Ukázkové číslo 4/2012

Odborný časopis pro vinohradnictví, sklepní hospodářství a obchod vínem www.vinarskyobzor.cz

číslo 4, ročník 105/2012 • cena 67 Kč (předplatné 49 Kč) Vydává Svaz vinařů České republiky

Vinaři u prezidenta Odrůda Regent Zařízení pro separaci kalů Interview s jihomoravským hejtmanem

178

Vinařský obzor (4/2012)

Spolkové informace

Josef Svoboda místopředseda SV ČR, pověřený řízením Svazu

Spotřební daň by vážně poškodila naše vinařství

Neurodí-li se v Česku hrozny, nevznikne ani moravské a české víno. Tam, kde si pivovarník a výrobce destilátů objedná suroviny v zahraničí, čeká vinař na přízeň osudu celý další rok. Vinařství se výrazně prolíná se zemědělstvím, je životně závislé na počasí a vyrobit kvalitní osobité víno je stále ještě umění.

Rozdíly by byly i mezi dovozci a našimi vinaři. Pro dovozce by byla daň jen administrativním úkonem, ale naši vinaři by měli kvůli povinnosti vést daňové sklady, příslušnou evidenci atd. asi o 40 % vyšší náklady. Litr moravského vína by tak zdražil ne o 10, ale zhruba o 14 Kč, což by snížilo jeho konkurenceschopnost a mohlo by se snadno stát cenově nedostupným.

Spotřební daň má také význam regulační. Vyrobit litr lihu ve vinařství stojí asi 290 Kč, v lihovaru přibližně 10 Kč. Víno nezatížené spotřební daní společnosti, kultuře, regionům i zdraví prospívá. Dopady nezdaněného lihu by však byly devastující.

Pivo se pohybuje někde mezi těmito kategoriemi, ale v případě stejného zdanění vína jako piva (dle obsahu alkoholu) by stát na dani výrazně tratil, protože by výběr stál více, než by se vybralo.

Ministerstvo financí tak navrhlo mnohem vyšší zdanění tichých vín. S argumenty o rovnosti podmínek na trhu tak chystá nerovné podmínky pro naše vinaře (v rámci EU) a chce víno zdanit mnohem více než pivo. I těch 10 Kč/l by přitom mělo jen zanedbatelný rozpočtový efekt. Posílily by ale dovozy nezdaněného vína z okolních zemí, došlo by k rozmachu šedé ekonomiky (propad výběru DPH, daní z příjmů atd.). Utlumila by se vinařská turistika a vzrostla by

Foto archiv redakce

Z návrhu zavést spotřební daň na tichá vína mají nepochybně radost velcí pivovarníci a lihovarníci, kteří, ačkoli se podílejí na českém trhu s alkoholem dominantními skoro 80 procenty, vnímají víno jako konkurenční produkt. Víno se ale od piva a destilátů výrazně liší.

nezaměstnanost v sociálně citlivém regionu, kde jsou na vinařství navázány desetitisíce pracovních míst. Koneckonců daň už tu historicky byla, nejvyšší v roce 1990. V té době zde byla také nejnižší plocha vinic.

Nepravdivý je i argument, že by se daň netýkala malých vinařů. V článku 10 směrnice 92/83/EHS o spotřebních daních se jednoznačně říká: „Za podmínek, jež přijmou pro zajištění jednoznačného uplatňování takového osvobození, mohou členské státy osvobodit od spotřební daně víno vyrobené jednotlivcem a spotřebované výrobcem, členy jeho rodiny nebo jeho hosty za předpokladu, že nedochází k prodeji.“ Ma-

lým vinařům by tedy zbyla velkorysá možnost svá vína neprodávat.

Zatímco v žádné vinařské zemi v EU spotřební daň na tichá vína jako rozpočtový příjem není, přichází vláda, vědoma si rozpočtové bezvýznamnosti tohoto kroku, s návrhem daň zavést. Abychom zjistili proč, musíme si položit otázku – Cui bono?

Komu to prospěje? Víme přesně, komu útok na naše vinařství neprospěje…

Spolkové informace

Vinařský obzor (4/2012) 179

Nejúspěšnější moravské a české vinaře přijal a ocenil prezident republiky

Foto archiv autora

V úterý 20. března prezident republiky Václav Klaus na Pražském hradě přijal a čestnými diplomy ocenil nejúspěšnější moravské a české vinaře. Slavnostní akce se zúčastnili zástupci nejúspěšnějších vinařských firem nejvyšší a největší soutěže vín v České republice – Salonu vín – národní soutěže vín ČR 2012 a pořadatelé soutěže z Národního vinařského centra, Svazu vinařů a Vinařského fondu. Prezident republiky již druhým rokem Salon vín – národní soutěž vín ČR svým jménem zaštiťuje.

Po přijetí následovala asi půlhodinová diskuse vinařů s panem prezidentem. Debata se odvíjela od hlavní aktuální problematiky, tedy návrhu na zavedení spotřební daně na tiché víno. Z hlediska pracnosti na vinicích a v souvislosti s původem vína a nemožnosti produkce moravského vína z dovezených hroznů prezident tento návrh odmítl. Řeč byla zavedena také do struktur Evropské unie a vinaři společně s prezidentem odmítli pokusy Evropské komise na evropeizaci moravského či českého vína. „Není možné, aby zde bylo produkováno eurovíno. Vinařství zde má svou tradici a ta by měla být zachována,“ řekl Václav Klaus.

Závěrem přátelského setkání byla načrtnuta možná další spolupráce, která by mohla vyvrcholit prezentací moravských a českých vinařů v reprezentativních prostorách Pražského hradu.

Diplomy za nejlépe hodnocená vína ve svých kategoriích převzali: • David Šťastný z Vinných sklepů Valtice za absolutního Šampiona soutěže – Ryzlink vlašský 2009, výběr z hroznů, a nejlepší červené víno – Cabernet Sauvignon barrique 2006, pozdní sběr.

• Bořek Svoboda z Vinařství Mikrosvín Mikulov, a. s., za nejlepší bílé polosladké víno – Chardonnay 2010, pozdní sběr.

• Oldřich Drápal za nejlepší přírodně sladké víno – Chardonnay 2004, slámové víno.

• Patrik Plešingr z Vinařství Plešinger, s. r. o., za nejlepší růžové víno – Rulandské modré rosé 2010, pozdní sběr.

• Slavomír Hermann ze společnosti Bohemia Sekt, s. r. o., za nejlepší šumivé víno – Bohemia Sekt Prestige demi sec 2009.

• Pavel Vajčner ze ZNOVÍNu Znojmo, a. s., za nejlepší kolekci v soutěži.

Za vinaře poděkoval a přednesl projev Josef Vozdecký, předseda správní rady Národního vinařského centra.

Foto archiv autora

Foto archiv autora

Foto archiv autora

Foto archiv autora

Foto archiv autora

Foto archiv autora

M. Půček

180

Vinařský obzor (4/2012)

Spolkové infomace

Z volební valné hromady Svazu vinařů Dne 21. února proběhlo jednání řádné valné hromady Svazu vinařů České republiky. Jendalo se také o valnou hromadu volební. Úvodem jednání však byla členské základně předložena zpráva představenstva o činnosti za uplynulé volební období. Zde přinášíme v zestručněné formě některá fakta.

V rámci činnosti SV ČR bylo za minulé volební období realizováno:  Ihned od roku 2008 spolupracovali zástupci svazu s MZe, ÚKZÚZ, SZPI a dalšími organizacemi na přípravě prováděcích předpisů v souvislosti s reformou SOT s vínem v EU. Jednalo se o nařízení vlády č. 320/2008 Sb. ke klučení vinic, NV č. 82/2009 Sb. k restrukturalizaci vinic a investicím, vyhlášku MZe č. 28/2010 o změně prováděcích předpisů k vinařskému zákonu, vyhlášku MZe č. 254/2010 se seznamem viničních tratí a zákon č. 256/2011 Sb. – tedy novelizace vinařského zákona.  Postupně byly schváleny tři VOC – Znojmo, Mikulov a Modré Hory, nyní probíhá schvalovací proces pro VOC Pálava. Svaz podporuje vznik nových VOC, ale vlastní práci na tom musí aktivně odvést konkrétní sdružení. Tím je pak prověřena taky jejich další schopnost existovat.  Velmi dobrá je spolupráce s VF a NVC. Svaz má zastoupení v jejich řídicích orgánech.

V Radě Vinařského fondu je z celkem 11 členů osm taky členem Svazu vinařů. Letos ale bude ministr jmenovat novou Radu. Ve správní i dozorčí radě NVC dochází k průběžné obměně dle dohody tří zakladatelů – Památek Jižní Moravy, Adonisu a Svazu vinařů ČR. Ve správní radě je z 12 členů 10 současně členem SV ČR a v dozorčí radě čtyři z pěti členů.  V roce 2009 byly spuštěny nové webové stránky Svazu s chráněnou sekcí pro členy.

Ta obsahuje mimo jiné zápisy z jednání orgánů, předpisy EU a ČR ve vztahu k vínu, vývoj obchodu s vínem, nabídku a poptávku, aktuální informace apod. Postupně jsme přešli od papírové formy k elektronické komunikaci. Zápisy z jednání valných hromad a představenstva visí na webu, nemusíme už balit stovky dopisů členům.

