Ukázkové VO 7-8/2012 by Časopis Vinařský obzor

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

číslo 7–8, ročník 105/2012 • cena 110 Kč (předplatné 84 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

XX. valné shromáždění AREV SZPI letos zvýší kontroly dovozů Hodnocení kvality hroznů Sauvignonforum 2012

Praktické poznatky k novým stolním odrůdám

Intervitis-Interfructa 2013

Využití elektrodialýzy při stabilizaci vína

strana 353

strana 362

strana 373

strana 376

Obsah 7–8/2012

Mimořádná valná hromada Svazu vinařů

347 Obsah Editorial 348 Richard Stávek: editorial Spolkové informace 350 Martin Půček: Praktické důsledky zavedení spotřební daně na tiché víno 351 Z činnosti Svazu vinařů 353 Zápis z mimořádné Valné hromady Svazu vinařů Česká republika v Evropské unii 355 Martin Půček: XX. valné shromáždění AREV 2012 v Turíně Právní předpisy 358 Luděk Okleštěk: Evidenční kniha obchodních zprostředkovatelů nově na Portálu farmáře 359 Jiřina Hrabálková: SZPI – Letos zvýšíme kontroly dovezených hroznů a moštů

360 362 366 370 372 373 374

Vinohradnictví Novinky v legislativě Státní rostlinolékařské správy Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k novým stolním odrůdám Pavel Pavloušek: Hodnocení kvality hroznů Bronislav Pavelka: Ověřování hroznů ze sklizně 2011 Seznam důvěrníků SZPI pro sklizeň 2012 Technologické inovace ve vinařství na IV/IF 2013 Zdeněk Habrovanský: Významná výročí na Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích

376 378 380 383 392

Vinařská technologie Patrik Burg, Pavel Zemánek: Využití elektrodialýzy při stabilizaci vína Stanislav Málek k CIP stanici pro sanitaci tanků jsem byl nejprve skeptický, ale šetří nám čas i peníze za chemii Pavel Pavloušek: Inovace v oblasti jablečno-mléčné fermentace Luboš Osička: Ad míchání kalů a autentická vína Terrasso – další inovace z Rakvic

Informace z Vinařského fondu 385 Zpravodaj Vinařského fondu 407 Informace z jednání DR VF ČR Vinařský marketing 393 Trendy ve spotřebním chování tuzemských konzumentů vína v roce 2012 Vinařské aktivity 396 Richard Stávek: Do Hustopečí na výstavu o vinařských stavbách 398 Jan Kruml: O vinařských stavbách 407 Zdeněk Habrovanský: Cesty vína IV. v archeoskanzenu Modrá Vinařství v zahraničí 400 Helena Baker: Vína z Azorských ostrovů

ĕī

ÈFTL¥ S

MJLZ

Ŕ 4WB[

Hodnocení vín 402 Richard Stávek: Sauvignonforum 2012 – Mádlovým se letos urodilo 405 Richard Stávek: Mádlův vítězný Sauvignon 406 Martin Křístek: VINOFORUM 2012 v Mariboru

MJLZ

Ŕ 4WB[ OB

ĕī

ÈFTL¥ S

350

Vinařský obzor (7–8/2012)

Spolkové informace

Martin Půček tajemník Svazu vinařů České republiky

Praktické důsledky zavedení spotřební daně na tiché víno V souvislosti s nesmyslným návrhem ministra ﬁnancí na zavedení desetikorunové sazby spotřební daně na tiché víno vyvstávají různé praktické příklady důsledků pro všechny velikostní skupiny vinařů. Pominu-li obrovskou administrativu spojenou se správou spotřební daně, pravidelné cejchování nádob, které je ochotna za příslušný obnos provést řada ﬁrem, jsou zde také povinnosti, s nimiž se bude muset vypořádat konkrétní vinař. Tímto nástrojem je tzv. daňový sklad. Podívejme se tedy obecně na to, co daňový sklad je, kdo jej může provozovat a co se stane, pokud daňový sklad mít nebudeme. Daňový sklad je pojem vymezený zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, z důvodu zapracování směrnic a požadavků Evropské unie. Zákon 353/2003 Sb. včlenil do legislativní úpravy spotřební daně zásadu, podle níž se zboží, které je předmětem této daně (v terminologii zákona tzv. vybrané výrobky), zdaňuje až v okamžiku jeho dodání pro konečnou spotřebu. Do té doby je však pohyb tohoto zboží pod daňovým dohledem správy spotřební daně, tj. celní správy, v režimu tzv. podmíněného osvobození od daně. K tomu je využíván systém tzv. daňových skladů. Daňovým skladem se rozumí prostorově ohraničené místo na daňovém území České republiky, ve kterém provozovatel daňového skladu za podmínek stanovených zákonem vyrábí, zpracovává, skladuje, přijímá nebo odesílá vybrané výrobky. Vybraným výrobkem je pro účely tohoto zákona také právě tiché víno. Podle zákona č. 353/2003 Sb. může, až na některé výjimky, vybrané výrobky vyrábět, zpracovávat, skladovat, přijímat nebo odesílat pouze ten, kdo je provozovatelem daňového skladu. Daňovými sklady tak jsou (respektive musí být) fyzické objekty podniků vyrábějících nebo distribuujících (přijímajících či odesílajících) vybrané výrobky. Jde především o výrobní a skladovací prostory. Tyto objekty musí být dostatečně zabezpečeny proti daňovým únikům, vybaveny náležitými měřidly, splňovat stanovené režimy skladového hospodářství apod. Pohyb vybraných výrobků v daňových skladech a mezi daňovými sklady navzájem (pohyb od výrobce či dovozce k obchodníkům, kteří jsou oprávněni provozovat daňový sklad) není spotřební daní zatížen (výrobky jsou v tzv. režimu podmíněného osvobození od daně). Pohyb je monitorován celní správou, a to až do okamžiku, kdy jsou výrobky uvedeny do tzv. volného daňového oběhu v tuzemsku, tj. jsou z daňového skladu prodány

