Vinařský obzor 3/2010

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

číslo 3, ročník 103/2010 • cena 63 Kč (předplatné 46 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

Choroby a škůdci v roce 2009 Praktické poznatky k odrůdě Tramín Hon na mineralitu Prague Wine Week

90

Vinařský obzor (3/2010)

Vinařské aktivity

Soutěž v řezu révy vinné 2010 V pátek 19. února 2010 se ve Velkých Bílovicích ve vinicích Stanislava Mádla sešlo několik desítek vinohradníků, z nichž téměř tři desítky se rozhodly změřit své síly v již 6. ročníku Soutěže v řezu révy vinné 2010.

Tabulka 1 Kategorie JUNIOR – žáci a studenti odborných škol a mládež do 26 let Příjmení a jméno

Richard Stávek

Ořez keřů

body

Škrobák Stanislav

SVISV Valtice

59

275

1. místo

Mikulica Petr

Velké Pavlovice

55

257

2. místo

Matocha Miloslav

Milovice

46

227

3. místo

Trecha Marek

SVISV Valtice

47

204

Macháček Václav

Vinné sklepy Valtice

56

190

Vrbovský Luboš

SVISV Valtice

44

172

Svoboda Erik

SVISV Valtice

34

154

Vlašic Tomáš

SVISV Valtice

39

151

Bartík Jan

Vinařství Sádek

27

132

Čapka Martin

Hrušky

26

122

Tabulka 2 Kategorie ELITE – všichni ostatní Příjmení a jméno

Odkud

Ořez keřů

body

Pšovský Marek

Prušánky

75

334

1. místo

Michna Jaroslav

Čejkovice

60

258

2. místo

Tretera Aleš

Znojmo

59

248

3. místo

Pauk Roman

Vinselekt Michlovský

48

238

Osička Robert

Velké Bílovice

50

228

Hruška Petr, Ing.

Blatnička

53

215

Ing. Lampíř Lubomír, Ph.D.

Vinařství Sádek

46

206

Duba Alexandr

Vinné sklepy Valtice

41

199

Prušánky

43

191

Komínek Lobor

CHATEAU BZENEC

47

182

Hromek Jiří

Prušánky

36

163

Kmenta Ivan

CHATEAU BZENEC

43

163

Yevhenily Kushtan

Starý Poddvorov

60

118

Ryba Petr

Vacenovice

22

109

Hřibová Eva

Vinné sklepy Valtice

19

80

1 Instruktáž před řezem provedli H. Osičková a V. Peřina, členové odborné poroty

Foto R. Stávek

Pšovská Pavla

Foto R. Stávek

Odborná porota pod vedením Vlastimila Peřiny a ve složení Heda Osičková, Jaroslav Osička a Miroslav Řežábek nejprve po rozdání startovních čísel seskupila soutěžící a přihlížející vinohradníky a započala instruktáž, jak řezat a jak bude řez hodnocen.

Vzhledem k průběhu zimy a zjevným zvyklostem zdejší vinice bylo určeno, že se bude řezat na 1 tažeň a 1 dvouoký čípek. Soutěžícím byl následně každému určen jeden řádek a byla odstarována dvacetiminutovka řezu. Po ukončení soutěže nastoupila porota a jala se hodnotit ořezané keře. Cílem pro soutěžící nebylo nařezat co nejvíce keřů, ale co nejvíce v co nejvyšší čistotě řezu; porota tedy obecně udělila za každý ořezaný keř 5 bodů, přičemž následně každý keř posuzovala a strhávala body za chyby na keři udělané při řezu, takže ten kdo práci neodvedl správně a keř ořezal lajdácky, nakonec za něj dostal 0 bodů. Celkové výsledky jsou uvedeny v tabulkách.

Poděkování patří nejen majiteli vinice Stanislavovi Mádlovi za jeho ochotu poskytnout pro účely podujetí svoje porosty, ale též TJ Sokol Němčičky za dlouhodobé zapůjčování startovních čísel pro soutěžící a stupínků vítězů, členům poroty za odvedenou práci, soutěžícím za jejich vervu a samozřejmě všem těm, kteří přišli povzbuzovat a debatovat o věcech okolo řezu.

Speciální díky patří panu Velebovi z Příbora a panu Konečnému z Bratislavy, dovozcům profesionálního vinohradnického nářadí značek FELCO a BAHCO, které bylo součástí hodnotných cen pro soutěžící na medailových pozicích a také velkoobchodu BS-vinařské potřeby, jehož pracovníci již tradičně zajistili horký čaj a dobrý svařák pro přítomné.

Organizátoři doufají, že vinohradnická veřejnost zabývající se zimním řezem révy vinné jim bude věrna i v roce příštím, kdy se akce uskuteční opět, tentokrát však asi na jiném místě než ve Velkých Bílovicích, o čemž bude veřejnost bezesporu informována.

Odkud

2 Kategorie ELITE na stupíncích vítězů – Barbora Válková z Vinařského obzoru předává výhru, zcela vpravo přihlíží Jaroslav Osička

Praktické poznatky k odrůdě Tramín

strana 101

strana 106

Obsah 3/2010

Choroby a škůdci v roce 2009

Hon na mineralitu

Prague Wine Week

strana 120

strana 127

91 Obsah Editorial 92 Richard Stávek: Vinex je tu Spolkové informace 94 Martin Půček: Vinařský obzor – co nás čeká 95 Vladimíra Seidlová: Informace z Valné hromady Moravínu Česká republika a Evropská unie 97 Jiří Sedlo: Jednání o vínu 10. 2. 2010 v Bruselu Vinohradnictví 99 Pavel Pavloušek: Tvorba zásobních látek u révy vinné 101 Petr Ackermann: Výskyt chorob a škůdců ve vinařské oblasti Morava v roce 2009 a některá doporučení pro rok 2010 106 Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Tramín 108 Lubomír Glos: Cabernet Moravia 109 Patrik Burg, Pavel Zemánek: Provozní náklady při kultivaci půdy 112 Pavel Pavloušek: Rezistence révy vinné – část 2. Ontogenetická rezistence u révy vinné 114 Intervitis-Interfructa 2010 115 Techagro 2010: nejen biomasa Vinařská technologie 119 Antiradikálové působení červených vín 120 Mojmír Baroň, Michal Kumšta, Petra Bábiková, Radek Sotolář: Hon na mineralitu 122 Erich Minárik: Barikové sudy a barikové víno

90 127 131 132

Vinařské aktivity Soutěž v řezu révy vinné 2010 Ondřej Kopička, Richard Stávek: PWW – Prague Wine Week Vinaři podporují benefiční aktivity Novinky z NVC

Ekonomika 125 Anna Vejvodová: Agroenviromentální podpory pro vinaře Hodnocení vín 134 Martin Půček: Národní soutěž vín 136 Martin Půček: Šampionem GP Vinex poprvé biovíno 138 Pavel Krška: Hodnocení vín v NVC již na počítači Enogastronomie 139 Jana Vašíčková: Dekantace – jednou potřebná, jindy zbytečná Vinařská historie 140 Václav Fiala: Ve starých vinohradech nejen na Hustopečsku 143 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety…

Nově zamýšlené daně z vína; Drobné zprávy

ĕ

Společenská kronika 146 Jaromír Čepička: Za Adolfem Buzkem 146 Zdenka Šuranská: Dorota Pospíšilová – prvá dáma šľachtenia viniča – jubiluje

FQ

MJLZ

Ŕ 4WB[

VC

WJ

OB

ī ÈFTL¥ S

W

VC

MJLZ

Ŕ 4WB[

Recenze 144 Richard Stávek: Trpké býti zdá se?

OB

J

Zprávy 144 Kalendář vinařských akcí

ĕī

ÈFTL¥ S

FQ

92

Vinařský obzor (3/2010)

Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem číslo 3, ročník 103 (2010) Vydává Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor Ing. Martin Půček e-mail: martin.pucek@svcr.cz Editor Ing. Richard Stávek e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz Sekretariát redakce Barbora Válková (předplatné, inzerce, vinařské publikace) e-mail: barbora.valkova@vinarskyobzor.cz tel./fax: 519 348 980 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 e-mail: marketa.novakova@svcr.cz Redakční rada RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda) (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. (ackerman@rsr.cz) Ing. Josef Balík, Ph.D. (balikj@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Aleš Gala (agala@seznam.cz) Lubomír Glos (glosovi@email.cz) Ing. Tomáš Javůrek (javtom@post.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Mgr. Lukáš Lukáš (lukas@templarske-sklepy.cz) Ing. Bronislav Pavelka (bronislav.pavelka@szpi.gov.cz) Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. (pavlous@zfmendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbigl, CSc. Ing. Martin Půček (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Marek Špalek (mikulov@novevinarstvi.cz) Jana Vašíčková (jana@ujenoura.cz) Sazba a zlom Adam Kepert, tel.: 777 807 874 e-mail: drugin@tiscali.cz Grafická koncepce Bedřich Vémola, studio@vemola.cz Jazykový poradce Mgr. Jana Otevřelová Tisk Tisk Pálka Břeclav, tel.: 519 348 980 Registrační číslo: MK ČR E 11630 Vychází měsíčně.

Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1/2 a 7/8 106 Kč (včetně 10% DPH) Rozšiřuje PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři Předplatné 2010 V redakci — 1 číslo 46 Kč, dvojčísla 1/2 a 7/8 80 Kč (vč. 10% DPH), celý ročník 528 Kč (vč. 10% DPH) Adresa redakce a vydavatele SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980 e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 4. 3. 2010 Toto číslo vychází 9. 3. 2010 ISSN: 1212-7884 Vinařský obzor® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace.

Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlé do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.

Foto na titulní straně © Jan Halady

Editorial

Vinex je tu Březnový editorial nepíši od redakčního stolu, ale přímo z prvního dne zahájení mezinárodního vinařského veletrhu Vinex. Možná i proto bude tento sloupek spíše fotoreportážního charakteru.

Zahájení

Na slavnostním zahájení potravinářských veletrhů, jejichž je VINEX součástí, byly proneseny projevy významných osobností spojených s Brnem a oborem veletrhu. Roman Onderka, primátor města Brna, přivítal přítomné v dle jeho slov nejkrásnějším městě střední Evropy a vyjádřil veletrhům podporu za město Brno. Druhým řečníkem byl Michal Hašek, hejtman Jihomoravského kraje. Parafrázoval kolegu primátora výrokem, že vítá hosty v nejkrásnějším kraji střední Evropy. Připomenul, že současný agrární sektor prochází jako i ostatní odvětví národního hospodářství důsledky globální krize, kterou rozhodně nezavinili ti, kteří hospodaří na půdě a produkují reálné výrobky. Do budoucna však vyjádřil ve svém proslovu optimismus, neboť tuzemské potraviny stojí na kvalitě a ta je podle jeho názoru neopomenutelná.

Jakub Šebesta, ministr zemědělství, se zaměřil na kvalitu zemědělských výrobků z hlediska spotřebitele. Domnívá se, že evropské potravinářství má na trhu velkou výhodu oproti produktům ze zámořských zemí právě tím, že zde dobře fungují certifikace a kontrola jakosti.

Degustační zóna

Národní vinařské centrum zorganizovalo stejně jako v loňském roce tolik vyhledávanou Degustační srovnávací zónu, kam mohli vinaři dodat svá vína, která chtějí nabídnout na trh.

Letos se sešlo celkem 254 vín, která byla samostatně prezentována (bílá v chladičích) spolu s „rodným listem“ – podrobnými informacemi o původu hroznů, vinifikaci, analytickými údaji a kontaktními údaji na výrobce.

1 Slavnostní přípitek sektem Blanc de noir v podání (zleva) Jakuba Šebesty, Romana Onderky, Michala Haška a Miroslava Tomana, prezidenta Potravinářské komory

Technologie

Společnost HM Hodonín, přední dodavatel techniky a technologií pro vinohradnictví a sklepní hospodářství, představil na svém stánku nový pneumatický lis TPG 5000, který je držitelem ocenění Zlatá Salima.

Jeho inovací je možnost lisování pod ochrannou atmosférou. Podobné technologie využívají atmosféry dusíku, lis TPG je postaven na ochranné atmosféře CO2. Efekt pojmutí plynu rmutem je cca 6 hodin, což je dostačující. Nad hladinou moštu během odčerpávání je neustále vrstvička CO2, která zabraňuje jeho zvětrávání. Zařízení má oproti svým předchůdcům úplně nový elektronický systém, nově řešený systém odtokových kanálů zabraňující oxidaci, plynulé rozběhy.

Další zpravodajství z veletrhu najdete v dubnovém čísle Vinařského obzoru.

2 Samoobslužná degustační zóna nabídla více než 250 tuzemských vín

Richard Stávek

3 Pneumatický lis TPG 5000

Předplatné

Vinařský obzor (3/2010) 93

Předplatné Vinařského obzoru na rok 2010 » 528 Kč / 23 €

Novelizace zákona v Německu

Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2010 ve volném prodeji » 63 Kč / 2,60 € Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2010 pro předplatitele » 46 Kč / 1,95 € Cena zimního/letního dvojčísla 2010 ve volném prodeji » 106 Kč / 4,10 € Cena zimního/letního dvojčísla 2010 pro předplatitele » 80 Kč / 3,70 € Jako předplatitel ušetříte » 188 Kč / 6 € za rok.

Mám zájem o předplatné Vinařského obzoru

od čísla nejbližšího do čísla ______________ ročníku 2010 od začátku roku 2010 (1/2010) na dva roky — do 12/2011 i minulé ročníky jednotlivě 1999 (20 Kč) 2005 (37 Kč)

2000 (20 Kč) 2006 (39 Kč)

2001 (20 Kč) 2007 (45 Kč)

2002 (30 Kč) 2008 (50 Kč)

2003 (30 Kč)

2004 (30 Kč)

i minulé ročníky v deskové vazbě 1999 (292 Kč) 2000 (333 Kč) 2001 (333 Kč) 2002 (383 Kč) 2003 (424 Kč) 2004 (454 Kč) 2005 (494 Kč) 2006 (524 Kč) 2007 (565 Kč) 2008 (595 Kč)

V Německu vyšla novela prováděcí vyhlášky k vinařskému zákonu. Od 25. července 2009 platí na spolkové úrovni novela vyhlášky, která upravuje národní předpis pro zemské víno podle nových evropských předpisů. Mimo jiné zavádí k dosavadním nová zemská vína: „Landwein Neckar“, Landwein Oberrhein“, „Landwein Rhein“ „Landwein Rhein-Neckar“ und „Schleswig-Holsteinischer Landwein“. Aby bylo možné tyto chráněné zemepisné údaje automaticky registrovat Evropskou komisí, musí být uznány na národní úrovni a nahlášeny Komisi do 1. srpna daného roku. Hrozny pro zemské víno mohou pocházet jen z 85 % z uvedeného regionu (dosud to bylo 100 %), zbývajících 15 % může být odkudkoliv z Německa.

DDW 28.7.2009/JS

další starší výtisky (pouze jednotlivě) 7–8/1998

9–10/1998

11–12/1998

další požadavky ____________________________________________________________________________

platit budu složenkou

platit budu na fakturu (přes účet)

Objednávka publikací

______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________

Adresa plátce

Jméno, firma _________________________________________________________________________________ Adresa _______________________________________________________________________________________ Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

Adresa adresáta (nevyplňujte v případě, že se jedná o stejnou osobu)

Jméno, firma _________________________________________________________________________________

ProWein goes City Paralelně s veletrhem ProWein (21.–23. 3. 2010) se v samotném Dusseldorfu koná série událostí k enogastronomickou tématikou. Tak zatímco dusseldorfské veletržní centrum bude hostit vinařské profesionály z celého světa během dne, gastronomická zařízení se jich ujmou během večerů. Letos se do akce „ProWein goes City“, kterou již počtvrté souběžně s veletrhem organizuje společnost Messe Dusseldorf, organizátor samotného ProWein, zapojuje více než třicítka restaurantů, hotelů a specializovaných prodejen. Účastnící se podniky opět nabídnou ty nejzajímavější témata týkající se vína a jídla, aby tak odborným hostům zpříjemnily jejich pobyt na ProWein. Letos si účastníci budou moci vybrat z 50 enogastronomických akcí – v seznamu jsou tématické ochutnávky vín, speciální vinařská menu, věčírky pro milovníky vín a letos poprvé také kulturní část spojená s vínem – promítání snímků s vinařskou tématikou. Všechny tyto doprovodné akce jsou načasovány podle veletrhu a tak začínají až vždy po uzavření veletržních bran. Takže četná obchodní jednání započatá v expozičních prostorách výstaviště mohou neformálně pokračovat v restauraci či vinném baru ve městě. Seznam všech nabízených událostí bude k dipozici od počátku března na www.prowein.de Jak již na stránkách VO zaznělo, letos se veletrhy ProWein (každoroční periodicita) a Intervitis/Interfructa (jedno za tři roky) konají v těsné návaznosti na sobě: vinaři-vystavovatelé z ProWein v Dusseldorfu se tak mohou přesunout o pár stovek kilometrů do Stuttgartu, kde se objeví jako návštěvníci veletrhu vinařské techniky.

O tom na jiném místě VO.

Adresa _______________________________________________________________________________________ (ss) Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________ »

Vice na: www.prowein.de

94

Vinařský obzor (3/2010)

Spolkové informace

Martin Půček šéfredaktor Vinařského obzoru

Vinařský obzor – co nás čeká?

Vážení čtenáři Vinařského obzoru, po dlouhé odmlce jsem se dostal k peru, lépe řečeno klávesnici, abych se s Vámi podělil o pár informací, které nosím v hlavě. Informací, které se přímo týkají našeho časopisu Vinařský obzor.

Dostáváte do rukou již druhé číslo, resp. třetí číslo časopisu v celobarevném provedení a pevně věřím, že probarvení stránek mu pomohlo a Vás zaujalo. Záměr při tvorbě nového grafického vizuálu rozhodně nebyl v tom, aby byl časopis převeden na model „PR“ typu, ale aby dostal moderní grafický design odborného tisku. Vinařský obzor do budoucna bude stále tvořen dle toho, co má ve své hlavičce, tedy odborného časopisu pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod s vínem. Pro zajištění tohoto směřování bylo přijato několik kroků.

Představenstvo SV ČR na svém jednání v lednu provedlo rozšíření Redakční rady Vinařského obzoru a přizvalo ke spolupráci odborníky ze Zahradnické fakulty, Střední vinařské školy, ale také praxe jak vinohradnické, tak vinařské. Důležitou součástí je také oblast marketingu, a proto byla posílena přítomnost odborníků v tomto oboru a také nově zástupce Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Nesmím zde zapomenout také na zástupce vydavatele, tedy představenstvo SV ČR. Má představa do budoucna počítá s rozšířením časopisu o praktické zkušenosti Vás vinařů. Chtěl bych, aby se většina vinařů v časopise sama našla a měla zájem podělit se s ostatními čtenáři o své zkušenosti. Můžete tak očekávat rozhovory z renomovaných vinařství o nově využívaných technologiích jak ve vinohradnictví, tak ve vinařství, více reportáží z Vámi pořádaných vinařských akcí. Zde vyzývám všechny, kteří se chtějí spolupodílet, aby nám své příspěvky včetně doprovodných fotografií neváhali poslat, my je rádi zveřejníme. Redakční rada bude na svém následujícím jednání projednávat celý plán ročníku 2010, kde bychom

chtěli jasně a dopředu stanovit nosná témata pro jednotlivá čísla, tato témata publikovat, abyste měli možnost zauvažovat a v případě zájmu nám své příspěvky poslat. Svůj významný prostor však vždy budou mít odborné články z oboru, a to zejména od kolegů z akademické půdy, protože Vinařský obzor je časopisem, který musí být shromaždištěm a zdrojem těchto informací. Zapomínat nebudeme ani na všudypřítomnou legislativu.

Podstatnou a nosnou částí dalšího směřování časopisu bude nový webový portál, který bychom chtěli spustit v tomto roce.

Portál bude mít část veřejnou, tedy obecnou, s informacemi o časopise a stručném obsahu jednotlivých čísel a část určenou pro předplatitele, kde bychom každého z Vás chtěli zahltit informacemi. Součástí předplatného tak bude přístup k webu, kde naleznete historii jednotlivých čísel s možností vyhledávání, rozšíření publikovaných článků, které se nevešly do časopisu. Zde jde zejména o další grafy či složité chemické vzorce, které někdo ze čtenářů nemusí mít v oblibě. Chystá se nový e-shop, který bude rozšířen o další položky a bude pro Vás přehlednější. Redakční rada zde nalezne svůj vlastní prostor pro společnou komunikaci, výměnu, korekturu či připomínky k jednotlivým příspěvkům. Pro registrované návštěvníky zde bude otevřeno diskusní fórum.

Ročník 2010 bude zachován ve stávající podobě 10 čísel, ale pro rok 2011 se předpokládá přechod ze zimního dvojčísla na jednotlivá čísla. Redakční rada bude diskutovat letní dvojčíslo, neboť je doba dovolených a názory na jeho zachování se liší.

Celá tato pestrost časopisu bude v hlavní

míře záležet na redakci, avšak z části také na Vás, čtenářích, ze kterých se mohou stát autoři. Rádi tuto skutečnost uvítáme. Ostatně rozšíření autorského kolektivu je hlavním cílem.

Nedílnou součástí vlastní sebeprezentace časopisu bude mediální spolupráce. Tradičně budeme spolupracovat s Národním vinařským centrem a jeho aktivitami, zejména Salonem vín České republiky a nově vytvořenou Národní soutěží vín, o které je psáno v tomto čísle. Své místo bude mít projekt ocenění Vinařství roku, který letos startuje a již v následujícím čísle k němu najdete řadu informací. Další akcí, kterou bychom chtěli dostat na úroveň pravidelně se opakujících a renomovaných akcí je Soutěž v řezu révy vinné, která společně s Vinařským obzorem vznikla a je prostorem k otevření řady vinohradnických, ale i vinařských témat.

Vážení čtenáři, věřím ještě jednou, že se Vám náš časopis bude líbit, že nebudete váhat zaslat nám své podněty, příspěvky, ale i fakty podloženou kritiku, která vždy dovede dostat člověka či realizační tým do směru odkud každý z nás může občas, třeba i nevědomky, vybočit. Přeji Vám všem úspěšný vinařský rok 2010, dobrou náladu a dobrou mysl.

Spolkové informace

Vinařský obzor (3/2010) 95

Informace z Valné hromady Moravínu Foto R. Stávek

Valná hromada členů Moravínu, svazu moravských vinařů se uskutečnila v pátek 22. ledna 2010 v prostorách mikulovského zámku, zúčastnilo se jí na padesát členů svazu. lý a bohatý a vyvolal živou diskuzi. Členové svazu mají plán činnosti k dispozici, výbor uvítá aktivnější zájem o naplánované akce a větší účast nejen ze strany členské základny. Máte-li o pořádané akce zájem, hlaste se prosím předem na obvyklých kontaktech.

Po bouřlivé diskuzi byl přijat návrh na úpravu stanov tak, aby mohli být přijímáni kolektivní členové, tj. sdružení, spolky atp.

Cílem je přilákat nové, mladé členy se zájmem o obor, oživit spolkový život a činnost spolku.

Stejně bouřlivě, ale v pozitivním duchu byl přijat návrh na opětovné převedení sídla Moravínu na zámek do Mikulova.

Ing. Vladimíra Seidlová

1 Z Valné hromady Moravínu

Stávající výbor předložil valné hromadě návrh kandidátky členů výboru. Přítomnými byl jednomyslně ve funkci potvrzen předseda Ing. Hynek Holánek, výkonná místopředsedkyně Vladimíra Seidlová, členy výboru dále zůstávají Ing. Alice Becková, Libor Nazarčuk, Petr Hubačka, Drahomír Míša, Ing. Ladislav Musil a nově zvolení členové RNDr. František Kratochvíl, DrSc. a Jiří Havelka. Na vlastní žádost z výboru odchází Ludvík Osička a Václav Fiala – za jejich dlouholetou práci ve výboru jim patří dík.

Zúčastněným byl předložen návrh plánu odborné činnosti, který je poměrně obsáh-

Váš Moravín Foto R. Stávek

V dopoledním odborném programu seznámil Ing. Martin Půček (SVČR) a Ing. Jaroslav Machovec (VF) členy VH o aktuálním dění ve Svazu vinařů a ve Vinařském fondu. Ing. Petr Ackermann ve své přednášce odborně zhodnotil průběh vegetačního roku 2009.

Po obědě byla předsedou Moravínu Ing. Hynkem Holánkem zahájena a po dobu konání řízena volební valná hromada, která probíhala dle programu. Součástí pozvánky na VH rozeslanou všem členům svazu byl program VH, návrh plánu činnosti, návrh stanov a jednacího řádu svazu.

Místopředsedkyně p. Seidlová přednesla podrobnou zprávu o činnosti výboru za rok 2009, účetní p. Kršková podala zprávu o hospodaření a stavu finančních prostředků. Zprávu předsedy revizní komise přednesl člen revizní komise p. Josef Škola, hospodaření bylo shledáno bez závad.

Ve zprávě o stavu členské základny, kterou podala výkonná místopředsedkyně bylo konstatováno, že Moravín patří mezi svazy sdružující poměrně velký počet členů, k 1. lednu 2010 eviduje 333 řádných členů, z toho jsou 3 členové čestní. Nutno však říci, že 131 stávajících členů, přes výzvy a urgence, nesplnilo svou základní členskou povinnost a nezaplatilo členské příspěvky. Z tohoto důvodu navrhl výbor Moravínu valné hromadě přikročit k nepopulárnímu kroku a neplatící členy ze svazu vyloučit, pokud do 30. dubna 2010 nebudou za rok 2009 doplaceny a za rok 2010 zaplaceny členské příspěvky – valná hromada návrh schválila.

Semináře v Kobylí V areálu PATRIA Kobylí se v letošním roce již po desáté konal odborný vinařský a vinohradnický seminář, který pro odbornou vinařskou veřejnost pořádá Moravín, svaz moravských vinařů. Na 120 účastníků si koncem ledna, po dobu tří dnů, mohlo vyslechnout řadu odborných přednášek a prezentací, vyměnit si zkušenosti a ochutnat širokou škálu vín. Pokud budete mít zájem zúčastnit se těchto tradičních seminářů, rezervujte si poslední lednový týden – předpokládaný termín konání seminářů v příštím roce je 25.–27. leden 2011. Přivítáme Vaše návrhy, přání a podněty ke zkvalitnění a zvýšení odbornosti seminářů.

2 Z vinařského semináře Moravínu v Kobylí

96

Vinařský obzor (3/2010)

Inzerce

Česká republika a Evropská unie

Vinařský obzor (3/2010) 97

Ing. Jiří Sedlo, CSc. Svaz vinařů ČR

Jednání o vínu 10. 2. 2010 v Bruselu Proběhlo dopolední jednání pracovní skupiny při COPA/COGECA v jejím sídle a odpoledne pak zasedání poradní skupiny při Komisi v sídle DG Agri.

1. Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA Na začátku dopoledního jednání byl pozměněn program, protože letiště v Bruselu mělo problémy a chybělo více členů pracovní skupiny.

Následovalo „kolečko okolo stolu“ o situaci vinařství v jednotlivých členských státech: Německo: Ceny vína ze sklizně 2009 jsou nižší než v předcházejícím roce, i když výnos hroznů byl také o něco nižší. Jakostní víno bílé se obchoduje v rozmezí 60 až 90 Eur/hl, červené v cenách 70 až 85 Eur/hl, víno bez původu pak za 45 až 50 Eur/hl. Česko: Výnos hroznů byl o 1/3 nižší než v roce 2008, tj. 4,5 t/ha při stejných cenách – v průměru 0,45 Eur/kg. To má negativní dopad na rentabilitu pěstitelských podniků.

Kvalita je velmi vysoká.

Portugalsko: Ročník 2009 lze charakterizovat nízkou sklizní, nízkými cenami hroznů a poklesem spotřeby vína.

Itálie: Vlivem klimatických podmínek mírně nižší sklizeň, cena vína klesla u vín bez chráněného označení na 2,– až 2,60 Eur/°alk./hl a u bílého vína s chráněným označením na 4 až 8 Eur/°alk./hl, u červeného na 3,50 až 6,– Eur/°alk./hl. Byla zahájena destilace, především na Sicílii. Zvýšily se zásoby bílého vína bez chráněného označení. Španělsko: V roce 2009 byla nižší sklizeň, klesly i ceny, také spotřeba vína se snižuje, trh s vínem vykazuje minimální pohyb, značná konkurence vín z Chile a Argentiny. Řecko: Produkce i cena hroznů se meziročně snížily. Bílé víno s chráněným označením se obchoduje v průměru za 37 Eur/hl, červené za 50 Eur/hl. Spotřeba vína klesá, plní se sklady. Příjmy producentů klesly až o 40 %, malé podniky mají problémy s přežitím.

Francie: Sklizeň byla vyšší než minulý rok, protože v roce 2008 byla podprůměrná v důsledku jarních mrazů (zvláště v údolí Loire). I tak ale byla letošní sklizeň v některých oblastech meziročně nižší (Roussillon).

Kvalita je vysoká. Především červené víno zůstává na skladech. Poklesl export, značný problém má šampaňské.

Závěr předsedy: Je patrné, že nemůžeme hovořit o optimismu po prvním roce reformy trhu s vínem. Ovlivňuje nás nižší sklizeň, ale i hospodářská krize.

Z hlediska statistiky je problém s přechodem značení na nový systém po reformě.

Program pak pokračoval volbou předsedy a dvou místopředsedů pracovní skupiny. Aklamací všemi hlasy byl zvolen nový předseda Thierry Coste (F) a dosavadní dva místopředsedové Rudolf Nickenig (D) a Palma Esposito (I).

Předseda Thierry Coste (F) má 51 let, je předsedou vinařského družstva v Roussillion. Shrnul nejdůležitější problémy současného vinařství a nastínil okruh témat pro příští dva roky.

Jednání pokračovalo opět „kolečkem okolo stolu“, jen opačným směrem a zástupci se vyjadřovali k realizaci přijatých pravidel SOT v členských státech po reformě: Francie – nejsou větší problémy, ale nevyčerpali 17 milionů Eur. Zaměřili se na podporu odbytu vína, investice a restrukturalizaci vinic. Potíž je s tím, že podniky nemají dostatek financí na kofinancování. Řecko – logika nové SOT je výrazně jiná než té předcházející a to činí potíže úřadům.

V roce 2009 Řecko upravovalo program odbytu vína ve třetích zemích (Rusko, USA, Kanada) a přesouvalo část prostředků ve prospěch restrukturalizace. Krize zasáhla sektor, pěstitelské podniky jen obtížně přežívají. Podnikům nad 5 ha vinic podpory vypláceny nejsou, minimální plocha vinic podniku, který může obdržet dotaci je na malých ostrovech 0,3 ha, v horách 0,5 ha a jinak 1 ha. Průměrná velikost vinařského podniku je 0,5 ha. Klučení se snaží udržet v mezích, kvůli nízké sazbě (7.500 Eur/ha) o ně není příliš zájem. Španělsko – změna na novou SOT nebyla jednoduchá, bylo na ni málo času. Sektor zasáhla krize, kofinancování je problematické.

U podpory prodeje vína ve třetích zemích činí kofinancování ze strany podniku 50 %. V prvním roce nebyly vyčerpány všechny prostředky. Nejdůležitějším opatřením je klučení.

Itálie – už vyšly národní předpisy, ale na změnu bylo málo času. Na podporu odby-

tu vína ve třetích zemích šlo v prvním roce méně prostředků, ve druhém se to zlepšilo.

Zaměřují se na USA a nové trhy jako Čína a Indie. Navrhují rozšířit podpory i na vnitřní trh EU. Měli problémy u investic, především v souvislosti s Programem rozvoje venkova.

Restrukturalizace běží dobře. V roce 2009 byla zavedena „zelená sklizeň“ a pojištění úrody. Změna systému značení byla problematická, zvláště kontrola je značně finančně náročná. Klučení je omezeno na některé regiony, největší plochy byly vyklučeny v regionech Napolia a Romagna.

Portugalsko – nemají program pro investice, národní finanční rámec používají pro podporu exportu (USA, Kanada, Brazílie, Čína, Japonsko) a restrukturalizaci. Klučení je relativně nízké. Jsou pro prodloužení výsadbových práv.

Lucembursko – celá reforma SOT s vínem má svého vítěze a poraženého. Vítězem je Komise, získala více než 50 milionů Eur, s tím musí být spokojená. Tím poraženým je Evropa a její vinaři, ale především obecně Evropa. Zástupce se po roce a půl vrátil z Číny, členem této pracovní skupiny je od počátku osmdesátých let. S odstupem teď hodnotí, jak se postupně zhoršovalo postavení evropských vinařů. V Číně, na novém trhu, je patrné, že jednotlivé členské státy EU tam nemají šanci třeba proti Austrálii.

Jedinou šanci by tam měla EU jako celek, ne rozložená na členské státy. Česko – u nás momentálně běží program investice a restrukturalizace, oba dobře.

Nové značení nám komplikuje život, vinařský zákon je před novelou, chtěli bychom dále používat dosavadní národní značení vína. Klučení se prakticky nevyužívá.

Německo – reforma byla z časových důvodů značným problémem, protože se musely změnit nejdříve federální zákony, pak regionální zákony a teprve pak správní předpisy. Zaměřili se na podporu exportu ve třetích zemích, investice a restrukturalizaci. Ve věci značení probíhá diskuse, převažuje názor, že by měl zůstat v platnosti stávající systém.

Na závěr tohoto bodu se přihlásil o slovo Karel Matoušek s tématem podpory odby-

98

Vinařský obzor (3/2010)

tu. Oznámil, že v pondělí proběhla pracovní skupina C/C zaměřená na podporu odbytu produktů. Problémy s nastavením programů mají všechny státy a všechny komodity.

Francouzský ministr zemědělství podporuje nasazení finančních prostředků EU k těmto účelům i uvnitř EU. Alkohol a zdraví – WHO se snaží všemi možnými prostředky omezovat spotřebu tabáku a alkoholu. Členy WHO jsou jednotlivé členské státy, přes ně je nutné usměrňovat jednotlivé kroky. Na evropské úrovni běží společný program C/C a Comité Vins „Víno umírněně“. Je nutné jeho výsledky zpracovat a medializovat, aby byl efektivní.

Potenciální opatření k řešení problémů sektoru vína – před rokem to již bylo projednáváno, ale nedošlo ke shodě. Spornými byla opatření jako např. skladování, podpora odbytových organizací a destilace.

Jediným opatřením, které všichni podpořili, je podpora marketingu. Zástupce Řecka požadoval destilaci, ne v rámci prostředků národního rámce, ale z prostředků EU, jako u klučení. Španělům se destilace zdá drahá, levnější je zelená sklizeň. Italové upřednostňují klučení.

K možnosti fúze tří/čtyř zeměpisných údajů hovořil zástupce Komise. V současnosti existují čtyři systémy značení zeměpisných údajů, a sice jeden pro potraviny a pivo, další pro víno, další pro lihoviny a poslední pro alkoholizované víno. Mimoto je další systém pro nepotravinářské produkty. Komise zkouší tyto systémy buď všechny nebo některé z nich sjednotit a to buď najednou, nebo postupně. Posuzuje možné dopady. Zvláštnosti jednotlivých sektorů by přitom měly zůstat zachovány. Další možností je sloučit chráněné zeměpisné označení (CHZO) a chráněné označení původu (CHOP). Šetření u spotřebitelů v EU ukázalo, že pouze 5 % obyvatel zná rozdíl mezi těmito označeními. Nevyjasněná je ochrana duševního vlastnictví vzhledem k chráněným označením, definice generického označení a certifikace, zvláště pro bioprodukty.

Snaha Komise sjednotit systémy značení, ani snaha sjednotit CHZO a CHOP se u členů pracovní skupiny nesetkaly s nadšením. Nelíbila se ani snaha po zvýšení certifikace produktů, protože to bude zvyšovat produkční náklady.

V rámci bilaterálních dohod mezi EU a třetími zeměmi nelze chránit tři tisíce zeměpisných údajů chráněných v EU. Proto je nutné zjednodušení a sjednocení.

2. Jednání poradní skupiny „Víno“ při Komisi EU Jednání zahájil dosavadní předseda skupiny Magin Raventos (ES) zvolený za obchodníky s vínem. Po přijetí programu a schválení zápisu z minulého jednání proběhla volba nového předsedy a místopředsedy. Všemi byl akceptován návrh C/C a předsedou byl zvolen Alejandro Garcia-Gasco (ES) za C/C,

Česká republika a Evropská unie

místopředsedy Magin Raventos (ES) a Peter Sarkany (HU) za konzumenty. Dále již řídil schůzi nový předseda. Představil nového předsedu pracovní skupiny Víno při C/C. Protože předseda poradní skupiny hovořil stále o podnicích a podnikatelích v oboru, přihlásil se zástupce zaměstnanců s upozorněním, že v sektoru v rámci EU pracuje taky 1 milion zaměstnanců. Připomínka byla akceptována.