Průměrná návštěvnost našich stránek za rok činila v roce 2011 25 tisíc zhlédnutí, z toho 15 tisíc je unikátních. O naše stránky projevila zájem i Národní knihovna ČR, která je chce archivovat.  V roce 2009 byla zřízena komise pro soutěže vín, kterou vedli doc. Michlovský a pan Glos. Komise připravila podklady pro zavedení nové Národní soutěže vín, kterou Svaz organizuje spolu s NVC Valtice. První ročník proběhl v roce 2010, nyní se připravuje již 3. ročník.  Obdobně Svaz vyhlásil poprvé v roce 2009 soutěž o nejlepší vinařství roku. Soutěž se

koná za finanční podpory Vinařského fondu.  V souvislosti s konáním obou dříve zmíněných akcí předal v roce 2011 Svaz z kapacitních důvodů organizování soutěže vín Grand Prix VINEX NVC Valtice. Jednalo se už o 18. ročník úspěšné soutěže.  Svaz úspěšně lobboval ve věci podpory šlechtění a množení révy vinné (dotace na novošlechtění a prostorové izoláty). V době hluboké krize v produkci množitelských materiálů vzniklé na základě stagnace výsadeb po vstupu ČR do EU se tak podařilo podpořit zachování domácích genetických zdrojů a zároveň investovat do budoucnosti – tvorby nových genotypů odolných vůči houbovým chorobám. Šlechtění révy vinné bylo, je a bude závislé na této podpoře, protože vyšlechtit a zavést do praxe novou odrůdu trvá desítky let a za každou odrůdou stojí vedle šlechtitele sponzor – mecenáš (stát, privátní finančník, v minulosti šlechta atp.).  Projevily se snahy některých zájmových skupin z oblasti výrobců alkoholu o zavedení spotřební daně z tichého vína. Tyto snahy se opakovaly jak v roce 2010, tak v roce 2011. Nejdříve se jednalo o výrobce piva, pak zase o výrobce lihovin. Svaz podnikl včas potřebná protiopatření. To však neznamená, že je jednou provždy vyhráno.  V roce 2009 jsme požádali vládu o možnost zvýšení kyselin. V roce 2011 rovněž, ale už stačilo požádat MZe (změna zákona).  V roce 2010 jsme prostřednictvím MZe požádali o mimořádné zvýšení cukernatosti moštů, Evropská komise vyhověla v listopadu.  Svaz má stabilně pět zaměstnanců na plný úvazek. Z tohoto počtu přibližně dva pracují na svazové činnosti a tři na Vinařském obzoru. Obzor nám ještě před deseti lety vylepšoval ekonomiku, v poslední době ho musíme dotovat.

Během uplynulého volebního období  Každoročně SV ČR předával MZe podklady pro situační zprávu „Réva vinná, víno“;  Velmi úzce spolupracoval s MZe při jednáních o dotačních titulech, úpravách právních norem sektoru vína;  Pravidelně, až do 17. ročníku v roce 2010, organizoval soutěž GPV, poskytoval odbornou garanci veletrhu VINEX;  Každoročně se podílel na seminářích v Hus-

topečích k tématu „Vinařství ČR a EU“ a na seminářích Moravínu v Kobylí;  Dobrou polovinu svého času investují zaměstnanci Svazu do našeho časopisu Vinařský obzor. Za téměř patnáct let, kdy jsme jeho vydavatelem, vyšlo již téměř osm tisíc stran, poslední ročník měl 648 stran. Časopis je distribuován mimo Česko i na Slovensku.

V mezinárodní oblasti jsme se postupně stali rovnoprávnými partnery původní EU 15. Svaz má své zástupce v pracovní skupině Víno při C/C (během období mezi volebními valnými hromadami proběhlo 15 jednání), v poradní skupině Víno při Komisi (proběhlo osm jednání). V rámci AREV máme zastoupení v představenstvu CEPV (profesní komora AREV), proběhlo devět jednání. Celkem jsme v minulém volebním období absolvovali 20 různých úrovní jednání AREV. Dále se zástupci Svazu vinařů účastnili řady seminářů a konferencí v zahraničí, často včetně aktivního vystoupení o vinařství v ČR nebo o našich představách k reformě trhu s vínem (např. INTERVITIS Vídeň 2011).

Nyní je členem svazu 206 právnických a fyzických osob, z toho 102 právnických a 104 fyzických. Pracuje v nich ve vinařství 2 300 přepočtených osob. Řádných členů je 175, přidružených 31. Svazů a spolků máme nyní 31 celkem s 1 400 vinařů. Opomenout nelze ani 15 čestných členů.

V současnosti SV ČR zastupuje pěstitele hospodařící přibližně na 50 % plochy vinic ČR a produkce vína pocházející z ČR od členů SV ČR činí téměř 90 % celkové produkce ČR. Na závěr bych chtěl poděkovat všem členům, kteří pracovali v dosavadních volených orgánech Svazu. Děkuji i zaměstnancům SV ČR a všem ostatním členům Svazu, protože výše uvedených výsledků bylo možné dosáhnout jen při vzájemné spolupráci.

Volby orgánů SV ČR Tajemník Svazu informoval přítomné, že dosavadní předseda Ing. Jiří Sedlo, CSc., se dne 16. 2. 2012 kandidatury na post předsedy vzdal, a vznikla situace, kdy není žádný kandidát na funkci předsedy SV ČR. Následovala diskuse nad vzniklou situací, kdy není navržen žádný kandidát na post předsedy. Po vyhlášení voleb a sečtení hlasů byl vyhlášen výsledek: Volba místopředsedy SV ČR pro Moravy:  Ing. Josef Svoboda získal 121 hlasů a byl zvolen místopředsedou SV ČR pro Moravu.

Spolkové infomace

Volba členů představenstva Členové představenstva za vinařskou podoblast:  Slovácká podoblast o Milan Sůkal získal 11 hlasů a nebyl zvolen členem představenstva o Ing. Bořek Svoboda získal 18 hlasů a byl zvolen členem představenstva Pro volbu zde bylo přítomno 32 hlasů a ke zvolení bylo třeba 17 hlasů.  Velkopavlovická podoblast o Ludvík Maděřič získal 25 hlasů a byl zvolen členem představenstva Pro volbu zde bylo přítomno 42 hlasů a ke zvolení bylo potřeba 22 hlasů.  Mikulovská podoblast o Mgr. Marek Šťastný získal 35 hlasů a byl zvolen členem představenstva Pro volbu zde bylo přítomno 37 hlasů a ke zvolení bylo potřeba 19 hlasů.  Znojemská podoblast o Jaroslav Chaloupecký získal 25 hlasů a byl zvolen členem představenstva Pro volbu zde bylo přítomno 25 hlasů a ke zvolení bylo potřeba 13 hlasů. Členové představenstva:  Ing. Pavel Mayer získal 95 hlasů a byl zvolen členem představenstva  Luboš Oulehla získal 106 hlasů a byl zvolen členem představenstva  JUDr. Tibor Nyitray získal 88 hlasů a byl zvolen členem představenstva  Ing. Tomáš Martinec získal 83 hlasů a byl zvolen členem představenstva  Ing. Marek Špalek získal 75 hlasů a nebyl zvolen členem představenstva Volba členů dozorčí rady:  Ing. František Mádl získal 121 hlasů a byl zvolen členem dozorčí rady  Ing. Ladislav Musil získal 125 hlasů a byl zvolen členem dozorčí rady  Ctirad Králík získal 117 hlasů a byl zvolen členem dozorčí rady V souladu se stanovami valná hromada schvaluje zástupce svazů v představenstvu:  Jiří Čábelka za Cech českých vinařů – který je dle stanov zároveň místopředsedou SV ČR pro Čechy  Ing. Hynek Holánek – zástupce Moravínu  Ing. Petr Marcinčák – zástupce Ekovínu  Ing. Alois Tománek – zástupce Sdružení šlechtitelů révy vinné  ČMSVP nominaci na svého zástupce nezaslal Z diskuse členské základny Svazu  Ing. František Mádl – Všichni cítí aktuální problematiku, o které se diskutuje v médiích. Zde v prostorách před 20 lety vznikla tehdejší Unie z řad zahrádkářů. Během 20 let to pánové Palička a Sedlo dotáhli do takové úrovně organizace, jakou Svaz nyní je. Je dnes ale jiná doba a Svaz musí nabrat jiný směr, musí být razantnější. Nyní nejsme kompaktní, domluvíme věci v zákulisí, ale

neřešíme je. Na bývalého předsedu nebyl „spáchán atentát“, vše bylo vyříkáno. Budeme velmi rádi, když na stěžejních věcech budeme moct spolupracovat.  Ing. Bedřich Tauš zastupuje firmu Bohemia Sekt, s. r. o. (dále jen BS). Ne všichni vědí, jak firma v ČR působí. Toto si sám uvědomil při zisku titulu Vinařství roku 2010, kdy sledoval různé tiskové výstupy či diskuse na webových serverech. Rád přednesl několik podnětů k zamyšlení. BS je největší vinařskou firmou ve střední Evropě (z hlediska rentability, ziskovosti atd.). V roce 2011 bylo dosaženo zisku před zdaněním ve výši 230 mil Kč. Pravidelně se umísťuje v horní pětině při hodnocení TOP 100 firem v ČR. Rád by sdělil, že BS má zájem na velmi silném Svazu vinařů ČR. BS je členem nejrůznějších lobbistických organizací (PK ČR, Unie výrobců a dovozců lihovin, České sdružení značkových výrobků, ČMSVP). Ze všech těchto organizací jsou přínosy Svazu nejslabší. Je to možná proto, že jsou zde nejnižší členské příspěvky.

Uvedeným organizacím platí BS členský příspěvek 150 tis. Kč každému, Svaz jen 30 tis.

Kč. Dříve jsou informováni z Českého sdružení značkových výrobců o nových směrnicích, které jsou v EU vydány. Firma ráda dopomůže Svazu, aby se z něj stalo silné lobbistické sdružení, které bude hájit zájmy doma i v zahraničí. Aby se tak stalo, je třeba Svaz více profesionalizovat. To nepůjde bez zvýšení členských příspěvků. Sami musíme vytvářet stanoviska, ne jen přijímat názory jiných. Zpočátku byl názor BS k činnosti VF odmítavý. Nyní se situace změnila.

BS přispěje do rozpočtu VF cca 2,8 mil Kč.

To je stejná částka, kterou získá VF ze státního rozpočtu. Práce VF je dnes velmi dobrá. Obecně se úspěchy dostavily (VZMVČ, Svatomartinské, Růžové a další projekty).