konečnému spotřebiteli nebo obchodníkovi, který již není oprávněn provozovat daňový sklad. Teprve při uvedení vybraných výrobků do volného daňového oběhu vzniká plátci daně, tj. provozovateli daňového skladu, povinnost daň přiznat a zaplatit. Spotřební daň se promítá do ceny, kterou platí provozovateli daňového skladu jeho odběratelé, a je plátcem odváděna správci daně na základě daňového přiznání. Provozovatelem daňového skladu může být právnická nebo fyzická osoba, které bylo uděleno povolení k provozování daňového skladu vydané příslušným celním ředitelstvím. Žadatel, kromě splnění řady technických podmínek, týkajících se daňového skladu (viz výše), musí splnit i podmínku zajištění daně v zákonem stanovené výši! Zajištění daně může být poskytnuto převodem ﬁnančních prostředků na zvláštní účet celního úřadu, bankovní zárukou nebo (se souhlasem celního ředitelství) ručením třetí osobou. Z mezinárodního pohledu platí zásada, že výrobek je spotřební daní zdaněn ve státě, ve kterém dochází k jeho spotřebě, bez ohledu na to, kde byl vyroben. Dodání či zasílání vybraných výrobků do jiných členských států a stejně tak i jejich vývoz do třetích zemí spotřební dani v ČR nepodléhá. Naopak přijetí vybraných výrobků ze zemí Evropského společenství či dovoz ze třetích zemí a jejich následné uvedení do volného daňového oběhu v České republice je spotřební daní zatíženo. Celní sklady zahraničních dodavatelů na území České republiky tak musí mít v případě, že se jedná o vybrané výrobky, postavení daňového skladu. Tolik obecná informace, podíváme-li se do zákona. V rámci podnikání s vybranými výrobky je však možné obchodovat také v režimu bez zřízení daňového skladu. Zde jsou však úskalí velmi krutá, neboť daňová povinnost, tedy spotřební daň přiznat a do 40 dnů zaplatit, vzniká prostým vyrobením daného

vína. Předpokládejme tedy, že celková výroba u vinaře, který neprovozuje daňový sklad, bude ukončena v listopadu po sklizni. Zde nám tedy vzniká daňová povinnost a daňové přiznání je třeba podat do 25 dnů po skončení zdaňovacího období (30. 11.), ve kterém tato povinnost vznikla, a daň je splatná jednou částkou za měsíc, a to ve lhůtě 40 dnů po skončení tohoto zdaňovacího období. Z uvedeného plyne, že takový vinař, vyrobí-li v rámci sklizně např. 500 hl, bude povinen zaplatit nejpozději 3. 2. celou částku spotřební daně, v tomto konkrétním případě 500 000 Kč. Je třeba připomenout, že daňový sklad umožní celní ředitelství zřídit pouze takovému výrobci, který vyrobí ročně více než 100 hl vína. Menší výrobce tedy tuto možnost nemá. Sečteno a podtrženo, není jednodušší zachování stávajícího stavu? Při myšlence, že stát z této daně bude mít pouze minimální výnos ve výši cca 500 milionů Kč, je nezavedení spotřební daně tím nejlepším řešením. Kde jsou všechny řeči politických představitelů o zjednodušování legislativy a odstranění byrokracie? Při myšlence, kdy současná celní správa kontroluje vinařské podniky v čtyřčlenném obsazení při jedné kontrole po dobu asi jednoho týdne minimálně jednou za rok a výsledkem této kontroly je nula spotřební daně, si nedovedu představit, kolik celníků bude muset být povoláno do služby (rozuměj přijetí administrativních pracovníků), aby byla zkontrolována daňová povinnost tak velkého množství vinařských subjektů v České republice. V některém z dalších čísel se podíváme na konkrétní problematiku nakládání s vínem v režimu podmíněného osvobození od daně, tedy v režimu daňového skladu.

Spolkové informace

Vinařský obzor (7–8/2012) 351

 Předseda Svazu JUDr. T. Nyitray společně s tajemníkem absolvovali v pátek 25. 5. jednání na ministerstvu zemědělství na základě pozvání náměstka ministra zemědělství RNDr. J. Macha. Byla projednána aktuální problematika stanoviska ministerstva zemědělství k výsadbovým právům v EU. V současné době je jasné, že stávající systém práv nebude zrušen, ale Evropská komise je zásadně proti zachování statu quo. Ministerstvo zemědělství připravuje pozici za účelem zefektivnění systému držby a přidělování výsadbových práv. Na jednání byl také probrán slib ministra zemědělství zabývat se problematikou nelegálního dovozu vína do ČR, který byl přednesen v rámci rozpravy novely zákona o vinohradnictví a vinařství. Pan náměstek přislíbil otevření problematiky v rámci SZPI a projednání možností spolupráce s GŘC. V jednáních se bude dále pokračovat. Diskuse byla věnována také aktuální problematice návrhu na zavedení nenulové sazby spotřební daně na tiché víno. Panu náměstkovi byly ze strany Svazu předneseny desítky argumentů, proč je nejefektivnějším způsobem tiché víno nezdanit. Schůzka probíhala v přátelském tónu a za MZe se jí zúčastnili Ing. A. Králíček, vedoucí oddělení pro víno, a Ing. E. Divišová, ředitelka odboru rostlinných komodit. Schůzky se zúčastnil také prezident ČMSVP a představitelé Vinařské asociace.  V úterý 29. 5. proběhlo jednání na půdě Vinařského fondu za účasti zástupců agentury Locomotion, předsedy s tajemníkem SV ČR a ředitelů NVC a Vinařského fondu s tématem vizuálu pro soutěž o titul Vinařství roku 2012. Nový vizuál bude vycházet z podobné graﬁky jako v roce 2011. Nyní je graﬁka v procesu dopracování vybraného návrhu.  Dne 31. 5. se předseda JUDr. T. Nyitray s místopředsedou Svazu Ing. J. Svobodou a tajemníkem účastnili slavnostního otevření stálé vinařské expozice v Mikulově nazvané „Víno napříč staletími“. Expozice je vytvořena tak, aby lidé procházeli různými údobími. Řemeslníci pro ně vytvoři-

Foto archiv autora

Z činnosti Svazu vinařů České republiky

Z otevření výstavy v Mikulově

li kopii románského sklepa, gotické kaple i renesanční labyrint. Expozice představuje počátky pěstování révy a výroby vína na světě, význam, který mu přikládají křesťané při církevních obřadech, a mimo jiné i vliv církve na vývoj vinařství.  Ve Valticích na zámku se dne 8. 6. konalo jednání Správní rady Národního vinařského centra, o. p. s. (SR). Jednání se účastnil nový předseda Svazu JUDr. T. Nyitray již jako člen SR jmenovaný zakladatelem (SV ČR). SR také zvolila nového člena do svých řad v osobě Ing. J. Šamšuly z Čejkovic na návrh zakladatele Svazu vinařů České republiky. SR projednala mimo jiné uvolnění ﬁnančních prostředků na studii dopadů zavedení nenulové sazby spotřební daně na tiché víno.  Předseda Svazu vinařů České republiky JUDr. T. Nyitray se ve Velkých Pavlovicích dne 9. 6. účastnil slavnostního zahájení výstavy vín Národní soutěže vín – Velkopavlovická podoblast, kde spolu s kolegy předal ocenění vítězným vinařům.

