Vinařský obzor 4/2011 by Časopis Vinařský obzor

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

číslo 4, ročník 104/2011 • cena 63 Kč (předplatné 46 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

Vinařství roku 2010 Odrůda Savilon Zařízení pro výrobu červených vín Jak se došlo až k terroir

Předvýsadbová příprava půdy

Hyperreduktivní lis

Josef Vozdecký

strana 180

strana 184

strana 190

strana 206

Obsah 4/2011

Odrůda Nativa

171 Obsah Editorial 172 Richard Stávek: Moravské vinařství proniklo do vesmíru Spolkové informace 174 Martin Půček: Středoevropské vinařské fórum Česká republika v Evropské unii 176 Jiří Sedlo: Seminář „Reforma politiky evropské podpory prodeje zemědělských produktů“ Vinohradnictví 178 Asiya Khaﬁz, Miloš Michlovský: Nová registrovaná odrůda Savilon 180 Pavel Pavloušek: Praktické poznatky k odrůdě Nativa 184 Lubomír Glos: Příprava půdy pro výsadbu vinice Vinařská technologie 187 Patrik Burg, Pavel Zemánek: Technická zařízení pro výrobu červených vín (1. díl) 190 Adriana Dleštíková: Novinka v lisech na našem trhu Zprávy 192 Kalendář vinařských akcí 202 Helena Baker: Rytíř Železný a 20 dam vína Hodnocení vín 194 Pavel Jelen: Degustační systém podle FIJEV 216 Martin Křístek: VI. ročník Československé vinařské ligy Enogastronomie 196 Pavla Burešová: Od Velikonoc k jarní enogastronomii Vinařství v zahraničí 197 Wojciech Bosak: Tradiční gruzínské vinařské technologie Na volné téma 200 Miloš Michlovský: O kvalitě vína Vinařské aktivity 203 Šárka Nádvorníková: Veletrh ProWein 2011 v Düsseldorfu Vinařský marketing 204 Vinařství roku: Bohemia Sekt, a. s. Rozhovor 206 Richard Stávek: Josef Vozdecký: půlstoletí věrnosti vínu 210 Richard Stávek: O sektech s Josefem Švédou Obchod vínem 212 Jiří Sedlo: Zahraniční obchod s vínem České republiky v roce 2010

MJLZ

Ŕ 4WB[

ī ÈFTL¥ S

MJLZ

Ŕ 4WB[

217 221 222 224

Vinařská historie Václav Fiala: Jak se došlo až k terroir Drahomír Míša: Historické události a osobnosti – březnová výročí M. Maděřič: Habánské sklepy ve Velkých Bílovicích Psalo se ve VO před 100 lety…

ĕī

ÈFTL¥ S

172

Vinařský obzor (4/2011)

Vinařský obzor Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem číslo 4, ročník 104 (2011) Vydává Svaz vinařů České republiky Šéfredaktor Ing. Martin Půček e-mail: martin.pucek@svcr.cz Editor Ing. Richard Stávek e-mail: richard.stavek@vinarskyobzor.cz Sekretariát redakce Barbora Válková (předplatné, inzerce, vinařské publikace) e-mail: barbora.valkova@vinarskyobzor.cz tel./fax: 519 348 980 Markéta Nováková (účetnictví) tel.: 519 346 495, fax: 519 348 980 e-mail: marketa.novakova@svcr.cz Redakční rada RNDr. Zdeněk Habrovanský (předseda) (zdenek.habrovansky@email.cz) Ing. Petr Ackermann, CSc. Doc. Ing. Josef Balík, Ph.D. (balikj@zf.mendelu.cz) Doc. Ing. Patrik Burg, Ph.D. (xburg@node.mendelu.cz) Ing. Aleš Gala (gala@oenogala.cz) Lubomír Glos (glosovi@email.cz) Ing. Tomáš Javůrek (javtom@post.cz) Ing. Antonín Králíček (kralicek@mze.cz) Ing. Pavel Krška (pavel.krska@vinarskecentrum.cz) Mgr. Lukáš Lukáš (lukas@templarske-sklepy.cz) Ing. Bronislav Pavelka (bronislav.pavelka@szpi.gov.cz) Doc. Ing. Pavel Pavloušek, Ph.D. (pavlous@zfmendelu.cz) Doc. Ing. Eduard Postbiegl, CSc. Ing. Martin Půček (martin.pucek@svcr.cz) Ing. Jiří Sedlo, CSc. (jiri.sedlo@svcr.cz) Bc. Milan Sedláček (sedlacek@znalecvin.cz) Ing. Richard Stávek (richard.stavek@vinarskyobzor.cz) Ing. Marek Špalek (mikulov@novevinarstvi.cz) Sazba a zlom Adam Kepert, tel.: 777 807 874 e-mail: kepe@seznam.cz Graﬁcká koncepce Bedřich Vémola, studio@vemola.cz Jazykový poradce Mgr. Jana Otevřelová Tisk Tisk Pálka Břeclav, tel.: 519 374 305 Registrační číslo: MK ČR E 11630 Vychází měsíčně. Cena jednoho čísla je 63 Kč, dvojčísla 1/2 a 7/8 106 Kč (včetně 10% DPH) Rozšiřuje PNS, a. s., MORAVAPRINT, s. r. o., Břeclav, MediaPrint&Kappa, soukromí distributoři Předplatné 2011 V redakci — 1 číslo 46 Kč, dvojčíslo 7/8 80 Kč (vč. 10% DPH), celý ročník 528 Kč (vč. 10% DPH) Adresa redakce a vydavatele SV ČR — Vinařský obzor, P. O. BOX 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice tel./fax: 519 348 980 e-mail: info@vinarskyobzor.cz www.vinarskyobzor.cz Materiály byly předány do tisku 15. 4. 2011 Toto číslo vychází 20. 4. 2011 ISSN: 1212-7884 Vinařský obzor® Žádná část tohoto časopisu nesmí být kopírována či jinak šířena bez souhlasu vydavatele. Redakce neodpovídá za obsah inzerce a komerční prezentace. Redakce si vyhrazuje právo na otištění příspěvků či korespondence došlé do redakce, pokud není předem dohodnuto jinak, a na jejich běžnou úpravu. Názory v příspěvcích externích dopisovatelů se nemusejí shodovat se stanoviskem redakce či vydavatele. Foto na titulní straně © Richard Stávek

Editorial

Moravské vinařství proniklo do vesmíru Ne, titulek dubnového editorialu není dozvukem aprílu, ale větou oznamující fakt. Nepředbíhejme však. Do redakce jsme obdrželi e-mail od pana Josefa Kotka, který začínal nějak takto: „…jsme s manželkou milovníky dobrého vína, takže jsme dokonce měli i svatbu v podzemí Svatoborského sklípku. Manželka Lenka je zaměstnaná v Astronomickém ústavu Akademie věd na Ondřejově jako astronomka a je také jednou z velmi úspěšných objevitelek planetek. Možná víte, že objevitel má právo navrhnout jméno planetkám, které objevil…“ (90936) NERONET velká poloosa a = 2,31 AU excentricita e = 0,23 sklon k rovině ekliptiky i = 24,5 ° perioda oběhu P = 3,51 roku velikost asi 3 km (z pozorování v letech 1997–2007) Následovaly informace o tom, že ve vesmíru jsou dvě nedávno objevené planetky, a to právě Lenkou Kotkovou, a nesou jména inspirovaná moravským vinařstvím (Neronet a Josef Dufek). Mladá astronomka, která se v době objevů (r. 1997) jmenovala dívčím jménem Šauronová, k celému příběhu řekla: „Planetky neboli asteroidy jsou shluky skal o velikostech desítek metrů až stovek kilometrů, které obíhají kolem Slunce většinou po drahách podobných planetárním. Nejvíce z pozorovaných planetek se nachází mezi drahami Marsu a Jupiteru. A právě zde se nacházejí i naše dvě „vinařské“ planetky. Objevitel planetky má přednostní právo navrhnout jméno, které je pak projednáno nomenklaturní komisí Mezinárodní astronomické unie (IAU). Pokud je návrh schválen, je nové jméno planetky spolu s krátkým vysvětlením (tzv. citací) publikováno v cirkuláři Minor Planet Center při IAU a tím se stává oﬁciálním.“ Zajímavé, že? Více o cestě, která vede od objevu planetky k jejímu pojmenování, najdete na stránkách o jménech českých a slovenských planetek České astronomické společnosti (http:// planetky.astro.cz/vyzkum.phtml). Níže si dovoluji uvést citaci z cirkuláře MPC (Minor Planet Center) 73984 vydaného 18. února 2011, ve kterém bylo oﬁciálně zveřejněno pojmenování „Neronet“: (90936) Neronet = 1997 TN19 Discovered 1997 Oct. 11 by L. Šarounová at Ondřejov Neronet is a new red grape variety developed by Vilém Kraus (b. 1924) in Lednice in southern Moravia, Czech Republic. Snímky, na kterých byla objevena planetka, pořízené dalekohledem o průměru zrcadla 65 centimetrů, CCD kamerou SBIG ST-8, na Astronomickém ústavu Akademie věd České republiky dne 11. 10. 1997. Zorné pole snímků je kolem 15 ‘, expoziční čas 150 s. Planetka je zhruba 50 000× slabší než nejslabší objekty viditelné na obloze bez dalekohledu (zaznamenatelná tedy pouze citlivou detekční technikou). Je velká asi 3 km a obíhá Slunce jednou za 3,5 roku. (Text popisku Lenka Kotková).

Richard Stávek

Jak jsme se dozvěděli, Lenka Kotková patří mezi naše nejúspěšnější objevitele planetek. Na svém kontě má již několik desítek objevů, a tím i pojmenování. Blahopřejeme a děkujeme za zvěčnění alespoň malé části moravského vinařství v nedozírném všehomíru! V nekonečnosti nebesklonu se tak budou na věky vyjímat „Neronet“ a „Josef Dufek“.

Předplatné / Zprávy / Inzerce

Vinařský obzor (4/2011) 173

Předplatné Vinařského obzoru na rok 2011 » 528 Kč / 23 €

Vinaři, pozor – důležité termíny!

Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2011 ve volném prodeji » 63 Kč / 2,60 € Cena jednoho výtisku (měsíčně) 2011 pro předplatitele » 46 Kč / 1,95 € Cena letního dvojčísla 2011 ve volném prodeji » 106 Kč / 4,10 € Cena letního dvojčísla 2011 pro předplatitele » 80 Kč / 3,70 € Jako předplatitel ušetříte » 188 Kč / 6 € za rok. Mám zájem o předplatné Vinařského obzoru

od čísla nejbližšího do čísla ______________ ročníku 2011 od začátku roku 2011 (1/2011) na dva roky — do 12/2012 i minulé ročníky jednotlivě 1999 (20 Kč) 2005 (37 Kč)

2000 (20 Kč) 2006 (39 Kč)

2001 (20 Kč) 2007 (45 Kč)

2002 (30 Kč) 2008 (50 Kč)

2003 (30 Kč) 2009 (50 Kč)

2004 (30 Kč)

i minulé ročníky v deskové vazbě 1999 (292 Kč) 2000 (333 Kč) 2001 (333 Kč) 2002 (383 Kč) 2003 (424 Kč) 2004 (454 Kč) 2005 (494 Kč) 2006 (524 Kč) 2007 (565 Kč) 2008 (595 Kč) 2009 (595 Kč) další starší výtisky (pouze jednotlivě) 7–8/1998

9–10/1998

11–12/1998

další požadavky ____________________________________________________________________________

platit budu složenkou

platit budu na fakturu (přes účet)

Objednávka publikací

Společná organizace trhu – vinice Žádosti o podporu lze podávat na tato opatření: 1) Změna odrůdové skladby vinice 2) Snížení produkce révy vinné na jednom keři révy vinné při současném zachování produkčního potenciálu zvýšením počtu keřů révy vinné 3) Přesun vinice do svahu 4) Ochrana proti poškození keřů révy vinné způsobovanému zvěří (hromadná/individuální) Opatření musí být realizováno na ploše minimálně na 0,2 ha. Žádosti o podporu na vinařský rok 2010/2011 lze podávat do 2. května 2011. Žádost o podporu se podává Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu na RO SZIF BRNO. Žádosti o podporu lze podávat na tato opatření: 1) Pořízení nového lisu na hrozny 2) Pořízení nového ﬁltru na víno 3) Pořízení nové speciální kvasné nádoby pro získávání červeného vína s aktivním zařízením k potápění matolinového klobouku Příjem žádostí na investice od 1. 6. 2011 do 31. 8. 2011. Žádost o podporu lze podat na investice pořízené nejdéle 12 měsíců před termínem pro podání žádosti. Žádosti lze stáhnout na www.szif.cz (záložka „Společná organizace trhu“ „Rostlinná výroba“ „Víno/Vinice“ Investice. Kontakt: Kotlářská 53, 602 00 Brno, tel. 541 614 176 (Ing. Švábíková) – eliska.svabikova@szif.cz, 541 614 141 (Ing. Staňková) – kamila.stankova@szif.cz inzerce©

______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________ ______ ks ____________________________________________________________________________________

Adresa plátce

Jméno, firma _________________________________________________________________________________

– Nabízíme poloautomatické uzavírací stroje na šroubové uzávěry 30 × 60 – Kapacita od 500 lahví za hodinu – Možnost elektrického nebo pneumatického pohonu – Hmotnost 60 kg

Adresa _______________________________________________________________________________________ Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________

– Možnost krátkodobého pronájmu (od 1 dne)

IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

Adresa adresáta (nevyplňujte v případě, že se jedná o stejnou osobu)

Jméno, firma _________________________________________________________________________________ Adresa _______________________________________________________________________________________ Místo ____________________________________________________________ PSČ _______________________ IČO (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ DIČ (v případě, že se jedná o firmu a chce vystavit fakturu) __________________________________________ Telefon, e-mail (není podmínkou) _______________________________________________________________

PEMAG spol. s r. o., Gagarinova 1240/3, 692 01 Mikulov Tel.: 519 510 756, Fax: 519 510 512 www.pemag.cz

174

Vinařský obzor (4/2011)

Spolkové informace

Martin Půček tajemník Svazu vinařů České republiky

Středoevropské vinařské fórum Již po třetí, vždy s tříletou přestávkou, se na vídeňském výstavišti konal veletrh Intervitis Vienna, jakožto veletrh inovací vinohradnicko-vinařské techniky. Tato akce je odnoží všem dobře známého veletrhu Intervitis-Interfucta konaného ve Stuttgartu. Veletrhu se účastnilo téměř 200 vystavovatelů a předpokládá se asi 7 000 osob odborné veřejnosti z okolních států střední Evropy.

V rámci doprovodných programů se na výstavišti konalo středoevropské vinařské fórum, kde v rámci diskusních příspěvků zazněla některá důležitá témata, která ovlivní činnost vinařského oboru v následujících letech. Úvodem hovořil ministr zemědělství Rakouska Niki Berlakovich, jenž připomenul některé zásadní body z reformy SOT s vínem, kterou Rakousko podporovalo, zejména v oblasti zavedení národních obálek a nových podpor. Podobně tomu bylo při zavedení systému ochrany značení původu a rozšíření horizontálních zemědělských předpisů také do komodity vína. Rakousko nesouhlasilo s masivní podporou klučení vinic. Zásadní problematikou v současné době zůstává liberalizace výsadbových práv a Berlakovich konstatoval, že Rakousko je zásadně pro udržení stávajícího systému. Maďarský ministr zemědělství a současný předseda Evropské rady – zemědělství – Sandor Fazekas připomenul, že v roce 2012 musí Komise připravit zprávu, která zhodnotí účinky reformy z roku 2008. Je třeba dohlédnout na to, aby tato zpráva byla kvalitní a do detailů propracovaná. Maďarsko stojí na straně zemí, které odmítají liberalizaci výsadbových práv, a obává se, že při umožnění další výsadby dojde k neřízenému zvětšení plochy vinic v EU. Evropa taktéž musí zavést určitou formu propagace umírněné konzumace vína, neboť řada relevantních studií potvrdila pozitivní účinky konzumace vína. Za zásadní považuje taktéž rozšíření podpory propagace vína na vnitřní trh EU. Diskuse se účastnil i poslanec Evropského parlamentu Herbert Dorfmann, někdejší generální tajemník AREV (Sdružení evropských vinařských regionů). Konstatoval, že peníze, potažmo peníze pro rozpočet zemědělství, jsou na prvním místě a také celá

politika se kolem evropského zemědělského rozpočtu točí. Upozornil, že stejně jako Evropská komise, i Evropský parlament budou navrhovat nižší zemědělský rozpočet, a s tím souvisí také rozpočet SOT s vínem po roce 2013. Dorfmann rovněž připomenul, že je zásadním odpůrcem liberalizace výsadbových práv, což naopak nemůže říci o představitelích jeho státu, tedy Itálie. Zrušení výsadbových práv povede k přesunu vinic ze svahů na přístupnější roviny, což sebou nese odliv turismu z horských vinařských oblastí. Z hlediska rozpočtu je třeba udržet rozpočet pro víno v OSE 1, tedy prostředky plně hrazené z rozpočtu EU bez nutnosti koﬁnancování členskými státy. V případě 2. OSY je potřeba zachovat podpory pro „Agro-envi“ pěstování révy a rozšířit je o podpory udržující krajinu zejména na svazích. Josef Pleil – prezident rakouského svazu vinařů konstatoval, že Rakousko se vydalo cestou investic. Vytvořilo tedy programy, které mají v současné době již vyčerpaný rozpočet zejména pro menší podniky. Rakousko připravuje zcela nový program ÖPUL, který by od roku 2013 zajistil stávající podpory pro ekologickou a integrovanou produkci a který by byl rozšířen o podpory hospodaření na svazích a terasách. Evropská unie musí rozšířit podpory propagace vína také na svůj vnitřní trh. Existuje zde jasný postoj Rakouska k liberalizaci výsadbových práv – NE. Tento fakt by zavedl chaos v zemědělství, ohrozil by turismus, na kterém má Rakousko postavenu dlouhodobou koncepci významné části svých příjmů. Za zásadní problém považuje Rakousko také novou možnost uvádění odrůdy na vínech té nejnižší kvality. Nemůže se ztotožnit s faktem, že obyčejná krabicová vína mohou nést odrůdu, což zákazníkovi v mnoha případech bohužel postačuje.

Poslední v panelové diskusi vystoupil Norbert Weber, prezident německého svazu vinařů. Konstatoval, že je těžké opakovat všechna fakta, která zazněla, neboť Německo má úplně stejný názor. Vrátil se však do doby reformy, o které Komise konstatuje, že byla úspěšná. Ano, úspěšná byla, ale z toho důvodu, že Komise měla chybnou analýzu, která neodpovídala realitě trhu. V následujícím roce je třeba dohlédnout na to, aby Komise v připravované zprávě o průběhu reformy SOT s vínem použila relevantní data a aby závěrečná konstatování kopírovala stávající situaci na trhu. Weber neopomenul vyzdvihnout zásadní nesouhlas Německa s uvolněním výsadbových práv. V Německu jsou často rodinné ﬁrmy s dlouhou tradicí, které by byly ohroženy jak ve vlastním podnikání, tak při navazujících činnostech, jako je turistika či gastronomie. Přiklonil se k diskusi, která by vedla k posunutí liberalizace např. na rok 2025. Existují informace, že Francie hodlá veřejně podpořit stanovisko Německa v případě výsadbových práv. Panelová diskuse následně pokračovala příspěvky představitelů svazů vinařů středoevropských států. Bližší informace vám přineseme v následujícím čísle našeho časopisu.

Ochrana Ochran a révy 2011

Stomp 400 SC Acrobat MZ WG Cabrio Top Discus Kumulus WG Mythos 30 SC Polyram WG Rovral Aquaflo Vivando Vaztak 10 EC

Komplexní technologie BASF pro ochranu révy vinné proti škodlivým činitelům

www.agro.basf.cz

176

Vinařský obzor (4/2011)

Česká republika v Evropské unii

Jiří Sedlo Svaz vinařů ČR

Seminář „Reforma politiky evropské podpory prodeje zemědělských produktů“ Jednání proběhlo 1. března v době od 9.30 do 17.30 hod. v sídle sekretariátu COPA-COGECA v Bruselu. Seminář společně organizovala COPA/COGECA, CIAA a CELCAA. CIAA zastupuje evropský potravinářský a nápojový průmysl, CELCAA zase evropský obchod se zemědělskými produkty. Celkem se semináře zúčastnilo přes 100 osob ze 17 členských států.

1. V úvodní části přivítal účastníky P. Pesonen, generální tajemník C/C. Následoval projev paní A. Ujupan z kabinetu komisaře pro zemědělství D. Ciolose. Mimo jiné zdůraznila, že je nutné si stanovit cíle pro vnitřní trh EU s 500 miliony obyvatel a pro vnější trh svázaný obchodními dohodami. Taky se musí ujasnit, zda mají být stejné podmínky pro všechny produkty. 2. Část věnovanou trhu v EU zahájil P. De Meo ze sdružení konsorcií k ochraně značení italských vín přednáškou na téma „Víno: Chuť Evropy, způsoby komunikace“. Víno nemá možnosti typu „ovoce do škol“,

takže zaměření na spotřebitele musí být jiné. Obecně jsou programy podpory tříleté a nejdříve se musí doložit náklady, teprve pak jsou propláceny. Během tří let investovala Itálie do trhů uvnitř EU, ale převážně do Belgie, Holandska, Lotyšska, Litvy a Estonska, 3 miliony eur. Jde především o víno s chráněným označením původu, ale také o víno z Evropy, které je jiné v porovnání se zbytkem světa. Cílovými skupinami jsou specializovaní novináři, dovozci, restaurace, vedení hotelů, someliéři, učitelé v oblasti vína atd. Vysvětluje se jim systém SOT s vínem, předpisy pro DOC. Cílové skupiny jsou také zvány do Itálie. Součástí ce-

Vady vína – rozpoznání – předcházení – odstranění Autor: Reinhard Eder a kol., ISBN 80-903201-6-3, počet stran 263, formát A5 Jelikož je pro vinaře usilujícího o nejvyšší kvalitu nežádoucí výskyt vín postižených nedostatky, vín vadných a nemocných, jak osobně, tak i ﬁnančně silnou zátěží, popisují se v této knize příčiny nedostatků, vad a nemocí vína, jejich podrobná charakteristika a možnosti jejich prevence a odstraňování. Publikace je určena nejen pro odbornou vinařskou veřejnost, ale také pro všechny milovníky vína, kteří chtějí prohloubit své znalosti v tomto oboru.

304 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

lého projektu je sledování vývoje na trhu s vínem. Bez podpory prodeje si již Itálie nedokáže export vína představit. Dále pokračoval L. Trentini s přednáškou „Ovoce: Dětská hra“. Vychází se z toho, že 20 % dětí v Evropě má nadváhu. Následují potíže s krevním oběhem a cukrovka II. typu. Spolu s lékaři se proto podporuje spotřeba ovoce ve školách. Denní dávka čerstvého ovoce by se měla pohybovat kolem 400 g, ale řada členských zemí (včetně ČR) toho nedosahuje. V rámci projektu se vloží 4 miliony eur v letech 2009–2012 na propagaci ovoce v Itálii (ﬁnancuje Itálie + EU). Problémem je, že většina reklamy je obecně směrována na sladké, tučné a přesolené produkty. Důležitý je i způsob reklamy, v rámci tohoto projektu jsou podporovány cíleně zaměřené internetové hry. Mimo dětí jsou touto reklamou zasaženi taky učitelé, rodiče atd. Ve třetích zemích je podporován projekt „Chuť Evropy“. Masu byla věnována přednáška S. Mikinovice, generálního tajemníka rakouské AMA, na téma „Kvalitní maso (hovězí, telecí, vepřové)“. Význam masa ve výživě v Rakousku je dán již pojmem „řízek“. Maso je pořád považováno na rozdíl od vína nebo sýrů za surovinu, kterou určuje jen množství. AMA (Agrar Markt Austria GmbH) proto realizuje projekt zaměřený na jasné třídění kvality masa. Dávají svoji značku na maso. Slogan zní „3× kontrolováno, aby 1×

chutnalo“ (u producenta, řezníka a v supermarketu). Mezi sledované parametry patří počet zvířat na plochu půdy u konkrétního producenta, stáří, ale taky hodnota pH masa. Podílí se na celém programu asi 25 tisíc producentů masa. Podrobnosti jsou na jejich internetových stránkách. Projekt „Trojka, magické číslo“ prezentoval K. Pette, bývalý generální tajemník holandského mlékařského svazu. V projektu jde o spolupráci holandského a francouzského mlékařského svazu při podpoře prodeje mléka a mléčných produktů. Holandský svaz je čistě zpracovatelský, francouzský zahrnuje producenty mléka i jeho zpracovatele. Lidé ztratili kontakt se zemědělstvím, je jim jedno, zda pijí kolu, nebo mléko. Projekt se zaměřuje na konzumenty zdravé výživy, matky ve věku 20 až 49 let, děti ve věku 7 až 11 let a seniory. Celkem na 3 roky bylo potřeba 9 milionů eur, ve Francii 6 a v Holandsku 3. Podíl EU činil 50 %. Protože šlo o mezinárodní program, musela být jedna země tou vedoucí. Byla jí Francie. Problémy byly i s tím, že nejdříve běželo vše přes národní úředníky a pak teprve přes EU. Názory se lišily již uvnitř států. 3. Podpora prodeje prováděná Evropskou komisí byla prezentována příkladem účasti na veletrhu World Food Moscow 14.–17. září 2010. Prezentací provedla M. Sprutacz z DG Agri. Veletrhu se zúčastnilo 1 100 vystavovatelů z 54 zemí, celkem z nich bylo 40 % zahraničních. Návštěvníků přišlo přes 50 tisíc. Důvodem, proč se EU zaměřila na Moskvu je fakt, že Rusko je druhým největším trhem po USA, kam směřují produkty EU. Unie tam měla svoji expozici s produkty od 50 producentů z 15 členských zemí. Největší podíl producentů byl z Řecka, Polska a Španělska. Bylo organizováno 15 doprovodných programů pod heslem „Chuť Evropy“, mimo jiné degustace, kuchařská show, kvíz apod. Z produktů byla prezentována i vína a bioprodukty. Samotní producenti v expozici EU přítomni nebyli. 4. Politiku podpory prodeje v USA představil M. House, poradce pro zemědělství z Mise USA při EU. Mají různé formy státní podpory, například i pojištění bankovních rizik. Speciální program mají pro otevření trhů ve východní Evropě a v bývalém SSSR. Samostatně podporují taky export vybraných komodit. Je podporováno i zvyšování kvality potravin, zdraví obyvatel. Obezita většinou není způsobována vyššími dávkami potravin, ale nedostatečným pohybem. Podporovány jsou taky veletrhy, semináře, reklama, sledování trhů v zahraničí. Celková částka pro rok 2011 přesahuje 200 milionů USD. Prostředky pochází z veřejných zdrojů, ale u některých programů je nutné koﬁnancování.

5. Podporu prodeje ve třetích zemích zahájila D. Dore s projektem „Labužník“. V rámci tohoto projektu se sdružily národní svazy potravinářského průmyslu z Francie, Španělska, Itálie a Portugalska za účelem společné propagace svých výrobků v USA a Kanadě. Jde o produkty z mléka, masa, olivový olej, vína, cukrovinky. Financování: 50 % prostředků hradí Komise EU, 20 % do projektu přispívají národní státy a 30 % zúčastněné podniky (55 podniků). Náklady na tříletý program činily 3,5 mil. eur. Vystavují společně na veletrzích, vydávají v angličtině brožury, pořádají degustace. Sedmdesát procent podniků mělo zájem o prodloužení projektu, ale nebylo to schváleno. Takový projekt se plánuje velmi problematicky – je nutná spolupráce ﬁrem, svazů, států a Komise. K tomu se během let mění řada věcí – cla, směnné kurzy atd. Pokračoval K. Bruun Rasmussen představením projektu „Podpora prodeje evropského vepřového masa a produktů z něj v japonských restauracích“. Jde o společný projekt dánského a francouzského svazu. EU je největším vývozcem vepřového masa do Japonska. Japonsko ročně dováží 700 tis. tun, z toho 160 tis. tun z EU. Podíl EU ale stále klesá. Zaměřili se na semináře (Tokio), studijní cesty (Francie, Dánsko), degustace v restauracích apod. Důležitým aspektem je vysvětlit ochranu zvířat. Během projektu se zvýšil prodej šunky o 6,5 %. Projekt byl tříletý s celkovým rozpočtem 2 mil. eur. Se systémem jsou velmi spokojeni. Pouze pravidelné odevzdávání průběžné zprávy čtyřikrát ročně považují za zbytečné. 6. Závěry a doporučení Seminář pokračoval diskusí, které se zúčastnili organizátoři i posluchači. Za CIAA to byla E. Dollet, za CELCAA B. Gruner a za C/C Ch. Jochum. Zemědělský výbor EP zastupoval poslanec H. Dorfmann a DG Agri H.-E. Barth, vedoucí oddělení podpory prodeje zemědělských produktů. Evropská opatření podpory prodeje jsou kompatibilní s podmínkami WTO. Stávající pravidla jsou ale příliš přísná, opatření jsou komplikovaná a drahá a postupy pro přijetí nebo zamítnutí programu nejsou dostatečně transparentní. Proto C/C, CIAA a CELCAA navrhují: • Politika podpory prodeje evropských zemědělských produktů na trhu Společenství i na mezinárodních trzích by měla být politickou prioritou v příštích letech. • Rozpočet na podporu prodeje by měl být navýšen. • Postupy pro přípravu, správu a kontrolu průběhu programů by se měly zjednodušit (redukovat počet zpráv Komisi). Zvláště by se mělo snížit správní zatížení u programů, kterých se účastní více států. • Měla by se vyjasnit pravidla mezi podporou prodeje generických produktů a známek, zvláště v nečlenských zemích EU.

Vinařský obzor (4/2011) 177

• Mělo by se povolit uvádět místo původu produktu. • Měla by se vyjasnit úloha mezi Komisí a národními úřady. • Zásadní význam má kontinuita programu. Aby se dosáhlo požadovaného efektu, mělo by být ulehčeno prodloužení úspěšně proběhlého programu. • Pravidla pro podporu prodeje v každém sektoru by měla být pravidelně aktualizována a přizpůsobována vývoji v daném sektoru (např. podpora prodeje vajec a vína na trhu Společenství). Z diskuse dále vyplynulo: • Při marketingu je nutné zvláště ve třetích zemích seznámit zákazníka s odlišností evropské produkce – přísné předpisy ES, integrovaná produkce, ekologické zemědělství. • Od roku 2006 se zvýšil podíl nepřijatých programů na polovinu. Něco je v systému špatně. • Na třetích trzích dochází obecně k propagaci konkrétní členské země/zemí, ne EU jako celku. • Nová úprava podpory prodeje by měla být jednodušší. • V USA jsou programy rovněž víceleté, ale ﬁnanční prostředky se schvalují na každý rok jen několik měsíců předem. inzerce©

Česká republika v Evropské unii / Inzerce

– Nabízíme syntetické korkové uzávěry – Imitace přírodního korku – Možnost vlastního potisku – Velmi zajímavá cenová politika

PEMAG spol. s r. o., Gagarinova 1240/3, 692 01 Mikulov Tel.: 519 510 756, Fax: 519 510 512 www.pemag.cz

178

Vinařský obzor (4/2011)

Vinohradnictví

Nová registrovaná odrůda Savilon

jemně květnaté a má poměrně výrazné aroma podobné odrůdě Sauvignon blanc. Jedná se o aromatické látky tiolového původu (grapefruit, citron, mučenka, kručinka aj.), které vznikají během dozrávání díky intenzivní tvorbě jejich prekurzorů. V případě ranější sklizně převládají spíše látky metoxypyrazinového původu (zelená paprika, angrešt, kopřiva). Zajímavé výsledky dává kvašení moštu z dobře vyzrálých hroznů v barikových sudech s následným zráním na jemných kalech a batonáží. Na rozdíl od odrůdy Sauvignon blanc má nově vyšlechtěná odrůda Savilon zvýšený obsah zdravotně prospěšných látek, především polyfenolů (**). Zvýšený obsah stilbenů včetně trans-resveratrolu (2,416 mg/l), který je známý díky svým antikarcinogenním vlastnostem (zabraňuje iniciaci, rozvoji a dalšímu vývoji rakovinových nádorů), vykazují hrozny odrůdy Pavilon hlavně na podnoži Kober 125 AA (***). Trans-resveratrol působí rovněž fungistaticky a vzniká v révě jako reakce na ataky (napadení) některých mikroorganismů, zejména patogenních hub. Miloš Michlovský Asiya Khaﬁz Foto I. Flajšingerová

Foto I. Flajšingerová

Charakteristickým znakem této odrůdy je velký rozvětvený hrozen s řidším uspořádáním bobulí, což společně s určitou rezistencí k plísni šedé prakticky vylučuje poškození tímto patogenem. Odolnost k plísni révy vinné (Plasmopara viticola) a padlí révy vinné (Uncinula necator) je poměrně velmi dobrá. V letech se silným infekčním tlakem plísně révy vinné se na napadených listech vytvářejí drobné nekrotizující skvrny. Velmi pevné bobule s poměrně nízkou poutavou silou a suchým (tj. bez vytékající šťávy) oddělením od třapiny předurčují tuto odrůdu k mechanizované sklizni. Odrůda má ráda dobré lokality pro pěstování, nejlépe se podle našich zkušeností projevuje na jihozápadních svazích a hlinitojílovitých spraších. Doporučované je střední vedení s Guyotovým řezem. K nejvhodnějším podnožím v námi sledovaných podmínkách (Přítluky, Klentnice, Perná, Nový Přerov) patří SO-4, Craciunel 2, Kober 5BB a Teleki 5C. Bobule dozrávají zpravidla v první polovině října a mají zpočátku našedlé, pak zlatožluté až bronzové zbarvení. Výnos hroznů je středně vysoký, cukernatost moštu vysoká (*). Víno z odrůdy Savilon je výborné kvality, žlutozelené barvy, ovocné chuti, plné, svěží,

Savilon – list

Savilon – keř

Foto I. Ludvíková

V roce 2010 byla registrována nová bílá moštová interspeciﬁcká odrůda Savilon. Jedná se o křížence odrůd (Seyve Villard 12375 x Veltlínské červené rané) x (Merlot x Seibel 13666). Vlastní křížení bylo provedeno doc. Ing. M. Michlovským, DrSc., a dále se na výběrech a hodnoceních podíleli prof. V. Kraus, Ing. F. Mádl a pánové V. Peřina a L. Glos. Odrůda je právně chráněná podle zákona č. 408/2000 Sb.

Savilon – hrozen

* Výsledky pocházejí z dlouhodobého pokusu (přibližně 20 let) na Šlechtitelské stanici vinařské v Perné. ** Látky fenolového charakteru v sobě nejen spojují antioxidační, baktericidní a ochranné vlastnosti před slunečním zářením, ale mají i řadu užitečných vlastností. Známý je především vysoký stupeň ochrany kapilár, který mimo jiné vykazují ﬂavonoidy révových hroznů. Kromě toho bylo v poslední době zjištěno, že polyfenoly hroznů vykazují protinádorové, antimutagenní a kardioprotektivní vlivy, stejně jako schopnost chránit játra proti toxinům. Struktura a složení těchto látek v hroznech a ve víně závisí hlavně na půdně-klimatických podmínkách, na odrůdě révy, způsobu výroby a skladování vína, ale i na zdravotním stavu sklizených hroznů. *** Výsledky pocházejí z dvouletého pokusu (2009–2010) na Šlechtitelské stanici vinařské v Perné. Zde byl započat více faktoriální projekt studia vlivu různých podnoží a stanovišť na obsah fenolických látek v hroznech a víně z vybraných novošlechtění. Při srovnání jednotlivých parametrů odrůdy Savilon a kontrolní odrůdy Ryzlinku rýnského bylo zjištěno, že ve většině z nich překonává Savilon kontrolu jak v hroznech, tak i ve víně (zejména z pohledu obsahu stilbenů, ﬂavonolů a rovněž i senzorického hodnocení vína). Pro získání statisticky významných výsledků je však nutné další pozorování.

inzerce©

HOBRA Pro spkojenost zákazníků každého vinaře je stabilita vína v lahvi zásadní otázkou. Hobra si je toho vědoma, a proto nabízí mikroﬁltrační kolony různých velikostí tak, aby vyhovovaly potřebám vinařů, hledajících to správné řešení.

inzerce©

Kolonu přizpůsobíme Vašim požadavkům, a to i včetně propojení se samospádovým plničem pomocí frekvenčního měniče. Ten zajistí plynulou regulaci čerpadla a bezproblémový průběh celé mikroﬁltrace.