U všech skupin evropských vinařů jsou úspěchy dosaženy spoluprací, nikoliv nějakou sólovou akcí. My Češi si však myslíme, že jsme schopni to dokázat sami. Když nemáme víno, které by se mohlo označit Svatomartinským, tak jej nazveme mladým vínem apod.

Na práci VF je stále co zlepšovat. Obecně bychom potřebovali zvýšit spotřebu vína v gastronomii. To by mělo být jedno z témat dalších projektů. Vše však nejde najednou. Je pravdou, že s podporou VF se svezou některá dovozová vína. BS není pro zrušení VF, ale o jeho zachování co nejdéle, zejména pokud nám stát bude do VF přispívat. V posledním bodě vystoupení hovořil Bedřich Tauš o podvodech s vínem. Nejvíce všechny vinaře poškozují společnosti, které s moravským původem vína podvádějí. Bylo by tedy dobré se nově zabývat povinnostmi člena Svazu a přijmout kodex člena Svazu, který umožní pozastavit, případně zrušit členství ve Svazu.  Doc. Ing. Miloš Michlovský, DrSc., konstatoval, že dvě třetiny toho, co chtěl říct, již řečeno bylo. Je rád za slova, která zazněla z úst Ing. J. Svobody. Osobně se sám domnívá, že to, co řekl před volbami Ing. Bořek

Vinařský obzor (4/2012) 181

Svoboda, je pravdou a současné problémy mělo vyřešit stávající (minulé) představenstvo, aby to nové nebylo svázáno s nepopulárními kroky, které musí být provedeny. Zejména je nutno vyřešit operativnost.

Patnáctičlenné představenstvo je neakční. Zastoupení v tomto orgánu by měli mít výhradně vinaři, nikoliv svazy. Dění, které se vždy vyvolá před valnou hromadou, dává tušit, že je někde živná půda, jež tuto diskusi rozpoutá. Asi by měl být nastaven model, kdy zde bude předseda představenstva volen členskou schůzí a u něj výkonný manažer, který by dělal operativní věci. Práce s médii pro obraz vinařů je velmi důležitá. Viz aktuální problematiku k SPD z vína.  Ing. Břetislav Palička, CSc. – Byla zde vzpomenuta historie založení Svazu a potřeba jej profesionalizovat. Vzpomeňme, jak Svaz vznikl. Bylo to pár lidí. Vzpomeňme si však na situaci před 10 lety. Při oslovení některých velkých vinařských firem se dostalo odpovědi, že se zahrádkáři spolupracovat nebudou. Břetislav Palička je rád, že tyto firmy nyní do Svazu vstoupily a chtějí jej profesionalizovat. Avšak pro osvěžení paměti je nutné, aby to zde padlo. Přeje Svazu, aby fungoval dobře, ale bez dalšího manažera, kterého Svaz musí najít, fungovat nebude.

J. Sedlo si vybudoval jméno doma i v zahraničí a mrzí jej, jak to dnes všechno dopadlo.  Ing. Václav Hlaváček, CSc. – Jménem RAK JMK a z pozice bývalého prezidenta AK ČR poděkoval Ing. J. Sedlovi, CSc., za dosavadní spolupráci. J. Sedlo je velmi skromný, pracovitý a nenáročný člověk, jenž se vždy k práci stavěl velmi otevřeně, a je málo lidí, kteří by se mu rovnali. Vždy si vážil jeho houževnatosti a trpělivosti, neboť to, co člověk přednáší, není pokaždé uvítáno nebo pochopeno. Myslí si, že dnešní rozhodnutí, resp. rozhodnutí z minulého týdne, nepatří mezi nejšťastnější, zvláště když místopředseda tohoto Svazu řekne, že nemáme v republice takovou rovnocennou náhradu. Je třeba zvážit, co jsme učinili. J. Sedlo je člověk nenápadný a vyčítá se mu, že Svaz málo medializoval. Toho názoru Václav Hlaváček není, neboť o Svazu se velmi ví jak doma, tak v zahraničí a J. Sedlo má zásadní podíl na tom, že reforma SOT s vínem dopadla, jak dopadla. Nově zvoleným členům představenstva Ing. Hlaváček přeje, aby všichni měli stejnou pracovitost a důslednost.  Ing. Jiří Sedlo, CSc., poděkoval za podporu. Nemyslí si, že by ze Svazu úplně odešel, bude se snažit dále zde pracovat. Poděkoval za dosavadní spolupráci.  Ing. Martin Půček podal valné hromadě informaci o nových členech Svazu, o členech, kteří ukončili své členství a kteří byli vyloučeni pro neplacení členských příspěvků.

Současně poděkoval za spolupráci a zkušenosti, které získal od dosavadního předsedy Ing. Jiřího Sedla, CSc. M. Půček

184

Vinařský obzor (4/2012)

Vinohradnictví

Studie o předpokládaných socioekonomických a regionálních dopadech liberalizace výsadbových práv ve vinohradnictví Evropské unie (zkrácený překlad souhrnu zprávy prof. Étienne Montaigne a kol., zpracované pro AREV) Je tomu již 80 let, co byla ve Francii a Španělsku zavedena pro vinohradnictví výsadbová práva. Později je převzala i společná organizace trhu (SOT) s vínem v EU. Podle poslední reformy SOT z roku 2008 by výsadbová práva měla být zrušena od 1. 1. 2016 či nejpozději 2018. Řada vinařů se ale táže, zda je tato deregulace na evropské úrovni nutná a zda toto rozhodnutí neotevře Pandořinu skříňku.

Nový svět K posouzení jsme zvolili dvě země Nového světa – Austrálii a Argentinu.

• Austrálie – země bez regulace produkčního potenciálu prostřednictvím výsadbových práv. Od počátku 90. let minulého století je Austrálie považována za celosvětový model úspěšnosti ve vinařství, především v exportu. Přesto již v posledních letech dosáhla její výkonnost svých mezí. Nadprodukce hroznů způsobila v posledních dvaceti letech pokles nových výsadeb vinic.

Dřívější vzestup nových výsadeb si lze vysvětlit úspěšným vývozem australských vín podporovaným dodavatelskými smlouvami na hrozny se zpracovatelskými závody.

Cílem investorů do nových výsadeb vinic bylo dosažení maximálního zisku. Když nebylo produkované množství hroznů politicky omezeno, regulaci zajišťoval výhradně trh. Jedinou australskou vinařskou politikou byla podpora odbytu vína v zemi i v zahraničí. Běžné dodavatelské smlouvy pak

250

1500

200

1200

150

900

100

600

500

300

0

Cena (AUD/t)

Graf 1 Vývoj produkce a ceny hroznů v Austrálii

Produkce (tis. tun)

V sociálních vědách není možné experimentálně ověřit důsledky politicko-hospodářských rozhodnutí před jejich zavedením. Proto jsme se rozhodli současně využít srovnávání v oblasti ekonomie, historie, statistiky a práva. Podle argumentů Evropské komise snižují výsadbová práva konkurenceschopnost odvětví. Z toho důvodu jsme ověřovali následující hypotézy: Vedou výsadbová práva skutečně ke zvyšování produkčních nákladů? Brzdí racionalizaci podniků? Existují jiné prostředky, jak dosáhnout racionalizace? Umožňuje neexistence výsadbových práv v nečlenských zemích Evropské unie pracovat s hospodárnější a výkonnější strukturou podniků?

0

2000

2001

Produkce

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Cena hroznů

přestaly dostačovat ke stabilizaci situace mezi producenty hroznů a jejich zpracovateli. Zpracovatelé začali nakupovat hrozny mimo dlouhodobé dodavatelské smlouvy za výhodnější ceny.

Závěr: Exponenciální růst produkce hroznů nebyl v důsledku neplánování zvládnutelný. Jedinou možností, jak řídit nabídku, bylo rozhodnutí producentů hroznů ponechat úrodu na keřích a klučit vinice. Dosažení opětovné rovnováhy trhu je problematické z důvodu potíží se znovuobsazením bývalých trhů (které ovládly nyní jiné státy) a rovněž zvýšení kvality vína je sporné. Logika v podnikání pak vede ke snížení investic do oboru. Všeobecně deregulace nebrání krizi. V konfrontaci s dlouhodobou životností vinic, nestabilitou deviz a trhů a chyb v prognózách reagoval australský „podni-

katelský model“ sektoru vína přizpůsobením se situaci formou ukončení dodavatelských smluv. Nakonec se projeví indikátory krize: klučení, platební neschopnost, nesklízení úrody hroznů, exekuce, propad cen pozemků a převzetí podniků zahraničními investory.

Z evropského hlediska a se zřetelem na liberalizaci výsadbových práv je zjevné, že obchodníci, kteří z nových pravidel budou profitovat, vysadí nové vinice a tím pokryjí část svých potřeb hroznů. Současně vyvinou tlak na cenu hroznů a tím i vína, což při chybějícím omezení nových výsadeb ještě posílí nadprodukci. Argument, že to „nepovede k explozi nových výsadeb, když nebude trh pro víno“, je lichý, protože každý investor je přirozeně přesvědčen, že nad svými konkurenty dříve či později zvítězí.

Vinohradnictví

• Argentina – země z dlouhodobého pohledu s tvrdou regulací produkce, i když v poslední době ne formou výsadbových práv. V 80. letech minulého století Argentina při zavádění výsadbových práv ztroskotala na tom, že v tehdejších socioekonomických podmínkách nebylo možné dodržet stanovená pravidla, což se projevilo v černých výsadbách, a stanovených cílů nebylo dosaženo. Tato země ale zavedla po historické dohodě mezi oběma nejdůležitějšími vinařskými regiony účinný mechanismus k regulaci trhu s vínem založený na vývozu hroznového moštu a zahuštěného hroznového moštu na mezinárodní trh s ovocnou šťávou. Pravidla zajišťují vinařům dohodnuté příjmy prostřednictvím stabilizované ceny vína. Zohledňují i vývoj trhu. Zdají se být organizačně i hospodářsky vhodně přizpůsobena historii země. Mohou ale v případě krize poškodit malé a střední podniky.

