Vinařský obzor 4/2010

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

číslo 4, ročník 103/2010 • cena 63 Kč (předplatné 46 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

Chrousti a ponravy v roce 2010 Pneumatické lisy Vinařství roku je v Rakvicích Zahraniční obchod vínem ČR 2009

150

Vinařský obzor (4/2010)

Vinařské aktivity

Galavečer „Vinařství roku 2009“ – fotogalerie (podrobněji na str. 188)

3 Součástí večera byla i připravená pochůzková degustace vín z expozice Salonu vín ve Valticích

1 Večera se zúčastnili i umělci, kteří dražené láhve vína zhodnotili svým výtvarným projevem. Na snímku se sklenkou vína jeho milovník Kristián Kodet.

4 Úspěšná účastnice aukce si odnáší koš s láhvemi, které umělci povýšili na umění.

2 Vinaři prostřednictvím dražitelů na aukci věnovali celkem 140 000 Kč na konto Centra Paraple

5 Hosté mohli v prostorách v 1. patře ochutnat vína všech pěti finalistů. Na snímku degustační roj u Sonberku.

6 Jedním z dražitelů byl i známý vinařský publicista Jiří Trapek

Praktické poznatky k odrůdě Pálava

Instalace opěrných konstrukcí

strana 158

strana 164

Valašský barrique strana 174

Moravští vinaři na Vignerons d´Europe

Obsah 4/2010

strana 206

151 Obsah Editorial 152 Richard Stávek: Evropské BIOlogo Spolkové informace 154 Martin Půček: Březen hektický Právní předpisy 155 Informační technologie a vzdělávání vinařů

158 160 162 164 168 170 173

Vinohradnictví Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Pálava Lubomír Glos: Rozšíří se sortiment pěstovaných odrůd?

Marta Hubáčková: Niečo málo o adaptácii očiek viniča k mrazom Patrik Burg, Pavel Zemánek: Mechanizační prostředky využívané při instalaci opěrných konstrukcí František Muška: Upozornění na škody od chroustů a ponrav v roce 2010 Pavel Pavloušek: CERASON – nová interspecifická odrůda pro ekologické vinohradnictví Vliv odlistění a regulace úrody na kvalitu moštu a vín

174 176 179 182

Vinařská technologie Richard Stávek: Valašský barrique? Zajeďte si do Vlachovic Patrik Burg, Pavel Zemánek: Pneumatické lisy a jejich konstrukce Jan Stávek, Josef Balík: Vliv křemelinové a deskové filtrace na barevnost rosé vín Trialog: Filtrovat, či nefiltrovat?

186 188 204 206

Vinařské aktivity Kalendář vinařských akcí Ocenění Vinařství roku 2009 získal VINSELEKT Jaroslav Hladík: Pojďme společně „Putovat za znojemským veltlínem“ Richard Stávek: Moravští vinaři na Vignerons d´Europe

Obchod vínem 195 Jiří Sedlo: Zahraniční obchod s vínem České republiky v roce 2009 Vinařská historie 199 Václav Fiala: Révokaz a úbytek vinic počátkem 20. století 200 Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety…

202 Radek Sotolář: Habánské vinařské dědictví Enogastronomie 203 Jana Vašíčková: Lehké jarní kombinace – útěk únavě Společenská kronika 205 Ivan Váňa: Doc. Hubáčková oslavila 70 let 205 Pavel Pavloušek: Významné životní jubileum Eduarda Postbiegla

ĕī

ÈFTL¥ S

FQ

MJLZ

Ŕ 4WB[

VC

WJ

OB

W

VC

MJLZ

Ŕ 4WB[

OB

J

ĕī

ÈFTL¥ S

FQ

152

Vinařský obzor (4/2010)

Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem číslo 4, ročník 103 (2010) Vydává Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor Ing. Martin Půček e-mail: martin.pucek@svcr.cz Editor Ing. Richard Stávek e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz Sekretariát redakce Barbora Válková (předplatné, inzerce, vinařské publikace) e-mail: barbora.valkova@vinarskyobzor.cz tel./fax: 519 348 980 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 e-mail: marketa.novakova@svcr.cz Redakční rada RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda) (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. (ackerman@rsr.cz) Doc. Ing. Josef Balík, Ph.D. (balikj@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Aleš Gala (agala@seznam.cz) Lubomír Glos (glosovi@email.cz) Ing. Tomáš Javůrek (javtom@post.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Mgr. Lukáš Lukáš (lukas@templarske-sklepy.cz) Ing. Bronislav Pavelka (bronislav.pavelka@szpi.gov.cz) Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. (pavlous@zfmendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Marek Špalek (mikulov@novevinarstvi.cz) Jana Vašíčková (jana@ujenoura.cz) Sazba a zlom Adam Kepert, tel.: 777 807 874 e-mail: drugin@tiscali.cz Grafická koncepce Bedřich Vémola, studio@vemola.cz Jazykový poradce Mgr. Jana Otevřelová Tisk Tisk Pálka Břeclav, tel.: 519 348 980 Registrační číslo: MK ČR E 11630 Vychází měsíčně.

Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1/2 a 7/8 106 Kč (včetně 10% DPH) Rozšiřuje PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři Předplatné 2010 V redakci — 1 číslo 46 Kč, dvojčísla 1/2 a 7/8 80 Kč (vč. 10% DPH), celý ročník 528 Kč (vč. 10% DPH) Adresa redakce a vydavatele SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980 e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 5. 4. 2010 Toto číslo vychází 9. 4. 2010 ISSN: 1212-7884 Vinařský obzor® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace.

Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlé do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele.

Foto na titulní straně © Jan Halady

Editorial

Evropské BIOlogo Jak již bylo několik měsíců očekáváno, Evropská komise konečně zveřejnila ve svém úředním věstníku nové logo zemědělských bioproduktů. Používání tohoto nového symbolu bude povinné od 1. 7. 2010 a na trhu bude zaváděno během dvouletého překlenovacího období.

Samozřejmě nové logo tvořené dvanácti hvězdami ve tvaru listu na podkladu zelené vlajky nebude jediným povinným symbolem, který musí značení produktů ekologického zemědělství obsahovat. Dalším povinným údajem bude nově číselný kód certifikačního orgánu ve standardním formátu a tolik samozřejmé označení místa původu zemědělských surovin, z nichž se produkt skládá.

Jak bylo potvrzeno na únorovém bioveletrhu v německém Norimberku, zájem o potravinářské výrobky v biokvalitě, a tím i jejich produkce, pomalu a jistě roste, i přes celosvětovou recesi. Bio je zjevně trendem jak mezi spotřebiteli, tak i mezi zemědělci, což ostatně potvrzují i čísla znázorňující plochu vinic, které jsou i v České republice přihlášené v přechodném období pro biocertifikaci. Významným faktorem, který tento vývoj formuje, jsou i pro zemědělce zajímavá agroenvironmentální opatření zaměřená na šetrné zemědělské postupy. Bio bylo i hojným tématem obou právě proběhlých veletrhů ProWein a IV/IF v Německu.

Také letošní výsledky dalšího ročníku mezinárodního konkurzu organických vín při veletrhu BioFach ukazují, že stoupá jak počet do soutěže přihlášených vzorků, tak jejich kvalita.

Nové BIOlogo evropských biopotravin bezesporu pomůže dalšímu prosazování tohoto přirozeného trendu. Vždyť zemědělci mají evropské přírodě a krajině co vracet. Nové logo, některými označované jako „eurolist“, je dílem grafika Dušana Milenkoviče, který byl nejúspěšnější díky 63 % hlasů, které získal v průběhu dvouměsíčního hlasování od více než 130 000 občanů EU. Design byl zaregistrován jako kolektivní ochranná známka a je již výrobcům k dispozici. Zájemci o používání loga eurolistu naleznou podrobnější informace na webu www.organicfarming.eu.

Je třeba také připomenout, že nové evropské nařízení pro bioprodukci je v platnosti od 1. 1. 2009 a ve svých bodech stanovuje jednotnou normu pro výrobky ekologického zemědělství. Co je důležité zmínit, je i to, že logem se budou označovat nejen výrobky pocházející z EU, ale budou se jimi moci označovat i potraviny pocházející z jiných zemí. Vedle eurolistu bude povoleno mít na adjustáži i soukromá, regionální či národní označení bioproduktů.

Mariann Fischer-Boel k tomu poznamenala: „Jsem velmi ráda, že máme nové logo pro evropské biopotraviny. Tato soutěž pomohla zviditelnit výrobky pocházející z ekologického zemědělství a díky ní teď máme logo, které je přijatelné pro většinu spotřebitelů. Návrh loga je zdařilý a elegantní a ráda si budu od července výrobky s tímto logem kupovat.

Soutěže se mohli zúčastnit studenti škol zaměřených na umění a design.

Celkových zhruba 3 500 návrhů hodnotila mezinárodní porota složená z předních odborníků v oboru.

Richard Stávek

Předplatné / Zprávy

Vinařský obzor (4/2010) 153

Předplatné Vinařského obzoru na rok 2010 » 528 Kč / 23 €

Výstava vín v Dolních Kounicích

Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2010 ve volném prodeji » 63 Kč / 2,60 € Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2010 pro předplatitele » 46 Kč / 1,95 € Cena zimního/letního dvojčísla 2010 ve volném prodeji » 106 Kč / 4,10 € Cena zimního/letního dvojčísla 2010 pro předplatitele » 80 Kč / 3,70 € Jako předplatitel ušetříte » 188 Kč / 6 € za rok.

Mám zájem o předplatné Vinařského obzoru

od čísla nejbližšího do čísla ______________ ročníku 2010 od začátku roku 2010 (1/2010) na dva roky — do 12/2011 i minulé ročníky jednotlivě 1999 (20 Kč) 2005 (37 Kč)

2000 (20 Kč) 2006 (39 Kč)

2001 (20 Kč) 2007 (45 Kč)

2002 (30 Kč) 2008 (50 Kč)

2003 (30 Kč)

2004 (30 Kč)

i minulé ročníky v deskové vazbě 1999 (292 Kč) 2000 (333 Kč) 2001 (333 Kč) 2002 (383 Kč) 2003 (424 Kč) 2004 (454 Kč) 2005 (494 Kč) 2006 (524 Kč) 2007 (565 Kč) 2008 (595 Kč) další starší výtisky (pouze jednotlivě) 7–8/1998

9–10/1998

11–12/1998

další požadavky ____________________________________________________________________________

platit budu složenkou

platit budu na fakturu (přes účet)

Objednávka publikací

______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________

Adresa plátce

Jméno, firma _________________________________________________________________________________

Ti, kdo odolali lákavé možnosti se v první slunečný víkend po dlouhé a tuhé zimě věnovat práci na zahrádce nebo vyrazit na jarní výlet do probouzející se přírody, byli v sobotu 20. března v Kulturním domě v Dolních Kounicích odměněni možností ochutnat zajímavá a vyhlášená vína z blízkého i vzdálenějšího okolí. Hodnocených vzorků bylo letos celkem 349 (167 bílých, 159 červených a 25 rosé), a i když bílá kounická vína stejně jako rosé si postupně dobývají uznání, do Kounic se jezdí tradičně na ta červená, především za vyhlášenou Frankovkou. Byla zde zastoupena 48 vzorky a u pultů o ni společně s tradičním Vavřincem a Portugalem byl evidentně největší zájem. Na rozdíl od minulých let už skoro polovina červených vín byla odbouraná a kromě šampiona (Fr 09 ps od Ing. L. Oulehly z Nových Bránic) zaujala i trboušanská Frankovka od K. Kvasničky a kounická od J. Macíka – ta byla zvlášť typická – výrazně ovocitá, s charakteristickým projevem drobného černého ovoce a v dochuti převládalo výrazně minerální aroma. Ale nejen Frankovka oslovila, po konzultaci s kolegy a přihlédnuto k zájmu návštěvníků je nutné pochválit červenou směs (An + Sv) od J. Badina z Nových Bránic. Jeho vzorek zaujal archetypální polaritou ovocité–minerální, tak příznačnou pro kounickou enklávu, a dlouhou kořenitou dochutí. A aby zkrátka nepřišla ani bílá vína, tak jenom telegraficky: šampion v bílých vínech Char 09 ps od M. Šufeisla byl explozivně ovocitý a v závěru patřičně řízný, rozhodně stály za ochutnání také elegantní Sauvignony, milerky a Šedé rulandy, nejvíc překvapila bílá směs (Včr + IO) od J. Řiháčka z Dol. Kounic, abych jmenoval aspoň některá pěkná a technologicky dobře zvládnutá vína.

Lehkým stínem na jinak vydařeném odpoledni bylo přijetí v místním hotelu Vinium Coelli – čekání tři čtvrtě hodiny v poloprázdných prostorách na zabíjačkové speciality (jelítka a jitrničky jsou přece již hotové!!!) nesvědčí o přílišné úctě k zákazníkům. Až i toto gastronomické zázemí „Kouničtí“ vyřeší, jistě sem bude za vínem jezdit více lidí.

Milan Magni

Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

Adresa adresáta (nevyplňujte v případě, že se jedná o stejnou osobu)

Jméno, firma _________________________________________________________________________________ Adresa _______________________________________________________________________________________ Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

Foto archiv autora

Adresa _______________________________________________________________________________________

154

Vinařský obzor (4/2010)

Spolkové informace

Martin Půček šéfredaktor Vinařského obzoru

Březen hektický Březen uplynul jako voda, dlouho vytoužené jaro je zde a můžeme bilancovat. Březen byl měsícem velmi hektickým, který započal vinařským veletrhem Vinex 2010, následovalo udělení historicky prvního titulu Vinařství roku 2009 a vše bylo zakončeno německým doublem, veltrhy Prowein 2010 a Intervitis/Interfructa 2010. Zhodnoťme, co každá akce přinesla.

Veletrh Vinex byl kvalitně připravenou akcí, doprovázenou perfektně připravenou degustační zónou, zázemím, přítomností obchodníků ze všech hlavních řetězců a gastronomie a dalšími doprovodnými akcemi.

Oblast technologií byla zcela jistě pro vystavovatele úspěšná. Stejně tak hovoří vystavovatelé s vinařskými produkty, škoda jen, že jich nebylo více, ostatně za podpory Vinařského fondu s rozhodně přijatelnými náklady. Pevně věřím, že se nám všem společně podaří tuto hlavní brněnskou akci udržet a rozvinout ji dále do podoby optimalizované pro všechny strany.

Svaz vinařů ČR ve spolupráci s Národním vinařským centrem za podpory Vinařského fondu uspořádal svou hlavní akci v roce. Vinařství roku s historicky prvním ročníkem 2009 ukázalo, že uspořádání této akce bylo správným rozhodnutím. Vzájemné spojení této akce s prezentací vín v Salonu vín 2010 ukázalo zájem odborné a laické veřejnosti na společenském večeru při vyhlášení udělení titulu Vinařství roku 2009. Stejně jako každý takový projekt je neustále vyvíjen a dopracováván, nepochybně tomu tak bude i zde. Status bude rozšířen např. o další ocenění. K určitým úpravám dojde také u systému hodnocení. Zcela zásadní budou taktéž prostory pro tuto akci, neboť zájem veřejnosti zcela předčil veškerá očekávání organizátorů. Pro příští roky tak musíme počítat s ještě větší návštěvností a musíme naleznout vhodné pražské prostory. Zcela jistě se však jednalo z mého pohledu o úspěšnou akci, kterou navštívila řada významných lidí se značnou kupní sílou.

Zajímavými akcemi na mezinárodní úrovni byly mezinárodní veletrhy ProWein v německém Düsseldorfu a Intervitis/Interfruc-

ta v jižněji položeném Stuttgartu. Znalým a pravidelným účastníkům není nutno tyto dva veletrhy více představovat. Letošní ročník však přinesl určitou novinku, a to spolupráci. Obě dvě společnosti se domluvily a termíny veletrhů sladily tak, aby na sebe přímo navazovaly. Možná se to někomu zdá jako krok špatným směrem, avšak je nutno si uvědomit, že veletrhy jsou jedny z největších na světě a navštěvují je lidé z celého světa.

Taková cesta přes oceán je pro každého problémem a rozhodně se každému nepodaří ji absolvovat 2× během jednoho měsíce. Postačí tedy prodloužit pobyt v Evropě a dají se tak efektivně navštívit oba dva veletrhy. Jinak tak jako pokaždé, oba veletrhy přinesly něco zajímavého.

Veletrh ProWein nabídnul 3 300 vystavovatelů a navštívilo jej 36 000 návštěvníků.

Z těchto návštěvníků byl každý 3. ze zahraničí. Zajímavostí byl vzestupný trend návštěvníků z východní Evropy, Asie, Číny a Japonska. 97 % návštěvníků hodnotilo veletrh pozitivně. Tradičně hojně navštěvovaná degustační zóna přinesla opět zajímavosti.

Předně se jednalo o trend ve světě, a to bio. Část zóny byla vyhrazena biovínům z celého světa a možnosti jejich porovnání a také paprskovým grafům u jednotlivých vín, ze kterých mohl návštěvník předem vyčíst, co může od vína očekávat. Zajímavostí byly taktéž delikatesy doplňující gastronomii s vínem. Návštěvník tak mohl ochutnat různé druhy čokolád ve spojení s červenými víny, sýry, či olivové oleje. Bezpochyby velkou zajímavostí byl stánek s ovocnými šťávami mnoha druhů či jablečné šťávy dle jednotlivých odrůd. Nemá smysl zde psát o možnosti nebo spíše „nemožnosti“ ochutnat vína z celého světa. Nově i z Peru. Rekordem bylo

také 250 různých, seminářů, představení či prezentací. Tyto proběhly také na stánku České republiky, byly vedeny ředitelem NVC Ing. Krškou.

Veletrh Intervitis/Interfructa nesl také své nej. Předně se jednalo o přesun tohoto veletrhu z centra města na nové výstaviště na periferii přímo u odletové haly letiště. Němečtí investoři zcela jistě na ničem nešetřili a německá preciznost zde byla vidět na každém rohu. Největší hala o rozloze 2 ha spolu s dalšími čtyřmi hektarovými nabídla návštěvníkovi vše, na co si vzpomene. Byly zde zastoupeny technologie vinohradnictví nebo sadařství, resp. technologie zpracování hroznů a vůbec celého nápojového průmyslu.

Tradiční předvádění strojů na volných plochách v centru města byla přesunuta do haly č. 9, kde byla vystavěna asi 10arová drátěnka. Slavnostní zahájení provedla v minutově sladěném programu kancléřka Angela Merkel, která německým vinařům slíbila jednoznačnou podporu pro zachování stávajícího stavu, tedy zákazu výsadby nových vinic v EU. Veletrh navštívilo 37 000 odborníků ze 70 států světa, kteří se mohli setkat s 615 vystavovateli.

O tom však již v dalším, a to květnovém čísle našeho časopisu.

Právní předpisy

Vinařský obzor (4/2010) 155

Informační technologie a vzdělávání vinařů Spotřebitelé doma i ve světě se mohou spolehnout na původ a kvalitu vína z Moravy a vína z Čech. Významný podíl na tom mají také informační technologie, které pomáhají bránit falšování vína a dovozu nekvalitního vína ze zahraničí. Využití Registru vinic, který je technologickým nositelem funkce ochrany spotřebitelů a kvality domácí produkce vína, meziročně významně vzrostlo, současně se zvyšováním kvality českého a moravského vína. Počty elektronických podání vzrostly téměř čtyřnásobně oproti loňskému roku.

Jak se mohou spotřebitelé dotázat na kvalitu vína?

Existence Registru vinic je dána zákonem 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství, a jeho správcem je Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).

Vinaři a vinohradníci tak mohou plnit prostřednictvím elektronického podání řadu povinných prohlášení vinařů, jež legislativa ukládá podávat do registrů vinic. Slouží zemědělské veřejnosti převážně k propojení s Ministerstvem zemědělství a Ústředním a kontrolním zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ), a mimo jiné nabízí zjednodušení komunikace s rezortními úřady právě pěstitelům révy a výrobcům vína.

Ing. Antonín Králíček, vedoucí oddělení pro víno z Ministerstva zemědělství ČR, novinářům řekl, že vinohradníci a vinaři systém registrů využívají především při koupi a prodeji hroznů, což umožňuje ověřit i jejich původ. Totéž následně platí i o finálním výrobku, tedy vínu. „Tímto způsobem je také vedena přesná evidence produkce a slouží ke kontrole při vyplácení různých podpor,“ uvedl Králíček. V současnosti je zaregistrováno v ČR 18 000 vinohradníků, kteří mohou portál využívat zdarma, stejně jako běžný koncový spotřebitel.

Právě pro koncového spotřebitele nese Registr vína jasnou a srozumitelnou informaci – existuje totiž možnost si na Portálu farmáře nebo webu eAgri.cz ověřit, zda informace na etiketě vína, které koupil, skutečně kvalitou a původem souhlasí, tedy zda jde o zatříděné víno certifikované SZPI (Státní zemědělská a potravinářská inspekce). Podle Králíčka se český trh s vínem i díky těmto kontrolním mechanismům velmi kultivoval, což dokladuje také zřejmý posun ve struktuře produkce domácích vinařů ke kvalitnějším vínům.

Registr vinic a elektronická podání jsou základem kontrolních mechanismů Využití Registru vinic, který je technologickým nositelem funkce ochrany spotřebitelů a kvality domácí produkce vína, meziročně významně vzrostlo. Počty elektronických podání celkově vzrostly téměř dvojnásobně oproti loňskému roku a téměř osminásobně oproti roku 2008. Jedná se o prohlášení

o sklizni, produkci a zásobách nebo výkazy pro Vinařský fond.

Dobrým příkladem jsou povinná hlášení o zásobách vína. Tuzemští výrobci a obchodníci s vínem elektronicky v roce 2009 zaevidovali na 649 622 hektolitrů zásob vína, zatímco pouze jedna čtvrtina zásob byla zaevidována z papírových formulářů. Úspěch slavil elektronický způsob podání, který využilo dvanáctkrát více vinařů než v loňském roce, naopak klasických papírových podání ubylo o 48 %.

Využití Portálu farmáře a Registru vinic dokládají také roční statistiky dotazů. „V roce 2009 bylo od vinařů na Registr vinic vzneseno přes 16 800 dotazů a ověřeno bylo téměř 1 200 dodavatelů a 2 000 vinic,“ uvedl RNDr. Jan Škerle, ředitel divize eGovernment společnosti CCV Informační systémy, která je technologickým dodavatelem registrů Ministerstva zemědělství.

Jako zástupce vinařských firem vystoupil zástupce našeho čelného producenta vína, Templářských sklepů Čejkovice, vinařský technolog Ing. Jakub Šamšula. Ten vyjádřil spokojenost s elektronickou komunikací se státními orgány při letošní sklizni hroznů. „Při letošní sklizni jsme díky Registru vinic ověřili původ více než šesti a půl milionů kilogramů hroznů, což si bez on-line využití Registru vinic těžko dovedu představit,“ konstatoval Jakub Šamšula a dodal: „Nahrazení papírové komunikace elektronickými prohlášeními je bezesporu přínosem, zbavujeme se časově náročné a složité administrativní agendy. Ale pro nás jako výrobce je přínosem hlavně možnost ověření původu hroznů z jednotlivých vinic při jejich výkupu. Díky tomu jsme schopni stále zvyšovat kvalitu našich vín.

Pouze se dvěma notebooky jsme při uplynulé sklizni nahradili dva a půl tisíce výkupních lístků. Je to velmi rychlá metoda, která naprosto přesně odhaluje případné nesprávné údaje, co se týká pěstitele, vinice, odrůdy i překročení hektarového výnosu.“ Jak se mění vzdělávací proces budoucích vinařů ve školách?

Rozvoj elektronizace komunikace vinařů se státní správou a Registru vinic přinesl také změnu vzdělávacího procesu budoucích vinařů na odborných školách. První ucelený projekt tohoto typu zařadila do učebních

osnov pro žáky třetích a čtvrtých ročníků Střední vinařská škola ve Valticích, která vychovává budoucí vinohradníky a vinaře už od roku 1873. Součástí projektu jsou také exkurze studentů s konzultacemi s odborníky na UKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský), který Registr vinic spravuje. „V letošním roce vyjde z naší školy první ročník 30 absolventů, kteří po složení zkoušek s sebou do praxe ponesou znalosti a schopnosti používat Registr vinic a elektronická podání pro komunikaci s úřady. Na projektu, který v hodinách vyučují odborní lektoři CCV, spolupracujeme také s ministerstvem zemědělství,“ vysvětluje Ing. Ivana Machovcová, ředitelka Střední odborné školy Valtice.

Novinky pro rok 2010 Jaké jsou připravovány novinky, které na Portálu farmáře vinařská veřejnost může využít už v průběhu roku 2009? Pro další procesní zjednodušení administrativy je podle Jana Škerleho z CCV Informační systémy připravována podpora dalších nových elektronických procesů, jako je elektronická žádost o zatřídění vína ke Státní zemědělské a potravinářské inspekci (SZPI) nebo nové tisknutelné přehledy subjektů, dokladů potřebných při prodeji hroznů.

Které elektronické podání mají vinaři aktuálně podávat?

Nejbližším podáním je Výkaz pro vinařský fond. Podává se do 25. 4. 2010. Jak konkrétně postupovat? Na adrese http://eagri.cz/ public/eagri/farmar/registr-vinic/ se přihlásíte, kliknete na odkaz v menu „Spustit Registr vinic“, pak na odkaz v menu „Výkaz pro vinařský fond“, vyberete období a kliknete na tlačítko „Nový výkaz“ a výkaz vyplníte a odešlete tlačítkem „Odeslat“.

V případě, že Portál farmáře nepoužíváte, je možné výkaz podat elektronicky prostřednictvím datové schránky nebo v písemné podobě poštou (příp. předložit osobně) nejpozději v den splatnosti odvodu.

Nemáte-li přístupové jméno a heslo na Portál www.eagri.cz? Přístup na něj si můžete nechat zřídit na nejbližší Agentuře pro zemědělství a venkov. (vo) »

Více na www.vinarskyfond.cz/cz/odvody

inzerce©

inzerce©

Fungicid s trojitou silou jedinečná účinnost proti padlí vynikající stop efekt příznivá cena ošetření Falcon - ochránce vašich vinic před padlím!

inzerce©

www.bayercropscience.cz

HOBRA nabízí FILTRAČNÍ KOLONY

Na základě požadavku zákazníků Hobra nabízí také specifická filtrační řešení, jako jsou např. filtrační kolony, nejčastěji připravované z několika svíčkových filtrů CANDECOL dle dané aplikace.

U kolon není výjimkou ani připojení čerpadla např. i s frekvenčním měničem pro zabezpečení řízeného průtoku.

HOBRA v tomto ohledu nabízí vše od návrhu či úpravy, přes výrobu až po dodání kompletního filtračního celku.

Pro více informací nás neváhejte kontaktovat.

HLAVNÍ PARTNER SALONU VÍN ČR

Inzerce

Vinařský obzor (4/2010) 157

Odraz vědy a výzkumu ve vinohradnické a vinařské praxi Konference pro vinohradníky a vinaře, která má umožnit přenos nových poznatků vědy a výzkumu přímo do praxe k uživatelům těchto výzkumů. Program konference je sestavený takovým způsobem, aby přinesl co nejvíce nových poznatků včetně možností jejich okamžité aplikace.

Místo konání: Zahradnická fakulta Mendelovy univerzity v Lednici Termín: 13.–14. května 2010 Program:

13. 5. 2010 (čtvrtek) 10.30–12.00 – Prezentace účastníků konference 12.00–12.20 – Slavnostní zahájení konference 12.20–13.00 – Oběd

14. 5. 2010 (pátek) Blok 3: Aktuální poznatky k vinohradnickým technologiím 9.00–9.30 – László Kocsis (University of Pannonia, Maďarsko) – Výběr podnoží u révy vinné a zdroje révokazu v moderním vinohradnictví.

Blok 1: Kvalita hroznů 13.00–13.30 – Pavel Pavloušek (Mendelova univerzita) – Nové poznatky v oblasti kvality hroznů a jejich přenos do praxe.

13.30–14.00 – Mojmír Baroň (Mendelova univerzita) – Možnosti stanovení asimilovatelného dusíku v hroznech a jeho význam pro kvalitu vína.

Blok 2: Sauvignon blanc z pohledu agrotechnického a enologického 14.30–15.00 – Michal Kumšta (Mendelova univerzita) – Aromatické látky u odrůdy Sauvignon blanc a jejich význam pro kvalitu hroznů a vína.

15.00–15.30 – Borut Pulko (Univerzita v Mariboru, Slovinsko) – Vliv podnoží na plodnost a kvalitu hroznů u odrůdy Sauvignon blanc.

15.30–16.00 – Janez Valdhuber (Univerzita v Mariboru, Slovinsko) – Vliv různých enologických postupů na kvalitu vína z odrůdy Sauvignon blanc.

9.30–10.00 – Martin Mehofer, Karel Hanák (Höhere Bundeslehranstalt und Bundesamt für Wein und Obstbau Klosterneuburg) – Přístupnost dusíku a tvorba rostlinné hmoty: víceleté zkušenosti s různými způsoby zpracování půdy a ozelenění ve vinohradnictví.

10.00–10.30 – Patrik Burg (Mendelova univerzita) – Mechanizace pro ošetřování zatravnění ve vinicích.

10.30–11.00 – Karel Hanák, Monika Riedel-Bauer (Höhere Bundeslehranstalt und Bundesamt für Wein und Obstbau Klosterneuburg) – Stolbur – fytoplazma u révy vinné – epidemiologie a strategie ochrany.

Blok 4: Inovace ve vinařské technologii 11.00–11.30 – Karl Burger (Lallemand, Rakousko) – Nové postupy při jablečno-mléčné fermentaci.

11.30–12.00 – Diskuse k předneseným přednáškám.

12.00 – Oběd.

16.00–16.30 – Diskuse k předneseným přednáškám a přestávka.

16.30–17.00 – Miloš Michlovský (Vinselekt Michlovský) – Vliv technologie výroby vína na projev aromatických látek u Sauvignonu blanc.

17.00–17.30 – Korpás Ondrej (Slovenská republika) – Pěstitelské vlastnosti, kvalita hroznů u klonů odrůdy Cabernet Sauvignonu.

Přihlášky na konferenci je možné zasílat elektronickou formou na e-mailovou adresu: marketa.novakova@svcr. cz nebo písemně na adresu: Markéta Nováková, Svaz vinařů České republiky, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, nebo je možné přihlášení na telefonu: +420 519 346 495.

17.30–18.00 – Diskuse k předneseným přednáškám.

18.00–24.00 – Společenský večer s degustací vín a cimbálovou muzikou v Menze zahradnické fakulty v Lednici.

ĕī

ÈFTL¥ S

FQ MJLZ

Ŕ 4WB[

W

VC

J

OB

MJLZ

Ŕ 4WB[ W

VC

Vložné na konferenci je 1 100 Kč včetně DPH. Zahrnuje přístup na přednášky, sborník přednášek, společenský večer a 2× oběd.

Vložné se bude hradit na základě Svazem vystavené faktury po obdržení přihlášky nebo přímo při prezenci. Zaslání přihlášky je nutností. Požadavky na ubytování je třeba nahlásit při přihlášení na konferenci.

OB

J

Akce je pořádána ve spolupráci se Svazem vinařů a za podpory Vinařského fondu ČR

ĕī

ÈFTL¥ S

FQ

158

Vinařský obzor (4/2010)

Vinohradnictví

Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Ústav vinohradnictví a vinařství, Mendelova univerzita v Brně

Praktické poznatky k odrůdě Pálava Pálava je odrůda, která byla vyšlechtěna na Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Pavlovicích. Zkoušena a povolena byla v roce 1977 na Šlechtitelské stanici vinařské v Perné u Mikulova. Vznikla křížením odrůd ‘Tramín červený’ × ‘Műller Thurgau’. Šlechtitelem je Ing. Josef Veverka. Jedná se o aromatickou odrůdu „tramínového“ typu.

Rozšířená je především na Moravě a na Slovensku. V posledním období obliba této odrůdy u konzumentů stoupá.

Pěstitelské vlastnosti Pro kvalitní vyzrálost hroznů a aromatický charakter jsou vhodné dobré lokality.

Lze ji pěstovat i na horších stanovištích, avšak většinou pro produkci jakostních vín. Nejvhodnější jsou svahy s jižní, jihozápadní nebo jihovýchodní expozicí a s dobrým osluněním. Vhodné je stanoviště, které umožní pozvolné vyzrávání hroznů a tím kvalitní tvorbu aromatických látek. Půdy vyžaduje hluboké, záhřevné a přiměřeně vlhké. Vhodné jsou i středně těžké půdy.

Nesnáší suché půdy, protože se na nich projevuje kolísání výnosů a horší aromatická kvalita hroznů. Lze ji pěstovat na vápenatých půdách.

Odolnost proti zimním mrazům je střední. Velmi důležitá z pohledu odolnosti k mrazům je násada hroznů na keřích. U keřů s vysokou násadou hroznů může být poškození zimními mrazy vyšší. Rovněž k jarním mrazům je odolnost nižší, protože odrůda brzy raší.

Odolnost proti houbovým chorobám je nižší než u Tramínu červeného, ale vyšší než u odrůdy Műller Thurgau. Má nízkou odolnost k padlí révy. Je třeba věnovat velmi významnou pozornost ochraně proti této chorobě, aby nedošlo k napadení

hroznů. O něco více je odolná k plísni révy.

V ročnících s deštivým podzimním počasím může být silněji napadána šedou hnilobou.

V ročnících se suchým a teplým podzimním počasím se na hroznech může vyskytovat ušlechtilá forma šedé hniloby.

Odrůda dozrává nejčastěji v průběhu měsíce října, na velmi teplých lokalitách i ve 2. polovině září. Z kvalitativních parametrů je důležitý vzájemný vztah mezi cukernatostí, kyselinami a hodnotou pH moštu. Senzorickým hodnocením bobulí v době dozrávání získáme také dobrý přehled o aromatické kvalitě této odrůdy. Zásadně se musíme vyhnout okamžiku, kdy začnou vznikat hořké

tóny v bobulích. Důležité je, aby byl hrozen rovnoměrně vybarvený. Nerovnoměrné vybarvení hroznu může způsobovat výskyt chlorofylových tónů ve víně.