Následovala prezentace Komise k situaci na trhu s vínem. Zástupce Komise se předem omluvil, že data jsou předběžná, nemusí být vždy správná. Například podle bilance vína 2008/2009 v jednotlivých státech by u nás byla průměrná spotřeba vína 27 l/osoba/rok (průměrná spotřeba celé EU vychází 27,32 l, z toho 12 l jakostní, 12 l stolní a zbytek je ostatní víno).

Nejvyšší spotřebu vína na hlavu má Lucembursko – 54,4 l, následuje Francie – 48,9 l a Portugalsko – 43,4 l. Mezi 30 a 40 l se ještě pohybuje Itálie, Malta, Slovinsko, Dánsko, Rumunsko a Rakousko. Například ve Španělsku je průměrná spotřeba jen 22 l vína a na Kypru pouze 12,4 l. Naproti tomu v Holandsku 24 l a v Belgii 29,8 l. Velmi nízká spotřeba vína je i v Bulharsku (12,7). Vůbec nejnižší spotřeba je v Polsku (2,1 l), Lotyšsku (5,1) a Litvě (8,5).

Ze sklizně 2008 se produkovalo víno i v Anglii (10 tis. hl), Belgii (6 tis. hl) a Holandsku (1 tis. hl).

Před sklizní 2009 byly v EU výrazně vyšší zásoby stolního vína v porovnání s předcházejícím rokem, zásoby jakostního vína se mírně snížily. Mimo přelomu roků převažuje ve všech měsících objem vyvezeného vína nad jeho dovozem.

Sklizeň 2009 byla v EU za posledních deset let nejnižší. Přesto se sklidilo o 6 milionů hl více, než se v EU spotřebuje. Od roku 2004, s výjimkou roku 2006, vykazuje sklizené množství trvalý pokles. Největší meziroční pokles výnosu hroznů byl v Rakousku a u nás, následovalo Rumunsko a pokles přesáhl 10 % ještě ve Španělsku a na Kypru.

Naopak v Bulharsku byl výnos o 25 % vyšší, o 10 % vyšší byl i ve Francii a Slovinsku. Za celou EU byla sklizeň meziročně o 4 % nižší.

Cena červeného stolního vína z Itálie během posledních dvou let trvale klesala z 3,70 Eur/%/hl na 2,35 Eur/%/hl až do začátku července 2009, od té doby je stabilní.

Stejně tomu bylo u španělského červeného, jen pád byl z nižší hladiny (3,00 Eur/%/hl).

U francouzského vína se projevil pád ceny ze 3,00 Eur/%/hl na 2,85 Eur/%/hl v srpnu 2008, následný vzestup na 3,60 Eur/%/hl na přelomu roku 2008/2009, pak zase plynulý pád na 3,10 Eur/%/hl v září a od té doby cena roste, na přelomu roku 2009/2010 vykazovala hodnotu 3,75 Eur/%/hl.

Ze závěrečné diskuse vyplynulo, že spotřeba vína v důsledku krize výrazně neklesá, spotřebovává se ale více levnější víno. Mění se způsob konzumace vína, i v severních zemích je častěji součástí oběda. Pokles dolaru je jedním z důvodů mírného poklesu exportu vína z EU. Je nutné podpořit export evropského vína, ne víno z jednotlivých členských států. Komise by měla vytvořit pozorovatelnu pro sledování trhu s vínem v EU. Poradní skupině by měly být předkládány ze strany Komise informace nejenom o spotřebě v Evropě, ale i jinde ve světě. Tam jsou budoucí odbytiště. Nový svět produkuje vína pro mladé, Evropa méně.

Ochrana zeměpisných údajů v bilaterálních dohodách – v říjnu 2009 byla podepsána dohoda s Koreou. Nyní se překládá a ve druhém čtvrtletí by ji mohl schválit Evropský parlament. Platit by mohla od října 2010. Export zemědělských produktů z EU do Koreje činí ročně 1 miliardu Eur. Při vyjednávání nebylo víno problémové, na rozdíl od mléka a vepřového. Po nabytí platnosti dohody bude víno bez cla, protože v Koreji se víno neprodukuje. Je sjednána dobrá ochrana původu. Bude chráněno 80 vín, řada dalších pak dle dohod TRIPs. V jednání jsou dohody s dalšími státy – např. Kolumbie a Peru. Clo se tam bude pohybovat od 0 do 5 %. Dohoda s MERCOSUR dále nepokročila, stejně jako dohoda s Indií. Probíhají jednání s Ukrajinou. Dohody s Marokem a Švýcarskem jsou již uzavřeny.

Připravuje se zahájení jednání s Tuniskem a vyjednávání začala s Čínou.

Vinohradnické stavby na Moravě Autorky: Jitka Matuzsková, Věra Kovářů, 2004 Publikace atraktivním způsobem seznamuje čtenáře nejen se zajímavými lidovými stavbami, které se jakýmkoli způsobem váží k pěstování hroznů a výrobě vína. Její autorky, obě etnografky, se lidovému stavitelství věnují profesionálně již několik desítek let a poutavě přibližují čtenáři atmosféru vinařských oblastí na jižní Moravě, zvyky a obyčeje, minulost i současnost výroby vína u nás, stav vinařských památek a jejich ochranu a údržbu. Kromě více než 600 fotografiíí obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravských vinařských stezkách a poster s mapou vinařských stezek.

618 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinohradnictví

Vinařský obzor (3/2010) 99

Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Ústav vinohradnictví a vinařství, Mendelova univerzita

Tvorba zásobních látek u révy vinné Letošní zima opět ukázala výrazný pokles teplot pod bod mrazu a každý vinohradník jistě s napětím očekává, jaké bude přezimování zimních oček. Pro kvalitní přezimování má velký význam tvorba zásobních látek v révovém keři, které bude věnováno několik následujících poznámek.

Graf 1 Procento živých oček u stolních odrůd v roce 1997

100 90 80 70 % živých oček

60 50 40 30 20 10

Smugljanka Moldavská

Nero

Olšava

Kutuzovskij

Dačnyj

Kodrjanka

Aivaz

Alden

Agát Donskoj

Chrupka červená

Vostorg

V-25-20

Suzi

Ustojčivyj Dokučajevoj

Startovyj

Prim

Rusmol

Poloskei Muskotály

Krystal

Panonia Kincse

Jolanka

Jalovenskij Ustojčivyj

Cvětočnyj

Chrupka bílá

Aron

Augustovskij

0 Ananasnyj

Podobně nízké mrazové teploty se objevily také na přelomu let 1996 a 1997, kdy došlo vlastně k poslednímu celoplošnému a významnému poškození vinic zimními mrazy. Od té doby se velmi nízké teploty vyskytovaly pouze lokálně s různou intenzitou poškození révy vinné. Ve zmiňovaném období byl v Lednici následující průběh teplot: 22. 12. 1996 (–11,0 °C), 26. 12.

1996 (–12,7 °C), 27. 12. 1996 (–22,0 °C), 28. 12. 1996 (–25,6 °C), 29. 12. 1996 (–19,1 °C), 30. 12. 1996 (–18,1°C), 31. 12.

1996 (–20,0 °C), 1. 1. 1997 (–10,4 °C), kdy kritické datum bylo 28. prosince s teplotou –25,6 °C. Došlo tehdy k výraznému poškození zimních oček u moštových i stolních odrůd. U některých stolních odrůd bylo poškození velmi významné, jak ukazuje graf 1.

Zásobní látky u révy vinné jsou proto velmi důležité. U révy vinné se ukládají v dřevnatých částech keře a kořenovém systému.

Množství a kvalita zásobních látek je ovlivňovaná výnosem hroznů, ošetřováním vinice ve vegetačním období a klimatickými podmínkami ročníku. Ukládání zásobních látek výrazně ovlivňuje zimovzdornost, potažmo mrazuodolnost.

Zimovzdornost je schopnost rostlin postavit se komplexu nepříznivých zimních podmínek (silné mrazy, provokační oteplení v zimě, usychání a hniloby u révy vinné, rozvoj nekróz a další). K základním prvkům tohoto znaku patří mrazuodolnost (KRASOCHINA, 1999).

Plodnost a výnos hroznů v aktuálním ročníku mají rozhodující vliv na ukládání zásobních látek. K ukládání zásobních látek dochází již v době vývoje hroznů, jak ukazuje graf 2. V tomto období jde však větší podíl asimilátů do hroznů, které jsou hlavním příjemcem. Po sklizni hroznů nastává hlavní období ukládání asimilátů v dřevnatých částech keře a kořenovém systému, a tím k tvorbě zásobních látek. Vysoká násada hroznů spotřebovává značnou část asimilátů pro svůj vývoj, a pouze minimální podíl se ukládá jako zásobní látky. Naproti tomu

Odrůda

vyrovnaná a harmonická násada hroznů vytváří příznivější předpoklady pro ukládání zásobních látek.

Zatížení keřů plodnými očky je proto základním předpokladem pro tvorbu zásobních látek a tím také mrazuodolnost.

Přetěžování keřů může výrazně zhoršovat přezimování, díky tomu, že hrozny hůře vyzrávají, sklízejí se ve velmi pozdních termínech, a révový keř již není schopný tvořit asimiláty, které by ukládal ve formě zásobních látek.

Poškození nebo opad listů v období zrání hroznů výrazně snižují ukládání zásobních látek. Naproti tomu regulace násady hroznů pozitivně působí na ukládání zásobních látek. Na tvorbu zásobních látek má vliv také

výživa a hnojení révy vinné. Také silnější odlistění keřů zhoršuje ukládání zásobních látek.

Množství zásobních látek je také proměnlivé mezi jednotlivými částmi keře, přičemž největší podíl se ukládá v kořenech.

Zásobní látky jsou důležité pro vývoj révy vinné mezi rašením a kvetením. Je zcela známou skutečností, že listy jsou schopné exportovat asimiláty teprve po dosažení určité velikosti. Fotosyntéza potom zabezpečuje asimiláty pro růst a vývoj révy vinné.

Rašení a intenzivní růst letorostů je však zabezpečovaný především zásobními látkami uloženými v kořenech. Kořenový systém není v tomto období schopný přijímat živiny z půdního roztoku. K příjmu živin z půdy

100

Vinařský obzor (3/2010)

Vinohradnictví / Zprávy

Graf 2 Hromadění zásobních látek

Mikroorganizmy rozkladu kořenů révy vinné

Zaměkání bobulí

Kvetení

Zásobní látky

Výkonnost fotosyntézy

dochází v závislosti na oteplování půdy až v období před kvetením révy vinné. Zásobní látky jsou proto „motorem“ růstu v začátku vegetace.

Rovněž v průběhu vegetace je réva vinná schopná využívat zásobní látky, jestliže se rostlina dostane do stresové situace a není schopná dostatečné fotosyntetické činnosti a tvorby asimilátů.

Nízké množství zásobních látek snižuje mrazuodolnost. U odrůd révy vinné představuje škrob nejvýznamnější podíl ze zásobních látek ukládaných ve formě sacharidů.

Tyto zásobní látky se přesunují nebo ukládají podle potřeb révového keře. V průběhu zimního klidu je škrob uložený především v parenchymu kořenů. Kořeny obsahují až 90 % škrobu. Zásobní látky ve formě sacharidů mají velký význam také v jednoletém dřevě, kde ovlivňují jeho mrazuodolnost.

Mrazuodolnost révy vinné se zvyšuje v podzimním období díky aklimatizaci k chladovým podmínkám. Nejvyšší mrazuodolnost bývá uprostřed zimy, v měsíci lednu. Úroveň aklimatizace k mrazu negativně koreluje s teplotou, takže při nižších podzimních teplotách se keře stávají odolnější.

Samotný škrob nezvyšuje mrazuodolnost letorostů a starého dřeva. Aklimatizace a tím i vyšší mrazuodolnost vyžaduje přeměnu škrobu zpět na cukry (zejména sacharózu, ale také glukózu a fruktózu). Tato přeměna začíná s poklesem teploty pod 5 °C. Celkové množství uložených sacharidů neklesá, ale při poklesu teploty přibývá cukrů, které chrání pletiva před mrazovým poškozením.

Jaké jsou proto předpoklady dostatečné tvorby zásobních látek a tím i dobrého přezimování révových keřů?

– vyrovnané zatížení keřů a nepřetěžování vysokými výnosy.

– Dobrá péče o půdu ve vinici a optimální výživa a hnojení.

– Udržování listové plochy keře v dobrém zdravotním stavu.

– Vhodný termín sklizně hroznů ve vztahu k přípravě révy na přezimování.

Použitá literatura KRASOCHINA, S.I. Nasledovanije i izmenčivost priznaka zimostojkosti při selekciji techničeskich sortov vinograda s muskatnym aromatom. Vinograd i Vino Rossii, 1999, no. 4, s. 7–9.

Vinařem v Africe i leckde jinde Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, rok vydání 2004 Antonín Konečný, náš přední vinařský odborník, bilancuje ve své první samostatné knížce svůj bohatý život spojený s vinnou révou a s vínem jako ušlechtilým mokem. Seznamuje čtenáře mimo jiné i s tím, proč se stal vinařem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinařil v Etiopii, Alžírsku, Bulharsku, Albánii či Maďarsku, ba i s tím, jak tráví svůj zkušenostmi nabitý život v malé moravské vesnici dnes. Čtivé a poutavé vyprávění doprovází mimořádná fotografická příloha. Kniha je určena pro všechny milovníky čtenářsky vděčných biografií.

199 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

V různých oblastech Ázerbájdžánu byla zkoumána druhová složení mikroorganismů (houby a bakterie), které se účastní procesu rozkladu kořenů keřů různých odrůd révy vinné poškozených révokazem. Studie ukázaly na nezávislost druhového složení těchto mikroorganizmů na ekologicko-geografických zónách Ázerbájdžánu. Druhové složení izolovaných mikroorganizmů bylo přibližně stejné. Jednalo se o fytopatogenní houby Cylindrocarpon radicicola Wr., Fusarium oxysporum Schlecht. a Gliocladium verticilloides Pidopl., fytopatogenní bakterie Pseudomonas liquefaciens Migula a Bacillus mesentericus vulgatus Flügge a saprotrofní houby Absidia capillata, Penicillium citrinum Thom, Rhacodiella vitis, Mucor Mucedo (L.) Fres., Molissia vitis.

Pramen: Vinodelie i Vinogradarstvo, 2009, č. 3, s. 43 (tr)

Konečně seriózní studie o příznivých účincích vína Univerzita v Pise provedla rozsáhlou studii, aby vědecky definovala, v jaké dávce může být víno užitečné pro zdraví. Podle autorů této studie existuje o tomto problému mnoho vědecké literatury, ale nikdy se neprováděla skutečně vědecká studie. Dle prof. Amedea Alpiho, jednoho z badatelů, podílejících se na projektu, «známe víceméně účinek skleničky vína, vypité při jídle, ale nevíme nic o účinku dvou skleniček a předpokládáme, že tři skleničky už je moc. Chceme vědecky zkoumat účinky konzumace vína při jídle, abychom stanovili doporučené dávky, které je možné vědecky změřit ». Bude tedy provedena epidemiologická studie ve spolupráci s prof. Aldo Pincherou, endokrinologem světového jména se vzorkem minimálně 1000 osob, s přihlédnutím k takovým kritériím jako je pohlaví, stravovací návyky a životní styl. Testované osoby, jejichž konzumace vína při jídle bude exaktně měřena, budou pak monitorovány a kontrolovány stejně, jako při klinických zkouškách nového léku. « Alkohol škodí zdraví, ale víno, to je něco jiného. Chceme vědecky prokázat příznivé účinky vína na zdraví pomocí exaktních metod, kvantifikovatelných a vědecky hodnotitelných», prohlásil prof. Alpi. (akm)

Původ Veltlínského zeleného V rakouském Klosterneuburgu nalezl Dr. Regner rodiče odrůdy Veltlínské zelené. Již dříve bylo jasné, že jedním z rodičů je Tramín, ale pro druhého měly stávající odrůdy stále málo genetické shody. Až vinaři na jedné pastvině, která byla vinicí naposledy ve středověku, v St. Georgen (u města Eisenstadt) nalezli rostlinu révy neznámé odrůdy. Genetická analýza prokázala, že jde o druhého rodiče Veltlínského zeleného. Prozatím tato stará odrůda je nazývána jako „réva ze St. Georgen“, i když přímo v té obci ji prý dříve dlouho nazývali „Muškát zelený“. Nyní se porovnává s genobankami révy v okolních státech.

Der Winzer 6. 8. 2009/JS

Vinohradnictví

Vinařský obzor (3/2010) 101

Ing. Petr Ackermann, CSc. Svaz Ekovín, Brno

Výskyt chorob a škůdců ve vinařské oblasti Morava v roce 2009 a některá doporučení pro rok 2010 Výskyt chorob a škůdců je ovlivňován především počasím. Vzhledem k variabilitě počasí se každoročně mění ohrožení porostů i potřeba ochranných opatření. Průběžně je třeba sledovat vhodnost podmínek pro šíření, vyhodnocovat aktuální ohrožení porostů a znát skutečný výskyt chorob a škůdců ve vinicích.

Počasí v loňském roce bylo velmi proměnlivé. Zima byla mírná, silnější mrazy byly jen v závěru 1. dekády ledna (8.–10. 1.), kdy teploty poklesly na –13 až –15 °C a lokálně i pod –20 °C. Duben byl velmi teplý a srážkově hluboce podnormální. Květen byl teplotně střídavý a srážkově podnormální. Konec května a 1. polovina června byly velmi chladné, ve 2. polovině června a v červenci byly střídavé teploty. Ve 3. dekádě června a v červenci byly převážně lokální dešťové srážky. Červen i červenec byly na většině území srážkově vysoce nadnormální. Srpen a září byly velmi teplé a srážkově podnormální.

Vzhledem k teplému počasí v závěru března a na počátku dubna réva rašila již v 1. a 2. týdnu dubna (Oblekovice Lena 4. 4., MT 9. 4., RV 12. 4.). Další vývoj révy byl příznivě ovlivněn teplým počasím v průběhu zbývající části dubna a ve 2. a 4. týdnu května. Kvetení započalo na teplejších lokalitách v závěru května a v 1. týdnu června (Oblekovice Char 27. 5., RR 3. 6., RV 7.

6.). Koncem května a v 1. polovině června se výrazně ochladilo, takže kvetení nastupovalo postupně a probíhalo pozvolna. Ve 3. dekádě června byly četné dešťové srážky. Chladnější a ve 3. dekádě deštivé počasí významně prodloužilo období kvetení (Oblekovice, konec kvetení Char 10. 6., RR 14. 6., RV 16. 6.). Réva v loňském roce kvetla od konce května a pozdně kvetoucí odrůdy v chladnějších lokalitách dokvétaly až v poslední dekádě června. V důsledku chladného počasí v 1. polovině a teplotně střídavého a deštivého počasí ve 2. polovině června došlo u citlivých odrůd ke špatnému odkvětu a ke sprchávání květenství a hráškovatění hroznů. Nejvíce byla postižena odrůda Rulandské šedé. Zapojování hroznů probíhalo dle odrůd a lokalit od 2. dekády července.

Fáze zrání (zaměkání) započala u raných odrůd již koncem července a u ostatních odrůd postupně v průběhu srpna (Oblekovice IO 23. 7., MT 3. 8., RV 22. 8.). Další průběh zrání byl příznivě ovlivněn teplým počasím v srpnu, v září a v 1. týdnu října.

Zvýšené obavy měli pěstitelé především z výskytu padlí révy (Erysiphe necator). Důvodem bylo časné a lokálně silné napadení porostů v roce 2008. Nástup a počáteční intenzitu šíření padlí ovlivňují primární zdroje infekce (letorosty vyrašené z oček, v nichž přetrvaly propagule patogenu) a vhodné počasí. O četnosti primárně napadených letorostů, které jsou zdrojem sekundárního šíření, rozhoduje charakter výskytu v předchozím roce a průběh zimy. Předpokladem infekcí spodních oček, která zůstávají po řezu na tažních, je časný výskyt onemocnění. Přezimující propagule patogenu (mycelium, konidiofory, konidie) jsou velmi citlivé k zimním mrazům. Jsou eradikovány již při poklesu teplot na –15 °C, někteří autoři uvádějí možnost poškození již při opakovaných poklesech teplot na –13 °C. Charakter výskytu padlí v roce 2008 i poklesy teplot v průběhu zimy byly místně velmi rozdílné.

Byly lokality s časným a silným výskytem (za příznivých podmínek v závěru června a na počátku července) i lokality s pozdním a slabým výskytem. Také poklesy teplot v průběhu zimy byly velmi variabilní (např. Kobylí 8. 1. –16,3 °C, 9. 1. –20,5 °C, 10. 1. –20,4 °C, 11. 1. –20,4 °C, Kuchařovice 8. 1. –5,1 °C, 9. 1. –11,2 °C, 10. 1. –12,3 °C, 11. 1. –11,5 °C). Informace od pěstitelů však dokládaly, že ve viničních tratích k poklesu teplot na –15 °C na většině lokalit nedošlo.

Vzhledem k variabilitě výskytu padlí v roce 2008 i poklesů teplot v průběhu zimy bylo doporučeno zahájit ošetřování diferencovaně. Tam, kde byly v roce 2008

časnější a silné výskyty a teploty v průběhu zimy nepoklesly alespoň na -15°C mělo být 1. ošetření provedeno již ve fázi 6. listu (počátek šíření konidií z primárně napadených letorostů). Na ostatních lokalitách postačilo zahájit ošetřování až v období před květem, kdy nastupuje fáze zvýšené citlivosti květenství k napadení. Koncem května a v 1. polovině června bylo chladné počasí nepříznivé pro patogen. Nepříznivé bylo také deštivé počasí v poslední dekádě června. Červenec byl teplotně variabilní, střídala se chladná a teplá období. Teplotně příznivé podmínky pro šíření padlí byly v 1. týdnu, na počátku 3. týdne a ve 4. týdnu července. V průběhu července však byly na převážné části území vydatné deště, které limitovaly šíření patogenu. První ojedinělé výskyty padlí byly zjištěny v závěru června.

K významnějšímu napadení hroznů došlo jen lokálně za teplejších period v průběhu července a především v 1. polovině srpna.

V průběhu srpna a září se padlí dále šířilo na listech a letorostech.

Výskyty padlí v loňském roce byly limitovány četností primárních zdrojů infekce (na mnoha lokalitách pozdější výskyty v roce 2008, lokální poklesy teplot na -15 °C) a především méně příznivými podmínkami v rozhodujícím období pro šíření (červen, červenec). V tomto období se střídala chladnější, méně příznivá a krátká teplejší období a byly opakovaně vydatné dešťové srážky. Delší teplá období, která jsou rozhodujícím předpokladem šíření padlí, byla jen ojedinělá a zpravidla doprovázená vydatnými dešťovými srážkami (bouřky, přívalové deště), které limitovaly šíření padlí.

Pokud jde o prognózu výskytu pro letošní rok, lze očekávat pozvolný a pozdější nástup onemocnění (omezené primární zdroje infekce v důsledku pozdního výskytu v loň-

102

Vinařský obzor (3/2010)

ském roce, poklesy teplot v průběhu zimy na –15 °C). Na základě této skutečnosti bude možno i za příznivých podmínek pro šíření padlí zahájit ošetřování rizikových porostů až krátce před květem (vynechat ošetření ve fázi 6 listů), kdy nastupuje fáze zvýšené citlivosti květenství k napadení.

Pro ošetření před květem by měly být upřednostněny přípravky na bázi síry (Kumulus WG, typ Sulikol) nebo DMI fungicidy (Bumper 25 EC, Domark 10 EC, Punch 10 EW, Talent aj.). Po odkvětu, kdy nastupuje období největší citlivosti hroznů k infekci (odkvět – bobule velikosti broku) je vhodné na rizikových lokalitách použít razantnější přípravky Falcon 460 EC, IQ-Crystal, Talendo, Vivando nebo strobiluriny (Cabrio Top, Discus, Quadris, Quadris Max, Zato 50 WG). Pro poslední dvě ošetření jsou vhodné strobiluriny ze skupiny oximinoacetátů (kresoxim-methyl, trifloxystrobin), které zajistí dlouhodobou ochranu listů a letorostů. Pro případné eradikativní použití je vhodný (pokud bude na trhu) Karathane LC. Na účinnost přípravku Falcon 460 EC, zejména za příznivých podmínek pro šíření patogenu nelze plně spoléhat.

Eradikativně lze použít také pomocný prostředek HF-Mycol (fenyklový olej), případně pokud bude ukončeno povolovací řízení pomocný prostředek Cocana (draselné kokosové mýdlo).

Další šíření v období po odkvětu bude ovlivněno především počasím, přičemž rozhodující jsou teploty. Významné šíření lze očekávat vždy, pokud jsou několik dnů za sebou teploty minimálně 6 hodin v rozmezí 21–30 °C. Riziko šíření omezují vydatné a zejména přívalové deště.

Intenzita ochrany by měla vždy zohlednit skutečné ohrožení porostu (zahájení, volba fungicidu, interval). Doporučení metod krátkodobé prognózy a signalizace by měla být využita k podpoře rozhodování, přičemž termíny ošetření a volba fungicidu musí zohlednit situaci na konkrétní vinici (dispozice porostu, výskyt onemocnění) a aktuální průběh a předpověď počasí. Významnou součástí ochranných opatření je včasné a citlivé odlistění zóny hroznů (optimálně 1–2 týdny po odkvětu), které omezí riziko napadení a umožní lepší ošetření zóny hroznů.

Specificky se v loňském roce vyvíjely podmínky pro plíseň révy (původce peronosporomyceta Plasmopara viticola). U tohoto patogenu je třeba každoročně sledovat počátek zralosti oospor, splnění podmínek pro primární infekce, první primární výskyty a průběžně vhodnost podmínek pro šíření (krátkodobá prognóza a signalizace).

Vzhledem k velmi teplému počasí v průběhu dubna byla v loňském roce v celé vinařské oblasti Morava splněna teplotní suma (SET8°C = 160-170 DS) pro zralost oospor již v průběhu 1. týdne května (pro porovnání rok 2006/3. týden, 2007/2. týden,

Vinohradnictví

2008/3. týden). Od tohoto období mohlo dojít při každém splnění podmínek pro primární infekci (10 mm dešťových srážek/ 24 hod, průměrná teplota neklesne pod 13 °C a minimální teplota pod 8 °C) k primárním infekcím. Primární výskyty se sledují na rizikových lokalitách 6–10 dní po splnění podmínek pro infekci (inkubační doba 18 °C/6 dní, 14 °C/10 dní). Zjištění prvních primárních výskytů je významnou skutečností pro zahájení nebo další usměrnění ochrany. Ke splnění podmínek pro primární infekci došlo lokálně na Znojemsku a Hodonínsku ve 3. týdnu května (19. 5. Dyjákovice 13 mm, Strážnice 19 mm). Vzhledem k tomu, že šlo o krátce trvající déšť, k infekcím nedošlo. K dalšímu splnění podmínek pro primární infekci došlo na celém území oblasti v závěru května (30. 5.). V tomto období však byly velmi nízké teploty, které neumožnily významné primární infekce (30. 5. průměrná denní teplota Dyjákovice 9,6 °C, Kobylí 10,4 °C, Strážnice 9,1 °C). K dalšímu splnění podmínek pro primární infekci došlo opakovaně až v poslední dekádě června.

Vydatnost a rozložení dešťových srážek v průběhu poslední dekády června bylo místně velmi rozdílné. Největší úhrny srážek byly na Znojemsku, kde lokálně denní úhrny až 5x překročily 10 mm (Dyjákovice 20., 23., 25., 26. a 30. 6.). Toto období vytvořilo předpoklad pro další šíření a lokálně i významnější napadení listů a hroznů především na Znojemsku. Vydatné deště byly i na ostatním území oblasti, ale sled dešťů byl odlišný a celkové úhrny srážek vesměs nižší. V návaznosti na toto období byly lokálně zjištěny v celé oblasti první výskyty plísně révy na listech a ojediněle i na hroznech. Překvapivě slabší výskyt po těchto vydatných deštích souvisel s charakterem dešťů a pozdním splněním podmínek pro primární infekci (nižší vitalita oospor).

Rovněž další šíření bylo ovlivněno charakterem (nikoliv úhrny) dešťových srážek.

K významnějšímu šíření onemocnění v průběhu července a na počátku srpna došlo

především na lokalitách, kde byly opakovaně vydatnější dešťové srážky a zejména dlouhodobé rosy. Napadeny byly především listy na vrcholcích letorostů a zálistcích, k napadení hroznů došlo jen výjimečně.

V loňském roce bylo až do poslední dekády června zcela nepříznivé počasí pro šíření plísně révy. Ošetření před květem bylo prováděno jen jako ošetření na jistotu. Toto ošetření má, pokud dojde ke změně počasí v průběhu kvetení, zabránit především napadení květenství, která jsou velmi vnímavá k infekci. K ošetření měly být upřednostněny preventivně a kontaktně působící fungicidy na bázi folpetu (typ Folpan), mancozebu (typ Dithane, Novozir MN 80 New) nebo metiramu (Polyram WG). V poslední dekádě června (dokvétání později kvetoucích odrůd) se počasí změnilo a následovalo období vydatných dešťových srážek (měsíční úhrn za červen Brno-Tuřany 107,6 mm/ N 72,2 mm, Kobylí 131,6 mm, Dyjákovice 148,4 mm, Strážnice 89,9 mm). Srážkově nadnormální byl i červenec (Brno-Tuřany 120,8 mm/N 63,7 mm, Kobylí 171,1 mm, Dyjákovice 117,5 mm, Strážnice 76,8 mm).

Srpen byl srážkově podnormální.

Metody krátkodobé prognózy a signalizace mimo metodu HMÚ Bratislava doporučily první ošetření před květem (obligátní ošetření na jistotu). Metoda HMÚ Bratislava doporučila až ošetření po odkvětu.

Situace se dramaticky změnila v průběhu poslední dekády června, kdy všechny metody doporučovaly intenzivní ošetřování (viz graf). V tomto období, zejména tam, kde již byly výskyty, bylo vhodné požít kombinované fungicidy s kontaktním a systémovým, případně hloubkovým účinkem, zejména fenylamidy (Fantic F, typ Ridomil) nebo CCA fungicidy(Acrobat MZ, Melody Combi 43,5 WP). Další ošetření byla prováděna podle skutečného ohrožení porostů v průběhu července, případně na počátku srpna.

Pozornost vyžaduje skutečnost, že přes vydatné dešťové srážky v poslední dekádě června a v průběhu července nedošlo k epi-

Pěstujeme révu vinnou Vilém Kraus Jr., Vilém Kraus Autoři vycházejí vstříc rostoucímu zájmu o pěstování révy vinné z řad široké veřejnosti, oslovují ty, kdo vinařství chtějí jako koníček, neví, jak na to, a zatím vydané publikace jsou pro ně moc odborné. Na základě údajů z posledního desetiletí sestavili přehledný a vlastními zkušenostmi podložený souhrn biologických, odrůdových a pěstitelských poznatků. Knížku jistě přivítají jak drobní vinaři hospodařící na ploše 5–10 arů, kteří révu zpracovávají na vinný mošt pro vlastní spotřebu, tak i drobní pěstitelé-zahrádkáři.

103 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

demickému šíření onemocnění a k významnému poškození vinic. Rozhodující byl charakter dešťů, převážně šlo o lokální deště (přeháňky, bouřkové a přívalové deště), které nevytvořily delší příznivá období pro šíření patogenu.

V letošním roce budou pěstitelé opět informováni o termínu zralosti oospor. Zahájení ochrany by mělo být objektivizováno některou metodou krátkodobé prognózy a signalizace a zohlednit první primární výskyty onemocnění. Za příznivých podmínek pro šíření je třeba zahájit ošetřování nejpozději při zjištění prvních výskytů onemocnění v oblasti. K ošetření před květem jsou vhodné především kontaktně a preventivně působící fungicidy. Nejvhodnější jsou přípravky na bázi folpetu (typ Folpan), které vykazují současnou účinnost na šedou hnilobu květenství, zpevňují pletiva a omezují výskyty padlí. Za příznivých podmínek pro šíření a zejména pokud již byly zjištěny první výskyty, lze doporučit již před květem kombinované fungicidy. Vhodné jsou především přípravky obsahující fosetyl Al (Aliette Bordeaux, Profiler, Verita), který působí systémově (chrání nové přírůstky) a dlouhodobě. Při významném ohrožení porostu po odkvětu by měly být jednou až dvakrát použity kombinované fungicidy (Acrobat MZ, Fantic F, typ Melody, typ Ridomil a další).

Pokud jde o šedou hnilobu květenství a hroznů révy (Botryotinia fuckeliana), ohrožuje výsadby především za deštivého počasí.

K masovým infekcím dochází jen při ovlhčení. Na teplotu nemá patogen vyhraněné požadavky (0,5–30 °C, optimum 20–22 °C).

Zdroje infekce (osídlené části a zbytky rostlin, případně sklerocia) jsou ve vinicích vždy přítomny. Po každém vydatnějším dešti dochází k masové fruktifikaci a při vnímavosti rostlinných částí i k infekcím.

K významnému napadení může dojít především při dokvétání a krátce po odkvětu a v období od počátku zrání (napadení třapiny a bobulí). Tuto skutečnost respektují i doporučení pro sledování vhodnosti podmínek pro šíření a doporučené termíny ošetření (dokvétání, zapojování hroznů, od počátku zrání).

V loňském roce kvetení révy započalo již koncem května. Na počátku a v průběhu hlavního období kvetení bylo převážně chladné a suché počasí nevhodné pro patogen. Vzhledem k chladnému počasí v 1. polovině června kvetení nastupovalo postupně, probíhalo pozvolna a trvalo velmi dlouho. V okrajových oblastech a na méně příznivých lokalitách později kvetoucí odrůdy dokvétaly až koncem června. V poslední dekádě června došlo ke změně počasí, nastaly opakované vydatné deště, které vytvořily vhodné podmínky pro šíření patogenu.

Vinařský obzor (3/2010) 103

Tam, kde réva odkvetla do konce 2. dekády června, ošetření v době dokvétání nebylo potřebné. Pokud dokvétala později za deštivého počasí (zejména okrajové a chladnější lokality), měly být v době dokvétání (optimálně 80 % odkvetlých kvítků) ošetřeny porosty náchylných odrůd s hustým hroznem. Toto ošetření zabrání významnému napadení květenství v době dokvétání a především omezí osídlení květních zbytků, na nichž může patogen přetrvat uvnitř hroznů až do počátku zrání. K ošetření se doporučují fungicidy proti plísni révy (podobné nároky patogenů) se současnou nebo vedlejší účinností na šedou hnilobu (typ Folpan, Fantic F, typ Melody, Quadris Max, Ridomil Gold Combi Pepite nebo strobiluriny). Fáze zapojování hroznů probíhala v loňském roce od 2. dekády července, kdy byly lokálně vydatné dešťové srážky. V době zapojování hroznů se ošetřují, především za deštivého počasí, opět porosty náchylných odrůd s hustým hroznem.

K ošetření jsou i v tomto termínu doporučeny fungicidy proti plísni révy nebo padlí révy (dle ohrožení) se současnou nebo vedlejší účinností na šedou hnilobu. Od konce července a postupně v průběhu srpna nastupovala fáze počátku zrání (zaměkání). V této fázi, kdy začíná období vysoké vnímavosti hroznů k infekci, se provádí ošetření všech náchylných odrůd. Ošetřuje

inzerce©

Vinohradnictví / Inzerce

104

Vinařský obzor (3/2010)

a pro pozdní ošetření fenhexamid (Teldor 500 SC). Také u šedé hniloby je významnou součástí ochranných opatření citlivé odlistění zóny hroznů (nejpozději 4–5 týdnů před sklizní). Vzhledem k průběhu počasí v srpnu a v září k významným výskytům šedé hniloby hroznů nedošlo.

Výskyty ostatních houbových onemocnění byly v letošním roce jen ojedinělé. Červená spála révy (Pseudopeziza tracheiphila) byla limitována nedostatkem dešťových srážek v období před květem a v průběhu kvetení (květen, 1. polovina června) a bílá hniloba hroznů révy (Metasphaeria diplodiella) především chladnějším počasím v zá-

Foto P. Ackermann

se za deštivého počasí nebo před příchodem dešťů. V loňském roce byly srpen i září srážkově výrazně podnormální. Lokálně byly opakované dešťové srážky na počátku 2. dekády srpna. Před příchodem těchto dešťů bylo vhodné ošetřit především porosty časněji zrajících náchylných odrůd. Další vydatnější dešťové srážky byly na většině území až v závěru srpna a na počátku září, před těmito dešti bylo vhodné ošetřit porosty pozdních náchylných odrůd a porosty náchylných odrůd ponechané pro pozdní sklizeň. Pro časná ošetření jsou vhodné především přípravky na bázi thiramu (Thiram Granuflo) a pyrimethanilu (Mythos 30 SC)

Vinohradnictví

Foto P. Ackermann

1 Plíseň révy – červené zbarvení skvrn u modré odrůdy v období nízkých teplot

2 Octová hniloba hroznů

věru července a nedostatkem dešťových srážek v průběhu zrání.