• Španělsko – má národní rezervu výsadbových práv a několik regionálních rezerv.

Převod práv mezi regiony je povolen. Je však omezen tak, aby nevedl ke strukturálním změnám mezi regiony, ročně může převod práv mezi regiony pozměnit jen 0,4 % plochy vinic daného regionu. Od roku 2008 (reforma SOT s vínem a možnost odškodnění za klučení vinic) cena výsadbových práv klesá. Vysvětlením podle studie je finanční krize na mezinárodní úrovni a možnost zrušení práv po roce 2016. Při zakládání nových vinic mladými vinaři a při scelování pozemků hrají velkou roli regionální rezervy. Významné je i kvalitativní přizpůsobení některých označení původu tendencím trhu, jak ukazuje např. Rioja v případě bílého vína.

• Francouzská úprava výsadbových práv – francouzská ustanovení byla v roce 1999 po reformě SOT s vínem uzpůsobena evropským předpisům, přičemž byl zaveden institut rezervy. Převod práv je zpoplatněn, ale pro mladé vinaře je zdarma. Mimo výsadbových práv existuje i regulace produkce vína. Sdružení vinařů stanovují kaž-

doročně velikost plochy CHOP a CHZO, která může být nově osázena pro každé označení původu. Důvodem je, aby nevznikl převis nabídky nad poptávkou. Kvóta se rozděluje na národní úrovni proporčně podle požadavků. Omezení platí ve výši max.

3 ha na osobu a rok v oblastech CHZO a 1 ha v CHOP. Toto množstevní omezení je kritizováno podnikateli, kteří chtějí nově do odvětví vstoupit.

Hlavní funkcí výsadbových práv je stabilizace plochy vinic, v případě země s poklesem plochy o 11 % za deset let to není problém. Dále bylo zjištěno, že kvalita – vztaženo na označení a regiony – roste.

Mladí vinaři jsou privilegováni. Každý region si spravuje svou kvótu. Region Champagne zvýšil plochu vinic za deset let o 2 360 ha (7,6 %), Alsasko o 786 ha (5,1 %). Plocha vinic v ostatních regionech se snížila. Práva byla „demokraticky“ rozdělena podle požadavků v daném roce. Jejich cena je poměrně nízká a dále klesá.

Snižování nákladů v závislosti na velikosti podniku Nejdůležitějším argumentem, proč Evropská komise požaduje zrušení výsadbových práv, je, že tento mechanismus brzdí rozvoj vinařských podniků. Toto omezení neumožňuje využití snížení nákladů závislých na velikosti podniku, a tím se evropské podniky stávají méně konkurenceschopné v porovnání s Novým světem.

Poté co jsme se zabývali analýzou dat za tři roky (2005–2007), jsme zjistili, že při stabilních cenách vína má plocha vinic podniku jen malý vliv na produktivitu práce. Zvýšení plochy nemá žádný význam na produktivitu práce. Sice se zvýší příjem rodiny na hlavu (jenom u dražšího vína), ale jde jen o vyšší podíl práce zaměstnanců a rozdíl mezi mzdou a produktivitou práce. Ve vinařství, stejně jako v ostatním zemědělství, platí: Čím větší plocha, tím méně pracovních sil na jednotku plochy. Oproti ostatnímu zemědělství se ale tento nárůst prakticky neprojeví v příjmech.

Graf 2 Ceny výsadbových práv ve Francii v letech 2002/2003 až 2009/2010 2500

2000

1500 €/ha

Evropská unie • Portugalsko – restrukturalizace a klučení vinic v posledních dvaceti letech změnily tvář portugalské krajiny i nabídku vína.

– Region Alentejo – produkce hroznů se během posledního desetiletí zdvojnásobila, což se projevilo na socioekonomické struktuře v odvětví vína. Tuto přeměnu vysvětluje změna platných předpisů z konce 90. let minulého století, která umožnila volný převod výsadbových práv mezi vinařskými regiony. V tomto případě byla převedena práva ze sousedních regionů Ribatejo a Estremadura. V rámci SOT s vínem z roku 1999 byl zaveden nový systém finanční podpory, program „Vitis“, který podporoval restrukturalizaci vinic.

Jeho cílem bylo odstranit hlavní handicap portugalského vinohradnictví – malou velikost vinařských parcel a přestárlé vinice. Všeobecně v Portugalsku plocha vinic klesala, ale v tomto regionu se výrazně zvyšovala. Pokles byl zaznamenán především v regionech specializovaných na stolní víno (např.

Ribatejo). Možnost volně převádět výsadbová práva znamenal jejich převod ze slabších regionů nebo regionů v potížích do těch, kde se vinařství dařilo (Alentejo, Alto Douro). Tím byly v některých oblastech ohroženy nejenom nové vinařské projekty, ale i stávající podniky. Nebyl to ale důsledek samotných výsadbových práv, nýbrž detailů v jejich převodu mezi podniky a oblastmi. Jakmile bylo převoditelnosti práv mezi regiony jednou dosaženo, nemohl prosperující region v euforii z nových výsadeb uniknout nadprodukci.

– Vymezený region Douro – zde můžeme pozorovat dvě různá práva – pro vinice s možností dolihovat víno (portské) a ostatní. Výsadbová práva s možností dolihování mají desetkrát

vyšší cenu oproti ostatním. Avšak povolené množství dolihovaných vín závisí každým rokem na stavu skladových zásob a aktuálním stavu prodeje (výhledu prodeje). Takže zde funguje ještě druhý regulační systém mimo výsadbových práv, závislý na předpokladu vývoje trhu. Tím se cena výsadbových práv stanovuje značně nejistě.

Region je navíc hornatý a těžce se stanovuje plocha parcely, často s větší chybou. Z národní rezervy lze získat práva za směšně nízkou cenu 300 €/ha, ale jen v případě začínajícího mladého vinaře nebo pro udržení starých odrůd révy. Sdružení vinařů regionu Douro může regulovat růst plochy vinic, ale v praxi se tak neděje. Vznik nových vinařství tedy není omezován, ale nabídka portského vína regulována je.

Vinařský obzor (4/2012) 185

1000

500

0 2002/03

2003/04

2004/05

2005/06

2006/07

2007/08

2008/09

2009/10

186

Vinařský obzor (4/2012)

Ve vinařských podnicích v oblastech CHOP existuje pozitivní vztah mezi plochou a příjmy jen v menšině podniků, a to v těch, které se nacházejí v oblastech s vysokým renomé (především Champagne).

Dále závisí větší rozdíly v příjmech na rodinu spíše na rozdílných odměnách najímané a rodinné pracovní síly než na velikosti podniku. Ve vinařských podnicích v oblastech bez označení původu, které jsou ve Francii v menšině, se ukazuje vztah mezi plochou a příjmem jako jen málo signifikantní.

Z hlediska výsadbových práv by jejich zrušení znamenalo snížení ceny pozemku spojené s vyšší nabídkou pozemků. V ekonomice vinařství není rozhodující velikost firmy, ale daleko více různorodost nabízených produktů v rozdílných cenách.

Růst podniků Rozsah evropské plochy vinic je v posledních dvaceti letech stabilní (s výjimkou Portugalska). V posledním desetiletí ale nastala nebývalá koncentrace podniků. Jejich počet klesal a průměrná výměra rostla. Z toho lze usuzovat, že existence výsadbových práv neomezuje ve většině zemí růst vinařských podniků. Pokud vinaři nejsou se svými příjmy spokojeni, není prokázáno, že by růst průměrného podniku podmíněný zrušením výsadbových práv vedl k uspokojivému výsledku.

Pracovní trh Průměrný vinařský podnik ve Francii obhospodařuje 9,2 ha vinic a zaměstnává 1,9 osoby na plný úvazek, tzn. jednu osobu na 4,8 ha. Přitom 30 % práce odvádí zaměstnanci. Regiony s vyšší hodnotou produkce se vyznačují vyšším podílem práce zaměstnanců. Počet zaměstnanců odvisí také od vnitropodnikové struktury, od toho, zda podnik produkuje víno, nebo jenom hrozny, zda víno prodává jako sudové, či lahvové, čili od vytváření přidané hodnoty.

Přesto se ukazuje, že problémy s nástupci vlastníka vznikají především v souvislosti s cenou podniku a půdy. Zohledněna musí být i pracovní místa vytvářená díky vinařské turistice, výzkumu a vzdělávání. V Burgundsku se odhaduje multiplikační faktor na 10. Přesunutí vinic mezi regiony tak může mít velký vliv na ekonomickou aktivitu dotčených regionů.

Krajina Krajina je hospodářský prostředek, neboť pokrývá potřeby a je plošně omezená. Mnohé krajiny jsou jedinečné. Krajina ve vinařských oblastech je všeobecně uznávána jako pozoruhodná forma kulturní krajiny. Společně s kulturní tradicí, se kterou je propojena, charakterizuje region. Většinou se krajina považuje za lokální veřejný statek. Více politických konceptů rozvoje regionů prezentuje krajinu

Vinohradnictví

jako střed zájmu podnikatelů a turistů.

Z tohoto hlediska je vinohradnický model exemplární. U vína se zeměpisným označením je pro jeho uznání využíván ve velkém rozsahu regionální zřetel a přispívá k hospodářskému rozvoji regionu. Vznikají vinařské stezky a tím se podporuje rozvoj vinařské turistiky. Je však otázkou, jak ekonomicky zhodnotit tuto krajinu, aby se jednalo o optimální hospodářské rozhodnutí. Využívají se k tomu různé metody. Rozměr tohoto problému je při diskusi o výsadbových právech značný. Liberalizace výsadeb bude mít bezprostřední dopad na lokalizaci viničních ploch. Vyklučené plochy vinic se stanou neobdělávanými pozemky a na menší části z nich vzniknou nekontrolovaně stavební pozemky. Tento negativní vnější efekt vinařské politiky lze jen stěží odhadnout; existuje sice řada metod pro tento odhad, ale jejich výsledky se liší v řádech. Vývoj vinařské turistiky ve vinohradnické krajině se kvantifikuje lépe. Lze ohodnotit výdaje návštěvníků za služby (prodej vína, ubytování, stravování a cestování). Riziko pozvolného zanikání těchto vnějších efektů musí být proto zohledněno i při hodnocení důsledků změn hospodářské politiky.

