Ukázkové číslo 9/2012

424

Vinařský obzor (9/2012)

Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem číslo 9, ročník 105 (2012) Vydává Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor Ing. Martin Půček e-mail: martin.pucek@svcr.cz Editor Ing. Richard Stávek e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz Sekretariát redakce Barbora Válková (předplatné, inzerce, vinařské publikace) e-mail: barbora.valkova@vinarskyobzor.cz tel.: 773 838 685 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 602 470 345 e-mail: marketa.novakova@svcr.cz Redakční rada RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda) (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. Doc. Ing. Josef Balík, Ph.D. (balikj@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Lubomír Glos (glosovi@email.cz) Ing. Tomáš Javůrek (javtom@post.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Mgr. Lukáš Lukáš (lukas@templarske-sklepy.cz) JUDr. Tibor Nyitray (tibor.nyitray@svcr.cz) Ing. Bronislav Pavelka (bronislav.pavelka@szpi.gov.cz) Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. (pavlous@zfmendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček (martin.pucek@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Ing. Richard Stávek (richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Ing. Marek Špalek (fantomme@seznam.cz) Sazba a zlom Adam Kepert, tel.: 777 807 874 e-mail: kepe@seznam.cz Grafická koncepce Bedřich Vémola, studio@vemola.cz Jazykový poradce Mgr. Jana Otevřelová Tisk Tisk Pálka Břeclav, tel.: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630 Vychází měsíčně.

Cena jednoho čísla je 67 Kč, dvojčísla 7/8 110 Kč (včetně 14% DPH) Rozšiřuje PNS, a. s., MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři Předplatné 2012 V redakci — 1 číslo 49 Kč, dvojčíslo 7/8 84 Kč (vč. 14% DPH), celý ročník 569 Kč (vč. 14% DPH) Adresa redakce a vydavatele SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice tel.: 773 838 685 e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 20. 9. 2012 Toto číslo vychází 25. 9. 2012 ISSN: 1212-7884 Vinařský obzor® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlé do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.

Foto na titulní straně © Pavel Pavloušek

Editorial

Spiritus buxi čili CH3OH versus C2H5OH Mnoho toho bylo v posledních asi třech týdnech napsáno na téma metanolu, resp. jeho aféry v lihovinách. My vinaři bychom si mohli říct, že se nás věc netýká (tedy minimálně těch, kteří ve svých provozech se žádnou lihovinou či lihem nepracují), ale není tomu úplně tak. Shrňme si však nejprve některé zásadní body.

Metanol neboli metylalkohol (dále také karbinol či dřevěný líh) je nejjednodušším alkoholem. Ve své čisté formě je bezbarvý, páchne alkoholem a lze jej neomezeně mísit s vodou. Je silně těkavý, hořlavý a zejména velmi jedovatý. Vzniká též při alkoholovém kvašení, zejména obsahuje-li prokvášející médium více pektinových látek, ale nikdy v množství, které by mohlo ohrozit zdraví či život člověka. Dříve se vyráběl suchou destilací dřeva (jako první jej užívali staří Egypťané při balzamování mumií, v moderní době tuto jeho přípravu znovuobjevil Robert Boyle destilací dřeva zimostrázu – odtud buxi, buxus je lat. zimostráz). Nyní se ročně průmyslovou cestou (CO + 2 H2 = CH3OH) vyrobí až 40 milionů tun metanolu. Metanol sám o sobě není pro člověka jedovatý – problém nastává až s příchodem produktů jeho metabolizace v těle – s formaldehydem a kyselinou mravenčí.

Ty se kromě jater metabolizují např. i na sítnici oka, což odpovídá případů dočasné či trvalé slepoty.

Nedomnívám se, že se celé metanolové kauze věnuje adekvátní pozornost. Například autonehody či následky kouření zabíjejí ročně mnohonásobně více lidí a zdaleka na tyto problematiky nejsou novináři tak citliví jako na zmíněný metanol. Ani v evropském kontextu se nejedná o až tak mimořádnou záležitost – Estonsko v roce 2001: 154 mrtvých, dále Norsko 2002–2005: další mrtví, Tunisko a Turecko 2003–2005. Ve zmíněných zemích se jednalo o destiláty; je třeba však ještě zmínit Itálii osmdesátých let…

Vzpomenu zde jiný svůj text ve starším vydání VO, v kterém jsem před pár lety informoval o jedné nehodě, kdy se vinař omylem napil z láhve, v níž byl fridex. Ano, jako nejdostupnější a rychlý protijed figuruje i v případě metanolu jeho větší bratříček etanol. Zajímavé v tomto ohledu je, že podle statistik připadá na jednu otravu metanolem celkem sedm otrav etylenglykolem. Po rakouské glykolové aféře (přidávání této látky do vína pro zvýšení plnosti chuti!) pak rakouští vinaři kvůli několika desítkám vykuků nemohli roky exportovat snad ani jednu láhev vína. Neuplynul ani rok dva, a padělky vína těžšího kalibru se objevily v druhé polovině osmdesátých let v Itálii – do vín byl přidáván syntetický metanol, a to v množství, které tehdy zabilo spoustu lidí. V Rakousku věc neututlali a udělali si ostudu.

V Itálii byli šikovnější a vše zametli pod kobereček, proto se na tuto kapitolu moderních dějin italského vinařství dnes tolik nevzpomíná, přitom měla daleko hrozivější následky.

Těžko říct, co se přesně stalo, že došlo k této metanolové katastrofě. Šlo bezesporu o bezprecedentní důkaz toho, že černý a šedý trh s lihovinami je nesmírně přebujelý a stát není schopen ani zavedením systému kolků garantovat kvalitu a nezávadnost těchto produktů. Byla dokonce nařízena prohibice, což naše končiny nepamatují. Nedokážu předjímat, s čím přijde naše vláda po odeznění hlavní metanolové vlny a jak v této atmosféře bude dále postupovat ve věci zavedení spotřební daně na víno. Jen doufám, že si nebude systémové selhání v oblasti lihovin léčit na vinařích. Všimli jste si, že ministra financí, pod kterého spadají finanční úřady a celní správa, tedy jedny z nejodpovědnějších úřadů v celé aféře, nebylo od počátku samotné kauzy moc slyšet – i když v jiných případech je tomu naopak?

