Vinařský obzor 3/2011

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

číslo 3, ročník 104/2011 • cena 63 Kč (předplatné 46 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

Odrůda Kofranka Soutěž v řezu révy vinné Kyseliny v hroznech 2010 Grand Prix Vinex 2011

Foto pouze ilustrační

Nabídka se skvělým bouquetem Prodloužená záruka na 3 roky bez omezení kilometrů a údržba na 3 roky (do 75 000 km) zdarma u příležitosti soutěže Vinařství roku.

Vito Expres 110 CDI KAWA 404 000 Kč bez DPH

Sprinter Expres 210 CDI 2,8 t 440 000 Kč bez DPH

Výhodné pakety bezplatné garance a údržby lze využít i u jiných modelů.

Informujte se na www.mercedes-vinari.cz

Hlavním partnerem akce Vinařství roku je Mercedes-Benz Česká republika.

Soutěž v řezu

strana 126

strana 128

Obsah 3/2011

Odrůda Kofranka

Odstopkování hroznů

Sauvignon Forum 2011

strana 138

strana 149

115 Obsah Editorial 116 Richard Stávek: Dobré jarní zprávy Spolkové informace 118 Martin Půček: Pelmel ze světa vinařského Česká republika v Evropské unii 120 Jiří Sedlo: Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA a poradní skupiny „Víno“ při Komisi v Bruselu

122 124 126 128 129

Vinohradnictví Pavel Pavloušek: Vlastnosti některých nových podnoží pro révu vinnou František Muška: Rojení chroustů a škodlivost ponrav v roce 2011 v České republice a Slovenské republice Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Kofranka Soutěž v řezu révy vinné 2011 V Chateau Bzenec jezdí Berthoud

Zprávy 131 Kalendář vinařských akcí Technologie 132 Michal Kumšta: Organické kyseliny v hroznech ročníku 2010 136 Moderní a šetrné technologie firmy Wottle 138 Patrik Burg, Pavel Zemánek: Trendy v konstrukci zařízení pro odstopkování hroznů a separaci bobulí (2.)

142 146 147 148 149

Hodnocení vín Jan Stávek, Barbara Tkáčiková: Hořké, či trpké zdá se?

Helena Baker: Hodnocení pro soutěž „Česká biopotravina roku“ Pavel Navrátil: Ještě než začnou košty Pavel Krška: Grand prix Vinex 2011 Richard Stávek: Sauvignon Forum 2011

Aktivity 150 Novinky na veletrhu INTERVITIS VIENNA 152 Salon vín ČR 2011 otevřen Vinařský marketing 154 Jaroslav Hladík: Konference o vinařské turistice ve Znojmě Vinařská historie 156 Václav Fiala: Byli to i Římané?

159 Psalo se ve VO před 100 lety…

160 Václav Petrásek: Práva (vino)horenská Enogastronomie 162 Pavla Burešová: Masopust Recenze 163 Jack Law: Recenze: Kapesní/Vreckový atlas vinařství/vinárstiev Čech, Moravy a Slovenska

ĕī

ÈFTL¥ S

FQ

MJLZ

Ŕ 4WB[

VC

WJ

OB

W

VC

MJLZ

Ŕ 4WB[

OB

J

ĕī

ÈFTL¥ S

FQ

116

Vinařský obzor (3/2011)

Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem číslo 3, ročník 104 (2011) Vydává Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor Ing. Martin Půček e-mail: martin.pucek@svcr.cz Editor Ing. Richard Stávek e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz Sekretariát redakce Barbora Válková (předplatné, inzerce, vinařské publikace) e-mail: barbora.valkova@vinarskyobzor.cz tel./fax: 519 348 980 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 e-mail: marketa.novakova@svcr.cz Redakční rada RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda) (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. Doc. Ing. Josef Balík, Ph.D. (balikj@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Aleš Gala (gala@oenogala.cz) Lubomír Glos (glosovi@email.cz) Ing. Tomáš Javůrek (javtom@post.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Mgr. Lukáš Lukáš (lukas@templarske-sklepy.cz) Ing. Bronislav Pavelka (bronislav.pavelka@szpi.gov.cz) Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. (pavlous@zfmendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Richard Stávek (richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Ing. Marek Špalek (mikulov@novevinarstvi.cz) Sazba a zlom Adam Kepert, tel.: 777 807 874 e-mail: kepe@seznam.cz Grafická koncepce Bedřich Vémola, studio@vemola.cz Jazykový poradce Mgr. Jana Otevřelová Tisk Tisk Pálka Břeclav, tel.: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630 Vychází měsíčně.

Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1/2 a 7/8 106 Kč (včetně 10% DPH) Rozšiřuje PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři Předplatné 2011 V redakci — 1 číslo 46 Kč, dvojčíslo 7/8 80 Kč (vč. 10% DPH), celý ročník 528 Kč (vč. 10% DPH) Adresa redakce a vydavatele SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980 e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 16. 3. 2011 Toto číslo vychází 21. 3. 2011 ISSN: 1212-7884 Vinařský obzor® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlé do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.

Foto na titulní straně © Richard Stávek

Editorial

Dobré jarní zprávy S přicházejícím jarem se houfují kromě jiných i dobré zprávy z vinařského světa tuzemského vinařství. Bombastickým úspěchem pro dobré jméno práce našich vinohradníků se po čtyřech letech stalo Mezinárodní mistrovství v řezu révy vinné ve francouzském Albi, kde v silné světové konkurenci zvítězil v kategorii mezinárodních účastníků čejkovický student MZLU Brno Stanislav Škrobák mladší – gratulujeme! Více informací k tématu najdete na stranách 128 až 129.

Husarský kousek se podařil josefovské společnosti FILTRY BÍLEK v době, kdy semináře a různé kurzy i pro vinaře zažívají velkou nouzi o zájemce a následně účastníky. Jejich vzdělávací seminář, zaměřený na mikrobiologickou filtraci, který se odehrál v únoru t. r., zaznamenal takový zájem, že již s předstihem zorganizovali na druhý den opakování pro ty, na které se nedostalo místo. Jenže ani tento „nášup“ nebyl dostatečný – organizátoři proto sdělili, že 12. 4. se uskuteční opakování semináře, tenNejen o přednesené příspěvky, ale též tokrát na Slovensku (Modra, Vinárska škola), o vystavená filtrační zařízení a praktické ukázky a den poté, 13. 4., opět v dolnobojanovském práce na nich byl mimořádný zájem, což ilustruje Besedním domě. Podrobnosti k oběma semii tento snímek nářům, jež budou mít obdobnou náplň jako ty, které se již odehrály ve dnech 16. a 17. února, ochotně sdělí organizátoři na telefonu 518 372 134. Více informací o úspěšných seminářích najdete v některém z příštích čísel VO. První březnový pátek zažily vinařské Litoměřice velký okamžik – po náročném projektu dvouleté rekonstrukce za přispění evropských fondů byly slavnostně otevřeny prostory gotického hradu, který byl ještě před pár lety doslova a do písmene v ruinách. Kultivovaně opravený objekt bude kromě jiného i podle slov představitelů Cechu českých vinařů důstojným svatostánkem českého vinařství. Na pavlačích a ostatních prostorách nad konferenčním sálem byly zbudovány reprezentační expozice historie i současnosti révy a vína v Čechách. V suterénu jsou pak zřízeny degustační prostory pro degustaci vín a samotný archiv vín s několika stupni sklepa, postupně na sebe navazujícími.

Přestavba historické budovy na moderní multifunkční kongresové a turistické centrum se uskutečnila díky dotaci z Regionálního operačního programu soudržnosti Severozápad. „Litoměřice získaly částku ve výši 137,8 milionu korun, dalších zhruba 28 milionů korun představoval podíl města,“ informoval při zaRekonstruovaný gotický hrad v Litoměřicích, dříve ruina, nyní svatostánek českého vinařství hajovacích proslovech starosta města Ladislav Chlupáč.

Ale abychom nechodili příliš daleko – poslední zajímavá vlaštovka bude z Třebívlic. V tisku probleskla zpráva, že se zde „na zelené louce“ chystá projekt nového vinařství – Zámecké vinařství Třebívlice. A vskutku, na samém úpatí CHKO České středohoří, doslova „přes cestu“, vyrůstá velkolepý areál firmy, která se již někoRodící se objekt Zámeckého vinařství Třebívlice lik let věnuje vinohradnictví a nyní počíná budovat zázemí pro sklepní hospodářství a zejména důstojnou prezentaci nejenom místních vín, ale dle náznaků i dalších lokálních zemědělských produktů. Uvidíme, jak se to v Třebívlicích bude vyvíjet, podle možností budeme naše čtenáře i dále informovat.

Richard Stávek

Předplatné / Zprávy / Inzerce

Vinařský obzor (3/2011) 117

Předplatné Vinařského obzoru na rok 2011 » 528 Kč / 23 €

Polští filantropové chutnali moravská vína

Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2011 ve volném prodeji » 63 Kč / 2,60 € Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2011 pro předplatitele » 46 Kč / 1,95 € Cena letního dvojčísla 2011 ve volném prodeji » 106 Kč / 4,10 € Cena letního dvojčísla 2011 pro předplatitele » 80 Kč / 3,70 € Jako předplatitel ušetříte » 188 Kč / 6 € za rok.

Mám zájem o předplatné Vinařského obzoru

od čísla nejbližšího do čísla ______________ ročníku 2011 od začátku roku 2011 (1/2011) na dva roky — do 12/2012 i minulé ročníky jednotlivě 1999 (20 Kč) 2005 (37 Kč)

2000 (20 Kč) 2006 (39 Kč)

2001 (20 Kč) 2007 (45 Kč)

2002 (30 Kč) 2008 (50 Kč)

2003 (30 Kč) 2009 (50 Kč)

2004 (30 Kč)

i minulé ročníky v deskové vazbě 1999 (292 Kč) 2000 (333 Kč) 2001 (333 Kč) 2002 (383 Kč) 2003 (424 Kč) 2004 (454 Kč) 2005 (494 Kč) 2006 (524 Kč) 2007 (565 Kč) 2008 (595 Kč) 2009 (595 Kč) další starší výtisky (pouze jednotlivě) 7–8/1998

9–10/1998

11–12/1998

další požadavky ____________________________________________________________________________

platit budu složenkou

platit budu na fakturu (přes účet)

Objednávka publikací

O tom, že komunitní nadace funguje pro dárce i v roli marketingové agentury, se mohli přesvědčit někteří vinaři, kteří jsou zároveň i dárci Jihomoravské komunitní nadace. Nadace se totiž minulou sobotu zúčastnila benefičního plesu ve prospěch Nidzické komunitní nadace a přivezla k Mazurským jezerům k ochutnávání a dražení asi 50 láhví nejlepších moravských vín od jejich stabilních dárců. Polsko není tradiční zemí, kde je konzumace vína zakořeněná již v minulosti, jako je tomu u nás, v Česku. Pro nás – vinařský region – je ale příznívé, že i Poláci začínají objevovat kouzlo vína. A díky oběma nadacím objevují i skutečnost, že nadace a vinaři mají stejnou cílovou skupinu – finančně dobře situované lidi. Zjednodušeně řečeno se dá říci, že je víno nápojem filantropů. V Česku stará pravda je nyní objevována i v Polsku. Vydražené peníze pro veřejnoprospěšné projekty však nejsou tentokrát hlavním výstupem cesty Jihomoravské komunitní nadace. Jde o daleko významnější a strategičtější cíle, a to dostat víno z Moravy do distribučních sítí nákupců vína v Polsku. Právě proto obě nadace začínají plánovat jak další prezentační akce vína v Polsku (například v květnu ve Varšavě před největšími polskými dárci), tak i pracovní návštěvu polských distributorů vína tady na Moravě. „Považujeme za správné starat se o to, aby naši dárci bohatli“ – konstatuje ředitelka nadace Zlata Maděřičová a dodává – „Je jen logické, že až teprve potom může bohatnout i naše nadace a celý region.“ Zlata Maděřičová inzerce©

______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________

– Prodej a výsadba sazenic révy vinné – Dlouholetá tradice

Adresa plátce

– Vlastní sázecí stroj s laserovou navigací

Jméno, firma _________________________________________________________________________________

– Štěpujeme na zakázku – odrůdy včetně výběru klonů

Adresa _______________________________________________________________________________________ Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________

– Např. Pálava, Muškát moravský, Sauvignon, Rulandské šedé atd.

IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

Adresa adresáta (nevyplňujte v případě, že se jedná o stejnou osobu)

Jméno, firma _________________________________________________________________________________ Adresa _______________________________________________________________________________________ Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

PEMAG spol. s r. o., Gagarinova 1240/3, 692 01 Mikulov Tel.: 519 510 756, Fax: 519 510 512, Mobil: 777 284 831, www.pemag.cz

118

Vinařský obzor (3/2011)

Spolkové informace

Martin Půček tajemník Svazu vinařů České republiky

Pelmel ze světa vinařského To nám ten rok ale utíká. Před nedávnem jsme všichni vymýšleli, jak co nejpokojněji prožít vánoční svátky a bujaře oslavit poslední den v roce, a ani jsme se nenadáli a máme v rukou březnové číslo našeho časopisu. Březen – za kamna vlezem, říká staré přísloví, a myslím, že pro letošní rok to platí dvojnásob. Zima se nechce vzdát své nadvlády, a to ani za cenu poměrně dlouhého, suchého a slunečného počasí v posledních dnech. Na druhou stranu, asi každý vinař uzná, že přílišné oteplení v těchto dnech by révě jistě neprospělo. Jarní mrazy u časné rašící révy by rád viděl málokdo. Určitě již stačí nouze v zásobách vína po dvou ročnících nízké sklizně a každý z nás by si přál plné „kádě“.

Dle předběžných informací z terénu z celé ČR to vypadá, že réva přezimovala vcelku dobře. Jistě, najdou se výjimky, kde došlo k poškození zimními mrazy. Doufejme, že nepůjde o významné hospodářské škody.

Vinaři dokončují řez. V únoru proběhla soutěž v řezu révy vinné, tentokráte na pozemcích společnosti Chateau Bzenec. Je velkou škodou, že účast byla za poslední roky jedna z nejmenších. O to více, že proběhlo mezinárodní mistroství světa v řezu ve francouzském Albi. Vítěz národního kola z Bzence v kategorii juniorů Stanislav Škrobák zde byl vyhodnocen jako nejlepší zahraniční účastník. Tento úspěch je třeba i zde vyzdvihnout a poblahopřát. Do budoucna bude potřeba celému projektu soutěže dát patřičný formát, neboť všichni víme, že řez je jedním ze základů produkce kvalitního vína a podpora aktivit kolem je vždy žádoucí.

Svaz vinařů ČR pro vás také vydal novou publikaci „Přehled odrůd révy vinné“.

Publikace je tentokráte celobarevná a rozšířená o 13 odrůd, které byly povoleny od roku 2007, tedy od posledního vydání publikace. Stejně jako minule všechny odrůdy révy nafotil profesionální fotograf Jan Halady. Aktualizovány jsou taktéž statistické informace ze světa vinohradnictví a vinařství, a to až do hospodářského roku 2009/2010. Publikace dostanou jako vždy členové Svazu vinařů poštou.

Všichni, kdo sledují informace z Jihomoravského kraje, jistě vědí, že i v letošním roce vypsal kraj dotační programy s názvem „Podpora vinohradnictví a vinařství v JMK v roce 2011“. V současné době je na webu JMK umístěna aktuální výzva s platností od 1. 3. do 15. 4. pro podání žádosti. Žadatelem o dotaci může být obec, sva-

zek obcí, ZO ČZS v obci, spolky vinohradníků a vinařů či ostatní občanská sdružení registrovaná dle příslušného zákona. Dotační programy obsahují podpory na: • Kulturní akce na podporu vinařství a vinohradnictví v JMK, tj. podporu tradičních vinařských kulturních a propagačních akcí místního nebo regionálního významu (zde se nejedná o samostatné ochutnávky či prezentace vín) • Technické vybavení na podporu vinařství a vinohradnictví v JMK, tj. vybavení informačních středisek, zařízení pro konání výstav a pořizování informačních panelů a označníků na propagaci vinařství a vinohradnictví v JMK, pořízení technického a dalšího vybavení pro propagaci vinařství a vinohradnictví v Jihomoravském kraji.

• Propagaci vinařství a vinohradnictví v JMK, tj. pořízení propagačních materiálů, webových stránek, softwarových aplikací a propagačních kampaní pro propagaci vinařství a vinohradnictví.

Minimální částka dotace je stanovena na 25 tis. Kč a maximální výše je omezena částkou 100 tis. Kč. Dotace JMK je 50 %. Rozpočet dotačního programu je 1,5 mil. Kč. Podíl žadatele může být také ve formě dodávky vlastního materiálu či prací.

Tuto hodnotu požaduje JMK vyčíslit formou znaleckého posudku.

V současné době taktéž nastal posun ve věci novelizace vinařského zákona. Ten byl projednán vládou a odeslán do parlamentu.

V Poslanecké sněmovně již byl navržen na pořad jednání a 1. čtení zákona proběhne na březnové, tedy 14. schůzi. Zpravodajem zákona byl určen poslanec Ladislav Skopal.

Představenstvo Svazu projednalo všechny změny na svém posledním jednání a připravilo návrh pozměňujících návrhů, které ministerstvo neakceptovalo v rámci připomínkového řízení a které představenstvo požaduje do zákona prosadit. V pátek 11. 3. proběhlo jednání zainteresovaných institucí, tedy MZe, ÚKZÚZ, SZPI, VF a SV ČR, a zde byl vytvořen seznam společných připomínek, které budeme prosazovat dohromady.

To, co nebylo akceptováno, bude Svaz prosazovat prostřednictvím poslanecké iniciativy.

Přijďte prožít nevšední zážitek s našimi nejlepšími víny. Stálá degustační expozice Salonu vín České republiky na zámku ve Valticích.

NÁRODNÍ VINAŘSKÉ CENTRUM, O.P.S. Zámek 1 • 691 42 Valtice tel.: 519 352 744 • tel./fax: 519 352 072 e-mail: salonvin@vinarskecentrum.cz narodni@vinarskecentrum.cz www.salonvin.cz • www.vinarskecentrum.cz

Hlavní partneři

Partneři

Mediální partneři

120

Vinařský obzor (3/2011)

Česká republika v Evropské unii

Jiří Sedlo Svaz vinařů ČR

Jednání pracovní skupiny „Víno“ při COPA/COGECA a poradní skupiny „Víno“ při Komisi v Bruselu Jednání proběhlo 8. února v době od 14.30 do 18.00 hod. v sídle sekretariátu COPA-COGECA (rue de Tréves 61) a 9. února od 10.15 do 13.00 hod. Jednání vedl předseda Thierry Coste (F). Po schválení zápisu z minulého zasedání E. Corral seznámila přítomné s činností sekretariátu za poslední půlrok. Letos bude Komisí zřejmě znovu otevřena otázka biovína.

Dále předseda zahájil diskusi ke SZP po roce 2013 (2014, 2015). Francouzští zástupci oznámili, že Komise vážně uvažuje o prodloužení stávající SOT o dva roky. Jednal o tom francouzský prezident s německou kancléřkou. Jako priorita pro SOT s vínem byla všemi účastníky označena výsadbová práva. V současnosti probíhají dvě národní studie k výsadbovým právům – francouzská a německá. C/C navrhuje vytvořit na jaře vlastní pracovní skupinu, která bude zvažovat dopady pro celou EU. Například v Rakousku jsou pozemky, kde může být pěstována réva, pevně vymezeny. Nejde jenom o vinařství, ale zohledňuje se i turistika.

V oblasti podpor se většina shodla na následujících podporách: • odbyt vína, ve třetích zemích, ale i v rámci EU, • restrukturalizace vinic, • investice do sklepního hospodářství.

Prodloužení SOT s vínem o dva roky (do r. 2015) je vítáno, dokonce se hovoří o dalších pěti letech. Ale kdoví, kde je pravda.

Rozpočet je stanoven do konce r. 2013. Pak se hovoří o krácení, pravděpodobně plošně u všech komodit.

Evropská pozorovatelna pro trh s vínem – je nezbytné, aby Komise tuto instituci zřídila. Požaduje se to již desetiletí, je nutné se spojit s Comiteé Vins a konečně ji prosadit. V každém případě by nemělo jít o pouhé sledování cen. Josef Pleil vzpomněl kauzu zvýšení možnosti přicukření moštu z minulého roku, kdy Komise vydala rozhodnutí po sezoně. Předtím si vyžádala řadu různých informací. Právě průběžné

shromažďování těchto informací by mohlo být náplní této instituce a bylo by to vše pod Komisí, bez obtěžování členských států.

Debata, které se účastnil vedoucí oddělení pro víno při DG AGRI Jesús Zorrilla (ES): Z pléna byla vznesena řada dotazů, ale v převážné většině nebyly uspokojivě odpovězeny. Účastníci především chtěli znát rozdíl proti dosavadnímu stavu a při přijímání usnesení v rámci „delegované pravomoci Komise“. Konkrétně šlo o to, jak se posílí pravomoci Komise na úkor členských států v SOT s vínem. Odpověď byla tak vyčerpávající, že z toho nikdo nic nepochopil. Obdobně tomu bylo další den na poradní skupině při Komisi, kde k odpovědi pan Zorrilla vyzval jiného zaměstnance oddělení pro víno.

Na dotaz, zda bude prodloužena SOT s vínem, následovala negativní odpověď, že to není v zájmu Komise a o jiných jednáních nic neví.

Profesní organizace – jaká pravidla pro ně platí, k čemu slouží? Co je nutné pro zapsání do seznamu Komise? Odpověď: Bude o tom řeč zítra. Vlastní kritéria nemáme, závisí to na členských státech. Mají odpovídat předpisu (č. 1234/2007), ale i když neodpovídají, jsou zapsány v seznamu Komise, pokud hrají důležitou roli v členském státě.

Síra jako biocid – řeší se s DG ENVI. Měď – Komise ji chce zakázat, ale bez ní není možná produkce biovína (J. Pleil, A).

Nejednoznačná odpověď.

Celkem je nyní 1 800 geografických označení. Ve specifikaci je nutná kontrola v rámci geografického označení. Zástupce Itálie se zeptal, zda je možná finanční podpora ze

strany Komise na kontrolu. Odpověď: Ne, podle SOT s vínem ne. Nezná ale možnosti programu rozvoje venkova. Zatím Komise obdržela z těch 1 800 označení jen 35 specifikací. Komise spolupracuje s členskými státy, uspořádala seminář s Francouzi, Portugalci, Němci, Rakušany, Španěly, připravují se s Maďary a Italy. Účelem těchto seminářů je zjednodušit členským státům vytváření specifikací.

Na dotaz, jak je to s krácením finančních prostředků po roce 2013, následovala opět nejednoznačná odpověď.

9. února Příprava na odpolední jednání poradní skupiny Nejdříve podal zaměstnanec C/C informaci o připravované změně nařízení o SZP. Ochrana označení se bude týkat produktu.

V programu poradní skupiny jsou profesní organizace. Komise chce získat názory na ně. Ale není jasné k čemu. V každém státě je to s profesními organizacemi jinak. Bylo dohodnuto, že předseda T. Coste na odpoledním jednání sdělí, že C/C zatím nemá jednotný názor. Jednání k tomuto tématu s Komisí by mělo být odloženo na příště.

Opět byla otevřena otázka CHOP a CHZO. Italové se obávají, že nestihnou termín pro předložení specifikace. Francouzi a Španělé je podpořili. V některých italských CHOP nejsou vytvořeny profesní organizace.

Situace ve vinařství EU: Německo – sklizeň meziročně o 25 % nižší, ceny sudového vína se pohybují mezi 85 a 95 eur/hl, bílé je dražší.

Česká republika v Evropské unii / Inzerce

Poradní skupina „Víno“ při Komisi EU v Bruselu Jednání se uskutečnilo 9. února v době od 14.30 do 18.00 hod. v budově DG Agri na Rue de la Loi 130. Jednání zahájil a řídil předseda skupiny Alejandro Garcia-Gasco

(ES). Zápis z minulého jednání byl bez připomínek přijat.

Budoucnost SZP • po vstupu nových členských zemí 2004/ /2007 se rozšířil počet zemědělců, především díky Polsku a Rumunsku • rozpočet pro zemědělství končí rokem 2013 • nejsou a nebudou stejné platby pro všechny • podporováni budou aktivní producenti, ne zemědělci bez produkce • ekologizace V polovině roku 2011 by měl být zveřejněn text nové SZP. Zástupce spotřebitelů mluvil o tom, že malí zemědělci často nemají nástupce, předseda skupiny pro víno C/C zase o tom, že C/C nesouhlasí, aby velká družstva nebyla podporována. Výsadbová práva by měla být ponechána pro všechna vína. S tím nesouhlasil zástupce obchodníků, ale souhlasil s požadavkem na zřízení evropské pozorovatelny cen vína. Zástupce Portugalska hovořil o tom, že nemůže být podporována jenom produkce, ale taky krajina.

K trhu s vínem byly prezentovány informace jednání C/C. Shrnuto – střední Evropa má nižší sklizeň. Ceny vína v Evropě byly nízké, nyní se vrátily na normální hodnotu.

Ve střední Evropě jsou ceny přijatelné, ale jsou likvidovány levnými dovozy ze Španělska a Itálie. Například Chile má vyšší ceny vína než Evropa (může to být i zemětřesením, a tím menší nabídkou). Sklizeň 2010 byla v EU o 20 % nižší než rekordní sklizeň posledního desetiletí – 2004. Ve vinařském roce 2009/2010 se meziročně snížil dovoz vína do EU v objemu o 3 % a finančně o 6 %, zatímco export se v objemu zvýšil o 12 % a finančně o 7 %. Nejvíce vína mimo EU vyvezla Itálie následovaná Španělskem a Francií. Největší objem vína se vyvezl do USA a Ruska.

Bilaterální dohody: • Indie: Poslední jednání proběhlo v lednu, další se připravuje na březen. Indie má vysoké požadavky v oblasti zemědělství, chce vyvážet do EU, ale víno ne.

Jde především o levné produkty, pro víno jsou to do budoucna strategické rozhovory.

• Kanada: Jedná se také o státním monopolu, Kanada chce získat pro své víno a lihoviny jiné zacházení, než je v EU obvyklé.

Legislativa kvality – jednání se točilo kolem změn souvisejících s delegovanou pravomocí Komise. J. Pleil pak na příkladu povolování zvýšení přicukření moštu poukázal na těžkopádnost některých rozhodování Komise.

Nová SOT s vínem – zástupce Itálie požádal o možnost posunutí termínu pro specifikaci CHOP. Podpořili jej Francouzi. Zástupce Komise to ale zamítl s tím, že členské

státy na tom mohly pracovat od roku 2008.

Zatím podle Komise vše běží dobře. Zástupce Comiteé Vins se zeptal, k čemu má posloužit případné vymazání CHOP v případě nedodání specifikace. Zazněly i názory, že když jsme se bez toho obešli dosud, šlo by to i nadále. R. Nickenig oznámil, že na spolkovém ministerstvu zemědělství to personálně blokuje značnou část zaměstnanců příslušného oddělení. Na žádost Německa se změnila možnost zpracování specifikace tak, že ji může zpracovávat přímo ministerstvo. Zástupce Komise sdělil, že každému státu, který o to takto požádá, bude vyhověno.

Dále byly vyhodnocovány programy podpor v roce 2010. Nejvíce prostředků, 37 %, bylo využito na restrukturalizaci vinic. Následovala destilace, marketing ve třetích zemích, užití zahuštěného moštu a investice. Minimálně byla využívána např. zelená sklizeň (2 % – Itálie, Kypr, Slovinsko). V 18 členských státech bylo rozděleno celkem přes 1 miliardu eur. ČR nevyčerpala 125 tisíc eur.

O profesních organizacích se diskutovalo jen na obecné úrovni, žádný závazný závěr nepadl.

V bodu Různé zástupce Komise oznámil, že DG AGRI řeší s DG životního prostředí další možnost používání sulfitů k dezinfekci sudů.

Řádková inzerce Prodám sazenice révy vinné, široký výběr odrůd.

Moštové, stolní i rezistentní. Velké Bílovice, tel.: 608 670 068 Prodám sazenice révy vinné, velký výběr odrůd – stolní, moštové, rezistentní. Osička Ludvík, Fabián 1173, V. Bílovice. Tel.: 602 738 170 Koupím demijony se šroubovacím uzávěrem, ideálně i s košem. Nabídněte. Tel.: 775 197 443 Nabízím sazenice révy vinné, uznaná sadba. Výběr mošt. a stolních odrůd. Přijímáme objednávky na rok 2012. Tel.: 608 869 335, mail: sazenice@sapara.cz Prodám nesenný postřikovač do vinice. Výrobce FAVARO Itálie. Objem 200 l. Vhodný i za TK. Tel.: 606 147 095 PRODÁM AUTOMATICKOU MYČKU LÁHVÍ ŠKRLJ, CELONEREZOVÉ PROVEDENÍ, STÁŘÍ 10 LET, VÝKON CCA 800 LAHVÍ ZA HOD., NA PLYN, STÁLE V PROVOZU. KONÍČEK ANTONÍN, MODRÝ SKLEP, 724 219 230, modrysklep@modrysklep.cz Kdo daruje nebo levně prodá staré vinařské knihy a časopisy? 1990 a starší. Děkuji. Tel.: 775197443 POPTÁVÁM RUČNÍ NEBO POLOAUTOMATICKOU ETIKETOVAČKU NA SAMOLEPKY. KONÍČEK ANTONÍN, 723 065 645, info@vinokonicek.cz Prodám levně málo použitou (ještě v záruce) svařovací hlavu na termokapsle vinných lahví. Tel. 728 082 007.

inzerce©

Rakousko – sklizeň oproti 2009 o 25 % nižší, ceny sudového CHOP se pohybují od 80 do 150 eur/hl, CHZO od 70 do 120 eur/ /hl, červené je levnější. Je málo tuzemského vína, vysoké ceny. Česko – sklizeň meziročně o 31 % nižší, ale oproti desetiletému průměru na ½.

Dva po sobě jdoucí slabé roky co do množství hroznů. Meziroční nárůst ceny hroznů o 30 % na 0,65 eur/kg.

Itálie – meziroční pokles sklizně hroznů o 8 %, cena hroznů mírně klesla, cena vína je stabilní, zvýšil se export, zvláště do USA. Portugalsko – meziročně vyšší sklizeň o 21 %, ceny hroznů poklesly. Řecko – meziroční pokles produkce o 8 %, snížily se zásoby i spotřeba vína, zvláště v restauracích. Snížila se cena vína i hroznů. Roste spotřeba levného vína v domácnostech. Export se zvýšil. Španělsko – meziroční produkce je o 3 % vyšší, zásoby se mírně snížily, import dokonce o 30 % a export se naopak zvýšil o 14 %. Ceny hroznů byly stejné jako v roce 2009, v restauracích je zakázáno kouření, takže potenciální hosté sedí doma a popíjí levnější víno. Spotřeba se mírně snížila.

Slovinsko – sklizeň byla o ¼ menší, zásoby bílého vína jsou stabilní, červeného se zvýšily. Ministerstvo zdravotnictví zahájilo kampaň proti alkoholu a vínu. Spotřeba vína v posledních dvou letech klesla o 20 %. Některé podniky končí, vinice se klučí.

Francie: Sklizeň byla nižší než předcházející rok asi o 2 %. Byl to již třetí rok s nižší sklizní. Ceny vín stoupají.

Lucembursko – sklizeň o 1/5 nižší. Ceny vína i jeho odbyt jsou stabilní. CHOP bílé kolem 400 eur/hl, červené 350 eur/hl. Celkem bylo sklizeno 135 tis. hl vína (1/3 sklizně ČR).

Maďarsko – sklizeň byla o ¼ nižší proti předcházejícímu roku. Ceny hroznů se zvýšily. Ceny vína jsou zatím téměř konstantní.

Slovensko (dle přehledu EK) – sklizeň přibližně poloviční v porovnání s dlouhodobým průměrem.

Bulharsko (dle údajů EK) – sklizeň byla meziročně o 14 % nižší.

Kypr (dle údajů EK) – sklizeň byla o 25 % nižší ve srovnání s minulým rokem. Celkem bylo sklizeno 150 tis. hl vína (40 % produkce ČR).

Rumunsko (dle údajů EK) – sklizeň byla meziročně o 27 % nižší.