FUNGICID

Rovral

Aquaflo

Hlavní partner salonu vín

… aby se plísni šedé ve Vašich porostech nedařilo NOVINKA

Nová, vysoce účinná formulace osvědčené účinné látky iprodione

Kontaktní fungicid s dlouholetými praktickými zkušenostmi

Dávkování 1,0 l/ha, maximálně 2x za sezónu

Krátké ochranné lhůty

Registrace do více než 20 plodin

Agro Aliance, s.r.o., 252 26 Třebotov 304 tel.: 257 830 137-8, www.agroaliance.cz

SPOLEHLIVÁ FILTRACE

Potřebujete poradit s ﬁltrací - ptejte se u specialistů. Volejte 733 530 205 nebo jděte na www.hobra.cz.

S VÁMI, PRO VÁS...

HOBRA - ŠKOLNÍK s.r.o. Smetanova ul., 550 01 Broumov Česká republika Tel: +420 491 580 111 Fax: +420 491 580 140 E-mail: hobra@hobra.cz www.hobra.cz

180

Vinařský obzor (4/2011)

Vinohradnictví

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Praktické poznatky k odrůdě Nativa

Foto P. Pavloušek

Nativa je modrá moštová odrůda révy vinné, která byla registrována v České republice 8. 7. 2010. Ochranná práva byla odrůdě udělena 16. 8. 2010. Držitelem práv a udržovatelem odrůdy je subjekt 604 – Ing. Miloš Michlovský, CSc., Rakvice (www.ukzuz.cz). Odrůda vznikla jako křížení /(Frankovka x Svatovavřinecké) x (Merlot x Seibel 13 666)/. Šlechtitelské označení této odrůdy je L-3-10-34.

Ampelograﬁcká charakteristika List je středně velký, troj- až pětilaločnatý. Horní listové výkrojky jsou středně hluboké. Barva listové čepele je světlezelená. Povrch listu je slabě puchýřnatý. Řapíkový výkrojek je otevřený ve tvaru písmene V. Hrozen je malý až středně velký. Tvar je kuželovitý, nahoře širší. Bobule je modrá, voskovitě ojíněná. Uspořádání bobulí v hroznu je husté. Pěstitelské vlastnosti Nativa je vhodná do dobrých lokalit pro pěstování modrých odrůd révy vinné. Nejsou vhodné vlhké lokality. Nejlepší jsou dobře exponované svahovité pozemky. Na půdní podmínky je méně náročná. Nesnáší vyloženě výsušné půdy. Naopak velmi vlhké půdy vedou k velmi hustým hroznům a zvýšené citlivosti na napadení šedou hnilobou hroznů. Z nových modrých PIWI odrůd patří Nativa mezi nejranější. Průměrné datum sklizně v průměru ročníků 2007–2009 bylo 9. října. Nativa se zařazuje mezi odrůdy se zvýšenou odolností k houbovým chorobám. Odolnost k plísni révy a padlí je dobrá. Vhodné je provádět v závislosti na infekčním tlaku těchto chorob 1–3 ochranné zásahy fungicidy nebo pomocnými prostředky pro zlepšení zdravotního stavu révy. Odolnost k šedé hnilobě hroznů je pouze střední. Velmi významné jsou všechny nepřímé zásahy zaměřené na ochranu proti hnilobám hroznů. Odolnost k zimním mrazům je dobrá. Nativa má vyrovnanou násadu hroznů. Je proto možné využívat zatížení 6–8 oček na m2. V případě potřeby je možné provést regulaci násady hroznů již při podlomu anebo následně odstraněním hroznů či půlením hroznů. Modré moštové odrůdy re-

Nativa – keř

Tabulka 1 Cukernatost (°NM) a titrovatelné kyseliny (g.l-1) Titrovatelné kyseliny (g.l-1)

Cukernatost (°NM) 2007

2008

2009

Průměr

2007

2008

2009

Průměr

Nativa

20,8

17,0

20,4

19,4±2,09

9,20

8,80

9,02

9,01±0,20

Frankovka

22,3

20,4

19,6

20,8±1,20

9,45

12,15

9,63

10,41±1,51

Tabulka 2 Obsah kyseliny vinné a jablečné (g.l-1) Kyselina vinná (g.l-1)

Kyselina jablečná (g.l-1)

2007

2008

2009

Průměr

2007

2008

2009

Průměr

Nativa

7,61

7,57

9,53

8,24±1,12

2,82

3,30

2,07

2,73±0,62

Frankovka

8,45

6,92

8,44

7,94±0,88

2,91

4,61

2,74

3,42±1,03

Nativa – hrozen

Fenolická zralost hroznů je rozhodující z pohledu volby technologie zpracování. Nativa dokáže velmi dobře fenolicky vyzrát a potom je vhodná pro dlouhou maceraci a produkci plných a extraktivních červených vín.

agují na půlení hroznů vzestupem kvality. Vývoj kvalitativních parametrů hroznů je uveden v tabulkách 1 a 2. V porovnání s Frankovkou má Nativa nižší obsah titrovatelných kyselin a nižší obsah kyseliny jablečné, což jsou velmi důležité faktory z pohledu kvality hroznů. Velmi důležitou součástí agrotechniky je vylamování zálistků a odlistění v zóně hroznů. Dokonalé provzdušnění keře působí jako nepřímá ochrana proti hnilobám, protože hrozny v provzdušněném keři dobře osychají a znepříjemňují podmínky pro rozvoj houbových chorob. V deštivých ročnících, kdy může být napadení hroznů výraznější, je třeba provádět selekci hroznů ihned ve vinici při sklizni.

Foto P. Pavloušek

Nativa – list

Nezbytné je provedení jablečno-mléčné fermentace, které je důležité pro plnost červeného vína. Kvalita vína Kvalita vína je velmi vysoká. Odrůda Nativa poskytuje výrazně „evropský“ typ červeného vína. Víno je obvykle plné, extraktivní, s vysokou barvou. Aroma vína je ovocné s tóny třešní a višní. U starších ročníků se objevují tóny lesních plodů (maliny, ostružiny) s jemným čokoládovým podtónem. Zajímavý je rovněž obsah a charakter tříslovin. Odrůda je vhodná pro pěstování v systémech ekologického vinohradnictví a také dobrým partnerem do „cuvée“.

Foto P. Pavloušek

Enologické vlastnosti V pokusech s různými technologiemi výroby vína z odrůdy Nativa se osvědčila technologie macerace se sprchováním moštem a technologie macerace v otevřené nádobě. I při nižší cukernatosti v kabinetním stupni je vhodné rmut docukřit. Nativa je totiž velmi vhodná pro červená vína s vyšším obsahem alkoholu (okolo 13 obj. %), která jsou následně určená pro zrání v dřevěných sudech. Foto P. Pavloušek

Nativa – pupen

Vinařský obzor (4/2011) 181

Foto P. Pavloušek

Vinohradnictví

Nativa – keř

182

Vinařský obzor (4/2011)

Vinohradnictví – komerční prezentace / Inzerce

Prosper: padlí nebude k vidění!

Doporučení pro aplikaci Dávkování přípravku Prosper je odvislé od vývojové fáze révy a momentálního infekčního tlaku padlí. V případě nutnosti ošetřovat již před květem se dávkuje 0,4–0,6 l/ha. Běžnější termíny ošetření po odkvětu vyža-

inzerce©

Speciﬁcký mechanismus účinku Fungicid Prosper vykazuje zcela unikátní a naprosto odlišný mechanismus účinku ve srovnání s ostatními u nás registrovaný-

mi fungicidy. Obsahuje zvýšené množství účinné látky spiroxamine (500 g/l), která patří do chemické skupiny spiroketalaminů. Nejvýznamnější vlastností této látky je její preventivně-kurativní účinnost vůči padlí révy. Rakouští a němečtí vinaři oceňují také velmi rychlý průnik do rostlinných pletiv a systémový rozvod do nezasažených částí révy, přinášející rychlý stop efekt na lavinovitě se šířící infekce padlí.

Preventivně. Kurativně. Eradikativně.

www.bayercropscience.cz

dují dávkování na úrovni 0,6–0,8 l/ha. Optimální aplikační interval je do 10–14 dnů, v případě velmi silného infekčního tlaku pak do 7–10 dnů. Při preventivně-kurativním použití za silnějšího tlaku padlí je nutné volit kratší intervaly mezi aplikacemi

inzerce©

Přípravek osvědčený v sousedních zemích Prosper je dlouhodobě prověřený jednosložkový fungicid k velmi účinné preventivní a kurativní ochraně révy vinné proti padlí. Mnozí vinaři jej znají ze sousedního Rakouska, případně Německa, kde se stal velmi často využívaným standardem pro řešení této choroby. V souvislostech s loňskou závažnou, výše popsanou situací po něm navíc právem volala značná část vinařské praxe. Nyní bude tedy dostupný i u nás.

Foto archiv autora

Většina pěstitelů révy má jistě v živé paměti loňský složitý a v mnoha případech i nerovný boj s padlím. Infekční tlak nastoupil v červencové dekádě s nebývalou silou a rychlostí, takže ani v minulosti osvědčená řešení většinou nepřinášela očekávaný efekt. Výsledkem byly silně napadené porosty s následnými významnými ztrátami na kvalitě a množství sklizených hroznů. Základní poznatek je více než zřejmý – pro zvládnutí takové situace je nutné mít k dispozici dostatečně účinné řešení nejen preventivního, ale také kurativního a eradikativního charakteru.

Foto archiv autora

Vinohradnictví – komerční prezentace/ Zprávy

Informace o jednání Dozorčí rady Vinařského fondu dne 15. 3. 2011 a Rady Vinařského fondu dne 16. 3. 2011

a zajistit kvalitní pokrytí porostu aplikační kapalinou, což se týká zejména hroznů. Proto je také vhodné mít před ošetřením zabezpečenou dostatečnou vzdušnost porostu. Při léčebném kurativně-eradikativním nasazení je namístě cílená aplikace do oboustranně odlistěné zóny hroznů. V této situaci je vhodné použít zkrácený aplikační interval, tzn. obvykle dvě ošetření během 7–10 dnů, a v rámci těchto zásahů alternovat Prosper s kurativně a eradikativně působícími přípravky s odlišným mechanismem účinku (např. Karathane New, Cocana). Ošetřujte dávkou vody v rozmezí 300–1 000 l/ha a Prosper použijte maximálně 4× za vegetaci. Při záměru provádět ošetření současně i proti peronospoře je Prosper bez probléFoto archiv autora

Vinařský obzor (4/2011) 183

mů mísitelný s přípravky Proﬁler, Aliette Bordeaux, Melody combi 65,3 WG a stejně tak i s botryticidem Teldor 500 SC. Za účelem prodloužení doby působení proti padlí je smysluplné vytvořit směs s dlouhodobě preventivně působícím fungicidem Zato 50 WG. Prosper se může používat v systému IP. Fungicid Prosper bude v letošním roce povolen podle § 37, odst. 2 zák.č. 326/2004 Sb. v platném znění pro časově omezené použití v době od 15. 5. do 15. 8. 2011, což pokrývá nejrizikovější období výskytu padlí révy v našich podmínkách. Bude k dispozici v 5 l balení. I letos toho zřejmě uvidí váš vinohrad hodně. Ale padlí to nebude! Ing. Marian Havliček, Bayer CropScience

Dne 15. března proběhlo v Praze zasedání Dozorčí rady Fondu. Dozorčí rada bez připomínek schválila účetní závěrku a výroční zprávu Fondu za rok 2010 (tyto budou v blízké době přístupné na webu Vinařského fondu). Dozorčí rada také bez úprav schválila rozpočet Vinařského fondu na rok 2011 (viz informace z jednání Rady VF 19. 1.). Dne 16. března pak proběhlo jednání Rady Vinařského fondu, které mělo na programu jediný bod, a to žádosti o podporu podané v termínu 1. 1.–15. 2. 2011. Informace k jednotlivým žádostem jsou zveřejněny na webu Vinařského fondu. Níže v tabulce najdete celkový přehled všech žádostí podaných v uvedeném termínu (tj. včetně těch projednaných již na únorovém jednání Rady) podle tematických okruhů. Další jednání Rady Vinařského fondu je plánováno na 20. dubna a jedním z bodů programu bude projednání Podmínek pro poskytnutí podpory Vinařským fondem pro termín žádostí 1. 7.–15. 8. 2011.

Tematické okruhy

Počet žádostí přijato/z toho podpořeno

Účasti na výstavách

98/94

Výstavy, přehlídky, soutěže

96/92

Školení, semináře, konference

23/18

Tiskoviny, audio, video, web

18/11

Vinařská turistika, prop. akce

98/84

Ostatní

3/2

CELKEM

336/301

VOC Mikulov Na světě je další VOC – tentokrát VOC Mikulov. Podrobněji se tématu budeme věnovat v některém z příštích čísel, nyní alespoň ve stručnosti. Datem 1. 4. 2011 (a snad ne aprílově) je označeno rozhodnutí Ministerstva zemědělství o povolení přiznávat označení vína originální certiﬁkace občanskému sdružení V.O.C. Mikulov. Toto sdružení je zatím nejmenší ze stávajících, čítá celkem osm členských vinařství – Petr Marcinčák, Hynek Holánek, Vojtěch Huserek, Vinařství Kovacs, Miroslav Volařík, Mikrosvín Mikulov a Sonberk Popice. Členové si zvolili poměrně pestrou paletu odrůd, z kterých bude možné připravovat typická VOC vína: Pálava, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Rulandské modré a Svatovavřinecké. To by bylo vzhledem k rozsahu pro tuto zprávu všechno, k tématu se budou blíže vyjadřovat jistě připravované webové stránky anebo materiál v některém z nejbližších čísel VO. rs

184

Vinařský obzor (4/2011)

Vinohradnictví

Lubomír Glos Moravská Nová Ves

Příprava půdy pro výsadbu vinice

Jak réva roste v přirozeném nekulturním prostředí Réva vinná je liána, a pokud má prostor, dovede se její nadzemní část rozrůst do obrovských rozměrů a pokrýt velkou plochu. K tomu, aby byla celá rostlina dostatečně zásobována vodou a živinami, se musí vytvářet mohutný kořenový systém. Tyto vlastnosti réva získávala postupně přirozenou selekcí v prostředí, kde rostla v silné konkurenci s jinými rostlinami. Kořenový systém se vytvořil tak, že část kořenů prorůstá dolů a zásobuje rostlinu vodou a část se rozvíjí ve vrchní vrstvě půdy a získává živiny. Hlavní rozmnožovací orgány v přírodě jsou semena a jen v menší míře zakořeněné části rostliny. Podle toho se také vytváří různý kořenový systém. Pokud semeno vyklíčí v silné konkurenci jiných rostlin, přežije jen ten semenáč, který začne brzy vytvářet silný kořenový systém směřující do hlubších půdních vrstev, kde není tak silná konkurence. Jestli vzešlá rostlina tyto vlastnosti nemá, buď zahyne, nebo jen živoří. Takovým způsobem se za celou dobu existence révy vyselektovaly odrůdy, které dnes tvoří základ našeho pěstovaného sortimentu. Tyto geneticky zakotvené vlastnosti se také silně přenášejí při záměrném křížení odrůd do nově vzniklého potomstva. Réva se dostala do kulturního pěstování Vytvářet kořeny mají i části révy, které se dostaly blízko země – může to být réví nebo i starší ramena. Ty však nemají takové vlastnosti jako u rostlin vyrostlých ze semena, ale rozvíjí se většinou ve vrchnějších vrstvách půdy. Těchto vlastností révy si lidé všimli, začali toho využívat, jednotlivé keře rozmnožovat, a tím se stala z révy kulturní rostlina. Časem však došli k poznání, že vysazené rostliny nemají takovou vitalitu, plodnost a dlouhověkost jako původní semenáč. Hlavní vliv na to mělo mělké prokořenění, nedostatečné zakotvení v hlubších vrstvách půdy, a tím se vytvářely nepříznivé stresové situa-

Foto archiv autora

Ve 2. čísle Vinařského obzoru z r. 2011 je velmi podnětný článek o rigolaci půdy před výsadbou vinice. Vzhledem k tomu, že příprava půdy před výsadbou je velmi důležitá a často rozhodující práce pro úspěšné pěstování révy vinné, nelze ji opomíjet. Aby vinaři lépe pochopili její význam, chtěl bych uvést několik zkušeností a poznatků týkajících se této problematiky.

Vinice vysazená na pozemku, kde bylo před výsadbou provedeno prokypření půdy

ce – výkyvy teploty, sucho, vlhko, mráz, poškozování kořenů, které negativně ovlivňovaly pěstování révy. Tyto všechny poznatky postupně vedly pěstitele révy k tomu, že je nutno přizpůsobit kořenový systém vysazovaných rostlin kořenům semenáčů. Tím se vytvořil způsob, kdy se začaly pěstovat sazenice z řízků dlouhých 40–50 cm, a to mělo podstatný vliv na zlepšení stavu vysazovaných vinic. Navíc se ještě doporučovalo pravidelné odstraňování vrchních kořenů, aby se posílil rozvoj kořenů spodních – ramování. Po révokazové kalamitě v Evropě a zjištění, že americká réva má rezistenci vůči révokazu, se začaly první vinice vysazovat ze semenáčů amerických rév. Na ty se pak po důkladném zakořenění naštěpovaly odrůdy evropské. Tento systém se zdál zpočátku pro pěstování vinic ideální. Postupně se ale projevily i jeho nedostatky. V první řadě to byla

nevyrovnanost porostu, z důvodu různé vitality jednotlivých semenáčů. Dále to byla rozdílná schopnost semenáčků srůstat s naštěpovanou odrůdou a nejvíce jej ovlivnily vysoké ekonomické náklady při zakládání vinic. A tak jsme se dostali až k dnešnímu pěstování sazenic používaných k zakládání vinic a pěstování révy. Rozdílné nároky jednotlivých druhů a odrůd U dnes používaných révových sazenic je potřeba si uvědomit, že jsou vypěstovány ze dvou částí. Podnož – kořenová část – pochází z kříženců rév amerických nebo evropsko-amerických a naštěpována je réva evropská. Každá z těchto rév má vlastnosti z prostředí, kde postupně vznikla. Ve volné přírodě se nejvíce rozmnožují ty rostliny, kterým dané podmínky nejlépe vyhovují. Jak se v minulosti každý druh postup-

Vinohradnictví

ně rozšiřoval a dostával se do jiných podmínek, postupně se vyselektovaly rostliny, které měly jiné nároky na stanoviště než ty původní. Z toho je vidět rozdílný nárok každé odrůdy na stanoviště a to do značné míry ovlivňuje jak podnožová část, tak také naštěpovaná odrůda. Je to také dnes velká problematika vztahu podnož–odrůda, která do značné míry zasahuje do úspěšnosti pěstování révy i do kvality vína. V poslední době se této záležitosti široce věnují hlavně na univerzitách v USA. Důležitost vzduchu v půdě Tak jako člověk a všichni živočichové mohou žít jen v symbióze s bakteriemi, které rozkládají v trávicím ústrojí potravu a zpřístupňují využití živin v organismu, tak také u rostlin funguje podobný proces. Na kořenové špičce se vytváří vhodné prostředí pro život a množení mikroorganismů, které zprostředkovávají příjem vody a živin z půdy rostlině. Tento živý organismus – mykorhyza, aby mohl dobře fungovat, potřebuje v půdě dostatek vzduchu. Tam, kde tato podmínka není, se ani kořenový systém nerozvíjí. Pokud chceme, aby vinice dobře rostla a plodila, dlouho zůstávala v dobré kondici a abychom z hroznů vyrobili kvalitní víno, je důležité dostat do vrstvy půdy, kterou keře mohou využívat, dostatek

vzduchu. Čím hlubší vrstva půdy se prokypří, tím větší prostor má každý keř k dispozici. Navíc taková půda dovede přijmout více srážek než půdy utužené. Výrazně se také zlepší zásobování keřů vodou a živinami a určitě to každý pozná na hospodářských výsledcích. Všeobecně se tvrdí, že réva hluboko koření, ale to je jen ve štěrkovitých nebo kamenitých půdách, kde se mezi jednotlivými kameny nachází vzduchové prostory. Našly se případy, kdy se kořeny dostaly až do hloubky 20 m. Na základě těchto poznatků můžeme však takové případy považovat pouze za ojedinělé. Rigolace nebo prokypření půdy Když naši předkové došli k poznatku, že pro úspěšné pěstování révy je důležité dostatečně hluboké prokypření půdy, vzali nářadí, jaké měli k dispozici, a jím půdu překopávali. Tato práce byla velmi namáhavá a zdlouhavá. Postupně lidskou práci nahradily potahy a nakonec stroje. Základní myšlenka prokypření půdy byla dobrá, ale nebyly využity znalosti o půdě, které máme k dispozici dnes. Z toho důvodu by se měl způsob přípravy půdy před výsadbou vinice přehodnotit a na základě posledních poznatků posunout na vyšší úroveň. Všeobecně se uvádí, že 1 cm ornice z původní horniny vzniká za 50–100 let. Z to-

Vinařský obzor (4/2011) 185

– Nabízíme výrobu smršťovacích záklopek na vinné láhve – Možnost vlastního loga/designu od 12.000 ks – Základní barvy a rozměry skladem – V nabídce i ruční horkovzdušné termohlavy na smršťování

PEMAG spol. s r. o., Gagarinova 1240/3, 692 01 Mikulov Tel.: 519 510 756, Fax: 519 510 512 www.pemag.cz

Společnost HM, s.r.o. zve všechny vinaře na

DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ

3. - 4. května 2011 8:00 - 9:00 hod.

PŘÍJEZD ÚČASTNÍKŮ INDIVIDUÁLNÍ PROHLÍDKA STROJŮ OBČERSTVENÍ

9:00 - 12:00 hod. PŘEDNÁŠKOVÝ BLOK - HM v roce 2011 - Nové trendy v obhospodařování vinic - Pěstování vinic v úzkých sponech - Nový model sklízeče hroznů Gregoire G8

- Moderní sklepní hospodářství - Systém řízeného kvašení a chlazení vína F-control - Crossflow filtrace, snižování obsahu alkoholu ve víně

12:00 - 13:00 hod. OBĚD - SPECIALITY NA GRILU 13:00 - 19:00 hod. ODPOLEDNÍ PROGRAM - Wiesinger - ukázka výroby barrique sudů - Prohlídka strojů - Praktická ukázka automatického navádění traktoru ve vinici Clemens Vinescout - Ukázka portálového nosiče nářadí Bobard - Losování tomboly, degustace vín, přátelské posezení s cimbálovou muzikou Grajcar - Překvapení na konec

Místo konání: HM, s.r.o. Na Pískách 3903/5 695 01 Hodonín tel.: +420 518 374 231

www.hmhodonin.cz

Foto archiv autora

ho se dá usoudit, jak dlouho trvalo vytvoření orniční vrstvy, kterou dnes využíváme k pěstování kulturních rostlin. Úrodnost ornice závisí na tom z jakých hornin vznikla, kolik je v ní přijatelných živin a hlavně kolik humusu obsahuje. Je to vlastně ta nejcennější vrstva půdy, kterou na pozemku máme. A zase se dostáváme k symbióze mikroorganismů, ﬂóře a fauně, které jednak napomáhají vytváření ornice, ale také připravují živiny pro rostliny. Aby se toto celé společenství mohlo množit a dobře pracovat, potřebuje přístup vzduchu – některé větší, jiné menší, a také určitou teplotu a vlhkost prostředí. Jestli se při rigolaci tato nejcennější vrstva půdy dostane do spodních vrstev, většina tohoto společenstva se zničí. Je sice pravdou, že zpracované živiny réva z této vrstvy využije, ale další přísun výživy se silně naruší. Na základě těchto poznatků se dnes při pěstování zemědělských plodin přešlo od orání k prokypřování půdy, aby se co nejméně narušoval život v půdě a nesnižoval se obsah humusu. Základní složkou humusu jsou všechny organické složky, které se v půdě nachází. Jejich postupným rozkladem činností všech živých organismů se z nich vytváří humus. Tento proces je velmi pozvolný a jeho obsah se vytvářel po velmi dlouhou dobu. Jak velká hodnota půdy s vysokým obsahem humusu je, se dá uvést na případu z druhé světové války. Tehdy, po obsazení Ukrajiny, odváželi Němci velmi úrodnou černozem a hnědozem s obsahem humusu 4–6 %, která se tam nachází, na zlepšení lehkých písčitých půd v severním Německu. Na základě výpočtů byla tato akce ekonomicky velmi příznivá. Z těchto poznatků je možné pochopit velký význam humusu v půdě jak pro výživu pěstovaných rostlin, tak pro dobrou strukturu ornice. Ta má velký význam pro zasakování dešťové vody a omezuje výpar. Nemenší význam má pro soudržnost půdy a omezení splavování půdy na svazích. Největší eroze vzniká po rigolaci pozemků, kdy se na povrch dostává spodní nestrukturní vrstva. Ta bez humusu nemá schopnost držet se pohromadě a odolávat vodní a mechanické erozi. Všechny uvedené podklady a poslední poznatky směřují více k uplatnění prokypření půdy než k rigolaci pozemku před výsadbou

RŠ – dvouletá výsadba na prokypřeném pozemku

Vinohradnictví

Ryzlink rýnský – dvouletý keř, výsadba na prokypřeném pozemku

vinice. Nenaruší se tak struktura půdy a celý dlouhodobý proces výživy rostlin a hlavně se nezničí nebo nepoškodí živý půdní organismus. Při tom se dá připravit dostatečně hluboký proﬁl, který réva může využít k dobrým hospodářským výsledkům. Jak hluboko půdu prokypřit Problematikou hloubky prokypření se zabýval prof. Avramov na univerzitě v Bělehradě. V 70. letech minulého století měl u nás přednášku týkající se vlivu hloubky přípravy půdy na výsadbu vinohradů. Prokypření prováděli do hloubky 60, 80, 100 a 120 cm. Pokus byl založen v Kosovu na těžkých jílovitých půdách. Na pokusném pozemku byla vysazena odrůda Ryzlink vlašský na podnoži Kober 5BB. Po vyhodnocení pokusu získali nejlepší výsledky na pozemku, kde bylo prokypření provedeno do hloubky 120 cm. V 80. a 90. letech minulého století zde bylo několik přednášejících z Rakouska a Německa, kteří se zabývali prokypřováním půdy. Zúčastněné seznamovali s různými zařízeními, pasivními i aktivními, na přípravu půdy před výsadbou a s prokypřováním v meziřadí. Také výsledky pokusů, které měli k dispozici, jasně prokazovaly příznivé výsledky těchto zásahů. Je velká škoda, že v dnešní době se většina těchto poznatků nevyužívá při obdělávání půdy a pěstování révy.

Foto archiv autora

Vinařský obzor (4/2011)

Foto archiv autora

186

Rulandské šedé – dvouletý keř, výsadba na prokypřeném pozemku

Schopnost révy využívat půdu Vinice se dříve vysazovaly tam, kde jiné plodiny nedávaly uspokojivé výnosy. Réva dovede vytvořit obrovský kořenový systém a ten využít k získávání vody a živin. Je však důležité vytvořit takové podmínky, aby keře tento potenciál mohly plně využít v dobrých, ale i hroších půdách k dobrým hospodářským výsledkům. Je to lepší a přirozená cesta, jak tohoto cíle dosáhnout. Velká část vinařů však volí směr přes umělá hnojiva, listovou výživu, podpůrné přípravky, případně ještě závlahy. To postupně vede k tomu, že se z půdy stává hydroponie, na které se dají získat dobré sklizně, avšak pouze na průměrnou kvalitu vín, a to vše ještě za vyšších nákladů. Základem kvality vína není jen cukernatost a vyzrálost hroznů, ale důležitou úlohu hraje množství základních živin, jejich vzájemný poměr a hlavně také zastoupení jednotlivých mikroprvků. Je potřeba si uvědomit, že půda, její struktura a celý chemismus vznikaly po miliony let. Nedostatečné znalosti, necitlivý přístup k půdě, umělá hnojiva, závlahy, časté přejezdy, nevhodné obdělávání a černý úhor se dnes velkou měrou podílejí na její destrukci. V takové půdě se rozvíjí jen povrchový kořenový systém, který zásobuje keře nevyrovnanou výživou. Z toho pak pramení všechny fyziologické poruchy, zvýšený výskyt chorob a škůdců, často vzniká stres rostlin v období sucha nebo mokra a jiných nepříznivých klimatických vlivů. Dnes je snaha mnohých vinařů zvýšit kvalitu vín na úroveň terroir – místa, odkud víno pochází. Odlišnost a kvalitu neovlivňují ani tak klimatické podmínky a technologie, ale rozhodujícím činitelem je půda. Ta dovede nejvíce zvýraznit charakter vína a jeho původ. Proto je důležité vytvořit pro keře takové podmínky, aby mohly z proﬁlu půdy, který mají jako životní prostor, získat dostatek živin. Ty pak mohou přispět ke kvalitě a jedinečnosti vyrobeného vína.

Vinařská technologie

Vinařský obzor (4/2011) 187

Patrik Burg Pavel Zemánek Ústav zahradnické techniky, Zahradnická fakulta v Lednici, Mendelova univerzita v Brně

Technická zařízení pro výrobu červených vín (1. díl)

Proces výroby červených vín je však, ve srovnání s výrobou bílých vín, náročnější zejména z důvodu potřebné macerace (nakvášení). Při ní dochází především k uvolnění červených barviv ze slupek bobulí, k aktivaci enzymů a uvolňování obsahových látek. V podmínkách ČR jsou při výrobě červených vín stále ještě využívány technologie s volně plovoucím nebo ponořeným matolinovým kloboukem, které se vyznačují vysokou spotřebou ruční práce a času. Původně otevřené nádoby pro nákvášení rmutu jsou stále častěji nahrazovány moderními uzavřenými systémy umožňujícími dosažení vysokého stupně automatizace. Současná technická zařízení pro výrobu červených vín se rozdělují podle promíchávání rmutu a rozdružování matolinového klobouku na: – zařízení s mechanickým promícháváním – zařízení s cirkulací kvasícího moštu přes matolinový klobouk Nejstarším a nejjednodušším typem zařízení jsou bezpochyby otevřené stacionární nádoby. U menších vinařů se jedná o široký okruh dřevěných a plastových kádí o různých objemech. Při kvašení se ze rmutu uvolňuje oxid uhličitý, který nadnáší slupky podrcených bobulí. Plovoucí slupky pak na hladině vytváří matolinový klobouk. Rmut je během kvašení ručně míchán, při tom současně dochází k ponoření a rozdružení matolinového klobouku. Zanedbání nebo nedůsledné provádění této operace vede k nenávratným technologickým chybám, zejména ke zvýšenému obsahu těkavých látek. Vedle vysokých prostorových nároků se také jedná o fyzicky a časově náročnou operaci. Proces nakvášení lze v těchto nádobách jen obtížně regulovat. Snížení fyzické zátěže obsluhy při míchání představují ná-

Foto P. Burg

Ve vinařských provozech jsou neustále zdokonalovány výrobní technologie, které směřují k produkci kvalitních vín. Výroba vysoce kvalitních extraktivních červených vín s intenzivní barvou vyžaduje vedle kvalitní suroviny odpovídající technické vybavení vinařského provozu.

2 Uzavřená nakvášecí dřevěná káď

1 Schéma uzavřené nakvášecí kádě

doby s roštem (jalové dno), který je umístněný alespoň 0,4 m pod hladinou moštu. Díky roštu zůstává matolinový klobouk trvale ponořen a to celý proces usnadňuje. Novinkou jsou pro nakvášení rmutu uzavřené kádě vyrobené z dubového dřeva. Jsou vyráběny jako stojaté mírné kónické o objemech 2 000–4 000 litrů (obr. 1). Horní uzavřené čelo je opatřeno poklopem pro plnění, v boční stěně jsou pak umístněna dvířka pro vyprazdňování rmutu a čištění (obr. 2). Po ukončení výroby jsou tyto kádě využity jako ležácké dřevěné nádoby. U větších vinařských provozů, které disponují starším technologickým vybavením, jsou doposud využívány stacionární velkoobjemové nádrže (obr. 3), nejčastěji v ocelovém provedení. Jejich vnitřní povrch je opatřen ochranným nátěrem nebo nástřikem s potravinářským atestem. Jed-

ná se o nádrže zpravidla kvádrového tvaru o objemu běžně 20 000–80 000 (150 000) litrů s vyspádovaným dnem. Nádrže jsou v horní části vybaveny posuvnou jeřábovou dráhou, na které je umístěno pomaluběžné, lopatkové nebo hrabicové míchadlo. Míchací zařízení je ovládáno hydraulicky nebo pneumaticky a pohybuje se ve svislém směru. Pracovní část tvoří lopatky s velkou styčnou plochou, které zabezpečují šetrné promíchávání rmutu. Interval a délka míchání závisí na celkové velikosti lopatek míchadla, stupni zaplnění nádrže a složení rmutu. Doba mezi mícháním trvá 4–6 hodin. V době maximálního kvašení se interval míchání zkracuje na 2–4 hodiny. Doba míchání by měla být tak dlouhá, aby došlo k úplnému rozrušení matolinového klobouku (cca 3–15 minut). Ve vnitřním prostoru jsou nádrže doplněny válcovým sítem uchyceným k čelní stěně. Síto umožňuje scezení a odčerpání šťávy nebo mladého vína. Ve spodní části nádrží jsou pak umístněny šnekové dopravníky pro vyprazdňování rmutu a posuvná dvířka pro revizi a údržbu. Jak již bylo uvedeno, vývoj v oblasti technologických zařízení uplatňovaných při výrobě červených vín směřuje postupně k využívání uzavřených nakvášecích nádob.

Foto P. Burg

Konstrukčně nejjednodušším typem těchto zařízení využívaných v řadě vinařských provozů jsou rototanky (obr. 4). Jedná se o ležaté válcové nádoby s objemem 6 000–20 000 litrů s horizontální osou rotace. Moderní typy rototanků mohou být vybaveny vyhřívaným, příp. chlazeným duplikátorovým pláštěm. Rmut tak lze podle potřeby chladit nebo ohřívat. Rotační pohyb nádob zabezpečuje elektromotor přes ozubený věnec, ovládání pohonu je spojeno s časovým programováním. Nádoby jsou ve vnitřním prostoru vybaveny spirálovým míchadlem, které zabezpečuje rozdružení matolinového klobouku, promíchání a ﬁnálně také vyprazdňování rmutu. Plnění je zabezpečeno přes plnicí otvor vybavený poklopem s rychlouzávěrem. Oxid uhličitý vznikající v průběhu kvašení je odváděn přetlakovým ventilem. Ve vnitřním prostoru rototanku je souběžně s dnem, případně v místě dosednutí oblých čel, umístněn rošt, který napomáhá scezování moštu nebo mladého vína, při vyprazdňování tanku. Díky scezení lze zvýšit výkonnost dosahovanou při lisování. Rototanky se umísťují přímo nad lis. Během vyprazdňování pak rmut vystupuje přes plnicí otvor v dolní poloze do násypky a dále do koše lisu. Jiné transportní řešení rmutu představuje využití snížených násypek v kombinaci se šnekovými dopravníky. Předností těchto zařízení je konstrukční jednoduchost, zkrácení doby potřebné k nakvášení na 4–6 dnů a zajištění dostatečného uvolnění barviv díky intenzivnímu míchání. Rototanky někdy mohou nacházet uplatnění také při scezování rmutu na výrobu bílých vín, případně jako tanky pro uskladnění vína. Na podobném principu jako rototanky pracují zařízení typu VINIMATIC využívaná v zahraničí (obr. 5). Jedná se o válcové nádrže o objemu 7 000–35 000 litrů, které nacházejí uplatnění při výrobě bílých i červených vín. Nádrže jsou uloženy v horizontální poloze na otočných kladkách, díky nimž se mohou pozvolna otáčet v obou směrech. Pohon bývá zabezpečován pomocí elektromotoru přes ozubený věnec. Díky rotaci dochází k důkladnému promíchávání obsahu a v případě potřeby také ke scezení. Současně je usnadněno vyluhování barviv a obsahových látek. Scezovací rošt je upevněn ve spodní části nádrže a vyprazdňování rmutu je zabezpečeno přes otvor s poklopem v čele tanku (obr. 6). Systém VINOTOP (obr. 7), označovaný jako fermentor, představuje zařízení, které na rozdíl od popsaných typů nevyužívá rotační pohyb nádrží. Fermentory jsou vyráběny jako vertikální nebo horizontální stacionární nádrže o objemu 2 000–60 000 litrů. Rozdíl v činnosti spočívá ve způsobu promíchávání rmutu. Uzavřené nádrže eliptického průřezu jsou pevně usazeny na podstavci. Míchání a rozdružování rmutu

Vinařská technologie

3 Schéma stacionárních velkoobjemových nádrží

Foto P. Burg

Vinařský obzor (4/2011)

4 Schéma činnosti rototanku

Foto P. Burg

188

5 Schéma činnosti zařízení typu VINIMATIC

Vinařský obzor (4/2011) 189

Foto P. Burg

Vinařská technologie

6 Nakvášecí zařízení VINIMATIC

7 Schéma činnosti zařízení typu VINOTOP

Foto P. Burg

proto zabezpečují míchadla s elektrickým pohonem. Jedná se o ploché desky s velkou styčnou plochou, často ve dvouplášťovém provedení. Ty jsou uchyceny na hřídeli procházejícím středovou částí tanku. Počet otáček míchadla a doba promíchávání jsou programově řízeny. Regulace teploty je zabezpečována prostřednictvím míchadla nebo vnějšího dvoupláště tanku. Po naplnění tanku dojde k rychlému zahřátí rmutu na teplotu 28 °C, díky níž rychle nastartuje kvasný proces. Rychlý průběh kvašení napomáhá společně s intenzivním mícháním dostečnému uvolnění obsahových látek a barviv. K vyprazdňování rmutu slouží šnekový dopravník umístněný společně s posuvnými dvířky ve zúženém dně nádrže. Vedle nakvášení mohou být navíc tanky využívány k uskladnění vína, k čiření a vymražování. Ve vinařské praxi se lze setkat také se stojatými nádobami typu VINOTHERM (obr. 8). Jedná se o válcové nádoby o objemu 2 000–5 000 litrů, které jsou plněny a vyprazdňovány pomocí přívodního potrubí zaústěného v jejich dně. Ve středové části tanku je umístněno dvouplášťové šnekové míchadlo, které může být podle potřeby vyhříváno nebo chlazeno. Lze proto provádět řízenou regulaci teploty během kvašení. Míchadlo současně zabezpečuje promíchávání rmutu a rozdružování matolinového klobouku a je poháněno elektromotorem umístěným ve spodní části tanku. S ohledem na celkový objem nádob trvá ohřev rmutu z teploty prostředí na teplotu 25 °C přibližně 15–24 hodin. Tento typ zařízení se díky teplotní regulaci a intenzivnímu promíchávání rmutu vyznačuje velmi vysokou účinností, která spočívá v rychlém uvolnění extraktních látek a barviv. Výběr technologických zařízení pro výrobu červených vín podléhá několika kritériím, která musí každý uživatel zohlednit. Jedná se především o konstrukční řešení zařízení, jeho objem a prostorové požadavky (půdorysné rozměry × výška). Kromě nich je nutné zohlednit také další kritéria jako požadavek na minimální množství zpracovávané suroviny, potřebu a možnost teplotní regulace (chlazení, ohřev), způsob vyprazdňování a snadné čištění, možnost dalšího využití zařízení, např. k uskladnění vína, a v neposlední řadě také pořizovací cenu.