 V úterý 12. 6. jednal předseda Svazu vinařů České republiky JUDr. T. Nyitray v Brně na ÚKZÚZ s ředitelem SRS Bc. Z. Machem. Schůzka byla svolána za účelem informování největšího vinařského profesního sdružení o připravovaném sloučení Státní rostlinolékařské správy a UKZÚZ do jedné organizace. Ředitel ujistil předsedu o zachování znojemského pracoviště, kde je umístěn Registr vinic a probíhají zde staniční zkoušky odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty odrůd révy. Stejně tak jej informoval, že bude zajištěn výkon státní správy na úseku uznávání veškerého rozmnožovacího materiálu révy. Předseda se s ředitelem také domluvili na vzájemném pravidelném informování o aktuálním dění v jednotlivých organizacích.  Dne 20. 6. proběhlo jednání Redakční rady Vinařského obzoru. Jednání se účastnil také předseda Svazu JUDr. T. Nyitray, který si vyslechl názory členů RR. Tato také podrobila diskusi poslední čtyři vydaná čísla a rovněž stanovila náplň následujících tří čísel časopisu. Současně se připravuje plán jednotlivých

Právní předpisy / Inzerce

Vinařský obzor (7–8/2012) 359

SZPI: Letos zvýšíme kontroly dovezených hroznů a moštů!

inzerce

Cuproxat Měďnatý fungicid proti plísni révové

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) zaznamenala v loňském roce zesílený dovoz stolních a tzv. „ostatních“ hroznů původem ze třetích zemí (tedy ze zemí mimo Evropské společenství ), zejména z Makedonie a Moldávie. S nadcházející sezónou bychom v této souvislosti chtěli vinaře upozornit na následující skutečnosti. Podle současně platných evropských právních předpisů, konkrétně podle přílohy XVb části B bodu 5 nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 v platném znění, nelze hrozny a hroznové mošty původem ze třetích zemí na území Společenství zpracovávat na výrobky uvedené v příloze XIb téhož nařízení a ani je do takových výrobků přidávat. Zjednodušeně řečeno tedy z hroznů a hroznových moštů původem ze třetích zemí nelze v ČR (a v celém Evropském společenství) vyrábět například tiché víno, likérové víno, šumivé víno, perlivé víno a ani částečně zkvašený hroznový mošt (!). Úplný výčet druhů výrobků z révy vinné najdete v příloze XIb nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 v platném znění. SZPI bude v letošním roce ve zvýšené míře kontrolovat sledovatelnost těchto komodit, tedy bude kontrolovat, zda dovezené stolní hrozny ze třetích zemí byly skutečně prodány do tržní sítě spotřebitelům ke konzumaci, dále bude kontrolovat, jak bylo naloženo s tzv. „ostatními“ hrozny a zda dovezené hroznové mošty byly skutečně použity pro výrobu nealkoholických nápojů a podobných výrobků. SZPI bude v této věci úzce spolupracovat zejména s Generálním ředitelstvím cel, se kterým byla uzavřena dohoda, na jejímž základě jsou SZPI hlášeny dovozy těchto komodit. SZPI v této souvislosti dále zdůrazňuje, že kontrolovaná osoba musí být v rámci sledovatelnosti vždy schopna doložit, od koho hrozny nebo hroznové mošty nakoupila a komu je případně dále prodala. Na základě výsledků z loňského roku lze dovozy zejména tzv. „ostatních“ hroznů označit za podezřelé, neboť četné dodávky byly podle sdělení kontrolovaných osob údajně rozprodány v tzv. „drobném prodeji“, aniž však byla kontrolovaná osoba schopna identiﬁkovat, komu tyto hrozny prodala, případně byly dodávky údajně prodány subjektům, které byly posléze SZPI shledány jako neexistující. Kontrolovaná osoba tím porušila článek 18 nařízení Rady

(ES) č. 178/2002, neboť neměla zaveden systém a postup sledovatelnosti potravin. Do České republiky lze dovézt vína ze třetích zemí, avšak podle přílohy XVb části C nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 v platném znění je na území Společenství zakázáno je scelovat s víny pocházejícími ze Společenství, stejně tak je na území Společenství zakázáno scelovat vína pocházející ze třetích zemí navzájem. Pokud jde o požadavky na označování vín ze třetích zemí, je třeba kromě ostatních povinných údajů vždy uvést název dovozce, a to tak, že před názvem a adresou dovozce se uvedou slova „dovozce“ nebo „dovezeno“. Pokud se název nebo adresa (údaj o obci a členském státu) dovozce skládá z chráněných označení původu (CHOP) nebo zeměpisných označení (CHZO) či je obsahuje, pak v souladu s článkem 56 odst. 6 písm. a) nařízení Komise (ES) č. 607/2009 v platném znění musí být na etiketě uvedeny písmem, které dosahuje nejvýše poloviční velikosti nápisu použitého pro chráněné označení původu nebo zeměpisné označení. Přehled chráněných označení původu i zeměpisných označení nejen ze Společenství, ale i ze třetích zemí, je veřejně přístupný v databázi E-Bacchus: http://ec.europa. eu/agriculture/markets/wine/e-bacchus/index.cfm?event=pwelcome&language=CS.

Jiřina Hrabálková Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát

Autorka v textu článku z důvodu zachování jednotnosti s terminologií příslušných evropských právních předpisů používá pojmy „Společenství“ a „Evropské společenství“, i když si je vědoma faktu, že po 1. 12. 2009, kdy vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, Evropské společenství v dané podobě zaniklo a správně by tak měl být používán pojem „Evropská unie“.

F&N Agro Česká republika s.r.o. Na Maninách 876/7, 170 00 Praha 7 tel.: 283 871 701, fax: 283 871 703 www.fnagro.cz

362

Vinařský obzor (7–8/2012)

Vinohradnictví

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

Praktické poznatky k novým stolním odrůdám

Významnou součástí této sbírky jsou stolní odrůdy, které pocházejí především ze zemí bývalého Sovětského svazu. Pravidelně se také daří rozšiřovat tuto kolekci o nové odrůdy se záměrem využívat je v dalším šlechtění nebo doporučit pro pěstování v praxi. Mnoho stolních odrůd dosahuje dobrých pěstitelských vlastností a vysoké kvality a je možné je doporučit i pro případné velkovýrobní pěstování. Po víceletém hodnocení se v kolekci projevily jako perspektivní tři velkoplodé stolní odrůdy, které pocházejí ze šlechtitelského pracoviště AZOS Anapa. Všechny tyto odrůdy jsou perspektivní pro drobné pěstitele, ale také pro velkovýrobní pěstování. Tip Chadžibeja je odrůda, která je známá také pod synonymem Arkadia rozovaja. Vznikla křížením odrůd Moldova × Cardinal. V kolekci genových zdrojů na Zahradnické fakultě máme tuto odrůdu již asi deset let a pěstovali jsme ji jako pravokořennou. Teprve po přeštěpování na podnožovou odrůdu a výsadbě většího počtu keřů ukázala svoje velmi dobré vlastnosti. Hrozen je velký, u základu třapiny rozvětvený. Uspořádání bobulí v hroznu je středně husté až husté. Bobule je velká, vejčitá, o průměrné hmotnosti 6 g. Barva bobule je růžovočervená, v plné zralosti může být až červenoﬁalová. Velikost hroznů na keři je poměrně vyrovnaná. Odrůda dosahuje ideální konzumní zralosti v polovině září. Odolnost k zimním mrazům je dobrá, což se potvrdilo také v letošním roce. Byla však výrazně poškozena květnovými mrazy v roce 2012. Odolnost k plísni révy a šedé hnilobě je dobrá. Odolnost k padlí révy je střední až dobrá. Vosy a jiný hmyz poškozují hrozny, teprve když přezrávají. Pěstování této odrůdy je vyzkoušeno na podnoži Kober 125AA při rýnsko-hessenském vedení s řezem na jeden dlouhý ta-