Malta (dle údajů EK) – sklizeň byla meziročně o 15 % vyšší. Celkem bylo sklizeno 37 tis. hl vína, tedy asi 10 % sklizně ČR.

Vinařský obzor (3/2011) 121

122

Vinařský obzor (3/2011)

Vinohradnictví

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Vlastnosti některých nových podnoží pro révu vinnou

Foto P. Pavloušek

V České republice dochází neustále k obnově vinic. K výsadbě vinic v České republice je již delší dobu možné využívat nejenom podnožové odrůdy zapsané ve Státní odrůdové knize v České republice, ale také podnožové odrůdy vedené v odrůdových knihách ostatních zemí Evropského společenství.

Od roku 2010 je v platnosti také vyhláška č. 28/2010 Sb., která upravila některé základní podmínky pro pěstovaní odrůd révy vinné a výrobu jakostního vína a uvádí: Seznam moštových odrůd révy vinné, ze kterých je dovoleno vyrábět jakostní víno stanovené oblasti, je veden ve Státní odrůdové knize nebo v odrůdových knihách ostatních zemí Evropských společenství. Odrůdy révy vinné musí splňovat podmínky stanovené předpisem Evropských společenství pro zatřídění moštových odrůd.

Stejná pravidla proto nyní platí pro podnožové i moštové odrůdy. Do České republiky se dovážejí sazenice většinou na podnožích vyšlechtěných v podobných klimatických podmínkách, jaké má Česká republika. Nové podnože pochází z Německa.

Mezi podnože, s kterými se mohou pěstitelé révy vinné setkat nejčastěji, patří Bino-

Foto P. Pavloušek

Borner – list

Stolové vedení pro podnožovou vinici

va a Börner. Méně časté jsou novější podnože Rici a Cina.

Binova vznikla jako mutace z podnožové odrůdy SO 4 ve vinařské škole v Oppenheimu. Je to kříženec druhů Vitis berlandieri x Vitis riparia. Odolnost k révokazu je velmi dobrá. Odolnost k suchu je pouze střední, ale vyšší než u podnože SO4. Binova má střední intenzitu růstu, je proto vhodná především pro pěstování révy vinné na středním vedení. Díky střednímu růstu je možné ji použít i pro zahuštění keřů v řadě (1,0–0,8 m). Binova podporuje pravidelnou plodnost a zrání hroznů. Má snášenlivost k vysokému obsahu aktivního vápna v půdě (18–20 %). Má adaptabilitu na široké spektrum půd a dobrou afinitu s odrůdami révy vinné.

O něco méně zkušeností je prozatím s podnoží Börner. V roce 1910 objevil Carl Bőrner

nové biotypy révokazu a vytipoval botanické druhy vhodné ke šlechtění podnoží. Následně objevil imunitu k révokazu u Vitis cinerea ‚Arnold‘ a použil ji ve křížení. Ve šlechtění dále pokračoval Helmut Becker a vyšlechtil novou podnož, kterou pojmenoval Bőrner. Podnož je kříženec druhů Vitis riparia Michx. ‚183 Gm‘ × Vitis cinerea Engelm. ‚Arnold‘. Díky botanickému druhu Vitis cinerea má vysokou rezistenci ke kořenové i listové formě révokazu. Na kořenech se neobjevují příznaky napadení révokazu, na listech většinou ohraničené tečkovité nekrózy, které jsou příznakem hypersenzitivní obranné reakce. Podnož má bujný růst a naštěpované odrůdy rostou bujně až středně bujně. Má velmi dobrou toleranci k suchu, ale pouze střední až nižší odolnost k obsahu aktivního vápna v půdě (7–10 %). Je vhodná pro většinu půdních druhů. Má rovněž dobrou afini-

Vinařský obzor (3/2011) 123

inzerce©

Foto P. Pavloušek

Vinohradnictví / Inzerce

– Nabízíme syntetické korkové uzávěry – Imitace přírodního korku – Možnost vlastního potisku – Velmi zajímavá cenová politika

Stolové vedení pro podnožovou vinici

Foto P. Pavloušek

cinerea Arnold. Snáší střední obsah aktivního vápna v půdě. Má střední až slabší růst.

Odolnost k suchu je dobrá.

Ke změně došlo také v pěstitelském tvaru pro pěstování podnoží. Podnože se dnes velmi často pěstují na „stolovém vedení“. Toto vedení je mnohem příznivější pro ruční práci v podnožové vinici a případnou mechanizaci. Ve výšce letorostů je také příznivější mikroklima, které podporuje vyzrávání dřeva.

PEMAG spol. s r. o., Gagarinova 1240/3, 692 01 Mikulov Tel.: 519 510 756, Fax: 519 510 512 www.pemag.cz

Obranná reakce na listu podnože Borner

Foto P. Pavloušek

Foto P. Pavloušek

tu k běžně pěstovaným odrůdám révy vinné.

V podnožovém pokusu na Ústavu vinohradnictví a vinařství v Lednici prokazuje výsledky srovnatelné s podnožemi zapsanými ve Státní odrůdové knize v České republice.

Podnože vyšlechtěné v Německu, které jsou prozatím ve fázi zkoušení a postupného zavádění do pěstitelské praxe, jsou Rici a Cina. Obě podnože byly vyšlechtěné ve vinařské škole a ústavu v Neustadtu an der Weinstrasse. Rici vznikla jako kříženec Vitis riparia Michx. ‚183 Gm‘ × Vitis cinerea Engelm. ‚Arnold‘. Má střední intenzitu růstu srovnatelnou s podnoží SO4. Má velmi vysokou odolnost k listové i kořenové formě révokazu. Má střední až nízkou snášenlivost k obsahu aktivního vápna v půdě. Není vhodná pro vlhké a vápenaté půdy. Cina vznikla jako kříženec Kober 125 AA x Vitis

Zdravý kořenový systém u podnože Borner

Encyklopedie révy vinné Autor: Pavel Pavloušek Nová výpravná encyklopedie vám v ucelené formě předkládá odrůdy vín dlouhodobě pěstované a registrované v České republice, nové odrůdy tuzemské i zahraniční, ale i tradiční odrůdy střední Evropy. Popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií.

U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití. V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho.

Formát knihy: 225 mm × 297 mm, 320 str. plnobarevných.

828 Kč (včetně DPH) Binova – list

»

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

124

Vinařský obzor (3/2011)

Vinohradnictví

František Muška Brno

Rojení chroustů a škodlivost ponrav v roce 2011 v České republice a Slovenské republice Chroust obecný [chrúst obyčajný] (Melolontha melolontha L.) byl tradičním škůdcem trvalých kultur a polních plodin. Od 70. let minulého století byly ovšem hlášeny škody především z révy vinné a ovocných dřevin. Jako příklad uvádíme škody hlášené v roce 1976 z révy vinné, kdy došlo k poškození mladých výsadeb na lokalitách Břeclav a Hrušky (okr. Břeclav). Koncem tisíciletí byly škody minimální. Postupně od roku 2000 nastává pozvolný návrat. Škody způsobuje na révě vinné především v okrese Břeclav.

Rozsah škod je odvislý od vývojového cyklu chrousta (tříletý nebo čtyřletý) a počtu populací, které na určitém území žijí.

Ovšem škody nezpůsobují pouze brouci.

Velmi významné jsou škody způsobené larvami – ponravami. Z toho důvodu jsou velmi významné prognózy rojení chroustů a škodlivosti ponrav.

Na území České republiky a Slovenské republiky jsou tři tříleté a čtyři čtyřleté kmeny chrousta obecného. Hranice mezi tříletým a čtyřletým vývojovým cyklem je vymezena průměrnou 50letou teplotou vzduchu v době vegetační (1. 4.–30. 9.). Pro Slovenskou republiku 13–14 °C, pro Moravu 14–15 °C. Území s průměrnou teplotou vzduchu pod touto hranicí jsou osídlena kmeny čtyřletými, nad touto hranicí kmeny tříletými.

Nevysvětlenou zatím zůstává příčina tohoto teplotního rozdílu. Lze však předpokládat, že to může být v souvislosti se stoupajícím kontinentálním charakterem klimatu směrem na východ.

V letošním roce dojde na území ČR a SR k výletu dvou kmenů chrousta obecného (Melolontha melolontha). Bude to v nižších polohách tříletý kmen III1 s periodicitou výskytu 2011, 2014, 2017… Ve vyšších polohách pak kmen IV3 s periodicitou výskytu 2011, 2015, 2019…

Rojení bude zabírat v České republice tři oblasti. První oblast bude zabírat okres Louny (západní část), jihovýchodní část okresu Most, jižní polovinu okresu Teplice), okres Litoměřice (mimo severní a východní části), jižní polovinu okresu Česká Lípa, zasahující do severozápadní části okresu Mladá Boleslav, a severní polovinu okresu Mělník.

Do druhé části náleží severní polovina okresu Kutná Hora, zasahující do západní poloviny okresu Pardubice. Největší, třetí část zabírá většinu okresu Znojmo (mimo západní část), celé okresy Břeclav a Hodonín. Dále okres Vyškov (mimo severní část), jižní část okresu Brno-venkov, okres Uherské Hradiště (mimo východní části), západní část okresu Zlín, většinu okresu Kroměříž (mimo východní části), západní část okresu Přerov. Dále malé ostrůvky jižně od Mělníka, ostrůvek v Osoblažském výběžku.

Dále oblast jižně od Hlučína a východně od Frýdku-Místku.

Ve Slovenské republice bude rojení zabírat malou oblast v západní části okr. Senica zasahující do severozápadní části okr.

Malacky. Dále malou oblast zabírající jižní část okr. Malacky, Pezinok, západní polovinu okr. Senec, okr. Bratislava, západní část okr. Dunajská Streda, větší oblast zabírající malou část na východě okr. Dunajská Streda, okr. Komárno, Nové Zámky, Levice (mimo východní části), jižní polovinu okr.

Zlaté Moravce, okr. Nitra, Šala, Galanta (mimo západní část), Trnava (mimo severní část), Hlohovec, Piešťany (mimo severní část). Také menší oblast v okr. Bytča, okr. Žilina, jižní část okr. Kysucké Nové Mesto, Dolný Kubín, severozápadní část okr. Ružomberok. Menší ostrůvky zabírající severní polovinu okr. Žiar nad Hronom, střední část okr. Brezno, jižní polovina okr. Poltár.

Menší oblast zabírající okr. Kežmarok, okr.

Stará Lubovňa, okr. Sabinov (mimo východní části). Dále okr. Levoča a severovýchodní polovinu okr. Spišská Nová Ves. Do oblasti rojení náleží také velká oblast zasahující

východní část okr. Košice, okr. Vranov nad Topľou, jižní část okr. Stropkov, jižní polovinu okr. Medzilaborce, okr. Humenné (mimo východní část), celé okr. Michalovce, Sobrance a Trebišov.

V uvedených oblastech rojení očekáváme následující intenzitu výskytu: V České republice: Střední až silný výskyt: v okrese Znojmo (mimo západní část), jihozápadní část okresu Břeclav.

Slabý až střední výskyt: ostrůvky ve střední části okresu Litoměřice a jižně od Mělníka. Místy v jihozápadní části okresu Brno-venkov. Dále ve východní polovině okresu Břeclav a na ni navazující část okresu Hodonín.

Ojedinělý až slabý výskyt: ve zbývajících oblastech rojení.

Ve Slovenské republice: Střední až silný výskyt: jižně od Nitry a místy v jižní polovině okr. Trebišov.

Slabý až střední výskyt: ostrůvek v okolí Trnavy, ve východní polovině okr. Nitra, jižní část okr. Zlaté Moravce, západní část okr. Levice, severovýchodní část okr. Nové Zámky, v okr. Dolný Kubín (mimo východní části), v okr. Trebišov (mimo jižní poloviny).

Ojedinělý až slabý výskyt: ve zbývajících oblastech rojení.

Je zcela samozřejmé, že intenzita rojení, předpokládaná prognózou, nemusí dosáhnout horní hranice, bude-li v době výletu brouka koncem dubna a během první dekády května chladné a deštivé počasí. Rovněž

teplá a vlhká zima (leden až březen) má vliv na snížení intenzity rojení, neboť chrousti v půdě jsou napadáni houbovými chorobami.

V současnosti výskyt chroustů nedosahuje takové intenzity, jak ji známe z minulosti. Příčiny tohoto stavu však nejsou zatím přesně známy. Není vyloučeno, že kromě počasí a vnitřních příčin škůdce samotného má vliv na jeho četnost systém obdělávání půdy, používání průmyslových hnojiv a pesticidů.

V 60. až 80. letech minulého století se používaly insekticidy v oblastech středního až kalamitního rojení chroustů na místech žíru (okraje lesů) v době, kdy došlo k vyrovnání pohlaví samic a samců 1:1, těsně před jejich odletem k první snůšce vajíček do polí. Uskutečněným zásahem v této době byla značně snížena škodlivost ponrav v dalších letech. Tam, kde nebylo možné používat chemickou ochranu (aleje, sady), se provádělo setřásání a sběr brouků.

V uvedených oblastech letošního rojení je velmi účinná i preventivní ochrana proti ponravám dezinsekcí pozemků, kam samičky odlétají klást vajíčka. Tento způsob ochrany je doporučován pouze na těch pozemcích, kde budou v letech 2011 a 2012 založeny ovocné nebo révové školky, jahodníkové plantáže a prováděna výsadba vinic. Používané přípravky se ihned po aplikaci zapravují do půdy. Na takto ošetřených pozemcích je zákaz pěstování kořenové zeleniny v tomto i následujícím roce. Je to nejúčinnější způsob ochrany, neboť hyne 80–90 % líhnoucích se ponrav. V pozdější době, jakmile ponravy dosáhnou 2. a 3. vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 4,0 a 6,5 mm), jsou již značně odolné vůči chemickým přípravkům a ošetření selhává.

V současnosti jsou možnosti využití insekticidů velmi omezené. V České republice je povolený pouze do spotřebování zásob Dursban 10 G (chlorpyrifos), který má povolení proti ponravám chrousta obecného jen v lesních školkách, na ovocných stromech a okrasných rostlinách. Na Slovensku je do spotřebování zásob možné proti ponravám použít v okrasných rostlinách Dursban 10 G (chlorpyrifos).

Vzhledem k těmto omezeným možnostem chemické ochrany je velmi důležité provádět výše uvedená preventivní opatření.

Uvedené přípravky je nutné používat v souladu s platným Seznamem registrovaných přípravků na ochranu rostlin a s pokyny na etiketě daného přípravku. Použité přípravky pro ošetření na Slovensku musí být vždy v souladu s platným Prehľadom prípravkov na ochranu rastlín, mechanizačných prostriedkov na ochranu rastlín, ich výrobcov a držiteľov registrácie a upotřebeny za dodržení ochranných lhůt pro daný rok a pokynů na etiketě. Předložené údaje jsou nezávaznou informací. Uživatel

Vinařský obzor (3/2011) 125

Foto archiv autora

Vinohradnictví

Rojení chroustů 2011

je povinen se řídit návodem k použití na obalu přípravku.

Mimo brouků budou vážnými škůdci i ponravy (Melolontha melolontha – larvae). V roce 2011 od jara do konce července očekáváme škody způsobené 3. vzrůstovým stupněm ponrav v České republice místy v malých ostrůvcích v okolí Židlochovic, Slavkova u Brna a Vyškova. Ve Slovenské republice místy v oblasti okr. Topolčany zasahující do severní části okr. Nitra. Postižena bude většina okr. Vranov nad Topľou, jižní polovina okr. Humenné a většina okr. Sobrance zasahující do střední části okr. Michalovce.

Ve jmenovaných oblastech, abychom zabránili škodám na speciálních plodinách, doporučujeme zejména v blízkosti žírovišť chroustů zjistit před jejich výsadbou na jaře kontrolními výkopky početnost ponrav v půdě. Do výměry 0,3 ha je nutné kopat 5–10 sond, na větších pozemcích na každých 0,1 ha 2–5 sond o rozměrech 100 ×

100 × 60 cm (hloubka). Zjistíme-li více než 0,5 ponravy 3. vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 6,5 mm) nebo 1 ponravu 2. vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 4,0 mm) v průměru na 1 m2, nedoporučujeme zde zakládat ovocné a révové školky, neboť by došlo k jejich poškození.

Rovněž již nedoporučujeme žádný chemický zákrok, protože ošetření se míjí účinkem.

V tomto případě je nutné hledat náhradní parcely se slabším výskytem ponrav.

Zjistíme-li ve výkopech pouze ponravy 3. vzrůstového stupně, lze pozemek použít k výsadbě ovocných a révových školek nebo jahodníkových plantáží již letos na podzim, neboť koncem července se ponravy zakuklí.

V případě, že ve výkopech najdeme i ponravy 2. vzrůstového stupně (při hustotě jedné a více ponrav v půdě na 1 m2), nelze pozemky použít k výsadbě těchto kultur ani letošního roku ani na jaře roku 2012.

126

Vinařský obzor (3/2011)

Vinohradnictví

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Praktické poznatky k odrůdě Kofranka

1 Kofranka – keř

Kofranka dosahuje zejména díky vyššímu výnosovému potenciálu cukernatosti nepatrně nižší (tabulka 3). Neméně důležitým kvalitativním parametrem jsou titrovatelné kyseliny. Obsah titrovatelných kyselin je srovnatelný s Frankovkou. Nejedná se proto o odrůdy s velmi vysokou hodnotou kyselin, ale o odrůdy srovnatelné v tomto znaku s odrůdou Vitis vinifera. U odrůdy Kofranka (9,55 g.l-1) se dokonce průměrný obsah titrovatelných kyselin pohyboval pod 10,00 g.l-1.

Podrobnější pohled na kvalitu hroznů nabízí také hodnocení obsahu kyseliny vinné a kyseliny jablečné (tabulka 4). U Kofranky (3,13 g.l-1) byl obsah kyseliny jablečné nižší než u Frankovky. Obsahy jednotlivých organických kyselin jsou srovnatelné s odrůdou

Foto P. Pavloušek

List je středně velký, mělce troj- až pětilaločnatý. Listová čepel je zvlněná. Povrch listové čepele je puchýřnatý. Barva je tmavozelená. Řapíkový výkrojek je otevřený, úzký nebo překrytý s úzkým průsvitem. Hrozen je středně velký, kuželovitý, u základu třapiny s křidélkem. Uspořádání bobulí v hroznu je husté. Bobule je středně velká, kulatá, tmavomodrá až černá, s voskovitým ojíněním.

Dlouhodobé hodnocení odrůd probíhá ve vinici „V Mendeleu“ na Zahradnické fakultě v Lednici. Kofranka se vyznačuje vysokým výnosovým vyjádřeným koeficientem plodnosti, který ukazuje tabulka 1. U odrůdy Kofranka byl 1,98. Koeficient plodnosti u Kofranky naznačuje, že na letorostech těchto odrůd mohou být průměrně dva hrozny.

Tato skutečnost vede k domněnce, že se bude třeba zabývat regulací násady hroznů v agrotechnice této nové odrůdy. Tuto skutečnost následně potvrzuje také vyhodnocený výnos hroznů na keř (tabulka 1), který je u Kofranky vysoký (3,61 kg na keř).

Z pohledu kvality hroznů je významný zejména vztah mezi hmotností bobule a zjišťovanými kvalitativními parametry.

Velikost bobule je považovaná za důležitý faktor, který určuje kvalitu hroznů a kvalitu vína, zejména u odrůd pro výrobu červených vín (tabulka 2).

U nových PIWI odrůd je proto třeba pracovat vždy s nízkým zatížením keřů a v průběhu vegetace věnovat velkou pozornost podlomu a doplňkové regulaci násady hroznů v době vegetace. U většiny odrůd je vhodné půlení hroznů, neboť se jedná o odrůdy s delším hroznem.

Průměrný termín sklizně hroznů byla polovina října: Frankovka (16. října) a Kofranka (17. října).

Foto P. Pavloušek

Odrůda Kofranka pochází z křížení Merlan x Fratava, kde jako donor rezistence vystupuje francouzský hybrid Seibel 13 666. Doba ukazuje, jak kvalitní byl výběr tohoto donora rezistence, který se většinou využívá pouze v zemích bývalého Sovětského svazu a v České republice. Většina potomstva poskytuje výrazně „evropský“ typ vína a neobsahuje diglukosidická barviva. Jedná se přitom o odrůdy s vysokou odolností k houbovým chorobám a vhodností pro pěstování v biologickém vinohradnictví. Šlechtitelské označení odrůdy Kofranka bylo Mi-5-76.

Autorem odrůdy jsou prof. Vilém Kraus, doc. Miloš Michlovský s kolektivem šlechtitelů. Odrůda byla registrovaná ve Státní odrůdové knize 26. 1. 2011.

2 Kofranka – hrozen

Vitis vinifera Frankovka. Z pohledu kvality je tento výsledek velmi pozitivní, neboť od počátku tohoto šlechtitelského směru bylo právě složení kyselin velkým problémem spojeným s kvalitou vín.

Kofranka je pozdní odrůda, která dozrává ve 2. polovině října, je proto náročná na stanoviště. Je vhodná do lokalit, kde se tradičně pěstují modré odrůdy révy vinné. Vhodné jsou svahovité pozemky s velmi dobrým osluněním z pohledu kvalitní vyzrálosti barviv a tříslovin. Není vhodné pěstování na suchých a výsušných půdách, ale na půdách vlhkých, kde se vytváří příliš husté hrozny.

Odolnost k zimním mrazům je dobrá.

Odolnost k plísni révy je dobrá až velmi dob-

Vinohradnictví

rá. Odolnost k padlí révy je střední až dobrá. Odolnost k šedé hnilobě je rovněž střední až dobrá. V průběhu vegetace je vhodné provádět 1–3 fungicidní zásahy proti houbovým chorobám. Odrůdu je možné pěstovat v režimu biologického vinohradnictví s využitím pomocných látek používaných v tomto systému hospodaření.

Doporučované zatížení je 4–6 oček na m2.

Vhodným pěstitelským tvarem je střední vedení s vodorovně vyvázaným tažněm. Kofranka má poměrně husté olistění a proto jsou velmi významné zelené práce. Jde především o dobře provedený podlom, včasné zastrčení letorostů do dvojdrátí, neboť se často vylamují nezastrčené letorosty, a vylamování zálistků v zóně hroznů. Odlistění zóny hroznů má velký význam z pohledu kvalitní fenolické vyzrálosti. V ročnících s vysokou násadou hroznů je vhodná regulace násady hroznů v době vegetace, v termínu kolem zaměkání bobulí. Regulace násady hroznů je důležitá pro dosažení kvalitní cukernatosti pozdního sběru.

Z pohledu technologie zpracování hroznů je významná především fenolická zralost slupek a semen. Na základě fenolické zralosti je třeba optimalizovat různou délku macerace. Již v průběhu macerace je vhodná makrooxidace s následnou mikrooxidací, např. v dřevěném sudě. Nezbytná je jablečno-mléčná fermentace.

Víno má velmi intenzivní tmavočervenou barvu. Vůně je výrazná, po sušených švestkách, višních a lesním ovoci. Chuť je plná, extraktivní. Charakterem vína je možné ji přirovnat k odrůdám Frankovka a Zweigeltrebe.

Nové PIWI odrůdy prokazují velmi dobré výsledky po stránce kvalitativní a kvantitativní, srovnatelné s odrůdou Frankovka, která je jednou z nejpěstovanější odrůd pro výrobu červených vín v České republi-

Tabulka 1 Koeficient plodnosti a výnos hroznů na keř (kg na keř) Koeficient plodnosti

Hmotnost hroznů v kg na keř

2007

2008

2009

Průměr

2007

2008

2009

Průměr

Kofranka

1,98

1,95

2,00

1,98±0,23

3,62

3,64

3,56

3,61±0,45

Frankovka

1,81

1,93

1,62

1,78±0,27

3,70

3,76

3,70

3,72±0,61

Tabulka 2 Hmotnost bobule (g) a délka bobule (mm) Hmotnost bobule (g)

Velikost bobule (mm)

2007

2008

2009

Průměr

2007

2008

2009

Průměr

Kofranka

1,52

1,52

1,59

1,55±0,26

12,96

13,20

12,40

12,85±1,06

Frankovka

2,16

2,13

2,10

2,13±0,27

13,12

13,24

13,16

13,17±1,36

Tabulka 3 Cukernatost (°NM) a titrovatelné kyseliny (g.l-1) Titrovatelné kyseliny (g.l-1)

Cukernatost (°NM) 2007

2008

2009

Průměr

2007

2008

2009

Průměr

Kofranka

21,3

19,6

21,2

20,7±0,8

10,02

9,62

9,01

9,55±0,51

Frankovka

22,3

20,4

19,6

20,8±1,2

9,45

12,15

6,63

10,41±1,51

Tabulka 4 Obsah kyseliny vinné a jablečné (g.l-1) Kyselina vinná (g.l-1)

Kyselina jablečná (g.l-1)

2007

2008

2009

Průměr

2007

2008

2009

Průměr

Kofranka

7,54

6,03

8,20

7,26±1,11

3,21

2,97

3,22

3,13±0,14

Frankovka

8,45

6,92

8,44

7,94±0,88

2,91

4,61

2,74

3,42±1,03

Foto P. Pavloušek

4 Kofranka – list

Foto P. Pavloušek

hradnictví a vinařství dlouhodobě odzkoušenou a jedná se vždy o jedno z nejlepších vín. Každá z uvedených odrůd má totiž některou výraznou pozitivní vlastnost, která, když se spojí ve vzájemném „cuvée“, vede k vínu výrazně „evropské“ kvality. Všechny odrůdy jsou také vhodné pro výrobu růžových vín.

ce. Je proto nanejvýš vhodné introdukovat tyto odrůdy do pěstitelské praxe, zejména do podniků ekologického vinohradnictví.

Prosazení nových odrůd na trh bývá velmi obtížné. Čtveřice PIWI odrůd Laurot, Cerason, Kofranka a Marlen však nabízí jedinečnou možnost výroby velmi kvalitního „cuvée“ z ekologicky ošetřovaných vinic.

Tuto technologii máme na Ústavu vinoFoto P. Pavloušek

3 Kofranka – hrozen

Vinařský obzor (3/2011) 127

5 Kofranka – pupen

128

Vinařský obzor (3/2011)

Vinohradnictví

Soutěž v řezu révy vinné 2011

Foto R. Stávek

Dne 18. února se v bzeneckém areálu společnosti Chateau Bzenec uskutečnil již 7. ročník odborného setkávání vinohradníků – Soutěže v řezu révy vinné. Organizátoři využili loňskou velkorysou nabídku ředitele Chateau Bzenec, člena uskupení Bohemia Sekt, Ing. Alexandra Flodra a v roce 2011 akci uskutečnili v malebném areálu bzenecké vinařské firmy, která je doslova obklopena vlastními vinicemi.

Národní kolo v Bzenci Zřejmě kombinací špatného ranního počasí a také přesunu z tradičních Velkých Bílovic se jak diváků, tak i soutěžících sjelo nakonec o něco méně, než bylo obvyklé minulé ročníky soutěže. Po ránu zahájili řezem starší soutěžící v kategorii ELITE, po nich následovali junioři. Obě skupinky měly na řez asi 20 minut, přičemž počet pořezaných keřů vynásobený pěti byl výchozím maximálním bodovým hodnocením – pak keře procházela odborná porota, která každý jednotlivý vyhodnocovala a za případné chyby strhávala body – v případě chyb tak nakonec vinohradník nemusel za keř dostat ani jeden z bodů.

Skupina soutěžící v kategorii JUNIOR – v popředí budoucí vítěz Stanislav Škrobák z Čejkovic.

Mezi soutěžemi proběhlo také několik prezentací vinohradnické techniky. Svůj sortiment nářadí značky BAHCO zde předvedla spoluorganizující společnost BS Vinařské potřeby. Mnozí přítomní ocenili kvalitu produktů této značky. Viniční trak-

tor značky Lombardini zde předvedla společnost SOME Jižní Morava. Valtická firma CIME zase ukázala v chodu sběrací viniční lis na réví. Oslavan nabídl sortiment nářadí značky FELCO.

Foto R. Stávek

Hlavní výsledky Kategorie ELITE: 1. Marek Pšovský, Prušánky 2. Jiří Hromek, Prušánky 3. Ing. Lubomír Lampíř, Ph.D., Sádek Kategorie JUNIOR 1. Stanislav Škrobák, Čejkovice 2. Jan Polehňa, Blatnice 3. Miloslav Matocha, Milotice

Viniční lis na réví CAEB od CIME v akci

Mezinárodní mistrovství ve Francii Nadnárodní společnost prodávající nářadí značky BAHCO, která byla i hlavním partnerem soutěže v České republice, pořádá jednou za čtyři roky mezinárodní mistrovství v řezu révy vinné, a tak letos obdrželi oba vítězové národního kola sponzorský poukaz k účasti na tomto světovém podujetí, který zahrnoval letenku z Vídně a veškerý servis na místě. Ve skupince, kromě představitele společnosti zastupující znač-

Foto Miloš Balga

Vinohradnictví

Vinařský obzor (3/2011) 129

V Chateau Bzenec jezdí Berthoud

Foto archiv autora

Vinohradnická společnost Chateau Bzenec, s. r. o., patřící do vinařského uskupení Bohemia Sekt, se řadí k největším pěstitelům révy a její provoz patří k nejmodernějším. Při příležitosti hostování Soutěže v řezu révy vinné jsme se zajímali o jejich vinohradnickou techniku, konkrétně z oblasti ochrany rostlin. K tomu nám ředitel Chateau Bzenec Ing. Alexander Flodr řekl: „Multifunkční nosič nářadí New Holland jezdí v našich vinicích k naší velké spokojenosti od roku 2006. Co se týče ošetřování révy vinné, je nám jasné, že na kvalitu odvedené práce musíme dbát na prvním místě. Tuto oblast pokrýváme nástavbovým rosičem Supair VL 2 500, který se na naše ucelené viniční plochy velmi hodí.“

Stanislav Škrobák při řezu ve francouzském Albi

ho staršího a zkušenějšího tuzemského kolegu a trojnásobného vítěze národního kola Marka Pšovského z Prušánek.

Světové klání se koná jednou za čtyři roky a i letos bylo rozděleno do dvou skupin – francouzských účastníků a mezinárodní skupiny všech ostatních. Škrobák tak porazil účastníky nejen z evropských vinařských velmocí jako Španělska či Itálie, ale i ze zámoří (Chile) nebo sousedního Slovenska. „Největším konkurentem byl pro mne španělský kolega, vždyť ve Španělsku mají kolem milionu hektarů vinic, tak jsem si říkal, že z tak velké země musí být řezáč fakt hodně dobrý,“ podělil se o zahraniční zkušenost Stanislav Škrobák a dodal: „Řezali jsme na klasický Gyotův řez na jeden tažeň s jedním až dvěma čípky, podle konstituce keře. Šlo o odrůdu Syrah. Vítězství jsem nečekal, při slavnostním vyhlašování to byl pro mne docela šok, samozřejmě příjemný.“ Richard Stávek

Hlavní, polyetylenová nádrž s plovákovým hladinoznakem má kapacitu 2 500 litrů. Ventilační komora má integrovaný rozdělovač vzduchu.

Rychlost otáčení turbíny činí 3 400 až 3 600 ot./min. podle zařízení. Rosič má příkon 35 až 40 koní. Míchání postřikové jíchy je u tohoto zařízení zajištěno z kabiny řidiče. Hlavní pístové membránové čerpadlo BP 60/20 má při tlaku 20 barů výkon 60 l/min. Pohon stroje je zajištěn hydraulickým motorem, který je nezávislý na pohonu turbín a je ovládán z místa řidiče.

Rosič je též osazen čerpadlem pro nasátí vody ze stacionárních nádrží s výkonem 200 l/min., které současně plní funkci míchacího čerpadla.

I v ostatních parametrech je snadné stroj regulovat: tlak samotné postřikové jíchy je ovlivňován z kabiny řidiče a palubní počítač BRAVO 300 automaticky reguluje dávky postřiku a též umožňuje vytisknout protokol o provedeném konkrétním ošetření. Elektrické ovládání zařízení je v kabině pomocí joysticku. Berthoud Supair umožňuje současné ošetření čtyř řad révy při jednom průjezdu. (vo) Foto archiv autora

Foto Miloš Balga

ku BAHCO v Česku a na Slovensku a zástupce společnosti BS Vinařské potřeby Miloše Balgy, se francouzského podujetí účastnili i dva slovenští vinohradníci. „Francouzští pořadatelé hodnotí v tomto klání poněkud jiným způsobem, než je zažito u nás.