V loňském roce byly opět zjištěny v průběhu zrání silnější výskyty octové hniloby hroznů. Při tomto komplexním onemocnění se jednotlivé bobule nebo skupiny bobulí zbarvují světle hnědě (bílé odrůdy) nebo červenohnědě (modré odrůdy). Dužnina bobulí se postupně mění v kašovitou hmotu, za vyšších teplot bobule zasychají. Typická je octová vůně poškozených hroznů.

Příčinou jsou octové bakterie (např. rodu Acetobacter) a kvasinky (především rodů Candida, Pichia, Hanseniaspora a Kloekeria), které osídlují poškozené bobule (houby, živočišní škůdci, mechanická poranění).

Napadené bobule atakují octomilky (Drosophila sp.) a původce dále roznášejí. Výskyty jsou častější za teplého a srážkově bohatšího počasí. Přímá ochrana se neprovádí.

V loňském roce byl nápadný pozdní a převážně i slabší projev příznaků fytoplazmového žloutnutí a červenání listů révy (Potato stolbur phytoplasma). Tato skutečnost souvisela s vydatnými dešti v průběhu června a především července. Při dostatku vláhy nemocné keře lépe snášely omezení a degradaci vodivých svazků floemu, což oddálilo projev onemocnění.

Na mnoha lokalitách byly v loňském roce časné a silné výskyty vrcholové chlorózy révy. Příčinou tohoto syndromu je nedostatečný příjem železa na půdách s vysokým obsahem uhličitanu vápenatého. První výskyty byly zjištěny již v 1. týdnu června a postupně narůstaly v průběhu června až do července. Projev poruchy byl iniciován počasím (teplé počasí v dubnu a květnu, rychlý růst letorostů a nedostatečný příjem železa) a často podpořen utužením půdy ve vinicích. Další výskyt podpořilo chladné počasí v 1. polovině června a vydatné lokální deště ve 3. dekádě června a v průběhu července. Ústup příznaků nastal až při změně počasí v závěru července. Na velmi disponovaných lokalitách byly příznaky tak silné, že došlo k zežloutnutí celých keřů, k metlovatění letorostů a k zasychání listů i vrcholků letorostů. Současně byl nepříznivě ovlivněn odkvět a vývoj hroznů. Nepříznivě může být ovlivněna také diferenciace květenství. K ošetření postižených porostů jsou doporučeny opakované aplikace listových hnojiv se zvýšeným obsahem železa v chelátové vazbě. Podmínkou dobré účinnosti je zahájení ošetřování v období počátku projevu příznaků. Při pozdním zahájení efektivnost zásahů významně klesá.

Výskyt abiotického vadnutí hroznů révy u odrůdy Zweigeltrebe, které v roce 2008 způsobilo mimořádné ztráty, byl jen ojedinělý. Jde o komplexní onemocnění vyvolané nedostatky ve výživě a ovlivněné průběhem počasí. Hlavními příčinami jsou nedostatek draslíku a nevhodný poměr K: Mg. Provedené analýzy listů i půdy tuto skutečnost jednoznačně potvrdily. Draslík

Vinohradnictví

je dobře přijímán při dostatečné vlhkosti půdy. Vydatné lokální deště v průběhu poslední dekády června a především v červenci zajistily vhodné podmínky pro příjem draslíku a eliminovaly tak příčinu vzniku poruchy.

Pokud jde o živočišné škůdce, byly v loňském roce na počátku vegetace opět zaznamenány na více lokalitách škodlivé výskyty hálčivce révového (Calepitrimerus vitis).

Projev poškození v jarním období byl limitován velmi teplým počasím v dubnu a ve 2. a 4. týdnu května, kdy letorosty poškození lépe urůstaly. K významnému projevu poškození došlo až při ochlazení v 1. polovině června. Lokálně byly zaznamenány také silné letní výskyty škůdce. Tyto porosty bylo vhodné ošetřit ve 2. dekádě srpna specifickým akaricidem (Omite 570 EW, Sanmite 20 WP). U porostů s pravidelnými silnými výskyty je třeba (pokud nebylo provedeno ošetření v průběhu loňského srpna) provést opakovaná jarní ošetření (Sulka a 1× specifický akaricid nebo 2× specifický akaricid), která zabrání časnému poškození keřů. Koncepčně je třeba řešit ochranu proti hálčivci révovému introdukcí a stabilizací populace dravého roztoče Typhlodromus pyri.

Nadále narůstají počty lokalit s významnými výskyty vlnovníka révového (Colomerus vitis). Stále častěji se vyskytují vinice a především ohniska s velmi silným napadením, kdy dochází ke zmenšení, deformacím a svinování listů, k ovlivnění růstu i napadení květenství. Silnější výskyty jsou časté i ve vinicích se stabilizovanou populací dravého roztoče T. pyri, který úspěšně reguluje výskyt hálčivce révového, avšak není dostatečně účinný proti vlnovníku révovému. Opakovaně silně napadené porosty nebo ohniska je třeba na jaře při počátku rašení ošetřit Sulkou a následně specifickým akaricidem. Ošetření v průběhu vegetace jsou zpravidla nedostatečně účinná (kontaktní působení akaricidů, možnost zasažení škůdce jen při přechodu do vyšších listových pater).

Let motýlů obalečů (Eupoecilia ambiguella, Lobesia botrana) započal koncem dubna.

Vzhledem k teplému počasí byl vrchol letové aktivity 1. generace již v závěru 1. a na počátku 2. týdne května. Líhnutí motýlů 2. generace započalo na přelomu června a července. V důsledku teplého počasí byl na sledovaných lokalitách 1. vrchol letové aktivity již v závěru 1. týdne července a opakovaný vrchol ve 3. týdnu července.

Proti 1. generaci se ošetřuje především na lokalitách pravidelných výskytů a zpravidla 1×. Proti 2. generaci se ošetřují všechny ohrožené porosty a zpravidla 2×. Loňský průběh letové aktivity obalečů vyžadoval na sledovaných lokalitách 2 ošetření. Termín ošetření by měl být stanoven podle průběhu letu motýlů (feromonové lapáky) a měl by respektovat mechanizmus působení použitého insekticidu. V minulém roce došlo k dalšímu podstatnému rozšíření ploch ošetřených metodou matení samců (Isonet L plus, Isonet LE).

V loňském roce se zvýšil počet lokalit se škodlivými výskyty různorožce trnkového (Peribathodes rhomboidaria). Přezimují housenky 2. a 3. vývojového stupně, které již v období nalévání oček lžícovitě vykusují očka, později okusují mladé letorosty a listy. Housenky jsou velmi žravé, při silnějším výskytu mohou zničit většinu oček na tažních a způsobit významné poškození vinic. Na ohrožených lokalitách je třeba již od fáze nalévání oček sledovat poškození a při zjištění výskytu zahájit sběr housenek nebo provést insekticidní ošetření. Až do loňského roku nebyl jmenovitě proti tomuto škůdci povolen žádný insekticid.

V minulém roce byl proti různonožci trnkovému povolen (minoritní indikace) podle registrace v Německu přípravek Steward (indoxacarb), který je již používán proti obalečům. Doporučená dávka přípravku je 0,05 kg/ha. Podmínkou dobré účinnosti je použití minimálně 0,02% koncentrace, což vyžaduje dodržet dávku aplikační kapaliny do 250 l/ha.

Vinařský obzor (3/2010) 105

3 Vrcholová chloróza révy – žluté zbarvení celých keřů

4 Žloutnutí a čevenání listů révy (stolbur) – první příznaky onemocnění u modré odrůdy

5 Vlnovník révový – puchýře na horní straně listů

Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví Autoři: doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D., Ing. Patrik Burg; 98 stran, rok vydání 2003, vydání první, MZLU Brno, ISBN 80-7157-739-1 Publikace se zaměřuje na veškerou mechanizaci potřebnou v moderním vinohradnictví od předvýsadbové přípravy půdy přes mechanizované agrotechnické zásahy ve vinici a zpracování půdy až po sklizeč hroznů.

94 Kč (včetně DPH)

»

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

6 Vlnovník révový – silné napadení vrcholu letorostů

106

Vinařský obzor (3/2010)

Vinohradnictví

Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Ústav vinohradnictví a vinařství, Mendelova univerzita

Praktické poznatky k odrůdě Tramín Tramín patří mezi velmi staré odrůdy révy vinné s doposud neobjasněným původem. Předpokládá se, že se jedná o odrůdu z Řecka, která se s římskými vojáky rozšiřovala po Evropě. V 15. století je potvrzený výskyt této odrůdy v obci Tramino v jižním Tyrolsku, odkud možná pochází i její název. Gewürztraminer je spojovaný s vinařskou oblastí Alsasko, kde se vyskytuje od 16. století (VIALA a VERMOREL, 1901). Dokladem o stáří této odrůdy je i její často uváděná příbuznost s Vitis silvestris. podzim, kdy dochází ke střídání vyšších denních teplot a chladných nocí, což velmi výrazně přispívá k rozvoji odrůdově typických aromatických látek. Právě tato vlastnost proměnlivosti počasí je klíčovou charakteristikou „cool climate viticulture“.

Ampelografická charakteristika Vrchol mladého letorostu je hustě plstnatý, s načervenalým okrajem mladých lístků. List je středně velký, okrouhlý, nálevkovitý. Spodní strana listové čepele je středně hustě ochlupená. Povrch listové čepele je puchýřnatý, tmavozelený. Řapíkový výkrojek je slabě otevřený nebo překrytý. Hrozen je malý až středně velký, u základu třapiny s křidélkem. Uspořádání bobulí v hroznu je husté. Má špinavě červenou, šedočervenou nebo slabě oranžovou slupku. Slupka je sil-

ná a pevná. Dužnina má výrazně kořenité aroma. Bobule je malá kulatá až slabě oválná. Jednoleté dřevo je hnědé až červenohnědé. Odrůda má krátká internodia.

Pěstitelské vlastnosti Tramín, podobně jako Sauvignon, není automaticky vhodný na všechny viniční tratě v České republice. Sice by pravděpodobně na většině lokalit dosáhl dostatečnou cukernatost, ale u Tramínu jde především o aromatický projev a ten je velmi úzce vázaný na kvalitní „terroir“. Při zcela nových výsadbách Tramínu je proto vhodné vycházet ze skutečnosti, zda se někdy v minulosti Tramín na dané lokalitě pěstoval a s jakými výsledky´.

Požadavky Tramínu červeného na pěstitelskou polohu jsou proto velmi vysoké. TraFoto J. Halady

Rovněž v Čechách a na Moravě se tato odrůda historicky pěstuje. Pěstování Tramínu je spojené s určitými lokalitami, kde se této odrůdě velmi dobře daří a poskytuje vína s vynikajícím aromatickým projevem. Díky jeho stáří existuje u Tramínu rovněž velmi velká klonová variabilita.

Ve vinicích je možné najít hrozny s oranžově zbarvenou slupkou, nebo špinavě červenou slupkou, případně jiné přechodné typy.

Dále je možné pozorovat také různou hustotu hroznu od velmi hustých hroznů, až po volněji uspořádané typy. Již při porovnání hroznů s různě zbarvenou slupkou ve vinici je možné pozorovat výraznou proměnlivost v aromatickém projevu. V hroznech se objevují tóny banánu, citrusových plodů, ananasu, jablka, hrušky, kdoule, jasmínu, růže, další květinové a výrazně kořenité tóny. V aromatu Tramínu se vyskytují aromatické látky, které se vyskytují také v plodu „lychee“. Velmi velká klonová variabilita vyústila také ve vytvoření dvou základních typů klonů: Tramínu a Gewürztraminer (Tramín kořenný). Tramín proto není vhodné vysazovat do monoklonálních výsadeb. Ve výsadbě vytvořené z jednoho klonu, se velmi obtížně vytváří komplexní charakter Tramínu. Vždy bude vínu něco chybět, buď bude převažovat ovocný nebo výrazně kořenitý typ. Z pohledu získání komplexního odrůdového vína je proto důležitá výsadba více klonů do jedné výsadby a nejlépe kombinace klonů Tramínu a Gewürztraminer. Klonový sortiment v České republice a Evropě je velmi bohatý a je proto z čeho vybírat. Nové klony Gewürztraminer se v posledních letech objevují v Německu a také Alsasku (INRA Colmar).

Tramín je také velmi vhodnou odrůdou pro pěstování v podmínkách „cool climate viticulture“, kam patří také vinice v České republice. Podmínky chladného vinohradnictví jsou typické nižšími teplotními charakteristikami, oproti jižněji položeným vinařským oblastem. Charakterizuje je však také dlouhý

1 Tramín červený – hrozen a list

2 Tramín červený – list

mín vyžaduje polohy chráněné před větrem a zejména v době kvetení vyžaduje dostatek tepla. V opačném případě může docházet ke sprchávání květenství. Pěstování v horších polohách je špatné, z hlediska horšího odkvětu a nižší kvality hroznů. Nejvhodnější jsou jižní a jihovýchodní svahovité expozice, protože v ranních hodinách dochází k rychlejšímu osychání keřů a kvalitnějšímu opylení květenství. Lokalita by měla mít velmi kvalitní oslunění v průběhu celého dne.

Mělo by se jednat jednoznačně o dobře exponované svahovité stanoviště. Mělo by být charakteristické „dlouhým podzimem“ potřebným pro kvalitní vyzrálost hroznů Tramínu.

Vyžaduje hluboké, lehce záhřevné a úrodné půdy. Nejlepší jsou hlinité půdy s nízkým obsahem vápníku. Na zvýšený obsah vápníku v půdě je odrůda citlivá a trpí chlorózami. Nejsou vhodné mělké a suché půdy, na nichž mají keře slabý růst a velmi rychle degenerují.

V nejteplejších lokalitách dozrává Tramín už koncem září. Obvykle však sklizeň probíhá v průběhu měsíce října.

Odolnost Tramínu k zimním mrazům je dobrá. Vyzrálost dřeva závisí i na lokalitě a půdních podmínkách, ve kterých je možnost dlouhého teplého podzimu a optimální vyzrálosti jednoletého dřeva.

Tramín má vysokou citlivost na napadení padlím révy. Velmi významná je ochrana před i po kvetení. Odolnost k plísni révy je střední. Velmi nebezpečné může být napadení zálistků a tím snížení asimilační plochy keře. Odolnost k šedé hnilobě je dobrá.

Velmi významné jsou v tomto směru kvalitně provedené zelené práce. Při neharmonické výživě a nadměrném zahuštění keřů se může projevit fyziologické vadnutí třapiny.

Je citlivý na chlorózy z nadbytku vápníku.

Doporučované zatížení pro tuto odrůdu je 6–8 nebo 8–10 oček na m2. Zatížení závisí na plodnosti klonového materiálu. Některé klony mají o něco větší hrozen a vyšší násadu a u takových klonů může být potom zatížení nižší. Ideálním pěstitelským tvarem je střední a vysoké vedení s řezem na dlouhé plodné dřevo. Odrůda nevyžaduje regulaci násady hroznů v době vegetace. Dostatečná je regulace provedená zimním řezem. Odstra-

3 Tramín červený – pupen

ňují se pouze zálistkové hrozny, i když v teplých lokalitách by mohly tyto hrozny sloužit jako „kyselinová rezerva“.

Velký význam mají u Tramínu červeného zelené práce, protože se jedná u odrůdu s velmi hustým olistěním keřů. Prosvětlení keřů může nastat již při podlomu. Odrůda má krátká internodia a tím pádem i hustý keř. Proto můžeme některé letorosty při podlomu odstranit a tím keř prosvětlit a provzdušnit. Tramín červený poměrně hojně obrůstá ze starého dřeva. Čištění kmínků je proto velmi významné.

Z pohledu nepřímé ochrany k houbovým chorobám je velmi významné vylamování zálistků v zóně hroznů již v termínu po kvetení révy vinné. V rámci odlistění zóny hroznů odstraňujeme 1–2 listy. Tento zásah však nesmí vyvolávat nadměrné snížení obsahu kyselin. Vhodný by byl proto termín okolo zaměkání bobulí.

Podnož Kober 5 BB je méně vhodná pro tuto odrůdu, vzhledem k jejímu bujnému růstu a nebezpečí sprchávání květenství.

Dobrou afinitu vykazuje tato odrůda s podnožemi Teleki 5 C a SO 4. Vhodná je rovněž podnož Kober 125 AA, která velmi pozitivně ovlivňuje kvalitu hroznů.

Sklizeň hroznů probíhá na základě cukernatosti, obsahu kyselin, hodnoty pH moštu a aromatického charakteru odrůdy. Velmi důležitý je vzájemný vztah titrovatelných kyselin a hodnoty pH moštu. Hodnota pH moštu je velmi důležitá, aby bylo možné vyrobit aromaticky výrazné víno. Při vyšší hodnotách pH se zhoršuje aromatický charakter Tramínu a mošt je citlivější na mikrobiální napadení, které může také působit velmi negativně. Při sklizni by se v hroznech neměly vyskytovat hořké látky. Obsahu kyselin by se měl pohybovat mezi 6–7,5 g/l a pH moštu by nemělo výrazně překračovat hodnotu 3,3. V opačném případě je vhodné upravit před kvašením hodnotu pH, pomocí přikyselení kyselinou vinnou.

Enologické vlastnosti Tramín je určený především pro výrobu přívlastkových vín. Vždy je třeba počítat s harmonizací obsahu zbytkového cukru.

Nejsou vhodná vína suchá s vysokým alkoholem.

Foto P. Pavloušek

Vinařský obzor (3/2010) 107

Foto P. Pavloušek

Foto P. Pavloušek

Vinohradnictví

4 Tramín červený – vrchol letorostu

Technologie zpracování hroznů by měla být velmi šetrná k hroznům a maximálně precizní, aby se zamezilo extrakci látek způsobujících hořké chuťové tóny a jejich následujícímu projevu ve víně.

Hrozny je možné zpracovávat několika různými technologiemi. U Tramínu se často využívá výrazně reduktivní technologie výroby vína. U moštu se potom aplikuje technologie enzymů a chladného kvašení.

Vína jsou sice výrazně aromatická, ale kratší v chuti i životnosti. Vína vyráběná výrazně reduktivní technologií mají větší potřebu použití oxidu siřičitého.

U Tramínu červeného je také velmi významné provedení krátkodobé macerace při řízených teplotách, které napomůže lepší extrakci aromatických a chuťových látek.

Dlouhá, několikadenní macerace, bez řízení teploty vede k vysoké extrakci barviv, hořkých chuťových tónů a následnému zhoršení kvality vína. Tato technologie výroby vína u Tramínu by měla směřovat i směrem dosažení vysokého extraktu ve vínech. Je proto vhodné pouze jemné odkalení, aplikace čisté kultury kvasinek a kvašení při teplotách okolo 20 °C. Vhodnou technologií je také výroba vína zráním na „jemných kalech“. Tato technologie napomáhá zjemnění a příjemnému zakulacení chuti a zvýšení extraktu vína.

Využití odrůdy a kvalita vína Tramín je odrůdou pro vína všech jakostních kategorií a především pro odrůdová vína.

U vyšších kvalitativních stupňů vín je potřeba harmonizace zbytkového cukru ve víně.

Vína jsou výrazně aromatická s ovocnými tóny, které mohou připomínat tropické plody. Vůně je příjemně kořenitá a květinová, s tóny růží a fialek. Velmi významný je svěží obsah kyselin. Podstatou kvalitního Tramínu je plná chuť. Významný je i vzájemný vztah aroma, obsahu alkoholu a zbytkového cukru.

Použitá literatura PAVLOUŠEK, P., 2007: Encyklopedie révy vinné.

Computer Press Brno, 320 str. ISBN: 978-80-2511704.

VIALA, P., VERMOREL, V., 1901: Ampelographie.

Tome II. Mason et Cie, Paris.

108

Vinařský obzor (3/2010)

Vinohradnictví

Lubomír Glos Moravská Nová Ves

Cabernet Moravia Odrůda vznikla z křížení Zweigeltrebe x Cabernet Franc, které bylo provedeno v roce 1975. První sklizeň hroznů na většině semenáčů byla v roce 1979. Z nich se ukázal jako nejzajímavější semenáč M-43 a to jak po stránce pěstitelské, tak také kvality hroznů i vyrobeného vzorku vína. Na základě těchto výsledků došlo k intenzivnímu rozmnožování a vysazování na další stanoviště. Za celé toto období jsme získali dostatek výsledků a zkušeností s pěstováním a kvalitou vína této odrůdy.

Foto L. Glos

Foto L. Glos

2 Cabernet Moravia – keř

Foto L. Glos

4 Cabernet Moravia – letorost

Foto L. Glos

1 Cabernet Moravia – detail hroznu

Foto L. Glos

ní hroznů jsou trávovité, často připomínající zelené makovice, které se zvýrazní sířením na rmut, pak přechází přes vůni paprik k aromatickým složkám připomínajícím borůvky a černý rybíz. Víno vyrobené z dobře vyzrálých hroznů bývá velmi barevné, má nižší kyseliny a jemné třísloviny. U konzumentů nachází stále větší oblibu. Pokud mají vína možnost zrát na sudu, podstatně se zvyšuje jejich kvalita a prodlužuje uchovatelnost.

Na základě dosavadních zkušeností lze hodnotit odrůdu Cabernet Moravia jako vhodnou pro pěstování v těch nejteplejších polohách na Moravě. Obohacuje sortiment povolených modrých odrůd a nabízí možnost výroby zajímavých jakostních vín.

Odrůda je právně chráněna, množí ji a sazenice dodává firma Kraus, Mělník.

lením hroznů. Toto opatření je nejvhodnější provést v době začátku zaměkání. Redukce by měla být taková, aby konečná sklizeň byla v rozmezí 6–8 t/ha.

Všechna doporučená agrotechnická opatření vedou k uspíšení zrání, zvýšení cukernatosti, extraktu a k dobré fenolické vyzrálosti semen. Samozřejmě i co nejpozdnější sklizeň hroznů dává předpoklad k produkci suroviny na přívlastková vína. Množství barviva bývá každoročně vysoké i v horších letech nebo při velkých úrodách.

Kvalita vína bývá dosti rozdílná podle množství úrody, doby sklizně, polohy, kde byly hrozny vypěstovány a technologie zpracování. Aromatické složky vína jsou velmi podobné odrůdě Cabernet Franc a podstatně se mění, jak vyzrává hrozen. Z počátku zrá-

Cabernet Moravia je vitální a velmi plodná pozdní odrůda. Proto jsou pro ni nejvhodnější jen ty nejteplejší a nejjižnější polohy na Moravě. Lépe jí vyhovují chudší a sušší půdy, kde sklizně nejsou tak vysoké a je podstatně lepší kvalita. Množství hroznů a jejich kvalitu je možno do značné míry ovlivnit řezem.

Nejvhodnější a také nejúčelnější je řez na jeden kmínek a jeden tažeň. Cabernet Moravia má velkou autoregulační schopnost. Čím kratší řez provádíme, tím jsou hrozny větší a také jejich počet je na letorostech vyšší a dochází k podstatnému zvětšení bobulí.

Proto je vhodné tento systém doplnit redukcí počtu hroznů nebo jejich půlením. Pokud chceme získat hrozny na přívlastková vína, je nutno je zredukovat na 5–6 ponechaných na keři. Nejlepší kvality se dá dosáhnout pů-

3 Cabernet Moravia – mladá vinice

5 Cabernet Moravia – dozrávající hrozny

Vinohradnictví

Vinařský obzor (3/2010) 109

Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D. Mendelova univerzita, Zahradnická fakulta v Lednici, Ústav zahradnické techniky

Provozní náklady při kultivaci půdy Trvalé udržení půdní úrodnosti, včetně jejího osobitého charakteru, lze zabezpečit pouze pravidelnou a řádnou péčí.

Při zpracování půdy ve vinicích je proto nezbytné využívat všechny dostupné technologie využívající odpovídající mechanizační prostředky, které společně působí na udržení fyzikálních, chemických a biologických vlastností v příznivém stavu.

hmot, ale také pořizovací cenou nasazované techniky.

Ve výpočtech bylo uvažováno s ročním nasazením u traktoru na úrovni 600–1 000 hodin za rok, které odpovídá jeho využití v běžném vinohradnickému podniku (s plochou 10–15 ha plodných vinic). Rozsah ročního nasazení přípojných strojů byl

zadáván hodnotami 100–200 hodin za rok.

U traktoru byla cena zadávána na úrovni 1 154 000 Kč, u jednostranné výkyvné nožové sekce 50 000 Kč, u talířového podmítače 72 000 Kč, u radličkového kypřiče 37 000 Kč, u radličkového kypřiče s dvoustrannou výkyvnou sekcí 90 000 Kč a u hloubkového kypřiče 49 000 Kč. Cena nafty byla uvažoFoto archiv autorů

I když se neustále zvětšuje podíl technologií využívajících zatravněného meziřadí, má mechanická kultivace půdy v meziřadí i v příkmenných pásech ve vinohradnických technologiích nezastupitelné místo.

Rozsah a charakter prováděného kultivačního zásahu je vždy nutné přizpůsobit konkrétním půdním i klimatickým podmínkám daného stanoviště tak, aby v jeho důsledku nedocházelo k degradaci (poškození) půd.

Kultivační zásahy zahrnují likvidaci plevelů s rozrušením půdního škraloupu, hlubší prokypření půdy v meziřadí na podzim, ale také hloubkové kypření. Všechny tyto operace mají svůj technologický význam a jsou v našich podmínkách dostatečně technicky zajištěny dostupnými mechanizačními prostředky. Uživatelská praxe, praktikující vinohradníci a provozovatelé techniky každoročně kalkulují potřebu mechanizovaných prací a finanční náklady s nimi spojené. K tomu potřebují pokud možno objektivní informace o nákladech na stroje, vztažených na své ekonomické podmínky.

Na základě dlouhodobých výsledků (od roku 1998) ze sledování jednotlivých typů mechanizačních prostředků na Ústavu zahradnické techniky, které zahrnuje i stroje využívané při zpracování půdy v meziřadí a příkmenném pásu vinic, uvádíme aktualizované modelové výpočty provozních nákladů. Ty jsou provedeny pro nejčastěji využívané pracovní operace: kultivace meziřadí, kultivace příkmenných pásů, kultivace meziřadí společně s příkmennými pásy a hloubkové kypření. Pro lepší porovnání získaných hodnot byly náklady modelovány vždy pro stejný typ traktoru (NEW HOLLAND TN 75F – 56 kW) agregovaný s jednotlivými stroji. Pro výpočet nákladů bylo využito programu AGROTEKIS, do kterého byly zadávány nejdůležitější technické a ekonomické parametry. Výstupem je tabulka obsahující 18 nákladových položek pro různé provozní podmínky, které se mohou lišit velikostí obdělávané plochy, výkonností soupravy, spotřebou pohonných

1

Tabulka 1 Hodnoty provozních nákladů – výkyvná sekce Traktor NEW HOLLAND TN 75F–56 kW (1 154 000 Kč)

Výkyvná sekce nožová jednostr. CLEMENS (50 000 Kč)

Nasazení (h.rok-1)

Nákl. pevné (Kč.h-1)

PHM (Kč.h-1)

Ostat. var.

(Kč.h-1)

600

324

101

85

800

1000

243

194

101

101

Nasazení (h.rok-1)

Nákl. pevné (Kč.h-1)

Ostat. var.

(Kč.h-1)

100

84

38

200

42

100

Náklady – souprava celkem Náklady (Kč.ha-1) Náklady (Kč.h-1)

0,35 ha.h-1

0,40 ha.h-1

0,45 ha.h-1

632

1806

1580

1404

40

592

1691

1480

1316

84

38

566

1617

1415

1258

200

42

40

526

1503

1315

1169

100

84

38

533

1523

1333

1184

200

42

40

493

1409

1233

1096

100

116

110

Vinařský obzor (3/2010)

vána hodnotou 23 Kč za 1 litr paliva. Doba odepisování byla stanovena pro traktor i přípojné nářadí na úrovni 5 let. Osobní náklady obsluhy (řidiče) nejsou ve výpočtech zahrnuty.

Výsledkem výpočtů jsou hodnoty provozních nákladů strojních souprav vyjádřené v Kč na 1 hodinu nasazení soupravy a v Kč na 1 hektar provedené operace, které jsou souhrnně uvedeny v Tab. 1 až Tab. 5. Pro konkrétní podmínky pěstitele lze z těchto hodnot vybrat vždy tu nákladovou položku, která je nejlépe respektuje. To umožňuje stanovit náklady velmi objektivně. Minimální nákladová položka (údaj v tabulce podbarvený zeleně) odpovídá ideálním podmínkám a velké pěstitelské ploše, naopak maximální nákladová položka (údaj v tabulce podbarvený žlutě) odpovídá ztíženým podmínkám a malé pěstitelské ploše.

V Tab. 1 jsou stanoveny náklady na jednostrannou výkyvnou sekci. Její výkonnost podle délky řad, reliéfu terénu a stavu porostu dosahuje rozmezí 0,35–0,45 ha.h-1.

Pro tyto výkonnosti jsou s ohledem na ostatní podmínky vypočítány její provozní náklady. Např. pro vinohradnický podnik s menší plochou vinic (cca 5,0–10,0 ha) s dobrým stavem porostu a reliéfem terénu (výkonnost 0,45 ha.h-1) bude nákladovost 1 404 Kč.ha-1.

U většího vinohradnického podniku v podobných podmínkách bude výše nákladů dosahovat 1 096 Kč.ha-1. Naproti tomu větší vinohradnický podnik (cca 15,0–20,0 ha) provádějící navíc formu služeb, v reliéfu terénu i stavu porostu umožňujícím dosáhnout výkonnosti pouze 0,35 ha.h-1 dosáhne nákladů 1 409 Kč.ha-1. Z Tab. 1 vyplývá, že minimální nákladovost hodnocené výkyvné sekce je 1 096 Kč.ha-1 a maximální 1 806 Kč.ha-1 (pro menší plochy a nepříznivé podmínky).

K hektarovému nákladu je potřeba připočíst cenu lidské práce. Při výkonnosti 0,35 ha.h-1 to znamená započítat téměř 3 hodiny práce řidiče s jeho hodinovou sazbou.

V Tab. 2 jsou vypočítány náklady na soupravu traktor a talířový podmítač (záběr 1,80 m). Z tabulky je zřejmé, že minimální náklady dosahují hodnoty 662 Kč.ha-1 a maximální hodnoty 1 073 Kč.ha-1. Uvažovaná výkonnost 0,7–0,9 ha.h-1 je dána dobrou manévrovatelností a vyšší pracovní rychlostí soupravy.

V Tab. 3 jsou uvedeny vypočítané náklady pro kultivaci meziřadí (bez výkyvných sekcí) soupravou traktor a radličkovým kypřičem (záběr 1,80 m). Minimální náklady u této soupravy dosahují hodnoty 702 Kč.ha-1 a maximální hodnoty 1062 Kč.ha-1. Výkonnost 0,55–0,65 ha.h-1 vychází z opakovaných sledování a je dána horší manévrovatelností, ucpáváním kypřiče a pracovní rychlostí.

Tab. 4 uvádí náklady při kultivaci meziřadí s využitím traktoru a kultivátoru doplněného oboustrannou výkyvnou sekcí. Hodnoty výkonnosti zde budou výrazně ovlivněny

Vinohradnictví

Tabulka 2 Hodnoty provozních nákladů – talířový podmítač Traktor NEW HOLLAND TN 75F–56 kW (1 154 000 Kč)

Talířový podmítač U 239/4 (72 000 Kč)

Nasazení (h.rok-1)

Nákl. pevné (Kč.h-1)

PHM (Kč.h-1)

Ostat. var.

(Kč.h-1)

600

324

171

85

800

243

1000

194

171

Nasazení (h.rok-1)

Nákl. pevné (Kč.h-1)

Ostat. var.

(Kč.h-1)

100

121

50

200

61

100

Náklady – souprava celkem Náklady (Kč.ha-1) Náklady (Kč.h-1)

0,70 ha.h-1

0,80 ha.h-1

0,90 ha.h-1

751

1073

939

834

54

695

993

869

772

121

50

685

979

856

761

200

61

54

629

899

786

699

100

121

50

652

931

815

724

200

61

54

596

851

745

662

100

171

116

Tabulka 3 Hodnoty provozních nákladů – radličkový kypřič Traktor NEW HOLLAND TN 75F–56 kW (1 154 000 Kč)

Radličkový kypřič BRAUN Vario MZ 5 (37 000 Kč)

Nasazení (h.rok-1)

Nákl. pevné (Kč.h-1)

PHM (Kč.h-1)

Ostat. var.

(Kč.h-1)

600

324

85

85

800

243

1000

194

85

Nasazení (h.rok-1)

Nákl. pevné (Kč.h-1)

Ostat. var.

(Kč.h-1)

100

62

28

200

31

100

Náklady – souprava celkem Náklady (Kč.ha-1) Náklady (Kč.h-1)

0,55 ha.h-1

0,60 ha.h-1

0,65 ha.h-1

584

1062

973

898

30

555

1009

925

854

62

28

518

942

863

797

200

31

30

489

889

815

752

100

62

28

485

882

808

746

200

31

30

456

829

760

702

100

85

116

Tabulka 4 Hodnoty provozních nákladů – radličkový kypřič s oboustrannou výkyvnou sekcí Traktor NEW HOLLAND TN 75F–56 kW (1 154 000 Kč)

Radličkový kypřič + 2str. výkyvná sekce (90 000 Kč)

Nasazení (h.rok-1)

Nákl. pevné (Kč.h-1)

PHM (Kč.h-1)

Ostat. var.

(Kč.h-1)

600

324

134

85

800

243

1000

194

134

Nasazení (h.rok-1)

Nákl. pevné (Kč.h-1)

Ostat. var.

(Kč.h-1)

100

150

57

200

75

100

Náklady – souprava celkem Náklady (Kč.ha-1) Náklady (Kč.h-1)

0,50 ha.h-1

0,60 ha.h-1

0,70 ha.h-1

750

1500

1250

1071

60

678

1356

1130

969

150

57

684

1368

1140

977

200

75

60

612

1224

1020

874

100

150

57

651

1302

1085

930

200

75

60

579

1158

965

827

100

134

116

Tabulka 5 Hodnoty provozních nákladů – hloubkový kypřič Traktor NEW HOLLAND TN 75F–56 kW (1 154 000 Kč)

Hloubkový kypřič HKO–180 Vario (49 000 Kč)

Nasazení (h.rok-1)

Nákl. pevné (Kč.h-1)

PHM (Kč.h-1)

Ostat. var.

(Kč.h-1)

600

324

336

85

800

1000

243

194

336

336

Náklady – souprava celkem Náklady (Kč.ha-1)

Nasazení (h.rok-1)

Nákl. pevné (Kč.h-1)

Ostat. var.

(Kč.h-1)

100

84

34

200

42

100

Náklady (Kč.h-1)

0,35 ha.h-1

0,40 ha.h-1

0,45 ha.h-1

863

2466

2158

1918

39

826

2360

2065

1836

84

34

797

2277

1993

1771

200

42

39

760

2171

1900

1689

100

84

34

764

2183

1910

1698

200

42

39

727

2077

1818

1616

100

116

Vinohradnictví

Vinařský obzor (3/2010) 111

2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 Talířový podmítač

Radličkový kypřič

Výkyvná sekce

Kypřič + 2VS

Hloubkový kypřič

Typ mechanizačního prostředku max.

ny vysokou spotřebou pohonných hmot při této operaci. Poměrně nízká výkonnost je dána nízkou pracovní rychlostí. Minimální náklady u této soupravy (traktor + hloubkový kypřič se dvěma radlicemi) dosahují hodnoty 1616 Kč.ha-1, maximální náklady jsou 2 466 Kč.ha-1.

Graf 1 znázorňuje srovnání minimálních a maximálních hodnot provozních nákladů u hodnocených souprav.

Z výpočtů a srovnání nákladů vyplývá řada skutečností: Foto archiv autorů

stavem porostu a terénními podmínkami, stejně jako zkušenostmi řidiče. Uvažované hodnoty představují průměr z více měření.

Minimální náklady u této soupravy dosahují hodnoty 827 Kč.ha-1 a maximální hodnoty 1 500 Kč.ha-1. Při obdobné výkonnosti jako u samostatného radličkového kypřiče je vyšší nákladovost zdůvodněna vyšší spotřebou pohonných hmot a vyšší pořizovací cenou stroje (90 000 Kč).

Hodnoty nákladů na hloubkové kypření uvedené v Tab. 5 jsou významně ovlivně-

3

4 Foto archiv autorů

2

Foto archiv autorů

min.

5

Foto archiv autorů

Provozní náklady (Kč.ha-1)

3 000

Foto archiv autorů

– nákladovost na provedení kultivace pomocí radličkového kypřiče a talířového podmítače je srovnatelná, ve prospěch talířového nářadí ale hovoří praktické dopady provedeného zásahu – možnosti snižování nákladů spočívají ve snížení spotřeby pohonných hmot, tzn. ve včasném provedení operace (dosažení vyšší výkonnosti a nižší spotřeby pohonných hmot, dobrý technický stav nářadí) – celkové náklady za dobu vegetace určuje počet zásahů, který v zásadě nelze příliš snižovat, běžně 3–4 kultivační zásahy, hloubkové kypření cca jednou za 3 roky (i když při současném stavu půdy by bylo žádoucí provádět zásah každoročně) – slučování operací je významným úsporným opatřením, v případě kultivace meziřadí je to současná kultivace příkmenného pásu příslušným kultivátorem. Čísla hovoří jednoznačně a navíc je dosaženo snížení pojezdů – veškeré náklady jsou významně zatíženy odpisy traktoru, tato hodnota závisí na ročním nasazení traktoru, které je vyšší u větších celků.