Závěry Naše práce prokázala, (1) že velikost podniku nesouvisí automaticky s nižšími náklady a vyššími příjmy (vycházeli jsme přitom z údajů informačních sítí účetnictví v zemědělství Francie), (2) že cena výsadbových práv signifikantně nezvyšuje náklady na výsadbu nových vinic, (3) že regulace prostřednictvím výsadbových práv při laxním přístupu nesnižuje nadprodukci (Alentejo, Argentina, Aquitaine, Vallée de la Loire) a působí negativně na disciplinované regiony, (4) že neexistence výsadbových práv našim konkurentům v Novém světě nezabránila nerovnováze na trhu s vínem, (5) že jiné země obdobná pravi-

dla zrušily, avšak proto, že nebyly schopny zabezpečit jejich dodržování a zavedly jiné mechanismy regulace trhu (Argentina), (6) že regulace pomocí výsadbových práv „nezabetonovává“ stávající plochy vinic, ale že umožňuje přenos práv do regionů, v nichž jsou dobré výhledy pro odbyt vína (Francie, Itálie, Alentejo).

Jak ukázal příklad Austrálie, kde klasifikace vín podle pěstitelských oblastí teprve začíná, a příklad Argentiny, kde je klasifikována jen část pěstitelské plochy, musí být stanovena stejná pravidla pro veškerý produkční potenciál (vína se zeměpisným údajem i bez něho). V neposlední řadě i proto, že reforma SOT s vínem z roku 2008 umožnila uvádět ročník a odrůdu i na vína bez zeměpisného údaje, a tím je opticky posunula k vínům se zeměpisným údajem, aniž by musela splňovat patřičná kritéria kvality.

I když ekonomové neumí vyčíslit finanční důsledky zrušení výsadbových práv, mohou s jistotou potvrdit, že bude následovat přesun vinic do rovin, což poškodí vinařskou turistiku a konkurenceschopnost vinařství v horských oblastech se všemi důsledky pro životní prostředí. Vývoj odvětví vína se v posledních desetiletích vyznačuje především jednoznačnou tendencí ke zprůmyslnění. Producenti a obchodníci s vínem stále více využívají cizí kapitál.

Finanční tlak způsobený krizí nutí podnikatele k uskutečňování rychlé výnosnosti prostředků. To znamená rychle prodat velké objemy vína.

Vybral a přeložil Ing. Jiří Sedlo, CSc. – Svaz vinařů ČR, Velké Bílovice

Originál „Etude sur les impacts socio-économiques et territoriaux de la libéralisation des droits de plantations viticoles“, 111 str. je dostupný na www.arev.org.

Vinařem v Africe i leckde jinde Nakladatel CARPE DIEM, ISBN 80-86362-48-5, rok vydání 2004 Antonín Konečný, náš přední vinařský odborník, bilancuje ve své první samostatné knížce svůj bohatý život spojený s vinnou révou a s vínem jako ušlechtilým mokem. Seznamuje čtenáře mimo jiné i s tím, proč se stal vinařem, co ho odvedlo za prací na Slovensko, jak vinařil v Etiopii, Alžírsku, Bulharsku, Albánii či Maďarsku, ba i s tím, jak tráví svůj zkušenostmi nabitý život v malé moravské vesnici dnes. Čtivé a poutavé vyprávění doprovází mimořádná fotografická příloha. Kniha je určena pro všechny milovníky čtenářsky vděčných biografií.

206 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

190

Vinařský obzor (4/2012)

Vinohradnictví

Pavel Pavloušek Ústav vinohradnictví a vinařství, Zahradnická fakulta MENDELU, Lednice

Správný výběr ozelenění ve vztahu k podmínkám stanoviště

Detail směsi Rebenfit Foto P. Pavloušek

Organická hmota v půdě je představována především humusem. Humus se díky své koloidní struktuře významně podílí na sorpčních schopnostech půdy pro organické a anorganické látky a má také pozitivní vliv na zakořeňování révy vinné v nových výsadbách.

Před založením ozelenění ve vinici si je třeba uvědomit především obsah humusu ve vztahu k půdnímu druhu a konkrétnímu stanovišti. Požadavky na optimální obsah humusu se rozlišují mezi jednotlivými půdními druhy, protože na písčitých nebo štěrkovitých půdách se velmi obtížně dosahuje stejných obsahů humusu jako u půd hlinitých.

Organická hmota představuje důležité živiny v nepřístupné formě a tyto se uvolňují díky mineralizaci. Nejrychleji probíhá mineralizace v lehkých písčitých půdách, a právě proto se u těchto půd obtížně udržuje optimální obsah humusu. U lehkých půd je tudíž třeba věnovat velkou pozornost pravidelnému dodávání organické hmoty do půdy.

Před založením ozelenění ve vinici je potřeba mít přehled o obsahu humusu v půdě (tabulka 1). Velmi důležitá je tato skutečnost zejména ve vinicích v biologickém nebo biodynamickém vinohradnictví, kde je obzvláště důležité optimalizovat obsah humusu v půdě před založením vinice.

Ošetřování půdy ve vinici musí následně směřovat k udržování optimálního obsahu humusu v půdě. Obsah humusu lze udržovat pravidelným mulčováním ozelenění a ponechání všech rostlinných zbytků révy vinné ve vinici. Jestliže nedojde k optimalizaci obsahu humusu v půdě, vinice je ve výrazném stresu.

Ozelenění ve vinici také významným způsobem ovlivňuje obsah asimilovatelného dusíku v hroznech. Každý vinohradník by si měl alespoň jednou za vegetaci, a to nejlépe při sklizni hroznů, nechat

Foto P. Pavloušek

Správný výběr ozelenění do vinice je velmi důležitý z pohledu růstové vitality vinice a především kvality hroznů.

Ve vinicích se pěstuje réva vinná, a proto ozelenění vinice nesmí vytvářet révě vinné konkurenci. Musí být v rámci ekosystému vinice ve vzájemném vztahu, kdy si budou réva vinná i použité ozelenění navzájem prospěšné.

Wolf-mischung

Vinařská technologie

Vinařský obzor (4/2012) 197

Štěpán Hluchý Biocont Laboratory Brno

Nově přijatá pravidla pro ekologickou produkci vína Víno zastává mezi ostatními nápoji a potravinami bezesporu zvláštní místo. Většinou jde pro vinaře o výhodu, v některých případech se to ale může stát i překážkou. Potvrdilo se to i při přípravě zákonného rámce pro výrobní postupy ekologicky vyprodukovaných vín.

Na rozdíl od ostatních biopotravin, které měly svá pravidla pro výrobní postupy již od roku 2007, víno vyrobené v EU nebylo v posledních letech možné označit jako produkt ekologického zemědělství, tedy biovíno. Možné bylo pouze označení Víno z ekologicky vypěstovaných hroznů. Osmého března 2012 bylo přijato nové prováděcí nařízení Komise (EU) č. 203/2012, kterým se doplňují povolené enologické postupy do platné legislativy a stanoví se podmínky označování takto vyrobeného vína. Tato pravidla platí již pro sklizeň 2012 a při jejich dodržení bude možné označovat příslušná vína označením „bio“ včetně národního i evropského loga pro biopotraviny.

Základním předpokladem je použití ekologicky vyprodukovaných surovin. To znamená, že veškeré suroviny zemědělského původu, které se při výrobě biovína použijí – počínaje hrozny a konče například čiřidly, musejí pocházet z ekologických surovin, jsou-li na trhu dostupné. Pokud dostupné nejsou, je možné použít konvenční suroviny. Ty však nesmějí pocházet z GMO (geneticky modifikované organismy). Typickým příkladem je povinnost použít pro zvýšení

cukernatosti moštu cukr ekologického původu. To stejné platí pro dodatečné taniny, vaječný albumin či rostlinné proteiny a některá další čiřidla. Speciální podmínky jsou pak stanoveny pro přídavek kvasinek do moštu. I na ty se vztahuje povinnost upřednostnění materiálu ekologického původu, avšak na úrovni jednotlivého kmene. V praxi to znamená, že pokud budete chtít pro fermentaci použít kvasinky určitého kmene a dodavatel nebude schopen tento kmen dodat v bio kvalitě, můžete použít konvenční kvasinky. Avšak je dobré mít pro účely kontroly písemné vyjádření dodavatele, že požadovaný kmen kvasinek v bio kvalitě neprodává.

Největší diskuze během přípravy této legislativy vzbuzovala otázka povoleného množství oxidu siřičitého ve víně. Ve výsledku byl přijat jakýsi kompromisní návrh, který stanovuje přípustné množství veškerého oxidu siřičitého v několika kategoriích. Červená vína s obsahem zbytkového cukru do 2 g/l nesmí překročit 100 mg/l SO2. Bílá a růžová vína se stejným obsahem zbytkového cukru nesmí překročit 150 mg/l SO2.

U všech ostatních vín je maximální přípustný obsah SO2 snížen o 30 mg/l SO2 oproti

Sklepní hospodářství – 2. aktualizované vydání Přepracované a doplněné vydání odborné publikace o sklepním hospodářství známého rakouského vinařského odborníka a lektora dipl.

Ing. Roberta Steidla. Její první vydání se stalo „učebnicí vinařské technologie“ a nezbytnou pomůckou všech moravských a českých vinařů a vinařských technologů. Pojednává o technologii sklepního hospodářství od zpracování hroznů až po marketing vína. V knize jsou zapracovány současné poznatky a moderní přístupy při výrobě vína. Autor vychází z rakouských zvyklostí a předpisů, na naše podmínky je čtenář upozorněn formou vysvětlujících poznámek.