Doporučované zatížení pro odrůdu Pálava je 6–8 oček na m2. Zatížení závisí na kvalitativním potenciálu lokality. Na lokalitách s nižším kvalitativním potenciálem může být zatížení i nižší. Vhodné je pěstování této odrůdy na střední vedení s řezem na vodorovný nebo mírně ohýbaný tažeň.

Z pohledu kvality hroznů jsou velmi důležité zelené práce. V začátcích vegetace je třeba provést důkladně podlom a zastrčení letorostů do dvojdrátí. Základní je vyla-

Foto J. Halady

Ampelografická charakteristika Vrchol mladého letorostu je bělavě plstnatý s načervenalým okrajem mladých lístků.

List je středně velký, pětilaločnatý. Výkrojky jsou mělčí. Řapíkový výkrojek je uzavřený.

Povrch listové čepele je puchýřnatý. Hrozen je středně velký. Tvar hroznu je kuželovitý u základu třapiny s křidélky. Bobule jsou v hroznu uspořádané středně hustě. Bobule je středně velká, kulovitá. Barva slupky je světle červená s našedlým nebo jemně oranžovým nádechem. Dužnina je aromatická.

Jednoleté dřevo je tmavohnědé.

1 Pálava – hrozen a list

Foto P. Pavloušek

3 Pálava – list

4 Pálava – vrchol letorostu

mování zálistků v zóně hroznů. Z pohledu dosažení dobré aromatické zralosti hroznů je následně vhodné mírné odlistění zóny hroznů. Zelené práce jsou velmi významné také jako nepřímá ochrana proti houbovým chorobám. Nadměrné odlistění však může generovat nízký obsah kyselin a negativně ovlivňovat složení aromatických látek v hroznech.

V současné době se nejvíce štěpuje na podnož Kober 5 BB. Na hlubších půdách jsou vhodnější podnože Teleki 5 C a SO 4.

Výsledky pokusů však ukazují, že ji lze pěstovat i na ostatních podnožích. Vhodné jsou i podnože Kober 125 AA a podnož Craciunel 2, zejména pro vápenaté půdy.

Hrozny z odrůdy Pálava můžeme sklízet i v kategoriích výběr z hroznů nebo výběr z bobulí. Na takové případy je třeba být předem připravený. Takovou surovinu není vhodné nechat prokvasit na suché víno, ale směřovat k ponechání zbytkového cukru, který pomůže zvýraznit aromatický charakter a chuťovou plnost odrůdy. Výběrová vína jsou vhodná pro archivaci.

V suchých vínech s vysokým obsahem alkoholu může velmi často docházet ke vzájemnému antagonismu aromatických látek a alkoholu, což je na škodu kvalitě vína.

Z odrůdy Pálava je možné vyrobit odlišné typy vína v závislosti na požadavcích spotřebitele.

Enologické vlastnosti Jelikož se jedná o aromatickou odrůdu, je možné využít několik technologických postupů zpracování hroznů.

Hrozny je možné okamžitě po sklizni lisovat a dále postupovat přísně reduktivní technologií výroby. V přísně reduktivní technologii je třeba neustále sledovat obsah oxidu siřičitého. V takových technologiích je však aromatický charakter postavený především na primárních aromatických látkách a neumožňuje dokonalý chuťový projev odrůdy.

Při technologiích krátké macerace je třeba se zaměřit především na řízení teploty.

Při vysokých teplotách dochází k extrakci negativních látek, které způsobují „chlorofylovou“ nebo hořkou chuť. Kvalita vína je potom nižší. Macerace při nižších teplotách umožňuje uvolnění většího množství aromatických látek z jejich prekurzorů.

Víno je možné rovněž delší dobu ponechat zrát na jemných kvasničních kalech, kdy dochází k obohacení chuťových vlastností vína a příjemné harmonizaci vůně a chutě vína.

Využití odrůdy a kvalita vína Pálava je vhodná pro výrobu přívlastkových vín. Někteří vinaři vyrábí z této odrůdy speciální vína v kategoriích výběr z hroznů a výběr z bobulí. Odrůda je ideální pro výrobu odrůdových vín.

Víno je chuťově plné s výrazným květinovo-kořenitým aromatickým dojmem ve vůni i chuti. Je třeba sledovat obsah kyselin v moštu a víně, aby víno zůstalo svěží a živější.

Foto P. Pavloušek

2 Pálava – hrozen

Vinařský obzor (4/2010) 159

Foto P. Pavloušek

Foto P. Pavloušek

Vinohradnictví

5 Pálava – keř

Ampelografia Slovenska Ing. Dorota Pospíšilová a kol.

– systematika čeledě – ampelografie – ampelografické metody – rajonizace révy – podnožová réva (odrůdy původní a odrůdy z křížení) – ušlechtilá réva (registrované odrůdy, odrůdy v minulosti pěstované, odrůdy z novošlechtění, odrůdy interspecifického křížení) 368 stran, formát výpravné publikace, desítky barevných fotografií a tabulek

828 Kč (včetně DPH)

»

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

160

Vinařský obzor (4/2010)

Vinohradnictví

Lubomír Glos Moravská Nová Ves

Rozšíří se sortiment pěstovaných odrůd?

Pěstování odrůd révy vinné ve státech ES se musí řídit předpisy k tomu účelu vydanými. Na základě článku 103 nařízení Komise (ES) č. 555/2008, ze dne 27. června 2008 – článek 20 nařízení (ES) č. 1227/2000, musí každý členský stát vést seznam zatříděných moštových odrůd (Státní odrůdová kniha). Toto nařízení umožňuje vysazovat a pěstovat kteroukoliv odrůdu, pokud je uvedena v seznamu odrůd některého ze států ES, a vyrábět z ní víno.

Výrobu vína u nás upravuje vyhláška č. 28, ze dne 22. ledna 2010, kterou se mění vyhláška č. 329/2004 Sb., jíž se provádějí některá ustanovení zákona o vinohradnictví a vinařství, ve znění vyhlášky č. 437/2005 Sb. Ta prakticky umožňuje vyrábět ze všech moštových odrůd uvedených v seznamech zatříděných odrůd státu ES vína zemská, jakostní i přívlastková. Do seznamu zatříděných odrůd mohla být zapsána každá odrůda až po provedeném přezkoušení v některé zkušebně k tomu určené, v každém státě. I když v těchto seznamech je zapsáno velké množství moštových odrůd, jen málo z nich bude vhodné pěstovat u nás. Je to dáno hlavně tím, že byly zkoušeny v jiných klimatických a půdních podmínkách, pro jiné způsoby pěstování a agrotechniky a také na výrobu jiných typů vín.

Pokud se někdo rozhodne vysadit odrůdu u nás doposud nepěstovanou a zvláště pocházející z jižních států, je vhodné ji nejprve vyzkoušet v menším rozsahu. Teprve po prověření jejích vlastností, jak pěstitelských, tak také kvalitativních, se rozhodnout o rozsahu pěstování. Tuto činnost doposud prováděly zkušební stanice, které na základě pozitivních výsledků dávaly doporučení pro jejich pěstování.

Při vinařských cestách po Francii nás zaujala bílá vína vyráběná z odrůdy Chenin, pěstované hlavně kolem řeky Loiry. Dále pak to byla vína z odrůdy Viognier, rozšířené v údolí řeky Rhony. Obě odrůdy patrně pochází z Francie, kde se pěstují a vyrábí se z nich různé druhy vín. Po získání množitelského materiálu je pěstujeme a sledujeme v našich podmínkách. Za celou dobu pěstování jsme získali dostatek zkušeností a výsledků, které zde uvádíme:

Tabulka 1 CHENIN BLANC ROK

DATUM SKLIZNĚ

KG / KEŘ

°ČNM

ALKOHOL

ZBYTKOVÝ CUKR

KYSELINY

2005

24. 10.

2,6

26

10,76

74,9

7,85

2006

30. 10.

2,86

28

8,78

132,9

7,35

2007

16. 10.

3,1

28

8,92

110,9

7,28

2008

28. 10.

3,05

27,5

9,37

118,1

9,1

2009

14. 10.

2,62

27

10,63

87,5

6,77

Tabulka 1 VIOGNIER ROK

DATUM SKLIZNĚ

KG / KEŘ

˚ČNM

ALKOHOL

ZBYTKOVÝ CUKR

KYSELINY

2005

21. 10.

2,38

26

11,2

58

7,1

2006

30. 10.

2,64

28

10

110,6

6,9

2007

11. 10.

2,78

28

10,87

109,2

6,67

2008

3. 11.

2,95

26,2

9,25

98,36

6,4

2009

14. 10.

2,1

26

11,61

63,02

5,58

CHENIN BLANC V seznamu zatříděných odrůd je zapsána ve Francii, v Itálii, na Kypru, Maltě, v Portugalsku, Rumunsku a Španělsku. Pěstuje se také v Jižní Africe, odkud se k nám dováží vína, a rozšiřuje se v Austrálii i v jiných vinařských zemích.

Při pěstování v našich podmínkách ji můžeme zařadit mezi pozdní odrůdy. Vzrůst keřů je silný, listy střední až větší, hrozen středně velký až větší, bobule střední. Násada hroznů i plodnost bývá pravidelná a do-

sti vysoká. Za dobu pěstování nedošlo k poškození oček ani keřů mrazem. Při běžné ochraně nedochází k poškození houbovými chorobami. Poněkud citlivější bývají hrozny v době dozrávání, kdy se někdy vyskytne ušlechtilá plíseň botrytis, která příznivě působí na vytváření cibéb. Keře jsou řezány na 1 kmínek a 1 tažeň, na něm je ponecháno 8 letorostů. V době zaměkání provádíme redukci hroznů, kdy je na keři ponecháno 7–8 hroznů. Zrání nastupuje dosti pozdě, ale množství cukru v bobulích rychle ros-

Vinařský obzor (4/2010) 161

Foto Lubomír Glos

Vinohradnictví

te a dá se dosáhnout vysoké cukernatosti.

I při vysoké vyzrálosti a pozdní sklizni bývá ve vínech dostatek kyselin, které pak velmi harmonicky vyvažují zbytkový cukr. Je však potřeba upozornit, že při vysoké úrodě a brzké sklizni může být v suchých vínech hrubá, neharmonická kyselina.

V našich podmínkách je možno úspěšně pěstovat odrůdu Chenin a vyrábět z ní zajímavá vína jen v těch nejteplejších a dobře osluněných polohách. Je nutno uplatňovat nízké zatížení keřů, případně redukovat počet hroznů a sklízet co nejpozději.

Víno pak bývá velmi plné, extraktivní, harmonické, s příjemnými aromatickými tóny.

Uchovatelnost vín z dobře vyzrálých hroznů bývá dlouhá. Vysoce hodnocena bývají vína s většími zbytky nezkvašeného cukru, ve kterých se prosazují medové a hrozinkové tóny.

1 Chenin Blanc Foto Lubomír Glos

VIOGNIER Tato odrůda je zapsána v seznamech moštových odrůd ve Francii, v Itálii, na Kypru, v Maďarsku, na Maltě, v Portugalsku a ve Slovinsku. Pěstuje se v Kalifornii a začíná se rozšiřovat i v jiných vinařských zemích.

Pokud ji pěstujeme u nás, je možno ji zařadit jako odrůdu středně pozdní.

Hrozny pravidelně každoročně velmi dobře dozrávají. Vzrůst keřů je střední, listy středně veliké a také hrozen a bobule jsou střední velikosti. Plodnost je dobrá a pravidelná. Réví dobře vyzrává, k poškození oček a keřů zimními mrazy za dobu pěstování doposud nedošlo. Pokud se pravidelně ošetřuje, není odrůda citlivá na peronosporu, oidium ani botrytis. Řez provádíme na 1 kmínek, 1 tažeň, s ponecháním 8 letorostů na keři. Na odrůdě Viognier také redukujeme hrozny v době zaměkání za účelem zvýšení kvality vína. Na keřích ponecháváme po 8–10 hroznech. Tato odrůda je schopna v hroznech hromadit vysoké množství cukru a při tom si zachovat dostatek kyselin. Ve vínech bývají velmi intenzivní vůně připomínající broskve nebo meruňky. Z dobře vyzrálých hroznů mají vína dlouhou uchovatelnost a zvláště pozitivní je to, že příjemné aromatické složky se nerozpadají. V některých vinařských oblastech se do kupáží červených vín přidává v objemu 3 %, za účelem zvýšení aromatičnosti a kulatosti. Taková vína jsou velmi zajímavá a některými konzumenty vyhledávaná.

Viognier se jeví jako perspektivní odrůda pro pěstování u nás. Je zajímavá jak pěstitelsky, tak také po stránce kvality vína.

Vhodné jsou jen ty nejteplejší polohy mimo okrajové oblasti. Víno velmi příznivě oslovuje široký okruh konzumentů a milovníků vína.

2 Viognier

Velký vinařský slovník kolektiv autorů, 396 stran + 36 stran barevné přílohy, váz., formát 200 × 225 mm, cena 590 Kč, ISBN 978-80-86031-70-5 Publikace navazuje na koncepci předchozího Vinařského slovníku, který se setkal s velmi příznivým přijetím a vyšel v několika vydáních. Také tento nový slovník plní funkci slovníku výkladového (v češtině) i jazykového (němčina, angličtina, francouzština). Příslušná hesla jsou však inovována a podstatně se zvýšil jejich počet. Výběr hesel i výklad reagují na nejnovější poznatky ve vinohradnictví, ochraně a pěstování révy vinné i rozšiřování nových technologií při výrobě vín a na naše i evropské právní normy, kterými je působení v oboru vymezeno. Slovník poskytuje relativně ucelený přehled o vývoji a stavu oboru u nás a základní informace o vinařství ve světě. V reakci na vzrůstající zájem a znalosti obchodníků a milovníků vína byla oproti minulému slovníku posílena i hesla týkající se zatřiďování vín, posuzování jejich kvality a konzumace.

618 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

162

Vinařský obzor (4/2010)

Vinohradnictví

Doc. Ing. Marta Hubáčková, CSc. Praha

Niečo málo o adaptácii očiek viniča k mrazom Na začiatku decembra tohoročnej zimy som začínala mať obavy o dobré prezimovanie viniča. Stále ešte v prírode panovali teploty +10 i viac stupňov Celsia a k bodu mrazu sa nepribližovali ani v noci. Za celú jeseň sa teploty k bodu mrazu priblížili alebo ho málo prekročili len jeden až dva razy v polovici októbra. Za takýchto okolností by náhly príchod silnejších mrazov na začiatku decembra mohol najcitlivejšie nadzemné orgány viniča – očka už významne poškodiť alebo i zničiť.

Ako je to teda s prípravou viniča na prezimovanie? O význame nepriameho vplyvu dormancie meristematických pletív, lignifikácie pokožkových pletív a s tým súvisiacich zmenách som už v našom časopise písala. Dnes sa chcem zmieniť o adaptácii očiek k zimným mrazom, ktorá je dôležitým predpokladom pre dobré prezimovanie.

Nielen u viniča ale u väčšiny prezimujúcich rastlín začína otuženie – adaptácia pri teplotách +5 až –5 °C. Pri takýchto teplotách prebiehajú zmeny v ultraštruktúre protoplazmy, v metabolizme zvýšenia obsahu RNA, v transformácii enzýmov a membránových proteínov, zvyšuje sa permeabilita buniek, v protoplazme a vakuolách sa akumulujú rozpustné uhlohydráty. Výsledkom je pokles bodu mrznutia, prechod do stavu tolerancie voči mrazu a zvýšenie kapacity pletív na hlboké podchladenie.

Silnejšie mrazy alebo nepretržité trvanie teplôt pod bodom mrazu sú podmienkou ďalšej fáze adaptácie – hlbokého podchladenia. Vyvolávajú stabilizáciu väzieb v protoplazme, silnú hydratáciu spôsobenú translokáciou vody z protoplazmy extracelulárným mrznutím. Výsledkom je odolnosť – schopnosť prekonať silnú hydratáciu spôsobenú tvorbou ľadu v pletivách (Larcher 1973).

Dosiahnutá úroveň odolnosti voči mrazu nie je konštantná vlastnosť. Pod vpyvom slabších mrazov môže klesnúť a pod vplyvom vyšších pozitívnych teplôt zaniknúť.

Obecne sa uvádza, že po pôsobení teploty 10 °C klesá odolnosť už do troch dní, po pô-

sobení ešte vyšších teplôt, hlavne v predjarnom období, za ešte kratší čas. Tolerancia voči mrazu sa manifestuje odlišne a vždy závisí od komplexu biologických vlastností každého druhu a odrody. Odolnosť voči mrazu sa mení aj podľa fáze vývoja rastliny, veku, miesta pestovania, stavu výživy, zdravotného stavu apod.

O tom, že odolnosť k mrazu je možné zvýšiť tým, že ich pred hodnotením vystavíme účinku chladu alebo slabšieho mrazu vedel Göpert už v roku 1830. V roku 1940 Tumanov formuloval čiastkové pochody procesu otužovania, ale až na konci minulého storočia nachádzame experimentálne dôkazy získané modernými metódami o správnosti skôr predložených teórií na nepriamych dôkazoch (George, Burke, Weiser 1974, George, Burke 1977, Asworth, Rowse 1982, Gusta, Tyler, Chen 1983 a ďalší).

Sama som v minulosti experimentálne v kontrolovaných podmienkach študovala rozsah odolnosti očiek troch odrôd viniča (Rizling rýnsky, Müller–Thurgau a Portugálské modré) 1. po adaptácii pri konštantných teplotách 0, –2, –4 a –6 °C pri době trvania expozície 10, 20 a 30 dní 2. pri striedaní teplôt 0 a –3 °C v rôzne dlhých intervalech.

V októbri, kedy ešte lignifikácia pokožkových pletív ani opad listov neboli skončené zvolila som pre indukcie adaptácie k mrazu teploty 0 a –2 °C, v novembri –2, –4 a –6 °C a dobu expozície 10, 20 a 30 dní. Úroveň odolnosti na začiatku pokusu jako aj po in-

dukcii adaptácie som stanovila podľa životnosti očiek po mrazovom strese –15 °C. Zistila som, že v polovici októbra očka kontrolných súborov všetkých troch odrôd (tie, ktoré neboli vystavené adaptácii) boli mrazovým stresom pri teplote –15 °C totálne zničené. Totálne boli zničené aj očká, ktoré boli pred mrazovým stresom vystavené indukčnej teplote 0 °C počas 10 dní. Po 20 a 30 dňoch pôsobenia teploty 0 °C a po 10, 20 a 30 dňoch –2 °C časť očiek v každom súbore prežila. Z podielu očiek, ktoré mrazový stres prežili vyplynulo, že pre indukciu adaptácie bola v polovici októbra účinnejšia teplota –2 °C než 0 °C. Optimálny čas pre indukciu bol v rozmedzí 10 až 20 dní.

V čase tohoto pokusu v polovici októbra letorasty odrody Müller-Thurgau ešte neboli signifikované vôbec, u oboch ďalších odrôd len čiastočne. Cez to všetko som po skončení indukcie adaptácie zistila, že očka odrody Müller-Thurgau odolali mrazovému stresu lepšie, než dvoch ďalších do experimentu zaradených odrôd. Z toho vyplýva, že adaptácia očiek viniča môže začať prebiehať už v čase, keď ešte letorasty nie sú lignifikované. Tento originálny poznatek (Damborská, 1979) o 6 rokov neskôr potvrdil v USA Wolpert a Howell, 1986).

V experimente, kedy boli jednoročné výhony s očkami odrezané z ktrov na začiatku novembra začala adaptácia prebiehať už v prírodných podmienkach vinohradu.

V tomto čase mal vyšší účinok na adaptáciu použitý silnější mráz –4 °C než –2 °C. Teplota –6 °C indukčný účinok nemala naopak, už sa 10 dní pôsobenia zahubila očka

Vinohradnictví / Inzerce

všetkých odrôd. Při krátkodobom pôsobení by sa tak iste nestalo. Optimálna doba indukcie v konštantných podmienkach v tomto čase bola 10 dní. Za 10 dní indukcie vzrástla odolnosť očiek odrody Müller-Thurgau o 50 %.

Adaptácie v prírode však prebieha pri kolísavých, nie pri konštantných teplotách.

Modelácia ich reletívne rýchlého kolísania je v reguľovaných podmienkach obťažná, ale aby som sa im aspoň trochu priblížila, pokúsila som sa očka vystaviť najskôr teplote 0 °C, potom –3 °C a následne mrazovému stresu v októbri –10 °C, v prvej polovici novembra –13 °C a na konci novembra a začiatku decembra –15 °C. Porovnaním vý-

voja adaptácie v prírodných podmienkach (kontrolné varianty) a v konštantných podmienkach v reguľovanom prostredí mraziacich komôr naznačilo, že účinok konštantných teplôt 0 a –3 °C na adaptáciu je nižší, než by bol účinok rovnaných minimálnych denných teplôt v prírode. Pokles minimálnej dennej teploty na –4,2 °C v jednom dni v prírode mal vyšší adaptačný účinok, než o 7 dní dlhšie pôsobenie konštantnej teploty –3 °C (Damborská, 1978–79). Príčina spočíva v tom, že v prírode účinok negatívnych teplôt zvyšuje minimálne spolupôsobenia vetra.

V úvode článku som vyslovila obavy z vývoja teplôt počas jesene až do začiatku de-

Vinařský obzor (4/2010) 163

cembra minulého roku. Následovalo však niekoľko dní s teplotami okolo bodu mrazu a nízko pod ním. Našťastie, následujúce silné mrazy neboli také silné aby očka viniča zničili. Verme tomu, že ako po posledných zimách tak aj po tejto, privíta jar vinič mrazom nepoškozený.

Citovaná literatúra

inzerce©

Asworth, E. N. – Rowse, D. J., 1982: Vascular development in dormant Prunus flower buds and its reletionship to super cooling. HortScience, 17, s. 790–79+.

Tamborská, M., 1978–1979: Vplyv rôzného sledu pôsobenia nízkych teplôt na adaptáciu pokov viniča hroznorodého voči mrazu. Zahradnictví, č. 1–2, s. 47–52.

Damborská, M.: 1979: Adaptácia pukov viniča hroznorodého k zimným mrazom. Pôsobenie teplôt blízkych 0 °C v intervaloch 10 až 30 dní. Rostlinná výroba, č. 1, s. 77–86.

George, M. F. – Burke, M. J. – Weiser, E. J., 1974: Supercooling in owerwintering Azalea flower buds. Pl. Physiol., 54, s. 29–35.

George, M. F. – Burke, M. J. 1977: Cold hardiness and deep supercooling in xylem of shagbark hickory. Pl. Physiol, 59, s. 319–325.

Göppert, H. R. 1830: Ober die Warme – Entwicklung in den Pflanzen, deren Gefrieren und die Schutzmittel gegen dasselbe. Max. und Comp. Berlin, Breslau.

Larcher, W., 1973: Planta, 88, s. 130–150. Citácie podľa Precht, H. – Christophersen, J. – Hensel, H. – Larcher, W,: Temperature and life. Berlin, Heidelberg, New York, Springer Verlag, 1973, 779 s.

Tumanov, I, I., 1940: Fiziologičeskije osnovy zimostojkosti kuľturnych rastenij. Moskva, Selchozgiz, 175 s.

Wolpert, J. A. – Howell, G. S., 1986: Cold acclimation of Concord grapeviness. III. Relationship between cold hardines, tissue, water content and shoot maturation.

Vitis, 25, s. 151–159.

164

Vinařský obzor (4/2010)

Vinohradnictví

Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D. Ústav zahradnické techniky, ZF MENDELU v Brně

Mechanizační prostředky využívané při instalaci opěrných konstrukcí Při pěstování vinic plní nezastupitelnou úlohu nejrůznější typy jednoduchých opor a opěrných konstrukcí (tzv. drátěnek). Jednoduché opěrné konstrukce v podobě ocelových jehel, ocelových, plastových a bambusových tyček nebo dřevěných kůlů jsou využívány zejména v zahuštěných výsadbách vinic, jejichž podstatou je návrat k původnímu pěstitelskému tvaru s řezem na hlavu. V porovnání s jednoduchými oporami se lze v pěstitelské praxi setkat nejčastěji se standardními typy opěrných konstrukcí, které jsou tvořeny opěrnými sloupky s různým počtem vodicích drátů a dvojdrátí.

1 Traktorový nesený vrták

Foto prospekt výrobce

2 Zatloukací zařízení (ERO)

Foto prospekt výrobce

kusů sloupků na 1 ha, u širších sponů 400 až 600 kusů sloupků na 1 ha). Při vyšší rozteči hrozí nebezpečí vyvrácení, příp. porušení sloupků vlivem vysokého zatížení celé konstrukce hmotností stěny a odporem, který klade listová stěna větru.

K lepší stabilitě opěrné konstrukce přispívá také řešení krajních sloupků. Ty mohou být provedeny jako svislé – opatřené vzpěrou s obetonováním v zemi, šikmé – opatřené kotevním táhlem fixovaným kotvou různého provedení nebo jako svislé – spojené šikmo kotevním drátem se sousedním sloupkem v řadě.

V pěstitelských podmínkách ČR se lze v posledních letech stále častěji setkat s používáním ocelových sloupků. Pro jejich výrobu je nejčastěji využíván ocelový plech o tloušťce 1,5–2,2 mm. Ke zvýšení pevnosti jsou jednotlivé sloupky různým způsobem

Při instalaci je rovněž významná otázka stability opěrné konstrukce, která vychází jednak z hloubky zapuštění jednotlivých sloupů do půdy, ale také z jejich rozteče v řádcích.

Hloubka zapuštění sloupků je běžně 0,60 m, ale je zde třeba zvažovat charakter půdního profilu. Sloupek bude lépe fixován v jílovité půdě než ve štěrkopísčitém horizontu. Míra zapuštění přímo souvisí také s dodržením stejné výšky sloupků nad úrovní terénu z důvodů provádění některých pracovních operací. Tato skutečnost nabývá na významu zejména ve svahových lokalitách ohrožených erozí, kde se v průběhu několika let může rozdíl ve výšce sloupků pohybovat až kolem 0,5 m.

Rozteč sloupků v řádku se u vinic běžně pohybuje od 6,0 do 7,0 m (např. u středních sponů to pak znamená spotřebu 550–800 Foto archiv autorů

Mezi požadavky společné oběma typům patří zejména dlouhá životnost odpovídající minimálně plánované délce životnosti porostu (běžně 15–30 let), odolnost vůči klimatickým činitelům, chemickým přípravkům (hnojiva, postřiky), mechanickému poškození od strojů provádějících jednotlivé operace v průběhu vegetace, snadná instalace, cenová dostupnost a v neposlední řadě také použití materiálů umožňujících recyklaci.

Při úvahách o stavbě opěrné konstrukce je nutné promyslet celou pěstitelskou technologii i s výhledem na budoucí nasazení mechanizačních prostředků. Volba použitých sloupků opěrné konstrukce totiž může některou operaci ztížit nebo zcela znemožnit (předřez, zvedání letorostů a osečkování letorostů, mechanizovaná sklizeň hroznů apod.).

3 Zatloukací zařízení (BAUTEC)

profilovány. S dalšími odlišnostmi se lze setkat také při samotné technologii výroby, tzn. že mohou být vyráběny tažením nebo ohýbáním. Kvalitu sloupků ovlivní také to, zda jsou vyráběny z pásů pozinkovaného nebo nerezového plechu, nebo jsou zinkovány hotové, profilované sloupky. Jejich hlavní výhodou je nízká hmotnost a v podmínkách vinohradnictví také možnost výškového posunu dvojdrátí v průběhu vegetace.

Standardní a v naších podmínkách stále ještě hojně rozšířené jsou také betonové sloupky. Bývají vyráběny jako betonové lité nebo z předpjatého betonu s použitím speciálních armatur, což zvyšuje jejich pružnost a pevnost. Hrany betonových sloupků jsou stále častěji řešeny jako zaoblené, což výrazně snižuje riziko jejich poškození i poškození využívané mechanizace. Mezi hlavní nevýhody betonových sloupků patří vysoká hmotnost (40–60 kg) a křehkost, která ztěžuje jejich dopravu a manipulaci včetně instalace.

Plastové sloupky se u nás zatím objevují v menší míře. Bývají vyráběny z tvrzeného polyvinylchloridu nebo recyklovaných plastů. Hlavní důvody menšího použití jsou nehomogenní struktura používaných materiálů, málo praktických zkušeností s životností a mechanickými vlastnostmi, které mohou být ovlivněny teplotními výkyvy a UV zářením. K jejich velkým přednostem patří nízká pořizovací cena a nízká hmotnost, která výrazným způsobem usnadňuje manipulaci a instalaci.

Dřevěné sloupky, ať už řezané nebo štípané, se používají běžně zejména v zahraničí (Francie, Itálie, Německo), u nás se využívají podle dostupnosti, ale většinou v kombinaci se sloupky ocelovými, kde dřevěné se používají jako krajové. Osvědčeným druhem dřeva je akát a dub, méně časté je dřevo smrkové nebo borové aj.

Stavba opěrné konstrukce zahrnuje instalaci sloupků, rozvíjení a montáž drátů včetně kotev. Jedná se o souhrn poměrně pracných operací (rozvoz sloupků, rozvíjení 4–8 drátů v celé délce řady), které jsou navíc náročné na přesnost umístění, na dodržení stejné hloubky zapuštění a na ruční práce spojené s fixací drátů do sloupků. Z hlediska fixace drátů na sloupky jsou nejvýhodnější sloupky ocelové a plastové, nejvyšší pracnost vyžadují sloupky betonové a dřevěné.

Při ruční stavbě se využívá ručních motorových nebo traktorových vrtáků (Obr. 1).

Ty se hůře osvědčují hlavně v kamenitých půdách. Navíc je někdy u traktorových vrtáků problém přesného najetí na vytýčené místo sloupku, který se ve svazích komplikuje o požadavek dodržení svislého směru sloupku. Po vyvrtání jamky do požadované hloubky je sloupek ručně zasazen a půda kolem paty sloupku je utužena.

Stavba pomocí zatloukání představuje metodu vhodnou zejména pro dřevěné sloupky, u kovových sloupků je potřeba vy-

Vinařský obzor (4/2010) 165

Foto archiv autorů

Vinohradnictví

4 Zatlačovač sloupků

užívat chrániče konců sloupků, aby úderem nedošlo k jejich poškození. Pro malé množství sloupků se dá využít ruční beranidlo, které vyžaduje obsluhu 1–2 pracovníků. Beranidlo je tvořeno válcovým tubusem o vnitřním průměru větším, než je vnější průměr sloupku, a je po obou stranách doplněno dvojicí rukojetí. Při zatloukaní se beranidlo nejprve nasune na horní část sloupku, který se střídavými zdvihy a následnými krátkými údery beranidla zatlouká směrem dolů do požadované hloubky.

Moderní řešení představuje zatloukací zařízení (např. firmy ERO) využívající principu příklepu, který zabezpečují dvě závaží o hmotnosti 11,5 kg (nebo větší o hmotnosti 23 kg) poháněná hydromotorem v zatloukací hlavě. Sloupek je tak zarážen vysokou frekvencí lehčích úderů. Toto zatloukací zařízení může být neseno čelně, bočně nebo vzadu na traktoru (Obr. 2). Sloupek se ručně nasune do otvoru v zatloukací hlavě a jeho dolní konec se nastaví přesně na místo zatloukání. Přesné umístění a přímost zatlučených sloupků jsou dány zapracováním obsluhy.

Na obdobném principu pracuje další typ zatloukacího zařízení (např. firem BAUTEC, RABAUD, YANIGAV apod.). Pracovní hlava je při zatloukání vedena ve svislém držáku neseném na hydraulicky ovládaném výškově stavitelném rameni (Obr. 3). To umožňuje její nastavení v závislosti na celkové délce sloupků. Ve spodní části je rozšířena v zatloukací hlavici, která usnadňuje nasazení horní části sloupku a současně chrání jeho konec před poškozením. Celé zařízení využívá principu příklepu s hydraulickým pohonem pracovního ústrojí.

Snad nejrozšířenější způsob představuje stavba sloupků zatlačováním. Zatlačovače (Obr. 4) jsou bočně nesené na sloupku nebo konzole. Zatlačovací deska umístěná v horní části zatlačovače se opře o konec sloupku a pomocí hydrauliky je sloupek zatlačen do požadované hloubky. Problémy se zatlačováním mohou nastat v kamenitých půdách a také v těch případech, kdy vzpěrná pevnost sloupku bude menší než odpor proti vtlačování do půdy (tento případ může nastat většinou u plastových nebo ocelových sloupků zatlačovaných do tvrdé-

Vinařský obzor (4/2010)

Vinohradnictví

věsu traktoru. Jsou tvořena nosným rámem, ke kterému je připojen rám se třemi držáky cívek nad sebou, každá s vlastním rozvíječem. Rozvíječe jsou doplněny brzdami. Konce drátů se přichytí na okrajových sloupcích a celá souprava objetím řádku instaluje tři dvojdrátí. Po rozvinutí následuje fixace drátů a jejich napnutí.

K montáži krajových kotev bývají v praxi využívány různé typy nasazovacích nástrčných klíčů, které umožňují ruční instalaci.

Tato montáž však bývá s ohledem na druh kotev a půdní podmínky (přítomnost skeletu) fyzicky i časově velmi náročná.

Výraznou racionalizaci této operace umožňují ruční motorové nebo traktorové vrtáky. Nádstavec – vrták – je v tomto případě nahrazen speciálně tvarovanou násadou pro uchycení koncové části kotvy, která je do půdy mechanizovaně zavrtána. Jiné řešení představuje předpřipravení otvorů např. pomocí vrtáků nebo jamkovačů s následným vložením a obetonováním kotvy.

V závislosti na konkrétních podmínkách se pracnost při ruční instalaci kotev pohybuje kolem 20–40 h.ha-1, při mechanizované instalaci 10–15 h.ha-1.

Celková pracnost instalace opěrné konstrukce nebo oplocení je velmi individuální a zahrnuje spotřebu času potřebného na instalaci nosných drátů, příp. dvojdrátí, včetně doplňkových prvků, zejména krajových kotev, ocelových jehel a tyček pro zapěstování vysázených sazenic.

Materiálové náklady se při stavbě opěrné konstrukce v současné době pohybují u vinic od 120 000 do 150 000 Kč.ha-1. Pracovní náklady závisí na konkrétních podmínkách a jejich snižování je dáno zejména využíváním popsaných technických prostředků.