Nebylo by na čase celkově přehodnotit systém spotřebních daní? Jde o sazby, které mají za cíl občany co nejvíce vyždímat. Navrhuji, aby se na spotřební daň u vína úplně zapomnělo a na lihoviny byla snížena. Jsem přesvědčen, že černý trh a pančování alkoholu by to srazilo na kolena, protože už by se prostě tolik nevyplatilo daňově unikat. U vysoce zdaněných produktů jde v případě černého trhu o značné zisky.

Richard Stávek

426

Vinařský obzor (9/2012)

Spolkové informace

Martin Půček tajemník Svazu vinařů České republiky

Vinařský pelmel Vinobraní 2012 je zde. Ohlédnu-li se o rok zpět, tak čas letí jako raketa. Téměř „předevčírem“ jsme dostřihali poslední vinohrady a už abychom sklízeli to, co na vinohradech zbylo.

Ostatně při řezu révy si řada z nás říkala, že po třeskutých únorových mrazech to vypadá slušně; jak to však dopadlo včetně nešťastných jarních mrazů, může každý vidět. Lze konstatovat, že můžeme očekávat o 30 % nižší sklizeň než v roce 2011, tedy někde na úrovni 470 000 hl za celou Českou republiku. Podíváme-li se do zahraničí, tak je zde situace obdobná. V Rakousku pomrzlo asi 6 000 ha vinic a celkovou sklizeň zde očekávají také asi o 20–30 % nižší.

Německo hlásí obdobnou škodu. Zajímavostí je Francie, která očekává vůbec nejnižší výnos za posledních 20 let. Přepočteno na víno, je to propad asi o 9 milionů hl oproti roku 2011! Těžce lze nyní předjímat kvalitu letošního ročníku, ale kvalita hroznů je na výborné úrovni. Koncem srpna a začátkem září jsme zaznamenali úbytek kyselin. Touto problematikou se také zabývalo představenstvo Svazu vinařů ČR, které požádalo ministerstvo o vydání opatření obecné povahy, kterým se umožní zvyšování kyselin v moštu a ve víně. Ministerstvo zemědělství toto opatření vydalo ve velmi promptním termínu asi pěti dnů, za což je třeba poděkovat.

Platnost tohoto opatření je od 5. 9. 2012.

V současné době očekáváme také vydání novely technologické vyhlášky č. 323/2004 Sb., která měla původně vyjít již počátkem září s účinností od 15. 9. 2012, avšak doposud se tak nestalo. Tato technologická vyhláška úzce souvisí s vedením povinné evidence a nevydání této vyhlášky je také důvodem, proč ještě není k dispozici nová evidenční kniha zpracovaná v souladu s novým zněním vyhlášky. Vzhledem k tomu, že nám bylo sděleno, že se může lišit výsledný text publikovaný ve Sbírce od toho neoficiálního, který máme k dispozici, netroufáme si novou evidenční knihu vytisknout.

Posunula se také práce nad nesmyslným návrhem na zavedení nenulové sazby spo-

třební daně na tiché víno. Ministerstvo financí již má první paragrafové znění novely zákona o spotřebních daních a v průběhu měsíce října by tento návrh měl být odeslán do vnějšího připomínkového řízení. Text zákona ještě nemáme k dispozici, ale podle prvních neoficiálních informací se jedná o znění, které bude pro obor absolutně likvidační. Myslím si, že současná situace s prodejem lihovin pančovaných metanolem, kdy zde umírají lidé tempem, které nemá v historii obdoby, ukazuje, že stát pracuje na špatné straně fronty. Využití jen stávající legislativy, využití všech možností, které má Policie ČR a Celní správa, a nepřehlížení situace po dlouhá léta by vedlo k onomu naplnění státního rozpočtu při přesunu černého trhu prodeje alkoholu do legální zóny.

Myslím, že je zde jednoznačně vidět důsledek zvýšení spotřebních daní. A to ve všech oborech. Podívejme se na prodeje benzinu a nafty, kdy se vlivem zvýšení spotřebních daně přesunul tento obchod do okolních států a také do šedé zóny. Obdobná je situace s lihem. Tam, kde je vysoká spotřební daň, je i výhodná šedá ekonomika. Problematika Česka je však zcela určitě širší než jen výše spotřební daně. V tak obrovských daňových únicích musí být propojeno alkoholové podsvětí s kontrolními a represivními orgány. Neustálý argument vlády či některých poslanců je, že spotřební daň na tiché víno není namířena proti domácím producentům, ale pouze proti dovozu. Argumenty hovoří ve prospěch určitých kompenzací producentům hroznů. Nechápu tuto vysvětlovací logiku, kdy na jedné straně od výrobců vína vyberu spotřební daň, kterou ve skutečnosti platí konečný konzument společně s producentem, a na druhou stranu bude existovat záměr takto vybrané finanční prostředky přerozdělit pěstitelům hroznů, kteří se spotřební daní nemají nic společného.

Ono se možná neví, že jsou zde také firmy, které vinice vůbec nemají, a přitom jde o renomované firmy vyrábějící kvalitní víno. Pominu-li fakt, že víno má v Evropě svou společnou organizaci trhu, kde je jasně řečeno, co a kým je financováno, a také že další jiné prostředky členský stát poskytovat nemůže, tak připustím-li určitou finanční kompenzaci pěstiteli ze strany státu, musím se ptát: Co z toho pěstitel bude mít? Z hektaru vinice se při produkci vína ve výsledku odvede daň ve výši asi 40–50 tisíc korun. Chce mi zde někdo napovídat, resp. legislativně upravit to, že tyto peníze přijdou pěstiteli zpět po přerozdělení? No ani náhodou. Úplně vidím ten krásný úsměv úředníků v Evropské komisi, jak budou s takovým návrhem souhlasit.

Ostatně ti se smějí již nyní a nejen oni, že budeme ve vinařské Evropě opět za exoty.

Obdobný návrh na zavedení spotřební daně zvažovalo také sousední Slovensko.

Naštěstí má tamní politická reprezentace pravděpodobně více rozumu a v prohlášení slovenského předsedy vlády ze dne 4. 9.