Foto P. Pavloušek

Na ústavu vinohradnictví a vinařství v Lednici je soustředěna kolekce genových zdrojů révy vinné, která shromažďuje především odrůdy se zvýšenou odolností k houbovým chorobám a mrazům. Jednotlivé odrůdy jsou pravidelně hodnoceny v rámci „Národního programu konzervace a využití genetických zdrojů rostlin a agrobiodiverzity“.

Tip Chadžibeja

370

Vinařský obzor (7–8/2012)

Vinohradnictví

Bronislav Pavelka Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Brno

Ověřování hroznů révy vinné Státní zemědělská a potravinářská inspekce (dále jen „SZPI“) úředně ověřuje hrozny pro výrobu jakostních vín s přívlastkem. Ověřovány jsou zejména: odrůdová pravost, zdravotní stav hroznů, původ hroznů, cukernatost a jejich množství. SZPI každoročně spolupracuje s vinařskými důvěrníky, kteří provádějí vlastní ověřování hroznů přímo u výrobců vín. V roce 2011 to bylo 37 externích pracovníků. Ověřování hroznů v menší míře provádějí také vinařští inspektoři. Seznam vinařských důvěrníků pro sklizeň 2012 je uveden níže a lze jej rovněž najít na webových stránkách SZPI (www.szpi.gov.cz). V roce 2011 bylo provedeno celkem 8 051 ověření hroznů s kladným výsledkem, na jejichž základě bylo výrobcům vína (k 16. 7. 2012) SZPI vystaveno tzv. „ověření hroznů“. Jedná se celkem o 40 130 728 kg hroznů určených pro výrobu jakostního vína s přívlastkem. Na dalších asi 40 ověření (potvrzení) důvěrníka nebylo dosud SZPI vystaveno „ověření hroznů“, a to z důvodu nesrovnalostí údajů vztahujících se k ověřovaným hroznům uvedených v potvrzení důvěrníka s údaji uvedenými v Registru vinic. Jedná se zejména o změnu vlastníka vinic nebo o změnu odrůdové skladby. V pěti případech došlo k překročení hektarového výnosu, a proto nebylo ověření hroznů SZPI vystaveno. Při porovnání s předchozími ročníky se jedná o ročník rekordní v počtu provedených ověření i v celkovém množství ověřených hroznů – viz tabulku ověření hroznů od roku 2006 s členěním podle jednotlivých podoblastí. Celá historie ověřování hroznů pro výrobu vína s přívlastkem je uvedena v grafu. V roce 2011 bylo oproti roku 2010 ověřeno o 25 114 866 kg hroznů více, což je nárůst asi o 167 %. Při porovnání s ročníkem 2009, kdy bylo ověřeno 28 561 297 kg hroznů, jde zhruba o 40% nárůst. Při porovnání s ročníkem 2008, kdy bylo ověřeno 29 463 681 kg hroznů, jde asi o 36% nárůst. Při porovnání s ročníkem 2007, kdy bylo ověřeno 28 056 866 kg hroznů, jde přibližně o 43%

č. 323/2004 Sb., v platném znění, lze ověřit hrozny jako „botrytický sběr“, pokud je nejméně 30 % hroznů napadeno touto plísní. V ročníku 2011 bylo vystaveno pouze 16 ověření pro botrytické sběry. Pro srovnání, v ročníku 2010 to bylo 9 ověření, v ročníku 2009 to bylo 67 ověření, v ročníku 2007 to bylo 58 ověření a v ročníku 2006 to bylo 32 ověření. Nejčastěji ověřovanými botrytickými hrozny ročníku 2011 byly odrůdy Tramín (8 900 kg), Rulandské šedé (8 263 kg), Chardonnay (7 060 kg) a Muškát moravský (4 510 kg).

nárůst. Při porovnání s ročníkem 2006, kdy bylo ověřeno 22 957 144, jde asi o 73 % nárůst. Přehled ověření pro jednotlivé druhy přívlastků je uveden v tabulce nazvané „Ověření hroznů v jednotlivých druzích přívlastků s členěním podle odrůd révy vinné“. Přehled ověření v jednotlivých podoblastech je uveden v tabulce nazvané „Ověření hroznů podle jednotlivých druhů přívlastku v jednotlivých podoblastech“. Při sklizni v roce 2010 byly také ověřovány hrozny napadené ušlechtilou plísní Botrytis cinerea P. Podle ustanovení vyhlášky Počet ověření 9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Přehled ověření hroznů od roku 2006 ročník

2006

2007

2008

2009

množství (kg)

počet (ks)

množství (kg)

počet (ks)

množství (kg)

počet (ks)

Mikulovská

6 460 964

1 594

9 486 002

1 815

10 624 803

Znojemská

4 368 098

743

3 958 106

595

4 254 922

Slovácká

4 406 845

1 487

6 066 076

1 620

Velkopavlovická

ověření

2010

2012

množství (kg)

počet (ks)

množství (kg)

počet (ks)

množství (kg)

počet (ks)

1 924

9 411 726

1 949

5 858 127

1 295

14 025 742

2 458

539

4 456 010

748

2 161 885

433

7 361 736

979

5 884 469

1 560

6 637 683

1 999

2 729 751

1 065

7 825 831

2 114

6 964 446

2 080

7 691 000

1 768

8 116 127

1 774

7 481 089

2 206

4 110 430

1 306

10 651 050

2 420

Litoměřická

504 430

569 539

414 076

390 693

98 349

210 644

Mělnická

252 361

286 143

169 284

184 096

57 320

55 725

22 957 144

6 051

28 056 866

5 946

29 463 681

5 905

28 561 297

7 044

15 015 862

4 158

40 130 728

8 051

celkem

376

Vinařský obzor (7–8/2012)

Vinařská technologie

Patrik Burg Pavel Zemánek Ústav zahradnické techniky, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