8 Schéma činnosti zařízení typu VINOTHERM

190

Vinařský obzor (4/2011)

Vinařská technologie

Novinka v lisech na našem trhu Jednoho z nejvýznamnějších slovinských výrobců vinařských technologií, firmu Škrlj d. o. o., jejíž historie sahá až do roku 1967, zastupuje na našem trhu společnost Vinařský ráj. Zpočátku se činnost firmy Škrlj soustředila na výrobu nejrůznějších strojů a obdobných výrobků z ocelových plechů, které se již tehdy po stovkách vyvážely na italský trh. Roku 1985 se oficiálně realizovala myšlenka zavedení výroby nerezových nádrží a už v roce 1988 byl poprvé vyzkoušen prototyp pneumatického lisu. Tímtéž rokem začalo plnohodnotné soustředění se firmy na technologický vývoj.

Tato ﬁrma s dlouholetou tradicí se v současnosti řadí mezi největší a nejkvalitnější výrobce pneumatických lisů i nerezových nádrží na celém světě. Škrlj své produkty vyváží do nejrůznějších koutů světa, stěžejně do Německa, Rakouska, Francie, USA, Španělska, Itálie a po čase se opět vrací i do České republiky a na Slovensko. Díky vysoké poptávce je zaručen trvalý hospodářský růst i modernizace výroby, které umožňují maximální přizpůsobení se požadavkům zákazníka. Managament, design i výroba jsou plně v souladu se směrnicemi IS09001, EN 729–2 a PED, což potvrzuje rozhodnutí upevnit pozici na trhu a dobývat nové světové trhy vysoce kvalitními produkty a špičkovým servisem. Doménou a nejcennějším ohodnocením je pro ﬁrmu především trvalá spokojenost zákazníka. Současná nabídka zahrnuje pneumatické lisy otevřené či uzavřené, a to od 5 do 200 hektolitrů. Vybavení je pro zákazníka volitelné, od základní verze pěti programů až po náročnější verzi devíti programů.

Zákazník si také může stanovit doplňující příslušenství, jako prodloužené nohy, násypku, hladinový spínač na odčerpání šťávy, automatické ovládání hermeticky uza-

vřeného poklopu, lisování pod dusíkem či dvojitý plášť s chlazením. Pneumatické lisy s chladicím pláštěm umožňují chlazení bubnu před jeho plněním, chlazení rozdrcených bobulí během lisování a přizpůsobení teploty hroznové masy v bubnu. Lis s chladicím pláštěm je vhodný také pro maceraci, během které lze s nízkými teplotami dosáhnout intenzivnější extrakce aromatických látek. Zákazníkovu spokojenost podtrhuje záruční i pozáruční servis na veškeré nabízené produkty. To znamená, že zákazník má nejenom jistotu, že i po záruční lhůtě bude mít k dispozici veškeré náhradní díly, ale rovněž možnost kvaliﬁkované opravy stroje, a to navíc ve velmi krátkém čase. Bonusem je v případě reklamace, v souladu se záruční lhůtou, možnost bezplatného zapůjčení obdobného stroje. Vzorkový pneumatický lis Škrlj je možné zhlédnout na prodejně Vinařského ráje v Čejkovicích. Dostupnost se pohybuje cca od jednoho týdne, podle toho, zda je požadovaný model u výrobce skladem. Firma Škrlj v zastoupení společností Vinařský ráj představuje na tuzemském trhu

Vinařská technologie / Zprávy

novinku pro rok 2011: hyperreduktivní lis PHS. Při zpracovávání vína hraje kyslík velmi důležitou roli, ať už z negativního, či pozitivního hlediska. Je známým faktem, že oxidace snižuje kvalitu vína. Děje se tak zejména z důvodu ztráty ovocnosti, karamelizace a dalších změn ve vlastnostech vína. V posledních letech, v oblasti zpracovávání bílých vín, převládá hyperreduktivní metoda – technologie viniﬁkace za nepřítomnosti kyslíku. Absence kyslíku zabraňuje enzymatické i neenzymatické oxidaci, což znamená, že vyrobená vína mají jasnější odrůdové charakteristiky, komplexnější polyfenolové struktury a vyšší obsah glutathionu. Výsledky ukazují, že vína vyrobená za použití hyperreduktivní technologie mají lepší ovocitost a svěžest a také plnější a jemnější chuť. Hyperreduktivní vinný lis PSH umožňuje vytvoření prostředí s méně než 1 % kyslíku, a to během celého procesu lisování hroznů. „Pneumatický lis PSH kombinuje dva systémy lisování. Může být použit jak pro klasické lisování, tak i pro lisování hyperreduktivní. Podle kvality a odrůdy hroznů se uživatel může rozhodnout, který systém lisování hroznů použije. Přepnutí z jednoho systému na druhý je jednoduché a snadné,“ uvedl pro Vinařský obzor jednatel společnosti Vinařský ráj Jan Žďárský a dodal: „Během celého lisovacího procesu je do systému dodáván inertní plyn (N2, CO2, Ar). Dodává se ze zásobovacích lahví. Přívodní ventil plynu je umístěn na konektoru pro centrální plnění lisu.“ Buben a odtokové kanálky Odtokové kanálky v bubnu jsou vzájemně propojeny. Díky tomuto designu je odtok vína rychlejší a snadnější. Při hyperreduktivním lisování zůstává otevřený pouze centrální odtokový kanálek, zatímco všechny ostatní odtokové kanálky jsou uzavřeny zátkami. Na výtokovém otvoru centrálního kanálku je umístěn pneumatický ventil, který umožňuje ovládání odtoku šťávy z bubnu.

Propojení lisovacího bubnu a nádoby pro sběr šťávy Z lisovacího bubnu šťáva odtéká do sběrné nádoby přes systém oddělených, pneumaticky řízených konektorů a ﬂexibilních trubic:

– pneumatický ventil lisovacího bubnu – pneumatický ventil v konstrukci lisu (konektor pro přítok šťávy do sběrné nádoby) Při lisování je konektor lisovacího bubnu a konektor pro přítok šťávy do sběrné nádoby propojen. Šťáva odtéká do sběrné nádoby. Při otáčení bubnu je toto spojení přerušeno, takže buben se může volně otáčet.

Nádoba pro sběr šťávy Sběrná nádoba na šťávu má tvar válce. Má hladinový spínač, který automaticky zapne či vypne čerpání šťávy, podle objemu šťávy ve sběrné nádobě. Nádoba má jednoduchý design, který zaručuje snadné čištění.

Ovládací jednotka Ovládací panel je připojen k lisu přes konektor a kabel. Díky tomu si uživatel může zvolit jeho umístění na lisu, nebo v jeho blízkosti. Vestavěná ovládací jednotka AVk zajišťuje pečlivý výkon lisovacího procesu, podle nastavených parametrů. Tyto parametry mohou být měněny také během lisovacího procesu.

Vinařský obzor (4/2011) 191

Den otevřených sklepů v Novém Poddvorově Vinaři z Poddvorovska srdečně zvou do vinařské obce Nový Poddvorov na již VII. ročník Dne otevřených sklepů. Cílem této akce je provést příznivce a milovníky vína po vinných sklepech v Novém Poddvorově a umožnit jim ochutnat přímo u vinařů jejich produkci a zároveň nasát jedinečnou atmosféru vinných sklepů a pohostinnosti vinařů. Zejména v malých sklepních hospodářstvích, kde má vinař ke každému sudu osobní vztah, lze vyrábět víno, které je jedinečné. Každý dobrý sklepmistr má totiž svůj nezaměnitelný rukopis. Přijďte se i vy přesvědčit dne 25. června od 10.00 do 19.00 hodin a strávit příjemný den s místními vinaři. Bude otevřeno devět sklepů: vinařství Jaromír Hnidák vinařství Bonus Eventus – Milan Sůkal Vinařské sdružení Císařův vinohrad – Vladimír Kašík, Václav Mrkva a Pavel Veselský vinařství Tomáš Bařina vinařství Krásná hora vinařství Antonín Blažek a Ivo Padalík. Od 19.00 hodin hraje k poslechu cimbálová muzika. Občerstvení zajištěno. Jsou zajištěny projížďky koňským kočárem po obci. Den otevřených sklepů se bude konat za každého počasí. Informace na tel. 608 887 586 www.vinarinovypoddvorov.cz www.vinarstvikasik.cz (vo) Třetí nejlepší Chardonnay na světě pochází z Moravy Nebývalý kousek se podařil vinaři Josefu Valihrachovi, který skončil se svým Chardonnay, výběr z hroznů 2006 na absolutním třetím místě ze všech vzorků světa v prestižní soutěži zaměřené na tuto velmi populární odrůdu – Chardonnay du Monde. Jak název napovídá, soutěž proběhla v domovské zemi Chardonnay Francii, přesně v Château des Ravatys v Saint-Lager. Moravská vína se musela utkat v nabitém startovním poli 914 soutěžních vzorků z 38 zemí světa, přesto i v takto silné konkurenci bodovala ještě další dvě naše Chardonnay. Stříbrnou medaili získalo Vinařství Mikrosvín Mikulov za Chardonnay 2008. Zlatou medaili a absolutní třetí místo si pak Vinařství Josef Valihrach vylepšilo ještě bronzem za Chardonnay, výběr z hroznů 2007 barrique. Úspěch je to o to cennější, že si pořadatelé soutěže Chardonnay du Monde zvláště zakládají na nadstandardně přísném hodnocení dbajícím na skutečně prvotřídní kvalitu oceněných vín. Stejně neobvykle vysoké nároky kladou také na hodnotitele a podmínky pro to nejlepší posouzení soutěžních vín. (vo) Sklizeň hroznů 2010 v Rakousku V Rakousku se poslední sklizeň hroznů odhaduje jako nejnižší od roku 1985. (U nás byla v tom období o něco málo nižší jen sklizeň 1997, 1987, 1986.) Meziroční pokles odhadují kolem 20 % a oproti dlouhodobému průměru o 30 %. Stejně jako u nás byla i sklizeň 2009 podstatně nižší oproti dlouhodobému průměru, takže je na zásobách málo především bílého vína. Ceny hroznů se v roce 2010 zdvojnásobily. Začalo se to už projevovat na cenách vína. Rakouské víno tak opouští levný segment v supermarketech. Při ceně hroznů 0,80 eur/kg nelze prodávat víno konečnému spotřebiteli za 1,99 eur/láhev. W11/1/JS

Adriana Dleštíková

192

Vinařský obzor (4/2011)

Zprávy

Kalendář vinařských akcí

datum

hodnocení vín (týká se koštů)

19.–22. 4. 2011 23. 4. 2011

16. 4. 2011 (v 17.00 h.)

akce

místo

kontakt

Kurz Sommelier (I. část)

Učebna Vinařské akademie Valtice, nám. Svobody 2

Tradiční výstava vín v Zaječí

Zaječský vinný sklep, Vinařská 479, Zaječí CZ, 691 05

Zdeněk Křivánek – 607 501 233

Ing. Martina Bartošová – 774 145 437, vin.akad@telecom.cz

23. 4. 2011

Vinný košt Horní Věstonice

Sál obecního úřadu

Ing. Moravčík Vladislav – 519 517 668, horni-vestonice@quick.cz

23. 4. 2011

Odemykání sklepů aneb Tour de sklípek

Mikulov, Bezručova 30

Filipová Zuzana – 736 472 075, ﬁlipova@vinarstvivolarik.cz

23. 4. 2011

Jarní otevřené sklepy Moravská Nová Ves

Sklepní uličky Výmol, Zátiší, U Nádraží

Vinařský spolek Moravská Nová Ves – 777 062 129, info@vinarimnves.cz

23. 4. 2011

Velikonoční otevřené sklepy Valtice

valtické vinné sklepy

TIC Valtice – 519 352 978, tic@valtice.eu

23. 4. 2011

Výstava vín s ochutnávkou Dobšice

Restaurace Barák

Ing. Miloš Kolář, Ing. Zdeněk Tevolt – 602 473 017, tevolt@sendme.cz

23. 4. 2011

Tradiční výstava pálavských vín v Pavlově

Pavlov – kulturní dům

pavel@krska.com

23. 4. 2011

XXIV. Výstava vín

Kulturní dům Hrádek

Ondřej Kubic – 606 704 210, starosta@obec-hradek.cz

24. 4. 2011

17. 4. 2011 (v 9.30 h.)

Velikonoční výstava vín 2011 Hlohovec

Dolní konec v Kulturním domě

Ing. Radek Bergauer – 739 016 156, rbergi@seznam.cz

24. 4. 2011

17. 3. 2011 (v 9.00 h.)

Velikonoční výstava vín Drnholec

Sál kulturního domu

Libor Zabloudil – 723 811 882, libor.zabloudil@seznam.cz

24. 4. 2011

17. 4. 2011 (v 9.30 h.)

Výstava vín Ivaň

sál rest. Ivaňka

začátek ve 14.00 h.

24. 4. 2011

Velikonoční výstava vín Bořetice

Kulturní dům

Václav Surman – 777 892 610, starosta@boretice.cz

24. 4. 2011

28. výstava vín v Šatově

Kulturní dům v Šatově

Rohovský Luboš / Ing. Kropáč Václav – 602 766 159, 731 616 665, tatransatov@seznam.cz

24. 4. 2011

Velikonoční výstava vín Polešovice

Sokolovna

Jaroslav Bednařík – 723 954 473, jarda.bednarik@tiscali.cz

24. 4. 2011

Velikonoční výstava vín Dubňany

hala Sportcentrum „ŽELVA“

Ing. Petr Příkazský – 602 186 890, petr.prikazsky@email.cz

15. 4. 2011 (v 18.00 h.)

18. výstava vín Násedlovice

KD Násedlovice

Ing. Petr Mokrý – 606 724 443, mokry@zznpomoravi.cz

24. 4. 2011

46. Velikonoční výstava vín

Kulturní dům v Boršicích

Libor Vranka – 602 366 078, libor.vranka@seznam.cz

24. 4. 2011

Velikonoční výstava vín Boleradice

Kulturní dům

Vinařský spolek Boleradice – 739 089 104, sale@vinarstvikorab.cz

24. 4. 2011

Velikonoční výstava vín

Ořechov (okr. Brno-venkov)

Josef Němeček – 547 225 544

24. 4. 2011

20. jubilejní výstava vín

Sokolovna Viničné Šumice

Vrba Pavel, Kříž Stanislav – 728 553 852, 602 743 023, stanakriz@seznam.cz

24. 4. 2011

16. 4. 2011 Tradiční výstava vín (ve 14.00 h.)

Šakvice

605 346 191, roman.slouk@seznam.cz

24. 4. 2011

17. 4. 2011 (v 9.00 h.)

Tradiční velikonoční výstava vín Rakvice

sál Sokolovny

Vladimír Minařík – 602 450 053, vinarizrakvic@seznam.cz

51. místní výstava vín Bukovany

Místní sokolovna

Josef Stix, Jiří Pelikán – 723 576 865, 724 120 289, josef.stix@seznam.cz

24. 4. 2011

XXIV. Výstava vín

Nížkovice – sokolovna

Ing. Jiří Juřička – 606 735 239, jurickovaz@post.cz

24. 4. 2011

Velikonoční výstava vín Uherčice (okr. Břeclav)

Kulturní dům

Šátek Jan – 603 963 588, jan.sat@seznam.cz

Košt vín v Miloticích

Kulturní dům

Knotek Marek – 604 430 021, marek.lenka@seznam.cz

Místní výstava vín

Nový Šaldorf, obecní sál v Modrých sklepech

Cech vinařů Nový Šaldorf-Sedlešovice – 606 647 811, spalek@saler.cz

49. místní výstava vín Rohatec

Kulturní dům

Ing. Jiří Trávníček – 724 019 532, j.travni@quick.cz

Kinosál

ČZS ZO Dolní Dunajovice – 723 085 279, 602 423 625, zahradkari.dunajovice@seznam.cz začátek ve 13.00 h.

24. 4. 2011

10. 4. 2011 (v 9.30 h.)

24. 4. 2011 24. 4. 2011 24. 4. 2011

10. 4. 2011 Výstava vín Dolní Dunajovice (ve 13.00 h.)

24. 4. 2011

Výstava vín Hroznová Lhota

Kulturní dům

24. 4. 2011

Výstava vín Vnorovy

Lidový dům

začátek ve 13.00 h.

24. 4. 2011

Výstava vín Domanín

Dělnický dům

začátek ve 13.00 h.

24. 4. 2011

Výstava vín Archlebov

Základní škola

začátek v 10.00 h.

26.–28. 4. 2011

Víno&Destiláty

Výstaviště Praha-Holešovice

Dagmar Salabová – 603 445 026, vegoprag@vegoprag.cz

Cuvée 2011 Ostrava

Clarion Congress Hotel

MUDr. Martin Křístek – 603 240 661, info@cuvee.cz

Výstava vín Pohořelice

sál Radnice

začátek v 10.00 h.

28. 4. 2011 30. 4. 2011

17. 4. 2011 (v 9.00 h.)

30. 4. 2011

Z kopca do kopca

Vrbice

Vinaři Vrbice – 606 728 388, predseda@vinarivrbice.cz

30. 4. 2011

Košt v Klentnici

Sál místního hostince

Ing. Petr Gondáš – 608 383 758, petr.gondas@seznam.cz

30. 4. 2011

Noc otevřených sklepů Velké Němčice

Sklepy Velké Němčice

Kamil Prokeš – 776 029 080, kamil.prokes@proqin.cz

30. 4. 2011

Vinohradníci bez hraníc

Kultúrny dom Skalica, námestie Slobody

Jozef Bartošek – +421 918 623 393, spolek@spolek.sk

30. 4. 2011

Tradiční výstava vín ve Ždánicích

Kulturní dům

Punčochář Zdeněk – 604 205 387, Zd.Puncochar@seznam.cz

30. 4. 2011

38. Oblastní výstava vín Jaroslavice 2011

v sále Hostince „U Šmídů“ na Náměstí v Jaroslavicích

Petr Zálešák – 515 275 123, 606 723 457, info@obec-jaroslavice.cz

Po kobylských uličkách za vínem

vinné sklepy v Kobylí

Petra Tomčalová – 737 384 009, vinarstvi@tomcala.com

hotel Centro

začátek ve 14.00 h.

30. 4. 2011 1. 5. 2011

17. 4. 2011 Výstava vín Hustopeče (ve 14.00 h.)

Zprávy / Inzerce

Vinařský obzor (4/2011) 193

1. 5. 2011

Výstava vín Bzenec

Sklepy pod sokolovnou

začátek v 9.00 h.

1. 5. 2011

Otevřené sklepy

Modré sklepy – Nový Šaldorf

Cech vinařů Nový Šaldorf-Sedlešovice – 606 647 811, spalek@saler.cz

6.–7. 5. 2011

44. ročník Valtických vinných trhů 2011

areál valtického zámku a podzámčí

Společnost Valtické vinné trhy ve spolupráci se SViŠ Valtice – 519 361 315, 776 638 073, valvin@vsvaltice.cz

7. 5. 2011

Přes 3 sklepy

Hotel Pavlov, Klentnická ulice 174, 692 01 Pavlov u Mikulova

7. 5. 2011

1. 5. 2011

Výstava vín Lovčičky

Hotel Pavlov – 519 324 246, recepce@hotelpavlov.cz Rozsypal Jaroslav – 608 758 511

7. 5. 2011

Vítání jara na Kuksu

Galerie českých vín

7. 5. 2011

Výstava vín Ratiškovice

areál SK Baník

začátek ve 14.00 h.

7. 5. 2011

Výstava vín Sudoměřice

areál Starý potok

začátek v 10.00 h.

7. 5. 2011

Jarovín Rosé 2011

Předsálí znojemské radnice

Ing. Radim Jakubec – 734 346 392, jakubec@kpa.cz

7. 5. 2011

Májové otevřené sklepy 2011

Velké Pavlovice

Ing. Pavel Lacina, ml. – 774 066 650, info@vinozvelkychpavlovic.cz

1. 5. 2011 (v 9.00 h.)

Stan. Rudolfský – 605 265 245, rudolfsky@cechcv.cz

Výstava vín Perná

Kulturní dům

začátek ve 13.00 h.

7. 5. 2011

Místní výstava vín v Ratíškovicích

Letní parket v areálu Sportovního stadionu

Ing. Jiří Hubáček – 723 128 202, j.hubacek@karotaz.cz

8. 5. 2011

Výstava vín Veselí nad M.

Benátky

začátek v 9.00 h.

8. 5. 2011

Festival Vína VOC Znojmo

Horní náměstí ve Znojmě

Jiří Ludvík – 777 176 854, press@hudbaznojmo.cz

12.–13. 5. 2011

Školení degustátorů

Národní vinařské centrum, Zámek 1, Valtice

Ing. Šárka Nádvorníková – 519 352 072, seminare@vinarskecentrum.cz

13. 5. 2011

Bilaterální sympózium Židlochovice– Dolní Rakousko

Masarykův kulturní dům, Týršova ul.

prof. MUDr. Peter Wendsche – 602 791 528, p.wendsche@unbr.cz

Výstava vín 2011 Staré Město

kulturní centrum (sokolovna)

Jan Batůšek – 602 767 122

Výstava vín Přibice

Obecní hostinec

začátek v 10.00 h.

7. 5. 2011

14. 5. 2011 14. 5. 2011

8. 5. 2011 (v 10.00 h.)

14. 5. 2011

8. 5. 2011 Místní výstava vín Popice 2011 (ve 13.00 h.)

Kulturní dům

Urbánek Josef – 774 311 441, popice@email.cz

14. 5. 2011

Výstava vín šampionů Mikulov

Mikulov, Zámek, Gajdošův sál

JUDr. Štefan Matejčík – 603 170 418, stemat@volny.cz

14. 5. 2011

Hrušovanský košt 2011

Hotel Centál

Cízler Josef – 603 839 601, mazarjosef@seznam.cz

37. Místní výstava vín Napajedla

Sokolovna

Mančík Jiří – 608 634 290, mancik.jiri@seznam.cz

14. 5. 2011

Vinaři z Podskalské

Areál gymnázia Botičská, Botičská 1, 128 00 Praha 2

Roman Porteš – 603 975 339, rportes@seznam.cz

14. 5. 2011

Cesty vína 2011

Archeoskanzen, Modrá

Lubomír Sláma – 724 178 591, archeoskanzen@email.cz

14. 5. 2011

8. 5. 2011 (v 9.00 h.)

14. 5. 2011

Růžová vína na zámku Zbiroh

Zámek Zbiroh

Praga Mystica, s. r. o. – info@pragamystica.cz

14. 5. 2011

12. Zámecký košt vín v Bučovicích

Renesanční zámek Bučovice

Mgr. Aleš Navrátil – 773 646 210, vinari.bucovice@seznam.cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji online například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz.

Společnost HM, s.r.o. zve všechny vinaře na

DNY OTEVŘENÝCH DVEŘÍ

3. - 4. května 2011 8:00 - 9:00 hod.

PŘÍJEZD ÚČASTNÍKŮ INDIVIDUÁLNÍ PROHLÍDKA STROJŮ OBČERSTVENÍ

9:00 - 12:00 hod. PŘEDNÁŠKOVÝ BLOK - HM v roce 2011 - Nové trendy v obhospodařování vinic - Pěstování vinic v úzkých sponech - Nový model sklízeče hroznů Gregoire G8

- Moderní sklepní hospodářství - Systém řízeného kvašení a chlazení vína F-control - Crossflow filtrace, snižování obsahu alkoholu ve víně

Místo konání: HM, s.r.o. Na Pískách 3903/5 695 01 Hodonín tel.: +420 518 374 231

www.hmhodonin.cz

194

Vinařský obzor (4/2011)

Hodnocení vín / Inzerce

Pavel Jelen www.ovine.cz

Degustační systém podle FIJEV Mezinárodní federace novinářů a spisovatelů o víně (FIJEV) vydala na svých interních stránkách vzory degustačních listů spolu s podrobnými instrukcemi k jejich používání. Podepsán je pod tím Richard Pﬁster, švýcarský novinář a enolog. Jedná se vlastně o variantu na stobodový systém např. dle OIV standardů, ovšem významným způsobem vylepšený. A jelikož vylepšení mi přišla nikoliv jen kosmetická a minimálně teoreticky i zajímavá, rozhodl jsem se pro inspiraci těm, kdo se hodnocením a soutěžemi zabývají hlouběji, o tom přinést zprávu.

Hlavním a na první pohled patrným odlišením od OIV hodnoticí tabulky je to, že FIJEV vzhledu nepřiznává bodově takovou váhu. Hodnotí u vzhledu pouze čirost (čili za vzhled je možné pobrat maximálně 5 bodů – u OIV 5 za čirost a 10 za vzhled mimo čirost), navíc je přesvědčen, že u vzhledu není třeba jít do sporných jednobodově odstupňovaných nuancí, které se stejně budou sub-

jektivně lišit. U vzhledu stačí podle FIJEV odlišit „perfektní“ (5 bodů), „uspokojivý“ (3 body) a „nezpůsobilý“ (0 bodů). Zbylá dvě políčka mohou posloužit ke konkrétním poznámkám, co se týče vzhledu, neboť proto bylo vypuštěno bodování za vzhled mimo čirost, protože podle názoru FIJEV je posuzování odstínu a barvy ryze individuální a spornou záležitostí. Dále je v instrukcích

Nové trendy v grafice a tisku V prosincovém čísle Vinařského obzoru Vám společnost S&K LABEL, spol. s r. o., nabídla ve spolupráci se svými partnery vypracování grafických návrhů na vinné etikety zdarma. V tomto čísle přinášíme ukázku návrhů grafických studií a jejich následnou realizaci v S&K LABEL na stroji HP Indigo press ws4500. Pokud plánujete změnu designu Vaší etikety, ale nechcete trávit dlouhé hodiny vymýšlením nové grafiky, anebo Vás trápí TTR dotisk etiket a nedostatek času na něj, nabízíme Vám řešení. Víme, jak zjednodušit část Vaší práce a dát Vám více prostoru a času na práci ve vinařství. Víme, jak změnit vzhled Vaší etikety tak, aby pomohla Vaše víno i firmu lépe prodat. Tiskové technologie S&K LABEL umožní aplikovat na různé samolepicí materiály současné trendy v oblasti grafických etiket: Ražba dodává vinné etiketě na atraktivnosti Embossing naznačí 3D efekt Barevná nebo lakovací úprava přitáhne zrak Vinné etikety většinou kopírují požadavky spotřebitelů, vztah vinaře k jeho vínu, a zároveň napovídají mnohé o obsahu lahve. Mohou být atraktivní, smysluplné, decentní, exotické, konzervativní, jednoduché, nápadité… Neváhejte nás kontaktovat na adrese uvedené na vložených vzorcích etiket, pomůžeme Vám realizovat Vaše představy o Vaší nové etiketě.

poznamenáno, že při posuzování vzhledu musí být zohledněna specifičnost některých vín a vína typu „sur lie“ (jako příklad je jmenován švýcarský Fendant neboli mladá nefiltrovaná chrupka lahvovaná bez filtrace, aby se zachovala specifická svěžest) by se neměla zbytečně penalizovat ve vzhledu jen proto, že z podstaty způsobu jejich výroby nemohou být jiskrně čirá.

Hodnocení vín

Dalším velmi podstatným rozdílem je rozdělení čichového hodnocení na „olfaction“ (čich, jak je běžně chápán, tj. nasátím výparů nad hladinou vína ve sklence nosem) a „retro-olfaction“ (po polknutí malého doušku se výpary vydechnou nosem). Retronasální vjem je podle autorů této metodiky podceňován, ačkoliv i podle směrnice ISO 5492 je podstatnou složkou hodnocení čichem, protože běžné hodnocení podle „olfaction“ více vnímá „odours“ (pachy), zatímco „retro-olfaction“ z principu atakuje jiné senzory v zadní části nosu více citlivé na aromata (vůně). Často tedy bývá retronasální vjem odlišný od běžného hodnocení nasátím vzduchu nosem, ovšem i ti degustátoři, kteří se naučili retronasální vjem vnímat, byli na rozpacích, zda toto vzít v úvahu při bodování vůně nebo chuti. Proto je na FIJEV listech „retro-olfaction“ odděleně bodované, a dokonce je u něj posuzována zvlášť intenzita, zvlášť kvalita a zvlášť perzistence (5+7+6 – dohromady tedy 18 bodů). U OIV tabulky je za vůni celkem maximálně 30 bodů, u FIJEV 29 za olfaction a 18 za retro-olfaction. Jiné je i přeskupení bodů v kategoriích čichových a chuťových. V OIV systému je bodována čistota (může se přeložit i jako autenticita, ale většina degustátorů si to stejně vykládá jako absenci nebo přítomnost vad; max. 6 bodů), pozitivní intenzita (8 bodů) a kvalita (16 bodů). FIJEV úplně vypustil onu čistotu/autenticitu. Boduje jen intenzitu vůně (9 bodů) a její kvalitu (20 bodů). Přičemž k vínům s nějakou vadou se staví tak, že pokud má víno zjevnou rušivou vadu vůně, intenzita vůně (ani intenzita a perzistence retronasálního vjemu) se vůbec neposuzují a v těchto kategoriích se boduje jen kvalita. Podle tvůrců FIJEV má tento přístup zabránit tomu, aby vadná vína sbírala body za intenzitu, ale jednak bylo v OIV systému vysloveně uvedeno „pozitivní intenzita“, jednak zdejší degustátoři stejně při výskytu větší vady víno vesměs rovnou vyřazují. Podobně u chuti je čistota/autenticita vypuštěna a v případě vady je bodována jen kvalita. Za chuť lze u FIJEVu možné získat maximálně 38 bodů, u OIV systému 44 bodů. Zdálo by se tedy, že FIJEV systém o něco méně hodnotí podíl chuti na celkovém hodnocení, samozřejmě na úkor retronasálního vjemu. V poslední položce bodového hodnocení – „Harmonie/celkové hodnocení (dojem)“ už se oba systémy moc neliší, OIV dává max. 11 bodů, FIJEV 10 bodů. Mimochodem, když sečtu u obou zmiňovaných systémů minimální body, tak i víno ve všem naprosto nedostatečné obdrží u OIV systému alespoň 40 bodů a u FIJEV systému 39 bodů. Výraz „stobodový hodnoticí systém“ je tedy u obou poněkud zavádějící. FIJEV formulář ovšem nekončí pouhým součtem bodů. Pro zpřesnění popisu vína a sdílení informací považuje FIJEV systém za užitečné zaznamenat u olfaction a retro-olfaction přítomnost určitého druhu aromat

(ovocité, květové, kořenité, rostlinné, dřevité, animální, empyreumatické – což, jak jsem našel, znamená zápach po připálenině, minerální, mléčné a vadné). Skupiny nebyly vybrány náhodně, pocházejí z metodologické práce Richarda Pﬁstera z roku 2004 uveřejněné v několika předních enologických časopisech. Podobně je možné zaznamenat v chuti intenzitu kyselé a hořké složky, plnost, sladkost, alkohol a adstringenci, a je tam prostor na podrobnější slovní poznámky. Byly vydány zvláštní listy pro bílá a růžová vína, zvláštní pro červená a zvláštní pro šumivá. Liší se ovšem jen málo. V listě pro červená je adstringence jen nahrazena výrazem „taniny“. U šumivých je místo alkoholu zaznamenávána perlivost, neboť z principu přenosu vzruchů trojklaným nervem je u šumivých alkoholický vjem na receptorech zpravidla zcela vytlačen „hmatovým“ vjemem perlivosti, takže alkoholická složka je v šumivých vínech detekována jen zcela výjimečně . U šumivých je změna i v bodování, pěna je bodována u vi-

Vinařský obzor (4/2011) 195

zuální složky a perlivost u chuťové. Body (10+8) za tyto aspekty jsou proporcionálně ubrány z ostatních kategorií. Jinak je v instrukcích poznamenáno, že v kolonce „place“ (místo) je prostor pro zaznamenání konkrétních podmínek dané degustace, které mohou mít případně vliv na hodnocení. FIJEV systém určitě zajímavým způsobem posouvá problematiku posuzování vín, přináší při zpětném čtení záznamu i více informací, které je možné sdílet a diskutovat s ostatními. I když jsem samozřejmě skeptický ohledně praktického rozšíření tohoto systému (přece jen slovo OIV má u nás větší váhu, navíc je FIJEV systém náročnější jak na zkušenost degustátora, tak především na čas), dokážu si představit, že pro hloubavější a experimentům nakloněné degustátory a milovníky vína může být přínosem. Poznámka: Na stránkách www.ovine.cz budou brzy formuláře ke stažení pro praktické vyzkoušení.