2012 stojí: „Nemáme záujem zavádzať žiadnu spotrebnú daň na tiché vína.“ Věřme, že se obdobného prohlášení dočkáme také od naší vlády.

428

Vinařský obzor (9/2012)

Spolkové informace

Dvě předvolební ankety aneb Dvě otázky pro kandidáty na senátora a hejtmana Letos na podzim se pravděpodobně urodí nejenom hrozny, ale i noví politici. Jednak se konají krajské volby, z nichž vzejde nový hejtman na nadcházející čtyři roky, ale okres Břeclav bude též volit nového zástupce do Senátu České republiky. Věřím, že naši čtenáři, z nichž bezesporu většiny se tyto volby bezprostředně týkají, využijí následující otázky a zejména odpovědi na ně při svém předvolebním rozhodování.

Richard Stávek

Senátní volby Otázky položené kandidátům na senátora za okres Břeclav: 1. Jak byste chtěl pomoct vinařskému oboru v případě zvolení senátorem za volební obvod Břeclav?

2. Jak budete hlasovat v případném klíčovém hlasování o návrhu na zavedení spotřební daně na tiché víno?

MUDr. Radim Uzel, CSc. 1. Senátní obvod Břeclav jsem si vybral nejen vzhledem k dlouholetým rodinným vazbám, ale také na základě přátelství s mnoha zdejšími vinaři. Ve funkci senátora bych zhodnotil své odborné znalosti v účinku pravidelné konzumace vína na upevňování lidského zdraví. Pokračoval bych v úspěšné propagaci moravských vín na svých tuzemských i zahraničních cestách. V minulých letech mne potěšila znalost nejen francouzských, ale dokonce i chilských a australských vinařů.

2. Zavedení spotřební daně na tiché víno je naprostým nesmyslem. Vědí to jistě nejen vinaři, ale každý jen trochu informovaný občan této země.

Richard Zemánek 1. Senátor může v rámci šestiletého volebního mandátu přispět koncepční prací v legislativě k jasnějším a jednodušším pravidlům pro všechny.

Jako budoucí senátor bych mohl přispět k odbourání přebuje-

lé administrativy pro podnikatele ve vinohradnictví, vinařství a v turistických službách tak, aby byli konkurenceschopnější.

Podle většinového názoru vinařů je nutné přesunout více samosprávných rozhodovacích mechanismů přímo k samotným vinařům, a nikoliv přenechávat pravomoci úředníkům ve vzdálené Praze.

Inspirací pro naše vinaře mohou být plně fungující sdružení vinařů DAC v Rakousku a dokonce i u nás VOC Znojmo a VOC Modré Hory.

2. Předně doufám, že k takovému hlasování vůbec nedojde. Každý, vládní úředníky nevyjímaje, si přece musí uvědomit, že to je holý nesmysl. Pokud by přece jen k něčemu takovému došlo, tak budu samozřejmě hlasovat proti tomuto návrhu. Byl by to sportovní terminologií řečeno vlastní gól a to je jedna z nejhorších věcí, která se může sportovcům přihodit. Senátorům taktéž.

Zdeněk Tesařík 1. Podpora vinařství – je potřeba podpořit větší rozvoj agroturistiky, která souvisí s vinařstvím. V letošním roce vidíme, jaký je nedostatek vláhy, takže určitě je důležitá podpora rozvoje systému závlah, který je dnes ve spoustě obcí nefunkční, nejenom pro vinařství. Pokud stát zruší i tzv. zelenou naftu, tak je nutné hledat jiné možnosti podpory pro rozvoj vinařství a hlavně pro udržení konkurenceschopnosti. Velké možnosti jsou určitě ještě v reklamě, při zviditelnění domácí produkce, případným tématem je i pomoc při vývozu do zemí, kde víno teprve objevují, např. do Číny.

2. K hlasování o spotřební dani na víno – jsem jedním z těch spoluobčanů, kteří pěstují vinohrad a dělají víno pro svou záli-

bu, pro kamarády. Přesto bych zcela určitě nepodpořil zavedení spotřební daně. Víno je to, co náš kraj nejvíce proslavuje, přivádí k nám turisty a také dává obživu spoustě lidí. A teď, když vinařství vstává z popela, je úspěšné díky spoustě ruční „dřiny“, chceme zase něco zpět ve formě daně, kterou bude náročnější vybrat než nakonec přínosně využít. Pokud chce ministerstvo financí více zdrojů, mělo by se raději podívat, kam jdou peníze např. z loterií a sázek. Takže znovu říkám, nepodpořil bych takový návrh.

Luděk Mikulecký 1. Vinařství je životním stylem, není to jen oblast výroby nějakého produktu.

Desítky rodin u nás vlastní vinohrad, je to součást naší identity, tradice. Mohu chápat, že se vláda snaží odstraňovat výjimky a zavést daň také na víno, ale nedělá to bohužel se snahou ponechat vinařům adekvátní prostor. Vinaři mohutně investovali do svého vybavení, do svých pozemků a počítali s určitým stavem. Díky jejich investicím, zděděné tradici a umu vinaři dělali a dělají České republice skvělé jméno a my je teď za to chceme jednostranně omezit a osekat.

2. Za současných podmínek bych hlasoval proti návrhu.

Miroslav Volařík 1. Myslím si, že nemáme hlasité a kvalifikované zastánce vinařů v Senátu ani v Poslanecké sněmovně.

Trpělivým vysvětlováním, odbornou argumentací, s využitím každé

Vinohradnictví

Vinařský obzor (9/2012) 437

Zdeněk Habrovanský Šlechtitelská stanice vinařská, s. r. o., Polešovice

Nový polešovický klon odrůdy Rulandské šedé Odrůda Rulandské šedé vznikla pupenovou mutací z odrůdy Rulandské modré ve Francii v Burgundsku, odkud se rozšířila po celé Francii, zvláště do Champagne.

Z Burgundska ji do střední Evropy ji přivezl císař Karel IV. ve 14. století spolu s Rulandským modrým. V Německu dal podnět k rozšíření kupec Johan Seger Ruland ze Speyeru v roce 1711. Našel ve zpustlé zahradě ve Falci několik keřů této odrůdy, která stejně jako u nás nese jeho jméno RULANDSKÉ ŠEDÉ.