S ohledem na rostoucí zájem uživatelů techniky o problematiku nákladovosti budou této tematice věnovány i další příspěvky s cílem vyčíslit nákladovost i pro ostatní pracovní operace.

Pozn.: uvedený příspěvek byl přednesen mj. na vinohradnickém semináři v Kobylí v lednu 2010.

Graf 1 Minimální a maximální hodnoty provozních nákladů u hodnocených souprav vyjádřené v Kč.ha-1

6

112

Vinařský obzor (3/2010)

Vinohradnictví

Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Ústav vinohradnictví a vinařství, Mendelova univerzita

Rezistence révy vinné – část 2.

Ontogenetická rezistence u révy vinné Ontogenetická rezistence představuje zvýšení schopnosti rostlinného pletiva nebo celé rostliny odolávat infekci patogena v průběhu jejich stárnutí. Tento typ rezistence se projevuje proti virovým, bakteriálním a houbovým patogenům (PANTER a JONES, 2002, DEVELEY-RIVIERE a GALIANA, 2007, DRY aj., 2010). Ontogenetická rezistence je velmi významná pro ochranu révy vinné proti houbovým chorobám v praktickém vinohradnictví.

Vzájemné působení mezi patogeny a jejich hostitelskými rostlinami je dynamické a souvisí se změnami v citlivosti k chorobám na úrovni celé rostliny, určitých orgánů a nakonec i jednotlivých pletiv. Základní termíny využívané k popisu tohoto děje jsou „rezistence ve vztahu ke stárnutí“, „rezistence dospělé rostliny“ nebo „ontogenetická rezistence“ (GEE aj., 2008).

Ontogenetická rezistence nevede k imunitě, ale úroveň rezistence, která se vyvíjí během stárnutí rostliny nebo rostlinného pletiva může významně ovlivňovat závažnost choroby a může dokonce umožnit rostlině, že se vyhne infekci.

Pochopení mechanismů ontogenetické rezistence a její soulad s různými podmínkami umožňuje lépe předpovídat její konečný vliv na postup choroby a tím lépe aplikovat přístupy k ochraně proti houbovým chorobám. Přesné vysvětlení ontogenetické rezistence dovoluje optimalizovat použití fungicidů, a zacílit je na období vyšší citlivosti rostliny k houbovému patogenu.

Pochopení mechanismů této rezistence a jeho dopad na rozvoj houbového patogena pomáhá v předpovídání epidemií v polních podmínkách (FICKE aj., 2002).

1. Ontogenetická rezistence u padlí révy (Erysiphe necator) Napadení padlím révy se může objevovat již na začátku vegetačního období. Vyšší četnost napadení se však projevuje výrazněji na hroznech, nežli na listech. Kolonie padlí révy na nově vytvořených listech mladých letorostů poskytují zdroj inokula pro pozdější infekce na hroznech (GADOURY aj., 2001).

U padlí révy (Erysiphe necator), poté co dojde k tvorbě apresoria jsou prvními bariérami, které musí patogen překonat, kutikula a buněčná stěna (FICKE aj., 2002).

FICKE aj. (2002), GADOURY aj. (2001), STARK-URNAU a KAST (1999) uvádějí, že bobule u Vitis spp. a odrůd Vitis vinifera jsou vysoce citlivé na padlí révy od začátku kvetení do asi 2–3 týdnů po kvetení.

DELP (1954) označuje tloušťku kutikuly nebo cukernatost v bobulích jako možný obranný mechanismus proti padlí révy.

Bobule jsou citlivé k padlí dokud cukernatost nedosáhne 8°Brix a vytvořené kolonie mohou přetrvávat a sporulovat, dokud není dosaženo 15°Brix.

Důvodem pro zvýšení rezistence bobulí k padlí révy mohou být faktory způsobující ontogenetickou rezistenci, jako jsou zesílení tloušťky kutikuly bobule nebo buněčné stěny, nebo také thaumatin a chitináza (FICKE aj., 2004).

GADOURY aj. (2001) zjistili, že bobule odrůdy Concord (Vitis labruscana) se staly rezistentní k padlí révy přibližně 2 týdny po kvetení, tzn. dlouho předtím nežli začíná hromadění cukrů.

GEE aj. (2008) také zjistili, že u Vitis rupestris ontogeneticky rezistentní bobule významně brzdí tvorbu haustórií a sekundární růst hyfových vláken.

Ontogenetická rezistence k padlí révy se silně projevila přibližně 3-4 týdny po kvetení a postup choroby, měřený jako procento viditelně kolonizovaného povrchu bobule klesal. Na druhé straně, bobule inokulované v tuto dobu nebyly bez příznaků choroby v době sklizně, ale byly na nich vytvořeny rozptýlené a makroskopicky ne-

viditelné kolonie padlí révy (GADOURY aj., 2003).

Takové kolonie padlí révy mohou vytvářet náchylnost bobulí mnoha odrůd k šedé hnilobě, což může vést k rozvoji vysoké populace mikroorganismů, které mohou nežádoucím způsobem ovlivňovat kvalitu vína (GADOURY aj., 2000).

GADOURY aj. (2001) konstatují, že vývoj ontogenetické rezistence není spojený s akumulací cukrů v bobulích, ale vyskytuje se dlouho předtím, nežli začíná akumulace cukrů.

Také vysoké letní teploty ve spojení se suchem mají škodlivý vliv na rozvoj závažné infekce padlím révy. Nízká relativní vlhkost snižuje klíčivost konídií a teploty nad 35 °C aktuálně ničí část kolonií padlí révy na listech (CHELLEMI a MAROIS, 1991, DELP, 1954, MAGAREY aj., 1997, GADOURY aj., 2001).

Z uvedených skutečností jasně vyplývá fakt, že s postupujícím vývojem bobulí klesá jejich citlivost k významným infekcím padlí révy. Tento poznatek je možné velmi dobře uplatnit v praktické ochraně révy vinné proti padlí révy. Ve fází nízké ontogenetické rezistence a počátcích vývoje bobule je třeba věnovat padlí révy velkou pozornost.

2. Ontogenetická rezistence k plísni révy (Plasmopara viticola) Plasmopara viticola napadá rostlinná pletiva pronikáním přes průduchy, které se však na bobulích stávají nefunkční, jakmile se přeměňují na lenticely (BERNARD, 1977, BESSIS, 1972).

Ve vinohradnictví obecně platí 3 důležité zásady vzniku primární infekce plís-

3. Ontogenetická rezistence k šedé hnilobě hroznů révy (Botrytis cinerea) Epidemický rozvoj Botrytis cinerea ve vinici je iniciovaný primární infekcí mladých vegetativních částí révy konidiemi z přezimujícího stádia (ELMER a MICHALLIDES, 2004).

Sekundární infekce, která vede většinou k napadení bobulí se může vytvářet na květenstvích nebo stopkách bobulí a může latentně přežívat až do zaměkání bobulí (PEZET aj., 2004).

Vývoj epidemie je velmi závislý na podmínkách prostředí, zejména podnebí a mikroklimatu keře (FERMAUD aj., 2001).

Mezi základní morfologické a anatomické charakteristiky hroznů spojené s rezistencí k šedé hnilobě hroznů révy jsou tloušťka slupky bobule a počet vrstev buněk ve slupce (SARIG aj., 1998), hustota buněk ve slupce (PRUDET aj., 1992), tloušťka kutikuly bobule a obsah vosku (HILL aj., 1981, MAROIS aj., 1986, PERCIVAL aj., 1993), hustota bobulí v hroznu (VAIL a MAROIS, 1991) a počet pórů nebo mikroskopických trhlin ve slupce bobule (BLAICH aj., 1984, EIBACH, 1994).

Rezistence k šedé hnilobě je proto výsledkem mnoha vlastností bobule a nemůže být připisovaná pouze jednomu faktoru (GABLER aj., 2003).

Z pohledu rezistence je důležitý počet pórů na povrchu bobule. Rezistence k šedé hnilobě se zvyšuje se snížením pórovitosti

1 Napadení plísní révy v začátku zaměkání

Foto P. Pavloušek

ně révy: letorosty delší nežli 10 cm, srážky vyšší nežli 8–10 mm a teplota vyšší než 10 °C (KENNELLY aj., 2007).

NAKAGAWA aj. (1980) zjistili různou citlivost u jednotlivých orgánů révy vinné. Interspecifický hybrid „Chancellor“ vykazuje vysokou citlivost plodů k plísni révy, ale listová plocha je téměř imunní. Naproti tomu odrůda „Delaware“ má velmi citlivé listy, ale plody bývají napadené velmi zřídka.

KENNELLY aj. (2005) uvádějí, že květenství jsou nejcitlivější na napadení plísní révy před nebo v průběhu kvetení u mnoha odrůd. Po ukončení kvetení jsou bobule vysoce citlivé a podporují vysokou úroveň sporulace. Květenství infikovaná před kvetením nebo v průběhu kvetení a hrozny infikované do 7 dnů po kvetení mohou potenciálně vytvářet vysoké množství sporángií po dobu několika týdnů. Po přeměně průduchů v lenticely může docházet k infekci plísní révy na bobulích přes stále citlivé stopečky bobulí.

Ontogenetická rezistence k plísni révy na bobulích není tak výrazná jako u padlí révy.

Pozdní infekce bobulí před zaměkáním, které se i v našich vinicích v posledních letech objevily, se mohou rozšiřovat přes stopečky bobulí. Tato skutečnost proto klade větší pozornost na ochranu, zejména proti primárním infekcím a postup cestou snižování možností sekundárních infekcí.

Vinařský obzor (3/2010) 113

Foto P. Pavloušek

Vinohradnictví

2 Vývoj padlí na bobulích

slupky bobule (BLAICH aj., 1984, EIBACH, 1994).

Rezistence bobule k infekci závisí na kutikule a obsahu vosku, právě tak jako na struktuře buněčné stěny a složení slupky bobule (MLIKOTA-GABLER aj., 2003, VORWERK aj., 2004).

HOLOWAY (1969) a EIBACH (1994) uvádějí, že větší množství vosku na povrchu bobule zvyšuje odpuzování vody a tím dochází ke zhoršení přilnavosti patogena ke kutikule. V této souvislosti dále RIBEREAU-GAYON aj. (2000) uvádějí, že americké Vitis spp. mají tloušťku kutikuly od 4µm (V. rupestris) až po 10µm (V. coriacea) a tím mají i vyšší rezistenci bobulí nežli u odrůd Vitis vinifera s tloušťkou kutikuly 1,5–3,8 µm.

Kompaktnost hroznu ukazuje zvýšení citlivosti bobule k Botrytis cinerea díky ovlivnění morfologie slupky a mikroklimatu bobule (FERMAUD aj., 2001).

Infekce Botrytis cinerea je závislá na vývoji rezistence bobule v průběhu vývoje bobule, to je na vývoji ontogenetické rezistence, zejména na úrovni slupky. Před a v začátku zaměkání bobulí nejsou bobule citlivé na napadení patogenem. V nezralých bobulích mohou být organické kyseliny dokonce toxické pro patogena. Citlivost nepoškozených bobulí k šedé hnilobě se zvyšuje od fáze „vybarvování hroznů“ směrem ke zrání bobulí (DEYTIEUX-BELLEAU aj., 2009).

Ontogenetická rezistence je velmi důležitá pro praktické vinohradnictví. Zejména v případě padlí révy mohou být tyto znalosti důležité pro praktickou ochranu. Na tento typ rezistence úzce navazuje rezistence spojená s tvorbou sekundárních metabolitů, která bude popsaná v poslední části pojednání o rezistenci. »

Doporučená literatura je k dispozici u autora

114

Vinařský obzor (3/2010)

Vinohradnictví

Intervitis-Interfructa 2010

1 Ochutnáte víno i ovocné šťávy

Technika pro obdělávání a sklizeň bude též soustředěna v pavilonu 1, který se nachází hned vedle východní vstupní brány. Novinkou bude zvláštní expozice v tomto prostoru zasvěcená boji proti krupobití – speciální sítě a ochranná zařízení ukáží zemědělcům poslední pokroky v oblasti ochrany vinic a sadů před škodami způsobenými kroupami. Pavilony 3 a 5 zase nabídnou zpracovatelskou, plnící a obalovou technologii. Kdo se bude zajímat o obchod a organizaci, ten zajde do pavilonu 7. Zde bude také pod taktovkou Německé vinařské akademie (DWA) probíhat jeden z doprovodných programů IV/IF - „WINEinMODERATION“ – kampaň propagující umírněnou konzumaci vína jako součást preventivních opatření v rámci boje proti alkoholismu. V Pavilonu 7 též bude fórum “Víno a architektura” a uskuteční se zde

několik degustačních workshopů, které řadě profesionálů zodpoví otázky týkající se vlivu pěstebního systému na chuť vína, vlivu mikroflóry fermentace nebo vlivu výše alkoholu na chuťový projev vína. K ochutnání bude asi 250 vín.

A není možné opominout vítěze soutěže Cena za inovaci, kteří se sejdou v pavilonu 7 a představí svá technická vylepšení, kterým ohromili porotu. Sešlo se celkem 65 novinek z 8 zemí, z nichž porota složená z mezinárodně uznávaných odborníků z oblasti zemědělské techniky vybrala 34 a ty ocenila.

Nové stuttgartské výstaviště bylo otevřeno v roce 2007 a pro mnohé není jen symbolem moderního expozičního areálu, ale též nejpůsobivějším veletržním komplexem v Evropě vůbec – zaujme jak svojí snadnou dostupností, tak jednoduchou, praktickou a přitom vkusnou architekturou.

Poslední březnový týden se Německo stane vinařským centrem Evropy – od 21. do 23. 3. se odehraje v Dusseldorfu veletrh vín a destilátů PROWEIN a hned od 24. do 28. 3. ve Stuttgartu INTERVITIS/INTERFRUCTA 2010. (ss) »

Více na www.intervitis-interfructa.de nebo www.dwv-online.de/kongress

Foto archiv autora

Asi nejvýznamnějším doprovodným programem IV/IF bude Kongres, jehož zahájení se bude účastnit též prezident OIV Yves Bernard, Mireia Torres ze stejnojmenného Katalánského vinařského impéria a také např.

Prof. Klaus Töpfer, bývalý vedoucí odboru životního prostředí OSN a současný zakládající ředitel Institutu studií udržitelnosti.

Německý svaz vinařů spolu s partnerskými spoluorganizátory z oblasti ovocnářství a nápojového průmyslu, stejně jako celý Kongres razí heslo: KVALITA, UDRŽITELNOST, OBCHOD: směřujeme síly k inovaci.

Veletrh IV/IF se bude konat ve dnech 24. až 28. března na zbrusu novém výstavišti ve Stuttgartu, hned vedle letiště. Organizátoři, Svaz německých vinařů a Messe Stuttgart dle odhadů očekávají více než 600 vystavovatelů a zhruba 40 tisíc odborných návštěvníků ze všech koutů světa. Mnohobarevný výběr vystavovatelů zahrnuje např.: Agco, Alcan, Amorim, BASF, Begerow, Bucher Vaslin, Claas, Clemens, Dexheimer, Defranceschi, Della Toffola, Erbslöh, EuroCave, Filtrox, GEA, Westfalia, Grégoire, KHS, Krones, Max Holder, Nomacork, New Holland, Pall, Pellenc, Radix, Rieger, Robino&Galandrino, Sartorius, Scharfenberger, Speidel, TMCI Padovan, Tonnellerie Radoux, Velo, Viking, Voestalpine, ZG Raiffeisen, Zork and Zwiesel Kristallglas.

Největší počet vystavovatelů bude samozřejmě již tradičně z Německa, druhou nejpočetnější zemí bude v závěsu Itálie, Francie, Rakousko, Švýcarsko a Slovinsko. Mezi nováčky vystavujícími bude též např. Česká republika, Indie, JAR a Srbsko. V době uzávěrky tohoto vydání bylo zřejmé, že nejméně 30% vystavovatelů bude pocházet ze zahraničí a to z celkem 28 zemí. Výstavní expozice celého IV/IF budou letos zahrnovat více než 60 tis. m2 plochy.

V pavilonu 9 budou probíhat již tradiční a návštěvnicky vděčné demonstrace viniční a sadařské techniky. Podle počasí bude každý den ve 14 hod. zahájeno předvádění mechanizace do vinic a sadů na otevřeném prostranství. Diváci shlédnou poslední vývoj techniky v oblasti zelených prací, obdělávání půdy, ochrany a ošetřování rostlin a sklizňové techniky a příslušenství. Stroje a vybavení jsou kompatibilní s posledními novinkami z řad speciálních traktorů na trhu, takže se mají odborní návštěvníci na co těšit.

Foto archiv autora

Organizátoři mezinárodního vinařského veletrhu INTERVITIS/INTERFRUCTA (IV/IF) chtějí ukázat podujetí opravdu v nejlepším světle. Kromě jiného bude 24. března zahajovací ceremoniál otvírat německá kancléřka Angela Merkel.

2 I zájemci o nové sudy budou na IVIF uspokojeni

Vinohradnictví / Inzerce

Vinařský obzor (3/2010) 115

TECHAGRO 2010: nejen biomasa Trojice mezinárodních veltrhů TECHAGRO, ANIMAL VETEX a SILVA REGINA se letos v areálu brněnského výstaviště uskuteční ve dnech 21.–25. března. Odborným návštěvníkům z řad zemědělců nabídnou nejnovější technologie, výrobky a služby pro zemědělství, lesnictví, chovatelství, veterinářství a zpracování biomasy. „Doprovodný program Energetické využití biomasy je cíleně orientován k využití především českými farmáři, pracovníky zemědělských podniků, podniků odpadového hospodářství, příslušnými pracovníky orgánů státní správy a samosprávy obcí, měst a regionů, ale inspirativní může být i pro pracovníky agrárního a environmentálního segmentu strojírenství, souvisejících služeb, výzkumu a vývoje a všechny další, kteří se o problematiku obnovitelných zdrojů energie a energetického využití biomasy zajímají,“ uvedl pro společnost Veletrhy Brno jeden z garantů programu, prof. Ing. Jan Mareček, DrSc., vedoucí Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. (ss) Více informací na www.techagro.cz inzerce©

»

inzerce©

národních konzultací pod společným názvem „Energetická soběstačnost regionu“. Zahraniční odborníci z Rakouska, Německa, Česka a Slovenska se na společném fóru pokusí vyměnit si zkušenosti a inspirovat se navzájem z již realizovaných projektů pro řešení optimalizace komplexního využití obnovitelných zdrojů energie na úrovni regionů. Fórum proběhne 22. března, v dalších dnech bude program rozdělen na lesnickou a zemědělskou část. V první z nich zazní např. téma zdroje dendromasy pro energetické účely, porovnání cen tepla a ostatních energií či příkladová studie provozu regionální kotelny. V zemědělské části půjde o diskutované téma využití bioplynových stanic, kompostování i pěstování fytomasy pro energetické účely. Důraz bude kladen na reálnou životaschopnost projektů a jejich kladnou ekonomiku.

inzerce©

Brněnský veletržní areál bude zcela zaplněn, včetně nejmodernějšího pavilonu P. Pětidenní zemědělský svátek přinese nabídku několika set firem. Odborní návštěvníci se budou moci zúčastnit zajímavých doprovodných programů, plných nových užitečných informací. Rozsah veletržních expozic se přiblíží rekordu z roku 2008, tedy plocha je předpokládána kolem 60 tis. m2. Samozřejmě největší podíl z této plochy tvoří klasika Techagra – široká nabídka zemědělské mechanizace.

Nosným tématem letošního ročníku Techagra bude bezesporu biomasa. Její problematika jako alternativního a obnovitelného zdroje energie zaujme nejen tuzemské farmáře, ale též zástupce obcí. Tématika biomasy je na brněnských agrárních veletrzích již tradicí, tentokrát však bude mít formu mezi-

116

Vinařský obzor (3/2010)

Vinohradnictví – komerční prezentace

Více nocí klidného spánku Nástupy infekcí peronospory, opakující se každoročně s větší či menší intenzitou, připravují většině pěstitelů révy řadu bezesných nocí.

Proti peronospoře s novinkou Nový fungicid určený k boji proti peronospoře se jmenuje Profiler. Obsahuje účinné látky fluopicolide a fosetyl-Al ve formě vodorozpustných granulí.

Fluopicolide je novinkou mezi účinnými látkami a představuje prvního zástupce nové chemické skupiny acylpicolidů. Působí translaminárně a vykazuje preventivní, kurativní a antisporulační účinek. V rostlině je redistribuován xylémem. Na úrovni houbových buněk specificky působí ve více fázích vývojového cyklu patogena, a to do několika minut po aplikaci. Má silný účinek na uvolňování a mobilitu zoospór, ovlivňuje také jejich klíčení. Zasahuje i do procesu sporulace a inhibuje růst mycelia uvnitř rostlinných pletiv. Do spektra účinnosti fluopicolide patří široké spektrum houbových patogenů třídy Oomycetes, zejména Plasmopara viticola, Phytophthora infestans, Pseudoperonospora humuli, Peronoplasmopara cubensis, Peronospora destructor, různé druhy Pythium a další.

Fosetyl-Al je dlouhodobě ověřená systémová účinná látka, která se řadí do skupiny ethylfosfonátů. Rostliny ji přijímají jak nadzemními částmi, tak i prostřednictvím kořenů. Uvnitř rostlin se pak fosetyl-Al akropetálně a bazipetálně postupně rozvádí pomocí xylému a floému. Mechanismus účinnosti je založen na přímém působení vůči patogenu inhibicí klíčení spór, omezením rozvoje mycélia a sporulace a na nepřímém působení pomocí stimulace obranyschopnosti rostliny. Fosetyl-Al je optimální použít preventivně v době aktivního růstu, kdy ochrání i nově přirůstající části révového keře. Účinkuje proti houbám z třídy Oomycetes, zejména Plasmopara spp., Peronospora spp., Phytophthora spp., Pythium spp.

Foto archiv autora

Obzvláště nebezpečná jsou časná napadení, při nichž dochází k poškození květenství a mladých hroznů. Infekce v tomto období bezprostředně ohrožují samotnou úrodu.

Neméně významné je ovšem i silné napadení listů, zpočátku identifikovatelné známými žlutozelenými olejovými skvrnami. V jeho důsledku dochází následně k redukci asimilační plochy, což se projeví výrazným snížením množství a jakosti sklizně.

Ilustrativní foto

aj. Působí také proti některým bakteriózám, např. Erwinia amylovora.

Aplikační doporučení Profiler doporučujeme aplikovat výhradně preventivně v době aktivního růstu rostlin, nejpozději do počátku zaměkání bobulí. Působí spolehlivě na listech i hroznech révy. Při dávkování je nutné zohlednit vývojovou fázi révy a aktuální infekční podmínky. V případě aplikací do začátku kvetení (do BBCH 61) je plně dostačující dávka 1,5 kg/ha. Pro následující vývojové fáze, tzn. od začátku kvetení do období počátku zaměkání (BBCH 61-81) doporučujeme aplikační dávku v rozpětí 2,25-3 kg/ ha. Použití dolní hranice uvedeného dávkovacího rozpětí je možné za podmínek nižšího infekčního tlaku. Dávka na úrovni 2,5-3 kg/ha je pak vhodná do situace vysokého infekčního tlaku plísně révy. Při aplikaci dávky 3 kg/ha přípravek současně vykazuje vedlejší účinnost proti šedé hnilobě, což je vhodné využít především při ošetření v období dokvétání nebo v období počátku zapojování hroznů. Profiler je možné aplikovat bez jakéhokoliv rizika během celého kvetení révy.

Obvykle se používá postřikový interval do 14 dní. Za podmínek velmi silného infekčního tlaku plísně révy je možné intervaly mezi aplikacemi zkrátit do hranice 10-12 dní a použít horní hodnotu dávkování. Naopak za podmínek nižšího infekční-

ho tlaku lze intervaly mezi aplikacemi prodloužit přes hranici 14 dní a použít i nižší hodnotu z uvedeného dávkovacího rozpětí.

Při aplikacích do počátku kvetení se používá množství vody do 500 l/ha, po tomto období pak maximálně 1000 l/ha vody, vždy s dodržením min. koncentrace 0,3%.

Jelikož Profiler disponuje zcela novým mechanismem účinku je vhodnou antirezistentní alternativou vůči skupinám chemických látek nejvíce ohrožených nástupem rezistence plísně révy a v případě jejich selhání je může vhodně nahradit. Jako základ antirezistentní strategie jsou stanoveny maximálně tři aplikace za vegetaci a ne více než dvě na sebe navazující aplikace přípravku Profiler včetně jiných fungicidů se shodným mechanismem účinku jako má účinná látka fluopicolide. Celkový počet aplikací přípravku Profiler a jiných fungicidů se shodným mechanismem účinku jako má fluopicolide nesmí překročit více než 50% z celkového počtu aplikací proti plísni révy. Sólo aplikace přípravku Profiler po růstové fázi počátku uzavírání hroznů do začátku zaměkání jsou vhodné pouze za podmínek ryze preventivního použití přípravku bez přítomnosti předchozích infekcí plísně révy v porostu.

Pro rozšíření spektra účinnosti proti padlí jsou možné směsi s přípravky Falcon 460 EC nebo Zato 50 WG. Integrovaná produkce Profiler vyhovuje směrnicím integrované produkce a je zařazen do systému IP. Neobsahuje limitované účinné látky jako jsou měď, mancozeb nebo metiram, takže je vhodnou alternativou postřikových sledů bez rizika naplňování jejich maximálního počtu aplikací nebo celkového množství na ha.

Profiler jako novinka vhodně doplňuje spektrum peronosporových fungicidů Bayer CropScience. Vedle přípravků Aliette Bordeaux, Melody combi 65,3 WG nebo Verita se v boji s peronosporou jistě postará o více nocí klidného spánku každého z Vás.

Ing. Marian Havliček Bayer CropScience

POJISTKA VĚRNOSTI VAŠICH ODBĚRATELŮ VÍN Komplexním řešením mikrobiální stabilizace vína před finalizací filtračními stanicemi FMS od Bílek Filtry 1

2

FILTRY A FMS STANICE ODSTRAŇUJÍ TYTO KLÍČOVÉ PROBLÉMY: A. B. C. D.

přítomnost kvasinek a bakterií ve víně pohnuté a rozkvašené víno zákaly v lahvích ztráta jiskry

JISTOTA GARANTOVANÝCH VÝSLEDKŮ A. absolutní mikrobiologická čistota vína, kterou zabezpečuje princip membránové mikrofiltrace 1. Usazeniny na dně láhve způsobené mikrobiálním zákalem. 2. Mikroskopický pohled na kvasinky, které jsou příčinou nestability, zákalů i znehodnocení vína.

B. naprosto uzavřený systém vylučující oxidaci, ztráty vína i mikrobiální infekci zvenčí C. použité materiály i samotná konstrukce zařízení splňují nejpřísnější sanitární kritéria D. kontrola funkčnosti systému testem integrity(neporušenosti) svíček

PRODLOUŽENÁ ŽIVOTNOST MIKROSVÍČEK A. odstraněním tlakových impulzů při plnění, které mikrosvíčky enormně mechanicky namáhají a ohrožují její účinnost B. kontrola a optimalizace filtračního průtoku C. regenerací svíček i s možností zpětného proplachu D. minimální manipulace s mikrosvíčkami díky samostatným filtračním liniím pro bílé i červené víno

PROVOZ POD KONTROLOU A. konstrukce vyvinutá na základě zkušeností vinařů B. pečlivé zaškolení obsluhy před zahájením provozu C. podrobná česká dokumentace zařízení

FMS STANICE ZABEZPEČUJE ČISTOTU FILTRACE A STÁČENÍ Mikrobiologická stabilita je zásadně ovlivněna čistotou technologických procesů. Proto stanice FMS od Bílek Filtry řeší kromě mikrofiltrace vína i sanitaci plniče a okolních technologií.

A. sanitací systému filtrů FMS,plniče a jeho propojení B. proplachy technologie mikrobiologicky čistou vodou C. desinfekce a výplachy lahví

Bez ohledu na to, jak velké máte vinařství, zavolejte na číslo +420 518 372 134 a rezervujte si konzultaci zdarma, během které zmapujeme vaši dosavadní technologii a navrhneme řešení s garantovanými výsledky!

Bílek Filtry s.r.o., 696 21, Josefov 135 Tel./Fax + 420 518 372 134 www.filtrace.com

10. mezinárodní veterinární veletrh

inzerce©

11. mezinárodní lesnický a myslivecký veletrh

inzerce©

11. mezinárodní veletrh zemědělské techniky

inzerce©

ČAS PRO NOVÉ TECHNOLOGIE

21. – 25. 3. 2010 BRNO – VÝSTAVIŠTĚ

Zemědělská a lesnická technika Krmivo, osivo, sadba, agrochemie Výstava hospodářských zvířat Energetické využití biomasy Světová výstava vývoje myslivosti a lovectví

www.techagro.cz

Zvýrazněný obor veletrhu

Vinařský obzor (3/2010) 119

Vinařská technologie

Antiradikálové působení červených vín Poslední dobou se zvyšuje pozornost věnovaná tzv. oxidativnímu stresu (oxidační poškození biologických molekul, generované většinou volnými radikály). Onkologické onemocnění, ateroskleróza, Parkinsonova nemoc, řada zánětlivých nemocí, katarakta, srdečně-cévní onemocnění a procesy stárnutí se stále častější asociují s důsledky volno-radikálovou oxidací. Vysokou antioxidační aktivitou je charakteristická kyselina askorbová a polyfenolové látky, které jsou přítomné v různém poměru a kombinaci v révových hroznech či v produktech jejich zpracování.

V hroznech modrých odrůd nebo v červených vínech jsou polyfenoly (proantokyanidiny a hydrolyzované taniny) v dostatečně velkém množství, ale jejich koncentrace se významně liší v závislosti na odrůdě a technologii výroby vína.

Výzkumní pracovníci ze Severo-Kavkazského zonálního vědeckovýzkumného ústavu zahradnictví a vinařství (Rusko) zkoumali vlastnosti červených vín odrůd Cabernet Sauvignon, Saperavi a Merlot, které byly vyrobeny za pomoci různých technologií.

Výsledky ukazují, že inhibice aktivity volných radikálů závisí na odrůdových vlastnostech révy vinné a na podmínkách výroby vína. Největší antiradikálovou aktivitu ukazovala vína z odrůdy Saperavi, vyrobená za použití fermentace drtě přípravkem FLUDASE v optimálně koncentraci. (Tab. 1).

Bylo také zjištěno, že nárůstem koncentrace jak souhru polyfenolů, tak zvláště jeho

komponent (katechiny a taniny) dochází k zvyšování antioxidační aktivity a antiradikálových vlastností vín.

Statistické zpracování výsledků ukazuje na lineární korelační závislost koncentrace veškerých fenolických látek a antiradikálových vlastností, analogická závislost je i mezi koncentrací katechinů a antiradikálovými vlastnostmi. Při porovnávání získaných údajů se také vyskytla korelace mezi antioxidačními a antiradikálovými vlastnostmi.

Je tedy možné, že vyšší hodnoty antiradikálové a antioxidační aktivity ve vínech, vyrobených používáním fermentativní katalýzy jsou vázány na porušování různých kompo-

nent pevných elementů rmutu, včetně hroznových peciček.

Závěr: Uskutečněný výzkum svědčí o tom, že k účelům enoterapie je třeba vyrábět vína speciálně vypracovanou technologii, napomáhající extrahování komponentů polyfenolického komplexu a nejen ze slupek bobulí, ale také z hroznových peciček, které obsahují ellagotaniny a gallokatechiny.

Podle uvedeného zdroje zpracovala Ing. Tatiana Říhová »

Pramen: Vinodelie i Vinogradarstvo, 2009, č. 3, s. 24–25

Tabulka 1 Hmotnostní koncentrace, mg/l Veškeré fenolické látky

Technologie výroby suchého červeného vína

Katechiny

Taniny

Antioxidační aktivita v přepočtu na TROLOX, mg/l

Inhibice 50% volných radikálů (IC50), ug/cm3

Cabernet Sauvignon Kvašení rmutu s „matolinovým kloboukem“ – ponořeným

2860

406

232

382

22,3

– plovoucím

2540

365

178

366

36,8

Za použití vinifikátora firmy Padovan

3120

435

228

462

52,6

Pomocí postřiku kvasícího rmutu ohřátým moštem

3340

486

288

434

56,7

Za použití fermentace drtě přípravkem FLUDASE v optimální koncentraci

3600

534

332

474

59,4

Saperavi Kvašení rmutu s „matolinovým kloboukem“ – ponořeným

3040

823

306

424

58,3

– plovoucím

2920

756

268

386

50,8

Za použití vinifikátoru firmy Padovan

3410

867

348

482

66,8

Pomocí postřiku kvasícího rmutu ohřátým moštem

3560

924

436

515

68,4

Za použití fermentace drtě přípravkem FLUDASE v optimální koncentraci

4100

946

488

525

71,3

Merlot Za použití vinifikátoru firmy Padovan

2100

234

186

238

18,8

Za použití vinifikátoru firmy Padovan

1870

182

112

230

10,6

Extrakt z odrůdy Saperavi (kontrola)

10600

3670

1780

484

143,8

120

Vinařský obzor (3/2010)

Mojmír Baroň Michal Kumšta

Vinařská technologie

Petra Bábíková Radek Sotolář Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Hon na mineralitu Květiny, ovoce či dřevo jsou jistě tóny, které mají své místo ve skvělém víně, ale první cenu mezi atributy vína by pravděpodobně dostala mineralita. Přes všechnu svou exkluzivitu a postavení, je mineralita pouze vágně definována a není moc dobře popsána. Minerální, slané, křemenné, křídové, ale i zaprášená cesta či kamenně spálené křísnutí křemenem. Tak mohou vypadat pojmy popisující jednu z nejvyhledávanějších a nejhodnotnějších vlastností vína, a sice tzv. mineralitu. Co to ale je a kde se bere?

Graf 1 Obsah kationtů v hroznech odrůdy Ryzlink vlašský z různých vinařských tratí 600

Množství (mg/l)

500 400 300 200 100 0 Amonium

Draslík

Sodík

Vápník

Hořčík

Kationty Ořechová hora

Pod Děvínem

Graf 2 Obsah kationtů v hroznech odrůdy Veltlínské zelené z různých vinařských tratí 600 500 Množství (mg/l)

To je otázka, nad kterou se jistě zamýšlel již bezpočet milovníků vín, ale i odborníků na slovo vzatých či vědců z oboru. Každý z nás si jistě vybaví spoustu přirovnání charakterizujících zvláštní organoleptické vlastnosti vína, které tak s oblibou označujeme za mineralitu. Jistě to je jeden z nejzáhadnějších a nejcennějších tónů ve víně, velice často spojován s pojmem terroir.

Co potom ony velké Rieslingy pocházející z údolí Mosely v Německu? Jsou téměř vždy popsány ve vztahu k tamním břidlicovým půdám. Co Sauvignon z francouzské Loiry popisován jako dýmový? Je to křísnutí křemene a ódy na půdní podmínky, které se objeví ve většině degustačních poznámek.

Vypadá to, že mineralitu značně ovlivňují půdní podmínky a stáří vinohradu, ale jednoznačně to nelze potvrdit.

Za mineralitu tedy údajně zodpovídají již podle názvu minerály, resp. kationty alkalických kovů. Minerální látky jsou přirozenou složkou moštů a vín. Do moštu se dostávají z půdy vinice, nebo při výrobě a skladování vína. Popeloviny, jak se také někdy minerální látky nazývají, se nacházejí v moštu v množství 2–5 g/l. Mošty z jižních zemí mohou obsahovat až 10 g/l popelovin. V suchých letech, jak tomu bylo roku 2003, bývá obsah minerálních látek nižší, naproti tomu ročníky s dostatkem vláhy vykazují obsah minerálních látek vyšší. V bobulích se nachází přibližně 40 % ve slupce, 50 % v dužnině a 10 % v semenech. Nejvíce jsou zastoupeny v případě kationů draslík, vápník a hořčík.

Tyto prvky se účastní neutralizace kyselin hroznů, moštů a nakonec i vína. Převládající prvek draslík má největší vliv na aciditu.

Spousta prací o hnojení draslíkem ukazuje na korelaci mezi obsahem draslíku v půdě, obsahem draslíku v listech, v moštech a víně. V důsledku rozdílných teplot a způsobů uchovávání vína se draslík může srážet ve formě solí kyseliny vinné. Když zkoumáme vztahy mezi těmito třemi kationty, zjistí-

400 300 200 100 0 Amonium

Draslík

Sodík

Vápník

Hořčík

Kationty Ořechová hora

Pod Děvínem

me, že čím více draslíku, tím méně vápníku a hořčíku. Antagonistický účinek na úrovni kořenové absorpce se pak objevuje v listech a řapících. Nejmenší zastoupení je obvyklé u hořčíku. Což je škoda, protože soli hořčíku na rozdíl od solí draslíku a vápníku se nesrá-

žejí (mají velkou rozpustnost za každé teploty a pH).