Soutěžící réví nevytahují, aby bylo vidět, jak jinak mohli řezat, a to je docela zásadní. Vinohradník také v podstatě není limitován časem – na 20 keřů révy má půlhodinu, což je docela luxusní časový prostor.

Je jisté, že některé věci v soutěži pořádané u nás pozměníme a rozhodně se necháme inspirovat ve Francii, alespoň z části,“ sdělil Vinařskému obzoru Ing. Miloš Balga, spolupořadatel tuzemského národního kola a vedoucí letošní delegace do Albi.

Velkým potěšením se pro reprezentaci tuzemského vinařství stalo vítězství studenta Mendelovy univerzity Stanislava Škrobáka ml. z Čejkovic v kategorii zahraničních účastníků, který tak předstihl i své-

Stanislav Škrobák přebírá na galavečeru vítěznou trofej

130

Vinařský obzor (3/2011)

Inzerce

CASE IH QUANTUM F/N/V Profesionální pomocníci do vinic a sadů

Traktory nové řady Quantum F a N/V jsou speciálně konstruovány pro potřeby Vás, vinařů a sadařů. Svojí kvalitou, výkonem, úzkou konstrukcí, komfortem a šířkou sortimentu nabízí traktory Quantun F a N/V to pravé efektivní řešení pro maximalizaci Vašich příjmů.

AGRI CS a. s., Hybešova 14, 693 01 Hustopeče tel.: +420 519 402 285, email: info@agrics.cz Výhradní dovozce CASE IH do ČR.

www.agrics.cz

Zprávy

Vinařský obzor (3/2011) 131

Kalendář vinařských akcí DATUM

Hodnocení vín (týká se koštů)

AKCE

MÍSTO

KONTAKT

17. 3. 2011

VINAŘSTVÍ ROKU 2010

Velký sál, Pálac Lucerna, Praha

Martin Půček 606 743 231, martin.pucek@svcr.cz

19. 3. 2011

Josefský košt v Kyjově

Dům kultury

Vinařský spolek při ČZS Kyjov 608 238 427, 602 937 871, pa.navratil@mukyjov.cz

Místní výstava vín Kostice

Sokolovna Kostice

Rozbořil Miloš 777 337 562, 607 730 109, svkostice@email.cz

Místní výstava vín Skalka

Sklep Skalák

Stanislav Kozlík 602 779 928, czs.zoskalka@seznam.cz

19. 3. 2011

Týnecký košt 2011

velký sál společenského domu ve Velkém Týnci (u Olomouce)

Novák František 777 202 610, vinoano@seznam.cz

19. 3. 2011

Znojemský košt 2011

Štukové sály Louckého kláštera

Ing. Jaromír Čepička, CSc. – 515 213 145, jaromír. cepicka@centrum.cz

19. 3. 2011

Tradiční josefovská výstava vín Vracov

hala místní sokolovny Vracov

Petr Šmíd – 603 905 335, zahradkar.vracov@tiscali.cz

19. 3. 2011

Místní výstava vín Hovorany

Sokolovna

Jaromír Ambroz – 739 424 877, ambrozjaromir@seznam.cz

19. 3. 2011

Josefská výstava vín Strážnice 2011

Kulturní dům Strážničan

Lessl Pavel – 731 230 547, lesslpavel@seznam.cz

19. 3. 2011

Tradiční josefovská výstava vín Popovice

Hlavní sál v kulturním domě, Popovice (okr. Uherské Hradiště)

Švec Jiří – 725 247 010, czs-popovice@seznam.cz

42. výstava vín v Březí

Kulturní stánek Březí

Kadrnka Jindřich – 731 187 012, jindra.kadrnka@seznam.cz

10. výstava vína v Telnici

Orlovna Telnice

Milovníci dobrého vína Telnice, o. s. – 724 183 474, rysavy55@seznam.cz

19. 3. 2011 19. 3. 2011

19. 3. 2011

11. 3. 2011 (v 17.00 hod.)

13. 3. 2011 (v 9.00 hod.)

19. 3. 2011

19. 3. 2011

12. 3. 2011 (ve 13.00 hod.)

Jubilejní 40. výstava vín Syrovice

Sokolovna Syrovice

Ing. Spáčil Oldřich – 603 289 850, o.spacil@volny.cz

19. 3. 2011

13. 3. 2011 (ve 14.00 hod.)

Místní výstava vín – Josefský košt 2011

Horni Bojanovice – kultůrní dům

Zdeněk Prokeš – 724 107 113, prokeszdenekhb@seznam.cz

19. 3. 2011

5. 3. 2011 (v 9.00 hod.)

Výstava vín Bulhary

Kulturní dům

začátek v 16.00 hod.

19. 3. 2011

6. 3. 2011 (v 9.00 hod.)

Výstava vín Sedlec

Kulturní dům

začátek v 10.00 hod.

19. 3. 2011

13. 3. 2011 (v 10.00 hod.)

Výstava vín Poštorná

Kulturní dům

začátek v 10.00 hod.

19. 3. 2011

13. 3. 2011 (v 9.00 hod.)

Výstava vín Pasohlávky

Kulturní dům

začátek ve 12.00 hod.

19. 3. 2011

Výstava vín Hýsly

Obecní dům

začátek ve 13.00 hod.

25. 3. 2011

Chemický rozbor vína v technologii vinařství

Národní vinařské centrum, Zámek 1, Valtice

sl. Alena Bačová – 519 352 072, seminare@vinarskecentrum.cz

Josefský košt 2011

Bošovice okr. Vyškov

604 150 952, vidlakr@seznam.cz

26. 3. 2011

Výstava vín Tasovice (okr. Znojmo)

sál KD Hodonice

Vyšinka Josef – 605 786 866, vysinkaj@email.cz

26. 3. 2011

X. přehlídka vín a sýrů Hrušky 2011

tělocvična ZŠ

Ing. Richard Tichý – 603 932 443, richard.tichy@bonuseventus.cz

26. 3. 2011

XVII. Práčská místní výstava vín

Kulturní dům Prosiměřice

Pavel Dohnal – 774 154 891, 602 549 767, GRUNARostislav@seznam.cz

26. 3. 2011

Výstava vín Těmice

Sokolovna

začátek ve 14.00 hod.

2. 4. 2011

Místní výstava vín 2011

Břeclav – Charvatská Nová Ves, sokolovna

Slovácký krúžek Charvatčané – 728 563 252, 603 555 636, martin.radkovic@email.cz

2. 4. 2011

Ze sklepa do sklepa Velké Bílovice

Sklepní tratě Belegrady, Pod Předníma, Půrynky

Velkobílovičtí vinaři, o. s. – 723 121 123, info@velkebilovice.com

2. 4. 2011

Akademická soutěžní výstava vín O pohár Karla IV.

sál restaurace U Janů, Karlštejn

Ing. Richard Kolek, Ing. Pavel Vrána – 749 474 485, 731 483 341

2.–3. 4. 2011

7. ročník Ochutnávky vín ve Slaném

Vinařství Kvíc, Petr Rychtařík, Revoluční 19, 274 01 Slaný – Kvíc

Petr Rychtařík – 606 620 682, 723 860 217, vinarstvi. kvic@seznam.cz

8.–9. 4. 2011

Dny Vína – Benedikt Most

Sportovní a vzdělávací centrum blízko vodní nádrže Benedikt v Mostě

Jiří Puc – 602 484 920, info@belamost.cz, puc@belamost.cz

26. 3. 2011

20. 3. 2011 (v 10.00 hod.)

9. 4. 2011

3. 4. 2011 (v 9.30 hod.)

Místní výstava vín Mikulčice 2011

Kulturní dům Mikulčice

Stanislav Koneček – 607 765 507, mikulecti.vinari@email.cz

9. 4. 2011

1. 4. 2011 (v 17.00 hod.)

Výstava vín Bohuslavice u Kyjova

sál U Vodičků v Bohuslavicích u Kyjova

Vojtěch Kölbel – 774 346 165, v.kolbel@seznam.cz

9. 4. 2011

27. 3. 2011 (v 9.30 hod.)

Tradiční výstava vín Mutěnice

Areál sklepů Jarošek

František Dubina – 606 731 042, dubinaf@seznam.cz

9. 4. 2011

3. 4. 2011 (v 9.30 hod.)

37. Tradiční výstava vín Újezd u Brna

sportovní hala ZŠ

Anna Eliášová – 777 063 005, info@vinari-ujezd.cz

9. 4. 2011

24. Místní výstava vín Želešice

Klub vinařů

Ing. Zdeněk Stříbrný – 603 728 936, stribrnyzd@volny.cz

9.–10. 4.

2011

Výstava vín Kozojídky

Obecní úřad

začátek ve 14.00 hod.

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji online například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz.

132

Vinařský obzor (3/2011)

Vinařskå technologie

Michal Kumťta Ústav vinohradnictví a vinařství, ZF MZLU Lednice

OrganickĂŠ kyseliny v hroznech roÄ?nĂ­ku 2010 OrganickĂŠ kyseliny jsou jednou z hlavnĂ­ch sloĹžek vĂ­na a lze o nich smÄ›le prohlĂĄsit, Ĺže tvoří jeho pĂĄteĹ™. PĹ™ed tĹ™emi roky jsem mÄ›l na strĂĄnkĂĄch VinaĹ™skĂŠho obzoru dva Ä?lĂĄnky, jeĹž o tomto tĂŠmatu pojednĂĄvaly obecnÄ› i konkrĂŠtnÄ› v roÄ?nĂ­ku 2007(1). V roÄ?nĂ­ku 2010 tvoří problematika kyselin zĹ™ejmÄ› nejdiskutovanÄ›jĹĄĂ­ tĂŠma. Jak tedy vypadaly kyseliny v hroznech v roce 2010 z analytickĂŠho hlediska?

KlĂ­Ä?ovĂĄ slova: kyseliny ve vĂ­nÄ›, kyselina vinnĂĄ, kyselina jableÄ?nĂĄ

ObecnĂ˝ Ăşvod Kvalita hroznĹŻ Pro naĹĄe vinaĹ™stvĂ­ je charakteristickĂŠ posuzovĂĄnĂ­ zralosti a kvality hroznĹŻ na zĂĄkladÄ› hustoty moĹĄtu z nich zĂ­skanĂŠho. HlavnĂ­ sloĹžkou moĹĄtu jsou cukry, a proto se pouŞívĂĄ termĂ­nu cukernatost, ale skuteÄ?nÄ› měřenou veliÄ?inou je hustota zĂ­skanĂĄ buÄ? přímo měřenĂ­m hustomÄ›rem, nebo pĹ™epoÄ?tem z indexu lomu svÄ›tla. PĹ™edpoklĂĄdanĂŠ mnoĹžstvĂ­ cukru v moĹĄtu dĂĄvĂĄ pomÄ›rnÄ› dobrou pĹ™edstavu o obsahu alkoholu ve vĂ˝slednĂŠm vĂ­nÄ›, ale mĂŠnÄ› vypovĂ­dĂĄ o obsahu kyselin nebo kvalitÄ› fenolickĂ˝ch lĂĄtek.

OrganickĂŠ kyseliny zdravĂ˝ch hroznĹŻ HlavnĂ­ organickĂŠ kyseliny zdravĂ˝ch hroznĹŻ jsou tĹ™i. VĂ˝jimeÄ?nĂŠ postavenĂ­ mezi nimi mĂĄ pro svĂŠ fyzikĂĄlnÄ›-chemickĂŠ vlastnosti a relativnÄ› vysokou mikrobiologickou stabilitu kyselina L-(+)-vinnĂĄ. Ze vĹĄech vĂ˝znamnĂ˝ch organickĂ˝ch kyselin moĹĄtu a vĂ­na je takĂŠ nejsilnÄ›jĹĄĂ­. RĂŠvovitĂŠ rostliny jsou jejĂ­m jedinĂ˝m přírodnĂ­m zdrojem, coĹž vĂ˝znamnÄ› ovlivĹˆuje spolu s hojnĂ˝m pouŞívĂĄnĂ­m v potravinĂĄĹ™skĂŠm prĹŻmyslu jejĂ­ cenu. Ve zralĂ˝ch hroznech takĂŠ mezi kyselinami zcela pĹ™evlĂĄdĂĄ. JejĂ­ koncentrace v dobÄ› zamÄ›kĂĄnĂ­ dosahuje hladiny 15g/l a bÄ›hem zrĂĄnĂ­ klesĂĄ v naĹĄich podmĂ­nkĂĄch na hodnoty v prĹŻmÄ›ru kolem 6g/l. V jiĹžnĂ­ch zemĂ­ch jejĂ­ pokles pokraÄ?uje dĂĄle aĹž na hodnoty 2–3g/l, coĹž je pro bĂ­lĂŠ vĂ­no zcela nedostateÄ?nĂŠ.

Na rozdĂ­l od kyseliny vinnĂŠ se kyselina L-(-)-jableÄ?nĂĄ vyskytuje ve vĹĄech ĹživĂ˝ch organismech. SvĂŠ jmĂŠno zĂ­skala podle hojnĂŠho vĂ˝skytu v zelenĂ˝ch jablkĂĄch, ale tvoří hlavnĂ­ Ä?ĂĄst kyselin v nezralĂ˝ch plodech vÄ›tĹĄiny ovocnĂ˝ch druhĹŻ. Na poÄ?ĂĄtku zamÄ›kĂĄnĂ­

dosahuje koncentrace kyseliny jableÄ?nĂŠ aĹž 25g/l, ale v prĹŻbÄ›hu Ä?trnĂĄcti dnĹŻ klesne jejĂ­ hladina na polovinu a potĂŠ pozvolna klesĂĄ v naĹĄich oblastech na hladinu 4–6,5g/l, zatĂ­mco v jiĹžnĂ­ch oblastech aĹž na 1–2g/l. Z biologickĂŠho hlediska nenĂ­ kyselina jableÄ?nĂĄ příliĹĄ stĂĄlĂĄ a je vyuŞívĂĄna mnoha druhy mikroorganismĹŻ.

Co do obsahu ve zdravých hroznech je nejmÊně zastoupena kyselina citronovå.

JejĂ­ koncentrace v plnĂŠ zralosti hroznĹŻ dosahuje podle odrĹŻdy 0,1–1g/l a jejĂ­ obsah nepodlĂŠhĂĄ tak vĂ˝raznĂ˝m zmÄ›nĂĄm. BiologickĂŠ vlastnosti kyseliny citronovĂŠ jsou podobnĂŠ jako u kyseliny jableÄ?nĂŠ (obr. 1).

Z ostatnĂ­ch organickĂ˝ch kyselin jsou pro svĂŠ redukÄ?nĂ­ vlastnosti vĂ˝znamnĂŠ kyselina askorbovĂĄ (vitamin C) a kyselina kaftarovĂĄ, kterĂŠ se vyskytujĂ­ v řådech jednotek aĹž desĂ­tek mg/l, ale jejich příspÄ›vek k celkovĂŠ kyselosti je zanedbatelnĂ˝. (2) Kyseliny v napadenĂ˝ch hroznech Po napadenĂ­ hroznĹŻ plĂ­snĂ­ ĹĄedou se sloĹženĂ­ kyselin i jejich obsah v moĹĄtu mÄ›nĂ­. PĹŻsobenĂ­m Botrytis cinerea dochĂĄzĂ­ podle zpĹŻsobu a stupnÄ› napadenĂ­ k rozkladu výťe zmĂ­nÄ›-

$00) )0 )

$00)

) 0)

) $

$) )

0) $00)

$00)

LZTFMJOB -

WJOOÂ?

ných tří kyselin. Degradace kyselin uťlechtilou formou je mírnějťí, zatímco mokrå hniloba je schopna odbourat aŞ 90 % kyselin v porovnåní se zdravými hrozny. Přesto nedochåzí k výraznÊmu odkyselovåní, protoŞe působením plísně se tvoří tzv. cukrovÊ kyseliny, kterÊ vznikají oxidací koncových uhlíků jednotlivých sacharidů. Z D-glukosy vznikå D-glukonovå kyselina, z fruktosy 2-keto-D-glukonovå kyselina a z D-galakturonovÊ kyseliny, kterå tvoří zåklad pektinů, kyselina slizovå (obr. 2). Na masivní tvorbě cukrových kyselin v hroznech napadených hnilobnou formou se navíc významně podílejí i bakterie, jeŞ vťak tvoří i velkÊ mnoŞství kyseliny octovÊ. Charakteristickým metabolitem je glukonovå kyselina, kterå tak zůståvå ukazatelem zdravotního stavu hroznů.

Z hlediska stability vĂ­na pĹ™edstavuje hlavnĂ­ problĂŠm kyselina slizovĂĄ, jeĹž tvoří nerozpustnou vĂĄpenatou sĹŻl, vytvĂĄĹ™ejĂ­cĂ­ drobnou krupiÄ?ku. PodobnÄ› jako soli kyseliny vinnĂŠ mĂĄ i slizan vĂĄpenatĂ˝ tendenci k pĹ™esycenĂ˝m roztokĹŻm. Jeho vylouÄ?enĂ­ je tedy velmi obtĂ­ĹžnÄ› pĹ™edvĂ­datelnĂŠ a Ä?asto se stane, Ĺže u starĹĄĂ­ho, zdĂĄnlivÄ› stabilnĂ­ho vĂ­na z vel-

LZTFMJOB - KBCMFÉO�

1 Hlavní organickÊ kyseliny zdravých hroznů

)0 ) $

$00) $00) $00)

LZTFMJOB DJUSPOPWÂ?

Vinařský obzor (3/2011) 133

Vinařskå technologie

mi vyzrålých hroznů dojde najednou k tvorbě zåvojovitÊho zakalení. Tento zåkal nemå Şådný vliv na senzorickÊ vlastnosti vína na rozdíl od zåkalů biologickÊho původu, jimŞ je podobný. (3) Kromě kyselin se při napadení hroznů Botrytis cinerea tvoří z cukrů i ketolåtky s významnou schopností våzat SO2.

Analytický rozbor hroznů Celkem bylo v roce 2010 provedeno kolem 800 stanovení chemickÊho sloŞení hroznů se zaměřením na obsah zåkladních kyselin a sacharidů. JednotlivÊ stanovovanÊ parametry jsou uvedeny v tabulce 1. Z velkÊho mnoŞství vzorků jsou uvedeny rozbory moťtu z vinice Ústavu vinohradnictví a vinařství ZF MENDELU v Lednici, sortimentu uznaných odrůd z UKZUZ ve Znojmě-Oblekovicích a u hlavních odrůd i z jiných lokalit. Pro porovnåní jsou uvedeny i některÊ dosud neuznanÊ odrůdy vhodnÊ do okrajových oblastí nebo pro malovinaře. Výsledky bílých a modrých moťtových odrůd jsou uvedeny v nåsledujících tabulkåch (2 a 3).

$00)

$00) )

$

0)

)0

)0

)

$00)

0

)

)

0)

)0

)

)

0)

)

0)

)0

)

)

0)

)

0)

)

) $

) $ 0)

0)

LZTFMJOB % HMVLPOPWÂ?

0) $00)

LZTFMJOB LFUP % HMVLPOPWÂ?

LZTFMJOB TMJ[PWÂ?

2 Kyseliny odvozenĂŠ od sacharidĹŻ

Tab. 1 StanovovanĂŠ parametry Parametr

ZpĹŻsob stanovenĂ­

°NM

RefraktometrickĂŠ stanovenĂ­ suĹĄiny s pĹ™epoÄ?tem na °NM

pH

pH-metr se skleněnou elektrodou

Kyseliny titraÄ?nÄ›

Titrace 0,1 M NaOH s bodem ekvivalence při pH 7,0

Cukry

SouÄ?et HPLC stanovenĂ­ glukosy a fruktosy chromatograďŹ Ă­ s iontovou vĂ˝lukou.

Detekce při 190nm.

Kyselina vinnĂĄ HPLC stanovenĂ­, chromatograďŹ Ă­ s iontovou vĂ˝lukou.

Detekce organických kyselin při 210nm.

Kyselina jableÄ?nĂĄ Kyselina glukonovĂĄ

OdrĹŻda

Aurelius Auxerrois Děvín Erilon Hibernal Hibia

Chardonnay

Irsai Oliver Kerner Lena Malverina Merzling MĂ­lia MĂźller Thurgau

MuĹĄkĂĄt moravskĂ˝

MuĹĄkĂĄt Ottonel NeuburskĂŠ Noria PĂĄlava RakiĹĄ (MI-4-120) Rinot

Lokalita

Datum

°NM

pH

Oblekovice Oblekovice Oblekovice Lednice ÄŒejÄ?

Lednice Oblekovice Lednice ÄŒejÄ?

Lednice Oblekovice Popice Oblekovice Oblekovice Lednice Oblekovice Lednice Oblekovice Lednice Lednice ÄŒejÄ?

Lednice Oblekovice Lednice Oblekovice Popice Ĺ˝aroĹĄice Oblekovice ÄŒejÄ?

Oblekovice Lednice Lednice Oblekovice Popice Lednice Lednice Oblekovice

5.10.

29.9.

11.10.

11.10.

11.10.

19.10.

26.10.

7.9.

11.10.

6.10.

5.10.

11.10.

20.9.

11.10.

9.9.

20.9.

2.11.

26.10.

5.10.

1.10.

21.9.

20.9.

22.9.

7.9.

20.9.

13.9.

21.9.

22.9.

5.10.

29.9.

11.10.

20.10.

26.10.

11.10.

5.10.

5.10.

30.9.

21,8 18,1 21 19,5 20,3 21,4 22,7 17,3 18,3 19,5 20,4 21,3 18,7 21,3 16,6 20,3 18,3 19,5 20,1 20,6 16,8 17,4 17,2 17,2 21,1 20,1 16,6 18,2 19,5 18 16,7 24,1 23 20,6 20,1 14,8 20,8

2,94 3,13 2,89 3,11 3,26 2,94 2,97 3,25 3,18 3,01 2,97 3,06 3,31 2,87 2,83 3,08 3,06 3,04 3,11 3,29 3,15 3,27 3,27 3,39 3,3 3,32 3,35 3,25 3,20 2,95 2,99 3,18 2,97 3,17 3,17 3,24 2,9

g/l

g/l

g/l

g/l

Kyseliny titraÄ?nÄ›

Cukry

Kyselina vinnĂĄ

Kyselina jableÄ?nĂĄ

12,99 7,97 11,6 12,68 12,98 14,57 10,16 9,99 14,13 10,92 12,75 11,67 7,55 10,88 12,28 11,18 9,77 11,8 6,67 10,22 10,22 7,96 7,69 9,67 9,88 7,83 10,29 9,17 14,48 14,29 13,98 10,80 10,63 11,44 9,19 12,38 12,14

219 185 214 189 203 200 224 181 180 196 207 214 186 214 172 200 181 190 189 219 154 182 177 166 211 209 172 180 176 176 170 220 229 214 187 147 207

6,72 7,79 7,56 9,39 9,42 8,41 8,01 6,05 8,84 7,54 8,05 5,66 4,74 6,99 6,41 6,36 6,71 8,03 5,38 10,53 7,85 6,47 5,27 6,74 4,43 7,12 5,05 6,04 8,53 7,97 8,43 8,09 6,45 7,65 7,83 9,31 8,11

7,78 2,48 5,51 5,90 6,29 5,69 3,58 5,91 8,44 9,79 6,64 7,16 4,51 4,80 7,74 6,61 4,93 5,58 2,47 3,28 6,32 5,23 4,40 6,11 7,18 4,69 8,85 5,33 9,80 7,96 7,65 5,60 5,52 5,77 3,72 5,73 4,94

Poměr kyselinn(%)

Tab. 2 BĂ­lĂŠ moĹĄtovĂŠ odrĹŻdy

116 32 73 63 67 68 45 98 95 130 82 126 95 69 121 104 73 69 46 31 80 81 84 91 162 66 175 88 115 100 91 69 86 75 47 62 61

g/l Kyselina glukonovĂĄ 0,05 0,02 0 0 0 0 0 0,12 0 0 0 0 0 0 0 0,02 0 0 0 0 0 0,09 0,03 0 0,14 0 1,35 0 0 0 0 0 0 0 0 0,10 0

Vinařský obzor (3/2011)

Rulandské bílé

Rulandské šedé

Ryzlink rýnský

Ryzlink vlašský

Sauvignon

Savilon Semillon Sylvánské zelené

Tramín červený

Veltlínské červené ranné

Veltlínské zelené

Veritas Vrboska

Vinařská technologie

Čejč Lednice Oblekovice Žarošice Čejč Oblekovice Popice Čejč Lednice Oblekovice Popice Žarošice Lednice Oblekovice Žarošice Čejč Oblekovice Popice Žarošice Lednice Popice Oblekovice Čejč Lednice Oblekovice Popice

5.10.

6.10.

18.10.

5.10.

11.10.

18.10.

11.10.

11.10.

20.10.

19.10.

26.10.

5.10.

19.10.

25.10.

5.10.

11.10.

13.10.

11.10.

5.10.

20.10.

6.10.

14.10.

11.10.

20.10.

26.10.

11.10.

20,6 14,3 19,8 15,4 18,1 19,1 21,3 16,5 20,1 19,5 21,8 17,9 13,1 16,8 13,7 18,3 20,7 21,3 19,5 20,6 17,4 20,6 20,1 20,6 20,6 20,6

3,19 3,08 2,96 3,01 3,25 3,03 3,21 3,04 3,02 2,76 2,99 2,99 2,99 2,88 2,91 3,19 2,93 3,09 2,98 3,18 2,99 3,06 3,45 3,36 3,28 3,42

12,96 10,35 11,84 18,03 12,50 12,27 12,11 17,46 16,38 14,27 15,09 9,84 13,82 12,35 16,67 11,73 14,26 13,50 14,60 9,61 9,72 10,71 9,40 11,09 8,65 7,23

178 147 196 159 179 185 213 157 184 190 209 163 114 165 128 178 204 215 187 187 163 206 200 192 205 211

8,27 7,69 7,49 9,51 7,99 7,56 8,25 11,14 10,40 8,57 8,28 10,62 8,72 7,12 8,89 9,01 6,87 7,33 8,99 5,60 6,57 4,64 8,22 8,33 5,34 5,59

7,50 4,90 5,99 12,12 7,74 6,61 6,14 8,55 8,99 6,35 7,02 9,17 8,37 6,18 9,48 5,77 8,33 7,71 7,68 5,36 4,66 7,36 5,25 6,76 5,49 3,87

91 64 80 127 97 87 74 77 86 74 85 86 96 87 107 64 121 105 85 96 71 159 64 81 103 69

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,04 0 0 0 0

Oblekovice

20.9.

17,6

3

13,19

174

7,33

7,56

103

0,04

Čejč Lednice Oblekovice Žarošice Oblekovice Oblekovice

11.10.

6.10.

21.10.

5.10.

29.9.

15.9.

17,2 17,6 20,8 18,9 22,5 18,2

3,20 3,14 2,97 3,14 3,06 3,51

11,76 13,61 10,36 12,44 11,84 6,5

171 170 209 186 225 184

8,47 9,18 6,26 9,39 9,33 5,93

6,21 7,66 5,05 6,23 5,16 3,44

73 83 81 66 55 58

0 0 0,03 0 0,18 0

g/l

g/l

g/l

g/l

g/l

Kyseliny titračně

Cukry

Kyselina vinná

Kyselina jablečná

Poměr kyselin (%)

134

8,37 10,67 8,9 18,59 14,78 13,94 14,64 10,41 14,15 9,23 8,10 13,71 13,23 10,30 9,51 9,2 16,82 15,43 9,92 13,68 11,35 7,08 6,56 7,57 8,52 11,25 9,54 13,06 11,62

192 206 213 104 122 166 170 142 230 212 190 205 155 152 189 171 180 180 186 194 209 181 187 192 190 167 172 183 169

6,28 9,74 7,43 7,29 7,54 8,65 7,85 7,97 9,23 8,31 6,92 7,02 9,70 6,97 6,81 5,20 6,25 10,66 7,26 8,45 6,12 5,50 4,97 5,18 6,16 7,63 7,41 8,30 8,25

4,84 4,14 3,40 13,36 9,06 7,12 7,53 4,47 7,00 3,66 3,43 8,34 6,38 6,92 6,10 5,69 11,19 7,99 4,20 6,46 6,66 4,53 5,67 3,92 4,30 6,83 4,84 6,14 6,48

Tab. 3 Modré moštové odrůdy

Odrůda

Lokalita

Datum

°NM

pH

Acolon

Lednice Lednice Oblekovice Lednice Oblekovice Lednice Oblekovice Lednice Oblekovice Lednice Lednice Lednice Lednice Čejč Lednice Oblekovice Oblekovice Lednice Lednice Oblekovice Oblekovice Čejč Lednice Oblekovice Lednice Čejč Lednice Oblekovice Žarošice

6.10.

1.10.

21.9.

11.10.

26.10.

6.10.

21.10.

6.10.

21.9.

6.10.

6.10.

20.10.

11.10.

11.10.

20.10.

27.10.

27.10.

5.10.

2.11.

27.10.

27.9.

5.10.

2.11.

5.10.

6.10.

11.10.

2.11.

22.10.

21.9.

20,6 20,1 21,3 10,2 13,5 16,6 17,7 14,0 23,5 21,8 19,5 21,8 16,2 14,8 19,5 17 19,1 20,1 18,9 19,9 21,2 20,1 18,9 19,7 18,9 16,3 16,6 18,7 16,0

3,39 3,30 3,14 3,04 3,08 2,93 2,83 3,05 3,16 3,23 3,24 3,13 3,30 3,37 3,40 3,14 2,91 2,96 3,13 2,92 3,11 3,47 3,56 3,25 3,17 3,32 3,20 2,95 3,01

Agni Alibernet André Ariana Cabernet Doria Cabernet Dorsa Cabernet Franc Cabernet Mitos Cabernet Moravia Cabernet Sauvignon Cerason (MI-5-100) Domina Dornfelder Dunaj

Frankovka

77 42 46 183 120 82 96 56 76 44 50 119 66 99 90 109 179 75 58 76 109 82 114 76 70 89 65 74 79

Kyselina glukonová 0 0 0,08 0 0 0 0 0 1,11 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,04 0 0 0 0 0 0 0

Vinařská technologie

Fratava Golubok Hron Kaberon (MI-5-26) Laurot (MI-5-106) Merlot MI-5-50 MI-5-70 MI-5-76 Modrý Portugal

Nativa Neronet Regent Roesler Rubinet Rulandské modré

Sevar

Svatovavřinecké Váh

Zweigeltrebe

Čejč Oblekovice Lednice Lednice Lednice Lednice Oblekovice Lednice Oblekovice Lednice Lednice Lednice Lednice Oblekovice Žarošice Lednice Oblekovice Oblekovice Lednice Lednice Oblekovice Čejč Lednice Oblekovice Žarošice Lednice Oblekovice Lednice Oblekovice Lednice Čejč Lednice Oblekovice Žarošice

11.10.

19.10.

11.10.

20.10.

11.11.

19.10.

27.10.

20.10.

27.10.

11.11.

19.10.

11.11.

6.10.

27.9.

21.9.

6.10.

19.10.

18.10.

11.11.

2.11.

15.10.

11.10.

13.10.

13.10.

5.10.

11.10.

7.10.

6.10.

12.10.

20.10.

11.10.

6.10.

21.10.

5.10.

Shrnutí V porovnání s jinými roky se ročník 2010 vyznačuje poměrně vysokým obsahem kyselin a s tím souvisejícími nízkými hodnotami pH. Charakteristické je vysoké zastoupení kyseliny jablečné, od kterého jsme v posledních klimaticky příznivějších ročnících odvykli. V tabulkách uvedený procentuální poměr je vztažen na kyselinu vinnou. Podle rychlosti vyzrávání jednotlivých odrůd se pohybuje zhruba mezi 50 % u velmi raných odrůd až k téměř k 200 % u velmi pozdních odrůd, které prostě v daném roce nedozrály. V průměru však vychází, že poměr kyseliny vinné a jablečné se u naprosté většiny odrůd pohyboval kolem 1:1.