Označení „Rulandské“ v češtině však není příliš vhodné, neboť se tato odrůda pěstovala dávno před narozením pana Rulanda.

Vhodnější by byl název „Pinot gris“.

Dnes se Rulandské šedé pěstuje ve světě na 15 000 ha. Nejvíce je zastoupeno v Evropě a na Novém Zélandě.

V České republice je pěstováno na ploše 754 ha, z toho v České oblasti na 50 ha, na Moravě je největší výměra v Mikulovské podoblasti (221 ha), dále ve Velkopavlovické podoblasti (187 ha), ve Slovácké podoblasti (163 ha) a ve Znojemské podoblasti (132 ha).

Ze všech bílých odrůd pěstovaných v České republice tvoří 4,3 % ploch a zaujímá 8. místo v pěstovaných bílých odrůdách.

Foto Z. Habrovanský

Odrůdové znaky List je středně velký, tvar čepele okrouhlý, pětilaločnatý, s velmi mělkými horními bočními výkroji. Vrchol mladého letorostu je hustě plstnatý. Řapíkový výkroj má

Rulandské šedé, klon PO-68/28

Foto Z. Habrovanský

Tato odrůda patří do rodiny burgundských nebo rulandských odrůd spolu s Chardonnay a Rulandským bílým, a dále sem patří Rulandské modré.

Rulandské šedé, klon PO-68/28

tvar V. Odrůda raší středně raně, ve druhé polovině dubna. Kvete v první dekádě června. Zaměkání bobulí začíná v první dekádě srpna. Dozrává koncem září až v polovině října.

Proti napadení chorobami je méně odolná. Má jemnou slupku bobulí, která bývá napadána plísní šedou.

Rulandské šedé vyžaduje dobré polohy pro pěstování. Extraktivní látky se nejlépe tvoří v hlinitých půdách. Nesnáší mělké a suché písčité půdy.

Podnože vhodné pro pěstování jsou 125 AA, SO4 a T5C. Vyhovuje jí vedení na dlouhé tažně s počtem oček 10–12.

Dosahuje výnosu 9–10 t/ha, cukernatost bývá vždy přes 20 °NM, často bývá v pozdním sběru až ve výběru z hroznů. Kyseliny bývají 8–9 g/l. Nejčastěji se pěstuje ve vybraných klonech.

Ze Šlechtitelské stanice vinařské v Polešovicích pocházejí klony PO-49/207 a PO-V-2 od roku 1985 a v roce 2011 byl nově povolen klon PO-68/28, který byl vyselek-

tován z klonu PO-V-2. Klony, které vznikly v historii a bude o nich ještě mnohé napsáno, byly sepsány Odrůdovou zkušebnou UKZÚZ Oblekovice do Státní odrůdové knihy ČR. Klony jsou většinou označeny zkratkou dvou písmen podle místa vzniku (PO, VP, PE, ZN, KA) a doplněny číslicemi. Klony vzniklé od roku 2006 se přihlašují na UKZÚZ do Oblekovic k odzkoušení podle úředně stanovených metodik na srovnání totožnosti se základní odrůdou, tedy na stálost, odlišnost a uniformitu.

Hodnocení a kvalita vína Rulandské šedé poskytuje dobrou surovinu k získání vína s přívlastkem. Ve velmi teplých ročnících může mít málo kyselin. Aroma vína může být ovocně-květinové s typickou chlebovinkou, mohou se objevit sladké hrušky, karamel až med. Hrozny se nemohou dlouho nakvášet, jinak víno získá vysokou barvu. Ve výběrových kategoriích je vhodný malý zbytek cukru, který podpoří chuťový zážitek.

442

Vinařský obzor (9/2012)

Vinohradnictví

Patrik Burg Pavel Zemánek Ústav zahradnické techniky, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

Zařízení a technické prostředky na ochranu vinic před ptactvem

penky, které jsou uchyceny na vysokých tyčích nad řádky.

Poměrně časté je v našich podmínkách využívání lesklých nebo barevných předmětů v podobě zrcátek, nastříhaných pásků z hliníkové fólie nebo použitých CD nosičů (obr. 3). Ty bývají zavěšeny podobně jako v předcházející variantě nebo přímo na dvojdrátí opěrné konstrukce, příp. na motouzech napnutých napříč meziřadím.

V zahraničí jsou k tomuto účelu využíváni draci uchycení na koncích přibližně 10 m dlouhých teleskopických tyčí z odlehčeného materiálu (např. titan, hliník). Plastová fólie vytvářející plochu draka je potištěna nejčastěji motivem dravého ptáka. Draci jsou zavěšení volně, takže se při proudění vzduchu vznáší do potřebné výšky a napodobují dravce v letu. K plašení ptactva bývají v některých případech využívány rovněž barevné plastové balonky o průměru až několika desítek centimetrů naplněné heliem.

V posledních letech patří k poměrně častým způsobům ochrany hroznů využívání ochranných sítí (obr. 4). Sítě jsou napínány pouze po stranách řádků v zóně hroznů, některé mohou být dokonce převěšeny přes horní dvojdrátí. Spodní okraj sítí by měl být umístněn ve výšce alespoň 40–50 cm, tak aby nedocházelo ke zranění nebo zapletení dalších živočichů nacházejících se ve vinicích (např. ježků, zvěře). Okraje sítí je k sobě Foto archiv autorů

Foto archiv autorů

Z pohledu účinnosti plašení zůstává hlavním problémem možnost vzniku tzv. návykového efektu. Ten se projevuje postupným snižováním plašicího efektu, který vzniká zejména v těch vinicích, kde jsou plašicí prostředky využívány dlouhodobě před vlastní sklizní, nebo tam, kde je plašení prováděno v pravidelných časových intervalech. Ptáci, kteří ztratili přirozený obranný instinkt, jsou při nalétávání na vinici plašením sice odrazeni, neodlétájí však na větší vzdálenost a po krátké době se opakovaně vrací (obr. 1).

