, byť nižší střední třídy. Faktem je, že láhev moravského vína přes pět set korun se zatím jen tak nevidí. Navíc u nás dosud chyběla klientela, Foto R. Stávek

Miloš Michlovský, mimo jiné vizionář a perfektní odhadce věcí příštích, již vloni či předloni psal na stránkách VO o nových trendech ve výrobě vína. Mnoho technologů se jen ušklíblo a proč měnit zaběhané a osvědčené. Ne, ve vinařství asi nebude nikdy nic zaběhané, osvědčené a stálé. Ač nejsem úplně nejstarší, tak jsem za svůj život již viděl mnoho technologických převratů. To platí ale o každém oboru a ve vinařství dvojnásob. Tolik na úvod, celá otázka je mnohem širší, a hlavně zajímavější, než by se zdálo. Kdo jsou Autentisté? Dle charty „hlavním cílem Autentistů je víno, v němž se co nejjímavěji obráží duch místa zachycený osobitou rukou vnímavého vinaře“. Co k tomu dodat, v této větě je asi všechno podstatné i to, že nejde jen o ekologicky vyrobené víno, jež se dá vyrábět i bez ducha. Na hnutí je mi sympatické, že si jednotliví vinaři nehrají na svém písečku, ale sdružili se a ukazují cestu i jiným. Uniformita moravských vín spojená se zavedením jedné, na svou dobu vcelku účinné technologie v devadesátých letech, změnila naše vinařství a vymezila se například vůči slovenskému vinařství téměř revolučně.

P. Kočařík při podpisu Charty

která by víno koupila, absolutní milovníci si pořizovali vína vyšší cenové relace z Francie či odjinud. Autentisté pochopili již dávno, že i u nás nastane doba, kdy budou vína s dobrou značkou, duchem, rukopisem a tradicí velmi žádaná. Tradice jednotlivých značek sice zatím není úplně dlouhá, ale dvacet let je dnes na naše poměry úctyhodná doba. Ano, tak dlouho se již Autentisté snaží, aby naplnili význam tohoto slova. Každý z nich šel původně svou individuální cestou, když se zhruba před čtyřmi lety Richard Stávek, Ota Ševčík a Bogdan Trojak sdružili a svému neformálnímu spolku začali říkat vinaři-autentisté. Postupem času oslovovali některé kolegy, a když nazrál čas, loni 28. října, byla společně přijata pravidla zatím volného sdružení, která sjednocují a relativně podrobně upravují především

276

Vinařský obzor (5/2012)

Reportáž

Na Kraví hoře s Petrem Ilgnerem Foto R. Stávek

V rámci naší reportážní a místopisné rubriky jsme po čase zamířili na Znojemsko, kde jsme si na svazích trati Kraví hora nad Znojmem a Sedlešovicemi dali dostaveníčko s Petrem Ilgnerem ze společnosti Vinařství rodiny Špalkovy. Znojemská Kraví hora patří mezi ta více známá jména nejenom v rámci podoblasti, ale též v rámci Moravy. Obecně se ví o Sauvignonech, kterým asi ponejvíce vděčí za svou proslulost. Méně se už ví o tom, že ze své severozápadní strany přímo sousedí s Národním parkem Podyjí, který tu tak tvoří její pomyslnou hranici. Být sousedem národního parku může vypadat na jednu stranu hezky, ale pro vinohradníky (a obecně zemědělce) to skýtá jistá omezení. Za jeho hranicí, směrem do vinic, je tzv. ochranné pásmo národního parku, kde platí určitá zpřísněná opatření pro agrotechnické úkony a jakékoliv nové zásahy, např. změny využití území (tj. např. rušení či zakládání vinic), podléhají souhlasu Správy NP Podyjí. Když se Špalkovi rozhodli v těsném sousedství hranice s NP založit vinici po starém způsobu vedení na hlavu, ani netušili, co s tím budou mít za patálie. „Tady tu část vpravo, co je vedena na klasickém středním vedení, tu jsme normálně před výsadbou připravovali rygolováním,“ ukazuje při našem setkání zády k NP Petr Ilgner a pokračuje: „U vinice na hlavu, tam to již bylo horší. Na její parcele nám Správa NP nedala povolení k celoplošnému obracení půdy, takže jsme vysazovali do vyvrtaných dír s tím, že jsme na dno dali kompost a rašelinu. Jak je ale patrné, i po třech letech od výsadby nejsou přírůstky pražádné, ba dalo by se říct, že více než polovina keřů odešla. To, co zůstalo živé, se jen jaksi krčí.“ Díry byly tehdy vrtány ručním motorovým vrtákem do hlobky asi 0,5 m o šíři asi

(1) Je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Ochranné pásmo vyhlašuje orgán, který zvláště chráněné území vyhlásil, a to stejným způsobem. Pokud se ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nevyhlásí, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. (2) Ke stavební činnosti, terénním a vodohospodářským úpravám, k použití chemických prostředků, změnám kultury pozemku a ke stanovení způsobu hospodaření v lesích v ochranném pásmu je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.