Jsou to ale minerály, které opěvujeme ve víně? Možná je to tak, jak se lze dočíst ve zprávě, kterou přednesl Alex Maltman na výroční konferenci Americké geologické

Vinařská technologie

Graf 3 Přiřazení vzorků vín k rostoucímu přídavku kyseliny jantarové y = 0,8x + 0,7778 R2 = 0,8173

5,00

Průměr označených vzorků vín

4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50 0,00 0

1

2

3

4

5

Přídavek kyseliny jantarové (100 mg/l) Identifikace

Lineární identifikace

společnosti. Zpráva říká, že často zmiňované spojení mezi geologickým složením vinice a chuťovým projevem vína je z vědeckého hlediska nemožné. Jakékoli spojení mezi tím označuje za romantický mýtus a tvrdí, že ať chutnáte ve víně jakoukoli mineralitu, není to chuť minerálů z vinice. Čili lze říci, že cesta minerálních prvků z vinice přes kořeny a stonek rostliny do hroznů a z nich pak do sklenky je vyloučená.

Na tento popud byly provedeny pokusy sledující kationty v moštech a vínech u odrůd typických pro vinařskou oblast Morava (viz. Alkalické kovy v moštu a víně, Diplomová práce – Dalajka M.). Byly porovnány obsahy kationtů u odrůd Ryzlink vlašský a Veltlínské zelené v ročníku 2008 z vinařské trati Ořechová hora a Pod Děvínem. Odrůdy byly vybrány na základě dostupnosti a tradice v daných lokalitách, tratě reprezentují rozdílné půdní podmínky. Trať Ořechová hora se rozkládá v katastru obce Březí u Mikulova. Půda na této poloze je středně těžká, převážně jde o černozem s obsahem vápníku do 10 %. Viniční trať Pod Děvínem se rozkládá v katastru obce Horní Věstonice. Půda na této poloze je záhřevná, převážně jde o hnědozem s vysokým obsahem vápníku, do 25 %. Hypotéza měla potvrdit vyšší obsah minerálů v hroznech z tratě na Pálavě.

Vína z Pálavy a především odrůdy jako Ryzlink vlašský, rýnský, Chardonnay a jiné patří k perlám našich moravských vín a v poslední době sbírají ocenění na mezinárodní scéně. Dokonce spousta znalců tvrdí, že jsou to vína absolutně rozpoznatelná kvůli výjimečné mineralitě.

Jak se podařilo zjistit, viz graf 1 a 2, s minerály to ovšem nemá co do činění. Zatímco u Ryzlinku vlašského z pálavské trati Pod Děvínem byl v souladu s naším očekáváním obsah minerálů vyšší, u Veltlínského tomu bylo přesně opačně. I ostatní měření neukazovala na jednoznačný trend. Z měření vyplývá, že

obsah minerálních látek není otázkou lokality, ale minimálně zde hrají roli i ostatní faktory, v tomto případě odrůda. V této souvislosti je potřeba zmínit, že ostatní faktory srovnávání, jako poloha, vedení, zatížení, stáří atd. byly fixovány. Pak to však znamená, že mineralita je buď jen otázka některých odrůd, což by nemělo logické vysvětlení, a nebo to je asi opravdu jinak. Navíc rozdíly v jednotlivých koncentracích byly dosti nízké a přes veškerou úctu k senzorickým schopnostem trénovaného jedince, pravděpodobně nerozpoznatelné.

Ve své podstatě by to bylo velmi jednoduché, kdyby byl výsledek pozitivní a hypotéza kationtů se potvrdila. Tak to ovšem není. Nabízí se tudíž další vysvětlení. Možná se všichni pleteme a ta bájná mineralita nesouvisí s půdními podmínkami, tedy alespoň ne tak přímo, jak by se mohlo na první pohled zdát.

První vlaštovky přiletěly v práci z roku 1984 (Peynaud a kol.), kde padla zmínka o chuťových vlastnostech kyseliny jantarové. Ta se definuje jako slaná, jemně nahořklé chuti, značně vysušující patro. Další práce, především Batch a kol. 2009, se zabývají možností aditivního vzniku této kyseliny ve víně. Kyselina jantarová je přirozeně ve víně v koncentracích 0,5–1,5 g/l, tudíž koncentracích dosti vysokých. Vzniká převážně jako meziprodukt Krebsova cyklu, ale jak je již známo dokáží ji kvasinky vyrábět v případě nedostatku dusíku utilizací kyseliny γ-aminomáselné.

V principu to funguje následovně. Když kvasinky nemají dostatek zdrojů dusíku nebo je prostě snadnější využít kyselinu γ-aminomáselnou (prekurzor vzniku kyseliny jantarové), učiní tak. Potom jsou schopny ve víně během fermentace vyrobit i o několik stovek mg/l více kyseliny jantarové, což se může projevit v chuti výsledného vína právě již zmíněnou slaností a výsušnosti. Kvasinky při vylučování dokáží také kyselinu jantarovou esterifikovat a vznikající etylestery a dietylestery přispívají ke změně buketu.

K této myšlence vede ještě několik drobných synergických faktorů. Za prvé množství asimilovatelného dusíku je vždy nižší u hroznů z lehčích a méně humózních půd, kvasinky jsou pak vlivem výživového stresu nuceny využívat zdroje, které běžně nevyužívají, což vede ke vzniku látek jindy neobvyklých. Za druhé je známo, že odrůdy jako Chardonnay, Ryzlink a Sauvignon jsou odrůdy tvořící vyšší množství aminokyseliny prolin, kterou kvasinky bez kyslíku nedokáží asimilovat a obecně ho „rády“ nemají. Pokud je tedy velká část dusíku ve formě prolinu, kvasinky dají přednost kyselině γ− -aminomáselné. V poslední řadě zbývá ověřit, jak aktivní je senzoricky kyselina jantarová ve víně.

Ve slepé degustaci byl narůstající přídavek kyseliny jantarové rozpoznán všemi hodnotiteli (7 držitelů průkazu dle SZPI, ISO, DIN nebo ÖNORM) již v koncentraci 100 mg/l oproti nultému vzorku bez přídavku. Kon-

Vinařský obzor (3/2010) 121

centrace vyšší byly shledány za slané, výsušné, kamenné. Koncentrace 500 mg/l již byla vyhodnocena jako drsná, vzbuzující silně vysušující dojem v ústech, nepřirozená. Na grafu 3 je dále ukázáno, jak hodnotitelé naslepo přiřadili vzorky k rostoucím koncentracím kys. jantarové (průměr z pěti hodnot).

Vína šla v různém pořadí a hodnotitelé na základě paměti z předchozí zkušenosti přiřadili vína ke koncentracím přidané kyseliny jantarové. Jasně se ukázalo, že je přídavek kyseliny jantarové organolepticky velmi aktivní a i v náhodném pořadí byly cítit značné rozdíly. Výsledná lineární regrese měla hodnotu spolehlivosti rovnu R2 = 0,8173, což potvrzuje značnou shodu.

Na tomto místě by bylo určitě dobré říci, že tento příspěvek v žádném případě nepodráží koncept terroir! Naopak ho značně vyzdvihuje, protože jen stanoviště s opravdu výjimečnými vlastnostmi dokáže správně hospodařit jak s vláhou, která se mu dostává, tak s množstvím dusíkatých látek a jejich forem uložených do bobulí.

Samozřejmě může každý namítnout, že pokud by bylo tohle „nové“ tvrzení pravda, tak každou přidanou výživou bychom se ochuzovali o tzv. mineralitu. Může tomu tak být, ale problém výživy a především amonných iontů je velice komplexní a stále existuje značný prostor pro nové poznatky. Pro vinaře by pak tato mineralita s sebou nesla ještě jednu zákeřnou vlastnost. V případě honby za ní by mohlo docházet k deficitům výživy a z toho plynoucím problémům ve víně. Na druhou stranu je jasné, že pro docílení ideálního stavu by mělo být v přírodě, potažmo v hroznech, všeho přiměřeně a slovo přiměřeně zde nese svůj pravý, nikoli ironický význam, aby nakonec nedošlo ke stejnému výsledku jako v oné známé české pohádce s mistry Burianem a Werichem.

Použitá literatura 1. Mauricio J. C., Valero E., Millan C. and Ortega J. M., Changes in nitrogen compounds in must and wine during fermentation and biological aging by flor yeasts. J Agric Food Chem, 49: 3310– 3315 (2001).

2. Batch B., Sauvage F. X., Dequin S. and Camarasa C., Role of γ-Aminobutyric Acid as a Source of Nitrogenand Succinate in Wine, Am. J. Enol. Vitic.

508–516 (2009).

3. Peynaud, E. Conditions for development of yeasts—Conducting alcoholic fermentation., Knowing and Making Wine. 2d ed., pp. 107–119.

Wiley Interscience, New York (1984).

4. Herbert, P., Cabrita, M. J., Ratola, N., Laureano, O., Alves, A. Free amino acids and biogenic amines in wines and musts from the Alentejo region. Evolution of amines during alcoholic fermentation and relationnship with variety, sub-region and vintage. Journal of Food Engineering, vol. 66. pp.

315–322 (2005).

5. Soufleros, E. H., Bouloumpasi, E., Tsarchopoulos, C., Biliaderis, C. G. Primary amino acid profiles of Greek white wines and their use in classification according to variety, origin and vintage. Food chemistry, vol. 80, pp. 261–273. ISSN 0308-8146 (2003).

122

Vinařský obzor (3/2010)

Vinařská technologie

Barikové sudy a barikové víno Fyzikálne-chemické procesy prebiehajúce paralelne počas vyzrievania a skladovania vína v nových 225litrových dubových sudoch spočívajú: 1. na vstup vína do dreva, 2. na prienik vína do dreva a 3. na príjem zložiek dreva sudov vínom (extrakciou).

Ako sa dostáva víno do dreva, je jednou zo základných otázok. Sú to predovšetkým škáry dúžok suda, ktoré umožňujú prenikanie vína. Osobitne sa menia senzorické vlastnosti vína vyškoleného v nových barikoch, ktoré je podmienené príjmom substancií z dreva (Fehlow, 2000).

Vnútorné plochy barikov sú takého zloženia, že víno vstupuje do dreva, preniká ním v obmedzenej miere, pričom sa z dreva vylúžia (extrahujú) nízkomolekulové látky.

Dokázalo sa, že z jadra dreva rôznych druhov stromov duba sa víno dostáva do dreva cez otvorene situované cievy, kým výplnkové bunky upchatých cievnych dráh prakticky neumožňujú prenikanie vína.

Príčiny pre otvorenie predtým uzavretých ciev a tým aj permeability sa uskutočňujú pri výrobe sudov pražením (toastovaním).

Upchaté cievne otvory sa účinkom ohrevu denaturujú a prúdom vlhkosti, ktorá sa dostaví na základe gradientov tepla a tlaku pary, sa sčasti v dreve z ciev odstránia.

Podľa toho predstavujú cievy na povrchu dúžok, ktoré sa pri spracovaní dreva narežú a ktorých upchaté cievy sa počas toastovania denaturujú, východisko pre vstup vína do dreva.

Zistilo sa, že pri silnom toastovaní sudov vznikajú na povrchu dreva jemné trhliny, ktoré môžu pri takomto ošetrení sudov uľahčiť prienok vína do dreva.

Prenikanie vína do dreva Putovanie tekutín v dreve je v úzkej súvislosti s jeho mikroanatomickou stavbou. Prechádzanie tekutiny od bunky do bunky prebieha cez bunkové steny. Cez steny parenchýmového tkaniva, ktoré slúži na premenu a hromadenie substancií, sa víno osobitne ľahko prediera, pretože laterálne na koncoch stien suda sú početné jednoduché „bodky“, ktorými sú bunky medzi sebou spojené.

Jednoduchá štruktúra týchto spojovacích vrát medzi parenchýmovými bunkami prak-

ticky nekladie putovaniu vína do sekundárnej steny buniek odpor. Naproti tomu je ďalší pohyb vína vnútri stien elementov buniek dreva sťažený, pretože ich spojovacie vráta sú stavané komplikovanejšie: ich „dverové bodky“ vykazujú na okraji prstenec celulózy (mikeofibrily), ktoré predstavujú súčasne sekundárne bunkové steny.

Na základe opísaných súvislosti možno cestu vína po toastovaní zhrnúť takto: 1. Vstup vína do dreva cez cievy, ktoré boli pri zhotovení bariku narezané a počas toastovania otvorené.

2. Rýchly prienik parenchýmovým tkanivom laterálnym a vertikálnym smerom.

3. Pomalý prienik do intracelulárnych priestorov a posilneného tkaniva.

Príjem substancií vínom Extrakcia má snahu vyrovnať spád do roztoku plynúcich čiastočiek, čo sa nazýva difúzia. Rozpúšťadlo a v ňom obsahujúce látky sa označujú ako extrakt.

Jadrové drevo použité na výrobu barikov je bohaté na nízkomolekulové látky, ktoré sa pri bežných sudoch na skladovanie pred prvým naplnením vínom ošetrujú zásadou (lúhom) alebo parou, čím sa odstránia horné vrstvy vnútornej plochy suda, ktoré by vínu inak dodali neharmonickú „zelenú“, horkú adstringentnú chuť.

Toastovanie dreva sudov Trup a čiastočne aj dno barikových sudov po toastovaní dúžok sa podrobia ošetreniu pražením (toastovaním). Toto praženie dreva nad otvoreným ohňom a za častého ovlažovania vodou je spojené s viacmenej zhnednutím vnútornej plochy bariku.

Pri strednej teplote praženia sú teploty medzi 200 °C na vnútornom povrchu dúžok (0 mm hľbka) a 120 °C v 2 mm hľbke. Vplyvom teploty a vodnej pary podliehajú makrostavebné časti dreva (celulóza, hemicelulóza, lignín), ako aj pôvodné extraktívne

Najdôležitejšie extraktívne látky jadrového dreva duba Fehlow 2000/ podčiarkla extrakciu dubového dreva ako cestu k osobitnému tónu barikového vína. Zdôrazňuje význam priepustnosti dubového dreva pre výmenu plynu cez póry dúžok. Pri alkoholovej fermentácii v barikoch sa počas skladovania veľká časť oxidu uhličitého stráca. Naopak, kyslík z ovzdušia difunduje do vína, kde reaguje cestou chemických väzieb s pôvodnými zložkami bariku. Voda a alkohol sa napriek hustote dubového dreva strácajú. Ovplyvnenie vína oxidáciou v barikoch s pomerne veľkým povrchom je veľké.

Kyslík sa prakticky zúčastňuje extraktívnych pochodov barikového vína. Koncentrácia rôznych prchavých zložiek dreva varíruje v závislosti od obsahu kyslíka vína.

Význam pôvodu dubového dreva Toastovanie má zaiste veľký význam pri výrobe barikov. Ale aj pôvod dubového dreva, geografický pôvod stromu (lesa), sa považuje za významný, podobne ako botanický druh, sušenie dreva a toastovanie hrajú veľkú úlohu.

Záver Pre senzorické vlastnosti vyzrievaného vína v bariku má extrakcia nízkomolekulových substancií ďalekosiahly význam a je spojená s radom fyzikálne – chemických účinkov medzi dubovým drevom barika a vínom. Veľký význam sa pripisuje toastovaniu. Uvádza sa cesta difúzie vína do dreva ovplyvnená toastovaním a príjem zložiek dreva vínom.

Podle Cordula Fehlow „Die besondere Note“ zpracoval Erich Minárik

Tabuľka 1 Pôvod

Označenie

Senzorický vnem

Vyskytujúce sa pôvodne v dubovom dreve Uvoľnené termickým štiepením a/alebo kyslou hydrolýzou z lignínu

Ellagotaniny (kastalagín, veskalagín), laktóny dreva*)

Silne horké a adstrintné „zelené“ drevo

Vanilín**)

Aróma vanilky

Eugenol**), Guajakol

Klinčeky, Dymovina

Vyskytujúce termickým štiepením lignínu

látky do hľbky asi 3 mm čiastočnému termickému rozkladu spojeného s uvoľňovaním nových väčších množstiev alebo stopových extraktívnych substancií.

Až toastovaním vznikajú extraktívne látky, ktoré vzájomným pôsobením vedno s pozitívnymi senzorickými vlastnosťami vína poskytujú pri skladovaní barikový charakter (tabuľka 1).

Vznikajúce termickým štiepením Deriváty furánov (furfural, celulózy a hemicelulózy hydroxymetylfurfural *) Toastovaním sa obsahy v porovnaní s netoastovaným drevom zmenia **) V stopách sa vyskytuje aj v netoastovanom dreve

Karamel

Použitá literatura C. Fehlow: Das Deutsche Weinmagazin 2000, č. 6, s. 12–15 2. Chatonnet et al.: Connaissances de la Vigne et du Vin 23, 1989, s. 77–86 M. D. Hale et al.: Proceedings of the International Symposium on Oak in Wine, s. 495–502 Y. Kanagawa et al.: Mokuzai Gakkaischi 34, 1988, s.

479–484

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací ODRŮDOVÉ POHLEDNICE Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

Moderní příprava červeného vína

176 Kč

Vady vína

304 Kč

Vinařem v Africe i leckde jinde

199 Kč

Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína

42 Kč

Vinohradnické stavby na Moravě

618 Kč

6 Kč

1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce 144 Kč (množstevní slevy, slevy prodejcům) ENCYKLOPEDIE RÉVY VINNÉ Nová výpravná encyklopedie popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií. U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití.

V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství, a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 × 297 mm, 320 str. plnobarevných 828 Kč MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS Území ČESKÉ REPUBLIKY autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky.

Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy: l historické l aktuální l geologické l geochemické l půdní l hydrologické l klimatické l vegetační l a mapy vinařských turistických cest.

Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře.

696 Kč VAZBY ROČNÍKU 1999 VAZBY ROČNÍKU 2000 VAZBY ROČNÍKU 2001 VAZBY ROČNÍKU 2002 VAZBY ROČNÍKU 2003 VAZBY ROČNÍKU 2004 VAZBY ROČNÍKU 2005 VAZBY ROČNÍKU 2006 VAZBY ROČNÍKU 2007 VAZBY ROČNÍKU 2008

Ostatní nabídka

292 Kč 333 Kč 333 Kč 383 Kč 424 Kč 454 Kč 494 Kč 524 Kč 565 Kč 595 Kč

(v černé deskové vazbě s raženým písmem)

Mapa vinařských oblastí České republiky Problémy kvašení vín

79 Kč 168 Kč

Ročenka 100 let Vinařského obzoru

62 Kč

Reedice ročníku 1907 faksimile

41 Kč

Velký vinařský slovník

618 Kč

Nové šľachtenie viniča na Slovensku

355 Kč

Výroba vína u malovinařů

130 Kč

Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví Cykloturistická mapa – Moravské vinařské stezky

94 Kč 94 Kč

Vinařství – návody do laboratorních cvičení

157 Kč

Jak úspěšně prodávat víno

304 Kč

Vinařský marketing

209 Kč

Zrání vína v sudech barrique

176 Kč

Sklepní hospodářství

472 Kč

Pěstujeme révu vinnou

103 Kč

Citáty o víně

70 Kč

Přehled odrůd 2007

100 Kč

Filosofie vína – Průvodce po Onom světě

222 Kč

Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci

500 Kč

VINITORIUM HISTORICUM

352 Kč

Historie kounického vinohradnictví a vinařství

262 Kč

Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

150 Kč

Ampelografia Slovenska

828 Kč

Trpké býti zdá se?

240 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH.

Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php

Ekonomika / Zprávy

125

VIN NATUR – festival naturálních vín

Foto archiv autora

Agroenviromentální podpory pro vinaře

Vinařský obzor (3/2010)

Od roku 2007 je v rámci agroenvironmentálních opatření v Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 až 2013 poskytována podpora na šetrné hospodaření ve vinohradech. Podopatření Postupy šetrné k životnímu prostředí zahrnuje podporu jak ekologického zemědělství na trvalých kulturách, tak podporu integrované produkce révy vinné. Ta tvoří mezistupeň šetrných postupů mezi konvenční produkcí a ekologickým zemědělstvím.

Foto R. Stávek

Dotace v agroenvironmentálních opatřeních hradí zemědělci újmu, která mu vzniká hospodařením podle stanovených podmínek v průběhu dobrovolně přijatého pětiletého závazku hospodaření podle stanovených podmínek. Konkrétní podmínky podpory upravuje nařízení vlády č. 79/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Každoročně je k tomuto nařízení vlády rovněž vydávána metodika pro žadatele. Lze ji nalézt na stránkách www.eagri.cz na subportálu Dotace, popřípadě získat v tištěné podobě v jednotlivých Agenturách pro zemědělství a venkov.

V roce 2009 bylo v titulu ekologické zemědělství zažádáno na cca 568 ha vinic. V integrované produkci révy vinné byly podány žádosti o dotaci na cca 10 133 ha vinic. Výše sazby pro rok 2010 je stejně jako v předchozích letech 849 EUR/ha pro plochy vinic zařazené v titulu ekologické zemědělství a 507 EUR/ha pro plochy zařazené v titulu integrovaná produkce révy vinné. Dotace je vyplácena v korunách českých, přičemž pro rok 2010 se použije přepočítávací kurz 26,285 EUR/Kč. Žádost o poskytnutí dotace spadá do režimu tzv. jednotné žádosti, která se podává do 15. května. U agroenvironmentálních opatření je jednou ze stěžejních podmínek pětiletý závazek, a proto v prvním roce pětiletého období žadatel kromě žádosti o poskytnutí dotace podává i žádost o zařazení.

Termín podání žádosti o zařazení je rovněž do 15. května.

Základními podmínkami pro všechny žadatele je dodržování podmínek cross compliance, vedení evidence hnojení a evidence přípravků na ochranu rostlin. V případě titulu ekologické zemědělství je žadatel povinen dodržovat platnou ekologickou legislativu, tedy nařízení Rady (ES) č. 834/2007, nařízení Komise (ES) č. 889/2008 a zákon č. 242/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pro integrovanou produkci révy vinné jsou stanoveny následující podmínky hospodaření: nepoužívání přípravků na ochranu rostlin obsahujících zakázané účinné látky, omezení použití mědi v přípravcích na ochranu rostlin do 2 kg mědi na hektar, omezení postřiků proti plísni révové a padlí révovému na šest postřiků ročně, omezení hnojení dusíkem maximálním limitem 50 kg dusíku na hektar, povinnost prosvětlení keřů révy ve stanoveném termínu, zajištění souvislého bylinného pokryvu v minimálně každém druhém meziřadí a zajištění průměrného počtu životaschopných jedinců minimálně 1800 kusů na hektar.

Cílem podpory šetrného hospodaření ve vinicích je zajištění používání metod zemědělské produkce slučitelných s ochranou a zlepšováním životního prostředí, krajiny a jejích vlastností, vedoucích ke zvýšení biodiverzity. Vzhledem k dosavadním výsledkům z monitoringu prováděného u agroenvironmentálních opatření lze konstatovat, že k naplnění cílů podpory dochází.

Ing. Anna Vejvodová, Odd. agroenvironmentálních podpor, MZe ČR, Praha

V monumentálním areálu Villa Favorita poblíž severoitalského Monticello di Fara se podobně jako vloni uskuteční již sedmý ročník dvoudenní alternativní a komorní přehlídky VIN NATUR. Vinaři dodávající tzv. naturální vína se sejdou v důstojných prostorách dvou pater budovy Villa Favorita, která je exponována na dobře viditelném pahorku obklopeném vinicemi.

Ve dnech 11.–12. dubna si zde dá dostaveníčko více než 113 naturálních vinařů nejenom z Itálie, ale též z Francie, Rakouska, USA, Španělska, sousedního Slovinska. Zastoupení zde budou mít na společném stánku i vinaři Česka a Slovenska pod hlavičkou společnosti Bioclub. Vinaři osmi národností se tak společně sejdou na jednom místě, aby představili svá naturální vína nejen obchodníkům a vínomilské veřejnosti, ale aby o nich diskutovali mezi sebou. Ve srovnání s ročníkem loňským zde bude 34 nových producentů a jejich složení ukazuje na fakt, že zejména mezi mladými a začínajícími vinaři je množství těch, kteří se o produkci naturálních a autentických vín zajímají a upřednostňují ji.

A to je dobrým signálem pro asociaci VinNatur, která nejenom že šíří osvětu směrem k veřejnosti, ale též vzdělává v oblasti naturálních vín samotné vinaře formou různých kurzů a školení. Přirozené vzdělávání révy umožňuje totiž více klást důraz na terroir a osobitost odrůdy.

Milovníci naturálních vín se budou moci sejít po oba dny mezi 10. a 18. hodinou, vstupné bude činit 20 EUR (v ceně je zahrnuta degustační sklenička a katalog s informacemi o všech producentech). Součástí podujetí bude též prezentace osmi dodavatelů vybraných italských pochutin. Více informací najdete na www.vinnatur.it (ss)

Ilustrativní foto

»

Vice na: www.vinnatur.it

126

Vinařský obzor (3/2010)

Plot (Ohrada viniční je nejkrásnější odměna, jakou může vlast poskytnout vítěznému bojovníkovi. Homér)

Plot nebo oplocení je volně stojící stavba, která má za úkol zabránit nebo omezit pohyb přes nějakou hranici. Ploty a ohrady jsou různé, nejhorší byly vždycky ty válečné, které si vysloužily i dobové názvy, mnozí pamatujeme ještě nedávnou „Železnou oponu“. Nám jde ale především o ty ve vinohradech. Takový viniční plot má především zabránit zvěři, aby nezpůsobila hlavně během zimy škody na keřích révy vinné. Plot má také svou bezpečnostní funkci v tom, aby do vinice nechodili jiní nezvaní návštěvníci; a to zase v době zrání a vyzrávání hroznů, plot tak brání i pohybu nepovolaných osob, i když ne úplně. Naši předkové to řešili jinak – horenským právem, které shrnovalo předpisy a práva ve vinařství. Zde byly stanoveny někdy docela přísné tělesné tresty podle způsobu zavinění, horenské právo tak řešilo právně i ochranu vinic od jara do zimy. „Nekdy mně ty ploty docela nesedí a vadí,“ povídal mně onehdy stařeček Vávra, když se nás víc potkalo na kopci. “Neska téch všelijakých plotů tady máš, to už je jeden za druhém a pletivo a brány a branky, jaký chceš, až se to nekdy nehodí. A dytˇ už se tu pomali ani nemužó votočit, jak je tu plot na plot. Pamatuju si, že zrovna takovó velikó bránu sme měli v kasárnách, dyž sem narukoval v padesátým roku. Vidíš a ešče se ztratí, čím věči, tím spíš,“ odpovídá mu strýc Jožka. „Ale proti té zvěři je to dobrý,“ i když vonegdá sem mluvil se strýcem Hubertem: „Tak co, žeró, žeró?? Ale, strécu, kde žijete, dyť v revíru néni chlupa, ani chlupa. A co tam belo navíc, tak sme zkorigovali. Tak su na to zvědavé, néradši majó Portugal, ten jim névíc chutná,. A co taky majó chudáci zajíci dělat, dyť ta zima letos nechce vodejít. Taková zima a tolik snihu belo pré naposledy v devětadvacátým,“ řikali onehdy stařeček Mikulica,“ a ten už teho pamatujó, no mrazy letos nebely tak dlóho velký, tak je možný, že to rýví vydrží. Taky, jak stříhat, von by měl bét vinohrad vostříhané do Jozefa, ale zas říkajó, že po takovej zimě je to lepši, až se nalívajó vočka. Ale to možeš, dyž teho máš trochu. Jó, a taky stařeček ešče říkali, že pak je nélepši začít střihat, až se vohřije litrovka vína na slunku, tak to dělali nebožtík Topinka a taky se jim urodilo. Srnky, ty ti škodu přes zimu žádnó škodu neudělajó, nehorši je to zjara, dyž só malý véhonky; to ti pronde po řádku a pěkně to zkusuje ty mladý křupavý véhonky aji s maléma hrozinkama, to só pak nevěči škody. A taková srnka ti přehupne metr a půl plot jako nic. Stréc Karel mně taky povidal, že vlůni v září, dyž belo velký sucho a horko, tak mu chodily srnky aji na Vavřinca. Na řádku sem našel hrozen jak vylisované, vona ho jen zmáčkne v tlamě a vypije, na žízeň. Pak se mu ti kumpáni ve sklepě smili, že proto má u něho névěči barvu, že je to jak dyž vodlisuje na růžák a dá to do červenýho rmutu. Ale to néni žádná velká škoda, dyť só to taky tvorové Boží jak my a chcó přežít a žít,“ zafilozofovali stařeček.

Taky, aby už ta dlóhá letoší zima skončila a mohli sme zas vyrazit na kopec do vinohradu, pokračovali stařeček Vávra. Už se těším na stříhání, i dyž dělat je furt neco, ani to nestačíš. Dyž stříháme vinohrad, tak se sósedem stařečkem Frantem sme si dycky udělali přestávku a aby sme nechodili na kraj vinohradu, tak sme se jen tak vopřeli tady vo ten plot a řekli si, co je novýho. Ešče, že přes ten plot vidíš. No a máš to, zjara už na kopcu budu stříhat sám… A stařečkovi nějak přeskočil hlas a v oku se mu zamžilo, když se díval plotem kamsi dozadu přes obzor do dálky, kdes stěží rozeznal jen vysoké komíny a dědiny zahalené ve vzdáleném mrazivém oparu.

Václav Fiala Velké Němčice

V centru obchodu

Povídka / Inzerce

INTERVITIS INTERFRUCTA Mezinárodní veletrh technologií vína, ovoce, ovocných šťáv a lihovin

Sklízejte úspěchy TECHNOLOGIE PĚSTOVÁNÍ A SKLIZNĚ

ZPRACOVÁNÍ A ŘÍZENÍ PROCESŮ

PŘIBLIŽNĚ 600 VYSTAVOVATELŮ Z 30 ZEMÍ

TECHNOLOGIE PLNĚNÍ A OBALŮ

MARKETING A ORGANIZACE

MEZINÁRODNÍ KONGRES

24.-28. BŘEZNA 2010 NOVÉ VÝSTAVIŠTĚ STUTTGART www.intervitis-interfructa.de www.dwv-online.de/kongress Kontakt: Česko-německá obchodní a průmyslová komora Lenka Výborna | Tel.: +420-221 490 345 | vyborna@dtihk.cz

V březnu 2010 se Německo stane

výstavištěm č. 1 pro mezinárodní obchod s vínem.

Vinařské aktivity

Vinařský obzor (3/2010) 127

PWW – Prague Wine Week

PWW: Zahájení Týden, v jehož rámci jsou vyhlášeny ceny soutěže Prague Wine Trophy, je obřím pásmem degustací, ochutnávek, návštěv vinařů a speciálních menu. Na sedmdesát restaurací, vinných barů a vinoték, které se týdne vína účastní, se snaží přijít s něčím, co má potenciál zaujmout i širší veřejnost, která normálně po degustacích nechodí. Někdy se to povede, někdy ne.

V zásadě ovšem platí, že ty, kdo na ochutnávky nechodí běžně a netuší, že v Praze jich denně probíhá pět až deset, mohou billboardy a poměrně masivní kampaň přilákat k tomu, aby se vydali na některou z akcí, které v rámci týdne probíhají. Vrcholně to pak splňuje páteční závěrečná galadegustace, konající se již tradičně v Břevnovském klášteře. Úvodní večírek, který proběhl ve Wines Home, měl za úkol celou akci odstartovat.

Vstup byl veřejnosti zapovězen a pozvánky obdržely především zásadní postavy tuzemského obchodu s vínem a domácí sommeliérská špička. Průběh večera byl tak čistě společenskou záležitostí. Hostům byla nalévána vína od společností, které se umístily na předních místech v soutěži Prague Wine Trophy, přičemž většina majitelů těchto společností osobně korzovala po prostorách nejmodernějšího pražského vínostánku.

Kromě šumivého Ryzlinku od dovozce OHMS jako welcome drink tu bylo možné ochutnat třeba Rulandské šedé z vinařství Elesko, Veltlínské zelené a Vlašský ryzlink ve výběru od vinařství Volařík, Merlot a Vlašský

ryzlink od Miloše Michlovského nebo vína Red a Green od ArteVini.

Green je vůbec zajímavý fenomén; málokdy se totiž stane, aby si jedno víno během jedné sezóny vydobylo tak výraznou pozornost na trhu, zvlášť když jde o zcela neznámého výrobce. Společnost ArteVini, která je v podstatě pobočkou dovozce Neubauer&syn, vrhla na trh marketingově vyladěný veltlín, který je sice jednodušší a přímočarý, ale naprosto odrůdově typický, pepřově kyselinkový, hodně blízký DAC veltlínům z přehraničního Weinviertelu. Gastronomicky, cenově i marketingově trefa do černého.

Skutečným zahajovacím momentem celého týdne vína byla sabráž methusalemu šampaňského Gardet Brut Spécial, kterou otevřel čerstvý držitel titulu Sommeliér roku Jakub Král. „Nedá se to moc natrénovat.“ Komentoval před švihem šavle svůj úkol: „Takovouhle láhev spousta sommeliérů ani nikdy neviděla, natož aby si mohla její sabráž dopředu vyzkoušet.“ Z láhve, která samotná váží přes 20 kilogramů pak osobně naléval hostům večírku. Prague Wine Week mohl začít.

Přehled hlavních výsledků Prague Wine Trophy 2009 – výběr Nejlepší domácí vinařství: 1. Vinselekt Michlovský, a. s. – 11 medailí 2. Sonberk, a. s. – 7 medailí 3. Vinařství Volařík – 6 medailí Tuzemští šampioni v jednotlivých kategoriích: Neuburské – Proquin Velké Němčice Pinot Blanc – Reisten Pavlov sladká vína – Vinařství Springer Rulandské šedé – Emilie Blahůšková Svatovavřinecké – Habánské sklepy Velké Bílovice Müller Thurgau – Mikros vín Mikulov Ryzlink vlašský – Vinařství Volařík Podle zdrojů organizátrů zpracoval R. Stávek

PWW na Malé straně Pražské vinařské veřejnosti je jistě dobře známý Vinný sklep Lustermanský v ulici Míšenská. Společnost Enosféra a Spolek přátel vína provozují kromě sklepu, který je v impozantních historických suterénních pro-

Foto orange&co.

Čím je v Praze „Prague Food Festival“ pro jídlo, tím je „Prague Wine Week“ pro víno. Akce, ze které se přes počáteční nesmělost vyvinula jedna z nejdůležitějších vinných událostí v republice, se koná pod patronátem časopisu VínoRevue, jehož vydavatelé, manželé Duškovi, si její průběh vypiplali k obrazu svému.

1 Sommeliér roku Jakub Král v postoji jak z akčního filmu sabrážuje obří láhev sektu

storách, také vinný bar Vinograf, který je v přízemí, a poměrně nový projekt vinařského hotelu, Hotel Pinot. 19. ledna se v rámci PWW uskutečnil ve Vinném sklepě Lustermanském večer pro milovníky vín, který představoval vína vybraných tuzemských vinařů v té nejkulturnější a nejpříjemnější formě – spolu s vybraným vínem. Ke každému prezentovanému vínu (bylo jich celkem 35) byla předkládána kombinace pokrmů. V této části organizátoři spolupracovali s vyhlášeným pražským lahůdkářstvím Paukert. Hosté večera si na degustační arch mohli dělat poznámky k jednotlivým kombinacím. Pokrmy k vínům byly předkládány jako degustační sousto a hosté mohli ochutnat např. kousek kachny, krůty či candáta, roastbeef, dále kozí sýr a sýry Langres a Comte, ale také např. kachní paštiku, sushi aj. Partnerskými vinařstvími večera byli: Arte Vini, Dobrá vinice, Elesko, Gala Vinařství, Mikrosvín Mikulov, Nové Vinařství, Reisten, Sonberk, Vinařství Hrabal, Vinařství Springer, Vino Hort, Vino Vero a Vinselekt Michlovský.

Vinařský obzor (3/2010)

3 Součástí večera byla i prezentace vín od vinařů z tuzemska i dovozců. Pohled na skupinku stolků vinařů z uskupení V8.

noucí z faktu, že se obvykle u vína stojí. Také to, že jsme nechali hosty o samotě, aby měli klid a prostor pro výběr vlastní kombinace se nám vyplatilo. S podobnými akcemi budeme rozhodně pokračovat. Ještě doladíme některé logistické prvky a vyprecizujeme obsluhu, abychom se přiblížili dokonalosti.

Jak vnímáte propojení s PWW? Musíme konstatovat, že PWW je dobrý nápad a rozhodně se jej chceme účastnit i v dalších ročnících. Načasování naší akce určitě pomohlo návštěvnosti, která se blížila kapacitě našich prostor. Organizátoři PWW vůbec dělají dobrý počin, například katalog PWW byl vydán také cizojazyčně a ve vysokém nákladu a bude ve spolupráci s agenturou Czechtourism a vybranými velvysla-

Foto R. Stávek

K malostranské události jsme koncem večera položili několik otázek spoluorganizátorce Kláře Kollárové, sommelierce: Jak hodnotíte dnešní degustační večer?