466 Kč (včetně DPH) »

Širší nabídku publikací a kontakty najdete v zadní části časopisu a nebo na www.vinarskyobzor.cz

Přehled povolených limitů veškerého SO2 pro biovína Méně než 2 g/l

mg/l SO2

červená

100

bílá, růžová

150

Více než 2 g/l, ale méně než 5 g/l červená

120

bílá, růžová

170

Více než 5 g/l pozdní sběr

270

výběr z hroznů

320

ledové, slámové, výběr z hroznů, výběr z cibéb

370

stejnému konvenčnímu typu vína. Přehled limitů oxidu siřičitého je u veden v tabulce.

Restrikce se dostalo i postupům ke stabilizaci vína proti vysrážení vinného kamene.

Pro ekologická vína není povolena stabilizace za pomoci přídavku mannoproteinů, karboxymetylcelulózy, katexu a ošetření elektrodialýzou. Povoleny zůstávají přídavek kyseliny metavinné, arabská guma a některé přirozené technologické postupy.

Co se týká čiřidel pro výrobu ekologických vín, nesmí být použity PVPP, kopolymer PVP/PVI, hexakyanoželezitan draselný či fytát vápenatý pro tzv. modré čiření. Z hlediska stabilizace proti mikrobiálním problémům nejsou pro biovína použitelné: lysozym, DMDC (dimethyldikarbonát), sorban draselný a také ohřev na více než 70 °C, jenž slouží zároveň k inaktivaci enzymů.

Povolená není ani částečná dealkoholizace či fyzikální odsíření.

Pro úplný přehled povolených postupů a povolených přísad bych doporučil vyhledat příslušnou legislativu, tedy prováděcí nařízení Komise (EU) č. 203/2012. Tento legislativní dokument je jako všechny ostatní nařízení Rady či Komise dostupný například na http://eur-lex.europa.eu.

Zprávy

Vinařský obzor (4/2012) 207

Kalendář vinařských akcí DATUM

Hodnocení vín (týká se koštů)

1. 5. 2012 1. 5. 2012

22. 4. 2012

AKCE

MÍSTO

Ochutnávka vína a Den lidových řemesel

Náměstí před úřadem městyse Moravská Nová Ves

KONTAKT

Tel.: 519 342 202, 519 342 535

Prvomájová výstava vín

Bzenec

Marie Nesvalová – 736 677 281, manesa@seznam.cz

1. 5. 2012

SVÁTEK RŮŽOVÝCH VÍN

Praha

Vinařský fond – 541 652 479, info@vinarskyfond.cz

1. 5. 2012

Tour de vinohrad

Mikulčice

Rodinné vinařství Bartoníkovi – 731 159 010, 731 490 390, penzionmikulcice@seznam.cz

Výstava vína Mařatice

Zimní stadion – Uherské Hradiště

Bohuslav Jež – 602 552 903, bohuslavjez@seznam.cz

Výstava vín Hustopeče

Hotel Centro

zač. 10:00 hod.

4.–6. 5. 2012

Vinařská akademie I – Kadet

učebna Vinařské akademie Valtice, nám. Svobody 13

Ing. Martina Bartošová – 774 145 437, vin.akad@telecom.cz

5. 5. 2012

31. výstava vín Olbramovice

Restaurace U Matesa

Jana Vyoralová – 603 171 542, vinariolbramovice@centrum.cz

5. 5. 2012

Den otevřených sklepů Hnanice

Sklepní ulička

Vinařství Kořínek, s. r. o. – 777 080 724, 733 654 992, info@vinarstvikorinek.cz

5. 5. 2012

Májové otevřené sklepy

Velké Pavlovice

Lucie Prokešová, Ing. Pavel Lacina, ml. – 605 886 640, 774 066 650, info@vinozvelkychpavlovic.cz

Místní výstava vín Perná

Kulturní dům

Machů Miroslav – 722 942 494, machu95@seznam.cz

Vína VO Čechy

Galerie českcých vín – Kuks

Rudolfský stan – 605 265 245, siduri@siduri.cz

1. 5. 2012 1. 5. 2012

5. 5. 2012

22. 4. 2012

29. 4. 2012

5. 5. 2012 5. 5. 2012

Výstava vín Pouzdřany

Kulturní sál

Tel.: 728 322 678, 733 315 972, vystavavin@email.cz

5. 5. 2012

29. 4. 2012

Výstava vín Ždánice

Kulturní dům

Punčochář Zdeněk – Zd.Puncochar@seznam.cz

5. 5. 2012

27. 4. 2012

Výstava vín Petrov

Motorest Plže

zač. 14:00 hod.

6. 5. 2012

Výstava vín Veselí nad Moravou

Benátky

zač. 9:00 hod.

7. 5. 2012

Hotel Kraví hora Bořetice – Gourmet Menu

Hotel Kraví hora Bořetice

hotelová recepce – 519 430 090, 608 770 043, hotel@kravihora.cz

8. 5. 2012

Festival vína VOC Znojmo

Horní náměstí

Bc. František Koudela – 737 815 402

8. 5. 2012

Tour de vinohrad

Mikulčice

Rodinné vinařství Bartoníkovi – 731 159 010, 731 490 390, penzionmikulcice@seznam.cz

11. 5. 2012

Den v růžovém

Clarion Congress hotel Ostrava

Branko Černý – 608 131 013, branko.cerny@vinnysklep.cz

Valtické vinné trhy

areál valtického zámku

Společnost Valtické vinné trhy Valtice – 519 361 073, 776 638 073, valvin@vsvaltice.cz;

11.–12. 5. 2012 12. 5. 2012

Čulský košt

Kulturní dům – Slup

Michal Mikulenčák – 737 259 558, vinoslup@seznam.cz

12. 5. 2012

6. 5. 2012

Místní výstava vín Popice

Kulturní dům

Josef Urbánek – 774 311 441, popice@email.cz

12. 5. 2012

6. 5. 2012

Vína z Moravy

Sokolovna – NAPAJEDLA

Mančík Jiří – 608 634 290, mancik.jiri@seznam.cz

12. 5. 2012

Vinaři z Podskalské – 2. ročník

Areál Gymnázia Botičská, Botičská 1, Praha 2

Roman Porteš – 603 975 339, rportes@seznam.cz

18. 5. 2012

Mladé víno odchází

areál zámku Mikulov

Ing. Vojtěch Pazderka – 519 510 005, info@moravinmikulov.eu

18.–19. 5. 2012

Růžový víkend

Archiv KRÁLE VÍN, Hlavní 219, Němčičky (okr. Břeclav)

Branko Černý – 608 131 013, branko.cerny@vinnysklep.cz

18.–19. 5. 2012

V. výstava vín Lednicko-valtického areálu

Kemp Apollo Břeclav – Lednice

Ing. Irena Sadílková – 777 187 160, info@atcapollo.cz

18. 5. 2012

Vinařský Tufr v Tasovicích u Znojma

Obecní přísálí a sál kláštera Redemptoristů

Mgr. Ivan Inža Bohátka – 608 883 331, ivanbohatka@seznam.cz

Košt vín s večerní májovou zábavou

Kulturní dům – Němčičky (okr. Břeclav)

Lukáš Stávek – 603 534 595, info@slovackysklep.cz

19. 5. 2012

Májové putování Modrými Horami a okolím

Velké Pavlovice

Nadace Partnerství – 515 903 111, lubos.kala@nap.cz

19. 5. 2012

Putování po blatnických búdách

Blatnice pod Svatým Antonínkem

Cech blatnických vinařů – 606 633 699, hanak.ladik@seznam.cz

19. 5. 2012

Putování za vínem Slovácka

Žádovice

Štěpán Maňák – 603 275 122, vinomanak@vinomanak.cz

19. 5. 2012

19. 5. 2012

13. 5. 2012

XIII. zámecký košt vín Bučovice

Státní zámek Bučovice

Mgr. Aleš Navrátil – 773 646 210, vinari.bucovice@seznam.cz

19.–20. 5. 2012

XVII. vinné trhy Čejkovice

Zámek a přilehlá Sokolovna

Tel.: 774 867 406, info@vinozcejkovic.cz

26. 5. 2012

Den otevřených sklepů Bořetice

Kravihorské sklepy

Jan Hempl – 721 375 999, info@republikakravihora.cz

26. 5. 2012

Májové zpívání v Nechorách

Prušánky

Josef Hromek – 602 501 287, kultura@obecprusanky.cz

26. 5. 2012

Mikulovské vinné trhy

Hotel Zámeček Mikulov

Ing. Josef Ševčík – 725 806 991, hotel@zamecekmikulov.cz

26. 5. 2012

11. 5. 2012

Výstava vín Přibice

obec. hostinec

zač. 10:00 hod.

28. 5. 2012

20. 5. 2012

22. ročník výstavy vín v Dobšicích

restaurace Barák

Ing. Miloš Kolář – 604 242 417, jimorava@regio.cz

30. 5. 2012

Veřejná degustace vín v Moravském sklípku v Šatově

Šatov 337

Chudoba Antonín – 732 641 437, info@moravskysklipesatov.cz

31. 5. 2012

Festwine – slavnostní vyhlášení s degustací

divadlo Reduta, Zelný trh, Brno

Vinná Galerie v Brně – 545 210 133

31. 5.–3. 6. 2012

Mikulov Gourmet Festival 2012

Mikulov

MIKULOV GOURMET FESTIVAL, o. s. – 736 489 351, petr@marcincak.cz

Bez záruky. Kalendář akcí byl sestaven dle dostupných informací. Chcete-li, aby i vaše akce byla medializována, zadejte ji online například na webové adrese www.wineofczechrepublic.cz.

208

Vinařský obzor (4/2012)

Obchod vínem

Jiří Sedlo Svaz vinařů ČR

Zahraniční obchod s vínem České republiky v roce 2011 V roce 2011 pokračoval trend narůstajícího dovozu vína zavedený vstupem ČR do EU. Nárůst je víceméně lineární.