196

Vinařský obzor (4/2011)

Enogastronomie

Od Velikonoc k jarní enogastronomii Jarní období je jedno z nejkrásnějších v roce. Sezonní tradice symbolizují mládí, barevnost, svěžest a energii, jež se promítá i do stravování. Jarní gastronomie je spojená s lehkostí v podobě použitých surovin pro zpracování pokrmů, ale i mladších vín, která je vhodně doplní. Velikonoce byly původně za pohanských dob oslavou jarní rovnodennosti. Později se staly nejvýznamnějšími křesťanskými svátky oslavujícími vzkříšení Spasitele. Svátky jsou posuvné a datum se stanovuje podle prvního jarního úplňku – po 21. březnu, na neděli po „Velké noci“. Termín slavení byl ustanoven v roce 325. Letos připadá datum Velikonoční neděle na 24. 4. a v roce příštím (2012) je stanovena již 8. 4. Co se týká stravy, Velikonocům předchází čtyřicetidenní doba postní, která vrcholí půstem na Velký pátek a pokračuje nástupem hojnosti a slavení na Bílou sobotu, jež symbolizuje pečení koláčů, mazanců a chleba. Teprve od Zeleného čtvrtka nebo Velkého pátku se objevují obřadní pokrmy, ale většinou v podobě tradičního pečiva – jidášů. Na Zelený čtvrtek je zvykem jíst polévku obohacenou lísky jarní zeleniny či bylinek – něco zeleného, abychom dodali tělu vitamíny. Jidáše se pečou z kynutého těsta a mají různé tvary, v některých regionech jsou to vdolky uprostřed s rýhováním a před konzumací se potírají medem. Jinde jsou to pletence, spirály s charakterem provazu (na němž se oběsil zrádný Jidáš). Tradičním pečivem jsou mazance ve tvaru bochníku, ale uprostřed byly naříznuty křížem – připomínaly ukřižování. Mazance se objevují v mnoha starých knihách rePředkrmový salát s rukolou a se šunkou Ingredience pro 4 osoby: 100 g šunky od kosti, ledový salát, 1 balíček listů rukoly, čekanka, lžíce olivového oleje, lžíce citronové šťávy, cukr, sůl, pepř. Příprava: Salát a čekanku opereme a natrháme, položíme střídavě na talíře a přidáme listy rukoly. Z cukru, citronové šťávy, soli a pepře připravíme lehkým promícháním zálivku. Salát přelijeme zálivkou a do středu vytvoříme kornoutky ze šunky. Ihned můžeme podávat s jemným pečivem. Vhodnou kombinací k listům jednotlivých chutí salátů ochucených jemným sladkokyselým dresinkem, hořkosti čekanky doplněné pikantní šunkou a pečivem bude mladý Vlašský ryzlink z Mikulovska. Jarní nádivka Ingredience: 250 g uzeného vepřového masa, 4 rohlíky z předešlého dne, 4 vejce, 100 ml smetany na šlehání, 200 g mladých kopřiv, 1 cibule, 2 stroužky česneku, majoránka, pažitka, sůl, mletý pepř, 1 lžíce oleje, máslo na vymazání formy. Příprava: Maso vaříme doměkka, po vychladnutí nakrájíme na kostičky. Rohlíky

ceptů. V 18. století se do nich ještě přidával tvaroh (který byl považován za obřadné jídlo) a nazývaly se tvarožníky nebo také „syrnej koláč k velikonoci“. Podle starých zvyků patřil k Velikonocům beránek, který byl podáván na Boží hod velikonoční (neděle). Tam, kde si nemohli dovolit jehněčí z masa a krve, si alespoň upekli beránka z kynutého těsta a místo očí mu dali rozinky. V pasteveckých regionech vyráběli beránky také z ovčího sýra. Kromě jehněčího konzumovali naši předkové i kůzle, šunku, holoubata. Nejrozšířenějším a nejvýznamnějším obřadním pokrmem byla a jsou vejce, jež jsou symbolem zárodku života a vzkříšení přírody. Některé pověry říkaly, že na Boží hod má sníst rodina společně vajíčko, které zaručovalo soudržnost na celý další rok. Nejvíce se dochovaly tradice, při kterých na Velikonoční pondělí dívky darují chlapcům vejce. Vejce se barvila cibulovými slupkami na žluto, mladým žitem z ozimu na zeleno a papírem z cikorky na červeno. Červená symbolizovala zářivé slunce, které se ujímá vlády a je také symbolem lásky. Ani dnes se Velikonoce neobejdou bez velikonoční pomlázky a malování vajíček. Na jarní velikonoční tabuli patří tradiční velikonoční speciality spojené s příchodem nového života v podobě masa z mladých jatečních zvířat (jehněčí, kůzlečí, telecí), vejce, ale i sladké moučníky a neměla by chybět velikonoční nádivka.

krájíme na kostky a vložíme do mísy. Žloutky rozmícháme se smetanou, z bílků vyšleháme tuhý sníh. Do mísy přilijeme smetanu se žloutky a přidáme maso. Kopřivy důkladně omyjeme, krátce spaříme (blanšírujeme) ve vroucí vodě, ihned propláchneme studenou vodou a necháme dobře okapat. Poté listy nasekáme na menší kousky a také přisypeme do mísy. Připravenou směs promícháme a ochutíme nadrobno nasekanou cibulí, utřeným česnekem, majoránkou, nasekanou pažitkou, solí, pepřem a bylinkami. Na závěr vmícháme sníh. Připravenou směs vložíme do vymazané formy, povrch uhladíme a pečeme při 180 °C (asi padesát minut). Upečenou nádivku vyklopíme a nakrájíme na plátky. Chutná výborně jak teplá, tak i studená. Vzhledem k ingrediencím a ﬁnální pikantnosti bude vhodným doprovodem mladé růžové víno např. z odrůdy Svatovavřinecké – kabinetní, ze Znojemska, z ročníku 2009. Jehněčí kotletky se šalvějí Ingredience: 4 jehněčí kotletky, případně plátky kýty, 3 lžíce olivového oleje,

Jak se slaví u našich sousedů? V Německu jsou Velikonoce ve velké oblibě a provázejí je, stejně jako u nás, velikonoční trhy se spoustou tradičních pochoutek a zvyků doprovázených společenskými setkáními. Pomlázku naděluje velmi raﬁnovaně zajíček. V Polsku se Velikonoce – Wielkanoc slaví podobně jako u nás. Tradičním symbolem je vajíčko – symbol zrodu, chléb – symbol zdraví, sůl, pepř a bílá klobása jsou symbolem hojnosti. I v této zemi se na Velikonoční pondělí odbývají tradiční „mrskačky“ ozdobeným vrbovým proutím. Děvčata jsou polévána vodou. Vykoupit se mohou stejně jako u nás barevnou kraslicí. Na stole nesmí chybět tradiční velikonoční koláč „mazurek“ plněný různými náplněmi. Také Italové slaví Velikonoce a jak jinak než spoustou dobrého jídla. Tradiční oslavy probíhají po celé zemi a na stole nechybí lahodná jehněčí pečeně. Současně se podávají preclíky a různé moučníky z kynutého těsta ve tvaru holubice. Ve Francii jsou Velikonoce spojeny s hodováním, ale symbolem jsou sladkosti. Francouzi mají stoly zaplněné vajíčky z čokolády a marcipánu, ale i dalšími sladkými pochoutkami. I zde děti hledají ukryté sladkosti a užívají si volna na Velikonoční pondělí. Pro jarní období jsem připravila menu, které obsahuje sezonní suroviny, ale také tolik potřebné vitamíny v podobě čerstvých bylin. Pavla Burešová, Praha

2 stroužky česneku, snítka šalvěje, sůl, 1 dl vína, jež budeme pít k pokrmu (nebo lžíce citronové šťávy). Příprava: Jehněčí kotletky očistíme, omyjeme ve vlažné vodě, osušíme a osolíme. Vložíme je na pekáč, zakápneme vínem, přidáme olej, poklademe listy šalvěje. Marinujeme asi 2 hodiny v chladu. Okapané kotlety prudce opečeme na pánvi a poté je se zbylou marinádou vložíme na 30 minut péct do vyhřáté trouby. Přílohy: brambory, čerstvý listový špenát, čerstvá zelenina i výše uvedená nádivka apod. Vhodným doprovodem k pikantním kotletkám se šalvějí bude středně plné víno z odrůdy Cabernet Moravia z ročníku 2009, v kategorii pozdní sběr. Krém karamel Ingredience: 120 g cukru krystal (na karamel), 5 vajec, 60 g cukru krupice, vanilka, 750 ml mléka, citronová a pomerančová kůra. Příprava: Část (1/3) cukru nasypeme na ocelovou pánev, nepatrně jej pokropíme vodou a zvolna, za stálého míchání, nechá-

me zkaramelizovat do světle hnědé barvy. Polovinu karamelu ihned rozlijeme do předem připravených, máslem vytřených mističek (šálků) tak, aby dno bylo zlehka pokryté karamelem. Vejce, zbylý cukr, vanilku a kůru utřeme, přidáme ohřáté mléko a zamícháme nad vodní lázní, ale nevaříme (aby se nesrazily žloutky). Po vychlazení nalijeme hustou hmotu do misek s karamelem, které pak vložíme do nádoby s vodou tak, aby byly do poloviny ponořené ve vodní lázni. Vaříme při 150 °C asi 50 až 60 minut. Nádobu – vodní lázeň – je vhodné přikrýt poklicí. Necháme vychladnout, vyklopíme na talíř a podáváme. Krém můžeme zdobit šlehačkou a doplnit sezonním ovocem. Hotový krém uchováváme v miskách v chladničce. Výhodou tohoto dezertu je, že jej můžeme připravit i den dopředu a je vynikající. Výborný pár spolu s tradičním dezertem vytvoří spojení s přírodně sladkým vínem – ledovým či slámovým, které bude zároveň kvalitním digestivem uzavírajícím sváteční menu. Vhodnou alternativou bude např. Ruladské šedé, výběr z hroznů, polosladké, 2009.

Vinařství v zahraničí

Vinařský obzor (4/2011) 197

Wojciech Bosak Polski Instytut Winorośli i Wina

Tradiční gruzínské vinařské technologie

Foto archiv autora

Osm tisíc let vinařské historie Gruzie je bezpochyby kolébkou světového vinařství a hliněné amfory užívá od nepaměti. Za předchůdce kvevri jsou považovány obří džbány z dob neolitického osídlení jižní Gruzie. Např. v Národním muzeu v Tbilisi lze spatřit hliněnou amforu s motivem vinných hroznů z 6. tisíciletí př. n. l., pocházející z vykopávek v Chramis-Didi-Gora. Fragmenty amfor z neolitické osady Šulaveris-Gora obsahují vůbec nejstarší (6 000 let př. n. l.) nalezené stopy po výrobě či skladování vína (vinný kámen). Archeologové rovněž potvrdili, že amfory vyráběné na jihu Kavkazu ve 3. a 4. století se jen velmi málo lišily od dnešních kvevri a zřejmě byly stejně jako ony zakopávány do země. V Gruzii se tedy tímto způsobem víno vyrábí nepřetržitě minimálně 1 800 let. Pravděpodobně jde o nejstarší vinařskou technologii na světě. Ještě na počátku minulého století nebyla výroba vína v hliněných amforách

ničím výjimečným. Rozšířena byla v jižní Evropě, na Blízkém východě (Kypr, Libanon) a v bývalých španělských koloniích (Chile, Peru, Mexiko). Dodnes jsou amfory využívány ve španělských regionech Montilla-Moriles, La Mancha a Valdepeñas (tinajas), v portugalském Alentejo a na Kypru (podoshi). Nikde však nejsou tak běžné jako v Gruzii. Gruzie se chlubí vskutku mimořádně dlouhou vinařskou tradicí. Místní vinaři nedají dopustit na autochtonní odrůdy, z nichž mnohé kultivují po tisíciletí. Prakticky v každém domě ve vinařských oblastech se uplatňuje nejstarší známá vinařská technologie a většina obyvatel každodenně konzumuje podomácku vyrobená bílá vína. Tradiční gruzínská vína tvoří dosti různorodou skupinu. Společným jmenovatelem bílých i červených je viniﬁkace ve velkých, ručně lepených hliněných amforách, které jsou zcela zakopány v zemi, v kontaktu se slupkami, pecičkami, třapinami (metoda kachetská) nebo bez třapin (metoda imeretská). Tyto amfory se nazývají kvevri (Kachetie, Kartli) nebo churi (Imeretie, Rača-Lečchumi). Před půl stoletím byly dokonce využívány vinařskými závody. V současnosti je ve vinařských oblastech vlastní téměř každá rodina. O kvevri se nyní opět zajímají komerční producenti, a to nejen v Gruzii. Jejich využití ve velkovýrobě vína je však nejméně ze dvou důvodů nepravděpodobné. Zaprvé, běžný spotřebitel je navyklý na vína svěží, ovocitá a reduktivní. Vína z kvevri jsou určena pro náročnějšího konzumenta. Zadruhé, výroba vína v kvevri je příliš drahá a pracná. Dobrá amfora stojí na litr objemu tolik co kvalitní francouzský barrique a její použití si žádá velkou manuální zručnost. Stačí si představit např. náročnost čištění kvevri…

Foto archiv autora

Během putováni gruzínskými regiony Kachetie (Kakheti) a Rača-Lečchumi (Racha-Lechkhumi) v roce 2009 jsem byl svědkem výroby vín fermentací ve velkých hliněných amforách kvevri. S takto vyrobenými víny jsem se již dříve setkával na různých degustacích, avšak přes trpělivé pátrání ve vinařské literatuře (psané latinkou) jsem bližší údaje o této unikátní technologii nenašel. Teprve loňský kongres OIV v Tbilisi, kde jsem vyslechl řadu referátů na téma gruzínských vinařských tradic, hovořil s místními znalci a navštívil další vinaře, dovolil shromáždit dostatek informací k souhrnnému článku.

Výhodou umístění kvevri v zemi je stálá a relativně nízká teplota fermentace. Vřetenovitý tvar amfory reguluje extrakci, neboť slupky, pecičky a třapiny (pokud nejsou promíchávány) jsou jen v omezeném kontaktu s kvasícím moštem. Porézní hliněné stěny mají velkou absorpční schopnost, působí jako čiřidlo a stabilizují bílkoviny i polyfenoly, což je důležité zvláště u bílých vín, která jsou po 3 až 4 měsíce dlouhé maceraci ponechána bez dalších zásahů i déle než rok v uzavřené amfoře. Naopak červená vína jsou již po 2 až 3 týdnech macerace stáčena do sudů, protože při delším pobytu v kvevri ztrácejí barvu a třísloviny. Etalonem tradičního gruzínského stylu jsou každopádně vína bílá. Zásluhou dlouhé macerace mají až pomerančovou barvu, intenzivní ovocitou vůni, extraktivní strukturu a vysoký obsah tříslovin, čímž se liší od většiny bílých vín. Gruzínští vinaři budou zřejmě nadále připravovat vína v amforách, přestože jednodušší a levnější by bylo použití např. nerezových tanků. Stěžují si, že je čím dál těžší získat dobrou kvevri, jelikož staří mistři vymírají a mladí se do řemesla nehrnou. Palety s obřími džbány vystavené podél cest jako sádroví trpaslíci však dokazují, že tradice stále ještě žije.

Vinařský obzor (4/2011)

Vinařství v zahraničí

Foto archiv autora

198

Foto archiv autora

Výroba hliněných amfor Kvevri jsou obvykle velikosti 1 000 a 2 000 litrů, nicméně objem může činit od 400 do 3 500 litrů. Amfory jsou vyráběny ručně bez pomoci hrnčířského kruhu. Celý proces vyžaduje přesnost, trpělivost i fyzickou sílu. Na počátku je správná volba hlíny a důkladné očištění od kamínků. Z hliněných válečků o průměru několika centimetrů je amfora lepena vrstvu po vrstvě postupným hnětením mezi prsty. Přesnost je nutná k dosažení žádaného tvaru a trpělivost k důkladnému propojení jednotlivých vrstev. Každá z nich musí dokonale proschnout, aby nebyla deformována váhou následující vrstvy vysoké 30 až 40 cm. Stejně tak nelze uspěchat prosychání kompletní kvevri (např. přímým vystavením slunci). Sušení probíhá v temnu a hliněné stěny jsou podle potřeby potírány vlhkou stěrkou. Následuje pozvolné vypálení v cihlové peci za nepříliš vysoké teploty. Spěch býval příčinou špatné jakosti kvevri v dobách hromadné výroby pro potřeby vinařských závodů. Tyto amfory z poloviny minulého století jsou v Gruzii snadno a levně dostupné, avšak mívají řadu prasklin a drátěnko-cementových záplat. Dobrá kvevri vydrží bez ztráty kvality i více než sto let. Jako její uzávěr kdysi sloužil přesně opracovaný

plochý a okrouhlý kus břidlice. Nahradilo jej víko ze dřeva a v poslední době uzávěr z hrubého tvrzeného skla, jehož výhodou je možnost vizuální kontroly viniﬁkace. Bez ohledu na typ uzávěru bývá kvevri zapečetěna voskem a zasypána vrstvou hlíny. Včelí vosk je používán i k vnitřnímu nátěru stěn amfory. Gruzínské vinařské stavby Na východě Gruzie, tj. především v Kachetii, pracují vinaři ve zděných marani. Jedná se o tradiční nadzemní (případně částečně subterénní) stavby z hrubých kamenů s malými okny nebo zcela bez oken (menší kolísání teplot). Kvevri jsou umístěny pod úroveň podlahy, která bývá dlážděná cihlami či kameny. V klimaticky mírnější západní Gruzii jsou amfory zakopávány v sadech a zahradách nebo je chrání dřevěné přístřešky a kůlny. Takovým místům se říká chur-marani. Nedaleko se obvykle nachází lisovna, která se stejně jako tradiční vinařský lis nazývá sacnacheli. Bílá vína z Kachetie Nejvíce archaická z gruzínských vín jsou bílá vína z Kachetie. Vyrábějí se v kvevri několikaměsíční macerací se slupkami, pecičkami a třapinami. Technologie známá možná od mladší doby kamenné je drobnými vinaři široce využívaná. „Metoda kachetská“ zažívá dokonce renesanci u komerčních producentů. Surovinou jsou místní odrůdy Rkatsiteli, Mtsvane, Khikhvi, Kisi a Kakhuri Mtsvivani (experimentuje se i s jinými kultivary, např. kartlijskou Chinuri). Charakteristické je neutrální aroma (nízký obsah terpenů) a vysoký obsah fenolických látek. V Kachetii je běžně dosahováno vysoké cukernatosti (potenciální alkohol 15 obj. %) při obsahu kyselin 5 až 6 g/l. O termínu sklizně (polovina září až října) rozhoduje především feno-

lická zralost (nižší riziko extrakce nezralých tříslovin). Protrahovaná macerace klade vysoké nároky na dobrý zdravotní stav hroznů. Puristé lisují hrozny v archaických sacnacheli. Jsou to dřevěné lisy z kmene mohutné lípy, na jejichž dno se umístí rošt z vrbového proutí. Dříve se užívaly také lisy kamenné, podobné portugalským lagares. Hrozny se šlapou bosýma nohama a vylisovaný mošt odtéká otvorem ve dně sacnacheli do připravené kvevri. Podle kvality hroznů a úsudku vinaře jsou do kvevri přidávány buď všechny, nebo většina výlisků (např. bez zelených třapin). Krátký kontakt výlisků se vzduchem po odtoku moštu z sacnacheli uvolňuje aromatické sloučeniny (mj. alifatické aldehydy), dávající vínu typické tóny sušeného ovoce. Moderní vinaři upřednostňují mlýnkoodzrňovače. Pomleté hrozny putují do kvevri přímo (bez mikrooxidace výlisků), vznikají vína svěží, ovocitá, avšak jednodušší aromatické struktury. Moštem se amfora naplní jen ze ¾ („nevykypí“ při fermentaci). Alkoholové kvašení trvá asi 10 dnů. Kvevri zůstává otevřena a matolinový klobouk je několikrát denně potápěn. Zásluhou usazení do země se v amfoře udrží teplota kvašení cca 20 °C. Gruzínští vinaři tradičně uplatňují spontánní fermentaci (bez větších problémů). Selektované kultury používají někteří komerční producenti. Často jsou výsledkem vína příliš alkoholická (nad 15 obj. %), neboť čisté kultury Saccharomyces cerevisiae přeměňují cukr na alkohol účinněji než smíšené populace divokých kvasinek. Po ukončení kvašení klesají matoliny ke dnu, amfora se doplní až po okraj a volně zakryje, aby mohl unikat CO2 vznikající při malolaktické fermentaci. Jakmile zcela vyhasne aktivita kvasinek i bakterií mléčného kvašení (tj. v druhé polovině prosince), je kvevri utěsněna voskem a pro lepší izolaci zasypána zeminou. Víno tedy dozrává za konstantní teploty 12 až 15 °C. Během 3 až 4 měsíců je obohaceno o řadu látek z kvasničných kalů, slupek a třapin. Naopak pecičky (zdroj hořkých taninů), klesající ke dnu jako první, jsou díky vřetenovitému tvaru amfory v minimálním kontaktu s vínem. V březnu či dubnu je víno z kalů stočeno do čisté amfory, druhé stáčení následuje za 2 měsíce. Celková doba pobytu v kvevri činí 2 až 3 roky, výjimečně i několik desetiletí. Během zrání dochází přes hliněné stěny k pozvolné oxidaci a vypařování, kvevri je proto několikrát do roka kontrolována a podle potřeby doplněna vínem až po okraj. Vína vyrobená „metodou kachetskou“ jsou jiná než ostatní bílá vína. Kontroverzní je často vysoká barva (pomerančová, čajová, jantarová, narůžovělá). Mimořádný je obsah polyfenolů nad 2 000 mg/l (bílá vína zřídka překračují 300 mg/l). Zdrojem jsou pecičky (47 %) a třapiny (42 %), jen v malé míře slupky (11 %). Stejného původu jsou mnohé aromatické látky (estery, aldehydy,

Foto archiv autora

Vinařství v zahraničí

terpeny aj.). Polyfenoly brání oxidaci a mikrobiální kontaminaci, což dovoluje omezit síření jen na dobu před lahvováním (25 až 40 mg/l). Samozřejmý je příznivý zdravotně-preventivní účinek takového vína. Bílá vína z Imeretie a Kartli Gruzie byla vždy zemí bílého vína (t. č. 2/3 produkce). „Metoda kachetská“ představuje extrémní polohu tradiční technologie, „metoda imeretská“ její umírněnou verzi. Na západě Gruzie (Imeretie, Rača-Lečchumi) je známá stovky let, surovinou jsou autochtonní Tsolikouri, Tsitska, Krakhuna, Tetra a další. Od „metody kachetské“ se liší přídavkem pouhé 1/10 výlisků, a to bez třapin. Vína jsou tedy bližší evropskému standardu (nízký obsah tříslovin), gruzínské rysy přináší zrání v churi. Bílá vína z Kartli se řadí mezi vína z Kachetie a Imeretie: macerována jsou s 1/3 výlisků, včetně třapin.

Foto archiv autora

Perlivá bílá vína z Kartli „Studená fermentace“ je po staletí využívaná také při výrobě bílého vína v okolí Ateni (údolí řeky Tany, jižně od Gori). Tato vína

Vinařský obzor (4/2011) 199

Suchá červená vína

(atenuri) patří k nejpodivnějším v Gruzii. Známá jsou od středověku, ale tradičním postupem jsou v současnosti vyráběna prakticky jen pro vlastní potřebu vinařů. Hrozny odrůdy Chinuri se sklízí až počátkem listopadu, mošt je po vylisování transportován do chladných sklepů satsivi ve výše položené části rokle. Protrahovanou fermentaci v otevřené kvevri zastaví příchod zimních mrazů. Amfora se doplní po okraj a těsně uzavře. Do léta vzniká jemně perlivé, zelenkavé, aromatické svěží víno, obsahující kolem 11 obj. % alkoholu, 6 g/l kyselin a několik gramů zbytkového cukru, předurčené k lokální brzké konzumaci „přímo z amfory“. Moderní technologie dnes umožňuje po ﬁltraci a chladové stabilizaci nalahvování pod tlakem CO2. Vinoterra Kisi 2006 ***** – světle pomerančová barva, vůně bylinek a sušeného ovoce („jablka v županu“), tóny oříšků, anýzu a citrusové kůry, středně plné, svěží, s velmi dlouhou a čistou dochutí. (Překlad a degustační poznámka: MUDr. Martin Křístek)

Vlajkovou lodí gruzínského exportu je suché červené Saperavi, víno, jakého se donedávna produkovalo velmi málo. Na rozdíl od „každodenního“ bílého bylo červené suché vínem pro zvláštní příležitost. Výrobu udržovala pravoslavná církev (sloužilo jako víno mešní). Komerční výroba se rozvinula s exportem do Ruska v 19. století. Dnes zrají červená suchá vína v amforách na různých místech Gruzie. Obvykle jde o inspiraci zahraničím (např. cesta místních vinařů do Francie anebo pobyt cizích vinařů v Gruzii). Nejdéle (od poloviny 19. století) jsou červená suchá vína vyráběna v Kachetii. Základem je Saperavi, dobře vyzrávající odrůda s vysokým obsahem kyselin a taninů, dávající vína s výborným potenciálem k archivaci. Zkouší se jiné místní odrůdy (Savkapito, Tavkveri) a Cabernet Sauvignon (mnohdy jako cuvée se Saperavi). První krok výroby je stejný jako u kachetských bílých vín. Hrozny se vylisují v sacnacheli a mošt i všechny výlisky putují do kvevri. Macerace v otevřených amforách však trvá jen 2 týdny. Matolinový klobouk je ponořován nejméně 4× denně. Mladé víno se stáčí do čisté amfory, která se volně zakryje, a proběhne jablečno-mléčná fermentace. Za 6 týdnů se stáčí znovu, tentokrát do velkého sudu z kavkazského dubu nebo do čisté kvevri, která se poté zapečetí. Zatímco v amfoře dozrává víno několik let, ze sudu může být nalahvováno po několika měsících. Někteří vinaři s rozporuplnými výsledky uplatňují i na červená suchá vína „metodu kachetskou“ (několikaměsíční macerace v uzavřené kvevri).

Polosladká červená vína Tradiční postup výroby polosladkých červených vín patří k nejoriginálnějším gruzínským technologiím. Dnes bohužel ustupuje vinařské moderně (řízené kvašení, nerezové tanky), která mnohem méně odráží terroir. Klasickou zónou produkce polosladkých červených vín jsou hluboká horská údolí Rača-Lečchumi s častými inverzemi a výrazným kolísáním teplot mezi dnem a nocí i ročními obdobími. V teplejších údolích (450 až 800 m n. m.) dosahují hrozny Alexandriuli, Mudzuretuli, Tavkveri, Odzaleshi a Usakhelouri vysoké cukernatosti (potenciální alkohol 15 až 16 obj. %). Po sklizni jsou převáženy do výše položených vesnic (chladné horské klima) a zpracovány v otevřených chur-marani. Vzhledem k nízké venkovní teplotě neprokvasí při fermentaci v churi veškerý cukr. Mladé víno se stáčí do čisté amfory, kde přečká zimní měsíce. Chladná půda obklopující churi zabrání jarní refermentaci. V létě již amfora obsahuje mírně perlivé, svěží a ovocité červené víno s vyšším obsahem zbytkového cukru. Nejslavnější gruzínské polosladké červené víno je Chvančkara (Khvanchkara). Pochází ze široké kotliny řeky Rioni (Rača-Lečchumi), kde se vyrábí z Alexandriuli (75 %) a Mudzuretuli (25 %). Obsahuje 11 až 13 obj. % alkoholu, 30 až 50 g/l zbytkového cukru a přibližně 6 g/l kyselin. Od konce 19. století bylo označováno příjmením knížete Dimitra Kipianiho, prvního exportéra těchto vín do Ruska (r. 1932 byl „třídně nevhodný” název zakázán). Analogická vína vznikají také na jiných místech Gruzie podobného klimaticko-geograﬁckého proﬁlu, např. v podhůří Kachetie (Saperavi) a výše položených oblastech Kartli, Imeretie a Guri. Nejsou vhodná k archivaci a bývají obvykle vypita „do roka a do dne“.

200

Vinařský obzor (4/2011)

Na volné téma

Miloš Michlovský Rakvice

O kvalitě vína Co je to kvalita vína, lze ji vůbec deﬁnovat? Co vytváří kvalitu vína, jaká je role terroir, technologie, člověka samotného? Co je to cru, známe jeho překlad, význam? Co je to ročník, ročník století? Co je vlastně z těchto termínů důležitější? Na tyto a možná i další otázky si zkusme odpovědět v následujícím článku.

Jak vůbec kvalitu vína definovat? „Kvalita se spíše konstatuje než definuje.“ (Pisani) „Kvalita vína se více pociťuje, než se prokazuje.“ (Poupon) Podle Émile Peynaud a Jacques Blouin se jako jednoduchá a jasná definice jeví následující: „Kvalita vína je souhrn jeho vlastností, jeho charakteristik, které ho dělají buď přijatelným, nebo žádoucím.“ Volněji řečeno – kvalita vína je výsledkem setkání mezi vínem – se všemi jeho vlastnostmi a charakteristikami – a spotřebitelem se všemi jeho preferencemi, kulturou, zvyklostmi a momentálním stavem (náladou, rozpoložením aj.). Za každou z těchto, případně i jiných definicí se vždy profiluje člověk, který víno pije, tudíž pojem kvality existuje jen jeho prostřednictvím, jeho názorem na věc, jeho úsudkem, jeho chutí a nakonec i jeho potěšením. Toto je kvalita spotřebitele, tudíž se jedná o kvalitu subjektivní. Existuje ale i objektivnější pohled na kvalitu a tou je kvalita uznávaná více znalci. Co je důležitější v kvalitě vína – přírodní podmínky, nebo role člověka? Již na začátku 17. století Oliver de Serres definoval podmínky kvality vína takto: „klima, půda, sazenice“. Podle něj tyto prvky odpovídají za vrozenou kvalitu vína, a člověk je jen nástrojem získané kvality. Na straně druhé je však nutno poznamenat, že nic není pouze vrozené, obzvláště v případě zemědělského produktu, který prošel určitým cyklem zpracování – tj. činnosti člověka. Takže z toho pohledu jsou přírodní podmínky jen určitou virtualitou, kterou je důležité objevit (Émile Peynaud a Jacques Blouin – dále jen E. P. a J. B.). Bez úzkého spojení přírodních jevů a činnosti člověka je velmi obtížné si v dnešní době představit proces, ve kterém se po celá tisíciletí formulovalo vinohradnické a vinařské dědictví, jehož se nám dostalo. Bylo po celá tisíciletí utvářeno člověkem,

který volil právě ty a ne ony pozemky a sázel ty a ne ony odrůdy, jež mimo jiné neustále kultivoval a rozvíjel. „Jelikož nic není samo o sobě darem přírody, tak ani kvalitní révový keř nemůže být přirozenou samozřejmostí.“ (E. P. a J. B.) V žádném případě nelze zpochybňovat fakt, že kvalita vína se rodí ve vinohradě, ale i vinohrad je přece dílem lidské činnosti, a musí být jasné i to, že víno není pouze hrozen. Je to určitý „výtažek z hroznu“, v němž jsou pro víno důležité části, jako je mošt se svými cukry, kyselinami, primární aroma, polyfenolové látky aj. Dále cílené alkoholové a jablečno-mléčné kvašení, postfermentační vývoj a jiné technologické procesy nejen koncentrují a transformují složky hroznu, ale přidávají k tomu i nové produkty, tj. nové hodnoty. Následné školení, krášlení a zrání vína tuto kvalitu dále rozvíjí a vede přes všechna vývojová stadia až k dospělosti a vyzrálosti vína jako takového. Z toho všeho vyplývá, že víno není pouze produktem „ryze přírodním“, tj. darem přírody, ale je produktem „tvořeným“ (zpracovaným, školeným, krášleným), tj. produktem kreativním, u kterého kvalita existuje pouze tehdy, je-li chtěná, vyhledávaná, ba trpělivě očekávaná. A jak pravil baron Le Roya (dlouholetý prezident O. I. V.), „kvalita je a musí být stále ‚zlepšovatelná‘, protože je dílem lidské činnosti!“ Enologie je doménou kvality vína Pokrok ve vinohradnických a enologických poznatcích je jednoznačně hlavní příčinou rozvoje a zlepšení kvality vín. Podle E. P. a J. B. je rok 1959 posledním ročníkem „starých časů“ v Bordeaux. Mnozí se ptají, zda dnešní velká vína nejsou horší než ta ze začátků minulého století. „Možná se zdají skromnější mimo jiné i proto, že prakticky vymizely špatné ročníky. Rovněž dynamický rozvoj vinařského pokroku v jiných oblastech Evropy a v zámoří výrazně přiblížil kvalitu tamních vín k velkým vínům staré dobré Francie.

Objektivita a subjektivita jako části kvality vína Mluvíme-li o kvalitě objektivní, tak mluvíme o té předpisové, vymezené přesnými a přísnými normami od výběru pozemku přes výsadbu vinice, daný spon, zatížení na keř, konkrétnost agronomických a enologických zásahů až po představení vína jako takového. Mluvíme-li však o kvalitě subjektivní, tedy o té, která je dána vyjádřením degustátora v momentě vlastní degustace, nebo-li organoleptickým hodnocením, tak to je konkrétně kvalita toho, kdo právě chutná. Směrnice a předpisy tedy určují a zajišťují tu část kvality, která vede k celkovému zlepšení díky pokroku v oblasti vinohradnické a enologické praxe. (E. P. a J. B.) Kvalita vína však nemůže být dána pouze obsahem té či oné složky vína, ale je a musí být dána komplexní rovnováhou (vyrovnaností a vyvážeností) jednotlivých složek. Například tak důležitý proces, jako je fyzikálně-chemický rozbor, nám na jedné straně dává velmi důležité hodnoty, na straně druhé nám nedává prakticky žádnou jistotu, jak deﬁnovat nejvyšší kvalitu vína, ba dokonce ani neumí přesně vyjádřit rozdíl mezi vínem běžným a velkým. Umožňuje nám však velmi přesně stanovit takové hodnoty vína, které jsou spojené buď s vadami, nedostatky, anebo i nemocemi vína. Dále umožňuje stanovit některé významné složky pocházející z hroznů, ať pozitivní, či negativní, a rovněž umožňuje zcela přesně určit přidávání cizích látek, případně odhalit falšování vína. Proto je tento proces nezaměnitelný a v rámci určování komplexní kvality vína je nenahraditelný. V poslední době se rovněž velmi významným ukazatelem kvality stává hygienická hodnota vína, jeho zdravotní nezávadnost, nutriční hodnota a zdravotní prospěšnost, např. fenomén antioxidantů aj. Pokrok v kvalitě je především výsledkem práce těch, kteří víno tvoří, tj. producentů vína, a na druhé straně i znalostí jeho milovníků a spotřebitelů. Dobrá vína tříbí

Na volné téma

chuť především u spotřebitelů, kteří následně nutí ke zvýšení kvality producenty. Závěrem polemiky o kvalitě citace jedné významné osobnosti francouzského vinařství: „Kvalita je stav ducha, vůle a neustálá snaha to dělat lépe.“ (E. P. a J. B. – z citací významných osobností francouzského vinařství) O pojmu „cru“ E. P. a J. B. se ve své knize „Découvrir le goût du vin“ zamýšlí nad vyjádřením Georgese Siloreta o zdroji a významu slova „cru“. Podle něj: „Toto slovo pochází ze staré francouzštiny a zrodilo se obdobně, jako když vybíráte z řeky oblázky vzniklé v dávné a temné minulosti, které mnohokrát změnily formu a odstín různými letitými proudy. V případě slova cru proudy lidovými, jazykovými, vědeckými, správními a právními.“ Podle autorů je slovo „cru“ příčestí minulé slovesa „croître“ (růsti), nebo přesněji „croistre“. Jeho pravopis se postupně z „creu“ v 16. století změnil na „crû“ a posléze na „cru“. Slovo „cru“ totiž nemá adekvátní překlad ve španělštině či italštině ani v angličtině nebo němčině, a samozřejmě ani v češtině. V rovině, která zajímá degustátora, znamená tento termín pojem, jenž zahrnuje celý soubor činností – vinohradnickou produkcí počínaje přes zpracování hroznů a výrobu vína až po jeho komercionalizaci. V závislosti na regionu a době může „cru“ představovat vinařskou zónu, viniční trať nebo vinařskou usedlost – např. bordeauxské Château. V bordeauxské oblasti slovo „cru“ znamená menší geograﬁcké místo, které je spojené s apelací, je průkopníkem a symbolem dané apelace a pomáhá jí získat slávu, stává se často potom i obchodní značkou apelace. V některých oblastech – např. Champagne, Cognac – je obchodní značkou přímo celá oblast a tím se potlačí „cru“ jako značka a v jistém slova smyslu se cru identiﬁkuje přímo s daným vínem. Závěrem lze říci, že pojem „cru“ zahrnuje každopádně více prvků: polohu, půdu, podnebí, odrůdy, technologie – jak pěstitelské, tak i zpracovatelské, ale také člověka s jeho uměním, kreativitou a cíleným vlivem na kvalitu – a nakonec i jeho celkovou slávu. Jestliže jeden z těchto prvků chybí, nemůže se v žádném případě mluvit o cru. (Émile Peynaud a Jacques Blouin) O pojmu terroir a kvalitě vína „Terroir“ je základ vinice, závisí na stanovišti, povrchu půdy, podloží, vodním režimu, expozici a rovněž na způsobu, jakým se využívá. Velmi důležitý je rovněž sluneční svit, teplotní režim, proudění vzduchu a celková agrobiocenóza. Vína lze tudíž třídit podle topologie jejich vinic, a rozlišovat tak vína z blízkosti řek, z oblasti přímoří, z horských poloh, náhorních rovin, vína z úpatí, údolí, rovin atd. Ve Francii je pro-

Vinařský obzor (4/2011) 201

maci o možné kvalitě v lahvi. Každý ročník má svůj typ, vývoj, pověst a (burzovní) kotaci. Ročník tvoří součást personality vína. Proto je každá produkce velkých vín ročníková. Někdy vládne „cru“, což znamená, že je více podobnosti mezi víny různých cru stejného roku než mezi víny ze stejné vinice v různých letech. Někdy je snazší rozeznat ročník než cru. Některá vína, například šampaňská, dostávají ročník jen při úrodách nejvyšší kvality. Ročník do určité míry pramení z klimatických ukazatelů: nikdy nejsou dvě úrody úplně identické a nikdy není vyrobeno úplně stejné víno. Podnebí má totiž rozhodující roli pro vývoj hroznů, jejichž zrání trvá minimálně 45–60 dní, a čím jsou hrozny zralejší, tím jsou citlivější. Špatné počasí v době zrání a hlavně při sklizni může zcela ohrozit následnou kvalitu vína a naopak, slunečné a příznivé počasí způsobuje dobré vyzrání hroznů, kdy jejich přezrání může být prospěšné zejména v chladnějších klimatických zónách a naopak může mít destrukční vliv na kvalitu hroznů v zónách velmi teplých. Dobré a špatné roky se střídají ve všech vinařských oblastech. Následují po sobě bez jakýchkoliv zjevných zákonitostí a bez jakkoliv možných předpovědí. Níže uvedená tabulka (podle autorů E. P. a J. B.) rekapituluje červená bordeauxská vína z let 1924 až 1998. Mezi velmi známé a slavné ročníky patří 1945, 1947, 1949, dále dvojročníky 1928 až 1929; 1961–1962; 1975–1976 a snad zatím jediný trojročník 1988–1989–1990.