15–20 cm. Podle zkušeností autora tohoto článku je to málo. Podobný způsob vedení na podobně chudé a výsušné půdě chce nekompromisní podzimní nebo zimní zrygolování do hloubky alespoň 0,75 m, a to celoplošně, nejenom pro zachycení zimní vláhy v prokypřené půdě, ale též pro její provzdušnění. Toto jsou však zásahy, které jsou pro tisíc keřů v ochranném pásmu národního parku ze strany jeho Správy těžko akceptovatelné. Kolky u keřů jsou akátové, nemořené. Letos mají Špalkovi záměr chybějící keře dosadit a dále viničku kultivovat zejméFoto MZe ČR – Portál farmáře

Zákon o ochraně přírody 114/1992 Sb., Hlava šestá, § 37 – Ochranná pásma zvláště chráněných území

Petr Ilgner ve vinici na hlavu, vlevo nahoře viniční posed

Viniční trať Kraví hora je zahrnuta v ochranném pásmu Národního parku Podyjí vlastně celá (viz „cihlové“ šrafování). Zeleně a žlutě jsou vyznačeny pozemky v režimu ekologického zemědělství. Špalkův viniční posed je pak vyznačen oranžovým puntíkem.

na sečením. „Máme dohodu s NP Podyjí, že budeme udržovat i zbytek našich pozemků, které hraničí s NP a není na nich možné dělat další zásahy.“ Viniční posed „Někde tu v blízkém okolí naší vinice stával větrný mlýn – existují k tomu i historické dokumenty. Nejprve jsme tu u vinice chtěli postavit nějakou takovou boudu – repliku mlýna s jednoduchou vrtulí, ale to nám nepovolili, tak jsme se rozhodli pro viniční posed,“ vysvětluje Petr Ilgner zajímavou vinohradnickou konstrukci a pokračuje: „Vlastně jsme si jej navrhli a postavili sami – na pile jsme si nechali nařezat akát na potřebné délky a rozměry, nakoupili jsme nějaké drobnosti v železářství a šlo se na to.“ Celkové náklady vyšly asi na 20 000 Kč. Kraví horou vede turistická stezka, takže zastávka na posedu je pro poutníky jistě vítanou příležitostí se co nejlépe podívat po kraji. Kraví hora má podle Petra Ilgnera budoucnost. Pozemky zde drží vyšší odhadní, ale i tržní ceny zejména kvůli přirážce za to, že spadají do katastrálního území okresního města. Přesto však v posledních letech nějaké pozemky přikoupili za účelem další výsadby vinic. S vínem na Prowein Petr Ilgner se letos jako zástupce rodinného vinařství zúčastnil společné prezentace na veletrhu v Düsseldorfu. „Zpočátku jsme byli

280

Vinařský obzor (5/2012)