Před instalací jsou sloupky nejprve rozvezeny a uloženy na povrchu pozemku. Následně vytvoří souprava traktoru s jamkovačem otvor do půdy o potřebné hloubce, celá instalace sloupku je dokončena pomocí manipulátoru, který sloupek uchopí, postaví do svislé polohy a zasune do připravené jamky. Velkou předností těchto jamkovačů je možnost jejich využití i v těžších a kamenitých půdách, kde nelze běžně využívat jiné typy zařízení.

Praktické zkušenosti a sledování prováděná Ústavem zahradnické techniky ukazují, že se výkonnost při instalaci sloupků pohybuje od 0,05 do 0,2 ha.h-1 (spotřeba času 5–20 h.ha-1). Přesné hodnoty jsou ovlivněny typem použitého zařízení, materiálem a typem sloupků a jejich počtem na hektar. K této pracnosti je však nutné připočítat další spotřebu času na nakládání sloupků na ložnou plochu dopravního prostředku a na jejich transport k místu instalace.

Se stavbou opěrné konstrukce je neoddělitelně spojena také instalace vodicího drátu a dvojdrátí. K instalaci drátů se využívají rozvíječe drátu. Ty jsou tvořeny jednou, příp. několika cívkami, z nichž se postupně drát odvíjí a následně uchycuje na sloupcích.

Při ručním rozvíjení se drát odvíjí z cívky uložené na rozvíječi drátů (hovorově „kolotoč“), který je umístěn na okraji řádku (Obr. 6). Jedná se o způsob namáhavý, s nízkou výkonností zejména ve svažitých terénech (při instalaci tří dvojdrátí o délce řádku 500 m je nutné pěšky ujít 3 km). Pro rozvíjení je zapotřebí dvou pracovníků. Jeden táhne drát, druhý kontroluje rozvíječ. Časté řešení představuje rozvíjení pomocí traktoru. Při tomto způsobu bývá dvojice rozvíječů uložena na jednonápravovém přívěsu (jsou zkušenosti i s používáním čtyř rozvíječů, ale spíše výjimečně v rovinatých terénech a v širokých sponech). Konce drátů se uchytí na okraji řádku k prvnímu sloupku a při pomalé jízdě traktoru meziřadím jsou dráty rozvíjeny. Kromě traktoristy je zapotřebí 1–2 pracovníků, kteří prochází vedle přívěsu a kontrolují rozvíječe. Ty bývají někdy vybaveny jednoduchou brzdou.

Především u rozsáhlejších výsadeb s dlouhými řádky bývají k rozvíjení využívány speciální rozvíječe (Obr. 7). Tato zařízení bývají řešena jako nesená na tříbodovém zá-

Kontaktní adresa: doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, Ústav zahradnické techniky, Valtická 337, 691 44 Lednice

Foto prospekt výrobce

Foto prospekt výrobce

ho povrchu). V náročnějších podmínkách se s výhodou využívá předem předvrtaných jamek nebo zatlačovačů vybavených odklonitelným ocelovým trnem. Některé zatlačovače bývají doplněny injektorem pro hydrovrt (např. firma OSTRATICKÝ). Voda z nádrže, nesené na traktoru, vytvoří pomocí injektoru provlhčenou jamku, do které je sloupek následně velmi lehce zatlačen.

Podmínkou pro efektivní využití tohoto zařízení je správné nastavení hloubky hydrovrtu tak, aby sloupek po zatlačení byl ještě pevně fixován v půdě.

V zahraničí se lze poměrně často setkat také s jamkovači (např. REVO) využívajícími principu příklepu. Stroje bývají řešeny jako ruční (jednomužné) motorové jamkovače. Pracovní ústrojí zde tvoří kovový trn kruhového nebo čtvercového průřezu na konci zahrocený o délce 0,6–1,0 m. Trn je nasazen v pracovní hlavě, která při práci využívá principu příklepu. Pohon pracovního ústrojí je obdobně jako u motorových vrtáků řešen od vlastního spalovacího motoru o výkonu 2–4 kW. Celková hmotnost stroje se pak pohybuje kolem 20 kg a přispívá ke snadnému pronikání vibrujícího trnu do požadované hloubky.

Srovnatelným způsobem pracují také jamkovače nesené na traktoru na hydraulicky ovládaném rameni s pohonem pracovního ústrojí od hydrauliky traktoru. Moderní konstrukce těchto strojů mohou být navíc doplněny o manipulátor s čelistmi umožňujícími uchopení sloupku (Obr. 5).

Foto prospekt výrobce

166

5 Jamkovač doplněný o manipulátor s čelistmi (REVO)

6 Rozvíječ drátu (převozný typ)

7 Rozvíječ drátu (traktorový typ)

Víno, které se „nepohne“ – Nejspolehlivěji s Bílek Filtry

V

ypadá to nejspíš jako triviální práce - „ smontovat “ několik trubek, budíků a klapek, ale…

Zásadní vliv na mikrobiologickou čistotu vína na výstupu zařízení má právě konstrukční zpracování technologie.

Proto firma Bílek, na základě intenzivní spolupráce s řadou odborníků nejrůznějších profesí, přichází s novou generací konstrukce FMS stanic, která posunuje garanci stability vína zase o krok výše.

Výrazně lepší sanitovatelnost Nejkritičtějším parametrem jakéhokoliv mikrofiltru je jeho schopnost dokonale vysanitovat sám sebe. Čím lépe to filtr umí, tím menší je riziko bakteriální infekce vína.

Konstruktéři proto radikálně eliminovali nejrizikovější sanitační faktory jako tvar a povrch potrubí, přechody a spojení, ale i rozmístění a provedení armatur. Každý detail, bránící dokonalému sterilizačnímu procesu, je potenciálním nebezpečím a má vliv na účinnost zařízení.

A tak ze stejného důvodu inženýři zdokonalili technologii svárů a bylo navrženo i zcela nové bajonetové připojení svíček s tělesem filtru. Vinaři taktéž ocení

kompaktnější rozměry a vylepšenou stabilitu jednotlivých filtrů nové FMS stanice.

Ještě delší životnost svíček a vyšší účinnost filtrace Regenerace svíček zpětným proplachem je samozřejmostí. Avšak díky inteligentnímu řídícímu systému, provázanému s řídící elektronikou plnící linky, je životnost svíček o mnoho delší. Logické řídící obvody toho dosahují pomocí sofistikované kompenzace tlakových a průtokových špiček. „ Membránám ve svíčkách tak nehrozí mechanická destrukce a zároveň je vyloučeno jejich nevratné ucpávání neoptimálním průtokem, což vede k mnohem pozvolnějšímu poklesu průtočnosti - delší životnosti. “

Rychlejší, bezpečnější a jednodušší obsluha

projektováno vedení potrubních cest. To zároveň významně zjednodušilo obslužnost zařízení. Přehlednější, podrobnější a intuitivnější je i český manuál.

Navíc pro testy integrity a vyprazdňování systému přibylo snadnější a rychlejší připojení plynů pomocí oblíbených rychlo-spojek. Technici firmy Bílek také zapracovali na zlepšení kontroly využívané filtrační plochy svíček přidáním dalšího průhledítka, což přispělo ke zvýšení efektivity filtrace FMS stanice.

Výbava na přání zákazníka I když jde o nejmladší přírůstek do rodiny produktů společnosti Bílek Filtry, je v naprosté shodě s její dlouholetou strategií - individuálního přístupu ke každému zákazníkovi.

Vybírat můžete ze široké škály příslušenství jako je set pro test integrity svíček, řídící systém průtoku, filtry pro plyny a páru atd.

Získejte více informací na telefonu:

+420 518 372 134 DALŠÍ PŘEDNOSTÍ je jednocestné propojení s plnící linkou, což citelně snižuje zákazníkovy náklady na instalaci a riziko infekce na výstupu z filtru. Aby nemohlo dojít během filtrace ke smísení filtrátu se sanitační a desinfikační kapalinou, byla pře-

www.filtrace.com

10let záruka

168

Vinařský obzor (4/2010)

Vinohradnictví

Ing. František Muška, Ph.D. Brno

Upozornění na škody od chroustů a ponrav v roce 2010 Chroust obecný [chrúst obyčajný] (Melolontha melolontha L.) patří v některých letech k vážným škůdcům révy vinné.

Působí škody na určitém území buď každý rok, nebo každý druhý rok, popřípadě dva roky po sobě, či jednou za tři až čtyři roky. Záleží to jednak na délce jeho vývoje (tříletá nebo čtyřletá) a kromě toho na počtu populací, které na určitém územním celku žijí.

Kromě brouků působí velké škody na podzemních částech rostlin jejich larvy – ponravy. Proto je nutné zjistit oblasti a periodicitu výskytu chroustů a tím i léta škodlivého výskytu ponrav. Podle těchto zjištění lze na delší dobu stanovit předpověď, která je zárukou úspěšného boje s tímto škůdcem. V současnosti způsobují škody především jeho larvy ponravy, na trvalých kulturách (včetně révy vinné). Ovšem jsou výjimečně hlášeny škody také ze zeleniny, v roce 2006, kdy byly hlášeny škody z okresu Břeclav.

Po staletí je známo, že rojení chroustů lze předpovědět. Pozorování a záznamy o síle rojení v jednotlivých letech se dělají již dlouhou dobu. Mapy dlouhodobé prognózy v Evropě byly zpracovány ve Švýcarsku (HEER, 1841; DECOPPET, 1920; nově mapu zpracoval SCHNEIDER–ORELLI, 1949), v Rakousku (ZWEIGELT, 1928; FABER, 1961), VE Francii (REGNIER, 1953). V bývalém Československu zpracoval KRATOCHVÍL (1953) oblast Moravy a celé území MUŠKA (1975).

V SRN se touto problematikou zabýval KRÄMER (1994).

Na území bývalého Československa žijí tři tříleté a čtyři čtyřleté kmeny chrousta obecného. Hranice mezi tříletým a čtyřletým vývojovým cyklem je vymezena průměrnou 50letou teplotou vzduchu v době vegetační (1. 4.–30. 9.). Pro Slovenskou republiku 13–14 °C, pro Moravu 14–15 °C. Území s průměrnou teplotou vzduchu pod touto hranicí jsou osídlena kmeny čtyřletými, nad touto hranicí kmeny tříletými. Nevysvětlitelnou zatím zůstává příčina tohoto teplotního rozdílu. Lze však předpokládat, že to může být v souvislosti se stoupajícím kontinentálním charakterem klimatu směrem na východ.

V letošním roce dojde na území ČR a SR k výletu dvou kmenů chrousta obecného (Melolontha melolontha). Bude to v nižších polohách tříletý kmen III0 s periodicitou

výskytu 2010, 2013, 2016… Ve vyšších polohách pak kmen IV2 s periodicitou výskytu 2010, 2014, 2018…

Rojení bude zabírat následující oblasti: v Čechách jde o velkou oblast zabírající jižní část okr. Kladno, východní polovinu okr. Beroun, okr. Praha-západ, Praha-východ, většinu okr. Kutná Hora (mimo oblast Čáslavska), okr. Kolín, Nymburk, jižní polovinu okr. Mladá Boleslav, východní polovinu okr.

Litoměřice, jižní část okresu Ústí nad Labem. Dále ostrůvky zabírající severozápadní část okr. Rakovník, Podbořansko (okr. Louny) zasahující do jihozápadní části okr. Chomutov (Kadaňsko), malý ostrůvek západně od Příbrami a v okolí Jičína. Na Moravě východní polovinu okr. Břeclav, jihovýchodní polovinu okr. Brno-venkov, okr. Vyškov (mimo severní části), téměř celou východní polovinu okr. Prostějov, zasahující do jižní části okr. Olomouc, okr. Přerov (mimo Hranicka), okr. Kroměříž (mimo Holešovska), západní část okr. Zlín, celé okresy Uherské Hradiště a Hodonín, ostrůvek v okolí Litovle v okr. Olomouc.

Ve Slovenské republice bude rojení zabírat celý kraj Bratislavský, Trnavský, Nitranský, Trenčianský (mimo okresu Púchov a Povážská Bystrica), Banskobystrický (mimo okresu Brezno), Košický (mimo okresu Spišská Nová Ves), západní polovina okr. Gelnica, okr. Michalovce, Sobrance a východní část okr. Trebišov, Prešovský (mimo okr. Poprad, Kežmarok, Stará Lubovňa, Levoča, západní polovina okr. Sabinov, východní polovina okr. Snina).

V uvedených oblastech rojení očekáváme následující intenzitu výskytu: V České republice: Střední až silný výskyt: místy ve východní části okr. Břeclav a jihozápadní části okr.

Hodonín.

Slabý až střední výskyt: jedná se pouze o ostrůvky místy severně od Nymburka,

v okolí Mělníka a ve střední části okr. Litoměřice a ve zbývající části okr. Hodonín.

Ojedinělý až slabý výskyt: ve zbývajících oblastech rojení.

Ve Slovenské republice: Střední až silný výskyt místy v oblastech zabírajících jižní polovinu okresu Senec, okr. Bratislava, západní část okr. Malacky, okr. Senica, Skalica, Myjava, Nové Mesto nad Váhom zasahující do jihozápadní části okr. Trenčín, severní polovina okr. Piešťany zasahující do západní části okr. Topolčany, východní část okr. Lučenec zasahující do západní části okr. Rimavská Sobota a oblast jižní a východní poloviny okr. Košice vidiek.

Slabý až střední výskyt místy v jižní části okr. Dunajská Streda, v souvislé oblasti zabírající severní polovinu okr. Senec, okr. Pezinok, zbývající část okr. Malacky, okr. Trnava, většinu okr. Hlohovec, jižní polovinu okr.

Piešťany, zbývající část okr. Topolčany, okr.

Partizánské, jihozápadní část okr. Prievidza, okres Bánovce nad Bebravou, okr. Trenčín a většinu okresu Ilava. Další souvislou oblast zabírající východní část okr. Levice, okr. Velký Krtíš, Krupina, Zvolen, jižní polovinu okr.

Detva, okr. Lučenec (mimo východní část) a Rimavská Sobota (mimo západní části), jižní polovinu okr. Poltár, jižní část okr. Revúca. Dále oblast ve zbývající části okr. Košice, východní polovinu okr. Prešov zasahující do jižní části okr. Bardejov a Svidník.

Ojedinělý až slabý výskyt: ve zbývajících oblastech rojení.

Je zcela samozřejmé, že intenzita rojení, předpokládaná prognózou, nemusí dosáhnout horní hranice, bude-li v době výletu brouka koncem dubna a během první dekády května chladné a deštivé počasí. Rovněž teplá a vlhká zima (leden až březen) má vliv na snížení intenzity rojení, neboť chrousti v půdě jsou napadáni houbovými chorobami.

V současnosti výskyt chroustů nedosahuje takové intenzity, jak ji známe z minulosti.

Příčiny tohoto stavu však nejsou zatím přesně známy. Není vyloučeno, že kromě počasí a vnitřních příčin škůdce samotného má vliv na jeho četnost systém obdělávání půdy, používání průmyslových hnojiv a pesticidů.

V 60. až 80. letech minulého století se používaly insekticidy v oblastech středního až kalamitního rojení chroustů na místech žíru (okraje lesů) v době, kdy došlo k vyrovnání pohlaví samic a samců 1:1, těsně před jejich odletem k první snůšce vajíček do polí.

Uskutečněným zásahem v této době byla značně snížena škodlivost ponrav v dalších letech. Tam, kde nebylo možné používat chemickou ochranu (aleje, sady), se provádělo setřásání a sběr brouků.

V uvedených oblastech letošního rojení je velmi účinná i preventivní ochrana proti ponravám dezinsekcí pozemků, kam samičky odlétají klást vajíčka. Tento způsob ochrany je doporučován pouze na těch pozemcích, kde budou v letech 2010 a 2011 založeny ovocné nebo révové školky a prováděna výsadba vinic. Používané přípravky se ihned po aplikaci zapravují do půdy. Na takto ošetřených pozemcích je zákaz pěstování kořenové zeleniny v tomto i následujícím roce. Je to nejúčinnější způsob ochrany, neboť hyne 80–90 % líhnoucích se ponrav. V pozdější době, jakmile ponravy dosáhnou 2. a 3. vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 4,0 a 6,5 mm), jsou již značně odolné vůči chemickým přípravkům a ošetření selhává.

V současnosti jsou možnosti využití insekticidů velmi omezené. V České republice je povolený Dursban 10 G (chlorpyrifos), který má povolení proti ponravám chrousta obecného pouze v lesních školkách a okrasných rostlinách. Na Slovensku je možné proti ponravám v zelenině a lesních porostech použít přípravek Diazinon 10 G (diazinon – do spotřebování zásob). V okrasných rostlinách Dursban 10 G (chlorpyrifos).

Vzhledem k těmto omezeným možnostem chemické ochrany je velmi důležité provádět výše uvedená preventivní opatření.

Uvedené přípravky je nutno používat v souladu s platným „Seznamem registrovaných přípravků na ochranu rostlin“ a s pokyny na etiketě daného přípravku. Použité přípravky pro ošetření na Slovensku musí být vždy v souladu s platným „Prehľadom prípravkov na ochranu rastlín, mechanizačných prostriedkov na ochranu rastlín, ich výrobcov a držiteľov registrácie“ a za dodržení ochranných lhůt pro daný rok a pokynů na etiketě. Předložené údaje jsou nezávaznou informací. Uživatel je povinen se řídit návodem k použití na obalu přípravku.

Mimo brouků budou vážnými škůdci i ponravy (Melolontha melolontha – larvae).

V roce 2010 od jara do konce července očekáváme škody způsobené 3. vzrůstovým stupněm ponrav v České republice místy v okr. Znojmo a v jihozápadní polovině okr. Břeclav. Ve Slovenské republice

Vinařský obzor (4/2010) 169

Foto archiv autora

Vinohradnictví

1 Rojení chroustů v roce 2010

místy v oblasti od Nitry k Vráblům a v jižní polovině okr. Trebišov.

Ve jmenovaných oblastech, abychom zabránili škodám na speciálních plodinách, doporučujeme zejména v blízkosti žírovišť chroustů zjistit před výsadbou na jaře kontrolními výkopky početnost ponrav v půdě. Do výměry 0,30 ha je nutno kopat 5–10 sond, na větších pozemcích na každých 0,10 ha 2–5 sond o rozměrech 100 × 100 × 60 cm (hloubka). Zjistíme-li více než 0,5 ponravy 3. vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 6,5 mm) nebo jednu ponravu 2. vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 4,0 mm) v průměru na 1 m2, nedoporučujeme zde zakládat ovoc-

né a révové školky, neboť by došlo k jejich poškození. Rovněž již nedoporučujeme žádný chemický zákrok, neboť ošetření se míjí účinkem.V tomto případě je nutno hledat náhradní parcely se slabším výskytem ponrav.

Zjistíme-li ve výkopech pouze ponravy 3. vzrůstového stupně, lze pozemek použít k výsadbě ovocných a révových školek nebo jahodníkových plantáží již letos na podzim, neboť koncem července se ponravy zakuklí.

V případě, že ve výkopech najdeme i ponravy 2. vzrůstového stupně (při hustotě jedné a více ponrav v půdě na 1 m2), nelze pozemky použít k výsadbě těchto kultur ani letošního roku, ani na jaře roku 2011.

170

Vinařský obzor (4/2010)

Vinohradnictví

Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. Ústav vinohradnictví a vinařství, Mendelova univerzita v Brně

CERASON – nová interspecifická odrůda pro ekologické vinohradnictví Cerason je nová moštová odrůda révy vinné se zvýšenou odolností k houbovým chorobám. Vznikla jako kříženec odrůd Merlan × Fratava. Koncem roku 2008 byla v České republice zapsána do Státní odrůdové knihy. Udržovatelem odrůdy je podle informací na www.ukzuz.cz subjekt 1183 – Vilém Kraus, Mělník. Jedná se o perspektivní odrůdu pro výrobu červených a růžových vín vhodnou pro ekologické vinohradnictví a výrobu biovín.

Foto archiv autora

1 Cerason – hrozen

zitě pouze na zálistkových letorostech. Dochází zde spíše k ohraničeným nekrózám, nežli k masivnímu rozvoji choroby. Květenství jsou k plísni révy velmi dobře odolná.

Odolnost k padlí révy je také velmi dobrá. Pouze v ročnících s velmi silným infekčním tlakem docházelo k projevu příznaků na listech, ale nedošlo k významnému rozvoji choroby. Hrozny většinou nebyly vůbec padlím napadené.

Odolnost k šedé hnilobě je dobrá. Při deštivém počasí a hustých hroznech je třeba věnovat ochraně pozornost, aby nedošlo k masivnímu rozvoji hniloby.

Cerason je odrůda s vysokou násadou hroznů, a je proto vhodná kombinace optimálního zimního řezu a regulace násady hroznů v průběhu vegetačního období. Doporučované zatížení pro tuto odrůdu je 4–6 oček na m2. Vhodným tvarem je střední vedení s řezem na vodorovně vyvázaný tažeň.

Foto archiv autora

umožní kvalitní vyzrálost hroznů. Je méně vhodná pro pěstování v okrajových vinařských oblastech.

Požadavky na půdu jsou střední. Vhodné jsou i půdy suché, na kterých vytváří řidší hrozny a bobule mají vyšší kvalitu. Naopak méně vhodné jsou půdy vlhké, které vedou k hustým hroznům, nadměrnému růstu keřů do zelené hmoty keře a horší kvalitě hroznů.

Odrůda dozrává v polovině října v závislosti na ročníku. Odolnost k zimním mrazům je dobrá. Odolnost k houbovým chorobám je velmi dobrá. V závislosti na stanovišti je možné Cerason pěstovat i bez ochrany proti houbovým chorobám, jak se ukázalo v pokusné vinici na Zahradnické fakultě, která se dlouhodobě neošetřovala proti houbovým chorobám.

Odolnost k plísni révy je velmi vysoká a příznaky choroby se objevují v nízké inten-

Cerason představuje jednu z velmi zajímavých odrůd z tohoto šlechtitelského směru, jež přináší kvalitní červená vína výrazně „evropského charakteru“, která jsou konkurenceschopná s ostatními pěstovanými odrůdami evropské révy vinné.

List je středně velký, klínovitý až okrouhlý, slabě trojlaločnatý. Řapíkový výkrojek je mírně otevřený, ve tvaru písmene V nebo lehce překrytý. List je zvlněný. Hrozen je středně velký až velký, kuželovitý, u základu třapiny vícekrát rozvětvený. Uspořádání bobulí v hroznu je středně husté. Bobule je malá, kulatá, tmavomodrá s voskovitým ojíněním až černá.

Cerason vyžaduje dobré polohy. Pro kvalitní vyzrálost vyžaduje dostatek slunečního záření. Stanoviště by proto měla být výhradně svahovitá s jižní nebo jihozápadní expozicí. Odrůda je pozdní, a proto jsou vhodné lokality s delším vegetačním obdobím, které

2 Cerason – keř

Vinohradnictví

Tabulka 1 Koeficient plodnosti a výnos hroznů na keř v letech 2005–2009 Koeficient plodnosti

Výnos hroznů na keř (kg)

‘Cerason’

‘Frankovka’

‘Cerason’

‘Frankovka’

2005

1,86

1,64

3,18

3,28

2006

1,77

1,75

3,32

3,66

2007

1,81

1,81

3,42

3,70

2008

1,82

1,93

3,54

3,76

2009

1,89

1,62

3,06

3,70

Průměr

1,83

1,75

3,30a

3,62b

Tabulka 2 Vybrané uvologické parametry hroznů v období 2005–2009

‘Cerason’

‘Frankovka’

‘Cerason’

‘Frankovka’

Délka bobule (mm)

‘Frankovka’

Hmotnost bobule (g)

‘Cerason’

Délka hroznu (mm)

‘Frankovka’

Hmotnost hroznu (g)

‘Cerason’

Pozitivně reaguje na regulaci násady hroznů v době vegetace. V dosavadních pokusech jsem získal dobré výsledky s regulací na jeden hrozen na letorost v době krátce před zaměkáním bobulí a zejména s regulací metodou půlení hroznů v době před uzavíráním hroznů. Vína z regulovaných variant mají výrazně jemnější a harmonické chuťové vlastnosti a plnost chuti vína.

Velký význam má odstranění 1–2 listů v zóně hroznů z důvodu dobrého oslunění hroznů a tím i lepší fenolické zralosti. Kvalitní oslunění hroznů je velmi důležité jako nepřímá ochrana proti houbovým chorobám a zároveň velmi pozitivně působí na fenolickou zralost hroznů.

Optimální zralost je závislá na kombinaci několika kvalitativních faktorů. Významné je dosažení cukernatosti v kvalitě „pozdního sběru“, snížení obsahu kyselin a kvalitní vyzrálosti taninů ve slupkách a semenech.

Cerason je vhodný pro výrobu kvalitních červených, ale také růžových vín. U hroznů v kategorii pozdního sběru je většinou dobrá fenolická zralost hroznů a dobrý potenciál pro střední až delší maceraci hroznů. Důležitá je také optimální teplota při maceraci.

Vhodnou technologií se ukázala kombinace míchání a sprchování rmutu kvasícím moštem, kdy byla kvalita vína velmi vysoká.

Nezbytná je u této odrůdy jablečno-mléčná fermentace, z důvodu vysokého obsahu kyselin, což vede ke zjemnění chuti vína. Zajímavé je i ležení vína v dřevěném sudě s mikrooxidací. Při maceraci se musí sledovat, aby nedocházelo k extrakci hořkých a výrazně trpkých chuťových tónů. Délka macerace se musí přizpůsobit fenolické kvalitě hroznů, aby ve víně vynikla jemnost a ovocnost červeného vína.

Cerason prokázal dobrou vhodnost i pro výrobu vína technologií „karbonické macerace“. Tato technologie je založena na sklizni hroznů s vynikajícím zdravotním stavem.

Víno má výraznou ovocnost lesního ovoce, třešní a višní.

V kolekci genových zdrojů révy vinné v Lednici probíhá také hodnocení nových perspektivních odrůd. Hodnocení probíhalo ve vinici na Zahradnické fakultě v Lednici, ve viniční trati „V Mendeleu“, vinici ve sponu 2,2 × 1,2, zatížením 10 oček na keř na podnoži Teleki 5C. Cerason je porovnávaný s kontrolní odrůdou Frankovka.

Cerason patří mezi odrůdy s vysokou plodností. Tuto skutečnost potvrzuje vysoká hodnota koeficientu plodnosti (1,83), který je vyšší než u Frankovky (1,75), jak uvádí tabulka 1. Průměrný výnos hroznů na keř je také vysoký (3,30 kg), ale přesto průkazně nižší než u Frankovky (3,62). Obě tyto skutečnosti generují potřebu regulace násady hroznů v době vegetace. Tento agrotechnický zásah se pozitivně odráží v kvalitě hroznů.

Tabulka 2 zobrazuje významné uvologické vlastnosti hroznů. Cerason se vyznačuje niž-

Vinařský obzor (4/2010) 171

2005

267,37

283,55

148,50

156,10

1,57

2,14

12,12

13,20

2006

272,19

289,60

169,30

165,70

1,44

2,20

12,24

13,36

2007

248,90

336,79

163,80

183,80

1,59

2,16

12,12

13,12

2008

258,83

298,02

149,30

163,90

1,70

2,13

12,44

13,24

2009

277,90

339,68

140,00

173,00

1,56

2,10

12,04

13,16

Průměr

265,04

a

309,53

b

153,18

a

168,50

b

a

1,57

2,15

b

12,19

a

13,22b

Tabulka 3 Základní kvalitativní parametry hroznů v letech 2005–2009 Titrovatelné kyseliny (g.l–1)

Cukernatost (°NM)

Datum sklizně

pH

‘Cerason’

‘Frankovka’

‘Cerason’

‘Frankovka’

‘Cerason’

‘Frankovka’

2005

18. 10.

21,3

19,2

11,52

9,43

2,96

3,03

2006

10. 10.

22,9

22,1

11,65

9,31

3,17

3,28

2007

10. 10.

22,3

22,3

9,93

9,45

3,13

3,15

2008

20. 10.

20,8

20,4

10,57

12,15

3,06

3,09

2009

13. 10.

22,4

19,6

10,19

9,63

3,17

3,29

Průměr

14. 10.

21,94a

20,72b

10,77a

9,59b

3,10

3,17

Tabulka 4 Hodnoty obsahu kyseliny vinné, kyseliny jablečné a poměru kyselina vinná/kyselina jablečná Kyselina vinná (g.l–1)

Kyselina jablečná (g.l–1)

Kyselina vinná/kyselina jablečná

‘Cerason’

‘Frankovka’

‘Cerason’

‘Frankovka’

‘Cerason’

‘Frankovka’

2005

8,95

8,73

4,23

3,02

2,12

2,89

2006

9,14

8,90

4,09

2,78

2,23

3,20

2007

8,46

8,45

3,49

2,91

2,42

2,90

2008

7,08

6,92

4,79

4,61

1,48

1,50

2009

8,65

8,44

3,54

2,74

2,44

3,08

Průměr

8,46

8,29

4,03

3,21

2,14

2,72

Vinařský obzor (4/2010)

Vinohradnictví

Foto archiv autora

172

Tabulka 5 Hodnocení odolnosti k houbovým chorobám za období 1996–2003 ve fungicidy neošetřované vinici (1 – vysoká citlivost, 9 – vysoká odolnost) Plíseň révy – list

Padlí révy – list

Padlí révy – hrozen

Šedá hniloba – hrozen

‘Cerason’

6.71 a

6.73a

6.65a

6.70a

‘Merlan’

6.72a

6.43a

6.72a

6.45a

‘Seibel 13 666’

7.57b

7.86b

8.43b

8.14b

Foto archiv autora

ší průměrnou hmotností hroznu (265,04 g) a nižší průměrnou hmotností bobule (1,57) ve vztahu ke kontrolní odrůdě. Rovněž ve všech ostatních základních uvologických parametrech jsou zjištěné významné rozdíly mezi hodnocenými odrůdami.

Tabulka 3 zobrazuje základní kvalitativní parametry hroznů hodnocených odrůd.

Nejvyšší obsah cukrů byl zjištěn u odrůdy Cerason v letech 2006 (22,9 °NM) a 2009 (22,4 °NM). Průměrná cukernatost za období 2005–2009 byla vyšší u odrůdy Cerason (21,94 °NM), což představuje statisticky průkazný rozdíl k odrůdě Frankovka (20,72°NM). Cerason prokazuje velmi dobrou schopnost akumulace cukrů v době zrání hroznů. Cerason je pozdní odrůda révy vinné, s průměrným datem sklizně 14. října. Obsah titrovatelných kyselin je naproti tomu vyšší u odrůdy Cerason než u Frankovky. Nejvyšší hodnota titrovatelných kyselin byla u Cerasonu zjištěna v letech 2006 (11,65 g.l–1) a 2005 (11,52 g.l–1). Průměrná hodnota za období 2005–2009 je u Cerasonu 10,77 g.l–1, což představuje statisticky významný rozdíl k Frankovce (9,59 g.l–1). Podobný trend je možné pozorovat také v obsahu kyseliny vinné a jablečné, které ukazuje tabulka 4.

Tabulka 4 ukazuje detailní analýzu kyselin. Nejvyšší obsah kyseliny vinné u Cerasonu byl zaznamenán v roce 2006 (9,14 g.l–1),

3 Cerason – velmi vysoká násada na keřích

nejnižší naopak v roce 2008 (7,08 g.l–1).

Průměrná hodnota potom byla 8,46 g.l–1 a významně se neodlišovala od Frankovky.

Rovněž obsah kyseliny jablečné byl u Cerasonu vyšší. Maximální hodnoty dosáhl v roce 2008 (4,79 g.l–1) a průměrná hodnota za celé hodnocené období představovala 4,03 g.l–1.

Z pohledu technologie výroby vína je důležitý také vzájemný poměr mezi kyselinou vinnou a jablečnou. Poměr kyseliny vinné ke kyselině jablečné je výrazně proměnlivý v závislosti na odrůdě a podmínkách zrání hroznů. Poměr kyseliny vinné ke kyselině jablečné byl u Cerasonu i Frankovky nejnižší v roce 2008. Průměrná hodnota u Cerasonu představuje 2,14, u Frankovky 2,72.

Optimální zralost je závislá na kombinaci několika kvalitativních faktorů. Významné je dosažení dobré cukernatosti, ve vztahu k tvorbě alkoholu, harmonického obsahu kyselin a kvalitní vyzrálosti taninů ve slupkách a semenech.

Cerason má vysoký obsah antokyaninových barviv. Vyzrálost taninů v semenech je poměrně dobrá a její kvalitě je vhodné přizpůsobit technologii výroby vína. Ve zralých bobulích se nikdy neobjevují travnaté tóny, ale náznak jemné ovocnosti.

Odrůda Cerason vykazuje také významnou odolnost k houbovým chorobám. V ob-

4 Cerason – list Foto archiv autora

Odrůda

5 Cerason – pupen

dobí 1996–2003 byla hodnocena odolnost v podmínkách vinice neošetřované fungicidy. Tabulka 5 ukazuje zjištěné stupně odolnosti u Cerasonu a odrůd Merlan a Seibel 13 666, které patří mezi rodičovské odrůdy Cerasonu.

Nejvyšší odolnost ke všem hodnoceným houbovým chorobám byla zjištěna u donoru rezistence Seibel 13 666. Cerason ukazoval srovnatelnou odolnost s rodičovskou odrůdou Merlan. Odolnost ke všem hodnoceným houbovým chorobám je velmi dobrá, což vytváří dobře předpoklady pro pěstování v organickém vinohradnictví.

Cerason je možné označit za velmi kvalitní PIWI odrůdu určenou pro celé spektrum různých typů vín. Je velmi vhodná pro výrobu vysoce kvalitních biovín. Víno má vysokou, intenzivní tmavočervenou barvu. Textura vína je velmi kvalitní s velmi dobrou plností chuti a jemností tříslovin. Aroma je výrazně ovocné s tóny třešní, višní, ale také drobných lesních plodů. Ve starších ročnících se ukazují i zajímavé čokoládové tóny v chuti.