Pozorný čtenář si možná všiml, že součet koncentrací kyseliny vinné a jablečné je většinou o 2 až 3 g/l vyšší než hodnota titrovatelných kyselin, stejně jako rozdílů cukernatosti vyjádřené v °NM a koncentrací cukrů v moštech (1°NM = 10 g/l). Tato skutečnost je dána rozdílným způsobem stanovení jednotlivých parametrů. V případě stanovení cukernatosti se na výsledné hodnotě podílí i ostatní látky obsažené v moštu, tedy nejen cukry. Moštoměr neměří koncentraci cukrů v moštu, ale jeho hustotu!

Titrovatelné kyseliny v podstatě vyjadřují množství volných karboxylových skupin vyjádřených jako kyselina vinná, zatímco při HPLC stanovení jednotlivých kyselin se určí souhrnná koncentrace jak kyseliny, tak

16,9 20 13,7 18,3 21,0 19,8 18,8 20,1 23,2 25,4 20,6 18,8 21,2 16,4 17,2 21,8 18,8 19,3 21,0 19,5 20,1 18,3 18,3 19,4 19,5 18,4 12,1 17,2 16,9 19,5 16,8 19,5 20,1 17,7

3,21 2,96 3,46 3,43 3,20 3,10 2,91 3,23 3,17 3,36 3,19 3,41 3,24 3,34 3,07 3,06 3 3,29 3,51 3,08 3,15 3,21 3,18 3,07 3,07

11,68 11,2 8,47 11,73 10,79 13,50 12,32 13,53 10,08 9,65 14,06 10,21 10,88 9,75 10,81 11,75 11,31 12,84 6,42 10,58 9,8 13,67 14,19 12,15 14,01

3,3 3,07 3,02 3,46 3,24 3,01 3 2,98

6,65 15,13 12,2 9,44 11,50 9,62 10,14 13,80

174 194 132 204 197 179 177 196 227 234 185 171 198 164 185 157 182 173 189 216 185 182 194 189 185 195 120 167 164 186 170 191 196 181

i její soli. Onen rozdíl odpovídá kyselinám vázaným ve formě solí, z nichž dominantní postavení má hydrogenvinnan draselný, neboť většina kyseliny vinné se v moštu vyskytuje ve formě této jednomocné soli s draslíkem zvané vinný kámen. Rozpustnost této sloučeniny je omezená a dosti závislá na teplotě a obsahu alkoholu. Vlivem tvorby alkoholu v průběhu kvašení dochází k vypadávání vinného kamene a koncentrace kyseliny vinné v mladém víně klesá pod 4 g/l. Při dalším zrání a stabilizaci vína tento proces dále pokračuje, ať záměrně či spontánně, a vyškolené víno pak obsahuje kolem 3 g/l kyseliny vinné.

Naproti tomu většina solí kyseliny jablečné je velmi dobře rozpustná a její obsah v mladém víně odpovídá jejímu obsahu v moště zmenšenému o 5 až 30 %, v závislosti na použitém kmeni kvasinek, které ji redukují na ethanol. Úpravu obsahu kyseliny jablečné je možné provést dvěma způsoby. Chemickou cestou zvanou podvojné odkyselení, jejímž principem je tvorba nerozpustné podvojné vápenaté soli s kyselinou vinnou, se na stránkách tohoto periodika podrobně zabýval kolega Josef Balík (4).

Tento postup je však zvláště pro bílé víno poměrně drastickou operací a je vhodné jej aplikovat už v moštu, kde je navíc dostatečné množství kyseliny vinné.

Druhou možností je biologické odbourání kyseliny jablečné na jemnější kyselinu

Vinařský obzor (3/2011) 135

9,01 8,01 8,12 8,05 6,84 9,54 8,90 8,97 5,40 10,08 7,86 7,03 4,82 5,05 7,29 9,20 7,70 8,51 5,82 9,32 7,69 8,65 7,82 5,83 8,41 6,67 5,78 6,35 5,10 6,81 8,55 8,34 5,77 8,87

5,82 4,48 3,66 8,06 6,86 6,00 4,46 7,54 6,21 4,38 8,91 7,19 7,56 6,29 5,82 4,84 4,97 7,10 3,12 3,34 3,67 8,46 9,71 7,80 8,29 3,69 2,66 7,18 8,12 6,76 6,09 2,89 5,18 4,74

65 56 45 100 100 63 50 84 115 43 113 102 157 125 80 53 64 83 54 36 48 98 124 134 99 55 46 113 159 99 71 35 90 53

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0,41 2,00 0 0 0 0 0 0 0 0 0,10 0 0 0 0,03 0,05 0 0 0 0 0

mléčnou (malolaktická fermentace), kdy dochází ke snížení acidity vázané na kyselinu jablečnou o polovinu. Tento postup standardně používaný při výrobě červených vín má však také svá úskalí, neboť není senzoricky neutrální a ovlivňuje nejen chuť, ale i buket vína. Je proto na zvážení každého vinaře, zdali jej aplikuje i u citlivých odrůd, jako jsou sauvignony, ryzlinky, tramíny a muškáty, jejichž charakter dosti mění.

Je ještě třetí možnost. Nechat víno tak, jak bylo vzrostlé, a odpovídající ročníku 2010. Taková vína sice nebudou konzumenty masivně vyhledávána, ale o to delší mají životnost. Kromě toho s ohledem na předcházející ročníky je dosti pravděpodobné, že v příštích letech budeme u fádních alkoholických nebo sladkých vín vzpomínat s nostalgií na rok 2010.

Literatura (1) KUMŠTA, M.: Vinařský obzor, 100, 2007, s. 430– 431 a 481–482 (2) RIBÉREAU-GAYON, P. a spol.: Handbook of Enology, Volume 2: The Chemistry of Wine, Stabilization and Treatments, 2nd Edition, 2006 John Wiley &Sons Ltd, s. 3–6.

(3) EDER R. a spol.: Vady vína, 2006, Národní vinařské centrum, o. p. s., s. 177–178 (4) BALÍK, J.: Vinařský obzor, 103, 2010, s. 608–611

136

Vinařský obzor (3/2011)

Vinařská technologie – komerční prezentace

Moderní a šetrné technologie firmy Wottle

Významný vliv na kvalitu produkovaného vína mají ovlivnitelné operace příjmu hroznů a jejich zpracování na mošt. Za poslední období dosáhla tato technika vysoké úrovně.

Vývoj technologií i vlastní zkušenosti vinařů posouvají požadavky kvalitního zpracování k šetrným pracovním postupům.

Synonymem i protagonistou kvalitního a šetrného zpracování hroznů v České i Slovenské republice je rakouská firma Wottle Maschinen und Weinpressenbau GmbH. Výhradní zastoupení, veškerou distribuci i servis strojů Wottle v obou těchto regionech zajišťuje firma HM, s. r. o., Hodonín, která získala výhradní zastoupení tohoto renomovaného výrobce, a významným podílem tak přispěla ke zvyšující se úrovni zpracovatelských technologií malých, středních i velkých výrobců vín.

Stroje, vyráběné firmou Wottle, vynikají šetrností a ohleduplností ke zpracovávané surovině, výborným dílenským zpracováním, jednoduchostí ovládání, variabilitou k různým odrůdám hroznů, vysokou provozní spolehlivostí i perfektním servisním zázemím. Díky vývoji jsou nejen technické parametry stávajících strojů stále zdokonalovány, ale do provozu jsou uváděny i nové stroje s originálním konstrukčním řešením a s vysokým uživatelským komfortem, které plně odpovídají současným trendům vývoje.

Každý zákazník má specifické podmínky a požadavky, a proto pro příjem hroznů a jejich zpracování předkládá firma Wottle široké spektrum možností technologického řešení. Navržené sestavy strojů jsou zaměřeny jak na osvědčené typy a systémy, tak i na nejnovější zařízení s ohledem na maximální šetrnost k surovině a s důrazem na vysokou ekonomičnost. Jejich obrovskou výhodou je navíc snadné čištění při dodržování přísných zásad potřebné hygieny.

V tomto článku nelze detailně popsat všechna technická a uživatelská zajímavá řešení jednotlivých strojů a zařízení, neboť by přesáhl daný prostor. Proto zmíníme podrobněji pouze některá z nich.

Foto archiv autora

Výroba a spotřeba vína se zvyšuje na celém světě. Je to proto, že se pěstují nové, kvalitnější odrůdy vinné révy a že se vyrábějí různé druhy a typy zajímavých vín, ze kterých si spotřebitel může vybrat. Podstatný vliv má i zdokonalená technologie výroby vín, která za poslední období dosáhla vysoké technické úrovně.

Násypky pro příjem hroznů Wottle Jsou prvním zařízením, významným pro vlastní příjem hroznů z vinice. Vždy musí respektovat specifika uspořádání jednotlivých provozů, logistiku příjmu i návaznost na další zpracování. Standardně lze nabídnout násypky v celonerezovém provedení jak pro ruční sběry do přepravních bedniček a bigboxů, tak i pro příjem hroznů z přívěsů a kontejnerů, a to jak z ručního, tak i kombajnového sběru.

Vlastní provedení násypek se tak mohou značně lišit nejen velikostí, ale i technickým vybavením. I zde platí požadavek maximální šetrnosti ke zpracovávaným hroznům, proto jsou nabízeny násypky různých výkonů a velikostí, stabilní i zvedací, s příjmovými váhami nebo různým způsobem do technologie integrované.

Dopravníky pro dopravu hroznů Některá technologická řešení se neobejdou bez zařízení pro dopravu hroznů k mlýnkoodzrňovačům nebo lisům. Šetrná řešení představují nerezové dopravníky na hrozny

se speciálním, potravinářsky čistým a odolným polyamidovým hrabičkovým pásem s vysokou životností. Délka dopravníku se volí dle požadavku zákazníka, také existují varianty mechanické nebo hydraulické změny sklonu dopravníku.

Volitelné jsou i rozměry násypky, případně také seřiditelná rychlost dopravního pásu. Samostatný odvod šťávy z dopravníkové vany je samozřejmostí, stejně jako velmi dobrá sanitovatelnost.

Mlýnkoodzrňovače Wottle Odzrňování a mletí hroznů má významný vliv na získání kvalitního rmutu. Proto jsou mlýkoodzrňovače všeobecně považovány za klíčovou část kvalitní příjmové linky a na jejich vývoj a konstrukci je vynakládáno značné úsilí. Charakteristickým znakem mlýnkoodzrňovačů Wottle je šetrné pracovní ústrojí, tedy odzrňovací plastový koš i hřídel. Koš je zhotoven z masivního plastu, a proto jsou třapiny od bobulí oddělovány velmi citlivě. Elektronicky nebo mechanicky lze regulovat výkon podle aktuálně

Foto archiv autora

Foto archiv autora

Vinařská technologie – komerční prezentace / Zprávy

Foto archiv autora

Třídicí stroje Trend k výrobě stále kvalitnějších vín, a tedy i k přípravě nejlepšího rmutu, vyvolává potřebu co nejvyšší čistoty hroznů, resp. rmutu. Nejčastějším způsobem odstraňování nečistot při výrobě rmutu jsou třídicí stoly, kdy obsluha manuálně vybírá z unášených hroznů veškeré nežádoucí příměsi. Vše je zde závislé na kvalitě a dovednosti personálu.

Proto firma Wottle vyvinula a uvedla do praxe nové mechanické třídicí zařízení, které se vkládá do standardní příjmové linky a pracuje zcela automaticky. V lince navazuje na vibrační stůl, který slouží k odstranění drobnějších nečistot organického i neorganického původu, k odloučení oxidovaného moštu a k rozprostření odzrněných hroznů do jednotné vrstvy.

Vlastní třídicí zařízení je tvořeno sadou aktivně poháněných válečků v několika řadách za sebou. Jejich počet a uspořádání zamezují propadu nečistot. Válečky mají speciální půlkruhový dynamický profil, který umožní mezi válečky v jednotlivých řadách propad pouze odzrněných bobulí k dalšímu zpracování bez jakéhokoliv poškození. Tento válečkový systém je patentem firmy Gregoire.

Obvodové hrany rotujících válečků jsou vroubkovány, vroubky zachycují všechny zbývající třapiny, řapíky, listí a ostatní nežádoucí příměsi, které odnášejí do sběrného šneku separátoru. Celý systém je nastavitelný pro různé velikosti bobulí, a je tak dosahováno optimálních výsledků třídění.

Pneumatické lisy Wottle Největším segmentem výroby firmy Wottle jsou pneumatické lisy. Jsou vyráběny v různých velikostech ve variantách otevřeného nebo uzavřeného systému.

Lisy jsou vybaveny plně elektronickým ovládáním, které se vyznačuje velkým dotykovým displejem, komplexnějším zobrazováním dat s animací lisovacího procesu,

34. regionální výstava vín v Brně

zobrazováním diagramu lisování na displej, větší kapacitou programů s optimálními programy pro šetrné plnění i lisování rmutu nebo celých hroznů. Elektronické ovládání umožňuje i automatické ovládání lisovacího procesu na základě odtoku šťávy s rozdělením na tři kvalitativní frakce, připojení na PC pro centrální evidenci i aktivaci přehledné nápovědy pro obsluhu.

Konstrukční uspořádání pneumatických lisů Wottle je vždy přizpůsobováno požadavkům zákazníků, a to nejen na způsob plnění lisu ale i na způsob vyprazdňování matolin, na specifické požadavky na hermetičnost lisu, nebo na chlazení rmutu duplikačním pláštěm lisovacího koše.

Nejnovějším hitem posledních období jsou pneumatické lisy Wottle zpracovávající surovinu pod ochrannou atmosférou CO2.

Jedná se o zcela odlišný princip způsobu zpracování hroznů proti dusíkovým systémům, které vyžadují velké vaky, dobrou sanitaci a jsou víceméně ztrátové. To u oxidu uhličitého odpadá. Jednoznačnou výhodou nového principu je odlišný princip ochrany rmutu proti oxidaci. Oxid uhličitý se při zpracování váže na rmut, kde navázaný vydrží až šest hodin a při lisování, případně i nakvášení nad rmutem vytváří ochrannou vrstvu. Nezanedbatelným průvodním znakem využití CO2 je i ochlazovací efekt. Toto řešení získalo ocenění Zlatá Salima na Vinexu 2010.

Firma Wottle neustále přichází s inovací svých produktů. Jejich konstrukční řešení a uživatelský komfort plně odpovídají současným trendům vývoje. Vyznačují se velkou šetrností při zpracování hroznů podle nejnovějších poznatků, jednoduchostí ovládání, variabilitou k různým odrůdám hroznů a velkou pracovní spolehlivostí. Jejich obrovskou výhodou je snadné čištění při dodržování přísných zásad potřebné hygieny. Společně s HM Hodonín nabízí nadstandardní podmínky dodávek i financování.

Proto tyto stroje zaujímají významný podíl v českých a slovenských vinařstvích a jejich obliba stále roste.

zpracovávaných hroznů, což spolu s kvalitními nastavitelnými mlecími rýhovanými válci a u výkonnějších typů i s možností programování předurčuje využití mlýnkoodzrňovačů Wottle v kterémkoli provozu.

Velký důraz klade výrobce na možnost rychlé montáže a demontáže pracovních částí – tedy i na snadné a dokonalé čištění bez pomoci jakéhokoli nářadí. Samozřejmostí je i jednoduchá údržba.

Vinařský obzor (3/2011) 137

V sobotu 26. 2. v Kongresovém centru brněnského Výstaviště mohlo více než 700 příznivců ušlechtilého moku v průběhu celého dne ochutnávat 958 vzorků tichých vín (a jedno víno dezertní), z toho bylo 596 vín bílých, 258 červených a 56 rosé od 345 vystavovatelů. Již 34. jihomoravskou regionální výstavu připravilo sdružení Vinaři Brněnské oblasti, kteří letos také slaví 20 let od svého založení. Komise hodnotitelů pod vedením doc. Ing. E. Postbiegla, CSc., určila 4 šampiony, z nichž nejvyšší bodové ocenění získal polosuchý Sauvignon 2009 PS z Vinařství Volařík v Mikulově, za povšimnutí stojí i šampion v kategorii červených vín Zweigeltrebe 2009 PS od E. Křížové z Viničných Šumic, který udivoval exotickou aromatikou a sametově zakulacenými tříslovinami v dochuti nejen početné zájemce při rozlévání u pultu, ale, jak jsem zjistil dotazem, i samotné hodnotitele. Zajímavé bylo i srovnání se zahraničními víny, kterých bylo celkem 50, vyrovnané byly kolekce ze sousedního Slovenska a Rakouska, také se zde objevila vína ze Španělska a Francie. Jak už bývá pravidlem, velké tuzemské firmy dodaly i letos většinou vzorky pouze prezentační (s výjimkou Znovínu, ten se nebál konfrontace se „záhumenkáři“ a jeho polosuchý Muškát moravský dopadl velice dobře!).

Potěšitelná byla úroveň hodnotitelů; v porovnání s minulými ročníky byla vína letos evidentně dobře – i když přísně – obodována: mj. Ryzlinky rýnské a Rulandské modré, mezi nimiž si jistě vybral to své i náročný návštěvník. V paměti utkvěly především RR z Poysdorfu od R. Schodla a od S. Popely z Perné, RM od Sedláků z V. Bílovic a J. Špíška z Brna (odkud asi pocházely hrozny?), příjemným rozšířením obvyklého odrůdového spektra byly veřejnosti zatím ne příliš známé Sevar, Regent, Agni, Rinot, Savilon aj., nebývalý a oprávněný ohlas měla Nativa od M. Michlovského – báječně hutné a extraktivní víno jižního stylu získalo překvapivě pouze 81 bodů! Zřejmě hodnotitele tento typ vína lehce zaskočil.

Kromě obligátní cimbálky byla tradičním zpestřením programu aukce šampionů. Vzhledem k cenám, které se nevyšplhaly příliš vysoko (např. 350 Kč za Sg!?!), se některé vydražené lahve otevíraly za velkého aplausu hned odpoledne. Lehkou vadou na kráse byla absence podpůrné gastronomie – nedaleká restaurace sice nabízela obvyklý pohostinský mainstream, v sále byly k vidění, jak je na Moravě při podobných akcích zvykem, nejrůznější krabičky, misky a tácky plné voňavých dobrot z domova, ale jak jsem zjistil, nemálo příchozích by uvítalo nabídku vhodných specialit studené kuchyně, které by adekvátně doplnily a pomohly vyznít jinak docela dobře temperovaným vínům. Rozhodně je to téma k zamyšlení a nezbývá než doufat, že na příští, již 35. výstavě Vinařů Brněnské oblasti pořadatelé něco vymyslí.

Milan Magni

138

Vinařský obzor (3/2011)

Vinařská technologie

Patrik Burg Pavel Zemánek Ústav zahradnické techniky, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

Trendy v konstrukci zařízení pro odstopkování hroznů a separaci bobulí (2.)

V první části příspěvku bylo popsáno několik typů separačních zařízení od konstrukčně nejjednodušších vibračních stolů až po plně automatické třídicí systémy využívající elektronické, optoelektronické a pneumatické principy.

K nejnovějším separátorům v této oblasti potom patří zařízení SELECTIV PROCESS VISION firmy PELLENC, využívající pneumatické a optoelektronické prvky (obr. 1).

Celé zařízení je určeno především k separaci třapin a dalších nečistot obsažených ve sklizeném produktu a k separaci poškozených nebo nevhodně vybarvených bobulí u modrých moštových odrůd (obr. 2).

Vstupní část zařízení tvoří kapsový nebo lištový dopravník pro dopravu oddělených bobulí na plochu vibračního stolu. Účinkem vibrací jsou bobule rozprostřeny do tenké vrstvy a dále posouvány na dělený řemenový dopravník. Zde dochází k orientaci bobulí do řad a jejich dopravě v řadách za sebou ke koncové části, kde je nad dopravníkem umístěn kamerový systém, pracující na principu skeneru. Povrch procházejících bobulí včetně případných nečistot je skenerem nasnímkován a vyhodnocen v programovém systému počítače. Vedle kamerového systému je počítač současně napojen na pneumatický systém tvořený ventilátorem, regulačními ventily a lištami s 96 vzduchovými tryskami. Trysky jsou umístěny za každou z řemenových drah, z nichž jednotlivé bobule přepadávají. Při identifikaci příměsi (třapina), poškozené nebo nezralé bobule dojde k aktivaci příslušné trysky, která cíleným proudem vzduchu o tlaku 0,6–0,8 MPa odkloní dráhu letu příměsi nebo bobule (obr. 3). Časový úsek mezi identifika-

Foto prospekt výrobce

Vedle výběru vhodných pěstitelských podmínek a zabezpečení všech opatření směřujících k produkci hroznů vysoké kvality je v posledních letech ve vinařských provozech stále častěji věnována větší pozornost moderním zpracovatelským technologiím. Ty jsou zaměřeny na šetrné zpracování vysoce kvalitního produktu.

V nejmodernějších technologických linkách jsou proto postupně zaváděny stroje pro separaci nežádoucích příměsí obsažených ve sklizeném produktu (úlomky listů, letorostů, mechanicky narušené bobule, bobule napadené houbovými chorobami) a stroje pro šetrné odstopkování hroznů.

1 Separační zařízení PELLENC

cí a vzduchovým impulsem trvá méně než 30 milisekund. Účinnost separace dosahuje až 99 %, výkonnost zařízení se pohybuje v rozmezí 6–12 t.h-1 podle charakteru tříděného produktu.

Vedle separačních zařízení jsou do provozní praxe postupně zaváděny také nové typy odstopkovacích zařízení. Jejich hlavní úlohou je co nešetrnější oddělení bobulí od třapin, bez jejich mechanického narušení. Tato zařízení nahrazují běžné typy drtičů a mlýnkoodstopkovačů, které jsou dnes standardním vybavením všech vinařských provozů.

Představitelem odstopkovacích zařízení nové generace je EUROSELECT firmy SCHARFENBERGER. Zařízení umožňuje vytřídit bobule v závislosti na stupni vyzrálosti (obr. 4), což je jedním z hlavních předpokladů k výrobě vysoce kvalitních vín.

Z konstrukčního hlediska je zařízení tvořeno vibračním dopravníkem, na který navazuje sítový pásový dopravník z plastu.

Hrozny přiváděné přes násypku jsou na ploše dopravníku účinkem vibrací rozprostřeny do tenké vrstvy a jsou posouvány dále na sítový dopravník. Nad ním jsou ve středové části za sebou umístěny dvě dvojice rotorů osazených hvězdicovitými elementy s prohnutými prsty. Zahnuté konce prsů umožňují šetrné oddělení bobulí od třapin. Každá z dvojice rotorů má jiné otáčky, a umožňuje tak selektivně oddělit bobule v závislosti na jejich vyzrálosti (rozdílná velikost poutací síly) v příslušném sektoru. Oddělené bobule pak propadávají přes otvory v dopravníku na šikmé skluzy a odtud na dva pásové dopravníky, které je odvádí k lisu nebo do nakvášecích nádob. Třapiny včetně ostatních příměsí jsou dopravníkem unášeny a přepadávají v jeho horní části.

Kvalitu a účinnost separace lze ovlivnit správným seřízením stroje především v závislosti na odrůdě, vyzrálosti bobulí apod.

V pracovním režimu lze nastavit rychlost pohybu dopravníku a rychlost otáček rotorů. Perforované sítové dopravníky jsou vyráběny v šířkových modulech, což uživatelům umožní výběr vhodného typu s odpovídající výkonností. Výkonnost zařízení se pohybuje v rozmezí 5–10 t.h-1.

Jiným, konstrukčně odlišným typem je odstopkovací zařízení SELECTIV PROCESS WINERY firmy PELLENC (obr. 5).

Celý systém je tvořen dvěma vibračními prutovými ústrojími umístěnými nad roštovým dopravníkem. Pruty mají kapkovitý tvar a tvoří zmenšenou obdobu pracovního ústrojí sklízeče hroznů. Mezi pruty jsou po-

a dopadají na systém aktivního roštu tvořeného několika horizontálně uloženými, souhlasně rotujícími hřídelemi. Plastové segmenty aktivních roštů vytvářejí systém mezer, které umožňují propad bobulí na vynášecí pásový dopravník (obr. 7). Zbývající příměsi jsou pak odvalovány po pracovních

Foto P. Burg

mocí roštového dopravníku přiváděny sklizené hrozny (obr. 6). Jejich lepšímu posunu napomáhají plastové prsty uchycené na řemeni vedeném ve dvojici kladek nad dopravníkem. Prutová ústrojí působením vibrací oddělují jednotlivé bobule od třapin, bobule propadávají otvory v dopravníku

Vinařský obzor (3/2011) 139

plochách válců a vyhazovány na samostatný dopravník. Účinnost odstopkování je téměř absolutní, účinnost separace dosahuje až 95 %, výkonnost zařízení se pohybuje v rozmezí 8–12 t.h-1.

Neustále se zvyšující požadavky na kvalitu zpracovávaného produktu přispívají společně s inovacemi zpracovatelských technologií k zavádění konstrukčně nových typů zařízení využívaných při odstopkování hroznů i při separaci sklizeného produktu.

Podle zahraničních zkušeností představují náklady na provedení těchto operací narůst výrobních nákladů o 30–40 eur na 10 hl vyrobeného vína. Při současném měnovém kurzu to představuje částku 0,7–1,0 Kč na 1 litr vína. Vysoké pořizovací náklady těchto zařízení se v současnosti odvíjí od konstrukční a výrobní náročnosti jednotlivých zařízení a činí kolem 90 000–150 000 eur.

Při trvalých snahách producentů o dosažení nejvyšší kvality vyráběných vín lze výhledově očekávat postupné zavádění těchto moderních zařízení i do tuzemských vinařských provozů.

Foto prospekt výrobce

Vinařská technologie

Foto P. Burg

2 Schéma činnosti separačního zařízení PELLENC–SELECTIV PROCESS VISION

Foto prospekt výrobce

3 Detail lišty se vzduchovými tryskami

Foto P. Burg

4 Schéma činnosti odstopkovacího zařízení EUROSELECT

Foto prospekt výrobce

5 Odstopkovací zařízení PELLENC

6 Schéma činnosti odstopkovacího zařízení PELLENC–SELECTIV PROCESS WINERY

7 Detail aktivního roštu

Cross-Flow for Wine Nadešel čas pro změnu: šetrnější přístup k vínu Cross-flow filtrace má 20-letou historii ve vinařství.

Dlouhodobým problémem této technologie však bylo hydraulické namáhání vína a narušení jeho původní charakteristiky díky příliš dynamické a ostré filtraci.

Proto Bílek Filtry jako společnost, která vyznává filozofii maximální šetrnosti k vínu, přichází s vlastním řešením cross-flow, které problémy s šetrností výrazně eliminuje.

Vývoji předcházelo několikaleté sbírání poznatků a zkušeností s „crossem“ přímo u vinařů, kteří ho již používají.

Náš koncept Cross-Flow for Wine je výsledkem mezinárodní spolupráce specializovaných firem z České republiky, Holandska, Itálie a Německa.

Větší citlivost k vínu Odlišná struktura pórů v membráně zajišťuje méně ostrou charakteristiku filtrace a zachovává tak více původní výraz vína. Proto je filtrace s FCW k vínu mnohem citlivější než konkurenční cross-flow filtry.

Speciálně navržená konstrukce filtračních modulů spolu s vedenín proudu kapaliny v systému minimalizuje hydromechanické i tepelné zatěžování vína a zvyšuje samočistící schopnost membrán.

Zařízení nabízí volbu filtrovat víno šetrněji bez zatěžující tangenciální cirkulace-stejně jako u běžných filtrů, což využijete převážně u méně znečištěných a vyjímečných vín.

Přednosti našeho konceptu: • Materiál a konstrukce filtrační membrány je navržen výhradně pro víno s velkým důrazem na šetrnost filtrace • Výběr podle výkonu a stupně automatizace-od jedno modulových poloautomatických až po více modulové plně automatizované • Ocelová tělesa filtračních modulů umožňují filtraci tichých i šumivých vín při vyšším přetlaku • Životnost membrán podle pracovního režimu 6–15 let • Velmi příznivá pořizovací cena s důrazem na preciznost zpracování ve srovnání s konkurencí • Výborná sanitovatelnost systému • Nabízíme filtrační zkoušky v ostrém provozu přímo u zákazníka i pronájem zařízení • 10 let záruka na technologii • Okamžitá dostupnost servisu v případě vašich problémů - žádné dlouhé čekání na příjezd zahraničních techniků

Výraznější úspora času a nákladů Filtrační membrána má vysokou průtočnost a zároveň je více inertní proti ulpívání proteinů a polyfenolů, díky čemuž se tolik neucpává, zvládá mnohem delší filtrační cykly a čištění je snadnější a samozřejmě i méně nákladné.

Zařízení vyžaduje minimální obsluhu, umí pracovat mnoho hodin bez nutnosti zásahu personálu. Žádné další náklady na filtrační prostředky a za odpad, který s nimi souvisí.

Víno připravíte v jednom kroku pro plnící linku.

Všechna zařízení mají bezpečnostní prvky, které je ochraňují před poškozením a vašimi finančními ztrátami.

Bílek Filtry FCW 10, FCW 15 Úroveň automatizace: • Automatické zastavení systému při: - Ukončení filtrace - Ucpání předfiltrů - Svýšení teploty v systému

Typ FCW 10 FCW 15

filtrační plocha m2 10 15

počet modulů 1 1

filtrační výkon l/h 500-1000 750-1500

cena Kč 350 000 390 000

FCW 20, FCW 30 Úroveň automatizace: • Nastavení cyklu čištění zpětným impulsem • Automatické zastavení systému při: - Ukončení filtrace - Ucpání předfiltrů - Pokles filtračního výkonu (nastavitelné) - Zvýšení teploty v systému (nastavitelné) Typ

filtrační plocha m2

počet modulů

filtrační výkon l/h

cena Kč

FCW 20

20

2

1000-2000

690 000

FCW 30

30

2

1500-3000

790 000

FCW 40, FCW 60 Úroveň automatizace: • Programy pro volitelné režimy filtrace dle libovolného produktu • Programy pro volitelné režimy chování systému po ukončení filtrace (zastavení, vyprázdnění, proplach sanitace) • Automatické vyčistění systému v průběhu filtrace • Programy pro sanitaci zařízení

Typ FCW 40 FCW 60

filtrační plocha m2 40 60

počet filtrační modulů výkon l/h 4 2000-4000 4 3000-6000

Bílek Filtry s.r.o., 696 21, Josefov 135 IČO: 269 71 259 DIČ: CZ 296 71 259

cena Kč 1 290 000 1 490 000

Tel: +420 518 372 075 Tel./Fax + 420 518 372 134 E-mail: info@filtrace.com www.filtrace.com

10let záruka

142

Vinařský obzor (3/2011)

Hodnocení vín

Jan Stávek Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita Brno

Barbara Tkáčiková Lékařská fakulta, Masarykova univerzita Brno

Hořké, či trpké zdá se? Často se stává, že degustátoři nejsou schopní rozlišit mezi hořkou a trpkou chutí. Jsou to vjemy, které spolu mají mnohé společné, především jsou za jejich projev ve víně zodpovědné většinou stejné látky. Obě chutě jsou obecně spjaty s něčím nepříjemným. Hořkou či trpkou máme v ústech, když nás něco trápí, tváříme se hořce, když jsme nešťastní. Obojí ale také může působit pozitivně, objeví-li se to v optimální, hraniční koncentraci nebo je-li vjem těchto látek vyvážen vjemem jemnějším, například sladkým.

Alkoholické nápoje jsou díky svému charakteru konzumovány po malých dávkách, čímž je umožněn delší kontakt tekutiny s receptory v ústech a jejich následná kontrola. Výsledný nervový impulz je přenášen do mozku rychlostí 400 m/s. Chuťové pocity se budí v ústní dutině, a to převážně na jazyku, jehož hrot a zadní část jsou chuťově citlivé, zatímco střed je skoro necitlivý, téměř jako jeho spodní část. Chuťové pocity jsou detekovány v čidlech – chuťových pohárcích, umístěných nejčastěji na bradavkách (papilách) jazyka. Specifické chuťové vnímání jeví i místní rozdíly. Např. hořkost vnímáme převážně na kořeni jazyka, slanost na vymezených oblastech horní části jazyka, kyselost po jeho stranách, sladkost pak nejlépe na špičce (Uher, 1975).