Na ochranu vinic před ptactvem lze v současnosti využít celou řadu zařízení a technických prostředků: – vizuální plašiče (figuríny, vycpaná zvířata nebo kůže zvířat, lesklé a barevné předměty), – ochranné sítě, – střelné zbraně, – akustické plašiče (plynové, zvukovoakustické, ultrazvukové).

K jednomu z nejstarších a nejjednodušších způsobů využívaných při plašení ptactva u drobných vinařů patří vizuální plašiče. Běžně se jedná o nejrůznější figuríny (obr. 2), vycpaniny dravců nebo kůže hospodářských zvířat (králík, kočka). Ty bývají uchyceny nebo zavěšeny na prodloužených násadách fixovaných ke sloupkům opěrné konstrukce. Používají se i černé siluety letících dravců vystřižené z plechu nebo z le-

1 Nálet ptactva – Špaček obecný

2 Vizuální plašiče – figuríny

Foto archiv autorů

K zajištění produkce odpovídající kvality sehrává vedle důsledného dodržování chemické ochrany významnou roli také ochrana hroznů před ptactvem v období jejich dozrávání. Ptactvo nezpůsobuje pouze škody způsobené žírem bobulí, ale také narušení pokožky zdravých bobulí, které přispívá k následnému rozvoji houbových chorob. Velmi často vzniká poškození u vinic, které se nachází v blízkosti větrolamů, elektrických vedení, biokoridorů aj., kde se ptáci zdržují.

3 Vizuální plašiče – CD nosiče a plastová fólie

vhodné vzájemně fixovat pomocí drátků nebo kolíčků, které zvyšují ochranný efekt.

U sítí volně zavěšených může totiž docházet k podletování ptactva, které se pohybuje po povrchu meziřadí. Sítě ve vinicích by měly být průběžně kontrolovány a po sklizni hroznů v co možná nejkratším termínu odstraněny. Jsou vyráběny z modře nebo zeleně zbarveného polypropylenu, v pásech o šířce 40–130 cm a délce 5–250 m, s oky o velikosti 20–25 × 20–250 mm. Hmotnost 1 m2 sítě se pak pohybuje kolem 10–15 gramů. Mezi hlavní nevýhody sítí patří jejich poměrně vysoká pořizovací cena, omezená životnost, ale především vysoká pracnost při jejich instalaci (zavěšení před sklizní, svinutí při samotné sklizni a demontáž včetně uskladnění po sklizni). Instalace bývá řešena nejčastěji ručně (obr. 5) nebo jsou při ní využívány otočně uchycené cívky, uchycené k traktorovému sloupku nesenému nad řádkem vinice. Z uváděných důvodů se sítě nepoužívají v širším měřítku u rozsáhlejších výsadeb, ale spíše ve vinicích, kde je potřebné ponechat hrozny dostatečně vyzrát např. pro výrobu

452

Vinařský obzor (9/2012)

Vinařská technologie

Michal Kumšta Ústav vinohradnictví a vinařství, ZF MZLU Lednice

Aktuální vývoj obsahu organických kyselin v hroznech Organické kyseliny jsou nepostradatelnou složkou vína a jejich obsah je klíčový pro charakter i kvalitu bílého a růžového vína. Jako v loňském roce i letos bude problematika obsahu a zastoupení jednotlivých organických kyselin předmětem mnoha diskuzí a především z hlediska technologického i hledáním řešení vznikající situace.

Ačkoliv sklizeň teprve začíná a výsledků analýz chemického složení hroznů není mnoho, ukazuje se, že letošní rok bude v mnohém podobný roku předešlému. Jak tedy vypadají kyseliny v hroznech na počátku září roku 2012 z analytického hlediska?

Klíčová slova: kyseliny ve víně, kyselina vinná, kyselina jablečná

Obecný úvod K napsání článku mě vyzval editor tohoto periodika s ohledem na aktuální vývoj počasí a nutno podotknout, že situace je sice vážná, nikoliv však zoufalá. Obecné pojednání o jednotlivých organických kyselinách v hroznech bylo na stránkách Vinařského obzoru již publikováno, a proto se omezím především na komentář získaných výsledků rozborů hroznů.

O kvalitě hroznů v podstatné míře rozhoduje počasí v období po zaměkání bobulí. Značný rozdíl mezi ročníky 2010 a 2011 ukazuje, jak se tento obtížně předvídatelný a ovlivnitelný faktor odráží v charakteru vína. Ročník se nemá soudit, dokud není víno v sudech, ale dovolím si jednu vědecky zcela nepodloženou úvahu. Vypadá to, jako by se začínala tvořit řada ročníků se slunným podzimem, jejichž zkrácené označení je dělitelné třemi (00; 03; 06; 09).

V nich hrozny dosáhly vysokých cukernatostí, avšak za cenu ztráty kyselin a významné části prekurzorů buketních látek, což se projevilo především vysokým obsahem alkoholu nebo zbytkového cukru v bílých vínech, jejichž životnost se ukázala být problematickou. Na druhou stranu červená vína v těchto letech dosahovala na naše poměry vynikající kvality.

Z tohoto pohledu bude zajímavé sledovat, jak dopadne letošní rok.

Analytický rozbor hroznů Zatím (psáno 9. 9.) bylo v roce 2012 provedeno kolem 200 stanovení chemického složení hroznů se zaměřením na obsah základních kyselin a sacharidů. Jednot-

livé stanovované parametry jsou uvedeny v tabulce 1. Z velkého množství vzorků jsou uvedeny rozbory moštu z vinice Ústavu vinohradnictví a vinařství ZF MENDELU v Lednici a u hlavních odrůd i z jiných lokalit. Pro porovnání jsou uvedeny i některé dosud neuznané nebo perspektivní odrůdy vhodné do okrajových oblastí či pro malovinaře. Bílé i modré moštové odrůdy jsou rozděleny na čisté V. vinifera a interspecifické.

Výsledky bílých a modrých moštových odrůd jsou uvedeny v následujících tabulkách (2, 3, 4 a 5).

Pro porovnání jsou v tabulce 6 uvedeny i výsledky rozborů v předchozích dvou ročnících, provedené v přibližně stejném období. Vybrány byly hlavně ranější odrůdy a shodné lokality.