Vinařská historie

Z historie vinohradnictví v Těšicích

Foto Rakouský státní archiv a Vojenský archiv, Vídeň

Zatímco v roce 1827 bylo na celém katastru samostatných Mikulčic zaznamenáno pouhých deset vinohradů1, na sousedním katastru Těšic jich bylo ve stejné době již třikrát více2 a s nimi i šest lisoven. Obyvatelé obou vsí však vinohradničili i ve viničních tratích okolních obcí. Tuto skutečnost potvrzuje urbář hodonínského panství z roku 1656, který uvádí: „Vinohradů při tej dědině Těšicích žádných se nenachází. Nicméně mají vinohrady... totiž v hoře Kukvické.“3 To dokládá i o sto let starší potvrzení Viléma Tetaura z Tetova, který roku 1543 konﬁrmoval dovolení již svého otce Jiříka poddaným Kukvic a Těšic, aby na gruntech kukvických směli zakládat nové vinohrady za plat 20 grošů z každé čtvrti. Po sedmileté svobodě museli z vinohradů platit desátek.4 Vinohradnickým dovednostem se tedy těšičtí obyvatelé přiučili již mnohem dříve, než sami na svém vlastním katastru začali pěstovat révu vinnou. Teprve koncem 18. století jednotliví hospodáři vedle svých vinohradů vzdálených asi 5 km od Těšic vysazují na Kukvicku i další vinohrady po levé straně cesty do Josefova, bezprostředně za intravilánem své obce v trati Přední díly. Nedlouho poté někteří z nich staví v tzv. sádkách, úvratích vinohradů při cestě, menší sklepy, jejichž vchod byl z počátku krytý jen jednoduchým stanovým doškovým přístřeškem tvořícím předsklepí. Sklepy v Těšicích však nebyly nikdy hloubeny do svahu, který se zde ani nenachází. Byly kopány svrchu, vykvelbeny a poté zpět pečlivě zahrnuty. Nad každým ze sklepů pak byla pro lepší izolaci navršena i nadbytečná hlína. Majetnější hospodáři si u svého vinohradu mohli dovolit před sklepem postavit i lisovnu, která chránila potřebné vinohradnické

2 Těšice na II. vojenském mapování (1836–1852) s dobře patrnými cestami mezi jednotlivými vesnicemi a s vyznačenou lokalitou Těšických búd

Foto M. Havlík, 2010

Významným areálem vinohradnických staveb na Hodonínsku jsou Těšické búdy. Jejich pojmenování připomíná skutečnost, že toto místo bylo v minulosti součástí samostatné vsi Těšice, která se sloučila s Mikulčicemi teprve 1. ledna 1951.

1 Současnost Těšických búd

a vinařské vybavení. Za vzor jim nepochybně sloužily stejné lisovny u josefovských vinohradů na Kukvicku. Okapově orientované jednoprostorové stavby, zde označované jako „búdy“, byly obvykle okolo 10 m dlouhé a asi 5 m široké. Střechu tvořila valbová dochová střecha s výletem, kterou podpíraly přízední sloupky. Na straně vstupu byla střecha doplněna ještě o pultovou prodlouženou stříšku podepřenou sloupy. Před žádnou búdou nesměl chybět alespoň jeden strom ořešáku. Unikátnost zdejších sklepů neunikla ani pozornosti prof. Antonína Kuriala a hned dva z nich se staly součástí vyměřování a dokumentace lidové architektury pořízené jeho studenty v roce 1946.5 Této lokalitě se věnoval i prof. Václav Frolec a Jan Petrák při terénních výzkumech v 60. a 70. letech 20. století.6 Mezi nejdůležitější a zároveň nejdražší součást lisovny patřil vždy rozměrný dřevěný vřetenový lis, zde označovaný jako „pres“. Do dnešních dob se jich naštěstí zachovalo hned několik. Ten nejstarší je již z roku 1802 a na jeho zachovalém vrchním trámu, tzv. hinštu, je kromě datace vyryt i ochranný prvek, tzv. christogram „IHS“. Dalším je dodnes funkční pres z roku 1812. U něj se můžeme z hinštu dozvědět jméno

mistra tesaře Antona Kovaříka, jenž jej vyrobil, i hospodáře Johana Líčeníka, který práci zadal. Z roku 1817 je pres, jenž nese pouze iniciály Isidora Netíka („IN“). Rok 1780, který je na hinštu také zachycen, je podle ústní rodinné tradice rokem narození tohoto hospodáře. Pres z roku 1854 zhotovil tesař Pavel Balún na přání hospodáře France Makudeříka. Nápis na hinštu tohoto presu je však vzhůru nohama. Jak došlo k tomuto „nedopatření“, je dnes možné už jen domýšlet. Jisté však je, že hospodáři tato drobná vada na kráse zjevně nevadila natolik, aby nápis nechal předělat. Zachovalo se i torzo presu z roku 1908, u něhož je připojeno jméno hospodáře Matěje Lacky. Zcela v pořádku jsou naopak další dva dřevěné presy z počátku 20. století. Tím prvním je pres z roku 1911 hospodáře Michala Šimčíka. Druhým je pres z roku 1912 hospodáře Jana Klímy. Oba vytvořil tesař Rudolf Pospíšil. K dalším nejméně pěti dřevěným presům je bohužel možné doložit jen blíže neurčené fotograﬁe či nepřesnou vzpomínku pamětníků. Po roce 1918 nebyl na území jižní Moravy pravděpodobně vyroben již žádný další dřevěný vřetenový lis. Zcela je nahradily průmyslově vyráběné menší železné presy