to zvykem rozeznávat vína atlantická, středomořská a kontinentální. Ve středoevropském regionu rozlišujeme vína spíše podle typu povrchu půdy – ze štěrků, z písků, ze spraší, z vápenců, z těžkých jílovitých půd aj. Z pohledu kvality vína je však ve všech výše uvedených případech (jak ostatně velmi dobře ukázal G. Seguin) rozhodující zásobenost kořenů vodou, a to hlavně v době vyzrávání, kdy jí nesmí být ani nadbytek ani nedostatek. V poslední době, hlavně na základě zkušeností za zámoří, ale i ze středoevropského prostoru se začíná celoevropsky prosazovat termín „vins de cépage“ (odrůdová vína), pocházející z velmi rozsáhlých oblastí. Samozřejmě své místo mají i „vins de cépages“ (vína z vícero odrůd), dále pak vína značková, regionální, vína různých apelací, a tak to jde stále dokola, kdy vlastně ve spirále znovu a znovu objevujeme dávnou historii. O ročnících Ročník je datum vína. Je to číslo roku gregoriánského kalendáře uvedené na lahvi jež zaručuje rok výroby vína. Ve vinařství se podle E. P. a J. B. používá od roku 1582. Ročník dovoluje milovníkům vína zvolit si podle své chuti, nálady a podle daných okolností mezi mladým nebo starým vínem. Ročník může být velmi rozdílný a je to zpravidla dobrý průvodce pro optimální konzumaci. Sklizně, alespoň ve vinařské Evropě, se rok od roku velmi různí a ročník dává první infor-

Kvalitativní rozdělení ročníků červených vín v Bordeaux Kategorie kvality Velmi dobrý

Podprůměrný

Průměrný

Dost dobrý

1963

1927

1925

1938

1924

1928

1929

1965

1930

1935

1939

1926

1934

1945

1931

1957

1940

1933

1937

1947

1932

1960

1946

1942

1943

1949

1936

1969

1967

1944

1952

1961

1941

1984

1973

1948

1953

1982

1951

1993

1977

1950

1955

1985

1962

1959

1989 1990

Špatný

1954

Dobrý

1956

1971

1964

1958

1974

1966

1968

1979

1970

1972

1980

1975

1992

1981

1976

1983

1978

1987

1986

1991

1988

1994

1996

1995

1998

Výjimečný

Celkem

1997 Počet

100

202

Vinařský obzor (4/2011)

Rytíř Železný a 20 dam vína

Foto H. Baker

Dr. Vladimír Železný (Chevalier bratrstva Vins de Beaujolais) se svou chotí Konstancií se 8. února stali hostiteli kroužku „Dámy vína“, který byl již v roce 2000 založen z iniciativy herečky a milovnice vín Ivy Janžurové (rovněž rytířka řádu Beaujolais...). Dámy vína se tak jejich zásluhou znovu sešly po delší odmlce a stalo se tak v překrásném prostředí salonu soukromé galerie současného českého umění „Zlatá husa“ a sídla její nadace v Dlouhé třídě na Starém Městě pražském. Jako druhá zakladatelka spolku Dámy vína (a členka několika jiných rytířských řádů…) jsem přivítala všechny dámy, které přijaly pozvání manželů Železných zúčastnit se tohoto večírku (nutno dodat, že některé z nich přijely až z daleka, např. manažerka gastronomického zařízení Grand Moravia/My Hotel Lednice a fotografka Michaela Cibulková s kastelánkou lednického zámku Ivanou Holáskovou, Božena Valihrachová ze stejnojmenného rodinného vinařství v Krumvíři, Eva Kopečková z Vinařského domu v Dubňanech u Hodonína či Petra Křístková, zakladatelka klubu ostravských kardiologů-vínobuditelů K.A.H.A.N. a spoluorganizátorka mezinárodních soutěží vín Cuvée a Vinoforum 2010 až z Ostravy...). Poté jsem předala slovo Vladimíru Železnému, který celý večer skvěle moderoval. Na uvítanou obdržely všechny dámy jeho poslední knihu „Dobré rady milovníka vína“, jež byla nominována na Gourmand Awards v Paříži a kterou si samozřejmě nechaly podepsat. Kurátorka této největší soukromé sbírky současného českého umění Magdalena Juřičková pak všechny dámy krátce provedla expozicí, kde stojí za zmínku především soubor prací Huga Demartiniho či díla klasické moderny Alfréda Justitze a Vincence Makovského. Poté následovalo občerstvení s řízenou degustací 13 vzorků vinařství Tanzberg. Po klasickém sektu Blanc des blancs (Chardonnay, Ryzlink rýnský a vlašský) a neobvyklém, ale oslnivém Blanc des noirs (Cabernet Sauvignon), následoval typický pálavský Ryzlink vlašský nezaměnitelného charakteru z vinice Goldhammer, „vertikálka“ Ryzlinku rýnského ze čtyř ročníků z vinice Slunečná, velice „food-friendly“ Chardonnay a Sauvignon (oba z vinice Turold), hutný Merlot (Pod Pálavou) a Cabernet Sauvignon (Turold), téměř burgundský Pinot Noir (Anenský vrch) a vrcholem večera byl Ryzlink vlašský (ledové víno) z vinice Železná (dříve Durstberg neboli Žíznivý svah). Manželé Železní pak závěrem večera sklidili velký aplaus za velmi vydařenou akci! Helena Baker

Zprávy / Na volné téma

Na Moravě (od momentu účinnosti vinařského zákona) lze mezi dobré ročníky zařadit r. 1995, 1997, 2002 a asi jediný dvojročník 1999–2000 (i když každý byl jiný, ale oba byly velmi kvalitní), a ještě snad dvojročník 2005–2006, ale zde je zatím předčasné soudit (vína jsou ještě mladá). Třídění ročníků je součástí oné přirozené profesionální erudice, která vždy překvapuje novice ve světě vína. Jsou pochopitelně nekonečné diskuse, které vyvolávají taková třídění, ale po čase dochází u dobrých degustátorů k širokém souhlasu o úrovni a homogenitě ročníků. Rozdělit ročníky pouze na dobré a špatné je přehnané zjednodušování. Dnes více platí následující: „Nejsou špatná léta, jsou jen léta obtížnější.“ (E. P. a J. B.) Limitované sklizně, výrazná selekce ručně sbíraných hroznů, moderní zpracovatelské technologie aj. umožňují získat a pracovat jen s tou nejlepší částí hroznu, což musí vést jen k opravdu nejlepším vínům. Ročník století Tolik a stále diskutované téma, obzvláště v poslední době, kdy se měnilo nejen století, ale i tisíciletí. Podle E. P. a J. B. pro Francouze existuje jediný bordeauxský ročník století a tím je ročník 1961. Především jako výjimečné dílo výjimečného klimatu a nástupu výjimečných technologií. Srovnávat jej s ročníky 1928, 1929, 1945, kdy z těchto ročníků existují již jen vzácné exempláře a jejich kvalita dnes již i díky letům není vždy uspokojivá, nebo srovnávat je s teprve kandidátskými ročníky 1982, 1985, 1990, které doposud neprošly svým historickým vývojem, je velmi složité. Rozsoudí to až budoucnost. Především u vín z ročníků 1982, 1985, 1990 bude velmi důležité, jak se bude vyvíjet kvalita jejich budoucích konkurentů, tj. ročníků následujících. Nezbývá proto, než konstatovat, že každá generace měla, má a bude mít svůj ročník století. Víno – zrcadlo civilizace a jejího vývoje Podle E. Hemingwaye je víno jednou z nejvíce civilizovaných věcí na světě. Stejně jako chléb má víno hodnotu symbolu, je až intimně spojené s naším způsobem života, naším myšlením, s naším velmi starým a velmi uctihodným západním, tedy i středoevropským dědictvím. Jestliže chléb byl kdysi základní a nevyhnutelnou potravinou, víno představovalo nevyhnutelnou radost a potěšení. Jsme civilizací vinné révy, kořeny této liány nemohou být oddělovány od kořenů naších dějin. Sumerové, později Řekové a Římané rozšířili ﬁlozoﬁi a pěstování révy vinné, chuť vína jako hodnotu umění. Podle R. Diona, jak uvádějí E. P. a J. B. ve své knize, Francie nejen uchovala toto dědictví, ale stala se zemí, kde historie révy vinné a vína odráží historii celého národa.

Víno je obrazem lidu a regionu, který ho pěstuje a také vyrábí. Není to ani dar přírody ani ovoce náhody. Vždy a v každém okamžiku musí člověk zasahovat a napomáhat. Víno se vyvíjí, tak jako se vyvíjí naše civilizace. Prakticky není nic společného mezi chutí současného vína, které ve starodávnu konzervovali přidáváním soli, pryskyřice, mořské vody nebo koření; ani nic společného s chutí vín středověku, prodávaných v předjaří (podle úrody), protože se už více nedala uchovat; hodně málo je i bylo analogie s víny 19. století, která dala slávu francouzským apelacím, ale vína to v dnešním chápání byla zelená, svíravá, s nízkým obsahem alkoholu (pod 10 %), která se samozřejmě často kazila. Ještě před II. světovou válkou (v roce 1938) se významně oslavovalo s víny, která bychom dnes odmítli i při té nejbanálnější degustaci. Prostě víno našich dědů by se nám už nelíbilo, tak jako by se nám nelíbily životní podmínky těch časů. Během jedné generace se alimentární chutě mění a s tím se samozřejmě mění i preference konzumentů. Není to tak dávno, kdy byla velmi oblíbena stará bílá vína, téměř madeirizovaná, dnes se u bílých vín hledá svěžest, mladost, ovocitost, šťavnatost, prostě chuť hroznu. U červených vín dává spotřebitel přednost vínům s nižší astringencí, nižší aciditou, ale s částečně zvýšeným obsahem alkoholu. Prostě tomu, čemu profesionálové říkají vína poddajná, jež jsou zpravidla rychleji hotová k přímé konzumaci a která mají velkou zásluhu na narůstající spotřebě. Ale to, co dělalo, dělá a bude dělat velká vína velkými, jsou vína komplexní s vícedimenzionální vůní i chutí, jež vynikají kreativitou, vyvážeností aromatických a chuťových vjemů a hlavně která mají schopnost se dlouhodobě zlepšovat v procesu zrání a stárnutí. Prostě vína nejen pro nos, patro, žaludek aj., ale i pro lidský intelekt. Víno musí zůstat společníkem našeho života a obrazem naší civilizace, musí umět využívat dobrodiní soﬁstikovaných technologií, které jsou neúprosně uváděny do praxe. Modernismus při viniﬁkaci nesmí být ohrožením a musí se umět podřídit naší tradici a úctě k ní. Víno, dnes stejně jako včera, ale i zítra, bude symbolizovat svoji dvojjedinost, tedy půdy, okolí přírody prostřednictvím rostlinného mystéria a zázraku tak geniálního procesu, jako je fermentace, kdy se ani jedno ani druhé bez člověka – v roli vinaře – neobejde. Ten musí umět a musí chtít k vytvoření vína rozvinout své schopnosti, trpělivost, péči, oddanost a nakonec i kreativitu a lásku, protože bez toho všeho není a nemůže být hodnotného díla, kterým bezesporu víno jako takové je.

(Seznam doporučené literatury je k dispozici u autora)

Vinařské aktivity

Vinařský obzor (4/2011) 203

Veletrh ProWein 2011 v Düsseldorfu

Foto NVC

Prozatím největší počet vinařství z Moravy a Čech se prezentoval na významném mezinárodním vinařském veletrhu v německém Düsseldorfu. Tato prestižní přehlídka vín z celého světa se uskutečnila ve dnech 27.–29. března.

roce jejich počet zdvojnásoben a k jejich vedení přizván známý sommelier Ivo Dvořák. Zájem o degustace opět předčil naše očekávání a ukázal, že přestože nejsme velkou vinařskou zemí, jsme pro svět atraktivní a naše vína jsou vyhledávaná. Úspěch zaznamenala naše vína i v degustační zóně, jejímž tématem byly „Trendové zkušenosti: tradice vs. modernost“ nebo „Jak enologie určuje styl vína“ a do níž bylo na základě předcházející degustace zařazeno sedm vín od tuzemských ﬁrem účastnících se veletrhu ProWein. Nejen vinaři na našem stánku zaznamenali nárůst počtu návštěvníků, ale i celkoFoto NVC

Foto Prowein

Naše barvy zde již tradičně hájila vinařství Bohemia Sekt, a. s., Nové Vinařství, a. s., a Templářské sklepy Čejkovice, vinařské družstvo. Nově se veletrhu zúčastnily ﬁrmy Vinofol, s. r. o., a Vinselekt Michlovský, a. s. Nedílnou součástí společné expozice byl i informační pult o našem vinařství s propagačními materiály o víně a vinařské turistice. Stánek České republiky se nacházel na již tradičním místě, tentokrát však na větší ploše a s novou graﬁkou a moderním ztvárněním. Na jeho realizaci se opět převážnou mírou podílel Vinařský fond, organizačně jej zajišťovalo Národní vinařské centrum. Význam ProWeinu shrnul zástupce Templářských sklepů Jakub Šamšula: „Prowein je neprestižnějším veletrhem v regionu střední Evropy, v letošním roce jsme se účastnili již počtvrté. Jedná se spíše o propagaci a zviditelnění celého vinařství České republiky na krásném a reprezentativním společném stánku. Samozřejmě jsme zaznamenali i několik pozitivních kontaktů od zahraničních distributorů s možností další spolupráce.“ „My jsme byli mezi vystavovateli nováčky, takže jsme se spíše rozkoukávali, nemáme moc s čím srovnávat z předchozích ročníků,“ uvedla Zuzana Fotlýnová z rodinného vinařství Vinofol, „v první řadě jsme o sobě chtěli dát vědět, učinit první větší krok k exportní politice, což se myslím podařilo.“ Význam ProWeinu dále vyzdvihla i v souvislosti se získáváním obchodních kontaktů z jiných zemí než z Německa. Po loňském úspěchu řízených degustací pořádaných na našem stánku byl v letošním

vá statistika veletrhu svědčí o rostoucím významu veletrhu ProWein – zúčastnilo se jej 3 600 vystavovatelů (o 200 více než loni) z více než 50 zemí a navštívilo jej přes 38 000 odborných návštěvníků, což je 5% nárůst oproti předchozímu ročníku. Značný nárůst byl zejména v počtu zahraničních návštěvníků – z Velké Británie, Skandinávie, USA a Kanady, ale také z Ruska, pobaltských států i z České republiky. Potkat jste tu mohli také více návštěvníků z Asie – kromě Číny zejména z Thajska a Hongkongu. Nechcete-li si nechat ujít tuto velkolepou přehlídku světových vín, nezbývá než si zarezervovat termíny na příští dva roky – ProWein 2012: 4.–6. března, a ProWein 2013: 24.–26. března.

Šárka Nádvorníková, Národní vinařské centrum

Více o veletrhu na www.prowein.de

204

Vinařský obzor (4/2011)

Vinařský marketing

Vinařství roku 2010: Bohemia Sekt, a. s.

Foto SVČR

Svaz vinařů České republiky ve spolupráci s Národním vinařským centrem a za podpory Vinařského fondu ČR udělil 17. března v sále pražské Lucerny historicky druhé ocenění prestižní soutěže Vinařství roku. Nejlepším tuzemským vinařstvím za minulý rok, a tedy i vítězem, byl odbornou komisí zvolen podnik Bohemia Sekt, a. s. Známá vinařská společnost je tak nově nejen největším, ale také nejlepším vinařstvím České republiky za rok 2010. ré vychází z kvantitativních ukazatelů od vinohradnické produkce až po konečný prodej vín. Výborně zvládají pěstební a zpracovatelské procesy, které jsou základem pro konečnou a oceňovanou kvalitu. Výsledkem je integrovaný, homogenní podnik – vinařství, které samo sobě předurčuje dlouhý životní cyklus a evropský rozměr.“ Vítězi Vinařství roku 2010 byla předána unikátní bronzová plaketa. Tu může nyní plně využívat ke svým marketingovým účelům. Současně s oceněním čeká Bohemia Sekt, a. s., uvedení do Síně slávy vinařství ČR zřízené v Národním vinařském centru ve Valticích. „Z ceny Vinařství roku 2010 mám nesmírnou radost. Takový úspěch se určitě každý rok nepodaří. Nepřišel však z ničeho. Jsou za ním léta tvrdé práce. Věřil jsem, že máme šanci uspět,“ říká generální ředitel Bohemia Sektu, a. s., Josef Vozdecký. Do rozhodování o nejlepším vinařství České republiky se letos poprvé zapojila také široká veřejnost. Lidé mohli prostřednictvím SMS hlasovat pro jednoho z šesti ﬁnalistů Vinařství roku 2010. Nejvíce hlasů, a tedy zvláštní cenu veřejnosti Vindemia publica, získalo vinařství Josefa Valihracha. Celkem bylo odesláno 1 565 SMS zpráv. Vítězné vinařství Josefa Valihracha obdrželo celkem 671 hlasů. Během galavečera se představila také kompletní kolekce Salonu vín ČR 2011. Nechyběla ani originální aukce vín, která na umělecká díla přetvořily známé osobnosti: Bára Srncová, Martin Velíšek, Kristián Kodet, Iva Hüttnerová, Lucie Robinson, Josef Velčovský, Vlasta Kahovcová, Veronika Bromová, Boris Jirků, Miroslav Slejška, Karel Beneš, Jaroslav Slavík a umělečtí skláři sklárny Ajeto. V rámFoto SVČR

Foto SVČR

Vinařství roku je prestižní soutěž, která jako jediná v České republice hodnotí výrobce vín na základě mnoha kritérií, nejen podle kvality produkovaného vína. Přihlíží též k tuzemským a zahraniční úspěchům jednotlivých firem, hodnotí technologická řešení při výrobě vín atd. Cílem tak je ocenit skutečně nejlepší tuzemské vinařství. V letošním roce se soutěže zúčastnilo 901 moravských a českých vinařských podniků. Do nejužšího finále postoupila šestice finalistů. Z nich odborná komise vybrala absolutního vítěze – Bohemia Sekt, a. s. „Pokud budu mluvit za sebe, osobně musím ocenit inovace a filozofii vinařství, kterou se Bohemia Sekt prezentuje. Líbí se mi, že zisk reinvestuje do rozvoje a vylepšení. Navíc toto vinařství má perfektně zvládnuty všechny procesy, a přestože je to relativně velká firma, pořád se v ní cítíte jako ve vinařství, a ne jako v laboratoři nebo kosmickém výzkumu,“ říká předseda odborné komise Ivo Dvořák. Prof. Pavel Tomšík z Mendelovy univerzity v Brně zároveň doplňuje: „Pro Bohemia Sekt je typický vysoce profesionální přístup k prezentaci vinařství, kte-

Ministr zemědělství ČR předává bronzovou plaketu generálnímu řediteli Bohemia Sekt, a. s., Josefu Vozdeckému

• • • • • •

Bohemia Sekt, a. s., Starý Plzenec Moravíno, s. r. o., Valtice Znovín Znojmo, a. s. František Mádl, Velké Bílovice Vladimír Tetur, Velké Bílovice Josef Valihrach, Krumvíř

Ocenění udělená v rámci galavečera Vinařství roku 2010 VINAŘSTVÍ ROKU 2010: Bohemia Sekt, a. s. VINDEMIE PUBLICA (cena veřejnosti): Vinařství Valihrach VINDEMIA LIBRI (cena literatury): Milan Šamánek a Zuzana Urbanová za knihu Víno na zdraví VINDEMIA ACTA (novinářská cena): Libor Ševčík, Lidové noviny ŠAMPION NÁRODNÍ SOUTĚŽE VÍN: Veltlínské zelené 2009, výběr z hroznů, Zámecké vinařství Bzenec

ci dražby se podařilo získat částku 200 tis. Kč. Výtěžek putuje na podporu Centra Paraple. Statut soutěže a další informace naleznete na: www.vinarstviroku.cz. Aukce vynesla 185 tisíc korun V rámci slavnostního galavečera Vinařství roku 2010 se konala rovněž unikátní aukce prací známých českých umělců, kteří lahve vína ﬁnalistů soutěže povýšili na umělecká díla. Všech dvanáct originálních prací bylo během večera vydraženo celkem za 185 tisíc korun. Celkově na konto Paraple poputuje 200 tisíc korun! Nejdražším vydraženým dílem večera se stal unikátní kovaný stojan na vína od uměleckého kováře Vítězslava Stoklasy, který byl prodán za 41 tisíc korun. Foto SVČR

Vinařům na galavečeru zahrál houslový virtuos Jaroslav Svěcený

Finalisté vinařství roku 2010

Moderátor Vojtěch Bernatský je šprýmař, také letos obrželi vinaři nápadité dárky – na snímku přebírá balení Jaru F. Mádl

Součástí galavečera byla i dobročinná aukce, jejíž výtěžek na konto Centra Paraple byl 200 tis. Kč

Foto M. Půček

Vinařský marketing

Vinařský obzor (4/2011) 205

mi tóny a vyzrálým medolipovým akcentem. Aroma bude doplněno rozsáhlou škálou chutí citrusů a jižního ovoce. Červená vína se budou vyznačovat výraznou vůní po lesním ovoci a zráním v sudech se v chuti projeví tóny kávy a čokolády. Nasládlé třísloviny v dochuti harmonii vína dokreslí. V tomto roce se Moravíno vrhne mimo jiné na rozšíření nabídky vinařské turistiky a ochutnávky pro odběratele. Hodnotící komise Vinařství roku ve vinicích V. Tetura

Nominovaná vinařství Vinařství Josef Valihrach: Vinařství Josef Valihrach je rodinnou firmou, která vznikla jako jedna z prvních hned po roce 1989 a nyní obhospodařuje asi 17 hektarů vinic. Sídlí v obci Krumvíř a patří do Velkopavlovické vinařské podoblasti, která umožňuje svými podmínkami pěstování široké škály odrůd. A právě tato veliká pestrost odrůd, zároveň s nabídkou starších vín, je pro toto vinařství charakteristická. Výrobu zaměřuje především na kvalitní přívlastková vína a vína archivní. V menší míře vyrábí i vína bariková, ledová a posledních pár let také cuvée nebo méně známé odrůdy, jako je Cabernet Franc. Vína dodává do vybrané sítě vinoték, gastronomie, ale také privátním zákazníkům. Produkce vinařství získala řadu ocenění nejenom na domácích výstavách, ale i v zahraničí, například zlaté medaile ze světových soutěží ve Francii a Bruselu. Poctou pro tato vína je rovněž podávání při oficiálních návštěvách, například Hillary Clintonové, prince Charlese nebo japonského císaře Akihita. V roce 2009 putovalo do vinařství ocenění Vinař roku České republiky a loni se mu jako prvnímu vinařství podařilo vítězství v soutěži obhájit – obdrželo titul Vinař roku 2010. Bohemia Sekt, a. s.: Bohemia Sekt, a. s., patří k významným výrobcům sektů a vín střední a východní Evropy. Vedle oblíbené značky Bohemia Sekt nabízí vína značek Víno Mikulov, Habánské sklepy, Vinařství Pavlov a Chateau Bzenec. Sortiment zahrnuje 150 výrobků deseti různých značek. Odběratele má kromě ČR především na Slovensku, v Belgii a v dalších 15 zemích. Společnost je vnímána jako lídr českého trhu sektů a vín. Jako jediný výrobce ve vinařské branži je držitelem všech čtyř nejdůležitějších certifikátů: EMS, QMS, IFS, BRC. Produkty společnosti zaznamenaly vynikající výsledky na nejvýznamnějších mezinárodních i tuzemských soutěžích, jako například v San Francisku, Paříži nebo Londýně. Každoročně jsou položky skupiny Bohemia Sekt zapsány do 100 nejlepších vín ČR v Národním salonu vín ve Valticích. Ve francouzské publikaci „1000 Vins du Monde“ pro rok 2011 jsou umístěny tři sekty Bohemia Sekt Prestige a tři vína značky Víno Mikulov. V anketě roku 2010 „Českých 100 nejlepších“ obsadila společnost 21. místo v ab-

solutním pořadí. Firemní časopis Perlivý svět obsadil v prestižní soutěži Zlatý středník první místo v kategorii „B2B časopisů“. Společnost je partnerem významných kulturních akcí a institucí. Společenská odpovědnost firmy zahrnuje podporu činností nadací, školství, zdravotnictví i sportu. Vinařství Vladimír Tetur: Vinařství Vladimír Tetur vzniklo v roce 1992 přirozeným vývojem od malého sklepa až po dnešní vinařství, které se hlásí k modernímu stylu nejenom architekturou a vybavením, ale i svými víny. Vína pod značkou Vladimír Tetur se dostávají na trh v lahvích od roku 1993, které se snaží budovat značku, jež bude na trhu dobře zavedená a bude kvalitně reprezentovat. Zákazníci, milovníci vína, odborníci či turisté, kteří zavítají do vinařství, se mohou osobně seznámit s produkcí vína, kterou zajišťují špičková zařízení na výrobu červených a bílých vín. Pro návštěvníky je k vidění také reprezentační místnost, degustační zóna, ležení vín v nerezových tancích, speciální místnost pro ležení červených vín ve velkoobjemových sudech (5 000 l) od renomovaného francouzského bednářství Seguin Moreau nebo sudy typu barrique od firmy Nadalie, Francoas Fehrer a Seguin Moreau. Prostory pro zrání červených vín jsou prosklené s automaticky udržovanou teplotou a vlhkostí vzduchu. Značka Vladimír Tetur je často spojována s výrobou aromatických odrůd Irsai Oliver a Muškát moravský. Pod značkou Vinařství Vladimír Tetur jsou v originální lahvi produkována jakostní a přívlastková vína. Sklepmistrem je majitel firmy Vladimír Tetur. Moravíno, s. r. o.: Moravíno, s. r. o., sídlí v Mikulovské vinařské oblasti, konkrétně přímo ve Valticích. Objemem své produkce se řadí mezi středně velké výrobce vína – hospodaří na 15 ha vlastních a pronajatých vinic a ročně produkuje kolem 250 tis. litrů vína. Filozofie vinařství, kterou lze stručně shrnout jako „odpovědný přístup ke kvalitě“, vynesla Moravíno na moravskou vinařskou špičku, což dokládají také ocenění z domácích i zahraničních výstav. Charakter vín z Moravína ovlivňují jak půdní a klimatické podmínky, tak moderní technologie, které se používají. Bílá vína z ročníku 2010 budou aromatická s květinový-

„Malí vinaři“ František a Hana Mádlovi: Rodinná firma Františka a Hany Mádlových působí od roku 1992 v obci Velké Bílovice, která se nachází na jihovýchodním okraji Velkopavlovické vinařské podoblasti a patří mezi tradiční vinařské obce s rozsáhlými vinicemi. V České republice je dnes obec rozlohou vinic a počtem vinařů vůbec největší (přes 750 ha a 933 vinařů). Půdy pro pěstování révy jsou tvořeny převážně navátými sprašemi, místy obnaženými na vápenatý jíl. V nižších polohách jsou zastoupeny také černozemě a slíny. Tato půdní různorodost dává dobré předpoklady pro pěstování většiny odrůd zapsaných v Odrůdové knize. Jak bílá, tak především červená vína se vyznačují tělnatostí a příjemným, typickým buketem. Firma se snaží podchytit vlastnosti těchto lokalit v charakteru vín. Révu vinnou pěstují na ploše 10 ha, a to co nejvíce ekologicky šetrným způsobem. Vína jsou kvašena a školena v nerezových tancích, část červených vín zraje v dubových sudech. Vína jsou nabízena především v gastronomických zařízeních. Filozofií firmy je tvořit víno v co největším souladu s přírodou, tak aby pozvedalo náladu a mysl. Tomu odpovídá i název „Malý vinař“, který vyjadřuje doslova hravý přístup k révě vinné, vínu, jeho milovníkům a vinotékám. Roční produkce se pohybuje okolo 200 tis. lahví. Znovín Znojmo, a. s.: Tato společnost patří ke stálicím moravského vinařství. Svou velikostí i produkcí se v českých poměrech řadí ke středním podnikům. Vstřebává moderní světové trendy, zároveň však ctí místní tradici. Jako první zahájila společnost výrobu tzv. řízeného kvašení v 90. letech a uvedla do života dnes již běžnou a oblíbenou zásilkovou službu. Organizuje populární Vinařská putování a je známá také svým propracovaným Vinařským turistickým programem. Vedle rozmanitého sortimentu tradičních odrůdových vín nabízí suché a polosuché pozdní sběry, vína kategorie výběr z hroznů a výběr z bobulí, vína ledová, slámová i sekty. Vína společnosti Znovín získala mnoho prestižních ocenění. Například Ryzlink rýnský 2008, číslo šarže 8106 – Stošíkovice na Louce viniční trať U Tří dubů – ledové víno byl oceněn Národní cenou za sladké víno v roce 2010 na soutěži vín pořádané prestižním vinařským časopisem Decanter (Londýn). Velkou pozornost vzbudil na soutěžích i Ryzlink rýnský – ledové víno – 2009 a další. (vo)

206

Vinařský obzor (4/2011)

Rozhovor

Josef Vozdecký: půlstoletí věrnosti vínu

Josef Vozdecký

Čtyřicet let u jedné ﬁrmy, to se v dnešní době shonu a vysoké ﬂuktuace zvlášť na manažerských postech příliš nenosí. Na druhou stranu je to známka loajality a spokojenosti jak se zaměstnavatelem, tak se zaměstnancem. Jak se na ta léta díváte nyní zpětně? Popravdě musím říci, že jsem měl již jednou nakročeno zpět na Moravu. Důvodem tehdy byla nabídka od ředitele závodu z mikulovského podniku Moravských vinařských závodů. Já jsem na nabídku kývnul s tou podmínkou, že své rozhodnutí v dosavadním zaměstnání sdělím, až na tom novém bude vše připraveno. Jenže pan ředitel „nevydržel“ a svěřil se s tím tehdy mému nejvyššímu šéfovi v Praze. Následovalo pozvání na kobereček do Prahy, kde jsem byl dotazován, proč jsem nespokojený atd. A tak jsem vysvětloval, že v tom problém není, ale že mám na Moravě rodiče, kteří budou jednou staří, a že se bratrem o ně chceme postarat atd. Šéf udělal ale jednu lumpárnu – v mé přítomnosti vzal telefon, vytočil číslo ředitele ve Starém Plzenci: „…tý, Václavé, hele byl tady u mě ten mladej inženýr od tebe, počkej jak on se jmenuje, jó, Vozdecký, tý Václave, můžeš mi říct, co je to vůbec za člověka?“

a v ten moment zapnul telefon na hlasitý režim a nechal mě poslouchat… Co jste se tehdy dozvěděl? Byl jsem jistě vzteky bledý a to se střídalo s návaly krve do hlavy, ale přiznám se, že to, co jsem slyšel, se opravdu velmi dobře poslouchalo. Náš ředitel mě tam vychválil do nebe, tedy nečekal jsem nějakou zásadní kritiku, ale toto mne velmi překvapilo. Nakonec byl telefonát zakončen jejich domluvou v tom duchu, že by určitě bylo dobré, abych zůstal. Zavolal si ekonoma a dotazoval se, kolik beru. Měl jsem tehdy mzdu asi 2 400 Kč, což bylo na tu dobu asi tak přiměřeně a v Mikulově bych to jistě dostal také. Poté jsem odešel. Mé překvapení bylo obrovské, když jsem při nejbližším výplatním termínu uzřel na výplatní pásce částku atakující čtyři tisícovky. Mzda mi tedy narostla více než o polovinu… Léta plynula, přichází rok 1989. Ten vás zastihl kde? Sametová revoluce mne zastihla již ve funkci ředitele státního podniku Českých vinařských závodů v Praze. Bylo to období různých změn, vyslovování důvěry či nedůvěry, neměl jsem potíže a důvěru jsem obdržel. Ale samozřejmě, nebylo to jednoznačné, našly se i problémové závody v podniku, které zkoušely různé taktiky, hraničící s vydíráním, obzvláště pokud měly neustálé problémy s kvalitou – ano, pokud nás zachováte, podpoříme vás a podobně… Staroplzenecký závod se později osamostatnil, jak tento proces probíhal? V letech 1989–1991 probíhaly v mnoha ﬁrmách různé transformační procesy. Společnost Bohemia Sekt vznikla tak, že bylo nutné nejprve provést delimitaci od Českých vinařských závodů, pak byla osamostatněna jako státní podnik Vinařské závody Starý Plzenec a posléze transformována na akciovou společnost. To musel být nejenom administrativně velmi náročný proces… Ano, dokonce jsem na konci toho období byl rozhodnutý napsat knihu, která by byla určitě zajímavá. Jenže doba přinášela další problémy, které bylo třeba řešit, čas odnášel detaily a dnes bych si na některé věci už ani nevzpomněl. Měli jsme tu také mezi akcio-

náři poměrně silnou restituci. Mnoho jednání s nimi bylo velmi složitých v objasnění a zhodnocení oprávněných nároků. Ne, nebylo to snadné a lehké období… Pojďme se nyní ale ještě vrátit na úplný začátek, do rodných Šitbořic. Kdesi v nějakém rozhovoru s vámi jsem četl, že za počátkem rozhodnutí věnovat se vinařskému řemeslu stojí váš strýc, Ing. Antonín Konečný, významný vinařský expert československé éry, mladším pamatujícím čtenářům též známý jako dopisovatel VO a také autor vynikající autobiograﬁcko-cestopisné knihy „Vinařem v Africe i leckde jinde“… Ano, bratr mé maminky, strýc Tonda, mi byl vždy velkým vzorem. Já jsem nějakou dobu ještě jako žák měšťanské školy chtěl být opravářem textilních strojů, ale naštěstí vliv strýce-vinaře byl silnější a konečné rozhodnutí, kam jít do učení, bylo tak nakonec správné. Také své rodiče jsem vždy považoval za vinohradníky a vinaře, protože kromě klasického selského hospodářství poválečné jihomoravské vesnice jsme měli vedle polí, sadů a zvířectva také vinice. Rodiče hospodařili soukromě, celkem na 13 hektarech pozemků. Později pochopitelně pracovali v JZD. Sad měl asi 40 stromů meruněk i vinice byly v takovém doslova „krpálu“, že jsem to tam až nenáviděl, jak se tam těžce pracovalo. Byl to jižní svah, kam se od desáté dopolední až do pozdního odpoledne opíralo slunce, bylo to v kotlince, vítr tam ani nefoukl, takže tam byla vždy opravdu namáhavá práce. Trať se jmenovala „Malé Karpaty“. Rodiče pěstovali vysokokmeny, práce se žebříky, třeba i dvěma na sobě navázanými, Foto R. Stávek

Foto R. Stávek

Jen málo lidí vytrvá ve svém oboru věrno jedné ﬁrmě několik desetiletí. Ing. Josef Vozdecký, rodák z jihomoravských Šitbořic, absolvent učňovské i mistrovské školy ve Valticích, Vysoké školy zemědělské a především dlouholetý generální ředitel společnosti Bohemia Sekt, k nim patří.