Shrnutí Jak vyplývá z aktuálních výsledků, je obsah celkových kyselin a poměr kyseliny vinné a jablečné podobný předcházejícímu roku. U velmi raných a aromatických od-

růd se vývoj obsahu kyselin jeví ještě hůře než v předchozím roce. Zvláště výrazný pokles obsahu kyseliny jablečné povede k nižší svěžesti bílých a růžových vín tohoto ročníku. Tato kyselina nemá v našich podmínkách dobrou pověst, ale její přiměřený obsah je nutný pro charakter bílého vína a rosé. Právě kyselina jablečná dává vínu onu příslovečnou svěžest a její nedostatek není možné ze senzorického hlediska nahradit kyselinou vinnou, která je chuťově tvrdší. V případě nedostatku kyseliny jablečné se víno jeví jako fádní, kdežto při jejím výrazném nadbytku je už příliš tvrdé.

Jako optimální se v hroznech ukazuje 50% koncentrace kyseliny jablečné v porovnání s kyselinou vinnou.

Kterým parametrům by měla být z hlediska technologie věnována největší pozornost? Pomiňme cukernatost, což je podle mého názoru parametr, který je při posuzování kvality hroznů dosti zavádějící, a především neplatí, že více je lépe!

Omezenou výpovědní schopnost má ale

Tab. 1 Stanovované parametry Parametr

Způsob stanovení

°NM

Refraktometrické stanovení sušiny s přepočtem na °NM

pH

pH-metr se skleněnou elektrodou

Kyseliny titračně

Titrace 0,1 M NaOH s bodem ekvivalence při pH 8,0

Asimilovatelný dusík

Titrace 0,1 M NaOH vzorku po stanovení titru kyselin s přídavkem formaldehydu a s bodem ekvivalence při pH 8,0

Kyselina vinná Kyselina jablečná

HPLC stanovení, chromatografií s iontovou výlukou.

Detekce organických kyselin při 210 nm.

456

Vinařský obzor (9/2012)

Rozhovor

Jak to vidí Jakub Šamšula

Co pro vás bylo impulzem, abyste kandidoval, vlastně nakonec jako jediný, do představenstva Svazu vinařů za vinařskou podoblast Velkopavlovickou?

Jednak jsem měl již dříve některé názory a nápady, o nichž si myslím, že by mohly vinařství obecně prospět, a nikdy jsem se s nimi netajil a vždy jsem je veřejně a mezi kolegy obhajoval, a také mne povzbudila a potěšila podpora čejkovických vinařů, kteří mne vlastně do voleb nominovali.

Bude mi ctí se osobně podílet na rozvoji našeho oboru. Také jsem byl v té době poněkud zaskočen tím, co prováděla nově vznikající Vinařská asociace. Asi nejaktuálnější věc bude v blízké i vzdálenější budoucnosti uhájit nulovou sazbu spotřební daně. To by bylo dle mého přesvědčení bezesporu to nejhorší, co by vinařství mohlo potkat. Svaz vinařů České republiky má za dobu své existence již jakousi tradici, vydobyl si jméno a je respektovaným stavovským sdružením. Prostě má své jistě nezastupitelné místo…

Mnohdy se lze setkat s názorem mezi vinaři-nečleny, že Svaz vinařů je spíše pro ty velké podniky. S čím přicházíte vy, jako zástupce malého rodinného vinařství, aby se i tento úhel pohledu na Svaz změnil?

Já osobně jsem takto Svaz nikdy neviděl.

Je to přece Svaz vinařů, ne Svaz velkých vinařů, je organizací nás všech. Pokud má někdo pocit, že Svaz je jen pro velké, rozhodně nesouhlasím. Jestli problém není spíše postaven tak, že mnoho malých vinařů je spíše jen izolováno ve svých sklepech a nemají příliš ochotu se podílet na společné práci.

A je to škoda, protože Svaz vinařů svoji činnost za blaho oboru nakonec dělá pro všechny, kteří se vinohradnictvím a vinařstvím zabývají. Je dozajista škoda, a znám takových případů nemálo, že vinařská firma si jede po své linii a okolní dění v oboru ji příliš nezajímá. Ve finále však, pokud se podaří pro obor prosadit některé dobré věci, veze se i s těmi, kdo se na práci již podílejí.

Kolik je vlastně v Čejkovicích vinařů, kteří se výrobou vína zabývají na profesionální úrovni, a tedy jsou již registrovanými výrobci?

Již letos jsme měli při vinařském dni celkem třicet otevřených sklepů, a to máme

Foto archiv autora

Další z nových tváří představenstva Svazu vinařů je po letošní mimořádné volební valné hromadě čejkovický vinař Jakub Šamšula. Oslovili jsme jej, aby čtenářům Vinařského obzoru přiblížil to, s čím přichází jako nový člen představenstva SV ČR.

Jakub Šamšula

podmínku, že vinař musí vést povinnou vinařskou evidenci a produkovat minimálně lahvová zemská vína. A přibývá nás, protože to, že ostatní vidí, že nám to funguje, je pro ně důležitou motivací. Začínají třeba s menším množstvím lahví, ale nakonec se přesvědčí, že se jim ten odchod z pololegality vyplatí.

Co podle vašeho názoru může Svaz vinařů nabídnout odlišného a navíc oproti ostatním vinařských sdružením?

Například Moravín vnímám jako sdružení drobných hobby vinařů, kteří ani do blízké budoucnosti nebudou usilovat o profesionalizaci. Vesměs nelahvují, vinařina pro ně není primárním zdrojem příjmů. Jsou mezi nimi hojně důchodci a drobní samozásobitelé.

A u Vinařské asociace nevidím žádný velký potenciál do budoucna, což odráží i současný počet jejích členů, který se příliš nemění. V případě Svazu vinařů bych byl rád, kdyby v našem Svazu byla začleněna většina z těch profesionálních vinařů, kterých je podle odvodů do Vinařského fondu asi sedm set. Pak bude naše organizace

ještě silnější a představenstvo s ještě silnějším mandátem pro prosazování našich požadavků a cílů. Pak bude i Svaz vinařů ještě respektovanější s odkazem na mohutnou členskou základnu, kterou zastupuje.