Cerason je rovněž velmi vhodným partnerem do cuvée s odrůdami ze stejného křížení, kdy Laurot je již registrovanou odrůdou a odrůdy Kofranka (Mi–5–76) a Marlen (Mi– 5–26) jsou v odrůdových zkouškách. Cerason může být známý také pod svým šlechtitelským označením Mi–5–100.

Vinohradnictví

Vinařský obzor (4/2010) 173

Vliv odlistění a regulace úrody na kvalitu moštu a vín

Průzkum klonů odrůdy Merlot ukázal, že provedená opatření mají pozitivní vliv na akumulaci cukrů v hroznech všech klonů, kromě klonu 447. Např. cukernatost klonu ISV-FV4 se zvýšila o 1 °NM u pokusu defoliace listů spolu s regulací úrody. Na obsah alkoholu ve vyrobených vínech měla provedená opatření analogický vliv.

Regulace úrody měla nepatrný vliv na koncentraci titrovaných kyselin v moštu klonů ISV-FV4 a R 3 a snížila její hodnotu maximálně o 0,3 g/l v porovnání s kontrolním vzorkem. U ostatních klonů se koncentrace titrovaných kyselin v moštu dokonce zvýšila.

Ve vyrobených vínech byl zjištěn maximální pokles titrovaných kyselin při odlistění letorostů keřů klonu R 3, a to o 0,5 g/l v porovnání s kontrolou, u ostatních klonů hodnota kolísala mezi 0,1 a 0,3 g/l.

Bylo také zjištěno, že odlistění letorostů a regulace úrody klonů Merlot jednoznačně zvyšuje obsah fenolických látek ve vyrobených vínech, což je velmi důležité při školení červených vín. Např. u klonu R-12 byl nárůst obsahu celkových fenolických látek cca 400 mg/l, a to u pokusu s defoliací listů spolu s regulací úrody.

Vliv prováděných opatření na množství bezcukerného extraktu nebyl jednoznačný, např. u klonů R-12 a ISV-FV4 samotná defoliace listů nijak neovlivňovala jeho hodnotu, ale spolu s regulací úrody u všech zkoumaných klonů Merlot zvyšovala množství bezcukerného extraktu o 0,5–0,8 g/l.

Degustační hodnocení vín ukázalo, že prováděná fypotechnologická opatření zlepšují hodnocení u všech klonů, nejvíce u klonu ISV-FV4 (o 0,4 bodů).

Průzkum klonů odrůdy Cabernet Sauvignon ukázal, že odlistění letorostů spolu s regulací úrody ovlivňuje malý nárůst cukernatosti moštu, maximální u klonu 685 o 0,7 °NM v porovnání s kontrolou. Regulace úrody měla vliv na pokles množství tit-

Foto R. Stávek

Úrodu hroznů požadované kvality lze získat jen při použití agrotechniky nejlépe odpovídající biologickým vlastnostem určité odrůdy révy vinné. Z tohoto důvodu se ruští vědci věnovali výzkumu vlivu fytotechnologických opatření na kvalitativní vlastnosti moštů a vín vyprodukovaných z klonů odrůd Merlot (ISF-FV4, R-12, R 3, 447), Cabernet Sauvignon (169, 338, 685) a Syrah (174, 470, 585) introdukovaných z Itálie do Temrukského rajonu Krasnodarského kraje (Rusko). Při pěstování klonů manuálně odstraňovali listy z letorostů v zóně květenství, a to spolu s regulací úrody (maximální výnos 2,5–3,0 kg/keř) nebo bez ní. Pro kontrolu použili pěstování klonů bez těchto opatření.

Ilustrativní foto

rovaných kyselin v moštu a ve víně u všech zkoumaných klonů Cabernet Sauvignon.

Samotné odlistění letorostů způsobilo nepatrný nárůst množství titrovaných kyselin jak v moštu, tak i ve víně.

Dle množství celkových fenolických látek vyniknul klon 169, který měl největší hodnoty fenolických látek ve všech pokusech a také v kontrole. Tento klon obsahoval velké množství monomerů (1 100 až 1 170 mg/l), ale malé množství polymerů (520–580 mg/l).

Provedená opatření ovlivňovala také obsah bezcukerného extraktu ve víně, povýšila jeho hodnotu u všech klonů o 0,1–0,4 g/l v porovnání s kontrolním vzorkem. Degustační hodnocení ukázalo, že u klonů Cabernet Sauvignon 169 a 685 byly nejlepší pokusy s defoliací listů bez regulace úrody a u klonu 338 byl nejlepším kontrolní vzorek.

Průzkum klonů odrůdy Syrah překvapil velkou cukernatostí moštu (25,4–30,9 °NM) a následně i obsahem alkoholu ve víně (14,2–15,2 %). Regulace úrody klonu Syrah 470 a 585 zvyšovala cukernatost hroznů v porovnání s kontrolou o 0,1–0,7 g/l. Maximální hodnoty cukernatosti měl klon Syrah 174, a to 29,3–30,9 °NM. Tento klon měl

také nejvyšší množství titrovaných kyselin v moštu (8,5–8,8 g/l) a ve víně (6,7–6,8 g/l).

Regulace úrody spolu s defoliací listů snižovala u klonů Syrah 174 a 585 množství titrovaných kyselin o 0,3–0,5 g/l.

Obsah fenolických látek u klonu 585 byl nejvyšší ze zkoumaných klonů a pohyboval se v rozmezí 2 143 až 2 393 mg/l. Provedená fytotechnologická opatření měla jednoznačně pozitivní vliv na akumulaci veškerých fenolů a na obsah bezcukerného extraktu ve víně u všech zkoumaných klonů v porovnání s jejich kontrolou, např. množství celkových fenolických látek se zvýšilo o 197 až 250 mg/l.

Degustační hodnocení klonů Syrah ukázalo, že provedená opatření prakticky neměla vliv na hodnocení, ale v některých případech dokonce zhoršovala celkový pocit při degustaci, např. u klonu 470 se při regulování výnosu projevila hrubost v chuti a u klonu 174 se vyskytla vysoká kyselost.

Závěr Provedená fytotechnologická opatření zvyšují množství fenolických látek a bezcukerného extraktu u všech zkoumaných klonů a ve všech pokusech. Byl stanoven jednoznačně pozitivní vliv odlistění letorostů v zóně květenství a regulace úrody na kvalitativní vlastnosti moštu a vína klonů ISV–FV4 a R3 odrůdy Merlot. U klonů R12 a 447 odrůdy Merlot a klonů 169 a 685 odrůdy Cabernet Sauvignon bylo zaznamenáno zlepšení degustačního hodnocení.

Podle uvedeného zdroje zpracovala Ing. Tatiana Říhová

»

Pramen: Vinodelie i Vinogradarstvo, 2009, č. 3, s. 16–19

174

Vinařský obzor (4/2010)

Vinařská technologie

Valašský barrique?

Zajeďte si do Vlachovic

Foto archiv rodiny Fryzelkových

1 Zakladatel rodové bednářské tradice Josef Kovářík (zcela vlevo)

Tradice a kvalita „Naše rodinná firma byla založena roku 1928 dědou Josefem Kovaříkem. Tomuto řemeslu se vyučil můj otec, strýc a později i já,“ usmívá se při našem setkání bednář Josef Fryzelka a dodává: „Firmu jsme znovuobnovili v roce 1991 a nyní ji vedu společně se synem. Zaměstnáváme pět pracovníků. Díky získání cenných dobrých zkušeností od bednářských mistrů – mého otce a strýce – se snažíme vyrábět kvalitní bednářské výrobky a neustále je pro naše zákazníky zdokonalovat.“ Dokonalá znalost dřeva a umění výroby sudů se u Fryzelkových očividně předávají z otce na syna. Každý z jejich sudů dělají tak, aby byl určen ke zrání vín nebo destilátů té nejlepší kvality s odpovídajícím výborným výsledkem. Výroba sudů probíhá podle tradičních postupů, ale obohacených o moderní poznatky a požadavky vinařů.

Produkce sudů probíhá v malém podniku v úzkém rodinném kolektivu, kde je evidentní a snadno uhlídatelná snaha o kvalitu odvedené práce u každého jednotlivého sudu.

V počátcích firma pochytila určité množství nových zkušeností od francouzských bednářů, které se později, samozřejmě, hodily. Svého času Fryzelkovi exportovali velkou část produkce do USA, se změnou kurzu dolaru však přestalo být pro americké

2 Kolektiv prvorepublikových bednářů při práci

partnery výhodné moravské sudy vozit přes oceán.

Dřevo Dubové dřevo pochází výhradně z valašských lesů z okolí Vlachovic, tedy z jedinečné a nenarušené oblasti severní části CHKO Bílé Karpaty. Akátový materiál po-

chází z jižní Moravy, konkrétně z Hodonínska. Na zakázku je možno připravit i modřínové kádě. „Kulatinu si sami vybíráme a u nás řežeme, a tak je zaručeno, že pro výrobu sudů používáme to nejkvalitnější dřevo,“ vysvětluje Josef Fryzelka a pokračuje: „Vysoušení dřeva pro sudy probíhá přírodně v hráních dva roky. Samotné ohýbání sudů provádíme, kromě malých soudků, tradičně nad ohněm. Sudy typu „barrique“ vypalujeme podle přání zákazníka na několik stupňů: LIGHT (mírné), MEDIUM (střední), MEDIUM PLUS nebo HEAVY (těžké), včetně možnosti vypálení den. Všechny intenzity vypálení sudů jsou prováděny nad otevřeným ohněm spalováním malých kousků dubového dřeva za našeho dohledu a v rámci požadavků zákazníka. Zajímavé je, že v poslední době velmi stoupla poptávka po menších barikových sudech o objemu kolem 100 litrů.

Josef Fryzelka mladší otce doplňuje: „U všech našich sudů je zkoušena těsnost Foto Richard Stávek

Foto archiv rodiny Fryzelkových

Barikové sudy z Valašska? Proč ne! Bednářská rodová tradice Fryzelkových z Vlachovic nedaleko Valašských Klobouk sahá až do roku 1928, kdy se datuje vyučení řemeslu bednářskému děda současného majitele firmy, Josefa Fryzelky.

3 Fryzelkovi umí nejenom sudy, ale též stylový nábytek do vináren, barů a vinoték

Vinařský obzor (4/2010) 175

Foto Richard Stávek

Vinařská technologie

LIGHT TOAST = mírné vypálení – Intenzivní dřevěné chutě/vůně jsou extrahovány, ale doplňují se velmi dobře s dlouhodobým uchováváním vína ve sklepě.

MEDIUM TOAST = střední vypálení – velmi neutrální aroma ve výrazu vypálení. Výměna dřeva do vína je hluboká s menšími sladkými vjemy při dochuti v ústech. Více pomáhá struktuře a chuti vína v ústech, ponechává dominantní ovoce. Barva dřeva (dužin) je světle hnědého nádechu.

MEDIUM TOAST PLUS = střední vypálení PLUS – začínají se projevovat extrakce kokosového ořechu, vanilky a lehké kouřové aroma. Sladké chutě dubu a koření v ústech, někdy s lehkým kouřem (uzená šunka) v dochuti. Proces vypalování ohněm nižší intenzity provádíme velmi pomalu, abychom se vyhnuli zakouřeným a spáleným chutím. Dřevo má až tmavě hnědou barvu.

4 Spokojený zákazník si z Vlachovic odváží dřevěnou káď. Josef Fryzelka st. zcela vpravo

Foto Richard Stávek

HEAVY TOAST = těžké vypálení – vysoká extrakce aromatických elementů vanilky, čokolády a karamelových chutí. Vína musí být velmi silná v odrůdových charakteristikách. Chuť v ústech je bohatá a komplexní s vláčnou strukturou. Charakteristická chuť „šunky/slaniny“ velmi často převládá nad chutí ovoce. Barva dřeva je černá.

Foto Richard Stávek

tlakem a vodou. Dále můžeme dle požadavku vinaře na čele sudu zhotovit reliéfní řezbu dle individuálního přání. V ceně sudu jsou zahrnuty již i zátky v otvorech a nabízíme možnost dodání dřevěných píp. Obruče používáme žárově zinkované.“

5 Josef Fryzelka ml. je na svoji práci hrdý

6 Památné zákoutí s výučním listem praděda a fotografiemi

Fryzelkovi také dodávají ke každému sudu podstavec. U větších obsahů sudů samozřejmě zhotovují dvířka ve dně. Firma běžně nabízí sudy v těchto objemech: 5, 10, 15, 20, 25, 30, 40, 50, 75, 100, 150, 200, 300, 400, 500 a 600 l. Samozřejmostí je i nabídka klasického barikového sudu o objemu 225 l. Dále je možné si ve Vlachovicích nechat zhotovit modřínové nebo dubové kádě – a to jak vinařské, tak na kysané zelí, ovocný kvas či oválné vany do koupelen a saun a ostatní bednářské výrobky.

Fryzelkova firma se kromě bednářství též zabývá zakázkovou výrobou nábytku a aty-

pických produktů. Žádané jsou stoly či židle tvarově odvozené od soudků, které jsou pak stylovou ozdobou nejedné vinotéky, vinárny, baru či sklepa. Firma je zapojena mezi sdružením regionálních řemeslníků pod značkou Tradice Bílých Karpat. Dodací lhůty se u Fryzelkových pohybují kolem šesti týdnů. „Víme, že se k nám vozí vinařské sudy hned z několika zemí Evropy, ale konkurence se nebojíme. Máme tradiční kvalitu a vinaři se k nám vracejí,“ uzavírá naše setkání Josef Fryzelka.

Richard Stávek

176

Vinařský obzor (4/2010)

Vinařská technologie

Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D. Zahradnická fakulta v Lednici, Ústav zahradnické techniky

Pneumatické lisy a jejich konstrukce

Pneumatické lisy se vyznačují především velkou šetrností k lisovanému produktu. Lisovány tak mohou být podrcené, ale i celé hrozny. V porovnání se standardními způsoby lisování se tak výrazně snižuje riziko uvolnění senzoricky nežádoucích látek a polyfenolů do moštu. Velikost lisovacího tlaku je s ohledem na charakter produktu regulovatelná a pohybuje se běžně v rozmezí 0,1–1,8 baru (cca 0,1–1,8 at). Tlak potřebný k lisování bývá vytvářen nejčastěji v integrovaném lamelovém nebo pístovém kompresoru doplněném o dmychadlo a vývěvu, odkud se prostřednictvím stlačeného vzduchu přenáší na pružnou membránu umístněnou ve vnitřním prostoru lisovacího koše.

Proces lisování může probíhat v manuálním, poloautomatickém nebo plně automatickém režimu. V manuálním režimu provádí ovládání lisu, tj. především nastavení lisovacího tlaku a počtu lisovacích cyklů dle svých zkušeností pracovník obsluhy. U některých lisů lze průběh lisovacího programu uložit do pamětí s možností pozdějšího opětovného využití. V poloautomatickém a automatickém režimu řídí lisovací proces počítačová jednotka. S ohledem na charakter produktu provádí pracovník obsluhy pouze výběr a spuštění vhodného progra-

2 Pneumatický lis s polouzavřeným košem

Foto P. Burg

1 Schéma standardního lisovacího cyklu

3 Pneumatický lis s uzavřeným košem

lisovacího cyklu (běžně 1,0–2,5 hodiny).

Schéma standardního lisovacího cyklu znázorňuje Obr. 1.

Z hlediska celkového množství zpracovávaných hroznů sehrává důležitou roli také objem lisovacích košů, který se pohybuje v širokém rozmezí od 250 do 35 000 litrů.

V převážné většině případů bývají pneumatické lisy vybaveny horizontálně uloženým lisovacím košem. Zpravidla pouze u menších lisů je možné se s setkat vertikálním uložením koše.

Foto P. Burg

mu. Celkový počet programů je dán výrobcem a konkrétním softwarovým vybavením daného lisu. Výjimkou v současnosti nejsou lisy vybavené počítačovými jednotkami s 20 i více programy, které se vzájemně odlišují cyklem lisování (sekvence – fáze s nízkým a vysokým tlakem), hodnotou maximálního tlaku v průběhu lisovacího cyklu, rychlostí nárůstu tlaku a dobou jeho výdrže, počtem otáček lisovacího koše, počtem lisovacích cyklů (opakovatelnost) a v neposlední řadě také celkovou délkou trvání

Foto prospekt výrobce

Foto prospekt výrobce

V moderním sklepním hospodářství, které se v posledních letech zaměřuje zejména na kvalitu vyprodukovaných vín, nacházejí stále častěji uplatnění pneumatické lisy. I přes skutečnost, že jsou ve výrobních postupech využívány relativně krátkou dobu, představují v podmínkách moderního vinařství základní strojní vybavení umožňující šetrné zpracování hroznů. Jejich konstrukční řešení prochází neustálým vývojem, díky němuž výrobci této techniky uvádějí na trh každoročně řadu novinek.

4 Schéma rozdělení lisů

Proces lisování sestává ze čtyř základních fází: – plnění koše, – lisování suroviny (rmut, celé hrozny), – rozdružení (uvolnění) matoliny, – vyprazdňování matoliny.

Foto P. Burg

5 Polouzavřený lis s centrálně uchycenou membránou

Foto P. Burg

6 Polouzavřený lis s membránou uchycenou na polovině vnitřní strany

7 Uzavřený lis s membránou uchycenou na polovině vnitřní strany

Foto P. Burg

Plnění koše lisu bývá řešeno dvěma způsoby – přes plnicí otvor s dvířky nebo centrálně. Varianta plnění přes otvor je běžná především u lisů starší konstrukce, kdy je surovina nejprve naplněna do násypky, odkud se samospádem sesouvá do vnitřního prostoru koše. Výjimkou nejsou ani lisy vybavené současně dvojící nebo trojicí plnicích otvorů. Velikost otvoru se pohybuje v rozmezí 0,6–0,8 × 1,0–1,5 m. U lisů novější konstrukce bývá často využíváno centrální plnění pomocí rmutového čerpadla přes kulový ventil umístěný v čele válcového koše.

Vlastní lisování suroviny může probíhat v oxidativních podmínkách u polouzavřených lisovacích košů nebo v reduktivních podmínkách u uzavřených košů.

Předností polouzavřených košů (Obr. 2) je poměrně velká lisovací plocha. Tu tvoří perforovaná polovina koše, kterou mošt protéká po povrchu koše do sběrné vany.

Jedná se o konstrukčně jednodušší typy lisů s možností snadné údržby. Nevýhody těchto lisů spočívají v možnosti oxidace lisovaného produktu i vytékajícího moštu. Z tohoto důvodu nelze tyto typy lisů využít k maceraci lisovaného produktu po delší časový úsek. Mošt zpracovaný v oxidativních podmínkách je velmi často hnědě zabarven.

Vyrobená vína jsou naproti tomu velmi často světlé barvy (ztráta fenolů), označovaná jako tenká, s nižší aromatičností, přesto velmi dobře skladovatelná.

Při lisování v uzavřeném koši (Obr. 3) probíhá celý proces odděleně od okolního prostředí bez přístupu vzduchu. Vnitřní prostor lisovacího koše může být navíc vyplněn inertním plynem, který zabraňuje oxidaci lisovaného produktu. Díky tomu lze lisy využívat k maceraci obtížně lisovatelných odrůd (např. Tramín červený, Sauvignon, Neuburské aj.). Lisovací plocha bývá v porovnání s předchozí kategorií menší, což vyžaduje prodloužení času potřebného k lisování. Tyto lisy jsou konstrukčně náročnější, což se promítá také v jejich obtížnější údržbě. Mošt je odváděn z vnitřního prostoru lisovacího koše přes odtokové kanály do vnější výtokové trubice a dále do sběrné nádrže, odkud je dále přečerpáván.

Pro snadnější údržbu jsou odtokové kanály konstruovány jako vyjímatelné. Mošt získaný při lisování v reduktivních podmínkách obsahuje větší množství fenolických a primárních aromatických látek, bývá světle zabarvený. Vína vyrobená z tohoto moštu jsou však méně stabilní (platí i po aroma) a následné oxidační procesy mají rychlejší průběh. Podle zvolené technologie zpraco-

Vinařský obzor (4/2010) 177

Foto P. Burg

Vinařská technologie

8 Uzavřený lis s membránou uchycenou na celé vnitřní straně

9 Údržba (vyjmutí) odtokových kanálů

vání (kvašení) mohou mít také nahořklou příchuť.

Z procesního hlediska ovlivňuje proces lisování a jeho účinnost rozhodujícím způsobem lisovací membrána. Musí být dostatečně pružná, ale také pevná s dlouhou životností. Tu někteří výrobci garantují až 10 (15) let. Membrána bývá vyrobena z polyesterové textilie pokryté vrstvou polyethylenu s potravinářským atestem. Možné riziko mechanického poškození membrány představují cizorodé příměsi obsažené ve zpracovávaném produktu. Příkladem mohou být úlomky drátů, spony z opěrných konstrukcí, příp. vinohradnické nůžky apod.

Pneumatické lisy lze rozdělit podle konstrukce lisovacího koše a podle způsobu uchycení membrány. Schéma rozdělení lisů podle hlavních kritérií naznačuje Obr. 4.

Polouzavřené lisy s centrálně uchycenou membránou (Obr. 5) – ve středové části lisovacího koše je souběžně s jeho středovou osou uchycen křížový (hvězdicovitý) držák, k němu je po obvodu uchycena membrána. Při lisování dochází k rozpínání membrány od středu směrem k vnitřním stěnám lisovacího koše, které jsou opatřeny výtokovými otvory.

Polouzavřené lisy s membránou uchycenou na polovině vnitřní strany (Obr. 6) – pružná membrána je oběma konci uchycena asi na polovině vnitřní plochy lisovacího koše. Při lisování dochází k rozpínání membrány, která tlačí lisovaný rmut na protilehlou stěnu perforovaného koše.

Uzavřené lisy s membránou uchycenou na polovině vnitřní strany (Obr. 7) – pružná membrána je oběma konci uchycena asi na polovině vnitřní plochy lisovacího koše. Při lisování dochází k rozpínání membrány, která tlačí lisovaný rmut na protilehlou souvislou stěnu. Na vnitřní ploše této stěny jsou podélně umístěny perforované odtokové kanály.

Vinařská technologie

Uzavřené lisy s membránou uchycenou na celé vnitřní straně (Obr. 8) – pružná membrána je rozdělena na dvě části, z nichž každá obepíná polovinu vnitřní plochy lisovacího koše. Ve středové časti koše jsou ve svislé poloze rozmístněny odtokové kanály (systém označovány jako FLEXIDRAIN). Odtokové kanály mají eliptický nebo zploštělý průřez, který snižuje riziko jejich ucpávání. Jednotlivé kanály jsou pro snadné čištění řešeny jako vyjímatelné z vnější strany lisovacího koše (Obr. 9). Při lisování tlačí obě poloviny membrány lisovaný rmut rovnoměrně směrem ke středu. Dochází ke zkrácení odtokových cest (kanálků) až o 50 % v porovnání s ostatními lisy, což zvyšuje lisovací účinek a snižuje čas potřebný pro rozdružení (uvolnění) matoliny.

Vylisovaný mošt je soustředěn v záchytné vaně umístněné pod lisem. Vana bývá pohyblivě uchycena na vodicích kolejnicích nebo bývá doplněna pojezdovými bantamovými koly. Její objem vychází z objemu lisovacího koše a pohybuje se nejčastěji v rozmezí 300–3 000 litrů.

Rozdružení (uvolnění) matoliny probíhá vždy po skončení lisovacího cyklu. V této fázi dochází ke snížení tlaku odsátím vzduchu z prostoru pod membránou. Současně dochází k otáčení lisovacího koše, při kterém dochází k rozvolnění matolin.

Po vylisování je matolina vyprazdňována za pozvolného otáčení lisovacího koše z jeho vnitřního prostoru přes otevřený plnící otvor do záchytné vany, podstavených plastových velkoobjemových beden nebo častěji na vynášecí dopravník.

Nejnovější trendy v oblasti programového a konstrukčního řešení pneumatických lisů vychází ze zavádění automatizačních

prvků, možnosti registrace dat a chlazení. Jedná se např. o dálkové ovládání programovací (řídicí) jednotky, doplnění jednotky o signalizaci poruch až po možnost zaslání informace o ukončení lisovacího programu pomocí textových zpráv na mobilní telefon. Konstrukce dále doplňuje integrované chlazení pláště lisu, automatické spínání odčerpání vylisovaného moštu, akustická signalizace naplnění lisovacího koše, vestavěný (integrovaný) vysokotlaký čistič s tryskami pro samočinné pročišťování odtokových kanálků, integrovaná váha umožňující vážení lisovaného produktu s možností ukládání dat o hmotnosti produktu, registrace dalších údajů (odrůda, číslo šarže, datum) do paměti řídicí jednotky.

Pneumatické lisy jsou v současnosti postupně zaváděny do všech moderních vinohradnických provozů (Obr. 10), kde nahrazují mechanické nebo hydraulické lisy.

Pořizovací cena se u těchto zařízení pohybuje s ohledem na konstrukční řešení a velikost běžně v rozmezí 200 000–1 500 000 Kč (8 000–60 000 eur).

Závěrem je nutné připomenout, že postupná modernizace zpracovatelské části vinařských provozů nespočívá pouze v obměně lisu, ale musí být řešena komplexně ve vazbě na příjmové vany, zařízení pro drcení a odstopkování hroznů až po systémy pro dopravu matoliny.

Kontaktní adresa: doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D., doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta, Ústav zahradnické techniky, Valtická 337, 691 44 Lednice

Foto prospekt výrobce

Vinařský obzor (4/2010)

Foto prospekt výrobce

178

10 Vinařský provoz s pneumatickými lisy

Vinařská technologie

Vinařský obzor (4/2010) 179

Ing. Jan Stávek Doc. Ing. Josef Balík, Ph.D. ZF MENDELU, Ústav posklizňové technologie

Vliv křemelinové a deskové filtrace na barevnost rosé vín Filtrace vína je ve své podstatě separační technikou, díky které je možné oddělit pevné částice suspenze od tekuté části, a to průtokem přes porézní vrstvu filtračního materiálu. V poslední době je stěžejní technologickou operací, jejíž nesprávné použití nemalou měrou negativně ovlivňuje jakost vína.

Jedná se především o vliv na barevnost, aromatický charakter a komplexnost vína.

Negativní dopad filtrace na kvalitu vína je především kvůli styku vína s kyslíkem při čerpání během filtrace a zároveň úniku oxidu uhličitého, což nepříznivě působí na aroma, zvláště ve vínech s nízkým obsahem volného oxidu siřičitého. Nekvalitní filtrační materiál může způsobovat přípachy po papíru, textilu nebo zemitosti. Obecně je napadeno jen prvních pár litrů, ale ty po smíchání ovlivní celý filtrovaný objem. Například na eliminaci papírového přípachu jedné celulózové vložky je zapotřebí 10 až 20 litrů vody na propláchnutí.

Na vinařské technology je stále více kladen tlak vyrobit víno co nejrychleji, zvláště růžové. K tomuto požadavku je několikanásobná filtrace přímo nutná. Se senzorickou čistotou těchto vín je velmi důležité volit i správný filtrační postup či techniku. Některé z nich jsou málo šetrné a strhávají jemné nuance obsahu vína, jež ve víně mohly zůstat. V dnešní pestré nabídce filtračních a sanitačních materiálů i technologií je možno si vybrat ten nejvhodnější pro daný provoz.

Nejpoužívanějšími materiály v běžné technologii (pomineme-li konečnou membránovou filtraci) jsou v dnešní době křemelina a celulózové vložky (desková filtrace).

vých vložek s negativním elektrokinetickým nábojem přidávalo určité množství azbestu, který snížil poréznost materiálu a zvětšil filtrační povrch. Z hygienických důvodů je od roku 1980 přidávání azbestu do celulózových filtračních materiálů zakázáno. Jeho efekt může být nahrazen přídavkem křemeliny, perlitu nebo polyethylenu.

V těchto případek má celulózový filtrační materiál pozitivní elektrokinetický náboj.

Hrubost/jemnost filtračních vložek, stejně tak jako jejich rozměry a další fyzikální faktory, je možné ovlivnit strojním zpracováním základního celulózového materiálu.

Póry ve vložkách jsou rozmístěny asymetricky, a to tak, že větší jsou na vstupní straně. Struktura potom může být přirovnána ke třídimenzionálnímu sítu s velkým množstvím jemných kanálků, jež reprezentují 70 až 85 % objemu filtrační vložky. Znamená to, že víno putuje přes materiál relativně pomalu a koloidy (případně mikroorganismy) jsou separovány nejen mechanicky „proséváním“, ale také adsorpcí danou odlišným potenciálem mezi pozitivně nabitou stěnou a negativně nabitými částicemi.

Tento elektrokinetický potenciál bývá někdy označován jako „Zeta potenciál“ a závisí na pH, teplotě, elektrokinetickém náboji a filtračním stupni.

Desková filtrace Je prováděna pomocí vložek z celulózy s přídavkem dalších přísad. Celulóza je makromolekula vznikající polymerizací velkého počtu molekul glukózy. Celulózová směs je vyráběna ze dřeva (především borovice, břízy a buku), které je chemicky upraveno tak, aby se rozpustil lignin a umožnila tvorba vláken. Surová dřevitá dřeň je poté promývána vodou, lisována do forem a vysušována (Ribéreau-Gayon, 2002). Taková celulóza je relativně čistá, ale může obsahovat stopy kationtů. Dříve se do celulózo-

Křemelinová filtrace Materiál pro tento typ filtrace je vyroben z křemičité usazené horniny, která vznikla z mikroskopických fosilních řas nebo diatomární zeminy o velikosti částic několika µm až několika stovek µm. Každý diatom je složen z jednoduché buňky, která je pokryta křemičitou schránkou, impregnovanou křemíkem rozpuštěným v mořské vodě. Po odumření buněk ve vodě zůstaly křemičité schránky, které akumulací vytvořily danou horninu. Mikroskopické složení horniny závisí na chemických a fyzikálních podmín-

kách lokality moře. Jejich stáří se odhaduje na 60 až 100 milionů let. Spousta nalezišť je v Kalifornii, severní Africe, Evropě (zvláště ve Francii). Těžbou a zpracováním této fosilní zeminy vzniká prášek nazývaný jako křemelina, diatomit nebo kieselguhr (německy malé křemičité částice). Křemelina je jako filtrační materiál používána od konce 19. století, a to především díky vysoké poréznosti prášku, vzniklé zpracováním této horniny. Filtrační vrstva tvoří 80 % celkové hmoty materiálu a představuje povrch 20 až 25 m2.g-1 (Ribéreau-Gayon, 2002).

Kvalita křemeliny závisí především na hrubosti zrna, které ovlivňuje permeabilitu při filtraci. Může být také ošetřena pražením při 1 000 až 1 200 °C, čímž dojde k odstranění organických zbytků. Křemelinu je nutné skladovat v suchých a uzavřených obalech, a to kvůli vysoké schopnosti absorbovat těkavé látky, které by mohly být později přeneseny do vína (především plísňové a sklepní přípachy).

Experiment Vzhledem k množícím se dohadům o vhodnosti té či oné filtrace byl proveden pilotní pokus. Naprosto záměrně byla zvolena dvě růžová vína, která jsou díky svým barevným vlastnostem vhodným indikátorem šetrnosti technologických zásahů. U těchto byla provedena filtrace různými materiály. Barva získaných vzorků byla zjišťována hned po filtraci a dál po měsíčním ležení vína v lahvi.

Médium Rosé I: Frankovka rosé, cukernatost 21,5 °NM, 5hodinová macerace rmutu v moštu při teplotě 12 °C; zakvašeno ASVK Oenoferm Rosé (Erbslöh); kvašení 11 dní při teplotě 16 °C; stočeno z kvasnic hned po dokvašení, poté opětovně prostou sedimentací a následně s bentonitem.

Vinařský obzor (4/2010)

Vinařská technologie

Foto archiv autorů

180

Rosé II: Cuvée Frankovka+Svatovavřinecké, cukernatost 20 °NM, 3 hodinová macerace rmutu v moštu při teplotě 12 °C; zakvašeno ASVK Oenoferm Rosé (erbslöh); kvašení 12 dní při teplotě 16 °C; stočeno z kvasnic hned po dokvašení, poté opětovně prostou sedimentací a následně s bentonitem.

Typy použitých filtrací: Desková filtrace: EK1 – filtrační desky Seitz K60, K10 – filtrační desky Begerov ST3, S20 – filtrační desky Hobra Křemelinová filtrace: HSC – křemelina typu hyflo supercell FCE – filtercell Okamžité hodnocení zfiltrovaných vín Rosé I bylo víno s vyšší barevnou intenzitou. Z hlediska senzorického posouzení, uskutečněného bezprostředně po filtraci se u tohoto vína jako nejšetrnější ukázalo použití HSC a FCE. Vyšší úbytek barevnosti byl zaznamenán u vín filtrovaných deskovým filtrem s použitím vložek K60 a ST3. Zároveň ale deskovou filtrací filtrovaná vína vykazovala vyšší podíl jasné červené barvy, oproti vínům filtrovaným křemelinovou filtrací. Tato vína vykazovala odstíny spíše oranžové. Odstíny jsou patrné ze snímku degustačních skleniček, pořízeného několik málo minut po filtraci (obrázek 1).

Zde je třeba se také zaměřit na fakt, že originální víno (nultý, nefiltrovaný vzorek) vykazuje podobné oranžové odstíny jako víno filtrované křemelinovou filtrací, na rozdíl od vín filtrovaných deskovým filtrem. Hypoteticky vzato tedy vložky deskového filtru separují oranžové odstíny vína, čímž je vytvořen prostor pro jasnější červené složky. Domnělá hypotéza ovšem není v souladu s laboratorním měřením barevných pa-

1 Rozdíly mezi vzorky vína Rosé I, filtrovanými různými technologiemi, odebranými ihned po filtraci

Foto archiv autorů

Způsob realizace filtrace Objem obou filtrovaných vín byl 1 000 l, což bylo dostatečné množství pro provedení několika druhů filtrací a také několikastupňových filtrací. U každého vína probíhaly vždy dvě simultánní filtrace, a to filtrace křemelinová a desková. Vzhledem k odebíranému množství vína pro další analýzy byl u deskové filtrace zvolen počet vložek pouze dvě (nerezový filtr 20 × 20), což bylo vzhledem k objemu odebíraných vzorků dostačující.