Zřejmě i proto, že sklizeň 2009 nebyla nijak vysoká, v roce 2010 byla dokonce extrémně nízká a v roce 2011 jen průměrná. Za období od vstupu ČR do EU tuzemská produkce značně kolísá a vývoj nelze předpovídat. Současně pokračuje narůstání objemu našeho vývozu, rovněž lineárně. Tím se snížila celková nabídka vína na trhu, což se projevilo i na cenách hroznů. Nejvyšší nabídka vína byla v letech 2008 a 2009, kdy byla i nejnižší cena tuzemských hroznů. Během let 2010 a 2011 se výrazně snížily skladové zásoby vína v ČR. Pozitivní je nárůst exportu vína z ČR. V roce 2005 to byl objem ve výši 5 % tuzemské produkce, v roce 2006 již 10 %, v roce 2007 dokonce 25 %, v letech 2008 a 2009 22 %, v roce 2010 s nízkou sklizní 40 %, a v roce 2011 dokonce 65 %. Tyto výsledky jsou ovlivněny samozřejmě nejenom exportovaným množstvím tuzemského vína a sklizní, ale určitě zde působí i faktor čilého obchodu s vínem, kdy naprostá většina exportovaného vína nepochází z ČR. Což ale na konečnou bilanci vína na našem území nemá vliv.

Dovoz trvale narůstá, ale přímka má jen o málo vyšší dynamiku v porovnání se spotřebou vína. Souvisí to i s nižší tuzemskou produkcí v posledních letech a po započtení nárůstu exportu z hlediska delšího časového vývoje by zde neměl být větší problém.

V roce 2007 došlo dokonce ke snížení zásob vína, ale v následujících dvou letech vlivem vyšší sklizně se zásoby opět zvýšily. V roce 2009 byl přebytek nabídky nad poptávkou nižší než v roce 2008, i tak však dosti velký. V následujících letech se situace obrátila a byly čerpány zvýšené zásoby vína. Dovoz vína v průměru narůstá o 80 tis. hl ročně, vývoz o necelých 40 tis. hl, produkce značně kolísá a spotřeba vína narůstá, ale jeho dynamika v posledním roce klesla.

V případě vývozu, spotřeby i dovozu, jak naznačují korelační koeficienty přímek v grafu, jde o poměrně stabilní trendy ve sledovaných sedmi letech po vstupu ČR do EU. Méně stabilními faktory jsou celková nabídka a především tuzemská produkce hroznů.

Z uvedeného grafu vyplývá, že ve čtyřech letech nabídka vína velmi mírně přesahovala poptávku a ve třech letech tomu bylo opačně. K vyrovnání těchto výkyvů slouží zásoby vína na skladech, které v grafu nejsou zohledněny. Obecně lze konstatovat, že zásoby

Graf 1 Bilance vína v ČR (tis. hl) 2 500 y=-24.952x2 + 228.98x + 1495.6 R2 = 0.52

R2 = 0.9766

2 000

R2 = 0.8661

1 500

1 000 y=-26.929x2 + 217.07x + 255.14 R2 = 0.3245

500

0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

R2 = 0.9578

-500 Dovoz

Vývoz

Produkce*

Nabídka

Spotřeba

Produkce* – je uvedena produkce ze sklizně předcházejícího roku Graf 2 Dovoz vína do ČR v tis. hl 900 y=8x2 - 10.429x + 528.57 R2 = 0.951

800 700 600 500 400 300 200 100 0 2005 Sudové víno

2006

2007

Lahvové víno

2008 Ostatní

2009

2010

2011

212

Vinařský obzor (4/2012)

Rozhovor

Snahu o zavedení spotřební daně na tichá vína jednoznačně odmítám, říká Michal Hašek

S panem hejtmanem jsme dlouhé měsíce hledali časoprostor pro krátké popovídání, až se nám jej podařilo najít u jeho výjezdu na setkání starostů Hodonínska v okresní metropoli. A protože jsme se již předtím setkali několikrát a jsme v přibližně stejné věkové kategorii, otázka střídala otázku a odpověďmi se to jen hemžilo. Ostatně, posuďte sami…

Pane hejtmane, na konci roku jste ustavil svoji poradní skupinu pro otázky vinařského školství, má za sebou již nějakou činnost?

Tato komise musí teprve svou práci zahájit. Na přelomu roku a na jeho začátku to bylo po stránce mých vinařských aktivit poněkud hektické – mám na mysli ty nápady se spotřební daní a všechno související.

Situace okolo školství je obecně taková, že budeme vypisovat konkurzy na vedení škol zřizovaných krajem, kam právě spadá i Střední vinařská škola ve Valticích.

Na úvod taková prozaická a jakoby zahřívací otázka: Jaký je váš vztah k vínu a vinařství obecně?

Rozdělím to samozřejmě na názor mne jako Michala Haška, který se na jižní Moravě narodil, vyrůstal tu a celý život zde žije a plánuje žít a pracovat dál, a na názor hejtmana Jihomoravského kraje. Víte, je třeba si uvědomit, že víno je součástí jihomoravské kultury, patří k tradicím, zvykům, folklóru. A v tento moment přecházím do vztahu k vínu hejtmana Jihomoravského kraje – neumím si představit, že by představitel kraje, kde se nachází 95 % vinic v České republice a kde je vinařská tradice tak živá, víno je každodenní součástí života obyvatel a také historie regionu je tak silně spjata s vinařstvím, neměl vřelý a silný vztah k vínu a vinařství. Koneckonců hrozen révy je jedním z atributů znaku Jihomoravského kraje a jeho praporu. Takže ano, jako občan i jako hejtman mám velmi silný a až emotivní vztah k vínu. Naše země je někdy označována za pivní velmoc. Mám-li se vyjádřit k tomuto, pak musím konstatovat, že

Foto archiv autora

Nápad oslovit hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška s žádostí o rozhovor pro náš časopis se nezrodil tak úplně v mé hlavě, spíše jeho pozdější struktura a osnova. Inspirací k němu byla debata s Milošem Michlovským, který v současné době úžeji s vedením JmK spolupracuje jako jeden z členů poradní komise pro vinařské školství.

Michal Hašek

si raději dám pohárek dobrého jihomoravského vína než korbel piva. A mám-li být konkrétnější, preferuji bílé víno před červeným.

Nakonec jakýmsi prototypem moravského vína je ovocité a svěží bílé víno, takže do sebe vše zapadá…

S tím, že opravdu upřednostňuji bílá vína, se nijak netajím – hovořím o tom se svými přáteli, s návštěvníky, hosty a politiky, s kterými se oficiálně setkávám ve funkci hejtmana, a to jak na tuzemské, tak na mezinárodní úrovni. Jako Jihomoravský kraj máme partnery např. v Toskánsku a jižní Francii a musím říct, že i oni, aniž dopředu vědí, co se nalévá za víno, jsou příjemně překvapeni kvalitou jihomoravských vín.

Tak taková slova o prezentaci tuzemských vín budou naši čtenáři, tedy vinaři, jistě rádi číst…

Beru to jako součást stylu a image našeho kraje nejen u nás doma, ale i v zahraničí. Ať už jednám na úrovni vysoké politiky tuzemské anebo s našimi protějšky regionálních vlád v zahraničí, mezi dárky nikdy nechybí několik lahví vynikajícího jihomoravského vína.

Ještě jednou bychom se mohli vrátit k významu našeho vinařského oboru pro Jihomoravský kraj jako takový…

Ano, vezmu to postupně a nebudu se opakovat z předchozí odpovědi. Jak jsem již uvedl, v našem kraji se nachází drtivá plocha všech tuzemských vinic, přičemž pro náš kraj je typická spíše drobná mozaika malých producentů a sklepů. S jihomoravským vinařstvím též souvisí gastronomická a folklórní tradice, která je stále živá a je spojena s vínem. A to vše dohromady tvoří dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, lázeňství a agroturistiky, což vedení kraje podporuje a má za své priority. A věřím, že toto propojení nám do dnešních dnů přineslo pěkné druhé místo v turistické návštěvnosti hned za hlavním městem.

Je to velká výzva – naší představou je, aby se typický návštěvník regionu zdržel déle, aby nebyl jen tranzitním turistou. A to jistě podpoří regionální ekonomiku.

Ten, kdo se zdrží déle, se ubytuje, zajde se někam najíst, nakoupí si místní produkty, bude jezdit za poznáním po kulturních, historických a přírodních památkách, bude vyhledávat aktivní dovolenou a sportovat a při tom všem se jistě u něj nakonec večer objeví lahvička dobrého jihomoravského vína, a to je přesně ten fenomén, který má u nás prioritní podporu.

Významnou roli v tom všem hraje při fungující ekonomice i podpora zaměstnanosti v kraji. Platí, že zde máme několik tisíc pěstitelů a samozřejmě asi tisícovku vinařů-podnikatelů, jejichž dobrá ekonomická prosperita je zárukou udržení a případně tvorby pracovních míst. V návaznosti na další obory to jsou další tisíce a desetitisíce lidí, kteří pracují v gastronomii, ubytování

216

Vinařský obzor (4/2012)

Vinařské aktivity

Co nového ve Velkých Pavlovicích

Foto R. Stávek

Ještě v 19. století Velké Pavlovice zdaleka nebyly tak regionálně významné, jako jsou dnes, kdy svým vinařským významem směle konkurují odpradávna nejzásadnější vinařské obci v regionu – Hustopečím. Svůj podíl na tom mělo i založení Státní révové (a ovocné) školky na počátku 20. století, pozdější zřízení Šlechtitelské stanice vinařské a zejména vznik družstva Vinopa.

Vysídlené Hustopeče ztrácely během času body, a po ustanovení prvního vinařského zákona v polovině 90. let dokonce ve prospěch Velkopavlovických přišly o to, že jejich jméno bylo označením pro vinařský region (rajon Hustopečsko-hodonínský etc.).