Myslím, a to zejména podle reakcí hostů, kteří nám své dojmy referovali, že se nám podařilo uspořádat poměrně neobvyklou akci, z které měli účastníci velkou radost.

Co konkrétně milovníci vín hodnotili jako mimořádné?

Především šlo o jejich spokojenost s možností srovnat v šíři několika desítek kombinací 35 vybraných vín s připravenými pokrmy.

Podle čeho jste doporučovali skupinky vín a jednotlivých pokrmů?

To byla asi nejnáročnější část přípravy – vybrat podle našeho názoru vhodné kombinace jídel a vín. Vycházela jsem ze své sommeliérské praxe a nabitých zkušeností.

V případě, že např. k jednomu pokrmu bylo vybíráno více vín, muselo dojít samozřejmě k jistému zobecnění, to ale na druhou stranu otvíralo hostům více možností najít tu variantu, s kterou budou nejvíce rezonovat. Jednotlivá vína jsme dobře znali a podle toho vybírali. A podle ohlasů hostů se nám to vydařilo.

V diskuzi s hosty jsem zaznamenal, že jednoznačně kladně byla hodnocena vůbec idea takovéto akce.

Já bych ještě dodala, že jsme měli mimořádně kladné ohlasy na kvalitu všech připravených vín – všechna byla podle zachycených ohlasů bezvadná. A to se běžně na ochutnávkách, kde jsou k dispozici vzorky v řádech desítek, běžně nestává. Naší výhodou je, že naše prezentační prostory dýchají neformální a komorní atmosférou a hosté se zde i na jiných akcích cítí mnohem více uvolněně, a to i přes relativní nepohodlí ply-

Vinařské aktivity

Foto R. Stávek

128

2 Hostům srovnávací enogastronomické degustace vybraných tuzemských vín ve Vinném sklepě Lustermanském byl plně a precizně k dispozici sommelier Martin Kameník, který má moravské kořeny.

nectvími distribuován také do zahraničí, aby v předstihu před příštím rokem potenciálním návštěvníkům ze zahraničí sdělil: přijeďte do Prahy na vína z České republiky, nepromarníte!

Sommelier roku 2009 Během PWW se pod patronátem Asociace sommeliérů České republiky uskutečnilo vyhlášení ocenění Sommelier roku 2009. Žebříček nejlepších sommeliérů byl podle výsledků na národních i mezinárodních sommeliérských soutěžích sestaven již před rokem, Asociace však až letos uskutečnila slavnostní vyhlášení a mediální publicitu akce. „V posledních letech bylo na sommeliérské špičce velmi těsno a bylo poměrně těžké určit nějaké pořadí“, řekl pro Vinařský obzor Libor Nazarčuk, viceprezident AS ČR a dodal: „Sestavili jsme tedy bodový koeficient pro jednotlivé soutěže, momentálně je jich 5. Body jsou získávány nejen podle medailového pořadí, ale již za samotnou účast v soutěži. Chceme tím motivovat zaměstnavatele sommeliérů, aby je na tato podujetí vysílali.“ Účast na takových kláních však není zdaleka tak jednoduchá – nutná je důkladná průběžná příprava, často náročné bývá i cestování na soutěže – většina je v Čechách, jediná na Moravě bývá v Prušánkách - Mistrovství v sekání sektů. Sommeliérství v posledních letech učinilo významný kus práce pro propagaci kulturní konzumace vína a je dobře, že AS ČR našla způsob, jak ty nejlepší z nich ocenit a jejich práci vyzdvihnout.

Umístění v dlouhodobém žebříčku bodování sommeliérů je též rozhodujícím faktorem pro nominaci nejlepších na reprezentování na Mistrovství světa a jiná celosvětová podujetí.

Vinařský obzor (3/2010) 129

Foto R. Stávek

Vinařské aktivity

Výsledky 1. místo: Jakub Král 2. místo: Tomáš Brůha 3. místo: Milan Krejčí Nejlepší sommeliérka: Jana Vašíčková Vítězem pro rok 2009 se stal Jakub Král ze společnosti IN VINO TRADING. Přímo na místě jsme jej požádali o pár slov: Jak si považujete ocenění Sommelier roku?

Samozřejmě si titulu velmi cením, dovoluji si tvrdit, že i kolegové, kteří se umístili těsně za mnou. Je to pro nás významné ocenění naší práce s vínem, která je sice náročná, ale nás sommeliéry především baví. Účast na soutěži sommeliérů je potom jakousi třešničkou na dortu, je to spíše jakési doplnění naší práce, možná jakousi třešničkou na dortu odměny za ni.

Co byste při této pro vás významné příležitosti vzkázal našim čtenářům, vinařům v Čechách a na Moravě?

Budu rád, když naši vinaři půjdou dál tou cestou, kterou se vydali – cestou kvality, cestou produkce krásných svěžích čistých bílých vín, která si začínají a budou dobývat svět a budou v zahraničí vyhledávaná pro to, jak jsou jedinečná. Obrovský skok byl učiněn i v červených vínech, trošku soustředění na vylepšení však bude ještě třeba. Je to podobné jako u nás sommeliérů – nutnost studia odborné literatury, poznávání nového, srovnávání se špičkovou kvalitou, cesty do zahraničí za inspirací, jak se to dělá jinde a další.

Galadegustace v Břevnovském klášteře Pokud si milovník vína po celý rok neudělá čas na jedinou degustaci, měl by navštívit alespoň lednovou galadegustaci v Břevnovském klášteře. Z několika důvodů. Za prvé jde o asi největší přehlídku vín, která se u nás za celý rok koná. Dostatečně vytrvalý návštěvník tedy může získat alespoň rámcový přehled o tom, jaká vína v tuzemsku vznikají a jaká se sem dováží. Za druhé je to místo, kde probíhá vyhlášení výsledků Prague Wine Trophy, tedy soutěže, která je s PWW nerozlučně spjata, je tedy reálná šance, že se vám podaří ochutnat to nejlepší z domácí produkce. Za třetí pak jde o přehlídku tak volnou, že se ani ostýchavější návštěvník nemusí cítit nesvůj.

Břevnovský klášter je dostatečně intimní pro vinnou tématiku a současně má na tento náročný úkol dostačující prostory. To se aspoň zdálo ještě loni, kdy se návštěvnost PWW pohybovala okolo 10 000 lidí. Letos očekávali pořadatelé číslo ještě o polovinu vyšší a dlužno říct, že se jim předpověď asi vyplnila.

Co mohlo v záplavě více než tří set vín od 57 vinařství běžnému návštěvníkovi chybět?

4 Sommelier roku 2009 Jakub Král

Kromě trochy prostoru asi jen dvě věci. Tou první je zastoupení malovinařů, kteří často produkují velice zajímavá vína; sice v menších sériích, nicméně jsou to někdy právě oni, kdo nevinařské veřejnosti často zprostředkovávají kontakt s vinnou realitou. Tou druhou je pak nabídka biovín – ve chvíli, kdy zájem o tuto produkci roste takřka exponenciálně (a stejně tak roste plocha vinic, které přecházejí do biorežimu), chyběl na galadegustaci jakýkoliv kontakt s produkcí v tomto směru.

Vítězem soutěže Prague Wine Trophy se stala společnost Vinselekt Michlovský s jedenácti medailemi, následovaná popickým Sonberkem a vinařstvím Volařík z Mikulova.

Mikulovští, kteří z prvních míst jako relativní nováčci trochu vyčnívají, snadno dokázali, že kvalitní tratě v kombinaci se špičkovými technologiemi a zkušeným enologem jsou dostatečnou zárukou toho, že i mladé vinařství si umí ukořistit dostatek pozornosti veřejnosti a vyšvihnout se na přední příčky domácí produkce.

Na vínech Miloše Michlovského se zase ukázalo, že anonymní hodnocení dokáže poměrně dobře zhodnotit vína, která Vinselekt produkuje pro supermarkety, a že tak ten, kdo sem chodí pro víno, může i zde narazit na zlatomedailové pití. Rulandské modré v pozdním sběru z ročníku 2006, lahvováno pro Tesco v řadě Exclusive, je toho dobrým dokladem, stejně jako kabinetní Ryzlink vlašský z řady Vinum Palaviense. Že vlašáčky přitahují a umí okouzlit dokázal ale i Filip Mlýnek ve vinařství Volařík. Talentovaný enolog, který se hodně naučil v Mikrosu, jich lehkou rukou usměrňuje hned několik partií. Zbytkový cukr, který výběrům sluší, tu ale není jen samoúčelně líbivou podbízivkou – dobře se opírá o krásnou pálavskou mineralitu.

Přitažlivost sladkého si ale dobře uvědomují i na Sonberku. Na prvních příčkách tu bodují cibébové výběry (Rulandské šedé 2007 a Ryzlink rýnský 2007), následované pro Sonberk typickou Pálavou 2006 ve výběru z hroznů. Těžko říct, zda by takové hédonistické sladkosti vůbec měly soupeřit s chladnou ocelovostí suchých vín. Člověku jakoby se zdálo, že jde ne o jinou ligu, ale spíš o jiný sport.

V kategorii dovozců se pak o první příčku dělily společnosti IN VINO a Neubauer & syn.

Zajímavá dvojka, protože v obou případech jde paradoxně o společnosti, které kromě dovozu mají i vlastní produkci. Neubaueři přišli v loňském roce na trh s víny Green a Red (viz Pondělí), IN VINO pak vlastní vinařství Elesko ve slovenské Modre, kde se kromě vín, jejichž otcem je slavný enolog Nigel Davis, příkladně pracuje i s gastronomií.

Soutěže se celkově zúčastnilo 1104 vín, medaili získalo 320 z nich, 25 vín bylo navíc oceněno titulem Champion.

Prague Wine Week tak dobře splnil to, co si podle spokojené organizátorky Šárky Duškové dal za úkol. Tedy přivést k vínu ty, kdo s ním během roku přicházejí do kontaktu spíše sporadicky. Jak sami pořadatelé vysvětlují, většina akcí během týdne přitáhne spíš odborníky a páteční galadegustace by měla být určena pro širší veřejnost. Ale upřímně řečeno, díky dobré propagaci se z reprezentativní přehlídky stala spíš davová záležitost.

Břevnovský klášter totiž doslova praskal ve švech – po třetí hodině odpolední tu prakticky nebylo k hnutí.

Skutečnost, že víno dokáže přitáhnout takovéto davy, se ale netýká jen PWW. Obrovský nárůst se například potvrdil i na letošních otevřených sklepech ve Velkých Bílovicích, a je tedy jasné, že jde spíš o rostoucí

Vinařský obzor (3/2010)

Vinařské aktivity

Foto O. Kopička

130

moravským a českým vinařům snadněji prorazit. Letos jsme se ve firmě rozhodli určitým způsobem omezit náklady na propagaci a reklamu, PWW však považujeme za výbornou investici vzhledem k poměru cena/výkon.

Texty: Ondřej Kopička (Zahájení, Galadegustace v Břevnovském klášteře) Richard Stávek (PWW na Malé straně, Sommelier roku 2009, Z pohledu vinaře)

PARTNEŘI PROJEKTU

5 O ochutnávaná vína nejen tuzemských vínařů během PWW byl mimořádný zájem

zájem laické veřejnosti o víno jako celek, což je nesporně zásluha nejen soustavně se zvyšující kvality domácích vín, ale i rostoucí kulturní úrovně národa.

Letošní Prague Wine Week tak vlastně nevědomky odpověděl na otázku, zda je možné považovat za tradici něco, čeho se koná teprve druhý ročník. Je. Pokud je úroveň akce rostoucí, systém ladí své předchozí neduhy, staré chyby neopakuje a nových tolik nepřibývá. A pokud za akcí stojí šikovní lidé.

PWW z pohledu vinaře Oslovili jsme pro vyjádření jedno z participujících vinařství akce Prague Wine Week, Ing. Marka Špalka, ředitele společnosti Nové vinařství z Drnholce.

Proč jste se PWW jako vinařská firma účastnili a co jste očekávali?

Vzhledem k tomu, že težiště našeho odbytu je v Praze, je tedy aktivní účast na podobné události logická. Mohou být nějaké pole-

miky ohledně termínu konání, domnívám se ale, že je to vtipně zvoleno a mnozí naši obchodní partneři, ať už z restaurantů či vinoték, se PWW účastnili též. Marketinková kolečka soukolí obchod vínem do sebe zapadá a já myslím, že funguje.

Co vinaře taková účast stojí?

Vzhledem k tomu, že jsme partnerem od prvního ročníku, měli jsme určitou slevu a tak nás prezentace v katalogu a možnost společné propagace stála sotva pár tisícovek. Loni jsme měli akce v naší partnerské restauraci Mozaika, kde mohli hosté za výhodných podmínek ochutnat k vybraným jídlům naše vína, letos jsme spolupracovali s vyhlášeným pražským barem Bokovka.

Zaregistroval jsem poměrně malou účast samotných tuzemských vinařů na této události a domnívám se, že je to docela škoda, protože možnost společné a tím pádem levnější propagace na této akci je skutečně výborná a hromadnějším zapojením by se podařilo

Historie kounického vinohradnictví a vinařství Autor: Stanislav Liškutín a kol.

Staré vinařské dokumenty a písemnosti – Názvy polních tratí a vinohradních hor v Dolních Kounicích – Kounické horenské právo, komentář k němu – Počestné Bratrstvo vinařů a kopáčů – Svatogothardská vinařská tradice – Vinařství ve středověku, novověku a současnosti – Vinařství a MO ČZS; 191 stran; v roce 2008 vydalo Město Dolní Kounice. V ceně knihy je přiložené CD s celou knihou v elektronické podobě a množstvím bonusových obrazových materiálů.

Restaurace AMBIENTE – PASTA FRESCA; AMBIENTE THE LIVING RESTAURANT; ARGUMENT; BELEVUE; CARTOUCHE; CÉLESTE RESTAURANT; COMO MEDITERANEAN RESTAURANT & CAFÉ; DOCK HOUSE; FAMILY HOTEL OKOŘ & RESTAURANT; FLUIDUM RESTAURANT; HYBERNIA; LA GALERIE PRAGUE; LA VERANDA; LA VITA É BELA; LARY FARY; LÉTA PÁNĚ; LVÍ DVŮR; MATYLDA BOTEL RISTORANTE; MOZAIKA; NA ŠTĚPÁNĚ; NOODLES CAFÉ BAR; OLIVA RESTAURANT; PASEPARTOUT; PIZERIA DI CARLO III; PIZZA COLOSEUM; SOHO RESTAURANT; U KLOKANA; U ŠEVCE MATOUŠE; V ZÁTIŠÍ; VILLA RICHTER Vinotéky BOHEMIA WINE – KRAJČÍK PAVEL; ČESKÝ ARCHIV VÍN; L.C.NICOLAS; PAMPINUS; RIESLING & CO; V&R IMPORTS; VINO DÉJA VU; VINO MARKUZZI; VINOTÉKA ARCO; VINOTÉKA KARNEVAL; VINOTÉKA VÍNEČKO Vinné bary DŮM VÍNA U ZÁVOJE; GRAND CRU WINE BAR; JAZZ DOCK; WINES HOME Vinařství ARTE VINI; MIKROSVÍN MIKULOV; NOVÉ VINAŘSTVÍ; VINAŘSTVÍ PETR SKOUPIL; VINAŘSTVÍ VEVERKA ČEJKOVICE Dovozci BONVIVANT; CHOVAN & PARTNEŘI; IN VINO TRADING; KUPMETO.CZ; M. KRÁL & SPOL; NEUBAUER & SYN; OHMS; UNITED BRANDS; VINOM WINE; WINE4YOU; WINEZ Hotely ALLEGRO, FOUR SEASONS HOTEL PRAGUE; CROWNE PLAZA PRAGUE ARMSTRONG BAR; HOTEL PINOT Obchody AD VIVUM RIEDEL; CHEESSY; TERAVINA

262 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

»

Zdroj: www.praguewine.cz

Vinařské aktivity

Vinařský obzor (3/2010) 131

Vinaři podporují benefiční aktivity

Foto R. Stávek

Několik desítek moravských vinařů bylo loni dárci vín pro aukci pořádanou Jihomoravskou komunitní nadací (JMKN) se sídlem v Moravské Nové Vsi. JMKN působí na poli nadační činnosti od roku 2008, kdy byla založena.

znamných podnikatelů Bussines Leader´s Forum, které o akci ví a podporuje ji účastí, zapojuje se i Vodafone, Phillip Morris, Procter and Gamble a další nadnárodní společnosti.

Dárci-vinaři

Lidé ze sdružení Echo Moravia si uvědomili, že je nutné propojit potenciál jihomoravského vinařství a navázali bližší spolupráci s několika desítkami vinařů. Tito jim poskytli láhve svých cenných, často archivních vín a na velkolepé společenské akci, jejíž součástí byla aukce těchto vín, byla darovaná vína dražena. „Hlavním tahounem nadačních aktivit v Moravské Nové Vsi je paní Zlata Maděřičová. Právě ona si uvědomila, že náš kraj skrývá bohatsví, které lze nabídnout dál, například ostatním obyvatelům naší země a získat tak prostředky, které je možno přerozdělit těm, kteří jej využijí k neziskovým a záslužným aktivitám v regionu“, říká Jana Krutáková, starostka městyse Moravská Nová Ves. Je tedy logické, že JMKN spolupracuje v regionu zejména s vinaři jako dárci. „Aukce vín, která jsme obdrželi od našich partnerů-vinařů, sklidila hned od prvního ročníku velký úspěch“, uvedla pro Vinařský obzor Zlata Maděřičová, ředitelka JMKN a pokračovala: „Prostředky, které jednou ročně získáme formou těchto benefičních aktivit, se vrací do regionu, a to formou grantů pro nevládní neziskové organizace a občanská sdružení, která přijdou se zajímavým nápadem a jejich žádost uspěje v grantovém řízení. Naše nadace si v nyní již třetím ročníku aukcí, které pořádáme v Praze, buduje mezi ostatními nadacemi významné místo a dobré jméno, což potvrzuje i pravidelný velký zájem ze strany hostů na těchto benefičních akcích spojených s aukcí vín. Hodnota vína jako značky našeho regionu je podle mého názoru podceňována a lidé v regionu s ní neumí dostatečně pracovat.“ Je potěšující, že právě vinaři si uvědomili svoji filantropickou roli v regionu a v nemalé míře se začali zapojovat do těchto benefičních aktivit, které následně v regionu podporují rozvoj občanské společnosti a občanských aktivit. Benefiční aukce vín pořádané JMKN si již během prvního ročníku vysloužila pozornost např. sdružení vý-

Bakchantky – Spolek moravských vinařek; Bohumil Netopilík, Hrušky; Emil Štohandl, Josefov; František Mádl, Velké Bílovice; František Mečl, Moravský Žižkov; Ing. Richard Tichý, Hrušky; Iva Tomanová, Moravská Nová Ves; Jan Sečkář, Moravská Nová Ves; Jaroslav Glos, Moravská Nová Ves; Jaroslav Nešpor, Moravská Nová Ves; Jaroslav Tuček, Kostice; Jiří Nešpor, Hrušky; Jiří Šmerák, Hrušky; Josef Mráz, Stará Břeclav; Josef Uher, Lanžhot; LIVI, Dubňany; Moravské vinařské závody, Bzenec; Neoklas, Šardice; Rodinné vinařství Jedlička a Novák, Bořetice; Rodinné vinařství Košut, Prušánky; Rodinné vinařství u Samsonů, Velké Němčice; Soaré Sekt, Jablonec nad Nisou; Stanislav Miklica, Moravská Nová Ves; Stapleton– Springer, Bořetice; Školní sklep Veneria, Valtice; Štěpán Maláník–Osička, s. r. o., Mikulčice; Templářské sklepy, Čejkovice; Velkobilovická vína, Velké Bílovice; Vinacz, Dolní Bojanovice; Vinařství Bisenc, Bzenec; Vinařství Buchtovi, Velké Pavlovice; Vinařství Bukovský, Kobylí; Vinařství Čebav, Tvrdonice; Vinařství Dvořáček LTM, Mikulčice; Vinařství Kosík, Tvrdonice; Vinařství Kovacs, Novosedly; Vinařství Krist, Milotice; Vinařství Maděřič, Moravský Žižkov; Vinařství Mikrosvín, a. s., Mikulov; Vinařství Plešingr, Rohatec; Vinařství Procházka, Velké Pavlovice; Vinařství Sedláček, Valtice; Vinařství Sonberk, Pouzdřany; Vinařství Valihrach, Krumvíř; Vinařství Vlašic, Hlohovec; Vinselekt Michlovský, a. s., Rakvice; Zemědělská, a. s., Čejkovice; Zemědělské družstvo, Sedlec

Pro JMKN je také důležité, jak ti, kteří realizují přidělené granty, propagují JMKN a tím pádem i dárce-vinaře. Ti se totiž o využití prostředků, které vznikly z jejich darů, zajímají. „Jedním z představitelů Nadace je i sommelier a vinař Libor Nazarčuk a jsme moc rádi, že se k našim aktivitám přidala taková osobnost. Vzal si za své řízení nejdůležitější části našich akcí, a to právě aukcí vín a i díky jeho umu dopadají tyto aukce tak úspěšně“, pokračuje Zlata Maděřičová a dodává: „Libor má na našich úspěších obrovskou zásluhu“.

Snahy JMKN se v Břeclavi nesetkaly úplně s pochopením; Zlatě Maděřičové se však podařilo najít dobré vztahy s představiteli Hodonína. „Naše aktivity příliš nepochopila ani břeclavská média a neinformují o nich příliš objektivně,“ tvrdí ředitelka JMKN. (rs)

Zlata Maděřičová, ředitelka Jihomoravské komunitní nadace

Jihomoravská komunitní nadace vznikla v roce 2008 z iniciativy sdružení Echo Moravia a působí na území Břeclavska a Hodonínska. Podporuje kulturní, výchovné, ekologické, sportovní a další prospěšné projekty, které přinášejí prospěch místním obyvatelům a přispívají k rozvoji regionu. Podporuje činnost lidí, jimž není lhostejný osud místa, ve kterém žijí.

Nadace VIA i sdružení Echo Moravia jsou členy Asociace komunitních nadací. Koncept komunitních nadací není zatím v Česku příliš známý, ale v USA i v evropských zemích jsou takové nadace velmi rozšířené. Obvykle se jejich práce soustředí na určité město či region – místní komunitu.

V této komunitě pak pracují s dárci a mecenáši a podporují místní neziskové organizace, které přispívají ke zlepšení života místních lidí ve všech tematických oblastech daného regionu: od vzdělávání, přes komunitní sociální služby, kulturu, životní prostředí atd. Jejich činnost není svázána s jedním tématem, např. s pomocí dětem či hendikepovaným nebo ochranou životního prostředí, jak jsme zvyklí u nás. Věnují se celkovému rozvoji místa, kde působí. Ve správních radách komunitních nadací většinou zasedají významní představitelé regionu a vytvářejí prostor pro spolupráci mezi místní správou, podnikateli, vzdělávacími institucemi, neziskovými a společenskými organizacemi a místními občany. (www.jmkn.cz)

132

Vinařský obzor (3/2010)

Vinařské aktivity

Novinky z NVC

Foto archiv nvc

2. kolo Certifikace vinařské turistiky Národní vinařské centrum uzavřelo druhé kolo „Certifikace vinařské turistiky“. Cílem certifikace je vybrat z nynější rozsáhlé databáze vinařství, vinných sklepů a vinoték ve vinařských oblastech subjekty, které splňují a garantují přísně požadované standardy (požadavky na hygienu a čistotu provozu, vztah k tradiční vinařské kultuře, historickou hodnotu nebo jedinečnost zařízení, požadovaný sortiment a kvalitu samotných služeb a podíl nabízených vín vyrobených z hroznů vypěstovaných v ČR. Vybrané objekty budou označeny tabulkou certifikace a budou také nadstandardně propagovány na národní webové prezentaci moravských a českých vín (www.vinazmoravy.cz – www.vinazcech.cz) a v tiskovinách edice „Krajem vína“. „37 podnikatelských subjektů přihlásilo k certifikaci 62 zařízení v kategorii vinařství, vinný sklep, vinotéka, vinařské ubytování a vinařská restaurace. 54 z nich nakonec vyhovělo certifikačním kritériím,“ říká Ing. Petr Gondáš, projektový manažer Národního vinařského centra. Ve druhém kole se rozšířil i počet certifikovaných zařízení v Čechách. K certifikovanému vinařství a vinnému sklepu ‚Vinné sklepy Kutná Hora‘ v mělnické podoblasti přibylo vinařství a vinařské ubytování ‚Žernosecké vinařství‘

1 Vinařský dvůr Kovacs – certifikované zařízení

Foto archiv nvc

Pod patronátem Národního vinařského centra ve Valticích proběhlo v posledních měsících několik aktivit: 2. kolo certifikace vinařské turistiky, byla vydána nová edice propagačních materiálů „Krajem vína“ 2010 a uskutečnila se prezentace tuzemských vín na Slovensku v rámci veletrhu Danubius Gastro.

v podoblasti litoměřické,“ dodává. Aktuálně je v České republice certifikovaných již 159 zařízení vinařské turistiky. Veškerá zařízení naleznete v adresáři vinařů na www. wineofczechrepublic.cz Nová edice „Krajem vína“ 2010 Národní vinařské centrum, za podpory Vinařského fondu ČR, na brněnském veletrhu Region Tour představilo edici Krajem vína 2010. „Průvodce ‚To nejlepší z vinařské turistiky na jižní Moravě‘ a ‚To nejlepší z vinařské turistiky v Čechách‘ obsahují seznamy všech vinařství, vinných sklepů a vinoték registrovaných na oficiální internetové prezentaci moravských a českých vín Vína z Moravy, Vína z Čech,“ vysvětluje Ing. Petr Gondáš. „Novinkami jsou rozšířené popisy certifikovaných zařízení v adresářích vinařů doplněné o aktuální fotografie a ‚Kalendář vinařských akcí‘ v novém celobarevném formátu. Jako tradičně celou kolekci doplní mapy vinařských oblastí a podoblastí ČR. V mapách podoblastí budou nově piktogramy certifikace přiřazeny k jednotlivým vinařským obcím s počtem certifikovaných zařízení v obci,“ doplňuje. Materiály „Krajem vína“ v loňském roce získaly prestižní cenu ministerstva pro místní rozvoj za ucelenou kolekci propagačních mate-

2 Krajem vína

riálů a komplexní propagaci vinařské turistiky a také cenu magazínu C. O. T. Národní vinařské centrum vydává tuto edici v rámci projektu Podpora a propagace vinařské turistiky na Moravě a v Čechách.

Tento projekt realizuje od roku 2006 spolu s Centrálou cestovního ruchu jižní Moravy, Jihomoravským krajem, Nadací Partnerství, Cechem českých vinařů, agenturou Bravissimo a s finanční podporou Vinařského fondu ČR a Jihomoravského kraje.

Jednou z hlavních aktivit projektu je tvorba a distribuce balíčku materiálů vinařské turistiky, který je k objednání zdarma.

Balíček obsahuje dva turistické průvodce To nejlepší z vinařské turistiky na Moravě a To nejlepší z vinařské turistiky v Čechách, mapu vinařské oblasti Morava, mapu vinařské oblasti Čechy, 4 mapy vinařských podoblastí Moravy (znojemská, velkopavlovická, mikulovská, slovácká), aktuální kalendář vinařských akcí. Tento balíček si

Vinařské aktivity

Vinařský obzor (3/2010) 133

inzerceª

můžete objednat zdarma v e-shopu Národního vinařského centra na webu www.vinarskecentrum.cz.

Prezentace tuzemských vín na Slovensku Bratislava letos po sedmnácté hostila ve dnech 21.–24. ledna mezinárodní gastronomický veletrh Danubius Gastro. Ani moravští a čeští vinaři díky podpoře Vinařského fondu a spolupráci Národního vinařského centra nemohli na této prestižní přehlídce chybět.

Veletrh Danubius Gastro se v posledních letech stal jednou z nejvýznamnějších akcí v oblasti gastronomie a hoteliérství v rámci celého Slovenska a středoevropského regionu. Už tradičně jsme tu mohli najít atraktivní přehlídku největších světových dodavatelů až po malé a střední firmy. Letos se na veletrhu prezentovalo celkem 328 vystavovatelů z České republiky, Francie, Maďarska, Německa, Polska, Rakouska, Itálie a Slovenska. Během čtyř výstavních dní přišlo veletržní areál navštívit více než 68 tisíc lidí. Veletrh Danubius Gastro v tomto roce svými parametry upevnil dominantní postavení v oblasti gastronomie, hotelnictví a potravin na Slovensku. Prezentaci moravských a českých vinařů na veletrhu finančně podpořil Vinařský fond ČR. Obecnou propagaci a organizaci zajistilo Národní vinařské centrum. Expozice se zúčastnilo 11 vinařství z Moravy a Čech: VINNÉ SKLEPY VALTICE, a. s. • PATRIA Kobylí, a. s. • LIVI, spol. s r. o. • TOMÁŠ KRIST • NOVÉ VINAŘSTVÍ, a. s. • VINO HORT, s. r. o. • PETR BUNŽA • WINE DIETRICHSTEIN • VINAŘSTVÍ PETR SKOUPIL,

a. s. • BOHEMIA SEKT, a. s. • VÍNO BLATEL, a. s. „Slovenský trh má dobrý potenciál z hlediska exportu a doporučoval bych jej zkusit každému vinařství, které nemá na poli exportu žádné zkušenosti, říká Tomáš Krist z Vinařství Krist. „Samotnou Bratislavu, jako většinu hlavních měst považuji za stát ve státě. Veletrhu Danubius Gastro se účastníme primárně pro udržení dobrých vztahů se stávajícími klientelou. Za slabší stránku veletrhu považuji přílišnou diverzitu jednotlivých vystavovatelů od vinařů přes rybáře, myslivce až po gastro zařízení a cestovní ruch“, doplňuje. Marek Špalek z Nového vinařství k tomu dodává: „Veletrh Danubius Gastro nepovažuji za úplně optimální k prezentaci vinařů (je to taková ‚Matějská pouť‘), ale nevím o ničem lepším.

Asi nám nezbude, než vytrvat, než se začne na Slovensku organizovat něco odbornějšího. Zatím je to to nejlepší, co na Slovensku je. Bohužel. Slovenský trh je pro Nové Vinařství zásadní a nebýt na takovém veletrhu si nemůže naše společnost dovolit. Díky naší opakované účasti jsme letos konečně dosáhli dohody s významným slovenským importérem, který nás na stánku každoročně navštěvoval. Český stánek je zcela jistě svou velikostí, pojetím a pozicí významným účastníkem veletrhu. Je radost na takovém stánku prezentovat!“ V dalším roce se veletrh Danubius Gastro uskuteční v podobném termínu, a to 20.–23. ledna 2010. Organizátoři už nyní doufají, že bude opět kvalitnější a bohatší o široké spektrum vystavovatelů ze Slovenska i zahraničí. (nvc)

Řádková inzerce Prodám nerezové stojaté nádoby, obsah 5 000 a 6 000 l. Tel.: 606 385 553 Koupím zachovalou kameninovou nádobu na víno. Tel.: 775 197 443 KOUPÍME MORAVSKÁ VÍNA JAKOSTNÍ S PŘÍVLASTKEM. POZDNÍ SBĚR, VÝBĚR Z HROZNŮ, VÝBĚR Z BOBULÍ, LEDOVÉ, SLÁMOVÁ VÍNA, VŠE SUDOVÉ. TEL./FAX: 519 511 360, MOBIL: 603 480 722, E-MAIL: vino@vino-jiha.cz Nabízíme k prodeji nebo pronájmu areál Lechovických vinných sklepů (v sousedství Vinných sklepů Lechovice). Cena domluvou. Více informací na www.unitedindustries.sk v sekci reality. Tel.: 731 466 243 Kdo daruje nebo levně prodá starší vinařskou literaturu – knihy i časopisy? Tel.: 775 197 443

Místa distribuce Vinařského obzoru BS vinařské potřeby Žižkovská 1230,691 02 Velké Bílovice 519 346 236 BS vinařské potřeby Čejkovská 35, 691 02 Velké Bílovice 519 346 238 BS vinařské potřeby Svitavská 15, 614 00 Brno 545 216 311 BS vinařské potřeby K Vápence 3203/10, 692 01 Mikulov 519 500 516 BS vinařské potřeby Dobšická 2296/4, 669 02 Znojmo 515 260 600 Bureš Jaroslav Ořechová 1, 691 06 Velké Pavlovice 519 428 733

Foto archiv nvc

Bureš Jaroslav Na hlavní 276, 691 08 Bořetice 519 430 515 Bureš Jaroslav Krumvíř 14, 691 73 Krumvíř 519 419 006 M&Š Vinárske potreby s. r. o.

Dľhá 2, 949 01 Nitra 421 908 800 237 NEREZ Blučina Návrší 483, 664 56 Blučina 547 235 111 ROSENBERG TECHNIC s. r. o.

Brněnská 10/58, 693 01 Hustopeče 608 889 967 Štěpánová Eva Březí 20, 691 81 Březí 519 514 259, 602 734 499 Vinařské potřeby, spol. s r. o.

Národních hrdinů 22, 690 02 Břeclav 519 321 235 Vinařský dům KOBERN, s. r. o.

Hodonínská 306, 696 03 Dubňany 777 901 761

Ilustrační foto

Vincoop Mikulov Brněnská 32, 692 01 Mikulov 519 510 691

134

Vinařský obzor (3/2010)

Hodnocení vín

Martin Půček tajemník SV ČR

Národní soutěž vín nová celostátní soutěž vín Svazu vinařů České republiky Vážení vinaři, řada z vás zcela jistě zaznamenala diskusi na půdě Svazu vinařů České republiky ve věci systému soutěží vín. Celá diskuse probíhala více než rok a byla ukončena posledním jednáním představenstva Svazu vinařů České republiky a Správní rady Národního vinařského centra v polovině února. Výsledkem těchto jednání je usnesení na vytvoření zcela nové celostátní soutěže vín, která ponese název Národní soutěž vín.

Foto R. Stávek

Nominační předkolo Bude organizováno v každé z vinařských podoblastí (znojemská, mikulovská, velkopavlovická, slovácká) a ve vinařské oblasti Čechy. Garantem nominačních předkol bude Svaz vinařů České republiky. Jakákoliv účast v dalších kolech soutěže a následně případná účast v Salonu vín České republiky bude podmíněna účastí v nominačním předkole. Toto předkolo bude otevřeno pro všechny výrobce vína, tedy i pro ty, kteří vyrábějí víno pro svou vlastní potřebu a budou chtít srovnat své víno s renomovanými producenty. Základní podmínkou účasti bude identifikace přihlášeného soutěžního vína číslem odrůdy, výrobcem,

1 Košt na místní výstavě

Foto archiv autora

Posláním soutěže je zvýšení odborné úrovně a systémové řešení vinařských soutěží moravských a českých vín na území České republiky. Cílem je vytvoření věrohodného vícekolového soutěžního systému hodnocení vín, jež je dle podoblastního a oblastního principu završen výběrem nejlepších 100 vín do Salonu vín České republiky.

Národní soutěž vín bude rozdělena na 3 kola.

2 Ilustrativni foto

ročníkem, číslem šarže a zbytkovým cukrem. Vína na nominačním předkole nebudou muset být zatříděna SZPI, avšak pouze vinaři, kteří budou chtít v případě pozitivního hodnocení pokračovat v soutěži, budou muset před 1. kolem soutěže mít příslušné šarže vína zatříděny. Všechna nominační předkola budou mít jednotný systém kategorizace vín.

A. Bílá vína suchá a polosuchá s obsahem zbytkového cukru do 12 g/l včetně.

Přihlášená vína se řadí a hodnotí podle odrůd, které dále tvoří samostatné podkategorie pro hodnocení a uvedení v katalogu výstavy. Pro vytvoření samostatné kategorie z dané odrůdy je nutný minimální počet 6 vzorků uvedené odrůdy. V případě nižšího počtu vzorků

jsou zařazena tato vína do podkategorie „bílá vína ostatní“ v této kategorii.

B. Bílá vína polosladká vč. bílých známkových vín s obsahem zbytkového cukru nad 12 g/l do 45 g/l včetně.

C. Sladká vína (bílá, červená i růžová) s obsahem zbytkového cukru nad 45 g/l.

D. Růžová vína do obsahu zbytkového cukru 45 g/l včetně (suchá, polosuchá a polosladká).

E. Červená vína suchá a polosuchá s obsahem zbytkového cukru do 12 g/l včetně. Přihlášená vína se řadí a hodnotí podle odrůd, které dále tvoří samostatné podkategorie pro hodnocení a uvedení v katalogu výstavy. Pro vytvoření samostatné kategorie z da-

Vinařský obzor (3/2010) 135

Foto archiv autora

Hodnocení vín

né odrůdy je nutný minimální počet 6 vzorků uvedené odrůdy. V případě nižšího počtu vzorků jsou zařazena tato vína do kategorie „červená vína ostatní“ v této kategorii.