Křemelinová filtrace probíhala na přístroji FK3 (Bílek Filtry). V průběhu všech typů filtrací byly odebírány vzorky vín, které byly následně hodnoceny okamžitě senzoricky ve skleničkách (především intenzita a odstín barvy) a zároveň také plněny do vzorkovnic k pozdějšímu detailnímu rozboru v laboratoři. Některé vzorky vín byly odebírané nejen po samostatné filtraci, ale také po dvojstupňové filtraci (např. hrubší + jemnější vložky, kombinace typů křemeliny atd.).

2 Rozdíly mezi vzorky vína Rosé II, filtrovanými různými technologiemi, odebranými ihned po filtraci

rametrů po měsíci ležení filtrovaných vín ve skleněných lahvích. Pozdější výsledky hodnot oranžových odstínů vín nekorelují se senzorickými výsledky ihned po filtraci. Je tedy pravděpodobné a vinařskou praxí nesčetněkrát potvrzené, že barva vína se po filtraci po určitém čase „srovná“.

Rozdíly u vína rosé II jsou znatelnější.

Ihned po filtraci byla vína filtrovaná křemelinou opět méně barevně postižená v porovnání s deskovou filtrací s použitím typů K60, ST3 a EK1, přičemž úbytek barvy byl nejvyšší právě u posledního typu filtrační vložky.

Výsledky získané degustací a analýzou s odstupem jednoho měsíce Senzorické hodnocení bylo opakováno po měsíci panelem degustátorů ze Zahradnické fakulty v Lednici (počet degustátorů 7). Jak vyplývá z tabulky 1, senzorické hodnocení intenzity barvy vykazuje naprosto opačný trend, než by se očekávalo. Filtrovaná vína dosahovala vyšší intenzity barvy (v obou případech víno filtrované křemelinou) než vína nefiltrovaná. Na druhou stranu, odstín barvy po křemelinové filtraci se posunul více do zlatavě-medového tónu, tzn. byl obecně degustátory hodnocen jako méně pozitivní.

Dynamika odstínu barvy je v souladu s výsledky senzorického hodnocení ihned po filtraci, kdy vína filtrovaná vložkovou filtrací vykazovala červenější odstín.

Po měsíčním ležení vín v lahvi byly vzorky analyzovány také v laboratoři. Hodnoty odebraných vzorků ukazuje tabulka 2. Podle těchto rozborů byla nejintenzivnější v barvě vína nefiltrovaná, mezi víny filtrovanými křemelinou a celulózovými vložkami nebyl prokázán velký rozdíl, i když mírně vyšší hodnoty intenzity barvy vykazují vína filtrovaná křemelinovou filtrací. Odstín vín se po

měsíčním zrání vína u všech vzorků téměř srovnal, vyšší hodnoty (tedy oranžovější odstín) vykazovala vína nefiltrovaná nebo vína filtrovaná dvojitou filtrací (dvojí filtrace – dvojí oxidace – vyšší odstín). Obsah anthokyaninů, stejně tak jako obsah veškerých polyfenolických látek, byl nejvyšší u nefiltrovaných vín, ale srovnání vlivu různých druhů filtrací nedokázalo jednoznačný vliv na obsah polyfenolických látek.

Zajímavé výsledky znázorňuje tabulka 3.

Jedná se o porovnání vzorků vín odebíraných na začátku a na konci filtrace. Většina parametrů náhodně kolísá, až na intenzitu barvy a obsah anthokyaninů (které by měly být logicky v korelaci), které jsou nejvyšší u nefiltrovaného vína a dále pak u vín na začátku filtrace. Pravděpodobně tedy filtrace za vyššího tlaku (filtrace přes odfiltrovaný kal) zvyšuje zádržnost barevných látek na filtračním médiu.

Závěr: Křemelinová filtrace se ukázala co do vlivu na intenzitu barvy šetrnější, zároveň ovšem zanechává vína s oranžovějším odstínem, a to nejen bezprostředně po filtraci, ale také po několikatýdenním ležení, a to i přesto, že rozdíl barvy ve filtrovaných vínech po několikatýdenním zrání je minimalizován (barva se „vrátí“). Filtrace vína každopádně snižuje obsah polyfenolických látek (nejen anthokyaninů), a to tím spíš, čím delší je interval filtrace.

Literatura Serrano, M. Paetzold, M., 1994, Acquaisitions Récentes dan les Traitements Physiques du Vin (ed.

B. Donéche), Te. et. Doc., Lavoisier, Paris.

Ribéreau-Gayon, P., Glories, Y., Maujean, A., Dubourdieu, D. Handbook of Enology. Volume 2.

Chichester: John Wiley and Sons, 2000.

Vinařský obzor (4/2010) 181

Vinařská technologie

Tabulka 1 Průměrné hodnoty senzorického hodnocení jakostních parametrů rosé vín po měsíčním ležení v lahvi Víno

Filtrace

I

O

Oxidace

Třísloviny

Rosé I

bez filtrace

6,07

9,80

6,36

11,44

Rosé I

desková

6,19

11,11

13,57

12,91

Rosé I

křemelinová

6,63

9,76

12,41

11,73

Rosé II

bez filtrace

5,59

11,06

11,37

11,49

Rosé II

desková

5,81

11,21

12,53

11,29

Rosé II

křemelinová

6,17

10,70

12,30

Legenda

11,76

Pozn.: čím vyšší hodnoty, tím pozitivnější senzorický vjem

I

Intenzita barvy vína

O

Odstín barvy vína

L*

Míra jasu barvy vína

a*

Červeno-zelená osa (zastoupení červené)

b*

Žluto-modrá osa (zastoupení žluté)

An

Celkový obsah anthokyaninů

PF

Celkový obsah polyfenolů

K

Barevnost kopigmentů

M

Barevnost monomerních anthokyaninů

PM

Barevnost polymerních anthokyaninů

VF

Barevnost všech forem anthokyaninů

CHV

Chemický věk vína

Tabulka 2 Hodnoty barevnosti vzorků dvou růžových vín filtrovaných různými filtračními technikami Typ filtrace

I

O

L*

a*

b*

An (mg/l)

PF(mg/l)

K

M

PM

VF

CHV

0

0,45

1,53

98,65

2,36

6,62

52,00

289,00

0,06

0,08

0,06

0,22

34,18

HSC

0,42

1,42

99,50

2,86

6,21

36,00

258,00

0,053

0,077

0,080

0,210

38,10

FCE + HSC

0,36

1,47

98,61

1,38

6,58

34,00

267,00

0,059

0,054

0,084

0,197

42,64

K10

0,35

1,48

99,15

1,41

5,96

42,00

288,00

0,062

0,057

0,076

0,195

38,97

S20

0,34

1,50

99,10

1,41

5,84

50,00

259,00

0,077

0,043

0,084

0,204

41,18

K60 + K10

0,32

1,54

98,98

1,41

6,22

45,00

264,00

0,072

0,049

0,069

0,190

36,32

ST3 + S20

0,33

1,53

99,06

1,45

6,21

43,00

246,00

0,055

0,053

0,068

0,176

38,64

ST3 + S20

0,31

1,54

98,80

1,41

6,15

40,00

263,00

0,068

0,048

0,066

0,182

36,26

K60 + K10

0,42

1,37

98,94

1,39

6,44

44,00

183,00

0,050

0,085

0,068

0,203

33,50

0

0,30

1,39

92,85

4,58

7,56

53,00

238,00

0,042

0,069

0,040

0,016

30,41

HSC + FCE

0,28

1,39

99,02

1,50

6,39

43,00

236,00

0,054

0,062

0,051

0,167

30,54

K10

0,27

1,35

92,93

6,01

8,89

48,00

212,00

0,047

0,058

0,053

0,158

33,54

S20

0,26

1,35

93,70

5,13

8,02

39,00

216,00

0,052

0,057

0,050

0,159

31,45

ST3 + S20

0,25

1,38

92,56

6,26

9,17

37,00

239,00

0,047

0,041

0,061

0,149

40,94

EK1 + K10

0,27

1,38

93,70

5,38

8,23

51,00

208,00

0,041

0,074

0,041

0,156

26,00

ROSÉ I

ROSÉ II

Tabulka 3 Porovnání některých analyticky zjištěných parametrů barevnosti vzorků vín odebraných na začátku a na konci daného druhu filtrace Typ filtrace

I

O

L*

a*

b*

Ant (mg/l)

PF (mg/l)

K

M

PM

VF

CHV

0

0,30

1,39

92,85

4,58

7,56

53,00

238,00

0,042

0,069

0,040

0,016

30,41

HSC + FCE začátek

0,28

1,39

99,02

1,50

6,39

43,00

246,00

0,054

0,062

0,051

0,167

30,54

HSC + FCE konec

0,27

1,36

93,61

5,34

8,17

41,00

245,00

0,056

0,053

0,056

0,165

33,94

ST3 + S20 začátek

0,25

1,38

92,56

6,26

9,17

37,00

246,00

0,047

0,041

0,061

0,149

40,94

ST3 + S20 konec

0,25

1,39

92,66

6,23

9,13

32,00

250,00

0,047

0,059

0,042

0,148

28,38

EK1 + K10 začátek

0,27

1,38

93,70

5,38

8,23

51,00

208,00

0,041

0,074

0,041

0,156

26,00

EK1 + K10 konec

0,26

1,40

93,21

5,49

8,45

50,00

199,00

0,039

0,072

0,039

0,150

26,12

ROSÉ II

182

Vinařský obzor (4/2010)

Vinařská technologie

Trialog: Filtrovat, či nefiltrovat? (1.)

Do firmy Miloše Michlovského jsme zavítali za tématem filtrace. A aby byla tato tematická debata vyvážena, pozvali jsme do debatní skupinky i dodavatele filtrační techniky Františka Bílka.

Pane Michlovský, když se ohlédnete např. těch 10 let zpět, co myslíte, že se v tematice filtrace, konkrétně u vás ve firmě, změnilo?

MM: V posledních letech se u nás ve firmě změnilo hlavně to, že daleko více vín vůbec nefiltrujeme. A je to i posun ve filozofii vinařství. V tomto momentu chci upřesnit, že v našem případě se nejedná ani tak o strategii jedné firmy, protože u nás se jedná spíše svým zaměřením o „deset malých firem“ pod jedním logem. A od toho jsou i formulovány od A až do Z všechny jednotlivé produkty. Takže rozhodně se nejedná o lepení různých nálepek na láhve či o změnu láhve, korku apod. Naše kapacita a těchnologie nám umožňují již od počátku směřovat nějakým způsobem konkrétní víno tak, aby do láhve nemuselo jít přes filtr. A rozhodně to nejsou jen řady určené pro gastronomii, ale též některá vína z řad Vinum Palavience či Chateau Dowina jsou školena přirozeně tak, aby si mohla dovolit tyto postupy. Samozřejmě jedna z „našich firem“ připravuje také vína současného stylu, ovocitá, květinového aroma, která jsou až na výjimky realizována během roku až roku a půl, kde je žádána co největší expresivita. To jsou vína, kde v postfermentační fázi vstoupí třeba cross-flow filtrace – zajisté má i své odpůrce – já ale říkám, že k některým vínům přísluší právě tato filtrace a je rozhodně lepším řešením než několik postupných filtrací. U těchto vín pro rychlou spotřebu, ale i u některých ostatních, samozřejmě nastupuje finální svíčková filtrace před plněním, která je jakousi pojistkou.

O vás se tvrdí, že jste v mnoha věcech vždy prvním, kdo novinku vyzkouší, a v momentě, kdy se věcí zabývají všichni ostatní, jste už o krok dál…

MM: Od doby, kdy se u nás začalo pracovat s cross-flow filtry, jsem vyzkoušel už celkem pět. Byl tu Filtrox, Della Toffola – keramické patrony, Vaslin–Bucher, Seitz a Koch.

Bylo mnoho debat o tom, kdo je lepší. Mu-

sím říci, že v mém chápání kvality nebyl mezi těmito filtracemi 0,2 mikronu prokazatelný rozdíl. Dělali jsme pokusy s filtrováním jednoho vína přes Koch 0,2 mikronu a přes keramiku 0,45 mikronu a k překvapení mnohých vyhrála ve 3 ze 4 případů cross-flow filtrace přes 0,2 mikronu. Může být rozsáhlá debata o tom, jak cross-flow odírá víno, já se ale opravdu domnívám, že je lépe tato jedna než pět stuňovitých, které se na kvalitě vína podepíšou mnohem více.

Ano, to jsou ty kilometry přes trubky a hadice.

MM: Jak jsem tedy uvedl, v části produkce se přikláníme k nefiltrování, ale když už je tu potřeba filtrování, musí to být uvážlivé a přesně cílené. Můžeme o věcech polemizovat – vlastně si nejsem až tak úplně jistý, že mám pravdu, každopádně podstatné je to, co od toho kterého produktu chceme.

Na jednu stranu je to snaha o co nejmenší tzv. očesání vína, ale na druhou stranu pro některá z nich chceme expresivnost v květinovém a ovocitém výrazu – a to vyžaduje naprostou mikrobiální čistotu… …a to je často složité skloubit při vědomí, co všechno kvasinka z těchto primárních látek doslova „požírá“ při doškolování.

MM: Jistě, známe dnes látky, které jsou schopny vázat kyslík, který pak tolik vyhledávanou ovocitost transformuje. A je naší snahou rozpoznat limity těchto látek nebo přesněji prekurzorů aromatických látek již v hroznech a podle toho s vínem pracovat. Právě ony transformované látky – tóny kompotů a marmelád – to je to podstatné, co se vyvíjí u přirozeně a bez větších zásahů školených vín.

Dobře, děkuji za vaše postřehy. Položme nyní třeba právě otázku s filtračním tématem cross-flow také panu Bílkovi…

FB: Dovolím si problematiku vrátit o kousíček zpátky a otázkou zpět na pana Michlovského – kolik procent vína v rámci fi-

remní produkce je filtrováno na cross-flow filtrech?

MM: To, že máme cross-flow filtrační technologii, samozřejmě neznamená, že vše takto filtrujeme. Odhaduji, že je to asi desetina, maximálně 15 % produkce. Znovu zopakuji již řečené – u nás ve společnosti diferenciací produkce existuje vlastně asi 10 menších vinařských firem, 10 různých záměrů, úhlů pohledu, filozofií. Nelze se domnívat, že cross-flow používáme jen u jedné, třeba té kvalitativně nejzákladnější řady vín – naopak, u ní jen asi z poloviny a v dost značné míře pro někoho možná překvapivě i u vín vysokých přívlastků – výběrů z bobulí či botrytických sběrů apod.

Ročník 2009 je vynikající na odrůdová vína. Některá z nich využijeme pro zbudování jakési rezervy, protože nevíme, jaké mohou být dva následující ročníky. Pracujeme-li vhodně např. i s muškátovými víny, není problém, aby se kondice projevu vůně udržela i dva tři roky.

FB: Určitě je otázkou, kdy a v jaké fázi se takto ostrá filtrace nasadí, zda se nechá víno vyvinout s případnými cizími tóny, nebo se učiní potřebné kroky pro jejich eliminaci.

A to si musí rozhodnout vinař sám.

Z toho co jsme zde doposud řekli, vyplývá, že ne všechna vína jsou určena na cross-flow filtraci. Vrátím se, pane Bílku, zpět k již položené otázce – jaké je vaše stanovisko z pozice dodavatele filtračních technologií?

FB: My jako výrobci filtrů nejsme zastánci ani jedné strany. My víme, že jsou vína, která je vhodné filtrovat cross-flow, a že tu jsou vína, která by takto ošetřována být neměla.

Samozřejmě, že podporujeme spíše přirozenější způsob filtrace, za kterou považujeme křemelinovou filtraci, jež má blíže k přirozenosti. Na první místo ovšem stavím prvotní záměr vinaře s tím konkrétním vínem.

Pánové, zkusme na tomto místě pohovořit pro naše čtenáře o zcela nejzásadnější otázce, a to proč vůbec filtrujeme.

Vinařská technologie

FB: Dovolím si ještě doplnit – co si vlastně vinař slibuje od filtrace a co má vínu přinést. My tvrdíme, že hlavním úkolem filtrace má být to, aby z vína ostranila to, co tam nepatří, jinými slovy to, co tam vinař plánovitě nechce. A ta část „plánovitě“ nemůže být zdaleka definována ze strany nás, dodavatelů filtrů, ale musí být zcela určena vinařem. A pokud je ve vinařství několik produktových řad, několik tendencí, je třeba určit jednak druh filtrace a tu jako takovou správně načasovat.

MM: Různé pohledy na filtraci můžeme demonstrovat na dvou hroznových moštech, které právě ochutnáváme. Oba dva jsou z odrůdy Lena, první je typu světle zelenkavé barvy a expresivní primární ovocitosti, druhý je nefiltrovaný, se sedimentem a spíše pro zastánce environmentalismu.

Pokud bychom je pili „naslepo“, nefiltrovaný vzorek by bohatostí zejména vůně asi neoplýval, nicméně v chuťovém projevu je právě u tohoto vzorku zřejmá větší hutnost.

K filtraci mohou být různé postoje – proč se víno muselo filtrovat, přes jakou látku, kdoví, co v té látce je, donedávna se filtrovalo azbestocelulózovými vložkami, takže kdoví, co je i v jiných filtračních hmotách – to všechno mohou být dotazy debatérů na téma filtrace. My nejsme odůprci filtrace, ale jak už jsem řekl jinými slovy, když už, tak spíše jedna a razantní než několik stupňovitých. Co se týče materiálu, přes který se filtruje, tak preferujeme to, co se může beze změny regenerovat, oproti filtrační hmotě, která může vínu něco předat, nemluvě o problému, jak posléze po filtraci naložit s touto odpadní hmotou – látkou z filtrace. Jistě, např. křemelina je přírodního původu, ale zase na druhou stranu nevíme, jak se zpracovává, co všechno vstupuje během úprav do procesu. Celkově tento názor prezentuji z netechnického pohledu, spíše z pozice biologa.

Dovolím si znovu se vrátit k původní otázce pana Bílka, co je očekáváním a jaké jsou rozhodující faktory v oblasti filtrace z vašeho pohledu jako výrobce vína.

MM: Shrnu to obecně. V drtivé většině filtrčních zásahů se tak vždy činilo proto, aby bylo víno čisté, tedy primárně je zde zohledněn vjem vizuální. Sekundárně filtrace řešila vždy mikrobiologickou stránku vína. Z mého současného pohledu to vidím tak, že při práci s širokou masou konzumentů si nemůžeme dovolit nedělat žádná čistá, dokonale jiskrná vína. Segment vín, která jiskru nemají, nemluvě o sedimentu, zatím tvoří jen menší část naší produkce.

Buďme zatím rádi, že se konzument učí akceptovat případně vysrážený vinný kámen. Časem možná přibude jemná usazeninka.

Musíme milovníky vín naučit tomu, že přirozené víno je živá věc a že je třeba jemné kalnosti, které nijak zásadně neovliv-

Vinařský obzor (4/2010) 183

1 Účastníci debatního trialogu – František Bílek, Miloš Michlovský, Richard Stávek a mošty z odrůdy Lena

ňují ostatní senzoriku vína, více tolerovat.

U některých našich vín jedeme „na hraně“, spíše jemně nedofiltrováváme, než že bychom hrubě přefiltrovali.

Z technologického hlediska mne aspekty filtrace zajímají spíše v oblasti senzoriky vůně a chutě a zejména mikrobiologie vína než z hlediska vizuálního. U vín pro brzkou konzumaci tak zavčasu odstraníme ty kvasinky, které by mohly transformovat expresivní ovocitost, a dáme prostor požadovanému vývoji pro tento typ vína.

FB: Jestli dovolíte, problematiku bych doplnil. Bezesporu jsou dvě oblasti pohledu na filtraci. Obsažnost vína je nutno rozdělit na aspekty pozitivní a negativní, tedy je třeba určit, co ve víně má zůstat a co naopak chceme odstranit. Cílem je nějaký vývoj vína, který by měl samozřejmě být pozitivní. Z druhé strany chceme-li zachovat víno s menší obsažností látek, ale s jistotou mikrobiální a ovocitě-expresivní, také s určitou zdravou linií, pak musíme nasadit odpovídající filtraci. Bude-li víno podfiltrováno, je zde nebezpečí, že se může dostat do negativních pozic – viz problematiku koncové mikrobiologie, a to zejména u vín speciálních kategorií, které tady už byly zmíněny – výběry z bobulí a botrytické sběry.

MM: Tematicky se nyní dostáváme dle mého názoru na tenký led. Budu reagovat na poznámku o obsažnosti z hlediska zdravotního – domnívám se, že je třeba odlišovat hledisko technologického zdraví vína a hledisko zdravotní prospěšnosti pro konzumenta. Často totiž dochází k tomu, že filtrace látky, kvůli kterým se ze zdravotního hlediska víno má pít, eliminuje. Pro člověka jsou mnohem prospěšnější vína mírně kalná, která si zdraví prospěšné látky

uchovala, než vína přefiltrovaná, muškátově-cukrovinkového projevu, byť dokonale technologicky a mikrobiálně čistá, kde filtrace tyto látky vesměs eliminovala. A ta první vína jsou jistě pro skupinu perfekcionistů-enviromentalistů mnohem přitažlivější.

FB: Jistě, může zde být určité křížení koncepcí. Když jsem zmiňoval zdravotní stav, měl jsem na mysli zdraví vína, ovšem zdravotní dopad na organismus člověka, který víno pije, je též velmi důležitý. Uznáváme, že filtrace může do jisté míry odstranit i zdraví prospěšné látky z vína. Musíme si však též uvědomit, že je třeba dbát na to, abychom konzumentovi nabídli vůbec nějaké víno v pitelném stavu. Proces rozhodování musí podle našich zkušeností začít již v momentě, kdy vinař veze hrozny z vinice – již podle např. zdravotního stavu, odrůdy anebo dalšího záměru s vínem se volí i první zásahy filtrací. A ty je nutno modifikovat také zajisté podle toho, co vinař očekává od finálního produktu – vína, jak chce vínem oslovit konzumenty, co jim chce vínem sdělit.

Je možno říci, že aspekty filtrace ve vinařství se odvíjí též od toho, v jakém prostředí se dnes většina vín obchoduje. Jsou to dnes obchodní řetězce, kde se prodá 80 % vína, které se u nás vypije. Láhve tam většinou stojí, jsou v teple, na světle atd. Víno musí být na tyto podmínky připraveno, jinak dojde k problému. Zkusím se zeptat ještě vás, pane Bílku. Vy se hodně při své práci setkáváte s vinaři. Co je nejčastěji trápí ohledně filtrace, kde bývá nejčastěji problém?

FB: Tato otázka má zase dvě roviny. Je to otázka znalostí problematiky a pak také

184

Vinařský obzor (4/2010)

schopnost či ochota dodržovat předepsané postupy filtrace a jiné manipulace s vínem.

Z nich znalosti jsou nejdůležitější, protože pokud něco člověk neví, težko to může dodržovat. A pokud to něco vím, tak to mohu eventuálně dodržovat, ale musím mít na to dostatek sil, prostředků a podmínek. Mířím tím především k mikrobiologické stabilitě vín. Setkáváme se s tím nejenom u hobby-vinařů nebo u malých vinařských firem, ale i u profesionálů, že se často nedokáže docílit takové čistoty provozních a procesních podmínek, aby víno bylo vyexpedováno v takovém stavu, který bude žádaný a stálý po dobu ne několika měsíců, ale v případě vín určených pro zrání i několika let. Tyto naše zkušenosti nám ukazují, že je třeba přidat v oblasti koncové filtrace, se kterou souvisí aspekty netýkající se zcela úplně filtrace jako spíše hygieny provozu. Pan Michlovský hovořil o svém postoji jako biologa – musím říci, že právě biologické znalosti v některých vinařstvích zcela chybí.

My se snažíme zásobit vinaře takovými informacemi, které by měly zajistit, aby nedocházelo k vratkám lahví právě kvůli zákalům, pohnutí vína, či dokonce – a jsou takové případy – zhroucení vína.

Pane Michlovský, při diskuzi o mikrobiologických aspektech je bezesporu nutné zmínit další kapalné médium, které se vedle vína ve sklepě nachází a bez kterého už není dnes moderní vinařský provoz myslitelný – vodu. Filtrujete vodu?

MM: Ano. Souvisí to s problematikou filtrace před lahvováním. U firmy, kde se realizuje několik linií vín a kde se lahvuje více než milion lahví vína ročně, stojí za to investovat do samostatné filtrace pro bílá vína, zvlášť pro červená a zvlášť pro vodu.

Realizovali jsme to společně s panem Bílkem před pár lety při zbudování nového provozu. Impulsem pro toto rozhodnutí byla dedukce a následná praxe v provozu nám ukázala, že to byl dobrý krok. Dnes máme zhruba 50 vrácených lahví ročně a jde snad ve všech případech o pachuť po korku a nebo o spekulace spojené s vadou korku. U bílého skla je někdy reklamováno pár lahví s vinným kamenem.

Naši zákazníci se mohou u některých produktových řad vín u některých partií vín setkat s mírným sedimentem. Aby takový mírný sediment vůbec neovlivňoval kvalitu vína, musí jít již jen o tzv. „poslední odfouknutí“ hotového vína – zpravidla červeného. A poučený zákazník, když takové víno otevře a ochutná jej, zjistí, že je v pořádku, a vypije jej.

Pokud připravujeme vína, která mají projít co nejpřirozenější vývoj, je třeba si obzvláště pohlídat období, kdy i otázka hygieny a čistoty je často na hraně. Jedná se zejména o juvenilní stadia, kdy se dá za-

Vinařská technologie

2 Filtrace podle Miloše Michlovského

chytit nejvíce věcí. Toto stadium je na péči nejnáročnější, a pokud se zvládne, pozdější fáze školení vína jsou tímto snažší. Závěrečná, někdy říkáme „policajtská“ filtrace před lahvováním je pak u dobře připravených a přirozeně vyvinutých vín již jen proto, že mezi námi a konečným spotřebitelm je prostředník – obchodník. Pokud bychom uměli většinu produkce dostat od nás přímo ke spotřebiteli, nebude finální filtrace v takové míře třeba. A např. vypadnutí vinného kamene podle našich zkušeností u červených a růžových vín posune víno v kvalitě o stupínek výše právě tím, že na tento okamžik čekaly ve víně biochemické reakce, které mohly být spuštěny právě až po vypadnutí vinného kamene. Pro nás je důležité to, že od každé lahvované partie si odkládáme láhve. Pokud se tedy objeví reklamace, můžeme sáhnout pro naši láhev, která byla skladována v odpovídajících podmínkách, a porovnat s reklamovanou. Pokud je naše láhev v pořádku, tak pak byl problém asi někde jinde.

Vraťme se nyní ještě na slovo k tematice filtrace vody…

MM: Již zmíněnou filtraci provozní vody považuji za jeden z nejdůležitějších kroků, které jsme v naší společnosti učinili pro zvýšení kvality. Víme, že pitná voda se různě upravuje. A nejde jen o obligátní chlorování. Voda se může do sklepa dostat pozměněna v rovině kationtů a aniontů. Je třeba také ovšem říci, že na dobré vystřikovačce lahví žádná voda nezůstává. Každopádně vodu při této finalizaci řešíme jednak filtrací, ale také ozonováním pitné vody, což nám pomáhá předcházet některým mikrobiologických problémům, které

by jinak mohly u vín lehce podfiltrovaných nebo nedofiltrovaných vyvstat.

FB: Jak zmínil pan Michlovský, mikrobiologická otázka před lahvováním je zde v tomto konkrétním případě řešena filtrací vody, která je ještě jištěna jejím následným ozonováním. Zařízení je svým způsobem unikátní – jsou u nás zřejmě jediná, která mají k ozonové plničce lahví připojen i generátor ozonu, a zařízení je tak plně využité a hlavně funkční.

Podmínka dodržení dosažené čistoty vína před lahvováním je zásadní. Úkolem vinaře je podržet tuto čistotu až do momentu zátkování již vínem naplněné láhve.

Zde nastupuje několik externích problémů, které konkrétní vinařský provoz nemusí ustát. Jde např. o výplachovou vodu, která nastupuje po sanitačním prostředku.

Ani výplachová voda by neměla být jen jednoduše „z kouhoutku“, kde již může být kontaminace a nemusí to být zdaleka jen vinná kvasinka, ale může zde nastupovat celá řada dalších mikroorganismů. Dalším faktorem je atmosféra – uvědomme si, kde se dnes lahvuje, kolik provozů dnes zabezpečuje dobré oddělení prostorů pro kvašení, zrání vína a lahvování. Láhev vína, je-li vystavena různým výkyvům a nebylo-li víno dostatečně připraveno, takové výkyvy neustojí.

MM: V tento moment musím říci, že by nebylo dobré vnímat kvasinku jako nepřítele. Jde o geniální organismus a v tomto se s Louisem Pasteurem asi přít nebudeme.

(Dokončení příště)

Otázky pokládal a trialog moderoval Richard Stávek

Přijďte prožít nevšední zážitek s našimi nejlepšími víny. Stálá degustační expozice Salonu vín České republiky na zámku ve Valticích.

NÁRODNÍ VINAŘSKÉ CENTRUM, O.P.S. Zámek 1 • 691 42 Valtice tel.: 519 352 744 • tel./fax: 519 352 072 e-mail: salonvin@vinarskecentrum.cz narodni@vinarskecentrum.cz www.salonvin.cz • www.vinarskecentrum.cz

Generální partner

Hlavní partneři

Partneři

Mediální partneři

lidovky.cz Zpravodajský server Lidových novin

186

Vinařský obzor (4/2010)

Místa distribuce Vinařského obzoru BS vinařské potřeby Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice 519 346 236

BS vinařské potřeby Čejkovská 35, 691 02 Velké Bílovice 519 346 238

BS vinařské potřeby Svitavská 15, 614 00 Brno 545 216 311

BS vinařské potřeby K Vápence 3203/10, 692 01 Mikulov 519 500 516

BS vinařské potřeby Dobšická 2296/4, 669 02 Znojmo 515 260 600

Bureš Jaroslav Ořechová 1, 691 06 Velké Pavlovice 519 428 733

Bureš Jaroslav Na hlavní 276, 691 08 Bořetice 519 430 515

Bureš Jaroslav Krumvíř 14, 691 73 Krumvíř 519 419 006

M&Š Vinárske potreby, s. r. o.

Dľhá 2, 949 01 Nitra 421 908 800 237

NEREZ Blučina Návrší 483, 664 56 Blučina 547 235 111

ROSENBERG TECHNIC, s. r. o.

Brněnská 10/58, 693 01 Hustopeče 608 889 967

Štěpánová Eva Březí 20, 691 81 Březí 519 514 259, 602 734 499

Vinařské potřeby, spol. s r. o.

Národních hrdinů 22, 690 02 Břeclav 519 321 235

Vinařský dům KOBERN, s. r. o.

Hodonínská 306, 696 03 Dubňany 777 901 761

Vincoop Mikulov Brněnská 32, 692 01 Mikulov 519 510 691

Vinařské aktivity

Kalendář vinařských akcí DATUM

Hodnocení vín (týká se koštů)

AKCE

1. 5. 2010

25. 4. 2010

Výstava vín Hustopeče u Brna

1. 5. 2010

16. 4. 2010

10. ročník koštu vín v Žarošicích

1. 5. 2010

Tradiční výstava vín Ždánice

1. 5. 2010

Přehlídka vín vinařů z Modrých Hor

1. 5. 2010

XXXVII. oblastní výstava vín Jaroslavice 2010

1. 5. 2010

Výstava vín v Troskotovicích

1. 5. 2010

Den lidových řemesel 2010 – Ochutnávka „Neoveských“ vín

1. 5. 2010 1. 5. 2010

XXXII. regionální výstava vín Mařatice 18. 4. 2010

Výstava vín Bzenec

6. 5. 2010

VII. ročník koštu sv. Floriána

7.–9. 5. 2010

VOC festival Znojmo

7.–8. 5. 2010

Valtické vinné trhy

8. 5. 2010

4. košt vína Moravský Písek

8. 5. 2010

Košt červených vín Vlkoš 2010

8. 5. 2010

XVIII. Košt Brno – Vinohrady

8. 5. 2010

Májové otevřené sklepy

8. 5. 2010

2. 5. 2010

Výstava vín Popice

8. 5. 2010

2. 5. 2010

Výstava vín Perná

8. 5. 2010

2. 5. 2010

Výstava vín v Lednici

8. 5. 2010

1. 5. 2010

Výstava vín Sudoměřice

8. 5. 2010

30. 4. 2010

Výstava vín Petrov

8. 5. 2010 8. 5. 2010

Svatogothardské vinařské slavnosti 2. 5. 2010

Výstava vín Olbramovice u Mor. Krumlova

15. 5. 2010

Žernosecký košt

15. 5. 2010

Mělník město vína – Winefest 2010

15. 5. 2010

6. ročník Ochutnávky českých vín ve Slaném

15. 5. 2010

Putování za vínem Slovácka – Žádovice 2010

15. 5. 2010

9. 5. 2010

Výstava vín Němčičky

15. 5. 2010

2. 5. 2010

Výstava vín Milovice

15. 5. 2010

XI.Zámecký košt vín v Bučovicích

21.–22. 5. 2010

Forum Moravium 2010

21.–23. 5. 2010

Na kole krajem památek a vína

22.–23. 5. 2010

XV. Vinné trhy Čejkovice

22. 5. 2010

Mikulovské vinné trhy

22. 5. 2010

Putování po blatnických bůdách

27. 5. 2010

Tramín červený – srovnávací degustace

28.–30. 5. 2010

Vinařská akademie I – Kadet

28.–29. 5. 2010

Dny vína v Hradci Králové

29. 5. 2010

Košt vín na Fialce v Hustopečích

29. 5. 2010

Otevřené sklepy Tvrdonice

29. 5. 2010

23. 5. 2010

Výstava vín Přibice

29. 5. 2010

Den otevřených sklepů Bořetice

3.–6. 6. 2010

Vinoforum 2010 Ostrava

4.–6. 6. 2010

Vinařská akademie I – Kadet

5. 6. 2010

Festival vín Velké Němčice

11. 6. 2010

NOMIN. VÝSTAVA DO SALONU VÍN ČR VO ČECHY – MĚLNÍK 2010

11.–12. 6. 2010

7. národní přehlídka – sýry a víno Prachatice

11.–13. 6. 2010

Vinařská akademie II – Vinařství ČR

19. 6. 2010

Sklepy dokořán Vlkoš u Kyjova – III. ročník

25. 6.–5. 9. 2010

Léto otevřených sklepů v Pavlově

26. 6. 2010

Expedice krajem André

26. 6. 2010

Ústecká přehlídka vín

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací.