Josef Vozdecký a Antonín Konečný při návštěvě provozu Bohemia Sekt, a. s., v roce 2004

Vinařský obzor (4/2011) 207

byla neskutečně úmorná, ale zvládal jsem to, byl jsem malé a mrštné postavy. Meruňky jsem však „nemusel“ hodně dlouho. Do vinice jsem měl povinnost chodit pracovat již jako malý chlapec s dědečkem, takže mi také moc k srdci nepřirostla. Takže první vinohradnické vzpomínky spíše upomínají na těžkou dřinu. A co vzpomínky sklepní? Náš vinný sklep byl přímo pod svahem vinice. Naše rodina se tam dokonce nějakou dobu, bylo to v dubnu 1945 tedy za druhé světové války, ukrývala, než okolím prošla válečná vřava fronty. Sklep byl relativně daleko od domu, již v polích, za vesnicí. Bylo mi sotva pár měsíců, ale ani ten týdenní pobyt ve sklepě mi neprospěl, těžce jsem onemocněl, a sotva se fronta hnula, otec mne hned naložil na vůz a s koňmi mne odvezl do Brna do nemocnice v Černých Polích, kde jsem byl operován. Později, když jsem měl kolem deseti let, mě dědeček občas poslal pro víno do sklepa. Vždy zdůrazňoval, že nesmím zalomit koštýř, kterým jsem tahal ze sudu. Říkal to s takovým apelem, že jsem byl přesvědčený, že zalomením koštýře skončí a zanikne jistě celé naše vinařství, možná celý vinařský svět, takovou jsem z toho měl posvátnou hrůzu. Od třetí třídy jsem chodil do houslí a jako chlapci jsme se také scházeli vždy v neděli odpoledne po svatém požehnání u nás doma a trénovali jsme na housle. Stařeček vždy vzal třílitrový hrnek, nalil do něj červeného vína, naředil to vodou ze studny, možná trochu osladil a o to nám opřel noty. A když jsme přehráli nějakou etudu, tak jsme si za odměnu mohli nalít do skleniček, tedy žádná limonáda, jak je tomu dnes, pěkně vinný střik. Dalo by se říci, že jste tedy měl kolébku doslova z révového keře… Ano, to by docela sedělo. Vinici i sklep po rodičích jsem ale už dávno prodal. Rodiče zemřeli, bydlím několik stovek kilometrů daleko, takže se nedalo o majetek rozumně starat. Když si na tu dobu vzpomínám, bratr vždycky říkával, že náš dům, to je dům práce. Tak jak jiní kluci běhali v dětství i za mičudou, u nás se jen a jen pracovalo. V roce 1957, to mi bylo dvanáct let, došlo ke vstupu do JZD, šli tam všichni rolníci ve vesnici, museli tam i mí rodiče. V létě, když jsem mohl mít potom trošku volna, musel jsem chodit pracovat do družstva. Naši řekli: ve družstvě je i naše pole, budeš chodit pracovat tam. Po nástupu na vinařskou učňovskou školu do Valtic jsem zde na brigádách působil v různých pozicích „malých šéfů“ celkem šest let až do roku 1965. Mohl jsem sice jít také na tehdy elitní střední vinařskou školu do slovenské Modry, ale byl jsem takový maminčin mazánek a rodiče měli strach mě poslat až na daleké Slovensko. Studia jste si tedy nakonec kompletně prožil na Moravě…

Foto R. Stávek

Rozhovor

Josef Vozdecký se svými zaměstnanci – Ing. Studenou a Ing. Šuhájkem

Ano. Nejdříve jsem absolvoval „učňovku“, pak následovala mistrovská. Měl jsem talent, takže v prvním ročníku mistrovské jsem už dělal zároveň závěrečné zkoušky učňovky. Mělo to výhodu nyní, kdy jsem už žádal o důchod – zjistil jsem totiž, že jsem pracoval 48 let a 8 měsíců, v čemž je započítána již ta učňovka – byl jsem od 15 let veden ne jako žák či student, ale jako dělník. Samozřejmě jsme hodně chodili pracovat – měli jsme tři dny školu a tři dny praxi, dost času praxe jsme trávili ve valtickém Křížovém sklepě, ve vinicích a také ve školním sklepě. Obor mne začal brzy hodně zajímat. Pracovalo se tehdy ještě šest dnů v týdnu, tedy i v sobotu. Ve Valticích jsem začal dokonce navštěvovat hudební školu ve hře na klavír – základy jsem měl z hodin hry na housle. Hrával jsem v několika kapelách jak ve Valticích, tak i doma v Šitbořicích, a tak jsme objížděli různé vesnické tancovačky. Vybavuji si, že jsem kdysi v rodinném albu u vašeho strýce pana Konečného viděl starou černobílou fotograﬁi mladého Jošky Vozdeckého s akordeonem… Ano, hrával jsem jak na klavír, taky na klavifon, i právě na těch tancovačkách, kde se převážně hrávala dechovka k tanci, na akordeon. Má hudební kariéra skončila s mými studii – odložil jsem jak housle, tak klavír či akordeon. Tu a tam jsem si někde zabrnkal na klavír, ale dnes už nehraji na nic. S přáteli na Moravě se však zpěvem u cimbálu ten můj moravský původ nedá zapřít. Jaké je Vaše životní krédo? Vše, co jsem v životě dělal, jsem chtěl dělat poctivě a pořádně. Uvedu příklad – kdysi jsem v kostele ministroval. I ti ministranti se dělili na malé a větší. A již když jsem byl tím malým ministrantem, dělal jsem jim „šéfa“. Až nás měli za větší ministranty, organizoval jsem je všechny. Měl jsem to nějak v krvi… Velikostí to asi nebylo, že? Určitě ne, vždy jsem byl malého vzrůstu, a dokonce snad prý i podvyživený. V davu jsem však nezavřel pusu – stejně jako můj strýc Tonda jsem někoho neustále přesvěd-

čoval. Na vysoké škole jsem se potom stal předsedou fakultního výboru Českého svazu mládeže, to bylo do srpna 1968, kdy jsem se stal členem brněnského studentského centra, chodil jsem k doc. Šabatovi, který vedl v tom bouřlivém roce 1968 studenty. Dostával jsem tehdy mnohokrát od táty vynadáno, říkával: „Nepleť se do politiky, špatně to skončí, dostaneš přes hubu.“ V roce 1969 jsem šel na praxi do Rakouska, po návratu jsem jen přehodil košile, vzal jsem si bágl a jel jsem do Dánska. Hodně studentů zůstalo v zahraničí, ale dost se nás ze západu vrátilo, já jsem tehdy nastupoval do posledního ročníku. Mezitím se již obměnil profesorský sbor, začaly probíhat očistné procesy. Pracoval jsem tehdy jako pomocná vědecká síla na jedné z kateder. Byl jsem však kvůli svým studentským aktivitám z tohoto postu vyloučen. Nejsem si jistý, že kdyby měl ročník tehdy trvat o nějaký měsíc déle, že bych studium úspěšně dokončil. Na které své učitele a spolužáky nejvíce vzpomínáte a proč? Zejména na ty, kteří pro mne vždy byli určitým vzorem. Tak ve Valticích to byl v první řadě Ing. Šťastný – říkali jsme mu „Jaryn“. To byl člověk, kterého jsem měl velmi rád jak z hlediska lidského – choval se ke mně doslova otcovsky, tak jsem si jej také i vážil jako vynikajícího odborníka s velmi širokým záběrem znalostí a výborného společníka i mimo školní lavice. Moc rád vzpomínám také na Vláďu Janíka, který nás vedl v tělocviku. S ním jsem hrával i ochotnické divadlo a hrávali jsme v kapele. Nesmím zapomenout na vychovatele Jana Patku – člověka, který nás lidsky formoval celých šest let studia a pobytu na internátě ve Valticích. Ale vzpomenu i další jména odborných kantorů: Rafael Krůtil, Josef Lízner a také Josef Menšík, naši učitelé vinohradnictví a vinařství. Asi nejvíc mne ovlivnil Jaroslav Šťastný, vlastně i díky jeho ponoukání jsem se rozhodl pokračovat ve studiích vinařství na vysoké škole, z domu od rodičů jsem příliš podpory neměl – řekli mi, chceš-li jít na studia, musíš si na ně

Vinařský obzor (4/2011)

Řekl Josef Vozdecký…

– Naše účast na zahraničních vinařských veletrzích v Londýně nebo např. na ProWein nepřinášela jen konkrétní obchody pro tamní trhy, ale byla to místa setkávání se zástupci nadnárodních maloobchodních řetězců, které působí i u nás a na tuzemské komorní veletržní akce se ani nedostanou. A je proto dobře, že expozice tuzemského vinařství se v Dusseldorfu rok od roku zvětšuje. Vinotékářů tam mnoho nepřijde, ale ti, kdo chtějí být aktivní v řetězcích, nesmí chybět. A po letech mohu říci, že našemu exportu se daří a pomalu roste. – Růžové je trend, načasování podpory má zjevně výsledky. Nastartování trhu s růžovým vínem si vyžádalo určité prostředky, nyní je třeba povědomí o něm již jen udržovat. Byl zde určitý přebytek modrých hroznů a snahou podpory růžových vín bylo rozumné zhodnocení modrých hroznů. A to se snad povedlo. – Situace s vinařskou agroturistikou se také zlepšila. Ještě před pár lety bylo možné najít ve vinorodých oblastech Moravy hotel s restaurací, kde ani neměli v nabídce místní víno. Dnes už je to snad všude samozřejmostí. A tak se turisté mohou nejen potěšit vínem, ale také pokochat malebnou krajinou vinic nebo ostatními regionálními produkty. – Velmi si vážím, že mám dosud možnost pracovat v této ﬁrmě, pod takovými vlastníky a se všemi našimi zaměstnanci. Jsme silný tým a jsem hrdý na to, co jsme za ta dvě desetiletí zbudovali – ať už u nás ve Starém Plzenci, a nebo v našich provozech na Moravě. Všechny manažery, kteří u nás pracují, jsem si vybral a ani v jednom případě nelituji.

Úspěchy Bohemia Sekt v roce 2010 (výběr) – 3 vína v Slonu vín – Zlatá mediale pro Bohemia Sekt Prestige demi sec (VINEX) – Champion Prague wine trophy pro Vinařství Pavlov za Tramín 2009 vzh – 9 zlatých, 20 stříbrných a 4 bronzové medaile na ostatních tuzemských soutěžích – 5 stříber z Vinalies International v Paříži – 2 stříbrné, 2 bronzové a 2 diplomy na Decanter World Wine Awards v Londýně – Vinoforum Ostrava: champion v sektech, champion komise veřejnosti, 2 zlaté, 5 stříbrných a 2 bronzové medaile – a desítky dalších medialí a diplomů z dalších prestižních soutěží

Osobní angažovanost Josefa Vozdeckého – viceprezident Českomoravského svazu vinařských podniků – předseda správní rady NVC – člen správní a vědecké rady MZLU Brno – člen Rady Vinařského fondu – člen Komoditní rady pro víno Ministerstva zemědělství ČR – člen Rotary Clubu Plzeň – člen představenstva Potravinářské komory ČR

Rozhovor

vydělat. Jezdil jsem tedy všechny prázdniny sklízet obilí na kombajnu. Vyjížděl jsem velmi brzo ráno ráno mlátit záhumenky, přes den na družstevním poli a večer zase po záhumencích dům od domu. Vydělával jsem si o prázdninách fůru peněz, bylo to vždy kolem deseti tisíc, což bylo na tu dobu opravdu hodně. Doma bylo ale obvyklé to, že všechny vydělané peníze jsem odevzdával mamince. Ta držela kasu. Když jsem si pak chtěl něco koupit, třeba magnetofon, musel jsem si o ty peníze říct, třebaže to byly moje vydělané peníze. Je pravdou, že všechny mnou vydělané peníze jsem měl uloženy na spořitelní knížce, a tak jsem do opravdového života nevstoupil bez solidního základu. A co kantoři na vysokoškolských studích? Tak jednoznačně profesor Vilém Kraus, k němuž jsme se doslova upínali jako k modle. Byl jedním z těch učitelů, kteří dokázali velmi dobře vysvětlovat látku, a tak jsme díky jeho praktickým znalostem třeba z genetiky rychle chápali odrůdové nuance a spoustu jiných odborných problematik. U Ing. Václava Švejcara, na něhož též rád vzpomínám, jsem pak dělal diplomovou práci na téma Vliv ekologických podmínek na jakost Ryzlinku rýnského. Jezdil jsem s ním nebo za úkoly danými diplomovou prací po celém tehdejším Československu – od Karlštejna přes Moravu a jižní Slovensko až na východ do Sobrancí – odebíral jsem vzorky půdy, listů, sestavoval jsem na základě meteoúdajů klimagramy – ohromně mne to bavilo, moje práce byla postavena na faktech a na tom, co se mi podařilo změřit. I díky tomu jsem zkušenosti z ní použil i po svém nástupu do práce – měl jsem v Plzenci mimo jiné na starosti úkol, který se jmenoval „Zavádění výsledků výzkumu a vědy do praxe“. Byl jsem posléze konzultantem i oponentem při zpracování řady diplomových prací. Neopomenu se zeptat také na vaše spolužáky… Můj jediný životní kamarád byl Jindra Ševčík, bohužel tragicky zahynul. Bydleli jsme spolu na koleji, naši rodiče se znali, jezdili jsme spolu na dovolené. Byli jsme spolu neustále v kontaktu. Pořídil jsem si vedle něj ve Vrbovci vinotéku – sotva jsme ji dokončili a uložili tam několik lahví, stalo se to, co se stalo. Od té doby jsem tam byl párkrát, to místo pro mě naprosto ztratilo půvab. Přesto vinotéku stále mám a mám problém se s ní rozloučit.

Velkým přítelem ze studií byl Jirka Ryzí ze Šitbořic, který bohužel tragicky zahynul též, jako velmi mladý. Velká osobnost slovenského vinařství Ondra Korpás, toho považuji za velkého kamaráda, do naší skupinky patřil také slovenský vinař Miro Petrech nebo ředitel bohunické zahradnické školy Olin Stávek. A po škole jste tedy hned nastoupil do Starého Plzence? Ano, již na škole mne Ing. Švejcar informoval o tom, že ve staroplzeneckém závodě hledají absolventa na post vedoucího laboratoře, a tak jsem s nimi o tom začal jednat. Zaváděla se tam tehdy kontinuální metoda výroby sektů podle sovětských patentů. Zajel jsem se do Plzence ještě podívat, líbilo se mi i okolí a příroda, a tak jsem si řekl, proč ne – stejně jsem musel po studiích ještě na rok na vojnu. Dnes se hodně hovoří o bioprodukci. Vaše dceřiná společnost Chatea Bzenec má část vinic v režimu ekologického vinohradnictví. Máte již v sortimentu nějaké biovíno? V distribuci máme jeden biosekt, jmenuje Carlstens, je to sekt, který vyrábí naše mateřská společnost v Německu a nám jej dodává. Co se týče bioprodukce obecně, domnívám se, že to bude fenomén v horizontu tří až pěti let, což i nám bude vyhovovat z hlediska obchodního – naše biovinice o rozloze 11 ha v Bzenci jsou zatím v přechodném období, takže vlastní produkt dosud nemáme. Našim vinicím, kde jsou vysázeny odrůdy Merzling, Johanniter a Hibernal, se však dobře daří a již se těšíme na první certiﬁkovanou úrodu. Jak hodnotíte aktuální situaci na trhu – myslím tím stav prodejů jednotlivých kategorií vína? Letos máme opět velmi dobré výsledky v prodeji tuzemských tichých vín, zejména jakostních, z řad Chateau Bzenec, Víno Mikulov Motýl, Habánské sklepy základní řada – zde jde o číslo atakující dvoucifernou cifru meziročního nárůstu. U sektů je stagnující situace. V loňském roce byl nárůst o 9 %, což je zhruba o 900 tis. lahví více. Něco se neprodalo, obchodníkům zůstaly zásoby, proto ta stagnace. Taky předvánoční cenová válka v roce 2009 mezi obchodními řetězci o to, kdo levněji prodá „bohémku“ – pro ilustraci, láhev s běžnou regálovou cenou 119 Kč se prodávala za 86 Kč, a mezi svátky dokonce za 79,90 Kč, což již byla cena Foto R. Stávek

208

Bohemia Sekt – vinařství roku 2010

Foto R. Stávek

Rozhovor

Josef Vozdecký u výkladní skříně produktů společnosti Bohemia Sekt

pod jejich nákupem, tedy ji dotovali. Podle našich zjištění jsme věděli, že lidé tehdy nakupovali i čtyři nebo šest kartonů s tím, že to mají na nějaké delší období, možná i proto ta letošní stagnace. Zeptám se také ještě na váš názor na téma, které loni proběhlo Vinařským obzorem, a to jak je to u nás s červenými víny. V reakci na prohlášení Ing. Horta v jednom interview na adresu našich červených vín se k tématu vyjadřovalo několik vinařů, určitě jste tuto polemiku zaznamenal… Vinař si může říci ledacos, je to jistě v první řadě jeho názor, měl by si však dávat pozor, co řekne novinářům, a co se tak dostane široké veřejnosti, často to může být něco, co společné věci mnoho neprospěje. Je třeba si uvědomit, že je tu Vinařský fond, který vkládá nemalé ﬁnanční prostředky do společné propagace. Nedomnívám se, že Jirka Hort chtěl až tak do důsledku říct, to že nejsme konkurenceschopní v červených vínech, nemyslím si, že je to jeho plné přesvědčení, nerad bych mu něco podsouval, ale… možná chtěl říci, že jsme silnější v bílých vínech než v těch červených. Je jasné, že máme nádherná bílá vína, která mohou soutěžit s nejlepšími, takříkajíc se světovou špičkou. Máme také vynikající růžová vína. A červená máme velmi kvalitní. Polemika mezi vinaři je však nutná. Ta na stránkách časopisu byla velmi otevřená, ale asi je potřebná. Já bych v tom nic dramatického neviděl. V debatě na toto téma byste tedy zjevně vyzdvihl přednosti našich bílých vín, spíš než shazoval vína červená… Rozhodně ano. Ta elasticita a plasticita, ty jemné nuance vinice od vinice, které mohou naše bílá vína nabídnout, to je skutečně unikát. Ovocitost v našich vínech je typická, nezaměnitelná, tu v jižních bílých vínech nenajdeme. V bílých vínech je to skutečně jednoznačné – a máme tu zkušenost i z našich exportních aktivit nebo vinařských ex-

kurzí. Kvalita našich vín se dá podtrhnout v tom, že dnes můžeme použít prakticky jakoukoli technologii, pracovat s jakýmkoli na trhu dostupným a povoleným přípravkem, můžeme se nechat vyškolit, pozvat „létajícího vinaře“ – možnosti jsou neomezené: flotace, cross-flow filtrace, nejmodernější lisy atd. Tam lze určitě najít nějaké to know-how každého dobrého vinaře. Zmínil jste se také o růžových vínech. V nich vidím velký potenciál. V určitém okamžiku je v modrých hroznech jistá hladina kyselin, tedy pokud je podtrhnu, získám výborné víno se svěží kyselinkou – já říkám takové to terasové víno v tom nejlepším slova smyslu, na letní terasu, na párty, barbecue atd. Co se týče červených, jsem se přesvědčen, že umíme připravit velmi pěkná červená vína. Pokud náš Pinot noir srovnáváte s tím burgundským, je třeba brát v potaz místo zrodu. Není jeden horší a jeden lepší – prostě jsou každý svůj a člověk si už pak vybere podle chuťových preferencí. Nemá smysl se v tomto ohledu podceňovat, važme si jich a buďme hrdí na naše červená vína. Mají na to právo. Jistě, rozdíly v klimatu dělají hodně. Uvedu jeden ilustrativní příklad, který říká mnohé. Byli jsme jednou v době vinobraní v Portugalsku. Zašli jsme do vinice a vidím, že sběrači mají na rukou rukavice. Ptal jsem se proč. Bylo mi řečeno, že to není z nějaké fajnovosti, ale proto, že hrozny jsou od slunce doslova rozpálené a po celodenní práci by sběrači měli dost poškozenou kůži na rukou, takže je to ochrana před horkem. Přijeli jsme domů, ve vinobraní jsem také u nás zašel do vinice a vidím, že sběrači mají také rukavice. U nás to ale nebylo jako ochrana proti horku, ale naopak jako ochrana před chladem. A v tomto vidím ty zásadní rozdíly. Zmínil jste export. Zaznamenal jsem názory, že export může naše vinařství spasit. Vaše uskupení Bohemia Sekt ex-

Vinařský obzor (4/2011) 209

portuje – jaké jsou vaše zkušenosti a jak vidíte potenciál exportu? Především si hledíme toho, co máme nejblíže, tedy pečujeme o tuzemský trh. Domnívám se totiž, že lidem bude nakonec vždy nejvíce chutnat to, co vyrostlo „za humny“ a exotiky se brzy přesytí. Na druhou stranu tvrdím, že kdo chce být nejsilnější doma, musí jít i ven, tedy exportovat. Jistě, jsou mezi vinaři názory, že exportu není třeba. Ano, z části jde také o image. Nosné to asi nebude, i když ven prodáváme za vyšší cenu než doma. Pro export zaměstnáváme dva pracovníky, zastupují nás na veletrzích, jednají s odběrateli. Exportujeme do 17 států – někam jde jen sem tam paleta, ale například nyní jsme vypravovali dva plné kamiony do africké Ghany, ve hře je také Nigérie. Nejvýznamnějším trhem pro náš export je Slovensko, roste též význam Belgie, vyvážíme do Japonska, do Panamy. Jak vy sám sebe vidíte jako konzumenta vína? Jak jsem již zmínil v úvodu, víno piji od útlého dětského věku a musím zaklepat na dřevo, z vína jsem se nikdy neopil. Stalo se mi to jen dvakrát ze slivovice a jednou ze svařeného druháku v šestnácti na učňovce. Obecně řečeno, mám jakousi klapku, která mi už řekne dost, a já už dál nepiji. Takže ovíněn se nekácím či nepovídám hlouposti, jak se někdy stává. K vínu mám velkou úctu. Nerad víno nechávám ve skleničce, nevidím rád vylévání vína nazmar, teď myslím ve sklepním provozu. Ano, i v tomto podniku se to dělo, ale tomu jsme museli udělat přítrž. Naši zaměstnanci ve Starém Plzenci neví, co to je mít vinici a ve vinici pracovat, takže jsme je některé věci museli učit. Tady bylo běžné, že když bylo někde pod ﬁltrem nakapaného čtvrt kýblu vína, chrstlo se to do kanálu. To už není možné, i všechny takové zbytky zužitkujeme, třebas na destilaci. Nyní už tu však máme vysokou kulturu práce, zejména od pracovníků-techniků. V úvodu jsme připomněli ty dlouhé roky, které ve vinařství pracujete. Uvedl jste se také, že jste již v důchodovém věku… Loni jsem se svým zaměstnavatelem podepsal pracovní smlouvu do konce roku 2011. V Německu u naší mateřské společnosti je jakýsi zvyk, že ve věku 65 let se musí jít do důchodu. Já jsem tento věk již překročil. Můj nadřízený mne s laskavým povolením majitelů ﬁrmy požádal, zdali bych ještě dva roky pro společnost Bohemia Sekt nepracoval. Takže ještě v roce 2011 bych měl, pokud mi to zdraví dovolí, vést naši společnost. Sešlo se to tak, že i ten můj šéf by měl jít na konci roku 2011 do důchodu, takže jsme se domluvili, že tak učiníme spolu. Děkuji za rozhovor.

Otázky pokládal Richard Stávek

210

Vinařský obzor (4/2011)

Rozhovor

O sektech s Josefem Švédou

Foto R. Stávek

Při příležitosti návštěvy Vinařského obzoru ve Starém Plzenci jsme se zastavili na slovíčko za Josefem Švédou, vedoucím výroby sektů. Princip přípravy šumivého vína, ať už je to v Champagne, Prossecu či na Pálavě, je všude stejný. V čem však spočívá tajemství odlišnosti a jejich osobitého charakteru kromě terroir vinic, z nichž pocházejí? I o tom se dočtete níže.

Ze Slovácka, kde pěstujeme révu na bezmála dvou stovkách hektarů, jsou to především Ryzlink rýnský a Rulandské bílé, které mají obzvláště v okolí Bzence nezaměnitelný charakter. Většinu těchto hroznů pak zpracováváme ve vinařství Habánské sklepy ve Velkých Bílovicích a následně je používáme do kupáží s ostatními víny, kde tvoří základ pro budoucí šumivé víno.

Co považujete za stěžejní, pokud chcete vaše sekty udělat jiné, originální? Domnívám se, že jednou z nejdůležitějších věcí při přípravě šumivého vína je sestavení základního cuvée. Vzhledem k tomu, že hrozny, respektive vína, která máme pro přípravu cuvée k dispozici, pocházejí z vlastních vinic různých podoblastí jižní Moravy, máme velmi dobré podmínky pro využití jejich osobitých vlastností a jedinečných charakterů tak, aby výsledek předurčoval výbornou kvalitu budoucího šumivého vína. Další důležitou součástí technologie , která přináší jedinečnou originalitu, je také použití speciálních kvasinek. Těch věcí je ale jistě více. Je třeba rovněž zdůraznit, že z nejlepšího klidného vína se automaticky nestává nejlepší sekt, toto pravidlo opravdu neplatí.

ztrácí se, pak se opět vrací a výsledek v šumivém víně bývá často rozpačitý. Setkal jsem se také s nápadem připravit rosé sekt z odrůdy Cabernet Sauvignon a to také nepokládám za nejšťastnější řešení.

Je to jistě také věcí názoru. Určitě. Například jsem se při různých degustacích setkal i se vzorky sektů, kde bylo pro cuvée použito vín s nižším obsahem kyselin, například odrůdy Müller Thurgau. Výsledný sekt je potom fádní, aromatika této odrůdy se mění, víme, že u klidného vína se v zimě určitým způsobem láme,

Máte na Moravě vlastní surovinovou základnu, které odrůdy zde preferujete pro kupáže do sektů? Tak samozřejmě z Mikulovské podoblasti je to především Ryzlink vlašský, který je v tomto regionu nejrozšířenější a vína vzhledem k vápencovému podloží dosahují velmi dobrého potenciálu pro použití do cuvée.

Foto R. Stávek

Josef Švéda

Jak z hlediska „sektaře“ hodnotíte kyselinky v mladých vínech ročníku 2010? V letech, kdy se vinaři vyrábějící klidná vína vzhledem k dosahovaným cukernatostem těší na vysoké přívlastky a mluví se o mimořádném ročníku, výrobci sektů se trochu obávají o výsledek. Z toho důvodu je jasné, že s víny z ročníku 2010 jsme velmi spokojeni. Pikantní kyseliny a velmi zajímavá výrazná aromatika – to jsou dobré základy pro výjimečné sekty. Pokud je tedy ročník výborný, musíme sklizeň realizovat na horní hranici kabinetů. Vše ostatní je vzhledem k již odbouraných kyselinám v hroznech pro sekty méně vhodné. Jde nám také o vertikální složku aromatu. S rostoucí cukernatostí se projev aromatu

Mluvíme-li o odrůdách, ve světě se vlastně na odrůdy příliš nehraje… Ano, v tuzemsku se skutečně na odrůdu klade stále velký důraz, a to jak ze strany konzumentů, tak i ze strany výrobců. Ve světě se spíše přikládá větší význam celkovému souladu a harmonii a případně projevu terroir. Z tohoto pohledu je i románský způsob značení poněkud nesrozumitelný zejména pro mladou generaci, která chce především dobré víno. U vín šumivých je to však už dlouhá staletí vždy o kvalitním cuvée.

Štítek označující paletu s partií lahví sektů

Foto R. Stávek

Rozhovor / Zprávy

Vinařský obzor (4/2011) 211

hy kupáží podle poměrného zastoupení odrůd či podle geograﬁckého původu hroznů. Zpětné ochutnávky výsledných sektů a výchozích vín jsou velmi podnětné a inspirující. Jako zajímavý se ukazuje také vliv správného nadávkování oxidu siřičitého po odkalení. To považuji doslova za stěžejní know-how každého výrobce.

Josef Švéda kontroluje panely automatického řízení provozu

mění z vertikálního na horizontální a sekty potom ztrácí svěžest a přítažlivost. Z ročníku 2010 máme již připraveno více šarží a bedlivě budeme jejich vývoj jak analyticky, tak zejména senzoricky sledovat.

Foto R. Stávek

Procházíme spolu postupně celou výrobu šumivých vín – provádíte tady v provozu často exkurze? Ano, zájem o prohlídku sklepů mezi návštěvníky našeho zákaznického centra přímo v budově sídla ﬁrmy rok od roku roste a v současné době jejich počet dosahuje přibližně pěti tisíc za rok. V našich sklepech máme uloženo přes půl milionu lahví sektů, které spolu s kvasinkami čekají na svou degoržáž čili odkalení. Vše je dnes automatizováno a setřásání se provádí na tzv. gyropaletách. Odkalení sektu probíhá na poloautomatické odkalovací lince. Kvalitu našich šumivých vín sledujeme také zpětně – máme v technologickém archivu uloženo přes 120 partií. Z každého ročníku se snažíme založit šarže, u nichž používáme různé kmeny kvasinek, sledujeme vývoj sektu v závislosti na délce ležení na kalech, popřípadě zkoušíme různé dru-

Vaše sekty jsou neročníkové. Registrujete mezi poptávkami na vaše sekty i tu na sekt ročníkový? Ano, zrovna v blízké době připravujeme uvedení sektu Louis Girardot brut z ročníku 1998. Máte jistě přehled o rozlišnostech mezi základními víny pro vaše sekty – v čem spatřujete důvod těch největších rozdílů? Tak jde zejména o složení půdy ve vinicích, z nichž pocházejí hrozny. Pálavské vrchy dávají vína výborné kvality, v těle jsou středně extraktivní, jejich svěží kyselinka je v cuvée velkým přínosem. Naproti tomu již zmíněné ryzlinky a rulandy z Bzenecka dodají potřebnou část extraktové složky. Pálavské vlašáky jsou mladistvé, svěží, voňavé, pikantní – proti tomu zase stavíme bzenecká vína, která jsou v projevu širší, komplexnější a kořenitější. Našim úkolem je zajistit nejen vysokou kvalitu, ale také stálou jakost a vyrovnanost jednotlivých šarží. A to bývá třeba u vín připravovaných klasickou metodou kvašením v láhvi někdy náročné. Pokud se například podíváme na rozdílnost ročníků 2009 a 2010, je poté velkým uměním tento rozdíl vyrovnat. Děkuji za rozhovor Richard Stávek

TOP víno Slovácka 2011 regionální ocenění vína Okresní agrární komora pro okres Uh. Hradiště a Zemědělský svaz ČR, územní organizace v Uherském Hradišti, vyhlašují IV. ročník soutěže „TOP víno Slovácka“. Jedná se o regionální ocenění výrobku z odvětví zemědělství a potravinářství ve Zlínském kraji. Přihlásit se mohou vinaři Zlínského kraje a přilehlých obcí Blatnice pod Sv. Antonínkem a Blatnička. Vína musí být vyrobena z hroznů odrůd vinné révy majících původ na území ČR. Tato soutěž se řídí statutem, jehož podmínky musí vinaři a přihlášená vína splňovat. Deseti nejlépe ohodnoceným vínům bude udělen certiﬁkát a medaile „TOP víno Slovácka 2011“, kterou mohou být oceněná vína označena na obalu. Značkou TOP víno Slovácka chceme upozornit na kvalitu vín vyrobených na Slovácku a propagovat moravská vína. Pro milovníky vín je to záruka kvality a pro vinaře je značka dobrým startem v dalších vinařských soutěžích. Soutěž prezentuje práci zemědělců, vinařů a je zároveň oceněním jejich záslužné práce. Akce je pořádána za ﬁnančního přispění Zlínského kraje, pod záštitou hejtmana Zlínského kraje a získává stále větší popularitu u široké veřejnosti. Hodnocení vzorků vín provede hodnotící komise, která je složena z odborníků, držitelů platného osvědčení o degustační zkoušce, ve dnech 16. a 17. srpna 2011. Budou se hodnotit vína ze sklizně roku 2010 ve třech kategoriích podle obsahu zbytkového cukru. Slavnostní vyhlášení proběhne na vinařských slavnostech 3. září 2011 v Polešovicích a bude také příležitostí k neformálnímu setkání milovníků dobrého vína a široké veřejnosti. Je připraven bohatý kulturní program, ochutnávka hodnocených vín, ochutnávka regionálních potravin a bio vín. V podvečer je připravena ochutnávka vín v otevřených polešovských sklepích s bohatým občerstvením za doprovodu cimbálových muzik. Garant soutěže: Karla Malinová ředitelka OAK Uh. Hradiště e-mail: oak-uh@uh.cz tel. 572 551 219 Svatoplukova 346 686 76 Uh. Hradiště

Momentka ze sklepa – práce s gyropaletami

212

Vinařský obzor (4/2011)

Obchod vínem

Jiří Sedlo Svaz vinařů ČR, Velké Bílovice

Zahraniční obchod s vínem České republiky v roce 2010 V roce 2010 pokračoval trend narůstajícího dovozu vína zavedený vstupem ČR do EU. Zřejmě i proto, že sklizeň 2009 nebyla nijak vysoká, a v roce 2010 byla dokonce extrémně nízká. Současně pokračuje narůstání objemu našeho vývozu. Tím se snížila celková nabídka vína na trhu (viz graf 1). Pozitivní je nárůst exportu vína z ČR. V roce 2005 to byl objem ve výši 5 % tuzemské produkce, v roce 2006 již 10 %, v roce 2007 dokonce 25 %, v letech 2008 a 2009 22 %, a v minulém roce dokonce 40 %. Tyto výsledky jsou ovlivněny samozřejmě nejenom exportovaným množstvím tuzemského vína a sklizní, ale může zde působit i faktor čilého obchodu s vínem, kdy možná naprostá většina exportovaného vína nepochází z ČR. To ale na konečnou bilanci vína na našem území nemá vliv. Stejně tak uvedená procenta kolísají i s výší tuzemské sklizně. Dovoz trvale narůstá, ale přímka je téměř rovnoběžkou se spotřebou vína. Po započtení nárůstu exportu z hlediska delšího časového vývoje by zde neměl být větší problém. V roce 2007 došlo dokonce ke snížení zásob vína, ale v následujících dvou letech vlivem vyšší sklizně se zásoby nejen doplnily, ale opět zvýšily. V roce 2009 byl přebytek nabídky nad poptávkou nižší než v roce 2008, i tak byl však dosti velký. Dovoz vína narůstá v průměru o 65 tis. hl ročně, vývoz o 40 tis. hl, produkce má zatím rovněž stoupající tendenci, stejně jako spotřeba. V případě vývozu, spotřeby i dovozu, jak naznačují korelační koeﬁcienty přímek v grafu, jde o poměrně stabilní trendy ve sledovaných šesti letech po vstupu ČR do EU. Méně stabilními faktory jsou celková nabídka a především tuzemská produkce hroznů. Z uvedeného grafu vyplývá, že ve čtyřech letech nabídka vína velmi mírně přesahovala poptávku a ve dvou letech tomu bylo opačně. K vyrovnání těchto výkyvů slouží zásoby vína na skladech, které v grafu nejsou zohledněny. Obecně lze konstatovat, že zásoby vína jsme před vstupem do EU měli nižší, než je běžné v producentských zemích EU. Při podrobném sledování dovozu zjistíme, že trend je jednoznačný – trvalý nárůst dovozu lahvového vína, jak ukazuje korelační koeﬁcient v následujícím grafu. Mezi-

Graf 1 Bilance vína v ČR (tis. hl)

2 500 R2 = 0,4082

2 000 R2 = 1 R2 = 0,7886

1 500

1 000 R2 = 0,2108

500

0 2005

2006

2007

2008

2009

2010 R2 = 0,9535

-500 Dovoz

Vývoz

Produkce*

Nabídka

Spotřeba

Produkce* – je uvedena produkce ze sklizně předcházejícího roku Graf 2 Dovoz vína do ČR v tis. hl (2005–2010) 1 000 900 R2 = 0,0086

800 700 600

R2 = 0,8355

500 400 300 200 100 0 2005 Sudové víno

2006 Lahvové víno

2007 Ostatní

2008

2009

2010

Obchod vínem

roční nárůst dovozu lahvového vína za posledních šest let činí průměrně 45 tisíc hl. Dovoz sudového vína značně kolísá a zřejmě reguluje vztah mezi nabídkou a poptávkou, tedy reaguje na výši tuzemské sklizně hroznů. V posledních třech letech klesá (graf 2). Vývoj obchodní bilance s vínem v ČR byl v posledních letech následující (v milionech Kč):

Graf 3 Dovoz vína do ČR v roce 2010 celkem (1 586 tis. hl)

Německo 3% Chile 2%

Ostatní 12 %

Francie 4% Itálie 39 % Španělsko 11 %

Maďarsko 17%

Slovensko 12 %

Graf 4 Vývoj dovozu vína podle států v tis. hl (2005–2010)

600 500 400 300 200 100 0 2005

2006

Itálie

2007

Španělsko

Rakousko

Maďarsko

Francie

Chile

Graf 5 Dovoz sudového vína do ČR v roce 2010 (745 tis. hl)

Makedonie Španělsko 3 % 3% Rakousko 3%

2008

2009

Slovensko

Graf 6 Dovoz lahvového vína do ČR v roce 2010 (784 tis. hl)