Využití elektrodialýzy při stabilizaci vína

Vinný kámen vzniká ve víně reakcí silně disociované kyseliny vinné s draslíkem, jehož zdrojem jsou látky získané z půdy nebo z disiřičitanu draselného, který je do vína přidáván jako konzervační činidlo. Průběh reakce může ovlivnit řada faktorů, především obsah kyselin, obsah alkoholu ve víně, obsah draselných iontů, hodnota pH a teplota. Převážná část hydrogenvinanu draselného krystalizuje již při kvašení moštů, přičemž vzniklé krystaly sedimentují do kvasničných kalů. Vysrážením 2,5 g vinného kamene dochází ke snížení obsahu titrovatelných kyselin o 1,0 g.l-1. Stabilizaci vína lze realizovat různými metodami, mezi které patří ošetření nízkými teplotami nebo přídavek dalších reagens, jako je např. kyselina metavinná, arabská guma aj. Vymražování představuje jeden z nejstarších způsobů ošetřování vína uplatňovaný při jeho stabilizaci proti vysrážení vinného kamene. Při uplatnění této technologie lze víno přečerpat do nádob vystaveným v zimním období teplotním poklesům. U technologicky dobře vybavených vinařských provozů je pak možné využívat celou řadu technických zařízení, např. chladicí desky umístněné ve vnitřních prostorech tanků, poloautomatické či automatické termoregulační systémy. Víno se tak chladí na teplotu −2 až −5 °C pod dobu 3–7 dní. Snížení teploty vyvolá cílené vysrážení vinného kamene, který se pak z vína odstraní pomocí ﬁltrace. Za technologicky přijatelný způsob ošetření vína, lze považovat také přídavek kyseliny metavinné, která se průmyslově vyrábí z kyseliny vinné. Kyselina metavinná zvyšuje rozpustnost vinného kamene ve víně a snižuje tak možnost jeho vysrážení. Vyrábí se průmyslově z kyseliny vinné. Arabská guma představuje přírodní produkt z mízy afrických akácií, dodávaný

Foto P. Burg

Z pohledu produkce a prodeje lahvovaných vín představuje ve vinařství velmi aktuální téma otázka stabilizace vína proti vysrážení hydrogenvinanu draselného označovaného běžně ve vinařské praxi termínem vinný kámen. Hydrogenvinan draselný představuje draselnou sůl kyseliny vinné, která je obsažena ve víně. Vysrážení soli vede ke vzniku krystalických zákalů ve formě jemného sedimentu. Přestože sediment neovlivňuje kvalitu vína v chuti nebo ve vůni, působí negativně na jeho vizuální vzhled.

1 Schéma činnosti elektrodialýzové jednotky: 1 – anoda, 2 – katoda, 3 – anionselektivní membrána, 4 – kationselektivní membrána, 5 – kationt, 6 – aniont

v podobě vodného roztoku stabilizovaného kyselinou siřičitou. Arabská guma vytváří ve víně velmi silný ochranný koloid, dlouhodobě zabraňující vzniku bílkovinných a měďnatých zákalů a vyloučení krystalů. Velmi často bývá používána v kombinaci s kyselinou metavinnou. S ohledem na rozvoj zpracovatelských technologií jsou však do vinařských provozů postupně zaváděny nové technologie umožňující stabilizaci vína na odlišných principech. K těmto novým metodám patří elektrodialýza využívající princip výměny iontů přes semipermeabilní membrány.

Při elektrodialýze je tedy využívána transportní síla stejnosměrného elektrického pole (asi 100–200 V), působícího v systému selektivních ionexových membrán na pohyb disociovaných složek solí obsažených ve víně. Použité membrány působí na prostup iontů a vytvářejí rozhraní pro jejich selektivní oddělení. Volba použitých elektrod zajistí vytvoření potřebného elektrického pole. Selektivně propustné membrány jsou vyrobeny ze syntetických materiálů, nejčastěji z polystyrolu s tloušťkou 100–200 μm. V jejich polymerové struktuře jsou obsaženy kovalentní ionizující funkční skupiny. V pří-

Vinařský marketing

Vinařský obzor (7–8/2012) 393

Trendy ve spotřebním chování tuzemských konzumentů vína v roce 2012 V předchozích letech došlo na tuzemském trhu s vínem k řadě změn, které nemohly nezanechat odraz ve spotřebitelském chování konzumentů vína. Vinařský fond ČR ve spolupráci s výzkumnou agenturou FOCUS, Marketing & Social Research dlouhodobě monitoruje chování a preference spotřebitelů a v letošním roce se po pěti letech opět zaměřil na detailní zmapování konzumentů vína v ČR. V tomto článku bychom vás chtěli ve stručnosti seznámit se základními informacemi, které jsme prostřednictvím výzkumu získali.

V rámci reprezentativního šetření mezi dospělými obyvateli ČR jsme hovořili s 1474 respondenty. Výzkum prováděli školení tazatelé agentury Focus, Marketing & Social Research osobním dotazováním v domácnostech za pomoci elektronického dotazníku (CAPI). Výběrovým kritériem byl věk, pohlaví, dosažené vzdělání, velikost sídla a region. Reprezentativnost byla zajištěna kvótním výběrem. Kontrolu provádíme v souladu se standardy ESOMAR (European Society for Opinion and Marketing Research) mimo jiné zpětnou kontrolou vzorku dotázaných, logickou a optickou kontrolou dat a ověřením reprezentativnosti podle kvóty na úrovni krajů. Vztah české populace k vínu Pro producenty vína je jistě povzbudivým zjištěním, že postoj většiny tuzemské populace k vínu je poměrně vstřícný. Víno konzumují alespoň občas tři čtvrtiny dospělých obyvatel ČR, což je dlouhodobě konstantní podíl. Ani v budoucnu nelze počítat s jeho navýšením, neboť většina těch, kteří nepijí víno, jsou zpravidla lidé plně abstinující, případně nemohou pít víno ze zdravotních důvodů. Je proto nutné se zaměřit na stávající konzumenty a pracovat na kultivaci jejich zkušenosti s vínem. Mezi obyvateli Čech, Moravy a Slezska mají největší podíl lidé, kteří podle svého

2006

2007

2008

2012

pijí víno

vůbec nepijí

Menší vinařství, které mají úředně klasiﬁkovaná vína, lahvují je a prodávají

36 20

Středně velké vinařské podniky v ČR

V dobré vinařské oblasti kdokoliv 13

Drobní vinaři, kteří vyrábí víno jen pro sebe či své blízké 7

Velké vinařské podniky v ČR 3

Vinařské ﬁrmy v zahraničí Mezinárodní vinařské ﬁrmy Jen já sám

1 0,3

%, N = 1101; konzumenti vína

Image moravských a českých vín 89

Jsou dobře dostupná, k dostání v obchodech.

Vhodná pro běžnou konzumaci. Nabízí výhodný poměr mezi cenou a kvalitou.

Důvěryhodná. Věřím jim.

Jsou mi nejbližší, nejvíce mi vyhovují. Vhodná k dobrému jídlu.