Co kromě spotřební daně považujete za nejaktuálnější?

Vedle spotřební daně vidím prioritu v boji proti podvodným dovozům, resp. proti úmyslnému klamavému značení vín a zaměňování a parazitování na dobrém jméně moravských vín. Vidíme to všichni, kdo se trochu orientujeme v obchodu vínem – velké množství nelegálních černých dovozů se načerno a nedohledatelně rozplyne zejména v sudových stáčených vínech klamavě označených jako moravská. Nedělejme si iluze, že všichni výrobci a obchodníci tato vína uvádějí na trh označena správně.

Tlačme na dotyčné orgány, aby ve věci kontrol přísněji, důsledněji a častěji konaly. Tvrdím, že všechna vína z moravských hroznů mají potenciál skončit v lahvi, kde naleznou i lepší finanční zhodnocení. Ať si spotřebitelé uvědomí fakt, že moravská vína by měla jít do lahví. Pokud někdo přesto chce vína stáčená, měl by přijmout skutečnost, že bude pít vína dovozová. Toto je věc, která by se měla vyjasnit. Ve finále to pak pomůže všem. Moravských hroznů a moravského vína si budeme více vážit a stoupne jeho cena. Uvědomme si, že jsme v EU, kde není možno v současné sobě vysazovat nové plochy vinic, a Česká republika je limitována svými devatenácti tisíci hektary. Značka „Morava“ je už nyní kvalita. Naši vinaři si vozí množství medailí a ocenění jak z tuzemska, tak ze zahraničí.

Zmínili jsme kontroly vína na trhu ze strany SZPI. Jak řešit například situaci, o které mi nedávno vyprávěl jeden vinař – inspekce jej obvinila, že jeho víno neodpovídá geografickému označení původu. Stalo se totiž toto: jeho zaměstnanci při adjustáži lahvované partie zaměnili viněty, dali na láhev ty s ročníkem o tři roky se lišícím a problém byl na světě. A co ta originalita geografie?

SZPI si totiž dělá vzorky – mustry – vždy v jednotlivých ročnících a to byl onen zádrhel. Jak tedy řešit podobné situace?

Je systém kontrol vůbec správně nastaven?

Obchod vínem

Vinařský obzor (9/2012) 465

Přehled hlavních aktivit Národního vinařského centra v roce 2011

Dále vykonává tyto doplňkové činnosti: provozování degustační expozice Salonu vín České republiky, včetně nákupu a prodeje vín a souvisejícího zboží; • provozování maloobchodu a velkoobchodu zbožím, zejm. souvisejícím s vínem, vinařstvím a gastronomií; vč. nabídky tohoto zboží na internetu; • organizace, vydávání a distribuce odborných tiskovin, brožur a knih z oblasti vinařství, vinohradnictví a související gastronomie; • pronájem prostor Národního vinařského centra včetně základních služeb.

•

Národní expozice moravských a českých vín na veletrhu Prowein v Düsseldorfu

vána také mladá růžová vína a vína oceněná na zahraničních soutěžích.

Přehled hlavních aktivit v roce 2011 Soutěž vín a degustační expozice Salonu vín České republiky Nad Salonem vín – národní soutěží vín 2011 (finální soutěží systému Národní soutěže vín) převzal záštitu prezident ČR Václav Klaus. Otevření nového ročníku degustační expozice se osobně zúčastnila manželka prezidenta republiky paní Livia Klausová.

Jedenáctý ročník expozice Salonu vín ČR byl slavnostně otevřen 25. února 2011.

V průběhu otevírací doby degustační expozice Salonu vín 2011 (konec února 2011–leden 2012) absolvovalo některý z degustačních programů 12 991 osob, což je nárůst o 18 % oproti předchozímu roku.

Nad rámec vín kolekce Salonu vín ČR 2011 byla v degustační expozici prezentoFoto archiv autora

Poslání NVC Podle Statutu obecně prospěšné společnosti Národní vinařské centrum je cílem společnosti poskytovat veřejnosti obecně prospěšné služby především v oblasti propagace a podpory vinohradnictví, vinařství a vín s původem ve vinařských oblastech České republiky.

Společnost poskytuje tyto druhy obecně prospěšných služeb: a) podpora, propagace a rozvoj vinařství, vinohradnictví a související gastronomie, organizace kulturně-společenských akcí zaměřených na víno; b) organizace a prohlubování mezinárodních vztahů v oblasti vinařství a vinohradnictví; c) organizace a podpora reklamních a propagačních kampaní a výroba a distribuce reklamních materiálů na podporu konzumace vína; d) organizace a podpora prezentačních akcí vín a vinařství na veletrzích, výstavách a podobných prezentačních akcích v ČR i zahraničí; e) public relations v oblasti vinařství, vinohradnictví a související gastronomie; f) organizace Národní soutěže vín a degustační expozice „Salon vín České republiky“, případně dalších soutěží vín; g) organizace školení a seminářů o víně, vinařství a gastronomii; h) vzdělávání v oblasti zemědělství, zejména vinařství, vinohradnictví, problematiky vína, gastronomie a cestovního ruchu včetně marketingu a souvisejících aktivit.

Foto archiv autora

Dne 8. června 2012 proběhlo druhé letošní zasedání Správní rady Národního vinařského centra, o. p. s., která mimo jiné schválila výroční zprávu o činnosti NVC za rok 2011. Čtenářům Vinařského obzoru přinášíme výběr nejpodstatnějších informací z této zprávy za minulý rok.

Slavnostní předání diplomů a otevírání nového ročníku expozice Salonu vín

Vzdělávací činnost o víně pro laickou i odbornou veřejnost V roce 2011 uspořádalo NVC celkem 27 seminářů o víně, kterých se zúčastnilo 667 osob. Největší zájem byl o tradiční semináře „Úvod do degustace vína“, „Praktická škola sommeliera“, ale i „Výcvik a výběr specializovaných expertů posuzovatelů pro senzorickou analýzu vín podle ČSN ISO 8586-2“ (tzv. degustační zkoušky 2. stupně) a další.