Vinařské aktivity

Vinařský obzor (4/2010) 187

MÍSTO

KONTAKT

Hotel Centro

zač. v 10:00 hod.

sál Katolického domu

zač. ve 12:00 hod., Václav Vágner 777 940 698, vagner@tenergobrno.cz

Kulturní dům

zač. ve 13:00 hod., Punčochář 604 205 387, Zd.Puncochar@seznam.cz

Sokolovna, Kobylí

Petra Tomčalová 737 384 009, PTomcalova@seznam.cz

náměstí – Hostinec ‚U Šmídů‘

zač. v 11:00 hod., Petr Zálešák 515 275 123, info@obec-jaroslavice.cz

Kulturní dům

Pavel Herko 724 321 212, pavelherko@seznam.cz

náměstí, Moravská Nová Ves

Městys Moravská Nová Ves 519 342 202, podatelna@mnves.cz

Zimní stadion Uherské Hradiště

Martin Motyčka 725 037 370, mmatesak@seznam.cz

sklep pod Sokolovnou

zač. v 9:00 hod.

hotel Continental, Brno

Ing. Jiří Pelikán 724 120 289, jiri.pelikan@firebrno.cz

Horní náměstí, Hradní nádvoří

Jiří Ludvík 777 176 854, j.ludvik@hudbaznojmo.cz

zámek

Společnost Valtické vinné trhy 519 361 315, valvin@vsvaltice.cz

Sokolovna

zač. v 10:00 hod., Miroslav Dula 602 511 315, miroslav.dula@seznam.cz

bývalé kino ‚Liďák‘

zač. v 15:00 hod., Bohumil Vardan 606 231 642, varbo@centrum.cz

Kulturní sál Pálavské náměstí (nad Albertem)

zač. v 10:00 hod., MIKA CZ, s.r.o. Brno 545 234 507, info@mika.cz

Velké Pavlovice

Luboš Zborovský 602 966 611, info@vinozvelkychpavlovic.cz

Kulturní dům

zač. ve 13:00 hod.

Kulturní dům

zač. ve 13:00 hod.

areál lednického zámku – jízdárny

zač. v 10:00 hod., p. Pavlů 723 045 719

areál Starý potok

zač. v 10:00 hod.

Na kurtě u Plží

zač. ve 14:00 hod., Petr Klásek 737 310 759, petr.klasek@tiscali.cz

Masarykovo náměstí, Dolní Kounice

Přemysl Kos 546 420 005, kic@dolnikounice.cz

Hostinec u Matesa

zač. ve 13:00 hod., Jana Vyoralová 603 171 542, vinariolbramovice@centrum.cz

Velké Žernoseky, okres Litoměřice, Ústecký kraj

Ludmila Pafelová 602 496 918, ouzernoseky@iol.cz

Zámek Mělník

David Chocholatý 776 638 122, d.chocholaty@winefest.cz

Vinárna Ungelt, Masarykovo nám.

Petr Rychtařík 606 620 682, vinarstvi.kvic@seznam.cz

Kulturní dům

Tel.: 603 275 122, vinomanak@vinomanak.cz

Kulturní dům

zač. ve 14:00 hod.

atrium obce Milovice

zač. v 10:00 hod., Miloslav Matocha 728 198 682, miloslav.ml@centrum.cz

Bučovice

Mgr. Aleš Navrátil 773 646 210, vinari.bucovice@seznam.cz

Sokolovna, Hlavní 1, Velké Pavlovice

Ing. Zdeněk Karber 774 364 012, z.karber@seznam.cz

Masarykovo náměstí, Kyjov

Jan Grombíř 606 162 167, jan.grombir@nap.cz

Hotel Zámek

Obec Čejkovice 518 362 602

Hotel Zámeček Mikulov

Ing. Josef Ševčík 602 749 909, hotel@zamecekmikulov.cz

Areál vinných sklepů, Blatnice pod Svatým Antonínkem

Cech blatnických vinařů 721 714 865, info@vinariblatnice.cz

Sklípek Vaše Víno, Františka Křížka 26, vchod z ulice pplk. Sochora, Praha 7-Holešovice

Tomáš Koubek 737 067 202, vasevino@vasevino.cz

učebna Vinařské akademie Valtice, nám. Svobody 2

Ing. Martina Bartošová 774 145 437, vin.akad@telecom.cz

Nové Adalbertinum, Velké náměstí, Hradec Králové

Tomáš Kleiber 777 626 805, kleiber@noveadalbertinum.cz

Smetanova 90/7, Hustopeče

Zdeněk Sedláček 739 410 924

Areál Tvrdonských národopisných slavností, Sklepní ulice a okolí

Jaroslav Helešic, Miroslav Paulík 723 970 557, 732 860 705, jarohe@seznam.cz

obecní hostinec

zač. v 10:00 hod.

areál sklepů pod Kravíma horama

Václav Petrásek 606 608 948, vaclav.petrasek@boretice.cz

Ostrava-Zábřeh

MUDr. Martin Křístek 603 240 661, martinkristek@cuvee.cz

učebna Vinařské akademie Valtice, nám. Svobody 2

Ing. Martina Bartošová 774 145 437, vin.akad@telecom.cz

Na mlýně

Sdružení vinařů Velké Němčice 777 080 589, 732 183 261

Na Polabí 411, 276 01 Mělník,

Vojtěch Kušina 315 636 235, 606 633 591, statek@zas-me.cz

Historické centrum renesančního města Prachatice

Michal Kočan 388 312 273, 608 973 318, kocan@nettel.cz

učebna Vinařské akademie Valtice, nám. Svobody 2

Ing. Martina Bartošová 774 145 437, vin.akad@telecom.cz

Vlkošské búdy, sklepní ulička

Bohumil Vardan 606 231 642, 724 165 468, varbo@centrum.cz

Vinné sklepy v Pavlově

Vinařský spolek Vinitores Palaviensis - pavel@krska.com

Hustopeče, Starovičky, Velké Pavlovice, Bořetice, Vrbice

inf. centr. Hustopeče a V. Pavlovice 519 412 909, 725 534 025, infocentrum@hustopece-city.cz

Výletní zámeček Větruše v Ústí n. L.

Otakar Petruželka 608 480 284, ubv@skvelavina.cz

Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji on-line například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz

188

Vinařský obzor (4/2010)

Vinařské aktivity

Ocenění Vinařství roku 2009 získal VINSELEKT

V loňském roce vyhlásil Svaz vinařů realizaci odborného ocenění Vinařství roku. Byl schválen statut, termíny pro podávání nominací odbornými institucemi a návštěvy rozhodčí poroty u pětice vybraných finalistů, tj. těch, kteří získají nejvíce nominací. Vítězné vinařství obdrželo na slavnostním galavečeru originální odlévanou bronzovou plaketu. „Vítězná firma porotce přesvědčila hlavně díky vysoké kvalitě vín, sofistikované technologii, ale také citlivému přístupu při pěstování révy vinné, který respektuje krajinný ráz a půdní podmínky. Důležitým měřítkem byla i chuťová typičnost odrůdových vín, oblasti a ročníků, odpovídající podmínkám Moravy,“ vysvětluje jeden z porotců, sommelier Ivo Dvořák.

ODBORNÁ POROTA Ivo Dvořák, sommelier Ing. Pavel Krška, ředitel NVC Valtice Ing. Bronislav Pavelka, vedoucí oddělení kontroly vína, SZPI Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D., ZF MENDELU Brno Vlastimil Peřina, ekologický vinohradník

Foto archiv redakce

Galavečer a vyhlášení Galavečer v pražském divadle Hibernia proběhl za moderování zkušeným matadorem Vojtěchem Bernatským. Kromě prvotního představování jednotlivých vinařství ústy jejich zástupců byla přítomna i kulturní vložka, o kterou se postaral houslista-vir-

1 Miloš Michlovský získání ocenění komentoval slovy: My jsme se o získání ocenění ani tak nepřičinili. Největší zásluhu má réva a víno.

2 Po gratulacích a předání bronzové plakety byla Miloši Michlovskému předána ještě jedna výhra – přelet nad Alpami, který byl realizován ihned na místě

tuos Pavel Šporcl a také ukázka z muzikálu Baron Prášil za účasti např. Josefa Vojtka.

Sál zaplněný pozvanými hosty byl plný očekávání, když byl náměstek ministra zemědělství Oldřich Černoch požádán, aby rozpečetil obálku a vyhlásil vítěze – vinařství VINSELEKT Michlovský.

Ochutnávka salonních vín a aukce vín pro Paraple Součástí dalšího programu galavečera v Hibernii byla i pochůzková ochutnávka vín čerstvě otevřeného Salonu vín České republiky. Hosté si mohli ochutnat všech 100 vín seřazených v řadách a na několika místech budovy a opatřených stejně podrobnými informacemi jako v projektu Salonu vín v NVC Valtice. Ve druhém patře byly zase k dispozici ochutnávkové prezentace jednotlivých nominovaných finalistů a nutno podotknout, že zájem byl o každý ze stolků s lahvemi mimořádný, až by se dalo říci, že škoda, že prostory nebyly nafukovací.

Foto archiv redakce

Foto archiv redakce

Dne 16. března 2010 bylo předáno první odborné ocenění Svazu vinařů České republiky „Vinařství roku“, a to za rok 2009. Historicky prvním vítězem se stala rakvická firma VINSELEKT Michlovský, a. s.

3 140 000 Kč poputuje na konto Centra Paraple, které zde zastupoval Zdeněk Svěrák

Před devátou večerní se přítomní sešli ve foyeru divadla, kde proběhla aukce lahví vín věnovaných vinaři a výtvarně pojatých známými umělci, jako byla např. Iva Hüttnerová, Vlasta Kahovcová, Kristián Kodet, Josef Velčovský, Veronika Bromová, Miroslav Slejška, Karel Beneš, Boris Jirků, Vítězslav Stoklasa a další. Dražilo se celkem devět kolekcí hodnotných lahví a úspěšní dražitelé celkem ve prospěch aukce složili 127 000 Kč. V některých médiích se objevilo, že aukce vynesla 140 000 Kč, což ale nebyla pravda, protože chybějících 13 000 Kč pro zaokrouhlední na konečnou částku 140 tis. Kč, které putovaly na kontro Centra Paraple (též viz snímek), věnoval ze svých prostředků Svaz vinařů.

V tomto čísle VO se na stranách 182–184 seznámíte s názory vítěze soutěže Vinařství roku doc. Michlovského na filtraci. V dalších vydáních VO budeme postupně podrobněji navštěvovat i další finalisty. (vo)

Vinařské aktivity

Vinařský obzor (4/2010) 189

VINSELEKT Michlovský – Vinařství roku 2009 né pití, tak vína plná, extraktivní a kořenitá s výrazným potenciálem zrání. Sortimentní řady jsou rozděleny podle původu hroznů a technologického zpracování včetně kvašení a zrání v dubových sudech. Premier jsou vína s výrazným rukopisem svého terroir, z dokonale vyzrálých hroznů, které se sklízely 30–60 dní po ukončení vegetace.

Vinium Palaviense jsou vína z vinic v okolí Perné na úpatí vápencových skal Pálavy, Chateau Dowina červená barikovaná vína.

Harmony jsou cuvée určená pro supermarkety i restaurace. Latitude 49 pak kabinetní mladá vína pro restaurace. Od roku 1990 dělá Vinselekt i šumivá vína pod značkou Crémant de Vinselekt.

Vinařství klade velký důraz na komplexnost přístupu k vínu. „Máme poměrně široký záběr. Když to máte rozehrané na několika stranách, tak tu mozaiku daleko lépe sestavíte a můžete lépe uspět,“ říká Miloš Michovský. „Když máte znalosti půdy, terroir, odrůd, podnoží, tak máte šťastnější ruku při výběru hroznů ke sklizni. A když je hrozen kvalitní a vy to nezbabráte ve sklepě, uděláte z něho i kvalitní víno. To je asi naše devíza, aby si to všechno pěkně sedlo a poskládalo v jeden celek.“

Úspěchy v soutěžích: Vinselekt je nejúspěšnější firmou Salonu vín, v letošním roce tu má 15 vzorků. S 11 medailemi je nejlepším tuzemským vinařstvím v soutěži Prague Wine Trophy 2009. Pálava 2007 výběr z bobulí je první moravské víno, které se stalo šampionem mezinárodní soutěže vín – na Terravino v Izraeli 2009 získal velkou zlatou medaili, A budoucnost? „Naší prioritou není zvyšování prodeje. Chceme se držet kolem toho milionu lahví a udržet kvalitu 2009, držet si tvář, rukopis vína,“ říká obchodní ředitel Miroslav Majer. (hve) Foto archiv redakce

Foto archiv redakce

Vinařství Vinselekt je spojeno s osobou Miloše Michlovského, který patří v současnosti k nejvýznamnějším šlechtitelům révy. V roce 1994 zprivatizoval Šlechtitelskou stanici vinařskou v Perné, kde se zrodila například dnes již rozšířená Pálava. Je také průkopníkem biologického pěstování révy, obhospodařuje osm hektarů ekologických vinic a uvádí na trh nejen vína, ale i mošty vyrobené z hroznů pod označením BIO. Za Hibernal 2008 pozdní sběr BIO získal na letošním Vinexu titul šampiona.

Vinselekt obhospodařuje 130 hektarů vinic ve Velkopavlovické a Mikulovské podoblasti, hlavně v okolí Pálavy. Produkuje vína z mnoha odrůd – jak lehká svěží, ovocná s nižším obsahem alkoholu na běž-

Další finalisté nominovaní na Vinařství roku 2009

Foto archiv redakce

Moravíno Valtice Adresa: Mikulovská 176, Valtice Vinařská podoblast Mikulovská www.moravino.cz Sklepmistr: Lubomír Černý Rozloha vlastních vinic: 15 ha Počet pracovníků: 9 Roční produkce: do 300 000 lahví

Vinařská firma Ludvíka Budína se sídlem ve Valticích se svým objemem řadí mezi středně velké výrobce vína. Hospodaří na 15 hektarech vlastních a 30 hektarech pronajatých vinic. Všechny se nacházejí na vynikajících viničních tratích Mikulovské podoblasti. Ludvík Budín patří k těm vinařům, kteří „nevypustí“ z brány vinařství víno, kterému by nevěřil. Mnohokrát se to pro-

jevilo i v testech MF DNES, které hodnotí vína z běžných obchodů. V supermarketech vína z Moravína nenajdete, ale ve vinotékách a restauracích ano.

Značka Moravíno znamená velmi kvalitní vína za příznivou cenu. Většinou jsou to odrůdová bílá vína s výraznou aromatikou – suchá, polosuchá i polosladká, ale i zajímavá červená vína s nasládlými tříslovinami, v poslední době k nim přibyla i polosuchá růžová. Vybrané partie vín zrají ve velkých dubových sudech a některá červená vína v sudech barikových.

Firma se nezaměřuje jen na odrůdová vína, velký úspěch zaznamenala i známková vína, tedy směsi několika odrůd, pod značkou Grand cuvée. „Vyhráli jsme s ním Valtické vinné trhy a vlastně přinutili změnit vinařský zákon,“ říká majitel firmy Ludvík Budín. Do té doby mohlo být známkové víno jen jakostní, dnes může být i přívlastkové. Moravínu se tak podařilo zbavit cuvée špatné pověsti z minulosti, kdy byla vnímána jako směsky průměrné kvality.

Cuvée z Moravína jsou již několik let stálicí Salonu vín. V tom letošním má Moravíno mezi stovkou nejlepších šest vín.

Zahraniční soutěže vín obsazuje valtické vinařství méně než ostatní. „Posíláme vína většinou jen do rakouského Poysdorfu, protože nám to v příhraniční oblasti pomůže v obchodu.“ Přesto loni zaznamenala na světové výstavě IWC v San Francisku velký úspěch Pálava výběr z hroznů 2008, získala stříbrnou medaili. Tisíc sto lahví této sladké Pálavy putovalo po loňské návštěvě papeže Benedikta XVI. v Česku do Vatikánu. Velký úspěch u zákazníků mají vína ovocitého charakteru, tedy Rulandské šedé, Chardonnay, Rulandské bílé.

A budoucnost? „Chceme stabilizovat a vylepšit naši produkci, rozhodně ji nehodláme rozšiřovat, nechceme dělat uniformní vína. A rozšířit nabídku vinařské turistiky a ochutnávek,“ říká Ludvík Budín.

Sonberk Adresa: Sonberk 1, Popice Vinařská podoblast Mikulovská www.sonberk.cz Sklepmistr: Oldřich Drápal ml.

Rozloha vlastních vinic: 40 ha Počet pracovníků: 9 Roční produkce: 170 000 lahví

už je úctyhodná – Vinalies Paříž, IWC Londýn, Mundus Vini Germany, Vinitaly nebo Decanter. Nejúspěšnější jsou slámová vína.

Vlajkovou lodí Sonberku je Pálava a Ryzlink rýnský.

A budoucnost? „Udržet kvalitu, kterou jsme nastavili, to je hlavní cíl. O nás se říkalo ‚Sonberk – vinařství s potenciálem‘, teď už se začíná říkat ‚Sonberk ano‘. A pro nás je důležité, abychom to udrželi,“ říká Vladimíra Mrázová.

Tibor Nyitray, předseda představenstva Sonberk, a. s.

Vinařství Sonberk má ze všech pěti finalistů nejkratší historii. Vzniklo v roce 2004. Handicap nezkušeného nováčka na trhu se mu však velmi rychle podařilo vymazat. „Snažíme se svoji značku budovat tak, aby si zanedlouho všichni mysleli, že tu byla odjakživa,“ říká obchodní ředitelka společnosti Vladimíra Mrázová. I za tak krátkou dobu si Sonberk dokázal vytvořit jméno u zákazníků i uznání odborníků. Důkazem je i tato nominace do soutěže Vinařství roku. Velkou chloubou společnosti je unikátní budova vinařství, kterou architekt Josef Pleskot zasadil přímo do vinice Sonberk. „Jsme na ni pyšní, nicméně je to jen ta špička ledovce, která je vidět. Stejně tak nás těší, že jsou pozitivně přijímána i naše vína, která se dělají uvnitř.“ Sonberk se profiluje jako vinařství, z jehož vín „nesmí bolet hlava“, musí být tedy co nejpřírodnější a nejšetrnější, bez zbytečných zásahů, doslazování, bez jakýchkoliv konzervantů kromě siřičitanů. Sympatické na Sonberku je, že se nesnaží dělat všechno, ale zaměřil se jen na několik bílých odrůd, kterým se na vinicích Sonberku daří.

Roční produkce nepřesahuje 170 000 lahví. „Myslíme si, že rukopis vinařství se dá udržet jen do 200 000 lahví. A toho bychom se chtěli držet. Proto děláme jen vína z jednoho kopce,“ říká Mrázová. Vinařství dodává na trh vína ve dvou řadách: Stříbrný Sonberk jsou typicky moravská vína pro každý den, pitelná, šťavnatá, aromatická. Velký Sonberk jsou vína s typickým charakterem vinice Sonberk, vhodná k delšímu zrání v lahvi. Specialitou jsou slámová vína z hroznů dozrávajících pod střechou vinařské budovy. Úspěchy na soutěžích: Vína neposílá na zahraniční výstavy soutěží příliš často, přesto téměř vždy přivážejí medaile. Sbírka

Vinné sklepy Valtice Adresa: Vinařská 407, Valtice Vinařská podoblast Mikulovská www.vsvaltice.cz Sklepmistři: Miroslav Suchomel, Zdeněk Horník, Zdeněk Antoš, Jiří Uřičář, Jaroslav Matocha Rozloha vlastních vinic: 550 ha Počet pracovníků: 75 Roční produkce: 4 000 000 lahví Foto archiv redakce

Ludvík Budín při vyhlášení ocenění Vinařství roku, na snímku s moderátorem V. Bernatským

Foto archiv redakce

Vinařské aktivity

Foto archiv redakce

Vinařský obzor (4/2010)

Foto archiv redakce

190

Tradiční velký výrobce vín se zaměřuje především na produkci kvalitních odrůdových vín pod značkou Château Valtice. V současné době zpracovávají Vinné sklepy Valtice kolem 5 000 tun vinných hroznů ročně. Společnost je největším pěstitelem révy vinné v České republice. Vinice, na nichž pěstuje asi 15 odrůd bílých i červených, se nacházejí na Valticku a v okolí Pavlovských vrchů. „Vždycky jsme se profilovali jako firma, která vychází z moravské surovinové základny. Máme vinice v lokalitě Pálava, Dolní Dunajovice, Novosedly, které jsou specifické mineralitou a zvláštním projevem terroir,“ říká ředitel společnosti Marek Šťastný. Záběr firmy je skutečně velmi široký – od stolních vín přes známková (populární Grácie) a odrůdová jakostní až k přívlastkovým ve všech kategoriích – kabinety, pozdní sběry, výběry z hroznů, botrytické výběry, vína ledová i slámová. Před dvěma lety k nim přibyly i sekty.

Pýchou vinařství jsou dva unikátní historické sklepy – Křížový a Zámecký, kde se vína připravovala už před 500 lety. Zrají zde především červená vína, která byla vyrobe-

Marek Šťastný, ředitel společnosti, při slavnostním večeru v Divadle Hibernia

na v moderních technologických prostorách. Sklepy pojmou přes milion litrů vína uloženého v dubových sudech i nerezových cisternách a zrajícího v 300 tisících lahví.

Dozrávají tu archivní vína, která společnost dodává na trh v lahvové zralosti. Valtická vína se vyvážejí i do zahraničí, především do Kanady, Velké Británie a Německa. Úspěchy na soutěžích: Vína se značkou Château Valtice jsou pravidelně zastoupena na Salonu vín. Největší úspěch v historii zaznamenalo Neuburgské ledové 2001 na soutěži v Panamě, kde bylo oceněno jako víno století. V loňském roce si přivezly Vinné sklepy Valtice velkou zlatou medaili z mezinárodní soutěže Terravino v Izraeli za Ryzlink vlašský výběr z bobulí 2007 a zlatou za Chardonnay výběr z hroznů 2008. Zlato získalo i Veltlínské zelené pozdní sběr 2007 na IWC v San Francisku, ledové Veltlínské si vybojovalo zlato na Concours Mondial Bruxelles.

A budoucnost? „Ještě více turisticky zatraktivnit lokalitu, jednak Lednicko-valtický areál, ale i vlastní vinohradnictví kolem Pálavy. Chceme se mnohem víc otevřít návštěvníkům, formou turistických vinařských programů a různých aktivit navázat kontakt s lidmi,“ říká Marek Šťastný.

Znovín Znojmo Adresa: Šatov 404 Vinařská podoblast Znojemská www.znovin.cz Sklepmistři: Petr Drozd, Ladislav Mikulenčák, Libor Tvarůžek Rozloha vlastních vinic: 20 ha Počet pracovníků: 110 Roční produkce: 5 000 000 lahví

Foto archiv redakce

Z pětice finalistů je Znovín Znojmo největší firmou. Pro představu denně prodá 17 000 lahví. Patří ke stálicím moravského vinařství. Firma je zaměřena především na tuzemské zákazníky, kterým nabízí celou škálu vín – jakostní i přívlastková, odrůdová i známková, věnuje se i výrobě ledových, slámových a šumivých vín. To vše z nejlepších viničních tratí Znojemské podoblasti.

Znovín vlastní jednu z nejkrásnějších vinic na jižní Moravě – 12hektarový Šobes nad ohybem řeky Dyje, výjimečnou polohu mají i vinice dlouhodobých dodavatelů Znovínu např. v tratích U Tří dubů nebo Weinperky.

Důraz na polohu vinice se odráží i v mottu společnosti „vína hrdá na svůj původ“.

Znovín byl možná na Moravě prvním propagátorem „terroir“, tedy myšlenky, že není důležitá jen odrůda, ale i vinice, ze které pocházejí hrozny. Vína s označením Terroir Levure jsou vyrobena z kvasinek získaných z vinic uvedených na etiketě. „Pro nás je důležitý původ vín. Víno není jen Ryzlink nebo Veltlínské či Sauvignon, my do něj přidáváme i viniční trať. To je pro nás priorita,“ říká ředitel Znovínu Pavel Vajčner. Proto se firma zaměřuje především na bílé aromatické odrůdy – Sauvignon, Tramín, Pálavu, Ryzlink a Veltlínské. „Ze Znojemska jsou voňavější než z jiných oblastí. V létě horké dny a studené noci, to jinde na Moravě není.“ Znovín je průkopníkem i v jiných oblastech. Byl například prvním vinařstvím, které začalo v 90. letech s technologií řízeného kvašení. První uvedl do života dnes již běžnou a oblíbenou zásilkovou službu. Ze všech vinařství má nejpropracovanější turistický program. Jeho Vinařská putování jsou již proslulá. Velmi záslužné jsou i akce v Louckém klášteře. Úspěchy na soutěžích: Znovín Znojmo má na svém kontě ta nejvyšší ocenění téměř

Vinařský obzor (4/2010) 191

Pavel Vajčner, ředitel Znovínu, při slavnostním večeru v Divadle Hibernia

ze všech významných světových výstav. Ze všech pěti finalistů má nejvíc medailí ze soutěží. „Je to tím, že jich obesíláme hodně,“ říká skromně Pavel Vajčner. „Vína na soutěže jsme posílali už dříve, než je začal Vinařský fond podporovat.“ Hodně zlatých a stříbrných posbíral Ryzlink rýnský bobulový výběr 2000 ze Šobesu.

A budoucnost? „Chtěli bychom, aby zákazníci ještě více vyhledávali jednotlivé viniční tratě. Nejen Šobes, ale i další. Aby si oblíbili víno z určité lokality a nevybírali jen podle odrůdy. A aby značka Znovín byla zárukou ještě větší kvality,“ říká Pavel Vajčner. (hve) Foto archiv redakce

Foto archiv redakce

Vinařské aktivity

192

Vinařský obzor (4/2010)

Vinařské aktivity – komerční prezentace

Úspěšná výstava na veletrhu VINEX 2010

Technika do vinohradů Ze strojů určených pro práci ve vinohradě zde byly zastoupeny nové modely vinohradnických traktorů CASE IH Quantum N95 a DEUTZ-FAHR Agroplus S410. Novinku představila i světoznámá značka pro sběr hroznů GREGOIRE s novým modelem taženého G2 a samojízdného G8 sklízeče. Model G2 byl vybaven separačním zařízením Cleantech Vario, který zajišťuje maximální kvalitu sklízených bobulí révy vinné. Toto zařízení je samozřejmostí i u samojízdného sklízeče modelu G8. Z řad společnosti GREGOIRE nebyl opomenut ani ometač kmínků a mulčovač. Nechyběl osvědčený rosič do vinohradů a sadů TIFONE 2036. S ucelenou nabídkou příslušenství byl představen výměnný systém v příkmenném pásu UNICA – výkyvný mulčovač pro odstranění plevelů a trávy v řádku…

Společnost HM, s. r. o., představila novinky ve svém sortimentu nabízených strojů.

Jedná se o značku CLEMENS, která je mezi vinohradníky známá kvalitními, technicky špičkově řešenými stroji s dlouhou životností. Za značku CLEMENS byly vystaveny modely Hexagon pro zpracování meziřadí a Teractiv jako dvourotorová odsávačka lis-

tů. Další novinkou, která byla představena v sortimentu HM, s. r. o., je Binger Seilzug s vystavenou tunelovou ožínací lištou.

Další důležitou oblastí působení společnosti HM, s. r. o., jsou stroje a zařízení pro zpracování hroznů, výrobu vína, jeho skladování, plnění lahví a finalizační adjustáž.

Všechny technologické linky jsou sestavovány dle přání a potřeb zákazníka.

Velkým segmentem vinařských strojů jsou mlýnkoodzrňovače a pneumatické lisy na hrozny od rakouské firmy WOTTLE. Vyznačují se velkou šetrností při zpracování hroznů podle nejnovějších poznatků, jednoduchostí ovládání, variabilitou k různým odrůdám hroznů a velkou pracovní spolehlivostí. Na letošním ročníku jsme prezentovali novinku: pneumatický lis, umožňující lisování rmutu pod ochrannou atmosférou CO2 – TPG 5000. Tento lis se svým vybavením a kvalitní elektronikou tvoří evropskou špičku ve své kategorii. Po právu obdržel ocenění „Zlatá Salima“ v kategorii technologických zařízení.

Nepostradatelnou součástí nabídky HM, s. r. o., jsou plnicí a etiketovací stroje renomovaného výrobce GAI, dodávané ve spolupráci se společností Unimarco. Lin-

Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v ekologické a integrované produkci Více než 900 fotografií 37 autorů ze 7 zemí na 504 stranách. Choroby a škůdci jádrovin a peckovin, drobného a skořápkatého ovoce a révy: stručné popisy jejich škodlivosti a bionomie – prahy škodlivosti, prevence a přímá ochrana – fotografie typických příznaků poškození.

500 Kč (včetně DPH)

»

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Foto archiv autorů

Ve dnech 2.–5. 3. 2010 se na brněnském výstavišti konal mezinárodní veletrh VINEX 2010. Společnost HM, s. r. o., Hodonín se zde prezentovala na ploše téměř 400 m2, kde představila kompletní sortiment strojů pro práci ve vinohradě, ale také kompletní technologii pro sklepní hospodářství. Samozřejmostí bylo představení novinek v nabízeném sortimentu techniky a technologií. Nebylo možné na výstavě VINEX ukázat všechny stroje, které nabízíme a prodáváme. Jejich škála je tak široká, že to ani prakticky není možné.

ky zabezpečují mytí, plnění, uzavírání a adjustáž lahví při zachování původního aroma a vzhledu vína. Linky GAI jsou synonymem kvality, spolehlivosti a obsluhovatelného komfortu. Stroje jsou nabízeny např. i včetně vývojníku dusíku další renomované firmy Parker Hannifin Czech Republic, s. r. o., nebo filtračních kolon společnosti Hobra-Školník, které zabezpečují mikrobiální stabilitu vína před lahvováním. Svíčkové kolony jsou navíc standardně vybaveny frekvenčním měničem pro plynulý průtok vína z tanku až do plnicího stroje. HM, s. r. o., Hodonín samozřejmě nabízí i další zařízení firmy Hobra-Školník, např. deskové filtry nebo sanitační stanice CIP. Důležitým celosvětovým trendem v oblasti filtrace je již po mnoho let tzv. cross flow filtrace, která výrazně zjednodušuje a zkvalitňuje procesy ve vinařství. V této oblasti spolupracuje společnost HM, s. r. o., s německým výrobcem cross flow filtrů Romfil.

Vinařský obzor (4/2010) 193

Foto archiv autorů

Vinařské aktivity – komerční prezentace / Inzerce

Mezi zařízení s nejvýraznějším ekonomickým přínosem bezesporu patří technologie pro zpracování kalů, proto HM, s. r. o., nově představila vakuový filtr společnosti Sfoggia.

S návratem ke zrání vín v dřevěných tancích a sudech se společnost HM, s. r. o., rozhodla spolupracovat s francouzskými výrobci, společností Marsannay a Seguin Moreau.

Nová generace uzavíratelných tanků umožňuje využívat tyto tanky jak během sezony ke zpracování rmutu, tak později k celoročnímu zrání vína.

vání se a zároveň dodávání nové techniky a technologií pro své zákazníky.

Za HM, s. r. o.

Ing. Milan Janoštík Mgr. Tomáš Macák

Foto archiv autorů

Za F-conrol Zdenek Buštík

Foto archiv autorů

Foto archiv autorů

kvašení až po láhvování. Nejen komplexní strojní a technologické zajištění dopomáhá společnosti HM, s. r. o., prosadit se na trhu. Také komplex finančních služeb, které zákazníkovi pomohou získat potřebnou technologii, pojištění strojního zařízení, ale v neposlední řadě také NON STOP servis jsou nepostradatelnou součástí.

Získání „Zlaté Salimy“ bere společnost HM, s. r. o., jako výzvu pro další zlepšo-

inzerce©

Nová značka pro řízené kvašení vína F-control Špičkovou technologii pro řízené kvašení nabízí vinařům od 1. 3. 2010 společnost F-control Hodonín. Jedná se o systémy s použitím rozvodu chladicího média plastovými, nerezovými nebo měděnými trubkami k ochlazování rmutu, moštu a vína, o chladicí agregáty (poloautomatické jednotky dimenzované na potřebný výkon podle kapacity a potřeb provozu) a o řídicí jednotky pro sledování a řízení teploty v jednotlivých nádržích. Společnost F-control nyní na trh dodává i rozvody dusíku, vínovody, rozvody vody, připojení systému ke generátorům dusíku a klimatizační jednotky pro skladovací prostory a archivy.

HM, s. r. o., se na veletrhu VINEX 2010 představilo jako silná společnost, která je schopna pomoci svému zákazníkovi od začátků pěstování vína přes jeho sklizeň,

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací ODRŮDOVÉ POHLEDNICE Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce 144 Kč

Ostatní nabídka Moderní příprava červeného vína

176 Kč

Vady vína

304 Kč

Vinařem v Africe i leckde jinde

199 Kč

Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína

42 Kč

Vinohradnické stavby na Moravě

618 Kč

Mapa vinařských oblastí České republiky (na stěnu, v roli) Problémy kvašení vín

79 Kč 168 Kč

(množstevní slevy, slevy prodejcům) ENCYKLOPEDIE RÉVY VINNÉ Nová výpravná encyklopedie popisuje na 170 odrůd a obsahuje více než 650 plnobarevných fotografií. U každé odrůdy naleznete její ampelografickou charakteristiku, rady pro pěstování a samozřejmě i možnosti využití.

V knize najdou užitečné informace nejen odborníci, ale i laici se zájmem o vinařství, a v neposlední řadě též milovníci vín, kterých je v naší zemi bezesporu mnoho. formát knihy: 225 × 297 mm, 320 str. plnobarevných 828 Kč MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS území ČESKÉ REPUBLIKY autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky.

Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy: • historické • aktuální • geologické • geochemické • půdní • hydrologické • klimatické • vegetační • a mapy vinařských turistických cest.

Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře.

696 Kč VAZBY ROČNÍKU 1999 VAZBY ROČNÍKU 2000 VAZBY ROČNÍKU 2001 VAZBY ROČNÍKU 2002 VAZBY ROČNÍKU 2003 VAZBY ROČNÍKU 2004 VAZBY ROČNÍKU 2005 VAZBY ROČNÍKU 2006 VAZBY ROČNÍKU 2007 VAZBY ROČNÍKU 2008

292 Kč 333 Kč 333 Kč 383 Kč 424 Kč 454 Kč 494 Kč 524 Kč 565 Kč 595 Kč

(v černé deskové vazbě s raženým písmem)

Ročenka 100 let Vinařského obzoru

62 Kč

Reedice ročníku 1907 faksimile

41 Kč

Velký vinařský slovník

618 Kč

Nové šľachtenie viniča na Slovensku

355 Kč

Výroba vína u malovinařů

130 Kč

Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví Cykloturistická mapa – Moravské vinařské stezky

94 Kč 94 Kč

Vinařství – návody do laboratorních cvičení

157 Kč

Jak úspěšně prodávat víno

304 Kč

Vinařský marketing

209 Kč

Zrání vína v sudech barrique

176 Kč

Sklepní hospodářství

472 Kč

Pěstujeme révu vinnou

103 Kč

Citáty o víně

70 Kč

Přehled odrůd 2007

100 Kč

Filosofie vína – Průvodce po Onom světě

222 Kč

Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci

500 Kč

VINITORIUM HISTORICUM

352 Kč

Historie kounického vinohradnictví a vinařství

262 Kč

Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

150 Kč

Ampelografia Slovenska

828 Kč

Trpké býti zdá se?

240 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH.

Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php

Obchod vínem

Vinařský obzor (4/2010)

195

Ing. Jiří Sedlo, CSc. Svaz vinařů ČR

Zahraniční obchod s vínem České republiky v roce 2009 V roce 2009 se poprvé od vstupu ČR do EU zlomil trend narůstajícího dovozu vína, který se vrátil na úroveň roku 2007, a dovoz tak byl meziročně o 5 % nižší. Důvodem asi byly dvě po sobě jdoucí vysoké sklizně hroznů v ČR. Stále narůstající objem našeho vývozu se v roce 2009 zastavil na úrovni předcházejícího roku. Na celkové snížení obchodní výměny vína mezi ČR a ostatními státy může mít vliv hospodářská krize.

Graf 1 Bilance vína v ČR (v tis. hl) 2 500 R2 = 0,7038

2 000 R2 = 1 R2 = 0,6706

1 500

1 000 R2 = 0,5369

500

0 2005

2006

2007

2008

2009 R2 = 0,9276

-500 dovoz

vývoz

produkce*

nabídka

spotřeba

Produkce* – je uvedena produkce ze sklizně předcházejícího roku

Graf 2 Dovoz vína do ČR (v tis. hl) 900

R2 = 0,1379

800 700

R2 = 0,8677

600 500 400 300 200 100 0 2005 sudové víno

2006 lahvové víno

2007 ostatní

2008

2009

Pozitivní je nárůst exportu vína z ČR. V roce 2005 to byl objem ve výši 5 % tuzemské produkce, v roce 2006 již 10 %, v roce 2007 dokonce 25 % a v letech 2008 a 2009 22 %.

Tyto výsledky jsou ovlivněny samozřejmě nejenom exportovaným množstvím tuzemského vína a sklizní, ale může zde působit i faktor čilého obchodu s vínem, kdy možná naprostá většina exportovaného vína nepochází z ČR. Což ale na konečnou bilanci vína na našem území nemá vliv.

Dovoz trvale narůstá, ale přímka je téměř rovnoběžkou se spotřebou vína. Po započtení nárůstu exportu z hlediska delšího časového vývoje by zde neměl být větší problém. V roce 2007 došlo dokonce ke snížení zásob vína, ale v následujících dvou letech se vlivem vyšší sklizně zásoby nejen doplnily, ale opět zvýšily. V roce 2009 byl přebytek nabídky nad poptávkou nižší než v roce 2008, i tak však dosti velký. Avšak nízká sklizeň na podzim 2009 by mohla přispět k rovnováze trhu.

V případě vývozu, nabídky a spotřeby, jak naznačují korelační koeficienty přímek v grafu, jde o poměrně stabilní trendy ve sledovaných pěti letech po vstupu ČR do EU. Méně stabilními faktory jsou dovoz a především tuzemská produkce hroznů, protože dovoz na ni reaguje.

Z uvedeného grafu vyplývá, že ve čtyřech letech nabídka vína velmi mírně přesahovala poptávku a v jednom roce tomu bylo opačně. K vyrovnání těchto výkyvů slouží zásoby vína na skladech, které v grafu nejsou zohledněny. Obecně lze konstatovat, že zásoby vína jsme před vstupem do EU měli nižší, než je běžné v producentských zemích EU. Při podrobném sledování dovozu zjistíme, že trend je jednoznačný: trvalý nárůst dovozu lahvového vína, jak ukazuje korelační koeficient v následujícím grafu. Meziroč-

196

Vinařský obzor (4/2010)

Obchod vínem

ní nárůst dovozu lahvového vína za posledních pět let činí průměrně 25 tisíc hl. Dovoz sudového vína více kolísá a zřejmě reguluje vztah mezi nabídkou a poptávkou, tedy reaguje na výši tuzemské sklizně hroznů. V posledním roce se dovoz sudového vína snížil o téměř 100 tisíc hl a dovoz lahvového vína stagnoval na úrovni roku 2008.

Graf 3 Dovoz vína do ČR v roce 2009 celkem (1 443 tis. hl)

Německo 3%

Ostatní 12 %

Francie 4% Chile 4%

Vývoj obchodní bilance s vínem v ČR byl v posledních letech následující (v mil. Kč):

Itálie 39 %

Španělsko 12 %

Dovoz

Vývoz

Rozdíl

2006

-2 699

193

-2 506

2007

-3 143

293

-2 850

2008

-3 275

415

-2 860

2009

-3 139

385

-2 754

Záporné saldo zahraničního obchodu ČR se tedy stále blíží 3 miliardám Kč ročně, i když se v roce 2009 o více než 100 milionů zlepšilo. Hodnota vyvezeného vína se meziročně o něco málo snížila, i když jeho objem zůstal stejný. Finanční hodnota ročně spotřebovaného vína na našem trhu (spolu s tuzemskou produkcí a s přidanou hodnotou dovezeného sudového vína) se pak pohybuje přibližně mezi 5 a 6 miliardami Kč.

Nejvíce finančních prostředků za dovezené víno každoročně skončí v Itálii (tentokrát 880 mil. Kč) a pak následuje Francie (517 mil. Kč). Přitom z Francie se dováží asi 11 % objemu vína v porovnání s Itálií.

Podíl jednotlivých států na objemu celkem dovezeného vína zobrazuje graf 3.

Přibližně 90 % objemu do ČR dovezeného vína bylo dodáno z členských zemí EU a ve finančním vyjádření to činilo 83 % celkem uhrazené částky.

Vývoj objemu dovozu z jednotlivých států se v posledních letech příliš nemění (graf 4).

Větší meziroční pokles nastal u Španělska, které se tak dostalo na nejnižší hladinu za posledních pět let.

Mírný pokles dovozu byl zaznamenán v případě Slovenska a o přibližně stejné množství se zvýšil dovoz z Maďarska, které poprvé za poslední pětiletí překročilo hranici 200 tis. hl.

Rakousko už své výsadní pozice definitivně ztratilo, více vína se v roce 2009 dovezlo už i z Německa.

Sudového vína bylo dovezeno 779 tis. hl za 846 mil. Kč. Podíl jednotlivých států můžeme pozorovat na grafu 6.

Z členských zemí EU pochází 95 % dovezeného sudového vína, za které bylo uhrazeno 93 % finančních prostředků. Tak jako v předcházejících letech přibližně ½ objemu tohoto dovozu pochází z Itálie. Slovensko si drží dobyté pozice (2009: 17 %, 2008: 18 %, 2007: 15 %, 2006: 12 %).

Maďarsko 14 %

Slovensko 12 %

Graf 4 Vývoj dovozu vína dle států (v tis. hl)

600 500 400 300 200 100 0 2005 Itálie Rakousko

2006 Španělsko Francie

2007 Maďarsko

2008

2009

Slovensko

Chile

Graf 5 Průměrné ceny dováženého lahvového vína

80 70 60 Cena v Kč/l

Rok

50 40 30 20 10 0 2007 Francie Slovensko

Chile Maďarsko

2008 Německo

Itálie

Španělsko

2009

Obchod vínem

Graf 6 Dovoz sudového vína do ČR v roce 2009 (779 tis. hl) Španělsko 4% Rakousko 4%

Vinařský obzor (4/2010) 197

Graf 8 Průměrné ceny dováženého sudového vína

16 Ostatní 8%

15

Maďarsko 17 %

Itálie 50 %

Cena v Kč/l

14 13 12 11 10 Slovensko 17 %

9 8 2007 Španělsko

Graf 7 Dovoz lahvového vína do ČR v roce 2009 (631 tis. hl)

2008

Rakousko

Slovensko

2009 Maďarsko

Itálie

Graf 9 Vývoz vína z ČR (tis. hl)

120 Ostatní 15 % Chile 5%

100 Itálie 26 %

Německo 6%

80 60

Slovensko 5% Španělsko 23 %

Maďarsko 11 % Francie 9%

40 20 0 2005

2004

sudové

Lahvového vína bylo dovezeno přibližně stejně jako v roce předcházejícím a jeho cena se velmi mírně zvýšila na 2,05 miliardy Kč. Z uvedené finanční hodnoty putovalo téměř 0,4 miliardy Kč do Francie. Francie nám tak dodávala lahvové víno při průměrné ceně přes 72 Kč/l a naopak Španělsko v ceně 17 Kč/l. Španělsko spolu s Itálií nám dodávají ½ objemu dováženého lahvového vína, na nečlenské státy EU zbývá 15 %, v hodnotě 450 milionů Kč. Dovoz lahvového vína z Itálie již předběhl dovoz ze Španělska. Meziročně více vína dodalo i Maďarsko, ostatní si přibližně drží své pozice.

Průměrné ceny dováženého lahvového a sudového vína podle jednotlivých států můžeme pozorovat na následujících obrázcích, z čehož si lze vyvodit i závěry o pravděpodobné kvalitě těchto vín (graf 5).

Během posledních tří let k výraznějším výkyvům v cenách dovážených lahvových vín nedošlo, každý stát se „drží“ v kategorii, do níž byl zařazen. Přesto k mírnému

2006

2007

2008

2009

lahvové

Graf 10 Vývoz vína do Polska

20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 2005 mil. Kč

2006 tis. hl

2007

2008

2009

Graf 11 Obchod se Slovenskem (v tis. hl)

200

150

100

50

0 2005

2006

dovoz

2007

2008

2009

vývoz

Graf 12 Průměrná dovozní cena vína za jednotlivé měsíce 45 40 R2 = 0,0134

35 30 25 20 15

R2 = 0,1391

10 5

lahvové

XII/2009

XI/2009

X/2009

IX/2009

VIII/2009

VII/2009

VI/2009

V/2009

IV/2009

III/2009

II/2009

I/2009

XII/2008

XI/2008

0 X/2008

poklesu cen došlo u vín z Chile a Slovenska a naopak k nárůstu u Německa a Maďarska. Zatímco vína v obalech do 2 l ze Španělska nedosahují ceny ani 20 Kč/l, vína z Francie přesahují 70 Kč/l a jsou více než 2× dražší v porovnání s ostatními členskými státy EU. Naopak u dováženého sudového vína ceny v posledních třech letech klesaly a snižovalo se i cenové rozpětí mezi jednotlivými státy (z 11 až 15 Kč/l na 10 až 12 Kč/l).

Zajímavý je i vývoj cen sudového vína dovezeného z Itálie, Maďarska a Slovenska.

Skoro to vede až k neprokazatelnému závěru, že víno původem z Itálie je v Maďarsku zdraženo o režie a provizi a posláno na Slovensko, odkud po absolvování stejné procedury pokračuje k nám.

Vývoz vína z ČR zůstal při meziročním srovnání v objemu na přibližně stejné úrovni – 182 tis. hl vína, ale poklesla jeho finanční hodnota na 385 mil. Kč (o 7 %). Z toho 168 tis. hl putovalo za 335 mil. Kč na Slovensko a 7 tis. hl za 15 mil. Kč do Polska.

Meziročně export sudového i lahvového vína stagnoval. Export lahvového vína se udržuje na přibližně stejné hladině již třetím po sobě následujícím rokem. Vývoz sudového vína z prakticky nulové hodnoty ještě v roce 2006 narostl v roce 2007 na téměř 50 tis. hl a v roce 2008 se přiblížil 120 tis. hl, stejně jako v roce 2009. Pouhé zkopírování výsledků roku 2008 na rok 2009 je dáno asi celosvětovou krizí, i když 92 % našeho exportu putovalo na Slovensko.

Od roku 2005 trvale narůstá vývoz vína z ČR do Polska. Jeho objem ale stále není nijak velký, a v roce 2009 dokonce meziročně poklesla finanční hodnota vývozu, protože se exportovalo více sudového vína. Statisticky vzato spotřebuje každý občan Polska ročně 20 ml vína z ČR, ze svých necelých 2 litrů. Tedy asi 1 %.

Vývoj obchodu vínem se Slovenskem uvádí graf 11.

Ze Slovenska jsme od vstupu ČR do EU více vína dováželi, než tam vyváželi. Teprve v roce 2009 se objem obchodní bilance vyrovnal. V obou směrech jde o víno převážené z jednoho státu do druhého, nezbytnou podmínkou není, že víno má původ v uvedeném exportním státě.

Průměrná cena dováženého sudového i lahvového vína má v posledních 16 měsících klesající tendenci, přičemž lahvové víno vykazuje trojnásobek průměrné ceny sudového vína. Vývoj průměrné ceny dováženého vína lze pozorovat na grafu 12.

Z naznačených trendů (i když s velmi nízkou spolehlivostí R) vyplývá, že za posledních 16 měsíců průměrná cena dováženého lahvového vína poklesla o 1,70 Kč/l, tedy o 5 %. Obdobný pokles nastal i u dováženého sudového vína.

Obchod vínem

IX/2008

Vinařský obzor (4/2010)

Cena v Kč/l

198

sudové

Vinařský marketing Autor: Franz Gosch • ISBN 80-903201-5-5, cca 126 stran, formát A5 Překlad knihy rakouského autora, která velmi pochopitelnou formou pojednává o vinařském marketingu, jeho zákonitostech, složitostech a významu s velkým zaměřením na praxi. „Podle poznatku, že doba od uvedení produktu na trh až po jeho vymizení trvá zhruba tři roky, by měla tato kniha být především v souvislosti s kulturou stolování velkou realizační pomůckou při všech strategických marketingových opatřeních pro žáky a studenty, ale hlavně pak pro praktické vinaře. Všechny oblasti průzkumu trhu, reklamy, podpory prodeje a PR jsou zobrazovány s velkým zaměřením na praxi.“ (z předmluvy autora).

209 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařská historie

Vinařský obzor (4/2010) 199

Václav Fiala Velké Němčice

Révokaz a úbytek vinic počátkem 20. století V 19. století je zjevný odklon od pěstování révy vinné, a to nejdříve u zbývajících majitelů z řad měšťanů, pro které je zemědělská činnost málo atraktivní. Potom se odklánějí od vinic sedláci, kterým umožňuje změna trojhonného způsobu hospodaření na hospodaření střídavé daleko širší výběr výnosnějších zemědělských plodin. č. 2 VO/1907: Révokaz zjištěn v r. 1890 v Šatově na Znojemsku, 1891 v Jaroslavicích, 1900 v Mikulově, 1901 na Hustopečsku (Velké Pavlovice, Zaječí), 1902 na Hodonínsku, 1903 na Břeclavsku, 1905 na Židlochovicku, Brněnsku, 1906 na Kloboucku a Moravskokrumlovsku. V té době se začíná se šlechtěním révy na americké podnože. Již od r. 1895 je také zřízen dozorčí úřad vinařský ve Znojmě – C. a K. technická stanice pro potírání révokazu na Moravě. Podmínkou zastavení kalamity byla také nařízená přísná státní karanténa. Ve vinohradnických obcích byly zřízeny místní révokazové komise, které měly každoročně provádět prohlídku všech vinic a hlásit na okres případný výskyt škůdce. Záznamy, jak např. postupovala v té době révoka-

zová komise v obci Velké Němčice, se nedochovaly. Z okolních obcí byly v r. 1907 dále zamořeny Nikolčice, Nosislav, Židlochovice, Starovičky, Horní Bojanovice, Rakvice, Krumvíř.

Jediné dobové prameny o vinařství a révokazu v obci Velké Němčice se dochovaly v dokumentech, které byly vloženy do věže kostela při její opravě v r. 1907. Úryvky z uchovaných vložených dokumentů: Z dokumentu obecního zastupitelstva: „Léta Páně 15. října 1907 dokončena byla oprava věže zdejšího kostela za úřadování starosty pana Josefa Fialy, radních pánů Matěje Volingra a Martina Rezla, jehož stařeček byl starostou, když se opravovala věž r. 1828.“ Dále: „Roku Foto archiv autora

Vinice zůstávají přínosem hlavně pro menší sedláky a malé držitele zemědělské půdy. Šlechta a měšťané stavějí nové pivovary, lihovary a cukrovary. Návyk na pití piva a kořalky zatlačuje konzum vína do pozadí.

Současně se naše vína dostávají do obtížné konkurence s levným vínem uherským.

Jen dočasné jsou snahy o oživení našeho vinařství ve druhé polovině 19. století. Vinice zůstávají jen v obcích s výbornými pěstitelskými podmínkami. Negativním faktorem je také výskyt vážných onemocnění révy vinné – padlí (Oidium) v roce 1845, mšička révokaz – (Viteus vitifolii syn.: Phyloxera vastatrix) ve Francii 1863, který se na na Moravu dostal již v r. 1890 (Šatov), a peronospora (Plasmopara viticola) ve Francii v r. 1878, u nás asi od r. 1900. Od r. 1913 se vyskytuje roztoč způsobující kadeřavost révy vinné. Ale největší ranou byl mšička révokaz, který ničí nemilosrdně většinu vinic v Evropě na přelomu století. Révokaz škodí sáním na listech především u podnožových rév a hybridů, kde vytváří nápadné hálky, a na kořenech především révy vinné, kde vznikají nádorky nodozity a tuberozity, které mohou být vstupním místem pro patogeny. Je to jeden z prvních nechtěných produktů „globalizace“. Totiž v polovině 19. století se z Ameriky do Francie přivážely révové sazenice, které, jak se později ukázalo, byly infikovány touto drobnou mšičkou révokazem a ten parazitoval na kořenech americké révy. Evropská réva ušlechtilá (Vitis vinifera) nebyla vůči tomuto škůdci odolná a napadené rostliny velmi rychle hynuly. Tomu všemu se nevyhnuly ani vinice v obci Velké Němčice. Kdož ví, těžko bychom si dovedli dnes bez tohoto škůdce představit vývoj moderního evropského vinohradnictví a vinařství, vlastně révokaz všechno odstartoval.

Postup a datový přehled šíření révokazu na Moravě, jak to uvádí časopis Vinařský obzor, který vychází již od r. 1907. Např.

1 Výřez z dokumentu z věže z roku 1907

Vinařský obzor (4/2010)

Foto archiv autora

200

2 Velkoněmčický kostel

letošího je značná drahota: žito je za 21 K, pšenice 23 K, ječmen 20 Korun. Vína je úroda menší, zato je velmi dobré a prodává se 1 litr mestu za 40–50 halířů. Na rybníku vody nebylo již a rostl tam dobrý palach. Ve vinohradech vyskytuje se révokaz (mšice révová) která ničí úplně vinice naše. Letos jsou již valně mšicí tou napadeny vinice nosislavské.“ Z dalšího listu, jak jej doslova napsal hostinský Janek František se svými společníky: „Mili Panové? Při stolové společnosťi jsme si také spoměli na ůrodu roku 1907. rok tento býl celkem suchi obili bilo málo cena žito 20hale. pšeňice 24 hal. ječmen 18 hal. ale vína se urodilo málo. tisíc hlaviček dalo putnu hroznu, ale víno bilo moc dobré ale drahé, právě já pisatel jsem nájemník obecňiho hosťince a kupuji od presu mošt 1 litr 23 kr. má 14 stupňu slatkosťi. Pišuto 15. řina právě je vinobraňi moc sucho je vorat se nemuže řepa se těško–rije a tak čim dál je huř z Bohem Janek František.“ Dále jsou na listu zrovna dvě stejná kulatá razítka: FRANT. JANEK HOSTINSKÝ, VELKÉ NĚMČICE. Pod razítky je dovětek: „Právě tento rok jsme také stavěli předňi most. Pan starosta bíl Josef Fiala, radňi I. Volingr. II. Rézl Marťin. Tesařské mistr Vlček ze Židlochovic.“ Stoloví společníci v listě nejsou přímo definováni, ale je možné, že se jedná o společníky uvedené pod kulatými razítky hostinského Františka Janka z pronajatého obecního hostince. Jak ničivý byl révokaz, můžeme usuzovat ze záznamu z prvního dokumentu, který psal pravděpodobně starosta obce a kde pisatel podtrhl v celém dokumentu, který sestává ze dvou listů, jedno slovo, a to révokaz, které svým významem stálo za zvýraznění i pro budoucí generace. V dokumentu je také psáno, že „již valně jsou napadeny vinice nosislavské“, což se shoduje se záznamy č. 2 VO/1907. Révokazová kalamita se tak nebezpečně přiblížila k hranicím katastru Velkých Němčic.

VO č. 4/1909: Ohledání vinic místními komisemi – nalezen révokaz v obcích Křepice, Bulhary, Rakvice, v podezření Pouzdřany.

Uveden počet zamořených obcí podle okresů: Znojmo 41 obcí, Hustopeče 15, Mikulov 15, Hodonín 4, Mor. Krumlov 1 a též nález ve Znojmě a Brně. Byly také poskytovány bezúročné půjčky na obnovu zničených vinic. VO č. 1/1910: Mšička révokaz napad-

Vinařská historie

la v r. 1909 pět dalších obcí českého vinařského území: Bořetice, Kobylí, Vrbice, Velké Němčice a Uherčice. Celková zamořená plocha je 1 022 ha. Dále je popisován přímý boj proti škůdci sirouhlíkem, plocha vinic na podnožích je 120 ha, z toho polovina je v obcích nezamořených. Z uvedených záznamů lze usoudit, že vinice na katastru obce Velké Němčice byly v r. 1910 úplně zničeny. V r. 1909 bylo dodáno ze státních révových školek 311 000 ks podnoží za dotovanou cenu 5 K za 1 000 řízků. V r. 1931 byla už na Moravě zamořena většina obcí, Čechy byly uznány jako nezamořené a v r. 1934 byl vydán zákaz dovozu révového materiálu do Čech. Zajímavé je, že ještě v r. 1935 byly nezamořeny z okolních obcí Vranovice, Žabčice, Ivaň, což dokumentuje, že révokazu se v písčitých půdách nedařilo. Ve čtyřicátých letech byly pravokořenné vinice na Moravě prakticky zničeny. „Révokaz žije a škodí. Není jiné cesty než štěpované sazenice!“ Už v této době se upozorňuje na nutnost vyklučení hybridových vinic, kde se révokaz vyskytuje v listové formě (hálky na listech).

Přesto se nezabránilo vysazování přímoplodících hybridů (kříženci americké révy odolné révokazu), brzy se však poznala jejich méněcennost a postupně se přestaly pěstovat.

Současně s rekonstrukcí vinic po révokazové kalamitě se začínají vysazovat hlavně jakostní odrůdy révy v ucelených parcelách jedné odrůdy. V této době také končí označování vín podle obcí (např. Hustopečské, Velkopavlovické, Popické, Nosislavské, Němčičské atd.), které bylo až do révokazové kalamity zcela běžné, protože se vinice dříve vysazovaly ve směsi odrůd, která byla pro obec typická a přizpůsobená podmínkám daného stanoviště.

Současný platný latinský název révokaza je Daktulosphaira vitifoliae (Fitch).

Redakce Vysvětlivky Mšička révokaz (Viteus vitifolii, synonyma: V. vitifoliae, příp. Phyloxera vastatrix), škodí sáním na listech. Poškozené pletivo reaguje vytvářením hálek, které jsou vstupní branou pro patogeny. V důsledku silného napadení kořenů evropské révy způsobuje oslabení a odumírání rostliny.

Nepřímá ochrana je ve vysazování sazenic se štěpovanými odrůdami na podnožích amerických druhů révy rodu Vitis. Přímá – pouze u podnožové révy a amerikánů (hybridů) za vegetace systémově působícími přípravky, příp. předjarní ošetření olejovými preparáty.

Pozn.: Tato mšička ne náhodou dostala druhové jméno „vastatrix“, což znamená ničitelka nebo česky příznačné „révokaz“.

Prameny Míša Drahomír: Časopisy Vinařský obzor Ackermann Petr: Přednášky z ochrany révy vinné Kraus Vilém: Přednášky z historie révy vinné Archiv VN: Dokumenty z věže kostela z r. 1907 VN nalezené při opravě v r. 2000 Hluchý a kol.: Ochrana ovocných dřevin a révy 2008

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety…

Petiôt – Grůl Jsem toho dalek, abych vykládal o tom, jak se snad vyrábí tento nápoj vínu podobný, jehož výrobu nový zákon o obchodu vínem »omezil« a prodej jeho na místě pravého vína »znemožnil«, podrobiv jej, jakož i víno bdělému a znaleckému oku inspektorů sklepních – leč chci seznámiti lask. čtenáře naše s krátkým životopisem tohoto dobrodince všech před léty zbohatlých obchodníků s vínem.

Minuly – ne vlivem zákona – nýbrž vlivem nadprodukce, časy rozmachu petiôtu, který v knihách i seriosních odborných spisovatelů označován byl jako novodobý vynález francouzského vinaře Petiôta v Chaminy zapadlé dědině Burgundska.

Nerad popírám přijaté pravdy, ale s milým Petiôtem mi to jaksi přece nejde a zdá se mi, že žil-li vůbec, měl jedinou zásluhu o grůl, že žil totiž v době, kdy zásluhou Mankguata stal se cukr třtinový, resp. řepový laciným a pro technické účely dostupným.

Nápoj vlastností našeho petiôtu č. grulu znali již staří vinařští národové, a proto stáří tohoto šálivého obyvatele sklepního jest úctyhodné.

Již staří Řekové nálevem vody na matoliny, což po vylisování opakovali, jako dnes činí cukrovarníci při vyluhování cukru ze řízků řepových získávali nápoj, jejž nazývali »A(h)anma« (αανµα). Římané vyráběli také nápoj nálevem vodným na matoliny a nazývali jej »lora«, »lorea«, »loriola« nebo »vappa«. Sloužil-li nápoj tento k výrobě octa, pak jmenovali jej »accentatum« nebo »acetatum«. Byl-li vodný výtažek z matolin na čerstvé matoliny znova vylisován a tato procedura několikrát na čerstvých matolinách opakovaná, získán byl nápoj sice drsnější, ale vínu se téměř podobající, který dáván byl otrokům a gladiátorům, nazýván byv »posca«.

Též i staří Gallové znali výrobu grulů, jejž jmenovali »cartochites vinum«.

Jak je vidět, nemáme proč býti domýšlivými do vynalézavosti našeho věku, neboť »petit vin« znali a znají vinaři francouzští i bez Petiôta, který se svým jménem hodí k našemu grůlu právě tak asi jako městečko Tramín v Tyrolsku – ku keři tramínu.

Ladislav Čech, učitel v Bzenci Vinařský obzor, č. 3, r. 1907, str. 56–61

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety…

Vinařský obzor (4/2010) 201

Zpráva zem. výboru o zvelebení vinařství na Moravě od r. 1908 Ve schůzi mor. sněmu zemského dne 17. září 1907 podali posl. Šilinger a soudr. návrh, kterýžto návrh byl z usnesení ze dne 24. září 1908 přikázán zemskému výboru, aby při jednáních ku zvelebení vinařství směřujících vzal na něj ohled. nakládá mor. zemský výbor úplně samostatně na základě odborných dobrozdání, která si v každém jednotlivém případě vyžádá od státního orgánu, totiž od státního vinařského inspektorátu ve Znojmě a státního vinařského komisariátu v Hodoníně.

Při tom dlužno podotknouti, že tyto dotace doposud úplně dostačovaly, že však zemský výbor nebude svého času otáleti s vymáháním zvýšené státní subvence pro zemi Moravu, která by byla přiměřenou ploše, na níž se réva pěstuje, tak jak tomu jest v ostatních vinařských korunních zemích.

2. Školky révové dosud zemí a státem společně udržované, buďte převzaty do zemské správy a dle potřeby rozšířeny a rozmnoženy.

Zemský výbor převzal všechny révové školky do správy zemské a rozšířil dosavadní révové školky a vzorné vinice, jichž výměra obnášela v roce 1907 pouze 2 ha 64 a,

na 13 ha 64 a. Jsou to révové školky ve Vel. Pavlovicích, v Kyjově, v Kloboucích u Brna, v Čejkovicích, Mutěnicích a ve Strážnici.

Kromě toho byla zřízena révová školka v Šumicích u Slavkova a obci Polešovicím povolena subvence na zřízení vzorné vinice. Těmto obcím, jakož i obcím Vlčnovu a Syrovínu, budou také později subvence povoleny, zemský výbor učinil však povolení dalších subvencí závislým na tom, jaký zájem bude míti obyvatelstvo na zřizování vzorných vinic. Na zřizování těchto vzorných vinic a školek révových dodávány byly bezplatně potřebné révové podložky, jakož i réva s kořeny. Jednotlivým vinařům, kteří jevili zvláštní zájem na zřízení šlechtěných a vzorných vinic, poskytnuty byly subvence od 100 až 200 K na úhradu nákladů, spojených s rigolováním a ohrazením vinic, a potřebný materiál podložkový byl jim zdarma přenechán. (Pokračování) inzerce©

O tomto návrhu, jakož i jiných přáních a pokynech, povolanými činiteli při každoročně pořádaných schůzích zemské vinařské komise přednesených, jednáno bylo na těchto schůzích a byly také dle možnosti provedeny.

1. Smlouva dosavadní, o bránění révokazu a podpory vinařství mezi státem a zem. uzavřená, nebudiž pro příště obnovována, nýbrž po vzoru Do. Rakous a Štýrska země sama ať do rukou vezme péči o moravské vinařství, zabezpečivši si ovšem vydatnou státní subvenci a zároveň úplnou samostatnost pro rozhodování zemského vinařství.

Co se týká prvního odstavce návrhu P. Šilingra, nebyla dotyčná dosavadní smlouva mezi státem a zemí již více obnovena a c. k. ministerstvo orby zvýšilo na dodatečnou intervenci zemského výboru dosavadní státní subvenci z 32 000 K na 40 000 K, země sama pak zvýšila dosavadní dotaci z 28 000 K na 42 000 K. S touto celkovou dotací 82 000 K

Drobné zprávy

Rol. Vinařské družstvo v Dol. Bojanovicích konalo výroční valnou schůzi 27. února t. r. Zprávu přineseme příště. Poradní sbor pro záležitosti družstevní při českém odboru zemské rady v Brně navrhl tomuto družstvu dne 23. pros. 1909 státní subvenci 10 000 K.

Mapa hospodářského průmyslu Moravy, sestavená prof. Jar. Součkem z Přerova, je přiložena k cennému národohospodářskému sborníku »Zemědělská politika« č. 6., Viii. roč.

1909. I vinařské kraje jsou na mapě poznačeny, ač chybí okres uh.-brodský, v nichž jsou též vinice, ač v menší ploše. Jinak jest mapa velmi názorná a přehledná.

Révokaz byl zjištěn v německé obci Pouzdřanech u Mikulova.

Velký ústřední (centrální) sklep pro státní a zemské révové školky české bude zřízen v Mutěnicích. Jest to úspěch vinařské výstavy hodonské.

V podzim 1909 dlel v Mutěnicích c. k.

vládní rada vrchní říšský, inspektor vinařský Frant. Kurmann z Vídně spolu se st. vin. komisařem K. Votrubou z Hodonína na komisi. Německé školky mají takový sklep již ve Znojmě.

Rakouský říšský spolek pro vinařství ve Vídni obdržel schválení svých změněných stanov. Působí již 25 roků. Činnost jeho vztahuje se na veškeré země rakouské a i na Bosnu a Hercegovinu. Členové jsou čestní, zakládající (100 K), podporující (ročně 10 K), řádní (r. 2 K) a mimořádní (r. 5 K). Správa spolková sestává z předsedy, 5 místopředsedů a 42 členů výboru na 3 léta volených, z nichž každoročně třetina vystupuje. Spolek zřizuje odbočky všude tam, kde je nejméně 10 členů řádných, dále má důvěrníky v jednotlivých obcích vinařských. Veškeré vedení je německé. Vydává měsíčně pro členy zdarma »Mitteilungen«, vinařský kalendář (německý), různé brožury atd.

Proti zamýšlené nové státní dani z vína agitace ve vinařských zemích, jako v Dolních Rakousích, Štýrsku, Kraňsku, Přímoří, Tyrolsku aj. ne-

ustává. Četná shromáždění vinařů resolucemi vyslovují se proti zavedení této nové daně z vína. Kraňský zemský sněm přijal pilný návrh proti této dani jednohlasně, podobně tyrolský, dolnorakouský aj.

Zemská daň z vína na Moravě nebyla v posledním zasedání mor. sněmu projednávána, projedná se, až se dohodnou strany o sanaci. – Pozemek bývalé st. a zem. révové školky v Hustopečích, teď zrušené na tomto pozemku, bylo povoleno prodati.

– Na sněmu byla přijata resoluce ve prospěch vinařství, zamítnuta byla resoluce, aby do zemských ústavů moravských kupovalo se jen moravské víno.