79 75 %, N = 1101; konzumenti vína

vyjádření pijí víno příležitostně a v menším objemu. Mezi dospělými jich je v ČR přibližně čtvrtina. Pětina osob deklaruje, že má k vínu spíše rezervovaný vztah, bez vína by se dokázali obejít a nijak zvlášť jej nepreferují ani nevyhledávají. Ti, kteří se deﬁnují jako skuteční milovníci dobrého a kvalitního vína, tvoří mezi dospělými obyvateli ČR jen o málo více než desetinový podíl, jehož velikost se v rámci dlouhodobého sledování nemění. Sebehodnocení však nemusí zobrazovat zcela objektivně reálné chování a postoje, a proto jsme pro účely marketingového zacílení zpracovali segmentaci konzumentů vína. Vychází z analýzy spotřebitelských preferencí, hodnocení úrovně znalostí o víně,

frekvence a objemu konzumace i nákupního chování při koupi vína. Z tohoto členění vyplývá velmi nadějný proﬁl tuzemských konzumentů vína. Pětinu dospělé populace ČR můžeme z hlediska spotřeby vína označit za zkušené konzumenty. Jsou to lidé, pro které je víno součástí životního stylu, konzumují jej často a relativně hodně. Mají ujasněné preference, ve víně se vyznají a dávají důraz na kvalitu i kulturu konzumace vína. Druhou skupinou, která je pro producenty vína zajímavá, jsou vstřícní konzumenti vína. Nemají sice takový přehled o problematice, stále ještě se ale snaží ve víně zorientovat, pijí ho rádi, avšak o něco méně často než předchozí skupina. Na druhé straně jsou otevření experimentům a velmi ocení

398

Vinařský obzor (7–8/2012)

Vinařské aktivity

Jan Kruml

O vinařských stavbách

Toto významné ohodnocení a příklad nás vybízí, abychom podle něj poměřovali kulturní a estetickou úroveň našich vinohradnických areálů. Rád zde připomínám, že mezi nehmotné kulturní dědictví UNESCO byl začleněn lidový tanec verbuňk, a v letošním roce i jízda králů. Toto vzácné dědictví, které po našich předcích uchováváme, patří mezi klenoty naší lidové kultury. Spolu s krajinou osázenou vinohradem dotváří jedinečnost a charakter našeho kraje. Všichni máme touhu, aby v zemědělsky plodné a štědré krajině byly vesnice a jejich vinohradnické stavby zasazeny jako perly. Přitom však víme, že krajina, kterou tvořily po generace pracovité ruce, byla narušena kolektivizací, zemědělskými úpravami a že dosud není docíleno její rovnováhy. Rovněž víme, že selské vesnice měly typizovanými stavbami, brizolitem a plochými střechami dostihnout města, a že v současné době je jejich původní ráz narušován mnohými cizorodými přestavbami a dostavbami. A jak je to s vinohradnickými areály? Víme, že vinohradnictví je spojeno s jižní Moravou po dlouhá staletí. Původní prosté sklepy a búdy byly stavěny z místních materiálů a tradičními konstrukcemi. Tyto stavby lidového stavitelství přispívají ke speciﬁčnosti kraje a jeho kultury. Patřily většinou vinařovi a jeho rodině. Rozšiřování sklepních areálů bývalo přirozené. Teprve po kolektivizaci se objevily stavby pro družstevní velkovýrobu, jejichž hmotnost se vymyká měřítku rodinných sklepů. Po pádu minulého režimu nastal nevídaný rozvoj vinohradnictví, příchod nových technologií, růst kvality vína a nárůst turistického ruchu se zvýšeným počtem návštěvníků a vinařských slavností a ochutnávek. Tím se změnil i způsob využívání sklepů. Současný provoz vyžaduje zřizování prostor pro posezení a degustaci, přípravny pro po-

Foto archiv autora

Všichni si vážíme Plží, vinohradnických sklepů v Petrově. Jsou připomínány již v 15. a posléze v 16. a 17. století. Staly se památkovou rezervací lidové architektury. Drobné stavby neznámých řemeslníků, kteří většinou znali jen rukodělné tradice svého kraje – a ty přenesli do prostých sklepů – byly postaveny na roveň významným architektonickým památkám našich dějin.

hoštění, hygienické a sociální zařízení. To znamená rozsáhlé stavební úpravy, přestavby a dostavby areálů. Jaké jsou důsledky této stavební činnosti? Je důležité, aby při ní bylo docilováno souladu s daným prostředím. Také pro vinohradnické areály platí obecné pravidlo, že jejich hodnota je tím větší, čím více je zachováno původních staveb, historických stop, památných objektů a charakteristických řemeslných detailů. Pokud přestavby, dostavby a nadstavby prokazují necitlivost k celku, primitivní pohrdání minulostí či okázalou exhibici vlastního egoismu, nastává znehodnocení a degradace prostředí. To se projeví i v budoucnosti, na kterou dnes mnozí nemyslí.

Harmonie a kultivovanost prostředí na jedné straně – a na druhé nesourodost, nahodilost a prosazení vlastního zájmu bez ohledu na sousedství, tedy bezohledně – to jsou hodnoty, které na první pohled vypovídají o stavu kulturnosti, či vychýlenosti společnosti.

Na výstavě jsme chtěli mimo jiné ukázat: – že máme vinohradnické areály, v nichž uvědomělí vinaři udrželi a zachovávají půvab zděděných historických sklepů, – že lze přestavbou utilitárních sklepů získat kultivované prostředí, které obohatilo společenský život obce, – že vznikly nové příjemné sklepní areály se svým speciﬁckým, avšak jednotným rázem, – že areály, v nichž se nacházejí různorodé stavby, vzájemně nekoordinované, o různých velikostech a tvarech, kde se uplatňují nové technologie a materiály, podléhající krátkodechým módním trendům, vytvářejí prostředí nesourodosti a nevkusu, jež svými nešvary odpuzuje. A nepomohou jim ani nadužívané folklorní malby po celé fasádě. Pro zjednodušení celé problematiky stavební činnosti uvádím varovný příklad: ziskuchtivý vinař, jehož cílem je ožrat autobus, může stavbou, v níž chce ožralý autobus ubytovat, zkazit celý ráz areálu, a to navždy. Výstava by měla dát podnět nejen vinařům, zastupitelům obcí, ale i jejich občanům a pracovníkům stavebních úřadů, aby se zamysleli, co chtějí zanechat dalším generacím. Aby zvážili dva přístupy: – zda zůstanou u hesla: já si za svoje peníze mohu postavit co chci, vždyť je demokracie, – nebo se budou snažit různými cestami ovlivnit smýšlení spoluvlastníků, aby areál v jejich obci byl udržován, upravován a dostavován koncepčně, sourodě a kultivovaně. (text byl přednesen při zahájení výstavy Vinařské stavby na Hustopečsku 1. 7. 2012)

