424
Vinařský obzor (9/2012)
Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem číslo 9, ročník 105 (2012) Vydává Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor Ing. Martin Půček e-mail: martin.pucek@svcr.cz Editor Ing. Richard Stávek e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz Sekretariát redakce Barbora Válková (předplatné, inzerce, vinařské publikace) e-mail: barbora.valkova@vinarskyobzor.cz tel.: 773 838 685 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 602 470 345 e-mail: marketa.novakova@svcr.cz Redakční rada RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda) (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. Doc. Ing. Josef Balík, Ph.D. (balikj@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Lubomír Glos (glosovi@email.cz) Ing. Tomáš Javůrek (javtom@post.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Mgr. Lukáš Lukáš (lukas@templarske-sklepy.cz) JUDr. Tibor Nyitray (tibor.nyitray@svcr.cz) Ing. Bronislav Pavelka (bronislav.pavelka@szpi.gov.cz) Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. (pavlous@zfmendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček (martin.pucek@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Ing. Richard Stávek (richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Ing. Marek Špalek (fantomme@seznam.cz) Sazba a zlom Adam Kepert, tel.: 777 807 874 e-mail: kepe@seznam.cz Grafická koncepce Bedřich Vémola, studio@vemola.cz Jazykový poradce Mgr. Jana Otevřelová Tisk Tisk Pálka Břeclav, tel.: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630 Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 67 Kč, dvojčísla 7/8 110 Kč (včetně 14% DPH) Rozšiřuje PNS, a. s., MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři Předplatné 2012 V redakci — 1 číslo 49 Kč, dvojčíslo 7/8 84 Kč (vč. 14% DPH), celý ročník 569 Kč (vč. 14% DPH) Adresa redakce a vydavatele SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice tel.: 773 838 685 e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 20. 9. 2012 Toto číslo vychází 25. 9. 2012 ISSN: 1212-7884 Vinařský obzor® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlé do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele. Foto na titulní straně © Pavel Pavloušek
Editorial
Spiritus buxi čili CH3OH versus C2H5OH Mnoho toho bylo v posledních asi třech týdnech napsáno na téma metanolu, resp. jeho aféry v lihovinách. My vinaři bychom si mohli říct, že se nás věc netýká (tedy minimálně těch, kteří ve svých provozech se žádnou lihovinou či lihem nepracují), ale není tomu úplně tak. Shrňme si však nejprve některé zásadní body. Metanol neboli metylalkohol (dále také karbinol či dřevěný líh) je nejjednodušším alkoholem. Ve své čisté formě je bezbarvý, páchne alkoholem a lze jej neomezeně mísit s vodou. Je silně těkavý, hořlavý a zejména velmi jedovatý. Vzniká též při alkoholovém kvašení, zejména obsahuje-li prokvášející médium více pektinových látek, ale nikdy v množství, které by mohlo ohrozit zdraví či život člověka. Dříve se vyráběl suchou destilací dřeva (jako první jej užívali staří Egypťané při balzamování mumií, v moderní době tuto jeho přípravu znovuobjevil Robert Boyle destilací dřeva zimostrázu – odtud buxi, buxus je lat. zimostráz). Nyní se ročně průmyslovou cestou (CO + 2 H2 = CH3OH) vyrobí až 40 milionů tun metanolu. Metanol sám o sobě není pro člověka jedovatý – problém nastává až s příchodem produktů jeho metabolizace v těle – s formaldehydem a kyselinou mravenčí. Ty se kromě jater metabolizují např. i na sítnici oka, což odpovídá případů dočasné či trvalé slepoty. Nedomnívám se, že se celé metanolové kauze věnuje adekvátní pozornost. Například autonehody či následky kouření zabíjejí ročně mnohonásobně více lidí a zdaleka na tyto problematiky nejsou novináři tak citliví jako na zmíněný metanol. Ani v evropském kontextu se nejedná o až tak mimořádnou záležitost – Estonsko v roce 2001: 154 mrtvých, dále Norsko 2002–2005: další mrtví, Tunisko a Turecko 2003–2005. Ve zmíněných zemích se jednalo o destiláty; je třeba však ještě zmínit Itálii osmdesátých let… Vzpomenu zde jiný svůj text ve starším vydání VO, v kterém jsem před pár lety informoval o jedné nehodě, kdy se vinař omylem napil z láhve, v níž byl fridex. Ano, jako nejdostupnější a rychlý protijed figuruje i v případě metanolu jeho větší bratříček etanol. Zajímavé v tomto ohledu je, že podle statistik připadá na jednu otravu metanolem celkem sedm otrav etylenglykolem. Po rakouské glykolové aféře (přidávání této látky do vína pro zvýšení plnosti chuti!) pak rakouští vinaři kvůli několika desítkám vykuků nemohli roky exportovat snad ani jednu láhev vína. Neuplynul ani rok dva, a padělky vína těžšího kalibru se objevily v druhé polovině osmdesátých let v Itálii – do vín byl přidáván syntetický metanol, a to v množství, které tehdy zabilo spoustu lidí. V Rakousku věc neututlali a udělali si ostudu. V Itálii byli šikovnější a vše zametli pod kobereček, proto se na tuto kapitolu moderních dějin italského vinařství dnes tolik nevzpomíná, přitom měla daleko hrozivější následky. Těžko říct, co se přesně stalo, že došlo k této metanolové katastrofě. Šlo bezesporu o bezprecedentní důkaz toho, že černý a šedý trh s lihovinami je nesmírně přebujelý a stát není schopen ani zavedením systému kolků garantovat kvalitu a nezávadnost těchto produktů. Byla dokonce nařízena prohibice, což naše končiny nepamatují. Nedokážu předjímat, s čím přijde naše vláda po odeznění hlavní metanolové vlny a jak v této atmosféře bude dále postupovat ve věci zavedení spotřební daně na víno. Jen doufám, že si nebude systémové selhání v oblasti lihovin léčit na vinařích. Všimli jste si, že ministra financí, pod kterého spadají finanční úřady a celní správa, tedy jedny z nejodpovědnějších úřadů v celé aféře, nebylo od počátku samotné kauzy moc slyšet – i když v jiných případech je tomu naopak? Nebylo by na čase celkově přehodnotit systém spotřebních daní? Jde o sazby, které mají za cíl občany co nejvíce vyždímat. Navrhuji, aby se na spotřební daň u vína úplně zapomnělo a na lihoviny byla snížena. Jsem přesvědčen, že černý trh a pančování alkoholu by to srazilo na kolena, protože už by se prostě tolik nevyplatilo daňově unikat. U vysoce zdaněných produktů jde v případě černého trhu o značné zisky. Richard Stávek