Chuťové pohárky Vstupní branou chuťového podnětu k lidskému vnímání je chuťový pohárek tvořený několika druhy buněk a také především samotnou nejdůležitější receptorovou buňkou spojenou se senzorickými nervovými vlákny. Chuťový pohárek, který je ve tvaru jakési „cibulky“, má na vrcholu (apex) miniaturní vlákna (microvilla), která trčí ven na povrch sliznice jazyka v místě, které je označováno jako chuťový pór (porus gustatorius). Jediným místem, kde může být ústní tekutina v kontaktu s receptorovou buňkou, je právě tento pór s jednotlivými mikrovilamy (Ganong, 1993). Pohyby úst a jazyka posuzovatelů mají proto svůj význam, protože se tak roztok dostává do štěrbin mezi chuťové pohárky a rozšiřuje se po větší ploše.

Chuťový pohárek a jeho buňky nejsou ve stejném složení celý život, ale dochází k postupnému odumírání a jejich regeneraci. Pokud v tomto procesu nastane jakákoliv porucha, může to znamenat funkční problémy. Může se například porušit od-

lupování odumřelých starých buněk, ty se neodplavují a hromadí se na jazyku, kde vytvoří souvislý povlak bílošedé barvy. Často bývá tento jev spojen se zápachem z úst. Degustátoři by si proto měli dokonaleji čistit jazyk. Může taky nastat opačná situace, kdy se z určitého důvodu zase buňky odlupují více, než je žádoucí, což je případ tzv. malinového jazyka – sytě červenorůžový jazyk. K nefunkčnosti chuťových pohárků může dojít vlivem úrazu, zánětu či jiného druhu poškození. V případě, že dojde k přerušení vlákna senzorického nervu, který daný pohárek inervoval, pohárek úplně degeneruje nebo odumře.

Je ovšem také možné, že se nervu podaří za jistých okolností zregenerovat a okolní buňky v místě původního pohárku dokážou opětovnou reorganizací vytvořit nový funkční pohárek (Ganong, 1993). Je tedy nutné, aby si degustátoři dávali pozor, kam strkají ústa, resp. co strkají do nich. Důležité je vyvarovat se zánětů, tzn. důkladně čistit jazyk a kloktat, především v případě infekce dutiny ústní.

Každý chuťový pohárek je zespodu opředený cca 50 nervovými vlákny a každé nervové vlákno přináší současně informaci do centra cca z 5 pohárků. Je to umožněno tím, že se vlákna různě větví. Pohárky jsou lokalizované ve sliznici hrtanové příklopky, dále ve sliznici patra, hltanu a dále na jazyku. Pohárky jsou umístěny ve stěnách papil. Povrch jazyka je složen z rozmanitých papil, které mu dávají vrásčitý vzhled. Nejvíce je tzv. nitkovitých papil, ty ale neobsahují žádné chuťové pohárky. Chuťově nejvýznamnější jsou následující papily: Papillae fungiformes (houbovité papily) – hustě rozložené hlavně na špičce a okraji jazyka, dobře viditelné jako široké červené tečky lehce vyčnívající nad povrch sliznice jazyka. Jsou nejcitlivější na sladkou chuť.

Kruhovité papily

Listovité papily

Houbovité papily

Papillae foliatae (listovité papily) – lokalizované po stranách jazyka v zadní části; jsou složené ze série vrstev. Nejlépe detekují kyselost.

Papillae circumvallatae (kruhovité papily) – velké kruhové struktury, umístěné na kořeni jazyka, zachycující především látky hořké povahy.

Jedna papila obsahuje cca 5 pohárků.

Větší papily, lokalizované na kořeni jazyka (papillae circumvallatae), obsahují až 100 pohárků. Jsou to největší papily a okolo sebe mají výraznou rýhu, která odděluje papily od stěny jazyka. V těchto rýhách jsou tzv. Ebnerovy serózní žlázky, které obsah v rýze kolem papily vymývají řídkou tekutinou tak, aby správně cirkulovala a nedocházelo ke špatné funkčnosti vlivem zanášení. V ústní dutině je celkem cca 10 000 pohárků.

Vlivem některých látek se chuťová citlivost mění. Například vnímáme zdánlivě sladčeji chuť asi 12% roztoku cukru s přídavkem 0,1% chloridu sodného oproti stejně koncentrovanému roztoku bez soli

Hodnocení vín / Inzerce

(Uher, 1975). Minerálnější vína tedy mohou působit více sladce oproti vínům s nižším obsahem popelovin.

Bylo zjištěno, že vlohy k chutnání jsou dány geneticky. Existují jedinci s dvěma recesivními alelami t, tzv. nedegustátoři, a potom jedinci s jednou dominantní nebo dvěma dominantními alelami T, tzn. degustátoři. Miller a Reedy zjistili, že „degustátoři“ mají na jazyku více chuťových pohárků než „nedegustátoři“. Rozdíly v počtu receptorů jsou hodně velké. „Degustátoři“ mají průměrně až 425 receptorů na centimetr čtvereční, zatímco druhá skupina průměrně jen pouhých 96.

Hořkost Hořké látky reagují za vzniku slabých van der Waalsových sil s proteiny neuronů v receptorech. Vrchol vjemu hořkosti je většinou do 10 až 15 sekund po ochutnání.

Hořkou chuť způsobují látky různé chemické povahy. Jejich pozitivní vliv na chuťové vlastnosti závisí především na jejich koncentraci. Zvýšený obsah většinou ukazuje na nezralost suroviny nebo mikrobiální napadení. Pro některé potraviny je určitý stupeň hořké chuti žádoucí a považuje se za typickou chuť. Příkladem jsou grapefrui-

ty, čekanka, kakao, káva, pivo, tonizující nápoje. Hořkou chuť má řada organických látek, např. alkaloidy, glykosidy aj., a také látek anorganických, například hořečnaté soli. Hořké mohou být i některé deriváty sladkých látek, např. oktoacetylsacharosa (Kopec, 1997). Hořká a trpká chuť anglického jablečného vína cider ze speciálních trpkých odrůd jablek (Malus domestica) je způsobena přítomností oligomerních prokyanidinů, a to především tetramerů a vyšších oligomerů. Prokyanidiny někdy způsobují také hořkou chuť révových vín, zvláště vín bílých. (Velíšek, 2002) V červeném víně jsou hlavními látkami způsobujícími hořkost flavonoidní fenoly, s tím faktem, že monomery tanninů (katechiny) vykazují vyšší hořkost než polymerní taniny (kondenzované taniny) (Robichaud and Noble, 1990). Ve víně s vysokým obsahem taninů může být hořkost často ovlivněna trpkým vjemem, který taniny také způsobují. Efekt trpkosti ovšem není způsoben pomocí chemických vazeb s receptory v ústech, ale dotekově (taktilně), tzn. je fyzikální povahy. Ve víně mohou hořkou chuť způsobovat také některé terpenoidy, alkaloidy nebo glykosidy. Může se jednat například o terpenoidní glykosidy nalezené v někte-

Vinařský obzor (3/2011) 143

rých muškátech nebo hořký glykosid naringin nalezený ve vínech z odrůdy Ryzlink.

Zatímco hořkost je řazena mezi chuťové vlastnosti vína, trpkost se ve světě zařazuje do tzv. mounth-feel efektu. Ten dovoluje vnímání trpkosti, teploty, píchání, tělnatosti a pálení. Pocity trpkosti jsou tedy zaznamenávány díky nervovým zakončením trojklanných nervů, které jsou těchto kategorií: termoreceptory (vnímání teploty), mechanoreceptory (vnímání dotyku), nocioreceptory (vnímání bolesti), proprioreceptory (vnímání pohybu a pozice). Oproti tomu chuťové vnímání hořkosti nemá s trojklanným nervem nic společného. Hořká chuť je přenášena pomocí hlavových nervů, a to především lícního (senzorická vlákna z předních dvou třetin jazyka) a jazykohltanového (inervuje zadní třetinu jazyka).

Každopádně podněty ze všech těchto nervových zakončení putují do vláken vyššího řádu až do thalamu, kam se dostanou společně jak vjemy pro hořkost (chuť), tak vjemy pro trpkost (taktilitu – drsnost). Tato část mezimozku informace přijme, zpracuje a posune dál do nejvyšších etáží mozku, do chuťové oblasti mozkové kůry, kde je centrum projekce a asociace, a v konečném důsledku jsou tyto vjemy vyhodnoceny tak, že

144

Vinařský obzor (3/2011)

Hodnocení vín

Obrázek 2, 3, 4, 5 Hodnocení intenzity trpkosti (o) a hořkosti (x) jako funkce koncentrace katechinu (A), tanninů z hroznových peciček (B), galové kyseliny (C), tříslové kyseliny (D) Robichaud a kol (1990) 8

A

7

7

6

6

5

5

Intenzita

Intenzita

8

4 3 2

B

4 3 2

1

1

0

0 0

500

1000

1500

0

500

mg/l

9

C

7

1500

1000

1500

D

8

6

7

5

6 Intenzita

Intenzita

1000 mg/l

4 3 2

5 4 3 2

1

1

0

0 0

500

1000

1500

mg/l

se degustátor právě napil a ucítí hořko a zároveň trpko v ústech.

Trpkost Trpké látky ve víně jsou z největší části zastoupeny kondenzovanými tříslovinami, především dimery, trimery a oligomery kyseliny chlorogenové, kávové a flavonových derivátů (katechin, epikatechin, proanthokyanidin). Při zrání hroznů se svíravá chuť pomalu ztrácí tím, že se třísloviny postupně mění na chuťově méně aktivní látky. Třísloviny ve víně zmírňují pocit sladkosti a naopak zvýrazňují kyselost (Kopec, 1997).

Trpkost je komplexní vjem vyvolávající v ústech pocit suchosti, svráštění, prachovitosti, tvrdosti. Pocit je vyvolán primárně fenolickými látkami extrahovanými ze semen a slupek hroznů. Zrání vín v dřevěných sudech do určité míry podporuje extrakci taninů, a tím zvyšuje výraz trpkosti.

Bílá vína jsou obecně méně trpká, a to díky nižšímu obsahu fenolických látek. Ačkoliv si někdo trpkost může plést s hořkostí, která je většinou vyvolána látkami stejné povahy, jsou to odlišné vjemy. Jejich podobnost je dána dokonce také podobnými křivkami odezvy. Nejdříve velmi pomalu a pak dlouho setrvávají v dochuti vína, trpkost většinou odchází jako poslední. Otázka, jestli zkušení degustátoři dokážou rozeznat mezi těmito dvěma efekty, je stále diskuzí. Obrázky 2, 3, 4 a 5 ukazují relativní intenzity trpkosti a hořkosti některých ve víně obsažených fenolických látek.

0

500 mg/l

Trpkost bývá v ústech těžko lokalizována, a to kvůli relativní náhodné lokalizaci volných nervových zakončení, která jsou vůči tomuto vjemu citlivá. Protože vnímaná intenzita a trvání vjemu trpkosti se zvyšuje s dávkováním, doporučuje se hodnotit trpkost vína hned při prvním ochutnání daného vzorku. Trpkost narůstá s vazbou proteinů a glykoproteinů slin (obsahujících prolin) s polyfenoly. Hlavní reakce mezi bílkovinami a taniny nastávají mezi –NH2 a – SH skupinami bílkovin s o-quione skupinou taninu (Haslam a kol., 1992). Zkrátka tyto reakce vedou k denaturaci proteinů slin, tím ke ztrátě jejich ochranného vlivu, v důsledku čehož dochází k interakci s proteiny ústní dutiny. Důležitý faktor ovlivňující trpkost je pH. Vodíkové ionty ovlivňují hydrataci bílkovin a také ionizaci fenolů a bílkovin. V nadměrně kyselých vínech může nízké pH nezávisle vyvolávat dostatečné vylučování slinných glykoproteinů, které následně vede ke vjemu trpkosti. Když tanin reaguje s bílkovinami (bohatými na prolin), sníží se viskozita slin a zvýší se tření. To také znamená, že při hodnocení prvního (tzv. nultého vzorku), kde jsou ústa „nezavíněna“, není trpkost úplně objektivně zhodnocena, protože je zde vysoký vliv přítomných bílkovin ze slin. První víno tedy připadá jemnější a harmoničtější. Stejný případ může nastat, pokud hodnotíme sérii suchých kyselých vín nebo velmi sladkých vín. Intenzita a trvání vjemu trpkosti se často zvyšuje s počtem degustovaných vzorků

vín (Jackson, 2002). Je tedy zřejmé, že jinak bude chutnat první a například dvacáté víno. Je třeba si také uvědomit, že jiné chuťové charakteristiky bude mít víno, které se bude pít při jídlech kombinovaných s pokrmy bohatými na bílkoviny, jež budou reakci s tanniny vyvolávat.

Fenolické látky ovlivňující hořkost a trpkost Fenolické látky ve víně zahrnují především flavonoidní a neflavonoidní monomery. Samotné nebo v kombinaci tvoří velmi rozsáhlou skupinu polymerů zvaných taniny. Ve víně ovlivňují hořkost, trpkost, ale také barvu, tělo a celkovou chuť vína. Jejich individuální vliv závisí na složení fenolů, jejich oxidaci, ionizaci a reakcích se sebou samými, proteiny, acetaldehydem, oxidem siřičitým nebo dalšími látkami.

Flavonoidy jsou hlavními taniny v červených vínech, zatímco v bílých vínech jsou zastoupeny spíše neflavonoidní látky. Ty se do vína dostávají především zráním v sudu. Flavonoidy se do vína dostávají ze slupek a semen hroznů (zřídka také ze stopek). Produkce základní jednotky taninů, flavan-3-olu, ale v podstatě ve stopce a semenech začíná. Tyto taniny jsou označovány jako katechin, epikatechin a epigalokatechin. Taniny, které se vyskytují ve slupce, jsou charakterizovány větší schopností polymerizace a vyšším obsahem epigallokatechinů. Katechiny a jejich polymery (prokyanidiny a kondenzované taniny) generují hlavní vjem hořkosti a trpkosti v červených vínech. Katechiny a prokyanidy mají tendenci být primárně hořké; středně velké kondenzované taniny jsou hořké i trpké; větší struktury taninů jsou především trpké. Ty největší polymery jsou příliš masivní na efektivní reakci s bílkovinami slin. Protože tyto polymery vznikají časem, vysvětluje to redukci hrubosti taninů u zrajících červených vín.

Neflavonoidní látky nalezené ve vínech nezrajících v sudech jsou deriváty hydroxyskořicové a hydroxybenzoové kyseliny.

Ty jsou snadno extrahované během macerace z vakuol slupek hroznů. Zvýšený obsah derivátů hydroxybenzoové kyseliny, především kyselinu elagovou, ale obsahují vína zrající v dřevěných sudech. Elagová kyselina vzniká rozkladem hydrolyzovaných taninů (elagotaninů). Kastalagin a veskalagin (polymery volné kyseliny elagové) jsou formy nejčastěji zastoupené ve víně. Hydrolyzovatelné taniny hrají velkou roli v chuťových vlastnostech vína. Ačkoliv jsou více trpké než kondenzované taniny, jejich projev je limitován nižším obsahem a brzkou degradací (Pocock a kol., 1994).

Závěr Víno je nejen pro zuby, ale také pro celou dutinu ústní velmi agresivní nápoj. Obsahuje vysoké množství kyselin a cukrů, kte-

Hodnocení vín / Zprávy / Inzerce

ré synergickým působením negativně ovlivňují nejen kvalitu zubní skloviny, ale také množství a kvalitu chuťových pohárků.

Správné praktiky ústní hygieny jsou tedy důležité nejen pro udržení požadovaného zdravotního stavu chrupu, ale také pro udržení fungujících receptorů chuti. Dokonalým čištěním pomohou samočisticí schopnosti jazyka (funkce Ebnerových žlázek a samotné odlupování buněk jazyka) a tak částečně napomáhají funkčnosti papil.

Je vlastně logické, že se hořkost a trpkost od sebe těžko rozpoznává. Nemají totiž příliš rozdílné místo průběhu nervových drah jejich vjemů, což mimo jiné znamená, že se mohou vzájemně ovlivňovat. Je to podobné, jako když pacient po amputaci nohy má stále bolesti té nohy, kterou už nemá, to proto, že dráhy bolesti mají podobný průběh.

Za hořkou a trpkou chuť vína je zodpovědná stejná zdánlivá úzká skupina fenolických látek. Oba vjemy jsou tedy většinou kombinované. Záleží pouze na subjektivním pocitu degustátora, jak dané víno vyhodnotí. Věřme, že těch hořkých a trpkých chutí potkáme méně. A ještě jedna rada na závěr. Pozor na slovenské texty. Vězte, že při „degustácii horkého vina“ se nespálíte.

Vinařský obzor (3/2011) 145

Literatura Kopec, K., Zahradnická kvalitologie, MZLU Brno, 1997 Jackson, S. J., Wine Tasting, A professional Handbook, Elsevier Academic Press, London, 2002 Haslam, E., Lilley, T. H., Warminski, E., Liao, H., Cai, Y., Martin, R., Gaffney, S. H., Goulding, P. N., and Luck, G. (1992). Polyphenol complexation, a study in molecular recognition. In “Phenolic Compounds in Food and Their Effectson Health, 1, Analysis, Occurrence, and Chemistry” (C.-T. Ho et al., eds.), pp. 8–50. ACS Symposium Series No. 506. American Chemical Society, Washington, DC. Robichaud, J. L., and Noble, A. C. (1990). Astringency and bitterness of selected phenolics in wine. J. Sci. Food Agric. 53, 343–353.

Pocock, K. F., Sefton, M. A., and Williams, P. J. (1994). Taste thresholds of phenolic extracts of French and American oakwood: The influence of oak phenols on wine flavor. Am. J. Enol. Vitic. 45, 429–434.

William F. Ganong, Review of Medical Physiology, Prentice Hall International Inc., Appelton & Lange, Simon & Schuster Business and Professional Group, 1993 Velíšek J. Chemie potravin 2. Tábor: OSSIS, 2002.

Nové trendy v grafice a tisku V prosincovém čísle Vinařského obzoru Vám společnost S&K LABEL, spol. s r. o., nabídla ve spolupráci se svými partnery vypracování grafických návrhů na vinné etikety zdarma. V tomto čísle přinášíme ukázku návrhů grafických studií a jejich následnou realizaci v S&K LABEL na stroji HP Indigo press ws4500.

Pokud plánujete změnu designu Vaší etikety, ale nechcete trávit dlouhé hodiny vymýšlením nové grafiky, anebo Vás trápí TTR dotisk etiket a nedostatek času na něj, nabízíme Vám řešení.

Víme, jak zjednodušit část Vaší práce a dát Vám více prostoru a času na práci ve vinařství.

Víme, jak změnit vzhled Vaší etikety tak, aby pomohla Vaše víno i firmu lépe prodat.

Tiskové technologie S&K LABEL umožní aplikovat na různé samolepicí materiály současné trendy v oblasti grafických etiket: Ražba dodává vinné etiketě na atraktivnosti Embossing naznačí 3D efekt Barevná nebo lakovací úprava přitáhne zrak Vinné etikety většinou kopírují požadavky spotřebitelů, vztah vinaře k jeho vínu, a zároveň napovídají mnohé o obsahu lahve. Mohou být atraktivní, smysluplné, decentní, exotické, konzervativní, jednoduché, nápadité…

Neváhejte nás kontaktovat na adrese uvedené na vložených vzorcích etiket, pomůžeme Vám realizovat Vaše představy o Vaší nové etiketě.

Valtické vinné trhy 2011 – informace pro vinaře Přihláška musí být odevzdána současně s předáním vzorků, termín předání vzorků je pro letošní rok stanoven na 21.–23. března, v čase od 8 do 15 hod. ve Španělské konírně valtického zámku.

Každý vzorek prezentuje 12 adjustovaných lahví (doporučujeme plnou adjustaci, láhve jsou vystaveny na regálech a reprezentují výrobce).

Kartony prosím označte registračním číslem vína (vygenerováno automaticky u každého vína na přihlášce).

Přihlášku vytiskněte ve dvou kopiích, jedna se vrací při převzetí potvrzená vystavovatelem.

Další informace (zvací dopis, statut) je k dispozici na www.vvtvaltice.cz Novinky na 44. Valtických vinných trzích 2011: • Soutěžní kategorie vín byly doplněny o samostatnou kategorii „Bílá vína tříletá a starší; červená vína čtyřletá a starší“.

• Vedle dvou CHAMPIONŮ za bílé a červené víno původem z České republiky získá cenu CHAMPION 44. VVT 2011 i nejvýše ohodnocené zahraniční víno.

• Rozšiřuje se možnost vylepení samolepek s logem VVT i pro vína, která získala v soutěži VVT ocenění diplomem.

• Propagace VVT změnila e-mailovou adresu – nová adresa: www.vinnetrhy.cz.

146

Vinařský obzor (3/2011)

Hodnocení vín

Hodnocení pro soutěž „Česká biopotravina roku“

Tom Václavík (vlevo) za organizátora soutěže a Kateřina Nesrstová ze svazu PRO-BIO předávají ocenění Miroslavu Majerovi, obchodnímu řediteli společnosti Vinselekt Michlovský.

vzorek se pak v degustaci objevil ještě jednou, a to jako vzorek č. 3 (do svých poznámek jsem si napsala, že se zřejmě bude jednat o totéž víno, které šlo jako nultý vzorek, a ohodnotila je realističtějšími 87 body).

O bod více jsem dala vzorku č. 5, přičemž

Foto R. Stávek

V hodnotící komisi zasedli jak zástupci žurnalistů a SZPI, tak obchodníci vínem a zástupci výroby

Foto archiv autorky

Restaurant Hansen (www.hansen-restaurant.cz), pojmenovaný podle architekta Thea Hansena, který jej v letech 1871–1872 navrhl, se vyznačuje nejen tím, že je inspirován tradicí rakousko-uherské monarchie, ale také tím, že podporuje dodavatele z regionálních farem a vaří „poctivá jídla“ pouze z čerstvých sezonních surovin.

Hodnocení se zúčastnili: Asyia Khafiz z Moskvy (t. č. na stáži u doc. Miloše Michlovského), Renata Hradilová, Jakub Šamšula, Stanislava Stávková, Zdeněk Pavlů, Jan Ševčík a autorka.

Hodnotilo se 100bodovou stupnicí podle Roberta Parkera (viz Vinařský obzor č. 10 ročníku 103/2010, článek „Nosey Parker…“).

Jako kalibrační vzorek bylo podáváno suché bílé víno ročníku 2007, které podle Parkerova systému okamžitě získalo závratných 90 bodů (poté, co si hodnotitelé svá bodování srovnali do latě, se udělovaná skóre většinou pohybovala mezi 78 a 89 body). Tento

Foto R. Stávek

Dne 8. února proběhlo v restaurantu Hansen neorenesančního Besedního domu v Brně hodnocení 18 vzorků, které byly přihlášeny do soutěže Česká biopotravina roku 2011, každoročně vyhlašované Potravinářskou komorou České republiky společně s PRO-BIO Svazem ekologických zemědělců. Součástí soutěže bylo též hodnocení bio-vín, které společně organizovali Tom Václavík (Green Marketing) a Richard Stávek z Němčiček.

Malverina 2007 pozdní sběr K vínu výrobce uvádí: Vábivou vůni lučních květin a zralého žlutého ovoce doprovází vyvážená, extraktivní a kořenitá chuť s příjemně zakomponovaným skořicovo-vanilkovým projevem a jemnými kyselinami v dochuti.

Vinařská oblast Morava – podoblast Mikulovská – obec Klentnice – trať Nad Svatým Leonardem Získané ocenění: zlatá medaile AWC Vienna 2010 Maloobchodní cena v e-shopu výrobce: 233 Kč vč. DPH

obě vína se dostala do finálního rozstřelu bílých vín. Po odhalení „masky“ jsme zjistili, že se jednalo o vína ze „stáje“ Miloše Michlovského – Vinselektu, a to o Malverinu 2007 a Hibernal 2007. Miloš Michlovský je, jak vidno, již velmi zkušený bio-vinař, jelikož se do finálního rozstřelu dostal i ve vínech červených, a to s vínem z odrůdy Laurot ročníku 2008 (tomuto vzorku jsem udělila 87 bodů). Druhé červené v závěrečném finále bylo Svatovavřinecké z Vinných sklepů Kutná Hora ročníku 2009. Zde jsem již tak štědrá nebyla a ohodnotila je 83 body. Jediná další vína, která ode mne získala více než 83 bodů, bylo víno slámové ročníku 2009 z vinařství rodiny Aberlových, které dostalo 86 bodů, a stejný počet získalo rovněž André 2009 z vinařství Veritas, avšak přesto se celkově v tomto klání jednalo téměř všude o vína vysoké kvality.

Oficiální vyhlášení výsledků proběhne v Brně na veletrhu Vinex 2. března 2011.

Helena Baker

Vinařský obzor (3/2011) 147

inzerce©

Hodnocení vín / Inzerce / Z redakční pošty

Ještě než začnou košty Degustace a výstavy vín pomalu začínají a já bych se rád krátce vrátil k těm loňským. Okresní vinařská komise při ÚR ČZS si dala za úkol zmapovat, jak loňské košty a výstavy probíhaly, jaká byla účast degustátorů, jakým způsobem se hodnotilo, jaká byla kvalita předkládaných vzorků a jaká byla návštěvnost výstav.

– Nabízíme poloautomatické uzavírací stroje na šroubové uzávěry 30 × 60 – Kapacita od 500 lahví za hodinu – Možnost elektrického nebo pneumatického pohonu – Hmotnost 60 kg

Členové komise navštívili 20 degustací a výstav, což byla asi polovina uskutečněných akcí. Hodnocení bylo většinou pozitivní. Co se týká účasti degustátorů, dá se říci, že na všech degustacích se sešel přijatelný počet hodnotitelů, většinou byly komise čtyřčlenné. Rozdílnost spočívala ve způsobu hodnocení. Většina organizátorů používá hodnocení u stolu, kdy se přítomní degustátoři shodnou na nějakém výsledku. Je to určitá výhoda pro méně zkušené degustátory, kteří se teprve učí hodnotit vína a nemají zkušenosti starších kolegů. Nevýhoda tkví v tom, že pokud u stolu sedí uznávaný vinař, většinou svým názorem ovlivní celkový výsledek, který ovšem nemusí být vždy správný.

Je pořád ještě dost „patriotů“, kteří neuznávají bariková vína, vyšší přírodní cukry, atd.

Obecně platí, že vinaři se bojí hodnotit samostatně. Tento způsob hodnocení (každý člen komise sedí sám a nemá možnost se domluvit s ostatními členy komise) propagují již několik let například vinaři v Kyjově, Bzenci nebo Žádovicích. Někteří kombinují samostatné hodnocení s kolektivním, což v praxi znamená, že na závěr hodnocení si sednou společně ke stolu, proberou jednotlivé hodnocení a rozeberou případné rozdíly. To je asi ten nejlepší způsob. Hodnotitel tak získá o svém výkonu zpětnou vazbu a to je v každém případě velmi poučné.

Rozdíly byly i v hodnoticích systémech.

Někde, a to již několik let, používají stobodový systém hodnocení, někde hodnotí dvacetibodovkou. Každý systém hodnocení vín je dobrý, pokud je používán, tak jak má být používán. Dvacetibodový systém hodnocení je bohužel v našem regionu špatně pochopen.

Je to patrně z dob, kdy se na výstavách vína prodávala na bločky a pořadatelé měli eminentní zájem, aby bylo co možná nejvíce vín nad 18,5 bodů, protože za tato vína se „platilo“ dvěma bločky, a tím byl záměrně zvyšován ekonomický výsledek výstavy na úkor kvality vín. Tady je potřeba si uvědomit, že při dvacetibodovém způsobu hodnocení jsou vína obodovaná 12,5–14,49 body, uspokojivá, tedy bez zjevných nemocí či vad. 14,5 až 16,49 bodů získají vína dobrá, tedy vína, kterým snad schází výraznější charakter nebo jsou kratší v těle či mají výraznější kyselinku a jsou neharmonická. Dejte dnes něko-

mu na místní výstavě 15 bodů a pochvalte ho, že to má dobré, ale kyselinky jsou moc vysoké. Už vám nikdy na výstavu víno nedá.

Určitým řešením je právě přechod na stobodovou stupnici hodnocení, ale nesmí se dopustit, aby byly body přidělovány bez vyplnění všech kritérií hodnocení. Také je nezbytně nutné předem vinaře proškolit, a pokud někomu dělají problémy kupecké počty, měl by s sebou mít kalkulačku. Školení je možné si objednat u ÚR ČZS v Hodoníně a zajišťuje ho okresní vinařská komise.

Co se dá očekávat od letošních degustací a výstav vín? Organizátorům se patrně nepodaří sehnat tolik vzorků jako v minulých letech. Předpokládám, že na místních výstavách bude asi o třetinu vzorků méně. Je to způsobeno špatnou úrodou v roce 2010.

Pravděpodobně se objeví více směsek a kupáží, protože na čistou odrůdu toho bylo málo. Vína budou mít větší kyselinky, ale je také dost vinařů, kteří si s tím uměli poradit a vyrobili vína harmonická. Vína loňského ročníku jsou výrazná ve vůních a kdo uhlídal nápory chorob, mohl sklidit zdravé hrozny s dobrou cukernatostí. Letošní degustace budou pro hodnotitele náročné. Budou se střídat vína s odbouranou kyselinou se selskými víny, vína suchá i vína s vysokými přívlastky.

Zkušený degustátor si s tím určitě poradí.

Obecně se dá konstatovat, že místní výstavy vín v našem regionu mají stále stoupající úroveň. A to se netýká jen lepší organizace degustací, lepšící se úrovně degustátorů, ale například používání chladicích zařízení, vhodného skla atd. Vystavovaná vína mají lepší kvalitu a je patrné, že vinaři přecházejí na nové technologie. Jen zanedbatelné množství vín má nějaké výrazné závady. Vinaři se navštěvují, vína si vzájemně přechutnávají a na výstavu pak přihlásí již ověřená vína. A co je potěšitelné pro vinaře i organizátory, je především to, že výstavy vín, ale i akce jako otvírání sklepů, zarážání hory, svěcení vína a podobně, jsou stále více navštěvovány veřejností. Zlepšila se propagace, vinaři prezentují akce na vinařských webech, využívají podpory Vinařského fondu a i to se odráží v lepších návštěvách a zájmu vinařské veřejnosti.

Mgr. Pavel Navrátil předseda okr. vinařské komise ÚR ČZS Hodonín

– Možnost krátkodobého pronájmu (od 1 dne)

PEMAG spol. s r. o., Gagarinova 1240/3, 692 01 Mikulov Tel.: 519 510 756, Fax: 519 510 512 www.pemag.cz

„Sud za sudem“ Vinařství a vinohradnictví Kvíc uspořádalo dne 12. 2. 2011 již počtvrté akci spojenou s ochutnávkou vín ročníku 2010 s názvem „Sud za sudem“. Akce se účastnilo přes padesát zájemců o první ochutnávku mladých vín. Hrozny byly sklízeny při 18–20 stupni NM a v důsledku počasí se úroda pohybovala na 1/3 obvyklé sklizně. Vzorky vín byly především z vinohradů v Kvíci, Chlumčanech a Blahoticích. K zajímavé ochutnávce došlo u Rulandského bílého, kde jsme měli možnost ochutnat vína ze tří vinic (Kvíc, Chlumčany a Blahotic) a každý je mohl porovnat a udělat si vlastní názor na daný vzorek. Kromě odrůdy Müller Thurgau, Rulandského šedého a dnes již trochu výjimečně v Čechách se vyskytujícího Sylvánského zeleného patřily v daném okamžiku k nejzajímavějším Tramín červený a Ryzlink rýnský, který již v tak mladém stavu působil nazrále se začínajícími tóny petroleje. Z červených odrůd jsme ochutnali Svatovavřinecké, Zweigeltrebe, Dornfelder a Rulandské modré. Zde asi nejvíce zaujal Dornfelder. Na závěr degustace nechyběla medovina z Výzkumného ústavu včelařského Dol u Libčic a domácí věnečky.

Rád bych touto cestou poděkoval Vinařství a vinohradnictví v Kvíci, manželům Petru Rychtaříkovi a Janě Isopové za možnost degustace mladých vín ročníku 2010 a zároveň upozornil na 7. ročník „Ochutnávky českých vín“ ve Slaném, který se bude konat dne 2. a 3. dubna 2011 ve vinařství v Kvíci.

Vladimír Hrouda, Praha

148

Vinařský obzor (3/2011)

Hodnocení vín

Pavel Krška Národní vinařské centrum Valtice

Grand Prix Vinex 2011

Celkem bylo hodnoceno 305 vín z Argentiny, Rakouska, České republiky, Německa, Moldávie, Slovenska a Slovinska. Vína byla hodnocena stobodovým systémem dle standardu OIV z roku 2009 pomocí počítačového systému na hodnocení vín Národního vinařského centra. Výsledné hodnocení vzorku bylo dáno aritmetickým průměrem hodnocení členů komise s eliminací krajních hodnot.

Novinky pro rok 2011 Letošní, 18. ročník soutěže přinesl oproti předchozím letům řadu novinek. Jejím organizátorem se stalo Národní vinařské centrum, o. p. s., ve spolupráci se společností Veletrhy Brno, a. s., a Svazem vinařů České republiky. Viditelnou změnou bylo nové grafické pojetí – např. inovované logo, diplomy a medaile. Pro účely propagace i jako zdroj informací o soutěži byla založena samostatná webová stránka www.grand-prix-vinex.cz.

Změnu oproti předchozím ročníkům i většině ostatních soutěží prodělala i pravidla udělování medailí. Ty byly udělovány v závislosti na získaných bodech, přičemž limity pro udělení medailí byly přísnější, než jsou minimální limity určené O.I.V. Podle statutu Grand Prix Vinex 2011 byly udělovány medaile: • Velká zlatá medaile – od 92 bodů (neudělena) • Zlatá medaile – od 88 bodů • Stříbrná medaile – od 84 bodů • Bronzová medaile – od 80 bodů Počet udělených medailí byl limitován na 30 % počtu zúčastněných vín, a to v rámci jednotlivých kategorií.

Dále byla udělena ocenění „Champion“ (nejlepší víno na základě hodnocení subkomise), Vítězové kategorie (u kategorií s min.

10 víny), Nejlepší kolekce (z přihlašovatelů

Foto archiv autora

Ve dnech 7. a 8. února proběhlo hodnocení vín přihlášených do 18. ročníku soutěže GRAND PRIX VINEX. Jde o mezinárodní soutěž vín, jejímž cílem je na vysoké profesionální úrovni ohodnotit a ocenit nejlepší evropská a světová vína na trhu středoevropského regionu. Význam soutěže tak přesahuje hranice naší země – účastní se jí vína z několika evropských i zámořských destinací a v degustačních komisích zasedli mimo tuzemských degustátorů i zástupci z okolních vinařských zemí – Rakouska a Slovenska.

s min. 3 víny) a Národní vítězové (nejlepší víno dle země původu – u zemí s min. 10 přihlášenými víny).

Vinex&Horeca Forum Slavnostní předání ocenění proběhlo 2. března na brněnském výstavišti při příležitosti „Vinex&Horeca Forum“. Oproti minulým letům byla vína Grand Prix Vinex prezentována formou degustační zóny, která měla u návštěvníků velký úspěch. Vína zde byla seřazena podle degustačního pořádku v rámci jednotlivých kategorií a návštěvníci měli k dispozici kromě základních analytických údajů i graficky ztvárněný mohutnostní profil vín.

V degustační zóně byla prezentována pouze vína s hodnocením 80 bodů a výše; stejně, jako v katalogu soutěže.

Vítězové 18. GRAND PRIX VINEX 2011 Champion: Grand Reserve Cuvée 2008 Qualitätswein, Weingut Schulz, Rakousko; Nejlépe hodnocená kolekce: Vinařství Josef Valihrach; Vítězové kategorií: Kategorie A1 – Bílá vína suchá – Šipon Ilovci (Furmint single vineyard) 2007, Dveri-Pax, Slovinsko; Kategorie A2 – Bílá vína polosuchá – Rulandské šedé 2009 výběr z hroznů, VÍNO Mikulov, spol. s r.o.; Kategorie A3 – Bílá vína polosladká – Chardonnay 2009 výběr z hroznů, SOŠV a SOUZ Valtice; Kategorie C1 – Červená vína suchá Grand Reserve Cuvée 2008 Qualitätswein, Weingut Schulz, Rakousko; Kategorie D – Vína přírodně sladká – Tokaj cuvée 2009 slámové víno, Ing. Jaroslav Ostrožovič, Slovensko; Kategorie F – Šumivá vína – Murmure Veltlínské zelené 2008 jakostní šumivé víno, Nové Vinařství, a. s.

Národní vítězové: Česká republika – Tramín červený 2008 výběr z hroznů, Vinař-

Vinař Josef Valihrach přebírá ocenění od Jiřího Sedla a Josefa Svobody, předsedy a místopředsedy Svazu vinařů

ství Josef Valihrach; Rakousko – Grand Reserve Cuvée 2008 Qualitätswein, Weingut Schulz; Slovenská republika – N -NI 2009 značkové víno, Igor Blaho Jaké budou další ročníky Grand Prix Vinex?

Mezinárodní soutěž vín Grand Prix Vinex má bezpochyby potenciál dále posílit své postavení jako uznávaná mezinárodní soutěž vín, minimálně v rámci středoevropského regionu. Česká republika by si jistě zasloužila každoroční „velkou“ mezinárodní soutěž vín; podobně jako např. Maďarsko (Vinagora). Předpokládá to další posílení komunikace s odbornou veřejností i s vinaři. Otázkou ke zvážení je také termín konání, kdy stávající termín hodnocení (začátek února) je limitujícím faktorem pro mnoho vín – vína „starého“ ročníku již jsou z části vyprodána a vína „nového“ ročníku ještě zpravidla nejsou připravena k uvedení na trh.

Hodnocení vín

Vinařský obzor (3/2011) 149

Sauvignon Forum 2011

Foto R. Stávek

Ve dnech 27. až 29. ledna probíhalo v mikulovském hotelu Galant hodnocení vín pro mezinárodní soutěž SAUVIGNON FORUM 2011. V sobotu 29. ledna večer se pak na témže místě během slavnostního galavečera uskutečnilo vyhlášení výsledků soutěže.

Celkové výsledky podle kategorií Do soutěže se přihlásilo na 250 vín z celého světa, a to z odrůd Sauvignon blanc a Cabernet Sauvignon nebo jejich cuvée.

A1 – bílá suchá vína z odrůdy Sauvignon – Astrolabe 2009 Voyage, Nový Zéland (In Vino trading Bratislava) – šampion mezi bílými víny A2 – bílá polosuchá vína z odrůdy Sauvignon – Morande Edición Limitada Sauvignon blanc 2009, Chile (Vicom Praha) A3 – bílá polosladká vína z odrůdy Sauvignon – Sauvignon 2009 výběr z bobulí, Vinařství Kovács, Novosedly B1 – červená suchá vína z odrůdy Cabernet Sauvignon – Segal 2007, Barkan, Izrael (ILT Trading, Bratislava) C1 – růžová vína z odrůdy Cabernet Sauvignon – Cabernet Sauvignon rosé 2010 pozdní sběr, Víno Matyšák, Pezinok (SK) D – přírodně sladká a likérová vína – Sauvignon Trockenbeerenauslese 2008, Walter Kroiss, Illmitz, Rakousko Na snímku předseda jedné z komisí František Mádl s Johnem Salvim, který autorovi tohoto článku v nadsázce sdělil: Richarde, kvůli tomu, že jsi byl první, kdo mne do vaší krásné země před pár lety pozval, jsi odpovědný za vše, co jsem zde spáchal nebo zde na Sauvignon Forum spáchám. John Salvi patří mezi skutečné ikony světové degustátorské scény a mezi nejvyhledávanější hodnotitele vín napříč nejvýznamnějšími konkurzy vín.

Foto R. Stávek

Kromě nestora konkurzů vín jednoho ze služebně nejstarších a prvních držitelů titulu Master of Wine Johna U. Salviho se konkurzu poprvé v České republice zúčastnil zástupce-pozorovatel OIV, a to osobou paní Ingrid Adamiker, která během třídenního podujetí konstatovala: „Je téměř symbolické, že soutěž vrcholí v den, kdy se česká velvyslankyně v Paříži J. E. Marie Chatardová poprvé setkává s generálním ředitelem O.I.V. Federicem Castelluccim. Velmi ráda mohu kon-

Cenu za červeného šampiona soutěže od ing. Jana Zezuly (uprostřed) a blahopřání od izraelského velvyslance Jákova Levyho (vlevo) přebírá ing. Ivan Lacko, ILT Trading Bratislava (vpravo)

statovat, že soutěž Sauvignon Forum Česká republika splnila beze zbytku všechny požadavky a že v příštím ročníku rádi přivítáme její přihlášku mezi nejvýznamnější soutěže, jimž O.I.V. poskytne svůj patronát. Pro všechny – výrobce i spotřebitele, je důležité vědět, že na světě jsou soutěže, kde zisk zlaté medaile má stejnou hodnotu, ať se konají v Německu, České republice, Francii nebo třeba v Izraeli, což garantuje právě patronát O.I.V., znamenající striktní dodržování jednotných mezinárodních pravidel. A takovou soutěží je i Sauvignon Forum“.

Při příležitosti Sauvignon Forum 2011 jsme se na některé věci zeptali doc. Ing. Miloše Michlovského, DrSc., zakladatele a prezidenta soutěže: „Pokud se ohlédneme zpět do roku 1998, kdy se odehrál první ročník soutěže, jednoznačně ve všech parametrech má stoupající tendenci. Z pohledu kvality vín se soutěž rok od roku zlepšuje. Letošní ročník nabídl velmi vyrovnanou kvalitu vzorků – hodnotitelé udělili třeba 6–7 zlatých medailí za sebou. Mnozí hodnotitelé prohlásili, že s tak vyrovnanou kvalitou se ještě na žádné soutěži nesetkali. Svůj vliv má jistě i fenomén

F1 – červená suchá cuvée (alespoň 40 % odrůdy Cabernet Sauvignon) – Shoshana Blend 2006, Shoshana Winery, Haifa (Vino Bizznes, Tel Aviv), Izrael.

Cena doc. Ing. Viléma Krause, CSc., za nejlépe hodnocené tuzemské víno z odrůdy Cabernet Sauvignon – Cabernet Sauvignon 2009 pozdní sběr, Vinné sklepy Valtice, a. s.

Cena Ing. Jindřicha Ševčíka za nejlépe hodnocené tuzemské víno z odrůdy Sauvignon – Sauvignon 2009 pozdní sběr, Hana Mádlová, Velké Bílovice Kompletní výsledky najdete na www.sauvignonforum.com

těchto dvou odrůd, ale důležitým faktorem bude rovněž renomé soutěže. Také složení degustačních komisí nemá asi v tuzemsku srovnání – nejen, že držíme zásadu nadpoloviční většiny zahraničních degustátorů, ale letos se nám tu sjela skutečná hodnotitelská elita. Výbornou práci odvedl i organizační tým, zejména zázemí ze strany vyhodnocení výsledků a mikulovských hostitelů bylo bezchybné. Velmi si cením toho, že Sauvignon forum obstálo v hodnocení OIV, a věřím, že se nám podaří v příštím ročníku (a ten by měl být hned v příštím roce – tedy 2012 – pozn. red.) získat plnou záštitu OIV. Uvažujeme, že příště pozveme tzv. hostující odrůdu či skupinu odrůd, aby byl soubor soutěžních vín obohacen, oživen.“ Richard Stávek

150

Vinařský obzor (3/2011)

Vinařské aktivity

Novinky na veletrhu INTERVITIS VIENNA INTERVITIS VIENNA jako ústřední odborné fórum pro obor vinařství a ovocnářství ve středovýchodní Evropě předvede od 10. do 22. dubna velké množství inovací. Na třetím ročníku tohoto mezinárodního veletrhu se očekává přibližně 200 vystavovatelů a 7 000 odborných návštěvníků z Rakouska a z jižních a východních sousedních zemí.

Společnost Messe Stuttgart a Německý vinařský svaz (Deutscher Weinbauverband) jako pořadatelé pod odbornou a ideovou záštitou Rakouského vinařského svazu (Österreichischer Weinbauverband) uspořádají na INTERVITIS VIENNA velké tržiště na 12 000 metrech čtverečních pro výměnu produktů a služeb, ale také nápadů a společných vizí pro středovýchodní a jihovýchodní Evropu.

Veletrh INTERVITIS VIENNA 2011 jako mezinárodní událost s vysokou prestiží předvede kompletní výrobní řetězec jednoznačně rozdělený na čtyři oblasti: technologie pěstování a sklizně vinné révy a ovoce, zpracování a řízení procesu produkce vína a ovoce, technologie plnění a balení a dále marketing a organizace. Na seznamu vystavovatelů jsou takové firmy jako RWA Raiffeisen Ware Austria, Anton Wottle Maschinen- und Weinpressenbau, Scharfenberger, KMS Rinklin, Velo, Vulcascot a mnohé další. Všechny s sebou na vídeňské výstaviště přinesou své inovace, mezi nimi také světové novinky. Zde je výběr toho, co na návštěvníky čeká.

Společnost Anton Wottle Maschinenund Weinpressenbau GmbH představí hned několik technických novinek: lis na

Foto HM

Od 10. do 12. dubna představí četní vystavovatelé na vídeňském výstavišti inovace týkající se strojů, obalů a ochrany rostlin.

Samojízdný sklízeč Gregoire G8, který na našem trhu prodává společnost HM Hodonín

víno WOTTLE TPG s kompletně uzavřeným lisovacím košem, který je vybaven novým ovládáním s dotykovým panelem, nejnovější generaci sklízečů hroznů GREGOIRE G1 a G8s integrovanou třídicí jednotkou a dále řízení chlazení pro kompletní zařízení pro optimální kvašení od firmy F-Control a stacionární mechanický třídicí systém VARIO, který budou denně předvádět pracovníci u stánku. Příslušná zastoupení společnosti v České republice, na Slovensku a v Maďarsku organizují návštěvu veletrhu zákazníky ze sousedních východních zemí.

Sklepní hospodářství – 2. aktualizované vydání Přepracované a doplněné vydání odborné publikace o sklepním hospodářství známého rakouského vinařského odborníka a lektora dipl.

Ing. Roberta Steidla. Její první vydání se stalo „učebnicí vinařské technologie“ a nezbytnou pomůckou všech moravských a českých vinařů a vinařských technologů. Pojednává o technologii sklepního hospodářství od zpracování hroznů až po marketing vína. V knize jsou zapracovány současné poznatky a moderní přístupy při výrobě vína. Autor vychází z rakouských zvyklostí a předpisů, na naše podmínky je čtenář upozorněn formou vysvětlujících poznámek.

472 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Erbslöh Geisenheim AG bude informovat o svých produktech z oblasti nápojové technologie. K inovacím patří enzym Trenolin® Frio DF a kvasinky Oenoferm® Zweigelt a dále filtrační metoda VarioSan®. Z oblasti biovinifikace předvede firma Erbslöh Oeneferm® Bio a HydroGum Bio. GEA Westfalia Separator Austria GmbH se specializuje na separátory a dekantéry. Novinkou v sortimentu je dekantér GCF 555. Používá se ve vinných sklepech nebo ve výrobnách ovocných šťáv jako multifunkční stroj pro odšťavňování, čiření moštů, zpracování kvasinkových kalů nebo usazenin. Jeho speciální bubnový design skýtá pro každou oblast použití velkou čiřicí plochu, a tedy maximální odlučovací výkon.

KMS Rinklin GmbH přináší na INTERVITIS VIENNA velké množství výrobků ze svého sortimentu, mezi nimi odsavač listů, vyvazovač letorostů, ožínač listů, předřezávač a ometače kmínků. Mezi inovace patří vyvazovač letorostů s automatickým zauzlováním provazu na konci řady a speciální předřezávač, který se automaticky otevírá při identifikaci sloupku.

Scharfenberger GmbH&Co. KG představí se svým výrobkem Europress-Cools s dvojitým pláštěm a tlakovou fermentační jednotkou poprvé na rakouském trhu světovou novinku. Skvěle se hodí pro odstátí a kva-

Vinařské aktivity / Zprávy

ňovat kvalitu hroznů. Firmy, které jsou zastoupené na veletrhu INTERVITIS VIENNA, nabízejí výrobky, jež poskytují řešení profesionální ochrany rostlin. Firma BASF Österreich GmbH představí svou novou účinnou látku Initium a firma Bayer Crop Science první plně systematický výrobek proti plísni révové v rakouském vinohradnictví. Také firma Witasek PflanzenSchutz GmbH předvede své inovace, což je DuoTub – nový, kompletně uzavřený stabilní sloupek na ochranu vinné révy, BioWit, biologicky odbouratelný tubus na ochranu vinné révy, a Quickfix, zařízení na strojní umisťování sítí na ochranu vinné révy. Vinohradnické sloupky s novým legováním TEKNO a EKO a dále podpůrné prostředky pro rostliny a listová hnojiva s novým složením pro různé kultury má ve svém sortimentu firma Ing. Johann Plemenschits. Firma Biohelp sází při ochraně rostlin na takové výrobky, jako je preparát Prev B2, roztoč dravý Typohlodromus pyri a odpuzovací prostředek Anti Bissan.

Na veletrhu INTERVITIS VIENNA je kvalitně zastoupená také oblast výroby etiket.

O veškerých možnostech tisku a zpracování budou informovat takoví výrobci jako Marzek-Etiketten GmbH, Ulrich Etiketten GmbH nebo Gernep GmbH. S technickými inovacemi na vás čekají i další vystavovatelé ze všech oblastí vinařství a ovocnářství.

Veletrh INTERVITIS VIENNA 2011 bude otevřen od 10. do 12. dubna vždy od 9 do 18 hodin. Denní vstupenka stojí u pokladny 13 eur, v on-line předprodeji na www.messe-stuttgart.de/vorverkauf 9 eur. Současně s veletrhem INTERVITIS VIENNA 2011 se koná veletrh gastronomie a hotelnictví „Hotel und Gast Wien“ (Hotel a host ve Vídni), který lze se vstupenkou na INTERVITIS navštívit zdarma. (ss) »

Další informace na www.intervitis-vienna.at

Foto archiv autora

šení rmutu metodou změny tlaku. Tak lze hroznové víno po odstátí rmutu, resp. procesu kvašení přímo lisovat a nemusí se přemisťovat z kvasné nádoby do lisu. Odpadá tak mechanické zpracování, díky čemuž vzniká méně kalu. Také náklady jsou menší, protože lis a kvasná nádoba jsou spojené v jednom výrobku. Jako výhradní zástupce firmy BRAUD pro Rakousko a Německo bude společnost Scharfenberger dále vystavovat novou generaci strojů na sklizeň hroznů BRAUD 9000L. Syncor e. K. představí světovou novinku GlasTwister. Tento patentovaný dlouhodobý uzávěr byl v roce 2010 ve Stuttgartu vyznamenán cenou za inovaci INTERVITIS INTERFRUCTA. Tato zvláštní cena za technický pokrok byla udělena výrobku GlasTwister, protože je přesvědčivý díky své extrémně vysoké neprodyšnosti a zabraňuje negativnímu ovlivňování senzorických vlastností vína. Navíc firma Syncor e. K. předvede uzávěry lahví na víno, perlivé a šumivé víno.

VULCASCOT zastřešuje vystavovatele z Německa, Rakouska, Švýcarska, Itálie a Česka, kteří všichni představí své novinky. Tak firma Franke Bevergae Systems Blefa GmbH&Co. KG bude vystavovat výrobek Optikeg, nový úzký sud o objemu 20,4 l, s nízkou hmotností, nehlučným gumovým podstavcem, plně kompatibilní se zařízením a s dodávanou jednocestnou hadicí pro nejvyšší hygienickou a kvalitativní úroveň.

Mezi další firmy, které jsou zastoupené u stánku VULCASCOT, patří tři italští vystavovatelé Robino&Galandrino Spa (automatický monoblok), Cames SNC (prací a sušicí stroje) a Defranceschi (optické třídění hroznů) a dále firma RADIX AG, chemickotechnologická firma BortolinKemo, Technibag a Filtrox.

Ochrana rostlin je v oblasti pěstování vinné révy důležitým faktorem. Nároky na příslušné výrobky jsou velmi vysoké, musí totiž chránit před choroboplodnými zárodky, být ekologické a zároveň nesmí nikterak ovliv-

Jedním z vystavovatelů pod střechou Vulcascot bude i moravský výrobce filtračních a sanitačních zařízení, společnost Filtry Bílek; na snímku stanice CIP MIX 2

Vinařský obzor (3/2011) 151

Nevídaný úspěch v Paříži V pátek 4. března se v Paříži předávala ocenění za nejlepší knihy na světě, mimo jiné i v oblasti „vína a zdraví“. Z České republiky zvítězila kniha „VÍNO NA ZDRAVÍ“ od autorské dvojice prof. MUDr. Milana Šamánka, DrSc., FESC. a doc. MUDr. Zuzany Urbanové, CSc. To však nebylo vše. V obrovské konkurenci vinařských publikací z 32 států se kniha „VÍNO NA ZDRAVÍ“ umístila ve své kategorii celkově na neuvěřitelném druhém místě na světě!!!

Tento historický úspěch vznikl za podpory VINAŘSKÉHO FONDU a předních vinařských společností BOHEMIA SEKT, VINNÉ SKLEPY VALTICE, ZNOVÍN ZNOJMO a vydavatelství AGENTURA LUCIE. Slavnostní vinařský křest knihy proběhl v loňském roce na nejstarší vinařské výstavě u nás, na Valtických vinných trzích. V Paříži si v pátek převzali toto významné ocenění autoři společně s Ing. Šťastným z Vinných sklepů Valtice, které se podílely na vydání této jedinečné publikace (viz foto).

Autoři knihy oceněné stříbrnou medailí Milan Šamánek a Barbora Urbanová Pravidelná střídmá konzumace alkoholu a především vína má pozitivní vliv na lidské zdraví. Takové je hlavní poselství knihy „VÍNO NA ZDRAVÍ“.

V komplexní publikaci se oba vědci zabývají historií konzumace alkoholu a jeho vlivu na lidské zdraví. V knize VÍNO NA ZDRAVÍ se můžete dozvědět, jak se používalo víno v lékařství, kdy je pití nebezpečné, jaké jsou přiměřené dávky alkoholu a proč má pravidelná a střídmá konzumace alkoholických nápojů výrazně pozitivní vliv na lidské zdraví.

V současné době už lékaři o pozitivním vlivu konzumace nízkých dávek alkoholu na lidské zdraví nepochybují. Celá řada odborných studií totiž potvrdila stovky let známou skutečnost, že pravidelné pití vína, například dvou až čtyř dcl vína u mužů a dvou až tří dcl vína u žen, výrazně snižuje riziko srdečního infarktu či mozkové mrtvice a tím prodlužuje lidský život. „Osoba mírně popíjející víno má naději žít o čtyři roky déle než abstinent,“ shrnuje spoluautor knihy profesor Milan Šamánek.

Profesor Milan Šamánek je jedním z našich předních dětských kardiologů a kardiochirurgů a v současné době se věnuje hlavně prevenci aterosklerózy a ischemické choroby srdeční.

Za svou celoživotní práci byl profesor Šamánek v loňském roce oceněn prezidentem republiky státním vyznamenáním Medaile Za zásluhy I. stupně. Docentka Zuzana Urbanová je naší úspěšnou dětskou kardioložkou.

Kniha je k dostání v Národním vinařském centru ve Valticích.

David Šťastný

Vinařský obzor (3/2011)

XXII. přehlídka vín Znojemské vinařské podoblasti 2011 – Znojemský košt Hodnocení vzorků vín se uskutečnilo 8. března ve Štukových sálech Louckého kláštera ve Znojmě. K hodnocení bylo připraveno 487 vzorků vín 50 odrůd, které hodnotilo 50 degustátorů v 10 degustačních komisích, předsedou degustačních komisí byl Ing. Viktor Luskač. Pro soutěž bylo připraveno 326 bílých vín, 36 růžových a 125 červených vín. V soutěži o Krále vín, ročník 2009 a starší – odrůda Rulandské šedé bylo přihlášeno 26 vzorků a u odrůdy Rulandské modré 26 vzorků. V soutěži Pečeť znojemských měšťanů – soutěž růžových vín bylo přihlášeno 36 vzorků. Z vinařské oblasti Weinviertel bylo předloženo 83 vzorků, z toho 12 vín s označením Weiniertel DAC. Celkově nejvíce vzorků u jednotlivých odrůd bylo u odrůdy Rulandské šedé – 42 (i s KV), Veltlínské zelené – 41, Ryzlink rýnský – 39, Sauvignon – 38, Zweigeltrebe – 24, Rulandské bílé a Tramín červený po 23, dále Ryzlink vlašský, Svatovavřinecké, Chardonnay, Rulandské modré, Pálava, Modrý Portugal.

Rozdělení dle kategorií: 5× Slámové a ledové víno, 9 x Výběr z bobulí, 68× Výběr z hroznů, 147× Pozdních sběrů, 22× Kabinetní víno a ostatní byla vína Jakostní a zemská (22×). Soutěžilo se o 10 hlavních cen a 20 vítězů v odrůdě.

Největší počet vzorků vín je ročníku 2010 a 2009.

Nejlépe hodnocenými odrůdami je skupina přírodně sladkých vín, což je pochopitelné.

Před vlastním hodnocením soutěžních vzorků vín Znojemské vinařské oblasti proběhla tisková konference Sdružení znojemských vinařů k aktuálním otázkám vinohradnictví a vinařství, tisková zpráva je přiložena.

Přehlídka vín Znojemské vinařské podoblasti Znojemský košt bude slavnostně zahájena 19. března v 11 hodin ve Štukových sálech Louckého kláštera. Při zahájení přehlídky vín budou vítězům v jednotlivých kategoriích předány poháry a ceny.

Ing. Jaromír Čepička

Zničení genově upravených keřů révy ve Francii V alsaském Colmaru, v ústavu INRA, zničilo 60 agresivních ochránců přírody 70 keřů genově upravené révy. Způsobili tak škodu asi za 1 milion eur na projektu zaměřeném na zkoumání přenosu roncetu révy.

W9/4/JS Krupobití v Rakousku v roce 2010 V Rakousku bylo v roce 2010 u pojišťoven nahlášeno celkem 1 780 případů škod způsobených ve vinicích krupobitím. Přibližně se jednalo o 3 tisíce ha vinic se škodou přesahující 7,5 mil. eur. Jenom v regionu Wagram bylo poškozeno 1 800 ha vinohradů. Počátkem roku bylo nízkými teplotami poškozeno tisíc hektarů vinohradů v Dolním Rakousku, škoda přesáhla 0,8 mil. eur. V současnosti je pojištěno 70 % vinařů, v roce 2002 to bylo 56 %.

W10/1/JS Víno podporuje myšlení V Norsku pozorovali 5 tisíc lidí ve věku od 60 let po dobu 7 let. Srovnávali jejich konzumaci alkoholu a myšlení. Výsledkem bylo, že jedna až dvě skleničky vína týdně podporují rozum. Byl pozorován rozdíl mezi abstinenty, ale i konzumenty piva či lihovin.

W11/2/JS

Zprávy / Vinařské aktivity

Salon vín ČR 2011 otevřen Ve Španělské konírně valtického zámku se v pátek 25. února uskutečnil slavnostní ceremoniál předání diplomů vinařům, jejichž vína získala ocenění „Salon vín České republiky 2011“.

Foto archiv autora

152

Livia Klausová v Salonu vín

Národní soutěž vín a degustační expozici Salonu vín České republiky udělil záštitu prezident republiky Václav Klaus a slavnostního otevření se osobně zúčastnila manželka prezidenta republiky Livia Klausová. Po krátké pauze 26. února opět otevřela své brány degustační expozice Salonu vín České republiky. Po zbytek roku tak mohou návštěvníci zavítat do zrekonstruovaného podzemí státního zámku ve Valticích a ochutnávat zde sto nejlepších vín v České republice pro rok 2011.

V letošním roce byl při výběru do Salonu vín kromě vynikající kvality kladen největší důraz na vína jednotlivých vinařských podoblastí České republiky. Oproti minulým letům, kdy byl výběr založen zejména na odrůdách, letos může mnohem více vyniknout charakter vín daného regionu, jeho specifika, podnebí, půdní podmínky, tedy hlavní důvody, proč si ta která podoblast získala oblibu u spotřebitelů.

Velkopavlovická oblast přeje červeným vínům, kterých se proto letos v Salonu vín objeví výrazně více než loni. Z Velkopavlovicka je jich dokonce nadpoloviční většina. V Mikulovské podoblasti se zase daří svěžím bílým vínům a je pověstná zejména svými Ryzlinky vlašskými. Znojemská podoblast svědčí výraznějším aromatičtějším odrůdám, zatímco Slovácká podoblast je díky své rozlehlosti co do vína asi nejrozmanitějším regionem země a nabízí od každého trochu.

„Skladba Salonu vín tímto upozorňuje, jak důležité je při výběru zohledňovat také lokalitu, odkud víno pochází,“ poznamenává k novinkám pro letošní rok Ing. Pavel Krška, ředitel Národního vinařského centra.

Tři vína tak budou v Salonu vín reprezentovat vinařskou oblast Čechy, 14 vín získá Znojemská vinařská podoblast, 21 vín Mikulovská, 22 vín Velkopavlovická a 20 Slovácká podoblast. Zbývajících 20 vín už bez ohledu na regionální příslušnost připadne na vína sladká (9), polosladká (7), růžová (2) a sekty (2).

Do letošního Salonu vín se jednotlivými koly Národní soutěže vín probojovalo 47 vinařských firem. Mezi nejúspěšnějším, s největším počtem umístěných vín, patří Zámecké vinařství Bzenec, s. r. o., s jedenácti víny, Vinselekt Michlovský, a. s., s osmi víny, Patria Kobylí, a. s., a Znovín Znojmo, a. s., shodně s šesti víny.

V letošním roce došlo k výraznému posunu směrem ke spotřebiteli preferovaným suchým a polosuchým vínům. Ta mají v Salonu vín garantovaných 80 pozic.

Z hlediska odrůd jsou v Salonu vín nejvíce zastoupeny Rulandské modré (9), Ryzlink rýnský (8), Sauvignon (8), Chardonnay (6), Frankovka (6) a Merlot (6).

Tisková zpráva, zdroj: NVC & Omnimedia

154

Vinařský obzor (3/2011)

Vinařský marketing

Konference o vinařské turistice ve Znojmě

Za značné pozornosti místních médií se setkání konalo v malé galerii Louckého kláštera ve Znojmě za účasti několika desítek vinařů a zájemců od nás i ze sousedního Rakouska. Konferenci zahájil předseda Sdružení znojemských vinařů Ing. Jaromír Čepička, CSc., a místostarosta Znojma pan Grois.

Oba pánové zdůraznili mimořádný význam, jaký má neustále se rozvíjející vinařská turistika pro město Znojmo a celý náš okres a samozřejmě i pro vinaře samotné.

Poté následovalo vystoupení Ing. Jaroslava Machovce, ředitele Vinařského fondu ČR, který shrnul dosavadní aktivity vinařské turistiky v rámci jižní Moravy a vůbec v celé republice. Rakouští kolegové mají již dlouholeté zkušenosti s velice kvalitními aktivitami v rámci vinařské turistiky.

O konkrétních tradičních i nových akcích ve vinařském městě Retz a celého Retzer Landu hovořil ředitel Reinhold Griebler z Weinviertel Tourimus Retz (www.retzer-land.at). Informační středisko plné vynikajících prospektů i v češtině, map a různých materiálů sídlí v horní části Hlavního náměstí (Hauptplatz) stejně jako podzemní vinotéka s víny místních vinařů. Poté následoval s informacemi z celého Weinviertelu ředitel Weinviertel Weinstrasse Retz pan Klaus Gössl (www.weinviertel.at).

Ing. Gargelová ze Znovínu Znojmo, a. s., (www.znovin.cz) ve vyčerpávajícím přehledu nastínila nesmírně bohaté programy a stále nové aktivity, které firma Znovín dělá nejenom pro své klienty, ale i pro ostatní zájemce o dobrá vína. Je až neuvěřitelné, jak rozsáhlé aktivity tato firma realizuje a nové neustále vymýšlí. Ve své činnosti v oblasti vinařské turistiky je nepochybně suverénně vůdčí soukromou firmou nejenom u nás, ale i v okolních zemích. Na statistických grafech uváděla ohromující počty návštěvníků různých populárních „putování“.

Desetitisíce milovníků vín by o tom mohlo jistě dlouho povídat. Nakonec se o nespočetných akcích může každý přesvědčit na jejich webových stránkách nebo ve stále kvalitnějších katalozích, které firma dlouhá léta vydává. V průběhu prezentace proběhla degustace 9 vzorků vín.

Foto archiv autora

Víno a cestovní ruch, takový byl název mezinárodní konference pořádané Sdružením znojemských vinařů (www.szv.estranky.cz ), Hospodářskou komorou ve Znojmě a Weinbauverein Retz realizované s pomocí Fondu malých projektů v rámci přeshraniční spolupráce s Rakouskem.

Víno a cestovní ruch, 17. 2. 2011

Po občerstvení v polední přestávce vystoupil předseda vinařů v Retzu Helmut Bergmann z vinařství Weingut Bergmann (www. windmuehle.at). Hovořil o cestovním ruchu v regionu Retzer Land a v té souvislosti především o největší turistické atrakci, kterou je v roce 2010 zrekonstruovaný, jediný funkční větrný mlýn holandského typu v Rakousku, jejž vlastní jeho rodina po několik generací.

Představil své vinařství včetně velice moderně postaveného Heurige v těsném sousedství s větrným mlýnem, tradičním symbolem vinařského města Retz.

O možnostech podpory cestovního ruchu v našem regionu a různých aktivitách spojených s vinařskou turistikou poté promluvili Ing. Linhart z Hospodářské komory, Ing. Hladík z Klubu cestovatelů Hanzelky a Zikmunda Globe Prosiměřice, o. s., (www.hazglobe.estranky.cz), Ing. Adámková z vinařství Bílý sklep rodiny Adámkovy (www.bilysklep.cz), Ing. Piálek z Dobšic (www.pialek.cz), Ing. Flamik (www.otevrenesklepy.cz), L. Rakušan o vinařském lyceu

(www.znojemia.cz), Petr. Ilgner z Vinařství rodiny Špalkovy (www.saler.cz).

Sdružení znojemských vinařů v zimním období pořádá každoročně konference na různá témata. Zajímavé a velice aktuální téma konference, které znojemští vinaři zvolili pro letošní rok, nepochybně přispělo k výměně názorů o aktivitách ve vinařské turistice mezi našimi a rakouskými kolegy, kteří mají přece jenom víc zkušeností.

Ovšem jak některá vystoupení ukázala, zdatně je doháníme a v některých případech jsme v čele pomyslného peletonu akcí věnovaných vínomilné veřejnosti. Příkladem je právě Znovín Znojmo, a. s. Rakouští kolegové byli mile překvapeni, jak se vinařská turistika u nás rychle a mnohostranně rozvíjí, a projevili velký zájem o další konkrétní spolupráci.

Ing. Hladík Jaroslav, Prosiměřice »

O víně – www.ovine.cz

inzerce©

inzerce©

HOBRA PŘEDSTAVUJE CANDEFILT – HMV membránové filtrační svíčky Ta správná volba pro mikrofiltraci vašeho vína před plněním do lahví a jeho následnou stabilitu. Ekonomicky rentabilní řešení – nejlepší poměr cena / kapacita / životnost na trhu!

CANDEFILT – HMVS membránové filtrační svíčky s předfiltrační vrstvou Vynikající volba pro problematicky filtrovatelná vína s větším obsahem cukru nebo aditiv. Inovativní a výhodné řešení – nejlepší kapacita pro tyto druhy vín na trhu!

inzerce©

Oba dva typy i v provedení pro plničku Enolmatic.

Už jste navštívili naše nové www stránky?

Hlavní partner salonu vín

• • • •

•

Nový web Vinařského obzoru nabízí pro uživatele několik novinek: chráněný přístup pro předplatitele archiv starších čísel, kde budou postupně uveřejňovány celá znění článků interaktivní e-shop plné verze jinak do tištěného časopisu krácených některých článků (u konkrétních článků v tištěném VO bude odkaz na plnou verzi na webu, tato varianta je zejména z důvodu limitovaného místa v tištěné verzi především pro rozsáhlejší grafické přílohy) diskuzní fórum pro registrované

Potřebujete poradit s filtrací – ptejte se u specialistů.

Volejte 733 530 205 nebo jděte na www.hobra.cz.

www.vinarskyobzor.cz HOBRA – ŠKOLNÍK s.r.o.

Smetanova ul., 550 01 Broumov Česká republika Tel: +420 491 580 111 Fax: +420 491 580 140 E-mail: hobra@hobra.cz www.hobra.cz

156

Vinařský obzor (3/2011)

Vinařská historie

Václav Fiala

Byli to i Římané?

(Kdo klučil hvozdy zdejší a sadil tady révu?)

Odkud asi přišli a kdo přinesl révu?

Někdy si myslíme, že víme vše o místech, kde žijeme a kde jsme se narodili. Ale ono to může být i úplně jinak. Kdo tu mohl žít před námi? Kdosi jiný, kdo položil základy dnešní podoby celé naší kotliny. Určitě to byli jiní lidé, rody, generace, národy… Pokud se vrátíme úplně do nejstarších dob, tak ve střední Evropě se neustále někdo střídal, byly to napřed kočovné národy; původní obyvatelé pak byli převálcováni – nastoupili Keltové, Germámi, Slované. Historikové a archeologové ale mohou vycházet pouze z písemných pramenů a nálezů; první zprávy – snad jen záblesky z této tmy – o našem území se objevují poprvé až u řeckých a římských dějepisců. Počátky pěstování révy jsou pravděpodobně před 6 až 7 tisíci lety v Přední Asii – v Persii a na Kavkaze, pak ve východním Středomoří a od Řeků následně převzali poznatky pěstování révy vinné Římani. Ti pak v Itálii rozvinuli rozsáhlé vinohradnictví. Řím je největší světovou říší a vyváží vyrobená vína i do svých provincií a do Germánie. Později za vínem šlo i pěstování révy. Přes římské provincie přišla pravděpodobně réva až k nám.

Marcus Aurelius Antoninus nebo Marcus Aurelius Probus?

V běžně dostupných pramenech a literatuře o pěstování révy u nás jsou uváděny různými autory nezávisle na sobě různé časové údaje a omylem i záměny o Římanech, a to třeba 2. století n. l. se 3. stoletím a podobně.

Marcus Aurelius Antoninus (*121, h180), císařem byl v letech 161–180 n. l., v některých je uváděn Marcus Aurelius Probus, 3. století n. l. (*232, h 282), římským císařem byl v letech 276–282 n. l. Uvádí se, že Probus zrušil zákaz výsadeb vinic v provinciích – to znamená až v době, kdy byl císařem. Římanům přinášel vývoz vína do provincií a Germánie značné zisky. V r. 282 se

Foto archiv autora

Vracím se v podtitulku k článku se stejným názvem ve Vinařském obzoru v č. 10/2010. Opravdu, když si dáte práci, tak zjistíte, že dějepis zdejší tradice pěstování révy vinné běží v přerušovaných, nestejně silných dávkách, jak píše autor Pavel Jelen. Chtěl bych se v mém příspěvku věnovat pobytu a historii Římanů na našem území, jak to zachycují nejnovější archeologické výzkumy. Ono pohybovat se v historii není úplně tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Řečeno slovy klasika: „Historie je něco, co se nikdy neudálo, sepsané někým, kdo při tom nebyl…“

Pohled z Římského vrchu na Pálavu

Probus přesunul v čele legií do Panonie, pravděpodobně proto, aby zde zakročil proti některému ze zadunajských etnik. Probus v mezidobí, než shromáždil dostatečné síly legií, využíval vojáky k odvodňovacím pracím a kopání kanálů v okolí Sirnia (zde se i narodil). Tato nepopulární činnost a snad i podpora výsadeb vinic v provinciích snížila jeho oblibu u armády. To se mu stalo nakonec osudným – jak kontroloval vojáky na výsadbě vinic u Sirnia, byl svými legionáři zabit. Na druhé straně proti zákazu výsadby vinic v římských provinciích vystupoval v senátu již v 1. století před n. l. Cicero (106–43 př. n. l.), římský politik, řečník a spisovatel. Z toho je zřejmé, že k této kritice zákazu a snaze povolit výsadbu vinic i v provinciích Říma už dochází dvě a půl století před pobytem Římanů na Mušově (172–180 n. l.) a obdobím markomanských válek – boje Říma proti Germánům na našem území. Shodou okolností mají také tito významní římští císařové Marcus Aurelius Antoninus (161–180) a Marcus Aurelius Probus (276–282) také shodná první

dvě jména, takže možná i proto u nás někdy omylem dochází ve vinařské literatuře k záměně jmen císařů, a tím i dat o začátcích pěstování révy u nás, např. „za Marka Aurelia ve 3. století“, což je nesprávně citováno. Marcus Aurelius patřil podle historiků k velkým římským císařům a byl nucen v letech své vlády vést takzvané markomanské války (166–180 n. l.) proti Germánům. Osobně se zúčastnil protiofenzivy od r. 172, současně začíná i výstavba římského opevnění na Mušově. Římská vojska překročila Dunaj – obrannou linii limes Romanus – a bojovala na teritoriu Germánů hluboko v jejich území. Ze zimy 179–180 n. l. je proslulý zápis na skále v Trenčíně. Někde zde se za markomanských válek zrodila první literární památka na našich územích.

Autorem je sám císař Marcus Aurelius, muž na svou dobu neobyčejně vzdělaný, osvícený. „Na Hronu, v zemi Kvádů“, jak sám poznamenal, napsal patrně v r. 172 první knihu slavných „Hovorů k sobě“ – myšlenkově závažné autobiografické svědectví vladaře.

Jméno tohoto císaře z dnešních vinařských

Foto archiv autora

Nejnovější archeologický výzkum – měla být na Moravě římská provincie?

Dobové písemné prameny tvrdí, že Římané měli v plánu přičlenit část Moravy ke své říši jako součást nové provincie, nazvané Markomania. Historici to dlouho považovali za nepravděpodobné.

Archeologický ústav Brno pokračoval ve výzkumu na Mušově od 80. let minulého století až dosud, v poslední době pod vedením archeologa Balácze Komoróczyho. Na Moravě se množí pozoruhodné objevy, které naznačují, že se Římané ideu nové provincie severně od Dunaje skutečně pokusili alespoň zčásti realizovat. Archeology byly v táboře na Mušově odkryty např. základy lazaretu pro 400 vojáků a odhaduje se, že zde mohlo být kolem 20 000 lidí.

Klíčem k tomuto tvrzení jsou právě aktuální archeologické nálezy. Na základě prvních Gnirsových nálezů ve 20. letech po nich vznikla hypotéza, že u Mušova stála ve 2. století „římská stanice“ – jakási předsunutá základna římského impéria, která byla využívána především obchodníky a měla sloužit i jako místo, odkud byl vykonáván vojenský dohled nad poraženými Germány na se-

Současné vinice pod Římským vrchem

Kolek X. legie na cihlách

ver od římské dunajské hranice. Tato hypotéza přežila šest desetiletí. Vyvrátily ji až nové a současné archeologické výzkumy.

Nově objevené krátkodobé římské tábory Byla objevena také hustá síť krátkodobých římských táborů, především díky tzv. letecké archeologii. Z letadel jsou, zejména v obilných lánech, patrny obrysy příkopů, které římské tábory obklopovaly – nad příkopy je totiž obilí vyšší a má tmavší barvu. Tábory se stavěly podle jednotného plánu, a není tedy těžké odlišit je od pozůstatků jiných opevnění.

Umístění táborů prokazuje strategické myšlení římských velitelů, mezi nimiž byli i nejvyšší představitelé impéria. Tábory takto hlídaly všechny důležité cesty nebo významnější centra germánského osídlení. Archeologové, kteří germánská sídliště zkoumají, na řadě z nich zaznamenali přerušení jejich souvislého obývání právě v období markomanských válek. Římané zřejmě Germány vystěhovali, pravděpodobně násilně, a na troskách jejich chatrčí vystavěli své tábory. Každý z nich mohlo obývat 10 000–12 000 vojáků, a to na ploše o rozloze až 60 hektarů (pro srovnání – zhruba taková je rozloha asi 100 fotbalových hřišť).

Na jižní Moravě a v přilehlé části Dolního Rakouska bylo do dnešních dnů objeveno kolem 25 podobných táborů. Přestože je

Foto archiv autora

stránek Moravy nevymizelo. Je po něm pojmenována nově vyšlechtěná odrůda révy vinné „Aurelius“ – kříženec Neuburského a Ryzlinku rýnského, která byla zařazena pod tímto názvem do Státní odrůdové knihy v r. 1983. Vyšlechtil ji Ing. Veverka na šlechtitelské stanici v Perné.

Avšak než byly boje s Germány skončeny, Marcus Aurelius umírá 17. března 180 (jako místo úmrtí se obvykle uvádí Vindobona – Vídeň). Při bojích se na našem území pohybovala početná okupační římská armáda, což mohlo být i předpokladem k začátkům pěstování révy u nás. To potvrzuje nález železného jednobřitého srpovitého nože s trnovým ostnem na rukojeti – možný důkaz vinohradnické činnosti římských vojáků na území dnešní Moravy. Byl nalezen na podlaze zděné budovy na Mušově při archeologickém výzkumu v letech 1927–1928 vedeném dr. Gnirsem.

Vinařský obzor (3/2011) 157

Foto archiv autora

Vinařská historie

Cihla se znakem X. legie

označujeme jako „krátkodobé“, nebyly to rozhodně tábory na jednu noc. Stály v nich sice jen dřevěné stavby, ale ty mohly vydržet i několik válečných sezón. Římští legionáři na Moravě došli až do brněnské kotliny (Modřice u Brna) a nejseverněji položený římský tábor byl objeven v roce 2001 až v Olomouci. Největší hustota Římanů však byla přece jen jižněji.

Nové archeologické výzkumy na Mušově Při výzkumech se především přišlo na to, že plocha obývaná a využívaná Římany je daleko větší, než se předpokládalo. Celá lokalita má totiž rozlohu zhruba 40 hektarů a je obehnána mohutným hlinitým valem, který byl původně přes tři metry vysoký, a dvojitou linií typických hrotitých příkopů, hlubokých místy až 3,5 metru. Mohutný val byl obložen nepálenými cihlami a z jeho konstrukce je jasné, že byl skutečně zbudován římskými vojáky. Archeologové teď postupně odkrývají vnitřek rozsáhlého opevněného areálu. Z něj pozvolna vykukuje velmi rozmanitá zástavba, nejen vojenského, ale i výrazně civilního charakteru. Na východním svahu vrchu Hradisko byly například objeveny dílny, v nichž tehdejší civilní řemeslníci pracovali na vojenských zakázkách, opravovali výzbroj a výstroj římských legionářů.

Mezi nálezy z Mušova nechybějí ani hroty kopí, trojbřité šipky, kování pochev mečů, různé spony, části zdobených pancířů (jeden z nich dokonce ze stříbra), železné cvočky z bot, vojenské hliněné talíře, pálené cihly se značkou LEGXGPF, misky a pochopitelně mince. Převažují mezi nimi čerstvě ražené denáry zejména z období vlády Marka Aurelia (od roku 161 do roku 180).

Nešlo tedy zjevně jen o nějakou římskou stanici, jak se uvažovalo po Gnirsových výzkumech. Na vrchu Hradisko na Mušově se nepochybně nacházela velká římská pevnost, doslova opevněné město s mnoha tisíci obyvatel, vojáků i civilistů. Podle archeologů lze důvodně předpokládat, že právě tady měla invazní římská armáda své řemeslnické a hospodářské zázemí. Patrně tady sídlilo i její vrchní velení, ale nejen to.

158

Vinařský obzor (3/2011)

Vinařská historie

Tipy a vysvětlivky Nejnovější archeologický výzkum na Mušově – je zachycen ve dvou stálých expozicích: Archeologická expozice v autokempu Merkur Pasohlávky u Mušovského jezera – expozice je umístěna v podkroví správní budovy autokempu a oficiálně byla otevřena s názvem Státní archeologická výstava „Římané na Mušově“ v květnu 2002.

Archeologické nálezy

Mohlo zde být hlavní město budoucí provincie?

Objevy rozlehlé římské pevnosti 80 kilometrů od hranic impéria a sítě krátkodobých vojenských táborů příliš neodpovídají původní představě historiků o trestné výpravě, která měla Germány jen pacifikovat a zase se vrátit na území říše. Daleko více ladí s dříve zpochybňovanou výpovědí písemných pramenů o plánované provincii Markomania.

Podle archeologa Balázse Komoróczyho dosavadní odkryvy na Hradisku přesvědčivě podporují teorii, že Mušov mohl být projektován jako budoucí středisko nově získaného území. Římané začali mušovskou pevnost budovat po svém vpádu roku 172. O pouhých osm let později se ale všechno změnilo.

V římském táboře Vindobona (dnešní Vídni) náhle umírá duchovní otec plánované provincie, císař Marcus Aurelius. Jeho nástupce – syn Commodus – byl slabý vládce a špatný vojevůdce. V bojích s Germány proto dál nepokračoval a raději s nimi uzavřel mírovou smlouvu, později dokonce vykupoval jejich poslušnost penězi. Římská vojska se z Moravy stáhla a Germáni se vrátili do svých osad.

Podle historiků byl zřejmě čtyři roky po smrti Marca Aurelia opuštěn i velký tábor u Mušova, s největší pravděpodobností nikdy nedobudované správní centrum plánované provincie Markomania, které mělo sloužit k podpoře další římské expanze na sever od Dunaje.

Unikátní lokalita Druhé století našeho letopočtu patří v kontextu středoevropských dějin ještě do pravěku, do tzv. doby římské. Lokalita na Hradisku u Mušova je však z pohledu pravěké archeologie Evropy zcela unikátní. Všechny nalezené předměty totiž můžeme bez potíží datovat do úzkého období mezi lety 172 a 180.

Podobná pravěká situace se nikde v Evropě nevyskytuje. Hypotéza o mušovské „římské stanici“ je víceméně zapomenuta, o nových hypotézách se mezi odborníky živě diskutuje. Dosud byla prozkoumána jen velice malá část z celkové rozlohy římské pevnosti na Hradisku. A protože výzkumy brněnských

archeologů jsou financovány výhradně z vědeckých grantových projektů omezeného rozsahu, potrvají zřejmě ještě dlouho. Je však jisté, že přinesou mnoho dalších zajímavých informací o jediném krátkém období historie, kdy byla část území dnešní České republiky pod přímým vlivem Říma. Mušov jako ostatní předsunuté vojenské tábory a opěrné body a nápis na trenčínské skále z r. 179 patří k významným římským památkám v našich zemích.

Právě ve styku s Římem vstoupila naše země z předhistorie do historie a byla pod přímým vlivem civilizačně i kulturně nejvyspělejší říše své doby, což lze považovat za významné i v našich dějinách.

A co pěstování révy vinné u nás – již staří Římané?

Můžeme mít opravdu ověřené, že Římané zde již pěstovali révu vinnou? Názory archeologických odborníků se různí – určitě se víno dováželo z jižních území Říma ve vacích, amforách, což je ověřeno. Archeologicky ověřené nálezy na pěstování révy vinné však nejsou úplné, např. semena révy – to je ověřeno až z pozdější doby slovanské, kdy se dokonce nalezla semena okurky, o které se předpokládalo, že se u nás pěstovala až ve středověku. Srpovité nože se podle archeologů používaly hlavně k opracování dřeva jako pořízy, třeba kůly na palisády. Určitě by bylo možné tyto srpovité nože použít i na řez révy. Právě za nejstarší doklad, jejž svým tvarem připomínají vinohradnické nože, lze považovat železný jednobřitý srpovitý nůž s trnovým ostnem na rukojeti nalezený při Gnirsově výzkumu, což je uváděno v historických a etnografických pramenech (jako vinohradnický nůž).

Právě nejnovější archeologický výzkum prokazuje, že na území Moravy byla větší koncentrace a přítomnost Římanů také na daleko rozsáhlejším území, než bylo známo po Gnirsových výzkumech. Může se tak ve větší míře potvrzovat hypotéza, že Římané při svých výbojích projevují vážnou snahu o připojení tohoto území k římskému impériu v 70. letech 2. století n. l. a současně k nám přinesli už tehdy i pěstování révy vinné.

Expozice Římané a Germáni v kraji pod Pálavou, Regionální muzeum v Mikulově, Zámek – umístěná ve sklepních prostorách zámku dosud veřejnosti nepřístupných, přibližuje prostřednictvím archeologických nálezů život na Moravě v prvních staletích našeho letopočtu. Její první část představuje kulturu Římanů, druhá kulturu místního obyvatelstva v době římské na našem území – germánského kmene Kvádů. Vrcholem celé expozice je prezentace unikátního souboru nálezů z hrobky germánského velmože ze 2. století, objevené na konci 80. let. Tato expozice byla oceněna cenou Gloria musaealis – nejvyšší ocenění v kategorii Muzejní výstava roku 2007.

Expozice jsou přístupné dle otevíracích dob (autokemp v létě, zámky od dubna), máte tipy pro výlety na jižní Moravě.

Marcus Aurelius – římský císař, doba vlády 161 až 180 (tak se jeho jméno běžně uvádí v literatuře).

Probus – římský císař, doba vlády 276–282 (tak se jeho jméno běžně uvádí v literatuře).

Limes Romanus – (limes – latinsky cesta, později mez, hranice), dnes znamená pevninskou hranici Římské říše, systém opevnění a celní hranici tam, kde nebyla určena řekami. Římská expanze v 1. století ve střední Evropě překročila Rýn a Dunaj – středoevropský limes.

Markomanské války – byly sérií válek v době vlády římského císaře Marka Aurelia mezi lety 166 a 180, kdy ze severu vpadly do Římské říše početné kmeny Sarmatů, po nichž následovali Markomani a Kvádové.

Nápis na trenčínské skále – byl vytesán na památku římských vítězství v poslední válečné zimě r. 179/180 a oznamuje, že v místě zvaném Laugaricio (Trenčín) rozložilo vojenský tábor 855 vojáků II. legie „Pomocné“ z Akvinka (dnešní Budapešti) pod vedením M. Valeria Maximiana.

Pálené cihly, LEGXGPF – se značkou, což značí Legio decima Gemina Pia Fidelis, v českém překladu legie desátá, dvojitá, zbožná, věrná. Cihly se přepravovaly po toku řeky Moravy a Dyje z cihelen X. legie až z Vindobony (dnešní Vídně).

Vinohradnický nůž z Mušova – železný jednobřitý srpovitý nůž s trnovým ostnem na rukojeti nalezený při Gnirsově výzkumu, jeho celková délka je 28 cm, délka ostří 18 cm, ostří je 2,5–3,5 cm široké a má trn dlouhý 10 cm.

Prameny a literatura VELINSKÝ F.: 21. století: Římská provincie na Moravě?, 2007 KRAUS V.: VINITORIUM HISTORICUM, 2009 RAFFALT R.: Velcí římští císaři, 2001 ZAMAROVSKÝ V.: Dějiny psané Římem FROLEC V.: Tradiční vinařství na Moravě, 1974 BRANDL V.: Kniha o Moravě, 1892 FIALA V.: Římané na Moravě, VO č. 6/2002

Vinařská historie

Vinařský obzor (3/2011) 159

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety…

Vinná réva na zdích Na našem vinorodém Slovácku setkáváme se se zvláštním vánočním zvykem, jenž jest jakousi obdobou zvyků Slovanů jižních, že část večeře v den Narození Páně schovává se »pro Ježíška« do následujících dnů, ve kterémž daru musí býti zastoupena všechna jídla, nesmí však býti opomenuta hlavně ošatka s ovocem, v němž dominuje symbol obětování – hrozen. Jak úzkostlivě schovávají matičky hrozny ty od vinobraní až do vánoc před žádostivou mládeží, aby večeře byla celou!

A hrozen nemá chyběti ani v chaloupce nejbídnější, jejíž vlastníci vládnou sotva tolik zemí – co jí na motykách z polní práce odnesou.

Krásný tento slovanský zvyk, jehož výhod by aspoň naše mládež mohla býti účastna, dal by dodržeti se na celé naší Moravě, i v místech méně výhodně podnebím položených, jak je snad Slovácko, neboť i v tak drsných místech nalezl jsem révu na zdích, nesoucí pěkné hrozny vzdor tomu, že odrůda, která tu byla zasazena, nebyla právě z nejranějších.

Okolnost tato podává důkaz, že takovýmto způsobem dala by se réva pěstiti skoro ve všech místech naší domoviny, zejména pakli by hleděno bylo správné volby odrůdy.

Maje na zřeteli zejména taková místa, v kterých réva pro drsné podnebí s těží valně se dá pěstiti, podávám tuto krátký návod, jak lze vděčnou touto rostlinou nejen budovy okrášliti, ale i hmotně z prostory, jinak ladem stojící, vytěžiti.

Révu lze sázeti ke všem stavením, zejména k obytným, na stranu jižní, jihovýchodní nebo jihozápadní.

K cíli tomu lze za 6–30 haléřů koupí získati sazenice, z nichž pro rané zrání doporučuji – z modrých »Jakubské modré«, které poskytuje sice hrozny menší, avšak velmi rané a mimo toto keř je vytrvalý – a »Blusard modrý« (Lobkovické rané), jenž skýtá hrozny dosti velké a rané. Z bílých »Rané Mallingerské« nebo »Madlenku ranou«. Pro místa zvláště teplá a chráněná »Chrupku bílou« nebo »červenou«, vynikající krásou hroznů.

Koupené sazenice sřeží se tak, že na výhonku z kořene (t. j. zkořenělého řízku) vyrůstajícím zbude čípek s jedním očkem a celá sazenice se zasadí do vykopané jamky tak, že i ponechané očko je asi 1 cm zemí přikryto. Možno-li, přihnojíme keřík starým, setlelým kompostem.

Po zasazení opatříme sazenice ohradou, aby vyrážející výhon drůbež nepoškodila, a révičku později přivazujeme na lešení, které k budoucímu vedení révy předem zhotovíme.

Druhým rokem seřízne se keřík opět krátce, až na jedno očko, aby sesílil. Ve třetím roce sřízne se na 3–4 očka.

Každoročně vymalujeme na ponechaném výhonu ony výhonky, z nichž nejvrchnější jako hlavní nechá se volně růsti a pobočné se za 4.–5. listem zaštípnou.

V následujících rocích seříznou se výhonky, které jako řídicí ponecháváme, na 4–5 očí, pobočné na 1–2 očka. Pobočná očka spodní vždy kratčeji vrchních.

Během tří let zmohutní tak keř, že přinášívá z pravidla hrozny.

Poněvadž zejména za chladnějšího a vlhkého počasí trpívá list plísní (pod střechami méně), postříkáme list vždy v květnu, pak červnu a červenci roztokem zhotoveným ze ¼ kg skalice, kterou rozpustíme v 25 litrech vody, a roztoku takto povstalému přimísíme as půl kg hašeného vápna.

Takovýmto způsobem udržíme zdravou krásnou révu, která je nejen skvostnou ozdobou, ale i ochranou stěny.

Doroste-li réva výše okna, můžeme vyhlídkou nebo otvorem okenním zavésti kvetoucí révu do vnitřní prostory okenní a tak docíliti toho, že nám hrozny za okny o 14 dní až 3 neděle dříve uzrají.

Opatrujeme-li a hnojíme-li révu správně, docílíme toho, že poskytuje takový keř úrodu, kterou téměř celou spotřebu rodiny můžeme krýti (jsou keře skýtající až 500 krásně vyvinutých hroznů).

Hrozny lze uschovati několika způsoby. Na Slovácku svazují vždy dva hrozny za stopečky nejdokonalejších bobulí a věsí na bidélka (obráceně) do »búd« anebo na suché vzdušné místo (komory). Jinde ukládají hrozny do octa a cukru, jako se u nás zakládají švestky (trnky) nebo rajská jablka. Někde řeží se hrozny i s kousky révy a jejím svrchním koncem – tedy obráceně – zapouštějí se do sklínek s vodou, do níž je dán kousek uhlí dřevěného, aby se zabránilo hnití vody – a takto ve studených vzdušných komorách velmi dlouho svěží zachovati se dají.

Laciná a krásná ozdoba stěn révou – při tom rozhodně hmotně užitečná – neměla by scházeti na žádné budově moravského rol-

níka, mohouc poskytnouti zábavy v pěstování jak dospělým, tak i radosti malým.

L. Čech, odb. uč. pom. úst., Bohonice.

Zdroj: Vinařský obzor, str. 47–50, č. 3, r. 1911 Dopisy Z Boršic (u Buchlovic). U nás máme velkou nehodu ve vinaření, že nemáme vzácné anebo rodné odrůdy (pně). Vydal jsem již aspoň 100 K za sazenice révové a tyče do vinohradu. Mám jen dvě odrůdy »Frenštát« (Freišták) a černý »Portukýz« (Portugalské modré) skoré trochu obstojné, jiné nestojí za nic. Dostal jsem po prve do ruky »Vinařský obzor«, tož po přečtení jsem si umínil, dáti se do vinařského spolku, abych mohl koupiti dobrý a rodný peň (odrůdu). U nás jest mnoho vinařů, kteří by rádi sázeli jiný nový peň, u nás jest vinný kraj dobrý, jenom peň máme špatný. Také jsem již zkusil štěpovati na americké révě, ale neměl jsem ani dobrých vroublů (roubů), ani jsem nevěděl, jak se to dělá a jak s tím zacházeti. Teď jsem z »Vinařského obzoru« poznal, že jsem jednal špatně. Poraďte nám, kde a jakým způsobem bychom dostali sazenice a réví na přeštěpování a na sázení, jako třeba bílou »Chrupku« a jiné, od každé odrůdy něco. Teď vidím, že čtením »Vinařského obzoru« se vzdělává nejen vinohradník, ale i jeho vinici to prospívá. Minulý rok byl u nás velice bídný, kroupy nám potloukly vinice tak, že z réví se nedají dělati sazenice, také nám je spálila ruda. Mám mnoho podsazovati a nemám kouska dobrého, zdravého réví. Spravuji tři míry vinohradu, tak že mám mnoho práce a vydání, ale užitek žádný. Josef Zabranský, rolník.

Z Bořetic. Loňský rok způsobil nám vinařům mnoho škody. Jindy jsme tržili peníze za víno i za hrozny, loni ničeho. Nemoci, jako ruda a jiné, velice řádily na našich vinicích i na našich stromech.

Dříve jsme mívali výborné muškatelové víno, dnes i ten muškatel nerodí. Špatné roky dolehly na nás vinaře. I révokaz uhnízdil se již v našich vinicích.

Máme tu také něco vysazených a již štěpovaných vinic na americké podložce. Dne 31. ledna byl u nás pořádán kurs okres. hospodářským spolkem ve Vel. Pavlovicích. Súčastnilo se ho mnoho našich vinařů, jakož i z Němčiček a Vrbice. Přednášel p. komisař Votruba z Hodonína. Z jeho přednášky, která se nám velice líbila, odnesli jsme si mnoho rad a zkušeností a i povzbuzení. Slovy p. Votrubovými byl mnohý náš vinař povzbuzen, že nenechá svých vinic tak zkáze propadati. O rudě přednášel p. instruktor Seják. Odpoledne bylo prakticky štěpováno za účastenství opět velikého (přes 50), rozdávány nože. Dokončení kursu provedl pak jednatel hosp. spolku p. uč. Horňanský z Vel. Pavlovic. Mluveno i o zařízení stratifikačního domku a ochutnávárny vína. Kurs se vydařil po každé stránce. J. P. Zdroj: Vinařský obzor, str. 59, č. 3, r. 1911

160

Vinařský obzor (3/2011)

Vinařská historie

Václav Petrásek Bořetice

Práva (vino)horenská V současné době bylo skoro ve všech vinařských obcích obnoveno „zarážení hory“, slavnostní nástup chránění klidu vinic při dozrávání vína. Kdy vznikl tento obyčej, není možné dohledat. Dnes se tento obřad stal folklorní záležitostí, ale ještě před sto lety šlo o součást života vinařské obce, který vycházel ze středověkých horenských řádů.