Hodnocení vín

Vinařský obzor (7–8/2012) 405

Mádlův vítězný Sauvignon 2011

Foto -ss-

Sklizeň a viniﬁkace Ruční sklizeň hroznů proběhla kolem 20. září při cukernatosti 22,5 °NM, ihned po od-

Půdní blok 1646 obdělávají Mádlovi, zbytek hroznů pocházel též z okolních vinic

růdě Müller-Thurgau, tedy poměrně brzy, díky čemuž se podařilo zachytit dostatečné množství kyselin v moštu. Hrozny byly ihned v mlýnku schlazeny suchým ledem a rmut nechali Mádlovi naležet 7–8 hodin. Část moštu byla zakvašena kulturou selektovaných vinných kvasinek (doba fermentace asi měsíc), část kvasila spontánním kvašením (tato část byla též méně odkalena a ležela na kvasnicích až do února). Poté následovalo scelení, vyčiření bentonitem. V dubnu bylo víno ﬁltrováno, a to dvakrát. Šestého června šlo víno do lahví a na konci měsíce zvítězilo v soutěži. V současné době je nalahvována celá partie a víno je přihlášeno k ocenění na SZPI (v době úspěchu tedy Moravské zemské víno, později snad pozdní sběr). Partie byla ve velikosti 4 500 litrů. Slovo sklepmistra „Těší nás, že náš Sauvignon uspěl v tak těžké konkurenci. Asi to nebude náhoda, dobře uspěl totiž i na nominační soutěži Velkopavlovické podoblasti. Úspěch nás těší o to více, že jde o suché víno, že soutěž měla patronaci OIV a že v komisích sedělo více než 70 % zahraničních degustátorů,“ uvedl Ing. František Mádl.

Sauvignon

Foto archiv výrobce

O hroznech Hrozny pro toto víno pocházely z Velkých Bílovic z viniční trati Přední hora (dříve část Zímarka u Hradišťku – ach to nešťastné slučování viničních tratí!). Vyrostly jak v Mádlových vinicích (viz snímek), tak i v okolních vinicích dlouhodobě smluvních dodavatelů, pochází tedy z jednoho místa. Jde o staré vinice, které byly vysazeny koncem 70. let. Jsou pěstovány ve sponu 2,2 × 1 m. Meziřadí vinic je zatravněno, a to částečně cíleně speciální směsí kostřav a lipnic a částečně nálety trav. Příkmenný pás je obděláván hydraulickou výkyvnou sekcí, a je tedy v režimu černého úhoru. Vinice se nachází na terasách na mírném jihozápadním svahu, kousek od mediálně známé kapličky na Hradišťku. Půda je sprašovitá, při vrtaných sondách má hlouběji speciﬁckou drobtovitou strukturu, která s největší pravděpodobností souvisí s příměsí jílovitých součástí. Hrozny pro víno byly z 1/3 z vinic vlastních, zbytek od smluvních partnerů. Výměra vinic, jejichž hrozny byly použity pro toto víno, byla 1,5 ha.

Zdroj: LPIS na Portálu farmáře

Je jistě potěšitelné, že vítězem dalšího ročníku specializované mezinárodní soutěže Sauvignonforum 2012, která se letos poprvé uskutečnila pod patronací OIV a stala se tak vůbec první soutěží na území České republiky, která tento statut měla, se stalo mladé tuzemské víno. Moravské zemské víno Sauvignon 2011 od Hany a Františka Mádlových z Velkých Bílovic je tedy vzorek, který stojí za to představit širší odborné vinařské veřejnosti právě prostřednictvím Vinařského obzoru.

Senzorická analýza Barva a vzhled: Jde o jiskrné víno světle žlutozelenkavé barvy se zlatavými odstíny. Vůně: Opékali jste někdy čerstvou kopřivu nad ohněm? Evokuje mi to fázi asi po 30 sekundách. Ale to je jen jeden z několika vjemů – dominuje nejspíš černorybízový lepkavý pupen, který počíná pučet, dále zaznamenáte dužninu masité bílé vinohradnické broskve a samozřejmě uzrálý angrešt, ten ne-

Design nové řady Mádlových vinět

smí chybět. Prostě vůně je velmi komplexní. Chuť: Nejprve asi zaujme pikantní nevtíravá kyselinka, která je sice nevtíravá, ale jinak dobře postavená a ve víně zabudovaná. U prvního doušku ani není těch skoro 13 % alkoholu patrných, projeví se až po několikátém bohatém doušku – lehkým prohřátím. Je to komplexní, pitelný a moderní typ Sauvignonu, který směle obstojí ve světové konkurenci. Jde o víno, které nejspíše není na archivaci na mnoho let, jistě bude na vrcholu své kvality během roku či dvou. Je velmi pitelné, vyvážené. Analytika Alkohol pH celkové kyseliny těkavé kyseliny SO2 volný SO2 veškerý zbytkový cukr extrakt bezcukerný

12,91 % 3,28 7,5 g/l 0,63 g/l 28 mg/l 116 mg/l 3,9 g/l 21,4 g/l

Zaznamenal, víno ochutnal a popsal Richard Stávek

414

Vinařský obzor (7–8/2012)

Vinařská historie

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety… Zpráva o ročnících 1910 a 1911 na vinicích panství Dolnobeřkovického u Mělníka, majetek J. J. knížete Ferd. z Lobkovic, nejvyššího zem. maršálka Král. českého. Rok 1911. (Dokončení.)

V srpnu bylo velmi horko a sucho s nepatrnými, chvilkovými prškami; pošmourných dnů bylo pouze čtvero, v ostatní dny slunce jen pražilo. Mlhy byly teprvé v posledním týdnu, a to až po poněkud větším dešti. Deště byly tak místní a nestejné, že na př. na Bertýnce zaznamenány dva velké lijáky, jedním se naplnily dokonce všechny vodojemy; na Josefce pršelo jednou vydatně, kdežto Trojslava dostala pouze přeháňky a sprchy; též na Zděnčině málo jen pršelo. Po deštích ihned počato s prokopáváním nedokopaných čtvrtí, takže až na jedinou vinici, Trojslavu, kde naprosto kopati se nemohlo, ostatní úplně vyčistěny. Časté větry, vlastně vichry, sporážely mnoho tyčí s bujnou révou, hlavně na Bertýnce. Osečkování letos úmyslně pozdrženo, mohutné vrcholky poskytovaly blahodárný stín. Teprvé po 15. srpnu počato bylo volně s odstraňováním přebujných vrcholků, což prováděno postupně až do prvého týdne v září. Obávané hromadné vystoupení mola hroznového v druhém pokolení se nedostavilo a škodu způsobují daleko větší vosy, nemajíce letos téměř žádné jiné pastvy; mimo to počínají hraboši, letos nesmírně se rozmnoživší, hrozny napadávati. V hlubokých půdách a tam, kde vydatně namoklo, dařilo se révě znamenitě. V sypkých půdách a při zdích bylo toho sluníčka přespříliš. Hrozny ranných odrůd při zdích zasýchaly a ve vývinu se úplně zarážely, místy list i hrozny úplně spáleny. Ku konci měsíce se deštíky a mlhami vše zotavilo a bobule nápadně na objemu nabývaly, což patrno bylo hlavně u Portugalského na Bertýnce. Pozdní odrůdy: Muškáty, Trollínské a pod. byly polozralé, kdežto Mallingre a Malvazské, rané Veltlínské zůstaly nedozralé. Hrozny Jakubského a Lobkovického bylo nutno šmahem skliditi a hokyním prodati, vosy a vrabci by je byli v několika dnech úplně shltli. 15. zahájena hlídka a 20. uzavřeny vinice úplně. V září bylo do 11. stále teplo a sucho, maximum 31 °C dne 3. Po bouřce dne 9. se náhle a značně ochladilo, 12. byla šedivá rosa; pak zase několik dnů bylo teplo, načež se dostavily bouře s lijáky celodenními, pak sychravé a velmi deštivé počasí, což potrvalo do 25. Prvními dešti vše okřálo, ale hrozny náhlý nával šťávy nesnesly a počaly praskati, jmenovitě Portugalské, takže rozhodnuto 18. začíti letošní sbírku touto odrůdou a sebráno Portugalské šťastně téměř úplně