Zemskou daň na víno mají Korutany, Vorarlberk a Salcbursko, a také tato zemská daň jeví škodlivé účinky na spotřebě vína v těch zemích, neboť spotřeba vína tu rok za rokem klesá, tím zase vinařské kraje, které jsou jen na pěstování vína odkázány, trpí, neboť zmenšuje se jim odbyt vína i hroznů. Ve Vorarlberku platí se z 1 hl vína 4 K zemské daně od 1. srpna 1908.

202

Vinařský obzor (4/2010)

Vinařská historie

Ing. Radek Sotolář ZF MZLU Lednice

Habánské vinařské dědictví

Habáni (nebo také toufaři z něm. taufen „křtít“) byli novokřtěnecké skupiny křesťanů žijící v komunitách na jižní Moravě. Hnutí novokřtěnců vzniklo v roce 1525 ve Švýcarsku. Anabaptisté neboli novokřtěnci dostali na Moravě lidové pojmenovaní habáni, pravděpodobně podle německého „haushaben“ (mít domov). Říkali tak původně domům, kde byli vítáni a cítili se bezpeční. Jiná hypotéza však říká, že jméno pochází z hebrejského ha-banim (synové) – tak i prý označovali sami sebe (jako Boží děti). Později přijali jméno jednoho ze svých vůdců Jakuba Huttera a jako hutterité jsou dnes známí ve světě. Různorodé novokřtěnecké skupiny byly kolektivně spojovány s německou selskou válkou a po její porážce byly z Německa, Švýcarska i Rakouska hromadně vypovídány. Útočištěm se jim stala Morava.

Habáni mluvili německy. Moravská nekatolická šlechta je ráda přijímala na svých panstvích – demonstrovala tím jednak svoji suverenitu v otázkách náboženství a zároveň jí anabaptisté-habáni přinášeli pro svou pracovitost nemalé hospodářské zisky. Habáni vynikali v hrnčířství, zemědělství, vinařství, tesařství a jiných řemeslech.

Charakteristické pro moravské novokřtěnce bylo společné vlastnictví – žili v komunitách ve společných domech zvaných Haushaben. Ve druhé polovině 16. století, ve „zlatém věku“ moravských novokřtěnců, jich bylo dvacet až třicet tisíc. Historické prameny svědčí, že od příchodu sekty na Moravu až do jejího vypovězení v roce 1622, sídlili ve 108 obcích na Moravě a na Slovensku. Snažili se obnovit staré křesťanství z dob apoštolů podle výkladu Bible, jež jim byla jediným základem víry. Proto také praktikovali nový křest – křtili zásadně až na základě vyznané víry (tedy dospělé), čímž se dostávali do sporu s církví katolickou i reformační. Roku 1528 proběhlo první vypovězení habánů z Čech a Moravy, avšak na Moravě nebylo respektováno.

Roku 1535 jsou vypovězeni i z Moravy, po roce se však vrátili a následovalo desetile-

Foto archiv autora

Při projížďce jižní Moravy křížem krážem po vinařských stezkách nelze nenarazit na Habány. Jejich odkaz žije nejenom v dodnes známé habánské keramice, ale především pro ně typických dlouhých a hlubokých sklepích, zvaných „lochy“.

Habáni

tí hospodářské prosperity. Když se situace zhoršila, část habánů odešla do bezpečí na západní Slovensko a do Dolních Rakous.

Ti, kteří zůstali, se schovávali v úkrytech (lochy). V roce 1589 měli habáni na Moravě 57 dvorů a počátkem 70. let byly na habány uvaleny daně, čímž byli habáni zároveň uznáni za zákonité obyvatele země. Po Bílé hoře ale doba tolerance končí. V roce 1622 byli habáni ze země z náboženských důvodů nemilosrdně vypovězeni. Bez jakéhokoliv majetku museli do jednoho měsíce Moravu opustit. Odcházejí na západní Slovensko, do Sedmihradska, později do rumunského Valašska a na Ukrajinu. V 80. letech 17. století bylo zrušeno společné vlastnictví a zbylí habánští řemeslníci pokračují ve vlastních dílnách. Za vlády Marie Terezie je pak na habány vyvíjen silný rekatolizační nátlak jezuitů, a tak roku 1874 začíná hromadná emigrace do USA a Kanady.

Nejznámější komunitou na Moravě dnes zůstává ta ve Velkých Bílovicích, hlavně díky jejich největšímu sklepu, ve kterém i dnes vyrábí víno společnost stejného jména – Habánské sklepy, spol. s r. o. Habáni byli především vynikající vinařští odborníci. O tom svědčí i to, že vrchnost si je najímala na zakládání nových vinic a nechali je vinici zapěstovat až do uvedení do plodnosti. Mnohé vinice přímo také vlastnili. Každý člen komunity měl své zaměstnání a ve vinařství to byli kopáči vína, sklepníci a vinopalníci. Byli výborní stavitelé. Roku 1545

staví v Bílovicích pro svou komunitu dvůr pro 300–450 členů. Poprvé se však objevili v Mikulově (dříve Nikolsburg) roku 1526 a s nimi přišel i jeden z předních teologů tohoto hnutí dr. Balthasar Hubmaier, který ve svých spisech formuloval základní zásady anabaptismu. Stoupencem myšlenek habánů-novokřtěnců se stal i sám majitel panství Leonhard z Lichtensteina. Mikulov se tedy brzy stal střediskem, odkud se šířily myšlenky novokřtěnectví po celé Moravě.

V Mikulově žili v jižní části města a vlastnili tam 45 domů. Mikulovští habáni prosluli především jako vinaři a dále jako vynikající lékárníci a lékaři. Keramikou se kupříkladu proslavili zase habáni z Dambořic. Zde se usadili kolem roku 1550. Měli zde dva společné domy. Jeden v Poustce, o kterém se mnoho neví a druhý, tzv. horní dům na Kopečku. Byla to rozsáhlá usedlost s cihelnou, volovým mlýnem, habánskou studnou, bednárnou a nezbytnými podzemními sklepy (dodnes tam nalezneme dva, č. p. 283 a 284). Habáni zde vytlačili původní keramickou výrobu, protože již ovládali výrobu fajánsí (majoliky). Kromě keramiky se zabývali také vinařstvím a bednářstvím.

Nejvíce zbytků (střepy) habánské keramiky se stále nachází na Břeclavsku a Hodonínsku. Zachovalé habánské sklepy zas najdeme zejména v regionu Podluží. Ještě v roce 1983 popisuje J. Mikulič tyto sklepy ve Staré Břeclavi, Lanžhotě, Kosticích, Tvrdonicích, Hruškách, Podivíně, Velkých Bílovicích, Poštorné a Hlohovci.

Použitá literatura Habáni [on line]. URL:<http://cs.wikipedia.org/ wiki/Hab%C3%A1ni>, 2009 O habánských sklepech [on line].

URL:<http://www.habanskesklepy.cz/>, 2009 Husí plácek – habánské sklepy [on line].

URL:<http://mojebrno.wz.cz/inka--moravadolni-vestonice-husi-placek.html>, 2009 Zájem umělců o habánské sklepy – Jožo Mikulič, Vinohrad č. 2, ročník 21, 1983

Enogastronomie

Vinařský obzor (4/2010) 203

Jana Vašíčková sommelier

Lehké jarní kombinace – útěk únavě

Podotýkám, že alternativ a možností využití podobných surovin či postupů je mnoho.

Berte tedy můj návrh jako inspiraci, kterou lze doladit dle vaší chuti a fantazie. Nabídnu vám menu o čtyřech chodech, které není nijak složité na přípravu, nákup surovin ani čas a dovolí vám si pochutnávat spolu s vašimi hosty.

Pro uvítání a zahájení hostiny zkuste připravit jednoduché kanapky s rajčaty a olivovým olejem (najemno nakrájená rajčata s čerstvou bazalkou, solí a pepřem zakápnutá olivovým olejem na opečených plátcích bagety). Podávejte s moravským, úplně suchým sektem kvašeným v láhvi – odrůda Chardonnay v cuvée není podmínkou, sekt musí být lehký a svěží, nezapomeňte, že se jedná o aperitiv.

Dalším chodem je cibulačka s toastem a kozím sýrem (cibuli osmahnutou do světle hněda mírně podlijeme bílým vínem a silným – zeleninovým nebo cibulovým – vývarem, zapečený toast s kozím sýrem – nejlépe chutná zrající sýr s plísní na povrchu – vložíme přímo do talíře vytřeného čerstvým česnekem). Příprava polévky je naprosto jednoduchá, zvládne ji každý.

Cibulačka je mírně nasládlá, proto zvolte jemné rosé či klaret s peckovou, třešňovou chutí, možný je i zbytek cukru na hranici suchých a polosuchých vín.

Jako hlavní pokrm jsem vybrala kachní prsa s bramborovým pyré a grilovanou zeleninou (lehce osolená a vykostěná kachní prsa s kůží prudce opečeme obouTipy pro vás • Při přípravě menu používejte to, co máte pod rukama – naklíčenou řeřichu, čerstvou pažitku anebo domácí petrželku.

• Voda a pečivo jsou nezbytnými součástmi každé hostiny!

• Při podávání menu o více chodech nikdo nespěchá, ani hostitel, ani jeho hosté. Mezi každým chodem nechávejte časové odstupy. Potom vás příjemný oběd či večeře bude provázet i několik hodin.

Foto archiv autorky

Toto číslo VO se vám dostává do rukou již v jarním období, kdy člověk potřebuje více energie pro každodenní snažení než kdykoliv jindy. Tzv. jarní únava nám bere sílu. Mám pro vás návrh, jak zajisté potěšíte ducha a posílíte tělo – a to jednoduchým způsobem: připravte menu pro sebe a své blízké.

stranně do zlata, v troubě dopékáme při nízké teplotě asi 15 min., na grilování zeleniny můžeme použít takřka cokoliv – od rajčat, paprik, cuket, zelí, cibule či česneku až po mrkev a pórek. Podáváme s bramborovým pyré). Pokud chcete hlavní chod ještě zvýraznit, připravte jemnou smetanovou omáčku – přeliv – dochucenou např. hříbky či zeleným pepřem. Ke kachním prsům můžete nabídnout hned dva druhy vín – pevné bílé víno s lahvovou nazrálostí a mineralitou, např. Sauvignon, nebo červené víno s jemnými tříslovinami a plným tělem, např. Modrý Portugal nebo Cabernet Moravia.

Tvarohovými noky s jahodovou omáčkou uchvátíte každého: z tvarohu, strou-

hanky, žloutku, másla a soli vypracujeme těsto, z něhož po odležení tvoříme noky, vaříme ve vodě. Před podáváním je obalíme v opražené strouhance s cukrem. Omáčku si připravíme v mezičase tak, že jahody, červené víno, cukr a citronovou kůru povaříme, rozmixujeme a mírně zahustíme škrobem. K tomuto vláčnému a lehkému dezertu servírujte polosladké či sladké bílé víno – třeba Pálavu, Chardonnay nebo vyzrálejší Muškát, špatnou volbou nebude ani slámové provedení.

Věřte, že po skončení stolování vám bude blaze na těle i duchu, protože lahodné jídlo ve spojení s vínem může být cestou, a zároveň i cílem setkávání dobrých lidí.

204

Vinařský obzor (4/2010)

Vinařské aktivity

Pojďme společně „Putovat za znojemským veltlínem“

Pro milovníky vína a především Veltlínského zeleného, jedné z typických odrůd pěstovaných ve Znojemské vinařské podoblasti, je připravena pro letošní pozdní jaro zajímavá a nepochybně atraktivní novinka. MAS Znojemské vinařství, o. s., Hnanice (www.znojemskevinarstvi.cz) ve spolupráci se Sdružením znojemských vinařů s podporou Vinařského fondu připravily na pátek 4. června a sobotu 5. června 2010 vinařskou akci nazvanou „Putování za znojemským veltlínem“. Letošní rok může být s určitou nadsázkou nazván také „rokem veltlínu“, protože mimo tohoto putování je 4. září opět po dvou létech ve štukovém sále Louckého kláštera ve Znojmě další ročník „Galerie veltlínů“.

Veltlínské zelené je jednou z nejrozšířenějších pěstovaných odrůd ve Znojemské vinařské podoblasti mající typické vlastnosti, pro které bylo zařazeno v roce 2009 mezi VOC Znojmo. Pěstuje se na ploše 423,67 ha na druhém místě za Velkopavlovickou vinařskou podoblastí s plochou 557,79 ha (Situační a výhledová zpráva – réva vinná a víno, duben 2009, MZ ČR). Jeho zelenožlutá barva s velikou škálou aromatických vlastností, bohatá vůně, svěžest, plnost, extraktivnost s mírnými nahořklými až medovými tóny a kyselinkou ponechává příjemný dojem i příznivý chuťový vjem. Navíc tato odrůda má velice široké uplatnění, možnosti a bohatý potenciál od jednoduchého zemského vína přes všechny přívlastky až ke slámovým a ledovým vínům, která mimo jiné získávají vavříny na různých prestižních mezinárodních soutěžích. Z některých viničních tratí obsahují veltlíny vyšší obsah resveratrolu, který je známý svým preventivním účinkem proti kardiovaskulárním onemocněním. Na hlinitých půdách převládá lipová vůně, na štěrkovitých půdách potom hořkomandlová, na půdách sprašových vyniká kořenitostí až pepřovitostí ve vůni i v chuti. To jsou jisté a výrazné odlišnosti mezi pepřovitým veltlínem ze sousedního Weinviertelu a naším, ale právě to je ta zajímavost, pestrost a uplatnění, jaké tato odrůda má.

Foto archiv autora

Vinařská turistika a stále zajímavější vinařské programy se stávají u nás žádanějšími a populárnějšími. Je příjemné, že vinaři či jejich organizace a spolky neustále vymýšlejí nové zajímavé akce, při kterých může zájemce ochutnat víno, poznat práci vinaře, jeho sklepy, vinice či okolí krásné vinařské krajiny a její historii i současnost.

Ilustrační foto

Pro mnohé naše vinaře na Znojemsku je veltlín především určitou srdeční záležitostí. O kvalitě našeho veltlínu se milovnicí vína mohli přesvědčit v sobotu 20. března 2010 na tradiční výstavě vín „Znojemský košt“ (www.znojkost.estranky.cz), kde je tato odrůda nejpočetněji zastoupená. Veltlínské zelené, téměř univerzální víno s širokým záběrem, je vhodné jak na běžné denní pití (stále častěji se konzumují jako mladá, svěží vína), tak i pro sváteční a výjimečné události. Veltlín se může pít s přáteli hodně dlouho, aniž by unavil a zevšedněl. Na Vinexu v roce 2002 se stalo Veltlínské zelené 2000, výběr z hroznů, z viniční trati Weinperky v Miroslavi šampionem. Na letošní únorové „Procházce časem“, kterou tradičně pořádá Znovín Znojmo, mohli přítomní toto víno z Miroslavi ochutnat. Vinařské „Putování za znojemským veltlínem“ může být zajímavým a příjemným zážitkem nejenom poznáním viničních tratí, které nebývají navštěvované v obdobném, ale velkorysejším tradičním květnovém „Jarním putování po vinicích Znovínu“, ale i vinařství s ochutnáním a srovnáním vín jedné odrůdy od různých vinařů. Nezbývá než počkat do června, s jakými dojmy a hlavně víny se při putování za veltlínem setkáme a jak celá, nepochybně atraktivní akce dopadne. Přijměte toto povídání jako pozvání k poznání dalších vinařství a viničních tratí, které třeba ještě neznáte. A hlavně jako příjemné prožití pátečního či sobotního odpoledne s milovníky Veltlínu zeleného.

V pátečním (4. 6.) červnovém odpoledni navštíví přihlášení účastníci viniční trať

Horní Leska a školní vinici ve SOŠ a SOU Znojmo v Příměticích, Křížový sklep Znovínu Znojmo, a. s., v Příměticích, viniční trať U Hájku patřící Vinařství Lahofer Dobšice (www.lahofer.cz), viniční trať Knížecí vrch, Vinařství Kořínek v Hnanicích (www.vinarstvikorinek.cz), viniční trať Kraví hora v Novém Šaldorfu – Sedlešovicích a v Popicích. Dále navštíví areál Modrých sklepů Nový Šaldorf (www.modrysklep.cz) a celé poznávací odpoledne zakončí prohlídkou, degustací ve Vinném sklepě rodiny Špalkových (www.saler.cz) a občerstvením v podobě malého rautu v sále Modrých sklepů.

V sobotním odpoledni (5. 6.) se účastníci seznámí s vynikající viniční tratí Frédy a Stará hora Agry Horní Dunajovice, ochutnají vína místního Vinařství Líbal, s. r. o., (www.vinolibal.com). Poté se přesunou do Hostěradic k prohlídce viniční trati Volné pole patřící Zea Hostěradice, Olbramovice – Markovy vinné sklepy a odtud potom přejedou do Bohutic k prohlídce viniční trati U Sv. Michala, obecního sklepa s občerstvením. Samozřejmě nebudou chybět ani četné ochutnávky vín z jednotlivých viničních tratí a vinařství. Akce začíná vždy v 13.00 a končí kolem 20. hodiny. Přihlásit a rezervovat si místo je možné na kterýkoliv z obou termínů samostatně nebo i na oba současně. Vložné, které se platí přímo v autobuse, je na jedno odpoledne 200 Kč/osoba a obsahuje příspěvek na dopravu, degustační skleničku, degustaci vín a občerstvení formou rautu. Jsou vydané i dva pěkné informační materiály s podrobným programem a přihláškou. Bližší informace, rezervace nebo zaslání přihlášky: MAS Znojemské vinařství, o. s., Dvořákova 21, 669 01 Znojmo, Ing. J. Čepička, CSc., tel.: 515 213 145, mobil: 721 520 856, e-mail: cepicka.znojemskevinarstvi@sky.cz nebo jaromír.cepicka@centrum.cz.

Ing. Jaroslav Hladík

»

O víně – www.ovine.cz

Společenská kronika

Významné životní jubileum Eduarda Postbiegla

Vinařský obzor (4/2010) 205

Doc. Hubáčková oslavila 70 let

Narodil se 14. 3. 1935 v Bratislavě, kde žil až do nástupu na VŠZ v Brně. Od dětství měl zájem o zahradnictví, což vyústilo v to, že vystudoval obor vinohradnictví na SOŠ v Modre. Po roce práce agronoma v Rače se přihlásil k vysokoškolskému studiu, které ukončil v roce 1960 na zahradnickém oboru v Lednici. Po studiu pět let pracoval jako technik pro sady a vinice na Státním statku v Rajhradě, kde se spolupodílel na intenzivní výsadbě vinic, podnožové vinice a při organizaci práce v révové školce. Významně se také podílel na spolupráci při zkoušení zemědělské techniky, zejména strojů pro ochranu rostlin (tenkrát BBG Leipzig – NDR).

Od roku 1965 je jeho profesní život spojený s VŠZ v Brně, kde byl odborným asistentem, později pak na ústavu ovocnictví a vinohradnictví docentem. Titul docent pro obor vinohradnictví mu byl udělen, po delších peripetiích zaviněných politickou situací dané doby, až v roce 1990. Při svém pedagogickém působení na univerzitě vychoval mnoho vinohradníků a vinařů, kteří působí v celém bývalém Československu.

Při své pedagogické a vědecké práci na univerzitě se plně věnoval také odborné činnosti jednak v rámci ČZS, dodnes aktivně pracuje ve sdružení „Vinaři brněnské oblasti“, je odborným garantem celé řady hodnocení vína na různých úrovních. Je členem redakční rady Vinařského obzoru, byl spoluzakladatelem Svazu IP a SV ČR. Je známou osobností i mezi odborníky v zahraničí. Zúčastnil se aktivně celé řady zahraničních konferencí. Sám se v posledních letech podílel na organizaci dvou konferencí se společným názvem „Setkání vinařů jižní Moravy a Weinviertelu“. Pro svoje dobré jazykové, odborné a místopisné znalosti je také často zván jako průvodce na domácí i zahraniční vinařské zájezdy.

Kromě přednášek a školení pro vinaře a laickou veřejnost se též angažuje jako uči-

Foto archiv autora

Zdá se to až neuvěřitelné, že doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc., bude oslavovat již svoje 75. narozeniny. A přesto se neustále aktivně pohybuje mezi vinaři a malovinaři a pracuje pro rozvoj oboru.

Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc.

tel předmětu Nauka o víně na VŠ obchodní a hotelové v Brně. Svoji stálou vazbu na ZF prokazuje jako každoroční člen a předseda komise u státních zkoušek, jako oponent diplomových a vědeckých prací, ale i jako konzultant. Minulého roku při příležitosti 90. výročí Mendelovy univerzity byl oceněn rektorem diplomem „Za zásluhy o rozvoj vědy a vzdělávání“, kterého si velmi cení.

Nechtěl bych výčtem těchto iniciativ navodit dojem, že se jedná o vědou zaslepeného člověka, právě naopak, jedná se o velice vstřícného muže s veselou a přátelskou povahou. Chtěl bych mu proto jménem svým a snad i jménem široké vinařské veřejnosti popřát ještě dlouhý a bohatý odborný, ale i společenský a soukromý život při zachování co nejlepšího zdraví.

Pavel Pavloušek

Doc. Ing. Marta Hubáčková, DrSc., se narodila ve vesnici Poľný Kesov u Nitry. Vystudovala Poľnohospodárskou technickou školu v Modre a ZF VŠZ Brno v Lednici na Moravě. Celý život se věnuje vinohradnictví a vinařství ve výzkumu i praxi. Získala hodnost kandidátky zemědělských věd a doktorky zemědělských a lesnických věd pro obor vinohradnictví, později se habilitovala na docentku pro obor vinohradnictví.

Téměř celý život pracovala ve VÚRV v Praze-Ruzyni v oddělení fyziologie rostlin, později ve VSV v Karlštejně, kde zkoumala odolnost révy vinné vůči zimním mrazům a jarním mrazíkům. Zabývala se dormancí oček, lignifikací jednoletých výhonů, zdravotním stavem révy vinné a agrotechnikou pěstování. Vypracovala metodiku hodnocení rezistence k mrazům v řízeném prostředí po mrazivé a teplé zimní periodě. Zabývala se i diferenciací meristémů jednoletých výhonů.

Po rozdělení Československa vybudovala českou státní kolekci genetických zdrojů révy vinné.

Pro hodnocení genetických zdrojů vypracovala závazný klasifikátor pro ČR. Výsledky této práce byly úspěšné, a proto pracovala na mezinárodním programu EU. V této práci pokračuje VSV v Karlštejně stále.

Byla členkou vědecké rady KVÚVV v Bratislavě a vědecké rady oboru genetiky a šlechtění rostlin a rostlinolékařství ve VÚRV v Praze-Ruzyni.

Dlouho pracovala v redakční radě časopisu Vinohrad. Dodnes je členkou redakční rady časopisu Horticultural Science. Výsledky své práce publikovala. Uveřejnila 250 vědeckých a odborných publikací doma, v USA, Izraeli, Německu, Polsku a Bulharsku. Ohlasy na výsledky jejího výzkumu v zahraničních vědeckých publikacích byly jedním z povinných předpokladů pro obhájení vědecké hodnosti doktorky věd v ČR. Dodnes je členkou rostlinolékařského odboru ČAV a je poradkyní Vinařského družstva sv. Václava na Máchalce v Praze. Byla vedoucí VSV v Karlštejně. To byl výčet celoživotní činnosti Marty Hubáčkové. Hodně krásné práce pro jeden život, pro československé a české vinařství. Její život je příběhem Slovenky, která našla uplatnění v Čechách po boku Vítězslava Hubáčka, velkého českého vinaře. Byla vzornou manželkou. Dodnes mluví krásnou slovenštinou.

My, čeští vinaři ji máme rádi. Byla vždy aktivní v Cechu českých vinařů, seznamovala nás s výsledky své práce. Má ráda víno a krásně se k němu vyjadřuje. Pamatuji se na její hodnocení našeho Ryzlinku rýnského v roce 1983: „Pekné víno, taký Ryzlink si predstavujem.“ My, čeští vinaři, přejeme naší Martičce pevné zdraví a vždy se těšíme na setkání s ní.

Ing. Ivan Váňa, Most

206

Vinařský obzor (4/2010)

Vinařské aktivity

Moravští vinaři na Vignerons d´Europe O aktivitách mezinárodního hnutí SLOW FOOD jsme již na stránkách Vinařského obzoru informovali v minulých letech, takže tyto aktivity netřeba detailně uvádět. V roce 2006, kdy se v Turíně uskutečnil druhý ročník celosvětového setkání zemědělců a producentů potravin TERRA MADRE, si vinaři sdružení ve SLOW FOOD uvědomili potřebu samostatného setkání s vinařskou tematikou, a o rok později se tak ve francouzském Montpellier sešla bezmála tisícovka vinařů nejen z Francie, ale i dalších zemí Evropy.

jim nechaly generace předků. Vinař by měl při své praxi zohlednit jak stránku kvalitativní, tak i zdravotně-prospěšnou a samozřejmě i sociální ve vztahu ke svému okolí v místě podnikání. Řečníci i diskutující rozkryli otázku etiky produkce, rozvoje a výzkumu ve vinařství a komercionaliace. Jedním z debatních témat byla i současná role drobných vinařů, těch, kteří nemají vinařství jako jediný zdroj příjmů, a jejich ekonomické a sociální vyhlídky.

Téma „Voda, půda a zdroje místního území“ ukázalo, že vinaři jsou významnými uživateli lokálních přírodních zdrojů.

Byly pokládány otázky a hledány odpovědi, jak skloubit to, aby vedle produkce vína a využívání přírodních zdrojů byly vhodně usměrněny vlivy na životní prostředí a ochráněny využívané přírodní zdroje, jak dbát na zdravotní stránku produkce vín a regulovat množství produkovaných odpadů. Způsob práce s půdou, druhy viniční mechanizace, hnojiva a používané zásahy těmito prostředky – to vše může zásadním

Foto archiv autora

Také loni v prosinci, kdy se celoevropské setkání pod názvem VIGNERONS D´EUROPE (Vinaři Evropy) uskutečnilo v Toskánsku, zde měla i naše země svou delegaci.

Vinaři se tu sešli, aby diskutovali otázky environmentální, sociální a ekonomické udržitelnosti v návaznosti na kvalitu produkce evropských vín. Po dobu několika dní, kdy měli účastníci možnost vyslechnout sérii seminářů, přednášek a diskuzních fór, výměnu zkušeností a názorů obohacovala i přítomnost vysoce specializovaných odborníků a významných osobností z evropského vinařského výzkumu a obchodu.

Seminář „Identita a etika vinaře“ rozkrýval problematiku identity, historie a kultury evropského vinařství, které má v tomto širokém kontextu neocenitelnou hodnotu.

Vinařství totiž není průmyslová výroba – tradiční vinař je připoután k místu, svázán s ním svými kořeny, místo spoluvytváří a je za něj spoluodpovědný. Evropští vinaři odpovídají za dědictví a hodnoty, které

MANIFEST VINAŘŮ EVROPY – vinař osobně dohlíží na svůj vinohrad, sklep i obchod – vinařovo víno je živé a je zdrojem potěšení; je to produkt místa a vinařova myšlení, jde o autentické vyjádření kultury – vinař považuje konzumenta za spolutvůrce vína – vinař pečuje a tvární krajinu, přičemž respektuje biodiverzitu a kulturu lokality – vinař bere za svou odpovědnost za ochranu a péči při zlepšování úrodnosti půdy a ochraně rovnováhy ekosystému půdy – vinař ručí za to, že nebude používat umělé nebo syntetické chemikálie nebo organismy a vyvine snahu o ochranu všeho živého – vinař bedlivě sleduje limity ve všem jeho snažení a vždy si hledí optima, ne maxima – vinař bere plnou odpovědnost za všechny své aktivity, které mohou mít vliv na životní prostředí, konzumentovo zdraví nebo na prosperitu a majetek místního společenství a regionu – vinař se zavazuje vytvářet a podporovat vztahy s ostatními vinaři, zemědělci, producenty potravin, kuchaři, akademiky, pedagogy a výzkumnými institucemi a občany z místní komunity a celého světa vůbec – vinař uplatňuje průhlednost – vinař říká, co dělá, a dělá, co říká Vinaři Evropy, kteří se setkali ve Florencii, vyzývají národní a celoevropské autority, aby nekladly vinařské práci obstrukce formou legislativních regulací, které jsou vhodné pro průmyslové koncepty vinařství, ale ne pro aktuální složitou situaci většiny evropských vinařů.

1 Manifest vinařů Evropy byl přednesen v monumentálních prostorách Salone dei Cinquecento v Palazzo Vecchio na náměstí Piazza Signoria v historickém centru Florencie

způsobem ovlivnit prostředí, v němž vinař tvoří víno. Vliv vinaře na místo, kde působí, již nyní ukazuje dlouhodobou udržitelnost jeho činnosti.

Seminář „Fermentace, školení a zrání vín“ seskupil ty z účastníků setkání, kteří se zajímali o problematiku současného boomu používání umělých aditiv ve vinařském odvětví. Množství nadměrných technologických zásahů, široká škála přípravků do vína a různých zkrášlovadel posunují víno od přírodního k průmyslovému produktu. Které sklepní zásahy pomohou udržet kvalitu, udržitelnost a autenticitu vína, aby bylo potěšení jej zároveň pít, to diskutovali přizvaní řečníci na tomto semináři.

Vinařské aktivity

Vinařský obzor (4/2010) 207

Informace z Vinařského fondu

2 František Mádl při diskuzi se zástupci německých biovinařů nad moravskými víny

„Rostlina, vinohradnictví a choroby“ bylo tématem čtvrtého ze série seminářů. Byl kladen důraz na výběr množitelského materiálu pro nové výsadby, vhodných odrůd a agrotechnických opatření. Diskutující hovořili o tom, které zásahy by měly být aplikovány, aby byla ochráněna existující biodiverzita vinohradnictví, tak jak ji známe ze všech koutů evropských vinařských regionů.

Den po seminářích, které se konaly v toskánském lázeňském letovisku Montecatini Terme, se uskutečnilo slavnostní setkání v historickém centru Florencie. Dopoledne se účastníci shromáždili v důstojných prostorách Salone dei Cinquecento v Palazzo Vecchio na náměstí Piazza Signoria v historickém centru Florencie (viz foto), kde proběhla diskuze, čtení a schválení Manifestu vinařů Evropy (viz orámovaný text). Odpolední část společného programu se odehrávala na Trhu evropských vinařů, který bylo lze najít na nedalekém náměstí Piazza Santissima Annuanziata. Každá ze zúčastně-

ných skupinek vinařů obdržela prezentační místo na skutečném tržišti, kde mohla nabízet k ochutnání svá vína nejen ostatním vinařům, ale zejména návštěvníkům z řad jak občanů Florencie, tak i z řad turistů.

Dalších několik dní probíhaly exkurze v blízkých či vzdálených regionech Toskánska. Program Terra ospite pod hlavičkou SLOW FOOD si vzal za úkol vytvořit kontakty a zbudovat propojení mezi evropskými vinaři. Užitečné návštěvy ve vinicích, sklepech i enotékách proběhly za četných dotazů, diskuzí a výměny názorů na témata, která vinaře spojují a ukazují, že i evropský vinařský trh je menší, než by se mohlo zdát.

Program, který byl mnohem širší než návštěva vinařů z Moravy a v Toskánsku probíhal se svými doprovodnými akcemi plných 10 dní, zahrnoval i série prezentací, řízených degustací, seminářů a školení, které se týkaly vinařské problematiky a byly určeny pro široký okruh milovníků vín. (rs)

Informace z jednání Rady VF Dne 9. 3. 2010 proběhlo třetí letošní zasedání Rady Vinařského fondu, jehož hlavním bodem bylo projednání žádostí o podporu podaných v termínu 1. 1.–15. 2. 2010. Z celkem 164 předložených žádostí Rada rozhodla o poskytnutí podpory 153 subjektům (informace k jednotlivým žádostem najdete v registrované části webových stránek Fondu). Rada dále schválila návrh aktivit v jednotlivých obchodních řetězcích v rámci kapitoly rozpočtu podpory prodeje tuzemských vín v retailu a marketingovou podporu akcím Svátek vín 2009 (28.–30. 5.) v areálu Svatováclavské vinice na Pražském hradě a „České a moravské vinařství – 6. rok v EU“ v Hustopečích. Další plánované jednání proběhne 20. dubna.

Další informace z VF Jak bylo uvedeno v informacích z jednání Rady Fondu (minulé číslo VO), agentura Comtech se na další tři roky (tj. do r. 2012 včetně) stala komunikační agenturou Fondu (komunikace značek „Vína z Moravy, vína z Čech“ a „Svatomartinské“ a „Růžové CZ“). Společnost Comtech, s. r. o., byla vybrána v soutěži o návrh dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, a to na „Komunikační strategii pro značku „Vína z Moravy, vína z Čech“. Výběrové řízení, jehož se účastnilo osm zájemců, zajišťovala společnost GORDION, s. r. o.

Dne 2. 3. 2010 schválila Dozorčí rada Vinařského fondu účetní závěrku a výroční zprávu Fondu za rok 2009. Její elektronickou podobu najdete v registrované části na www.vinarskyfond.cz.

Informace pro plátce odvodů 25. duben je termín splatnosti za víno uvedené do oběhu v 1. čtvrtletí r. 2010. Výše odvodu činí 0,50 Kč z litru. Spolu s platbou se zasílá výkaz odvodu – výkaz zašlete poštou, datovou schránkou nebo přímo přes Portál farmáře.

Informace pro příjemce podpory Jednou z podmínek poskytnutí podpory Vinařským fondem pro žadatele o podporu je zveřejnění log Fondu a „Vína z Moravy, vína z Čech“ (např. v katalogu výstavy). Logomanuál je ke stažení na stránkách www.vinazmoravy.cz v sekci O víně – ke stažení – logomanuály. Bannery s logem „Vína z Moravy, vína z Čech“ jsou po domluvě k zapůjčení v Národním vinařském centru (tel. 519 352 072). (vf)

3 Na exkurzi u Paola Cianferoniho, vinaře ryzího Chianti Classico

Více nocí klidného spánku Profiler - vytrvalý proti peronospoře • nová účinná látka i chemická skupina • dlouhodobé působení • široké aplikační okno od květu do zaměkání • spolehlivá účinnost na listech i hroznech • bezproblémové použití i během kvetení révy

www.bayercropscience.cz