Pojďme ale rovnou do Velkých Pavlovic současnosti. Je zřejmé, že město má našlápnuto stát se nejen střediskovou obcí (viz dnes již neexistující JZD Rovnost Velké Pavlovice, kde byly seskupeny i sousední obce Němčičky a Bořetice), ale místem přesahujícím význam středobodu mikroregionu. Požádali jsme proto velkopavlovického starostu Ing. Pavla Procházku, již značnou řádku let působícího v komunální politice, o zodpovězení některých dotazů a vysvětlení toho, co právě ve městě probíhá v rámci vinařských investic a jaké jsou plány do blízkého budoucna.

Základy sklepů pro vinařskou uličku Starohorka byly položeny (červenec 2011) – část viničních svahů musela ustoupit stavební činnosti.

Foto R. Stávek

Jedním z důležitých témat příspěvků ve Vinařském obzoru jsou bezesporu informace o dění ve vinařských obcích.

Sešli jsme se proto se starostou města Velké Pavlovice, kde je v poslední době čilý ruch a o místním dění je hodně slyšet i v médiích.

Velkopavlovický starosta Ing. Pavel Procházka nad plány právě realizovaných akcí

Pane starosto, přes vaše město jezdím celkem pravidelně, vlastně je i na dohled jako na dlani z kopců nad mým bydlištěm, takže mnohé věci, které u vás probíhají, jsou alespoň z mého úhlu pohledu těžko přehlédnutelné. Jedna z posledních věcí, která proběhla i několikrát médii a je značně diskutována i odbornou veřejností, je nově budovaná vinařská ulička Starohorka. Jde o poměrně zásadní projekt, který realizuje soukromý investor výhradně za své peníze. Akce však nespadla jako blesk z čistého nebe, prvotní myšlenka musela být zjevně z Velkých Pavlovic. Jak to vlastně bylo od počátku?

Ano, v současné době máme započato více rozsáhlých akcí. Jsem velmi rád, že se do Velkých Pavlovic podařilo sehnat soukromé investory, kteří chtějí investovat do vinařství. Vidím věc tak, že podobné investice podpoří i místní vinaře. A když se bude dařit vinařům, bude se následně dařit i pěstitelům, kteří budou své hrozny lépe prodávat. Místo, kde se nyní projekt Starohorky realizuje, bylo již dříve v územním plánu vyčleněno pro potřeby výstavby nové sklepní uličky. Myšlenka budování nových sklepů je tedy stará již několik desetiletí. Do nedávné doby si s tím však naši předchůdci nedokázali poradit. Tato lokalita nebyla zasíťova-

ná, pozemek byl poměrně malý, bylo nutno k němu přikoupit ještě další, sousední parcelu. Měli jsme rovněž obavy, aby v lokalitě nezačaly nekontrolovaně vyrůstat stavby odlišné jedna od druhé. Ostatně v regionu i dále je k vidění leccos. Například pohledem na Vrbici, zde má sklepní architektura jednotného ducha a je svým způsobem určitě okouzlující. Dříve bylo něco podobného k vidění i v bořetické Kraví Hoře. V současnosti je už tento obraz ovlivněn novými nadstavbami a penziony a své architektonické kouzlo trochu ztrácí.

Dalo by se z toho, co říkáte, odvodit, že výstavba nové sklepní ulice bude probíhat jednotně. Kdo je vlastně v tomto případě stavebníkem, investorem?

Když jsme přemýšleli, jak dát místu jednotný ráz, přišli jsme na myšlenku oslovení investora, který by se celé akce ujal a vše zrealizoval ve vlastní režii a hotové objekty předal do vlastnictví vlastním budoucím majitelům. Domnívám se, že nápad předat celý projekt k realizaci developerovi byl skutečně dobrý. Po několika složitých jednáních se objevila developerská a stavební firma Mons Antiquus, s. r. o., které jsme ve finále projekt svěřili.

Neuvažovali jste o postupné realizaci sklepních objektů?

226

Vinařský obzor (4/2012)

Vinařská historie

První společný sklep vína českých hostinských

Situace v 19. století Po dlouhých letech úbytku vinic a celkové krize vinařství v Čechách přichází ve druhé polovině 19. století období zvané někdy renesance českého vinařství. Jsou zakládány nové vinice, vinaři získávají další informace o pěstování révy vinné i o výrobě vína, vznikají vinařské školy a spolky. Důkazem stoupající kvality jsou i úspěchy českých vín na mezinárodních výstavách (Maribor 1876, Vídeň 1879, Praha 1883, Bolzano 1886, Vídeň 1890, Praha 1891, Londýn 1893 aj.) Přes nesporné úspěchy získávala česká vína důvěru konzumentů jen zvolna. Pohostinství i obchody nabízely značné množství dovezených vín. Vinaři si konečně začali uvědomovat, že je třeba pro zvýšení prodeje vína něco udělat. Časopis Český vinař, který vydával Vinařský spolek okolí Mělníka – VSOM (později Vinařský spolek Království českého), přináší ukázky z diskuze na valné hromadě VSOM r. 1884.

Předseda spolku Josef Šimáček mj. řekl: „Pro vína uherská, francouzská, rýnská, řecká zařizují se společné sklady doma a v cizině, by obecenstvu vína dotyčná snadno přístupna byla. U nás dosud neučiněn společně žádný pokus, zejména ne v cizině, a my k tomu hledíme lhostejně, když v hlavním městě Království českého sklady řeckých a španělských vín povstávají a vzkvétají. /…/ Dovoluji si činiti návrh, aby zvolen byl komitét z producentů, který by se radil o cestách, jimiž by se českému vínu doma a v cizině větší zjednal odbyt.“ Ke slovům předsedy Šimáčka se přidal pražský hoteliér a zakladatel vinice v Loděnici Antonín Cífka: „Mnoho pravdy obsaženo ve slovech pana Šimáčka. /…/ Mimo to má vliv na neúspěch domácího produktu zpanštělost nynější generace. Ti malí páni chtějí se dělat velkými, ale aby to nestálo mnoho. Proto pijí laciné bordó. Neptají se arciť mnoho, co to za výrobek, jejž pijí, a pijí přece většinou padělané víno. Domácí víno, zdravé a daleko lepší, jest jim sprosté.“ Zařiďme tržiště na česká a slovanská vína!

Takovým zvoláním začíná článek Jana Vorlíčka v časopise Hostimil č. 20 r. 1887. Podle

Foto archiv autora

Při studiu materiálu o historii vinice na Kněží hoře v Loděnici (viz Vinařský obzor 11/2011) jsem nacházel zprávy o vzniku a činnosti firmy s dlouhým názvem – První společný sklep vína českých hostinských v Praze. (V pramenech se v názvu objevuje slovo sklep nebo sklad. V článku používám první variantu.) Protože informace o prodeji vína na přelomu 19. a 20. století nejsou běžně dostupné, předkládám tyto výpisky. Nepodávám komplexní zprávu, spíše upozorňuji na různé zajímavosti. tohoto návrhu by měl být v Praze zřízen česko-moravský ústřední vzorný vinný sklep.

Podrobnější údaje nejsou uvedeny. O zřízení společného sklepa se jednalo také na poradě Obchodní a živnostenské komory v Praze 19. 12. 1887. Jako vhodné místo byl navrhován Nosticův palác Na Příkopech nebo Lobkovicův v Hybernské ulici. Byli vyzváni zájemci, kteří by chtěli převzít správu ústředních sklepů.

V následujících letech nebyly zprávy o společném vinném sklepě nalezeny. Až v roce 1895 při zakončení Národopisné výstavy byl zvolen „zařizující výbor“.

Ustavující valná hromada „Prvního společného sklepa vína českých hostinských“ se konala 21. 11. 1895 v pražském Konviktu.

Spolek měl 43 členů, ředitelem byl zvolen Jan Vorlíček.

V červnu 1896 se oznamuje na stránkách Hostimilu, že První společný sklep hodlá víno také vystavovat. Nakupují se i vína starších ročníků (cca 1875–1893). Na Královských Vinohradech na rohu ulice Mánesovy a Pštrosky (dnes ulice Anny Letenské) byly zřízeny tranzitní sklepy. Ve stejném roce byla otevřena firemní vinárna U Pramene (v Mánesově ulici č. 917). Jejími nájemci byli Jan a Anna Vorlíčkovi. Podle inzerátů a článků pokračoval úspěšný rozvoj firmy.

Rozšíření sortimentu V roce 1899 měla firma 35 zaměstnanců. Sklep zaujímal plochu pod pěti domy a měl objem 5 000 m3. Bylo tu uloženo asi 6 000 hl vína. Vedle českých a moravských i vína rakouská, uherská, z Bosny a Hercegoviny, dalmatská, španělská, portugalská, francouzská, rýnská a sekty. Na skladě bylo i jedno moravské víno přes 80 let staré. Firma zakoupila viniční hospodářství Klamovka v Mělníku. Za roky 1897 a 1898 byla vyplacena dividenda 7 %. V roce 1900 byla otevřena v ulici Na Poříčí č. 6 (naproti jezdeckým kasárnám) vinárna, kterou provozoval Jan Bartoň.

Na 6. řádné valné hromadě, která se konala 26. 3. 1902, bylo konstatováno, že vzdor hospodářské krizi měla firma větší odbyt než v předchozím roce. Na valné hromadě

30. 3. 1905 byl do správního výboru zvolen Jindřich Cífka, syn hoteliéra Antonína Cífky, zakladatele vinice v Loděnici. Jindřich Cífka vystudoval nižší reálku a šest let pracoval v hotelech v Drážďanech, Berlíně, Mnichově, Paříži a Londýně. Pak absolvoval jednoroční vinařskou školu v Klosterneuburgu.

Byl uznávaným odborníkem, a tak byl v roce 1907 opět zvolen do správního výboru.

O rok později, kdy byla u nás špatná úroda, byl společně s pány Zelenkou a Zavřelem vyslán do Dalmácie za účelem nákupu vína.