neporušené, bezvadné na všech vinicích během týdne. Dále vinobraní však neprováděno, neboť jakost hroznů neuspokojovala. Hrozny byly vesměs zralé, ale poměrně málo cukernaté, list pak úplně zachovalý, zelený a réva zdravím přímo kypěla. Avšak 24. těžká mlha a nato 24hodinný déšť rozhodl pro neodkladné další pokračování ve vinobraní; arciť mohlo se tak díti pouze v písčitých a kamenitých polohách, do hlinitých čtvrtí nebylo lze pro zbahnělou půdu vkročiti. Sbíráno hlavně modré Burgundské; hrozny byly i po těch deštích dosti zachovalé, neboť mol mimo v Rýzlinku na Ferdinandě téměř nikde se nevyskytoval. Jak shora připomenuto, byly pozdní odrůdy letos velmi brzo zralé, a když byly vyřezávány poslední muškátové a trollinské hrozny, bylo teprve možno spolu vyřezávati zralé hrozny mallingrové, a malvazské. A jak drobná zrnka to byla; i Portugalské při zdi zůstalo zakrslých zrnek jako drobné fazole. Ptactvo (drozdi, kvíčaly, špačci, vrabci, koroptve a bažanti) nesmírně zlobilo a způsobovala zvláště pernatá zvěř citelnou škodu (Bertýnka-Josefka). Říjen byl z počátku silně deštivý a chladný, 4. byla jinovatka a mimo jediného teplejšího dne chladno, denně mlhavo; 17., 18. a 19. byly mrazíky, nato obstojné počasí až do konce měsíce. Značný déšť 2. donutil popohnati sbírku modrých hroznů a zahájiti sbírku hnijícího Rýzlinku; po mrazech následkem opadávání hroznů a zvyšováním škod ptactvem i hraboši sebrány i poslední hrozny (Tramín a zachovalé čtvrtě rýzlinkové). Vinobraní skončeno 20. Nedoporučovalo se hrozny déle na keři ponechati, bylo jich stále méně a jakosti nepřibývalo. Výsledek vinobraní byl 1095 q hroznů na 36,66 ha, tedy 18,78 hl po 1 ha průměrně. Množství uspokojilo, ale mohlo býti větší. V neprokopaných čtvrtích a tam, kde v září málo pršelo, zůstaly hrozny ve vývinu zpět a daly poměrně úrodu malou; na př. bílé Burgundské na Trojslavě, kde sice hroznů bylo mnoho, ale malých; kdežto Portugalské na Bertýnce dalo hrozny obrovské (až 750 gr těžké), úrodu dvojnásobnou oproti odhadu. Jakost se teprve objeví v mladém víně a způsobí mnohé překvapení, neboť »kometové« víno to nebude, totiž něco obzvláštního, ale dobré, ano, velmi dobré bude! Zdroj: Vinařský obzor, č. 8, r. 1912, str. 139–140

Dopisy Z Kyjova. Stálým deštivým počasím se peronospora úžasně rozmohla, počátkem srpna se již celé trati červenaly a schly, a to nejen kolem Kyjova, ale v celém okrese. Bobule i u hroznů pěkně vyvinutých uprostřed srpna hnědly, zmodraly a opadly, z krásné a bohaté násady hroznů zůstaly jen trosky. Koncem srpna dozrávalo Jakubské; Portugalské modré a Vavřinecké se zabarvily, Frankovka velmi zřídla a dá asi kyselé víno následkem chladna. Výsledek s postřikováním u nás prospěl jen tam, kde bylo časně provedeno dvakráte před květem, pak při dokvétání a po čtvrté týden nato. Nestříkané keře podlehly úplně a taktéž pozdě stříkané (po květě). Nový rozprašovač se mi neosvědčil, avšak myšlenka nahoru obráceného rozprašovače jest dobrá, jen že zkokonalení návyku bude vyžadovati. Postřikování listů na spodní straně, pokud jest možno, provádím vlastně vždy, neboť již Šimáčkovo »Vinařství« (II. vyd. 1888) na str. 85 o tom praví: Jako prostředku nejvíce doporučovaného proti plísni té (t. j. peronospoře) užívá se roztoku skalice modré, kterým se réva postřikuje, hlavně spodiny listí. Fr. Müller Z Vel. Pavlovic. Stav vinic jest různý, ale většinou žalostný silným řáděním peronospory i černé rudy, částečně i révokazu. Některé trati viničné se jen červenají. Pouze sem tam zelený pruh. Stříkáno bylo usilovně, třikrát a čtyřikrát, ano i sírováno. Pouze několik vinic ukazuje zdravý stav, hlavně štěpované. Z odrůd nejvíce utrpěla Chrupka, nejméně Sylvánské zel. a Ryzlink ryn. Vinobraní bude slabé. Stav zaškolené štěpované révy jest bídný, sotva 20 % bude řádných štěpů. Zásoba vín nepatrná na prodej, cena 1911 70–80 hl, bílého až 90 hl. V celém okolí jest podobný stav, zvláště kolem Hustopeče. V mnohých vinicích se vlastně ani nebude sbírati. Prší stále! Z Mikulova. Stav vinic v celém okrese jest celkem velmi nepříznivý. Doba odkvětu při bohaté násadě byla nepříznivá. Obaleč révový částečně uškodil, mnohem více peronospora zničila list i hrozny, pouze v pilně postřikovaných vinicích část úrody zachována. A oidium sem tam škodilo. Révokaz rovněž se šíří. Štěpované vinice vykazují dobrý stav vzrůstu.