F. Červená vína polosladká vč. červených známkových vín s obsahem zbytkového cukru nad 12 g/l vč. do 45 g/l včetně.

G. Jakostní šumivá vína stanovené oblasti.

Každé předkolo bude mít stejný systém vítězů, vycházející z výše uvedené kategorizace. Šampion výstavy bude vybrán z vítězů jednotlivých kategorií. Dále budou vybrána 2. a 3. místa jednotlivých kategorií a uděleny zlaté, stříbrné a bronzové medaile u kategorií A a E u odrůd, které tvoří samostatnou podkategorii.

Důležitým zlomem v každém předkole bude nominace vín do prvního kola Národní soutěže vín. Tato nominace bude vycházet z vlastního výsledného složení Salonu vín České republiky, ve kterém bude mít každá podoblast (oblast Čechy) vyhrazený počet vín u vín kategorie A a E (suchá a polosuchá bíla a červená vína 0–12 g/l zb. cukru). Nominace ostatních vín z ostatních kategorií bude provedena jen na body, avšak vždy dle konkrétní kategorie. Nominační předkola budou moci být organizována v termínu květen – září příslušného roku. Předpokladem nominace do 1. kola je bodová hranice 70 bodů.

Foto R. Stávek

1. a 2. kolo Národní soutěže vín Organizátorem 1. a 2. kola této celostátní soutěže bude Národní vinařské centrum (NVC). Po shromáždění všech nominovaných vín z jednotlivých nominačních předkol, kterých bude maximálně 900, bude proveden osobní odběr u producentů. Součástí odběru vín bude náhodné vybrání 12 lahví vín (0,75, 0,5, 0,375 l) nebo 24 lahví v případě objemu 0,2 l. Z těchto bude jedna láhev výrobcem zapečetěna a spolu s dalšími pěti odvezena do NVC. Zbývajících 6 lahví zapečetí pracovník NVC a tyto budou použity v případě úspěchu vína v 1. kole a postupu do kola druhého. Výrobcem zapečetěný vzorek bude vzorkem referenčním. Hodnocení vín v 1. kole bude provede-

3 Způsob hodnocení u kulatého stolu, kdy se o vínech rovnou diskutuje

3 Z hodnocení letošní soutěže GP Vinex

no na přelomu měsíce listopadu a prosince daného roku.

Vína 1. kola budou zhodnocena ve Valticích v hodnotitelských kabinách a výsledkem tohoto kola bude výběr 200 vín.

Jednotlivé počty vín do druhého kola budou násobkem výsledného Salonu vín ČR. Po zhodnocení bude namátkově vybráno max. 20 vzorků vín, u kterých bude v referenční laboratoři (bude stanovena Statutem) ověřen zbytkový cukr a tedy správné zařazení vín do kategorií. V případě rozdílů větších, než jsou povolené odchylky a chyba metody budou daná vína vyřazena z dalšího hodnocení. Bodová hranice pro postup do 2. kola hodnocení je 75 bodů.

Hodnocení 2. kola Národní soutěže vín proběhne v Praze v důstojných reprezentativních prostorách v polovině ledna následujícího roku. Hodnocení proběhne u kulatých stolů s paralelními komisemi pro odbornou veřejnost. Vína budou hodnocena opět dle kategorií a vyvrcholením celé soutěže bude udělení titulu Šampion Národní soutěže vín. Toto ocenění může být uděleno pouze vínům v kategorii A nebo E (suchá a polosuchá bílá a červená vína, zb. cukr 0–12 g/l). Dále pak v každé kategorii bude vybrán příslušný vítěz, 2. a 3. místo. Oceněna bude také nejlepší kolekce. Ohodnocená vína v 2. kole budou současně stejný večer prezentována odborné veřejnosti, pozvaným hostům a zástupcům tisku.

Z ohodnocených vín z druhého kola budou podle plochy vinic vinařských podoblastí vybrána vína do Salonu vín České republiky.

Víno v Salonu vín ČR musí být ohodnoceno minimálně 80 body v 2. kole Národní soutě-

že vín. Výsledné složení Salonu bude veřejnosti oznámeno až na tradičním slavnostním otevření expozice koncem února. Salon vín ČR tak bude zastoupen 80 víny kategorie A a E dle vinařských podoblastí (oblasti Čechy) a to v roce 2011.

• 3 vína z oblasti Čechy • 14 vín ze Znojemska • 21 vín z Mikulovska • 22 vín z Velkopavlovicka • 20 vín ze Slovácka Zbývajících 20 vín bude tvořit 7 vín z kategorií B a F (12-45 g/l zb. cukru), 9 vín kategorie C (vína nad 45 g/l zb. cukru), 2 růžová vína kategorie D a 2 sekty s. o. kategorie G. Kontrola vín v Salonu vín ČR bude provedena na základě srovnání dodaných vín s referenčním vzorkem, který si zapečetil výrobce. V létě bude v otevřené expozici náhodně vybráno max. 20 vín, která budou v referenční laboratoři srovnána s tímto vzorkem.

Svaz vinařů bude každoročně jmenovat organizátory jednotlivých nominačních předkol na základě jejich žádostí. Budou preferovány projekty jako celky a bude preferována rotace v podoblastech. Spojení těchto výstav s nějakými významnými akcemi v regionu bude velmi žádoucí. V roce 2010 již bylo rozhodnuto o organizátorech ve Velkopavlovické, Mikulovské a Slovácké podoblasti a ve vinařské oblasti Čechy. Podrobnosti o soutěži budou prezentovány na webových stránkách soutěže www.narodnisoutezvin.cz. »

Více na: www.narodnisoutezvin.cz

136

Hodnocení vín

Vinařský obzor (3/2010)

Martin Půček Svaz vinařů České republiky

Šampionem GP Vinex poprvé biovíno Ve dnech 1. 2. až 3. 2. 2010 proběhlo v degustační místnosti Národního vinařského centra ve Valticích hodnocení 17. ročníku mezinárodní soutěže vín Grand Prix Vinex 2010 (dále jen GPV).

Soutěž je organizována jako doprovodný program mezinárodního veletrhu Vinex 2010, který probíhá na brněnském výstavišti ve dnech 2. 3. až 5. 3. 2010. Soutěže se v letošním ročníku účastnilo 373 vzorků vín, s celkovým počtem 72 vystavovatelů. Zahraniční vzorky byly zastoupeny 10 % vín. Podle ročníku měla zastoupení vína r. 2008 – 263, 2007 – 70, 2006 – 26, 2005 – 9, 2004 – 4, 2002 – 1. Podle jakostních kategorií domácích vín byly zastoupeny následující jakostní kategorie: moravské zemské víno – 8, jakostní víno odrůdové – 30, jakostní víno známkové – 2, kabinetní víno – 18, pozdní sběr 158, výběr z hroznů – 70, výběr z bobulí – 10, výběr z cibéb – 5, ledové víno – 9, slámové víno – 3, jakostní šumivé víno – 20, jakostní šumivé víno s. o.

– 1. Soutěžní vína byla rozdělena do soutěžních kategorií podle obsahu cukru. V kategorii 1 (bílá vína do 4 g/l zb. cukru) bylo

66 vzorků, v kategorii 2 (bílá vína od 4 do 12 g/l zbytkového cukru) 75 vzorků, v kategorii 3 (bílá vína od 12 do 45 g/l zbytkového cukru) 59 vzorků, v kategorii 4 (vína nad 45 g/l zbytkového cukru) 37 vzorky, v kategorii 5 (růžová vína) 15 vzorků, v kategorii 6 (červená vína) 98 vzorků, v kategorii 7 (šumivá vína) 23 vzorků.

Přihlášená vína byla rozdělena do 9 komisí. Vždy 3 nejlépe ohodnocená vína z každé kategorie (kategorie, které byly rozděleny více komisím) postoupila dále a komise složená z předsedů jednotlivých komisí určila pořadí na prvních 3 místech v dané kategorii. Následně byl ze všech vítězů jednotlivých kategorií vybrán Champion Grand Prix Vinex 2010. Ceny výrobcům vítězných vín byly předány na společenském galavečeru „Veletrhu Vinex“ 3. 3. 2010. Všechny vzorky si také mohla veřejnost ochutnat v pavilonu A2

Tabulka 1 Přehled vítězů jednotlivých kategorií - Grand Prix Vinex 2010 Č. vz.

Výrobce / přihlašovatel

Název výrobku

Zařazení

Roč.

Č. šar.

pozdní sběr

2008

1481

pozdní sběr

2008

1568

Pálava

výběr z hroznů

2008

1208

Ryzlink vlašský

výběr z bobulí

2008

489/08

Frankovka – klaret

moravské zemské víno

2008

07/08

Frankovka

pozdní sběr

2008

393

Bohemia Sekt Prestige demi sec

jakostní šumivé víno

2006

L7161D

Kategorie 1 (bílá vína do 4 g/l zb. cukru) 47

VINSELEKT MICHLOVSKÝ, a. s.

Hibernal – BIO

Kategorie 2 (bílá vína 4 až 12 g/l zb. cukru) 109

VINSELEKT MICHLOVSKÝ, a. s.

Sauvignon

Kategorie 3 (bílá vína 12 až 45 g/l zb. cukru) 187

Ing. Richard Tichý

Kategorie 4 (vína nad 45 g/l zb. cukru) 208

Vinné sklepy Valtice, a.s.

Kategorie 5 (růžová vína) 245

Střední odborná škola vinařská a SOU zahradnické

Kategorie 6 (červená vína) 305

MORAVÍNO s.r.o.

Kategorie 7 (šumivá vína) 371

BOHEMIA SEKT, a.s., Starý Plzenec

VINSELEKT MICHLOVSKÝ, a. s., (průměr hodnocených vín 85,66 bodů) Vína mající ohodnocení 83,00 a více bodů získávají diplom

Champion

Tabulka 2 Přihlašovatel

Prům. hodnocení

VINSELEKT Michlovský, a. s.

85,66

ZD Sedlec

85,41

Helena Glosová

85,00

Vinařství PROQIN, s. r. o.

83,95

Ing. Richard Tichý

83,59

vin Tirol – Beáta Bezáková

83,47

MORAVÍNO, s. r. o.

83,22

Vinné sklepy Lechovice, s. r. o.

83,17

Vinné sklepy Valtice, a. s.

83,11

Štěpán Maňák

83,07

brněnského výstaviště po celou dobu konání veletrhu Vinex.

Titul Champion Grand Prix Vinex 2010 získal Hibernal BIO, pozdní sběr 2008, č. šarže 1481 od firmy VINSELEKT Michlovský, a. s. Tato firma tak obhájila loňské vítězství na soutěži. Vítězné víno je taktéž prvním vínem v ČR nesoucím certifikaci, které vyhrálo na prestižní soutěži. Taktéž interspecifická odrůda Hibernal je prvním vínem v historii v ČR, která vyhrála významnou soutěž. Přehled jednotlivých vítězů udává tabulka č. 1.

Nejvíce vzorků bylo dodáno v odrůdách Sauvignon (8,8 %), Chardonnay (8,6 %), Tramín červený (7,2 %), Ryzlink rýnský (7,0 %), Rulandské šedé (7,0 %), Rulandské modré (5,3 %), Rulandské bílé (5,0 %). Průměrné hodnocení všech vín bylo 80,50 bodů.

Nejlépe hodnoceny byly vzorky v kategorii č. 4 s průměrem hodnocení 82,05, následovala kategorie č. 3 s průměrem 81,33 body a kategorie č. 6 červených vín 81,02.

Firma VINSELEKT Michlovský, a.s. získala taktéž cenu Agrární komory ČR za nejlépe ohodnocenou kolekci vín od jednoho vystavovatele. Tato kolekce je počítána podle průměrného hodnocení vín vystavovatele. Podrobné výsledky je možno nalézt na adrese www.svcr.cz.

Inzerce

Vinařský obzor (3/2010) 137

SPOLEČNOST VALTICKÉ VINNÉ TRHY ve Valticích děkuje všem vinařům-podnikatelům a vinařským obchodním společnostem za aktivní účast na

42. Valtických vinných trzích 2009 ve Valticích přeje všem vinařům v České republice dobrý vstup do nového vinařského roku 2010 a zve aktivní vinaře-podnikatele a vinařské obchodní společnosti k účasti na

43. ročníku Valtických vinných trhů 2010 ve dnech 7. a 8. května 2010 ve Valticích

Informace o Valtických vinných trzích v roce 2010: Výkonný výbor Společnosti Valtické vinné trhy rozhodl o termínech 43. ročníku Valtických vinných trhů takto: Přihlášky k účasti na VVT 2010 i ostatní potřebné informace bude možno získat na: www.vvtvaltice.cz; www.wineofczechrepublic.cz. (Využijte přihlášku on-line!)

Odběr vzorků vín se uskuteční ve dnech 22., 23. a 24. března 2010 ve Španělské konírně valtického zámku.

Degustace vín odbornými komisemi na 43. ročník Valtických vinných trhů bude ve dnech 12., 13., 14. a 15. dubna 2010 v degustačním sále NVC na zámku ve Valticích.

Výstavní dny pro veřejnost budou v pátek 7. května a v sobotu 8. května 2010 ve výstavním areálu valtického zámku.

Inzerce ve Vinařském obzoru přináší ovoce!

CHATY a CHALUPY V ÿR a SR Cestovní agentura DDS TOUR, Josefská 425/25, 602 00 Brno

HLEDÁME UBYTOVACÍ OBJEKTY (CHATY, CHALUPY, APARTMÁNY S VINNÝM SKLÍPKEM) za úþelem krátkodobého pronájmu pro zahr. i tuz. klienty www.ddstour.cz 800 101 127

138

Vinařský obzor (3/2010)

Hodnocení vín

Hodnocení vín v NVC již na počítači V Národním vinařském centru ve Valticích funguje od prosince loňského roku nový počítačový systém pro hodnocení vín na soutěžích vín. O jeho pořízení rozhodla Správní rada NVC jako o jedné z investic, schválených pro rok 2009, v rámci převodu části provozního zisku NVC ve prospěch obecně-prospěšných aktivit NVC.

komise otevře k hodnocení. Od tohoto okamžiku jej mohou degustátoři hodnotit. Předsedovi komise se hodnocení jednotlivých degustátorů okamžitě zobrazují. Degustátor může kromě ohodnocení vzorku také nastavit požadavek na další láhev vzorku (v případě pachutě po korku atd.) či vyřazení vzorku v případě vážného defektu. Poté, co je vzorek korektně ohodnocen, jej předseda uzavře a hodnocení již nelze měnit. Pouze předseda hodnocení má oprávnění – v případě vážných důvodů a na žádost předsedy komise, uzavřený vzorek znovu otevřít k hodnocení.

První odzkoušení nového systému proběhlo v prosinci 2009 při pilotním kurzu dalšího vzdělávání a vyhodnocování degustátorů a poté již nastoupilo „ostré“ použití při hodnocení Salonu vín ČR (jak v prvním kole v degustačních boxech, tak ve druhém kole u kulatých stolů) a poté při hodnocení Grand Prix Vinex.

Z prvních reakcí degustátorů vyplývá spokojenost zejména s úsporou času při sčítání bodů, přehledností hodnocení s okamžitou zpětnou vazbou. Zkušenosti ukazují, že systém je díky své jednoduchosti snadno ovladatelný i pro degustátory, kteří zatím neměli velké zkušenosti s ovládáním počítače.

Je samozřejmě počítáno s dalším rozvojem a využitím, mimo soutěží vín také pro další proškolování a vyhodnocování degustátorů, počítá se také s možným dopracováním sekce vyplňování „pavouka“ senzorického hodnocení, automatického mailingu přihlašovatelům s podrobným hodnocením jejich vín atd. Bude provedena také modifikace hodnotících tabulek dle standardů OIV z roku 2009.

lokálním počítači hodnotitel jednoduše pokračuje tam, kde skončil. Po ukončení práce komise je hodnocení degustátora ihned vytištěno a hodnotitel jej podepíše spolu s předsedou komise jako průkazný doklad z hodnocení.

• Zpětná vazba pro hodnotitele – pokud je hodnocení příslušného vzorku uzavřeno, má hodnotitel možnost zobrazit si nejen výsledné celkové hodnocení vzorku, ale i hodnocení ostatních členů komise • Komfort pro hodnotitele – degustátor jednoduše „nakliká“ myší hodnocení jednotlivých senzorických parametrů do tabulky, nemusí se věnovat součtům a o to více času může věnovat vlastnímu hodnocení vína • Eliminace chyb – možnost chybného součtu či nesprávného přepisu je prakticky vyloučena, také možnost záměny čísla hodnoceného vzorku u hodnotitele je oproti klasickému systému minimální • Zlepšení informovanosti pro předsedy komisí – dle nastavení dané soutěže mají předsedové komisí (pokud nehodnotí) okamžitou informaci o všech informacích k hodnocenému vzorku • Otevřenost systému – základní hardwarové vybavení přestavuje samostatný server a 18 přenosných počítačů (netbooků) spolu s WiFi vysílačem pro vytvoření bezdrátové sítě mezi serverem a počítači hodnotitelů. Systém je otevřený, tj. je možné do něj jednoduše přihlásit prakticky jakýkoliv notebook s WiFi připojením a tak systém rozšířit na 25 i více počítačů • Variabilnost pro různé metody výpočtu hodnocení komise (medián, klasický aritmetický průměr, průměr s eliminací krajních hodnot) Vlastní hodnocení probíhá tak, že poté, co obsluha přinese daný vzorek, jej předseda

Foto archiv nvc

Pavel Krška Národní vinařské centrum Foto archiv nvc

Tím se degustační pracoviště Národního vinařského centra, vytvořené jako nejlepší a specializované pracoviště svého druhu u nás, posunulo na ještě vyšší úroveň. Inspirací pro vybudování tohoto systému byly zejména zkušenosti ze zahraničí, kde se podobné systémy již několik let používají. V České republice byl tento princip již také vyzkoušen.

Tradiční hodnocení pomocí ručního vypisování hodnotících lístků a následného přepisu do počítače má několik nevýhod, např. možné chyby hodnotitele při součtu jednotlivých hodnocených parametrů; také mnoha hodnotitelům zabíraly součty značný čas a tím méně se mohli soustředit na vlastní hodnocení vína. Mohlo samozřejmě dojít také k chybě při ručním přepisu do počítače.

Hodnotitelé také neměli okamžitou zpětnou vazbu a celkové výsledky hodnocení své komise dostal hodnotitel zpravidla až se značným časovým odstupem.

NVC se rozhodlo pořídit vlastní počítačové vybavení a zejména softwarový hodnotící systém zcela nově tak, aby byl „ušit na míru“ hodnocení nejvýznamnějších soutěží vín u nás.

Požadavky při jeho tvorbě byly zejména: • Komplexnost systému – je navázán na již fungující systém NVC pro sběr přihlášek vín u soutěží vín na webu, obsahuje nejen vlastní hodnotící modul, ale např. i modul pro řazení podle správného degustačního pořadí (lze nastavit jak obecná pravidla, tak specifická pravidla řazení pro jednotlivé kategorie) • Jednoduchost – systém je pro degustátora maximálně jednoduchý a přehledný • Stabilita a bezpečnost dat – veškerá data se okamžitě ukládají na server – případný problém na počítači hodnotitele či jeho odpojení od sítě nemá vliv na stabilitu celého systému a při opravení problému na

Enogastronomie

Vinařský obzor (3/2010) 139

Dekantace – jednou potřebná, jindy zbytečná Důvodů, proč přelévat víno z láhve do jiné nádoby (karafy, dekantéru či džbánu) je několik. Zvýraznění vůně mladého uzavřeného vína, zbavení se depotu a usazenin, popřípadě vinného kamene nebo vyšší atraktivita podávaného nápoje. Ne pokaždé je dekantování žádoucí a prospěšné.

Několik praktických rad pro vás: • před přeléváním vyzrálého, zpravidla červeného vína, manipulujeme s lahví obezřetně, dáme vínu čas na klidné usazení depotu na dně láhve, případně na stěně láhve při použití košíku či stojanu.

• nezapomeňme na předem zapálenou svíčku (zažehnutí sirkami sebou nese nežádoucí sirný zápach). Plamen hrdlo láhve

Foto R. Stávek

muluje přelévání do karafy a je dostačující.

Avšak čisté a krásné karafě na pomyslném vrcholku servisu vína její půvab nikdo neodepře.

Je zřejmé, že čím je víno robustnější a stoupající po lince zrání vzhůru, tím je dekantace potřebnější. Dalším důležitým faktem je, kolik hostů bude víno konzumovat a hlavně jak dlouho. Měli bychom se zamyslet, zda se dekantace „vyplatí“, a jestli nám víno neuteče dřív, než jej v dané situaci zvládneme vypít.

Foto archiv spol. Riedel a AD VIVUM, s. r. o.

Na svůj správný moment čeká každé víno jinak. Jedno ztrácí svou jiskru a plnost po pár desítkách minut, jiné se v otevřené láhvi chová netečně i po několika hodinách… v případě dekantace hraje hlavní úlohu společně s časem kyslík. Ten s ohledem na fázi zralosti vína rozhoduje, jak efektivní a účinná dekantace bude. Není nutností, aby dekantované víno mělo pouze červenou barvu a za sebou několik let zrání v sudu či láhvi – je praktické přelévat i víno bílé – mladé, jadrné a velmi svěží. Podobně je na tom i mladé červené víno s vysokými tříslovinami.

Provzdušnění a usměrnění divoké nespoutanosti mladého nápoje s sebou nese mnohem příjemnější požitek. Naopak u vyzrálých a těžkých vín je třeba opatrnosti. Rychlé setkání se vzduchem může víno během poměrně krátké doby odepsat navždy – kyslík dokáže, často přes naši touhu vínu pomoci, i škodit.

Odpůrci dekantování argumentují tím, že provzdušnění vína ve skleničce vlastně si-

Ilustrační foto

zespodu osvětluje, a tak v případě přítomnosti depotu víme, kdy přestat s přeléváním.

• jako dekantovací nádobu můžeme použít téměř cokoliv, co se z hlediska vlivu na chuť a vůni vína chová neutrálně – nejlepší je samozřejmě sklo – pokud má nádoba i uzávěr, je ideální, neboť může chránit citlivá vína před působením vzduchu déle, dle naší potřeby.

• je dobré karafu před dekantací takzvaně vyvínit – první malou dávku vína přelejeme do dekantéru, se kterým poctivě kroužíme. Možné nečistoty v nádobě tímto odstraníme.

• pokud nemáme po ruce karafu, vínu pomůžeme alespoň včasným otevřením láhve před konzumací (podle stylu a kondice vína min. 1 hodinu).

Tak jako u mnoha jiných okruhů, i zde platí, že nejlepším pomocníkem a rádcem je vždy vlastní zkušenost, intuice a vkus. Přeji Vám hodně úspěšných dekantací a co nejméně omylů v úsudcích, které že víno přelití neustojí…

1 Luxusní karafy značky Riedel, v pořadí nahoře zleva: Ultra Magnum, Vinum Extreme, Amadeo; dole zleva: Cornetto, Decanter, Duck, Sommeliers

Jana Vašíčková sommelier

140

Vinařský obzor (3/2010)

Vinařská historie

Václav Fiala Velké Němčice

Ve starých vinohradech nejen na Hustopečsku (Jaké byly a jsou naše odrůdy) Za padesát a vůbec posledních dvacet let je vývoj v zemědělství, vinohradnictví a vinařství markantní, velké plochy jednotlivých kultur, vše se podřizuje nové technologii ve způsobu obdělávání, jednotlivé úkony se mechanizují a sdružují se snahou ušetřit pracovní sílu i celkové náklady. Jiný vývoj v konkurenci s ostatním světem není ani možný. Kvůli technice při obděláváni vinic se používaly širší spony a tím se vysazuje méně keřů révy vinné na plochu.

Přesto se na základě historických zkušeností a znalostí neustále hledají nové směry i ve zvyšování počtu keřů révy vinné na plochu i ve vývoji v ochraně vinic, začíná ekologické vinohradnictví, interspecifické odrůdy, vrátili jsme se k užším sponům, hovoří se o návratu k přirozenému vinařství. To si jistě vynutí i odpovídající mechanizaci při užších sponech. Ovšem tradiční odrůdy u nás pěstované by měly tvořit vždy základ pro výrobu našich vín. Pěstitelsky jsou desítkami let a některé i staletími prověřené v našich podmínkách a pro naše vinohradnictví a vinařství jsou nenahraditelné. Nově vyšlechtěné odrůdy je nemohou nikdy nahradit, ale pouze vhodně doplňovat. V minulosti se vysazovalo při hustých sponech až deset tisíc keřů na 1 ha, což při konkurování jednotlivých keřů nutilo kořeny prorůstat do spodních půdních vrstev. To mělo také pozitivní vliv na celkový růst révy vinné, vyzrání hroznů a především víno.

Jak to asi vypadalo ve vinařské a rolnické krajině ještě v polovině minulého století Vinohrady a pole např.němčického katastru měly v minulém století úplně jiný ráz než je tomu dnes. Pole nebyla scelena, byla zde jednotlivá pole, která se vzájemně prolínala, stromy, vinice, obilniny, okopaniny, velká různorodost druhů. To mělo i vliv na pestrost fauny – zvěře a ptáků polí a zahrad.

Vinohrady se zakládaly především na svazích, které nebyly vhodné pro pěstování jiných plodin. Vinice na svazích také netrpí krutými zimními a jarními mrazy, což se plně potvrdilo v r. 1985, kdy dlouhotrvajícími lednovými mrazy kolem -30oC úplně zmrzla réva vinná ve dřevě /celé kmeny/ na rovinách, tak se ukázalo, kde jsou ne-

vhodné polohy pro pěstování révy. Nevhodné polohy a odvrácené svahy od teplých jižních a jihozápadních svahů se také jednoduše poznají na jaře při tání sněhu, /na nevhodných polohách sníh roztává naposled/.

Příklad bývalého nesceleného pole v trati „Lozniperky, Cůrny“ na svahu. Od hlubokého úvozu (cesty) na mírném svahu se pěstovalo obilí, i v obilí se táhly řady stromů, vysokokmeny různých druhů – meruňky, višně, třešně, hrušky, dokonce i jabloně, broskvoně nebyly vzácností i ve vinohradech. V prudším svahu byla vysazena vinice na hlavy v hustém sponu. Na náhorní rovině nad vinicí se znovu pěstovaly běžné plodiny, obilí, okopaniny, kukuřice. V nejprudším svahu zbylo místo i na mohutnou třešni /třeba i ptáčnici/ na ladem ležícím zatravněném kousku půdy, který také bránil půdní erozi. Tady se většinou v horkém letním dnu ve stínu odpočívalo, stará ptáčnice posloužila pro uvázání koníka nebo kravky, kteří se ještě zabavili na malé pastvě, zatím co hospodář s ostatními pracoval ve vinohradě.

Vinohrady se vysazovaly ve směsi odrůd a podle místních podmínek Výběr pěstovaných odrůd révy vinné ve starých vinohradech vycházel ze snahy po dosažení co největší sklizně. V té době většinou množství převažovalo nad kvalitou.

Také tomuto trendu odpovídaly tehdy pěstované, dá se říci, že některé již zapomenuté odrůdy. Tehdejší vinohrady byly také vysazovány ve směsi odrůd a také podle místních podmínek vyhovujících té dané odrůdě, sazenice byly obvykle od místního zahradníka. Nechyběly zde ani odrůdy stolní. Pamatuji si na vinohrad v trati „Hony“, říkali jsme „Půlhony“, kde převažoval Šedý

Portugal. Ten se k nám rozšířil z Dolních Rakous jako většina odrůd. Uvádí se, že vznikl mutací z Modrého Portugalu. Hrozny této odrůdy jsou špinavě šedé, neobyčejně rané, velká a stálá plodnost. Hroznu odpovídalo i víno z něj, s nízkým alkoholem a bez kyselin, rané stolní víno, hodilo se převážně pro domácnost a muselo být brzy spotřebováno.

Mezi opravdu staré odrůdy patřil Elbling /Héblink/ . Vzhledem k velkému stáří této odrůdy je domněnka, že byla do Evropy přinesena již starými Římany. Bývala to dříve nejrozšířenější odrůda ve střední a západní Evropě, postupně však vymizela. Elbling dával vysoké sklizně a nebyl odolný vůči oidiu, také podléhal hnilobě a jakost vína byla nevalná. Již v r. 1848 napsal o této odrůdě časopis „Týdeník“ č. 5 v Brně: „Tento mnohým vinařům svým bohatstvím oči zaslepil, že si jej nadevšecko vážiti počali zapomenuvše na své předky, kteří sobě vážili židliček rezlikovského (pochop ryzlinkového) pro posilu a občerstvení více, než lankvary kořalkové.“ Je to jistě úsudek o kvalitě vín, který obstojí i dnes po stošedesáti letech.

Proto se i tato odrůda se úplně ztratila z našich vinic v 19. století a byla nahrazena jakostnějšími odrůdami. Jedna z nejstarších odrůd, kterou do Evropy přinesli Hunové během stěhování národů , je odrůda Heunisch /Běl velká/ – měla velké hrozny, jinak však byla také nekvalitní, na příklad desátek tj. odvody vrchnosti bylo postupně nařízeno, že se smí plnit podobnými odrůdami jen z poloviny, aby víno pro šlechtu bylo kvalitní. Stala se základem např. Ryzlinku rýnského, pravděpodobně kříženec (Heunisch x Tramín), i Frankovka je kříženec Heunisch a také nejrozšířenější bílé odrůdy ve světě Chardonnay, která pravděpodob-

ně vznikla volným křížením „Rulandského“ s odrůdou „Heunisch“. Chardonnay pochází z Francie a u nás se nejvíce vysazovala až v této době po roce 1994 při rozšiřování vinic před vstupem do EU. Většinou znaků připomíná Rulandské bílé.

Ve směsi odrůd v našich starých vinicích se vyskytovalo také velké množství stolních odrůd. Nechyběla zde např. Chrupka bílá, Chrupka červená, ojediněle i Chrupka muškátová, Čabaňská perla, Madlenka, Malingr. Madlenka královská s křížením Ryzlinku rýnského dala podle genové analýzy vzniknout populární odrůdě Müller Thurgau, která se za sto dvacet let od svého vzniku významně rozšířila po severních vinohradnických oblastech. Malingr sloužil nejen jako stolní hrozen, v našich oblastech se používal i pro výrobu vína. Zraje velmi brzy po Čabaňské perle už někdy koncem července, začátkem srpna. Pamatuji si, jak jsme z něj vyráběli burčák na naše Vavřinecké hody (v první dekádě srpna) ještě koncem šedesátých let. Míval malé, kuželovité až válcovité hrozny a vyznačoval se velkým leskem listů. Z Bratislavského bílého a Čabaňské perly vznikla křížením maďarská odrůda muškátového typu Irsai Oliver, která se hodně pěstuje v Maďarsku a na Slovensku, v dnešní době je u nás již na ústupu, použitelná je jak stolní, tak i moštová muškátová odrůda. Ke konci století došlo k vysazování rané bílé moštové odrůdy Muškát moravský /MOPR/, kříženec (Muškát Ottonel x Prachtraube), která byla vyšlechtěna u nás a v odrůdové knize je od r. 1987. Získala si pěstitele svým jemným muškátovým vínem s nižším obsahem kyselin.

Naše tradiční jakostní odrůdy Z jakostních bílých odrůd se pěstovalo především Veltlínské zelené, Sylvánské zelené, Ryzlink vlašský, Neuburg, Tramín, Ryzlink rýnský. Dá se říci, že tyto bílé moštové odrůdy se pěstují i dnes, jen Sylvánské zelené se skoro nevyskytuje, což je určitě škoda.

Pěstuje se také Sauvignon a odrůdy skupiny Rulandské. Veltlínské zelené jako zvláště ušlechtilé víno bylo z okolí Hustopečska až po Nosislav a Blučinu, stejně nádherná jsou i tato současná vína z Velkopavlovické a Mikulovské a hlavně Znojemské podoblasti.

Právě o této odrůdě píše Josef Blaha ve své ampelografii, jak je skupina Veltlínského početná a rozmanitá. Patří sem Veltlínské červené, Veltlínské červené rané, dále v Rakousku známé varianty Veltlínské hnědé, červenobílé a světle hnědé (Gelbling-licht Bauer) dávají větší sklizně a jsou podřadné jakosti. To samé Veltlínské šedé, podobá se Portugalském šedému. Zajímavě také Blaha uvádí, že moravský název Veltlínského zeleného – Muškatel zelený nemá ničeho společného s muškátovou příchutí, kterou postrádá úplně. Ještě existuje i varianta Zelenáč (Grűnling) stará a v Rakousku známá varianta, úrodnost je malá a má malé hroz-

Vinařský obzor (3/2010) 141

Foto archiv autora

Vinařská historie

1 Sběr ve starém vinohradě

ny, ani tam se již nevysazuje a u nás se již prakticky nevyskytuje.

Zajímavá mutace Veltlínského zeleného je Blauer Hans (Modrý Janek-Modrý Honza). Ten byl rozšířen hodně na Hustopečsku a ještě se najde i dnes v některých vinohradech u nás. Jméno má od toho, že ihned po odkvětu dostávají mladé bobulky nafialovělé zabarvení. Při zrání bobule zešednou. Proti peronospoře a sprchání je odolnější jak Veltlínské zelené, mladé víno je kořenité a vyrovná se Veltlínskému zelenému.

Josef Blaha píše dokonce, že je to odrůda na Moravě původní, jelikož Veltlínské zelené bylo tu vždy pěstováno a při jeho častém štěpování mohla se i tato forma objevit a mohla být tak rozmnožována.

Sylvánské zelené bylo před válkou hodně rozšířeno. Zajímavé je, že se uvádí, že při pravidelných sklizních, dobrém vyzrávání a přijatelných kyselinách bylo hodnoceno spolehlivěji než Veltlínské zelené. Ve druhé polovině min. století však pro slabý růst dřeva úplně vymizelo. Málokdo ví, že v malém se pěstovaly i varianty Sylvánské červené, které se lišilo od Sylvánského zeleného jen barvou hroznů a také Sylvánské modré, které mělo bobule modročervené barvy a ty měly jen málo barviva. To byla i tehdy pro pěstitele nezajímavá varianta a prakticky se nevyskytovala.

Tramín červený na Hustopečsko a tedy i k nám odjakživa patřil. Na Moravě se pěstuje od pradávna, je geneticky nejstarší u nás stále pěstovanou odrůdou révy vinné. Podle posledních rakouských výzkumů vznikla volným křížením s révou lesní a pak se podílela na vzniku klasických evropských odrůd révy vinné. Odrůdově čisté víno patří k našim nejjemnějším vínům, s charakteristickou kořeněnou příchutí a stárnutím v láhvi se ještě více zušlechťuje. Jako varianta Tramínu červeného se ještě sporadicky vyskytoval Tramín bílý, který měl ještě menší sklizně a dozrával ještě později. Pro tyto vlastnosti úplně vymizel.

V Hustopečích i u nás ve Velkých Němčicích na posledním Dnu vinařů bylo k ochutnání údajně víno ze „zapomenuté“ odrůdy Tramínu modrého (červené víno). Josef Blaha ve své ampelografii tuto variantu vůbec neuvádí, dokonce píše, že Tramín nemá více variant kromě Tramínu bílého a také v jiné literatuře nebyla nalezena zmínka o možné variantě Tramínu modrého. Lze se i do-

mnívat, že se jedná ampelograficky o Muškát modrý (malozrnný), což je odrůda velmi stará a neznámého původu a bývala rozšířena hlavně na Hustopečsku. Má hrozny střední, válcovité křídlaté a malé bobule nahuštěné černomodré barvy s tuhou slupkou, víno má být údajně dobré jakosti, plné a harmonické s vystupující muškátovou příchutí. Jako víno červené je i jemně trpké, mívá poměrně dost kyselin, cukernatost často přes dvacet stupňů. Právě tato varianta je úplně odlišná od Italského modrého Muškátu, který má velké bobule a slabší muškátovou příchuť.

Přímoplodící hybridy – křížence vysazované po révokazu a nyní nově vyšlechtěné Musím se zde také zmínit o přímoplodících hybridech (kříženci amerických rév), které se rozšířily po zničení vinic révokazem po první světové válce. Nejvíce se rozšířily v Chorvatsku a Rumunsku, odtud synonyma pro bílou odrůdu s hrozny žlutozelené barvy – proto Charvát, u nás se jí říkalo Slovák, (na Slovensku ještě v padesátých letech min. století zaujímaly přímoplodící hybridy 30% výměry vinic) v ampelografii J. Blahy je pod názvem Noah. Měl více nebo méně vystupující cizí příchuť, která se postupně měnila v liščinu a činila víno podřadným a také nepříjemné kyseliny. Hodil se pouze k opatrnému scelování do směsí vín. Z modrých odrůd to byl především hybrid Baco1 (Bago), který měl jediný důvod pro pěstování, a to pro zlepšování barvy běžných červených vín. Většinou se přidával v množství max. do 10 % k Portugalu Modrému. Možná se ještě někde na dvorku najde stará hlava. Slovák se už asi nevyskytuje vůbec, snad by se ještě u někoho našel jako rarita. Z modrých hybridů se ojediněle pěstovaly ještě Othello, velké hrozny a bobule, masité a Isabella jen jako zvláštnost s velkými hrozny se zvláštní jahodovou příchutí, oba měly význam spíše dekorativní na pergoly apod., vína z nich byla podřadná. Po druhé světové válce se Slovák a Baco vyskytovaly ještě na Hustopečsku i na Moravě běžně a vyrábělo se z nich i samotné víno, případně se přidávaly do směsí vín, postupně vyšla najevo jejich méněcennost a s obnovou vinohradnictví v šedesátých letech se přestaly pěstovat úplně.

V současné době jsou již vyšlechtěny přímoplodící hybridy tzv. druhé generace, setkáváme se s názvy interspecifické, rezistentní. Ty se dají zkoušet tam, kde chceme snížit nebo vyloučit chemickou ochranu. Z bílých sem patří např. Malverina, Hibernal, z modrých Regent, Medina, Laurot, ze stolních Arkadia a jiné. Je jich celá řada, z hlediska ekologického vinohradnictví jistě mají svůj význam, ale v žádném případě nemohou rezistentní odrůdy nahradit tradiční jakostní odrůdy, mohou však tento sortiment vhodně doplňovat.

Vinařský obzor (3/2010)

Vinařská historie

Foto R. Stávek

142

2 Jedna z původních středoevropských odrůd, Modrý Janek, v Čechách též Brunát, v Sudetech potom Blauer Hans

K červeným a modrým odrůdám a dobrá práce našich šlechtitelů Ze starých zapomenutých červených odrůd se v okolí Velkých Němčic a na Hodonínsku pěstoval Ryzlink červený, zmiňuje se o tom i p. profesor Vilém Kraus. Je to patrně pupenová mutace staré odrůdy Ryzlinku rýnského, kde se časem vyvinula i tato forma a místy se ve větší míře rozšířila. Dával vína narůžovělé barvy. Mimo jiné jeho křížením (Ryzlink červený x Bouvierův hrozen) byla vyšlechtěna ve Znojmě bílá odrůda Veritas Jak o odrůdách révy vinné píše Augusta Šebestová ve svých „Lidských dokumentech a jiných národopisných poznámkách“ tohoto kraje po prve vydávaných v r. 1896 Pojmenování pně a hroznů.* Stolový: cinifádl, červenej muškatel, časlador petrželný, špičák sklenný, časlador zrnitý, voňavý hnědý a bílý, voňák, jahodový, muškatel žlutý, skorák podlúhlý, skorák kulatý a burgundský.

Výnosný: francúz červený i bílý, muškatel zelený i hnědý, oba časladóry, špičák sklenný, skorý černý, topol černý obyčejný.

Dobrá jakosť: ryzlink, rivalka, muškatel žlutý, i červený, všecky voňavý, cinifádl bílý i červený, a skorý kuláč. Řídké víno a prostřední víno: šreky, topol, dvojí kyselák bílý. Jest několik druhů, které však nezasluhují, aby byly pěstovány.

Z některých zde jmenovaných lepších druhů jsou jen tu a tam jednotlivé hlavy roztroušeny, které kdyby sebrány pravidelně pěstovány byly , velký by daly užitek. Nejen v Pavlovicích, také jinde by se našlo mnoho nových druhů, které by zajistě přispěly ke zdokonalení vinohradnictví, kdyby snešeny byly. Z těchto pak sebraných druhů troufal bych si vinohrad udělat, který by neměl sobě rovného, co do jakosti a výnosu. * Doslovně opsáno ze zápisků p. Štěpána Štefky, chalupníka, pěstitele obecní ovocné školky, milovníka stromoví a i vinohradů ve Velkých Pavlovicích Prameny: Šebestová Augusta: Lidské dokumenty 1896

/2001/. Snaha vyrábět růžová vína byla už dávno. V době propadu vinařství, zvláště po révokazu, pokud bylo méně hroznů, daly se bílé a modré hrozny dohromady, tak se vyráběl starý moravský růžák, který v těžkých vinařských dobách převládal mezi bílými a červenými víny. Z vyprávění již zemřelých vinařů si vzpomínám, že taková vína nebyla vzácností u jejich otců a dědů.

Dnes se vyrábí růžové víno (rosé) z modrých hroznů různými technologiemi v závislosti na rychlosti uvolňování barviva.

V malé míře se vyskytovalo volně ve vinicích Trolínské (modrá odrůda), bylo pozdní a trpělo hnilobou, tato odrůda se pěstovala většinou ve sklenících a jako stolní hrozen.

Trolínské je jednou z odrůd, která se podílí na vyšlechtění bílé odrůdy Kerner (Trolínské x Ryzlink rýnský) a také středně rané modré odrůdy Dornfelder, ve státní odrůdové knize od r. 2004. Pro víno dobré kvality a tmavočervené barvy mají Dornfelder vinaři ve Velkých Němčicích poměrně v oblibě a také jej v současné době dost vysazovali. V minulosti to byl i Muškát modrý, který se podobal Burgundskému modrému a na Hustopečsku býval rozšířen, o kterém se již zmiňuji s údajným výskytem Tramínu modrého. Pěstovalo se zde v malém i Burgundské modré rané (synonyma Jakubské), dříve to byla odrůda na Moravě velmi dobře známá a často se pěstovala ve smíšené sadbě s Burgundským modrým, kterému se svým celým charakterem podobá, jen hrozny jsou o něco menší, se silnější slupkou bobulí a o tři neděle ranější. Hlavními modrými odrůdami, které zde byly za první republiky nejvíce rozšířeny byl Modrý Portugal a Frankovka, v šedesátých letech tyto překonala odrůda Svatovavřinecké, v osmdesátých letech se rozšířila André – naše odrůda 1980 (Frankovka x Svatovavřinecké) a Zweigeltrebe – rakouská odrůda 1980

(Svatovavřinecké x Frankovka), od r. 2001 se také vysazuje naše vyšlechtěná odrůda s kabernetovým aroma Cabernet Moravia (Cabernet Franc x Zweigeltrebe), Rulandské modré, Cabernet Sauvignon.

V závěru by nebylo špatné položit si otázku, jaká asi byla kvalita vín ve starých časech a ze starých „zapomenutých odrůd“.

Určitě nebyly tak moderní postupy výroby vína jako dnes, byl to spíše oxidativní způsob výroby vína, používalo se málo síry, víno se víckrát stáčelo a přicházelo do styku se vzduchem, vína nebyla tak plná, nevěnovala se pozornost výběru keřů a hroznů, proto se také některé odrůdy přestaly pěstovat a zaváděly se nové. Nejvíce odrůd se dováželo z Rakousko-uherské monarchie (Rakousko a Maďarsko), některé zanikly proto, že nebyly vhodné a měly svoje pěstitelské nedostatky (zmrzaly, podléhaly hnilobě apod.). Možná by stálo za to „oživit“ nějakou starou místní odrůdu v malém, (často to připomíná na svých přednáškách p. profesor Kraus) např. mutaci Veltlínského zeleného Modrý Janek, pohrát si s ní a pokusit se vyrobit víno z této odrůdy, aby v něm byl možný kus originality, který může zaujmout určitou skupinu lidí - milovníků vín.

Snahou autora článku je pokusit se shrnout, jaké odrůdy révy vinné se na Moravě a tedy i u nás pěstovaly a pěstují, vzpomněli jsme i na „zapomenuté“ staré odrůdy. Jsem si vědom, že zde nejsou uvedeny všechny odrůdy, které se u nás pěstují, což nebylo ani účelem, tak je možné, že tu nenajdete třeba vaši oblíbenou odrůdu. Naši šlechtitelé také nezaháleli a jen po roce 2000 bylo vyšlechtěno poměrně dost nových odrůd, z bílých např. Lena, Malverina, Veritas, Vrboska, z modrých zajímavá raná Agni (kříženec André x Irsai Oliver), Ariana, kabernetová Cabernet Moravia, Laurot, barvířka Rubinet, poslední zaregistrovanou odrůdou /v r. 2008/ je středně raná odrůda Sevar z hybridního křížení z Polešovic. Státní sortiment také doplnily zahraniční odrůdy, většinou z německého křížení. Povolené odrůdy moštové bílé, moštové modré a stolní, které jsou ve Státní odrůdové knize, jsou uvedeny v Přehledu odrůd révy 2004 /2007/ vydané Svazem vinařů České republiky, přehled ostatních odrůd naleznete v dosud vydaných ampelografiích, vinařské literatuře, odborných časopisech, na internetu, nikdy v minulosti nebylo tolik možností informovat se o révě vinné a o víně, což je pro víno jenom dobře.

Použitá literatura prof. Kraus Vilém: Přednášky o víně. Archiv FV Situační zpráva: Réva vinná 2008 Pospíšilová D.: Ampelografia 2005 SVĆR Přehledy odrůd 2004 Frolec V.: Tradiční vinařství na Moravě 1974 Kraus, Zemek a kol.: Vinohradnictví 1973 Musil-Menšík: Vinařství 1970 Blaha Josef: Réva vinná 1961

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety…

Vinařský obzor (3/2010) 143

Nově zamýšlené daně z vína Uplynulý rok 1909 byl našemu vinařství naprosto nepřízniv. Naši vinaři utrpěli mnoho škody nejen na úrodě, ale i na ceně pozemků, na nichž musejí zmrzlé vinice vyklučiti. Révokaz řádí a šíří se do dalších dosud zdravých vinic.

Poměry vinařovy jsou letos tak trudné!

Naši vinaři by nesnesli této nové daně z důvodu: Vinice beztak této doby méně rodí, náklad na obdělávání a ošetřování se zvýšil, jednak vyšší mzdou dělnictva, jednak dříve nebývalým výdajem peněžním na střikačky a modrou skalici a p.: révokaz šíří se a ničí vinice, vinaři jsou nuceni si zakládati vinice štěpované mnohem větším nákladem než dříve; rekonstrukce čili vysazování vinic štěpovaných jest přece jen u nás na Moravě teprve v počátku; v poslední době byl beztak odbyt našich vín dosti chabý a při nízkých cenách. A jaký odprodej byl by budoucně při státní všeobecné dani? Zvýšení daně na víno by mělo ten neblahý následek pro rolníka, že by se snížila všeobecná spotřeba (konsum) vína a i cena a proto by veškerou škodlivost této nově zamýšlené daně vinaři a majitelé vinic odnesli. Že by vinařství pokleslo, jest samozřejmé. Nikdo by vinic více nepěstoval a mnoho našich kolárů by leželo ladem, po-

něvadž na jinou kulturní rostlinu se nehodí.

Dosud státní daní obtíženo jest víno v drobném prodeji; prodává-li vinař víno na vědra (nejméně 56 l), neplatí ničeho, prodává-li méně než 56 l, musí platiti a sice z 1 litru 594/100 h, čili z 100 l 5 K 94 h. Dle nové daně by se vůbec platilo z 1 l jen 4 h (z 1 hl 4 K), tedy méně, ale z každého množství prodaného vína, ať více nebo méně než vědro.

Nejen stát, ale i naše Morava hledí hojiti též svůj zemský schodek daní na víno. Zamýšlí zavésti k dosavadní státní dani (z 1 hl 5 K 94 h) přirážku 70%, která by vynesla as 210.000 K. Tedy dvě nové daně na obzoru máme: a) Všeobecnou státní daň z 1 hl vína v obnose 4 K. b) Zemskou moravskou daň 70% přirážku stávající státní dani (5.95 K z 1 hl) v obnose 4 K 16 h na 1 hl. (Další zprávy podáme příště.)

Vinařský obzor r. 1910, č. 1, str. 8

inzerce©

A do té miserie vinařské koncem roku minulého přibyla ještě nová, z těch míst neočekávaná smutná pro vinaře zvěst: Rakouský c. k. ministr financí ryt. Biliňski podal na říšské radě ve Vídni, v měsíci říjnu mezi jinými návrh na všeobecné státní zdanění vína. Byla by to státní daň pro veškeré země rakouské a měla by vynésti 6 mil. korun více.

Ve vinařských zemích vzbudil návrh ten pochopitelné vzrušení. Četné schůze protestní proti této zamýšlené dani státní na víno pořádaly se v četných místech v Dol. Rakousích, Štýrsku na Moravě aj. Touto novou daní cítí se ohroženi v budoucnosti všechny stavy, jež s vínem mají co dělati. Na prvním místě jsou to výrobci vína čili producenti. Těmi jsou na př. u nás na Moravě ponejvíce rolníci a chalupníci. Dále škodlivý vliv této nově zamýšlené daně dobře vystihují hostinští, vinárníci a obchodníci vínem.

Jejich živnost by byla značně poškozena.

I hostinští pozvedli svého hlasu k protestu.

Drobné zprávy

Rolnické Vinařské družstvo v Dolních Bojanovicích konalo výroční valnou schůzi 27. února t. r. Zprávu přineseme příště. Poradní sbor pro záležitosti družstevní při českém odboru zemské rady v Brně navrhl tomuto družstvu dne 23. pros. 1909 státní subvenci 10.000 K.

Proti zamýšlené nové státní dani z vína agitace ve vinařských zemích, jako v Dolních Rakousích, Štyrsku, Kraňsku, Přímoří, Tyrolsku aj. neustává. Četná shromáždění vinařů resolucemi vyslovují se proti zavedení této nové daně z vína. Kraňský zemský sněm přijal pilný návrh proti této dani jednohlasně, podobně tyrolský, dolnorakouský aj.

tím zase vinařské kraje, které jsou jen na pěstování vína odkázány, trpí, neboť zmenšuje se jim odbyt vína i hroznů. Ve Vorarlberku platí se z 1 hl vína 4 K zemské daně od 1. srpna 1908.

Ve Francii byl povolen vládě 1 mill. franků (korun) na potíraní falšování vína.

Ovocnářské družstvo pro okres hodonský v Těšicích likviduje.

Révokaz byl zjištěn v německé obci Pouzdřanech u Mikulova.

Velký ústřední (centrální) sklep pro státní a zemské révové školky české bude zřízen v Mutěnicích. Jest to úspěch vinařské výstavy hodonské.

V podzim 1909 dlel v Mutěnicích c. k. vládní rada vrchní říšský, inspektor vinařský Frant. Kurmann z Vídně spolu se st. vin. komisařem K. Votrubou z Hodonína na komisi. Německé školky mají takový sklep již ve Znojmě.

Zemská daň z vína na Moravě nebyla v posledním zasedání mor. sněmu projednávána, projedná se, až se dohodnou strany o sanaci. – Pozemek bývalé st. a zem. révové školky v Hustopečí, teď zrušené na tomto pozemku, bylo povoleno prodati. – Na sněmu byla přijata resoluce ve prospěch vinařství, zamítnuta byla resoluce, aby do zemských ústavů moravských kupovalo se jen moravské víno.

Zemskou daň na vino mají Korutany, Vorarlberk a Salcbursko, a také tato zemská daň jeví škodlivé účinky na spotřebě vína v těch zemích, neboť spotřeba vína tu rok za rokem klesá,

Italská vláda zřídila v Petrohradě obchodní komoru, aby zvláště vývoz italských vín do Ruska podporovala.

Odsouzen pro falšování vinného octu byl jeden obchodník ve Vídni k 300 K pokuty, případně 30 dnům vězení. – Ve Würzburku v Německu byl odsouzen jeden obchodník pro falešné označování vín na dva měsíce vězení a 1400 marek (přes 1600 K) pokuty, jeho pamocník k pokutě 1200 marek (1400 K.)

144

Vinařský obzor (3/2010)

Recenze / Zprávy

Kalendář vinařských akcí

Trpké býti zdá se?

Vynikající počin se zadařil Regionálnímu muzeu Mělník. Na podzim loňského roku spatřila světlo světa knížka pod názvem „Trpké býti zdá se?“.

Jde o sborník příspěvků z konference s tématikou vína a vinařství v českých zemích ve středověku a raném novověku konané v roce 2008 v Mělníku.

Tři desítky témat zaujmou nejenom svojí originalitou – mnohá témata si troufám tvrdit, že doposud nebyla v takovém pojetí zkoumána (trh s vinicemi v Lounech a Žatci, právo vinného šenku města Jihlavy, ikonografie révy vinné v Čechách aj.) – ale též hloubkou pojetí. Své zde najdou jak vinařští historici-amatéři, tak i odborníci. Většina příspěvků se týká témat v Čechách (vinice Strahovského kláštera; vinařství na Mostecku; vinařství na Ústecku; vinařství na Kutnohorsku a Čáslavsku; vinařství na Kadaňsku aj.), ale na své si zde samozřejmě přijde i Morava (nejstarší vinařské lisy; vinohradnické stavby; Žerotínské víno; vinice Břeclavska v 17. století aj.).

Kniha je velmi dobře redakčně zpracována a upravena. U příspěvků nechybí doporučená literatura a použité prameny, je zde též praktické cizojazyčné resumé. Na rozdíl od mnohých jiných je prosta množství zbytečných pravopisných či typografických chyb, takže i po této stránce věnoval Jan Kylián knize řádnou péči.

Rozhodně se nejedná o útlou brožurku, kterou by bylo možno přelouskat za dva večery. Jde o knihu, která bude čtena na fáze a bude těmi, kteří se systematicky vzdělávají v dnes bohužel tolik opomíjené vinařské historii, brána do ruky dlouhodobě a opakovaně. Ve vinařské knihovničce by rozhodně neměla chybět. Knihu je možno zakoupit v redakčním obchodě vinařských publikací Vinařského obzoru.

Richard Stávek

DATUM

Hodnocení vín (týká se koštů)

Velikonoční sklepy

3. 4. 2010

Akademická soutěžní výstava vín ‚O pohár Karla IV.

3. 4. 2010

XXIII. Výstava vín Hrádek

3.–4. 4. 2010

21. 3. 2010

XXXI. výstava vín Podluží

3. 4. 2010

27. 3. 2010

Tradiční výstava pálavských vín v Pavlově

4. 4. 2010 4. 4. 2010

Místní výstava vín Klobouky u Brna 28. 3. 2010

4. 4. 2010

Velikonoční košt vín Hlohovec Košt vín Šakvice

4. 4. 2010

21. 3. 2010

Košt vín Milotice u Kyjova

4. 4. 2010

28. 3. 2010

Výstava vín Drnholec

4. 4. 2010

Velikonoční výstava vín

4. 4. 2010

28. 3. 2010

Výstava vín v Ivani

4. 4. 2010

28. 3. 2010

Tradiční velikonoční výstava vín Rakvice

4. 4. 2010

63. ročník tradiční velikonoční výstavy vín Polešovice

4. 4. 2010

45. místní výstava vín Šitbořice

4. 4. 2010 4. 4. 2010

Velikonoční výstava vín Bořetice 21. 3. 2010

4. 4. 2010

Výstava vín Dolní Dunajovice Velikonoční výstava vín Dubňany

4. 4. 2010

27. 3. 2010

Výstava vín Vnorovy

4. 4. 2010

27. 3. 2010

Výstava vín Domanín

4. 4. 2010

28. 3. 2010

Výstava vín Hroznová Lhota

4. 4. 2010

21. 3. 2010

Výstava vín Bukovany

4. 4. 2010

21. 3. 2010

Výstava vín Rohatec

4. 4. 2010

Velikonoční košt při cimbálu

4. 4. 2010

Výstava vín Brumovice

4. 4. 2010

28. 3. 2010

Výstava vín Dolní Věstonice

4. 4. 2010

28. 3. 2010

Výstava vína Podivín

10.–11. 4. 2010 10. 4. 2010

Tradiční výstava vín Mutěnice 28. 3. 2010

Místní výstava vín Mikulčice 2010

16.–17. 4. 2010

8. Vinařské Litoměřice

17.–18. 4. 2010

FESTIVAL OTEVŘENÝCH SKLEPŮ

17. 4. 2010

Na kole vinohrady Uherskohradišťska

17. 4. 2010

Místní výstava vín v Šardicích

17. 4. 2010

11. 4. 2010

Výstava vín Dambořice

17. 4. 2010

11. 4. 2010

24. tradiční výstava vín v Blučině

17. 4. 2010 17. 4. 2010

Výstava vín HUŠTĚNOVICE 11. 4. 2010

23. výstava vín Želešice

20.–23. 4. 2010

Kurz Sommelier

24. 4. 2010

„Moravská v růžovém” – ochutnávka růžových vín – 24. 4. 2010

24. 4. 2010

Vinný košt Horní Věstonice

24. 4. 2010 24. 4. 2010

Košt v Klentnici 18. 4. 2010

24. 4. 2010 24. 4. 2010

Foto archiv autora

AKCE

3. 4. 2010

Místní výstava vín Ratíškovice Den otevřených sklepů – za vínem do Rakvic

18. 4. 2010

Výstava vín Starovice

24. 4. 2010

Den otevřených sklepů Mutěnice

24. 4. 2010

Výstava vín Sady

24. 4. 2010

Výstava vín v Újezdě u Brna

24. 4. 2010

Místní výstava vín

24. 4. 2010

Hrušovanský košt 2010

24. 4. 2010

Výstava vín v Dobšicích

27.–29. 4. 2010

Víno&Destiláty

1. 5. 2010

25. 4. 2010

Výstava vín Hustopeče u Brna

1. 5. 2010

16. 4. 2010

10. ročník koštu vín v Žarošicích

1. 5. 2010

Tradiční výstava vín Ždánice

1. 5. 2010

XXXVII. Oblastní výstava vín Jaroslavice 2010

1. 5. 2010

Prvomájová výstava vín ČZS Hustopeče

1. 5. 2010

Výstava vín v Troskotovicích

1. 5. 2010

Ochutnávka „Neoveských” vín

1. 5. 2010 1. 5. 2010

XXXII. regionální výstava vín Mařatice 18. 4. 2010

Výstava vín Bzenec

6. 5. 2010

VII. ročník koštu sv. Floriána

7.–9. 5. 2010

VOC festival Znojmo

7.–8. 5. 2010

Valtické vinné trhy

8. 5. 2010

4. košt vína Moravský Písek

8. 5. 2010

Košt červených vín Vlkoš 2010

8. 5. 2010

Májové otevřené sklepy

8. 5. 2010

2. 5. 2010

Výstava vín Popice

8. 5. 2010

2. 5. 2010

Výstava vín Perná

8. 5. 2010

2. 5. 2010

Výstava vín v Lednici

8. 5. 2010

1. 5. 2010

Výstava vín Sudoměřice

8. 5. 2010

30. 4. 2010

Výstava vín Petrov

8. 5. 2010 8. 5. 2010

Svatogothardské vinařské slavnosti 2. 5. 2010

Výstava vín Olbramovice u Mor. Krumlova

Trpké býti zdá se?

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací.

Zprávy

MÍSTO

KONTAKT

Valtice

František Schulz 519 301 416, frantisek.schulz@valtice.eu

KARLŠTEJN, sál restuarace U Janů

Ing. Richard Kolek, 739 474 485, kolek@vurv.cz

Kulturní dům Hrádek

zač. ve 14:00 hod., Ondřej Kubic 606 704 210, starosta@obec-hradek.cz

Kulturní dům – Rohatec

zač. ve 14:00 hod., Ing. Jiří Trávníček 724 019 532, j.travni@quick.cz

Kulturní dům

zač. v 10:00 hod., podatelna@obec-pavlov.cz

Sokolovna

zač. v 9:00 hod., Stanislav Charvát 602 768 458, drskova@fch.vutbr.cz

Kulturní dům

zač. v 9:00 hod., Libor Radkovič 606 277 112, lib.radkovic@seznam.cz

Sokolovna

zač. v 10:00 hod., Ing. Roman Slouk 777 602 746, roman.slouk@sonberk.cz

Kulturní dům

zač. ve 13:00 hod., tel.: 604 430 021, marek.lenka@seznam.cz

sál kulturního domu

zač. v 10:00 hod., Libor Zabloudil 723 811 882, libor.zabloudil@seznam.cz

Kulturní dům Uherčice u Hustopečí

zač. v 10:00 hod., Šátek Jan 603 963 588, jan.sat@seznam.cz

Sál restaurace Ivaňka

zač. ve 14:00 hod., tel.: 608 233 019, kontakt@mikrovinarstvi.cz

sál Sokolovny

zač. v 10:00 hod., Vladimír Minařík 602 450 053, vinarizrakvic@seznam.cz

Sokolovna

zač. v 9:00 hod., Jaroslav Bednařík 723 954 473, jarda.bednarik@tiscali.cz

sokolovna

zač. v 10:00 hod., ČZS Šitbořice 519 421 224, tomasbecka@seznam.cz

Kulturní dům

zač. v 9:00 hod., Václav Petrásek 606 608 948, vaclav.petrasek@boretice.cz

Kinosál

zač. v 9:00 hod., 723 085 279, zahradkari.dunajovice@seznam.cz

Sportcentrum ŽELVA

zač. ve 13:00 hod., ing. Petr Příkazský 602 186 890, petr.prikazsky@email.cz

Lidový dům

zač. ve 13:00 hod.

Dělnický dům

zač. ve 13:00 hod.

Kulturní dům

zač. ve 13:00 hod.

Sokolovna

zač. ve 13:00 hod.

Kulturní dům

zač. v 10:00 hod., tel.: 724 019 532

Zámeček Strání

tel.: 604 471 477

sokolovna

zač. ve 13:00 hod.

hájovna

zač. v 9:00 hod.

Městská hala

zač. v 9:00 hod.

Vinařský obzor (3/2010) 145

areál Sklepy Jarošek

zač. v 10:00 hod., František Dubina 606 731 042, dubinaf@seznam.cz

Kulturní dům

zač. ve 13:00 hod., Stanislav Koneček 607 765 507, mikulecti.vinari@email.cz

Dům kultury

Radim Michalec 739 630 748, michalec@ortopedicke-centrum.cz

Znojmo, Dobšice, Nový Šaldorf, Šatov

Martin Gillár 775 958 907, martin.gillar@nap.cz

Masarykovo náměstí, Uherské Hradiště

Mgr. Markéta Macháčková 572 525 526, mic@uherske-hradiste.cz

Obecní hala U Orla

zač. ve 13:00 hod., František Foretník 607 845 576, nesporova@sardice.cz

Katolický dům

zač. ve 13:00 hod., Vlastimil Matula 721 817 008, matulavlast@seznam.cz

Lidový dům Blučina

zač. ve 13:00 hod., Martin Svoboda 721 376 009, admin@obec-blucina.cz

Kulturní dům

zač. ve 14:00 hod., Dvořáček Milan ml. 736 539 453, milan.dvoracek@email.cz

Klub vinařů

zač. v 10:00 hod.

učebna Vinařské akademie Valtice, Nám. Svobody 2

Ing. Martina Bartošová 774 145 437, vin.akad@telecom.cz

Sklepní uličky U Nádraží, Výmol a Zátiší v M. N. Vsi

zač. v 10:00 hod., 777 561 535, info@vinarimnves.cz

Sál obecního úřadu

zač. ve 13:00 hod., Ing. Moravčík Vladislav 519 517 668, horni-vestonice@quick.cz

Sál místního hostince v Klentnici

zač. ve 13:00 hod., Ing. Petr Gondáš 608 383 758, petr.gondas@seznam.cz

Letní parket v areálu SK Baník Ratíškovice

zač. ve 14:00 hod., Ing. Jiří Hubáček 723 128 202, j.hubacek@karotaz.cz

Sklepy

Vladimír Minařík 602 450 053, vinarizrakvic@seznam.cz

Sokolovna

zač. ve 14:00 hod., Josef Vrátil 606 771 602, bohemia@canopusmorava.cz

areál sklepů - Mutěnické bůdy

Vladimír Trávník 728 974 666, vtravnik@centrum.cz

Kulturní dům, Uherské Hradiště – Sady

zač. v 17.00 hod., Bečica T. 604 622 283, vinari.sady@centrum.cz

Hala Základní školy

zač. ve 13:00 hod., Anna Eliášová 777 063 005, info@vinari-ujezd.cz

Sokolovna Velké Pavlovice

Ing. František Kostrhun 519 428 594, infocentrum@velke-pavlovice.cz

Hotel Central, Hrušovany nad Jevišovkou

Mažár Josef 776 703 148, mazarjosef@seznam.cz

Restaurace Barák

zač. ve 14:00 hod., ČZS Dobšice 602 473 017, tevolt@sendme.cz

Výstaviště Praha - Holešovice

Dagmar Salabová 603 445 026, vegoprag@vegoprag.cz

Hotel Centro

zač. v 10:00 hod.

sál Katolického domu

zač. ve 12:00 hod., Vágner Václav 777 940 698, vagner@tenergobrno.cz

Kulturní dům

zač. ve 13:00 hod., Punčochář 604 205 387, Zd.Puncochar@seznam.cz

Náměstí – Hostinec ‘U Šmídů’

zač. v 11:00 hod., Petr Zálešák 515 275 123, info@obec-jaroslavice.cz

Sál Společenského domu, Herbenova ulice

Rudolf Poslušný 608 902 725, vinarstvi@hustopece-city.cz

Kulturní dům

Pavel Herko 724 321 212, pavelherko@seznam.cz

náměstí, Moravská Nová Ves

Městys Moravská Nová Ves 519 342 202, podatelna@mnves.cz

Zimní stadion Uherské Hradiště

Martin Motyčka 725 037 370, mmatesak@seznam.cz

sklep pod Sokolovnou

zač. v 9:00 hod.

hotel Continental, Brno

Ing. Jiří Pelikán 724 120 289, jiri.pelikan@firebrno.cz

Horní náměstí, Hradní nádvoří

Jiří Ludvík 777 176 854, j.ludvik@hudbaznojmo.cz

zámek

Společnost Valtické vinné trhy 519 361 315, valvin@vsvaltice.cz

Sokolovna

zač. v 10:00 hod., Dula Miroslav 602 511 315, miroslav.dula@seznam.cz

Bývalé kino ‘Liďák’

zač. v 15:00 hod., Vardan Bohumil 606 231 642, varbo@centrum.cz

Velké Pavlovice

Luboš Zborovský 602 966 611, info@vinozvelkychpavlovic.cz

Kulturní dům

zač. ve 13:00 hod.

Kulturní dům

zač. ve 13:00 hod.

Areál lednického zámku – jízdárny

zač. v 10:00 hod., p. Pavlů 723 045 719

areál Starý potok

zač. v 10:00 hod.

Na kurtě u Plží

zač. ve 14:00 hod., Petr Klásek 737 310 759, petr.klasek@tiscali.cz

Masarykovo náměstí, Dolní Kounice

Přemysl Kos 546 420 005, kic@dolnikounice.cz

Hostinec u Matesa

zač. ve 13:00 hod., Jana Vyoralová 603 171 542, vinariolbramovice@centrum.cz

Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji on-line například na webové adrese http://www.wineofczechrepublic.cz

Vinařský obzor (3/2010)

Za Adolfem Buzkem Dne 24. ledna 2010 navždy opustil ve věku 81 let naše profesní řady dlouholetý středoškolský učitel a tajemník Sdružení znojemských vinařů Ing. Adolf Buzek ze Znojma. Adolf Buzek se narodil 13. 12. 1928 v Praze-Ďáblicích jako syn zahradníka. Po vyučení zahradníkem a složení mistrovských zkoušek v Praze nastoupil v roce 1946 na Vyšší odbornou školu pro ovocnářství, vinařství a zahradnictví v Lednici na Moravě. Po absolvování školy pracoval na Školním statku ve Valticích v sadech a vinicích, kde se podílel na zakládání nových vinic a ovocných sadů. Přestoupil na Mistrovskou školu zemědělskou, obor vinohradnicko-pěstitelský ve Valticích, kde vyučoval vinohradnictví a vinařství. Při zaměstnání studoval dálkově Vysokou školu zemědělskou v Brně a od III. ročníku zahradnický směr v Lednici na Moravě, kde ukončil svá vysokoškolská studia v roce 1964 státní závěrečnou zkouškou. Po absolvování vysoké školy začal vyučovat na Střední zemědělské technické škole obor vinohradnický ve Valticích – předměty vinohradnictví, sklepní technologii a ovocnářství. Jako středoškolský učitel přestoupil v roce 1962 na Střední zemědělskou školu, obor zahradník ve Znojmě, kde vyučoval zahradnické předměty zelinářství a mechanizaci. V roce 1992 odchází do důchodu. V letech 1990–2000 vykonával na Střední zahradnické škole v Mělníku funkci předsedy maturitní komise. Od roku 1998 se opět zapojil do vinařského oboru jako tajemník Sdružení znojemských vinařů, kde v roce 2006 ukončil svoji profesní činnost. Jako tajemník sdružení spolupracoval s vinařskými podniky na jižní Moravě a především na Znojemsku, kde se setkával i se svými bývalými žáky, jak ze Střední zemědělské technické školy, obor vinohradnický ve Valticích, tak i Střední technické školy, obor zahradnický ve Znojmě. V jeho osobě ztrácíme především velkou osobnost středoškolského učitele, zahradníka i profesního vinařského funkcionáře.

Budeme na něho vzpomínat s úctou, čest jeho památce.

Foto J. Tomášek

Jaromír Čepička

Adolf Buzek

Společenská kronika

Dorota Pospíšilová – prvá dáma šľachtenia viniča – jubiluje Býva vzácnosťou, ak sa v odbore oddávna spájaného s významnými menami mužov, ocitne dáma. Je nevšedné, ak sa vo svojej profesii stane priekopníčkou a navyše jej zasvätí viac ako päť desiatok rokov svojho života.

Najväčšieho obdivu je však hodné dielo, ktoré z odborne náročnej, precíznej a cieľavedomej práce, naplnenej pokorou a úctou k prírode, vzišlo – pestrá škála výnimočných novovyšľachtených odrôd viniča hroznorodého.

Celá desiatka je ich zapísaná v Listine registrovaných odrôd na Slovensku a z plodov ich krov majú potešenie mnohí pestovatelia viniča, producenti vína, ale najmä konzumenti hrozna a vína. Mnohé ďalšie novošľachtence, prezentujúce sa kvalitou, sú v záverečnom štádiu štátnych odrodových skúšok a čakajú na zavedenie do praxe. Mimoriadnej priazni sa teší jej prvá registrovaná muštová biela odroda Devín, ale aj modrá odroda Dunaj. Doslova klenotmi možno nazvať registrované a právne chránené stolové odrody Ametyst, Diamant, Opál, Onyx, Dora, Negra, Pastel, Rubanka.

Taká je bilancia profesionálnej aktivity slovenskej vedeckej a výskumnej pracovníčky–šľachtiteľky – Ing. Doroty Pospíšilovej, CSc. Jej prvé šľachtiteľské kroky sa viažu s Výskumným ústavom vinohradníckym a vinárskym v Bratislave, s ktorým je späté aj následné činorodé obdobie. Popri tvorbe nových odrôd sa venovala udržiavaciemu šľachteniu a genofondu viniča. Zriadila zbierku pozostávajúcu z tisícsto odrôd viniča z rôznych končín sveta, ktoré pri podrobnom štúdiu tvorili základ jej šľachtiteľskej práce. Spolu s odborníkmi z Čiech a Moravy vybudovala československú šľachtiteľskú školu a vychovala viacero slovenských šľachtiteľov. Venovala sa vedeckej činnosti, prednášala na rôznych domácich i zahraničných vedeckých fórach a univerzitách. Je autorkou takmer štyristo vedeckých a odborných publikácií a spoluautorkou jedenástich knižných publikácií. Za monografiu „Ampelografia ČSSR“ získala ocenenie Medzinárodného úradu pre vinič a víno v Paríži. Bola ocenená viacerými vyznamenaniami , o.i. štátnym vyznamenaním „Za vynikajúcu prácu“, „Za rozvoj poľnohospodárskych vied“ od Československej akadémie poľnohospodárskych vied a Radom Ľudovita Štúra II. tr. „Za mimoriadne významné zásluhy v oblasti rozvoja vedy v SR“.

Foto R. Stávek

146

Dorota Pospíšilová

Ing. Dorota Pospíšilová, CSc. sa v tomto roku dožíva významného životného jubilea. Spolupráca s významnou šľachtiteľkou a dlhoročnou autorkou odborných periodík, bola vždy plodná, čitateľov obohacujúca a pre odborný svet podnecujúca. Závidenia hodná je jej vitalita, erudovanosť, schopnosť aj dnes odovzdávať nakumulované vedomosti a skúsenosti novej generácii i neutíchajúci optimizmus.

K jej významnému jubileu jej úprimne želáme najmä veľa, veľa zdravia, priazeň širokého okruhu priateľov, ktorých si svojim odborným a ľudským rozmerom získala. Ale aj to, čo vedátora najviac poteší – aby sa v rozhodujúcej miere zúročilo jej celoživotné dielo v prospech vinohradníctva a vinárstva i celej spoločnosti.

Zdenka Šuranská

17. 3. Představení Salonu vín ČR 2010 /od 13. do 21. hod/ Přijďte ochutnat 100 nejlepších moravských a českých vín!

Představí se Vám také 5 nominovaných a vítěz titulu Vinařství roku 2009.

Více na www.vinarstviroku.cz a www.salonvin.cz Vstupenky je možné zakoupit v pokladnách sítě Ticket Art, Ticketpro a na www.salonvin.cz, www.vinarstviroku.cz.

Pořádá Svaz vinařů ČR ve spolupráci s Národním vinařským centrem za podpory Vinařského fondu.