Ostatní 10 %

Německo 5% Itálie 41 % Maďarsko 24 %

Itálie 36 %

Slovensko 4% Maďarsko 12 %

Slovensko 20 %

2010

Německo

Moldavsko 3% Chile 3%

Ostatní 6%

Vinařský obzor (4/2011) 213

Francie 7%

Španělsko 20 %

Rok

Dovoz

Vývoz

Rozdíl

2005

−2 290

147

−2 143

2006

−2 699

193

−2 506

2007

−3 143

293

−2 850

2008

−3 275

415

−2 860

2009

−3 139

385

−2 754

2010

−3 260

464

−2 796

Záporné saldo zahraničního obchodu ČR se tedy stále blíží 3 miliardám Kč ročně, i když nejvyšší bylo v letech 2007 a 2008. Stejně jako objem i hodnota vyvezeného vína dlouhodobě trvale narůstá. Finanční hodnota ročně spotřebovaného vína na našem trhu (spolu s tuzemskou produkcí a s přidanou hodnotou u dovezeného sudového vína) se pak pohybuje přibližně mezi 5 až 6 miliardami Kč. Nejvíce ﬁnančních prostředků za dovezené víno každoročně skončí v Itálii (tentokrát 981 mil. Kč) a pak následuje Francie (514 mil. Kč). Přitom z Francie se dováží asi 11 % objemu vína v porovnání s Itálií. Podíl jednotlivých států na objemu celkem dovezeného vína zobrazuje graf 3. Přibližně 91 % objemu vína dovezeného do ČR bylo dodáno z členských zemí EU a ve ﬁnančním vyjádření to činilo 85 % celkem uhrazené částky. Vývoj objemu dovozu z jednotlivých států se v posledních letech příliš nemění (graf 4). Větší meziroční pokles nastal u Rakouska, které se tak dostalo na nejnižší hladinu za posledních pět let. Obdobný pokles byl zaznamenán v případě Chile. Naopak výraznější meziroční nárůst vykazují Itálie a Maďarsko. Státy, ze kterých dovážíme v posledních šesti letech víno, můžeme podle objemu dovozu rozdělit do čtyř skupin: • 1. skupina – Itálie. Z Itálie dovážíme 40 % veškerého importu vína a je to současně objem rovnající se přibližně naší produkci. Dovoz zvláště v prvních letech po vstupu ČR do EU měl stoupající tendenci. • 2. skupina – Maďarsko, Španělsko a Slovensko, celkem z nich dovážíme dalších asi 38 % importu vína. Zatímco dovoz ze Španělska je přibližně stabilní, dovoz ze Slovenska se trvale zvyšuje a z Maďarska v posledních třech letech rovněž. • 3. skupina – Francie, Chile, Německo a Rakousko – k nám exportuje přibližně

12 % našeho dovozu vína. Dovoz z Rakouska trvale klesá, v prvních letech po vstupu ČR do EU náleželo ještě do 2. skupiny a nyní se blíží 4. skupině. Trvalý nárůst naopak vykazuje Německo. Dovozy z Chile vrcholily v letech 2007 a 2008. Z Francie dovoz po našem vstupu do EU narůstal do roku 2007 a od té doby je stabilní. • 4. skupina – ostatní státy světa. Ze zbytku světa dovážíme v poslední době asi 10 % objemu vína. Zajímavé je, že jsme v roce 2010 dovezli také 12,4 tis. hl vína za 40 mil. Kč z Polska – jednalo se výhradně o šumivé víno. Sudového vína bylo dovezeno 745 tis. hl za 782 mil. Kč. Podíl jednotlivých států můžeme pozorovat na grafu 5. Z členských zemí EU pochází 93 % dovezeného sudového vína, za které bylo uhrazeno 90 % ﬁnančních prostředků. V předcházejících letech přibližně ½ objemu tohoto dovozu pocházela z Itálie, v roce 2010 jen 41 %. Meziročně dvojnásobný export byl zato z Maďarska a Makedonie, Španělsko kleslo na poloviční množství. Lahvového vína bylo dovezeno o 24 % více než v roce předcházejícím, ale jeho hodnota se zvýšila jen o necelých 5 % na 2,143 miliardy Kč. Z uvedené ﬁnanční hodnoty putovalo téměř 0,36 miliardy Kč do Francie. Dodávka vína ze Španělska a Itálie činila 56 % dováženého lahvového vína, na nečlenské státy EU zbývá 11 % v hodnotě 397 milionů Kč (19 %). Dovoz lahvového vína z Itálie již druhým rokem předběhl dovoz ze Španělska. Složení dovozního „koláče“ podle států je přibližně stejné jako před rokem (graf 6). Průměrné ceny dováženého lahvového a sudového vína podle jednotlivých států můžeme pozorovat v následujících grafech, z čehož lze vyvodit i závěry o pravděpodobné kvalitě těchto vín (graf 7). Během posledních čtyř let došlo u všech exportérů k poklesu ceny dovážených lahvových vín, i když každý stát se „drží“ v cenové kategorii, do níž byl zařazen. Jedinou výjimkou je Německo, kde cena trvale roste. Zatímco vína v obalech do 2 l ze Španělska dosáhla průměrné ceny 15,80 Kč/l, vína z Francie se dovážela za 66,50 Kč/l (graf 8). Rovněž u dováženého sudového vína ceny v posledních čtyřech letech klesaly a snižovalo se i cenové rozpětí mezi jednotlivými státy (z 10,50 až 15,30 Kč/l na 8,90 až 13,20 Kč/l). Zajímavý je i vývoj cen sudového vína dovezeného z Itálie, Maďarska a Slovenska. Jako by ceny kopírovaly stav v Itálii, jen zkracující se vzdáleností od našich hranic se zvyšují. Skoro to vede až k neprokazatelnému závěru, že víno původem z Itálie je v Maďarsku zdraženo o režie a provizi a posláno na Slovensko, odkud po absolvování stejné procedury pokračuje k nám. Obdobný vztah platí pro Rakousko a Španělsko, ale zřejmě v důsledku nedo-

Obchod vínem

Graf 7 Průměrné ceny dováženého lahvového vína

80 70 60 Cena v Kč/l

Vinařský obzor (4/2011)

50 40 30 20 10 0 2007 Francie Slovensko

2008 Chile

Německo

Maďarsko

2009

2010

2009

2010

Itálie

Španělsko

Graf 8 Průměrné ceny dováženého sudového vína

16 15 14 Cena v Kč/l

214

13 12 11 10 9 8 2007 Španělsko

2008 Rakousko

Slovensko

Maďarsko

Itálie

Graf 9 Vývoz vína z ČR (tis. hl)

160 140 120 100 80 60 40 20 0 2004

2005

Sudové

Lahvové

2006

2007

2008

2009

2010

Obchod vínem

Graf 10 Vývoz vína do Polska

30 25 20 15 10 5 0 2005 mil. Kč

2006

2007

2008

2009

2010

tis. hl

Graf 11 Obchod se Slovenskem (tis. hl)

220 200 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0 2005 dovoz

2006

2007

2008

2009

2010

vývoz

Filosoﬁe vína/Průvodce po Onom světě Autor: Béla Hamvás Rozhodl jsem se, že napíšu modlitební knížku pro ateisty. Cítil jsem s těmi, kdo trpí bídou našeho věku, a chtěl jsem jim pomoci. Nesnáze svého úkolu vidím jasně. Vím, že to slovo – Bůh – nesmím ani vyslovit. Chci-li o něm mluvit, musím místo něj užívat jiných slov, jako například polibek, opojení nebo čerstvě vyuzená šunka. Klíčové slovo, pro nějž jsem se rozhodl, je však víno. Proto se tato kniha jmenuje Filosoﬁe vína a proto jsem za její motto zvolil, že nakonec zbudou dva, Bůh a víno. K tomuto kejklířství mě donutily okolnosti. Ateisté jsou totiž, jak je všeobecně známo, politováníhodným způsobem ješitní. Stačí, aby jim v knize padl zrak na jméno boží, a už ji odhazují na zem. Stačí, aby se někdo dotkl jejich utkvělých myšlenek, a začnou zuřit. Budu-li mluvit o jídle, pití, tabáku a lásce, použiji-li tato skrytá boží jména, myslím, že je bude lze ošidit…

222 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Vinařský obzor (4/2011) 215

statečné sklizně hroznů v Rakousku se cena vína v roce 2010 zvýšila. Moštových hroznů bylo v roce 2010 dovezeno 5 265 tun za 105 mil. Kč (odpovídá přibližně 37 tis. hl vína). Hrozny dodaly přibližně stejným dílem Itálie, Maďarsko a Makedonie. Moštů bylo dovezeno asi 10 tisíc hl za 21 mil. Kč, 2/3 z Maďarska a 1/3 ze Slovinska. Vývoz vína z ČR při meziročním srovnání množství narostl na 232 tis. hl vína (o 27 %) a jeho finanční hodnota se zvýšila o 21 % na 464 mil. Kč. Z toho 218 tis. hl putovalo za 383 mil. Kč na Slovensko a 5,5 tis. hl za 28,4 mil. Kč do Polska. Pro zajímavost: do Nizozemska jsme vyvezli 44 hl za 0,6 mil. Kč (z toho lahvového 23 hl za 270 tis. Kč) a do Japonska 43 hl za 0,5 mil Kč (z toho lahvového 42 hl za 0,5 mil. Kč). Meziročně rostl export sudového i lahvového vína. Export lahvového vína po třech letech stagnace narostl o 27 %. Vývoz sudového vína z prakticky nulové hodnoty ještě v roce 2006 narostl v roce 2007 na téměř 50 tis. hl a v letech 2008 a 2009 se blížil 120 tis. hl. V roce 2010 se opět zvýšil na 155 tis. hl (meziročně o 29 %). Je zajímavé, že se zvýšil vývoz sudového vína v době, kdy v ČR bylo poměrně málo vína a očekávala se další nižší sklizeň hroznů. Již třetím rokem se vyváží dvojnásobné množství sudového vína v porovnání s vínem lahvovým (graf 9). Výhodnější by byl export produktu s vyšší přidanou hodnotou. U lahvového vína je také menší pravděpodobnost pančování v dovážejícím státě, a tím znehodnocení značky vín z ČR. Pro trvalý růst exportu je pro nás tedy důležitější růst vývozu lahvového vína, a to i proto, že nemáme dostatek hroznů pro pokrytí tuzemské spotřeby vína. Od roku 2005 trvale narůstá vývoz vína z ČR do Polska (graf 10). Jeho objem ale stále není nijak velký. V roce 2009 dokonce meziročně poklesla finanční hodnota vývozu, protože se exportovalo více sudového vína. Zato v roce 2010 se hodnota exportu zdvojnásobila, i když vyvezený objem vína mírně poklesl. Statisticky vzato spotřebuje každý občan Polska ročně 20 ml vína z ČR, ze svých necelých 2 litrů, tedy asi 1 %. Vývoj obchodu vínem se Slovenskem uvádí graf 11. Vzájemné obchodní vztahy se Slovenskem v komoditě vína trvale narůstají. Ze Slovenska jsme od vstupu ČR do EU více vína dováželi, než tam vyváželi. Teprve v roce 2009 se objem obchodní bilance vyrovnal. V roce 2010 jsme na Slovensko vyvezli o 20 % vína v objemu více, než jsme dovezli. Ve finančním vyjádření to bylo o 58 % více. V obou směrech jde o víno převážené z jednoho státu do druhého, nezbytnou podmínkou není, že víno má původ v uvedeném exportním státě.

216

Vinařský obzor (4/2011)

Hodnocení vín / Inzerce

VI. ročník Československé vinařské ligy

MUDr. Martin Křístek

Vítězové – šampioni

inzerce©

nad Žitavou) (89,5 b.), druhé místo získalo Saturnia cuvée 2009 s. v. (J&J Ostrožovič, Veľká Tŕňa) (88,8 b.), třetí pozice patřila Rulandskému šedému 2007 s. v. (Oldřich Drápal, Brno) (87,5 b.). Nejvyrovnanější byla kategorie červených suchých vín. O stupně vítězů se nakonec podělili Dunaj 2009 v. z h. (Elesko, a. s., Modra) (86,9 b.), Cabernet Sauvignon 2009 n. z. (Miroslav Dudo, Modra) (86,1 b.) a Cabernet Sauvignon 2009 v. z h. (Víno Matyšák, Pezinok) (85,6 b.). Po sérii těsných výsledků a remíz v minulých letech bylo tentokrát vítězství Slovenska jednoznačné. Nezbývá než věřit v úspěšnější nominaci vín reprezentujících Českou republiku do podzimní odvety.

inzerce©

Desetičlenná hodnotící komise (pět porotců z České republiky a pět porotců ze Slovenska) posuzovala tucet moravských a tucet slovenských vín nominovaných ve třech soutěžních kategoriích (v každé kategorii soupeřily čtyři moravské a čtyři slovenské vzorky). Odbornými garanty hodnocení byli za českou stranu doc. Ing. Miloš Michlovský, DrSc., a za slovenskou stranu prof. Ing. Fedor Malík, DrSc. Nejlépe hodnoceným bílým suchým vínem se stal Devín 2009 b. v. (Janoušek, s. r. o., Pezinok) (89,9 b.) před Veltlínským zeleným 2009 v. z h. (Zámecké vinařství Bzenec, s. r. o.) (87,1 b.) a Müllerem Thurgau 2010 (Víno Mrva & Stanko, Trnava) (83,9 b.). V kategorii sladkých vín zvítězil Tramín červený 2009 s. v. (Žitavské vinice, Úľany

Foto archiv organizátora

Jarní kolo šestého ročníku soutěže, jejímž cílem je pravidelně konfrontovat úroveň kvality českých a slovenských vín v kontextu s trendy evropské a světové vinařské moderny, se uskutečnilo 31. března v Kongresovém centru golfového areálu Kaskáda Jinačovice u Brna.

Lícové cihly

Prodej lícových cihel Egersund Tegl Bohatá nabídka skladem

Dánská kvalita za českou cenu

ŠIROKÁ NABÍDKA ŠPIČKOVÝCH DÁNSKÝCH CIHEL ZA PŘÍJATELNÉ CENY! ceny od 0,87 Kč + DPH

seznam našich smluvních prodejen na našich www stránkách U Sladovny 423, 671 25 Hodonice tel.: 515 282 047, 777 255 090, fax: 515 282 049

www.magic-mur.cz info@magic-mur.cz

Design, který nezestárne…

Vinařská historie

Vinařský obzor (4/2011) 217

Václav Fiala

Jak se došlo až k terroir (pohled na historii původu, označování a kvality vín, pěstování révy i u nás)

Foto R. Stávek

Terroir (teroá) je pojem z francouzštiny a používá se od středověku. Ve vinařském názvosloví značí celkovou zemědělskou způsobilost konkrétního území k pěstování révy vinné – tedy nejen půdu, ale také ostatní faktory (teplotu, nadmořskou výšku, srážky) i tradici pěstování, kulturu a vliv člověka. Deﬁnic terroir asi může být více… Terroir je tedy součet vzájemného působení darů přírody a člověka a znamená základ autentičnosti vína, tudíž terroir rovná se víno.

1) Stará dobrá Evropa Jak to vlastně začalo Musíme se ale vrátit na úplný začátek zemědělské činnosti člověka, kdy už tady určitě byla réva vinná, a ta provází lidstvo dosud s výsledným produktem vínem. Už v začátcích jejího pěstování byly kladeny velké požadavky na stanoviště vinic a jejich význam pro kvalitu vína, což také podmínilo vznik kultury jeho užívání. Nádherně o všem píše prof. Ing. Vilém Kraus, CSc., ve své knize Vinitorium Historicum vydané v r. 2009 (pozn. autora: bez přečtení této vynikající knihy by nevznikl ani tento příspěvek). Již staří Řekové a Římané…, tuto větu si pamatují mnozí z nás už ze školních lavic. Tak jedním z nejvychvalovanějších vín starého Říma bylo víno falernské, které mívalo buď vysoký obsah cukru, a pokud zcela prokvasilo, tak vysoký obsah alkoholu. Stará vína bývala hořká a potřebovala ředění vodou, aby se stala jemnějšími. V Římě se většinou vína ředila vodou, jak to vyhovovalo chuti. K uhašení žízně se pak pilo víno silně zředěné vodou. Tak se např. uchoval nápis ze zasypaných Pompejí na vývěsním štítě hospody, kde hostinská napsala: Zde se pije za jeden as. Když dáš dva asy, můžeš pít víno lepší. Dáš-li čtyři asy, pak budeš pít falernské. Tato nabídka pompejské hospodské vyjadřuje dodnes platné kvalitativní dělení vín. Konzumní (dnes stolní) za jeden, jakostní za dvakrát tolik a chráněné původem čtyřikrát dražší než víno stolní. Už tenkrát bylo víno obchodním zbožím a exportovalo se na značné vzdálenosti. Kvalita vína se hodnotila jednak podle jeho geograﬁckého původu z oblasti, podle polohy vinice, podle ročníku a také podle smyslové zkoušky z nalitého poháru. Postupovalo se podle schématu: barva, vůně a nakonec chuť. Latinsky vyjádřeno slovy: Color-Odor-Sapor, zkráceně podle začátečních

Terroir Bordeaux

písmen slov bylo kvalitní víno oceněno vyjádřením Vinum COS. Římané nehodnotili čistotu vína, vína uchovávaná v hliněných amforách zabodnutá spodním koncem do písku měla přirozenou čirost, protože kal se usazoval do úzkého zakončení amfory. Čistota vína se začíná brát v úvahu až ve středověku, možná už od 11. století. Rozvoj křesťanství měl za následek také rozšiřující se pěstování révy vinné v Evropě a zejména budování vinohradů v oblastech církevních center – víno se používalo především pro liturgické účely. Zde ovlivňovaly rozvoj vinařství hlavně klášterní komunity, především mniši, benediktini a zejména cisterciáci, kteří se např. u nás usadili již kolem r. 1205 na Velehradě, v r. 1252 ve Žďáře, o deset let později ve Vizovicích a ve Znojmě to byli od r. 1190 premonstráti. Vynikali hlavně cisterciáci, kteří už v té době byli

propagátory moderních proudů v architektuře, hospodářství a vinohradnictví. Cisterciáci se totiž na svých každoročních povinných cestách na řádové kapituly do Citeaux v jižní Francii seznamovali s novými, na svou dobu pokrokovými hospodářskými metodami v Burgundsku a Porýní a na základě nových poznatků pak budovali vinice i u nás. Není náhodou, že právě pojem terroir začali používat benediktinští a cisterciáčtí mnichové, kteří zhruba již v 11. století studovali vliv půdy na víno v Burgundsku a Německu. Z té doby rovněž pochází pečlivé dělení vinohradů na kvalitní a méně kvalitní. Asi o pět století později začali s podobnou klasiﬁkací poloh v Bordeaux, v 17. století následovala oblast Champagne, Tokay apod. Pojem terroir se používá od středověku až dosud. Do terroir je nutné zahrnovat nejen geologické podlo-

Vinařská historie

Foto R. Stávek

Vinařský obzor (4/2011)

Foto R. Stávek

218

Terroir Morava, Tupesy

ží a složení půdy, ale rovněž teplotu, srážky, nadmořskou výšku, tedy celkové mikroklima. Dále tradici pěstování hroznů, umění místních vinohradníků, místní odrůdy révy vinné a mnoho dalších, jinde nenapodobitelných faktorů. I v současné době jsou i u nás pojmem některé viniční tratě, jako příklad uvádím známou viniční trať Šobes, ležící v Národním parku Podyjí na Znojemsku, kterou zvýraznil ve svých programech Znovín. Historické vlivy na pěstování révy, označování a kvalitu vín i v českých zemích S rozmachem vinohradnického podnikání ve středověku úzce souvisí i obchodování s vínem a vzájemná konkurence s dovozem do velkých měst. Zákazy omezení dovozu cizích vín nebo povolování vývozu vín musí často řešit i panovník svými nařízeními. Tak i na žádost města Brna ustanovil král Jan Lucemburský v r. 1325, že od sklizně hroznů až do Velikonoc se smějí v Brně šenkovat jen vína měšťanů brněnských. Rakouská vína byla pro ně už tehdy velkou konkurencí. Proto byli v Brně jmenováni ochutnávači vína, kteří zjišťovali původ vína vezeného do Brna hned v městských branách a do města vpustili jen vína moravská, na něž hned vysazovali cenu, za jakou se víno smí prodávat. Byl to zárodek cechu komisionářů vínem, jejichž funkci později na Moravě plnili šlotéři. Šlotéři byli dopravci sudů s vínem, kteří vytahovali sudy plné vína z vinných sklepů a přepravovali je do sklepů obchodníků. Ti měli největší přehled o jakosti a množství vína v moravských sklepích a byli prostředníky při nákupu a prodeji vína. Už tehdy byla konkurence velká. Císař Karel IV. v r. 1370 vydává zákaz dovozu cizích vín do Čech v určitém období, v r. 1375 povoluje naopak městu Znojmu vyvážet znojemská vína do Čech, Slezska a Branibor. Taktéž např. v r. 1539 zase požadují rakouští vinaři po Ferdinandovi I., aby zamezil dovozu moravských vín do Rakouska. Král Vladislav II. Jagellonský vydává v r. 1497 nařízení o povinném zapsání všech vinic do gruntovních knih perkmistrovských podle jednotlivých viničních hor. Kdo nedá vinici zapsat, nesmí víno v Praze prodávat. Současně král nařizuje, aby „…po sv. Havlu ve všech městech pražských vína

Terroir Toskánsko, Chianti

vohledávána, a byla-li by nalezena, že by se falšovala nebo zkazila buď sírú neb jinými jakýmiž kolivěk věcmi škodlivými a lidem k nezdraví, taková mají být ven vytažena a rozsekána býti“. Je to první nařízení o kontrole jakosti vína degustací zveřejněné v Evropě. Císař Rudolf II. vydává v r. 1590 instrukci o vinařství, která řeší tehdejší problémy ve vinařství (zejména dovoz cizích vín) a varuje před pančováním českých vín s víny cizími. Císař požaduje, „…aby vína byla zachovávána tak, jak byla zrostlá“. Kdo neuposlechne, tomu bude narušené víno zkonﬁskováno. Podle lánových rejstříků bylo na Moravě před třicetiletou válkou 17 701 ha rustikálních vinic a 627 ha vinic dominikálních. (Dá se říci, že plocha vinic je přibližně stejně velká i dnes, současný produkční potenciál ČR představuje 19 638 ha, přičemž osázených ploch je celkem 17 358 ha.) Rakouský císař a král český Josef II. zrušil v roce 1783 všechny viniční řády a působnost místních horenských soudů na Moravě. Současně vydal úřední viniční řád pro Moravu. Císařský patent Josefa II. z roku 1784 povoluje každému prodávat a šenkovat potraviny, víno a ovocný mošt, které sám vyrobí. Tak vznikl i prodej vína „pod víchou“. V této době benediktin Řehoř Volný rozdělil moravská vína do jakostních tříd: Např. I. třída byla vína ze Sedlce, Mikulova, Popic, Dolních Dunajovic a Velkých Pavlovic, do II. třídy zařadil vína z Rakvic, Zaječí, Přítluk, Pouzdřan, Věstonic, Velkých Bílovic a Němčiček, ve III. třídě byla vína z Křepic, Nosislavi, Velkých Němčic, Židlochovic, Dolních Bojanovic a Prušánek. Podle původu (regionu apod.) se vína označovala již od starověku. S rozvojem měst ve středověku se používaly i praktické názvy vín podle vinařských měst a obcí, vinice se vysazovaly většinou ve směsích odrůd podle místních podmínek. Avšak s rekonstrukcí vinic po révokazu na začátku 20. století se začínají vysazovat hlavně jakostní odrůdy révy v ucelených parcelách jedné odrůdy. A to je také konec označování vín podle obcí (např. Mělnické, Znojemské, Hustopečské, Velkopavlovické atd.), které bylo až do révokazové kalamity zcela běžné, protože se vinice dříve vysazovaly ve směsi odrůd, která byla pro obec typická a přizpůsobená podmínkám daného stanoviště.

V r. 1881 vydal Freiherr Augustus von Babo (v tehdejším Rakousku-Uhersku působil jako učitel na škole v Klosterneuburgu) Základní encyklopedii vinohradnictví a vinařství (vyšla pak v německém jazyce v několika vydáních), kde popsal a rozdělil odrůdy révy vinné i s důrazem na jejich hospodářský význam. Později byl podle Augusta von Babo vypracován i náš systém hodnocení kvality vína z odrůd u nás pěstovaných a zařazených do jakostních tříd Ia, Ib, II a III (bývalá ČSN 46 3043), který platil do vydání nového vinařského zákona v r. 1995. Pro informaci uvádím např. tehdejší zařazení některých odrůd pod tehdy platnými názvy: Ia bílé: Burgundské bílé, Muškát Ottonel, Rulandské (Burgundské šedé), Ryzlink rýnský, Sauvignon, Tramín červený; modré: Burgundské modré; třída Ib bílé: např. Veltlínské zelené, Veltlínské červené rané, Müller Thurgau, Neburské, Pálava, Ryzlink vlašský; z modrých Alibernet, André, Cabernet Sauvignon, Frankovka, Svatovavřinecké; třída II. bílé: Bouvier, Malinger a ostatní Veltlínské; z modrých Portugalské modré, Zweigeltrebe; třída III. bílé i modré: ostatní v předešlých neuvedené odrůdy. Toto rozdělení odrůd navazující na Augusta von Babo v zařazení podle hospodářské využitelnosti odrůd dodnes ovlivňuje starší vinaře. Jak stanovujeme a označujeme kvalitu vína dnes Vinařský zákon vydaný v r. 1995 (a v současné době platný vinařský zákon č. 321/ /2004 Sb.) stanoví již kvalitu vína každé odrůdy podle dosažené cukernatosti hroznů (stolní, zemské, jakostní, jakostní s přívlastkem), tichá vína pak zákon rozlišuje podle obsahu zbytkového cukru (suchá, polosuchá, polosladká a sladká). Chtěl jsem tímto článkem stručně a zjednodušeně poukázat na historické souvislosti, které měly vliv na původ, označování a kvalitu vín i pěstování révy u nás, až k podstatě terroir. Podstatou terroir je celková zemědělská způsobilost konkrétního území k pěstování révy vinné – tedy nejen půda, ale také makroekologické faktory (teplota, nadmořská výška, srážky), i tradice pěstování a lidský faktor. Terroir – to je vše, souhrn všech faktorů, země, oblast, půda, příroda, vinice, místní vinařské prostředí (geograﬁcké souvislosti) a také člověk-vinař tvůrce, jeho umění, poctivost a srdce, pracovní činnost, kultura a historie, výsledkem těchto hodnot je víno. Ve zkratce tedy můžeme říci, že každá poloha a víno z ní je jedinečné a neopakovatelné, rozlišené pouze jednotlivými ročníky. Vinařství jako zvláštní odvětví zemědělské výroby s tisíciletou tradicí prochází neustávajícím vývojem a bude stále i předmětem vědeckého výzkumu. Na tomto základě pak vznikly kontrolní systémy geograﬁckého původu označování vín, např. ve Francii

Foto R. Stávek

AOC, v Rakousku DAC, a snahou je zavést podobné označování vín VOC i v ČR podle ustanovení vinařského zákona z r. 2004. Příklady označování vín: AOC (Apellation ďOrigine Controlée) je zkratka pro označování vín (a jiných potravinářských výrobků, např. sýrů, šunky atd.) s kontrolovaným původem ve Francii. Tato ochranná známka kvality zaručuje, že jde o certifikovaný, jakostní, ze zákona kontrolovaný výrobek, který se vyrábí pouze v přesně vymezené oblasti a podle tradičních metod. Výrobky usilující o označení AOC se musí podrobit procesu schválení úřadu zřízeného k tomu účelu – INAO (Institut National des Appelations dÓrigine). Zákon na ochranu původu byl poprvé ustanoven v květnu 1919. DAC (Districtus Austriae Controllatus) je zkratka pro geografické určení původu vín v Rakousku. Vína usilující o označení DAC kontrolují regionální vinařské výbory a jeden národní vinařský výbor. Označení je v platnosti od r. 2002. Jako první DAC v Rakousku byl schválen DAC Niederöstereich, pod touto značkou jsou na trh distribuována vína odrůdy Veltlínské zelené, která se pod označením odrůdy špatně prodávala. Mezitím se objevilo šest podobných oblastí: Mittelburgenland, Traisental, Kremstal, Kamptal, Leithaberg a nejmladší Eisenberg v Südburgenlandu. Ty všechny přišly na trh s víny označenými buď DAC, nebo DAC Reserve, příp. ještě Classic. Od ročníku 2009 je na etiketách některých vín z Weinviertelu vedle DAC i Reserve. Mělo by se jednat o ta nejlepší vína, kterým se vedle typických charakteristik regionu budou jednotlivá vinařství snažit přidat ještě něco navíc, je to vlastně další stupeň DAC. (VOC, V.O.C.) je zkratka pro označování vína originální certifikace v ČR podle ustanovení vinařského zákona z r. 2004. Je to prvek zaváděný ze systémů románských apelačních vinařských zákonů. Kontrolu vín VOC uváděných na trh neprovádí státní potravinářská inspekce, ale instituce vytvořená k tomu místně, která určuje jeho parametry a současně ručí za jeho jakost. Cílem tohoto systému je prosadit víno s kontrolovaným původem a charakterním výrazem odrážejícím terroir. Víno originální certifikace (VOC) je novou kategorií vín podle vinařského zákona č. 321/2004 Sb. Musí spl-

Terroir Čechy, Most

ňovat řadu charakteristik typických právě pro odrůdy révy vinné vypěstované v dané oblasti. Právo na označení VOC uděluje příslušnému sdružení vinařů Ministerstvo zemědělství za přísných podmínek. Vína originální certiﬁkace se vyrábí pouze z několika odrůd typických pro danou oblast. Tato vína by měla mít v dané oblasti VOC podobný charakter a měla by být typická pro danou oblast a odrůdu. V současné době je povoleno označení VOC pouze v jednom případě, a to ve sdružení VOC Znojmo od r. 2009. Sdružení má 15 členů a určilo si tři nejtypičtější odrůdy Znojemské podoblasti vhodné pro toto značení – Sauvignon, Veltlínské zelené a Ryzlink rýnský. Tento apelační systém tak garantuje vína z ověřených míst podoblasti Znojma a tato značka by měla být pro spotřebitele zárukou kvality. Sjednocené označování zemědělských produktů a potravin v rámci ES. Od loňského roku platí v Evropské unii nová pravidla, která bývají označována za vinařskou revoluci. Prakticky k tomu unii donutily úspěchy Nového světa, kde se vinaři naučili vyrábět kvalitní vína za velmi rozumné ceny. Zároveň se snažili, aby jejich produkt spotřebitele jednoduše informoval. K pochopení etikety není třeba, aby ovládal stovky apelací jako ve Francii, ani se nemusí základně orientovat v několika jazycích. Většině zákazníků totiž stačí, když si přečtou název odrůdy a ročník. (Pozn.: Nepřipomíná to tak trošku návrat k jednoduchosti systému dělení vín podle naší hostinské z Pompejí?) Z toho si bere poučení i Evropská unie. Zdá se, že stávající systém je do jisté míry pro zákazníky i nepřehledný a nové označení bude mnohem jednodušší. V budoucnu by označení doposud důležitá pro každého znalce vín, jako např. AOC a jiná, ani nemusela být. Typické národní kategorie by měly být nahrazeny univerzálními evropskými značkami. Na lahvích bychom pak měli vidět: PDO (Protected Designation of Origin) nebo PGI (Protected Geographical Indication), u nás: CS chráněné označení původu = CHOP, CS chráněné zeměpisné označení = CHZO. Základním právním předpisem, který upravuje podmínky, za nichž lze v ČR získat ochranu označení původu nebo ochranu zeměpisného označení, je zákon č. 452/2001 Sb. Žádost je nutné podat u Úřadu průmyslového vlastnictví a je to celkem složitý proces, splnit související nařízení Rady ES. Teprve pak je možné podat žádost Evropské komisi, která o ní rozhoduje. Česká Republika dosud nepodporovala přechod zeměpisných označení vína na systém PDO/PGI podle nařízení Rady o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin, protože tradiční způsob značení vín podtrhuje výjimečnost evropských vín a jejich původu. V případě přechodu značení vín na systém PDO/PGI

Vinařský obzor (4/2011) 219

Foto R. Stávek

Vinařská historie

Terroir Slovinsko, Črniče

by se v ČR jednalo o množství zeměpisných označení a s tím spojenou velkou administrativní zátěž. Obdobný problém mají i další sousední země, jako Rakousko, Německo a Slovensko. Severní státy Evropy jsou tak proti rozhodnutí EU o umožnění značení vín bez původu odrůdou a ročníkem, vína bez původu jsou tím pak vlastně povýšena na kvalitní produkt, a může tak docházet k matení spotřebitele, který v lahvi nemusí najít představovanou kvalitu. U PDO by víno muselo být na 100 % vyrobeno z hroznů z uvedeného regionu. U PGI by mohlo být použito do 15 % hroznů z jiného regionu, ale ze stejné země. PDO by zhruba odpovídalo AOC (1. stupeň) či VDQS (2. stupeň) a PGI pak VDP (3. st. – krajová zemská vína) a VT (4. st. – stolní vína). Základním principem pro nově označované regiony by mělo být terroir. Náznak nového zařazení proto už můžeme vidět např. na povinných tiskopisech pro hlášení do registru vinic: Příklady zařazení vín a moštu podle nového nařízení Komise (ES) č. 436/ /2009 a č. 607/2009 platných od 1. 8. 2009 do nově označovaných kategorií (CHOP, CHZO aj.) jsou určené zejména pro podávání povinného prohlášení o zásobách, produkci a sklizni. Jedná se zejména o tyto názvy: • nové označování: víno s CHOP (s chráněným označením původu); do této kategorie patří např.: jakostní víno, jakostní víno s přívlastkem, jakostní šumivé s. o., jakostní perlivé, jakostní likérové, VOC • nové označování: víno s CHZO (s chráněným zeměpisným označením); do této kategorie patří např.: zemské víno (odrůdy v SOK + odrůdy určené pouze pro výrobu zemského vína) • nové označování: odrůdové víno bez CHOP/CHZO; do této kategorie patří např.: odrůdové víno, perlivé, šumivé, li-

Vinařský obzor (4/2011)

Vinařská historie

Foto R. Stávek

220

Terroir Morava, Perná

ropského trhu a zvláště tehdy, kdy šlo nikoliv o drahá špičková vína, ale o normální vína pro každodenní spotřebu. Největší část těchto vín se vyrábí ze stejných odrůd révy vinné, jaké jsou úspěšné i v Evropě: Sauvignon Blanc, Chardonnay, Cabernet Sauvignon a Merlot, Pinot Noir. Tím také podobnost končí. Chardonnay se vyrábí od Argentiny až po Nový Zéland, i v Novém světě mezi červenými kraluje Cabernet Sauvignon. Specialitou Nového světa jsou Shiraz, Pinotage a Malbec – bohatá v těle s vysokým obsahem taninu. Vinobraní je na jižní polokouli v únoru až dubnu. Teploty jsou v průměru vyšší než v evropských vinařských oblastech, na severu bývá tepleji, na jihu chladněji, ale i v chladnějších polohách je tak teplo, že hrozny dozrají bez problému každý rok. Klima vyhovuje zvláště červeným vínům, jejich třísloviny pak nejsou drsné, nýbrž měkké a vyzrálé. Vína se díky tomu nemusí nechávat dlouho ležet, aby se mohla začít pít. Navíc i rozdíly mezi ročníky jsou menší než v Evropě. Chuťově bývají podložena příchutí po dřevě (barrique) a často stojí v popředí jejich chuť po ovoci. Ne všem konzumentům je ovšem tento styl příjemný, zvláště když příchuť je příliš výrazná a převládá a není vyrovnaná.

kérové (i směsi, kupáže s uvedením názvu odrůdy) – dříve stolní víno • nové označování: víno bez CHOP/CHZO; do této kategorie patří např.: víno perlivé, šumivé, likérové (bez uvedení odrůdy) – dříve stolní víno • nové označování: ostatní; do této kategorie patří např.: mladé víno v procesu kvašení, šumivé víno dosycené CO2, perlivé víno dosycené CO2 • nové označování: ostatní hroznový mošt; do této kategorie patří např.: částečně zkvašený hroznový mošt z hroznů, burčák 2) A co Nový svět?

Pojetí výroby vína je jiné než v Evropě Vinařům a enologům Nového světa neušlo, že mnozí evropští vinaři a výrobci dělají jen to, co je naučili jejich otcové. Tradice Foto archiv autora

Najednou se tu objevila vína z Nového světa a konkurují Evropě Na konci 20. století se vynořily Chile, Argentina, Jižní Afrika, Austrálie, Nový Zéland a Kalifornie a náraz se staly nejdůležitějšími výrobci vína na větě. Neprodukují jenom vína za solidní ceny, ale nabízejí i kvalitu, o jaké Evropané dosud věřili, že je vyhrazena pouze jim. Vinařský boom zasáhl i země, které byly nedávno pro vinařskou mapu bílými místy, jako např. Brazílie, Uruguay, Zimbabwe a také Čína. Svět vína je v pohybu. Zatímco v roce 1990 činil podíl vín z Nového světa na světovém trhu jen 3 %, v roce 2008 už to bylo 30 % a toto číslo dále roste. Export vín z Austrálie a Chile vzrostl za posledních 20 let zhruba o 2 000 %. Evropská unie dnes produkuje stále ještě asi 60 % celkového objemu vína ve světě, ale dokonce i v těch nejtradičnějších vinařských zemích musí bojovat s poklesem poptávky. Například ve Francii v roce 1959 vypili na hlavu 120 litrů, v r. 2007 47 l a v r. 2008 už jen 43 litrů. Spotřeba vína v EU trvale klesá, celosvětově se však zvyšuje. Průměr na obyvatele EU je kolem 27 litrů, v ČR kolem 18 litrů vína. A že vína z Nového světa mohou být dobrá, ukázaly degustace spolu s evropskými víny. Dobře se vmísila do světového a ev-

Terroir Morava, Špigle-Bočky

(ať francouzské, italské či německé vinařské kultury apod.) – tento pojem byl hodnocen v Evropě a zůstává velmi vysoko; naproti tomu enologický výzkum, vědecké experimentování a podnikatelské riziko byly zanedbávány. To byla šance, které dokonale využili. Svět vína se nezměnil, ale rozhodně se rozšířil a Evropa pochopila, že není jediná. Prvním výrazným rozdílem při výrobě vína je, že produkce hroznů a výroba vína bývá zpravidla oddělena. Výrobci získávají hrozny od nezávislých farmářů, se kterými mají několikaleté dodavatelské smlouvy, nebo si pěstitelé nechávají vlastní hrozny u výrobců zpracovat až na konečný produkt. (Tento pro naše podmínky nestandardní postup oddělené výroby popisuje např. ve VO č. 6/2010 Ing. Aleš Gala při své stáži u výroby vína na Novém Zélandu – 80 % produkce NZ je Sauvignon.) Výrobci se začínají také podílet na kontrole kvality hroznů. Hrozny pocházejí od různých vinohradníků a z nejrůznějších vinařských oblastí dané země. Dalším rozdílem je mísení vín z různých regionů nebo poloh tak, aby byl výsledný produkt vždy typickým zástupcem daného „stylu“. Je to vlastně cílené scelování různých vín – umění zdejších sklepmistrů nazývaných „tvůrci vína“. Mnohé z těchto směsek z více vinařských okresů (multi-district blends) mívají neuvěřitelně dobrou kvalitu, což má vliv i na cenu vína. Jak se značí víno z Nového světa I vinařské hospodaření je organizováno jinak než v Evropě, tón zde neudávají malí a střední vinaři, nýbrž velké podniky, což je další rozdíl. V Austrálii, na Novém Zélandu, v Chile a v Argentině má cca deset podniků produkci 80 % všeho vína. Většina vín nese na etiketě jenom označení odrůdy nebo název značky. Jako označení původu se udávají velké oblasti (např. Central Coast), svazové státy (South Australia) nebo celá země (Produce of New Zealand). To má tu výhodu, že lze vyrábět velká množství vína. Třeba tři miliony lahví jednoho Chardonnay nebo určité směsky červeného vína nejsou žádnou vzácností. Vína „terroir“ (Evropa – vína s původem) jsou v Novém světě vzácná. Evropa se brání především uniformitě vín a „průmyslové“ výrobě (pokud to přeženeme a jestli to tak lze vůbec nazvat, aby nevznikalo víno na „průmyslové“ úrovni typu Coca Cola). Kromě velkých špičkových vín bývá v nabídce v Novém světě větší nebo menší počet vín Reserve (jako špičkové víno). Tím jsou míněna vína vyšších jakostních a cenových stupňů. Zákonná deﬁnice označení Reserve neexistuje. I tato vína jsou často směskami různých odrůd a vín z různých oblastí (např. Cabernet Sauvignon Reserve se značkou výrobce může pocházet třeba ze čtyř různých míst).

Vinařská historie

3) příloha: A jak hodnotili víno např. vinaři v moravské obci koncem 19. století V dnešní době techniky dopravy a zkracování vzdáleností a přenosu informací není problém zjistit různé způsoby výroby vína a hodnocení jeho kvality ve světě. Ale pojďme spolu nahlédnout do zápisků hospodáře Antonína Růžičky (*1880 +1958) a do doby, kdy si víno hodnotili sami hospodáři-vinaři. Předkládám, jak Růžička píše o víně a sklepech a jak zachycuje dění v obci v letech 1888–1890. V tu dobu navštěvoval ve Velkých Němčicích čtenářsko-pěvecký spolek Svornost, jehož činnost byla velmi pestrá a výjimečná pro kulturního ducha obce; „zpěvy, četba, knihovna, hudba – vzdělávací a poučná zábava s pořádáním přednášek s vyloučením pěstování politické činnosti, cvičení ve zpěvu“ (tak stálo ve stanovách spolku). Nyní již k originálním zápiskům z té doby, jak ji popisuje A. Růžička, když byl osmiletý chlapec a účastnil se činností spolku…: „Bylo jich často mnoho (lidí), ale vím tolik, že tenkrát byla skutečná svornost mezi všemi občany a byly to chvíle, že nebylo rozdílu mezi hospodářem, dělníkem, čeledínem, a všichni si také vážili svých nadřízených a učitelů, bavívali se všichni společně, každé slavnosti se skutečně oslavovaly zpěvem a hudbou, žádný nikdy si nepočítal, co za to dostane, ale bez odměny nebyl nikdo, třeba nebyla v penězích, ale byla milejší, a tak se stávalo, že z jedné slavnosti se jich opakovalo více, příležitosti se již našly, měl někdo jmenoviny, sešlo se několik jeho přátel, zazpívali dostaveníčko, při tom se vzala šrůtka, chleba, zašlo se do sklepů, kde již býval v baňce nějaký starý domácí tvarůžek, a to vše šlo dohromady. Víno bylo dobré, a tak se přecházelo ze sklepů z jednoho do druhého, a žádný neskrblil, ba bývala to tehdy urážka, když se někdo zdráhal přijmouti pozvání; a také se každý rád pochlubil s kiperkovým, puntovým, korčicovým, rosenberkové, curnové, rovinové se zdály tvrdé a pro ty mlsné jazýčky, toho času byli takoví znalci, že rozeznali každý druh i polohu, z které víno pocházelo, a aby si lidé udrželi víno dobré, na to byli velice choulostiví, sklepy, nářadí a hlavně nádoby byly drženy v nejlepší čistotě, proto nikdy ani kapka vína nepřišla nazmar.“ Pozn.: Ze zápisků je zřejmé, že i v obcích hodnotili víno podle původu – z jednotlivých viničních tratí. Vybral: Fiala Václav 11/2/2010 (ze zápisků A. Růžičky, které poskytl vnuk Prameny a literatura Kraus Vilém, 2009: Vinitorium historicum Priewe Jens, 2003: Vína Nového světa Braun Vanek, 1985: Pestujeme vinič Mze, 2010: Réva vinná a víno (situační a výhledová zpráva) Archiv VF: Historie pěstování révy vinné

Vinařský obzor (4/2011) 221

Historické události a osobnosti – březnová výročí

Ministerstvo zemědělství jmenovalo státního sklepního asistenta v Praze Otakara Jelínka státním inspektorem pro Slovensko, Jana Dohnala z Mutěnic státním instruktorem pro Čechy se sídlem v Praze a Zemský výbor moravský jmenoval Jaroslava Míšu z Polešovic vinařekým instruktorem pro Moravu. VO 1921, roč. 15, č. 6, str. 44 Vinné trhy ve Valticích se konaly 1. března 1931. Bylo obesláno přes 300 vzorků vín z okolních obcí. VO 1931, roč. 25, č. 3, str. 61 Doc. Jindřich Fořt byl vrchním radou české zemědělské rady v Praze a přednostou vinařsko-ovocnické sekce výzkumných ústavů zemědělských. Zemřel jako důchodce 30. března 1941. Narodil se 11. 2. 1887 v Klosterneuburgu, kde též vystudoval vinařskou školu, pak absolvoval mělnickou školu a byl na praxi v Kalifornii. Po návratu se převážně věnoval vinařství a byl též literárně činný. VO 1941, roč. 35, č. 4, str. 76 a č. 5, str. 97–98 Prof. Eduard Baudyš oslavil 13. března 1951 65. narozeniny. Byl prvním řádným profesorem fytopatologie na VŠZ v Brně a byl velmi dobře znám svými přednáškami, odbornými články a knihami na vysoké odborné úrovni. VO 1951, roč. 44, č. 3, str. 36 Šlechtitelská stanice vinařská v Perné byla založena 19. března 1946 a v r. 1971 oslavila čtvrt století činnost. V udržovacím šlechtění vynikají zejména klony Ryzlinku vlašského a Veltlínského zeleného. Bylo zde též ukončeno novošlechtění Palavy. Vinohrad 1971, roč. 64, č. 8, str. 128 Josef Hesek se 22. března 1981 dožil 50 let. Po absolvování rolnicko-vinařské školy ve Valticích byl až do roku 1954 zaměstnán v Českých vinařských závodech

v Praze, pak byl vedoucím výroby šumivých vín MVZ v Mikulově, tuto výrobu od základu vybudoval. V roce 1970 byl jmenován vedoucím výrobního oddělení MVZ. Od roku 1980 byl vedoucím sklepního hospodářství v Čejkovicích. Vinohrad 1981, roč. 74, č. 5, str. 118 Prof. Miloslav Vávra, Dr. h. c., zemřel 24. března 1991 ve věku 81 let. Měl velký vliv na rozvoj ovocnictví a vinohradnictví a jako profesor VŠZ se věnoval nejen vědecké práci, ale též organizačním záležitostem. Byl 35 let redaktorem Vinařského obzoru, napsal mnoho odborných článků, brožur a knih. Vinohrad 1991, roč. 84 (29), č. 5, str. 89 Karel Pátek, vinař a ovocnář v Kobylí na Moravě, zemřel 16. března 1991 ve věku 78 let. Byl velmi populární prací ve vinici i vinařské technologii v širokém okolí. Vinohrad 1991, roč. 84 (29), č. 5, str. 89 František Tomášek se narodil 13. března 1921 v Němčičkách na Znojemsku. Vystudoval Rolnicko-vinařskou školu v Bzenci, pak po praxi vystudoval Vyšší ovocnicko-vinařskou a zahradnickou školu na Mělníce, kterou ukončil v r. 1944, a byl zaměstnán ve vinařském družstvu, později Moravských vinařských závodech v Šatově. V roce 2001 se dožil 80 let. VO 2001, roč. 94, č. 3, str. 142 Ing. Josef Kobylka se dne 8. března 2001 dožil 60 let. Po studiu na všech stupních škol ukončil studium na VŠZ, zahradnický obor v Lednici v roce 1967, ihned nastoupil na ÚKZÚZ v Oblekovicích jako inženýr asistent a postupně se propracoval až do funkce vedoucího zkušební stanice v r. 1983. VO 2001, roč. 94, č. 4, str. 198

Podle uvedených zdrojů vybral a sestavil Ing. Drahomír Míša, Lednice

222

Vinařský obzor (4/2011)

Vinařská historie

Habánské sklepy ve Velkých Bílovicích

1 Vstup do původního sklepa ve tvaru písmene „L“, dědic Václav Svoboda, Záhumní č. p. 684, v současné době nový majitel, Lubomír Brůček

Autorka stručně popisuje počátky habánské sekty, která vznikla roku 1524 ve Švýcarsku, a její vyhnání ze Švýcarska, Německa, Tyrol a Holandska. Dále se zmiňuje o jejich přijetí na Moravě a působení i ve Velkých Bílovicích v letech 1545–1622. Paní učitelka dále popisuje koupení dvou domů a později výstavbu dalších domů. V závěru se zmiňuje o zachování jejich sklepů, které zde zůstaly až do dnešní doby. Ve výčtu uvádí, že se zachovaly celkem tři sklepy, a to u Mikešů, č. p. 96, u Spěváků, č. p. 95, a u Svobodů, č. p. 684. Autorka dále připomíná, že Velké Bílovice navštívili během září 1980 tři Američané – potomci Habánů, aby se zde seznámili s pozůstatky jejich činnosti, za doprovodu pana Landsfelda, odborníka na habánskou kulturu v ČR, a pana Skácela ze Strážnice. Potomci Habánů požádali Milana Leblocha st., který je doprovázel, o pořízení plánů těchto habánských sklepů. Další návštěvu třiceti potomků Habánů v Bílovicích zaznamenal jednatel Vlastivědného kroužku Rostislav Oslzlý dne 29. 7. 1993. Skupina potomků Habánů z Ameriky navštívila

všechny tři výše uvedené sklepy, které si fotografovali a natočili. Překvapila je hlavně zachovalost sklepů a jejich údržba. Po večeři pak navštívili někdejší habánské sklepy bývalého ZD, kde se konala večerní debata spojená s ochutnáváním vína. K tanci i poslechu hrála dechová hudba Legrúti. Další zmínka nebyla až do roku 2007 písemně zpracována. Jako bývalý člen kroužku jsem se zabýval literaturou vydávanou jednak ve Vlastivědném sborníku jižní Morava, dále publikací Habán na Moravě (Růžena Hrbková, 1972), obsáhlou publikací Habán na Slovensku a zejména studií o novokřtěncích (Jiří Pajer, 2006). Právě tato studie a následná návštěva autora, která pro mě byla velmi prospěšná, byla důvodem návrhu k prozkoumání bílovických sklepů Jiřím Pajerem. Pravý počet Habánů, který dr. Pajer uvádí ve své knize, tj. 300–400 osob při kapacitě 100 osob v jednom habánském sídle, mě přivedl k myšlence, že habánských domů bylo v Bílovicích určitě více. Poněvadž jsem na tuto otázku nenašel ve Vlastivědném kroužku odpověď, začal jsem se vyptávat při deba-

tách místních občanů. Vedle negativních a mnohdy i ironických poznámek, že nejsem rodák a „nemožu“ nic vědět, jsem dostal i velmi zajímavé rady. V prvé řadě informace místního občana Rostislava Snovického, který mě upozornil, že velmi starý sklep se nachází pod domem Václava Svobody, č. p. 451, jenž stojí na rozhraní ulic Mírová a Na Ostrůvku asi 100 metrů západně od kostela. Tuto skutečnost znal od svých rodičů i prarodičů, kteří bydleli v sousedství zmíněného domu. Další, i když trochu kuriózní upozornění jsem získal od své manželky, která si vzpomněla, že asi před třiceti lety kupovala řepu pro králíky u Ludmily Zapletalové, Záhumní č. p. 95. Při kupování řepy se paní Zapletalová zmínila, že se jedná o velmi starý a kvalitní sklep. Řepa byla i v létě mimořádně čerstvá. Další postup ve zjišťování informací o sklepích Habánů byl pak následující. Vysvětlil jsem tyto své poznatky při další návštěvě ve Strážnici dr. Pajerovi a zeptal se, zda by byl ochoten objekty habánských sklepů navštívit a vyjádřit se k jejich stáří. On s návrhem souhlasil, poněvadž ho tato problematika velmi zajímala. Zbývalo zajisFoto archiv autora

Foto archiv autora

S tematikou Habánů a Velkých Bílovic jsem se poprvé seznámil v písemné formě po vydání Vlastivědných listů číslo 4/1981. V uvedeném čísle popisuje Emilie Leblochová, učitelka a dlouholetá vedoucí Vlastivědného kroužku ve Velkých Bílovicích, život Habánů v této obci od roku 1545 do roku 1622.

2 Sklep pod domem kopáčů, nyní dům Václava Svobody, na rozhraní ulic Mírová a Na Ostrůvku č. p. 451

Vinařský obzor (4/2011) 223

Foto archiv autora

Vinařská historie

tit souhlas majitelů a dopravu pro dr. Pajera do Strážnice a zpět. V tom mi pomohla paní starostka i místostarosta, a to se souhlasem majitelů velkých sklepů, souhlas majitelů menších sklepů jsem si zajistil sám. První návštěva sklepů se uskutečnila za přítomnosti dr. Pajera, vedení města a nakonec byli pozváni i členové Vlastivědného kroužku. Závěry z prohlídky byly následující. 1. Sklep pod domem Anežky Spěvákové, Záhumní č. p. 95, a Václava Svobody, č. p. 684 Byl dr. Pajerem potvrzen jako habánský, tak jak jej označil i Milan Lebloch v září 1980. Původní sklep byl ve tvaru „L“, nyní je rozdělen z důvodu dělení majetku na dvě části. Část „A“, paní Spěváková, rozloha 21 m × 5,4 m = 113,4 m2. Část „B“, dříve pan Svoboda, č. p. 684, rozloha 14,3 m × 6,5 m = 93 m2. Část „B“ byla prodána v roce 2009 Liboru Brůčkovi. Tento habánský sklep je největší v Bílovicích, přičemž jeho užitná velikost je 206 m2, výška stropu 2,9 a 3,2 m.

ci v roce 1605 stavení vypálili a zabili čtyři kopáče. Jeden byl občanem Bílovic, jeden z Podivína a dva ze Staré Břeclavi. Podotýkám, že jsem se dosud v literatuře nesetkal s domem vinohradnických kopáčů v jiné obci, kde by žili v 16.–17. století Habáni, než v Bílovicích. Užitná plocha sklepa je 56 m2. Na závěr upozorňuji, že užší část (cca 3 m), která směřuje západně, byla pro údajné zhasínání svíčky zazděna. Na tuto skutečnost mě rovněž upozornil pan Snovický. Zároveň podotýkám, že tento sklep, resp. dům č. p. 451, se nachází 100 m západně od kostela. Habánský sklep č. 3 – Vladimír Zapletal, Záhumní č. p. 95 Tento sklep, na jehož označení mají částečně podíl i „naši králíci“, rovněž nebyl nikdy označen jako habánský, až 24. 4. 2008, kdy se díky Vladimíru Zapletalovi uskutečnila prohlídka tohoto objektu. Rovněž tento sklep byl dr. Pajerem označen jako habánský. Navíc lze tuto stavbu zařadit do počátků Habánů v Bílovicích, když v roce 1545

Foto archiv autora

2. Sklep Václava Svobody na rohu ulic Mírová a Na Ostrůvku č. p. 451 Tento sklep je zajímavý tím, že až do potvrzení dr. Pajerem jako habánský nikdy označován nebyl. Podle způsobu stavby i cihel zejména co do kvality je zařazen do okruhu habánských sklepů. Dr. Pajer dále vyslovil velmi zajímavou myšlenku, že jde pravděpodobně o sklep, který byl údajně pod domem kopáčů. V Habánské kronice (ZGL, str. 675) se uvádí, že Habáni postavili v Bílovicích v roce 1614 dům vinohradnických kopáčů. Z výpisu tzv. americké habánské kroniky (Jana Rybecká, 1998) se uvádí, že stavba byla provedena na žádost Ladislava Velena ze Žerotína. Jana Rybecká dále podle americké kroniky uvádí, že Bočkajov-

3 Současná zástavba – dům Vladimíra Zapletala, Záhumní č. p. 94

zakoupili v Bílovicích dům a následně vedle druhý, kde vystavěli i lázeň. Tento dům totiž stojí hned v sousedství domu Václava Svobody, Záhumní č. p. 684, přičemž není s touto stavbou propojen. Navíc nás při vstupu do domu zaujal zbytek stěny z nepálených cihel, jejíž tvar mi připomíná tvar rohových stěn, které jsou při zemi značně rozšířeny pro větší stabilitu stavby a pak se zužují ke stropu. Tento sklep, jehož užitná plocha činí 34 m2, je přehrazen a zmenšen. Přepážka je z jiných cihel a postavena nakřivo. Samostatnou kapitolou v historii Habánů v Bílovicích jsou tzv. habánské sklepy, které Habáni postavili na zakázku pro tehdejší „pány“ v Bílovicích – Žerotíny. Doba výstavby se odhaduje do 1. pol. 16. stol. Sklepy jsou ve velmi dobrém stavu a jsou využívány společností Bohemia Sekt. Rozlohu sklepů však neznám a jejich popis je nad moje možnosti. Závěrem konstatuji, že sklep pod domem rodiny Mikešovy nebyl při prohlídce 23. 10. 2007 označen jako habánský. Rovněž tento problém společně s první částí tzv. farního sklepa, který by podle dr. Pajera habánský, by si zasloužil znovu prověřit. I tak si myslím, že prohlídky habánských sklepů v Bílovicích v roce 2007 a 2008 přinesly další pozitivní poznatky o životě Habánů v Bílovicích. Poděkování patří v prvé řadě dr. Pajerovi a majitelům sklepů.

Foto archiv autora

M. Maděřič, Velké Bílovice

4 Pravděpodobně lisovna, dům a sklep Anežky Spěvákové, Záhumní č. p. 95

5 Dům – nyní současná zástavba – Anežky Spěvákové, Záhumní č. p. 95

224

Vinařský obzor (4/2011)

Vinařská historie

Psalo se ve Vinařském obzoru před 100 lety…

Postnice Kopání postnice je nejobtížnější prací našich vinařů. Na tu musí si najati mnoho dělníků, té práce znalých, jim dobře zaplatiti a je náležitě počastovati vínem loňským, a bylo-li by toto špatné, tedy lepším, starším.

Kdo dělníků dobře nečastuje, ten jich vůbec nenajme, protože postnice kopá se v té jarní době, kdy je práce plná náruč a pracovníků nedostatek. A venkov se stále a stále vylidňuje, dělnictvo utíká do měst, do závodů průmyslových, kde se pracuje snáze a vydělává rychle. Neustálé zdražování hospodářských pracovních sil dohnalo majitele vinic v jiných zemích k různým prostředkům svépomocným. Dlouho myslilo se, že vinice nelze obdělávati pomocí strojů oracích: pluhem, radličkami, dobytkem. Závadou byl způsob vysazování vinic. Kde byly krefty husté, nedalo se vůbec ani lidmi dobře pracovati. Kde řezalo se na t. zv. heky (nákolníky, ramena) a ponechávalo se na každé hlavě několik těch ramen, byla vinice za několik let podobna háji, do něhož se naposled nesnadno vstupovalo jedinému dělníku, nad tož dobytku s pluhem neb radličkami, zvláště byly-li tyto neposunutelny a nedaly-li se dle potřeby zúžiti neb rozšířiti. Vinohradník nové doby musí počítati se všemi poměry. Nová doba nutila jej k vynalézavosti a opravám. Nově zakládají se vinice bez ohledu na oslunění keřů, bez ohledu na svah či polohu, upustilo se od starých dobrých pravidel jen za účelem snadnějšího obdělávání. Keře vysazují se hustěji vedle sebe, za to však řady směrem délky pole jsou od sebe tak vzdáleny, že možno bez obav jedním koněm několik brázd mezi nimi nahoru a dolů orati. A pluhy pro vinici jsou zvláštní, podobné prohloubeným radličkám, jež dvě nebo tři vedle sebe jdou a nápravou buď úžeji shrnouti neb šířeji rozvésti se dají. Kopání postnice takto odpadá. Důmyslní vinohradníci v jiných zemích pokročili v nejnovější době ještě dále. Obtížný kůň, který pro takovou práci ovšem musí býti silný, tedy tělesně nemotorný, byl odstraněn a nahražen parostrojem. Tak podařilo se Jiřímu Guttenbrunerovi v Dornově u Leobersdorfu (D. Rakousy) sestaviti stroj, který na vinicích nahražuje skoro všecky kopačky. Jest poháněn motorem benzinovým a řízen jediným dělníkem, podobně jako automobil šoférem. Má několik radlic (podle ceny stroje), jež hluboko do ornice vnikají. K řízení stroje netřeba zkoušených

strojníků nebo topičů a takž tedy stává se tento stroj hlavně na kopání postnice pro naše vinaře nástrojem nepostrádatelným. V obcích, kde není vinic přes příliš, stačí jeden pro mnoho vinohradníků. Kde jest vinic hojněji, postačí pro celou obci dva nebo tři. Za jediný den lze jím zorati až 5 ha (asi 25 měřic) vinohradu. Stroj Guttenbrunerův byl nedávno poprve ukazován a zkoušen v práci ředitelem zemské vinařské školy p. Weigelem. Vinaři, jichž dostavilo se velmi mnoho, byli s výkony stroje úplně spokojeni. Upozorňujeme na to, dodáváme: Kopání postnice přece jen úplně neodpadá. I po zorání ryh na vinici bude nutno, by vinohradník bedlivě obešel všecky hlavičky, každou náležitě odkryl, odstranil hlínu a plevel, když se u ní přece udržel, vyplel. A je vůbec radno, aby naši majitelé vinohradů hned na podzim, kdy je dosti prázdných chvíl, každou hlavičku trochu odkryli, trávu vůkol ní již tenkráte vypleli. Pak se to z jara oře (ba i kope rukama) mnohem bezpečněji, nemluvme o tom, že keř vinný je obrytím před zimou lépe ochráněn a zúrodněn. Nuže dbejme pokroku. Poznámka redakce: V českých vinicích na Moravě nedá se dosud použíti obdělávání vinic stroji oracími, poněvadž dosud velmi malounko je vinic tak založených, aby daly se orati. Záleží tu na svahu vinice a na pravidelné vzdálenosti řad keřů po délce vinice. Vzdálenost řad podélných musí býti nejméně 125 cm od sebe. Ve státní a zemědělské révové školce v Mutěnicích používá se na některých oddílech oborávání keřů koněm. Ale že i na tento způsob obdělávání vinic naši někteří čilejší a vypočítavější vinaři pomýšlejí, důkazem toho jsou již někteří, kteří své vinice zakládají o takové vzdálenosti řad keřů na délku pole, aby mohli vinice orati na př. v Štarvičkách, ve Velkých Pavlovicích, pokud známo. Doufáme, že i časem se způsob orání ujme, ovšem dříve musí býti dle toho vinice založeny. Obšírnější článek L. Čecha »Upotřebení kultivačních strojů v hospodářství viničném« uveřejněn jest ve »Vinařském obzoře«,

r. 1908, č. 3. a 4. (Obdržeti lze tento ročník za 2 K v administraci »V. O.« ve Vel. Pavlovicích.) Karel Urbášek, Šardice (Řečkovice) Zdroj: Vinařský obzor, str. 66–67, č. 4, r. 1911

Dopisy Z Vlkoše u Kyjova. Loňského roku jsme měli na vinicích velkou pohromu. Mám ve své vinici na 1 000 hlav (keřů); v roce 1908 a 1909 obdržel jsem na 280 hlavách Sylvánského zeleného 8 věder dobrého vína při řezu na krátko. Ostatní keře byly mladé, očekával jsem úrodu v r. 1910. Jaké však bylo loni sklamání, ač jsem pětkrát postřikoval a dvakrát poprašoval sírou; sklidil jsem jen tři vědra dosti dobrého, hlavně sylvánského vína, poněvadž mám Sylvánské zelené řídce sázeno. První stříkání jsem provedl dosti časně před květem, s druhým stříkáním jsem se pro květ révy o čtyři dny opozdil, a to bylo pro mou vinici osudným. Pak jsem mohl stříkati jak chtěl, hroznům jsem nepomohl, jen dřevo jsem uchránil zdravým. Při stříkání jsem seznal, že musím včas nepohody stříkati důkladně a více vápna dáti, by deště roztok skalinový s listů nespláchly. V r. 1908 jsem shledal, že se rolníci u nás o vinice více zajímali a také se přičiňovali vinařství zvelebiti; ale byla to mýlka. Dnes vidím, že jen málo rolníků dbá o vinice, když tyto jeden rok nedaly užitku. Polohy na vinice máme krásné, místa na víno až moc, a to velmi dobrého, neboť u nás ve Vlkoši máme přes 250 sklepů s boudami a lisy, bohužel jest to vše teď prázdné. Musím se také pochlubiti, jak jsem vinařil, jelikož jsem vinohradnictví nerozuměl. Když jsem si vinici svou vysázel, byla také moje starost, bych ji správně obdělával; ale nevěděl jsem, jak ji správně obdělávati. Četl jsem »Vin. obzor«, chodil jsem na přednášky, ale to mně přece bylo jen málo, šel jsem na kurs do rol.-vin. školy v Bzenci. Seznal jsem, že svou nevědomostí jsem s úrodou se o 1 rok opozdil. My vinaři nebudeme se svými vědomostmi ve vinaření nikdy u konce, my musíme stále pozorovati, zdokonalovati své vědomosti a zkušenosti čtením a výměnou názorů mezi sebou. Docházím proto často do st. a zem. rév. školky v Kyjově, v níž jest p. Fr. Dohnal ze Žadovic vincúrem. Má zkušenosti a rád si s ním pohovořím o vinařství. P. Dohnal si netíží, jak jsem seznal, prohlédnouti si vinice i v okolí, tak byl několikrát v mé vinici a vždy mi v mnohém dobře poradil a schválil. Proto podotýkám, že bychom takových vincúrů více potřebovali, aby vždy nám ve vinicích rady poskytli. Fr. Nenička, rolník (Vinařský obzor, str. 82–83, č. 4, r. 1911)

Vinařský obzor (4/2011) 225

Sluncem slazené, nocí kořeněné.

Webová stránka moravských a českých vín

. informace pro vinaře (akce VF, přihlášky na soutěže…) . monitoring tisku . komplexní kalendář vinařských akcí . interaktivní vinařská mapa

. adresář vinařů, vinoték . historie a fakta . víno a turistika . víno a zdraví

inzerce©

Inzerce

Místa distribuce Vinařského obzoru

Řádková inzerce

BS vinařské potřeby, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice, 519 346 236

Prodám sazenice révy vinné, široký výběr odrůd. Moštové, stolní i rezistentní. Velké Bílovice, tel.: 608 670 068

BS vinařské potřeby, Čejkovská 35, 691 02 Velké Bílovice, 519 346 238 BS vinařské potřeby, Svitavská 15, 614 00 Brno, 545 216 311 BS vinařské potřeby, K Vápence 3203/10, 692 01 Mikulov, 519 500 516

Prodám sazenice révy vinné, velký výběr odrůd stolní, moštové, rezistentní. Osička Ludvík, Fabián 1173, V. Bílovice. Tel.: 602 738 170

BS vinařské potřeby, Dobšická 2296/4, 669 02 Znojmo, 515 260 600 Bureš Jaroslav, Ořechová 1, 691 06 Velké Pavlovice, 519 428 733 Bureš Jaroslav, Na Hlavní 276, 691 08 Bořetice, 519 430 515 Bureš Jaroslav, Krumvíř 14, 691 73 Krumvíř, 519 419 006 M&Š Vinárske potreby, s. r. o., Dľhá 2, 949 01 Nitra, 421 908 800 237

Koupím starší vinařskou literaturu – knih i časopisy (před r. 1948). Děkuji za zprávu. Tel.: 775 197 443. Prodám 1 nerezovou (cca 4 000 l) a 2 laminátové (cca 23 000 l) stojaté nádrže vhodné na víno, mošt, atd. Cena dohodou. I jednotlivě. Tel.: 515 339 258, 723 186 219.

Nerez Blučina, Návrší 483, 664 56 Blučina, 547 235 111 Štěpánová Eva, Březí 20, 691 81 Březí, 519 514 259, 602 734 499

PRODEJ ZÁNOVNÍCH MALÝCH LISŮ NA HROZNY A SBĚRNÝCH VOZŮ. (1 ROK ZÁRUKA). TEL.: +420 606 556 188

Vinařské potřeby, spol. s r. o., Národních hrdinů 22, 690 02 Břeclav, 519 321 235 Vinařský dům Kobern, s. r. o., Hodonínská 306, 696 03 Dubňany, 777 901 761 Vincoop Mikulov, Brněnská 32, 692 01 Mikulov, 519 510 691

O NEVYUŽITÝ HYDRAULICKÝ KLASICKÝ PRES MÁ ZÁJEM DŮCHODCE. ING. HERODEK OLDŘICH – 573 374 266

inzerce©

www.vinazmoravy.cz www.vinazcech.cz

Nabídka Vinařského obzoru Zásilkový obchod vinařských publikací ODRŮDOVÉ POHLEDNICE Aurelius – Frankovka – Chardonnay – Irsai Oliver – Kerner – Malverina – Modrý Portugal – Müller Thurgau – Muškát moravský – Muškát Ottonel – Neuburské – Pálava – Rulandské bílé – Rulandské modré – Rulandské šedé – Ryzlink rýnský – Ryzlink vlašský – Sauvignon – Svatovavřinecké – Sylvánské zelené – Tramín červený – Veltlínské červené rané – Veltlínské zelené – Zweigeltrebe 1 ks samostatné pohlednice v jednom druhu

6 Kč

1 ks komplet 24 odrůdových pohlednic v kartonkové složce 144 Kč (množstevní slevy, slevy prodejcům)

VINOHRADNICKÁ MECHNIZACE – STROJE PRO CHEMICKOU OCHRANU RÉVY VINNÉ Široké odborné veřejnosti známá autorská dvojice z Ústavu zahradnické techniky ZF Mendelovy univerzity poskytuje ucelený pohled na problematiku vinohradnické mechanizace v části strojů pro chemickou ochranu ve vinohradnictví. 70 stran, formát 210 × 210 mm 150 Kč

MAPY VÍ(n) VINAŘSKÝ ATLAS území ČESKÉ REPUBLIKY autorů Pavla Linharta, Miloše Suka a Vratislava Válka obsahuje odborný text a soubor více než 200 map a obrázků vztahujících se k pěstování vinné révy na území České republiky. Dvojjazyčná (česko-německá) barevná publikace soustřeďuje mapy: • historické • aktuální • geologické • geochemické • půdní • hydrologické • klimatické • vegetační • a mapy vinařských turistických cest. Atlas ve formátu 230 × 300 mm v rozsahu asi 220 stran v pevné vazbě na křídovém papíře. 696 Kč VAZBA ROČNÍKU 1999 292 Kč VAZBA ROČNÍKU 2000 292 Kč VAZBA ROČNÍKU 2001 333 Kč VAZBA ROČNÍKU 2002 333 Kč VAZBA ROČNÍKU 2003 383 Kč VAZBA ROČNÍKU 2004 424 Kč VAZBA ROČNÍKU 2005 454 Kč VAZBA ROČNÍKU 2006 494 Kč VAZBA ROČNÍKU 2007 524 Kč VAZBA ROČNÍKU 2008 565 Kč VAZBA ROČNÍKU 2009 565 Kč VAZBA ROČNÍKU 2010 595 Kč (v černé deskové vazbě s raženým písmem)

Ostatní nabídka Moderní příprava červeného vína

176 Kč

Vady vína

304 Kč

Vinařem v Africe i leckde jinde

199 Kč

Víno – pomocník při poznávání českého a moravského vína

42 Kč

Vinohradnické stavby na Moravě

618 Kč

Mapa vinařských oblastí České republiky (na stěnu, v roli)

79 Kč

Ročenka 100 let Vinařského obzoru

62 Kč

Reedice ročníku 1907 faksimile

41 Kč

Velký vinařský slovník Speciální mechanizace – mechanizační prostředky pro vinohradnictví Cykloturistická mapa – Moravské vinařské stezky

618 Kč 94 Kč 94 Kč

Vinařství – návody do laboratorních cvičení

157 Kč

Jak úspěšně prodávat víno

304 Kč

Vinařský marketing

209 Kč

Zrání vína v sudech barrique

176 Kč

Pěstujeme révu vinnou

103 Kč

Citáty o víně

70 Kč

Přehled odrůd 2007

100 Kč

Filosoﬁe vína – Průvodce po Onom světě

222 Kč

Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci

500 Kč

VINITORIUM HISTORICUM

352 Kč

Historie kounického vinohradnictví a vinařství

262 Kč

Pěstujeme stolní odrůdy révy vinné

150 Kč

Trpké býti zdá se?

240 Kč

Encyklopedie révy vinné

828 Kč

Výroba vína u malovinařů – 2. aktualizované a rozšířené vydání

149 Kč

Sklepní hospodářství – 2. aktualizované vydání

450 Kč

Vinohradnická mechanizace – Zemánek P., Burg P.

290 Kč

Víno a vinařství v dějinách islámu

340 Kč

Po cestách ke špičkovému vínu

149 Kč

V cenách není zahrnuto poštovné a balné. Ceny jsou uvedeny včetně DPH.

Vinařský obzor, P. O. Box 34, Žižkovská 1230, 691 02 Velké Bílovice Tel./fax/zázn.: 519 348 980, e-mail: info@vinarskyobzor.cz; www.vinarskyobzor.cz Podrobnější informace o jednotlivých publikacích najdete ve webovém obchodě na adrese www.vinarskyobzor.cz/shop/shopping/index.php

Použitím předfiltrů Paker DH

snížíte náklady až několikanásobně

Srovnání životnosti koncových filtrů Pouze koncový filtr

Pouze koncový filtr

Pouze předfiltr

Koncový filtr chráněný předfiltrem

Kombinace filtrů

„Za ta léta, co dodáváme na trh filtrační elementy, se nám nejvíc osvědčily právě elementy Parker DH, a to jak životností, tak i spolehlivostí“

Filtrační elementy DH zakoupíte v sídle firmy Bílek Filtry, která je výhradním dodavatelem do českého a slovenského vinařství

Více informací vám rádi sdělíme na telefonu +420 518 372 134

Více nocí klidného spánku Profiler - vytrvalý proti peronospoře • nová účinná látka i chemická skupina • dlouhodobé působení • široké aplikační okno od květu do zaměkání • spolehlivá účinnost na listech i hroznech • bezproblémové použití i během kvetení révy