Velký zájem byl také o následné proškolování degustátorů a pilotní praktický seminář e-learningového vzdělávání „Sommelier-junior“ financovaného z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Vzdělávací činnost o víně je jednou z klíčových aktivit NVC. Počtem kurzů a proškolených účastníků je NVC jednou z největších institucí v oblasti školení a seminářů o víně.

Registraci účastníků a administraci plateb usnadňuje originální rezervační systém na webové stránce NVC. Distribuce materiálů o značce Vína z Moravy / vína z Čech, provoz e-shopu NVC NVC provozuje v rámci své webové stránky systém e-shopu, který používá jak k distribu-

Obchod vínem

Vinařský obzor (9/2012) 467

Svatomartinské 2012 – informace pro vinaře Již poosmé bude Vinařský fond spolu s Národním vinařským centrem organizovat společnou propagaci mladých moravských a českých vín pod známkou „Svatomartinské“. Od roku 2005, kdy známku získal Vinařský fond, se počet prodaných vín zvýšil z původních několika desítek tisíc láhví až na zhruba dva miliony láhví v loňském roce.

Tuto známku mohou využít všichni registrovaní vinaři v ČR – samozřejmě za předpokladu splnění podmínek pro udělení licence, které stanoví Vinařský fond. Jedná se zejména o: Druhy vín pro známku „Svatomartinské“ Stejně jako v loňském roce se pod známkou „Svatomartinské“ mohou vyrábět tyto typy vín: a) bílé – odrůdy Müller Thurgau, Veltlínské červené rané a Muškát moravský; b) růžové a klaret – odrůdy Modrý Portugal a Svatovavřinecké; c) červené – odrůdy Modrý Portugal a Svatovavřinecké.

Jednotlivý typ vína je možné vyrobit z každé uvedené odrůdy či z libovolné směsi (cuvée) uvedených dvou odrůd u každého typu.

Senzorické hodnocení vín Další podmínkou je dodržení analytických a senzorických standardů (objem alk. max.

12,5 % u bílých vín, růžových vín a klaretů, resp. max. 13 % u vín červených; dále „suché“ podle vinařského zákona atd.)

Další podmínkou je senzorické schválení každého vína komisí odborníků, která posoudí, jestli je víno senzoricky v pořádku a také jestli odpovídá požadovaným senzorickým standardům pro Svatomartinská vína.

Senzorické posouzení proběhne v Národním vinařském centru ve druhé polovině října (přesné termíny pro dodání vzorků a přihlášek budou uveřejněny na webových stránkách). Podmínkou je online přihlášení vína prostřednictvím webové stránky www.elwis.cz. Vzorek představuje 3 zapečetěné láhve 0,75.

Spolu s přihláškou, vytištěnou z registračního systému a podepsanou, dodá vinař také vyplněnou „licenční smlouvu“, která bude potvrzena podle výsledků senzorického hodnocení jednotlivých vín.

Registrační poplatek činí 500 Kč + DPH za každé víno a je určen na pokrytí nákladů spojených s organizací senzorického hodnocení v Národním vinařském centru.

Etikety a záklopky se známkou „Svatomartinské“ Spojovacím prvkem pro Svatomartinská vína je uvedení této známky na etiketách.

Vinař může buď použít „bianco“ etikety s dotiskem svých údajů, nebo aplikovat známku „Svatomartinské“ na své etikety – samozřejmě s dodržením závazného logomanuálu značky.

Dalším povinným prvkem bude použití společných smršťovacích záklopek nebo šroubových uzávěrů, které bude VF distribuovat prostřednictvím vybraného dodavatele.

Společná propagační kampaň Vinařský fond bude vinařům zdarma poskytovat propagační materiály určené pro konečná prodejní místa (vinotéky, restaurace): tj. plakáty, letáčky, stojánky na stůl atd.

Materiály budou rozděleny jednotlivým vinařům na základě návratky, případně podle počtu láhví deklarovaných v přihlášce, a budou k vyzvednutí v kanceláři NVC ve Valticích. Materiály budou k vyzvednutí od konce října v NVC. Přesný seznam materiálů a počty kusů pro jednotlivé vinaře budou upřesněny.

Zároveň bude Vinařský fond zajišťovat obecnou komunikační kampaň pro známku „Svatomartinské“ podobně jako v minulých letech.

Součástí propagace Svatomartinských vín budou společné prezentační akce pořádané jak Vinařským fondem (Brno, Praha, Bratislava), tak jednotlivými městy či soukromými pořadateli.

Termín pro uvedení Svatomartinských vín na trh Mladá vína se známkou „Svatomartinské“ mohou být uváděna na trh (k prodeji konečnému spotřebiteli či ochutnávkám) nejdříve v neděli, 11. listopadu 2012. Každý vinař musí zajistit, aby také jeho distributoři dodrželi tento termín.

Konkrétní informace pro vinaře (technické podmínky udělení licence, návrh licenční smlouvy, objednávka etiket a uzávěrů, logomanuál atd.) budou průběžně zveřejňovány na webové stránce www. vinazmoravy.cz, resp. www.vinazcech.cz v sekci „Aktuality > Pro odborníky“. Velmi doporučujeme všem vinařům (kteří to zatím neudělali), aby si registrovali svůj e-mail pro automatické zasílání nových aktualit z této stránky (registrace v sekci „Aktuality > Novinky e-mailem“). Sledujte také webovou stránku www.elwis.cz, kde budou zpřístupněny online přihlášky pro přihlašování vín k senzorickému posouzení.

Pavel Krška, Národní vinařské centrum

Vinařský marketing Autor: Franz Gosch • ISBN 80-903201-5-5, cca 126 stran, formát A5 Překlad knihy rakouského autora, která velmi pochopitelnou formou pojednává o vinařském marketingu, jeho zákonitostech, složitostech a významu s velkým zaměřením na praxi. „Podle poznatku, že doba od uvedení produktu na trh až po jeho vymizení trvá zhruba tři roky, by měla tato kniha být především v souvislosti s kulturou stolování velkou realizační pomůckou při všech strategických marketingových opatřeních pro žáky a studenty, ale hlavně pak pro praktické vinaře. Všechny oblasti průzkumu trhu, reklamy, podpory prodeje a PR jsou zobrazovány s velkým zaměřením na praxi.“ (z předmluvy autora).

216 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz