Vinařský obzor 1/2011

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

číslo 1, ročník 104/2011 • cena 63 Kč (předplatné 46 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

Choroby a škůdci v roce 2010 Statistika sklizně 2010 Těkavost vína Principy enogastronomie

2

Vinařský obzor (1/2011)

Inzerce

18. únor 2011: Přijďte si zařezat!

Foto V. Šálek

V pátek 18. února 2011 se v areálu vinic bzenecké vinohradnické společnosti Chateau Bzenec (viz mapku, ulice V Podhájí, GPS Loc: 48°59‘5.478“N, 17°17‘58.003“E) uskuteční 7. ročník soutěžního klání vinohradníků v řezu révy viné. Spíše recesistický nápad se v průběhu let proměnil v ryze odborné setkání jak samotných soutěžících a porotců, tak i spousty přihlížejících zájemců z řad vinohradnické veřejnosti.

Vítěz posledního ročníku v kategorii ELITE Marek Pšopský z Prušánek

soutěž bude jako tradičně spočívat v ořezání určitého počtu keřů za daný časový úsek.

Odborná komise pak bude hodnotit jak počet ořezaných keřů, tak i čistotu a kvalitu řezu. V místě se budou prezentovat též firmy dodávající potřeby a technologie pro vinohradníky. V den viničního setkání bude také možné vybrané nářadí na místě zakoupit za zajímavé ceny.

Počet soutěžících v každé kategorii je limitován do 30, takže žádáme vážné zájemce, aby své přihlášky zasílali včas na adresu: Vi-

nařský obzor, Žižkovská 1230, 691 07 Velké Bílovice, tel./fax: 519 348 980 nebo e-mailem ne info@vinarskyobzor.cz. (vo)

Foto Geodis, Seznam.cz

Organizátoři se rozhodli využít velkorysou nabídku pana Alexandra Flodra, ředitele Chateau Bzenec, který se již roky s týmem svých spolupracovníků účastní Soutěže v řezu, na možnost uspořádání setkání odborné veřejnosti ve vinicích v areálu jejich společnosti. Slovo dalo slovo a člen uskupení Bohemia Sekt, Chateau Bzenec, se tak stal spoluorganizátorem tohoto podujetí.

Akce bude zahájena od 8.00 prezencí soutěžících v kategorii ELITE. Jako každý ročník, i v tomto roce se bude zápolit ve dvou soutěžních kategoriích: JUNIOR (žáci a studenti odborných škol a ostatní mládež do 26 let) a ELITE (ostatní). Prezence účastníků v kategorii JUNIOR začne v 10 hod. Soutěžit se bude o hodnotné ceny z oblasti vinařství (vinohradnické nářadí a vybavení, odborná literatura, ale i víno). Soutěžící s sebou přinesou vlastní řezací nářadí (nůžky, pilka, pákové nůžky, popř. brousek). Samotná

Místo konání

Intervitis Vienna

Obsah 1/2011

strana 15

Vyzrálost letorostů a mrazuvzdornost

Vinařská čerpadla (4.)

Francouzská návštěva na Moravě

strana 22

strana 34

strana 44

3 Obsah Editorial 4 Richard Stávek: Nový web, VO1, novinky aj.

Spolkové informace 6 Jiří Sedlo: Rok 2010 je již minulostí

8 10 15 16 20 22 24 28

Vinohradnictví Zdeněk Habrovanský: Jaký byl rok 2010 na Šlechtitelské stanici v Polešovicích Petr Ackermann: Výskyt chorob a škůdců révy a průběh ochrany vinic v roce 2010 Richard Stávek: Intervitis Vienna EU a její vinařská politika Jiří Sedlo, Martin Půček: Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2010 Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Vitra Marta Hubáčková: Ovplyvní slabšie vyzretie letorastov prezimovanie viniča?

Pavel Pavloušek: Réva vinná patří na svahy Richard Stávek: Berthoud – stálice v postřikovací technice

30 32 34 35 36

Vinařská technologie Mojmír Baroň: Jak těkavá je těkavost Richard Stávek: Lůno lahví Patrik Burg, Pavel Zemánek: Vinařská čerpadla (4.)

Den otevřených dveří v UNIMARCO Zlín Seminář o mikrobiologické filtraci a stabilizaci vín

Portrét 37 Viněty s logem zajíce Rozhovor 40 COOP Mikulov a její firemní společenská odpovědnost na jihu Moravy Vinařské aktivity 44 Helena Baker: Francouzská návštěva na Moravě Enogastronomie 46 Pavla Burešová: Principy enogastronomie (2.)

Vinařství v zahraničí 49 Miroslav Senka: Otvorené pivnice na Malokarpatskej vínnej ceste 50 Martin Hrabec: Salone del Gusto a Terra Madre 2010 Vinařská historie 51 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety…

Povídka 52 Václav Fiala: Ruda

ĕī

ÈFTL¥ S

FQ

MJLZ

Ŕ 4WB[

VC

WJ

OB

W

VC

MJLZ

Ŕ 4WB[

OB

J

ĕī

ÈFTL¥ S

FQ

4

Vinařský obzor (1/2011)

Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem číslo 1, ročník 104 (2011) Vydává Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor Ing. Martin Půček e-mail: martin.pucek@svcr.cz Editor Ing. Richard Stávek e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz Sekretariát redakce Barbora Válková (předplatné, inzerce, vinařské publikace) e-mail: barbora.valkova@vinarskyobzor.cz tel./fax: 519 348 980 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 e-mail: marketa.novakova@svcr.cz Redakční rada RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda) (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. Doc. Ing. Josef Balík, Ph.D. (balikj@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Aleš Gala (gala@oenogala.cz) Lubomír Glos (glosovi@email.cz) Ing. Tomáš Javůrek (javtom@post.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Mgr. Lukáš Lukáš (lukas@templarske-sklepy.cz) Ing. Bronislav Pavelka (bronislav.pavelka@szpi.gov.cz) Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. (pavlous@zfmendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Richard Stávek (richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Ing. Marek Špalek (mikulov@novevinarstvi.cz) Sazba a zlom Adam Kepert, tel.: 777 807 874 e-mail: kepe@seznam.cz Grafická koncepce Bedřich Vémola, studio@vemola.cz Jazykový poradce Mgr. Jana Otevřelová Tisk Tisk Pálka Břeclav, tel.: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630 Vychází měsíčně.

Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1/2 a 7/8 106 Kč (včetně 10% DPH) Rozšiřuje PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři Předplatné 2011 V redakci — 1 číslo 46 Kč, dvojčíslo 7/8 80 Kč (vč. 10% DPH), celý ročník 528 Kč (vč. 10% DPH) Adresa redakce a vydavatele SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980 e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 12. 1. 2011 Toto číslo vychází 17. 1. 2011 ISSN: 1212-7884 Vinařský obzor® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlé do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.

Foto na titulní straně © Richard Stávek

Editorial

Nový web, VO1, novinky aj.

Jak jsme již avizovali na sklonku loňského ročníku, začátkem ledna 2011 byl spuštěn nový web Vinařského obzoru na stejné adrese jako předtím: www.vinarskyobzor.cz.

Asi největší novinkou a inovací bude heslem chráněný přístup pro předplatitele, kde budou postupně nacházet kromě širších verzí některých článků též archiv starších čísel tištěné verze časopisu. S lednovým číslem Vinařského obzoru přijde předplatitelům na adresním štítku kromě stále uvedeného předplatitelského čísla též vygenerované provizorní přístupové heslo. Přístupovým jménem do chráněného systému na WWW bude jejich předplatitelské číslo.

Heslo bude moci uživatel po úspěšném přihlášení měnit. Bude zde také nastaven provizorní e-mail ve tvaru předplatitelskéčíslo@svcr.cz, zde budou posléze předplatitelé moci zadat svůj reálný e-mail.

Práce s naším novým webem bude možná lehce uživatelsky náročnější, ale předpokládám, že by nemělo být problémem se brzy naučit se systémem správně pracovat k lepšímu užitku a komfortu zejména čtenářů samotných. Že je víno veskrze moderním tématem, potvrzuje i ta skutečnost, že se jeho motiv anebo tematika s ním spojená v posledních letech objevuje poměrně často v různém zpravodajství kratšího, ale i delšího rozsahu.

Tak naposled informovala světová média o objevu americko-arménského týmu výzkumníků-archeologů, kteří našli torza jedněch z nejstarších historických nálezů spojených s výrobou vína – více než 4 tisíce let staré hliněné nádoby, uvnitř nichž byly identifikovány zbytky slupek bobulí révy a vinný kámen. Víno je též oblíbeným tématem různých zpráv týkajících se zdravotní či kosmetické problematiky – loni zaujala zpráva o tom, že správná míra konzumace vína může oddálit stárnutí pleti a snižuje efekt celulitidy. Ženy, slyšte, vlastně čtěte a pijte – vždy však s mírou! Takové zprávy vinaře potěší.

Lednové číslo letos vychází po letech vydávání zimního dvojčísla samostatně jako měsíční vydání, s čímž byly spojeny termínové (ach, ty Vánoce!) překážky vzniklé pozdními dodávkami materiálů jak inzertních, tak zejména redakčních – spoléháme na laskavost čtenářovu k pozdní expedici lednového čísla!

Směsice témat VO, který držíte v ruce, je již tradičně přepestrá – lehce dominuje vinohradnictví s osmi samostatnými příspěvky – zde si dovoluji upozornit na obzvlášť důležitý a v dnešní době aktuální článek, který má velmi výstižný název „Réva vinná patří na svahy“. Pozadu nezůstává ani vinařská technologie – těkavost vín, čerpadla a výroba lahví jsou v tomto okruhu. Dále si pozorný čtenář nenechá ujít portrét z vinařské obce Zaječí, rozhovor o firemní společenské odpovědnosti, zajímavou reportáž o návštěvě významné francouzské degustátorky na Moravě, téma enogastronomie, vinařského zahraničí, neopomenuli jsme ani vinařskou historii anebo čtenářsky vděčné téma vinařské povídky.

Příjemné čtení!

Richard Stávek

Předplatné / Zprávy / Inzerce

Vinařský obzor (1/2011) 5

Předplatné Vinařského obzoru na rok 2011 » 528 Kč / 23 €

Šampion Národní soutěže vín je z Bzence

Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2011 ve volném prodeji » 63 Kč / 2,60 € Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2011 pro předplatitele » 46 Kč / 1,95 € Cena letního dvojčísla 2011 ve volném prodeji » 106 Kč / 4,10 € Cena letního dvojčísla 2011 pro předplatitele » 80 Kč / 3,70 € Jako předplatitel ušetříte » 188 Kč / 6 € za rok.

Mám zájem o předplatné Vinařského obzoru

od čísla nejbližšího do čísla ______________ ročníku 2011 od začátku roku 2011 (1/2011) na dva roky — do 12/2012 i minulé ročníky jednotlivě 1999 (20 Kč) 2005 (37 Kč)

2000 (20 Kč) 2006 (39 Kč)

2001 (20 Kč) 2007 (45 Kč)

2002 (30 Kč) 2008 (50 Kč)

2003 (30 Kč) 2009 (50 Kč)

2004 (30 Kč)

i minulé ročníky v deskové vazbě 1999 (292 Kč) 2000 (333 Kč) 2001 (333 Kč) 2002 (383 Kč) 2003 (424 Kč) 2004 (454 Kč) 2005 (494 Kč) 2006 (524 Kč) 2007 (565 Kč) 2008 (595 Kč) 2009 (595 Kč) další starší výtisky (pouze jednotlivě) 7–8/1998

9–10/1998

11–12/1998

další požadavky ____________________________________________________________________________

platit budu složenkou

platit budu na fakturu (přes účet)

Objednávka publikací

Dne 10. ledna vyvrcholila v Praze závěrečná část nejvyšší soutěže vín v České republice, Národní soutěže vín. Z dvou set vzorků, které postoupily do finále, vybraly komise degustátorů jako nejlepší víno pro rok 2011 Veltlínské zelené výběr z hroznů 2009 ze Zámeckého vinařství Bzenec, s. r. o. Toto víno se zároveň stalo vítězem kategorie suchých a polosuchých bílých vín. Jako druhé nejlepší víno této kategorie byl odbornou komisí vyhodnocen Sauvignon pozdní sběr 2009 z vinařství Vinselekt Michlovský, a. s. Třetí místo pak získal Müller Thurgau pozdní sběr 2009 z firmy Moravíno, s. r. o. Mezi červenými nejvíce zazářilo Rulandské modré výběr z hroznů 2009 z vinařství Patria Kobylí, a. s. Druhé místo získal Merlot pozdní sběr 2009 z firmy Vinium, a. s., a třetí místo připadlo vínu Alibernet pozdní sběr 2009 z Vinařství u Kapličky, s. r. o. V kategorii bílých polosladkých vín zvítězil Sauvignon výběr z hroznů 2009 z Vinařství Josef Dufek. Druhé místo získal Hibernal pozdní sběr 2009 z vinařství Horákova firma, a. s., a třetí místo patří Chardonnay výběr z hroznů 2009 ze Střední odborné školy vinařské a středního odborného učiliště zahradnického Valtice. V kategorii sladkých vín se porota shodla na Ryzlinku rýnském ledovém vínu 2009 firmy Znovín Znojmo, a. s. Druhé místo získalo Chardonnay slámové víno 2007 z vinařství Vinum Moravicum, a. s., a třetím nejlépe hodnoceným sladkým vínem se stalo Sylvánské zelené ledové víno 2009 z Rodinného vinařství Košut, s. r. o. Nejlepší kolekci vín do soutěže přihlásila firma Vinařství Josef Dufek. (vo) inzerce©

______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________

– Nabízíme šroubové uzávěry pro vinné láhve WineScrew

Adresa plátce

– Těsnost zaručena speciální vložkou SARANEX

Jméno, firma _________________________________________________________________________________

– Vhodné pro vína do 3 let skladování

Adresa _______________________________________________________________________________________ Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________

– Možnost opětovného uzavření (gastroprovozy atd.)

– Základní barvy skladem

IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

Adresa adresáta (nevyplňujte v případě, že se jedná o stejnou osobu)

Jméno, firma _________________________________________________________________________________ Adresa _______________________________________________________________________________________ Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

PEMAG spol. s r. o., Gagarinova 1240/3, 692 01 Mikulov Tel.: 519 510 756, mobil: 602 676 430 www.pemag.cz

6

Vinařský obzor (1/2011)

Spolkové informace

Jiří Sedlo Svaz vinařů České republiky

Rok 2010 je již minulostí Tak máme za sebou další ročník, ještě horší než ten předcházející. Ceny hroznů se sice výrazně zvedly, ale při jejich sklizeném množství to stejně žádná výhra nebyla.

V tom výčtu negativ mohu pokračovat – špatný byl už začátek roku, kdy v některých místech došlo k poškození révy mrazem.

Následoval jarní nadměrný příděl vody. Ten způsobil místně zatopení vinic, takže nebylo možné provést ochranu révy proti houbovým chorobám. A těm se dařilo, v důsledku vysoké vlhkosti vzduchu. V první polovině roku se na nás i sluníčko smálo podprůměrně, zato se na nás nadprůměrně mračily mraky. K tomu běžné občasné krupobití.

Zkrátka spiknutí přírody proti vinařům.

Do toho nevyhovění žádosti Svazu vinařů ze strany ministerstva zemědělství o výjimku pro zvýšení dávky mědi při ochraně révy proti plísni révové v integrované produkci. Dále se členské státy EU neshodly na enologických pravidlech pro biovíno, a proto zatím nelze toto označení používat. Taky Evropská komise vydala v září své nařízení č. 772/2010, kterým změnila pravidla pro poskytování podpor při restrukturalizaci vinic, především jde o zpřísnění kontrol. Navíc SZIF si tato pravidla zpočátku vykládal ještě přísněji, než byl záměr Komise. Pokračoval dovoz vína, které bylo občas na etiketě deklarováno jako moravské, ačkoliv bychom u některých odrůd museli mít na Moravě dvojnásobné plochy vinic,

aby množství vína na trhu mohlo odpovídat skutečné tuzemské produkci.

Tolik ty největší nářky, optimista však pozoroval i pozitiva. Během roku 2010 došlo k dalšímu zvýšení úspěšnosti našich vín na zahraničních soutěžích, Svaz vinařů ve spolupráci s Národním vinařským centrem a Vinařským fondem zahájil projekty „Vinařství roku“ a „Národní soutěž vín“. Zdárně se vyvíjí i projekty „Růžové CZ“ a především „Svatomartinské“, které bylo minulý rok již podruhé na Slovensku a dostalo se i do Japonska. Nízký výnos hroznů ze sklizně 2010 bude mít i nějaké klady. Prvním je snad i pro příští ročníky vyšší cena hroznů a následně vína. Nižším výnosem byla postižena celá střední Evropa, takže uvedené tvrzení je opodstatněné, ať se to někomu líbí, nebo ne.

To se spolu s kontrolami projeví na deklaraci původu vína. Moravské víno tím po momentálních problémech do budoucna významně posílí své pozice, produkce hroznů by mohla být rentabilní činností.

Protože nejsem zas až takový optimista, vzpomenu i méně pozitivní, ale nikoliv negativní události. Dne 4. ledna 2010 vláda České republiky kladně rozhodla na žádost SV ČR o možnosti zvýšit obsah kyselin ve vínech vinařského roku 2009/2010.

Vady vína – rozpoznání – předcházení – odstranění Autor: Reinhard Eder a kol., ISBN 80-903201-6-3, počet stran 263, formát A5 Jelikož je pro vinaře usilujícího o nejvyšší kvalitu nežádoucí výskyt vín postižených nedostatky, vín vadných a nemocných, jak osobně, tak i finančně silnou zátěží, popisují se v této knize příčiny nedostatků, vad a nemocí vína, jejich podrobná charakteristika a možnosti jejich prevence a odstraňování. Publikace je určena nejen pro odbornou vinařskou veřejnost, ale také pro všechny milovníky vína, kteří chtějí prohloubit své znalosti v tomto oboru.

304 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Zde jde jen částečně o pozitivní zprávu.

Fakticky možnost zvýšení kyselin je pozitivní, ale kdyby nad tím měla vždy zasedat celá vláda, tak nevím… Myslím si, že by to na základě žádosti a podkladů dokázal objektivně posoudit a rozhodnout i referent z ministerstva zemědělství. Obdobně tomu bylo s žádostí více členských států (ČR, Německo, Rakousko, Slovensko, Maďarsko…) u Komise o možnost zvýšit cukernatost moštů. Nakonec Komise 19. 10.

2010 všem vyhověla. Oč jednodušší a rychlejší by to bylo, kdyby rozhodnutí bylo ponecháno přímo členským státům. To znamená cestu Svaz – ministerstvo, ne Svaz – ministerstvo – Komise.

Pozitivně se „překabátil“ i Vinařský obzor. Celobarevný tisk a změněná grafika od ledna 2010 oko potěší. Aby byla potěšena i duše, byla rozšířena redakční rada časopisu a okruh přispěvatelů.

Co nás čeká v roce 2011? To určitě nikdo neví. Lze předpokládat, že bude před sklizní 2011 přijata novela vinařského zákona.

Půjde o jeho přizpůsobení nařízení Rady č. 1234/2007. Mimo jiné obsahuje zpřísnění uvádění původu vína, ale taky nechtěné umožnění uvádět názvy některých odrůd u vína bez CHOP/CHZO. Současně běží na evropské úrovni snahy o vyčlenění evropských předpisů ze všeobecného zemědělského nařízení č. 1234/2007 a zpětné vytvoření vinařského předpisu. Taky se zdá, že výsadbová práva budou existovat i nadále. Stále se bojuje o způsoby zvyšování cukernatosti moštu a o enologická pravidla pro biovíno. Do roku 2012 má Komise předložit zprávu o důsledcích reformy z roku 2008. Vzhledem k tomu, že od roku 2014 má být spuštěna zcela nová zemědělská politika, lze tuto zprávu očekávat již v roce 2011. Celé směřování oboru ovlivní nová zemědělská politika EU po roce 2013.

Už více směrem ke zbožným přáním patří kvalitní a bohatá sklizeň hroznů v roce 2011. Po dvou horších letech je k tomu z hlediska statistiky docela slušný předpoklad. Tak ať vyjde!

inzerce©

Vinařský obzor (1/2011) 7

inzerce©

Inzerce

Lícové cihly

Prodej lícových cihel Egersund Tegl Bohatá nabídka skladem

Dánská kvalita za českou cenu

ŠIROKÁ NABÍDKA ŠPIČKOVÝCH DÁNSKÝCH CIHEL ZA PŘÍJATELNÉ CENY! ceny od 0,87 Kč + DPH

seznam našich smluvních prodejen na našich www stránkách U Sladovny 423, 671 25 Hodonice tel.: 515 282 047, 777 255 090, fax: 515 282 049

www.magic-mur.cz info@magic-mur.cz

inzerce©

Design, který nezestárne…

XVIII. mezinárodní soutěž vín

GRAND PRIX VINEX 2011 Brno, Česká republika pozvánka k účasti Vážení vinaři, obchodníci a distributoři vín, zveme Vás k účasti na XVIII. mezinárodní soutěži vín GRAND PRIX VINEX 2011.

Proč se účastnit soutěže Grand Prix Vinex?

• Grand Prix Vinex je tradiční prestižní mezinárodní soutěž vín, konaná při příležitosti mezinárodního vinařského veletrhu Vinex v Brně v České republice • Vína budou hodnocena mezinárodní komisí renomovaných degustátorů ve specializovaném degustačním pracovišti Národního centra ve Valticích • Hodnocení vín bude probíhat na platformě nového počítačového systému pro hodnocení vín, který byl vyvinut Národním vinařským centrem • Každý přihlašovatel obdrží detailní hodnocení svého vína, včetně mohutnostního a aromatického profilu • Medaile budou udělovány dle dosaženého bodového hodnocení – bronzová medaile min. 80 bodů, stříbrná medaile min. 84 bodů, zlatá medaile min. 88 bodů, velká zlatá medaile min. 92 bodů. Organizátor se zavazuje neudělit více než 30% medailí vzhledem k celkovému počtu přihlášených vín. Toto kriterium bude aplikováno v rámci jednotlivých kategorií.

• Dále bude vyhodnocen „Champion“, vítězové kategorií, nejlepší kolekce vín a národní vítězové pro země, které přihlásily min. 10 vín.

Co vám přinese ocenění v soutěži Grand Prix Vinex?

• Uvedení v katalogu soutěže a prezentace Vašeho vína na mezinárodním veletrhu Vinex • Zvýšení prestiže Vašeho vína u obchodníků s vínem a vinařské veřejnosti • Možnost označit láhve příslušným oceněním a možnost reprodukce me-

daile či ocenění ve Vašich propagačních materiálech.

• Medializace ocenění u mediálních partnerů a v PR aktivitách souvisejících se soutěží i veletrhem Vinex Jak se přihlásit do soutěže?

Veškeré informace k soutěži jsou uvedeny na webové stránce www.grand-prix-vinex.cz a www.vinarskecentrum.cz Přihlašování probíhá on-line na adrese http://www.vinarskecentrum.cz/registrace-vin/ • Termín přihlášení vín: nejpozději do 25. ledna 2011 • Termín doručení vzorků: vzorky budou přebírány od 24 do 28. ledna 2011 • Místo pro doručení vzorků: Národní vinařské centrum, o.p.s., Zámek 1, 691 42 VALTICE, Česká republika Kontakty Národní vinařské centrum, o.p.s., Zámek 1, 691 42 VALTICE, Česká republika tel./fax: (+420) 519 352 072 e-mail: narodni@vinarskecentrum.cz www.vinarskecentrum.cz

8

Vinařský obzor (1/2011)

Vinohradnictví

Zdeněk Habrovanský Šlechtitelská stanice vinařská, s. r. o., Polešovice

Jaký byl rok 2010 na Šlechtitelské stanici v Polešovicích?

Foto Z. Habrovanský

Hvězda svítila a vzduch se chvěl, jsem si notoval v předvečer Štědrého dne, kdy kapr naposledy vydechl a já jsem usedl ke stroji, abych sepsal, jak uběhl rok 2010 na Uherskohradišťsku a v Polešovicích.

Kastrace u odrůdy SEVAR, jaro 2010

Jedním slovem, byl to pro nás rok velmi náročný, nepříjemný a zanechal po sobě velmi slabou sklizeň, jakou jsem nezaznamenal za mého jednadvacetiletého působení na stanici. Začněme vzpomínkou na předešlou krutou zimu 2009/2010, kdy teploty dosahovaly až minus 17 stupňů a jaro ne a ne přijít.

Předpoklad, že pořádnou zimou budou vyhubena všechna přezimující stadia škůdců a houbových chorob, se nijak významně během sezony neprojevil. Příroda si běžela nevyzpytatelnou cestou a člověk jenom zíral.

Příchod jara byl velmi pomalý a deštivý.

A jak si v průběhu roku dělám poznámky, zaznamenal jsem si dvě světové katastrofy, a to výbuch sopky na Islandu a havárii ropné plošiny v Mexickém zálivu. To sice nesouvisí přímo s révou, ale byly to významné zprávy z jara roku 2010. A co jsem si ještě tenkrát zapsal, bylo oznámení meteorologů, že v měsících dubnu a květnu bylo pouze 50 procent slunečního svitu. A to už s révou velmi souviselo. Když si vzpomenu, kolik srážek spadlo v měsíci květnu a až do poloviny června, jak byla rozmáčená půda všude i ve vinicích, jak se dařilo růstu trav

a plevelů, tak si také lehce dosadím, jak se dařilo vývoji perenospory, zvláště když se oteplilo. Jarní vody spadlo tolik, že obyvatelé Uherskohradišťska dvakrát v pohotovosti očekávali vylití řeky Moravy z koryta, a to poprvé 17.–19. května, a pak 1. a 2. června. Mně se tyto chvíle vryly do paměti, protože jsem pro ubytované kolektivy na hotelu Slunce v Uherském Hradišti provedl tři přednášky o pěstování révy vinné spojené s koštem vín jako náhradní program za projížďky lodí po Baťově kanále, což se tehdy opravdu nedalo.

Pro signalizaci chorob a škůdců využíváme každoročně předlohy Okresní správy ochrany rostlin v Uherském Hradišti a signalizaci zpracovávanou Ing. Janem Knopfem z Buchlovic podle systému Galati.

Jak réva zpočátku pomalu rostla, byla provázena dosti velkým výskytem hálčivců. Perenospora nás provázela v podstatě v celém roce až do podzimu. Zvláště, když se oteplilo v měsíci květnu. Na jaře se k ní přidružila i botrytida a mnohé květní laty byly napadeny a vyvíjely se bez květů a bez bobulí. Největší tlak botrytidy byl potom na přelomu měsíců srpen a září. Celá vegetace byla opožděna o dva až tři týdny. Doba kvetení se posunula až za polovinu června. Některé odrůdy nakvétaly kolem 13. a 14. června a většina až po 20. červnu. V roce 2010 sehrál velkou úlohu první postřik před květem intenzivním přípravkem proti perenospoře a potom další postřiky v týdenních až desetidenních intervalech. Jako každoročně provádíme kastraci květenství za účelem provedení opylování předtím, něž se otevřou květní obaly. Jeden z našich výzkumných úkolů je vyšlechtit genotypy odolné vůči houbovým chorobám a vymrzání. Kastraci

Foto Z. Habrovanský

Vinohradnictví

Keř novošlechtění před sklizní

ko stříkat ve spletitém množství raných a pozdních odrůd, v blízko sebe nebo za sebou vysazených řádcích. Jak jsme se dočetli, Svaz vinařů sváděl boj s Bruselem o udělení výjimky při zvyšování cukernatosti, což se podařilo až ve třetí dekádě měsíce října, kdy se však teploty umoudřily a nám se podařilo sklidit řadu odrůd v přívlastcích – Müller Thurgau, Muškát moravský, Pálava, Rulandské šedé, Chardonnay, Frankovka, Modrý Portugal, Sevar, Ryzlink rýnský, a to při docela vysokých kyselinách. Jak se v roce 2009 volalo po přikyselování vín, tak vína ročníku 2010 mají většinou vyšší svěží

kyselinu a objevují se naopak články o odkyselování vín.

V neděli 19. prosince jsem dělal garanta přípravného bodování vín na Štěpánskou výstavu v obci Ořechov u Polešovic a měl jsem možnost ochutnat mnoho vzorků mladých vín a velmi mile mě překvapily mladé vzorky. Myslím, že mladá letošní vína jsou stoletým průměrem v naší vinařské oblasti, na rozdíl od vín, která byla vyrobena v teplých a podstatně jednodušších vinařských ročnících.

Prosinec roku 2010 je zase podle meteorologů nejchladnější od začátku minulého století a mrazivé dny se dají využít k přirozenému vysrážení kyselin ve vínech vymrznutím.

V roce 2010 jsme jako šlechtitelé pokračovali s výběrem zdravých genotypů a jejich otestováním na předepsané virové choroby v izolátu v Lednici. Rozšíří se tak sortiment zdravých genotypů pro další množení, což je důležité pro praxi, neboť od roku 2011 se podle směrnic EU mohou množit pouze otestované certifikované materiály.

Výživu porostů jsme prováděli v roce 2010 pouze kapalným preperátem Hycol 8Z přidávaným do čtyř postřiků v dávce 5 l/ha od 15. června do 20. července a zelený efekt se projevil velmi dobře u ošetřených porostů. Výživný preparát je organického původu, a jak se mně jeví, velmi dobře přilne na ošetřované porosty, což je další výhodou.

Rok 2010 prověřil mnohé novošlechtění i odrůdy zapsané v LPO vůči houbovým chorobám a extrémním dešťovým a teplotním podmínkám. Nevěšíme hlavu ani při extrémně nízkém výnosu, který činil necelé dvě tuny hroznů na hektar, a věříme, že prodej vín ročníku 2010 se sympatickou svěží kyselinou bude bezproblémový.

Foto Z. Habrovanský

jsme letos prováděli na několika odrůdách.

Jednou z nich byla i odrůda Sevar, která byla povolena před dvěma lety v roce 2008.

Sevar sám nese geny odolnosti proti houbovým chorobám a rok 2010 byl pro něj dobrou zkouškou. Byl perfektně zdravý jak ve školkách, tak i ve vinicích, a téměř bez chemické ochrany dal normální výnos jako jeden z mála. Kastraci jsme prováděli ve dvou termínech, a to 14. a 18. června, a na Sevar jsme nakřížili mnohé rezistentní genotypy.

První termín byl asi předčasný a po nakřížení se vyvinulo jen málo semen.

V sobotu 12. června se přehnala nad krajem vichřice, která vyvracela velké stromy, rozbila nám skleník a udělala i velké škody v porostech vinic, kde polámala nezastrčené letorosty.

Perenospora zasáhla intenzivně Ryzlink rýnský na celkem vzdušné lokalitě vinařské tratě Újezdy v třímetrových sponech a nepomohl ani opakovaný postřik přípravkem Curzate.

Zelené práce, jejich kvalita a včasnost byla alfou a omegou zdravotního stavu porostů. Tam, kde se šlo pozdě, se projevil první výskyt perenospory zpočátku na výrostcích na kmíncích a potom i na letorostech.

Od 5. do 23. července nastoupily vysoké teploty, a to se promítlo do napadení vinic padlím. Opět bylo nutno využít intenzivních přípravků, ale padlí bylo zastaveno nástupem vysokých teplot ve třetí dekádě července.

Příchod měsíce září znamenal stálý tlak perenospory, neboť září bylo opět deštivé, a nervózně jsme očekávali vyšší teploty a hlavně cukernatost, která se velmi pomalu zvyšovala a přitom porosty úpěly pod tlakem další perenospory. Tam už bylo těž-

Vinařský obzor (1/2011) 9

Sklizeň novošlechtění na Újezdech

10

Vinařský obzor (1/2011)

Vinohradnictví

Petr Ackermann Ekovín, o. s., Brno

Výskyt chorob a škůdců révy a průběh ochrany vinic v roce 2010

Foto archiv autora

O výskytu chorob a škůdců rozhoduje především počasí. Počasí v loňském roce bylo velmi proměnlivé. Zpočátku byly mimořádně příznivé podmínky pro plíseň révy. Situace vyžadovala velmi časné zahájení (ve vztahu k fenologii révy) a zpočátku i vysokou intenzitu ochrany. Časné zahájení ošetřování významně prodloužilo období, po které bylo zapotřebí chránit porosty. Od konce června, kdy došlo ke změně počasí, byly velmi vhodné podmínky i pro šíření padlí révy. Neobvyklý byl nástup a rychlé šíření choroby. Pokud nebylo proti oběma chorobám zahájeno ošetřování včas a nebylo dostatečně intenzivní, došlo k významnému napadení porostů. Silnější výskyty ostatních chorob a škůdců byly jen lokální a nezpůsobily významné škody.

Padlí révy – silně napadený mladý hrozen

Vzhledem k mimořádnému významu počasí je třeba charakterizovat průběh počasí a zdůraznit období, která rozhodovala o šíření hlavních patogenů.

Duben byl v celé oblasti srážkově nadnormální. Vydatné deště byly především v podoblasti Znojemské a Slovácké. První polovina měsíce byla převážně chladná, 3. týden a závěr měsíce teplé. Květen byl srážkově vysoce nadnormální (200–300 % normálu) a teplotně podnormální. Mimořádný byl počet srážkových dnů (Kuchařovice 23, Kobylí 26, Strážnice 24). Na většině území oblasti byly nejvydatnější dešťové srážky ve 2. dekádě měsíce. Velmi chladný byl 3. týden, teplejší byly začátek a zejména závěr měsíce (23.–30. 5.). O časném výskytu plísně révy rozhodovaly především deště v posledním týdnu, kdy došlo k výraznému oteple-

ní. Také červen byl v celé oblasti srážkově nadnormální. Vydatné deště byly na počátku (1.–3. 6.) a ve 2. dekádě měsíce. Poslední týden (od 23. 6.) byl bez dešťových srážek. Teploty v červnu byly velmi variabilní.

Velmi chladný byl počátek měsíce (1.–5. 6.) a část 3. dekády. Vyšší teploty byly ve 2. a 4. týdnu. Srážkově nadnormální byl i červenec. Vydatnější dešťové srážky byly ve 3. a ve 4. týdnu a v závěru měsíce. Převážně šlo o přívalové nebo bouřkové deště. První dvě dekády byly velmi teplé, mimořádně vhodné pro šíření padlí révy. Zbývající část měsíce byla velmi variabilní, střídala se krátká teplá a chladná období. Srpen byl srážkově nadnormální. Vydatné deště byly především ve 2. polovině 1. dekády, uprostřed a v posledním týdnu měsíce. Teplotně byl srpen blízký normálu. Teplejší byl ko-

nec 2. týdne a počátek 3. dekády. Září bylo na převážné části území (mimo podoblast Znojemskou) srážkově nadnormální a teplotně podnormální. Vydatnější deště byly lokálně na počátku a především v závěru měsíce. Chladnější byly 1. dekáda a závěr měsíce.

Réva rašila opožděně od konce 1. dekády dubna (Oblekovice Chardonnay 7. 4.).

Vzhledem k převážně chladnějšímu počasí v dubnu, květnu a na počátku června započalo kvetení révy až v polovině června (Oblekovice Chardonnay 13. 6., Müller Thurgau 16. 6., Veltlínské zelené a Ryzlink rýnský 18. 6.) a réva dokvétala v posledním týdnu června a na počátku července (Oblekovice Chardonnay 25. 6., Müller Thurgau 27. 6., Veltlínské zelené a Ryzlink rýnský 1. 7.). Počátek zrání nastupoval podle lokalit a odrůd od konce 1. dekády až do konce srpna (Oblekovice Müller Thurgau 9. 8., Veltlínské zelené 18. 8., Chardonnay 20. 8., Ryzlink rýnský 28. 8.).

Největší problémy v loňském roce způsobila pěstitelům plíseň révy (Plasmopara viticola). Teplotní suma potřebná pro zralost oospor (SET8 °C= 160 – 170 DS) byla splněna v celé vinařské oblasti Morava postupně v průběhu 3. týdne května. Od tohoto termínu mohlo docházet při každém splnění podmínek pro primární infekci (min. 10 mm dešťových srážek/24 hod., průměrná teplota neklesne pod 13 °C a min. teplota pod 8 °C) ke klíčení oospor a k primárním infekcím. V návaznosti na splnění podmínek primární infekce mělo být zahájeno sledování prvních výskytů choroby. Ve 3. týdnu května byly velmi nízké teploty (od 15. do 22. 5. průměrné denní teploty pod 13 °C) nevhodné pro klíčení oospor. Situace se změnila po

Vinohradnictví / Zprávy / Inzerce

Vinařský obzor (1/2011) 11

Graf Prognostický graf podmínek pro výskyt plisně révy ve VOM dle HMÚ Bratislava Škola a výzkumný ústav Klosterneuburg oslavily 150 let existence. Při příležitosti oslavy, která byla zahájena ekumenickou bohoslužbou, byli jmenováni čestnými členy Spolku absolventů Johannes Schmuckenschlager, poslanec rakouského parlamentu, a Dr. Manfred Gössinger, vedoucí oddělení zpracování ovoce ve škole.

Dále absolventi, kteří maturovali před více než padesáti lety, obdrželi čestný odznak a láhev vína ze školního archivu toho ročníku, kdy který z nich maturoval. Současně byly předány absolventské diplomy všem 34 čerstvým maturantům.

Der Winzer 8. 7./JS

Období rozhodujících infekcí v roce 2010

300

Srážky (mm)

250 200 150 100 50 kvetení

28. 8.–3. 9.

21.–27. 8.

14.–20. 8.

7.–13. 8.

31. 7.–6. 8.

24.–30. 7.

17.–23. 7.

10.–16. 7.

3.–9. 7.

26. 6.–2. 7.

19.–25. 6.

12.–18. 6.

5.–11. 6.

29. 5.–4. 6.

22.–28. 5.

15.–21. 5.

8.–14. 5.

1.–7. 5.

0

Týden od–do Křivka B Oblekovice

Křivka A Čejč

oteplení, k němuž došlo ve 4. týdnu května (od 23. 5.). V tomto období zajistily opakované deště trvalé zvlhčení oospor (v období 22.–31. 5., počet srážkových dnů: Kuchařovice 9, Kobylí 10, Strážnice 8), tak že při splnění podmínek pro primární infekci mohlo dojít k masovému klíčení a infekcím. Primární infekce, k nimž došlo v tomto období se za daných teplot (vyšší teploty do 30. 5., velmi nízké teploty v období 31. 5.–5. 6.) manifestovaly v průběhu 1. týden června (inkubační doba při teplotě 14 °C/10 dní, 16 °C/8 dní, 18 °C/6 dní). Na lokalitách, kde byly v tomto období velmi příznivé podmínky pro primární infekce, došlo k silnému napadení zejména květenství. Vyhodnocení průběhu dešťových srážek potvrdilo, že k masivním časným primárním infekcím došlo v tomto období na lokalitách, kde

Mikulov

Polešovice

byly v průběhu května mimořádně vydatné deště (např. Polešovice, část okolí Mikulova a Čejč, normál okolo 60 mm), a v posledním týdnu května byly zpravidla opakovaně splněny podmínky pro primární infekce (viz graf). Situace v loňském roce opět oživila problém významu časných primárních infekcí. Dříve převládal názor, že jsou spíše ojedinělé a nezpůsobují významné přímé škody. V posledních létech je však stále častěji uváděno, že mohou být přímou příčinou škodlivého napadení porostů včetně velmi vnímavých květenství. Tyto rozdílné názory vyjadřují hodnocení za různých podmínek, zejména za rozdílného počasí. V každém případě představují zdroj sekundárního šíření patogenu a významnou informaci při rozhodování o zahájení ošetřování. Naše zkušenosti z roku 2008 (část

Julius Kühn-Institut Geilweilerhof (D) volně zpřístupnil na internetu genobanku révy. Od roku 2010 je volně přístupná databanka popisující odrůdy révy, která byla vytvářena několik let v rámci mezinárodního projektu. Najdete ji na adrese: www.deutsche-genbank-reben.jki.bund.

Der Winzer 9. 7./JS Projevy krize v mezinárodním obchodu s vínem.

Podle OIV došlo v roce 2009 po letech růstu k poklesu obchodovaného objemu vína. Týkalo se to zvláště exportu mimoevropských zemí, v celkovém objemu i ve finančním vyjádření. Německý export poklesl o 7 % a bude se nyní více zaměřovat na Dálný východ, i když důraz bude nadále kladen i na Skandinávii, Norsko a Švédsko jsou na pátém a šestém místě v objemu exportovaného německého vína. Rusko je na čtvrtém místě a žebříček vedou USA následované Anglií a Holandskem.

Der Deutsche Weinbau 5. 7./JS inzerce©

350

– Přírodní korkové zátky Schiesser (AMORIM Group Portugalsko) – Špičková kvalita pro dlouhodobou archivaci – V nabídce 9 druhů korků – Vlastní potisk již od 1 000 ks

Foto archiv autora

– Nabídka ekonomických cenových řešení

Šedá hniloba na listu révy – hnědá ohraničená skvrna

PEMAG spol. s r. o., Gagarinova 1240/3, 692 01 Mikulov Tel.: 519 510 756, Fax: 519 510 512, Mobil: 777 284 831, www.pemag.cz

Vinohradnictví

Sprchávání květenství a hráškovatění hroznů révy

podoblasti Velkopavlovické) i z loňského roku, kdy byly první výskyty zjištěny na přelomu května a června a téměř současně bylo lokálně zjištěno velmi silné napadení porostů, potvrzují přímou škodlivost prvních primárních infekcí. Rozhodující byl v těchto případech průběh počasí. Při obvyklém průběhu počasí klíčí oospory postupně, ale za opakovaných dešťů, kdy jsou trvale zvlhčeny, může dojít při splnění podmínek pro primární infekci k masivnímu klíčení a početným infekcím. Zde je důležité uvést, že na zbytcích listů a později v půdě přetrvává velké množství oospor (20 až 100 oospor/1g půdy). Z toho vyplývá, že pokud trvá delší dobu deštivé počasí (trvalé zvlhčení oospor), je třeba porosty ošetřit i proti časným primárním infekcím. Početné primární výskyty představují v dalším období významný zdroj sekundárního šíření patogenu. Další období vydatných dešťů následovalo v celé oblasti na počátku června (1.–3. 6.). V těchto dnech však byly velmi nízké teploty, takže nemohlo dojít k početným infekcím. Další významné primární, a tam, kde byly výskyty, i sekundární infekce nastaly v průběhu 3. týdne června (období kvetení), kdy byly opakovaně vydatné dešťové srážky a relativně příznivé teploty.

Poslední dekáda června byla pro šíření plísně révy méně příznivá. K infekcím docházelo jen tam, kde byly vydatnější lokální srážky a déle trvající rosy. Obdobně lze hodnotit také první dva týdny v červenci. Celé toto období bylo velmi příznivé pro výskyt padlí révy. K dalšímu významnému šíření plísně révy došlo za vydatných dešťů v závěru 2. dekády a ve 3. dekádě července a za deštivých period v průběhu srpna. V těchto obdobích však byly napadeny především vrcholky letorostů a zálistky.

Z provedeného hodnocení vyplývá, že na lokalitách s mimořádnými dešťovými srážkami v průběhu května a vydatnými dešti v období po 21. 5. (některé části podoblasti Mikulovské, Velkopavlovické a Slovácké) bylo zapotřebí zahájit ošetřování na počátku a nejpozději v průběhu 4. týdne květ-

na a na ostatních lokalitách nejpozději na počátku června. Tento závěr potvrzují výskyty ve vinicích i vyhodnocení úspěšnosti ochranných zásahů (např. Čejč, Polešovice/Dolní Kounice). Lze uvést, že tam, kde bylo zahájeno ošetřování v průběhu posledního týdne května a byla respektována potřebná intenzita ochrany, nedošlo k významnému napadení porostů. Při zahájení ošetřování v průběhu prvního týdne června byly výsledky rozdílné (tam, kde nastaly, nemohly být pokryty infekce z posledního týdne května). Při zahájení ošetřování v pozdějším období došlo na všech posuzovaných lokalitách k velmi silnému až kritickému napadení porostů (především velmi silné napadení květenství). Pro ošetření v prvním týdnu června bylo vhodné použít déle kurativně působící fungicid (Fantic F, Melody Combi 65,3 WG, typ Ridomil), který mohl pokrýt případné primární infekce z počátku června.

Pokud jde o metody krátkodobé prognózy a signalizace, opět nejlépe vyhodnotila riziko velmi časného napadení metoda HMÚ Bratislava, podle které bylo doporučeno ošetření již od počátku 4. týdne května (viz graf).

Metody, které pracují se shlazenými (klouzavými) týdenními úhrny, doporučily zahájit ošetření až v 1. týdnu června. Za situace loňského roku bylo zapotřebí provést nejméně 2, a na mnoha lokalitách i 3 ošetření v období před počátkem kvetení. Velmi důležitá byla také ošetření před počátkem kvetení a po odkvětu, a pokud nebylo ošetřeno bezprostředně před počátkem kvetení, i v době květu. V dalším období bylo šíření plísně révy až na výjimky pod kontrolou a k významnému napadení porostů již nedošlo.

Významnou skutečností, která vedla k oddalování zahájení ošetřování a limitovala intenzitu ochrany, byl pro pěstitele v systému integrované produkce limit 6 ošetření v průběhu vegetace. V loňském roce v důsledku mimořádně časného zahájení ošetřování a zpočátku i potřeby vysoce intenzivní ochrany (především krátké intervaly mezi ošetřeními) nebyl povolený po-

čet ochranných zásahů dostačující. Z těchto důvodů požádaly Svaz vinařů ČR, o. s., i Ekovín, o. s., MZe ČR o výjimku z platného Nařízení vlády č. 79/2007 Sb. a povolení vyššího počtu ošetření. Výjimku podle sdělení MZe ČR nebylo možno ve smyslu platných zákonných úprav povolit. Současně bylo přislíbeno, že dojde k určitým změnám pro letošní a další roky.

Loňský rok byl také mimořádný, pokud jde o charakter nástupu a rychlost šíření padlí révy (Erysiphe necator). O časnosti a intenzitě nástupu padlí rozhodují především dostatek primárních zdrojů infekce (napadené letorosty vyrůstající z oček, v nichž patogen přetrval) a vhodnost počasí. Předpokladem početných primárních zdrojů infekce je časný a silný výskyt v předcházejícím roce a dobré přezimování patogenu v očkách. Infikována mohou být jen očka, která nejsou plně vyvinuta a uzavřena. Při pozdním nástupu choroby nejsou infikována spodní očka, která zůstávají po řezu na keřích. Přezimující propagule patogenu (podhoubí, konidiofory a konidie) jsou velmi citlivé k zimním mrazům. Jsou ničeny již při poklesu teplot na -15 °C. V roce 2009 byl výskyt padlí pozdní a až na výjimky i slabý, takže nebyl předpoklad infekcí spodních oček letorostů. Navíc v průběhu ledna poklesly teploty hluboko pod -15 °C (Kuchařovice -20 °C, Kobylí -23 °C, Strážnice -22 °C).

Na základě těchto skutečností bylo doporučeno zahájit ošetřování i u rizikových porostů až v období krátce před květem (vynechat ošetření ve fázi 5.–6. listů), kdy nastupuje fáze zvýšené vnímavosti révy k napadení. Navíc v průběhu celého května a v 1. a 3. týdnu června byly nepříznivé podmínky pro šíření patogenu (vydatné a často i přívalové deště, převážně nízké teploty). Příznivé podmínky nastaly krátce až před počátkem kvetení (2. týden června). První ojedinělé sekundární výskyty padlí révy byly zjištěny v závěru 2. týdne června. 3. týden a první polovina 4. týdne byly pro šíření padlí velFoto archiv autora

Vinařský obzor (1/2011)

Foto archiv autora

12

Šedá hniloba hroznů révy – parciální napadení hroznu s porostem patogenu

Vinohradnictví / Zprávy / Inzerce

Foto archiv autora

Octová hniloba hroznů révy

lo rychlé šíření choroby. Pěstitele překvapil především nástup choroby. Tam, kde nebyla v období po odkvětu zajištěna intenzivní ochrana, došlo k velmi rychlému šíření, které se na mnoha lokalitách dařilo jen obtížně zastavit. Situace po odkvětu vyžadovala použití intenzivních přípravků a ošetřování ve velmi krátkém intervalu 5–7 dnů (i zde se lokálně nepříznivě projevil limit maximálně 6 ošetření v průběhu vegetace).

V řadě případů nebyli pěstitelé spokojeni s účinností použitých fungicidů. Příčinou bylo ve většině případů pozdní zahájení intenzivní ochrany (až při významném výskytu, kdy převážně preventivně působící fungicidy za vhodných podmínek pro patogen nedokázaly šíření choroby zastavit). V některých případech byla příčinou také snížená účinnost přípravků v důsledku nižší citlivosti patogenu (především azoly) nebo nízká registrovaná dávka (např. IQ – Crystal), která za mimořádně vhodných podmínek pro patogen nebyla dostatečně účinná.

Při eradikativním použití přípravku Falcon 460 EC se opět nepříznivě projevil nízký obsah eradikativně působícího spiroxaminu. Zvyšování dávky u přípravku Falcon 460 EC je, zejména v systému integrované produkce, nepřijatelné.

V loňském roce došlo v důsledku vydatných a opakovaných dešťových srážek za chladného počasí především ve 2. dekádě května k časnému napadení révy šedou hnilobou (Botryotinia fuckeliana). Ojediněle byly napadeny listy i květenství. Na listech patogen způsobuje zpočátku vodnaté, rychle se rozšiřující a později ohraničené, různě utvářené a různě velké hnědé skvrny. Napadená květenství vodnatí, rychle zasychají a postupně opadávají. Napadeny mohou být části i celá květenství. Poškozené části zpravidla porůstají šedé porosty patogenu (konidiofory a konidie). Šedá hniloba květenství révy byla často zaměňována za časné napadení plísní révy. Při napadení plísní révy se třapina zbarvuje hnědě až šedohnědě (postižené části nejsou vodnaté), květenství se nápadně stáčejí, nevykvétají, postupně zasychají a dlouho zůstávají na keřích. Na průřezu napadenou stopkou nebo třapinou lze pozorovat nápadné mechovité zhnědnutí pletiv. Vzhledem k charakteru ohrožení i rozsahu výskytu k významnému poškození porostů nedošlo. Při oteplení v poslední dekádě května nebezpečí dalšího šíření pominulo.

V období 1. poloviny kvetení bylo deštivé a chladné počasí příznivé pro šedou hnilobu květenství. V závěru kvetení, které je rozhodující pro napadení a osídlení zbytků květenství patogenem, došlo ke změně počasí (jen ojedinělé deště a výrazné oteplení). Za těchto podmínek nebylo zapotřebí ani porosty náchylných odrůd s hustým hroznem v období dokvétání (80 % odkvetlých kvítků) ošetřovat. Méně příznivé počasí pro patogen bylo i v době zapojování

V Německu platí od 26. 6. 2010 novelizovaná vyhláška vinařského zákona. Ke změnám patří možnost připravovat jakostní víno mimo stanovenou oblast, pokud hrozny pochází ze stanovené oblasti a místo zpracování se nachází ve stejné nebo sousední spolkové zemi. Víno připravené pomocí dubových čipsů nebo částečně odalkoholizované nemůže být označeno jako víno s přívlastkem. Stanovuje se rovněž povinnost, že v předpisech ES stanovené alergeny musí být na etiketě uvedeny i v němčině.

Der Deutsche Weinbau 28. 6./JS

Vinaři brněnské oblasti Vás srdečně zvou na 34. JIHOMORAVSKOU REGIONÁLNÍ VÝSTAVU VÍN s mezinárodní účastí spojenou s ochutnávkou a přehlídkou vín v sobotu 26. února 2011 od 9.00 do 18.00 hodin v Kongresovém centru brněnského výstaviště. Jeden výstavní vzorek představuje tři láhve a 0,75 litru. Příjem vzorků bude od 14. do 18. února 2011 na Jugoslávské ul. č. 80 v Černých Polích od 10.00 do 17.00 hodin (tel. 733 539 078). Hodnocení vín proběhne v sobotu 19. února 2011 od 9.00 hodin v menze MENDELU, Kohoutova 3, Brno (tramvaj číslo 5 – konečná stanice Štefánkova čtvrt, odtud 100 m směrem na Husovice). Akce je podporována Vinařským fondem.

»

Více informací na www.vinobrno.eu

inzerce©

mi nepříznivé (vydatné a opakované dešťové srážky, nízké teploty). Příznivé podmínky pro šíření padlí opět nastaly až v závěru kvetení (od 25. 6.). Poslední týden června byl téměř bez dešťových srážek, s vysokou vlhkostí vzduchu a zejména v závěru měsíce i s optimálními teplotami pro šíření padlí (minimálně 6 hod. v průběhu dne teplota 21–30 °C). V důsledku velmi příznivého počasí došlo na počátku července k neočekávaně náhlému nástupu a k dalšímu rychlému šíření choroby. Velmi příznivé podmínky pro padlí révy trvaly prakticky až do konce 2. dekády července.

Rozhodující pro rychlý nástup choroby bylo déle trvající období s optimálními podmínkami pro šíření patogenu v období dokvétání a krátce po odkvětu (od 26. 6. do 7. 7.), kdy již nastoupila fáze nejvyšší citlivosti mladých hroznů k napadení. Velmi příznivé podmínky trvaly s výjimkou několika dnů s teplotami nad 33 °C (15.–17. 7.), které šíření významně neovlivnily, až do 23. 7. Od 24. 7. byly na celém území oblasti vydatné dešťové srážky a došlo k výraznému ochlazení. Šíření padlí pokračovalo za teplých období i v průběhu srpna až do fáze počátku zrání. Lokálně, zejména na rizikových stanovištích, došlo především u náchylných odrůd k velmi silnému napadení, které významně ovlivnilo množství i kvalitu hroznů.

Vzhledem k předpokladu limitovaných zdrojů infekce bylo doporučeno zahájit ošetřování až v období krátce před počátkem kvetení, kdy nastupuje fáze zvýšené citlivosti k napadení. Do té doby byly také mimo část 2. týdne června méně příznivé podmínky pro šíření padlí (vydatné a opakované dešťové srážky a převážně nižší teploty). K významné změně došlo až při oteplení v posledním týdnu června (fáze dokvétání), kdy již nastupovalo období nejvyšší citlivosti mladých hroznů k napadení (odkvět – bobule velikosti broku).

V následujícím období, kdy byly dlouhodobě optimální podmínky pro patogen, nasta-

Vinařský obzor (1/2011) 13

– Prodej a výsadba sazenic révy vinné – Dlouholetá tradice – Vlastní sázecí stroj s laserovou navigací – Štěpujeme na zakázku – odrůdy včetně výběru klonů – Např. Pálava, Muškát moravský, Sauvignon, Rulandské šedé atd.

PEMAG spol. s r. o., Gagarinova 1240/3, 692 01 Mikulov Tel.: 519 510 756, Fax: 519 510 512, Mobil: 777 284 831, www.pemag.cz

Vinařský obzor (1/2011)

Vinohradnictví

Foto archiv autora

Foto archiv autora

Plíseň révy – počáteční příznaky napadení na listu

potřebu jarního ošetření. Optimální termín ošetření je ve 2. dekádě srpna.

Na mnoha lokalitách byly opět i v loňském roce zjištěny silné výskyty vlnovníka révového (Colomerus vitis). Výskyty tohoto škůdce v posledních letech významně narůstají, a to i v porostech se stabilizovanou populací dravého roztoče T. pyri. Stále častější jsou výskyty, kdy dochází k deformacím a zmenšení listů i k poškození květenství. Porosty, kde byly v loňském roce silné výskyty škůdce, je možno na jaře při rašení ošetřit Sulkou a krátce po vyrašení (ve fázi 2.–3. listů) specifickým akaricidem.

Výskyt motýlů 1. generace obalečů (obalečík jednopásý Eupoecilia ambiguella, obaleč mramorovaný Lobesia botrana) byl v důsledku převážně chladnějšího a deštivého počasí slabší. Let motýlů 1. generace probíhal od konce dubna s maximem v polovině května. Let motýlů 2. generace započal v posledních dnech června a probíhal do poloviny srpna. Vrchol letové aktivity motýlů 2. generace byl na sledovaných lokalitách ve 3. týdnu července. V důsledku velmi příznivého počasí byl výskyt motýlů podstatně početnější než u 1. generace. Proti 2. generaci se ošetřuje zpravidla 2×. Poprvé podle průběhu letu a působení použitého insekticidu a podruhé za 10–14 dnů. Přípravky typu Biobit se používají 3–5 dnů, ostatní častěji používané insekticidy (Integro, Steward, SpinTor) 7–10(14) dnů po vrcholu letu. Loňský rok opět prokázal vysokou efektivnost a při snižování počtu odparníků i ekonomickou výhodnost metody matení samců (Isonet L plus, Isonet LB). Časně na jaře byly lokálně zaznamenány také škodlivé výskyty různonožce trnkového (Peribathodes rhomboidaria). Přezimující housenky 2. a 3. vývojového stupně od fáze nalévání vyžírají očka, později okusují mladé listy a letorosty. Při silnějším výskytu mohou zničit i všechna očka na tažních. Na ohrožených lokalitách je třeba již od fáze nalévání oček sledovat poškození a při zjištění zahájit sběr housenek nebo provést ošetření ohrožených porostů. Proti různonožci trnkovému je povolen přípravek Steward (indoxacarb), již dříve používaný proti obalečům, v dávce 0,05 kg/ha.

Podmínkou dobré účinnosti je minimálně 0,2% koncentrace, což vyžaduje dodržet dávku aplikační kapaliny do 250 l/ha.

(Potato stolbur phytopasma). Patogen degraduje a ucpává vodivé svazky floému (sítkovice). Při dostatku vláhy réva lépe toleruje omezení vodivých svazků, příznaky choroby jsou slabší nebo se nemusí projevit.

Lokálně se významně projevily také některé abiotické poruchy. V důsledku nepříznivého, chladného a deštivého počasí v době kvetení došlo opět u citlivých odrůd ke špatnému opylení a oplodnění a k projevu sprchávání květenství a hráškovatění hroznů révy. Na rizikových stanovištích (půdy s vyšším obsahem uhličitanu vápenatého) byly zaznamenány silnější výskyty Fe-deficientní chlorózy révy. Projev byl podpořen vydatnými dešti zejména v 1. polovině června a přívalovými dešti ve 2. polovině července i periodami chladného počasí. Lokálně byly zaznamenány u náchylných odrůd také silnější výskyty abiotického odumírání třapiny hroznů révy.

Porucha je vyvolána nedostatkem vápníku, případně hořčíku. Výskyt podpořily vydatné deště, především v průběhu srpna (horší příjem vápníku při vyšší vlhkosti půdy).

Na řadě lokalit byly zjištěny silnější jarní i pozdně letní výskyty hálčivce révového (Calepitrimerus vitis). V jarním období škodlivost podpořilo chladné počasí v průběhu května (především druhá dekáda) a na počátku června. K ochraně proti tomuto škůdci by měla být preferována biologická ochrana (introdukce a stabilizace populace dravého roztoče Typhlodromus pyri).

Tam, kde není škůdce kontrolován dravými roztoči, je třeba ohrožené porosty na jaře nebo v pozdním létě ošetřit akaricidem.

Jarní ošetření musí být provedeno co nejdříve, než dojde k poškození mladých letorostů včetně květenství. Pro časné ošetření je nejvhodnější Sulka (zrušena registrace, použití do 31. 12. 2011), která je účinnější než přípravky na bázi elementární síry. Pokud byly v předchozím roce velmi silné výskyty, je třeba ošetření krátce po vyrašení (2–3 listy) opakovat specifickým akaricidem. Specifické akaricidy musí být vždy použity až za vyšších teplot (Omite 570 EW nad 18 °C, Sanmite 20 WP nad 15 °C). Tam, kde dojde k silnému letnímu výskytu škůdce, lze doporučit pozdně letní ošetření specifickým akaricidem, které redukuje výskyt zimních samiček před přechodem do úkrytů. Pozdně letní ošetření zpravidla vyloučí

hroznů. Ošetření náchylných odrůd s hustým hroznem se v tomto období zpravidla provádí obligátně jako preventivní zásah.

K ošetření v období dokvétání i v období zapojování hroznů by měly být použity výhradně přípravky proti plísni révy nebo padlí révy se současnou (Melody Combi 65,3 WG) nebo vedlejší účinností na šedou hnilobu (přípravky typu Folpan a kombinované fungicidy obsahující účinnou látku folpet).

Období vysoké vnímavosti hroznů k napadení plísni šedou nastupuje ve fázi počátku zrání (zaměkání). Fáze zrání započala v loňském roce postupně podle odrůd a lokalit od konce 1. dekády srpna. Vydatné a opakované dešťové srážky byly ve 2. dekádě (od 13. 8.) a ve 4. dekádě (od 22. 8.). Základní ošetření mělo být provedeno před těmito dešťovými srážkami, u náchylných raných odrůd na počátku 2. dekády a u náchylných pozdních odrůd na počátku 3. dekády srpna. U raných, velmi náchylných odrůd bylo vhodné ošetření opakovat na počátku 3. dekády. Přes vydatné deště došlo k silnějšímu napadení jen lokálně především u velmi náchylných odrůd. Příčinou byly převážně nižší teploty méně příznivé pro patogen v obdobích s vydatnými srážkami. V 1. a 2. dekádě září byly pouze ojedinělé a méně vydatné deště. Vydatné dešťové srážky nastaly až v posledním týdnu září. Po tomto deštivém období došlo lokálně i k významnému výskytu choroby. Říjen byl pro šíření šedé hniloby hroznů méně příznivý.

Lokálně byly zjištěny především u náchylných raných aromatických odrůd také výskyty octové hniloby hroznů révy. Postižené bobule, skupiny bobulí nebo i větší části zrajících hroznů se zbarvují světle hnědě (bílé odrůdy) nebo červenohnědě (modré odrůdy). Typická je octová vůně rozrušené kašovité dužniny. Původci jsou octové bakterie (rod Acetobacter) a kvasinky (rody Candida, Pichia, Kloekeria a další), které atakují poškozené bobule (houbové choroby, škůdci, mechanická poranění). Poškozené bobule osídlují octomilky, které původce dále roznášejí. Ochrana spočívá v preventivních opatřeních, jež zabrání napadení a poškození hroznů.

V loňském roce byl v důsledku dostatku vláhy v průběhu celé vegetace a zejména v srpnu pozdní a podstatně slabší projev fytoplazmového žloutnutí a červenání révy

Foto archiv autora

14

Plíseň révy – kroucení napadeného květenství

Šedá hniloba hroznů révy – parciální napadení hroznu

Vinohradnictví

Vinařský obzor (1/2011) 15

Intervitis Vienna: EU a její vinařská politika Ve dnech 10. až 12. dubna 2011 se v prostorách vídeňského výstaviště uskuteční další ročník vídeňského podujetí Intervitis Vienna, které již potřetí vyplňuje tříletou periodicitu slavného stuttgartského veletrhu INTERVITIS-INTERFRUCTA.

Messe Wien se tak stanou dočasnou platformou výměny názorů mezi vinaři-praktiky a vědci, mezi východem a západem, mezi jihem a severem. Intervitis Vienna již tradičně přitahuje vinaře a ovocnáře několika zemí – samozřejmě dominantní návštěvnost je z domovského Rakouska a následně sousedních zemí: Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko a Chorvatsko. Již v těchto dnech, kdy se připravuje rozmístění ve výstavních halách, je zřejmé, že účast vystavovatelů je signifikantně vyšší než v roce 2008, což i nyní za dob ekonomické stagnace ukazuje na silnou pozici, kterou si Intervitis mezi odborníky vydobyla. Veletrh je organizován společností Messe Stuttgart za spolupráce Svazu německých vinařů a za podpory Svazu rakouských vinařů. Organizátoři pro letošní rok očekávají 220 vystavovatelů a 7 tisíc odborných návštěvníků. Bylo avizováno, že stěžejním bodem diskuzí bude vinařská politika Evropské unie a její praktický dopad na vinaře v EU. Organizátoři již tradičně zajišťují velmi oblíbenou ochutnávací zónu, kde mohou odborníci porovnat vína vinařských provozů výzkumných vinařských pracovišť. Pozornost si též jistě vyžádá Středoevropské vinařské fórum, kterého se zúčastní vedoucí osobnosti vinařství jednotlivých regionů a zemí. Jak je jistě známo, EU v letech 2009 až 2013 realizuje projekt podpory konkurenceschopnosti evropského vinařství, v kterém se celkem „otočí“ přes pět miliard eur. A právě duben 2011, který je přibližně uprostřed tohoto období, je správným místem pro zhodnocení toho, co se již uskutečnilo, a na diskuze nad tím, co přijde ještě k jednání či k realizaci. Vezmeme-li v úvahu klíčové vinařské země regionu a jejich plo-

chu vinic (Maďarsko 65 tis. ha, Chorvatsko 60 tis.ha, Slovinsko 16 tis. ha, Česko 14,5 tis. ha, Slovensko 14 tis.ha a samotné Rakousko 49 tis. ha), tato činí přes 200 tis. hektarů vinic, a to ani v celoevropském měřítku není zanedbatelné množství. Rovněž trendy mezi návštěvníky jasně hovoří o tom, že bezmála třetina z nich přijela v roce 2008 do Vídně ze zahraničí. Již nyní se hovoří o tom, že období evropského vinařství po roce 2013 bude skutečně prubířským kamenem evropské vinařské politiky, zejména s ohledem na probíhající SOT (společná organizace trhu s vínem), jejímž cílem by mělo být podle závazků Komise zvýšení hodnoty evropského trhu vínem, a to v období od r. 2008 a r.

2012. A právě diskuze o tom, jak tato reforma probíhá, již začaly a jejich hlavní teze by měly zaznít právě na Středoevropském vinařském fóru v dubnu ve Vídni na Intervitis Vienna. Jedním z poměrně hodně kontroverzních témat je též otázka udržení regulace práv na opětovnou výsadbu po roce 2018.

Zástupci středoevropských vinařských regi-

onů jsou proti jejímu uvolnění s odůvodněním dobré zkušenosti s dosavadní regulací a ochrany tradičních a vysoce kvalitních viničních tratí. Na fóru také zazní hodnocení podpory na propagaci evropských vín, zkušenosti s konkrétními národními programy a případné požadavky na změny. Ale kromě debat na téma vinařské politiky zazní samozřejmě též diskuze ryze technické: obdělávání vinic a sklizňové technologie, zpracování a jeho řízení, plnění a balení, marketing a obchod. Celá řada vystavovatelů již předem ohlásila představení inovací svých výrobků, které dosud nebyly nikde k vidění.

I vzhledem k tomu bude pro ty, kteří chtějí v oboru nezaspat, dubnová návštěva Intervitis Vienna poměrně důležitá. Vídeň je za rohem a cesta z jižní Moravy na vídeňské výstaviště trvá vesměs kratší dobu než cesta po dálnici do Prahy.

Richard Stávek »

Více informací o veletrhu samotném najdete na www.intervitis-vienna.at

Článek roku 2010 ve Vinařském obzoru Vážení čtenáři, rozhodli jsme se po nějaké době obnovit dříve již tradiční hlasování čtenářů o nejlepší autorský článek ročníku 2010. Mezi obálkou a prvním vnitřním listem naleznete hlasovací lístek, který po vyplnění můžete odeslat z vaší pošty na naši adresu. Ten článek a ten autor, který bude vybrán jako nejčetnější z vašich obdržených hlasů (hlasovat můžete též e-mailem na info@vinarskyobzor.cz nebo prostřednictvím SMS na 602 582 589 s uvedením údajů v tomto pořadí: název článku-jméno autora-vydání VO č.-důvod hlasu-kontakt (chcete-li se zůčastnit slosování o roční předplatné časopisu), bude veřejně pochválen a obdrží mimořádnou odměnu.

Redakce

Vinařem v Africe i leckde jinde Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, rok vydání 2004 Antonín Konečný, náš přední vinařský odborník, bilancuje ve své první samostatné knížce svůj bohatý život spojený s vinnou révou a s vínem jako ušlechtilým mokem. Seznamuje čtenáře mimo jiné i s tím, proč se stal vinařem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinařil v Etiopii, Alžírsku, Bulharsku, Albánii či Maďarsku, ba i s tím, jak tráví svůj zkušenostmi nabitý život v malé moravské vesnici dnes. Čtivé a poutavé vyprávění doprovází mimořádná fotografická příloha. Kniha je určena pro všechny milovníky čtenářsky vděčných biografií.

199 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

16

Vinařský obzor (1/2011)

Vinohradnictví

Jiří Sedlo Martin Půček Svaz vinařů ČR

Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2010 Svaz vinařů České republiky provedl v roce 2010 již popatnácté výběrové šetření ke sklizni hroznů, tentokráte v 99 členských podnicích s celkovou plochou 3 821 ha plodných vinic (přes 1/5 plochy plodných vinic ČR), s 12 078 tunami sklizených hroznů, 5 985 t prodaných hroznů a 9 776 t nakoupených hroznů, a byly zjištěny následující výsledky sklizně moštových hroznů v ČR v roce 2010:

• Průměrný výnos moštových hroznů se pohyboval kolem 3,2 t/ha (o 1,3 t/ha méně než v předcházejícím roce, tj. o 29 % méně, a o 2,1 t/ha méně, než činí desetiletý průměr, tj. o 39 %), přičemž průměrné výnosy jednotlivých podniků sledovaného souboru kolísaly od 0,55 t/ha do 12,8 t/ha. Z hroznů sklizených v ČR lze získat asi 390 tisíc hl vína, tedy přibližně 20 % roční spotřeby vína. Výnosem lze ročník 2010 přirovnat k ročníkům 2006, 1997, 1987 a 1986. Nižší výnos v posledních dvaceti letech byl jen v roce 1997.

• Průměrná cukernatost se pohybovala kolem 19,8 °NM (o 0,9 °NM méně než v předcházejícím roce a o 0,5 °NM více, než je desetiletý průměr), průměry sledovaných podniků se pohybovaly od 15,6 do 23,4 °NM. Cukernatostí lze tento rok přirovnat za posledních patnáct let k ročníkům 2008, 2005, 2003 a 2000.

• Průměrná cena moštových hroznů se pohybovala kolem 16,30 Kč/kg (o 4,30 Kč/kg vyšší při srovnání s předcházejícím rokem), průměr jednotlivých sledovaných podniků činil 7,00 až 30,00 Kč/kg.

V ČR tak byly v roce 2010 sklizeny moštové hrozny v hodnotě 0,9 miliardy Kč (stejně jako v předcházejícím roce).

• Podíl modrých moštových hroznů na celkové sklizni v ČR tvořil téměř 32 %. Přibližně 69 % podniků produkujících víno připravuje z modrých hroznů také růžové víno. Celkem tak bylo využito téměř 21 % modrých hroznů, čili asi 6,7 % v ČR sklizených moštových hroznů. To je meziroční nárůst přibližně o polovinu. Tím se podíl červeného vína na tuzemské produkci vína ze sklizně 2010 bude pohybovat jen kolem 25 %. Pro srovnání, na Svatomartinské víno byla ze sklizně 2010 užita

3,0 % moštových hroznů, což je rovněž nárůst podílu na celkové sklizni o 50 %.

• Výnos modrých hroznů činil 3,1 t/ha a bílých hroznů 3,2 t/ha, byl to tedy zanedbatelný rozdíl. Cukernatost byla vyšší téměř o 1,0 °NM u bílých odrůd, průměrná cena modrých a bílých hroznů se lišila přibližně o 2,00 Kč/kg ve prospěch bílých. Rozdíl v ceně bílých a modrých hroznů ve prospěch bílých se meziročně opět zvýšil, ale už ne tak výrazně jako v minulém roce.

Výše uvedené údaje vychází z výsledků výběrového šetření, kdy: • 86 podniků sklidilo 12 078 t hroznů, z toho 3 898 t modrých (32 %), při průměrné cukernatosti 19,1 °NM, • 38 podniků prodalo 5 985 tun hroznů, z toho 1 835 t modrých (30 %), při průměrné cukernatosti 19,4 °NM a průměrné prodejní ceně 15,80 Kč/kg, • 50 podniků nakoupilo 9 776 t hroznů, z toho 3 449 t modrých (35,3 %) při průměrné cukernatosti 19,8 °NM a průměrné nákupní ceně 16,50 Kč/kg.

V porovnání se souborem z roku 2009 se významně snížil podíl prodávajících pěstitelů a zvýšil se podíl nakupujících podniků.

Ve vinařské oblasti Čechy bylo ve dvou vinařských podoblastech dislokováno osm sledovaných členských podniků s celkovou plochou plodných vinic 203 ha (33 % plochy vinic regionu) a byly zjištěny následující výsledky sklizně moštových hroznů: • Průměrný výnos moštových hroznů se pohyboval kolem 2,7 t/ha, přičemž průměrné výnosy jednotlivých podniků sledovaného souboru kolísaly od 1,1 do 5,6 t/ha (výnos byl o 0,6 t/ha nižší než republikový průměr).

• Průměrná cukernatost se pohybovala kolem 18,1 °NM (o 1,0 °NM méně než na Moravě), průměry sledovaných podniků se pohybovaly od 15,6 do 19,2 °NM. • Podíl modrých moštových hroznů na celkové sklizni v oblasti tvořil 38 %.

• Sledované podniky samy zpracovávaly vypěstované hrozny, téměř je neprodávaly. Nákup hroznů tvořil 32 % vlastní produkce. Hrozny byly kupovány v průměru za 15,00 Kč/kg. Při nákupu se jednalo ze 44 % o modré hrozny.

Ve vinařské oblasti Morava bylo sledováno 91 členských podniků ve všech vinařských podoblastech s celkovou plochou plodných vinic 3 618 ha (20 % plochy plodných vinic oblasti) a byly zjištěny stejné výsledky sklizně moštových hroznů jako v celé ČR. Uvedený soubor 99 podniků je rozmístěn ve všech vinařských podoblastech ČR. Tyto podniky zahrnují všechny formy vlastnictví (akciové společnosti, zemědělská družstva, společnosti s ručením omezeným a fyzické osoby) a všechny velikostní skupiny. Plocha plodných vinic jednotlivých sledovaných podniků se pohybovala od 0 do 366 ha, sklizeň od 0 do 1 414 t, prodej hroznů od 0 do 1 371 t a nákup hroznů od 0 do 6 100 t.

V roce 2010 byly vinice značně poškozeny houbovými chorobami. Celkem 83 % sledovaných pěstitelských podniků uvedlo poškození porostu, z toho 43 % mělo poškození nepřesahující 20 % a 13 % podniků uvedlo poškození z 50 % a vyšší. Jako každoročně se vyskytlo i krupobití. Ve sledovaném souboru podniků to bylo v 18 % z nich, přičemž k poškození úrody z 20 % a vyššímu došlo u poloviny z těchto podniků.

Vinohradnictví

Ŋ

Nakupujících podniků (vlastní sklizeň do 10 % a bez prodeje hroznů) bylo ve sledovaném souboru 18. Tyto podniky obhos-

8 7

Výnos t/ha

6 5 4 3 2 1

2010

2008

2006

2004

2002

1996

1994

1992

1990

1988

1986

1984

0

Rok sklizně Výnos

Desetiletý průměr

Graf 3 Výnos a cukernatost hroznů

22 8,5 20

6,5

19 18

5,5

17 4,5 16 3,5

Rok Výnos

Cukernatost

2010

2009

2008

2007

2006

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

2,5

15 14

Cukernatost (°NM)

21 7,5

1996

Pěstování révy vinné a současnému zpracování všech hroznů sklizených ve vlastním podniku (bez nákupu a prodeje hroznů) se věnovalo z uvedeného souboru 19 podniků s 503 ha vinic (14 % celkové plochy sledovaných vinic), z nichž celkem sklidily 1 211 t hroznů při průměrném výnosu 2,4 t/ha a průměrné cukernatosti 20,4 °NM. Modré hrozny se na celkové sklizni podílely 35 %.

9

1995

Pěstováním révy vinné za účelem prodeje hroznů a vlastním zpracováním max.

10 % sklizně se zabývalo 18 podniků (22 % z pěstitelů) hospodařících na 1 687 ha vinic (47 % sledované plochy), ze kterých sklidily 5 275 t hroznů při průměrné cukernatosti 19,3 °NM, z nichž 5 182 t prodaly při stejné průměrné cukernatosti. Průměrný výnos hroznů činil 3,1 t/ha, průměrná prodejní cena hroznů činila 16,70 Kč/kg. Podíl modrých hroznů na sklizni i prodeji činil 27 %.

Jde o skupinu pěstitelů orientovaných na prodej hroznů. Naprostá většina z nich pracuje na základě dlouhodobějších smluv s odběrateli hroznů, průměr smluvně předem dohodnutého množství se pohybuje kolem 90 %. Tato skupina podniků v roce 2010 nepokryla vynaložené náklady.

Graf 2 Výnos hroznů v ČR

Výnos hroznů (t/ha)

Struktura podniků: Z celého souboru 99 podniků se zabývalo pouze 8 podniků současně pěstováním révy vinné, prodejem i nákupem hroznů, u všech těchto podniků byly uvedené činnosti významné pro jejich podnikání.

Tento soubor podniků sklidil ze 197 ha vinic (6 %) 929 t hroznů, z toho 163 t prodal a 164 t hroznů zakoupil. Dosáhl průměrného výnosu hroznů 4,7 t/ha při průměrné cukernatosti 20,6 °NM, hrozny prodával při 21,7 °NM a nakupoval při 19,7 °NM. Průměrná prodejní cena činila 15,10 Kč/kg, nákupní cena pak 14,00 Kč/kg. Tyto podniky v roce 2010 snižovaly cenu hroznů na trhu.

Podíl modrých hroznů činil u sklizených hroznů 35 %, u prodaných 30 % a u nakoupených 22 %.

Rok 2010 nebyl ve vinohradnictví pro tento typ podniků rentabilní.

2000

Ŋ

2005

CF[ QPĝLP[FO©

1998

Ŋ

podařovaly 112 ha vinic, ze kterých sklidily 321 t hroznů, z toho 34 % modrých. Jejich průměrná cukernatost činila 19,8 °NM a průměrný výnos byl 2,9 t/ha. Nakoupily 8 808 t hroznů (90 % veškerého nákupu hroznů), z toho 36 % modrých. Průměrná cukernatost nakoupených hroznů těmito podniky činila 19,8 °NM s průměrnou cenou 16,40 Kč/kg. Modré hrozny nakoupily při průměrné cukernatosti 19,6 °NM za průměrnou cenu 15,30 Kč/kg. Tyto podniky vytvářely cenu hroznů.

Podíl smluvně předem zajištěných hroznů tvořil přibližně 95 % nakoupeného objemu.

Jde o skupinu pěstitelů orientovaných výhradně na zpracování vlastních hroznů, která neupřednostňuje vysoký výnos hroznů, ale prodej konečného produktu – vína. Často je výnos hroznů během vegetace ještě záměrně snižován s cílem zvýšení kvality, což letos nebylo nutné. Rentabilitu vinohradnictví nelze ze získaných údajů objektivně vyjádřit z důvodu prodeje až finálních výrobků (vína).

2004

Graf 1 Poškození vinic chorobami 2010

Vinařský obzor (1/2011) 17

Od roku 1999 trvale narůstal podíl modrých hroznů na celkové sklizni až do roku 2007, kdy dosáhl 38 %. V letech 2008 a 2009 to bylo 36 % a v roce 2010 jen 32 %.

Podílem modrých hroznů jsme se již vrátili na stav z roku 2003, ale podílem produkce červeného vína až na rok 2000.

Průměrná cena hroznů od roku 2006 trvale klesala. V roce 2010 zaznamenala výrazný nárůst na úroveň, na jaké v posledním desetiletí nebyla. Tato změna byla tak výrazná, že se změnil i celý trend vývoje ceny za posledních 9 let z poklesu na nárůst. Tento trend je nutný k udržení prosperity oboru. Příčin zvýšení ceny hroznů bylo asi více, k nejdůležitějším zřejmě patřil nízký výnos hroznů ve střední Evropě a s tím související nárůst jejich cen v okolních státech. Hrozny se staly nedostatkovým zbožím. Cenu vytáhly bílé hrozny, modré byly ještě pod úrovní roku 2003 a na úrovni roku 2004. Snad se tato cenová hladina udrží i v příštích letech. Přesto nebyly pokryty náklady na jejich produkci, ani po započtení všech dotací.

Mírně se zvýšil cenový rozdíl mezi bílými a modrými hrozny na 2,00 Kč/kg, kdy za sledované období potřetí po sobě byly modré hrozny (15,10 Kč/kg) levnější než hrozny bílé (17,10 Kč/kg).

Od roku 2002 cena modrých hroznů vykazuje poměrně spolehlivě klesající trend, který byl narušen až rokem 2010, ale ani ten nemohl dlouhodobý trend změnit. Na počátku sledovaného období byla cena na 15 Kč/kg, na konci sice na 15,10 Kč/kg, ale mezi tím se propadla až na 11,10 Kč/kg.

Cena bílých hroznů, která má na průměr-

Graf 4 Rentabilita vinohradnictví 30

25

20

15

10

5

Průměrná prodejní cena hroznů

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1997

1998

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

0 1989

Závěr Z výsledků šetření vyplývá, že v české vinařské oblasti producenti hroznů tyto většinou přímo zpracovávají na víno. V roce 2010 bylo dosaženo v Čechách o 16 % nižšího výnosu hroznů než na Moravě.

V posledních dvaceti letech vykazuje průměrný výnos hroznů v ČR víceméně stabilní úroveň s meziročním kolísáním a mírnou tendencí k poklesu. Naopak průměrná cukernatost moštových hroznů má v posledních patnácti letech trvale narůstající trend, zvýšila se v průměru za uvedené období o 3,5 °NM. Podle výše uvedené průměrné ceny hroznů a průměrného výnosu hroznů v ČR bylo v roce 2010 ve vinohradnictví ČR dosaženo ztráty ve výši 10 Kč/kg hroznů, tedy 33 tisíc Kč/ha. Během posledních deseti let je to v pořadí druhý rok s výraznější ztrátou a za posledních dvacet let byla vyšší jen v roce 1997. Je nutné přiznat, že po započtení všech průměrných dotací vychází v roce 2010 průměrná ztráta 2,50 Kč/kg = 8 250 Kč/ha.

Vinohradnictví

Náklady a příjmy v Kč/kg

Vinařský obzor (1/2011)

Průměrné náklady na 1 kg

Graf 5 Podíl modrých a bílých hroznů 100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% 1998 Bílé

1999

2000 Modré

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Modré pro růžové

Graf 6 Průměrná cena moštových hroznů v ČR 18 16 14 Cena v Kč/kg

18

12 10 8 6 4 2 0 2002

Bílé

2003

Modré

2004

Průměr

2005

2006 Rok

2007

2008

2009

2010

Vinohradnictví

V letech 2000 až 2003 bylo pěstitelem zpracováváno přibližně 46 až 51 % sklizených hroznů, od roku 2004 do roku 2009 to bylo jen 40 až 43 % a v roce 2010 opět 51 %.

V roce 2010 bylo přibližně 95 % moštových hroznů určených k obchodování delší dobu předem smluvně sjednáno.

Změna ceny hroznů spolu se změnou výnosu hroznů mají minimální vliv na podíl prodaných hroznů, tzn. že cena je stanovována či během sklizně upravována tak, aby v každém roce byla přibližně stejná motivace hrozny prodat. Ani „vysoká“ cena hroznů nebyla dostatečnou motivací k jejich prodeji tam, kde jsou vlastní zpracovatelské kapacity, které byly naplněny přednostně v očekávání vyšší ceny a jednoduššího prodeje vína.

V grafu je uveden průměrný výnos za celou ČR v daném roce a nejnižší a nejvyšší průměrný výnos za podnik v rámci souboru sledovaných podniků. Je z toho patrné, že existují podniky, které, i kdyby všichni okolo měli sklizeň ve výši několika kg/ha, budou sklízet 12 až 14 t/ha, tedy zákonem povolené množství.

V grafu je uvedena průměrná cukernatost za celou ČR v daném roce a nejnižší a nejvyšší průměrná cukernatost hroznů za jednotlivé podniky v rámci souboru sledovaných podniků.

100 % 90 % 80 % 70 % 60 % 50 % 40 % 30 % 20 % 10 % 0% 2000

2001

Prodáno

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Zpracováno

Graf 8 Průměrný výnos hroznů v podnicích ČR

16 14 12 Výnos v t/ha

Z hlediska určení plochy vinic ČR je necelá 1/2 plochy určena k pěstování hroznů za účelem prodeje zpracovatelským podnikům. Vinice určené záměrně k produkci vína přímo pěstitelem tvoří v ČR asi 2/5 plochy. Zbývající plocha je „volná“, tvoří asi 1/10 výměry vinic ČR a využívá se podle řady faktorů k oběma předcházejícím účelům, pěstitel se rozhoduje podle principu nabídky a poptávky v každém roce, jak s hrozny naloží. V roce 2010 si je ponechal i při vysokých cenách hroznů, protože očekává dobrý prodej nedostatkového vína z ČR. Obdobně tomu bylo v letech 2002 a 2003, kdy byl ale výnos hroznů vcelku normální.

Tehdy se vysazovaly nové vinice a zřejmě se očekával i boom v prodeji vína.

Graf 7 Podíl prodeje a zpracování hroznů

10 8 6 4 2 0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rok

Graf 9 Průměrná cukernatost hroznů v podnicích ČR

28 26 Cukernatost ve stupních NM

nou cenu hroznů dvakrát větší vliv, značně kolísá a devítiletý trend se nyní změnil z mírně klesajícího (za 8 let o 0,40 Kč/kg) na stoupající (o 1,10 Kč/kg za 9 let). Rozkolísanost průměrné ceny bílých hroznů se přenesla i do průměrné ceny všech moštových hroznů, kde lze nyní nově pozorovat rovněž stoupající trend, a sice o 0,50 Kč/kg, což činí průměrně necelých 6 haléřů na kg ročně (asi 0,4 % z průměrné ceny ročně).

Vinařský obzor (1/2011) 19

24 22 20 18 16 14 12 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Rok

20

Vinařský obzor (1/2011)

Vinohradnictví

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Praktické poznatky k odrůdě Vitra

Foto P. Pavloušek

Stolní odrůda Vitra byla vyšlechtěna na Šlechtitelské stanici vinařské v Polešovicích jako odrůda vhodná pro pěstování ve sklenících. Jedná se o křížence odrůd ‘Poběda’ × ‘Košutův hrozen’. Šlechtitelé jsou V. Křivánek a A. Tománek. Odrůda je rozšířena u malopěstitelů révy vinné a zahrádkářů v České republice.

Ampelografická charakteristika Vrchol mladého letorostu je zelený, bez ochlupení, s jemně načervenalými okraji mladých lístků. List je středně velký, výrazně vykrajovaný. Řapíkový výkrojek je otevřený, u řapíku ostrý. Hrozen je velký, řidší, se středně dlouhou stopkou. Bobule mají tmavě červenofialovou barvu při venkovním pěstování, ve skleníku mají barvu červenou. Bobule je velká, oválná. Dužnina je pevná, šťavnatá, bez zvláštních aromatických látek. Jednoleté dřevo je šedohnědé, čárkované.

1 Vitra – keř

Foto P. Pavloušek

Foto P. Pavloušek

Pěstitelské vlastnosti Vitra dozrává ve skleníkových podmínkách koncem srpna, ve venkovních podmínkách potom v polovině září.

Odrůdu je možné pěstovat také ve venkovních podmínkách ve všech vinařských podoblastech na Moravě. Vhodné jsou svahovité pozemky nebo chráněná místa s dostatkem slunce. Vhodná jsou stanoviště chráněná

2 Vitra – hrozen

3 Vitra – hrozen

před zimními mrazy. Její prvotní určení však bylo pro pěstování ve sklenících, které je možné ve všech oblastech a rovněž v okrajových oblastech. Má ráda úrodnější a výživnější půdy s dostatečnou vlhkostí, jako většina stolních odrůd. Ve sklenících je potom vhodná doplňková závlaha, která umožňuje vývoj vzhledově atraktivních hroznů.

Vitra má dobrou odolnost k zimním mrazům. Odolnost k zimním mrazům může být snížena při velmi vysokých násadách hroznů.

Vitra je citlivá na napadení houbovými chorobami. Má nižší odolnost proti padlí révy a plísni révy. Zejména při pěstování ve sklenících je důležitá důsledná ochrana proti padlí révy. Rovněž ve venkovních podmínkách může docházet k silnějšímu napadení listů i hroznů padlím révy. Je proto třeba využívat všechny možnosti přímé i nepřímé ochrany. Odolnost hroznů k šedé hnilobě je střední. Zejména ve sklenících je

4 Vitra – hrozen

5 Vitra – list

Foto P. Pavloušek

6 Vitra – pupen

U odrůdy Vitra je významné zabezpečení kvalitního vybarvení hroznů. Velmi významné je proto odlistění zóny hroznů. Termín pro odlistění může být brzy po odkvětu anebo před zaměkáním bobulí. Ve skleníkových podmínkách je možné použít tvar Vertiko, a tím i řez na krátké plodné dřevo.

Na krátkém dřevě má menší hrozny a menší bobule.

Podnože se vybírají podle půdních podmínek a podle zvoleného pěstitelského tvaru. Do velmi dobrých půd by se měly používat středně bujně rostoucí podnože, do

Foto P. Pavloušek

třeba věnovat velkou pozornost fungicidní ochraně před hnilobami.

Jelikož se jedná o typickou velkoplodou stolní odrůdu, je vhodné aplikovat nízké zatížení keřů plodnými očky. Doporučované zatížení pro tuto odrůdu je proto 4–6 oček na m2. Odrůdu lze pěstovat na středním nebo vysokém vedení s řezem na tažně. Možné jsou i pergoly, na kterých se musí pečlivě sledovat velikost násady hroznů a případné přetížení. V případě vysoké násady hroznů je vhodné provádět regulaci násady hroznů v termínu po odkvětu révy.

Vinařský obzor (1/2011) 21

Foto P. Pavloušek

Foto P. Pavloušek

Vinohradnictví

horších půd se mohou použít i bujně rostoucí podnože.

Využití odrůdy Vitra je typickou velkoplodou stolní odrůdou révy vinné určenou pro přímý konzum.

Společně s dalšími odrůdami z Polešovic vyniká svojí chuťovou kvalitou. Poutavá je také díky svému vzhledově atraktivnímu hroznu. Odrůda je vhodná především pro pěstování u malovinařů a zahrádkářů.

Encyklopedie révy vinné Autor: Pavel Pavloušek Nová výpravná encyklopedie vám v ucelené formě předkládá odrůdy vín dlouhodobě pěstované a registrované v České republice, nové odrůdy tuzemské i zahraniční, ale i tradiční odrůdy střední Evropy. Popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií.

U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho.

Formát knihy: 225 mm × 297 mm, 320 str. plnobarevných.

828 Kč (včetně DPH)

7 Vitra – vrchol letorostu

»

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

22

Vinařský obzor (1/2011)

Vinohradnictví

Marta Hubáčková Praha

Ovplyvní slabšie vyzretie letorastov prezimovanie viniča?

V blížiacej sa zime bude viac ako v predchádzajúcich ročníkov závisieť dobré prezimovanie pukov viniča od intenzity mrazov. Príčina spočíva v slabšom vyzretí letorastov spôsobenom neskorším nástupom najmä lignifikácie pokožkových pletív, čo bolo zase vyvolané poškodením fotosyntetického aparátu listov hubovými chorobami a v niektorých lokalitách i ľadovcom a krúpami. Určitú úlohu mohli zohrať aj pre vinič nie práve ideálne teploty v priebehu vegetácie.

Vonkajším prejavom vyzretia letorastov je zhnednutie pokožkových pletív – lignifikácia, pričom dochádza k anatomickým zmenám v tvorbe peridermu, zdrevnateniu bunkových stien a odumretiu epidermálnych a kortikálnych pletiv (Pratt, 1974). Vyzrievanie letorastov je tiež spojené s biochemickými zmenami. Po dosiahnutí plného vyzretia je stabilizovaný obsah vody (okolo 50 %) a relatívne stabilný stav nastáva i v hromadení pohyblivých foriem uhľohydrátov (škrob, cukry). V priebehu vyzrievania letorastov sa zvyšuje i aktivita katalázy a peroxydázy (Pogosjan, Skljarova, 1969). Peroxydáza sa zúčastňuje na syntéze ligninu a maxima dosahuje vo viniči v septembri až októbri (Melkonjan, 1959).

Termín začiatku vyzrievania, rýchlosť postupu aj stupeň vyzretia sú podmienené predovšetkým rastom, ktorý zasa odvisí od teploty, výživy a zabezpečenia vodou.

Vyzrievanie letorastov významne ovplyvňuje tiež nedostatok svetla spôsobený nedmerne zahustenými krami, alebo nesprávne či neskoro uskutočnenými zelenými prácami.

Negatívne ovplyvňuje vyzrievanie tiež spo-

menutá silná infekcia hubovými či inými chorobami alebo krúpy a ľadovec.

V našich severných vinohradníckych oblastiach sa závislosť lignifikácie na vonkajších podmienkach prejavuje výraznejšie, než v oblastiach s teplejšou klímou. Na rozdiel od oblastí s kontinentálnou klímou býva u nás často po celom obvode lignifikovaná len časť z celkovej dľžky letorastov. Zelenú časť letorastov zničia už prvé silnejšie mrazíky na konci jesene. V pestovateľskej praxi sa letorasty v lete zakracujú a pretože na konci vegetácie nie je známa ich celková možná dľžka je u nás publikovaných len málo presných údajov o úrovni lignifikácie v rôznych ročníkov a ešte menej informácií máme o rýchlosti postupu a celkovej lignifikovanej dľžke. Preto som na konci 70tých rokov u odrôd Rizling rýnsky, Rulandské modré (švajč. selekcia), Tramín červený, Müller Thurgau a Portugal modrý letorasty v lete nezakrátila a sledovala u nich postup lignifikácie ako najzreteľnejší prejav vyzretia letorastov. Za lignifikovanú som považovala tú časť letorastov, na ktorej bola pokožka po celom obvode dostatočne zhnednutá.

Lignifikácia letorastov Zo sledovaných odrôd začínala lignifikácia najskôr u odrody Rizling rýnský, jako to všetci poznáme z našich vinohradov. Medzi ostatnými odrodami sa rozdiely v čase začiatku výrazne prejavili vtedy, keď bolo v lete vlhké a chladné počasie (1978). V tomto roku bol rozdiel medzi odrodami i viac ako 30 dní, čo dokazuje graf č. 1. Čím boli na záver leta teploty vyššie tým lignifikácia letorastov začínala skôr a tým boli aj rozdřely v čase začiatku lignifikácie medzi jednotlivými odrodami menšie. V teplejších ročníkoch bol rozdiel v čase začiatku lignifikácie medzi jednotlivými odrodami len niekoľko dní, v rokoch s chladnejším počasím činil viac jako 14 dní. Potvrdilo sa, že začiatok lignifikácie pokožkových pletív letorastov, a ako bude vidieť ďalej, i celková úroveň lignifikácie sú na počiatku zimy preukazateľne závislé od poveternostných podmienok račníka.

Konečná úroveň lignifikácie zistená po nástupe mrazíkov sa pohybovala v jednom roku medzi 30 až 80 % z celkovej dľžky letorastov, v ďalšom roku medzi 35 až 73 % a v treťom pokusnom roku medzi 41 až 60 %. Na leto-

Graf 1 Časový postup lignifikácie letorastov v rokoch 1976, 1977 a 1978 80

1977

70

60

60

60

50

50

50

Portugalské modré

Müller Thurgau

Burgundské modré, šv. selekcia

Tramín červený

22. 11.

25. 11.

2. 11.

0

13. 10.

10

0

29. 9.

10

0

24. 8.

10 3. 11.

30 20

5. 10.

30 20

8. 9.

30

31. 10.

40

5. 10.

40

20

Rizling rýnsky

1978

13. 9.

40

%

%

70

29. 8.

80

1976

70

25. 8.

%

80

Vinohradnictví

Diagram 1 Percento vypučaných pukov po mrazových stresoch z jednoročných výhonov, ktoré mali v roku 1980 pokožku lignifikovanú do 20. októbra a po tomto termíne (prepočítané na kontrolu) 80

%

60 40 20 0 −18 −20 4. 12. 1980 Letorosty lignifikované do 20. októbra K

−16

Foto archiv autorky

rastoch v bežnej výsadbe vinohradu s osečkovanými letorastami nám i v Čechách pripadajú letorasty lignifikované viac. Je to tým, že sme úmyselne lignifikáciu hodnotili na nezakrátených letorastoch.

Vo všetkých rokoch prebiehala lignifikácia najrýchlejšie u odrody Rizling rýnský a u tejto odrody dosiahla aj najvyšší podiel lignifikovanej časti z celkovej dľžky letorastov.

Medzi ostatnými odrodami sa poradie v jednotlivých rokoch líšilo, čo je možné dobre vidieť na priloženom grafe. Napr. lignifikácia odrody Portugál modrý bola v prvom pokusnom roku druhá najvyššia, v druhom bola po jeseň dlho najnižšia a na druhú priečku sa dostala až pred koncom novembra. V treťom roku sa po celú jeseň držala na poslednom mieste zo všetkých 5 sledovaných odrôd.

Z predložených výsledkov je možné odvodiť, že prípravu jednotlivých odrôd na prezimovanie – lignifikáciu, významne ovplyvňuje tiež rôzny rytmus biochemických a fyziologických procesov podmienený zrejme geneticky rôzne zakotvenými nárokmi na povetrnostné podmienky.

Z týchto priebeh lignifikácie ovplyvňuje aj množstvo zrážok.

V suchšom roku lignifikácia u odrody Tramín červený začala až koncom augusta a dosiahla konečnú úroveň 30 až 35 %, zatiaľ čo vo vlhkom roku 1978 začala až 5. októbra a dosiahla via ako 50%, pri približne rovnakej úrode hrozna.

Bobule poškodené padlím révovým. Choroba poškodila i listy a zanechala škvrny i na letorostech.

−22

K

−18 −20 12. 1. 1981 Letorosty lignifikované po 20. októbri

−22

V kontinentálnej klíme bývajú celé letorasty dobre lignifikované až v septembri (Pogosjan, 1975). Zatiaľ čo u nás sú na konci vegetácie v novembri považované za dobre vyzralé tie letorosty, ktoré majú dobre lignifikované pokožkové pletiva na 2/3 z celkovej dľžky letorastov. V našich pokusoch som takúto úroveň zo sledovaných odrôd v rokoch 1976–1978 zaznamenala len u Rizlingu rýnského.

Keď som na konci jesene po skončení rastu rozdelila letorasty podľa ich celkovej dľžky do troch skupin, do 50 cm, od 51 do 120 cm a nad 120 cm, zistila som, že nejkratšiu lignifikovanú časť mali najkratšie letorasty, najdlhšiu tie, ktoré dosiahli najväčšiu dľžku.

Lignifikácia a úroveň mrazuvzdornosti Účinok stupňa lignifikácie na úroveň mrazuvzdornosti pukov som stanovila u odrody Rizling rýnský. V dvoch rokoch som zaznamenávala postup lignifikácie na letorastoch, vždy po posledné plne lignifikované internódium od prvého po 13 tý puk. V zime som potom jednoročné výhony v prvej zime v dvoch a v druhej v troch termínoch odrezala z krov a rozdelila do dvoch približne rovnako veľkých skupín, podľa času v ktorom bola na ich 13tich internódiach skončená lignifikácia. Výhony som vystavila niekoľkým mrazovým stresom v kontrolovaných podmienkach v špeciálne upravených mraziacich komorách na dobu 24 hod. Rýchlosť zmrazovania i rozmrazovania bola 3 °C/hod.

Odolnosť k mrazu som odvodila podľa pučania na jednopukových odrezkoch ponorených bazálnou časťou do vody. Odrezky som držala nad vodou polyetylénovou fóliou napnutou na krabičkách s vodou gumičkou.

V oboch rokoch sa potvrdili výsledky, ktoré dobre poznáme z prírodných podmienok vo vinohrade, že mráz viac poškodzuje tie puky, ktoré sú umiestnené na výhonoch lignifikovaných neskôr. Nás však zaujímalo, aké veľké sú rozdiely v poškodení mrazom medzi obomi skupinami.

Pre stručnosť uvediem len výsledky z jedného zimného obdobia v diagrame č. 1. Pre čiastočné poškodenie pokov vo vinohrade pred ich odberom, čo ukazuje kontrolný variant, prepočítali sme podiel zničených pu-

Vinařský obzor (1/2011) 23

kov pri mrazových stresoch v kontrolovanom prostredí na tento variant. Rozdiely medzi pukmi oboch skupín sa najviac prejavili po silnejších mrazoch (−20 °C). Množstvo zničených pukov bolo u neskôr lignifikovaných výhonov vyššie až o 40 % na začiatku decembra a o viac ako 20 % pred polovicou januára. Tak to bolo v kontrolovanom prostredí. V prírodnom prostredí vinohradu (odvodené z kontrolného variantu) bolo zničených do druhého pokusného termínu 12. januára o takmer 25 % pukov viac z neskôr lignifikovaných výhonov (oproti skôr lignifikovaným). V prírode bol v predchádzajúcej jeseni začiatok lignifikácie mimoriadne oneskorený, po tiež oneskorenom pučaní na jar, a chladnom počasí v priebehu leta a jesene. Puky vo vinohrade v tejto zime poškodil v Karlštejne už mráz −15,2 a −15,7 °C. Priama príčina vyššieho poškodenia pukov z neskôr lignifikovaných letorastov spočíva najskôr v ich vyššom obsahu vody. Kauzálny vzťah medzi obsahom vody v pletivách viniča a mrazuvzdornosťou pukov dokázal Wolpert a Howell (1986). Ostatne, dokázali to aj naše neskoršie výsledky. Puky oboch skupín výhonov (skôr i neskoršie lignifikovaných), vystavené rovnakým indukčným teplotám v rovnakom čase a rovnako dlho, vykázali rozdiely v mrazuvzdornosti nielen podľa času skončenia lignifikácie, ale aj podľa postavenia na výhone. Lignifikácia i celkové vyzrievanie pletív výhonov a s tým spojený pokles obsahu vody, sa začína od bázy letorastov – kde je nižší obsah vody, tam je vyššia odolnosť. Tieto moje výsledky teda poukazujú i na význam polarity v mrazuvzdornosti pokov na výhonoch.

Týmto príspevkom chcem upozorniť, na fakt, že v blížiacej sa zime budú puky viniča k vôli slabšiemu vyzretiu pletív jednoročných výhonov v dôsledku nižších teplôt vo vegetácii, ale hlavne v dôsledku poškodenia fotosyntetického aparátu listov silnou infekciou hubovými chorobami, viac náchylné k poškodeniu mrazmi, ako v predchádzajúcich ročníkov. Verme tomu, že predpovede o tuhej zime sa nevyplnila.

Citovaná literatúra Melkonjan, N. M.: Strukturnyje izmenenija i nakaplivanije lignina v rastenijach v svjazu s uslovjami sredy. Autoreferát kandid. disert. práce. Jerevan, 1959.

Pogosjan, K. S. – Skljarova, I. A.: Fiziologo–biochemičeskije i gistochemičeskije izmenenija pri zakalivaniji vinogradnoj lozy. Sel. choz. biol., 4, 1969, č. 2, s. 241–245.

Pogosjan, K. S.: Fiziologičeskije osobennosti morozoustojčivosti vinogradnogo rastenija. Jerevan, 1975, 237 s.

Peatt, C.: Vegetative anatomy of cultivated grapes– A review. Amer. J. Enol. Viticult. 25, 1974, s. 131–150.

Wolpert, J. A.–Howell, G. S.: Cold acclimation of Concord grapevines.

III. Relationship between cold hardiness, tissue, water concent and shoot maturation. Vitis, 25, 1986, s. 151–159.

24

Vinařský obzor (1/2011)

Vinohradnictví

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Réva vinná patří na svahy

Naše vinařské oblasti patří do podmínek „chladného vinohradnického podnebí“ (cool climate viticulture). Tato charakteristika však neznamená, že by réva byla vystavovaná nízkým teplotám, které by negativně ovlivňovaly zrání a v zimě způsobovaly mrazové poškození révy. Je tomu právě naopak. Vinohradnictví chladného podnebí se vyznačuje velmi příznivým průběhem teplot při zrání hroznů, kdy dochází ke střídání teplých dnů a chladných nocí. Tento průběh počasí velmi příznivě působí na vývoj aromatických látek.

Kvalitní terroir umožňuje pozvolné a úplné vyzrání hroznů, kdy je konečným výsledkem harmonie cukrů, kyselin, aromatických a fenolických látek v hroznu. Za méně kvalitní je možné považovat terroir, kde dochází k velmi rychlému nárůstu cukernatosti nebo poklesu kyselin, který nekoresponduje s aromatickou vyzrálostí hroznů.

Taková vína potom mají velmi málo výrazné aroma.

Foto archiv autora

Kvalita hroznů velmi úzce souvisí s kvalitou stanoviště. Zejména v horších ročnících se na kvalitě hroznů projevuje skutečná kvalita stanoviště. Česká republika patří mezi nejseverněji položené vinařské oblasti v Evropě. V takových podmínkách rozhoduje každé konkrétní terroir o kvalitě hroznů.

1 Podmolí – Šobes

2 Vliv sklonu svahu na rozdělení půdních podmínek v Cóte d‘Or (Francie). Zdroj VAN LEEUWEN (2009).

Důležité postavení v kvalitě hroznů v našich vinařských oblastech mají organické kyseliny a hodnota pH moštu. Jejich složení a obsah jsou ovlivňovány klimatickými, ale také geologickými a půdními podmínkami.

Nízký obsah kyselin bývá problémem, stejně jako jejich vysoký obsah. Harmonii kyselin v hroznech ovlivňuje právě terroir. Oslunění vinice, které napomáhá metabolizovat kyselinu jablečnou, souvisí se sklonem svahu a expozicí ke světovým stranám. Minerální složení půdy a zejména obsah draslíku ovlivňuje obsah kyseliny vinné.

Terroir také velmi významně ovlivňuje aromatickou a fenolickou kvalitu hroznů. Velký vliv na změny těchto parametrů má právě mikroklima vinice, které modeluje vinohradník především zelenými pracemi. Složení a harmonie aromatických látek v bobuli jsou dále ovlivněny klimatickými faktory (sluneční záření, teplota), půdními podmínkami a s nimi souvisejícím hos-

3 Archlebov – Hrbiny

sí také s půdními podmínkami, respektive hloubkou půdního horizontu v určité části svahu.

Textura půdy je důležitým faktorem pro vztah mezi révou vinnou a terroir. Kvalitní terroir se vyznačuje vysokým stupněm pó-

rovitosti půdy, která umožňuje dobré pronikání vody půdou, a tím také rozvoj kvalitního kořenového systému.

Pro pravidelnou produkci kvalitních hroznů a vín je důležitý dobře vytvořený kořenový systém révy. Důležité je hluboké

inzerce©

podařením s vodou. Podobně je tomu s fenolickým složením bobulí modrých odrůd.

Metabolismus fenolických látek klade vyšší nároky na klimatické podmínky. Úkolem vinohradníka je proto respektovat přírodní zákonitosti a při dokonalé znalosti fyziologie révového keře a biochemie bobule ošetřovat vinici v maximálním souladu s terroir a směřovat ke kvalitním hroznům.

Topografie a geomorfologie vinice má velký vliv na kvalitu hroznů. Při pěstování révy vinné je třeba zohlednit adaptaci odrůdy na konkrétní podmínky stanoviště. A jak bude ukázáno, má i určitá část svahu pozitivní nebo negativní vliv na kvalitu.

Modré odrůdy révy vinné mají vyšší požadavky na oslunění než bílé odrůdy. Modré odrůdy by se proto měly pěstovat výhradně na svahovitých pozemcích. Expozice stanoviště ke světovým stranám a sklon svahu má velký vliv na schopnost přijímat sluneční záření. Nejmenší efektivnost příjmu slunečního záření představují rovinatá stanoviště.

Se stoupajícím sklonem svahu stoupá také efektivnost příjmu slunečního záření. Pro pěstování révy vinné jsou nejvhodnější jihovýchodní, jižní a jihozápadní expozice. Absolutně nevhodné jsou severní expozice, kde příjem slunečního záření opět výrazně klesá.

Další otázkou je umístění určité odrůdy révy vinné v určité části svahu. To souvi-

Vinařský obzor (1/2011) 25

Foto archiv autora

Vinohradnictví / Inzerce

SPOLEČNOST VALTICKÉ VINNÉ TRHY ve Valticích děkuje všem vinařům-podnikatelům a vinařským obchodním společnostem za aktivní účast na

43. Valtických vinných trzích 2010 ve Valticích přeje všem vinařům v České republice dobrý vstup do nového vinařského roku 2011 a zve aktivní vinaře-podnikatele a vinařské obchodní společnosti k účasti na

44. ročníku Valtických vinných trhů 2011 v zámeckém areálu ve Valticích

Informace o Valtických vinných trzích v roce 2011: Výkonný výbor Společnosti Valtické vinné trhy rozhodl o termínech 44. ročníku Valtických vinných trhů takto: Přihlášky k účasti na VVT 2010 i ostatní potřebné informace bude možno získat na: www.vvtvaltice.cz; www.wineofczechrepublic.cz – přihlaste se online!

Odběr vzorků vín se uskuteční ve dnech 14., 15. a 16. března 2011 ve Španělské konírně valtického zámku.

Degustace vín odbornými komisemi na 44. ročníku Valtických vinných trhů bude ve dnech 12., 13., 14. a 15. dubna 2011 v degustačním sále NVC na zámku ve Valticích.

Výstavní dny pro veřejnost budou v pátek, 6. května a v sobotu, 7. května 2011 ve výstavním areálu valtického zámku.

Vinohradnictví

Foto archiv autora

Vinařský obzor (1/2011)

Foto archiv autora

26

Ryzlink rýnský – Střední část svahu 23,5 °NM Titrovatelné kyseliny – 9,56 g/l Kyselina jablečná – 2,21 g/l

Ryzlink vlašský – Horní část svahu s regulací násady hroznů 18,6 °NM Titrovatelné kyseliny – 7,86 g/l Kyselina jablečná – 3,00 g/l

– Horní část svahu, na horizontu 20,6 °NM Titrovatelné kyseliny – 10,18 g/l Kyselina jablečná – 2,56 g/l

– Střední část svahu bez regulace 20,6 °NM Titrovatelné kyseliny – 7,67 g/l Kyselina jablečná – 2,30 g/l

Na stanovišti A se ukázal výrazný rozdíl v cukernatosti hroznů, což může souviset s lepším příjmem slunečního záření listovou stěnou keře. Pozitivní změna se projevila v obsahu titrovatelných kyselin a ky-

Použitá literatura VAN LEEUWEN, C., 2009: Soils and Terroir expression in Wines. Soil and Culture, část 6, str. 453– 465. Springer Verlag.

Foto archiv autora

zakořenění a kvalitní prokořenění půdního horizontu. Révové keře, které mají dobře vytvořený kořenový systém, překonávají lépe stresové situace, tzn. výrazné sucho, ale také silné srážky. Při správné péči o kořenový systém může docházet k produkci kvalitních vín s charakterem terroir od 8–10 roku po výsadbě.

Půda ve vinici má také význam jako zásobník tepla. Zpětné vyzařování tepla z půdy může být dobrým mechanismem pro minimalizaci nočního poklesu teplot ve vinici. Kamenité a tmavě zbarvené půdy jsou schopné vyzařovat nashromážděné teplo v noci.

Nejlepší viniční půdy se nachází přibližně v polovině svahu. V horní části svahu jsou půdy většinou příliš mělké a zhoršuje se tím zakořeňování révy. Ve spodní části svahu jsou naopak půdy hluboké a bohaté na živiny. Takové půdy zvyšují intenzitu růstu révy a výnos a zhoršují kvalitu hroznů (VAN LEEUWEN, 2009). Tato skutečnost je potvrzená na obrázku 2, kde nejvyšší kvalitativní stupeň ve francouzském systému zatřídění vín – Grand Crus je umístěný v části svahu, kde jsou optimální půdní podmínky a také možnost maximálního příjmu slunečního záření.

Odrůdy s dlouhým vegetačním obdobím, modré odrůdy a odrůdy s vyššími požadavky na příjem slunečního záření se mají vysazovat právě do takových nejkvalitnějších úseků svahu.

Vliv svahovitých pozemků na kvalitu hroznů dokazují také výsledky z vinic v oblasti Mikulovské (stanoviště A) a Slovácké (stanoviště B) z 11. 10. 2009.

seliny jablečné. Keře v horní části svahu mohou být ovlivněné výraznějším prouděním větrů, a tím také ochlazováním bobulí. A právě teplota bobulí v době dozrávání hroznů působí na snižování obsahu kyseliny jablečné.

Na stanovišti B se ukázal výraznější vliv polohy vinice na kvalitu hroznů. V horní části vinice byla u odrůdy Ryzlink vlašský provedena regulace násady hroznů na 1 hrozen na letorost. Ve střední části vinice byla ponechaná celá násada při zatížení 10 oček na keř. Velmi výrazný byl rozdíl v obsahu kyseliny jablečné, což je z pohledu kvality hroznů významné zjištění.

Zkušenosti s francouzskými apelačními systémy, ale také z České republiky, poukazují na význam svahovitých pozemků pro pěstování révy vinné a na důležitost správné kombinace stanoviště × odrůda.

Je také velmi zřetelné, že „není terroir jako terroir“. Často pouze část vinice může být vhodná pro produkci špičkových hroznů. Jestliže se proto mluví o vynikajících viničních tratích, nemusí to platit úplně doslova. Réva vinná patří na svahy a na každém svahu je třeba hledat skutečně to nejlepší terroir.

4 Stošíkovice – U Tří dubů

Usnadním Vám práci BS vinařské potřeby s.r.o.

www.vinarskepotreby.cz Václav Frolich technologie frolich@vinarskepotreby.cz +420 519 346 236 +420 606 551 340

Nejsou nůžky jako nůžky. Jistě to potvrdí ti, kdo s nimi pracují ve vinici profesionálně. Naštěstí dnešní nabídka ručního nářadí je tak široká, že si vybere každý, třeba i pro závodní stříhání...Vybrat si v síti prodejen společnosti BS VINAŘSKÉ POTŘEBY s.r.o. z Velkých Bílovic nám poradí Václav Frolich.

Jaké typy nůžek dnes existují?

Již celá léta vedou vinaři spory o tom, které nůžky jsou nejlepší – klasické, pneumatické, elektrické, zpřevodované nebo bez převodu, každému sedí něco jiného. Ruční nářadí do vinohradu prošlo vývojem a když porovnáte nůžky, kterými se stříhalo před třiceti lety a dnes, je to velký rozdíl. Dnes stříháme s menší námahou, rychleji, výkonněji... Nůžky lépe drží v ruce, jsou ergonomické, máme nůžky pro praváky i pro leváky, nůžky elektrické pro vysoký výkon. Našimi stěžejními značkami jsou Bahco, Felco a Löwe. Nůžky se vyrábí v různých velikostech rukojetí a v různých velikostech čepelí, i tady je třeba dobře vybírat. Bahco a Felco jsou dodavateli klasických střihových nůžek – tedy nůž a protinůž, kde největší novinkou v jejich sortimentu jsou určitě ergonomické nůžky. Firma Löve vyrábí také kovadlinkové nůžky, které někomu lépe vyhovují.

Jaké jsou vlastnosti elektrických nůžek?

V nabídce máme akumulátorové nůžky BAHCO se střihem až do 35 milimetrů, vhodné do vinic i sadů. Akumulátor má výdrž 8 hodin nepřetržitého provozu doba nabíjení je maximálně také 8 hodin. Akumulátor se nosí na zádech upevněný pomocí popruhu podobně jako batoh. Samotné nůžky mají hmotnost asi 900 gramů, Pro úsporu energie je možné

nastavit pomocí ovladače na popruhu velikost řezu, buď do 25 mm nebo do 35 mm.

Co nám k řezu ještě chybí?

Nabízíme ruční prořezávací pilky pro řez kmínků, ať již vysouvací nebo zavírací, popřípadě k zavěšení na opasek pro rychlou manipulaci. Hodit se mohou také pákové nůžky, které oproti pilce mají hladší a rychlejší řez.

Máte i materiál pro vyvázání kmínků a letorostů?

Samozřejmě. Základem pro uvázání kmínků je vázací bužírka ve dvojím provedení – buď jako vřeteno nebo klubko, které je možné umístit do pracovní ledvinky na opasku. Lehce se pak vytahuje a krátit ji můžeme třeba velmi praktickým řezacím prstýnkem s ostrou čepelí. Čistý vázací drátek je už také minulostí, dnes se pracuje s drátky s papírovým obalem, které jsou mnohem šetrnější jak k rukám samotného vinaře, tak k tažňům révy vinné.

Náhradní díly na všechny typy nůžek Držíme skladem nejen náhradní díly pro všechny typy nůžek, které máme v současnosti v prodeji, ale také pro většinu starších modelů. Doplňkovým sortimentem jsou například různé druhy brousků, roztok na čištění čepelí, pracovní rukavice.

Přijďte nás navštívit v síti prodejen BS vinařské potřeby s.r.o.

Velké Bílovice - Čejkovská, po-pá 800 až 1700, so 800 až 1100 Velké Bílovice - Žižkovská, po-pá 800 až 1700 Mikulov - K vápence, po-pá 800 až 1700, so 800 až 1100 Znojmo - Brněnská, po-pá 800 až 1700, so 800 až 1100 Brno - Svitavská, po-pá 900 až 1800

28

Vinařský obzor (1/2011)

Vinohradnictví

Berthoud – stálice v postřikovací technice BERTHOUD. Mnohým se jistě hned vybaví postřikovací a rosicí samojízdná, ale i závěsná technika tradičního francouzského výrobce s celosvětovou působností, která je známá díky své jasně modré barvě kovových součástí konstrukce strojů a bledě modrým plastovým částem. Měli jsme možnost zavítat na krátkou studijní cestu přímo do centra vinařského kraje Beaujolais, do městečka Belleville, kde firma sídlí.

Modelové řady a jejich vlastnosti Tažené rosiče AIR DRIVE a SPEEDAIR Jde o velice šikovné a kompaktní rosiče určené pro větší vinařské či sadařské podniky a pro cílené chemické ošetření porostů díky speciálním patentovaným difuzorům s kalibračním a protiodkapávacím zařízením.

Podvozek je vybavený jednoduchou nebo tandemovou nápravou. Hlavní nádrže mohou mít objemy 600, 800, 1 000 a 1 500 l. Součástí je i 20litrová nádrž na čistou vodu pro oplach rukou a 55litrová nádrž na čistou vodu pro vyplachování. Jako příslušenství je možné objednat přimíchávací nádobu. Filtrace je třícestná. Trojpístové čerpadlo má sací výkon 60 l/min. při tlaku 20 barů. Ventilátor má 560 mm. Regulace aplikační dávky je mechanická, ovládání je mechanické nebo elektronické. Požadovaný výkon je 30 PS.

Renovovaný model Toboggan pro tažení koňem z roku 1912

Historie – počátky a vývoj až k současnosti Počátky společnosti sahají do 19. století.

Paul Berthoud v roce 1895 započal s malou výrobou ručních postřikovacích strojů.

Roční produkce stále stoupala, pár let přibýval do portfolia nový model stroje. Přelomovým bylo v roce 1912 zavedení výroby modelu Toboggan, což byl v té době převratný stroj pro „velkovýrobu“ – tažený koňmo totiž mohl ošetřovat dva řádky vinice zároveň.

Model Toboggan dostal v roce 1930 další inovaci – čerpadlo bylo již poháněno od převodu kol. V roce 1954 přišla další novinka – pohon čerpadla od vývodového hřídele traktoru. Rok 1964 přinesl zásadní novinku – GAMA čerpadlo, které je firemním patentem. V sedmdesátých letech pak přichází postřikovače s DPA systémem a firma proráží na ruský trh. Rok 1984 je rokem zavedení elektronického systému řízení postřikovačů. Koncem 80. let se pak BERTHOUD strategicky stává součástí EXEL

Indutry Group, což mu umožňuje další expanzi. V roce 2001 pak staví zcela nové výrobní a administrativní sídlo. S tím přichází další vývojová novinka – model Tenor.

Během svého vývoje BERTHOUD kapitálově ovládl též švýcarskou konstrukční firmu FISCHER (16 zaměstnanců, obrat 3 mil. eur) zaměřenou na speciální viniční techniku do svahů s pásovým pojezdem, takže do úzkých sponů či prudkých viničních tratí je výběr i pro ty, kteří nenajdou v sortimentu BERTHOUD to, co potřebovali.

Modelové řady a jejich vlastnosti Od roku 2003 nabízí BERTHOUD svým zákazníkům každoročně nějakou novinku.

Například pro vinice je to od roku 2005 nová řada rosičů FRUCTAIR. Z dalších produktových řad nelze nezmínit SPEEDAIR, SUPAIR a SPRINTAIR. I někteří vinaři experimentují s modelem do sadů SUPER PUMA, tzv. sadařským dělem. U nás jsou zatím méně běžné rozprašovače, např. pro aplikaci práškové síry v modelech Vega

Nesený rosič MAXXAIR s nádrží 200, 300, 400 a 600 l Jde o velice šikovné a kompaktní rosiče určené pro malé vinařské či sadařské podniky pro plošné chemické ošetření porostů. Je zde klasický mechanický tříbodový závěs nebo automatický závěs. Součástí je 18litrová nádrž na čistou vodu pro oplach rukou a 28litrová nádrž na čistou vodu pro vyplachování. Filtrace je dvoustupňová – při plnění a na sání. Trojpístové čerpadlo GAMA má sací výkon 80 l/min. při tlaku 40 barů. Ventilátor má 400 až 840 mm podle modelu. Trysky jsou s protiodkapávacím zařízením. Regulace aplikační dávky je mechanická, stejně tak ovládání. Požadovaný výkon je v rozmezí od 13 do 29 PS. Tažený rosič FRUCTAIR s nádrží 1 000, 1 500, a 2 000 l Jde o velice šikovné a kompaktní rosiče určené pro větší vinařské či sadařské podniky pro plošné chemické ošetření porostů. Podvozek je vybaven jednou anebo tandemovou nápravou.

Součástí je 15litrová nádrž na čistou vodu pro oplach rukou a 100-, 150- nebo 200litrová nádrž na čistou vodu pro vyplachování. Jako volitelné příslušenství je zde přimíchávací nádoba. Filtrace je třícestná, trojpístové čerpadlo GAMA se sacím výkonem 60, 80 a 90 l/min. při tlaku 40 barů. Ventilátor má 900 mm. Trysky jsou s protiodkapávacím zařízením. Regulace aplikační dávky je mechanická. Ovládání je mechanické nebo elektronické. Požadovaný výkon je 30–50 PS. (s použitím z www.zavesnatechnika.cz)

Vinohradnictví

Vinařský obzor (1/2011) 29

(nesený, kapacita zásobníku 120 l) a APOLO (tažený, kapacita zásobníku 600 l).

U postřikovačů pro polní práce se používá patentovaný systém ACTIFLEX, který zajišťuje kompletní odpružení nápravy nezávisle na stavu nádrže. Další inovací je používané OMEGA čerpadlo (centrifugální) pracující s výkonem 550 l/min. při tlaku 3 bary. Nejsilnějším místem samojízdných postřikovačů BERTHOUD je ovšem pohon. Ve spolupráci s firmou Bosch Rexroth bylo vyvinuto zařízení Automotive driving systém s prvky hydrostatiky, které umožňuje strojům pracovat i při rychlostech až 20 km/h bez omezení ztráty výkonu, a to i ve ztížených podmínkách, jako je mokrý povrch, svažitý terén či boční náklon.

Vinice a sady Součástí návštěvy v Belleville bylo i krátké školení, kde nám odborníci z BERTHOUD za simultánního tlumočení vysvětlovali některé aspekty, na něž kladou jejich profesionálové z vývojového oddělení důraz. Vývojáři v BERTHOUD sledují při své práci bezpečnost uživatele, ohled na životní prostředí a také nové právní předpisy pro práci s prostředky na ochranu rostlin. Úspěchu dosáhnou, pokud se jim podaří zajistit výrobu drobných kapének a jejich transport na místo určení a samozřejmě jejich homogenní distribuci. Viniční stroje jsou nejčastěji spojeny s ventilátorovým systémem. U něj jsou kapénky vytvářeny pomocí trysek v systému velkého objemu vzduchu o malé rychlosti, což lze samozřejmě regulovat.

Nevýhodou tohoto systému je vyšší spotřeba postřikové látky a horší směrování proudu kapiček. Oproti tomu je také u rosičů Berthoud používaný pneumatický systém, který kapénky nevytváří tryskami, ale nárazem proudícího vzduchu na břit s postřikovým přípravkem. Používaný odstředivý ventilátor nedistribuuje tak velké objemy

FRUCTAIR v akci

vzduchu, ale má velkou rychlost. Jeho výhodou je možnost přesného zaměření a nízký objem použité postřikové kapaliny na jeden hektar (100–150 l). U velikosti kapének existují limity, se zmenšováním nelze jít do krajnosti – za určitých okolností a od určité velikosti může dojít k vypaření kapénky již ve vzduchu. Výzkumem bylo zjištěno, že optimální velikost kapének je 150 mikronů, proto jsou trysky strojů Berthoud nastaveny na tuto hodnotu.

a personální. Je v něm zaměstnáno 8 lidí.

Jeho prostorové rozvržení po stránce logistiky umožňuje co nejjednodušší a nejrychlejší práci s objednanými položkami, jejich zajištění, kontrolu a odeslání zákazníkovi. Většina z objednávek je vyřizována do 12 hodin, zbytek pak vesměs do 24 h. 80 % objednávek je dnes přijímáno elektronicky, již pouze 12 % faxem, 6 % poštou a 2 % telefonicky.

O transport zboží do zahraničí se ponejvíce stará logistická společnost TNT. Richard Stávek

Export do ČR Značka BERTHOUD má v tuzemsku zastoupení již 12 let, v naší oblasti společností AGROTEC, divize závěsné techniky.

Kromě prodeje zajišťuje AGROTEC též záruční a pozáruční servis a prodej náhradních dílů.

Podpora – sklad náhradních dílů Sklad náhradních dílů byl vybudován zcela nezávisle na výrobních prostorách. Funguje samostatně i po stránce ekonomické

Tažený postřikovač SPEEDAIR při práci

Ve zkratce – Roční obrat činí přibližně 50 mil. eur – 2/3 produkce jsou zaměřeny na velkou polní techniku, 1/3 na speciální techniku do vinic a sadů – 35 % prodeje je realizováno exportem, zejména v rámci Evropy, ale též do USA, Austrálie aj.

– Firma zaměstnává 250 pracovníků – Areál firmy v Belleville se nachází na ploše 5 ha, zastřešená plocha je pak 16 170 m2 – Firma vlastní několik patentů (zavěšení Actiflex, Delta čerpadlo), všechny stroje si sestavují sami – Ve vývoji a designovém středisku ve firmě pracuje 20 specialistů, 5 % obratu jde do vývoje – Kapacita produkce 30 ks techniky pro vinice a sady týdně

Tento model Raptoru, ještě nedokončený, směřuje ke svému budoucímu majiteli z řad zemědělců do České republiky, na snímku obchodní zástupce Agrotecu Ing. František Jarec

– Sklad náhradních dílů obsahuje 6 787 položek skladem, ročně jím projde 19 434 objednávek, přičemž 95 % z nich je vyřizováno do 24 hodin

30

Vinařský obzor (1/2011)

Vinohradnictví

Mojmír Baroň Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Jak těkavá je těkavost Jeden z nejzávažnějších a nejfrekventovanějších defektů vína je vysoký obsah těkavých kyselin. Velice často se v poznámkách degustátorů objevují pojmy jako „těkavky, odlakovač, aceton, octovka“. Všechny tyto pojmy nesou část pravdy, avšak problematika těkavých kyselin, obecně těkavých látek, je, jak jinak, značně komplikovaná.

V základě je třeba vysvětlit, co udávají ona záhadná čísla v meq/l (miliekvivalenty), popřípadě v g/l, a jaké látky tyto hodnoty tvoří. Dále je nutné uvést na pravou míru disproporce mezi senzorickými vjemy a výsledky z analytických rozborů, ke kterým často dochází.

Z analytického hlediska tvoří těkavé kyseliny ve víně (měřené v meq/l či g/l) kyseliny oddestilovatelné vodní párou, což je především kyselina octová. Vedle ní jsou, na rozdíl od tradiční kyseliny vinné, jablečné a citronové pocházející z hroznů, těkavé také třeba kyselina mravenčí, propionová či máselná.

Obecně za vznikem vyššího obsahu těchto kyselin stojí několik možných příčin: • Vína z hroznů napadených nežádoucími mikroorganismy • Apikulátní (divoké) kvasinky (fermentace do 4 obj. % alkoholu) nacházející se přirozeně ve vinohradě – Kloeckera, Hansenula, Metschnikowia aj.

• Stresové podmínky pro kvasinky během fermentace (především nedostatek dusíkaté výživy) • Mléčné bakterie produkují kyselinu octovou z kyseliny citronové a především z cukrů při pH > 3,5 • Octové bakterie Acetobacter – schopné produkovat kyselinu octovou z etanolu Nejvážnější a nejčastější příčinou je infekce vína či rmutu octovými bakteriemi, kdy se hlavní reakce skládá z oxidace etanolu na kyselinu octovou. Během této reakce může docházet také k esterifikaci vznikající kyseliny octové další molekulou etanolu za vzniku etylesteru kyseliny octové neboli látky zvané etylacetát (viz schéma 1). Octové bakterie jsou především striktně aerobní organismus a bez přístupu vzduchu poměrně rychle odumírají (viz tab. 1). Současně jsou bohužel značně rezistentní na působení oxidu siřičitého. Jedinou účinnou zbraní proti těmto bakteriím tak zůstává uskladnění vína bez masivního přístupu vzduchu (malé oxidační plochy) a s tím související neustálé doplňování nádob.

Z hlediska senzorických vlastností je problematika vysokého obsahu těkavých kyselin značně komplikovaná. Látky, na které jsme ve víně citliví, jsou kyselina octová a již zmíněný etylacetát.

CH3COOH + CH3CH2OH <=> CH3COOCH2CH3 + H2O Schéma 1 Esterifikace kyseliny octové etanolem za vzniku etylacetátu

Kyselina octová hraje hlavní roli v organoleptických vadách bakteriálního původu.

Pasteur byl první, kdo stanovil, že analýza těkavých kyselin by mohla být použita k posouzení kažení vína vlivem mikroorganismů.

Kvasinky Saccharomyces cerevisiae produkují malé množství kyseliny octové na začátku alkoholové fermentace. Úroveň se zvyšuje na maximum a pak začne klesat. Malolaktická fermentace je vždy doprovázena mírným nárůstem, vzhledem k utilizaci kyseliny citronové. Zdravá, mladá vína obsahují běžně hodnoty těkavých kyselin mezi 6 až 7 meq/l, 0,36 až 0,48 g/l, vyjádřeno jako kyselina octová. Tato hodnota pak mírně roste v průběhu stárnutí vína. Vyšší hodnoty již ukazují na nežádoucí bakteriální aktivity. S ohledem na negativní vliv těchto kyselin na kvalitu vína disponují všechny země produkující víno právními předpisy stanovujícími horní limit pro hodnoty těkavých kyselin ve víně.

Hranice pro obsah těkavých kyselin je stanovena na: • 18 meq/l (1,1 g/l) pro částečně zkvašený hroznový mošt, bílé nebo růžové víno • 20 meq/l (1,2 g/l) pro červené víno Výjimky pro některá vína: • 30 meq/l (1,8 g/l) pro výběr z bobulí, ledové víno • 35 meq/l (2,1 g/l) pro výběr z cibéb, slámové víno

Nařízení Komise, kterým se mění NK 1622/2000 (výjimky pro vína z nových členských států), je platné od 1. 5. 2004.

Existuje jen málo možností snížení obsahu těkavých kyselin ve víně. Tradičně je problém vyššího obsahu těkavých kyselin problémem červených vín. Fyzikální metoda navržená pro eliminaci přebytku těchto kyselin využívá reverzní osmózy a následného odstranění na anexu. Vzhledem k dopadu na kvalitu vína, nákladnosti a legislativním mantinelům je to však metoda obtížně aplikovatelná. Jiná, elegantnější metoda vycházející ze zkušeností našich předků, tzv. „kvašení přes čtyři“ využívá obrovsky redukční potenciál kvasinek během fermentace. Víno s vysokým obsahem těkavých kyselin se při této metodě aplikuje na rmut tak, aby byl celkový obsah více než 4 obj. % alkoholu a současně obsah těkavých kyselin méně než 33 meq/l (2 g/l). Tím se eliminuje apikulátní mikroflóra a zrychlí se extrakce barviv a tříslovin. Kvasinky jsou pak schopny snížit svým redukčním potenciálem výslednou hodnotu těkavých kyselin ve víně na přijatelnou mez. Žádná metoda však nenahradí včasnou prevenci.

V přirozených koncentracích je kyselina octová ve víně žádána. Hraje významnou roli při komplexnosti vůně a chuti a působí zčásti jako nosič aroma. Dokonce i v kon-

Tabulka 1 Vývoj rozpuštěného kyslíku a počtu octových bakterií ve víně stočeném ze sudu do sudu (RIBÉREAU-GAYON P. a kol. 2006) Stav vína

Rozpuštěný kyslík [mg/l]

Počet octových bakterií [jednotky/ml]

Před stáčkou

0,2

1 × 103

Během stáčky

6

neměřeno

3 dny po stáčce

0,8

1,2 × 104

20 dnů po stáčce

0,6

2,0 × 103

60 dnů po stáčce

0,3

10

Obrázek 2 Práh citlivosti etylacetátu a kyseliny octové u bílého vína (CORISON C. A. a kol.

1979)

Červené víno

X1000

3 2

1 9

1 130 mg/l

7

Kyselina octová (mg/l)

Bílé víno

4 Kyselina octová (mg/l)

Obrázek 3 Práh citlivosti etylacetátu a kyseliny octové u dvou červených vín (CORISON C. A. a kol. 1979)

840 mg/l

1000

740 mg/l

2 170 mg/l 1

X10

8

Etylacetát (mg/l)

3 X100

Etylacetát (mg/l)

5 4

162 mg/l 100

6 2

5 10

30

50

70

90 95 98

10

centracích lehce zvýšených může v některých speciálních případech hrát pozitivní roli. Koncentrace nad zákonnými hodnotami těkavých kyselin jsou již jednoznačně negativní. Jejich vyšší obsah v průměrném víně není snadné senzoricky zjistit, pokud je koncentrace nižší než 12 meq/l (0,72 g/l), kdy nemá téměř žádný vliv. Nad tuto hodnotu se většinou stává vůně i chuť ostře kyselou a dochuť hrubou až nahořklou. V tuto chvíli si jistě mnoho milovníků vín řekne, že jsou schopni cítit i podstatně nižší koncentraci „octovky“ ve víně, ale s velkou pravděpodobností to není pravda.

Bohužel to totiž není kyselina octová, kterou nejčastěji senzoricky cítíme v kontextu vysokého obsahu těkavých kyselin, nýbrž její ester s etanolem – etylacetát, který paradoxně vůbec do obsahu v meq/l či g/l nezasahuje a jehož práh citlivosti je podstatně nižší (viz obr. 2 a 3).

Etylacetát neboli octan ethylnatý (ethylester kyseliny octové) je bezbarvá kapalina s charakteristickou sladkou vůní připomínající některá rozpouštědla, lepidla a odstraňovače laku na nehty, ve kterých je obsažena.

Ve víně vzniká etylacetát esterifikací kyseliny octové etanolem. Jedná se o nejběžnější ester a ve zdravých, mladých vínech přirozeně doprovází spolu s ostatními lehkými estery ovocnou vůni. Vína s vyšší koncentrací kyseliny octové často obsahují i vyšší množství etylacetátu, ale nemusí to být nutně pravidlo. Etylacetát navíc není součástí těkavých kyselin, a my jeho koncentrace tudíž v analytických hodnotách vůbec nepostihujeme.

Dochází tedy k jistým disproporcím mezi vjemy degustátorů a analytickými hodnotami, kdy u jednoho vína s deklarovaným obsahem těkavých kyselin 14 meq/l a nízkým

20 30 40 50 60 70 80

90 95

Procenta nad šanci si tipnout

Procenta nad šanci si tipnout

obsahem etylacetátu nemá nikdo podezření a v jiném případě se v poznámkách objevují pojmy jako „těkavky, octovka“ atd. a víno přitom obsahuje pouze 8 meq/l těkavých kyselin a značné množství etylacetátu. Často vzniká nepřirozeně vyšší množství etylacetátu v případě napadených hroznů, obtížného a zdlouhavého rozkvášení a v poslední době také „těkavých“ sudů. Vinaři pak běžně tato vína zatracují a bez milosti je pošlou podle svého senzorického usouzení do „sudovky“.

Určitě to není vždy nejlepší řešení, neboť vína, která z nějakého důvodu neobsahují vysoké množství kyseliny octové a obsahují pouze onu etylacetátovou „odlakovačovou“ těkavost, se mohou díky rovnovážnému stavu bez přístupu kyslíku zachránit. Etylacetát se pak rozpadne zpět na etanol a velmi malé množství kyseliny octové a víno je po čase v naprostém pořádku. Určitě by tak při těchto razantních krocích mělo platit přísloví „dvakrát měř, jednou řež“, a to především u vín s velkým potenciálem k archivování.

Literatura CORISON C. A., OUGH C. S., BERG H. W., NELSON K. E. (1979) Must Acetic Acid and Ethyl Acetate as Mold and Rot Indicators in Grapes Am. J. Enol. Vitic. 30:2:130–134.

RIBÉREAU-GAYON P., DUBOURDIEU D., DONECHE B., LONVAUD A. Handbook of Enology, Volume I: The Microbiology of Wine and Vinifications. 2006 John Wiley & Sons, Ltd ISBN: 0-470-01034-7.

CLIFF M. A., KING M. C. (2009) Influence of Serving Temperature and Wine Type on Perception of Ethyl acetate and 4-ethyl Phenol in Wine. Journal of Wine Research, Volume 20, Issue 1 March p. 45–52.

PLATA C., MILLÁN C., MAURICIO J. C., ORTEGA J. M. (2003) Formation of ethyl acetate and isoamyl acetate by various species of wine yeasts.

Food Microbiology Volume 20, Issue 2, April, Pages 217–224.

Vinařský obzor (1/2011) 31

Biofach 2011 Ve dnech 16.–19. 2. 2011 se v německém Norimberku uskuteční další ročník mezinárodního odborného veletrhu zasvěceného biopotravinám a obchodu s nimi. Organizátoři i pro letošní ročník zaznamenali velký zájem o účast ze strany vystavovatelů – loni jich nabízelo své výrobky a služby téměř 44 tisícům odborných návštěvníků rovných 2 557, i letošní očekávání jsou obdobná.

Také letos bude jedna samostatná hala zasvěcena vínu. Zde budou mít zájemci možnost ochutnat vína na stáncích vystavovatelů-biovinařů z celého světa. Svoji samostatnou část bude mít ve vinném pavilonu též soutěž biovín, pořádaná již druhým rokem pod patronací odborného nakladatelství Verlag Meininger a pod hlavičkou známé světové soutěže Mundus Vini. I letos bude mít mezi expozicemi v hale 4A své zástupce Česká republika – pod záštitou svazu EKOVÍN se zde budou prezentovat se svou produkcí biovín vinařské společnosti Templářské sklepy Čejkovice, Víno Marcinčák z Novosedel a popický Gotberg.

Hlavním tématem letošního Biofachu budou diskuze okolo možností ekologického zemědělství nasytit potravinový svět. Z předběžných studií, které uveřějňují přední výzkumná pracoviště, vyplývá, že tato možnost do budoucna existuje.

Vše je ale též odvislé od stravovacích návyků a životního stylu většiny populace vyspělých i rychle se rozvíjejících zemí a ochoty populace některé zvyklosti, značně zatěžující životní prostředí a půdu, měnit. I tato témata budou diskutována letos v únoru na Biofachu.

Více informací najdete na www.biofach.de. (rs)

Významná vinařská firma

Hlavní 666, 691 06 Velké Pavlovice www.vinium.cz vypisuje výběrové řízení na pozici

VÝROBNÍ ŘEDITEL Požadujeme: • VŠ vzdělání v potravinářském oboru • Praxi 5 let na obdobné pozici • Znalost příslušné vinařské legislativy • Znalost výrobní technologie • Znalost MS Office • ŘP sk. B • AJ na komunikativní úrovni • Organizační a řídící schopnosti • Časová flexibilita • Odolnost vůči stresu Nabízíme: • Auto i k soukromým účelům • Mobilní telefon, notebook • Stravenky • Příspěvek na rekreaci Váš motivační dopis spolu s CV zašlete prosím do 31. 1. 2011 na e-mail: osobni@vinium.cz Kontaktní osoba: Bc. Bronislava Grünfeldová – personalistka Tel.: 724 019 469, 519 403 122

inzerce©

Vinohradnictví / Zprávy / Inzerce

32

Vinařský obzor (1/2011)

Foto archiv autora

Svatomartinské na Slovensku

Lůno lahví Podivujete se názvu článku? Není třeba. Lůno lahví opravdu existuje. To místo, které dává počátek vzniku mnoha a mnoha milionům lahví, v nichž nakonec doputuje vaše víno na stůl těch, kteří jej vypijí, vskutku je. A měl jsem tu příležitost se v něm ocitnout, ještě než se rozpálilo na nejméně nepřetržité desetiletí na teplotu vysoce přesahující tisíc stupňů celsia.

Řádková inzerce Prodám sazenice révy vinné, široký výběr odrůd.

Moštové, stolní i rezistentní. Velké Bílovice, tel.: 608 670 068

Koupím keramickou (kameninovou) nádobu na víno. Nabídněte. Tel.: 602 582 589

Prodám nerezový odmáčecí buben na lahve, elektrický ohřev, kapacita cca 300 lahví, cena 15 000 Kč. Tel. 732 475 232 Prodám sazenice révy vinné. Velký výběr odrůd stolní, moštové, rezistentní. Osička Ludvík, Fabián 1173, V. Bílovice. Tel.: 602 738 170

Koupím právo na opětovnou výsadbu vinice.

Nabídněte. Tel.: 608 838 502

Kyjovská filiálka nadnárodní společnosti Vetropack pozvala 19. 10. Několik desítek hostů a zástupců médií na slavnostní představení projektu náročné rekonstrukce sklářské vany 52 na barevné sklo. Do klenby opravené vany byl zatlučen poslední dinasový klín a během několika dní začalo temperování prostoru, který bude po následující roky zaplaven do metrové úrovně sklem v tekuté podobě. Rekonstrukce trvala více než tři měsíce, vyžádala si investice ve výši 612 milionů Kč a byla realizována za podpory Evropského fondu pro regionální rozvoj. Kromě modernizace výroby skleněných obalů v Kyjově a jejího zefektivnění je záměrem též snížení energetické náročnosti a pokles emisí díky novým spalinovým filtrům.

O náročnosti investiční akce vypovídá taky fakt, že byla realizována za provozu ve vedlejší sklářské vaně a při rekonstrukci bylo spotřebováno neuvěřitelných 5 000 tun komponentů žáruvzdorného materiálu a 500 tun ocelových konstrukcí. Realizátoři zvládli akci na výbornou nejen z hlediska financí a techniky, ale též z hlediska časového – 10 let žhavá vana se nejprve musela vypustit, pak rozebrat a nová, rekonstruovaná zase vytemperovat a naplnit sklářským kmenem a střepy. Výpadek výroby v této vaně, který trval 3 měsíce, díky sladění

Z Prohlášení členů FRIENDS OF GLASS Kdykoli to bude možné, zvolím si sklo, protože...

1. Sklo respektuje přírodu, Vás i mě 2. Sklo je 100% recyklovatelné 3. Sklo je dobré pro náš pocit zdraví 4. Sklo je důvěryhodné 5. Sklo má styl

s výrobou v ostatních částech závodu i koncernu zákazníci vůbec nepocítili.

Příspěvek kyjovských sklářů k lepším zítřkům není ovšem jen ve snížení energetické náročnosti a emisí, ale též ve stále se zvyšujícím podílu zpracovávaného recyklovaného skla. A je na tomto místě třeba připomenout další z projektů VMG, hnutí Friends of Glass (www.friendsofglass.com), které sdružuje všechny ty, kteří se ke sklu jako obalu i materiálu předmětů denního užívání hlásí.

Jde o další bohulibý počin, který přispívá ke kultuře konzumace vína a podpory prodeje výrobků ve skle. Vždyť na Silvestra či o svátcích si budete jistě ťukat skleničkou, do níž to něco pro přípitek nalejete ze skleněného obalu. Tož na zdraví!

Richard Stávek Foto R. Stávek

Svätomartinský košt v Bratislavě proběhl letos již podruhé. Loni nám nepřálo počasí, proto jsme se přesunuli z Hlavného námestí do prostor Staré tržnice a nutno říci, že to byla dobrá volba. Před jedenáctou hodinou se zde již začaly shromažďovat desítky Bratislavanů a návštěvníků slovenského hlavního města. Ochutnávalo se na padesát vzorků Svatiomartinských vín, k tomu hrála cimbálová muzika Jasénka.

Vše se neslo ve velmi příjemné atmosféře. Akci navštívilo 1044 platících (sklenička stála 4 eura, degustace již byla zdarma) milovníků vína. Jedinou kaňkou byla neúčast vinařů, kteří projevili zájem o prodej svatomartinských vín na místě. Z původně přihlášených pěti nakonec dorazily pouze dvě firmy; odměnou za to jim bylo to, že všechno víno, které do Bratislavy dovezli, na místě prodali. (vo)

inzerceª

Zprávy / Inzerce / Vinařská technologie

Co byste měli vědět o koncových mikrofiltračních elementech A proč po 15 letech zkušeností s několika značkami nabízíme již pouze Domnick Hunter?

Rentabilita na prvním místě

Nepřekonatelná životnost

Prioritou DH není dodávat nejlevnější filtrační elementy, ale takové, které jsou pro zákazníka rentabilní a maximálně spolehlivé.

Elementy vyvinuté speciálně pro víno. Dlouhý filtrační cyklus zaručuje vysoká odolnost vůči proteinům, které mají tendenci ucpávat póry membrány.

Od konkurentů se liší tím, že nenabízí jeden univerzální typ elementu pro všechny odvětví, ale vyvinul speciální produkty přímo pro víno.

Membrána elementu je vyrobena z polyethersulfonu. Tento materiál má vysokou chemickou odolnost, proto vydrží mnoho sterilizačních a regeneračních cyklů.

DH je jedna z mála obchodních firem, která filtrační elementy pouze neprodává, ale je výrobcem s vlastním vývojovým centrem a výrobními továrnami.

Široká chemická kompatibilita s běžně používanými sanitačními prostředky. Při dodržování doporučených sanitačních postupů jsou tyto elementy prakticky nezničitelné.

Maximální spolehlivost

Kapacitní výkon membrány DH navyšuje několik předfiltračních přepážek, které zachycují hrubší nečistoty a tím chrání membránu před ucpáváním.

Na rozdíl od některých jiných filtračních materiálů je membrána je k vínu naprosto šetrná a nijak neovlivňuje jeho charakteristiku.

Výborná regenerovatelnost

Každý element DH je před opuštěním továrny podroben několika kontrolním testům. Každá membrána je testována zda splňuje parametry pro danou aplikaci, včetně testu integrity.

Díky silné pevnostní podpoře membrány je možný její zpětný proplach, který zvyšuje účinnost regeneračního procesu(cyklu) a tím přispívá k delší životnosti elementu.

Membrána je z obou stran chráněna pevnostními podpůrnými vrstvami tak, aby odolala vysokým náporům tlaku a tlakovým nárazům (čerpadlo, plnička, uzavírání armatur).

S možností zpětného proplachu dokážete po filtraci z elementu vypláchnout i nerozpustné kalové částice, které byste ve směru filtrace z elementu nikdy neodstranili.

Bílek Filtry je výhradním dodavatelem filtračních elementů DH do českého a slovenského vinařství

Filtrační elementy DH si můžete zakoupit v sídle firmy Bílek Filtry nebo objednat telefonicky +420 518 372 134

34

Vinařský obzor (1/2011)

Vinařská technologie

Patrik Burg Pavel Zemánek Ústav zahradnické techniky, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

Čerpadla využívaná ve vinařství – IV. díl Poslední, čtvrtý díl příspěvku věnovaný problematice čerpadel využívaných ve vinařství popisuje konstrukční řešení odstředivých čerpadel. V porovnání s objemovými čerpadly představují odstředivá čerpadla samostatnou a konstrukčně odlišnou skupinu. Tato čerpadla dnes patří ke standardnímu vybavení malých i velkých vinařských provozů a jsou určena především k dopravě moštu nebo vína. Díky vyrovnanému průběhu dodávky bez pulzačních rázů jsou velmi často využívána také při filtraci.

nověji z nerezové oceli a nemají sací a výtlačné ventily. Nevytváří proto příliš vysoký pracovní tlak. Z těchto důvodů se odstředivá čerpadla pro vyšší tlaky konstruují jako vícestupňová se dvěma až čtyřmi rotory. Obecně dosahují tato čerpadla tlaku 0,2–0,6 MPa. V praxi jsou využívány různé konstrukční varianty odstředivých čerpadel, které vycházejí především z požadavku na dopravované množství.

První variantu představují čerpadla určená pro vysoké dodávky, u kterých je dopravovaná kapalina přiváděna k rotoru

přes sací otvor ve směru osy rotace (obr. 1).

Kapalina je usměrňována po obvodu pracovní komory do tzv. spirální skříně spojené s výtlačným potrubím. Lopatky jsou spirální nebo obloukové umístněné na jednom kotouči mezi dvojicí kotoučů (obr. 2).

Druhou variantu (obr. 3) představují čerpadla pro menší dodávaná množství, u kterých se z důvodů jednodušší konstrukce užívají lopatková kola s přímými lopatkami (někdy spojenými po obvodu tenkým páskem). Kapalina je zde přiváděna přes sací komoru do pracovního prostoru, po urychlení odchází přes výtlačnou komoru (obr. 4).

Po obvodu mohou mít části pracovní komory vyprofilovaný kanálek, který kopíruje tvar pracovní komory. Začíná u její vstupní části a končí u části výstupní. Hloubka kanálku je proměnlivá a v místech zúžení vzniká při pohybu lopatek podtlak potřebný k nasátí kapaliny.

Třetí variantu představují čerpadla, jejichž rotor je v pracovní části umístněn ex-

Foto prospekt výrobce

Foto P. Burg

Odstředivá čerpadla jsou konstrukčně jednoduchá a umožňují dopravovat velké objemy kapaliny. Principem jejich činnosti je urychlení kapaliny lopatkami rotoru umístněného v pracovní komoře. Počet otáček rotoru se běžně pohybuje v rozmezí 1 400–2 800 za minutu. V důsledku vysokých otáček rotoru s lopatkami je kapalina urychlována a odstředivou silou tlačena na obvod pracovní komory. Získává tak potřebnou kinetickou energii, která se na výstupní části pracovní komory mění v energii tlakovou. Tělesa těchto čerpadel jsou vyráběna nejčastěji z mosazi nebo bronzu,

1 Schéma činnosti odstředivého čerpadla pro větší dodávaná množství

2 Konstrukce čerpadla se spirálními lopatkami

Foto P. Burg

Vinařská technologie / Zprávy

Vinařský obzor (1/2011) 35

Den otevřených dveří v UNIMARCO Zlín

3 Schéma činnosti odstředivého čerpadla s přímými lopatkami

Foto prospekt výrobce

centricky. Kapalina je obdobně jako u předcházející varianty přiváděna přes sací otvor v radiálním směru a vytlačována přes výstupní otvor umístněný na obvodové stěně pracovní komory.

Větší odstředivá čerpadla nemají samonasávací schopnost. Před spuštěním čerpadla proto musí nejprve dojít k zaplnění přívodního potrubí a pracovní komory.

Odstředivá čerpadla pro menší objemy dodávky jsou zpravidla konstrukčně uzpůsobena jako samonasávací. Rotory s lopatkami vyžadují poměrně velkou čistotu dopravované kapaliny bez příměsí kalových částic nebo částic čiřicích látek (bentonit, křemelina apod.). V opačném případě dochází k rychlému mechanickému opotřebení lopatek, které je spojeno se snížením výkonnosti čerpadla a se ztrátou samonasávací schopnosti.

U některých odstředivých čerpadel se provádí regulace výkonnosti, tj. množství (i tlaku) přečerpávané kapaliny, pomocí tzv. bypassu (obtoku s ventilem), který po-

4 Moderní odstředivé čerpadlo pro malovinaře

nechává část kapaliny v pracovní komoře.

Systém umožňuje např. postupné zvyšování tlaku při filtraci. Dochází zde však k nežádoucímu tříštění, příp. okysličování přečerpávané kapaliny.

Odstředivá čerpadla jsou provozně vysoce spolehlivá, standardně poháněná pomocí elektromotorů o výkonu 0,3–3,5 kW. Mají reverzní chod a jsou málo citlivá k chodu naprázdno. Výkonnost se pohybuje od 300 do 30 000 l.h-1 (5–500 l.min-1). U vysoce výkonných typů těchto čerpadel může výkonnost dosahovat 65 000–100 000 l.h-1.

Různé typy čerpadel jsou v současné době dostupné i pro malovinaře, u nás jsou nejznámější čerpadla italské provenience. Pořizovací ceny dosahují v závislosti na konstrukci a konkrétním typu 3 000 až 40 000 Kč.

Ve všech dílech seriálu věnovaných čerpadlům využívaným ve vinařských provozech byly postupně představeny jejich různé konstrukční varianty. Při úvahách o výběru konkrétního typu čerpadla proto musí každý uživatel zvážit účel a rozsah využití čerpadla s ohledem na množství a charakter dopravovaného produktu. Vedle výkonnosti čerpadel pak sehrává významnou roli především pracovní tlak, který může zásadním způsobem ovlivnit výšku, do níž je víno dopravováno. Volbu čerpadla ovlivní vedle samotného transportu také jeho využití i při dalších pracovních operacích, jako je například filtrace. Čerpadla jsou neodmyslitelnou součástí výbavy každého vinařského provozu. Jejich využití je celoroční, a zasluhují proto patřičnou pozornost nejen při výběru, ale i při provozu a údržbě.

Ve dnech 31. 11. a 1. 12. 2010 uspořádala našim čtenářům jistě dobře známá společnost UNIMARCO Zlín Dny otevřených dveří. Během těchto dní měli možnost jak stávající, tak i potenciální zákazníci firmy osobně navštívit prodejce a konzultovat své dotazy ohledně již užívaných anebo uvažovaných strojů. „Pro vinaře jsme zde představovali kompletní technologii značky GAI jak v poloautomatickém provedení, tak i v plnoautomatickém. Návštěvníci mohli zhlédnout plnicí triblok plus vystřikovačku a myčku archivních lahví. Pro menší vinaře jsme tu měli poloautomatické stroje – etiketovačku, ruční zavalovací hlavy na cínové a polycakové záklopky plus poloautomatický stroj na sektové láhve – záklopky. Z nového sortimentu zemědělské techniky jsme zde představili novinky francouzského výrobce Agrisem, jehož půduzpracující stroje na našem trhu zastupujeme.

Pro vinohradníky zde byl z řady strojů například zajímavým diskový podmítač. Co se týče ostatního sortimentu vinohradnických strojů, asi nejvíce byly konzultovány dotazy okolo viničních traktorů Antonio Carraro, s jejichž importérem, společností Pekass, dlouhodobě spolupracujeme, zejména v oblasti kontaktů mezi vinohradníky na jižní Moravě,“ sdělil Vinařskému obzoru p. Synek, prodejce-specialista. Jak dále uvedl, největší zájem mezi návštěvníky z řad vinařů byl o plnicí linky a etiketovačky GAI v podobě tribloku (tzn. vystřikování, plnění a uzavírání) a také o technologii pro alkorkový (šroubový) uzávěr. „V sortimentu od značky GAI máme vlastně řešení pro všechny typy uzávěrů – od klasického přírodního korku přes plastový, šroubovací, korunku až k takové extravaganci, jakou je skleněný uzávěr,“ prozradil Synek.

Společnost GAI se zabývá vývojem a výrobou plnicích linek na víno již od roku 1946. Jako první vyvinula monoblok – zakomponovala plnění a uzavírání do jednoho stroje. Standardem je nerezové provedení z kvalitní ušlechtilé oceli při uplatnění nejpřísnějších požadavků na sanitaci a hygienu. Více než 90 % komponentů je vyráběno přímo společností GAI na 27 000 m2 výrobní plochy za použití vyspělé technologie, což garantuje nejvyšší kvalitu. Díky této vlastní výrobě společnost GAI zaručuje rychlé dodávky náhradních dílů. Dodávané etiketovací, mycí a sušicí stroje jsou k dispozici s volbou výkonů od 400 do 12 000 lahví/hod. Je zde též možnost sestavení strojů podle požadavků zákazníka se stanicemi mytí naplněných lahví, sušení, podávání a nasazování záklopek, etiketování lahví a obalů s plynulou elektronickou regulací výkonu nebo také např. aplikace etiket s přesností ±1 mm.

Stroje jsou samozřejmě dodávány v celonerezovém provedení s bezpečnostním zakrytováním. (vo)

36

Vinařský obzor (1/2011)

Vinařská technologie

Seminář o mikrobiologické filtraci vín Dnes v naší vinařské praxi se mikrofiltrace stala téměř samozřejmostí. Na tom, aby ji vinaři mohli provozovat úspěšně, má svoji zásluhu i společnost Bílek Filtry, s. r. o., přední dodavatel filtračních technologií pro vinaře. Její informační a poradenský servis je neustále živý. Příkladem toho je odborný seminář na téma mikrobiologická filtrace a stabilizace vín, který bude uspořádán 16. února v OD v Dolních Bojanovicích. Hlavním partnerem je dodavatel filtračních elementů PARKER DH, mediálními partnery akce jsou Vinařský obzor a Rádio Dyje.

Seminář o mikrofiltraci je určen široké vinařské obci. Hodnotné informace, které organizátoři pro účastníky připravili, budou k dispozici ve srozumitelné formě jak pro vinaře-amatéry, tak pro technologické pracovníky vinařských firem. Přítomní se dozví více o účelu mikrobiologické filtrace – jaký je její přínos, jak funguje, jak pomáhá při zušlechťování vína.

Zkušenosti a podklady, které účastníci získají, budou prezentovány specialisty z oboru filtrace a stabilizace vína – své názory zde budou prezentovat jak zástupci společnosti Bílek filtry, tak odborníci výrobce filtračních elementů Parker DH z Velké Británie (simultánní překlad) a také akademici z Mendelovy univerzity. Účastníci: – se dozvědí praktické rady a postupy pro účinnou, šetrnou a dostatečně výkonnou mikrofiltraci, – se dozví, které mikroorganismy jsou předmětem membránové filtrace, – vyslechnou si a uvidí, jak se dá jednoduše stanovit připravenost vína před samotnou mikrofiltrací i co je její překážkou, – zhlédnou praktickou ukázku prověření spolehlivosti (neporušenosti) membránového filtru před spuštěním filtrace, která má být stoprocentně účinná, – se naučí nahlížet na mikrofiltraci v důležitých souvislostech s ostatními praktickými kroky při zpracování vína, – se dozví, jak se chovají a jaký mají význam při filtraci vína obsažené látky, jako jsou koloidy, proteiny, polyfenoly, a také co se děje s charakteristikou a výrazem vína, – zhlédnou expozici moderních mikrofiltračních zařízení a příslušenství.

Termín semináře je 16. 2. 2011 od 9.00 do 16.00 hod. Místo konání – sál Obecního domu v Dolních Bojanoviccích. Prezence návštěvníků proběhne od 8.00 do 8.45 hod. Pořadatelé prosí o dochvilnost! Po ukončení přednáškové části bude časový prostor pro případné dotazy vinařů na související problematiku a obchodní jednání. Podrobné informace k semináři a zejména pokyny k přihlášení naleznou zájemci na www.filtrace.com.

Podrobnější program přednášky:

Cena semináře je 350 Kč (vstupné pro vícečlenné skupiny jednotlivých firem je zvýhodněno). V ceně přihlášky je zahrnuto i občerstvení a oběd. Na konci semináře proběhne též slosování o hodnotné ceny. Během akce bude možnost uplatnit 15% slevu na filtrační elementy Domnick Hunter.

Nad tematický rámec koncové mikrofiltrace bude představena novinka – typová řada membránových crossflow filtrů.

Přihlášku na seminář naleznete na webu filtrace.com do 31. ledna.

1.

Obecná prezentace problematiky mikrobiologie ve vinařství

2.

Představení předfiltrů a koncových membrán DH (materiály a postupy)

3.

Koncová filtrace, membrány (materiály a postupy)

4.

Filtrace vody, vzduchu, páry, dusíku a CO2

5.

Podpůrné procesy filtrace: A) sanitační procesy – význam sanitace ve smyslu spolehlivosti a ekonomiky filtračních elementů B) test integrity – praktická ukázka C) index filtrovatelnosti – praktická ukázka zařízení

6.

Koloidy vína, kvasinky a bakterie, podíl polyfenolů na kvalitě filtrace a vína

7.

Z účastníků na konci semináře vylosujeme výherce hodnotných výrobků

Portrét

Vinařský obzor (1/2011) 37

Viněty s logem zajíce

Foto archiv autora

Mrazivý vítr sráží teplotu víc, než se zdá a na severozápadním okraji obce Zaječí se uprostřed vinic schovává i komplex nízkých budov společnosti Vinařství Zaječí, s. r. o. Z jedné strany lány vinohradů, táhnoucích se na vrcholky okolních svahů, z druhé strany budované terénní úpravy (ano, i během prosincových mrazů) před novou a moderní prosklenou přístavbou vinařství. Asi 20 km odtud se nad Novomlýnskými nádržemi k nebi zdvihají Pavlovské vrchy – v létě nebo během barevného podzimu musí odsud být krásný výhled…

Václav Osička

tou automatické plnící linky až 5 tisíc láhví za hodinu vyrobí celkem 13 pracovníků Vinařství zhruba 3,5 až 4 milióny lahví vín ročně. Lahvuje se zde pouze do skla a to korkovými nebo šroubovacími uzávěry. Etikety linka zvládne tzv. mokré, nebo i samolepící. Pro případné zájemce o soukromou řadu vín uvádím, že minimální únosná série pro jedno spuštění plnění je alespoň 2 tisíce láhví.

Okamžitá kapacita nerezových tanků ve Vinařství je celých 1,5 milionu litrů, přičemž jednotlivé tanky mají objem od 2 tisíc po 26 tisíc litrů. Opravdu – ty největší se zvedají k obloze za plnírnou hned vedle prostoru pro příjem a zpracování hroznů. Tady zaznamenávám 3 pneumatické lisy, pan

Jan Chalupa Foto archiv autora

Vinařství je v Zaječí v rozvoji Vinařství Zaječí, s. r. o., je dceřinnou společností akciové společnosti Soare sekt, která ji plně vlastní. Obě firmy mají sídlo na společné adrese zde v Zaječí, přičemž Soare sekt a.s. je společností obchodní, kdežto Vinařství Zaječí s.r.o. je subjektem výrobním. Měl jsem domluvenu schůzku s ředitelem vinařství a současně členem představentsva Soare sektu, panem Ing. Václavem Osičkou.

Mimochodem toto příjmení je v kraji poměrně známé a v některých obcích i docela rozšířené. Jméno „Osička“ je pamětníkům známo např. jako jméno majitele prvorepublikového vinařství v Lanžhotě a jeden z Osičků se také velmi úspěšně věnoval vinařství v Austrálii.

Kdo je vlastně Ing. Vašek Osička? Vysoký, sympatický „něco–třicátník“, rodák z nedalekého Moravského Žižkova vystudoval lednickou ZF MZLU , poté pracoval 3 roky ve výrobě sektů, několik let pak netypicky v bankovním sektoru a posledních 5 let působí jako technolog a ředitel výroby vín pro Soare sekt, resp. Vinařství Zaječí. Ale to už vcházím do velmi moderního komplexu prosklených kanceláří, kde zrovna září předvánoční výzdoba. Tato nová přístavba byla vybudována v roce 2010 poté, co se mateřská společnost Soare sekt přesunula sem do obce Zaječí. V sezóně 2011 už budou moci turisté a návštěvníci využívat i výhod budované vinotéky s posezením.

Vinařství Zaječí nakupuje hrozny od osvědčených dodavatelů z regionu. Kapaci-

Osička taky upozorňuje na vakuový filtr pro zpracování kalů, který jim ve výrobě hodně pomáhá. Míjíme také dřevěné sudy s kapacitou 1800 litrů, nebo ty menší, pro výrobu vín metodou barrique. Plná polovina nerezových tanků je programově vybavena technologií řízeného kvašení. Od příjmu hroznů po jejich zpracování se zde používají moderní stroje i postupy.

Naprostou většinu vyrobených vín (cca 98%) koupí mateřská Soare sekt a.s., zbytek tvoří drobný prodej na místě. Na trhu se můžeme setkat s víny řady Zaječí Vrch, řady Exclusive a řady Collection Moravia. A vida – během rozhovoru přišla poštou zlatá medaile a diplom z XV.výstavy vín Muvina Prešov 2010 a to pro Mucha sekt Chardonnay brut (od Soare sekt a.s.). Opravdu, různých ocenění, medailí a diplomů má pan Osička ve společenské místnosti vinárny s krbem desítky. Mimochodem, pod touto vinárnou se budují prostory pro ležení a zrání nalahvovaných vín a také kóje pro zákazníky.

Návštěvník zaznamená taky něco, co nejde vidět, ale spíše cítit. Nemám teď na mysli všudepřítomnou vůni vína, ale to, že v celém objektu pracuje poměrně mladý tým, který se zdá být stmelený a tedy perspektivní. Mimo protokol se dozvídám i o několika zajímavých nápadech pro blízkou budoucnost, ale na ně ještě přijde čas. Pan Osička hovoří o své práci klidně a s přehledem, takže si myslím, že svému dojmu schopného týmu mohu věřit.

Václav Osička u násypné vany moderní příjmové linky

Vinařský obzor (1/2011)

Ještě jednou vinaři k ročníku 2010: Karel Hejduk, výrobní ředitel, VINIUM, a. s.

Nepředpokládám, že k tématu nesu nějaké nové informace k tomu, co už ve VO zaznělo. Obecné charakteristiky jsou asi jasné – co se týče bílých vín, zatím dominují vyšší kyseliny. Hrozny nebyly zcela na 100% zdravé, což není pro nás, jako pro společnost, která je závislá na nákupech, úplně nejlepší, i z důvodu ne zcela dostatečné kontroly během sezóny. A ani vyzrálost hroznů nebyla ideální, k dobré fyziologické vyzrálosti ještě něco chybělo. Nicméně až překvapivě jsou zajímavá vůně mladých vín. V průměru se tedy domnívám, že jde o poměrně slušná vína. U červených vín obecně zaznamenávám takový diskrétnější výraz – týká se to zejména barvy a struktury, ale chce to čas a odpovídající péči.

Výnosy byly menší a setkali jsme se také letos se zcela mylnými odhady sklizně i během sezóny nebo těsně před vinobraním, což nám v několika případech docela zkomplikovalo situaci. Pokud počítáte s nějakým množstvím, které je ještě nižší než je obvyklé a nakonec vám přivezou asi třetinu toho co byl odhad, je to značná komplikace.

A to byly kvalifikované odhady techniků, vinohradníků, kteří jsou ve vinicích denně, mají situaci zmapovanou. Situace nám z hlediska potřeby nakoupit určité množství suroviny o určité jakosti příliš nepřála a to i přesto, že jsme nastavili jak výkupní ceny tak i splatnosti poměrně velkoryse.

Foto archiv autora

Petr Koráb, Vinařství Koráb, Boleradice Ročník 2010 znamenal pro nás, tak jako pro mnoho vinařů, skutečnou „vinařskou maturitu“.

Celý vinařský rok byl ve vinohradech velmi „živelný“ a matka příroda se rozhodla po několika „lehkých letech“ ukázat nám svoji sílu. Už od květu následovala jedna vlna tlaku chorob révy za druhou a měli jsme opravdu co dělat, abychom hrozny alespoň s části ochránili. Zejména ve vinohradech obhospodařovaných zkušebně biodynamicky to bylo letos velmi náročné.

Pokud jde o množství hroznů, sklizeň byla asi o 40% nižší oproti předcházejícím ročníkům. Co do kvality bych ročník 2010 hodnotil jako lehce nadprůměrný. Vína mají sice poněkud vyšší obsah kyselin, ale aromatický projev je výraznější než v minulých letech. Bude hodně záležet na umu a správných rozhodnutích každého vinaře.

Dá se předpokládat, že spontánně kvašená vína ročníku 2010 budou velmi vhodná k uložení do archivu. (podle veltlin.cz)

Mnohde na keřích ještě v prosinci visela zaschlá plodenství plísněmi zničené úrody, tak jak je patrné ze snímku pořízeného v Kutné Hoře.

Portrét / Zprávy

Od vinět a internetu do provozu Pro bedlivé čtenáře není jméno Petra Šimečka okolo vína rozhodně neznámé. Před pár lety vedl na stránkách našeho časopisu více než roční seriál o vinětách, nyní nově působí ve funkci managera pro export a PR ve vinařské společnosti Vinařství Zaječí, s. r. o. Pan Šimeček má dlouholeté zkušenosti z mezinárodního obchodu a vínem je už též pěknou řádku let pokřtěný, dá se proto předpokládat, že firmě bude přínosem.

Foto R. Stávek

38

Petr Šimeček

Pane Šimečku, ve Vinařství Zaječí se poměrně čerstvě věnujete obchodu a propagaci. Ve vinařských kruzích jste znám jako expert přes viněty a jejich sběratel, Vaše sbírka patří mezi největší v Evropě.

Jste jedním ze zakladatelů nezávislého vinařského informativního serveru www. ovine.cz. V čem myslíte, že bude spočívat Váš přínos pro vinařství v Zaječí?

Především chci být k užitku. To znamená, že pokud stanovíme na začátku nulu, aby po nějakém období bylo číslo větší než nula.

Moje práce nebude tedy jen propagace, tedy reklama a PR, ale i zahraniční export, tedy obchod. Věc, kterou bych chtěl změnit, je ta, že firma by se měla zaměřit kromě jinak docela anonymních dodávek desetitisíců lahví pro supermarkety také na přímou komunikaci se spotřebitelem. Chci využít možnosti užšího kontaktu s menšími odběrateli i přímými spotřebiteli, kde můžeme využít stávající zaječský genius loci a také bohatou vinařskou historii obce a regionu vůbec.

Skvělým příkladem v tomto je přístup Znovínu Znojmo, který se svými zákazníky umí skutečně výborně pracovat – já sám jsem spoustu let členem jejich Společnosti přátel dobrých vín, využívám slev na jejich akce, nakupuji vybrané a limitované šarže vín, která se nedostanou na běžný trh atd. Znovín tímto vším správně podporuje nejen firemní image, ale i obecnou kulturu vína. Ale v tomto rád udělal zde v Zaječí kus práce.

Domnívám se, že Vinařství Zaječí má na takový krok dost síly. Jde o nalezení typu výrobku pro takovou práci a vůli ze strany ve-

dení. Mám značné zkušenosti s jednání s individuálními lidmi, znám poměrně dobře situaci z pohledu spotřebitele, takže se vynasnažím, aby moje práce byla k užitku.

Vlastně i projekt portálu www.ovine.cz vznikl před téměř deseti lety jako platforma prezentace názorů zkušených spotřebitelů, jejich zkušeností a výměny informací… během dlouhých let jste také Vy po čemsi volal, aby vinaři nějak pracovali a tak nyní máte možnost se i Vy zapojit a přímo to ovlivňovat.

Ano, velmi to vítám a vložím do mé práce veškerou svoji invenci. Chci, aby za nějakou dobu bylo standardem, že spotřebitel kupující si naše víno, obdržel spolu s lahví i veškerou službu, nejenom samotný produkt, ale i informační zázemí, aby dostal možnost mít k tomu nakoupenému vínu jiný vztah, aby z něj měl radost, aby si jej více vážil.

Jistě nejde o zásadní přelom v marketinku, každopádně není zatím tolik našich podmínkách zaběhlý.

I v naší firmě máme v tomto rezervy. Práci, kterou chci pro Vinařství Zaječí dělat, se doposud ve firmě nikdo systematicky nevěnoval. Nepůjde samozřejmě o pouhé kopírování toho úspěšného, co již dělá konkurence. Mám v hlavě několik nápadů, které budeme postupně uvádět v život v průběhu roku 2011. Věřím, že i my přijdeme s něčím novým, s něčím, co tu ještě nikdo nepředvedl. Nějaké zkušenosti mám, a jak to tak znám, postupem času, až proniknu do oboru, začnou další nápady a inspirace ještě přicházet.

Léta jsem se pohyboval mezi mnoha desítkami vzdělaných a zkušených spotřebitelů a ze zkušenosti vím, že mnozí z nich mají výborné nápady, na které by člověk na tom druhém břehu neměl.

Co přesně nyní obnáší Vaše pozice ve firmě?

Ač pro firmu pracuji na živnost, tedy sám za sebe, jsem tu do konce roku v jakési zkušební fází, po níž se dohodneme, co přesně bude má práce ve firmě obnášet. Nyní se seznamuji s dosavadní obchodní strategií, dotahuji do konce reklamní kampaně, člán-

vinařských zemích, jako je Itálie nebo Francie, tam by byl úspěch už jen přesvědčit zákazníka ochutnat vína z vinařsky méně známé země.

Pověděli jsme si něco o marketingu stávajícím i zamýšleném u vás ve firmě. Podíváme-li se na společný vinařský marketing podporovaný a realizovaný Vinařským fondem a Národním vinařským centrem, jak jej vnímáte u vás ve firmě?

Ve firmě nyní působím tři měsíce, ale nesetkal jsem se ničím, co by mi dalo možnost toto jakkoli komentovat. Každopádně zavítáme na veletrh PROWEIN, kde chceme obhlédnout národní stánek, který je spolufinancován ze zdrojů Vinařského fondu a organizačně zajištěn Národním vinařským centrem – do budoucna uvažujme o exportu a tak bude dobré znát prostředí a případně se v některé z příštích ročníků zúčasnit i expozicí v rámci společného stánku. Obecně mám ale ke formám společného marketingu skeptický postoj.

Zapojili jste se do kampaně Svatomartinských vín?

Ano, ale jen částečně proti očekávanému – 2 ze 3 zaslaných vzorků Svatomartinských vín nebyly uznány a paradoxně to byly ty, o nichž jsme si mysleli, že projdou, ale naopak třetí vzorek uznán byl. Ani nám nebylo sděleno, jaký byl v neuznaných vzorcích zádrhel. Nemyslím, že to prospívá společné

Tam za mořem…vinic jsou v dáli Pavlovské vrchy

věci, zvláště v tak složitém ročníku, jakým byl ten loňský. Stejně i ta neuznaná vína vinař nakonec prodá, ne sice jako SM, ale jako „mladé“ či jinak nazvané. Svatomartinská tradice podle mého názoru nemá sledovat takové cíle jako je nějaké hodnocení vín, jako někde na koštu. Byl dobrý ročník – vše v pořádku, pak byl zase méně dobrý – ok, i vína jsou mírně slabší, s tím nic nenaděláme. V době, kdy jsou na našem trhu snadno dostupné podobné konkurenční produkty, např. Beaujolais, není tato „filtrace“ nevyhovujících vín – byť z neudaných důvodů – na místě. Jde to přímo proti marketinkové podpoře, která je financována z prostředků vinařů.

Děkuji za rozhovor.

Richard Stávek

Děkujeme všem zákazníkům za přízeň a spolupráci v roce 2010 a zároveň do roku 2011 přejeme pevné zdraví a mnoho pracovních i životních úspěchů Mlýnská 66/1 691 46 Ladná tel.: 519 355 295 mobil: 602 738 567

www.kovoprudik.cz

Od 1. února 2011 bude zahájen výprodej zásob nádrží s plovoucím víkem s objemy 150 až 1 000 litrů.

inzerce©

ky, tiskové zprávy, ale pomalu už oťukávám exportní možnosti. Chystáme se též rozhlédnout na březnovém veletrhu PROWEIN v Düsseldorfu, i jinde. Vlastně jsem také pomáhal dopracovat některé resty z dob minulých, které nebyly dotaženy do finále, které se nakupily i personálním nedostatkem.

Za velká prodejní potenciál považuji řadu vín, nyní zejména sektů pod značkou MUCHA, s motivy malíře Alfonse Muchy na vinětě. Vzdělaní lidé a znalci umění ať už u nás či v zahraničí mají dobré povědomí o Muchově odkazu a setkáváme se tak s velkým zájmem o výrobky této skupiny.

Pan John Mucha, vnuk Alfonse Muchy, založil před lety Nadaci Alfonse Muchy, která má po celém světě chránit mistrův odkaz a s níž spolupracujeme. Zajímavou informací je, že tato nadace je jedinou nejaponskou institucí na světě, jejímž patronem se stal člen japonské císařské rodiny, v tomto případě princezna.

Uvažujete tedy i o exportu do Asie?

Určitě. Zajímavé je, že dosavadním největším odběratelem našich vín v Asii je Vietnam, který považuji za perspektivní trh. Česká republika má totiž v této zemi stále velmi dobré jméno. Export v rámci Evropy, zejména vinařsky vyspělých zemí, není jednoduchá věc – podíváme–li se jen třeba na sousední Německo, lze identifikovat silnou loajalitu k místním vínům. Ve velkých

Vinařský obzor (1/2011) 39

Foto R. Stávek

Portrét / Inzerce

40

Vinařský obzor (1/2011)

Rozhovor

COOP Mikulov a její firemní společenská odpovědnost na jihu Moravy

Foto archiv autora

O aktivitách Jihomoravské komunitní nadace (JMKN) a její spolupráci s vinaři jsme již na stránkách Vinařského obzoru informovali. Dalším subjektem, navíc z regionálního hlediska okresů Břeclav a částečně Brno-venkov nepřehlédnutelným, je spotřební družstvo COOP Mikulov. Požádali jsme proto JUDr. Květoslavu Budínovou, místopředsedkyni družstva a vedoucí právního oddělení, o rozhovor.

Květoslava Budínová

Historie družstevnictví sahá na okrese Břeclav až do roku 1868, kdy je zaznamenána existence tzv. potravního spolku v Šitbořicích v domě pana Matěje Konečného. Největší rozvoj postupně i v okolních obcích je zaznamenán na konci 19. století, družstevní prodej potravin se postupně utlumoval, až v době 2. světové války zcela stagnoval.

Období po roce 1948 nebylo pro spotřební družstevnictví příznivé, spousta majetku byla převedena do správy státu. Vzkříšení nastává po roce 1992 a nyní je COOP Mikulov se svými 87 prodejnami největší obchodní společností regionu.

Paní doktorko, mohla byste stručně popsat zaměření vašeho družstva?

Zabýváme se především prodejem potravinářského zboží a spotřebního sor-

timentu, to znamená drobné zboží jako drogerie apod. Kromě toho máme vlastní velkoobchodní sklad a také svoji lahůdkářskou výrobu. Dá se říci, že převážná míra působení je vlastně na venkově, kde mají naši zaměstnanci přímý kontakt s občany.

V dnešní době rozvoje velkých řetězců ne všichni mají vždy možnost nebo čas se do velkých nákupních center dostat, a právě proto jsme zde my, abychom byli v osobním a blízkém kontaktu se spotřebiteli – našimi zákazníky.

Kolik zaměstnáváte lidí?

Na prodejnách máme v současné době asi 540 zaměstnanců.

Vaše spolupráce s JMKN se datuje odkdy?

Asi od roku 2008, kdy jsme se začali „oťukávat“. Tehdy nás navštívila paní ředitelka Maděřičová a uvedla snahy a záměry spolupráce. Začali jsme se zajímat o koncept společensky odpovědné firmy. Hned jsme si samozřejmě neplácli, postupně jsme se navzájem informovali, zasílali nám výroční zprávy a informovali nás o akcích a sponzorech. V roce 2009 jsme se zapojili do prvního projektu, který měl být zaměřen na zvelebení obce, místa, kde občané žijí.

O co přesně šlo?

Kolem našich prodejen je na mnoha místech velké množství prostranství, různých travnatých ploch apod. V období před rokem 1989 byla taková místa udržována většinou zaměstnanci prodejen. Dnes už taková možnost není, pracovníci se musejí věnovat především zákazníkům a ekonomice hospodaření firmy. Pozemky v okolí prodejen zůstaly buďto státní, nebo obecní, a často o ně nebylo pečováno odpovídajícím způsobem.

Pokusili jsme se tedy najít nějaký středobod tím způsobem, že jsme s finančním příspěvkem vyhlásili grantový program pro několik vytipovaných obcí a uspořádali ve spolupráci s JMKN a místními OÚ akce, které taková místa v Ladné a Tvrdonicích zvelebi-

ly. O těchto našich aktivitách spolu s JMKN jsme informovali v našem Svazu spotřebních družtev, takže lze předpokládat, že se tyto komunitní aktivity mohou rozběhnout i v dalších regionech.

Občané vás tedy znají z hlediska zákaznického. Máte nějakým způsobem rozvinutu spolupráci s firmami – podnikateli v oblasti výroby potravin?

Naším hlavním dodavatelem je naše centrální zásobování. U některých přímých dodávek ovšem naše mikulovské družstvo spolupracuje s výrobci napřímo, zejména u produktů denní spotřeby. Pokud je zde místní producent a má možnost do naší sítě nabídnout svůj výrobek, jsme otevření jednání.

V minulosti bylo běžné, že společnosti podnikající v zemědělství měly i nějakou tzv. přidruženou výrobu, která zaměstnávala pracovníky v době mimo sezónní práce. Rozložení portfolia se objevuje mezi podnikateli i nyní, kdy může nastat nejistá ekonomická situace a např. vinař není zcela existenčně závislý jen na prodeji vína. Příkladem je také v. o. s. VinařZodpovědné chování firem – Corporate Social Responsibility (CSR) Koncept, který vznikl v 80. letech v USA a později se rozšířil do všech demokratických zemí. Jeho cílem je péče o podnikatelské prostředí, ve kterém daný subjekt podniká v oblasti etické, ekologické, oblasti péče o zaměstnance atd.

Koncept CSR je dnes součástí etiky podnikání a také například součástí oficiálních doporučení Evropské komise – tedy i pro podnikatelské subjekty v České republice. Více informací o konceptu naleznete na www.blf.cz.

Koncept společensky odpovědné firmy se na český trh dostává se zpožděním a podnikatelé anii tak nevyužívají dostatečně tyto aktivity pro efektivnější prosazování svých podnikatelských možností. V některých případech je též CSR mylně považována za sponzoring či filantropii, kterými v žádném případě není. (podle www.jednota.cz)

Foto COOP

Rozhovor

Vinařský obzor (1/2011) 41

KAPESNÍ ATLAS VINAŘSTVÍ Čech – Moravy – Slovenska 2011/12

Realizace grantu JMKN a COOP v Ladné

ství Zborovský z Velkých Pavlovic, kteří si pronajali prostory nevyužitých stájí v areálu místního ZD a vrhli se na pěstování hlívy ústřičné. Zajímaly by vás i takovéto formy spolupráce?

Určitě. Pokud jsou ze strany dodavatelů splněny všechny požadavky z oblasti potravinářských předpisů, nevidím překážku pro jednání, zejména pokud se jedná o zboží, o které bude zájem.

Ve vašich prodejnách je k zakoupení i víno. Jakým způsobem jej berete k prodeji?

Zrovna víno je komodita, jež jde u nás výhradně z centrálního zásobování, takže i v naší síti se objeví vína jen od těch dodavatelů, kteří mají smlouvy s naší centrálou v Praze.

Takže zde je zatím asi prostor jen pro velkododavatele…

V podstatě ano. Problém v obchodování s vínem vyšších jakostních a zejména cenových hladin je v jejich pomalé obrátkovosti, vhodných skladovacích podmínkách a také reálných cenách pro naše zákazníky. Pokud je tu ale někdo místní a oslovuje nás se

svou nabídkou, dáváme reference na centrálu a je zde možnost jednání.

V dnešní době se rozvíjí vinařská turistika. Zákazníci jezdí víno nakupovat do regionů, kde vzniká. Ne každý výrobce má ale otevřeno pro maloobchodní nákup každý den nebo po celou denní dobu. Možná, že by tu byl prostor pro využití i vašich prodejních ploch pro propagaci…

Například u zboží denní spotřeby s krátkou dobou trvanlivosti je u nás taková praxe, že dodavatel rozváží své zboží po našich prodejnách přímo. Funguje to tak například u čerstvé zeleniny, uzenin nebo pekařských výrobků. Problém je v tom, že pro některé dodavatele je taková zavážka do celé sítě družstva logisticky nerealizovatelná.

Naši spolupráci s JMKN musím velmi pochválit – jsme jako sponzoři zváni i na další akce, např. pravidelně na aukce vín darovaných jihomoravskými vinaři apod.

Děkuji za rozhovor.

Nový ročník právě přichází na trh: nová doporučená vína, nově zařazená vinařství, aktualizované kontakty a kompletní ověřené informace o prodeji a službách.

Nové vydání kompaktního praktického průvodce na cesty za vinaři, při nákupech vína a současně pracovní pomůcky pro sommeliery a degustátory. Nejobsažnější publikace na trhu z hlediska zastoupených firem a vinařů.

Knížka kapesního formátu zahrnuje aktuální a kompletní informace o několika stovkách výrobců vína v Čechách, na Moravě a na Slovensku. Publikace je zároveň koncipována jako degustační deník – u každého vinařství je místo na vlastní poznámky k ochutnaným vínům.

Firmy jsou setříděny podle oblastí a v nich abecedně podle obcí. Každému vinařství je v jednotném grafickém zpracování věnována jedna strana, která obsahuje přehledné kontaktní údaje, srovnávací informace o objemu produkce, prodeji, cenách a věcně pojaté informace o historii, současnosti a zajímavostech jednotlivých firem.

Veškeré informace uvedené v publikaci jsou osobně ověřeny. Vzhledem k několikaleté historii vydávání „Kapesního atlasu…“ publikace umožňuje odborné veřejnosti porovnávat a sledovat přehledným způsobem vývoj jednotlivých vinařských firem – například úspěšné ročníky, úspěšné odrůdy, růst či pokles ploch vinohradů, růst či pokles výroby, změny cen vín, technologické inovace a další důležité parametry.

Spodní polovinu každého profilu doplňuje degustační tabulka určená pro zapisování vlastního hodnocení degustovaných vín a vinařství. „Kapesní atlas…“ je jedinou pravidelně vycházející knížkou na trhu zahrnující širokou škálu vinařství od velkých podniků až po malé rodinné sklípky Čech, Moravy a Slovenska. Poslouží jako spolehlivý společník pro milovníky vína na cestách za vínem (ať už vedou přímo do jednotlivých vinařských regionů, nebo do vinoték) a pro profesionály z oblasti gastronomie a obchodu s vínem. Česká část je v češtině, slovenská ve slovenštině.

Vydavatel: DonauMedia, s. r. o.

Počet stran: cca 420 Formát: 100 × 195 mm Cena v ČR: 319 Kč/12,99 eur Objednávky pro ČR a SR e-mailem: newsletter@newsletter.cz

(vo)

VINITORIUM HISTORICUM (Vilém Kraus) Autor pro svou zatím poslední monografii jistě prostudoval ohromné množství historických pramenů a cizojazyčné literatury. VINITORIUM HISTORICUM je mezi česky psanými vinařskými knihami unikátním počinem, mapujícím vývoj vinařství od samých historických starověkých počátků přes středověk až do současnosti. Profesor Kraus se podrobněji zaměřuje na jednotlivé osobnosti, které v historii nejvíce ovlivňovaly směřování vinařství.

Z pohledu bezesporu jedné z nich, autor v poslední části knihy shrnuje to, čeho byl aktivně účasten v Čechách a zejména na Moravě ve druhé polovině 20. století.

Jde o knihu, která by měla být v knihovně každého, kdo chce porozumět vinařské současnosti – tu můžeme plně vstřebat až s poznáním minulosti.

352 Kč (včetně DPH)

»

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

»

Více informací www.vinarskypruvodce.com

inzerce©

HLEDÁME UBYTOVACÍ OBJEKTY (CHATY, CHALUPY, APARTMÁNY S VINNÝM SKLÍPKEM) za úþelem krátkodobého pronájmu pro zahr. i tuz. klienty www.ddstour.cz 800 101 127

inzerce©

inzerce©

CHATY a CHALUPY V ÿR a SR Cestovní agentura DDS TOUR, Josefská 425/25, 602 00 Brno

INZERCE TÉTO PLOCHY stojí 2 900 Kč.

Při opakování poskytujeme zajímavé slevy.

Tel.: 519 348 980 E-mail: info@vinarskyobzor.cz

Zprávy

Vinařský obzor (1/2011)

43

Zprávy

Foto archiv autora

Mistrovství Evropy sommelierů Na samém sklonku roku 2010 se ve Francii konalo oficiální Mistrovství Evropy sommelierů. Pro mezinárodní sommelierskou scénu to byla v roce 2010 již druhá významná událost. Na začátku roku se v prosluněném Chile konalo mistrovství světa, kde se sešli všechny významné světové sommelierské osobnosti.

Závěr sezóny pak sommelierská elita Evropy uzavřela v mrazivém Štrasburku v samém srdci francouzské oblasti Alsace.

Vítěz Paolo Basso

Na 12. ročníku se sešlo 35 kandidátů z evropských zemí včetně Turecka. Po náročném písemném testu, degustaci, praktickém snoubení vína a pokrmů a servisu vína se do užšího semifinále probojovalo 10 kandidátů z Rakouska, Francie, Itálie, Norska, Rumunska, Velké Británie, Švédska a Švýcarska.

Po dalším, náročném vědomostním testu postoupili do velkého veřejného finále tři nejlepší – Paolo Basso, Švýcarsko, David Biraud, Francie, a mladý, sympatický Ital Matteo Ghiringhelli.

Paolo Basso i David Biraud nejsou rozhodně žádnými nováčky na mezinárodní scéně, vždyť na mistrovství světa skončil Paolo druhý a David třetí – vyhrál skvělý Gerard Basset. I přesto jsme viděli fenomenální prezentaci a zvlášť Paolo předvedl svůj životní výkon, který ho zaslouženě vynesl na první místo. David obsadil druhé místo a na třetím místě skončil Matteo, který si však zaslouží titul „Mr. Sympatie“ za své perfektní a přirozené vystoupení, na kterém bylo znát lektorské vedení Enrica Bernarda – vítěze Mistrovství světa 2004. České barvy hájil Jakub Král – několikanásobný vítěz sommelierských soutěží a vítěz Sommelierské ligy Asociace sommelierů ČR roku 2009 a 2008.

Ivo Dvořák

SZPI loni kontrolovala burčáky Podle tiskové zprávy na www.szpi.cz ze dne 7. 1. ukončila Inspekce v listopadu 2010 každoroční kontroly jakosti burčáků a částečně zkvašených hroznových moštů u jejich prodejců. Ani poslední výsledky nevybočují z toho, co je u této komodity zjištěno každý rok, a sice ten fakt, že se najdou takoví vychytralci, kteří s produktem manipulují falšováním. Kontrolováni byli prodejci, ovšem zjišťování u těch, kde vzorky kontrolám nevyhověly, proběhne i u dodavatelů a výrobců. Z celkem 47 odebraných vzorků nevyhovělo neuvěřitelných 20, což je přibližně 43 %. A to není žádný radostný výsledek, už vůbec nezavdává důvod k optimismu, zvláště po letech, kdy byla naděje na pokles až vymizení těchto nešvarů, po letech udělování pokut (z celkového množství šlo o 15 vzorků částečně zkvašeného hroznového moštu – nevyhověly 4 vzorky – a o 32 vzorků burčáku – nevyhovělo 16 vzorků). Mezi důvody nevyhovění se objevovalo přidání vody (5 případů, v rozmezí 30–80 %), přítomnost syntetických barviv (1 případ), etanol pocházel z přidaného cukru (3 případy, limit je 2 %), geografický původ – hrozny nebyly z ČR (v celkem 5 případech). „S prodejci nevyhovujících burčáků či částečně zkvašených hroznových moštů budou zahájena správní řízení kvůli klamání spotřebitele, a to s uložením pokuty,“ uvádí tisková zpráva SZPI. (vo)

Prague Wine Week i letos otevře: 24.–30. 1. 2011 Na Galadegustaci, která se pořádá jako hlavní středobod snad již tradičního vinař-

ského týdne v Praze a jež se odehraje v pondělí 24. ledna od 14 do 20 hodin v hotelu Crowne Plaza, se představí více než 100 moravských i zahraničních vinařství s třemi stovkami vín z celého světa. Kromě moravských vinařů osobně přijede i řada zahraničních vinařů, kteří získali medaile v Prague Wine Trophy. Vstupenky v ceně 1 000 Kč jsou v prodeji v síti Ticketpro, i jako e-ticket. Novinkou letošního ročníku Prague Wine Week jsou tandemy – spojení vinařství s restauracemi, vinnými bary a vinotékami, které budou po celý týden od 24. do 30. ledna nabízet menu s víny nebo degustace vín za jednotnou cenu. Tříchodové menu v restauraci + tři sklenky vína za 450 Kč, degustace pěti vín s tapas ve vinném baru za 250 Kč a degustace pěti vín ve vinotéce za 150 Kč. Několik příkladů tandemů: Vinselekt Michlovský (nejlepší vinařství Prague Wine Trophy 2010) + Restaurace Chagalls, Kozí 5, Praha 1; Vinselekt Michlovský + Dům vína U Závoje, Havelská 25, Praha 1; PROQIN + Restaurace Fama Grand, Vladislavova 17, Praha 1; Víno Škrobák + Café Lounge, Plaská 8, Praha 5, Újezd/Malá Strana; Ludwig Wines/Vinné sklepy Roztoky + Restaurant Palác Kinských, Týnská ulička 3, Praha 1; Arte Vini + Vinný bar Grand Cru, Lodecká 4, Praha 1; Francis Ford Coppola, Kalifornie + Restaurace RED Pif, Betlémská 9, Praha 1; J. Hauller & Fils, Alsasko + Restaurant Bar Bílkova 13, Praha 1; J. Cattin, Alsasko + Family Hotel Okoř, Okoř 23, Praha-západ. (rs) »

Bližší informace získáte na www.praguewine.cz

Vinohradnické stavby na Moravě Autorky: Jitka Matuzsková, Věra Kovářů, 2004 Publikace atraktivním způsobem seznamuje čtenáře nejen se zajímavými lidovými stavbami, které se jakýmkoli způsobem váží k pěstování hroznů a výrobě vína. Její autorky, obě etnografky, se lidovému stavitelství věnují profesionálně již několik desítek let a poutavě přibližují čtenáři atmosféru vinařských oblastí na jižní Moravě, zvyky a obyčeje, minulost i současnost výroby vína u nás, stav vinařských památek a jejich ochranu a údržbu. Kromě více než 600 fotografiíí obsahuje publikace i mapky a informace o jihomoravských vinařských stezkách a poster s mapou vinařských stezek.

618 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

44

Vinařský obzor (1/2011)

Vinařské aktivity

Francouzská návštěva na Moravě

Jelikož nás všechny sdružuje mezinárodní organizace novinářů F.I.J.E.V. (Fédération Internationale des Journalistes et Écrivains de Vins et Spiritueux – www.fijev.com) a s Mathildou se známe již od roku 1999 z hodnotící komise vinařské soutěže Concours Mondial de Bruxelles, bylo samozřejmostí, že jsme jí u nás chtěli připravit pestrý program.

Z nádraží v Břeclavi, kam Mathilde přicestovala vlakem z Budapešti (bydlí totiž na severovýchodě Maďarska v obci Olaszliszka, kde se její manžel Samuel Tinon, původem z Bordeaux, věnuje výrobě tokajských vín), jsme vyrazili na první rendez-vous: do expozice více než stovky vín „Salonu 2010“ na zámku ve Valticích. Byl to totiž pokladník F.I.J.E.V., Švýcar Yves Paquier, jenž před pár lety s některými dalšími členy federace zavítal do Národního salonu vín během oficiální návštěvy F.I.J.E.V., kterou tehdy zorganizoval Richard Stávek, a který Mathildě poradil, aby „Salon vín“ určitě navštívila. Ředitel Národního vinařského centra Pavel Krška, jemuž tímto děkujeme, nám za tímto účelem poskytl VIP vstupenky a „salonem“ nás provedli sommelier Pavel Zbránek a Zbyněk Pevný, student vinařství na univerzitě v Lednici.

Ochutnali jsme většinu vín této expozice, která jsou převážně ročníků 2008, 2007, plus asi tucet „mladých“ vín z ročníku 2009.

Nutno konstatovat, že všechna vína byla v perfektní kondici a velmi dobře temperovaná. Jako první vzorek nám byl nabídnut Ryzlink vlašský vinařství Galant z viniční tratě Pod Mušlovem, který překvapil svým výrazem citrusových plodů a jemnou medovostí. Po něm následoval ještě výraznější „mandarinkový“ exemplář z vinařství Mikrosvín a řada polosuchých exemplářů z vinařství Volařík, Šebesta a Vinum Moravicum, po nichž Mathilde usoudila, že úpatí pálavských vrchů musí vskutku být vynikající polohou pro tuto, často opomíjenou, odrůdu. Následovaly vzorky z klasic-

kých kultivarů Pinot Blanc a Gris, Veltlínské zelené, Chardonnay, Sauvignon, Riesling a Tramín, i z odrůd Mathildě zcela neznámých jako jsou Veltlínské červené rané, Neuburské, Aurelius, Pálava, Kerner, Hibernal...

Z červených vín, kromě těch, které Mathilde zná z Maďarska – Kékfrankos a Kékoporto – ji zaujala především odrůda Cabernet Moravia a jako absolutní šampionku přehlídky červených vín „Salonu“ deklarovala Cuvée Barborka z Vinných sklepů Kutná Hora, které je mimochodem (kromě sektů) jediným reprezentatem vín z Čech v Národním Salonu vín. Jedná se o víno vyrobené scelením dvou kultivarů: Svatovavřineckého a Pinot Noir, macerovaného na slupkách ze slámového vína odrůdy Svatovavřinecké. Tím vzniklo mohutné víno, které se svým stylem velmi podobá benátskému Ripassu, a bylo až k neuvěření, že se něco podobného mohlo urodit – a urodilo – u nás!

Z Valtic jsme se poté přesunuli do sklepní osady Šidleny poblíž Milotic, kde jsme navštívili ukázkovou miniprodukci vinařství LIVI – Sklep Šidleny, kudy nás provedl a vše fundovaně vysvětlil jeden z technologů Tomáš Hycl. Toto mikrovinařství je vybavené nejmodernější technologií včetně výtahu pro příjem a zpracování hroznů.

Miroslav Chytil si tu se svým synem Jiřím a hlavním enologem Liborem Jestřábem doslova hrají, přičemž produkují exkluzivní řadu vín zvanou LV212. Pouze nejlepší hrozny se zpracovávají pro cuvées, z nichž každá partie má maximálně 1 000 l, proto se zde hovoří o mikrovýrobě. Součástí objektu jsou také vinný archiv, degustační místnost s krbem a několik komfortních klimatizovaných pokojů sloužících k ubytování hostů vinařství.

Sklepní lokalita Šidleny poblíž Milotic u Kyjova je opředená několika legendami.

Všechny se shodují na tom, že jméno Šidleny je odvozeno od slova šidit. Jedna tvrdí,

Foto Vladimír Železný

Koncem listopadu zavítala do vinařských oblastí Moravy známá francouzská novinářka zabývající se vinařskou problematikou – Mathilde Hulot (www.mathildehulot.com), autorka výpravné knihy s portréty vinařů nazvané „Visages de vignerons – Figures du vin“ a dalších publikací, která rovněž pravidelně přispívá do odborných médií, jako jsou La Vigne, Revue des Vins de France, Decanter, Meininger’s Wine Business International aj.

Mathilde Hulot

že samotní vinaři zde šidili víno, a tím i své zákazníky, jiná zase vypráví o šizení drábů, kteří vybírali desátky pro šlechtu. Mnohem věrohodnější je však následující příběh: V minulosti měl každý grunt z Milotic přidělen kus pole u rybníka poblíž dnes již zaniklé obce Jiříkovice, která se nacházela mezi Miloticemi a Dubňany. Jednou se během velké bouřky hráz rybníka protrhla a voda pole zaplavila. Vrchnost pak nabídla sedlákům za toto pole náhradní území, jež měla menší výměru než zaplavená pole, a každý grunt tak dostal jako náhradu za škodu tzv. šidlenku o výměře 3 ary. Tento název je odvozen od lokality Šidlová hora, kde byla tradičně špatná půda. Milotičtí se tak cítili být ošizeni, a proto tyto části katastru od té doby nesou názvy Šidleny, Šidlenky, a dokonce i Zášidlení. Místní used-

Vinařské aktivity

líci dodnes říkají sklepní osadě, která zde později vznikla, „U Šidlen“, což je odvozeno od Šidlové hory, a nikoliv „Na Šidlenách“, nebo dokonce „V Šidlenách“, a na víno se chodí „Pod Šidleny“, a nikoliv „Do Šidlen“. Šidleny se tak staly dominantní viniční horou Milotic, kde se soustředila výstavba sklepů a lisoven – tzv. búd. Od konce 50. let minulého století se tato sklepní kolonie postupně rozrostla v malebný členitý areál, jenž v současnosti čítá na 250 sklepů a lisoven.

Typické sklípky malovinařů, jako jsou Jendy a Danky Kundratových nebo Miry a Elišky Blahýnkových v areálu U Šidlen, okouzlily Mathildu svým autentickým prostředím, folklorem a kvalitou nabízených vín natolik, že je popsala těmito slovy: J’adore ce type des vins : ils sont marqués par une forte acidité, un côté très aromatique, épicé, acidulé et tranchant („Miluji tento styl vín, jenž se vyznačuje svěží kyselinkou, vysokou aromatičností, kořenitostí, břitkostí a řízem.“).

Na druhý den jsme přijali již déletrvající pozvání k návštěvě vinařství Tanzberg v obci Bavory, kde nám PhDr. Vladimír Železný věnoval takřka celou neděli svého času. Jeho přednes o smutné historii Mikulova byl, jako vždy, přímo fascinující (ostatně minule sklidil od členů F.I.J.E.V. potlesk vestoje...). Následovala řízená degustace pečlivě vybraným průřezem sortimentu a prohlídka sklepů, po níž jsme byli pozváni do hotelu Tanzberg v Mikulově na oběd v hotelové restauraci, kde jako specialitu nabízejí židovskou kuchyni. Tento restaurant se stal v poslední době u návštěvníků Mikulova velmi populárním a vyhledávaným. Naše menu se skládalo z kachního šouletu jako předkrmu (Riesling 2008 Slunečná), po kterém následovala vynikající slepičí polévka Goldene Jojch (svou charakteristickou zlatou barvu dostává z restované kořenové zeleniny). Jako hlavní chod se podávaly taštičky plněné kachním masem se zelím a povidlovou omáčkou (Merlot 2007 Pod Pálavou), po nichž se dostavila ne jedna, ale dokonce dvě sladké tečky na závěr: klasické povidlové taštičky s mákem (Riesling 2005 Slunečná) a velmi sladký Tzimmes (Vlašský ryzlink ledové víno 2008 Železná), jenž by se konzistencí dal přirovnat k typickému anglickému dezertu zvanému „pudding“. Byli jsme rovněž velmi potěšeni zjištěním, že na etiketách vín vinařství Tanzberg je nyní nově uvedeno jméno viničních tratí prominentním písmem – přesně tak jako v Burgundsku!

Večer jsem strávili opět ve společnosti malovinařů s jejich víny stylu artisanal, tentokrát v areálu Dubňanská hora. Ačkoliv v této sklepní osadě mají své sklepy převážně obyvatelé z Dubňan, technicky tento areál spadá do katastru Mutěnic, přestože samotné Mutěnice mají již svou vlastní osadu a búdy na druhé straně kopce (proslý-

chá se totiž, že Dubňáci tento katastr kdysi prohráli s Mutěňáky v kartách...!). Zde jsme stihli projít sortimenty sklepů Jožky Flajsara a agroturistického zařízení Zbyňka a Evy Kopečkových nazvaných Vinařský dům Dubňany. Naše francouzská kolegyně byla z malebných staveb sklepů U Šidlen a Pod Dubňanskú horú tak nadšena, že pojmenovala Moravu le pays des maisons-caves... Ovšem „pohárek“ – maďarsky pohár – u ní zřejmě nemá stejný význam jako u nás, kdy to v našem případě znamenalo přechutnání celého sklepa vinaře včetně sklepa jeho souseda…

V pondělí dopoledne nás ještě Pod Dubňanskú horú navštívila místní kabelová televize, a tak jsme pro místní diváky natočili i jeden díl do seriálu vinaře Zbyňka Kopečka (viz zde: http://mesto-dubnany.cz/dkt/ index.php?video=videonoviny031210. wmv), jenž je také známý svým pravidelným příspěvkem „Vinařský magazín“ na rádiu Dyje.

Naše poslední dostaveníčko bylo v Bořeticích ve vinařství Stapleton-Springer, kam právě rovněž přijeli na oficiální návštěvu američtí investoři bratři Craig a Ben Stapletonovi. Naši francouzskou kolegyni nesmírně zaujal neobvyklý příběh tohoto vinařství, který se začal psát již v roce 2001, kdy Craig Stapleton, jenž v té době působil v České republice jako velvyslanec USA, poprvé okusil místní červené víno, které mu zachutnalo... Jako diplomat přivolal na pomoc a radu svého bratra Benjamina, advokáta ve státě Connecticut, jehož také toto víno – Pinot Noir ročníku 1999 – oslnilo. A chutnalo jim natolik, že si později, až Craig opustil svůj post velvyslance, „koupili“ celé vinařství... Společně jsme prodegustovali celý sortiment vín a k obědu, jehož hlavním chodem byl pečený králík s kořenovou zeleninou a jablky, se podávalo Roučí 2003 a 2004, vína která jsou pouze v limitovaném množství a již téměř nedostupná.

Na nadráží v Zaječí pak skončila moravská odysea této renomované francouzské spisovatelky a novinářky. A jelikož zpětná vazba byla a stále je velice pozitivní, doufejme, že v brzké době zaznamenáme její pokračování. Francouzské rádio již odvysílalo Mathildinu reportáž v přímé relaci, kterou mají pravidelně přední vinařští kritikové Michel Bettane a Thierry Desseauve, a o publikovaných článcích budeme průběžně na těchto stránkách informovat.

Jen více takových návštěv, ať se konečně viniční hory Moravy a Čech zapíší do vinařské mapy světa!

Helena a John Baker

Vinařský obzor (1/2011) 45

Informace z Vinařského fondu

Od 1. ledna až do 15. února 2011 přijímá Vinařský fond opět žádosti o podporu dle vyhlášky č. 97/ /2006 Sb. Podmínky pro poskytnutí podpory najdete na www.vinarskyfond.cz v části Podpory.

Přehled tematických okruhů (podrobněji viz listopadový VO a webové stránky Fondu): 1. Podpora účasti na výstavách Vinex, Vinařské Litoměřice, Víno&destiláty, London International Wine Fair 2011 2. Podpora úhrady nákladů na konání výstav, soutěží a přehlídek vín 3. Podpora úhrady nákladů na konání seminářů, školení a konferencí s vinařskou tematikou 4. Podpora úhrady nákladů na konání akcí vinařské turistiky (křty/svěcení vína, otevřené sklepy, vinobraní a ostatní propagační akce) 5. Podpora úhrady nákladů na vydání tištěných materiálů vinařských sdružení, obcí/mikroregionů o místním vinařství, vinařích 6. Podpora úhrady nákladů na poradenské služby pro přípravu žádostí o povolení přiznávat označení vína originální certifikace

Na závěr základní pokyny k podávání žádostí: 1. Termín – posledním možným dnem podání žádosti je úterý 15. 2. (v případě odeslání poštou rozhoduje razítko, tj. den odeslání) 2. Forma podání – elektronicky datovou schránkou/osobně/poštou. Žádosti nelze poslat pouze e-mailem 3. Obsah žádosti – formulář vč. čestného prohlášení, projekt v písemné a elektronické podobě (v písemné formě není třeba předkládat v případě zaslání žádosti datovou schránkou), doklad o žadateli (kopie ŽL, výpisu z rejstříku, stanov apod.)

4. Doplnění žádosti – v případě, že je žádost neúplná, obdrží žadatel výzvu k doplnění žádosti s lhůtou 7 dnů Kontaktní osoba: Pavel Večeřa, tel. 541 652 479, mobil: 606 602 587, e-mail: vecera@vinarskyfond.cz Informace k odvodům (podrobné info na www.vinarskyfond.cz – Odvody): – Za víno uvedené do oběhu ve 4. čtvrtletí 2010 – do 25. 1. 2011 – Za vinice – do 31. 12. 2010 (vf)

46

Vinařský obzor (1/2011)

Enogastronomie

Principy enogastronomie II Senzorická analýza pokrmů patří mezi základní kontroly kvality. Smyslové zkoumání potravin spadalo vždycky do předmětu zájmu široké veřejnosti a je jednou z nejstarších analytických metod ověřování charakteru a kvality pokrmů.

Smyslová analýza je sofistikovaná metoda, srovnatelná ve své přesnosti a objektivitě s analýzou chemickou, fyzikální a biologickou.

V praxi jde o zhodnocení potravin, pokrmu či nápojů všemi smyslovými orgány. Neškolený a nezkušený konzument může například hodnotit instinktivně a vychází převážně ze zvyku a obliby. Zkušený posuzovatel je vybaven teoretickými vědomostmi, ale především schopností rozlišovat základní kvalitativní atributy vizuální, aromatické i chuťové. Dokáže tak analyzovat příčiny změn (nezřídka i nedostatků), správně je označit, vyhodnotit a v neposlední řadě vhodně interpretovat.

Senzorické hodnocení vín Smyslové hodnocení používané při výrobě vín, ale i na tuzemských a zahraničních vinařských soutěžích, má dlouhou tradici, po kterou se však vyvíjí jak analytické metody, tak i způsoby hodnocení. Například naši předkové v polovině 19. století popisují kvalitní víno: „Dobrého vína chváleno bývá, jež pěknou barvu mívá. Kořen, chuť, vůně, čistota – vína dobrého jistota.“1 Hodnoticí principy pomohou analyzovat víno s cílem určit kvalitu, vyloučit nedostatky a definovat jeho charakter. Proces hodnocení probíhá obvykle v pěti fázích: • Vzhled (čirost, čistota, barva, viskozita, jiskra – zářivost, perlivost…)

• Aroma (kvalita a intenzita, identifikace a popis vůně, vyjádření…)

• Chuť (obsah cukru, kyselin, alkoholu, tříslovin, vyzrálost, stáří, skutečná chuť, dotekové vjemy, dochuť, aroma v ústech) • Celkový dojem • Závěrečný popis všech vlastností Senzorická analýza pokrmů Podobnou metodu lze použít pro zhodnocení pokrmů. Současnou gastronomii nechápeme jen z pohledu technologického zpracování, ale vnímáme ji všemi našimi smysly. Okem posuzujeme estetiku pokrmu upraveného na talíři, ale i barvu a vzhled nápoje a stejně tak prostředí a prostřený stůl. Nosem cítíme vůni, která nás neméně ovlivňuje. Hmatem posuzujeme hladkost, hrubost a konzistenci potravy a chuť podtrhuje všechny předcházející vjemy. Dokonce i sluch je využit zejména při přípravě nápojů (protřepávání v šejkru), nalévání do sklenice a u champagne můžeme slyšet drobné perlení. Gastronomie se vyvíjí stejně jako jiné oblasti v životě. Dobrý gastronom stále

sleduje výživové trendy, ale i nové technologie, snaží se přizpůsobit stávajícím požadavkům a zejména potřebám klientů.2 Základní předpoklad pro každé hodnocení pokrmu zahrnuje: 1. Oko – přitažlivost, atraktivita vzhledu a barevných kombinací 2. Nos – charakter vůně, intenzita a kvalita 3. Jazyk – charakter a komplexnost chuti.

Sladkost, slanost, kyselost, hořkost, lehkost, tučnost a celková textura pokrmu3

Tabulka č. 1: Struktura chuti; zdroj: upraveno podle R. Harrington

Jak harmonizovat pokrm a víno Vytvořit harmonická spojení pokrmů a nápojů není jednoduché. Vychází se ze znalostí základních principů gastronomie a enologie, zohledňujících jednotlivé vlastnosti pokrmu i nápoje. Bohužel, u nás se k enogastronomii přistupuje mnohdy velmi zjednodušeně a často se bezmyšlenkovitě opisují zastaralá doporučení, která nekorespondují se současnými způsoby přípravy pokrmů a příliš se nehodí ani k novým stylům vín. I když si tyto skutečnosti nepřipouštíme, stejně jako se vyvíjejí jiné obory, např. medicína, technické obory, chemické disciplíny, zemědělství apod., stejně tak se vyvíjí přístup člověka ke stravování – výběr stylu, forma a způsob přijímání potravy i nápojů. Současní analytici a odborníci se zaobírají jak konečnou chutí, tak také vlastnostmi spojenými s jednotlivými komponenty, které mohou být do značné míry ovlivněny svým původem, ale i technologickým zpracováním (strukturou a konzistencí), vzhledem, vůní, chutí a v neposlední řadě způsobem podává-

ní – servisem, společností a prostředím, ve kterém jsou pokrmy konzumovány.

Jak je výše popsáno, senzorická analýza zahrnuje celkem pět složek, které navzájem úzce korespondují, a jejich cílem je postupně vytvořit dokonalý chuťový vjem, příjemný závěr a celkový dojem. Pokusme se postupně odhalit jednotlivé faktory, které ovlivňují naše vnímání a finální kvalitu pokrmů a nápojů.

Vizuální aspekt – vzhled Oko je smyslový orgán, který pozorovatele v nemalé míře (jako primární senzor) ovlivňuje. Ať už jde o víno či pokrm, vzhled je pro nás určující, zejména pro jejich pozdější přijmutí či odmítnutí. Ne nadarmo se říká, že jíme očima. Okem pozorujeme obraz, který víno vytváří. Jde o první kontakt s vínem, který zkušenému konzumentovi mnoho napoví. Pomocí působení světelných paprsků můžeme hodnotit vizuální projevy a odchylky. Po nalití malého množství vína a zakroužení sklenicí pozorujeme čirost, barvu, čistotu, viskozitu a perlení.

Hodnotíme čirost, jiskrnost, jež současný spotřebitel vyhledává, nebo můžeme objevit vzhled opalizující – lehce zakalený, který může být projevem starších vín, případně jej způsobují mikrobi. Také barva vína je ovlivněna mnoha faktory: výrobní technologií, zralostí hroznů a vína, produkcí, územím, ale i typem vína.

Jak je to s pokrmem?

Po předložení porce naše oko okamžitě reaguje a zkoumá celkový design, tvar, barevnost, strukturu a složky jednotlivých surovin. Rozdílně vnímá rozmixovaný pokrm ve tvaru pěny, kostky apod. a jinak bude hodnotit pokrm naaranžovaný do barev a vrstev – i když použité suroviny mohou být shodné.

Vůně, aroma – hodnocení čichem Analýze chuti předchází hodnocení čichová. Po přičichnutí můžeme pozorovat velkou škálu vůní. Některé vůně ihned rozpoznáme, ale další nám připomínají něco, co známe, ale ne vždy umíme vhodně pojmenovat. Vůně mohou působit příjemně, neutrálně, ale také zvláštně až negativně. Čichová sliznice lidského nosu obsahuje asi pět milionů čichových buněk.4 Časový vjem vzniká při nasávání – vdechování aromatic-

Enogastronomie

kých látek do nosu, kde jsou pomocí receptorů vyhodnoceny. Steidl dále uvádí, že jde o množství 1/1 000 000 000 gramu. Intenzitu vjemu můžeme zvýšit opakovaným nadechnutím. Vůně je jedna z nejdůležitějších vlastností určující kvalitu vína, protože spojení aromatických látek ve smyslu čichového vjemu vede konzumenta k přijetí, nebo odmítnutí nápoje. Je prokázáno, že existují tisíce vůní. Stovky jich umíme správně pojmenovat a poté si je zapamatovat ve spojení s určitým vínem. Po přičichnutí nespěcháme, až teprve po odeznění vůně přistupujeme k ochutnání.

Také pokrmy mohou ve vůni prozrazovat příjemné vlastnosti odrážející složení, i když mohou být umně zahaleny modifikátory, které se projeví teprve v chuti. Vůně může být stejně neodolatelná jako vzhled.

Vždyť si představme např. vůni kvalitního zeleninového základu, hovězího vývaru, husí pečeně, čerstvého pečiva nebo právě namleté kvalitní kávy. Někdy to může být velmi svérázná vůně až na hranici vůně/zápach, charakteristická pro kvalitní aromatické sýry. Vůně jsou velmi specifickým indikátorem a jsou spojeny s individuálním vkusem. To, co někomu voní, může jinému být nepříjemné. S vůněmi pokrmů je to podobné, jako je tomu s výběrem parfémů, ne všichni se shodneme na stejné značce.

Chuť vína – hodnocení na jazyku a patře Analýza chutí je jedna z nejdůležitějších fází zkoumání, která potvrdí nebo vyvrátí předem stanovené hypotézy, a to jak u pokrmu, tak i u nápojů. Jednotlivé chuťové nuance odhalíme vždy až na závěr. Ve srovnání s tisícem vůní jsou chuťové zóny pouze čtyři. Sladké (na špičce jazyka), kyselé (na okrajích jazyka), hořké (na zadní polovině jazyka) a slané (na přední polovině jazyka).

Kromě toho však vnímáme chuťové zpětné vazby související s vůněmi. Vůně a chuť mohou působit současně – při polknutí doušku vína nebo sousta se v měkkém patře otvírá přepážka mezi nosem a hrtanem a nastává dojem nasátého aroma, které si uvědomujeme v chuti. V ústech pozorujeme kromě chuti také hmatový smysl, projevující se u tříslovin, které stahují jazyk. U šumivých vín pociťujeme šimrání bublinek na patře.

Přírodně sladká vína se projeví na jazyku olejnatou viskozitou.

V chuti vína se hodnotí intenzita, čistota, harmonie a délka dochuti. Při ochutnávání je nutné nabrat malý doušek do úst, vtáhnout vzduch přes víno, což někdy může vyznívat jako kloktavý zvuk. Teprve po polknutí malého množství vína hodnotíme celkový dojem vyvolaným komplexním působením jednotlivých látek včetně závěrečné perzistence (dochutě), kterou v ústech pociťujeme.

V souvislosti s chutí vína hovoříme v zásadě o čtyřech základních faktorech: ky-

selosti, ovocitosti, tříslovinách – taninech – a alkoholu. Kyselost je základní vlastností bílých vín a souvisí s podnebím, odrůdou a polohou vinic. Šťavnaté kyselinky jsou znakem vín severních oblastí, kam se řadí i Čechy a Morava. Kyseliny mohou být obsaženy i v červených vínech, ale nesmí jich být mnoho, aby se správně doplnily s taniny. Ovocitost je vlastností, která dělá vína celistvá ve struktuře a v osobitosti charakteru. Pokud řekneme o víně, že je ovocné, nemyslíme tím sladké. Polyfenoly jsou často zahrnovány pod společné označení třísloviny a barviva a jsou nezbytnou součástí červených vín.5 Uvolňují se ze slupek modrých hroznů a také z dubových sudů, které se často ke zrání vín používají. Obsah alkoholu musí být v rovnováze s obsahem ovocitosti, kyselin, taninů a celkové struktury, aby vytvářel pocit zaoblenosti a harmonie.

Hodnocení chuti pokrmů Pokud hodláme hodnotit pokrm, je nezbytné vytipovat základní parametry související s použitými ingrediencemi, které mohou ovlivnit finální produkt. Mezi základní složky chuti se řadí: sladkost, slanost, kyselost, hořkost a umami.6 Běžně lze identifikovat více chutí, které mohou být považovány za hlavní, a pak také ty, jež rozšiřují tuto škálu o vzájemné kombinace a intenzitu jednotlivých složek. Jsou to např. kromě základní: sladké, slané, hořké, kyselé, také – kyselá/ ostrá, pikantní a kořeněná, uzená (kouřová). S uvedenými škálami souvisí schopnost umět senzoricky posoudit pokrmy. Základem je odhalení a následné zhodnocením chuti a škály intenzity. Jako příklad lze uvést představy o definování kyselosti. Stopy kyselosti můžeme nalézt v: octu, mléku, tvarohu, jablku, rybízu, citronu, kysaném zelí, okurkách apod., ale kyselost v sobě má i pomeranč, grapefruit, jahoda a další potraviny. Přitom nelze opomenout, že každá z uvedených kyselostí je jiná, přičemž je nezbytné analyzovat, určit a definovat rozdíly mezi intenzitou jednotlivých hodnot. Kyselost obsažená v potravinách může být senzoricky zkoumána na základě škály intenzity a dalších důležitých aspektů, ale pouze tehdy, když je znatelně nad nebo pod průměrem úrovně. Další přístupy a rozlišovací znaky pro analýzu a popis charakteristik výrazu pokrmů se nabízejí za použití přídavných jmen, jež se přibližují konkrétní charakteristice, např.: ovocné, máslové, oříškové, kouřové, bylinkové, kořeněné, sýrové, zemité, masité, jemné, lahodné, hrubé, tučné, lehké.

Můžeme si povšimnout, že podobně je tomu u základních popisů vlastnosti chuti vín: suchá, sladká, svěží, šťavnatá, dubová, tříselná, se sekundárním spojením – máslová, bylinná, travnatá, kořenitá. Škálu vlastností je vhodné upřesnit individuálně, s rozlišením intenzity jednotlivých atributů. I když se to zdá být jednoduché, zdale-

Vinařský obzor (1/2011) 47

ka tomu tak není. Významný dopad na víno, ale i obráceně na pokrmy, má párování pouze tehdy, když délka trvání chuti nebo aroma svou intenzitou převyšuje běžnou normu. Na základě stanovených vlastností a vzájemného působení pokrmů a vína je užitečné rozdělit si chuť do tří kategorií: primární chuť jednotlivých komponentů, konzistence – textura, finální chuť. Tyto kategorie vzájemně nevylučují zachování původní chuti a jejích primárních vlastností, spíše naopak, zvětšují schopnost rozlišovat hlavní složky pokrmů a vína a také jejich vzájemné kontrasty. Stejně významné je rozlišovat provázanost všech složek. Robert J. Harrington vytvořil pomůcku, díky níž je možné systematicky hodnotit a vzájemně propojit vhodné kombinace. Je nutné zmínit, že se neobejdeme bez základních znalostí enogastronomie. V testovací pyramidě 1 a 2 jsou uvedeny základní znaky charakterizující vlastnosti pokrmu a vína, které spolu úzce souvisí a vzájemně se ovlivňují. Hierarchie chuti vychází z kvality a původu použitých surovin, na které navazuje technologie zpracování, jejíž výsledky odhalí lidské receptory v textuře, a špičku pyramidy pak tvoří dokonalost a komplexnost chutí.

Jak znázorňují obě pyramidy, v enogastronomii se řídíme třemi základními para-

Obr. 1 Pyramida senzorických hodnot chuti pro hodnocení pokrmů; zdroj: upraveno podle Harrington R.

Obr. 2 Pyramida senzorických hodnot chuti vína; zdroj: upraveno podle Harrington R.

48

Vinařský obzor (1/2011)

metry, které ve finále ovlivňují naše smyslové vnímání. Jsou to: primární komponenty, které přecházejí do druhého stupně pyramidy do textury určující tělo, na níž se podílí metoda přípravy. Výsledkem je vrchol pyramidy a nejdůležitější senzor chuť, ve kterém se odráží vše od kvality použitých surovin přes recepturu, technologii zpracování a použití chuťových ingrediencí. Uvedený model lze použít ve vytváření enogastronomických harmonií. Pokud vytváříme skutečně sofistikované a kvalitní spojení, měli bychom použít pomůcku podobnou níže znázorněné tabulce, s jejíž pomocí velmi jednoduše zhodnotíme pokrmy a vína. Principem je shodné bodové hodnocení, případně s minimální odchylkou. Kompozice vhodné variace enogastronomického spojení předpokládá základní znalost principů vhodného a nevhodného párování. Vycházíme vždy z původu základních surovin. Např. k teplé šunce od kosti si pochutnáme na dobrém kabinetním Vlašském ryzlinku z Mikulovska nebo na „šnytu“ Prazdroje (k moravskému pokrmu – moravské víno). Italské Prosciutto je vynikající spolu s Pinot Grigio, Gabbiano, a španělské Jamon Iberico bude příjemně doplňovat pikantní Cava.

Praktický příklad harmonického snoubení pokrmu a vína: Pokrm: Kuře na víně Již naši předkové, zejména v období renesance, se neobešli bez vína při přípravě pokrmů. Kuře je považováno v současné době za běžné, obyčejné jídlo. Předkládám jednoduchý návod, jak připravit z kuřete exkluzivní a zdravý pokrm. Ideální je použít mladé domácí (dnes říkáme v BIO kvalitě).

Enogastronomie

Je na místě zdůraznit, že bio kuře není pouze klišé, ale výrazně ovlivňuje finální kvalitu pokrmů, na rozdíl od kuřete z velkochovu.

Ingredience: 1 000 g kuře, 50 g olivového oleje, 100 g anglické slaniny, 50 g mouky (lze vynechat), 300 g cibule, 250 g karotky, 100 g celeru, 2 stroužky česneku, sůl, 3 dl červeného vína, pepř, bobkový list, tymián, zelená petržel.

Technologický postup: Omyté a osušené kuře rozdělíme na 4–6 dílů, obalíme v mouce, vložíme je do rozpáleného tuku s kostičkami slaniny a opečeme po stranách. Poté přidáme nakrájenou cibuli, nakrájený česnek a opět opečeme a můžeme lehce podlít studenou vodou. Postupně vkládáme na kolečka nakrájenou karotku, na kostky nakrájený celer, osolíme a přidáme 6 kuliček pepře, bobkový list, bylinky svázané do kytky a nakonec vkládáme houby nebo žampiony.

Vše zalijeme vínem a dusíme pod pokličkou asi 50 minut. Na závěr můžeme dochutit solí a pepřem, ale většinou je chuť naprosto dokonalá. Hotové kuře má krásně tmavou barvu a výbornou chuť a můžeme je servírovat v rustikální podobě s kousky zeleniny, případně lze maso vyjmout, zeleninu rozmixovat (vyjmeme koření a také houby, které nakonec vložíme do omáčky) a podlít výbornou omáčkou. Pokud vyžadujeme dietu, lze použít pouze prsní část bez kůže a vynechat mouku, pak je to také skvělé.

K uvedené pochoutce se výborně hodí čerstvý chléb, vařené brambory nebo noky.

Pokrm servírujeme se stejným vínem, které bylo použito na jeho přípravu. Vhodné je Rulandské modré, ale i Svatovavřinecké, případně André v přiměřené kvalitě.

Závěr Gastronomie je jedno z nejvýznamnějších odvětví ovlivňujících lidské zdraví, a přesto je v naši zemi často podceňována a zatracována. Málokdo si uvědomuje, jak významné je udělat si čas na kvalitní stravování. Gastronomie byla vždy součástí kultury každé společnosti. Dnešní gastronomie získává na oblíbenosti a je ve značné míře medializována. Často však vzniká názor, že pokud všichni rádi jíme a někteří vaříme, pak tedy všichni gastronomii rozumíme. Bohužel způsobu, jakým je lidem prezentována mnoha „pseudogastronomy“, odpovídá i výsledek – gastronomická kultura. Česká enogastronomie ve značné míře pokulhává za evropským průměrem. Víno je stále vnímáno jako alkohol a jen v menší míře je spojováno s pokrmy. V krátké stati jsem se snažila vytvořit principy senzorické analýzy, včetně jejího vyhodnocení a následného uplatnění v praxi. Článek volně navazuje na Základy enogastronomie.

Pavla Burešová, VŠH, Praha Zdroj BUREŠOVÁ, P., Sborník recenzovaných příspěvků z mezinárodní konference, Praha: 2010, ISBN 97880-87411-06-3

1

2

3

Tabulka 2 Senzorické hodnocení pokrmu: Kuře na víně Hodnocení pokrmu

Popis

Vzhled a barva

Tmavý vzhled, zelenina, rustikální

6

Aroma – co cítíme čichem

Příjemně podmanivá vůně po použité zelenině, bylinkách a víně

9

Chuť v ústech

Ideální spojení vůně s chuti. Tříslovinami a plnosti vína ovlivněna neutralita a křehkost masa, dále ovlivněna chutí sladké karotky a intenzitou celeru, pikantérií hub. Jemné noky se snoubí s jemnou, ale komplexní texturou

9

Celkový dojem

Jednoduchý pokrm mimořádné kvality a chuti

Výsledné hodnocení

0–10 bodů

9 Celkem 33 (ze 40 bodů)

Zdroj: vlastní analýza 4 5

Jednoduchý postup hodnocení vína Tabulka 2 Rulandské modré – Roučí, zemské, 2006, Mělník, vinařství Kraus

6

Hodnocení vína

Popis

Vzhled a barva

Typická světle červená, granátová až zlatavá

8

Aroma – co cítíme čichem

Příjemné plné, tmavé ovocné, ostružiny a mineralita

8

Chuť v ústech

Chuť je ovocitá s jemnou tříslovinou

8

Celkový dojem

Příjemné harmonické víno ve vzájemné souhře chuti a vůně

9

Výsledné hodnocení Zdroj: vlastní analýza

0–10 bodů

Celkem 33 (ze 40 bodů)

Holzel, E., Veselé čtení, spis českých starověkých i novověkých: 1860 v Olomouci Burešová, P., Zimáková, B., Gastronomické služby – servis, skripta, VŠH, Praha 2010 [1] Texturou se rozumí „všechny mechanické, geometrické a povrchové vlastnosti výrobku, vnímatelné prostřednictvím mechanických, dotykových, případně zrakových a sluchových receptorů. Mechanické vlastnosti se vztahují k reakci výrobku na namáhání. Dělí se na pět základních charakteristik, tj. tvrdost, soudržnost, viskozitu, pružnost a přilnavost. Geometrické vlastnosti jsou ty, které se vztahují k velikosti, tvaru a uspořádání částic výrobku. Povrchové vlastnosti jsou ty, které se vztahují na počitky vyvolávané vlhkostí nebo obsahem tuku. V ústech se rovněž vztahují na způsob, jakým jsou tyto složky uvolňovány.

Steidl, R.: Sklepní hospodářství, str. 145 Steidl, R.: Sklepní hospodářství, NSV 2002, str. 40 Umami, pátá základní a lahodná chuť, jež se liší od chutí sladké, kyselé, slané a hořké charakteristickým vjemem masové pikantnosti. Umami je známá zejména v Číně více než 1 200 let. Vědci zkoumají vlastnosti, jež kuchaři na celém světě instinktivně znají – potraviny obsahující vjem umami jsou specifické nepopsatelně pikantní a výrazné chuti. Mezi hlavní potraviny obsahující umami patří: parmazán, mořské řasy, ančovičky, sojová omáčka a další.