Profesor Pošvář však posunuje tyto viniční zvyklosti, jež se později ustálily ve viničních řádech, až do doby římského práva, které k nám přinášeli římští vojáci. Je známo, že římské právo trestalo škůdce vinic useknutím ruky a jinými tvrdými tresty. Také barbarské zákony trestaly přestupky citelnými tresty. Je zajímavé, kolik těchto tvrdých trestů přešlo do středověkých horenských řádů. Trestán byl vstup do cizího vinohradu, krádež kolků, povolovaly se vzít tři hrozny ženám samodruhým a poutníkům… Z této praxe se později vyvinulo falkenštejnšké horenské právo, které podstatně ovlivňovalo vývoj moravského vinohradnictví a je odrazem západořímské tradice. Nechuť obracet se s vinohradnickými spory do tehdejší ciziny vedla ke vzniku velkého množství horenských řádů na Moravě, posvěcených vrchností. Každé panství nebo vinařské

město mělo své horenské právo, které opisovalo ze starších horenských práv. Jednotlivé „artikule“ byly velmi podobné, včetně trestů z doby římské. Augusta Šebestová do svých „Lidských dokumentů“ doslovně přepsala horenské právo Bořetické, o kterém Nosek (bývalý amatérský historik, zemský poslanec a dlouholetý starosta Šakvic) napsal, že je stručnější než Rakvické. V těchto horenských právech byla uváděna také přísaha „hotařů“. Jednotlivé artikuly a přísahy hotařů se dostaly do scénářů divadelních společností jako součást „zarážení hory“.

Toto množství horenských řádů zrušil zrušil v roce 1784 osvícený panovník Josef II. a nahradil je „Všeobecným vinohorenským zřízením pro Markrabství moravské z 22. září 1784, kde v preambuli říká: „My, Josef Druhý, z milosti Boží volený římský císař etc. Byvše pozorováno, že pod jménem a záminkou nějakého zřízení vinohorenského sem i tam všelijaký ale obyčeje se vloudily a našly, poddaný s všelijakými taxami a pokutami se obtočily a slovem z této strany nějaké a náhlýma nejvyššíma přikázání se nesrovnávající se soukromá nařízení se uvedly“… (za dvě století zajímavý vývoj češtiny). Kopii tohoto ručně psaného dokumentu přivezli na tradiční sympozium u beček v Bořeticích zaměstnanci a vedení Moravského zemského archivu Brno. Zrušené horenské řády byly plné krutých trestů, které měly odradit škůdce vinohradů.

V celé vinařské historii jsem však nenalezl jejich praktické použití. Jen v jednom případě bylo zaznamenáno použití krutého trestu podle horenského řádu. Bylo to v Hustopečích 9. 9. 1610, „kdy měšťanský mydlář, v Kovářské ulici bydlící, pro mnoho kradených hroznů a při činu též postižen byl, při zdejším pranýři na hromadě písku, k této

exekuci schválně nasypané, mečem popraven a na vnějším hřbitově pochován“.

Všechny tyto kruté tresty však již nový horenský řád Josefa II. neobsahuje a byly zde nahrazeny jen pokutami. Tento nový „vinohorenský řád“ se podrobně zabývá technickými problémy vinohradnictví od předpisů o založení vinohradů přes důrazné trvání na vysazování jen kvalitních odrůd až po velmi pečlivé vybírání zájemců o funkci hotaře a jejich povinností. Povoluje však přebírat i některé zvyklosti ze starých horenských řádů, jako je ukončení práce v sobotu večer a pohoštění v hostinci na obecní nebo vrchnostenské náklady. Důraz je kladen i na pokyn k začátku vinobraní, které povoluje vrchnostenský úřad, jejž majitelé vinohradů včas upozorní na zralost hroznů.

Při čtení tohoto nařízení panovníka Josefa II. a jeho úředníků si plně uvědomíte jejich osvícenost a to, že by toto nařízení mohlo být stručností a jasností vzorem pro dnešní zákonodárce. Tak, jak je koncipováno, by mohlo platit i po více než 220 letech bez jakýchkoliv novel s výjimkou vývoje v pěstování a ošetřování vinohradů.

Všeobecný vinohorenský řád pro Markrabství moravské ze dne 22. září 1784 Dostala se mi do rukou kopie tohoto řádu v české i německé verzi, kterou podepsal Leopold hrabě z Kolovrat, c. k., dvorní kanceláře království Českého kancléř, Jan Rudolf hrabě Chotek, Tobiáš Filip Svoboda, pán z Chebler (?), a písař Jan Václav Margelík.

Tento návrh nového vinařského řádu má již charakter definitivního konceptu s terminologickými opravami v obou jazykových verzích. Česká i německá verze vinařského zákoníku je členěna do 40 odstavců

Vinařská historie

značených římskými číslicemi I.–Xl. Předkládám k posouzení stručný obsah tohoto vinařského řádu: I. Kdo chce rozšířit dosavadní nebo založit nový vinohrad na orné půdě, musí to oznámit vrchnostenskému úřadu.

II. Porušení tohoto předpisu se trestá pokutou.

III. Vrchnostenský úřad má ihned (co nejdříve) posoudit všechny okolnosti nově zakládaného vinohradu nebo vinné hory – polohu, rozsah, příjezdové cesty atd. – a podat o tom hlášení krajskému úřadu.

IV. K výsadbě nového nebo i k vyklučení starého vinohradu je nezbytné povolení, které udělí na žádost majitele, s doložením všech okolností, zemský úřad.

V. Když je výsadba nebo likvidace vinohradu vrchnosti ohlášena, může se nějakou dobu nechat pozemek ležet a brát z něj zatím jiný užitek, nesmí to však být na škodu sousedům.

VI. Při výsadbě dáváme přednost kvalitním odrůdám vína a dbá se i na to, aby vinohrad byl vysazen na svahu a v dobře připravené půdě.

K posouzení správnosti si vrchnost ustanovuje pro každou vinnou horu horného (perkmistra, vinohorenského dohlídače).

VII. Pokud nejsou k dispozici poddaní na tuto funkci, vypomůže místní rychtář, který musí hlášení s důkazy (formou protokolu) o přečinech a závadách vrchnostenskému úřadu hned dodat.

VIII. Proti tomu se však zaručuje právo k odvolání na krajském úřadě.

IX. Peněžní pokuty, jejich stanovení a placení.

X. Pokuty nejsou však totožné s náhradami zaviněných škod.

XI. Ve vinohradě se nedovoluje pěstování vysokokmenných stromů.

XII. Majitelé musí pečovat o to, aby vinohrad prospíval, a musí jej zajistit také proti škůdcům (nežádoucím lidem a dobytku), a to příkopem nebo plotem.

XIII. Pokud by někdo ve vinohradě rostliny nebo ovoce utrhl, kolík vytáhl nebo hlavičku poškodil, musí škodu nahradit a má být potrestán jako svévolník.

XIV. O nestranné a přiměřené stanovení výše způsobené škody je nutno žádat vrchnostenský úřad, který má na to odborné znalce.

XV. O možnosti zajímat dobytek nebo zadržet člověka, který je přistižen ve vinohradě, kde páchá škodu: vyrozumět vrchnostenský úřad nebo vzít si něco v zástavu (fant),

dokud nebude škoda nahrazena.

Pokud se berou peníze v zástavu, není dovoleno v jediném případě brát více jak 7 krejcarů za jednoho koně nebo za jeden kus rohatého dobytka, 3 krejcary za 1 ovci nebo vepře.

XVII. Pokud je ve vinohradě zastižen neznámý nebo podezřelý člověk, máme právo zadržet ho a přivést k vrchnostenskému úřadu.

XVIII. Obzvláště se však mají pokutovat pastýři, jejichž dobytek vnikne do vinohradů – aby nahradili škodu.

XIX. Hlídači (hutařovi) není v takových případech pouštět se do porovnání mezi škůdcem a majitelem vinohradu.

XX. Hlídači (hutařovi) není rovněž dovoleno cokoliv z hlídaných vinohradů, bez zvláštního povolení majitele, prodat, vzít, rozdělit, rozdat či odnést domů.

XXI. Pokud nastane škoda zaviněním hutaře, musí nahradit majiteli škodu, může však mimoto být potrestán od vrchnosti i vězením.

XXII. Pokud jde o služební plat nebo denní mzdu hutaře, tento řád je nechce konkrétně stanovit, ale ponechá vše na dohodě mezi vinařem a hutařem.

XXIII. Na hutaře dohlíží perkmistři (horní dohlídačové), aby mohli včas upozornit majitele vinohradů na možné škody z této strany.

XXIV. Hutař může být ve službě ozbrojen ručnicí nebo pistolí, nesmí je však používat k honu či lovu ve vinohradech, ale pouze pro výstrahu.

XXV. Hutař se přijímá do služby až v den, kdy začínají zrát hrozny, a to pro celou vinnou horu. Přijímá se za účasti vrchnostenského úředníka, do jehož rukou skládá přísahu. Hutařem má být člověk střízlivý a důvěryhodný.

XXVI. Každý rok nemusí být nový hutař, nýbrž ten, co přísahu již jednou složil, může být přijat bez ní znovu, pokud se osvědčil.

XXVII. Pokud jde o hutařův plat, stanoví se dohodou mezi oběma stranami, perkmistrem a hutařem. Na vrchnostenském úřadě musí se však zaznamenat každoročně jméno hutaře, místo jeho služby (jméno vinné hory) a výše jeho platu, a to formou protokolu.

XXVIII. Za úřední zápis hutaře platí majitelé vinné hory každý rok úřadu 6 krejcarů poplatku.

XXIX. Začátek vinobraní (sbírání) povoluje místní vrchnostenský úřad, který musí být majiteli včas upozorněn na zralost hroznů.

XVI.

Vinařský obzor (3/2011) 161

XXX.

Avšak dříve, než úřad toto povolení udělí, musí se poradit s příslušným perkmistrem (horným dohlížečem), a pokud takový není v místě ustanoven, pak s jedním zkušeným a nestranným vinařem z té obce o zralosti hroznů, což záleží na roční době, na poloze vinohradů, na počasí toho roku i druhu vinné révy…

XXXI. Aby si poddaní nestěžovali, nebude se za takové povolení nic platit.

XXXII. Jakmile je povolení ke sklizni vydáno, může každý majitel vinohradu v té hoře bez ohledu na ostatní ihned sklízet.

XXXIII. Když je hora otevřena a nastal čas vinobraní, má se však dodržovat pořádek a postupovat tak, aby se vinné hlavy a kolíky nepoškodily a neškodilo se ani sousedům.

XXXIV. Ti, kteří mají právo na desátek (desetinu úrody vína), mají si ho odebrat tak, aby majiteli vinohradu nepřekáželi při vinobraní ani jiné práci.

XXXV. Takzvané svobodné vinohrady, které jsou takto zapsány v gruntovnicích, se od ostatních liší tím, že se z nich neodvádějí žádné dávky.

XXXVI. Pokud se týká perkmistrů (horných dohlídačů), mají být vrchností náležitě odměněni přiměřeným platem atd.

XXXVII. Tam, kde vrchnost má svůj vinohrad vedle poddanských vinohradů, má také perkmistrovi (hornému, který na příslušnou viniční horu dozírá, přispět na zmíněný plat.

XXXVIII. Evidenci perkmistrů podle jednotlivých viničních hor, včetně jejich odměny a výše příspěvků na ni od vinařů, povedou nadále c. k. krajské úřady.

XXXIX. Z minulých, často soukromých horenských práv je možno převzít některé zvyklosti, jako ukončení práce v sobotu večer a pohoštění v hostinci na vrchnostenské náklady…

XL. „Naproti tomu ale úředníkům, když oni k prohlídnutí v rozepři a ve věcech stránek z místa úředního se odevzdati musejí, mají se řídit podle císařského patentu z 11. měsíce června 1779…“ (ukázka tehdejšího psaní v češtině).

Dáno v našem hlavním a říšském městě Vídni dne 22. měsíce září roku 1784. (podpisy jak shora uvedeno)

Překlad a jazyková úprava PhDr. Antonín Grůza

162

Vinařský obzor (3/2011)

Enogastronomie

Masopust Masopustem je nazýváno období, které začíná ihned po svátku Tříkrálovém a končí v noci před Popeleční (Škaredou) středou. Po jeho skončení přichází čtyřicetidenní postní období. Ukončení Masopustu symbolizuje rozloučení s nadvládou zimy a oslavu přícházejícího jara.

Masopust byl v minulosti i pro chudý lid oficiálním svátkem, při kterém se pojídaly tradiční dobroty – prostě se hodovalo. Dny, jež ukončují tuto periodu, nesou názvy např. ostatky, fašank, fašanky, končiny a značí konec Masopustu. Masopust byl všude, a to jak na královském dvoře, tak i u chudého lidu spojován s tancovačkami, veselím, zábavou a zabijačkami – vepřovými hody. Také dnes je toto údobí spojeno s bujarým veselím a hodováním. Tradičními pokrmy jsou pokrmy z vepřového masa – klobásy, jitrnice, jelítka, tlačenka, ovar, škvarky, ale také sladké koblihy, boží milosti apod. Vše se zapíjí hojností dobrého vína, ale také ovocnými pálenkami (slivovice, vínovice, meruňkovice apod.). S koncem Masopustu nastupoval půst. Už v poledne na Popeleční středu se obědvaly pouze luštěniny s vejcem nebo krupičná či jahelná kaše a brambory. Letos vychází Popeleční středa a zahájení postního období na 9. 3. a končí těsně před Velikonocemi. Pro období března jsem vytvořila menu, které nese znaky postních i slavnostních pokrmů, ale zejména je odrazem tradic, sezonnosti a trendů. Jako gastronomka zastávám názor, že enogastronomie je součástí kultury a víno je rovnocenným partnerem pokrmu. To je důvod, proč hledám stále nové kombinace.

Troufnu si „jít na hodně tenký led“ a dovoluji si nabídnout velmi komplikované pokrmy pro párování s vínem.

Menu Rulandské bílé 2007, pozdní sběr, Vinum Palaviense Carpaccio z červené řepy s řeřichou a jádry vlašských ořechů

Sylvánské zelené 2007, suché – zemské z Milotic Domácí fazolová polévka s uzeným masem

André 2006 suché, pozdní sběr, Velké Bílovice Vepřová panenka plněná šunkou se švestko-vinnou omáčkou

Veltlínské zelené 2002, polosuché, výběr z bobulí, Krumvíř Peřinky z tvarohového těsta s ovocnou náplní

Jako předkrm doporučuji vyzkoušené, velmi zajímavé, dobře vypadající, zdravé a chutné carpaccio z červené řepy s řeřichou a vlašskými ořechy.

Ingredience na 4 porce: 2 velké vařené červené řepy (oloupané), hrst řeřichy, 3 lžíce extra panenského olivového oleje, 2 lžíce citronové šťávy, mořská sůl, pepř, 2 lžíce opékaných vlašských ořechů. Červenou řepu uvaříme, necháme vychladit a ještě vlahou oloupeme a krájíme na velmi tenké plátky, které naskládáme do středu talíře do kruhu (můžeme z nich také tvořit kornouty) tak, aby se mírně překrývaly. Dresink připravíme smícháním olivového oleje, citronové šťávy, mořské soli, pepře a pokapeme jej po červené řepě. Posypeme několika lístky řeřichy a přidáme v troubě (krátce) opečené, lehce rozsekané vlašské ořechy (které kromě chuti dodají tolik potřebné omega-3-mastné kyseliny), ihned podáváme. Místo pepře lze nastrouhat čerstvý zázvor. Chutnou přílohu tvoří toasty nebo čerstvá bageta.

Spojit červenou řepu s vínem je velmi neobvyklé a bude záležet na individuálním přístupu každého konzumenta. Vzhledem ke sladkokyselé navinulé zemitosti řepy, doplněné řeřichou a oříšky, je velmi problematická kombinace s víny. Přesto se osvědčilo spojení s pikantními, živými mladými styly růžových vín z Moravy nebo také se suchým, ale šťavnatým, moderním, ovocným stylem bílých vín. Pokud bychom přidali k řepě krájený pomeranč a upravili z ní

salát, je vhodné také ovocné víno z odrůdy Chardonnay. Vyzkoušený tip: Rulandské bílé, 2007, pozdní sběr, Vinum Palaviense, ale také výborně chutnal se šumivým vínem kvašeným v lahvi – De Lux, Brut. Obě vína mohou zároveň posloužit v roli aperitivu.

Další méně obvyklou kombinací spojení pokrmu s vínem bude domácí fazolová polévka s uzeným masem, která se bude také dobře kombinovat s ovocným vínem ve stylu vyzrálého Sylvánského zeleného nebo Veltlínského červeného raného. Vyzkoušený tip: Sylvánské zelené, suché – zemské z Milotic.

Domácí fazolová polévka s uzeným masem Ingredience: 250 g fazolí, 150 g moravského uzeného (nebo krkovice), 50 g sádla, 1 větší cibule, 2 stroužky česneku, lžíce hladké mouky, sladká paprika, sůl. Fazole namočíme na několik hodin (nejlépe přes noc), slijeme vodu a v čisté vodě uvaříme. Z uzeného masa připravíme vývar (povaříme maso s cibulí), maso vyjmeme a nakrájíme na kostičky. Druhou polovinu cibule lehce zpěníme na sádle a poté přidáme mouku, sladkou papriku – připravíme jíšku, kterou po vychladnutí přidáme do vývaru (vývar z masa jsme spojili s uvařenými fazolemi). Nakonec ochutíme vylisovaným česnekem a solí.

Do polévkového talíře či šálku naléváme polévku, přidáme krájené uzené maso a můžeme zdobit šlehačkou a nadrobno nasekanou zelenou petrželkou.

Enogastronomie / Recenze

Vepřová panenka plněná šunkou se švestkovo-vinnou omáčkou Ingredience: 750 g panenky, 100 g šunky (v celku), sůl, půl litru červeného vína, 200 g sušených švestek.

Ve válečku panenky vytvoříme otvor, do nějž protáhneme špalíček šunky, lehce osolíme a vaříme ve vodní lázni, při nízké teplotě, asi 30 minut. Lze je také připravit pošírováním v páře (při teplotě okolo 60–80 °C) s vínem, jež použijeme na přípravu omáčky.

Do dalšího rendlíku nasypeme sušené švestky a zalijeme je vínem, vaříme, až se švestky zcela rozvaří (za stálého míchání). Uvařené maso krájíme na tenké plátky a přelijeme švestkovou omáčkou (případné zbytky švestek rozmixujeme). Podáváme stejné víno jako to, které jsme použili na přípravu omáčky. Vhodnou přílohou je špekový nebo bramborový knedlík. Výborně chutná se středně plnými víny, např. s Frankovkou, ale také s Zweigeltrebe.

Vyzkoušený tip: André 2006, pozdní sběr, Velké Bílovice.

Sladkou tečku vytvoří tradiční, jednoduchý a neodolatelný moučník z tvarohového těsta s ovocnou náplní, který bude výborně chutnat s přírodně sladkými víny. Vyzkoušený tip: Veltlínské zelené 2002, polosuché, výběr z bobulí, Krumvíř.

Peřinky z tvarohového těsta s ovocnou náplní Ingredience: 250 g měkkého tučného tvarohu, 250 g hladké mouky, 250 g másla, 200 g povidel (nebo ovocná zavařenina), 100 g cukru moučkového na obalení.

Těsto (třetinové) připravíme z mouky, tvarohu a tuku. Vyválíme tenký plát, nakrájíme z něj malé obdélníky, naplníme je zavařeninou, přehneme na poloviny a spojíme po stranách. Upečeme na plechu dorůžova při 175 °C a ještě teplé obalujeme v cukru.

Peřinky jsou křehké, jemné a ovocná náplň jim dodá pikantnost a delikátnost.

Uvedené těsto má široké využití, můžeme jej naplnit i sýrovou náplní nebo z něj připravíme slané tyčinky s kmínem či mákem. Můžeme z něj také připravit závin plněný jablky, ale i jinou náplní.

Dalším tématem bude tradiční jarní menu v trendech Velikonoc.

Pavla Burešová, Praha

Vinařský obzor (3/2011) 163

Recenze: Kapesní/Vreckový atlas vinařství/vinárstiev Čech, Moravy a Slovenska Další pokračovatel originálních kapesních průvodců po vinařstvích a vínech České republiky, které vydávalo nakladatelství Agentura Henry, Praha, od roku 1999 a později převzalo vydavatelství Newsletter-Novotný, Beroun, pro edice 2006 a 2007, je na světě. Ovšem budete-li hledat pod titulem „atlas“ mapky jednotlivých regionů či viničních tratí, nečeká vás nic jiného než zklamání. V tomto bedekru totiž nenajdete jedinou mapu!

Již 31. 3. 2009 se na portálu www.ovine.cz jeden z autorů zmínil v úvaze „Hledání ideálního bedekru“, že se v případě tohoto „atlasu“ de facto: „...jedná o reinkarnaci výše uvedeného projektu a namátkou otevřené stránky u několika vinařství jasně odhalily, že tato nová publikace vychází z textů výše zmíněných Kapesních průvodců, jen je někde více, jinde méně rozšiřuje. Pod texty o vinařstvích v knize není nikdo konkrétní podepsán, jen jsou tam jakési formulace o tom, že se vycházelo z informací vinařů a jejich webů či propagačních materiálů. Dost podivné a nezvyklé...“ (viz www. ovine.cz/web/structure/14.html?searchString=hledání ideálního bedekru&searchId=439). „Autory“ nebo spíše kompilátory tohoto bedekru jsou manželé Martin a Pavla Novotní, vydavatelství Newsletter, kteří si za účelem jeho vydání založili vydavatelství DonauMedia na adrese Boženy Němcovej 8 v Bratislavě, aby naše čtenáře-vínomilce zmátli. Avšak stačí pár kliknutí na internetu a dopátráte se, že na této adrese sídlí Office House, společnost, která cca 10 000 subjektům (mezi nimi i vydavatelství DonauMedia, potažmo Newsletter-Novotný Beroun) za měsíční poplatek 65 eur nabízí svým klientům adresu pro jejich podnikání a poštovní schránku. To jen tak na okraj…

A nyní se podívejme, co nového tato publikace čtenářům nabízí. Zaprvé poněkud nešťastné seřazení referencí k jednotlivým vinařstvím podle podoblastí a obcí, kde se nedohledáte konkrétního vinaře, pokud nevíte, v jaké obci a jakém subregionu sídlí (ať už se jedná o držitele titulu Vinařství roku

2009 – Vinselekt Michlovský, nebo o neznámé zahrádkáře-vinaře jménem Hrbáček či Vojáček), což musí být pro milovníka vín-začátečníka velice frustrující. To je však ještě celkem maličkost – podobně je tomu i v publikacích Malá encyklopedie vín nedávno nově pojmenovaná Král vín a pokročilejší vínomilec by měl být už zřejmě otrlý…

Daleko serióznější je fakt, že se „autoři“ vůbec nesnažili nijakým způsobem popsat a ohodnotit produkce jednotlivých vinařství. Jednoduše a prostě „vynalezli“ tento báječný způsob zalistování a vytvořili něco jako „telefonní seznam“ vinařství Čech, Moravy a Slovenska z informací běžně dostupných na internetu, aniž by se obtěžovali uvedené podniky navštívit. Výsledkem je otrocká kompilace, něco na způsob nepovedeného PR, čas od času aktualizovaná podle internetových prezentací jednotlivých subjektů, a to bez jakéhokoli pokusu o hodnocení sortimentu jednotlivých vinařství a popsání byť sebemenšího průřezu vzorků, bez osobní návštěvy a kontaktu, bez plýtvání časem a penězi na cestovní výlohy.

Avšak jak bylo již řečeno, hlavní pointou je, že tento „atlas“ neobsahuje žádné mapy.

Co to tedy znamená „atlas“? Půl prázdné stránky, aby si čtenář doplnil svůj vlastní nákres vinařské obce či viniční tratě a ještě dopsal své vlastní degustační poznámky pod hlavičkou „moje degustace“? Velice chytré a levné, ale bratru za 319 Kč poněkud klamné. Máme to chápat jako budoucí standard pro vinařské průvodce Čech, Moravy a Slovenska?

Jack Law

Vinařský obzor (3/2011) 165

Sluncem slazené, nocí kořeněné.

Webová stránka moravských a českých vín

. informace pro vinaře (akce VF, přihlášky na soutěže…) . monitoring tisku . komplexní kalendář vinařských akcí . interaktivní vinařská mapa

. adresář vinařů, vinoték . historie a fakta . víno a turistika . víno a zdraví

inzerce©

inzerce©

inzerce©

Inzerce

inzerce©

www.vinazmoravy.cz www.vinazcech.cz

Místa distribuce Vinařského obzoru BS vinařské potřeby, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, 519 346 236 BS vinařské potřeby, Čejkovská 35, 691 02 Velké Bílovice, 519 346 238 BS vinařské potřeby, Svitavská 15, 614 00 Brno, 545 216 311 BS vinařské potřeby, K Vápence 3203/10, 692 01 Mikulov, 519 500 516 BS vinařské potřeby, Dobšická 2296/4, 669 02 Znojmo, 515 260 600 Bureš Jaroslav, Ořechová 1, 691 06 Velké Pavlovice, 519 428 733 Bureš Jaroslav, Na Hlavní 276, 691 08 Bořetice, 519 430 515 Bureš Jaroslav, Krumvíř 14, 691 73 Krumvíř, 519 419 006 M&Š Vinárske potreby, s. r. o., Dľhá 2, 949 01 Nitra, 421 908 800 237 NEREZ Blučina, Návrší 483, 664 56 Blučina, 547 235 111 ROSENBERG TECHNIC, s. r. o., Brněnská 10/58, 693 01 Hustopeče, 608 889 967 Štěpánová Eva, Březí 20, 691 81 Březí, 519 514 259, 602 734 499 Vinařské potřeby, spol. s r. o., Národních hrdinů 22, 690 02 Břeclav, 519 321 235 Vinařský dům KOBERN, s. r. o., Hodonínská 306, 696 03 Dubňany, 777 901 761 Vincoop Mikulov, Brněnská 32, 692 01 Mikulov, 519 510 691

TAKÉ ZDE MŮŽE BÝT VÁŠ INZERÁT Tel.: 519 348 980 E-mail: info@vinarskyobzor.cz

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací ODRŮDOVÉ POHLEDNICE Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce 144 Kč (množstevní slevy, slevy prodejcům)

VINOHRADNICKÁ MECHNIZACE – STROJE PRO CHEMICKOU OCHRANU RÉVY VINNÉ Široké odborné veřejnosti známá autorská dvojice z Ústavu zahradnické techniky ZF Mendelovy univerzity poskytuje ucelený pohled na problematiku vinohradnické mechanizace v části strojů pro chemickou ochranu ve vinohradnictví.

70 stran, formát 210 × 210 mm 150 Kč

MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS území ČESKÉ REPUBLIKY autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky.

Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy: • historické • aktuální • geologické • geochemické • půdní • hydrologické • klimatické • vegetační • a mapy vinařských turistických cest.

Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře.

696 Kč VAZBY ROČNÍKU 1999 VAZBY ROČNÍKU 2000 VAZBY ROČNÍKU 2001 VAZBY ROČNÍKU 2002 VAZBY ROČNÍKU 2003 VAZBY ROČNÍKU 2004 VAZBY ROČNÍKU 2005 VAZBY ROČNÍKU 2006 VAZBY ROČNÍKU 2007 VAZBY ROČNÍKU 2008 VAZBY ROČNÍKU 2009

292 Kč 333 Kč 333 Kč 383 Kč 424 Kč 454 Kč 494 Kč 524 Kč 565 Kč 595 Kč 595 Kč

(v černé deskové vazbě s raženým písmem)

Ostatní nabídka Moderní příprava červeného vína

176 Kč

Vady vína

304 Kč

Vinařem v Africe i leckde jinde

199 Kč

Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína

42 Kč

Vinohradnické stavby na Moravě

618 Kč

Mapa vinařských oblastí České republiky (na stěnu, v roli)

79 Kč

Ročenka 100 let Vinařského obzoru

62 Kč

Reedice ročníku 1907 faksimile

41 Kč

Velký vinařský slovník

618 Kč

Nové šľachtenie viniča na Slovensku

355 Kč

Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví Cykloturistická mapa – Moravské vinařské stezky

94 Kč 94 Kč

Vinařství – návody do laboratorních cvičení

157 Kč

Jak úspěšně prodávat víno

304 Kč

Vinařský marketing

209 Kč

Zrání vína v sudech barrique

176 Kč

Pěstujeme révu vinnou

103 Kč

Citáty o víně

70 Kč

Přehled odrůd 2007

100 Kč

Filosofie vína – Průvodce po Onom světě

222 Kč

Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci

500 Kč

VINITORIUM HISTORICUM

352 Kč

Historie kounického vinohradnictví a vinařství

262 Kč

Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

150 Kč

Trpké býti zdá se?

240 Kč

Encyklopedie révy vinné

828 Kč

Výroba vína u malovinařů – 2. aktualizované a rozšířené vydání

149 Kč

Sklepní hospodářství – 2. aktualizované vydání

450 Kč

Vinohradnická mechanizace – Zemánek P., Burg P.

290 Kč

Víno a vinařství v dějinách islámu

340 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH.

Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php

Zatřídíme Vaše víno BS vinařské potřeby s.r.o.

www.vinarskepotreby.cz Ing. Hana Horáková laboratoř horakova@vinarskepotreby.cz +420 519 347 531

Řada vinařů již měla příležitost využít služeb specializované laboratoře společnosti BS VINAŘSKÉ POTŘEBY ve Velkých Bílovicích. Byla otevřena v roce 2009 a letos v lednu asi po ročním procesu získala pověření Státní zemědělské a potravinářské inspekce v Brně (SZPI) k provádění laboratorních rozborů pro účely hodnocení a zatřiďování vína. Tímto rozhodnutím se zařadila mezi vinařské laboratoře s puncem vysoké kvality pro laboratorní rozbory vína.

Vedoucí laboratoře Ing. Hana Horáková vysvětluje, co tento krok pro firmu znamená.

Rozbory pro hodnocení a zatřiďování vína Toto pověření, které je platné od 27. ledna 2011, se vztahuje na provádění rozborů pro účely hodnocení a zatřiďování vína v komisi Státní zemědělské a potravinářské inspekce pro hodnocení a zatřiďování vína. Ostatní rozbory bude laboratoř provádět v plném rozsahu dále. O pověření SZPI pro zatřiďování vína žádala firma BS VINAŘSKÉ POTŘEBY s.r.o. zhruba před rokem a nyní tak může dále rozšířit servis a služby pro své zákazníky.

Vše pod jednou střechou Jednoznačnou výhodou je, že vinaři odevzdají vzorky do laboratoře než je rozbor hotový, mohou si mezitím nakoupit ve velkoskladu vinařských potřeb. Některé rozbory samozřejmě trvají déle, ale není problém zaslat výsledky a informace ve formě SMS zprávy nebo e-mailu. Společnost BS VINAŘSKÉ POTŘEBY s.r.o. zve všechny vinaře, aby se sami přesvědčili, že zde na ně čeká nová, moderní laboratoř, která slouží nejen za účelem rozborů pro zatřídění vín a dalších,

ale chce jim být oporou a cenným zdrojem informací, které mohou v konečném důsledku ušetřit spoustu času a peněz.

Spolupráce s vinaři Pokud má víno nějakou vadu nebo s ním vinař není spokojen, stačí někdy opravdu málo a lze dosáhnou odpovídající kvality s minimálními náklady. A od toho zde nová laboratoř je, aby na základě chemického a senzorického rozboru poradila vinaři, co dál. Pověření od Státní zemědělské a potravinářské inspekce dává vinařům jistotu, že získané výsledky jsou opravdu relevantní. Laboratoř je také připravena reflektovat na požadavky a připomínky samotných vinařů, co od nové služby očekávají, jaké mají připomínky a náměty pro zlepšení servisu.

Kde, kdy a jak předat vzorky laboratoři Laboratoř má sídlo přímo ve správní budově společnosti BS VINAŘSKÉ POTŘEBY s.r.o. Ve Velkých Bílovicích na Žižkovské ulici. Vzorky přijímá každý den od 8 do 16 hodin. Při příjmu vzorků na rozbor je s každou zakázkou vyplněn „příjmový list“, který si také můžete stáhnout na internetové stránce http://www.vinarskepotreby.cz/kategorie/laborator a předvyplnit.

Přijďte nás navštívit v síti prodejen BS vinařské potřeby s.r.o.

Velké Bílovice - Čejkovská, po-pá 800 až 1700, so 800 až 1100 Mikulov - K vápence, po-pá 800 až 1700, so 800 až 1100 Znojmo - Brněnská, po-pá 800 až 1700, so 800 až 1100 Brno - Svitavská, po-pá 900 až 1800

Kofranka – hrozen a list, foto k článku na str. 126