Vinařství v zahraničí

Vinařský obzor (1/2011) 49

Otvorené pivnice na Malokarpatskej vínnej ceste

Slávnostné otvorenie tohto vinárskeho podujatia sa uskutočnilo v priestoroch Malokarpatského osvetového strediska v Modre za účasti predsedu BSK Pavla Freša a podpredsedu TSK Zdenka Čambala, predsedu Združenia miest a obcí Malokarpatského regiónu Alexandra Achbergera, starostov a primátorov z regiónu ako i ďalších hostí. Organizátori podujatia predali viac ako 6 000 vstupeniek, a tak všetky pivnice boli zaplnené návštevníkmi, ktorí mali možnosť ochutnať kvalitné vína z regiónu po Malými Karpatmi.

Predseda Združenia MVC Milan Pavelka na slávnosti odovzdal trom osobnostiam MVC ocenenia za dlhoročnú prácu pri jej rozvoji . Ocenenie dostal Milan Ružek autor projektu rozhľadne na Veľkej homole, ktorý všetok svoj voľný čas zasvätil značkovaniu turistických ciest na Slovensku. Je skalným účastníkom dňa otvorených pivníc na MVC a zúčastnil sa všetkých ročníkov. Ďalším oceneným bol František Slezák, ktorý je generálnym sekretárom Európskeho vinárskeho rytierskeho rádu EVIRIS a podieľa sa na propagácii a ďalšom vzdelávani vinárov v rámci Slovenskej Vinárskej akadémie v Pezinku. Ocenenie Osobnosť MVC získal aj jeden zo zakladateľov a prvý predseda Združenia MVC František Mach, ktorý je z Neziskovej organizácie rozvoja vidieckej turistiky v Modre a zriadil prvú turistickú informačnú kanceláriu v regióne. Pri tejto príležitosti sme položili niekoľko otázok.

Aké boli začiatky práce na MVC? Združenie MVC sme založili v roku l996 za účasti prezidenta Európskeho zväzu vidieckej turistiky Erika Jordana z Belgicka, primátorov, starostov, vinohradníkov a podnikateľov v CR z regiónu. Cieľom združenia v tomto období bolo zapojenie vinohradníckej a vinárskej výroby do služieb CR, organizovanie vzdelávacích podujatí a exkurzii do Rakúska, kde už v tom čase bola vyspelá vínna turistika. V tomto čase som zastupoval ako predseda Slovenský zväz vidieckej turistiky a agroturistiky v Európskom zväze vidieckej turistiky so sídlom v Štrasburgu, tak som mal možnosť vidieť pre nás úspešné zahraničné vzory ako boli napríklad Alsaská vínna cesta vo Francúzsku. Už v roku

Foto Ing. M. Senka

V dňoch l9.–20. novembra sa uskutočnilo úspešne podujatie XI. ročník Deň otvorených pivníc 20l0 na Malokarpatskej vinnej ceste /MVC/, ktorá vedie od Bratislavy cez Horné Orešany po Trnavu. Pod Malými Karpatmi bolo takto otvorených 129 pivníc.

Odovzdávanie ocenení osobnostiam na MVC, cenu preberá Ing. František Mach CSc.

1992 som realizoval projekt „Malokarpatský dom vína“, do ktorého sa zapojili vinári a vinohradnícke družstvá v regióne. Sústredili sme viac ako 60 vzoriek vína, bola to jedna z prvých vínoték v regióne umiestnená v súčasnom sídle Združenia Malokarpatská vínna cesta, v priestoroch starej vinohradníckej školy v Modre. Žiaľ projekt bol v tom období nadčasovo realizovaný, nedostal podporu a trval krátko.

Ako hodnotíte výsledky 15 ročnej činnosti ZMVC? Podujatie Otvorené pivnice na MVC sú najúspešnejším agroturistickým, vinárskym projektom na Slovensku. ktorý za jedenásť rokov získal uznanie nielen v odborných vinárskych kruhoch, ale získal aj značný záujem širokej verejnosti. Zásluhu na tom, okrem vedenia združenia, majú predovšetkým vinárske spolky v mestách a obciach regiónu, ktoré dokázalo ZMVC aktívne zapojiť do regionálnej spolupráce. Výrazný podiel na podpore a propagácii má aj Bratislavský samosprávny kraj, ktorý umožnil Malokarpatskému osvetovému stredisku v Modre organizačne a vecne zastrešiť Združenie Malokarpatská vínna cesta a úspešne vytvoriť model regionálnej spolupráce samosprávy, podnikateľov a tretieho sektoru. Oceňujem aj snahu BSK ochrániť kultúrne dedičstvo – vinohrady pod Malými Karpatmi pred developérmi, ktorí chcú stavať domy vo vinohradoch.

Kde sú ešte rezervy v práci ZMVC? Hlavnú rezervu vidím v obhajovaní záujmov a potrieb vinohradníkov a vinárov, v ochrane kultúrneho dedičstva Malokarpatského regiónu a v podnecovaní spolupráce profesných zväzov. Súčasná vinohradnícka výroba je v zlom stave, značná časť vinohradov zarastá burinou. Kvalita vín však na Slovensku podstatne narástla. Dovozom lacných dotovaných vín zo zahraničia na náš trh likvidujeme najmä menších domácich vinohradníkov a vinárov. Je tu aj cítiť výpadok veľkého odberateľa hrozna akým boli v minulosti Vinárske závody. Túto absenciu by mohli nahradiť odbytové združenia, aké bolo v období hospodárskej krízy v tridsiatych rokoch Slovenské vinohradnícke družstvo, ktoré vykupovalo hrozno od malých výrobcov. Príkladom pre nás sú aj vinohradnícke družstvá, ktoré v rakúskych podmienkach bežne pôsobia.

Vzorom pre nás môžu byť aj súčasné vytvorené podmienky pre vinohradníctvo v ČR, kde za 20 rokov vzrástla výmera nových vinohradov o sto percent, Na Slovensku za toto obdobie naopak poklesla výmera obrábaných vinohradov na tretinu. Možno práve sem by mala byť smerovaná väčšia pozornosť Združenia MVC a tiež ďalších profesných zväzov.

Nechcem, aby budúce generácie označili súčasný výpadok vinohradov ako podobnú katastrofu, ktorú spôsobila choroba „fyloxéra“ viniča z konca 19. storočia.

Ing. Miroslav Senka

50

Vinařský obzor (1/2011)

Vinařství v zahraničí

Salone del Gusto a Terra Madre 2010

Foto M. Hrabec

Před necelými dvěma týdny se uzavřely brány turínského výstaviště Lingotto Fiere, které hostilo ve dnech 21.–25. října již poosmé dvě nejdůležitější akce mezinárodního hnutí Slow Food, jež se konají vždy ve dvouletém cyklu.

Souběžné mezinárodní konference TERRA MADRE – největšího světového setkání potravinářských komunit, tzv. prezidií, se zúčastnilo přes 6 000 delegátů ze 150 zemí celého světa. Toto setkání bylo primárně zaměřeno na podporu udržitelného zemědělství, které respektuje životní prostředí, zachovává biodiverzitu a místní jedinečnost a je sociálně spravedlivé ke svým hlavním protagonistům – malým farmářům a producentům. Tématem byla i obrana proti agresivní globalizaci v pěstování a zpracování potravin, která vymazává z potravinářské mapy světa čím dál víc rostlinných odrůd, živočišných druhů i tradičních potravinářských výrobků.

Během konání obou akcí proběhlo více než padesát workshopů a seminářů, zaměřených Foto M. Hrabec

Foto M. Hrabec

SALONE DEL GUSTO – mezinárodní výstava a prodejní trh regionálních potravin, který letos navštívilo přes 200 000 návštěvíků a zúčastnilo se ho téměř tisíc vystavovatelů (z toho 35 % mimoitalských), je jednou z největších světových přehlídek potravin vyráběných udržitelným způsobem, s respektem k tradičním zpracovatelským postupům a uchovávajících si nezaměnitelné vlastnosti dané tradičním místem jejich produkce. Právě téma letošního ročníku – FOOD +/= PLACES (Jídlo +/= Místa) mělo jasně prezentovat fakt, že neexistuje jídlo, jež by nemělo své místo původu a charakter daný klimatem, půdou a schopnostmi lidí, kteří se na daném místě narodili, pracují a žijí, a neexistuje místo, které by díky svým produktům nemělo nezaměnitelný a zapamatovatelný specifický charakter, jejž si jeho návštěvníci uchovávají. Spojení těchto dvou pojmů by mělo připomenout, že stále existuje možnost udržet gastronomickou, potravinářskou a kulturní mapu Země pestrou a zachovávající celou svoji rozmanitost, tak aby jídlo bylo konkrétní součástí lidské kulturní identity, a element, který ve spojení s krajinou a lidmi dává místům jejich charakter a historii.

Letos poprvé se této unikátní prezentace kvalitních potravinářských produktů zúčastnili i producenti z České republiky – vinařství Galant Mikulov, Vinofol Novosedly, Vinselekt Michlovský a Vinařství Pavla Brázdová Sudoměřice, kteří prezentovali úspěšně svá vína v tzv. Světové vinotéce, jež je pravidelnou součástí Salone del Gusto. Zprostředkovaně přes italského dovozce byla prezentována i česká piva Bernard a Regent. Doufejme, že na příštím Salone del Gusto se bude Česká republika prezentovat i dalšími regionálními tradičními výrobky, které si účast na takové akci určitě zaslouží.

na problematiku udržitelného zemědělství, 128 chuťových workshopů, 14 seminářů Master of Taste, 13 mítinků s úspěšnými producenty a 24 společných tematických obědů.

Obě dvě akce byly tentokrát mnohem výrazněji zaměřeny na vzdělávání a kromě uvedených aktivit byly průběžně po celou dobu konání vedeny volně přístupné chuťové a poznávací semináře pro děti i dospělé, kterých se zúčastnilo více než tisíc osob. V rámci Terra Madre byl prezentován i nový vzdělávací projekt Slow Food in Canteen, který má přinést kvalitnější a regionální potraviny do školních jídelen a do škol a propagovat u dětí vzdělávání v oblasti chutí, smyslů a toho, co by se dalo nazvat „stravovací gramotností“.

Za česká a moravská Slow Food konvivia bylo na obě akce pozváno celkem osm delegátů z řad farmářů, producentů, kuchařů a školitelů, kteří získali mnoho užitečných informací a kontaktů pro další práci a rozvoj hnutí a myšlenky Slow Food v České republice. Další informace o filozofii a hnutí Slow Food a o aktivitách jeho členů v České republice najdete na stránkách jednotlivých konviií: www.slowfood.cz, www.slowfoodmoravia.cz, www.slowfoodczech.cz.

Martin Hrabec, Slow Food® Pálava

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety…

Vinařský obzor (1/2011) 51

Zužitkování odpadků z vína Při výrobě vína z hroznů zůstávají jako odpadek matoliny a při chování vín ve sklepě kvasnice a kaly. Kvasnice i kaly lze dalším zpracováním dosti výhodně zpeněžiti. Záleží při tom, v jakém množství a jak se odpadky ty zpracují.

Kvasnice a kaly mohou býti zpracovány na líh, ocet, vinný kámen, kyselinu vinnou a potaš.

U nás kvasnicím nepřikládá se valná cena, poněvadž jich bývá tak málo, že namnoze za zpracování nestojí; a proto z pravidla užívají se za hnojivo anebo v nejlepším případě se vypálí. Jindy užívaly se kvasnice zejména v krajinách vinorodých ku zakvašování těst, nyní se však i od toho upustilo.

Líh Kaly i kvasnice chovají asi 5–7 proc. líhu, dle toho, z jakého vína a ročníku pocházejí. Líh získává se překapováním čili destilací a jest nutno k cíli tomu opatřiti si destillační přístroj, jenž dle svého zařízení jest buď ustavičný (continuirní), anebo zařízený na práci dočasnou. Pro účely menší úplně stačí jednoduchý přístroj de Royův, jaký zhotovuje kovotepecká firma Ant. Hoffmanna v Praze-Holešovicích nebo Fr. Indry v Brně, Křenová 7.

U přístroje destillačního je nutno hlavně přihlížeti k tomu, aby kotel nebyl příliš hlubokým pro lehčí odpařování, dále aby byl úsporný na palivo, opatřen mísidlem, aby tekutina se nepřipálila a zařízen tak, aby vyprazdňování a uzavírání se dělo pokud možno nejrychleji. Pro vína, vinné kaly, jakož i přepalování prvého destillátu, tudíž hmoty řídké – jedná-li se o množství velké, jest nejvhodnějším přístroj pro práci ustavičnou, jaké dodává továrna Novák a Jahn v Praze-Bubnech.

Z kvasnic docílený destillát není nikdy té jakosti jako z řídkých kalů nebo vína, chová mnoho přiboudliny, odvozenin valerových a pelargonových, jakož i často se stává, že kvasnice se připálí, čímž i přičmuhlá chuť jest způsobována. Z toho důvodu nutno kvasnice velmi opatrně páliti a silně rozřediti.

Destilát z kvasnic je lépe zvláště dávati, jakož i přepalovati, poněvadž pro účel požívání je méně cenný.

Abychom předešli těmto vadám, nutno, jak svrchu řečeno, buď řádně kvasnice vodou rozmísiti, aneb raději páliti je na kotli parou vyhřívaném, kde teplotu lze náležitě upravovati. I když destilujeme líh z kalů, jest účelno prvý líh, bohatý na ethery, a líh, vykazující od 25 do 65°, dávati zvláště, destilát chovající pod 25° líhu také zvláště, a to z toho důvodu, že tento líh, získaný již při vyšší teplotě, chová mnoho přiboudliny (fuslu), která by jednak hlavní výrobek znehodnocovala a novým přepalováním ne vždy z plna odstranitelna jest. Zajišťování množství líhu v destilátu děje se pomocí lihoměru Trabrova při 15 °C.

Líh prvý (vyskočky) a druhý vysokostupňový z pravidla smíchává se s něco vody a přepaluje se. Přepalování díti se má opatrně, raději při nižší teplotě a zejména doporučitelno jest provésti je na přístroji se zařízením rektifikačním. Líh z kvasnic je lépe nemíchati do onoho pocházejícího z kalů. Čerstvě napálený líh upravuje se na 45–60° Tr. Již z počátku má býti chuti a vůně příjemné, kteréžto vlastnosti ležením 2–3letým v soudcích mají se ještě zaokrouhliti. Zvláště jemný líh lze přidáním tak zvané essence koňakové (výtažku to z chleba svatojanského) upraviti na koňak, jinak však nalézá i velmi dobrého zpeněžení jako »mlátovice« nebo pravá »francovka«.

Stane-li se, že bychom z kvasnic i vzdor opatrnému pálení nezískali líh přiboudliny prostý, tu lze jej této vlastnosti zbaviti filtrací přes spodium.

Běžné praksi vymyká se již další zužitkování odpadků z vína, poněvadž jest tu třeba analytických znalostí zařízení a dostatečného množství materiálu. Proto jenom v nejhrubších rysech uvedu tu výrobu vinného kamene, vinné kyseliny a potaše; podrobné popsání této výroby v pojednání obšírnějším stane se jindy.

Vinný kámen vyrábí se z matolin, výpalků kvasnicových a kalových tím způsobem, že určí se nejprve jejich kyselost, která obnáší 18–35 ‰, což odpovídá přibližně 18–35 dcg kyseliny nebo asi 36–90 dcg vinného kamene v 1 hl výpalků. Poněvadž kyselina tato není veskrz volná, nutno ji ze sloučenství zejména s draslem vypuditi, což děje se kyselinou volnou, které se přidává dle rozboru zjištěného množství kyselin ve výpalcích.

Výpalky s kyselinou solnou smísené se nechají ustáti a kyselá čirá tekutina vrchní se slévá. Do této slité tekutiny přidává se potom prášku křídového potud, pokud uniká z ní se šuměním kysličník uhličitý. Po důkladném promíchání nechá se tekutina v klidu, následkem čehož usadí se na stěnách a dnu vyloučený vinan vápenatý, který prodává se ku dalšímu zpracování na kyselinu vinnou do továren.

Mimo process s kyselinou solnou užívá se i kyseliny sírové; způsob ten je však ještě složitější předešlého. Podobně méně přístupné jest rolníku kalů a kvasnic na potaš, jež spočívá v tom, že zaschlé kaly a kvasnice se spálí, povstalý popel vyluhuje se vodou a získaný louh odpařuje se do pevné hustoty.

Ladislav Čech, odb. učitel, Bohonice Vinařský obzor, č. 1, roč. 1911, str. 10–12

Ocet Jestliže nalijeme vždy asi na 25 litrů kvasnic (hustých) 30–35 litrů vody a přidáme 3–3½ kg cukru, zkvasí znova tato tekutina, kvasnice posléze se sesednou, tím získáme lihovatou, slabě nakyslou tekutinu, kterouž můžeme smísiti s kaly vinnými.

Jestliže bylo obou tekutin asi stejné množství, získáme roztok o 5 až 6 procentech líhu.

Na to (v menším) buď věnujeme k účelu tomu soudek nebo (ve větším) zařídíme ocetnici, v níž z toho roztoku vyrobíme ocet. Ocetnici zhotoviti můžeme ze tří as věderních, starších soudků, které na jedné straně se odbední, aby volně se dala tekutina nalévati a aby vždy spodním dnem na odbedněném vrchu soudku vrchnějšího dala se postavit.

U vrchních dvou soudků udělá se slabým nebozizkem větší počet dírek, do nichž navleče se sláma, která spodem asi 5 cm přesahuje a roztok se svrchu jen po kapkách propouští. U třetího, nejspodnějšího, nechá se dno celé, ale v dužinách nade dnem upraví se otvor, aby do něho mohla být zapuštěna pípa.

Do prvého svrchu a do třetího mimo to vloží se dírkované dno vnitřní a sice u prvého asi 20 cm od svrchu odbedněného dna, u spodního na 10 cm nad otvorem pípy. Jalové (dírkované) dno svrchní nádoby je též opatřeno slámkami pro pomalé odkapávání tekutiny, u jalového dna nad pípou v sudu nejspodnějším zůstávají však dírky volné. Pod prvé jalové dno, dále do druhého sudu, jehož vlastní dno jest též upraveno jako jalové dno nejspodnějšího soudku (třetího), naloží se buď bukové hoblinky, nebo třapiny. Ocetnice nesmí býti ve sklepě neb kvasírně proto, že víno v něm chované snadno by mohlo býti nakaženo kysáním octovým. Nejlépe jest umístiti ocetnici do místnosti asi 12 °C teplé.

Kysání započíti je nejlépe tím způsobem, že octová tekutina (výtažek z kvasnic a kaly) smísí se s čistou kulturou bakterie octové (Bacterium aceti), poněvadž kysání samo může býti způsobeno i jinými rasami bakterií octových, z nichž některé produkují ocet zdlouhavě, tvoří husté, nechutné povlaky a zákaly a nesnadno se čistí (Bacterium xylinum). Čisté kultury lze dostati v každé stanici pro fysilogii kvasnou.

Po promísení nalévají se kaly s výtažkem do vrchní nádoby ocetnice, odkudž pomalu stékají slámkami a po hoblinách do nádob spodnějších a při tom líh přetvořuje se (okysličuje) vlivem bakterií v kyselinu octovou.

Z počátku vytékající ocet ze spodní nádoby (pípy) jest slabý a líhem ještě bohatý. Proto nalévá se znova, případně i dvakráte, do ocetnice. Později, po hojném rozmnožení bakterií, možno toliko jednou nalévati tekutinu do nádoby, by tato již za jedinou cestu nádobou dokonale zkysala.

Z pravidla takto získaný ocet bývá čirý a chová asi 6 % kyseliny octové. Stane-li se, že by snad byl kalným, lze jej na asbestovém nebo uhelném filtru zčistiti a po uležení upotřebiti.

Pakliže vyrábíme ocet v malém, stačí kaly a výtažek dáti do sudu postaveného v místnosti 15–18 °C teplé, přidati něco čisté kultury bakterie octové a ponechati volnému zkysání. Čirý ocet po dokonaném kysání nutno slíti s kalů.

52

Vinařský obzor (1/2011)

Povídka

Ruda…

K řezu révy vinné se po staletí od nejstarších dob až do 18. století používaly vinohradnické nože srpovitého tvaru.

Varianty nožů se od sebe nepatrně lišily podle územního zastoupení a jednotlivých období, což je známo z četných archeologických nálezů. Za jeden z nejstarších nálezů u nás (datovaný do 2. století) můžeme považovat železný jednobřitý nůž nalezený při Gnirsově výzkumu vojenského římského tábora u Mušova. V 19. století začaly i na Moravě mizet vinohradnické nože a byly postupně nahrazovány nůžkami, které urychlují a usnadňují řez. Dnes používané vinohradnické nůžky (s otočnou rukojetí, pákové, převodové, elektrické a jiné) dokumentují pokrok a technologické postupy v řezu révy vinné.

Dříve používané vinohradnické nože musely být stále ostré (jako i dnes používané nářadí/, poněvadž na tom vždy závisí zdařilý řez révy. Proto vinaři nosili při sobě kamenné brousky, jimiž několikrát za den své nože brousili.

Ota právě natahoval do koštýře svého oblíbeného šarlatově tmavě červeného Zweiglu, když se s rachotem otevřely dokořán sklepní dveře. Proti dennímu světlu otevřených dveří se objevila postava vysokého chlapa, který si ještě oklepával boty od sněhu. Ruda… Místo pozdravu jak kdyby přímo vyštěkl: „Kde doneseš te nůžky? A můžeš vzít take réč a motyko, nebo všecko, co máš k nabróšení, deť já nemám co dělat, znovo vopakujo, nemám co dělat, a ta zima né a né přestat.“ „Rudo, posaď se na to, já zapomněl a donesu to příště, už bych se po té dlóhé zimě taky radši viděl ve vinohradě, já hned natáhnu skleničku bílýho, dáš si Veltlínku, nebo Rulandskýho?“ snažil se udobřit nenadálou situaci Ota. Ruda, ještě statný, vysoký chlap, ani nevypadal na sedmdesátku, kterou už měl za sebou, vlasů také dost, pravda, už šedivých (v mládí určitě blonďatých), a v jeho obličeji vynikaly uhrančivé jemné modré oči, které jako by se ani nehodily k tak velkému chlapovi, a vše úměrně doplňovaly i velké ruky, které musely stále něco dělat. Ruda byl místní všeuměl, dovedl nabrousit každý řezný nástroj od nožů,

nůžek, rýčů, motyk až po cirkulárky. Nebylo pro něj problémem zmenšit průměr pilového listu a vyfrézovat nové zuby nebo vyrobit i nový nůž na křovinořez. Ovládal po svém otci také stolařinu a výrobu násad na ruční nářadí. Jako zahradník dovedl roubovat a prováděl řez všech druhů stromů, taky „vobrýt strome“ (pohladit – jak říkával), pomáhal v obci, sousedům a jeho pomocný akční rádius díky „sportceVelamos“ byl i mimo obec. A co vysázel stromů, třeba jen stromořadí u státní pod „Véhonem“.

Na vlastnoručně vyrobené Teře – jednokolce – někdy svážel děcka i do školy, u baráku jim vybavil dětské hřiště a nesměly tam chybět ani „dřevěný muchomůrke“, okolí „U kapličke“ je taky jeho dílo. Jednokolka mu taky sloužila každoročně při tažení celého vláčku nesmrtelných alegorických vozů při oslavách vinobraní.

Při nutné opravě starých sklípků jsme se snažili zachovat místní ráz, a tak jsme chtěli použít i pár vápencových kamenů z Výhonu. Kde je ale vzít, Ruda věděl, kde jsou a jaké tvary. „Nélepši zapomenutý placáke só u evangelickýho hřbitova,“ a než jsme se nadáli, Ruda už tu byl se svou jednokolkou. „Pote, jedeme pro ně,“ volal ze sicu jednokolky za velkého rachotu a dýmu a profrčel kolem jak závodník. Vybral jeden z největších kamenů, rozestavil nás a na jeho povel jsme měli společně pět chlapů pla-

Historie kounického vinohradnictví a vinařství Autor: Stanislav Liškutín a kol.

Staré vinařské dokumenty a písemnosti – Názvy polních tratí a vinohradních hor v Dolních Kounicích – Kounické horenské právo, komentář k němu – Počestné Bratrstvo vinařů a kopáčů – Svatogothardská vinařská tradice – Vinařství ve středověku, novověku a současnosti – Vinařství a MO ČZS; 191 stran; v roce 2008 vydalo Město Dolní Kounice. V ceně knihy je přiložené CD s celou knihou v elektronické podobě a množstvím bonusových obrazových materiálů.

262 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

cák naložit. Zabrali jsme, ani se nepohnul. „Vždyť podle rozměrů a specifické váhy to musí mít nejmíň dvě tuny, s tím ani nepohneme,“ spočítali naši mlaďoši. A tak je tam ten malý placák, což Rudu dlouho mrzelo, že ten větší by se tam lépe vyjímal. „A kde máš Karla? Ty nevíš, že vínka se majó kontrolovat a vinař má bét pořád ve střeho, jak říkávali naši inspektor Pštross?“ obrátil se na nově příchozího do sklepa strýc Domin. „Ten už meslim ve vinohradě stříhá a já sem teprvá nesl nůžke k Rudovi na bróšení. Vzal sem aji motyko, Ruda se na ňu znaleckém vokem podíval a povídá, te ses mosel ale nadřit. Von za to ani moc nechce, šak to víte, a pomůže každýmu, aji zadarmo, proto ho majó nekeří aji nekdy za podivína, to už a zvlášť neska nikdo nedělá,“ odpovídá strýc Vávra. „Jo, jo,“ zafilozoval si Domin, „ale vono je to úplně vobráceně, von má radost, že ti pomůže, vono je v tak velikým chlapovi aji vobrovský srdce,“ a jeho oči nevědomky sklouzly na placák nad sklepními dveřmi.

Vysvětlivky k povídce: železný jednobřitý nůž – datovaný do 2. stol., nález Mušov. Archeologické vykopávky z let 1927–1928 vedené dr. Gnirsem z tehdejšího Státního archeologického ústavu Brno. Nůž byl nalezen na podlaze v obytné budově tábora X. římské legie. Jeho celková délka je 28 cm, délka ostří 18 cm, ostří je 2,5–3,5 cm široké a má trn dlouhý 10 cm.

Pálené cihly nesou značku či kolek LEGXGPF. V autokempinku Merkur u Mušovského jezera je od r. 2002 otevřena stálá archeologická výstava „Římané na Mušově“, daleko bohatší expozice a stálá výstava byla otevřena také na zámku v Mikulově pod názvem „Římané a Germáni v kraji pod Pálavou“. (Tip na jarní a letní výlety.)

Václav Fiala Velké Němčice 1. 12. 2010 Prameny a literatura Fiala Václav, VO č. 6/2002: Počátky moravského vinařství Frolec Václav, Brno 1974: Tradiční vinařství na Moravě

Vinařský obzor (1/2011) 53

inzerce©

inzerce©

inzerce©

inzerce©

Inzerce

Místa distribuce Vinařského obzoru BS vinařské potřeby, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, 519 346 236 BS vinařské potřeby, Čejkovská 35, 691 02 Velké Bílovice, 519 346 238 BS vinařské potřeby, Svitavská 15, 614 00 Brno, 545 216 311 BS vinařské potřeby, K Vápence 3203/10, 692 01 Mikulov, 519 500 516 BS vinařské potřeby, Dobšická 2296/4, 669 02 Znojmo, 515 260 600 Bureš Jaroslav, Ořechová 1, 691 06 Velké Pavlovice, 519 428 733 Bureš Jaroslav, Na Hlavní 276, 691 08 Bořetice, 519 430 515 Bureš Jaroslav, Krumvíř 14, 691 73 Krumvíř, 519 419 006 M&Š Vinárske potreby, s. r. o., Dľhá 2, 949 01 Nitra, 421 908 800 237 NEREZ Blučina, Návrší 483, 664 56 Blučina, 547 235 111 ROSENBERG TECHNIC, s. r. o., Brněnská 10/58, 693 01 Hustopeče, 608 889 967 Štěpánová Eva, Březí 20, 691 81 Březí, 519 514 259, 602 734 499 Vinařské potřeby, spol. s r. o., Národních hrdinů 22, 690 02 Břeclav, 519 321 235 Vinařský dům KOBERN, s. r. o., Hodonínská 306, 696 03 Dubňany, 777 901 761 Vincoop Mikulov, Brněnská 32, 692 01 Mikulov, 519 510 691

TAKÉ ZDE MŮŽE BÝT VÁŠ INZERÁT Tel.: 519 348 980 E-mail: info@vinarskyobzor.cz

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací ODRŮDOVÉ POHLEDNICE Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce 144 Kč (množstevní slevy, slevy prodejcům)

VINOHRADNICKÁ MECHNIZACE – STROJE PRO CHEMICKOU OCHRANU RÉVY VINNÉ Široké odborné veřejnosti známá autorská dvojice z Ústavu zahradnické techniky ZF Mendelovy univerzity poskytuje ucelený pohled na problematiku vinohradnické mechanizace v části strojů pro chemickou ochranu ve vinohradnictví.

70 stran, formát 210 × 210 mm 150 Kč

MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS území ČESKÉ REPUBLIKY autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky.

Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy: • historické • aktuální • geologické • geochemické • půdní • hydrologické • klimatické • vegetační • a mapy vinařských turistických cest.

Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře.

696 Kč VAZBY ROČNÍKU 1999 VAZBY ROČNÍKU 2000 VAZBY ROČNÍKU 2001 VAZBY ROČNÍKU 2002 VAZBY ROČNÍKU 2003 VAZBY ROČNÍKU 2004 VAZBY ROČNÍKU 2005 VAZBY ROČNÍKU 2006 VAZBY ROČNÍKU 2007 VAZBY ROČNÍKU 2008 VAZBY ROČNÍKU 2009

292 Kč 333 Kč 333 Kč 383 Kč 424 Kč 454 Kč 494 Kč 524 Kč 565 Kč 595 Kč 595 Kč

Ostatní nabídka Moderní příprava červeného vína

176 Kč

Vady vína

304 Kč

Vinařem v Africe i leckde jinde

199 Kč

Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína

42 Kč

Vinohradnické stavby na Moravě

618 Kč

Mapa vinařských oblastí České republiky (na stěnu, v roli)

79 Kč

Ročenka 100 let Vinařského obzoru

62 Kč

Reedice ročníku 1907 faksimile

41 Kč

Velký vinařský slovník

618 Kč

Nové šľachtenie viniča na Slovensku

355 Kč

Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví Cykloturistická mapa – Moravské vinařské stezky

94 Kč 94 Kč

Vinařství – návody do laboratorních cvičení

157 Kč

Jak úspěšně prodávat víno

304 Kč

Vinařský marketing

209 Kč

Zrání vína v sudech barrique

176 Kč

Pěstujeme révu vinnou

103 Kč

Citáty o víně

70 Kč

Přehled odrůd 2007

100 Kč

Filosofie vína – Průvodce po Onom světě

222 Kč

Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci

500 Kč

VINITORIUM HISTORICUM

352 Kč

Historie kounického vinohradnictví a vinařství

262 Kč

Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

150 Kč

Trpké býti zdá se?

240 Kč

Encyklopedie révy vinné

828 Kč

Výroba vína u malovinařů – 2. aktualizované a rozšířené vydání

149 Kč

Sklepní hospodářství – 2. aktualizované vydání

450 Kč

Vinohradnická mechanizace – Zemánek P., Burg P.

390 Kč

(v černé deskové vazbě s raženým písmem)

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH.

Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php

inzerceª

inzerceª

Erfolge Sklízejte úspěchy ernten

INTERVITIS VIENNA

Přibližně 220 mezinárodních vystavovatelů z oboru vinařství a ovocnářství soustředěných na tomto setkání Vám představí své inovační nápady a nabídku svých služeb.

OBLASTI VYSTAVOVÁNÍ

inzerceª

01 Technologie pěstování a sklizně hroznového vína a jiného ovoce 02 Technologie plnění a balení 03 Zpracování a řízení procesů ve vinařství a ovocnářství 04 Marketing a organizace

VYSOCE KVALITNÍ RÁMCOVÝ PROGRAM Pestrý rámcový program nabízí zajímavé podněty: Rakouské vinařské setkání, Středoevropské vinařské fórum, ochutnávka, odborné fórum atd.

Svaz rakouských vinařů Svaz německých vinařů Messe Stuttgart Kontakt: Naveletrh s.r.o. // Lenka Výborná // Tel.: +420 - 605 - 40 46 91 // E-Mail: info@naveletrh.cz

Na této souběžně probíhající akci se vinaři činní i v oblastech gastronomie a hoteliérství setkají s aktuálními trendy a novinkami oboru.

INTERVITIS VIENNA Odborný veletrh zaměřený na technologii zpracování vína a ovoce

10. – 12. DUBNA 2011 VÝSTAVIŠTĚ VÍDEŇ, RAKOUSKO www.intervitis-vienna.at

Vitra – hrozen a list, foto k článku na str. 20